1. Gauḍapāda Kārikā (Āgamaśāstra)
Prakaraṇa 1
1.1
अथ गौडपादीय-कारिकाः (बहिष्[स्:]बहिः)प्रज्ञो विभुर् विश्वो ह्य् अन्तःप्रज्ञस् तु तैजसः घनप्रज्ञस् तथा प्राज्ञ एक एव त्रिधा (स्मृतः [ब्:]स्थितः)
atha gauḍapādīya-kārikāḥ (bahiṣ[s:]bahiḥ)prajño vibhur viśvo hy antaḥprajñas tu taijasaḥ ghanaprajñas tathā prājña eka eva tridhā (smṛtaḥ [b:]sthitaḥ)
1.2
दक्षिणाक्षिमुखे विश्वो मनस्य् अन्तस् तु तैजसः आकाशे च हृदि प्राज्ञस् त्रिधा देहे व्यवस्थितः
dakṣiṇākṣimukhe viśvo manasy antas tu taijasaḥ ākāśe ca hṛdi prājñas tridhā dehe vyavasthitaḥ
1.3
विश्वो हि स्थूलभुङ् नित्यं तैजसः प्रविविक्तभुक् आनन्दभुक् तथा प्राज्ञस् त्रिधा भोगं निबोधत
viśvo hi sthūlabhuṅ nityaṃ taijasaḥ praviviktabhuk ānandabhuk tathā prājñas tridhā bhogaṃ nibodhata
1.4
स्थूलं तर्पयते विश्वं प्रविविक्तं तु तैजसम् आनन्दश् च तथा प्राज्ञं त्रिधा तृप्तिं निबोधत
sthūlaṃ tarpayate viśvaṃ praviviktaṃ tu taijasam ānandaś ca tathā prājñaṃ tridhā tṛptiṃ nibodhata
1.5
त्रिषु धामसु यद् भोज्यं भोक्ता यश् च प्रकीर्तितः वेदैतद् उभयं यस् तु स भुञ्जानो न लिप्यते
triṣu dhāmasu yad bhojyaṃ bhoktā yaś ca prakīrtitaḥ vedaitad ubhayaṃ yas tu sa bhuñjāno na lipyate
1.6
प्रभवः सर्व(भावानां [ब्:]भूतानां) सताम् इति विनिश्चयः सर्वं जनयति प्राणश् चेतोअंशून् पुरुषः पृथक्
prabhavaḥ sarva(bhāvānāṃ [b:]bhūtānāṃ) satām iti viniścayaḥ sarvaṃ janayati prāṇaś cetoaṃśūn puruṣaḥ pṛthak
1.7
विभूतिं प्रसवं त्व् अन्ये मन्यन्ते सृष्टिचिन्तकाः स्वप्नमाया(स[ब्:]स्व)रूपेति सृष्टिर् अन्यैर् विकल्पिता
vibhūtiṃ prasavaṃ tv anye manyante sṛṣṭicintakāḥ svapnamāyā(sa[b:]sva)rūpeti sṛṣṭir anyair vikalpitā
1.8
इच्छामात्रं प्रभोः सृष्टिर् इति सृष्टौ विनिश्चिताः कालात् प्रसूतिं भूतानां मन्यन्ते कालचिन्तकाः
icchāmātraṃ prabhoḥ sṛṣṭir iti sṛṣṭau viniścitāḥ kālāt prasūtiṃ bhūtānāṃ manyante kālacintakāḥ
1.9
भोगार्थं सृष्तिर् इत्य् अन्ये क्रीडार्थम् इति चापरे देवस्यैष स्वभावो ऽयम् आप्तकामस्य का स्पृहा
bhogārthaṃ sṛṣtir ity anye krīḍārtham iti cāpare devasyaiṣa svabhāvo 'yam āptakāmasya kā spṛhā
1.10
निवृत्तेः सर्वदुःखानाम् ईशानः प्रभुर् अव्ययः अद्वैतः सर्वभावानां देवस् तुर्यो विभुः स्मृतः
nivṛtteḥ sarvaduḥkhānām īśānaḥ prabhur avyayaḥ advaitaḥ sarvabhāvānāṃ devas turyo vibhuḥ smṛtaḥ
1.11
कार्यकारणबद्धौ ताव् इष्येते विश्वतैजसौ प्राज्ञः कारणबद्धस् तु (द्वौ तौ [ब्:]द्वे तु) तुर्ये न सिध्यतः
kāryakāraṇabaddhau tāv iṣyete viśvataijasau prājñaḥ kāraṇabaddhas tu (dvau tau [b:]dve tu) turye na sidhyataḥ
1.12
नात्मानं न (परांश् [स्:]परं) चैव न सत्यं नापि चानृतम् प्राज्ञः किंचन संवेत्ति (तुर्यं तत् [ब्:]तुरीयः) सर्वदृक् सदा
nātmānaṃ na (parāṃś [s:]paraṃ) caiva na satyaṃ nāpi cānṛtam prājñaḥ kiṃcana saṃvetti (turyaṃ tat [b:]turīyaḥ) sarvadṛk sadā
1.13
द्वैतस्याग्रहणं तुल्यम् उभयोः प्राज्ञतुर्ययोः बीजनिद्रायुतः प्राज्ञः सा च तुर्ये न विद्यते
dvaitasyāgrahaṇaṃ tulyam ubhayoḥ prājñaturyayoḥ bījanidrāyutaḥ prājñaḥ sā ca turye na vidyate
1.14
स्वप्ननिद्रायुताव् आद्यौ प्राज्ञस् त्व् अस्वप्ननिद्रया न निद्रां नैव च स्वप्नं तुर्ये पश्यन्ति निश्चिताः
svapnanidrāyutāv ādyau prājñas tv asvapnanidrayā na nidrāṃ naiva ca svapnaṃ turye paśyanti niścitāḥ
1.15
अन्यथा गृह्णतः स्वप्नो निद्रा तत्त्वम् अजानतः विपर्यासे तयोः क्षीणे तुरीयं पदम् अश्नुते
anyathā gṛhṇataḥ svapno nidrā tattvam ajānataḥ viparyāse tayoḥ kṣīṇe turīyaṃ padam aśnute
1.16
अनादिमायया सुप्तो यदा जीवः प्रबुध्यते अजम् अनिद्रम् अस्वप्नम् अद्वैतं बुध्यते तदा
anādimāyayā supto yadā jīvaḥ prabudhyate ajam anidram asvapnam advaitaṃ budhyate tadā
1.17
प्रपञ्चो यदि विद्येत निवर्तेत न संशयः मायामात्रम् इदं द्वैतम् अद्वैतं परमार्थतः
prapañco yadi vidyeta nivarteta na saṃśayaḥ māyāmātram idaṃ dvaitam advaitaṃ paramārthataḥ
1.18
विकल्पो विनिवर्तेत कल्पितो यदि केनचित् उपदेशाद् अयं वादो ज्ञाते द्वैतं न विद्यते
vikalpo vinivarteta kalpito yadi kenacit upadeśād ayaṃ vādo jñāte dvaitaṃ na vidyate
1.19
विश्वस्यात्वविवक्षायाम् आदिसामान्यम् उत्कटम् मात्रासंप्रतिपत्तौ स्याद् आप्तिसामान्यम् एव च
viśvasyātvavivakṣāyām ādisāmānyam utkaṭam mātrāsaṃpratipattau syād āptisāmānyam eva ca
1.20
तैजसस्योत्वविज्ञाने उत्कर्षो दृश्यते स्फुटम् मात्रासंप्रतिपत्तौ स्याद् उभयत्वं तथाविधम्
taijasasyotvavijñāne utkarṣo dṛśyate sphuṭam mātrāsaṃpratipattau syād ubhayatvaṃ tathāvidham
1.21
मकारभावे प्राज्ञस्य मानसामान्यम् उत्कटम् मात्रासंप्रतिपत्तौ तु लयसामान्यम् एव च
makārabhāve prājñasya mānasāmānyam utkaṭam mātrāsaṃpratipattau tu layasāmānyam eva ca
1.22
त्रिषु धामसु (यत् [ब्:]यस्) तुल्यं सामान्यं वेत्ति निश्चितः स पूज्यः सर्वभूतानां वन्द्यश् चैव महामुनिः
triṣu dhāmasu (yat [b:]yas) tulyaṃ sāmānyaṃ vetti niścitaḥ sa pūjyaḥ sarvabhūtānāṃ vandyaś caiva mahāmuniḥ
1.23
अकारो नयते विश्वम् उकारश् चापि तैजसम् मकारश् च पुनः प्राज्ञं नामात्रे विद्यते गतिः
akāro nayate viśvam ukāraś cāpi taijasam makāraś ca punaḥ prājñaṃ nāmātre vidyate gatiḥ
1.24
ओंकारं पादशो विद्यात् पादा मात्रा न संशयः ओंकारं पादशो ज्ञात्वा न किंचिद् अपि चिन्तयेत्
oṃkāraṃ pādaśo vidyāt pādā mātrā na saṃśayaḥ oṃkāraṃ pādaśo jñātvā na kiṃcid api cintayet
1.25
युञ्जीत प्रणवे चेतः प्रणवो ब्रह्म निर्भयम् प्रणवे नित्ययुक्तस्य न भयं विद्यते क्वचित्
yuñjīta praṇave cetaḥ praṇavo brahma nirbhayam praṇave nityayuktasya na bhayaṃ vidyate kvacit
1.26
प्रणवो ह्य् अपरं ब्रह्म प्रणवश् च (परः [ब्:,स्:]परं) स्मृतः अपूर्वो ऽनन्तरो ऽबाह्यो अनपरः प्रणवो ऽव्ययः
