1. Bhāgavata Purāṇa (part 1 of 4)
Chapter 1.1
01.01.001
जन्माद्यस्य यतो ऽन्वयादितरतश्चार्थेष्वभिज्ञः स्वराट् $ तेने ब्रह्म हृदा य आदिकवये मुह्यन्ति यत् सूरयः &तेजोवारिमृदां यथा विनिमयो यत्र त्रिसर्गो ऽमृषा % धाम्ना स्वेन सदा निरस्तकुहकं सत्यं परं धीमहि
janmādyasya yato 'nvayāditarataścārtheṣvabhijñaḥ svarāṭ $ tene brahma hṛdā ya ādikavaye muhyanti yat sūrayaḥ &tejovārimṛdāṃ yathā vinimayo yatra trisargo 'mṛṣā % dhāmnā svena sadā nirastakuhakaṃ satyaṃ paraṃ dhīmahi
01.01.002
- //धर्मः प्रोज्झितकैतवो ऽत्र परमो निर्मत्सराणां सतां $ वेद्यं वास्तवम् अत्र वस्तु शिवदं तापत्रयोन्मूलनम् &धर्मः प्रोज्झितकैतवो ऽत्र परमो निर्मत्सराणां सतां $ वेद्यं वास्तवम् अत्र वस्तु शिवदं तापत्रयोन्मूलनम् &श्रीमद्भागवते महामुनिकृते किं वा परैरीश्वरः % सद्यो हृद्यवरुध्यते ऽत्र कृतिभिः शुश्रूषुभिस्तत्क्षणात्
** //dharmaḥ projjhitakaitavo 'tra paramo nirmatsarāṇāṃ satāṃ $ vedyaṃ vāstavam atra vastu śivadaṃ tāpatrayonmūlanam &dharmaḥ projjhitakaitavo 'tra paramo nirmatsarāṇāṃ satāṃ $ vedyaṃ vāstavam atra vastu śivadaṃ tāpatrayonmūlanam &śrīmadbhāgavate mahāmunikṛte kiṃ vā parairīśvaraḥ % sadyo hṛdyavarudhyate 'tra kṛtibhiḥ śuśrūṣubhistatkṣaṇāt*
01.01.003
- //निगमकल्पतरोर्गलितं फलं $ शुकमुखादमृतद्रवसंयुतम् &निगमकल्पतरोर्गलितं फलं $ शुकमुखादमृतद्रवसंयुतम् &पिबत भागवतं रसम् आलयं % मुहुरहो रसिका भुवि भावुकाः
** //nigamakalpatarorgalitaṃ phalaṃ $ śukamukhādamṛtadravasaṃyutam &nigamakalpatarorgalitaṃ phalaṃ $ śukamukhādamṛtadravasaṃyutam &pibata bhāgavataṃ rasam ālayaṃ % muhuraho rasikā bhuvi bhāvukāḥ*
01.01.004
- ॥
नैमिषे ऽनिमिषक्षेत्रे ईशयः शौनकादयः ।
सत्रं स्वर्गाय लोकाय सहस्रसमम् आसत
** // naimiṣe 'nimiṣakṣetre īśayaḥ śaunakādayaḥ |*
satraṃ svargāya lokāya sahasrasamam āsata
01.01.005
त एकदा तु मुनयः प्रातर्हुतहुताग्नयः ।
सत्कृतं सूतम् आसीनं पप्रच्छुरिदम् आदरात्
ta ekadā tu munayaḥ prātarhutahutāgnayaḥ |
satkṛtaṃ sūtam āsīnaṃ papracchuridam ādarāt
01.01.006
0 ऋषय ऊचुः त्वया खलु पुराणानि सेतिहासानि चानघ ।
आख्यातान्यप्यधीतानि धर्मशास्त्राणि यान्युत
0 ṛṣaya ūcuḥ tvayā khalu purāṇāni setihāsāni cānagha |
ākhyātānyapyadhītāni dharmaśāstrāṇi yānyuta
01.01.007
यानि वेदविदां श्रेष्ठो भगवान् बादरायणः ।
अन्ये च मुनयः सूत परावरविदो विदुः
yāni vedavidāṃ śreṣṭho bhagavān bādarāyaṇaḥ |
anye ca munayaḥ sūta parāvaravido viduḥ
01.01.008
वेत्थ त्वं सौम्य तत् सर्वं तत्त्वतस्तदनुग्रहात् ।
ब्रूयुः स्निग्धस्य शिष्यस्य गुरवो गुह्यम् अप्युत
vettha tvaṃ saumya tat sarvaṃ tattvatastadanugrahāt |
brūyuḥ snigdhasya śiṣyasya guravo guhyam apyuta
01.01.009
तत्र तत्राञ्जसायुष्मन् भवता यद्विनिश्चितम् ।
पुंसाम् एकान्ततः श्रेयस्तन् नः शंसितुम् अर्हसि
tatra tatrāñjasāyuṣman bhavatā yadviniścitam |
puṃsām ekāntataḥ śreyastan naḥ śaṃsitum arhasi
01.01.010
प्रायेणाल्पायुषः सभ्य कलावस्मिन् युगे जनाः ।
मन्दाः सुमन्दमतयो मन्दभाग्या ह्युपद्रुताः
prāyeṇālpāyuṣaḥ sabhya kalāvasmin yuge janāḥ |
mandāḥ sumandamatayo mandabhāgyā hyupadrutāḥ
01.01.011
भूरीणि भूरिकर्माणि श्रोतव्यानि विभागशः ।
अतः साधो ऽत्र यत् सारं समुद्धृत्य मनीषया ।
ब्रूहि भद्राय भूतानां येनात्मा सुप्रसीदति
bhūrīṇi bhūrikarmāṇi śrotavyāni vibhāgaśaḥ |
ataḥ sādho 'tra yat sāraṃ samuddhṛtya manīṣayā |
brūhi bhadrāya bhūtānāṃ yenātmā suprasīdati
01.01.012
सूत जानासि भद्रं ते भगवान् सात्वतां पतिः ।
देवक्यां वसुदेवस्य जातो यस्य चिकीर्षया
sūta jānāsi bhadraṃ te bhagavān sātvatāṃ patiḥ |
devakyāṃ vasudevasya jāto yasya cikīrṣayā
01.01.013
तन् नः शुष्रूषमाणानाम् अर्हस्यङ्गानुवर्णितुम् ।
यस्यावतारो भूतानां क्षेमाय च भवाय च
tan naḥ śuṣrūṣamāṇānām arhasyaṅgānuvarṇitum |
yasyāvatāro bhūtānāṃ kṣemāya ca bhavāya ca
01.01.014
आपन्नः संसृतिं घोरां यन्नाम विवशो गृणन् ।
ततः सद्यो विमुच्येत यद्बिभेति स्वयं भयम्
āpannaḥ saṃsṛtiṃ ghorāṃ yannāma vivaśo gṛṇan |
tataḥ sadyo vimucyeta yadbibheti svayaṃ bhayam
01.01.015
यत्पादसंश्रयाः सूत मुनयः प्रशमायनाः ।
सद्यः पुनन्त्युपस्पृष्टाः स्वर्धुन्यापो ऽनुसेवया
yatpādasaṃśrayāḥ sūta munayaḥ praśamāyanāḥ |
sadyaḥ punantyupaspṛṣṭāḥ svardhunyāpo 'nusevayā
01.01.016
को वा भगवतस्तस्य पुण्यश्लोकेड्यकर्मणः ।
शुद्धिकामो न शृणुयाद्यशः कलिमलापहम्
ko vā bhagavatastasya puṇyaślokeḍyakarmaṇaḥ |
śuddhikāmo na śṛṇuyādyaśaḥ kalimalāpaham
01.01.017
तस्य कर्माण्युदाराणि परिगीतानि सूरिभिः ।
ब्रूहि नः श्रद्दधानानां लीलया दधतः कलाः
tasya karmāṇyudārāṇi parigītāni sūribhiḥ |
brūhi naḥ śraddadhānānāṃ līlayā dadhataḥ kalāḥ
01.01.018
अथाख्याहि हरेर्धीमन्न् अवतारकथाः शुभाः ।
ईला विदधतः स्वैरम् ईश्वरस्यात्ममायया
athākhyāhi harerdhīmann avatārakathāḥ śubhāḥ |
īlā vidadhataḥ svairam īśvarasyātmamāyayā
01.01.019
वयं तु न वितृप्याम उत्तमश्लोकविक्रमे ।
यच्छृण्वतां रसज्ञानां स्वादु स्वादु पदे पदे
vayaṃ tu na vitṛpyāma uttamaślokavikrame |
yacchṛṇvatāṃ rasajñānāṃ svādu svādu pade pade
01.01.020
कृतवान् किल कर्माणि सह रामेण केशवः ।
अतिमर्त्यानि भगवान् गूढः कपटमानुषः
kṛtavān kila karmāṇi saha rāmeṇa keśavaḥ |
atimartyāni bhagavān gūḍhaḥ kapaṭamānuṣaḥ
01.01.021
कलिम् आगतम् आज्ञाय क्षेत्रे ऽस्मिन् वैष्णवे वयम् ।
आसीना दीर्घसत्रेण कथायां सक्षणा हरेः
kalim āgatam ājñāya kṣetre 'smin vaiṣṇave vayam |
āsīnā dīrghasatreṇa kathāyāṃ sakṣaṇā hareḥ
01.01.022
त्वं नः सन्दर्शितो धात्रा दुस्तरं निस्तितीर्षताम् ।
कलिं सत्त्वहरं पुंसां कर्णधार इवार्णवम्
tvaṃ naḥ sandarśito dhātrā dustaraṃ nistitīrṣatām |
kaliṃ sattvaharaṃ puṃsāṃ karṇadhāra ivārṇavam
01.01.023
ब्रूहि योगेश्वरे कृष्णे ब्रह्मण्ये धर्मवर्मणि ।
स्वां काष्ठाम् अधुनोपेते धर्मः कं शरणं गतः
brūhi yogeśvare kṛṣṇe brahmaṇye dharmavarmaṇi |
svāṃ kāṣṭhām adhunopete dharmaḥ kaṃ śaraṇaṃ gataḥ
Chapter 1.2
01.02.001
0 व्यास उवाच इति सम्प्रश्नसंहृष्टो विप्राणां रौमहर्शणिः ।
प्रतिपूज्य वचस्तेशां प्रवक्तुम् उपचक्रमे
0 vyāsa uvāca iti sampraśnasaṃhṛṣṭo viprāṇāṃ raumaharśaṇiḥ |
pratipūjya vacasteśāṃ pravaktum upacakrame
01.02.002
0 सूत उवाच यं प्रव्रजन्तम् अनुपेतम् अपेतकृत्यं द्वैपायनो विरहकातर आजुहाव ।
पुत्रेति तन्मयतया तरवो ऽभिनेदुस् तं सर्वभूतहृदयं मुनिम् आनतो ऽस्मि
0 sūta uvāca yaṃ pravrajantam anupetam apetakṛtyaṃ dvaipāyano virahakātara ājuhāva |
putreti tanmayatayā taravo 'bhinedus taṃ sarvabhūtahṛdayaṃ munim ānato 'smi
01.02.003
यः स्वानुभावम् अखिलश्रुतिसारम् एकम् अध्यात्मदीपम् अतितितीर्षतां तमो ऽन्धम् ।
संसारिणां करुणयाह पुराणगुह्यं तं व्याससूनुम् उपयामि गुरुं मुनीनाम्
yaḥ svānubhāvam akhilaśrutisāram ekam adhyātmadīpam atititīrṣatāṃ tamo 'ndham |
saṃsāriṇāṃ karuṇayāha purāṇaguhyaṃ taṃ vyāsasūnum upayāmi guruṃ munīnām
01.02.004
नारायणं नमस्कृत्य नरं चैव नरोत्तमम् ।
देवीं सरस्वतीं व्यासं ततो जयम् उदीरयेत्
nārāyaṇaṃ namaskṛtya naraṃ caiva narottamam |
devīṃ sarasvatīṃ vyāsaṃ tato jayam udīrayet
01.02.005
मुनयः साधु पृष्टो ऽहं भवद्भिर्लोकमङ्गलम् ।
यत् कृतः कृष्णसम्प्रश्नो येनात्मा सुप्रसीदति
munayaḥ sādhu pṛṣṭo 'haṃ bhavadbhirlokamaṅgalam |
yat kṛtaḥ kṛṣṇasampraśno yenātmā suprasīdati
01.02.006
स वै पुंसां परो धर्मो यतो भक्तिरधोक्षजे ।
अहैतुक्यप्रतिहता ययात्मा सुप्रसीदति
sa vai puṃsāṃ paro dharmo yato bhaktiradhokṣaje |
ahaitukyapratihatā yayātmā suprasīdati
01.02.007
वासुदेवे भगवति भक्तियोगः प्रयोजितः ।
जनयत्याशु वैराग्यं ज्ञानं च यदहैतुकम्
vāsudeve bhagavati bhaktiyogaḥ prayojitaḥ |
janayatyāśu vairāgyaṃ jñānaṃ ca yadahaitukam
01.02.008
धर्मः स्वनुष्ठितः पुंसां विष्वक्सेनकथासु यः ।
नोत्पादयेद्यदि रतिं श्रम एव हि केवलम्
dharmaḥ svanuṣṭhitaḥ puṃsāṃ viṣvaksenakathāsu yaḥ |
notpādayedyadi ratiṃ śrama eva hi kevalam
01.02.009
धर्मस्य ह्यापवर्ग्यस्य नार्थो ऽर्थायोपकल्पते ।
नार्थस्य धर्मैकान्तस्य कामो लाभाय हि स्मृतः
dharmasya hyāpavargyasya nārtho 'rthāyopakalpate |
nārthasya dharmaikāntasya kāmo lābhāya hi smṛtaḥ
01.02.010
कामस्य नेन्द्रियप्रीतिर्लाभो जीवेत यावता ।
जीवस्य तत्त्वजिज्ञासा नार्थो यश्चेह कर्मभिः
kāmasya nendriyaprītirlābho jīveta yāvatā |
jīvasya tattvajijñāsā nārtho yaśceha karmabhiḥ
01.02.011
वदन्ति तत् तत्त्वविदस्तत्त्वं यज् ज्ञानम् अद्वयम् ।
ब्रह्मेति परमात्मेति भगवान् इति शब्द्यते
vadanti tat tattvavidastattvaṃ yaj jñānam advayam |
brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate
01.02.012
तच् छ्रद्दधाना मुनयो ज्ञानवैराग्ययुक्तया ।
पश्यन्त्यात्मनि चात्मानं भक्त्या श्रुतगृहीतया
tac chraddadhānā munayo jñānavairāgyayuktayā |
paśyantyātmani cātmānaṃ bhaktyā śrutagṛhītayā
01.02.013
अतः पुम्भिर्द्विजश्रेष्ठा वर्णाश्रमविभागशः ।
स्वनुष्ठितस्य धर्मस्य संसिद्धिर्हरितोषणम्
ataḥ pumbhirdvijaśreṣṭhā varṇāśramavibhāgaśaḥ |
svanuṣṭhitasya dharmasya saṃsiddhirharitoṣaṇam
01.02.014
तस्मादेकेन मनसा भगवान् सात्वतां पतिः ।
श्रोतव्यः कीर्तितव्यश्च ध्येयः पूज्यश्च नित्यदा
tasmādekena manasā bhagavān sātvatāṃ patiḥ |
śrotavyaḥ kīrtitavyaśca dhyeyaḥ pūjyaśca nityadā
01.02.015
यदनुध्यासिना युक्ताः कर्मग्रन्थिनिबन्धनम् ।
छिन्दन्ति कोविदास्तस्य को न कुर्यात् कथारतिम्
yadanudhyāsinā yuktāḥ karmagranthinibandhanam |
chindanti kovidāstasya ko na kuryāt kathāratim
01.02.016
शुश्रूषोः श्रद्दधानस्य वासुदेवकथारुचिः ।
स्यान् महत्सेवया विप्राः पुण्यतीर्थनिषेवणात्
śuśrūṣoḥ śraddadhānasya vāsudevakathāruciḥ |
syān mahatsevayā viprāḥ puṇyatīrthaniṣevaṇāt
01.02.017
शृण्वतां स्वकथाः कृष्णः पुण्यश्रवणकीर्तनः ।
हृद्यन्तःस्थो ह्यभद्राणि विधुनोति सुहृत्सताम्
śṛṇvatāṃ svakathāḥ kṛṣṇaḥ puṇyaśravaṇakīrtanaḥ |
hṛdyantaḥstho hyabhadrāṇi vidhunoti suhṛtsatām
01.02.018
नष्टप्रायेष्वभद्रेषु नित्यं भागवतसेवया ।
भगवत्युत्तमश्लोके भक्तिर्भवति नैष्ठिकी
naṣṭaprāyeṣvabhadreṣu nityaṃ bhāgavatasevayā |
bhagavatyuttamaśloke bhaktirbhavati naiṣṭhikī
01.02.019
तदा रजस्तमोभावाः कामलोभादयश्च ये ।
चेत एतैरनाविद्धं स्थितं सत्त्वे प्रसीदति
tadā rajastamobhāvāḥ kāmalobhādayaśca ye |
ceta etairanāviddhaṃ sthitaṃ sattve prasīdati
01.02.020
एवं प्रसन्नमनसो भगवद्भक्तियोगतः ।
भगवत्तत्त्वविज्ञानं मुक्तसङ्गस्य जायते
evaṃ prasannamanaso bhagavadbhaktiyogataḥ |
bhagavattattvavijñānaṃ muktasaṅgasya jāyate
01.02.021
भिद्यते हृदयग्रन्थिश्छिद्यन्ते सर्वसंशयाः ।
क्षीयन्ते चास्य कर्माणि दृष्ट एवात्मनीश्वरे
bhidyate hṛdayagranthiśchidyante sarvasaṃśayāḥ |
kṣīyante cāsya karmāṇi dṛṣṭa evātmanīśvare
01.02.022
अतो वै कवयो नित्यं भक्तिं परमया मुदा ।
वासुदेवे भगवति कुर्वन्त्यात्मप्रसादनीम्
ato vai kavayo nityaṃ bhaktiṃ paramayā mudā |
vāsudeve bhagavati kurvantyātmaprasādanīm
01.02.023
सत्त्वं रजस्तम इति प्रकृतेर्गुणास्तैर् युक्तः परमपुरुष एक इहास्य धत्ते ।
स्थित्यादये हरिविरिञ्चिहरेति संज्ञाः श्रेयांसि तत्र खलु सत्त्वतनोर्नृणां स्युः
sattvaṃ rajastama iti prakṛterguṇāstair yuktaḥ paramapuruṣa eka ihāsya dhatte |
sthityādaye hariviriñcihareti saṃjñāḥ śreyāṃsi tatra khalu sattvatanornṛṇāṃ syuḥ
01.02.024
पार्थिवाद्दारुणो धूमस्तस्मादग्निस्त्रयीमयः ।
तमसस्तु रजस्तस्मात् सत्त्वं यद्ब्रह्मदर्शनम्
pārthivāddāruṇo dhūmastasmādagnistrayīmayaḥ |
tamasastu rajastasmāt sattvaṃ yadbrahmadarśanam
01.02.025
भेजिरे मुनयो ऽथाग्रे भगवन्तम् अधोक्षजम् ।
सत्त्वं विशुद्धं क्षेमाय कल्पन्ते ये ऽनु तान् इह
bhejire munayo 'thāgre bhagavantam adhokṣajam |
sattvaṃ viśuddhaṃ kṣemāya kalpante ye 'nu tān iha
01.02.026
मुमुक्षवो घोररूपान् हित्वा भूतपतीन् अथ ।
नारायणकलाः शान्ता भजन्ति ह्यनसूयवः
mumukṣavo ghorarūpān hitvā bhūtapatīn atha |
nārāyaṇakalāḥ śāntā bhajanti hyanasūyavaḥ
01.02.027
रजस्तमःप्रकृतयः समशीला भजन्ति वै ।
पितृभूतप्रजेशादीन् श्रियैश्वर्यप्रजेप्सवः
rajastamaḥprakṛtayaḥ samaśīlā bhajanti vai |
pitṛbhūtaprajeśādīn śriyaiśvaryaprajepsavaḥ
01.02.028
वासुदेवपरा वेदा वासुदेवपरा मखाः ।
वासुदेवपरा योग वासुदेवपराः क्रियाः
vāsudevaparā vedā vāsudevaparā makhāḥ |
vāsudevaparā yoga vāsudevaparāḥ kriyāḥ
01.02.029
वासुदेवपरं ज्ञानं वासुदेवपरं तपः ।
वासुदेवपरो धर्मो वासुदेवपरा गतिः
vāsudevaparaṃ jñānaṃ vāsudevaparaṃ tapaḥ |
vāsudevaparo dharmo vāsudevaparā gatiḥ
01.02.030
स एवेदं ससर्जाग्रे भगवान् आत्ममायया ।
सदसद्रूपया चासौ गुणमयागुणो विभुः
sa evedaṃ sasarjāgre bhagavān ātmamāyayā |
sadasadrūpayā cāsau guṇamayāguṇo vibhuḥ
01.02.031
तया विलसितेष्वेषु गुणेषु गुणवान् इव ।
अन्तःप्रविष्ट आभाति विज्ञानेन विजृम्भितः
tayā vilasiteṣveṣu guṇeṣu guṇavān iva |
antaḥpraviṣṭa ābhāti vijñānena vijṛmbhitaḥ
01.02.032
यथा ह्यवहितो वह्निर्दारुष्वेकः स्वयोनिषु ।
नानेव भाति विश्वात्मा भूतेषु च तथा पुमान्
yathā hyavahito vahnirdāruṣvekaḥ svayoniṣu |
nāneva bhāti viśvātmā bhūteṣu ca tathā pumān
01.02.033
असौ गुणमयैर्भावैर्भूतसूक्ष्मेन्द्रियात्मभिः ।
स्वनिर्मितेषु निर्विष्टो भुङ्क्ते भूतेषु तद्गुणान्
asau guṇamayairbhāvairbhūtasūkṣmendriyātmabhiḥ |
svanirmiteṣu nirviṣṭo bhuṅkte bhūteṣu tadguṇān
01.02.034
भावयत्येष सत्त्वेन लोकान् वै लोकभावनः ।
लीलावतारानुरतो देवतिर्यङ्नरादिषु
bhāvayatyeṣa sattvena lokān vai lokabhāvanaḥ |
līlāvatārānurato devatiryaṅnarādiṣu
Chapter 1.3
01.03.001
0 सूत उवाच जगृहे पौरुषं रूपं भगवान् महदादिभिः ।
सम्भूतं षोडशकलम् आदौ लोकसिसृक्षया
0 sūta uvāca jagṛhe pauruṣaṃ rūpaṃ bhagavān mahadādibhiḥ |
sambhūtaṃ ṣoḍaśakalam ādau lokasisṛkṣayā
01.03.002
यस्याम्भसि शयानस्य योगनिद्रां वितन्वतः ।
नाभिह्रदाम्बुजादासीद्ब्रह्मा विश्वसृजां पतिः
yasyāmbhasi śayānasya yoganidrāṃ vitanvataḥ |
nābhihradāmbujādāsīdbrahmā viśvasṛjāṃ patiḥ
01.03.003
यस्यावयवसंस्थानैः कल्पितो लोकविस्तरः ।
तद्वै भगवतो रूपं विशुद्धं सत्त्वम् ऊर्जितम्
yasyāvayavasaṃsthānaiḥ kalpito lokavistaraḥ |
tadvai bhagavato rūpaṃ viśuddhaṃ sattvam ūrjitam
01.03.004
पश्यन्त्यदो रूपम् अदभ्रचक्षुषा सहस्रपादोरुभुजाननाद्भुतम् ।
सहस्रमूर्धश्रवणाक्षिनासिकं सहस्रमौल्यम्बरकुण्डलोल्लसत्
paśyantyado rūpam adabhracakṣuṣā sahasrapādorubhujānanādbhutam |
sahasramūrdhaśravaṇākṣināsikaṃ sahasramaulyambarakuṇḍalollasat
01.03.005
एतन् नानावताराणां निधानं बीजम् अव्ययम् ।
यस्यांशांशेन सृज्यन्ते देवतिर्यङ्नरादयः
etan nānāvatārāṇāṃ nidhānaṃ bījam avyayam |
yasyāṃśāṃśena sṛjyante devatiryaṅnarādayaḥ
01.03.006
स एव प्रथमं देवः कौमारं सर्गम् आश्रितः ।
चचार दुश्चरं ब्रह्मा ब्रह्मचर्यम् अखण्डितम्
sa eva prathamaṃ devaḥ kaumāraṃ sargam āśritaḥ |
cacāra duścaraṃ brahmā brahmacaryam akhaṇḍitam
01.03.007
द्वितीयं तु भवायास्य रसातलगतां महीम् ।
उद्धरिष्यन्न् उपादत्त यज्ञेशः सौकरं वपुः
dvitīyaṃ tu bhavāyāsya rasātalagatāṃ mahīm |
uddhariṣyann upādatta yajñeśaḥ saukaraṃ vapuḥ
01.03.008
तृतीयम् ऋषिसर्गं वै देवर्षित्वम् उपेत्य सः ।
तन्त्रं सात्वतम् आचष्ट नैष्कर्म्यं कर्मणां यतः
tṛtīyam ṛṣisargaṃ vai devarṣitvam upetya saḥ |
tantraṃ sātvatam ācaṣṭa naiṣkarmyaṃ karmaṇāṃ yataḥ
01.03.009
तुर्ये धर्मकलासर्गे नरनारायणावृषी ।
भूत्वात्मोपशमोपेतम् अकरोद्दुश्चरं तपः
turye dharmakalāsarge naranārāyaṇāvṛṣī |
bhūtvātmopaśamopetam akarodduścaraṃ tapaḥ
01.03.010
पञ्चमः कपिलो नाम सिद्धेशः कालविप्लुतम् ।
प्रोवाचासुरये साङ्ख्यं तत्त्वग्रामविनिर्णयम्
pañcamaḥ kapilo nāma siddheśaḥ kālaviplutam |
provācāsuraye sāṅkhyaṃ tattvagrāmavinirṇayam
01.03.011
षष्ठम् अत्रेरपत्यत्वं वृतः प्राप्तो ऽनसूयया ।
आन्वीक्षिकीम् अलर्काय प्रह्लादादिभ्य ऊचिवान्
ṣaṣṭham atrerapatyatvaṃ vṛtaḥ prāpto 'nasūyayā |
ānvīkṣikīm alarkāya prahlādādibhya ūcivān
01.03.012
ततः सप्तम आकूत्यां रुचेर्यज्ञो ऽभ्यजायत ।
स यामाद्यैः सुरगणैरपात् स्वायम्भुवान्तरम्
tataḥ saptama ākūtyāṃ ruceryajño 'bhyajāyata |
sa yāmādyaiḥ suragaṇairapāt svāyambhuvāntaram
01.03.013
अष्टमे मेरुदेव्यां तु नाभेर्जात उरुक्रमः ।
दर्शयन् वर्त्म धीराणां सर्वाश्रमनमस्कृतम्
aṣṭame merudevyāṃ tu nābherjāta urukramaḥ |
darśayan vartma dhīrāṇāṃ sarvāśramanamaskṛtam
01.03.014
ऋषिभिर्याचितो भेजे नवमं पार्थिवं वपुः ।
दुग्धेमाम् ओषधीर्विप्रास्तेनायं स उशत्तमः
ṛṣibhiryācito bheje navamaṃ pārthivaṃ vapuḥ |
dugdhemām oṣadhīrviprāstenāyaṃ sa uśattamaḥ
01.03.015
रूपं स जगृहे मात्स्यं चाक्षुषोदधिसम्प्लवे ।
नाव्यारोप्य महीमय्याम् अपाद्वैवस्वतं मनुम्
rūpaṃ sa jagṛhe mātsyaṃ cākṣuṣodadhisamplave |
nāvyāropya mahīmayyām apādvaivasvataṃ manum
01.03.016
सुरासुराणाम् उदधिं मथ्नतां मन्दराचलम् ।
दध्रे कमठरूपेण पृष्ठ एकादशे विभुः
surāsurāṇām udadhiṃ mathnatāṃ mandarācalam |
dadhre kamaṭharūpeṇa pṛṣṭha ekādaśe vibhuḥ
01.03.017
धान्वन्तरं द्वादशमं त्रयोदशमम् एव च ।
अपाययत् सुरान् अन्यान् मोहिन्या मोहयन् स्त्रिया
dhānvantaraṃ dvādaśamaṃ trayodaśamam eva ca |
apāyayat surān anyān mohinyā mohayan striyā
01.03.018
चतुर्दशं नारसिंहं बिभ्रद्दैत्येन्द्रम् ऊर्जितम् ।
ददार करजैरूरावेरकां कटकृद्यथा
caturdaśaṃ nārasiṃhaṃ bibhraddaityendram ūrjitam |
dadāra karajairūrāverakāṃ kaṭakṛdyathā
01.03.019
पञ्चदशं वामनकं कृत्वागादध्वरं बलेः ।
पदत्रयं याचमानः प्रत्यादित्सुस्त्रिपिष्टपम्
pañcadaśaṃ vāmanakaṃ kṛtvāgādadhvaraṃ baleḥ |
padatrayaṃ yācamānaḥ pratyāditsustripiṣṭapam
01.03.020
अवतारे षोडशमे पश्यन् ब्रह्मद्रुहो नृपान् ।
त्रिःसप्तकृत्वः कुपितो निःक्षत्राम् अकरोन् महीम्
avatāre ṣoḍaśame paśyan brahmadruho nṛpān |
triḥsaptakṛtvaḥ kupito niḥkṣatrām akaron mahīm
01.03.021
ततः सप्तदशे जातः सत्यवत्यां पराशरात् ।
चक्रे वेदतरोः शाखा दृष्ट्वा पुंसो ऽल्पमेधसः
tataḥ saptadaśe jātaḥ satyavatyāṃ parāśarāt |
cakre vedataroḥ śākhā dṛṣṭvā puṃso 'lpamedhasaḥ
01.03.022
नरदेवत्वम् आपन्नः सुरकार्यचिकीर्षया ।
समुद्रनिग्रहादीनि चक्रे वीर्याण्यतः परम्
naradevatvam āpannaḥ surakāryacikīrṣayā |
samudranigrahādīni cakre vīryāṇyataḥ param
01.03.023
एकोनविंशे विंशतिमे वृष्णिषु प्राप्य जन्मनी ।
रामकृष्णाविति भुवो भगवान् अहरद्भरम्
ekonaviṃśe viṃśatime vṛṣṇiṣu prāpya janmanī |
rāmakṛṣṇāviti bhuvo bhagavān aharadbharam
01.03.024
ततः कलौ सम्प्रवृत्ते सम्मोहाय सुरद्विषाम् ।
बुद्धो नाम्नाञ्जनसुतः कीकटेषु भविष्यति
tataḥ kalau sampravṛtte sammohāya suradviṣām |
buddho nāmnāñjanasutaḥ kīkaṭeṣu bhaviṣyati
01.03.025
अथासौ युगसन्ध्यायां दस्युप्रायेषु राजसु ।
जनिता विष्णुयशसो नाम्ना कल्किर्जगत्पतिः
athāsau yugasandhyāyāṃ dasyuprāyeṣu rājasu |
janitā viṣṇuyaśaso nāmnā kalkirjagatpatiḥ
01.03.026
अवतारा ह्यसङ्ख्येया हरेः सत्त्वनिधेर्द्विजाः ।
यथाविदासिनः कुल्याः सरसः स्युः सहस्रशः
avatārā hyasaṅkhyeyā hareḥ sattvanidherdvijāḥ |
yathāvidāsinaḥ kulyāḥ sarasaḥ syuḥ sahasraśaḥ
01.03.027
ऋषयो मनवो देवा मनुपुत्रा महौजसः ।
कलाः सर्वे हरेरेव सप्रजापतयः स्मृताः
ṛṣayo manavo devā manuputrā mahaujasaḥ |
kalāḥ sarve harereva saprajāpatayaḥ smṛtāḥ
01.03.028
एते चांशकलाः पुंसः कृष्णस्तु भगवान् स्वयम् ।
इन्द्रारिव्याकुलं लोकं मृडयन्ति युगे युगे
ete cāṃśakalāḥ puṃsaḥ kṛṣṇastu bhagavān svayam |
indrārivyākulaṃ lokaṃ mṛḍayanti yuge yuge
01.03.029
जन्म गुह्यं भगवतो य एतत् प्रयतो नरः ।
सायं प्रातर्गृणन् भक्त्या दुःखग्रामाद्विमुच्यते
janma guhyaṃ bhagavato ya etat prayato naraḥ |
sāyaṃ prātargṛṇan bhaktyā duḥkhagrāmādvimucyate
01.03.030
एतद्रूपं भगवतो ह्यरूपस्य चिदात्मनः ।
मायागुणैर्विरचितं महदादिभिरात्मनि
etadrūpaṃ bhagavato hyarūpasya cidātmanaḥ |
māyāguṇairviracitaṃ mahadādibhirātmani
01.03.031
यथा नभसि मेघौघो रेणुर्वा पार्थिवो ऽनिले ।
एवं द्रष्टरि दृश्यत्वम् आरोपितम् अबुद्धिभिः
yathā nabhasi meghaugho reṇurvā pārthivo 'nile |
evaṃ draṣṭari dṛśyatvam āropitam abuddhibhiḥ
01.03.032
अतः परं यदव्यक्तम् अव्यूढगुणबृंहितम् ।
अदृष्टाश्रुतवस्तुत्वात् स जीवो यत् पुनर्भवः
ataḥ paraṃ yadavyaktam avyūḍhaguṇabṛṃhitam |
adṛṣṭāśrutavastutvāt sa jīvo yat punarbhavaḥ
01.03.033
यत्रेमे सदसद्रूपे प्रतिषिद्धे स्वसंविदा ।
अविद्ययात्मनि कृते इति तद्ब्रह्मदर्शनम्
yatreme sadasadrūpe pratiṣiddhe svasaṃvidā |
avidyayātmani kṛte iti tadbrahmadarśanam
01.03.034
यद्येषोपरता देवी माया वैशारदी मतिः ।
सम्पन्न एवेति विदुर्महिम्नि स्वे महीयते
yadyeṣoparatā devī māyā vaiśāradī matiḥ |
sampanna eveti vidurmahimni sve mahīyate
01.03.035
एवं च जन्मानि कर्माणि ह्यकर्तुरजनस्य च ।
वर्णयन्ति स्म कवयो वेदगुह्यानि हृत्पतेः
evaṃ ca janmāni karmāṇi hyakarturajanasya ca |
varṇayanti sma kavayo vedaguhyāni hṛtpateḥ
01.03.036
स वा इदं विश्वम् अमोघलीलः सृजत्यवत्यत्ति न सज्जते ऽस्मिन् ।
भूतेषु चान्तर्हित आत्मतन्त्रः षाड्वर्गिकं जिघ्रति षड्गुणेशः
sa vā idaṃ viśvam amoghalīlaḥ sṛjatyavatyatti na sajjate 'smin |
bhūteṣu cāntarhita ātmatantraḥ ṣāḍvargikaṃ jighrati ṣaḍguṇeśaḥ
01.03.037
न चास्य कश्चिन् निपुणेन धातुर् अवैति जन्तुः कुमनीष ऊतीः ।
नामानि रूपाणि मनोवचोभिः सन्तन्वतो नटचर्याम् इवाज्ञः
na cāsya kaścin nipuṇena dhātur avaiti jantuḥ kumanīṣa ūtīḥ |
nāmāni rūpāṇi manovacobhiḥ santanvato naṭacaryām ivājñaḥ
01.03.038
स वेद धातुः पदवीं परस्य दुरन्तवीर्यस्य रथाङ्गपाणेः ।
यो ऽमायया सन्ततयानुवृत्त्या भजेत तत्पादसरोजगन्धम्
sa veda dhātuḥ padavīṃ parasya durantavīryasya rathāṅgapāṇeḥ |
yo 'māyayā santatayānuvṛttyā bhajeta tatpādasarojagandham
01.03.039
अथेह धन्या भगवन्त इत्थं यद्वासुदेवे ऽखिललोकनाथे ।
कुर्वन्ति सर्वात्मकम् आत्मभावं न यत्र भूयः परिवर्त उग्रः
atheha dhanyā bhagavanta itthaṃ yadvāsudeve 'khilalokanāthe |
kurvanti sarvātmakam ātmabhāvaṃ na yatra bhūyaḥ parivarta ugraḥ
01.03.040
इदं भागवतं नाम पुराणं ब्रह्मसम्मितम् ।
उत्तमश्लोकचरितं चकार भगवान् ऋषिः
idaṃ bhāgavataṃ nāma purāṇaṃ brahmasammitam |
uttamaślokacaritaṃ cakāra bhagavān ṛṣiḥ
01.03.041
निःश्रेयसाय लोकस्य धन्यं स्वस्त्ययनं महत् ।
तदिदं ग्राहयाम् आससुतम् आत्मवतां वरम्
niḥśreyasāya lokasya dhanyaṃ svastyayanaṃ mahat |
tadidaṃ grāhayām āsasutam ātmavatāṃ varam
01.03.042
सर्ववेदेतिहासानां सारं सारं समुद्धृतम् ।
स तु संश्रावयाम् आसमहाराजं परीक्षितम्
sarvavedetihāsānāṃ sāraṃ sāraṃ samuddhṛtam |
sa tu saṃśrāvayām āsamahārājaṃ parīkṣitam
01.03.043
प्रायोपविष्टं गङ्गायां परीतं परमर्षिभिः ।
कृष्णे स्वधामोपगते धर्मज्ञानादिभिः सह
prāyopaviṣṭaṃ gaṅgāyāṃ parītaṃ paramarṣibhiḥ |
kṛṣṇe svadhāmopagate dharmajñānādibhiḥ saha
01.03.044
कलौ नष्टदृशाम् एष पुराणार्को ऽधुनोदितः ।
तत्र कीर्तयतो विप्रा विप्रर्षेर्भूरितेजसः
kalau naṣṭadṛśām eṣa purāṇārko 'dhunoditaḥ |
tatra kīrtayato viprā viprarṣerbhūritejasaḥ
01.03.045
अहं चाध्यगमं तत्र निविष्टस्तदनुग्रहात् ।
सो ऽहं वः श्रावयिष्यामि यथाधीतं यथामति
ahaṃ cādhyagamaṃ tatra niviṣṭastadanugrahāt |
so 'haṃ vaḥ śrāvayiṣyāmi yathādhītaṃ yathāmati
Chapter 1.4
01.04.001
0 व्यास उवाच इति ब्रुवाणं संस्तूय मुनीनां दीर्घसत्रिणाम् ।
वृद्धः कुलपतिः सूतं बह्वृचः शौनको ऽब्रवीत्
0 vyāsa uvāca iti bruvāṇaṃ saṃstūya munīnāṃ dīrghasatriṇām |
vṛddhaḥ kulapatiḥ sūtaṃ bahvṛcaḥ śaunako 'bravīt
01.04.002
0 शौनक उवाच सूत सूत महाभाग वद नो वदतां वर ।
कथां भागवतीं पुण्यां यदाह भगवाञ् छुकः
0 śaunaka uvāca sūta sūta mahābhāga vada no vadatāṃ vara |
kathāṃ bhāgavatīṃ puṇyāṃ yadāha bhagavāñ chukaḥ
01.04.003
कस्मिन् युगे प्रवृत्तेयं स्थाने वा केन हेतुना ।
कुतः सञ्चोदितः कृष्णः कृतवान् संहितां मुनिः
kasmin yuge pravṛtteyaṃ sthāne vā kena hetunā |
kutaḥ sañcoditaḥ kṛṣṇaḥ kṛtavān saṃhitāṃ muniḥ
01.04.004
तस्य पुत्रो महायोगी समदृङ् निर्विकल्पकः ।
एकान्तमतिरुन्निद्रो गूढो मूढ इवेयते
tasya putro mahāyogī samadṛṅ nirvikalpakaḥ |
ekāntamatirunnidro gūḍho mūḍha iveyate
01.04.005
दृष्ट्वानुयान्तम् ऋषिम् आत्मजम् अप्यनग्नं देव्यो ह्रिया परिदधुर्न सुतस्य चित्रम् ।
तद्वीक्ष्य पृच्छति मुनौ जगदुस्तवास्ति स्त्रीपुम्भिदा न तु सुतस्य विविक्तदृष्टेः
dṛṣṭvānuyāntam ṛṣim ātmajam apyanagnaṃ devyo hriyā paridadhurna sutasya citram |
tadvīkṣya pṛcchati munau jagadustavāsti strīpumbhidā na tu sutasya viviktadṛṣṭeḥ
01.04.006
कथम् आलक्षितः पौरैः सम्प्राप्तः कुरुजाङ्गलान् ।
उन्मत्तमूकजडवद्विचरन् गजसाह्वये
katham ālakṣitaḥ pauraiḥ samprāptaḥ kurujāṅgalān |
unmattamūkajaḍavadvicaran gajasāhvaye
01.04.007
कथं वा पाण्डवेयस्य राजर्षेर्मुनिना सह ।
संवादः समभूत् तात यत्रैषा सात्वती श्रुतिः
kathaṃ vā pāṇḍaveyasya rājarṣermuninā saha |
saṃvādaḥ samabhūt tāta yatraiṣā sātvatī śrutiḥ
01.04.008
स गोदोहनमात्रं हि गृहेषु गृहमेधिनाम् ।
अवेक्षते महाभागस्तीर्थीकुर्वंस्तदाश्रमम्
sa godohanamātraṃ hi gṛheṣu gṛhamedhinām |
avekṣate mahābhāgastīrthīkurvaṃstadāśramam
01.04.009
अभिमन्युसुतं सूत प्राहुर्भागवतोत्तमम् ।
तस्य जन्म महाश्चर्यं कर्माणि च गृणीहि नः
abhimanyusutaṃ sūta prāhurbhāgavatottamam |
tasya janma mahāścaryaṃ karmāṇi ca gṛṇīhi naḥ
01.04.010
स सम्राट् कस्य वा हेतोः पाण्डूनां मानवर्धनः ।
प्रायोपविष्टो गङ्गायाम् अनादृत्याधिराट्श्रियम्
sa samrāṭ kasya vā hetoḥ pāṇḍūnāṃ mānavardhanaḥ |
prāyopaviṣṭo gaṅgāyām anādṛtyādhirāṭśriyam
01.04.011
नमन्ति यत्पादनिकेतम् आत्मनः शिवाय हानीय धनानि शत्रवः ।
कथं स वीरः श्रियम् अङ्ग दुस्त्यजां युवैषतोत्स्रष्टुम् अहो सहासुभिः
namanti yatpādaniketam ātmanaḥ śivāya hānīya dhanāni śatravaḥ |
kathaṃ sa vīraḥ śriyam aṅga dustyajāṃ yuvaiṣatotsraṣṭum aho sahāsubhiḥ
01.04.012
शिवाय लोकस्य भवाय भूतये य उत्तमश्लोकपरायणा जनाः ।
जीवन्ति नात्मार्थम् असौ पराश्रयं मुमोच निर्विद्य कुतः कलेवरम्
śivāya lokasya bhavāya bhūtaye ya uttamaślokaparāyaṇā janāḥ |
jīvanti nātmārtham asau parāśrayaṃ mumoca nirvidya kutaḥ kalevaram
01.04.013
तत् सर्वं नः समाचक्ष्व पृष्टो यदिह किञ्चन ।
मन्ये त्वां विषये वाचां स्नातम् अन्यत्र छान्दसात्
tat sarvaṃ naḥ samācakṣva pṛṣṭo yadiha kiñcana |
manye tvāṃ viṣaye vācāṃ snātam anyatra chāndasāt
01.04.014
0 सूत उवाच द्वापरे समनुप्राप्ते तृतीये युगपर्यये ।
जातः पराशराद्योगी वासव्यां कलया हरेः
0 sūta uvāca dvāpare samanuprāpte tṛtīye yugaparyaye |
jātaḥ parāśarādyogī vāsavyāṃ kalayā hareḥ
01.04.015
स कदाचित् सरस्वत्या उपस्पृश्य जलं शुचिः ।
विविक्त एक आसीन उदिते रविमण्डले
sa kadācit sarasvatyā upaspṛśya jalaṃ śuciḥ |
vivikta eka āsīna udite ravimaṇḍale
01.04.016
परावरज्ञः स ऋषिः कालेनाव्यक्तरंहसा ।
युगधर्मव्यतिकरं प्राप्तं भुवि युगे युगे
parāvarajñaḥ sa ṛṣiḥ kālenāvyaktaraṃhasā |
yugadharmavyatikaraṃ prāptaṃ bhuvi yuge yuge
01.04.017
भौतिकानां च भावानां शक्तिह्रासं च तत्कृतम् ।
अश्रद्दधानान् निःसत्त्वान् दुर्मेधान् ह्रसितायुषः
bhautikānāṃ ca bhāvānāṃ śaktihrāsaṃ ca tatkṛtam |
aśraddadhānān niḥsattvān durmedhān hrasitāyuṣaḥ
01.04.018
दुर्भगांश्च जनान् वीक्ष्य मुनिर्दिव्येन चक्षुषा ।
सर्ववर्णाश्रमाणां यद्दध्यौ हितम् अमोघदृक्
durbhagāṃśca janān vīkṣya munirdivyena cakṣuṣā |
sarvavarṇāśramāṇāṃ yaddadhyau hitam amoghadṛk
01.04.019
चातुर्होत्रं कर्म शुद्धं प्रजानां वीक्ष्य वैदिकम् ।
व्यदधाद्यज्ञसन्तत्यै वेदम् एकं चतुर्विधम्
cāturhotraṃ karma śuddhaṃ prajānāṃ vīkṣya vaidikam |
vyadadhādyajñasantatyai vedam ekaṃ caturvidham
01.04.020
ऋग्यजुःसामाथर्वाख्या वेदाश्चत्वार उद्धृताः ।
इतिहासपुराणं च पञ्चमो वेद उच्यते
ṛgyajuḥsāmātharvākhyā vedāścatvāra uddhṛtāḥ |
itihāsapurāṇaṃ ca pañcamo veda ucyate
01.04.021
तत्रर्ग्वेदधरः पैलः सामगो जैमिनिः कविः ।
वैशम्पायन एवैको निष्णातो यजुषाम् उत
tatrargvedadharaḥ pailaḥ sāmago jaiminiḥ kaviḥ |
vaiśampāyana evaiko niṣṇāto yajuṣām uta
01.04.022
अथर्वाङ्गिरसाम् आसीत् सुमन्तुर्दारुणो मुनिः ।
इतिहासपुराणानां पिता मे रोमहर्षणः
atharvāṅgirasām āsīt sumanturdāruṇo muniḥ |
itihāsapurāṇānāṃ pitā me romaharṣaṇaḥ
01.04.023
त एत ऋषयो वेदं स्वं स्वं व्यस्यन्न् अनेकधा ।
शिष्यैः प्रशिष्यैस्तच्छिष्यैर्वेदास्ते शाखिनो ऽभवन्
ta eta ṛṣayo vedaṃ svaṃ svaṃ vyasyann anekadhā |
śiṣyaiḥ praśiṣyaistacchiṣyairvedāste śākhino 'bhavan
01.04.024
त एव वेदा दुर्मेधैर्धार्यन्ते पुरुषैर्यथा ।
एवं चकार भगवान् व्यासः कृपणवत्सलः
ta eva vedā durmedhairdhāryante puruṣairyathā |
evaṃ cakāra bhagavān vyāsaḥ kṛpaṇavatsalaḥ
01.04.025
स्त्रीशूद्रद्विजबन्धूनां त्रयी न श्रुतिगोचरा ।
कर्मश्रेयसि मूढानां श्रेय एवं भवेदिह ।
इति भारतम् आख्यानं कृपया मुनिना कृतम्
strīśūdradvijabandhūnāṃ trayī na śrutigocarā |
karmaśreyasi mūḍhānāṃ śreya evaṃ bhavediha |
iti bhāratam ākhyānaṃ kṛpayā muninā kṛtam
01.04.026
एवं प्रवृत्तस्य सदा भूतानां श्रेयसि द्विजाः ।
सर्वात्मकेनापि यदा नातुष्यद्धृदयं ततः
evaṃ pravṛttasya sadā bhūtānāṃ śreyasi dvijāḥ |
sarvātmakenāpi yadā nātuṣyaddhṛdayaṃ tataḥ
01.04.027
नातिप्रसीदद्धृदयः सरस्वत्यास्तटे शुचौ ।
वितर्कयन् विविक्तस्थ इदं चोवाच धर्मवित्
nātiprasīdaddhṛdayaḥ sarasvatyāstaṭe śucau |
vitarkayan viviktastha idaṃ covāca dharmavit
01.04.028
धृतव्रतेन हि मया छन्दांसि गुरवो ऽग्नयः ।
मानिता निर्व्यलीकेन गृहीतं चानुशासनम्
dhṛtavratena hi mayā chandāṃsi guravo 'gnayaḥ |
mānitā nirvyalīkena gṛhītaṃ cānuśāsanam
01.04.029
भारतव्यपदेशेन ह्याम्नायार्थश्च प्रदर्शितः ।
दृश्यते यत्र धर्मादि स्त्रीशूद्रादिभिरप्युत
bhāratavyapadeśena hyāmnāyārthaśca pradarśitaḥ |
dṛśyate yatra dharmādi strīśūdrādibhirapyuta
01.04.030
तथापि बत मे दैह्यो ह्यात्मा चैवात्मना विभुः ।
असम्पन्न इवाभाति ब्रह्मवर्चस्य सत्तमः
tathāpi bata me daihyo hyātmā caivātmanā vibhuḥ |
asampanna ivābhāti brahmavarcasya sattamaḥ
01.04.031
किं वा भागवता धर्मा न प्रायेण निरूपिताः ।
प्रियाः परमहंसानां त एव ह्यच्युतप्रियाः
kiṃ vā bhāgavatā dharmā na prāyeṇa nirūpitāḥ |
priyāḥ paramahaṃsānāṃ ta eva hyacyutapriyāḥ
01.04.032
तस्यैवं खिलम् आत्मानं मन्यमानस्य खिद्यतः ।
कृष्णस्य नारदो ऽभ्यागादाश्रमं प्राग् उदाहृतम्
tasyaivaṃ khilam ātmānaṃ manyamānasya khidyataḥ |
kṛṣṇasya nārado 'bhyāgādāśramaṃ prāg udāhṛtam
01.04.033
तम् अभिज्ञाय सहसा प्रत्युत्थायागतं मुनिः ।
पूजयाम् आस विधिवन् नारदं सुरपूजितम्
tam abhijñāya sahasā pratyutthāyāgataṃ muniḥ |
pūjayām āsa vidhivan nāradaṃ surapūjitam
Chapter 1.5
01.05.001
0 सूत उवाच अथ तं सुखम् आसीन उपासीनं बृहच्छ्रवाः ।
देवर्षिः प्राह विप्रर्षिं वीणापाणिः स्मयन्न् इव
0 sūta uvāca atha taṃ sukham āsīna upāsīnaṃ bṛhacchravāḥ |
devarṣiḥ prāha viprarṣiṃ vīṇāpāṇiḥ smayann iva
01.05.002
0 नारद उवाच पाराशर्य महाभाग भवतः कच्चिदात्मना ।
परितुष्यति शारीर आत्मा मानस एव वा
0 nārada uvāca pārāśarya mahābhāga bhavataḥ kaccidātmanā |
parituṣyati śārīra ātmā mānasa eva vā
01.05.003
जिज्ञासितं सुसम्पन्नम् अपि ते महदद्भुतम् ।
कृतवान् भारतं यस्त्वं सर्वार्थपरिबृंहितम्
jijñāsitaṃ susampannam api te mahadadbhutam |
kṛtavān bhārataṃ yastvaṃ sarvārthaparibṛṃhitam
01.05.004
जिज्ञासितम् अधीतं च ब्रह्म यत् तत् सनातनम् ।
तथापि शोचस्यात्मानम् अकृतार्थ इव प्रभो
jijñāsitam adhītaṃ ca brahma yat tat sanātanam |
tathāpi śocasyātmānam akṛtārtha iva prabho
01.05.005
0 व्यास उवाच अस्त्येव मे सर्वम् इदं त्वयोक्तं तथापि नात्मा परितुष्यते मे ।
तन्मूलम् अव्यक्तम् अगाधबोधं पृच्छामहे त्वात्मभवात्मभूतम्
0 vyāsa uvāca astyeva me sarvam idaṃ tvayoktaṃ tathāpi nātmā parituṣyate me |
tanmūlam avyaktam agādhabodhaṃ pṛcchāmahe tvātmabhavātmabhūtam
01.05.006
स वै भवान् वेद समस्तगुह्यम् उपासितो यत् पुरुषः पुराणः ।
परावरेशो मनसैव विश्वं सृजत्यवत्यत्ति गुणैरसङ्गः
sa vai bhavān veda samastaguhyam upāsito yat puruṣaḥ purāṇaḥ |
parāvareśo manasaiva viśvaṃ sṛjatyavatyatti guṇairasaṅgaḥ
01.05.007
त्वं पर्यटन्न् अर्क इव त्रिलोकीम् अन्तश्चरो वायुरिवात्मसाक्षी ।
परावरे ब्रह्मणि धर्मतो व्रतैः स्नातस्य मे न्यूनम् अलं विचक्ष्व
tvaṃ paryaṭann arka iva trilokīm antaścaro vāyurivātmasākṣī |
parāvare brahmaṇi dharmato vrataiḥ snātasya me nyūnam alaṃ vicakṣva
01.05.008
0 श्रीनारद उवाच भवतानुदितप्रायं यशो भगवतो ऽमलम् ।
येनैवासौ न तुष्येत मन्ये तद्दर्शनं खिलम्
0 śrīnārada uvāca bhavatānuditaprāyaṃ yaśo bhagavato 'malam |
yenaivāsau na tuṣyeta manye taddarśanaṃ khilam
01.05.009
यथा धर्मादयश्चार्था मुनिवर्यानुकीर्तिताः ।
न तथा वासुदेवस्य महिमा ह्यनुवर्णितः
yathā dharmādayaścārthā munivaryānukīrtitāḥ |
na tathā vāsudevasya mahimā hyanuvarṇitaḥ
01.05.010
न यद्वचश्चित्रपदं हरेर्यशो जगत्पवित्रं प्रगृणीत कर्हिचित् ।
तद्वायसं तीर्थम् उशन्ति मानसा न यत्र हंसा निरमन्त्युशिक्क्षयाः
na yadvacaścitrapadaṃ hareryaśo jagatpavitraṃ pragṛṇīta karhicit |
tadvāyasaṃ tīrtham uśanti mānasā na yatra haṃsā niramantyuśikkṣayāḥ
01.05.011
तद्वाग्विसर्गो जनताघविप्लवो यस्मिन् प्रतिश्लोकम् अबद्धवत्यपि ।
नामान्यनन्तस्य यशो ऽङ्कितानि यत् शृण्वन्ति गायन्ति गृणन्ति साधवः
tadvāgvisargo janatāghaviplavo yasmin pratiślokam abaddhavatyapi |
nāmānyanantasya yaśo 'ṅkitāni yat śṛṇvanti gāyanti gṛṇanti sādhavaḥ
01.05.012
नैष्कर्म्यम् अप्यच्युतभाववर्जितं न शोभते ज्ञानम् अलं निरञ्जनम् ।
कुतः पुनः शश्वदभद्रम् ईश्वरे न चार्पितं कर्म यदप्यकारणम्
naiṣkarmyam apyacyutabhāvavarjitaṃ na śobhate jñānam alaṃ nirañjanam |
kutaḥ punaḥ śaśvadabhadram īśvare na cārpitaṃ karma yadapyakāraṇam
01.05.013
अथो महाभाग भवान् अमोघदृक् शुचिश्रवाः सत्यरतो धृतव्रतः ।
उरुक्रमस्याखिलबन्धमुक्तये समाधिनानुस्मर तद्विचेष्टितम्
atho mahābhāga bhavān amoghadṛk śuciśravāḥ satyarato dhṛtavrataḥ |
urukramasyākhilabandhamuktaye samādhinānusmara tadviceṣṭitam
01.05.014
ततो ऽन्यथा किञ्चन यद्विवक्षतः पृथग् दृशस्तत्कृतरूपनामभिः ।
न कर्हिचित् क्वापि च दुःस्थिता मतिर् लभेत वाताहतनौरिवास्पदम्
tato 'nyathā kiñcana yadvivakṣataḥ pṛthag dṛśastatkṛtarūpanāmabhiḥ |
na karhicit kvāpi ca duḥsthitā matir labheta vātāhatanaurivāspadam
01.05.015
जुगुप्सितं धर्मकृते ऽनुशासतः स्वभावरक्तस्य महान् व्यतिक्रमः ।
यद्वाक्यतो धर्म इतीतरः स्थितो न मन्यते तस्य निवारणं जनः
jugupsitaṃ dharmakṛte 'nuśāsataḥ svabhāvaraktasya mahān vyatikramaḥ |
yadvākyato dharma itītaraḥ sthito na manyate tasya nivāraṇaṃ janaḥ
01.05.016
विचक्षणो ऽस्यार्हति वेदितुं विभोर् अनन्तपारस्य निवृत्तितः सुखम् ।
प्रवर्तमानस्य गुणैरनात्मनस् ततो भवान् दर्शय चेष्टितं विभोः
vicakṣaṇo 'syārhati vedituṃ vibhor anantapārasya nivṛttitaḥ sukham |
pravartamānasya guṇairanātmanas tato bhavān darśaya ceṣṭitaṃ vibhoḥ
01.05.017
त्यक्त्वा स्वधर्मं चरणाम्बुजं हरेर् भजन्न् अपक्वो ऽथ पतेत् ततो यदि ।
यत्र क्व वाभद्रम् अभूदमुष्य किं को वार्थ आप्तो ऽभजतां स्वधर्मतः
tyaktvā svadharmaṃ caraṇāmbujaṃ harer bhajann apakvo 'tha patet tato yadi |
yatra kva vābhadram abhūdamuṣya kiṃ ko vārtha āpto 'bhajatāṃ svadharmataḥ
01.05.018
तस्यैव हेतोः प्रयतेत कोविदो न लभ्यते यद्भ्रमताम् उपर्यधः ।
तल् लभ्यते दुःखवदन्यतः सुखं कालेन सर्वत्र गभीररंहसा
tasyaiva hetoḥ prayateta kovido na labhyate yadbhramatām uparyadhaḥ |
tal labhyate duḥkhavadanyataḥ sukhaṃ kālena sarvatra gabhīraraṃhasā
01.05.019
न वै जनो जातु कथञ्चनाव्रजेन् मुकुन्दसेव्यन्यवदङ्ग संसृतिम् ।
स्मरन् मुकुन्दाङ्घ्र्युपगूहनं पुनर् विहातुम् इच्छेन् न रसग्रहो जनः
na vai jano jātu kathañcanāvrajen mukundasevyanyavadaṅga saṃsṛtim |
smaran mukundāṅghryupagūhanaṃ punar vihātum icchen na rasagraho janaḥ
01.05.020
इदं हि विश्वं भगवान् इवेतरो यतो जगत्स्थाननिरोधसम्भवाः ।
तद्धि स्वयं वेद भवांस्तथापि ते प्रादेशमात्रं भवतः प्रदर्शितम्
idaṃ hi viśvaṃ bhagavān ivetaro yato jagatsthānanirodhasambhavāḥ |
taddhi svayaṃ veda bhavāṃstathāpi te prādeśamātraṃ bhavataḥ pradarśitam
01.05.021
त्वम् आत्मनात्मानम् अवेह्यमोघदृक् परस्य पुंसः परमात्मनः कलाम् ।
अजं प्रजातं जगतः शिवाय तन् महानुभावाभ्युदयो ऽधिगण्यताम्
tvam ātmanātmānam avehyamoghadṛk parasya puṃsaḥ paramātmanaḥ kalām |
ajaṃ prajātaṃ jagataḥ śivāya tan mahānubhāvābhyudayo 'dhigaṇyatām
01.05.022
इदं हि पुंसस्तपसः श्रुतस्य वा स्विष्टस्य सूक्तस्य च बुद्धिदत्तयोः ।
अविच्युतो ऽर्थः कविभिर्निरूपितो यदुत्तमश्लोकगुणानुवर्णनम्
idaṃ hi puṃsastapasaḥ śrutasya vā sviṣṭasya sūktasya ca buddhidattayoḥ |
avicyuto 'rthaḥ kavibhirnirūpito yaduttamaślokaguṇānuvarṇanam
01.05.023
अहं पुरातीतभवे ऽभवं मुने दास्यास्तु कस्याश्चन वेदवादिनाम् ।
निरूपितो बालक एव योगिनां शुश्रूषणे प्रावृषि निर्विविक्षताम्
ahaṃ purātītabhave 'bhavaṃ mune dāsyāstu kasyāścana vedavādinām |
nirūpito bālaka eva yogināṃ śuśrūṣaṇe prāvṛṣi nirvivikṣatām
01.05.024
ते मय्यपेताखिलचापले ऽर्भके दान्ते ऽधृतक्रीडनके ऽनुवर्तिनि ।
चक्रुः कृपां यद्यपि तुल्यदर्शनाः शुश्रूषमाणे मुनयो ऽल्पभाषिणि
te mayyapetākhilacāpale 'rbhake dānte 'dhṛtakrīḍanake 'nuvartini |
cakruḥ kṛpāṃ yadyapi tulyadarśanāḥ śuśrūṣamāṇe munayo 'lpabhāṣiṇi
01.05.025
उच्छिष्टलेपान् अनुमोदितो द्विजैः सकृत् स्म भुञ्जे तदपास्तकिल्बिषः ।
एवं प्रवृत्तस्य विशुद्धचेतसस् तद्धर्म एवात्मरुचिः प्रजायते
ucchiṣṭalepān anumodito dvijaiḥ sakṛt sma bhuñje tadapāstakilbiṣaḥ |
evaṃ pravṛttasya viśuddhacetasas taddharma evātmaruciḥ prajāyate
01.05.026
तत्रान्वहं कृष्णकथाः प्रगायताम् अनुग्रहेणाशृणवं मनोहराः ।
ताः श्रद्धया मे ऽनुपदं विशृण्वतः प्रियश्रवस्यङ्ग ममाभवद्रुचिः
tatrānvahaṃ kṛṣṇakathāḥ pragāyatām anugraheṇāśṛṇavaṃ manoharāḥ |
tāḥ śraddhayā me 'nupadaṃ viśṛṇvataḥ priyaśravasyaṅga mamābhavadruciḥ
01.05.027
तस्मिंस्तदा लब्धरुचेर्महामते प्रियश्रवस्यस्खलिता मतिर्मम ।
ययाहम् एतत् सदसत् स्वमायया पश्ये मयि ब्रह्मणि कल्पितं परे
tasmiṃstadā labdharucermahāmate priyaśravasyaskhalitā matirmama |
yayāham etat sadasat svamāyayā paśye mayi brahmaṇi kalpitaṃ pare
01.05.028
इत्थं शरत्प्रावृषिकावृतू हरेर् विशृण्वतो मे ऽनुसवं यशो ऽमलम् ।
सङ्कीर्त्यमानं मुनिभिर्महात्मभिर् भक्तिः प्रवृत्तात्मरजस्तमोपहा
itthaṃ śaratprāvṛṣikāvṛtū harer viśṛṇvato me 'nusavaṃ yaśo 'malam |
saṅkīrtyamānaṃ munibhirmahātmabhir bhaktiḥ pravṛttātmarajastamopahā
01.05.029
तस्यैवं मे ऽनुरक्तस्य प्रश्रितस्य हतैनसः ।
श्रद्दधानस्य बालस्य दान्तस्यानुचरस्य च
tasyaivaṃ me 'nuraktasya praśritasya hatainasaḥ |
śraddadhānasya bālasya dāntasyānucarasya ca
01.05.030
ज्ञानं गुह्यतमं यत् तत् साक्षाद्भगवतोदितम् ।
अन्ववोचन् गमिष्यन्तः कृपया दीनवत्सलाः
jñānaṃ guhyatamaṃ yat tat sākṣādbhagavatoditam |
anvavocan gamiṣyantaḥ kṛpayā dīnavatsalāḥ
01.05.031
येनैवाहं भगवतो वासुदेवस्य वेधसः ।
मायानुभावम् अविदं येन गच्छन्ति तत्पदम्
yenaivāhaṃ bhagavato vāsudevasya vedhasaḥ |
māyānubhāvam avidaṃ yena gacchanti tatpadam
01.05.032
एतत् संसूचितं ब्रह्मंस्तापत्रयचिकित्सितम् ।
यदीश्वरे भगवति कर्म ब्रह्मणि भावितम्
etat saṃsūcitaṃ brahmaṃstāpatrayacikitsitam |
yadīśvare bhagavati karma brahmaṇi bhāvitam
01.05.033
आमयो यश्च भूतानां जायते येन सुव्रत ।
तदेव ह्यामयं द्रव्यं न पुनाति चिकित्सितम्
āmayo yaśca bhūtānāṃ jāyate yena suvrata |
tadeva hyāmayaṃ dravyaṃ na punāti cikitsitam
01.05.034
एवं नृणां क्रियायोगाः सर्वे संसृतिहेतवः ।
त एवात्मविनाशाय कल्पन्ते कल्पिताः परे
evaṃ nṛṇāṃ kriyāyogāḥ sarve saṃsṛtihetavaḥ |
ta evātmavināśāya kalpante kalpitāḥ pare
01.05.035
यदत्र क्रियते कर्म भगवत्परितोषणम् ।
ज्ञानं यत् तदधीनं हि भक्तियोगसमन्वितम्
yadatra kriyate karma bhagavatparitoṣaṇam |
jñānaṃ yat tadadhīnaṃ hi bhaktiyogasamanvitam
01.05.036
कुर्वाणा यत्र कर्माणि भगवच्छिक्षयासकृत् ।
गृणन्ति गुणनामानि कृष्णस्यानुस्मरन्ति च
kurvāṇā yatra karmāṇi bhagavacchikṣayāsakṛt |
gṛṇanti guṇanāmāni kṛṣṇasyānusmaranti ca
01.05.037
ओं नमो भगवते तुभ्यं वासुदेवाय धीमहि ।
प्रद्युम्नायानिरुद्धाय नमः सङ्कर्षणाय च
oṃ namo bhagavate tubhyaṃ vāsudevāya dhīmahi |
pradyumnāyāniruddhāya namaḥ saṅkarṣaṇāya ca
01.05.038
इति मूर्त्यभिधानेन मन्त्रमूर्तिम् अमूर्तिकम् ।
यजते यज्ञपुरुषं स सम्यग् दर्शनः पुमान्
iti mūrtyabhidhānena mantramūrtim amūrtikam |
yajate yajñapuruṣaṃ sa samyag darśanaḥ pumān
01.05.039
इमं स्वनिगमं ब्रह्मन्न् अवेत्य मदनुष्ठितम् ।
अदान् मे ज्ञानम् ऐश्वर्यं स्वस्मिन् भावं च केशवः
imaṃ svanigamaṃ brahmann avetya madanuṣṭhitam |
adān me jñānam aiśvaryaṃ svasmin bhāvaṃ ca keśavaḥ
01.05.040
त्वम् अप्यदभ्रश्रुत विश्रुतं विभोः समाप्यते येन विदां बुभुत्सितम् ।
प्राख्याहि दुःखैर्मुहुरर्दितात्मनां सङ्क्लेशनिर्वाणम् उशन्ति नान्यथा
tvam apyadabhraśruta viśrutaṃ vibhoḥ samāpyate yena vidāṃ bubhutsitam |
prākhyāhi duḥkhairmuhurarditātmanāṃ saṅkleśanirvāṇam uśanti nānyathā
Chapter 1.6
01.06.001
0 सूत उवाच एवं निशम्य भगवान् देवर्षेर्जन्म कर्म च ।
भूयः पप्रच्छ तं ब्रह्मन् व्यासः सत्यवतीसुतः
0 sūta uvāca evaṃ niśamya bhagavān devarṣerjanma karma ca |
bhūyaḥ papraccha taṃ brahman vyāsaḥ satyavatīsutaḥ
01.06.002
0 व्यास उवाच भिक्षुभिर्विप्रवसिते विज्ञानादेष्टृभिस्तव ।
वर्तमानो वयस्याद्ये ततः किम् अकरोद्भवान्
0 vyāsa uvāca bhikṣubhirvipravasite vijñānādeṣṭṛbhistava |
vartamāno vayasyādye tataḥ kim akarodbhavān
01.06.003
स्वायम्भुव कया वृत्त्या वर्तितं ते परं वयः ।
कथं चेदम् उदस्राक्षीः काले प्राप्ते कलेवरम्
svāyambhuva kayā vṛttyā vartitaṃ te paraṃ vayaḥ |
kathaṃ cedam udasrākṣīḥ kāle prāpte kalevaram
01.06.004
प्राक्कल्पविषयाम् एतां स्मृतिं ते मुनिसत्तम ।
न ह्येष व्यवधात् काल एष सर्वनिराकृतिः
prākkalpaviṣayām etāṃ smṛtiṃ te munisattama |
na hyeṣa vyavadhāt kāla eṣa sarvanirākṛtiḥ
01.06.005
0 नारद उवाच भिक्षुभिर्विप्रवसिते विज्ञानादेष्टृभिर्मम ।
वर्तमानो वयस्याद्ये तत एतदकारषम्
0 nārada uvāca bhikṣubhirvipravasite vijñānādeṣṭṛbhirmama |
vartamāno vayasyādye tata etadakāraṣam
01.06.006
एकात्मजा मे जननी योषिन् मूढा च किङ्करी ।
मय्यात्मजे ऽनन्यगतौ चक्रे स्नेहानुबन्धनम्
ekātmajā me jananī yoṣin mūḍhā ca kiṅkarī |
mayyātmaje 'nanyagatau cakre snehānubandhanam
01.06.007
सास्वतन्त्रा न कल्पासीद्योगक्षेमं ममेच्छती ।
ईशस्य हि वशे लोको योषा दारुमयी यथा
sāsvatantrā na kalpāsīdyogakṣemaṃ mamecchatī |
īśasya hi vaśe loko yoṣā dārumayī yathā
01.06.008
अहं च तद्ब्रह्मकुले ऊषिवांस्तदुपेक्षया ।
दिग्देशकालाव्युत्पन्नो बालकः पञ्चहायनः
ahaṃ ca tadbrahmakule ūṣivāṃstadupekṣayā |
digdeśakālāvyutpanno bālakaḥ pañcahāyanaḥ
01.06.009
एकदा निर्गतां गेहाद्दुहन्तीं निशि गां पथि ।
सर्पो ऽदशत् पदा स्पृष्टः कृपणां कालचोदितः
ekadā nirgatāṃ gehādduhantīṃ niśi gāṃ pathi |
sarpo 'daśat padā spṛṣṭaḥ kṛpaṇāṃ kālacoditaḥ
01.06.010
तदा तदहम् ईशस्य भक्तानां शम् अभीप्सतः ।
अनुग्रहं मन्यमानः प्रातिष्ठं दिशम् उत्तराम्
tadā tadaham īśasya bhaktānāṃ śam abhīpsataḥ |
anugrahaṃ manyamānaḥ prātiṣṭhaṃ diśam uttarām
01.06.011
स्फीताञ् जनपदांस्तत्र पुरग्रामव्रजाकरान् ।
खेटखर्वटवाटीश्च वनान्युपवनानि च
sphītāñ janapadāṃstatra puragrāmavrajākarān |
kheṭakharvaṭavāṭīśca vanānyupavanāni ca
01.06.012
चित्रधातुविचित्राद्रीन् इभभग्नभुजद्रुमान् ।
जलाशयाञ् छिवजलान् नलिनीः सुरसेविताः
citradhātuvicitrādrīn ibhabhagnabhujadrumān |
jalāśayāñ chivajalān nalinīḥ surasevitāḥ
01.06.013
चित्रस्वनैः पत्ररथैर्विभ्रमद्भ्रमरश्रियः ।
नलवेणुशरस्तन्ब कुशकीचकगह्वरम्
citrasvanaiḥ patrarathairvibhramadbhramaraśriyaḥ |
nalaveṇuśarastanba kuśakīcakagahvaram
01.06.014
एक एवातियातो ऽहम् अद्राक्षं विपिनं महत् ।
घोरं प्रतिभयाकारं व्यालोलूकशिवाजिरम्
eka evātiyāto 'ham adrākṣaṃ vipinaṃ mahat |
ghoraṃ pratibhayākāraṃ vyālolūkaśivājiram
01.06.015
परिश्रान्तेन्द्रियात्माहं तृट्परीतो बुभुक्षितः ।
स्नात्वा पीत्वा ह्रदे नद्या उपस्पृष्टो गतश्रमः
pariśrāntendriyātmāhaṃ tṛṭparīto bubhukṣitaḥ |
snātvā pītvā hrade nadyā upaspṛṣṭo gataśramaḥ
01.06.016
तस्मिन् निर्मनुजे ऽरण्ये पिप्पलोपस्थ आश्रितः ।
आत्मनात्मानम् आत्मस्थं यथाश्रुतम् अचिन्तयम्
tasmin nirmanuje 'raṇye pippalopastha āśritaḥ |
ātmanātmānam ātmasthaṃ yathāśrutam acintayam
01.06.017
ध्यायतश्चरणाम्भोजं भावनिर्जितचेतसा ।
औत्कण्ठ्याश्रुकलाक्षस्य हृद्यासीन् मे शनैर्हरिः
dhyāyataścaraṇāmbhojaṃ bhāvanirjitacetasā |
autkaṇṭhyāśrukalākṣasya hṛdyāsīn me śanairhariḥ
01.06.018
प्रेमातिभरनिर्भिन्न पुलकाङ्गो ऽतिनिर्वृतः ।
आनन्दसम्प्लवे लीनो नापश्यम् उभयं मुने
premātibharanirbhinna pulakāṅgo 'tinirvṛtaḥ |
ānandasamplave līno nāpaśyam ubhayaṃ mune
01.06.019
रूपं भगवतो यत् तन् मनःकान्तं शुचापहम् ।
अपश्यन् सहसोत्तस्थे वैक्लव्याद्दुर्मना इव
rūpaṃ bhagavato yat tan manaḥkāntaṃ śucāpaham |
apaśyan sahasottasthe vaiklavyāddurmanā iva
01.06.020
दिदृक्षुस्तदहं भूयः प्रणिधाय मनो हृदि ।
वीक्षमाणो ऽपि नापश्यम् अवितृप्त इवातुरः
didṛkṣustadahaṃ bhūyaḥ praṇidhāya mano hṛdi |
vīkṣamāṇo 'pi nāpaśyam avitṛpta ivāturaḥ
01.06.021
एवं यतन्तं विजने माम् आहागोचरो गिराम् ।
गम्भीरश्लक्ष्णया वाचा शुचः प्रशमयन्न् इव
evaṃ yatantaṃ vijane mām āhāgocaro girām |
gambhīraślakṣṇayā vācā śucaḥ praśamayann iva
01.06.022
हन्तास्मिञ् जन्मनि भवान् मा मां द्रष्टुम् इहार्हति ।
अविपक्वकषायाणां दुर्दर्शो ऽहं कुयोगिनाम्
hantāsmiñ janmani bhavān mā māṃ draṣṭum ihārhati |
avipakvakaṣāyāṇāṃ durdarśo 'haṃ kuyoginām
01.06.023
सकृद्यद्दर्शितं रूपम् एतत् कामाय ते ऽनघ ।
मत्कामः शनकैः साधु सर्वान् मुञ्चति हृच्छयान्
sakṛdyaddarśitaṃ rūpam etat kāmāya te 'nagha |
matkāmaḥ śanakaiḥ sādhu sarvān muñcati hṛcchayān
01.06.024
सत्सेवयादीर्घयापि जाता मयि दृढा मतिः ।
हित्वावद्यम् इमं लोकं गन्ता मज्जनताम् असि
satsevayādīrghayāpi jātā mayi dṛḍhā matiḥ |
hitvāvadyam imaṃ lokaṃ gantā majjanatām asi
01.06.025
मतिर्मयि निबद्धेयं न विपद्येत कर्हिचित् ।
प्रजासर्गनिरोधे ऽपि स्मृतिश्च मदनुग्रहात्
matirmayi nibaddheyaṃ na vipadyeta karhicit |
prajāsarganirodhe 'pi smṛtiśca madanugrahāt
01.06.026
एतावदुक्त्वोपरराम तन् महद् भूतं नभोलिङ्गम् अलिङ्गम् ईश्वरम् ।
अहं च तस्मै महतां महीयसे शीर्ष्णावनामं विदधे ऽनुकम्पितः
etāvaduktvopararāma tan mahad bhūtaṃ nabholiṅgam aliṅgam īśvaram |
ahaṃ ca tasmai mahatāṃ mahīyase śīrṣṇāvanāmaṃ vidadhe 'nukampitaḥ
01.06.027
नामान्यनन्तस्य हतत्रपः पठन् गुह्यानि भद्राणि कृतानि च स्मरन् ।
गां पर्यटंस्तुष्टमना गतस्पृहः कालं प्रतीक्षन् विमदो विमत्सरः
nāmānyanantasya hatatrapaḥ paṭhan guhyāni bhadrāṇi kṛtāni ca smaran |
gāṃ paryaṭaṃstuṣṭamanā gataspṛhaḥ kālaṃ pratīkṣan vimado vimatsaraḥ
01.06.028
एवं कृष्णमतेर्ब्रह्मन् नासक्तस्यामलात्मनः ।
कालः प्रादुरभूत् काले तडित् सौदामनी यथा
evaṃ kṛṣṇamaterbrahman nāsaktasyāmalātmanaḥ |
kālaḥ prādurabhūt kāle taḍit saudāmanī yathā
01.06.029
प्रयुज्यमाने मयि तां शुद्धां भागवतीं तनुम् ।
आरब्धकर्मनिर्वाणो न्यपतत् पाञ्चभौतिकः
prayujyamāne mayi tāṃ śuddhāṃ bhāgavatīṃ tanum |
ārabdhakarmanirvāṇo nyapatat pāñcabhautikaḥ
01.06.030
कल्पान्त इदम् आदाय शयाने ऽम्भस्युदन्वतः ।
शिशयिषोरनुप्राणं विविशे ऽन्तरहं विभोः
kalpānta idam ādāya śayāne 'mbhasyudanvataḥ |
śiśayiṣoranuprāṇaṃ viviśe 'ntarahaṃ vibhoḥ
01.06.031
सहस्रयुगपर्यन्ते उत्थायेदं सिसृक्षतः ।
मरीचिमिश्रा ऋषयः प्राणेभ्यो ऽहं च जज्ञिरे
sahasrayugaparyante utthāyedaṃ sisṛkṣataḥ |
marīcimiśrā ṛṣayaḥ prāṇebhyo 'haṃ ca jajñire
01.06.032
अन्तर्बहिश्च लोकांस्त्रीन् पर्येम्यस्कन्दितव्रतः ।
अनुग्रहान् महाविष्णोरविघातगतिः क्वचित्
antarbahiśca lokāṃstrīn paryemyaskanditavrataḥ |
anugrahān mahāviṣṇoravighātagatiḥ kvacit
01.06.033
देवदत्ताम् इमां वीणां स्वरब्रह्मविभूषिताम् ।
मूर्च्छयित्वा हरिकथां गायमानश्चराम्यहम्
devadattām imāṃ vīṇāṃ svarabrahmavibhūṣitām |
mūrcchayitvā harikathāṃ gāyamānaścarāmyaham
01.06.034
प्रगायतः स्ववीर्याणि तीर्थपादः प्रियश्रवाः ।
आहूत इव मे शीघ्रं दर्शनं याति चेतसि
pragāyataḥ svavīryāṇi tīrthapādaḥ priyaśravāḥ |
āhūta iva me śīghraṃ darśanaṃ yāti cetasi
01.06.035
एतद्ध्यातुरचित्तानां मात्रास्पर्शेच्छया मुहुः ।
भवसिन्धुप्लवो दृष्टो हरिचर्यानुवर्णनम्
etaddhyāturacittānāṃ mātrāsparśecchayā muhuḥ |
bhavasindhuplavo dṛṣṭo haricaryānuvarṇanam
01.06.036
यमादिभिर्योगपथैः कामलोभहतो मुहुः ।
मुकुन्दसेवया यद्वत् तथात्माद्धा न शाम्यति
yamādibhiryogapathaiḥ kāmalobhahato muhuḥ |
mukundasevayā yadvat tathātmāddhā na śāmyati
01.06.037
सर्वं तदिदम् आख्यातं यत् पृष्टो ऽहं त्वयानघ ।
जन्मकर्मरहस्यं मे भवतश्चात्मतोषणम्
sarvaṃ tadidam ākhyātaṃ yat pṛṣṭo 'haṃ tvayānagha |
janmakarmarahasyaṃ me bhavataścātmatoṣaṇam
01.06.038
0 सूत उवाच एवं सम्भाष्य भगवान् नारदो वासवीसुतम् ।
आमन्त्र्य वीणां रणयन् ययौ यादृच्छिको मुनिः
0 sūta uvāca evaṃ sambhāṣya bhagavān nārado vāsavīsutam |
āmantrya vīṇāṃ raṇayan yayau yādṛcchiko muniḥ
01.06.039
अहो देवर्षिर्धन्यो ऽयं यत्कीर्तिं शार्ङ्गधन्वनः ।
गायन् माद्यन्न् इदं तन्त्र्या रमयत्यातुरं जगत्
aho devarṣirdhanyo 'yaṃ yatkīrtiṃ śārṅgadhanvanaḥ |
gāyan mādyann idaṃ tantryā ramayatyāturaṃ jagat
Chapter 1.7
01.07.001
0 शौनक उवाच निर्गते नारदे सूत भगवान् बादरायणः ।
श्रुतवांस्तदभिप्रेतं ततः किम् अकरोद्विभुः
0 śaunaka uvāca nirgate nārade sūta bhagavān bādarāyaṇaḥ |
śrutavāṃstadabhipretaṃ tataḥ kim akarodvibhuḥ
01.07.002
0 सूत उवाच ब्रह्मनद्यां सरस्वत्याम् आश्रमः पश्चिमे तटे ।
शम्याप्रास इति प्रोक्त ऋषीणां सत्रवर्धनः
0 sūta uvāca brahmanadyāṃ sarasvatyām āśramaḥ paścime taṭe |
śamyāprāsa iti prokta ṛṣīṇāṃ satravardhanaḥ
01.07.003
तस्मिन् स्व आश्रमे व्यासो बदरीषण्डमण्डिते ।
आसीनो ऽप उपस्पृश्य प्रणिदध्यौ मनः स्वयम्
tasmin sva āśrame vyāso badarīṣaṇḍamaṇḍite |
āsīno 'pa upaspṛśya praṇidadhyau manaḥ svayam
01.07.004
भक्तियोगेन मनसि सम्यक् प्रणिहिते ऽमले ।
अपश्यत् पुरुषं पूर्णं मायां च तदपाश्रयम्
bhaktiyogena manasi samyak praṇihite 'male |
apaśyat puruṣaṃ pūrṇaṃ māyāṃ ca tadapāśrayam
01.07.005
यया सम्मोहितो जीव आत्मानं त्रिगुणात्मकम् ।
परो ऽपि मनुते ऽनर्थं तत्कृतं चाभिपद्यते
yayā sammohito jīva ātmānaṃ triguṇātmakam |
paro 'pi manute 'narthaṃ tatkṛtaṃ cābhipadyate
01.07.006
अनर्थोपशमं साक्षाद्भक्तियोगम् अधोक्षजे ।
लोकस्याजानतो विद्वांश्चक्रे सात्वतसंहिताम्
anarthopaśamaṃ sākṣādbhaktiyogam adhokṣaje |
lokasyājānato vidvāṃścakre sātvatasaṃhitām
01.07.007
यस्यां वै श्रूयमाणायां कृष्णे परमपूरुषे ।
भक्तिरुत्पद्यते पुंसः शोकमोहभयापहा
yasyāṃ vai śrūyamāṇāyāṃ kṛṣṇe paramapūruṣe |
bhaktirutpadyate puṃsaḥ śokamohabhayāpahā
01.07.008
स संहितां भागवतीं कृत्वानुक्रम्य चात्मजम् ।
शुकम् अध्यापयाम् आस निवृत्तिनिरतं मुनिः
sa saṃhitāṃ bhāgavatīṃ kṛtvānukramya cātmajam |
śukam adhyāpayām āsa nivṛttinirataṃ muniḥ
01.07.009
0 शौनक उवाच स वै निवृत्तिनिरतः सर्वत्रोपेक्षको मुनिः ।
कस्य वा बृहतीम् एताम् आत्मारामः समभ्यसत्
0 śaunaka uvāca sa vai nivṛttinirataḥ sarvatropekṣako muniḥ |
kasya vā bṛhatīm etām ātmārāmaḥ samabhyasat
01.07.010
0 सूत उवाच आत्मारामाश्च मुनयो निर्ग्रन्था अप्युरुक्रमे ।
कुर्वन्त्यहैतुकीं भक्तिम् इत्थम्भूतगुणो हरिः
0 sūta uvāca ātmārāmāśca munayo nirgranthā apyurukrame |
kurvantyahaitukīṃ bhaktim itthambhūtaguṇo hariḥ
01.07.011
हरेर्गुणाक्षिप्तमतिर्भगवान् बादरायणिः ।
अध्यगान् महदाख्यानं नित्यं विष्णुजनप्रियः
harerguṇākṣiptamatirbhagavān bādarāyaṇiḥ |
adhyagān mahadākhyānaṃ nityaṃ viṣṇujanapriyaḥ
01.07.012
परीक्षितो ऽथ राजर्षेर्जन्मकर्मविलापनम् ।
संस्थां च पाण्डुपुत्राणां वक्ष्ये कृष्णकथोदयम्
parīkṣito 'tha rājarṣerjanmakarmavilāpanam |
saṃsthāṃ ca pāṇḍuputrāṇāṃ vakṣye kṛṣṇakathodayam
01.07.013
यदा मृधे कौरवसृञ्जयानां वीरेष्वथो वीरगतिं गतेषु ।
वृकोदराविद्धगदाभिमर्श भग्नोरुदण्डे धृतराष्ट्रपुत्रे
yadā mṛdhe kauravasṛñjayānāṃ vīreṣvatho vīragatiṃ gateṣu |
vṛkodarāviddhagadābhimarśa bhagnorudaṇḍe dhṛtarāṣṭraputre
01.07.014
भर्तुः प्रियं द्रौणिरिति स्म पश्यन् कृष्णासुतानां स्वपतां शिरांसि ।
उपाहरद्विप्रियम् एव तस्य जुगुप्सितं कर्म विगर्हयन्ति
bhartuḥ priyaṃ drauṇiriti sma paśyan kṛṣṇāsutānāṃ svapatāṃ śirāṃsi |
upāharadvipriyam eva tasya jugupsitaṃ karma vigarhayanti
01.07.015
माता शिशूनां निधनं सुतानां निशम्य घोरं परितप्यमाना ।
तदारुदद्वाष्पकलाकुलाक्षी तां सान्त्वयन्न् आह किरीटमाली
mātā śiśūnāṃ nidhanaṃ sutānāṃ niśamya ghoraṃ paritapyamānā |
tadārudadvāṣpakalākulākṣī tāṃ sāntvayann āha kirīṭamālī
01.07.016
तदा शुचस्ते प्रमृजामि भद्रे यद्ब्रह्मबन्धोः शिर आततायिनः ।
गाण्डीवमुक्तैर्विशिखैरुपाहरे त्वाक्रम्य यत् स्नास्यसि दग्धपुत्रा
tadā śucaste pramṛjāmi bhadre yadbrahmabandhoḥ śira ātatāyinaḥ |
gāṇḍīvamuktairviśikhairupāhare tvākramya yat snāsyasi dagdhaputrā
01.07.017
इति प्रियां वल्गुविचित्रजल्पैः स सान्त्वयित्वाच्युतमित्रसूतः ।
अन्वाद्रवद्दंशित उग्रधन्वा कपिध्वजो गुरुपुत्रं रथेन
iti priyāṃ valguvicitrajalpaiḥ sa sāntvayitvācyutamitrasūtaḥ |
anvādravaddaṃśita ugradhanvā kapidhvajo guruputraṃ rathena
01.07.018
तम् आपतन्तं स विलक्ष्य दूरात् कुमारहोद्विग्नमना रथेन ।
पराद्रवत् प्राणपरीप्सुरुर्व्यां यावद्गमं रुद्रभयाद्यथा कः
tam āpatantaṃ sa vilakṣya dūrāt kumārahodvignamanā rathena |
parādravat prāṇaparīpsururvyāṃ yāvadgamaṃ rudrabhayādyathā kaḥ
01.07.019
यदाशरणम् आत्मानम् ऐक्षत श्रान्तवाजिनम् ।
अस्त्रं ब्रह्मशिरो मेने आत्मत्राणं द्विजात्मजः
yadāśaraṇam ātmānam aikṣata śrāntavājinam |
astraṃ brahmaśiro mene ātmatrāṇaṃ dvijātmajaḥ
01.07.020
अथोपस्पृश्य सलिलं सन्दधे तत् समाहितः ।
अजानन्न् अपि संहारं प्राणकृच्छ्र उपस्थिते
athopaspṛśya salilaṃ sandadhe tat samāhitaḥ |
ajānann api saṃhāraṃ prāṇakṛcchra upasthite
01.07.021
ततः प्रादुष्कृतं तेजः प्रचण्डं सर्वतो दिशम् ।
प्राणापदम् अभिप्रेक्ष्य विष्णुं जिष्णुरुवाच ह
tataḥ prāduṣkṛtaṃ tejaḥ pracaṇḍaṃ sarvato diśam |
prāṇāpadam abhiprekṣya viṣṇuṃ jiṣṇuruvāca ha
01.07.022
0 अर्जुन उवाच कृष्ण कृष्ण महाबाहो भक्तानाम् अभयङ्कर ।
त्वम् एको दह्यमानानाम् अपवर्गो ऽसि संसृतेः
0 arjuna uvāca kṛṣṇa kṛṣṇa mahābāho bhaktānām abhayaṅkara |
tvam eko dahyamānānām apavargo 'si saṃsṛteḥ
01.07.023
त्वम् आद्यः पुरुषः साक्षादीश्वरः प्रकृतेः परः ।
मायां व्युदस्य चिच्छक्त्या कैवल्ये स्थित आत्मनि
tvam ādyaḥ puruṣaḥ sākṣādīśvaraḥ prakṛteḥ paraḥ |
māyāṃ vyudasya cicchaktyā kaivalye sthita ātmani
01.07.024
स एव जीवलोकस्य मायामोहितचेतसः ।
विधत्से स्वेन वीर्येण श्रेयो धर्मादिलक्षणम्
sa eva jīvalokasya māyāmohitacetasaḥ |
vidhatse svena vīryeṇa śreyo dharmādilakṣaṇam
01.07.025
तथायं चावतारस्ते भुवो भारजिहीर्षया ।
स्वानां चानन्यभावानाम् अनुध्यानाय चासकृत्
tathāyaṃ cāvatāraste bhuvo bhārajihīrṣayā |
svānāṃ cānanyabhāvānām anudhyānāya cāsakṛt
01.07.026
किम् इदं स्वित् कुतो वेति देवदेव न वेद्म्यहम् ।
सर्वतो मुखम् आयाति तेजः परमदारुणम्
kim idaṃ svit kuto veti devadeva na vedmyaham |
sarvato mukham āyāti tejaḥ paramadāruṇam
01.07.027
0 श्रीभगवान् उवाच वेत्थेदं द्रोणपुत्रस्य ब्राह्मम् अस्त्रं प्रदर्शितम् ।
नैवासौ वेद संहारं प्राणबाध उपस्थिते
0 śrībhagavān uvāca vetthedaṃ droṇaputrasya brāhmam astraṃ pradarśitam |
naivāsau veda saṃhāraṃ prāṇabādha upasthite
01.07.028
न ह्यस्यान्यतमं किञ्चिदस्त्रं प्रत्यवकर्शनम् ।
जह्यस्त्रतेज उन्नद्धम् अस्त्रज्ञो ह्यस्त्रतेजसा
na hyasyānyatamaṃ kiñcidastraṃ pratyavakarśanam |
jahyastrateja unnaddham astrajño hyastratejasā
01.07.029
0 सूत उवाच श्रुत्वा भगवता प्रोक्तं फाल्गुनः परवीरहा ।
स्पृष्ट्वापस्तं परिक्रम्य ब्राह्मं ब्राह्मास्त्रं सन्दधे
0 sūta uvāca śrutvā bhagavatā proktaṃ phālgunaḥ paravīrahā |
spṛṣṭvāpastaṃ parikramya brāhmaṃ brāhmāstraṃ sandadhe
01.07.030
संहत्यान्योन्यम् उभयोस्तेजसी शरसंवृते ।
आवृत्य रोदसी खं च ववृधाते ऽर्कवह्निवत्
saṃhatyānyonyam ubhayostejasī śarasaṃvṛte |
āvṛtya rodasī khaṃ ca vavṛdhāte 'rkavahnivat
01.07.031
दृष्ट्वास्त्रतेजस्तु तयोस्त्रील् लोकान् प्रदहन् महत् ।
दह्यमानाः प्रजाः सर्वाः सांवर्तकम् अमंसत
dṛṣṭvāstratejastu tayostrīl lokān pradahan mahat |
dahyamānāḥ prajāḥ sarvāḥ sāṃvartakam amaṃsata
01.07.032
प्रजोपद्रवम् आलक्ष्य लोकव्यतिकरं च तम् ।
मतं च वासुदेवस्य सञ्जहारार्जुनो द्वयम्
prajopadravam ālakṣya lokavyatikaraṃ ca tam |
mataṃ ca vāsudevasya sañjahārārjuno dvayam
01.07.033
तत आसाद्य तरसा दारुणं गौतमीसुतम् ।
बबन्धामर्षताम्राक्षः पशुं रशनया यथा
tata āsādya tarasā dāruṇaṃ gautamīsutam |
babandhāmarṣatāmrākṣaḥ paśuṃ raśanayā yathā
01.07.034
शिबिराय निनीषन्तं रज्ज्वा बद्ध्वा रिपुं बलात् ।
प्राहार्जुनं प्रकुपितो भगवान् अम्बुजेक्षणः
śibirāya ninīṣantaṃ rajjvā baddhvā ripuṃ balāt |
prāhārjunaṃ prakupito bhagavān ambujekṣaṇaḥ
01.07.035
मैनं पार्थार्हसि त्रातुं ब्रह्मबन्धुम् इमं जहि ।
यो ऽसावनागसः सुप्तान् अवधीन् निशि बालकान्
mainaṃ pārthārhasi trātuṃ brahmabandhum imaṃ jahi |
yo 'sāvanāgasaḥ suptān avadhīn niśi bālakān
01.07.036
मत्तं प्रमत्तम् उन्मत्तं सुप्तं बालं स्त्रियं जडम् ।
प्रपन्नं विरथं भीतं न रिपुं हन्ति धर्मवित्
mattaṃ pramattam unmattaṃ suptaṃ bālaṃ striyaṃ jaḍam |
prapannaṃ virathaṃ bhītaṃ na ripuṃ hanti dharmavit
01.07.037
स्वप्राणान् यः परप्राणैः प्रपुष्णात्यघृणः खलः ।
तद्वधस्तस्य हि श्रेयो यद्दोषाद्यात्यधः पुमान्
svaprāṇān yaḥ paraprāṇaiḥ prapuṣṇātyaghṛṇaḥ khalaḥ |
tadvadhastasya hi śreyo yaddoṣādyātyadhaḥ pumān
01.07.038
प्रतिश्रुतं च भवता पाञ्चाल्यै शृण्वतो मम ।
आहरिष्ये शिरस्तस्य यस्ते मानिनि पुत्रहा
pratiśrutaṃ ca bhavatā pāñcālyai śṛṇvato mama |
āhariṣye śirastasya yaste mānini putrahā
01.07.039
तदसौ वध्यतां पाप आतताय्यात्मबन्धुहा ।
भर्तुश्च विप्रियं वीर कृतवान् कुलपांसनः
tadasau vadhyatāṃ pāpa ātatāyyātmabandhuhā |
bhartuśca vipriyaṃ vīra kṛtavān kulapāṃsanaḥ
01.07.040
0 सूत उवाच एवं परीक्षता धर्मं पार्थः कृष्णेन चोदितः ।
नैच्छद्धन्तुं गुरुसुतं यद्यप्यात्महनं महान्
0 sūta uvāca evaṃ parīkṣatā dharmaṃ pārthaḥ kṛṣṇena coditaḥ |
naicchaddhantuṃ gurusutaṃ yadyapyātmahanaṃ mahān
01.07.041
अथोपेत्य स्वशिबिरं गोविन्दप्रियसारथिः ।
न्यवेदयत् तं प्रियायै शोचन्त्या आत्मजान् हतान्
athopetya svaśibiraṃ govindapriyasārathiḥ |
nyavedayat taṃ priyāyai śocantyā ātmajān hatān
01.07.042
तथाहृतं पशुवत् पाशबद्धम् अवाङ्मुखं कर्मजुगुप्सितेन ।
निरीक्ष्य कृष्णापकृतं गुरोः सुतं वामस्वभावा कृपया ननाम च
tathāhṛtaṃ paśuvat pāśabaddham avāṅmukhaṃ karmajugupsitena |
nirīkṣya kṛṣṇāpakṛtaṃ guroḥ sutaṃ vāmasvabhāvā kṛpayā nanāma ca
01.07.043
उवाच चासहन्त्यस्य बन्धनानयनं सती ।
मुच्यतां मुच्यताम् एष ब्राह्मणो नितरां गुरुः
uvāca cāsahantyasya bandhanānayanaṃ satī |
mucyatāṃ mucyatām eṣa brāhmaṇo nitarāṃ guruḥ
01.07.044
सरहस्यो धनुर्वेदः सविसर्गोपसंयमः ।
अस्त्रग्रामश्च भवता शिक्षितो यदनुग्रहात्
sarahasyo dhanurvedaḥ savisargopasaṃyamaḥ |
astragrāmaśca bhavatā śikṣito yadanugrahāt
01.07.045
स एष भगवान् द्रोणः प्रजारूपेण वर्तते ।
तस्यात्मनो ऽर्धं पत्न्यास्ते नान्वगाद्वीरसूः कृपी
sa eṣa bhagavān droṇaḥ prajārūpeṇa vartate |
tasyātmano 'rdhaṃ patnyāste nānvagādvīrasūḥ kṛpī
01.07.046
तद्धर्मज्ञ महाभाग भवद्भिर्गौरवं कुलम् ।
वृजिनं नार्हति प्राप्तुं पूज्यं वन्द्यम् अभीक्ष्णशः
taddharmajña mahābhāga bhavadbhirgauravaṃ kulam |
vṛjinaṃ nārhati prāptuṃ pūjyaṃ vandyam abhīkṣṇaśaḥ
01.07.047
मा रोदीदस्य जननी गौतमी पतिदेवता ।
यथाहं मृतवत्सार्ता रोदिम्यश्रुमुखी मुहुः
mā rodīdasya jananī gautamī patidevatā |
yathāhaṃ mṛtavatsārtā rodimyaśrumukhī muhuḥ
01.07.048
यैः कोपितं ब्रह्मकुलं राजन्यैरजितात्मभिः ।
तत् कुलं प्रदहत्याशु सानुबन्धं शुचार्पितम्
yaiḥ kopitaṃ brahmakulaṃ rājanyairajitātmabhiḥ |
tat kulaṃ pradahatyāśu sānubandhaṃ śucārpitam
01.07.049
0 सूत उवाच धर्म्यं न्याय्यं सकरुणं निर्व्यलीकं समं महत् ।
राजा धर्मसुतो राज्ञ्याःप्रत्यनन्दद्वचो द्विजाः
0 sūta uvāca dharmyaṃ nyāyyaṃ sakaruṇaṃ nirvyalīkaṃ samaṃ mahat |
rājā dharmasuto rājñyāḥpratyanandadvaco dvijāḥ
01.07.050
नकुलः सहदेवश्च युयुधानो धनञ्जयः ।
भगवान् देवकीपुत्रो ये चान्ये याश्च योषितः
nakulaḥ sahadevaśca yuyudhāno dhanañjayaḥ |
bhagavān devakīputro ye cānye yāśca yoṣitaḥ
01.07.051
तत्राहामर्षितो भीमस्तस्य श्रेयान् वधः स्मृतः ।
न भर्तुर्नात्मनश्चार्थे यो ऽहन् सुप्तान् शिशून् वृथा
tatrāhāmarṣito bhīmastasya śreyān vadhaḥ smṛtaḥ |
na bharturnātmanaścārthe yo 'han suptān śiśūn vṛthā
01.07.052
निशम्य भीमगदितं द्रौपद्याश्च चतुर्भुजः ।
आलोक्य वदनं सख्युरिदम् आह हसन्न् इव
niśamya bhīmagaditaṃ draupadyāśca caturbhujaḥ |
ālokya vadanaṃ sakhyuridam āha hasann iva
01.07.053
0 श्रीभगवान् उवाच ब्रह्मबन्धुर्न हन्तव्य आततायी वधार्हणः ।
मयैवोभयम् आम्नातं परिपाह्यनुशासनम्
0 śrībhagavān uvāca brahmabandhurna hantavya ātatāyī vadhārhaṇaḥ |
mayaivobhayam āmnātaṃ paripāhyanuśāsanam
01.07.054
कुरु प्रतिश्रुतं सत्यं यत् तत् सान्त्वयता प्रियाम् ।
प्रियं च भीमसेनस्य पाञ्चाल्या मह्यम् एव च
kuru pratiśrutaṃ satyaṃ yat tat sāntvayatā priyām |
priyaṃ ca bhīmasenasya pāñcālyā mahyam eva ca
01.07.055
0 सूत उवाच अर्जुनः सहसाज्ञाय हरेर्हार्दम् अथासिना ।
मणिं जहार मूर्धन्यं द्विजस्य सहमूर्धजम्
0 sūta uvāca arjunaḥ sahasājñāya harerhārdam athāsinā |
maṇiṃ jahāra mūrdhanyaṃ dvijasya sahamūrdhajam
01.07.056
विमुच्य रशनाबद्धं बालहत्याहतप्रभम् ।
तेजसा मणिना हीनं शिबिरान् निरयापयत्
vimucya raśanābaddhaṃ bālahatyāhataprabham |
tejasā maṇinā hīnaṃ śibirān nirayāpayat
01.07.057
वपनं द्रविणादानं स्थानान् निर्यापणं तथा ।
एष हि ब्रह्मबन्धूनां वधो नान्यो ऽस्ति दैहिकः
vapanaṃ draviṇādānaṃ sthānān niryāpaṇaṃ tathā |
eṣa hi brahmabandhūnāṃ vadho nānyo 'sti daihikaḥ
01.07.058
पुत्रशोकातुराः सर्वे पाण्डवाः सह कृष्णया ।
स्वानां मृतानां यत् कृत्यं चक्रुर्निर्हरणादिकम्
putraśokāturāḥ sarve pāṇḍavāḥ saha kṛṣṇayā |
svānāṃ mṛtānāṃ yat kṛtyaṃ cakrurnirharaṇādikam
Chapter 1.8
01.08.001
0 सूत उवाच अथ ते सम्परेतानां स्वानाम् उदकम् इच्छताम् ।
दातुं सकृष्णा गङ्गायां पुरस्कृत्य ययुः स्त्रियः
0 sūta uvāca atha te samparetānāṃ svānām udakam icchatām |
dātuṃ sakṛṣṇā gaṅgāyāṃ puraskṛtya yayuḥ striyaḥ
01.08.002
ते निनीयोदकं सर्वे विलप्य च भृशं पुनः ।
आप्लुता हरिपादाब्जरजःपूतसरिज्जले
te ninīyodakaṃ sarve vilapya ca bhṛśaṃ punaḥ |
āplutā haripādābjarajaḥpūtasarijjale
01.08.003
तत्रासीनं कुरुपतिं धृतराष्ट्रं सहानुजम् ।
गान्धारीं पुत्रशोकार्तां पृथां कृष्णां च माधवः
tatrāsīnaṃ kurupatiṃ dhṛtarāṣṭraṃ sahānujam |
gāndhārīṃ putraśokārtāṃ pṛthāṃ kṛṣṇāṃ ca mādhavaḥ
01.08.004
सान्त्वयाम् आस मुनिभिर्हतबन्धूञ् शुचार्पितान् ।
भूतेषु कालस्य गतिं दर्शयन् न प्रतिक्रियाम्
sāntvayām āsa munibhirhatabandhūñ śucārpitān |
bhūteṣu kālasya gatiṃ darśayan na pratikriyām
01.08.005
साधयित्वाजातशत्रोः स्वं राज्यं कितवैर्हृतम् ।
घातयित्वासतो राज्ञः कचस्पर्शक्षतायुषः
sādhayitvājātaśatroḥ svaṃ rājyaṃ kitavairhṛtam |
ghātayitvāsato rājñaḥ kacasparśakṣatāyuṣaḥ
01.08.006
याजयित्वाश्वमेधैस्तं त्रिभिरुत्तमकल्पकैः ।
तद्यशः पावनं दिक्षु शतमन्योरिवातनोत्
yājayitvāśvamedhaistaṃ tribhiruttamakalpakaiḥ |
tadyaśaḥ pāvanaṃ dikṣu śatamanyorivātanot
01.08.007
आमन्त्र्य पाण्डुपुत्रांश्च शैनेयोद्धवसंयुतः ।
द्वैपायनादिभिर्विप्रैः पूजितैः प्रतिपूजितः
āmantrya pāṇḍuputrāṃśca śaineyoddhavasaṃyutaḥ |
dvaipāyanādibhirvipraiḥ pūjitaiḥ pratipūjitaḥ
01.08.008
गन्तुं कृतमतिर्ब्रह्मन् द्वारकां रथम् आस्थितः ।
उपलेभे ऽभिधावन्तीम् उत्तरां भयविह्वलाम्
gantuṃ kṛtamatirbrahman dvārakāṃ ratham āsthitaḥ |
upalebhe 'bhidhāvantīm uttarāṃ bhayavihvalām
01.08.009
0 उत्तरोवाच पाहि पाहि महायोगिन् देवदेव जगत्पते ।
नान्यं त्वदभयं पश्ये यत्र मृत्युः परस्परम्
0 uttarovāca pāhi pāhi mahāyogin devadeva jagatpate |
nānyaṃ tvadabhayaṃ paśye yatra mṛtyuḥ parasparam
01.08.010
अभिद्रवति माम् ईश शरस्तप्तायसो विभो ।
कामं दहतु मां नाथ मा मे गर्भो निपात्यताम्
abhidravati mām īśa śarastaptāyaso vibho |
kāmaṃ dahatu māṃ nātha mā me garbho nipātyatām
01.08.011
0 सूत उवाच उपधार्य वचस्तस्या भगवान् भक्तवत्सलः ।
अपाण्डवम् इदं कर्तुं द्रौणेरस्त्रम् अबुध्यत
0 sūta uvāca upadhārya vacastasyā bhagavān bhaktavatsalaḥ |
apāṇḍavam idaṃ kartuṃ drauṇerastram abudhyata
01.08.012
तर्ह्येवाथ मुनिश्रेष्ठ पाण्डवाः पञ्च सायकान् ।
आत्मनो ऽभिमुखान् दीप्तान् आलक्ष्यास्त्राण्युपाददुः
tarhyevātha muniśreṣṭha pāṇḍavāḥ pañca sāyakān |
ātmano 'bhimukhān dīptān ālakṣyāstrāṇyupādaduḥ
01.08.013
व्यसनं वीक्ष्य तत् तेषाम् अनन्यविषयात्मनाम् ।
सुदर्शनेन स्वास्त्रेण स्वानां रक्षां व्यधाद्विभुः
vyasanaṃ vīkṣya tat teṣām ananyaviṣayātmanām |
sudarśanena svāstreṇa svānāṃ rakṣāṃ vyadhādvibhuḥ
01.08.014
अन्तःस्थः सर्वभूतानाम् आत्मा योगेश्वरो हरिः ।
स्वमाययावृणोद्गर्भं वैराट्याः कुरुतन्तवे
antaḥsthaḥ sarvabhūtānām ātmā yogeśvaro hariḥ |
svamāyayāvṛṇodgarbhaṃ vairāṭyāḥ kurutantave
01.08.015
यद्यप्यस्त्रं ब्रह्मशिरस्त्वमोघं चाप्रतिक्रियम् ।
वैष्णवं तेज आसाद्य समशाम्यद्भृगूद्वह
yadyapyastraṃ brahmaśirastvamoghaṃ cāpratikriyam |
vaiṣṇavaṃ teja āsādya samaśāmyadbhṛgūdvaha
01.08.016
मा मंस्था ह्येतदाश्चर्यं सर्वाश्चर्यमये ञ्च्युते ।
य इदं मायया देव्या सृजत्यवति हन्त्यजः
mā maṃsthā hyetadāścaryaṃ sarvāścaryamaye ñcyute |
ya idaṃ māyayā devyā sṛjatyavati hantyajaḥ
01.08.017
ब्रह्मतेजोविनिर्मुक्तैरात्मजैः सह कृष्णया ।
प्रयाणाभिमुखं कृष्णम् इदम् आह पृथा सती
brahmatejovinirmuktairātmajaiḥ saha kṛṣṇayā |
prayāṇābhimukhaṃ kṛṣṇam idam āha pṛthā satī
01.08.018
0 कुन्त्युवाच नमस्ये पुरुषं त्वाद्यम् ईश्वरं प्रकृतेः परम् ।
अलक्ष्यं सर्वभूतानाम् अन्तर्बहिरवस्थितम्
0 kuntyuvāca namasye puruṣaṃ tvādyam īśvaraṃ prakṛteḥ param |
alakṣyaṃ sarvabhūtānām antarbahiravasthitam
01.08.019
मायाजवनिकाच्छन्नम् अज्ञाधोक्षजम् अव्ययम् ।
न लक्ष्यसे मूढदृशा नटो नाट्यधरो यथा
māyājavanikācchannam ajñādhokṣajam avyayam |
na lakṣyase mūḍhadṛśā naṭo nāṭyadharo yathā
01.08.020
तथा परमहंसानां मुनीनाम् अमलात्मनाम् ।
भक्तियोगविधानार्थं कथं पश्येम हि स्त्रियः
tathā paramahaṃsānāṃ munīnām amalātmanām |
bhaktiyogavidhānārthaṃ kathaṃ paśyema hi striyaḥ
01.08.021
कृष्णाय वासुदेवाय देवकीनन्दनाय च ।
नन्दगोपकुमाराय गोविन्दाय नमो नमः
kṛṣṇāya vāsudevāya devakīnandanāya ca |
nandagopakumārāya govindāya namo namaḥ
01.08.022
नमः पङ्कजनाभाय नमः पङ्कजमालिने ।
नमः पङ्कजनेत्राय नमस्ते पङ्कजाङ्घ्रये
namaḥ paṅkajanābhāya namaḥ paṅkajamāline |
namaḥ paṅkajanetrāya namaste paṅkajāṅghraye
01.08.023
यथा हृषीकेश खलेन देवकी कंसेन रुद्धातिचिरं शुचार्पिता ।
विमोचिताहं च सहात्मजा विभो त्वयैव नाथेन मुहुर्विपद्गणात्
yathā hṛṣīkeśa khalena devakī kaṃsena ruddhāticiraṃ śucārpitā |
vimocitāhaṃ ca sahātmajā vibho tvayaiva nāthena muhurvipadgaṇāt
01.08.024
विषान् महाग्नेः पुरुषाददर्शनाद् असत्सभाया वनवासकृच्छ्रतः ।
मृधे मृधे ऽनेकमहारथास्त्रतो द्रौण्यस्त्रतश्चास्म हरे ऽभिरक्षिताः
viṣān mahāgneḥ puruṣādadarśanād asatsabhāyā vanavāsakṛcchrataḥ |
mṛdhe mṛdhe 'nekamahārathāstrato drauṇyastrataścāsma hare 'bhirakṣitāḥ
01.08.025
विपदः सन्तु ताः शश्वत् तत्र तत्र जगद्गुरो ।
भवतो दर्शनं यत् स्यादपुनर्भवदर्शनम्
vipadaḥ santu tāḥ śaśvat tatra tatra jagadguro |
bhavato darśanaṃ yat syādapunarbhavadarśanam
01.08.026
जन्मैश्वर्यश्रुतश्रीभिरेधमानमदः पुमान् ।
नैवार्हत्यभिधातुं वै त्वाम् अकिञ्चनगोचरम्
janmaiśvaryaśrutaśrībhiredhamānamadaḥ pumān |
naivārhatyabhidhātuṃ vai tvām akiñcanagocaram
01.08.027
नमो ऽकिञ्चनवित्ताय निवृत्तगुणवृत्तये ।
आत्मारामाय शान्ताय कैवल्यपतये नमः
namo 'kiñcanavittāya nivṛttaguṇavṛttaye |
ātmārāmāya śāntāya kaivalyapataye namaḥ
01.08.028
मन्ये त्वां कालम् ईशानम् अनादिनिधनं विभुम् ।
समं चरन्तं सर्वत्र भूतानां यन् मिथः कलिः
manye tvāṃ kālam īśānam anādinidhanaṃ vibhum |
samaṃ carantaṃ sarvatra bhūtānāṃ yan mithaḥ kaliḥ
01.08.029
न वेद कश्चिद्भगवंश्चिकीर्षितं तवेहमानस्य नृणां विडम्बनम् ।
न यस्य कश्चिद्दयितो ऽस्ति कर्हिचिद् द्वेष्यश्च यस्मिन् विषमा मतिर्नृणाम्
na veda kaścidbhagavaṃścikīrṣitaṃ tavehamānasya nṛṇāṃ viḍambanam |
na yasya kaściddayito 'sti karhicid dveṣyaśca yasmin viṣamā matirnṛṇām
01.08.030
जन्म कर्म च विश्वात्मन्न् अजस्याकर्तुरात्मनः ।
तिर्यङ्नॄषिषु यादःसु तदत्यन्तविडम्बनम्
janma karma ca viśvātmann ajasyākarturātmanaḥ |
tiryaṅnṝṣiṣu yādaḥsu tadatyantaviḍambanam
01.08.031
गोप्याददे त्वयि कृतागसि दाम तावद् या ते दशाश्रुकलिलाञ्जनसम्भ्रमाक्षम् ।
वक्त्रं निनीय भयभावनया स्थितस्य सा मां विमोहयति भीरपि यद्बिभेति
gopyādade tvayi kṛtāgasi dāma tāvad yā te daśāśrukalilāñjanasambhramākṣam |
vaktraṃ ninīya bhayabhāvanayā sthitasya sā māṃ vimohayati bhīrapi yadbibheti
01.08.032
केचिदाहुरजं जातं पुण्यश्लोकस्य कीर्तये ।
यदोः प्रियस्यान्ववाये मलयस्येव चन्दनम्
kecidāhurajaṃ jātaṃ puṇyaślokasya kīrtaye |
yadoḥ priyasyānvavāye malayasyeva candanam
01.08.033
अपरे वसुदेवस्य देवक्यां याचितो ऽभ्यगात् ।
अजस्त्वम् अस्य क्षेमाय वधाय च सुरद्विषाम्
apare vasudevasya devakyāṃ yācito 'bhyagāt |
ajastvam asya kṣemāya vadhāya ca suradviṣām
01.08.034
भारावतारणायान्ये भुवो नाव इवोदधौ ।
सीदन्त्या भूरिभारेण जातो ह्यात्मभुवार्थितः
bhārāvatāraṇāyānye bhuvo nāva ivodadhau |
sīdantyā bhūribhāreṇa jāto hyātmabhuvārthitaḥ
01.08.035
भवे ऽस्मिन् क्लिश्यमानानाम् अविद्याकामकर्मभिः ।
श्रवणस्मरणार्हाणि करिष्यन्न् इति केचन
bhave 'smin kliśyamānānām avidyākāmakarmabhiḥ |
śravaṇasmaraṇārhāṇi kariṣyann iti kecana
01.08.036
शृण्वन्ति गायन्ति गृणन्त्यभीक्ष्णशः स्मरन्ति नन्दन्ति तवेहितं जनाः ।
त एव पश्यन्त्यचिरेण तावकं भवप्रवाहोपरमं पदाम्बुजम्
śṛṇvanti gāyanti gṛṇantyabhīkṣṇaśaḥ smaranti nandanti tavehitaṃ janāḥ |
ta eva paśyantyacireṇa tāvakaṃ bhavapravāhoparamaṃ padāmbujam
01.08.037
अप्यद्य नस्त्वं स्वकृतेहित प्रभो जिहाससि स्वित् सुहृदो ऽनुजीविनः ।
येषां न चान्यद्भवतः पदाम्बुजात् परायणं राजसु योजितांहसाम्
apyadya nastvaṃ svakṛtehita prabho jihāsasi svit suhṛdo 'nujīvinaḥ |
yeṣāṃ na cānyadbhavataḥ padāmbujāt parāyaṇaṃ rājasu yojitāṃhasām
01.08.038
के वयं नामरूपाभ्यां यदुभिः सह पाण्डवाः ।
भवतो ऽदर्शनं यर्हि हृषीकाणाम् इवेशितुः
ke vayaṃ nāmarūpābhyāṃ yadubhiḥ saha pāṇḍavāḥ |
bhavato 'darśanaṃ yarhi hṛṣīkāṇām iveśituḥ
01.08.039
नेयं शोभिष्यते तत्र यथेदानीं गदाधर ।
त्वत्पदैरङ्किता भाति स्वलक्षणविलक्षितैः
neyaṃ śobhiṣyate tatra yathedānīṃ gadādhara |
tvatpadairaṅkitā bhāti svalakṣaṇavilakṣitaiḥ
01.08.040
इमे जनपदाः स्वृद्धाः सुपक्वौषधिवीरुधः ।
वनाद्रिनद्युदन्वन्तो ह्येधन्ते तव वीक्षितैः
ime janapadāḥ svṛddhāḥ supakvauṣadhivīrudhaḥ |
vanādrinadyudanvanto hyedhante tava vīkṣitaiḥ
01.08.041
अथ विश्वेश विश्वात्मन् विश्वमूर्ते स्वकेषु मे ।
स्नेहपाशम् इमं छिन्धि दृढं पाण्डुषु वृष्णिषु
atha viśveśa viśvātman viśvamūrte svakeṣu me |
snehapāśam imaṃ chindhi dṛḍhaṃ pāṇḍuṣu vṛṣṇiṣu
01.08.042
त्वयि मे ऽनन्यविषया मतिर्मधुपते ऽसकृत् ।
रतिम् उद्वहतादद्धा गङ्गेवौघम् उदन्वति
tvayi me 'nanyaviṣayā matirmadhupate 'sakṛt |
ratim udvahatādaddhā gaṅgevaugham udanvati
01.08.043
श्रीकृष्ण कृष्णसख वृष्ण्यृषभावनिध्रुग् राजन्यवंशदहनानपवर्गवीर्य ।
गोविन्द गोद्विजसुरार्तिहरावतार योगेश्वराखिलगुरो भगवन् नमस्ते
śrīkṛṣṇa kṛṣṇasakha vṛṣṇyṛṣabhāvanidhrug rājanyavaṃśadahanānapavargavīrya |
govinda godvijasurārtiharāvatāra yogeśvarākhilaguro bhagavan namaste
01.08.044
0 सूत उवाच पृथयेत्थं कलपदैः परिणूताखिलोदयः ।
मन्दं जहास वैकुण्ठो मोहयन्न् इव मायया
0 sūta uvāca pṛthayetthaṃ kalapadaiḥ pariṇūtākhilodayaḥ |
mandaṃ jahāsa vaikuṇṭho mohayann iva māyayā
01.08.045
तां बाढम् इत्युपामन्त्र्य प्रविश्य गजसाह्वयम् ।
स्त्रियश्च स्वपुरं यास्यन् प्रेम्णा राज्ञा निवारितः
tāṃ bāḍham ityupāmantrya praviśya gajasāhvayam |
striyaśca svapuraṃ yāsyan premṇā rājñā nivāritaḥ
01.08.046
व्यासाद्यैरीश्वरेहाज्ञैः कृष्णेनाद्भुतकर्मणा ।
प्रबोधितो ऽपीतिहासैर्नाबुध्यत शुचार्पितः
vyāsādyairīśvarehājñaiḥ kṛṣṇenādbhutakarmaṇā |
prabodhito 'pītihāsairnābudhyata śucārpitaḥ
01.08.047
आह राजा धर्मसुतश्चिन्तयन् सुहृदां वधम् ।
प्राकृतेनात्मना विप्राः स्नेहमोहवशं गतः
āha rājā dharmasutaścintayan suhṛdāṃ vadham |
prākṛtenātmanā viprāḥ snehamohavaśaṃ gataḥ
01.08.048
अहो मे पश्यताज्ञानं हृदि रूढं दुरात्मनः ।
पारक्यस्यैव देहस्य बह्व्यो मे ऽक्षौहिणीर्हताः
aho me paśyatājñānaṃ hṛdi rūḍhaṃ durātmanaḥ |
pārakyasyaiva dehasya bahvyo me 'kṣauhiṇīrhatāḥ
01.08.049
बालद्विजसुहृन्मित्र पितृभ्रातृगुरुद्रुहः ।
न मे स्यान् निरयान् मोक्षो ह्यपि वर्षायुतायुतैः
bāladvijasuhṛnmitra pitṛbhrātṛgurudruhaḥ |
na me syān nirayān mokṣo hyapi varṣāyutāyutaiḥ
01.08.050
नैनो राज्ञः प्रजाभर्तुर्धर्मयुद्धे वधो द्विषाम् ।
इति मे न तु बोधाय कल्पते शासनं वचः
naino rājñaḥ prajābharturdharmayuddhe vadho dviṣām |
iti me na tu bodhāya kalpate śāsanaṃ vacaḥ
01.08.051
स्त्रीणां मद्धतबन्धूनां द्रोहो यो ऽसाविहोत्थितः ।
कर्मभिर्गृहमेधीयैर्नाहं कल्पो व्यपोहितुम्
strīṇāṃ maddhatabandhūnāṃ droho yo 'sāvihotthitaḥ |
karmabhirgṛhamedhīyairnāhaṃ kalpo vyapohitum
01.08.052
यथा पङ्केन पङ्काम्भः सुरया वा सुराकृतम् ।
भूतहत्यां तथैवैकां न यज्ञैर्मार्ष्टुम् अर्हति
yathā paṅkena paṅkāmbhaḥ surayā vā surākṛtam |
bhūtahatyāṃ tathaivaikāṃ na yajñairmārṣṭum arhati
Chapter 1.9
01.09.001
0 सूत उवाच इति भीतः प्रजाद्रोहात् सर्वधर्मविवित्सया ।
ततो विनशनं प्रागाद्यत्र देवव्रतो ऽपतत्
0 sūta uvāca iti bhītaḥ prajādrohāt sarvadharmavivitsayā |
tato vinaśanaṃ prāgādyatra devavrato 'patat
01.09.002
तदा ते भ्रातरः सर्वे सदश्वैः स्वर्णभूषितैः ।
अन्वगच्छन् रथैर्विप्रा व्यासधौम्यादयस्तथा
tadā te bhrātaraḥ sarve sadaśvaiḥ svarṇabhūṣitaiḥ |
anvagacchan rathairviprā vyāsadhaumyādayastathā
01.09.003
भगवान् अपि विप्रर्षे रथेन सधनञ्जयः ।
स तैर्व्यरोचत नृपः कुवेर इव गुह्यकैः
bhagavān api viprarṣe rathena sadhanañjayaḥ |
sa tairvyarocata nṛpaḥ kuvera iva guhyakaiḥ
01.09.004
दृष्ट्वा निपतितं भूमौ दिवश्च्युतम् इवामरम् ।
प्रणेमुः पाण्डवा भीष्मं सानुगाः सह चक्रिणा
dṛṣṭvā nipatitaṃ bhūmau divaścyutam ivāmaram |
praṇemuḥ pāṇḍavā bhīṣmaṃ sānugāḥ saha cakriṇā
01.09.005
तत्र ब्रह्मर्षयः सर्वे देवर्षयश्च सत्तम ।
राजर्षयश्च तत्रासन् द्रष्टुं भरतपुङ्गवम्
tatra brahmarṣayaḥ sarve devarṣayaśca sattama |
rājarṣayaśca tatrāsan draṣṭuṃ bharatapuṅgavam
01.09.006
पर्वतो नारदो धौम्यो भगवान् बादरायणः ।
बृहदश्वो भरद्वाजः सशिष्यो रेणुकासुतः
parvato nārado dhaumyo bhagavān bādarāyaṇaḥ |
bṛhadaśvo bharadvājaḥ saśiṣyo reṇukāsutaḥ
01.09.007
वसिष्ठ इन्द्रप्रमदस्त्रितो गृत्समदो ऽसितः ।
कक्षीवान् गौतमो ऽत्रिश्च कौशिको ऽथ सुदर्शनः
vasiṣṭha indrapramadastrito gṛtsamado 'sitaḥ |
kakṣīvān gautamo 'triśca kauśiko 'tha sudarśanaḥ
01.09.008
अन्ये च मुनयो ब्रह्मन् ब्रह्मरातादयो ऽमलाः ।
शिष्यैरुपेता आजग्मुः कश्यपाङ्गिरसादयः
anye ca munayo brahman brahmarātādayo 'malāḥ |
śiṣyairupetā ājagmuḥ kaśyapāṅgirasādayaḥ
01.09.009
तान् समेतान् महाभागान् उपलभ्य वसूत्तमः ।
पूजयाम् आस धर्मज्ञो देशकालविभागवित्
tān sametān mahābhāgān upalabhya vasūttamaḥ |
pūjayām āsa dharmajño deśakālavibhāgavit
01.09.010
कृष्णं च तत्प्रभावज्ञ आसीनं जगदीश्वरम् ।
हृदिस्थं पूजयाम् आस माययोपात्तविग्रहम्
kṛṣṇaṃ ca tatprabhāvajña āsīnaṃ jagadīśvaram |
hṛdisthaṃ pūjayām āsa māyayopāttavigraham
01.09.011
पाण्डुपुत्रान् उपासीनान् प्रश्रयप्रेमसङ्गतान् ।
अभ्याचष्टानुरागाश्रैरन्धीभूतेन चक्षुषा
pāṇḍuputrān upāsīnān praśrayapremasaṅgatān |
abhyācaṣṭānurāgāśrairandhībhūtena cakṣuṣā
01.09.012
अहो कष्टम् अहो ऽन्याय्यं यद्यूयं धर्मनन्दनाः ।
जीवितुं नार्हथ क्लिष्टं विप्रधर्माच्युताश्रयाः
aho kaṣṭam aho 'nyāyyaṃ yadyūyaṃ dharmanandanāḥ |
jīvituṃ nārhatha kliṣṭaṃ vipradharmācyutāśrayāḥ
01.09.013
संस्थिते ऽतिरथे पाण्डौ पृथा बालप्रजा वधूः ।
युष्मत्कृते बहून् क्लेशान् प्राप्ता तोकवती मुहुः
saṃsthite 'tirathe pāṇḍau pṛthā bālaprajā vadhūḥ |
yuṣmatkṛte bahūn kleśān prāptā tokavatī muhuḥ
01.09.014
सर्वं कालकृतं मन्ये भवतां च यदप्रियम् ।
सपालो यद्वशे लोको वायोरिव घनावलिः
sarvaṃ kālakṛtaṃ manye bhavatāṃ ca yadapriyam |
sapālo yadvaśe loko vāyoriva ghanāvaliḥ
01.09.015
यत्र धर्मसुतो राजा गदापाणिर्वृकोदरः ।
कृष्णो ऽस्त्री गाण्डिवं चापं सुहृत् कृष्णस्ततो विपत्
yatra dharmasuto rājā gadāpāṇirvṛkodaraḥ |
kṛṣṇo 'strī gāṇḍivaṃ cāpaṃ suhṛt kṛṣṇastato vipat
01.09.016
न ह्यस्य कर्हिचिद्राजन् पुमान् वेद विधित्सितम् ।
यद्विजिज्ञासया युक्ता मुह्यन्ति कवयो ऽपि हि
na hyasya karhicidrājan pumān veda vidhitsitam |
yadvijijñāsayā yuktā muhyanti kavayo 'pi hi
01.09.017
तस्मादिदं दैवतन्त्रं व्यवस्य भरतर्षभ ।
तस्यानुविहितो ऽनाथा नाथ पाहि प्रजाः प्रभो
tasmādidaṃ daivatantraṃ vyavasya bharatarṣabha |
tasyānuvihito 'nāthā nātha pāhi prajāḥ prabho
01.09.018
एष वै भगवान् साक्षादाद्यो नारायणः पुमान् ।
मोहयन् मायया लोकं गूढश्चरति वृष्णिषु
eṣa vai bhagavān sākṣādādyo nārāyaṇaḥ pumān |
mohayan māyayā lokaṃ gūḍhaścarati vṛṣṇiṣu
01.09.019
अस्यानुभावं भगवान् वेद गुह्यतमं शिवः ।
देवर्षिर्नारदः साक्षाद्भगवान् कपिलो नृप
asyānubhāvaṃ bhagavān veda guhyatamaṃ śivaḥ |
devarṣirnāradaḥ sākṣādbhagavān kapilo nṛpa
01.09.020
यं मन्यसे मातुलेयं प्रियं मित्रं सुहृत्तमम् ।
अकरोः सचिवं दूतं सौहृदादथ सारथिम्
yaṃ manyase mātuleyaṃ priyaṃ mitraṃ suhṛttamam |
akaroḥ sacivaṃ dūtaṃ sauhṛdādatha sārathim
01.09.021
सर्वात्मनः समदृशो ह्यद्वयस्यानहङ्कृतेः ।
तत्कृतं मतिवैषम्यं निरवद्यस्य न क्वचित्
sarvātmanaḥ samadṛśo hyadvayasyānahaṅkṛteḥ |
tatkṛtaṃ mativaiṣamyaṃ niravadyasya na kvacit
01.09.022
तथाप्येकान्तभक्तेषु पश्य भूपानुकम्पितम् ।
यन् मे ऽसूंस्त्यजतः साक्षात् कृष्णो दर्शनम् आगतः
tathāpyekāntabhakteṣu paśya bhūpānukampitam |
yan me 'sūṃstyajataḥ sākṣāt kṛṣṇo darśanam āgataḥ
01.09.023
भक्त्यावेश्य मनो यस्मिन् वाचा यन्नाम कीर्तयन् ।
त्यजन् कलेवरं योगी मुच्यते कामकर्मभिः
bhaktyāveśya mano yasmin vācā yannāma kīrtayan |
tyajan kalevaraṃ yogī mucyate kāmakarmabhiḥ
01.09.024
स देवदेवो भगवान् प्रतीक्षतां कलेवरं यावदिदं हिनोम्यहम् ।
प्रसन्नहासारुणलोचनोल्लसन् मुखाम्बुजो ध्यानपथश्चतुर्भुजः
sa devadevo bhagavān pratīkṣatāṃ kalevaraṃ yāvadidaṃ hinomyaham |
prasannahāsāruṇalocanollasan mukhāmbujo dhyānapathaścaturbhujaḥ
01.09.025
0 सूत उवाच युधिष्ठिरस्तदाकर्ण्य शयानं शरपञ्जरे ।
अपृच्छद्विविधान् धर्मान् ऋषीणां चानुशृण्वताम्
0 sūta uvāca yudhiṣṭhirastadākarṇya śayānaṃ śarapañjare |
apṛcchadvividhān dharmān ṛṣīṇāṃ cānuśṛṇvatām
01.09.026
पुरुषस्वभावविहितान् यथावर्णं यथाश्रमम् ।
वैराग्यरागोपाधिभ्याम् आम्नातोभयलक्षणान्
puruṣasvabhāvavihitān yathāvarṇaṃ yathāśramam |
vairāgyarāgopādhibhyām āmnātobhayalakṣaṇān
01.09.027
दानधर्मान् राजधर्मान् मोक्षधर्मान् विभागशः ।
स्त्रीधर्मान् भगवद्धर्मान् समासव्यासयोगतः
dānadharmān rājadharmān mokṣadharmān vibhāgaśaḥ |
strīdharmān bhagavaddharmān samāsavyāsayogataḥ
01.09.028
धर्मार्थकाममोक्षांश्च सहोपायान् यथा मुने ।
नानाख्यानेतिहासेषु वर्णयाम् आस तत्त्ववित्
dharmārthakāmamokṣāṃśca sahopāyān yathā mune |
nānākhyānetihāseṣu varṇayām āsa tattvavit
01.09.029
धर्मं प्रवदतस्तस्य स कालः प्रत्युपस्थितः ।
यो योगिनश्छन्दमृत्योर्वाञ्छितस्तूत्तरायणः
dharmaṃ pravadatastasya sa kālaḥ pratyupasthitaḥ |
yo yoginaśchandamṛtyorvāñchitastūttarāyaṇaḥ
01.09.030
तदोपसंहृत्य गिरः सहस्रणीर् विमुक्तसङ्गं मन आदिपूरुषे ।
कृष्णे लसत्पीतपटे चतुर्भुजे पुरः स्थिते ऽमीलितदृग् व्यधारयत्
tadopasaṃhṛtya giraḥ sahasraṇīr vimuktasaṅgaṃ mana ādipūruṣe |
kṛṣṇe lasatpītapaṭe caturbhuje puraḥ sthite 'mīlitadṛg vyadhārayat
01.09.031
विशुद्धया धारणया हताशुभस् तदीक्षयैवाशु गतायुधश्रमः ।
निवृत्तसर्वेन्द्रियवृत्तिविभ्रमस् तुष्टाव जन्यं विसृजञ् जनार्दनम्
viśuddhayā dhāraṇayā hatāśubhas tadīkṣayaivāśu gatāyudhaśramaḥ |
nivṛttasarvendriyavṛttivibhramas tuṣṭāva janyaṃ visṛjañ janārdanam
01.09.032
0 श्रीभीष्म उवाच इति मतिरुपकल्पिता वितृष्णा भगवति सात्वतपुङ्गवे विभूम्नि ।
स्वसुखम् उपगते क्वचिद्विहर्तुं प्रकृतिम् उपेयुषि यद्भवप्रवाहः
0 śrībhīṣma uvāca iti matirupakalpitā vitṛṣṇā bhagavati sātvatapuṅgave vibhūmni |
svasukham upagate kvacidvihartuṃ prakṛtim upeyuṣi yadbhavapravāhaḥ
01.09.033
त्रिभुवनकमनं तमालवर्णं रविकरगौरवराम्बरं दधाने ।
वपुरलककुलावृताननाब्जं विजयसखे रतिरस्तु मे ऽनवद्या
tribhuvanakamanaṃ tamālavarṇaṃ ravikaragauravarāmbaraṃ dadhāne |
vapuralakakulāvṛtānanābjaṃ vijayasakhe ratirastu me 'navadyā
01.09.034
युधि तुरगरजोविधूम्रविष्वक् कचलुलितश्रमवार्यलङ्कृतास्ये ।
मम निशितशरैर्विभिद्यमान त्वचि विलसत्कवचे ऽस्तु कृष्ण आत्मा
yudhi turagarajovidhūmraviṣvak kacalulitaśramavāryalaṅkṛtāsye |
mama niśitaśarairvibhidyamāna tvaci vilasatkavace 'stu kṛṣṇa ātmā
01.09.035
सपदि सखिवचो निशम्य मध्ये निजपरयोर्बलयो रथं निवेश्य ।
स्थितवति परसैनिकायुरक्ष्णा हृतवति पार्थसखे रतिर्ममास्तु
sapadi sakhivaco niśamya madhye nijaparayorbalayo rathaṃ niveśya |
sthitavati parasainikāyurakṣṇā hṛtavati pārthasakhe ratirmamāstu
01.09.036
व्यवहितपृतनामुखं निरीक्ष्य स्वजनवधाद्विमुखस्य दोषबुद्ध्या ।
कुमतिम् अहरदात्मविद्यया यश् चरणरतिः परमस्य तस्य मे ऽस्तु
vyavahitapṛtanāmukhaṃ nirīkṣya svajanavadhādvimukhasya doṣabuddhyā |
kumatim aharadātmavidyayā yaś caraṇaratiḥ paramasya tasya me 'stu
01.09.037
स्वनिगमम् अपहाय मत्प्रतिज्ञाम् ऋतम् अधिकर्तुम् अवप्लुतो रथस्थः ।
धृतरथचरणो ऽभ्ययाच् चलद्गुर् हरिरिव हन्तुम् इभं गतोत्तरीयः
svanigamam apahāya matpratijñām ṛtam adhikartum avapluto rathasthaḥ |
dhṛtarathacaraṇo 'bhyayāc caladgur haririva hantum ibhaṃ gatottarīyaḥ
01.09.038
शितविशिखहतो विशीर्णदंशः क्षतजपरिप्लुत आततायिनो मे ।
प्रसभम् अभिससार मद्वधार्थं स भवतु मे भगवान् गतिर्मुकुन्दः
śitaviśikhahato viśīrṇadaṃśaḥ kṣatajaparipluta ātatāyino me |
prasabham abhisasāra madvadhārthaṃ sa bhavatu me bhagavān gatirmukundaḥ
01.09.039
विजयरथकुटुम्ब आत्ततोत्रे धृतहयरश्मिनि तच्छ्रियेक्षणीये ।
भगवति रतिरस्तु मे मुमूर्षोर् यम् इह निरीक्ष्य हता गताः स्वरूपम्
vijayarathakuṭumba āttatotre dhṛtahayaraśmini tacchriyekṣaṇīye |
bhagavati ratirastu me mumūrṣor yam iha nirīkṣya hatā gatāḥ svarūpam
01.09.040
ललितगतिविलासवल्गुहास प्रणयनिरीक्षणकल्पितोरुमानाः ।
कृतमनुकृतवत्य उन्मदान्धाः प्रकृतिम् अगन् किल यस्य गोपवध्वः
lalitagativilāsavalguhāsa praṇayanirīkṣaṇakalpitorumānāḥ |
kṛtamanukṛtavatya unmadāndhāḥ prakṛtim agan kila yasya gopavadhvaḥ
01.09.041
मुनिगणनृपवर्यसङ्कुले ऽन्तः सदसि युधिष्ठिरराजसूय एषाम् ।
अर्हणम् उपपेद ईक्षणीयो मम दृशिगोचर एष आविरात्मा
munigaṇanṛpavaryasaṅkule 'ntaḥ sadasi yudhiṣṭhirarājasūya eṣām |
arhaṇam upapeda īkṣaṇīyo mama dṛśigocara eṣa āvirātmā
01.09.042
तम् इमम् अहम् अजं शरीरभाजां हृदि हृदि धिष्ठितम् आत्मकल्पितानाम् ।
प्रतिदृशम् इव नैकधार्कम् एकं समधिगतो ऽस्मि विधूतभेदमोहः
tam imam aham ajaṃ śarīrabhājāṃ hṛdi hṛdi dhiṣṭhitam ātmakalpitānām |
pratidṛśam iva naikadhārkam ekaṃ samadhigato 'smi vidhūtabhedamohaḥ
01.09.043
0 सूत उवाच कृष्ण एवं भगवति मनोवाग्दृष्टिवृत्तिभिः ।
आत्मन्यात्मानम् आवेश्य सो ऽन्तःश्वास उपारमत्
0 sūta uvāca kṛṣṇa evaṃ bhagavati manovāgdṛṣṭivṛttibhiḥ |
ātmanyātmānam āveśya so 'ntaḥśvāsa upāramat
01.09.044
सम्पद्यमानम् आज्ञाय भीष्मं ब्रह्मणि निष्कले ।
सर्वे बभूवुस्ते तूष्णीं वयांसीव दिनात्यये
sampadyamānam ājñāya bhīṣmaṃ brahmaṇi niṣkale |
sarve babhūvuste tūṣṇīṃ vayāṃsīva dinātyaye
01.09.045
तत्र दुन्दुभयो नेदुर्देवमानववादिताः ।
शशंसुः साधवो राज्ञां खात् पेतुः पुष्पवृष्टयः
tatra dundubhayo nedurdevamānavavāditāḥ |
śaśaṃsuḥ sādhavo rājñāṃ khāt petuḥ puṣpavṛṣṭayaḥ
01.09.046
तस्य निर्हरणादीनि सम्परेतस्य भार्गव ।
युधिष्ठिरः कारयित्वा मुहूर्तं दुःखितो ऽभवत्
tasya nirharaṇādīni samparetasya bhārgava |
yudhiṣṭhiraḥ kārayitvā muhūrtaṃ duḥkhito 'bhavat
01.09.047
तुष्टुवुर्मुनयो हृष्टाः कृष्णं तद्गुह्यनामभिः ।
ततस्ते कृष्णहृदयाः स्वाश्रमान् प्रययुः पुनः
tuṣṭuvurmunayo hṛṣṭāḥ kṛṣṇaṃ tadguhyanāmabhiḥ |
tataste kṛṣṇahṛdayāḥ svāśramān prayayuḥ punaḥ
01.09.048
ततो युधिष्ठिरो गत्वा सहकृष्णो गजाह्वयम् ।
पितरं सान्त्वयाम् आस गान्धारीं च तपस्विनीम्
tato yudhiṣṭhiro gatvā sahakṛṣṇo gajāhvayam |
pitaraṃ sāntvayām āsa gāndhārīṃ ca tapasvinīm
01.09.049
पित्रा चानुमतो राजा वासुदेवानुमोदितः ।
चकार राज्यं धर्मेण पितृपैतामहं विभुः
pitrā cānumato rājā vāsudevānumoditaḥ |
cakāra rājyaṃ dharmeṇa pitṛpaitāmahaṃ vibhuḥ
Chapter 1.10
01.10.001
0 शौनक उवाच हत्वा स्वरिक्थस्पृध आततायिनो युधिष्ठिरो धर्मभृतां वरिष्ठः ।
सहानुजैः प्रत्यवरुद्धभोजनः कथं प्रवृत्तः किम् अकारषीत् ततः
0 śaunaka uvāca hatvā svarikthaspṛdha ātatāyino yudhiṣṭhiro dharmabhṛtāṃ variṣṭhaḥ |
sahānujaiḥ pratyavaruddhabhojanaḥ kathaṃ pravṛttaḥ kim akāraṣīt tataḥ
01.10.002
0 सूत उवाच वंशं कुरोर्वंशदवाग्निनिर्हृतं संरोहयित्वा भवभावनो हरिः ।
निवेशयित्वा निजराज्य ईश्वरो युधिष्ठिरं प्रीतमना बभूव ह
0 sūta uvāca vaṃśaṃ kurorvaṃśadavāgninirhṛtaṃ saṃrohayitvā bhavabhāvano hariḥ |
niveśayitvā nijarājya īśvaro yudhiṣṭhiraṃ prītamanā babhūva ha
01.10.003
निशम्य भीष्मोक्तम् अथाच्युतोक्तं प्रवृत्तविज्ञानविधूतविभ्रमः ।
शशास गाम् इन्द्र इवाजिताश्रयः परिध्युपान्ताम् अनुजानुवर्तितः
niśamya bhīṣmoktam athācyutoktaṃ pravṛttavijñānavidhūtavibhramaḥ |
śaśāsa gām indra ivājitāśrayaḥ paridhyupāntām anujānuvartitaḥ
01.10.004
कामं ववर्ष पर्जन्यः सर्वकामदुघा मही ।
सिषिचुः स्म व्रजान् गावः पयसोधस्वतीर्मुदा
kāmaṃ vavarṣa parjanyaḥ sarvakāmadughā mahī |
siṣicuḥ sma vrajān gāvaḥ payasodhasvatīrmudā
01.10.005
नद्यः समुद्रा गिरयः सवनस्पतिवीरुधः ।
फलन्त्योषधयः सर्वाः कामम् अन्वृतु तस्य वै
nadyaḥ samudrā girayaḥ savanaspativīrudhaḥ |
phalantyoṣadhayaḥ sarvāḥ kāmam anvṛtu tasya vai
01.10.006
नाधयो व्याधयः क्लेशा दैवभूतात्महेतवः ।
अजातशत्रावभवन् जन्तूनां राज्ञि कर्हिचित्
nādhayo vyādhayaḥ kleśā daivabhūtātmahetavaḥ |
ajātaśatrāvabhavan jantūnāṃ rājñi karhicit
01.10.007
उषित्वा हास्तिनपुरे मासान् कतिपयान् हरिः ।
सुहृदां च विशोकाय स्वसुश्च प्रियकाम्यया
uṣitvā hāstinapure māsān katipayān hariḥ |
suhṛdāṃ ca viśokāya svasuśca priyakāmyayā
01.10.008
आमन्त्र्य चाभ्यनुज्ञातः परिष्वज्याभिवाद्य तम् ।
आरुरोह रथं कैश्चित् परिष्वक्तो ऽभिवादितः
āmantrya cābhyanujñātaḥ pariṣvajyābhivādya tam |
āruroha rathaṃ kaiścit pariṣvakto 'bhivāditaḥ
01.10.009
सुभद्रा द्रौपदी कुन्ती विराटतनया तथा ।
गान्धारी धृतराष्ट्रश्च युयुत्सुर्गौतमो यमौ
subhadrā draupadī kuntī virāṭatanayā tathā |
gāndhārī dhṛtarāṣṭraśca yuyutsurgautamo yamau
01.10.010
वृकोदरश्च धौम्यश्च स्त्रियो मत्स्यसुतादयः ।
न सेहिरे विमुह्यन्तो विरहं शार्ङ्गधन्वनः
vṛkodaraśca dhaumyaśca striyo matsyasutādayaḥ |
na sehire vimuhyanto virahaṃ śārṅgadhanvanaḥ
01.10.011
सत्सङ्गान् मुक्तदुःसङ्गो हातुं नोत्सहते बुधः ।
कीर्त्यमानं यशो यस्य सकृदाकर्ण्य रोचनम्
satsaṅgān muktaduḥsaṅgo hātuṃ notsahate budhaḥ |
kīrtyamānaṃ yaśo yasya sakṛdākarṇya rocanam
01.10.012
तस्मिन् न्यस्तधियः पार्थाः सहेरन् विरहं कथम् ।
दर्शनस्पर्शसंलाप शयनासनभोजनैः
tasmin nyastadhiyaḥ pārthāḥ saheran virahaṃ katham |
darśanasparśasaṃlāpa śayanāsanabhojanaiḥ
01.10.013
सर्वे ते ऽनिमिषैरक्षैस्तम् अनु द्रुतचेतसः ।
वीक्षन्तः स्नेहसम्बद्धा विचेलुस्तत्र तत्र ह
sarve te 'nimiṣairakṣaistam anu drutacetasaḥ |
vīkṣantaḥ snehasambaddhā vicelustatra tatra ha
01.10.014
न्यरुन्धन्न् उद्गलद्बाष्पम् औत्कण्ठ्याद्देवकीसुते ।
निर्यात्यगारान् नो ऽभद्रम् इति स्याद्बान्धवस्त्रियः
nyarundhann udgaladbāṣpam autkaṇṭhyāddevakīsute |
niryātyagārān no 'bhadram iti syādbāndhavastriyaḥ
01.10.015
मृदङ्गशङ्खभेर्यश्च वीणापणवगोमुखाः ।
धुन्धुर्यानकघण्टाद्या नेदुर्दुन्दुभयस्तथा
mṛdaṅgaśaṅkhabheryaśca vīṇāpaṇavagomukhāḥ |
dhundhuryānakaghaṇṭādyā nedurdundubhayastathā
01.10.016
प्रासादशिखरारूढाः कुरुनार्यो दिदृक्षया ।
ववृषुः कुसुमैः कृष्णं प्रेमव्रीडास्मितेक्षणाः
prāsādaśikharārūḍhāḥ kurunāryo didṛkṣayā |
vavṛṣuḥ kusumaiḥ kṛṣṇaṃ premavrīḍāsmitekṣaṇāḥ
01.10.017
सितातपत्रं जग्राह मुक्तादामविभूषितम् ।
रत्नदण्डं गुडाकेशः प्रियः प्रियतमस्य ह
sitātapatraṃ jagrāha muktādāmavibhūṣitam |
ratnadaṇḍaṃ guḍākeśaḥ priyaḥ priyatamasya ha
01.10.018
उद्धवः सात्यकिश्चैव व्यजने परमाद्भुते ।
विकीर्यमाणः कुसुमै रेजे मधुपतिः पथि
uddhavaḥ sātyakiścaiva vyajane paramādbhute |
vikīryamāṇaḥ kusumai reje madhupatiḥ pathi
01.10.019
अश्रूयन्ताशिषः सत्यास्तत्र तत्र द्विजेरिताः ।
नानुरूपानुरूपाश्च निर्गुणस्य गुणात्मनः
aśrūyantāśiṣaḥ satyāstatra tatra dvijeritāḥ |
nānurūpānurūpāśca nirguṇasya guṇātmanaḥ
01.10.020
अन्योन्यम् आसीत् सञ्जल्प उत्तमश्लोकचेतसाम् ।
कौरवेन्द्रपुरस्त्रीणां सर्वश्रुतिमनोहरः
anyonyam āsīt sañjalpa uttamaślokacetasām |
kauravendrapurastrīṇāṃ sarvaśrutimanoharaḥ
01.10.021
स वै किलायं पुरुषः पुरातनो य एक आसीदविशेष आत्मनि ।
अग्रे गुणेभ्यो जगदात्मनीश्वरे निमीलितात्मन् निशि सुप्तशक्तिषु
sa vai kilāyaṃ puruṣaḥ purātano ya eka āsīdaviśeṣa ātmani |
agre guṇebhyo jagadātmanīśvare nimīlitātman niśi suptaśaktiṣu
01.10.022
स एव भूयो निजवीर्यचोदितां स्वजीवमायां प्रकृतिं सिसृक्षतीम् ।
अनामरूपात्मनि रूपनामनी विधित्समानो ऽनुससार शास्त्रकृत्
sa eva bhūyo nijavīryacoditāṃ svajīvamāyāṃ prakṛtiṃ sisṛkṣatīm |
anāmarūpātmani rūpanāmanī vidhitsamāno 'nusasāra śāstrakṛt
01.10.023
स वा अयं यत् पदम् अत्र सूरयो जितेन्द्रिया निर्जितमातरिश्वनः ।
पश्यन्ति भक्त्युत्कलितामलात्मना नन्वेष सत्त्वं परिमार्ष्टुम् अर्हति
sa vā ayaṃ yat padam atra sūrayo jitendriyā nirjitamātariśvanaḥ |
paśyanti bhaktyutkalitāmalātmanā nanveṣa sattvaṃ parimārṣṭum arhati
01.10.024
स वा अयं सख्यनुगीतसत्कथो वेदेषु गुह्येषु च गुह्यवादिभिः ।
य एक ईशो जगदात्मलीलया सृजत्यवत्यत्ति न तत्र सज्जते
sa vā ayaṃ sakhyanugītasatkatho vedeṣu guhyeṣu ca guhyavādibhiḥ |
ya eka īśo jagadātmalīlayā sṛjatyavatyatti na tatra sajjate
01.10.025
यदा ह्यधर्मेण तमोधियो नृपा जीवन्ति तत्रैष हि सत्त्वतः किल ।
धत्ते भगं सत्यम् ऋतं दयां यशो भवाय रूपाणि दधद्युगे युगे
yadā hyadharmeṇa tamodhiyo nṛpā jīvanti tatraiṣa hi sattvataḥ kila |
dhatte bhagaṃ satyam ṛtaṃ dayāṃ yaśo bhavāya rūpāṇi dadhadyuge yuge
01.10.026
अहो अलं श्लाघ्यतमं यदोः कुलम् अहो अलं पुण्यतमं मधोर्वनम् ।
यदेष पुंसाम् ऋषभः श्रियः पतिः स्वजन्मना चङ्क्रमणेन चाञ्चति
aho alaṃ ślāghyatamaṃ yadoḥ kulam aho alaṃ puṇyatamaṃ madhorvanam |
yadeṣa puṃsām ṛṣabhaḥ śriyaḥ patiḥ svajanmanā caṅkramaṇena cāñcati
01.10.027
अहो बत स्वर्यशसस्तिरस्करी कुशस्थली पुण्ययशस्करी भुवः ।
पश्यन्ति नित्यं यदनुग्रहेषितं स्मितावलोकं स्वपतिं स्म यत्प्रजाः
aho bata svaryaśasastiraskarī kuśasthalī puṇyayaśaskarī bhuvaḥ |
paśyanti nityaṃ yadanugraheṣitaṃ smitāvalokaṃ svapatiṃ sma yatprajāḥ
01.10.028
नूनं व्रतस्नानहुतादिनेश्वरः समर्चितो ह्यस्य गृहीतपाणिभिः ।
पिबन्ति याः सख्यधरामृतं मुहुर् व्रजस्त्रियः सम्मुमुहुर्यदाशयाः
nūnaṃ vratasnānahutādineśvaraḥ samarcito hyasya gṛhītapāṇibhiḥ |
pibanti yāḥ sakhyadharāmṛtaṃ muhur vrajastriyaḥ sammumuhuryadāśayāḥ
01.10.029
या वीर्यशुल्केन हृताः स्वयंवरे प्रमथ्य चैद्यप्रमुखान् हि शुष्मिणः ।
प्रद्युम्नसाम्बाम्बसुतादयो ऽपरा याश्चाहृता भौमवधे सहस्रशः
yā vīryaśulkena hṛtāḥ svayaṃvare pramathya caidyapramukhān hi śuṣmiṇaḥ |
pradyumnasāmbāmbasutādayo 'parā yāścāhṛtā bhaumavadhe sahasraśaḥ
01.10.030
एताः परं स्त्रीत्वम् अपास्तपेशलं निरस्तशौचं बत साधु कुर्वते ।
यासां गृहात् पुष्करलोचनः पतिर् न जात्वपैत्याहृतिभिर्हृदि स्पृशन्
etāḥ paraṃ strītvam apāstapeśalaṃ nirastaśaucaṃ bata sādhu kurvate |
yāsāṃ gṛhāt puṣkaralocanaḥ patir na jātvapaityāhṛtibhirhṛdi spṛśan
01.10.031
एवंविधा गदन्तीनां स गिरः पुरयोषिताम् ।
निरीक्षणेनाभिनन्दन् सस्मितेन ययौ हरिः
evaṃvidhā gadantīnāṃ sa giraḥ purayoṣitām |
nirīkṣaṇenābhinandan sasmitena yayau hariḥ
01.10.032
अजातशत्रुः पृतनां गोपीथाय मधुद्विषः ।
परेभ्यः शङ्कितः स्नेहात् प्रायुङ्क्त चतुरङ्गिणीम्
ajātaśatruḥ pṛtanāṃ gopīthāya madhudviṣaḥ |
parebhyaḥ śaṅkitaḥ snehāt prāyuṅkta caturaṅgiṇīm
01.10.033
अथ दूरागतान् शौरिः कौरवान् विरहातुरान् ।
सन्निवर्त्य दृढं स्निग्धान् प्रायात् स्वनगरीं प्रियैः
atha dūrāgatān śauriḥ kauravān virahāturān |
sannivartya dṛḍhaṃ snigdhān prāyāt svanagarīṃ priyaiḥ
01.10.034
कुरुजाङ्गलपाञ्चालान् शूरसेनान् सयामुनान् ।
ब्रह्मावर्तं कुरुक्षेत्रं मत्स्यान् सारस्वतान् अथ
kurujāṅgalapāñcālān śūrasenān sayāmunān |
brahmāvartaṃ kurukṣetraṃ matsyān sārasvatān atha
01.10.035
मरुधन्वम् अतिक्रम्य सौवीराभीरयोः परान् ।
आनर्तान् भार्गवोपागाच् छ्रान्तवाहो मनाग् विभुः
marudhanvam atikramya sauvīrābhīrayoḥ parān |
ānartān bhārgavopāgāc chrāntavāho manāg vibhuḥ
01.10.036
तत्र तत्र ह तत्रत्यैर्हरिः प्रत्युद्यतार्हणः ।
सायं भेजे दिशं पश्चाद्गविष्ठो गां गतस्तदा
tatra tatra ha tatratyairhariḥ pratyudyatārhaṇaḥ |
sāyaṃ bheje diśaṃ paścādgaviṣṭho gāṃ gatastadā
Chapter 1.11
01.11.001
0 सूत उवाच आनर्तान् स उपव्रज्य स्वृद्धाञ् जनपदान् स्वकान् ।
दध्मौ दरवरं तेषां विषादं शमयन्न् इव
0 sūta uvāca ānartān sa upavrajya svṛddhāñ janapadān svakān |
dadhmau daravaraṃ teṣāṃ viṣādaṃ śamayann iva
01.11.002
स उच्चकाशे धवलोदरो दरो ऽप्युरुक्रमस्याधरशोणशोणिमा ।
दाध्मायमानः करकञ्जसम्पुटे यथाब्जखण्डे कलहंस उत्स्वनः
sa uccakāśe dhavalodaro daro 'pyurukramasyādharaśoṇaśoṇimā |
dādhmāyamānaḥ karakañjasampuṭe yathābjakhaṇḍe kalahaṃsa utsvanaḥ
01.11.003
तम् उपश्रुत्य निनदं जगद्भयभयावहम् ।
प्रत्युद्ययुः प्रजाः सर्वा भर्तृदर्शनलालसाः
tam upaśrutya ninadaṃ jagadbhayabhayāvaham |
pratyudyayuḥ prajāḥ sarvā bhartṛdarśanalālasāḥ
01.11.004
तत्रोपनीतबलयो रवेर्दीपम् इवादृताः ।
आत्मारामं पूर्णकामं निजलाभेन नित्यदा
tatropanītabalayo raverdīpam ivādṛtāḥ |
ātmārāmaṃ pūrṇakāmaṃ nijalābhena nityadā
01.11.005
प्रीत्युत्फुल्लमुखाः प्रोचुर्हर्षगद्गदया गिरा ।
पितरं सर्वसुहृदम् अवितारम् इवार्भकाः
prītyutphullamukhāḥ procurharṣagadgadayā girā |
pitaraṃ sarvasuhṛdam avitāram ivārbhakāḥ
01.11.006
नताः स्म ते नाथ सदाङ्घ्रिपङ्कजं विरिञ्चवैरिञ्च्यसुरेन्द्रवन्दितम् ।
परायणं क्षेमम् इहेच्छतां परं न यत्र कालः प्रभवेत् परः प्रभुः
natāḥ sma te nātha sadāṅghripaṅkajaṃ viriñcavairiñcyasurendravanditam |
parāyaṇaṃ kṣemam ihecchatāṃ paraṃ na yatra kālaḥ prabhavet paraḥ prabhuḥ
01.11.007
भवाय नस्त्वं भव विश्वभावन त्वम् एव माताथ सुहृत्पतिः पिता ।
त्वं सद्गुरुर्नः परमं च दैवतं यस्यानुवृत्त्या कृतिनो बभूविम
bhavāya nastvaṃ bhava viśvabhāvana tvam eva mātātha suhṛtpatiḥ pitā |
tvaṃ sadgururnaḥ paramaṃ ca daivataṃ yasyānuvṛttyā kṛtino babhūvima
01.11.008
अहो सनाथा भवता स्म यद्वयं त्रैविष्टपानाम् अपि दूरदर्शनम् ।
प्रेमस्मितस्निग्धनिरीक्षणाननं पश्येम रूपं तव सर्वसौभगम्
aho sanāthā bhavatā sma yadvayaṃ traiviṣṭapānām api dūradarśanam |
premasmitasnigdhanirīkṣaṇānanaṃ paśyema rūpaṃ tava sarvasaubhagam
01.11.009
यर्ह्यम्बुजाक्षापससार भो भवान् कुरून् मधून् वाथ सुहृद्दिदृक्षया ।
तत्राब्दकोटिप्रतिमः क्षणो भवेद् रविं विनाक्ष्णोरिव नस्तवाच्युत
yarhyambujākṣāpasasāra bho bhavān kurūn madhūn vātha suhṛddidṛkṣayā |
tatrābdakoṭipratimaḥ kṣaṇo bhaved raviṃ vinākṣṇoriva nastavācyuta
01.11.010
कथं वयं नाथ चिरोषिते त्वयि प्रसन्नदृष्ट्याखिलतापशोषणम् ।
जीवेम ते सुन्दरहासशोभितम् अपश्यमाना वदनं मनोहरम्
kathaṃ vayaṃ nātha ciroṣite tvayi prasannadṛṣṭyākhilatāpaśoṣaṇam |
jīvema te sundarahāsaśobhitam apaśyamānā vadanaṃ manoharam
01.11.011
इति चोदीरिता वाचः प्रजानां भक्तवत्सलः ।
शृण्वानो ऽनुग्रहं दृष्ट्या वितन्वन् प्राविशत् पुरम्
iti codīritā vācaḥ prajānāṃ bhaktavatsalaḥ |
śṛṇvāno 'nugrahaṃ dṛṣṭyā vitanvan prāviśat puram
01.11.012
मधुभोजदशार्हार्हकुकुरान्धकवृष्णिभिः ।
आत्मतुल्यबलैर्गुप्तां नागैर्भोगवतीम् इव
madhubhojadaśārhārhakukurāndhakavṛṣṇibhiḥ |
ātmatulyabalairguptāṃ nāgairbhogavatīm iva
01.11.013
सर्वर्तुसर्वविभवपुण्यवृक्षलताश्रमैः ।
उद्यानोपवनारामैर्वृतपद्माकरश्रियम्
sarvartusarvavibhavapuṇyavṛkṣalatāśramaiḥ |
udyānopavanārāmairvṛtapadmākaraśriyam
01.11.014
गोपुरद्वारमार्गेषु कृतकौतुकतोरणाम् ।
चित्रध्वजपताकाग्रैरन्तः प्रतिहतातपाम्
gopuradvāramārgeṣu kṛtakautukatoraṇām |
citradhvajapatākāgrairantaḥ pratihatātapām
01.11.015
सम्मार्जितमहामार्ग रथ्यापणकचत्वराम् ।
सिक्तां गन्धजलैरुप्तां फलपुष्पाक्षताङ्कुरैः
sammārjitamahāmārga rathyāpaṇakacatvarām |
siktāṃ gandhajalairuptāṃ phalapuṣpākṣatāṅkuraiḥ
01.11.016
द्वारि द्वारि गृहाणां च दध्यक्षतफलेक्षुभिः ।
अलङ्कृतां पूर्णकुम्भैर्बलिभिर्धूपदीपकैः
dvāri dvāri gṛhāṇāṃ ca dadhyakṣataphalekṣubhiḥ |
alaṅkṛtāṃ pūrṇakumbhairbalibhirdhūpadīpakaiḥ
01.11.017
निशम्य प्रेष्ठम् आयान्तं वसुदेवो महामनाः ।
अक्रूरश्चोग्रसेनश्च रामश्चाद्भुतविक्रमः
niśamya preṣṭham āyāntaṃ vasudevo mahāmanāḥ |
akrūraścograsenaśca rāmaścādbhutavikramaḥ
01.11.018
प्रद्युम्नश्चारुदेष्णश्च साम्बो जाम्बवतीसुतः ।
प्रहर्षवेगोच्छशितशयनासनभोजनाः
pradyumnaścārudeṣṇaśca sāmbo jāmbavatīsutaḥ |
praharṣavegocchaśitaśayanāsanabhojanāḥ
01.11.019
वारणेन्द्रं पुरस्कृत्य ब्राह्मणैः ससुमङ्गलैः ।
शङ्खतूर्यनिनादेन ब्रह्मघोषेण चादृताः ।
प्रत्युज्जग्मू रथैर्हृष्टाः प्रणयागतसाध्वसाः
vāraṇendraṃ puraskṛtya brāhmaṇaiḥ sasumaṅgalaiḥ |
śaṅkhatūryaninādena brahmaghoṣeṇa cādṛtāḥ |
pratyujjagmū rathairhṛṣṭāḥ praṇayāgatasādhvasāḥ
01.11.020
वारमुख्याश्च शतशो यानैस्तद्दर्शनोत्सुकाः ।
लसत्कुण्डलनिर्भातकपोलवदनश्रियः
vāramukhyāśca śataśo yānaistaddarśanotsukāḥ |
lasatkuṇḍalanirbhātakapolavadanaśriyaḥ
01.11.021
नटनर्तकगन्धर्वाः सूतमागधवन्दिनः ।
गायन्ति चोत्तमश्लोकचरितान्यद्भुतानि च
naṭanartakagandharvāḥ sūtamāgadhavandinaḥ |
gāyanti cottamaślokacaritānyadbhutāni ca
01.11.022
भगवांस्तत्र बन्धूनां पौराणाम् अनुवर्तिनाम् ।
यथाविध्युपसङ्गम्य सर्वेषां मानम् आदधे
bhagavāṃstatra bandhūnāṃ paurāṇām anuvartinām |
yathāvidhyupasaṅgamya sarveṣāṃ mānam ādadhe
01.11.023
प्रह्वाभिवादनाश्लेषकरस्पर्शस्मितेक्षणैः ।
आश्वास्य चाश्वपाकेभ्यो वरैश्चाभिमतैर्विभुः
prahvābhivādanāśleṣakarasparśasmitekṣaṇaiḥ |
āśvāsya cāśvapākebhyo varaiścābhimatairvibhuḥ
01.11.024
स्वयं च गुरुभिर्विप्रैः सदारैः स्थविरैरपि ।
आशीर्भिर्युज्यमानो ऽन्यैर्वन्दिभिश्चाविशत् पुरम्
svayaṃ ca gurubhirvipraiḥ sadāraiḥ sthavirairapi |
āśīrbhiryujyamāno 'nyairvandibhiścāviśat puram
01.11.025
राजमार्गं गते कृष्णे द्वारकायाः कुलस्त्रियः ।
हर्म्याण्यारुरुहुर्विप्र तदीक्षणमहोत्सवाः
rājamārgaṃ gate kṛṣṇe dvārakāyāḥ kulastriyaḥ |
harmyāṇyāruruhurvipra tadīkṣaṇamahotsavāḥ
01.11.026
नित्यं निरीक्षमाणानां यदपि द्वारकौकसाम् ।
न वितृप्यन्ति हि दृशः श्रियो धामाङ्गम् अच्युतम्
nityaṃ nirīkṣamāṇānāṃ yadapi dvārakaukasām |
na vitṛpyanti hi dṛśaḥ śriyo dhāmāṅgam acyutam
01.11.027
श्रियो निवासो यस्योरः पानपात्रं मुखं दृशाम् ।
बाहवो लोकपालानां सारङ्गाणां पदाम्बुजम्
śriyo nivāso yasyoraḥ pānapātraṃ mukhaṃ dṛśām |
bāhavo lokapālānāṃ sāraṅgāṇāṃ padāmbujam
01.11.028
सितातपत्रव्यजनैरुपस्कृतः प्रसूनवर्षैरभिवर्षितः पथि ।
पिशङ्गवासा वनमालया बभौ घनो यथार्कोडुपचापवैद्युतैः
sitātapatravyajanairupaskṛtaḥ prasūnavarṣairabhivarṣitaḥ pathi |
piśaṅgavāsā vanamālayā babhau ghano yathārkoḍupacāpavaidyutaiḥ
01.11.029
प्रविष्टस्तु गृहं पित्रोः परिष्वक्तः स्वमातृभिः ।
ववन्दे शिरसा सप्त देवकीप्रमुखा मुदा
praviṣṭastu gṛhaṃ pitroḥ pariṣvaktaḥ svamātṛbhiḥ |
vavande śirasā sapta devakīpramukhā mudā
01.11.030
ताः पुत्रम् अङ्कम् आरोप्य स्नेहस्नुतपयोधराः ।
हर्षविह्वलितात्मानः सिषिचुर्नेत्रजैर्जलैः
tāḥ putram aṅkam āropya snehasnutapayodharāḥ |
harṣavihvalitātmānaḥ siṣicurnetrajairjalaiḥ
01.11.031
अथाविशत् स्वभवनं सर्वकामम् अनुत्तमम् ।
प्रासादा यत्र पत्नीनां सहस्राणि च षोडश
athāviśat svabhavanaṃ sarvakāmam anuttamam |
prāsādā yatra patnīnāṃ sahasrāṇi ca ṣoḍaśa
01.11.032
पत्न्यः पतिं प्रोष्य गृहानुपागतं विलोक्य सञ्जातमनोमहोत्सवाः ।
उत्तस्थुरारात् सहसासनाशयात् साकं व्रतैर्व्रीडितलोचनाननाः
patnyaḥ patiṃ proṣya gṛhānupāgataṃ vilokya sañjātamanomahotsavāḥ |
uttasthurārāt sahasāsanāśayāt sākaṃ vratairvrīḍitalocanānanāḥ
01.11.033
तम् आत्मजैर्दृष्टिभिरन्तरात्मना दुरन्तभावाः परिरेभिरे पतिम् ।
