1. Saṃvitsiddhi of Yāmunācārya
Section
1
यामुनाचार्यः: संवित्सिद्धिः एकम् एवाद्वितीयं तद् ब्रह्मेत्य् उपनिषद्वचः
yāmunācāryaḥ: saṃvitsiddhiḥ ekam evādvitīyaṃ tad brahmety upaniṣadvacaḥ
2
ब्रह्मणो ऽन्यस्य सद्भावं ननु तत् प्रतिषेधति
brahmaṇo 'nyasya sadbhāvaṃ nanu tat pratiṣedhati
3
अत्र ब्रूमो ऽद्वितीयोक्तौ समासः को विवक्षितः
atra brūmo 'dvitīyoktau samāsaḥ ko vivakṣitaḥ
4
किंस्वित् तत्पुरुषः किं वा बहुव्रीहिर् अथोच्यताम्
kiṃsvit tatpuruṣaḥ kiṃ vā bahuvrīhir athocyatām
5
पूर्वस्मिन्न् उत्तरस् तावत् प्राधान्येन विवक्ष्यते
pūrvasminn uttaras tāvat prādhānyena vivakṣyate
6
पदार्थस् तत्र तद् ब्रह्म ततो ऽन्यत् सदृशं तु वा
padārthas tatra tad brahma tato 'nyat sadṛśaṃ tu vā
7
तद्विरुद्धम् अथो वा स्यात् त्रिष्व् अप्य् अन्यन् न बाधते
tadviruddham atho vā syāt triṣv apy anyan na bādhate
8
अन्यत्वे सदृशत्वे वा द्वितीयं सिद्ध्यति ध्रुवम्
anyatve sadṛśatve vā dvitīyaṃ siddhyati dhruvam
9
विरुद्धत्वे द्वितीयेन तृतीयं प्रथमं तु वा
viruddhatve dvitīyena tṛtīyaṃ prathamaṃ tu vā
10
ब्रह्म प्राप्नोति यस्मात् तद् द्वितीयेन विरुध्यते
brahma prāpnoti yasmāt tad dvitīyena virudhyate
11
अतः सप्रथमाः सर्वे तृतीयाद्यर्थराशयः
ataḥ saprathamāḥ sarve tṛtīyādyartharāśayaḥ
12
द्वितीयेन तथा स्पृष्ट्वा स्वस्थास् तिष्ठन्त्य् अबाधिताः
dvitīyena tathā spṛṣṭvā svasthās tiṣṭhanty abādhitāḥ
13
ननु नञ् ब्रह्मणो ऽन्यस्य सर्वस्यैव निषेधकम्
nanu nañ brahmaṇo 'nyasya sarvasyaiva niṣedhakam
14
द्वितीयग्रहणं यस्मात् सर्वस्यैवोपलक्षणम्
dvitīyagrahaṇaṃ yasmāt sarvasyaivopalakṣaṇam
15
नैवं निषेधो न ह्य् अस्माद् द्वितीयस्यावगम्यते
naivaṃ niṣedho na hy asmād dvitīyasyāvagamyate
16
ततो ऽन्यत् तद्विरुद्धं वा सदृशं वात्र वक्ति सः
tato 'nyat tadviruddhaṃ vā sadṛśaṃ vātra vakti saḥ
17
द्वितीयं यस्य नैवास्ति तद् ब्रह्मेति विवक्षिते
dvitīyaṃ yasya naivāsti tad brahmeti vivakṣite
18
सत्यादिलक्षणोक्तीनाम् अपलक्षणता भवेत्
satyādilakṣaṇoktīnām apalakṣaṇatā bhavet
19
अद्वितीये द्वितीयार्थनास्तितामात्रगोचरे
advitīye dvitīyārthanāstitāmātragocare
20
स्वनिष्ठत्वान् नञर्थस्य न स्याद् ब्रह्मपदान्वयः
svaniṣṭhatvān nañarthasya na syād brahmapadānvayaḥ
21
द्वितीयशून्यता तत्र ब्रह्मणो न विशेषणम्
dvitīyaśūnyatā tatra brahmaṇo na viśeṣaṇam
22
विशेषणे वा तद् ब्रह्म तृतीयं प्रथमं तु वा
viśeṣaṇe vā tad brahma tṛtīyaṃ prathamaṃ tu vā
23
प्रसक्तं पूर्ववत् सर्वं बहुव्रीहौ समस्यति
prasaktaṃ pūrvavat sarvaṃ bahuvrīhau samasyati
24
ब्रह्मणः प्रथमा ये च तृतीयाद्या जगत्त्रये
brahmaṇaḥ prathamā ye ca tṛtīyādyā jagattraye
25
ब्रह्म प्रत्य् अद्वितीयत्वात् स्वस्थास् तिष्ठन्त्य् अबाधिताः
brahma praty advitīyatvāt svasthās tiṣṭhanty abādhitāḥ
26
किंच तत्र बहुव्रीहौ समासे संश्रिते सति
kiṃca tatra bahuvrīhau samāse saṃśrite sati
27
वृत्त्यर्थस्य नञर्थस्य न पदार्थान्तरान्वयः
vṛttyarthasya nañarthasya na padārthāntarānvayaḥ
28
सत्य् अर्थान्तरसम्बन्धे षष्ठी यस्येति युज्यते
saty arthāntarasambandhe ṣaṣṭhī yasyeti yujyate
29
द्वितीयवस्तुनास्तित्वं न ब्रह्म न विशेषणम्
dvitīyavastunāstitvaṃ na brahma na viśeṣaṇam
30
असत्त्वान् न ह्य् असद् ब्रह्म भवेन् नापि विशेषणम्
asattvān na hy asad brahma bhaven nāpi viśeṣaṇam
31
तस्मात् प्रपञ्चसद्भावो नाद्वैतश्रुतिबाधितः
tasmāt prapañcasadbhāvo nādvaitaśrutibādhitaḥ
32
स्वप्रमाणबलात् सिद्धः श्रुत्या चाप्य् अनुमोदितः
svapramāṇabalāt siddhaḥ śrutyā cāpy anumoditaḥ
33
तेनाद्वितीयं ब्रह्मेति श्रुतेर् अर्थो ऽयम् उच्यते
tenādvitīyaṃ brahmeti śruter artho 'yam ucyate
34
द्वितीयगणनायोग्यो नासीद् अस्ति भविष्यति
dvitīyagaṇanāyogyo nāsīd asti bhaviṣyati
35
समो वाभ्यदिको वास्य यो द्वितीयस् तु गण्यते
samo vābhyadiko vāsya yo dvitīyas tu gaṇyate
36
यतो ऽस्य विभवव्यूहकलामात्रम् इदं जगत्
yato 'sya vibhavavyūhakalāmātram idaṃ jagat
37
द्वितीयवागास्पदतां प्रतिपद्येत तत् कथम्
dvitīyavāgāspadatāṃ pratipadyeta tat katham
38
यथा चोलनृपः सम्राड् अद्वितीयो ऽद्य भूतले
yathā colanṛpaḥ samrāḍ advitīyo 'dya bhūtale
39
इति तत्तुल्यनृपतिनिवारणपरं वचः
iti tattulyanṛpatinivāraṇaparaṃ vacaḥ
40
न तु तद्भृत्यतत्पुत्रकलत्रादिनिषेधकम्
na tu tadbhṛtyatatputrakalatrādiniṣedhakam
41
तथा सुरासुरनरब्रह्मब्रह्माण्डकोटयः
tathā surāsuranarabrahmabrahmāṇḍakoṭayaḥ
42
क्लेशकर्मविपाकाद्यैर् अस्पृष्टस्याखिलेशितुः
kleśakarmavipākādyair aspṛṣṭasyākhileśituḥ
43
ज्ञानादिषाड्गुण्यनिधेर् अचिन्त्यविभवस्य ताः
jñānādiṣāḍguṇyanidher acintyavibhavasya tāḥ
44
विष्णोर् विभूतिमहिमसमुद्रद्रप्सविप्रुषः
viṣṇor vibhūtimahimasamudradrapsavipruṣaḥ
45
कः खल्व् अङ्गुलिभङ्गेन समुद्रान् सप्तसङ्ख्यया
kaḥ khalv aṅgulibhaṅgena samudrān saptasaṅkhyayā
46
गणयन् गणयेद् ऊर्मिफेनबुद्बुदविप्रुषः
gaṇayan gaṇayed ūrmiphenabudbudavipruṣaḥ
47
यथैक एव सविता न द्वितीयो नभःस्थले
yathaika eva savitā na dvitīyo nabhaḥsthale
48
इत्य् उक्त्या न हि सावित्रा निषिध्यन्ते ऽत्र रश्मयः
ity uktyā na hi sāvitrā niṣidhyante 'tra raśmayaḥ
49
यथा प्रधानसङ्ख्येयसङ्ख्यायां नैव गण्यते
yathā pradhānasaṅkhyeyasaṅkhyāyāṃ naiva gaṇyate
50
सङ्ख्या पृथक्सती तत्र सङ्ख्येयान्यपदार्थत्वत्
saṅkhyā pṛthaksatī tatra saṅkhyeyānyapadārthatvat
51
तथा (Sव्स्_प्16706) पादो ऽस्य विश्वा भूतानि त्रिपाद् अस्यामृतं दिवि
tathā (Svs_p16706) pādo 'sya viśvā bhūtāni tripād asyāmṛtaṃ divi
52
इति ब्रुवञ् जगत् सर्वम् इत्थम्भावे न्यवेशयत्
iti bruvañ jagat sarvam itthambhāve nyaveśayat
53
तथा (Sव्स्_प्17028) एतावान् अस्य महिमा ततो ज्यायस्तरो हि सः