praṇavo hy aparaṃ brahma praṇavaś ca (paraḥ [b:,s:]paraṃ) smṛtaḥ apūrvo 'nantaro 'bāhyo anaparaḥ praṇavo 'vyayaḥ
1.27
सर्वस्य प्रणवो ह्य् आदिर् मध्यम् अन्तस् तथैव च एवं हि प्रणवं ज्ञात्वा व्यश्नुते तद् अनन्तरम्
sarvasya praṇavo hy ādir madhyam antas tathaiva ca evaṃ hi praṇavaṃ jñātvā vyaśnute tad anantaram
1.28
प्रणवं हीश्वरं विद्यात् सर्वस्य हृदि संस्थितम् सर्वव्यापिनम् ओंकारं मत्वा धीरो न शोचति
praṇavaṃ hīśvaraṃ vidyāt sarvasya hṛdi saṃsthitam sarvavyāpinam oṃkāraṃ matvā dhīro na śocati
1.29
अमात्रो ऽनन्तमात्रश् च द्वैतस्योपशमः शिवः ओंकारो विदितो येन स मुनिर् नेतरो जनः
amātro 'nantamātraś ca dvaitasyopaśamaḥ śivaḥ oṃkāro vidito yena sa munir netaro janaḥ
Prakaraṇa 2
2.1
चोल्: इति (माण्डूक्योपनिषद्-अर्थाविष्-करण-परायां गौडपादीय-कारिकायां प्रथमम् आगम-प्रकरणम् [ब्:]गौद-पादीये आगम-शास्त्रे आगमाख्यं प्रथमं प्रकरणं समाप्तम्) (अथ गौडपादीय-कारिकायां वैतथ्याख्यं द्वितीयं प्रकरणम् [क्:]द्वितीयं प्रकरणम् [स्:]वैतथ्य-प्रकरणम् वैतथ्यं सर्वभावानां स्वप्ने आहुर् मनीषिणः अन्तःस्थानात् तु भावानां संवृतत्वेन हेतुना
col: iti (māṇḍūkyopaniṣad-arthāviṣ-karaṇa-parāyāṃ gauḍapādīya-kārikāyāṃ prathamam āgama-prakaraṇam [b:]gauda-pādīye āgama-śāstre āgamākhyaṃ prathamaṃ prakaraṇaṃ samāptam) (atha gauḍapādīya-kārikāyāṃ vaitathyākhyaṃ dvitīyaṃ prakaraṇam [k:]dvitīyaṃ prakaraṇam [s:]vaitathya-prakaraṇam vaitathyaṃ sarvabhāvānāṃ svapne āhur manīṣiṇaḥ antaḥsthānāt tu bhāvānāṃ saṃvṛtatvena hetunā
2.2
अदीर्घत्वाच् च कालस्य गत्वा देशान् न पश्यति प्रतिबुद्धश् च वै सर्वस् तस्मिन् देशे न विद्यते
adīrghatvāc ca kālasya gatvā deśān na paśyati pratibuddhaś ca vai sarvas tasmin deśe na vidyate
2.3
अभावश् च रथादीनां श्रूयते न्यायपूर्वकम् वैतथ्यं तेन वै प्राप्तं स्वप्ने आहुः प्रकाशितम्
abhāvaś ca rathādīnāṃ śrūyate nyāyapūrvakam vaitathyaṃ tena vai prāptaṃ svapne āhuḥ prakāśitam
2.4
अन्तःस्थानात् तु भेदानां (तस्माज् [ब्:]तथा) जागरिते स्मृतम् यथा तत्र तथा स्वप्ने (संवृतत्वेन [ब्:]संवृतत्वं न) भिद्यते
antaḥsthānāt tu bhedānāṃ (tasmāj [b:]tathā) jāgarite smṛtam yathā tatra tathā svapne (saṃvṛtatvena [b:]saṃvṛtatvaṃ na) bhidyate
2.5
स्वप्नजागरिते स्थाने) ह्य् एकम् आहुर् मनीषिणः भेदानां हि समत्वेन प्रसिद्धेनैव हेतुना
svapnajāgarite sthāne) hy ekam āhur manīṣiṇaḥ bhedānāṃ hi samatvena prasiddhenaiva hetunā
2.6
आदाव् अन्ते च यन् नास्ति वर्तमाने ऽपि तत् तथा वितथैः सदृशाः सन्तो अवितथा इव लक्षिताः
ādāv ante ca yan nāsti vartamāne 'pi tat tathā vitathaiḥ sadṛśāḥ santo avitathā iva lakṣitāḥ
2.7
सप्रयोजनता तेषां स्वप्ने (विप्रतिपद्यते [ब्:]अपि प्रतिपद्यते) तस्माद् आद्यन्तवत्त्वेन मिथ्यैव खलु ते स्मृताः
saprayojanatā teṣāṃ svapne (vipratipadyate [b:]api pratipadyate) tasmād ādyantavattvena mithyaiva khalu te smṛtāḥ
2.8
अपूर्वाः) स्थानि(धर्मो [ब्:]धर्मा) हि यथा स्वर्गनिवासिनाम् तान् अयं प्रेक्षते गत्वा यथैवेह सुशिक्षितः
apūrvāḥ) sthāni(dharmo [b:]dharmā) hi yathā svarganivāsinām tān ayaṃ prekṣate gatvā yathaiveha suśikṣitaḥ
2.9
स्वप्नवृत्ताव् अपि त्व् अन्तश् चेतसा कल्पितं त्व् असत् बहिश् चेतोगृहीतं सद् दृष्टं वैतथ्यम् एतयोः
svapnavṛttāv api tv antaś cetasā kalpitaṃ tv asat bahiś cetogṛhītaṃ sad dṛṣṭaṃ vaitathyam etayoḥ
2.10
जाग्रद्वृत्ताव् अपि त्व् अन्तश् चेतसा कल्पितं त्व् असत् बहिश् चेतोगृहीतं सद् युक्तं वैतथ्यम् एतयोः
jāgradvṛttāv api tv antaś cetasā kalpitaṃ tv asat bahiś cetogṛhītaṃ sad yuktaṃ vaitathyam etayoḥ
2.11
उभयोर् अपि वैतथ्यं भेदानां स्थानयोर् यदि क एतान् बुध्यते भेदान् को वै तेषां विकल्पकः
ubhayor api vaitathyaṃ bhedānāṃ sthānayor yadi ka etān budhyate bhedān ko vai teṣāṃ vikalpakaḥ
2.12
कल्पयत्य् आत्मनात्मानम् आत्मा देवः स्वमायया स एव बुध्यते भेदान् इति वेदान्तनिश्चयः
kalpayaty ātmanātmānam ātmā devaḥ svamāyayā sa eva budhyate bhedān iti vedāntaniścayaḥ
2.13
विकरोत्य् अपरान् भावान् अन्तश् चित्ते (व्यवस्थितान् [ब्:]अव्यवस्थितान्) नियतांश् च बहिश् चित्ते एवं कल्पयते प्रभुः
vikaroty aparān bhāvān antaś citte (vyavasthitān [b:]avyavasthitān) niyatāṃś ca bahiś citte evaṃ kalpayate prabhuḥ
2.14
चित्त(काला हि [ब्:]कालाश् च) ये ऽन्तस् तु द्वयकालाश् च ये बहिः कल्पिता एव ते सर्वे विशेषो नान्यहेतुकः
citta(kālā hi [b:]kālāś ca) ye 'ntas tu dvayakālāś ca ye bahiḥ kalpitā eva te sarve viśeṣo nānyahetukaḥ
2.15
अव्यक्ता एव ये ऽन्तस् तु स्फुटा एव च ये बहिः कल्पिता एव ते सर्वे विशेषस् त्व् इन्द्रियान्तरे
avyaktā eva ye 'ntas tu sphuṭā eva ca ye bahiḥ kalpitā eva te sarve viśeṣas tv indriyāntare
2.16
जीवं कल्पयते पूर्वं ततो भावान् पृथग्विधान् बाह्यान् आध्यात्मिकांश् चैव यथाविद्यस् तथास्मृतिः
jīvaṃ kalpayate pūrvaṃ tato bhāvān pṛthagvidhān bāhyān ādhyātmikāṃś caiva yathāvidyas tathāsmṛtiḥ
2.17
अनिश्चिता यथा रज्जुर् अन्धकारे विकल्पिता सर्पधारादिभिर् भावैस् तद्वद् आत्मा विकल्पितः
aniścitā yathā rajjur andhakāre vikalpitā sarpadhārādibhir bhāvais tadvad ātmā vikalpitaḥ
2.18
निश्चितायां यथा रज्ज्वां विकल्पो विनिवर्तते रज्जुर् एवेति चाद्वैतं तद्वद् आत्मविनिश्चयः
niścitāyāṃ yathā rajjvāṃ vikalpo vinivartate rajjur eveti cādvaitaṃ tadvad ātmaviniścayaḥ
2.19
प्राणादिभिर् (अनन्तैश् च [ब्,स्:]अनन्तैस् तु) भावैर् एतैर् विकल्पितः मायैषा तस्य देवस्य (यया संमोहितः [ब्,स्:]ययायं मोहितः) स्वयम्
prāṇādibhir (anantaiś ca [b,s:]anantais tu) bhāvair etair vikalpitaḥ māyaiṣā tasya devasya (yayā saṃmohitaḥ [b,s:]yayāyaṃ mohitaḥ) svayam
2.20