निरुद्धम् अप्यास्रवदम्बु नेत्रयोर् विलज्जतीनां भृगुवर्य वैक्लवात्
tam ātmajairdṛṣṭibhirantarātmanā durantabhāvāḥ parirebhire patim |
niruddham apyāsravadambu netrayor vilajjatīnāṃ bhṛguvarya vaiklavāt
01.11.034
यद्यप्यसौ पार्श्वगतो रहोगतस् तथापि तस्याङ्घ्रियुगं नवं नवम् ।
पदे पदे का विरमेत तत्पदाच् चलापि यच् छ्रीर्न जहाति कर्हिचित्
yadyapyasau pārśvagato rahogatas tathāpi tasyāṅghriyugaṃ navaṃ navam |
pade pade kā virameta tatpadāc calāpi yac chrīrna jahāti karhicit
01.11.035
एवं नृपाणां क्षितिभारजन्मनाम् अक्षौहिणीभिः परिवृत्ततेजसाम् ।
विधाय वैरं श्वसनो यथानलं मिथो वधेनोपरतो निरायुधः
evaṃ nṛpāṇāṃ kṣitibhārajanmanām akṣauhiṇībhiḥ parivṛttatejasām |
vidhāya vairaṃ śvasano yathānalaṃ mitho vadhenoparato nirāyudhaḥ
01.11.036
स एष नरलोके ऽस्मिन्न् अवतीर्णः स्वमायया ।
रेमे स्त्रीरत्नकूटस्थो भगवान् प्राकृतो यथा
sa eṣa naraloke 'sminn avatīrṇaḥ svamāyayā |
reme strīratnakūṭastho bhagavān prākṛto yathā
01.11.037
उद्दामभावपिशुनामलवल्गुहास $ व्रीडावलोकनिहतो मदनो ऽपि यासाम् &अम्प्;सम्मुह्य चापम् अजहात् प्रमदोत्तमास्ता % यस्येन्द्रियं विमथितुं कुहकैर्न शेकुः
uddāmabhāvapiśunāmalavalguhāsa $ vrīḍāvalokanihato madano 'pi yāsām &sammuhya cāpam ajahāt pramadottamāstā % yasyendriyaṃ vimathituṃ kuhakairna śekuḥ
01.11.038
- ॥
तम् अयं मन्यते लोको ह्यसङ्गम् अपि सङ्गिनम् ।
आत्मौपम्येन मनुजं व्यापृण्वानं यतो ऽबुधः
** // tam ayaṃ manyate loko hyasaṅgam api saṅginam |*
ātmaupamyena manujaṃ vyāpṛṇvānaṃ yato 'budhaḥ
01.11.039
एतदीशनम् ईशस्य प्रकृतिस्थो ऽपि तद्गुणैः ।
न युज्यते सदात्मस्थैर्यथा बुद्धिस्तदाश्रया
etadīśanam īśasya prakṛtistho 'pi tadguṇaiḥ |
na yujyate sadātmasthairyathā buddhistadāśrayā
01.11.040
तं मेनिरे ऽबला मूढाः स्त्रैणं चानुव्रतं रहः ।
अप्रमाणविदो भर्तुरीश्वरं मतयो यथा
taṃ menire 'balā mūḍhāḥ straiṇaṃ cānuvrataṃ rahaḥ |
apramāṇavido bharturīśvaraṃ matayo yathā
Chapter 1.12
01.12.001
0 शौनक उवाच अश्वत्थाम्नोपसृष्टेन ब्रह्मशीर्ष्णोरुतेजसा ।
उत्तराया हतो गर्भ ईशेनाजीवितः पुनः
0 śaunaka uvāca aśvatthāmnopasṛṣṭena brahmaśīrṣṇorutejasā |
uttarāyā hato garbha īśenājīvitaḥ punaḥ
01.12.002
तस्य जन्म महाबुद्धेः कर्माणि च महात्मनः ।
निधनं च यथैवासीत् स प्रेत्य गतवान् यथा
tasya janma mahābuddheḥ karmāṇi ca mahātmanaḥ |
nidhanaṃ ca yathaivāsīt sa pretya gatavān yathā
01.12.003
तदिदं श्रोतुम् इच्छामो गदितुं यदि मन्यसे ।
ब्रूहि नः श्रद्दधानानां यस्य ज्ञानम् अदाच् छुकः
tadidaṃ śrotum icchāmo gadituṃ yadi manyase |
brūhi naḥ śraddadhānānāṃ yasya jñānam adāc chukaḥ
01.12.004
0 सूत उवाच अपीपलद्धर्मराजः पितृवद्रञ्जयन् प्रजाः ।
निःस्पृहः सर्वकामेभ्यः कृष्णपादानुसेवया
0 sūta uvāca apīpaladdharmarājaḥ pitṛvadrañjayan prajāḥ |
niḥspṛhaḥ sarvakāmebhyaḥ kṛṣṇapādānusevayā
01.12.005
सम्पदः क्रतवो लोका महिषी भ्रातरो मही ।
जम्बूद्वीपाधिपत्यं च यशश्च त्रिदिवं गतम्
sampadaḥ kratavo lokā mahiṣī bhrātaro mahī |
jambūdvīpādhipatyaṃ ca yaśaśca tridivaṃ gatam
01.12.006
किं ते कामाः सुरस्पार्हा मुकुन्दमनसो द्विजाः ।
अधिजह्रुर्मुदं राज्ञः क्षुधितस्य यथेतरे
kiṃ te kāmāḥ suraspārhā mukundamanaso dvijāḥ |
adhijahrurmudaṃ rājñaḥ kṣudhitasya yathetare
01.12.007
मातुर्गर्भगतो वीरः स तदा भृगुनन्दन ।
ददर्श पुरुषं कञ्चिद्दह्यमानो ऽस्त्रतेजसा
māturgarbhagato vīraḥ sa tadā bhṛgunandana |
dadarśa puruṣaṃ kañciddahyamāno 'stratejasā
01.12.008
अङ्गुष्ठमात्रम् अमलं स्फुरत्पुरटमौलिनम् ।
अपीव्यदर्शनं श्यामं तडिद्वाससम् अच्युतम्
aṅguṣṭhamātram amalaṃ sphuratpuraṭamaulinam |
apīvyadarśanaṃ śyāmaṃ taḍidvāsasam acyutam
01.12.009
श्रीमद्दीर्घचतुर्बाहुं तप्तकाञ्चनकुण्डलम् ।
क्षतजाक्षं गदापाणिम् आत्मनः सर्वतो दिशम् ।
परिभ्रमन्तम् उल्काभां भ्रामयन्तं गदां मुहुः
śrīmaddīrghacaturbāhuṃ taptakāñcanakuṇḍalam |
kṣatajākṣaṃ gadāpāṇim ātmanaḥ sarvato diśam |
paribhramantam ulkābhāṃ bhrāmayantaṃ gadāṃ muhuḥ
01.12.010
अस्त्रतेजः स्वगदया नीहारम् इव गोपतिः ।
विधमन्तं सन्निकर्षे पर्यैक्षत क इत्यसौ
astratejaḥ svagadayā nīhāram iva gopatiḥ |
vidhamantaṃ sannikarṣe paryaikṣata ka ityasau
01.12.011
विधूय तदमेयात्मा भगवान् धर्मगुब् विभुः ।
मिषतो दशमासस्य तत्रैवान्तर्दधे हरिः
vidhūya tadameyātmā bhagavān dharmagub vibhuḥ |
miṣato daśamāsasya tatraivāntardadhe hariḥ
01.12.012
ततः सर्वगुणोदर्के सानुकूलग्रहोदये ।
जज्ञे वंशधरः पाण्डोर्भूयः पाण्डुरिवौजसा
tataḥ sarvaguṇodarke sānukūlagrahodaye |
jajñe vaṃśadharaḥ pāṇḍorbhūyaḥ pāṇḍurivaujasā
01.12.013
तस्य प्रीतमना राजा विप्रैर्धौम्यकृपादिभिः ।
जातकं कारयाम् आस वाचयित्वा च मङ्गलम्
tasya prītamanā rājā viprairdhaumyakṛpādibhiḥ |
jātakaṃ kārayām āsa vācayitvā ca maṅgalam
01.12.014
हिरण्यं गां महीं ग्रामान् हस्त्यश्वान् नृपतिर्वरान् ।
प्रादात् स्वन्नं च विप्रेभ्यः प्रजातीर्थे स तीर्थवित्
hiraṇyaṃ gāṃ mahīṃ grāmān hastyaśvān nṛpatirvarān |
prādāt svannaṃ ca viprebhyaḥ prajātīrthe sa tīrthavit
01.12.015
तम् ऊचुर्ब्राह्मणास्तुष्टा राजानं प्रश्रयान्वितम् ।
एष ह्यस्मिन् प्रजातन्तौ पुरूणां पौरवर्षभ
tam ūcurbrāhmaṇāstuṣṭā rājānaṃ praśrayānvitam |
eṣa hyasmin prajātantau purūṇāṃ pauravarṣabha
01.12.016
दैवेनाप्रतिघातेन शुक्ले संस्थाम् उपेयुषि ।
रातो वो ऽनुग्रहार्थाय विष्णुना प्रभविष्णुना
daivenāpratighātena śukle saṃsthām upeyuṣi |
rāto vo 'nugrahārthāya viṣṇunā prabhaviṣṇunā
01.12.017
तस्मान् नाम्ना विष्णुरात इति लोके भविष्यति ।
न सन्देहो महाभाग महाभागवतो महान्
tasmān nāmnā viṣṇurāta iti loke bhaviṣyati |
na sandeho mahābhāga mahābhāgavato mahān
01.12.018
0 श्रीराजोवाच अप्येष वंश्यान् राजर्षीन् पुण्यश्लोकान् महात्मनः ।
अनुवर्तिता स्विद्यशसा साधुवादेन सत्तमाः
0 śrīrājovāca apyeṣa vaṃśyān rājarṣīn puṇyaślokān mahātmanaḥ |
anuvartitā svidyaśasā sādhuvādena sattamāḥ
01.12.019
0 ब्राह्मणा ऊचुः पार्थ प्रजाविता साक्षादिक्ष्वाकुरिव मानवः ।
ब्रह्मण्यः सत्यसन्धश्च रामो दाशरथिर्यथा
0 brāhmaṇā ūcuḥ pārtha prajāvitā sākṣādikṣvākuriva mānavaḥ |
brahmaṇyaḥ satyasandhaśca rāmo dāśarathiryathā
01.12.020
एष दाता शरण्यश्च यथा ह्यौशीनरः शिबिः ।
यशो वितनिता स्वानां दौष्यन्तिरिव यज्वनाम्
eṣa dātā śaraṇyaśca yathā hyauśīnaraḥ śibiḥ |
yaśo vitanitā svānāṃ dauṣyantiriva yajvanām
01.12.021
धन्विनाम् अग्रणीरेष तुल्यश्चार्जुनयोर्द्वयोः ।
हुताश इव दुर्धर्षः समुद्र इव दुस्तरः
dhanvinām agraṇīreṣa tulyaścārjunayordvayoḥ |
hutāśa iva durdharṣaḥ samudra iva dustaraḥ
01.12.022
मृगेन्द्र इव विक्रान्तो निषेव्यो हिमवान् इव ।
तितिक्षुर्वसुधेवासौ सहिष्णुः पितराविव
mṛgendra iva vikrānto niṣevyo himavān iva |
titikṣurvasudhevāsau sahiṣṇuḥ pitarāviva
01.12.023
पितामहसमः साम्ये प्रसादे गिरिशोपमः ।
आश्रयः सर्वभूतानां यथा देवो रमाश्रयः
pitāmahasamaḥ sāmye prasāde giriśopamaḥ |
āśrayaḥ sarvabhūtānāṃ yathā devo ramāśrayaḥ
01.12.024
सर्वसद्गुणमाहात्म्ये एष कृष्णम् अनुव्रतः ।
रन्तिदेव इवोदारो ययातिरिव धार्मिकः
sarvasadguṇamāhātmye eṣa kṛṣṇam anuvrataḥ |
rantideva ivodāro yayātiriva dhārmikaḥ
01.12.025
हृत्या बलिसमः कृष्णे प्रह्राद इव सद्ग्रहः ।
आहर्तैषो ऽश्वमेधानां वृद्धानां पर्युपासकः
hṛtyā balisamaḥ kṛṣṇe prahrāda iva sadgrahaḥ |
āhartaiṣo 'śvamedhānāṃ vṛddhānāṃ paryupāsakaḥ
01.12.026
राजर्षीणां जनयिता शास्ता चोत्पथगामिनाम् ।
निग्रहीता कलेरेष भुवो धर्मस्य कारणात्
rājarṣīṇāṃ janayitā śāstā cotpathagāminām |
nigrahītā kalereṣa bhuvo dharmasya kāraṇāt
01.12.027
तक्षकादात्मनो मृत्युं द्विजपुत्रोपसर्जितात् ।
प्रपत्स्यत उपश्रुत्य मुक्तसङ्गः पदं हरेः
takṣakādātmano mṛtyuṃ dvijaputropasarjitāt |
prapatsyata upaśrutya muktasaṅgaḥ padaṃ hareḥ
01.12.028
जिज्ञासितात्मयाथार्थ्यो मुनेर्व्याससुतादसौ ।
हित्वेदं नृप गङ्गायां यास्यत्यद्धाकुतोभयम्
jijñāsitātmayāthārthyo munervyāsasutādasau |
hitvedaṃ nṛpa gaṅgāyāṃ yāsyatyaddhākutobhayam
01.12.029
इति राज्ञ उपादिश्य विप्रा जातककोविदाः ।
लब्धापचितयः सर्वे प्रतिजग्मुः स्वकान् गृहान्
iti rājña upādiśya viprā jātakakovidāḥ |
labdhāpacitayaḥ sarve pratijagmuḥ svakān gṛhān
01.12.030
स एष लोके विख्यातः परीक्षिदिति यत् प्रभुः ।
पूर्वं दृष्टम् अनुध्यायन् परीक्षेत नरेष्विह
sa eṣa loke vikhyātaḥ parīkṣiditi yat prabhuḥ |
pūrvaṃ dṛṣṭam anudhyāyan parīkṣeta nareṣviha
01.12.031
स राजपुत्रो ववृधे आशु शुक्ल इवोडुपः ।
आपूर्यमाणः पितृभिः काष्ठाभिरिव सो ऽन्वहम्
sa rājaputro vavṛdhe āśu śukla ivoḍupaḥ |
āpūryamāṇaḥ pitṛbhiḥ kāṣṭhābhiriva so 'nvaham
01.12.032
यक्ष्यमाणो ऽश्वमेधेन ज्ञातिद्रोहजिहासया ।
राजा लब्धधनो दध्यौ नान्यत्र करदण्डयोः
yakṣyamāṇo 'śvamedhena jñātidrohajihāsayā |
rājā labdhadhano dadhyau nānyatra karadaṇḍayoḥ
01.12.033
तदभिप्रेतम् आलक्ष्य भ्रातरो ञ्च्युतचोदिताः ।
धनं प्रहीणम् आजह्रुरुदीच्यां दिशि भूरिशः
tadabhipretam ālakṣya bhrātaro ñcyutacoditāḥ |
dhanaṃ prahīṇam ājahrurudīcyāṃ diśi bhūriśaḥ
01.12.034
तेन सम्भृतसम्भारो धर्मपुत्रो युधिष्ठिरः ।
वाजिमेधैस्त्रिभिर्भीतो यज्ञैः समयजद्धरिम्
tena sambhṛtasambhāro dharmaputro yudhiṣṭhiraḥ |
vājimedhaistribhirbhīto yajñaiḥ samayajaddharim
01.12.035
आहूतो भगवान् राज्ञा याजयित्वा द्विजैर्नृपम् ।
उवास कतिचिन् मासान् सुहृदां प्रियकाम्यया
āhūto bhagavān rājñā yājayitvā dvijairnṛpam |
uvāsa katicin māsān suhṛdāṃ priyakāmyayā
01.12.036
ततो राज्ञाभ्यनुज्ञातः कृष्णया सहबन्धुभिः ।
ययौ द्वारवतीं ब्रह्मन् सार्जुनो यदुभिर्वृतः
tato rājñābhyanujñātaḥ kṛṣṇayā sahabandhubhiḥ |
yayau dvāravatīṃ brahman sārjuno yadubhirvṛtaḥ
Chapter 1.13
01.13.001
0 सूत उवाच विदुरस्तीर्थयात्रायां मैत्रेयादात्मनो गतिम् ।
ज्ञात्वागाद्धास्तिनपुरं तयावाप्तविवित्सितः
0 sūta uvāca vidurastīrthayātrāyāṃ maitreyādātmano gatim |
jñātvāgāddhāstinapuraṃ tayāvāptavivitsitaḥ
01.13.002
यावतः कृतवान् प्रश्नान् क्षत्ता कौषारवाग्रतः ।
जातैकभक्तिर्गोविन्दे तेभ्यश्चोपरराम ह
yāvataḥ kṛtavān praśnān kṣattā kauṣāravāgrataḥ |
jātaikabhaktirgovinde tebhyaścopararāma ha
01.13.003
तं बन्धुम् आगतं दृष्ट्वा धर्मपुत्रः सहानुजः ।
धृतराष्ट्रो युयुत्सुश्च सूतः शारद्वतः पृथा
taṃ bandhum āgataṃ dṛṣṭvā dharmaputraḥ sahānujaḥ |
dhṛtarāṣṭro yuyutsuśca sūtaḥ śāradvataḥ pṛthā
01.13.004
गान्धारी द्रौपदी ब्रह्मन् सुभद्रा चोत्तरा कृपी ।
अन्याश्च जामयः पाण्डोर्ज्ञातयः ससुताः स्त्रियः
gāndhārī draupadī brahman subhadrā cottarā kṛpī |
anyāśca jāmayaḥ pāṇḍorjñātayaḥ sasutāḥ striyaḥ
01.13.005
प्रत्युज्जग्मुः प्रहर्षेण प्राणं तन्व इवागतम् ।
अभिसङ्गम्य विधिवत् परिष्वङ्गाभिवादनैः
pratyujjagmuḥ praharṣeṇa prāṇaṃ tanva ivāgatam |
abhisaṅgamya vidhivat pariṣvaṅgābhivādanaiḥ
01.13.006
मुमुचुः प्रेमबाष्पौघं विरहौत्कण्ठ्यकातराः ।
राजा तम् अर्हयां चक्रे कृतासनपरिग्रहम्
mumucuḥ premabāṣpaughaṃ virahautkaṇṭhyakātarāḥ |
rājā tam arhayāṃ cakre kṛtāsanaparigraham
01.13.007
तं भुक्तवन्तं विश्रान्तम् आसीनं सुखम् आसने ।
प्रश्रयावनतो राजा प्राह तेषां च शृण्वताम्
taṃ bhuktavantaṃ viśrāntam āsīnaṃ sukham āsane |
praśrayāvanato rājā prāha teṣāṃ ca śṛṇvatām
01.13.008
0 युधिष्ठिर उवाच अपि स्मरथ नो युष्मत्पक्षच्छायासमेधितान् ।
विपद्गणाद्विषाग्न्यादेर्मोचिता यत् समातृकाः
0 yudhiṣṭhira uvāca api smaratha no yuṣmatpakṣacchāyāsamedhitān |
vipadgaṇādviṣāgnyādermocitā yat samātṛkāḥ
01.13.009
कया वृत्त्या वर्तितं वश्चरद्भिः क्षितिमण्डलम् ।
तीर्थानि क्षेत्रमुख्यानि सेवितानीह भूतले
kayā vṛttyā vartitaṃ vaścaradbhiḥ kṣitimaṇḍalam |
tīrthāni kṣetramukhyāni sevitānīha bhūtale
01.13.010
भवद्विधा भागवतास्तीर्थभूताः स्वयं विभो ।
तीर्थीकुर्वन्ति तीर्थानि स्वान्तःस्थेन गदाभृता
bhavadvidhā bhāgavatāstīrthabhūtāḥ svayaṃ vibho |
tīrthīkurvanti tīrthāni svāntaḥsthena gadābhṛtā
01.13.011
अपि नः सुहृदस्तात बान्धवाः कृष्णदेवताः ।
दृष्टाः श्रुता वा यदवः स्वपुर्यां सुखम् आसते
api naḥ suhṛdastāta bāndhavāḥ kṛṣṇadevatāḥ |
dṛṣṭāḥ śrutā vā yadavaḥ svapuryāṃ sukham āsate
01.13.012
इत्युक्तो धर्मराजेन सर्वं तत् समवर्णयत् ।
यथानुभूतं क्रमशो विना यदुकुलक्षयम्
ityukto dharmarājena sarvaṃ tat samavarṇayat |
yathānubhūtaṃ kramaśo vinā yadukulakṣayam
01.13.013
नन्वप्रियं दुर्विषहं नृणां स्वयम् उपस्थितम् ।
नावेदयत् सकरुणो दुःखितान् द्रष्टुम् अक्षमः
nanvapriyaṃ durviṣahaṃ nṛṇāṃ svayam upasthitam |
nāvedayat sakaruṇo duḥkhitān draṣṭum akṣamaḥ
01.13.014
कञ्चित् कालम् अथावात्सीत् सत्कृतो देववत् सुखम् ।
भ्रातुर्ज्येष्ठस्य श्रेयस्कृत् सर्वेषां सुखम् आवहन्
kañcit kālam athāvātsīt satkṛto devavat sukham |
bhrāturjyeṣṭhasya śreyaskṛt sarveṣāṃ sukham āvahan
01.13.015
अबिभ्रदर्यमा दण्डं यथावदघकारिषु ।
यावद्दधार शूद्रत्वं शापाद्वर्षशतं यमः
abibhradaryamā daṇḍaṃ yathāvadaghakāriṣu |
yāvaddadhāra śūdratvaṃ śāpādvarṣaśataṃ yamaḥ
01.13.016
युधिष्ठिरो लब्धराज्यो दृष्ट्वा पौत्रं कुलन्धरम् ।
भ्रातृभिर्लोकपालाभैर्मुमुदे परया श्रिया
yudhiṣṭhiro labdharājyo dṛṣṭvā pautraṃ kulandharam |
bhrātṛbhirlokapālābhairmumude parayā śriyā
01.13.017
एवं गृहेषु सक्तानां प्रमत्तानां तदीहया ।
अत्यक्रामदविज्ञातः कालः परमदुस्तरः
evaṃ gṛheṣu saktānāṃ pramattānāṃ tadīhayā |
atyakrāmadavijñātaḥ kālaḥ paramadustaraḥ
01.13.018
विदुरस्तदभिप्रेत्य धृतराष्ट्रम् अभाषत ।
राजन् निर्गम्यतां शीघ्रं पश्येदं भयम् आगतम्
vidurastadabhipretya dhṛtarāṣṭram abhāṣata |
rājan nirgamyatāṃ śīghraṃ paśyedaṃ bhayam āgatam
01.13.019
प्रतिक्रिया न यस्येह कुतश्चित् कर्हिचित् प्रभो ।
स एष भगवान् कालः सर्वेषां नः समागतः
pratikriyā na yasyeha kutaścit karhicit prabho |
sa eṣa bhagavān kālaḥ sarveṣāṃ naḥ samāgataḥ
01.13.020
येन चैवाभिपन्नो ऽयं प्राणैः प्रियतमैरपि ।
जनः सद्यो वियुज्येत किम् उतान्यैर्धनादिभिः
yena caivābhipanno 'yaṃ prāṇaiḥ priyatamairapi |
janaḥ sadyo viyujyeta kim utānyairdhanādibhiḥ
01.13.021
पितृभ्रातृसुहृत्पुत्रा हतास्ते विगतं वयम् ।
आत्मा च जरया ग्रस्तः परगेहम् उपाससे
pitṛbhrātṛsuhṛtputrā hatāste vigataṃ vayam |
ātmā ca jarayā grastaḥ parageham upāsase
01.13.022
अन्धः पुरैव वधिरो मन्दप्रज्ञाश्च साम्प्रतम् ।
विशीर्णदन्तो मन्दाग्निः सरागः कफम् उद्वहन्
andhaḥ puraiva vadhiro mandaprajñāśca sāmpratam |
viśīrṇadanto mandāgniḥ sarāgaḥ kapham udvahan
01.13.023
अहो महीयसी जन्तोर्जीविताशा यथा भवान् ।
भीमापवर्जितं पिण्डम् आदत्ते गृहपालवत्
aho mahīyasī jantorjīvitāśā yathā bhavān |
bhīmāpavarjitaṃ piṇḍam ādatte gṛhapālavat
01.13.024
अग्निर्निसृष्टो दत्तश्च गरो दाराश्च दूषिताः ।
हृतं क्षेत्रं धनं येषां तद्दत्तैरसुभिः कियत्
agnirnisṛṣṭo dattaśca garo dārāśca dūṣitāḥ |
hṛtaṃ kṣetraṃ dhanaṃ yeṣāṃ taddattairasubhiḥ kiyat
01.13.025
तस्यापि तव देहो ऽयं कृपणस्य जिजीविषोः ।
परैत्यनिच्छतो जीर्णो जरया वाससी इव
tasyāpi tava deho 'yaṃ kṛpaṇasya jijīviṣoḥ |
paraityanicchato jīrṇo jarayā vāsasī iva
01.13.026
गतस्वार्थम् इमं देहं विरक्तो मुक्तबन्धनः ।
अविज्ञातगतिर्जह्यात् स वै धीर उदाहृतः
gatasvārtham imaṃ dehaṃ virakto muktabandhanaḥ |
avijñātagatirjahyāt sa vai dhīra udāhṛtaḥ
01.13.027
यः स्वकात् परतो वेह जातनिर्वेद आत्मवान् ।
हृदि कृत्वा हरिं गेहात् प्रव्रजेत् स नरोत्तमः
yaḥ svakāt parato veha jātanirveda ātmavān |
hṛdi kṛtvā hariṃ gehāt pravrajet sa narottamaḥ
01.13.028
अथोदीचीं दिशं यातु स्वैरज्ञातगतिर्भवान् ।
इतो ऽर्वाक् प्रायशः कालः पुंसां गुणविकर्षणः
athodīcīṃ diśaṃ yātu svairajñātagatirbhavān |
ito 'rvāk prāyaśaḥ kālaḥ puṃsāṃ guṇavikarṣaṇaḥ
01.13.029
एवं राजा विदुरेणानुजेन प्रज्ञाचक्षुर्बोधित आजमीढः ।
छित्त्वा स्वेषु स्नेहपाशान् द्रढिम्नो निश्चक्राम भ्रातृसन्दर्शिताध्वा
evaṃ rājā vidureṇānujena prajñācakṣurbodhita ājamīḍhaḥ |
chittvā sveṣu snehapāśān draḍhimno niścakrāma bhrātṛsandarśitādhvā
01.13.030
पतिं प्रयान्तं सुबलस्य पुत्री पतिव्रता चानुजगाम साध्वी ।
हिमालयं न्यस्तदण्डप्रहर्षं मनस्विनाम् इव सत् सम्प्रहारः
patiṃ prayāntaṃ subalasya putrī pativratā cānujagāma sādhvī |
himālayaṃ nyastadaṇḍapraharṣaṃ manasvinām iva sat samprahāraḥ
01.13.031
अजातशत्रुः कृतमैत्रो हुताग्निर् विप्रान् नत्वा तिलगोभूमिरुक्मैः ।
गृहं प्रविष्टो गुरुवन्दनाय न चापश्यत् पितरौ सौबलीं च
ajātaśatruḥ kṛtamaitro hutāgnir viprān natvā tilagobhūmirukmaiḥ |
gṛhaṃ praviṣṭo guruvandanāya na cāpaśyat pitarau saubalīṃ ca
01.13.032
तत्र सञ्जयम् आसीनं पप्रच्छोद्विग्नमानसः ।
गावल्गणे क्व नस्तातो वृद्धो हीनश्च नेत्रयोः
tatra sañjayam āsīnaṃ papracchodvignamānasaḥ |
gāvalgaṇe kva nastāto vṛddho hīnaśca netrayoḥ
01.13.033
अम्बा च हतपुत्रार्ता पितृव्यः क्व गतः सुहृत् ।
अपि मय्यकृतप्रज्ञे हतबन्धुः स भार्यया ।
आशंसमानः शमलं गङ्गायां दुःखितो ऽपतत्
ambā ca hataputrārtā pitṛvyaḥ kva gataḥ suhṛt |
api mayyakṛtaprajñe hatabandhuḥ sa bhāryayā |
āśaṃsamānaḥ śamalaṃ gaṅgāyāṃ duḥkhito 'patat
01.13.034
पितर्युपरते पाण्डौ सर्वान् नः सुहृदः शिशून् ।
अरक्षतां व्यसनतः पितृव्यौ क्व गतावितः
pitaryuparate pāṇḍau sarvān naḥ suhṛdaḥ śiśūn |
arakṣatāṃ vyasanataḥ pitṛvyau kva gatāvitaḥ
01.13.035
0 सूत उवाच कृपया स्नेहवैक्लव्यात् सूतो विरहकर्शितः ।
आत्मेश्वरम् अचक्षाणो न प्रत्याहातिपीडितः
0 sūta uvāca kṛpayā snehavaiklavyāt sūto virahakarśitaḥ |
ātmeśvaram acakṣāṇo na pratyāhātipīḍitaḥ
01.13.036
विमृज्याश्रूणि पाणिभ्यां विष्टभ्यात्मानम् आत्मना ।
अजातशत्रुं प्रत्यूचे प्रभोः पादावनुस्मरन्
vimṛjyāśrūṇi pāṇibhyāṃ viṣṭabhyātmānam ātmanā |
ajātaśatruṃ pratyūce prabhoḥ pādāvanusmaran
01.13.037
0 सञ्जय उवाच नाहं वेद व्यवसितं पित्रोर्वः कुलनन्दन ।
गान्धार्या वा महाबाहो मुषितो ऽस्मि महात्मभिः
0 sañjaya uvāca nāhaṃ veda vyavasitaṃ pitrorvaḥ kulanandana |
gāndhāryā vā mahābāho muṣito 'smi mahātmabhiḥ
01.13.038
अथाजगाम भगवान् नारदः सहतुम्बुरुः ।
प्रत्युत्थायाभिवाद्याह सानुजो ऽभ्यर्चयन् मुनिम्
athājagāma bhagavān nāradaḥ sahatumburuḥ |
pratyutthāyābhivādyāha sānujo 'bhyarcayan munim
01.13.039
0 युधिष्ठिर उवाच नाहं वेद गतिं पित्रोर्भगवन् क्व गतावितः ।
अम्बा वा हतपुत्रार्ता क्व गता च तपस्विनी
0 yudhiṣṭhira uvāca nāhaṃ veda gatiṃ pitrorbhagavan kva gatāvitaḥ |
ambā vā hataputrārtā kva gatā ca tapasvinī
01.13.040
कर्णधार इवापारे भगवान् पारदर्शकः ।
अथाबभाषे भगवान् नारदो मुनिसत्तमः
karṇadhāra ivāpāre bhagavān pāradarśakaḥ |
athābabhāṣe bhagavān nārado munisattamaḥ
01.13.041
0 नारद उवाच मा कञ्चन शुचो राजन् यदीश्वरवशं जगत् ।
लोकाः सपाला यस्येमे वहन्ति बलिम् ईशितुः ।
स संयुनक्ति भूतानि स एव वियुनक्ति च
0 nārada uvāca mā kañcana śuco rājan yadīśvaravaśaṃ jagat |
lokāḥ sapālā yasyeme vahanti balim īśituḥ |
sa saṃyunakti bhūtāni sa eva viyunakti ca
01.13.042
यथा गावो नसि प्रोतास्तन्त्यां बद्धाश्च दामभिः ।
वाक्तन्त्यां नामभिर्बद्धा वहन्ति बलिम् ईशितुः
yathā gāvo nasi protāstantyāṃ baddhāśca dāmabhiḥ |
vāktantyāṃ nāmabhirbaddhā vahanti balim īśituḥ
01.13.043
यथा क्रीडोपस्कराणां संयोगविगमाविह ।
इच्छया क्रीडितुः स्यातां तथैवेशेच्छया नृणाम्
yathā krīḍopaskarāṇāṃ saṃyogavigamāviha |
icchayā krīḍituḥ syātāṃ tathaiveśecchayā nṛṇām
01.13.044
यन् मन्यसे ध्रुवं लोकम् अध्रुवं वा न चोभयम् ।
सर्वथा न हि शोच्यास्ते स्नेहादन्यत्र मोहजात्
yan manyase dhruvaṃ lokam adhruvaṃ vā na cobhayam |
sarvathā na hi śocyāste snehādanyatra mohajāt
01.13.045
तस्माज् जह्यङ्ग वैक्लव्यम् अज्ञानकृतम् आत्मनः ।
कथं त्वनाथाः कृपणा वर्तेरंस्ते च मां विना
tasmāj jahyaṅga vaiklavyam ajñānakṛtam ātmanaḥ |
kathaṃ tvanāthāḥ kṛpaṇā varteraṃste ca māṃ vinā
01.13.046
कालकर्मगुणाधीनो देहो ऽयं पाञ्चभौतिकः ।
कथम् अन्यांस्तु गोपायेत् सर्पग्रस्तो यथा परम्
kālakarmaguṇādhīno deho 'yaṃ pāñcabhautikaḥ |
katham anyāṃstu gopāyet sarpagrasto yathā param
01.13.047
अहस्तानि सहस्तानाम् अपदानि चतुष्पदाम् ।
फल्गूनि तत्र महतां जीवो जीवस्य जीवनम्
ahastāni sahastānām apadāni catuṣpadām |
phalgūni tatra mahatāṃ jīvo jīvasya jīvanam
01.13.048
तदिदं भगवान् राजन्न् एक आत्मात्मनां स्वदृक् ।
अन्तरो ऽनन्तरो भाति पश्य तं माययोरुधा
tadidaṃ bhagavān rājann eka ātmātmanāṃ svadṛk |
antaro 'nantaro bhāti paśya taṃ māyayorudhā
01.13.049
सो ऽयम् अद्य महाराज भगवान् भूतभावनः ।
कालरूपो ऽवतीर्णो ऽस्याम् अभावाय सुरद्विषाम्
so 'yam adya mahārāja bhagavān bhūtabhāvanaḥ |
kālarūpo 'vatīrṇo 'syām abhāvāya suradviṣām
01.13.050
निष्पादितं देवकृत्यम् अवशेषं प्रतीक्षते ।
तावद्यूयम् अवेक्षध्वं भवेद्यावदिहेश्वरः
niṣpāditaṃ devakṛtyam avaśeṣaṃ pratīkṣate |
tāvadyūyam avekṣadhvaṃ bhavedyāvadiheśvaraḥ
01.13.051
धृतराष्ट्रः सह भ्रात्रा गान्धार्या च स्वभार्यया ।
दक्षिणेन हिमवत ऋषीणाम् आश्रमं गतः
dhṛtarāṣṭraḥ saha bhrātrā gāndhāryā ca svabhāryayā |
dakṣiṇena himavata ṛṣīṇām āśramaṃ gataḥ
01.13.052
स्रोतोभिः सप्तभिर्या वै स्वर्धुनी सप्तधा व्यधात् ।
सप्तानां प्रीतये नाना सप्तस्रोतः प्रचक्षते
srotobhiḥ saptabhiryā vai svardhunī saptadhā vyadhāt |
saptānāṃ prītaye nānā saptasrotaḥ pracakṣate
01.13.053
स्नात्वानुसवनं तस्मिन् हुत्वा चाग्नीन् यथाविधि ।
अब्भक्ष उपशान्तात्मा स आस्ते विगतैषणः
snātvānusavanaṃ tasmin hutvā cāgnīn yathāvidhi |
abbhakṣa upaśāntātmā sa āste vigataiṣaṇaḥ
01.13.054
जितासनो जितश्वासः प्रत्याहृतषडिन्द्रियः ।
हरिभावनया ध्वस्तरजःसत्त्वतमोमलः
jitāsano jitaśvāsaḥ pratyāhṛtaṣaḍindriyaḥ |
haribhāvanayā dhvastarajaḥsattvatamomalaḥ
01.13.055
विज्ञानात्मनि संयोज्य क्षेत्रज्ञे प्रविलाप्य तम् ।
ब्रह्मण्यात्मानम् आधारे घटाम्बरम् इवाम्बरे
vijñānātmani saṃyojya kṣetrajñe pravilāpya tam |
brahmaṇyātmānam ādhāre ghaṭāmbaram ivāmbare
01.13.056
ध्वस्तमायागुणोदर्को निरुद्धकरणाशयः ।
निवर्तिताखिलाहार आस्ते स्थाणुरिवाचलः ।
तस्यान्तरायो मैवाभूः सन्न्यस्ताखिलकर्मणः
dhvastamāyāguṇodarko niruddhakaraṇāśayaḥ |
nivartitākhilāhāra āste sthāṇurivācalaḥ |
tasyāntarāyo maivābhūḥ sannyastākhilakarmaṇaḥ
01.13.057
स वा अद्यतनाद्राजन् परतः पञ्चमे ऽहनि ।
कलेवरं हास्यति स्वं तच् च भस्मीभविष्यति
sa vā adyatanādrājan parataḥ pañcame 'hani |
kalevaraṃ hāsyati svaṃ tac ca bhasmībhaviṣyati
01.13.058
दह्यमाने ऽग्निभिर्देहे पत्युः पत्नी सहोटजे ।
बहिः स्थिता पतिं साध्वी तम् अग्निम् अनु वेक्ष्यति
dahyamāne 'gnibhirdehe patyuḥ patnī sahoṭaje |
bahiḥ sthitā patiṃ sādhvī tam agnim anu vekṣyati
01.13.059
विदुरस्तु तदाश्चर्यं निशाम्य कुरुनन्दन ।
हर्षशोकयुतस्तस्माद्गन्ता तीर्थनिषेवकः
vidurastu tadāścaryaṃ niśāmya kurunandana |
harṣaśokayutastasmādgantā tīrthaniṣevakaḥ
01.13.060
इत्युक्त्वाथारुहत् स्वर्गं नारदः सहतुम्बुरुः ।
युधिष्ठिरो वचस्तस्य हृदि कृत्वाजहाच् छुचः
ityuktvāthāruhat svargaṃ nāradaḥ sahatumburuḥ |
yudhiṣṭhiro vacastasya hṛdi kṛtvājahāc chucaḥ
Chapter 1.14
01.14.001
0 सूत उवाच सम्प्रस्थिते द्वारकायांजिष्णौ बन्धुदिदृक्षया ।
ज्ञातुं च पुण्यश्लोकस्य कृष्णस्य च विचेष्टितम्
0 sūta uvāca samprasthite dvārakāyāṃjiṣṇau bandhudidṛkṣayā |
jñātuṃ ca puṇyaślokasya kṛṣṇasya ca viceṣṭitam
01.14.002
व्यतीताः कतिचिन् मासास्तदा नायात् ततो ऽर्जुनः ।
ददर्श घोररूपाणि निमित्तानि कुरूद्वहः
vyatītāḥ katicin māsāstadā nāyāt tato 'rjunaḥ |
dadarśa ghorarūpāṇi nimittāni kurūdvahaḥ
01.14.003
कालस्य च गतिं रौद्रां विपर्यस्तर्तुधर्मिणः ।
पापीयसीं नृणां वार्तां क्रोधलोभानृतात्मनाम्
kālasya ca gatiṃ raudrāṃ viparyastartudharmiṇaḥ |
pāpīyasīṃ nṛṇāṃ vārtāṃ krodhalobhānṛtātmanām
01.14.004
जिह्मप्रायं व्यवहृतं शाठ्यमिश्रं च सौहृदम् ।
पितृमातृसुहृद्भ्रातृदम्पतीनां च कल्कनम्
jihmaprāyaṃ vyavahṛtaṃ śāṭhyamiśraṃ ca sauhṛdam |
pitṛmātṛsuhṛdbhrātṛdampatīnāṃ ca kalkanam
01.14.005
निमित्तान्यत्यरिष्टानि काले त्वनुगते नृणाम् ।
लोभाद्यधर्मप्रकृतिं दृष्ट्वोवाचानुजं नृपः
nimittānyatyariṣṭāni kāle tvanugate nṛṇām |
lobhādyadharmaprakṛtiṃ dṛṣṭvovācānujaṃ nṛpaḥ
01.14.006
0 युधिष्ठिर उवाच सम्प्रेषितो द्वारकायां जिष्णुर्बन्धुदिदृक्षयाज् ।
ञातुं च पुण्यश्लोकस्य कृष्णस्य च विचेष्टितम्
0 yudhiṣṭhira uvāca sampreṣito dvārakāyāṃ jiṣṇurbandhudidṛkṣayāj |
ñātuṃ ca puṇyaślokasya kṛṣṇasya ca viceṣṭitam
01.14.007
गताः सप्ताधुना मासा भीमसेन तवानुजः ।
नायाति कस्य वा हेतोर्नाहं वेदेदम् अञ्जसा
gatāḥ saptādhunā māsā bhīmasena tavānujaḥ |
nāyāti kasya vā hetornāhaṃ vededam añjasā
01.14.008
अपि देवर्षिणादिष्टः स कालो ऽयम् उपस्थितः ।
यदात्मनो ऽङ्गम् आक्रीडं भगवान् उत्सिसृक्षति
api devarṣiṇādiṣṭaḥ sa kālo 'yam upasthitaḥ |
yadātmano 'ṅgam ākrīḍaṃ bhagavān utsisṛkṣati
01.14.009
यस्मान् नः सम्पदो राज्यं दाराः प्राणाः कुलं प्रजाः ।
आसन् सपत्नविजयो लोकाश्च यदनुग्रहात्
yasmān naḥ sampado rājyaṃ dārāḥ prāṇāḥ kulaṃ prajāḥ |
āsan sapatnavijayo lokāśca yadanugrahāt
01.14.010
पश्योत्पातान् नरव्याघ्र दिव्यान् भौमान् सदैहिकान् ।
दारुणान् शंसतो ऽदूराद्भयं नो बुद्धिमोहनम्
paśyotpātān naravyāghra divyān bhaumān sadaihikān |
dāruṇān śaṃsato 'dūrādbhayaṃ no buddhimohanam
01.14.011
ऊर्वक्षिबाहवो मह्यं स्फुरन्त्यङ्ग पुनः पुनः ।
वेपथुश्चापि हृदये आराद्दास्यन्ति विप्रियम्
ūrvakṣibāhavo mahyaṃ sphurantyaṅga punaḥ punaḥ |
vepathuścāpi hṛdaye ārāddāsyanti vipriyam
01.14.012
शिवैषोद्यन्तम् आदित्यम् अभिरौत्यनलानना ।
माम् अङ्ग सारमेयो ऽयम् अभिरेभत्यभीरुवत्
śivaiṣodyantam ādityam abhirautyanalānanā |
mām aṅga sārameyo 'yam abhirebhatyabhīruvat
01.14.013
शस्ताः कुर्वन्ति मां सव्यं दक्षिणं पशवो ऽपरे ।
वाहांश्च पुरुषव्याघ्र लक्षये रुदतो मम
śastāḥ kurvanti māṃ savyaṃ dakṣiṇaṃ paśavo 'pare |
vāhāṃśca puruṣavyāghra lakṣaye rudato mama
01.14.014
मृत्युदूतः कपोतो ऽयम् उलूकः कम्पयन् मनः ।
प्रत्युलूकश्च कुह्वानैर्विश्वं वै शून्यम् इच्छतः
mṛtyudūtaḥ kapoto 'yam ulūkaḥ kampayan manaḥ |
pratyulūkaśca kuhvānairviśvaṃ vai śūnyam icchataḥ
01.14.015
धूम्रा दिशः परिधयः कम्पते भूः सहाद्रिभिः ।
निर्घातश्च महांस्तात साकं च स्तनयित्नुभिः
dhūmrā diśaḥ paridhayaḥ kampate bhūḥ sahādribhiḥ |
nirghātaśca mahāṃstāta sākaṃ ca stanayitnubhiḥ
01.14.016
वायुर्वाति खरस्पर्शो रजसा विसृजंस्तमः ।
असृग् वर्षन्ति जलदा बीभत्सम् इव सर्वतः
vāyurvāti kharasparśo rajasā visṛjaṃstamaḥ |
asṛg varṣanti jaladā bībhatsam iva sarvataḥ
01.14.017
सूर्यं हतप्रभं पश्य ग्रहमर्दं मिथो दिवि ।
ससङ्कुलैर्भूतगणैर्ज्वलिते इव रोदसी
sūryaṃ hataprabhaṃ paśya grahamardaṃ mitho divi |
sasaṅkulairbhūtagaṇairjvalite iva rodasī
01.14.018
नद्यो नदाश्च क्षुभिताः सरांसि च मनांसि च ।
न ज्वलत्यग्निराज्येन कालो ऽयं किं विधास्यति
nadyo nadāśca kṣubhitāḥ sarāṃsi ca manāṃsi ca |
na jvalatyagnirājyena kālo 'yaṃ kiṃ vidhāsyati
01.14.019
न पिबन्ति स्तनं वत्सा न दुह्यन्ति च मातरः ।
रुदन्त्यश्रुमुखा गावो न हृष्यन्त्यृषभा व्रजे
na pibanti stanaṃ vatsā na duhyanti ca mātaraḥ |
rudantyaśrumukhā gāvo na hṛṣyantyṛṣabhā vraje
01.14.020
दैवतानि रुदन्तीव स्विद्यन्ति ह्युच्चलन्ति च ।
इमे जनपदा ग्रामाः पुरोद्यानाकराश्रमाः ।
भ्रष्टश्रियो निरानन्दाः किम् अघं दर्शयन्ति नः
daivatāni rudantīva svidyanti hyuccalanti ca |
ime janapadā grāmāḥ purodyānākarāśramāḥ |
bhraṣṭaśriyo nirānandāḥ kim aghaṃ darśayanti naḥ
01.14.021
मन्य एतैर्महोत्पातैर्नूनं भगवतः पदैः ।
अनन्यपुरुषश्रीभिर्हीना भूर्हतसौभगा
manya etairmahotpātairnūnaṃ bhagavataḥ padaiḥ |
ananyapuruṣaśrībhirhīnā bhūrhatasaubhagā
01.14.022
इति चिन्तयतस्तस्य दृष्टारिष्टेन चेतसा ।
राज्ञः प्रत्यागमद्ब्रह्मन् यदुपुर्याः कपिध्वजः
iti cintayatastasya dṛṣṭāriṣṭena cetasā |
rājñaḥ pratyāgamadbrahman yadupuryāḥ kapidhvajaḥ
01.14.023
तं पादयोर्निपतितम् अयथापूर्वम् आतुरम् ।
अधोवदनम् अब्बिन्दून् सृजन्तं नयनाब्जयोः
taṃ pādayornipatitam ayathāpūrvam āturam |
adhovadanam abbindūn sṛjantaṃ nayanābjayoḥ
01.14.024
विलोक्योद्विग्नहृदयो विच्छायम् अनुजं नृपः ।
पृच्छति स्म सुहृन् मध्ये संस्मरन् नारदेरितम्
vilokyodvignahṛdayo vicchāyam anujaṃ nṛpaḥ |
pṛcchati sma suhṛn madhye saṃsmaran nāraderitam
01.14.025
0 युधिष्ठिर उवाच कच्चिदानर्तपुर्यां नः स्वजनाः सुखम् आसते ।
मधुभोजदशार्हार्ह सात्वतान्धकवृष्णयः
0 yudhiṣṭhira uvāca kaccidānartapuryāṃ naḥ svajanāḥ sukham āsate |
madhubhojadaśārhārha sātvatāndhakavṛṣṇayaḥ
01.14.026
शूरो मातामहः कच्चित् स्वस्त्यास्ते वाथ मारिषः ।
मातुलः सानुजः कच्चित् कुशल्यानकदुन्दुभिः
śūro mātāmahaḥ kaccit svastyāste vātha māriṣaḥ |
mātulaḥ sānujaḥ kaccit kuśalyānakadundubhiḥ
01.14.027
सप्त स्वसारस्तत्पत्न्यो मातुलान्यः सहात्मजाः ।
आसते सस्नुषाः क्षेमंदेवकीप्रमुखाः स्वयम्
sapta svasārastatpatnyo mātulānyaḥ sahātmajāḥ |
āsate sasnuṣāḥ kṣemaṃdevakīpramukhāḥ svayam
01.14.028
कच्चिद्राजाहुको जीवत्यसत्पुत्रो ऽस्य चानुजः ।
हृदीकः ससुतो ऽक्रूरो जयन्तगदसारणाः
kaccidrājāhuko jīvatyasatputro 'sya cānujaḥ |
hṛdīkaḥ sasuto 'krūro jayantagadasāraṇāḥ
01.14.029
आसते कुशलं कच्चिद्ये च शत्रुजिदादयः ।
कच्चिदास्ते सुखं रामो भगवान् सात्वतां प्रभुः
āsate kuśalaṃ kaccidye ca śatrujidādayaḥ |
kaccidāste sukhaṃ rāmo bhagavān sātvatāṃ prabhuḥ
01.14.030
प्रद्युम्नः सर्ववृष्णीनां सुखम् आस्ते महारथः ।
गम्भीररयो ऽनिरुद्धो वर्धते भगवान् उत
pradyumnaḥ sarvavṛṣṇīnāṃ sukham āste mahārathaḥ |
gambhīrarayo 'niruddho vardhate bhagavān uta
01.14.031
सुषेणश्चारुदेष्णश्च साम्बो जाम्बवतीसुतः ।
अन्ये च कार्ष्णिप्रवराः सपुत्रा ऋषभादयः
suṣeṇaścārudeṣṇaśca sāmbo jāmbavatīsutaḥ |
anye ca kārṣṇipravarāḥ saputrā ṛṣabhādayaḥ
01.14.032
तथैवानुचराः शौरेः श्रुतदेवोद्धवादयः ।
सुनन्दनन्दशीर्षण्या ये चान्ये सात्वतर्षभाः
tathaivānucarāḥ śaureḥ śrutadevoddhavādayaḥ |
sunandanandaśīrṣaṇyā ye cānye sātvatarṣabhāḥ
01.14.033
अपि स्वस्त्यासते सर्वे रामकृष्णभुजाश्रयाः ।
अपि स्मरन्ति कुशलम् अस्माकं बद्धसौहृदाः
api svastyāsate sarve rāmakṛṣṇabhujāśrayāḥ |
api smaranti kuśalam asmākaṃ baddhasauhṛdāḥ
01.14.034
भगवान् अपि गोविन्दो ब्रह्मण्यो भक्तवत्सलः ।
कच्चित् पुरे सुधर्मायां सुखम् आस्ते सुहृद्वृतः
bhagavān api govindo brahmaṇyo bhaktavatsalaḥ |
kaccit pure sudharmāyāṃ sukham āste suhṛdvṛtaḥ
01.14.035
मङ्गलाय च लोकानां क्षेमाय च भवाय च ।
आस्ते यदुकुलाम्भोधावाद्यो ऽनन्तसखः पुमान्
maṅgalāya ca lokānāṃ kṣemāya ca bhavāya ca |
āste yadukulāmbhodhāvādyo 'nantasakhaḥ pumān
01.14.036
यद्बाहुदण्डगुप्तायां स्वपुर्यां यदवो ऽर्चिताः ।
क्रीडन्ति परमानन्दं महापौरुषिका इव
yadbāhudaṇḍaguptāyāṃ svapuryāṃ yadavo 'rcitāḥ |
krīḍanti paramānandaṃ mahāpauruṣikā iva
01.14.037
यत्पादशुश्रूषणमुख्यकर्मणा सत्यादयो द्व्यष्टसहस्रयोषितः ।
निर्जित्य सङ्ख्ये त्रिदशांस्तदाशिषो हरन्ति वज्रायुधवल्लभोचिताः
yatpādaśuśrūṣaṇamukhyakarmaṇā satyādayo dvyaṣṭasahasrayoṣitaḥ |
nirjitya saṅkhye tridaśāṃstadāśiṣo haranti vajrāyudhavallabhocitāḥ
01.14.038
यद्बाहुदण्डाभ्युदयानुजीविनो यदुप्रवीरा ह्यकुतोभया मुहुः ।
अधिक्रमन्त्यङ्घ्रिभिराहृतां बलात् सभां सुधर्मां सुरसत्तमोचिताम्
yadbāhudaṇḍābhyudayānujīvino yadupravīrā hyakutobhayā muhuḥ |
adhikramantyaṅghribhirāhṛtāṃ balāt sabhāṃ sudharmāṃ surasattamocitām
01.14.039
कच्चित् ते ऽनामयं तात भ्रष्टतेजा विभासि मे ।
अलब्धमानो ऽवज्ञातः किं वा तात चिरोषितः
kaccit te 'nāmayaṃ tāta bhraṣṭatejā vibhāsi me |
alabdhamāno 'vajñātaḥ kiṃ vā tāta ciroṣitaḥ
01.14.040
कच्चिन् नाभिहतो ऽभावैः शब्दादिभिरमङ्गलैः ।
न दत्तम् उक्तम् अर्थिभ्य आशया यत् प्रतिश्रुतम्
kaccin nābhihato 'bhāvaiḥ śabdādibhiramaṅgalaiḥ |
na dattam uktam arthibhya āśayā yat pratiśrutam
01.14.041
कच्चित् त्वं ब्राह्मणं बालं गां वृद्धं रोगिणं स्त्रियम् ।
शरणोपसृतं सत्त्वं नात्याक्षीः शरणप्रदः
kaccit tvaṃ brāhmaṇaṃ bālaṃ gāṃ vṛddhaṃ rogiṇaṃ striyam |
śaraṇopasṛtaṃ sattvaṃ nātyākṣīḥ śaraṇapradaḥ
01.14.042
कच्चित् त्वं नागमो ऽगम्यां गम्यां वासत्कृतां स्त्रियम् ।
पराजितो वाथ भवान् नोत्तमैर्नासमैः पथि
kaccit tvaṃ nāgamo 'gamyāṃ gamyāṃ vāsatkṛtāṃ striyam |
parājito vātha bhavān nottamairnāsamaiḥ pathi
01.14.043
अपि स्वित् पर्यभुङ्क्थास्त्वं सम्भोज्यान् वृद्धबालकान् ।
जुगुप्सितं कर्म किञ्चित् कृतवान् न यदक्षमम्
api svit paryabhuṅkthāstvaṃ sambhojyān vṛddhabālakān |
jugupsitaṃ karma kiñcit kṛtavān na yadakṣamam
01.14.044
कच्चित् प्रेष्ठतमेनाथ हृदयेनात्मबन्धुना ।
शून्यो ऽस्मि रहितो नित्यं मन्यसे ते ऽन्यथा न रुक्
kaccit preṣṭhatamenātha hṛdayenātmabandhunā |
śūnyo 'smi rahito nityaṃ manyase te 'nyathā na ruk
Chapter 1.15
01.15.001
0 सूत उवाच एवं कृष्णसखः कृष्णो भ्रात्रा राज्ञा विकल्पितः ।
नानाशङ्कास्पदं रूपं कृष्णविश्लेषकर्शितः
0 sūta uvāca evaṃ kṛṣṇasakhaḥ kṛṣṇo bhrātrā rājñā vikalpitaḥ |
nānāśaṅkāspadaṃ rūpaṃ kṛṣṇaviśleṣakarśitaḥ
01.15.002
शोकेन शुष्यद्वदन हृत्सरोजो हतप्रभः ।
विभुं तम् एवानुस्मरन् नाशक्नोत् प्रतिभाषितुम्
śokena śuṣyadvadana hṛtsarojo hataprabhaḥ |
vibhuṃ tam evānusmaran nāśaknot pratibhāṣitum
01.15.003
कृच्छ्रेण संस्तभ्य शुचः पाणिनामृज्य नेत्रयोः ।
परोक्षेण समुन्नद्ध प्रणयौत्कण्ठ्यकातरः
kṛcchreṇa saṃstabhya śucaḥ pāṇināmṛjya netrayoḥ |
parokṣeṇa samunnaddha praṇayautkaṇṭhyakātaraḥ
01.15.004
सख्यं मैत्रीं सौहृदं च सारथ्यादिषु संस्मरन् ।
नृपम् अग्रजम् इत्याह बाष्पगद्गदया गिरा
sakhyaṃ maitrīṃ sauhṛdaṃ ca sārathyādiṣu saṃsmaran |
nṛpam agrajam ityāha bāṣpagadgadayā girā
01.15.005
0 अर्जुन उवाच वञ्चितो ऽहं महाराज हरिणा बन्धुरूपिणा ।
येन मे ऽपहृतं तेजो देवविस्मापनं महत्
0 arjuna uvāca vañcito 'haṃ mahārāja hariṇā bandhurūpiṇā |
yena me 'pahṛtaṃ tejo devavismāpanaṃ mahat
01.15.006
यस्य क्षणवियोगेन लोको ह्यप्रियदर्शनः ।
उक्थेन रहितो ह्येष मृतकः प्रोच्यते यथा
yasya kṣaṇaviyogena loko hyapriyadarśanaḥ |
ukthena rahito hyeṣa mṛtakaḥ procyate yathā
01.15.007
यत्संश्रयाद्द्रुपदगेहम् उपागतानां राज्ञां स्वयंवरमुखे स्मरदुर्मदानाम् ।
तेजो हृतं खलु मयाभिहतश्च मत्स्यः सज्जीकृतेन धनुषाधिगता च कृष्णा
yatsaṃśrayāddrupadageham upāgatānāṃ rājñāṃ svayaṃvaramukhe smaradurmadānām |
tejo hṛtaṃ khalu mayābhihataśca matsyaḥ sajjīkṛtena dhanuṣādhigatā ca kṛṣṇā
01.15.008
यत्सन्निधावहम् उ खाण्डवम् अग्नये ऽदाम् इन्द्रं च सामरगणं तरसा विजित्य ।
लब्धा सभा मयकृताद्भुतशिल्पमाया दिग्भ्यो ऽहरन् नृपतयो बलिम् अध्वरे ते
yatsannidhāvaham u khāṇḍavam agnaye 'dām indraṃ ca sāmaragaṇaṃ tarasā vijitya |
labdhā sabhā mayakṛtādbhutaśilpamāyā digbhyo 'haran nṛpatayo balim adhvare te
01.15.009
यत्तेजसा नृपशिरोऽङ्घ्रिम् अहन् मखार्थम् आर्यो ऽनुजस्तव गजायुतसत्त्ववीर्यः ।
तेनाहृताः प्रमथनाथमखाय भूपा यन्मोचितास्तदनयन् बलिम् अध्वरे ते
yattejasā nṛpaśiro'ṅghrim ahan makhārtham āryo 'nujastava gajāyutasattvavīryaḥ |
tenāhṛtāḥ pramathanāthamakhāya bhūpā yanmocitāstadanayan balim adhvare te
01.15.010
पत्न्यास्तवाधिमखकॢप्तमहाभिषेक श्लाघिष्ठचारुकबरं कितवैः सभायाम् ।
स्पृष्टं विकीर्य पदयोः पतिताश्रुमुख्या यस्तत्स्त्रियो ऽकृतहतेशविमुक्तकेशाः
patnyāstavādhimakhakḷptamahābhiṣeka ślāghiṣṭhacārukabaraṃ kitavaiḥ sabhāyām |
spṛṣṭaṃ vikīrya padayoḥ patitāśrumukhyā yastatstriyo 'kṛtahateśavimuktakeśāḥ
01.15.011
यो नो जुगोप वन एत्य दुरन्तकृच्छ्राद् दुर्वाससो ऽरिरचितादयुताग्रभुग् यः ।
शाकान्नशिष्टम् उपयुज्य यतस्त्रिलोकीं तृप्ताम् अमंस्त सलिले विनिमग्नसङ्घः
yo no jugopa vana etya durantakṛcchrād durvāsaso 'riracitādayutāgrabhug yaḥ |
śākānnaśiṣṭam upayujya yatastrilokīṃ tṛptām amaṃsta salile vinimagnasaṅghaḥ
01.15.012
यत्तेजसाथ भगवान् युधि शूलपाणिर् विस्मापितः सगिरिजो ऽस्त्रम् अदान् निजं मे ।
अन्ये ऽपि चाहम् अमुनैव कलेवरेण प्राप्तो महेन्द्रभवने महदासनार्धम्
yattejasātha bhagavān yudhi śūlapāṇir vismāpitaḥ sagirijo 'stram adān nijaṃ me |
anye 'pi cāham amunaiva kalevareṇa prāpto mahendrabhavane mahadāsanārdham
01.15.013
तत्रैव मे विहरतो भुजदण्डयुग्मं गाण्डीवलक्षणम् अरातिवधाय देवाः ।
सेन्द्राः श्रिता यदनुभावितम् आजमीढ तेनाहम् अद्य मुषितः पुरुषेण भूम्ना
tatraiva me viharato bhujadaṇḍayugmaṃ gāṇḍīvalakṣaṇam arātivadhāya devāḥ |
sendrāḥ śritā yadanubhāvitam ājamīḍha tenāham adya muṣitaḥ puruṣeṇa bhūmnā
01.15.014
यद्बान्धवः कुरुबलाब्धिम् अनन्तपारम् एको रथेन ततरे ऽहम् अतीर्यसत्त्वम् ।
प्रत्याहृतं बहु धनं च मया परेषां तेजास्पदं मणिमयं च हृतं शिरोभ्यः
yadbāndhavaḥ kurubalābdhim anantapāram eko rathena tatare 'ham atīryasattvam |
pratyāhṛtaṃ bahu dhanaṃ ca mayā pareṣāṃ tejāspadaṃ maṇimayaṃ ca hṛtaṃ śirobhyaḥ
01.15.015
यो भीष्मकर्णगुरुशल्यचमूष्वदभ्र राजन्यवर्यरथमण्डलमण्डितासु ।
अग्रेचरो मम विभो रथयूथपानाम् आयुर्मनांसि च दृशा सह ओज आर्च्छत्
yo bhīṣmakarṇaguruśalyacamūṣvadabhra rājanyavaryarathamaṇḍalamaṇḍitāsu |
agrecaro mama vibho rathayūthapānām āyurmanāṃsi ca dṛśā saha oja ārcchat
01.15.016
यद्दोःषु मा प्रणिहितं गुरुभीष्मकर्ण नप्तृत्रिगर्तशल्यसैन्धवबाह्लिकाद्यैः ।
अस्त्राण्यमोघमहिमानि निरूपितानि नोपस्पृशुर्नृहरिदासम् इवासुराणि
yaddoḥṣu mā praṇihitaṃ gurubhīṣmakarṇa naptṛtrigartaśalyasaindhavabāhlikādyaiḥ |
astrāṇyamoghamahimāni nirūpitāni nopaspṛśurnṛharidāsam ivāsurāṇi
01.15.017
सौत्ये वृतः कुमतिनात्मद ईश्वरो मे यत्पादपद्मम् अभवाय भजन्ति भव्याः ।
मां श्रान्तवाहम् अरयो रथिनो भुविष्ठं न प्राहरन् यदनुभावनिरस्तचित्ताः
sautye vṛtaḥ kumatinātmada īśvaro me yatpādapadmam abhavāya bhajanti bhavyāḥ |
māṃ śrāntavāham arayo rathino bhuviṣṭhaṃ na prāharan yadanubhāvanirastacittāḥ
01.15.018
नर्माण्युदाररुचिरस्मितशोभितानि हे पार्थ हे ऽर्जुन सखे कुरुनन्दनेति ।
सञ्जल्पितानि नरदेव हृदिस्पृशानि स्मर्तुर्लुठन्ति हृदयं मम माधवस्य
narmāṇyudārarucirasmitaśobhitāni he pārtha he 'rjuna sakhe kurunandaneti |
sañjalpitāni naradeva hṛdispṛśāni smarturluṭhanti hṛdayaṃ mama mādhavasya
01.15.019
शय्यासनाटनविकत्थनभोजनादिष्व् ऐक्याद्वयस्य ऋतवान् इति विप्रलब्धः ।
सख्युः सखेव पितृवत् तनयस्य सर्वं सेहे महान् महितया कुमतेरघं मे
śayyāsanāṭanavikatthanabhojanādiṣv aikyādvayasya ṛtavān iti vipralabdhaḥ |
sakhyuḥ sakheva pitṛvat tanayasya sarvaṃ sehe mahān mahitayā kumateraghaṃ me
01.15.020
सो ऽहं नृपेन्द्र रहितः पुरुषोत्तमेन सख्या प्रियेण सुहृदा हृदयेन शून्यः ।
अध्वन्युरुक्रमपरिग्रहम् अङ्ग रक्षन् गोपैरसद्भिरबलेव विनिर्जितो ऽस्मि
so 'haṃ nṛpendra rahitaḥ puruṣottamena sakhyā priyeṇa suhṛdā hṛdayena śūnyaḥ |
adhvanyurukramaparigraham aṅga rakṣan gopairasadbhirabaleva vinirjito 'smi
01.15.021
तद्वै धनुस्त इषवः स रथो हयास्ते सो ऽहं रथी नृपतयो यत आनमन्ति ।
सर्वं क्षणेन तदभूदसदीशरिक्तं भस्मन् हुतं कुहकराद्धम् इवोप्तम् ऊष्याम्
tadvai dhanusta iṣavaḥ sa ratho hayāste so 'haṃ rathī nṛpatayo yata ānamanti |
sarvaṃ kṣaṇena tadabhūdasadīśariktaṃ bhasman hutaṃ kuhakarāddham ivoptam ūṣyām
01.15.022
राजंस्त्वयानुपृष्टानां सुहृदां नः सुहृत्पुरे ।
विप्रशापविमूढानां निघ्नतां मुष्टिभिर्मिथः
rājaṃstvayānupṛṣṭānāṃ suhṛdāṃ naḥ suhṛtpure |
vipraśāpavimūḍhānāṃ nighnatāṃ muṣṭibhirmithaḥ
01.15.023
वारुणीं मदिरां पीत्वा मदोन्मथितचेतसाम् ।
अजानताम् इवान्योन्यं चतुःपञ्चावशेषिताः
vāruṇīṃ madirāṃ pītvā madonmathitacetasām |
ajānatām ivānyonyaṃ catuḥpañcāvaśeṣitāḥ
01.15.024
प्रायेणैतद्भगवत ईश्वरस्य विचेष्टितम् ।
मिथो निघ्नन्ति भूतानि भावयन्ति च यन् मिथः
prāyeṇaitadbhagavata īśvarasya viceṣṭitam |
mitho nighnanti bhūtāni bhāvayanti ca yan mithaḥ
01.15.025
जलौकसां जले यद्वन् महान्तो ऽदन्त्यणीयसः ।
दुर्बलान् बलिनो राजन् महान्तो बलिनो मिथः
jalaukasāṃ jale yadvan mahānto 'dantyaṇīyasaḥ |
durbalān balino rājan mahānto balino mithaḥ
01.15.026
एवं बलिष्ठैर्यदुभिर्महद्भिरितरान् विभुः ।
यदून् यदुभिरन्योन्यं भूभारान् सञ्जहार ह
evaṃ baliṣṭhairyadubhirmahadbhiritarān vibhuḥ |
yadūn yadubhiranyonyaṃ bhūbhārān sañjahāra ha
01.15.027
देशकालार्थयुक्तानि हृत्तापोपशमानि च ।
हरन्ति स्मरतश्चित्तं गोविन्दाभिहितानि मे
deśakālārthayuktāni hṛttāpopaśamāni ca |
haranti smarataścittaṃ govindābhihitāni me
01.15.028
0 सूत उवाच एवं चिन्तयतो जिष्णोः कृष्णपादसरोरुहम् ।
सौहार्देनातिगाढेन शान्तासीद्विमला मतिः
0 sūta uvāca evaṃ cintayato jiṣṇoḥ kṛṣṇapādasaroruham |
sauhārdenātigāḍhena śāntāsīdvimalā matiḥ
01.15.029
वासुदेवाङ्घ्र्यनुध्यान परिबृंहितरंहसा ।
भक्त्या निर्मथिताशेष कषायधिषणो ऽर्जुनः
vāsudevāṅghryanudhyāna paribṛṃhitaraṃhasā |
bhaktyā nirmathitāśeṣa kaṣāyadhiṣaṇo 'rjunaḥ
01.15.030
गीतं भगवता ज्ञानं यत् तत् सङ्ग्राममूर्धनि ।
कालकर्मतमोरुद्धं पुनरध्यगमत् प्रभुः
gītaṃ bhagavatā jñānaṃ yat tat saṅgrāmamūrdhani |
kālakarmatamoruddhaṃ punaradhyagamat prabhuḥ
01.15.031
विशोको ब्रह्मसम्पत्त्या सञ्छिन्नद्वैतसंशयः ।
लीनप्रकृतिनैर्गुण्यादलिङ्गत्वादसम्भवः
viśoko brahmasampattyā sañchinnadvaitasaṃśayaḥ |
līnaprakṛtinairguṇyādaliṅgatvādasambhavaḥ
01.15.032
निशम्य भगवन्मार्गं संस्थां यदुकुलस्य च ।
स्वःपथाय मतिं चक्रे निभृतात्मा युधिष्ठिरः
niśamya bhagavanmārgaṃ saṃsthāṃ yadukulasya ca |
svaḥpathāya matiṃ cakre nibhṛtātmā yudhiṣṭhiraḥ
01.15.033
पृथाप्यनुश्रुत्य धनञ्जयोदितं नाशं यदूनां भगवद्गतिं च ताम् ।
एकान्तभक्त्या भगवत्यधोक्षजे निवेशितात्मोपरराम संसृतेः
pṛthāpyanuśrutya dhanañjayoditaṃ nāśaṃ yadūnāṃ bhagavadgatiṃ ca tām |
ekāntabhaktyā bhagavatyadhokṣaje niveśitātmopararāma saṃsṛteḥ
01.15.034
ययाहरद्भुवो भारं तां तनुं विजहावजः ।
कण्टकं कण्टकेनेव द्वयं चापीशितुः समम्
yayāharadbhuvo bhāraṃ tāṃ tanuṃ vijahāvajaḥ |
kaṇṭakaṃ kaṇṭakeneva dvayaṃ cāpīśituḥ samam
01.15.035
यथा मत्स्यादिरूपाणि धत्ते जह्याद्यथा नटः ।
भूभारः क्षपितो येनजहौ तच् च कलेवरम्
yathā matsyādirūpāṇi dhatte jahyādyathā naṭaḥ |
bhūbhāraḥ kṣapito yenajahau tac ca kalevaram
01.15.036
यदा मुकुन्दो भगवान् इमां महीं जहौ स्वतन्वा श्रवणीयसत्कथः ।
तदाहरेवाप्रतिबुद्धचेतसाम् अभद्रहेतुः कलिरन्ववर्तत
yadā mukundo bhagavān imāṃ mahīṃ jahau svatanvā śravaṇīyasatkathaḥ |
tadāharevāpratibuddhacetasām abhadrahetuḥ kaliranvavartata
01.15.037
युधिष्ठिरस्तत् परिसर्पणं बुधः पुरे च राष्ट्रे च गृहे तथात्मनि ।
विभाव्य लोभानृतजिह्महिंसनाद्यधर्मचक्रं गमनाय पर्यधात्
yudhiṣṭhirastat parisarpaṇaṃ budhaḥ pure ca rāṣṭre ca gṛhe tathātmani |
vibhāvya lobhānṛtajihmahiṃsanādyadharmacakraṃ gamanāya paryadhāt
01.15.038
स्वराट् पौत्रं विनयिनम् आत्मनः सुसमं गुणैः ।
तोयनीव्याः पतिं भूमेरभ्यषिञ्चद्गजाह्वये
svarāṭ pautraṃ vinayinam ātmanaḥ susamaṃ guṇaiḥ |
toyanīvyāḥ patiṃ bhūmerabhyaṣiñcadgajāhvaye
01.15.039
मथुरायां तथा वज्रं शूरसेनपतिं ततः ।
प्राजापत्यां निरूप्येष्टिम् अग्नीन् अपिबदीश्वरः
mathurāyāṃ tathā vajraṃ śūrasenapatiṃ tataḥ |
prājāpatyāṃ nirūpyeṣṭim agnīn apibadīśvaraḥ
01.15.040
विसृज्य तत्र तत् सर्वं दुकूलवलयादिकम् ।
निर्ममो निरहङ्कारः सञ्छिन्नाशेषबन्धनः
visṛjya tatra tat sarvaṃ dukūlavalayādikam |
nirmamo nirahaṅkāraḥ sañchinnāśeṣabandhanaḥ
01.15.041
वाचं जुहाव मनसि तत् प्राण इतरे च तम् ।
मृत्यावपानं सोत्सर्गं तं पञ्चत्वे ह्यजोहवीत्
vācaṃ juhāva manasi tat prāṇa itare ca tam |
mṛtyāvapānaṃ sotsargaṃ taṃ pañcatve hyajohavīt
01.15.042
त्रित्वे हुत्वा च पञ्चत्वं तच् चैकत्वे ञ्जुहोन् मुनिः ।
सर्वम् आत्मन्यजुहवीद्ब्रह्मण्यात्मानम् अव्यये
tritve hutvā ca pañcatvaṃ tac caikatve ñjuhon muniḥ |
sarvam ātmanyajuhavīdbrahmaṇyātmānam avyaye
01.15.043
चीरवासा निराहारो बद्धवाङ् मुक्तमूर्धजः ।
दर्शयन्न् आत्मनो रूपं जडोन्मत्तपिशाचवत्
cīravāsā nirāhāro baddhavāṅ muktamūrdhajaḥ |
darśayann ātmano rūpaṃ jaḍonmattapiśācavat
01.15.044
अनवेक्षमाणो निरगादशृण्वन् बधिरो यथा ।
उदीचीं प्रविवेशाशां गतपूर्वां महात्मभिः ।
हृदि ब्रह्म परं ध्यायन् नावर्तेत यतो गतः
anavekṣamāṇo niragādaśṛṇvan badhiro yathā |
udīcīṃ praviveśāśāṃ gatapūrvāṃ mahātmabhiḥ |
hṛdi brahma paraṃ dhyāyan nāvarteta yato gataḥ
01.15.045
सर्वे तम् अनुनिर्जग्मुर्भ्रातरः कृतनिश्चयाः ।
कलिनाधर्ममित्रेण दृष्ट्वा स्पृष्टाः प्रजा भुवि
sarve tam anunirjagmurbhrātaraḥ kṛtaniścayāḥ |
kalinādharmamitreṇa dṛṣṭvā spṛṣṭāḥ prajā bhuvi
01.15.046
ते साधुकृतसर्वार्था ज्ञात्वात्यन्तिकम् आत्मनः ।
मनसा धारयाम् आसुर्वैकुण्ठचरणाम्बुजम्
te sādhukṛtasarvārthā jñātvātyantikam ātmanaḥ |
manasā dhārayām āsurvaikuṇṭhacaraṇāmbujam
01.15.047
तद्ध्यानोद्रिक्तया भक्त्या विशुद्धधिषणाः परे ।
तस्मिन् नारायणपदे एकान्तमतयो गतिम्
taddhyānodriktayā bhaktyā viśuddhadhiṣaṇāḥ pare |
tasmin nārāyaṇapade ekāntamatayo gatim
01.15.048
अवापुर्दुरवापां ते असद्भिर्विषयात्मभिः ।
विधूतकल्मषा स्थानं विरजेनात्मनैव हि
avāpurduravāpāṃ te asadbhirviṣayātmabhiḥ |
vidhūtakalmaṣā sthānaṃ virajenātmanaiva hi
01.15.049
विदुरो ऽपि परित्यज्य प्रभासे देहम् आत्मनः ।
कृष्णावेशेन तच्चित्तः पितृभिः स्वक्षयं ययौ
viduro 'pi parityajya prabhāse deham ātmanaḥ |
kṛṣṇāveśena taccittaḥ pitṛbhiḥ svakṣayaṃ yayau
01.15.050
द्रौपदी च तदाज्ञाय पतीनाम् अनपेक्षताम् ।
वासुदेवे भगवति ह्येकान्तमतिराप तम्
draupadī ca tadājñāya patīnām anapekṣatām |
vāsudeve bhagavati hyekāntamatirāpa tam
01.15.051
यः श्रद्धयैतद्भगवत्प्रियाणां पाण्डोः सुतानाम् इति सम्प्रयाणम् ।
शृणोत्यलं स्वस्त्ययनं पवित्रं लब्ध्वा हरौ भक्तिम् उपैति सिद्धिम्
yaḥ śraddhayaitadbhagavatpriyāṇāṃ pāṇḍoḥ sutānām iti samprayāṇam |
śṛṇotyalaṃ svastyayanaṃ pavitraṃ labdhvā harau bhaktim upaiti siddhim
Chapter 1.16
01.16.001
0 सूत उवाच ततः परीक्षिद्द्विजवर्यशिक्षया महीं महाभागवतः शशास ह ।
यथा हि सूत्याम् अभिजातकोविदाः समादिशन् विप्र महद्गुणस्तथा
0 sūta uvāca tataḥ parīkṣiddvijavaryaśikṣayā mahīṃ mahābhāgavataḥ śaśāsa ha |
yathā hi sūtyām abhijātakovidāḥ samādiśan vipra mahadguṇastathā
01.16.002
स उत्तरस्य तनयाम् उपयेम इरावतीम् ।
जनमेजयादींश्चतुरस्तस्याम् उत्पादयत् सुतान्
sa uttarasya tanayām upayema irāvatīm |
janamejayādīṃścaturastasyām utpādayat sutān
01.16.003
आजहाराश्वमेधांस्त्रीन् गङ्गायां भूरिदक्षिणान् ।
शारद्वतं गुरुं कृत्वा देवा यत्राक्षिगोचराः
ājahārāśvamedhāṃstrīn gaṅgāyāṃ bhūridakṣiṇān |
śāradvataṃ guruṃ kṛtvā devā yatrākṣigocarāḥ
01.16.004
निजग्राहौजसा वीरः कलिं दिग्विजये क्वचित् ।
नृपलिङ्गधरं शूद्रं घ्नन्तं गोमिथुनं पदा
nijagrāhaujasā vīraḥ kaliṃ digvijaye kvacit |
nṛpaliṅgadharaṃ śūdraṃ ghnantaṃ gomithunaṃ padā
01.16.005
0 शौनक उवाच कस्य हेतोर्निजग्राह कलिं दिग्विजये नृपः ।
नृदेवचिह्नधृक् शूद्र को ऽसौ गां यः पदाहनत् ।
तत् कथ्यतां महाभाग यदि कृष्णकथाश्रयम्
0 śaunaka uvāca kasya hetornijagrāha kaliṃ digvijaye nṛpaḥ |
nṛdevacihnadhṛk śūdra ko 'sau gāṃ yaḥ padāhanat |
tat kathyatāṃ mahābhāga yadi kṛṣṇakathāśrayam
01.16.006
अथवास्य पदाम्भोज मकरन्दलिहां सताम् ।
किम् अन्यैरसदालापैरायुषो यदसद्व्ययः
athavāsya padāmbhoja makarandalihāṃ satām |
kim anyairasadālāpairāyuṣo yadasadvyayaḥ
01.16.007
क्षुद्रायुषां नृणाम् अङ्ग मर्त्यानाम् ऋतम् इच्छताम् ।
इहोपहूतो भगवान् मृत्युः शामित्रकर्मणि
kṣudrāyuṣāṃ nṛṇām aṅga martyānām ṛtam icchatām |
ihopahūto bhagavān mṛtyuḥ śāmitrakarmaṇi
01.16.008
न कश्चिन् म्रियते तावद्यावदास्त इहान्तकः ।
एतदर्थं हि भगवान् आहूतः परमर्षिभिः ।
अहो नृलोके पीयेत हरिलीलामृतं वचः
na kaścin mriyate tāvadyāvadāsta ihāntakaḥ |
etadarthaṃ hi bhagavān āhūtaḥ paramarṣibhiḥ |
aho nṛloke pīyeta harilīlāmṛtaṃ vacaḥ
01.16.009
मन्दस्य मन्दप्रज्ञस्य वयो मन्दायुषश्च वै ।
निद्रया ह्रियते नक्तं दिवा च व्यर्थकर्मभिः
mandasya mandaprajñasya vayo mandāyuṣaśca vai |
nidrayā hriyate naktaṃ divā ca vyarthakarmabhiḥ
01.16.010
0 सूत उवाच यदा परीक्षित् कुरुजाङ्गले ऽवसत् कलिं प्रविष्टं निजचक्रवर्तिते ।
निशम्य वार्ताम् अनतिप्रियां ततः शरासनं संयुगशौण्डिराददे
0 sūta uvāca yadā parīkṣit kurujāṅgale 'vasat kaliṃ praviṣṭaṃ nijacakravartite |
niśamya vārtām anatipriyāṃ tataḥ śarāsanaṃ saṃyugaśauṇḍirādade
01.16.011
स्वलङ्कृतं श्यामतुरङ्गयोजितं रथं मृगेन्द्रध्वजम् आश्रितः पुरात् ।
वृतो रथाश्वद्विपपत्तियुक्तया स्वसेनया दिग्विजयाय निर्गतः
svalaṅkṛtaṃ śyāmaturaṅgayojitaṃ rathaṃ mṛgendradhvajam āśritaḥ purāt |
vṛto rathāśvadvipapattiyuktayā svasenayā digvijayāya nirgataḥ
01.16.012
भद्राश्वं केतुमालं च भारतं चोत्तरान् कुरून् ।
किम्पुरुषादीनि वर्षाणि विजित्य जगृहे बलिम्
bhadrāśvaṃ ketumālaṃ ca bhārataṃ cottarān kurūn |
kimpuruṣādīni varṣāṇi vijitya jagṛhe balim
01.16.013
नगरांश्च वनांश्चैव नदीश्च विमलोदकाः ।
पुरुषान् देवकल्पांश्च नारीश्च प्रियदर्शनाः
nagarāṃśca vanāṃścaiva nadīśca vimalodakāḥ |
puruṣān devakalpāṃśca nārīśca priyadarśanāḥ
01.16.014
अदृष्टपूर्वान् सुभगान् स ददर्श धनञ्जयः ।
सदनानि च शुभ्राणि नारीश्चाप्सरसां निभाः
adṛṣṭapūrvān subhagān sa dadarśa dhanañjayaḥ |
sadanāni ca śubhrāṇi nārīścāpsarasāṃ nibhāḥ
01.16.015
तत्र तत्रोपशृण्वानः स्वपूर्वेषां महात्मनाम् ।
प्रगीयमाणं च यशः कृष्णमाहात्म्यसूचकम्
tatra tatropaśṛṇvānaḥ svapūrveṣāṃ mahātmanām |
pragīyamāṇaṃ ca yaśaḥ kṛṣṇamāhātmyasūcakam
01.16.016
आत्मानं च परित्रातम् अश्वत्थाम्नो ऽस्त्रतेजसः ।
स्नेहं च वृष्णिपार्थानां तेषां भक्तिं च केशवे
ātmānaṃ ca paritrātam aśvatthāmno 'stratejasaḥ |
snehaṃ ca vṛṣṇipārthānāṃ teṣāṃ bhaktiṃ ca keśave
01.16.017
तेभ्यः परमसन्तुष्टः प्रीत्युज्जृम्भितलोचनः ।
महाधनानि वासांसि ददौ हारान् महामनाः
tebhyaḥ paramasantuṣṭaḥ prītyujjṛmbhitalocanaḥ |
mahādhanāni vāsāṃsi dadau hārān mahāmanāḥ
01.16.018
सारथ्यपारषदसेवनसख्यदौत्य $ वीरासनानुगमनस्तवनप्रणामान् &अम्प्;स्निग्धेषु पाण्डुषु जगत्प्रणतिं च विष्णोर् % भक्तिं करोति नृपतिश्चरणारविन्दे
sārathyapāraṣadasevanasakhyadautya $ vīrāsanānugamanastavanapraṇāmān &snigdheṣu pāṇḍuṣu jagatpraṇatiṃ ca viṣṇor % bhaktiṃ karoti nṛpatiścaraṇāravinde
01.16.019
- ॥
तस्यैवं वर्तमानस्य पूर्वेषां वृत्तिम् अन्वहम् ।
नातिदूरे किलाश्चर्यं यदासीत् तन् निबोध मे
** // tasyaivaṃ vartamānasya pūrveṣāṃ vṛttim anvaham |*
nātidūre kilāścaryaṃ yadāsīt tan nibodha me
01.16.020
धर्मः पदैकेन चरन् विच्छायाम् उपलभ्य गाम् ।
पृच्छति स्माश्रुवदनां विवत्साम् इव मातरम्
dharmaḥ padaikena caran vicchāyām upalabhya gām |
pṛcchati smāśruvadanāṃ vivatsām iva mātaram
01.16.021
0 धर्म उवाच कच्चिद्भद्रे ऽनामयम् आत्मनस्ते विच्छायासि म्लायतेषन् मुखेन ।
आलक्षये भवतीम् अन्तराधिं दूरे बन्धुं शोचसि कञ्चनाम्ब
0 dharma uvāca kaccidbhadre 'nāmayam ātmanaste vicchāyāsi mlāyateṣan mukhena |
ālakṣaye bhavatīm antarādhiṃ dūre bandhuṃ śocasi kañcanāmba
01.16.022
पादैर्न्यूनं शोचसि मैकपादम् आत्मानं वा वृषलैर्भोक्ष्यमाणम् ।
आहो सुरादीन् हृतयज्ञभागान् प्रजा उत स्विन् मघवत्यवर्षति
pādairnyūnaṃ śocasi maikapādam ātmānaṃ vā vṛṣalairbhokṣyamāṇam |
āho surādīn hṛtayajñabhāgān prajā uta svin maghavatyavarṣati
01.16.023
अरक्ष्यमाणाः स्त्रिय उर्वि बालान् शोचस्यथो पुरुषादैरिवार्तान् ।
वाचं देवीं ब्रह्मकुले कुकर्मण्यब्रह्मण्ये राजकुले कुलाग्र्यान्
arakṣyamāṇāḥ striya urvi bālān śocasyatho puruṣādairivārtān |
vācaṃ devīṃ brahmakule kukarmaṇyabrahmaṇye rājakule kulāgryān
01.16.024
किं क्षत्रबन्धून् कलिनोपसृष्टान् राष्ट्राणि वा तैरवरोपितानि ।
इतस्ततो वाशनपानवासः स्नानव्यवायोन्मुखजीवलोकम्
kiṃ kṣatrabandhūn kalinopasṛṣṭān rāṣṭrāṇi vā tairavaropitāni |
itastato vāśanapānavāsaḥ snānavyavāyonmukhajīvalokam
01.16.025
यद्वाम्ब ते भूरिभरावतार कृतावतारस्य हरेर्धरित्रि ।
अन्तर्हितस्य स्मरती विसृष्टा कर्माणि निर्वाणविलम्बितानि
yadvāmba te bhūribharāvatāra kṛtāvatārasya harerdharitri |
antarhitasya smaratī visṛṣṭā karmāṇi nirvāṇavilambitāni
01.16.026
इदं ममाचक्ष्व तवाधिमूलं वसुन्धरे येन विकर्शितासि ।
कालेन वा ते बलिनां बलीयसा सुरार्चितं किं हृतम् अम्ब सौभगम्
idaṃ mamācakṣva tavādhimūlaṃ vasundhare yena vikarśitāsi |
kālena vā te balināṃ balīyasā surārcitaṃ kiṃ hṛtam amba saubhagam
01.16.027
0 धरण्युवाच भवान् हि वेद तत् सर्वं यन् मां धर्मानुपृच्छसि ।
चतुर्भिर्वर्तसे येन पादैर्लोकसुखावहैः
0 dharaṇyuvāca bhavān hi veda tat sarvaṃ yan māṃ dharmānupṛcchasi |
caturbhirvartase yena pādairlokasukhāvahaiḥ
01.16.028
सत्यं शौचं दया क्षान्तिस्त्यागः सन्तोष आर्जवम् ।
शमो दमस्तपः साम्यं तितिक्षोपरतिः श्रुतम्
satyaṃ śaucaṃ dayā kṣāntistyāgaḥ santoṣa ārjavam |
śamo damastapaḥ sāmyaṃ titikṣoparatiḥ śrutam
01.16.029
ज्ञानं विरक्तिरैश्वर्यं शौर्यं तेजो बलं स्मृतिः ।
स्वातन्त्र्यं कौशलं कान्तिर्धैर्यं मार्दवम् एव च
jñānaṃ viraktiraiśvaryaṃ śauryaṃ tejo balaṃ smṛtiḥ |
svātantryaṃ kauśalaṃ kāntirdhairyaṃ mārdavam eva ca
01.16.030
प्रागल्भ्यं प्रश्रयः शीलं सह ओजो बलं भगः ।
गाम्भीर्यं स्थैर्यम् आस्तिक्यं कीर्तिर्मानो ऽनहङ्कृतिः
prāgalbhyaṃ praśrayaḥ śīlaṃ saha ojo balaṃ bhagaḥ |
gāmbhīryaṃ sthairyam āstikyaṃ kīrtirmāno 'nahaṅkṛtiḥ
01.16.031
एते चान्ये च भगवन् नित्या यत्र महागुणाः ।
प्रार्थ्या महत्त्वम् इच्छद्भिर्न वियन्ति स्म कर्हिचित्
ete cānye ca bhagavan nityā yatra mahāguṇāḥ |
prārthyā mahattvam icchadbhirna viyanti sma karhicit
01.16.032
तेनाहं गुणपात्रेण श्रीनिवासेन साम्प्रतम् ।
शोचामि रहितं लोकं पाप्मना कलिनेक्षितम्
tenāhaṃ guṇapātreṇa śrīnivāsena sāmpratam |
śocāmi rahitaṃ lokaṃ pāpmanā kalinekṣitam
01.16.033
आत्मानं चानुशोचामि भवन्तं चामरोत्तमम् ।
देवान् पितॄन् ऋषीन् साधून् सर्वान् वर्णांस्तथाश्रमान्
ātmānaṃ cānuśocāmi bhavantaṃ cāmarottamam |
devān pitṝn ṛṣīn sādhūn sarvān varṇāṃstathāśramān
01.16.034
ब्रह्मादयो बहुतिथं यदपाङ्गमोक्ष $ कामास्तपः समचरन् भगवत्प्रपन्नाः &अम्प्;सा श्रीः स्ववासम् अरविन्दवनं विहाय % यत्पादसौभगम् अलं भजते ऽनुरक्ता
brahmādayo bahutithaṃ yadapāṅgamokṣa $ kāmāstapaḥ samacaran bhagavatprapannāḥ &sā śrīḥ svavāsam aravindavanaṃ vihāya % yatpādasaubhagam alaṃ bhajate 'nuraktā
01.16.035
- //तस्याहम् अब्जकुलिशाङ्कुशकेतुकेतैः $ श्रीमत्पदैर्भगवतः समलङ्कृताङ्गी &तस्याहम् अब्जकुलिशाङ्कुशकेतुकेतैः $ श्रीमत्पदैर्भगवतः समलङ्कृताङ्गी &त्रीन् अत्यरोच उपलभ्य ततो विभूतिं % लोकान् स मां व्यसृजदुत्स्मयतीं तदन्ते
** //tasyāham abjakuliśāṅkuśaketuketaiḥ $ śrīmatpadairbhagavataḥ samalaṅkṛtāṅgī &tasyāham abjakuliśāṅkuśaketuketaiḥ $ śrīmatpadairbhagavataḥ samalaṅkṛtāṅgī &trīn atyaroca upalabhya tato vibhūtiṃ % lokān sa māṃ vyasṛjadutsmayatīṃ tadante*
01.16.036
- //यो वै ममातिभरम् आसुरवंशराज्ञाम् $ अक्षौहिणीशतम् अपानुददात्मतन्त्रः &यो वै ममातिभरम् आसुरवंशराज्ञाम् $ अक्षौहिणीशतम् अपानुददात्मतन्त्रः &त्वां दुःस्थम् ऊनपदम् आत्मनि पौरुषेण % सम्पादयन् यदुषु रम्यम् अबिभ्रदङ्गम्
** //yo vai mamātibharam āsuravaṃśarājñām $ akṣauhiṇīśatam apānudadātmatantraḥ &yo vai mamātibharam āsuravaṃśarājñām $ akṣauhiṇīśatam apānudadātmatantraḥ &tvāṃ duḥstham ūnapadam ātmani pauruṣeṇa % sampādayan yaduṣu ramyam abibhradaṅgam*
01.16.037
- //का वा सहेत विरहं पुरुषोत्तमस्य $ प्रेमावलोकरुचिरस्मितवल्गुजल्पैः &का वा सहेत विरहं पुरुषोत्तमस्य $ प्रेमावलोकरुचिरस्मितवल्गुजल्पैः &स्थैर्यं समानम् अहरन् मधुमानिनीनां % रोमोत्सवो मम यदङ्घ्रिविटङ्कितायाः
** //kā vā saheta virahaṃ puruṣottamasya $ premāvalokarucirasmitavalgujalpaiḥ &kā vā saheta virahaṃ puruṣottamasya $ premāvalokarucirasmitavalgujalpaiḥ &sthairyaṃ samānam aharan madhumāninīnāṃ % romotsavo mama yadaṅghriviṭaṅkitāyāḥ*
01.16.038
- ॥
तयोरेवं कथयतोः पृथिवीधर्मयोस्तदा ।
परीक्षिन् नाम राजर्षिः प्राप्तः प्राचीं सरस्वतीम्
** // tayorevaṃ kathayatoḥ pṛthivīdharmayostadā |*
parīkṣin nāma rājarṣiḥ prāptaḥ prācīṃ sarasvatīm
Chapter 1.17
01.17.001
0 सूत उवाच तत्र गोमिथुनं राजा हन्यमानम् अनाथवत् ।
दण्डहस्तं च वृषलं ददृशे नृपलाञ्छनम्
0 sūta uvāca tatra gomithunaṃ rājā hanyamānam anāthavat |
daṇḍahastaṃ ca vṛṣalaṃ dadṛśe nṛpalāñchanam
01.17.002
वृषं मृणालधवलं मेहन्तम् इव बिभ्यतम् ।
वेपमानं पदैकेन सीदन्तं शूद्रताडितम्
vṛṣaṃ mṛṇāladhavalaṃ mehantam iva bibhyatam |
vepamānaṃ padaikena sīdantaṃ śūdratāḍitam
01.17.003
गां च धर्मदुघां दीनां भृशं शूद्रपदाहताम् ।
विवत्साम् आश्रुवदनां क्षामां यवसम् इच्छतीम्
gāṃ ca dharmadughāṃ dīnāṃ bhṛśaṃ śūdrapadāhatām |
vivatsām āśruvadanāṃ kṣāmāṃ yavasam icchatīm
01.17.004
पप्रच्छ रथम् आरूढः कार्तस्वरपरिच्छदम् ।
मेघगम्भीरया वाचा समारोपितकार्मुकः
papraccha ratham ārūḍhaḥ kārtasvaraparicchadam |
meghagambhīrayā vācā samāropitakārmukaḥ
01.17.005
कस्त्वं मच्छरणे लोके बलाद्धंस्यबलान् बली ।
नरदेवो ऽसि वेषेण नटवत् कर्मणाद्विजः
kastvaṃ maccharaṇe loke balāddhaṃsyabalān balī |
naradevo 'si veṣeṇa naṭavat karmaṇādvijaḥ
01.17.006
यस्त्वं कृष्णे गते दूरं सहगाण्डीवधन्वना ।
शोच्यो ऽस्यशोच्यान् रहसि प्रहरन् वधम् अर्हसि
yastvaṃ kṛṣṇe gate dūraṃ sahagāṇḍīvadhanvanā |
śocyo 'syaśocyān rahasi praharan vadham arhasi
01.17.007
त्वं वा मृणालधवलः पादैर्न्यूनः पदा चरन् ।
वृषरूपेण किं कश्चिद्देवो नः परिखेदयन्
tvaṃ vā mṛṇāladhavalaḥ pādairnyūnaḥ padā caran |
vṛṣarūpeṇa kiṃ kaściddevo naḥ parikhedayan
01.17.008
न जातु कौरवेन्द्राणां दोर्दण्डपरिरम्भिते ।
भूतले ऽनुपतन्त्यस्मिन् विना ते प्राणिनां शुचः
na jātu kauravendrāṇāṃ dordaṇḍaparirambhite |
bhūtale 'nupatantyasmin vinā te prāṇināṃ śucaḥ
01.17.009
मा सौरभेयात्र शुचो व्येतु ते वृषलाद्भयम् ।
मा रोदीरम्ब भद्रं ते खलानां मयि शास्तरि
mā saurabheyātra śuco vyetu te vṛṣalādbhayam |
mā rodīramba bhadraṃ te khalānāṃ mayi śāstari
01.17.010
यस्य राष्ट्रे प्रजाः सर्वास्त्रस्यन्ते साध्व्यसाधुभिः ।
तस्य मत्तस्य नश्यन्ति कीर्तिरायुर्भगो गतिः
yasya rāṣṭre prajāḥ sarvāstrasyante sādhvyasādhubhiḥ |
tasya mattasya naśyanti kīrtirāyurbhago gatiḥ
01.17.011
एष राज्ञां परो धर्मो ह्यार्तानाम् आर्तिनिग्रहः ।
अत एनं वधिष्यामि भूतद्रुहम् असत्तमम्
eṣa rājñāṃ paro dharmo hyārtānām ārtinigrahaḥ |
ata enaṃ vadhiṣyāmi bhūtadruham asattamam
01.17.012
को ऽवृश्चत् तव पादांस्त्रीन् सौरभेय चतुष्पद ।
मा भूवंस्त्वादृशा राष्ट्रे राज्ञां कृष्णानुवर्तिनाम्
ko 'vṛścat tava pādāṃstrīn saurabheya catuṣpada |
mā bhūvaṃstvādṛśā rāṣṭre rājñāṃ kṛṣṇānuvartinām
01.17.013
आख्याहि वृष भद्रं वः साधूनाम् अकृतागसाम् ।
आत्मवैरूप्यकर्तारं पार्थानां कीर्तिदूषणम्
ākhyāhi vṛṣa bhadraṃ vaḥ sādhūnām akṛtāgasām |
ātmavairūpyakartāraṃ pārthānāṃ kīrtidūṣaṇam
01.17.014
जने ऽनागस्यघं युञ्जन् सर्वतो ऽस्य च मद्भयम् ।
साधूनां भद्रम् एव स्यादसाधुदमने कृते
jane 'nāgasyaghaṃ yuñjan sarvato 'sya ca madbhayam |
sādhūnāṃ bhadram eva syādasādhudamane kṛte
01.17.015
अनागःस्विह भूतेषु य आगस्कृन् निरङ्कुशः ।
आहर्तास्मि भुजं साक्षादमर्त्यस्यापि साङ्गदम्
anāgaḥsviha bhūteṣu ya āgaskṛn niraṅkuśaḥ |
āhartāsmi bhujaṃ sākṣādamartyasyāpi sāṅgadam
01.17.016
राज्ञो हि परमो धर्मः स्वधर्मस्थानुपालनम् ।
शासतो ऽन्यान् यथाशास्त्रम् अनापद्युत्पथान् इह
rājño hi paramo dharmaḥ svadharmasthānupālanam |
śāsato 'nyān yathāśāstram anāpadyutpathān iha
01.17.017
0 धर्म उवाच एतद्वः पाण्डवेयानां युक्तम् आर्ताभयं वचः ।
येषां गुणगणैः कृष्णो दौत्यादौ भगवान् कृतः
0 dharma uvāca etadvaḥ pāṇḍaveyānāṃ yuktam ārtābhayaṃ vacaḥ |
yeṣāṃ guṇagaṇaiḥ kṛṣṇo dautyādau bhagavān kṛtaḥ
01.17.018
न वयं क्लेशबीजानि यतः स्युः पुरुषर्षभ ।
पुरुषं तं विजानीमो वाक्यभेदविमोहिताः
na vayaṃ kleśabījāni yataḥ syuḥ puruṣarṣabha |
puruṣaṃ taṃ vijānīmo vākyabhedavimohitāḥ
01.17.019
केचिद्विकल्पवसना आहुरात्मानम् आत्मनः ।
दैवम् अन्ये ऽपरे कर्म स्वभावम् अपरे प्रभुम्
kecidvikalpavasanā āhurātmānam ātmanaḥ |
daivam anye 'pare karma svabhāvam apare prabhum
01.17.020
अप्रतर्क्यादनिर्देश्यादिति केष्वपि निश्चयः ।
अत्रानुरूपं राजर्षे विमृश स्वमनीषया
apratarkyādanirdeśyāditi keṣvapi niścayaḥ |
atrānurūpaṃ rājarṣe vimṛśa svamanīṣayā
01.17.021
0 सूत उवाच एवं धर्मे प्रवदति स सम्राड्द्विजसत्तमाः ।
समाहितेन मनसा विखेदः पर्यचष्ट तम्
0 sūta uvāca evaṃ dharme pravadati sa samrāḍdvijasattamāḥ |
samāhitena manasā vikhedaḥ paryacaṣṭa tam
01.17.022
0 राजोवाच धर्मं ब्रवीषि धर्मज्ञ धर्मो ऽसि वृषरूपधृक् ।
यदधर्मकृतः स्थानं सूचकस्यापि तद्भवेत्
0 rājovāca dharmaṃ bravīṣi dharmajña dharmo 'si vṛṣarūpadhṛk |
yadadharmakṛtaḥ sthānaṃ sūcakasyāpi tadbhavet
01.17.023
अथवा देवमायाया नूनं गतिरगोचरा ।
चेतसो वचसश्चापि भूतानाम् इति निश्चयः
athavā devamāyāyā nūnaṃ gatiragocarā |
cetaso vacasaścāpi bhūtānām iti niścayaḥ
01.17.024
तपः शौचं दया सत्यम् इति पादाः कृते कृताः ।
अधर्मांशैस्त्रयो भग्नाः स्मयसङ्गमदैस्तव
tapaḥ śaucaṃ dayā satyam iti pādāḥ kṛte kṛtāḥ |
adharmāṃśaistrayo bhagnāḥ smayasaṅgamadaistava
01.17.025
इदानीं धर्म पादस्ते सत्यं निर्वर्तयेद्यतः ।
तं जिघृक्षत्यधर्मो ऽयम् अनृतेनैधितः कलिः
idānīṃ dharma pādaste satyaṃ nirvartayedyataḥ |
taṃ jighṛkṣatyadharmo 'yam anṛtenaidhitaḥ kaliḥ
01.17.026
इयं च भूमिर्भगवता न्यासितोरुभरा सती ।
श्रीमद्भिस्तत्पदन्यासैः सर्वतः कृतकौतुका
iyaṃ ca bhūmirbhagavatā nyāsitorubharā satī |
śrīmadbhistatpadanyāsaiḥ sarvataḥ kṛtakautukā
01.17.027
शोचत्यश्रुकला साध्वी दुर्भगेवोज्झिता सती ।
अब्रह्मण्या नृपव्याजाः शूद्रा भोक्ष्यन्ति माम् इति
śocatyaśrukalā sādhvī durbhagevojjhitā satī |
abrahmaṇyā nṛpavyājāḥ śūdrā bhokṣyanti mām iti
01.17.028
इति धर्मं महीं चैव सान्त्वयित्वा महारथः ।
निशातम् आददे खड्गं कलये ऽधर्महेतवे
iti dharmaṃ mahīṃ caiva sāntvayitvā mahārathaḥ |
niśātam ādade khaḍgaṃ kalaye 'dharmahetave
01.17.029
तं जिघांसुम् अभिप्रेत्य विहाय नृपलाञ्छनम् ।
तत्पादमूलं शिरसा समगाद्भयविह्वलः
taṃ jighāṃsum abhipretya vihāya nṛpalāñchanam |
tatpādamūlaṃ śirasā samagādbhayavihvalaḥ
01.17.030
पतितं पादयोर्वीरः कृपया दीनवत्सलः ।
शरण्यो नावधीच् छ्लोक्य आह चेदं हसन्न् इव
patitaṃ pādayorvīraḥ kṛpayā dīnavatsalaḥ |
śaraṇyo nāvadhīc chlokya āha cedaṃ hasann iva
01.17.031
0 राजोवाच न ते गुडाकेशयशोधराणां बद्धाञ्जलेर्वै भयम् अस्ति किञ्चित् ।
न वर्तितव्यं भवता कथञ्चन क्षेत्रे मदीये त्वम् अधर्मबन्धुः
0 rājovāca na te guḍākeśayaśodharāṇāṃ baddhāñjalervai bhayam asti kiñcit |
na vartitavyaṃ bhavatā kathañcana kṣetre madīye tvam adharmabandhuḥ
01.17.032
त्वां वर्तमानं नरदेवदेहेष्वनुप्रवृत्तो ऽयम् अधर्मपूगः ।
लोभो ऽनृतं चौर्यम् अनार्यम् अंहो ज्येष्ठा च माया कलहश्च दम्भः
tvāṃ vartamānaṃ naradevadeheṣvanupravṛtto 'yam adharmapūgaḥ |
lobho 'nṛtaṃ cauryam anāryam aṃho jyeṣṭhā ca māyā kalahaśca dambhaḥ
01.17.033
न वर्तितव्यं तदधर्मबन्धो धर्मेण सत्येन च वर्तितव्ये ।
ब्रह्मावर्ते यत्र यजन्ति यज्ञैर्यज्ञेश्वरं यज्ञवितानविज्ञाः
na vartitavyaṃ tadadharmabandho dharmeṇa satyena ca vartitavye |
brahmāvarte yatra yajanti yajñairyajñeśvaraṃ yajñavitānavijñāḥ
01.17.034
यस्मिन् हरिर्भगवान् इज्यमान इज्यात्ममूर्तिर्यजतां शं तनोति ।
कामान् अमोघान् स्थिरजङ्गमानाम् अन्तर्बहिर्वायुरिवैष आत्मा
yasmin harirbhagavān ijyamāna ijyātmamūrtiryajatāṃ śaṃ tanoti |
kāmān amoghān sthirajaṅgamānām antarbahirvāyurivaiṣa ātmā
01.17.035
0 सूत उवाच परीक्षितैवम् आदिष्टः स कलिर्जातवेपथुः ।
तम् उद्यतासिम् आहेदं दण्डपाणिम् इवोद्यतम्
0 sūta uvāca parīkṣitaivam ādiṣṭaḥ sa kalirjātavepathuḥ |
tam udyatāsim āhedaṃ daṇḍapāṇim ivodyatam
01.17.036
0 कलिरुवाच यत्र क्व वाथ वत्स्यामि सार्वभौम तवाज्ञया ।
लक्षये तत्र तत्रापि त्वाम् आत्तेषुशरासनम्
0 kaliruvāca yatra kva vātha vatsyāmi sārvabhauma tavājñayā |
lakṣaye tatra tatrāpi tvām ātteṣuśarāsanam
01.17.037
तन् मे धर्मभृतां श्रेष्ठ स्थानं निर्देष्टुम् अर्हसि ।
यत्रैव नियतो वत्स्य आतिष्ठंस्ते ऽनुशासनम्
tan me dharmabhṛtāṃ śreṣṭha sthānaṃ nirdeṣṭum arhasi |
yatraiva niyato vatsya ātiṣṭhaṃste 'nuśāsanam
01.17.038
0 सूत उवाच अभ्यर्थितस्तदा तस्मै स्थानानि कलये ददौ ।
द्यूतं पानं स्त्रियः सूना यत्राधर्मश्चतुर्विधः
0 sūta uvāca abhyarthitastadā tasmai sthānāni kalaye dadau |
dyūtaṃ pānaṃ striyaḥ sūnā yatrādharmaścaturvidhaḥ
01.17.039
पुनश्च याचमानाय जातरूपम् अदात् प्रभुः ।
ततो ऽनृतं मदं कामं रजो वैरं च पञ्चमम्
punaśca yācamānāya jātarūpam adāt prabhuḥ |
tato 'nṛtaṃ madaṃ kāmaṃ rajo vairaṃ ca pañcamam
01.17.040
अमूनि पञ्च स्थानानि ह्यधर्मप्रभवः कलिः ।
औत्तरेयेण दत्तानि न्यवसत् तन्निदेशकृत्
amūni pañca sthānāni hyadharmaprabhavaḥ kaliḥ |
auttareyeṇa dattāni nyavasat tannideśakṛt
01.17.041
अथैतानि न सेवेत बुभूषुः पुरुषः क्वचित् ।
विशेषतो धर्मशीलो राजा लोकपतिर्गुरुः
athaitāni na seveta bubhūṣuḥ puruṣaḥ kvacit |
viśeṣato dharmaśīlo rājā lokapatirguruḥ
01.17.042
वृषस्य नष्टांस्त्रीन् पादान् तपः शौचं दयाम् इति ।
प्रतिसन्दध आश्वास्य महीं च समवर्धयत्
vṛṣasya naṣṭāṃstrīn pādān tapaḥ śaucaṃ dayām iti |
pratisandadha āśvāsya mahīṃ ca samavardhayat
01.17.043
स एष एतर्ह्यध्यास्त आसनं पार्थिवोचितम् ।
पितामहेनोपन्यस्तं राज्ञारण्यं विविक्षता
sa eṣa etarhyadhyāsta āsanaṃ pārthivocitam |
pitāmahenopanyastaṃ rājñāraṇyaṃ vivikṣatā
01.17.044
आस्ते ऽधुना स राजर्षिः कौरवेन्द्रश्रियोल्लसन् ।
गजाह्वये महाभागश्चक्रवर्ती बृहच्छ्रवाः
āste 'dhunā sa rājarṣiḥ kauravendraśriyollasan |
gajāhvaye mahābhāgaścakravartī bṛhacchravāḥ
01.17.045
इत्थम्भूतानुभावो ऽयम् अभिमन्युसुतो नृपः ।
यस्य पालयतः क्षौणीं यूयं सत्राय दीक्षिताः
itthambhūtānubhāvo 'yam abhimanyusuto nṛpaḥ |
yasya pālayataḥ kṣauṇīṃ yūyaṃ satrāya dīkṣitāḥ
Chapter 1.18
01.18.001
0 सूत उवाच यो वै द्रौण्यस्त्रविप्लुष्टो न मातुरुदरे मृतः ।
अनुग्रहाद्भगवतः कृष्णस्याद्भुतकर्मणः
0 sūta uvāca yo vai drauṇyastravipluṣṭo na māturudare mṛtaḥ |
anugrahādbhagavataḥ kṛṣṇasyādbhutakarmaṇaḥ
01.18.002
ब्रह्मकोपोत्थिताद्यस्तु तक्षकात् प्राणविप्लवात् ।
न सम्मुमोहोरुभयाद्भगवत्यर्पिताशयः
brahmakopotthitādyastu takṣakāt prāṇaviplavāt |
na sammumohorubhayādbhagavatyarpitāśayaḥ
01.18.003
उत्सृज्य सर्वतः सङ्गं विज्ञाताजितसंस्थितिः ।
वैयासकेर्जहौ शिष्यो गङ्गायां स्वं कलेवरम्
utsṛjya sarvataḥ saṅgaṃ vijñātājitasaṃsthitiḥ |
vaiyāsakerjahau śiṣyo gaṅgāyāṃ svaṃ kalevaram
01.18.004
नोत्तमश्लोकवार्तानां जुषतां तत्कथामृतम् ।
स्यात् सम्भ्रमो ऽन्तकाले ऽपि स्मरतां तत्पदाम्बुजम्
nottamaślokavārtānāṃ juṣatāṃ tatkathāmṛtam |
syāt sambhramo 'ntakāle 'pi smaratāṃ tatpadāmbujam
01.18.005
तावत् कलिर्न प्रभवेत् प्रविष्टो ऽपीह सर्वतः ।
यावदीशो महान् उर्व्याम् आभिमन्यव एकराट्
tāvat kalirna prabhavet praviṣṭo 'pīha sarvataḥ |
yāvadīśo mahān urvyām ābhimanyava ekarāṭ
01.18.006
यस्मिन्न् अहनि यर्ह्येव भगवान् उत्ससर्ज गाम् ।
तदैवेहानुवृत्तो ऽसावधर्मप्रभवः कलिः
yasminn ahani yarhyeva bhagavān utsasarja gām |
tadaivehānuvṛtto 'sāvadharmaprabhavaḥ kaliḥ
01.18.007
नानुद्वेष्टि कलिं सम्राट् सारङ्ग इव सारभुक् ।
कुशलान्याशु सिद्ध्यन्ति नेतराणि कृतानि यत्
nānudveṣṭi kaliṃ samrāṭ sāraṅga iva sārabhuk |
kuśalānyāśu siddhyanti netarāṇi kṛtāni yat
01.18.008
किं नु बालेषु शूरेण कलिना धीरभीरुणा ।
अप्रमत्तः प्रमत्तेषु यो वृको नृषु वर्तते
kiṃ nu bāleṣu śūreṇa kalinā dhīrabhīruṇā |
apramattaḥ pramatteṣu yo vṛko nṛṣu vartate
01.18.009
उपवर्णितम् एतद्वः पुण्यं पारीक्षितं मया ।
वासुदेवकथोपेतम् आख्यानं यदपृच्छत
upavarṇitam etadvaḥ puṇyaṃ pārīkṣitaṃ mayā |
vāsudevakathopetam ākhyānaṃ yadapṛcchata
01.18.010
या याः कथा भगवतः कथनीयोरुकर्मणः ।
गुणकर्माश्रयाः पुम्भिः संसेव्यास्ता बुभूषुभिः
yā yāḥ kathā bhagavataḥ kathanīyorukarmaṇaḥ |
guṇakarmāśrayāḥ pumbhiḥ saṃsevyāstā bubhūṣubhiḥ
01.18.011
0 ऋषय ऊचुः सूत जीव समाः सौम्य शाश्वतीर्विशदं यशः ।
यस्त्वं शंससि कृष्णस्य मर्त्यानाम् अमृतं हि नः
0 ṛṣaya ūcuḥ sūta jīva samāḥ saumya śāśvatīrviśadaṃ yaśaḥ |
yastvaṃ śaṃsasi kṛṣṇasya martyānām amṛtaṃ hi naḥ
01.18.012
कर्मण्यस्मिन्न् अनाश्वासे धूमधूम्रात्मनां भवान् ।
आपाययति गोविन्द पादपद्मासवं मधु
karmaṇyasminn anāśvāse dhūmadhūmrātmanāṃ bhavān |
āpāyayati govinda pādapadmāsavaṃ madhu
01.18.013
तुलयाम लवेनापि न स्वर्गं नापुनर्भवम् ।
भगवत्सङ्गिसङ्गस्य मर्त्यानां किम् उताशिषः
tulayāma lavenāpi na svargaṃ nāpunarbhavam |
bhagavatsaṅgisaṅgasya martyānāṃ kim utāśiṣaḥ
01.18.014
को नाम तृप्येद्रसवित् कथायां महत्तमैकान्तपरायणस्य ।
नान्तं गुणानाम् अगुणस्य जग्मुर् योगेश्वरा ये भवपाद्ममुख्याः
ko nāma tṛpyedrasavit kathāyāṃ mahattamaikāntaparāyaṇasya |
nāntaṃ guṇānām aguṇasya jagmur yogeśvarā ye bhavapādmamukhyāḥ
01.18.015
तन् नो भवान् वै भगवत्प्रधानो महत्तमैकान्तपरायणस्य ।
हरेरुदारं चरितं विशुद्धं शुश्रूषतां नो वितनोतु विद्वन्
tan no bhavān vai bhagavatpradhāno mahattamaikāntaparāyaṇasya |
harerudāraṃ caritaṃ viśuddhaṃ śuśrūṣatāṃ no vitanotu vidvan
01.18.016
स वै महाभागवतः परीक्षिद् येनापवर्गाख्यम् अदभ्रबुद्धिः ।
ज्ञानेन वैयासकिशब्दितेन भेजे खगेन्द्रध्वजपादमूलम्
sa vai mahābhāgavataḥ parīkṣid yenāpavargākhyam adabhrabuddhiḥ |
jñānena vaiyāsakiśabditena bheje khagendradhvajapādamūlam
01.18.017
तन् नः परं पुण्यम् असंवृतार्थम् आख्यानम् अत्यद्भुतयोगनिष्ठम् ।
आख्याह्यनन्ताचरितोपपन्नं पारीक्षितं भागवताभिरामम्
tan naḥ paraṃ puṇyam asaṃvṛtārtham ākhyānam atyadbhutayoganiṣṭham |
ākhyāhyanantācaritopapannaṃ pārīkṣitaṃ bhāgavatābhirāmam
01.18.018
0 सूत उवाच अहो वयं जन्मभृतो ऽद्य हास्म वृद्धानुवृत्त्यापि विलोमजाताः ।
दौष्कुल्यम् आधिं विधुनोति शीघ्रं महत्तमानाम् अभिधानयोगः
0 sūta uvāca aho vayaṃ janmabhṛto 'dya hāsma vṛddhānuvṛttyāpi vilomajātāḥ |
dauṣkulyam ādhiṃ vidhunoti śīghraṃ mahattamānām abhidhānayogaḥ
01.18.019
कुतः पुनर्गृणतो नाम तस्य महत्तमैकान्तपरायणस्य ।
यो ऽनन्तशक्तिर्भगवान् अनन्तो महद्गुणत्वाद्यम् अनन्तम् आहुः
kutaḥ punargṛṇato nāma tasya mahattamaikāntaparāyaṇasya |
yo 'nantaśaktirbhagavān ananto mahadguṇatvādyam anantam āhuḥ
01.18.020
एतावतालं ननु सूचितेन गुणैरसाम्यानतिशायनस्य ।
हित्वेतरान् प्रार्थयतो विभूतिर् यस्याङ्घ्रिरेणुं जुषते ऽनभीप्सोः
etāvatālaṃ nanu sūcitena guṇairasāmyānatiśāyanasya |
hitvetarān prārthayato vibhūtir yasyāṅghrireṇuṃ juṣate 'nabhīpsoḥ
01.18.021
अथापि यत्पादनखावसृष्टं जगद्विरिञ्चोपहृतार्हणाम्भः ।
सेशं पुनात्यन्यतमो मुकुन्दात् को नाम लोके भगवत्पदार्थः
athāpi yatpādanakhāvasṛṣṭaṃ jagadviriñcopahṛtārhaṇāmbhaḥ |
seśaṃ punātyanyatamo mukundāt ko nāma loke bhagavatpadārthaḥ
01.18.022
यत्रानुरक्ताः सहसैव धीरा व्यपोह्य देहादिषु सङ्गम् ऊढम् ।
व्रजन्ति तत् पारमहंस्यम् अन्त्यं यस्मिन्न् अहिंसोपशमः स्वधर्मः
yatrānuraktāḥ sahasaiva dhīrā vyapohya dehādiṣu saṅgam ūḍham |
vrajanti tat pāramahaṃsyam antyaṃ yasminn ahiṃsopaśamaḥ svadharmaḥ
01.18.023
अहं हि पृष्टो ऽर्यमणो भवद्भिर् आचक्ष आत्मावगमो ऽत्र यावान् ।
नभः पतन्त्यात्मसमं पतत्त्रिणस् तथा समं विष्णुगतिं विपश्चितः
ahaṃ hi pṛṣṭo 'ryamaṇo bhavadbhir ācakṣa ātmāvagamo 'tra yāvān |
nabhaḥ patantyātmasamaṃ patattriṇas tathā samaṃ viṣṇugatiṃ vipaścitaḥ
01.18.024
एकदा धनुरुद्यम्य विचरन् मृगयां वने ।
मृगान् अनुगतः श्रान्तः क्षुधितस्तृषितो भृशम्
ekadā dhanurudyamya vicaran mṛgayāṃ vane |
mṛgān anugataḥ śrāntaḥ kṣudhitastṛṣito bhṛśam
01.18.025
जलाशयम् अचक्षाणः प्रविवेश तम् आश्रमम् ।
ददर्श मुनिम् आसीनं शान्तं मीलितलोचनम्
jalāśayam acakṣāṇaḥ praviveśa tam āśramam |
dadarśa munim āsīnaṃ śāntaṃ mīlitalocanam
01.18.026
प्रतिरुद्धेन्द्रियप्राण मनोबुद्धिम् उपारतम् ।
स्थानत्रयात् परं प्राप्तं ब्रह्मभूतम् अविक्रियम्
pratiruddhendriyaprāṇa manobuddhim upāratam |
sthānatrayāt paraṃ prāptaṃ brahmabhūtam avikriyam
01.18.027
विप्रकीर्णजटाच्छन्नं रौरवेणाजिनेन च ।
विशुष्यत्तालुरुदकं तथाभूतम् अयाचत
viprakīrṇajaṭācchannaṃ rauraveṇājinena ca |
viśuṣyattālurudakaṃ tathābhūtam ayācata
01.18.028
अलब्धतृणभूम्यादिरसम्प्राप्तार्घ्यसूनृतः ।
अवज्ञातम् इवात्मानं मन्यमानश्चुकोप ह
alabdhatṛṇabhūmyādirasamprāptārghyasūnṛtaḥ |
avajñātam ivātmānaṃ manyamānaścukopa ha
01.18.029
अभूतपूर्वः सहसा क्षुत्तृड्भ्याम् अर्दितात्मनः ।
ब्राह्मणं प्रत्यभूद्ब्रह्मन् मत्सरो मन्युरेव च
abhūtapūrvaḥ sahasā kṣuttṛḍbhyām arditātmanaḥ |
brāhmaṇaṃ pratyabhūdbrahman matsaro manyureva ca
01.18.030
स तु ब्रह्मऋषेरंसे गतासुम् उरगं रुषा ।
विनिर्गच्छन् धनुष्कोट्या निधाय पुरम् आगतः
sa tu brahmaṛṣeraṃse gatāsum uragaṃ ruṣā |
vinirgacchan dhanuṣkoṭyā nidhāya puram āgataḥ
01.18.031
एष किं निभृताशेष करणो मीलितेक्षणः ।
मृषासमाधिराहोस्वित् किं नु स्यात् क्षत्रबन्धुभिः
eṣa kiṃ nibhṛtāśeṣa karaṇo mīlitekṣaṇaḥ |
mṛṣāsamādhirāhosvit kiṃ nu syāt kṣatrabandhubhiḥ
01.18.032
तस्य पुत्रो ऽतितेजस्वी विहरन् बालको ऽर्भकैः ।
राज्ञाघं प्रापितं तातं श्रुत्वा तत्रेदम् अब्रवीत्
tasya putro 'titejasvī viharan bālako 'rbhakaiḥ |
rājñāghaṃ prāpitaṃ tātaṃ śrutvā tatredam abravīt
01.18.033
अहो अधर्मः पालानां पीव्नां बलिभुजाम् इव ।
स्वामिन्यघं यद्दासानां द्वारपानां शुनाम् इव
aho adharmaḥ pālānāṃ pīvnāṃ balibhujām iva |
svāminyaghaṃ yaddāsānāṃ dvārapānāṃ śunām iva
01.18.034
ब्राह्मणैः क्षत्रबन्धुर्हि गृहपालो निरूपितः ।
स कथं तद्गृहे द्वाःस्थः सभाण्डं भोक्तुम् अर्हति
brāhmaṇaiḥ kṣatrabandhurhi gṛhapālo nirūpitaḥ |
sa kathaṃ tadgṛhe dvāḥsthaḥ sabhāṇḍaṃ bhoktum arhati
01.18.035
कृष्णे गते भगवति शास्तर्युत्पथगामिनाम् ।
तद्भिन्नसेतून् अद्याहं शास्मि पश्यत मे बलम्
kṛṣṇe gate bhagavati śāstaryutpathagāminām |
tadbhinnasetūn adyāhaṃ śāsmi paśyata me balam
01.18.036
इत्युक्त्वा रोषताम्राक्षो वयस्यान् ऋषिबालकः ।
कौशिक्याप उपस्पृश्य वाग्वज्रं विससर्ज ह
ityuktvā roṣatāmrākṣo vayasyān ṛṣibālakaḥ |
kauśikyāpa upaspṛśya vāgvajraṃ visasarja ha
01.18.037
इति लङ्घितमर्यादं तक्षकः सप्तमे ऽहनि ।
दङ्क्ष्यति स्म कुलाङ्गारं चोदितो मे ततद्रुहम्
iti laṅghitamaryādaṃ takṣakaḥ saptame 'hani |
daṅkṣyati sma kulāṅgāraṃ codito me tatadruham
01.18.038
ततो ऽभ्येत्याश्रमं बालो गले सर्पकलेवरम् ।
पितरं वीक्ष्य दुःखार्तो मुक्तकण्ठो रुरोद ह
tato 'bhyetyāśramaṃ bālo gale sarpakalevaram |
pitaraṃ vīkṣya duḥkhārto muktakaṇṭho ruroda ha
01.18.039
स वा आङ्गिरसो ब्रह्मन् श्रुत्वा सुतविलापनम् ।
उन्मील्य शनकैर्नेत्रे दृष्ट्वा चांसे मृतोरगम्
sa vā āṅgiraso brahman śrutvā sutavilāpanam |
unmīlya śanakairnetre dṛṣṭvā cāṃse mṛtoragam
01.18.040
विसृज्य तं च पप्रच्छ वत्स कस्माद्धि रोदिषि ।
केन वा ते ऽपकृतम् इत्युक्तः स न्यवेदयत्
visṛjya taṃ ca papraccha vatsa kasmāddhi rodiṣi |
kena vā te 'pakṛtam ityuktaḥ sa nyavedayat
01.18.041
निशम्य शप्तम् अतदर्हं नरेन्द्रं स ब्राह्मणो नात्मजम् अभ्यनन्दत् ।
अहो बतांहो महदद्य ते कृतम् अल्पीयसि द्रोह उरुर्दमो धृतः
niśamya śaptam atadarhaṃ narendraṃ sa brāhmaṇo nātmajam abhyanandat |
aho batāṃho mahadadya te kṛtam alpīyasi droha ururdamo dhṛtaḥ
01.18.042
न वै नृभिर्नरदेवं पराख्यं सम्मातुम् अर्हस्यविपक्वबुद्धे ।
यत्तेजसा दुर्विषहेण गुप्ता विन्दन्ति भद्राण्यकुतोभयाः प्रजाः
na vai nṛbhirnaradevaṃ parākhyaṃ sammātum arhasyavipakvabuddhe |
yattejasā durviṣaheṇa guptā vindanti bhadrāṇyakutobhayāḥ prajāḥ
01.18.043
अलक्ष्यमाणे नरदेवनाम्नि रथाङ्गपाणावयम् अङ्ग लोकः ।
तदा हि चौरप्रचुरो विनङ्क्ष्यत्यरक्ष्यमाणो ऽविवरूथवत् क्षणात्
alakṣyamāṇe naradevanāmni rathāṅgapāṇāvayam aṅga lokaḥ |
tadā hi caurapracuro vinaṅkṣyatyarakṣyamāṇo 'vivarūthavat kṣaṇāt
01.18.044
तदद्य नः पापम् उपैत्यनन्वयं यन् नष्टनाथस्य वसोर्विलुम्पकात् ।
परस्परं घ्नन्ति शपन्ति वृञ्जते पशून् स्त्रियो ऽर्थान् पुरुदस्यवो जनाः
tadadya naḥ pāpam upaityananvayaṃ yan naṣṭanāthasya vasorvilumpakāt |
parasparaṃ ghnanti śapanti vṛñjate paśūn striyo 'rthān purudasyavo janāḥ
01.18.045
तदार्यधर्मः प्रविलीयते नृणां वर्णाश्रमाचारयुतस्त्रयीमयः ।
ततो ऽर्थकामाभिनिवेशितात्मनां शुनां कपीनाम् इव वर्णसङ्करः
tadāryadharmaḥ pravilīyate nṛṇāṃ varṇāśramācārayutastrayīmayaḥ |
tato 'rthakāmābhiniveśitātmanāṃ śunāṃ kapīnām iva varṇasaṅkaraḥ
01.18.046
धर्मपालो नरपतिः स तु सम्राड्बृहच्छ्रवाः ।
साक्षान् महाभागवतो राजर्षिर्हयमेधयाट् ।
क्षुत्तृट्श्रमयुतो दीनो नैवास्मच् छापम् अर्हति
dharmapālo narapatiḥ sa tu samrāḍbṛhacchravāḥ |
sākṣān mahābhāgavato rājarṣirhayamedhayāṭ |
kṣuttṛṭśramayuto dīno naivāsmac chāpam arhati
01.18.047
अपापेषु स्वभृत्येषु बालेनापक्वबुद्धिना ।
पापं कृतं तद्भगवान् सर्वात्मा क्षन्तुम् अर्हति
apāpeṣu svabhṛtyeṣu bālenāpakvabuddhinā |
pāpaṃ kṛtaṃ tadbhagavān sarvātmā kṣantum arhati
01.18.048
तिरस्कृता विप्रलब्धाः शप्ताः क्षिप्ता हता अपि ।
नास्य तत् प्रतिकुर्वन्ति तद्भक्ताः प्रभवो ऽपि हि
tiraskṛtā vipralabdhāḥ śaptāḥ kṣiptā hatā api |
nāsya tat pratikurvanti tadbhaktāḥ prabhavo 'pi hi
01.18.049
इति पुत्रकृताघेन सो ऽनुतप्तो महामुनिः ।
स्वयं विप्रकृतो राज्ञा नैवाघं तदचिन्तयत्
iti putrakṛtāghena so 'nutapto mahāmuniḥ |
svayaṃ viprakṛto rājñā naivāghaṃ tadacintayat
01.18.050
प्रायशः साधवो लोके परैर्द्वन्द्वेषु योजिताः ।
न व्यथन्ति न हृष्यन्ति यत आत्मागुणाश्रयः
prāyaśaḥ sādhavo loke parairdvandveṣu yojitāḥ |
na vyathanti na hṛṣyanti yata ātmāguṇāśrayaḥ
Chapter 1.19
01.19.001
0 सूत उवाच महीपतिस्त्वथ तत्कर्म गर्ह्यं विचिन्तयन्न् आत्मकृतं सुदुर्मनाः ।
अहो मया नीचम् अनार्यवत् कृतं निरागसि ब्रह्मणि गूढतेजसि
0 sūta uvāca mahīpatistvatha tatkarma garhyaṃ vicintayann ātmakṛtaṃ sudurmanāḥ |
aho mayā nīcam anāryavat kṛtaṃ nirāgasi brahmaṇi gūḍhatejasi
01.19.002
ध्रुवं ततो मे कृतदेवहेलनाद् दुरत्ययं व्यसनं नातिदीर्घात् ।
तदस्तु कामं ह्यघनिष्कृताय मे यथा न कुर्यां पुनरेवम् अद्धा
dhruvaṃ tato me kṛtadevahelanād duratyayaṃ vyasanaṃ nātidīrghāt |
tadastu kāmaṃ hyaghaniṣkṛtāya me yathā na kuryāṃ punarevam addhā
01.19.003
अद्यैव राज्यं बलम् ऋद्धकोशं प्रकोपितब्रह्मकुलानलो मे ।
दहत्वभद्रस्य पुनर्न मे ऽभूत् पापीयसी धीर्द्विजदेवगोभ्यः
adyaiva rājyaṃ balam ṛddhakośaṃ prakopitabrahmakulānalo me |
dahatvabhadrasya punarna me 'bhūt pāpīyasī dhīrdvijadevagobhyaḥ
01.19.004
स चिन्तयन्न् इत्थम् अथाशृणोद्यथा मुनेः सुतोक्तो निरृतिस्तक्षकाख्यः ।
स साधु मेने न चिरेण तक्षका नलं प्रसक्तस्य विरक्तिकारणम्
sa cintayann ittham athāśṛṇodyathā muneḥ sutokto nirṛtistakṣakākhyaḥ |
sa sādhu mene na cireṇa takṣakā nalaṃ prasaktasya viraktikāraṇam
01.19.005
अथो विहायेमम् अमुं च लोकं विमर्शितौ हेयतया पुरस्तात् ।
कृष्णाङ्घ्रिसेवाम् अधिमन्यमान उपाविशत् प्रायम् अमर्त्यनद्याम्
atho vihāyemam amuṃ ca lokaṃ vimarśitau heyatayā purastāt |
kṛṣṇāṅghrisevām adhimanyamāna upāviśat prāyam amartyanadyām
01.19.006
या वै लसच्छ्रीतुलसीविमिश्र कृष्णाङ्घ्रिरेण्वभ्यधिकाम्बुनेत्री ।
पुनाति लोकान् उभयत्र सेशान् कस्तां न सेवेत मरिष्यमाणः
yā vai lasacchrītulasīvimiśra kṛṣṇāṅghrireṇvabhyadhikāmbunetrī |
punāti lokān ubhayatra seśān kastāṃ na seveta mariṣyamāṇaḥ
01.19.007
इति व्यवच्छिद्य स पाण्डवेयः प्रायोपवेशं प्रति विष्णुपद्याम् ।
दधौ मुकुन्दाङ्घ्रिम् अनन्यभावो मुनिव्रतो मुक्तसमस्तसङ्गः
iti vyavacchidya sa pāṇḍaveyaḥ prāyopaveśaṃ prati viṣṇupadyām |
dadhau mukundāṅghrim ananyabhāvo munivrato muktasamastasaṅgaḥ
01.19.008
तत्रोपजग्मुर्भुवनं पुनाना महानुभावा मुनयः सशिष्याः ।
प्रायेण तीर्थाभिगमापदेशैः स्वयं हि तीर्थानि पुनन्ति सन्तः
tatropajagmurbhuvanaṃ punānā mahānubhāvā munayaḥ saśiṣyāḥ |
prāyeṇa tīrthābhigamāpadeśaiḥ svayaṃ hi tīrthāni punanti santaḥ
01.19.009
अत्रिर्वसिष्ठश्च्यवनः शरद्वान् अरिष्टनेमिर्भृगुरङ्गिराश्च ।
पराशरो गाधिसुतो ऽथ राम उतथ्य इन्द्रप्रमदेध्मवाहौ
atrirvasiṣṭhaścyavanaḥ śaradvān ariṣṭanemirbhṛguraṅgirāśca |
parāśaro gādhisuto 'tha rāma utathya indrapramadedhmavāhau
01.19.010
मेधातिथिर्देवल आर्ष्टिषेणो भारद्वाजो गौतमः पिप्पलादः ।
मैत्रेय और्वः कवषः कुम्भयोनिर् द्वैपायनो भगवान् नारदश्च
medhātithirdevala ārṣṭiṣeṇo bhāradvājo gautamaḥ pippalādaḥ |
maitreya aurvaḥ kavaṣaḥ kumbhayonir dvaipāyano bhagavān nāradaśca
01.19.011
अन्ये च देवर्षिब्रह्मर्षिवर्या राजर्षिवर्या अरुणादयश्च ।
नानार्षेयप्रवरान् समेतान् अभ्यर्च्य राजा शिरसा ववन्दे
anye ca devarṣibrahmarṣivaryā rājarṣivaryā aruṇādayaśca |
nānārṣeyapravarān sametān abhyarcya rājā śirasā vavande
01.19.012
सुखोपविष्टेष्वथ तेषु भूयः कृतप्रणामः स्वचिकीर्षितं यत् ।
विज्ञापयाम् आस विविक्तचेता उपस्थितो ऽग्रे ऽभिगृहीतपाणिः
sukhopaviṣṭeṣvatha teṣu bhūyaḥ kṛtapraṇāmaḥ svacikīrṣitaṃ yat |
vijñāpayām āsa viviktacetā upasthito 'gre 'bhigṛhītapāṇiḥ
01.19.013
0 राजोवाच अहो वयं धन्यतमा नृपाणां महत्तमानुग्रहणीयशीलाः ।
राज्ञां कुलं ब्राह्मणपादशौचाद् दूराद्विसृष्टं बत गर्ह्यकर्म
0 rājovāca aho vayaṃ dhanyatamā nṛpāṇāṃ mahattamānugrahaṇīyaśīlāḥ |
rājñāṃ kulaṃ brāhmaṇapādaśaucād dūrādvisṛṣṭaṃ bata garhyakarma
01.19.014
तस्यैव मे ऽघस्य परावरेशो व्यासक्तचित्तस्य गृहेष्वभीक्ष्णम् ।
निर्वेदमूलो द्विजशापरूपो यत्र प्रसक्तो भयम् आशु धत्ते
tasyaiva me 'ghasya parāvareśo vyāsaktacittasya gṛheṣvabhīkṣṇam |
nirvedamūlo dvijaśāparūpo yatra prasakto bhayam āśu dhatte
01.19.015
तं मोपयातं प्रतियन्तु विप्रा गङ्गा च देवी धृतचित्तम् ईशे ।
द्विजोपसृष्टः कुहकस्तक्षको वा दशत्वलं गायत विष्णुगाथाः
taṃ mopayātaṃ pratiyantu viprā gaṅgā ca devī dhṛtacittam īśe |
dvijopasṛṣṭaḥ kuhakastakṣako vā daśatvalaṃ gāyata viṣṇugāthāḥ
01.19.016
पुनश्च भूयाद्भगवत्यनन्ते रतिः प्रसङ्गश्च तदाश्रयेषु ।
महत्सु यां याम् उपयामि सृष्टिं मैत्र्यस्तु सर्वत्र नमो द्विजेभ्यः
punaśca bhūyādbhagavatyanante ratiḥ prasaṅgaśca tadāśrayeṣu |
mahatsu yāṃ yām upayāmi sṛṣṭiṃ maitryastu sarvatra namo dvijebhyaḥ
01.19.017
इति स्म राजाध्यवसाययुक्तः प्राचीनमूलेषु कुशेषु धीरः ।
उदङ्मुखो दक्षिणकूल आस्ते समुद्रपत्न्याः स्वसुतन्यस्तभारः
iti sma rājādhyavasāyayuktaḥ prācīnamūleṣu kuśeṣu dhīraḥ |
udaṅmukho dakṣiṇakūla āste samudrapatnyāḥ svasutanyastabhāraḥ
01.19.018
एवं च तस्मिन् नरदेवदेवे प्रायोपविष्टे दिवि देवसङ्घाः ।
प्रशस्य भूमौ व्यकिरन् प्रसूनैर् मुदा मुहुर्दुन्दुभयश्च नेदुः
evaṃ ca tasmin naradevadeve prāyopaviṣṭe divi devasaṅghāḥ |
praśasya bhūmau vyakiran prasūnair mudā muhurdundubhayaśca neduḥ
01.19.019
महर्षयो वै समुपागता ये प्रशस्य साध्वित्यनुमोदमानाः ।
ऊचुः प्रजानुग्रहशीलसारा यदुत्तमश्लोकगुणाभिरूपम्
maharṣayo vai samupāgatā ye praśasya sādhvityanumodamānāḥ |
ūcuḥ prajānugrahaśīlasārā yaduttamaślokaguṇābhirūpam
01.19.020
न वा इदं राजर्षिवर्य चित्रं भवत्सु कृष्णं समनुव्रतेषु ।
ये ऽध्यासनं राजकिरीटजुष्टं सद्यो जहुर्भगवत्पार्श्वकामाः
na vā idaṃ rājarṣivarya citraṃ bhavatsu kṛṣṇaṃ samanuvrateṣu |
ye 'dhyāsanaṃ rājakirīṭajuṣṭaṃ sadyo jahurbhagavatpārśvakāmāḥ
01.19.021
सर्वे वयं तावदिहास्महे ऽथ कलेवरं यावदसौ विहाय ।
लोकं परं विरजस्कं विशोकं यास्यत्ययं भागवतप्रधानः
sarve vayaṃ tāvadihāsmahe 'tha kalevaraṃ yāvadasau vihāya |
lokaṃ paraṃ virajaskaṃ viśokaṃ yāsyatyayaṃ bhāgavatapradhānaḥ
01.19.022
आश्रुत्य तदृषिगणवचः परीक्षित् समं मधुच्युद्गुरु चाव्यलीकम् ।
आभाषतैनान् अभिनन्द्य युक्तान् शुश्रूषमाणश्चरितानि विष्णोः
āśrutya tadṛṣigaṇavacaḥ parīkṣit samaṃ madhucyudguru cāvyalīkam |
ābhāṣatainān abhinandya yuktān śuśrūṣamāṇaścaritāni viṣṇoḥ
01.19.023
समागताः सर्वत एव सर्वे वेदा यथा मूर्तिधरास्त्रिपृष्ठे ।
नेहाथ नामुत्र च कश्चनार्थ ऋते परानुग्रहम् आत्मशीलम्
samāgatāḥ sarvata eva sarve vedā yathā mūrtidharāstripṛṣṭhe |
nehātha nāmutra ca kaścanārtha ṛte parānugraham ātmaśīlam
01.19.024
ततश्च वः पृच्छ्यम् इमं विपृच्छे विश्रभ्य विप्रा इति कृत्यतायाम् ।
सर्वात्मना म्रियमाणैश्च कृत्यं शुद्धं च तत्रामृशताभियुक्ताः
tataśca vaḥ pṛcchyam imaṃ vipṛcche viśrabhya viprā iti kṛtyatāyām |
sarvātmanā mriyamāṇaiśca kṛtyaṃ śuddhaṃ ca tatrāmṛśatābhiyuktāḥ
01.19.025
तत्राभवद्भगवान् व्यासपुत्रो यदृच्छया गाम् अटमानो ऽनपेक्षः ।
अलक्ष्यलिङ्गो निजलाभतुष्टो वृतश्च बालैरवधूतवेषः
tatrābhavadbhagavān vyāsaputro yadṛcchayā gām aṭamāno 'napekṣaḥ |
alakṣyaliṅgo nijalābhatuṣṭo vṛtaśca bālairavadhūtaveṣaḥ
01.19.026
तं द्व्यष्टवर्षं सुकुमारपाद करोरुबाह्वंसकपोलगात्रम् ।
चार्वायताक्षोन्नसतुल्यकर्ण सुभ्र्वाननं कम्बुसुजातकण्ठम्
taṃ dvyaṣṭavarṣaṃ sukumārapāda karorubāhvaṃsakapolagātram |
cārvāyatākṣonnasatulyakarṇa subhrvānanaṃ kambusujātakaṇṭham
01.19.027
निगूढजत्रुं पृथुतुङ्गवक्षसम् आवर्तनाभिं वलिवल्गूदरं च ।
दिगम्बरं वक्त्रविकीर्णकेशं प्रलम्बबाहुं स्वमरोत्तमाभम्
nigūḍhajatruṃ pṛthutuṅgavakṣasam āvartanābhiṃ valivalgūdaraṃ ca |
digambaraṃ vaktravikīrṇakeśaṃ pralambabāhuṃ svamarottamābham
01.19.028
श्यामं सदापीव्यवयोऽङ्गलक्ष्म्या स्त्रीणां मनोज्ञं रुचिरस्मितेन ।
प्रत्युत्थितास्ते मुनयः स्वासनेभ्यस् तल्लक्षणज्ञा अपि गूढवर्चसम्
śyāmaṃ sadāpīvyavayo'ṅgalakṣmyā strīṇāṃ manojñaṃ rucirasmitena |
pratyutthitāste munayaḥ svāsanebhyas tallakṣaṇajñā api gūḍhavarcasam
01.19.029
स विष्णुरातो ऽतिथय आगताय तस्मै सपर्यां शिरसाजहार ।
ततो निवृत्ता ह्यबुधाः स्त्रियो ऽर्भका महासने सोपविवेश पूजितः
sa viṣṇurāto 'tithaya āgatāya tasmai saparyāṃ śirasājahāra |
tato nivṛttā hyabudhāḥ striyo 'rbhakā mahāsane sopaviveśa pūjitaḥ
01.19.030
स संवृतस्तत्र महान् महीयसां ब्रह्मर्षिराजर्षिदेवर्षिसङ्घैः ।
व्यरोचतालं भगवान् यथेन्दुर् ग्रहर्क्षतारानिकरैः परीतः
sa saṃvṛtastatra mahān mahīyasāṃ brahmarṣirājarṣidevarṣisaṅghaiḥ |
vyarocatālaṃ bhagavān yathendur graharkṣatārānikaraiḥ parītaḥ
01.19.031
प्रशान्तम् आसीनम् अकुण्ठमेधसं मुनिं नृपो भागवतो ऽभ्युपेत्य ।
प्रणम्य मूर्ध्नावहितः कृताञ्जलिर् नत्वा गिरा सूनृतयान्वपृच्छत्
praśāntam āsīnam akuṇṭhamedhasaṃ muniṃ nṛpo bhāgavato 'bhyupetya |
praṇamya mūrdhnāvahitaḥ kṛtāñjalir natvā girā sūnṛtayānvapṛcchat
01.19.032
0 परीक्षिदुवाच अहो अद्य वयं ब्रह्मन् सत्सेव्याः क्षत्रबन्धवः ।
कृपयातिथिरूपेण भवद्भिस्तीर्थकाः कृताः
0 parīkṣiduvāca aho adya vayaṃ brahman satsevyāḥ kṣatrabandhavaḥ |
kṛpayātithirūpeṇa bhavadbhistīrthakāḥ kṛtāḥ
01.19.033
येषां संस्मरणात् पुंसां सद्यः शुद्ध्यन्ति वै गृहाः ।
किं पुनर्दर्शनस्पर्श पादशौचासनादिभिः
yeṣāṃ saṃsmaraṇāt puṃsāṃ sadyaḥ śuddhyanti vai gṛhāḥ |
kiṃ punardarśanasparśa pādaśaucāsanādibhiḥ
01.19.034
सान्निध्यात् ते महायोगिन् पातकानि महान्त्यपि ।
सद्यो नश्यन्ति वै पुंसां विष्णोरिव सुरेतराः
sānnidhyāt te mahāyogin pātakāni mahāntyapi |
sadyo naśyanti vai puṃsāṃ viṣṇoriva suretarāḥ
01.19.035
अपि मे भगवान् प्रीतः कृष्णः पाण्डुसुतप्रियः ।
पैतृष्वसेयप्रीत्यर्थं तद्गोत्रस्यात्तबान्धवः
api me bhagavān prītaḥ kṛṣṇaḥ pāṇḍusutapriyaḥ |
paitṛṣvaseyaprītyarthaṃ tadgotrasyāttabāndhavaḥ
01.19.036
अन्यथा ते ऽव्यक्तगतेर्दर्शनं नः कथं नृणाम् ।
नितरां म्रियमाणानां संसिद्धस्य वनीयसः
anyathā te 'vyaktagaterdarśanaṃ naḥ kathaṃ nṛṇām |
nitarāṃ mriyamāṇānāṃ saṃsiddhasya vanīyasaḥ
01.19.037
अतः पृच्छामि संसिद्धिं योगिनां परमं गुरुम् ।
पुरुषस्येह यत् कार्यं म्रियमाणस्य सर्वथा
ataḥ pṛcchāmi saṃsiddhiṃ yogināṃ paramaṃ gurum |
puruṣasyeha yat kāryaṃ mriyamāṇasya sarvathā
01.19.038
यच् छ्रोतव्यम् अथो जप्यं यत् कर्तव्यं नृभिः प्रभो ।
स्मर्तव्यं भजनीयं वा ब्रूहि यद्वा विपर्ययम्
yac chrotavyam atho japyaṃ yat kartavyaṃ nṛbhiḥ prabho |
smartavyaṃ bhajanīyaṃ vā brūhi yadvā viparyayam
01.19.039
नूनं भगवतो ब्रह्मन् गृहेषु गृहमेधिनाम् ।
न लक्ष्यते ह्यवस्थानम् अपि गोदोहनं क्वचित्
nūnaṃ bhagavato brahman gṛheṣu gṛhamedhinām |
na lakṣyate hyavasthānam api godohanaṃ kvacit
01.19.040
0 सूत उवाच एवम् आभाषितः पृष्टः स राज्ञा श्लक्ष्णया गिरा ।
प्रत्यभाषत धर्मज्ञो भगवान् बादरायणिः
0 sūta uvāca evam ābhāṣitaḥ pṛṣṭaḥ sa rājñā ślakṣṇayā girā |
pratyabhāṣata dharmajño bhagavān bādarāyaṇiḥ
Chapter 2.1
02.01.001
0 श्रीशुक उवाच वरीयान् एष ते प्रश्नः कृतो लोकहितं नृप ।
आत्मवित्सम्मतः पुंसां श्रोतव्यादिषु यः परः
0 śrīśuka uvāca varīyān eṣa te praśnaḥ kṛto lokahitaṃ nṛpa |
ātmavitsammataḥ puṃsāṃ śrotavyādiṣu yaḥ paraḥ
02.01.002
श्रोतव्यादीनि राजेन्द्र नृणां सन्ति सहस्रशः ।
अपश्यताम् आत्मतत्त्वं गृहेषु गृहमेधिनाम्
śrotavyādīni rājendra nṛṇāṃ santi sahasraśaḥ |
apaśyatām ātmatattvaṃ gṛheṣu gṛhamedhinām
02.01.003
निद्रया ह्रियते नक्तं व्यवायेन च वा वयः ।
दिवा चार्थेहया राजन् कुटुम्बभरणेन वा
nidrayā hriyate naktaṃ vyavāyena ca vā vayaḥ |
divā cārthehayā rājan kuṭumbabharaṇena vā
02.01.004
देहापत्यकलत्रादिष्वात्मसैन्येष्वसत्स्वपि ।
तेषां प्रमत्तो निधनं पश्यन्न् अपि न पश्यति
dehāpatyakalatrādiṣvātmasainyeṣvasatsvapi |
teṣāṃ pramatto nidhanaṃ paśyann api na paśyati
02.01.005
तस्माद्भारत सर्वात्मा भगवान् ईश्वरो हरिः ।
श्रोतव्यः कीर्तितव्यश्च स्मर्तव्यश्चेच्छताभयम्
tasmādbhārata sarvātmā bhagavān īśvaro hariḥ |
śrotavyaḥ kīrtitavyaśca smartavyaścecchatābhayam
02.01.006
एतावान् साङ्ख्ययोगाभ्यां स्वधर्मपरिनिष्ठया ।
जन्मलाभः परः पुंसाम् अन्ते नारायणस्मृतिः
etāvān sāṅkhyayogābhyāṃ svadharmapariniṣṭhayā |
janmalābhaḥ paraḥ puṃsām ante nārāyaṇasmṛtiḥ
02.01.007
प्रायेण मुनयो राजन् निवृत्ता विधिषेधतः ।
नैर्गुण्यस्था रमन्ते स्म गुणानुकथने हरेः
prāyeṇa munayo rājan nivṛttā vidhiṣedhataḥ |
nairguṇyasthā ramante sma guṇānukathane hareḥ
02.01.008
इदं भागवतं नाम पुराणं ब्रह्मसम्मितम् ।
अधीतवान् द्वापरादौ पितुर्द्वैपायनादहम्
idaṃ bhāgavataṃ nāma purāṇaṃ brahmasammitam |
adhītavān dvāparādau piturdvaipāyanādaham
02.01.009
परिनिष्ठितो ऽपि नैर्गुण्य उत्तमश्लोकलीलया ।
गृहीतचेता राजर्षे आख्यानं यदधीतवान्
pariniṣṭhito 'pi nairguṇya uttamaślokalīlayā |
gṛhītacetā rājarṣe ākhyānaṃ yadadhītavān
02.01.010
तदहं ते ऽभिधास्यामि महापौरुषिको भवान् ।
यस्य श्रद्दधताम् आशु स्यान् मुकुन्दे मतिः सती
tadahaṃ te 'bhidhāsyāmi mahāpauruṣiko bhavān |
yasya śraddadhatām āśu syān mukunde matiḥ satī
02.01.011
एतन् निर्विद्यमानानाम् इच्छताम् अकुतोभयम् ।
योगिनां नृप निर्णीतं हरेर्नामानुकीर्तनम्
etan nirvidyamānānām icchatām akutobhayam |
yogināṃ nṛpa nirṇītaṃ harernāmānukīrtanam
02.01.012
किं प्रमत्तस्य बहुभिः परोक्षैर्हायनैरिह ।
वरं मुहूर्तं विदितं घटते श्रेयसे यतः
kiṃ pramattasya bahubhiḥ parokṣairhāyanairiha |
varaṃ muhūrtaṃ viditaṃ ghaṭate śreyase yataḥ
02.01.013
खट्वाङ्गो नाम राजर्षिर्ज्ञात्वेयत्ताम् इहायुषः ।
मुहूर्तात् सर्वम् उत्सृज्य गतवान् अभयं हरिम्
khaṭvāṅgo nāma rājarṣirjñātveyattām ihāyuṣaḥ |
muhūrtāt sarvam utsṛjya gatavān abhayaṃ harim
02.01.014
तवाप्येतर्हि कौरव्य सप्ताहं जीवितावधिः ।
उपकल्पय तत् सर्वं तावद्यत् साम्परायिकम्
tavāpyetarhi kauravya saptāhaṃ jīvitāvadhiḥ |
upakalpaya tat sarvaṃ tāvadyat sāmparāyikam
02.01.015
अन्तकाले तु पुरुष आगते गतसाध्वसः ।
छिन्द्यादसङ्गशस्त्रेण स्पृहां देहे ऽनु ये च तम्
antakāle tu puruṣa āgate gatasādhvasaḥ |
chindyādasaṅgaśastreṇa spṛhāṃ dehe 'nu ye ca tam
02.01.016
गृहात् प्रव्रजितो धीरः पुण्यतीर्थजलाप्लुतः ।
शुचौ विविक्त आसीनो विधिवत् कल्पितासने
gṛhāt pravrajito dhīraḥ puṇyatīrthajalāplutaḥ |
śucau vivikta āsīno vidhivat kalpitāsane
02.01.017
अभ्यसेन् मनसा शुद्धं त्रिवृद्ब्रह्माक्षरं परम् ।
मनो यच्छेज् जितश्वासो ब्रह्मबीजम् अविस्मरन्
abhyasen manasā śuddhaṃ trivṛdbrahmākṣaraṃ param |
mano yacchej jitaśvāso brahmabījam avismaran
02.01.018
नियच्छेद्विषयेभ्यो ऽक्षान् मनसा बुद्धिसारथिः ।
मनः कर्मभिराक्षिप्तं शुभार्थे धारयेद्धिया
niyacchedviṣayebhyo 'kṣān manasā buddhisārathiḥ |
manaḥ karmabhirākṣiptaṃ śubhārthe dhārayeddhiyā
02.01.019
तत्रैकावयवं ध्यायेदव्युच्छिन्नेन चेतसा ।
मनो निर्विषयं युक्त्वा ततः किञ्चन न स्मरेत् ।
पदं तत् परमं विष्णोर्मनो यत्र प्रसीदति
tatraikāvayavaṃ dhyāyedavyucchinnena cetasā |
mano nirviṣayaṃ yuktvā tataḥ kiñcana na smaret |
padaṃ tat paramaṃ viṣṇormano yatra prasīdati
02.01.020
रजस्तमोभ्याम् आक्षिप्तं विमूढं मन आत्मनः ।
यच्छेद्धारणया धीरो हन्ति या तत्कृतं मलम्
rajastamobhyām ākṣiptaṃ vimūḍhaṃ mana ātmanaḥ |
yaccheddhāraṇayā dhīro hanti yā tatkṛtaṃ malam
02.01.021
यस्यां सन्धार्यमाणायां योगिनो भक्तिलक्षणः ।
आशु सम्पद्यते योग आश्रयं भद्रम् ईक्षतः
yasyāṃ sandhāryamāṇāyāṃ yogino bhaktilakṣaṇaḥ |
āśu sampadyate yoga āśrayaṃ bhadram īkṣataḥ
02.01.022
0 राजोवाच यथा सन्धार्यते ब्रह्मन् धारणा यत्र सम्मता ।
यादृशी वा हरेदाशु पुरुषस्य मनोमलम्
0 rājovāca yathā sandhāryate brahman dhāraṇā yatra sammatā |
yādṛśī vā haredāśu puruṣasya manomalam
02.01.023
0 श्रीशुक उवाच जितासनो जितश्वासो जितसङ्गो जितेन्द्रियः ।
स्थूले भगवतो रूपे मनः सन्धारयेद्धिया
0 śrīśuka uvāca jitāsano jitaśvāso jitasaṅgo jitendriyaḥ |
sthūle bhagavato rūpe manaḥ sandhārayeddhiyā
02.01.024
विशेषस्तस्य देहो ऽयं स्थविष्ठश्च स्थवीयसाम् ।
यत्रेदं व्यज्यते विश्वं भूतं भव्यं भवच् च सत्
viśeṣastasya deho 'yaṃ sthaviṣṭhaśca sthavīyasām |
yatredaṃ vyajyate viśvaṃ bhūtaṃ bhavyaṃ bhavac ca sat
02.01.025
अण्डकोशे शरीरे ऽस्मिन् सप्तावरणसंयुते ।
वैराजः पुरुषो यो ऽसौ भगवान् धारणाश्रयः
aṇḍakośe śarīre 'smin saptāvaraṇasaṃyute |
vairājaḥ puruṣo yo 'sau bhagavān dhāraṇāśrayaḥ
02.01.026
पातालम् एतस्य हि पादमूलं पठन्ति पार्ष्णिप्रपदे रसातलम् ।
महातलं विश्वसृजो ऽथ गुल्फौ तलातलं वै पुरुषस्य जङ्घे
pātālam etasya hi pādamūlaṃ paṭhanti pārṣṇiprapade rasātalam |
mahātalaṃ viśvasṛjo 'tha gulphau talātalaṃ vai puruṣasya jaṅghe
02.01.027
द्वे जानुनी सुतलं विश्वमूर्तेर् ऊरुद्वयं वितलं चातलं च ।
महीतलं तज्जघनं महीपते नभस्तलं नाभिसरो गृणन्ति
dve jānunī sutalaṃ viśvamūrter ūrudvayaṃ vitalaṃ cātalaṃ ca |
mahītalaṃ tajjaghanaṃ mahīpate nabhastalaṃ nābhisaro gṛṇanti
02.01.028
उरःस्थलं ज्योतिरनीकम् अस्य ग्रीवा महर्वदनं वै जनो ऽस्य ।
तपो वराटीं विदुरादिपुंसः सत्यं तु शीर्षाणि सहस्रशीर्ष्णः
uraḥsthalaṃ jyotiranīkam asya grīvā maharvadanaṃ vai jano 'sya |
tapo varāṭīṃ vidurādipuṃsaḥ satyaṃ tu śīrṣāṇi sahasraśīrṣṇaḥ
02.01.029
इन्द्रादयो बाहव आहुरुस्राः कर्णौ दिशः श्रोत्रम् अमुष्य शब्दः ।
नासत्यदस्रौ परमस्य नासे घ्राणो ऽस्य गन्धो मुखम् अग्निरिद्धः
indrādayo bāhava āhurusrāḥ karṇau diśaḥ śrotram amuṣya śabdaḥ |
nāsatyadasrau paramasya nāse ghrāṇo 'sya gandho mukham agniriddhaḥ
02.01.030
द्यौरक्षिणी चक्षुरभूत् पतङ्गः पक्ष्माणि विष्णोरहनी उभे च ।
तद्भ्रूविजृम्भः परमेष्ठिधिष्ण्यम् आपो ऽस्य तालू रस एव जिह्वा
dyaurakṣiṇī cakṣurabhūt pataṅgaḥ pakṣmāṇi viṣṇorahanī ubhe ca |
tadbhrūvijṛmbhaḥ parameṣṭhidhiṣṇyam āpo 'sya tālū rasa eva jihvā
02.01.031
छन्दांस्यनन्तस्य शिरो गृणन्ति दंष्ट्रा यमः स्नेहकला द्विजानि ।
हासो जनोन्मादकरी च माया दुरन्तसर्गो यदपाङ्गमोक्षः
chandāṃsyanantasya śiro gṛṇanti daṃṣṭrā yamaḥ snehakalā dvijāni |
hāso janonmādakarī ca māyā durantasargo yadapāṅgamokṣaḥ
02.01.032
व्रीडोत्तरौष्ठो ऽधर एव लोभो धर्मः स्तनो ऽधर्मपथो ऽस्य पृष्ठम् ।
कस्तस्य मेढ्रं वृषणौ च मित्रौ कुक्षिः समुद्रा गिरयो ऽस्थिसङ्घाः
vrīḍottarauṣṭho 'dhara eva lobho dharmaḥ stano 'dharmapatho 'sya pṛṣṭham |
kastasya meḍhraṃ vṛṣaṇau ca mitrau kukṣiḥ samudrā girayo 'sthisaṅghāḥ
02.01.033
नाड्यो ऽस्य नद्यो ऽथ तनूरुहाणि महीरुहा विश्वतनोर्नृपेन्द्र ।
अनन्तवीर्यः श्वसितं मातरिश्वा गतिर्वयः कर्म गुणप्रवाहः
nāḍyo 'sya nadyo 'tha tanūruhāṇi mahīruhā viśvatanornṛpendra |
anantavīryaḥ śvasitaṃ mātariśvā gatirvayaḥ karma guṇapravāhaḥ
02.01.034
ईशस्य केशान् विदुरम्बुवाहान् वासस्तु सन्ध्यां कुरुवर्य भूम्नः ।
अव्यक्तम् आहुर्हृदयं मनश्चस चन्द्रमाः सर्वविकारकोशः
īśasya keśān vidurambuvāhān vāsastu sandhyāṃ kuruvarya bhūmnaḥ |
avyaktam āhurhṛdayaṃ manaścasa candramāḥ sarvavikārakośaḥ
02.01.035
विज्ञानशक्तिं महिम् आमनन्ति सर्वात्मनो ऽन्तःकरणं गिरित्रम् ।
अश्वाश्वतर्युष्ट्रगजा नखानि सर्वे मृगाः पशवः श्रोणिदेशे
vijñānaśaktiṃ mahim āmananti sarvātmano 'ntaḥkaraṇaṃ giritram |
aśvāśvataryuṣṭragajā nakhāni sarve mṛgāḥ paśavaḥ śroṇideśe
02.01.036
वयांसि तद्व्याकरणं विचित्रं मनुर्मनीषा मनुजो निवासः ।
गन्धर्वविद्याधरचारणाप्सरः स्वरस्मृतीरसुरानीकवीर्यः
vayāṃsi tadvyākaraṇaṃ vicitraṃ manurmanīṣā manujo nivāsaḥ |
gandharvavidyādharacāraṇāpsaraḥ svarasmṛtīrasurānīkavīryaḥ
02.01.037
ब्रह्माननं क्षत्रभुजो महात्मा विडूरुरङ्घ्रिश्रितकृष्णवर्णः ।
नानाभिधाभीज्यगणोपपन्नो द्रव्यात्मकः कर्म वितानयोगः
brahmānanaṃ kṣatrabhujo mahātmā viḍūruraṅghriśritakṛṣṇavarṇaḥ |
nānābhidhābhījyagaṇopapanno dravyātmakaḥ karma vitānayogaḥ
02.01.038
इयान् असावीश्वरविग्रहस्य यः सन्निवेशः कथितो मया ते ।
सन्धार्यते ऽस्मिन् वपुषि स्थविष्ठे मनः स्वबुद्ध्या न यतो ऽस्ति किञ्चित्
iyān asāvīśvaravigrahasya yaḥ sanniveśaḥ kathito mayā te |
sandhāryate 'smin vapuṣi sthaviṣṭhe manaḥ svabuddhyā na yato 'sti kiñcit
02.01.039
स सर्वधीवृत्त्यनुभूतसर्व आत्मा यथा स्वप्नजनेक्षितैकः ।
तं सत्यम् आनन्दनिधिं भजेत नान्यत्र सज्जेद्यत आत्मपातः
sa sarvadhīvṛttyanubhūtasarva ātmā yathā svapnajanekṣitaikaḥ |
taṃ satyam ānandanidhiṃ bhajeta nānyatra sajjedyata ātmapātaḥ
Chapter 2.2
02.02.001
0 श्रीशुक उवाच एवं पुरा धारणयात्मयोनिर् नष्टां स्मृतिं प्रत्यवरुध्य तुष्टात् ।
तथा ससर्जेदम् अमोघदृष्टिर् यथाप्ययात् प्राग् व्यवसायबुद्धिः
0 śrīśuka uvāca evaṃ purā dhāraṇayātmayonir naṣṭāṃ smṛtiṃ pratyavarudhya tuṣṭāt |
tathā sasarjedam amoghadṛṣṭir yathāpyayāt prāg vyavasāyabuddhiḥ
02.02.002
शाब्दस्य हि ब्रह्मण एष पन्था यन् नामभिर्ध्यायति धीरपार्थैः ।
परिभ्रमंस्तत्र न विन्दते ऽर्थान् मायामये वासनया शयानः
śābdasya hi brahmaṇa eṣa panthā yan nāmabhirdhyāyati dhīrapārthaiḥ |
paribhramaṃstatra na vindate 'rthān māyāmaye vāsanayā śayānaḥ
02.02.003
अतः कविर्नामसु यावदर्थः स्यादप्रमत्तो व्यवसायबुद्धिः ।
सिद्धे ऽन्यथार्थे न यतेत तत्र परिश्रमं तत्र समीक्षमाणः
ataḥ kavirnāmasu yāvadarthaḥ syādapramatto vyavasāyabuddhiḥ |
siddhe 'nyathārthe na yateta tatra pariśramaṃ tatra samīkṣamāṇaḥ
02.02.004
सत्यां क्षितौ किं कशिपोः प्रयासैर् बाहौ स्वसिद्धे ह्युपबर्हणैः किम् ।
सत्यञ्जलौ किं पुरुधान्नपात्र्या दिग्वल्कलादौ सति किं दुकूलैः
satyāṃ kṣitau kiṃ kaśipoḥ prayāsair bāhau svasiddhe hyupabarhaṇaiḥ kim |
satyañjalau kiṃ purudhānnapātryā digvalkalādau sati kiṃ dukūlaiḥ
02.02.005
चीराणि किं पथि न सन्ति दिशन्ति भिक्षां $ नैवाङ्घ्रिपाः परभृतः सरितो ऽप्यशुष्यन् &अम्प्;रुद्धा गुहाः किम् अजितो ऽवति नोपसन्नान् % कस्माद्भजन्ति कवयो धनदुर्मदान्धान्
cīrāṇi kiṃ pathi na santi diśanti bhikṣāṃ $ naivāṅghripāḥ parabhṛtaḥ sarito 'pyaśuṣyan &ruddhā guhāḥ kim ajito 'vati nopasannān % kasmādbhajanti kavayo dhanadurmadāndhān
02.02.006
- ॥
एवं स्वचित्ते स्वत एव सिद्ध आत्मा प्रियो ऽर्थो भगवान् अनन्तः ।
तं निर्वृतो नियतार्थो भजेत संसारहेतूपरमश्च यत्र
** // evaṃ svacitte svata eva siddha ātmā priyo 'rtho bhagavān anantaḥ |*
taṃ nirvṛto niyatārtho bhajeta saṃsārahetūparamaśca yatra
02.02.007
कस्तां त्वनादृत्य परानुचिन्ताम् ऋते पशून् असतीं नाम कुर्यात् ।
पश्यञ् जनं पतितं वैतरण्यां स्वकर्मजान् परितापाञ् जुषाणम्
kastāṃ tvanādṛtya parānucintām ṛte paśūn asatīṃ nāma kuryāt |
paśyañ janaṃ patitaṃ vaitaraṇyāṃ svakarmajān paritāpāñ juṣāṇam
02.02.008
केचित् स्वदेहान्तर्हृदयावकाशे प्रादेशमात्रं पुरुषं वसन्तम् ।
चतुर्भुजं कञ्जरथाङ्गशङ्ख गदाधरं धारणया स्मरन्ति
kecit svadehāntarhṛdayāvakāśe prādeśamātraṃ puruṣaṃ vasantam |
caturbhujaṃ kañjarathāṅgaśaṅkha gadādharaṃ dhāraṇayā smaranti
02.02.009
रसन्नवक्त्रं नलिनायतेक्षणं कदम्बकिञ्जल्कपिशङ्गवाससम् ।
लसन्महारत्नहिरण्मयाङ्गदं स्फुरन्महारत्नकिरीटकुण्डलम्
rasannavaktraṃ nalināyatekṣaṇaṃ kadambakiñjalkapiśaṅgavāsasam |
lasanmahāratnahiraṇmayāṅgadaṃ sphuranmahāratnakirīṭakuṇḍalam
02.02.010
उन्निद्रहृत्पङ्कजकर्णिकालये योगेश्वरास्थापितपादपल्लवम् ।
श्रीलक्षणं कौस्तुभरत्नकन्धरम् अम्लानलक्ष्म्या वनमालयाचितम्
unnidrahṛtpaṅkajakarṇikālaye yogeśvarāsthāpitapādapallavam |
śrīlakṣaṇaṃ kaustubharatnakandharam amlānalakṣmyā vanamālayācitam
02.02.011
विभूषितं मेखलयाङ्गुलीयकैर् महाधनैर्नूपुरकङ्कणादिभिः ।
स्निग्धामलाकुञ्चितनीलकुन्तलैर् विरोचमानाननहासपेशलम्
vibhūṣitaṃ mekhalayāṅgulīyakair mahādhanairnūpurakaṅkaṇādibhiḥ |
snigdhāmalākuñcitanīlakuntalair virocamānānanahāsapeśalam
02.02.012
अदीनलीलाहसितेक्षणोल्लसद् भ्रूभङ्गसंसूचितभूर्यनुग्रहम् ।
ईक्षेत चिन्तामयम् एनम् ईश्वरं यावन् मनो धारणयावतिष्ठते
adīnalīlāhasitekṣaṇollasad bhrūbhaṅgasaṃsūcitabhūryanugraham |
īkṣeta cintāmayam enam īśvaraṃ yāvan mano dhāraṇayāvatiṣṭhate
02.02.013
एकैकशो ऽङ्गानि धियानुभावयेत् पादादि यावद्धसितं गदाभृतः ।
जितं जितं स्थानम् अपोह्य धारयेत् परं परं शुद्ध्यति धीर्यथा यथा
ekaikaśo 'ṅgāni dhiyānubhāvayet pādādi yāvaddhasitaṃ gadābhṛtaḥ |