tathā (Svs_p17028) etāvān asya mahimā tato jyāyastaro hi saḥ
54
यत्रान्यन् न विजानाति स भूमोदरम् अन्तरम्
yatrānyan na vijānāti sa bhūmodaram antaram
55
कुरुते ऽस्य भयं व्यक्तम् इत्यादिश्रुतयः पराः
kurute 'sya bhayaṃ vyaktam ityādiśrutayaḥ parāḥ
56
मेरोर् इवाणुर् यस्येदं ब्रह्माण्डम् अखिलं जगत्
meror ivāṇur yasyedaṃ brahmāṇḍam akhilaṃ jagat
57
इत्यादिकाः समस्तस्य तदित्थम्भावतापराः
ityādikāḥ samastasya taditthambhāvatāparāḥ
58
वाचारम्भणमात्रं तु जगत् स्थावरजङ्गमम्
vācārambhaṇamātraṃ tu jagat sthāvarajaṅgamam
59
विकारजातं कूटस्थं मूलकारणम् एव सत्
vikārajātaṃ kūṭasthaṃ mūlakāraṇam eva sat
60
अनन्यत् कारणात् कार्यं पावकाद् विस्फुलिङ्गवत्
ananyat kāraṇāt kāryaṃ pāvakād visphuliṅgavat
61
मृत्तिकालोहबीजादिनानादृष्टान्तविस्तरैः
mṛttikālohabījādinānādṛṣṭāntavistaraiḥ
62
नाशकद् दग्धुम् अनलस् तृणं मज्जयितुं जलम्
nāśakad dagdhum analas tṛṇaṃ majjayituṃ jalam
63
न वायुश् चलितुं शक्तस् तच् छक्त्याप्यायनाद् ऋते
na vāyuś calituṃ śaktas tac chaktyāpyāyanād ṛte
64
एकप्रधानविज्ञानाद् विज्ञातम् अखिलं भवेत्
ekapradhānavijñānād vijñātam akhilaṃ bhavet
65
इत्यादिवेदवचनतन्मूलाप्तागमैर् अपि
ityādivedavacanatanmūlāptāgamair api
66
ब्रह्मात्मनात्मलाभो ऽयं प्रपञ्चश् चिदचिन्मयः
brahmātmanātmalābho 'yaṃ prapañcaś cidacinmayaḥ
67
इति प्रमीयते ब्राह्मी विभूतिर् न निषिध्यते
iti pramīyate brāhmī vibhūtir na niṣidhyate
68
तन्निषेधे समस्तस्य मिथ्यात्वाल् लोकवेदयोः
tanniṣedhe samastasya mithyātvāl lokavedayoḥ
69
व्यवहारास् तु लुप्येरंस् तथा स्याद् ब्रह्मधीर् अपि
vyavahārās tu lupyeraṃs tathā syād brahmadhīr api
70
व्यावहारिकसत्यत्वान् मृषत्वे ऽप्य् अविरुद्धता
vyāvahārikasatyatvān mṛṣatve 'py aviruddhatā
71
प्रत्यक्षादेर् इति मतं प्राग् एव समदूदुषम्
pratyakṣāder iti mataṃ prāg eva samadūduṣam
72
अतश् चोपनिषज्जातब्रह्माद्वैतधिया जगत्
ataś copaniṣajjātabrahmādvaitadhiyā jagat
73
न बाध्यते विभूतित्वाद् ब्रह्मणश् चेत्य् अवस्थितम्
na bādhyate vibhūtitvād brahmaṇaś cety avasthitam
74
ननु सत्त्वे प्रपञ्चस्य नास्तीति प्रत्ययः कथम्
nanu sattve prapañcasya nāstīti pratyayaḥ katham
75
असत्त्वे वा कथं तस्मिन्न् अस्तीति प्रत्ययो भवेत्
asattve vā kathaṃ tasminn astīti pratyayo bhavet
76
सदसत्त्वं तथैकस्य विरुद्धत्वाद् असम्भवि
sadasattvaṃ tathaikasya viruddhatvād asambhavi
77
सदसत्प्रत्ययप्राप्तविरुद्धद्वन्द्वसङ्गमे
sadasatpratyayaprāptaviruddhadvandvasaṅgame
78
तयोर् अन्यतरार्थस्य निश्चयाभावहेतुतः
tayor anyatarārthasya niścayābhāvahetutaḥ
79
सदसत्त्वं प्रपञ्चस्य जैनास् तु प्रतिजानते
sadasattvaṃ prapañcasya jainās tu pratijānate
80
सत्त्वप्राप्तिं पुरःकृत्य नास्तीति प्रत्ययोदयात्
sattvaprāptiṃ puraḥkṛtya nāstīti pratyayodayāt
81
सदा सत्त्वं प्रपञ्चस्य साङ्ख्यास् तु प्रतिपेदिरे
sadā sattvaṃ prapañcasya sāṅkhyās tu pratipedire
82
सदसत्प्रत्ययप्राप्तविरुद्धद्वन्द्वसङ्कटे
sadasatpratyayaprāptaviruddhadvandvasaṅkaṭe
83
विरोधपरिहारार्थं सत्त्वासत्त्वांशभङ्गतः
virodhaparihārārthaṃ sattvāsattvāṃśabhaṅgataḥ
84
सदसद्भ्याम् अनिर्वाच्यं प्रपञ्चं केचिद् ऊचिरे
sadasadbhyām anirvācyaṃ prapañcaṃ kecid ūcire
85
सत्त्वासत्त्वे विभागेन देशकालादिभेदतः
sattvāsattve vibhāgena deśakālādibhedataḥ
86
घटादेर् इति मन्वाना व्यवस्थाम् अपरे जगुः
ghaṭāder iti manvānā vyavasthām apare jaguḥ
87
तद् एवं वादिसंमर्दात् संशये समुपस्थिते
tad evaṃ vādisaṃmardāt saṃśaye samupasthite
88
निर्णयः क्रियते तत्र मीमांसकमतेन तु
nirṇayaḥ kriyate tatra mīmāṃsakamatena tu
89
घटस्वरूपे नास्तित्वम् अस्तित्वं यद्य् अबूबुधत्
ghaṭasvarūpe nāstitvam astitvaṃ yady abūbudhat
90
स्याद् एव युगपत् सत्त्वम् असत्त्वं च घटादिषु
syād eva yugapat sattvam asattvaṃ ca ghaṭādiṣu
91
इदानीम् इदम् अत्रास्ति नास्तीत्य् एवंविधा यतः
idānīm idam atrāsti nāstīty evaṃvidhā yataḥ
92
देशकालदशाभेदाद् अस्तिनास्तीति नो धियः
deśakāladaśābhedād astināstīti no dhiyaḥ
93
अतो देशादिभेदेन सदसत्त्वं घटादिषु
ato deśādibhedena sadasattvaṃ ghaṭādiṣu
94
व्यवस्थितं निरस्तत्वाद् वादस्येह न सम्भवः
vyavasthitaṃ nirastatvād vādasyeha na sambhavaḥ
95
ननु देशादिसम्बन्धः सत एवोपपद्यते
nanu deśādisambandhaḥ sata evopapadyate
96
न देशकालसम्बन्धाद् असतः सत्त्वम् इष्यते
na deśakālasambandhād asataḥ sattvam iṣyate
97
सम्बन्धो द्व्याश्रयस् तस्मात् सतः सत्त्वं सदा भवेत्
sambandho dvyāśrayas tasmāt sataḥ sattvaṃ sadā bhavet
98
असतः कारकैः सत्त्वं जन्मनेत्य् अतिदुर्घटम्
asataḥ kārakaiḥ sattvaṃ janmanety atidurghaṭam
99
आद्यन्तवान् प्रपञ्चो ऽतः सत्कक्ष्यान्तर्निवेश्यते
ādyantavān prapañco 'taḥ satkakṣyāntarniveśyate
100
उक्तं च-(Sव्स्_प्23841) आदाव् अन्ते च यन् नास्ति नास्ति मध्ये ऽपि तत् तथा
uktaṃ ca-(Svs_p23841) ādāv ante ca yan nāsti nāsti madhye 'pi tat tathā
101
इति(Sव्स्_प्24027) अतो निश्चितसद्भावः सदा सन्न् अभ्युपेयताम्
iti(Svs_p24027) ato niścitasadbhāvaḥ sadā sann abhyupeyatām
102
असतः सर्वदासत्त्वं जन्ययोगात् खपुष्पवत्
asataḥ sarvadāsattvaṃ janyayogāt khapuṣpavat
103
असत्त्वे न विशेषो ऽस्ति प्रागत्यन्तासतोर् इह
asattve na viśeṣo 'sti prāgatyantāsator iha
104
श्वेतकेतुम् उपादाय तत् त्वम् इत्य् अपि यच् छ्रुतम्
śvetaketum upādāya tat tvam ity api yac chrutam
105
षष्ठप्रपाठके तस्य कुतो मुख्यार्थसम्भवः
ṣaṣṭhaprapāṭhake tasya kuto mukhyārthasambhavaḥ
106
कार्पण्यशोकदुःखार्तश् चेतनस् त्वम्पदोदितः
kārpaṇyaśokaduḥkhārtaś cetanas tvampadoditaḥ
107
सर्वज्ञः सत्यसङ्कल्पो निःसीमसुखसागरः
sarvajñaḥ satyasaṅkalpo niḥsīmasukhasāgaraḥ
108