प्राणा) इति प्राणविदो भूतानीति च तद्विदः गुणा इति गुणविदस् तत्त्वानीति च तद्विदः
prāṇā) iti prāṇavido bhūtānīti ca tadvidaḥ guṇā iti guṇavidas tattvānīti ca tadvidaḥ
2.21
पादा इति पादविदो विषया इति तद्विदः लोका इति लोकविदो देवा इति च तद्विदः
pādā iti pādavido viṣayā iti tadvidaḥ lokā iti lokavido devā iti ca tadvidaḥ
2.22
वेदा इति वेदविदो यज्ञा इति च तद्विदः भोक्तेति च भोक्तृविदो भोज्यम् इति च तद्विदः
vedā iti vedavido yajñā iti ca tadvidaḥ bhokteti ca bhoktṛvido bhojyam iti ca tadvidaḥ
2.23
सूक्ष्म इति सूक्ष्मविदः स्थूल इति च तद्विदः मूर्त इति मूर्तविदो अमूर्त इति च तद्विदः
sūkṣma iti sūkṣmavidaḥ sthūla iti ca tadvidaḥ mūrta iti mūrtavido amūrta iti ca tadvidaḥ
2.24
काल इति कालविदो दिश इति च तद्विदः वादा इति वादविदो भुवनानीति तद्विदः
kāla iti kālavido diśa iti ca tadvidaḥ vādā iti vādavido bhuvanānīti tadvidaḥ
2.25
मन इति मनोविदो बुद्धिर् इति च तद्विदः चित्तम् इति चित्तविदो धर्माधर्मौ च तद्विदः
mana iti manovido buddhir iti ca tadvidaḥ cittam iti cittavido dharmādharmau ca tadvidaḥ
2.26
पञ्चविंशक इत्य् एके षड्विंश इति चापरे एकत्रिंशक इत्य् आहुर् अनन्त इति चापरे
pañcaviṃśaka ity eke ṣaḍviṃśa iti cāpare ekatriṃśaka ity āhur ananta iti cāpare
2.27
लोकांल् लोकविदः प्राहुर् आश्रमा इति तद्विदः स्त्रीपुंनपुंसकं लैङ्गाः परापरम् अथापरे
lokāṃl lokavidaḥ prāhur āśramā iti tadvidaḥ strīpuṃnapuṃsakaṃ laiṅgāḥ parāparam athāpare
2.28
सृष्टिर् इति सृष्टिविदो लय इति च तद्विदः स्थितिर् इति स्थितिविदः (सर्वे [ब्:]सर्वं) चेह तु सर्वदा
sṛṣṭir iti sṛṣṭivido laya iti ca tadvidaḥ sthitir iti sthitividaḥ (sarve [b:]sarvaṃ) ceha tu sarvadā
2.29
यं भावं दर्शयेद् यस्य तं भावं स तु पश्यति तं चावति स भूत्वासौ तद्ग्रहः समुपैति तम्
yaṃ bhāvaṃ darśayed yasya taṃ bhāvaṃ sa tu paśyati taṃ cāvati sa bhūtvāsau tadgrahaḥ samupaiti tam
2.30
एतैर् एषो अपृथग्भावैः पृथग् एवेति लक्षितः एवं यो वेद तत्त्वेन कल्पयेत् सो ऽविशङ्कितः
etair eṣo apṛthagbhāvaiḥ pṛthag eveti lakṣitaḥ evaṃ yo veda tattvena kalpayet so 'viśaṅkitaḥ
2.31
स्वप्नमाये यथा दृष्टे गन्धर्वनगरं यथा तथा विश्वम् इदं दृष्टं वेदान्तेषु विचक्षणैः
svapnamāye yathā dṛṣṭe gandharvanagaraṃ yathā tathā viśvam idaṃ dṛṣṭaṃ vedānteṣu vicakṣaṇaiḥ
2.32
न निरोधो न चोत्पत्तिर् न बद्धो न च साधकः न मुमुक्षुर् न वै मुक्त इत्य् एषा परमार्थता
na nirodho na cotpattir na baddho na ca sādhakaḥ na mumukṣur na vai mukta ity eṣā paramārthatā
2.33
भावैर् असद्भिर् एवायम् अद्वयेन च कल्पितः भावा अप्य् अद्वयेनैव तस्माद् अद्वयता शिवा
bhāvair asadbhir evāyam advayena ca kalpitaḥ bhāvā apy advayenaiva tasmād advayatā śivā
2.34
नान्य)भावेन नानेदं न स्वेनापि कथंचन न पृथङ् नापृथक् किंचिद् इति तत्त्वविदो विदुः
nānya)bhāvena nānedaṃ na svenāpi kathaṃcana na pṛthaṅ nāpṛthak kiṃcid iti tattvavido viduḥ
2.35
वीतरागभयक्रोधैर् मुनिभिर् वेदपारगैः निर्विकल्पो ह्य् अयं दृष्टः प्रपञ्चोपशमो ऽद्वयः
vītarāgabhayakrodhair munibhir vedapāragaiḥ nirvikalpo hy ayaṃ dṛṣṭaḥ prapañcopaśamo 'dvayaḥ
2.36
तस्माद् एवं विदित्वैनम् अद्वैते योजयेत् स्मृतिम् अद्वैतं समनुप्राप्य जडवल् लोकम् आचरेत्
tasmād evaṃ viditvainam advaite yojayet smṛtim advaitaṃ samanuprāpya jaḍaval lokam ācaret
2.37
निःस्तुतिर् निर्नमस्कारो निःस्वधाकार एव च चलाचलनिकेतश् च यतिर् यादृच्छिको भवेत्
niḥstutir nirnamaskāro niḥsvadhākāra eva ca calācalaniketaś ca yatir yādṛcchiko bhavet
2.38
तत्त्वम् आध्यात्मिकं दृष्ट्वा तत्त्वं दृष्ट्वा तु बाह्यतः तत्त्वीभूतस् तदारामस् तत्त्वाद् अप्रच्युतो भवेत्
tattvam ādhyātmikaṃ dṛṣṭvā tattvaṃ dṛṣṭvā tu bāhyataḥ tattvībhūtas tadārāmas tattvād apracyuto bhavet
Prakaraṇa 3
3.1
अथ गौडपादीय-कारिकास्व् अ-द्वैताख्यं तृतीयं प्रकरणम् ओं उपासनाश्रितो धर्मो जाते ब्रह्मणि वर्तते प्राग् उत्पत्तेर् अजं सर्वं तेनासौ कृपणः स्मृतः
atha gauḍapādīya-kārikāsv a-dvaitākhyaṃ tṛtīyaṃ prakaraṇam oṃ upāsanāśrito dharmo jāte brahmaṇi vartate prāg utpatter ajaṃ sarvaṃ tenāsau kṛpaṇaḥ smṛtaḥ
3.2
अतो वक्ष्याम्य् अकार्पण्यम् अजाति समतां गतम् यथा न जायते किंचिज् जायमानं समन्ततः
ato vakṣyāmy akārpaṇyam ajāti samatāṃ gatam yathā na jāyate kiṃcij jāyamānaṃ samantataḥ
3.3
आत्मा ह्य् आकाशवज् जीवैर् घटाकाशैर् इवोदितः घटादिवच् च संघातैर् जाताव् एतन् निदर्शनम्
ātmā hy ākāśavaj jīvair ghaṭākāśair ivoditaḥ ghaṭādivac ca saṃghātair jātāv etan nidarśanam
3.4
घटादिषु प्रलीनेषु घटाकाशादयो यथा आकाशे संप्रलीयन्ते तद्वज् जीवा इहात्मनि
ghaṭādiṣu pralīneṣu ghaṭākāśādayo yathā ākāśe saṃpralīyante tadvaj jīvā ihātmani
3.5
यथैकस्मिन् घटाकाशे रजोधूमादिभिर् युते न सर्वे संप्रयुज्यन्ते तद्वज् जीवाः सुखादिभिः
yathaikasmin ghaṭākāśe rajodhūmādibhir yute na sarve saṃprayujyante tadvaj jīvāḥ sukhādibhiḥ
3.6
रूपकार्यसमाख्याश् च भिद्यन्ते तत्र तत्र वै आकाशस्य न भेदो ऽस्ति तद्वज् जीवेषु निर्णयः
rūpakāryasamākhyāś ca bhidyante tatra tatra vai ākāśasya na bhedo 'sti tadvaj jīveṣu nirṇayaḥ
3.7
नाकाशस्य घटाकाशो विकारावयवौ यथा नैवात्मनः सदा जीवो विकारावयवौ तथा
nākāśasya ghaṭākāśo vikārāvayavau yathā naivātmanaḥ sadā jīvo vikārāvayavau tathā
3.8
यथा भवति बालानां गगनं मलिनं मलैः तथा भवत्य् अबुद्धानाम् आत्मापि मलिनो मलैः
yathā bhavati bālānāṃ gaganaṃ malinaṃ malaiḥ tathā bhavaty abuddhānām ātmāpi malino malaiḥ
3.9
मरणे संभवे चैव गत्यागमनयोर् अपि (स्थितौ [ब्:]स्थितः) सर्वशरीरेषु (आकाशेना[क्,स्:]चाकाशेना)विलक्षणः [छेच्क्!]
maraṇe saṃbhave caiva gatyāgamanayor api (sthitau [b:]sthitaḥ) sarvaśarīreṣu (ākāśenā[k,s:]cākāśenā)vilakṣaṇaḥ [check!]