jitaṃ jitaṃ sthānam apohya dhārayet paraṃ paraṃ śuddhyati dhīryathā yathā
02.02.014
यावन् न जायेत परावरे ऽस्मिन् विश्वेश्वरे द्रष्टरि भक्तियोगः ।
तावत् स्थवीयः पुरुषस्य रूपं क्रियावसाने प्रयतः स्मरेत
yāvan na jāyeta parāvare 'smin viśveśvare draṣṭari bhaktiyogaḥ |
tāvat sthavīyaḥ puruṣasya rūpaṃ kriyāvasāne prayataḥ smareta
02.02.015
स्थिरं सुखं चासनम् आस्थितो यतिर् यदा जिहासुरिमम् अङ्ग लोकम् ।
काले च देशे च मनो न सज्जयेत् प्राणान् नियच्छेन् मनसा जितासुः
sthiraṃ sukhaṃ cāsanam āsthito yatir yadā jihāsurimam aṅga lokam |
kāle ca deśe ca mano na sajjayet prāṇān niyacchen manasā jitāsuḥ
02.02.016
मनः स्वबुद्ध्यामलया नियम्य क्षेत्रज्ञ एतां निनयेत् तम् आत्मनि ।
आत्मानम् आत्मन्यवरुध्य धीरो लब्धोपशान्तिर्विरमेत कृत्यात्
manaḥ svabuddhyāmalayā niyamya kṣetrajña etāṃ ninayet tam ātmani |
ātmānam ātmanyavarudhya dhīro labdhopaśāntirvirameta kṛtyāt
02.02.017
न यत्र कालो ऽनिमिषां परः प्रभुः कुतो नु देवा जगतां य ईशिरे ।
न यत्र सत्त्वं न रजस्तमश्च न वै विकारो न महान् प्रधानम्
na yatra kālo 'nimiṣāṃ paraḥ prabhuḥ kuto nu devā jagatāṃ ya īśire |
na yatra sattvaṃ na rajastamaśca na vai vikāro na mahān pradhānam
02.02.018
परं पदं वैष्णवम् आमनन्ति तद् यन् नेति नेतीत्यतदुत्सिसृक्षवः ।
विसृज्य दौरात्म्यम् अनन्यसौहृदा हृदोपगुह्यार्हपदं पदे पदे
paraṃ padaṃ vaiṣṇavam āmananti tad yan neti netītyatadutsisṛkṣavaḥ |
visṛjya daurātmyam ananyasauhṛdā hṛdopaguhyārhapadaṃ pade pade
02.02.019
इत्थं मुनिस्तूपरमेद्व्यवस्थितो विज्ञानदृग्वीर्यसुरन्धिताशयः ।
स्वपार्ष्णिनापीड्य गुदं ततो ऽनिलं स्थानेषु षट्सून्नमयेज् जितक्लमः
itthaṃ munistūparamedvyavasthito vijñānadṛgvīryasurandhitāśayaḥ |
svapārṣṇināpīḍya gudaṃ tato 'nilaṃ sthāneṣu ṣaṭsūnnamayej jitaklamaḥ
02.02.020
नाभ्यां स्थितं हृद्यधिरोप्य तस्माद् उदानगत्योरसि तं नयेन् मुनिः ।
ततो ऽनुसन्धाय धिया मनस्वी स्वतालुमूलं शनकैर्नयेत
nābhyāṃ sthitaṃ hṛdyadhiropya tasmād udānagatyorasi taṃ nayen muniḥ |
tato 'nusandhāya dhiyā manasvī svatālumūlaṃ śanakairnayeta
02.02.021
तस्माद्भ्रुवोरन्तरम् उन्नयेत निरुद्धसप्तायतनो ऽनपेक्षः ।
स्थित्वा मुहूर्तार्धम् अकुण्ठदृष्टिर् निर्भिद्य मूर्धन् विसृजेत् परं गतः
tasmādbhruvorantaram unnayeta niruddhasaptāyatano 'napekṣaḥ |
sthitvā muhūrtārdham akuṇṭhadṛṣṭir nirbhidya mūrdhan visṛjet paraṃ gataḥ
02.02.022
यदि प्रयास्यन् नृप पारमेष्ठ्यं वैहायसानाम् उत यद्विहारम् ।
अष्टाधिपत्यं गुणसन्निवाये सहैव गच्छेन् मनसेन्द्रियैश्च
yadi prayāsyan nṛpa pārameṣṭhyaṃ vaihāyasānām uta yadvihāram |
aṣṭādhipatyaṃ guṇasannivāye sahaiva gacchen manasendriyaiśca
02.02.023
योगेश्वराणां गतिम् आहुरन्तर् बहिस्त्रिलोक्याः पवनान्तरात्मनाम् ।
न कर्मभिस्तां गतिम् आप्नुवन्ति विद्यातपोयोगसमाधिभाजाम्
yogeśvarāṇāṃ gatim āhurantar bahistrilokyāḥ pavanāntarātmanām |
na karmabhistāṃ gatim āpnuvanti vidyātapoyogasamādhibhājām
02.02.024
वैश्वानरं याति विहायसा गतः सुषुम्णया ब्रह्मपथेन शोचिषा ।
विधूतकल्को ऽथ हरेरुदस्तात् प्रयाति चक्रं नृप शैशुमारम्
vaiśvānaraṃ yāti vihāyasā gataḥ suṣumṇayā brahmapathena śociṣā |
vidhūtakalko 'tha harerudastāt prayāti cakraṃ nṛpa śaiśumāram
02.02.025
तद्विश्वनाभिं त्वतिवर्त्य विष्णोर् अणीयसा विरजेनात्मनैकः ।
नमस्कृतं ब्रह्मविदाम् उपैति कल्पायुषो यद्विबुधा रमन्ते
tadviśvanābhiṃ tvativartya viṣṇor aṇīyasā virajenātmanaikaḥ |
namaskṛtaṃ brahmavidām upaiti kalpāyuṣo yadvibudhā ramante
02.02.026
अथो अनन्तस्य मुखानलेन दन्दह्यमानं स निरीक्ष्य विश्वम् ।
निर्याति सिद्धेश्वरयुष्टधिष्ण्यं यद्द्वैपरार्ध्यं तदु पारमेष्ठ्यम्
atho anantasya mukhānalena dandahyamānaṃ sa nirīkṣya viśvam |
niryāti siddheśvarayuṣṭadhiṣṇyaṃ yaddvaiparārdhyaṃ tadu pārameṣṭhyam
02.02.027
न यत्र शोको न जरा न मृत्युर् नार्तिर्न चोद्वेग ऋते कुतश्चित् ।
यच् चित् ततो ऽदः कृपयानिदंविदां दुरन्तदुःखप्रभवानुदर्शनात्
na yatra śoko na jarā na mṛtyur nārtirna codvega ṛte kutaścit |
yac cit tato 'daḥ kṛpayānidaṃvidāṃ durantaduḥkhaprabhavānudarśanāt
02.02.028
ततो विशेषं प्रतिपद्य निर्भयस् तेनात्मनापो ऽनलमूर्तिरत्वरन् ।
ज्योतिर्मयो वायुम् उपेत्य काले वाय्वात्मना खं बृहदात्मलिङ्गम्
tato viśeṣaṃ pratipadya nirbhayas tenātmanāpo 'nalamūrtiratvaran |
jyotirmayo vāyum upetya kāle vāyvātmanā khaṃ bṛhadātmaliṅgam
02.02.029
घ्राणेन गन्धं रसनेन वै रसं रूपं च दृष्ट्या श्वसनं त्वचैव ।
श्रोत्रेण चोपेत्य नभोगुणत्वं प्राणेन चाकूतिम् उपैति योगी
ghrāṇena gandhaṃ rasanena vai rasaṃ rūpaṃ ca dṛṣṭyā śvasanaṃ tvacaiva |
śrotreṇa copetya nabhoguṇatvaṃ prāṇena cākūtim upaiti yogī
02.02.030
स भूतसूक्ष्मेन्द्रियसन्निकर्षं मनोमयं देवमयं विकार्यम् ।
संसाद्य गत्या सह तेन याति विज्ञानतत्त्वं गुणसन्निरोधम्
sa bhūtasūkṣmendriyasannikarṣaṃ manomayaṃ devamayaṃ vikāryam |
saṃsādya gatyā saha tena yāti vijñānatattvaṃ guṇasannirodham
02.02.031
तेनात्मनात्मानम् उपैति शान्तम् आनन्दम् आनन्दमयो ऽवसाने ।
एतां गतिं भागवतीं गतो यः स वै पुनर्नेह विषज्जते ऽङ्ग
tenātmanātmānam upaiti śāntam ānandam ānandamayo 'vasāne |
etāṃ gatiṃ bhāgavatīṃ gato yaḥ sa vai punarneha viṣajjate 'ṅga
02.02.032
एते सृती ते नृप वेदगीते त्वयाभिपृष्टे च सनातने च ।
ये वै पुरा ब्रह्मण आह तुष्ट आराधितो भगवान् वासुदेवः
ete sṛtī te nṛpa vedagīte tvayābhipṛṣṭe ca sanātane ca |
ye vai purā brahmaṇa āha tuṣṭa ārādhito bhagavān vāsudevaḥ
02.02.033
न ह्यतो ऽन्यः शिवः पन्था विशतः संसृताविह ।
वासुदेवे भगवति भक्तियोगो यतो भवेत्
na hyato 'nyaḥ śivaḥ panthā viśataḥ saṃsṛtāviha |
vāsudeve bhagavati bhaktiyogo yato bhavet
02.02.034
भगवान् ब्रह्म कार्त्स्न्येन त्रिरन्वीक्ष्य मनीषया ।
तदध्यवस्यत् कूटस्थो रतिरात्मन् यतो भवेत्
bhagavān brahma kārtsnyena triranvīkṣya manīṣayā |
tadadhyavasyat kūṭastho ratirātman yato bhavet
02.02.035
भगवान् सर्वभूतेषु लक्षितः स्वात्मना हरिः ।
दृश्यैर्बुद्ध्यादिभिर्द्रष्टा लक्षणैरनुमापकैः
bhagavān sarvabhūteṣu lakṣitaḥ svātmanā hariḥ |
dṛśyairbuddhyādibhirdraṣṭā lakṣaṇairanumāpakaiḥ
02.02.036
तस्मात् सर्वात्मना राजन् हरिः सर्वत्र सर्वदा ।
श्रोतव्यः कीर्तितव्यश्च स्मर्तव्यो भगवान् नृणाम्
tasmāt sarvātmanā rājan hariḥ sarvatra sarvadā |
śrotavyaḥ kīrtitavyaśca smartavyo bhagavān nṛṇām
02.02.037
पिबन्ति ये भगवत आत्मनः सतां कथामृतं श्रवणपुटेषु सम्भृतम् ।
पुनन्ति ते विषयविदूषिताशयं व्रजन्ति तच्चरणसरोरुहान्तिकम्
pibanti ye bhagavata ātmanaḥ satāṃ kathāmṛtaṃ śravaṇapuṭeṣu sambhṛtam |
punanti te viṣayavidūṣitāśayaṃ vrajanti taccaraṇasaroruhāntikam
Chapter 2.3
02.03.001
0 श्रीशुक उवाच एवम् एतन् निगदितं पृष्टवान् यद्भवान् मम ।
नृणां यन् म्रियमाणानां मनुष्येषु मनीषिणाम्
0 śrīśuka uvāca evam etan nigaditaṃ pṛṣṭavān yadbhavān mama |
nṛṇāṃ yan mriyamāṇānāṃ manuṣyeṣu manīṣiṇām
02.03.002
ब्रह्मवर्चसकामस्तु यजेत ब्रह्मणः पतिम् ।
इन्द्रम् इन्द्रियकामस्तु प्रजाकामः प्रजापतीन्
brahmavarcasakāmastu yajeta brahmaṇaḥ patim |
indram indriyakāmastu prajākāmaḥ prajāpatīn
02.03.003
देवीं मायां तु श्रीकामस्तेजस्कामो विभावसुम् ।
वसुकामो वसून् रुद्रान् वीर्यकामो ऽथ वीर्यवान्
devīṃ māyāṃ tu śrīkāmastejaskāmo vibhāvasum |
vasukāmo vasūn rudrān vīryakāmo 'tha vīryavān
02.03.004
अन्नाद्यकामस्त्वदितिं स्वर्गकामो ऽदितेः सुतान् ।
विश्वान् देवान् राज्यकामः साध्यान् संसाधको विशाम्
annādyakāmastvaditiṃ svargakāmo 'diteḥ sutān |
viśvān devān rājyakāmaḥ sādhyān saṃsādhako viśām
02.03.005
आयुष्कामो ऽश्विनौ देवौ पुष्टिकाम इलां यजेत् ।
प्रतिष्ठाकामः पुरुषो रोदसी लोकमातरौ
āyuṣkāmo 'śvinau devau puṣṭikāma ilāṃ yajet |
pratiṣṭhākāmaḥ puruṣo rodasī lokamātarau
02.03.006
रूपाभिकामो गन्धर्वान् स्त्रीकामो ऽप्सर उर्वशीम् ।
आधिपत्यकामः सर्वेषां यजेत परमेष्ठिनम्
rūpābhikāmo gandharvān strīkāmo 'psara urvaśīm |
ādhipatyakāmaḥ sarveṣāṃ yajeta parameṣṭhinam
02.03.007
यज्ञं यजेद्यशस्कामः कोशकामः प्रचेतसम् ।
विद्याकामस्तु गिरिशं दाम्पत्यार्थ उमां सतीम्
yajñaṃ yajedyaśaskāmaḥ kośakāmaḥ pracetasam |
vidyākāmastu giriśaṃ dāmpatyārtha umāṃ satīm
02.03.008
धर्मार्थ उत्तमश्लोकं तन्तुः तन्वन् पित्न् यजेत् ।
रक्षाकामः पुण्यजनान् ओजस्कामो मरुद्गणान्
dharmārtha uttamaślokaṃ tantuḥ tanvan pitn yajet |
rakṣākāmaḥ puṇyajanān ojaskāmo marudgaṇān
02.03.009
राज्यकामो मनून् देवान् निरृतिं त्वभिचरन् यजेत् ।
कामकामो यजेत् सोमम् अकामः पुरुषं परम्
rājyakāmo manūn devān nirṛtiṃ tvabhicaran yajet |
kāmakāmo yajet somam akāmaḥ puruṣaṃ param
02.03.010
अकामः सर्वकामो वा मोक्षकाम उदारधीः ।
तीव्रेण भक्तियोगेन यजेत पुरुषं परम्
akāmaḥ sarvakāmo vā mokṣakāma udāradhīḥ |
tīvreṇa bhaktiyogena yajeta puruṣaṃ param
02.03.011
एतावान् एव यजताम् इह निःश्रेयसोदयः ।
भगवत्यचलो भावो यद्भागवतसङ्गतः
etāvān eva yajatām iha niḥśreyasodayaḥ |
bhagavatyacalo bhāvo yadbhāgavatasaṅgataḥ
02.03.012
ज्ञानं यदाप्रतिनिवृत्तगुणोर्मिचक्रम् $ आत्मप्रसाद उत यत्र गुणेष्वसङ्गः &अम्प्;कैवल्यसम्मतपथस्त्वथ भक्तियोगः % को निर्वृतो हरिकथासु रतिं न कुर्यात्
jñānaṃ yadāpratinivṛttaguṇormicakram $ ātmaprasāda uta yatra guṇeṣvasaṅgaḥ &kaivalyasammatapathastvatha bhaktiyogaḥ % ko nirvṛto harikathāsu ratiṃ na kuryāt
02.03.013
02.03.013
0 शौनक उवाच इत्यभिव्याहृतं राजा निशम्य भरतर्षभः ।
किम् अन्यत् पृष्टवान् भूयो वैयासकिम् ऋषिं कविम्
0 śaunaka uvāca ityabhivyāhṛtaṃ rājā niśamya bharatarṣabhaḥ |
kim anyat pṛṣṭavān bhūyo vaiyāsakim ṛṣiṃ kavim
02.03.014
एतच् छुश्रूषतां विद्वन् सूत नो ऽर्हसि भाषितुम् ।
कथा हरिकथोदर्काः सतां स्युः सदसि ध्रुवम्
etac chuśrūṣatāṃ vidvan sūta no 'rhasi bhāṣitum |
kathā harikathodarkāḥ satāṃ syuḥ sadasi dhruvam
02.03.015
स वै भागवतो राजा पाण्डवेयो महारथः ।
बालक्रीडनकैः क्रीडन् कृष्णक्रीडां य आददे
sa vai bhāgavato rājā pāṇḍaveyo mahārathaḥ |
bālakrīḍanakaiḥ krīḍan kṛṣṇakrīḍāṃ ya ādade
02.03.016
वैयासकिश्च भगवान् वासुदेवपरायणः ।
उरुगायगुणोदाराः सतां स्युर्हि समागमे
vaiyāsakiśca bhagavān vāsudevaparāyaṇaḥ |
urugāyaguṇodārāḥ satāṃ syurhi samāgame
02.03.017
आयुर्हरति वै पुंसाम् उद्यन्न् अस्तं च यन्न् असौ ।
तस्यर्ते यत्क्षणो नीत उत्तमश्लोकवार्तया
āyurharati vai puṃsām udyann astaṃ ca yann asau |
tasyarte yatkṣaṇo nīta uttamaślokavārtayā
02.03.018
तरवः किं न जीवन्ति भस्त्राः किं न श्वसन्त्युत ।
न खादन्ति न मेहन्ति किं ग्रामे पशवो ऽपरे
taravaḥ kiṃ na jīvanti bhastrāḥ kiṃ na śvasantyuta |
na khādanti na mehanti kiṃ grāme paśavo 'pare
02.03.019
श्वविड्वराहोष्ट्रखरैः संस्तुतः पुरुषः पशुः ।
न यत्कर्णपथोपेतो जातु नाम गदाग्रजः
śvaviḍvarāhoṣṭrakharaiḥ saṃstutaḥ puruṣaḥ paśuḥ |
na yatkarṇapathopeto jātu nāma gadāgrajaḥ
02.03.020
बिले बतोरुक्रमविक्रमान् ये न शृण्वतः कर्णपुटे नरस्य ।
जिह्वासती दार्दुरिकेव सूत न चोपगायत्युरुगायगाथाः
bile batorukramavikramān ye na śṛṇvataḥ karṇapuṭe narasya |
jihvāsatī dārdurikeva sūta na copagāyatyurugāyagāthāḥ
02.03.021
भारः परं पट्टकिरीटजुष्टम् अप्युत्तमाङ्गं न नमेन् मुकुन्दम् ।
शावौ करौ नो कुरुते सपर्यां हरेर्लसत्काञ्चनकङ्कणौ वा
bhāraḥ paraṃ paṭṭakirīṭajuṣṭam apyuttamāṅgaṃ na namen mukundam |
śāvau karau no kurute saparyāṃ harerlasatkāñcanakaṅkaṇau vā
02.03.022
बर्हायिते ते नयने नराणां लिङ्गानि विष्णोर्न निरीक्षतो ये ।
पादौ नृणां तौ द्रुमजन्मभाजौ क्षेत्राणि नानुव्रजतो हरेर्यौ
barhāyite te nayane narāṇāṃ liṅgāni viṣṇorna nirīkṣato ye |
pādau nṛṇāṃ tau drumajanmabhājau kṣetrāṇi nānuvrajato hareryau
02.03.023
जीवञ् छवो भागवताङ्घ्रिरेणुं न जातु मर्त्यो ऽभिलभेत यस्तु ।
श्रीविष्णुपद्या मनुजस्तुलस्याः श्वसञ् छवो यस्तु न वेद गन्धम्
jīvañ chavo bhāgavatāṅghrireṇuṃ na jātu martyo 'bhilabheta yastu |
śrīviṣṇupadyā manujastulasyāḥ śvasañ chavo yastu na veda gandham
02.03.024
तदश्मसारं हृदयं बतेदं यद्गृह्यमाणैर्हरिनामधेयैः ।
न विक्रियेताथ यदा विकारो नेत्रे जलं गात्ररुहेषु हर्षः
tadaśmasāraṃ hṛdayaṃ batedaṃ yadgṛhyamāṇairharināmadheyaiḥ |
na vikriyetātha yadā vikāro netre jalaṃ gātraruheṣu harṣaḥ
02.03.025
अथाभिधेह्यङ्ग मनोऽनुकूलं प्रभाषसे भागवतप्रधानः ।
यदाह वैयासकिरात्मविद्या विशारदो नृपतिं साधु पृष्टः
athābhidhehyaṅga mano'nukūlaṃ prabhāṣase bhāgavatapradhānaḥ |
yadāha vaiyāsakirātmavidyā viśārado nṛpatiṃ sādhu pṛṣṭaḥ
Chapter 2.4
02.04.001
0 सूत उवाच वैयासकेरिति वचस्तत्त्वनिश्चयम् आत्मनः ।
उपधार्य मतिं कृष्णे औत्तरेयः सतीं व्यधात्
0 sūta uvāca vaiyāsakeriti vacastattvaniścayam ātmanaḥ |
upadhārya matiṃ kṛṣṇe auttareyaḥ satīṃ vyadhāt
02.04.002
आत्मजायासुतागार पशुद्रविणबन्धुषु ।
राज्ये चाविकले नित्यं विरूढां ममतां जहौ
ātmajāyāsutāgāra paśudraviṇabandhuṣu |
rājye cāvikale nityaṃ virūḍhāṃ mamatāṃ jahau
02.04.003
पप्रच्छ चेमम् एवार्थं यन् मां पृच्छथ सत्तमाः ।
कृष्णानुभावश्रवणे श्रद्दधानो महामनाः
papraccha cemam evārthaṃ yan māṃ pṛcchatha sattamāḥ |
kṛṣṇānubhāvaśravaṇe śraddadhāno mahāmanāḥ
02.04.004
संस्थां विज्ञाय सन्न्यस्य कर्म त्रैवर्गिकं च यत् ।
वासुदेवे भगवति आत्मभावं दृढं गतः
saṃsthāṃ vijñāya sannyasya karma traivargikaṃ ca yat |
vāsudeve bhagavati ātmabhāvaṃ dṛḍhaṃ gataḥ
02.04.005
0 राजोवाच समीचीनं वचो ब्रह्मन् सर्वज्ञस्य तवानघ ।
तमो विशीर्यते मह्यं हरेः कथयतः कथाम्
0 rājovāca samīcīnaṃ vaco brahman sarvajñasya tavānagha |
tamo viśīryate mahyaṃ hareḥ kathayataḥ kathām
02.04.006
भूय एव विवित्सामि भगवान् आत्ममायया ।
यथेदं सृजते विश्वं दुर्विभाव्यम् अधीश्वरैः
bhūya eva vivitsāmi bhagavān ātmamāyayā |
yathedaṃ sṛjate viśvaṃ durvibhāvyam adhīśvaraiḥ
02.04.007
यथा गोपायति विभुर्यथा संयच्छते पुनः ।
यां यां शक्तिम् उपाश्रित्य पुरुशक्तिः परः पुमान् ।
आत्मानं क्रीडयन् क्रीडन् करोति विकरोति च
yathā gopāyati vibhuryathā saṃyacchate punaḥ |
yāṃ yāṃ śaktim upāśritya puruśaktiḥ paraḥ pumān |
ātmānaṃ krīḍayan krīḍan karoti vikaroti ca
02.04.008
नूनं भगवतो ब्रह्मन् हरेरद्भुतकर्मणः ।
दुर्विभाव्यम् इवाभाति कविभिश्चापि चेष्टितम्
nūnaṃ bhagavato brahman hareradbhutakarmaṇaḥ |
durvibhāvyam ivābhāti kavibhiścāpi ceṣṭitam
02.04.009
यथा गुणांस्तु प्रकृतेर्युगपत् क्रमशो ऽपि वा ।
बिभर्ति भूरिशस्त्वेकः कुर्वन् कर्माणि जन्मभिः
yathā guṇāṃstu prakṛteryugapat kramaśo 'pi vā |
bibharti bhūriśastvekaḥ kurvan karmāṇi janmabhiḥ
02.04.010
विचिकित्सितम् एतन् मे ब्रवीतु भगवान् यथा ।
शाब्दे ब्रह्मणि निष्णातः परस्मिंश्च भवान् खलु
vicikitsitam etan me bravītu bhagavān yathā |
śābde brahmaṇi niṣṇātaḥ parasmiṃśca bhavān khalu
02.04.011
0 सूत उवाच इत्युपामन्त्रितो राज्ञा गुणानुकथने हरेः ।
हृषीकेशम् अनुस्मृत्य प्रतिवक्तुं प्रचक्रमे
0 sūta uvāca ityupāmantrito rājñā guṇānukathane hareḥ |
hṛṣīkeśam anusmṛtya prativaktuṃ pracakrame
02.04.012
0 श्रीशुक उवाच नमः परस्मै पुरुषाय भूयसे सदुद्भवस्थाननिरोधलीलया ।
गृहीतशक्तित्रितयाय देहिनाम् अन्तर्भवायानुपलक्ष्यवर्त्मने
0 śrīśuka uvāca namaḥ parasmai puruṣāya bhūyase sadudbhavasthānanirodhalīlayā |
gṛhītaśaktitritayāya dehinām antarbhavāyānupalakṣyavartmane
02.04.013
भूयो नमः सद्वृजिनच्छिदे ऽसताम् असम्भवायाखिलसत्त्वमूर्तये ।
पुंसां पुनः पारमहंस्य आश्रमे व्यवस्थितानाम् अनुमृग्यदाशुषे
bhūyo namaḥ sadvṛjinacchide 'satām asambhavāyākhilasattvamūrtaye |
puṃsāṃ punaḥ pāramahaṃsya āśrame vyavasthitānām anumṛgyadāśuṣe
02.04.014
नमो नमस्ते ऽस्त्वृषभाय सात्वतां विदूरकाष्ठाय मुहुः कुयोगिनाम् ।
निरस्तसाम्यातिशयेन राधसा स्वधामनि ब्रह्मणि रंस्यते नमः
namo namaste 'stvṛṣabhāya sātvatāṃ vidūrakāṣṭhāya muhuḥ kuyoginām |
nirastasāmyātiśayena rādhasā svadhāmani brahmaṇi raṃsyate namaḥ
02.04.015
यत्कीर्तनं यत्स्मरणं यदीक्षणं यद्वन्दनं यच्छ्रवणं यदर्हणम् ।
लोकस्य सद्यो विधुनोति कल्मषं तस्मै सुभद्रश्रवसे नमो नमः
yatkīrtanaṃ yatsmaraṇaṃ yadīkṣaṇaṃ yadvandanaṃ yacchravaṇaṃ yadarhaṇam |
lokasya sadyo vidhunoti kalmaṣaṃ tasmai subhadraśravase namo namaḥ
02.04.016
विचक्षणा यच्चरणोपसादनात् सङ्गं व्युदस्योभयतो ऽन्तरात्मनः ।
विन्दन्ति हि ब्रह्मगतिं गतक्लमास्तस्मै सुभद्रश्रवसे नमो नमः
vicakṣaṇā yaccaraṇopasādanāt saṅgaṃ vyudasyobhayato 'ntarātmanaḥ |
vindanti hi brahmagatiṃ gataklamāstasmai subhadraśravase namo namaḥ
02.04.017
तपस्विनो दानपरा यशस्विनो मनस्विनो मन्त्रविदः सुमङ्गलाः ।
क्षेमं न विन्दन्ति विना यदर्पणं तस्मै सुभद्रश्रवसे नमो नमः
tapasvino dānaparā yaśasvino manasvino mantravidaḥ sumaṅgalāḥ |
kṣemaṃ na vindanti vinā yadarpaṇaṃ tasmai subhadraśravase namo namaḥ
02.04.018
किरातहूणान्ध्रपुलिन्दपुल्कशा आभीरशुम्भा यवनाः खसादयः ।
ये ऽन्ये च पापा यदपाश्रयाश्रयाः शुध्यन्ति तस्मै प्रभविष्णवे नमः
kirātahūṇāndhrapulindapulkaśā ābhīraśumbhā yavanāḥ khasādayaḥ |
ye 'nye ca pāpā yadapāśrayāśrayāḥ śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ
02.04.019
स एष आत्मात्मवताम् अधीश्वरस्त्रयीमयो धर्ममयस्तपोमयः ।
गतव्यलीकैरजशङ्करादिभिर्वितर्क्यलिङ्गो भगवान् प्रसीदताम्
sa eṣa ātmātmavatām adhīśvarastrayīmayo dharmamayastapomayaḥ |
gatavyalīkairajaśaṅkarādibhirvitarkyaliṅgo bhagavān prasīdatām
02.04.020
श्रियः पतिर्यज्ञपतिः प्रजापतिर्धियां पतिर्लोकपतिर्धरापतिः ।
पतिर्गतिश्चान्धकवृष्णिसात्वतां प्रसीदतां मे भगवान् सतां पतिः
śriyaḥ patiryajñapatiḥ prajāpatirdhiyāṃ patirlokapatirdharāpatiḥ |
patirgatiścāndhakavṛṣṇisātvatāṃ prasīdatāṃ me bhagavān satāṃ patiḥ
02.04.021
यदङ्घ्र्यभिध्यानसमाधिधौतया धियानुपश्यन्ति हि तत्त्वम् आत्मनः ।
वदन्ति चैतत् कवयो यथारुचं स मे मुकुन्दो भगवान् प्रसीदताम्
yadaṅghryabhidhyānasamādhidhautayā dhiyānupaśyanti hi tattvam ātmanaḥ |
vadanti caitat kavayo yathārucaṃ sa me mukundo bhagavān prasīdatām
02.04.022
प्रचोदिता येन पुरा सरस्वती वितन्वताजस्य सतीं स्मृतिं हृदि ।
स्वलक्षणा प्रादुरभूत् किलास्यतः स मे ऋषीणाम् ऋषभः प्रसीदताम्
pracoditā yena purā sarasvatī vitanvatājasya satīṃ smṛtiṃ hṛdi |
svalakṣaṇā prādurabhūt kilāsyataḥ sa me ṛṣīṇām ṛṣabhaḥ prasīdatām
02.04.023
भूतैर्महद्भिर्य इमाः पुरो विभुर्निर्माय शेते यदमूषु पूरुषः ।
भुङ्क्ते गुणान् षोडश षोडशात्मकः सो ऽलङ्कृषीष्ट भगवान् वचांसि मे
bhūtairmahadbhirya imāḥ puro vibhurnirmāya śete yadamūṣu pūruṣaḥ |
bhuṅkte guṇān ṣoḍaśa ṣoḍaśātmakaḥ so 'laṅkṛṣīṣṭa bhagavān vacāṃsi me
02.04.024
नमस्तस्मै भगवते वासुदेवाय वेधसे ।
पपुर्ज्ञानम् अयं सौम्या यन्मुखाम्बुरुहासवम्
namastasmai bhagavate vāsudevāya vedhase |
papurjñānam ayaṃ saumyā yanmukhāmburuhāsavam
02.04.025
एतदेवात्मभू राजन् नारदाय विपृच्छते ।
वेदगर्भो ऽभ्यधात् साक्षाद्यदाह हरिरात्मनः
etadevātmabhū rājan nāradāya vipṛcchate |
vedagarbho 'bhyadhāt sākṣādyadāha harirātmanaḥ
Chapter 2.5
02.05.001
0 नारद उवाच देवदेव नमस्ते ऽस्तु भूतभावन पूर्वज ।
तद्विजानीहि यज् ज्ञानम् आत्मतत्त्वनिदर्शनम्
0 nārada uvāca devadeva namaste 'stu bhūtabhāvana pūrvaja |
tadvijānīhi yaj jñānam ātmatattvanidarśanam
02.05.002
यद्रूपं यदधिष्ठानं यतः सृष्टम् इदं प्रभो ।
यत् संस्थं यत् परं यच् च तत् तत्त्वं वद तत्त्वतः
yadrūpaṃ yadadhiṣṭhānaṃ yataḥ sṛṣṭam idaṃ prabho |
yat saṃsthaṃ yat paraṃ yac ca tat tattvaṃ vada tattvataḥ
02.05.003
सर्वं ह्येतद्भवान् वेद भूतभव्यभवत्प्रभुः ।
करामलकवद्विश्वं विज्ञानावसितं तव
sarvaṃ hyetadbhavān veda bhūtabhavyabhavatprabhuḥ |
karāmalakavadviśvaṃ vijñānāvasitaṃ tava
02.05.004
यद्विज्ञानो यदाधारो यत्परस्त्वं यदात्मकः ।
एकः सृजसि भूतानि भूतैरेवात्ममायया
yadvijñāno yadādhāro yatparastvaṃ yadātmakaḥ |
ekaḥ sṛjasi bhūtāni bhūtairevātmamāyayā
02.05.005
आत्मन् भावयसे तानि न पराभावयन् स्वयम् ।
आत्मशक्तिम् अवष्टभ्य ऊर्णनाभिरिवाक्लमः
ātman bhāvayase tāni na parābhāvayan svayam |
ātmaśaktim avaṣṭabhya ūrṇanābhirivāklamaḥ
02.05.006
नाहं वेद परं ह्यस्मिन् नापरं न समं विभो ।
नामरूपगुणैर्भाव्यं सदसत् किञ्चिदन्यतः
nāhaṃ veda paraṃ hyasmin nāparaṃ na samaṃ vibho |
nāmarūpaguṇairbhāvyaṃ sadasat kiñcidanyataḥ
02.05.007
स भवान् अचरद्घोरं यत् तपः सुसमाहितः ।
तेन खेदयसे नस्त्वं पराशङ्कां च यच्छसि
sa bhavān acaradghoraṃ yat tapaḥ susamāhitaḥ |
tena khedayase nastvaṃ parāśaṅkāṃ ca yacchasi
02.05.008
एतन् मे पृच्छतः सर्वं सर्वज्ञ सकलेश्वर ।
विजानीहि यथैवेदम् अहं बुध्ये ऽनुशासितः
etan me pṛcchataḥ sarvaṃ sarvajña sakaleśvara |
vijānīhi yathaivedam ahaṃ budhye 'nuśāsitaḥ
02.05.009
0 ब्रह्मोवाच सम्यक् कारुणिकस्येदं वत्स ते विचिकित्सितम् ।
यदहं चोदितः सौम्य भगवद्वीर्यदर्शने
0 brahmovāca samyak kāruṇikasyedaṃ vatsa te vicikitsitam |
yadahaṃ coditaḥ saumya bhagavadvīryadarśane
02.05.010
नानृतं तव तच् चापि यथा मां प्रब्रवीषि भोः ।
अविज्ञाय परं मत्त एतावत् त्वं यतो हि मे
nānṛtaṃ tava tac cāpi yathā māṃ prabravīṣi bhoḥ |
avijñāya paraṃ matta etāvat tvaṃ yato hi me
02.05.011
येन स्वरोचिषा विश्वं रोचितं रोचयाम्यहम् ।
यथार्को ऽग्निर्यथा सोमो यथर्क्षग्रहतारकाः
yena svarociṣā viśvaṃ rocitaṃ rocayāmyaham |
yathārko 'gniryathā somo yatharkṣagrahatārakāḥ
02.05.012
तस्मै नमो भगवते वासुदेवाय धीमहि ।
यन्मायया दुर्जयया मां वदन्ति जगद्गुरुम्
tasmai namo bhagavate vāsudevāya dhīmahi |
yanmāyayā durjayayā māṃ vadanti jagadgurum
02.05.013
विलज्जमानया यस्य स्थातुम् ईक्षापथे ऽमुया ।
विमोहिता विकत्थन्ते ममाहम् इति दुर्धियः
vilajjamānayā yasya sthātum īkṣāpathe 'muyā |
vimohitā vikatthante mamāham iti durdhiyaḥ
02.05.014
द्रव्यं कर्म च कालश्च स्वभावो जीव एव च ।
वासुदेवात् परो ब्रह्मन् न चान्यो ऽर्थो ऽस्ति तत्त्वतः
dravyaṃ karma ca kālaśca svabhāvo jīva eva ca |
vāsudevāt paro brahman na cānyo 'rtho 'sti tattvataḥ
02.05.015
नारायणपरा वेदा देवा नारायणाङ्गजाः ।
नारायणपरा लोका नारायणपरा मखाः
nārāyaṇaparā vedā devā nārāyaṇāṅgajāḥ |
nārāyaṇaparā lokā nārāyaṇaparā makhāḥ
02.05.016
नारायणपरो योगो नारायणपरं तपः ।
नारायणपरं ज्ञानं नारायणपरा गतिः
nārāyaṇaparo yogo nārāyaṇaparaṃ tapaḥ |
nārāyaṇaparaṃ jñānaṃ nārāyaṇaparā gatiḥ
02.05.017
तस्यापि द्रष्टुरीशस्य कूटस्थस्याखिलात्मनः ।
सृज्यं सृजामि सृष्टो ऽहम् ईक्षयैवाभिचोदितः
tasyāpi draṣṭurīśasya kūṭasthasyākhilātmanaḥ |
sṛjyaṃ sṛjāmi sṛṣṭo 'ham īkṣayaivābhicoditaḥ
02.05.018
सत्त्वं रजस्तम इति निर्गुणस्य गुणास्त्रयः ।
स्थितिसर्गनिरोधेषु गृहीता मायया विभोः
sattvaṃ rajastama iti nirguṇasya guṇāstrayaḥ |
sthitisarganirodheṣu gṛhītā māyayā vibhoḥ
02.05.019
कार्यकारणकर्तृत्वे द्रव्यज्ञानक्रियाश्रयाः ।
बध्नन्ति नित्यदा मुक्तं मायिनं पुरुषं गुणाः
kāryakāraṇakartṛtve dravyajñānakriyāśrayāḥ |
badhnanti nityadā muktaṃ māyinaṃ puruṣaṃ guṇāḥ
02.05.020
स एष भगवांल् लिङ्गैस्त्रिभिरेतैरधोक्षजः ।
स्वलक्षितगतिर्ब्रह्मन् सर्वेषां मम चेश्वरः
sa eṣa bhagavāṃl liṅgaistribhiretairadhokṣajaḥ |
svalakṣitagatirbrahman sarveṣāṃ mama ceśvaraḥ
02.05.021
कालं कर्म स्वभावं च मायेशो मायया स्वया ।
आत्मन् यदृच्छया प्राप्तं विबुभूषुरुपाददे
kālaṃ karma svabhāvaṃ ca māyeśo māyayā svayā |
ātman yadṛcchayā prāptaṃ vibubhūṣurupādade
02.05.022
कालाद्गुणव्यतिकरः परिणामः स्वभावतः ।
कर्मणो जन्म महतः पुरुषाधिष्ठितादभूत्
kālādguṇavyatikaraḥ pariṇāmaḥ svabhāvataḥ |
karmaṇo janma mahataḥ puruṣādhiṣṭhitādabhūt
02.05.023
महतस्तु विकुर्वाणाद्रजःसत्त्वोपबृंहितात् ।
तमःप्रधानस्त्वभवद्द्रव्यज्ञानक्रियात्मकः
mahatastu vikurvāṇādrajaḥsattvopabṛṃhitāt |
tamaḥpradhānastvabhavaddravyajñānakriyātmakaḥ
02.05.024
सो ऽहङ्कार इति प्रोक्तो विकुर्वन् समभूत् त्रिधा ।
वैकारिकस्तैजसश्च तामसश्चेति यद्भिदा ।
द्रव्यशक्तिः क्रियाशक्तिर्ज्ञानशक्तिरिति प्रभो
so 'haṅkāra iti prokto vikurvan samabhūt tridhā |
vaikārikastaijasaśca tāmasaśceti yadbhidā |
dravyaśaktiḥ kriyāśaktirjñānaśaktiriti prabho
02.05.025
तामसादपि भूतादेर्विकुर्वाणादभून् नभः ।
तस्य मात्रा गुणः शब्दो लिङ्गं यद्द्रष्टृदृश्ययोः
tāmasādapi bhūtādervikurvāṇādabhūn nabhaḥ |
tasya mātrā guṇaḥ śabdo liṅgaṃ yaddraṣṭṛdṛśyayoḥ
02.05.026
नभसो ऽथ विकुर्वाणादभूत् स्पर्शगुणो ऽनिलः ।
परान्वयाच् छब्दवांश्च प्राण ओजः सहो बलम्
nabhaso 'tha vikurvāṇādabhūt sparśaguṇo 'nilaḥ |
parānvayāc chabdavāṃśca prāṇa ojaḥ saho balam
02.05.027
वायोरपि विकुर्वाणात् कालकर्मस्वभावतः ।
उदपद्यत तेजो वै रूपवत् स्पर्शशब्दवत्
vāyorapi vikurvāṇāt kālakarmasvabhāvataḥ |
udapadyata tejo vai rūpavat sparśaśabdavat
02.05.028
तेजसस्तु विकुर्वाणादासीदम्भो रसात्मकम् ।
रूपवत् स्पर्शवच् चाम्भो घोषवच् च परान्वयात्
tejasastu vikurvāṇādāsīdambho rasātmakam |
rūpavat sparśavac cāmbho ghoṣavac ca parānvayāt
02.05.029
विशेषस्तु विकुर्वाणादम्भसो गन्धवान् अभूत् ।
परान्वयाद्रसस्पर्श शब्दरूपगुणान्वितः
viśeṣastu vikurvāṇādambhaso gandhavān abhūt |
parānvayādrasasparśa śabdarūpaguṇānvitaḥ
02.05.030
वैकारिकान् मनो जज्ञे देवा वैकारिका दश ।
दिग्वातार्कप्रचेतो ऽश्वि वह्नीन्द्रोपेन्द्रमित्रकाः
vaikārikān mano jajñe devā vaikārikā daśa |
digvātārkapraceto 'śvi vahnīndropendramitrakāḥ
02.05.031
तैजसात् तु विकुर्वाणादिन्द्रियाणि दशाभवन् ।
ज्ञानशक्तिः क्रियाशक्तिर्बुद्धिः प्राणश्च तैजसौ ।
श्रोत्रं त्वग्घ्राणदृग्जिह्वा वाग्दोर्मेढ्राङ्घ्रिपायवः
taijasāt tu vikurvāṇādindriyāṇi daśābhavan |
jñānaśaktiḥ kriyāśaktirbuddhiḥ prāṇaśca taijasau |
śrotraṃ tvagghrāṇadṛgjihvā vāgdormeḍhrāṅghripāyavaḥ
02.05.032
यदैते ऽसङ्गता भावा भूतेन्द्रियमनोगुणाः ।
यदायतननिर्माणे न शेकुर्ब्रह्मवित्तम
yadaite 'saṅgatā bhāvā bhūtendriyamanoguṇāḥ |
yadāyatananirmāṇe na śekurbrahmavittama
02.05.033
तदा संहत्य चान्योन्यं भगवच्छक्तिचोदिताः ।
सदसत्त्वम् उपादाय चोभयं ससृजुर्ह्यदः
tadā saṃhatya cānyonyaṃ bhagavacchakticoditāḥ |
sadasattvam upādāya cobhayaṃ sasṛjurhyadaḥ
02.05.034
वर्षपूगसहस्रान्ते तदण्डम् उदके शयम् ।
कालकर्मस्वभावस्थो जीवो ञ्जीवम् अजीवयत्
varṣapūgasahasrānte tadaṇḍam udake śayam |
kālakarmasvabhāvastho jīvo ñjīvam ajīvayat
02.05.035
स एव पुरुषस्तस्मादण्डं निर्भिद्य निर्गतः ।
सहस्रोर्वङ्घ्रिबाह्वक्षः सहस्राननशीर्षवान्
sa eva puruṣastasmādaṇḍaṃ nirbhidya nirgataḥ |
sahasrorvaṅghribāhvakṣaḥ sahasrānanaśīrṣavān
02.05.036
यस्येहावयवैर्लोकान् कल्पयन्ति मनीषिणः ।
कट्यादिभिरधः सप्त सप्तोर्ध्वं जघनादिभिः
yasyehāvayavairlokān kalpayanti manīṣiṇaḥ |
kaṭyādibhiradhaḥ sapta saptordhvaṃ jaghanādibhiḥ
02.05.037
पुरुषस्य मुखं ब्रह्म क्षत्रम् एतस्य बाहवः ।
ऊर्वोर्वैश्यो भगवतः पद्भ्यां शूद्रो व्यजायत
puruṣasya mukhaṃ brahma kṣatram etasya bāhavaḥ |
ūrvorvaiśyo bhagavataḥ padbhyāṃ śūdro vyajāyata
02.05.038
भूर्लोकः कल्पितः पद्भ्यां भुवर्लोको ऽस्य नाभितः ।
हृदा स्वर्लोक उरसा महर्लोको महात्मनः
bhūrlokaḥ kalpitaḥ padbhyāṃ bhuvarloko 'sya nābhitaḥ |
hṛdā svarloka urasā maharloko mahātmanaḥ
02.05.039
ग्रीवायां जनलोको ऽस्य तपोलोकः स्तनद्वयात् ।
मूर्धभिः सत्यलोकस्तु ब्रह्मलोकः सनातनः
grīvāyāṃ janaloko 'sya tapolokaḥ stanadvayāt |
mūrdhabhiḥ satyalokastu brahmalokaḥ sanātanaḥ
02.05.040
तत्कट्यां चातलं कॢप्तम् ऊरुभ्यां वितलं विभोः ।
जानुभ्यां सुतलं शुद्धं जङ्घाभ्यां तु तलातलम्
tatkaṭyāṃ cātalaṃ kḷptam ūrubhyāṃ vitalaṃ vibhoḥ |
jānubhyāṃ sutalaṃ śuddhaṃ jaṅghābhyāṃ tu talātalam
02.05.041
महातलं तु गुल्फाभ्यां प्रपदाभ्यां रसातलम् ।
पातालं पादतलत इति लोकमयः पुमान्
mahātalaṃ tu gulphābhyāṃ prapadābhyāṃ rasātalam |
pātālaṃ pādatalata iti lokamayaḥ pumān
02.05.042
भूर्लोकः कल्पितः पद्भ्यां भुवर्लोको ऽस्य नाभितः ।
स्वर्लोकः कल्पितो मूर्ध्ना इति वा लोककल्पना
bhūrlokaḥ kalpitaḥ padbhyāṃ bhuvarloko 'sya nābhitaḥ |
svarlokaḥ kalpito mūrdhnā iti vā lokakalpanā
Chapter 2.6
02.06.001
0 ब्रह्मोवाच वाचां वह्नेर्मुखं क्षेत्रं छन्दसां सप्त धातवः ।
हव्यकव्यामृतान्नानां जिह्वा सर्वरसस्य च
0 brahmovāca vācāṃ vahnermukhaṃ kṣetraṃ chandasāṃ sapta dhātavaḥ |
havyakavyāmṛtānnānāṃ jihvā sarvarasasya ca
02.06.002
सर्वासूनां च वायोश्च तन्नासे परमायणे ।
अश्विनोरोषधीनां च घ्राणो मोदप्रमोदयोः
sarvāsūnāṃ ca vāyośca tannāse paramāyaṇe |
aśvinoroṣadhīnāṃ ca ghrāṇo modapramodayoḥ
02.06.003
रूपाणां तेजसां चक्षुर्दिवः सूर्यस्य चाक्षिणी ।
कर्णौ दिशां च तीर्थानां श्रोत्रम् आकाशशब्दयोः ।
तद्गात्रं वस्तुसाराणां सौभगस्य च भाजनम्
rūpāṇāṃ tejasāṃ cakṣurdivaḥ sūryasya cākṣiṇī |
karṇau diśāṃ ca tīrthānāṃ śrotram ākāśaśabdayoḥ |
tadgātraṃ vastusārāṇāṃ saubhagasya ca bhājanam
02.06.004
त्वग् अस्य स्पर्शवायोश्च सर्वमेधस्य चैव हि ।
रोमाण्युद्भिज्जजातीनां यैर्वा यज्ञस्तु सम्भृतः
tvag asya sparśavāyośca sarvamedhasya caiva hi |
romāṇyudbhijjajātīnāṃ yairvā yajñastu sambhṛtaḥ
02.06.005
केशश्मश्रुनखान्यस्य शिलालोहाभ्रविद्युताम् ।
बाहवो लोकपालानां प्रायशः क्षेमकर्मणाम्
keśaśmaśrunakhānyasya śilālohābhravidyutām |
bāhavo lokapālānāṃ prāyaśaḥ kṣemakarmaṇām
02.06.006
विक्रमो भूर्भुवः स्वश्च क्षेमस्य शरणस्य च ।
सर्वकामवरस्यापि हरेश्चरण आस्पदम्
vikramo bhūrbhuvaḥ svaśca kṣemasya śaraṇasya ca |
sarvakāmavarasyāpi hareścaraṇa āspadam
02.06.007
अपां वीर्यस्य सर्गस्य पर्जन्यस्य प्रजापतेः ।
पुंसः शिश्न उपस्थस्तु प्रजात्यानन्दनिर्वृतेः
apāṃ vīryasya sargasya parjanyasya prajāpateḥ |
puṃsaḥ śiśna upasthastu prajātyānandanirvṛteḥ
02.06.008
पायुर्यमस्य मित्रस्य परिमोक्षस्य नारद ।
हिंसाया निरृतेर्मृत्योर्निरयस्य गुदं स्मृतः
pāyuryamasya mitrasya parimokṣasya nārada |
hiṃsāyā nirṛtermṛtyornirayasya gudaṃ smṛtaḥ
02.06.009
पराभूतेरधर्मस्य तमसश्चापि पश्चिमः ।
नाड्यो नदनदीनां च गोत्राणाम् अस्थिसंहतिः
parābhūteradharmasya tamasaścāpi paścimaḥ |
nāḍyo nadanadīnāṃ ca gotrāṇām asthisaṃhatiḥ
02.06.010
अव्यक्तरससिन्धूनां भूतानां निधनस्य च ।
उदरं विदितं पुंसो हृदयं मनसः पदम्
avyaktarasasindhūnāṃ bhūtānāṃ nidhanasya ca |
udaraṃ viditaṃ puṃso hṛdayaṃ manasaḥ padam
02.06.011
धर्मस्य मम तुभ्यं च कुमाराणां भवस्य च ।
विज्ञानस्य च सत्त्वस्य परस्यात्मा परायणम्
dharmasya mama tubhyaṃ ca kumārāṇāṃ bhavasya ca |
vijñānasya ca sattvasya parasyātmā parāyaṇam
02.06.012
अहं भवान् भवश्चैव त इमे मुनयो ऽग्रजाः ।
सुरासुरनरा नागाः खगा मृगसरीसृपाः
ahaṃ bhavān bhavaścaiva ta ime munayo 'grajāḥ |
surāsuranarā nāgāḥ khagā mṛgasarīsṛpāḥ
02.06.013
गन्धर्वाप्सरसो यक्षा रक्षोभूतगणोरगाः ।
पशवः पितरः सिद्धा विद्याध्राश्चारणा द्रुमाः
gandharvāpsaraso yakṣā rakṣobhūtagaṇoragāḥ |
paśavaḥ pitaraḥ siddhā vidyādhrāścāraṇā drumāḥ
02.06.014
अन्ये च विविधा जीवाजलस्थलनभौकसः ।
ग्रहर्क्षकेतवस्तारास्तडितः स्तनयित्नवः
anye ca vividhā jīvājalasthalanabhaukasaḥ |
graharkṣaketavastārāstaḍitaḥ stanayitnavaḥ
02.06.015
सर्वं पुरुष एवेदं भूतं भव्यं भवच् च यत् ।
तेनेदम् आवृतं विश्वं वितस्तिम् अधितिष्ठति
sarvaṃ puruṣa evedaṃ bhūtaṃ bhavyaṃ bhavac ca yat |
tenedam āvṛtaṃ viśvaṃ vitastim adhitiṣṭhati
02.06.016
स्वधिष्ण्यं प्रतपन् प्राणो बहिश्च प्रतपत्यसौ ।
एवं विराजं प्रतपंस्तपत्यन्तर्बहिः पुमान्
svadhiṣṇyaṃ pratapan prāṇo bahiśca pratapatyasau |
evaṃ virājaṃ pratapaṃstapatyantarbahiḥ pumān
02.06.017
सो ऽमृतस्याभयस्येशो मर्त्यम् अन्नं यदत्यगात् ।
महिमैष ततो ब्रह्मन् पुरुषस्य दुरत्ययः
so 'mṛtasyābhayasyeśo martyam annaṃ yadatyagāt |
mahimaiṣa tato brahman puruṣasya duratyayaḥ
02.06.018
पादेषु सर्वभूतानि पुंसः स्थितिपदो विदुः ।
अमृतं क्षेमम् अभयं त्रिमूर्ध्नो ऽधायि मूर्धसु
pādeṣu sarvabhūtāni puṃsaḥ sthitipado viduḥ |
amṛtaṃ kṣemam abhayaṃ trimūrdhno 'dhāyi mūrdhasu
02.06.019
पादास्त्रयो बहिश्चासन्न् अप्रजानां य आश्रमाः ।
अन्तस्त्रिलोक्यास्त्वपरो गृहमेधो ऽबृहद्व्रतः
pādāstrayo bahiścāsann aprajānāṃ ya āśramāḥ |
antastrilokyāstvaparo gṛhamedho 'bṛhadvrataḥ
02.06.020
सृती विचक्रमे विश्वम् साशनानशने उभे ।
यदविद्या च विद्या च पुरुषस्तूभयाश्रयः
sṛtī vicakrame viśvam sāśanānaśane ubhe |
yadavidyā ca vidyā ca puruṣastūbhayāśrayaḥ
02.06.021
यस्मादण्डं विराड्जज्ञे भूतेन्द्रियगुणात्मकः ।
तद्द्रव्यम् अत्यगाद्विश्वं गोभिः सूर्य इवातपन्
yasmādaṇḍaṃ virāḍjajñe bhūtendriyaguṇātmakaḥ |
taddravyam atyagādviśvaṃ gobhiḥ sūrya ivātapan
02.06.022
यदास्य नाभ्यान् नलिनादहम् आसं महात्मनः ।
नाविदं यज्ञसम्भारान् पुरुषावयवान् ऋते
yadāsya nābhyān nalinādaham āsaṃ mahātmanaḥ |
nāvidaṃ yajñasambhārān puruṣāvayavān ṛte
02.06.023
तेषु यज्ञस्य पशवः सवनस्पतयः कुशाः ।
इदं च देवयजनं कालश्चोरुगुणान्वितः
teṣu yajñasya paśavaḥ savanaspatayaḥ kuśāḥ |
idaṃ ca devayajanaṃ kālaścoruguṇānvitaḥ
02.06.024
वस्तून्योषधयः स्नेहा रसलोहमृदो जलम् ।
ऋचो यजूंषि सामानि चातुर्होत्रं च सत्तम
vastūnyoṣadhayaḥ snehā rasalohamṛdo jalam |
ṛco yajūṃṣi sāmāni cāturhotraṃ ca sattama
02.06.025
नामधेयानि मन्त्राश्च दक्षिणाश्च व्रतानि च ।
देवतानुक्रमः कल्पः सङ्कल्पस्तन्त्रम् एव च
nāmadheyāni mantrāśca dakṣiṇāśca vratāni ca |
devatānukramaḥ kalpaḥ saṅkalpastantram eva ca
02.06.026
गतयो मतयश्चैव प्रायश्चित्तं समर्पणम् ।
पुरुषावयवैरेते सम्भाराः सम्भृता मया
gatayo matayaścaiva prāyaścittaṃ samarpaṇam |
puruṣāvayavairete sambhārāḥ sambhṛtā mayā
02.06.027
इति सम्भृतसम्भारः पुरुषावयवैरहम् ।
तम् एव पुरुषं यज्ञं तेनैवायजम् ईश्वरम्
iti sambhṛtasambhāraḥ puruṣāvayavairaham |
tam eva puruṣaṃ yajñaṃ tenaivāyajam īśvaram
02.06.028
ततस्ते भ्रातर इमे प्रजानां पतयो नव ।
अयजन् व्यक्तम् अव्यक्तं पुरुषं सुसमाहिताः
tataste bhrātara ime prajānāṃ patayo nava |
ayajan vyaktam avyaktaṃ puruṣaṃ susamāhitāḥ
02.06.029
ततश्च मनवः काले ईजिरे ऋषयो ऽपरे ।
पितरो विबुधा दैत्या मनुष्याः क्रतुभिर्विभुम्
tataśca manavaḥ kāle ījire ṛṣayo 'pare |
pitaro vibudhā daityā manuṣyāḥ kratubhirvibhum
02.06.030
नारायणे भगवति तदिदं विश्वम् आहितम् ।
गृहीतमायोरुगुणः सर्गादावगुणः स्वतः
nārāyaṇe bhagavati tadidaṃ viśvam āhitam |
gṛhītamāyoruguṇaḥ sargādāvaguṇaḥ svataḥ
02.06.031
सृजामि तन्नियुक्तो ऽहं हरो हरति तद्वशः ।
विश्वं पुरुषरूपेण परिपाति त्रिशक्तिधृक्
sṛjāmi tanniyukto 'haṃ haro harati tadvaśaḥ |
viśvaṃ puruṣarūpeṇa paripāti triśaktidhṛk
02.06.032
इति ते ऽभिहितं तात यथेदम् अनुपृच्छसि ।
नान्यद्भगवतः किञ्चिद्भाव्यं सदसदात्मकम्
iti te 'bhihitaṃ tāta yathedam anupṛcchasi |
nānyadbhagavataḥ kiñcidbhāvyaṃ sadasadātmakam
02.06.033
न भारती मे ऽङ्ग मृषोपलक्ष्यते न वै क्वचिन् मे मनसो मृषा गतिः ।
न मे हृषीकाणि पतन्त्यसत्पथे यन् मे हृदौत्कण्ठ्यवता धृतो हरिः
na bhāratī me 'ṅga mṛṣopalakṣyate na vai kvacin me manaso mṛṣā gatiḥ |
na me hṛṣīkāṇi patantyasatpathe yan me hṛdautkaṇṭhyavatā dhṛto hariḥ
02.06.034
सो ऽहं समाम्नायमयस्तपोमयः प्रजापतीनाम् अभिवन्दितः पतिः ।
आस्थाय योगं निपुणं समाहितस्तं नाध्यगच्छं यत आत्मसम्भवः
so 'haṃ samāmnāyamayastapomayaḥ prajāpatīnām abhivanditaḥ patiḥ |
āsthāya yogaṃ nipuṇaṃ samāhitastaṃ nādhyagacchaṃ yata ātmasambhavaḥ
02.06.035
नतो ऽस्म्यहं तच्चरणं समीयुषां भवच्छिदं स्वस्त्ययनं सुमङ्गलम् ।
यो ह्यात्ममायाविभवं स्म पर्यगाद् यथा नभः स्वान्तम् अथापरे कुतः
nato 'smyahaṃ taccaraṇaṃ samīyuṣāṃ bhavacchidaṃ svastyayanaṃ sumaṅgalam |
yo hyātmamāyāvibhavaṃ sma paryagād yathā nabhaḥ svāntam athāpare kutaḥ
02.06.036
नाहं न यूयं यदृतां गतिं विदुर् न वामदेवः किम् उतापरे सुराः ।
तन्मायया मोहितबुद्धयस्त्विदं विनिर्मितं चात्मसमं विचक्ष्महे
nāhaṃ na yūyaṃ yadṛtāṃ gatiṃ vidur na vāmadevaḥ kim utāpare surāḥ |
tanmāyayā mohitabuddhayastvidaṃ vinirmitaṃ cātmasamaṃ vicakṣmahe
02.06.037
यस्यावतारकर्माणि गायन्ति ह्यस्मदादयः ।
न यं विदन्ति तत्त्वेन तस्मै भगवते नमः
yasyāvatārakarmāṇi gāyanti hyasmadādayaḥ |
na yaṃ vidanti tattvena tasmai bhagavate namaḥ
02.06.038
स एष आद्यः पुरुषः कल्पे कल्पे सृजत्यजः ।
आत्मात्मन्यात्मनात्मानं स संयच्छति पाति च
sa eṣa ādyaḥ puruṣaḥ kalpe kalpe sṛjatyajaḥ |
ātmātmanyātmanātmānaṃ sa saṃyacchati pāti ca
02.06.039
विशुद्धं केवलं ज्ञानं प्रत्यक् सम्यग् अवस्थितम् ।
सत्यं पूर्णम् अनाद्यन्तं निर्गुणं नित्यम् अद्वयम्
viśuddhaṃ kevalaṃ jñānaṃ pratyak samyag avasthitam |
satyaṃ pūrṇam anādyantaṃ nirguṇaṃ nityam advayam
02.06.040
ऋषे विदन्ति मुनयः प्रशान्तात्मेन्द्रियाशयाः ।
यदा तदेवासत्तर्कैस्तिरोधीयेत विप्लुतम्
ṛṣe vidanti munayaḥ praśāntātmendriyāśayāḥ |
yadā tadevāsattarkaistirodhīyeta viplutam
02.06.041
आद्यो ऽवतारः पुरुषः परस्य कालः स्वभावः सदसन्मनश्च ।
द्रव्यं विकारो गुण इन्द्रियाणि विराट् स्वराट् स्थास्नु चरिष्णु भूम्नः
ādyo 'vatāraḥ puruṣaḥ parasya kālaḥ svabhāvaḥ sadasanmanaśca |
dravyaṃ vikāro guṇa indriyāṇi virāṭ svarāṭ sthāsnu cariṣṇu bhūmnaḥ
02.06.042
अहं भवो यज्ञ इमे प्रजेशा दक्षादयो ये भवदादयश्च ।
स्वर्लोकपालाः खगलोकपाला नृलोकपालास्तललोकपालाः
ahaṃ bhavo yajña ime prajeśā dakṣādayo ye bhavadādayaśca |
svarlokapālāḥ khagalokapālā nṛlokapālāstalalokapālāḥ
02.06.043
गन्धर्वविद्याधरचारणेशा ये यक्षरक्षोरगनागनाथाः ।
ये वा ऋषीणाम् ऋषभाः पित्णां दैत्येन्द्रसिद्धेश्वरदानवेन्द्राः ।
अन्ये च ये प्रेतपिशाचभूत कूष्माण्डयादोमृगपक्ष्यधीशाः
gandharvavidyādharacāraṇeśā ye yakṣarakṣoraganāganāthāḥ |
ye vā ṛṣīṇām ṛṣabhāḥ pitṇāṃ daityendrasiddheśvaradānavendrāḥ |
anye ca ye pretapiśācabhūta kūṣmāṇḍayādomṛgapakṣyadhīśāḥ
02.06.044
यत् किञ्च लोके भगवन् महस्वद् ओजःसहस्वद्बलवत् क्षमावत् ।
श्रीह्रीविभूत्यात्मवदद्भुतार्णं तत्त्वं परं रूपवदस्वरूपम्
yat kiñca loke bhagavan mahasvad ojaḥsahasvadbalavat kṣamāvat |
śrīhrīvibhūtyātmavadadbhutārṇaṃ tattvaṃ paraṃ rūpavadasvarūpam
02.06.045
प्राधान्यतो यान् ऋष आमनन्ति लीलावतारान् पुरुषस्य भूम्नः ।
आपीयतां कर्णकषायशोषान् अनुक्रमिष्ये त इमान् सुपेशान्
prādhānyato yān ṛṣa āmananti līlāvatārān puruṣasya bhūmnaḥ |
āpīyatāṃ karṇakaṣāyaśoṣān anukramiṣye ta imān supeśān
Chapter 2.7
02.07.001
0 ब्रह्मोवाच यत्रोद्यतः क्षितितलोद्धरणाय बिभ्रत् $ क्रौडीं तनुं सकलयज्ञमयीम् अनन्तः & यत्रोद्यतः क्षितितलोद्धरणाय बिभ्रत् $ क्रौडीं तनुं सकलयज्ञमयीम् अनन्तः & अन्तर्महार्णव उपागतम् आदिदैत्यं % तं दंष्ट्रयाद्रिम् इव वज्रधरो ददार
0 brahmovāca yatrodyataḥ kṣititaloddharaṇāya bibhrat $ krauḍīṃ tanuṃ sakalayajñamayīm anantaḥ & yatrodyataḥ kṣititaloddharaṇāya bibhrat $ krauḍīṃ tanuṃ sakalayajñamayīm anantaḥ & antarmahārṇava upāgatam ādidaityaṃ % taṃ daṃṣṭrayādrim iva vajradharo dadāra
02.07.002
- ॥
जातो रुचेरजनयत् सुयमान् सुयज्ञ $ आकूतिसूनुरमरान् अथ दक्षिणायाम् & जातो रुचेरजनयत् सुयमान् सुयज्ञ $ आकूतिसूनुरमरान् अथ दक्षिणायाम् & लोकत्रयस्य महतीम् अहरद्यदार्तिं % स्वायम्भुवेन मनुना हरिरित्यनूक्तः
** // jāto rucerajanayat suyamān suyajña $ ākūtisūnuramarān atha dakṣiṇāyām & jāto rucerajanayat suyamān suyajña $ ākūtisūnuramarān atha dakṣiṇāyām & lokatrayasya mahatīm aharadyadārtiṃ % svāyambhuvena manunā harirityanūktaḥ*
02.07.003
- ॥
जज्ञे च कर्दमगृहे द्विज देवहूत्यां $ स्त्रीभिः समं नवभिरात्मगतिं स्वमात्रे & जज्ञे च कर्दमगृहे द्विज देवहूत्यां $ स्त्रीभिः समं नवभिरात्मगतिं स्वमात्रे & ऊचे ययात्मशमलं गुणसङ्गपङ्कम् % अस्मिन् विधूय कपिलस्य गतिं प्रपेदे
** // jajñe ca kardamagṛhe dvija devahūtyāṃ $ strībhiḥ samaṃ navabhirātmagatiṃ svamātre & jajñe ca kardamagṛhe dvija devahūtyāṃ $ strībhiḥ samaṃ navabhirātmagatiṃ svamātre & ūce yayātmaśamalaṃ guṇasaṅgapaṅkam % asmin vidhūya kapilasya gatiṃ prapede*
02.07.004
- ॥
अत्रेरपत्यम् अभिकाङ्क्षत आह तुष्टो $ दत्तो मयाहम् इति यद्भगवान् स दत्तः & अत्रेरपत्यम् अभिकाङ्क्षत आह तुष्टो $ दत्तो मयाहम् इति यद्भगवान् स दत्तः & यत्पादपङ्कजपरागपवित्रदेहा % योगर्द्धिम् आपुरुभयीं यदुहैहयाद्याः
** // atrerapatyam abhikāṅkṣata āha tuṣṭo $ datto mayāham iti yadbhagavān sa dattaḥ & atrerapatyam abhikāṅkṣata āha tuṣṭo $ datto mayāham iti yadbhagavān sa dattaḥ & yatpādapaṅkajaparāgapavitradehā % yogarddhim āpurubhayīṃ yaduhaihayādyāḥ*
02.07.005
- ॥
तप्तं तपो विविधलोकसिसृक्षया मे $ आदौ सनात् स्वतपसः स चतुःसनो ऽभूत् & तप्तं तपो विविधलोकसिसृक्षया मे $ आदौ सनात् स्वतपसः स चतुःसनो ऽभूत् & प्राक्कल्पसम्प्लवविनष्टम् इहात्मतत्त्वं % सम्यग् जगाद मुनयो यदचक्षतात्मन्
** // taptaṃ tapo vividhalokasisṛkṣayā me $ ādau sanāt svatapasaḥ sa catuḥsano 'bhūt & taptaṃ tapo vividhalokasisṛkṣayā me $ ādau sanāt svatapasaḥ sa catuḥsano 'bhūt & prākkalpasamplavavinaṣṭam ihātmatattvaṃ % samyag jagāda munayo yadacakṣatātman*
02.07.006
- ॥
धर्मस्य दक्षदुहितर्यजनिष्ट मूर्त्यां $ नारायणो नर इति स्वतपःप्रभावः & धर्मस्य दक्षदुहितर्यजनिष्ट मूर्त्यां $ नारायणो नर इति स्वतपःप्रभावः & दृष्ट्वात्मनो भगवतो नियमावलोपं % देव्यस्त्वनङ्गपृतना घटितुं न शेकुः
** // dharmasya dakṣaduhitaryajaniṣṭa mūrtyāṃ $ nārāyaṇo nara iti svatapaḥprabhāvaḥ & dharmasya dakṣaduhitaryajaniṣṭa mūrtyāṃ $ nārāyaṇo nara iti svatapaḥprabhāvaḥ & dṛṣṭvātmano bhagavato niyamāvalopaṃ % devyastvanaṅgapṛtanā ghaṭituṃ na śekuḥ*
02.07.007
- ॥
कामं दहन्ति कृतिनो ननु रोषदृष्ट्या $ रोषं दहन्तम् उत ते न दहन्त्यसह्यम् & कामं दहन्ति कृतिनो ननु रोषदृष्ट्या $ रोषं दहन्तम् उत ते न दहन्त्यसह्यम् & सो ऽयं यदन्तरम् अलं प्रविशन् बिभेति % कामः कथं नु पुनरस्य मनः श्रयेत
** // kāmaṃ dahanti kṛtino nanu roṣadṛṣṭyā $ roṣaṃ dahantam uta te na dahantyasahyam & kāmaṃ dahanti kṛtino nanu roṣadṛṣṭyā $ roṣaṃ dahantam uta te na dahantyasahyam & so 'yaṃ yadantaram alaṃ praviśan bibheti % kāmaḥ kathaṃ nu punarasya manaḥ śrayeta*
02.07.008
- ॥
विद्धः सपत्न्युदितपत्रिभिरन्ति राज्ञो $ बालो ऽपि सन्न् उपगतस्तपसे वनानि & विद्धः सपत्न्युदितपत्रिभिरन्ति राज्ञो $ बालो ऽपि सन्न् उपगतस्तपसे वनानि & तस्मा अदाद्ध्रुवगतिं गृणते प्रसन्नो % दिव्याः स्तुवन्ति मुनयो यदुपर्यधस्तात्
** // viddhaḥ sapatnyuditapatribhiranti rājño $ bālo 'pi sann upagatastapase vanāni & viddhaḥ sapatnyuditapatribhiranti rājño $ bālo 'pi sann upagatastapase vanāni & tasmā adāddhruvagatiṃ gṛṇate prasanno % divyāḥ stuvanti munayo yaduparyadhastāt*
02.07.009
- ॥
यद्वेनम् उत्पथगतं द्विजवाक्यवज्र $ निष्प्लुष्टपौरुषभगं निरये पतन्तम् & यद्वेनम् उत्पथगतं द्विजवाक्यवज्र $ निष्प्लुष्टपौरुषभगं निरये पतन्तम् & त्रात्वार्थितो जगति पुत्रपदं च लेभे % दुग्धा वसूनि वसुधा सकलानि येन
** // yadvenam utpathagataṃ dvijavākyavajra $ niṣpluṣṭapauruṣabhagaṃ niraye patantam & yadvenam utpathagataṃ dvijavākyavajra $ niṣpluṣṭapauruṣabhagaṃ niraye patantam & trātvārthito jagati putrapadaṃ ca lebhe % dugdhā vasūni vasudhā sakalāni yena*
02.07.010
- ॥
नाभेरसावृषभ आस सुदेविसूनुर् $ यो वै चचार समदृग् जडयोगचर्याम् & नाभेरसावृषभ आस सुदेविसूनुर् $ यो वै चचार समदृग् जडयोगचर्याम् & यत् पारमहंस्यम् ऋषयः पदम् आमनन्ति % स्वस्थः प्रशान्तकरणः परिमुक्तसङ्गः
** // nābherasāvṛṣabha āsa sudevisūnur $ yo vai cacāra samadṛg jaḍayogacaryām & nābherasāvṛṣabha āsa sudevisūnur $ yo vai cacāra samadṛg jaḍayogacaryām & yat pāramahaṃsyam ṛṣayaḥ padam āmananti % svasthaḥ praśāntakaraṇaḥ parimuktasaṅgaḥ*
02.07.011
- ॥
सत्रे ममास भगवान् हयशीरषाथो $ साक्षात् स यज्ञपुरुषस्तपनीयवर्णः & सत्रे ममास भगवान् हयशीरषाथो $ साक्षात् स यज्ञपुरुषस्तपनीयवर्णः & छन्दोमयो मखमयो ऽखिलदेवतात्मा % वाचो बभूवुरुशतीः श्वसतो ऽस्य नस्तः
** // satre mamāsa bhagavān hayaśīraṣātho $ sākṣāt sa yajñapuruṣastapanīyavarṇaḥ & satre mamāsa bhagavān hayaśīraṣātho $ sākṣāt sa yajñapuruṣastapanīyavarṇaḥ & chandomayo makhamayo 'khiladevatātmā % vāco babhūvuruśatīḥ śvasato 'sya nastaḥ*
02.07.012
- ॥
मत्स्यो युगान्तसमये मनुनोपलब्धः $ क्षोणीमयो निखिलजीवनिकायकेतः & मत्स्यो युगान्तसमये मनुनोपलब्धः $ क्षोणीमयो निखिलजीवनिकायकेतः & विस्रंसितान् उरुभये सलिले मुखान् मे % आदाय तत्र विजहार ह वेदमार्गान्
** // matsyo yugāntasamaye manunopalabdhaḥ $ kṣoṇīmayo nikhilajīvanikāyaketaḥ & matsyo yugāntasamaye manunopalabdhaḥ $ kṣoṇīmayo nikhilajīvanikāyaketaḥ & visraṃsitān urubhaye salile mukhān me % ādāya tatra vijahāra ha vedamārgān*
02.07.013
- ॥
क्षीरोदधावमरदानवयूथपानाम् $ उन्मथ्नताम् अमृतलब्धय आदिदेवः & क्षीरोदधावमरदानवयूथपानाम् $ उन्मथ्नताम् अमृतलब्धय आदिदेवः & पृष्ठेन कच्छपवपुर्विदधार गोत्रं % निद्राक्षणो ऽद्रिपरिवर्तकषाणकण्डूः
** // kṣīrodadhāvamaradānavayūthapānām $ unmathnatām amṛtalabdhaya ādidevaḥ & kṣīrodadhāvamaradānavayūthapānām $ unmathnatām amṛtalabdhaya ādidevaḥ & pṛṣṭhena kacchapavapurvidadhāra gotraṃ % nidrākṣaṇo 'driparivartakaṣāṇakaṇḍūḥ*
02.07.014
- ॥
त्रैपिष्टपोरुभयहा स नृसिंहरूपं $ कृत्वा भ्रमद्भ्रुकुटिदंष्ट्रकरालवक्त्रम् & त्रैपिष्टपोरुभयहा स नृसिंहरूपं $ कृत्वा भ्रमद्भ्रुकुटिदंष्ट्रकरालवक्त्रम् & दैत्येन्द्रम् आशु गदयाभिपतन्तम् आराद् % ऊरौ निपात्य विददार नखैः स्फुरन्तम्
** // traipiṣṭaporubhayahā sa nṛsiṃharūpaṃ $ kṛtvā bhramadbhrukuṭidaṃṣṭrakarālavaktram & traipiṣṭaporubhayahā sa nṛsiṃharūpaṃ $ kṛtvā bhramadbhrukuṭidaṃṣṭrakarālavaktram & daityendram āśu gadayābhipatantam ārād % ūrau nipātya vidadāra nakhaiḥ sphurantam*
02.07.015
- ॥
अन्तःसरस्युरुबलेन पदे गृहीतो $ ग्राहेण यूथपतिरम्बुजहस्त आर्तः & अन्तःसरस्युरुबलेन पदे गृहीतो $ ग्राहेण यूथपतिरम्बुजहस्त आर्तः & आहेदम् आदिपुरुषाखिललोकनाथ % तीर्थश्रवः श्रवणमङ्गलनामधेय
** // antaḥsarasyurubalena pade gṛhīto $ grāheṇa yūthapatirambujahasta ārtaḥ & antaḥsarasyurubalena pade gṛhīto $ grāheṇa yūthapatirambujahasta ārtaḥ & āhedam ādipuruṣākhilalokanātha % tīrthaśravaḥ śravaṇamaṅgalanāmadheya*
02.07.016
- ॥
श्रुत्वा हरिस्तम् अरणार्थिनम् अप्रमेयश् $ चक्रायुधः पतगराजभुजाधिरूढः & श्रुत्वा हरिस्तम् अरणार्थिनम् अप्रमेयश् $ चक्रायुधः पतगराजभुजाधिरूढः & चक्रेण नक्रवदनं विनिपाट्य तस्माद् % धस्ते प्रगृह्य भगवान् कृपयोज्जहार
** // śrutvā haristam araṇārthinam aprameyaś $ cakrāyudhaḥ patagarājabhujādhirūḍhaḥ & śrutvā haristam araṇārthinam aprameyaś $ cakrāyudhaḥ patagarājabhujādhirūḍhaḥ & cakreṇa nakravadanaṃ vinipāṭya tasmād % dhaste pragṛhya bhagavān kṛpayojjahāra*
02.07.017
- ॥
ज्यायान् गुणैरवरजो ऽप्यदितेः सुतानां $ लोकान् विचक्रम इमान् यदथाधियज्ञः & ज्यायान् गुणैरवरजो ऽप्यदितेः सुतानां $ लोकान् विचक्रम इमान् यदथाधियज्ञः & क्ष्मां वामनेन जगृहे त्रिपदच्छलेन % याच्ञाम् ऋते पथि चरन् प्रभुभिर्न चाल्यः
** // jyāyān guṇairavarajo 'pyaditeḥ sutānāṃ $ lokān vicakrama imān yadathādhiyajñaḥ & jyāyān guṇairavarajo 'pyaditeḥ sutānāṃ $ lokān vicakrama imān yadathādhiyajñaḥ & kṣmāṃ vāmanena jagṛhe tripadacchalena % yācñām ṛte pathi caran prabhubhirna cālyaḥ*
02.07.018
- ॥
नार्थो बलेरयम् उरुक्रमपादशौचम् $ आपः शिखाधृतवतो विबुधाधिपत्यम् & नार्थो बलेरयम् उरुक्रमपादशौचम् $ आपः शिखाधृतवतो विबुधाधिपत्यम् & यो वै प्रतिश्रुतम् ऋते न चिकीर्षदन्यद् % आत्मानम् अङ्ग मनसा हरये ऽभिमेने
** // nārtho balerayam urukramapādaśaucam $ āpaḥ śikhādhṛtavato vibudhādhipatyam & nārtho balerayam urukramapādaśaucam $ āpaḥ śikhādhṛtavato vibudhādhipatyam & yo vai pratiśrutam ṛte na cikīrṣadanyad % ātmānam aṅga manasā haraye 'bhimene*
02.07.019
- ॥
तुभ्यं च नारद भृशं भगवान् विवृद्ध $ भावेन साधु परितुष्ट उवाच योगम् & तुभ्यं च नारद भृशं भगवान् विवृद्ध $ भावेन साधु परितुष्ट उवाच योगम् & ज्ञानं च भागवतम् आत्मसतत्त्वदीपं % यद्वासुदेवशरणा विदुरञ्जसैव
** // tubhyaṃ ca nārada bhṛśaṃ bhagavān vivṛddha $ bhāvena sādhu parituṣṭa uvāca yogam & tubhyaṃ ca nārada bhṛśaṃ bhagavān vivṛddha $ bhāvena sādhu parituṣṭa uvāca yogam & jñānaṃ ca bhāgavatam ātmasatattvadīpaṃ % yadvāsudevaśaraṇā vidurañjasaiva*
02.07.020
- ॥
चक्रं च दिक्ष्वविहतं दशसु स्वतेजो $ मन्वन्तरेषु मनुवंशधरो बिभर्ति & चक्रं च दिक्ष्वविहतं दशसु स्वतेजो $ मन्वन्तरेषु मनुवंशधरो बिभर्ति & दुष्टेषु राजसु दमं व्यदधात् स्वकीर्तिं % सत्ये त्रिपृष्ठ उशतीं प्रथयंश्चरित्रैः
** // cakraṃ ca dikṣvavihataṃ daśasu svatejo $ manvantareṣu manuvaṃśadharo bibharti & cakraṃ ca dikṣvavihataṃ daśasu svatejo $ manvantareṣu manuvaṃśadharo bibharti & duṣṭeṣu rājasu damaṃ vyadadhāt svakīrtiṃ % satye tripṛṣṭha uśatīṃ prathayaṃścaritraiḥ*
02.07.021
- ॥
धन्वन्तरिश्च भगवान् स्वयम् एव कीर्तिर् $ नाम्ना नृणां पुरुरुजां रुज आशु हन्ति & धन्वन्तरिश्च भगवान् स्वयम् एव कीर्तिर् $ नाम्ना नृणां पुरुरुजां रुज आशु हन्ति & यज्ञे च भागम् अमृतायुरवावरुन्ध % आयुष्यवेदम् अनुशास्त्यवतीर्य लोके
** // dhanvantariśca bhagavān svayam eva kīrtir $ nāmnā nṛṇāṃ pururujāṃ ruja āśu hanti & dhanvantariśca bhagavān svayam eva kīrtir $ nāmnā nṛṇāṃ pururujāṃ ruja āśu hanti & yajñe ca bhāgam amṛtāyuravāvarundha % āyuṣyavedam anuśāstyavatīrya loke*
02.07.022
- ॥
क्षत्रं क्षयाय विधिनोपभृतं महात्मा $ ब्रह्मध्रुग् उज्झितपथं नरकार्तिलिप्सु & क्षत्रं क्षयाय विधिनोपभृतं महात्मा $ ब्रह्मध्रुग् उज्झितपथं नरकार्तिलिप्सु & उद्धन्त्यसाववनिकण्टकम् उग्रवीर्यस् % त्रिःसप्तकृत्व उरुधारपरश्वधेन
** // kṣatraṃ kṣayāya vidhinopabhṛtaṃ mahātmā $ brahmadhrug ujjhitapathaṃ narakārtilipsu & kṣatraṃ kṣayāya vidhinopabhṛtaṃ mahātmā $ brahmadhrug ujjhitapathaṃ narakārtilipsu & uddhantyasāvavanikaṇṭakam ugravīryas % triḥsaptakṛtva urudhāraparaśvadhena*
02.07.023
- ॥
अस्मत्प्रसादसुमुखः कलया कलेश $ इक्ष्वाकुवंश अवतीर्य गुरोर्निदेशे & अस्मत्प्रसादसुमुखः कलया कलेश $ इक्ष्वाकुवंश अवतीर्य गुरोर्निदेशे & तिष्ठन् वनं सदयितानुज आविवेश % यस्मिन् विरुध्य दशकन्धर आर्तिम् आर्च्छत्
** // asmatprasādasumukhaḥ kalayā kaleśa $ ikṣvākuvaṃśa avatīrya gurornideśe & asmatprasādasumukhaḥ kalayā kaleśa $ ikṣvākuvaṃśa avatīrya gurornideśe & tiṣṭhan vanaṃ sadayitānuja āviveśa % yasmin virudhya daśakandhara ārtim ārcchat*
02.07.024
- ॥
यस्मा अदादुदधिरूढभयाङ्गवेपो $ मार्गं सपद्यरिपुरं हरवद्दिधक्षोः & यस्मा अदादुदधिरूढभयाङ्गवेपो $ मार्गं सपद्यरिपुरं हरवद्दिधक्षोः & दूरे सुहृन्मथितरोषसुशोणदृष्ट्या % तातप्यमानमकरोरगनक्रचक्रः
** // yasmā adādudadhirūḍhabhayāṅgavepo $ mārgaṃ sapadyaripuraṃ haravaddidhakṣoḥ & yasmā adādudadhirūḍhabhayāṅgavepo $ mārgaṃ sapadyaripuraṃ haravaddidhakṣoḥ & dūre suhṛnmathitaroṣasuśoṇadṛṣṭyā % tātapyamānamakaroraganakracakraḥ*
02.07.025
- ॥
वक्षःस्थलस्पर्शरुग्नमहेन्द्रवाह $ दन्तैर्विडम्बितककुब्जुष ऊढहासम् & वक्षःस्थलस्पर्शरुग्नमहेन्द्रवाह $ दन्तैर्विडम्बितककुब्जुष ऊढहासम् & सद्यो ऽसुभिः सह विनेष्यति दारहर्तुर् % विस्फूर्जितैर्धनुष उच्चरतो ऽधिसैन्ये
** // vakṣaḥsthalasparśarugnamahendravāha $ dantairviḍambitakakubjuṣa ūḍhahāsam & vakṣaḥsthalasparśarugnamahendravāha $ dantairviḍambitakakubjuṣa ūḍhahāsam & sadyo 'subhiḥ saha vineṣyati dārahartur % visphūrjitairdhanuṣa uccarato 'dhisainye*
02.07.026
- ॥
भूमेः सुरेतरवरूथविमर्दितायाः $ क्लेशव्ययाय कलया सितकृष्णकेशः & भूमेः सुरेतरवरूथविमर्दितायाः $ क्लेशव्ययाय कलया सितकृष्णकेशः & जातः करिष्यति जनानुपलक्ष्यमार्गः % कर्माणि चात्ममहिमोपनिबन्धनानि
** // bhūmeḥ suretaravarūthavimarditāyāḥ $ kleśavyayāya kalayā sitakṛṣṇakeśaḥ & bhūmeḥ suretaravarūthavimarditāyāḥ $ kleśavyayāya kalayā sitakṛṣṇakeśaḥ & jātaḥ kariṣyati janānupalakṣyamārgaḥ % karmāṇi cātmamahimopanibandhanāni*
02.07.027
- ॥
तोकेन जीवहरणं यदुलूकिकायास् $ त्रैमासिकस्य च पदा शकटो ऽपवृत्तः & तोकेन जीवहरणं यदुलूकिकायास् $ त्रैमासिकस्य च पदा शकटो ऽपवृत्तः & यद्रिङ्गतान्तरगतेन दिविस्पृशोर्वा % उन्मूलनं त्वितरथार्जुनयोर्न भाव्यम्
** // tokena jīvaharaṇaṃ yadulūkikāyās $ traimāsikasya ca padā śakaṭo 'pavṛttaḥ & tokena jīvaharaṇaṃ yadulūkikāyās $ traimāsikasya ca padā śakaṭo 'pavṛttaḥ & yadriṅgatāntaragatena divispṛśorvā % unmūlanaṃ tvitarathārjunayorna bhāvyam*
02.07.028
- ॥
यद्वै व्रजे व्रजपशून् विषतोयपीतान् $ पालांस्त्वजीवयदनुग्रहदृष्टिवृष्ट्या & यद्वै व्रजे व्रजपशून् विषतोयपीतान् $ पालांस्त्वजीवयदनुग्रहदृष्टिवृष्ट्या & तच्छुद्धये ऽतिविषवीर्यविलोलजिह्वम् % उच्चाटयिष्यदुरगं विहरन् ह्रदिन्याम्
** // yadvai vraje vrajapaśūn viṣatoyapītān $ pālāṃstvajīvayadanugrahadṛṣṭivṛṣṭyā & yadvai vraje vrajapaśūn viṣatoyapītān $ pālāṃstvajīvayadanugrahadṛṣṭivṛṣṭyā & tacchuddhaye 'tiviṣavīryavilolajihvam % uccāṭayiṣyaduragaṃ viharan hradinyām*
02.07.029
- ॥
तत् कर्म दिव्यम् इव यन् निशि निःशयानं $ दावाग्निना शुचिवने परिदह्यमाने & तत् कर्म दिव्यम् इव यन् निशि निःशयानं $ दावाग्निना शुचिवने परिदह्यमाने & उन्नेष्यति व्रजम् अतो ऽवसितान्तकालं % नेत्रे पिधाप्य सबलो ऽनधिगम्यवीर्यः
** // tat karma divyam iva yan niśi niḥśayānaṃ $ dāvāgninā śucivane paridahyamāne & tat karma divyam iva yan niśi niḥśayānaṃ $ dāvāgninā śucivane paridahyamāne & unneṣyati vrajam ato 'vasitāntakālaṃ % netre pidhāpya sabalo 'nadhigamyavīryaḥ*
02.07.030
- ॥
गृह्णीत यद्यदुपबन्धम् अमुष्य माता $ शुल्बं सुतस्य न तु तत् तदमुष्य माति & गृह्णीत यद्यदुपबन्धम् अमुष्य माता $ शुल्बं सुतस्य न तु तत् तदमुष्य माति & यज् जृम्भतो ऽस्य वदने भुवनानि गोपी % संवीक्ष्य शङ्कितमनाः प्रतिबोधितासीत्
** // gṛhṇīta yadyadupabandham amuṣya mātā $ śulbaṃ sutasya na tu tat tadamuṣya māti & gṛhṇīta yadyadupabandham amuṣya mātā $ śulbaṃ sutasya na tu tat tadamuṣya māti & yaj jṛmbhato 'sya vadane bhuvanāni gopī % saṃvīkṣya śaṅkitamanāḥ pratibodhitāsīt*
02.07.031
- ॥
नन्दं च मोक्ष्यति भयाद्वरुणस्य पाशाद् $ गोपान् बिलेषु पिहितान् मयसूनुना च & नन्दं च मोक्ष्यति भयाद्वरुणस्य पाशाद् $ गोपान् बिलेषु पिहितान् मयसूनुना च & अह्न्यापृतं निशि शयानम् अतिश्रमेण % लोकं विकुण्ठम् उपनेष्यति गोकुलं स्म
** // nandaṃ ca mokṣyati bhayādvaruṇasya pāśād $ gopān bileṣu pihitān mayasūnunā ca & nandaṃ ca mokṣyati bhayādvaruṇasya pāśād $ gopān bileṣu pihitān mayasūnunā ca & ahnyāpṛtaṃ niśi śayānam atiśrameṇa % lokaṃ vikuṇṭham upaneṣyati gokulaṃ sma*
02.07.032
- ॥
गोपैर्मखे प्रतिहते व्रजविप्लवाय $ देवे ऽभिवर्षति पशून् कृपया रिरक्षुः & गोपैर्मखे प्रतिहते व्रजविप्लवाय $ देवे ऽभिवर्षति पशून् कृपया रिरक्षुः & धर्तोच्छिलीन्ध्रम् इव सप्तदिनानि सप्त % वर्षो महीध्रम् अनघैककरे सलीलम्
** // gopairmakhe pratihate vrajaviplavāya $ deve 'bhivarṣati paśūn kṛpayā rirakṣuḥ & gopairmakhe pratihate vrajaviplavāya $ deve 'bhivarṣati paśūn kṛpayā rirakṣuḥ & dhartocchilīndhram iva saptadināni sapta % varṣo mahīdhram anaghaikakare salīlam*
02.07.033
- ॥
क्रीडन् वने निशि निशाकररश्मिगौर्यां $ रासोन्मुखः कलपदायतमूर्च्छितेन & क्रीडन् वने निशि निशाकररश्मिगौर्यां $ रासोन्मुखः कलपदायतमूर्च्छितेन & उद्दीपितस्मररुजां व्रजभृद्वधूनां % हर्तुर्हरिष्यति शिरो धनदानुगस्य
** // krīḍan vane niśi niśākararaśmigauryāṃ $ rāsonmukhaḥ kalapadāyatamūrcchitena & krīḍan vane niśi niśākararaśmigauryāṃ $ rāsonmukhaḥ kalapadāyatamūrcchitena & uddīpitasmararujāṃ vrajabhṛdvadhūnāṃ % harturhariṣyati śiro dhanadānugasya*
02.07.034
- ॥
ये च प्रलम्बखरदर्दुरकेश्यरिष्ट $ मल्लेभकंसयवनाः कपिपौण्ड्रकाद्याः & ये च प्रलम्बखरदर्दुरकेश्यरिष्ट $ मल्लेभकंसयवनाः कपिपौण्ड्रकाद्याः & अन्ये च शाल्वकुजबल्वलदन्तवक्र % सप्तोक्षशम्बरविदूरथरुक्मिमुख्याः
** // ye ca pralambakharadardurakeśyariṣṭa $ mallebhakaṃsayavanāḥ kapipauṇḍrakādyāḥ & ye ca pralambakharadardurakeśyariṣṭa $ mallebhakaṃsayavanāḥ kapipauṇḍrakādyāḥ & anye ca śālvakujabalvaladantavakra % saptokṣaśambaravidūratharukmimukhyāḥ*
02.07.035
- ॥
ये वा मृधे समितिशालिन आत्तचापाः $ काम्बोजमत्स्यकुरुसृञ्जयकैकयाद्याः & ये वा मृधे समितिशालिन आत्तचापाः $ काम्बोजमत्स्यकुरुसृञ्जयकैकयाद्याः & यास्यन्त्यदर्शनम् अलं बलपार्थभीम % व्याजाह्वयेन हरिणा निलयं तदीयम्
** // ye vā mṛdhe samitiśālina āttacāpāḥ $ kāmbojamatsyakurusṛñjayakaikayādyāḥ & ye vā mṛdhe samitiśālina āttacāpāḥ $ kāmbojamatsyakurusṛñjayakaikayādyāḥ & yāsyantyadarśanam alaṃ balapārthabhīma % vyājāhvayena hariṇā nilayaṃ tadīyam*
02.07.036
- ॥
कालेन मीलितधियाम् अवमृश्य न्णां $ स्तोकायुषां स्वनिगमो बत दूरपारः & कालेन मीलितधियाम् अवमृश्य न्णां $ स्तोकायुषां स्वनिगमो बत दूरपारः & आविर्हितस्त्वनुयुगं स हि सत्यवत्यां % वेदद्रुमं विटपशो विभजिष्यति स्म
** // kālena mīlitadhiyām avamṛśya nṇāṃ $ stokāyuṣāṃ svanigamo bata dūrapāraḥ & kālena mīlitadhiyām avamṛśya nṇāṃ $ stokāyuṣāṃ svanigamo bata dūrapāraḥ & āvirhitastvanuyugaṃ sa hi satyavatyāṃ % vedadrumaṃ viṭapaśo vibhajiṣyati sma*
02.07.037
- ॥
देवद्विषां निगमवर्त्मनि निष्ठितानां $ पूर्भिर्मयेन विहिताभिरदृश्यतूर्भिः & देवद्विषां निगमवर्त्मनि निष्ठितानां $ पूर्भिर्मयेन विहिताभिरदृश्यतूर्भिः & लोकान् घ्नतां मतिविमोहम् अतिप्रलोभं % वेषं विधाय बहु भाष्यत औपधर्म्यम्
** // devadviṣāṃ nigamavartmani niṣṭhitānāṃ $ pūrbhirmayena vihitābhiradṛśyatūrbhiḥ & devadviṣāṃ nigamavartmani niṣṭhitānāṃ $ pūrbhirmayena vihitābhiradṛśyatūrbhiḥ & lokān ghnatāṃ mativimoham atipralobhaṃ % veṣaṃ vidhāya bahu bhāṣyata aupadharmyam*
02.07.038
- ॥
यर्ह्यालयेष्वपि सतां न हरेः कथाः स्युः $ पाषण्डिनो द्विजजना वृषला नृदेवाः & यर्ह्यालयेष्वपि सतां न हरेः कथाः स्युः $ पाषण्डिनो द्विजजना वृषला नृदेवाः & स्वाहा स्वधा वषडिति स्म गिरो न यत्र % शास्ता भविष्यति कलेर्भगवान् युगान्ते
** // yarhyālayeṣvapi satāṃ na hareḥ kathāḥ syuḥ $ pāṣaṇḍino dvijajanā vṛṣalā nṛdevāḥ & yarhyālayeṣvapi satāṃ na hareḥ kathāḥ syuḥ $ pāṣaṇḍino dvijajanā vṛṣalā nṛdevāḥ & svāhā svadhā vaṣaḍiti sma giro na yatra % śāstā bhaviṣyati kalerbhagavān yugānte*
02.07.039
- ॥
सर्गे तपो ऽहम् ऋषयो नव ये प्रजेशाः $ स्थाने ऽथ धर्ममखमन्वमरावनीशाः & सर्गे तपो ऽहम् ऋषयो नव ये प्रजेशाः $ स्थाने ऽथ धर्ममखमन्वमरावनीशाः & अन्ते त्वधर्महरमन्युवशासुराद्या % मायाविभूतय इमाः पुरुशक्तिभाजः
** // sarge tapo 'ham ṛṣayo nava ye prajeśāḥ $ sthāne 'tha dharmamakhamanvamarāvanīśāḥ & sarge tapo 'ham ṛṣayo nava ye prajeśāḥ $ sthāne 'tha dharmamakhamanvamarāvanīśāḥ & ante tvadharmaharamanyuvaśāsurādyā % māyāvibhūtaya imāḥ puruśaktibhājaḥ*
02.07.040
- ॥
विष्णोर्नु वीर्यगणनां कतमो ऽर्हतीह $ यः पार्थिवान्यपि कविर्विममे रजांसि & विष्णोर्नु वीर्यगणनां कतमो ऽर्हतीह $ यः पार्थिवान्यपि कविर्विममे रजांसि & चस्कम्भ यः स्वरहसास्खलता त्रिपृष्ठं % यस्मात् त्रिसाम्यसदनादुरुकम्पयानम्
** // viṣṇornu vīryagaṇanāṃ katamo 'rhatīha $ yaḥ pārthivānyapi kavirvimame rajāṃsi & viṣṇornu vīryagaṇanāṃ katamo 'rhatīha $ yaḥ pārthivānyapi kavirvimame rajāṃsi & caskambha yaḥ svarahasāskhalatā tripṛṣṭhaṃ % yasmāt trisāmyasadanādurukampayānam*
02.07.041
- ॥
नान्तं विदाम्यहम् अमी मुनयो ऽग्रजास्ते $ मायाबलस्य पुरुषस्य कुतो ऽवरा ये & नान्तं विदाम्यहम् अमी मुनयो ऽग्रजास्ते $ मायाबलस्य पुरुषस्य कुतो ऽवरा ये & गायन् गुणान् दशशतानन आदिदेवः % शेषो ऽधुनापि समवस्यति नास्य पारम्
** // nāntaṃ vidāmyaham amī munayo 'grajāste $ māyābalasya puruṣasya kuto 'varā ye & nāntaṃ vidāmyaham amī munayo 'grajāste $ māyābalasya puruṣasya kuto 'varā ye & gāyan guṇān daśaśatānana ādidevaḥ % śeṣo 'dhunāpi samavasyati nāsya pāram*
02.07.042
- ॥
येषां स एष भगवान् दययेदनन्तः $ सर्वात्मनाश्रितपदो यदि निर्व्यलीकम् & येषां स एष भगवान् दययेदनन्तः $ सर्वात्मनाश्रितपदो यदि निर्व्यलीकम् & ते दुस्तराम् अतितरन्ति च देवमायां % नैषां ममाहम् इति धीः श्वशृगालभक्ष्ये
** // yeṣāṃ sa eṣa bhagavān dayayedanantaḥ $ sarvātmanāśritapado yadi nirvyalīkam & yeṣāṃ sa eṣa bhagavān dayayedanantaḥ $ sarvātmanāśritapado yadi nirvyalīkam & te dustarām atitaranti ca devamāyāṃ % naiṣāṃ mamāham iti dhīḥ śvaśṛgālabhakṣye*
02.07.043
- ॥
वेदाहम् अङ्ग परमस्य हि योगमायां $ यूयं भवश्च भगवान् अथ दैत्यवर्यः & वेदाहम् अङ्ग परमस्य हि योगमायां $ यूयं भवश्च भगवान् अथ दैत्यवर्यः & पत्नी मनोः स च मनुश्च तदात्मजाश्च % प्राचीनबर्हिरृभुरङ्ग उत ध्रुवश्च
** // vedāham aṅga paramasya hi yogamāyāṃ $ yūyaṃ bhavaśca bhagavān atha daityavaryaḥ & vedāham aṅga paramasya hi yogamāyāṃ $ yūyaṃ bhavaśca bhagavān atha daityavaryaḥ & patnī manoḥ sa ca manuśca tadātmajāśca % prācīnabarhirṛbhuraṅga uta dhruvaśca*
02.07.044
- ॥
इक्ष्वाकुरैलमुचुकुन्दविदेहगाधि $ रघ्वम्बरीषसगरा गयनाहुषाद्याः & इक्ष्वाकुरैलमुचुकुन्दविदेहगाधि $ रघ्वम्बरीषसगरा गयनाहुषाद्याः & मान्धात्रलर्कशतधन्वनुरन्तिदेवा % देवव्रतो बलिरमूर्त्तरयो दिलीपः
** // ikṣvākurailamucukundavidehagādhi $ raghvambarīṣasagarā gayanāhuṣādyāḥ & ikṣvākurailamucukundavidehagādhi $ raghvambarīṣasagarā gayanāhuṣādyāḥ & māndhātralarkaśatadhanvanurantidevā % devavrato baliramūrttarayo dilīpaḥ*
02.07.045
- ॥
सौभर्युतङ्कशिबिदेवलपिप्पलाद $ सारस्वतोद्धवपराशरभूरिषेणाः & सौभर्युतङ्कशिबिदेवलपिप्पलाद $ सारस्वतोद्धवपराशरभूरिषेणाः & ये ऽन्ये विभीषणहनूमदुपेन्द्रदत्त % पार्थार्ष्टिषेणविदुरश्रुतदेववर्याः
** // saubharyutaṅkaśibidevalapippalāda $ sārasvatoddhavaparāśarabhūriṣeṇāḥ & saubharyutaṅkaśibidevalapippalāda $ sārasvatoddhavaparāśarabhūriṣeṇāḥ & ye 'nye vibhīṣaṇahanūmadupendradatta % pārthārṣṭiṣeṇaviduraśrutadevavaryāḥ*
02.07.046
- ॥
ते वै विदन्त्यतितरन्ति च देवमायां $ स्त्रीशूद्रहूणशबरा अपि पापजीवाः & ते वै विदन्त्यतितरन्ति च देवमायां $ स्त्रीशूद्रहूणशबरा अपि पापजीवाः & यद्यद्भुतक्रमपरायणशीलशिक्षास् % तिर्यग्जना अपि किम् उ श्रुतधारणा ये
** // te vai vidantyatitaranti ca devamāyāṃ $ strīśūdrahūṇaśabarā api pāpajīvāḥ & te vai vidantyatitaranti ca devamāyāṃ $ strīśūdrahūṇaśabarā api pāpajīvāḥ & yadyadbhutakramaparāyaṇaśīlaśikṣās % tiryagjanā api kim u śrutadhāraṇā ye*
02.07.047
- ॥
शश्वत् प्रशान्तम् अभयं प्रतिबोधमात्रं $ शुद्धं समं सदसतः परमात्मतत्त्वम् & शश्वत् प्रशान्तम् अभयं प्रतिबोधमात्रं $ शुद्धं समं सदसतः परमात्मतत्त्वम् & शब्दो न यत्र पुरुकारकवान् क्रियार्थो % माया परैत्यभिमुखे च विलज्जमाना
** // śaśvat praśāntam abhayaṃ pratibodhamātraṃ $ śuddhaṃ samaṃ sadasataḥ paramātmatattvam & śaśvat praśāntam abhayaṃ pratibodhamātraṃ $ śuddhaṃ samaṃ sadasataḥ paramātmatattvam & śabdo na yatra purukārakavān kriyārtho % māyā paraityabhimukhe ca vilajjamānā*
02.07.048
- ॥
तद्वै पदं भगवतः परमस्य पुंसो $ ब्रह्मेति यद्विदुरजस्रसुखं विशोकम् & तद्वै पदं भगवतः परमस्य पुंसो $ ब्रह्मेति यद्विदुरजस्रसुखं विशोकम् & सध्र्यङ् नियम्य यतयो यमकर्तहेतिं % जह्युः स्वराडिव निपानखनित्रम् इन्द्रः
** // tadvai padaṃ bhagavataḥ paramasya puṃso $ brahmeti yadvidurajasrasukhaṃ viśokam & tadvai padaṃ bhagavataḥ paramasya puṃso $ brahmeti yadvidurajasrasukhaṃ viśokam & sadhryaṅ niyamya yatayo yamakartahetiṃ % jahyuḥ svarāḍiva nipānakhanitram indraḥ*
02.07.049
- ॥
स श्रेयसाम् अपि विभुर्भगवान् यतो ऽस्य $ भावस्वभावविहितस्य सतः प्रसिद्धिः & स श्रेयसाम् अपि विभुर्भगवान् यतो ऽस्य $ भावस्वभावविहितस्य सतः प्रसिद्धिः & देहे स्वधातुविगमे ऽनुविशीर्यमाणे % व्योमेव तत्र पुरुषो न विशीर्यते ञ्जः
** // sa śreyasām api vibhurbhagavān yato 'sya $ bhāvasvabhāvavihitasya sataḥ prasiddhiḥ & sa śreyasām api vibhurbhagavān yato 'sya $ bhāvasvabhāvavihitasya sataḥ prasiddhiḥ & dehe svadhātuvigame 'nuviśīryamāṇe % vyomeva tatra puruṣo na viśīryate ñjaḥ*
02.07.050
- ॥
सो ऽयं ते ऽभिहितस्तात भगवान् विश्वभावनः ।
समासेन हरेर्नान्यदन्यस्मात् सदसच् च यत्
** // so 'yaṃ te 'bhihitastāta bhagavān viśvabhāvanaḥ |*
samāsena harernānyadanyasmāt sadasac ca yat
02.07.051
इदं भागवतं नाम यन् मे भगवतोदितम् ।
सङ्ग्रहो ऽयं विभूतीनां त्वम् एतद्विपुली कुरु
idaṃ bhāgavataṃ nāma yan me bhagavatoditam |
saṅgraho 'yaṃ vibhūtīnāṃ tvam etadvipulī kuru
02.07.052
यथा हरौ भगवति नृणां भक्तिर्भविष्यति ।
सर्वात्मन्यखिलाधारे इति सङ्कल्प्य वर्णय
yathā harau bhagavati nṛṇāṃ bhaktirbhaviṣyati |
sarvātmanyakhilādhāre iti saṅkalpya varṇaya
02.07.053
मायां वर्णयतो ऽमुष्य ईश्वरस्यानुमोदतः ।
शृण्वतः श्रद्धया नित्यं माययात्मा न मुह्यति
māyāṃ varṇayato 'muṣya īśvarasyānumodataḥ |
śṛṇvataḥ śraddhayā nityaṃ māyayātmā na muhyati
Chapter 2.8
02.08.001
0 राजोवाच ब्रह्मणा चोदितो ब्रह्मन् गुणाख्याने ऽगुणस्य च ।
यस्मै यस्मै यथा प्राह नारदो देवदर्शनः
0 rājovāca brahmaṇā codito brahman guṇākhyāne 'guṇasya ca |
yasmai yasmai yathā prāha nārado devadarśanaḥ
02.08.002
एतद्वेदितुम् इच्छामि तत्त्वं तत्त्वविदां वर ।
हरेरद्भुतवीर्यस्य कथा लोकसुमङ्गलाः
etadveditum icchāmi tattvaṃ tattvavidāṃ vara |
hareradbhutavīryasya kathā lokasumaṅgalāḥ
02.08.003
कथयस्व महाभाग यथाहम् अखिलात्मनि ।
कृष्णे निवेश्य निःसङ्गं मनस्त्यक्ष्ये कलेवरम्
kathayasva mahābhāga yathāham akhilātmani |
kṛṣṇe niveśya niḥsaṅgaṃ manastyakṣye kalevaram
02.08.004
शृण्वतः श्रद्धया नित्यं गृणतश्च स्वचेष्टितम् ।
कालेन नातिदीर्घेण भगवान् विशते हृदि
śṛṇvataḥ śraddhayā nityaṃ gṛṇataśca svaceṣṭitam |
kālena nātidīrgheṇa bhagavān viśate hṛdi
02.08.005
प्रविष्टः कर्णरन्ध्रेण स्वानां भावसरोरुहम् ।
धुनोति शमलं कृष्णः सलिलस्य यथा शरत्
praviṣṭaḥ karṇarandhreṇa svānāṃ bhāvasaroruham |
dhunoti śamalaṃ kṛṣṇaḥ salilasya yathā śarat
02.08.006
धौतात्मा पुरुषः कृष्ण पादमूलं न मुञ्चति ।
मुक्तसर्वपरिक्लेशः पान्थः स्वशरणं यथा
dhautātmā puruṣaḥ kṛṣṇa pādamūlaṃ na muñcati |
muktasarvaparikleśaḥ pānthaḥ svaśaraṇaṃ yathā
02.08.007
यदधातुमतो ब्रह्मन् देहारम्भो ऽस्य धातुभिः ।
यदृच्छया हेतुना वा भवन्तो जानते यथा
yadadhātumato brahman dehārambho 'sya dhātubhiḥ |
yadṛcchayā hetunā vā bhavanto jānate yathā
02.08.008
आसीद्यदुदरात् पद्मं लोकसंस्थानलक्षणम् ।
यावान् अयं वै पुरुष इयत्तावयवैः पृथक् ।
तावान् असाविति प्रोक्तः संस्थावयववान् इव
āsīdyadudarāt padmaṃ lokasaṃsthānalakṣaṇam |
yāvān ayaṃ vai puruṣa iyattāvayavaiḥ pṛthak |
tāvān asāviti proktaḥ saṃsthāvayavavān iva
02.08.009
अजः सृजति भूतानि भूतात्मा यदनुग्रहात् ।
ददृशे येन तद्रूपं नाभिपद्मसमुद्भवः
ajaḥ sṛjati bhūtāni bhūtātmā yadanugrahāt |
dadṛśe yena tadrūpaṃ nābhipadmasamudbhavaḥ
02.08.010
स चापि यत्र पुरुषो विश्वस्थित्युद्भवाप्ययः ।
मुक्त्वात्ममायां मायेशः शेते सर्वगुहाशयः
sa cāpi yatra puruṣo viśvasthityudbhavāpyayaḥ |
muktvātmamāyāṃ māyeśaḥ śete sarvaguhāśayaḥ
02.08.011
पुरुषावयवैर्लोकाः सपालाः पूर्वकल्पिताः ।
लोकैरमुष्यावयवाः सपालैरिति शुश्रुम
puruṣāvayavairlokāḥ sapālāḥ pūrvakalpitāḥ |
lokairamuṣyāvayavāḥ sapālairiti śuśruma
02.08.012
यावान् कल्पो विकल्पो वा यथा कालो ऽनुमीयते ।
भूतभव्यभवच्छब्द आयुर्मानं च यत् सतः
yāvān kalpo vikalpo vā yathā kālo 'numīyate |
bhūtabhavyabhavacchabda āyurmānaṃ ca yat sataḥ
02.08.013
कालस्यानुगतिर्या तु लक्ष्यते ऽण्वी बृहत्यपि ।
यावत्यः कर्मगतयो यादृशीर्द्विजसत्तम
kālasyānugatiryā tu lakṣyate 'ṇvī bṛhatyapi |
yāvatyaḥ karmagatayo yādṛśīrdvijasattama
02.08.014
यस्मिन् कर्मसमावायो यथा येनोपगृह्यते ।
गुणानां गुणिनां चैव परिणामम् अभीप्सताम्
yasmin karmasamāvāyo yathā yenopagṛhyate |
guṇānāṃ guṇināṃ caiva pariṇāmam abhīpsatām
02.08.015
भूपातालककुब्व्योम ग्रहनक्षत्रभूभृताम् ।
सरित्समुद्रद्वीपानां सम्भवश्चैतदोकसाम्
bhūpātālakakubvyoma grahanakṣatrabhūbhṛtām |
saritsamudradvīpānāṃ sambhavaścaitadokasām
02.08.016
प्रमाणम् अण्डकोशस्य बाह्याभ्यन्तरभेदतः ।
महतां चानुचरितं वर्णाश्रमविनिश्चयः
pramāṇam aṇḍakośasya bāhyābhyantarabhedataḥ |
mahatāṃ cānucaritaṃ varṇāśramaviniścayaḥ
02.08.017
युगानि युगमानं च धर्मो यश्च युगे युगे ।
अवतारानुचरितं यदाश्चर्यतमं हरेः
yugāni yugamānaṃ ca dharmo yaśca yuge yuge |
avatārānucaritaṃ yadāścaryatamaṃ hareḥ
02.08.018
नृणां साधारणो धर्मः सविशेषश्च यादृशः ।
श्रेणीनां राजर्षीणां च धर्मः कृच्छ्रेषु जीवताम्
nṛṇāṃ sādhāraṇo dharmaḥ saviśeṣaśca yādṛśaḥ |
śreṇīnāṃ rājarṣīṇāṃ ca dharmaḥ kṛcchreṣu jīvatām
02.08.019
तत्त्वानां परिसङ्ख्यानं लक्षणं हेतुलक्षणम् ।
पुरुषाराधनविधिर्योगस्याध्यात्मिकस्य च
tattvānāṃ parisaṅkhyānaṃ lakṣaṇaṃ hetulakṣaṇam |
puruṣārādhanavidhiryogasyādhyātmikasya ca
02.08.020
योगेश्वरैश्वर्यगतिर्लिङ्गभङ्गस्तु योगिनाम् ।
वेदोपवेदधर्माणाम् इतिहासपुराणयोः
yogeśvaraiśvaryagatirliṅgabhaṅgastu yoginām |
vedopavedadharmāṇām itihāsapurāṇayoḥ
02.08.021
सम्प्लवः सर्वभूतानां विक्रमः प्रतिसङ्क्रमः ।
इष्टापूर्तस्य काम्यानां त्रिवर्गस्य च यो विधिः
samplavaḥ sarvabhūtānāṃ vikramaḥ pratisaṅkramaḥ |
iṣṭāpūrtasya kāmyānāṃ trivargasya ca yo vidhiḥ
02.08.022
यो वानुशायिनां सर्गः पाषण्डस्य च सम्भवः ।
आत्मनो बन्धमोक्षौ च व्यवस्थानं स्वरूपतः
yo vānuśāyināṃ sargaḥ pāṣaṇḍasya ca sambhavaḥ |
ātmano bandhamokṣau ca vyavasthānaṃ svarūpataḥ
02.08.023
यथात्मतन्त्रो भगवान् विक्रीडत्यात्ममायया ।
विसृज्य वा यथा मायाम् उदास्ते साक्षिवद्विभुः
yathātmatantro bhagavān vikrīḍatyātmamāyayā |
visṛjya vā yathā māyām udāste sākṣivadvibhuḥ
02.08.024
सर्वम् एतच् च भगवन् पृच्छतो मे ऽनुपूर्वशः ।
तत्त्वतो ऽर्हस्युदाहर्तुं प्रपन्नाय महामुने
sarvam etac ca bhagavan pṛcchato me 'nupūrvaśaḥ |
tattvato 'rhasyudāhartuṃ prapannāya mahāmune
02.08.025
अत्र प्रमाणं हि भवान् परमेष्ठी यथात्मभूः ।
अपरे चानुतिष्ठन्ति पूर्वेषां पूर्वजैः कृतम्
atra pramāṇaṃ hi bhavān parameṣṭhī yathātmabhūḥ |
apare cānutiṣṭhanti pūrveṣāṃ pūrvajaiḥ kṛtam
02.08.026
न मे ऽसवः परायन्ति ब्रह्मन्न् अनशनादमी ।
पिबतो ञ्च्युतपीयूषम् तद्वाक्याब्धिविनिःसृतम्
na me 'savaḥ parāyanti brahmann anaśanādamī |
pibato ñcyutapīyūṣam tadvākyābdhiviniḥsṛtam
02.08.027
0 सूत उवाच स उपामन्त्रितो राज्ञा कथायाम् इति सत्पतेः ।
ब्रह्मरातो भृशं प्रीतो विष्णुरातेन संसदि
0 sūta uvāca sa upāmantrito rājñā kathāyām iti satpateḥ |
brahmarāto bhṛśaṃ prīto viṣṇurātena saṃsadi
02.08.028
प्राह भागवतं नाम पुराणं ब्रह्मसम्मितम् ।
ब्रह्मणे भगवत्प्रोक्तं ब्रह्मकल्प उपागते
prāha bhāgavataṃ nāma purāṇaṃ brahmasammitam |
brahmaṇe bhagavatproktaṃ brahmakalpa upāgate
02.08.029
यद्यत् परीक्षिदृषभः पाण्डूनाम् अनुपृच्छति ।
आनुपूर्व्येण तत् सर्वम् आख्यातुम् उपचक्रमे
yadyat parīkṣidṛṣabhaḥ pāṇḍūnām anupṛcchati |
ānupūrvyeṇa tat sarvam ākhyātum upacakrame
Chapter 2.9
02.09.001
0 श्रीशुक उवाच आत्ममायाम् ऋते राजन् परस्यानुभवात्मनः ।
न घटेतार्थसम्बन्धः स्वप्नद्रष्टुरिवाञ्जसा
0 śrīśuka uvāca ātmamāyām ṛte rājan parasyānubhavātmanaḥ |
na ghaṭetārthasambandhaḥ svapnadraṣṭurivāñjasā
02.09.002
बहुरूप इवाभाति मायया बहुरूपया ।
रममाणो गुणेष्वस्या ममाहम् इति मन्यते
bahurūpa ivābhāti māyayā bahurūpayā |
ramamāṇo guṇeṣvasyā mamāham iti manyate
02.09.003
यर्हि वाव महिम्नि स्वे परस्मिन् कालमाययोः ।
रमेत गतसम्मोहस्त्यक्त्वोदास्ते तदोभयम्
yarhi vāva mahimni sve parasmin kālamāyayoḥ |
rameta gatasammohastyaktvodāste tadobhayam
02.09.004
आत्मतत्त्वविशुद्ध्यर्थं यदाह भगवान् ऋतम् ।
ब्रह्मणे दर्शयन् रूपम् अव्यलीकव्रतादृतः
ātmatattvaviśuddhyarthaṃ yadāha bhagavān ṛtam |
brahmaṇe darśayan rūpam avyalīkavratādṛtaḥ
02.09.005
स आदिदेवो जगतां परो गुरुः स्वधिष्ण्यम् आस्थाय सिसृक्षयैक्षत ।
तां नाध्यगच्छद्दृशम् अत्र सम्मतां प्रपञ्चनिर्माणविधिर्यया भवेत्
sa ādidevo jagatāṃ paro guruḥ svadhiṣṇyam āsthāya sisṛkṣayaikṣata |
tāṃ nādhyagacchaddṛśam atra sammatāṃ prapañcanirmāṇavidhiryayā bhavet
02.09.006
स चिन्तयन् द्व्यक्षरम् एकदाम्भस्य् उपाशृणोद्द्विर्गदितं वचो विभुः ।
स्पर्शेषु यत् षोडशम् एकविंशं निष्किञ्चनानां नृप यद्धनं विदुः
sa cintayan dvyakṣaram ekadāmbhasy upāśṛṇoddvirgaditaṃ vaco vibhuḥ |
sparśeṣu yat ṣoḍaśam ekaviṃśaṃ niṣkiñcanānāṃ nṛpa yaddhanaṃ viduḥ
02.09.007
निशम्य तद्वक्तृदिदृक्षया दिशो विलोक्य तत्रान्यदपश्यमानः ।
स्वधिष्ण्यम् आस्थाय विमृश्य तद्धितं तपस्युपादिष्ट इवादधे मनः
niśamya tadvaktṛdidṛkṣayā diśo vilokya tatrānyadapaśyamānaḥ |
svadhiṣṇyam āsthāya vimṛśya taddhitaṃ tapasyupādiṣṭa ivādadhe manaḥ
02.09.008
दिव्यं सहस्राब्दम् अमोघदर्शनो जितानिलात्मा विजितोभयेन्द्रियः ।
अतप्यत स्माखिललोकतापनं तपस्तपीयांस्तपतां समाहितः
divyaṃ sahasrābdam amoghadarśano jitānilātmā vijitobhayendriyaḥ |
atapyata smākhilalokatāpanaṃ tapastapīyāṃstapatāṃ samāhitaḥ
02.09.009
तस्मै स्वलोकं भगवान् सभाजितः सन्दर्शयाम् आस परं न यत्परम् ।
व्यपेतसङ्क्लेशविमोहसाध्वसं स्वदृष्टवद्भिर्पुरुषैरभिष्टुतम्
tasmai svalokaṃ bhagavān sabhājitaḥ sandarśayām āsa paraṃ na yatparam |
vyapetasaṅkleśavimohasādhvasaṃ svadṛṣṭavadbhirpuruṣairabhiṣṭutam
02.09.010
प्रवर्तते यत्र रजस्तमस्तयोः सत्त्वं च मिश्रं न च कालविक्रमः ।
न यत्र माया किम् उतापरे हरेर् अनुव्रता यत्र सुरासुरार्चिताः
pravartate yatra rajastamastayoḥ sattvaṃ ca miśraṃ na ca kālavikramaḥ |
na yatra māyā kim utāpare harer anuvratā yatra surāsurārcitāḥ
02.09.011
श्यामावदाताः शतपत्रलोचनाः पिशङ्गवस्त्राः सुरुचः सुपेशसः ।
सर्वे चतुर्बाहव उन्मिषन्मणि प्रवेकनिष्काभरणाः सुवर्चसः ।
प्रवालवैदूर्यमृणालवर्चसः परिस्फुरत्कुण्डलमौलिमालिनः
śyāmāvadātāḥ śatapatralocanāḥ piśaṅgavastrāḥ surucaḥ supeśasaḥ |
sarve caturbāhava unmiṣanmaṇi pravekaniṣkābharaṇāḥ suvarcasaḥ |
pravālavaidūryamṛṇālavarcasaḥ parisphuratkuṇḍalamaulimālinaḥ
02.09.012
भ्राजिष्णुभिर्यः परितो विराजते लसद्विमानावलिभिर्महात्मनाम् ।
विद्योतमानः प्रमदोत्तमाद्युभिः सविद्युदभ्रावलिभिर्यथा नभः
bhrājiṣṇubhiryaḥ parito virājate lasadvimānāvalibhirmahātmanām |
vidyotamānaḥ pramadottamādyubhiḥ savidyudabhrāvalibhiryathā nabhaḥ
02.09.013
श्रीर्यत्र रूपिण्युरुगायपादयोः करोति मानं बहुधा विभूतिभिः ।
प्रेङ्खं श्रिता या कुसुमाकरानुगैर् विगीयमाना प्रियकर्म गायती
śrīryatra rūpiṇyurugāyapādayoḥ karoti mānaṃ bahudhā vibhūtibhiḥ |
preṅkhaṃ śritā yā kusumākarānugair vigīyamānā priyakarma gāyatī
02.09.014
ददर्श तत्राखिलसात्वतां पतिं श्रियः पतिं यज्ञपतिं जगत्पतिम् ।
सुनन्दनन्दप्रबलार्हणादिभिः स्वपार्षदाग्रैः परिसेवितं विभुम्
dadarśa tatrākhilasātvatāṃ patiṃ śriyaḥ patiṃ yajñapatiṃ jagatpatim |
sunandanandaprabalārhaṇādibhiḥ svapārṣadāgraiḥ parisevitaṃ vibhum
02.09.015
भृत्यप्रसादाभिमुखं दृगासवं प्रसन्नहासारुणलोचनाननम् ।
किरीटिनं कुण्डलिनं चतुर्भुजं पीतांशुकं वक्षसि लक्षितं श्रिया
bhṛtyaprasādābhimukhaṃ dṛgāsavaṃ prasannahāsāruṇalocanānanam |
kirīṭinaṃ kuṇḍalinaṃ caturbhujaṃ pītāṃśukaṃ vakṣasi lakṣitaṃ śriyā
02.09.016
अध्यर्हणीयासनम् आस्थितं परं वृतं चतुःषोडशपञ्चशक्तिभिः ।
युक्तं भगैः स्वैरितरत्र चाध्रुवैः स्व एव धामन् रममाणम् ईश्वरम्
adhyarhaṇīyāsanam āsthitaṃ paraṃ vṛtaṃ catuḥṣoḍaśapañcaśaktibhiḥ |
yuktaṃ bhagaiḥ svairitaratra cādhruvaiḥ sva eva dhāman ramamāṇam īśvaram
02.09.017
तद्दर्शनाह्लादपरिप्लुतान्तरो हृष्यत्तनुः प्रेमभराश्रुलोचनः ।
ननाम पादाम्बुजम् अस्य विश्वसृग् यत् पारमहंस्येन पथाधिगम्यते
taddarśanāhlādapariplutāntaro hṛṣyattanuḥ premabharāśrulocanaḥ |
nanāma pādāmbujam asya viśvasṛg yat pāramahaṃsyena pathādhigamyate
02.09.018
तं प्रीयमाणं समुपस्थितं कविं प्रजाविसर्गे निजशासनार्हणम् ।
बभाष ईषत्स्मितशोचिषा गिरा प्रियः प्रियं प्रीतमनाः करे स्पृशन्
taṃ prīyamāṇaṃ samupasthitaṃ kaviṃ prajāvisarge nijaśāsanārhaṇam |
babhāṣa īṣatsmitaśociṣā girā priyaḥ priyaṃ prītamanāḥ kare spṛśan
02.09.019
0 श्रीभगवान् उवाच त्वयाहं तोषितः सम्यग् वेदगर्भ सिसृक्षया ।
चिरं भृतेन तपसा दुस्तोषः कूटयोगिनाम्
0 śrībhagavān uvāca tvayāhaṃ toṣitaḥ samyag vedagarbha sisṛkṣayā |
ciraṃ bhṛtena tapasā dustoṣaḥ kūṭayoginām
02.09.020
वरं वरय भद्रं ते वरेशं माभिवाञ्छितम् ।
ब्रह्मञ् छ्रेयःपरिश्रामः पुंसां मद्दर्शनावधिः
varaṃ varaya bhadraṃ te vareśaṃ mābhivāñchitam |
brahmañ chreyaḥpariśrāmaḥ puṃsāṃ maddarśanāvadhiḥ
02.09.021
मनीषितानुभावो ऽयं मम लोकावलोकनम् ।
यदुपश्रुत्य रहसि चकर्थ परमं तपः
manīṣitānubhāvo 'yaṃ mama lokāvalokanam |
yadupaśrutya rahasi cakartha paramaṃ tapaḥ
02.09.022
प्रत्यादिष्टं मया तत्र त्वयि कर्मविमोहिते ।
तपो मे हृदयं साक्षादात्माहं तपसो ऽनघ
pratyādiṣṭaṃ mayā tatra tvayi karmavimohite |
tapo me hṛdayaṃ sākṣādātmāhaṃ tapaso 'nagha
02.09.023
सृजामि तपसैवेदं ग्रसामि तपसा पुनः ।
बिभर्मि तपसा विश्वं वीर्यं मे दुश्चरं तपः
sṛjāmi tapasaivedaṃ grasāmi tapasā punaḥ |
bibharmi tapasā viśvaṃ vīryaṃ me duścaraṃ tapaḥ
02.09.024
0 ब्रह्मोवाच भगवन् सर्वभूतानाम् अध्यक्षो ऽवस्थितो गुहाम् ।
वेद ह्यप्रतिरुद्धेन प्रज्ञानेन चिकीर्षितम्
0 brahmovāca bhagavan sarvabhūtānām adhyakṣo 'vasthito guhām |
veda hyapratiruddhena prajñānena cikīrṣitam
02.09.025
तथापि नाथमानस्य नाथ नाथय नाथितम् ।
परावरे यथा रूपेजानीयां ते त्वरूपिणः
tathāpi nāthamānasya nātha nāthaya nāthitam |
parāvare yathā rūpejānīyāṃ te tvarūpiṇaḥ
02.09.026
यथात्ममायायोगेन नानाशक्त्युपबृंहितम् ।
विलुम्पन् विसृजन् गृह्णन् बिभ्रदात्मानम् आत्मना
yathātmamāyāyogena nānāśaktyupabṛṃhitam |
vilumpan visṛjan gṛhṇan bibhradātmānam ātmanā
02.09.027
क्रीडस्यमोघसङ्कल्प ऊर्णनाभिर्यथोर्णुते ।
तथा तद्विषयां धेहि मनीषां मयि माधव
krīḍasyamoghasaṅkalpa ūrṇanābhiryathorṇute |
tathā tadviṣayāṃ dhehi manīṣāṃ mayi mādhava
02.09.028
भगवच्छिक्षितम् अहं करवाणि ह्यतन्द्रितः ।
नेहमानः प्रजासर्गं बध्येयं यदनुग्रहात्
bhagavacchikṣitam ahaṃ karavāṇi hyatandritaḥ |
nehamānaḥ prajāsargaṃ badhyeyaṃ yadanugrahāt
02.09.029
यावत् सखा सख्युरिवेश ते कृतः प्रजाविसर्गे विभजामि भो जनम् ।
अविक्लवस्ते परिकर्मणि स्थितो मा मे समुन्नद्धमदो ञ्ज मानिनः
yāvat sakhā sakhyuriveśa te kṛtaḥ prajāvisarge vibhajāmi bho janam |
aviklavaste parikarmaṇi sthito mā me samunnaddhamado ñja māninaḥ
02.09.030
0 श्रीभगवान् उवाच ज्ञानं परमगुह्यं मे यद्विज्ञानसमन्वितम् ।
सरहस्यं तदङ्गं च गृहाण गदितं मया
0 śrībhagavān uvāca jñānaṃ paramaguhyaṃ me yadvijñānasamanvitam |
sarahasyaṃ tadaṅgaṃ ca gṛhāṇa gaditaṃ mayā
02.09.031
यावान् अहं यथाभावो यद्रूपगुणकर्मकः ।
तथैव तत्त्वविज्ञानम् अस्तु ते मदनुग्रहात्
yāvān ahaṃ yathābhāvo yadrūpaguṇakarmakaḥ |
tathaiva tattvavijñānam astu te madanugrahāt
02.09.032
अहम् एवासम् एवाग्रे नान्यद्यत् सदसत् परम् ।
पश्चादहं यदेतच् च यो ऽवशिष्येत सो ऽस्म्यहम्
aham evāsam evāgre nānyadyat sadasat param |
paścādahaṃ yadetac ca yo 'vaśiṣyeta so 'smyaham
02.09.033
ऋते ऽर्थं यत् प्रतीयेत न प्रतीयेत चात्मनि ।
तद्विद्यादात्मनो मायां यथाभासो यथा तमः
ṛte 'rthaṃ yat pratīyeta na pratīyeta cātmani |
tadvidyādātmano māyāṃ yathābhāso yathā tamaḥ
02.09.034
यथा महान्ति भूतानि भूतेषूच्चावचेष्वनु ।
प्रविष्टान्यप्रविष्टानि तथा तेषु न तेष्वहम्
yathā mahānti bhūtāni bhūteṣūccāvaceṣvanu |
praviṣṭānyapraviṣṭāni tathā teṣu na teṣvaham
02.09.035
एतावदेव जिज्ञास्यं तत्त्वजिज्ञासुनात्मनः ।
अन्वयव्यतिरेकाभ्यां यत् स्यात् सर्वत्र सर्वदा
etāvadeva jijñāsyaṃ tattvajijñāsunātmanaḥ |
anvayavyatirekābhyāṃ yat syāt sarvatra sarvadā
02.09.036
एतन् मतं समातिष्ठ परमेण समाधिना ।
भवान् कल्पविकल्पेषु न विमुह्यति कर्हिचित्
etan mataṃ samātiṣṭha parameṇa samādhinā |
bhavān kalpavikalpeṣu na vimuhyati karhicit
02.09.037
0 श्रीशुक उवाच सम्प्रदिश्यैवम् अजनो जनानां परमेष्ठिनम् ।
पश्यतस्तस्य तद्रूपम् आत्मनो न्यरुणद्धरिः
0 śrīśuka uvāca sampradiśyaivam ajano janānāṃ parameṣṭhinam |
paśyatastasya tadrūpam ātmano nyaruṇaddhariḥ
02.09.038
अन्तर्हितेन्द्रियार्थाय हरये विहिताञ्जलिः ।
सर्वभूतमयो विश्वं ससर्जेदं स पूर्ववत्
antarhitendriyārthāya haraye vihitāñjaliḥ |
sarvabhūtamayo viśvaṃ sasarjedaṃ sa pūrvavat
02.09.039
प्रजापतिर्धर्मपतिरेकदा नियमान् यमान् ।
भद्रं प्रजानाम् अन्विच्छन्न् आतिष्ठत् स्वार्थकाम्यया
prajāpatirdharmapatirekadā niyamān yamān |
bhadraṃ prajānām anvicchann ātiṣṭhat svārthakāmyayā
02.09.040
तं नारदः प्रियतमो रिक्थादानाम् अनुव्रतः ।
शुश्रूषमाणः शीलेन प्रश्रयेण दमेन च
taṃ nāradaḥ priyatamo rikthādānām anuvrataḥ |
śuśrūṣamāṇaḥ śīlena praśrayeṇa damena ca
02.09.041
मायां विविदिषन् विष्णोर्मायेशस्य महामुनिः ।
महाभागवतो राजन् पितरं पर्यतोषयत्
māyāṃ vividiṣan viṣṇormāyeśasya mahāmuniḥ |
mahābhāgavato rājan pitaraṃ paryatoṣayat
02.09.042
तुष्टं निशाम्य पितरं लोकानां प्रपितामहम् ।
देवर्षिः परिपप्रच्छ भवान् यन् मानुपृच्छति
tuṣṭaṃ niśāmya pitaraṃ lokānāṃ prapitāmaham |
devarṣiḥ paripapraccha bhavān yan mānupṛcchati
02.09.043
तस्मा इदं भागवतं पुराणं दशलक्षणम् ।
प्रोक्तं भगवता प्राह प्रीतः पुत्राय भूतकृत्
tasmā idaṃ bhāgavataṃ purāṇaṃ daśalakṣaṇam |
proktaṃ bhagavatā prāha prītaḥ putrāya bhūtakṛt
02.09.044
नारदः प्राह मुनये सरस्वत्यास्तटे नृप ।
ध्यायते ब्रह्म परमं व्यासायामिततेजसे
nāradaḥ prāha munaye sarasvatyāstaṭe nṛpa |
dhyāyate brahma paramaṃ vyāsāyāmitatejase
02.09.045
यदुताहं त्वया पृष्टो वैराजात् पुरुषादिदम् ।
यथासीत् तदुपाख्यास्ते प्रश्नान् अन्यांश्च कृत्स्नशः
yadutāhaṃ tvayā pṛṣṭo vairājāt puruṣādidam |
yathāsīt tadupākhyāste praśnān anyāṃśca kṛtsnaśaḥ
Chapter 2.10
02.10.001
0 श्रीशुक उवाच अत्र सर्गो विसर्गश्च स्थानं पोषणम् ऊतयः ।
मन्वन्तरेशानुकथा निरोधो मुक्तिराश्रयः
0 śrīśuka uvāca atra sargo visargaśca sthānaṃ poṣaṇam ūtayaḥ |
manvantareśānukathā nirodho muktirāśrayaḥ
02.10.002
दशमस्य विशुद्ध्यर्थं नवानाम् इह लक्षणम् ।
वर्णयन्ति महात्मानः श्रुतेनार्थेन चाञ्जसा
daśamasya viśuddhyarthaṃ navānām iha lakṣaṇam |
varṇayanti mahātmānaḥ śrutenārthena cāñjasā
02.10.003
भूतमात्रेन्द्रियधियां जन्म सर्ग उदाहृतः ।
ब्रह्मणो गुणवैषम्याद्विसर्गः पौरुषः स्मृतः
bhūtamātrendriyadhiyāṃ janma sarga udāhṛtaḥ |
brahmaṇo guṇavaiṣamyādvisargaḥ pauruṣaḥ smṛtaḥ
02.10.004
स्थितिर्वैकुण्ठविजयः पोषणं तदनुग्रहः ।
मन्वन्तराणि सद्धर्म ऊतयः कर्मवासनाः
sthitirvaikuṇṭhavijayaḥ poṣaṇaṃ tadanugrahaḥ |
manvantarāṇi saddharma ūtayaḥ karmavāsanāḥ
02.10.005
अवतारानुचरितं हरेश्चास्यानुवर्तिनाम् ।
पुंसाम् ईशकथाः प्रोक्ता नानाख्यानोपबृंहिताः
avatārānucaritaṃ hareścāsyānuvartinām |
puṃsām īśakathāḥ proktā nānākhyānopabṛṃhitāḥ
02.10.006
निरोधो ऽस्यानुशयनम् आत्मनः सह शक्तिभिः ।
मुक्तिर्हित्वान्यथा रूपं स्वरूपेण व्यवस्थितिः
nirodho 'syānuśayanam ātmanaḥ saha śaktibhiḥ |
muktirhitvānyathā rūpaṃ svarūpeṇa vyavasthitiḥ
02.10.007
आभासश्च निरोधश्च यतो ऽस्त्यध्यवसीयते ।
स आश्रयः परं ब्रह्म परमात्मेति शब्द्यते
ābhāsaśca nirodhaśca yato 'styadhyavasīyate |
sa āśrayaḥ paraṃ brahma paramātmeti śabdyate
02.10.008
यो ऽध्यात्मिको ऽयं पुरुषः सो ऽसावेवाधिदैविकः ।
यस्तत्रोभयविच्छेदः पुरुषो ह्याधिभौतिकः
yo 'dhyātmiko 'yaṃ puruṣaḥ so 'sāvevādhidaivikaḥ |
yastatrobhayavicchedaḥ puruṣo hyādhibhautikaḥ
02.10.009
एकम् एकतराभावे यदा नोपलभामहे ।
त्रितयं तत्र यो वेद स आत्मा स्वाश्रयाश्रयः
ekam ekatarābhāve yadā nopalabhāmahe |
tritayaṃ tatra yo veda sa ātmā svāśrayāśrayaḥ
02.10.010
पुरुषो ऽण्डं विनिर्भिद्य यदासौ स विनिर्गतः ।
आत्मनो ऽयनम् अन्विच्छन्न् अपो ऽस्राक्षीच् छुचिः शुचीः
puruṣo 'ṇḍaṃ vinirbhidya yadāsau sa vinirgataḥ |
ātmano 'yanam anvicchann apo 'srākṣīc chuciḥ śucīḥ
02.10.011
तास्ववात्सीत् स्वसृष्टासु सहस्रं परिवत्सरान् ।
तेन नारायणो नाम यदापः पुरुषोद्भवाः
tāsvavātsīt svasṛṣṭāsu sahasraṃ parivatsarān |
tena nārāyaṇo nāma yadāpaḥ puruṣodbhavāḥ
02.10.012
द्रव्यं कर्म च कालश्च स्वभावो जीव एव च ।
यदनुग्रहतः सन्ति न सन्ति यदुपेक्षया
dravyaṃ karma ca kālaśca svabhāvo jīva eva ca |
yadanugrahataḥ santi na santi yadupekṣayā
02.10.013
एको नानात्वम् अन्विच्छन् योगतल्पात् समुत्थितः ।
वीर्यं हिरण्मयं देवो मायया व्यसृजत् त्रिधा
eko nānātvam anvicchan yogatalpāt samutthitaḥ |
vīryaṃ hiraṇmayaṃ devo māyayā vyasṛjat tridhā
02.10.014
अधिदैवम् अथाध्यात्मम् अधिभूतम् इति प्रभुः ।
अथैकं पौरुषं वीर्यं त्रिधाभिद्यत तच् छृणु
adhidaivam athādhyātmam adhibhūtam iti prabhuḥ |
athaikaṃ pauruṣaṃ vīryaṃ tridhābhidyata tac chṛṇu
02.10.015
अन्तः शरीर आकाशात् पुरुषस्य विचेष्टतः ।
ओजः सहो बलं जज्ञे ततः प्राणो महान् असुः
antaḥ śarīra ākāśāt puruṣasya viceṣṭataḥ |
ojaḥ saho balaṃ jajñe tataḥ prāṇo mahān asuḥ
02.10.016
अनुप्राणन्ति यं प्राणाः प्राणन्तं सर्वजन्तुषु ।
अपानन्तम् अपानन्ति नरदेवम् इवानुगाः
anuprāṇanti yaṃ prāṇāḥ prāṇantaṃ sarvajantuṣu |
apānantam apānanti naradevam ivānugāḥ
02.10.017
प्राणेनाक्षिपता क्षुत् तृडन्तरा जायते विभोः ।
पिपासतो जक्षतश्च प्राङ् मुखं निरभिद्यत
prāṇenākṣipatā kṣut tṛḍantarā jāyate vibhoḥ |
pipāsato jakṣataśca prāṅ mukhaṃ nirabhidyata
02.10.018
मुखतस्तालु निर्भिन्नंजिह्वा तत्रोपजायते ।
ततो नानारसो जज्ञे जिह्वया यो ऽधिगम्यते
mukhatastālu nirbhinnaṃjihvā tatropajāyate |
tato nānāraso jajñe jihvayā yo 'dhigamyate
02.10.019
विवक्षोर्मुखतो भूम्नो वह्निर्वाग् व्याहृतं तयोः ।
जले चैतस्य सुचिरं निरोधः समजायत
vivakṣormukhato bhūmno vahnirvāg vyāhṛtaṃ tayoḥ |
jale caitasya suciraṃ nirodhaḥ samajāyata
02.10.020
नासिके निरभिद्येतां दोधूयति नभस्वति ।
तत्र वायुर्गन्धवहो घ्राणो नसि जिघृक्षतः
nāsike nirabhidyetāṃ dodhūyati nabhasvati |
tatra vāyurgandhavaho ghrāṇo nasi jighṛkṣataḥ
02.10.021
यदात्मनि निरालोकम् आत्मानं च दिदृक्षतः ।
निर्भिन्ने ह्यक्षिणी तस्य ज्योतिश्चक्षुर्गुणग्रहः
yadātmani nirālokam ātmānaṃ ca didṛkṣataḥ |
nirbhinne hyakṣiṇī tasya jyotiścakṣurguṇagrahaḥ
02.10.022
बोध्यमानस्य ऋषिभिरात्मनस्तज् जिघृक्षतः ।
कर्णौ च निरभिद्येतां दिशः श्रोत्रं गुणग्रहः
bodhyamānasya ṛṣibhirātmanastaj jighṛkṣataḥ |
karṇau ca nirabhidyetāṃ diśaḥ śrotraṃ guṇagrahaḥ
02.10.023
वस्तुनो मृदुकाठिन्य लघुगुर्वोष्णशीतताम् ।
जिघृक्षतस्त्वङ् निर्भिन्ना तस्यां रोममहीरुहाः ।
तत्र चान्तर्बहिर्वातस्त्वचा लब्धगुणो वृतः
vastuno mṛdukāṭhinya laghugurvoṣṇaśītatām |
jighṛkṣatastvaṅ nirbhinnā tasyāṃ romamahīruhāḥ |
tatra cāntarbahirvātastvacā labdhaguṇo vṛtaḥ
02.10.024
हस्तौ रुरुहतुस्तस्य नानाकर्मचिकीर्षया ।
तयोस्तु बलवान् इन्द्र आदानम् उभयाश्रयम्
hastau ruruhatustasya nānākarmacikīrṣayā |
tayostu balavān indra ādānam ubhayāśrayam
02.10.025
गतिं जिगीषतः पादौ रुरुहाते ऽभिकामिकाम् ।
पद्भ्यां यज्ञः स्वयं हव्यं कर्मभिः क्रियते नृभिः
gatiṃ jigīṣataḥ pādau ruruhāte 'bhikāmikām |
padbhyāṃ yajñaḥ svayaṃ havyaṃ karmabhiḥ kriyate nṛbhiḥ
02.10.026
निरभिद्यत शिश्नो वै प्रजानन्दामृतार्थिनः ।
उपस्थ आसीत् कामानां प्रियं तदुभयाश्रयम्
nirabhidyata śiśno vai prajānandāmṛtārthinaḥ |
upastha āsīt kāmānāṃ priyaṃ tadubhayāśrayam
02.10.027
उत्सिसृक्षोर्धातुमलं निरभिद्यत वै गुदम् ।
ततः पायुस्ततो मित्र उत्सर्ग उभयाश्रयः
utsisṛkṣordhātumalaṃ nirabhidyata vai gudam |
tataḥ pāyustato mitra utsarga ubhayāśrayaḥ
02.10.028
आसिसृप्सोः पुरः पुर्या नाभिद्वारम् अपानतः ।
तत्रापानस्ततो मृत्युः पृथक्त्वम् उभयाश्रयम्
āsisṛpsoḥ puraḥ puryā nābhidvāram apānataḥ |
tatrāpānastato mṛtyuḥ pṛthaktvam ubhayāśrayam
02.10.029
आदित्सोरन्नपानानाम् आसन् कुक्ष्यन्त्रनाडयः ।
नद्यः समुद्राश्च तयोस्तुष्टिः पुष्टिस्तदाश्रये
āditsorannapānānām āsan kukṣyantranāḍayaḥ |
nadyaḥ samudrāśca tayostuṣṭiḥ puṣṭistadāśraye
02.10.030
निदिध्यासोरात्ममायां हृदयं निरभिद्यत ।
ततो मनश्चन्द्र इति सङ्कल्पः काम एव च
nididhyāsorātmamāyāṃ hṛdayaṃ nirabhidyata |
tato manaścandra iti saṅkalpaḥ kāma eva ca
02.10.031
त्वक्चर्ममांसरुधिर मेदोमज्जास्थिधातवः ।
भूम्यप्तेजोमयाः सप्त प्राणो व्योमाम्बुवायुभिः
tvakcarmamāṃsarudhira medomajjāsthidhātavaḥ |
bhūmyaptejomayāḥ sapta prāṇo vyomāmbuvāyubhiḥ
02.10.032
गुणात्मकानीन्द्रियाणि भूतादिप्रभवा गुणाः ।
मनः सर्वविकारात्मा बुद्धिर्विज्ञानरूपिणी
guṇātmakānīndriyāṇi bhūtādiprabhavā guṇāḥ |
manaḥ sarvavikārātmā buddhirvijñānarūpiṇī
02.10.033
एतद्भगवतो रूपं स्थूलं ते व्याहृतं मया ।
मह्यादिभिश्चावरणैरष्टभिर्बहिरावृतम्
etadbhagavato rūpaṃ sthūlaṃ te vyāhṛtaṃ mayā |
mahyādibhiścāvaraṇairaṣṭabhirbahirāvṛtam
02.10.034
अतः परं सूक्ष्मतमम् अव्यक्तं निर्विशेषणम् ।
अनादिमध्यनिधनं नित्यं वाङ्मनसः परम्
ataḥ paraṃ sūkṣmatamam avyaktaṃ nirviśeṣaṇam |
anādimadhyanidhanaṃ nityaṃ vāṅmanasaḥ param
02.10.035
अमुनी भगवद्रूपे मया ते ह्यनुवर्णिते ।
उभे अपि न गृह्णन्ति मायासृष्टे विपश्चितः
amunī bhagavadrūpe mayā te hyanuvarṇite |
ubhe api na gṛhṇanti māyāsṛṣṭe vipaścitaḥ
02.10.036
स वाच्यवाचकतया भगवान् ब्रह्मरूपधृक् ।
नामरूपक्रिया धत्ते सकर्माकर्मकः परः
sa vācyavācakatayā bhagavān brahmarūpadhṛk |
nāmarūpakriyā dhatte sakarmākarmakaḥ paraḥ
02.10.037
प्रजापतीन् मनून् देवान् ऋषीन् पितृगणान् पृथक् ।
सिद्धचारणगन्धर्वान् विद्याध्रासुरगुह्यकान्
prajāpatīn manūn devān ṛṣīn pitṛgaṇān pṛthak |
siddhacāraṇagandharvān vidyādhrāsuraguhyakān
02.10.038
किन्नराप्सरसो नागान् सर्पान् किम्पुरुषान् नरान् ।
मात् रक्षःपिशाचांश्च प्रेतभूतविनायकान्
kinnarāpsaraso nāgān sarpān kimpuruṣān narān |
māt rakṣaḥpiśācāṃśca pretabhūtavināyakān
02.10.039
कूष्माण्डोन्मादवेतालान् यातुधानान् ग्रहान् अपि ।
खगान् मृगान् पशून् वृक्षान् गिरीन् नृप सरीसृपान्
kūṣmāṇḍonmādavetālān yātudhānān grahān api |
khagān mṛgān paśūn vṛkṣān girīn nṛpa sarīsṛpān
02.10.040
द्विविधाश्चतुर्विधा ये ऽन्ये जलस्थलनभौकसः ।
कुशलाकुशला मिश्राः कर्मणां गतयस्त्विमाः
dvividhāścaturvidhā ye 'nye jalasthalanabhaukasaḥ |
kuśalākuśalā miśrāḥ karmaṇāṃ gatayastvimāḥ
02.10.041
सत्त्वं रजस्तम इति तिस्रः सुरनृनारकाः ।
तत्राप्येकैकशो राजन् भिद्यन्ते गतयस्त्रिधा ।
यदैकैकतरो ऽन्याभ्यां स्वभाव उपहन्यते
sattvaṃ rajastama iti tisraḥ suranṛnārakāḥ |
tatrāpyekaikaśo rājan bhidyante gatayastridhā |
yadaikaikataro 'nyābhyāṃ svabhāva upahanyate
02.10.042
स एवेदं जगद्धाता भगवान् धर्मरूपधृक् ।
पुष्णाति स्थापयन् विश्वं तिर्यङ्नरसुरादिभिः
sa evedaṃ jagaddhātā bhagavān dharmarūpadhṛk |
puṣṇāti sthāpayan viśvaṃ tiryaṅnarasurādibhiḥ
02.10.043
ततः कालाग्निरुद्रात्मा यत् सृष्टम् इदम् आत्मनः ।
सन्नियच्छति तत् काले घनानीकम् इवानिलः
tataḥ kālāgnirudrātmā yat sṛṣṭam idam ātmanaḥ |
sanniyacchati tat kāle ghanānīkam ivānilaḥ
02.10.044
इत्थम्भावेन कथितो भगवान् भगवत्तमः ।
नेत्थम्भावेन हि परं द्रष्टुम् अर्हन्ति सूरयः
itthambhāvena kathito bhagavān bhagavattamaḥ |
netthambhāvena hi paraṃ draṣṭum arhanti sūrayaḥ
02.10.045
नास्य कर्मणि जन्मादौ परस्यानुविधीयते ।
कर्तृत्वप्रतिषेधार्थं माययारोपितं हि तत्
nāsya karmaṇi janmādau parasyānuvidhīyate |
kartṛtvapratiṣedhārthaṃ māyayāropitaṃ hi tat
02.10.046
अयं तु ब्रह्मणः कल्पः सविकल्प उदाहृतः ।
विधिः साधारणो यत्र सर्गाः प्राकृतवैकृताः
ayaṃ tu brahmaṇaḥ kalpaḥ savikalpa udāhṛtaḥ |
vidhiḥ sādhāraṇo yatra sargāḥ prākṛtavaikṛtāḥ
02.10.047
परिमाणं च कालस्य कल्पलक्षणविग्रहम् ।
यथा पुरस्ताद्व्याख्यास्ये पाद्मं कल्पम् अथो शृणु
parimāṇaṃ ca kālasya kalpalakṣaṇavigraham |
yathā purastādvyākhyāsye pādmaṃ kalpam atho śṛṇu
02.10.048
0 शौनक उवाच यदाह नो भवान् सूत क्षत्ता भागवतोत्तमः ।
चचार तीर्थानि भुवस्त्यक्त्वा बन्धून् सुदुस्त्यजान्
0 śaunaka uvāca yadāha no bhavān sūta kṣattā bhāgavatottamaḥ |
cacāra tīrthāni bhuvastyaktvā bandhūn sudustyajān
02.10.049
क्षत्तुः कौशारवेस्तस्य संवादो ऽध्यात्मसंश्रितः ।
यद्वा स भगवांस्तस्मै पृष्टस्तत्त्वम् उवाच ह
kṣattuḥ kauśāravestasya saṃvādo 'dhyātmasaṃśritaḥ |
yadvā sa bhagavāṃstasmai pṛṣṭastattvam uvāca ha
02.10.050
ब्रूहि नस्तदिदं सौम्य विदुरस्य विचेष्टितम् ।
बन्धुत्यागनिमित्तं च यथैवागतवान् पुनः
brūhi nastadidaṃ saumya vidurasya viceṣṭitam |
bandhutyāganimittaṃ ca yathaivāgatavān punaḥ
02.10.051
0 सूत उवाच राज्ञा परीक्षिता पृष्टो यदवोचन् महामुनिः ।
तद्वो ऽभिधास्ये शृणुत राअज्ञः प्रश्नानुसारतः
0 sūta uvāca rājñā parīkṣitā pṛṣṭo yadavocan mahāmuniḥ |
tadvo 'bhidhāsye śṛṇuta rāajñaḥ praśnānusārataḥ
Chapter 3.1
03.01.001
0 श्री-शुक उवाच एवम् एतत् पुरा पृष्टो मैत्रेयो भगवान् किल ।
क्षत्त्रा वनं प्रविष्टेन त्यक्त्वा स्व-गृहम् ऋद्धिमत्
0 śrī-śuka uvāca evam etat purā pṛṣṭo maitreyo bhagavān kila |
kṣattrā vanaṃ praviṣṭena tyaktvā sva-gṛham ṛddhimat
03.01.002
यद् वा अयं मन्त्र-कृद् वो भगवान् अखिलेश्वरः ।
पौरवेन्द्र-गृहं हित्वा प्रविवेशात्मसात् कृतम्
yad vā ayaṃ mantra-kṛd vo bhagavān akhileśvaraḥ |
pauravendra-gṛhaṃ hitvā praviveśātmasāt kṛtam
03.01.003
0 राजोवाच कुत्र क्षत्तुर् भगवता मैत्रेयेणास सङ्गमः ।
कदा वा सह-संवाद एतद् वर्णय नः प्रभो
0 rājovāca kutra kṣattur bhagavatā maitreyeṇāsa saṅgamaḥ |
kadā vā saha-saṃvāda etad varṇaya naḥ prabho
03.01.004
न ह्य् अल्पार्थोदयस् तस्य विदुरस्यामलात्मनः ।
तस्मिन् वरीयसि प्रश्नः साधु-वादोपबृंहितः
na hy alpārthodayas tasya vidurasyāmalātmanaḥ |
tasmin varīyasi praśnaḥ sādhu-vādopabṛṃhitaḥ
03.01.005
0 सूत उवाच स एवम् ऋषि-वर्यो ऽयं पृष्टो राज्ञा परीक्षिता ।
प्रत्य् आह तं सुबहु-वित् प्रीतात्मा श्रूयताम् इति
0 sūta uvāca sa evam ṛṣi-varyo 'yaṃ pṛṣṭo rājñā parīkṣitā |
praty āha taṃ subahu-vit prītātmā śrūyatām iti
03.01.006
0 श्री-शुक उवाच यदा तु राजा स्व-सुतान् असाधून् पुष्णन् न धर्मेण विनष्ट-दृष्टिः ।
भ्रातुर् यविष्ठस्य सुतान् विबन्धून् प्रवेश्य लाक्षा-भवने ददाह
0 śrī-śuka uvāca yadā tu rājā sva-sutān asādhūn puṣṇan na dharmeṇa vinaṣṭa-dṛṣṭiḥ |
bhrātur yaviṣṭhasya sutān vibandhūn praveśya lākṣā-bhavane dadāha
03.01.007
यदा सभायां कुरु-देव-देव्याः केशाभिमर्शं सुत-कर्म गर्ह्यम् ।
न वारयाम् आस नृपः स्नुषायाः स्वास्रैर् हरन्त्याः कुच-कुङ्कुमानि
yadā sabhāyāṃ kuru-deva-devyāḥ keśābhimarśaṃ suta-karma garhyam |
na vārayām āsa nṛpaḥ snuṣāyāḥ svāsrair harantyāḥ kuca-kuṅkumāni
03.01.008
द्यूते त्व् अधर्मेण जितस्य साधोः सत्यावलम्बस्य वनं गतस्य ।
न याचतो ऽदात् समयेन दायं तमो-जुषाणो यद् अजात-शत्रोः
dyūte tv adharmeṇa jitasya sādhoḥ satyāvalambasya vanaṃ gatasya |
na yācato 'dāt samayena dāyaṃ tamo-juṣāṇo yad ajāta-śatroḥ
03.01.009
यदा च पार्थ-प्रहितः सभायां जगद्-गुरुर् यानि जगाद कृष्णः ।
न तानि पुंसाम् अमृतायनानि राजोरु मेने क्षत-पुण्य-लेशः
yadā ca pārtha-prahitaḥ sabhāyāṃ jagad-gurur yāni jagāda kṛṣṇaḥ |
na tāni puṃsām amṛtāyanāni rājoru mene kṣata-puṇya-leśaḥ
03.01.010
यदोपहूतो भवनं प्रविष्टो मन्त्राय पृष्टः किल पूर्वजेन ।
अथाह तन् मन्त्र-दृशां वरीयान् यन् मन्त्रिणो वैदुरिकं वदन्ति
yadopahūto bhavanaṃ praviṣṭo mantrāya pṛṣṭaḥ kila pūrvajena |
athāha tan mantra-dṛśāṃ varīyān yan mantriṇo vaidurikaṃ vadanti
03.01.011
अजात-शत्रोः प्रतियच्छ दायं तितिक्षतो दुर्विषहं तवागः ।
सहानुजो यत्र वृकोदराहिः श्वसन् रुषा यत् त्वम् अलं बिभेषि
ajāta-śatroḥ pratiyaccha dāyaṃ titikṣato durviṣahaṃ tavāgaḥ |
sahānujo yatra vṛkodarāhiḥ śvasan ruṣā yat tvam alaṃ bibheṣi
03.01.012
पार्थांस् तु देवो भगवान् मुकुन्दो गृहीतवान् सक्षिति-देव-देवः ।
आस्ते स्व-पुर्यां यदु-देव-देवो विनिर्जिताशेष-नृदेव-देवः
pārthāṃs tu devo bhagavān mukundo gṛhītavān sakṣiti-deva-devaḥ |
āste sva-puryāṃ yadu-deva-devo vinirjitāśeṣa-nṛdeva-devaḥ
03.01.013
स एष दोषः पुरुष-द्विड् आस्ते गृहान् प्रविष्टो यम् अपत्य-मत्या ।
पुष्णासि कृष्णाद् विमुखो गत-श्रीस् त्यजाश्व् अशैवं कुल-कौशलाय
sa eṣa doṣaḥ puruṣa-dviḍ āste gṛhān praviṣṭo yam apatya-matyā |
puṣṇāsi kṛṣṇād vimukho gata-śrīs tyajāśv aśaivaṃ kula-kauśalāya
03.01.014
इत्य् ऊचिवांस् तत्र सुयोधनेन प्रवृद्ध-कोप-स्फुरिताधरेण ।
असत्-कृतः सत्-स्पृहणीय-शीलः क्षत्ता सकर्णानुज-सौबलेन
ity ūcivāṃs tatra suyodhanena pravṛddha-kopa-sphuritādhareṇa |
asat-kṛtaḥ sat-spṛhaṇīya-śīlaḥ kṣattā sakarṇānuja-saubalena
03.01.015
क एनम् अत्रोपजुहाव जिह्मं दास्याः सुतं यद्-बलिनैव पुष्टः ।
तस्मिन् प्रतीपः परकृत्य आस्ते निर्वास्यताम् आशु पुराच् छ्वसानः
ka enam atropajuhāva jihmaṃ dāsyāḥ sutaṃ yad-balinaiva puṣṭaḥ |
tasmin pratīpaḥ parakṛtya āste nirvāsyatām āśu purāc chvasānaḥ
03.01.016
स्वयं धनुर् द्वारि निधाय मायां भ्रातुः पुरो मर्मसु ताडितो ऽपि ।
स इत्थम् अत्युल्बण-कर्ण-बाणैर् गत-व्यथो ऽयाद् उरु मानयानः
svayaṃ dhanur dvāri nidhāya māyāṃ bhrātuḥ puro marmasu tāḍito 'pi |
sa ittham atyulbaṇa-karṇa-bāṇair gata-vyatho 'yād uru mānayānaḥ
03.01.017
स निर्गतः कौरव-पुण्य-लब्धो गजाह्वयात् तीर्थ-पदः पदानि ।
अन्वाक्रमत् पुण्य-चिकीर्षयोर्व्याम् अधिष्ठितो यानि सहस्र-मूर्तिः
sa nirgataḥ kaurava-puṇya-labdho gajāhvayāt tīrtha-padaḥ padāni |
anvākramat puṇya-cikīrṣayorvyām adhiṣṭhito yāni sahasra-mūrtiḥ
03.01.018
पुरेषु पुण्योपवनाद्रि-कुञ्जेष्व् अपङ्क-तोयेषु सरित्-सरःसु ।
अनन्त-लिङ्गैः समलङ्कृतेषु चचार तीर्थायतनेष्व् अनन्यः
pureṣu puṇyopavanādri-kuñjeṣv apaṅka-toyeṣu sarit-saraḥsu |
ananta-liṅgaiḥ samalaṅkṛteṣu cacāra tīrthāyataneṣv ananyaḥ
03.01.019
गां पर्यटन् मेध्य-विविक्त-वृत्तिः सदाप्लुतो ऽधः शयनो ऽवधूतः ।
अलक्षितः स्वैर् अवधूत-वेषो व्रतानि चेरे हरि-तोषणानि
gāṃ paryaṭan medhya-vivikta-vṛttiḥ sadāpluto 'dhaḥ śayano 'vadhūtaḥ |
alakṣitaḥ svair avadhūta-veṣo vratāni cere hari-toṣaṇāni
03.01.020
इत्थं व्रजन् भारतम् एव वर्षं कालेन यावद् गतवान् प्रभासम् ।
तावच् छशास क्षितिम् एक चक्राम्ल् एकातपत्राम् अजितेन पार्थः
itthaṃ vrajan bhāratam eva varṣaṃ kālena yāvad gatavān prabhāsam |
tāvac chaśāsa kṣitim eka cakrāml ekātapatrām ajitena pārthaḥ
03.01.021
तत्राथ शुश्राव सुहृद्-विनष्टिं वनं यथा वेणुज-वह्नि-संश्रयम् ।
संस्पर्धया दग्धम् अथानुशोचन् सरस्वतीं प्रत्यग् इयाय तूष्णीम्
tatrātha śuśrāva suhṛd-vinaṣṭiṃ vanaṃ yathā veṇuja-vahni-saṃśrayam |
saṃspardhayā dagdham athānuśocan sarasvatīṃ pratyag iyāya tūṣṇīm
03.01.022
तस्यां त्रितस्योशनसो मनोश् च पृथोर् अथाग्नेर् असितस्य वायोः ।
तीर्थं सुदासस्य गवां गुहस्य यच् छ्राद्धदेवस्य स आसिषेवे
tasyāṃ tritasyośanaso manoś ca pṛthor athāgner asitasya vāyoḥ |
tīrthaṃ sudāsasya gavāṃ guhasya yac chrāddhadevasya sa āsiṣeve
03.01.023
अन्यानि चेह द्विज-देव-देवैः कृतानि नानायतनानि विष्णोः ।
प्रत्यङ्ग-मुख्याङ्कित-मन्दिराणि यद्-दर्शनात् कृष्णम् अनुस्मरन्ति
anyāni ceha dvija-deva-devaiḥ kṛtāni nānāyatanāni viṣṇoḥ |
pratyaṅga-mukhyāṅkita-mandirāṇi yad-darśanāt kṛṣṇam anusmaranti
03.01.024
ततस् त्व् अतिव्रज्य सुराष्ट्रम् ऋद्धं सौवीर-मत्स्यान् कुरुजाङ्गलांश् च ।
कालेन तावद् यमुनाम् उपेत्य तत्रोद्धवं भागवतं ददर्श
tatas tv ativrajya surāṣṭram ṛddhaṃ sauvīra-matsyān kurujāṅgalāṃś ca |
kālena tāvad yamunām upetya tatroddhavaṃ bhāgavataṃ dadarśa
03.01.025
स वासुदेवानुचरं प्रशान्तं बृहस्पतेः प्राक् तनयं प्रतीतम् ।
आलिङ्ग्य गाढं प्रणयेन भद्रं स्वानाम् अपृच्छद् भगवत्-प्रजानाम्
sa vāsudevānucaraṃ praśāntaṃ bṛhaspateḥ prāk tanayaṃ pratītam |
āliṅgya gāḍhaṃ praṇayena bhadraṃ svānām apṛcchad bhagavat-prajānām
03.01.026
कच्चित् पुराणौ पुरुषौ स्वनाभ्य- पाद्मानुवृत्त्येह किलावतीर्णौ ।
आसात उर्व्याः कुशलं विधाय कृत-क्षणौ कुशलं शूर-गेहे
kaccit purāṇau puruṣau svanābhya- pādmānuvṛttyeha kilāvatīrṇau |
āsāta urvyāḥ kuśalaṃ vidhāya kṛta-kṣaṇau kuśalaṃ śūra-gehe
03.01.027
कच्चित् कुरूणां परमः सुहृन् नो भामः स आस्ते सुखम् अङ्ग शौरिः ।
यो वै स्वस्-णां पितृवद् ददाति वरान् वदान्यो वर-तर्पणेन
kaccit kurūṇāṃ paramaḥ suhṛn no bhāmaḥ sa āste sukham aṅga śauriḥ |
yo vai svas-ṇāṃ pitṛvad dadāti varān vadānyo vara-tarpaṇena
03.01.028
कच्चिद् वरूथाधिपतिर् यदूनां प्रद्युम्न आस्ते सुखम् अङ्ग वीरः ।
यं रुक्मिणी भगवतो ऽभिलेभे आराध्य विप्रान् स्मरम् आदि-सर्गे
kaccid varūthādhipatir yadūnāṃ pradyumna āste sukham aṅga vīraḥ |
yaṃ rukmiṇī bhagavato 'bhilebhe ārādhya viprān smaram ādi-sarge
03.01.029
कच्चित् सुखं सात्वत-वृष्णि-भोज- दाशार्हकाणाम् अधिपः स आस्ते ।
यम् अभ्यषिञ्चच् छत-पत्र-नेत्रो नृपासनाशां परिहृत्य दूरात्
kaccit sukhaṃ sātvata-vṛṣṇi-bhoja- dāśārhakāṇām adhipaḥ sa āste |
yam abhyaṣiñcac chata-patra-netro nṛpāsanāśāṃ parihṛtya dūrāt
03.01.030
कच्चिद् धरेः सौम्य सुतः सदृक्ष आस्ते ऽग्रणी रथिनां साधु साम्बः ।
असूत यं जाम्बवती व्रताढ्या देवं गुहं यो ऽम्बिकया धृतो ऽग्रे
kaccid dhareḥ saumya sutaḥ sadṛkṣa āste 'graṇī rathināṃ sādhu sāmbaḥ |
asūta yaṃ jāmbavatī vratāḍhyā devaṃ guhaṃ yo 'mbikayā dhṛto 'gre
03.01.031
क्षेमं स कच्चिद् युयुधान आस्ते यः फाल्गुनाल् लब्ध-धनू-रहस्यः ।
लेभे ऽञ्जसाधोक्षज-सेवयैव गतिं तदीयां यतिभिर् दुरापाम्
kṣemaṃ sa kaccid yuyudhāna āste yaḥ phālgunāl labdha-dhanū-rahasyaḥ |
lebhe 'ñjasādhokṣaja-sevayaiva gatiṃ tadīyāṃ yatibhir durāpām
03.01.032
कच्चिद् बुधः स्वस्त्य् अनमीव आस्ते श्वफल्क-पुत्रो भगवत्-प्रपन्नः ।
यः कृष्ण-पादाङ्कित-मार्ग-पांसुष्व् अचेष्टत प्रेम-विभिन्न-धैर्यः
kaccid budhaḥ svasty anamīva āste śvaphalka-putro bhagavat-prapannaḥ |
yaḥ kṛṣṇa-pādāṅkita-mārga-pāṃsuṣv aceṣṭata prema-vibhinna-dhairyaḥ