तत्पदार्थस् तयोर् ऐक्यं तेजस्तिमिरवत् कथम्
tatpadārthas tayor aikyaṃ tejastimiravat katham
109
त्वमर्थस्थे तटस्थे वा (तदर्थस्थे विभेदके)
tvamarthasthe taṭasthe vā (tadarthasthe vibhedake)
110
गुणे तत्त्वम्पदश्रुत्योर् ऐकार्थ्यं दूरवारितम्
guṇe tattvampadaśrutyor aikārthyaṃ dūravāritam
111
अज्ञत्वसर्ववेदित्वदुःखित्वसुखितादिके
ajñatvasarvaveditvaduḥkhitvasukhitādike
112
विशेषणे वा चिद्धातोर् अथवाप्य् उपलक्षणे
viśeṣaṇe vā ciddhātor athavāpy upalakṣaṇe
113
विरुद्धगुणसङ्क्रान्तेर् भेदः स्यात् त्वंतदर्थयोः
viruddhaguṇasaṅkrānter bhedaḥ syāt tvaṃtadarthayoḥ
114
वाच्यैकदेशभङ्गेन चिदेकव्यक्तिनिष्ठता
vācyaikadeśabhaṅgena cidekavyaktiniṣṭhatā
115
सो ऽयं गौर् इतिवत् तत्त्वम् पदयोर् इत्य् अपेशलम्
so 'yaṃ gaur itivat tattvam padayor ity apeśalam
116
देशकालदशाभेदाद् एकस्मिन्न् अपि धर्मिणि
deśakāladaśābhedād ekasminn api dharmiṇi
117
विरुद्धद्वन्द्वसङ्क्रान्तेः सो ऽयं गौर् इति युज्यते
viruddhadvandvasaṅkrānteḥ so 'yaṃ gaur iti yujyate
118
स्वप्रकाशस्य चिद्धातोर् विरुद्धद्वन्द्वसङ्गतौ
svaprakāśasya ciddhātor viruddhadvandvasaṅgatau
119
न व्यवस्थापकं किंचिद् देशकालदशादिके
na vyavasthāpakaṃ kiṃcid deśakāladaśādike
120
निर्धूतनिखिलद्वन्द्वस्वप्रकाशे चिदात्मनि
nirdhūtanikhiladvandvasvaprakāśe cidātmani
121
द्वैतानर्थभ्रमाभावाच् छास्त्रं निर्विषयं भवेत्
dvaitānarthabhramābhāvāc chāstraṃ nirviṣayaṃ bhavet
122
एतेन सत्यकामत्वजगत्कारणतादयः
etena satyakāmatvajagatkāraṇatādayaḥ
123
मा(योपाधौ) परे ऽध्यस्ताः शोकमोहादयः पुनः
mā(yopādhau) pare 'dhyastāḥ śokamohādayaḥ punaḥ
124
अविद्योपाधिके जीवे विभागेनेति यन् मतम्
avidyopādhike jīve vibhāgeneti yan matam
125
क्षुद्रब्रह्मविदाम् एतन् मतं प्राग् एव दूषितम्
kṣudrabrahmavidām etan mataṃ prāg eva dūṣitam
126
चित्स्वरूपे विशिष्टे वा मायाविद्याद्युपाधयः
citsvarūpe viśiṣṭe vā māyāvidyādyupādhayaḥ
127
पूर्वस्मिन् सर्वसङ्कर्यं परजीवाविभागतः
pūrvasmin sarvasaṅkaryaṃ parajīvāvibhāgataḥ
128
उत्तरस्मिन्न् अपि तथा विशिष्टम् अपि चिद् यदि
uttarasminn api tathā viśiṣṭam api cid yadi
129
चित्स्वरूपं हि निर्भेदं मायाविद्याद्युपाधिभिः
citsvarūpaṃ hi nirbhedaṃ māyāvidyādyupādhibhiḥ
130
विभिन्नम् इव विभ्रान्तं विशिस्टं च (इति मन्यते)
vibhinnam iva vibhrāntaṃ viśisṭaṃ ca (iti manyate)
131
तटस्थावस्थिता धर्माः स्वरूपं न स्पृशन्ति किम्
taṭasthāvasthitā dharmāḥ svarūpaṃ na spṛśanti kim
132
न हि दण्डिशिरस्छेदाद् देवदत्तो न हिंसितः
na hi daṇḍiśiraschedād devadatto na hiṃsitaḥ
133
अचिदंशव्यपोहेन चिदेकपरिशेषता
acidaṃśavyapohena cidekapariśeṣatā
134
अतस् तत् त्वम् असीत्यादेर् अर्थ इत्य् अप्य् असुन्दरम्
atas tat tvam asītyāder artha ity apy asundaram
135
अब्रह्मानात्मताभावे प्रत्यक्चित् परिशिष्यते
abrahmānātmatābhāve pratyakcit pariśiṣyate
136
तत्त्वम्पदद्वयं जीवपरतादात्म्यगोचरम्
tattvampadadvayaṃ jīvaparatādātmyagocaram
137
तन् मुख्यवृत्ति तादात्म्यम् अपि वस्तुद्वयाश्रयम्
tan mukhyavṛtti tādātmyam api vastudvayāśrayam
138
भेदाभेदविकल्पस् तु यस् त्वया परिचोदितः
bhedābhedavikalpas tu yas tvayā paricoditaḥ
139
अभेदाभेदिनो ऽसत्ये बन्धे सति निरर्थकः
abhedābhedino 'satye bandhe sati nirarthakaḥ
140
अभेदो भेदमर्दी तु स्वाश्रयीभूतवस्तुनोः
abhedo bhedamardī tu svāśrayībhūtavastunoḥ
141
भेदः परस्परानात्म्यं भावानाम् एवम् एतयोः
bhedaḥ parasparānātmyaṃ bhāvānām evam etayoḥ
142
स्वरूपम् अभ्युपेत्यैव भेदाभेदविकल्पयोः
svarūpam abhyupetyaiva bhedābhedavikalpayoḥ
143
तेन वाग्बाधाद् विरोधेन निगृह्यसे
tena vāgbādhād virodhena nigṛhyase
144
भिन्नाभिन्नत्वसम्बन्धसदसत्त्वविकल्पनम्
bhinnābhinnatvasambandhasadasattvavikalpanam
145
प्रत्यक्षानुभवापास्तं केवलं कण्ठशोषणम्
pratyakṣānubhavāpāstaṃ kevalaṃ kaṇṭhaśoṣaṇam
146
नीले नीलमतिर् यादृग् उत्पले नीलधीर् हि सा
nīle nīlamatir yādṛg utpale nīladhīr hi sā
147
नीलम् उत्पलम् एवेदम् इति साक्षाच् चकास्ति नः
nīlam utpalam evedam iti sākṣāc cakāsti naḥ
148
यथा विदितसंयोगसम्बन्धे ऽप्यक्षगोचरे
yathā viditasaṃyogasambandhe 'pyakṣagocare
149
भेदाभेदादिदुस्तर्कविकल्पाधानविभ्रमः
bhedābhedādidustarkavikalpādhānavibhramaḥ
150
तद्वत् तादात्म्यसम्बन्धे श्रुतिप्रत्यक्षमूलके
tadvat tādātmyasambandhe śrutipratyakṣamūlake
151
श्रुतिदण्डेन दुस्तर्कविकल्पभ्रमवारणम्
śrutidaṇḍena dustarkavikalpabhramavāraṇam
152
निर्दोषापौरुषेयी च श्रुतिर् अत्यर्थम् आदरात्
nirdoṣāpauruṣeyī ca śrutir atyartham ādarāt
153
असकृत् तत् त्वम् इत्य् आह तादात्म्यं ब्रह्मजीवयोः
asakṛt tat tvam ity āha tādātmyaṃ brahmajīvayoḥ
154
ब्रह्मानन्दह्रदान्तस्थो मुक्तात्मा सुखम् एधते
brahmānandahradāntastho muktātmā sukham edhate
155
फले च फलिनो ऽभावान् मोक्षस्यापुरुषार्थता
phale ca phalino 'bhāvān mokṣasyāpuruṣārthatā
156
एकशेषे हि चिद्धातोः कस्य मोक्षः फलं भवेत्
ekaśeṣe hi ciddhātoḥ kasya mokṣaḥ phalaṃ bhavet
157
किंच प्रपञ्चरूपेण का नु संविद् विवर्तते
kiṃca prapañcarūpeṇa kā nu saṃvid vivartate
158
न तावद् घटधीस् तस्याम् असत्याम् अपि दर्शनात्
na tāvad ghaṭadhīs tasyām asatyām api darśanāt
159
न हि तस्याम् अजातायां नष्टायां वाखिलं जगत्
na hi tasyām ajātāyāṃ naṣṭāyāṃ vākhilaṃ jagat
160
नास्तीति शक्यते वक्तुम् उक्तौ प्रत्यक्षबाधनात्
nāstīti śakyate vaktum uktau pratyakṣabādhanāt
161
नाप्य् अन्यसंवित् तन्नाशे ऽप्य् अन्येषाम् उपलम्भनात्
nāpy anyasaṃvit tannāśe 'py anyeṣām upalambhanāt
162
ननु संविद् अभिन्नैका न तस्याम् अस्ति भेदधीः
nanu saṃvid abhinnaikā na tasyām asti bhedadhīḥ
163
घटादयो हि भिद्यन्ते न तु सा चित्प्रकाशनात्