3.10
संघाताः स्वप्नवत् (सर्वे [क्: ,स्:]सर्वे) आत्ममायाविसर्जिताः [छेच्क्!] आधिक्ये सर्वसाम्ये वा नोपपत्तिर् हि विद्यते
saṃghātāḥ svapnavat (sarve [k: ,s:]sarve) ātmamāyāvisarjitāḥ [check!] ādhikye sarvasāmye vā nopapattir hi vidyate
3.11
रसादयो हि ये कोशा व्याख्यातास् तैत्तिरीयके तेषां आत्मा परो जीवः (खं यथा [ब्:]सयथा) संप्रकाशितः
rasādayo hi ye kośā vyākhyātās taittirīyake teṣāṃ ātmā paro jīvaḥ (khaṃ yathā [b:]sayathā) saṃprakāśitaḥ
3.12
द्वयोर् द्वयोर् मधुज्ञाने परं ब्रह्म प्रकाशितम् पृथिव्याम् उदरे चैव यथाकाशः प्रकाशितः
dvayor dvayor madhujñāne paraṃ brahma prakāśitam pṛthivyām udare caiva yathākāśaḥ prakāśitaḥ
3.13
जीवात्मनोर् अनन्यत्वम् अभेदेन प्रशस्यते नानात्वं निन्द्यते यच् च तद् एवं हि समञ्जसम्
jīvātmanor ananyatvam abhedena praśasyate nānātvaṃ nindyate yac ca tad evaṃ hi samañjasam
3.14
जीवात्मनोः पृथक्त्वं यत् प्राग् उत्पत्तेः प्रकीर्तितम् भविष्यद्वृत्त्या गौणं तन् मुख्यत्वं (हि न [ब्:]न हि) युज्यते
jīvātmanoḥ pṛthaktvaṃ yat prāg utpatteḥ prakīrtitam bhaviṣyadvṛttyā gauṇaṃ tan mukhyatvaṃ (hi na [b:]na hi) yujyate
3.15
मृल्लोहविस्फुलिङ्गाद्यैः सृष्टिर् या चोदितान्यथा उपायः सो ऽवताराय नास्ति भेदः कथंचन
mṛllohavisphuliṅgādyaiḥ sṛṣṭir yā coditānyathā upāyaḥ so 'vatārāya nāsti bhedaḥ kathaṃcana
3.16
आश्रमास् त्रिविधा हीनमध्यमोत्कृष्टदृष्टयः उपासनोपदिष्टेयं तदर्थम् अनुकम्पया
āśramās trividhā hīnamadhyamotkṛṣṭadṛṣṭayaḥ upāsanopadiṣṭeyaṃ tadartham anukampayā
3.17
स्वसिद्धान्तव्यवस्थासु द्वैतिनो निश्चिता दृढम् परस्परं विरुध्यन्ते तैर् अयं न विरुध्यते
svasiddhāntavyavasthāsu dvaitino niścitā dṛḍham parasparaṃ virudhyante tair ayaṃ na virudhyate
3.18
अद्वैतं परमार्थो हि द्वैतं तद्भेद उच्यते तेषाम् उभयथा द्वैतं तेनायं न विरुध्यते
advaitaṃ paramārtho hi dvaitaṃ tadbheda ucyate teṣām ubhayathā dvaitaṃ tenāyaṃ na virudhyate
3.19
मायया भिद्यते ह्य् एतन् नान्यथाजं कथंचन तत्त्वतो भिद्यमाने हि मर्त्यताम् अमृतं व्रजेत्
māyayā bhidyate hy etan nānyathājaṃ kathaṃcana tattvato bhidyamāne hi martyatām amṛtaṃ vrajet
3.20
अजातस्यैव भावस्य जातिम् इच्छन्ति वादिनः अजातो ह्य् अमृतो भावो मर्त्यतां कथम् एष्यति
ajātasyaiva bhāvasya jātim icchanti vādinaḥ ajāto hy amṛto bhāvo martyatāṃ katham eṣyati
3.21
न भवत्य् अमृतं मर्त्यं न मर्त्यम् अमृतं तथा प्रकृतेर् अन्यथाभावो न कथंचिद् भविष्यति
na bhavaty amṛtaṃ martyaṃ na martyam amṛtaṃ tathā prakṛter anyathābhāvo na kathaṃcid bhaviṣyati
3.22
स्वभावेनामृतो यस्य भावो गच्छति मर्त्यताम् कृतकेनामृतस् तस्य कथं स्थास्यति निश्चलः
svabhāvenāmṛto yasya bhāvo gacchati martyatām kṛtakenāmṛtas tasya kathaṃ sthāsyati niścalaḥ
3.23
भूततो ऽभूततो वापि सृज्यमाने समा श्रुतिः निश्चितं युक्तियुक्तं च यत् तद् भवति नेतरत्
bhūtato 'bhūtato vāpi sṛjyamāne samā śrutiḥ niścitaṃ yuktiyuktaṃ ca yat tad bhavati netarat
3.24
नेह नानेति चाम्नायाद् इन्द्रो मायाभिर् इत्य् अपि अजायमानो बहुधा मायया जायते तु सः
neha nāneti cāmnāyād indro māyābhir ity api ajāyamāno bahudhā māyayā jāyate tu saḥ
3.25
संभूतेर् अपवादाच् च संभवः प्रतिषिध्यते को (न्व् [क्,ब्,स्:]त्व्) एनं जनयेद् इति कारणं प्रतिषिध्यते [छेच्क्!]
saṃbhūter apavādāc ca saṃbhavaḥ pratiṣidhyate ko (nv [k,b,s:]tv) enaṃ janayed iti kāraṇaṃ pratiṣidhyate [check!]
3.26
स एष नेति नेतीति व्याख्यातं निह्नुते यतः सर्वम् अग्राह्यभावेन हेतुनाजं प्रकाशते
sa eṣa neti netīti vyākhyātaṃ nihnute yataḥ sarvam agrāhyabhāvena hetunājaṃ prakāśate
3.27
सतो हि मायया जन्म युज्यते न तु तत्त्वतः तत्त्वतो जायते यस्य जातं तस्य हि जायते
sato hi māyayā janma yujyate na tu tattvataḥ tattvato jāyate yasya jātaṃ tasya hi jāyate
3.28
असतो मायया जन्म तत्त्वतो नैव युज्यते वन्ध्यापुत्रो न तत्त्वेन मायया वापि जायते
asato māyayā janma tattvato naiva yujyate vandhyāputro na tattvena māyayā vāpi jāyate
3.29
यथा स्वप्ने द्वयाभासं स्पन्दते मायया मनः तथा जाग्रद्द्वयाभासं स्पन्दते मायया मनः
yathā svapne dvayābhāsaṃ spandate māyayā manaḥ tathā jāgraddvayābhāsaṃ spandate māyayā manaḥ
3.30
अद्वयं च द्वयाभासं मनः स्वप्ने न संशयः अद्वयं च द्वयाभासं तथा जाग्रन् न संशयः
advayaṃ ca dvayābhāsaṃ manaḥ svapne na saṃśayaḥ advayaṃ ca dvayābhāsaṃ tathā jāgran na saṃśayaḥ
3.31
मनोदृश्यम् इदं द्वैतं यत् किंचित् सचराचरम् मनसो ह्य् अमनीभावे द्वैतं नैवोपलभ्यते
manodṛśyam idaṃ dvaitaṃ yat kiṃcit sacarācaram manaso hy amanībhāve dvaitaṃ naivopalabhyate
3.32
आत्मसत्यानुबोधेन न संकल्पयते यदा अमनस्तां तदा याति ग्राह्याभावे (तद् अग्रहम् [ब्:]तदग्रहात्)
ātmasatyānubodhena na saṃkalpayate yadā amanastāṃ tadā yāti grāhyābhāve (tad agraham [b:]tadagrahāt)
3.33
अकल्पकम् अजं ज्ञानं ज्ञेयाभिन्नं प्रचक्षते ब्रह्म ज्ञेयम् अजं नित्यम् अजेनाजं विबुध्यते
akalpakam ajaṃ jñānaṃ jñeyābhinnaṃ pracakṣate brahma jñeyam ajaṃ nityam ajenājaṃ vibudhyate
3.34
निगृहीतस्य मनसो निर्विकल्पस्य धीमतः प्रचारः स तु विज्ञेयः सुषुप्ते ऽन्यो न तत्समः
nigṛhītasya manaso nirvikalpasya dhīmataḥ pracāraḥ sa tu vijñeyaḥ suṣupte 'nyo na tatsamaḥ
3.35
लीयते हि सुषुप्ते तन् निगृहीतं न लीयते तद् एव निर्भयं ब्रह्म ज्ञानालोकं समन्ततः
līyate hi suṣupte tan nigṛhītaṃ na līyate tad eva nirbhayaṃ brahma jñānālokaṃ samantataḥ
3.36
अजम् अनिद्रम् अस्वप्नम् अनामकम् अरूपकम् सकृद्विभातं सर्वज्ञं नोपचारः कथंचन
ajam anidram asvapnam anāmakam arūpakam sakṛdvibhātaṃ sarvajñaṃ nopacāraḥ kathaṃcana
3.37
सर्वाभिलापविगतः सर्वचिन्तासमुत्थितः सुप्रशान्तः सकृज्ज्योतिः समाधिर् अचलो ऽभयः
sarvābhilāpavigataḥ sarvacintāsamutthitaḥ supraśāntaḥ sakṛjjyotiḥ samādhir acalo 'bhayaḥ
3.38
ग्रहो न तत्र नोत्सर्गश् चिन्ता यत्र न विद्यते आत्मसंस्थं तदा ज्ञानम् अजाति समतां गतम्
graho na tatra notsargaś cintā yatra na vidyate ātmasaṃsthaṃ tadā jñānam ajāti samatāṃ gatam
3.39