03.01.033
कच्चिच् छिवं देवक-भोज-पुत्र्या विष्णु-प्रजाया इव देव-मातुः ।
या वै स्व-गर्भेण दधार देवं त्रयी यथा यज्ञ-वितानम् अर्थम्
kaccic chivaṃ devaka-bhoja-putryā viṣṇu-prajāyā iva deva-mātuḥ |
yā vai sva-garbheṇa dadhāra devaṃ trayī yathā yajña-vitānam artham
03.01.034
अपिस्विद् आस्ते भगवान् सुखं वो यः सात्वतां काम-दुघो ऽनिरुद्धः ।
यम् आमनन्ति स्म हि शब्द-योनिं मनो-मयं सत्त्व-तुरीय-तत्त्वम्
apisvid āste bhagavān sukhaṃ vo yaḥ sātvatāṃ kāma-dugho 'niruddhaḥ |
yam āmananti sma hi śabda-yoniṃ mano-mayaṃ sattva-turīya-tattvam
03.01.035
अपिस्विद् अन्ये च निजात्म-दैवम् अनन्य-वृत्त्या समनुव्रता ये ।
हृदीक-सत्यात्मज-चारुदेष्ण- गदादयः स्वस्ति चरन्ति सौम्य
apisvid anye ca nijātma-daivam ananya-vṛttyā samanuvratā ye |
hṛdīka-satyātmaja-cārudeṣṇa- gadādayaḥ svasti caranti saumya
03.01.036
अपि स्व-दोर्भ्यां विजयाच्युताभ्यां धर्मेण धर्मः परिपाति सेतुम् ।
दुर्योधनो ऽतप्यत यत्-सभायां साम्राज्य-लक्ष्म्या विजयानुवृत्त्या
api sva-dorbhyāṃ vijayācyutābhyāṃ dharmeṇa dharmaḥ paripāti setum |
duryodhano 'tapyata yat-sabhāyāṃ sāmrājya-lakṣmyā vijayānuvṛttyā
03.01.037
किं वा कृताघेष्व् अघम् अत्यमर्षी भीमो ऽहिवद् दीर्घतमं व्यमुञ्चत् ।
यस्याङ्घ्रि-पातं रण-भूर् न सेहे मार्गं गदायाश् चरतो विचित्रम्
kiṃ vā kṛtāgheṣv agham atyamarṣī bhīmo 'hivad dīrghatamaṃ vyamuñcat |
yasyāṅghri-pātaṃ raṇa-bhūr na sehe mārgaṃ gadāyāś carato vicitram
03.01.038
कच्चिद् यशोधा रथ-यूथपानां गाण्डीव-धन्वोपरतारिर् आस्ते ।
अलक्षितो यच्-छर-कूट-गूढो माया-किरातो गिरिशस् तुतोष
kaccid yaśodhā ratha-yūthapānāṃ gāṇḍīva-dhanvoparatārir āste |
alakṣito yac-chara-kūṭa-gūḍho māyā-kirāto giriśas tutoṣa
03.01.039
यमाव् उतस्वित् तनयौ पृथायाः पार्थैर् वृतौ पक्ष्मभिर् अक्षिणीव ।
रेमात उद्दाय मृधे स्व-रिक्थं परात् सुपर्णाव् इव वज्रि-वक्त्रात्
yamāv utasvit tanayau pṛthāyāḥ pārthair vṛtau pakṣmabhir akṣiṇīva |
remāta uddāya mṛdhe sva-rikthaṃ parāt suparṇāv iva vajri-vaktrāt
03.01.040
अहो पृथापि ध्रियते ऽर्भकार्थे राजर्षि-वर्येण विनापि तेन ।
यस् त्व् एक-वीरो ऽधिरथो विजिग्ये धनुर् द्वितीयः ककुभश् चतस्रः
aho pṛthāpi dhriyate 'rbhakārthe rājarṣi-varyeṇa vināpi tena |
yas tv eka-vīro 'dhiratho vijigye dhanur dvitīyaḥ kakubhaś catasraḥ
03.01.041
सौम्यानुशोचे तम् अधः-पतन्तं भ्रात्रे परेताय विदुद्रुहे यः ।
निर्यापितो येन सुहृत् स्व-पुर्या अहं स्व-पुत्रान् समनुव्रतेन
saumyānuśoce tam adhaḥ-patantaṃ bhrātre paretāya vidudruhe yaḥ |
niryāpito yena suhṛt sva-puryā ahaṃ sva-putrān samanuvratena
03.01.042
सो ऽहं हरेर् मर्त्य-विडम्बनेन दृशो नृणां चालयतो विधातुः ।
नान्योपलक्ष्यः पदवीं प्रसादाच् चरामि पश्यन् गत-विस्मयो ऽत्र
so 'haṃ harer martya-viḍambanena dṛśo nṛṇāṃ cālayato vidhātuḥ |
nānyopalakṣyaḥ padavīṃ prasādāc carāmi paśyan gata-vismayo 'tra
03.01.043
नूनं नृपाणां त्रि-मदोत्पथानां महीं मुहुश् चालयतां चमूभिः ।
वधात् प्रपन्नार्ति-जिहीर्षयेशो ऽप्य् उपैक्षताघं भगवान् कुरूणाम्
nūnaṃ nṛpāṇāṃ tri-madotpathānāṃ mahīṃ muhuś cālayatāṃ camūbhiḥ |
vadhāt prapannārti-jihīrṣayeśo 'py upaikṣatāghaṃ bhagavān kurūṇām
03.01.044
अजस्य जन्मोत्पथ-नाशनाय कर्माण्य् अकर्तुर् ग्रहणाय पुंसाम् ।
नन्व् अन्यथा को ऽर्हति देह-योगं परो गुणानाम् उत कर्म-तन्त्रम्
ajasya janmotpatha-nāśanāya karmāṇy akartur grahaṇāya puṃsām |
nanv anyathā ko 'rhati deha-yogaṃ paro guṇānām uta karma-tantram
03.01.045
तस्य प्रपन्नाखिल-लोकपानाम् अवस्थितानाम् अनुशासने स्वे ।
अर्थाय जातस्य यदुष्व् अजस्य वार्तां सखे कीर्तय तीर्थ-कीर्तेः
tasya prapannākhila-lokapānām avasthitānām anuśāsane sve |
arthāya jātasya yaduṣv ajasya vārtāṃ sakhe kīrtaya tīrtha-kīrteḥ
Chapter 3.2
03.02.001
0 श्री-शुक उवाच इति भागवतः पृष्टः क्षत्त्रा वार्तां प्रियाश्रयाम् ।
प्रतिवक्तुं न चोत्सेह औत्कण्ठ्यात् स्मारितेश्वरः
0 śrī-śuka uvāca iti bhāgavataḥ pṛṣṭaḥ kṣattrā vārtāṃ priyāśrayām |
prativaktuṃ na cotseha autkaṇṭhyāt smāriteśvaraḥ
03.02.002
यः पञ्च-हायनो मात्रा प्रातर्-आशाय याचितः ।
तन् नैच्छद् रचयन् यस्य सपर्यां बाल-लीलया
yaḥ pañca-hāyano mātrā prātar-āśāya yācitaḥ |
tan naicchad racayan yasya saparyāṃ bāla-līlayā
03.02.003
स कथं सेवया तस्य कालेन जरसं गतः ।
पृष्टो वार्तां प्रतिब्रूयाद् भर्तुः पादाव् अनुस्मरन्
sa kathaṃ sevayā tasya kālena jarasaṃ gataḥ |
pṛṣṭo vārtāṃ pratibrūyād bhartuḥ pādāv anusmaran
03.02.004
स मुहूर्तम् अभूत् तूष्णीं कृष्णाङ्घ्रि-सुधया भृशम् ।
तीव्रेण भक्ति-योगेन निमग्नः साधु निर्वृतः
sa muhūrtam abhūt tūṣṇīṃ kṛṣṇāṅghri-sudhayā bhṛśam |
tīvreṇa bhakti-yogena nimagnaḥ sādhu nirvṛtaḥ
03.02.005
पुलकोद्भिन्न-सर्वाङ्गो मुञ्चन् मीलद्-दृशा शुचः ।
पूर्णार्थो लक्षितस् तेन स्नेह-प्रसर-सम्प्लुतः
pulakodbhinna-sarvāṅgo muñcan mīlad-dṛśā śucaḥ |
pūrṇārtho lakṣitas tena sneha-prasara-samplutaḥ
03.02.006
शनकैर् भगवल्-लोकान् नृलोकं पुनर् आगतः ।
विमृज्य नेत्रे विदुरं प्रीत्याहोद्धव उत्स्मयन्
śanakair bhagaval-lokān nṛlokaṃ punar āgataḥ |
vimṛjya netre viduraṃ prītyāhoddhava utsmayan
03.02.007
0 उद्धव उवाच कृष्ण-द्युमणि निम्लोचे गीर्णेष्व् अजगरेण ह ।
किं नु नः कुशलं ब्रूयां गत-श्रीषु गृहेष्व् अहम्
0 uddhava uvāca kṛṣṇa-dyumaṇi nimloce gīrṇeṣv ajagareṇa ha |
kiṃ nu naḥ kuśalaṃ brūyāṃ gata-śrīṣu gṛheṣv aham
03.02.008
दुर्भगो बत लोको ऽयं यदवो नितराम् अपि ।
ये संवसन्तो न विदुर् हरिं मीना इवोडुपम्
durbhago bata loko 'yaṃ yadavo nitarām api |
ye saṃvasanto na vidur hariṃ mīnā ivoḍupam
03.02.009
इङ्गित-ज्ञाः पुरु-प्रौढा एकारामाश् च सात्वताः ।
सात्वताम् ऋषभं सर्वे भूतावासम् अमंसत
iṅgita-jñāḥ puru-prauḍhā ekārāmāś ca sātvatāḥ |
sātvatām ṛṣabhaṃ sarve bhūtāvāsam amaṃsata
03.02.010
देवस्य मायया स्पृष्टा ये चान्यद् असद्-आश्रिताः ।
भ्राम्यते धीर् न तद्-वाक्यैर् आत्मन्य् उप्तात्मनो हरौ
devasya māyayā spṛṣṭā ye cānyad asad-āśritāḥ |
bhrāmyate dhīr na tad-vākyair ātmany uptātmano harau
03.02.011
प्रदर्श्यातप्त-तपसाम् अवितृप्त-दृशां नृणाम् ।
आदायान्तर् अधाद् यस् तु स्व-बिम्बं लोक-लोचनम्
pradarśyātapta-tapasām avitṛpta-dṛśāṃ nṛṇām |
ādāyāntar adhād yas tu sva-bimbaṃ loka-locanam
03.02.012
यन् मर्त्य-लीलौपयिकं स्व-योग- माया-बलं दर्शयता गृहीतम् ।
विस्मापनं स्वस्य च सौभगर्द्धेः परं पदं भूषण-भूषणाङ्गम्
yan martya-līlaupayikaṃ sva-yoga- māyā-balaṃ darśayatā gṛhītam |
vismāpanaṃ svasya ca saubhagarddheḥ paraṃ padaṃ bhūṣaṇa-bhūṣaṇāṅgam
03.02.013
यद् धर्म-सूनोर् बत राजसूये निरीक्ष्य दृक्-स्वस्त्ययनं त्रि-लोकः ।
कार्त्स्न्येन चाद्येह गतं विधातुर् अर्वाक्-सृतौ कौशलम् इत्य् अमन्यत
yad dharma-sūnor bata rājasūye nirīkṣya dṛk-svastyayanaṃ tri-lokaḥ |
kārtsnyena cādyeha gataṃ vidhātur arvāk-sṛtau kauśalam ity amanyata
03.02.014
यस्यानुराग-प्लुत-हास-रास- लीलावलोक-प्रतिलब्ध-मानाः ।
व्रज-स्त्रियो दृग्भिर् अनुप्रवृत्त- धियो ऽवतस्थुः किल कृत्य-शेषाः
yasyānurāga-pluta-hāsa-rāsa- līlāvaloka-pratilabdha-mānāḥ |
vraja-striyo dṛgbhir anupravṛtta- dhiyo 'vatasthuḥ kila kṛtya-śeṣāḥ
03.02.015
स्व-शान्त-रूपेष्व् इतरैः स्व-रूपैर् अभ्यर्द्यमानेष्व् अनुकम्पितात्मा ।
परावरेशो महद्-अंश-युक्तो ह्य् अजो ऽपि जातो भगवान् यथाग्निः
sva-śānta-rūpeṣv itaraiḥ sva-rūpair abhyardyamāneṣv anukampitātmā |
parāvareśo mahad-aṃśa-yukto hy ajo 'pi jāto bhagavān yathāgniḥ
03.02.016
मां खेदयत्य् एतद् अजस्य जन्म- विडम्बनं यद् वसुदेव-गेहे ।
व्रजे च वासो ऽरि-भयाद् इव स्वयं पुराद् व्यवात्सीद् यद्-अनन्त-वीर्यः
māṃ khedayaty etad ajasya janma- viḍambanaṃ yad vasudeva-gehe |
vraje ca vāso 'ri-bhayād iva svayaṃ purād vyavātsīd yad-ananta-vīryaḥ
03.02.017
दुनोति चेतः स्मरतो ममैतद् यद् आह पादाव् अभिवन्द्य पित्रोः ।
ताताम्ब कंसाद् उरु-शङ्कितानां प्रसीदतं नो ऽकृत-निष्कृतीनाम्
dunoti cetaḥ smarato mamaitad yad āha pādāv abhivandya pitroḥ |
tātāmba kaṃsād uru-śaṅkitānāṃ prasīdataṃ no 'kṛta-niṣkṛtīnām
03.02.018
को वा अमुष्याङ्घ्रि-सरोज-रेणुं विस्मर्तुम् ईशीत पुमान् विजिघ्रन् ।
यो विस्फुरद्-भ्रू-विटपेन भूमेर् भारं कृतान्तेन तिरश्चकार
ko vā amuṣyāṅghri-saroja-reṇuṃ vismartum īśīta pumān vijighran |
yo visphurad-bhrū-viṭapena bhūmer bhāraṃ kṛtāntena tiraścakāra
03.02.019
दृष्टा भवद्भिर् ननु राजसूये चैद्यस्य कृष्णं द्विषतो ऽपि सिद्धिः ।
यां योगिनः संस्पृहयन्ति सम्यग् योगेन कस् तद्-विरहं सहेत
dṛṣṭā bhavadbhir nanu rājasūye caidyasya kṛṣṇaṃ dviṣato 'pi siddhiḥ |
yāṃ yoginaḥ saṃspṛhayanti samyag yogena kas tad-virahaṃ saheta
03.02.020
तथैव चान्ये नर-लोक-वीरा य आहवे कृष्ण-मुखारविन्दम् ।
नेत्रैः पिबन्तो नयनाभिरामं पार्थास्त्र-पूतः पदम् आपुर् अस्य
tathaiva cānye nara-loka-vīrā ya āhave kṛṣṇa-mukhāravindam |
netraiḥ pibanto nayanābhirāmaṃ pārthāstra-pūtaḥ padam āpur asya
03.02.021
स्वयं त्व् असाम्यातिशयस् त्र्यधीशः स्वाराज्य-लक्ष्म्य्-आप्त-समस्त-कामः ।
बलिं हरद्भिश् चिर-लोक-पालैः किरीट-कोट्य्-एडित-पाद-पीठः
svayaṃ tv asāmyātiśayas tryadhīśaḥ svārājya-lakṣmy-āpta-samasta-kāmaḥ |
baliṃ haradbhiś cira-loka-pālaiḥ kirīṭa-koṭy-eḍita-pāda-pīṭhaḥ
03.02.022
तत् तस्य कैङ्कर्यम् अलं भृतान् नो विग्लापयत्य् अङ्ग यद् उग्रसेनम् ।
तिष्ठन् निषण्णं परमेष्ठि-धिष्ण्ये न्यबोधयद् देव निधारयेति
tat tasya kaiṅkaryam alaṃ bhṛtān no viglāpayaty aṅga yad ugrasenam |
tiṣṭhan niṣaṇṇaṃ parameṣṭhi-dhiṣṇye nyabodhayad deva nidhārayeti
03.02.023
अहो बकी यं स्तन-काल-कूटं जिघांसयापाययद् अप्य् असाध्वी ।
लेभे गतिं धात्र्य्-उचितां ततो ऽन्यं कं वा दयालुं शरणं व्रजेम
aho bakī yaṃ stana-kāla-kūṭaṃ jighāṃsayāpāyayad apy asādhvī |
lebhe gatiṃ dhātry-ucitāṃ tato 'nyaṃ kaṃ vā dayāluṃ śaraṇaṃ vrajema
03.02.024
मन्ये ऽसुरान् भागवतांस् त्र्यधीशे संरम्भ-मार्गाभिनिविष्ट-चित्तान् ।
ये संयुगे ऽचक्षत तार्क्ष्य-पुत्रम् अंसे सुनाभायुधम् आपतन्तम्
manye 'surān bhāgavatāṃs tryadhīśe saṃrambha-mārgābhiniviṣṭa-cittān |
ye saṃyuge 'cakṣata tārkṣya-putram aṃse sunābhāyudham āpatantam
03.02.025
वसुदेवस्य देवक्यां जातो भोजेन्द्र-बन्धने ।
चिकीर्षुर् भगवान् अस्याः शम् अजेनाभियाचितः
vasudevasya devakyāṃ jāto bhojendra-bandhane |
cikīrṣur bhagavān asyāḥ śam ajenābhiyācitaḥ
03.02.026
ततो नन्द-व्रजम् इतः पित्रा कंसाद् विबिभ्यता ।
एकादश समास् तत्र गूढार्चिः स-बलो ऽवसत्
tato nanda-vrajam itaḥ pitrā kaṃsād vibibhyatā |
ekādaśa samās tatra gūḍhārciḥ sa-balo 'vasat
03.02.027
परीतो वत्सपैर् वत्सांश् चारयन् व्यहरद् विभुः ।
यमुनोपवने कूजद्- द्विज-सङ्कुलिताङ्घ्रिपे
parīto vatsapair vatsāṃś cārayan vyaharad vibhuḥ |
yamunopavane kūjad- dvija-saṅkulitāṅghripe
03.02.028
कौमारीं दर्शयंश् चेष्टां प्रेक्षणीयां व्रजौकसाम् ।
रुदन्न् इव हसन् मुग्ध- बाल-सिंहावलोकनः
kaumārīṃ darśayaṃś ceṣṭāṃ prekṣaṇīyāṃ vrajaukasām |
rudann iva hasan mugdha- bāla-siṃhāvalokanaḥ
03.02.029
स एव गो-धनं लक्ष्म्या निकेतं सित-गो-वृषम् ।
चारयन्न् अनुगान् गोपान् रणद्-वेणुर् अरीरमत्
sa eva go-dhanaṃ lakṣmyā niketaṃ sita-go-vṛṣam |
cārayann anugān gopān raṇad-veṇur arīramat
03.02.030
प्रयुक्तान् भोज-राजेन मायिनः काम-रूपिणः ।
लीलया व्यनुदत् तांस् तान् बालः क्रीडनकान् इव
prayuktān bhoja-rājena māyinaḥ kāma-rūpiṇaḥ |
līlayā vyanudat tāṃs tān bālaḥ krīḍanakān iva
03.02.031
विपन्नान् विष-पानेन निगृह्य भुजगाधिपम् ।
उत्थाप्यापाययद् गावस् तत् तोयं प्रकृति-स्थितम्
vipannān viṣa-pānena nigṛhya bhujagādhipam |
utthāpyāpāyayad gāvas tat toyaṃ prakṛti-sthitam
03.02.032
अयाजयद् गो-सवेन गोप-राजं द्विजोत्तमैः ।
वित्तस्य चोरु-भारस्य चिकीर्षन् सद्-व्ययं विभुः
ayājayad go-savena gopa-rājaṃ dvijottamaiḥ |
vittasya coru-bhārasya cikīrṣan sad-vyayaṃ vibhuḥ
03.02.033
वर्षतीन्द्रे व्रजः कोपाद् भग्नमाने ऽतिविह्वलः ।
गोत्र-लीलातपत्रेण त्रातो भद्रानुगृह्णता
varṣatīndre vrajaḥ kopād bhagnamāne 'tivihvalaḥ |
gotra-līlātapatreṇa trāto bhadrānugṛhṇatā
03.02.034
शरच्-छशि-करैर् मृष्टं मानयन् रजनी-मुखम् ।
गायन् कल-पदं रेमे स्त्रीणां मण्डल-मण्डनः
śarac-chaśi-karair mṛṣṭaṃ mānayan rajanī-mukham |
gāyan kala-padaṃ reme strīṇāṃ maṇḍala-maṇḍanaḥ
Chapter 3.3
03.03.001
0 उद्धव उवाच ततः स आगत्य पुरं स्व-पित्रोश् चिकीर्षया शं बलदेव-संयुतः ।
निपात्य तुङ्गाद् रिपु-यूथ-नाथं हतं व्यकर्षद् व्यसुम् ओजसोर्व्याम्
0 uddhava uvāca tataḥ sa āgatya puraṃ sva-pitroś cikīrṣayā śaṃ baladeva-saṃyutaḥ |
nipātya tuṅgād ripu-yūtha-nāthaṃ hataṃ vyakarṣad vyasum ojasorvyām
03.03.002
सान्दीपनेः सकृत् प्रोक्तं ब्रह्माधीत्य स-विस्तरम् ।
तस्मै प्रादाद् वरं पुत्रं मृतं पञ्च-जनोदरात्
sāndīpaneḥ sakṛt proktaṃ brahmādhītya sa-vistaram |
tasmai prādād varaṃ putraṃ mṛtaṃ pañca-janodarāt
03.03.003
समाहुता भीष्मक-कन्यया ये श्रियः सवर्णेन बुभूषयैषाम् ।
गान्धर्व-वृत्त्या मिषतां स्व-भागं जह्रे पदं मूर्ध्नि दधत् सुपर्णः
samāhutā bhīṣmaka-kanyayā ye śriyaḥ savarṇena bubhūṣayaiṣām |
gāndharva-vṛttyā miṣatāṃ sva-bhāgaṃ jahre padaṃ mūrdhni dadhat suparṇaḥ
03.03.004
ककुद्मिनो ऽविद्ध-नसो दमित्वा स्वयंवरे नाग्नजितीम् उवाह ।
तद्-भग्नमानान् अपि गृध्यतो ऽज्ञाञ् जघ्ने ऽक्षतः शस्त्र-भृतः स्व-शस्त्रैः
kakudmino 'viddha-naso damitvā svayaṃvare nāgnajitīm uvāha |
tad-bhagnamānān api gṛdhyato 'jñāñ jaghne 'kṣataḥ śastra-bhṛtaḥ sva-śastraiḥ
03.03.005
प्रियं प्रभुर् ग्राम्य इव प्रियाया विधित्सुर् आर्च्छद् द्युतरुं यद्-अर्थे ।
वज्र्य् आद्रवत् तं स-गणो रुषान्धः क्रीडा-मृगो नूनम् अयं वधूनाम्
priyaṃ prabhur grāmya iva priyāyā vidhitsur ārcchad dyutaruṃ yad-arthe |
vajry ādravat taṃ sa-gaṇo ruṣāndhaḥ krīḍā-mṛgo nūnam ayaṃ vadhūnām
03.03.006
सुतं मृधे खं वपुषा ग्रसन्तं दृष्ट्वा सुनाभोन्मथितं धरित्र्या ।
आमन्त्रितस् तत्-तनयाय शेषं दत्त्वा तद्-अन्तः-पुरम् आविवेश
sutaṃ mṛdhe khaṃ vapuṣā grasantaṃ dṛṣṭvā sunābhonmathitaṃ dharitryā |
āmantritas tat-tanayāya śeṣaṃ dattvā tad-antaḥ-puram āviveśa
03.03.007
तत्राहृतास् ता नर-देव-कन्याः कुजेन दृष्ट्वा हरिम् आर्त-बन्धुम् ।
उत्थाय सद्यो जगृहुः प्रहर्ष- व्रीडानुराग-प्रहितावलोकैः
tatrāhṛtās tā nara-deva-kanyāḥ kujena dṛṣṭvā harim ārta-bandhum |
utthāya sadyo jagṛhuḥ praharṣa- vrīḍānurāga-prahitāvalokaiḥ
03.03.008
आसां मुहूर्त एकस्मिन् नानागारेषु योषिताम् ।
स-विधं जगृहे पाणीन् अनुरूपः स्व-मायया
āsāṃ muhūrta ekasmin nānāgāreṣu yoṣitām |
sa-vidhaṃ jagṛhe pāṇīn anurūpaḥ sva-māyayā
03.03.009
तास्व् अपत्यान्य् अजनयद् आत्म-तुल्यानि सर्वतः ।
एकैकस्यां दश दश प्रकृतेर् विबुभूषया
tāsv apatyāny ajanayad ātma-tulyāni sarvataḥ |
ekaikasyāṃ daśa daśa prakṛter vibubhūṣayā
03.03.010
काल-मागध-शाल्वादीन् अनीकै रुन्धतः पुरम् ।
अजीघनत् स्वयं दिव्यं स्व-पुंसां तेज आदिशत्
kāla-māgadha-śālvādīn anīkai rundhataḥ puram |
ajīghanat svayaṃ divyaṃ sva-puṃsāṃ teja ādiśat
03.03.011
शम्बरं द्विविदं बाणं मुरं बल्वलम् एव च ।
अन्यांश् च दन्तवक्रादीन् अवधीत् कांश् च घातयत्
śambaraṃ dvividaṃ bāṇaṃ muraṃ balvalam eva ca |
anyāṃś ca dantavakrādīn avadhīt kāṃś ca ghātayat
03.03.012
अथ ते भ्रातृ-पुत्राणां पक्षयोः पतितान् नृपान् ।
चचाल भूः कुरुक्षेत्रं येषाम् आपततां बलैः
atha te bhrātṛ-putrāṇāṃ pakṣayoḥ patitān nṛpān |
cacāla bhūḥ kurukṣetraṃ yeṣām āpatatāṃ balaiḥ
03.03.013
स कर्ण-दुःशासन-सौबलानां कुमन्त्र-पाकेन हत-श्रियायुषम् ।
सुयोधनं सानुचरं शयानं भग्नोरुम् ऊर्व्यां न ननन्द पश्यन्
sa karṇa-duḥśāsana-saubalānāṃ kumantra-pākena hata-śriyāyuṣam |
suyodhanaṃ sānucaraṃ śayānaṃ bhagnorum ūrvyāṃ na nananda paśyan
03.03.014
कियान् भुवो ऽयं क्षपितोरु-भारो यद् द्रोण-भीष्मार्जुन-भीम-मूलैः ।
अष्टादशाक्षौहिणिको मद्-अंशैर् आस्ते बलं दुर्विषहं यदूनाम्
kiyān bhuvo 'yaṃ kṣapitoru-bhāro yad droṇa-bhīṣmārjuna-bhīma-mūlaiḥ |
aṣṭādaśākṣauhiṇiko mad-aṃśair āste balaṃ durviṣahaṃ yadūnām
03.03.015
मिथो यदैषां भविता विवादो मध्व्-आमदाताम्र-विलोचनानाम् ।
नैषां वधोपाय इयान् अतो ऽन्यो मय्य् उद्यते ऽन्तर्दधते स्वयं स्म
mitho yadaiṣāṃ bhavitā vivādo madhv-āmadātāmra-vilocanānām |
naiṣāṃ vadhopāya iyān ato 'nyo mayy udyate 'ntardadhate svayaṃ sma
03.03.016
एवं सञ्चिन्त्य भगवान् स्व-राज्ये स्थाप्य धर्मजम् ।
नन्दयाम् आस सुहृदः साधूनां वर्त्म दर्शयन्
evaṃ sañcintya bhagavān sva-rājye sthāpya dharmajam |
nandayām āsa suhṛdaḥ sādhūnāṃ vartma darśayan
03.03.017
उत्तरायां धृतः पूरोर् वंशः साध्व्-अभिमन्युना ।
स वै द्रौण्य्-अस्त्र-सम्प्लुष्टः पुनर् भगवता धृतः
uttarāyāṃ dhṛtaḥ pūror vaṃśaḥ sādhv-abhimanyunā |
sa vai drauṇy-astra-sampluṣṭaḥ punar bhagavatā dhṛtaḥ
03.03.018
अयाजयद् धर्म-सुतम् अश्वमेधैस् त्रिभिर् विभुः ।
सो ऽपि क्ष्माम् अनुजै रक्षन् रेमे कृष्णम् अनुव्रतः
ayājayad dharma-sutam aśvamedhais tribhir vibhuḥ |
so 'pi kṣmām anujai rakṣan reme kṛṣṇam anuvrataḥ
03.03.019
भगवान् अपि विश्वात्मा लोक-वेद-पथानुगः ।
कामान् सिषेवे द्वार्वत्याम् असक्तः साङ्ख्यम् आस्थितः
bhagavān api viśvātmā loka-veda-pathānugaḥ |
kāmān siṣeve dvārvatyām asaktaḥ sāṅkhyam āsthitaḥ
03.03.020
स्निग्ध-स्मितावलोकेन वाचा पीयूष-कल्पया ।
चरित्रेणानवद्येन श्री-निकेतेन चात्मना
snigdha-smitāvalokena vācā pīyūṣa-kalpayā |
caritreṇānavadyena śrī-niketena cātmanā
03.03.021
इमं लोकम् अमुं चैव रमयन् सुतरां यदून् ।
रेमे क्षणदया दत्त- क्षण-स्त्री-क्षण-सौहृदः
imaṃ lokam amuṃ caiva ramayan sutarāṃ yadūn |
reme kṣaṇadayā datta- kṣaṇa-strī-kṣaṇa-sauhṛdaḥ
03.03.022
तस्यैवं रममाणस्य संवत्सर-गणान् बहून् ।
गृहमेधेषु योगेषु विरागः समजायत
tasyaivaṃ ramamāṇasya saṃvatsara-gaṇān bahūn |
gṛhamedheṣu yogeṣu virāgaḥ samajāyata
03.03.023
दैवाधीनेषु कामेषु दैवाधीनः स्वयं पुमान् ।
को विश्रम्भेत योगेन योगेश्वरम् अनुव्रतः
daivādhīneṣu kāmeṣu daivādhīnaḥ svayaṃ pumān |
ko viśrambheta yogena yogeśvaram anuvrataḥ
03.03.024
पुर्यां कदाचित् क्रीडद्भिर् यदु-भोज-कुमारकैः ।
कोपिता मुनयः शेपुर् भगवन्-मत-कोविदाः
puryāṃ kadācit krīḍadbhir yadu-bhoja-kumārakaiḥ |
kopitā munayaḥ śepur bhagavan-mata-kovidāḥ
03.03.025
ततः कतिपयैर् मासैर् वृष्णि-भोजान्धकादयः ।
ययुः प्रभासं संहृष्टा रथैर् देव-विमोहिताः
tataḥ katipayair māsair vṛṣṇi-bhojāndhakādayaḥ |
yayuḥ prabhāsaṃ saṃhṛṣṭā rathair deva-vimohitāḥ
03.03.026
तत्र स्नात्वा पित्-न् देवान् ऋषींश् चैव तद्-अम्भसा ।
तर्पयित्वाथ विप्रेभ्यो गावो बहु-गुणा ददुः
tatra snātvā pit-n devān ṛṣīṃś caiva tad-ambhasā |
tarpayitvātha viprebhyo gāvo bahu-guṇā daduḥ
03.03.027
हिरण्यं रजतं शय्यां वासांस्य् अजिन-कम्बलान् ।
यानं रथान् इभान् कन्या धरां वृत्ति-करीम् अपि
hiraṇyaṃ rajataṃ śayyāṃ vāsāṃsy ajina-kambalān |
yānaṃ rathān ibhān kanyā dharāṃ vṛtti-karīm api
03.03.028
अन्नं चोरु-रसं तेभ्यो दत्त्वा भगवद्-अर्पणम् ।
गो-विप्रार्थासवः शूराः प्रणेमुर् भुवि मूर्धभिः
annaṃ coru-rasaṃ tebhyo dattvā bhagavad-arpaṇam |
go-viprārthāsavaḥ śūrāḥ praṇemur bhuvi mūrdhabhiḥ
Chapter 3.4
03.04.001
0 उद्धव उवाच अथ ते तद्-अनुज्ञाता भुक्त्वा पीत्वा च वारुणीम् ।
तया विभ्रंशित-ज्ञाना दुरुक्तैर् मर्म पस्पृशुः
0 uddhava uvāca atha te tad-anujñātā bhuktvā pītvā ca vāruṇīm |
tayā vibhraṃśita-jñānā duruktair marma paspṛśuḥ
03.04.002
तेषां मैरेय-दोषेण विषमीकृत-चेतसाम् ।
निम्लोचति रवाव् आसीद् वेणूनाम् इव मर्दनम्
teṣāṃ maireya-doṣeṇa viṣamīkṛta-cetasām |
nimlocati ravāv āsīd veṇūnām iva mardanam
03.04.003
भगवान् स्वात्म-मायाया गतिं ताम् अवलोक्य सः ।
सरस्वतीम् उपस्पृश्य वृक्ष-मूलम् उपाविशत्
bhagavān svātma-māyāyā gatiṃ tām avalokya saḥ |
sarasvatīm upaspṛśya vṛkṣa-mūlam upāviśat
03.04.004
अहं चोक्तो भगवता प्रपन्नार्ति-हरेण ह ।
बदरीं त्वं प्रयाहीति स्व-कुलं सञ्जिहीर्षुणा
ahaṃ cokto bhagavatā prapannārti-hareṇa ha |
badarīṃ tvaṃ prayāhīti sva-kulaṃ sañjihīrṣuṇā
03.04.005
तथापि तद्-अभिप्रेतं जानन्न् अहम् अरिन्दम ।
पृष्ठतो ऽन्वगमं भर्तुः पाद-विश्लेषणाक्षमः
tathāpi tad-abhipretaṃ jānann aham arindama |
pṛṣṭhato 'nvagamaṃ bhartuḥ pāda-viśleṣaṇākṣamaḥ
03.04.006
अद्राक्षम् एकम् आसीनं विचिन्वन् दयितं पतिम् ।
श्री-निकेतं सरस्वत्यां कृत-केतम् अकेतनम्
adrākṣam ekam āsīnaṃ vicinvan dayitaṃ patim |
śrī-niketaṃ sarasvatyāṃ kṛta-ketam aketanam
03.04.007
श्यामावदातं विरजं प्रशान्तारुण-लोचनम् ।
दोर्भिश् चतुर्भिर् विदितं पीत-कौशाम्बरेण च
śyāmāvadātaṃ virajaṃ praśāntāruṇa-locanam |
dorbhiś caturbhir viditaṃ pīta-kauśāmbareṇa ca
03.04.008
वाम ऊराव् अधिश्रित्य दक्षिणाङ्घ्रि-सरोरुहम् ।
अपाश्रितार्भकाश्वत्थम् अकृशं त्यक्त-पिप्पलम्
vāma ūrāv adhiśritya dakṣiṇāṅghri-saroruham |
apāśritārbhakāśvattham akṛśaṃ tyakta-pippalam
03.04.009
तस्मिन् महा-भागवतो द्वैपायन-सुहृत्-सखा ।
लोकान् अनुचरन् सिद्ध आससाद यदृच्छया
tasmin mahā-bhāgavato dvaipāyana-suhṛt-sakhā |
lokān anucaran siddha āsasāda yadṛcchayā
03.04.010
तस्यानुरक्तस्य मुनेर् मुकुन्दः प्रमोद-भावानत-कन्धरस्य ।
आशृण्वतो माम् अनुराग-हास- समीक्षया विश्रमयन्न् उवाच
tasyānuraktasya muner mukundaḥ pramoda-bhāvānata-kandharasya |
āśṛṇvato mām anurāga-hāsa- samīkṣayā viśramayann uvāca
03.04.011
0 श्री-भगवान् उवाच वेदाहम् अन्तर् मनसीप्सितं ते ददामि यत् तद् दुरवापम् अन्यैः ।
सत्रे पुरा विश्व-सृजां वसूनां मत्-सिद्धि-कामेन वसो त्वयेष्टः
0 śrī-bhagavān uvāca vedāham antar manasīpsitaṃ te dadāmi yat tad duravāpam anyaiḥ |
satre purā viśva-sṛjāṃ vasūnāṃ mat-siddhi-kāmena vaso tvayeṣṭaḥ
03.04.012
स एष साधो चरमो भवानाम् आसादितस् ते मद्-अनुग्रहो यत् ।
यन् मां नृलोकान् रह उत्सृजन्तं दिष्ट्या ददृश्वान् विशदानुवृत्त्या
sa eṣa sādho caramo bhavānām āsāditas te mad-anugraho yat |
yan māṃ nṛlokān raha utsṛjantaṃ diṣṭyā dadṛśvān viśadānuvṛttyā
03.04.013
पुरा मया प्रोक्तम् अजाय नाभ्ये पद्मे निषण्णाय ममादि-सर्गे ।
ज्ञानं परं मन्-महिमावभासं यत् सूरयो भागवतं वदन्ति
purā mayā proktam ajāya nābhye padme niṣaṇṇāya mamādi-sarge |
jñānaṃ paraṃ man-mahimāvabhāsaṃ yat sūrayo bhāgavataṃ vadanti
03.04.014
इत्य् आदृतोक्तः परमस्य पुंसः प्रतिक्षणानुग्रह-भाजनो ऽहम् ।
स्नेहोत्थ-रोमा स्खलिताक्षरस् तं मुञ्चञ् छुचः प्राञ्जलिर् आबभाषे
ity ādṛtoktaḥ paramasya puṃsaḥ pratikṣaṇānugraha-bhājano 'ham |
snehottha-romā skhalitākṣaras taṃ muñcañ chucaḥ prāñjalir ābabhāṣe
03.04.015
को न्व् ईश ते पाद-सरोज-भाजां सुदुर्लभो ऽर्थेषु चतुर्ष्व् अपीह ।
तथापि नाहं प्रवृणोमि भूमन् भवत्-पदाम्भोज-निषेवणोत्सुकः
ko nv īśa te pāda-saroja-bhājāṃ sudurlabho 'rtheṣu caturṣv apīha |
tathāpi nāhaṃ pravṛṇomi bhūman bhavat-padāmbhoja-niṣevaṇotsukaḥ
03.04.016
कर्माण्य् अनीहस्य भवो ऽभवस्य ते दुर्गाश्रयो ऽथारि-भयात् पलायनम् ।
कालात्मनो यत् प्रमदा-युताश्रमः स्वात्मन्-रतेः खिद्यति धीर् विदाम् इह
karmāṇy anīhasya bhavo 'bhavasya te durgāśrayo 'thāri-bhayāt palāyanam |
kālātmano yat pramadā-yutāśramaḥ svātman-rateḥ khidyati dhīr vidām iha
03.04.017
मन्त्रेषु मां वा उपहूय यत् त्वम् अकुण्ठिताखण्ड-सदात्म-बोधः ।
पृच्छेः प्रभो मुग्ध इवाप्रमत्तस् तन् नो मनो मोहयतीव देव
mantreṣu māṃ vā upahūya yat tvam akuṇṭhitākhaṇḍa-sadātma-bodhaḥ |
pṛccheḥ prabho mugdha ivāpramattas tan no mano mohayatīva deva
03.04.018
ज्ञानं परं स्वात्म-रहः-प्रकाशं प्रोवाच कस्मै भगवान् समग्रम् ।
अपि क्षमं नो ग्रहणाय भर्तर् वदाञ्जसा यद् वृजिनं तरेम
jñānaṃ paraṃ svātma-rahaḥ-prakāśaṃ provāca kasmai bhagavān samagram |
api kṣamaṃ no grahaṇāya bhartar vadāñjasā yad vṛjinaṃ tarema
03.04.019
इत्य् आवेदित-हार्दाय मह्यं स भगवान् परः ।
आदिदेशारविन्दाक्ष आत्मनः परमां स्थितिम्
ity āvedita-hārdāya mahyaṃ sa bhagavān paraḥ |
ādideśāravindākṣa ātmanaḥ paramāṃ sthitim
03.04.020
स एवम् आराधित-पाद-तीर्थाद् अधीत-तत्त्वात्म-विबोध-मार्गः ।
प्रणम्य पादौ परिवृत्य देवम् इहागतो ऽहं विरहातुरात्मा
sa evam ārādhita-pāda-tīrthād adhīta-tattvātma-vibodha-mārgaḥ |
praṇamya pādau parivṛtya devam ihāgato 'haṃ virahāturātmā
03.04.021
सो ऽहं तद्-दर्शनाह्लाद- वियोगार्ति-युतः प्रभो ।
गमिष्ये दयितं तस्य बदर्याश्रम-मण्डलम्
so 'haṃ tad-darśanāhlāda- viyogārti-yutaḥ prabho |
gamiṣye dayitaṃ tasya badaryāśrama-maṇḍalam
03.04.022
यत्र नारायणो देवो नरश् च भगवान् ऋषिः ।
मृदु तीव्रं तपो दीर्घं तेपाते लोक-भावनौ
yatra nārāyaṇo devo naraś ca bhagavān ṛṣiḥ |
mṛdu tīvraṃ tapo dīrghaṃ tepāte loka-bhāvanau
03.04.023
0 श्री-शुक उवाच इत्य् उद्धवाद् उपाकर्ण्य सुहृदां दुःसहं वधम् ।
ज्ञानेनाशमयत् क्षत्ता शोकम् उत्पतितं बुधः
0 śrī-śuka uvāca ity uddhavād upākarṇya suhṛdāṃ duḥsahaṃ vadham |
jñānenāśamayat kṣattā śokam utpatitaṃ budhaḥ
03.04.024
स तं महा-भागवतं व्रजन्तं कौरवर्षभः ।
विश्रम्भाद् अभ्यधत्तेदं मुख्यं कृष्ण-परिग्रहे
sa taṃ mahā-bhāgavataṃ vrajantaṃ kauravarṣabhaḥ |
viśrambhād abhyadhattedaṃ mukhyaṃ kṛṣṇa-parigrahe
03.04.025
0 विदुर उवाच ज्ञानं परं स्वात्म-रहः-प्रकाशं यद् आह योगेश्वर ईश्वरस् ते ।
वक्तुं भवान् नो ऽर्हति यद् धि विष्णोर् भृत्याः स्व-भृत्यार्थ-कृतश् चरन्ति
0 vidura uvāca jñānaṃ paraṃ svātma-rahaḥ-prakāśaṃ yad āha yogeśvara īśvaras te |
vaktuṃ bhavān no 'rhati yad dhi viṣṇor bhṛtyāḥ sva-bhṛtyārtha-kṛtaś caranti
03.04.026
0 उद्धव उवाच ननु ते तत्त्व-संराध्य ऋषिः कौषारवो ऽन्तिके ।
साक्षाद् भगवतादिष्टो मर्त्य-लोकं जिहासता
0 uddhava uvāca nanu te tattva-saṃrādhya ṛṣiḥ kauṣāravo 'ntike |
sākṣād bhagavatādiṣṭo martya-lokaṃ jihāsatā
03.04.027
0 श्री-शुक उवाच इति सह विदुरेण विश्व-मूर्तेर् गुण-कथया सुधया प्लावितोरुतापः ।
क्षणम् इव पुलिने यमस्वसुस् तां समुषित औपगविर् निशां ततो ऽगात्
0 śrī-śuka uvāca iti saha vidureṇa viśva-mūrter guṇa-kathayā sudhayā plāvitorutāpaḥ |
kṣaṇam iva puline yamasvasus tāṃ samuṣita aupagavir niśāṃ tato 'gāt
03.04.028
0 राजोवाच निधनम् उपगतेषु वृष्णि-भोजेष्व् अधिरथ-यूथप-यूथपेषु मुख्यः ।
स तु कथम् अवशिष्ट उद्धवो यद् धरिर् अपि तत्यज आकृतिं त्र्यधीशः
0 rājovāca nidhanam upagateṣu vṛṣṇi-bhojeṣv adhiratha-yūthapa-yūthapeṣu mukhyaḥ |
sa tu katham avaśiṣṭa uddhavo yad dharir api tatyaja ākṛtiṃ tryadhīśaḥ
03.04.029
0 श्री-शुक उवाच ब्रह्म-शापापदेशेन कालेनामोघ-वाञ्छितः ।
संहृत्य स्व-कुलं स्फीतं त्यक्ष्यन् देहम् अचिन्तयत्
0 śrī-śuka uvāca brahma-śāpāpadeśena kālenāmogha-vāñchitaḥ |
saṃhṛtya sva-kulaṃ sphītaṃ tyakṣyan deham acintayat
03.04.030
अस्माल् लोकाद् उपरते मयि ज्ञानं मद्-आश्रयम् ।
अर्हत्य् उद्धव एवाद्धा सम्प्रत्य् आत्मवतां वरः
asmāl lokād uparate mayi jñānaṃ mad-āśrayam |
arhaty uddhava evāddhā sampraty ātmavatāṃ varaḥ
03.04.031
नोद्धवो ऽण्व् अपि मन्-न्यूनो यद् गुणैर् नार्दितः प्रभुः ।
अतो मद्-वयुनं लोकं ग्राहयन्न् इह तिष्ठतु
noddhavo 'ṇv api man-nyūno yad guṇair nārditaḥ prabhuḥ |
ato mad-vayunaṃ lokaṃ grāhayann iha tiṣṭhatu
03.04.032
एवं त्रि-लोक-गुरुणा सन्दिष्टः शब्द-योनिना ।
बदर्याश्रमम् आसाद्य हरिम् ईजे समाधिना
evaṃ tri-loka-guruṇā sandiṣṭaḥ śabda-yoninā |
badaryāśramam āsādya harim īje samādhinā
03.04.033
विदुरो ऽप्य् उद्धवाच् छ्रुत्वा कृष्णस्य परमात्मनः ।
क्रीडयोपात्त-देहस्य कर्माणि श्लाघितानि च
viduro 'py uddhavāc chrutvā kṛṣṇasya paramātmanaḥ |
krīḍayopātta-dehasya karmāṇi ślāghitāni ca
03.04.034
देह-न्यासं च तस्यैवं धीराणां धैर्य-वर्धनम् ।
अन्येषां दुष्करतरं पशूनां विक्लवात्मनाम्
deha-nyāsaṃ ca tasyaivaṃ dhīrāṇāṃ dhairya-vardhanam |
anyeṣāṃ duṣkarataraṃ paśūnāṃ viklavātmanām
03.04.035
आत्मानं च कुरु-श्रेष्ठ कृष्णेन मनसेक्षितम् ।
ध्यायन् गते भागवते रुरोद प्रेम-विह्वलः
ātmānaṃ ca kuru-śreṣṭha kṛṣṇena manasekṣitam |
dhyāyan gate bhāgavate ruroda prema-vihvalaḥ
03.04.036
कालिन्द्याः कतिभिः सिद्ध अहोभिर् भरतर्षभ ।
प्रापद्यत स्वः-सरितं यत्र मित्रा-सुतो मुनिः
kālindyāḥ katibhiḥ siddha ahobhir bharatarṣabha |
prāpadyata svaḥ-saritaṃ yatra mitrā-suto muniḥ
Chapter 3.5
03.05.001
0 श्री-शुक उवाच द्वारि द्यु-नद्या ऋषभः कुरूणां मैत्रेयम् आसीनम् अगाध-बोधम् ।
क्षत्तोपसृत्याच्युत-भाव-सिद्धः पप्रच्छ सौशील्य-गुणाभितृप्तः
0 śrī-śuka uvāca dvāri dyu-nadyā ṛṣabhaḥ kurūṇāṃ maitreyam āsīnam agādha-bodham |
kṣattopasṛtyācyuta-bhāva-siddhaḥ papraccha sauśīlya-guṇābhitṛptaḥ
03.05.002
0 विदुर उवाच सुखाय कर्माणि करोति लोको न तैः सुखं वान्यद्-उपारमं वा ।
विन्देत भूयस् तत एव दुःखं यद् अत्र युक्तं भगवान् वदेन् नः
0 vidura uvāca sukhāya karmāṇi karoti loko na taiḥ sukhaṃ vānyad-upāramaṃ vā |
vindeta bhūyas tata eva duḥkhaṃ yad atra yuktaṃ bhagavān vaden naḥ
03.05.003
जनस्य कृष्णाद् विमुखस्य दैवाद् अधर्म-शीलस्य सुदुःखितस्य ।
अनुग्रहायेह चरन्ति नूनं भूतानि भव्यानि जनार्दनस्य
janasya kṛṣṇād vimukhasya daivād adharma-śīlasya suduḥkhitasya |
anugrahāyeha caranti nūnaṃ bhūtāni bhavyāni janārdanasya
03.05.004
तत् साधु-वर्यादिश वर्त्म शं नः संराधितो भगवान् येन पुंसाम् ।
हृदि स्थितो यच्छति भक्ति-पूते ज्ञानं स-तत्त्वाधिगमं पुराणम्
tat sādhu-varyādiśa vartma śaṃ naḥ saṃrādhito bhagavān yena puṃsām |
hṛdi sthito yacchati bhakti-pūte jñānaṃ sa-tattvādhigamaṃ purāṇam
03.05.005
करोति कर्माणि कृतावतारो यान्य् आत्म-तन्त्रो भगवांस् त्र्यधीशः ।
यथा ससर्जाग्र इदं निरीहः संस्थाप्य वृत्तिं जगतो विधत्ते
karoti karmāṇi kṛtāvatāro yāny ātma-tantro bhagavāṃs tryadhīśaḥ |
yathā sasarjāgra idaṃ nirīhaḥ saṃsthāpya vṛttiṃ jagato vidhatte
03.05.006
यथा पुनः स्वे ख इदं निवेश्य शेते गुहायां स निवृत्त-वृत्तिः ।
योगेश्वराधीश्वर एक एतद् अनुप्रविष्टो बहुधा यथासीत्
yathā punaḥ sve kha idaṃ niveśya śete guhāyāṃ sa nivṛtta-vṛttiḥ |
yogeśvarādhīśvara eka etad anupraviṣṭo bahudhā yathāsīt
03.05.007
क्रीडन् विधत्ते द्विज-गो-सुराणां क्षेमाय कर्माण्य् अवतार-भेदैः ।
मनो न तृप्यत्य् अपि शृण्वतां नः सुश्लोक-मौलेश् चरितामृतानि
krīḍan vidhatte dvija-go-surāṇāṃ kṣemāya karmāṇy avatāra-bhedaiḥ |
mano na tṛpyaty api śṛṇvatāṃ naḥ suśloka-mauleś caritāmṛtāni
03.05.008
यैस् तत्त्व-भेदैर् अधिलोक-नाथो लोकान् अलोकान् सह लोकपालान् ।
अचीकॢपद् यत्र हि सर्व-सत्त्व- निकाय-भेदो ऽधिकृतः प्रतीतः
yais tattva-bhedair adhiloka-nātho lokān alokān saha lokapālān |
acīkḷpad yatra hi sarva-sattva- nikāya-bhedo 'dhikṛtaḥ pratītaḥ
03.05.009
येन प्रजानाम् उत आत्म-कर्म- रूपाभिधानां च भिदां व्यधत्त ।
नारायणो विश्वसृग् आत्म-योनिर् एतच् च नो वर्णय विप्र-वर्य
yena prajānām uta ātma-karma- rūpābhidhānāṃ ca bhidāṃ vyadhatta |
nārāyaṇo viśvasṛg ātma-yonir etac ca no varṇaya vipra-varya
03.05.010
परावरेषां भगवन् व्रतानि श्रुतानि मे व्यास-मुखाद् अभीक्ष्णम् ।
अतृप्नुम क्षुल्ल-सुखावहानां तेषाम् ऋते कृष्ण-कथामृतौघात्
parāvareṣāṃ bhagavan vratāni śrutāni me vyāsa-mukhād abhīkṣṇam |
atṛpnuma kṣulla-sukhāvahānāṃ teṣām ṛte kṛṣṇa-kathāmṛtaughāt
03.05.011
कस् तृप्नुयात् तीर्थ-पदो ऽभिधानात् सत्रेषु वः सूरिभिर् ईड्यमानात् ।
यः कर्ण-नाडीं पुरुषस्य यातो भव-प्रदां गेह-रतिं छिनत्ति
kas tṛpnuyāt tīrtha-pado 'bhidhānāt satreṣu vaḥ sūribhir īḍyamānāt |
yaḥ karṇa-nāḍīṃ puruṣasya yāto bhava-pradāṃ geha-ratiṃ chinatti
03.05.012
मुनिर् विवक्षुर् भगवद्-गुणानां सखापि ते भारतम् आह कृष्णः ।
यस्मिन् नृणां ग्राम्य-सुखानुवादैर् मतिर् गृहीता नु हरेः कथायाम्
munir vivakṣur bhagavad-guṇānāṃ sakhāpi te bhāratam āha kṛṣṇaḥ |
yasmin nṛṇāṃ grāmya-sukhānuvādair matir gṛhītā nu hareḥ kathāyām
03.05.013
सा श्रद्दधानस्य विवर्धमाना विरक्तिम् अन्यत्र करोति पुंसः ।
हरेः पदानुस्मृति-निर्वृतस्य समस्त-दुःखाप्ययम् आशु धत्ते
sā śraddadhānasya vivardhamānā viraktim anyatra karoti puṃsaḥ |
hareḥ padānusmṛti-nirvṛtasya samasta-duḥkhāpyayam āśu dhatte
03.05.014
ताञ् छोच्य-शोच्यान् अविदो ऽनुशोचे हरेः कथायां विमुखान् अघेन ।
क्षिणोति देवो ऽनिमिषस् तु येषाम् आयुर् वृथा-वाद-गति-स्मृतीनाम्
tāñ chocya-śocyān avido 'nuśoce hareḥ kathāyāṃ vimukhān aghena |
kṣiṇoti devo 'nimiṣas tu yeṣām āyur vṛthā-vāda-gati-smṛtīnām
03.05.015
तद् अस्य कौषारव शर्म-दातुर् हरेः कथाम् एव कथासु सारम् ।
उद्धृत्य पुष्पेभ्य इवार्त-बन्धो शिवाय नः कीर्तय तीर्थ-कीर्तेः
tad asya kauṣārava śarma-dātur hareḥ kathām eva kathāsu sāram |
uddhṛtya puṣpebhya ivārta-bandho śivāya naḥ kīrtaya tīrtha-kīrteḥ
03.05.016
स विश्व-जन्म-स्थिति-संयमार्थे कृतावतारः प्रगृहीत-शक्तिः ।
चकार कर्माण्य् अतिपूरुषाणि यानीश्वरः कीर्तय तानि मह्यम्
sa viśva-janma-sthiti-saṃyamārthe kṛtāvatāraḥ pragṛhīta-śaktiḥ |
cakāra karmāṇy atipūruṣāṇi yānīśvaraḥ kīrtaya tāni mahyam
03.05.017
0 श्री-शुक उवाच स एवं भगवान् पृष्टः क्षत्त्रा कौषारवो मुनिः ।
पुंसां निःश्रेयसार्थेन तम् आह बहु-मानयन्
0 śrī-śuka uvāca sa evaṃ bhagavān pṛṣṭaḥ kṣattrā kauṣāravo muniḥ |
puṃsāṃ niḥśreyasārthena tam āha bahu-mānayan
03.05.018
0 मैत्रेय उवाच साधु पृष्टं त्वया साधो लोकान् साध्व् अनुगृह्णता ।
कीर्तिं वितन्वता लोके आत्मनो ऽधोक्षजात्मनः
0 maitreya uvāca sādhu pṛṣṭaṃ tvayā sādho lokān sādhv anugṛhṇatā |
kīrtiṃ vitanvatā loke ātmano 'dhokṣajātmanaḥ
03.05.019
नैतच् चित्रं त्वयि क्षत्तर् बादरायण-वीर्यजे ।
गृहीतो ऽनन्य-भावेन यत् त्वया हरिर् ईश्वरः
naitac citraṃ tvayi kṣattar bādarāyaṇa-vīryaje |
gṛhīto 'nanya-bhāvena yat tvayā harir īśvaraḥ
03.05.020
माण्डव्य-शापाद् भगवान् प्रजा-संयमनो यमः ।
भ्रातुः क्षेत्रे भुजिष्यायां जातः सत्यवती-सुतात्
māṇḍavya-śāpād bhagavān prajā-saṃyamano yamaḥ |
bhrātuḥ kṣetre bhujiṣyāyāṃ jātaḥ satyavatī-sutāt
03.05.021
भवान् भगवतो नित्यं सम्मतः सानुगस्य ह ।
यस्य ज्ञानोपदेशाय मादिशद् भगवान् व्रजन्
bhavān bhagavato nityaṃ sammataḥ sānugasya ha |
yasya jñānopadeśāya mādiśad bhagavān vrajan
03.05.022
अथ ते भगवल्-लीला योग-मायोरुबृंहिताः ।
विश्व-स्थित्य्-उद्भवान्तार्था वर्णयाम्य् अनुपूर्वशः
atha te bhagaval-līlā yoga-māyorubṛṃhitāḥ |
viśva-sthity-udbhavāntārthā varṇayāmy anupūrvaśaḥ
03.05.023
भगवान् एक आसेदम् अग्र आत्मात्मनां विभुः ।
आत्मेच्छानुगताव् आत्मा नाना-मत्य्-उपलक्षणः
bhagavān eka āsedam agra ātmātmanāṃ vibhuḥ |
ātmecchānugatāv ātmā nānā-maty-upalakṣaṇaḥ
03.05.024
स वा एष तदा द्रष्टा नापश्यद् दृश्यम् एकराट् ।
मेने ऽसन्तम् इवात्मानं सुप्त-शक्तिर् असुप्त-दृक्
sa vā eṣa tadā draṣṭā nāpaśyad dṛśyam ekarāṭ |
mene 'santam ivātmānaṃ supta-śaktir asupta-dṛk
03.05.025
सा वा एतस्य संद्रष्टुः शक्तिः सद्-असद्-आत्मिका ।
माया नाम महा-भाग ययेदं निर्ममे विभुः
sā vā etasya saṃdraṣṭuḥ śaktiḥ sad-asad-ātmikā |
māyā nāma mahā-bhāga yayedaṃ nirmame vibhuḥ
03.05.026
काल-वृत्त्या तु मायायां गुण-मय्याम् अधोक्षजः ।
पुरुषेणात्म-भूतेन वीर्यम् आधत्त वीर्यवान्
kāla-vṛttyā tu māyāyāṃ guṇa-mayyām adhokṣajaḥ |
puruṣeṇātma-bhūtena vīryam ādhatta vīryavān
03.05.027
ततो ऽभवन् महत्-तत्त्वम् अव्यक्तात् काल-चोदितात् ।
विज्ञानात्मात्म-देह-स्थं विश्वं व्यञ्जंस् तमो-नुदः
tato 'bhavan mahat-tattvam avyaktāt kāla-coditāt |
vijñānātmātma-deha-sthaṃ viśvaṃ vyañjaṃs tamo-nudaḥ
03.05.028
सो ऽप्य् अंश-गुण-कालात्मा भगवद्-दृष्टि-गोचरः ।
आत्मानं व्यकरोद् आत्मा विश्वस्यास्य सिसृक्षया
so 'py aṃśa-guṇa-kālātmā bhagavad-dṛṣṭi-gocaraḥ |
ātmānaṃ vyakarod ātmā viśvasyāsya sisṛkṣayā
03.05.029
महत्-तत्त्वाद् विकुर्वाणाद् अहं-तत्त्वं व्यजायत ।
कार्य-कारण-कर्त्रात्मा भूतेन्द्रिय-मनो-मयः
mahat-tattvād vikurvāṇād ahaṃ-tattvaṃ vyajāyata |
kārya-kāraṇa-kartrātmā bhūtendriya-mano-mayaḥ
03.05.030
वैकारिकस् तैजसश् च तामसश् चेत्य् अहं त्रिधा ।
अहं-तत्त्वाद् विकुर्वाणान् मनो वैकारिकाद् अभूत् ।
वैकारिकाश् च ये देवा अर्थाभिव्यञ्जनं यतः
vaikārikas taijasaś ca tāmasaś cety ahaṃ tridhā |
ahaṃ-tattvād vikurvāṇān mano vaikārikād abhūt |
vaikārikāś ca ye devā arthābhivyañjanaṃ yataḥ
03.05.031
तैजसानीन्द्रियाण्य् एव ज्ञान-कर्म-मयानि च ।
तामसो भूत-सूक्ष्मादिर् यतः खं लिङ्गम् आत्मनः
taijasānīndriyāṇy eva jñāna-karma-mayāni ca |
tāmaso bhūta-sūkṣmādir yataḥ khaṃ liṅgam ātmanaḥ
03.05.032
काल-मायांश-योगेन भगवद्-वीक्षितं नभः ।
नभसो ऽनुसृतं स्पर्शं विकुर्वन् निर्ममे ऽनिलम्
kāla-māyāṃśa-yogena bhagavad-vīkṣitaṃ nabhaḥ |
nabhaso 'nusṛtaṃ sparśaṃ vikurvan nirmame 'nilam
03.05.033
अनिलो ऽपि विकुर्वाणो नभसोरु-बलान्वितः ।
ससर्ज रूप-तन्मात्रं ज्योतिर् लोकस्य लोचनम्
anilo 'pi vikurvāṇo nabhasoru-balānvitaḥ |
sasarja rūpa-tanmātraṃ jyotir lokasya locanam
03.05.034
अनिलेनान्वितं ज्योतिर् विकुर्वत् परवीक्षितम् ।
आधत्ताम्भो रस-मयं काल-मायांश-योगतः
anilenānvitaṃ jyotir vikurvat paravīkṣitam |
ādhattāmbho rasa-mayaṃ kāla-māyāṃśa-yogataḥ
03.05.035
ज्योतिषाम्भो ऽनुसंसृष्टं विकुर्वद् ब्रह्म-वीक्षितम् ।
महीं गन्ध-गुणाम् आधात् काल-मायांश-योगतः
jyotiṣāmbho 'nusaṃsṛṣṭaṃ vikurvad brahma-vīkṣitam |
mahīṃ gandha-guṇām ādhāt kāla-māyāṃśa-yogataḥ
03.05.036
भूतानां नभ-आदीनां यद् यद् भव्यावरावरम् ।
तेषां परानुसंसर्गाद् यथा सङ्ख्यं गुणान् विदुः
bhūtānāṃ nabha-ādīnāṃ yad yad bhavyāvarāvaram |
teṣāṃ parānusaṃsargād yathā saṅkhyaṃ guṇān viduḥ
03.05.037
एते देवाः कला विष्णोः काल-मायांश-लिङ्गिनः ।
नानात्वात् स्व-क्रियानीशाः प्रोचुः प्राञ्जलयो विभुम्
ete devāḥ kalā viṣṇoḥ kāla-māyāṃśa-liṅginaḥ |
nānātvāt sva-kriyānīśāḥ procuḥ prāñjalayo vibhum
03.05.038
0 देवा ऊचुः नमाम ते देव पदारविन्दं प्रपन्न-तापोपशमातपत्रम् ।
यन्-मूल-केता यतयो ऽञ्जसोरु- संसार-दुःखं बहिर् उत्क्षिपन्ति
0 devā ūcuḥ namāma te deva padāravindaṃ prapanna-tāpopaśamātapatram |
yan-mūla-ketā yatayo 'ñjasoru- saṃsāra-duḥkhaṃ bahir utkṣipanti
03.05.039
धातर् यद् अस्मिन् भव ईश जीवास् ताप-त्रयेणाभिहता न शर्म ।
आत्मन् लभन्ते भगवंस् तवाङ्घ्रि- च्छायां स-विद्याम् अत आश्रयेम
dhātar yad asmin bhava īśa jīvās tāpa-trayeṇābhihatā na śarma |
ātman labhante bhagavaṃs tavāṅghri- cchāyāṃ sa-vidyām ata āśrayema
03.05.040
मार्गन्ति यत् ते मुख-पद्म-नीडैश् छन्दः-सुपर्णैर् ऋषयो विविक्ते ।
यस्याघ-मर्षोद-सरिद्-वरायाः पदं पदं तीर्थ-पदः प्रपन्नाः
mārganti yat te mukha-padma-nīḍaiś chandaḥ-suparṇair ṛṣayo vivikte |
yasyāgha-marṣoda-sarid-varāyāḥ padaṃ padaṃ tīrtha-padaḥ prapannāḥ
03.05.041
यच् छ्रद्धया श्रुतवत्या च भक्त्या सम्मृज्यमाने हृदये ऽवधाय ।
ज्ञानेन वैराग्य-बलेन धीरा व्रजेम तत् ते ऽङ्घ्रि-सरोज-पीठम्
yac chraddhayā śrutavatyā ca bhaktyā sammṛjyamāne hṛdaye 'vadhāya |
jñānena vairāgya-balena dhīrā vrajema tat te 'ṅghri-saroja-pīṭham
03.05.042
विश्वस्य जन्म-स्थिति-संयमार्थे कृतावतारस्य पदाम्बुजं ते ।
व्रजेम सर्वे शरणं यद् ईश स्मृतं प्रयच्छत्य् अभयं स्व-पुंसाम्
viśvasya janma-sthiti-saṃyamārthe kṛtāvatārasya padāmbujaṃ te |
vrajema sarve śaraṇaṃ yad īśa smṛtaṃ prayacchaty abhayaṃ sva-puṃsām
03.05.043
यत् सानुबन्धे ऽसति देह-गेहे ममाहम् इत्य् ऊढ-दुराग्रहाणाम् ।
पुंसां सुदूरं वसतो ऽपि पुर्यां भजेम तत् ते भगवन् पदाब्जम्
yat sānubandhe 'sati deha-gehe mamāham ity ūḍha-durāgrahāṇām |
puṃsāṃ sudūraṃ vasato 'pi puryāṃ bhajema tat te bhagavan padābjam
03.05.044
तान् वै ह्य् असद्-वृत्तिभिर् अक्षिभिर् ये पराहृतान्तर्-मनसः परेश ।
अथो न पश्यन्त्य् उरुगाय नूनं ये ते पदन्यास-विलास-लक्ष्याः
tān vai hy asad-vṛttibhir akṣibhir ye parāhṛtāntar-manasaḥ pareśa |
atho na paśyanty urugāya nūnaṃ ye te padanyāsa-vilāsa-lakṣyāḥ
03.05.045
पानेन ते देव कथा-सुधायाः प्रवृद्ध-भक्त्या विशदाशया ये ।
वैराग्य-सारं प्रतिलभ्य बोधं यथाञ्जसान्वीयुर् अकुण्ठ-धिष्ण्यम्
pānena te deva kathā-sudhāyāḥ pravṛddha-bhaktyā viśadāśayā ye |
vairāgya-sāraṃ pratilabhya bodhaṃ yathāñjasānvīyur akuṇṭha-dhiṣṇyam
03.05.046
तथापरे चात्म-समाधि-योग- बलेन जित्वा प्रकृतिं बलिष्ठाम् ।
त्वाम् एव धीराः पुरुषं विशन्ति तेषां श्रमः स्यान् न तु सेवया ते
tathāpare cātma-samādhi-yoga- balena jitvā prakṛtiṃ baliṣṭhām |
tvām eva dhīrāḥ puruṣaṃ viśanti teṣāṃ śramaḥ syān na tu sevayā te
03.05.047
तत् ते वयं लोक-सिसृक्षयाद्य त्वयानुसृष्टास् त्रिभिर् आत्मभिः स्म ।
सर्वे वियुक्ताः स्व-विहार-तन्त्रं न शक्नुमस् तत् प्रतिहर्तवे ते
tat te vayaṃ loka-sisṛkṣayādya tvayānusṛṣṭās tribhir ātmabhiḥ sma |
sarve viyuktāḥ sva-vihāra-tantraṃ na śaknumas tat pratihartave te
03.05.048
यावद् बलिं ते ऽज हराम काले यथा वयं चान्नम् अदाम यत्र ।
यथोभयेषां त इमे हि लोका बलिं हरन्तो ऽन्नम् अदन्त्य् अनूहाः
yāvad baliṃ te 'ja harāma kāle yathā vayaṃ cānnam adāma yatra |
yathobhayeṣāṃ ta ime hi lokā baliṃ haranto 'nnam adanty anūhāḥ
03.05.049
त्वं नः सुराणाम् असि सान्वयानां कूट-स्थ आद्यः पुरुषः पुराणः ।
त्वं देव शक्त्यां गुण-कर्म-योनौ रेतस् त्व् अजायां कविम् आदधे ऽजः
tvaṃ naḥ surāṇām asi sānvayānāṃ kūṭa-stha ādyaḥ puruṣaḥ purāṇaḥ |
tvaṃ deva śaktyāṃ guṇa-karma-yonau retas tv ajāyāṃ kavim ādadhe 'jaḥ
03.05.050
ततो वयं मत्-प्रमुखा यद्-अर्थे बभूविमात्मन् करवाम किं ते ।
त्वं नः स्व-चक्षुः परिदेहि शक्त्या देव क्रियार्थे यद्-अनुग्रहाणाम्
tato vayaṃ mat-pramukhā yad-arthe babhūvimātman karavāma kiṃ te |
tvaṃ naḥ sva-cakṣuḥ paridehi śaktyā deva kriyārthe yad-anugrahāṇām
Chapter 3.6
03.06.001
0 ऋषिर् उवाच इति तासां स्व-शक्तीनां सतीनाम् असमेत्य सः ।
प्रसुप्त-लोक-तन्त्राणां निशाम्य गतिम् ईश्वरः
0 ṛṣir uvāca iti tāsāṃ sva-śaktīnāṃ satīnām asametya saḥ |
prasupta-loka-tantrāṇāṃ niśāmya gatim īśvaraḥ
03.06.002
काल-सञ्ज्ञां तदा देवीं बिभ्रच्-छक्तिम् उरुक्रमः ।
त्रयोविंशति तत्त्वानां गणं युगपद् आविशत्
kāla-sañjñāṃ tadā devīṃ bibhrac-chaktim urukramaḥ |
trayoviṃśati tattvānāṃ gaṇaṃ yugapad āviśat
03.06.003
सो ऽनुप्रविष्टो भगवांश् चेष्टारूपेण तं गणम् ।
भिन्नं संयोजयाम् आस सुप्तं कर्म प्रबोधयन्
so 'nupraviṣṭo bhagavāṃś ceṣṭārūpeṇa taṃ gaṇam |
bhinnaṃ saṃyojayām āsa suptaṃ karma prabodhayan
03.06.004
प्रबुद्ध-कर्म दैवेन त्रयोविंशतिको गणः ।
प्रेरितो ऽजनयत् स्वाभिर् मात्राभिर् अधिपूरुषम्
prabuddha-karma daivena trayoviṃśatiko gaṇaḥ |
prerito 'janayat svābhir mātrābhir adhipūruṣam
03.06.005
परेण विशता स्वस्मिन् मात्रया विश्व-सृग्-गणः ।
चुक्षोभान्योन्यम् आसाद्य यस्मिन् लोकाश् चराचराः
pareṇa viśatā svasmin mātrayā viśva-sṛg-gaṇaḥ |
cukṣobhānyonyam āsādya yasmin lokāś carācarāḥ
03.06.006
हिरण्मयः स पुरुषः सहस्र-परिवत्सरान् ।
आण्ड-कोश उवासाप्सु सर्व-सत्त्वोपबृंहितः
hiraṇmayaḥ sa puruṣaḥ sahasra-parivatsarān |
āṇḍa-kośa uvāsāpsu sarva-sattvopabṛṃhitaḥ
03.06.007
स वै विश्व-सृजां गर्भो देव-कर्मात्म-शक्तिमान् ।
विबभाजात्मनात्मानम् एकधा दशधा त्रिधा
sa vai viśva-sṛjāṃ garbho deva-karmātma-śaktimān |
vibabhājātmanātmānam ekadhā daśadhā tridhā
03.06.008
एष ह्य् अशेष-सत्त्वानाम् आत्मांशः परमात्मनः ।
आद्यो ऽवतारो यत्रासौ भूत-ग्रामो विभाव्यते
eṣa hy aśeṣa-sattvānām ātmāṃśaḥ paramātmanaḥ |
ādyo 'vatāro yatrāsau bhūta-grāmo vibhāvyate
03.06.009
साध्यात्मः साधिदैवश् च साधिभूत इति त्रिधा ।
विराट् प्राणो दश-विध एकधा हृदयेन च
sādhyātmaḥ sādhidaivaś ca sādhibhūta iti tridhā |
virāṭ prāṇo daśa-vidha ekadhā hṛdayena ca
03.06.010
स्मरन् विश्व-सृजाम् ईशो विज्ञापितम् अधोक्षजः ।
विराजम् अतपत् स्वेन तेजसैषां विवृत्तये
smaran viśva-sṛjām īśo vijñāpitam adhokṣajaḥ |
virājam atapat svena tejasaiṣāṃ vivṛttaye
03.06.011
अथ तस्याभितप्तस्य कतिधायतनानि ह ।
निरभिद्यन्त देवानां तानि मे गदतः शृणु
atha tasyābhitaptasya katidhāyatanāni ha |
nirabhidyanta devānāṃ tāni me gadataḥ śṛṇu
03.06.012
तस्याग्निर् आस्यं निर्भिन्नं लोक-पालो ऽविशत् पदम् ।
वाचा स्वांशेन वक्तव्यं ययासौ प्रतिपद्यते
tasyāgnir āsyaṃ nirbhinnaṃ loka-pālo 'viśat padam |
vācā svāṃśena vaktavyaṃ yayāsau pratipadyate
03.06.013
निर्भिन्नं तालु वरुणो लोक-पालो ऽविशद् धरेः ।
जिह्वयांशेन च रसं ययासौ प्रतिपद्यते
nirbhinnaṃ tālu varuṇo loka-pālo 'viśad dhareḥ |
jihvayāṃśena ca rasaṃ yayāsau pratipadyate
03.06.014
निर्भिन्ने अश्विनौ नासे विष्णोर् आविशतां पदम् ।
घ्राणेनांशेन गन्धस्य प्रतिपत्तिर् यतो भवेत्
nirbhinne aśvinau nāse viṣṇor āviśatāṃ padam |
ghrāṇenāṃśena gandhasya pratipattir yato bhavet
03.06.015
निर्भिन्ने अक्षिणी त्वष्टा लोक-पालो ऽविशद् विभोः ।
चक्षुषांशेन रूपाणां प्रतिपत्तिर् यतो भवेत्
nirbhinne akṣiṇī tvaṣṭā loka-pālo 'viśad vibhoḥ |
cakṣuṣāṃśena rūpāṇāṃ pratipattir yato bhavet
03.06.016
निर्भिन्नान्य् अस्य चर्माणि लोक-पालो ऽनिलो ऽविशत् ।
प्राणेनांशेन संस्पर्शं येनासौ प्रतिपद्यते
nirbhinnāny asya carmāṇi loka-pālo 'nilo 'viśat |
prāṇenāṃśena saṃsparśaṃ yenāsau pratipadyate
03.06.017
कर्णाव् अस्य विनिर्भिन्नौ धिष्ण्यं स्वं विविशुर् दिशः ।
श्रोत्रेणांशेन शब्दस्य सिद्धिं येन प्रपद्यते
karṇāv asya vinirbhinnau dhiṣṇyaṃ svaṃ viviśur diśaḥ |
śrotreṇāṃśena śabdasya siddhiṃ yena prapadyate
03.06.018
त्वचम् अस्य विनिर्भिन्नां विविशुर् धिष्ण्यम् ओषधीः ।
अंशेन रोमभिः कण्डूं यैर् असौ प्रतिपद्यते
tvacam asya vinirbhinnāṃ viviśur dhiṣṇyam oṣadhīḥ |
aṃśena romabhiḥ kaṇḍūṃ yair asau pratipadyate
03.06.019
मेढ्रं तस्य विनिर्भिन्नं स्व-धिष्ण्यं क उपाविशत् ।
रेतसांशेन येनासाव् आनन्दं प्रतिपद्यते
meḍhraṃ tasya vinirbhinnaṃ sva-dhiṣṇyaṃ ka upāviśat |
retasāṃśena yenāsāv ānandaṃ pratipadyate
03.06.020
गुदं पुंसो विनिर्भिन्नं मित्रो लोकेश आविशत् ।
पायुनांशेन येनासौ विसर्गं प्रतिपद्यते
gudaṃ puṃso vinirbhinnaṃ mitro lokeśa āviśat |
pāyunāṃśena yenāsau visargaṃ pratipadyate
03.06.021
हस्ताव् अस्य विनिर्भिन्नाव् इन्द्रः स्वर्-पतिर् आविशत् ।
वार्तयांशेन पुरुषो यया वृत्तिं प्रपद्यते
hastāv asya vinirbhinnāv indraḥ svar-patir āviśat |
vārtayāṃśena puruṣo yayā vṛttiṃ prapadyate
03.06.022
पादाव् अस्य विनिर्भिन्नौ लोकेशो विष्णुर् आविशत् ।
गत्या स्वांशेन पुरुषो यया प्राप्यं प्रपद्यते
pādāv asya vinirbhinnau lokeśo viṣṇur āviśat |
gatyā svāṃśena puruṣo yayā prāpyaṃ prapadyate
03.06.023
बुद्धिं चास्य विनिर्भिन्नां वाग्-ईशो धिष्ण्यम् आविशत् ।
बोधेनांशेन बोद्धव्यम् प्रतिपत्तिर् यतो भवेत्
buddhiṃ cāsya vinirbhinnāṃ vāg-īśo dhiṣṇyam āviśat |
bodhenāṃśena boddhavyam pratipattir yato bhavet
03.06.024
हृदयं चास्य निर्भिन्नं चन्द्रमा धिष्ण्यम् आविशत् ।
मनसांशेन येनासौ विक्रियां प्रतिपद्यते
hṛdayaṃ cāsya nirbhinnaṃ candramā dhiṣṇyam āviśat |
manasāṃśena yenāsau vikriyāṃ pratipadyate
03.06.025
आत्मानं चास्य निर्भिन्नम् अभिमानो ऽविशत् पदम् ।
कर्मणांशेन येनासौ कर्तव्यं प्रतिपद्यते
ātmānaṃ cāsya nirbhinnam abhimāno 'viśat padam |
karmaṇāṃśena yenāsau kartavyaṃ pratipadyate
03.06.026
सत्त्वं चास्य विनिर्भिन्नं महान् धिष्ण्यम् उपाविशत् ।
चित्तेनांशेन येनासौ विज्ञानं प्रतिपद्यते
sattvaṃ cāsya vinirbhinnaṃ mahān dhiṣṇyam upāviśat |
cittenāṃśena yenāsau vijñānaṃ pratipadyate
03.06.027
शीर्ष्णो ऽस्य द्यौर् धरा पद्भ्यां खं नाभेर् उदपद्यत ।
गुणानां वृत्तयो येषु प्रतीयन्ते सुरादयः
śīrṣṇo 'sya dyaur dharā padbhyāṃ khaṃ nābher udapadyata |
guṇānāṃ vṛttayo yeṣu pratīyante surādayaḥ
03.06.028
आत्यन्तिकेन सत्त्वेन दिवं देवाः प्रपेदिरे ।
धरां रजः-स्वभावेन पणयो ये च तान् अनु
ātyantikena sattvena divaṃ devāḥ prapedire |
dharāṃ rajaḥ-svabhāvena paṇayo ye ca tān anu
03.06.029
तार्तीयेन स्वभावेन भगवन्-नाभिम् आश्रिताः ।
उभयोर् अन्तरं व्योम ये रुद्र-पार्षदां गणाः
tārtīyena svabhāvena bhagavan-nābhim āśritāḥ |
ubhayor antaraṃ vyoma ye rudra-pārṣadāṃ gaṇāḥ
03.06.030
मुखतो ऽवर्तत ब्रह्म पुरुषस्य कुरूद्वह ।
यस् तून्मुखत्वाद् वर्णानां मुख्यो ऽभूद् ब्राह्मणो गुरुः
mukhato 'vartata brahma puruṣasya kurūdvaha |
yas tūnmukhatvād varṇānāṃ mukhyo 'bhūd brāhmaṇo guruḥ
03.06.031
बाहुभ्यो ऽवर्तत क्षत्रं क्षत्रियस् तद् अनुव्रतः ।
यो जातस् त्रायते वर्णान् पौरुषः कण्टक-क्षतात्
bāhubhyo 'vartata kṣatraṃ kṣatriyas tad anuvrataḥ |
yo jātas trāyate varṇān pauruṣaḥ kaṇṭaka-kṣatāt
03.06.032
विशो ऽवर्तन्त तस्योर्वोर् लोक-वृत्तिकरीर् विभोः ।
वैश्यस् तद्-उद्भवो वार्तां नृणां यः समवर्तयत्
viśo 'vartanta tasyorvor loka-vṛttikarīr vibhoḥ |
vaiśyas tad-udbhavo vārtāṃ nṛṇāṃ yaḥ samavartayat
03.06.033
पद्भ्यां भगवतो जज्ञे शुश्रूषा धर्म-सिद्धये ।
तस्यां जातः पुरा शूद्रो यद्-वृत्त्या तुष्यते हरिः
padbhyāṃ bhagavato jajñe śuśrūṣā dharma-siddhaye |
tasyāṃ jātaḥ purā śūdro yad-vṛttyā tuṣyate hariḥ
03.06.034
एते वर्णाः स्व-धर्मेण यजन्ति स्व-गुरुं हरिम् ।
श्रद्धयात्म-विशुद्ध्य्-अर्थं यज्-जाताः सह वृत्तिभिः
ete varṇāḥ sva-dharmeṇa yajanti sva-guruṃ harim |
śraddhayātma-viśuddhy-arthaṃ yaj-jātāḥ saha vṛttibhiḥ
03.06.035
एतत् क्षत्तर् भगवतो दैव-कर्मात्म-रूपिणः ।
कः श्रद्दध्याद् उपाकर्तुं योगमाया-बलोदयम्
etat kṣattar bhagavato daiva-karmātma-rūpiṇaḥ |
kaḥ śraddadhyād upākartuṃ yogamāyā-balodayam
03.06.036
तथापि कीर्तयाम्य् अङ्ग यथा-मति यथा-श्रुतम् ।
कीर्तिं हरेः स्वां सत्-कर्तुं गिरम् अन्याभिधासतीम्
tathāpi kīrtayāmy aṅga yathā-mati yathā-śrutam |
kīrtiṃ hareḥ svāṃ sat-kartuṃ giram anyābhidhāsatīm
03.06.037
एकान्त-लाभं वचसो नु पुंसां सुश्लोक-मौलेर् गुण-वादम् आहुः ।
श्रुतेश् च विद्वद्भिर् उपाकृतायां कथा-सुधायाम् उपसम्प्रयोगम्
ekānta-lābhaṃ vacaso nu puṃsāṃ suśloka-mauler guṇa-vādam āhuḥ |
śruteś ca vidvadbhir upākṛtāyāṃ kathā-sudhāyām upasamprayogam
03.06.038
आत्मनो ऽवसितो वत्स महिमा कविनादिना ।
संवत्सर-सहस्रान्ते धिया योग-विपक्कया
ātmano 'vasito vatsa mahimā kavinādinā |
saṃvatsara-sahasrānte dhiyā yoga-vipakkayā
03.06.039
अतो भगवतो माया मायिनाम् अपि मोहिनी ।
यत् स्वयं चात्म-वर्त्मात्मा न वेद किम् उतापरे
ato bhagavato māyā māyinām api mohinī |
yat svayaṃ cātma-vartmātmā na veda kim utāpare
03.06.040
यतो ऽप्राप्य न्यवर्तन्त वाचश् च मनसा सह ।
अहं चान्य इमे देवास् तस्मै भगवते नमः
yato 'prāpya nyavartanta vācaś ca manasā saha |
ahaṃ cānya ime devās tasmai bhagavate namaḥ
Chapter 3.7
03.07.001
0 श्री-शुक उवाच एवं ब्रुवाणं मैत्रेयं द्वैपायन-सुतो बुधः ।
प्रीणयन्न् इव भारत्या विदुरः प्रत्यभाषत
0 śrī-śuka uvāca evaṃ bruvāṇaṃ maitreyaṃ dvaipāyana-suto budhaḥ |
prīṇayann iva bhāratyā viduraḥ pratyabhāṣata
03.07.002
0 विदुर उवाच ब्रह्मन् कथं भगवतश् चिन्-मात्रस्याविकारिणः ।
लीलया चापि युज्येरन् निर्गुणस्य गुणाः क्रियाः
0 vidura uvāca brahman kathaṃ bhagavataś cin-mātrasyāvikāriṇaḥ |
līlayā cāpi yujyeran nirguṇasya guṇāḥ kriyāḥ
03.07.003
क्रीडायाम् उद्यमो ऽर्भस्य कामश् चिक्रीडिषान्यतः ।
स्वतस्-तृप्तस्य च कथं निवृत्तस्य सदान्यतः
krīḍāyām udyamo 'rbhasya kāmaś cikrīḍiṣānyataḥ |
svatas-tṛptasya ca kathaṃ nivṛttasya sadānyataḥ
03.07.004
अस्राक्षीद् भगवान् विश्वं गुण-मय्यात्म-मायया ।
तया संस्थापयत्य् एतद् भूयः प्रत्यपिधास्यति
asrākṣīd bhagavān viśvaṃ guṇa-mayyātma-māyayā |
tayā saṃsthāpayaty etad bhūyaḥ pratyapidhāsyati
03.07.005
देशतः कालतो यो ऽसाव् अवस्थातः स्वतो ऽन्यतः ।
अविलुप्तावबोधात्मा स युज्येताजया कथम्
deśataḥ kālato yo 'sāv avasthātaḥ svato 'nyataḥ |
aviluptāvabodhātmā sa yujyetājayā katham
03.07.006
भगवान् एक एवैष सर्व-क्षेत्रेष्व् अवस्थितः ।
अमुष्य दुर्भगत्वं वा क्लेशो वा कर्मभिः कुतः
bhagavān eka evaiṣa sarva-kṣetreṣv avasthitaḥ |
amuṣya durbhagatvaṃ vā kleśo vā karmabhiḥ kutaḥ
03.07.007
एतस्मिन् मे मनो विद्वन् खिद्यते ऽज्ञान-सङ्कटे ।
तन् नः पराणुद विभो कश्मलं मानसं महत्
etasmin me mano vidvan khidyate 'jñāna-saṅkaṭe |
tan naḥ parāṇuda vibho kaśmalaṃ mānasaṃ mahat
03.07.008
0 श्री-शुक उवाच स इत्थं चोदितः क्षत्त्रा तत्त्व-जिज्ञासुना मुनिः ।
प्रत्याह भगवच्-चित्तः स्मयन्न् इव गत-स्मयः
0 śrī-śuka uvāca sa itthaṃ coditaḥ kṣattrā tattva-jijñāsunā muniḥ |
pratyāha bhagavac-cittaḥ smayann iva gata-smayaḥ
03.07.009
0 मैत्रेय उवाच सेयं भगवतो माया यन् नयेन विरुध्यते ।
ईश्वरस्य विमुक्तस्य कार्पण्यम् उत बन्धनम्
0 maitreya uvāca seyaṃ bhagavato māyā yan nayena virudhyate |
īśvarasya vimuktasya kārpaṇyam uta bandhanam
03.07.010
यद् अर्थेन विनामुष्य पुंस आत्म-विपर्ययः ।
प्रतीयत उपद्रष्टुः स्व-शिरश् छेदनादिकः
yad arthena vināmuṣya puṃsa ātma-viparyayaḥ |
pratīyata upadraṣṭuḥ sva-śiraś chedanādikaḥ
03.07.011
यथा जले चन्द्रमसः कम्पादिस् तत्-कृतो गुणः ।
दृश्यते ऽसन्न् अपि द्रष्टुर् आत्मनो ऽनात्मनो गुणः
yathā jale candramasaḥ kampādis tat-kṛto guṇaḥ |
dṛśyate 'sann api draṣṭur ātmano 'nātmano guṇaḥ
03.07.012
स वै निवृत्ति-धर्मेण वासुदेवानुकम्पया ।
भगवद्-भक्ति-योगेन तिरोधत्ते शनैर् इह
sa vai nivṛtti-dharmeṇa vāsudevānukampayā |
bhagavad-bhakti-yogena tirodhatte śanair iha
03.07.013
यदेन्द्रियोपरामो ऽथ द्रष्ट्रात्मनि परे हरौ ।
विलीयन्ते तदा क्लेशाः संसुप्तस्येव कृत्स्नशः
yadendriyoparāmo 'tha draṣṭrātmani pare harau |
vilīyante tadā kleśāḥ saṃsuptasyeva kṛtsnaśaḥ
03.07.014
अशेष-सङ्क्लेश-शमं विधत्ते गुणानुवाद-श्रवणं मुरारेः ।
किं वा पुनस् तच्-चरणारविन्द- पराग-सेवा-रतिर् आत्म-लब्धा
aśeṣa-saṅkleśa-śamaṃ vidhatte guṇānuvāda-śravaṇaṃ murāreḥ |
kiṃ vā punas tac-caraṇāravinda- parāga-sevā-ratir ātma-labdhā
03.07.015
0 विदुर उवाच सञ्छिन्नः संशयो मह्यं तव सूक्तासिना विभो ।
उभयत्रापि भगवन् मनो मे सम्प्रधावति
0 vidura uvāca sañchinnaḥ saṃśayo mahyaṃ tava sūktāsinā vibho |
ubhayatrāpi bhagavan mano me sampradhāvati
03.07.016
साध्व् एतद् व्याहृतं विद्वन् नात्म-मायायनं हरेः ।
आभात्य् अपार्थं निर्मूलं विश्व-मूलं न यद् बहिः
sādhv etad vyāhṛtaṃ vidvan nātma-māyāyanaṃ hareḥ |
ābhāty apārthaṃ nirmūlaṃ viśva-mūlaṃ na yad bahiḥ
03.07.017
यश् च मूढतमो लोके यश् च बुद्धेः परं गतः ।
ताव् उभौ सुखम् एधेते क्लिश्यत्य् अन्तरितो जनः
yaś ca mūḍhatamo loke yaś ca buddheḥ paraṃ gataḥ |
tāv ubhau sukham edhete kliśyaty antarito janaḥ
03.07.018
अर्थाभावं विनिश्चित्य प्रतीतस्यापि नात्मनः ।
तां चापि युष्मच्-चरण- सेवयाहं पराणुदे
arthābhāvaṃ viniścitya pratītasyāpi nātmanaḥ |
tāṃ cāpi yuṣmac-caraṇa- sevayāhaṃ parāṇude
03.07.019
यत्-सेवया भगवतः कूट-स्थस्य मधु-द्विषः ।
रति-रासो भवेत् तीव्रः पादयोर् व्यसनार्दनः
yat-sevayā bhagavataḥ kūṭa-sthasya madhu-dviṣaḥ |
rati-rāso bhavet tīvraḥ pādayor vyasanārdanaḥ
03.07.020
दुरापा ह्य् अल्प-तपसः सेवा वैकुण्ठ-वर्त्मसु ।
यत्रोपगीयते नित्यं देव-देवो जनार्दनः
durāpā hy alpa-tapasaḥ sevā vaikuṇṭha-vartmasu |
yatropagīyate nityaṃ deva-devo janārdanaḥ
03.07.021
सृष्ट्वाग्रे महद्-आदीनि स-विकाराण्य् अनुक्रमात् ।
तेभ्यो विराजम् उद्धृत्य तम् अनु प्राविशद् विभुः
sṛṣṭvāgre mahad-ādīni sa-vikārāṇy anukramāt |
tebhyo virājam uddhṛtya tam anu prāviśad vibhuḥ
03.07.022
यम् आहुर् आद्यं पुरुषं सहस्राङ्घ्र्य्-ऊरु-बाहुकम् ।
यत्र विश्व इमे लोकाः स-विकाशं त आसते
yam āhur ādyaṃ puruṣaṃ sahasrāṅghry-ūru-bāhukam |
yatra viśva ime lokāḥ sa-vikāśaṃ ta āsate
03.07.023
यस्मिन् दश-विधः प्राणः सेन्द्रियार्थेन्द्रियस् त्रि-वृत् ।
त्वयेरितो यतो वर्णास् तद्-विभूतीर् वदस्व नः
yasmin daśa-vidhaḥ prāṇaḥ sendriyārthendriyas tri-vṛt |
tvayerito yato varṇās tad-vibhūtīr vadasva naḥ
03.07.024
यत्र पुत्रैश् च पौत्रैश् च नप्तृभिः सह गोत्रजैः ।
प्रजा विचित्राकृतय आसन् याभिर् इदं ततम्
yatra putraiś ca pautraiś ca naptṛbhiḥ saha gotrajaiḥ |
prajā vicitrākṛtaya āsan yābhir idaṃ tatam
03.07.025
प्रजापतीनां स पतिश् चकॢपे कान् प्रजापतीन् ।
सर्गांश् चैवानुसर्गांश् च मनून् मन्वन्तराधिपान्
prajāpatīnāṃ sa patiś cakḷpe kān prajāpatīn |
sargāṃś caivānusargāṃś ca manūn manvantarādhipān
03.07.026
एतेषाम् अपि वेदांश् च वंशानुचरितानि च ।
उपर्य् अधश् च ये लोका भूमेर् मित्रात्मजासते
eteṣām api vedāṃś ca vaṃśānucaritāni ca |
upary adhaś ca ye lokā bhūmer mitrātmajāsate
03.07.027
तेषां संस्थां प्रमाणं च भूर्-लोकस्य च वर्णय ।
तिर्यङ्-मानुष-देवानां सरीसृप-पतत्त्रिणाम् ।
वद नः सर्ग-संव्यूहं गार्भ-स्वेद-द्विजोद्भिदाम्
teṣāṃ saṃsthāṃ pramāṇaṃ ca bhūr-lokasya ca varṇaya |
tiryaṅ-mānuṣa-devānāṃ sarīsṛpa-patattriṇām |
vada naḥ sarga-saṃvyūhaṃ gārbha-sveda-dvijodbhidām
03.07.028
गुणावतारैर् विश्वस्य सर्ग-स्थित्य्-अप्ययाश्रयम् ।
सृजतः श्रीनिवासस्य व्याचक्ष्वोदार-विक्रमम्
guṇāvatārair viśvasya sarga-sthity-apyayāśrayam |
sṛjataḥ śrīnivāsasya vyācakṣvodāra-vikramam
03.07.029
वर्णाश्रम-विभागांश् च रूप-शील-स्वभावतः ।
ऋषीणां जन्म-कर्माणि वेदस्य च विकर्षणम्
varṇāśrama-vibhāgāṃś ca rūpa-śīla-svabhāvataḥ |
ṛṣīṇāṃ janma-karmāṇi vedasya ca vikarṣaṇam
03.07.030
यज्ञस्य च वितानानि योगस्य च पथः प्रभो ।
नैष्कर्म्यस्य च साङ्ख्यस्य तन्त्रं वा भगवत्-स्मृतम्
yajñasya ca vitānāni yogasya ca pathaḥ prabho |
naiṣkarmyasya ca sāṅkhyasya tantraṃ vā bhagavat-smṛtam
03.07.031
पाषण्ड-पथ-वैषम्यं प्रतिलोम-निवेशनम् ।
जीवस्य गतयो याश् च यावतीर् गुण-कर्मजाः
pāṣaṇḍa-patha-vaiṣamyaṃ pratiloma-niveśanam |
jīvasya gatayo yāś ca yāvatīr guṇa-karmajāḥ
03.07.032
धर्मार्थ-काम-मोक्षाणां निमित्तान्य् अविरोधतः ।
वार्ताया दण्ड-नीतेश् च श्रुतस्य च विधिं पृथक्
dharmārtha-kāma-mokṣāṇāṃ nimittāny avirodhataḥ |
vārtāyā daṇḍa-nīteś ca śrutasya ca vidhiṃ pṛthak
03.07.033
श्राद्धस्य च विधिं ब्रह्मन् पित्-णां सर्गम् एव च ।
ग्रह-नक्षत्र-ताराणां कालावयव-संस्थितिम्
śrāddhasya ca vidhiṃ brahman pit-ṇāṃ sargam eva ca |
graha-nakṣatra-tārāṇāṃ kālāvayava-saṃsthitim
03.07.034
दानस्य तपसो वापि यच् चेष्टा-पूर्तयोः फलम् ।
प्रवास-स्थस्य यो धर्मो यश् च पुंस उतापदि
dānasya tapaso vāpi yac ceṣṭā-pūrtayoḥ phalam |
pravāsa-sthasya yo dharmo yaś ca puṃsa utāpadi
03.07.035
येन वा भगवांस् तुष्येद् धर्म-योनिर् जनार्दनः ।
सम्प्रसीदति वा येषाम् एतद् आख्याहि मे ऽनघ
yena vā bhagavāṃs tuṣyed dharma-yonir janārdanaḥ |
samprasīdati vā yeṣām etad ākhyāhi me 'nagha
03.07.036
अनुव्रतानां शिष्याणां पुत्राणां च द्विजोत्तम ।
अनापृष्टम् अपि ब्रूयुर् गुरवो दीन-वत्सलाः
anuvratānāṃ śiṣyāṇāṃ putrāṇāṃ ca dvijottama |
anāpṛṣṭam api brūyur guravo dīna-vatsalāḥ
03.07.037
तत्त्वानां भगवंस् तेषां कतिधा प्रतिसङ्क्रमः ।
तत्रेमं क उपासीरन् क उ स्विद् अनुशेरते
tattvānāṃ bhagavaṃs teṣāṃ katidhā pratisaṅkramaḥ |
tatremaṃ ka upāsīran ka u svid anuśerate
03.07.038
पुरुषस्य च संस्थानं स्वरूपं वा परस्य च ।
ज्ञानं च नैगमं यत् तद् गुरु-शिष्य-प्रयोजनम्
puruṣasya ca saṃsthānaṃ svarūpaṃ vā parasya ca |
jñānaṃ ca naigamaṃ yat tad guru-śiṣya-prayojanam
03.07.039
निमित्तानि च तस्येह प्रोक्तान्य् अनघ-सूरिभिः ।
स्वतो ज्ञानं कुतः पुंसां भक्तिर् वैराग्यम् एव वा
nimittāni ca tasyeha proktāny anagha-sūribhiḥ |
svato jñānaṃ kutaḥ puṃsāṃ bhaktir vairāgyam eva vā
03.07.040
एतान् मे पृच्छतः प्रश्नान् हरेः कर्म-विवित्सया ।
ब्रूहि मे ऽज्ञस्य मित्रत्वाद् अजया नष्ट-चक्षुषः
etān me pṛcchataḥ praśnān hareḥ karma-vivitsayā |
brūhi me 'jñasya mitratvād ajayā naṣṭa-cakṣuṣaḥ
03.07.041
सर्वे वेदाश् च यज्ञाश् च तपो दानानि चानघ ।
जीवाभय-प्रदानस्य न कुर्वीरन् कलाम् अपि
sarve vedāś ca yajñāś ca tapo dānāni cānagha |
jīvābhaya-pradānasya na kurvīran kalām api
03.07.042
0 श्री-शुक उवाच स इत्थम् आपृष्ट-पुराण-कल्पः कुरु-प्रधानेन मुनि-प्रधानः ।
प्रवृद्ध-हर्षो भगवत्-कथायां सञ्चोदितस् तं प्रहसन्न् इवाह
0 śrī-śuka uvāca sa ittham āpṛṣṭa-purāṇa-kalpaḥ kuru-pradhānena muni-pradhānaḥ |
pravṛddha-harṣo bhagavat-kathāyāṃ sañcoditas taṃ prahasann ivāha
Chapter 3.8
03.08.001
0 मैत्रेय उवाच सत्-सेवनीयो बत पूरु-वंशो यल् लोक-पालो भगवत्-प्रधानः ।
बभूविथेहाजित-कीर्ति-मालां पदे पदे नूतनयस्य् अभीक्ष्णम्
0 maitreya uvāca sat-sevanīyo bata pūru-vaṃśo yal loka-pālo bhagavat-pradhānaḥ |
babhūvithehājita-kīrti-mālāṃ pade pade nūtanayasy abhīkṣṇam
03.08.002
सो ऽहं नृणां क्षुल्ल-सुखाय दुःखं महद् गतानां विरमाय तस्य ।
प्रवर्तये भागवतं पुराणं यद् आह साक्षाद् भगवान् ऋषिभ्यः
so 'haṃ nṛṇāṃ kṣulla-sukhāya duḥkhaṃ mahad gatānāṃ viramāya tasya |
pravartaye bhāgavataṃ purāṇaṃ yad āha sākṣād bhagavān ṛṣibhyaḥ
03.08.003
आसीनम् उर्व्यां भगवन्तम् आद्यं सङ्कर्षणं देवम् अकुण्ठ-सत्त्वम् ।
विवित्सवस् तत्त्वम् अतः परस्य कुमार-मुख्या मुनयो ऽन्वपृच्छन्
āsīnam urvyāṃ bhagavantam ādyaṃ saṅkarṣaṇaṃ devam akuṇṭha-sattvam |
vivitsavas tattvam ataḥ parasya kumāra-mukhyā munayo 'nvapṛcchan
03.08.004
स्वम् एव धिष्ण्यं बहु मानयन्तं यद् वासुदेवाभिधम् आमनन्ति ।
प्रत्यग्-धृताक्षाम्बुज-कोशम् ईषद् उन्मीलयन्तं विबुधोदयाय
svam eva dhiṣṇyaṃ bahu mānayantaṃ yad vāsudevābhidham āmananti |
pratyag-dhṛtākṣāmbuja-kośam īṣad unmīlayantaṃ vibudhodayāya
03.08.005
स्वर्धुन्य्-उदार्द्रैः स्व-जटा-कलापैर् उपस्पृशन्तश् चरणोपधानम् ।
पद्मं यद् अर्चन्त्य् अहि-राज-कन्याः स-प्रेम नाना-बलिभिर् वरार्थाः
svardhuny-udārdraiḥ sva-jaṭā-kalāpair upaspṛśantaś caraṇopadhānam |
padmaṃ yad arcanty ahi-rāja-kanyāḥ sa-prema nānā-balibhir varārthāḥ
03.08.006
मुहुर् गृणन्तो वचसानुराग- स्खलत्-पदेनास्य कृतानि तज्-ज्ञाः ।
किरीट-साहस्र-मणि-प्रवेक- प्रद्योतितोद्दाम-फणा-सहस्रम्
muhur gṛṇanto vacasānurāga- skhalat-padenāsya kṛtāni taj-jñāḥ |
kirīṭa-sāhasra-maṇi-praveka- pradyotitoddāma-phaṇā-sahasram
03.08.007
प्रोक्तं किलैतद् भगवत्तमेन निवृत्ति-धर्माभिरताय तेन ।
सनत्-कुमाराय स चाह पृष्टः साङ्ख्यायनायाङ्ग धृत-व्रताय
proktaṃ kilaitad bhagavattamena nivṛtti-dharmābhiratāya tena |
sanat-kumārāya sa cāha pṛṣṭaḥ sāṅkhyāyanāyāṅga dhṛta-vratāya
03.08.008
साङ्ख्यायनः पारमहंस्य-मुख्यो विवक्षमाणो भगवद्-विभूतीः ।
जगाद सो ऽस्मद्-गुरवे ऽन्विताय पराशरायाथ बृहस्पतेश् च
sāṅkhyāyanaḥ pāramahaṃsya-mukhyo vivakṣamāṇo bhagavad-vibhūtīḥ |
jagāda so 'smad-gurave 'nvitāya parāśarāyātha bṛhaspateś ca
03.08.009
प्रोवाच मह्यं स दयालुर् उक्तो मुनिः पुलस्त्येन पुराणम् आद्यम् ।
सो ऽहं तवैतत् कथयामि वत्स श्रद्धालवे नित्यम् अनुव्रताय
provāca mahyaṃ sa dayālur ukto muniḥ pulastyena purāṇam ādyam |
so 'haṃ tavaitat kathayāmi vatsa śraddhālave nityam anuvratāya
03.08.010
उदाप्लुतं विश्वम् इदं तदासीद् यन् निद्रयामीलित-दृङ् न्यमीलयत् ।
अहीन्द्र-तल्पे ऽधिशयान एकः कृत-क्षणः स्वात्म-रतौ निरीहः
udāplutaṃ viśvam idaṃ tadāsīd yan nidrayāmīlita-dṛṅ nyamīlayat |
ahīndra-talpe 'dhiśayāna ekaḥ kṛta-kṣaṇaḥ svātma-ratau nirīhaḥ
03.08.011
सो ऽन्तः शरीरे ऽर्पित-भूत-सूक्ष्मः कालात्मिकां शक्तिम् उदीरयाणः ।
उवास तस्मिन् सलिले पदे स्वे यथानलो दारुणि रुद्ध-वीर्यः
so 'ntaḥ śarīre 'rpita-bhūta-sūkṣmaḥ kālātmikāṃ śaktim udīrayāṇaḥ |
uvāsa tasmin salile pade sve yathānalo dāruṇi ruddha-vīryaḥ
03.08.012
चतुर्-युगानां च सहस्रम् अप्सु स्वपन् स्वयोदीरितया स्व-शक्त्या ।
कालाख्ययासादित-कर्म-तन्त्रो लोकान् अपीतान् ददृशे स्व-देहे
catur-yugānāṃ ca sahasram apsu svapan svayodīritayā sva-śaktyā |
kālākhyayāsādita-karma-tantro lokān apītān dadṛśe sva-dehe
03.08.013
तस्यार्थ-सूक्ष्माभिनिविष्ट-दृष्टेर् अन्तर्-गतो ऽर्थो रजसा तनीयान् ।
गुणेन कालानुगतेन विद्धः सूष्यंस् तदाभिद्यत नाभि-देशात्
tasyārtha-sūkṣmābhiniviṣṭa-dṛṣṭer antar-gato 'rtho rajasā tanīyān |
guṇena kālānugatena viddhaḥ sūṣyaṃs tadābhidyata nābhi-deśāt
03.08.014
स पद्म-कोशः सहसोदतिष्ठत् कालेन कर्म-प्रतिबोधनेन ।
स्व-रोचिषा तत् सलिलं विशालं विद्योतयन्न् अर्क इवात्म-योनिः
sa padma-kośaḥ sahasodatiṣṭhat kālena karma-pratibodhanena |
sva-rociṣā tat salilaṃ viśālaṃ vidyotayann arka ivātma-yoniḥ
03.08.015
तल् लोक-पद्मं स उ एव विष्णुः प्रावीविशत् सर्व-गुणावभासम् ।
तस्मिन् स्वयं वेदमयो विधाता स्वयम्भुवं यं स्म वदन्ति सो ऽभूत्
tal loka-padmaṃ sa u eva viṣṇuḥ prāvīviśat sarva-guṇāvabhāsam |
tasmin svayaṃ vedamayo vidhātā svayambhuvaṃ yaṃ sma vadanti so 'bhūt
03.08.016
तस्यां स चाम्भो-रुह-कर्णिकायाम् अवस्थितो लोकम् अपश्यमानः ।
परिक्रमन् व्योम्नि विवृत्त-नेत्रश् चत्वारि लेभे ऽनुदिशं मुखानि
tasyāṃ sa cāmbho-ruha-karṇikāyām avasthito lokam apaśyamānaḥ |
parikraman vyomni vivṛtta-netraś catvāri lebhe 'nudiśaṃ mukhāni
03.08.017
तस्माद् युगान्त-श्वसनावघूर्ण- जलोर्मि-चक्रात् सलिलाद् विरूढम् ।
उपाश्रितः कञ्जम् उ लोक-तत्त्वं नात्मानम् अद्धाविदद् आदि-देवः
tasmād yugānta-śvasanāvaghūrṇa- jalormi-cakrāt salilād virūḍham |
upāśritaḥ kañjam u loka-tattvaṃ nātmānam addhāvidad ādi-devaḥ
03.08.018
क एष यो ऽसाव् अहम् अब्ज-पृष्ठ एतत् कुतो वाब्जम् अनन्यद् अप्सु ।
अस्ति ह्य् अधस्ताद् इह किञ्चनैतद् अधिष्ठितं यत्र सता नु भाव्यम्
ka eṣa yo 'sāv aham abja-pṛṣṭha etat kuto vābjam ananyad apsu |
asti hy adhastād iha kiñcanaitad adhiṣṭhitaṃ yatra satā nu bhāvyam
03.08.019
स इत्थम् उद्वीक्ष्य तद्-अब्ज-नाल- नाडीभिर् अन्तर्-जलम् आविवेश ।
नार्वाग्-गतस् तत्-खर-नाल-नाल- नाभिं विचिन्वंस् तद् अविन्दताजः
sa ittham udvīkṣya tad-abja-nāla- nāḍībhir antar-jalam āviveśa |
nārvāg-gatas tat-khara-nāla-nāla- nābhiṃ vicinvaṃs tad avindatājaḥ
03.08.020
तमस्य् अपारे विदुरात्म-सर्गं विचिन्वतो ऽभूत् सुमहांस् त्रि-णेमिः ।
यो देह-भाजां भयम् ईरयाणः परिक्षिणोत्य् आयुर् अजस्य हेतिः
tamasy apāre vidurātma-sargaṃ vicinvato 'bhūt sumahāṃs tri-ṇemiḥ |
yo deha-bhājāṃ bhayam īrayāṇaḥ parikṣiṇoty āyur ajasya hetiḥ
03.08.021
ततो निवृत्तो ऽप्रतिलब्ध-कामः स्व-धिष्ण्यम् आसाद्य पुनः स देवः ।
शनैर् जित-श्वास-निवृत्त-चित्तो न्यषीदद् आरूढ-समाधि-योगः
tato nivṛtto 'pratilabdha-kāmaḥ sva-dhiṣṇyam āsādya punaḥ sa devaḥ |
śanair jita-śvāsa-nivṛtta-citto nyaṣīdad ārūḍha-samādhi-yogaḥ
03.08.022
कालेन सो ऽजः पुरुषायुषाभि- प्रवृत्त-योगेन विरूढ-बोधः ।
स्वयं तद् अन्तर्-हृदये ऽवभातम् अपश्यतापश्यत यन् न पूर्वम्
kālena so 'jaḥ puruṣāyuṣābhi- pravṛtta-yogena virūḍha-bodhaḥ |
svayaṃ tad antar-hṛdaye 'vabhātam apaśyatāpaśyata yan na pūrvam
03.08.023
मृणाल-गौरायत-शेष-भोग- पर्यङ्क एकं पुरुषं शयानम् ।
फणातपत्रायुत-मूर्ध-रत्न- द्युभिर् हत-ध्वान्त-युगान्त-तोये
mṛṇāla-gaurāyata-śeṣa-bhoga- paryaṅka ekaṃ puruṣaṃ śayānam |
phaṇātapatrāyuta-mūrdha-ratna- dyubhir hata-dhvānta-yugānta-toye
03.08.024
प्रेक्षां क्षिपन्तं हरितोपलाद्रेः सन्ध्याभ्र-नीवेर् उरु-रुक्म-मूर्ध्नः ।
रत्नोदधारौषधि-सौमनस्य वन-स्रजो वेणु-भुजाङ्घ्रिपाङ्घ्रेः
prekṣāṃ kṣipantaṃ haritopalādreḥ sandhyābhra-nīver uru-rukma-mūrdhnaḥ |
ratnodadhārauṣadhi-saumanasya vana-srajo veṇu-bhujāṅghripāṅghreḥ
03.08.025
आयामतो विस्तरतः स्व-मान- देहेन लोक-त्रय-सङ्ग्रहेण ।
विचित्र-दिव्याभरणांशुकानां कृत-श्रियापाश्रित-वेष-देहम्
āyāmato vistarataḥ sva-māna- dehena loka-traya-saṅgraheṇa |
vicitra-divyābharaṇāṃśukānāṃ kṛta-śriyāpāśrita-veṣa-deham
03.08.026
पुंसां स्व-कामाय विविक्त-मार्गैर् अभ्यर्चतां काम-दुघाङ्घ्रि-पद्मम् ।
प्रदर्शयन्तं कृपया नखेन्दु- मयूख-भिन्नाङ्गुलि-चारु-पत्रम्
puṃsāṃ sva-kāmāya vivikta-mārgair abhyarcatāṃ kāma-dughāṅghri-padmam |
pradarśayantaṃ kṛpayā nakhendu- mayūkha-bhinnāṅguli-cāru-patram
03.08.027
मुखेन लोकार्ति-हर-स्मितेन परिस्फुरत्-कुण्डल-मण्डितेन ।
शोणायितेनाधर-बिम्ब-भासा प्रत्यर्हयन्तं सुनसेन सुभ्र्वा
mukhena lokārti-hara-smitena parisphurat-kuṇḍala-maṇḍitena |
śoṇāyitenādhara-bimba-bhāsā pratyarhayantaṃ sunasena subhrvā
03.08.028
कदम्ब-किञ्जल्क-पिशङ्ग-वाससा स्वलङ्कृतं मेखलया नितम्बे ।
हारेण चानन्त-धनेन वत्स श्रीवत्स-वक्षः-स्थल-वल्लभेन
kadamba-kiñjalka-piśaṅga-vāsasā svalaṅkṛtaṃ mekhalayā nitambe |
hāreṇa cānanta-dhanena vatsa śrīvatsa-vakṣaḥ-sthala-vallabhena
03.08.029
परार्ध्य-केयूर-मणि-प्रवेक- पर्यस्त-दोर्दण्ड-सहस्र-शाखम् ।
अव्यक्त-मूलं भुवनाङ्घ्रिपेन्द्रम् अहीन्द्र-भोगैर् अधिवीत-वल्शम्
parārdhya-keyūra-maṇi-praveka- paryasta-dordaṇḍa-sahasra-śākham |
avyakta-mūlaṃ bhuvanāṅghripendram ahīndra-bhogair adhivīta-valśam
03.08.030
चराचरौको भगवन्-महीध्रम् अहीन्द्र-बन्धुं सलिलोपगूढम् ।
किरीट-साहस्र-हिरण्य-शृङ्गम् आविर्भवत् कौस्तुभ-रत्न-गर्भम्
carācarauko bhagavan-mahīdhram ahīndra-bandhuṃ salilopagūḍham |
kirīṭa-sāhasra-hiraṇya-śṛṅgam āvirbhavat kaustubha-ratna-garbham
03.08.031
निवीतम् आम्नाय-मधु-व्रत-श्रिया स्व-कीर्ति-मय्या वन-मालया हरिम् ।
सूर्येन्दु-वाय्व्-अग्न्य्-अगमं त्रि-धामभिः परिक्रमत्-प्राधनिकैर् दुरासदम्
nivītam āmnāya-madhu-vrata-śriyā sva-kīrti-mayyā vana-mālayā harim |
sūryendu-vāyv-agny-agamaṃ tri-dhāmabhiḥ parikramat-prādhanikair durāsadam
03.08.032
तर्ह्य् एव तन्-नाभि-सरः-सरोजम् आत्मानम् अम्भः श्वसनं वियच् च ।
ददर्श देवो जगतो विधाता नातः परं लोक-विसर्ग-दृष्टिः
tarhy eva tan-nābhi-saraḥ-sarojam ātmānam ambhaḥ śvasanaṃ viyac ca |
dadarśa devo jagato vidhātā nātaḥ paraṃ loka-visarga-dṛṣṭiḥ
03.08.033
स कर्म-बीजं रजसोपरक्तः प्रजाः सिसृक्षन्न् इयद् एव दृष्ट्वा ।
अस्तौद् विसर्गाभिमुखस् तम् ईड्यम् अव्यक्त-वर्त्मन्य् अभिवेशितात्मा
sa karma-bījaṃ rajasoparaktaḥ prajāḥ sisṛkṣann iyad eva dṛṣṭvā |
astaud visargābhimukhas tam īḍyam avyakta-vartmany abhiveśitātmā
Chapter 3.9
03.09.001
0 ब्रह्मोवाच ज्ञातो ऽसि मे ऽद्य सुचिरान् ननु देह-भाजां $ न ज्ञायते भगवतो गतिर् इत्य् अवद्यम् & ज्ञातो ऽसि मे ऽद्य सुचिरान् ननु देह-भाजां $ न ज्ञायते भगवतो गतिर् इत्य् अवद्यम् & नान्यत् त्वद् अस्ति भगवन्न् अपि तन् न शुद्धं % माया-गुण-व्यतिकराद् यद् उरुर् विभासि
0 brahmovāca jñāto 'si me 'dya sucirān nanu deha-bhājāṃ $ na jñāyate bhagavato gatir ity avadyam & jñāto 'si me 'dya sucirān nanu deha-bhājāṃ $ na jñāyate bhagavato gatir ity avadyam & nānyat tvad asti bhagavann api tan na śuddhaṃ % māyā-guṇa-vyatikarād yad urur vibhāsi
03.09.002
- ॥
रूपं यद् एतद् अवबोध-रसोदयेन $ शश्वन्-निवृत्त-तमसः सद्-अनुग्रहाय & रूपं यद् एतद् अवबोध-रसोदयेन $ शश्वन्-निवृत्त-तमसः सद्-अनुग्रहाय & आदौ गृहीतम् अवतार-शतैक-बीजं % यन्-नाभि-पद्म-भवनाद् अहम् आविरासम्
** // rūpaṃ yad etad avabodha-rasodayena $ śaśvan-nivṛtta-tamasaḥ sad-anugrahāya & rūpaṃ yad etad avabodha-rasodayena $ śaśvan-nivṛtta-tamasaḥ sad-anugrahāya & ādau gṛhītam avatāra-śataika-bījaṃ % yan-nābhi-padma-bhavanād aham āvirāsam*
03.09.003
- ॥
नातः परं परम यद् भवतः स्वरूपम् $ आनन्द-मात्रम् अविकल्पम् अविद्ध-वर्चः & नातः परं परम यद् भवतः स्वरूपम् $ आनन्द-मात्रम् अविकल्पम् अविद्ध-वर्चः & पश्यामि विश्व-सृजम् एकम् अविश्वम् आत्मन् % भूतेन्द्रियात्मक-मदस् त उपाश्रितो ऽस्मि
** // nātaḥ paraṃ parama yad bhavataḥ svarūpam $ ānanda-mātram avikalpam aviddha-varcaḥ & nātaḥ paraṃ parama yad bhavataḥ svarūpam $ ānanda-mātram avikalpam aviddha-varcaḥ & paśyāmi viśva-sṛjam ekam aviśvam ātman % bhūtendriyātmaka-madas ta upāśrito 'smi*
03.09.004
- ॥
तद् वा इदं भुवन-मङ्गल मङ्गलाय $ ध्याने स्म नो दर्शितं त उपासकानाम् & तद् वा इदं भुवन-मङ्गल मङ्गलाय $ ध्याने स्म नो दर्शितं त उपासकानाम् & तस्मै नमो भगवते ऽनुविधेम तुभ्यं % यो ऽनादृतो नरक-भाग्भिर् असत्-प्रसङ्गैः
** // tad vā idaṃ bhuvana-maṅgala maṅgalāya $ dhyāne sma no darśitaṃ ta upāsakānām & tad vā idaṃ bhuvana-maṅgala maṅgalāya $ dhyāne sma no darśitaṃ ta upāsakānām & tasmai namo bhagavate 'nuvidhema tubhyaṃ % yo 'nādṛto naraka-bhāgbhir asat-prasaṅgaiḥ*
03.09.005
- ॥
ये तु त्वदीय-चरणाम्बुज-कोश-गन्धं $ जिघ्रन्ति कर्ण-विवरैः श्रुति-वात-नीतम् & ये तु त्वदीय-चरणाम्बुज-कोश-गन्धं $ जिघ्रन्ति कर्ण-विवरैः श्रुति-वात-नीतम् & भक्त्या गृहीत-चरणः परया च तेषां % नापैषि नाथ हृदयाम्बुरुहात् स्व-पुंसाम्
** // ye tu tvadīya-caraṇāmbuja-kośa-gandhaṃ $ jighranti karṇa-vivaraiḥ śruti-vāta-nītam & ye tu tvadīya-caraṇāmbuja-kośa-gandhaṃ $ jighranti karṇa-vivaraiḥ śruti-vāta-nītam & bhaktyā gṛhīta-caraṇaḥ parayā ca teṣāṃ % nāpaiṣi nātha hṛdayāmburuhāt sva-puṃsām*
03.09.006
- ॥
तावद् भयं द्रविण-देह-सुहृन्-निमित्तं $ शोकः स्पृहा परिभवो विपुलश् च लोभः & तावद् भयं द्रविण-देह-सुहृन्-निमित्तं $ शोकः स्पृहा परिभवो विपुलश् च लोभः & तावन् ममेत्य् असद्-अवग्रह आर्ति-मूलं % यावन् न ते ऽङ्घ्रिम् अभयं प्रवृणीत लोकः
** // tāvad bhayaṃ draviṇa-deha-suhṛn-nimittaṃ $ śokaḥ spṛhā paribhavo vipulaś ca lobhaḥ & tāvad bhayaṃ draviṇa-deha-suhṛn-nimittaṃ $ śokaḥ spṛhā paribhavo vipulaś ca lobhaḥ & tāvan mamety asad-avagraha ārti-mūlaṃ % yāvan na te 'ṅghrim abhayaṃ pravṛṇīta lokaḥ*
03.09.007
- ॥
दैवेन ते हत-धियो भवतः प्रसङ्गात् $ सर्वाशुभोपशमनाद् विमुखेन्द्रिया ये & दैवेन ते हत-धियो भवतः प्रसङ्गात् $ सर्वाशुभोपशमनाद् विमुखेन्द्रिया ये & कुर्वन्ति काम-सुख-लेश-लवाय दीना % लोभाभिभूत-मनसो ऽकुशलानि शश्वत्
** // daivena te hata-dhiyo bhavataḥ prasaṅgāt $ sarvāśubhopaśamanād vimukhendriyā ye & daivena te hata-dhiyo bhavataḥ prasaṅgāt $ sarvāśubhopaśamanād vimukhendriyā ye & kurvanti kāma-sukha-leśa-lavāya dīnā % lobhābhibhūta-manaso 'kuśalāni śaśvat*
03.09.008
- ॥
क्षुत्-तृट्-त्रिधातुभिर् इमा मुहुर् अर्द्यमानाः $ शीतोष्ण-वात-वरषैर् इतरेतराच् च & क्षुत्-तृट्-त्रिधातुभिर् इमा मुहुर् अर्द्यमानाः $ शीतोष्ण-वात-वरषैर् इतरेतराच् च & कामाग्निनाच्युत-रुषा च सुदुर्भरेण % सम्पश्यतो मन उरुक्रम सीदते मे
** // kṣut-tṛṭ-tridhātubhir imā muhur ardyamānāḥ $ śītoṣṇa-vāta-varaṣair itaretarāc ca & kṣut-tṛṭ-tridhātubhir imā muhur ardyamānāḥ $ śītoṣṇa-vāta-varaṣair itaretarāc ca & kāmāgninācyuta-ruṣā ca sudurbhareṇa % sampaśyato mana urukrama sīdate me*
03.09.009
- ॥
यावत् पृथक्त्वम् इदम् आत्मन इन्द्रियार्थ- $ माया-बलं भगवतो जन ईश पश्येत् & यावत् पृथक्त्वम् इदम् आत्मन इन्द्रियार्थ- $ माया-बलं भगवतो जन ईश पश्येत् & तावन् न संसृतिर् असौ प्रतिसङ्क्रमेत % व्यर्थापि दुःख-निवहं वहती क्रियार्था
** // yāvat pṛthaktvam idam ātmana indriyārtha- $ māyā-balaṃ bhagavato jana īśa paśyet & yāvat pṛthaktvam idam ātmana indriyārtha- $ māyā-balaṃ bhagavato jana īśa paśyet & tāvan na saṃsṛtir asau pratisaṅkrameta % vyarthāpi duḥkha-nivahaṃ vahatī kriyārthā*
03.09.010
- ॥
अह्न्य् आपृतार्त-करणा निशि निःशयाना $ नाना-मनोरथ-धिया क्षण-भग्न-निद्राः & अह्न्य् आपृतार्त-करणा निशि निःशयाना $ नाना-मनोरथ-धिया क्षण-भग्न-निद्राः & दैवाहतार्थ-रचना ऋषयो ऽपि देव % युष्मत्-प्रसङ्ग-विमुखा इह संसरन्ति
** // ahny āpṛtārta-karaṇā niśi niḥśayānā $ nānā-manoratha-dhiyā kṣaṇa-bhagna-nidrāḥ & ahny āpṛtārta-karaṇā niśi niḥśayānā $ nānā-manoratha-dhiyā kṣaṇa-bhagna-nidrāḥ & daivāhatārtha-racanā ṛṣayo 'pi deva % yuṣmat-prasaṅga-vimukhā iha saṃsaranti*
03.09.011
- ॥
त्वं भक्ति-योग-परिभावित-हृत्-सरोज $ आस्से श्रुतेक्षित-पथो ननु नाथ पुंसाम् & त्वं भक्ति-योग-परिभावित-हृत्-सरोज $ आस्से श्रुतेक्षित-पथो ननु नाथ पुंसाम् & यद्-यद्-धिया त उरुगाय विभावयन्ति % तत्-तद्-वपुः प्रणयसे सद्-अनुग्रहाय
** // tvaṃ bhakti-yoga-paribhāvita-hṛt-saroja $ āsse śrutekṣita-patho nanu nātha puṃsām & tvaṃ bhakti-yoga-paribhāvita-hṛt-saroja $ āsse śrutekṣita-patho nanu nātha puṃsām & yad-yad-dhiyā ta urugāya vibhāvayanti % tat-tad-vapuḥ praṇayase sad-anugrahāya*
03.09.012
- ॥
नातिप्रसीदति तथोपचितोपचारैर् $ आराधितः सुर-गणैर् हृदि बद्ध-कामैः & नातिप्रसीदति तथोपचितोपचारैर् $ आराधितः सुर-गणैर् हृदि बद्ध-कामैः & यत् सर्व-भूत-दययासद्-अलभ्ययैको % नाना-जनेष्व् अवहितः सुहृद् अन्तर्-आत्मा
** // nātiprasīdati tathopacitopacārair $ ārādhitaḥ sura-gaṇair hṛdi baddha-kāmaiḥ & nātiprasīdati tathopacitopacārair $ ārādhitaḥ sura-gaṇair hṛdi baddha-kāmaiḥ & yat sarva-bhūta-dayayāsad-alabhyayaiko % nānā-janeṣv avahitaḥ suhṛd antar-ātmā*
03.09.013
- ॥
पुंसाम् अतो विविध-कर्मभिर् अध्वराद्यैर् $ दानेन चोग्र-तपसा परिचर्यया च & पुंसाम् अतो विविध-कर्मभिर् अध्वराद्यैर् $ दानेन चोग्र-तपसा परिचर्यया च & आराधनं भगवतस् तव सत्-क्रियार्थो % धर्मो ऽर्पितः कर्हिचिद् म्रियते न यत्र
** // puṃsām ato vividha-karmabhir adhvarādyair $ dānena cogra-tapasā paricaryayā ca & puṃsām ato vividha-karmabhir adhvarādyair $ dānena cogra-tapasā paricaryayā ca & ārādhanaṃ bhagavatas tava sat-kriyārtho % dharmo 'rpitaḥ karhicid mriyate na yatra*
03.09.014
- ॥
शश्वत् स्वरूप-महसैव निपीत-भेद- $ मोहाय बोध-धिषणाय नमः परस्मै & शश्वत् स्वरूप-महसैव निपीत-भेद- $ मोहाय बोध-धिषणाय नमः परस्मै & विश्वोद्भव-स्थिति-लयेषु निमित्त-लीला- % रासाय ते नम इदं चकृमेश्वराय
** // śaśvat svarūpa-mahasaiva nipīta-bheda- $ mohāya bodha-dhiṣaṇāya namaḥ parasmai & śaśvat svarūpa-mahasaiva nipīta-bheda- $ mohāya bodha-dhiṣaṇāya namaḥ parasmai & viśvodbhava-sthiti-layeṣu nimitta-līlā- % rāsāya te nama idaṃ cakṛmeśvarāya*
03.09.015
- ॥
यस्यावतार-गुण-कर्म-विडम्बनानि $ नामानि ये ऽसु-विगमे विवशा गृणन्ति & यस्यावतार-गुण-कर्म-विडम्बनानि $ नामानि ये ऽसु-विगमे विवशा गृणन्ति & ते ऽनैक-जन्म-शमलं सहसैव हित्वा % संयान्त्य् अपावृतामृतं तम् अजं प्रपद्ये
** // yasyāvatāra-guṇa-karma-viḍambanāni $ nāmāni ye 'su-vigame vivaśā gṛṇanti & yasyāvatāra-guṇa-karma-viḍambanāni $ nāmāni ye 'su-vigame vivaśā gṛṇanti & te 'naika-janma-śamalaṃ sahasaiva hitvā % saṃyānty apāvṛtāmṛtaṃ tam ajaṃ prapadye*
03.09.016
- ॥
यो वा अहं च गिरिशश् च विभुः स्वयं च $ स्थित्य्-उद्भव-प्रलय-हेतव आत्म-मूलम् & यो वा अहं च गिरिशश् च विभुः स्वयं च $ स्थित्य्-उद्भव-प्रलय-हेतव आत्म-मूलम् & भित्त्वा त्रि-पाद् ववृध एक उरु-प्ररोहस् % तस्मै नमो भगवते भुवन-द्रुमाय
** // yo vā ahaṃ ca giriśaś ca vibhuḥ svayaṃ ca $ sthity-udbhava-pralaya-hetava ātma-mūlam & yo vā ahaṃ ca giriśaś ca vibhuḥ svayaṃ ca $ sthity-udbhava-pralaya-hetava ātma-mūlam & bhittvā tri-pād vavṛdha eka uru-prarohas % tasmai namo bhagavate bhuvana-drumāya*
03.09.017
- ॥
लोको विकर्म-निरतः कुशले प्रमत्तः $ कर्मण्य् अयं त्वद्-उदिते भवद्-अर्चने स्वे & लोको विकर्म-निरतः कुशले प्रमत्तः $ कर्मण्य् अयं त्वद्-उदिते भवद्-अर्चने स्वे & यस् तावद् अस्य बलवान् इह जीविताशां % सद्यश् छिनत्त्य् अनिमिषाय नमो ऽस्तु तस्मै
** // loko vikarma-nirataḥ kuśale pramattaḥ $ karmaṇy ayaṃ tvad-udite bhavad-arcane sve & loko vikarma-nirataḥ kuśale pramattaḥ $ karmaṇy ayaṃ tvad-udite bhavad-arcane sve & yas tāvad asya balavān iha jīvitāśāṃ % sadyaś chinatty animiṣāya namo 'stu tasmai*
03.09.018
- ॥
यस्माद् बिभेम्य् अहम् अपि द्विपरार्ध-धिष्ण्यम् $ अध्यासितः सकल-लोक-नमस्कृतं यत् & यस्माद् बिभेम्य् अहम् अपि द्विपरार्ध-धिष्ण्यम् $ अध्यासितः सकल-लोक-नमस्कृतं यत् & तेपे तपो बहु-सवो ऽवरुरुत्समानस् % तस्मै नमो भगवते ऽधिमखाय तुभ्यम्
** // yasmād bibhemy aham api dviparārdha-dhiṣṇyam $ adhyāsitaḥ sakala-loka-namaskṛtaṃ yat & yasmād bibhemy aham api dviparārdha-dhiṣṇyam $ adhyāsitaḥ sakala-loka-namaskṛtaṃ yat & tepe tapo bahu-savo 'varurutsamānas % tasmai namo bhagavate 'dhimakhāya tubhyam*
03.09.019
- ॥
तिर्यङ्-मनुष्य-विबुधादिषु जीव-योनिष्व् $ आत्मेच्छयात्म-कृत-सेतु-परीप्सया यः & तिर्यङ्-मनुष्य-विबुधादिषु जीव-योनिष्व् $ आत्मेच्छयात्म-कृत-सेतु-परीप्सया यः & रेमे निरस्त-विषयो ऽप्य् अवरुद्ध-देहस् % तस्मै नमो भगवते पुरुषोत्तमाय
** // tiryaṅ-manuṣya-vibudhādiṣu jīva-yoniṣv $ ātmecchayātma-kṛta-setu-parīpsayā yaḥ & tiryaṅ-manuṣya-vibudhādiṣu jīva-yoniṣv $ ātmecchayātma-kṛta-setu-parīpsayā yaḥ & reme nirasta-viṣayo 'py avaruddha-dehas % tasmai namo bhagavate puruṣottamāya*
03.09.020
- ॥
यो ऽविद्ययानुपहतो ऽपि दशार्ध-वृत्त्या $ निद्राम् उवाह जठरी-कृत-लोक-यात्रः & यो ऽविद्ययानुपहतो ऽपि दशार्ध-वृत्त्या $ निद्राम् उवाह जठरी-कृत-लोक-यात्रः & अन्तर्-जले ऽहि-कशिपु-स्पर्शानुकूलां % भीमोर्मि-मालिनि जनस्य सुखं विवृण्वन्
** // yo 'vidyayānupahato 'pi daśārdha-vṛttyā $ nidrām uvāha jaṭharī-kṛta-loka-yātraḥ & yo 'vidyayānupahato 'pi daśārdha-vṛttyā $ nidrām uvāha jaṭharī-kṛta-loka-yātraḥ & antar-jale 'hi-kaśipu-sparśānukūlāṃ % bhīmormi-mālini janasya sukhaṃ vivṛṇvan*
03.09.021
- ॥
यन्-नाभि-पद्म-भवनाद् अहम् आसम् ईड्य $ लोक-त्रयोपकरणो यद्-अनुग्रहेण & यन्-नाभि-पद्म-भवनाद् अहम् आसम् ईड्य $ लोक-त्रयोपकरणो यद्-अनुग्रहेण & तस्मै नमस् त उदर-स्थ-भवाय योग- % निद्रावसान-विकसन्-नलिनेक्षणाय
** // yan-nābhi-padma-bhavanād aham āsam īḍya $ loka-trayopakaraṇo yad-anugraheṇa & yan-nābhi-padma-bhavanād aham āsam īḍya $ loka-trayopakaraṇo yad-anugraheṇa & tasmai namas ta udara-stha-bhavāya yoga- % nidrāvasāna-vikasan-nalinekṣaṇāya*
03.09.022
- ॥
सो ऽयं समस्त-जगतां सुहृद् एक आत्मा $ सत्त्वेन यन् मृडयते भगवान् भगेन & सो ऽयं समस्त-जगतां सुहृद् एक आत्मा $ सत्त्वेन यन् मृडयते भगवान् भगेन & तेनैव मे दृशम् अनुस्पृशताद् यथाहं % स्रक्ष्यामि पूर्ववद् इदं प्रणत-प्रियो ऽसौ
** // so 'yaṃ samasta-jagatāṃ suhṛd eka ātmā $ sattvena yan mṛḍayate bhagavān bhagena & so 'yaṃ samasta-jagatāṃ suhṛd eka ātmā $ sattvena yan mṛḍayate bhagavān bhagena & tenaiva me dṛśam anuspṛśatād yathāhaṃ % srakṣyāmi pūrvavad idaṃ praṇata-priyo 'sau*
03.09.023
- ॥
एष प्रपन्न-वरदो रमयात्म-शक्त्या $ यद् यत् करिष्यति गृहीत-गुणावतारः & एष प्रपन्न-वरदो रमयात्म-शक्त्या $ यद् यत् करिष्यति गृहीत-गुणावतारः & तस्मिन् स्व-विक्रमम् इदं सृजतो ऽपि चेतो % युञ्जीत कर्म-शमलं च यथा विजह्याम्
** // eṣa prapanna-varado ramayātma-śaktyā $ yad yat kariṣyati gṛhīta-guṇāvatāraḥ & eṣa prapanna-varado ramayātma-śaktyā $ yad yat kariṣyati gṛhīta-guṇāvatāraḥ & tasmin sva-vikramam idaṃ sṛjato 'pi ceto % yuñjīta karma-śamalaṃ ca yathā vijahyām*
03.09.024
- ॥
नाभि-ह्रदाद् इह सतो ऽम्भसि यस्य पुंसो $ विज्ञान-शक्तिर् अहम् आसम् अनन्त-शक्तेः & नाभि-ह्रदाद् इह सतो ऽम्भसि यस्य पुंसो $ विज्ञान-शक्तिर् अहम् आसम् अनन्त-शक्तेः & रूपं विचित्रम् इदम् अस्य विवृण्वतो मे % मा रीरिषीष्ट निगमस्य गिरां विसर्गः
** // nābhi-hradād iha sato 'mbhasi yasya puṃso $ vijñāna-śaktir aham āsam ananta-śakteḥ & nābhi-hradād iha sato 'mbhasi yasya puṃso $ vijñāna-śaktir aham āsam ananta-śakteḥ & rūpaṃ vicitram idam asya vivṛṇvato me % mā rīriṣīṣṭa nigamasya girāṃ visargaḥ*
03.09.025
- ॥
सो ऽसाव् अदभ्र-करुणो भगवान् विवृद्ध- $ प्रेम-स्मितेन नयनाम्बुरुहं विजृम्भन् & सो ऽसाव् अदभ्र-करुणो भगवान् विवृद्ध- $ प्रेम-स्मितेन नयनाम्बुरुहं विजृम्भन् & उत्थाय विश्व-विजयाय च नो विषादं % माध्व्या गिरापनयतात् पुरुषः पुराणः
** // so 'sāv adabhra-karuṇo bhagavān vivṛddha- $ prema-smitena nayanāmburuhaṃ vijṛmbhan & so 'sāv adabhra-karuṇo bhagavān vivṛddha- $ prema-smitena nayanāmburuhaṃ vijṛmbhan & utthāya viśva-vijayāya ca no viṣādaṃ % mādhvyā girāpanayatāt puruṣaḥ purāṇaḥ*
03.09.026
03.09.026
0 मैत्रेय उवाच स्व-सम्भवं निशाम्यैवं तपो-विद्या-समाधिभिः ।
यावन् मनो-वचः स्तुत्वा विरराम स खिन्नवत्
0 maitreya uvāca sva-sambhavaṃ niśāmyaivaṃ tapo-vidyā-samādhibhiḥ |
yāvan mano-vacaḥ stutvā virarāma sa khinnavat
03.09.027
अथाभिप्रेतम् अन्वीक्ष्य ब्रह्मणो मधुसूदनः ।
विषण्ण-चेतसं तेन कल्प-व्यतिकराम्भसा
athābhipretam anvīkṣya brahmaṇo madhusūdanaḥ |
viṣaṇṇa-cetasaṃ tena kalpa-vyatikarāmbhasā
03.09.028
लोक-संस्थान-विज्ञान आत्मनः परिखिद्यतः ।
तम् आहागाधया वाचा कश्मलं शमयन्न् इव
loka-saṃsthāna-vijñāna ātmanaḥ parikhidyataḥ |
tam āhāgādhayā vācā kaśmalaṃ śamayann iva
03.09.029
0 श्री-भगवान् उवाच मा वेद-गर्भ गास् तन्द्रीं सर्ग उद्यमम् आवह ।
तन् मयापादितं ह्य् अग्रे यन् मां प्रार्थयते भवान्
0 śrī-bhagavān uvāca mā veda-garbha gās tandrīṃ sarga udyamam āvaha |
tan mayāpāditaṃ hy agre yan māṃ prārthayate bhavān
03.09.030
भूयस् त्वं तप आतिष्ठ विद्यां चैव मद्-आश्रयाम् ।
ताभ्याम् अन्तर्-हृदि ब्रह्मन् लोकान् द्रक्ष्यस्य् अपावृतान्
bhūyas tvaṃ tapa ātiṣṭha vidyāṃ caiva mad-āśrayām |
tābhyām antar-hṛdi brahman lokān drakṣyasy apāvṛtān
03.09.031
तत आत्मनि लोके च भक्ति-युक्तः समाहितः ।
द्रष्टासि मां ततं ब्रह्मन् मयि लोकांस् त्वम् आत्मनः
tata ātmani loke ca bhakti-yuktaḥ samāhitaḥ |
draṣṭāsi māṃ tataṃ brahman mayi lokāṃs tvam ātmanaḥ
03.09.032
यदा तु सर्व-भूतेषु दारुष्व् अग्निम् इव स्थितम् ।
प्रतिचक्षीत मां लोको जह्यात् तर्ह्य् एव कश्मलम्
yadā tu sarva-bhūteṣu dāruṣv agnim iva sthitam |
praticakṣīta māṃ loko jahyāt tarhy eva kaśmalam
03.09.033
यदा रहितम् आत्मानं भूतेन्द्रिय-गुणाशयैः ।
स्वरूपेण मयोपेतं पश्यन् स्वाराज्यम् ऋच्छति
yadā rahitam ātmānaṃ bhūtendriya-guṇāśayaiḥ |
svarūpeṇa mayopetaṃ paśyan svārājyam ṛcchati
03.09.034
नाना-कर्म-वितानेन प्रजा बह्वीः सिसृक्षतः ।
नात्मावसीदत्य् अस्मिंस् ते वर्षीयान् मद्-अनुग्रहः
nānā-karma-vitānena prajā bahvīḥ sisṛkṣataḥ |
nātmāvasīdaty asmiṃs te varṣīyān mad-anugrahaḥ
03.09.035
ऋषिम् आद्यं न बध्नाति पापीयांस् त्वां रजो-गुणः ।
यन् मनो मयि निर्बद्धं प्रजाः संसृजतो ऽपि ते
ṛṣim ādyaṃ na badhnāti pāpīyāṃs tvāṃ rajo-guṇaḥ |
yan mano mayi nirbaddhaṃ prajāḥ saṃsṛjato 'pi te
03.09.036
ज्ञातो ऽहं भवता त्व् अद्य दुर्विज्ञेयो ऽपि देहिनाम् ।
यन् मां त्वं मन्यसे ऽयुक्तं भूतेन्द्रिय-गुणात्मभिः
jñāto 'haṃ bhavatā tv adya durvijñeyo 'pi dehinām |
yan māṃ tvaṃ manyase 'yuktaṃ bhūtendriya-guṇātmabhiḥ
03.09.037
तुभ्यं मद्-विचिकित्सायाम् आत्मा मे दर्शितो ऽबहिः ।
नालेन सलिले मूलं पुष्करस्य विचिन्वतः
tubhyaṃ mad-vicikitsāyām ātmā me darśito 'bahiḥ |
nālena salile mūlaṃ puṣkarasya vicinvataḥ
03.09.038
यच् चकर्थाङ्ग मत्-स्तोत्रं मत्-कथाभ्युदयाङ्कितम् ।
यद् वा तपसि ते निष्ठा स एष मद्-अनुग्रहः
yac cakarthāṅga mat-stotraṃ mat-kathābhyudayāṅkitam |
yad vā tapasi te niṣṭhā sa eṣa mad-anugrahaḥ
03.09.039
प्रीतो ऽहम् अस्तु भद्रं ते लोकानां विजयेच्छया ।
यद् अस्तौषीर् गुणमयं निर्गुणं मानुवर्णयन्
prīto 'ham astu bhadraṃ te lokānāṃ vijayecchayā |
yad astauṣīr guṇamayaṃ nirguṇaṃ mānuvarṇayan
03.09.040
य एतेन पुमान् नित्यं स्तुत्वा स्तोत्रेण मां भजेत् ।
तस्याशु सम्प्रसीदेयं सर्व-काम-वरेश्वरः
ya etena pumān nityaṃ stutvā stotreṇa māṃ bhajet |
tasyāśu samprasīdeyaṃ sarva-kāma-vareśvaraḥ
03.09.041
पूर्तेन तपसा यज्ञैर् दानैर् योग-समाधिना ।
राद्धं निःश्रेयसं पुंसां मत्-प्रीतिस् तत्त्वविन्-मतम्
pūrtena tapasā yajñair dānair yoga-samādhinā |
rāddhaṃ niḥśreyasaṃ puṃsāṃ mat-prītis tattvavin-matam
03.09.042
अहम् आत्मात्मनां धातः प्रेष्ठः सन् प्रेयसाम् अपि ।
अतो मयि रतिं कुर्याद् देहादिर् यत्-कृते प्रियः
aham ātmātmanāṃ dhātaḥ preṣṭhaḥ san preyasām api |
ato mayi ratiṃ kuryād dehādir yat-kṛte priyaḥ
03.09.043
सर्व-वेद-मयेनेदम् आत्मनात्मात्म-योनिना ।
प्रजाः सृज यथा-पूर्वं याश् च मय्य् अनुशेरते
sarva-veda-mayenedam ātmanātmātma-yoninā |
prajāḥ sṛja yathā-pūrvaṃ yāś ca mayy anuśerate
03.09.044
0 मैत्रेय उवाच तस्मा एवं जगत्-स्रष्ट्रे प्रधान-पुरुषेश्वरः ।
व्यज्येदं स्वेन रूपेण कञ्ज-नाभस् तिरोदधे
0 maitreya uvāca tasmā evaṃ jagat-sraṣṭre pradhāna-puruṣeśvaraḥ |
vyajyedaṃ svena rūpeṇa kañja-nābhas tirodadhe
Chapter 3.10
03.10.001
0 विदुर उवाच अन्तर्हिते भगवति ब्रह्मा लोक-पितामहः ।
प्रजाः ससर्ज कतिधा दैहिकीर् मानसीर् विभुः
0 vidura uvāca antarhite bhagavati brahmā loka-pitāmahaḥ |
prajāḥ sasarja katidhā daihikīr mānasīr vibhuḥ
03.10.002
ये च मे भगवन् पृष्टास् त्वय्य् अर्था बहुवित्तम ।
तान् वदस्वानुपूर्व्येण छिन्धि नः सर्व-संशयान्
ye ca me bhagavan pṛṣṭās tvayy arthā bahuvittama |
tān vadasvānupūrvyeṇa chindhi naḥ sarva-saṃśayān
03.10.003
0 सूत उवाच एवं सञ्चोदितस् तेन क्षत्त्रा कौषारविर् मुनिः ।
प्रीतः प्रत्याह तान् प्रश्नान् हृदि-स्थान् अथ भार्गव
0 sūta uvāca evaṃ sañcoditas tena kṣattrā kauṣāravir muniḥ |
prītaḥ pratyāha tān praśnān hṛdi-sthān atha bhārgava
03.10.004
0 मैत्रेय उवाच विरिञ्चो ऽपि तथा चक्रे दिव्यं वर्ष-शतं तपः ।
आत्मन्य् आत्मानम् आवेश्य यथाह भगवान् अजः
0 maitreya uvāca viriñco 'pi tathā cakre divyaṃ varṣa-śataṃ tapaḥ |
ātmany ātmānam āveśya yathāha bhagavān ajaḥ
03.10.005
तद् विलोक्याब्ज-सम्भूतो वायुना यद्-अधिष्ठितः ।
पद्मम् अम्भश् च तत्-काल- कृत-वीर्येण कम्पितम्
tad vilokyābja-sambhūto vāyunā yad-adhiṣṭhitaḥ |
padmam ambhaś ca tat-kāla- kṛta-vīryeṇa kampitam
03.10.006
तपसा ह्य् एधमानेन विद्यया चात्म-संस्थया ।
विवृद्ध-विज्ञान-बलो न्यपाद् वायुं सहाम्भसा
tapasā hy edhamānena vidyayā cātma-saṃsthayā |
vivṛddha-vijñāna-balo nyapād vāyuṃ sahāmbhasā
03.10.007
तद् विलोक्य वियद्-व्यापि पुष्करं यद्-अधिष्ठितम् ।
अनेन लोकान् प्राग्-लीनान् कल्पितास्मीत्य् अचिन्तयत्
tad vilokya viyad-vyāpi puṣkaraṃ yad-adhiṣṭhitam |
anena lokān prāg-līnān kalpitāsmīty acintayat
03.10.008
पद्म-कोशं तदाविश्य भगवत्-कर्म-चोदितः ।
एकं व्यभाङ्क्षीद् उरुधा त्रिधा भाव्यं द्वि-सप्तधा
padma-kośaṃ tadāviśya bhagavat-karma-coditaḥ |
ekaṃ vyabhāṅkṣīd urudhā tridhā bhāvyaṃ dvi-saptadhā
03.10.009
एतावाञ् जीव-लोकस्य संस्था-भेदः समाहृतः ।
धर्मस्य ह्य् अनिमित्तस्य विपाकः परमेष्ठ्य् असौ
etāvāñ jīva-lokasya saṃsthā-bhedaḥ samāhṛtaḥ |
dharmasya hy animittasya vipākaḥ parameṣṭhy asau
03.10.010
0 विदुर उवाच यथात्थ बहु-रूपस्य हरेर् अद्भुत-कर्मणः ।
कालाख्यं लक्षणं ब्रह्मन् यथा वर्णय नः प्रभो
0 vidura uvāca yathāttha bahu-rūpasya harer adbhuta-karmaṇaḥ |
kālākhyaṃ lakṣaṇaṃ brahman yathā varṇaya naḥ prabho
03.10.011
0 मैत्रेय उवाच गुण-व्यतिकराकारो निर्विशेषो ऽप्रतिष्ठितः ।
पुरुषस् तद्-उपादानम् आत्मानं लीलयासृजत्
0 maitreya uvāca guṇa-vyatikarākāro nirviśeṣo 'pratiṣṭhitaḥ |
puruṣas tad-upādānam ātmānaṃ līlayāsṛjat
03.10.012
विश्वं वै ब्रह्म-तन्-मात्रं संस्थितं विष्णु-मायया ।
ईश्वरेण परिच्छिन्नं कालेनाव्यक्त-मूर्तिना
viśvaṃ vai brahma-tan-mātraṃ saṃsthitaṃ viṣṇu-māyayā |
īśvareṇa paricchinnaṃ kālenāvyakta-mūrtinā
03.10.013
यथेदानीं तथाग्रे च पश्चाद् अप्य् एतद् ईदृशम् ।
सर्गो नव-विधस् तस्य प्राकृतो वैकृतस् तु यः
yathedānīṃ tathāgre ca paścād apy etad īdṛśam |
sargo nava-vidhas tasya prākṛto vaikṛtas tu yaḥ
03.10.014
काल-द्रव्य-गुणैर् अस्य त्रि-विधः प्रतिसङ्क्रमः ।
आद्यस् तु महतः सर्गो गुण-वैषम्यम् आत्मनः
kāla-dravya-guṇair asya tri-vidhaḥ pratisaṅkramaḥ |
ādyas tu mahataḥ sargo guṇa-vaiṣamyam ātmanaḥ
03.10.015
द्वितीयस् त्व् अहमो यत्र द्रव्य-ज्ञान-क्रियोदयः ।
भूत-सर्गस् तृतीयस् तु तन्-मात्रो द्रव्य-शक्तिमान्
dvitīyas tv ahamo yatra dravya-jñāna-kriyodayaḥ |
bhūta-sargas tṛtīyas tu tan-mātro dravya-śaktimān
03.10.016
चतुर्थ ऐन्द्रियः सर्गो यस् तु ज्ञान-क्रियात्मकः ।
वैकारिको देव-सर्गः पञ्चमो यन्-मयं मनः
caturtha aindriyaḥ sargo yas tu jñāna-kriyātmakaḥ |
vaikāriko deva-sargaḥ pañcamo yan-mayaṃ manaḥ
03.10.017
षष्ठस् तु तमसः सर्गो यस् त्व् अबुद्धि-कृतः प्रभोः ।
षड् इमे प्राकृताः सर्गा वैकृतान् अपि मे शृणु
ṣaṣṭhas tu tamasaḥ sargo yas tv abuddhi-kṛtaḥ prabhoḥ |
ṣaḍ ime prākṛtāḥ sargā vaikṛtān api me śṛṇu
03.10.018
रजो-भाजो भगवतो लीलेयं हरि-मेधसः ।
सप्तमो मुख्य-सर्गस् तु षड्-विधस् तस्थुषां च यः
rajo-bhājo bhagavato līleyaṃ hari-medhasaḥ |
saptamo mukhya-sargas tu ṣaḍ-vidhas tasthuṣāṃ ca yaḥ
03.10.019
वनस्पत्य्-ओषधि-लता- त्वक्सारा वीरुधो द्रुमाः ।
उत्स्रोतसस् तमः-प्राया अन्तः-स्पर्शा विशेषिणः
vanaspaty-oṣadhi-latā- tvaksārā vīrudho drumāḥ |
utsrotasas tamaḥ-prāyā antaḥ-sparśā viśeṣiṇaḥ
03.10.020
तिरश्चाम् अष्टमः सर्गः सो ऽष्टाविंशद्-विधो मतः ।
अविदो भूरि-तमसो घ्राण-ज्ञा हृद्य् अवेदिनः
tiraścām aṣṭamaḥ sargaḥ so 'ṣṭāviṃśad-vidho mataḥ |
avido bhūri-tamaso ghrāṇa-jñā hṛdy avedinaḥ
03.10.021
गौर् अजो महिषः कृष्णः सूकरो गवयो रुरुः ।
द्वि-शफाः पशवश् चेमे अविर् उष्ट्रश् च सत्तम
gaur ajo mahiṣaḥ kṛṣṇaḥ sūkaro gavayo ruruḥ |
dvi-śaphāḥ paśavaś ceme avir uṣṭraś ca sattama
03.10.022
खरो ऽश्वो ऽश्वतरो गौरः शरभश् चमरी तथा ।
एते चैक-शफाः क्षत्तः शृणु पञ्च-नखान् पशून्
kharo 'śvo 'śvataro gauraḥ śarabhaś camarī tathā |
ete caika-śaphāḥ kṣattaḥ śṛṇu pañca-nakhān paśūn
03.10.023
श्वा सृगालो वृको व्याघ्रो मार्जारः शश-शल्लकौ ।
सिंहः कपिर् गजः कूर्मो गोधा च मकरादयः
śvā sṛgālo vṛko vyāghro mārjāraḥ śaśa-śallakau |
siṃhaḥ kapir gajaḥ kūrmo godhā ca makarādayaḥ
03.10.024
कङ्क-गृध्र-बक-श्येन- भास-भल्लूक-बर्हिणः ।
हंस-सारस-चक्राह्व- काकोलूकादयः खगाः
kaṅka-gṛdhra-baka-śyena- bhāsa-bhallūka-barhiṇaḥ |
haṃsa-sārasa-cakrāhva- kākolūkādayaḥ khagāḥ
03.10.025
अर्वाक्-स्रोतस् तु नवमः क्षत्तर् एक-विधो नृणाम् ।
रजो ऽधिकाः कर्म-परा दुःखे च सुख-मानिनः
arvāk-srotas tu navamaḥ kṣattar eka-vidho nṛṇām |
rajo 'dhikāḥ karma-parā duḥkhe ca sukha-māninaḥ
03.10.026
वैकृतास् त्रय एवैते देव-सर्गश् च सत्तम ।
वैकारिकस् तु यः प्रोक्तः कौमारस् तूभयात्मकः
vaikṛtās traya evaite deva-sargaś ca sattama |
vaikārikas tu yaḥ proktaḥ kaumāras tūbhayātmakaḥ
03.10.027
देव-सर्गश् चाष्ट-विधो विबुधाः पितरो ऽसुराः ।
गन्धर्वाप्सरसः सिद्धा यक्ष-रक्षांसि चारणाः
deva-sargaś cāṣṭa-vidho vibudhāḥ pitaro 'surāḥ |
gandharvāpsarasaḥ siddhā yakṣa-rakṣāṃsi cāraṇāḥ
03.10.028
भूत-प्रेत-पिशाचाश् च विद्याध्राः किन्नरादयः ।
दशैते विदुराख्याताः सर्गास् ते विश्व-सृक्-कृताः
bhūta-preta-piśācāś ca vidyādhrāḥ kinnarādayaḥ |
daśaite vidurākhyātāḥ sargās te viśva-sṛk-kṛtāḥ
03.10.029
अतः परं प्रवक्ष्यामि वंशान् मन्वन्तराणि च ।
एवं रजः-प्लुतः स्रष्टा कल्पादिष्व् आत्मभूर् हरिः ।
सृजत्य् अमोघ-सङ्कल्प आत्मैवात्मानम् आत्मना
ataḥ paraṃ pravakṣyāmi vaṃśān manvantarāṇi ca |
evaṃ rajaḥ-plutaḥ sraṣṭā kalpādiṣv ātmabhūr hariḥ |
sṛjaty amogha-saṅkalpa ātmaivātmānam ātmanā
Chapter 3.11
03.11.001
0 मैत्रेय उवाच चरमः सद्-विशेषाणाम् अनेको ऽसंयुतः सदा ।
परमाणुः स विज्ञेयो नृणाम् ऐक्य-भ्रमो यतः
0 maitreya uvāca caramaḥ sad-viśeṣāṇām aneko 'saṃyutaḥ sadā |
paramāṇuḥ sa vijñeyo nṛṇām aikya-bhramo yataḥ
03.11.002
सत एव पदार्थस्य स्वरूपावस्थितस्य यत् ।
कैवल्यं परम-महान् अविशेषो निरन्तरः
sata eva padārthasya svarūpāvasthitasya yat |
kaivalyaṃ parama-mahān aviśeṣo nirantaraḥ
03.11.003
एवं कालो ऽप्य् अनुमितः सौक्ष्म्ये स्थौल्ये च सत्तम ।
संस्थान-भुक्त्या भगवान् अव्यक्तो व्यक्त-भुग् विभुः
evaṃ kālo 'py anumitaḥ saukṣmye sthaulye ca sattama |
saṃsthāna-bhuktyā bhagavān avyakto vyakta-bhug vibhuḥ
03.11.004
स कालः परमाणुर् वै यो भुङ्क्ते परमाणुताम् ।
सतो ऽविशेष-भुग् यस् तु स कालः परमो महान्
sa kālaḥ paramāṇur vai yo bhuṅkte paramāṇutām |
sato 'viśeṣa-bhug yas tu sa kālaḥ paramo mahān
03.11.005
अणुर् द्वौ परमाणू स्यात् त्रसरेणुस् त्रयः स्मृतः ।
जालार्क-रश्म्य्-अवगतः खम् एवानुपतन्न् अगात्
aṇur dvau paramāṇū syāt trasareṇus trayaḥ smṛtaḥ |
jālārka-raśmy-avagataḥ kham evānupatann agāt
03.11.006
त्रसरेणु-त्रिकं भुङ्क्ते यः कालः स त्रुटिः स्मृतः ।
शत-भागस् तु वेधः स्यात् तैस् त्रिभिस् तु लवः स्मृतः
trasareṇu-trikaṃ bhuṅkte yaḥ kālaḥ sa truṭiḥ smṛtaḥ |
śata-bhāgas tu vedhaḥ syāt tais tribhis tu lavaḥ smṛtaḥ
03.11.007
निमेषस् त्रि-लवो ज्ञेय आम्नातस् ते त्रयः क्षणः ।
क्षणान् पञ्च विदुः काष्ठां लघु ता दश पञ्च च
nimeṣas tri-lavo jñeya āmnātas te trayaḥ kṣaṇaḥ |
kṣaṇān pañca viduḥ kāṣṭhāṃ laghu tā daśa pañca ca
03.11.008
लघूनि वै समाम्नाता दश पञ्च च नाडिका ।
ते द्वे मुहूर्तः प्रहरः षड् यामः सप्त वा नृणाम्
laghūni vai samāmnātā daśa pañca ca nāḍikā |
te dve muhūrtaḥ praharaḥ ṣaḍ yāmaḥ sapta vā nṛṇām
03.11.009
द्वादशार्ध-पलोन्मानं चतुर्भिश् चतुर्-अङ्गुलैः ।
स्वर्ण-माषैः कृत-च्छिद्रं यावत् प्रस्थ-जल-प्लुतम्
dvādaśārdha-palonmānaṃ caturbhiś catur-aṅgulaiḥ |
svarṇa-māṣaiḥ kṛta-cchidraṃ yāvat prastha-jala-plutam
03.11.010
यामाश् चत्वारश् चत्वारो मर्त्यानाम् अहनी उभे ।
पक्षः पञ्च-दशाहानि शुक्लः कृष्णश् च मानद
yāmāś catvāraś catvāro martyānām ahanī ubhe |
pakṣaḥ pañca-daśāhāni śuklaḥ kṛṣṇaś ca mānada
03.11.011
तयोः समुच्चयो मासः पितॄणां तद् अहर्-निशम् ।
द्वौ ताव् ऋतुः षड् अयनं दक्षिणं चोत्तरं दिवि
tayoḥ samuccayo māsaḥ pitṝṇāṃ tad ahar-niśam |
dvau tāv ṛtuḥ ṣaḍ ayanaṃ dakṣiṇaṃ cottaraṃ divi
03.11.012
अयने चाहनी प्राहुर् वत्सरो द्वादश स्मृतः ।
संवत्सर-शतं न्-णां परमायुर् निरूपितम्
ayane cāhanī prāhur vatsaro dvādaśa smṛtaḥ |
saṃvatsara-śataṃ n-ṇāṃ paramāyur nirūpitam
03.11.013
ग्रहर्क्ष-तारा-चक्र-स्थः परमाण्व्-आदिना जगत् ।
संवत्सरावसानेन पर्येत्य् अनिमिषो विभुः
graharkṣa-tārā-cakra-sthaḥ paramāṇv-ādinā jagat |
saṃvatsarāvasānena paryety animiṣo vibhuḥ
03.11.014
संवत्सरः परिवत्सर इडा-वत्सर एव च ।
अनुवत्सरो वत्सरश् च विदुरैवं प्रभाष्यते
saṃvatsaraḥ parivatsara iḍā-vatsara eva ca |
anuvatsaro vatsaraś ca viduraivaṃ prabhāṣyate
03.11.015
यः सृज्य-शक्तिम् उरुधोच्छ्वसयन् स्व-शक्त्या $ पुंसो ऽभ्रमाय दिवि धावति भूत-भेदः &अम्प्;कालाख्यया गुणमयं क्रतुभिर् वितन्वंस् % तस्मै बलिं हरत वत्सर-पञ्चकाय
yaḥ sṛjya-śaktim urudhocchvasayan sva-śaktyā $ puṃso 'bhramāya divi dhāvati bhūta-bhedaḥ &kālākhyayā guṇamayaṃ kratubhir vitanvaṃs % tasmai baliṃ harata vatsara-pañcakāya
03.11.016
03.11.016
0 विदुर उवाच पितृ-देव-मनुष्याणाम् आयुः परम् इदं स्मृतम् ।
परेषां गतिम् आचक्ष्व ये स्युः कल्पाद् बहिर् विदः
0 vidura uvāca pitṛ-deva-manuṣyāṇām āyuḥ param idaṃ smṛtam |
pareṣāṃ gatim ācakṣva ye syuḥ kalpād bahir vidaḥ
03.11.017
भगवान् वेद कालस्य गतिं भगवतो ननु ।
विश्वं विचक्षते धीरा योग-राद्धेन चक्षुषा
bhagavān veda kālasya gatiṃ bhagavato nanu |
viśvaṃ vicakṣate dhīrā yoga-rāddhena cakṣuṣā
03.11.018
0 मैत्रेय उवाच कृतं त्रेता द्वापरं च कलिश् चेति चतुर्-युगम् ।
दिव्यैर् द्वादशभिर् वर्षैः सावधानं निरूपितम्
0 maitreya uvāca kṛtaṃ tretā dvāparaṃ ca kaliś ceti catur-yugam |
divyair dvādaśabhir varṣaiḥ sāvadhānaṃ nirūpitam
03.11.019
चत्वारि त्रीणि द्वे चैकं कृतादिषु यथा-क्रमम् ।
सङ्ख्यातानि सहस्राणि द्वि-गुणानि शतानि च
catvāri trīṇi dve caikaṃ kṛtādiṣu yathā-kramam |
saṅkhyātāni sahasrāṇi dvi-guṇāni śatāni ca
03.11.020
सन्ध्या-सन्ध्यांशयोर् अन्तर् यः कालः शत-सङ्ख्ययोः ।
तम् एवाहुर् युगं तज्-ज्ञा यत्र धर्मो विधीयते
sandhyā-sandhyāṃśayor antar yaḥ kālaḥ śata-saṅkhyayoḥ |
tam evāhur yugaṃ taj-jñā yatra dharmo vidhīyate
03.11.021
धर्मश् चतुष्-पान् मनुजान् कृते समनुवर्तते ।
स एवान्येष्व् अधर्मेण व्येति पादेन वर्धता
dharmaś catuṣ-pān manujān kṛte samanuvartate |
sa evānyeṣv adharmeṇa vyeti pādena vardhatā
03.11.022
त्रि-लोक्या युग-साहस्रं बहिर् आब्रह्मणो दिनम् ।
तावत्य् एव निशा तात यन् निमीलति विश्व-सृक्
tri-lokyā yuga-sāhasraṃ bahir ābrahmaṇo dinam |
tāvaty eva niśā tāta yan nimīlati viśva-sṛk
03.11.023
निशावसान आरब्धो लोक-कल्पो ऽनुवर्तते ।
यावद् दिनं भगवतो मनून् भुञ्जंश् चतुर्-दश
niśāvasāna ārabdho loka-kalpo 'nuvartate |
yāvad dinaṃ bhagavato manūn bhuñjaṃś catur-daśa
03.11.024
स्वं स्वं कालं मनुर् भुङ्क्ते साधिकां ह्य् एक-सप्ततिम् ।
मन्वन्तरेषु मनवस् तद्-वंश्या ऋषयः सुराः ।
भवन्ति चैव युगपत् सुरेशाश् चानु ये च तान्
svaṃ svaṃ kālaṃ manur bhuṅkte sādhikāṃ hy eka-saptatim |
manvantareṣu manavas tad-vaṃśyā ṛṣayaḥ surāḥ |
bhavanti caiva yugapat sureśāś cānu ye ca tān
03.11.025
एष दैनन्-दिनः सर्गो ब्राह्मस् त्रैलोक्य-वर्तनः ।
तिर्यङ्-नृ-पितृ-देवानां सम्भवो यत्र कर्मभिः
eṣa dainan-dinaḥ sargo brāhmas trailokya-vartanaḥ |
tiryaṅ-nṛ-pitṛ-devānāṃ sambhavo yatra karmabhiḥ
03.11.026
मन्वन्तरेषु भगवान् बिभ्रत् सत्त्वं स्व-मूर्तिभिः ।
मन्व्-आदिभिर् इदं विश्वम् अवत्य् उदित-पौरुषः
manvantareṣu bhagavān bibhrat sattvaṃ sva-mūrtibhiḥ |
manv-ādibhir idaṃ viśvam avaty udita-pauruṣaḥ
03.11.027
तमो-मात्राम् उपादाय प्रतिसंरुद्ध-विक्रमः ।
कालेनानुगताशेष आस्ते तूष्णीं दिनात्यये
tamo-mātrām upādāya pratisaṃruddha-vikramaḥ |
kālenānugatāśeṣa āste tūṣṇīṃ dinātyaye
03.11.028
तम् एवान्व् अपि धीयन्ते लोका भूर्-आदयस् त्रयः ।
निशायाम् अनुवृत्तायां निर्मुक्त-शशि-भास्करम्
tam evānv api dhīyante lokā bhūr-ādayas trayaḥ |
niśāyām anuvṛttāyāṃ nirmukta-śaśi-bhāskaram
03.11.029
त्रि-लोक्यां दह्यमानायां शक्त्या सङ्कर्षणाग्निना ।
यान्त्य् ऊष्मणा महर्लोकाज् जनं भृग्व्-आदयो ऽर्दिताः
tri-lokyāṃ dahyamānāyāṃ śaktyā saṅkarṣaṇāgninā |
yānty ūṣmaṇā maharlokāj janaṃ bhṛgv-ādayo 'rditāḥ
03.11.030
तावत् त्रि-भुवनं सद्यः कल्पान्तैधित-सिन्धवः ।
प्लावयन्त्य् उत्कटाटोप- चण्ड-वातेरितोर्मयः
tāvat tri-bhuvanaṃ sadyaḥ kalpāntaidhita-sindhavaḥ |
plāvayanty utkaṭāṭopa- caṇḍa-vāteritormayaḥ
03.11.031
अन्तः स तस्मिन् सलिल आस्ते ऽनन्तासनो हरिः ।
योग-निद्रा-निमीलाक्षः स्तूयमानो जनालयैः
antaḥ sa tasmin salila āste 'nantāsano hariḥ |
yoga-nidrā-nimīlākṣaḥ stūyamāno janālayaiḥ
03.11.032
एवं-विधैर् अहो-रात्रैः काल-गत्योपलक्षितैः ।
अपक्षितम् इवास्यापि परमायुर् वयः-शतम्
evaṃ-vidhair aho-rātraiḥ kāla-gatyopalakṣitaiḥ |
apakṣitam ivāsyāpi paramāyur vayaḥ-śatam
03.11.033
यद् अर्धम् आयुषस् तस्य परार्धम् अभिधीयते ।
पूर्वः परार्धो ऽपक्रान्तो ह्य् अपरो ऽद्य प्रवर्तते
yad ardham āyuṣas tasya parārdham abhidhīyate |