ghaṭādayo hi bhidyante na tu sā citprakāśanāt
164
घटधीः पटसंवित्तिसमये नावभाति चेत्
ghaṭadhīḥ paṭasaṃvittisamaye nāvabhāti cet
165
नैवं घटो हि नाभाति सा स्फुरत्य् एव तु स्फुटम्
naivaṃ ghaṭo hi nābhāti sā sphuraty eva tu sphuṭam
166
घटव्यावृत्तसंवित्तिर् अथ न स्फुरतीति चेत्
ghaṭavyāvṛttasaṃvittir atha na sphuratīti cet
167
तद्व्यावृत्तिपदेनापि किं सैवोक्ताथवेतरत्
tadvyāvṛttipadenāpi kiṃ saivoktāthavetarat
168
सैव चेद्भासते ऽन्यच् चेन् न ब्रूमस् तस्य भासनम्
saiva cedbhāsate 'nyac cen na brūmas tasya bhāsanam
169
किंचास्याः स्वप्रकाशाया नीरूपाया न हि स्वतः
kiṃcāsyāḥ svaprakāśāyā nīrūpāyā na hi svataḥ
170
ऋते विषयनानात्वान् नानात्वावग्रहभ्रमः
ṛte viṣayanānātvān nānātvāvagrahabhramaḥ
171
न वस्तु वस्तुधर्मो वा न प्रत्यक्षो न लैङ्गिकः
na vastu vastudharmo vā na pratyakṣo na laiṅgikaḥ
172
घटादिवेद्यभेदो ऽपि केवलं भ्रमलक्षणः
ghaṭādivedyabhedo 'pi kevalaṃ bhramalakṣaṇaḥ
173
यदा तदा तदायत्तो धीभेदावग्रहोदयः
yadā tadā tadāyatto dhībhedāvagrahodayaḥ
174
कुतः कुतस्तरां तस्य परमार्थत्वसम्भवः
kutaḥ kutastarāṃ tasya paramārthatvasambhavaḥ
175
किंच स्वयम्प्रकाशस्य स्वतो वा परतो ऽपि वा
kiṃca svayamprakāśasya svato vā parato 'pi vā
176
प्रागभावादिसिद्धिः स्यात् स्वतस् तावन् न युज्यते
prāgabhāvādisiddhiḥ syāt svatas tāvan na yujyate
177
स्वस्मिन् सति विरुद्धत्वाद् अभावस्यानवस्थितेः
svasmin sati viruddhatvād abhāvasyānavasthiteḥ
178
स्वनिमित्तप्रकाशस्य स्वस्याभावे ऽप्य् असम्भवात्
svanimittaprakāśasya svasyābhāve 'py asambhavāt
179
अनन्यगोचरत्वेन चितो न परतो ऽपि च
ananyagocaratvena cito na parato 'pi ca
180
किंच वेद्यस्य भेदादेर् न चिद्धर्मत्वसम्भवः
kiṃca vedyasya bhedāder na ciddharmatvasambhavaḥ
181
रूपादिवद् अतः संविद् अद्वितिया स्वयम्प्रभा
rūpādivad ataḥ saṃvid advitiyā svayamprabhā
182
अतस् तद्भेदम् आश्रित्य यद् विकल्पादिजल्पितम्
atas tadbhedam āśritya yad vikalpādijalpitam
183
तद् अविद्याविलासो ऽयम् इति ब्रह्मविदो विदुः
tad avidyāvilāso 'yam iti brahmavido viduḥ
184
हन्त ब्रह्मोपदेशो ऽयं श्रद्दधानेषु शोभते
hanta brahmopadeśo 'yaṃ śraddadhāneṣu śobhate
185
वयम् अश्रद्दधानाः स्मो ये युक्तिं प्रार्थयामहे
vayam aśraddadhānāḥ smo ye yuktiṃ prārthayāmahe
186
प्रतिप्रमातृविषयं परस्परविलक्षणाः
pratipramātṛviṣayaṃ parasparavilakṣaṇāḥ
187
अपरोक्षं प्रकाशन्ते सुखदुःखादिवद् धियः
aparokṣaṃ prakāśante sukhaduḥkhādivad dhiyaḥ
188
सम्बन्धिव्यङ्ग्यभेदस्य संयोगेच्छादिकस्य नः
sambandhivyaṅgyabhedasya saṃyogecchādikasya naḥ
189
न हि भेदः स्वतो नास्ति नाप्रत्यक्षश् च संमतः
na hi bhedaḥ svato nāsti nāpratyakṣaś ca saṃmataḥ
190
यदि सर्वगता नित्या संविद् एवाभ्युपेयते
yadi sarvagatā nityā saṃvid evābhyupeyate
191
ततः सर्वं सदा भायान् न वा किंचित् कदाचन
tataḥ sarvaṃ sadā bhāyān na vā kiṃcit kadācana
192
तदानीं न हि वेद्यस्य सन्निधीतरकारिता
tadānīṃ na hi vedyasya sannidhītarakāritā
193
व्यवस्था घटते वित्तेर् व्योमवद्वैभवाश्रयात्
vyavasthā ghaṭate vitter vyomavadvaibhavāśrayāt
194
नापि कारणभेदेन नित्यायास् तदभावतः
nāpi kāraṇabhedena nityāyās tadabhāvataḥ
195
न च स्वरूपनानात्वात् तदेकत्वपरिग्रहात्
na ca svarūpanānātvāt tadekatvaparigrahāt
196
ततश् च बधिरान्धादेः शब्दादिग्रहणं भवेत्
tataś ca badhirāndhādeḥ śabdādigrahaṇaṃ bhavet
197
गुरुशिष्यादिभेदश् च निर्निमित्तः प्रसज्यते
guruśiṣyādibhedaś ca nirnimittaḥ prasajyate
198
ननु नः संविदो भिन्नं सर्वं नाम न किंचन
nanu naḥ saṃvido bhinnaṃ sarvaṃ nāma na kiṃcana
199
अतः सर्वं सदा भायाद् इत्य् अकाण्डे ऽनुयुज्यते
ataḥ sarvaṃ sadā bhāyād ity akāṇḍe 'nuyujyate
200
इदम् आख्याहि भोः किं नु नीलादिर् न प्रकाशते
idam ākhyāhi bhoḥ kiṃ nu nīlādir na prakāśate
201
प्रकाशमानो नीलादिः संविदो वा न भिद्यते
prakāśamāno nīlādiḥ saṃvido vā na bhidyate
202
आदौ प्रतीतिसुभगो निर्वाहो लोकवेदयोः
ādau pratītisubhago nirvāho lokavedayoḥ
203
यतः पदपदार्थादि न किंचिद् अवभासते
yataḥ padapadārthādi na kiṃcid avabhāsate
204
द्वितीये संविदो ऽद्वैतं व्याहन्येत समीहितम्
dvitīye saṃvido 'dvaitaṃ vyāhanyeta samīhitam
205
यद्य् अयं विविधाकारप्रपञ्चः संविदात्मकः
yady ayaṃ vividhākāraprapañcaḥ saṃvidātmakaḥ
206
सापि संवित् तदात्मेति यतो नाना प्रसज्यते
sāpi saṃvit tadātmeti yato nānā prasajyate
207
न चाविद्याविलासत्वाद् भेदाभेदानिरूपणा
na cāvidyāvilāsatvād bhedābhedānirūpaṇā
208
सा हि न्यायानलस्पृष्टा जाटुषाभरणायते
sā hi nyāyānalaspṛṣṭā jāṭuṣābharaṇāyate
209
तथा हि यद्य् अविद्येयं विद्याभावात्मिकेष्यते
tathā hi yady avidyeyaṃ vidyābhāvātmikeṣyate
210
निरुपाख्यस्वभावत्वात् सा न किंचिन् नियच्छति
nirupākhyasvabhāvatvāt sā na kiṃcin niyacchati
211
अर्थान्तरम् अविद्या चेत् साध्वी भेदानिरूपणा
arthāntaram avidyā cet sādhvī bhedānirūpaṇā
212
अर्थानर्थान्तरत्वादिविकल्पो ऽस्या न युज्यते
arthānarthāntaratvādivikalpo 'syā na yujyate
213
विद्यातो ऽर्थान्तरं चासाव् इति सुव्याहृतं वचः
vidyāto 'rthāntaraṃ cāsāv iti suvyāhṛtaṃ vacaḥ
214
अथार्थान्तरभावो ऽपि तस्यास् ते भ्रान्तिकल्पितः
athārthāntarabhāvo 'pi tasyās te bhrāntikalpitaḥ
215
हन्तैवं सत्य् अविद्यैव विद्या स्यात् परमार्थतः
hantaivaṃ saty avidyaiva vidyā syāt paramārthataḥ
216
किंच शुद्धाजडा संविद् अविद्येयं तु नेदृशी
kiṃca śuddhājaḍā saṃvid avidyeyaṃ tu nedṛśī
217
तत् केन हेतुना सेयम् अन्यैव न निरूप्यते
tat kena hetunā seyam anyaiva na nirūpyate
218
अपि चेयम् अविद्या ते यदभावादिरूपिणी
api ceyam avidyā te yadabhāvādirūpiṇī
219
सा विद्या किं नु संवित्तिर् वेद्यं वा वेदिताथवा