अस्पर्शयोगो (वै नाम [ब्:]नामैष) दुर्दर्शः सर्वयोगिभिः योगिनो बिभ्यति ह्य् अस्माद् अभये भयदर्शिनः
asparśayogo (vai nāma [b:]nāmaiṣa) durdarśaḥ sarvayogibhiḥ yogino bibhyati hy asmād abhaye bhayadarśinaḥ
3.40
मनसो निग्रहायत्तम् अभयं सर्वयोगिणाम् दुःखक्षयः प्रबोधश् चाप्य् अक्षया शान्तिर् एव च
manaso nigrahāyattam abhayaṃ sarvayogiṇām duḥkhakṣayaḥ prabodhaś cāpy akṣayā śāntir eva ca
3.41
उत्सेक उदधेर् यद्वत् कुशाग्रेणैकबिन्दुना मनसो निग्रहस् तद्वद् भवेद् अपरिखेदतः
utseka udadher yadvat kuśāgreṇaikabindunā manaso nigrahas tadvad bhaved aparikhedataḥ
3.42
उपायेन निगृह्णीयाद् विक्षिप्तं कामभोगयोः सुप्रसन्नं लये चैव यथा कामो लयस् तथा
upāyena nigṛhṇīyād vikṣiptaṃ kāmabhogayoḥ suprasannaṃ laye caiva yathā kāmo layas tathā
3.43
दुःखं सर्वम् अनुस्मृत्य (काम[स्:]काय)भोगान् निवर्तयेत् अजं सर्वम् अनुस्मृत्य जातं नैव तु पश्यति
duḥkhaṃ sarvam anusmṛtya (kāma[s:]kāya)bhogān nivartayet ajaṃ sarvam anusmṛtya jātaṃ naiva tu paśyati
3.44
लये संबोधयेच् चित्तं विक्षिप्तं शमयेत् पुनः सकषायं (विजानीयात् सम [ब्:]विजानीयाच् छम)प्राप्तं न चालयेत्
laye saṃbodhayec cittaṃ vikṣiptaṃ śamayet punaḥ sakaṣāyaṃ (vijānīyāt sama [b:]vijānīyāc chama)prāptaṃ na cālayet
3.45
नास्वादयेत् सुखं तत्र निःसङ्गः प्रज्ञया भवेत् निश्चलं निश्चरत् चित्तम् एकीकुर्यात् प्रयत्नतः
nāsvādayet sukhaṃ tatra niḥsaṅgaḥ prajñayā bhavet niścalaṃ niścarat cittam ekīkuryāt prayatnataḥ
3.46
यदा न लीयते चित्तं न च विक्षिप्यते पुनः अनिङ्गनम् अनाभासं निष्पन्नं ब्रह्म तत् तदा
yadā na līyate cittaṃ na ca vikṣipyate punaḥ aniṅganam anābhāsaṃ niṣpannaṃ brahma tat tadā
3.47
स्वस्थं शान्तं सनिर्वाणम् अकथ्यं सुखम् उत्तमम् अजम् अजेन ज्ञेयेन सर्वज्ञं परिचक्षते
svasthaṃ śāntaṃ sanirvāṇam akathyaṃ sukham uttamam ajam ajena jñeyena sarvajñaṃ paricakṣate
3.48
न कश्चिज् जायते जीवः संभवो ऽस्य न विद्यते एतत् तद् उत्तमं सत्यं यत्र किंचिन् न जायते
na kaścij jāyate jīvaḥ saṃbhavo 'sya na vidyate etat tad uttamaṃ satyaṃ yatra kiṃcin na jāyate
Prakaraṇa 4
4.1
इति (गौडपादीय-कारिकायाम् अ-द्वैताख्यं [ब्:]गौडपादीये आगम-शास्त्रे ऽ-द्वैताख्यं) तृतीयं (प्रकरणम् ओं तत् सत् [ब्:]प्रकरणं समाप्तम्) अथालात-शान्त्य्-आख्यं चतुर्थ-प्रकरणम् ज्ञानेनाकाशकल्पेन धर्मान् यो गगनोपमान् ज्ञेयाभिन्नेन संबुद्धस् तं वन्दे द्विपदां वरम्
iti (gauḍapādīya-kārikāyām a-dvaitākhyaṃ [b:]gauḍapādīye āgama-śāstre '-dvaitākhyaṃ) tṛtīyaṃ (prakaraṇam oṃ tat sat [b:]prakaraṇaṃ samāptam) athālāta-śānty-ākhyaṃ caturtha-prakaraṇam jñānenākāśakalpena dharmān yo gaganopamān jñeyābhinnena saṃbuddhas taṃ vande dvipadāṃ varam
4.2
अस्पर्शयोगो वै नाम सर्वसत्त्वसुखो हितः अविवादो अविरुद्धश् च देशितस् तं नमाम्य् अहम्
asparśayogo vai nāma sarvasattvasukho hitaḥ avivādo aviruddhaś ca deśitas taṃ namāmy aham
4.3
भूतस्य जातिम् इच्छन्ति वादिनः केचिद् एव हि अभूतस्यापरे धीरा विवदन्तः परस्परम्
bhūtasya jātim icchanti vādinaḥ kecid eva hi abhūtasyāpare dhīrā vivadantaḥ parasparam
4.4
भूतं न जायते किंचिद् अभूतं नैव जायते विवदन्तो (द्वया [ब्:]अद्वया) ह्य् एवम् अजातिं ख्यापयन्ति ते
bhūtaṃ na jāyate kiṃcid abhūtaṃ naiva jāyate vivadanto (dvayā [b:]advayā) hy evam ajātiṃ khyāpayanti te
4.5
ख्याप्यमानाम् अजातिं तैर् अनुमोदामहे वयम् विवदामो न तैः सार्धम् अविवादं निबोधत
khyāpyamānām ajātiṃ tair anumodāmahe vayam vivadāmo na taiḥ sārdham avivādaṃ nibodhata
4.6
अजातस्यैव धर्मस्य जातिम् इच्छन्ति वादिनः अजातो ह्य् अमृतो धर्मो मर्त्यतां कथम् एष्यति
ajātasyaiva dharmasya jātim icchanti vādinaḥ ajāto hy amṛto dharmo martyatāṃ katham eṣyati
4.7
न भवत्य् अमृतं मर्त्यं न मर्त्यम् अमृतं तथा प्रकृतेर् अन्यथाभावो न कथंचिद् भविष्यति
na bhavaty amṛtaṃ martyaṃ na martyam amṛtaṃ tathā prakṛter anyathābhāvo na kathaṃcid bhaviṣyati
4.8
स्वभावेनामृतो यस्य धर्मो गच्छति मर्त्यताम् कृतकेनामृतस् तस्य कथं स्थास्यति निश्चलः
svabhāvenāmṛto yasya dharmo gacchati martyatām kṛtakenāmṛtas tasya kathaṃ sthāsyati niścalaḥ
4.9
सांसिद्धिकी स्वाभाविकी (सहजा [ब्:]सहजाप्य्) अकृता च या प्रकृतिः सेति विज्ञेया स्वभावं न जहाति या
sāṃsiddhikī svābhāvikī (sahajā [b:]sahajāpy) akṛtā ca yā prakṛtiḥ seti vijñeyā svabhāvaṃ na jahāti yā
4.10
जरामरणनिर्मुक्ताः सर्वे धर्माः स्वभावतः जरामरणम् इच्छन्तश् च्यवन्ते तन्मनीषया
jarāmaraṇanirmuktāḥ sarve dharmāḥ svabhāvataḥ jarāmaraṇam icchantaś cyavante tanmanīṣayā
4.11
कारणं यस्य वै कार्यं कारणं तस्य जायते जायमानं कथम् अजं भिन्नं नित्यं कथं च तत्
kāraṇaṃ yasya vai kāryaṃ kāraṇaṃ tasya jāyate jāyamānaṃ katham ajaṃ bhinnaṃ nityaṃ kathaṃ ca tat
4.12
कारणाद् (यद्य् [ब्:]यद्) अनन्यत्वम् अतः कार्यम् अजं (तव [ब्:]यदि) जायमानाद् धि वै कार्यात् कारणं ते कथं ध्रुवम्
kāraṇād (yady [b:]yad) ananyatvam ataḥ kāryam ajaṃ (tava [b:]yadi) jāyamānād dhi vai kāryāt kāraṇaṃ te kathaṃ dhruvam
4.13
अजाद् वै जायते यस्य दृष्टान्तस् तस्य नास्ति वै जाताच् च जायमानस्य (न व्यवस्था [ब्:]नव्यवस्था) प्रसज्यते
ajād vai jāyate yasya dṛṣṭāntas tasya nāsti vai jātāc ca jāyamānasya (na vyavasthā [b:]navyavasthā) prasajyate
4.14
हेतोर् आदिः फलं येषाम् आदिर् हेतुः फलस्य च हेतोः फलस्य चानादिः कथं तैर् उपवर्ण्यते
hetor ādiḥ phalaṃ yeṣām ādir hetuḥ phalasya ca hetoḥ phalasya cānādiḥ kathaṃ tair upavarṇyate
4.15
हेतोर् आदिः फलं येषाम् आदिर् हेतुः फलस्य च तथा जन्म भवेत् तेषां पुत्राज् जन्म पितुर् यथा
hetor ādiḥ phalaṃ yeṣām ādir hetuḥ phalasya ca tathā janma bhavet teṣāṃ putrāj janma pitur yathā
4.16
संभवे हेतुफलयोर् एषितव्यः क्रमस् त्वया युगपत् संभवे यस्माद् असंबन्धो विषाणवत्
saṃbhave hetuphalayor eṣitavyaḥ kramas tvayā yugapat saṃbhave yasmād asaṃbandho viṣāṇavat
4.17
फलाद् उत्पद्यमानः सन् न ते हेतुः प्रसिध्यति अप्रसिद्धः कथं हेतुः फलम् उत्पादयिष्यति
phalād utpadyamānaḥ san na te hetuḥ prasidhyati aprasiddhaḥ kathaṃ hetuḥ phalam utpādayiṣyati