pūrvaḥ parārdho 'pakrānto hy aparo 'dya pravartate
03.11.034
पूर्वस्यादौ परार्धस्य ब्राह्मो नाम महान् अभूत् ।
कल्पो यत्राभवद् ब्रह्मा शब्द-ब्रह्मेति यं विदुः
pūrvasyādau parārdhasya brāhmo nāma mahān abhūt |
kalpo yatrābhavad brahmā śabda-brahmeti yaṃ viduḥ
03.11.035
तस्यैव चान्ते कल्पो ऽभूद् यं पाद्मम् अभिचक्षते ।
यद् धरेर् नाभि-सरस आसील् लोक-सरोरुहम्
tasyaiva cānte kalpo 'bhūd yaṃ pādmam abhicakṣate |
yad dharer nābhi-sarasa āsīl loka-saroruham
03.11.036
अयं तु कथितः कल्पो द्वितीयस्यापि भारत ।
वाराह इति विख्यातो यत्रासीच् छूकरो हरिः
ayaṃ tu kathitaḥ kalpo dvitīyasyāpi bhārata |
vārāha iti vikhyāto yatrāsīc chūkaro hariḥ
03.11.037
कालो ऽयं द्वि-परार्धाख्यो निमेष उपचर्यते ।
अव्याकृतस्यानन्तस्य ह्य् अनादेर् जगद्-आत्मनः
kālo 'yaṃ dvi-parārdhākhyo nimeṣa upacaryate |
avyākṛtasyānantasya hy anāder jagad-ātmanaḥ
03.11.038
कालो ऽयं परमाण्व्-आदिर् द्वि-परार्धान्त ईश्वरः ।
नैवेशितुं प्रभुर् भूम्न ईश्वरो धाम-मानिनाम्
kālo 'yaṃ paramāṇv-ādir dvi-parārdhānta īśvaraḥ |
naiveśituṃ prabhur bhūmna īśvaro dhāma-māninām
03.11.039
विकारैः सहितो युक्तैर् विशेषादिभिर् आवृतः ।
आण्डकोशो बहिर् अयं पञ्चाशत्-कोटि-विस्तृतः
vikāraiḥ sahito yuktair viśeṣādibhir āvṛtaḥ |
āṇḍakośo bahir ayaṃ pañcāśat-koṭi-vistṛtaḥ
03.11.040
दशोत्तराधिकैर् यत्र प्रविष्टः परमाणुवत् ।
लक्ष्यते ऽन्तर्-गताश् चान्ये कोटिशो ह्य् अण्ड-राशयः
daśottarādhikair yatra praviṣṭaḥ paramāṇuvat |
lakṣyate 'ntar-gatāś cānye koṭiśo hy aṇḍa-rāśayaḥ
03.11.041
तद् आहुर् अक्षरं ब्रह्म सर्व-कारण-कारणम् ।
विष्णोर् धाम परं साक्षात् पुरुषस्य महात्मनः
tad āhur akṣaraṃ brahma sarva-kāraṇa-kāraṇam |
viṣṇor dhāma paraṃ sākṣāt puruṣasya mahātmanaḥ
Chapter 3.12
03.12.001
0 मैत्रेय उवाच इति ते वर्णितः क्षत्तः कालाख्यः परमात्मनः ।
महिमा वेद-गर्भो ऽथ यथास्राक्षीन् निबोध मे
0 maitreya uvāca iti te varṇitaḥ kṣattaḥ kālākhyaḥ paramātmanaḥ |
mahimā veda-garbho 'tha yathāsrākṣīn nibodha me
03.12.002
ससर्जाग्रे ऽन्ध-तामिस्रम् अथ तामिस्रम् आदि-कृत् ।
महामोहं च मोहं च तमश् चाज्ञान-वृत्तयः
sasarjāgre 'ndha-tāmisram atha tāmisram ādi-kṛt |
mahāmohaṃ ca mohaṃ ca tamaś cājñāna-vṛttayaḥ
03.12.003
दृष्ट्वा पापीयसीं सृष्टिं नात्मानं बह्व् अमन्यत ।
भगवद्-ध्यान-पूतेन मनसान्यां ततो ऽसृजत्
dṛṣṭvā pāpīyasīṃ sṛṣṭiṃ nātmānaṃ bahv amanyata |
bhagavad-dhyāna-pūtena manasānyāṃ tato 'sṛjat
03.12.004
सनकं च सनन्दं च सनातनम् अथात्मभूः ।
सनत्-कुमारं च मुनीन् निष्क्रियान् ऊर्ध्व-रेतसः
sanakaṃ ca sanandaṃ ca sanātanam athātmabhūḥ |
sanat-kumāraṃ ca munīn niṣkriyān ūrdhva-retasaḥ
03.12.005
तान् बभाषे स्वभूः पुत्रान् प्रजाः सृजत पुत्रकाः ।
तन् नैच्छन् मोक्ष-धर्माणो वासुदेव-परायणाः
tān babhāṣe svabhūḥ putrān prajāḥ sṛjata putrakāḥ |
tan naicchan mokṣa-dharmāṇo vāsudeva-parāyaṇāḥ
03.12.006
सो ऽवध्यातः सुतैर् एवं प्रत्याख्यातानुशासनैः ।
क्रोधं दुर्विषहं जातं नियन्तुम् उपचक्रमे
so 'vadhyātaḥ sutair evaṃ pratyākhyātānuśāsanaiḥ |
krodhaṃ durviṣahaṃ jātaṃ niyantum upacakrame
03.12.007
धिया निगृह्यमाणो ऽपि भ्रुवोर् मध्यात् प्रजापतेः ।
सद्यो ऽजायत तन्-मन्युः कुमारो नील-लोहितः
dhiyā nigṛhyamāṇo 'pi bhruvor madhyāt prajāpateḥ |
sadyo 'jāyata tan-manyuḥ kumāro nīla-lohitaḥ
03.12.008
स वै रुरोद देवानां पूर्वजो भगवान् भवः ।
नामानि कुरु मे धातः स्थानानि च जगद्-गुरो
sa vai ruroda devānāṃ pūrvajo bhagavān bhavaḥ |
nāmāni kuru me dhātaḥ sthānāni ca jagad-guro
03.12.009
इति तस्य वचः पाद्मो भगवान् परिपालयन् ।
अभ्यधाद् भद्रया वाचा मा रोदीस् तत् करोमि ते
iti tasya vacaḥ pādmo bhagavān paripālayan |
abhyadhād bhadrayā vācā mā rodīs tat karomi te
03.12.010
यद् अरोदीः सुर-श्रेष्ठ सोद्वेग इव बालकः ।
ततस् त्वाम् अभिधास्यन्ति नाम्ना रुद्र इति प्रजाः
yad arodīḥ sura-śreṣṭha sodvega iva bālakaḥ |
tatas tvām abhidhāsyanti nāmnā rudra iti prajāḥ
03.12.011
हृद् इन्द्रियाण्य् असुर् व्योम वायुर् अग्निर् जलं मही ।
सूर्यश् चन्द्रस् तपश् चैव स्थानान्य् अग्रे कृतानि ते
hṛd indriyāṇy asur vyoma vāyur agnir jalaṃ mahī |
sūryaś candras tapaś caiva sthānāny agre kṛtāni te
03.12.012
मन्युर् मनुर् महिनसो महाञ् छिव ऋतध्वजः ।
उग्ररेता भवः कालो वामदेवो धृतव्रतः
manyur manur mahinaso mahāñ chiva ṛtadhvajaḥ |
ugraretā bhavaḥ kālo vāmadevo dhṛtavrataḥ
03.12.013
धीर् धृति-रसलोमा च नियुत् सर्पिर् इलाम्बिका ।
इरावती स्वधा दीक्षा रुद्राण्यो रुद्र ते स्त्रियः
dhīr dhṛti-rasalomā ca niyut sarpir ilāmbikā |
irāvatī svadhā dīkṣā rudrāṇyo rudra te striyaḥ
03.12.014
गृहाणैतानि नामानि स्थानानि च स-योषणः ।
एभिः सृज प्रजा बह्वीः प्रजानाम् असि यत् पतिः
gṛhāṇaitāni nāmāni sthānāni ca sa-yoṣaṇaḥ |
ebhiḥ sṛja prajā bahvīḥ prajānām asi yat patiḥ
03.12.015
इत्य् आदिष्टः स्व-गुरुणा भगवान् नील-लोहितः ।
सत्त्वाकृति-स्वभावेन ससर्जात्म-समाः प्रजाः
ity ādiṣṭaḥ sva-guruṇā bhagavān nīla-lohitaḥ |
sattvākṛti-svabhāvena sasarjātma-samāḥ prajāḥ
03.12.016
रुद्राणां रुद्र-सृष्टानां समन्ताद् ग्रसतां जगत् ।
निशाम्यासङ्ख्यशो यूथान् प्रजापतिर् अशङ्कत
rudrāṇāṃ rudra-sṛṣṭānāṃ samantād grasatāṃ jagat |
niśāmyāsaṅkhyaśo yūthān prajāpatir aśaṅkata
03.12.017
अलं प्रजाभिः सृष्टाभिर् ईदृशीभिः सुरोत्तम ।
मया सह दहन्तीभिर् दिशश् चक्षुर्भिर् उल्बणैः
alaṃ prajābhiḥ sṛṣṭābhir īdṛśībhiḥ surottama |
mayā saha dahantībhir diśaś cakṣurbhir ulbaṇaiḥ
03.12.018
तप आतिष्ठ भद्रं ते सर्व-भूत-सुखावहम् ।
तपसैव यथा पूर्वं स्रष्टा विश्वम् इदं भवान्
tapa ātiṣṭha bhadraṃ te sarva-bhūta-sukhāvaham |
tapasaiva yathā pūrvaṃ sraṣṭā viśvam idaṃ bhavān
03.12.019
तपसैव परं ज्योतिर् भगवन्तम् अधोक्षजम् ।
सर्व-भूत-गुहावासम् अञ्जसा विन्दते पुमान्
tapasaiva paraṃ jyotir bhagavantam adhokṣajam |
sarva-bhūta-guhāvāsam añjasā vindate pumān
03.12.020
0 मैत्रेय उवाच एवम् आत्मभुवादिष्टः परिक्रम्य गिरां पतिम् ।
बाढम् इत्य् अमुम् आमन्त्र्य विवेश तपसे वनम्
0 maitreya uvāca evam ātmabhuvādiṣṭaḥ parikramya girāṃ patim |
bāḍham ity amum āmantrya viveśa tapase vanam
03.12.021
अथाभिध्यायतः सर्गं दश पुत्राः प्रजज्ञिरे ।
भगवच्-छक्ति-युक्तस्य लोक-सन्तान-हेतवः
athābhidhyāyataḥ sargaṃ daśa putrāḥ prajajñire |
bhagavac-chakti-yuktasya loka-santāna-hetavaḥ
03.12.022
मरीचिर् अत्र्य्-अङ्गिरसौ पुलस्त्यः पुलहः क्रतुः ।
भृगुर् वसिष्ठो दक्षश् च दशमस् तत्र नारदः
marīcir atry-aṅgirasau pulastyaḥ pulahaḥ kratuḥ |
bhṛgur vasiṣṭho dakṣaś ca daśamas tatra nāradaḥ
03.12.023
उत्सङ्गान् नारदो जज्ञे दक्षो ऽङ्गुष्ठात् स्वयम्भुवः ।
प्राणाद् वसिष्ठः सञ्जातो भृगुस् त्वचि करात् क्रतुः
utsaṅgān nārado jajñe dakṣo 'ṅguṣṭhāt svayambhuvaḥ |
prāṇād vasiṣṭhaḥ sañjāto bhṛgus tvaci karāt kratuḥ
03.12.024
पुलहो नाभितो जज्ञे पुलस्त्यः कर्णयोर् ऋषिः ।
अङ्गिरा मुखतो ऽक्ष्णो ऽत्रिर् मरीचिर् मनसो ऽभवत्
pulaho nābhito jajñe pulastyaḥ karṇayor ṛṣiḥ |
aṅgirā mukhato 'kṣṇo 'trir marīcir manaso 'bhavat
03.12.025
धर्मः स्तनाद् दक्षिणतो यत्र नारायणः स्वयम् ।
अधर्मः पृष्ठतो यस्मान् मृत्युर् लोक-भयङ्करः
dharmaḥ stanād dakṣiṇato yatra nārāyaṇaḥ svayam |
adharmaḥ pṛṣṭhato yasmān mṛtyur loka-bhayaṅkaraḥ
03.12.026
हृदि कामो भ्रुवः क्रोधो लोभश् चाधर-दच्छदात् ।
आस्याद् वाक् सिन्धवो मेढ्रान् निरृतिः पायोर् अघाश्रयः
hṛdi kāmo bhruvaḥ krodho lobhaś cādhara-dacchadāt |
āsyād vāk sindhavo meḍhrān nirṛtiḥ pāyor aghāśrayaḥ
03.12.027
छायायाः कर्दमो जज्ञे देवहूत्याः पतिः प्रभुः ।
मनसो देहतश् चेदं जज्ञे विश्व-कृतो जगत्
chāyāyāḥ kardamo jajñe devahūtyāḥ patiḥ prabhuḥ |
manaso dehataś cedaṃ jajñe viśva-kṛto jagat
03.12.028
वाचं दुहितरं तन्वीं स्वयम्भूर् हरतीं मनः ।
अकामां चकमे क्षत्तः स-काम इति नः श्रुतम्
vācaṃ duhitaraṃ tanvīṃ svayambhūr haratīṃ manaḥ |
akāmāṃ cakame kṣattaḥ sa-kāma iti naḥ śrutam
03.12.029
तम् अधर्मे कृत-मतिं विलोक्य पितरं सुताः ।
मरीचि-मुख्या मुनयो विश्रम्भात् प्रत्यबोधयन्
tam adharme kṛta-matiṃ vilokya pitaraṃ sutāḥ |
marīci-mukhyā munayo viśrambhāt pratyabodhayan
03.12.030
नैतत् पूर्वैः कृतं त्वद् ये न करिष्यन्ति चापरे ।
यस् त्वं दुहितरं गच्छेर् अनिगृह्याङ्गजं प्रभुः
naitat pūrvaiḥ kṛtaṃ tvad ye na kariṣyanti cāpare |
yas tvaṃ duhitaraṃ gaccher anigṛhyāṅgajaṃ prabhuḥ
03.12.031
तेजीयसाम् अपि ह्य् एतन् न सुश्लोक्यं जगद्-गुरो ।
यद्-वृत्तम् अनुतिष्ठन् वै लोकः क्षेमाय कल्पते
tejīyasām api hy etan na suślokyaṃ jagad-guro |
yad-vṛttam anutiṣṭhan vai lokaḥ kṣemāya kalpate
03.12.032
तस्मै नमो भगवते य इदं स्वेन रोचिषा ।
आत्म-स्थं व्यञ्जयाम् आस स धर्मं पातुम् अर्हति
tasmai namo bhagavate ya idaṃ svena rociṣā |
ātma-sthaṃ vyañjayām āsa sa dharmaṃ pātum arhati
03.12.033
स इत्थं गृणतः पुत्रान् पुरो दृष्ट्वा प्रजापतीन् ।
प्रजापति-पतिस् तन्वं तत्याज व्रीडितस् तदा ।
तां दिशो जगृहुर् घोरां नीहारं यद् विदुस् तमः
sa itthaṃ gṛṇataḥ putrān puro dṛṣṭvā prajāpatīn |
prajāpati-patis tanvaṃ tatyāja vrīḍitas tadā |
tāṃ diśo jagṛhur ghorāṃ nīhāraṃ yad vidus tamaḥ
03.12.034
कदाचिद् ध्यायतः स्रष्टुर् वेदा आसंश् चतुर्-मुखात् ।
कथं स्रक्ष्याम्य् अहं लोकान् समवेतान् यथा पुरा
kadācid dhyāyataḥ sraṣṭur vedā āsaṃś catur-mukhāt |
kathaṃ srakṣyāmy ahaṃ lokān samavetān yathā purā
03.12.035
चातुर्-होत्रं कर्म-तन्त्रम् उपवेद-नयैः सह ।
धर्मस्य पादाश् चत्वारस् तथैवाश्रम-वृत्तयः
cātur-hotraṃ karma-tantram upaveda-nayaiḥ saha |
dharmasya pādāś catvāras tathaivāśrama-vṛttayaḥ
03.12.036
0 विदुर उवाच स वै विश्व-सृजाम् ईशो वेदादीन् मुखतो ऽसृजत् ।
यद् यद् येनासृजद् देवस् तन् मे ब्रूहि तपो-धन
0 vidura uvāca sa vai viśva-sṛjām īśo vedādīn mukhato 'sṛjat |
yad yad yenāsṛjad devas tan me brūhi tapo-dhana
03.12.037
0 मैत्रेय उवाच ऋग्-यजुः-सामाथर्वाख्यान् वेदान् पूर्वादिभिर् मुखैः ।
शास्त्रम् इज्यां स्तुति-स्तोमं प्रायश्चित्तं व्यधात् क्रमात्
0 maitreya uvāca ṛg-yajuḥ-sāmātharvākhyān vedān pūrvādibhir mukhaiḥ |
śāstram ijyāṃ stuti-stomaṃ prāyaścittaṃ vyadhāt kramāt
03.12.038
आयुर्-वेदं धनुर्-वेदं गान्धर्वं वेदम् आत्मनः ।
स्थापत्यं चासृजद् वेदं क्रमात् पूर्वादिभिर् मुखैः
āyur-vedaṃ dhanur-vedaṃ gāndharvaṃ vedam ātmanaḥ |
sthāpatyaṃ cāsṛjad vedaṃ kramāt pūrvādibhir mukhaiḥ
03.12.039
इतिहास-पुराणानि पञ्चमं वेदम् ईश्वरः ।
सर्वेभ्य एव वक्त्रेभ्यः ससृजे सर्व-दर्शनः
itihāsa-purāṇāni pañcamaṃ vedam īśvaraḥ |
sarvebhya eva vaktrebhyaḥ sasṛje sarva-darśanaḥ
03.12.040
षोडश्य्-उक्थौ पूर्व-वक्त्रात् पुरीष्य्-अग्निष्टुताव् अथ ।
आप्तोर्यामातिरात्रौ च वाजपेयं सगोसवम्
ṣoḍaśy-ukthau pūrva-vaktrāt purīṣy-agniṣṭutāv atha |
āptoryāmātirātrau ca vājapeyaṃ sagosavam
03.12.041
विद्या दानं तपः सत्यं धर्मस्येति पदानि च ।
आश्रमांश् च यथा-सङ्ख्यम् असृजत् सह वृत्तिभिः
vidyā dānaṃ tapaḥ satyaṃ dharmasyeti padāni ca |
āśramāṃś ca yathā-saṅkhyam asṛjat saha vṛttibhiḥ
03.12.042
सावित्रं प्राजापत्यं च ब्राह्मं चाथ बृहत् तथा ।
वार्ता सञ्चय-शालीन- शिलोञ्छ इति वै गृहे
sāvitraṃ prājāpatyaṃ ca brāhmaṃ cātha bṛhat tathā |
vārtā sañcaya-śālīna- śiloñcha iti vai gṛhe
03.12.043
वैखानसा वालखिल्यौ- दुम्बराः फेनपा वने ।
न्यासे कुटीचकः पूर्वं बह्वोदो हंस-निष्क्रियौ
vaikhānasā vālakhilyau- dumbarāḥ phenapā vane |
nyāse kuṭīcakaḥ pūrvaṃ bahvodo haṃsa-niṣkriyau
03.12.044
आन्वीक्षिकी त्रयी वार्ता दण्ड-नीतिस् तथैव च ।
एवं व्याहृतयश् चासन् प्रणवो ह्य् अस्य दह्रतः
ānvīkṣikī trayī vārtā daṇḍa-nītis tathaiva ca |
evaṃ vyāhṛtayaś cāsan praṇavo hy asya dahrataḥ
03.12.045
तस्योष्णिग् आसील् लोमभ्यो गायत्री च त्वचो विभोः ।
त्रिष्टुम् मांसात् स्नुतो ऽनुष्टुब् जगत्य् अस्थ्नः प्रजापतेः
tasyoṣṇig āsīl lomabhyo gāyatrī ca tvaco vibhoḥ |
triṣṭum māṃsāt snuto 'nuṣṭub jagaty asthnaḥ prajāpateḥ
03.12.046
मज्जायाः पङ्क्तिर् उत्पन्ना बृहती प्राणतो ऽभवत् ।
स्पर्शस् तस्याभवज् जीवः स्वरो देह उदाहृत
majjāyāḥ paṅktir utpannā bṛhatī prāṇato 'bhavat |
sparśas tasyābhavaj jīvaḥ svaro deha udāhṛta
03.12.047
ऊष्माणम् इन्द्रियाण्य् आहुर् अन्तः-स्था बलम् आत्मनः ।
स्वराः सप्त विहारेण भवन्ति स्म प्रजापतेः
ūṣmāṇam indriyāṇy āhur antaḥ-sthā balam ātmanaḥ |
svarāḥ sapta vihāreṇa bhavanti sma prajāpateḥ
03.12.048
शब्द-ब्रह्मात्मनस् तस्य व्यक्ताव्यक्तात्मनः परः ।
ब्रह्मावभाति विततो नाना-शक्त्य्-उपबृंहितः
śabda-brahmātmanas tasya vyaktāvyaktātmanaḥ paraḥ |
brahmāvabhāti vitato nānā-śakty-upabṛṃhitaḥ
03.12.049
ततो ऽपराम् उपादाय स सर्गाय मनो दधे ।
ऋषीणां भूरि-वीर्याणाम् अपि सर्गम् अविस्तृतम्
tato 'parām upādāya sa sargāya mano dadhe |
ṛṣīṇāṃ bhūri-vīryāṇām api sargam avistṛtam
03.12.050
ज्ञात्वा तद् धृदये भूयश् चिन्तयाम् आस कौरव ।
अहो अद्भुतम् एतन् मे व्यापृतस्यापि नित्यदा
jñātvā tad dhṛdaye bhūyaś cintayām āsa kaurava |
aho adbhutam etan me vyāpṛtasyāpi nityadā
03.12.051
न ह्य् एधन्ते प्रजा नूनं दैवम् अत्र विघातकम् ।
एवं युक्त-कृतस् तस्य दैवं चावेक्षतस् तदा
na hy edhante prajā nūnaṃ daivam atra vighātakam |
evaṃ yukta-kṛtas tasya daivaṃ cāvekṣatas tadā
03.12.052
कस्य रूपम् अभूद् द्वेधा यत् कायम् अभिचक्षते ।
ताभ्यां रूप-विभागाभ्यां मिथुनं समपद्यत
kasya rūpam abhūd dvedhā yat kāyam abhicakṣate |
tābhyāṃ rūpa-vibhāgābhyāṃ mithunaṃ samapadyata
03.12.053
यस् तु तत्र पुमान् सो ऽभून् मनुः स्वायम्भुवः स्वराट् ।
स्त्री यासीच् छतरूपाख्या महिष्य् अस्य महात्मनः
yas tu tatra pumān so 'bhūn manuḥ svāyambhuvaḥ svarāṭ |
strī yāsīc chatarūpākhyā mahiṣy asya mahātmanaḥ
03.12.054
तदा मिथुन-धर्मेण प्रजा ह्य् एधाम् बभूविरे ।
स चापि शतरूपायां पञ्चापत्यान्य् अजीजनत्
tadā mithuna-dharmeṇa prajā hy edhām babhūvire |
sa cāpi śatarūpāyāṃ pañcāpatyāny ajījanat
03.12.055
प्रियव्रतोत्तानपादौ तिस्रः कन्याश् च भारत ।
आकूतिर् देवहूतिश् च प्रसूतिर् इति सत्तम
priyavratottānapādau tisraḥ kanyāś ca bhārata |
ākūtir devahūtiś ca prasūtir iti sattama
03.12.056
आकूतिं रुचये प्रादात् कर्दमाय तु मध्यमाम् ।
दक्षायादात् प्रसूतिं च यत आपूरितं जगत्
ākūtiṃ rucaye prādāt kardamāya tu madhyamām |
dakṣāyādāt prasūtiṃ ca yata āpūritaṃ jagat
Chapter 3.13
03.13.001
0 श्री-शुक उवाच निशम्य वाचं वदतो मुनेः पुण्यतमां नृप ।
भूयः पप्रच्छ कौरव्यो वासुदेव-कथादृतः
0 śrī-śuka uvāca niśamya vācaṃ vadato muneḥ puṇyatamāṃ nṛpa |
bhūyaḥ papraccha kauravyo vāsudeva-kathādṛtaḥ
03.13.002
0 विदुर उवाच स वै स्वायम्भुवः सम्राट् प्रियः पुत्रः स्वयम्भुवः ।
प्रतिलभ्य प्रियां पत्नीं किं चकार ततो मुने
0 vidura uvāca sa vai svāyambhuvaḥ samrāṭ priyaḥ putraḥ svayambhuvaḥ |
pratilabhya priyāṃ patnīṃ kiṃ cakāra tato mune
03.13.003
चरितं तस्य राजर्षेर् आदि-राजस्य सत्तम ।
ब्रूहि मे श्रद्दधानाय विष्वक्सेनाश्रयो ह्य् असौ
caritaṃ tasya rājarṣer ādi-rājasya sattama |
brūhi me śraddadhānāya viṣvaksenāśrayo hy asau
03.13.004
श्रुतस्य पुंसां सुचिर-श्रमस्य नन्व् अञ्जसा सूरिभिर् ईडितो ऽर्थः ।
तत्-तद्-गुणानुश्रवणं मुकुन्द- पादारविन्दं हृदयेषु येषाम्
śrutasya puṃsāṃ sucira-śramasya nanv añjasā sūribhir īḍito 'rthaḥ |
tat-tad-guṇānuśravaṇaṃ mukunda- pādāravindaṃ hṛdayeṣu yeṣām
03.13.005
0 श्री-शुक उवाच इति ब्रुवाणं विदुरं विनीतं सहस्र-शीर्ष्णश् चरणोपधानम् ।
प्रहृष्ट-रोमा भगवत्-कथायां प्रणीयमानो मुनिर् अभ्यचष्ट
0 śrī-śuka uvāca iti bruvāṇaṃ viduraṃ vinītaṃ sahasra-śīrṣṇaś caraṇopadhānam |
prahṛṣṭa-romā bhagavat-kathāyāṃ praṇīyamāno munir abhyacaṣṭa
03.13.006
0 मैत्रेय उवाच यदा स्व-भार्यया सार्धं जातः स्वायम्भुवो मनुः ।
प्राञ्जलिः प्रणतश् चेदं वेद-गर्भम् अभाषत
0 maitreya uvāca yadā sva-bhāryayā sārdhaṃ jātaḥ svāyambhuvo manuḥ |
prāñjaliḥ praṇataś cedaṃ veda-garbham abhāṣata
03.13.007
त्वम् एकः सर्व-भूतानां जन्म-कृद् वृत्तिदः पिता ।
तथापि नः प्रजानां ते शुश्रूषा केन वा भवेत्
tvam ekaḥ sarva-bhūtānāṃ janma-kṛd vṛttidaḥ pitā |
tathāpi naḥ prajānāṃ te śuśrūṣā kena vā bhavet
03.13.008
तद् विधेहि नमस् तुभ्यं कर्मस्व् ईड्यात्म-शक्तिषु ।
यत् कृत्वेह यशो विष्वग् अमुत्र च भवेद् गतिः
tad vidhehi namas tubhyaṃ karmasv īḍyātma-śaktiṣu |
yat kṛtveha yaśo viṣvag amutra ca bhaved gatiḥ
03.13.009
0 ब्रह्मोवाच प्रीतस् तुभ्यम् अहं तात स्वस्ति स्ताद् वां क्षितीश्वर ।
यन् निर्व्यलीकेन हृदा शाधि मेत्य् आत्मनार्पितम्
0 brahmovāca prītas tubhyam ahaṃ tāta svasti stād vāṃ kṣitīśvara |
yan nirvyalīkena hṛdā śādhi mety ātmanārpitam
03.13.010
एतावत्य् आत्मजैर् वीर कार्या ह्य् अपचितिर् गुरौ ।
शक्त्याप्रमत्तैर् गृह्येत सादरं गत-मत्सरैः
etāvaty ātmajair vīra kāryā hy apacitir gurau |
śaktyāpramattair gṛhyeta sādaraṃ gata-matsaraiḥ
03.13.011
स त्वम् अस्याम् अपत्यानि सदृशान्य् आत्मनो गुणैः ।
उत्पाद्य शास धर्मेण गां यज्ञैः पुरुषं यज
sa tvam asyām apatyāni sadṛśāny ātmano guṇaiḥ |
utpādya śāsa dharmeṇa gāṃ yajñaiḥ puruṣaṃ yaja
03.13.012
परं शुश्रूषणं मह्यं स्यात् प्रजा-रक्षया नृप ।
भगवांस् ते प्रजा-भर्तुर् हृषीकेशो ऽनुतुष्यति
paraṃ śuśrūṣaṇaṃ mahyaṃ syāt prajā-rakṣayā nṛpa |
bhagavāṃs te prajā-bhartur hṛṣīkeśo 'nutuṣyati
03.13.013
येषां न तुष्टो भगवान् यज्ञ-लिङ्गो जनार्दनः ।
तेषां श्रमो ह्य् अपार्थाय यद् आत्मा नादृतः स्वयम्
yeṣāṃ na tuṣṭo bhagavān yajña-liṅgo janārdanaḥ |
teṣāṃ śramo hy apārthāya yad ātmā nādṛtaḥ svayam
03.13.014
0 मनुर् उवाच आदेशे ऽहं भगवतो वर्तेयामीव-सूदन ।
स्थानं त्व् इहानुजानीहि प्रजानां मम च प्रभो
0 manur uvāca ādeśe 'haṃ bhagavato varteyāmīva-sūdana |
sthānaṃ tv ihānujānīhi prajānāṃ mama ca prabho
03.13.015
यद् ओकः सर्व-भूतानां मही मग्ना महाम्भसि ।
अस्या उद्धरणे यत्नो देव देव्या विधीयताम्
yad okaḥ sarva-bhūtānāṃ mahī magnā mahāmbhasi |
asyā uddharaṇe yatno deva devyā vidhīyatām
03.13.016
0 मैत्रेय उवाच परमेष्ठी त्व् अपां मध्ये तथा सन्नाम् अवेक्ष्य गाम् ।
कथम् एनां समुन्नेष्य इति दध्यौ धिया चिरम्
0 maitreya uvāca parameṣṭhī tv apāṃ madhye tathā sannām avekṣya gām |
katham enāṃ samunneṣya iti dadhyau dhiyā ciram
03.13.017
सृजतो मे क्षितिर् वार्भिः प्लाव्यमाना रसां गता ।
अथात्र किम् अनुष्ठेयम् अस्माभिः सर्ग-योजितैः ।
यस्याहं हृदयाद् आसं स ईशो विदधातु मे
sṛjato me kṣitir vārbhiḥ plāvyamānā rasāṃ gatā |
athātra kim anuṣṭheyam asmābhiḥ sarga-yojitaiḥ |
yasyāhaṃ hṛdayād āsaṃ sa īśo vidadhātu me
03.13.018
इत्य् अभिध्यायतो नासा- विवरात् सहसानघ ।
वराह-तोको निरगाद् अङ्गुष्ठ-परिमाणकः
ity abhidhyāyato nāsā- vivarāt sahasānagha |
varāha-toko niragād aṅguṣṭha-parimāṇakaḥ
03.13.019
तस्याभिपश्यतः ख-स्थः क्षणेन किल भारत ।
गज-मात्रः प्रववृधे तद् अद्भुतम् अभून् महत्
tasyābhipaśyataḥ kha-sthaḥ kṣaṇena kila bhārata |
gaja-mātraḥ pravavṛdhe tad adbhutam abhūn mahat
03.13.020
मरीचि-प्रमुखैर् विप्रैः कुमारैर् मनुना सह ।
दृष्ट्वा तत् सौकरं रूपं तर्कयाम् आस चित्रधा
marīci-pramukhair vipraiḥ kumārair manunā saha |
dṛṣṭvā tat saukaraṃ rūpaṃ tarkayām āsa citradhā
03.13.021
किम् एतत् सूकर-व्याजं सत्त्वं दिव्यम् अवस्थितम् ।
अहो बताश्चर्यम् इदं नासाया मे विनिःसृतम्
kim etat sūkara-vyājaṃ sattvaṃ divyam avasthitam |
aho batāścaryam idaṃ nāsāyā me viniḥsṛtam
03.13.022
दृष्टो ऽङ्गुष्ठ-शिरो-मात्रः क्षणाद् गण्ड-शिला-समः ।
अपि स्विद् भगवान् एष यज्ञो मे खेदयन् मनः
dṛṣṭo 'ṅguṣṭha-śiro-mātraḥ kṣaṇād gaṇḍa-śilā-samaḥ |
api svid bhagavān eṣa yajño me khedayan manaḥ
03.13.023
इति मीमांसतस् तस्य ब्रह्मणः सह सूनुभिः ।
भगवान् यज्ञ-पुरुषो जगर्जागेन्द्र-सन्निभः
iti mīmāṃsatas tasya brahmaṇaḥ saha sūnubhiḥ |
bhagavān yajña-puruṣo jagarjāgendra-sannibhaḥ
03.13.024
ब्रह्माणं हर्षयाम् आस हरिस् तांश् च द्विजोत्तमान् ।
स्व-गर्जितेन ककुभः प्रतिस्वनयता विभुः
brahmāṇaṃ harṣayām āsa haris tāṃś ca dvijottamān |
sva-garjitena kakubhaḥ pratisvanayatā vibhuḥ
03.13.025
निशम्य ते घर्घरितं स्व-खेद- क्षयिष्णु मायामय-सूकरस्य ।
जनस्-तपः-सत्य-निवासिनस् ते त्रिभिः पवित्रैर् मुनयो ऽगृणन् स्म
niśamya te ghargharitaṃ sva-kheda- kṣayiṣṇu māyāmaya-sūkarasya |
janas-tapaḥ-satya-nivāsinas te tribhiḥ pavitrair munayo 'gṛṇan sma
03.13.026
तेषां सतां वेद-वितान-मूर्तिर् ब्रह्मावधार्यात्म-गुणानुवादम् ।
विनद्य भूयो विबुधोदयाय गजेन्द्र-लीलो जलम् आविवेश
teṣāṃ satāṃ veda-vitāna-mūrtir brahmāvadhāryātma-guṇānuvādam |
vinadya bhūyo vibudhodayāya gajendra-līlo jalam āviveśa
03.13.027
उत्क्षिप्त-वालः ख-चरः कठोरः सटा विधुन्वन् खर-रोमश-त्वक् ।
खुराहताभ्रः सित-दंष्ट्र ईक्षा- ज्योतिर् बभासे भगवान् महीध्रः
utkṣipta-vālaḥ kha-caraḥ kaṭhoraḥ saṭā vidhunvan khara-romaśa-tvak |
khurāhatābhraḥ sita-daṃṣṭra īkṣā- jyotir babhāse bhagavān mahīdhraḥ
03.13.028
घ्राणेन पृथ्व्याः पदवीं विजिघ्रन् क्रोडापदेशः स्वयम् अध्वराङ्गः ।
कराल-दंष्ट्रो ऽप्य् अकराल-दृग्भ्याम् उद्वीक्ष्य विप्रान् गृणतो ऽविशत् कम्
ghrāṇena pṛthvyāḥ padavīṃ vijighran kroḍāpadeśaḥ svayam adhvarāṅgaḥ |
karāla-daṃṣṭro 'py akarāla-dṛgbhyām udvīkṣya viprān gṛṇato 'viśat kam
03.13.029
स वज्र-कूटाङ्ग-निपात-वेग- विशीर्ण-कुक्षिः स्तनयन्न् उदन्वान् ।
उत्सृष्ट-दीर्घोर्मि-भुजैर् इवार्तश् चुक्रोश यज्ञेश्वर पाहि मेति
sa vajra-kūṭāṅga-nipāta-vega- viśīrṇa-kukṣiḥ stanayann udanvān |
utsṛṣṭa-dīrghormi-bhujair ivārtaś cukrośa yajñeśvara pāhi meti
03.13.030
खुरैः क्षुरप्रैर् दरयंस् तद् आप उत्पार-पारं त्रि-परू रसायाम् ।
ददर्श गां तत्र सुषुप्सुर् अग्रे यां जीव-धानीं स्वयम् अभ्यधत्त
khuraiḥ kṣuraprair darayaṃs tad āpa utpāra-pāraṃ tri-parū rasāyām |
dadarśa gāṃ tatra suṣupsur agre yāṃ jīva-dhānīṃ svayam abhyadhatta
03.13.031
पाताल-मूलेश्वर-भोग-संहतौ विन्यस्य पादौ पृथिवीं च बिभ्रतः ।
यस्योपमानो न बभूव सो ऽच्युतो ममास्तु माङ्गल्य-विवृद्धये हरिः
pātāla-mūleśvara-bhoga-saṃhatau vinyasya pādau pṛthivīṃ ca bibhrataḥ |
yasyopamāno na babhūva so 'cyuto mamāstu māṅgalya-vivṛddhaye hariḥ
03.13.032
स्व-दंष्ट्रयोद्धृत्य महीं निमग्नां स उत्थितः संरुरुचे रसायाः ।
तत्रापि दैत्यं गदयापतन्तं सुनाभ-सन्दीपित-तीव्र-मन्युः
sva-daṃṣṭrayoddhṛtya mahīṃ nimagnāṃ sa utthitaḥ saṃruruce rasāyāḥ |
tatrāpi daityaṃ gadayāpatantaṃ sunābha-sandīpita-tīvra-manyuḥ
03.13.033
जघान रुन्धानम् असह्य-विक्रमं स लीलयेभं मृगराड् इवाम्भसि ।
तद्-रक्त-पङ्काङ्कित-गण्ड-तुण्डो यथा गजेन्द्रो जगतीं विभिन्दन्
jaghāna rundhānam asahya-vikramaṃ sa līlayebhaṃ mṛgarāḍ ivāmbhasi |
tad-rakta-paṅkāṅkita-gaṇḍa-tuṇḍo yathā gajendro jagatīṃ vibhindan
03.13.034
तमाल-नीलं सित-दन्त-कोट्या क्ष्माम् उत्क्षिपन्तं गज-लीलयाङ्ग ।
प्रज्ञाय बद्धाञ्जलयो ऽनुवाकैर् विरिञ्चि-मुख्या उपतस्थुर् ईशम्
tamāla-nīlaṃ sita-danta-koṭyā kṣmām utkṣipantaṃ gaja-līlayāṅga |
prajñāya baddhāñjalayo 'nuvākair viriñci-mukhyā upatasthur īśam
03.13.035
0 ऋषय ऊचुः जितं जितं ते ऽजित यज्ञ-भावन त्रयीं तनुं स्वां परिधुन्वते नमः ।
यद्-रोम-गर्तेषु निलिल्युर् अद्धयस् तस्मै नमः कारण-सूकराय ते
0 ṛṣaya ūcuḥ jitaṃ jitaṃ te 'jita yajña-bhāvana trayīṃ tanuṃ svāṃ paridhunvate namaḥ |
yad-roma-garteṣu nililyur addhayas tasmai namaḥ kāraṇa-sūkarāya te
03.13.036
रूपं तवैतन् ननु दुष्कृतात्मनां दुर्दर्शनं देव यद् अध्वरात्मकम् ।
छन्दांसि यस्य त्वचि बर्हि-रोमस्व् आज्यं दृशि त्व् अङ्घ्रिषु चातुर्-होत्रम्
rūpaṃ tavaitan nanu duṣkṛtātmanāṃ durdarśanaṃ deva yad adhvarātmakam |
chandāṃsi yasya tvaci barhi-romasv ājyaṃ dṛśi tv aṅghriṣu cātur-hotram
03.13.037
स्रक् तुण्ड आसीत् स्रुव ईश नासयोर् इडोदरे चमसाः कर्ण-रन्ध्रे ।
प्राशित्रम् आस्ये ग्रसने ग्रहास् तु ते यच् चर्वणं ते भगवन्न् अग्नि-होत्रम्
srak tuṇḍa āsīt sruva īśa nāsayor iḍodare camasāḥ karṇa-randhre |
prāśitram āsye grasane grahās tu te yac carvaṇaṃ te bhagavann agni-hotram
03.13.038
दीक्षानुजन्मोपसदः शिरोधरं त्वं प्रायणीयोदयनीय-दंष्ट्रः ।
जिह्वा प्रवर्ग्यस् तव शीर्षकं क्रतोः सत्यावसथ्यं चितयो ऽसवो हि ते
dīkṣānujanmopasadaḥ śirodharaṃ tvaṃ prāyaṇīyodayanīya-daṃṣṭraḥ |
jihvā pravargyas tava śīrṣakaṃ kratoḥ satyāvasathyaṃ citayo 'savo hi te
03.13.039
सोमस् तु रेतः सवनान्य् अवस्थितिः संस्था-विभेदास् तव देव धातवः ।
सत्राणि सर्वाणि शरीर-सन्धिस् त्वं सर्व-यज्ञ-क्रतुर् इष्टि-बन्धनः
somas tu retaḥ savanāny avasthitiḥ saṃsthā-vibhedās tava deva dhātavaḥ |
satrāṇi sarvāṇi śarīra-sandhis tvaṃ sarva-yajña-kratur iṣṭi-bandhanaḥ
03.13.040
नमो नमस् ते ऽखिल-मन्त्र-देवता- द्रव्याय सर्व-क्रतवे क्रियात्मने ।
वैराग्य-भक्त्यात्मजयानुभावित- ज्ञानाय विद्या-गुरवे नमो नमः
namo namas te 'khila-mantra-devatā- dravyāya sarva-kratave kriyātmane |
vairāgya-bhaktyātmajayānubhāvita- jñānāya vidyā-gurave namo namaḥ
03.13.041
दंष्ट्राग्र-कोट्या भगवंस् त्वया धृता विराजते भूधर भूः स-भूधरा ।
यथा वनान् निःसरतो दता धृता मतङ्-गजेन्द्रस्य स-पत्र-पद्मिनी
daṃṣṭrāgra-koṭyā bhagavaṃs tvayā dhṛtā virājate bhūdhara bhūḥ sa-bhūdharā |
yathā vanān niḥsarato datā dhṛtā mataṅ-gajendrasya sa-patra-padminī
03.13.042
त्रयीमयं रूपम् इदं च सौकरं भू-मण्डलेनाथ दता धृतेन ते ।
चकास्ति शृङ्गोढ-घनेन भूयसा कुलाचलेन्द्रस्य यथैव विभ्रमः
trayīmayaṃ rūpam idaṃ ca saukaraṃ bhū-maṇḍalenātha datā dhṛtena te |
cakāsti śṛṅgoḍha-ghanena bhūyasā kulācalendrasya yathaiva vibhramaḥ
03.13.043
संस्थापयैनां जगतां स-तस्थुषां लोकाय पत्नीम् असि मातरं पिता ।
विधेम चास्यै नमसा सह त्वया यस्यां स्व-तेजो ऽग्निम् इवारणाव् अधाः
saṃsthāpayaināṃ jagatāṃ sa-tasthuṣāṃ lokāya patnīm asi mātaraṃ pitā |
vidhema cāsyai namasā saha tvayā yasyāṃ sva-tejo 'gnim ivāraṇāv adhāḥ
03.13.044
कः श्रद्दधीतान्यतमस् तव प्रभो रसां गताया भुव उद्विबर्हणम् ।
न विस्मयो ऽसौ त्वयि विश्व-विस्मये यो माययेदं ससृजे ऽतिविस्मयम्
kaḥ śraddadhītānyatamas tava prabho rasāṃ gatāyā bhuva udvibarhaṇam |
na vismayo 'sau tvayi viśva-vismaye yo māyayedaṃ sasṛje 'tivismayam
03.13.045
विधुन्वता वेदमयं निजं वपुर् जनस्-तपः-सत्य-निवासिनो वयम् ।
सटा-शिखोद्धूत-शिवाम्बु-बिन्दुभिर् विमृज्यमाना भृशम् ईश पाविताः
vidhunvatā vedamayaṃ nijaṃ vapur janas-tapaḥ-satya-nivāsino vayam |
saṭā-śikhoddhūta-śivāmbu-bindubhir vimṛjyamānā bhṛśam īśa pāvitāḥ
03.13.046
स वै बत भ्रष्ट-मतिस् तवैषते यः कर्मणां पारम् अपार-कर्मणः ।
यद्-योगमाया-गुण-योग-मोहितं विश्वं समस्तं भगवन् विधेहि शम्
sa vai bata bhraṣṭa-matis tavaiṣate yaḥ karmaṇāṃ pāram apāra-karmaṇaḥ |
yad-yogamāyā-guṇa-yoga-mohitaṃ viśvaṃ samastaṃ bhagavan vidhehi śam
03.13.047
0 मैत्रेय उवाच इत्य् उपस्थीयमानो ऽसौ मुनिभिर् ब्रह्म-वादिभिः ।
सलिले स्व-खुराक्रान्त उपाधत्तावितावनिम्
0 maitreya uvāca ity upasthīyamāno 'sau munibhir brahma-vādibhiḥ |
salile sva-khurākrānta upādhattāvitāvanim
03.13.048
स इत्थं भगवान् उर्वीं विष्वक्सेनः प्रजापतिः ।
रसाया लीलयोन्नीताम् अप्सु न्यस्य ययौ हरिः
sa itthaṃ bhagavān urvīṃ viṣvaksenaḥ prajāpatiḥ |
rasāyā līlayonnītām apsu nyasya yayau hariḥ
03.13.049
य एवम् एतां हरि-मेधसो हरेः कथां सुभद्रां कथनीय-मायिनः ।
शृण्वीत भक्त्या श्रवयेत वोशतीं जनार्दनो ऽस्याशु हृदि प्रसीदति
ya evam etāṃ hari-medhaso hareḥ kathāṃ subhadrāṃ kathanīya-māyinaḥ |
śṛṇvīta bhaktyā śravayeta vośatīṃ janārdano 'syāśu hṛdi prasīdati
03.13.050
तस्मिन् प्रसन्ने सकलाशिषां प्रभौ किं दुर्लभं ताभिर् अलं लवात्मभिः ।
अनन्य-दृष्ट्या भजतां गुहाशयः स्वयं विधत्ते स्व-गतिं परः पराम्
tasmin prasanne sakalāśiṣāṃ prabhau kiṃ durlabhaṃ tābhir alaṃ lavātmabhiḥ |
ananya-dṛṣṭyā bhajatāṃ guhāśayaḥ svayaṃ vidhatte sva-gatiṃ paraḥ parām
03.13.051
को नाम लोके पुरुषार्थ-सारवित् पुरा-कथानां भगवत्-कथा-सुधाम् ।
आपीय कर्णाञ्जलिभिर् भवापहाम् अहो विरज्येत विना नरेतरम्
ko nāma loke puruṣārtha-sāravit purā-kathānāṃ bhagavat-kathā-sudhām |
āpīya karṇāñjalibhir bhavāpahām aho virajyeta vinā naretaram
Chapter 3.14
03.14.001
0 श्री-शुक उवाच निशम्य कौषारविणोपवर्णितां हरेः कथां कारण-सूकरात्मनः ।
पुनः स पप्रच्छ तम् उद्यताञ्जलिर् न चातितृप्तो विदुरो धृत-व्रतः
0 śrī-śuka uvāca niśamya kauṣāraviṇopavarṇitāṃ hareḥ kathāṃ kāraṇa-sūkarātmanaḥ |
punaḥ sa papraccha tam udyatāñjalir na cātitṛpto viduro dhṛta-vrataḥ
03.14.002
0 विदुर उवाच तेनैव तु मुनि-श्रेष्ठ हरिणा यज्ञ-मूर्तिना ।
आदि-दैत्यो हिरण्याक्षो हत इत्य् अनुशुश्रुम
0 vidura uvāca tenaiva tu muni-śreṣṭha hariṇā yajña-mūrtinā |
ādi-daityo hiraṇyākṣo hata ity anuśuśruma
03.14.003
तस्य चोद्धरतः क्षौणीं स्व-दंष्ट्राग्रेण लीलया ।
दैत्य-राजस्य च ब्रह्मन् कस्माद् धेतोर् अभून् मृधः
tasya coddharataḥ kṣauṇīṃ sva-daṃṣṭrāgreṇa līlayā |
daitya-rājasya ca brahman kasmād dhetor abhūn mṛdhaḥ
03.14.004
श्रद्दधानाय भक्ताय ब्रूहि तज्-जन्म-विस्तरम् ।
ऋषे न तृप्यति मनः परं कौतूहलं हि मे
śraddadhānāya bhaktāya brūhi taj-janma-vistaram |
ṛṣe na tṛpyati manaḥ paraṃ kautūhalaṃ hi me
03.14.005
0 मैत्रेय उवाच साधु वीर त्वया पृष्टम् अवतार-कथां हरेः ।
यत् त्वं पृच्छसि मर्त्यानां मृत्यु-पाश-विशातनीम्
0 maitreya uvāca sādhu vīra tvayā pṛṣṭam avatāra-kathāṃ hareḥ |
yat tvaṃ pṛcchasi martyānāṃ mṛtyu-pāśa-viśātanīm
03.14.006
ययोत्तानपदः पुत्रो मुनिना गीतयार्भकः ।
मृत्योः कृत्वैव मूर्ध्न्य् अङ्घ्रिम् आरुरोह हरेः पदम्
yayottānapadaḥ putro muninā gītayārbhakaḥ |
mṛtyoḥ kṛtvaiva mūrdhny aṅghrim āruroha hareḥ padam
03.14.007
अथात्रापीतिहासो ऽयं श्रुतो मे वर्णितः पुरा ।
ब्रह्मणा देव-देवेन देवानाम् अनुपृच्छताम्
athātrāpītihāso 'yaṃ śruto me varṇitaḥ purā |
brahmaṇā deva-devena devānām anupṛcchatām
03.14.008
दितिर् दाक्षायणी क्षत्तर् मारीचं कश्यपं पतिम् ।
अपत्य-कामा चकमे सन्ध्यायां हृच्-छयार्दिता
ditir dākṣāyaṇī kṣattar mārīcaṃ kaśyapaṃ patim |
apatya-kāmā cakame sandhyāyāṃ hṛc-chayārditā
03.14.009
इष्ट्वाग्नि-जिह्वं पयसा पुरुषं यजुषां पतिम् ।
निम्लोचत्य् अर्क आसीनम् अग्न्य्-अगारे समाहितम्
iṣṭvāgni-jihvaṃ payasā puruṣaṃ yajuṣāṃ patim |
nimlocaty arka āsīnam agny-agāre samāhitam
03.14.010
0 दितिर् उवाच एष मां त्वत्-कृते विद्वन् काम आत्त-शरासनः ।
दुनोति दीनां विक्रम्य रम्भाम् इव मतङ्गजः
0 ditir uvāca eṣa māṃ tvat-kṛte vidvan kāma ātta-śarāsanaḥ |
dunoti dīnāṃ vikramya rambhām iva mataṅgajaḥ
03.14.011
तद् भवान् दह्यमानायां स-पत्नीनां समृद्धिभिः ।
प्रजावतीनां भद्रं ते मय्य् आयुङ्क्ताम् अनुग्रहम्
tad bhavān dahyamānāyāṃ sa-patnīnāṃ samṛddhibhiḥ |
prajāvatīnāṃ bhadraṃ te mayy āyuṅktām anugraham
03.14.012
भर्तर्य् आप्तोरुमानानां लोकान् आविशते यशः ।
पतिर् भवद्-विधो यासां प्रजया ननु जायते
bhartary āptorumānānāṃ lokān āviśate yaśaḥ |
patir bhavad-vidho yāsāṃ prajayā nanu jāyate
03.14.013
पुरा पिता नो भगवान् दक्षो दुहितृ-वत्सलः ।
कं वृणीत वरं वत्सा इत्य् अपृच्छत नः पृथक्
purā pitā no bhagavān dakṣo duhitṛ-vatsalaḥ |
kaṃ vṛṇīta varaṃ vatsā ity apṛcchata naḥ pṛthak
03.14.014
स विदित्वात्मजानां नो भावं सन्तान-भावनः ।
त्रयोदशाददात् तासां यास् ते शीलम् अनुव्रताः
sa viditvātmajānāṃ no bhāvaṃ santāna-bhāvanaḥ |
trayodaśādadāt tāsāṃ yās te śīlam anuvratāḥ
03.14.015
अथ मे कुरु कल्याणं कामं कमल-लोचन ।
आर्तोपसर्पणं भूमन्न् अमोघं हि महीयसि
atha me kuru kalyāṇaṃ kāmaṃ kamala-locana |
ārtopasarpaṇaṃ bhūmann amoghaṃ hi mahīyasi
03.14.016
इति तां वीर मारीचः कृपणां बहु-भाषिणीम् ।
प्रत्याहानुनयन् वाचा प्रवृद्धानङ्ग-कश्मलाम्
iti tāṃ vīra mārīcaḥ kṛpaṇāṃ bahu-bhāṣiṇīm |
pratyāhānunayan vācā pravṛddhānaṅga-kaśmalām
03.14.017
एष ते ऽहं विधास्यामि प्रियं भीरु यद् इच्छसि ।
तस्याः कामं न कः कुर्यात् सिद्धिस् त्रैवर्गिकी यतः
eṣa te 'haṃ vidhāsyāmi priyaṃ bhīru yad icchasi |
tasyāḥ kāmaṃ na kaḥ kuryāt siddhis traivargikī yataḥ
03.14.018
सर्वाश्रमान् उपादाय स्वाश्रमेण कलत्रवान् ।
व्यसनार्णवम् अत्येति जल-यानैर् यथार्णवम्
sarvāśramān upādāya svāśrameṇa kalatravān |
vyasanārṇavam atyeti jala-yānair yathārṇavam
03.14.019
याम् आहुर् आत्मनो ह्य् अर्धं श्रेयस्-कामस्य मानिनि ।
यस्यां स्व-धुरम् अध्यस्य पुमांश् चरति विज्वरः
yām āhur ātmano hy ardhaṃ śreyas-kāmasya mānini |
yasyāṃ sva-dhuram adhyasya pumāṃś carati vijvaraḥ
03.14.020
याम् आश्रित्येन्द्रियारातीन् दुर्जयान् इतराश्रमैः ।
वयं जयेम हेलाभिर् दस्यून् दुर्ग-पतिर् यथा
yām āśrityendriyārātīn durjayān itarāśramaiḥ |
vayaṃ jayema helābhir dasyūn durga-patir yathā
03.14.021
न वयं प्रभवस् तां त्वाम् अनुकर्तुं गृहेश्वरि ।
अप्य् आयुषा वा कार्त्स्न्येन ये चान्ये गुण-गृध्नवः
na vayaṃ prabhavas tāṃ tvām anukartuṃ gṛheśvari |
apy āyuṣā vā kārtsnyena ye cānye guṇa-gṛdhnavaḥ
03.14.022
अथापि कामम् एतं ते प्रजात्यै करवाण्य् अलम् ।
यथा मां नातिरोचन्ति मुहूर्तं प्रतिपालय
athāpi kāmam etaṃ te prajātyai karavāṇy alam |
yathā māṃ nātirocanti muhūrtaṃ pratipālaya
03.14.023
एषा घोरतमा वेला घोराणां घोर-दर्शना ।
चरन्ति यस्यां भूतानि भूतेशानुचराणि ह
eṣā ghoratamā velā ghorāṇāṃ ghora-darśanā |
caranti yasyāṃ bhūtāni bhūteśānucarāṇi ha
03.14.024
एतस्यां साध्वि सन्ध्यायां भगवान् भूत-भावनः ।
परीतो भूत-पर्षद्भिर् वृषेणाटति भूतराट्
etasyāṃ sādhvi sandhyāyāṃ bhagavān bhūta-bhāvanaḥ |
parīto bhūta-parṣadbhir vṛṣeṇāṭati bhūtarāṭ
03.14.025
श्मशान-चक्रानिल-धूलि-धूम्र- विकीर्ण-विद्योत-जटा-कलापः ।
भस्मावगुण्ठामल-रुक्म-देहो देवस् त्रिभिः पश्यति देवरस् ते
śmaśāna-cakrānila-dhūli-dhūmra- vikīrṇa-vidyota-jaṭā-kalāpaḥ |
bhasmāvaguṇṭhāmala-rukma-deho devas tribhiḥ paśyati devaras te
03.14.026
न यस्य लोके स्व-जनः परो वा नात्यादृतो नोत कश्चिद् विगर्ह्यः ।
वयं व्रतैर् यच्-चरणापविद्धाम् आशास्महे ऽजां बत भुक्त-भोगाम्
na yasya loke sva-janaḥ paro vā nātyādṛto nota kaścid vigarhyaḥ |
vayaṃ vratair yac-caraṇāpaviddhām āśāsmahe 'jāṃ bata bhukta-bhogām
03.14.027
यस्यानवद्याचरितं मनीषिणो गृणन्त्य् अविद्या-पटलं बिभित्सवः ।
निरस्त-साम्यातिशयो ऽपि यत् स्वयं पिशाच-चर्याम् अचरद् गतिः सताम्
yasyānavadyācaritaṃ manīṣiṇo gṛṇanty avidyā-paṭalaṃ bibhitsavaḥ |
nirasta-sāmyātiśayo 'pi yat svayaṃ piśāca-caryām acarad gatiḥ satām
03.14.028
हसन्ति यस्याचरितं हि दुर्भगाः स्वात्मन्-रतस्याविदुषः समीहितम् ।
यैर् वस्त्र-माल्याभरणानुलेपनैः श्व-भोजनं स्वात्मतयोपलालितम्
hasanti yasyācaritaṃ hi durbhagāḥ svātman-ratasyāviduṣaḥ samīhitam |
yair vastra-mālyābharaṇānulepanaiḥ śva-bhojanaṃ svātmatayopalālitam
03.14.029
ब्रह्मादयो यत्-कृत-सेतु-पाला यत्-कारणं विश्वम् इदं च माया ।
आज्ञा-करी यस्य पिशाच-चर्या अहो विभूम्नश् चरितं विडम्बनम्
brahmādayo yat-kṛta-setu-pālā yat-kāraṇaṃ viśvam idaṃ ca māyā |
ājñā-karī yasya piśāca-caryā aho vibhūmnaś caritaṃ viḍambanam
03.14.030
0 मैत्रेय उवाच सैवं संविदिते भर्त्रा मन्मथोन्मथितेन्द्रिया ।
जग्राह वासो ब्रह्मर्षेर् वृषलीव गत-त्रपा
0 maitreya uvāca saivaṃ saṃvidite bhartrā manmathonmathitendriyā |
jagrāha vāso brahmarṣer vṛṣalīva gata-trapā
03.14.031
स विदित्वाथ भार्यायास् तं निर्बन्धं विकर्मणि ।
नत्वा दिष्टाय रहसि तयाथोपविवेश हि
sa viditvātha bhāryāyās taṃ nirbandhaṃ vikarmaṇi |
natvā diṣṭāya rahasi tayāthopaviveśa hi
03.14.032
अथोपस्पृश्य सलिलं प्राणान् आयम्य वाग्-यतः ।
ध्यायञ् जजाप विरजं ब्रह्म ज्योतिः सनातनम्
athopaspṛśya salilaṃ prāṇān āyamya vāg-yataḥ |
dhyāyañ jajāpa virajaṃ brahma jyotiḥ sanātanam
03.14.033
दितिस् तु व्रीडिता तेन कर्मावद्येन भारत ।
उपसङ्गम्य विप्रर्षिम् अधो-मुख्य् अभ्यभाषत
ditis tu vrīḍitā tena karmāvadyena bhārata |
upasaṅgamya viprarṣim adho-mukhy abhyabhāṣata
03.14.034
0 दितिर् उवाच न मे गर्भम् इमं ब्रह्मन् भूतानाम् ऋषभो ऽवधीत् ।
रुद्रः पतिर् हि भूतानां यस्याकरवम् अंहसम्
0 ditir uvāca na me garbham imaṃ brahman bhūtānām ṛṣabho 'vadhīt |
rudraḥ patir hi bhūtānāṃ yasyākaravam aṃhasam
03.14.035
नमो रुद्राय महते देवायोग्राय मीढुषे ।
शिवाय न्यस्त-दण्डाय धृत-दण्डाय मन्यवे
namo rudrāya mahate devāyogrāya mīḍhuṣe |
śivāya nyasta-daṇḍāya dhṛta-daṇḍāya manyave
03.14.036
स नः प्रसीदतां भामो भगवान् उर्व्-अनुग्रहः ।
व्याधस्याप्य् अनुकम्प्यानां स्त्रीणां देवः सती-पतिः
sa naḥ prasīdatāṃ bhāmo bhagavān urv-anugrahaḥ |
vyādhasyāpy anukampyānāṃ strīṇāṃ devaḥ satī-patiḥ
03.14.037
0 मैत्रेय उवाच स्व-सर्गस्याशिषं लोक्याम् आशासानां प्रवेपतीम् ।
निवृत्त-सन्ध्या-नियमो भार्याम् आह प्रजापतिः
0 maitreya uvāca sva-sargasyāśiṣaṃ lokyām āśāsānāṃ pravepatīm |
nivṛtta-sandhyā-niyamo bhāryām āha prajāpatiḥ
03.14.038
0 कश्यप उवाच अप्रायत्याद् आत्मनस् ते दोषान् मौहूर्तिकाद् उत ।
मन्-निदेशातिचारेण देवानां चातिहेलनात्
0 kaśyapa uvāca aprāyatyād ātmanas te doṣān mauhūrtikād uta |
man-nideśāticāreṇa devānāṃ cātihelanāt
03.14.039
भविष्यतस् तवाभद्राव् अभद्रे जाठराधमौ ।
लोकान् स-पालांस् त्रींश् चण्डि मुहुर् आक्रन्दयिष्यतः
bhaviṣyatas tavābhadrāv abhadre jāṭharādhamau |
lokān sa-pālāṃs trīṃś caṇḍi muhur ākrandayiṣyataḥ
03.14.040
प्राणिनां हन्यमानानां दीनानाम् अकृतागसाम् ।
स्त्रीणां निगृह्यमाणानां कोपितेषु महात्मसु
prāṇināṃ hanyamānānāṃ dīnānām akṛtāgasām |
strīṇāṃ nigṛhyamāṇānāṃ kopiteṣu mahātmasu
03.14.041
तदा विश्वेश्वरः क्रुद्धो भगवाल् लोक-भावनः ।
हनिष्यत्य् अवतीर्यासौ यथाद्रीन् शतपर्व-धृक्
tadā viśveśvaraḥ kruddho bhagavāl loka-bhāvanaḥ |
haniṣyaty avatīryāsau yathādrīn śataparva-dhṛk
03.14.042
0 दितिर् उवाच वधं भगवता साक्षात् सुनाभोदार-बाहुना ।
आशासे पुत्रयोर् मह्यं मा क्रुद्धाद् ब्राह्मणाद् प्रभो
0 ditir uvāca vadhaṃ bhagavatā sākṣāt sunābhodāra-bāhunā |
āśāse putrayor mahyaṃ mā kruddhād brāhmaṇād prabho
03.14.043
न ब्रह्म-दण्ड-दग्धस्य न भूत-भयदस्य च ।
नारकाश् चानुगृह्णन्ति यां यां योनिम् असौ गतः
na brahma-daṇḍa-dagdhasya na bhūta-bhayadasya ca |
nārakāś cānugṛhṇanti yāṃ yāṃ yonim asau gataḥ
03.14.044
0 कश्यप उवाच कृत-शोकानुतापेन सद्यः प्रत्यवमर्शनात् ।
भगवत्य् उरु-मानाच् च भवे मय्य् अपि चादरात्
0 kaśyapa uvāca kṛta-śokānutāpena sadyaḥ pratyavamarśanāt |
bhagavaty uru-mānāc ca bhave mayy api cādarāt
03.14.045
पुत्रस्यैव च पुत्राणां भवितैकः सतां मतः ।
गास्यन्ति यद्-यशः शुद्धं भगवद्-यशसा समम्
putrasyaiva ca putrāṇāṃ bhavitaikaḥ satāṃ mataḥ |
gāsyanti yad-yaśaḥ śuddhaṃ bhagavad-yaśasā samam
03.14.046
योगैर् हेमेव दुर्वर्णं भावयिष्यन्ति साधवः ।
निर्वैरादिभिर् आत्मानं यच्-छीलम् अनुवर्तितुम्
yogair hemeva durvarṇaṃ bhāvayiṣyanti sādhavaḥ |
nirvairādibhir ātmānaṃ yac-chīlam anuvartitum
03.14.047
यत्-प्रसादाद् इदं विश्वं प्रसीदति यद्-आत्मकम् ।
स स्व-दृग् भगवान् यस्य तोष्यते ऽनन्यया दृशा
yat-prasādād idaṃ viśvaṃ prasīdati yad-ātmakam |
sa sva-dṛg bhagavān yasya toṣyate 'nanyayā dṛśā
03.14.048
स वै महा-भागवतो महात्मा महानुभावो महतां महिष्ठः ।
प्रवृद्ध-भक्त्या ह्य् अनुभाविताशये निवेश्य वैकुण्ठम् इमं विहास्यति
sa vai mahā-bhāgavato mahātmā mahānubhāvo mahatāṃ mahiṣṭhaḥ |
pravṛddha-bhaktyā hy anubhāvitāśaye niveśya vaikuṇṭham imaṃ vihāsyati
03.14.049
अलम्पटः शील-धरो गुणाकरो हृष्टः परर्द्ध्या व्यथितो दुःखितेषु ।
अभूत-शत्रुर् जगतः शोक-हर्ता नैदाघिकं तापम् इवोडुराजः
alampaṭaḥ śīla-dharo guṇākaro hṛṣṭaḥ pararddhyā vyathito duḥkhiteṣu |
abhūta-śatrur jagataḥ śoka-hartā naidāghikaṃ tāpam ivoḍurājaḥ
03.14.050
अन्तर् बहिश् चामलम् अब्ज-नेत्रं स्व-पूरुषेच्छानुगृहीत-रूपम् ।
पौत्रस् तव श्री-ललना-ललामं द्रष्टा स्फुरत्-कुण्डल-मण्डिताननम्
antar bahiś cāmalam abja-netraṃ sva-pūruṣecchānugṛhīta-rūpam |
pautras tava śrī-lalanā-lalāmaṃ draṣṭā sphurat-kuṇḍala-maṇḍitānanam
03.14.051
0 मैत्रेय उवाच श्रुत्वा भागवतं पौत्रम् अमोदत दितिर् भृशम् ।
पुत्रयोश् च वधं कृष्णाद् विदित्वासीन् महा-मनाः
0 maitreya uvāca śrutvā bhāgavataṃ pautram amodata ditir bhṛśam |
putrayoś ca vadhaṃ kṛṣṇād viditvāsīn mahā-manāḥ
Chapter 3.15
03.15.001
0 मैत्रेय उवाच प्राजापत्यं तु तत् तेजः पर-तेजो-हनं दितिः ।
दधार वर्षाणि शतं शङ्कमाना सुरार्दनात्
0 maitreya uvāca prājāpatyaṃ tu tat tejaḥ para-tejo-hanaṃ ditiḥ |
dadhāra varṣāṇi śataṃ śaṅkamānā surārdanāt
03.15.002
लोके तेनाहतालोके लोक-पाला हतौजसः ।
न्यवेदयन् विश्व-सृजे ध्वान्त-व्यतिकरं दिशाम्
loke tenāhatāloke loka-pālā hataujasaḥ |
nyavedayan viśva-sṛje dhvānta-vyatikaraṃ diśām
03.15.003
0 देवा ऊचुः तम एतद् विभो वेत्थ संविग्ना यद् वयं भृशम् ।
न ह्य् अव्यक्तं भगवतः कालेनास्पृष्ट-वर्त्मनः
0 devā ūcuḥ tama etad vibho vettha saṃvignā yad vayaṃ bhṛśam |
na hy avyaktaṃ bhagavataḥ kālenāspṛṣṭa-vartmanaḥ
03.15.004
देव-देव जगद्-धातर् लोकनाथ-शिखामणे ।
परेषाम् अपरेषां त्वं भूतानाम् असि भाव-वित्
deva-deva jagad-dhātar lokanātha-śikhāmaṇe |
pareṣām apareṣāṃ tvaṃ bhūtānām asi bhāva-vit
03.15.005
नमो विज्ञान-वीर्याय माययेदम् उपेयुषे ।
गृहीत-गुण-भेदाय नमस् ते ऽव्यक्त-योनये
namo vijñāna-vīryāya māyayedam upeyuṣe |
gṛhīta-guṇa-bhedāya namas te 'vyakta-yonaye
03.15.006
ये त्वानन्येन भावेन भावयन्त्य् आत्म-भावनम् ।
आत्मनि प्रोत-भुवनं परं सद्-असद्-आत्मकम्
ye tvānanyena bhāvena bhāvayanty ātma-bhāvanam |
ātmani prota-bhuvanaṃ paraṃ sad-asad-ātmakam
03.15.007
तेषां सुपक्व-योगानां जित-श्वासेन्द्रियात्मनाम् ।
लब्ध-युष्मत्-प्रसादानां न कुतश्चित् पराभवः
teṣāṃ supakva-yogānāṃ jita-śvāsendriyātmanām |
labdha-yuṣmat-prasādānāṃ na kutaścit parābhavaḥ
03.15.008
यस्य वाचा प्रजाः सर्वा गावस् तन्त्येव यन्त्रिताः ।
हरन्ति बलिम् आयत्तास् तस्मै मुख्याय ते नमः
yasya vācā prajāḥ sarvā gāvas tantyeva yantritāḥ |
haranti balim āyattās tasmai mukhyāya te namaḥ
03.15.009
स त्वं विधत्स्व शं भूमंस् तमसा लुप्त-कर्मणाम् ।
अदभ्र-दयया दृष्ट्या आपन्नान् अर्हसीक्षितुम्
sa tvaṃ vidhatsva śaṃ bhūmaṃs tamasā lupta-karmaṇām |
adabhra-dayayā dṛṣṭyā āpannān arhasīkṣitum
03.15.010
एष देव दितेर् गर्भ ओजः काश्यपम् अर्पितम् ।
दिशस् तिमिरयन् सर्वा वर्धते ऽग्निर् इवैधसि
eṣa deva diter garbha ojaḥ kāśyapam arpitam |
diśas timirayan sarvā vardhate 'gnir ivaidhasi
03.15.011
0 मैत्रेय उवाच स प्रहस्य महा-बाहो भगवान् शब्द-गोचरः ।
प्रत्याचष्टात्म-भूर् देवान् प्रीणन् रुचिरया गिरा
0 maitreya uvāca sa prahasya mahā-bāho bhagavān śabda-gocaraḥ |
pratyācaṣṭātma-bhūr devān prīṇan rucirayā girā
03.15.012
0 ब्रह्मोवाच मानसा मे सुता युष्मत्- पूर्वजाः सनकादयः ।
चेरुर् विहायसा लोकाल् लोकेषु विगत-स्पृहाः
0 brahmovāca mānasā me sutā yuṣmat- pūrvajāḥ sanakādayaḥ |
cerur vihāyasā lokāl lokeṣu vigata-spṛhāḥ
03.15.013
त एकदा भगवतो वैकुण्ठस्यामलात्मनः ।
ययुर् वैकुण्ठ-निलयं सर्व-लोक-नमस्कृतम्
ta ekadā bhagavato vaikuṇṭhasyāmalātmanaḥ |
yayur vaikuṇṭha-nilayaṃ sarva-loka-namaskṛtam
03.15.014
वसन्ति यत्र पुरुषाः सर्वे वैकुण्ठ-मूर्तयः ।
ये ऽनिमित्त-निमित्तेन धर्मेणाराधयन् हरिम्
vasanti yatra puruṣāḥ sarve vaikuṇṭha-mūrtayaḥ |
ye 'nimitta-nimittena dharmeṇārādhayan harim
03.15.015
यत्र चाद्यः पुमान् आस्ते भगवान् शब्द-गोचरः ।
सत्त्वं विष्टभ्य विरजं स्वानां नो मृडयन् वृषः
yatra cādyaḥ pumān āste bhagavān śabda-gocaraḥ |
sattvaṃ viṣṭabhya virajaṃ svānāṃ no mṛḍayan vṛṣaḥ
03.15.016
यत्र नैःश्रेयसं नाम वनं काम-दुघैर् द्रुमैः ।
सर्वर्तु-श्रीभिर् विभ्राजत् कैवल्यम् इव मूर्तिमत्
yatra naiḥśreyasaṃ nāma vanaṃ kāma-dughair drumaiḥ |
sarvartu-śrībhir vibhrājat kaivalyam iva mūrtimat
03.15.017
वैमानिकाः स-ललनाश् चरितानि शश्वद् $ गायन्ति यत्र शमल-क्षपणानि भर्तुः &अम्प्;अन्तर्-जले ऽनुविकसन्-मधु-माधवीनां % गन्धेन खण्डित-धियो ऽप्य् अनिलं क्षिपन्तः
vaimānikāḥ sa-lalanāś caritāni śaśvad $ gāyanti yatra śamala-kṣapaṇāni bhartuḥ &antar-jale 'nuvikasan-madhu-mādhavīnāṃ % gandhena khaṇḍita-dhiyo 'py anilaṃ kṣipantaḥ
03.15.018
- //पारावतान्यभृत-सारस-चक्रवाक- $ दात्यूह-हंस-शुक-तित्तिरि-बर्हिणां यः &पारावतान्यभृत-सारस-चक्रवाक- $ दात्यूह-हंस-शुक-तित्तिरि-बर्हिणां यः &कोलाहलो विरमते ऽचिर-मात्रम् उच्चैर् % भृङ्गाधिपे हरि-कथाम् इव गायमाने
** //pārāvatānyabhṛta-sārasa-cakravāka- $ dātyūha-haṃsa-śuka-tittiri-barhiṇāṃ yaḥ &pārāvatānyabhṛta-sārasa-cakravāka- $ dātyūha-haṃsa-śuka-tittiri-barhiṇāṃ yaḥ &kolāhalo viramate 'cira-mātram uccair % bhṛṅgādhipe hari-kathām iva gāyamāne*
03.15.019
- //मन्दार-कुन्द-कुरबोत्पल-चम्पकार्ण- $ पुन्नाग-नाग-बकुलाम्बुज-पारिजाताः &मन्दार-कुन्द-कुरबोत्पल-चम्पकार्ण- $ पुन्नाग-नाग-बकुलाम्बुज-पारिजाताः &गन्धे ऽर्चिते तुलसिकाभरणेन तस्या % यस्मिंस् तपः सुमनसो बहु मानयन्ति
** //mandāra-kunda-kurabotpala-campakārṇa- $ punnāga-nāga-bakulāmbuja-pārijātāḥ &mandāra-kunda-kurabotpala-campakārṇa- $ punnāga-nāga-bakulāmbuja-pārijātāḥ &gandhe 'rcite tulasikābharaṇena tasyā % yasmiṃs tapaḥ sumanaso bahu mānayanti*
03.15.020
- //यत् सङ्कुलं हरि-पदानति-मात्र-दृष्टैर् $ वैदूर्य-मारकत-हेम-मयैर् विमानैः &यत् सङ्कुलं हरि-पदानति-मात्र-दृष्टैर् $ वैदूर्य-मारकत-हेम-मयैर् विमानैः &येषां बृहत्-कटि-तटाः स्मित-शोभि-मुख्यः % कृष्णात्मनां न रज आदधुर् उत्स्मयाद्यैः
** //yat saṅkulaṃ hari-padānati-mātra-dṛṣṭair $ vaidūrya-mārakata-hema-mayair vimānaiḥ &yat saṅkulaṃ hari-padānati-mātra-dṛṣṭair $ vaidūrya-mārakata-hema-mayair vimānaiḥ &yeṣāṃ bṛhat-kaṭi-taṭāḥ smita-śobhi-mukhyaḥ % kṛṣṇātmanāṃ na raja ādadhur utsmayādyaiḥ*
03.15.021
- //श्री रूपिणी क्वणयती चरणारविन्दं $ लीलाम्बुजेन हरि-सद्मनि मुक्त-दोषा &श्री रूपिणी क्वणयती चरणारविन्दं $ लीलाम्बुजेन हरि-सद्मनि मुक्त-दोषा &संलक्ष्यते स्फटिक-कुड्य उपेत-हेम्नि % सम्मार्जतीव यद्-अनुग्रहणे ऽन्य-यत्नः
** //śrī rūpiṇī kvaṇayatī caraṇāravindaṃ $ līlāmbujena hari-sadmani mukta-doṣā &śrī rūpiṇī kvaṇayatī caraṇāravindaṃ $ līlāmbujena hari-sadmani mukta-doṣā &saṃlakṣyate sphaṭika-kuḍya upeta-hemni % sammārjatīva yad-anugrahaṇe 'nya-yatnaḥ*
03.15.022
- //वापीषु विद्रुम-तटास्व् अमलामृताप्सु $ प्रेष्यान्विता निज-वने तुलसीभिर् ईशम् &वापीषु विद्रुम-तटास्व् अमलामृताप्सु $ प्रेष्यान्विता निज-वने तुलसीभिर् ईशम् &अभ्यर्चती स्वलकम् उन्नसम् ईक्ष्य वक्त्रम् % उच्छेषितं भगवतेत्य् अमताङ्ग यच्-छ्रीः
** //vāpīṣu vidruma-taṭāsv amalāmṛtāpsu $ preṣyānvitā nija-vane tulasībhir īśam &vāpīṣu vidruma-taṭāsv amalāmṛtāpsu $ preṣyānvitā nija-vane tulasībhir īśam &abhyarcatī svalakam unnasam īkṣya vaktram % uccheṣitaṃ bhagavatety amatāṅga yac-chrīḥ*
03.15.023
- //यन् न व्रजन्त्य् अघ-भिदो रचनानुवादाच् $ छृण्वन्ति ये ऽन्य-विषयाः कुकथा मति-घ्नीः &यन् न व्रजन्त्य् अघ-भिदो रचनानुवादाच् $ छृण्वन्ति ये ऽन्य-विषयाः कुकथा मति-घ्नीः &यास् तु श्रुता हत-भगैर् नृभिर् आत्त-सारास् % तांस् तान् क्षिपन्त्य् अशरणेषु तमःसु हन्त
** //yan na vrajanty agha-bhido racanānuvādāc $ chṛṇvanti ye 'nya-viṣayāḥ kukathā mati-ghnīḥ &yan na vrajanty agha-bhido racanānuvādāc $ chṛṇvanti ye 'nya-viṣayāḥ kukathā mati-ghnīḥ &yās tu śrutā hata-bhagair nṛbhir ātta-sārās % tāṃs tān kṣipanty aśaraṇeṣu tamaḥsu hanta*
03.15.024
- //ये ऽभ्यर्थिताम् अपि च नो नृ-गतिं प्रपन्ना $ ज्ञानं च तत्त्व-विषयं सह-धर्मं यत्र &ये ऽभ्यर्थिताम् अपि च नो नृ-गतिं प्रपन्ना $ ज्ञानं च तत्त्व-विषयं सह-धर्मं यत्र &नाराधनं भगवतो वितरन्त्य् अमुष्य % सम्मोहिता विततया बत मायया ते
** //ye 'bhyarthitām api ca no nṛ-gatiṃ prapannā $ jñānaṃ ca tattva-viṣayaṃ saha-dharmaṃ yatra &ye 'bhyarthitām api ca no nṛ-gatiṃ prapannā $ jñānaṃ ca tattva-viṣayaṃ saha-dharmaṃ yatra &nārādhanaṃ bhagavato vitaranty amuṣya % sammohitā vitatayā bata māyayā te*
03.15.025
- //यच् च व्रजन्त्य् अनिमिषाम् ऋषभानुवृत्त्या $ दूरे यमा ह्य् उपरि नः स्पृहणीय-शीलाः &यच् च व्रजन्त्य् अनिमिषाम् ऋषभानुवृत्त्या $ दूरे यमा ह्य् उपरि नः स्पृहणीय-शीलाः &भर्तुर् मिथः सुयशसः कथनानुराग- % वैक्लव्य-बाष्प-कलया पुलकी-कृताङ्गाः
** //yac ca vrajanty animiṣām ṛṣabhānuvṛttyā $ dūre yamā hy upari naḥ spṛhaṇīya-śīlāḥ &yac ca vrajanty animiṣām ṛṣabhānuvṛttyā $ dūre yamā hy upari naḥ spṛhaṇīya-śīlāḥ &bhartur mithaḥ suyaśasaḥ kathanānurāga- % vaiklavya-bāṣpa-kalayā pulakī-kṛtāṅgāḥ*
03.15.026
- //तद् विश्व-गुर्व्-अधिकृतं भुवनैक-वन्द्यं $ दिव्यं विचित्र-विबुधाग्र्य-विमान-शोचिः &तद् विश्व-गुर्व्-अधिकृतं भुवनैक-वन्द्यं $ दिव्यं विचित्र-विबुधाग्र्य-विमान-शोचिः &आपुः परां मुदम् अपूर्वम् उपेत्य योग- % माया-बलेन मुनयस् तद् अथो विकुण्ठम्
** //tad viśva-gurv-adhikṛtaṃ bhuvanaika-vandyaṃ $ divyaṃ vicitra-vibudhāgrya-vimāna-śociḥ &tad viśva-gurv-adhikṛtaṃ bhuvanaika-vandyaṃ $ divyaṃ vicitra-vibudhāgrya-vimāna-śociḥ &āpuḥ parāṃ mudam apūrvam upetya yoga- % māyā-balena munayas tad atho vikuṇṭham*
03.15.027
- //तस्मिन्न् अतीत्य मुनयः षड् असज्जमानाः $ कक्षाः समान-वयसाव् अथ सप्तमायाम् &तस्मिन्न् अतीत्य मुनयः षड् असज्जमानाः $ कक्षाः समान-वयसाव् अथ सप्तमायाम् &देवाव् अचक्षत गृहीत-गदौ परार्ध्य- % केयूर-कुण्डल-किरीट-विटङ्क-वेषौ
** //tasminn atītya munayaḥ ṣaḍ asajjamānāḥ $ kakṣāḥ samāna-vayasāv atha saptamāyām &tasminn atītya munayaḥ ṣaḍ asajjamānāḥ $ kakṣāḥ samāna-vayasāv atha saptamāyām &devāv acakṣata gṛhīta-gadau parārdhya- % keyūra-kuṇḍala-kirīṭa-viṭaṅka-veṣau*
03.15.028
- //मत्त-द्विरेफ-वनमालिकया निवीतौ $ विन्यस्तयासित-चतुष्टय-बाहु-मध्ये &मत्त-द्विरेफ-वनमालिकया निवीतौ $ विन्यस्तयासित-चतुष्टय-बाहु-मध्ये &वक्त्रं भ्रुवा कुटिलया स्फुट-निर्गमाभ्यां % रक्तेक्षणेन च मनाग् रभसं दधानौ
** //matta-dvirepha-vanamālikayā nivītau $ vinyastayāsita-catuṣṭaya-bāhu-madhye &matta-dvirepha-vanamālikayā nivītau $ vinyastayāsita-catuṣṭaya-bāhu-madhye &vaktraṃ bhruvā kuṭilayā sphuṭa-nirgamābhyāṃ % raktekṣaṇena ca manāg rabhasaṃ dadhānau*
03.15.029
- //द्वार्य् एतयोर् निविविशुर् मिषतोर् अपृष्ट्वा $ पूर्वा यथा पुरट-वज्र-कपाटिका याः &द्वार्य् एतयोर् निविविशुर् मिषतोर् अपृष्ट्वा $ पूर्वा यथा पुरट-वज्र-कपाटिका याः &सर्वत्र ते ऽविषमया मुनयः स्व-दृष्ट्या % ये सञ्चरन्त्य् अविहता विगताभिशङ्काः
** //dvāry etayor niviviśur miṣator apṛṣṭvā $ pūrvā yathā puraṭa-vajra-kapāṭikā yāḥ &dvāry etayor niviviśur miṣator apṛṣṭvā $ pūrvā yathā puraṭa-vajra-kapāṭikā yāḥ &sarvatra te 'viṣamayā munayaḥ sva-dṛṣṭyā % ye sañcaranty avihatā vigatābhiśaṅkāḥ*
03.15.030
- //तान् वीक्ष्य वात-रशनांश् चतुरः कुमारान् $ वृद्धान् दशार्ध-वयसो विदितात्म-तत्त्वान् &तान् वीक्ष्य वात-रशनांश् चतुरः कुमारान् $ वृद्धान् दशार्ध-वयसो विदितात्म-तत्त्वान् &वेत्रेण चास्खलयताम् अतद्-अर्हणांस् तौ % तेजो विहस्य भगवत्-प्रतिकूल-शीलौ
** //tān vīkṣya vāta-raśanāṃś caturaḥ kumārān $ vṛddhān daśārdha-vayaso viditātma-tattvān &tān vīkṣya vāta-raśanāṃś caturaḥ kumārān $ vṛddhān daśārdha-vayaso viditātma-tattvān &vetreṇa cāskhalayatām atad-arhaṇāṃs tau % tejo vihasya bhagavat-pratikūla-śīlau*
03.15.031
- //ताभ्यां मिषत्स्व् अनिमिषेषु निषिध्यमानाः $ स्वर्हत्तमा ह्य् अपि हरेः प्रतिहार-पाभ्याम् &ताभ्यां मिषत्स्व् अनिमिषेषु निषिध्यमानाः $ स्वर्हत्तमा ह्य् अपि हरेः प्रतिहार-पाभ्याम् &ऊचुः सुहृत्तम-दिदृक्षित-भङ्ग ईषत् % कामानुजेन सहसा त उपप्लुताक्षाः
** //tābhyāṃ miṣatsv animiṣeṣu niṣidhyamānāḥ $ svarhattamā hy api hareḥ pratihāra-pābhyām &tābhyāṃ miṣatsv animiṣeṣu niṣidhyamānāḥ $ svarhattamā hy api hareḥ pratihāra-pābhyām &ūcuḥ suhṛttama-didṛkṣita-bhaṅga īṣat % kāmānujena sahasā ta upaplutākṣāḥ*
03.15.032
03.15.032
0 मुनय ऊचुः को वाम् इहैत्य भगवत्-परिचर्ययोच्चैस् $ तद्-धर्मिणां निवसतां विषमः स्वभावः & को वाम् इहैत्य भगवत्-परिचर्ययोच्चैस् $ तद्-धर्मिणां निवसतां विषमः स्वभावः & तस्मिन् प्रशान्त-पुरुषे गत-विग्रहे वां % को वात्मवत् कुहकयोः परिशङ्कनीयः
0 munaya ūcuḥ ko vām ihaitya bhagavat-paricaryayoccais $ tad-dharmiṇāṃ nivasatāṃ viṣamaḥ svabhāvaḥ & ko vām ihaitya bhagavat-paricaryayoccais $ tad-dharmiṇāṃ nivasatāṃ viṣamaḥ svabhāvaḥ & tasmin praśānta-puruṣe gata-vigrahe vāṃ % ko vātmavat kuhakayoḥ pariśaṅkanīyaḥ
03.15.033
- ॥
न ह्य् अन्तरं भगवतीह समस्त-कुक्षाव् $ आत्मानम् आत्मनि नभो नभसीव धीराः & न ह्य् अन्तरं भगवतीह समस्त-कुक्षाव् $ आत्मानम् आत्मनि नभो नभसीव धीराः & पश्यन्ति यत्र युवयोः सुर-लिङ्गिनोः किं % व्युत्पादितं ह्य् उदर-भेदि भयं यतो ऽस्य
** // na hy antaraṃ bhagavatīha samasta-kukṣāv $ ātmānam ātmani nabho nabhasīva dhīrāḥ & na hy antaraṃ bhagavatīha samasta-kukṣāv $ ātmānam ātmani nabho nabhasīva dhīrāḥ & paśyanti yatra yuvayoḥ sura-liṅginoḥ kiṃ % vyutpāditaṃ hy udara-bhedi bhayaṃ yato 'sya*
03.15.034
- ॥
तद् वाम् अमुष्य परमस्य विकुण्ठ-भर्तुः $ कर्तुं प्रकृष्टम् इह धीमहि मन्द-धीभ्याम् & तद् वाम् अमुष्य परमस्य विकुण्ठ-भर्तुः $ कर्तुं प्रकृष्टम् इह धीमहि मन्द-धीभ्याम् & लोकान् इतो व्रजतम् अन्तर-भाव-दृष्ट्या % पापीयसस् त्रय इमे रिपवो ऽस्य यत्र
** // tad vām amuṣya paramasya vikuṇṭha-bhartuḥ $ kartuṃ prakṛṣṭam iha dhīmahi manda-dhībhyām & tad vām amuṣya paramasya vikuṇṭha-bhartuḥ $ kartuṃ prakṛṣṭam iha dhīmahi manda-dhībhyām & lokān ito vrajatam antara-bhāva-dṛṣṭyā % pāpīyasas traya ime ripavo 'sya yatra*
03.15.035
- ॥
तेषाम् इतीरितम् उभाव् अवधार्य घोरं $ तं ब्रह्म-दण्डम् अनिवारणम् अस्त्र-पूगैः & तेषाम् इतीरितम् उभाव् अवधार्य घोरं $ तं ब्रह्म-दण्डम् अनिवारणम् अस्त्र-पूगैः & सद्यो हरेर् अनुचराव् उरु बिभ्यतस् तत्- % पाद-ग्रहाव् अपतताम् अतिकातरेण
** // teṣām itīritam ubhāv avadhārya ghoraṃ $ taṃ brahma-daṇḍam anivāraṇam astra-pūgaiḥ & teṣām itīritam ubhāv avadhārya ghoraṃ $ taṃ brahma-daṇḍam anivāraṇam astra-pūgaiḥ & sadyo harer anucarāv uru bibhyatas tat- % pāda-grahāv apatatām atikātareṇa*
03.15.036
- ॥
भूयाद् अघोनि भगवद्भिर् अकारि दण्डो $ यो नौ हरेत सुर-हेलनम् अप्य् अशेषम् & भूयाद् अघोनि भगवद्भिर् अकारि दण्डो $ यो नौ हरेत सुर-हेलनम् अप्य् अशेषम् & मा वो ऽनुताप-कलया भगवत्-स्मृति-घ्नो % मोहो भवेद् इह तु नौ व्रजतोर् अधो ऽधः
** // bhūyād aghoni bhagavadbhir akāri daṇḍo $ yo nau hareta sura-helanam apy aśeṣam & bhūyād aghoni bhagavadbhir akāri daṇḍo $ yo nau hareta sura-helanam apy aśeṣam & mā vo 'nutāpa-kalayā bhagavat-smṛti-ghno % moho bhaved iha tu nau vrajator adho 'dhaḥ*
03.15.037
- ॥
एवं तदैव भगवान् अरविन्द-नाभः $ स्वानां विबुध्य सद्-अतिक्रमम् आर्य-हृद्यः & एवं तदैव भगवान् अरविन्द-नाभः $ स्वानां विबुध्य सद्-अतिक्रमम् आर्य-हृद्यः & तस्मिन् ययौ परमहंस-महा-मुनीनाम् % अन्वेषणीय-चरणौ चलयन् सह-श्रीः
** // evaṃ tadaiva bhagavān aravinda-nābhaḥ $ svānāṃ vibudhya sad-atikramam ārya-hṛdyaḥ & evaṃ tadaiva bhagavān aravinda-nābhaḥ $ svānāṃ vibudhya sad-atikramam ārya-hṛdyaḥ & tasmin yayau paramahaṃsa-mahā-munīnām % anveṣaṇīya-caraṇau calayan saha-śrīḥ*
03.15.038
- ॥
तं त्व् आगतं प्रतिहृतौपयिकं स्व-पुम्भिस् $ ते ऽचक्षताक्ष-विषयं स्व-समाधि-भाग्यम् & तं त्व् आगतं प्रतिहृतौपयिकं स्व-पुम्भिस् $ ते ऽचक्षताक्ष-विषयं स्व-समाधि-भाग्यम् & हंस-श्रियोर् व्यजनयोः शिव-वायु-लोलच्- % छुभ्रातपत्र-शशि-केसर-शीकराम्बुम्
** // taṃ tv āgataṃ pratihṛtaupayikaṃ sva-pumbhis $ te 'cakṣatākṣa-viṣayaṃ sva-samādhi-bhāgyam & taṃ tv āgataṃ pratihṛtaupayikaṃ sva-pumbhis $ te 'cakṣatākṣa-viṣayaṃ sva-samādhi-bhāgyam & haṃsa-śriyor vyajanayoḥ śiva-vāyu-lolac- % chubhrātapatra-śaśi-kesara-śīkarāmbum*
03.15.039
- ॥
कृत्स्न-प्रसाद-सुमुखं स्पृहणीय-धाम $ स्नेहावलोक-कलया हृदि संस्पृशन्तम् & कृत्स्न-प्रसाद-सुमुखं स्पृहणीय-धाम $ स्नेहावलोक-कलया हृदि संस्पृशन्तम् & श्यामे पृथाव् उरसि शोभितया श्रिया स्वश्- % चूडामणिं सुभगयन्तम् इवात्म-धिष्ण्यम्
** // kṛtsna-prasāda-sumukhaṃ spṛhaṇīya-dhāma $ snehāvaloka-kalayā hṛdi saṃspṛśantam & kṛtsna-prasāda-sumukhaṃ spṛhaṇīya-dhāma $ snehāvaloka-kalayā hṛdi saṃspṛśantam & śyāme pṛthāv urasi śobhitayā śriyā svaś- % cūḍāmaṇiṃ subhagayantam ivātma-dhiṣṇyam*
03.15.040
- ॥
पीतांशुके पृथु-नितम्बिनि विस्फुरन्त्या $ काञ्च्यालिभिर् विरुतया वन-मालया च & पीतांशुके पृथु-नितम्बिनि विस्फुरन्त्या $ काञ्च्यालिभिर् विरुतया वन-मालया च & वल्गु-प्रकोष्ठ-वलयं विनता-सुतांसे % विन्यस्त-हस्तम् इतरेण धुनानम् अब्जम्
** // pītāṃśuke pṛthu-nitambini visphurantyā $ kāñcyālibhir virutayā vana-mālayā ca & pītāṃśuke pṛthu-nitambini visphurantyā $ kāñcyālibhir virutayā vana-mālayā ca & valgu-prakoṣṭha-valayaṃ vinatā-sutāṃse % vinyasta-hastam itareṇa dhunānam abjam*
03.15.041
- ॥
विद्युत्-क्षिपन्-मकर-कुण्डल-मण्डनार्ह- $ गण्ड-स्थलोन्नस-मुखं मणिमत्-किरीटम् & विद्युत्-क्षिपन्-मकर-कुण्डल-मण्डनार्ह- $ गण्ड-स्थलोन्नस-मुखं मणिमत्-किरीटम् & दोर्-दण्ड-षण्ड-विवरे हरता परार्ध्य- % हारेण कन्धर-गतेन च कौस्तुभेन
** // vidyut-kṣipan-makara-kuṇḍala-maṇḍanārha- $ gaṇḍa-sthalonnasa-mukhaṃ maṇimat-kirīṭam & vidyut-kṣipan-makara-kuṇḍala-maṇḍanārha- $ gaṇḍa-sthalonnasa-mukhaṃ maṇimat-kirīṭam & dor-daṇḍa-ṣaṇḍa-vivare haratā parārdhya- % hāreṇa kandhara-gatena ca kaustubhena*
03.15.042
- ॥
अत्रोपसृष्टम् इति चोत्स्मितम् इन्दिरायाः $ स्वानां धिया विरचितं बहु-सौष्ठवाढ्यम् & अत्रोपसृष्टम् इति चोत्स्मितम् इन्दिरायाः $ स्वानां धिया विरचितं बहु-सौष्ठवाढ्यम् & मह्यं भवस्य भवतां च भजन्तम् अङ्गं % नेमुर् निरीक्ष्य न वितृप्त-दृशो मुदा कैः
** // atropasṛṣṭam iti cotsmitam indirāyāḥ $ svānāṃ dhiyā viracitaṃ bahu-sauṣṭhavāḍhyam & atropasṛṣṭam iti cotsmitam indirāyāḥ $ svānāṃ dhiyā viracitaṃ bahu-sauṣṭhavāḍhyam & mahyaṃ bhavasya bhavatāṃ ca bhajantam aṅgaṃ % nemur nirīkṣya na vitṛpta-dṛśo mudā kaiḥ*
03.15.043
- ॥
तस्यारविन्द-नयनस्य पदारविन्द- $ किञ्जल्क-मिश्र-तुलसी-मकरन्द-वायुः & तस्यारविन्द-नयनस्य पदारविन्द- $ किञ्जल्क-मिश्र-तुलसी-मकरन्द-वायुः & अन्तर्-गतः स्व-विवरेण चकार तेषां % सङ्क्षोभम् अक्षर-जुषाम् अपि चित्त-तन्वोः
** // tasyāravinda-nayanasya padāravinda- $ kiñjalka-miśra-tulasī-makaranda-vāyuḥ & tasyāravinda-nayanasya padāravinda- $ kiñjalka-miśra-tulasī-makaranda-vāyuḥ & antar-gataḥ sva-vivareṇa cakāra teṣāṃ % saṅkṣobham akṣara-juṣām api citta-tanvoḥ*
03.15.044
- ॥
ते वा अमुष्य वदनासित-पद्म-कोशम् $ उद्वीक्ष्य सुन्दरतराधर-कुन्द-हासम् & ते वा अमुष्य वदनासित-पद्म-कोशम् $ उद्वीक्ष्य सुन्दरतराधर-कुन्द-हासम् & लब्धाशिषः पुनर् अवेक्ष्य तदीयम् अङ्घ्रि- % द्वन्द्वं नखारुण-मणि-श्रयणं निदध्युः
** // te vā amuṣya vadanāsita-padma-kośam $ udvīkṣya sundaratarādhara-kunda-hāsam & te vā amuṣya vadanāsita-padma-kośam $ udvīkṣya sundaratarādhara-kunda-hāsam & labdhāśiṣaḥ punar avekṣya tadīyam aṅghri- % dvandvaṃ nakhāruṇa-maṇi-śrayaṇaṃ nidadhyuḥ*
03.15.045
- ॥
पुंसां गतिं मृगयताम् इह योग-मार्गैर् $ ध्यानास्पदं बहु-मतं नयनाभिरामम् & पुंसां गतिं मृगयताम् इह योग-मार्गैर् $ ध्यानास्पदं बहु-मतं नयनाभिरामम् & पौंस्नं वपुर् दर्शयानम् अनन्य-सिद्धैर् % औत्पत्तिकैः समगृणन् युतम् अष्ट-भोगैः
** // puṃsāṃ gatiṃ mṛgayatām iha yoga-mārgair $ dhyānāspadaṃ bahu-mataṃ nayanābhirāmam & puṃsāṃ gatiṃ mṛgayatām iha yoga-mārgair $ dhyānāspadaṃ bahu-mataṃ nayanābhirāmam & pauṃsnaṃ vapur darśayānam ananya-siddhair % autpattikaiḥ samagṛṇan yutam aṣṭa-bhogaiḥ*
03.15.046
03.15.046
0 कुमारा ऊचुः यो ऽन्तर्हितो हृदि गतो ऽपि दुरात्मनां त्वं $ सो ऽद्यैव नो नयन-मूलम् अनन्त राद्धः & यो ऽन्तर्हितो हृदि गतो ऽपि दुरात्मनां त्वं $ सो ऽद्यैव नो नयन-मूलम् अनन्त राद्धः & यर्ह्य् एव कर्ण-विवरेण गुहां गतो नः % पित्रानुवर्णित-रहा भवद्-उद्भवेन
0 kumārā ūcuḥ yo 'ntarhito hṛdi gato 'pi durātmanāṃ tvaṃ $ so 'dyaiva no nayana-mūlam ananta rāddhaḥ & yo 'ntarhito hṛdi gato 'pi durātmanāṃ tvaṃ $ so 'dyaiva no nayana-mūlam ananta rāddhaḥ & yarhy eva karṇa-vivareṇa guhāṃ gato naḥ % pitrānuvarṇita-rahā bhavad-udbhavena
03.15.047
- ॥
तं त्वां विदाम भगवन् परम् आत्म-तत्त्वं $ सत्त्वेन सम्प्रति रतिं रचयन्तम् एषाम् & तं त्वां विदाम भगवन् परम् आत्म-तत्त्वं $ सत्त्वेन सम्प्रति रतिं रचयन्तम् एषाम् & यत् ते ऽनुताप-विदितैर् दृढ-भक्ति-योगैर् % उद्ग्रन्थयो हृदि विदुर् मुनयो विरागाः
** // taṃ tvāṃ vidāma bhagavan param ātma-tattvaṃ $ sattvena samprati ratiṃ racayantam eṣām & taṃ tvāṃ vidāma bhagavan param ātma-tattvaṃ $ sattvena samprati ratiṃ racayantam eṣām & yat te 'nutāpa-viditair dṛḍha-bhakti-yogair % udgranthayo hṛdi vidur munayo virāgāḥ*
03.15.048
- ॥
नात्यन्तिकं विगणयन्त्य् अपि ते प्रसादं $ किम्व् अन्यद् अर्पित-भयं भ्रुव उन्नयैस् ते & नात्यन्तिकं विगणयन्त्य् अपि ते प्रसादं $ किम्व् अन्यद् अर्पित-भयं भ्रुव उन्नयैस् ते & ये ऽङ्ग त्वद्-अङ्घ्रि-शरणा भवतः कथायाः % कीर्तन्य-तीर्थ-यशसः कुशला रस-ज्ञाः
** // nātyantikaṃ vigaṇayanty api te prasādaṃ $ kimv anyad arpita-bhayaṃ bhruva unnayais te & nātyantikaṃ vigaṇayanty api te prasādaṃ $ kimv anyad arpita-bhayaṃ bhruva unnayais te & ye 'ṅga tvad-aṅghri-śaraṇā bhavataḥ kathāyāḥ % kīrtanya-tīrtha-yaśasaḥ kuśalā rasa-jñāḥ*
03.15.049
- ॥
कामं भवः स्व-वृजिनैर् निरयेषु नः स्ताच् $ चेतो ऽलिवद् यदि नु ते पदयो रमेत & कामं भवः स्व-वृजिनैर् निरयेषु नः स्ताच् $ चेतो ऽलिवद् यदि नु ते पदयो रमेत & वाचश् च नस् तुलसिवद् यदि ते ऽङ्घ्रि-शोभाः % पूर्येत ते गुण-गणैर् यदि कर्ण-रन्ध्रः
** // kāmaṃ bhavaḥ sva-vṛjinair nirayeṣu naḥ stāc $ ceto 'livad yadi nu te padayo rameta & kāmaṃ bhavaḥ sva-vṛjinair nirayeṣu naḥ stāc $ ceto 'livad yadi nu te padayo rameta & vācaś ca nas tulasivad yadi te 'ṅghri-śobhāḥ % pūryeta te guṇa-gaṇair yadi karṇa-randhraḥ*
03.15.050
- ॥
प्रादुश्चकर्थ यद् इदं पुरुहूत रूपं $ तेनेश निर्वृतिम् अवापुर् अलं दृशो नः & प्रादुश्चकर्थ यद् इदं पुरुहूत रूपं $ तेनेश निर्वृतिम् अवापुर् अलं दृशो नः & तस्मा इदं भगवते नम इद् विधेम % यो ऽनात्मनां दुरुदयो भगवान् प्रतीतः
** // prāduścakartha yad idaṃ puruhūta rūpaṃ $ teneśa nirvṛtim avāpur alaṃ dṛśo naḥ & prāduścakartha yad idaṃ puruhūta rūpaṃ $ teneśa nirvṛtim avāpur alaṃ dṛśo naḥ & tasmā idaṃ bhagavate nama id vidhema % yo 'nātmanāṃ durudayo bhagavān pratītaḥ*
Chapter 3.16
03.16.001
03.16.001
0 ब्रह्मोवाच इति तद् गृणतां तेषां मुनीनां योग-धर्मिणाम् ।
प्रतिनन्द्य जगादेदं विकुण्ठ-निलयो विभुः
0 brahmovāca iti tad gṛṇatāṃ teṣāṃ munīnāṃ yoga-dharmiṇām |
pratinandya jagādedaṃ vikuṇṭha-nilayo vibhuḥ
03.16.002
0 श्री-भगवान् उवाच एतौ तौ पार्षदौ मह्यं जयो विजय एव च ।
कदर्थी-कृत्य मां यद् वो बह्व् अक्राताम् अतिक्रमम्
0 śrī-bhagavān uvāca etau tau pārṣadau mahyaṃ jayo vijaya eva ca |
kadarthī-kṛtya māṃ yad vo bahv akrātām atikramam
03.16.003
यस् त्व् एतयोर् धृतो दण्डो भवद्भिर् माम् अनुव्रतैः ।
स एवानुमतो ऽस्माभिर् मुनयो देव-हेलनात्
yas tv etayor dhṛto daṇḍo bhavadbhir mām anuvrataiḥ |
sa evānumato 'smābhir munayo deva-helanāt
03.16.004
तद् वः प्रसादयाम्य् अद्य ब्रह्म दैवं परं हि मे ।
तद् धीत्य् आत्म-कृतं मन्ये यत् स्व-पुम्भिर् असत्-कृताः
tad vaḥ prasādayāmy adya brahma daivaṃ paraṃ hi me |
tad dhīty ātma-kṛtaṃ manye yat sva-pumbhir asat-kṛtāḥ
03.16.005
यन्-नामानि च गृह्णाति लोको भृत्ये कृतागसि ।
सो ऽसाधु-वादस् तत्-कीर्तिं हन्ति त्वचम् इवामयः
yan-nāmāni ca gṛhṇāti loko bhṛtye kṛtāgasi |
so 'sādhu-vādas tat-kīrtiṃ hanti tvacam ivāmayaḥ
03.16.006
यस्यामृतामल-यशः-श्रवणावगाहः $ सद्यः पुनाति जगद् आश्वपचाद् विकुण्ठः &अम्प्;सो ऽहं भवद्भ्य उपलब्ध-सुतीर्थ-कीर्तिश् % छिन्द्यां स्व-बाहुम् अपि वः प्रतिकूल-वृत्तिम्
yasyāmṛtāmala-yaśaḥ-śravaṇāvagāhaḥ $ sadyaḥ punāti jagad āśvapacād vikuṇṭhaḥ &so 'haṃ bhavadbhya upalabdha-sutīrtha-kīrtiś % chindyāṃ sva-bāhum api vaḥ pratikūla-vṛttim
03.16.007
- //यत्-सेवया चरण-पद्म-पवित्र-रेणुं $ सद्यः क्षताखिल-मलं प्रतिलब्ध-शीलम् &यत्-सेवया चरण-पद्म-पवित्र-रेणुं $ सद्यः क्षताखिल-मलं प्रतिलब्ध-शीलम् &न श्रीर् विरक्तम् अपि मां विजहाति यस्याः % प्रेक्षा-लवार्थ इतरे नियमान् वहन्ति
** //yat-sevayā caraṇa-padma-pavitra-reṇuṃ $ sadyaḥ kṣatākhila-malaṃ pratilabdha-śīlam &yat-sevayā caraṇa-padma-pavitra-reṇuṃ $ sadyaḥ kṣatākhila-malaṃ pratilabdha-śīlam &na śrīr viraktam api māṃ vijahāti yasyāḥ % prekṣā-lavārtha itare niyamān vahanti*
03.16.008
- //नाहं तथाद्मि यजमान-हविर् विताने $ श्च्योतद्-घृत-प्लुतम् अदन् हुत-भुङ्-मुखेन &नाहं तथाद्मि यजमान-हविर् विताने $ श्च्योतद्-घृत-प्लुतम् अदन् हुत-भुङ्-मुखेन &यद् ब्राह्मणस्य मुखतश् चरतो ऽनुघासं % तुष्टस्य मय्य् अवहितैर् निज-कर्म-पाकैः
** //nāhaṃ tathādmi yajamāna-havir vitāne $ ścyotad-ghṛta-plutam adan huta-bhuṅ-mukhena &nāhaṃ tathādmi yajamāna-havir vitāne $ ścyotad-ghṛta-plutam adan huta-bhuṅ-mukhena &yad brāhmaṇasya mukhataś carato 'nughāsaṃ % tuṣṭasya mayy avahitair nija-karma-pākaiḥ*
03.16.009
- //येषां बिभर्म्य् अहम् अखण्ड-विकुण्ठ-योग- $ माया-विभूतिर् अमलाङ्घ्रि-रजः किरीटैः &येषां बिभर्म्य् अहम् अखण्ड-विकुण्ठ-योग- $ माया-विभूतिर् अमलाङ्घ्रि-रजः किरीटैः &विप्रांस् तु को न विषहेत यद्-अर्हणाम्भः % सद्यः पुनाति सह-चन्द्र-ललाम-लोकान्
** //yeṣāṃ bibharmy aham akhaṇḍa-vikuṇṭha-yoga- $ māyā-vibhūtir amalāṅghri-rajaḥ kirīṭaiḥ &yeṣāṃ bibharmy aham akhaṇḍa-vikuṇṭha-yoga- $ māyā-vibhūtir amalāṅghri-rajaḥ kirīṭaiḥ &viprāṃs tu ko na viṣaheta yad-arhaṇāmbhaḥ % sadyaḥ punāti saha-candra-lalāma-lokān*
03.16.010
- //ये मे तनूर् द्विज-वरान् दुहतीर् मदीया $ भूतान्य् अलब्ध-शरणानि च भेद-बुद्ध्या &ये मे तनूर् द्विज-वरान् दुहतीर् मदीया $ भूतान्य् अलब्ध-शरणानि च भेद-बुद्ध्या &द्रक्ष्यन्त्य् अघ-क्षत-दृशो ह्य् अहि-मन्यवस् तान् % गृध्रा रुषा मम कुषन्त्य् अधिदण्ड-नेतुः
** //ye me tanūr dvija-varān duhatīr madīyā $ bhūtāny alabdha-śaraṇāni ca bheda-buddhyā &ye me tanūr dvija-varān duhatīr madīyā $ bhūtāny alabdha-śaraṇāni ca bheda-buddhyā &drakṣyanty agha-kṣata-dṛśo hy ahi-manyavas tān % gṛdhrā ruṣā mama kuṣanty adhidaṇḍa-netuḥ*
03.16.011
- //ये ब्राह्मणान् मयि धिया क्षिपतो ऽर्चयन्तस् $ तुष्यद्-धृदः स्मित-सुधोक्षित-पद्म-वक्त्राः &ये ब्राह्मणान् मयि धिया क्षिपतो ऽर्चयन्तस् $ तुष्यद्-धृदः स्मित-सुधोक्षित-पद्म-वक्त्राः &वाण्यानुराग-कलयात्मजवद् गृणन्तः % सम्बोधयन्त्य् अहम् इवाहम् उपाहृतस् तैः
** //ye brāhmaṇān mayi dhiyā kṣipato 'rcayantas $ tuṣyad-dhṛdaḥ smita-sudhokṣita-padma-vaktrāḥ &ye brāhmaṇān mayi dhiyā kṣipato 'rcayantas $ tuṣyad-dhṛdaḥ smita-sudhokṣita-padma-vaktrāḥ &vāṇyānurāga-kalayātmajavad gṛṇantaḥ % sambodhayanty aham ivāham upāhṛtas taiḥ*
03.16.012
- //तन् मे स्व-भर्तुर् अवसायम् अलक्षमाणौ $ युष्मद्-व्यतिक्रम-गतिं प्रतिपद्य सद्यः &तन् मे स्व-भर्तुर् अवसायम् अलक्षमाणौ $ युष्मद्-व्यतिक्रम-गतिं प्रतिपद्य सद्यः &भूयो ममान्तिकम् इतां तद् अनुग्रहो मे % यत् कल्पताम् अचिरतो भृतयोर् विवासः
** //tan me sva-bhartur avasāyam alakṣamāṇau $ yuṣmad-vyatikrama-gatiṃ pratipadya sadyaḥ &tan me sva-bhartur avasāyam alakṣamāṇau $ yuṣmad-vyatikrama-gatiṃ pratipadya sadyaḥ &bhūyo mamāntikam itāṃ tad anugraho me % yat kalpatām acirato bhṛtayor vivāsaḥ*
03.16.013
03.16.013
0 ब्रह्मोवाच अथ तस्योशतीं देवीम् ऋषि-कुल्यां सरस्वतीम् ।
नास्वाद्य मन्यु-दष्टानां तेषाम् आत्माप्य् अतृप्यत
0 brahmovāca atha tasyośatīṃ devīm ṛṣi-kulyāṃ sarasvatīm |
nāsvādya manyu-daṣṭānāṃ teṣām ātmāpy atṛpyata
03.16.014
सतीं व्यादाय शृण्वन्तो लघ्वीं गुर्व्-अर्थ-गह्वराम् ।
विगाह्यागाध-गम्भीरां न विदुस् तच्-चिकीर्षितम्
satīṃ vyādāya śṛṇvanto laghvīṃ gurv-artha-gahvarām |
vigāhyāgādha-gambhīrāṃ na vidus tac-cikīrṣitam
03.16.015
ते योग-माययारब्ध- पारमेष्ठ्य-महोदयम् ।
प्रोचुः प्राञ्जलयो विप्राः प्रहृष्टाः क्षुभित-त्वचः
te yoga-māyayārabdha- pārameṣṭhya-mahodayam |
procuḥ prāñjalayo viprāḥ prahṛṣṭāḥ kṣubhita-tvacaḥ
03.16.016
0 ऋषय ऊचुः न वयं भगवन् विद्मस् तव देव चिकीर्षितम् ।
कृतो मे ऽनुग्रहश् चेति यद् अध्यक्षः प्रभाषसे
0 ṛṣaya ūcuḥ na vayaṃ bhagavan vidmas tava deva cikīrṣitam |
kṛto me 'nugrahaś ceti yad adhyakṣaḥ prabhāṣase
03.16.017
ब्रह्मण्यस्य परं दैवं ब्राह्मणाः किल ते प्रभो ।
विप्राणां देव-देवानां भगवान् आत्म-दैवतम्
brahmaṇyasya paraṃ daivaṃ brāhmaṇāḥ kila te prabho |
viprāṇāṃ deva-devānāṃ bhagavān ātma-daivatam
03.16.018
त्वत्तः सनातनो धर्मो रक्ष्यते तनुभिस् तव ।
धर्मस्य परमो गुह्यो निर्विकारो भवान् मतः
tvattaḥ sanātano dharmo rakṣyate tanubhis tava |
dharmasya paramo guhyo nirvikāro bhavān mataḥ
03.16.019
तरन्ति ह्य् अञ्जसा मृत्युं निवृत्ता यद्-अनुग्रहात् ।
योगिनः स भवान् किं स्विद् अनुगृह्येत यत् परैः
taranti hy añjasā mṛtyuṃ nivṛttā yad-anugrahāt |
yoginaḥ sa bhavān kiṃ svid anugṛhyeta yat paraiḥ
03.16.020
यं वै विभूतिर् उपयात्य् अनुवेलम् अन्यैर् $ अर्थार्थिभिः स्व-शिरसा धृत-पाद-रेणुः &अम्प्;धन्यार्पिताङ्घ्रि-तुलसी-नव-दाम-धाम्नो % लोकं मधुव्रत-पतेर् इव काम-याना
yaṃ vai vibhūtir upayāty anuvelam anyair $ arthārthibhiḥ sva-śirasā dhṛta-pāda-reṇuḥ &dhanyārpitāṅghri-tulasī-nava-dāma-dhāmno % lokaṃ madhuvrata-pater iva kāma-yānā
03.16.021
- //यस् तां विविक्त-चरितैर् अनुवर्तमानां $ नात्याद्रियत् परम-भागवत-प्रसङ्गः &यस् तां विविक्त-चरितैर् अनुवर्तमानां $ नात्याद्रियत् परम-भागवत-प्रसङ्गः &स त्वं द्विजानुपथ-पुण्य-रजः-पुनीतः % श्रीवत्स-लक्ष्म किम् अगा भग-भाजनस् त्वम्
** //yas tāṃ vivikta-caritair anuvartamānāṃ $ nātyādriyat parama-bhāgavata-prasaṅgaḥ &yas tāṃ vivikta-caritair anuvartamānāṃ $ nātyādriyat parama-bhāgavata-prasaṅgaḥ &sa tvaṃ dvijānupatha-puṇya-rajaḥ-punītaḥ % śrīvatsa-lakṣma kim agā bhaga-bhājanas tvam*
03.16.022
- //धर्मस्य ते भगवतस् त्रि-युग त्रिभिः स्वैः $ पद्भिश् चराचरम् इदं द्विज-देवतार्थम् &धर्मस्य ते भगवतस् त्रि-युग त्रिभिः स्वैः $ पद्भिश् चराचरम् इदं द्विज-देवतार्थम् &नूनं भृतं तद्-अभिघाति रजस् तमश् च % सत्त्वेन नो वरदया तनुवा निरस्य
** //dharmasya te bhagavatas tri-yuga tribhiḥ svaiḥ $ padbhiś carācaram idaṃ dvija-devatārtham &dharmasya te bhagavatas tri-yuga tribhiḥ svaiḥ $ padbhiś carācaram idaṃ dvija-devatārtham &nūnaṃ bhṛtaṃ tad-abhighāti rajas tamaś ca % sattvena no varadayā tanuvā nirasya*
03.16.023
- //न त्वं द्विजोत्तम-कुलं यदि हात्म-गोपं $ गोप्ता वृषः स्वर्हणेन स-सूनृतेन &न त्वं द्विजोत्तम-कुलं यदि हात्म-गोपं $ गोप्ता वृषः स्वर्हणेन स-सूनृतेन &तर्ह्य् एव नङ्क्ष्यति शिवस् तव देव पन्था % लोको ऽग्रहीष्यद् ऋषभस्य हि तत् प्रमाणम्
** //na tvaṃ dvijottama-kulaṃ yadi hātma-gopaṃ $ goptā vṛṣaḥ svarhaṇena sa-sūnṛtena &na tvaṃ dvijottama-kulaṃ yadi hātma-gopaṃ $ goptā vṛṣaḥ svarhaṇena sa-sūnṛtena &tarhy eva naṅkṣyati śivas tava deva panthā % loko 'grahīṣyad ṛṣabhasya hi tat pramāṇam*
03.16.024
- //तत् ते ऽनभीष्टम् इव सत्त्व-निधेर् विधित्सोः $ क्षेमं जनाय निज-शक्तिभिर् उद्धृतारेः &तत् ते ऽनभीष्टम् इव सत्त्व-निधेर् विधित्सोः $ क्षेमं जनाय निज-शक्तिभिर् उद्धृतारेः &नैतावता त्र्य्-अधिपतेर् बत विश्व-भर्तुस् % तेजः क्षतं त्व् अवनतस्य स ते विनोदः
** //tat te 'nabhīṣṭam iva sattva-nidher vidhitsoḥ $ kṣemaṃ janāya nija-śaktibhir uddhṛtāreḥ &tat te 'nabhīṣṭam iva sattva-nidher vidhitsoḥ $ kṣemaṃ janāya nija-śaktibhir uddhṛtāreḥ &naitāvatā try-adhipater bata viśva-bhartus % tejaḥ kṣataṃ tv avanatasya sa te vinodaḥ*
03.16.025
- //यं वानयोर् दमम् अधीश भवान् विधत्ते $ वृत्तिं नु वा तद् अनुमन्महि निर्व्यलीकम् &यं वानयोर् दमम् अधीश भवान् विधत्ते $ वृत्तिं नु वा तद् अनुमन्महि निर्व्यलीकम् &अस्मासु वा य उचितो ध्रियतां स दण्डो % ये ऽनागसौ वयम् अयुङ्क्ष्महि किल्बिषेण
** //yaṃ vānayor damam adhīśa bhavān vidhatte $ vṛttiṃ nu vā tad anumanmahi nirvyalīkam &yaṃ vānayor damam adhīśa bhavān vidhatte $ vṛttiṃ nu vā tad anumanmahi nirvyalīkam &asmāsu vā ya ucito dhriyatāṃ sa daṇḍo % ye 'nāgasau vayam ayuṅkṣmahi kilbiṣeṇa*
03.16.026
03.16.026
0 श्री-भगवान् उवाच एतौ सुरेतर-गतिं प्रतिपद्य सद्यः $ संरम्भ-सम्भृत-समाध्य्-अनुबद्ध-योगौ & एतौ सुरेतर-गतिं प्रतिपद्य सद्यः $ संरम्भ-सम्भृत-समाध्य्-अनुबद्ध-योगौ & भूयः सकाशम् उपयास्यत आशु यो वः % शापो मयैव निमितस् तद् अवेत विप्राः
0 śrī-bhagavān uvāca etau suretara-gatiṃ pratipadya sadyaḥ $ saṃrambha-sambhṛta-samādhy-anubaddha-yogau & etau suretara-gatiṃ pratipadya sadyaḥ $ saṃrambha-sambhṛta-samādhy-anubaddha-yogau & bhūyaḥ sakāśam upayāsyata āśu yo vaḥ % śāpo mayaiva nimitas tad aveta viprāḥ
03.16.027
03.16.027
0 ब्रह्मोवाच अथ ते मुनयो दृष्ट्वा नयनानन्द-भाजनम् ।
वैकुण्ठं तद्-अधिष्ठानं विकुण्ठं च स्वयं-प्रभम्
0 brahmovāca atha te munayo dṛṣṭvā nayanānanda-bhājanam |
vaikuṇṭhaṃ tad-adhiṣṭhānaṃ vikuṇṭhaṃ ca svayaṃ-prabham
03.16.028
भगवन्तं परिक्रम्य प्रणिपत्यानुमान्य च ।
प्रतिजग्मुः प्रमुदिताः शंसन्तो वैष्णवीं श्रियम्
bhagavantaṃ parikramya praṇipatyānumānya ca |
pratijagmuḥ pramuditāḥ śaṃsanto vaiṣṇavīṃ śriyam
03.16.029
भगवान् अनुगाव् आह यातं मा भैष्टम् अस्तु शम् ।
ब्रह्म-तेजः समर्थो ऽपि हन्तुं नेच्छे मतं तु मे
bhagavān anugāv āha yātaṃ mā bhaiṣṭam astu śam |
brahma-tejaḥ samartho 'pi hantuṃ necche mataṃ tu me
03.16.030
एतत् पुरैव निर्दिष्टं रमया क्रुद्धया यदा ।
पुरापवारिता द्वारि विशन्ती मय्य् उपारते
etat puraiva nirdiṣṭaṃ ramayā kruddhayā yadā |
purāpavāritā dvāri viśantī mayy upārate
03.16.031
मयि संरम्भ-योगेन निस्तीर्य ब्रह्म-हेलनम् ।
प्रत्येष्यतं निकाशं मे कालेनाल्पीयसा पुनः
mayi saṃrambha-yogena nistīrya brahma-helanam |
pratyeṣyataṃ nikāśaṃ me kālenālpīyasā punaḥ
03.16.032
द्वाःस्थाव् आदिश्य भगवान् विमान-श्रेणि-भूषणम् ।
सर्वातिशयया लक्ष्म्या जुष्टं स्वं धिष्ण्यम् आविशत्
dvāḥsthāv ādiśya bhagavān vimāna-śreṇi-bhūṣaṇam |
sarvātiśayayā lakṣmyā juṣṭaṃ svaṃ dhiṣṇyam āviśat
03.16.033
तौ तु गीर्वाण-ऋषभौ दुस्तराद् धरि-लोकतः ।
हत-श्रियौ ब्रह्म-शापाद् अभूतां विगत-स्मयौ
tau tu gīrvāṇa-ṛṣabhau dustarād dhari-lokataḥ |
hata-śriyau brahma-śāpād abhūtāṃ vigata-smayau
03.16.034
तदा विकुण्ठ-धिषणात् तयोर् निपतमानयोः ।
हाहा-कारो महान् आसीद् विमानाग्र्येषु पुत्रकाः
tadā vikuṇṭha-dhiṣaṇāt tayor nipatamānayoḥ |
hāhā-kāro mahān āsīd vimānāgryeṣu putrakāḥ
03.16.035
ताव् एव ह्य् अधुना प्राप्तौ पार्षद-प्रवरौ हरेः ।
दितेर् जठर-निर्विष्टं काश्यपं तेज उल्बणम्
tāv eva hy adhunā prāptau pārṣada-pravarau hareḥ |
diter jaṭhara-nirviṣṭaṃ kāśyapaṃ teja ulbaṇam
03.16.036
तयोर् असुरयोर् अद्य तेजसा यमयोर् हि वः ।
आक्षिप्तं तेज एतर्हि भगवांस् तद् विधित्सति
tayor asurayor adya tejasā yamayor hi vaḥ |
ākṣiptaṃ teja etarhi bhagavāṃs tad vidhitsati
03.16.037
विश्वस्य यः स्थिति-लयोद्भव-हेतुर् आद्यो $ योगेश्वरैर् अपि दुरत्यय-योगमायः &अम्प्;क्षेमं विधास्यति स नो भगवांस् त्र्यधीशस् % तत्रास्मदीय-विमृशेन कियान् इहार्थः
viśvasya yaḥ sthiti-layodbhava-hetur ādyo $ yogeśvarair api duratyaya-yogamāyaḥ &kṣemaṃ vidhāsyati sa no bhagavāṃs tryadhīśas % tatrāsmadīya-vimṛśena kiyān ihārthaḥ
Chapter 3.17
03.17.002
03.17.001
0 मैत्रेय उवाच निशम्यात्म-भुवा गीतं कारणं शङ्कयोज्झिताः ।
ततः सर्वे न्यवर्तन्त त्रिदिवाय दिवौकसः
0 maitreya uvāca niśamyātma-bhuvā gītaṃ kāraṇaṃ śaṅkayojjhitāḥ |
tataḥ sarve nyavartanta tridivāya divaukasaḥ
03.17.002
दितिस् तु भर्तुर् आदेशाद् अपत्य-परिशङ्किनी ।
पूर्णे वर्ष-शते साध्वी पुत्रौ प्रसुषुवे यमौ
ditis tu bhartur ādeśād apatya-pariśaṅkinī |
pūrṇe varṣa-śate sādhvī putrau prasuṣuve yamau
03.17.003
उत्पाता बहवस् तत्र निपेतुर् जायमानयोः ।
दिवि भुव्य् अन्तरिक्षे च लोकस्योरु-भयावहाः
utpātā bahavas tatra nipetur jāyamānayoḥ |
divi bhuvy antarikṣe ca lokasyoru-bhayāvahāḥ
03.17.004
सहाचला भुवश् चेलुर् दिशः सर्वाः प्रजज्वलुः ।
सोल्काश् चाशनयः पेतुः केतवश् चार्ति-हेतवः
sahācalā bhuvaś celur diśaḥ sarvāḥ prajajvaluḥ |
solkāś cāśanayaḥ petuḥ ketavaś cārti-hetavaḥ
03.17.005
ववौ वायुः सुदुःस्पर्शः फूत्-कारान् ईरयन् मुहुः ।
उन्मूलयन् नग-पतीन् वात्यानीको रजो-ध्वजः
vavau vāyuḥ suduḥsparśaḥ phūt-kārān īrayan muhuḥ |
unmūlayan naga-patīn vātyānīko rajo-dhvajaḥ
03.17.006
उद्धसत्-तडिद्-अम्भोद- घटया नष्ट-भागणे ।
व्योम्नि प्रविष्ट-तमसा न स्म व्यादृश्यते पदम्
uddhasat-taḍid-ambhoda- ghaṭayā naṣṭa-bhāgaṇe |
vyomni praviṣṭa-tamasā na sma vyādṛśyate padam
03.17.007
चुक्रोश विमना वार्धिर् उदूर्मिः क्षुभितोदरः ।
सोदपानाश् च सरितश् चुक्षुभुः शुष्क-पङ्कजाः
cukrośa vimanā vārdhir udūrmiḥ kṣubhitodaraḥ |
sodapānāś ca saritaś cukṣubhuḥ śuṣka-paṅkajāḥ
03.17.008
मुहुः परिधयो ऽभूवन् सराह्वोः शशि-सूर्ययोः ।
निर्घाता रथ-निर्ह्रादा विवरेभ्यः प्रजज्ञिरे
muhuḥ paridhayo 'bhūvan sarāhvoḥ śaśi-sūryayoḥ |
nirghātā ratha-nirhrādā vivarebhyaḥ prajajñire
03.17.009
अन्तर्-ग्रामेषु मुखतो वमन्त्यो वह्निम् उल्बणम् ।
सृगालोलूक-टङ्कारैः प्रणेदुर् अशिवं शिवाः
antar-grāmeṣu mukhato vamantyo vahnim ulbaṇam |
sṛgālolūka-ṭaṅkāraiḥ praṇedur aśivaṃ śivāḥ
03.17.010
सङ्गीतवद् रोदनवद् उन्नमय्य शिरोधराम् ।
व्यमुञ्चन् विविधा वाचो ग्राम-सिंहास् ततस् ततः
saṅgītavad rodanavad unnamayya śirodharām |
vyamuñcan vividhā vāco grāma-siṃhās tatas tataḥ
03.17.011
खराश् च कर्कशैः क्षत्तः खुरैर् घ्नन्तो धरा-तलम् ।
खार्कार-रभसा मत्ताः पर्यधावन् वरूथशः
kharāś ca karkaśaiḥ kṣattaḥ khurair ghnanto dharā-talam |
khārkāra-rabhasā mattāḥ paryadhāvan varūthaśaḥ
03.17.012
रुदन्तो रासभ-त्रस्ता नीडाद् उदपतन् खगाः ।
घोषे ऽरण्ये च पशवः शकृन्-मूत्रम् अकुर्वत
rudanto rāsabha-trastā nīḍād udapatan khagāḥ |
ghoṣe 'raṇye ca paśavaḥ śakṛn-mūtram akurvata
03.17.013
गावो ऽत्रसन्न् असृग्-दोहास् तोयदाः पूय-वर्षिणः ।
व्यरुदन् देव-लिङ्गानि द्रुमाः पेतुर् विनानिलम्
gāvo 'trasann asṛg-dohās toyadāḥ pūya-varṣiṇaḥ |
vyarudan deva-liṅgāni drumāḥ petur vinānilam
03.17.014
ग्रहान् पुण्यतमान् अन्ये भगणांश् चापि दीपिताः ।
अतिचेरुर् वक्र-गत्या युयुधुश् च परस्परम्
grahān puṇyatamān anye bhagaṇāṃś cāpi dīpitāḥ |
aticerur vakra-gatyā yuyudhuś ca parasparam
03.17.015
दृष्ट्वान्यांश् च महोत्पातान् अतत्-तत्त्व-विदः प्रजाः ।
ब्रह्म-पुत्रान् ऋते भीता मेनिरे विश्व-सम्प्लवम्
dṛṣṭvānyāṃś ca mahotpātān atat-tattva-vidaḥ prajāḥ |
brahma-putrān ṛte bhītā menire viśva-samplavam
03.17.016
ताव् आदि-दैत्यौ सहसा व्यज्यमानात्म-पौरुषौ ।
ववृधाते ऽश्म-सारेण कायेनाद्रि-पती इव
tāv ādi-daityau sahasā vyajyamānātma-pauruṣau |
vavṛdhāte 'śma-sāreṇa kāyenādri-patī iva
03.17.017
दिवि-स्पृशौ हेम-किरीट-कोटिभिर् निरुद्ध-काष्ठौ स्फुरद्-अङ्गदा-भुजौ ।
गां कम्पयन्तौ चरणैः पदे पदे कट्या सुकाञ्च्यार्कम् अतीत्य तस्थतुः
divi-spṛśau hema-kirīṭa-koṭibhir niruddha-kāṣṭhau sphurad-aṅgadā-bhujau |
gāṃ kampayantau caraṇaiḥ pade pade kaṭyā sukāñcyārkam atītya tasthatuḥ
03.17.018
प्रजापतिर् नाम तयोर् अकार्षीद् यः प्राक् स्व-देहाद् यमयोर् अजायत ।
तं वै हिरण्यकशिपुं विदुः प्रजा यं तं हिरण्याक्षम् असूत साग्रतः
prajāpatir nāma tayor akārṣīd yaḥ prāk sva-dehād yamayor ajāyata |
taṃ vai hiraṇyakaśipuṃ viduḥ prajā yaṃ taṃ hiraṇyākṣam asūta sāgrataḥ
03.17.019
चक्रे हिरण्यकशिपुर् दोर्भ्यां ब्रह्म-वरेण च ।
वशे स-पालान् लोकांस् त्रीन् अकुतो-मृत्युर् उद्धतः
cakre hiraṇyakaśipur dorbhyāṃ brahma-vareṇa ca |
vaśe sa-pālān lokāṃs trīn akuto-mṛtyur uddhataḥ
03.17.020
हिरण्याक्षो ऽनुजस् तस्य प्रियः प्रीति-कृद् अन्वहम् ।
गदा-पाणिर् दिवं यातो युयुत्सुर् मृगयन् रणम्
hiraṇyākṣo 'nujas tasya priyaḥ prīti-kṛd anvaham |
gadā-pāṇir divaṃ yāto yuyutsur mṛgayan raṇam
03.17.021
तं वीक्ष्य दुःसह-जवं रणत्-काञ्चन-नूपुरम् ।
वैजयन्त्या स्रजा जुष्टम् अंस-न्यस्त-महा-गदम्
taṃ vīkṣya duḥsaha-javaṃ raṇat-kāñcana-nūpuram |
vaijayantyā srajā juṣṭam aṃsa-nyasta-mahā-gadam
03.17.022
मनो-वीर्य-वरोत्सिक्तम् असृण्यम् अकुतो-भयम् ।
भीता निलिल्यिरे देवास् तार्क्ष्य-त्रस्ता इवाहयः
mano-vīrya-varotsiktam asṛṇyam akuto-bhayam |
bhītā nililyire devās tārkṣya-trastā ivāhayaḥ
03.17.023
स वै तिरोहितान् दृष्ट्वा महसा स्वेन दैत्य-राट् ।
सेन्द्रान् देव-गणान् क्षीबान् अपश्यन् व्यनदद् भृशम्
sa vai tirohitān dṛṣṭvā mahasā svena daitya-rāṭ |
sendrān deva-gaṇān kṣībān apaśyan vyanadad bhṛśam
03.17.024
ततो निवृत्तः क्रीडिष्यन् गम्भीरं भीम-निस्वनम् ।
विजगाहे महा-सत्त्वो वार्धिं मत्त इव द्विपः
tato nivṛttaḥ krīḍiṣyan gambhīraṃ bhīma-nisvanam |
vijagāhe mahā-sattvo vārdhiṃ matta iva dvipaḥ
03.17.025
तस्मिन् प्रविष्टे वरुणस्य सैनिका यादो-गणाः सन्न-धियः ससाध्वसाः ।
अहन्यमाना अपि तस्य वर्चसा प्रधर्षिता दूरतरं प्रदुद्रुवुः
tasmin praviṣṭe varuṇasya sainikā yādo-gaṇāḥ sanna-dhiyaḥ sasādhvasāḥ |
ahanyamānā api tasya varcasā pradharṣitā dūrataraṃ pradudruvuḥ
03.17.026
स वर्ष-पूगान् उदधौ महा-बलश् चरन् महोर्मीञ् छ्वसनेरितान् मुहुः ।
मौर्व्याभिजघ्ने गदया विभावरीम् आसेदिवांस् तात पुरीं प्रचेतसः
sa varṣa-pūgān udadhau mahā-balaś caran mahormīñ chvasaneritān muhuḥ |
maurvyābhijaghne gadayā vibhāvarīm āsedivāṃs tāta purīṃ pracetasaḥ
03.17.027
तत्रोपलभ्यासुर-लोक-पालकं यादो-गणानाम् ऋषभं प्रचेतसम् ।
स्मयन् प्रलब्धुं प्रणिपत्य नीचवज् जगाद मे देह्य् अधिराज संयुगम्
tatropalabhyāsura-loka-pālakaṃ yādo-gaṇānām ṛṣabhaṃ pracetasam |
smayan pralabdhuṃ praṇipatya nīcavaj jagāda me dehy adhirāja saṃyugam
03.17.028
त्वं लोक-पालो ऽधिपतिर् बृहच्-छ्रवा वीर्यापहो दुर्मद-वीर-मानिनाम् ।
विजित्य लोके ऽखिल-दैत्य-दानवान् यद् राजसूयेन पुरायजत् प्रभो
tvaṃ loka-pālo 'dhipatir bṛhac-chravā vīryāpaho durmada-vīra-māninām |
vijitya loke 'khila-daitya-dānavān yad rājasūyena purāyajat prabho
03.17.029
स एवम् उत्सिक्त-मदेन विद्विषा दृढं प्रलब्धो भगवान् अपां पतिः ।
रोषं समुत्थं शमयन् स्वया धिया व्यवोचद् अङ्गोपशमं गता वयम्
sa evam utsikta-madena vidviṣā dṛḍhaṃ pralabdho bhagavān apāṃ patiḥ |
roṣaṃ samutthaṃ śamayan svayā dhiyā vyavocad aṅgopaśamaṃ gatā vayam
03.17.030
पश्यामि नान्यं पुरुषात् पुरातनाद् यः संयुगे त्वां रण-मार्ग-कोविदम् ।
आराधयिष्यत्य् असुरर्षभेहि तं मनस्विनो यं गृणते भवादृशाः
paśyāmi nānyaṃ puruṣāt purātanād yaḥ saṃyuge tvāṃ raṇa-mārga-kovidam |
ārādhayiṣyaty asurarṣabhehi taṃ manasvino yaṃ gṛṇate bhavādṛśāḥ
03.17.031
तं वीरम् आराद् अभिपद्य विस्मयः शयिष्यसे वीर-शये श्वभिर् वृतः ।
यस् त्वद्-विधानाम् असतां प्रशान्तये रूपाणि धत्ते सद्-अनुग्रहेच्छया
taṃ vīram ārād abhipadya vismayaḥ śayiṣyase vīra-śaye śvabhir vṛtaḥ |
yas tvad-vidhānām asatāṃ praśāntaye rūpāṇi dhatte sad-anugrahecchayā
Chapter 3.18
03.18.001
0 मैत्रेय उवाच तद् एवम् आकर्ण्य जलेश-भाषितं महा-मनास् तद् विगणय्य दुर्मदः ।
हरेर् विदित्वा गतिम् अङ्ग नारदाद् रसातलं निर्विविशे त्वरान्वितः
0 maitreya uvāca tad evam ākarṇya jaleśa-bhāṣitaṃ mahā-manās tad vigaṇayya durmadaḥ |
harer viditvā gatim aṅga nāradād rasātalaṃ nirviviśe tvarānvitaḥ
03.18.002
ददर्श तत्राभिजितं धरा-धरं प्रोन्नीयमानावनिम् अग्र-दंष्ट्रया ।
मुष्णन्तम् अक्ष्णा स्व-रुचो ऽरुण-श्रिया जहास चाहो वन-गोचरो मृगः
dadarśa tatrābhijitaṃ dharā-dharaṃ pronnīyamānāvanim agra-daṃṣṭrayā |
muṣṇantam akṣṇā sva-ruco 'ruṇa-śriyā jahāsa cāho vana-gocaro mṛgaḥ
03.18.003
आहैनम् एह्य् अज्ञ महीं विमुञ्च नो रसौकसां विश्व-सृजेयम् अर्पिता ।
न स्वस्ति यास्यस्य् अनया ममेक्षतः सुराधमासादित-सूकराकृते
āhainam ehy ajña mahīṃ vimuñca no rasaukasāṃ viśva-sṛjeyam arpitā |
na svasti yāsyasy anayā mamekṣataḥ surādhamāsādita-sūkarākṛte
03.18.004
त्वं नः सपत्नैर् अभवाय किं भृतो यो मायया हन्त्य् असुरान् परोक्ष-जित् ।
त्वां योगमाया-बलम् अल्प-पौरुषं संस्थाप्य मूढ प्रमृजे सुहृच्-छुचः
tvaṃ naḥ sapatnair abhavāya kiṃ bhṛto yo māyayā hanty asurān parokṣa-jit |
tvāṃ yogamāyā-balam alpa-pauruṣaṃ saṃsthāpya mūḍha pramṛje suhṛc-chucaḥ
03.18.005
त्वयि संस्थिते गदया शीर्ण-शीर्षण्य् अस्मद्-भुज-च्युतया ये च तुभ्यम् ।
बलिं हरन्त्य् ऋषयो ये च देवाः स्वयं सर्वे न भविष्यन्त्य् अमूलाः
tvayi saṃsthite gadayā śīrṇa-śīrṣaṇy asmad-bhuja-cyutayā ye ca tubhyam |
baliṃ haranty ṛṣayo ye ca devāḥ svayaṃ sarve na bhaviṣyanty amūlāḥ
03.18.006
स तुद्यमानो ऽरि-दुरुक्त-तोमरैर् दंष्ट्राग्र-गां गाम् उपलक्ष्य भीताम् ।
तोदं मृषन् निरगाद् अम्बु-मध्याद् ग्राहाहतः स-करेणुर् यथेभः
sa tudyamāno 'ri-durukta-tomarair daṃṣṭrāgra-gāṃ gām upalakṣya bhītām |
todaṃ mṛṣan niragād ambu-madhyād grāhāhataḥ sa-kareṇur yathebhaḥ
03.18.007
तं निःसरन्तं सलिलाद् अनुद्रुतो हिरण्य-केशो द्विरदं यथा झषः ।
कराल-दंष्ट्रो ऽशनि-निस्वनो ऽब्रवीद् गत-ह्रियां किं त्व् असतां विगर्हितम्
taṃ niḥsarantaṃ salilād anudruto hiraṇya-keśo dviradaṃ yathā jhaṣaḥ |
karāla-daṃṣṭro 'śani-nisvano 'bravīd gata-hriyāṃ kiṃ tv asatāṃ vigarhitam
03.18.008
स गाम् उदस्तात् सलिलस्य गोचरे विन्यस्य तस्याम् अदधात् स्व-सत्त्वम् ।
अभिष्टुतो विश्व-सृजा प्रसूनैर् आपूर्यमाणो विबुधैः पश्यतो ऽरेः
sa gām udastāt salilasya gocare vinyasya tasyām adadhāt sva-sattvam |
abhiṣṭuto viśva-sṛjā prasūnair āpūryamāṇo vibudhaiḥ paśyato 'reḥ
03.18.009
परानुषक्तं तपनीयोपकल्पं महा-गदं काञ्चन-चित्र-दंशम् ।
मर्माण्य् अभीक्ष्णं प्रतुदन्तं दुरुक्तैः प्रचण्ड-मन्युः प्रहसंस् तं बभाषे
parānuṣaktaṃ tapanīyopakalpaṃ mahā-gadaṃ kāñcana-citra-daṃśam |
marmāṇy abhīkṣṇaṃ pratudantaṃ duruktaiḥ pracaṇḍa-manyuḥ prahasaṃs taṃ babhāṣe
03.18.010
0 श्री-भगवान् उवाच सत्यं वयं भो वन-गोचरा मृगा युष्मद्-विधान् मृगये ग्राम-सिंहान् ।
न मृत्यु-पाशैः प्रतिमुक्तस्य वीरा विकत्थनं तव गृह्णन्त्य् अभद्र
0 śrī-bhagavān uvāca satyaṃ vayaṃ bho vana-gocarā mṛgā yuṣmad-vidhān mṛgaye grāma-siṃhān |
na mṛtyu-pāśaiḥ pratimuktasya vīrā vikatthanaṃ tava gṛhṇanty abhadra
03.18.011
एते वयं न्यास-हरा रसौकसां गत-ह्रियो गदया द्रावितास् ते ।
तिष्ठामहे ऽथापि कथञ्चिद् आजौ स्थेयं क्व यामो बलिनोत्पाद्य वैरम्
ete vayaṃ nyāsa-harā rasaukasāṃ gata-hriyo gadayā drāvitās te |
tiṣṭhāmahe 'thāpi kathañcid ājau stheyaṃ kva yāmo balinotpādya vairam
03.18.012
त्वं पद्-रथानां किल यूथपाधिपो घटस्व नो ऽस्वस्तय आश्व् अनूहः ।
संस्थाप्य चास्मान् प्रमृजाश्रु स्वकानां यः स्वां प्रतिज्ञां नातिपिपर्त्य् असभ्यः
tvaṃ pad-rathānāṃ kila yūthapādhipo ghaṭasva no 'svastaya āśv anūhaḥ |
saṃsthāpya cāsmān pramṛjāśru svakānāṃ yaḥ svāṃ pratijñāṃ nātipiparty asabhyaḥ
03.18.013
0 मैत्रेय उवाच सो ऽधिक्षिप्तो भगवता प्रलब्धश् च रुषा भृशम् ।
आजहारोल्बणं क्रोधं क्रीड्यमानो ऽहि-राड् इव
0 maitreya uvāca so 'dhikṣipto bhagavatā pralabdhaś ca ruṣā bhṛśam |
ājahārolbaṇaṃ krodhaṃ krīḍyamāno 'hi-rāḍ iva
03.18.014
सृजन्न् अमर्षितः श्वासान् मन्यु-प्रचलितेन्द्रियः ।
आसाद्य तरसा दैत्यो गदया न्यहनद् धरिम्
sṛjann amarṣitaḥ śvāsān manyu-pracalitendriyaḥ |
āsādya tarasā daityo gadayā nyahanad dharim
03.18.015
भगवांस् तु गदा-वेगं विसृष्टं रिपुणोरसि ।
अवञ्चयत् तिरश्चीनो योगारूढ इवान्तकम्
bhagavāṃs tu gadā-vegaṃ visṛṣṭaṃ ripuṇorasi |
avañcayat tiraścīno yogārūḍha ivāntakam
03.18.016
पुनर् गदां स्वाम् आदाय भ्रामयन्तम् अभीक्ष्णशः ।
अभ्यधावद् धरिः क्रुद्धः संरम्भाद् दष्ट-दच्छदम्
punar gadāṃ svām ādāya bhrāmayantam abhīkṣṇaśaḥ |
abhyadhāvad dhariḥ kruddhaḥ saṃrambhād daṣṭa-dacchadam
03.18.017
ततश् च गदयारातिं दक्षिणस्यां भ्रुवि प्रभुः ।
आजघ्ने स तु तां सौम्य गदया कोविदो ऽहनत्
tataś ca gadayārātiṃ dakṣiṇasyāṃ bhruvi prabhuḥ |
ājaghne sa tu tāṃ saumya gadayā kovido 'hanat
03.18.018
एवं गदाभ्यां गुर्वीभ्यां हर्यक्षो हरिर् एव च ।
जिगीषया सुसंरब्धाव् अन्योन्यम् अभिजघ्नतुः
evaṃ gadābhyāṃ gurvībhyāṃ haryakṣo harir eva ca |
jigīṣayā susaṃrabdhāv anyonyam abhijaghnatuḥ
03.18.019
तयोः स्पृधोस् तिग्म-गदाहताङ्गयोः क्षतास्रव-घ्राण-विवृद्ध-मन्य्वोः ।
विचित्र-मार्गांश् चरतोर् जिगीषया व्यभाद् इलायाम् इव शुष्मिणोर् मृधः
tayoḥ spṛdhos tigma-gadāhatāṅgayoḥ kṣatāsrava-ghrāṇa-vivṛddha-manyvoḥ |
vicitra-mārgāṃś carator jigīṣayā vyabhād ilāyām iva śuṣmiṇor mṛdhaḥ
03.18.020
दैत्यस्य यज्ञावयवस्य माया- गृहीत-वाराह-तनोर् महात्मनः ।
कौरव्य मह्यां द्विषतोर् विमर्दनं दिदृक्षुर् आगाद् ऋषिभिर् वृतः स्वराट्
daityasya yajñāvayavasya māyā- gṛhīta-vārāha-tanor mahātmanaḥ |
kauravya mahyāṃ dviṣator vimardanaṃ didṛkṣur āgād ṛṣibhir vṛtaḥ svarāṭ
03.18.021
आसन्न-शौण्डीरम् अपेत-साध्वसं कृत-प्रतीकारम् अहार्य-विक्रमम् ।
विलक्ष्य दैत्यं भगवान् सहस्र-णीर् जगाद नारायणम् आदि-सूकरम्
āsanna-śauṇḍīram apeta-sādhvasaṃ kṛta-pratīkāram ahārya-vikramam |
vilakṣya daityaṃ bhagavān sahasra-ṇīr jagāda nārāyaṇam ādi-sūkaram
03.18.022
0 ब्रह्मोवाच एष ते देव देवानाम् अङ्घ्रि-मूलम् उपेयुषाम् ।
विप्राणां सौरभेयीणां भूतानाम् अप्य् अनागसाम्
0 brahmovāca eṣa te deva devānām aṅghri-mūlam upeyuṣām |
viprāṇāṃ saurabheyīṇāṃ bhūtānām apy anāgasām
03.18.023
आगस्-कृद् भय-कृद् दुष्कृद् अस्मद्-राद्ध-वरो ऽसुरः ।
अन्वेषन्न् अप्रतिरथो लोकान् अटति कण्टकः
āgas-kṛd bhaya-kṛd duṣkṛd asmad-rāddha-varo 'suraḥ |
anveṣann apratiratho lokān aṭati kaṇṭakaḥ
03.18.024
मैनं मायाविनं दृप्तं निरङ्कुशम् असत्तमम् ।
आक्रीड बालवद् देव यथाशीविषम् उत्थितम्
mainaṃ māyāvinaṃ dṛptaṃ niraṅkuśam asattamam |
ākrīḍa bālavad deva yathāśīviṣam utthitam
03.18.025
न यावद् एष वर्धेत स्वां वेलां प्राप्य दारुणः ।
स्वां देव मायाम् आस्थाय तावज् जह्य् अघम् अच्युत
na yāvad eṣa vardheta svāṃ velāṃ prāpya dāruṇaḥ |
svāṃ deva māyām āsthāya tāvaj jahy agham acyuta
03.18.026
एषा घोरतमा सन्ध्या लोक-च्छम्बट्-करी प्रभो ।
उपसर्पति सर्वात्मन् सुराणां जयम् आवह
eṣā ghoratamā sandhyā loka-cchambaṭ-karī prabho |
upasarpati sarvātman surāṇāṃ jayam āvaha
03.18.027
अधुनैषो ऽभिजिन् नाम योगो मौहूर्तिको ह्य् अगात् ।
शिवाय नस् त्वं सुहृदाम् आशु निस्तर दुस्तरम्
adhunaiṣo 'bhijin nāma yogo mauhūrtiko hy agāt |
śivāya nas tvaṃ suhṛdām āśu nistara dustaram
03.18.028
दिष्ट्या त्वां विहितं मृत्युम् अयम् आसादितः स्वयम् ।
विक्रम्यैनं मृधे हत्वा लोकान् आधेहि शर्मणि
diṣṭyā tvāṃ vihitaṃ mṛtyum ayam āsāditaḥ svayam |
vikramyainaṃ mṛdhe hatvā lokān ādhehi śarmaṇi
Chapter 3.19
03.19.001
0 मैत्रेय उवाच अवधार्य विरिञ्चस्य निर्व्यलीकामृतं वचः ।
प्रहस्य प्रेम-गर्भेण तद् अपाङ्गेन सो ऽग्रहीत्
0 maitreya uvāca avadhārya viriñcasya nirvyalīkāmṛtaṃ vacaḥ |
prahasya prema-garbheṇa tad apāṅgena so 'grahīt
03.19.002
ततः सपत्नं मुखतश् चरन्तम् अकुतो-भयम् ।
जघानोत्पत्य गदया हनाव् असुरम् अक्षजः
tataḥ sapatnaṃ mukhataś carantam akuto-bhayam |
jaghānotpatya gadayā hanāv asuram akṣajaḥ
03.19.003
सा हता तेन गदया विहता भगवत्-करात् ।
विघूर्णितापतद् रेजे तद् अद्भुतम् इवाभवत्
sā hatā tena gadayā vihatā bhagavat-karāt |
vighūrṇitāpatad reje tad adbhutam ivābhavat
03.19.004
स तदा लब्ध-तीर्थो ऽपि न बबाधे निरायुधम् ।
मानयन् स मृधे धर्मं विष्वक्सेनं प्रकोपयन्
sa tadā labdha-tīrtho 'pi na babādhe nirāyudham |
mānayan sa mṛdhe dharmaṃ viṣvaksenaṃ prakopayan
03.19.005
गदायाम् अपविद्धायां हाहा-कारे विनिर्गते ।
मानयाम् आस तद्-धर्मं सुनाभं चास्मरद् विभुः
gadāyām apaviddhāyāṃ hāhā-kāre vinirgate |
mānayām āsa tad-dharmaṃ sunābhaṃ cāsmarad vibhuḥ
03.19.006
तं व्यग्र-चक्रं दिति-पुत्राधमेन स्व-पार्षद-मुख्येन विषज्जमानम् ।
चित्रा वाचो ऽतद्-विदां खे-चराणां तत्र स्मासन् स्वस्ति ते ऽमुं जहीति
taṃ vyagra-cakraṃ diti-putrādhamena sva-pārṣada-mukhyena viṣajjamānam |
citrā vāco 'tad-vidāṃ khe-carāṇāṃ tatra smāsan svasti te 'muṃ jahīti
03.19.007
स तं निशाम्यात्त-रथाङ्गम् अग्रतो व्यवस्थितं पद्म-पलाश-लोचनम् ।
विलोक्य चामर्ष-परिप्लुतेन्द्रियो रुषा स्व-दन्त-च्छदम् आदशच् छ्वसन्
sa taṃ niśāmyātta-rathāṅgam agrato vyavasthitaṃ padma-palāśa-locanam |
vilokya cāmarṣa-pariplutendriyo ruṣā sva-danta-cchadam ādaśac chvasan
03.19.008
कराल-दंष्ट्रश् चक्षुर्भ्यां सञ्चक्षाणो दहन्न् इव ।
अभिप्लुत्य स्व-गदया हतो ऽसीत्य् आहनद् धरिम्
karāla-daṃṣṭraś cakṣurbhyāṃ sañcakṣāṇo dahann iva |
abhiplutya sva-gadayā hato 'sīty āhanad dharim
03.19.009
पदा सव्येन तां साधो भगवान् यज्ञ-सूकरः ।
लीलया मिषतः शत्रोः प्राहरद् वात-रंहसम्
padā savyena tāṃ sādho bhagavān yajña-sūkaraḥ |
līlayā miṣataḥ śatroḥ prāharad vāta-raṃhasam
03.19.010
आह चायुधम् आधत्स्व घटस्व त्वं जिगीषसि ।
इत्य् उक्तः स तदा भूयस् ताडयन् व्यनदद् भृशम्
āha cāyudham ādhatsva ghaṭasva tvaṃ jigīṣasi |
ity uktaḥ sa tadā bhūyas tāḍayan vyanadad bhṛśam
03.19.011
तां स आपततीं वीक्ष्य भगवान् समवस्थितः ।
जग्राह लीलया प्राप्तां गरुत्मान् इव पन्नगीम्
tāṃ sa āpatatīṃ vīkṣya bhagavān samavasthitaḥ |
jagrāha līlayā prāptāṃ garutmān iva pannagīm
03.19.012
स्व-पौरुषे प्रतिहते हत-मानो महासुरः ।
नैच्छद् गदां दीयमानां हरिणा विगत-प्रभः
sva-pauruṣe pratihate hata-māno mahāsuraḥ |
naicchad gadāṃ dīyamānāṃ hariṇā vigata-prabhaḥ
03.19.013
जग्राह त्रि-शिखं शूलं ज्वलज्-ज्वलन-लोलुपम् ।
यज्ञाय धृत-रूपाय विप्रायाभिचरन् यथा
jagrāha tri-śikhaṃ śūlaṃ jvalaj-jvalana-lolupam |
yajñāya dhṛta-rūpāya viprāyābhicaran yathā
03.19.014
तद् ओजसा दैत्य-महा-भटार्पितं चकासद् अन्तः-ख उदीर्ण-दीधिति ।
चक्रेण चिच्छेद निशात-नेमिना हरिर् यथा तार्क्ष्य-पतत्रम् उज्झितम्
tad ojasā daitya-mahā-bhaṭārpitaṃ cakāsad antaḥ-kha udīrṇa-dīdhiti |
cakreṇa ciccheda niśāta-neminā harir yathā tārkṣya-patatram ujjhitam
03.19.015
वृक्णे स्व-शूले बहुधारिणा हरेः प्रत्येत्य विस्तीर्णम् उरो विभूतिमत् ।
प्रवृद्ध-रोषः स कठोर-मुष्टिना नदन् प्रहृत्यान्तरधीयतासुरः
vṛkṇe sva-śūle bahudhāriṇā hareḥ pratyetya vistīrṇam uro vibhūtimat |
pravṛddha-roṣaḥ sa kaṭhora-muṣṭinā nadan prahṛtyāntaradhīyatāsuraḥ
03.19.016
तेनेत्थम् आहतः क्षत्तर् भगवान् आदि-सूकरः ।
नाकम्पत मनाक् क्वापि स्रजा हत इव द्विपः
tenettham āhataḥ kṣattar bhagavān ādi-sūkaraḥ |
nākampata manāk kvāpi srajā hata iva dvipaḥ
03.19.017
अथोरुधासृजन् मायां योग-मायेश्वरे हरौ ।
यां विलोक्य प्रजास् त्रस्ता मेनिरे ऽस्योपसंयमम्
athorudhāsṛjan māyāṃ yoga-māyeśvare harau |
yāṃ vilokya prajās trastā menire 'syopasaṃyamam
03.19.018
प्रववुर् वायवश् चण्डास् तमः पांसवम् ऐरयन् ।
दिग्भ्यो निपेतुर् ग्रावाणः क्षेपणैः प्रहिता इव
pravavur vāyavaś caṇḍās tamaḥ pāṃsavam airayan |
digbhyo nipetur grāvāṇaḥ kṣepaṇaiḥ prahitā iva
03.19.019
द्यौर् नष्ट-भगणाभ्रौघैः स-विद्युत्-स्तनयित्नुभिः ।
वर्षद्भिः पूय-केशासृग्- विण्-मूत्रास्थीनि चासकृत्
dyaur naṣṭa-bhagaṇābhraughaiḥ sa-vidyut-stanayitnubhiḥ |
varṣadbhiḥ pūya-keśāsṛg- viṇ-mūtrāsthīni cāsakṛt
03.19.020
गिरयः प्रत्यदृश्यन्त नानायुध-मुचो ऽनघ ।
दिग्-वाससो यातुधान्यः शूलिन्यो मुक्त-मूर्धजाः
girayaḥ pratyadṛśyanta nānāyudha-muco 'nagha |
dig-vāsaso yātudhānyaḥ śūlinyo mukta-mūrdhajāḥ
03.19.021
बहुभिर् यक्ष-रक्षोभिः पत्त्य्-अश्व-रथ-कुञ्जरैः ।
आततायिभिर् उत्सृष्टा हिंस्रा वाचो ऽतिवैशसाः
bahubhir yakṣa-rakṣobhiḥ patty-aśva-ratha-kuñjaraiḥ |
ātatāyibhir utsṛṣṭā hiṃsrā vāco 'tivaiśasāḥ
03.19.022
प्रादुष्कृतानां मायानाम् आसुरीणां विनाशयत् ।
सुदर्शनास्त्रं भगवान् प्रायुङ्क्त दयितं त्रि-पात्
prāduṣkṛtānāṃ māyānām āsurīṇāṃ vināśayat |
sudarśanāstraṃ bhagavān prāyuṅkta dayitaṃ tri-pāt
03.19.023
तदा दितेः समभवत् सहसा हृदि वेपथुः ।
स्मरन्त्या भर्तुर् आदेशं स्तनाच् चासृक् प्रसुस्रुवे
tadā diteḥ samabhavat sahasā hṛdi vepathuḥ |
smarantyā bhartur ādeśaṃ stanāc cāsṛk prasusruve
03.19.024
विनष्टासु स्व-मायासु भूयश् चाव्रज्य केशवम् ।
रुषोपगूहमानो ऽमुं ददृशे ऽवस्थितं बहिः
vinaṣṭāsu sva-māyāsu bhūyaś cāvrajya keśavam |
ruṣopagūhamāno 'muṃ dadṛśe 'vasthitaṃ bahiḥ
03.19.025
तं मुष्टिभिर् विनिघ्नन्तं वज्र-सारैर् अधोक्षजः ।
करेण कर्ण-मूले ऽहन् यथा त्वाष्ट्रं मरुत्-पतिः
taṃ muṣṭibhir vinighnantaṃ vajra-sārair adhokṣajaḥ |
kareṇa karṇa-mūle 'han yathā tvāṣṭraṃ marut-patiḥ
03.19.026
स आहतो विश्व-जिता ह्य् अवज्ञया परिभ्रमद्-गात्र उदस्त-लोचनः ।
विशीर्ण-बाह्व्-अङ्घ्रि-शिरोरुहो ऽपतद् यथा नगेन्द्रो लुलितो नभस्वता
sa āhato viśva-jitā hy avajñayā paribhramad-gātra udasta-locanaḥ |
viśīrṇa-bāhv-aṅghri-śiroruho 'patad yathā nagendro lulito nabhasvatā
03.19.027
क्षितौ शयानं तम् अकुण्ठ-वर्चसं कराल-दंष्ट्रं परिदष्ट-दच्छदम् ।
अजादयो वीक्ष्य शशंसुर् आगता अहो इमं को नु लभेत संस्थितिम्
kṣitau śayānaṃ tam akuṇṭha-varcasaṃ karāla-daṃṣṭraṃ paridaṣṭa-dacchadam |
ajādayo vīkṣya śaśaṃsur āgatā aho imaṃ ko nu labheta saṃsthitim
03.19.028
यं योगिनो योग-समाधिना रहो ध्यायन्ति लिङ्गाद् असतो मुमुक्षया ।
तस्यैष दैत्य-ऋषभः पदाहतो मुखं प्रपश्यंस् तनुम् उत्ससर्ज ह
yaṃ yogino yoga-samādhinā raho dhyāyanti liṅgād asato mumukṣayā |
tasyaiṣa daitya-ṛṣabhaḥ padāhato mukhaṃ prapaśyaṃs tanum utsasarja ha
03.19.029
एतौ तौ पार्षदाव् अस्य शापाद् याताव् असद्-गतिम् ।
पुनः कतिपयैः स्थानं प्रपत्स्येते ह जन्मभिः
etau tau pārṣadāv asya śāpād yātāv asad-gatim |
punaḥ katipayaiḥ sthānaṃ prapatsyete ha janmabhiḥ
03.19.030
0 देवा ऊचुः नमो नमस् ते ऽखिल-यज्ञ-तन्तवे स्थितौ गृहीतामल-सत्त्व-मूर्तये ।
दिष्ट्या हतो ऽयं जगताम् अरुन्तुदस् त्वत्-पाद-भक्त्या वयम् ईश निर्वृताः
0 devā ūcuḥ namo namas te 'khila-yajña-tantave sthitau gṛhītāmala-sattva-mūrtaye |
diṣṭyā hato 'yaṃ jagatām aruntudas tvat-pāda-bhaktyā vayam īśa nirvṛtāḥ
03.19.031
0 मैत्रेय उवाच एवं हिरण्याक्षम् असह्य-विक्रमं स सादयित्वा हरिर् आदि-सूकरः ।
जगाम लोकं स्वम् अखण्डितोत्सवं समीडितः पुष्कर-विष्टरादिभिः
0 maitreya uvāca evaṃ hiraṇyākṣam asahya-vikramaṃ sa sādayitvā harir ādi-sūkaraḥ |
jagāma lokaṃ svam akhaṇḍitotsavaṃ samīḍitaḥ puṣkara-viṣṭarādibhiḥ
03.19.032
मया यथानूक्तम् अवादि ते हरेः कृतावतारस्य सुमित्र चेष्टितम् ।
यथा हिरण्याक्ष उदार-विक्रमो महा-मृधे क्रीडनवन् निराकृतः
mayā yathānūktam avādi te hareḥ kṛtāvatārasya sumitra ceṣṭitam |
yathā hiraṇyākṣa udāra-vikramo mahā-mṛdhe krīḍanavan nirākṛtaḥ
03.19.033
0 सूत उवाच इति कौषारवाख्याताम् आश्रुत्य भगवत्-कथाम् ।
क्षत्तानन्दं परं लेभे महा-भागवतो द्विज
0 sūta uvāca iti kauṣāravākhyātām āśrutya bhagavat-kathām |
kṣattānandaṃ paraṃ lebhe mahā-bhāgavato dvija
03.19.034
अन्येषां पुण्य-श्लोकानाम् उद्दाम-यशसां सताम् ।
उपश्रुत्य भवेन् मोदः श्रीवत्साङ्कस्य किं पुनः
anyeṣāṃ puṇya-ślokānām uddāma-yaśasāṃ satām |
upaśrutya bhaven modaḥ śrīvatsāṅkasya kiṃ punaḥ
03.19.035
यो गजेन्द्रं झष-ग्रस्तं ध्यायन्तं चरणाम्बुजम् ।
क्रोशन्तीनां करेणूनां कृच्छ्रतो ऽमोचयद् द्रुतम्
yo gajendraṃ jhaṣa-grastaṃ dhyāyantaṃ caraṇāmbujam |
krośantīnāṃ kareṇūnāṃ kṛcchrato 'mocayad drutam
03.19.036
तं सुखाराध्यम् ऋजुभिर् अनन्य-शरणैर् नृभिः ।
कृतज्ञः को न सेवेत दुराराध्यम् असाधुभिः
taṃ sukhārādhyam ṛjubhir ananya-śaraṇair nṛbhiḥ |
kṛtajñaḥ ko na seveta durārādhyam asādhubhiḥ
03.19.037
यो वै हिरण्याक्ष-वधं महाद्भुतं विक्रीडितं कारण-सूकरात्मनः ।
शृणोति गायत्य् अनुमोदते ऽञ्जसा विमुच्यते ब्रह्म-वधाद् अपि द्विजाः
yo vai hiraṇyākṣa-vadhaṃ mahādbhutaṃ vikrīḍitaṃ kāraṇa-sūkarātmanaḥ |
śṛṇoti gāyaty anumodate 'ñjasā vimucyate brahma-vadhād api dvijāḥ
03.19.038
एतन् महा-पुण्यम् अलं पवित्रं धन्यं यशस्यं पदम् आयुर्-आशिषाम् ।
प्राणेन्द्रियाणां युधि शौर्य-वर्धनं नारायणो ऽन्ते गतिर् अङ्ग शृण्वताम्
etan mahā-puṇyam alaṃ pavitraṃ dhanyaṃ yaśasyaṃ padam āyur-āśiṣām |
prāṇendriyāṇāṃ yudhi śaurya-vardhanaṃ nārāyaṇo 'nte gatir aṅga śṛṇvatām
Chapter 3.20
03.20.001
0 शौनक उवाच महीं प्रतिष्ठाम् अध्यस्य सौते स्वायम्भुवो मनुः ।
कान्य् अन्वतिष्ठद् द्वाराणि मार्गायावर-जन्मनाम्
0 śaunaka uvāca mahīṃ pratiṣṭhām adhyasya saute svāyambhuvo manuḥ |
kāny anvatiṣṭhad dvārāṇi mārgāyāvara-janmanām
03.20.002
क्षत्ता महा-भागवतः कृष्णस्यैकान्तिकः सुहृत् ।
यस् तत्याजाग्रजं कृष्णे सापत्यम् अघवान् इति
kṣattā mahā-bhāgavataḥ kṛṣṇasyaikāntikaḥ suhṛt |
yas tatyājāgrajaṃ kṛṣṇe sāpatyam aghavān iti
03.20.003
द्वैपायनाद् अनवरो महित्वे तस्य देहजः ।
सर्वात्मना श्रितः कृष्णं तत्-परांश् चाप्य् अनुव्रतः
dvaipāyanād anavaro mahitve tasya dehajaḥ |
sarvātmanā śritaḥ kṛṣṇaṃ tat-parāṃś cāpy anuvrataḥ
03.20.004
किम् अन्वपृच्छन् मैत्रेयं विरजास् तीर्थ-सेवया ।
उपगम्य कुशावर्त आसीनं तत्त्व-वित्तमम्
kim anvapṛcchan maitreyaṃ virajās tīrtha-sevayā |
upagamya kuśāvarta āsīnaṃ tattva-vittamam
03.20.005
तयोः संवदतोः सूत प्रवृत्ता ह्य् अमलाः कथाः ।
आपो गाङ्गा इवाघ-घ्नीर् हरेः पादाम्बुजाश्रयाः
tayoḥ saṃvadatoḥ sūta pravṛttā hy amalāḥ kathāḥ |
āpo gāṅgā ivāgha-ghnīr hareḥ pādāmbujāśrayāḥ
03.20.006
ता नः कीर्तय भद्रं ते कीर्तन्योदार-कर्मणः ।
रसज्ञः को नु तृप्येत हरि-लीलामृतं पिबन्