sā vidyā kiṃ nu saṃvittir vedyaṃ vā veditāthavā
220
वेद्यत्वे वेदितृत्वे च नास्यास् ताभ्यां निवर्तनम्
vedyatve veditṛtve ca nāsyās tābhyāṃ nivartanam
221
न हि ज्ञानाद् ऋते ऽज्ञानम् अन्यतस् ते निवर्तते
na hi jñānād ṛte 'jñānam anyatas te nivartate
222
संविद् एवेति चेत् तस्या ननु भावाद् असम्भवः
saṃvid eveti cet tasyā nanu bhāvād asambhavaḥ
223
किंचेयं तद्विरुद्धा वा न तस्याः क्वापि सम्भवः
kiṃceyaṃ tadviruddhā vā na tasyāḥ kvāpi sambhavaḥ
224
यतो ऽखिलं जगद् व्याप्तं विद्ययैवाद्वितीयया
yato 'khilaṃ jagad vyāptaṃ vidyayaivādvitīyayā
225
अभावो ऽन्यो विरुद्धो वा संविदो ऽपि यदीष्यते
abhāvo 'nyo viruddho vā saṃvido 'pi yadīṣyate
226
तदानीं संविदद्वैतप्रतिज्ञां दूरतस् त्यज
tadānīṃ saṃvidadvaitapratijñāṃ dūratas tyaja
227
किंचासौ कस्य जीवस्य को जीवो यस्य सेति चेत्
kiṃcāsau kasya jīvasya ko jīvo yasya seti cet
228
नन्व् एवम् असमाधानम् अन्योन्याश्रयणं भवेत्
nanv evam asamādhānam anyonyāśrayaṇaṃ bhavet
229
नर्ते जीवाद् अविद्या स्यान् न च जीवस् तया विना
narte jīvād avidyā syān na ca jīvas tayā vinā
230
न बीजाङ्कुरतुल्यत्वं जीवोत्पत्तेर् अयोगतः
na bījāṅkuratulyatvaṃ jīvotpatter ayogataḥ
231
ब्रह्मणश् चेन् न सर्वज्ञं कथं तद् बम्भ्रमीति ते
brahmaṇaś cen na sarvajñaṃ kathaṃ tad bambhramīti te
232
अविद्याकृतदेहात्मप्रत्ययाधीनता न ते
avidyākṛtadehātmapratyayādhīnatā na te
233
ब्रह्मसर्वज्ञभावस्य तत्स्वाभाविकताश्रुतेः
brahmasarvajñabhāvasya tatsvābhāvikatāśruteḥ
234
भेदावभासगर्भत्वाद् अथ सर्वज्ञता मृषा
bhedāvabhāsagarbhatvād atha sarvajñatā mṛṣā
235
तत एवामृषा कस्मान् न स्याच् छब्दान्तरादिवत्
tata evāmṛṣā kasmān na syāc chabdāntarādivat
236
यथा शब्दान्तराभ्याससङ्ख्याद्याः शास्त्रभेदकाः
yathā śabdāntarābhyāsasaṅkhyādyāḥ śāstrabhedakāḥ
237
भेदावभासगर्भाश् च यथार्थास् तादृशी न किम्
bhedāvabhāsagarbhāś ca yathārthās tādṛśī na kim
238
सर्वज्ञे नित्यमुक्ते ऽपि यद्य् अज्ञानस्य सम्भवः
sarvajñe nityamukte 'pi yady ajñānasya sambhavaḥ
239
तेजसीव तमस् तस्मान् न निवर्तेत केनचित्
tejasīva tamas tasmān na nivarteta kenacit
240
सर्वज्ञत्वादिवचनप्रामाण्यं व्यावहारिकम्
sarvajñatvādivacanaprāmāṇyaṃ vyāvahārikam
241
तात्त्विकं तु प्रमाणत्वम् अद्वैतवचसाम् इति
tāttvikaṃ tu pramāṇatvam advaitavacasām iti
242
नियामकं न पश्यामो निर्बन्धात् तावकाद् ऋते
niyāmakaṃ na paśyāmo nirbandhāt tāvakād ṛte
243
आश्रयप्रतियोगित्वे परस्परविरोधिनी
āśrayapratiyogitve parasparavirodhinī
244
कथं वैकरसं ब्रह्म सद् इति प्रतिपद्यते
kathaṃ vaikarasaṃ brahma sad iti pratipadyate
245
प्रत्यक्त्वेनाश्रयो ब्रह्मरूपेण प्रतियोगि चेत्
pratyaktvenāśrayo brahmarūpeṇa pratiyogi cet
246
रूपभेदः कुतस्त्यो ऽयं यद्य् अविद्याप्रसादजः
rūpabhedaḥ kutastyo 'yaṃ yady avidyāprasādajaḥ
247
ननु सापि तदायत्तेत्य् अन्योन्याश्रयणं पुनः
nanu sāpi tadāyattety anyonyāśrayaṇaṃ punaḥ
248
अवस्तुत्वाद् अविद्यायाः (नैतत् तद्दूषणं यदि)
avastutvād avidyāyāḥ (naitat taddūṣaṇaṃ yadi)
249
वस्तुनो दूषणत्वेन त्वया क्वेदं निरीक्षितम्
vastuno dūṣaṇatvena tvayā kvedaṃ nirīkṣitam
250
काराद् दोषो ऽन्योन्यसमाश्रयः
kārād doṣo 'nyonyasamāśrayaḥ
251
न वस्तुत्वाद् अवस्तुत्वाद् इत्य् अतो नेदम् उत्तरम्
na vastutvād avastutvād ity ato nedam uttaram
252
किंच विद्या न चेद् (वस्तु व्यवहारः कुतस् त्व् अयम्)
kiṃca vidyā na ced (vastu vyavahāraḥ kutas tv ayam)
253
पुष्पादिव्यवहारवद् इष्यते
puṣpādivyavahāravad iṣyate
254
नाप्य् अवस्त्व् इति चो(क्तिस् ते वस्तुतां तत्र साधयेत्)
nāpy avastv iti co(ktis te vastutāṃ tatra sādhayet)
255
समस्तेन नञा वस्त्व् इति चेत् (न तत्)
samastena nañā vastv iti cet (na tat)
256
समस्तेन नञा वस्तु प्रथमं यन् निषिध्यते
samastena nañā vastu prathamaṃ yan niṣidhyate
257
प्रतिप्रसूतं व्यस्तेन पुनस् तद् इति वस्तुता
pratiprasūtaṃ vyastena punas tad iti vastutā
258
अतो न वस्तु ना(वस्तु याविद्या तद्बले सति)
ato na vastu nā(vastu yāvidyā tadbale sati)
259
न कश् चकास्तिति विवक्षीर् मा स्म जातुचित्
na kaś cakāstiti vivakṣīr mā sma jātucit
260
किंच प्रपञ्चनिर्वाहजननी येयम् आश्रिता
kiṃca prapañcanirvāhajananī yeyam āśritā
261
अविद्या सा किम् एकैव नैका वा तद् इदं वद
avidyā sā kim ekaiva naikā vā tad idaṃ vada
262
तदाश्रयश् च संसारी तथैको नैक एव वा
tadāśrayaś ca saṃsārī tathaiko naika eva vā
263
सा चेद् एका ततः सैका शुकस्य ब्रह्मविद्यया
sā ced ekā tataḥ saikā śukasya brahmavidyayā
264
पूर्वम् एव निरस्तेति व्यर्थस् ते मुक्तये श्रमः
pūrvam eva nirasteti vyarthas te muktaye śramaḥ
265
स्यान् मतं नैव ते सन्ति वामदेवशुकादयः
syān mataṃ naiva te santi vāmadevaśukādayaḥ
266
यद्विद्यया निरस्तत्वान् नाद्याविद्येति चोद्यते
yadvidyayā nirastatvān nādyāvidyeti codyate
267
मुक्तामुक्तादिभेदो हि कल्पितो मदविद्यया
muktāmuktādibhedo hi kalpito madavidyayā
268
दृश्यत्वान् मामकस्वप्नदृश्यभेदप्रपञ्चवत्
dṛśyatvān māmakasvapnadṛśyabhedaprapañcavat
269
यत् पुनर् ब्रह्मविद्यातस् तेषां मुक्तिर् अभूद् इति
yat punar brahmavidyātas teṣāṃ muktir abhūd iti
270
वाक्यं तत् स्वाप्नमुक्त्युक्तियुक्त्या प्रत्यूह्यताम् इति
vākyaṃ tat svāpnamuktyuktiyuktyā pratyūhyatām iti
271
नन्व् ईदृशानुमानेन स्वाविद्यापरिकल्पितम्
nanv īdṛśānumānena svāvidyāparikalpitam
272
प्रपञ्चं साधयत्य् अन्यः कथं प्रत्युच्यते त्वया
prapañcaṃ sādhayaty anyaḥ kathaṃ pratyucyate tvayā
273
त्वदविद्यानिमित्तत्वे यो हेतुस् ते विवक्षितः
tvadavidyānimittatve yo hetus te vivakṣitaḥ
274
स एव हेतुस् तस्यापि भवेत् सर्वज्ञसिद्धिवत्
sa eva hetus tasyāpi bhavet sarvajñasiddhivat