4.18
यदि हेतोः फलात् सिद्धिः फलसिद्धिश् च हेतुतः कतरत् (पूर्वनिष्पन्नं [ब्:]पूर्वम् उत्पन्नं) यस्य सिद्धिर् अपेक्षया
yadi hetoḥ phalāt siddhiḥ phalasiddhiś ca hetutaḥ katarat (pūrvaniṣpannaṃ [b:]pūrvam utpannaṃ) yasya siddhir apekṣayā
4.19
अशक्तिर् अपरिज्ञानं क्रमकोपो ऽथ वा पुनः एवं हि सर्वथा बुद्धैर् अजातिः परिदीपिता
aśaktir aparijñānaṃ kramakopo 'tha vā punaḥ evaṃ hi sarvathā buddhair ajātiḥ paridīpitā
4.20
बीजाङ्कुराख्यो दृष्टान्तः सदा साध्यसमो हि (सः [ब्:]नः) न (हि [ब्:]च) साध्यसमो हेतुः सिद्धौ साध्यस्य युज्यते
bījāṅkurākhyo dṛṣṭāntaḥ sadā sādhyasamo hi (saḥ [b:]naḥ) na (hi [b:]ca) sādhyasamo hetuḥ siddhau sādhyasya yujyate
4.21
पूर्वापरापरिज्ञानम् अजातेः परिदीपकम् जायमानाद् धि वै धर्मात् कथं पूर्वं न गृह्यते
pūrvāparāparijñānam ajāteḥ paridīpakam jāyamānād dhi vai dharmāt kathaṃ pūrvaṃ na gṛhyate
4.22
स्वतो वा परतो वापि न किंचिद् वस्तु जायते सद् असत् सदसद् वापि न किंचिद् वस्तु जायते
svato vā parato vāpi na kiṃcid vastu jāyate sad asat sadasad vāpi na kiṃcid vastu jāyate
4.23
हेतुर् न जायते (अनादेः [ब्:]अनादिः) फलं (चापि [ब्:]वापि) स्वभावतः आदिर् न विद्यते यस्य तस्य (ह्य् आदिर् [ब्:]जातिर्) न विद्यते
hetur na jāyate (anādeḥ [b:]anādiḥ) phalaṃ (cāpi [b:]vāpi) svabhāvataḥ ādir na vidyate yasya tasya (hy ādir [b:]jātir) na vidyate
4.24
प्रज्ञप्तेः सनिमित्तत्वम् अन्यथा द्वयनाशतः संक्लेशस्योपलब्धेश् च परतन्त्रास्तिता मता
prajñapteḥ sanimittatvam anyathā dvayanāśataḥ saṃkleśasyopalabdheś ca paratantrāstitā matā
4.25
प्रज्ञप्तेः सनिमित्तत्वम् इष्यते युक्तिदर्शनात् निमित्तस्यानिमित्तत्वम् इष्यते भूतदर्शनात्
prajñapteḥ sanimittatvam iṣyate yuktidarśanāt nimittasyānimittatvam iṣyate bhūtadarśanāt
4.26
चित्तं न संस्पृशत्य् अर्थं नार्थाभासं तथैव च अभूतो हि यतश् चार्थो नार्थाभासस् ततः पृथक्
cittaṃ na saṃspṛśaty arthaṃ nārthābhāsaṃ tathaiva ca abhūto hi yataś cārtho nārthābhāsas tataḥ pṛthak
4.27
निमित्तं न सदा चित्तं संस्पृशत्य् अध्वसु त्रिषु अनिमित्तो विपर्यासः कथं तस्य भविष्यति
nimittaṃ na sadā cittaṃ saṃspṛśaty adhvasu triṣu animitto viparyāsaḥ kathaṃ tasya bhaviṣyati
4.28
तस्मान् न जायते चित्तं चित्तदृश्यं न जायते तस्य पश्यन्ति ये जातिं खे वै पश्यन्ति ते पदम्
tasmān na jāyate cittaṃ cittadṛśyaṃ na jāyate tasya paśyanti ye jātiṃ khe vai paśyanti te padam
4.29
अजातं जायते यस्माद् अजातिः प्रकृतिस् ततः प्रकृतेर् अन्यथाभावो न कथंचिद् भविष्यति
ajātaṃ jāyate yasmād ajātiḥ prakṛtis tataḥ prakṛter anyathābhāvo na kathaṃcid bhaviṣyati
4.30
अनादेर् अन्तवत्त्वं च संसारस्य न सेत्स्यते अनन्तता चादिमतो मोक्षस्य न भविष्यति
anāder antavattvaṃ ca saṃsārasya na setsyate anantatā cādimato mokṣasya na bhaviṣyati
4.31
आदाव् अन्ते च यन् नास्ति वर्तमाने ऽपि तत् तथा वितथैः सदृशाः सन्तो अवितथा इव लक्षिताः
ādāv ante ca yan nāsti vartamāne 'pi tat tathā vitathaiḥ sadṛśāḥ santo avitathā iva lakṣitāḥ
4.32
सप्रयोजनता तेषां स्वप्ने (विप्रतिपद्यते [ब्:]अपि प्रतिपद्यते) तस्माद् आद्यन्तवत्त्वेन मिथ्यैव खलु ते स्मृताः
saprayojanatā teṣāṃ svapne (vipratipadyate [b:]api pratipadyate) tasmād ādyantavattvena mithyaiva khalu te smṛtāḥ
4.33
सर्वे धर्मा मृषा स्वप्ने कायस्यान्तर्निदर्शनात् संवृते ऽस्मिन् प्रदेशे वै भूतानां दर्शनं कुतः
sarve dharmā mṛṣā svapne kāyasyāntarnidarśanāt saṃvṛte 'smin pradeśe vai bhūtānāṃ darśanaṃ kutaḥ
4.34
न युक्तं दर्शनं गत्वा कालस्यानियमाद् गतौ प्रतिबुद्धश् च वै सर्वस् तस्मिन् देशे न विद्यते
na yuktaṃ darśanaṃ gatvā kālasyāniyamād gatau pratibuddhaś ca vai sarvas tasmin deśe na vidyate
4.35
मित्राद्यैः सह संमन्त्र्य (संबुद्धो [ब्:]प्रबुद्धो) न प्रपद्यते गृहीतं चापि यत् किंचित् प्रतिबुद्धो न पश्यति
mitrādyaiḥ saha saṃmantrya (saṃbuddho [b:]prabuddho) na prapadyate gṛhītaṃ cāpi yat kiṃcit pratibuddho na paśyati
4.36
स्वप्ने चावस्तुकः कायः पृथग् अन्यस्य दर्शनात् यथा कायस् तथा सर्वं चित्तदृश्यम् अवस्तुकम्
svapne cāvastukaḥ kāyaḥ pṛthag anyasya darśanāt yathā kāyas tathā sarvaṃ cittadṛśyam avastukam
4.37
ग्रहणाज् जागरितवत् तद्धेतुः स्वप्ने इष्यते तद्(धेतुत्वात् तु [ब्:]धेतुत्वाच् च) तस्यैव सज् जागरितम् इष्यते
grahaṇāj jāgaritavat taddhetuḥ svapne iṣyate tad(dhetutvāt tu [b:]dhetutvāc ca) tasyaiva saj jāgaritam iṣyate
4.42
उत्पादस्याप्रसिद्धत्वाद् अजं सर्वम् उदाहृतम् न च भूताद् अभूतस्य संभवो ऽस्ति कथंचन 4.38 असज् जागरिते दृष्ट्वा स्वप्ने पश्यति तन्मयः असत् स्वप्ने ऽपि दृष्ट्वा च प्रतिबुद्धो न पश्यति 4.39 नास्त्य् असद्धेतुकम् असत् सद् असद्धेतुकं तथा सच् च सद्धेतुकं नास्ति सद्धेतुकम् असत् कुतः 4.40 विपर्यासाद् यथा जाग्रद् अचिन्त्यान् भूतवत् स्पृशेत् तथा स्वप्ने विपर्यासाद् धर्मांस् तत्रैव पश्यति 4.41 उपलम्भात् समाचाराद् अस्तिवस्तुत्ववादिनाम् जातिस् तु देशिता बुद्धैर् अजातेस् त्रसतां सदा
utpādasyāprasiddhatvād ajaṃ sarvam udāhṛtam na ca bhūtād abhūtasya saṃbhavo 'sti kathaṃcana 4.38 asaj jāgarite dṛṣṭvā svapne paśyati tanmayaḥ asat svapne 'pi dṛṣṭvā ca pratibuddho na paśyati 4.39 nāsty asaddhetukam asat sad asaddhetukaṃ tathā sac ca saddhetukaṃ nāsti saddhetukam asat kutaḥ 4.40 viparyāsād yathā jāgrad acintyān bhūtavat spṛśet tathā svapne viparyāsād dharmāṃs tatraiva paśyati 4.41 upalambhāt samācārād astivastutvavādinām jātis tu deśitā buddhair ajātes trasatāṃ sadā
4.43
अजातेस् त्रसतां तेषाम् उपलंभाद् वियन्ति ये जातिदोषा न सेत्स्यन्ति दोषो ऽप्य् अल्पो भविष्यति
ajātes trasatāṃ teṣām upalaṃbhād viyanti ye jātidoṣā na setsyanti doṣo 'py alpo bhaviṣyati
4.44
उपलम्भात् समाचारान् मायाहस्ती यथोच्यते उपलम्भात् समाचाराद् अस्ति वस्तु तथोच्यते
upalambhāt samācārān māyāhastī yathocyate upalambhāt samācārād asti vastu tathocyate
4.45
जात्याभासं चलाभासं वस्त्वाभासं तथैव च अजाचलम् अवस्तुत्वं विज्ञानं शान्तम् अद्वयम्