tā naḥ kīrtaya bhadraṃ te kīrtanyodāra-karmaṇaḥ |
rasajñaḥ ko nu tṛpyeta hari-līlāmṛtaṃ piban
03.20.007
एवम् उग्रश्रवाः पृष्ट ऋषिभिर् नैमिषायनैः ।
भगवत्य् अर्पिताध्यात्मस् तान् आह श्रूयताम् इति
evam ugraśravāḥ pṛṣṭa ṛṣibhir naimiṣāyanaiḥ |
bhagavaty arpitādhyātmas tān āha śrūyatām iti
03.20.008
0 सूत उवाच हरेर् धृत-क्रोड-तनोः स्व-मायया निशम्य गोर् उद्धरणं रसातलात् ।
लीलां हिरण्याक्षम् अवज्ञया हतं सञ्जात-हर्षो मुनिम् आह भारतः
0 sūta uvāca harer dhṛta-kroḍa-tanoḥ sva-māyayā niśamya gor uddharaṇaṃ rasātalāt |
līlāṃ hiraṇyākṣam avajñayā hataṃ sañjāta-harṣo munim āha bhārataḥ
03.20.009
0 विदुर उवाच प्रजापति-पतिः सृष्ट्वा प्रजा-सर्गे प्रजापतीन् ।
किम् आरभत मे ब्रह्मन् प्रब्रूह्य् अव्यक्त-मार्ग-वित्
0 vidura uvāca prajāpati-patiḥ sṛṣṭvā prajā-sarge prajāpatīn |
kim ārabhata me brahman prabrūhy avyakta-mārga-vit
03.20.010
ये मरीच्य्-आदयो विप्रा यस् तु स्वायम्भुवो मनुः ।
ते वै ब्रह्मण आदेशात् कथम् एतद् अभावयन्
ye marīcy-ādayo viprā yas tu svāyambhuvo manuḥ |
te vai brahmaṇa ādeśāt katham etad abhāvayan
03.20.011
स-द्वितीयाः किम् असृजन् स्वतन्त्रा उत कर्मसु ।
आहो स्वित् संहताः सर्व इदं स्म समकल्पयन्
sa-dvitīyāḥ kim asṛjan svatantrā uta karmasu |
āho svit saṃhatāḥ sarva idaṃ sma samakalpayan
03.20.012
0 मैत्रेय उवाच दैवेन दुर्वितर्क्येण परेणानिमिषेण च ।
जात-क्षोभाद् भगवतो महान् आसीद् गुण-त्रयात्
0 maitreya uvāca daivena durvitarkyeṇa pareṇānimiṣeṇa ca |
jāta-kṣobhād bhagavato mahān āsīd guṇa-trayāt
03.20.013
रजः-प्रधानान् महतस् त्रि-लिङ्गो दैव-चोदितात् ।
जातः ससर्ज भूतादिर् वियद्-आदीनि पञ्चशः
rajaḥ-pradhānān mahatas tri-liṅgo daiva-coditāt |
jātaḥ sasarja bhūtādir viyad-ādīni pañcaśaḥ
03.20.014
तानि चैकैकशः स्रष्टुम् असमर्थानि भौतिकम् ।
संहत्य दैव-योगेन हैमम् अण्डम् अवासृजन्
tāni caikaikaśaḥ sraṣṭum asamarthāni bhautikam |
saṃhatya daiva-yogena haimam aṇḍam avāsṛjan
03.20.015
सो ऽशयिष्टाब्धि-सलिले आण्डकोशो निरात्मकः ।
साग्रं वै वर्ष-साहस्रम् अन्ववात्सीत् तम् ईश्वरः
so 'śayiṣṭābdhi-salile āṇḍakośo nirātmakaḥ |
sāgraṃ vai varṣa-sāhasram anvavātsīt tam īśvaraḥ
03.20.016
तस्य नाभेर् अभूत् पद्मं सहस्रार्कोरु-दीधिति ।
सर्व-जीवनिकायौको यत्र स्वयम् अभूत् स्वराट्
tasya nābher abhūt padmaṃ sahasrārkoru-dīdhiti |
sarva-jīvanikāyauko yatra svayam abhūt svarāṭ
03.20.017
सो ऽनुविष्टो भगवता यः शेते सलिलाशये ।
लोक-संस्थां यथा पूर्वं निर्ममे संस्थया स्वया
so 'nuviṣṭo bhagavatā yaḥ śete salilāśaye |
loka-saṃsthāṃ yathā pūrvaṃ nirmame saṃsthayā svayā
03.20.018
ससर्ज च्छाययाविद्यां पञ्च-पर्वाणम् अग्रतः ।
तामिस्रम् अन्ध-तामिस्रं तमो मोहो महा-तमः
sasarja cchāyayāvidyāṃ pañca-parvāṇam agrataḥ |
tāmisram andha-tāmisraṃ tamo moho mahā-tamaḥ
03.20.019
विससर्जात्मनः कायं नाभिनन्दंस् तमोमयम् ।
जगृहुर् यक्ष-रक्षांसि रात्रिं क्षुत्-तृट्-समुद्भवाम्
visasarjātmanaḥ kāyaṃ nābhinandaṃs tamomayam |
jagṛhur yakṣa-rakṣāṃsi rātriṃ kṣut-tṛṭ-samudbhavām
03.20.020
क्षुत्-तृड्भ्याम् उपसृष्टास् ते तं जग्धुम् अभिदुद्रुवुः ।
मा रक्षतैनं जक्षध्वम् इत्य् ऊचुः क्षुत्-तृड्-अर्दिताः
kṣut-tṛḍbhyām upasṛṣṭās te taṃ jagdhum abhidudruvuḥ |
mā rakṣatainaṃ jakṣadhvam ity ūcuḥ kṣut-tṛḍ-arditāḥ
03.20.021
देवस् तान् आह संविग्नो मा मां जक्षत रक्षत ।
अहो मे यक्ष-रक्षांसि प्रजा यूयं बभूविथ
devas tān āha saṃvigno mā māṃ jakṣata rakṣata |
aho me yakṣa-rakṣāṃsi prajā yūyaṃ babhūvitha
03.20.022
देवताः प्रभया या या दीव्यन् प्रमुखतो ऽसृजत् ।
ते अहार्षुर् देवयन्तो विसृष्टां तां प्रभाम् अहः
devatāḥ prabhayā yā yā dīvyan pramukhato 'sṛjat |
te ahārṣur devayanto visṛṣṭāṃ tāṃ prabhām ahaḥ
03.20.023
देवो ऽदेवाञ् जघनतः सृजति स्मातिलोलुपान् ।
त एनं लोलुपतया मैथुनायाभिपेदिरे
devo 'devāñ jaghanataḥ sṛjati smātilolupān |
ta enaṃ lolupatayā maithunāyābhipedire
03.20.024
ततो हसन् स भगवान् असुरैर् निरपत्रपैः ।
अन्वीयमानस् तरसा क्रुद्धो भीतः परापतत्
tato hasan sa bhagavān asurair nirapatrapaiḥ |
anvīyamānas tarasā kruddho bhītaḥ parāpatat
03.20.025
स उपव्रज्य वरदं प्रपन्नार्ति-हरं हरिम् ।
अनुग्रहाय भक्तानाम् अनुरूपात्म-दर्शनम्
sa upavrajya varadaṃ prapannārti-haraṃ harim |
anugrahāya bhaktānām anurūpātma-darśanam
03.20.026
पाहि मां परमात्मंस् ते प्रेषणेनासृजं प्रजाः ।
ता इमा यभितुं पापा उपाक्रामन्ति मां प्रभो
pāhi māṃ paramātmaṃs te preṣaṇenāsṛjaṃ prajāḥ |
tā imā yabhituṃ pāpā upākrāmanti māṃ prabho
03.20.027
त्वम् एकः किल लोकानां क्लिष्टानां क्लेश-नाशनः ।
त्वम् एकः क्लेशदस् तेषाम् अनासन्न-पदां तव
tvam ekaḥ kila lokānāṃ kliṣṭānāṃ kleśa-nāśanaḥ |
tvam ekaḥ kleśadas teṣām anāsanna-padāṃ tava
03.20.028
सो ऽवधार्यास्य कार्पण्यं विविक्ताध्यात्म-दर्शनः ।
विमुञ्चात्म-तनुं घोराम् इत्य् उक्तो विमुमोच ह
so 'vadhāryāsya kārpaṇyaṃ viviktādhyātma-darśanaḥ |
vimuñcātma-tanuṃ ghorām ity ukto vimumoca ha
03.20.029
तां क्वणच्-चरणाम्भोजां मद-विह्वल-लोचनाम् ।
काञ्ची-कलाप-विलसद्- दुकूल-च्छन्न-रोधसम्
tāṃ kvaṇac-caraṇāmbhojāṃ mada-vihvala-locanām |
kāñcī-kalāpa-vilasad- dukūla-cchanna-rodhasam
03.20.030
अन्योन्य-श्लेषयोत्तुङ्ग- निरन्तर-पयोधराम् ।
सुनासां सुद्विजां स्निग्ध- हास-लीलावलोकनाम्
anyonya-śleṣayottuṅga- nirantara-payodharām |
sunāsāṃ sudvijāṃ snigdha- hāsa-līlāvalokanām
03.20.031
गूहन्तीं व्रीडयात्मानं नीलालक-वरूथिनीम् ।
उपलभ्यासुरा धर्म सर्वे सम्मुमुहुः स्त्रियम्
gūhantīṃ vrīḍayātmānaṃ nīlālaka-varūthinīm |
upalabhyāsurā dharma sarve sammumuhuḥ striyam
03.20.032
अहो रूपम् अहो धैर्यम् अहो अस्या नवं वयः ।
मध्ये कामयमानानाम् अकामेव विसर्पति
aho rūpam aho dhairyam aho asyā navaṃ vayaḥ |
madhye kāmayamānānām akāmeva visarpati
03.20.033
वितर्कयन्तो बहुधा तां सन्ध्यां प्रमदाकृतिम् ।
अभिसम्भाव्य विश्रम्भात् पर्यपृच्छन् कुमेधसः
vitarkayanto bahudhā tāṃ sandhyāṃ pramadākṛtim |
abhisambhāvya viśrambhāt paryapṛcchan kumedhasaḥ
03.20.034
कासि कस्यासि रम्भोरु को वार्थस् ते ऽत्र भामिनि ।
रूप-द्रविण-पण्येन दुर्भगान् नो विबाधसे
kāsi kasyāsi rambhoru ko vārthas te 'tra bhāmini |
rūpa-draviṇa-paṇyena durbhagān no vibādhase
03.20.035
या वा काचित् त्वम् अबले दिष्ट्या सन्दर्शनं तव ।
उत्सुनोषीक्षमाणानां कन्दुक-क्रीडया मनः
yā vā kācit tvam abale diṣṭyā sandarśanaṃ tava |
utsunoṣīkṣamāṇānāṃ kanduka-krīḍayā manaḥ
03.20.036
नैकत्र ते जयति शालिनि पाद-पद्मं $ घ्नन्त्या मुहुः कर-तलेन पतत्-पतङ्गम् &अम्प्;मध्यं विषीदति बृहत्-स्तन-भार-भीतं % शान्तेव दृष्टिर् अमला सुशिखा-समूहः
naikatra te jayati śālini pāda-padmaṃ $ ghnantyā muhuḥ kara-talena patat-pataṅgam &madhyaṃ viṣīdati bṛhat-stana-bhāra-bhītaṃ % śānteva dṛṣṭir amalā suśikhā-samūhaḥ
03.20.037
- ॥
इति सायन्तनीं सन्ध्याम् असुराः प्रमदायतीम् ।
प्रलोभयन्तीं जगृहुर् मत्वा मूढ-धियः स्त्रियम्
** // iti sāyantanīṃ sandhyām asurāḥ pramadāyatīm |*
pralobhayantīṃ jagṛhur matvā mūḍha-dhiyaḥ striyam
03.20.038
प्रहस्य भाव-गम्भीरं जिघ्रन्त्यात्मानम् आत्मना ।
कान्त्या ससर्ज भगवान् गन्धर्वाप्सरसां गणान्
prahasya bhāva-gambhīraṃ jighrantyātmānam ātmanā |
kāntyā sasarja bhagavān gandharvāpsarasāṃ gaṇān
03.20.039
विससर्ज तनुं तां वै ज्योत्स्नां कान्तिमतीं प्रियाम् ।
त एव चाददुः प्रीत्या विश्वावसु-पुरोगमाः
visasarja tanuṃ tāṃ vai jyotsnāṃ kāntimatīṃ priyām |
ta eva cādaduḥ prītyā viśvāvasu-purogamāḥ
03.20.040
सृष्ट्वा भूत-पिशाचांश् च भगवान् आत्म-तन्द्रिणा ।
दिग्-वाससो मुक्त-केशान् वीक्ष्य चामीलयद् दृशौ
sṛṣṭvā bhūta-piśācāṃś ca bhagavān ātma-tandriṇā |
dig-vāsaso mukta-keśān vīkṣya cāmīlayad dṛśau
03.20.041
जगृहुस् तद्-विसृष्टां तां जृम्भणाख्यां तनुं प्रभोः ।
निद्राम् इन्द्रिय-विक्लेदो यया भूतेषु दृश्यते ।
येनोच्छिष्टान् धर्षयन्ति तम् उन्मादं प्रचक्षते
jagṛhus tad-visṛṣṭāṃ tāṃ jṛmbhaṇākhyāṃ tanuṃ prabhoḥ |
nidrām indriya-vikledo yayā bhūteṣu dṛśyate |
yenocchiṣṭān dharṣayanti tam unmādaṃ pracakṣate
03.20.042
ऊर्जस्वन्तं मन्यमान आत्मानं भगवान् अजः ।
साध्यान् गणान् पितृ-गणान् परोक्षेणासृजत् प्रभुः
ūrjasvantaṃ manyamāna ātmānaṃ bhagavān ajaḥ |
sādhyān gaṇān pitṛ-gaṇān parokṣeṇāsṛjat prabhuḥ
03.20.043
त आत्म-सर्गं तं कायं पितरः प्रतिपेदिरे ।
साध्येभ्यश् च पितृभ्यश् च कवयो यद् वितन्वते
ta ātma-sargaṃ taṃ kāyaṃ pitaraḥ pratipedire |
sādhyebhyaś ca pitṛbhyaś ca kavayo yad vitanvate
03.20.044
सिद्धान् विद्याधरांश् चैव तिरोधानेन सो ऽसृजत् ।
तेभ्यो ऽददात् तम् आत्मानम् अन्तर्धानाख्यम् अद्भुतम्
siddhān vidyādharāṃś caiva tirodhānena so 'sṛjat |
tebhyo 'dadāt tam ātmānam antardhānākhyam adbhutam
03.20.045
स किन्नरान् किम्पुरुषान् प्रत्यात्म्येनासृजत् प्रभुः ।
मानयन्न् आत्मनात्मानम् आत्माभासं विलोकयन्
sa kinnarān kimpuruṣān pratyātmyenāsṛjat prabhuḥ |
mānayann ātmanātmānam ātmābhāsaṃ vilokayan
03.20.046
ते तु तज् जगृहू रूपं त्यक्तं यत् परमेष्ठिना ।
मिथुनी-भूय गायन्तस् तम् एवोषसि कर्मभिः
te tu taj jagṛhū rūpaṃ tyaktaṃ yat parameṣṭhinā |
mithunī-bhūya gāyantas tam evoṣasi karmabhiḥ
03.20.047
देहेन वै भोगवता शयानो बहु-चिन्तया ।
सर्गे ऽनुपचिते क्रोधाद् उत्ससर्ज ह तद् वपुः
dehena vai bhogavatā śayāno bahu-cintayā |
sarge 'nupacite krodhād utsasarja ha tad vapuḥ
03.20.048
ये ऽहीयन्तामुतः केशा अहयस् ते ऽङ्ग जज्ञिरे ।
सर्पाः प्रसर्पतः क्रूरा नागा भोगोरु-कन्धराः
ye 'hīyantāmutaḥ keśā ahayas te 'ṅga jajñire |
sarpāḥ prasarpataḥ krūrā nāgā bhogoru-kandharāḥ
03.20.049
स आत्मानं मन्यमानः कृत-कृत्यम् इवात्मभूः ।
तदा मनून् ससर्जान्ते मनसा लोक-भावनान्
sa ātmānaṃ manyamānaḥ kṛta-kṛtyam ivātmabhūḥ |
tadā manūn sasarjānte manasā loka-bhāvanān
03.20.050
तेभ्यः सो ऽसृजत् स्वीयं पुरं पुरुषम् आत्मवान् ।
तान् दृष्ट्वा ये पुरा सृष्टाः प्रशशंसुः प्रजापतिम्
tebhyaḥ so 'sṛjat svīyaṃ puraṃ puruṣam ātmavān |
tān dṛṣṭvā ye purā sṛṣṭāḥ praśaśaṃsuḥ prajāpatim
03.20.051
अहो एतज् जगत्-स्रष्टः सुकृतं बत ते कृतम् ।
प्रतिष्ठिताः क्रिया यस्मिन् साकम् अन्नम् अदाम हे
aho etaj jagat-sraṣṭaḥ sukṛtaṃ bata te kṛtam |
pratiṣṭhitāḥ kriyā yasmin sākam annam adāma he
03.20.052
तपसा विद्यया युक्तो योगेन सुसमाधिना ।
ऋषीन् ऋषिर् हृषीकेशः ससर्जाभिमताः प्रजाः
tapasā vidyayā yukto yogena susamādhinā |
ṛṣīn ṛṣir hṛṣīkeśaḥ sasarjābhimatāḥ prajāḥ
03.20.053
तेभ्यश् चैकैकशः स्वस्य देहस्यांशम् अदाद् अजः ।
यत् तत् समाधि-योगर्द्धि- तपो-विद्या-विरक्तिमत्
tebhyaś caikaikaśaḥ svasya dehasyāṃśam adād ajaḥ |
yat tat samādhi-yogarddhi- tapo-vidyā-viraktimat
Chapter 3.21
03.21.001
0 विदुर उवाच स्वायम्भुवस्य च मनोर् अंशः परम-सम्मतः ।
कथ्यतां भगवन् यत्र मैथुनेनैधिरे प्रजाः
0 vidura uvāca svāyambhuvasya ca manor aṃśaḥ parama-sammataḥ |
kathyatāṃ bhagavan yatra maithunenaidhire prajāḥ
03.21.002
प्रियव्रतोत्तानपादौ सुतौ स्वायम्भुवस्य वै ।
यथा-धर्मं जुगुपतुः सप्त-द्वीपवतीं महीम्
priyavratottānapādau sutau svāyambhuvasya vai |
yathā-dharmaṃ jugupatuḥ sapta-dvīpavatīṃ mahīm
03.21.003
तस्य वै दुहिता ब्रह्मन् देवहूतीति विश्रुता ।
पत्नी प्रजापतेर् उक्ता कर्दमस्य त्वयानघ
tasya vai duhitā brahman devahūtīti viśrutā |
patnī prajāpater uktā kardamasya tvayānagha
03.21.004
तस्यां स वै महा-योगी युक्तायां योग-लक्षणैः ।
ससर्ज कतिधा वीर्यं तन् मे शुश्रूषवे वद
tasyāṃ sa vai mahā-yogī yuktāyāṃ yoga-lakṣaṇaiḥ |
sasarja katidhā vīryaṃ tan me śuśrūṣave vada
03.21.005
रुचिर् यो भगवान् ब्रह्मन् दक्षो वा ब्रह्मणः सुतः ।
यथा ससर्ज भूतानि लब्ध्वा भार्यां च मानवीम्
rucir yo bhagavān brahman dakṣo vā brahmaṇaḥ sutaḥ |
yathā sasarja bhūtāni labdhvā bhāryāṃ ca mānavīm
03.21.006
0 मैत्रेय उवाच प्रजाः सृजेति भगवान् कर्दमो ब्रह्मणोदितः ।
सरस्वत्यां तपस् तेपे सहस्राणां समा दश
0 maitreya uvāca prajāḥ sṛjeti bhagavān kardamo brahmaṇoditaḥ |
sarasvatyāṃ tapas tepe sahasrāṇāṃ samā daśa
03.21.007
ततः समाधि-युक्तेन क्रिया-योगेन कर्दमः ।
सम्प्रपेदे हरिं भक्त्या प्रपन्न-वरदाशुषम्
tataḥ samādhi-yuktena kriyā-yogena kardamaḥ |
samprapede hariṃ bhaktyā prapanna-varadāśuṣam
03.21.008
तावत् प्रसन्नो भगवान् पुष्कराक्षः कृते युगे ।
दर्शयाम् आस तं क्षत्तः शाब्दं ब्रह्म दधद् वपुः
tāvat prasanno bhagavān puṣkarākṣaḥ kṛte yuge |
darśayām āsa taṃ kṣattaḥ śābdaṃ brahma dadhad vapuḥ
03.21.009
स तं विरजम् अर्काभं सित-पद्मोत्पल-स्रजम् ।
स्निग्ध-नीलालक-व्रात- वक्त्राब्जं विरजो ऽम्बरम्
sa taṃ virajam arkābhaṃ sita-padmotpala-srajam |
snigdha-nīlālaka-vrāta- vaktrābjaṃ virajo 'mbaram
03.21.010
किरीटिनं कुण्डलिनं शङ्ख-चक्र-गदा-धरम् ।
श्वेतोत्पल-क्रीडनकं मनः-स्पर्श-स्मितेक्षणम्
kirīṭinaṃ kuṇḍalinaṃ śaṅkha-cakra-gadā-dharam |
śvetotpala-krīḍanakaṃ manaḥ-sparśa-smitekṣaṇam
03.21.011
विन्यस्त-चरणाम्भोजम् अंस-देशे गरुत्मतः ।
दृष्ट्वा खे ऽवस्थितं वक्षः- श्रियं कौस्तुभ-कन्धरम्
vinyasta-caraṇāmbhojam aṃsa-deśe garutmataḥ |
dṛṣṭvā khe 'vasthitaṃ vakṣaḥ- śriyaṃ kaustubha-kandharam
03.21.012
जात-हर्षो ऽपतन् मूर्ध्ना क्षितौ लब्ध-मनोरथः ।
गीर्भिस् त्व् अभ्यगृणात् प्रीति- स्वभावात्मा कृताञ्जलिः
jāta-harṣo 'patan mūrdhnā kṣitau labdha-manorathaḥ |
gīrbhis tv abhyagṛṇāt prīti- svabhāvātmā kṛtāñjaliḥ
03.21.013
0 ऋषिर् उवाच जुष्टं बताद्याखिल-सत्त्व-राशेः सांसिद्ध्यम् अक्ष्णोस् तव दर्शनान् नः ।
यद्-दर्शनं जन्मभिर् ईड्य सद्भिर् आशासते योगिनो रूढ-योगाः
0 ṛṣir uvāca juṣṭaṃ batādyākhila-sattva-rāśeḥ sāṃsiddhyam akṣṇos tava darśanān naḥ |
yad-darśanaṃ janmabhir īḍya sadbhir āśāsate yogino rūḍha-yogāḥ
03.21.014
ये मायया ते हत-मेधसस् त्वत्- पादारविन्दं भव-सिन्धु-पोतम् ।
उपासते काम-लवाय तेषां रासीश कामान् निरये ऽपि ये स्युः
ye māyayā te hata-medhasas tvat- pādāravindaṃ bhava-sindhu-potam |
upāsate kāma-lavāya teṣāṃ rāsīśa kāmān niraye 'pi ye syuḥ
03.21.015
तथा स चाहं परिवोढु-कामः समान-शीलां गृहमेध-धेनुम् ।
उपेयिवान् मूलम् अशेष-मूलं दुराशयः काम-दुघाङ्घ्रिपस्य
tathā sa cāhaṃ parivoḍhu-kāmaḥ samāna-śīlāṃ gṛhamedha-dhenum |
upeyivān mūlam aśeṣa-mūlaṃ durāśayaḥ kāma-dughāṅghripasya
03.21.016
प्रजापतेस् ते वचसाधीश तन्त्या लोकः किलायं काम-हतो ऽनुबद्धः ।
अहं च लोकानुगतो वहामि बलिं च शुक्लानिमिषाय तुभ्यम्
prajāpates te vacasādhīśa tantyā lokaḥ kilāyaṃ kāma-hato 'nubaddhaḥ |
ahaṃ ca lokānugato vahāmi baliṃ ca śuklānimiṣāya tubhyam
03.21.017
लोकांश् च लोकानुगतान् पशूंश् च हित्वा श्रितास् ते चरणातपत्रम् ।
परस्परं त्वद्-गुण-वाद-सीधु- पीयूष-निर्यापित-देह-धर्माः
lokāṃś ca lokānugatān paśūṃś ca hitvā śritās te caraṇātapatram |
parasparaṃ tvad-guṇa-vāda-sīdhu- pīyūṣa-niryāpita-deha-dharmāḥ
03.21.018
न ते ऽजराक्ष-भ्रमिर् आयुर् एषां त्रयोदशारं त्रि-शतं षष्टि-पर्व ।
षण्-नेम्य् अनन्त-च्छदि यत् त्रि-णाभि कराल-स्रोतो जगद् आच्छिद्य धावत्
na te 'jarākṣa-bhramir āyur eṣāṃ trayodaśāraṃ tri-śataṃ ṣaṣṭi-parva |
ṣaṇ-nemy ananta-cchadi yat tri-ṇābhi karāla-sroto jagad ācchidya dhāvat
03.21.019
एकः स्वयं सन् जगतः सिसृक्षया- द्वितीययात्मन्न् अधि-योगमायया ।
सृजस्य् अदः पासि पुनर् ग्रसिष्यसे यथोर्ण-नाभिर् भगवन् स्व-शक्तिभिः
ekaḥ svayaṃ san jagataḥ sisṛkṣayā- dvitīyayātmann adhi-yogamāyayā |
sṛjasy adaḥ pāsi punar grasiṣyase yathorṇa-nābhir bhagavan sva-śaktibhiḥ
03.21.020
नैतद् बताधीश पदं तवेप्सितं यन् मायया नस् तनुषे भूत-सूक्ष्मम् ।
अनुग्रहायास्त्व् अपि यर्हि मायया लसत्-तुलस्या भगवान् विलक्षितः
naitad batādhīśa padaṃ tavepsitaṃ yan māyayā nas tanuṣe bhūta-sūkṣmam |
anugrahāyāstv api yarhi māyayā lasat-tulasyā bhagavān vilakṣitaḥ
03.21.021
तं त्वानुभूत्योपरत-क्रियार्थं स्व-मायया वर्तित-लोक-तन्त्रम् ।
नमाम्य् अभीक्ष्णं नमनीय-पाद- सरोजम् अल्पीयसि काम-वर्षम्
taṃ tvānubhūtyoparata-kriyārthaṃ sva-māyayā vartita-loka-tantram |
namāmy abhīkṣṇaṃ namanīya-pāda- sarojam alpīyasi kāma-varṣam
03.21.022
0 ऋषिर् उवाच इत्य् अव्यलीकं प्रणुतो ऽब्ज-नाभस् तम् आबभाषे वचसामृतेन ।
सुपर्ण-पक्षोपरि रोचमानः प्रेम-स्मितोद्वीक्षण-विभ्रमद्-भ्रूः
0 ṛṣir uvāca ity avyalīkaṃ praṇuto 'bja-nābhas tam ābabhāṣe vacasāmṛtena |
suparṇa-pakṣopari rocamānaḥ prema-smitodvīkṣaṇa-vibhramad-bhrūḥ
03.21.023
0 श्री-भगवान् उवाच विदित्वा तव चैत्यं मे पुरैव समयोजि तत् ।
यद्-अर्थम् आत्म-नियमैस् त्वयैवाहं समर्चितः
0 śrī-bhagavān uvāca viditvā tava caityaṃ me puraiva samayoji tat |
yad-artham ātma-niyamais tvayaivāhaṃ samarcitaḥ
03.21.024
न वै जातु मृषैव स्यात् प्रजाध्यक्ष मद्-अर्हणम् ।
भवद्-विधेष्व् अतितरां मयि सङ्गृभितात्मनाम्
na vai jātu mṛṣaiva syāt prajādhyakṣa mad-arhaṇam |
bhavad-vidheṣv atitarāṃ mayi saṅgṛbhitātmanām
03.21.025
प्रजापति-सुतः सम्राण् मनुर् विख्यात-मङ्गलः ।
ब्रह्मावर्तं यो ऽधिवसन् शास्ति सप्तार्णवां महीम्
prajāpati-sutaḥ samrāṇ manur vikhyāta-maṅgalaḥ |
brahmāvartaṃ yo 'dhivasan śāsti saptārṇavāṃ mahīm
03.21.026
स चेह विप्र राजर्षिर् महिष्या शतरूपया ।
आयास्यति दिदृक्षुस् त्वां परश्वो धर्म-कोविदः
sa ceha vipra rājarṣir mahiṣyā śatarūpayā |
āyāsyati didṛkṣus tvāṃ paraśvo dharma-kovidaḥ
03.21.027
आत्मजाम् असितापाङ्गीं वयः-शील-गुणान्विताम् ।
मृगयन्तीं पतिं दास्यत्य् अनुरूपाय ते प्रभो
ātmajām asitāpāṅgīṃ vayaḥ-śīla-guṇānvitām |
mṛgayantīṃ patiṃ dāsyaty anurūpāya te prabho
03.21.028
समाहितं ते हृदयं यत्रेमान् परिवत्सरान् ।
सा त्वां ब्रह्मन् नृप-वधूः कामम् आशु भजिष्यति
samāhitaṃ te hṛdayaṃ yatremān parivatsarān |
sā tvāṃ brahman nṛpa-vadhūḥ kāmam āśu bhajiṣyati
03.21.029
या त आत्म-भृतं वीर्यं नवधा प्रसविष्यति ।
वीर्ये त्वदीये ऋषय आधास्यन्त्य् अञ्जसात्मनः
yā ta ātma-bhṛtaṃ vīryaṃ navadhā prasaviṣyati |
vīrye tvadīye ṛṣaya ādhāsyanty añjasātmanaḥ
03.21.030
त्वं च सम्यग् अनुष्ठाय निदेशं म उशत्तमः ।
मयि तीर्थी-कृताशेष- क्रियार्थो मां प्रपत्स्यसे
tvaṃ ca samyag anuṣṭhāya nideśaṃ ma uśattamaḥ |
mayi tīrthī-kṛtāśeṣa- kriyārtho māṃ prapatsyase
03.21.031
कृत्वा दयां च जीवेषु दत्त्वा चाभयम् आत्मवान् ।
मय्य् आत्मानं सह जगद् द्रक्ष्यस्य् आत्मनि चापि माम्
kṛtvā dayāṃ ca jīveṣu dattvā cābhayam ātmavān |
mayy ātmānaṃ saha jagad drakṣyasy ātmani cāpi mām
03.21.032
सहाहं स्वांश-कलया त्वद्-वीर्येण महा-मुने ।
तव क्षेत्रे देवहूत्यां प्रणेष्ये तत्त्व-संहिताम्
sahāhaṃ svāṃśa-kalayā tvad-vīryeṇa mahā-mune |
tava kṣetre devahūtyāṃ praṇeṣye tattva-saṃhitām
03.21.033
0 मैत्रेय उवाच एवं तम् अनुभाष्याथ भगवान् प्रत्यग्-अक्षजः ।
जगाम बिन्दुसरसः सरस्वत्या परिश्रितात्
0 maitreya uvāca evaṃ tam anubhāṣyātha bhagavān pratyag-akṣajaḥ |
jagāma bindusarasaḥ sarasvatyā pariśritāt
03.21.034
निरीक्षतस् तस्य ययाव् अशेष- सिद्धेश्वराभिष्टुत-सिद्ध-मार्गः ।
आकर्णयन् पत्र-रथेन्द्र-पक्षैर् उच्चारितं स्तोमम् उदीर्ण-साम
nirīkṣatas tasya yayāv aśeṣa- siddheśvarābhiṣṭuta-siddha-mārgaḥ |
ākarṇayan patra-rathendra-pakṣair uccāritaṃ stomam udīrṇa-sāma
03.21.035
अथ सम्प्रस्थिते शुक्ले कर्दमो भगवान् ऋषिः ।
आस्ते स्म बिन्दुसरसि तं कालं प्रतिपालयन्
atha samprasthite śukle kardamo bhagavān ṛṣiḥ |
āste sma bindusarasi taṃ kālaṃ pratipālayan
03.21.036
मनुः स्यन्दनम् आस्थाय शातकौम्भ-परिच्छदम् ।
आरोप्य स्वां दुहितरं स-भार्यः पर्यटन् महीम्
manuḥ syandanam āsthāya śātakaumbha-paricchadam |
āropya svāṃ duhitaraṃ sa-bhāryaḥ paryaṭan mahīm
03.21.037
तस्मिन् सुधन्वन्न् अहनि भगवान् यत् समादिशत् ।
उपायाद् आश्रम-पदं मुनेः शान्त-व्रतस्य तत्
tasmin sudhanvann ahani bhagavān yat samādiśat |
upāyād āśrama-padaṃ muneḥ śānta-vratasya tat
03.21.038
यस्मिन् भगवतो नेत्रान् न्यपतन्न् अश्रु-बिन्दवः ।
कृपया सम्परीतस्य प्रपन्ने ऽर्पितया भृशम्
yasmin bhagavato netrān nyapatann aśru-bindavaḥ |
kṛpayā samparītasya prapanne 'rpitayā bhṛśam
03.21.039
तद् वै बिन्दुसरो नाम सरस्वत्या परिप्लुतम् ।
पुण्यं शिवामृत-जलं महर्षि-गण-सेवितम्
tad vai bindusaro nāma sarasvatyā pariplutam |
puṇyaṃ śivāmṛta-jalaṃ maharṣi-gaṇa-sevitam
03.21.040
पुण्य-द्रुम-लता-जालैः कूजत्-पुण्य-मृग-द्विजैः ।
सर्वर्तु-फल-पुष्पाढ्यं वन-राजि-श्रियान्वितम्
puṇya-druma-latā-jālaiḥ kūjat-puṇya-mṛga-dvijaiḥ |
sarvartu-phala-puṣpāḍhyaṃ vana-rāji-śriyānvitam
03.21.041
मत्त-द्विज-गणैर् घुष्टं मत्त-भ्रमर-विभ्रमम् ।
मत्त-बर्हि-नटाटोपम् आह्वयन्-मत्त-कोकिलम्
matta-dvija-gaṇair ghuṣṭaṃ matta-bhramara-vibhramam |
matta-barhi-naṭāṭopam āhvayan-matta-kokilam
03.21.042
कदम्ब-चम्पकाशोक- करञ्ज-बकुलासनैः ।
कुन्द-मन्दार-कुटजैश् चूत-पोतैर् अलङ्कृतम्
kadamba-campakāśoka- karañja-bakulāsanaiḥ |
kunda-mandāra-kuṭajaiś cūta-potair alaṅkṛtam
03.21.043
कारण्डवैः प्लवैर् हंसैः कुररैर् जल-कुक्कुटैः ।
सारसैश् चक्रवाकैश् च चकोरैर् वल्गु कूजितम्
kāraṇḍavaiḥ plavair haṃsaiḥ kurarair jala-kukkuṭaiḥ |
sārasaiś cakravākaiś ca cakorair valgu kūjitam
03.21.044
तथैव हरिणैः क्रोडैः श्वाविद्-गवय-कुञ्जरैः ।
गोपुच्छैर् हरिभिर् मर्कैर् नकुलैर् नाभिभिर् वृतम्
tathaiva hariṇaiḥ kroḍaiḥ śvāvid-gavaya-kuñjaraiḥ |
gopucchair haribhir markair nakulair nābhibhir vṛtam
03.21.045
प्रविश्य तत् तीर्थ-वरम् आदि-राजः सहात्मजः ।
ददर्श मुनिम् आसीनं तस्मिन् हुत-हुताशनम्
praviśya tat tīrtha-varam ādi-rājaḥ sahātmajaḥ |
dadarśa munim āsīnaṃ tasmin huta-hutāśanam
03.21.046
विद्योतमानं वपुषा तपस्य् उग्र-युजा चिरम् ।
नातिक्षामं भगवतः स्निग्धापाङ्गावलोकनात् ।
तद्-व्याहृतामृत-कला- पीयूष-श्रवणेन च
vidyotamānaṃ vapuṣā tapasy ugra-yujā ciram |
nātikṣāmaṃ bhagavataḥ snigdhāpāṅgāvalokanāt |
tad-vyāhṛtāmṛta-kalā- pīyūṣa-śravaṇena ca
03.21.047
प्रांशुं पद्म-पलाशाक्षं जटिलं चीर-वाससम् ।
उपसंश्रित्य मलिनं यथार्हणम् असंस्कृतम्
prāṃśuṃ padma-palāśākṣaṃ jaṭilaṃ cīra-vāsasam |
upasaṃśritya malinaṃ yathārhaṇam asaṃskṛtam
03.21.048
अथोटजम् उपायातं नृदेवं प्रणतं पुरः ।
सपर्यया पर्यगृह्णात् प्रतिनन्द्यानुरूपया
athoṭajam upāyātaṃ nṛdevaṃ praṇataṃ puraḥ |
saparyayā paryagṛhṇāt pratinandyānurūpayā
03.21.049
गृहीतार्हणम् आसीनं संयतं प्रीणयन् मुनिः ।
स्मरन् भगवद्-आदेशम् इत्य् आह श्लक्ष्णया गिरा
gṛhītārhaṇam āsīnaṃ saṃyataṃ prīṇayan muniḥ |
smaran bhagavad-ādeśam ity āha ślakṣṇayā girā
03.21.050
नूनं चङ्क्रमणं देव सतां संरक्षणाय ते ।
वधाय चासतां यस् त्वं हरेः शक्तिर् हि पालिनी
nūnaṃ caṅkramaṇaṃ deva satāṃ saṃrakṣaṇāya te |
vadhāya cāsatāṃ yas tvaṃ hareḥ śaktir hi pālinī
03.21.051
यो ऽर्केन्द्व्-अग्नीन्द्र-वायूनां यम-धर्म-प्रचेतसाम् ।
रूपाणि स्थान आधत्से तस्मै शुक्लाय ते नमः
yo 'rkendv-agnīndra-vāyūnāṃ yama-dharma-pracetasām |
rūpāṇi sthāna ādhatse tasmai śuklāya te namaḥ
03.21.052
न यदा रथम् आस्थाय जैत्रं मणि-गणार्पितम् ।
विस्फूर्जच्-चण्ड-कोदण्डो रथेन त्रासयन्न् अघान्
na yadā ratham āsthāya jaitraṃ maṇi-gaṇārpitam |
visphūrjac-caṇḍa-kodaṇḍo rathena trāsayann aghān
03.21.053
स्व-सैन्य-चरण-क्षुण्णं वेपयन् मण्डलं भुवः ।
विकर्षन् बृहतीं सेनां पर्यटस्य् अंशुमान् इव
sva-sainya-caraṇa-kṣuṇṇaṃ vepayan maṇḍalaṃ bhuvaḥ |
vikarṣan bṛhatīṃ senāṃ paryaṭasy aṃśumān iva
03.21.054
तदैव सेतवः सर्वे वर्णाश्रम-निबन्धनाः ।
भगवद्-रचिता राजन् भिद्येरन् बत दस्युभिः
tadaiva setavaḥ sarve varṇāśrama-nibandhanāḥ |
bhagavad-racitā rājan bhidyeran bata dasyubhiḥ
03.21.055
अधर्मश् च समेधेत लोलुपैर् व्यङ्कुशैर् नृभिः ।
शयाने त्वयि लोको ऽयं दस्यु-ग्रस्तो विनङ्क्ष्यति
adharmaś ca samedheta lolupair vyaṅkuśair nṛbhiḥ |
śayāne tvayi loko 'yaṃ dasyu-grasto vinaṅkṣyati
03.21.056
अथापि पृच्छे त्वां वीर यद्-अर्थं त्वम् इहागतः ।
तद् वयं निर्व्यलीकेन प्रतिपद्यामहे हृदा
athāpi pṛcche tvāṃ vīra yad-arthaṃ tvam ihāgataḥ |
tad vayaṃ nirvyalīkena pratipadyāmahe hṛdā
Chapter 3.22
03.22.001
0 मैत्रेय उवाच एवम् आविष्कृताशेष- गुण-कर्मोदयो मुनिम् ।
सव्रीड इव तं सम्राड् उपारतम् उवाच ह
0 maitreya uvāca evam āviṣkṛtāśeṣa- guṇa-karmodayo munim |
savrīḍa iva taṃ samrāḍ upāratam uvāca ha
03.22.002
0 मनुर् उवाच ब्रह्मासृजत् स्व-मुखतो युष्मान् आत्म-परीप्सया ।
छन्दोमयस् तपो-विद्या- योग-युक्तान् अलम्पटान्
0 manur uvāca brahmāsṛjat sva-mukhato yuṣmān ātma-parīpsayā |
chandomayas tapo-vidyā- yoga-yuktān alampaṭān
03.22.003
तत्-त्राणायासृजच् चास्मान् दोः-सहस्रात् सहस्र-पात् ।
हृदयं तस्य हि ब्रह्म क्षत्रम् अङ्गं प्रचक्षते
tat-trāṇāyāsṛjac cāsmān doḥ-sahasrāt sahasra-pāt |
hṛdayaṃ tasya hi brahma kṣatram aṅgaṃ pracakṣate
03.22.004
अतो ह्य् अन्योन्यम् आत्मानं ब्रह्म क्षत्रं च रक्षतः ।
रक्षति स्माव्ययो देवः स यः सद्-असद्-आत्मकः
ato hy anyonyam ātmānaṃ brahma kṣatraṃ ca rakṣataḥ |
rakṣati smāvyayo devaḥ sa yaḥ sad-asad-ātmakaḥ
03.22.005
तव सन्दर्शनाद् एव च्छिन्ना मे सर्व-संशयाः ।
यत् स्वयं भगवान् प्रीत्या धर्मम् आह रिरक्षिषोः
tava sandarśanād eva cchinnā me sarva-saṃśayāḥ |
yat svayaṃ bhagavān prītyā dharmam āha rirakṣiṣoḥ
03.22.006
दिष्ट्या मे भगवान् दृष्टो दुर्दर्शो यो ऽकृतात्मनाम् ।
दिष्ट्या पाद-रजः स्पृष्टं शीर्ष्णा मे भवतः शिवम्
diṣṭyā me bhagavān dṛṣṭo durdarśo yo 'kṛtātmanām |
diṣṭyā pāda-rajaḥ spṛṣṭaṃ śīrṣṇā me bhavataḥ śivam
03.22.007
दिष्ट्या त्वयानुशिष्टो ऽहं कृतश् चानुग्रहो महान् ।
अपावृतैः कर्ण-रन्ध्रैर् जुष्टा दिष्ट्योशतीर् गिरः
diṣṭyā tvayānuśiṣṭo 'haṃ kṛtaś cānugraho mahān |
apāvṛtaiḥ karṇa-randhrair juṣṭā diṣṭyośatīr giraḥ
03.22.008
स भवान् दुहितृ-स्नेह- परिक्लिष्टात्मनो मम ।
श्रोतुम् अर्हसि दीनस्य श्रावितं कृपया मुने
sa bhavān duhitṛ-sneha- parikliṣṭātmano mama |
śrotum arhasi dīnasya śrāvitaṃ kṛpayā mune
03.22.009
प्रियव्रतोत्तानपदोः स्वसेयं दुहिता मम ।
अन्विच्छति पतिं युक्तं वयः-शील-गुणादिभिः
priyavratottānapadoḥ svaseyaṃ duhitā mama |
anvicchati patiṃ yuktaṃ vayaḥ-śīla-guṇādibhiḥ
03.22.010
यदा तु भवतः शील- श्रुत-रूप-वयो-गुणान् ।
अशृणोन् नारदाद् एषा त्वय्य् आसीत् कृत-निश्चया
yadā tu bhavataḥ śīla- śruta-rūpa-vayo-guṇān |
aśṛṇon nāradād eṣā tvayy āsīt kṛta-niścayā
03.22.011
तत् प्रतीच्छ द्विजाग्र्येमां श्रद्धयोपहृतां मया ।
सर्वात्मनानुरूपां ते गृहमेधिषु कर्मसु
tat pratīccha dvijāgryemāṃ śraddhayopahṛtāṃ mayā |
sarvātmanānurūpāṃ te gṛhamedhiṣu karmasu
03.22.012
उद्यतस्य हि कामस्य प्रतिवादो न शस्यते ।
अपि निर्मुक्त-सङ्गस्य काम-रक्तस्य किं पुनः
udyatasya hi kāmasya prativādo na śasyate |
api nirmukta-saṅgasya kāma-raktasya kiṃ punaḥ
03.22.013
य उद्यतम् अनादृत्य कीनाशम् अभियाचते ।
क्षीयते तद्-यशः स्फीतं मानश् चावज्ञया हतः
ya udyatam anādṛtya kīnāśam abhiyācate |
kṣīyate tad-yaśaḥ sphītaṃ mānaś cāvajñayā hataḥ
03.22.014
अहं त्वाशृणवं विद्वन् विवाहार्थं समुद्यतम् ।
अतस् त्वम् उपकुर्वाणः प्रत्तां प्रतिगृहाण मे
ahaṃ tvāśṛṇavaṃ vidvan vivāhārthaṃ samudyatam |
atas tvam upakurvāṇaḥ prattāṃ pratigṛhāṇa me
03.22.015
0 ऋषिर् उवाच बाढम् उद्वोढु-कामो ऽहम् अप्रत्ता च तवात्मजा ।
आवयोर् अनुरूपो ऽसाव् आद्यो वैवाहिको विधिः
0 ṛṣir uvāca bāḍham udvoḍhu-kāmo 'ham aprattā ca tavātmajā |
āvayor anurūpo 'sāv ādyo vaivāhiko vidhiḥ
03.22.016
कामः स भूयान् नरदेव ते ऽस्याः पुत्र्याः समाम्नाय-विधौ प्रतीतः ।
क एव ते तनयां नाद्रियेत स्वयैव कान्त्या क्षिपतीम् इव श्रियम्
kāmaḥ sa bhūyān naradeva te 'syāḥ putryāḥ samāmnāya-vidhau pratītaḥ |
ka eva te tanayāṃ nādriyeta svayaiva kāntyā kṣipatīm iva śriyam
03.22.017
यां हर्म्य-पृष्ठे क्वणद्-अङ्घ्रि-शोभां विक्रीडतीं कन्दुक-विह्वलाक्षीम् ।
विश्वावसुर् न्यपतत् स्वाद् विमानाद् विलोक्य सम्मोह-विमूढ-चेताः
yāṃ harmya-pṛṣṭhe kvaṇad-aṅghri-śobhāṃ vikrīḍatīṃ kanduka-vihvalākṣīm |
viśvāvasur nyapatat svād vimānād vilokya sammoha-vimūḍha-cetāḥ
03.22.018
तां प्रार्थयन्तीं ललना-ललामम् असेवित-श्री-चरणैर् अदृष्टाम् ।
वत्सां मनोर् उच्चपदः स्वसारं को नानुमन्येत बुधो ऽभियाताम्
tāṃ prārthayantīṃ lalanā-lalāmam asevita-śrī-caraṇair adṛṣṭām |
vatsāṃ manor uccapadaḥ svasāraṃ ko nānumanyeta budho 'bhiyātām
03.22.019
अतो भजिष्ये समयेन साध्वीं यावत् तेजो बिभृयाद् आत्मनो मे ।
अतो धर्मान् पारमहंस्य-मुख्यान् शुक्ल-प्रोक्तान् बहु मन्ये ऽविहिंस्रान्
ato bhajiṣye samayena sādhvīṃ yāvat tejo bibhṛyād ātmano me |
ato dharmān pāramahaṃsya-mukhyān śukla-proktān bahu manye 'vihiṃsrān
03.22.020
यतो ऽभवद् विश्वम् इदं विचित्रं संस्थास्यते यत्र च वावतिष्ठते ।
प्रजापतीनां पतिर् एष मह्यं परं प्रमाणं भगवान् अनन्तः
yato 'bhavad viśvam idaṃ vicitraṃ saṃsthāsyate yatra ca vāvatiṣṭhate |
prajāpatīnāṃ patir eṣa mahyaṃ paraṃ pramāṇaṃ bhagavān anantaḥ
03.22.021
0 मैत्रेय उवाच स उग्र-धन्वन्न् इयद् एवाबभाषे आसीच् च तूष्णीम् अरविन्द-नाभम् ।
धियोपगृह्णन् स्मित-शोभितेन मुखेन चेतो लुलुभे देवहूत्याः
0 maitreya uvāca sa ugra-dhanvann iyad evābabhāṣe āsīc ca tūṣṇīm aravinda-nābham |
dhiyopagṛhṇan smita-śobhitena mukhena ceto lulubhe devahūtyāḥ
03.22.022
सो ऽनु ज्ञात्वा व्यवसितं महिष्या दुहितुः स्फुटम् ।
तस्मै गुण-गणाढ्याय ददौ तुल्यां प्रहर्षितः
so 'nu jñātvā vyavasitaṃ mahiṣyā duhituḥ sphuṭam |
tasmai guṇa-gaṇāḍhyāya dadau tulyāṃ praharṣitaḥ
03.22.023
शतरूपा महा-राज्ञी पारिबर्हान् महा-धनान् ।
दम्पत्योः पर्यदात् प्रीत्या भूषा-वासः परिच्छदान्
śatarūpā mahā-rājñī pāribarhān mahā-dhanān |
dampatyoḥ paryadāt prītyā bhūṣā-vāsaḥ paricchadān
03.22.024
प्रत्तां दुहितरं सम्राट् सदृक्षाय गत-व्यथः ।
उपगुह्य च बाहुभ्याम् औत्कण्ठ्योन्मथिताशयः
prattāṃ duhitaraṃ samrāṭ sadṛkṣāya gata-vyathaḥ |
upaguhya ca bāhubhyām autkaṇṭhyonmathitāśayaḥ
03.22.025
अशक्नुवंस् तद्-विरहं मुञ्चन् बाष्प-कलां मुहुः ।
आसिञ्चद् अम्ब वत्सेति नेत्रोदैर् दुहितुः शिखाः
aśaknuvaṃs tad-virahaṃ muñcan bāṣpa-kalāṃ muhuḥ |
āsiñcad amba vatseti netrodair duhituḥ śikhāḥ
03.22.026
आमन्त्र्य तं मुनि-वरम् अनुज्ञातः सहानुगः ।
प्रतस्थे रथम् आरुह्य सभार्यः स्व-पुरं नृपः
āmantrya taṃ muni-varam anujñātaḥ sahānugaḥ |
pratasthe ratham āruhya sabhāryaḥ sva-puraṃ nṛpaḥ
03.22.027
उभयोर् ऋषि-कुल्यायाः सरस्वत्याः सुरोधसोः ।
ऋषीणाम् उपशान्तानां पश्यन्न् आश्रम-सम्पदः
ubhayor ṛṣi-kulyāyāḥ sarasvatyāḥ surodhasoḥ |
ṛṣīṇām upaśāntānāṃ paśyann āśrama-sampadaḥ
03.22.028
तम् आयान्तम् अभिप्रेत्य ब्रह्मावर्तात् प्रजाः पतिम् ।
गीत-संस्तुति-वादित्रैः प्रत्युदीयुः प्रहर्षिताः
tam āyāntam abhipretya brahmāvartāt prajāḥ patim |
gīta-saṃstuti-vāditraiḥ pratyudīyuḥ praharṣitāḥ
03.22.029
बर्हिष्मती नाम पुरी सर्व-सम्पत्-समन्विता ।
न्यपतन् यत्र रोमाणि यज्ञस्याङ्गं विधुन्वतः
barhiṣmatī nāma purī sarva-sampat-samanvitā |
nyapatan yatra romāṇi yajñasyāṅgaṃ vidhunvataḥ
03.22.030
कुशाः काशास् त एवासन् शश्वद्-धरित-वर्चसः ।
ऋषयो यैः पराभाव्य यज्ञ-घ्नान् यज्ञम् ईजिरे
kuśāḥ kāśās ta evāsan śaśvad-dharita-varcasaḥ |
ṛṣayo yaiḥ parābhāvya yajña-ghnān yajñam ījire
03.22.031
कुश-काशमयं बर्हिर् आस्तीर्य भगवान् मनुः ।
अयजद् यज्ञ-पुरुषं लब्धा स्थानं यतो भुवम्
kuśa-kāśamayaṃ barhir āstīrya bhagavān manuḥ |
ayajad yajña-puruṣaṃ labdhā sthānaṃ yato bhuvam
03.22.032
बर्हिष्मतीं नाम विभुर् यां निर्विश्य समावसत् ।
तस्यां प्रविष्टो भवनं ताप-त्रय-विनाशनम्
barhiṣmatīṃ nāma vibhur yāṃ nirviśya samāvasat |
tasyāṃ praviṣṭo bhavanaṃ tāpa-traya-vināśanam
03.22.033
सभार्यः सप्रजः कामान् बुभुजे ऽन्याविरोधतः ।
सङ्गीयमान-सत्-कीर्तिः सस्त्रीभिः सुर-गायकैः ।
प्रत्य्-ऊषेष्व् अनुबद्धेन हृदा शृण्वन् हरेः कथाः
sabhāryaḥ saprajaḥ kāmān bubhuje 'nyāvirodhataḥ |
saṅgīyamāna-sat-kīrtiḥ sastrībhiḥ sura-gāyakaiḥ |
praty-ūṣeṣv anubaddhena hṛdā śṛṇvan hareḥ kathāḥ
03.22.034
निष्णातं योगमायासु मुनिं स्वायम्भुवं मनुम् ।
यद् आभ्रंशयितुं भोगा न शेकुर् भगवत्-परम्
niṣṇātaṃ yogamāyāsu muniṃ svāyambhuvaṃ manum |
yad ābhraṃśayituṃ bhogā na śekur bhagavat-param
03.22.035
अयात-यामास् तस्यासन् यामाः स्वान्तर-यापनाः ।
शृण्वतो ध्यायतो विष्णोः कुर्वतो ब्रुवतः कथाः
ayāta-yāmās tasyāsan yāmāḥ svāntara-yāpanāḥ |
śṛṇvato dhyāyato viṣṇoḥ kurvato bruvataḥ kathāḥ
03.22.036
स एवं स्वान्तरं निन्ये युगानाम् एक-सप्ततिम् ।
वासुदेव-प्रसङ्गेन परिभूत-गति-त्रयः
sa evaṃ svāntaraṃ ninye yugānām eka-saptatim |
vāsudeva-prasaṅgena paribhūta-gati-trayaḥ
03.22.037
शारीरा मानसा दिव्या वैयासे ये च मानुषाः ।
भौतिकाश् च कथं क्लेशा बाधन्ते हरि-संश्रयम्
śārīrā mānasā divyā vaiyāse ye ca mānuṣāḥ |
bhautikāś ca kathaṃ kleśā bādhante hari-saṃśrayam
03.22.038
यः पृष्टो मुनिभिः प्राह धर्मान् नाना-विधान् छुभान् ।
नृणां वर्णाश्रमाणां च सर्व-भूत-हितः सदा
yaḥ pṛṣṭo munibhiḥ prāha dharmān nānā-vidhān chubhān |
nṛṇāṃ varṇāśramāṇāṃ ca sarva-bhūta-hitaḥ sadā
03.22.039
एतत् त आदि-राजस्य मनोश् चरितम् अद्भुतम् ।
वर्णितं वर्णनीयस्य तद्-अपत्योदयं शृणु
etat ta ādi-rājasya manoś caritam adbhutam |
varṇitaṃ varṇanīyasya tad-apatyodayaṃ śṛṇu
Chapter 3.23
03.23.001
0 मैत्रेय उवाच पितृभ्यां प्रस्थिते साध्वी पतिम् इङ्गित-कोविदा ।
नित्यं पर्यचरत् प्रीत्या भवानीव भवं प्रभुम्
0 maitreya uvāca pitṛbhyāṃ prasthite sādhvī patim iṅgita-kovidā |
nityaṃ paryacarat prītyā bhavānīva bhavaṃ prabhum
03.23.002
विश्रम्भेणात्म-शौचेन गौरवेण दमेन च ।
शुश्रूषया सौहृदेन वाचा मधुरया च भोः
viśrambheṇātma-śaucena gauraveṇa damena ca |
śuśrūṣayā sauhṛdena vācā madhurayā ca bhoḥ
03.23.003
विसृज्य कामं दम्भं च द्वेषं लोभम् अघं मदम् ।
अप्रमत्तोद्यता नित्यं तेजीयांसम् अतोषयत्
visṛjya kāmaṃ dambhaṃ ca dveṣaṃ lobham aghaṃ madam |
apramattodyatā nityaṃ tejīyāṃsam atoṣayat
03.23.004
स वै देवर्षि-वर्यस् तां मानवीं समनुव्रताम् ।
दैवाद् गरीयसः पत्युर् आशासानां महाशिषः
sa vai devarṣi-varyas tāṃ mānavīṃ samanuvratām |
daivād garīyasaḥ patyur āśāsānāṃ mahāśiṣaḥ
03.23.005
कालेन भूयसा क्षामां कर्शितां व्रत-चर्यया ।
प्रेम-गद्गदया वाचा पीडितः कृपयाब्रवीत्
kālena bhūyasā kṣāmāṃ karśitāṃ vrata-caryayā |
prema-gadgadayā vācā pīḍitaḥ kṛpayābravīt
03.23.006
0 कर्दम उवाच तुष्टो ऽहम् अद्य तव मानवि मानदायाः $ शुश्रूषया परमया परया च भक्त्या & तुष्टो ऽहम् अद्य तव मानवि मानदायाः $ शुश्रूषया परमया परया च भक्त्या & यो देहिनाम् अयम् अतीव सुहृत् स देहो % नावेक्षितः समुचितः क्षपितुं मद्-अर्थे
0 kardama uvāca tuṣṭo 'ham adya tava mānavi mānadāyāḥ $ śuśrūṣayā paramayā parayā ca bhaktyā & tuṣṭo 'ham adya tava mānavi mānadāyāḥ $ śuśrūṣayā paramayā parayā ca bhaktyā & yo dehinām ayam atīva suhṛt sa deho % nāvekṣitaḥ samucitaḥ kṣapituṃ mad-arthe
03.23.007
- ॥
ये मे स्व-धर्म-निरतस्य तपः-समाधि- $ विद्यात्म-योग-विजिता भगवत्-प्रसादाः & ये मे स्व-धर्म-निरतस्य तपः-समाधि- $ विद्यात्म-योग-विजिता भगवत्-प्रसादाः & तान् एव ते मद्-अनुसेवनयावरुद्धान् % दृष्टिं प्रपश्य वितराम्य् अभयान् अशोकान्
** // ye me sva-dharma-niratasya tapaḥ-samādhi- $ vidyātma-yoga-vijitā bhagavat-prasādāḥ & ye me sva-dharma-niratasya tapaḥ-samādhi- $ vidyātma-yoga-vijitā bhagavat-prasādāḥ & tān eva te mad-anusevanayāvaruddhān % dṛṣṭiṃ prapaśya vitarāmy abhayān aśokān*
03.23.008
- ॥
अन्ये पुनर् भगवतो भ्रुव उद्विजृम्भ- $ विभ्रंशितार्थ-रचनाः किम् उरुक्रमस्य & अन्ये पुनर् भगवतो भ्रुव उद्विजृम्भ- $ विभ्रंशितार्थ-रचनाः किम् उरुक्रमस्य & सिद्धासि भुङ्क्ष्व विभवान् निज-धर्म-दोहान् % दिव्यान् नरैर् दुरधिगान् नृप-विक्रियाभिः
** // anye punar bhagavato bhruva udvijṛmbha- $ vibhraṃśitārtha-racanāḥ kim urukramasya & anye punar bhagavato bhruva udvijṛmbha- $ vibhraṃśitārtha-racanāḥ kim urukramasya & siddhāsi bhuṅkṣva vibhavān nija-dharma-dohān % divyān narair duradhigān nṛpa-vikriyābhiḥ*
03.23.009
- ॥
एवं ब्रुवाणम् अबलाखिल-योगमाया- $ विद्या-विचक्षणम् अवेक्ष्य गताधिर् आसीत् & एवं ब्रुवाणम् अबलाखिल-योगमाया- $ विद्या-विचक्षणम् अवेक्ष्य गताधिर् आसीत् & सम्प्रश्रय-प्रणय-विह्वलया गिरेषद्- % व्रीडावलोक-विलसद्-धसिताननाह
** // evaṃ bruvāṇam abalākhila-yogamāyā- $ vidyā-vicakṣaṇam avekṣya gatādhir āsīt & evaṃ bruvāṇam abalākhila-yogamāyā- $ vidyā-vicakṣaṇam avekṣya gatādhir āsīt & sampraśraya-praṇaya-vihvalayā gireṣad- % vrīḍāvaloka-vilasad-dhasitānanāha*
03.23.010
03.23.010
0 देवहूतिर् उवाच राद्धं बत द्विज-वृषैतद् अमोघ-योग- $ मायाधिपे त्वयि विभो तद् अवैमि भर्तः & राद्धं बत द्विज-वृषैतद् अमोघ-योग- $ मायाधिपे त्वयि विभो तद् अवैमि भर्तः & यस् ते ऽभ्यधायि समयः सकृद् अङ्ग-सङ्गो % भूयाद् गरीयसि गुणः प्रसवः सतीनाम्
0 devahūtir uvāca rāddhaṃ bata dvija-vṛṣaitad amogha-yoga- $ māyādhipe tvayi vibho tad avaimi bhartaḥ & rāddhaṃ bata dvija-vṛṣaitad amogha-yoga- $ māyādhipe tvayi vibho tad avaimi bhartaḥ & yas te 'bhyadhāyi samayaḥ sakṛd aṅga-saṅgo % bhūyād garīyasi guṇaḥ prasavaḥ satīnām
03.23.011
- ॥
तत्रेति-कृत्यम् उपशिक्ष यथोपदेशं $ येनैष मे कर्शितो ऽतिरिरंसयात्मा & तत्रेति-कृत्यम् उपशिक्ष यथोपदेशं $ येनैष मे कर्शितो ऽतिरिरंसयात्मा & सिद्ध्येत ते कृत-मनोभव-धर्षिताया % दीनस् तद् ईश भवनं सदृशं विचक्ष्व
** // tatreti-kṛtyam upaśikṣa yathopadeśaṃ $ yenaiṣa me karśito 'tiriraṃsayātmā & tatreti-kṛtyam upaśikṣa yathopadeśaṃ $ yenaiṣa me karśito 'tiriraṃsayātmā & siddhyeta te kṛta-manobhava-dharṣitāyā % dīnas tad īśa bhavanaṃ sadṛśaṃ vicakṣva*
03.23.012
03.23.012
0 मैत्रेय उवाच प्रियायाः प्रियम् अन्विच्छन् कर्दमो योगम् आस्थितः ।
विमानं काम-गं क्षत्तस् तर्ह्य् एवाविरचीकरत्
0 maitreya uvāca priyāyāḥ priyam anvicchan kardamo yogam āsthitaḥ |
vimānaṃ kāma-gaṃ kṣattas tarhy evāviracīkarat
03.23.013
सर्व-काम-दुघं दिव्यं सर्व-रत्न-समन्वितम् ।
सर्वर्द्ध्य्-उपचयोदर्कं मणि-स्तम्भैर् उपस्कृतम्
sarva-kāma-dughaṃ divyaṃ sarva-ratna-samanvitam |
sarvarddhy-upacayodarkaṃ maṇi-stambhair upaskṛtam
03.23.014
दिव्योपकरणोपेतं सर्व-काल-सुखावहम् ।
पट्टिकाभिः पताकाभिर् विचित्राभिर् अलङ्कृतम्
divyopakaraṇopetaṃ sarva-kāla-sukhāvaham |
paṭṭikābhiḥ patākābhir vicitrābhir alaṅkṛtam
03.23.015
स्रग्भिर् विचित्र-माल्याभिर् मञ्जु-शिञ्जत्-षड्-अङ्घ्रिभिः ।
दुकूल-क्षौम-कौशेयैर् नाना-वस्त्रैर् विराजितम्
sragbhir vicitra-mālyābhir mañju-śiñjat-ṣaḍ-aṅghribhiḥ |
dukūla-kṣauma-kauśeyair nānā-vastrair virājitam
03.23.016
उपर्य् उपरि विन्यस्त- निलयेषु पृथक् पृथक् ।
क्षिप्तैः कशिपुभिः कान्तं पर्यङ्क-व्यजनासनैः
upary upari vinyasta- nilayeṣu pṛthak pṛthak |
kṣiptaiḥ kaśipubhiḥ kāntaṃ paryaṅka-vyajanāsanaiḥ
03.23.017
तत्र तत्र विनिक्षिप्त- नाना-शिल्पोपशोभितम् ।
महा-मरकत-स्थल्या जुष्टं विद्रुम-वेदिभिः
tatra tatra vinikṣipta- nānā-śilpopaśobhitam |
mahā-marakata-sthalyā juṣṭaṃ vidruma-vedibhiḥ
03.23.018
द्वाःसु विद्रुम-देहल्या भातं वज्र-कपाटवत् ।
शिखरेष्व् इन्द्रनीलेषु हेम-कुम्भैर् अधिश्रितम्
dvāḥsu vidruma-dehalyā bhātaṃ vajra-kapāṭavat |
śikhareṣv indranīleṣu hema-kumbhair adhiśritam
03.23.019
चक्षुष्मत् पद्मरागाग्र्यैर् वज्र-भित्तिषु निर्मितैः ।
जुष्टं विचित्र-वैतानैर् महार्हैर् हेम-तोरणैः
cakṣuṣmat padmarāgāgryair vajra-bhittiṣu nirmitaiḥ |
juṣṭaṃ vicitra-vaitānair mahārhair hema-toraṇaiḥ
03.23.020
हंस-पारावत-व्रातैस् तत्र तत्र निकूजितम् ।
कृत्रिमान् मन्यमानैः स्वान् अधिरुह्याधिरुह्य च
haṃsa-pārāvata-vrātais tatra tatra nikūjitam |
kṛtrimān manyamānaiḥ svān adhiruhyādhiruhya ca
03.23.021
विहार-स्थान-विश्राम- संवेश-प्राङ्गणाजिरैः ।
यथोपजोषं रचितैर् विस्मापनम् इवात्मनः
vihāra-sthāna-viśrāma- saṃveśa-prāṅgaṇājiraiḥ |
yathopajoṣaṃ racitair vismāpanam ivātmanaḥ
03.23.022
ईदृग् गृहं तत् पश्यन्तीं नातिप्रीतेन चेतसा ।
सर्व-भूताशयाभिज्ञः प्रावोचत् कर्दमः स्वयम्
īdṛg gṛhaṃ tat paśyantīṃ nātiprītena cetasā |
sarva-bhūtāśayābhijñaḥ prāvocat kardamaḥ svayam
03.23.023
निमज्ज्यास्मिन् ह्रदे भीरु विमानम् इदम् आरुह ।
इदं शुक्ल-कृतं तीर्थम् आशिषां यापकं नृणाम्
nimajjyāsmin hrade bhīru vimānam idam āruha |
idaṃ śukla-kṛtaṃ tīrtham āśiṣāṃ yāpakaṃ nṛṇām
03.23.024
सा तद् भर्तुः समादाय वचः कुवलयेक्षणा ।
सरजं बिभ्रती वासो वेणी-भूतांश् च मूर्धजान्
sā tad bhartuḥ samādāya vacaḥ kuvalayekṣaṇā |
sarajaṃ bibhratī vāso veṇī-bhūtāṃś ca mūrdhajān
03.23.025
अङ्गं च मल-पङ्केन सञ्छन्नं शबल-स्तनम् ।
आविवेश सरस्वत्याः सरः शिव-जलाशयम्
aṅgaṃ ca mala-paṅkena sañchannaṃ śabala-stanam |
āviveśa sarasvatyāḥ saraḥ śiva-jalāśayam
03.23.026
सान्तः सरसि वेश्म-स्थाः शतानि दश कन्यकाः ।
सर्वाः किशोर-वयसो ददर्शोत्पल-गन्धयः
sāntaḥ sarasi veśma-sthāḥ śatāni daśa kanyakāḥ |
sarvāḥ kiśora-vayaso dadarśotpala-gandhayaḥ
03.23.027
तां दृष्ट्वा सहसोत्थाय प्रोचुः प्राञ्जलयः स्त्रियः ।
वयं कर्म-करीस् तुभ्यं शाधि नः करवाम किम्
tāṃ dṛṣṭvā sahasotthāya procuḥ prāñjalayaḥ striyaḥ |
vayaṃ karma-karīs tubhyaṃ śādhi naḥ karavāma kim
03.23.028
स्नानेन तां महार्हेण स्नापयित्वा मनस्विनीम् ।
दुकूले निर्मले नूत्ने ददुर् अस्यै च मानदाः
snānena tāṃ mahārheṇa snāpayitvā manasvinīm |
dukūle nirmale nūtne dadur asyai ca mānadāḥ
03.23.029
भूषणानि परार्ध्यानि वरीयांसि द्युमन्ति च ।
अन्नं सर्व-गुणोपेतं पानं चैवामृतासवम्
bhūṣaṇāni parārdhyāni varīyāṃsi dyumanti ca |
annaṃ sarva-guṇopetaṃ pānaṃ caivāmṛtāsavam
03.23.030
अथादर्शे स्वम् आत्मानं स्रग्विणं विरजाम्बरम् ।
विरजं कृत-स्वस्त्ययनं कन्याभिर् बहु-मानितम्
athādarśe svam ātmānaṃ sragviṇaṃ virajāmbaram |
virajaṃ kṛta-svastyayanaṃ kanyābhir bahu-mānitam
03.23.031
स्नातं कृत-शिरः-स्नानं सर्वाभरण-भूषितम् ।
निष्क-ग्रीवं वलयिनं कूजत्-काञ्चन-नूपुरम्
snātaṃ kṛta-śiraḥ-snānaṃ sarvābharaṇa-bhūṣitam |
niṣka-grīvaṃ valayinaṃ kūjat-kāñcana-nūpuram
03.23.032
श्रोण्योर् अध्यस्तया काञ्च्या काञ्चन्या बहु-रत्नया ।
हारेण च महार्हेण रुचकेन च भूषितम्
śroṇyor adhyastayā kāñcyā kāñcanyā bahu-ratnayā |
hāreṇa ca mahārheṇa rucakena ca bhūṣitam
03.23.033
सुदता सुभ्रुवा श्लक्ष्ण- स्निग्धापाङ्गेन चक्षुषा ।
पद्म-कोश-स्पृधा नीलैर् अलकैश् च लसन्-मुखम्
sudatā subhruvā ślakṣṇa- snigdhāpāṅgena cakṣuṣā |
padma-kośa-spṛdhā nīlair alakaiś ca lasan-mukham
03.23.034
यदा सस्मार ऋषभम् ऋषीणां दयितं पतिम् ।
तत्र चास्ते सह स्त्रीभिर् यत्रास्ते स प्रजापतिः
yadā sasmāra ṛṣabham ṛṣīṇāṃ dayitaṃ patim |
tatra cāste saha strībhir yatrāste sa prajāpatiḥ
03.23.035
भर्तुः पुरस्ताद् आत्मानं स्त्री-सहस्र-वृतं तदा ।
निशाम्य तद्-योग-गतिं संशयं प्रत्यपद्यत
bhartuḥ purastād ātmānaṃ strī-sahasra-vṛtaṃ tadā |
niśāmya tad-yoga-gatiṃ saṃśayaṃ pratyapadyata
03.23.036
स तां कृत-मल-स्नानां विभ्राजन्तीम् अपूर्ववत् ।
आत्मनो बिभ्रतीं रूपं संवीत-रुचिर-स्तनीम्
sa tāṃ kṛta-mala-snānāṃ vibhrājantīm apūrvavat |
ātmano bibhratīṃ rūpaṃ saṃvīta-rucira-stanīm
03.23.037
विद्याधरी-सहस्रेण सेव्यमानां सुवाससम् ।
जात-भावो विमानं तद् आरोहयद् अमित्र-हन्
vidyādharī-sahasreṇa sevyamānāṃ suvāsasam |
jāta-bhāvo vimānaṃ tad ārohayad amitra-han
03.23.038
तस्मिन्न् अलुप्त-महिमा प्रिययानुरक्तो $ विद्याधरीभिर् उपचीर्ण-वपुर् विमाने &अम्प्;बभ्राज उत्कच-कुमुद्-गणवान् अपीच्यस् % ताराभिर् आवृत इवोडु-पतिर् नभः-स्थः
tasminn alupta-mahimā priyayānurakto $ vidyādharībhir upacīrṇa-vapur vimāne &babhrāja utkaca-kumud-gaṇavān apīcyas % tārābhir āvṛta ivoḍu-patir nabhaḥ-sthaḥ
03.23.039
- //तेनाष्ट-लोकप-विहार-कुलाचलेन्द्र- $ द्रोणीष्व् अनङ्ग-सख-मारुत-सौभगासु &तेनाष्ट-लोकप-विहार-कुलाचलेन्द्र- $ द्रोणीष्व् अनङ्ग-सख-मारुत-सौभगासु &सिद्धैर् नुतो द्युधुनि-पात-शिव-स्वनासु % रेमे चिरं धनदवल्-ललना-वरूथी
** //tenāṣṭa-lokapa-vihāra-kulācalendra- $ droṇīṣv anaṅga-sakha-māruta-saubhagāsu &tenāṣṭa-lokapa-vihāra-kulācalendra- $ droṇīṣv anaṅga-sakha-māruta-saubhagāsu &siddhair nuto dyudhuni-pāta-śiva-svanāsu % reme ciraṃ dhanadaval-lalanā-varūthī*
03.23.040
- ॥
वैश्रम्भके सुरसने नन्दने पुष्पभद्रके ।
मानसे चैत्ररथ्ये च स रेमे रामया रतः
** // vaiśrambhake surasane nandane puṣpabhadrake |*
mānase caitrarathye ca sa reme rāmayā rataḥ
03.23.041
भ्राजिष्णुना विमानेन काम-गेन महीयसा ।
वैमानिकान् अत्यशेत चरल् लोकान् यथानिलः
bhrājiṣṇunā vimānena kāma-gena mahīyasā |
vaimānikān atyaśeta caral lokān yathānilaḥ
03.23.042
किं दुरापादनं तेषां पुंसाम् उद्दाम-चेतसाम् ।
यैर् आश्रितस् तीर्थ-पदश् चरणो व्यसनात्ययः
kiṃ durāpādanaṃ teṣāṃ puṃsām uddāma-cetasām |
yair āśritas tīrtha-padaś caraṇo vyasanātyayaḥ
03.23.043
प्रेक्षयित्वा भुवो गोलं पत्न्यै यावान् स्व-संस्थया ।
बह्व्-आश्चर्यं महा-योगी स्वाश्रमाय न्यवर्तत
prekṣayitvā bhuvo golaṃ patnyai yāvān sva-saṃsthayā |
bahv-āścaryaṃ mahā-yogī svāśramāya nyavartata
03.23.044
विभज्य नवधात्मानं मानवीं सुरतोत्सुकाम् ।
रामां निरमयन् रेमे वर्ष-पूगान् मुहूर्तवत्
vibhajya navadhātmānaṃ mānavīṃ suratotsukām |
rāmāṃ niramayan reme varṣa-pūgān muhūrtavat
03.23.045
तस्मिन् विमान उत्कृष्टां शय्यां रति-करीं श्रिता ।
न चाबुध्यत तं कालं पत्यापीच्येन सङ्गता
tasmin vimāna utkṛṣṭāṃ śayyāṃ rati-karīṃ śritā |
na cābudhyata taṃ kālaṃ patyāpīcyena saṅgatā
03.23.046
एवं योगानुभावेन दम्-पत्यो रममाणयोः ।
शतं व्यतीयुः शरदः काम-लालसयोर् मनाक्
evaṃ yogānubhāvena dam-patyo ramamāṇayoḥ |
śataṃ vyatīyuḥ śaradaḥ kāma-lālasayor manāk
03.23.047
तस्याम् आधत्त रेतस् तां भावयन्न् आत्मनात्म-वित् ।
नोधा विधाय रूपं स्वं सर्व-सङ्कल्प-विद् विभुः
tasyām ādhatta retas tāṃ bhāvayann ātmanātma-vit |
nodhā vidhāya rūpaṃ svaṃ sarva-saṅkalpa-vid vibhuḥ
03.23.048
अतः सा सुषुवे सद्यो देवहूतिः स्त्रियः प्रजाः ।
सर्वास् ताश् चारु-सर्वाङ्ग्यो लोहितोत्पल-गन्धयः
ataḥ sā suṣuve sadyo devahūtiḥ striyaḥ prajāḥ |
sarvās tāś cāru-sarvāṅgyo lohitotpala-gandhayaḥ
03.23.049
पतिं सा प्रव्रजिष्यन्तं तदालक्ष्योशती बहिः ।
स्मयमाना विक्लवेन हृदयेन विदूयता
patiṃ sā pravrajiṣyantaṃ tadālakṣyośatī bahiḥ |
smayamānā viklavena hṛdayena vidūyatā
03.23.050
लिखन्त्य् अधो-मुखी भूमिं पदा नख-मणि-श्रिया ।
उवाच ललितां वाचं निरुध्याश्रु-कलां शनैः
likhanty adho-mukhī bhūmiṃ padā nakha-maṇi-śriyā |
uvāca lalitāṃ vācaṃ nirudhyāśru-kalāṃ śanaiḥ
03.23.051
0 देवहूतिर् उवाच सर्वं तद् भगवान् मह्यम् उपोवाह प्रतिश्रुतम् ।
अथापि मे प्रपन्नाया अभयं दातुम् अर्हसि
0 devahūtir uvāca sarvaṃ tad bhagavān mahyam upovāha pratiśrutam |
athāpi me prapannāyā abhayaṃ dātum arhasi
03.23.052
ब्रह्मन् दुहितृभिस् तुभ्यं विमृग्याः पतयः समाः ।
कश्चित् स्यान् मे विशोकाय त्वयि प्रव्रजिते वनम्
brahman duhitṛbhis tubhyaṃ vimṛgyāḥ patayaḥ samāḥ |
kaścit syān me viśokāya tvayi pravrajite vanam
03.23.053
एतावतालं कालेन व्यतिक्रान्तेन मे प्रभो ।
इन्द्रियार्थ-प्रसङ्गेन परित्यक्त-परात्मनः
etāvatālaṃ kālena vyatikrāntena me prabho |
indriyārtha-prasaṅgena parityakta-parātmanaḥ
03.23.054
इन्द्रियार्थेषु सज्जन्त्या प्रसङ्गस् त्वयि मे कृतः ।
अजानन्त्या परं भावं तथाप्य् अस्त्व् अभयाय मे
indriyārtheṣu sajjantyā prasaṅgas tvayi me kṛtaḥ |
ajānantyā paraṃ bhāvaṃ tathāpy astv abhayāya me
03.23.055
सङ्गो यः संसृतेर् हेतुर् असत्सु विहितो ऽधिया ।
स एव साधुषु कृतो निःसङ्गत्वाय कल्पते
saṅgo yaḥ saṃsṛter hetur asatsu vihito 'dhiyā |
sa eva sādhuṣu kṛto niḥsaṅgatvāya kalpate
03.23.056
नेह यत् कर्म धर्माय न विरागाय कल्पते ।
न तीर्थ-पद-सेवायै जीवन्न् अपि मृतो हि सः
neha yat karma dharmāya na virāgāya kalpate |
na tīrtha-pada-sevāyai jīvann api mṛto hi saḥ
03.23.057
साहं भगवतो नूनं वञ्चिता मायया दृढम् ।
यत् त्वां विमुक्तिदं प्राप्य न मुमुक्षेय बन्धनात्
sāhaṃ bhagavato nūnaṃ vañcitā māyayā dṛḍham |
yat tvāṃ vimuktidaṃ prāpya na mumukṣeya bandhanāt
Chapter 3.24
03.24.001
0 मैत्रेय उवाच निर्वेद-वादिनीम् एवं मनोर् दुहितरं मुनिः ।
दयालुः शालिनीम् आह शुक्लाभिव्याहृतं स्मरन्
0 maitreya uvāca nirveda-vādinīm evaṃ manor duhitaraṃ muniḥ |
dayāluḥ śālinīm āha śuklābhivyāhṛtaṃ smaran
03.24.002
0 ऋषिर् उवाच मा खिदो राज-पुत्रीत्थम् आत्मानं प्रत्य् अनिन्दिते ।
भगवांस् ते ऽक्षरो गर्भम् अदूरात् सम्प्रपत्स्यते
0 ṛṣir uvāca mā khido rāja-putrīttham ātmānaṃ praty anindite |
bhagavāṃs te 'kṣaro garbham adūrāt samprapatsyate
03.24.003
धृत-व्रतासि भद्रं ते दमेन नियमेन च ।
तपो-द्रविण-दानैश् च श्रद्धया चेश्वरं भज
dhṛta-vratāsi bhadraṃ te damena niyamena ca |
tapo-draviṇa-dānaiś ca śraddhayā ceśvaraṃ bhaja
03.24.004
स त्वयाराधितः शुक्लो वितन्वन् मामकं यशः ।
छेत्ता ते हृदय-ग्रन्थिम् औदर्यो ब्रह्म-भावनः
sa tvayārādhitaḥ śuklo vitanvan māmakaṃ yaśaḥ |
chettā te hṛdaya-granthim audaryo brahma-bhāvanaḥ
03.24.005
0 मैत्रेय उवाच देवहूत्य् अपि सन्देशं गौरवेण प्रजापतेः ।
सम्यक् श्रद्धाय पुरुषं कूट-स्थम् अभजद् गुरुम्
0 maitreya uvāca devahūty api sandeśaṃ gauraveṇa prajāpateḥ |
samyak śraddhāya puruṣaṃ kūṭa-stham abhajad gurum
03.24.006
तस्यां बहु-तिथे काले भगवान् मधुसूदनः ।
कार्दमं वीर्यम् आपन्नो जज्ञे ऽग्निर् इव दारुणि
tasyāṃ bahu-tithe kāle bhagavān madhusūdanaḥ |
kārdamaṃ vīryam āpanno jajñe 'gnir iva dāruṇi
03.24.007
अवादयंस् तदा व्योम्नि वादित्राणि घनाघनाः ।
गायन्ति तं स्म गन्धर्वा नृत्यन्त्य् अप्सरसो मुदा
avādayaṃs tadā vyomni vāditrāṇi ghanāghanāḥ |
gāyanti taṃ sma gandharvā nṛtyanty apsaraso mudā
03.24.008
पेतुः सुमनसो दिव्याः खे-चरैर् अपवर्जिताः ।
प्रसेदुश् च दिशः सर्वा अम्भांसि च मनांसि च
petuḥ sumanaso divyāḥ khe-carair apavarjitāḥ |
praseduś ca diśaḥ sarvā ambhāṃsi ca manāṃsi ca
03.24.009
तत् कर्दमाश्रम-पदं सरस्वत्या परिश्रितम् ।
स्वयम्भूः साकम् ऋषिभिर् मरीच्य्-आदिभिर् अभ्ययात्
tat kardamāśrama-padaṃ sarasvatyā pariśritam |
svayambhūḥ sākam ṛṣibhir marīcy-ādibhir abhyayāt
03.24.010
भगवन्तं परं ब्रह्म सत्त्वेनांशेन शत्रु-हन् ।
तत्त्व-सङ्ख्यान-विज्ञप्त्यै जातं विद्वान् अजः स्वराट्
bhagavantaṃ paraṃ brahma sattvenāṃśena śatru-han |
tattva-saṅkhyāna-vijñaptyai jātaṃ vidvān ajaḥ svarāṭ
03.24.011
सभाजयन् विशुद्धेन चेतसा तच्-चिकीर्षितम् ।
प्रहृष्यमाणैर् असुभिः कर्दमं चेदम् अभ्यधात्
sabhājayan viśuddhena cetasā tac-cikīrṣitam |
prahṛṣyamāṇair asubhiḥ kardamaṃ cedam abhyadhāt
03.24.012
0 ब्रह्मोवाच त्वया मे ऽपचितिस् तात कल्पिता निर्व्यलीकतः ।
यन् मे सञ्जगृहे वाक्यं भवान् मानद मानयन्
0 brahmovāca tvayā me 'pacitis tāta kalpitā nirvyalīkataḥ |
yan me sañjagṛhe vākyaṃ bhavān mānada mānayan
03.24.013
एतावत्य् एव शुश्रूषा कार्या पितरि पुत्रकैः ।
बाढम् इत्य् अनुमन्येत गौरवेण गुरोर् वचः
etāvaty eva śuśrūṣā kāryā pitari putrakaiḥ |
bāḍham ity anumanyeta gauraveṇa guror vacaḥ
03.24.014
इमा दुहितरः सत्यस् तव वत्स सुमध्यमाः ।
सर्गम् एतं प्रभावैः स्वैर् बृंहयिष्यन्त्य् अनेकधा
imā duhitaraḥ satyas tava vatsa sumadhyamāḥ |
sargam etaṃ prabhāvaiḥ svair bṛṃhayiṣyanty anekadhā
03.24.015
अतस् त्वम् ऋषि-मुख्येभ्यो यथा-शीलं यथा-रुचि ।
आत्मजाः परिदेह्य् अद्य विस्तृणीहि यशो भुवि
atas tvam ṛṣi-mukhyebhyo yathā-śīlaṃ yathā-ruci |
ātmajāḥ paridehy adya vistṛṇīhi yaśo bhuvi
03.24.016
वेदाहम् आद्यं पुरुषम् अवतीर्णं स्व-मायया ।
भूतानां शेवधिं देहं बिभ्राणं कपिलं मुने
vedāham ādyaṃ puruṣam avatīrṇaṃ sva-māyayā |
bhūtānāṃ śevadhiṃ dehaṃ bibhrāṇaṃ kapilaṃ mune
03.24.017
ज्ञान-विज्ञान-योगेन कर्मणाम् उद्धरन् जटाः ।
हिरण्य-केशः पद्माक्षः पद्म-मुद्रा-पदाम्बुजः
jñāna-vijñāna-yogena karmaṇām uddharan jaṭāḥ |
hiraṇya-keśaḥ padmākṣaḥ padma-mudrā-padāmbujaḥ
03.24.018
एष मानवि ते गर्भं प्रविष्टः कैटभार्दनः ।
अविद्या-संशय-ग्रन्थिं छित्त्वा गां विचरिष्यति
eṣa mānavi te garbhaṃ praviṣṭaḥ kaiṭabhārdanaḥ |
avidyā-saṃśaya-granthiṃ chittvā gāṃ vicariṣyati
03.24.019
अयं सिद्ध-गणाधीशः साङ्ख्याचार्यैः सुसम्मतः ।
लोके कपिल इत्य् आख्यां गन्ता ते कीर्ति-वर्धनः
ayaṃ siddha-gaṇādhīśaḥ sāṅkhyācāryaiḥ susammataḥ |
loke kapila ity ākhyāṃ gantā te kīrti-vardhanaḥ
03.24.020
0 मैत्रेय उवाच ताव् आश्वास्य जगत्-स्रष्टा कुमारैः सह-नारदः ।
हंसो हंसेन यानेन त्रि-धाम-परमं ययौ
0 maitreya uvāca tāv āśvāsya jagat-sraṣṭā kumāraiḥ saha-nāradaḥ |
haṃso haṃsena yānena tri-dhāma-paramaṃ yayau
03.24.021
गते शत-धृतौ क्षत्तः कर्दमस् तेन चोदितः ।
यथोदितं स्व-दुहित्-ः प्रादाद् विश्व-सृजां ततः
gate śata-dhṛtau kṣattaḥ kardamas tena coditaḥ |
yathoditaṃ sva-duhit-ḥ prādād viśva-sṛjāṃ tataḥ
03.24.022
मरीचये कलां प्रादाद् अनसूयाम् अथात्रये ।
श्रद्धाम् अङ्गिरसे ऽयच्छत् पुलस्त्याय हविर्भुवम्
marīcaye kalāṃ prādād anasūyām athātraye |
śraddhām aṅgirase 'yacchat pulastyāya havirbhuvam
03.24.023
पुलहाय गतिं युक्तां क्रतवे च क्रियां सतीम् ।
ख्यातिं च भृगवे ऽयच्छद् वसिष्ठायाप्य् अरुन्धतीम्
pulahāya gatiṃ yuktāṃ kratave ca kriyāṃ satīm |
khyātiṃ ca bhṛgave 'yacchad vasiṣṭhāyāpy arundhatīm
03.24.024
अथर्वणे ऽददाच् छान्तिं यया यज्ञो वितन्यते ।
विप्रर्षभान् कृतोद्वाहान् सदारान् समलालयत्
atharvaṇe 'dadāc chāntiṃ yayā yajño vitanyate |
viprarṣabhān kṛtodvāhān sadārān samalālayat
03.24.025
ततस् त ऋषयः क्षत्तः कृत-दारा निमन्त्र्य तम् ।
प्रातिष्ठन् नन्दिम् आपन्नाः स्वं स्वम् आश्रम-मण्डलम्
tatas ta ṛṣayaḥ kṣattaḥ kṛta-dārā nimantrya tam |
prātiṣṭhan nandim āpannāḥ svaṃ svam āśrama-maṇḍalam
03.24.026
स चावतीर्णं त्रि-युगम् आज्ञाय विबुधर्षभम् ।
विविक्त उपसङ्गम्य प्रणम्य समभाषत
sa cāvatīrṇaṃ tri-yugam ājñāya vibudharṣabham |
vivikta upasaṅgamya praṇamya samabhāṣata
03.24.027
अहो पापच्यमानानां निरये स्वैर् अमङ्गलैः ।
कालेन भूयसा नूनं प्रसीदन्तीह देवताः
aho pāpacyamānānāṃ niraye svair amaṅgalaiḥ |
kālena bhūyasā nūnaṃ prasīdantīha devatāḥ
03.24.028
बहु-जन्म-विपक्वेन सम्यग्-योग-समाधिना ।
द्रष्टुं यतन्ते यतयः शून्यागारेषु यत्-पदम्
bahu-janma-vipakvena samyag-yoga-samādhinā |
draṣṭuṃ yatante yatayaḥ śūnyāgāreṣu yat-padam
03.24.029
स एव भगवान् अद्य हेलनं न गणय्य नः ।
गृहेषु जातो ग्राम्याणां यः स्वानां पक्ष-पोषणः
sa eva bhagavān adya helanaṃ na gaṇayya naḥ |
gṛheṣu jāto grāmyāṇāṃ yaḥ svānāṃ pakṣa-poṣaṇaḥ
03.24.030
स्वीयं वाक्यम् ऋतं कर्तुम् अवतीर्णो ऽसि मे गृहे ।
चिकीर्षुर् भगवान् ज्ञानं भक्तानां मान-वर्धनः
svīyaṃ vākyam ṛtaṃ kartum avatīrṇo 'si me gṛhe |
cikīrṣur bhagavān jñānaṃ bhaktānāṃ māna-vardhanaḥ
03.24.031
तान्य् एव ते ऽभिरूपाणि रूपाणि भगवंस् तव ।
यानि यानि च रोचन्ते स्व-जनानाम् अरूपिणः
tāny eva te 'bhirūpāṇi rūpāṇi bhagavaṃs tava |
yāni yāni ca rocante sva-janānām arūpiṇaḥ
03.24.032
त्वां सूरिभिस् तत्त्व-बुभुत्सयाद्धा सदाभिवादार्हण-पाद-पीठम् ।
ऐश्वर्य-वैराग्य-यशो-ऽवबोध- वीर्य-श्रिया पूर्तम् अहं प्रपद्ये
tvāṃ sūribhis tattva-bubhutsayāddhā sadābhivādārhaṇa-pāda-pīṭham |
aiśvarya-vairāgya-yaśo-'vabodha- vīrya-śriyā pūrtam ahaṃ prapadye
03.24.033
परं प्रधानं पुरुषं महान्तं कालं कविं त्रि-वृतं लोक-पालम् ।
आत्मानुभूत्यानुगत-प्रपञ्चं स्वच्छन्द-शक्तिं कपिलं प्रपद्ये
paraṃ pradhānaṃ puruṣaṃ mahāntaṃ kālaṃ kaviṃ tri-vṛtaṃ loka-pālam |
ātmānubhūtyānugata-prapañcaṃ svacchanda-śaktiṃ kapilaṃ prapadye
03.24.034
अ स्माभिपृच्छे ऽद्य पतिं प्रजानां त्वयावतीर्णर्ण उताप्त-कामः ।
परिव्रजत्-पदवीम् आस्थितो ऽहं चरिष्ये त्वां हृदि युञ्जन् विशोकः
a smābhipṛcche 'dya patiṃ prajānāṃ tvayāvatīrṇarṇa utāpta-kāmaḥ |
parivrajat-padavīm āsthito 'haṃ cariṣye tvāṃ hṛdi yuñjan viśokaḥ
03.24.035
0 श्री-भगवान् उवाच मया प्रोक्तं हि लोकस्य प्रमाणं सत्य-लौकिके ।
अथाजनि मया तुभ्यं यद् अवोचम् ऋतं मुने
0 śrī-bhagavān uvāca mayā proktaṃ hi lokasya pramāṇaṃ satya-laukike |
athājani mayā tubhyaṃ yad avocam ṛtaṃ mune
03.24.036
एतन् मे जन्म लोके ऽस्मिन् मुमुक्षूणां दुराशयात् ।
प्रसङ्ख्यानाय तत्त्वानां सम्मतायात्म-दर्शने
etan me janma loke 'smin mumukṣūṇāṃ durāśayāt |
prasaṅkhyānāya tattvānāṃ sammatāyātma-darśane
03.24.037
एष आत्म-पथो ऽव्यक्तो नष्टः कालेन भूयसा ।
तं प्रवर्तयितुं देहम् इमं विद्धि मया भृतम्
eṣa ātma-patho 'vyakto naṣṭaḥ kālena bhūyasā |
taṃ pravartayituṃ deham imaṃ viddhi mayā bhṛtam
03.24.038
गच्छ कामं मयापृष्टो मयि सन्न्यस्त-कर्मणा ।
जित्वा सुदुर्जयं मृत्युम् अमृतत्वाय मां भज
gaccha kāmaṃ mayāpṛṣṭo mayi sannyasta-karmaṇā |
jitvā sudurjayaṃ mṛtyum amṛtatvāya māṃ bhaja
03.24.039
माम् आत्मानं स्वयं-ज्योतिः सर्व-भूत-गुहाशयम् ।
आत्मन्य् एवात्मना वीक्ष्य विशोको ऽभयम् ऋच्छसि
mām ātmānaṃ svayaṃ-jyotiḥ sarva-bhūta-guhāśayam |
ātmany evātmanā vīkṣya viśoko 'bhayam ṛcchasi
03.24.040
मात्र आध्यात्मिकीं विद्यां शमनीं सर्व-कर्मणाम् ।
वितरिष्ये यया चासौ भयं चातितरिष्यति
mātra ādhyātmikīṃ vidyāṃ śamanīṃ sarva-karmaṇām |
vitariṣye yayā cāsau bhayaṃ cātitariṣyati
03.24.041
0 मैत्रेय उवाच एवं समुदितस् तेन कपिलेन प्रजापतिः ।
दक्षिणी-कृत्य तं प्रीतो वनम् एव जगाम ह
0 maitreya uvāca evaṃ samuditas tena kapilena prajāpatiḥ |
dakṣiṇī-kṛtya taṃ prīto vanam eva jagāma ha
03.24.042
व्रतं स आस्थितो मौनम् आत्मैक-शरणो मुनिः ।
निःसङ्गो व्यचरत् क्षोणीम् अनग्निर् अनिकेतनः
vrataṃ sa āsthito maunam ātmaika-śaraṇo muniḥ |
niḥsaṅgo vyacarat kṣoṇīm anagnir aniketanaḥ
03.24.043
मनो ब्रह्मणि युञ्जानो यत् तत् सद्-असतः परम् ।
गुणावभासे विगुण एक-भक्त्यानुभाविते
mano brahmaṇi yuñjāno yat tat sad-asataḥ param |
guṇāvabhāse viguṇa eka-bhaktyānubhāvite
03.24.044
निरहङ्कृतिर् निर्ममश् च निर्द्वन्द्वः सम-दृक् स्व-दृक् ।
प्रत्यक्-प्रशान्त-धीर् धीरः प्रशान्तोर्मिर् इवोदधिः
nirahaṅkṛtir nirmamaś ca nirdvandvaḥ sama-dṛk sva-dṛk |
pratyak-praśānta-dhīr dhīraḥ praśāntormir ivodadhiḥ
03.24.045
वासुदेवे भगवति सर्व-ज्ञे प्रत्यग्-आत्मनि ।
परेण भक्ति-भावेन लब्धात्मा मुक्त-बन्धनः
vāsudeve bhagavati sarva-jñe pratyag-ātmani |
pareṇa bhakti-bhāvena labdhātmā mukta-bandhanaḥ
03.24.046
आत्मानं सर्व-भूतेषु भगवन्तम् अवस्थितम् ।
अपश्यत् सर्व-भूतानि भगवत्य् अपि चात्मनि
ātmānaṃ sarva-bhūteṣu bhagavantam avasthitam |
apaśyat sarva-bhūtāni bhagavaty api cātmani
03.24.047
इच्छा-द्वेष-विहीनेन सर्वत्र सम-चेतसा ।
भगवद्-भक्ति-युक्तेन प्राप्ता भागवती गतिः
icchā-dveṣa-vihīnena sarvatra sama-cetasā |
bhagavad-bhakti-yuktena prāptā bhāgavatī gatiḥ
Chapter 3.25
03.25.001
0 शौनक उवाच कपिलस् तत्त्व-सङ्ख्याता भगवान् आत्म-मायया ।
जातः स्वयम् अजः साक्षाद् आत्म-प्रज्ञप्तये नृणाम्
0 śaunaka uvāca kapilas tattva-saṅkhyātā bhagavān ātma-māyayā |
jātaḥ svayam ajaḥ sākṣād ātma-prajñaptaye nṛṇām
03.25.002
न ह्य् अस्य वर्ष्मणः पुंसां वरिम्णः सर्व-योगिनाम् ।
विश्रुतौ श्रुत-देवस्य भूरि तृप्यन्ति मे ऽसवः
na hy asya varṣmaṇaḥ puṃsāṃ varimṇaḥ sarva-yoginām |
viśrutau śruta-devasya bhūri tṛpyanti me 'savaḥ
03.25.003
यद् यद् विधत्ते भगवान् स्वच्छन्दात्मात्म-मायया ।
तानि मे श्रद्दधानस्य कीर्तन्यान्य् अनुकीर्तय
yad yad vidhatte bhagavān svacchandātmātma-māyayā |
tāni me śraddadhānasya kīrtanyāny anukīrtaya
03.25.004
0 सूत उवाच द्वैपायन-सखस् त्व् एवं मैत्रेयो भगवांस् तथा ।
प्राहेदं विदुरं प्रीत आन्वीक्षिक्यां प्रचोदितः
0 sūta uvāca dvaipāyana-sakhas tv evaṃ maitreyo bhagavāṃs tathā |
prāhedaṃ viduraṃ prīta ānvīkṣikyāṃ pracoditaḥ
03.25.005
0 मैत्रेय उवाच पितरि प्रस्थिते ऽरण्यं मातुः प्रिय-चिकीर्षया ।
तस्मिन् बिन्दुसरे ऽवात्सीद् भगवान् कपिलः किल
0 maitreya uvāca pitari prasthite 'raṇyaṃ mātuḥ priya-cikīrṣayā |
tasmin bindusare 'vātsīd bhagavān kapilaḥ kila
03.25.006
तम् आसीनम् अकर्माणं तत्त्व-मार्गाग्र-दर्शनम् ।
स्व-सुतं देवहूत्य् आह धातुः संस्मरती वचः
tam āsīnam akarmāṇaṃ tattva-mārgāgra-darśanam |
sva-sutaṃ devahūty āha dhātuḥ saṃsmaratī vacaḥ
03.25.007
0 देवहूतिर् उवाच निर्विण्णा नितरां भूमन्न् असद्-इन्द्रिय-तर्षणात् ।
येन सम्भाव्यमानेन प्रपन्नान्धं तमः प्रभो
0 devahūtir uvāca nirviṇṇā nitarāṃ bhūmann asad-indriya-tarṣaṇāt |
yena sambhāvyamānena prapannāndhaṃ tamaḥ prabho
03.25.008
तस्य त्वं तमसो ऽन्धस्य दुष्पारस्याद्य पारगम् ।
सच्-चक्षुर् जन्मनाम् अन्ते लब्धं मे त्वद्-अनुग्रहात्
tasya tvaṃ tamaso 'ndhasya duṣpārasyādya pāragam |
sac-cakṣur janmanām ante labdhaṃ me tvad-anugrahāt
03.25.009
य आद्यो भगवान् पुंसाम् ईश्वरो वै भवान् किल ।
लोकस्य तमसान्धस्य चक्षुः सूर्य इवोदितः
ya ādyo bhagavān puṃsām īśvaro vai bhavān kila |
lokasya tamasāndhasya cakṣuḥ sūrya ivoditaḥ
03.25.010
अथ मे देव सम्मोहम् अपाक्रष्टुं त्वम् अर्हसि ।
यो ऽवग्रहो ऽहं ममेतीत्य् एतस्मिन् योजितस् त्वया
atha me deva sammoham apākraṣṭuṃ tvam arhasi |
yo 'vagraho 'haṃ mametīty etasmin yojitas tvayā
03.25.011
तं त्वा गताहं शरणं शरण्यं स्व-भृत्य-संसार-तरोः कुठारम् ।
जिज्ञासयाहं प्रकृतेः पूरुषस्य नमामि सद्-धर्म-विदां वरिष्ठम्
taṃ tvā gatāhaṃ śaraṇaṃ śaraṇyaṃ sva-bhṛtya-saṃsāra-taroḥ kuṭhāram |
jijñāsayāhaṃ prakṛteḥ pūruṣasya namāmi sad-dharma-vidāṃ variṣṭham
03.25.012
0 मैत्रेय उवाच इति स्व-मातुर् निरवद्यम् ईप्सितं निशम्य पुंसाम् अपवर्ग-वर्धनम् ।
धियाभिनन्द्यात्मवतां सतां गतिर् बभाष ईषत्-स्मित-शोभिताननः
0 maitreya uvāca iti sva-mātur niravadyam īpsitaṃ niśamya puṃsām apavarga-vardhanam |
dhiyābhinandyātmavatāṃ satāṃ gatir babhāṣa īṣat-smita-śobhitānanaḥ
03.25.013
0 श्री-भगवान् उवाच योग आध्यात्मिकः पुंसां मतो निःश्रेयसाय मे ।
अत्यन्तोपरतिर् यत्र दुःखस्य च सुखस्य च
0 śrī-bhagavān uvāca yoga ādhyātmikaḥ puṃsāṃ mato niḥśreyasāya me |
atyantoparatir yatra duḥkhasya ca sukhasya ca
03.25.014
तम् इमं ते प्रवक्ष्यामि यम् अवोचं पुरानघे ।
ऋषीणां श्रोतु-कामानां योगं सर्वाङ्ग-नैपुणम्
tam imaṃ te pravakṣyāmi yam avocaṃ purānaghe |
ṛṣīṇāṃ śrotu-kāmānāṃ yogaṃ sarvāṅga-naipuṇam
03.25.015
चेतः खल्व् अस्य बन्धाय मुक्तये चात्मनो मतम् ।
गुणेषु सक्तं बन्धाय रतं वा पुंसि मुक्तये
cetaḥ khalv asya bandhāya muktaye cātmano matam |
guṇeṣu saktaṃ bandhāya rataṃ vā puṃsi muktaye
03.25.016
अहं ममाभिमानोत्थैः काम-लोभादिभिर् मलैः ।
वीतं यदा मनः शुद्धम् अदुःखम् असुखं समम्
ahaṃ mamābhimānotthaiḥ kāma-lobhādibhir malaiḥ |
vītaṃ yadā manaḥ śuddham aduḥkham asukhaṃ samam
03.25.017
तदा पुरुष आत्मानं केवलं प्रकृतेः परम् ।
निरन्तरं स्वयं-ज्योतिर् अणिमानम् अखण्डितम्
tadā puruṣa ātmānaṃ kevalaṃ prakṛteḥ param |
nirantaraṃ svayaṃ-jyotir aṇimānam akhaṇḍitam
03.25.018
ज्ञान-वैराग्य-युक्तेन भक्ति-युक्तेन चात्मना ।
परिपश्यत्य् उदासीनं प्रकृतिं च हतौजसम्
jñāna-vairāgya-yuktena bhakti-yuktena cātmanā |
paripaśyaty udāsīnaṃ prakṛtiṃ ca hataujasam
03.25.019
न युज्यमानया भक्त्या भगवत्य् अखिलात्मनि ।
सदृशो ऽस्ति शिवः पन्था योगिनां ब्रह्म-सिद्धये
na yujyamānayā bhaktyā bhagavaty akhilātmani |
sadṛśo 'sti śivaḥ panthā yogināṃ brahma-siddhaye
03.25.020
प्रसङ्गम् अजरं पाशम् आत्मनः कवयो विदुः ।
स एव साधुषु कृतो मोक्ष-द्वारम् अपावृतम्
prasaṅgam ajaraṃ pāśam ātmanaḥ kavayo viduḥ |
sa eva sādhuṣu kṛto mokṣa-dvāram apāvṛtam
03.25.021
तितिक्षवः कारुणिकाः सुहृदः सर्व-देहिनाम् ।
अजात-शत्रवः शान्ताः साधवः साधु-भूषणाः
titikṣavaḥ kāruṇikāḥ suhṛdaḥ sarva-dehinām |
ajāta-śatravaḥ śāntāḥ sādhavaḥ sādhu-bhūṣaṇāḥ
03.25.022
मय्य् अनन्येन भावेन भक्तिं कुर्वन्ति ये दृढाम् ।
मत्-कृते त्यक्त-कर्माणस् त्यक्त-स्वजन-बान्धवाः
mayy ananyena bhāvena bhaktiṃ kurvanti ye dṛḍhām |
mat-kṛte tyakta-karmāṇas tyakta-svajana-bāndhavāḥ
03.25.023
मद्-आश्रयाः कथा मृष्टाः शृण्वन्ति कथयन्ति च ।
तपन्ति विविधास् तापा नैतान् मद्-गत-चेतसः
mad-āśrayāḥ kathā mṛṣṭāḥ śṛṇvanti kathayanti ca |
tapanti vividhās tāpā naitān mad-gata-cetasaḥ
03.25.024
त एते साधवः साध्वि सर्व-सङ्ग-विवर्जिताः ।
सङ्गस् तेष्व् अथ ते प्रार्थ्यः सङ्ग-दोष-हरा हि ते
ta ete sādhavaḥ sādhvi sarva-saṅga-vivarjitāḥ |
saṅgas teṣv atha te prārthyaḥ saṅga-doṣa-harā hi te
03.25.025
सतां प्रसङ्गान् मम वीर्य-संविदो भवन्ति हृत्-कर्ण-रसायनाः कथाः ।
तज्-जोषणाद् आश्व् अपवर्ग-वर्त्मनि श्रद्धा रतिर् भक्तिर् अनुक्रमिष्यति
satāṃ prasaṅgān mama vīrya-saṃvido bhavanti hṛt-karṇa-rasāyanāḥ kathāḥ |
taj-joṣaṇād āśv apavarga-vartmani śraddhā ratir bhaktir anukramiṣyati
03.25.026
भक्त्या पुमान् जात-विराग ऐन्द्रियाद् दृष्ट-श्रुतान् मद्-रचनानुचिन्तया ।
चित्तस्य यत्तो ग्रहणे योग-युक्तो यतिष्यते ऋजुभिर् योग-मार्गैः
bhaktyā pumān jāta-virāga aindriyād dṛṣṭa-śrutān mad-racanānucintayā |
cittasya yatto grahaṇe yoga-yukto yatiṣyate ṛjubhir yoga-mārgaiḥ
03.25.027
असेवयायं प्रकृतेर् गुणानां ज्ञानेन वैराग्य-विजृम्भितेन ।
योगेन मय्य् अर्पितया च भक्त्या मां प्रत्यग्-आत्मानम् इहावरुन्धे
asevayāyaṃ prakṛter guṇānāṃ jñānena vairāgya-vijṛmbhitena |
yogena mayy arpitayā ca bhaktyā māṃ pratyag-ātmānam ihāvarundhe
03.25.028
0 देवहूतिर् उवाच काचित् त्वय्य् उचिता भक्तिः कीदृशी मम गोचरा ।
यया पदं ते निर्वाणम् अञ्जसान्वाश्नवा अहम्
0 devahūtir uvāca kācit tvayy ucitā bhaktiḥ kīdṛśī mama gocarā |
yayā padaṃ te nirvāṇam añjasānvāśnavā aham
03.25.029
यो योगो भगवद्-बाणो निर्वाणात्मंस् त्वयोदितः ।
कीदृशः कति चाङ्गानि यतस् तत्त्वावबोधनम्
yo yogo bhagavad-bāṇo nirvāṇātmaṃs tvayoditaḥ |
kīdṛśaḥ kati cāṅgāni yatas tattvāvabodhanam
03.25.030
तद् एतन् मे विजानीहि यथाहं मन्द-धीर् हरे ।
सुखं बुद्ध्येय दुर्बोधं योषा भवद्-अनुग्रहात्
tad etan me vijānīhi yathāhaṃ manda-dhīr hare |
sukhaṃ buddhyeya durbodhaṃ yoṣā bhavad-anugrahāt
03.25.031
0 मैत्रेय उवाच विदित्वार्थं कपिलो मातुर् इत्थं जात-स्नेहो यत्र तन्वाभिजातः ।
तत्त्वाम्नायं यत् प्रवदन्ति साङ्ख्यं प्रोवाच वै भक्ति-वितान-योगम्
0 maitreya uvāca viditvārthaṃ kapilo mātur itthaṃ jāta-sneho yatra tanvābhijātaḥ |
tattvāmnāyaṃ yat pravadanti sāṅkhyaṃ provāca vai bhakti-vitāna-yogam
03.25.032
0 श्री-भगवान् उवाच देवानां गुण-लिङ्गानाम् आनुश्रविक-कर्मणाम् ।
सत्त्व एवैक-मनसो वृत्तिः स्वाभाविकी तु या
0 śrī-bhagavān uvāca devānāṃ guṇa-liṅgānām ānuśravika-karmaṇām |
sattva evaika-manaso vṛttiḥ svābhāvikī tu yā
03.25.034
अनिमित्ता भागवती भक्तिः सिद्धेर् गरीयसी ।
जरयत्य् आशु या कोशं निगीर्णम् अनलो यथा
animittā bhāgavatī bhaktiḥ siddher garīyasī |
jarayaty āśu yā kośaṃ nigīrṇam analo yathā
03.25.035
नैकात्मतां मे स्पृहयन्ति केचिन् मत्-पाद-सेवाभिरता मद्-ईहाः ।
ये ऽन्योन्यतो भागवताः प्रसज्य सभाजयन्ते मम पौरुषाणि
naikātmatāṃ me spṛhayanti kecin mat-pāda-sevābhiratā mad-īhāḥ |
ye 'nyonyato bhāgavatāḥ prasajya sabhājayante mama pauruṣāṇi
03.25.036
पश्यन्ति ते मे रुचिराण्य् अम्ब सन्तः प्रसन्न-वक्त्रारुण-लोचनानि ।
रूपाणि दिव्यानि वर-प्रदानि साकं वाचं स्पृहणीयां वदन्ति
paśyanti te me rucirāṇy amba santaḥ prasanna-vaktrāruṇa-locanāni |
rūpāṇi divyāni vara-pradāni sākaṃ vācaṃ spṛhaṇīyāṃ vadanti
03.25.037
तैर् दर्शनीयावयवैर् उदार- विलास-हासेक्षित-वाम-सूक्तैः ।
हृतात्मनो हृत-प्राणांश् च भक्तिर् अनिच्छतो मे गतिम् अण्वीं प्रयुङ्क्ते
tair darśanīyāvayavair udāra- vilāsa-hāsekṣita-vāma-sūktaiḥ |
hṛtātmano hṛta-prāṇāṃś ca bhaktir anicchato me gatim aṇvīṃ prayuṅkte
03.25.038
अथो विभूतिं मम मायाविनस् ताम् ऐश्वर्यम् अष्टाङ्गम् अनुप्रवृत्तम् ।
श्रियं भागवतीं वास्पृहयन्ति भद्रां परस्य मे ते ऽश्नुवते तु लोके
atho vibhūtiṃ mama māyāvinas tām aiśvaryam aṣṭāṅgam anupravṛttam |
śriyaṃ bhāgavatīṃ vāspṛhayanti bhadrāṃ parasya me te 'śnuvate tu loke
03.25.039
न कर्हिचिन् मत्-पराः शान्त-रूपे नङ्क्ष्यन्ति नो मे ऽनिमिषो लेढि हेतिः ।
येषाम् अहं प्रिय आत्मा सुतश् च सखा गुरुः सुहृदो दैवम् इष्टम्
na karhicin mat-parāḥ śānta-rūpe naṅkṣyanti no me 'nimiṣo leḍhi hetiḥ |
yeṣām ahaṃ priya ātmā sutaś ca sakhā guruḥ suhṛdo daivam iṣṭam
03.25.040
इमं लोकं तथैवामुम् आत्मानम् उभयायिनम् ।
आत्मानम् अनु ये चेह ये रायः पशवो गृहाः
imaṃ lokaṃ tathaivāmum ātmānam ubhayāyinam |
ātmānam anu ye ceha ye rāyaḥ paśavo gṛhāḥ
03.25.041
विसृज्य सर्वान् अन्यांश् च माम् एवं विश्वतो-मुखम् ।
भजन्त्य् अनन्यया भक्त्या तान् मृत्योर् अतिपारये
visṛjya sarvān anyāṃś ca mām evaṃ viśvato-mukham |
bhajanty ananyayā bhaktyā tān mṛtyor atipāraye
03.25.042
नान्यत्र मद् भगवतः प्रधान-पुरुषेश्वरात् ।
आत्मनः सर्व-भूतानां भयं तीव्रं निवर्तते
nānyatra mad bhagavataḥ pradhāna-puruṣeśvarāt |
ātmanaḥ sarva-bhūtānāṃ bhayaṃ tīvraṃ nivartate
03.25.043
मद्-भयाद् वाति वातो ऽयं सूर्यस् तपति मद्-भयात् ।
वर्षतीन्द्रो दहत्य् अग्निर् मृत्युश् चरति मद्-भयात्
mad-bhayād vāti vāto 'yaṃ sūryas tapati mad-bhayāt |
varṣatīndro dahaty agnir mṛtyuś carati mad-bhayāt
03.25.044
ज्ञान-वैराग्य-युक्तेन भक्ति-योगेन योगिनः ।
क्षेमाय पाद-मूलं मे प्रविशन्त्य् अकुतो-भयम्
jñāna-vairāgya-yuktena bhakti-yogena yoginaḥ |
kṣemāya pāda-mūlaṃ me praviśanty akuto-bhayam
03.25.045
एतावान् एव लोके ऽस्मिन् पुंसां निःश्रेयसोदयः ।
तीव्रेण भक्ति-योगेन मनो मय्य् अर्पितं स्थिरम्
etāvān eva loke 'smin puṃsāṃ niḥśreyasodayaḥ |
tīvreṇa bhakti-yogena mano mayy arpitaṃ sthiram
Chapter 3.26
03.26.001
0 श्री-भगवान् उवाच अथ ते सम्प्रवक्ष्यामि तत्त्वानां लक्षणं पृथक् ।
यद् विदित्वा विमुच्येत पुरुषः प्राकृतैर् गुणैः
0 śrī-bhagavān uvāca atha te sampravakṣyāmi tattvānāṃ lakṣaṇaṃ pṛthak |
yad viditvā vimucyeta puruṣaḥ prākṛtair guṇaiḥ
03.26.002
ज्ञानं निःश्रेयसार्थाय पुरुषस्यात्म-दर्शनम् ।
यद् आहुर् वर्णये तत् ते हृदय-ग्रन्थि-भेदनम्
jñānaṃ niḥśreyasārthāya puruṣasyātma-darśanam |
yad āhur varṇaye tat te hṛdaya-granthi-bhedanam
03.26.003
अनादिर् आत्मा पुरुषो निर्गुणः प्रकृतेः परः ।
प्रत्यग्-धामा स्वयं-ज्योतिर् विश्वं येन समन्वितम्
anādir ātmā puruṣo nirguṇaḥ prakṛteḥ paraḥ |
pratyag-dhāmā svayaṃ-jyotir viśvaṃ yena samanvitam
03.26.004
स एष प्रकृतिं सूक्ष्मां दैवीं गुणमयीं विभुः ।
यदृच्छयैवोपगताम् अभ्यपद्यत लीलया
sa eṣa prakṛtiṃ sūkṣmāṃ daivīṃ guṇamayīṃ vibhuḥ |
yadṛcchayaivopagatām abhyapadyata līlayā
03.26.005
गुणैर् विचित्राः सृजतीं स-रूपाः प्रकृतिं प्रजाः ।
विलोक्य मुमुहे सद्यः स इह ज्ञान-गूहया
guṇair vicitrāḥ sṛjatīṃ sa-rūpāḥ prakṛtiṃ prajāḥ |
vilokya mumuhe sadyaḥ sa iha jñāna-gūhayā
03.26.006
एवं पराभिध्यानेन कर्तृत्वं प्रकृतेः पुमान् ।
कर्मसु क्रियमाणेषु गुणैर् आत्मनि मन्यते
evaṃ parābhidhyānena kartṛtvaṃ prakṛteḥ pumān |
karmasu kriyamāṇeṣu guṇair ātmani manyate
03.26.007
तद् अस्य संसृतिर् बन्धः पार-तन्त्र्यं च तत्-कृतम् ।
भवत्य् अकर्तुर् ईशस्य साक्षिणो निर्वृतात्मनः
tad asya saṃsṛtir bandhaḥ pāra-tantryaṃ ca tat-kṛtam |
bhavaty akartur īśasya sākṣiṇo nirvṛtātmanaḥ
03.26.008
कार्य-कारण-कर्तृत्वे कारणं प्रकृतिं विदुः ।
भोक्तृत्वे सुख-दुःखानां पुरुषं प्रकृतेः परम्
kārya-kāraṇa-kartṛtve kāraṇaṃ prakṛtiṃ viduḥ |
bhoktṛtve sukha-duḥkhānāṃ puruṣaṃ prakṛteḥ param
03.26.009
0 देवहूतिर् उवाच प्रकृतेः पुरुषस्यापि लक्षणं पुरुषोत्तम ।
ब्रूहि कारणयोर् अस्य सद्-असच् च यद्-आत्मकम्
0 devahūtir uvāca prakṛteḥ puruṣasyāpi lakṣaṇaṃ puruṣottama |
brūhi kāraṇayor asya sad-asac ca yad-ātmakam
03.26.010
0 श्री-भगवान् उवाच यत् तत् त्रि-गुणम् अव्यक्तं नित्यं सद्-असद्-आत्मकम् ।
प्रधानं प्रकृतिं प्राहुर् अविशेषं विशेषवत्
0 śrī-bhagavān uvāca yat tat tri-guṇam avyaktaṃ nityaṃ sad-asad-ātmakam |
pradhānaṃ prakṛtiṃ prāhur aviśeṣaṃ viśeṣavat
03.26.011
पञ्चभिः पञ्चभिर् ब्रह्म चतुर्भिर् दशभिस् तथा ।
एतच् चतुर्-विंशतिकं गणं प्राधानिकं विदुः
pañcabhiḥ pañcabhir brahma caturbhir daśabhis tathā |
etac catur-viṃśatikaṃ gaṇaṃ prādhānikaṃ viduḥ
03.26.012
महा-भूतानि पञ्चैव भूर् आपो ऽग्निर् मरुन् नभः ।
तन्-मात्राणि च तावन्ति गन्धादीनि मतानि मे
mahā-bhūtāni pañcaiva bhūr āpo 'gnir marun nabhaḥ |
tan-mātrāṇi ca tāvanti gandhādīni matāni me
03.26.013
इन्द्रियाणि दश श्रोत्रं त्वग् दृग् रसन-नासिकाः ।
वाक् करौ चरणौ मेढ्रं पायुर् दशम उच्यते
indriyāṇi daśa śrotraṃ tvag dṛg rasana-nāsikāḥ |
vāk karau caraṇau meḍhraṃ pāyur daśama ucyate
03.26.014
मनो बुद्धिर् अहङ्कारश् चित्तम् इत्य् अन्तर्-आत्मकम् ।
चतुर्धा लक्ष्यते भेदो वृत्त्या लक्षण-रूपया
mano buddhir ahaṅkāraś cittam ity antar-ātmakam |
caturdhā lakṣyate bhedo vṛttyā lakṣaṇa-rūpayā
03.26.015
एतावान् एव सङ्ख्यातो ब्रह्मणः स-गुणस्य ह ।
सन्निवेशो मया प्रोक्तो यः कालः पञ्च-विंशकः
etāvān eva saṅkhyāto brahmaṇaḥ sa-guṇasya ha |
sanniveśo mayā prokto yaḥ kālaḥ pañca-viṃśakaḥ
03.26.016
प्रभावं पौरुषं प्राहुः कालम् एके यतो भयम् ।
अहङ्कार-विमूढस्य कर्तुः प्रकृतिम् ईयुषः
prabhāvaṃ pauruṣaṃ prāhuḥ kālam eke yato bhayam |
ahaṅkāra-vimūḍhasya kartuḥ prakṛtim īyuṣaḥ
03.26.017
प्रकृतेर् गुण-साम्यस्य निर्विशेषस्य मानवि ।
चेष्टा यतः स भगवान् काल इत्य् उपलक्षितः
prakṛter guṇa-sāmyasya nirviśeṣasya mānavi |
ceṣṭā yataḥ sa bhagavān kāla ity upalakṣitaḥ
03.26.018
अन्तः पुरुष-रूपेण काल-रूपेण यो बहिः ।
समन्वेत्य् एष सत्त्वानां भगवान् आत्म-मायया
antaḥ puruṣa-rūpeṇa kāla-rūpeṇa yo bahiḥ |
samanvety eṣa sattvānāṃ bhagavān ātma-māyayā
03.26.019
दैवात् क्षुभित-धर्मिण्यां स्वस्यां योनौ परः पुमान् ।
आधत्त वीर्यं सासूत महत्-तत्त्वं हिरण्मयम्
daivāt kṣubhita-dharmiṇyāṃ svasyāṃ yonau paraḥ pumān |
ādhatta vīryaṃ sāsūta mahat-tattvaṃ hiraṇmayam
03.26.020
विश्वम् आत्म-गतं व्यञ्जन् कूट-स्थो जगद्-अङ्कुरः ।
स्व-तेजसापिबत् तीव्रम् आत्म-प्रस्वापनं तमः
viśvam ātma-gataṃ vyañjan kūṭa-stho jagad-aṅkuraḥ |
sva-tejasāpibat tīvram ātma-prasvāpanaṃ tamaḥ
03.26.021
यत् तत् सत्त्व-गुणं स्वच्छं शान्तं भगवतः पदम् ।
यद् आहुर् वासुदेवाख्यं चित्तं तन् महद्-आत्मकम्
yat tat sattva-guṇaṃ svacchaṃ śāntaṃ bhagavataḥ padam |
yad āhur vāsudevākhyaṃ cittaṃ tan mahad-ātmakam
03.26.022
स्वच्छत्वम् अविकारित्वं शान्तत्वम् इति चेतसः ।
वृत्तिभिर् लक्षणं प्रोक्तं यथापां प्रकृतिः परा
svacchatvam avikāritvaṃ śāntatvam iti cetasaḥ |
vṛttibhir lakṣaṇaṃ proktaṃ yathāpāṃ prakṛtiḥ parā
03.26.023
महत्-तत्त्वाद् विकुर्वाणाद् भगवद्-वीर्य-सम्भवात् ।
क्रिया-शक्तिर् अहङ्कारस् त्रि-विधः समपद्यत
mahat-tattvād vikurvāṇād bhagavad-vīrya-sambhavāt |
kriyā-śaktir ahaṅkāras tri-vidhaḥ samapadyata
03.26.024
वैकारिकस् तैजसश् च तामसश् च यतो भवः ।
मनसश् चेन्द्रियाणां च भूतानां महताम् अपि
vaikārikas taijasaś ca tāmasaś ca yato bhavaḥ |
manasaś cendriyāṇāṃ ca bhūtānāṃ mahatām api
03.26.025
सहस्र-शिरसं साक्षाद् यम् अनन्तं प्रचक्षते ।
सङ्कर्षणाख्यं पुरुषं भूतेन्द्रिय-मनोमयम्
sahasra-śirasaṃ sākṣād yam anantaṃ pracakṣate |
saṅkarṣaṇākhyaṃ puruṣaṃ bhūtendriya-manomayam
03.26.026
कर्तृत्वं करणत्वं च कार्यत्वं चेति लक्षणम् ।
शान्त-घोर-विमूढत्वम् इति वा स्याद् अहङ्कृतेः
kartṛtvaṃ karaṇatvaṃ ca kāryatvaṃ ceti lakṣaṇam |
śānta-ghora-vimūḍhatvam iti vā syād ahaṅkṛteḥ
03.26.027
वैकारिकाद् विकुर्वाणान् मनस्-तत्त्वम् अजायत ।
यत्-सङ्कल्प-विकल्पाभ्यां वर्तते काम-सम्भवः
vaikārikād vikurvāṇān manas-tattvam ajāyata |
yat-saṅkalpa-vikalpābhyāṃ vartate kāma-sambhavaḥ
03.26.028
यद् विदुर् ह्य् अनिरुद्धाख्यं हृषीकाणाम् अधीश्वरम् ।
शारदेन्दीवर-श्यामं संराध्यं योगिभिः शनैः
yad vidur hy aniruddhākhyaṃ hṛṣīkāṇām adhīśvaram |
śāradendīvara-śyāmaṃ saṃrādhyaṃ yogibhiḥ śanaiḥ
03.26.029
तैजसात् तु विकुर्वाणाद् बुद्धि-तत्त्वम् अभूत् सति ।
द्रव्य-स्फुरण-विज्ञानम् इन्द्रियाणाम् अनुग्रहः
taijasāt tu vikurvāṇād buddhi-tattvam abhūt sati |
dravya-sphuraṇa-vijñānam indriyāṇām anugrahaḥ
03.26.030
संशयो ऽथ विपर्यासो निश्चयः स्मृतिर् एव च ।
स्वाप इत्य् उच्यते बुद्धेर् लक्षणं वृत्तितः पृथक्
saṃśayo 'tha viparyāso niścayaḥ smṛtir eva ca |
svāpa ity ucyate buddher lakṣaṇaṃ vṛttitaḥ pṛthak
03.26.031
तैजसानीन्द्रियाण्य् एव क्रिया-ज्ञान-विभागशः ।
प्राणस्य हि क्रिया-शक्तिर् बुद्धेर् विज्ञान-शक्तिता
taijasānīndriyāṇy eva kriyā-jñāna-vibhāgaśaḥ |
prāṇasya hi kriyā-śaktir buddher vijñāna-śaktitā
03.26.032
तामसाच् च विकुर्वाणाद् भगवद्-वीर्य-चोदितात् ।
शब्द-मात्रम् अभूत् तस्मान् नभः श्रोत्रं तु शब्दगम्
tāmasāc ca vikurvāṇād bhagavad-vīrya-coditāt |
śabda-mātram abhūt tasmān nabhaḥ śrotraṃ tu śabdagam
03.26.033
अर्थाश्रयत्वं शब्दस्य द्रष्टुर् लिङ्गत्वम् एव च ।
तन्-मात्रत्वं च नभसो लक्षणं कवयो विदुः
arthāśrayatvaṃ śabdasya draṣṭur liṅgatvam eva ca |
tan-mātratvaṃ ca nabhaso lakṣaṇaṃ kavayo viduḥ
03.26.034
भूतानां छिद्र-दातृत्वं बहिर् अन्तरम् एव च ।
प्राणेन्द्रियात्म-धिष्ण्यत्वं नभसो वृत्ति-लक्षणम्
bhūtānāṃ chidra-dātṛtvaṃ bahir antaram eva ca |
prāṇendriyātma-dhiṣṇyatvaṃ nabhaso vṛtti-lakṣaṇam
03.26.035
नभसः शब्द-तन्मात्रात् काल-गत्या विकुर्वतः ।
स्पर्शो ऽभवत् ततो वायुस् त्वक् स्पर्शस्य च सङ्ग्रहः
nabhasaḥ śabda-tanmātrāt kāla-gatyā vikurvataḥ |
sparśo 'bhavat tato vāyus tvak sparśasya ca saṅgrahaḥ
03.26.036
मृदुत्वं कठिनत्वं च शैत्यम् उष्णत्वम् एव च ।
एतत् स्पर्शस्य स्पर्शत्वं तन्-मात्रत्वं नभस्वतः
mṛdutvaṃ kaṭhinatvaṃ ca śaityam uṣṇatvam eva ca |
etat sparśasya sparśatvaṃ tan-mātratvaṃ nabhasvataḥ
03.26.037
चालनं व्यूहनं प्राप्तिर् नेतृत्वं द्रव्य-शब्दयोः ।
सर्वेन्द्रियाणाम् आत्मत्वं वायोः कर्माभिलक्षणम्
cālanaṃ vyūhanaṃ prāptir netṛtvaṃ dravya-śabdayoḥ |
sarvendriyāṇām ātmatvaṃ vāyoḥ karmābhilakṣaṇam
03.26.038
वायोश् च स्पर्श-तन्मात्राद् रूपं दैवेरिताद् अभूत् ।
समुत्थितं ततस् तेजश् चक्षू रूपोपलम्भनम्
vāyoś ca sparśa-tanmātrād rūpaṃ daiveritād abhūt |
samutthitaṃ tatas tejaś cakṣū rūpopalambhanam
03.26.039
द्रव्याकृतित्वं गुणता व्यक्ति-संस्थात्वम् एव च ।
तेजस्त्वं तेजसः साध्वि रूप-मात्रस्य वृत्तयः
dravyākṛtitvaṃ guṇatā vyakti-saṃsthātvam eva ca |
tejastvaṃ tejasaḥ sādhvi rūpa-mātrasya vṛttayaḥ
03.26.040
द्योतनं पचनं पानम् अदनं हिम-मर्दनम् ।
तेजसो वृत्तयस् त्व् एताः शोषणं क्षुत् तृड् एव च
dyotanaṃ pacanaṃ pānam adanaṃ hima-mardanam |
tejaso vṛttayas tv etāḥ śoṣaṇaṃ kṣut tṛḍ eva ca
03.26.041
रूप-मात्राद् विकुर्वाणात् तेजसो दैव-चोदितात् ।
रस-मात्रम् अभूत् तस्माद् अम्भो जिह्वा रस-ग्रहः
rūpa-mātrād vikurvāṇāt tejaso daiva-coditāt |
rasa-mātram abhūt tasmād ambho jihvā rasa-grahaḥ
03.26.042
कषायो मधुरस् तिक्तः कट्व् अम्ल इति नैकधा ।
भौतिकानां विकारेण रस एको विभिद्यते
kaṣāyo madhuras tiktaḥ kaṭv amla iti naikadhā |
bhautikānāṃ vikāreṇa rasa eko vibhidyate
03.26.043
क्लेदनं पिण्डनं तृप्तिः प्राणनाप्यायनोन्दनम् ।
तापापनोदो भूयस्त्वम् अम्भसो वृत्तयस् त्व् इमाः
kledanaṃ piṇḍanaṃ tṛptiḥ prāṇanāpyāyanondanam |
tāpāpanodo bhūyastvam ambhaso vṛttayas tv imāḥ
03.26.044
रस-मात्राद् विकुर्वाणाद् अम्भसो दैव-चोदितात् ।
गन्ध-मात्रम् अभूत् तस्मात् पृथ्वी घ्राणस् तु गन्धगः
rasa-mātrād vikurvāṇād ambhaso daiva-coditāt |
gandha-mātram abhūt tasmāt pṛthvī ghrāṇas tu gandhagaḥ
03.26.045
करम्भ-पूति-सौरभ्य- शान्तोग्राम्लादिभिः पृथक् ।
द्रव्यावयव-वैषम्याद् गन्ध एको विभिद्यते
karambha-pūti-saurabhya- śāntogrāmlādibhiḥ pṛthak |
dravyāvayava-vaiṣamyād gandha eko vibhidyate
03.26.046
भावनं ब्रह्मणः स्थानं धारणं सद्-विशेषणम् ।
सर्व-सत्त्व-गुणोद्भेदः पृथिवी-वृत्ति-लक्षणम्
bhāvanaṃ brahmaṇaḥ sthānaṃ dhāraṇaṃ sad-viśeṣaṇam |
sarva-sattva-guṇodbhedaḥ pṛthivī-vṛtti-lakṣaṇam
03.26.047
नभो-गुण-विशेषो ऽर्थो यस्य तच् छ्रोत्रम् उच्यते ।
वायोर् गुण-विशेषो ऽर्थो यस्य तत् स्पर्शनं विदुः
nabho-guṇa-viśeṣo 'rtho yasya tac chrotram ucyate |
vāyor guṇa-viśeṣo 'rtho yasya tat sparśanaṃ viduḥ
03.26.048
तेजो-गुण-विशेषो ऽर्थो यस्य तच् चक्षुर् उच्यते ।
अम्भो-गुण-विशेषो ऽर्थो यस्य तद् रसनं विदुः ।
भूमेर् गुण-विशेषो ऽर्थो यस्य स घ्राण उच्यते
tejo-guṇa-viśeṣo 'rtho yasya tac cakṣur ucyate |
ambho-guṇa-viśeṣo 'rtho yasya tad rasanaṃ viduḥ |
bhūmer guṇa-viśeṣo 'rtho yasya sa ghrāṇa ucyate
03.26.049
परस्य दृश्यते धर्मो ह्य् अपरस्मिन् समन्वयात् ।
अतो विशेषो भावानां भूमाव् एवोपलक्ष्यते
parasya dṛśyate dharmo hy aparasmin samanvayāt |
ato viśeṣo bhāvānāṃ bhūmāv evopalakṣyate
03.26.050
एतान्य् असंहत्य यदा महद्-आदीनि सप्त वै ।
काल-कर्म-गुणोपेतो जगद्-आदिर् उपाविशत्
etāny asaṃhatya yadā mahad-ādīni sapta vai |
kāla-karma-guṇopeto jagad-ādir upāviśat
03.26.051
ततस् तेनानुविद्धेभ्यो युक्तेभ्यो ऽण्डम् अचेतनम् ।
उत्थितं पुरुषो यस्माद् उदतिष्ठद् असौ विराट्
tatas tenānuviddhebhyo yuktebhyo 'ṇḍam acetanam |
utthitaṃ puruṣo yasmād udatiṣṭhad asau virāṭ
03.26.052
एतद् अण्डं विशेषाख्यं क्रम-वृद्धैर् दशोत्तरैः ।
तोयादिभिः परिवृतं प्रधानेनावृतैर् बहिः ।
यत्र लोक-वितानो ऽयं रूपं भगवतो हरेः
etad aṇḍaṃ viśeṣākhyaṃ krama-vṛddhair daśottaraiḥ |
toyādibhiḥ parivṛtaṃ pradhānenāvṛtair bahiḥ |
yatra loka-vitāno 'yaṃ rūpaṃ bhagavato hareḥ
03.26.053
हिरण्मयाद् अण्ड-कोशाद् उत्थाय सलिले शयात् ।
तम् आविश्य महा-देवो बहुधा निर्बिभेद खम्
hiraṇmayād aṇḍa-kośād utthāya salile śayāt |
tam āviśya mahā-devo bahudhā nirbibheda kham
03.26.054
निरभिद्यतास्य प्रथमं मुखं वाणी ततो ऽभवत् ।
वाण्या वह्निर् अथो नासे प्राणोतो घ्राण एतयोः
nirabhidyatāsya prathamaṃ mukhaṃ vāṇī tato 'bhavat |
vāṇyā vahnir atho nāse prāṇoto ghrāṇa etayoḥ
03.26.055
घ्राणाद् वायुर् अभिद्येताम् अक्षिणी चक्षुर् एतयोः ।
तस्मात् सूर्यो न्यभिद्येतां कर्णौ श्रोत्रं ततो दिशः
ghrāṇād vāyur abhidyetām akṣiṇī cakṣur etayoḥ |
tasmāt sūryo nyabhidyetāṃ karṇau śrotraṃ tato diśaḥ
03.26.056
निर्बिभेद विराजस् त्वग्- रोम-श्मश्र्व्-आदयस् ततः ।
तत ओषधयश् चासन् शिश्नं निर्बिभिदे ततः
nirbibheda virājas tvag- roma-śmaśrv-ādayas tataḥ |
tata oṣadhayaś cāsan śiśnaṃ nirbibhide tataḥ
03.26.057
रेतस् तस्माद् आप आसन् निरभिद्यत वै गुदम् ।
गुदाद् अपानो ऽपानाच् च मृत्युर् लोक-भयङ्करः
retas tasmād āpa āsan nirabhidyata vai gudam |
gudād apāno 'pānāc ca mṛtyur loka-bhayaṅkaraḥ
03.26.058
हस्तौ च निरभिद्येतां बलं ताभ्यां ततः स्वराट् ।
पादौ च निरभिद्येतां गतिस् ताभ्यां ततो हरिः
hastau ca nirabhidyetāṃ balaṃ tābhyāṃ tataḥ svarāṭ |
pādau ca nirabhidyetāṃ gatis tābhyāṃ tato hariḥ
03.26.059
नाड्यो ऽस्य निरभिद्यन्त ताभ्यो लोहितम् आभृतम् ।
नद्यस् ततः समभवन्न् उदरं निरभिद्यत
nāḍyo 'sya nirabhidyanta tābhyo lohitam ābhṛtam |
nadyas tataḥ samabhavann udaraṃ nirabhidyata
03.26.060
क्षुत्-पिपासे ततः स्यातां समुद्रस् त्व् एतयोर् अभूत् ।
अथास्य हृदयं भिन्नं हृदयान् मन उत्थितम्
kṣut-pipāse tataḥ syātāṃ samudras tv etayor abhūt |
athāsya hṛdayaṃ bhinnaṃ hṛdayān mana utthitam
03.26.061
मनसश् चन्द्रमा जातो बुद्धिर् बुद्धेर् गिरां पतिः ।
अहङ्कारस् ततो रुद्रश् चित्तं चैत्यस् ततो ऽभवत्
manasaś candramā jāto buddhir buddher girāṃ patiḥ |
ahaṅkāras tato rudraś cittaṃ caityas tato 'bhavat
03.26.062
एते ह्य् अभ्युत्थिता देवा नैवास्योत्थापने ऽशकन् ।
पुनर् आविविशुः खानि तम् उत्थापयितुं क्रमात्
ete hy abhyutthitā devā naivāsyotthāpane 'śakan |
punar āviviśuḥ khāni tam utthāpayituṃ kramāt
03.26.063
वह्निर् वाचा मुखं भेजे नोदतिष्ठत् तदा विराट् ।
घ्राणेन नासिके वायुर् नोदतिष्ठत् तदा विराट्
vahnir vācā mukhaṃ bheje nodatiṣṭhat tadā virāṭ |
ghrāṇena nāsike vāyur nodatiṣṭhat tadā virāṭ
03.26.064
अक्षिणी चक्षुषादित्यो नोदतिष्ठत् तदा विराट् ।
श्रोत्रेण कर्णौ च दिशो नोदतिष्ठत् तदा विराट्
akṣiṇī cakṣuṣādityo nodatiṣṭhat tadā virāṭ |
śrotreṇa karṇau ca diśo nodatiṣṭhat tadā virāṭ
03.26.065
त्वचं रोमभिर् ओषध्यो नोदतिष्ठत् तदा विराट् ।
रेतसा शिश्नम् आपस् तु नोदतिष्ठत् तदा विराट्
tvacaṃ romabhir oṣadhyo nodatiṣṭhat tadā virāṭ |
retasā śiśnam āpas tu nodatiṣṭhat tadā virāṭ
03.26.066
गुदं मृत्युर् अपानेन नोदतिष्ठत् तदा विराट् ।
हस्ताव् इन्द्रो बलेनैव नोदतिष्ठत् तदा विराट्
gudaṃ mṛtyur apānena nodatiṣṭhat tadā virāṭ |
hastāv indro balenaiva nodatiṣṭhat tadā virāṭ
03.26.067
विष्णुर् गत्यैव चरणौ नोदतिष्ठत् तदा विराट् ।
नाडीर् नद्यो लोहितेन नोदतिष्ठत् तदा विराट्
viṣṇur gatyaiva caraṇau nodatiṣṭhat tadā virāṭ |
nāḍīr nadyo lohitena nodatiṣṭhat tadā virāṭ
03.26.068
क्षुत्-तृड्भ्याम् उदरं सिन्धुर् नोदतिष्ठत् तदा विराट् ।
हृदयं मनसा चन्द्रो नोदतिष्ठत् तदा विराट्
kṣut-tṛḍbhyām udaraṃ sindhur nodatiṣṭhat tadā virāṭ |
hṛdayaṃ manasā candro nodatiṣṭhat tadā virāṭ
03.26.069
बुद्ध्या ब्रह्मापि हृदयं नोदतिष्ठत् तदा विराट् ।
रुद्रो ऽभिमत्या हृदयं नोदतिष्ठत् तदा विराट्
buddhyā brahmāpi hṛdayaṃ nodatiṣṭhat tadā virāṭ |
rudro 'bhimatyā hṛdayaṃ nodatiṣṭhat tadā virāṭ
03.26.070
चित्तेन हृदयं चैत्यः क्षेत्र-ज्ञः प्राविशद् यदा ।
विराट् तदैव पुरुषः सलिलाद् उदतिष्ठत
cittena hṛdayaṃ caityaḥ kṣetra-jñaḥ prāviśad yadā |
virāṭ tadaiva puruṣaḥ salilād udatiṣṭhata
03.26.071
यथा प्रसुप्तं पुरुषं प्राणेन्द्रिय-मनो-धियः ।
प्रभवन्ति विना येन नोत्थापयितुम् ओजसा
yathā prasuptaṃ puruṣaṃ prāṇendriya-mano-dhiyaḥ |
prabhavanti vinā yena notthāpayitum ojasā
03.26.072
तम् अस्मिन् प्रत्यग्-आत्मानं धिया योग-प्रवृत्तया ।
भक्त्या विरक्त्या ज्ञानेन विविच्यात्मनि चिन्तयेत्
tam asmin pratyag-ātmānaṃ dhiyā yoga-pravṛttayā |
bhaktyā viraktyā jñānena vivicyātmani cintayet
Chapter 3.27
03.27.001
0 श्री-भगवान् उवाच प्रकृति-स्थो ऽपि पुरुषो नाज्यते प्राकृतैर् गुणैः ।
अविकाराद् अकर्तृत्वान् निर्गुणत्वाज् जलार्कवत्
0 śrī-bhagavān uvāca prakṛti-stho 'pi puruṣo nājyate prākṛtair guṇaiḥ |
avikārād akartṛtvān nirguṇatvāj jalārkavat
03.27.002
स एष यर्हि प्रकृतेर् गुणेष्व् अभिविषज्जते ।
अहङ्क्रिया-विमूढात्मा कर्तास्मीत्य् अभिमन्यते
sa eṣa yarhi prakṛter guṇeṣv abhiviṣajjate |
ahaṅkriyā-vimūḍhātmā kartāsmīty abhimanyate
03.27.003
तेन संसार-पदवीम् अवशो ऽभ्येत्य् अनिर्वृतः ।
प्रासङ्गिकैः कर्म-दोषैः सद्-असन्-मिश्र-योनिषु
tena saṃsāra-padavīm avaśo 'bhyety anirvṛtaḥ |
prāsaṅgikaiḥ karma-doṣaiḥ sad-asan-miśra-yoniṣu
03.27.004
अर्थे ह्य् अविद्यमाने ऽपि संसृतिर् न निवर्तते ।
ध्यायतो विषयान् अस्य स्वप्ने ऽनर्थागमो यथा
arthe hy avidyamāne 'pi saṃsṛtir na nivartate |
dhyāyato viṣayān asya svapne 'narthāgamo yathā
03.27.005
अत एव शनैश् चित्तं प्रसक्तम् असतां पथि ।
भक्ति-योगेन तीव्रेण विरक्त्या च नयेद् वशम्
ata eva śanaiś cittaṃ prasaktam asatāṃ pathi |
bhakti-yogena tīvreṇa viraktyā ca nayed vaśam
03.27.006
यमादिभिर् योग-पथैर् अभ्यसञ् श्रद्धयान्वितः ।
मयि भावेन सत्येन मत्-कथा-श्रवणेन च
yamādibhir yoga-pathair abhyasañ śraddhayānvitaḥ |
mayi bhāvena satyena mat-kathā-śravaṇena ca
03.27.007
सर्व-भूत-समत्वेन निर्वैरेणाप्रसङ्गतः ।
ब्रह्मचर्येण मौनेन स्व-धर्मेण बलीयसा
sarva-bhūta-samatvena nirvaireṇāprasaṅgataḥ |
brahmacaryeṇa maunena sva-dharmeṇa balīyasā
03.27.008
यदृच्छयोपलब्धेन सन्तुष्टो मित-भुङ् मुनिः ।
विविक्त-शरणः शान्तो मैत्रः करुण आत्मवान्
yadṛcchayopalabdhena santuṣṭo mita-bhuṅ muniḥ |
vivikta-śaraṇaḥ śānto maitraḥ karuṇa ātmavān
03.27.009
सानुबन्धे च देहे ऽस्मिन्न् अकुर्वन्न् असद्-आग्रहम् ।
ज्ञानेन दृष्ट-तत्त्वेन प्रकृतेः पुरुषस्य च
sānubandhe ca dehe 'sminn akurvann asad-āgraham |
jñānena dṛṣṭa-tattvena prakṛteḥ puruṣasya ca
03.27.010
निवृत्त-बुद्ध्य्-अवस्थानो दूरी-भूतान्य-दर्शनः ।
उपलभ्यात्मनात्मानं चक्षुषेवार्कम् आत्म-दृक्
nivṛtta-buddhy-avasthāno dūrī-bhūtānya-darśanaḥ |
upalabhyātmanātmānaṃ cakṣuṣevārkam ātma-dṛk
03.27.011
मुक्त-लिङ्गं सद्-आभासम् असति प्रतिपद्यते ।
सतो बन्धुम् असच्-चक्षुः सर्वानुस्यूतम् अद्वयम्
mukta-liṅgaṃ sad-ābhāsam asati pratipadyate |
sato bandhum asac-cakṣuḥ sarvānusyūtam advayam
03.27.012
यथा जल-स्थ आभासः स्थल-स्थेनावदृश्यते ।
स्वाभासेन तथा सूर्यो जल-स्थेन दिवि स्थितः
yathā jala-stha ābhāsaḥ sthala-sthenāvadṛśyate |
svābhāsena tathā sūryo jala-sthena divi sthitaḥ
03.27.013
एवं त्रिवृद्-अहङ्कारो भूतेन्द्रिय-मनोमयैः ।
स्वाभासैर् लक्षितो ऽनेन सद्-आभासेन सत्य-दृक्
evaṃ trivṛd-ahaṅkāro bhūtendriya-manomayaiḥ |
svābhāsair lakṣito 'nena sad-ābhāsena satya-dṛk
03.27.014
भूत-सूक्ष्मेन्द्रिय-मनो- बुद्ध्य्-आदिष्व् इह निद्रया ।
लीनेष्व् असति यस् तत्र विनिद्रो निरहङ्क्रियः
bhūta-sūkṣmendriya-mano- buddhy-ādiṣv iha nidrayā |
līneṣv asati yas tatra vinidro nirahaṅkriyaḥ
03.27.015
मन्यमानस् तदात्मानम् अनष्टो नष्टवन् मृषा ।
नष्टे ऽहङ्करणे द्रष्टा नष्ट-वित्त इवातुरः
manyamānas tadātmānam anaṣṭo naṣṭavan mṛṣā |
naṣṭe 'haṅkaraṇe draṣṭā naṣṭa-vitta ivāturaḥ
03.27.016
एवं प्रत्यवमृश्यासाव् आत्मानं प्रतिपद्यते ।
साहङ्कारस्य द्रव्यस्य यो ऽवस्थानम् अनुग्रहः
evaṃ pratyavamṛśyāsāv ātmānaṃ pratipadyate |
sāhaṅkārasya dravyasya yo 'vasthānam anugrahaḥ
03.27.017
0 देवहूतिर् उवाच पुरुषं प्रकृतिर् ब्रह्मन् न विमुञ्चति कर्हिचित् ।
अन्योन्यापाश्रयत्वाच् च नित्यत्वाद् अनयोः प्रभो
0 devahūtir uvāca puruṣaṃ prakṛtir brahman na vimuñcati karhicit |
anyonyāpāśrayatvāc ca nityatvād anayoḥ prabho
03.27.018
यथा गन्धस्य भूमेश् च न भावो व्यतिरेकतः ।
अपां रसस्य च यथा तथा बुद्धेः परस्य च
yathā gandhasya bhūmeś ca na bhāvo vyatirekataḥ |
apāṃ rasasya ca yathā tathā buddheḥ parasya ca
03.27.019
अकर्तुः कर्म-बन्धो ऽयं पुरुषस्य यद्-आश्रयः ।
गुणेषु सत्सु प्रकृतेः कैवल्यं तेष्व् अतः कथम्
akartuḥ karma-bandho 'yaṃ puruṣasya yad-āśrayaḥ |
guṇeṣu satsu prakṛteḥ kaivalyaṃ teṣv ataḥ katham
03.27.020
क्वचित् तत्त्वावमर्शेन निवृत्तं भयम् उल्बणम् ।
अनिवृत्त-निमित्तत्वात् पुनः प्रत्यवतिष्ठते
kvacit tattvāvamarśena nivṛttaṃ bhayam ulbaṇam |
anivṛtta-nimittatvāt punaḥ pratyavatiṣṭhate
03.27.021
0 श्री-भगवान् उवाच अनिमित्त-निमित्तेन स्व-धर्मेणामलात्मना ।
तीव्रया मयि भक्त्या च श्रुत-सम्भृतया चिरम्
0 śrī-bhagavān uvāca animitta-nimittena sva-dharmeṇāmalātmanā |
tīvrayā mayi bhaktyā ca śruta-sambhṛtayā ciram
03.27.022
ज्ञानेन दृष्ट-तत्त्वेन वैराग्येण बलीयसा ।
तपो-युक्तेन योगेन तीव्रेणात्म-समाधिना
jñānena dṛṣṭa-tattvena vairāgyeṇa balīyasā |
tapo-yuktena yogena tīvreṇātma-samādhinā
03.27.023
प्रकृतिः पुरुषस्येह दह्यमाना त्व् अहर्-निशम् ।
तिरो-भवित्री शनकैर् अग्नेर् योनिर् इवारणिः
prakṛtiḥ puruṣasyeha dahyamānā tv ahar-niśam |
tiro-bhavitrī śanakair agner yonir ivāraṇiḥ
03.27.024
भुक्त-भोगा परित्यक्ता दृष्ट-दोषा च नित्यशः ।
नेश्वरस्याशुभं धत्ते स्वे महिम्नि स्थितस्य च
bhukta-bhogā parityaktā dṛṣṭa-doṣā ca nityaśaḥ |
neśvarasyāśubhaṃ dhatte sve mahimni sthitasya ca
03.27.025
यथा ह्य् अप्रतिबुद्धस्य प्रस्वापो बह्व्-अनर्थ-भृत् ।
स एव प्रतिबुद्धस्य न वै मोहाय कल्पते
yathā hy apratibuddhasya prasvāpo bahv-anartha-bhṛt |
sa eva pratibuddhasya na vai mohāya kalpate
03.27.026
एवं विदित-तत्त्वस्य प्रकृतिर् मयि मानसम् ।
युञ्जतो नापकुरुत आत्मारामस्य कर्हिचित्
evaṃ vidita-tattvasya prakṛtir mayi mānasam |
yuñjato nāpakuruta ātmārāmasya karhicit
03.27.027
यदैवम् अध्यात्म-रतः कालेन बहु-जन्मना ।
सर्वत्र जात-वैराग्य आब्रह्म-भुवनान् मुनिः
yadaivam adhyātma-rataḥ kālena bahu-janmanā |
sarvatra jāta-vairāgya ābrahma-bhuvanān muniḥ
03.27.028
मद्-भक्तः प्रतिबुद्धार्थो मत्-प्रसादेन भूयसा ।
निःश्रेयसं स्व-संस्थानं कैवल्याख्यं मद्-आश्रयम्
mad-bhaktaḥ pratibuddhārtho mat-prasādena bhūyasā |
niḥśreyasaṃ sva-saṃsthānaṃ kaivalyākhyaṃ mad-āśrayam
03.27.029
प्राप्नोतीहाञ्जसा धीरः स्व-दृशा च्छिन्न-संशयः ।
यद् गत्वा न निवर्तेत योगी लिङ्गाद् विनिर्गमे
prāpnotīhāñjasā dhīraḥ sva-dṛśā cchinna-saṃśayaḥ |
yad gatvā na nivarteta yogī liṅgād vinirgame
03.27.030
यदा न योगोपचितासु चेतो मायासु सिद्धस्य विषज्जते ऽङ्ग ।
अनन्य-हेतुष्व् अथ मे गतिः स्याद् आत्यन्तिकी यत्र न मृत्यु-हासः
yadā na yogopacitāsu ceto māyāsu siddhasya viṣajjate 'ṅga |
ananya-hetuṣv atha me gatiḥ syād ātyantikī yatra na mṛtyu-hāsaḥ
Chapter 3.28
03.28.001
0 श्री-भगवान् उवाच योगस्य लक्षणं वक्ष्ये सबीजस्य नृपात्मजे ।
मनो येनैव विधिना प्रसन्नं याति सत्-पथम्
0 śrī-bhagavān uvāca yogasya lakṣaṇaṃ vakṣye sabījasya nṛpātmaje |
mano yenaiva vidhinā prasannaṃ yāti sat-patham
03.28.002
स्व-धर्माचरणं शक्त्या विधर्माच् च निवर्तनम् ।
दैवाल् लब्धेन सन्तोष आत्मविच्-चरणार्चनम्
sva-dharmācaraṇaṃ śaktyā vidharmāc ca nivartanam |
daivāl labdhena santoṣa ātmavic-caraṇārcanam
03.28.003
ग्राम्य-धर्म-निवृत्तिश् च मोक्ष-धर्म-रतिस् तथा ।
मित-मेध्यादनं शश्वद् विविक्त-क्षेम-सेवनम्
grāmya-dharma-nivṛttiś ca mokṣa-dharma-ratis tathā |
mita-medhyādanaṃ śaśvad vivikta-kṣema-sevanam
03.28.004
अहिंसा सत्यम् अस्तेयं यावद्-अर्थ-परिग्रहः ।
ब्रह्मचर्यं तपः शौचं स्वाध्यायः पुरुषार्चनम्
ahiṃsā satyam asteyaṃ yāvad-artha-parigrahaḥ |
brahmacaryaṃ tapaḥ śaucaṃ svādhyāyaḥ puruṣārcanam
03.28.005
मौनं सद्-आसन-जयः स्थैर्यं प्राण-जयः शनैः ।
प्रत्याहारश् चेन्द्रियाणां विषयान् मनसा हृदि
maunaṃ sad-āsana-jayaḥ sthairyaṃ prāṇa-jayaḥ śanaiḥ |
pratyāhāraś cendriyāṇāṃ viṣayān manasā hṛdi
03.28.006
स्व-धिष्ण्यानाम् एक-देशे मनसा प्राण-धारणम् ।
वैकुण्ठ-लीलाभिध्यानं समाधानं तथात्मनः
sva-dhiṣṇyānām eka-deśe manasā prāṇa-dhāraṇam |
vaikuṇṭha-līlābhidhyānaṃ samādhānaṃ tathātmanaḥ
03.28.007
एतैर् अन्यैश् च पथिभिर् मनो दुष्टम् असत्-पथम् ।
बुद्ध्या युञ्जीत शनकैर् जित-प्राणो ह्य् अतन्द्रितः
etair anyaiś ca pathibhir mano duṣṭam asat-patham |
buddhyā yuñjīta śanakair jita-prāṇo hy atandritaḥ
03.28.008
शुचौ देशे प्रतिष्ठाप्य विजितासन आसनम् ।
तस्मिन् स्वस्ति समासीन ऋजु-कायः समभ्यसेत्
śucau deśe pratiṣṭhāpya vijitāsana āsanam |
tasmin svasti samāsīna ṛju-kāyaḥ samabhyaset
03.28.009
प्राणस्य शोधयेन् मार्गं पूर-कुम्भक-रेचकैः ।
प्रतिकूलेन वा चित्तं यथा स्थिरम् अचञ्चलम्
prāṇasya śodhayen mārgaṃ pūra-kumbhaka-recakaiḥ |
pratikūlena vā cittaṃ yathā sthiram acañcalam
03.28.010
मनो ऽचिरात् स्याद् विरजं जित-श्वासस्य योगिनः ।
वाय्व्-अग्निभ्यां यथा लोहं ध्मातं त्यजति वै मलम्
mano 'cirāt syād virajaṃ jita-śvāsasya yoginaḥ |
vāyv-agnibhyāṃ yathā lohaṃ dhmātaṃ tyajati vai malam
03.28.011
प्राणायामैर् दहेद् दोषान् धारणाभिश् च किल्बिषान् ।
प्रत्याहारेण संसर्गान् ध्यानेनानीश्वरान् गुणान्
prāṇāyāmair dahed doṣān dhāraṇābhiś ca kilbiṣān |
pratyāhāreṇa saṃsargān dhyānenānīśvarān guṇān
03.28.012
यदा मनः स्वं विरजं योगेन सुसमाहितम् ।
काष्ठां भगवतो ध्यायेत् स्व-नासाग्रावलोकनः
yadā manaḥ svaṃ virajaṃ yogena susamāhitam |
kāṣṭhāṃ bhagavato dhyāyet sva-nāsāgrāvalokanaḥ
03.28.013
प्रसन्न-वदनाम्भोजं पद्म-गर्भारुणेक्षणम् ।
नीलोत्पल-दल-श्यामं शङ्ख-चक्र-गदा-धरम्
prasanna-vadanāmbhojaṃ padma-garbhāruṇekṣaṇam |
nīlotpala-dala-śyāmaṃ śaṅkha-cakra-gadā-dharam
03.28.014
लसत्-पङ्कज-किञ्जल्क- पीत-कौशेय-वाससम् ।
श्रीवत्स-वक्षसं भ्राजत् कौस्तुभामुक्त-कन्धरम्
lasat-paṅkaja-kiñjalka- pīta-kauśeya-vāsasam |
śrīvatsa-vakṣasaṃ bhrājat kaustubhāmukta-kandharam
03.28.015
मत्त-द्विरेफ-कलया परीतं वन-मालया ।
परार्ध्य-हार-वलय- किरीटाङ्गद-नूपुरम्
matta-dvirepha-kalayā parītaṃ vana-mālayā |
parārdhya-hāra-valaya- kirīṭāṅgada-nūpuram
03.28.016
काञ्ची-गुणोल्लसच्-छ्रोणिं हृदयाम्भोज-विष्टरम् ।
दर्शनीयतमं शान्तं मनो-नयन-वर्धनम्
kāñcī-guṇollasac-chroṇiṃ hṛdayāmbhoja-viṣṭaram |
darśanīyatamaṃ śāntaṃ mano-nayana-vardhanam
03.28.017
अपीच्य-दर्शनं शश्वत् सर्व-लोक-नमस्कृतम् ।
सन्तं वयसि कैशोरे भृत्यानुग्रह-कातरम्
apīcya-darśanaṃ śaśvat sarva-loka-namaskṛtam |
santaṃ vayasi kaiśore bhṛtyānugraha-kātaram
03.28.018
कीर्तन्य-तीर्थ-यशसं पुण्य-श्लोक-यशस्करम् ।
ध्यायेद् देवं समग्राङ्गं यावन् न च्यवते मनः
kīrtanya-tīrtha-yaśasaṃ puṇya-śloka-yaśaskaram |
dhyāyed devaṃ samagrāṅgaṃ yāvan na cyavate manaḥ
03.28.019
स्थितं व्रजन्तम् आसीनं शयानं वा गुहाशयम् ।
प्रेक्षणीयेहितं ध्यायेच् छुद्ध-भावेन चेतसा
sthitaṃ vrajantam āsīnaṃ śayānaṃ vā guhāśayam |
prekṣaṇīyehitaṃ dhyāyec chuddha-bhāvena cetasā
03.28.020
तस्मिन् लब्ध-पदं चित्तं सर्वावयव-संस्थितम् ।
विलक्ष्यैकत्र संयुज्याद् अङ्गे भगवतो मुनिः
tasmin labdha-padaṃ cittaṃ sarvāvayava-saṃsthitam |
vilakṣyaikatra saṃyujyād aṅge bhagavato muniḥ
03.28.021
सञ्चिन्तयेद् भगवतश् चरणारविन्दं $ वज्राङ्कुश-ध्वज-सरोरुह-लाञ्छनाढ्यम् &अम्प्;उत्तुङ्ग-रक्त-विलसन्-नख-चक्रवाल- % ज्योत्स्नाभिर् आहत-महद्-धृदयान्धकारम्
sañcintayed bhagavataś caraṇāravindaṃ $ vajrāṅkuśa-dhvaja-saroruha-lāñchanāḍhyam &uttuṅga-rakta-vilasan-nakha-cakravāla- % jyotsnābhir āhata-mahad-dhṛdayāndhakāram
03.28.022
- //यच्-छौच-निःसृत-सरित्-प्रवरोदकेन $ तीर्थेन मूर्ध्न्य् अधिकृतेन शिवः शिवो ऽभूत् &यच्-छौच-निःसृत-सरित्-प्रवरोदकेन $ तीर्थेन मूर्ध्न्य् अधिकृतेन शिवः शिवो ऽभूत् &ध्यातुर् मनः-शमल-शैल-निसृष्ट-वज्रं % ध्यायेच् चिरं भगवतश् चरणारविन्दम्
** //yac-chauca-niḥsṛta-sarit-pravarodakena $ tīrthena mūrdhny adhikṛtena śivaḥ śivo 'bhūt &yac-chauca-niḥsṛta-sarit-pravarodakena $ tīrthena mūrdhny adhikṛtena śivaḥ śivo 'bhūt &dhyātur manaḥ-śamala-śaila-nisṛṣṭa-vajraṃ % dhyāyec ciraṃ bhagavataś caraṇāravindam*
03.28.023
- //जानु-द्वयं जलज-लोचनया जनन्या $ लक्ष्म्याखिलस्य सुर-वन्दितया विधातुः &जानु-द्वयं जलज-लोचनया जनन्या $ लक्ष्म्याखिलस्य सुर-वन्दितया विधातुः &ऊर्वोर् निधाय कर-पल्लव-रोचिषा यत् % संलालितं हृदि विभोर् अभवस्य कुर्यात्
** //jānu-dvayaṃ jalaja-locanayā jananyā $ lakṣmyākhilasya sura-vanditayā vidhātuḥ &jānu-dvayaṃ jalaja-locanayā jananyā $ lakṣmyākhilasya sura-vanditayā vidhātuḥ &ūrvor nidhāya kara-pallava-rociṣā yat % saṃlālitaṃ hṛdi vibhor abhavasya kuryāt*
03.28.024
- //ऊरू सुपर्ण-भुजयोर् अधि शोभमानाव् $ ओजो-निधी अतसिका-कुसुमावभासौ &ऊरू सुपर्ण-भुजयोर् अधि शोभमानाव् $ ओजो-निधी अतसिका-कुसुमावभासौ &व्यालम्बि-पीत-वर-वाससि वर्तमान- % काञ्ची-कलाप-परिरम्भि नितम्ब-बिम्बम्
** //ūrū suparṇa-bhujayor adhi śobhamānāv $ ojo-nidhī atasikā-kusumāvabhāsau &ūrū suparṇa-bhujayor adhi śobhamānāv $ ojo-nidhī atasikā-kusumāvabhāsau &vyālambi-pīta-vara-vāsasi vartamāna- % kāñcī-kalāpa-parirambhi nitamba-bimbam*
03.28.025
- //नाभि-ह्रदं भुवन-कोश-गुहोदर-स्थं $ यत्रात्म-योनि-धिषणाखिल-लोक-पद्मम् &नाभि-ह्रदं भुवन-कोश-गुहोदर-स्थं $ यत्रात्म-योनि-धिषणाखिल-लोक-पद्मम् &व्यूढं हरिन्-मणि-वृष-स्तनयोर् अमुष्य % ध्यायेद् द्वयं विशद-हार-मयूख-गौरम्
** //nābhi-hradaṃ bhuvana-kośa-guhodara-sthaṃ $ yatrātma-yoni-dhiṣaṇākhila-loka-padmam &nābhi-hradaṃ bhuvana-kośa-guhodara-sthaṃ $ yatrātma-yoni-dhiṣaṇākhila-loka-padmam &vyūḍhaṃ harin-maṇi-vṛṣa-stanayor amuṣya % dhyāyed dvayaṃ viśada-hāra-mayūkha-gauram*
03.28.026
- //वक्षो ऽधिवासम् ऋषभस्य महा-विभूतेः $ पुंसां मनो-नयन-निर्वृतिम् आदधानम् &वक्षो ऽधिवासम् ऋषभस्य महा-विभूतेः $ पुंसां मनो-नयन-निर्वृतिम् आदधानम् &कण्ठं च कौस्तुभ-मणेर् अधिभूषणार्थं % कुर्यान् मनस्य् अखिल-लोक-नमस्कृतस्य
** //vakṣo 'dhivāsam ṛṣabhasya mahā-vibhūteḥ $ puṃsāṃ mano-nayana-nirvṛtim ādadhānam &vakṣo 'dhivāsam ṛṣabhasya mahā-vibhūteḥ $ puṃsāṃ mano-nayana-nirvṛtim ādadhānam &kaṇṭhaṃ ca kaustubha-maṇer adhibhūṣaṇārthaṃ % kuryān manasy akhila-loka-namaskṛtasya*
03.28.027
- //बाहूंश् च मन्दर-गिरेः परिवर्तनेन $ निर्णिक्त-बाहु-वलयान् अधिलोक-पालान् &बाहूंश् च मन्दर-गिरेः परिवर्तनेन $ निर्णिक्त-बाहु-वलयान् अधिलोक-पालान् &सञ्चिन्तयेद् दश-शतारम् असह्य-तेजः % शङ्खं च तत्-कर-सरोरुह-राज-हंसम्
** //bāhūṃś ca mandara-gireḥ parivartanena $ nirṇikta-bāhu-valayān adhiloka-pālān &bāhūṃś ca mandara-gireḥ parivartanena $ nirṇikta-bāhu-valayān adhiloka-pālān &sañcintayed daśa-śatāram asahya-tejaḥ % śaṅkhaṃ ca tat-kara-saroruha-rāja-haṃsam*
03.28.028
- //कौमोदकीं भगवतो दयितां स्मरेत $ दिग्धाम् अराति-भट-शोणित-कर्दमेन &कौमोदकीं भगवतो दयितां स्मरेत $ दिग्धाम् अराति-भट-शोणित-कर्दमेन &मालां मधुव्रत-वरूथ-गिरोपघुष्टां % चैत्यस्य तत्त्वम् अमलं मणिम् अस्य कण्ठे
** //kaumodakīṃ bhagavato dayitāṃ smareta $ digdhām arāti-bhaṭa-śoṇita-kardamena &kaumodakīṃ bhagavato dayitāṃ smareta $ digdhām arāti-bhaṭa-śoṇita-kardamena &mālāṃ madhuvrata-varūtha-giropaghuṣṭāṃ % caityasya tattvam amalaṃ maṇim asya kaṇṭhe*
03.28.029
- //भृत्यानुकम्पित-धियेह गृहीत-मूर्तेः $ सञ्चिन्तयेद् भगवतो वदनारविन्दम् &भृत्यानुकम्पित-धियेह गृहीत-मूर्तेः $ सञ्चिन्तयेद् भगवतो वदनारविन्दम् &यद् विस्फुरन्-मकर-कुण्डल-वल्गितेन % विद्योतितामल-कपोलम् उदार-नासम्
** //bhṛtyānukampita-dhiyeha gṛhīta-mūrteḥ $ sañcintayed bhagavato vadanāravindam &bhṛtyānukampita-dhiyeha gṛhīta-mūrteḥ $ sañcintayed bhagavato vadanāravindam &yad visphuran-makara-kuṇḍala-valgitena % vidyotitāmala-kapolam udāra-nāsam*
03.28.030
- //यच् छ्री-निकेतम् अलिभिः परिसेव्यमानं $ भूत्या स्वया कुटिल-कुन्तल-वृन्द-जुष्टम् &यच् छ्री-निकेतम् अलिभिः परिसेव्यमानं $ भूत्या स्वया कुटिल-कुन्तल-वृन्द-जुष्टम् &मीन-द्वयाश्रयम् अधिक्षिपद् अब्ज-नेत्रं % ध्यायेन् मनोमयम् अतन्द्रित उल्लसद्-भ्रु