275
इत्य् अन्योन्यविरुद्धोक्तिव्याहते भवतां मते
ity anyonyaviruddhoktivyāhate bhavatāṃ mate
276
मुखम् अस्तीति यत्किंचित् प्रलपन्न् इव लक्ष्यसे
mukham astīti yatkiṃcit pralapann iva lakṣyase
277
यथा च स्वाप्नमुक्त्युक्तिसदृशी तद्विमुक्तिगीः
yathā ca svāpnamuktyuktisadṛśī tadvimuktigīḥ
278
तथैव भवतो ऽपीति व्यर्थो मोक्षाय ते श्रमः
tathaiva bhavato 'pīti vyartho mokṣāya te śramaḥ
279
यथा तेषाम् अभूतैव पुरस्ताद् आत्मविद्यया
yathā teṣām abhūtaiva purastād ātmavidyayā
280
मुक्तिर् भूतोच्यते तद्वत् परस्ताद् आत्मविद्यया
muktir bhūtocyate tadvat parastād ātmavidyayā
281
अभाविन्य् एव सा मिथ्या भाविनीत्य् अपदिश्यताम्
abhāviny eva sā mithyā bhāvinīty apadiśyatām
282
सन्ति च स्वप्नदृष्टानि दृष्टान्तवचनानि ते
santi ca svapnadṛṣṭāni dṛṣṭāntavacanāni te
283
ननु नेदं अनिष्टं मे यन् मुक्तिर् न भविष्यति
nanu nedaṃ aniṣṭaṃ me yan muktir na bhaviṣyati
284
आत्मनो नित्यमुक्तत्वान् नित्यसिद्धैव सा यतः
ātmano nityamuktatvān nityasiddhaiva sā yataḥ
285
तद् इदं शान्तिकर्मादौ वेतालावाहनं भवेत्
tad idaṃ śāntikarmādau vetālāvāhanaṃ bhavet
286
येनैवं सुतरां व्यर्थो ब्रह्मविद्यार्जनश्रमः
yenaivaṃ sutarāṃ vyartho brahmavidyārjanaśramaḥ
287
अविद्याप्रतिबद्धत्वाद् अथ सा नित्यसत्य् अपि
avidyāpratibaddhatvād atha sā nityasaty api
288
असतीवेति तद्व्यक्तिर् विद्याफलम् उपेयते
asatīveti tadvyaktir vidyāphalam upeyate
289
हस्तस्थम् एव हेमादि विस्मृतं मृग्यते यथा
hastastham eva hemādi vismṛtaṃ mṛgyate yathā
290
यथा तद् एव हस्तस्थम् अवगम्योपशाम्यते
yathā tad eva hastastham avagamyopaśāmyate
291
तथैव नित्यमुक्तात्मस्वरूपानवबोधतः
tathaiva nityamuktātmasvarūpānavabodhataḥ
292
संसारिणस् तथाभावो व्यज्यते ब्रह्मविद्यया
saṃsāriṇas tathābhāvo vyajyate brahmavidyayā
293
हन्त केयम् अभिव्यक्तिर् या विद्याफलम् इष्यते
hanta keyam abhivyaktir yā vidyāphalam iṣyate
294
स्वप्रकाशस्य चिद्धातोर् या स्वरूपपदे स्थिता
svaprakāśasya ciddhātor yā svarūpapade sthitā
295
संवित् किं सैव किंवाहं ब्रह्मास्मीतिति किदृशी
saṃvit kiṃ saiva kiṃvāhaṃ brahmāsmītiti kidṛśī
296
यदि स्वरूपसंवित् सा नित्यैवेति न तत्फलम्
yadi svarūpasaṃvit sā nityaiveti na tatphalam
297
अथ ब्रह्माहम् अस्मीति संवित्तिर् व्यक्तिर् इष्यते
atha brahmāham asmīti saṃvittir vyaktir iṣyate
298
ननु ते ब्रह्मविद्या सा सैव तस्याः फलं कथं
nanu te brahmavidyā sā saiva tasyāḥ phalaṃ kathaṃ
299
किंच सा तत् त्वम् अस्यादिवाक्यजन्या भवन्मते
kiṃca sā tat tvam asyādivākyajanyā bhavanmate
300
उत्पत्तिमत्य् अनित्येति मुक्तस्यापि भयं भवेत्
utpattimaty anityeti muktasyāpi bhayaṃ bhavet
301
अपि च व्यवहारज्ञाः सति पुष्कलकारणे
api ca vyavahārajñāḥ sati puṣkalakāraṇe
302
कार्यं न जायते येन तम् आहुः प्रतिबन्धकम्
kāryaṃ na jāyate yena tam āhuḥ pratibandhakam
303
इह किं तद् यद् उत्पत्तुम् उपक्रान्तं स्वहेतुतः
iha kiṃ tad yad utpattum upakrāntaṃ svahetutaḥ
304
अविद्याप्रतिबद्धत्वाद् उत्पत्तिं न प्रपद्यते
avidyāpratibaddhatvād utpattiṃ na prapadyate
305
न मुक्तिर् नित्यसिद्धत्वान् न ब्रह्मास्मीति धीर् अपि
na muktir nityasiddhatvān na brahmāsmīti dhīr api
306
न हि ब्रह्माहम् अस्मीति संवित्पुष्कलकारणम्
na hi brahmāham asmīti saṃvitpuṣkalakāraṇam
307
संसारिणस् तदास्तीति कथं सा प्रतिबध्यते
saṃsāriṇas tadāstīti kathaṃ sā pratibadhyate
308
यतः सा कारणाभावाद् इदानीं नोपजायते
yataḥ sā kāraṇābhāvād idānīṃ nopajāyate
309
न पुनः प्रतिबद्धत्वाद् अस्थाने तेन तद्वचः
na punaḥ pratibaddhatvād asthāne tena tadvacaḥ
310
किंचैको जीव इत्य् एतद् वस्तुस्थित्या न युज्यते
kiṃcaiko jīva ity etad vastusthityā na yujyate
311
अविद्यातत्समाश्लेषजीवत्वादि मृषा हि ते
avidyātatsamāśleṣajīvatvādi mṛṣā hi te
312
प्रातिभासिकम् एकत्वं प्रतिभासपराहतम्
prātibhāsikam ekatvaṃ pratibhāsaparāhatam
313
यतो नः प्रतिभासन्ते संसरन्तः सहस्रशः
yato naḥ pratibhāsante saṃsarantaḥ sahasraśaḥ
314
आसंसारसमुच्छेदं व्यवहाराश् च तत्कृताः
āsaṃsārasamucchedaṃ vyavahārāś ca tatkṛtāḥ
315
अबाधिताः प्रतीयन्ते स्वप्नवृत्तविलक्षणाः
abādhitāḥ pratīyante svapnavṛttavilakṣaṇāḥ
316
तेन यौक्तिकम् एकत्वम् अपि युक्तिपराहतम्
tena yauktikam ekatvam api yuktiparāhatam
317
प्रवृत्तिभेदानुमिता विरुद्धमितिवृत्तयः
pravṛttibhedānumitā viruddhamitivṛttayaḥ
318
तत्तत्स्वात्मवद् अन्ये ऽपि देहिनो ऽशक्यनिह्नवाः
tattatsvātmavad anye 'pi dehino 'śakyanihnavāḥ
319
यथानुमेयाद् वह्न्यादेर् अनुमाना (?) विलक्षणाः
yathānumeyād vahnyāder anumānā (?) vilakṣaṇāḥ
320
प्रत्यक्षं (?) ते तथान्येभ्यो जीवेभ्यो न पृथक् कथम्
pratyakṣaṃ (?) te tathānyebhyo jīvebhyo na pṛthak katham
321
न चेच् चेष्टाविशेषेण परो बोद्धानुमीयते
na cec ceṣṭāviśeṣeṇa paro boddhānumīyate
322
व्यवहारो ऽवलुप्येत सर्वो लौकिकवैदिकः
vyavahāro 'valupyeta sarvo laukikavaidikaḥ
323
न चौपाधिकभेदेन मेयमातृविभागधीः
na caupādhikabhedena meyamātṛvibhāgadhīḥ
324
स्वशरीरे ऽपि तत्प्राप्तेः शिरःपाण्यादिभेदतः
svaśarīre 'pi tatprāpteḥ śiraḥpāṇyādibhedataḥ
325
यथा तत्र शिरःपाणिपादादौ वेदनोदये
yathā tatra śiraḥpāṇipādādau vedanodaye
326
अनुसन्धानम् एकत्वे तथा सर्वत्र ते भवेत्
anusandhānam ekatve tathā sarvatra te bhavet
327
प्रायणान् नरकक्लेशात् प्रसूतिव्यसनाद् अपि
prāyaṇān narakakleśāt prasūtivyasanād api
328
चिरातिवृत्ताः प्राग्जन्मभोगा न स्मृतिगोचराः
cirātivṛttāḥ prāgjanmabhogā na smṛtigocarāḥ
329
युगपज् जायमानेषु (सुखदुःखादिषु स्फुटः)
yugapaj jāyamāneṣu (sukhaduḥkhādiṣu sphuṭaḥ)
330
आश्रयासङ्करस् तत्र कथम् ऐकार्थ्यविभ्रमः