jātyābhāsaṃ calābhāsaṃ vastvābhāsaṃ tathaiva ca ajācalam avastutvaṃ vijñānaṃ śāntam advayam
4.46
एवं न जायते चित्तम् एवं धर्मा अजाः स्मृताः एवम् एव विजानन्तो न पतन्ति विपर्यये
evaṃ na jāyate cittam evaṃ dharmā ajāḥ smṛtāḥ evam eva vijānanto na patanti viparyaye
4.47
ऋजुवक्रादिकाभासम् (अलातस्पन्दितं [ब्:]अलातं स्पन्दितं) यथा ग्रहणग्राहकाभासं (विज्ञानस्पन्दितं [ब्:]विज्ञानं स्पन्दितं) तथा
ṛjuvakrādikābhāsam (alātaspanditaṃ [b:]alātaṃ spanditaṃ) yathā grahaṇagrāhakābhāsaṃ (vijñānaspanditaṃ [b:]vijñānaṃ spanditaṃ) tathā
4.48
अस्पन्दमानम् (अलातम् [ब्:]आलातम्) अनाभासम् अजं यथा अस्पन्दमानं विज्ञानम् अनाभासम् अजं तथा
aspandamānam (alātam [b:]ālātam) anābhāsam ajaṃ yathā aspandamānaṃ vijñānam anābhāsam ajaṃ tathā
4.49
अलाते स्पन्दमाने वै नाभासा अन्यतोभुवः न ततो ऽन्यत्र निस्पन्दान् नालातं प्रविशन्ति ते
alāte spandamāne vai nābhāsā anyatobhuvaḥ na tato 'nyatra nispandān nālātaṃ praviśanti te
4.50
न निर्गता अलातात् ते द्रव्यत्वाभावयोगतः विज्ञाने ऽपि तथैव स्युर् आभासस्याविशेषतः
na nirgatā alātāt te dravyatvābhāvayogataḥ vijñāne 'pi tathaiva syur ābhāsasyāviśeṣataḥ
4.51
विज्ञाने स्पन्दमाने वै नाभासा अन्यतोभुवः न ततो ऽन्यत्र निस्पन्दान् न विज्ञानं विशन्ति ते
vijñāne spandamāne vai nābhāsā anyatobhuvaḥ na tato 'nyatra nispandān na vijñānaṃ viśanti te
4.52
न निर्गतास् ते विज्ञानाद् द्रव्यत्वाभावयोगतः कार्यकारणताभावाद् यतो ऽचिन्त्याः सदैव ते
na nirgatās te vijñānād dravyatvābhāvayogataḥ kāryakāraṇatābhāvād yato 'cintyāḥ sadaiva te
4.53
द्रव्यं द्रव्यस्य हेतुः स्याद् अन्यद् अन्यस्य चैव हि द्रव्यत्वम् अन्यभावो वा धर्माणां नोपपद्यते
dravyaṃ dravyasya hetuḥ syād anyad anyasya caiva hi dravyatvam anyabhāvo vā dharmāṇāṃ nopapadyate
4.54
एवं न चित्तजा धर्माश् चित्तं वापि न धर्मजम् एवं हेतुफलाजातिं प्रविशन्ति मनीषिणः
evaṃ na cittajā dharmāś cittaṃ vāpi na dharmajam evaṃ hetuphalājātiṃ praviśanti manīṣiṇaḥ
4.55
यावद् धेतुफलावेशस् तावद् धेतुफलोद्भवः क्षीणे हेतुफलावेशे नास्ति हेतुफलोद्भवः
yāvad dhetuphalāveśas tāvad dhetuphalodbhavaḥ kṣīṇe hetuphalāveśe nāsti hetuphalodbhavaḥ
4.56
यावद् धेतुफलावेशः संसारस् तावद् आयतः क्षीणे हेतुफलावेशे (संसारं न प्रपद्यते [ब्:]संसारो नोपपद्यते)
yāvad dhetuphalāveśaḥ saṃsāras tāvad āyataḥ kṣīṇe hetuphalāveśe (saṃsāraṃ na prapadyate [b:]saṃsāro nopapadyate)
4.57
संवृत्या जायते सर्वं शाश्वतं (नास्ति तेन [ब्:]तेन नास्ति) वै (सद्[ब्:]स्व)भावेन ह्य् अजं सर्वम् उच्छेदस् तेन नास्ति वै
saṃvṛtyā jāyate sarvaṃ śāśvataṃ (nāsti tena [b:]tena nāsti) vai (sad[b:]sva)bhāvena hy ajaṃ sarvam ucchedas tena nāsti vai
4.58
धर्मा ये इति जायन्ते (जायन्ते [ब्:]संवृत्या) ते न तत्त्वतः जन्म मायोपमं तेषां सा च माया न विद्यते
dharmā ye iti jāyante (jāyante [b:]saṃvṛtyā) te na tattvataḥ janma māyopamaṃ teṣāṃ sā ca māyā na vidyate
4.59
यथा मायामयाद् बीजाज् जायते तन्मयो ऽङ्कुरः नासौ नित्यो न चोच्छेदी तद्वद् धर्मेषु योजना
yathā māyāmayād bījāj jāyate tanmayo 'ṅkuraḥ nāsau nityo na cocchedī tadvad dharmeṣu yojanā
4.60
नाजेषु सर्वधर्मेषु शाश्वताशाश्वताभिधा यत्र वर्णा न वर्तन्ते विवेकस् तत्र नोच्यते
nājeṣu sarvadharmeṣu śāśvatāśāśvatābhidhā yatra varṇā na vartante vivekas tatra nocyate
4.61
यथा स्वप्ने द्वयाभासं चित्तं चलति मायया तथा जाग्रद् द्वयाभासं चित्तं चलति मायया
yathā svapne dvayābhāsaṃ cittaṃ calati māyayā tathā jāgrad dvayābhāsaṃ cittaṃ calati māyayā
4.62
अद्वयं च द्वयाभासं चित्तं स्वप्ने न संशयः अद्वयं च द्वयाभासं (तथा [ब्:]चित्तं) जाग्रन् न संशयः
advayaṃ ca dvayābhāsaṃ cittaṃ svapne na saṃśayaḥ advayaṃ ca dvayābhāsaṃ (tathā [b:]cittaṃ) jāgran na saṃśayaḥ
4.63
स्वप्नदृक् प्रचरन् स्वप्ने दिक्षु वै दशसु स्थितान् अण्डजान् स्वेदजान् वापि जीवान् पश्यति यान् सदा
svapnadṛk pracaran svapne dikṣu vai daśasu sthitān aṇḍajān svedajān vāpi jīvān paśyati yān sadā
4.64
स्वप्नदृक्चित्तदृश्यास् ते न विद्यन्ते ततः पृथक् तथा तद्दृश्यम् एवेदं स्वप्नदृक्चित्तम् इष्यते
svapnadṛkcittadṛśyās te na vidyante tataḥ pṛthak tathā taddṛśyam evedaṃ svapnadṛkcittam iṣyate
4.65
चरञ् जागरिते जाग्रद् दिक्षु वै दशसु स्थितान् अण्डजान् स्वेदजान् वापि जीवान् पश्यति यान् सदा
carañ jāgarite jāgrad dikṣu vai daśasu sthitān aṇḍajān svedajān vāpi jīvān paśyati yān sadā
4.66
जाग्रच्चित्तेक्षणीयास् ते न विद्यन्ते ततः पृथक् तथा तद्दृश्यम् एवेदं जाग्रतश् चित्तम् इष्यते
jāgraccittekṣaṇīyās te na vidyante tataḥ pṛthak tathā taddṛśyam evedaṃ jāgrataś cittam iṣyate
4.67
उभे ह्य् अन्योअन्यदृश्ये ते किं तद् अस्तीति चोच्यते लक्षणाशून्यम् उभयं तन्मतेनैव गृह्यते
ubhe hy anyoanyadṛśye te kiṃ tad astīti cocyate lakṣaṇāśūnyam ubhayaṃ tanmatenaiva gṛhyate
4.68
यथा स्वप्नमयो जीवो जायते म्रियते ऽपि च तथा जीवा अमी सर्वे भवन्ति न भवन्ति च
yathā svapnamayo jīvo jāyate mriyate 'pi ca tathā jīvā amī sarve bhavanti na bhavanti ca
4.69
यथा मायामयो जीवो जायते म्रियते ऽपि च तथा जीवा अमी सर्वे भवन्ति न भवन्ति च
yathā māyāmayo jīvo jāyate mriyate 'pi ca tathā jīvā amī sarve bhavanti na bhavanti ca
4.70
यथा निर्मितको जीवो जायते म्रियते ऽपि च तथा जीवा अमी सर्वे भवन्ति न भवन्ति च
yathā nirmitako jīvo jāyate mriyate 'pi ca tathā jīvā amī sarve bhavanti na bhavanti ca
4.71
न कश्चिज् जायते जीवः संभवो ऽस्य न विद्यते एतत् तद् उत्तमं सत्यं यत्र किंचिन् न जायते
na kaścij jāyate jīvaḥ saṃbhavo 'sya na vidyate etat tad uttamaṃ satyaṃ yatra kiṃcin na jāyate
4.72
चित्तस्पन्दितम् एवेदं ग्राह्यग्राहकवद् द्वयम् चित्तं निर्विषयं नित्यम् असङ्गं तेन कीर्तितम्
cittaspanditam evedaṃ grāhyagrāhakavad dvayam cittaṃ nirviṣayaṃ nityam asaṅgaṃ tena kīrtitam
4.73
यो ऽस्ति कल्पितसंवृत्या परमार्थेन नास्त्य् असौ (परतन्त्राभिसंवृत्या [ब्:]परतन्त्रो ऽभिसंवृत्या) स्यान् नास्ति परमार्थतः