** //yac chrī-niketam alibhiḥ parisevyamānaṃ $ bhūtyā svayā kuṭila-kuntala-vṛnda-juṣṭam &yac chrī-niketam alibhiḥ parisevyamānaṃ $ bhūtyā svayā kuṭila-kuntala-vṛnda-juṣṭam &mīna-dvayāśrayam adhikṣipad abja-netraṃ % dhyāyen manomayam atandrita ullasad-bhru*
03.28.031
- //तस्यावलोकम् अधिकं कृपयातिघोर- $ ताप-त्रयोपशमनाय निसृष्टम् अक्ष्णोः &तस्यावलोकम् अधिकं कृपयातिघोर- $ ताप-त्रयोपशमनाय निसृष्टम् अक्ष्णोः &स्निग्ध-स्मितानुगुणितं विपुल-प्रसादं % ध्यायेच् चिरं विपुल-भावनया गुहायाम्
** //tasyāvalokam adhikaṃ kṛpayātighora- $ tāpa-trayopaśamanāya nisṛṣṭam akṣṇoḥ &tasyāvalokam adhikaṃ kṛpayātighora- $ tāpa-trayopaśamanāya nisṛṣṭam akṣṇoḥ &snigdha-smitānuguṇitaṃ vipula-prasādaṃ % dhyāyec ciraṃ vipula-bhāvanayā guhāyām*
03.28.032
- //हासं हरेर् अवनताखिल-लोक-तीव्र- $ शोकाश्रु-सागर-विशोषणम् अत्युदारम् &हासं हरेर् अवनताखिल-लोक-तीव्र- $ शोकाश्रु-सागर-विशोषणम् अत्युदारम् &सम्मोहनाय रचितं निज-माययास्य % भ्रू-मण्डलं मुनि-कृते मकर-ध्वजस्य
** //hāsaṃ harer avanatākhila-loka-tīvra- $ śokāśru-sāgara-viśoṣaṇam atyudāram &hāsaṃ harer avanatākhila-loka-tīvra- $ śokāśru-sāgara-viśoṣaṇam atyudāram &sammohanāya racitaṃ nija-māyayāsya % bhrū-maṇḍalaṃ muni-kṛte makara-dhvajasya*
03.28.033
- //ध्यानायनं प्रहसितं बहुलाधरोष्ठ- $ भासारुणायित-तनु-द्विज-कुन्द-पङ्क्ति &ध्यानायनं प्रहसितं बहुलाधरोष्ठ- $ भासारुणायित-तनु-द्विज-कुन्द-पङ्क्ति &ध्यायेत् स्वदेह-कुहरे ऽवसितस्य विष्णोर् % भक्त्यार्द्रयार्पित-मना न पृथग् दिदृक्षेत्
** //dhyānāyanaṃ prahasitaṃ bahulādharoṣṭha- $ bhāsāruṇāyita-tanu-dvija-kunda-paṅkti &dhyānāyanaṃ prahasitaṃ bahulādharoṣṭha- $ bhāsāruṇāyita-tanu-dvija-kunda-paṅkti &dhyāyet svadeha-kuhare 'vasitasya viṣṇor % bhaktyārdrayārpita-manā na pṛthag didṛkṣet*
03.28.034
- //एवं हरौ भगवति प्रतिलब्ध-भावो $ भक्त्या द्रवद्-धृदय उत्पुलकः प्रमोदात् &एवं हरौ भगवति प्रतिलब्ध-भावो $ भक्त्या द्रवद्-धृदय उत्पुलकः प्रमोदात् &औत्कण्ठ्य-बाष्प-कलया मुहुर् अर्द्यमानस् % तच् चापि चित्त-बडिशं शनकैर् वियुङ्क्ते
** //evaṃ harau bhagavati pratilabdha-bhāvo $ bhaktyā dravad-dhṛdaya utpulakaḥ pramodāt &evaṃ harau bhagavati pratilabdha-bhāvo $ bhaktyā dravad-dhṛdaya utpulakaḥ pramodāt &autkaṇṭhya-bāṣpa-kalayā muhur ardyamānas % tac cāpi citta-baḍiśaṃ śanakair viyuṅkte*
03.28.035
- //मुक्ताश्रयं यर्हि निर्विषयं विरक्तं $ निर्वाणम् ऋच्छति मनः सहसा यथार्चिः &मुक्ताश्रयं यर्हि निर्विषयं विरक्तं $ निर्वाणम् ऋच्छति मनः सहसा यथार्चिः &आत्मानम् अत्र पुरुषो ऽव्यवधानम् एकम् % अन्वीक्षते प्रतिनिवृत्त-गुण-प्रवाहः
** //muktāśrayaṃ yarhi nirviṣayaṃ viraktaṃ $ nirvāṇam ṛcchati manaḥ sahasā yathārciḥ &muktāśrayaṃ yarhi nirviṣayaṃ viraktaṃ $ nirvāṇam ṛcchati manaḥ sahasā yathārciḥ &ātmānam atra puruṣo 'vyavadhānam ekam % anvīkṣate pratinivṛtta-guṇa-pravāhaḥ*
03.28.036
- //सो ऽप्य् एतया चरमया मनसो निवृत्त्या $ तस्मिन् महिम्न्य् अवसितः सुख-दुःख-बाह्ये &सो ऽप्य् एतया चरमया मनसो निवृत्त्या $ तस्मिन् महिम्न्य् अवसितः सुख-दुःख-बाह्ये &हेतुत्वम् अप्य् असति कर्तरि दुःखयोर् यत् % स्वात्मन् विधत्त उपलब्ध-परात्म-काष्ठः
** //so 'py etayā caramayā manaso nivṛttyā $ tasmin mahimny avasitaḥ sukha-duḥkha-bāhye &so 'py etayā caramayā manaso nivṛttyā $ tasmin mahimny avasitaḥ sukha-duḥkha-bāhye &hetutvam apy asati kartari duḥkhayor yat % svātman vidhatta upalabdha-parātma-kāṣṭhaḥ*
03.28.037
- //देहं च तं न चरमः स्थितम् उत्थितं वा $ सिद्धो विपश्यति यतो ऽध्यगमत् स्वरूपम् &देहं च तं न चरमः स्थितम् उत्थितं वा $ सिद्धो विपश्यति यतो ऽध्यगमत् स्वरूपम् &दैवाद् उपेतम् अथ दैव-वशाद् अपेतं % वासो यथा परिकृतं मदिरा-मदान्धः
** //dehaṃ ca taṃ na caramaḥ sthitam utthitaṃ vā $ siddho vipaśyati yato 'dhyagamat svarūpam &dehaṃ ca taṃ na caramaḥ sthitam utthitaṃ vā $ siddho vipaśyati yato 'dhyagamat svarūpam &daivād upetam atha daiva-vaśād apetaṃ % vāso yathā parikṛtaṃ madirā-madāndhaḥ*
03.28.038
- //देहो ऽपि दैव-वशगः खलु कर्म यावत् $ स्वारम्भकं प्रतिसमीक्षत एव सासुः &देहो ऽपि दैव-वशगः खलु कर्म यावत् $ स्वारम्भकं प्रतिसमीक्षत एव सासुः &तं स-प्रपञ्चम् अधिरूढ-समाधि-योगः % स्वाप्नं पुनर् न भजते प्रतिबुद्ध-वस्तुः
** //deho 'pi daiva-vaśagaḥ khalu karma yāvat $ svārambhakaṃ pratisamīkṣata eva sāsuḥ &deho 'pi daiva-vaśagaḥ khalu karma yāvat $ svārambhakaṃ pratisamīkṣata eva sāsuḥ &taṃ sa-prapañcam adhirūḍha-samādhi-yogaḥ % svāpnaṃ punar na bhajate pratibuddha-vastuḥ*
03.28.039
- ॥
यथा पुत्राच् च वित्ताच् च पृथङ् मर्त्यः प्रतीयते ।
अप्य् आत्मत्वेनाभिमताद् देहादेः पुरुषस् तथा
** // yathā putrāc ca vittāc ca pṛthaṅ martyaḥ pratīyate |*
apy ātmatvenābhimatād dehādeḥ puruṣas tathā
03.28.040
यथोल्मुकाद् विस्फुलिङ्गाद् धूमाद् वापि स्व-सम्भवात् ।
अप्य् आत्मत्वेनाभिमताद् यथाग्निः पृथग् उल्मुकात्
yatholmukād visphuliṅgād dhūmād vāpi sva-sambhavāt |
apy ātmatvenābhimatād yathāgniḥ pṛthag ulmukāt
03.28.041
भूतेन्द्रियान्तः-करणात् प्रधानाज् जीव-संज्ञितात् ।
आत्मा तथा पृथग् द्रष्टा भगवान् ब्रह्म-संज्ञितः
bhūtendriyāntaḥ-karaṇāt pradhānāj jīva-saṃjñitāt |
ātmā tathā pṛthag draṣṭā bhagavān brahma-saṃjñitaḥ
03.28.042
सर्व-भूतेषु चात्मानं सर्व-भूतानि चात्मनि ।
ईक्षेतानन्य-भावेन भूतेष्व् इव तद्-आत्मताम्
sarva-bhūteṣu cātmānaṃ sarva-bhūtāni cātmani |
īkṣetānanya-bhāvena bhūteṣv iva tad-ātmatām
03.28.043
स्व-योनिषु यथा ज्योतिर् एकं नाना प्रतीयते ।
योनीनां गुण-वैषम्यात् तथात्मा प्रकृतौ स्थितः
sva-yoniṣu yathā jyotir ekaṃ nānā pratīyate |
yonīnāṃ guṇa-vaiṣamyāt tathātmā prakṛtau sthitaḥ
03.28.044
तस्माद् इमां स्वां प्रकृतिं दैवीं सद्-असद्-आत्मिकाम् ।
दुर्विभाव्यां पराभाव्य स्वरूपेणावतिष्ठते
tasmād imāṃ svāṃ prakṛtiṃ daivīṃ sad-asad-ātmikām |
durvibhāvyāṃ parābhāvya svarūpeṇāvatiṣṭhate
Chapter 3.29
03.29.001
0 देवहूतिर् उवाच लक्षणं महद्-आदीनां प्रकृतेः पुरुषस्य च ।
स्वरूपं लक्ष्यते ऽमीषां येन तत्-पारमार्थिकम्
0 devahūtir uvāca lakṣaṇaṃ mahad-ādīnāṃ prakṛteḥ puruṣasya ca |
svarūpaṃ lakṣyate 'mīṣāṃ yena tat-pāramārthikam
03.29.002
यथा साङ्ख्येषु कथितं यन्-मूलं तत् प्रचक्षते ।
भक्ति-योगस्य मे मार्गं ब्रूहि विस्तरशः प्रभो
yathā sāṅkhyeṣu kathitaṃ yan-mūlaṃ tat pracakṣate |
bhakti-yogasya me mārgaṃ brūhi vistaraśaḥ prabho
03.29.003
विरागो येन पुरुषो भगवन् सर्वतो भवेत् ।
आचक्ष्व जीव-लोकस्य विविधा मम संसृतीः
virāgo yena puruṣo bhagavan sarvato bhavet |
ācakṣva jīva-lokasya vividhā mama saṃsṛtīḥ
03.29.004
कालस्येश्वर-रूपस्य परेषां च परस्य ते ।
स्वरूपं बत कुर्वन्ति यद्-धेतोः कुशलं जनाः
kālasyeśvara-rūpasya pareṣāṃ ca parasya te |
svarūpaṃ bata kurvanti yad-dhetoḥ kuśalaṃ janāḥ
03.29.005
लोकस्य मिथ्याभिमतेर् अचक्षुषश् चिरं प्रसुप्तस्य तमस्य् अनाश्रये ।
श्रान्तस्य कर्मस्व् अनुविद्धया धिया त्वम् आविरासीः किल योग-भास्करः
lokasya mithyābhimater acakṣuṣaś ciraṃ prasuptasya tamasy anāśraye |
śrāntasya karmasv anuviddhayā dhiyā tvam āvirāsīḥ kila yoga-bhāskaraḥ
03.29.006
0 मैत्रेय उवाच इति मातुर् वचः श्लक्ष्णं प्रतिनन्द्य महा-मुनिः ।
आबभाषे कुरु-श्रेष्ठ प्रीतस् तां करुणार्दितः
0 maitreya uvāca iti mātur vacaḥ ślakṣṇaṃ pratinandya mahā-muniḥ |
ābabhāṣe kuru-śreṣṭha prītas tāṃ karuṇārditaḥ
03.29.007
0 श्री-भगवान् उवाच भक्ति-योगो बहु-विधो मार्गैर् भामिनि भाव्यते ।
स्वभाव-गुण-मार्गेण पुंसां भावो विभिद्यते
0 śrī-bhagavān uvāca bhakti-yogo bahu-vidho mārgair bhāmini bhāvyate |
svabhāva-guṇa-mārgeṇa puṃsāṃ bhāvo vibhidyate
03.29.008
अभिसन्धाय यो हिंसां दम्भं मात्सर्यम् एव वा ।
संरम्भी भिन्न-दृग् भावं मयि कुर्यात् स तामसः
abhisandhāya yo hiṃsāṃ dambhaṃ mātsaryam eva vā |
saṃrambhī bhinna-dṛg bhāvaṃ mayi kuryāt sa tāmasaḥ
03.29.009
विषयान् अभिसन्धाय यश ऐश्वर्यम् एव वा ।
अर्चादाव् अर्चयेद् यो मां पृथग्-भावः स राजसः
viṣayān abhisandhāya yaśa aiśvaryam eva vā |
arcādāv arcayed yo māṃ pṛthag-bhāvaḥ sa rājasaḥ
03.29.010
कर्म-निर्हारम् उद्दिश्य परस्मिन् वा तद्-अर्पणम् ।
यजेद् यष्टव्यम् इति वा पृथग्-भावः स सात्त्विकः
karma-nirhāram uddiśya parasmin vā tad-arpaṇam |
yajed yaṣṭavyam iti vā pṛthag-bhāvaḥ sa sāttvikaḥ
03.29.011
मद्-गुण-श्रुति-मात्रेण मयि सर्व-गुहाशये ।
मनो-गतिर् अविच्छिन्ना यथा गङ्गाम्भसो ऽम्बुधौ
mad-guṇa-śruti-mātreṇa mayi sarva-guhāśaye |
mano-gatir avicchinnā yathā gaṅgāmbhaso 'mbudhau
03.29.012
लक्षणं भक्ति-योगस्य निर्गुणस्य ह्य् उदाहृतम् ।
अहैतुक्य् अव्यवहिता या भक्तिः पुरुषोत्तमे
lakṣaṇaṃ bhakti-yogasya nirguṇasya hy udāhṛtam |
ahaituky avyavahitā yā bhaktiḥ puruṣottame
03.29.013
सालोक्य-सार्ष्टि-सामीप्य- सारूप्यैकत्वम् अप्य् उत ।
दीयमानं न गृह्णन्ति विना मत्-सेवनं जनाः
sālokya-sārṣṭi-sāmīpya- sārūpyaikatvam apy uta |
dīyamānaṃ na gṛhṇanti vinā mat-sevanaṃ janāḥ
03.29.014
स एव भक्ति-योगाख्य आत्यन्तिक उदाहृतः ।
येनातिव्रज्य त्रि-गुणं मद्-भावायोपपद्यते
sa eva bhakti-yogākhya ātyantika udāhṛtaḥ |
yenātivrajya tri-guṇaṃ mad-bhāvāyopapadyate
03.29.015
निषेवितेनानिमित्तेन स्व-धर्मेण महीयसा ।
क्रिया-योगेन शस्तेन नातिहिंस्रेण नित्यशः
niṣevitenānimittena sva-dharmeṇa mahīyasā |
kriyā-yogena śastena nātihiṃsreṇa nityaśaḥ
03.29.016
मद्-धिष्ण्य-दर्शन-स्पर्श- पूजा-स्तुत्य्-अभिवन्दनैः ।
भूतेषु मद्-भावनया सत्त्वेनासङ्गमेन च
mad-dhiṣṇya-darśana-sparśa- pūjā-stuty-abhivandanaiḥ |
bhūteṣu mad-bhāvanayā sattvenāsaṅgamena ca
03.29.017
महतां बहु-मानेन दीनानाम् अनुकम्पया ।
मैत्र्या चैवात्म-तुल्येषु यमेन नियमेन च
mahatāṃ bahu-mānena dīnānām anukampayā |
maitryā caivātma-tulyeṣu yamena niyamena ca
03.29.018
आध्यात्मिकानुश्रवणान् नाम-सङ्कीर्तनाच् च मे ।
आर्जवेनार्य-सङ्गेन निरहङ्क्रियया तथा
ādhyātmikānuśravaṇān nāma-saṅkīrtanāc ca me |
ārjavenārya-saṅgena nirahaṅkriyayā tathā
03.29.019
मद्-धर्मणो गुणैर् एतैः परिसंशुद्ध आशयः ।
पुरुषस्याञ्जसाभ्येति श्रुत-मात्र-गुणं हि माम्
mad-dharmaṇo guṇair etaiḥ parisaṃśuddha āśayaḥ |
puruṣasyāñjasābhyeti śruta-mātra-guṇaṃ hi mām
03.29.020
यथा वात-रथो घ्राणम् आवृङ्क्ते गन्ध आशयात् ।
एवं योग-रतं चेत आत्मानम् अविकारि यत्
yathā vāta-ratho ghrāṇam āvṛṅkte gandha āśayāt |
evaṃ yoga-rataṃ ceta ātmānam avikāri yat
03.29.021
अहं सर्वेषु भूतेषु भूतात्मावस्थितः सदा ।
तम् अवज्ञाय मां मर्त्यः कुरुते ऽर्चा-विडम्बनम्
ahaṃ sarveṣu bhūteṣu bhūtātmāvasthitaḥ sadā |
tam avajñāya māṃ martyaḥ kurute 'rcā-viḍambanam
03.29.022
यो मां सर्वेषु भूतेषु सन्तम् आत्मानम् ईश्वरम् ।
हित्वार्चां भजते मौढ्याद् भस्मन्य् एव जुहोति सः
yo māṃ sarveṣu bhūteṣu santam ātmānam īśvaram |
hitvārcāṃ bhajate mauḍhyād bhasmany eva juhoti saḥ
03.29.023
द्विषतः पर-काये मां मानिनो भिन्न-दर्शिनः ।
भूतेषु बद्ध-वैरस्य न मनः शान्तिम् ऋच्छति
dviṣataḥ para-kāye māṃ mānino bhinna-darśinaḥ |
bhūteṣu baddha-vairasya na manaḥ śāntim ṛcchati
03.29.024
अहम् उच्चावचैर् द्रव्यैः क्रिययोत्पन्नयानघे ।
नैव तुष्ये ऽर्चितो ऽर्चायां भूत-ग्रामावमानिनः
aham uccāvacair dravyaiḥ kriyayotpannayānaghe |
naiva tuṣye 'rcito 'rcāyāṃ bhūta-grāmāvamāninaḥ
03.29.025
अर्चादाव् अर्चयेत् तावद् ईश्वरं मां स्व-कर्म-कृत् ।
यावन् न वेद स्व-हृदि सर्व-भूतेष्व् अवस्थितम्
arcādāv arcayet tāvad īśvaraṃ māṃ sva-karma-kṛt |
yāvan na veda sva-hṛdi sarva-bhūteṣv avasthitam
03.29.026
आत्मनश् च परस्यापि यः करोत्य् अन्तरोदरम् ।
तस्य भिन्न-दृशो मृत्युर् विदधे भयम् उल्बणम्
ātmanaś ca parasyāpi yaḥ karoty antarodaram |
tasya bhinna-dṛśo mṛtyur vidadhe bhayam ulbaṇam
03.29.027
अथ मां सर्व-भूतेषु भूतात्मानं कृतालयम् ।
अर्हयेद् दान-मानाभ्यां मैत्र्याभिन्नेन चक्षुषा
atha māṃ sarva-bhūteṣu bhūtātmānaṃ kṛtālayam |
arhayed dāna-mānābhyāṃ maitryābhinnena cakṣuṣā
03.29.028
जीवाः श्रेष्ठा ह्य् अजीवानां ततः प्राण-भृतः शुभे ।
ततः स-चित्ताः प्रवरास् ततश् चेन्द्रिय-वृत्तयः
jīvāḥ śreṣṭhā hy ajīvānāṃ tataḥ prāṇa-bhṛtaḥ śubhe |
tataḥ sa-cittāḥ pravarās tataś cendriya-vṛttayaḥ
03.29.029
तत्रापि स्पर्श-वेदिभ्यः प्रवरा रस-वेदिनः ।
तेभ्यो गन्ध-विदः श्रेष्ठास् ततः शब्द-विदो वराः
tatrāpi sparśa-vedibhyaḥ pravarā rasa-vedinaḥ |
tebhyo gandha-vidaḥ śreṣṭhās tataḥ śabda-vido varāḥ
03.29.030
रूप-भेद-विदस् तत्र ततश् चोभयतो-दतः ।
तेषां बहु-पदाः श्रेष्ठाश् चतुष्-पादस् ततो द्वि-पात्
rūpa-bheda-vidas tatra tataś cobhayato-dataḥ |
teṣāṃ bahu-padāḥ śreṣṭhāś catuṣ-pādas tato dvi-pāt
03.29.031
ततो वर्णाश् च चत्वारस् तेषां ब्राह्मण उत्तमः ।
ब्राह्मणेष्व् अपि वेद-ज्ञो ह्य् अर्थ-ज्ञो ऽभ्यधिकस् ततः
tato varṇāś ca catvāras teṣāṃ brāhmaṇa uttamaḥ |
brāhmaṇeṣv api veda-jño hy artha-jño 'bhyadhikas tataḥ
03.29.032
अर्थ-ज्ञात् संशय-च्छेत्ता ततः श्रेयान् स्व-कर्म-कृत् ।
मुक्त-सङ्गस् ततो भूयान् अदोग्धा धर्मम् आत्मनः
artha-jñāt saṃśaya-cchettā tataḥ śreyān sva-karma-kṛt |
mukta-saṅgas tato bhūyān adogdhā dharmam ātmanaḥ
03.29.033
तस्मान् मय्य् अर्पिताशेष- क्रियार्थात्मा निरन्तरः ।
मय्य् अर्पितात्मनः पुंसो मयि सन्न्यस्त-कर्मणः ।
न पश्यामि परं भूतम् अकर्तुः सम-दर्शनात्
tasmān mayy arpitāśeṣa- kriyārthātmā nirantaraḥ |
mayy arpitātmanaḥ puṃso mayi sannyasta-karmaṇaḥ |
na paśyāmi paraṃ bhūtam akartuḥ sama-darśanāt
03.29.034
मनसैतानि भूतानि प्रणमेद् बहु-मानयन् ।
ईश्वरो जीव-कलया प्रविष्टो भगवान् इति
manasaitāni bhūtāni praṇamed bahu-mānayan |
īśvaro jīva-kalayā praviṣṭo bhagavān iti
03.29.035
भक्ति-योगश् च योगश् च मया मानव्य् उदीरितः ।
ययोर् एकतरेणैव पुरुषः पुरुषं व्रजेत्
bhakti-yogaś ca yogaś ca mayā mānavy udīritaḥ |
yayor ekatareṇaiva puruṣaḥ puruṣaṃ vrajet
03.29.036
एतद् भगवतो रूपं ब्रह्मणः परमात्मनः ।
परं प्रधानं पुरुषं दैवं कर्म-विचेष्टितम्
etad bhagavato rūpaṃ brahmaṇaḥ paramātmanaḥ |
paraṃ pradhānaṃ puruṣaṃ daivaṃ karma-viceṣṭitam
03.29.037
रूप-भेदास्पदं दिव्यं काल इत्य् अभिधीयते ।
भूतानां महद्-आदीनां यतो भिन्न-दृशां भयम्
rūpa-bhedāspadaṃ divyaṃ kāla ity abhidhīyate |
bhūtānāṃ mahad-ādīnāṃ yato bhinna-dṛśāṃ bhayam
03.29.038
यो ऽन्तः प्रविश्य भूतानि भूतैर् अत्त्य् अखिलाश्रयः ।
स विष्ण्व्-आख्यो ऽधियज्ञो ऽसौ कालः कलयतां प्रभुः
yo 'ntaḥ praviśya bhūtāni bhūtair atty akhilāśrayaḥ |
sa viṣṇv-ākhyo 'dhiyajño 'sau kālaḥ kalayatāṃ prabhuḥ
03.29.039
न चास्य कश्चिद् दयितो न द्वेष्यो न च बान्धवः ।
आविशत्य् अप्रमत्तो ऽसौ प्रमत्तं जनम् अन्त-कृत्
na cāsya kaścid dayito na dveṣyo na ca bāndhavaḥ |
āviśaty apramatto 'sau pramattaṃ janam anta-kṛt
03.29.040
यद्-भयाद् वाति वातो ऽयं सूर्यस् तपति यद्-भयात् ।
यद्-भयाद् वर्षते देवो भ-गणो भाति यद्-भयात्
yad-bhayād vāti vāto 'yaṃ sūryas tapati yad-bhayāt |
yad-bhayād varṣate devo bha-gaṇo bhāti yad-bhayāt
03.29.041
यद् वनस्पतयो भीता लताश् चौषधिभिः सह ।
स्वे स्वे काले ऽभिगृह्णन्ति पुष्पाणि च फलानि च
yad vanaspatayo bhītā latāś cauṣadhibhiḥ saha |
sve sve kāle 'bhigṛhṇanti puṣpāṇi ca phalāni ca
03.29.042
स्रवन्ति सरितो भीता नोत्सर्पत्य् उदधिर् यतः ।
अग्निर् इन्धे स-गिरिभिर् भूर् न मज्जति यद्-भयात्
sravanti sarito bhītā notsarpaty udadhir yataḥ |
agnir indhe sa-giribhir bhūr na majjati yad-bhayāt
03.29.043
नभो ददाति श्वसतां पदं यन्-नियमाद् अदः ।
लोकं स्व-देहं तनुते महान् सप्तभिर् आवृतम्
nabho dadāti śvasatāṃ padaṃ yan-niyamād adaḥ |
lokaṃ sva-dehaṃ tanute mahān saptabhir āvṛtam
03.29.044
गुणाभिमानिनो देवाः सर्गादिष्व् अस्य यद्-भयात् ।
वर्तन्ते ऽनुयुगं येषां वश एतच् चराचरम्
guṇābhimānino devāḥ sargādiṣv asya yad-bhayāt |
vartante 'nuyugaṃ yeṣāṃ vaśa etac carācaram
03.29.045
सो ऽनन्तो ऽन्त-करः कालो ऽनादिर् आदि-कृद् अव्ययः ।
जनं जनेन जनयन् मारयन् मृत्युनान्तकम्
so 'nanto 'nta-karaḥ kālo 'nādir ādi-kṛd avyayaḥ |
janaṃ janena janayan mārayan mṛtyunāntakam
Chapter 3.30
03.30.001
0 कपिल उवाच तस्यैतस्य जनो नूनं नायं वेदोरु-विक्रमम् ।
काल्यमानो ऽपि बलिनो वायोर् इव घनावलिः
0 kapila uvāca tasyaitasya jano nūnaṃ nāyaṃ vedoru-vikramam |
kālyamāno 'pi balino vāyor iva ghanāvaliḥ
03.30.002
यं यम् अर्थम् उपादत्ते दुःखेन सुख-हेतवे ।
तं तं धुनोति भगवान् पुमान् छोचति यत्-कृते
yaṃ yam artham upādatte duḥkhena sukha-hetave |
taṃ taṃ dhunoti bhagavān pumān chocati yat-kṛte
03.30.003
यद् अध्रुवस्य देहस्य सानुबन्धस्य दुर्मतिः ।
ध्रुवाणि मन्यते मोहाद् गृह-क्षेत्र-वसूनि च
yad adhruvasya dehasya sānubandhasya durmatiḥ |
dhruvāṇi manyate mohād gṛha-kṣetra-vasūni ca
03.30.004
जन्तुर् वै भव एतस्मिन् यां यां योनिम् अनुव्रजेत् ।
तस्यां तस्यां स लभते निर्वृतिं न विरज्यते
jantur vai bhava etasmin yāṃ yāṃ yonim anuvrajet |
tasyāṃ tasyāṃ sa labhate nirvṛtiṃ na virajyate
03.30.005
नरक-स्थो ऽपि देहं वै न पुमांस् त्यक्तुम् इच्छति ।
नारक्यां निर्वृतौ सत्यां देव-माया-विमोहितः
naraka-stho 'pi dehaṃ vai na pumāṃs tyaktum icchati |
nārakyāṃ nirvṛtau satyāṃ deva-māyā-vimohitaḥ
03.30.006
आत्म-जाया-सुतागार- पशु-द्रविण-बन्धुषु ।
निरूढ-मूल-हृदय आत्मानं बहु मन्यते
ātma-jāyā-sutāgāra- paśu-draviṇa-bandhuṣu |
nirūḍha-mūla-hṛdaya ātmānaṃ bahu manyate
03.30.007
सन्दह्यमान-सर्वाङ्ग एषाम् उद्वहनाधिना ।
करोत्य् अविरतं मूढो दुरितानि दुराशयः
sandahyamāna-sarvāṅga eṣām udvahanādhinā |
karoty avirataṃ mūḍho duritāni durāśayaḥ
03.30.008
आक्षिप्तात्मेन्द्रियः स्त्रीणाम् असतीनां च मायया ।
रहो रचितयालापैः शिशूनां कल-भाषिणाम्
ākṣiptātmendriyaḥ strīṇām asatīnāṃ ca māyayā |
raho racitayālāpaiḥ śiśūnāṃ kala-bhāṣiṇām
03.30.009
गृहेषु कूट-धर्मेषु दुःख-तन्त्रेष्व् अतन्द्रितः ।
कुर्वन् दुःख-प्रतीकारं सुखवन् मन्यते गृही
gṛheṣu kūṭa-dharmeṣu duḥkha-tantreṣv atandritaḥ |
kurvan duḥkha-pratīkāraṃ sukhavan manyate gṛhī
03.30.010
अर्थैर् आपादितैर् गुर्व्या हिंसयेतस्-ततश् च तान् ।
पुष्णाति येषां पोषेण शेष-भुग् यात्य् अधः स्वयम्
arthair āpāditair gurvyā hiṃsayetas-tataś ca tān |
puṣṇāti yeṣāṃ poṣeṇa śeṣa-bhug yāty adhaḥ svayam
03.30.011
वार्तायां लुप्यमानायाम् आरब्धायां पुनः पुनः ।
लोभाभिभूतो निःसत्त्वः परार्थे कुरुते स्पृहाम्
vārtāyāṃ lupyamānāyām ārabdhāyāṃ punaḥ punaḥ |
lobhābhibhūto niḥsattvaḥ parārthe kurute spṛhām
03.30.012
कुटुम्ब-भरणाकल्पो मन्द-भाग्यो वृथोद्यमः ।
श्रिया विहीनः कृपणो ध्यायन् छ्वसिति मूढ-धीः
kuṭumba-bharaṇākalpo manda-bhāgyo vṛthodyamaḥ |
śriyā vihīnaḥ kṛpaṇo dhyāyan chvasiti mūḍha-dhīḥ
03.30.013
एवं स्व-भरणाकल्पं तत्-कलत्रादयस् तथा ।
नाद्रियन्ते यथा पूर्वं कीनाशा इव गो-जरम्
evaṃ sva-bharaṇākalpaṃ tat-kalatrādayas tathā |
nādriyante yathā pūrvaṃ kīnāśā iva go-jaram
03.30.014
तत्राप्य् अजात-निर्वेदो भ्रियमाणः स्वयम् भृतैः ।
जरयोपात्त-वैरूप्यो मरणाभिमुखो गृहे
tatrāpy ajāta-nirvedo bhriyamāṇaḥ svayam bhṛtaiḥ |
jarayopātta-vairūpyo maraṇābhimukho gṛhe
03.30.015
आस्ते ऽवमत्योपन्यस्तं गृह-पाल इवाहरन् ।
आमयाव्य् अप्रदीप्ताग्निर् अल्पाहारो ऽल्प-चेष्टितः
āste 'vamatyopanyastaṃ gṛha-pāla ivāharan |
āmayāvy apradīptāgnir alpāhāro 'lpa-ceṣṭitaḥ
03.30.016
वायुनोत्क्रमतोत्तारः कफ-संरुद्ध-नाडिकः ।
कास-श्वास-कृतायासः कण्ठे घुर-घुरायते
vāyunotkramatottāraḥ kapha-saṃruddha-nāḍikaḥ |
kāsa-śvāsa-kṛtāyāsaḥ kaṇṭhe ghura-ghurāyate
03.30.017
शयानः परिशोचद्भिः परिवीतः स्व-बन्धुभिः ।
वाच्यमानो ऽपि न ब्रूते काल-पाश-वशं गतः
śayānaḥ pariśocadbhiḥ parivītaḥ sva-bandhubhiḥ |
vācyamāno 'pi na brūte kāla-pāśa-vaśaṃ gataḥ
03.30.018
एवं कुटुम्ब-भरणे व्यापृतात्माजितेन्द्रियः ।
म्रियते रुदतां स्वानाम् उरु-वेदनयास्त-धीः
evaṃ kuṭumba-bharaṇe vyāpṛtātmājitendriyaḥ |
mriyate rudatāṃ svānām uru-vedanayāsta-dhīḥ
03.30.019
यम-दूतौ तदा प्राप्तौ भीमौ सरभसेक्षणौ ।
स दृष्ट्वा त्रस्त-हृदयः शकृन्-मूत्रं विमुञ्चति
yama-dūtau tadā prāptau bhīmau sarabhasekṣaṇau |
sa dṛṣṭvā trasta-hṛdayaḥ śakṛn-mūtraṃ vimuñcati
03.30.020
यातना-देह आवृत्य पाशैर् बद्ध्वा गले बलात् ।
नयतो दीर्घम् अध्वानं दण्ड्यं राज-भटा यथा
yātanā-deha āvṛtya pāśair baddhvā gale balāt |
nayato dīrgham adhvānaṃ daṇḍyaṃ rāja-bhaṭā yathā
03.30.021
तयोर् निर्भिन्न-हृदयस् तर्जनैर् जात-वेपथुः ।
पथि श्वभिर् भक्ष्यमाण आर्तो ऽघं स्वम् अनुस्मरन्
tayor nirbhinna-hṛdayas tarjanair jāta-vepathuḥ |
pathi śvabhir bhakṣyamāṇa ārto 'ghaṃ svam anusmaran
03.30.022
क्षुत्-तृट्-परीतो ऽर्क-दवानलानिलैः सन्तप्यमानः पथि तप्त-वालुके ।
कृच्छ्रेण पृष्ठे कशया च ताडितश् चलत्य् अशक्तो ऽपि निराश्रमोदके
kṣut-tṛṭ-parīto 'rka-davānalānilaiḥ santapyamānaḥ pathi tapta-vāluke |
kṛcchreṇa pṛṣṭhe kaśayā ca tāḍitaś calaty aśakto 'pi nirāśramodake
03.30.023
तत्र तत्र पतन् छ्रान्तो मूर्च्छितः पुनर् उत्थितः ।
पथा पापीयसा नीतस् तरसा यम-सादनम्
tatra tatra patan chrānto mūrcchitaḥ punar utthitaḥ |
pathā pāpīyasā nītas tarasā yama-sādanam
03.30.024
योजनानां सहस्राणि नवतिं नव चाध्वनः ।
त्रिभिर् मुहूर्तैर् द्वाभ्यां वा नीतः प्राप्नोति यातनाः
yojanānāṃ sahasrāṇi navatiṃ nava cādhvanaḥ |
tribhir muhūrtair dvābhyāṃ vā nītaḥ prāpnoti yātanāḥ
03.30.025
आदीपनं स्व-गात्राणां वेष्टयित्वोल्मुकादिभिः ।
आत्म-मांसादनं क्वापि स्व-कृत्तं परतो ऽपि वा
ādīpanaṃ sva-gātrāṇāṃ veṣṭayitvolmukādibhiḥ |
ātma-māṃsādanaṃ kvāpi sva-kṛttaṃ parato 'pi vā
03.30.026
जीवतश् चान्त्राभ्युद्धारः श्व-गृध्रैर् यम-सादने ।
सर्प-वृश्चिक-दंशाद्यैर् दशद्भिश् चात्म-वैशसम्
jīvataś cāntrābhyuddhāraḥ śva-gṛdhrair yama-sādane |
sarpa-vṛścika-daṃśādyair daśadbhiś cātma-vaiśasam
03.30.027
कृन्तनं चावयवशो गजादिभ्यो भिदापनम् ।
पातनं गिरि-शृङ्गेभ्यो रोधनं चाम्बु-गर्तयोः
kṛntanaṃ cāvayavaśo gajādibhyo bhidāpanam |
pātanaṃ giri-śṛṅgebhyo rodhanaṃ cāmbu-gartayoḥ
03.30.028
यास् तामिस्रान्ध-तामिस्रा रौरवाद्याश् च यातनाः ।
भुङ्क्ते नरो वा नारी वा मिथः सङ्गेन निर्मिताः
yās tāmisrāndha-tāmisrā rauravādyāś ca yātanāḥ |
bhuṅkte naro vā nārī vā mithaḥ saṅgena nirmitāḥ
03.30.029
अत्रैव नरकः स्वर्ग इति मातः प्रचक्षते ।
या यातना वै नारक्यस् ता इहाप्य् उपलक्षिताः
atraiva narakaḥ svarga iti mātaḥ pracakṣate |
yā yātanā vai nārakyas tā ihāpy upalakṣitāḥ
03.30.030
एवं कुटुम्बं बिभ्राण उदरम् भर एव वा ।
विसृज्येहोभयं प्रेत्य भुङ्क्ते तत्-फलम् ईदृशम्
evaṃ kuṭumbaṃ bibhrāṇa udaram bhara eva vā |
visṛjyehobhayaṃ pretya bhuṅkte tat-phalam īdṛśam
03.30.031
एकः प्रपद्यते ध्वान्तं हित्वेदं स्व-कलेवरम् ।
कुशलेतर-पाथेयो भूत-द्रोहेण यद् भृतम्
ekaḥ prapadyate dhvāntaṃ hitvedaṃ sva-kalevaram |
kuśaletara-pātheyo bhūta-droheṇa yad bhṛtam
03.30.032
दैवेनासादितं तस्य शमलं निरये पुमान् ।
भुङ्क्ते कुटुम्ब-पोषस्य हृत-वित्त इवातुरः
daivenāsāditaṃ tasya śamalaṃ niraye pumān |
bhuṅkte kuṭumba-poṣasya hṛta-vitta ivāturaḥ
03.30.033
केवलेन ह्य् अधर्मेण कुटुम्ब-भरणोत्सुकः ।
याति जीवो ऽन्ध-तामिस्रं चरमं तमसः पदम्
kevalena hy adharmeṇa kuṭumba-bharaṇotsukaḥ |
yāti jīvo 'ndha-tāmisraṃ caramaṃ tamasaḥ padam
03.30.034
अधस्तान् नर-लोकस्य यावतीर् यातनादयः ।
क्रमशः समनुक्रम्य पुनर् अत्राव्रजेच् छुचिः
adhastān nara-lokasya yāvatīr yātanādayaḥ |
kramaśaḥ samanukramya punar atrāvrajec chuciḥ
Chapter 3.31
03.31.001
0 श्री-भगवान् उवाच कर्मणा दैव-नेत्रेण जन्तुर् देहोपपत्तये ।
स्त्रियाः प्रविष्ट उदरं पुंसो रेतः-कणाश्रयः
0 śrī-bhagavān uvāca karmaṇā daiva-netreṇa jantur dehopapattaye |
striyāḥ praviṣṭa udaraṃ puṃso retaḥ-kaṇāśrayaḥ
03.31.002
कललं त्व् एक-रात्रेण पञ्च-रात्रेण बुद्बुदम् ।
दशाहेन तु कर्कन्धूः पेश्य् अण्डं वा ततः परम्
kalalaṃ tv eka-rātreṇa pañca-rātreṇa budbudam |
daśāhena tu karkandhūḥ peśy aṇḍaṃ vā tataḥ param
03.31.003
मासेन तु शिरो द्वाभ्यां बाह्व्-अङ्घ्र्य्-आद्य्-अङ्ग-विग्रहः ।
नख-लोमास्थि-चर्माणि लिङ्ग-च्छिद्रोद्भवस् त्रिभिः
māsena tu śiro dvābhyāṃ bāhv-aṅghry-ādy-aṅga-vigrahaḥ |
nakha-lomāsthi-carmāṇi liṅga-cchidrodbhavas tribhiḥ
03.31.004
चतुर्भिर् धातवः सप्त पञ्चभिः क्षुत्-तृड्-उद्भवः ।
षड्भिर् जरायुणा वीतः कुक्षौ भ्राम्यति दक्षिणे
caturbhir dhātavaḥ sapta pañcabhiḥ kṣut-tṛḍ-udbhavaḥ |
ṣaḍbhir jarāyuṇā vītaḥ kukṣau bhrāmyati dakṣiṇe
03.31.005
मातुर् जग्धान्न-पानाद्यैर् एधद्-धातुर् असम्मते ।
शेते विण्-मूत्रयोर् गर्ते स जन्तुर् जन्तु-सम्भवे
mātur jagdhānna-pānādyair edhad-dhātur asammate |
śete viṇ-mūtrayor garte sa jantur jantu-sambhave
03.31.006
कृमिभिः क्षत-सर्वाङ्गः सौकुमार्यात् प्रतिक्षणम् ।
मूर्च्छाम् आप्नोत्य् उरु-क्लेशस् तत्रत्यैः क्षुधितैर् मुहुः
kṛmibhiḥ kṣata-sarvāṅgaḥ saukumāryāt pratikṣaṇam |
mūrcchām āpnoty uru-kleśas tatratyaiḥ kṣudhitair muhuḥ
03.31.007
कटु-तीक्ष्णोष्ण-लवण- रूक्षाम्लादिभिर् उल्बणैः ।
मातृ-भुक्तैर् उपस्पृष्टः सर्वाङ्गोत्थित-वेदनः
kaṭu-tīkṣṇoṣṇa-lavaṇa- rūkṣāmlādibhir ulbaṇaiḥ |
mātṛ-bhuktair upaspṛṣṭaḥ sarvāṅgotthita-vedanaḥ
03.31.008
उल्बेन संवृतस् तस्मिन्न् अन्त्रैश् च बहिर् आवृतः ।
आस्ते कृत्वा शिरः कुक्षौ भुग्न-पृष्ठ-शिरोधरः
ulbena saṃvṛtas tasminn antraiś ca bahir āvṛtaḥ |
āste kṛtvā śiraḥ kukṣau bhugna-pṛṣṭha-śirodharaḥ
03.31.009
अकल्पः स्वाङ्ग-चेष्टायां शकुन्त इव पञ्जरे ।
तत्र लब्ध-स्मृतिर् दैवात् कर्म जन्म-शतोद्भवम् ।
स्मरन् दीर्घम् अनुच्छ्वासं शर्म किं नाम विन्दते
akalpaḥ svāṅga-ceṣṭāyāṃ śakunta iva pañjare |
tatra labdha-smṛtir daivāt karma janma-śatodbhavam |
smaran dīrgham anucchvāsaṃ śarma kiṃ nāma vindate
03.31.010
आरभ्य सप्तमान् मासाल् लब्ध-बोधो ऽपि वेपितः ।
नैकत्रास्ते सूति-वातैर् विष्ठा-भूर् इव सोदरः
ārabhya saptamān māsāl labdha-bodho 'pi vepitaḥ |
naikatrāste sūti-vātair viṣṭhā-bhūr iva sodaraḥ
03.31.011
नाथमान ऋषिर् भीतः सप्त-वध्रिः कृताञ्जलिः ।
स्तुवीत तं विक्लवया वाचा येनोदरे ऽर्पितः
nāthamāna ṛṣir bhītaḥ sapta-vadhriḥ kṛtāñjaliḥ |
stuvīta taṃ viklavayā vācā yenodare 'rpitaḥ
03.31.012
0 जन्तुर् उवाच तस्योपसन्नम् अवितुं जगद् इच्छयात्त- $ नाना-तनोर् भुवि चलच्-चरणारविन्दम् & तस्योपसन्नम् अवितुं जगद् इच्छयात्त- $ नाना-तनोर् भुवि चलच्-चरणारविन्दम् & सो ऽहं व्रजामि शरणं ह्य् अकुतो-भयं मे % येनेदृशी गतिर् अदर्श्य् असतो ऽनुरूपा
0 jantur uvāca tasyopasannam avituṃ jagad icchayātta- $ nānā-tanor bhuvi calac-caraṇāravindam & tasyopasannam avituṃ jagad icchayātta- $ nānā-tanor bhuvi calac-caraṇāravindam & so 'haṃ vrajāmi śaraṇaṃ hy akuto-bhayaṃ me % yenedṛśī gatir adarśy asato 'nurūpā
03.31.013
- ॥
यस् त्व् अत्र बद्ध इव कर्मभिर् आवृतात्मा $ भूतेन्द्रियाशयमयीम् अवलम्ब्य मायाम् & यस् त्व् अत्र बद्ध इव कर्मभिर् आवृतात्मा $ भूतेन्द्रियाशयमयीम् अवलम्ब्य मायाम् & आस्ते विशुद्धम् अविकारम् अखण्ड-बोधम् % आतप्यमान-हृदये ऽवसितं नमामि
** // yas tv atra baddha iva karmabhir āvṛtātmā $ bhūtendriyāśayamayīm avalambya māyām & yas tv atra baddha iva karmabhir āvṛtātmā $ bhūtendriyāśayamayīm avalambya māyām & āste viśuddham avikāram akhaṇḍa-bodham % ātapyamāna-hṛdaye 'vasitaṃ namāmi*
03.31.014
- ॥
यः पञ्च-भूत-रचिते रहितः शरीरे $ च्छन्नो ऽयथेन्द्रिय-गुणार्थ-चिद्-आत्मको ऽहम् & यः पञ्च-भूत-रचिते रहितः शरीरे $ च्छन्नो ऽयथेन्द्रिय-गुणार्थ-चिद्-आत्मको ऽहम् & तेनाविकुण्ठ-महिमानम् ऋषिं तम् एनं % वन्दे परं प्रकृति-पूरुषयोः पुमांसम्
** // yaḥ pañca-bhūta-racite rahitaḥ śarīre $ cchanno 'yathendriya-guṇārtha-cid-ātmako 'ham & yaḥ pañca-bhūta-racite rahitaḥ śarīre $ cchanno 'yathendriya-guṇārtha-cid-ātmako 'ham & tenāvikuṇṭha-mahimānam ṛṣiṃ tam enaṃ % vande paraṃ prakṛti-pūruṣayoḥ pumāṃsam*
03.31.015
- ॥
यन्-माययोरु-गुण-कर्म-निबन्धने ऽस्मिन् $ सांसारिके पथि चरंस् तद्-अभिश्रमेण & यन्-माययोरु-गुण-कर्म-निबन्धने ऽस्मिन् $ सांसारिके पथि चरंस् तद्-अभिश्रमेण & नष्ट-स्मृतिः पुनर् अयं प्रवृणीत लोकं % युक्त्या कया महद्-अनुग्रहम् अन्तरेण
** // yan-māyayoru-guṇa-karma-nibandhane 'smin $ sāṃsārike pathi caraṃs tad-abhiśrameṇa & yan-māyayoru-guṇa-karma-nibandhane 'smin $ sāṃsārike pathi caraṃs tad-abhiśrameṇa & naṣṭa-smṛtiḥ punar ayaṃ pravṛṇīta lokaṃ % yuktyā kayā mahad-anugraham antareṇa*
03.31.016
- ॥
ज्ञानं यद् एतद् अदधात् कतमः स देवस् $ त्रै-कालिकं स्थिर-चरेष्व् अनुवर्तितांशः & ज्ञानं यद् एतद् अदधात् कतमः स देवस् $ त्रै-कालिकं स्थिर-चरेष्व् अनुवर्तितांशः & तं जीव-कर्म-पदवीम् अनुवर्तमानास् % ताप-त्रयोपशमनाय वयं भजेम
** // jñānaṃ yad etad adadhāt katamaḥ sa devas $ trai-kālikaṃ sthira-careṣv anuvartitāṃśaḥ & jñānaṃ yad etad adadhāt katamaḥ sa devas $ trai-kālikaṃ sthira-careṣv anuvartitāṃśaḥ & taṃ jīva-karma-padavīm anuvartamānās % tāpa-trayopaśamanāya vayaṃ bhajema*
03.31.017
- ॥
देह्य् अन्य-देह-विवरे जठराग्निनासृग्- $ विण्-मूत्र-कूप-पतितो भृश-तप्त-देहः & देह्य् अन्य-देह-विवरे जठराग्निनासृग्- $ विण्-मूत्र-कूप-पतितो भृश-तप्त-देहः & इच्छन्न् इतो विवसितुं गणयन् स्व-मासान् % निर्वास्यते कृपण-धीर् भगवन् कदा नु
** // dehy anya-deha-vivare jaṭharāgnināsṛg- $ viṇ-mūtra-kūpa-patito bhṛśa-tapta-dehaḥ & dehy anya-deha-vivare jaṭharāgnināsṛg- $ viṇ-mūtra-kūpa-patito bhṛśa-tapta-dehaḥ & icchann ito vivasituṃ gaṇayan sva-māsān % nirvāsyate kṛpaṇa-dhīr bhagavan kadā nu*
03.31.018
- ॥
येनेदृशीं गतिम् असौ दश-मास्य ईश $ सङ्ग्राहितः पुरु-दयेन भवादृशेन & येनेदृशीं गतिम् असौ दश-मास्य ईश $ सङ्ग्राहितः पुरु-दयेन भवादृशेन & स्वेनैव तुष्यतु कृतेन स दीन-नाथः % को नाम तत्-प्रति विनाञ्जलिम् अस्य कुर्यात्
** // yenedṛśīṃ gatim asau daśa-māsya īśa $ saṅgrāhitaḥ puru-dayena bhavādṛśena & yenedṛśīṃ gatim asau daśa-māsya īśa $ saṅgrāhitaḥ puru-dayena bhavādṛśena & svenaiva tuṣyatu kṛtena sa dīna-nāthaḥ % ko nāma tat-prati vināñjalim asya kuryāt*
03.31.019
- ॥
पश्यत्य् अयं धिषणया ननु सप्त-वध्रिः $ शारीरके दम-शरीर्य् अपरः स्व-देहे & पश्यत्य् अयं धिषणया ननु सप्त-वध्रिः $ शारीरके दम-शरीर्य् अपरः स्व-देहे & यत्-सृष्टयासं तम् अहं पुरुषं पुराणं % पश्ये बहिर् हृदि च चैत्यम् इव प्रतीतम्
** // paśyaty ayaṃ dhiṣaṇayā nanu sapta-vadhriḥ $ śārīrake dama-śarīry aparaḥ sva-dehe & paśyaty ayaṃ dhiṣaṇayā nanu sapta-vadhriḥ $ śārīrake dama-śarīry aparaḥ sva-dehe & yat-sṛṣṭayāsaṃ tam ahaṃ puruṣaṃ purāṇaṃ % paśye bahir hṛdi ca caityam iva pratītam*
03.31.020
- ॥
सो ऽहं वसन्न् अपि विभो बहु-दुःख-वासं $ गर्भान् न निर्जिगमिषे बहिर् अन्ध-कूपे & सो ऽहं वसन्न् अपि विभो बहु-दुःख-वासं $ गर्भान् न निर्जिगमिषे बहिर् अन्ध-कूपे & यत्रोपयातम् उपसर्पति देव-माया % मिथ्या मतिर् यद्-अनु संसृति-चक्रम् एतत्
** // so 'haṃ vasann api vibho bahu-duḥkha-vāsaṃ $ garbhān na nirjigamiṣe bahir andha-kūpe & so 'haṃ vasann api vibho bahu-duḥkha-vāsaṃ $ garbhān na nirjigamiṣe bahir andha-kūpe & yatropayātam upasarpati deva-māyā % mithyā matir yad-anu saṃsṛti-cakram etat*
03.31.021
- ॥
तस्माद् अहं विगत-विक्लव उद्धरिष्य $ आत्मानम् आशु तमसः सुहृदात्मनैव & तस्माद् अहं विगत-विक्लव उद्धरिष्य $ आत्मानम् आशु तमसः सुहृदात्मनैव & भूयो यथा व्यसनम् एतद् अनेक-रन्ध्रं % मा मे भविष्यद् उपसादित-विष्णु-पादः
** // tasmād ahaṃ vigata-viklava uddhariṣya $ ātmānam āśu tamasaḥ suhṛdātmanaiva & tasmād ahaṃ vigata-viklava uddhariṣya $ ātmānam āśu tamasaḥ suhṛdātmanaiva & bhūyo yathā vyasanam etad aneka-randhraṃ % mā me bhaviṣyad upasādita-viṣṇu-pādaḥ*
Chapter 3.32
03.32.022
03.32.022
0 कपिल उवाच एवं कृत-मतिर् गर्भे दश-मास्यः स्तुवन्न् ऋषिः ।
सद्यः क्षिपत्य् अवाचीनं प्रसूत्यै सूति-मारुतः
0 kapila uvāca evaṃ kṛta-matir garbhe daśa-māsyaḥ stuvann ṛṣiḥ |
sadyaḥ kṣipaty avācīnaṃ prasūtyai sūti-mārutaḥ
03.32.023
तेनावसृष्टः सहसा कृत्वावाक् शिर आतुरः ।
विनिष्क्रामति कृच्छ्रेण निरुच्छ्वासो हत-स्मृतिः
tenāvasṛṣṭaḥ sahasā kṛtvāvāk śira āturaḥ |
viniṣkrāmati kṛcchreṇa nirucchvāso hata-smṛtiḥ
03.32.024
पतितो भुव्य् असृङ्-मिश्रः विष्ठा-भूर् इव चेष्टते ।
रोरूयति गते ज्ञाने विपरीतां गतिं गतः
patito bhuvy asṛṅ-miśraḥ viṣṭhā-bhūr iva ceṣṭate |
rorūyati gate jñāne viparītāṃ gatiṃ gataḥ
03.32.025
पर-च्छन्दं न विदुषा पुष्यमाणो जनेन सः ।
अनभिप्रेतम् आपन्नः प्रत्याख्यातुम् अनीश्वरः
para-cchandaṃ na viduṣā puṣyamāṇo janena saḥ |
anabhipretam āpannaḥ pratyākhyātum anīśvaraḥ
03.32.026
शायितो ऽशुचि-पर्यङ्के जन्तुः स्वेदज-दूषिते ।
नेशः कण्डूयने ऽङ्गानाम् आसनोत्थान-चेष्टने
śāyito 'śuci-paryaṅke jantuḥ svedaja-dūṣite |
neśaḥ kaṇḍūyane 'ṅgānām āsanotthāna-ceṣṭane
03.32.027
तुदन्त्य् आम-त्वचं दंशा मशका मत्कुणादयः ।
रुदन्तं विगत-ज्ञानं कृमयः कृमिकं यथा
tudanty āma-tvacaṃ daṃśā maśakā matkuṇādayaḥ |
rudantaṃ vigata-jñānaṃ kṛmayaḥ kṛmikaṃ yathā
03.32.028
इत्य् एवं शैशवं भुक्त्वा दुःखं पौगण्डम् एव च ।
अलब्धाभीप्सितो ऽज्ञानाद् इद्ध-मन्युः शुचार्पितः
ity evaṃ śaiśavaṃ bhuktvā duḥkhaṃ paugaṇḍam eva ca |
alabdhābhīpsito 'jñānād iddha-manyuḥ śucārpitaḥ
03.32.029
सह देहेन मानेन वर्धमानेन मन्युना ।
करोति विग्रहं कामी कामिष्व् अन्ताय चात्मनः
saha dehena mānena vardhamānena manyunā |
karoti vigrahaṃ kāmī kāmiṣv antāya cātmanaḥ
03.32.030
भूतैः पञ्चभिर् आरब्धे देहे देह्य् अबुधो ऽसकृत् ।
अहं ममेत्य् असद्-ग्राहः करोति कुमतिर् मतिम्
bhūtaiḥ pañcabhir ārabdhe dehe dehy abudho 'sakṛt |
ahaṃ mamety asad-grāhaḥ karoti kumatir matim
03.32.031
तद्-अर्थं कुरुते कर्म यद्-बद्धो याति संसृतिम् ।
यो ऽनुयाति ददत् क्लेशम् अविद्या-कर्म-बन्धनः
tad-arthaṃ kurute karma yad-baddho yāti saṃsṛtim |
yo 'nuyāti dadat kleśam avidyā-karma-bandhanaḥ
03.32.032
यद्य् असद्भिः पथि पुनः शिश्नोदर-कृतोद्यमैः ।
आस्थितो रमते जन्तुस् तमो विशति पूर्ववत्
yady asadbhiḥ pathi punaḥ śiśnodara-kṛtodyamaiḥ |
āsthito ramate jantus tamo viśati pūrvavat
03.32.033
सत्यं शौचं दया मौनं बुद्धिः श्रीर् ह्रीर् यशः क्षमा ।
शमो दमो भगश् चेति यत्-सङ्गाद् याति सङ्क्षयम्
satyaṃ śaucaṃ dayā maunaṃ buddhiḥ śrīr hrīr yaśaḥ kṣamā |
śamo damo bhagaś ceti yat-saṅgād yāti saṅkṣayam
03.32.034
तेष्व् अशान्तेषु मूढेषु खण्डितात्मस्व् असाधुषु ।
सङ्गं न कुर्याच् छोच्येषु योषित्-क्रीडा-मृगेषु च
teṣv aśānteṣu mūḍheṣu khaṇḍitātmasv asādhuṣu |
saṅgaṃ na kuryāc chocyeṣu yoṣit-krīḍā-mṛgeṣu ca
03.32.035
न तथास्य भवेन् मोहो बन्धश् चान्य-प्रसङ्गतः ।
योषित्-सङ्गाद् यथा पुंसो यथा तत्-सङ्गि-सङ्गतः
na tathāsya bhaven moho bandhaś cānya-prasaṅgataḥ |
yoṣit-saṅgād yathā puṃso yathā tat-saṅgi-saṅgataḥ
03.32.036
प्रजापतिः स्वां दुहितरं दृष्ट्वा तद्-रूप-धर्षितः ।
रोहिद्-भूतां सो ऽन्वधावद् ऋक्ष-रूपी हत-त्रपः
prajāpatiḥ svāṃ duhitaraṃ dṛṣṭvā tad-rūpa-dharṣitaḥ |
rohid-bhūtāṃ so 'nvadhāvad ṛkṣa-rūpī hata-trapaḥ
03.32.037
तत्-सृष्ट-सृष्ट-सृष्टेषु को न्व् अखण्डित-धीः पुमान् ।
ऋषिं नारायणम् ऋते योषिन्-मय्येह मायया
tat-sṛṣṭa-sṛṣṭa-sṛṣṭeṣu ko nv akhaṇḍita-dhīḥ pumān |
ṛṣiṃ nārāyaṇam ṛte yoṣin-mayyeha māyayā
03.32.038
बलं मे पश्य मायायाः स्त्री-मय्या जयिनो दिशाम् ।
या करोति पदाक्रान्तान् भ्रूवि-जृम्भेण केवलम्
balaṃ me paśya māyāyāḥ strī-mayyā jayino diśām |
yā karoti padākrāntān bhrūvi-jṛmbheṇa kevalam
03.32.039
सङ्गं न कुर्यात् प्रमदासु जातु योगस्य पारं परम् आरुरुक्षुः ।
मत्-सेवया प्रतिलब्धात्म-लाभो वदन्ति या निरय-द्वारम् अस्य
saṅgaṃ na kuryāt pramadāsu jātu yogasya pāraṃ param ārurukṣuḥ |
mat-sevayā pratilabdhātma-lābho vadanti yā niraya-dvāram asya
03.32.040
योपयाति शनैर् माया योषिद् देव-विनिर्मिता ।
ताम् ईक्षेतात्मनो मृत्युं तृणैः कूपम् इवावृतम्
yopayāti śanair māyā yoṣid deva-vinirmitā |
tām īkṣetātmano mṛtyuṃ tṛṇaiḥ kūpam ivāvṛtam
03.32.041
यां मन्यते पतिं मोहान् मन्-मायाम् ऋषभायतीम् ।
स्त्रीत्वं स्त्री-सङ्गतः प्राप्तो वित्तापत्य-गृह-प्रदम्
yāṃ manyate patiṃ mohān man-māyām ṛṣabhāyatīm |
strītvaṃ strī-saṅgataḥ prāpto vittāpatya-gṛha-pradam
03.32.042
ताम् आत्मनो विजानीयात् पत्य्-अपत्य-गृहात्मकम् ।
दैवोपसादितं मृत्युं मृगयोर् गायनं यथा
tām ātmano vijānīyāt paty-apatya-gṛhātmakam |
daivopasāditaṃ mṛtyuṃ mṛgayor gāyanaṃ yathā
03.32.043
देहेन जीव-भूतेन लोकाल् लोकम् अनुव्रजन् ।
भुञ्जान एव कर्माणि करोत्य् अविरतं पुमान्
dehena jīva-bhūtena lokāl lokam anuvrajan |
bhuñjāna eva karmāṇi karoty avirataṃ pumān
03.32.044
जीवो ह्य् अस्यानुगो देहो भूतेन्द्रिय-मनो-मयः ।
तन्-निरोधो ऽस्य मरणम् आविर्भावस् तु सम्भवः
jīvo hy asyānugo deho bhūtendriya-mano-mayaḥ |
tan-nirodho 'sya maraṇam āvirbhāvas tu sambhavaḥ
03.32.045
द्रव्योपलब्धि-स्थानस्य द्रव्येक्षायोग्यता यदा ।
तत् पञ्चत्वम् अहं-मानाद् उत्पत्तिर् द्रव्य-दर्शनम्
dravyopalabdhi-sthānasya dravyekṣāyogyatā yadā |
tat pañcatvam ahaṃ-mānād utpattir dravya-darśanam
03.32.046
यथाक्ष्णोर् द्रव्यावयव- दर्शनायोग्यता यदा ।
तदैव चक्षुषो द्रष्टुर् द्रष्टृत्वायोग्यतानयोः
yathākṣṇor dravyāvayava- darśanāyogyatā yadā |
tadaiva cakṣuṣo draṣṭur draṣṭṛtvāyogyatānayoḥ
03.32.047
तस्मान् न कार्यः सन्त्रासो न कार्पण्यं न सम्भ्रमः ।
बुद्ध्वा जीव-गतिं धीरो मुक्त-सङ्गश् चरेद् इह
tasmān na kāryaḥ santrāso na kārpaṇyaṃ na sambhramaḥ |
buddhvā jīva-gatiṃ dhīro mukta-saṅgaś cared iha
03.32.048
सम्यग्-दर्शनया बुद्ध्या योग-वैराग्य-युक्तया ।
माया-विरचिते लोके चरेन् न्यस्य कलेवरम्
samyag-darśanayā buddhyā yoga-vairāgya-yuktayā |
māyā-viracite loke caren nyasya kalevaram
03.32.001
0 कपिल उवाच अथ यो गृह-मेधीयान् धर्मान् एवावसन् गृहे ।
कामम् अर्थं च धर्मान् स्वान् दोग्धि भूयः पिपर्ति तान्
0 kapila uvāca atha yo gṛha-medhīyān dharmān evāvasan gṛhe |
kāmam arthaṃ ca dharmān svān dogdhi bhūyaḥ piparti tān
03.32.002
स चापि भगवद्-धर्मात् काम-मूढः पराङ्-मुखः ।
यजते क्रतुभिर् देवान् पित्-ंश् च श्रद्धयान्वितः
sa cāpi bhagavad-dharmāt kāma-mūḍhaḥ parāṅ-mukhaḥ |
yajate kratubhir devān pit-ṃś ca śraddhayānvitaḥ
03.32.003
तच्-छ्रद्धयाक्रान्त-मतिः पितृ-देव-व्रतः पुमान् ।
गत्वा चान्द्रमसं लोकं सोम-पाः पुनर् एष्यति
tac-chraddhayākrānta-matiḥ pitṛ-deva-vrataḥ pumān |
gatvā cāndramasaṃ lokaṃ soma-pāḥ punar eṣyati
03.32.004
यदा चाहीन्द्र-शय्यायां शेते ऽनन्तासनो हरिः ।
तदा लोका लयं यान्ति त एते गृह-मेधिनाम्
yadā cāhīndra-śayyāyāṃ śete 'nantāsano hariḥ |
tadā lokā layaṃ yānti ta ete gṛha-medhinām
03.32.005
ये स्व-धर्मान् न दुह्यन्ति धीराः कामार्थ-हेतवे ।
निःसङ्गा न्यस्त-कर्माणः प्रशान्ताः शुद्ध-चेतसः
ye sva-dharmān na duhyanti dhīrāḥ kāmārtha-hetave |
niḥsaṅgā nyasta-karmāṇaḥ praśāntāḥ śuddha-cetasaḥ
03.32.006
निवृत्ति-धर्म-निरता निर्ममा निरहङ्कृताः ।
स्व-धर्माप्तेन सत्त्वेन परिशुद्धेन चेतसा
nivṛtti-dharma-niratā nirmamā nirahaṅkṛtāḥ |
sva-dharmāptena sattvena pariśuddhena cetasā
03.32.007
सूर्य-द्वारेण ते यान्ति पुरुषं विश्वतो-मुखम् ।
परावरेशं प्रकृतिम् अस्योत्पत्त्य्-अन्त-भावनम्
sūrya-dvāreṇa te yānti puruṣaṃ viśvato-mukham |
parāvareśaṃ prakṛtim asyotpatty-anta-bhāvanam
03.32.008
द्वि-परार्धावसाने यः प्रलयो ब्रह्मणस् तु ते ।
तावद् अध्यासते लोकं परस्य पर-चिन्तकाः
dvi-parārdhāvasāne yaḥ pralayo brahmaṇas tu te |
tāvad adhyāsate lokaṃ parasya para-cintakāḥ
03.32.009
क्ष्माम्भो-ऽनलानिल-वियन्-मन-इन्द्रियार्थ- $ भूतादिभिः परिवृतं प्रतिसञ्जिहीर्षुः &अम्प्;अव्याकृतं विशति यर्हि गुण-त्रयात्माकालं % पराख्यम् अनुभूय परः स्वयम्भूः
kṣmāmbho-'nalānila-viyan-mana-indriyārtha- $ bhūtādibhiḥ parivṛtaṃ pratisañjihīrṣuḥ &avyākṛtaṃ viśati yarhi guṇa-trayātmākālaṃ % parākhyam anubhūya paraḥ svayambhūḥ
03.32.010
- //एवं परेत्य भगवन्तम् अनुप्रविष्टाये $ योगिनो जित-मरुन्-मनसो विरागाः &एवं परेत्य भगवन्तम् अनुप्रविष्टाये $ योगिनो जित-मरुन्-मनसो विरागाः &तेनैव साकम् अमृतं पुरुषं पुराणं % ब्रह्म प्रधानम् उपयान्त्य् अगताभिमानाः
** //evaṃ paretya bhagavantam anupraviṣṭāye $ yogino jita-marun-manaso virāgāḥ &evaṃ paretya bhagavantam anupraviṣṭāye $ yogino jita-marun-manaso virāgāḥ &tenaiva sākam amṛtaṃ puruṣaṃ purāṇaṃ % brahma pradhānam upayānty agatābhimānāḥ*
03.32.011
- ॥
अथ तं सर्व-भूतानां हृत्-पद्मेषु कृतालयम् ।
श्रुतानुभावं शरणं व्रज भावेन भामिनि
** // atha taṃ sarva-bhūtānāṃ hṛt-padmeṣu kṛtālayam |*
śrutānubhāvaṃ śaraṇaṃ vraja bhāvena bhāmini
03.32.012
आद्यः स्थिर-चराणां यो वेद-गर्भः सहर्षिभिः ।
योगेश्वरैः कुमाराद्यैः सिद्धैर् योग-प्रवर्तकैः
ādyaḥ sthira-carāṇāṃ yo veda-garbhaḥ saharṣibhiḥ |
yogeśvaraiḥ kumārādyaiḥ siddhair yoga-pravartakaiḥ
03.32.013
भेद-दृष्ट्याभिमानेन निःसङ्गेनापि कर्मणा ।
कर्तृत्वात् सगुणं ब्रह्म पुरुषं पुरुषर्षभम्
bheda-dṛṣṭyābhimānena niḥsaṅgenāpi karmaṇā |
kartṛtvāt saguṇaṃ brahma puruṣaṃ puruṣarṣabham
03.32.014
स संसृत्य पुनः काले कालेनेश्वर-मूर्तिना ।
जाते गुण-व्यतिकरे यथा-पूर्वं प्रजायते
sa saṃsṛtya punaḥ kāle kāleneśvara-mūrtinā |
jāte guṇa-vyatikare yathā-pūrvaṃ prajāyate
03.32.015
ऐश्वर्यं पारमेष्ठ्यं च ते ऽपि धर्म-विनिर्मितम् ।
निषेव्य पुनर् आयान्ति गुण-व्यतिकरे सति
aiśvaryaṃ pārameṣṭhyaṃ ca te 'pi dharma-vinirmitam |
niṣevya punar āyānti guṇa-vyatikare sati
03.32.016
ये त्व् इहासक्त-मनसः कर्मसु श्रद्धयान्विताः ।
कुर्वन्त्य् अप्रतिषिद्धानि नित्यान्य् अपि च कृत्स्नशः
ye tv ihāsakta-manasaḥ karmasu śraddhayānvitāḥ |
kurvanty apratiṣiddhāni nityāny api ca kṛtsnaśaḥ
03.32.017
रजसा कुण्ठ-मनसः कामात्मानो ऽजितेन्द्रियाः ।
पित्-न् यजन्त्य् अनुदिनं गृहेष्व् अभिरताशयाः
rajasā kuṇṭha-manasaḥ kāmātmāno 'jitendriyāḥ |
pit-n yajanty anudinaṃ gṛheṣv abhiratāśayāḥ
03.32.018
त्रै-वर्गिकास् ते पुरुषा विमुखा हरि-मेधसः ।
कथायां कथनीयोरु- विक्रमस्य मधुद्विषः
trai-vargikās te puruṣā vimukhā hari-medhasaḥ |
kathāyāṃ kathanīyoru- vikramasya madhudviṣaḥ
03.32.019
नूनं दैवेन विहता ये चाच्युत-कथा-सुधाम् ।
हित्वा शृण्वन्त्य् असद्-गाथाः पुरीषम् इव विड्-भुजः
nūnaṃ daivena vihatā ye cācyuta-kathā-sudhām |
hitvā śṛṇvanty asad-gāthāḥ purīṣam iva viḍ-bhujaḥ
03.32.020
दक्षिणेन पथार्यम्णः पितृ-लोकं व्रजन्ति ते ।
प्रजाम् अनु प्रजायन्ते श्मशानान्त-क्रिया-कृतः
dakṣiṇena pathāryamṇaḥ pitṛ-lokaṃ vrajanti te |
prajām anu prajāyante śmaśānānta-kriyā-kṛtaḥ
03.32.021
ततस् ते क्षीण-सुकृताः पुनर् लोकम् इमं सति ।
पतन्ति विवशा देवैः सद्यो विभ्रंशितोदयाः
tatas te kṣīṇa-sukṛtāḥ punar lokam imaṃ sati |
patanti vivaśā devaiḥ sadyo vibhraṃśitodayāḥ
03.32.022
तस्मात् त्वं सर्व-भावेन भजस्व परमेष्ठिनम् ।
तद्-गुणाश्रयया भक्त्या भजनीय-पदाम्बुजम्
tasmāt tvaṃ sarva-bhāvena bhajasva parameṣṭhinam |
tad-guṇāśrayayā bhaktyā bhajanīya-padāmbujam
03.32.023
वासुदेवे भगवति भक्ति-योगः प्रयोजितः ।
जनयत्य् आशु वैराग्यं ज्ञानं यद् ब्रह्म-दर्शनम्
vāsudeve bhagavati bhakti-yogaḥ prayojitaḥ |
janayaty āśu vairāgyaṃ jñānaṃ yad brahma-darśanam
03.32.024
यदास्य चित्तम् अर्थेषु समेष्व् इन्द्रिय-वृत्तिभिः ।
न विगृह्णाति वैषम्यं प्रियम् अप्रियम् इत्य् उत
yadāsya cittam artheṣu sameṣv indriya-vṛttibhiḥ |
na vigṛhṇāti vaiṣamyaṃ priyam apriyam ity uta
03.32.025
स तदैवात्मनात्मानं निःसङ्गं सम-दर्शनम् ।
हेयोपादेय-रहितम् आरूढं पदम् ईक्षते
sa tadaivātmanātmānaṃ niḥsaṅgaṃ sama-darśanam |
heyopādeya-rahitam ārūḍhaṃ padam īkṣate
03.32.026
ज्ञान-मात्रं परं ब्रह्म परमात्मेश्वरः पुमान् ।
दृश्य्-आदिभिः पृथग् भावैर् भगवान् एक ईयते
jñāna-mātraṃ paraṃ brahma paramātmeśvaraḥ pumān |
dṛśy-ādibhiḥ pṛthag bhāvair bhagavān eka īyate
03.32.027
एतावान् एव योगेन समग्रेणेह योगिनः ।
युज्यते ऽभिमतो ह्य् अर्थो यद् असङ्गस् तु कृत्स्नशः
etāvān eva yogena samagreṇeha yoginaḥ |
yujyate 'bhimato hy artho yad asaṅgas tu kṛtsnaśaḥ
03.32.028
ज्ञानम् एकं पराचीनैर् इन्द्रियैर् ब्रह्म निर्गुणम् ।
अवभात्य् अर्थ-रूपेण भ्रान्त्या शब्दादि-धर्मिणा
jñānam ekaṃ parācīnair indriyair brahma nirguṇam |
avabhāty artha-rūpeṇa bhrāntyā śabdādi-dharmiṇā
03.32.029
यथा महान् अहं-रूपस् त्रि-वृत् पञ्च-विधः स्वराट् ।
एकादश-विधस् तस्य वपुर् अण्डं जगद् यतः
yathā mahān ahaṃ-rūpas tri-vṛt pañca-vidhaḥ svarāṭ |
ekādaśa-vidhas tasya vapur aṇḍaṃ jagad yataḥ
03.32.030
एतद् वै श्रद्धया भक्त्या योगाभ्यासेन नित्यशः ।
समाहितात्मा निःसङ्गो विरक्त्या परिपश्यति
etad vai śraddhayā bhaktyā yogābhyāsena nityaśaḥ |
samāhitātmā niḥsaṅgo viraktyā paripaśyati
03.32.031
इत्य् एतत् कथितं गुर्वि ज्ञानं तद् ब्रह्म-दर्शनम् ।
येनानुबुद्ध्यते तत्त्वं प्रकृतेः पुरुषस्य च
ity etat kathitaṃ gurvi jñānaṃ tad brahma-darśanam |
yenānubuddhyate tattvaṃ prakṛteḥ puruṣasya ca
03.32.032
ज्ञान-योगश् च मन्-निष्ठो नैर्गुण्यो भक्ति-लक्षणः ।
द्वयोर् अप्य् एक एवार्थो भगवच्-छब्द-लक्षणः
jñāna-yogaś ca man-niṣṭho nairguṇyo bhakti-lakṣaṇaḥ |
dvayor apy eka evārtho bhagavac-chabda-lakṣaṇaḥ
03.32.033
यथेन्द्रियैः पृथग्-द्वारैर् अर्थो बहु-गुणाश्रयः ।
एको नानेयते तद्वद् भगवान् शास्त्र-वर्त्मभिः
yathendriyaiḥ pṛthag-dvārair artho bahu-guṇāśrayaḥ |
eko nāneyate tadvad bhagavān śāstra-vartmabhiḥ
03.32.034
क्रियया क्रतुभिर् दानैस् तपः-स्वाध्याय-मर्शनैः ।
आत्मेन्द्रिय-जयेनापि सन्न्यासेन च कर्मणाम्
kriyayā kratubhir dānais tapaḥ-svādhyāya-marśanaiḥ |
ātmendriya-jayenāpi sannyāsena ca karmaṇām
03.32.035
योगेन विविधाङ्गेन भक्ति-योगेन चैव हि ।
धर्मेणोभय-चिह्नेन यः प्रवृत्ति-निवृत्तिमान्
yogena vividhāṅgena bhakti-yogena caiva hi |
dharmeṇobhaya-cihnena yaḥ pravṛtti-nivṛttimān
03.32.036
आत्म-तत्त्वावबोधेन वैराग्येण दृढेन च ।
ईयते भगवान् एभिः सगुणो निर्गुणः स्व-दृक्
ātma-tattvāvabodhena vairāgyeṇa dṛḍhena ca |
īyate bhagavān ebhiḥ saguṇo nirguṇaḥ sva-dṛk
03.32.037
प्रावोचं भक्ति-योगस्य स्वरूपं ते चतुर्-विधम् ।
कालस्य चाव्यक्त-गतेर् यो ऽन्तर्धावति जन्तुषु
prāvocaṃ bhakti-yogasya svarūpaṃ te catur-vidham |
kālasya cāvyakta-gater yo 'ntardhāvati jantuṣu
03.32.038
जीवस्य संसृतीर् बह्वीर् अविद्या-कर्म-निर्मिताः ।
यास्व् अङ्ग प्रविशन्न् आत्मा न वेद गतिम् आत्मनः
jīvasya saṃsṛtīr bahvīr avidyā-karma-nirmitāḥ |
yāsv aṅga praviśann ātmā na veda gatim ātmanaḥ
03.32.039
नैतत् खलायोपदिशेन् नाविनीताय कर्हिचित् ।
न स्तब्धाय न भिन्नाय नैव धर्म-ध्वजाय च
naitat khalāyopadiśen nāvinītāya karhicit |
na stabdhāya na bhinnāya naiva dharma-dhvajāya ca
03.32.040
न लोलुपायोपदिशेन् न गृहारूढ-चेतसे ।
नाभक्ताय च मे जातु न मद्-भक्त-द्विषाम् अपि
na lolupāyopadiśen na gṛhārūḍha-cetase |
nābhaktāya ca me jātu na mad-bhakta-dviṣām api
03.32.041
श्रद्दधानाय भक्ताय विनीतायानसूयवे ।
भूतेषु कृत-मैत्राय शुश्रूषाभिरताय च
śraddadhānāya bhaktāya vinītāyānasūyave |
bhūteṣu kṛta-maitrāya śuśrūṣābhiratāya ca
03.32.042
बहिर्-जात-विरागाय शान्त-चित्ताय दीयताम् ।
निर्मत्सराय शुचये यस्याहं प्रेयसां प्रियः
bahir-jāta-virāgāya śānta-cittāya dīyatām |
nirmatsarāya śucaye yasyāhaṃ preyasāṃ priyaḥ
03.32.043
य इदं शृणुयाद् अम्ब श्रद्धया पुरुषः सकृत् ।
यो वाभिधत्ते मच्-चित्तः स ह्य् एति पदवीं च मे
ya idaṃ śṛṇuyād amba śraddhayā puruṣaḥ sakṛt |
yo vābhidhatte mac-cittaḥ sa hy eti padavīṃ ca me
Chapter 3.33
03.33.001
0 मैत्रेय उवाच एवं निशम्य कपिलस्य वचो जनित्रीसा कर्दमस्य दयिता किल देवहूतिः ।
विस्रस्त-मोह-पटला तम् अभिप्रणम्यतुष्टाव तत्त्व-विषयाङ्कित-सिद्धि-भूमिम्
0 maitreya uvāca evaṃ niśamya kapilasya vaco janitrīsā kardamasya dayitā kila devahūtiḥ |
visrasta-moha-paṭalā tam abhipraṇamyatuṣṭāva tattva-viṣayāṅkita-siddhi-bhūmim
03.33.002
0 देवहूतिर् उवाच अथाप्य् अजो ऽन्तः-सलिले शयानं भूतेन्द्रियार्थात्म-मयं वपुस् ते ।
गुण-प्रवाहं सद्-अशेष-बीजं दध्यौ स्वयं यज्-जठराब्ज-जातः
0 devahūtir uvāca athāpy ajo 'ntaḥ-salile śayānaṃ bhūtendriyārthātma-mayaṃ vapus te |
guṇa-pravāhaṃ sad-aśeṣa-bījaṃ dadhyau svayaṃ yaj-jaṭharābja-jātaḥ
03.33.003
स एव विश्वस्य भवान् विधत्ते गुण-प्रवाहेण विभक्त-वीर्यः ।
सर्गाद्य् अनीहो ऽवितथाभिसन्धिर् आत्मेश्वरो ऽतर्क्य-सहस्र-शक्तिः
sa eva viśvasya bhavān vidhatte guṇa-pravāheṇa vibhakta-vīryaḥ |
sargādy anīho 'vitathābhisandhir ātmeśvaro 'tarkya-sahasra-śaktiḥ
03.33.004
स त्वं भृतो मे जठरेण नाथ कथं नु यस्योदर एतद् आसीत् ।
विश्वं युगान्ते वट-पत्र एकः शेते स्म माया-शिशुर् अङ्घ्रि-पानः
sa tvaṃ bhṛto me jaṭhareṇa nātha kathaṃ nu yasyodara etad āsīt |
viśvaṃ yugānte vaṭa-patra ekaḥ śete sma māyā-śiśur aṅghri-pānaḥ
03.33.005
त्वं देह-तन्त्रः प्रशमाय पाप्मनां निदेश-भाजां च विभो विभूतये ।
यथावतारास् तव सूकरादयस् तथायम् अप्य् आत्म-पथोपलब्धये
tvaṃ deha-tantraḥ praśamāya pāpmanāṃ nideśa-bhājāṃ ca vibho vibhūtaye |
yathāvatārās tava sūkarādayas tathāyam apy ātma-pathopalabdhaye
03.33.006
यन्-नामधेय-श्रवणानुकीर्तनाद् यत्-प्रह्वणाद् यत्-स्मरणाद् अपि क्वचित् ।
श्वादो ऽपि सद्यः सवनाय कल्पते कुतः पुनस् ते भगवन् नु दर्शनात्
yan-nāmadheya-śravaṇānukīrtanād yat-prahvaṇād yat-smaraṇād api kvacit |
śvādo 'pi sadyaḥ savanāya kalpate kutaḥ punas te bhagavan nu darśanāt
03.33.007
अहो बत श्व-पचो ऽतो गरीयान् यज्-जिह्वाग्रे वर्तते नाम तुभ्यम् ।
तेपुस् तपस् ते जुहुवुः सस्नुर् आर्या ब्रह्मानूचुर् नाम गृणन्ति ये ते
aho bata śva-paco 'to garīyān yaj-jihvāgre vartate nāma tubhyam |
tepus tapas te juhuvuḥ sasnur āryā brahmānūcur nāma gṛṇanti ye te
03.33.008
तं त्वाम् अहं ब्रह्म परं पुमांसं प्रत्यक्-स्रोतस्य् आत्मनि संविभाव्यम् ।
स्व-तेजसा ध्वस्त-गुण-प्रवाहं वन्दे विष्णुं कपिलं वेद-गर्भम्
taṃ tvām ahaṃ brahma paraṃ pumāṃsaṃ pratyak-srotasy ātmani saṃvibhāvyam |
sva-tejasā dhvasta-guṇa-pravāhaṃ vande viṣṇuṃ kapilaṃ veda-garbham
03.33.009
0 मैत्रेय उवाच ईडितो भगवान् एवं कपिलाख्यः परः पुमान् ।
वाचाविक्लवयेत्य् आह मातरं मातृ-वत्सलः
0 maitreya uvāca īḍito bhagavān evaṃ kapilākhyaḥ paraḥ pumān |
vācāviklavayety āha mātaraṃ mātṛ-vatsalaḥ
03.33.010
0 कपिल उवाच मार्गेणानेन मातस् ते सुसेव्येनोदितेन मे ।
आस्थितेन परां काष्ठाम् अचिराद् अवरोत्स्यसि
0 kapila uvāca mārgeṇānena mātas te susevyenoditena me |
āsthitena parāṃ kāṣṭhām acirād avarotsyasi
03.33.011
श्रद्धत्स्वैतन् मतं मह्यं जुष्टं यद् ब्रह्म-वादिभिः ।
येन माम् अभयं याया मृत्युम् ऋच्छन्त्य् अतद्-विदः
śraddhatsvaitan mataṃ mahyaṃ juṣṭaṃ yad brahma-vādibhiḥ |
yena mām abhayaṃ yāyā mṛtyum ṛcchanty atad-vidaḥ
03.33.012
0 मैत्रेय उवाच इति प्रदर्श्य भगवान् सतीं ताम् आत्मनो गतिम् ।
स्व-मात्रा ब्रह्म-वादिन्या कपिलो ऽनुमतो ययौ
0 maitreya uvāca iti pradarśya bhagavān satīṃ tām ātmano gatim |
sva-mātrā brahma-vādinyā kapilo 'numato yayau
03.33.013
सा चापि तनयोक्तेन योगादेशेन योग-युक् ।
तस्मिन्न् आश्रम आपीडे सरस्वत्याः समाहिता
sā cāpi tanayoktena yogādeśena yoga-yuk |
tasminn āśrama āpīḍe sarasvatyāḥ samāhitā
03.33.014
अभीक्ष्णावगाह-कपिशान् जटिलान् कुटिलालकान् ।
आत्मानं चोग्र-तपसा बिभ्रती चीरिणं कृशम्
abhīkṣṇāvagāha-kapiśān jaṭilān kuṭilālakān |
ātmānaṃ cogra-tapasā bibhratī cīriṇaṃ kṛśam
03.33.015
प्रजापतेः कर्दमस्य तपो-योग-विजृम्भितम् ।
स्व-गार्हस्थ्यम् अनौपम्यं प्रार्थ्यं वैमानिकैर् अपि
prajāpateḥ kardamasya tapo-yoga-vijṛmbhitam |
sva-gārhasthyam anaupamyaṃ prārthyaṃ vaimānikair api
03.33.016
पयः-फेन-निभाः शय्या दान्ता रुक्म-परिच्छदाः ।
आसनानि च हैमानि सुस्पर्शास्तरणानि च
payaḥ-phena-nibhāḥ śayyā dāntā rukma-paricchadāḥ |
āsanāni ca haimāni susparśāstaraṇāni ca
03.33.017
स्वच्छ-स्फटिक-कुड्येषु महा-मारकतेषु च ।
रत्न-प्रदीपा आभान्ति ललना रत्न-संयुताः
svaccha-sphaṭika-kuḍyeṣu mahā-mārakateṣu ca |
ratna-pradīpā ābhānti lalanā ratna-saṃyutāḥ
03.33.018
गृहोद्यानं कुसुमितै रम्यं बह्व्-अमर-द्रुमैः ।
कूजद्-विहङ्ग-मिथुनं गायन्-मत्त-मधुव्रतम्
gṛhodyānaṃ kusumitai ramyaṃ bahv-amara-drumaiḥ |
kūjad-vihaṅga-mithunaṃ gāyan-matta-madhuvratam
03.33.019
यत्र प्रविष्टम् आत्मानं विबुधानुचरा जगुः ।
वाप्याम् उत्पल-गन्धिन्यां कर्दमेनोपलालितम्
yatra praviṣṭam ātmānaṃ vibudhānucarā jaguḥ |
vāpyām utpala-gandhinyāṃ kardamenopalālitam
03.33.020
हित्वा तद् ईप्सिततमम् अप्य् आखण्डल-योषिताम् ।
किञ्चिच् चकार वदनं पुत्र-विश्लेषणातुरा
hitvā tad īpsitatamam apy ākhaṇḍala-yoṣitām |
kiñcic cakāra vadanaṃ putra-viśleṣaṇāturā
03.33.021
वनं प्रव्रजिते पत्याव् अपत्य-विरहातुरा ।
ज्ञात-तत्त्वाप्य् अभून् नष्टे वत्से गौर् इव वत्सला
vanaṃ pravrajite patyāv apatya-virahāturā |
jñāta-tattvāpy abhūn naṣṭe vatse gaur iva vatsalā
03.33.022
तम् एव ध्यायती देवम् अपत्यं कपिलं हरिम् ।
बभूवाचिरतो वत्स निःस्पृहा तादृशे गृहे
tam eva dhyāyatī devam apatyaṃ kapilaṃ harim |
babhūvācirato vatsa niḥspṛhā tādṛśe gṛhe
03.33.023
ध्यायती भगवद्-रूपं यद् आह ध्यान-गोचरम् ।
सुतः प्रसन्न-वदनं समस्त-व्यस्त-चिन्तया
dhyāyatī bhagavad-rūpaṃ yad āha dhyāna-gocaram |
sutaḥ prasanna-vadanaṃ samasta-vyasta-cintayā
03.33.024
भक्ति-प्रवाह-योगेन वैराग्येण बलीयसा ।
युक्तानुष्ठान-जातेन ज्ञानेन ब्रह्म-हेतुना
bhakti-pravāha-yogena vairāgyeṇa balīyasā |
yuktānuṣṭhāna-jātena jñānena brahma-hetunā
03.33.025
विशुद्धेन तदात्मानम् आत्मना विश्वतो-मुखम् ।
स्वानुभूत्या तिरोभूत- माया-गुण-विशेषणम्
viśuddhena tadātmānam ātmanā viśvato-mukham |
svānubhūtyā tirobhūta- māyā-guṇa-viśeṣaṇam
03.33.026
ब्रह्मण्य् अवस्थित-मतिर् भगवत्य् आत्म-संश्रये ।
निवृत्त-जीवापत्तित्वात् क्षीण-क्लेशाप्त-निर्वृतिः
brahmaṇy avasthita-matir bhagavaty ātma-saṃśraye |
nivṛtta-jīvāpattitvāt kṣīṇa-kleśāpta-nirvṛtiḥ
03.33.027
नित्यारूढ-समाधित्वात् परावृत्त-गुण-भ्रमा ।
न सस्मार तदात्मानं स्वप्ने दृष्टम् इवोत्थितः
nityārūḍha-samādhitvāt parāvṛtta-guṇa-bhramā |
na sasmāra tadātmānaṃ svapne dṛṣṭam ivotthitaḥ
03.33.028
तद्-देहः परतः पोषो ऽप्य् अकृशश् चाध्य्-असम्भवात् ।
बभौ मलैर् अवच्छन्नः सधूम इव पावकः
tad-dehaḥ parataḥ poṣo 'py akṛśaś cādhy-asambhavāt |
babhau malair avacchannaḥ sadhūma iva pāvakaḥ
03.33.029
स्वाङ्गं तपो-योगमयं मुक्त-केशं गताम्बरम् ।
दैव-गुप्तं न बुबुधे वासुदेव-प्रविष्ट-धीः
svāṅgaṃ tapo-yogamayaṃ mukta-keśaṃ gatāmbaram |
daiva-guptaṃ na bubudhe vāsudeva-praviṣṭa-dhīḥ
03.33.030
एवं सा कपिलोक्तेन मार्गेणाचिरतः परम् ।
आत्मानं ब्रह्म-निर्वाणं भगवन्तम् अवाप ह
evaṃ sā kapiloktena mārgeṇācirataḥ param |
ātmānaṃ brahma-nirvāṇaṃ bhagavantam avāpa ha
03.33.031
तद् वीरासीत् पुण्यतमं क्षेत्रं त्रैलोक्य-विश्रुतम् ।
नाम्ना सिद्ध-पदं यत्र सा संसिद्धिम् उपेयुषी
tad vīrāsīt puṇyatamaṃ kṣetraṃ trailokya-viśrutam |
nāmnā siddha-padaṃ yatra sā saṃsiddhim upeyuṣī
03.33.032
तस्यास् तद् योग-विधुत- मार्त्यं मर्त्यम् अभूत् सरित् ।
स्रोतसां प्रवरा सौम्य सिद्धिदा सिद्ध-सेविता
tasyās tad yoga-vidhuta- mārtyaṃ martyam abhūt sarit |
srotasāṃ pravarā saumya siddhidā siddha-sevitā
03.33.033
कपिलो ऽपि महा-योगी भगवान् पितुर् आश्रमात् ।
मातरं समनुज्ञाप्य प्राग्-उदीचीं दिशं ययौ
kapilo 'pi mahā-yogī bhagavān pitur āśramāt |
mātaraṃ samanujñāpya prāg-udīcīṃ diśaṃ yayau
03.33.034
सिद्ध-चारण-गन्धर्वैर् मुनिभिश् चाप्सरो-गणैः ।
स्तूयमानः समुद्रेण दत्तार्हण-निकेतनः
siddha-cāraṇa-gandharvair munibhiś cāpsaro-gaṇaiḥ |
stūyamānaḥ samudreṇa dattārhaṇa-niketanaḥ
03.33.035
आस्ते योगं समास्थाय साङ्ख्याचार्यैर् अभिष्टुतः ।
त्रयाणाम् अपि लोकानाम् उपशान्त्यै समाहितः
āste yogaṃ samāsthāya sāṅkhyācāryair abhiṣṭutaḥ |
trayāṇām api lokānām upaśāntyai samāhitaḥ
03.33.036
एतन् निगदितं तात यत् पृष्टो ऽहं तवानघ ।
कपिलस्य च संवादो देवहूत्याश् च पावनः
etan nigaditaṃ tāta yat pṛṣṭo 'haṃ tavānagha |
kapilasya ca saṃvādo devahūtyāś ca pāvanaḥ
03.33.037
य इदम् अनुशृणोति यो ऽभिधत्ते कपिल-मुनेर् मतम् आत्म-योग-गुह्यम् ।
भगवति कृत-धीः सुपर्ण-केताव् उपलभते भगवत्-पदारविन्दम्
ya idam anuśṛṇoti yo 'bhidhatte kapila-muner matam ātma-yoga-guhyam |
bhagavati kṛta-dhīḥ suparṇa-ketāv upalabhate bhagavat-padāravindam
Chapter 4.1
04.01.001
0 मैत्रेय उवाच मनोस् तु शतरूपायां तिस्रः कन्याश् च जज्ञिरे ।
आकूतिर् देवहूतिश् च प्रसूतिर् इति विश्रुताः
0 maitreya uvāca manos tu śatarūpāyāṃ tisraḥ kanyāś ca jajñire |
ākūtir devahūtiś ca prasūtir iti viśrutāḥ
04.01.002
आकूतिं रुचये प्रादाद् अपि भ्रातृमतीं नृपः ।
पुत्रिका-धर्मम् आश्रित्य शतरूपानुमोदितः
ākūtiṃ rucaye prādād api bhrātṛmatīṃ nṛpaḥ |
putrikā-dharmam āśritya śatarūpānumoditaḥ
04.01.003
प्रजापतिः स भगवान् रुचिस् तस्याम् अजीजनत् ।
मिथुनं ब्रह्म-वर्चस्वी परमेण समाधिना
prajāpatiḥ sa bhagavān rucis tasyām ajījanat |
mithunaṃ brahma-varcasvī parameṇa samādhinā
04.01.004
यस् तयोः पुरुषः साक्षाद् विष्णुर् यज्ञ-स्वरूप-धृक् ।
या स्त्री सा दक्षिणा भूतेर् अंश-भूतानपायिनी
yas tayoḥ puruṣaḥ sākṣād viṣṇur yajña-svarūpa-dhṛk |
yā strī sā dakṣiṇā bhūter aṃśa-bhūtānapāyinī
04.01.005
आनिन्ये स्व-गृहं पुत्र्याः पुत्रं वितत-रोचिषम् ।
स्वायम्भुवो मुदा युक्तो रुचिर् जग्राह दक्षिणाम्
āninye sva-gṛhaṃ putryāḥ putraṃ vitata-rociṣam |
svāyambhuvo mudā yukto rucir jagrāha dakṣiṇām
04.01.006
तां कामयानां भगवान् उवाह यजुषां पतिः ।
तुष्टायां तोषम् आपन्नो ऽ जनयद् द्वादशात्मजान्
tāṃ kāmayānāṃ bhagavān uvāha yajuṣāṃ patiḥ |
tuṣṭāyāṃ toṣam āpanno ' janayad dvādaśātmajān
04.01.007
तोषः प्रतोषः सन्तोषो भद्रः शान्तिर् इडस्पतिः ।
इध्मः कविर् विभुः स्वह्नः सुदेवो रोचनो द्वि-षट्
toṣaḥ pratoṣaḥ santoṣo bhadraḥ śāntir iḍaspatiḥ |
idhmaḥ kavir vibhuḥ svahnaḥ sudevo rocano dvi-ṣaṭ
04.01.008
तुषिता नाम ते देवा आसन् स्वायम्भुवान्तरे ।
मरीचि-मिश्रा ऋषयो यज्ञः सुर-गणेश्वरः
tuṣitā nāma te devā āsan svāyambhuvāntare |
marīci-miśrā ṛṣayo yajñaḥ sura-gaṇeśvaraḥ
04.01.009
प्रियव्रतोत्तानपादौ मनु-पुत्रौ महौजसौ ।
तत्-पुत्र-पौत्र-नप्तॄणाम् अनुवृत्तं तद्-अन्तरम्
priyavratottānapādau manu-putrau mahaujasau |
tat-putra-pautra-naptṝṇām anuvṛttaṃ tad-antaram
04.01.010
देवहूतिम् अदात् तात कर्दमायात्मजां मनुः ।
तत्-सम्बन्धि श्रुत-प्रायं भवता गदतो मम
devahūtim adāt tāta kardamāyātmajāṃ manuḥ |
tat-sambandhi śruta-prāyaṃ bhavatā gadato mama
04.01.011
दक्षाय ब्रह्म-पुत्राय प्रसूतिं भगवान् मनुः ।
प्रायच्छद् यत्-कृतः सर्गस् त्रि-लोक्यां विततो महान्
dakṣāya brahma-putrāya prasūtiṃ bhagavān manuḥ |
prāyacchad yat-kṛtaḥ sargas tri-lokyāṃ vitato mahān
04.01.012
याः कर्दम-सुताः प्रोक्ता नव ब्रह्मर्षि-पत्नयः ।
तासां प्रसूति-प्रसवं प्रोच्यमानं निबोध मे
yāḥ kardama-sutāḥ proktā nava brahmarṣi-patnayaḥ |
tāsāṃ prasūti-prasavaṃ procyamānaṃ nibodha me
04.01.013
पत्नी मरीचेस् तु कला सुषुवे कर्दमात्मजा ।
कश्यपं पूर्णिमानं च ययोर् आपूरितं जगत्
patnī marīces tu kalā suṣuve kardamātmajā |
kaśyapaṃ pūrṇimānaṃ ca yayor āpūritaṃ jagat
04.01.014
पूर्णिमासूत विरजं विश्वगं च परन्तप ।
देवकुल्यां हरेः पाद- शौचाद् याभूत् सरिद् दिवः
pūrṇimāsūta virajaṃ viśvagaṃ ca parantapa |
devakulyāṃ hareḥ pāda- śaucād yābhūt sarid divaḥ
04.01.015
अत्रेः पत्न्य् अनसूया त्रीञ् जज्ञे सुयशसः सुतान् ।
दत्तं दुर्वाससं सोमम् आत्मेश-ब्रह्म-सम्भवान्
atreḥ patny anasūyā trīñ jajñe suyaśasaḥ sutān |
dattaṃ durvāsasaṃ somam ātmeśa-brahma-sambhavān
04.01.016
0 विदुर उवाच अत्रेर् गृहे सुर-श्रेष्ठाः स्थित्य्-उत्पत्त्य्-अन्त-हेतवः ।
किञ्चिच् चिकीर्षवो जाता एतद् आख्याहि मे गुरो
0 vidura uvāca atrer gṛhe sura-śreṣṭhāḥ sthity-utpatty-anta-hetavaḥ |
kiñcic cikīrṣavo jātā etad ākhyāhi me guro
04.01.017
0 मैत्रेय उवाच ब्रह्मणा चोदितः सृष्टाव् अत्रिर् ब्रह्म-विदां वरः ।
सह पत्न्या ययाव् ऋक्षं कुलाद्रिं तपसि स्थितः
0 maitreya uvāca brahmaṇā coditaḥ sṛṣṭāv atrir brahma-vidāṃ varaḥ |
saha patnyā yayāv ṛkṣaṃ kulādriṃ tapasi sthitaḥ
04.01.018
तस्मिन् प्रसून-स्तबक- पलाशाशोक-कानने ।
वार्भिः स्रवद्भिर् उद्घुष्टे निर्विन्ध्यायाः समन्ततः
tasmin prasūna-stabaka- palāśāśoka-kānane |
vārbhiḥ sravadbhir udghuṣṭe nirvindhyāyāḥ samantataḥ
04.01.019
प्राणायामेन संयम्य मनो वर्ष-शतं मुनिः ।
अतिष्ठद् एक-पादेन निर्द्वन्द्वो ऽनिल-भोजनः
prāṇāyāmena saṃyamya mano varṣa-śataṃ muniḥ |
atiṣṭhad eka-pādena nirdvandvo 'nila-bhojanaḥ
04.01.020
शरणं तं प्रपद्ये ऽहं य एव जगद्-ईश्वरः ।
प्रजाम् आत्म-समां मह्यं प्रयच्छत्व् इति चिन्तयन्
śaraṇaṃ taṃ prapadye 'haṃ ya eva jagad-īśvaraḥ |
prajām ātma-samāṃ mahyaṃ prayacchatv iti cintayan
04.01.021
तप्यमानं त्रि-भुवनं प्राणायामैधसाग्निना ।
निर्गतेन मुनेर् मूर्ध्नः समीक्ष्य प्रभवस् त्रयः
tapyamānaṃ tri-bhuvanaṃ prāṇāyāmaidhasāgninā |
nirgatena muner mūrdhnaḥ samīkṣya prabhavas trayaḥ
04.01.022
अप्सरो-मुनि-गन्धर्व- सिद्ध-विद्याधरोरगैः ।
वितायमान-यशसस् तद्-आश्रम-पदं ययुः
apsaro-muni-gandharva- siddha-vidyādharoragaiḥ |
vitāyamāna-yaśasas tad-āśrama-padaṃ yayuḥ
04.01.023
तत्-प्रादुर्भाव-संयोग- विद्योतित-मना मुनिः ।
उत्तिष्ठन्न् एक-पादेन ददर्श विबुधर्षभान्
tat-prādurbhāva-saṃyoga- vidyotita-manā muniḥ |
uttiṣṭhann eka-pādena dadarśa vibudharṣabhān
04.01.024
प्रणम्य दण्डवद् भूमाव् उपतस्थे ऽर्हणाञ्जलिः ।
वृष-हंस-सुपर्ण-स्थान् स्वैः स्वैश् चिह्नैश् च चिह्नितान्
praṇamya daṇḍavad bhūmāv upatasthe 'rhaṇāñjaliḥ |
vṛṣa-haṃsa-suparṇa-sthān svaiḥ svaiś cihnaiś ca cihnitān
04.01.025
कृपावलोकेन हसद्- वदनेनोपलम्भितान् ।
तद्-रोचिषा प्रतिहते निमील्य मुनिर् अक्षिणी
kṛpāvalokena hasad- vadanenopalambhitān |
tad-rociṣā pratihate nimīlya munir akṣiṇī
04.01.026
चेतस् तत्-प्रवणं युञ्जन्न् अस्तावीत् संहताञ्जलिः ।
श्लक्ष्णया सूक्तया वाचा सर्व-लोक-गरीयसः
cetas tat-pravaṇaṃ yuñjann astāvīt saṃhatāñjaliḥ |
ślakṣṇayā sūktayā vācā sarva-loka-garīyasaḥ
04.01.027
0 अत्रिर् उवाच विश्वोद्भव-स्थिति-लयेषु विभज्यमानैर् $ माया-गुणैर् अनुयुगं विगृहीत-देहाः & विश्वोद्भव-स्थिति-लयेषु विभज्यमानैर् $ माया-गुणैर् अनुयुगं विगृहीत-देहाः & ते ब्रह्म-विष्णु-गिरिशाः प्रणतो ऽस्म्य् अहं वस् % तेभ्यः क एव भवतां म इहोपहूतः
0 atrir uvāca viśvodbhava-sthiti-layeṣu vibhajyamānair $ māyā-guṇair anuyugaṃ vigṛhīta-dehāḥ & viśvodbhava-sthiti-layeṣu vibhajyamānair $ māyā-guṇair anuyugaṃ vigṛhīta-dehāḥ & te brahma-viṣṇu-giriśāḥ praṇato 'smy ahaṃ vas % tebhyaḥ ka eva bhavatāṃ ma ihopahūtaḥ
04.01.028
- ॥
एको मयेह भगवान् विविध-प्रधानैश् $ चित्ती-कृतः प्रजननाय कथं नु यूयम् & एको मयेह भगवान् विविध-प्रधानैश् $ चित्ती-कृतः प्रजननाय कथं नु यूयम् & अत्रागतास् तनु-भृतां मनसो ऽपि दूराद् % ब्रूत प्रसीदत महान् इह विस्मयो मे
** // eko mayeha bhagavān vividha-pradhānaiś $ cittī-kṛtaḥ prajananāya kathaṃ nu yūyam & eko mayeha bhagavān vividha-pradhānaiś $ cittī-kṛtaḥ prajananāya kathaṃ nu yūyam & atrāgatās tanu-bhṛtāṃ manaso 'pi dūrād % brūta prasīdata mahān iha vismayo me*
04.01.029
04.01.029
0 मैत्रेय उवाच इति तस्य वचः श्रुत्वा त्रयस् ते विबुधर्षभाः ।
प्रत्याहुः श्लक्ष्णया वाचा प्रहस्य तम् ऋषिं प्रभो
0 maitreya uvāca iti tasya vacaḥ śrutvā trayas te vibudharṣabhāḥ |
pratyāhuḥ ślakṣṇayā vācā prahasya tam ṛṣiṃ prabho
04.01.030
0 देवा ऊचुः यथा कृतस् ते सङ्कल्पो भाव्यं तेनैव नान्यथा ।
सत्-सङ्कल्पस्य ते ब्रह्मन् यद् वै ध्यायति ते वयम्
0 devā ūcuḥ yathā kṛtas te saṅkalpo bhāvyaṃ tenaiva nānyathā |
sat-saṅkalpasya te brahman yad vai dhyāyati te vayam
04.01.031
अथास्मद्-अंश-भूतास् ते आत्मजा लोक-विश्रुताः ।
भवितारो ऽङ्ग भद्रं ते विस्रप्स्यन्ति च ते यशः
athāsmad-aṃśa-bhūtās te ātmajā loka-viśrutāḥ |
bhavitāro 'ṅga bhadraṃ te visrapsyanti ca te yaśaḥ
04.01.032
एवं काम-वरं दत्त्वा प्रतिजग्मुः सुरेश्वराः ।
सभाजितास् तयोः सम्यग् दम्पत्योर् मिषतोस् ततः
evaṃ kāma-varaṃ dattvā pratijagmuḥ sureśvarāḥ |
sabhājitās tayoḥ samyag dampatyor miṣatos tataḥ
04.01.033
सोमो ऽभूद् ब्रह्मणो ऽंशेन दत्तो विष्णोस् तु योगवित् ।
दुर्वासाः शङ्करस्यांशो निबोधाङ्गिरसः प्रजाः
somo 'bhūd brahmaṇo 'ṃśena datto viṣṇos tu yogavit |
durvāsāḥ śaṅkarasyāṃśo nibodhāṅgirasaḥ prajāḥ
04.01.034
श्रद्धा त्व् अङ्गिरसः पत्नी चतस्रो ऽसूत कन्यकाः ।
सिनीवाली कुहू राका चतुर्थ्य् अनुमतिस् तथा
śraddhā tv aṅgirasaḥ patnī catasro 'sūta kanyakāḥ |
sinīvālī kuhū rākā caturthy anumatis tathā
04.01.035
तत्-पुत्राव् अपराव् आस्तां ख्यातौ स्वारोचिषे ऽन्तरे ।
उतथ्यो भगवान् साक्षाद् ब्रह्मिष्ठश् च बृहस्पतिः
tat-putrāv aparāv āstāṃ khyātau svārociṣe 'ntare |
utathyo bhagavān sākṣād brahmiṣṭhaś ca bṛhaspatiḥ
04.01.036
पुलस्त्यो ऽजनयत् पत्न्याम् अगस्त्यं च हविर्भुवि ।
सो ऽन्य-जन्मनि दह्राग्निर् विश्रवाश् च महा-तपाः
pulastyo 'janayat patnyām agastyaṃ ca havirbhuvi |
so 'nya-janmani dahrāgnir viśravāś ca mahā-tapāḥ
04.01.037
तस्य यक्ष-पतिर् देवः कुबेरस् त्व् इडविडा-सुतः ।
रावणः कुम्भकर्णश् च तथान्यस्यां विभीषणः
tasya yakṣa-patir devaḥ kuberas tv iḍaviḍā-sutaḥ |
rāvaṇaḥ kumbhakarṇaś ca tathānyasyāṃ vibhīṣaṇaḥ
04.01.038
पुलहस्य गतिर् भार्या त्रीन् असूत सती सुतान् ।
कर्मश्रेष्ठं वरीयांसं सहिष्णुं च महा-मते
pulahasya gatir bhāryā trīn asūta satī sutān |
karmaśreṣṭhaṃ varīyāṃsaṃ sahiṣṇuṃ ca mahā-mate
04.01.039
क्रतोर् अपि क्रिया भार्या वालखिल्यान् असूयत ।
ऋषीन् षष्टि-सहस्राणि ज्वलतो ब्रह्म-तेजसा
krator api kriyā bhāryā vālakhilyān asūyata |
ṛṣīn ṣaṣṭi-sahasrāṇi jvalato brahma-tejasā
04.01.040
ऊर्जायां जज्ञिरे पुत्रा वसिष्ठस्य परन्तप ।
चित्रकेतु-प्रधानास् ते सप्त ब्रह्मर्षयो ऽमलाः
ūrjāyāṃ jajñire putrā vasiṣṭhasya parantapa |
citraketu-pradhānās te sapta brahmarṣayo 'malāḥ
04.01.041
चित्रकेतुः सुरोचिश् च विरजा मित्र एव च ।
उल्बणो वसुभृद्यानो द्युमान् शक्त्य्-आदयो ऽपरे
citraketuḥ surociś ca virajā mitra eva ca |
ulbaṇo vasubhṛdyāno dyumān śakty-ādayo 'pare
04.01.042
चित्तिस् त्व् अथर्वणः पत्नी लेभे पुत्रं धृत-व्रतम् ।
दध्यञ्चम् अश्वशिरसं भृगोर् वंशं निबोध मे
cittis tv atharvaṇaḥ patnī lebhe putraṃ dhṛta-vratam |
dadhyañcam aśvaśirasaṃ bhṛgor vaṃśaṃ nibodha me
04.01.043
भृगुः ख्यात्यां महा-भागः पत्न्यां पुत्रान् अजीजनत् ।
धातारं च विधातारं श्रियं च भगवत्-पराम्
bhṛguḥ khyātyāṃ mahā-bhāgaḥ patnyāṃ putrān ajījanat |
dhātāraṃ ca vidhātāraṃ śriyaṃ ca bhagavat-parām
04.01.044
आयतिं नियतिं चैव सुते मेरुस् तयोर् अदात् ।
ताभ्यां तयोर् अभवतां मृकण्डः प्राण एव च
āyatiṃ niyatiṃ caiva sute merus tayor adāt |
tābhyāṃ tayor abhavatāṃ mṛkaṇḍaḥ prāṇa eva ca
04.01.045
मार्कण्डेयो मृकण्डस्य प्राणाद् वेदशिरा मुनिः ।
कविश् च भार्गवो यस्य भगवान् उशना सुतः
mārkaṇḍeyo mṛkaṇḍasya prāṇād vedaśirā muniḥ |
kaviś ca bhārgavo yasya bhagavān uśanā sutaḥ
04.01.046
त एते मुनयः क्षत्तर् लोकान् सर्गैर् अभावयन् ।
एष कर्दम-दौहित्र- सन्तानः कथितस् तव ।
शृण्वतः श्रद्दधानस्य सद्यः पाप-हरः परः
ta ete munayaḥ kṣattar lokān sargair abhāvayan |
eṣa kardama-dauhitra- santānaḥ kathitas tava |
śṛṇvataḥ śraddadhānasya sadyaḥ pāpa-haraḥ paraḥ
04.01.047
प्रसूतिं मानवीं दक्ष उपयेमे ह्य् अजात्मजः ।
तस्यां ससर्ज दुहितॄः षोडशामल-लोचनाः
prasūtiṃ mānavīṃ dakṣa upayeme hy ajātmajaḥ |
tasyāṃ sasarja duhitṝḥ ṣoḍaśāmala-locanāḥ
04.01.048
त्रयोदशादाद् धर्माय तथैकाम् अग्नये विभुः ।
पितृभ्य एकां युक्तेभ्यो भवायैकां भव-च्छिदे
trayodaśādād dharmāya tathaikām agnaye vibhuḥ |
pitṛbhya ekāṃ yuktebhyo bhavāyaikāṃ bhava-cchide
04.01.049
श्रद्धा मैत्री दया शान्तिस् तुष्टिः पुष्टिः क्रियोन्नतिः ।
बुद्धिर् मेधा तितिक्षा ह्रीर् मूर्तिर् धर्मस्य पत्नयः
śraddhā maitrī dayā śāntis tuṣṭiḥ puṣṭiḥ kriyonnatiḥ |
buddhir medhā titikṣā hrīr mūrtir dharmasya patnayaḥ
04.01.050
श्रद्धासूत शुभं मैत्री प्रसादम् अभयं दया ।
शान्तिः सुखं मुदं तुष्टिः स्मयं पुष्टिर् असूयत
śraddhāsūta śubhaṃ maitrī prasādam abhayaṃ dayā |
śāntiḥ sukhaṃ mudaṃ tuṣṭiḥ smayaṃ puṣṭir asūyata
04.01.051
योगं क्रियोन्नतिर् दर्पम् अर्थं बुद्धिर् असूयत ।
मेधा स्मृतिं तितिक्षा तु क्षेमं ह्रीः प्रश्रयं सुतम्
yogaṃ kriyonnatir darpam arthaṃ buddhir asūyata |
medhā smṛtiṃ titikṣā tu kṣemaṃ hrīḥ praśrayaṃ sutam
04.01.052
मूर्तिः सर्व-गुणोत्पत्तिर् नर-नारायणाव् ऋषी
mūrtiḥ sarva-guṇotpattir nara-nārāyaṇāv ṛṣī
04.01.053
ययोर् जन्मन्य् अदो विश्वम् अभ्यनन्दत् सुनिर्वृतम् ।
मनांसि ककुभो वाताः प्रसेदुः सरितो ऽद्रयः
yayor janmany ado viśvam abhyanandat sunirvṛtam |
manāṃsi kakubho vātāḥ praseduḥ sarito 'drayaḥ
04.01.054
दिव्य् अवाद्यन्त तूर्याणि पेतुः कुसुम-वृष्टयः ।
मुनयस् तुष्टुवुस् तुष्टा जगुर् गन्धर्व-किन्नराः
divy avādyanta tūryāṇi petuḥ kusuma-vṛṣṭayaḥ |
munayas tuṣṭuvus tuṣṭā jagur gandharva-kinnarāḥ
04.01.055
नृत्यन्ति स्म स्त्रियो देव्य आसीत् परम-मङ्गलम् ।
देवा ब्रह्मादयः सर्वे उपतस्थुर् अभिष्टवैः
nṛtyanti sma striyo devya āsīt parama-maṅgalam |
devā brahmādayaḥ sarve upatasthur abhiṣṭavaiḥ
04.01.056
0 देवा ऊचुः यो मायया विरचितं निजयात्मनीदं $ खे रूप-भेदम् इव तत्-प्रतिचक्षणाय & यो मायया विरचितं निजयात्मनीदं $ खे रूप-भेदम् इव तत्-प्रतिचक्षणाय & एतेन धर्म-सदने ऋषि-मूर्तिनाद्य % प्रादुश्चकार पुरुषाय नमः परस्मै
0 devā ūcuḥ yo māyayā viracitaṃ nijayātmanīdaṃ $ khe rūpa-bhedam iva tat-praticakṣaṇāya & yo māyayā viracitaṃ nijayātmanīdaṃ $ khe rūpa-bhedam iva tat-praticakṣaṇāya & etena dharma-sadane ṛṣi-mūrtinādya % prāduścakāra puruṣāya namaḥ parasmai
04.01.057
- ॥
सो ऽयं स्थिति-व्यतिकरोपशमाय सृष्टान् $ सत्त्वेन नः सुर-गणान् अनुमेय-तत्त्वः & सो ऽयं स्थिति-व्यतिकरोपशमाय सृष्टान् $ सत्त्वेन नः सुर-गणान् अनुमेय-तत्त्वः & दृश्याद् अदभ्र-करुणेन विलोकनेन % यच् छ्री-निकेतम् अमलं क्षिपतारविन्दम्
** // so 'yaṃ sthiti-vyatikaropaśamāya sṛṣṭān $ sattvena naḥ sura-gaṇān anumeya-tattvaḥ & so 'yaṃ sthiti-vyatikaropaśamāya sṛṣṭān $ sattvena naḥ sura-gaṇān anumeya-tattvaḥ & dṛśyād adabhra-karuṇena vilokanena % yac chrī-niketam amalaṃ kṣipatāravindam*
04.01.058
- ॥
एवं सुर-गणैस् तात भगवन्ताव् अभिष्टुतौ ।
लब्धावलोकैर् ययतुर् अर्चितौ गन्धमादनम्
** // evaṃ sura-gaṇais tāta bhagavantāv abhiṣṭutau |*
labdhāvalokair yayatur arcitau gandhamādanam
04.01.059
ताव् इमौ वै भगवतो हरेर् अंशाव् इहागतौ ।
भार-व्ययाय च भुवः कृष्णौ यदु-कुरूद्वहौ
tāv imau vai bhagavato harer aṃśāv ihāgatau |
bhāra-vyayāya ca bhuvaḥ kṛṣṇau yadu-kurūdvahau
04.01.060
स्वाहाभिमानिनश् चाग्नेर् आत्मजांस् त्रीन् अजीजनत् ।
पावकं पवमानं च शुचिं च हुत-भोजनम्
svāhābhimāninaś cāgner ātmajāṃs trīn ajījanat |
pāvakaṃ pavamānaṃ ca śuciṃ ca huta-bhojanam
04.01.061
तेभ्यो ऽग्नयः समभवन् चत्वारिंशच् च पञ्च च ।
त एवैकोनपञ्चाशत् साकं पितृ-पितामहैः
tebhyo 'gnayaḥ samabhavan catvāriṃśac ca pañca ca |
ta evaikonapañcāśat sākaṃ pitṛ-pitāmahaiḥ
04.01.062
वैतानिके कर्मणि यन्- नामभिर् ब्रह्म-वादिभिः ।
आग्नेय्य इष्टयो यज्ञे निरूप्यन्ते ऽग्नयस् तु ते
vaitānike karmaṇi yan- nāmabhir brahma-vādibhiḥ |
āgneyya iṣṭayo yajñe nirūpyante 'gnayas tu te
04.01.063
अग्निष्वात्ता बर्हिषदः सौम्याः पितर आज्यपाः ।
साग्नयो ऽनग्नयस् तेषां पत्नी दाक्षायणी स्वधा
agniṣvāttā barhiṣadaḥ saumyāḥ pitara ājyapāḥ |
sāgnayo 'nagnayas teṣāṃ patnī dākṣāyaṇī svadhā
04.01.064
तेभ्यो दधार कन्ये द्वे वयुनां धारिणीं स्वधा ।
उभे ते ब्रह्म-वादिन्यौ ज्ञान-विज्ञान-पारगे
tebhyo dadhāra kanye dve vayunāṃ dhāriṇīṃ svadhā |
ubhe te brahma-vādinyau jñāna-vijñāna-pārage
04.01.065
भवस्य पत्नी तु सती भवं देवम् अनुव्रता ।
आत्मनः सदृशं पुत्रं न लेभे गुण-शीलतः
bhavasya patnī tu satī bhavaṃ devam anuvratā |
ātmanaḥ sadṛśaṃ putraṃ na lebhe guṇa-śīlataḥ
04.01.066
पितर्य् अप्रतिरूपे स्वे भवायानागसे रुषा ।
अप्रौढैवात्मनात्मानम् अजहाद् योग-संयुता
pitary apratirūpe sve bhavāyānāgase ruṣā |
aprauḍhaivātmanātmānam ajahād yoga-saṃyutā
Chapter 4.2
04.02.001
0 विदुर उवाच भवे शीलवतां श्रेष्ठे दक्षो दुहितृ-वत्सलः ।
विद्वेषम् अकरोत् कस्माद् अनादृत्यात्मजां सतीम्
0 vidura uvāca bhave śīlavatāṃ śreṣṭhe dakṣo duhitṛ-vatsalaḥ |
vidveṣam akarot kasmād anādṛtyātmajāṃ satīm
04.02.002
कस् तं चराचर-गुरुं निर्वैरं शान्त-विग्रहम् ।
आत्मारामं कथं द्वेष्टि जगतो दैवतं महत्
kas taṃ carācara-guruṃ nirvairaṃ śānta-vigraham |
ātmārāmaṃ kathaṃ dveṣṭi jagato daivataṃ mahat
04.02.003
एतद् आख्याहि मे ब्रह्मन् जामातुः श्वशुरस्य च ।
विद्वेषस् तु यतः प्राणांस् तत्यजे दुस्त्यजान् सती
etad ākhyāhi me brahman jāmātuḥ śvaśurasya ca |
vidveṣas tu yataḥ prāṇāṃs tatyaje dustyajān satī
04.02.004
0 मैत्रेय उवाच पुरा विश्व-सृजां सत्रे समेताः परमर्षयः ।
तथामर-गणाः सर्वे सानुगा मुनयो ऽग्नयः
0 maitreya uvāca purā viśva-sṛjāṃ satre sametāḥ paramarṣayaḥ |
tathāmara-gaṇāḥ sarve sānugā munayo 'gnayaḥ
04.02.005
तत्र प्रविष्टम् ऋषयो दृष्ट्वार्कम् इव रोचिषा ।
भ्राजमानं वितिमिरं कुर्वन्तं तन् महत् सदः
tatra praviṣṭam ṛṣayo dṛṣṭvārkam iva rociṣā |
bhrājamānaṃ vitimiraṃ kurvantaṃ tan mahat sadaḥ
04.02.006
उदतिष्ठन् सदस्यास् ते स्व-धिष्ण्येभ्यः सहाग्नयः ।
ऋते विरिञ्चां शर्वं च तद्-भासाक्षिप्त-चेतसः
udatiṣṭhan sadasyās te sva-dhiṣṇyebhyaḥ sahāgnayaḥ |
ṛte viriñcāṃ śarvaṃ ca tad-bhāsākṣipta-cetasaḥ
04.02.007
सदसस्-पतिभिर् दक्षो भगवान् साधु सत्-कृतः ।
अजं लोक-गुरुं नत्वा निषसाद तद्-आज्ञया
sadasas-patibhir dakṣo bhagavān sādhu sat-kṛtaḥ |
ajaṃ loka-guruṃ natvā niṣasāda tad-ājñayā
04.02.008
प्राङ्-निषण्णं मृडं दृष्ट्वा नामृष्यत् तद्-अनादृतः ।
उवाच वामं चक्षुर्भ्याम् अभिवीक्ष्य दहन्न् इव
prāṅ-niṣaṇṇaṃ mṛḍaṃ dṛṣṭvā nāmṛṣyat tad-anādṛtaḥ |
uvāca vāmaṃ cakṣurbhyām abhivīkṣya dahann iva
04.02.009
श्रूयतां ब्रह्मर्षयो मे सह-देवाः सहाग्नयः ।
साधूनां ब्रुवतो वृत्तं नाज्ञानान् न च मत्सरात्
śrūyatāṃ brahmarṣayo me saha-devāḥ sahāgnayaḥ |
sādhūnāṃ bruvato vṛttaṃ nājñānān na ca matsarāt
04.02.010
अयं तु लोक-पालानां यशो-घ्नो निरपत्रपः ।
सद्भिर् आचरितः पन्था येन स्तब्धेन दूषितः
ayaṃ tu loka-pālānāṃ yaśo-ghno nirapatrapaḥ |
sadbhir ācaritaḥ panthā yena stabdhena dūṣitaḥ
04.02.011
एष मे शिष्यतां प्राप्तो यन् मे दुहितुर् अग्रहीत् ।
पाणिं विप्राग्नि-मुखतः सावित्र्या इव साधुवत्
eṣa me śiṣyatāṃ prāpto yan me duhitur agrahīt |
pāṇiṃ viprāgni-mukhataḥ sāvitryā iva sādhuvat
04.02.012
गृहीत्वा मृग-शावाक्ष्याः पाणिं मर्कट-लोचनः ।
प्रत्युत्थानाभिवादार्हे वाचाप्य् अकृत नोचितम्
gṛhītvā mṛga-śāvākṣyāḥ pāṇiṃ markaṭa-locanaḥ |
pratyutthānābhivādārhe vācāpy akṛta nocitam
04.02.013
लुप्त-क्रियायाशुचये मानिने भिन्न-सेतवे ।
अनिच्छन्न् अप्य् अदां बालां शूद्रायेवोशतीं गिरम्
lupta-kriyāyāśucaye mānine bhinna-setave |
anicchann apy adāṃ bālāṃ śūdrāyevośatīṃ giram
04.02.014
प्रेतावासेषु घोरेषु प्रेतैर् भूत-गणैर् वृतः ।
अटत्य् उन्मत्तवन् नग्नो व्युप्त-केशो हसन् रुदन्
pretāvāseṣu ghoreṣu pretair bhūta-gaṇair vṛtaḥ |
aṭaty unmattavan nagno vyupta-keśo hasan rudan
04.02.015
चिता-भस्म-कृत-स्नानः प्रेत-स्रङ्-न्रस्थि-भूषणः ।
शिवापदेशो ह्य् अशिवो मत्तो मत्त-जन-प्रियः ।
पतिः प्रमथ-नाथानां तमो-मात्रात्मकात्मनाम्
citā-bhasma-kṛta-snānaḥ preta-sraṅ-nrasthi-bhūṣaṇaḥ |
śivāpadeśo hy aśivo matto matta-jana-priyaḥ |
patiḥ pramatha-nāthānāṃ tamo-mātrātmakātmanām
04.02.016
तस्मा उन्माद-नाथाय नष्ट-शौचाय दुर्हृदे ।
दत्ता बत मया साध्वी चोदिते परमेष्ठिना
tasmā unmāda-nāthāya naṣṭa-śaucāya durhṛde |
dattā bata mayā sādhvī codite parameṣṭhinā
04.02.017
0 मैत्रेय उवाच विनिन्द्यैवं स गिरिशम् अप्रतीपम् अवस्थितम् ।
दक्षो ऽथाप उपस्पृश्य क्रुद्धः शप्तुं प्रचक्रमे
0 maitreya uvāca vinindyaivaṃ sa giriśam apratīpam avasthitam |
dakṣo 'thāpa upaspṛśya kruddhaḥ śaptuṃ pracakrame
04.02.018
अयं तु देव-यजन इन्द्रोपेन्द्रादिभिर् भवः ।
सह भागं न लभतां देवैर् देव-गणाधमः
ayaṃ tu deva-yajana indropendrādibhir bhavaḥ |
saha bhāgaṃ na labhatāṃ devair deva-gaṇādhamaḥ
04.02.019
निषिध्यमानः स सदस्य-मुख्यैर् दक्षो गिरित्राय विसृज्य शापम् ।
तस्माद् विनिष्क्रम्य विवृद्ध-मन्युर् जगाम कौरव्य निजं निकेतनम्
niṣidhyamānaḥ sa sadasya-mukhyair dakṣo giritrāya visṛjya śāpam |
tasmād viniṣkramya vivṛddha-manyur jagāma kauravya nijaṃ niketanam
04.02.020
विज्ञाय शापं गिरिशानुगाग्रणीर् नन्दीश्वरो रोष-कषाय-दूषितः ।
दक्षाय शापं विससर्ज दारुणं ये चान्वमोदंस् तद्-अवाच्यतां द्विजाः
vijñāya śāpaṃ giriśānugāgraṇīr nandīśvaro roṣa-kaṣāya-dūṣitaḥ |
dakṣāya śāpaṃ visasarja dāruṇaṃ ye cānvamodaṃs tad-avācyatāṃ dvijāḥ
04.02.021
य एतन् मर्त्यम् उद्दिश्य भगवत्य् अप्रतिद्रुहि ।
द्रुह्यत्य् अज्ञः पृथग्-दृष्टिस् तत्त्वतो विमुखो भवेत्
ya etan martyam uddiśya bhagavaty apratidruhi |
druhyaty ajñaḥ pṛthag-dṛṣṭis tattvato vimukho bhavet
04.02.022
गृहेषु कूट-धर्मेषु सक्तो ग्राम्य-सुखेच्छया ।
कर्म-तन्त्रं वितनुते वेद-वाद-विपन्न-धीः
gṛheṣu kūṭa-dharmeṣu sakto grāmya-sukhecchayā |
karma-tantraṃ vitanute veda-vāda-vipanna-dhīḥ
04.02.023
बुद्ध्या पराभिध्यायिन्या विस्मृतात्म-गतिः पशुः ।
स्त्री-कामः सो ऽस्त्व् अतितरां दक्षो बस्त-मुखो ऽचिरात्
buddhyā parābhidhyāyinyā vismṛtātma-gatiḥ paśuḥ |
strī-kāmaḥ so 'stv atitarāṃ dakṣo basta-mukho 'cirāt
04.02.024
विद्या-बुद्धिर् अविद्यायां कर्ममय्याम् असौ जडः ।
संसरन्त्व् इह ये चामुम् अनु शर्वावमानिनम्
vidyā-buddhir avidyāyāṃ karmamayyām asau jaḍaḥ |
saṃsarantv iha ye cāmum anu śarvāvamāninam
04.02.025
गिरः श्रुतायाः पुष्पिण्या मधु-गन्धेन भूरिणा ।
मथ्ना चोन्मथितात्मानः सम्मुह्यन्तु हर-द्विषः
giraḥ śrutāyāḥ puṣpiṇyā madhu-gandhena bhūriṇā |
mathnā conmathitātmānaḥ sammuhyantu hara-dviṣaḥ
04.02.026
सर्व-भक्षा द्विजा वृत्त्यै धृत-विद्या-तपो-व्रताः ।
वित्त-देहेन्द्रियारामा याचका विचरन्त्व् इह
sarva-bhakṣā dvijā vṛttyai dhṛta-vidyā-tapo-vratāḥ |
vitta-dehendriyārāmā yācakā vicarantv iha
04.02.027
तस्यैवं वदतः शापं श्रुत्वा द्विज-कुलाय वै ।
भृगुः प्रत्यसृजच् छापं ब्रह्म-दण्डं दुरत्ययम्
tasyaivaṃ vadataḥ śāpaṃ śrutvā dvija-kulāya vai |
bhṛguḥ pratyasṛjac chāpaṃ brahma-daṇḍaṃ duratyayam
04.02.028
भव-व्रत-धरा ये च ये च तान् समनुव्रताः ।
पाषण्डिनस् ते भवन्तु सच्-छास्त्र-परिपन्थिनः
bhava-vrata-dharā ye ca ye ca tān samanuvratāḥ |
pāṣaṇḍinas te bhavantu sac-chāstra-paripanthinaḥ
04.02.029
नष्ट-शौचा मूढ-धियो जटा-भस्मास्थि-धारिणः ।
विशन्तु शिव-दीक्षायां यत्र दैवं सुरासवम्
naṣṭa-śaucā mūḍha-dhiyo jaṭā-bhasmāsthi-dhāriṇaḥ |
viśantu śiva-dīkṣāyāṃ yatra daivaṃ surāsavam
04.02.030
ब्रह्म च ब्राह्मणांश् चैव यद् यूयं परिनिन्दथ ।
सेतुं विधारणं पुंसाम् अतः पाषण्डम् आश्रिताः
brahma ca brāhmaṇāṃś caiva yad yūyaṃ parinindatha |
setuṃ vidhāraṇaṃ puṃsām ataḥ pāṣaṇḍam āśritāḥ
04.02.031
एष एव हि लोकानां शिवः पन्थाः सनातनः ।
यं पूर्वे चानुसन्तस्थुर् यत्-प्रमाणं जनार्दनः
eṣa eva hi lokānāṃ śivaḥ panthāḥ sanātanaḥ |
yaṃ pūrve cānusantasthur yat-pramāṇaṃ janārdanaḥ
04.02.032
तद् ब्रह्म परमं शुद्धं सतां वर्त्म सनातनम् ।
विगर्ह्य यात पाषण्डं दैवं वो यत्र भूत-राट्
tad brahma paramaṃ śuddhaṃ satāṃ vartma sanātanam |
vigarhya yāta pāṣaṇḍaṃ daivaṃ vo yatra bhūta-rāṭ
04.02.033
0 मैत्रेय उवाच तस्यैवं वदतः शापं भृगोः स भगवान् भवः ।
निश्चक्राम ततः किञ्चिद् विमना इव सानुगः
0 maitreya uvāca tasyaivaṃ vadataḥ śāpaṃ bhṛgoḥ sa bhagavān bhavaḥ |
niścakrāma tataḥ kiñcid vimanā iva sānugaḥ
04.02.034
ते ऽपि विश्व-सृजः सत्रं सहस्र-परिवत्सरान् ।
संविधाय महेष्वास यत्रेज्य ऋषभो हरिः
te 'pi viśva-sṛjaḥ satraṃ sahasra-parivatsarān |
saṃvidhāya maheṣvāsa yatrejya ṛṣabho hariḥ
04.02.035
आप्लुत्यावभृथं यत्र गङ्गा यमुनयान्विता ।
विरजेनात्मना सर्वे स्वं स्वं धाम ययुस् ततः
āplutyāvabhṛthaṃ yatra gaṅgā yamunayānvitā |
virajenātmanā sarve svaṃ svaṃ dhāma yayus tataḥ
Chapter 4.3
04.03.001
0 मैत्रेय उवाच सदा विद्विषतोर् एवं कालो वै ध्रियमाणयोः ।
जामातुः श्वशुरस्यापि सुमहान् अतिचक्रमे
0 maitreya uvāca sadā vidviṣator evaṃ kālo vai dhriyamāṇayoḥ |
jāmātuḥ śvaśurasyāpi sumahān aticakrame
04.03.002
यदाभिषिक्तो दक्षस् तु ब्रह्मणा परमेष्ठिना ।
प्रजापतीनां सर्वेषाम् आधिपत्ये स्मयो ऽभवत्
yadābhiṣikto dakṣas tu brahmaṇā parameṣṭhinā |
prajāpatīnāṃ sarveṣām ādhipatye smayo 'bhavat
04.03.003
इष्ट्वा स वाजपेयेन ब्रह्मिष्ठान् अभिभूय च ।
बृहस्पति-सवं नाम समारेभे क्रतूत्तमम्
iṣṭvā sa vājapeyena brahmiṣṭhān abhibhūya ca |
bṛhaspati-savaṃ nāma samārebhe kratūttamam
04.03.004
तस्मिन् ब्रह्मर्षयः सर्वे देवर्षि-पितृ-देवताः ।
आसन् कृत-स्वस्त्ययनास् तत्-पत्न्यश् च स-भर्तृकाः
tasmin brahmarṣayaḥ sarve devarṣi-pitṛ-devatāḥ |
āsan kṛta-svastyayanās tat-patnyaś ca sa-bhartṛkāḥ
04.03.005
तद् उपश्रुत्य नभसि खे-चराणां प्रजल्पताम् ।
सती दाक्षायणी देवी पितृ-यज्ञ-महोत्सवम्
tad upaśrutya nabhasi khe-carāṇāṃ prajalpatām |
satī dākṣāyaṇī devī pitṛ-yajña-mahotsavam
04.03.006
व्रजन्तीः सर्वतो दिग्भ्य उपदेव-वर-स्त्रियः ।
विमान-यानाः स-प्रेष्ठा निष्क-कण्ठीः सुवाससः
vrajantīḥ sarvato digbhya upadeva-vara-striyaḥ |
vimāna-yānāḥ sa-preṣṭhā niṣka-kaṇṭhīḥ suvāsasaḥ
04.03.007
दृष्ट्वा स्व-निलयाभ्याशे लोलाक्षीर् मृष्ट-कुण्डलाः ।
पतिं भूत-पतिं देवम् औत्सुक्याद् अभ्यभाषत
dṛṣṭvā sva-nilayābhyāśe lolākṣīr mṛṣṭa-kuṇḍalāḥ |
patiṃ bhūta-patiṃ devam autsukyād abhyabhāṣata
04.03.008
0 सत्य् उवाच प्रजापतेस् ते श्वशुरस्य साम्प्रतं निर्यापितो यज्ञ-महोत्सवः किल ।
वयं च तत्राभिसराम वाम ते यद्य् अर्थितामी विबुधा व्रजन्ति हि
0 saty uvāca prajāpates te śvaśurasya sāmprataṃ niryāpito yajña-mahotsavaḥ kila |
vayaṃ ca tatrābhisarāma vāma te yady arthitāmī vibudhā vrajanti hi
04.03.009
तस्मिन् भगिन्यो मम भर्तृभिः स्वकैर् ध्रुवं गमिष्यन्ति सुहृद्-दिदृक्षवः ।
अहं च तस्मिन् भवताभिकामये सहोपनीतं परिबर्हम् अर्हितुम्
tasmin bhaginyo mama bhartṛbhiḥ svakair dhruvaṃ gamiṣyanti suhṛd-didṛkṣavaḥ |
ahaṃ ca tasmin bhavatābhikāmaye sahopanītaṃ paribarham arhitum
04.03.010
तत्र स्वसॄर् मे ननु भर्तृ-सम्मिता मातृ-ष्वसॄः क्लिन्न-धियं च मातरम् ।
द्रक्ष्ये चिरोत्कण्ठ-मना महर्षिभिर् उन्नीयमानं च मृडाध्वर-ध्वजम्
tatra svasṝr me nanu bhartṛ-sammitā mātṛ-ṣvasṝḥ klinna-dhiyaṃ ca mātaram |
drakṣye cirotkaṇṭha-manā maharṣibhir unnīyamānaṃ ca mṛḍādhvara-dhvajam
04.03.011
त्वय्य् एतद् आश्चर्यम् अजात्म-मायया विनिर्मितं भाति गुण-त्रयात्मकम् ।
तथाप्य् अहं योषिद् अतत्त्व-विच् च ते दीना दिदृक्षे भव मे भव-क्षितिम्
tvayy etad āścaryam ajātma-māyayā vinirmitaṃ bhāti guṇa-trayātmakam |
tathāpy ahaṃ yoṣid atattva-vic ca te dīnā didṛkṣe bhava me bhava-kṣitim
04.03.012
पश्य प्रयान्तीर् अभवान्य-योषितो ऽप्य् अलङ्कृताः कान्त-सखा वरूथशः ।
यासां व्रजद्भिः शिति-कण्ठ मण्डितं नभो विमानैः कल-हंस-पाण्डुभिः
paśya prayāntīr abhavānya-yoṣito 'py alaṅkṛtāḥ kānta-sakhā varūthaśaḥ |
yāsāṃ vrajadbhiḥ śiti-kaṇṭha maṇḍitaṃ nabho vimānaiḥ kala-haṃsa-pāṇḍubhiḥ
04.03.013
कथं सुतायाः पितृ-गेह-कौतुकं निशम्य देहः सुर-वर्य नेङ्गते ।
अनाहुता अप्य् अभियन्ति सौहृदं भर्तुर् गुरोर् देह-कृतश् च केतनम्
kathaṃ sutāyāḥ pitṛ-geha-kautukaṃ niśamya dehaḥ sura-varya neṅgate |
anāhutā apy abhiyanti sauhṛdaṃ bhartur guror deha-kṛtaś ca ketanam
04.03.014
तन् मे प्रसीदेदम् अमर्त्य वाञ्छितं कर्तुं भवान् कारुणिको बतार्हति ।
त्वयात्मनो ऽर्धे ऽहम् अदभ्र-चक्षुषा निरूपिता मानुगृहाण याचितः
tan me prasīdedam amartya vāñchitaṃ kartuṃ bhavān kāruṇiko batārhati |
tvayātmano 'rdhe 'ham adabhra-cakṣuṣā nirūpitā mānugṛhāṇa yācitaḥ
04.03.015
0 ऋषिर् उवाच एवं गिरित्रः प्रिययाभिभाषितः प्रत्यभ्यधत्त प्रहसन् सुहृत्-प्रियः ।
संस्मारितो मर्म-भिदः कुवाग्-इषून् यान् आह को विश्व-सृजां समक्षतः
0 ṛṣir uvāca evaṃ giritraḥ priyayābhibhāṣitaḥ pratyabhyadhatta prahasan suhṛt-priyaḥ |
saṃsmārito marma-bhidaḥ kuvāg-iṣūn yān āha ko viśva-sṛjāṃ samakṣataḥ
04.03.016
0 श्री-भगवान् उवाच त्वयोदितं शोभनम् एव शोभने अनाहुता अप्य् अभियन्ति बन्धुषु ।
ते यद्य् अनुत्पादित-दोष-दृष्टयो बलीयसानात्म्य-मदेन मन्युना
0 śrī-bhagavān uvāca tvayoditaṃ śobhanam eva śobhane anāhutā apy abhiyanti bandhuṣu |
te yady anutpādita-doṣa-dṛṣṭayo balīyasānātmya-madena manyunā
04.03.017
विद्या-तपो-वित्त-वपुर्-वयः-कुलैः सतां गुणैः षड्भिर् असत्तमेतरैः ।
स्मृतौ हतायां भृत-मान-दुर्दृशः स्तब्धा न पश्यन्ति हि धाम भूयसाम्
vidyā-tapo-vitta-vapur-vayaḥ-kulaiḥ satāṃ guṇaiḥ ṣaḍbhir asattametaraiḥ |
smṛtau hatāyāṃ bhṛta-māna-durdṛśaḥ stabdhā na paśyanti hi dhāma bhūyasām
04.03.018
नैतादृशानां स्व-जन-व्यपेक्षया गृहान् प्रतीयाद् अनवस्थितात्मनाम् ।
ये ऽभ्यागतान् वक्र-धियाभिचक्षते आरोपित-भ्रूभिर् अमर्षणाक्षिभिः
naitādṛśānāṃ sva-jana-vyapekṣayā gṛhān pratīyād anavasthitātmanām |
ye 'bhyāgatān vakra-dhiyābhicakṣate āropita-bhrūbhir amarṣaṇākṣibhiḥ
04.03.019
तथारिभिर् न व्यथते शिलीमुखैः शेते ऽर्दिताङ्गो हृदयेन दूयता ।
स्वानां यथा वक्र-धियां दुरुक्तिभिर् दिवा-निशं तप्यति मर्म-ताडितः
tathāribhir na vyathate śilīmukhaiḥ śete 'rditāṅgo hṛdayena dūyatā |
svānāṃ yathā vakra-dhiyāṃ duruktibhir divā-niśaṃ tapyati marma-tāḍitaḥ
04.03.020
व्यक्तं त्वम् उत्कृष्ट-गतेः प्रजापतेः प्रियात्मजानाम् असि सुभ्रु मे मता ।
तथापि मानं न पितुः प्रपत्स्यसे मद्-आश्रयात् कः परितप्यते यतः
vyaktaṃ tvam utkṛṣṭa-gateḥ prajāpateḥ priyātmajānām asi subhru me matā |
tathāpi mānaṃ na pituḥ prapatsyase mad-āśrayāt kaḥ paritapyate yataḥ
04.03.021
पापच्यमानेन हृदातुरेन्द्रियः समृद्धिभिः पूरुष-बुद्धि-साक्षिणाम् ।
अकल्प एषाम् अधिरोढुम् अञ्जसा परं पदं द्वेष्टि यथासुरा हरिम्
pāpacyamānena hṛdāturendriyaḥ samṛddhibhiḥ pūruṣa-buddhi-sākṣiṇām |
akalpa eṣām adhiroḍhum añjasā paraṃ padaṃ dveṣṭi yathāsurā harim
04.03.022
प्रत्युद्गम-प्रश्रयणाभिवादनं विधीयते साधु मिथः सुमध्यमे ।
प्राज्ञैः परस्मै पुरुषाय चेतसा गुहा-शयायैव न देह-मानिने
pratyudgama-praśrayaṇābhivādanaṃ vidhīyate sādhu mithaḥ sumadhyame |
prājñaiḥ parasmai puruṣāya cetasā guhā-śayāyaiva na deha-mānine
04.03.023
सत्त्वं विशुद्धं वसुदेव-शब्दितं यद् ईयते तत्र पुमान् अपावृतः ।
सत्त्वे च तस्मिन् भगवान् वासुदेवो ह्य् अधोक्षजो मे नमसा विधीयते
sattvaṃ viśuddhaṃ vasudeva-śabditaṃ yad īyate tatra pumān apāvṛtaḥ |
sattve ca tasmin bhagavān vāsudevo hy adhokṣajo me namasā vidhīyate
04.03.024
तत् ते निरीक्ष्यो न पितापि देह-कृद् दक्षो मम द्विट् तद्-अनुव्रताश् च ये ।
यो विश्वसृग्-यज्ञ-गतं वरोरु माम् अनागसं दुर्वचसाकरोत् तिरः
tat te nirīkṣyo na pitāpi deha-kṛd dakṣo mama dviṭ tad-anuvratāś ca ye |
yo viśvasṛg-yajña-gataṃ varoru mām anāgasaṃ durvacasākarot tiraḥ
04.03.025
यदि व्रजिष्यस्य् अतिहाय मद्-वचो भद्रं भवत्या न ततो भविष्यति ।
सम्भावितस्य स्व-जनात् पराभवो यदा स सद्यो मरणाय कल्पते
yadi vrajiṣyasy atihāya mad-vaco bhadraṃ bhavatyā na tato bhaviṣyati |
sambhāvitasya sva-janāt parābhavo yadā sa sadyo maraṇāya kalpate
Chapter 4.4
04.04.001
0 मैत्रेय उवाच एतावद् उक्त्वा विरराम शङ्करः पत्न्य्-अङ्ग-नाशं ह्य् उभयत्र चिन्तयन् ।
सुहृद्-दिदृक्षुः परिशङ्किता भवान् निष्क्रामती निर्विशती द्विधास सा
0 maitreya uvāca etāvad uktvā virarāma śaṅkaraḥ patny-aṅga-nāśaṃ hy ubhayatra cintayan |
suhṛd-didṛkṣuḥ pariśaṅkitā bhavān niṣkrāmatī nirviśatī dvidhāsa sā
04.04.002
सुहृद्-दिदृक्षा-प्रतिघात-दुर्मनाः स्नेहाद् रुदत्य् अश्रु-कलातिविह्वला ।
भवं भवान्य् अप्रतिपूरुषं रुषा प्रधक्ष्यतीवैक्षत जात-वेपथुः
suhṛd-didṛkṣā-pratighāta-durmanāḥ snehād rudaty aśru-kalātivihvalā |
bhavaṃ bhavāny apratipūruṣaṃ ruṣā pradhakṣyatīvaikṣata jāta-vepathuḥ
04.04.003
ततो विनिःश्वस्य सती विहाय तं शोकेन रोषेण च दूयता हृदा ।
पित्रोर् अगात् स्त्रैण-विमूढ-धीर् गृहान् प्रेम्णात्मनो यो ऽर्धम् अदात् सतां प्रियः
tato viniḥśvasya satī vihāya taṃ śokena roṣeṇa ca dūyatā hṛdā |
pitror agāt straiṇa-vimūḍha-dhīr gṛhān premṇātmano yo 'rdham adāt satāṃ priyaḥ
04.04.004
ताम् अन्वगच्छन् द्रुत-विक्रमां सतीम् एकां त्रि-नेत्रानुचराः सहस्रशः ।
स-पार्षद-यक्षा मणिमन्-मदादयः पुरो-वृषेन्द्रास् तरसा गत-व्यथाः
tām anvagacchan druta-vikramāṃ satīm ekāṃ tri-netrānucarāḥ sahasraśaḥ |
sa-pārṣada-yakṣā maṇiman-madādayaḥ puro-vṛṣendrās tarasā gata-vyathāḥ
04.04.005
तां सारिका-कन्दुक-दर्पणाम्बुज- श्वेतातपत्र-व्यजन-स्रग्-आदिभिः ।
गीतायनैर् दुन्दुभि-शङ्ख-वेणुभिर् वृषेन्द्रम् आरोप्य विटङ्किता ययुः
tāṃ sārikā-kanduka-darpaṇāmbuja- śvetātapatra-vyajana-srag-ādibhiḥ |
gītāyanair dundubhi-śaṅkha-veṇubhir vṛṣendram āropya viṭaṅkitā yayuḥ
04.04.006
आब्रह्म-घोषोर्जित-यज्ञ-वैशसं विप्रर्षि-जुष्टं विबुधैश् च सर्वशः ।
मृद्-दार्व्-अयः-काञ्चन-दर्भ-चर्मभिर् निसृष्ट-भाण्डं यजनं समाविशत्
ābrahma-ghoṣorjita-yajña-vaiśasaṃ viprarṣi-juṣṭaṃ vibudhaiś ca sarvaśaḥ |
mṛd-dārv-ayaḥ-kāñcana-darbha-carmabhir nisṛṣṭa-bhāṇḍaṃ yajanaṃ samāviśat
04.04.007
ताम् आगतां तत्र न कश्चनाद्रियद् विमानितां यज्ञ-कृतो भयाज् जनः ।
ऋते स्वसॄर् वै जननीं च सादराः प्रेमाश्रु-कण्ठ्यः परिषस्वजुर् मुदा
tām āgatāṃ tatra na kaścanādriyad vimānitāṃ yajña-kṛto bhayāj janaḥ |
ṛte svasṝr vai jananīṃ ca sādarāḥ premāśru-kaṇṭhyaḥ pariṣasvajur mudā
04.04.008
सौदर्य-सम्प्रश्न-समर्थ-वार्तया मात्रा च मातृ-ष्वसृभिश् च सादरम् ।
दत्तां सपर्यां वरम् आसनं च सा नादत्त पित्राप्रतिनन्दिता सती
saudarya-sampraśna-samartha-vārtayā mātrā ca mātṛ-ṣvasṛbhiś ca sādaram |
dattāṃ saparyāṃ varam āsanaṃ ca sā nādatta pitrāpratinanditā satī
04.04.009
अरुद्र-भागं तम् अवेक्ष्य चाध्वरं पित्रा च देवे कृत-हेलनं विभौ ।
अनादृता यज्ञ-सदस्य् अधीश्वरी चुकोप लोकान् इव धक्ष्यती रुषा
arudra-bhāgaṃ tam avekṣya cādhvaraṃ pitrā ca deve kṛta-helanaṃ vibhau |
anādṛtā yajña-sadasy adhīśvarī cukopa lokān iva dhakṣyatī ruṣā
04.04.010
जगर्ह सामर्ष-विपन्नया गिरा शिव-द्विषं धूम-पथ-श्रम-स्मयम् ।
स्व-तेजसा भूत-गणान् समुत्थितान् निगृह्य देवी जगतो ऽभिशृण्वतः
jagarha sāmarṣa-vipannayā girā śiva-dviṣaṃ dhūma-patha-śrama-smayam |
sva-tejasā bhūta-gaṇān samutthitān nigṛhya devī jagato 'bhiśṛṇvataḥ
04.04.011
0 देव्य् उवाच न यस्य लोके ऽस्त्य् अतिशायनः प्रियस् तथाप्रियो देह-भृतां प्रियात्मनः ।
तस्मिन् समस्तात्मनि मुक्त-वैरके ऋते भवन्तं कतमः प्रतीपयेत्
0 devy uvāca na yasya loke 'sty atiśāyanaḥ priyas tathāpriyo deha-bhṛtāṃ priyātmanaḥ |
tasmin samastātmani mukta-vairake ṛte bhavantaṃ katamaḥ pratīpayet
04.04.012
दोषान् परेषां हि गुणेषु साधवो गृह्णन्ति केचिन् न भवादृशो द्विज ।
गुणांश् च फल्गून् बहुली-करिष्णवो महत्तमास् तेष्व् अविदद् भवान् अघम्
doṣān pareṣāṃ hi guṇeṣu sādhavo gṛhṇanti kecin na bhavādṛśo dvija |
guṇāṃś ca phalgūn bahulī-kariṣṇavo mahattamās teṣv avidad bhavān agham
04.04.013
नाश्चर्यम् एतद् यद् असत्सु सर्वदा महद्-विनिन्दा कुणपात्म-वादिषु ।
सेर्ष्यं महापूरुष-पाद-पांसुभिर् निरस्त-तेजःसु तद् एव शोभनम्
nāścaryam etad yad asatsu sarvadā mahad-vinindā kuṇapātma-vādiṣu |
serṣyaṃ mahāpūruṣa-pāda-pāṃsubhir nirasta-tejaḥsu tad eva śobhanam
04.04.014
यद् द्व्य्-अक्षरं नाम गिरेरितं नृणां सकृत् प्रसङ्गाद् अघम् आशु हन्ति तत् ।
पवित्र-कीर्तिं तम् अलङ्घ्य-शासनं भवान् अहो द्वेष्टि शिवं शिवेतरः
yad dvy-akṣaraṃ nāma gireritaṃ nṛṇāṃ sakṛt prasaṅgād agham āśu hanti tat |
pavitra-kīrtiṃ tam alaṅghya-śāsanaṃ bhavān aho dveṣṭi śivaṃ śivetaraḥ
04.04.015
यत्-पाद-पद्मं महतां मनो-ऽलिभिर् निषेवितं ब्रह्म-रसासवार्थिभिः ।
लोकस्य यद् वर्षति चाशिषो ऽर्थिनस् तस्मै भवान् द्रुह्यति विश्व-बन्धवे
yat-pāda-padmaṃ mahatāṃ mano-'libhir niṣevitaṃ brahma-rasāsavārthibhiḥ |
lokasya yad varṣati cāśiṣo 'rthinas tasmai bhavān druhyati viśva-bandhave
04.04.016
किं वा शिवाख्यम् अशिवं न विदुस् त्वद् अन्ये ब्रह्मादयस् तम् अवकीर्य जटाः श्मशाने ।
तन्-माल्य-भस्म-नृकपाल्य् अवसत् पिशाचैर् ये मूर्धभिर् दधति तच्-चरणावसृष्टम्
kiṃ vā śivākhyam aśivaṃ na vidus tvad anye brahmādayas tam avakīrya jaṭāḥ śmaśāne |
tan-mālya-bhasma-nṛkapāly avasat piśācair ye mūrdhabhir dadhati tac-caraṇāvasṛṣṭam
04.04.017
कर्णौ पिधाय निरयाद् यद् अकल्प ईशे धर्मावितर्य् असृणिभिर् नृभिर् अस्यमाने ।
छिन्द्यात् प्रसह्य रुशतीम् असतीं प्रभुश् चेज् जिह्वाम् असून् अपि ततो विसृजेत् स धर्मः
karṇau pidhāya nirayād yad akalpa īśe dharmāvitary asṛṇibhir nṛbhir asyamāne |
chindyāt prasahya ruśatīm asatīṃ prabhuś cej jihvām asūn api tato visṛjet sa dharmaḥ
04.04.018
अतस् तवोत्पन्नम् इदं कलेवरं न धारयिष्ये शिति-कण्ठ-गर्हिणः ।
जग्धस्य मोहाद् धि विशुद्धिम् अन्धसो जुगुप्सितस्योद्धरणं प्रचक्षते
atas tavotpannam idaṃ kalevaraṃ na dhārayiṣye śiti-kaṇṭha-garhiṇaḥ |
jagdhasya mohād dhi viśuddhim andhaso jugupsitasyoddharaṇaṃ pracakṣate
04.04.019
न वेद-वादान् अनुवर्तते मतिः स्व एव लोके रमतो महा-मुनेः ।
यथा गतिर् देव-मनुष्ययोः पृथक् स्व एव धर्मे न परं क्षिपेत् स्थितः
na veda-vādān anuvartate matiḥ sva eva loke ramato mahā-muneḥ |
yathā gatir deva-manuṣyayoḥ pṛthak sva eva dharme na paraṃ kṣipet sthitaḥ
04.04.020
कर्म प्रवृत्तं च निवृत्तम् अप्य् ऋतं वेदे विविच्योभय-लिङ्गम् आश्रितम् ।
विरोधि तद् यौगपदैक-कर्तरि द्वयं तथा ब्रह्मणि कर्म नर्च्छति
karma pravṛttaṃ ca nivṛttam apy ṛtaṃ vede vivicyobhaya-liṅgam āśritam |
virodhi tad yaugapadaika-kartari dvayaṃ tathā brahmaṇi karma narcchati
04.04.021
मा वः पदव्यः पितर् अस्मद्-आस्थिता या यज्ञ-शालासु न धूम-वर्त्मभिः ।
तद्-अन्न-तृप्तैर् असु-भृद्भिर् ईडिता अव्यक्त-लिङ्गा अवधूत-सेविताः
mā vaḥ padavyaḥ pitar asmad-āsthitā yā yajña-śālāsu na dhūma-vartmabhiḥ |
tad-anna-tṛptair asu-bhṛdbhir īḍitā avyakta-liṅgā avadhūta-sevitāḥ
04.04.022
नैतेन देहेन हरे कृतागसो देहोद्भवेनालम् अलं कुजन्मना ।
व्रीडा ममाभूत् कुजन-प्रसङ्गतस् तज् जन्म धिग् यो महताम् अवद्य-कृत्
naitena dehena hare kṛtāgaso dehodbhavenālam alaṃ kujanmanā |
vrīḍā mamābhūt kujana-prasaṅgatas taj janma dhig yo mahatām avadya-kṛt
04.04.023
गोत्रं त्वदीयं भगवान् वृषध्वजो दाक्षायणीत्य् आह यदा सुदुर्मनाः ।
व्यपेत-नर्म-स्मितम् आशु तदाहं व्युत्स्रक्ष्य एतत् कुणपं त्वद्-अङ्गजम्
gotraṃ tvadīyaṃ bhagavān vṛṣadhvajo dākṣāyaṇīty āha yadā sudurmanāḥ |
vyapeta-narma-smitam āśu tadāhaṃ vyutsrakṣya etat kuṇapaṃ tvad-aṅgajam
04.04.024
0 मैत्रेय उवाच इत्य् अध्वरे दक्षम् अनूद्य शत्रु-हन् क्षिताव् उदीचीं निषसाद शान्त-वाक् ।
स्पृष्ट्वा जलं पीत-दुकूल-संवृता निमील्य दृग् योग-पथं समाविशत्
0 maitreya uvāca ity adhvare dakṣam anūdya śatru-han kṣitāv udīcīṃ niṣasāda śānta-vāk |
spṛṣṭvā jalaṃ pīta-dukūla-saṃvṛtā nimīlya dṛg yoga-pathaṃ samāviśat
04.04.025
कृत्वा समानाव् अनिलौ जितासना सोदानम् उत्थाप्य च नाभि-चक्रतः ।
शनैर् हृदि स्थाप्य धियोरसि स्थितं कण्ठाद् भ्रुवोर् मध्यम् अनिन्दितानयत्
kṛtvā samānāv anilau jitāsanā sodānam utthāpya ca nābhi-cakrataḥ |
śanair hṛdi sthāpya dhiyorasi sthitaṃ kaṇṭhād bhruvor madhyam aninditānayat
04.04.026
एवं स्व-देहं महतां महीयसा मुहुः समारोपितम् अङ्कम् आदरात् ।
जिहासती दक्ष-रुषा मनस्विनी दधार गात्रेष्व् अनिलाग्नि-धारणाम्
evaṃ sva-dehaṃ mahatāṃ mahīyasā muhuḥ samāropitam aṅkam ādarāt |
jihāsatī dakṣa-ruṣā manasvinī dadhāra gātreṣv anilāgni-dhāraṇām
04.04.027
ततः स्व-भर्तुश् चरणाम्बुजासवं जगद्-गुरोश् चिन्तयती न चापरम् ।
ददर्श देहो हत-कल्मषः सती सद्यः प्रजज्वाल समाधिजाग्निना
tataḥ sva-bhartuś caraṇāmbujāsavaṃ jagad-guroś cintayatī na cāparam |
dadarśa deho hata-kalmaṣaḥ satī sadyaḥ prajajvāla samādhijāgninā
04.04.028
तत् पश्यतां खे भुवि चाद्भुतं महद् हा हेति वादः सुमहान् अजायत ।
हन्त प्रिया दैवतमस्य देवी जहाव् असून् केन सती प्रकोपिता
tat paśyatāṃ khe bhuvi cādbhutaṃ mahad hā heti vādaḥ sumahān ajāyata |
hanta priyā daivatamasya devī jahāv asūn kena satī prakopitā
04.04.029
अहो अनात्म्यं महद् अस्य पश्यत प्रजापतेर् यस्य चराचरं प्रजाः ।
जहाव् असून् यद्-विमतात्मजा सती मनस्विनी मानम् अभीक्ष्णम् अर्हति
aho anātmyaṃ mahad asya paśyata prajāpater yasya carācaraṃ prajāḥ |
jahāv asūn yad-vimatātmajā satī manasvinī mānam abhīkṣṇam arhati
04.04.030
सो ऽयं दुर्मर्ष-हृदयो ब्रह्म-ध्रुक् च लोके ऽपकीर्तिं महतीम् अवाप्स्यति ।
यद्-अङ्गजां स्वां पुरुष-द्विड् उद्यतां न प्रत्यषेधन् मृतये ऽपराधतः
so 'yaṃ durmarṣa-hṛdayo brahma-dhruk ca loke 'pakīrtiṃ mahatīm avāpsyati |
yad-aṅgajāṃ svāṃ puruṣa-dviḍ udyatāṃ na pratyaṣedhan mṛtaye 'parādhataḥ
04.04.031
वदत्य् एवं जने सत्या दृष्ट्वासु-त्यागम् अद्भुतम् ।
दक्षं तत्-पार्षदा हन्तुम् उदतिष्ठन्न् उदायुधाः
vadaty evaṃ jane satyā dṛṣṭvāsu-tyāgam adbhutam |
dakṣaṃ tat-pārṣadā hantum udatiṣṭhann udāyudhāḥ
04.04.032
तेषाम् आपततां वेगं निशाम्य भगवान् भृगुः ।
यज्ञ-घ्न-घ्नेन यजुषा दक्षिणाग्नौ जुहाव ह
teṣām āpatatāṃ vegaṃ niśāmya bhagavān bhṛguḥ |
yajña-ghna-ghnena yajuṣā dakṣiṇāgnau juhāva ha
04.04.033
अध्वर्युणा हूयमाने देवा उत्पेतुर् ओजसा ।
ऋभवो नाम तपसा सोमं प्राप्ताः सहस्रशः
adhvaryuṇā hūyamāne devā utpetur ojasā |
ṛbhavo nāma tapasā somaṃ prāptāḥ sahasraśaḥ
04.04.034
तैर् अलातायुधैः सर्वे प्रमथाः सह-गुह्यकाः ।
हन्यमाना दिशो भेजुर् उशद्भिर् ब्रह्म-तेजसा
tair alātāyudhaiḥ sarve pramathāḥ saha-guhyakāḥ |
hanyamānā diśo bhejur uśadbhir brahma-tejasā
Chapter 4.5
04.05.001
0 मैत्रेय उवाच भवो भवान्या निधनं प्रजापतेर् असत्-कृताया अवगम्य नारदात् ।
स्व-पार्षद-सैन्यं च तद्-अध्वरर्भुभिर् विद्रावितं क्रोधम् अपारम् आदधे
0 maitreya uvāca bhavo bhavānyā nidhanaṃ prajāpater asat-kṛtāyā avagamya nāradāt |
sva-pārṣada-sainyaṃ ca tad-adhvararbhubhir vidrāvitaṃ krodham apāram ādadhe
04.05.002
क्रुद्धः सुदष्टौष्ठ-पुटः स धूर्-जटिर् जटां तडिद्-वह्नि-सटोग्र-रोचिषम् ।
उत्कृत्य रुद्रः सहसोत्थितो हसन् गम्भीर-नादो विससर्ज तां भुवि
kruddhaḥ sudaṣṭauṣṭha-puṭaḥ sa dhūr-jaṭir jaṭāṃ taḍid-vahni-saṭogra-rociṣam |
utkṛtya rudraḥ sahasotthito hasan gambhīra-nādo visasarja tāṃ bhuvi
04.05.003
ततो ऽतिकायस् तनुवा स्पृशन् दिवं सहस्र-बाहुर् घन-रुक् त्रि-सूर्य-दृक् ।
कराल-दंष्ट्रो ज्वलद्-अग्नि-मूर्धजः कपाल-माली विविधोद्यतायुधः
tato 'tikāyas tanuvā spṛśan divaṃ sahasra-bāhur ghana-ruk tri-sūrya-dṛk |
karāla-daṃṣṭro jvalad-agni-mūrdhajaḥ kapāla-mālī vividhodyatāyudhaḥ
04.05.004
तं किं करोमीति गृणन्तम् आह बद्धाञ्जलिं भगवान् भूत-नाथः ।
दक्षं स-यज्ञं जहि मद्-भटानां त्वम् अग्रणी रुद्र भटांशको मे
taṃ kiṃ karomīti gṛṇantam āha baddhāñjaliṃ bhagavān bhūta-nāthaḥ |
dakṣaṃ sa-yajñaṃ jahi mad-bhaṭānāṃ tvam agraṇī rudra bhaṭāṃśako me
04.05.005
आज्ञप्त एवं कुपितेन मन्युना स देव-देवं परिचक्रमे विभुम् ।
मेने-तदात्मानम् असङ्ग-रंहसा महीयसां तात सहः सहिष्णुम्
ājñapta evaṃ kupitena manyunā sa deva-devaṃ paricakrame vibhum |
mene-tadātmānam asaṅga-raṃhasā mahīyasāṃ tāta sahaḥ sahiṣṇum
04.05.006
अन्वीयमानः स तु रुद्र-पार्षदैर् भृशं नदद्भिर् व्यनदत् सुभैरवम् ।
उद्यम्य शूलं जगद्-अन्तकान्तकं सम्प्राद्रवद् घोषण-भूषणाङ्घ्रिः
anvīyamānaḥ sa tu rudra-pārṣadair bhṛśaṃ nadadbhir vyanadat subhairavam |
udyamya śūlaṃ jagad-antakāntakaṃ samprādravad ghoṣaṇa-bhūṣaṇāṅghriḥ
04.05.007
अथर्त्विजो यजमानः सदस्याः ककुभ्य् उदीच्यां प्रसमीक्ष्य रेणुम् ।
तमः किम् एतत् कुत एतद् रजो ऽभूद् इति द्विजा द्विज-पत्न्यश् च दध्युः
athartvijo yajamānaḥ sadasyāḥ kakubhy udīcyāṃ prasamīkṣya reṇum |
tamaḥ kim etat kuta etad rajo 'bhūd iti dvijā dvija-patnyaś ca dadhyuḥ
04.05.008
वाता न वान्ति न हि सन्ति दस्यवः प्राचीन-बर्हिर् जीवति होग्र-दण्डः ।
गावो न काल्यन्त इदं कुतो रजो लोको ऽधुना किं प्रलयाय कल्पते
vātā na vānti na hi santi dasyavaḥ prācīna-barhir jīvati hogra-daṇḍaḥ |
gāvo na kālyanta idaṃ kuto rajo loko 'dhunā kiṃ pralayāya kalpate
04.05.009
प्रसूति-मिश्राः स्त्रिय उद्विग्न-चित्ता ऊचुर् विपाको वृजिनस्यैव तस्य ।
यत् पश्यन्तीनां दुहितॄणां प्रजेशः सुतां सतीम् अवदध्याव् अनागाम्
prasūti-miśrāḥ striya udvigna-cittā ūcur vipāko vṛjinasyaiva tasya |
yat paśyantīnāṃ duhitṝṇāṃ prajeśaḥ sutāṃ satīm avadadhyāv anāgām
04.05.010
यस् त्व् अन्त-काले व्युप्त-जटा-कलापः स्व-शूल-सूच्य्-अर्पित-दिग्-गजेन्द्रः ।
वितत्य नृत्यत्य् उदितास्त्र-दोर्-ध्वजान् उच्चाट्ट-हास-स्तनयित्नु-भिन्न-दिक्
yas tv anta-kāle vyupta-jaṭā-kalāpaḥ sva-śūla-sūcy-arpita-dig-gajendraḥ |
vitatya nṛtyaty uditāstra-dor-dhvajān uccāṭṭa-hāsa-stanayitnu-bhinna-dik
04.05.011
अमर्षयित्वा तम् असह्य-तेजसं मन्यु-प्लुतं दुर्निरीक्ष्यं भ्रु-कुट्या ।
कराल-दंष्ट्राभिर् उदस्त-भागणं स्यात् स्वस्ति किं कोपयतो विधातुः