āśrayāsaṅkaras tatra katham aikārthyavibhramaḥ
331
न च प्रातिस्विकाविद्याकल्पितस्वस्वदृश्यकैः
na ca prātisvikāvidyākalpitasvasvadṛśyakaiḥ
332
जीवैर् अनेकैर् अप्य् एषा लोकयात्रोपपद्यते
jīvair anekair apy eṣā lokayātropapadyate
333
परवार्तानभिज्ञास् ते स्वस्वस्वप्नैकदर्शिनः
paravārtānabhijñās te svasvasvapnaikadarśinaḥ
334
कथं प्रवर्तयेयुस् तां सङ्गाद्येकनिबन्धनाम्
kathaṃ pravartayeyus tāṃ saṅgādyekanibandhanām
335
किंच स्वयम्प्रकाशत्वविभुत्वैकत्वनित्यताः
kiṃca svayamprakāśatvavibhutvaikatvanityatāḥ
336
त्वदभ्युपेता बाधेरन् संविदस् ते ऽद्वितीयताम्
tvadabhyupetā bādheran saṃvidas te 'dvitīyatām
337
संविद् एव न ते धर्माः सिद्धायाम् अपि संविदि
saṃvid eva na te dharmāḥ siddhāyām api saṃvidi
338
विवाददर्शनात् तेषु तद्रूपाणां च भेदतः
vivādadarśanāt teṣu tadrūpāṇāṃ ca bhedataḥ
339
न च ते भ्रान्तिसिद्धास् ते येनाद्वैताविरोधिनः
na ca te bhrāntisiddhās te yenādvaitāvirodhinaḥ
340
तत्त्वावेदकवेदान्तवाक्यसिद्धा हि ते गुणाः
tattvāvedakavedāntavākyasiddhā hi te guṇāḥ
341
आनन्दस्वप्रकाशत्वनित्यत्वमहिमाद्य् अथ
ānandasvaprakāśatvanityatvamahimādy atha
342
ब्रह्मस्वरूपम् एवेष्टं तत्रापिदं विविच्यताम्
brahmasvarūpam eveṣṭaṃ tatrāpidaṃ vivicyatām
343
ब्रह्मेति यावन् निर्दिष्टं तन्मात्रं किं सुखादयः
brahmeti yāvan nirdiṣṭaṃ tanmātraṃ kiṃ sukhādayaḥ
344
अथवा तस्य ते यद् वा त एव ब्रह्मसंज्ञिनः
athavā tasya te yad vā ta eva brahmasaṃjñinaḥ
345
आद्ये तत्तत्पदाम्नानवैयर्थ्यं वेदलोकयोः
ādye tattatpadāmnānavaiyarthyaṃ vedalokayoḥ
346
पूर्वोक्तनीत्या भेदश् च जगज्जन्मादिकारणम्
pūrvoktanītyā bhedaś ca jagajjanmādikāraṇam
347
अभ्युपेत्यैव हि ब्रह्म विवादास् तेषु वादिनाम्
abhyupetyaiva hi brahma vivādās teṣu vādinām
348
द्वितीये सैव तैर् एव ब्रह्मणः सद्वितीयता
dvitīye saiva tair eva brahmaṇaḥ sadvitīyatā
349
तृतीये ब्रह्म भिद्येत तन्मात्रत्वात् पदे पदे
tṛtīye brahma bhidyeta tanmātratvāt pade pade
350
तत्समूहो ऽथवा ब्रह्म तरुवृन्दवनादिवत्
tatsamūho 'thavā brahma taruvṛndavanādivat
351
प्रकर्षश् चप्रकाशश्च भिन्नाव् एवार्कवर्तिनौ
prakarṣaś caprakāśaśca bhinnāv evārkavartinau
352
तेन न क्वापि वाक्यार्थो ऽविभागो ऽस्ति निदर्शनम्
tena na kvāpi vākyārtho 'vibhāgo 'sti nidarśanam
353
जाड्यदुःखाद्यपोहेन यद्य् एकत्रैव वर्तिता
jāḍyaduḥkhādyapohena yady ekatraiva vartitā
354
ज्ञानानन्दादिशब्दानां न सतः सद्वितीयता
jñānānandādiśabdānāṃ na sataḥ sadvitīyatā
355
अपोहाः किं न सन्त्य् एव सन्तो वा नोभये ऽपि वा
apohāḥ kiṃ na santy eva santo vā nobhaye 'pi vā
356
सत्त्वे सत् सद्वितीयं स्याज् जडाद्यात्मकतेतरे
sattve sat sadvitīyaṃ syāj jaḍādyātmakatetare
357
सदसद्व्यतिरेकोक्तिः पूर्वम् एव पराकृता
sadasadvyatirekoktiḥ pūrvam eva parākṛtā
358
तथात्वे च घटादिभ्यो ब्रह्मापि न विशिष्यते
tathātve ca ghaṭādibhyo brahmāpi na viśiṣyate
359
किं चापोह्यजडत्वादिविरुद्धार्थासमर्पणे
kiṃ cāpohyajaḍatvādiviruddhārthāsamarpaṇe
360
नैव तत् तद् अपोह्येत तदेकार्थैः पदैर् इव
naiva tat tad apohyeta tadekārthaiḥ padair iva
361
प्रतियोगिनि दृश्ये तु या भावान्तरमात्रधीः
pratiyogini dṛśye tu yā bhāvāntaramātradhīḥ
362
सैवाभाव इतीहापि सद्भिस् ते सद्वितीयता
saivābhāva itīhāpi sadbhis te sadvitīyatā
363
भूतभौतिकभेदानां सदसद्व्यतिरेकिता
bhūtabhautikabhedānāṃ sadasadvyatirekitā
364
कुतो ऽवसीयते किं नु प्रत्यक्षादेर् उतागमात्
kuto 'vasīyate kiṃ nu pratyakṣāder utāgamāt
365
प्रत्यक्षादीनि मानानि स्वं स्वम् अर्थं यथायथम्
pratyakṣādīni mānāni svaṃ svam arthaṃ yathāyatham
366
व्यवच्छिन्दन्ति जायन्त इति यावत् स्वसाक्षिकम्
vyavacchindanti jāyanta iti yāvat svasākṣikam
367
यथाग्रतः स्थिते नीले नीलिमान्यकथा न धीः
yathāgrataḥ sthite nīle nīlimānyakathā na dhīḥ
368
एकाकारा न हि तथा स्फटिके धवले मतिः
ekākārā na hi tathā sphaṭike dhavale matiḥ
Section (cont. 2)
369
क्षीरे मधुरधीर् यादृङ् नैव निम्बकषायधीः
kṣīre madhuradhīr yādṛṅ naiva nimbakaṣāyadhīḥ
370
व्यवहाराश् च नियताः सर्वे लौकिकवैदिकाः
vyavahārāś ca niyatāḥ sarve laukikavaidikāḥ
371
सत्यं प्रतीतिर् अस्त्य् अस्या मूलं नास्तीति चेन् न तत्
satyaṃ pratītir asty asyā mūlaṃ nāstīti cen na tat
372
सा चेद् अस्ति तया मूलं कल्प्यतां कार्यभूतया
sā ced asti tayā mūlaṃ kalpyatāṃ kāryabhūtayā
373
कॢप्तं चेन्द्रियलिङ्गादि तद्भावानुविधानतः
kḷptaṃ cendriyaliṅgādi tadbhāvānuvidhānataḥ
374
यौगपद्यक्रमायोगाद् व्यवच्छेदविधानयोः
yaugapadyakramāyogād vyavacchedavidhānayoḥ
375
ऐक्यायोगाच् च भेदो न प्रत्यक्ष इति यो भ्रमः
aikyāyogāc ca bhedo na pratyakṣa iti yo bhramaḥ
376
भेदेतरेतराभावविवेकाग्रहणेन सः
bhedetaretarābhāvavivekāgrahaṇena saḥ
377
स्वरूपम् एव भावानां प्रत्यक्षेण परिस्फुरत्
svarūpam eva bhāvānāṃ pratyakṣeṇa parisphurat
378
भेदव्याहारहेतुः स्यात् प्रतियोगिव्यपेक्षया
bhedavyāhārahetuḥ syāt pratiyogivyapekṣayā
379
यथा तन्मात्रधीर् नाना नास्तिव्याहारसाधनी
yathā tanmātradhīr nānā nāstivyāhārasādhanī
380
ह्रस्वदीर्घत्वभेदा वा यथैकत्र षडङ्गुले
hrasvadīrghatvabhedā vā yathaikatra ṣaḍaṅgule
381
एवं व्यवस्थितानेकप्रकाराकारवत्तया
evaṃ vyavasthitānekaprakārākāravattayā
382
प्रत्यक्षस्य प्रपञ्चस्य तद्भावो ऽशक्यनिह्नवः
pratyakṣasya prapañcasya tadbhāvo 'śakyanihnavaḥ
383
आगमः कार्यनिष्ठत्वाद् ईदृशे ऽर्थे न तु प्रमा
āgamaḥ kāryaniṣṭhatvād īdṛśe 'rthe na tu pramā
384
प्रामाण्ये ऽप्य् अन्वयायोग्यपदार्थत्वान् नन् बोधकः
prāmāṇye 'py anvayāyogyapadārthatvān nan bodhakaḥ
385
नासत् प्रतीतेर् बाधाच् च न सद् इत्य् अपि यन् न तत्
nāsat pratīter bādhāc ca na sad ity api yan na tat