yo 'sti kalpitasaṃvṛtyā paramārthena nāsty asau (paratantrābhisaṃvṛtyā [b:]paratantro 'bhisaṃvṛtyā) syān nāsti paramārthataḥ
4.74
अजः कल्पितसंवृत्या परमार्थेन नाप्य् अजः (परतन्त्राभिनिष्पत्त्या [ब्:]परतन्त्रो ऽभिनिष्पत्त्या) संवृत्या जायते तु सः
ajaḥ kalpitasaṃvṛtyā paramārthena nāpy ajaḥ (paratantrābhiniṣpattyā [b:]paratantro 'bhiniṣpattyā) saṃvṛtyā jāyate tu saḥ
4.75
अभूताभिनिवेशो ऽस्ति द्वयं तत्र न विद्यते द्वयाभावं स बुद्ध्वैव निर्निमित्तो न जायते
abhūtābhiniveśo 'sti dvayaṃ tatra na vidyate dvayābhāvaṃ sa buddhvaiva nirnimitto na jāyate
4.76
यदा न लभते हेतून् उत्तमाधममध्यमान् तदा न जायते चित्तं हेत्वभावे फलं कुतः
yadā na labhate hetūn uttamādhamamadhyamān tadā na jāyate cittaṃ hetvabhāve phalaṃ kutaḥ
4.77
अनिमित्तस्य चित्तस्य यानुत्पत्तिः समाद्वया अजातस्यैव सर्वस्य चित्तदृश्यं हि तद् यतः
animittasya cittasya yānutpattiḥ samādvayā ajātasyaiva sarvasya cittadṛśyaṃ hi tad yataḥ
4.78
बुद्ध्वानिमित्ततां सत्यां हेतुं पृथग् अन्(आप्नुवन् [ब्:]आप्नुवत्) वीतशोकं (तथा[ब्:]तदा)कामम् अभयं पदम् अश्नुते
buddhvānimittatāṃ satyāṃ hetuṃ pṛthag an(āpnuvan [b:]āpnuvat) vītaśokaṃ (tathā[b:]tadā)kāmam abhayaṃ padam aśnute
4.79
अभूताभिनिवेशाद् धि सदृशे तत् प्रवर्तते वस्त्वभावं स बुद्ध्वैव निःसङ्गं विनिवर्तते
abhūtābhiniveśād dhi sadṛśe tat pravartate vastvabhāvaṃ sa buddhvaiva niḥsaṅgaṃ vinivartate
4.80
निवृत्तस्याप्रवृत्तस्य निश्चला हि तदा स्थितिः विषयः स हि बुद्धानां तत् साम्यम् अजम् अद्वयम्
nivṛttasyāpravṛttasya niścalā hi tadā sthitiḥ viṣayaḥ sa hi buddhānāṃ tat sāmyam ajam advayam
4.81
अजम् अनिद्रम् अस्वप्नं प्रभातं भवति स्वयम् सकृद्विभातो ह्य् एवैष धर्मो (धातुस्वभावतः [ब्:]धातुः स्वभावतः)
ajam anidram asvapnaṃ prabhātaṃ bhavati svayam sakṛdvibhāto hy evaiṣa dharmo (dhātusvabhāvataḥ [b:]dhātuḥ svabhāvataḥ)
4.82
सुखम् आव्रियते नित्यं दुःखं विव्रियते सदा यस्य कस्य च धर्मस्य ग्रहेण भगवान् असौ
sukham āvriyate nityaṃ duḥkhaṃ vivriyate sadā yasya kasya ca dharmasya graheṇa bhagavān asau
4.83
अस्ति नास्त्य् अस्ति नास्तीति नास्ति नास्तीति वा पुनः चलस्थिरोभयाभावैर् आवृणोत्य् एव बालिशः
asti nāsty asti nāstīti nāsti nāstīti vā punaḥ calasthirobhayābhāvair āvṛṇoty eva bāliśaḥ
4.84
कोट्यश् चतस्र एतास् तु ग्रहैर् यासां (सदावृतः [क्:]सहावृतः) भगवान् आभिर् अस्पृष्टो येन दृष्टः स सर्वदृक्
koṭyaś catasra etās tu grahair yāsāṃ (sadāvṛtaḥ [k:]sahāvṛtaḥ) bhagavān ābhir aspṛṣṭo yena dṛṣṭaḥ sa sarvadṛk
4.85
प्राप्य सर्वज्ञतां कृत्स्नां ब्राह्मण्यं पदम् अद्वयम् अनापन्नादिमध्यान्तं किम् अतः परम् ईहते
prāpya sarvajñatāṃ kṛtsnāṃ brāhmaṇyaṃ padam advayam anāpannādimadhyāntaṃ kim ataḥ param īhate
4.86
विप्राणां विनयो ह्य् एष शमः प्राकृत उच्यते दमः प्रकृतिदान्तत्वाद् एवं विद्वाञ् शमं व्रजेत्
viprāṇāṃ vinayo hy eṣa śamaḥ prākṛta ucyate damaḥ prakṛtidāntatvād evaṃ vidvāñ śamaṃ vrajet
4.87
सवस्तु सोपलम्भं च द्वयं लौकिकम् इष्यते अवस्तु सोपलम्भं च शुद्धं लौकिकम् इष्यते
savastu sopalambhaṃ ca dvayaṃ laukikam iṣyate avastu sopalambhaṃ ca śuddhaṃ laukikam iṣyate
4.88
अवस्त्व् अनुपलम्भं च लोकोत्तरम् इति स्मृतम् ज्ञानं ज्ञेयं च विज्ञेयं सदा बुद्धैः प्रकीर्तितम्
avastv anupalambhaṃ ca lokottaram iti smṛtam jñānaṃ jñeyaṃ ca vijñeyaṃ sadā buddhaiḥ prakīrtitam
4.89
ज्ञाने च त्रिविधे ज्ञेये क्रमेण विदिते स्वयम् सर्वज्ञता हि सर्वत्र भवतीह महाधियः
jñāne ca trividhe jñeye krameṇa vidite svayam sarvajñatā hi sarvatra bhavatīha mahādhiyaḥ
4.90
हेयज्ञेयाप्यपाक्यानि विज्ञेयान्य् अग्र(याणतः [ब्:]यानतः) तेषाम् अन्यत्र विज्ञेयाद् उपलम्भस् त्रिषु स्मृतः
heyajñeyāpyapākyāni vijñeyāny agra(yāṇataḥ [b:]yānataḥ) teṣām anyatra vijñeyād upalambhas triṣu smṛtaḥ
4.91
प्रकृत्याकाशवज् ज्ञेयाः सर्वे धर्मा अनादयः विद्यते न हि नानात्वं तेषां क्वचन किंचन
prakṛtyākāśavaj jñeyāḥ sarve dharmā anādayaḥ vidyate na hi nānātvaṃ teṣāṃ kvacana kiṃcana
4.92
आदिबुद्धाः प्रकृत्यैव सर्वे धर्माः सुनिश्चिताः यस्यैवं भवति क्षान्तिः सो ऽमृतत्वाय कल्पते
ādibuddhāḥ prakṛtyaiva sarve dharmāḥ suniścitāḥ yasyaivaṃ bhavati kṣāntiḥ so 'mṛtatvāya kalpate
4.93
आदिशान्ता ह्य् अनुत्पन्नाः प्रकृत्यैव सुनिर्वृताः सर्वे धर्माः समाभिन्ना अजं साम्यं विशारदम्
ādiśāntā hy anutpannāḥ prakṛtyaiva sunirvṛtāḥ sarve dharmāḥ samābhinnā ajaṃ sāmyaṃ viśāradam
4.94
वैशारद्यं तु वै नास्ति भेदे विचरतां सदा भेदनिम्नाः पृथग्वादास् तस्मात् ते कृपणाः स्मृताः
vaiśāradyaṃ tu vai nāsti bhede vicaratāṃ sadā bhedanimnāḥ pṛthagvādās tasmāt te kṛpaṇāḥ smṛtāḥ
4.95
अजे साम्ये तु ये केचिद् भविष्यन्ति सुनिश्चिताः ते हि लोके महाज्ञानास् तच् च लोको न गाहते
aje sāmye tu ye kecid bhaviṣyanti suniścitāḥ te hi loke mahājñānās tac ca loko na gāhate
4.96
अजेष्व् अजम् असंक्रान्तं धर्मेषु ज्ञानम् इष्यते यतो न क्रमते ज्ञानम् असङ्गं तेन कीर्तितम्
ajeṣv ajam asaṃkrāntaṃ dharmeṣu jñānam iṣyate yato na kramate jñānam asaṅgaṃ tena kīrtitam
4.97
अणुमात्रे ऽपि वैधर्म्ये जायमाने ऽविपश्चितः असङ्गता सदा नास्ति किम् उतावरणच्युतिः
aṇumātre 'pi vaidharmye jāyamāne 'vipaścitaḥ asaṅgatā sadā nāsti kim utāvaraṇacyutiḥ
4.98
अलब्धावरणाः सर्वे धर्माः प्रकृतिनिर्मलाः आदौ बुद्धास् तथा मुक्ता बुध्यन्ते इति नायकाः
alabdhāvaraṇāḥ sarve dharmāḥ prakṛtinirmalāḥ ādau buddhās tathā muktā budhyante iti nāyakāḥ
4.99
क्रमते न हि बुद्धस्य ज्ञानं धर्मेषु (तापिनः ([ब्,क्:]तायिनः) (सर्वे धर्मास् [ब्:]सर्वधर्मास्) तथा ज्ञानं नैतद् बुद्धेन भाषितम्
kramate na hi buddhasya jñānaṃ dharmeṣu (tāpinaḥ ([b,k:]tāyinaḥ) (sarve dharmās [b:]sarvadharmās) tathā jñānaṃ naitad buddhena bhāṣitam
4.100
दुर्दर्शम् अतिगम्भीरम् अजं साम्यं विशारदम् बुद्ध्वा पदम् अनानात्वं नमस् कुर्मो यथाबलम्
durdarśam atigambhīram ajaṃ sāmyaṃ viśāradam buddhvā padam anānātvaṃ namas kurmo yathābalam