386
प्रतीतेर् एव सत् किं न बाधान् नासत् कुतो जगत्
pratīter eva sat kiṃ na bādhān nāsat kuto jagat
387
तस्माद् अविद्ययैवेयम् अविद्या भवताश्रिता
tasmād avidyayaiveyam avidyā bhavatāśritā
388
किंच भेदप्रपञ्चस्य धर्मो मिथ्यात्वलक्षणः
kiṃca bhedaprapañcasya dharmo mithyātvalakṣaṇaḥ
389
मिथ्या वा परमार्थो वा नाद्यः कल्पो ऽयम् अञ्जसा
mithyā vā paramārtho vā nādyaḥ kalpo 'yam añjasā
390
तन्मिथ्यात्वे प्रपञ्चस्य सत्यत्वं दूरपह्नवम्
tanmithyātve prapañcasya satyatvaṃ dūrapahnavam
391
पारमार्थ्ये ऽपि तेनैव तवाद्वैतं विहन्यते
pāramārthye 'pi tenaiva tavādvaitaṃ vihanyate
392
सर्वान्य् एव प्रमाणानि स्वं स्वम् अर्थं यथोदितम्
sarvāny eva pramāṇāni svaṃ svam arthaṃ yathoditam
393
असतो ऽर्थान्तरेभ्यश् च व्यवच्छिन्दन्ति भान्ति नः
asato 'rthāntarebhyaś ca vyavacchindanti bhānti naḥ
394
तथा हीह घटो ऽस्तीति येयं धीर् उपजायते
tathā hīha ghaṭo 'stīti yeyaṃ dhīr upajāyate
395
सा तदा तस्य नाभावं पटत्वं वानुमन्यते
sā tadā tasya nābhāvaṃ paṭatvaṃ vānumanyate
396
नन्व् अस्तीति यद् उक्तं किं तन्मात्रं घट इत्य् अपि
nanv astīti yad uktaṃ kiṃ tanmātraṃ ghaṭa ity api
397
अर्थान्तरं वा तन्मात्रे सदद्वैतं प्रसज्यते
arthāntaraṃ vā tanmātre sadadvaitaṃ prasajyate
398
अर्थान्तरत्वे सिद्धं तत् सदसद्भ्यां विलक्षणम्
arthāntaratve siddhaṃ tat sadasadbhyāṃ vilakṣaṇam
399
यद्य् एवम् अस्ति ब्रह्मेति ब्रह्मौपनिषदं मतम्
yady evam asti brahmeti brahmaupaniṣadaṃ matam
400
घटवत्सदसत्त्वाभ्याम् अनिर्वाच्यं तवापतेत्
ghaṭavatsadasattvābhyām anirvācyaṃ tavāpatet
401
आनन्दसत्यज्ञानादिनिर्देशैर् एव वैदिकैः
ānandasatyajñānādinirdeśair eva vaidikaiḥ
402
ब्रह्मणो ऽप्य् अतथाभावस् त्वयैवैवं समर्थितः
brahmaṇo 'py atathābhāvas tvayaivaivaṃ samarthitaḥ
403
सदसद्व्यतिरेकोक्तिः प्रपञ्चस्य च हीयते
sadasadvyatirekoktiḥ prapañcasya ca hīyate
404
यद् यथा किं चिद् उच्येत तत् सर्वस्य तथा भवेत्
yad yathā kiṃ cid ucyeta tat sarvasya tathā bhavet
405
तस्माद् अस्तीति संवित्तिर् जायमाना घटादिषु
tasmād astīti saṃvittir jāyamānā ghaṭādiṣu
406
तत्तत्पदार्थसंस्थानपारमार्थ्यावबोधिनी
tattatpadārthasaṃsthānapāramārthyāvabodhinī
407
सजातियविजातीयव्यवच्छेदनिबन्धनैः
sajātiyavijātīyavyavacchedanibandhanaiḥ
408
स्वैः स्वैर् व्यवस्थितै रूपैः पदार्थानां तु या स्थितिः
svaiḥ svair vyavasthitai rūpaiḥ padārthānāṃ tu yā sthitiḥ
409
सा सत्ता न स्वतन्त्रान्या तत्राद्वैतकथा कथम्
sā sattā na svatantrānyā tatrādvaitakathā katham
410
न च नानाविधाकारप्रतीतिः शक्यनिह्नवा
na ca nānāvidhākārapratītiḥ śakyanihnavā
411
न वेद्यं वित्तिधर्मः स्याद् इति यत् प्रागुदीरितम्
na vedyaṃ vittidharmaḥ syād iti yat prāgudīritam
412
तेनापि साधितं किंचित् संविदो ऽस्ति न वा त्वया
tenāpi sādhitaṃ kiṃcit saṃvido 'sti na vā tvayā
413
अस्ति चेत् पक्षबाधः स्यान् न चेत् ते विफलः श्रमः
asti cet pakṣabādhaḥ syān na cet te viphalaḥ śramaḥ
414
अतः स्वरसविस्पष्टदृष्टभेदास् तु संविदः
ataḥ svarasavispaṣṭadṛṣṭabhedās tu saṃvidaḥ
415
यथावत् स्थायिभिर् बाह्यैर् नैक्यं याति घटादिभिः
yathāvat sthāyibhir bāhyair naikyaṃ yāti ghaṭādibhiḥ
416
सहोपलम्भनियमान् नान्यो ऽर्थः संविदो भवेत्
sahopalambhaniyamān nānyo 'rthaḥ saṃvido bhavet
417
यद् एतद् अपराधीनस्वप्रकाशं तद् एव हि
yad etad aparādhīnasvaprakāśaṃ tad eva hi
418
स्वयम्प्रकाशताशब्दम् इति वृद्धाः प्रचक्षते
svayamprakāśatāśabdam iti vṛddhāḥ pracakṣate
419
यस्मिन्न् अभासमाने हि यो नामार्थो न भासते
yasminn abhāsamāne hi yo nāmārtho na bhāsate
420
नासाव् अर्थान्तरस् तस्मान् मिथ्येन्दुर् इव चन्द्रतः
nāsāv arthāntaras tasmān mithyendur iva candrataḥ
421
अभासमाने विज्ञाने न चात्मार्थावभासनम्
abhāsamāne vijñāne na cātmārthāvabhāsanam
422
इति संविद्विवर्तत्वं प्रपञ्चः स्फुटम् अञ्चति
iti saṃvidvivartatvaṃ prapañcaḥ sphuṭam añcati
423
मैवं परिभव (?) प्रत्यक्षेण बलीयसा
maivaṃ paribhava (?) pratyakṣeṇa balīyasā
424
संरक्ष्यमानभेदास् ते नानुमानानुवर्तिनः
saṃrakṣyamānabhedās te nānumānānuvartinaḥ
425
तथा हीदम् अहं वेद्मीत्य् अन्योन्यानात्मना स्फुटम्
tathā hīdam ahaṃ vedmīty anyonyānātmanā sphuṭam
426
त्रयं साक्षाच् चकास्तीति सर्वेषाम् आत्मसाक्षिकम्
trayaṃ sākṣāc cakāstīti sarveṣām ātmasākṣikam
427
प्रत्यक्षप्रतिपक्षं च नानुमानं प्रवर्तते
pratyakṣapratipakṣaṃ ca nānumānaṃ pravartate
428
न हि वह्नेर् अनुष्णत्वं द्रव्यत्वाद् अनुमीयते
na hi vahner anuṣṇatvaṃ dravyatvād anumīyate
429
किं च हेतुर् विरुद्धो ऽयं सहभावो द्वयोर् यतः
kiṃ ca hetur viruddho 'yaṃ sahabhāvo dvayor yataḥ
430
तवापि न हि संवित्तिः स्वात्मना सह भासते
tavāpi na hi saṃvittiḥ svātmanā saha bhāsate
431
सहोपलम्भनियमो न खल्व् एकैकसंविदा
sahopalambhaniyamo na khalv ekaikasaṃvidā
432
न चेद् अस्ति ससामान्यं सर्वं संवेदनास्पदम्
na ced asti sasāmānyaṃ sarvaṃ saṃvedanāspadam
433
नीलाद्युपप्लवापेतस्वच्छचिन्मात्रसन्ततिः
nīlādyupaplavāpetasvacchacinmātrasantatiḥ
434
स्वापादौ भासते नैवम् अर्थः संवेदनात् पृथक्
svāpādau bhāsate naivam arthaḥ saṃvedanāt pṛthak
435
तेन संवेदनं सत्यं संवेद्यो ऽर्थस् त्व् असन्न् इति
tena saṃvedanaṃ satyaṃ saṃvedyo 'rthas tv asann iti
436
तद् एतद् अपरामृष्टस्ववाग्बाधस्य जल्पितम्
tad etad aparāmṛṣṭasvavāgbādhasya jalpitam
437
सहोपलम्भनियमो येनैवं सति हीयते
sahopalambhaniyamo yenaivaṃ sati hīyate
438
यस्माद् ऋते यदाभाति भाति तस्माद् ऋते ऽपि तत्
yasmād ṛte yadābhāti bhāti tasmād ṛte 'pi tat
439
घटाद् ऋते ऽपि निर्भातः पटाद् इव घटः स्वयम्
ghaṭād ṛte 'pi nirbhātaḥ paṭād iva ghaṭaḥ svayam