amarṣayitvā tam asahya-tejasaṃ manyu-plutaṃ durnirīkṣyaṃ bhru-kuṭyā |
karāla-daṃṣṭrābhir udasta-bhāgaṇaṃ syāt svasti kiṃ kopayato vidhātuḥ
04.05.012
बह्व् एवम् उद्विग्न-दृशोच्यमाने जनेन दक्षस्य मुहुर् महात्मनः ।
उत्पेतुर् उत्पाततमाः सहस्रशो भयावहा दिवि भूमौ च पर्यक्
bahv evam udvigna-dṛśocyamāne janena dakṣasya muhur mahātmanaḥ |
utpetur utpātatamāḥ sahasraśo bhayāvahā divi bhūmau ca paryak
04.05.013
तावत् स रुद्रानुचरैर् महा-मखो नानायुधैर् वामनकैर् उदायुधैः ।
पिङ्गैः पिशङ्गैर् मकरोदराननैः पर्याद्रवद्भिर् विदुरान्वरुध्यत
tāvat sa rudrānucarair mahā-makho nānāyudhair vāmanakair udāyudhaiḥ |
piṅgaiḥ piśaṅgair makarodarānanaiḥ paryādravadbhir vidurānvarudhyata
04.05.014
केचिद् बभञ्जुः प्राग्-वंशं पत्नी-शालां तथापरे ।
सद आग्नीध्र-शालां च तद्-विहारं महानसम्
kecid babhañjuḥ prāg-vaṃśaṃ patnī-śālāṃ tathāpare |
sada āgnīdhra-śālāṃ ca tad-vihāraṃ mahānasam
04.05.015
रुरुजुर् यज्ञ-पात्राणि तथैके ऽग्नीन् अनाशयन् ।
कुण्डेष्व् अमूत्रयन् केचिद् बिभिदुर् वेदि-मेखलाः
rurujur yajña-pātrāṇi tathaike 'gnīn anāśayan |
kuṇḍeṣv amūtrayan kecid bibhidur vedi-mekhalāḥ
04.05.016
अबाधन्त मुनीन् अन्ये एके पत्नीर् अतर्जयन् ।
अपरे जगृहुर् देवान् प्रत्यासन्नान् पलायितान्
abādhanta munīn anye eke patnīr atarjayan |
apare jagṛhur devān pratyāsannān palāyitān
04.05.017
भृगुं बबन्ध मणिमान् वीरभद्रः प्रजापतिम् ।
चण्डेशः पूषणं देवं भगं नन्दीश्वरो ऽग्रहीत्
bhṛguṃ babandha maṇimān vīrabhadraḥ prajāpatim |
caṇḍeśaḥ pūṣaṇaṃ devaṃ bhagaṃ nandīśvaro 'grahīt
04.05.018
सर्व एवर्त्विजो दृष्ट्वा सदस्याः स-दिवौकसः ।
तैर् अर्द्यमानाः सुभृशं ग्रावभिर् नैकधाद्रवन्
sarva evartvijo dṛṣṭvā sadasyāḥ sa-divaukasaḥ |
tair ardyamānāḥ subhṛśaṃ grāvabhir naikadhādravan
04.05.019
जुह्वतः स्रुव-हस्तस्य श्मश्रूणि भगवान् भवः ।
भृगोर् लुलुञ्चे सदसि यो ऽहसच् छ्मश्रु दर्शयन्
juhvataḥ sruva-hastasya śmaśrūṇi bhagavān bhavaḥ |
bhṛgor luluñce sadasi yo 'hasac chmaśru darśayan
04.05.020
भगस्य नेत्रे भगवान् पातितस्य रुषा भुवि ।
उज्जहार सद-स्थो ऽक्ष्णा यः शपन्तम् असूसुचत्
bhagasya netre bhagavān pātitasya ruṣā bhuvi |
ujjahāra sada-stho 'kṣṇā yaḥ śapantam asūsucat
04.05.021
पूष्णो ह्य् अपातयद् दन्तान् कालिङ्गस्य यथा बलः ।
शप्यमाने गरिमणि यो ऽहसद् दर्शयन् दतः
pūṣṇo hy apātayad dantān kāliṅgasya yathā balaḥ |
śapyamāne garimaṇi yo 'hasad darśayan dataḥ
04.05.022
आक्रम्योरसि दक्षस्य शित-धारेण हेतिना ।
छिन्दन्न् अपि तद् उद्धर्तुं नाशक्नोत् त्र्यम्बकस् तदा
ākramyorasi dakṣasya śita-dhāreṇa hetinā |
chindann api tad uddhartuṃ nāśaknot tryambakas tadā
04.05.023
शस्त्रैर् अस्त्रान्वितैर् एवम् अनिर्भिन्न-त्वचं हरः ।
विस्मयं परम् आपन्नो दध्यौ पशुपतिश् चिरम्
śastrair astrānvitair evam anirbhinna-tvacaṃ haraḥ |
vismayaṃ param āpanno dadhyau paśupatiś ciram
04.05.024
दृष्ट्वा संज्ञपनं योगं पशूनां स पतिर् मखे ।
यजमान-पशोः कस्य कायात् तेनाहरच् छिरः
dṛṣṭvā saṃjñapanaṃ yogaṃ paśūnāṃ sa patir makhe |
yajamāna-paśoḥ kasya kāyāt tenāharac chiraḥ
04.05.025
साधु-वादस् तदा तेषां कर्म तत् तस्य पश्यताम् ।
भूत-प्रेत-पिशाचानां अन्येषां तद्-विपर्ययः
sādhu-vādas tadā teṣāṃ karma tat tasya paśyatām |
bhūta-preta-piśācānāṃ anyeṣāṃ tad-viparyayaḥ
04.05.026
जुहावैतच् छिरस् तस्मिन् दक्षिणाग्नाव् अमर्षितः ।
तद्-देव-यजनं दग्ध्वा प्रातिष्ठद् गुह्यकालयम्
juhāvaitac chiras tasmin dakṣiṇāgnāv amarṣitaḥ |
tad-deva-yajanaṃ dagdhvā prātiṣṭhad guhyakālayam
Chapter 4.6
04.06.001
0 मैत्रेय उवाच अथ देव-गणाः सर्वे रुद्रानीकैः पराजिताः ।
शूल-पट्टिश-निस्त्रिंश- गदा-परिघ-मुद्गरैः
0 maitreya uvāca atha deva-gaṇāḥ sarve rudrānīkaiḥ parājitāḥ |
śūla-paṭṭiśa-nistriṃśa- gadā-parigha-mudgaraiḥ
04.06.002
सञ्छिन्न-भिन्न-सर्वाङ्गाः सर्त्विक्-सभ्या भयाकुलाः ।
स्वयम्भुवे नमस्कृत्य कार्त्स्न्येनैतन् न्यवेदयन्
sañchinna-bhinna-sarvāṅgāḥ sartvik-sabhyā bhayākulāḥ |
svayambhuve namaskṛtya kārtsnyenaitan nyavedayan
04.06.003
उपलभ्य पुरैवैतद् भगवान् अब्ज-सम्भवः ।
नारायणश् च विश्वात्मा न कस्याध्वरम् ईयतुः
upalabhya puraivaitad bhagavān abja-sambhavaḥ |
nārāyaṇaś ca viśvātmā na kasyādhvaram īyatuḥ
04.06.004
तद् आकर्ण्य विभुः प्राह तेजीयसि कृतागसि ।
क्षेमाय तत्र सा भूयान् न प्रायेण बुभूषताम्
tad ākarṇya vibhuḥ prāha tejīyasi kṛtāgasi |
kṣemāya tatra sā bhūyān na prāyeṇa bubhūṣatām
04.06.005
अथापि यूयं कृत-किल्बिषा भवं ये बर्हिषो भाग-भाजं परादुः ।
प्रसादयध्वं परिशुद्ध-चेतसा क्षिप्र-प्रसादं प्रगृहीताङ्घ्रि-पद्मम्
athāpi yūyaṃ kṛta-kilbiṣā bhavaṃ ye barhiṣo bhāga-bhājaṃ parāduḥ |
prasādayadhvaṃ pariśuddha-cetasā kṣipra-prasādaṃ pragṛhītāṅghri-padmam
04.06.006
आशासाना जीवितम् अध्वरस्य लोकः स-पालः कुपिते न यस्मिन् ।
तम् आशु देवं प्रियया विहीनं क्षमापयध्वं हृदि विद्धं दुरुक्तैः
āśāsānā jīvitam adhvarasya lokaḥ sa-pālaḥ kupite na yasmin |
tam āśu devaṃ priyayā vihīnaṃ kṣamāpayadhvaṃ hṛdi viddhaṃ duruktaiḥ
04.06.007
नाहं न यज्ञो न च यूयम् अन्ये ये देह-भाजो मुनयश् च तत्त्वम् ।
विदुः प्रमाणं बल-वीर्ययोर् वा यस्यात्म-तन्त्रस्य क उपायं विधित्सेत्
nāhaṃ na yajño na ca yūyam anye ye deha-bhājo munayaś ca tattvam |
viduḥ pramāṇaṃ bala-vīryayor vā yasyātma-tantrasya ka upāyaṃ vidhitset
04.06.008
स इत्थम् आदिश्य सुरान् अजस् तु तैः समन्वितः पितृभिः स-प्रजेशैः ।
ययौ स्व-धिष्ण्यान् निलयं पुर-द्विषः कैलासम् अद्रि-प्रवरं प्रियं प्रभोः
sa ittham ādiśya surān ajas tu taiḥ samanvitaḥ pitṛbhiḥ sa-prajeśaiḥ |
yayau sva-dhiṣṇyān nilayaṃ pura-dviṣaḥ kailāsam adri-pravaraṃ priyaṃ prabhoḥ
04.06.009
जन्मौषधि-तपो-मन्त्र- योग-सिद्धैर् नरेतरैः ।
जुष्टं किन्नर-गन्धर्वैर् अप्सरोभिर् वृतं सदा
janmauṣadhi-tapo-mantra- yoga-siddhair naretaraiḥ |
juṣṭaṃ kinnara-gandharvair apsarobhir vṛtaṃ sadā
04.06.010
नाना-मणिमयैः शृङ्गैर् नाना-धातु-विचित्रितैः ।
नाना-द्रुम-लता-गुल्मैर् नाना-मृग-गणावृतैः
nānā-maṇimayaiḥ śṛṅgair nānā-dhātu-vicitritaiḥ |
nānā-druma-latā-gulmair nānā-mṛga-gaṇāvṛtaiḥ
04.06.011
नानामल-प्रस्रवणैर् नाना-कन्दर-सानुभिः ।
रमणं विहरन्तीनां रमणैः सिद्ध-योषिताम्
nānāmala-prasravaṇair nānā-kandara-sānubhiḥ |
ramaṇaṃ viharantīnāṃ ramaṇaiḥ siddha-yoṣitām
04.06.012
मयूर-केकाभिरुतं मदान्धालि-विमूर्च्छितम् ।
प्लावितै रक्त-कण्ठानां कूजितैश् च पतत्त्रिणाम्
mayūra-kekābhirutaṃ madāndhāli-vimūrcchitam |
plāvitai rakta-kaṇṭhānāṃ kūjitaiś ca patattriṇām
04.06.013
आह्वयन्तम् इवोद्धस्तैर् द्विजान् काम-दुघैर् द्रुमैः ।
व्रजन्तम् इव मातङ्गैर् गृणन्तम् इव निर्झरैः
āhvayantam ivoddhastair dvijān kāma-dughair drumaiḥ |
vrajantam iva mātaṅgair gṛṇantam iva nirjharaiḥ
04.06.014
मन्दारैः पारिजातैश् च सरलैश् चोपशोभितम् ।
तमालैः शाल-तालैश् च कोविदारासनार्जुनैः
mandāraiḥ pārijātaiś ca saralaiś copaśobhitam |
tamālaiḥ śāla-tālaiś ca kovidārāsanārjunaiḥ
04.06.015
चूतैः कदम्बैर् नीपैश् च नाग-पुन्नाग-चम्पकैः ।
पाटलाशोक-बकुलैः कुन्दैः कुरबकैर् अपि
cūtaiḥ kadambair nīpaiś ca nāga-punnāga-campakaiḥ |
pāṭalāśoka-bakulaiḥ kundaiḥ kurabakair api
04.06.016
स्वर्णार्ण-शत-पत्रैश् च वर-रेणुक-जातिभिः ।
कुब्जकैर् मल्लिकाभिश् च माधवीभिश् च मण्डितम्
svarṇārṇa-śata-patraiś ca vara-reṇuka-jātibhiḥ |
kubjakair mallikābhiś ca mādhavībhiś ca maṇḍitam
04.06.017
पनसोदुम्बराश्वत्थ- प्लक्ष-न्यग्रोध-हिङ्गुभिः ।
भूर्जैर् ओषधिभिः पूगै राजपूगैश् च जम्बुभिः
panasodumbarāśvattha- plakṣa-nyagrodha-hiṅgubhiḥ |
bhūrjair oṣadhibhiḥ pūgai rājapūgaiś ca jambubhiḥ
04.06.018
खर्जूराम्रातकाम्राद्यैः प्रियाल-मधुकेङ्गुदैः ।
द्रुम-जातिभिर् अन्यैश् च राजितं वेणु-कीचकैः
kharjūrāmrātakāmrādyaiḥ priyāla-madhukeṅgudaiḥ |
druma-jātibhir anyaiś ca rājitaṃ veṇu-kīcakaiḥ
04.06.019
कुमुदोत्पल-कह्लार- शतपत्र-वनर्द्धिभिः ।
नलिनीषु कलं कूजत्- खग-वृन्दोपशोभितम्
kumudotpala-kahlāra- śatapatra-vanarddhibhiḥ |
nalinīṣu kalaṃ kūjat- khaga-vṛndopaśobhitam
04.06.020
मृगैः शाखामृगैः क्रोडैर् मृगेन्द्रैर् ऋक्ष-शल्यकैः ।
गवयैः शरभैर् व्याघ्रै रुरुभिर् महिषादिभिः
mṛgaiḥ śākhāmṛgaiḥ kroḍair mṛgendrair ṛkṣa-śalyakaiḥ |
gavayaiḥ śarabhair vyāghrai rurubhir mahiṣādibhiḥ
04.06.021
कर्णान्त्रैकपदाश्वास्यैर् निर्जुष्टं वृक-नाभिभिः ।
कदली-खण्ड-संरुद्ध- नलिनी-पुलिन-श्रियम्
karṇāntraikapadāśvāsyair nirjuṣṭaṃ vṛka-nābhibhiḥ |
kadalī-khaṇḍa-saṃruddha- nalinī-pulina-śriyam
04.06.022
पर्यस्तं नन्दया सत्याः स्नान-पुण्यतरोदया ।
विलोक्य भूतेश-गिरिं विबुधा विस्मयं ययुः
paryastaṃ nandayā satyāḥ snāna-puṇyatarodayā |
vilokya bhūteśa-giriṃ vibudhā vismayaṃ yayuḥ
04.06.023
ददृशुस् तत्र ते रम्याम् अलकां नाम वै पुरीम् ।
वनं सौगन्धिकं चापि यत्र तन्-नाम पङ्कजम्
dadṛśus tatra te ramyām alakāṃ nāma vai purīm |
vanaṃ saugandhikaṃ cāpi yatra tan-nāma paṅkajam
04.06.024
नन्दा चालकनन्दा च सरितौ बाह्यतः पुरः ।
तीर्थपाद-पदाम्भोज- रजसातीव पावने
nandā cālakanandā ca saritau bāhyataḥ puraḥ |
tīrthapāda-padāmbhoja- rajasātīva pāvane
04.06.025
ययोः सुर-स्त्रियः क्षत्तर् अवरुह्य स्व-धिष्ण्यतः ।
क्रीडन्ति पुंसः सिञ्चन्त्यो विगाह्य रति-कर्शिताः
yayoḥ sura-striyaḥ kṣattar avaruhya sva-dhiṣṇyataḥ |
krīḍanti puṃsaḥ siñcantyo vigāhya rati-karśitāḥ
04.06.026
ययोस् तत्-स्नान-विभ्रष्ट- नव-कुङ्कुम-पिञ्जरम् ।
वितृषो ऽपि पिबन्त्य् अम्भः पाययन्तो गजा गजीः
yayos tat-snāna-vibhraṣṭa- nava-kuṅkuma-piñjaram |
vitṛṣo 'pi pibanty ambhaḥ pāyayanto gajā gajīḥ
04.06.027
तार-हेम-महारत्न- विमान-शत-सङ्कुलाम् ।
जुष्टां पुण्यजन-स्त्रीभिर् यथा खं सतडिद्-घनम्
tāra-hema-mahāratna- vimāna-śata-saṅkulām |
juṣṭāṃ puṇyajana-strībhir yathā khaṃ sataḍid-ghanam
04.06.028
हित्वा यक्षेश्वर-पुरीं वनं सौगन्धिकं च तत् ।
द्रुमैः काम-दुघैर् हृद्यं चित्र-माल्य-फल-च्छदैः
hitvā yakṣeśvara-purīṃ vanaṃ saugandhikaṃ ca tat |
drumaiḥ kāma-dughair hṛdyaṃ citra-mālya-phala-cchadaiḥ
04.06.029
रक्त-कण्ठ-खगानीक- स्वर-मण्डित-षट्पदम् ।
कलहंस-कुल-प्रेष्ठं खरदण्ड-जलाशयम्
rakta-kaṇṭha-khagānīka- svara-maṇḍita-ṣaṭpadam |
kalahaṃsa-kula-preṣṭhaṃ kharadaṇḍa-jalāśayam
04.06.030
वन-कुञ्जर-सङ्घृष्ट- हरिचन्दन-वायुना ।
अधि पुण्यजन-स्त्रीणां मुहुर् उन्मथयन् मनः
vana-kuñjara-saṅghṛṣṭa- haricandana-vāyunā |
adhi puṇyajana-strīṇāṃ muhur unmathayan manaḥ
04.06.031
वैदूर्य-कृत-सोपाना वाप्य उत्पल-मालिनीः ।
प्राप्तं किम्पुरुषैर् दृष्ट्वा त आराद् ददृशुर् वटम्
vaidūrya-kṛta-sopānā vāpya utpala-mālinīḥ |
prāptaṃ kimpuruṣair dṛṣṭvā ta ārād dadṛśur vaṭam
04.06.032
स योजन-शतोत्सेधः पादोन-विटपायतः ।
पर्यक्-कृताचल-च्छायो निर्नीडस् ताप-वर्जितः
sa yojana-śatotsedhaḥ pādona-viṭapāyataḥ |
paryak-kṛtācala-cchāyo nirnīḍas tāpa-varjitaḥ
04.06.033
तस्मिन् महा-योगमये मुमुक्षु-शरणे सुराः ।
ददृशुः शिवम् आसीनं त्यक्तामर्षम् इवान्तकम्
tasmin mahā-yogamaye mumukṣu-śaraṇe surāḥ |
dadṛśuḥ śivam āsīnaṃ tyaktāmarṣam ivāntakam
04.06.034
सनन्दनाद्यैर् महा-सिद्धैः शान्तैः संशान्त-विग्रहम् ।
उपास्यमानं सख्या च भर्त्रा गुह्यक-रक्षसाम्
sanandanādyair mahā-siddhaiḥ śāntaiḥ saṃśānta-vigraham |
upāsyamānaṃ sakhyā ca bhartrā guhyaka-rakṣasām
04.06.035
विद्या-तपो-योग-पथम् आस्थितं तम् अधीश्वरम् ।
चरन्तं विश्व-सुहृदं वात्सल्याल् लोक-मङ्गलम्
vidyā-tapo-yoga-patham āsthitaṃ tam adhīśvaram |
carantaṃ viśva-suhṛdaṃ vātsalyāl loka-maṅgalam
04.06.036
लिङ्गं च तापसाभीष्टं भस्म-दण्ड-जटाजिनम् ।
अङ्गेन सन्ध्याभ्र-रुचा चन्द्र-लेखां च बिभ्रतम्
liṅgaṃ ca tāpasābhīṣṭaṃ bhasma-daṇḍa-jaṭājinam |
aṅgena sandhyābhra-rucā candra-lekhāṃ ca bibhratam
04.06.037
उपविष्टं दर्भमय्यां बृस्यां ब्रह्म सनातनम् ।
नारदाय प्रवोचन्तं पृच्छते शृण्वतां सताम्
upaviṣṭaṃ darbhamayyāṃ bṛsyāṃ brahma sanātanam |
nāradāya pravocantaṃ pṛcchate śṛṇvatāṃ satām
04.06.038
कृत्वोरौ दक्षिणे सव्यं पाद-पद्मं च जानुनि ।
बाहुं प्रकोष्ठे ऽक्ष-मालाम् आसीनं तर्क-मुद्रया
kṛtvorau dakṣiṇe savyaṃ pāda-padmaṃ ca jānuni |
bāhuṃ prakoṣṭhe 'kṣa-mālām āsīnaṃ tarka-mudrayā
04.06.039
तं ब्रह्म-निर्वाण-समाधिम् आश्रितं व्युपाश्रितं गिरिशं योग-कक्षाम् ।
स-लोक-पाला मुनयो मनूनाम् आद्यं मनुं प्राञ्जलयः प्रणेमुः
taṃ brahma-nirvāṇa-samādhim āśritaṃ vyupāśritaṃ giriśaṃ yoga-kakṣām |
sa-loka-pālā munayo manūnām ādyaṃ manuṃ prāñjalayaḥ praṇemuḥ
04.06.040
स तूपलभ्यागतम् आत्म-योनिं सुरासुरेशैर् अभिवन्दिताङ्घ्रिः ।
उत्थाय चक्रे शिरसाभिवन्दनम् अर्हत्तमः कस्य यथैव विष्णुः
sa tūpalabhyāgatam ātma-yoniṃ surāsureśair abhivanditāṅghriḥ |
utthāya cakre śirasābhivandanam arhattamaḥ kasya yathaiva viṣṇuḥ
04.06.041
तथापरे सिद्ध-गणा महर्षिभिर् ये वै समन्ताद् अनु नीललोहितम् ।
नमस्कृतः प्राह शशाङ्क-शेखरं कृत-प्रणामं प्रहसन्न् इवात्मभूः
tathāpare siddha-gaṇā maharṣibhir ye vai samantād anu nīlalohitam |
namaskṛtaḥ prāha śaśāṅka-śekharaṃ kṛta-praṇāmaṃ prahasann ivātmabhūḥ
04.06.042
0 ब्रह्मोवाच आने त्वाम् ईशं विश्वस्य जगतो योनि-बीजयोः ।
शक्तेः शिवस्य च परं यत् तद् ब्रह्मा निरन्तरम्
0 brahmovāca āne tvām īśaṃ viśvasya jagato yoni-bījayoḥ |
śakteḥ śivasya ca paraṃ yat tad brahmā nirantaram
04.06.043
त्वम् एव भगवन्न् एतच् छिव-शक्त्योः स्वरूपयोः ।
विश्वं सृजसि पास्य् अत्सि क्रीडन्न् ऊर्ण-पटो यथा
tvam eva bhagavann etac chiva-śaktyoḥ svarūpayoḥ |
viśvaṃ sṛjasi pāsy atsi krīḍann ūrṇa-paṭo yathā
04.06.044
त्वम् एव धर्मार्थ-दुघाभिपत्तये दक्षेण सूत्रेण ससर्जिथाध्वरम् ।
त्वयैव लोके ऽवसिताश् च सेतवो यान् ब्राह्मणाः श्रद्दधते धृत-व्रताः
tvam eva dharmārtha-dughābhipattaye dakṣeṇa sūtreṇa sasarjithādhvaram |
tvayaiva loke 'vasitāś ca setavo yān brāhmaṇāḥ śraddadhate dhṛta-vratāḥ
04.06.045
त्वं कर्मणां मङ्गल मङ्गलानां कर्तुः स्व-लोकं तनुषे स्वः परं वा ।
अमङ्गलानां च तमिस्रम् उल्बणं विपर्ययः केन तद् एव कस्यचित्
tvaṃ karmaṇāṃ maṅgala maṅgalānāṃ kartuḥ sva-lokaṃ tanuṣe svaḥ paraṃ vā |
amaṅgalānāṃ ca tamisram ulbaṇaṃ viparyayaḥ kena tad eva kasyacit
04.06.046
न वै सतां त्वच्-चरणार्पितात्मनां भूतेषु सर्वेष्व् अभिपश्यतां तव ।
भूतानि चात्मन्य् अपृथग्-दिदृक्षतां प्रायेण रोषो ऽभिभवेद् यथा पशुम्
na vai satāṃ tvac-caraṇārpitātmanāṃ bhūteṣu sarveṣv abhipaśyatāṃ tava |
bhūtāni cātmany apṛthag-didṛkṣatāṃ prāyeṇa roṣo 'bhibhaved yathā paśum
04.06.047
पृथग्-धियः कर्म-दृशो दुराशयाः परोदयेनार्पित-हृद्-रुजो ऽनिशम् ।
परान् दुरुक्तैर् वितुदन्त्य् अरुन्तुदास् तान् मावधीद् दैव-वधान् भवद्-विधः
pṛthag-dhiyaḥ karma-dṛśo durāśayāḥ parodayenārpita-hṛd-rujo 'niśam |
parān duruktair vitudanty aruntudās tān māvadhīd daiva-vadhān bhavad-vidhaḥ
04.06.048
यस्मिन् यदा पुष्कर-नाभ-मायया दुरन्तया स्पृष्ट-धियः पृथग्-दृशः ।
कुर्वन्ति तत्र ह्य् अनुकम्पया कृपां न साधवो दैव-बलात् कृते क्रमम्
yasmin yadā puṣkara-nābha-māyayā durantayā spṛṣṭa-dhiyaḥ pṛthag-dṛśaḥ |
kurvanti tatra hy anukampayā kṛpāṃ na sādhavo daiva-balāt kṛte kramam
04.06.049
भवांस् तु पुंसः परमस्य मायया दुरन्तयास्पृष्ट-मतिः समस्त-दृक् ।
तया हतात्मस्व् अनुकर्म-चेतःस्व् अनुग्रहं कर्तुम् इहार्हसि प्रभो
bhavāṃs tu puṃsaḥ paramasya māyayā durantayāspṛṣṭa-matiḥ samasta-dṛk |
tayā hatātmasv anukarma-cetaḥsv anugrahaṃ kartum ihārhasi prabho
04.06.050
कुर्व् अध्वरस्योद्धरणं हतस्य भोः त्वयासमाप्तस्य मनो प्रजापतेः ।
न यत्र भागं तव भागिनो ददुः कुयाजिनो येन मखो निनीयते
kurv adhvarasyoddharaṇaṃ hatasya bhoḥ tvayāsamāptasya mano prajāpateḥ |
na yatra bhāgaṃ tava bhāgino daduḥ kuyājino yena makho ninīyate
04.06.051
जीवताद् यजमानो ऽयं प्रपद्येताक्षिणी भगः ।
भृगोः श्मश्रूणि रोहन्तु पूष्णो दन्ताश् च पूर्ववत्
jīvatād yajamāno 'yaṃ prapadyetākṣiṇī bhagaḥ |
bhṛgoḥ śmaśrūṇi rohantu pūṣṇo dantāś ca pūrvavat
04.06.052
देवानां भग्न-गात्राणाम् ऋत्विजां चायुधाश्मभिः ।
भवतानुगृहीतानाम् आशु मन्यो ऽस्त्व् अनातुरम्
devānāṃ bhagna-gātrāṇām ṛtvijāṃ cāyudhāśmabhiḥ |
bhavatānugṛhītānām āśu manyo 'stv anāturam
04.06.053
एष ते रुद्र भागो ऽस्तु यद्-उच्छिष्टो ऽध्वरस्य वै ।
यज्ञस् ते रुद्र भागेन कल्पताम् अद्य यज्ञ-हन्
eṣa te rudra bhāgo 'stu yad-ucchiṣṭo 'dhvarasya vai |
yajñas te rudra bhāgena kalpatām adya yajña-han
Chapter 4.7
04.07.001
0 मैत्रेय उवाच इत्य् अजेनानुनीतेन भवेन परितुष्यता ।
अभ्यधायि महा-बाहो प्रहस्य श्रूयताम् इति
0 maitreya uvāca ity ajenānunītena bhavena parituṣyatā |
abhyadhāyi mahā-bāho prahasya śrūyatām iti
04.07.002
0 महादेव उवाच नाघं प्रजेश बालानां वर्णये नानुचिन्तये ।
देव-मायाभिभूतानां दण्डस् तत्र धृतो मया
0 mahādeva uvāca nāghaṃ prajeśa bālānāṃ varṇaye nānucintaye |
deva-māyābhibhūtānāṃ daṇḍas tatra dhṛto mayā
04.07.003
प्रजापतेर् दग्ध-शीर्ष्णो भवत्व् अज-मुखं शिरः ।
मित्रस्य चक्षुषेक्षेत भागं स्वं बर्हिषो भगः
prajāpater dagdha-śīrṣṇo bhavatv aja-mukhaṃ śiraḥ |
mitrasya cakṣuṣekṣeta bhāgaṃ svaṃ barhiṣo bhagaḥ
04.07.004
पूषा तु यजमानस्य दद्भिर् जक्षतु पिष्ट-भुक् ।
देवाः प्रकृत-सर्वाङ्गा ये म उच्छेषणं ददुः
pūṣā tu yajamānasya dadbhir jakṣatu piṣṭa-bhuk |
devāḥ prakṛta-sarvāṅgā ye ma uccheṣaṇaṃ daduḥ
04.07.005
बाहुभ्याम् अश्विनोः पूष्णो हस्ताभ्यां कृत-बाहवः ।
भवन्त्व् अध्वर्यवश् चान्ये बस्त-श्मश्रुर् भृगुर् भवेत्
bāhubhyām aśvinoḥ pūṣṇo hastābhyāṃ kṛta-bāhavaḥ |
bhavantv adhvaryavaś cānye basta-śmaśrur bhṛgur bhavet
04.07.006
0 मैत्रेय उवाच तदा सर्वाणि भूतानि श्रुत्वा मीढुष्टमोदितम् ।
परितुष्टात्मभिस् तात साधु साध्व् इत्य् अथाब्रुवन्
0 maitreya uvāca tadā sarvāṇi bhūtāni śrutvā mīḍhuṣṭamoditam |
parituṣṭātmabhis tāta sādhu sādhv ity athābruvan
04.07.007
ततो मीढ्वांसम् आमन्त्र्य शुनासीराः सहर्षिभिः ।
भूयस् तद् देव-यजनं स-मीढ्वद्-वेधसो ययुः
tato mīḍhvāṃsam āmantrya śunāsīrāḥ saharṣibhiḥ |
bhūyas tad deva-yajanaṃ sa-mīḍhvad-vedhaso yayuḥ
04.07.008
विधाय कार्त्स्न्येन च तद् यद् आह भगवान् भवः ।
सन्दधुः कस्य कायेन सवनीय-पशोः शिरः
vidhāya kārtsnyena ca tad yad āha bhagavān bhavaḥ |
sandadhuḥ kasya kāyena savanīya-paśoḥ śiraḥ
04.07.009
सन्धीयमाने शिरसि दक्षो रुद्राभिवीक्षितः ।
सद्यः सुप्त इवोत्तस्थौ ददृशे चाग्रतो मृडम्
sandhīyamāne śirasi dakṣo rudrābhivīkṣitaḥ |
sadyaḥ supta ivottasthau dadṛśe cāgrato mṛḍam
04.07.010
तदा वृषध्वज-द्वेष- कलिलात्मा प्रजापतिः ।
शिवावलोकाद् अभवच् छरद्-ध्रद इवामलः
tadā vṛṣadhvaja-dveṣa- kalilātmā prajāpatiḥ |
śivāvalokād abhavac charad-dhrada ivāmalaḥ
04.07.011
भव-स्तवाय कृत-धीर् नाशक्नोद् अनुरागतः ।
औत्कण्ठ्याद् बाष्प-कलया सम्परेतां सुतां स्मरन्
bhava-stavāya kṛta-dhīr nāśaknod anurāgataḥ |
autkaṇṭhyād bāṣpa-kalayā samparetāṃ sutāṃ smaran
04.07.012
कृच्छ्रात् संस्तभ्य च मनः प्रेम-विह्वलितः सुधीः ।
शशंस निर्व्यलीकेन भावेनेशं प्रजापतिः
kṛcchrāt saṃstabhya ca manaḥ prema-vihvalitaḥ sudhīḥ |
śaśaṃsa nirvyalīkena bhāveneśaṃ prajāpatiḥ
04.07.013
0 दक्ष उवाच भूयान् अनुग्रह अहो भवता कृतो मे $ दण्डस् त्वया मयि भृतो यद् अपि प्रलब्धः & भूयान् अनुग्रह अहो भवता कृतो मे $ दण्डस् त्वया मयि भृतो यद् अपि प्रलब्धः & न ब्रह्म-बन्धुषु च वां भगवन्न् अवज्ञा % तुभ्यं हरेश् च कुत एव धृत-व्रतेषु
0 dakṣa uvāca bhūyān anugraha aho bhavatā kṛto me $ daṇḍas tvayā mayi bhṛto yad api pralabdhaḥ & bhūyān anugraha aho bhavatā kṛto me $ daṇḍas tvayā mayi bhṛto yad api pralabdhaḥ & na brahma-bandhuṣu ca vāṃ bhagavann avajñā % tubhyaṃ hareś ca kuta eva dhṛta-vrateṣu
04.07.014
- ॥
विद्या-तपो-व्रत-धरान् मुखतः स्म विप्रान् $ ब्रह्मात्म-तत्त्वम् अवितुं प्रथमं त्वम् अस्राक् & विद्या-तपो-व्रत-धरान् मुखतः स्म विप्रान् $ ब्रह्मात्म-तत्त्वम् अवितुं प्रथमं त्वम् अस्राक् & तद् ब्राह्मणान् परम सर्व-विपत्सु पासि % पालः पशून् इव विभो प्रगृहीत-दण्डः
** // vidyā-tapo-vrata-dharān mukhataḥ sma viprān $ brahmātma-tattvam avituṃ prathamaṃ tvam asrāk & vidyā-tapo-vrata-dharān mukhataḥ sma viprān $ brahmātma-tattvam avituṃ prathamaṃ tvam asrāk & tad brāhmaṇān parama sarva-vipatsu pāsi % pālaḥ paśūn iva vibho pragṛhīta-daṇḍaḥ*
04.07.015
- ॥
यो ऽसौ मयाविदित-तत्त्व-दृशा सभायां $ क्षिप्तो दुरुक्ति-विशिखैर् विगणय्य तन् माम् & यो ऽसौ मयाविदित-तत्त्व-दृशा सभायां $ क्षिप्तो दुरुक्ति-विशिखैर् विगणय्य तन् माम् & अर्वाक् पतन्तम् अर्हत्तम-निन्दयापाद् % दृष्ट्यार्द्रया स भगवान् स्व-कृतेन तुष्येत्
** // yo 'sau mayāvidita-tattva-dṛśā sabhāyāṃ $ kṣipto durukti-viśikhair vigaṇayya tan mām & yo 'sau mayāvidita-tattva-dṛśā sabhāyāṃ $ kṣipto durukti-viśikhair vigaṇayya tan mām & arvāk patantam arhattama-nindayāpād % dṛṣṭyārdrayā sa bhagavān sva-kṛtena tuṣyet*
04.07.016
04.07.016
0 मैत्रेय उवाच क्षमाप्यैवं स मीढ्वांसं ब्रह्मणा चानुमन्त्रितः ।
कर्म सन्तानयाम् आस सोपाध्यायर्त्विग्-आदिभिः
0 maitreya uvāca kṣamāpyaivaṃ sa mīḍhvāṃsaṃ brahmaṇā cānumantritaḥ |
karma santānayām āsa sopādhyāyartvig-ādibhiḥ
04.07.017
वैष्णवं यज्ञ-सन्तत्यै त्रि-कपालं द्विजोत्तमाः ।
पुरोडाशं निरवपन् वीर-संसर्ग-शुद्धये
vaiṣṇavaṃ yajña-santatyai tri-kapālaṃ dvijottamāḥ |
puroḍāśaṃ niravapan vīra-saṃsarga-śuddhaye
04.07.018
अध्वर्युणात्त-हविषा यजमानो विशाम्पते ।
धिया विशुद्धया दध्यौ तथा प्रादुरभूद् धरिः
adhvaryuṇātta-haviṣā yajamāno viśāmpate |
dhiyā viśuddhayā dadhyau tathā prādurabhūd dhariḥ
04.07.019
तदा स्व-प्रभया तेषां द्योतयन्त्या दिशो दश ।
मुष्णंस् तेज उपानीतस् तार्क्ष्येण स्तोत्र-वाजिना
tadā sva-prabhayā teṣāṃ dyotayantyā diśo daśa |
muṣṇaṃs teja upānītas tārkṣyeṇa stotra-vājinā
04.07.020
श्यामो हिरण्य-रशनो ऽर्क-किरीट-जुष्टो $ नीलालक-भ्रमर-मण्डित-कुण्डलास्यः &अम्प्;शङ्खाब्ज-चक्र-शर-चाप-गदासि-चर्म- % व्यग्रैर् हिरण्मय-भुजैर् इव कर्णिकारः
śyāmo hiraṇya-raśano 'rka-kirīṭa-juṣṭo $ nīlālaka-bhramara-maṇḍita-kuṇḍalāsyaḥ &śaṅkhābja-cakra-śara-cāpa-gadāsi-carma- % vyagrair hiraṇmaya-bhujair iva karṇikāraḥ
04.07.021
- //वक्षस्य् अधिश्रित-वधूर् वन-माल्य् उदार- $ हासावलोक-कलया रमयंश् च विश्वम् &वक्षस्य् अधिश्रित-वधूर् वन-माल्य् उदार- $ हासावलोक-कलया रमयंश् च विश्वम् &पार्श्व-भ्रमद्-व्यजन-चामर-राज-हंसः % श्वेतातपत्र-शशिनोपरि रज्यमानः
** //vakṣasy adhiśrita-vadhūr vana-māly udāra- $ hāsāvaloka-kalayā ramayaṃś ca viśvam &vakṣasy adhiśrita-vadhūr vana-māly udāra- $ hāsāvaloka-kalayā ramayaṃś ca viśvam &pārśva-bhramad-vyajana-cāmara-rāja-haṃsaḥ % śvetātapatra-śaśinopari rajyamānaḥ*
04.07.022
- ॥
तम् उपागतम् आलक्ष्य सर्वे सुर-गणादयः ।
प्रणेमुः सहसोत्थाय ब्रह्मेन्द्र-त्र्यक्ष-नायकाः
** // tam upāgatam ālakṣya sarve sura-gaṇādayaḥ |*
praṇemuḥ sahasotthāya brahmendra-tryakṣa-nāyakāḥ
04.07.023
तत्-तेजसा हत-रुचः सन्न-जिह्वाः स-साध्वसाः ।
मूर्ध्ना धृताञ्जलि-पुटा उपतस्थुर् अधोक्षजम्
tat-tejasā hata-rucaḥ sanna-jihvāḥ sa-sādhvasāḥ |
mūrdhnā dhṛtāñjali-puṭā upatasthur adhokṣajam
04.07.024
अप्य् अर्वाग्-वृत्तयो यस्य महि त्व् आत्मभुव्-आदयः ।
यथा-मति गृणन्ति स्म कृतानुग्रह-विग्रहम्
apy arvāg-vṛttayo yasya mahi tv ātmabhuv-ādayaḥ |
yathā-mati gṛṇanti sma kṛtānugraha-vigraham
04.07.025
दक्षो गृहीतार्हण-सादनोत्तमं $ यज्ञेश्वरं विश्व-सृजां परं गुरुम् &अम्प्;सुनन्द-नन्दाद्य्-अनुगैर् वृतं मुदा % गृणन् प्रपेदे प्रयतः कृताञ्जलिः
dakṣo gṛhītārhaṇa-sādanottamaṃ $ yajñeśvaraṃ viśva-sṛjāṃ paraṃ gurum &sunanda-nandādy-anugair vṛtaṃ mudā % gṛṇan prapede prayataḥ kṛtāñjaliḥ
04.07.026
04.07.026
0 दक्ष उवाच शुद्धं स्व-धाम्न्य् उपरताखिल-बुद्ध्य्-अवस्थं $ चिन्-मात्रम् एकम् अभयं प्रतिषिध्य मायाम् & शुद्धं स्व-धाम्न्य् उपरताखिल-बुद्ध्य्-अवस्थं $ चिन्-मात्रम् एकम् अभयं प्रतिषिध्य मायाम् & तिष्ठंस् तयैव पुरुषत्वम् उपेत्य तस्याम् % आस्ते भवान् अपरिशुद्ध इवात्म-तन्त्रः
0 dakṣa uvāca śuddhaṃ sva-dhāmny uparatākhila-buddhy-avasthaṃ $ cin-mātram ekam abhayaṃ pratiṣidhya māyām & śuddhaṃ sva-dhāmny uparatākhila-buddhy-avasthaṃ $ cin-mātram ekam abhayaṃ pratiṣidhya māyām & tiṣṭhaṃs tayaiva puruṣatvam upetya tasyām % āste bhavān apariśuddha ivātma-tantraḥ
04.07.027
04.07.027
0 ऋत्विज ऊचुः तत्त्वं न ते वयम् अनञ्जन रुद्र-शापात् $ कर्मण्य् अवग्रह-धियो भगवन् विदामः & तत्त्वं न ते वयम् अनञ्जन रुद्र-शापात् $ कर्मण्य् अवग्रह-धियो भगवन् विदामः & धर्मोपलक्षणम् इदं त्रिवृद् अध्वराख्यं % ज्ञातं यद्-अर्थम् अधिदैवम् अदो व्यवस्थाः
0 ṛtvija ūcuḥ tattvaṃ na te vayam anañjana rudra-śāpāt $ karmaṇy avagraha-dhiyo bhagavan vidāmaḥ & tattvaṃ na te vayam anañjana rudra-śāpāt $ karmaṇy avagraha-dhiyo bhagavan vidāmaḥ & dharmopalakṣaṇam idaṃ trivṛd adhvarākhyaṃ % jñātaṃ yad-artham adhidaivam ado vyavasthāḥ
04.07.028
04.07.028
0 सदस्या ऊचुः उत्पत्त्य्-अध्वन्य् अशरण उरु-क्लेश-दुर्गे ऽन्तकोग्र- $ व्यालान्विष्टे विषय-मृग-तृष्य् आत्म-गेहोरु-भारः & उत्पत्त्य्-अध्वन्य् अशरण उरु-क्लेश-दुर्गे ऽन्तकोग्र- $ व्यालान्विष्टे विषय-मृग-तृष्य् आत्म-गेहोरु-भारः & द्वन्द्व-श्वभ्रे खल-मृग-भये शोक-दावे ऽज्ञ-सार्थः % पादौकस् ते शरणद कदा याति कामोपसृष्टः
0 sadasyā ūcuḥ utpatty-adhvany aśaraṇa uru-kleśa-durge 'ntakogra- $ vyālānviṣṭe viṣaya-mṛga-tṛṣy ātma-gehoru-bhāraḥ & utpatty-adhvany aśaraṇa uru-kleśa-durge 'ntakogra- $ vyālānviṣṭe viṣaya-mṛga-tṛṣy ātma-gehoru-bhāraḥ & dvandva-śvabhre khala-mṛga-bhaye śoka-dāve 'jña-sārthaḥ % pādaukas te śaraṇada kadā yāti kāmopasṛṣṭaḥ
04.07.029
04.07.029
0 रुद्र उवाच तव वरद वराङ्घ्राव् आशिषेहाखिलार्थे $ ह्य् अपि मुनिभिर् असक्तैर् आदरेणार्हणीये & तव वरद वराङ्घ्राव् आशिषेहाखिलार्थे $ ह्य् अपि मुनिभिर् असक्तैर् आदरेणार्हणीये & यदि रचित-धियं माविद्य-लोको ऽपविद्धं % जपति न गणये तत् त्वत्-परानुग्रहेण
0 rudra uvāca tava varada varāṅghrāv āśiṣehākhilārthe $ hy api munibhir asaktair ādareṇārhaṇīye & tava varada varāṅghrāv āśiṣehākhilārthe $ hy api munibhir asaktair ādareṇārhaṇīye & yadi racita-dhiyaṃ māvidya-loko 'paviddhaṃ % japati na gaṇaye tat tvat-parānugraheṇa
04.07.030
04.07.030
0 भृगुर् उवाच यन् मायया गहनयापहृतात्म-बोधा $ ब्रह्मादयस् तनु-भृतस् तमसि स्वपन्तः & यन् मायया गहनयापहृतात्म-बोधा $ ब्रह्मादयस् तनु-भृतस् तमसि स्वपन्तः & नात्मन्-श्रितं तव विदन्त्य् अधुनापि तत्त्वं % सो ऽयं प्रसीदतु भवान् प्रणतात्म-बन्धुः
0 bhṛgur uvāca yan māyayā gahanayāpahṛtātma-bodhā $ brahmādayas tanu-bhṛtas tamasi svapantaḥ & yan māyayā gahanayāpahṛtātma-bodhā $ brahmādayas tanu-bhṛtas tamasi svapantaḥ & nātman-śritaṃ tava vidanty adhunāpi tattvaṃ % so 'yaṃ prasīdatu bhavān praṇatātma-bandhuḥ
04.07.031
04.07.031
0 ब्रह्मोवाच नैतत् स्वरूपं भवतो ऽसौ पदार्थ- भेद-ग्रहैः पुरुषो यावद् ईक्षेत् ।
ज्ञानस्य चार्थस्य गुणस्य चाश्रयो मायामयाद् व्यतिरिक्तो मतस् त्वम्
0 brahmovāca naitat svarūpaṃ bhavato 'sau padārtha- bheda-grahaiḥ puruṣo yāvad īkṣet |
jñānasya cārthasya guṇasya cāśrayo māyāmayād vyatirikto matas tvam
04.07.032
0 इन्द्र उवाच इदम् अप्य् अच्युत विश्व-भावनं वपुर् आनन्द-करं मनो-दृशाम् ।
सुर-विद्विट्-क्षपणैर् उदायुधैर् भुज-दण्डैर् उपपन्नम् अष्टभिः
0 indra uvāca idam apy acyuta viśva-bhāvanaṃ vapur ānanda-karaṃ mano-dṛśām |
sura-vidviṭ-kṣapaṇair udāyudhair bhuja-daṇḍair upapannam aṣṭabhiḥ
04.07.033
0 पत्न्य ऊचुः यज्ञो ऽयं तव यजनाय केन सृष्टो विध्वस्तः पशुपतिनाद्य दक्ष-कोपात् ।
तं नस् त्वं शव-शयनाभ-शान्त-मेधं यज्ञात्मन् नलिन-रुचा दृशा पुनीहि
0 patnya ūcuḥ yajño 'yaṃ tava yajanāya kena sṛṣṭo vidhvastaḥ paśupatinādya dakṣa-kopāt |
taṃ nas tvaṃ śava-śayanābha-śānta-medhaṃ yajñātman nalina-rucā dṛśā punīhi
04.07.034
0 ऋषय ऊचुः अनन्वितं ते भगवन् विचेष्टितं यद् आत्मना चरसि हि कर्म नाज्यसे ।
विभूतये यत उपसेदुर् ईश्वरीं न मन्यते स्वयम् अनुवर्ततीं भवान्
0 ṛṣaya ūcuḥ ananvitaṃ te bhagavan viceṣṭitaṃ yad ātmanā carasi hi karma nājyase |
vibhūtaye yata upasedur īśvarīṃ na manyate svayam anuvartatīṃ bhavān
04.07.035
0 सिद्धा ऊचुः अयं त्वत्-कथा-मृष्ट-पीयूष-नद्यां मनो-वारणः क्लेश-दावाग्नि-दग्धः ।
तृषार्तो ऽवगाढो न सस्मार दावं न निष्क्रामति ब्रह्म-सम्पन्नवन् नः
0 siddhā ūcuḥ ayaṃ tvat-kathā-mṛṣṭa-pīyūṣa-nadyāṃ mano-vāraṇaḥ kleśa-dāvāgni-dagdhaḥ |
tṛṣārto 'vagāḍho na sasmāra dāvaṃ na niṣkrāmati brahma-sampannavan naḥ
04.07.036
0 यजमान्य् उवाच स्वागतं ते प्रसीदेश तुभ्यं नमः श्रीनिवास श्रिया कान्तया त्राहि नः ।
त्वाम् ऋते ऽधीश नाङ्गैर् मखः शोभते शीर्ष-हीनः क-बन्धो यथा पुरुषः
0 yajamāny uvāca svāgataṃ te prasīdeśa tubhyaṃ namaḥ śrīnivāsa śriyā kāntayā trāhi naḥ |
tvām ṛte 'dhīśa nāṅgair makhaḥ śobhate śīrṣa-hīnaḥ ka-bandho yathā puruṣaḥ
04.07.037
0 लोकपाला ऊचुः दृष्टः किं नो दृग्भिर् असद्-ग्रहैस् त्वं प्रत्यग्-द्रष्टा दृश्यते येन विश्वम् ।
माया ह्य् एषा भवदीया हि भूमन् यस् त्वं षष्ठः पञ्चभिर् भासि भूतैः
0 lokapālā ūcuḥ dṛṣṭaḥ kiṃ no dṛgbhir asad-grahais tvaṃ pratyag-draṣṭā dṛśyate yena viśvam |
māyā hy eṣā bhavadīyā hi bhūman yas tvaṃ ṣaṣṭhaḥ pañcabhir bhāsi bhūtaiḥ
04.07.038
0 योगेश्वरा ऊचुः प्रेयान् न ते ऽन्यो ऽस्त्य् अमुतस् त्वयि प्रभो विश्वात्मनीक्षेन् न पृथग् य आत्मनः ।
अथापि भक्त्येश तयोपधावताम् अनन्य-वृत्त्यानुगृहाण वत्सल
0 yogeśvarā ūcuḥ preyān na te 'nyo 'sty amutas tvayi prabho viśvātmanīkṣen na pṛthag ya ātmanaḥ |
athāpi bhaktyeśa tayopadhāvatām ananya-vṛttyānugṛhāṇa vatsala
04.07.039
जगद्-उद्भव-स्थिति-लयेषु दैवतो बहु-भिद्यमान-गुणयात्म-मायया ।
रचितात्म-भेद-मतये स्व-संस्थया विनिवर्तित-भ्रम-गुणात्मने नमः
jagad-udbhava-sthiti-layeṣu daivato bahu-bhidyamāna-guṇayātma-māyayā |
racitātma-bheda-mataye sva-saṃsthayā vinivartita-bhrama-guṇātmane namaḥ
04.07.040
0 ब्रह्मोवाच नमस् ते श्रित-सत्त्वाय धर्मादीनां च सूतये ।
निर्गुणाय च यत्-काष्ठां नाहं वेदापरे ऽपि च
0 brahmovāca namas te śrita-sattvāya dharmādīnāṃ ca sūtaye |
nirguṇāya ca yat-kāṣṭhāṃ nāhaṃ vedāpare 'pi ca
04.07.041
0 अग्निर् उवाच यत्-तेजसाहं सुसमिद्ध-तेजा हव्यं वहे स्वध्वर आज्य-सिक्तम् ।
तं यज्ञियं पञ्च-विधं च पञ्चभिः स्विष्टं यजुर्भिः प्रणतो ऽस्मि यज्ञम्
0 agnir uvāca yat-tejasāhaṃ susamiddha-tejā havyaṃ vahe svadhvara ājya-siktam |
taṃ yajñiyaṃ pañca-vidhaṃ ca pañcabhiḥ sviṣṭaṃ yajurbhiḥ praṇato 'smi yajñam
04.07.042
0 देवा ऊचुः पुरा कल्पापाये स्व-कृतम् उदरी-कृत्य विकृतं $ त्वम् एवाद्यस् तस्मिन् सलिल उरगेन्द्राधिशयने & पुरा कल्पापाये स्व-कृतम् उदरी-कृत्य विकृतं $ त्वम् एवाद्यस् तस्मिन् सलिल उरगेन्द्राधिशयने & पुमान् शेषे सिद्धैर् हृदि विमृशिताध्यात्म-पदविः % स एवाद्याक्ष्णोर् यः पथि चरसि भृत्यान् अवसि नः
0 devā ūcuḥ purā kalpāpāye sva-kṛtam udarī-kṛtya vikṛtaṃ $ tvam evādyas tasmin salila uragendrādhiśayane & purā kalpāpāye sva-kṛtam udarī-kṛtya vikṛtaṃ $ tvam evādyas tasmin salila uragendrādhiśayane & pumān śeṣe siddhair hṛdi vimṛśitādhyātma-padaviḥ % sa evādyākṣṇor yaḥ pathi carasi bhṛtyān avasi naḥ
04.07.043
04.07.043
0 गन्धर्वा ऊचुः अंशांशास् ते देव मरीच्य्-आदय एते ब्रह्मेन्द्राद्या देव-गणा रुद्र-पुरोगाः ।
क्रीडा-भाण्डं विश्वम् इदं यस्य विभूमन् तस्मै नित्यं नाथ नमस् ते करवाम
0 gandharvā ūcuḥ aṃśāṃśās te deva marīcy-ādaya ete brahmendrādyā deva-gaṇā rudra-purogāḥ |
krīḍā-bhāṇḍaṃ viśvam idaṃ yasya vibhūman tasmai nityaṃ nātha namas te karavāma
04.07.044
0 विद्याधरा ऊचुः त्वन्-माययार्थम् अभिपद्य कलेवरे ऽस्मिन् $ कृत्वा ममाहम् इति दुर्मतिर् उत्पथैः स्वैः & त्वन्-माययार्थम् अभिपद्य कलेवरे ऽस्मिन् $ कृत्वा ममाहम् इति दुर्मतिर् उत्पथैः स्वैः & क्षिप्तो ऽप्य् असद्-विषय-लालस आत्म-मोहं % युष्मत्-कथामृत-निषेवक उद्व्युदस्येत्
0 vidyādharā ūcuḥ tvan-māyayārtham abhipadya kalevare 'smin $ kṛtvā mamāham iti durmatir utpathaiḥ svaiḥ & tvan-māyayārtham abhipadya kalevare 'smin $ kṛtvā mamāham iti durmatir utpathaiḥ svaiḥ & kṣipto 'py asad-viṣaya-lālasa ātma-mohaṃ % yuṣmat-kathāmṛta-niṣevaka udvyudasyet
04.07.045
04.07.045
0 ब्राह्मणा ऊचुः त्वं क्रतुस् त्वं हविस् त्वं हुताशः स्वयं त्वं हि मन्त्रः समिद्-दर्भ-पात्राणि च ।
त्वं सदस्यर्त्विजो दम्पती देवता अग्निहोत्रं स्वधा सोम आज्यं पशुः
0 brāhmaṇā ūcuḥ tvaṃ kratus tvaṃ havis tvaṃ hutāśaḥ svayaṃ tvaṃ hi mantraḥ samid-darbha-pātrāṇi ca |
tvaṃ sadasyartvijo dampatī devatā agnihotraṃ svadhā soma ājyaṃ paśuḥ
04.07.046
त्वं पुरा गां रसाया महा-सूकरो दंष्ट्रया पद्मिनीं वारणेन्द्रो यथा ।
स्तूयमानो नदल् लीलया योगिभिर् व्युज्जहर्थ त्रयी-गात्र यज्ञ-क्रतुः
tvaṃ purā gāṃ rasāyā mahā-sūkaro daṃṣṭrayā padminīṃ vāraṇendro yathā |
stūyamāno nadal līlayā yogibhir vyujjahartha trayī-gātra yajña-kratuḥ
04.07.047
स प्रसीद त्वम् अस्माकम् आकाङ्क्षतां दर्शनं ते परिभ्रष्ट-सत्-कर्मणाम् ।
कीर्त्यमाने नृभिर् नाम्नि यज्ञेश ते यज्ञ-विघ्नाः क्षयं यान्ति तस्मै नमः
sa prasīda tvam asmākam ākāṅkṣatāṃ darśanaṃ te paribhraṣṭa-sat-karmaṇām |
kīrtyamāne nṛbhir nāmni yajñeśa te yajña-vighnāḥ kṣayaṃ yānti tasmai namaḥ
04.07.048
0 मैत्रेय उवाच इति दक्षः कविर् यज्ञं भद्र रुद्राभिमर्शितम् ।
कीर्त्यमाने हृषीकेशे सन्निन्ये यज्ञ-भावने
0 maitreya uvāca iti dakṣaḥ kavir yajñaṃ bhadra rudrābhimarśitam |
kīrtyamāne hṛṣīkeśe sanninye yajña-bhāvane
04.07.049
भगवान् स्वेन भागेन सर्वात्मा सर्व-भाग-भुक् ।
दक्षं बभाष आभाष्य प्रीयमाण इवानघ
bhagavān svena bhāgena sarvātmā sarva-bhāga-bhuk |
dakṣaṃ babhāṣa ābhāṣya prīyamāṇa ivānagha
04.07.050
0 श्री-भगवान् उवाच अहं ब्रह्मा च शर्वश् च जगतः कारणं परम् ।
आत्मेश्वर उपद्रष्टा स्वयन्-दृग् अविशेषणः
0 śrī-bhagavān uvāca ahaṃ brahmā ca śarvaś ca jagataḥ kāraṇaṃ param |
ātmeśvara upadraṣṭā svayan-dṛg aviśeṣaṇaḥ
04.07.051
आत्म-मायां समाविश्य सो ऽहं गुणमयीं द्विज ।
सृजन् रक्षन् हरन् विश्वं दध्रे संज्ञां क्रियोचिताम्
ātma-māyāṃ samāviśya so 'haṃ guṇamayīṃ dvija |
sṛjan rakṣan haran viśvaṃ dadhre saṃjñāṃ kriyocitām
04.07.052
तस्मिन् ब्रह्मण्य् अद्वितीये केवले परमात्मनि ।
ब्रह्म-रुद्रौ च भूतानि भेदेनाज्ञो ऽनुपश्यति
tasmin brahmaṇy advitīye kevale paramātmani |
brahma-rudrau ca bhūtāni bhedenājño 'nupaśyati
04.07.053
यथा पुमान् न स्वाङ्गेषु शिरः-पाण्य्-आदिषु क्वचित् ।
पारक्य-बुद्धिं कुरुते एवं भूतेषु मत्-परः
yathā pumān na svāṅgeṣu śiraḥ-pāṇy-ādiṣu kvacit |
pārakya-buddhiṃ kurute evaṃ bhūteṣu mat-paraḥ
04.07.054
त्रयाणाम् एक-भावानां यो न पश्यति वै भिदाम् ।
सर्व-भूतात्मनां ब्रह्मन् स शान्तिम् अधिगच्छति
trayāṇām eka-bhāvānāṃ yo na paśyati vai bhidām |
sarva-bhūtātmanāṃ brahman sa śāntim adhigacchati
04.07.055
0 मैत्रेय उवाच एवं भगवतादिष्टः प्रजापति-पतिर् हरिम् ।
अर्चित्वा क्रतुना स्वेन देवान् उभयतो ऽयजत्
0 maitreya uvāca evaṃ bhagavatādiṣṭaḥ prajāpati-patir harim |
arcitvā kratunā svena devān ubhayato 'yajat
04.07.056
रुद्रं च स्वेन भागेन ह्य् उपाधावत् समाहितः ।
कर्मणोदवसानेन सोमपान् इतरान् अपि ।
उदवस्य सहर्त्विग्भिः सस्नाव् अवभृथं ततः
rudraṃ ca svena bhāgena hy upādhāvat samāhitaḥ |
karmaṇodavasānena somapān itarān api |
udavasya sahartvigbhiḥ sasnāv avabhṛthaṃ tataḥ
04.07.057
तस्मा अप्य् अनुभावेन स्वेनैवावाप्त-राधसे ।
धर्म एव मतिं दत्त्वा त्रिदशास् ते दिवं ययुः
tasmā apy anubhāvena svenaivāvāpta-rādhase |
dharma eva matiṃ dattvā tridaśās te divaṃ yayuḥ
04.07.058
एवं दाक्षायणी हित्वा सती पूर्व-कलेवरम् ।
जज्ञे हिमवतः क्षेत्रे मेनायाम् इति शुश्रुम
evaṃ dākṣāyaṇī hitvā satī pūrva-kalevaram |
jajñe himavataḥ kṣetre menāyām iti śuśruma
04.07.059
तम् एव दयितं भूय आवृङ्क्ते पतिम् अम्बिका ।
अनन्य-भावैक-गतिं शक्तिः सुप्तेव पूरुषम्
tam eva dayitaṃ bhūya āvṛṅkte patim ambikā |
ananya-bhāvaika-gatiṃ śaktiḥ supteva pūruṣam
04.07.060
एतद् भगवतः शम्भोः कर्म दक्षाध्वर-द्रुहः ।
श्रुतं भागवताच् छिष्याद् उद्धवान् मे बृहस्पतेः
etad bhagavataḥ śambhoḥ karma dakṣādhvara-druhaḥ |
śrutaṃ bhāgavatāc chiṣyād uddhavān me bṛhaspateḥ
04.07.061
इदं पवित्रं परम् ईश-चेष्टितं यशस्यम् आयुष्यम् अघौघ-मर्षणम् ।
यो नित्यदाकर्ण्य नरो ऽनुकीर्तयेद् धुनोत्य् अघं कौरव भक्ति-भावतः
idaṃ pavitraṃ param īśa-ceṣṭitaṃ yaśasyam āyuṣyam aghaugha-marṣaṇam |
yo nityadākarṇya naro 'nukīrtayed dhunoty aghaṃ kaurava bhakti-bhāvataḥ
Chapter 4.8
04.08.001
0 मैत्रेय उवाच सनकाद्या नारदश् च ऋभुर् हंसो ऽरुणिर् यतिः ।
नैते गृहान् ब्रह्म-सुता ह्य् आवसन्न् ऊर्ध्व-रेतसः
0 maitreya uvāca sanakādyā nāradaś ca ṛbhur haṃso 'ruṇir yatiḥ |
naite gṛhān brahma-sutā hy āvasann ūrdhva-retasaḥ
04.08.002
मृषाधर्मस्य भार्यासीद् दम्भं मायां च शत्रु-हन् ।
असूत मिथुनं तत् तु निरृतिर् जगृहे ऽप्रजः
mṛṣādharmasya bhāryāsīd dambhaṃ māyāṃ ca śatru-han |
asūta mithunaṃ tat tu nirṛtir jagṛhe 'prajaḥ
04.08.003
तयोः समभवल् लोभो निकृतिश् च महा-मते ।
ताभ्यां क्रोधश् च हिंसा च यद् दुरुक्तिः स्वसा कलिः
tayoḥ samabhaval lobho nikṛtiś ca mahā-mate |
tābhyāṃ krodhaś ca hiṃsā ca yad duruktiḥ svasā kaliḥ
04.08.004
दुरुक्तौ कलिर् आधत्त भयं मृत्युं च सत्तम ।
तयोश् च मिथुनं जज्ञे यातना निरयस् तथा
duruktau kalir ādhatta bhayaṃ mṛtyuṃ ca sattama |
tayoś ca mithunaṃ jajñe yātanā nirayas tathā
04.08.005
सङ्ग्रहेण मयाख्यातः प्रतिसर्गस् तवानघ ।
त्रिः श्रुत्वैतत् पुमान् पुण्यं विधुनोत्य् आत्मनो मलम्
saṅgraheṇa mayākhyātaḥ pratisargas tavānagha |
triḥ śrutvaitat pumān puṇyaṃ vidhunoty ātmano malam
04.08.006
अथातः कीर्तये वंशं पुण्य-कीर्तेः कुरूद्वह ।
स्वायम्भुवस्यापि मनोर् हरेर् अंशांश-जन्मनः
athātaḥ kīrtaye vaṃśaṃ puṇya-kīrteḥ kurūdvaha |
svāyambhuvasyāpi manor harer aṃśāṃśa-janmanaḥ
04.08.007
प्रियव्रतोत्तानपादौ शतरूपा-पतेः सुतौ ।
वासुदेवस्य कलया रक्षायां जगतः स्थितौ
priyavratottānapādau śatarūpā-pateḥ sutau |
vāsudevasya kalayā rakṣāyāṃ jagataḥ sthitau
04.08.008
जाये उत्तानपादस्य सुनीतिः सुरुचिस् तयोः ।
सुरुचिः प्रेयसी पत्युर् नेतरा यत्-सुतो ध्रुवः
jāye uttānapādasya sunītiḥ surucis tayoḥ |
suruciḥ preyasī patyur netarā yat-suto dhruvaḥ
04.08.009
एकदा सुरुचेः पुत्रम् अङ्कम् आरोप्य लालयन् ।
उत्तमं नारुरुक्षन्तं ध्रुवं राजाभ्यनन्दत
ekadā suruceḥ putram aṅkam āropya lālayan |
uttamaṃ nārurukṣantaṃ dhruvaṃ rājābhyanandata
04.08.010
तथा चिकीर्षमाणं तं सपत्न्यास् तनयं ध्रुवम् ।
सुरुचिः शृण्वतो राज्ञः सेर्ष्यम् आहातिगर्विता
tathā cikīrṣamāṇaṃ taṃ sapatnyās tanayaṃ dhruvam |
suruciḥ śṛṇvato rājñaḥ serṣyam āhātigarvitā
04.08.011
न वत्स नृपतेर् धिष्ण्यं भवान् आरोढुम् अर्हति ।
न गृहीतो मया यत् त्वं कुक्षाव् अपि नृपात्मजः
na vatsa nṛpater dhiṣṇyaṃ bhavān āroḍhum arhati |
na gṛhīto mayā yat tvaṃ kukṣāv api nṛpātmajaḥ
04.08.012
बालो ऽसि बत नात्मानम् अन्य-स्त्री-गर्भ-सम्भृतम् ।
नूनं वेद भवान् यस्य दुर्लभे ऽर्थे मनोरथः
bālo 'si bata nātmānam anya-strī-garbha-sambhṛtam |
nūnaṃ veda bhavān yasya durlabhe 'rthe manorathaḥ
04.08.013
तपसाराध्य पुरुषं तस्यैवानुग्रहेण मे ।
गर्भे त्वं साधयात्मानं यदीच्छसि नृपासनम्
tapasārādhya puruṣaṃ tasyaivānugraheṇa me |
garbhe tvaṃ sādhayātmānaṃ yadīcchasi nṛpāsanam
04.08.014
0 मैत्रेय उवाच मातुः सपत्न्याः स दुरुक्ति-विद्धः श्वसन् रुषा दण्ड-हतो यथाहिः ।
हित्वा मिषन्तं पितरं सन्न-वाचं जगाम मातुः प्ररुदन् सकाशम्
0 maitreya uvāca mātuḥ sapatnyāḥ sa durukti-viddhaḥ śvasan ruṣā daṇḍa-hato yathāhiḥ |
hitvā miṣantaṃ pitaraṃ sanna-vācaṃ jagāma mātuḥ prarudan sakāśam
04.08.015
तं निःश्वसन्तं स्फुरिताधरोष्ठं सुनीतिर् उत्सङ्ग उदूह्य बालम् ।
निशम्य तत्-पौर-मुखान् नितान्तं सा विव्यथे यद् गदितं सपत्न्या
taṃ niḥśvasantaṃ sphuritādharoṣṭhaṃ sunītir utsaṅga udūhya bālam |
niśamya tat-paura-mukhān nitāntaṃ sā vivyathe yad gaditaṃ sapatnyā
04.08.016
सोत्सृज्य धैर्यं विललाप शोक- दावाग्निना दाव-लतेव बाला ।
वाक्यं सपत्न्याः स्मरती सरोज- श्रिया दृशा बाष्प-कलाम् उवाह
sotsṛjya dhairyaṃ vilalāpa śoka- dāvāgninā dāva-lateva bālā |
vākyaṃ sapatnyāḥ smaratī saroja- śriyā dṛśā bāṣpa-kalām uvāha
04.08.017
दीर्घं श्वसन्ती वृजिनस्य पारम् अपश्यती बालकम् आह बाला ।
मामङ्गलं तात परेषु मंस्था भुङ्क्ते जनो यत् पर-दुःखदस् तत्
dīrghaṃ śvasantī vṛjinasya pāram apaśyatī bālakam āha bālā |
māmaṅgalaṃ tāta pareṣu maṃsthā bhuṅkte jano yat para-duḥkhadas tat
04.08.018
सत्यं सुरुच्याभिहितं भवान् मे यद् दुर्भगाया उदरे गृहीतः ।
स्तन्येन वृद्धश् च विलज्जते यां भार्येति वा वोढुम् इडस्पतिर् माम्
satyaṃ surucyābhihitaṃ bhavān me yad durbhagāyā udare gṛhītaḥ |
stanyena vṛddhaś ca vilajjate yāṃ bhāryeti vā voḍhum iḍaspatir mām
04.08.019
आतिष्ठ तत् तात विमत्सरस् त्वम् उक्तं समात्रापि यद् अव्यलीकम् ।
आराधयाधोक्षज-पाद-पद्मं यदीच्छसे ऽध्यासनम् उत्तमो यथा
ātiṣṭha tat tāta vimatsaras tvam uktaṃ samātrāpi yad avyalīkam |
ārādhayādhokṣaja-pāda-padmaṃ yadīcchase 'dhyāsanam uttamo yathā
04.08.020
यस्याङ्घ्रि-पद्मं परिचर्य विश्व- विभावनायात्त-गुणाभिपत्तेः ।
अजो ऽध्यतिष्ठत् खलु पारमेष्ठ्यं पदं जितात्म-श्वसनाभिवन्द्यम्
yasyāṅghri-padmaṃ paricarya viśva- vibhāvanāyātta-guṇābhipatteḥ |
ajo 'dhyatiṣṭhat khalu pārameṣṭhyaṃ padaṃ jitātma-śvasanābhivandyam
04.08.021
तथा मनुर् वो भगवान् पितामहो यम् एक-मत्या पुरु-दक्षिणैर् मखैः ।
इष्ट्वाभिपेदे दुरवापम् अन्यतो भौमं सुखं दिव्यम् अथापवर्ग्यम्
tathā manur vo bhagavān pitāmaho yam eka-matyā puru-dakṣiṇair makhaiḥ |
iṣṭvābhipede duravāpam anyato bhaumaṃ sukhaṃ divyam athāpavargyam
04.08.022
तम् एव वत्साश्रय भृत्य-वत्सलं मुमुक्षुभिर् मृग्य-पदाब्ज-पद्धतिम् ।
अनन्य-भावे निज-धर्म-भाविते मनस्य् अवस्थाप्य भजस्व पूरुषम्
tam eva vatsāśraya bhṛtya-vatsalaṃ mumukṣubhir mṛgya-padābja-paddhatim |
ananya-bhāve nija-dharma-bhāvite manasy avasthāpya bhajasva pūruṣam
04.08.023
नान्यं ततः पद्म-पलाश-लोचनाद् दुःख-च्छिदं ते मृगयामि कञ्चन ।
यो मृग्यते हस्त-गृहीत-पद्मया श्रियेतरैर् अङ्ग विमृग्यमाणया
nānyaṃ tataḥ padma-palāśa-locanād duḥkha-cchidaṃ te mṛgayāmi kañcana |
yo mṛgyate hasta-gṛhīta-padmayā śriyetarair aṅga vimṛgyamāṇayā
04.08.024
0 मैत्रेय उवाच एवं सञ्जल्पितं मातुर् आकर्ण्यार्थागमं वचः ।
सन्नियम्यात्मनात्मानं निश्चक्राम पितुः पुरात्
0 maitreya uvāca evaṃ sañjalpitaṃ mātur ākarṇyārthāgamaṃ vacaḥ |
sanniyamyātmanātmānaṃ niścakrāma pituḥ purāt
04.08.025
नारदस् तद् उपाकर्ण्य ज्ञात्वा तस्य चिकीर्षितम् ।
स्पृष्ट्वा मूर्धन्य् अघ-घ्नेन पाणिना प्राह विस्मितः
nāradas tad upākarṇya jñātvā tasya cikīrṣitam |
spṛṣṭvā mūrdhany agha-ghnena pāṇinā prāha vismitaḥ
04.08.026
अहो तेजः क्षत्रियाणां मान-भङ्गम् अमृष्यताम् ।
बालो ऽप्य् अयं हृदा धत्ते यत् समातुर् असद्-वचः
aho tejaḥ kṣatriyāṇāṃ māna-bhaṅgam amṛṣyatām |
bālo 'py ayaṃ hṛdā dhatte yat samātur asad-vacaḥ
04.08.027
0 नारद उवाच नाधुनाप्य् अवमानं ते सम्मानं वापि पुत्रक ।
लक्षयामः कुमारस्य सक्तस्य क्रीडनादिषु
0 nārada uvāca nādhunāpy avamānaṃ te sammānaṃ vāpi putraka |
lakṣayāmaḥ kumārasya saktasya krīḍanādiṣu
04.08.028
विकल्पे विद्यमाने ऽपि न ह्य् असन्तोष-हेतवः ।
पुंसो मोहम् ऋते भिन्ना यल् लोके निज-कर्मभिः
vikalpe vidyamāne 'pi na hy asantoṣa-hetavaḥ |
puṃso moham ṛte bhinnā yal loke nija-karmabhiḥ
04.08.029
परितुष्येत् ततस् तात तावन्-मात्रेण पूरुषः ।
दैवोपसादितं यावद् वीक्ष्येश्वर-गतिं बुधः
parituṣyet tatas tāta tāvan-mātreṇa pūruṣaḥ |
daivopasāditaṃ yāvad vīkṣyeśvara-gatiṃ budhaḥ
04.08.030
अथ मात्रोपदिष्टेन योगेनावरुरुत्ससि ।
यत्-प्रसादं स वै पुंसां दुराराध्यो मतो मम
atha mātropadiṣṭena yogenāvarurutsasi |
yat-prasādaṃ sa vai puṃsāṃ durārādhyo mato mama
04.08.031
मुनयः पदवीं यस्य निःसङ्गेनोरु-जन्मभिः ।
न विदुर् मृगयन्तो ऽपि तीव्र-योग-समाधिना
munayaḥ padavīṃ yasya niḥsaṅgenoru-janmabhiḥ |
na vidur mṛgayanto 'pi tīvra-yoga-samādhinā
04.08.032
अतो निवर्तताम् एष निर्बन्धस् तव निष्फलः ।
यतिष्यति भवान् काले श्रेयसां समुपस्थिते
ato nivartatām eṣa nirbandhas tava niṣphalaḥ |
yatiṣyati bhavān kāle śreyasāṃ samupasthite
04.08.033
यस्य यद् दैव-विहितं स तेन सुख-दुःखयोः ।
आत्मानं तोषयन् देही तमसः पारम् ऋच्छति
yasya yad daiva-vihitaṃ sa tena sukha-duḥkhayoḥ |
ātmānaṃ toṣayan dehī tamasaḥ pāram ṛcchati
04.08.034
गुणाधिकान् मुदं लिप्सेद् अनुक्रोशं गुणाधमात् ।
मैत्रीं समानाद् अन्विच्छेन् न तापैर् अभिभूयते
guṇādhikān mudaṃ lipsed anukrośaṃ guṇādhamāt |
maitrīṃ samānād anvicchen na tāpair abhibhūyate
04.08.035
0 ध्रुव उवाच सो ऽयं शमो भगवता सुख-दुःख-हतात्मनाम् ।
दर्शितः कृपया पुंसां दुर्दर्शो ऽस्मद्-विधैस् तु यः
0 dhruva uvāca so 'yaṃ śamo bhagavatā sukha-duḥkha-hatātmanām |
darśitaḥ kṛpayā puṃsāṃ durdarśo 'smad-vidhais tu yaḥ
04.08.036
अथापि मे ऽविनीतस्य क्षात्त्रं घोरम् उपेयुषः ।
सुरुच्या दुर्वचो-बाणैर् न भिन्ने श्रयते हृदि
athāpi me 'vinītasya kṣāttraṃ ghoram upeyuṣaḥ |
surucyā durvaco-bāṇair na bhinne śrayate hṛdi
04.08.037
पदं त्रि-भुवनोत्कृष्टं जिगीषोः साधु वर्त्म मे ।
ब्रूह्य् अस्मत्-पितृभिर् ब्रह्मन्न् अन्यैर् अप्य् अनधिष्ठितम्
padaṃ tri-bhuvanotkṛṣṭaṃ jigīṣoḥ sādhu vartma me |
brūhy asmat-pitṛbhir brahmann anyair apy anadhiṣṭhitam
04.08.038
नूनं भवान् भगवतो यो ऽङ्गजः परमेष्ठिनः ।
वितुदन्न् अटते वीणां हिताय जगतो ऽर्कवत्
nūnaṃ bhavān bhagavato yo 'ṅgajaḥ parameṣṭhinaḥ |
vitudann aṭate vīṇāṃ hitāya jagato 'rkavat
04.08.039
0 मैत्रेय उवाच इत्य् उदाहृतम् आकर्ण्य भगवान् नारदस् तदा ।
प्रीतः प्रत्याह तं बालं सद्-वाक्यम् अनुकम्पया
0 maitreya uvāca ity udāhṛtam ākarṇya bhagavān nāradas tadā |
prītaḥ pratyāha taṃ bālaṃ sad-vākyam anukampayā
04.08.040
0 नारद उवाच जनन्याभिहितः पन्थाः स वै निःश्रेयसस्य ते ।
भगवान् वासुदेवस् तं भज तं प्रवणात्मना
0 nārada uvāca jananyābhihitaḥ panthāḥ sa vai niḥśreyasasya te |
bhagavān vāsudevas taṃ bhaja taṃ pravaṇātmanā
04.08.041
धर्मार्थ-काम-मोक्षाख्यं य इच्छेच् छ्रेय आत्मनः ।
एकं ह्य् एव हरेस् तत्र कारणं पाद-सेवनम्
dharmārtha-kāma-mokṣākhyaṃ ya icchec chreya ātmanaḥ |
ekaṃ hy eva hares tatra kāraṇaṃ pāda-sevanam
04.08.042
तत् तात गच्छ भद्रं ते यमुनायास् तटं शुचि ।
पुण्यं मधुवनं यत्र सान्निध्यं नित्यदा हरेः
tat tāta gaccha bhadraṃ te yamunāyās taṭaṃ śuci |
puṇyaṃ madhuvanaṃ yatra sānnidhyaṃ nityadā hareḥ
04.08.043
स्नात्वानुसवनं तस्मिन् कालिन्द्याः सलिले शिवे ।
कृत्वोचितानि निवसन्न् आत्मनः कल्पितासनः
snātvānusavanaṃ tasmin kālindyāḥ salile śive |
kṛtvocitāni nivasann ātmanaḥ kalpitāsanaḥ
04.08.044
प्राणायामेन त्रि-वृता प्राणेन्द्रिय-मनो-मलम् ।
शनैर् व्युदस्याभिध्यायेन् मनसा गुरुणा गुरुम्
prāṇāyāmena tri-vṛtā prāṇendriya-mano-malam |
śanair vyudasyābhidhyāyen manasā guruṇā gurum
04.08.045
प्रसादाभिमुखं शश्वत् प्रसन्न-वदनेक्षणम् ।
सुनासं सुभ्रुवं चारु- कपोलं सुर-सुन्दरम्
prasādābhimukhaṃ śaśvat prasanna-vadanekṣaṇam |
sunāsaṃ subhruvaṃ cāru- kapolaṃ sura-sundaram
04.08.046
तरुणं रमणीयाङ्गम् अरुणोष्ठेक्षणाधरम् ।
प्रणताश्रयणं नृम्णं शरण्यं करुणार्णवम्
taruṇaṃ ramaṇīyāṅgam aruṇoṣṭhekṣaṇādharam |
praṇatāśrayaṇaṃ nṛmṇaṃ śaraṇyaṃ karuṇārṇavam
04.08.047
श्रीवत्साङ्कं घन-श्यामं पुरुषं वन-मालिनम् ।
शङ्ख-चक्र-गदा-पद्मैर् अभिव्यक्त-चतुर्भुजम्
śrīvatsāṅkaṃ ghana-śyāmaṃ puruṣaṃ vana-mālinam |
śaṅkha-cakra-gadā-padmair abhivyakta-caturbhujam
04.08.048
किरीटिनं कुण्डलिनं केयूर-वलयान्वितम् ।
कौस्तुभाभरण-ग्रीवं पीत-कौशेय-वाससम्
kirīṭinaṃ kuṇḍalinaṃ keyūra-valayānvitam |
kaustubhābharaṇa-grīvaṃ pīta-kauśeya-vāsasam
04.08.049
काञ्ची-कलाप-पर्यस्तं लसत्-काञ्चन-नूपुरम् ।
दर्शनीयतमं शान्तं मनो-नयन-वर्धनम्
kāñcī-kalāpa-paryastaṃ lasat-kāñcana-nūpuram |
darśanīyatamaṃ śāntaṃ mano-nayana-vardhanam
04.08.050
पद्भ्यां नख-मणि-श्रेण्या विलसद्भ्यां समर्चताम् ।
हृत्-पद्म-कर्णिका-धिष्ण्यम् आक्रम्यात्मन्य् अवस्थितम्
padbhyāṃ nakha-maṇi-śreṇyā vilasadbhyāṃ samarcatām |
hṛt-padma-karṇikā-dhiṣṇyam ākramyātmany avasthitam
04.08.051
स्मयमानम् अभिध्यायेत् सानुरागावलोकनम् ।
नियतेनैक-भूतेन मनसा वरदर्षभम्
smayamānam abhidhyāyet sānurāgāvalokanam |
niyatenaika-bhūtena manasā varadarṣabham
04.08.052
एवं भगवतो रूपं सुभद्रं ध्यायतो मनः ।
निर्वृत्या परया तूर्णं सम्पन्नं न निवर्तते
evaṃ bhagavato rūpaṃ subhadraṃ dhyāyato manaḥ |
nirvṛtyā parayā tūrṇaṃ sampannaṃ na nivartate
04.08.053
जपश् च परमो गुह्यः श्रूयतां मे नृपात्मज ।
यं सप्त-रात्रं प्रपठन् पुमान् पश्यति खेचरान्
japaś ca paramo guhyaḥ śrūyatāṃ me nṛpātmaja |
yaṃ sapta-rātraṃ prapaṭhan pumān paśyati khecarān
04.08.054
0 ओं नमो भगवते वासुदेवाय मन्त्रेणानेन देवस्य कुर्याद् द्रव्यमयीं बुधः ।
सपर्यां विविधैर् द्रव्यैर् देश-काल-विभागवित्
0 oṃ namo bhagavate vāsudevāya mantreṇānena devasya kuryād dravyamayīṃ budhaḥ |
saparyāṃ vividhair dravyair deśa-kāla-vibhāgavit
04.08.055
सलिलैः शुचिभिर् माल्यैर् वन्यैर् मूल-फलादिभिः ।
शस्ताङ्कुरांशुकैश् चार्चेत् तुलस्या प्रियया प्रभुम्
salilaiḥ śucibhir mālyair vanyair mūla-phalādibhiḥ |
śastāṅkurāṃśukaiś cārcet tulasyā priyayā prabhum
04.08.056
लब्ध्वा द्रव्यमयीम् अर्चां क्षित्य्-अम्ब्व्-आदिषु वार्चयेत् ।
आभृतात्मा मुनिः शान्तो यत-वाङ् मित-वन्य-भुक्
labdhvā dravyamayīm arcāṃ kṣity-ambv-ādiṣu vārcayet |
ābhṛtātmā muniḥ śānto yata-vāṅ mita-vanya-bhuk
04.08.057
स्वेच्छावतार-चरितैर् अचिन्त्य-निज-मायया ।
करिष्यत्य् उत्तमश्लोकस् तद् ध्यायेद् धृदयङ्-गमम्
svecchāvatāra-caritair acintya-nija-māyayā |
kariṣyaty uttamaślokas tad dhyāyed dhṛdayaṅ-gamam
04.08.058
परिचर्या भगवतो यावत्यः पूर्व-सेविताः ।
ता मन्त्र-हृदयेनैव प्रयुञ्ज्यान् मन्त्र-मूर्तये
paricaryā bhagavato yāvatyaḥ pūrva-sevitāḥ |
tā mantra-hṛdayenaiva prayuñjyān mantra-mūrtaye
04.08.059
एवं कायेन मनसा वचसा च मनो-गतम् ।
परिचर्यमाणो भगवान् भक्तिमत्-परिचर्यया
evaṃ kāyena manasā vacasā ca mano-gatam |
paricaryamāṇo bhagavān bhaktimat-paricaryayā
04.08.060
पुंसाम् अमायिनां सम्यग् भजतां भाव-वर्धनः ।
श्रेयो दिशत्य् अभिमतं यद् धर्मादिषु देहिनाम्
puṃsām amāyināṃ samyag bhajatāṃ bhāva-vardhanaḥ |
śreyo diśaty abhimataṃ yad dharmādiṣu dehinām
04.08.061
विरक्तश् चेन्द्रिय-रतौ भक्ति-योगेन भूयसा ।
तं निरन्तर-भावेन भजेताद्धा विमुक्तये
viraktaś cendriya-ratau bhakti-yogena bhūyasā |
taṃ nirantara-bhāvena bhajetāddhā vimuktaye
04.08.062
इत्य् उक्तस् तं परिक्रम्य प्रणम्य च नृपार्भकः ।
ययौ मधुवनं पुण्यं हरेश् चरण-चर्चितम्
ity uktas taṃ parikramya praṇamya ca nṛpārbhakaḥ |
yayau madhuvanaṃ puṇyaṃ hareś caraṇa-carcitam
04.08.063
तपो-वनं गते तस्मिन् प्रविष्टो ऽन्तः-पुरं मुनिः ।
अर्हितार्हणको राज्ञा सुखासीन उवाच तम्
tapo-vanaṃ gate tasmin praviṣṭo 'ntaḥ-puraṃ muniḥ |
arhitārhaṇako rājñā sukhāsīna uvāca tam
04.08.064
0 नारद उवाच राजन् किं ध्यायसे दीर्घं मुखेन परिशुष्यता ।
किं वा न रिष्यते कामो धर्मो वार्थेन संयुतः
0 nārada uvāca rājan kiṃ dhyāyase dīrghaṃ mukhena pariśuṣyatā |
kiṃ vā na riṣyate kāmo dharmo vārthena saṃyutaḥ
04.08.065
0 राजोवाच सुतो मे बालको ब्रह्मन् स्त्रैणेनाकरुणात्मना ।
निर्वासितः पञ्च-वर्षः सह मात्रा महान् कविः
0 rājovāca suto me bālako brahman straiṇenākaruṇātmanā |
nirvāsitaḥ pañca-varṣaḥ saha mātrā mahān kaviḥ
04.08.066
अप्य् अनाथं वने ब्रह्मन् मा स्मादन्त्य् अर्भकं वृकाः ।
श्रान्तं शयानं क्षुधितं परिम्लान-मुखाम्बुजम्
apy anāthaṃ vane brahman mā smādanty arbhakaṃ vṛkāḥ |
śrāntaṃ śayānaṃ kṣudhitaṃ parimlāna-mukhāmbujam
04.08.067
अहो मे बत दौरात्म्यं स्त्री-जितस्योपधारय ।
यो ऽङ्कं प्रेम्णारुरुक्षन्तं नाभ्यनन्दम् असत्तमः
aho me bata daurātmyaṃ strī-jitasyopadhāraya |
yo 'ṅkaṃ premṇārurukṣantaṃ nābhyanandam asattamaḥ
04.08.068
0 नारद उवाच मा मा शुचः स्व-तनयं देव-गुप्तं विशाम्पते ।
तत्-प्रभावम् अविज्ञाय प्रावृङ्क्ते यद्-यशो जगत्
0 nārada uvāca mā mā śucaḥ sva-tanayaṃ deva-guptaṃ viśāmpate |
tat-prabhāvam avijñāya prāvṛṅkte yad-yaśo jagat
04.08.069
सुदुष्करं कर्म कृत्वा लोक-पालैर् अपि प्रभुः ।
ऐष्यत्य् अचिरतो राजन् यशो विपुलयंस् तव
suduṣkaraṃ karma kṛtvā loka-pālair api prabhuḥ |
aiṣyaty acirato rājan yaśo vipulayaṃs tava
04.08.070
0 मैत्रेय उवाच इति देवर्षिणा प्रोक्तं विश्रुत्य जगती-पतिः ।
राज-लक्ष्मीम् अनादृत्य पुत्रम् एवान्वचिन्तयत्
0 maitreya uvāca iti devarṣiṇā proktaṃ viśrutya jagatī-patiḥ |
rāja-lakṣmīm anādṛtya putram evānvacintayat
04.08.071
तत्राभिषिक्तः प्रयतस् ताम् उपोष्य विभावरीम् ।
समाहितः पर्यचरद् ऋष्य्-आदेशेन पूरुषम्
tatrābhiṣiktaḥ prayatas tām upoṣya vibhāvarīm |
samāhitaḥ paryacarad ṛṣy-ādeśena pūruṣam
04.08.072
त्रि-रात्रान्ते त्रि-रात्रान्ते कपित्थ-बदराशनः ।
आत्म-वृत्त्य्-अनुसारेण मासं निन्ये ऽर्चयन् हरिम्
tri-rātrānte tri-rātrānte kapittha-badarāśanaḥ |
ātma-vṛtty-anusāreṇa māsaṃ ninye 'rcayan harim
04.08.073
द्वितीयं च तथा मासं षष्ठे षष्ठे ऽर्भको दिने ।
तृण-पर्णादिभिः शीर्णैः कृतान्नो ऽभ्यर्चयन् विभुम्
dvitīyaṃ ca tathā māsaṃ ṣaṣṭhe ṣaṣṭhe 'rbhako dine |
tṛṇa-parṇādibhiḥ śīrṇaiḥ kṛtānno 'bhyarcayan vibhum
04.08.074
तृतीयं चानयन् मासं नवमे नवमे ऽहनि ।
अब्-भक्ष उत्तमश्लोकम् उपाधावत् समाधिना
tṛtīyaṃ cānayan māsaṃ navame navame 'hani |
ab-bhakṣa uttamaślokam upādhāvat samādhinā
04.08.075
चतुर्थम् अपि वै मासं द्वादशे द्वादशे ऽहनि ।
वायु-भक्षो जित-श्वासो ध्यायन् देवम् अधारयत्
caturtham api vai māsaṃ dvādaśe dvādaśe 'hani |
vāyu-bhakṣo jita-śvāso dhyāyan devam adhārayat
04.08.076
पञ्चमे मास्य् अनुप्राप्ते जित-श्वासो नृपात्मजः ।
ध्यायन् ब्रह्म पदैकेन तस्थौ स्थाणुर् इवाचलः
pañcame māsy anuprāpte jita-śvāso nṛpātmajaḥ |
dhyāyan brahma padaikena tasthau sthāṇur ivācalaḥ
04.08.077
सर्वतो मन आकृष्य हृदि भूतेन्द्रियाशयम् ।
ध्यायन् भगवतो रूपं नाद्राक्षीत् किञ्चनापरम्
sarvato mana ākṛṣya hṛdi bhūtendriyāśayam |
dhyāyan bhagavato rūpaṃ nādrākṣīt kiñcanāparam
04.08.078
आधारं महद्-आदीनां प्रधान-पुरुषेश्वरम् ।
ब्रह्म धारयमाणस्य त्रयो लोकाश् चकम्पिरे
ādhāraṃ mahad-ādīnāṃ pradhāna-puruṣeśvaram |
brahma dhārayamāṇasya trayo lokāś cakampire
04.08.079
यदैक-पादेन स पार्थिवार्भकस् तस्थौ तद्-अङ्गुष्ठ-निपीडिता मही ।
ननाम तत्रार्धम् इभेन्द्र-धिष्ठिता तरीव सव्येतरतः पदे पदे
yadaika-pādena sa pārthivārbhakas tasthau tad-aṅguṣṭha-nipīḍitā mahī |
nanāma tatrārdham ibhendra-dhiṣṭhitā tarīva savyetarataḥ pade pade
04.08.080
तस्मिन्न् अभिध्यायति विश्वम् आत्मनो द्वारं निरुध्यासुम् अनन्यया धिया ।
लोका निरुच्छ्वास-निपीडिता भृशं स-लोक-पालाः शरणं ययुर् हरिम्
tasminn abhidhyāyati viśvam ātmano dvāraṃ nirudhyāsum ananyayā dhiyā |
lokā nirucchvāsa-nipīḍitā bhṛśaṃ sa-loka-pālāḥ śaraṇaṃ yayur harim
04.08.081
0 देवा ऊचुः नैवं विदामो भगवन् प्राण-रोधं चराचरस्याखिल-सत्त्व-धाम्नः ।
विधेहि तन् नो वृजिनाद् विमोक्षं प्राप्ता वयं त्वां शरणं शरण्यम्
0 devā ūcuḥ naivaṃ vidāmo bhagavan prāṇa-rodhaṃ carācarasyākhila-sattva-dhāmnaḥ |
vidhehi tan no vṛjinād vimokṣaṃ prāptā vayaṃ tvāṃ śaraṇaṃ śaraṇyam
04.08.082
0 श्री-भगवान् उवाच मा भैष्ट बालं तपसो दुरत्ययान् निवर्तयिष्ये प्रतियात स्व-धाम ।
यतो हि वः प्राण-निरोध आसीद् औत्तानपादिर् मयि सङ्गतात्मा
0 śrī-bhagavān uvāca mā bhaiṣṭa bālaṃ tapaso duratyayān nivartayiṣye pratiyāta sva-dhāma |
yato hi vaḥ prāṇa-nirodha āsīd auttānapādir mayi saṅgatātmā
Chapter 4.9
04.09.001
0 मैत्रेय उवाच त एवम् उत्सन्न-भया उरुक्रमे कृतावनामाः प्रययुस् त्रि-विष्टपम् ।
सहस्रशीर्षापि ततो गरुत्मता मधोर् वनं भृत्य-दिदृक्षया गतः
0 maitreya uvāca ta evam utsanna-bhayā urukrame kṛtāvanāmāḥ prayayus tri-viṣṭapam |
sahasraśīrṣāpi tato garutmatā madhor vanaṃ bhṛtya-didṛkṣayā gataḥ
04.09.002
स वै धिया योग-विपाक-तीव्रया हृत्-पद्म-कोशे स्फुरितं तडित्-प्रभम् ।
तिरोहितं सहसैवोपलक्ष्य बहिः-स्थितं तद्-अवस्थं ददर्श
sa vai dhiyā yoga-vipāka-tīvrayā hṛt-padma-kośe sphuritaṃ taḍit-prabham |
tirohitaṃ sahasaivopalakṣya bahiḥ-sthitaṃ tad-avasthaṃ dadarśa
04.09.003
तद्-दर्शनेनागत-साध्वसः क्षिताव् अवन्दताङ्गं विनमय्य दण्डवत् ।
दृग्भ्यां प्रपश्यन् प्रपिबन्न् इवार्भकश् चुम्बन्न् इवास्येन भुजैर् इवाश्लिषन्
tad-darśanenāgata-sādhvasaḥ kṣitāv avandatāṅgaṃ vinamayya daṇḍavat |
dṛgbhyāṃ prapaśyan prapibann ivārbhakaś cumbann ivāsyena bhujair ivāśliṣan
04.09.004
स तं विवक्षन्तम् अतद्-विदं हरिर् ज्ञात्वास्य सर्वस्य च हृद्य् अवस्थितः ।
कृताञ्जलिं ब्रह्ममयेन कम्बुना पस्पर्श बालं कृपया कपोले
sa taṃ vivakṣantam atad-vidaṃ harir jñātvāsya sarvasya ca hṛdy avasthitaḥ |
kṛtāñjaliṃ brahmamayena kambunā pasparśa bālaṃ kṛpayā kapole
04.09.005
स वै तदैव प्रतिपादितां गिरं दैवीं परिज्ञात-परात्म-निर्णयः ।
तं भक्ति-भावो ऽभ्यगृणाद् असत्वरं परिश्रुतोरु-श्रवसं ध्रुव-क्षितिः
sa vai tadaiva pratipāditāṃ giraṃ daivīṃ parijñāta-parātma-nirṇayaḥ |
taṃ bhakti-bhāvo 'bhyagṛṇād asatvaraṃ pariśrutoru-śravasaṃ dhruva-kṣitiḥ
04.09.006
0 ध्रुव उवाच यो ऽन्तः प्रविश्य मम वाचम् इमां प्रसुप्तां $ सञ्जीवयत्य् अखिल-शक्ति-धरः स्व-धाम्ना & यो ऽन्तः प्रविश्य मम वाचम् इमां प्रसुप्तां $ सञ्जीवयत्य् अखिल-शक्ति-धरः स्व-धाम्ना & अन्यांश् च हस्त-चरण-श्रवण-त्वग्-आदीन् % प्राणान् नमो भगवते पुरुषाय तुभ्यम्
0 dhruva uvāca yo 'ntaḥ praviśya mama vācam imāṃ prasuptāṃ $ sañjīvayaty akhila-śakti-dharaḥ sva-dhāmnā & yo 'ntaḥ praviśya mama vācam imāṃ prasuptāṃ $ sañjīvayaty akhila-śakti-dharaḥ sva-dhāmnā & anyāṃś ca hasta-caraṇa-śravaṇa-tvag-ādīn % prāṇān namo bhagavate puruṣāya tubhyam
04.09.007
- ॥
एकस् त्वम् एव भगवन्न् इदम् आत्म-शक्त्या $ मायाख्ययोरु-गुणया महद्-आद्य्-अशेषम् & एकस् त्वम् एव भगवन्न् इदम् आत्म-शक्त्या $ मायाख्ययोरु-गुणया महद्-आद्य्-अशेषम् & सृष्ट्वानुविश्य पुरुषस् तद्-असद्-गुणेषु % नानेव दारुषु विभावसुवद् विभासि
** // ekas tvam eva bhagavann idam ātma-śaktyā $ māyākhyayoru-guṇayā mahad-ādy-aśeṣam & ekas tvam eva bhagavann idam ātma-śaktyā $ māyākhyayoru-guṇayā mahad-ādy-aśeṣam & sṛṣṭvānuviśya puruṣas tad-asad-guṇeṣu % nāneva dāruṣu vibhāvasuvad vibhāsi*
04.09.008
- ॥
त्वद्-दत्तया वयुनयेदम् अचष्ट विश्वं $ सुप्त-प्रबुद्ध इव नाथ भवत्-प्रपन्नः & त्वद्-दत्तया वयुनयेदम् अचष्ट विश्वं $ सुप्त-प्रबुद्ध इव नाथ भवत्-प्रपन्नः & तस्यापवर्ग्य-शरणं तव पाद-मूलं % विस्मर्यते कृत-विदा कथम् आर्त-बन्धो
** // tvad-dattayā vayunayedam acaṣṭa viśvaṃ $ supta-prabuddha iva nātha bhavat-prapannaḥ & tvad-dattayā vayunayedam acaṣṭa viśvaṃ $ supta-prabuddha iva nātha bhavat-prapannaḥ & tasyāpavargya-śaraṇaṃ tava pāda-mūlaṃ % vismaryate kṛta-vidā katham ārta-bandho*
04.09.009
- ॥
नूनं विमुष्ट-मतयस् तव मायया ते $ ये त्वां भवाप्यय-विमोक्षणम् अन्य-हेतोः & नूनं विमुष्ट-मतयस् तव मायया ते $ ये त्वां भवाप्यय-विमोक्षणम् अन्य-हेतोः & अर्चन्ति कल्पक-तरुं कुणपोपभोग्यम् % इच्छन्ति यत् स्पर्शजं निरये ऽपि न्-णाम्
** // nūnaṃ vimuṣṭa-matayas tava māyayā te $ ye tvāṃ bhavāpyaya-vimokṣaṇam anya-hetoḥ & nūnaṃ vimuṣṭa-matayas tava māyayā te $ ye tvāṃ bhavāpyaya-vimokṣaṇam anya-hetoḥ & arcanti kalpaka-taruṃ kuṇapopabhogyam % icchanti yat sparśajaṃ niraye 'pi n-ṇām*
04.09.010
- ॥
या निर्वृतिस् तनु-भृतां तव पाद-पद्म- $ ध्यानाद् भवज्-जन-कथा-श्रवणेन वा स्यात् & या निर्वृतिस् तनु-भृतां तव पाद-पद्म- $ ध्यानाद् भवज्-जन-कथा-श्रवणेन वा स्यात् & सा ब्रह्मणि स्व-महिमन्य् अपि नाथ मा भूत् % किं त्व् अन्तकासि-लुलितात् पततां विमानात्
** // yā nirvṛtis tanu-bhṛtāṃ tava pāda-padma- $ dhyānād bhavaj-jana-kathā-śravaṇena vā syāt & yā nirvṛtis tanu-bhṛtāṃ tava pāda-padma- $ dhyānād bhavaj-jana-kathā-śravaṇena vā syāt & sā brahmaṇi sva-mahimany api nātha mā bhūt % kiṃ tv antakāsi-lulitāt patatāṃ vimānāt*
04.09.011
- ॥
भक्तिं मुहुः प्रवहतां त्वयि मे प्रसङ्गो $ भूयाद् अनन्त महताम् अमलाशयानाम् & भक्तिं मुहुः प्रवहतां त्वयि मे प्रसङ्गो $ भूयाद् अनन्त महताम् अमलाशयानाम् & येनाञ्जसोल्बणम् उरु-व्यसनं भवाब्धिं % नेष्ये भवद्-गुण-कथामृत-पान-मत्तः
** // bhaktiṃ muhuḥ pravahatāṃ tvayi me prasaṅgo $ bhūyād ananta mahatām amalāśayānām & bhaktiṃ muhuḥ pravahatāṃ tvayi me prasaṅgo $ bhūyād ananta mahatām amalāśayānām & yenāñjasolbaṇam uru-vyasanaṃ bhavābdhiṃ % neṣye bhavad-guṇa-kathāmṛta-pāna-mattaḥ*
04.09.012
- ॥
ते न स्मरन्त्य् अतितरां प्रियम् ईश मर्त्यं $ ये चान्व् अदः सुत-सुहृद्-गृह-वित्त-दाराः & ते न स्मरन्त्य् अतितरां प्रियम् ईश मर्त्यं $ ये चान्व् अदः सुत-सुहृद्-गृह-वित्त-दाराः & ये त्व् अब्ज-नाभ भवदीय-पदारविन्द- % सौगन्ध्य-लुब्ध-हृदयेषु कृत-प्रसङ्गाः
** // te na smaranty atitarāṃ priyam īśa martyaṃ $ ye cānv adaḥ suta-suhṛd-gṛha-vitta-dārāḥ & te na smaranty atitarāṃ priyam īśa martyaṃ $ ye cānv adaḥ suta-suhṛd-gṛha-vitta-dārāḥ & ye tv abja-nābha bhavadīya-padāravinda- % saugandhya-lubdha-hṛdayeṣu kṛta-prasaṅgāḥ*
04.09.013
- ॥
तिर्यङ्-नग-द्विज-सरीसृप-देव-दैत्य- $ मर्त्यादिभिः परिचितं सद्-असद्-विशेषम् & तिर्यङ्-नग-द्विज-सरीसृप-देव-दैत्य- $ मर्त्यादिभिः परिचितं सद्-असद्-विशेषम् & रूपं स्थविष्ठम् अज ते महद्-आद्य्-अनेकं % नातः परं परम वेद्मि न यत्र वादः
** // tiryaṅ-naga-dvija-sarīsṛpa-deva-daitya- $ martyādibhiḥ paricitaṃ sad-asad-viśeṣam & tiryaṅ-naga-dvija-sarīsṛpa-deva-daitya- $ martyādibhiḥ paricitaṃ sad-asad-viśeṣam & rūpaṃ sthaviṣṭham aja te mahad-ādy-anekaṃ % nātaḥ paraṃ parama vedmi na yatra vādaḥ*
04.09.014
- ॥
कल्पान्त एतद् अखिलं जठरेण गृह्णन् $ शेते पुमान् स्व-दृग् अनन्त-सखस् तद्-अङ्के & कल्पान्त एतद् अखिलं जठरेण गृह्णन् $ शेते पुमान् स्व-दृग् अनन्त-सखस् तद्-अङ्के & यन्-नाभि-सिन्धु-रुह-काञ्चन-लोक-पद्म- % गर्भे द्युमान् भगवते प्रणतो ऽस्मि तस्मै
** // kalpānta etad akhilaṃ jaṭhareṇa gṛhṇan $ śete pumān sva-dṛg ananta-sakhas tad-aṅke & kalpānta etad akhilaṃ jaṭhareṇa gṛhṇan $ śete pumān sva-dṛg ananta-sakhas tad-aṅke & yan-nābhi-sindhu-ruha-kāñcana-loka-padma- % garbhe dyumān bhagavate praṇato 'smi tasmai*
04.09.015
- ॥
त्वं नित्य-मुक्त-परिशुद्ध-विबुद्ध आत्मा $ कूट-स्थ आदि-पुरुषो भगवांस् त्र्य्-अधीशः & त्वं नित्य-मुक्त-परिशुद्ध-विबुद्ध आत्मा $ कूट-स्थ आदि-पुरुषो भगवांस् त्र्य्-अधीशः & यद्-बुद्ध्य्-अवस्थितिम् अखण्डितया स्व-दृष्ट्या % द्रष्टा स्थिताव् अधिमखो व्यतिरिक्त आस्से
** // tvaṃ nitya-mukta-pariśuddha-vibuddha ātmā $ kūṭa-stha ādi-puruṣo bhagavāṃs try-adhīśaḥ & tvaṃ nitya-mukta-pariśuddha-vibuddha ātmā $ kūṭa-stha ādi-puruṣo bhagavāṃs try-adhīśaḥ & yad-buddhy-avasthitim akhaṇḍitayā sva-dṛṣṭyā % draṣṭā sthitāv adhimakho vyatirikta āsse*
04.09.016
- ॥
यस्मिन् विरुद्ध-गतयो ह्य् अनिशं पतन्ति $ विद्यादयो विविध-शक्तय आनुपूर्व्यात् & यस्मिन् विरुद्ध-गतयो ह्य् अनिशं पतन्ति $ विद्यादयो विविध-शक्तय आनुपूर्व्यात् & तद् ब्रह्म विश्व-भवम् एकम् अनन्तम् आद्यम् % आनन्द-मात्रम् अविकारम् अहं प्रपद्ये
** // yasmin viruddha-gatayo hy aniśaṃ patanti $ vidyādayo vividha-śaktaya ānupūrvyāt & yasmin viruddha-gatayo hy aniśaṃ patanti $ vidyādayo vividha-śaktaya ānupūrvyāt & tad brahma viśva-bhavam ekam anantam ādyam % ānanda-mātram avikāram ahaṃ prapadye*
04.09.017
- ॥
सत्याशिषो हि भगवंस् तव पाद-पद्मम् $ आशीस् तथानुभजतः पुरुषार्थ-मूर्तेः & सत्याशिषो हि भगवंस् तव पाद-पद्मम् $ आशीस् तथानुभजतः पुरुषार्थ-मूर्तेः & अप्य् एवम् अर्य भगवान् परिपाति दीनान् % वाश्रेव वत्सकम् अनुग्रह-कातरो ऽस्मान्
** // satyāśiṣo hi bhagavaṃs tava pāda-padmam $ āśīs tathānubhajataḥ puruṣārtha-mūrteḥ & satyāśiṣo hi bhagavaṃs tava pāda-padmam $ āśīs tathānubhajataḥ puruṣārtha-mūrteḥ & apy evam arya bhagavān paripāti dīnān % vāśreva vatsakam anugraha-kātaro 'smān*
04.09.018
04.09.018
0 मैत्रेय उवाच अथाभिष्टुत एवं वै सत्-सङ्कल्पेन धीमता ।
भृत्यानुरक्तो भगवान् प्रतिनन्द्येदम् अब्रवीत्
0 maitreya uvāca athābhiṣṭuta evaṃ vai sat-saṅkalpena dhīmatā |
bhṛtyānurakto bhagavān pratinandyedam abravīt
04.09.019
0 श्री-भगवान् उवाच वेदाहं ते व्यवसितं हृदि राजन्य-बालक ।
तत् प्रयच्छामि भद्रं ते दुरापम् अपि सुव्रत
0 śrī-bhagavān uvāca vedāhaṃ te vyavasitaṃ hṛdi rājanya-bālaka |
tat prayacchāmi bhadraṃ te durāpam api suvrata
04.09.020
नान्यैर् अधिष्ठितं भद्र यद् भ्राजिष्णु ध्रुव-क्षिति ।
यत्र ग्रहर्क्ष-ताराणां ज्योतिषां चक्रम् आहितम्
nānyair adhiṣṭhitaṃ bhadra yad bhrājiṣṇu dhruva-kṣiti |
yatra graharkṣa-tārāṇāṃ jyotiṣāṃ cakram āhitam
04.09.021
मेढ्यां गो-चक्रवत् स्थास्नु परस्तात् कल्प-वासिनाम् ।
धर्मो ऽग्निः कश्यपः शुक्रो मुनयो ये वनौकसः ।
चरन्ति दक्षिणी-कृत्य भ्रमन्तो यत् सतारकाः
meḍhyāṃ go-cakravat sthāsnu parastāt kalpa-vāsinām |
dharmo 'gniḥ kaśyapaḥ śukro munayo ye vanaukasaḥ |
caranti dakṣiṇī-kṛtya bhramanto yat satārakāḥ
04.09.022
प्रस्थिते तु वनं पित्रा दत्त्वा गां धर्म-संश्रयः ।
षट्-त्रिंशद्-वर्ष-साहस्रं रक्षिताव्याहतेन्द्रियः
prasthite tu vanaṃ pitrā dattvā gāṃ dharma-saṃśrayaḥ |
ṣaṭ-triṃśad-varṣa-sāhasraṃ rakṣitāvyāhatendriyaḥ
04.09.023
त्वद्-भ्रातर्य् उत्तमे नष्टे मृगयायां तु तन्-मनाः ।
अन्वेषन्ती वनं माता दावाग्निं सा प्रवेक्ष्यति
tvad-bhrātary uttame naṣṭe mṛgayāyāṃ tu tan-manāḥ |
anveṣantī vanaṃ mātā dāvāgniṃ sā pravekṣyati
04.09.024
इष्ट्वा मां यज्ञ-हृदयं यज्ञैः पुष्कल-दक्षिणैः ।
भुक्त्वा चेहाशिषः सत्या अन्ते मां संस्मरिष्यसि
iṣṭvā māṃ yajña-hṛdayaṃ yajñaiḥ puṣkala-dakṣiṇaiḥ |
bhuktvā cehāśiṣaḥ satyā ante māṃ saṃsmariṣyasi
04.09.025
ततो गन्तासि मत्-स्थानं सर्व-लोक-नमस्कृतम् ।
उपरिष्टाद् ऋषिभ्यस् त्वं यतो नावर्तते गतः
tato gantāsi mat-sthānaṃ sarva-loka-namaskṛtam |
upariṣṭād ṛṣibhyas tvaṃ yato nāvartate gataḥ
04.09.026
0 मैत्रेय उवाच इत्य् अर्चितः स भगवान् अतिदिश्यात्मनः पदम् ।
बालस्य पश्यतो धाम स्वम् अगाद् गरुड-ध्वजः
0 maitreya uvāca ity arcitaḥ sa bhagavān atidiśyātmanaḥ padam |
bālasya paśyato dhāma svam agād garuḍa-dhvajaḥ
04.09.027
सो ऽपि सङ्कल्पजं विष्णोः पाद-सेवोपसादितम् ।
प्राप्य सङ्कल्प-निर्वाणं नातिप्रीतो ऽभ्यगात् पुरम्
so 'pi saṅkalpajaṃ viṣṇoḥ pāda-sevopasāditam |
prāpya saṅkalpa-nirvāṇaṃ nātiprīto 'bhyagāt puram
04.09.028
0 विदुर उवाच सुदुर्लभं यत् परमं पदं हरेर् मायाविनस् तच्-चरणार्चनार्जितम् ।
लब्ध्वाप्य् असिद्धार्थम् इवैक-जन्मना कथं स्वम् आत्मानम् अमन्यतार्थ-वित्
0 vidura uvāca sudurlabhaṃ yat paramaṃ padaṃ harer māyāvinas tac-caraṇārcanārjitam |
labdhvāpy asiddhārtham ivaika-janmanā kathaṃ svam ātmānam amanyatārtha-vit
04.09.029
0 मैत्रेय उवाच मातुः सपत्न्या वाग्-बाणैर् हृदि विद्धस् तु तान् स्मरन् ।
नैच्छन् मुक्ति-पतेर् मुक्तिं तस्मात् तापम् उपेयिवान्
0 maitreya uvāca mātuḥ sapatnyā vāg-bāṇair hṛdi viddhas tu tān smaran |
naicchan mukti-pater muktiṃ tasmāt tāpam upeyivān
04.09.030
0 ध्रुव उवाच समाधिना नैक-भवेन यत् पदं विदुः सनन्दादय ऊर्ध्व-रेतसः ।
मासैर् अहं षड्भिर् अमुष्य पादयोश् छायाम् उपेत्यापगतः पृथङ्-मतिः
0 dhruva uvāca samādhinā naika-bhavena yat padaṃ viduḥ sanandādaya ūrdhva-retasaḥ |
māsair ahaṃ ṣaḍbhir amuṣya pādayoś chāyām upetyāpagataḥ pṛthaṅ-matiḥ
04.09.031
अहो बत ममानात्म्यं मन्द-भाग्यस्य पश्यत ।
भव-च्छिदः पाद-मूलं गत्वा याचे यद् अन्तवत्
aho bata mamānātmyaṃ manda-bhāgyasya paśyata |
bhava-cchidaḥ pāda-mūlaṃ gatvā yāce yad antavat
04.09.032
मतिर् विदूषिता देवैः पतद्भिर् असहिष्णुभिः ।
यो नारद-वचस् तथ्यं नाग्राहिषम् असत्तमः
matir vidūṣitā devaiḥ patadbhir asahiṣṇubhiḥ |
yo nārada-vacas tathyaṃ nāgrāhiṣam asattamaḥ
04.09.033
दैवीं मायाम् उपाश्रित्य प्रसुप्त इव भिन्न-दृक् ।
तप्ये द्वितीये ऽप्य् असति भ्रातृ-भ्रातृव्य-हृद्-रुजा
daivīṃ māyām upāśritya prasupta iva bhinna-dṛk |
tapye dvitīye 'py asati bhrātṛ-bhrātṛvya-hṛd-rujā
04.09.034
मयैतत् प्रार्थितं व्यर्थं चिकित्सेव गतायुषि ।
प्रसाद्य जगद्-आत्मानं तपसा दुष्प्रसादनम् ।
भव-च्छिदम् अयाचे ऽहं भवं भाग्य-विवर्जितः
mayaitat prārthitaṃ vyarthaṃ cikitseva gatāyuṣi |
prasādya jagad-ātmānaṃ tapasā duṣprasādanam |
bhava-cchidam ayāce 'haṃ bhavaṃ bhāgya-vivarjitaḥ
04.09.035
स्वाराज्यं यच्छतो मौढ्यान् मानो मे भिक्षितो बत ।
ईश्वरात् क्षीण-पुण्येन फली-कारान् इवाधनः
svārājyaṃ yacchato mauḍhyān māno me bhikṣito bata |
īśvarāt kṣīṇa-puṇyena phalī-kārān ivādhanaḥ
04.09.036
0 मैत्रेय उवाच न वै मुकुन्दस्य पदारविन्दयो रजो-जुषस् तात भवादृशा जनाः ।
वाञ्छन्ति तद्-दास्यम् ऋते ऽर्थम् आत्मनो यदृच्छया लब्ध-मनः-समृद्धयः
0 maitreya uvāca na vai mukundasya padāravindayo rajo-juṣas tāta bhavādṛśā janāḥ |
vāñchanti tad-dāsyam ṛte 'rtham ātmano yadṛcchayā labdha-manaḥ-samṛddhayaḥ
04.09.037
आकर्ण्यात्म-जम् आयान्तं सम्परेत्य यथागतम् ।
राजा न श्रद्दधे भद्रम् अभद्रस्य कुतो मम
ākarṇyātma-jam āyāntaṃ samparetya yathāgatam |
rājā na śraddadhe bhadram abhadrasya kuto mama
04.09.038
श्रद्धाय वाक्यं देवर्षेर् हर्ष-वेगेन धर्षितः ।
वार्ता-हर्तुर् अतिप्रीतो हारं प्रादान् महा-धनम्
śraddhāya vākyaṃ devarṣer harṣa-vegena dharṣitaḥ |
vārtā-hartur atiprīto hāraṃ prādān mahā-dhanam
04.09.039
सद्-अश्वं रथम् आरुह्य कार्तस्वर-परिष्कृतम् ।
ब्राह्मणैः कुल-वृद्धैश् च पर्यस्तो ऽमात्य-बन्धुभिः
sad-aśvaṃ ratham āruhya kārtasvara-pariṣkṛtam |
brāhmaṇaiḥ kula-vṛddhaiś ca paryasto 'mātya-bandhubhiḥ
04.09.040
शङ्ख-दुन्दुभि-नादेन ब्रह्म-घोषेण वेणुभिः ।
निश्चक्राम पुरात् तूर्णम् आत्मजाभीक्षणोत्सुकः
śaṅkha-dundubhi-nādena brahma-ghoṣeṇa veṇubhiḥ |
niścakrāma purāt tūrṇam ātmajābhīkṣaṇotsukaḥ
04.09.041
सुनीतिः सुरुचिश् चास्य महिष्यौ रुक्म-भूषिते ।
आरुह्य शिबिकां सार्धम् उत्तमेनाभिजग्मतुः
sunītiḥ suruciś cāsya mahiṣyau rukma-bhūṣite |
āruhya śibikāṃ sārdham uttamenābhijagmatuḥ
04.09.042
तं दृष्ट्वोपवनाभ्याश आयान्तं तरसा रथात् ।
अवरुह्य नृपस् तूर्णम् आसाद्य प्रेम-विह्वलः
taṃ dṛṣṭvopavanābhyāśa āyāntaṃ tarasā rathāt |
avaruhya nṛpas tūrṇam āsādya prema-vihvalaḥ
04.09.043
परिरेभे ऽङ्गजं दोर्भ्यां दीर्घोत्कण्ठ-मनाः श्वसन् ।
विष्वक्सेनाङ्घ्रि-संस्पर्श- हताशेषाघ-बन्धनम्
parirebhe 'ṅgajaṃ dorbhyāṃ dīrghotkaṇṭha-manāḥ śvasan |
viṣvaksenāṅghri-saṃsparśa- hatāśeṣāgha-bandhanam
04.09.044
अथाजिघ्रन् मुहुर् मूर्ध्नि शीतैर् नयन-वारिभिः ।
स्नापयाम् आस तनयं जातोद्दाम-मनोरथः
athājighran muhur mūrdhni śītair nayana-vāribhiḥ |
snāpayām āsa tanayaṃ jātoddāma-manorathaḥ
04.09.045
अभिवन्द्य पितुः पादाव् आशीर्भिश् चाभिमन्त्रितः ।
ननाम मातरौ शीर्ष्णा सत्-कृतः सज्-जनाग्रणीः
abhivandya pituḥ pādāv āśīrbhiś cābhimantritaḥ |
nanāma mātarau śīrṣṇā sat-kṛtaḥ saj-janāgraṇīḥ
04.09.046
सुरुचिस् तं समुत्थाप्य पादावनतम् अर्भकम् ।
परिष्वज्याह जीवेति बाष्प-गद्गदया गिरा
surucis taṃ samutthāpya pādāvanatam arbhakam |
pariṣvajyāha jīveti bāṣpa-gadgadayā girā
04.09.047
यस्य प्रसन्नो भगवान्गुणैर् मैत्र्य्-आदिभिर् हरिः ।
तस्मै नमन्ति भूतानि निम्नम् आप इव स्वयम्
yasya prasanno bhagavānguṇair maitry-ādibhir hariḥ |
tasmai namanti bhūtāni nimnam āpa iva svayam
04.09.048
उत्तमश् च ध्रुवश् चोभाव् अन्योन्यं प्रेम-विह्वलौ ।
अङ्ग-सङ्गाद् उत्पुलकाव् अस्रौघं मुहुर् ऊहतुः
uttamaś ca dhruvaś cobhāv anyonyaṃ prema-vihvalau |
aṅga-saṅgād utpulakāv asraughaṃ muhur ūhatuḥ
04.09.049
सुनीतिर् अस्य जननी प्राणेभ्यो ऽपि प्रियं सुतम् ।
उपगुह्य जहाव् आधिं तद्-अङ्ग-स्पर्श-निर्वृता
sunītir asya jananī prāṇebhyo 'pi priyaṃ sutam |
upaguhya jahāv ādhiṃ tad-aṅga-sparśa-nirvṛtā
04.09.050
पयः स्तनाभ्यां सुस्राव नेत्र-जैः सलिलैः शिवैः ।
तदाभिषिच्यमानाभ्यां वीर वीर-सुवो मुहुः
payaḥ stanābhyāṃ susrāva netra-jaiḥ salilaiḥ śivaiḥ |
tadābhiṣicyamānābhyāṃ vīra vīra-suvo muhuḥ
04.09.051
तां शशंसुर् जना राज्ञीं दिष्ट्या ते पुत्र आर्ति-हा ।
प्रतिलब्धश् चिरं नष्टो रक्षिता मण्डलं भुवः
tāṃ śaśaṃsur janā rājñīṃ diṣṭyā te putra ārti-hā |
pratilabdhaś ciraṃ naṣṭo rakṣitā maṇḍalaṃ bhuvaḥ
04.09.052
अभ्यर्चितस् त्वया नूनं भगवान् प्रणतार्ति-हा ।
यद्-अनुध्यायिनो धीरा मृत्युं जिग्युः सुदुर्जयम्
abhyarcitas tvayā nūnaṃ bhagavān praṇatārti-hā |
yad-anudhyāyino dhīrā mṛtyuṃ jigyuḥ sudurjayam
04.09.053
लाल्यमानं जनैर् एवं ध्रुवं सभ्रातरं नृपः ।
आरोप्य करिणीं हृष्टः स्तूयमानो ऽविशत् पुरम्
lālyamānaṃ janair evaṃ dhruvaṃ sabhrātaraṃ nṛpaḥ |
āropya kariṇīṃ hṛṣṭaḥ stūyamāno 'viśat puram
04.09.054
तत्र तत्रोपसङ्कॢप्तैर् लसन्-मकर-तोरणैः ।
सवृन्दैः कदली-स्तम्भैः पूग-पोतैश् च तद्-विधैः
tatra tatropasaṅkḷptair lasan-makara-toraṇaiḥ |
savṛndaiḥ kadalī-stambhaiḥ pūga-potaiś ca tad-vidhaiḥ
04.09.055
चूत-पल्लव-वासः-स्रङ्- मुक्ता-दाम-विलम्बिभिः ।
उपस्कृतं प्रति-द्वारम् अपां कुम्भैः सदीपकैः
cūta-pallava-vāsaḥ-sraṅ- muktā-dāma-vilambibhiḥ |
upaskṛtaṃ prati-dvāram apāṃ kumbhaiḥ sadīpakaiḥ
04.09.056
प्राकारैर् गोपुरागारैः शातकुम्भ-परिच्छदैः ।
सर्वतो ऽलङ्कृतं श्रीमद्- विमान-शिखर-द्युभिः
prākārair gopurāgāraiḥ śātakumbha-paricchadaiḥ |
sarvato 'laṅkṛtaṃ śrīmad- vimāna-śikhara-dyubhiḥ
04.09.057
मृष्ट-चत्वर-रथ्याट्ट- मार्गं चन्दन-चर्चितम् ।
लाजाक्षतैः पुष्प-फलैस् तण्डुलैर् बलिभिर् युतम्
mṛṣṭa-catvara-rathyāṭṭa- mārgaṃ candana-carcitam |
lājākṣataiḥ puṣpa-phalais taṇḍulair balibhir yutam
04.09.058
ध्रुवाय पथि दृष्टाय तत्र तत्र पुर-स्त्रियः ।
सिद्धार्थाक्षत-दध्य्-अम्बु- दूर्वा-पुष्प-फलानि च
dhruvāya pathi dṛṣṭāya tatra tatra pura-striyaḥ |
siddhārthākṣata-dadhy-ambu- dūrvā-puṣpa-phalāni ca
04.09.059
उपजह्रुः प्रयुञ्जाना वात्सल्याद् आशिषः सतीः ।
शृण्वंस् तद्-वल्गु-गीतानि प्राविशद् भवनं पितुः
upajahruḥ prayuñjānā vātsalyād āśiṣaḥ satīḥ |
śṛṇvaṃs tad-valgu-gītāni prāviśad bhavanaṃ pituḥ
04.09.060
महामणि-व्रातमये स तस्मिन् भवनोत्तमे ।
लालितो नितरां पित्रा न्यवसद् दिवि देववत्
mahāmaṇi-vrātamaye sa tasmin bhavanottame |
lālito nitarāṃ pitrā nyavasad divi devavat
04.09.061
पयः-फेन-निभाः शय्या दान्ता रुक्म-परिच्छदाः ।
आसनानि महार्हाणि यत्र रौक्मा उपस्कराः
payaḥ-phena-nibhāḥ śayyā dāntā rukma-paricchadāḥ |
āsanāni mahārhāṇi yatra raukmā upaskarāḥ
04.09.062
यत्र स्फटिक-कुड्येषु महा-मारकतेषु च ।
मणि-प्रदीपा आभान्ति ललना-रत्न-संयुताः
yatra sphaṭika-kuḍyeṣu mahā-mārakateṣu ca |
maṇi-pradīpā ābhānti lalanā-ratna-saṃyutāḥ
04.09.063
उद्यानानि च रम्याणि विचित्रैर् अमर-द्रुमैः ।
कूजद्-विहङ्ग-मिथुनैर् गायन्-मत्त-मधुव्रतैः
udyānāni ca ramyāṇi vicitrair amara-drumaiḥ |
kūjad-vihaṅga-mithunair gāyan-matta-madhuvrataiḥ
04.09.064
वाप्यो वैदूर्य-सोपानाः पद्मोत्पल-कुमुद्-वतीः ।
हंस-कारण्डव-कुलैर् जुष्टाश् चक्राह्व-सारसैः
vāpyo vaidūrya-sopānāḥ padmotpala-kumud-vatīḥ |
haṃsa-kāraṇḍava-kulair juṣṭāś cakrāhva-sārasaiḥ
04.09.065
उत्तानपादो राजर्षिः प्रभावं तनयस्य तम् ।
श्रुत्वा दृष्ट्वाद्भुततमं प्रपेदे विस्मयं परम्
uttānapādo rājarṣiḥ prabhāvaṃ tanayasya tam |
śrutvā dṛṣṭvādbhutatamaṃ prapede vismayaṃ param
04.09.066
वीक्ष्योढ-वयसं तं च प्रकृतीनां च सम्मतम् ।
अनुरक्त-प्रजं राजा ध्रुवं चक्रे भुवः पतिम्
vīkṣyoḍha-vayasaṃ taṃ ca prakṛtīnāṃ ca sammatam |
anurakta-prajaṃ rājā dhruvaṃ cakre bhuvaḥ patim
04.09.067
आत्मानं च प्रवयसम् आकलय्य विशाम्पतिः ।
वनं विरक्तः प्रातिष्ठद् विमृशन्न् आत्मनो गतिम्
ātmānaṃ ca pravayasam ākalayya viśāmpatiḥ |
vanaṃ viraktaḥ prātiṣṭhad vimṛśann ātmano gatim
Chapter 4.10
04.10.001
0 मैत्रेय उवाच प्रजापतेर् दुहितरं शिशुमारस्य वै ध्रुवः ।
उपयेमे भ्रमिं नाम तत्-सुतौ कल्प-वत्सरौ
0 maitreya uvāca prajāpater duhitaraṃ śiśumārasya vai dhruvaḥ |
upayeme bhramiṃ nāma tat-sutau kalpa-vatsarau
04.10.002
इलायाम् अपि भार्यायां वायोः पुत्र्यां महा-बलः ।
पुत्रम् उत्कल-नामानं योषिद्-रत्नम् अजीजनत्
ilāyām api bhāryāyāṃ vāyoḥ putryāṃ mahā-balaḥ |
putram utkala-nāmānaṃ yoṣid-ratnam ajījanat
04.10.003
उत्तमस् त्व् अकृतोद्वाहो मृगयायां बलीयसा ।
हतः पुण्य-जनेनाद्रौ तन्-मातास्य गतिं गता
uttamas tv akṛtodvāho mṛgayāyāṃ balīyasā |
hataḥ puṇya-janenādrau tan-mātāsya gatiṃ gatā
04.10.004
ध्रुवो भ्रातृ-वधं श्रुत्वा कोपामर्ष-शुचार्पितः ।
जैत्रं स्यन्दनम् आस्थाय गतः पुण्य-जनालयम्
dhruvo bhrātṛ-vadhaṃ śrutvā kopāmarṣa-śucārpitaḥ |
jaitraṃ syandanam āsthāya gataḥ puṇya-janālayam
04.10.005
गत्वोदीचीं दिशं राजा रुद्रानुचर-सेविताम् ।
ददर्श हिमवद्-द्रोण्यां पुरीं गुह्यक-सङ्कुलाम्
gatvodīcīṃ diśaṃ rājā rudrānucara-sevitām |
dadarśa himavad-droṇyāṃ purīṃ guhyaka-saṅkulām
04.10.006
दध्मौ शङ्खं बृहद्-बाहुः खं दिशश् चानुनादयन् ।
येनोद्विग्न-दृशः क्षत्तर् उपदेव्यो ऽत्रसन् भृशम्
dadhmau śaṅkhaṃ bṛhad-bāhuḥ khaṃ diśaś cānunādayan |
yenodvigna-dṛśaḥ kṣattar upadevyo 'trasan bhṛśam
04.10.007
ततो निष्क्रम्य बलिन उपदेव-महा-भटाः ।
असहन्तस् तन्-निनादम् अभिपेतुर् उदायुधाः
tato niṣkramya balina upadeva-mahā-bhaṭāḥ |
asahantas tan-ninādam abhipetur udāyudhāḥ
04.10.008
स तान् आपततो वीर उग्र-धन्वा महा-रथः ।
एकैकं युगपत् सर्वान् अहन् बाणैस् त्रिभिस् त्रिभिः
sa tān āpatato vīra ugra-dhanvā mahā-rathaḥ |
ekaikaṃ yugapat sarvān ahan bāṇais tribhis tribhiḥ
04.10.009
ते वै ललाट-लग्नैस् तैर् इषुभिः सर्व एव हि ।
मत्वा निरस्तम् आत्मानम् आशंसन् कर्म तस्य तत्
te vai lalāṭa-lagnais tair iṣubhiḥ sarva eva hi |
matvā nirastam ātmānam āśaṃsan karma tasya tat
04.10.010
ते ऽपि चामुम् अमृष्यन्तः पाद-स्पर्शम् इवोरगाः ।
शरैर् अविध्यन् युगपद् द्वि-गुणं प्रचिकीर्षवः
te 'pi cāmum amṛṣyantaḥ pāda-sparśam ivoragāḥ |
śarair avidhyan yugapad dvi-guṇaṃ pracikīrṣavaḥ
04.10.011
ततः परिघ-निस्त्रिंशैः प्रासशूल-परश्वधैः ।
शक्त्य्-ऋष्टिभिर् भुशुण्डीभिश् चित्र-वाजैः शरैर् अपि
tataḥ parigha-nistriṃśaiḥ prāsaśūla-paraśvadhaiḥ |
śakty-ṛṣṭibhir bhuśuṇḍībhiś citra-vājaiḥ śarair api
04.10.012
अभ्यवर्षन् प्रकुपिताः सरथं सह-सारथिम् ।
इच्छन्तस् तत् प्रतीकर्तुम् अयुतानां त्रयोदश
abhyavarṣan prakupitāḥ sarathaṃ saha-sārathim |
icchantas tat pratīkartum ayutānāṃ trayodaśa
04.10.013
औत्तानपादिः स तदा शस्त्र-वर्षेण भूरिणा ।
न एवादृश्यताच्छन्न आसारेण यथा गिरिः
auttānapādiḥ sa tadā śastra-varṣeṇa bhūriṇā |
na evādṛśyatācchanna āsāreṇa yathā giriḥ
04.10.014
हाहा-कारस् तदैवासीत् सिद्धानां दिवि पश्यताम् ।
हतो ऽयं मानवः सूर्यो मग्नः पुण्य-जनार्णवे
hāhā-kāras tadaivāsīt siddhānāṃ divi paśyatām |
hato 'yaṃ mānavaḥ sūryo magnaḥ puṇya-janārṇave
04.10.015
नदत्सु यातुधानेषु जय-काशिष्व् अथो मृधे ।
उदतिष्ठद् रथस् तस्य नीहाराद् इव भास्करः
nadatsu yātudhāneṣu jaya-kāśiṣv atho mṛdhe |
udatiṣṭhad rathas tasya nīhārād iva bhāskaraḥ
04.10.016
धनुर् विस्फूर्जयन् दिव्यं द्विषतां खेदम् उद्वहन् ।
अस्त्रौघं व्यधमद् बाणैर् घनानीकम् इवानिलः
dhanur visphūrjayan divyaṃ dviṣatāṃ khedam udvahan |
astraughaṃ vyadhamad bāṇair ghanānīkam ivānilaḥ
04.10.017
तस्य ते चाप-निर्मुक्ता भित्त्वा वर्माणि रक्षसाम् ।
कायान् आविविशुस् तिग्मा गिरीन् अशनयो यथा
tasya te cāpa-nirmuktā bhittvā varmāṇi rakṣasām |
kāyān āviviśus tigmā girīn aśanayo yathā
04.10.018
भल्लैः सञ्छिद्यमानानां शिरोभिश् चारु-कुण्डलैः ।
ऊरुभिर् हेम-तालाभैर् दोर्भिर् वलय-वल्गुभिः
bhallaiḥ sañchidyamānānāṃ śirobhiś cāru-kuṇḍalaiḥ |
ūrubhir hema-tālābhair dorbhir valaya-valgubhiḥ
04.10.019
हार-केयूर-मुकुटैर् उष्णीषैश् च महा-धनैः ।
आस्तृतास् ता रण-भुवो रेजुर् वीर-मनो-हराः
hāra-keyūra-mukuṭair uṣṇīṣaiś ca mahā-dhanaiḥ |
āstṛtās tā raṇa-bhuvo rejur vīra-mano-harāḥ
04.10.020
हतावशिष्टा इतरे रणाजिराद् रक्षो-गणाः क्षत्रिय-वर्य-सायकैः ।
प्रायो विवृक्णावयवा विदुद्रुवुर् मृगेन्द्र-विक्रीडित-यूथपा इव
hatāvaśiṣṭā itare raṇājirād rakṣo-gaṇāḥ kṣatriya-varya-sāyakaiḥ |
prāyo vivṛkṇāvayavā vidudruvur mṛgendra-vikrīḍita-yūthapā iva
04.10.021
अपश्यमानः स तदाततायिनं महा-मृधे कञ्चन मानवोत्तमः ।
पुरीं दिदृक्षन्न् अपि नाविशद् द्विषां न मायिनां वेद चिकीर्षितं जनः
apaśyamānaḥ sa tadātatāyinaṃ mahā-mṛdhe kañcana mānavottamaḥ |
purīṃ didṛkṣann api nāviśad dviṣāṃ na māyināṃ veda cikīrṣitaṃ janaḥ
04.10.022
इति ब्रुवंश् चित्र-रथः स्व-सारथिं यत्तः परेषां प्रतियोग-शङ्कितः ।
शुश्राव शब्दं जलधेर् इवेरितं नभस्वतो दिक्षु रजो ऽन्वदृश्यत
iti bruvaṃś citra-rathaḥ sva-sārathiṃ yattaḥ pareṣāṃ pratiyoga-śaṅkitaḥ |
śuśrāva śabdaṃ jaladher iveritaṃ nabhasvato dikṣu rajo 'nvadṛśyata
04.10.023
क्षणेनाच्छादितं व्योम घनानीकेन सर्वतः ।
विस्फुरत्-तडिता दिक्षु त्रासयत्-स्तनयित्नुना
kṣaṇenācchāditaṃ vyoma ghanānīkena sarvataḥ |
visphurat-taḍitā dikṣu trāsayat-stanayitnunā
04.10.024
ववृषू रुधिरौघासृक्- पूय-विण्-मूत्र-मेदसः ।
निपेतुर् गगनाद् अस्य कबन्धान्य् अग्रतो ऽनघ
vavṛṣū rudhiraughāsṛk- pūya-viṇ-mūtra-medasaḥ |
nipetur gaganād asya kabandhāny agrato 'nagha
04.10.025
ततः खे ऽदृश्यत गिरिर् निपेतुः सर्वतो-दिशम् ।
गदा-परिघ-निस्त्रिंश- मुसलाः साश्म-वर्षिणः
tataḥ khe 'dṛśyata girir nipetuḥ sarvato-diśam |
gadā-parigha-nistriṃśa- musalāḥ sāśma-varṣiṇaḥ
04.10.026
अहयो ऽशनि-निःश्वासा वमन्तो ऽग्निं रुषाक्षिभिः ।
अभ्यधावन् गजा मत्ताः सिंह-व्याघ्राश् च यूथशः
ahayo 'śani-niḥśvāsā vamanto 'gniṃ ruṣākṣibhiḥ |
abhyadhāvan gajā mattāḥ siṃha-vyāghrāś ca yūthaśaḥ
04.10.027
समुद्र ऊर्मिभिर् भीमः प्लावयन् सर्वतो भुवम् ।
आससाद महा-ह्रादः कल्पान्त इव भीषणः
samudra ūrmibhir bhīmaḥ plāvayan sarvato bhuvam |
āsasāda mahā-hrādaḥ kalpānta iva bhīṣaṇaḥ
04.10.028
एवं-विधान्य् अनेकानि त्रासनान्य् अमनस्विनाम् ।
ससृजुस् तिग्म-गतय आसुर्या माययासुराः
evaṃ-vidhāny anekāni trāsanāny amanasvinām |
sasṛjus tigma-gataya āsuryā māyayāsurāḥ
04.10.029
ध्रुवे प्रयुक्ताम् असुरैस् तां मायाम् अतिदुस्तराम् ।
निशम्य तस्य मुनयः शम् आशंसन् समागताः
dhruve prayuktām asurais tāṃ māyām atidustarām |
niśamya tasya munayaḥ śam āśaṃsan samāgatāḥ
04.10.030
0 मुनय ऊचुः औत्तानपाद भगवांस् तव शार्ङ्गधन्वा $ देवः क्षिणोत्व् अवनतार्ति-हरो विपक्षान् & औत्तानपाद भगवांस् तव शार्ङ्गधन्वा $ देवः क्षिणोत्व् अवनतार्ति-हरो विपक्षान् & यन्-नामधेयम् अभिधाय निशम्य चाद्धा % लोको ऽञ्जसा तरति दुस्तरम् अङ्ग मृत्युम्
0 munaya ūcuḥ auttānapāda bhagavāṃs tava śārṅgadhanvā $ devaḥ kṣiṇotv avanatārti-haro vipakṣān & auttānapāda bhagavāṃs tava śārṅgadhanvā $ devaḥ kṣiṇotv avanatārti-haro vipakṣān & yan-nāmadheyam abhidhāya niśamya cāddhā % loko 'ñjasā tarati dustaram aṅga mṛtyum
Chapter 4.11
04.11.001
04.11.001
0 मैत्रेय उवाच निशम्य गदताम् एवम् ऋषीणां धनुषि ध्रुवः ।
सन्दधे ऽस्त्रम् उपस्पृश्य यन् नारायण-निर्मितम्
0 maitreya uvāca niśamya gadatām evam ṛṣīṇāṃ dhanuṣi dhruvaḥ |
sandadhe 'stram upaspṛśya yan nārāyaṇa-nirmitam
04.11.002
सन्धीयमान एतस्मिन् माया गुह्यक-निर्मिताः ।
क्षिप्रं विनेशुर् विदुर क्लेशा ज्ञानोदये यथा
sandhīyamāna etasmin māyā guhyaka-nirmitāḥ |
kṣipraṃ vineśur vidura kleśā jñānodaye yathā
04.11.003
तस्यार्षास्त्रं धनुषि प्रयुञ्जतः सुवर्ण-पुङ्खाः कलहंस-वाससः ।
विनिःसृता आविविशुर् द्विषद्-बलं यथा वनं भीम-रवाः शिखण्डिनः
tasyārṣāstraṃ dhanuṣi prayuñjataḥ suvarṇa-puṅkhāḥ kalahaṃsa-vāsasaḥ |
viniḥsṛtā āviviśur dviṣad-balaṃ yathā vanaṃ bhīma-ravāḥ śikhaṇḍinaḥ
04.11.004
तैस् तिग्म-धारैः प्रधने शिली-मुखैर् इतस् ततः पुण्य-जना उपद्रुताः ।
तम् अभ्यधावन् कुपिता उदायुधाः सुपर्णम् उन्नद्ध-फणा इवाहयः
tais tigma-dhāraiḥ pradhane śilī-mukhair itas tataḥ puṇya-janā upadrutāḥ |
tam abhyadhāvan kupitā udāyudhāḥ suparṇam unnaddha-phaṇā ivāhayaḥ
04.11.005
स तान् पृषत्कैर् अभिधावतो मृधे निकृत्त-बाहूरु-शिरोधरोदरान् ।
निनाय लोकं परम् अर्क-मण्डलं व्रजन्ति निर्भिद्य यम् ऊर्ध्व-रेतसः
sa tān pṛṣatkair abhidhāvato mṛdhe nikṛtta-bāhūru-śirodharodarān |
nināya lokaṃ param arka-maṇḍalaṃ vrajanti nirbhidya yam ūrdhva-retasaḥ
04.11.006
तान् हन्यमानान् अभिवीक्ष्य गुह्यकान् अनागसश् चित्र-रथेन भूरिशः ।
औत्तानपादिं कृपया पितामहो मनुर् जगादोपगतः सहर्षिभिः
tān hanyamānān abhivīkṣya guhyakān anāgasaś citra-rathena bhūriśaḥ |
auttānapādiṃ kṛpayā pitāmaho manur jagādopagataḥ saharṣibhiḥ
04.11.007
0 मनुर् उवाच अलं वत्सातिरोषेण तमो-द्वारेण पाप्मना ।
येन पुण्य-जनान् एतान् अवधीस् त्वम् अनागसः
0 manur uvāca alaṃ vatsātiroṣeṇa tamo-dvāreṇa pāpmanā |
yena puṇya-janān etān avadhīs tvam anāgasaḥ
04.11.008
नास्मत्-कुलोचितं तात कर्मैतत् सद्-विगर्हितम् ।
वधो यद् उपदेवानाम् आरब्धस् ते ऽकृतैनसाम्
nāsmat-kulocitaṃ tāta karmaitat sad-vigarhitam |
vadho yad upadevānām ārabdhas te 'kṛtainasām
04.11.009
नन्व् एकस्यापराधेन प्रसङ्गाद् बहवो हताः ।
भ्रातुर् वधाभितप्तेन त्वयाङ्ग भ्रातृ-वत्सल
nanv ekasyāparādhena prasaṅgād bahavo hatāḥ |
bhrātur vadhābhitaptena tvayāṅga bhrātṛ-vatsala
04.11.010
नायं मार्गो हि साधूनां हृषीकेशानुवर्तिनाम् ।
यद् आत्मानं पराग् गृह्य पशुवद् भूत-वैशसम्
nāyaṃ mārgo hi sādhūnāṃ hṛṣīkeśānuvartinām |
yad ātmānaṃ parāg gṛhya paśuvad bhūta-vaiśasam
04.11.011
सर्व-भूतात्म-भावेन भूतावासं हरिं भवान् ।
आराध्याप दुराराध्यं विष्णोस् तत् परमं पदम्
sarva-bhūtātma-bhāvena bhūtāvāsaṃ hariṃ bhavān |
ārādhyāpa durārādhyaṃ viṣṇos tat paramaṃ padam
04.11.012
स त्वं हरेर् अनुध्यातस् तत्-पुंसाम् अपि सम्मतः ।
कथं त्व् अवद्यं कृतवान् अनुशिक्षन् सतां व्रतम्
sa tvaṃ harer anudhyātas tat-puṃsām api sammataḥ |
kathaṃ tv avadyaṃ kṛtavān anuśikṣan satāṃ vratam
04.11.013
तितिक्षया करुणया मैत्र्या चाखिल-जन्तुषु ।
समत्वेन च सर्वात्मा भगवान् सम्प्रसीदति
titikṣayā karuṇayā maitryā cākhila-jantuṣu |
samatvena ca sarvātmā bhagavān samprasīdati
04.11.014
सम्प्रसन्ने भगवति पुरुषः प्राकृतैर् गुणैः ।
विमुक्तो जीव-निर्मुक्तो ब्रह्म निर्वाणम् ऋच्छति
samprasanne bhagavati puruṣaḥ prākṛtair guṇaiḥ |
vimukto jīva-nirmukto brahma nirvāṇam ṛcchati
04.11.015
भूतैः पञ्चभिर् आरब्धैर् योषित् पुरुष एव हि ।
तयोर् व्यवायात् सम्भूतिर् योषित्-पुरुषयोर् इह
bhūtaiḥ pañcabhir ārabdhair yoṣit puruṣa eva hi |
tayor vyavāyāt sambhūtir yoṣit-puruṣayor iha
04.11.016
एवं प्रवर्तते सर्गः स्थितिः संयम एव च ।
गुण-व्यतिकराद् राजन् मायया परमात्मनः
evaṃ pravartate sargaḥ sthitiḥ saṃyama eva ca |
guṇa-vyatikarād rājan māyayā paramātmanaḥ
04.11.017
निमित्त-मात्रं तत्रासीन् निर्गुणः पुरुषर्षभः ।
व्यक्ताव्यक्तम् इदं विश्वं यत्र भ्रमति लोहवत्
nimitta-mātraṃ tatrāsīn nirguṇaḥ puruṣarṣabhaḥ |
vyaktāvyaktam idaṃ viśvaṃ yatra bhramati lohavat
04.11.018
स खल्व् इदं भगवान् काल-शक्त्या गुण-प्रवाहेण विभक्त-वीर्यः ।
करोत्य् अकर्तैव निहन्त्य् अहन्ता चेष्टा विभूम्नः खलु दुर्विभाव्या
sa khalv idaṃ bhagavān kāla-śaktyā guṇa-pravāheṇa vibhakta-vīryaḥ |
karoty akartaiva nihanty ahantā ceṣṭā vibhūmnaḥ khalu durvibhāvyā
04.11.019
सो ऽनन्तो ऽन्त-करः कालो ऽनादिर् आदि-कृद् अव्ययः ।
जनं जनेन जनयन् मारयन् मृत्युनान्तकम्
so 'nanto 'nta-karaḥ kālo 'nādir ādi-kṛd avyayaḥ |
janaṃ janena janayan mārayan mṛtyunāntakam
04.11.020
न वै स्व-पक्षो ऽस्य विपक्ष एव वा परस्य मृत्योर् विशतः समं प्रजाः ।
तं धावमानम् अनुधावन्त्य् अनीशा यथा रजांस्य् अनिलं भूत-सङ्घाः
na vai sva-pakṣo 'sya vipakṣa eva vā parasya mṛtyor viśataḥ samaṃ prajāḥ |
taṃ dhāvamānam anudhāvanty anīśā yathā rajāṃsy anilaṃ bhūta-saṅghāḥ
04.11.021
आयुषो ऽपचयं जन्तोस् तथैवोपचयं विभुः ।
उभाभ्यां रहितः स्व-स्थो दुःस्थस्य विदधात्य् असौ
āyuṣo 'pacayaṃ jantos tathaivopacayaṃ vibhuḥ |
ubhābhyāṃ rahitaḥ sva-stho duḥsthasya vidadhāty asau
04.11.022
केचित् कर्म वदन्त्य् एनं स्वभावम् अपरे नृप ।
एके कालं परे दैवं पुंसः कामम् उतापरे
kecit karma vadanty enaṃ svabhāvam apare nṛpa |
eke kālaṃ pare daivaṃ puṃsaḥ kāmam utāpare
04.11.023
अव्यक्तस्याप्रमेयस्य नाना-शक्त्य्-उदयस्य च ।
न वै चिकीर्षितं तात को वेदाथ स्व-सम्भवम्
avyaktasyāprameyasya nānā-śakty-udayasya ca |
na vai cikīrṣitaṃ tāta ko vedātha sva-sambhavam
04.11.024
न चैते पुत्रक भ्रातुर् हन्तारो धनदानुगाः ।
विसर्गादानयोस् तात पुंसो दैवं हि कारणम्
na caite putraka bhrātur hantāro dhanadānugāḥ |
visargādānayos tāta puṃso daivaṃ hi kāraṇam
04.11.025
स एव विश्वं सृजति स एवावति हन्ति च ।
अथापि ह्य् अनहङ्कारान् नाज्यते गुण-कर्मभिः
sa eva viśvaṃ sṛjati sa evāvati hanti ca |
athāpi hy anahaṅkārān nājyate guṇa-karmabhiḥ
04.11.026
एष भूतानि भूतात्मा भूतेशो भूत-भावनः ।
स्व-शक्त्या मायया युक्तः सृजत्य् अत्ति च पाति च
eṣa bhūtāni bhūtātmā bhūteśo bhūta-bhāvanaḥ |
sva-śaktyā māyayā yuktaḥ sṛjaty atti ca pāti ca
04.11.027
तम् एव मृत्युम् अमृतं तात दैवं सर्वात्मनोपेहि जगत्-परायणम् ।
यस्मै बलिं विश्व-सृजो हरन्ति गावो यथा वै नसि दाम-यन्त्रिताः
tam eva mṛtyum amṛtaṃ tāta daivaṃ sarvātmanopehi jagat-parāyaṇam |
yasmai baliṃ viśva-sṛjo haranti gāvo yathā vai nasi dāma-yantritāḥ
04.11.028
यः पञ्च-वर्षो जननीं त्वं विहाय मातुः सपत्न्या वचसा भिन्न-मर्मा ।
वनं गतस् तपसा प्रत्यग्-अक्षम् आराध्य लेभे मूर्ध्नि पदं त्रि-लोक्याः
yaḥ pañca-varṣo jananīṃ tvaṃ vihāya mātuḥ sapatnyā vacasā bhinna-marmā |
vanaṃ gatas tapasā pratyag-akṣam ārādhya lebhe mūrdhni padaṃ tri-lokyāḥ
04.11.029
तम् एनम् अङ्गात्मनि मुक्त-विग्रहे व्यपाश्रितं निर्गुणम् एकम् अक्षरम् ।
आत्मानम् अन्विच्छ विमुक्तम् आत्म-दृग् यस्मिन्न् इदं भेदम् असत् प्रतीयते
tam enam aṅgātmani mukta-vigrahe vyapāśritaṃ nirguṇam ekam akṣaram |
ātmānam anviccha vimuktam ātma-dṛg yasminn idaṃ bhedam asat pratīyate
04.11.030
त्वं प्रत्यग्-आत्मनि तदा भगवत्य् अनन्त आनन्द-मात्र उपपन्न-समस्त-शक्तौ ।
भक्तिं विधाय परमां शनकैर् अविद्या- ग्रन्थिं विभेत्स्यसि ममाहम् इति प्ररूढम्
tvaṃ pratyag-ātmani tadā bhagavaty ananta ānanda-mātra upapanna-samasta-śaktau |
bhaktiṃ vidhāya paramāṃ śanakair avidyā- granthiṃ vibhetsyasi mamāham iti prarūḍham
04.11.031
संयच्छ रोषं भद्रं ते प्रतीपं श्रेयसां परम् ।
श्रुतेन भूयसा राजन्न् अगदेन यथामयम्
saṃyaccha roṣaṃ bhadraṃ te pratīpaṃ śreyasāṃ param |
śrutena bhūyasā rājann agadena yathāmayam
04.11.032
येनोपसृष्टात् पुरुषाल् लोक उद्विजते भृशम् ।
न बुधस् तद्-वशं गच्छेद् इच्छन्न् अभयम् आत्मनः
yenopasṛṣṭāt puruṣāl loka udvijate bhṛśam |
na budhas tad-vaśaṃ gacched icchann abhayam ātmanaḥ
04.11.033
हेलनं गिरिश-भ्रातुर् धनदस्य त्वया कृतम् ।
यज् जघ्निवान् पुण्य-जनान् भ्रातृ-घ्नान् इत्य् अमर्षितः
helanaṃ giriśa-bhrātur dhanadasya tvayā kṛtam |
yaj jaghnivān puṇya-janān bhrātṛ-ghnān ity amarṣitaḥ
04.11.034
तं प्रसादय वत्साशु सन्नत्या प्रश्रयोक्तिभिः ।
न यावन् महतां तेजः कुलं नो ऽभिभविष्यति
taṃ prasādaya vatsāśu sannatyā praśrayoktibhiḥ |
na yāvan mahatāṃ tejaḥ kulaṃ no 'bhibhaviṣyati
04.11.035
एवं स्वायम्भुवः पौत्रम् अनुशास्य मनुर् ध्रुवम् ।
तेनाभिवन्दितः साकम् ऋषिभिः स्व-पुरं ययौ
evaṃ svāyambhuvaḥ pautram anuśāsya manur dhruvam |
tenābhivanditaḥ sākam ṛṣibhiḥ sva-puraṃ yayau
Chapter 4.12
04.12.001
0 मैत्रेय उवाच ध्रुवं निवृत्तं प्रतिबुद्ध्य वैशसाद् अपेत-मन्युं भगवान् धनेश्वरः ।
तत्रागतश् चारण-यक्ष-किन्नरैः संस्तूयमानो न्यवदत् कृताञ्जलिम्
0 maitreya uvāca dhruvaṃ nivṛttaṃ pratibuddhya vaiśasād apeta-manyuṃ bhagavān dhaneśvaraḥ |
tatrāgataś cāraṇa-yakṣa-kinnaraiḥ saṃstūyamāno nyavadat kṛtāñjalim
04.12.002
0 धनद उवाच भो भोः क्षत्रिय-दायाद परितुष्टो ऽस्मि ते ऽनघ ।
यत् त्वं पितामहादेशाद् वैरं दुस्त्यजम् अत्यजः
0 dhanada uvāca bho bhoḥ kṣatriya-dāyāda parituṣṭo 'smi te 'nagha |
yat tvaṃ pitāmahādeśād vairaṃ dustyajam atyajaḥ
04.12.003
न भवान् अवधीद् यक्षान् न यक्षा भ्रातरं तव ।
काल एव हि भूतानां प्रभुर् अप्यय-भावयोः
na bhavān avadhīd yakṣān na yakṣā bhrātaraṃ tava |
kāla eva hi bhūtānāṃ prabhur apyaya-bhāvayoḥ
04.12.004
अहं त्वम् इत्य् अपार्था धीर् अज्ञानात् पुरुषस्य हि ।
स्वाप्नीवाभात्य् अतद्-ध्यानाद् यया बन्ध-विपर्ययौ
ahaṃ tvam ity apārthā dhīr ajñānāt puruṣasya hi |
svāpnīvābhāty atad-dhyānād yayā bandha-viparyayau
04.12.005
तद् गच्छ ध्रुव भद्रं ते भगवन्तम् अधोक्षजम् ।
सर्व-भूतात्म-भावेन सर्व-भूतात्म-विग्रहम्
tad gaccha dhruva bhadraṃ te bhagavantam adhokṣajam |
sarva-bhūtātma-bhāvena sarva-bhūtātma-vigraham
04.12.006
भजस्व भजनीयाङ्घ्रिम् अभवाय भव-च्छिदम् ।
युक्तं विरहितं शक्त्या गुण-मय्यात्म-मायया
bhajasva bhajanīyāṅghrim abhavāya bhava-cchidam |
yuktaṃ virahitaṃ śaktyā guṇa-mayyātma-māyayā
04.12.007
वृणीहि कामं नृप यन् मनो-गतं मत्तस् त्वम् औत्तानपदे ऽविशङ्कितः ।
वरं वरार्हो ऽम्बुज-नाभ-पादयोर् अनन्तरं त्वां वयम् अङ्ग शुश्रुम
vṛṇīhi kāmaṃ nṛpa yan mano-gataṃ mattas tvam auttānapade 'viśaṅkitaḥ |
varaṃ varārho 'mbuja-nābha-pādayor anantaraṃ tvāṃ vayam aṅga śuśruma
04.12.008
0 मैत्रेय उवाच स राज-राजेन वराय चोदितो ध्रुवो महा-भागवतो महा-मतिः ।
हरौ स वव्रे ऽचलितां स्मृतिं यया तरत्य् अयत्नेन दुरत्ययं तमः
0 maitreya uvāca sa rāja-rājena varāya codito dhruvo mahā-bhāgavato mahā-matiḥ |
harau sa vavre 'calitāṃ smṛtiṃ yayā taraty ayatnena duratyayaṃ tamaḥ
04.12.009
तस्य प्रीतेन मनसा तां दत्त्वैडविडस् ततः ।
पश्यतो ऽन्तर्दधे सो ऽपि स्व-पुरं प्रत्यपद्यत
tasya prītena manasā tāṃ dattvaiḍaviḍas tataḥ |
paśyato 'ntardadhe so 'pi sva-puraṃ pratyapadyata
04.12.010
अथायजत यज्ञेशं क्रतुभिर् भूरि-दक्षिणैः ।
द्रव्य-क्रिया-देवतानां कर्म कर्म-फल-प्रदम्
athāyajata yajñeśaṃ kratubhir bhūri-dakṣiṇaiḥ |
dravya-kriyā-devatānāṃ karma karma-phala-pradam
04.12.011
सर्वात्मन्य् अच्युते ऽसर्वे तीव्रौघां भक्तिम् उद्वहन् ।
ददर्शात्मनि भूतेषु तम् एवावस्थितं विभुम्
sarvātmany acyute 'sarve tīvraughāṃ bhaktim udvahan |
dadarśātmani bhūteṣu tam evāvasthitaṃ vibhum
04.12.012
तम् एवं शील-सम्पन्नं ब्रह्मण्यं दीन-वत्सलम् ।
गोप्तारं धर्म-सेतूनां मेनिरे पितरं प्रजाः
tam evaṃ śīla-sampannaṃ brahmaṇyaṃ dīna-vatsalam |
goptāraṃ dharma-setūnāṃ menire pitaraṃ prajāḥ
04.12.013
षट्-त्रिंशद्-वर्ष-साहस्रं शशास क्षिति-मण्डलम् ।
भोगैः पुण्य-क्षयं कुर्वन्न् अभोगैर् अशुभ-क्षयम्
ṣaṭ-triṃśad-varṣa-sāhasraṃ śaśāsa kṣiti-maṇḍalam |
bhogaiḥ puṇya-kṣayaṃ kurvann abhogair aśubha-kṣayam
04.12.014
एवं बहु-सवं कालं महात्माविचलेन्द्रियः ।
त्रि-वर्गौपयिकं नीत्वा पुत्रायादान् नृपासनम्
evaṃ bahu-savaṃ kālaṃ mahātmāvicalendriyaḥ |
tri-vargaupayikaṃ nītvā putrāyādān nṛpāsanam
04.12.015
मन्यमान इदं विश्वं माया-रचितम् आत्मनि ।
अविद्या-रचित-स्वप्न-गन्धर्व-नगरोपमम्
manyamāna idaṃ viśvaṃ māyā-racitam ātmani |
avidyā-racita-svapna-gandharva-nagaropamam
04.12.016
आत्म-स्त्र्य्-अपत्य-सुहृदो बलम् ऋद्ध-कोशम् $ अन्तः-पुरं परिविहार-भुवश् च रम्याः &अम्प्;भू-मण्डलं जलधि-मेखलम् आकलय्य % कालोपसृष्टम् इति स प्रययौ विशालाम्
ātma-stry-apatya-suhṛdo balam ṛddha-kośam $ antaḥ-puraṃ parivihāra-bhuvaś ca ramyāḥ &bhū-maṇḍalaṃ jaladhi-mekhalam ākalayya % kālopasṛṣṭam iti sa prayayau viśālām
04.12.017
- //तस्यां विशुद्ध-करणः शिव-वार् विगाह्य $ बद्ध्वासनं जित-मरुन् मनसाहृताक्षः &तस्यां विशुद्ध-करणः शिव-वार् विगाह्य $ बद्ध्वासनं जित-मरुन् मनसाहृताक्षः &स्थूले दधार भगवत्-प्रतिरूप एतद् % ध्यायंस् तद् अव्यवहितो व्यसृजत् समाधौ
** //tasyāṃ viśuddha-karaṇaḥ śiva-vār vigāhya $ baddhvāsanaṃ jita-marun manasāhṛtākṣaḥ &tasyāṃ viśuddha-karaṇaḥ śiva-vār vigāhya $ baddhvāsanaṃ jita-marun manasāhṛtākṣaḥ &sthūle dadhāra bhagavat-pratirūpa etad % dhyāyaṃs tad avyavahito vyasṛjat samādhau*
04.12.018
- //भक्तिं हरौ भगवति प्रवहन्न् अजस्रम् $ आनन्द-बाष्प-कलया मुहुर् अर्द्यमानः &भक्तिं हरौ भगवति प्रवहन्न् अजस्रम् $ आनन्द-बाष्प-कलया मुहुर् अर्द्यमानः &विक्लिद्यमान-हृदयः पुलकाचिताङ्गो % नात्मानम् अस्मरद् असाव् इति मुक्त-लिङ्गः
** //bhaktiṃ harau bhagavati pravahann ajasram $ ānanda-bāṣpa-kalayā muhur ardyamānaḥ &bhaktiṃ harau bhagavati pravahann ajasram $ ānanda-bāṣpa-kalayā muhur ardyamānaḥ &viklidyamāna-hṛdayaḥ pulakācitāṅgo % nātmānam asmarad asāv iti mukta-liṅgaḥ*
04.12.019
- ॥
स ददर्श विमानाग्र्यं नभसो ऽवतरद् ध्रुवः ।
विभ्राजयद् दश दिशो राकापतिम् इवोदितम्
** // sa dadarśa vimānāgryaṃ nabhaso 'vatarad dhruvaḥ |*
vibhrājayad daśa diśo rākāpatim ivoditam
04.12.020
तत्रानु देव-प्रवरौ चतुर्-भुजौ $ श्यामौ किशोराव् अरुणाम्बुजेक्षणौ &अम्प्;स्थिताव् अवष्टभ्य गदां सुवाससौ % किरीट-हाराङ्गद-चारु-कुण्डलौ
tatrānu deva-pravarau catur-bhujau $ śyāmau kiśorāv aruṇāmbujekṣaṇau &sthitāv avaṣṭabhya gadāṃ suvāsasau % kirīṭa-hārāṅgada-cāru-kuṇḍalau
04.12.021
- //विज्ञाय ताव् उत्तमगाय-किङ्कराव् $ अभ्युत्थितः साध्वस-विस्मृत-क्रमः &विज्ञाय ताव् उत्तमगाय-किङ्कराव् $ अभ्युत्थितः साध्वस-विस्मृत-क्रमः &ननाम नामानि गृणन् मधुद्विषः % पार्षत्-प्रधानाव् इति संहताञ्जलिः
** //vijñāya tāv uttamagāya-kiṅkarāv $ abhyutthitaḥ sādhvasa-vismṛta-kramaḥ &vijñāya tāv uttamagāya-kiṅkarāv $ abhyutthitaḥ sādhvasa-vismṛta-kramaḥ &nanāma nāmāni gṛṇan madhudviṣaḥ % pārṣat-pradhānāv iti saṃhatāñjaliḥ*
04.12.022
- //तं कृष्ण-पादाभिनिविष्ट-चेतसं $ बद्धाञ्जलिं प्रश्रय-नम्र-कन्धरम् &तं कृष्ण-पादाभिनिविष्ट-चेतसं $ बद्धाञ्जलिं प्रश्रय-नम्र-कन्धरम् &सुनन्द-नन्दाव् उपसृत्य सस्मितं % प्रत्यूचतुः पुष्करनाभ-सम्मतौ
** //taṃ kṛṣṇa-pādābhiniviṣṭa-cetasaṃ $ baddhāñjaliṃ praśraya-namra-kandharam &taṃ kṛṣṇa-pādābhiniviṣṭa-cetasaṃ $ baddhāñjaliṃ praśraya-namra-kandharam &sunanda-nandāv upasṛtya sasmitaṃ % pratyūcatuḥ puṣkaranābha-sammatau*
04.12.023
04.12.023
0 सुनन्द-नन्दाव् ऊचतुः भो भो राजन् सुभद्रं ते वाचं नो ऽवहितः शृणु ।
यः पञ्च-वर्षस् तपसा भवान् देवम् अतीतृपत्
0 sunanda-nandāv ūcatuḥ bho bho rājan subhadraṃ te vācaṃ no 'vahitaḥ śṛṇu |
yaḥ pañca-varṣas tapasā bhavān devam atītṛpat
04.12.024
तस्याखिल-जगद्-धातुर् आवां देवस्य शार्ङ्गिणः ।
पार्षदाव् इह सम्प्राप्तौ नेतुं त्वां भगवत्-पदम्
tasyākhila-jagad-dhātur āvāṃ devasya śārṅgiṇaḥ |
pārṣadāv iha samprāptau netuṃ tvāṃ bhagavat-padam
04.12.025
सुदुर्जयं विष्णु-पदं जितं त्वया यत् सूरयो ऽप्राप्य विचक्षते परम् ।
आतिष्ठ तच् चन्द्र-दिवाकरादयो ग्रहर्क्ष-ताराः परियन्ति दक्षिणम्
sudurjayaṃ viṣṇu-padaṃ jitaṃ tvayā yat sūrayo 'prāpya vicakṣate param |
ātiṣṭha tac candra-divākarādayo graharkṣa-tārāḥ pariyanti dakṣiṇam
04.12.026
अनास्थितं ते पितृभिर् अन्यैर् अप्य् अङ्ग कर्हिचित् ।
आतिष्ठ जगतां वन्द्यं तद् विष्णोः परमं पदम्
anāsthitaṃ te pitṛbhir anyair apy aṅga karhicit |
ātiṣṭha jagatāṃ vandyaṃ tad viṣṇoḥ paramaṃ padam
04.12.027
एतद् विमान-प्रवरम् उत्तमश्लोक-मौलिना ।
उपस्थापितम् आयुष्मन्न् अधिरोढुं त्वम् अर्हसि
etad vimāna-pravaram uttamaśloka-maulinā |
upasthāpitam āyuṣmann adhiroḍhuṃ tvam arhasi
04.12.028
0 मैत्रेय उवाच निशम्य वैकुण्ठ-नियोज्य-मुख्ययोर् मधु-च्युतं वाचम् उरुक्रम-प्रियः ।
कृताभिषेकः कृत-नित्य-मङ्गलो मुनीन् प्रणम्याशिषम् अभ्यवादयत्
0 maitreya uvāca niśamya vaikuṇṭha-niyojya-mukhyayor madhu-cyutaṃ vācam urukrama-priyaḥ |
kṛtābhiṣekaḥ kṛta-nitya-maṅgalo munīn praṇamyāśiṣam abhyavādayat
04.12.029
परीत्याभ्यर्च्य धिष्ण्याग्र्यं पार्षदाव् अभिवन्द्य च ।
इयेष तद् अधिष्ठातुं बिभ्रद् रूपं हिरण्मयम्
parītyābhyarcya dhiṣṇyāgryaṃ pārṣadāv abhivandya ca |
iyeṣa tad adhiṣṭhātuṃ bibhrad rūpaṃ hiraṇmayam
04.12.030
तदोत्तानपदः पुत्रो ददर्शान्तकम् आगतम् ।
मृत्योर् मूर्ध्नि पदं दत्त्वा आरुरोहाद्भुतं गृहम्
tadottānapadaḥ putro dadarśāntakam āgatam |
mṛtyor mūrdhni padaṃ dattvā ārurohādbhutaṃ gṛham
04.12.031
तदा दुन्दुभयो नेदुर् मृदङ्ग-पणवादयः ।
गन्धर्व-मुख्याः प्रजगुः पेतुः कुसुम-वृष्टयः
tadā dundubhayo nedur mṛdaṅga-paṇavādayaḥ |
gandharva-mukhyāḥ prajaguḥ petuḥ kusuma-vṛṣṭayaḥ
04.12.032
स च स्वर्लोकम् आरोक्ष्यन् सुनीतिं जननीं ध्रुवः ।
अन्वस्मरद् अगं हित्वा दीनां यास्ये त्रि-विष्टपम्
sa ca svarlokam ārokṣyan sunītiṃ jananīṃ dhruvaḥ |
anvasmarad agaṃ hitvā dīnāṃ yāsye tri-viṣṭapam
04.12.033
इति व्यवसितं तस्य व्यवसाय सुरोत्तमौ ।
दर्शयाम् आसतुर् देवीं पुरो यानेन गच्छतीम्
iti vyavasitaṃ tasya vyavasāya surottamau |
darśayām āsatur devīṃ puro yānena gacchatīm
04.12.034
तत्र तत्र प्रशंसद्भिः पथि वैमानिकैः सुरैः ।
अवकीर्यमाणो ददृशे कुसुमैः क्रमशो ग्रहान्
tatra tatra praśaṃsadbhiḥ pathi vaimānikaiḥ suraiḥ |
avakīryamāṇo dadṛśe kusumaiḥ kramaśo grahān
04.12.035
त्रि-लोकीं देव-यानेन सो ऽतिव्रज्य मुनीन् अपि ।
परस्ताद् यद् ध्रुव-गतिर् विष्णोः पदम् अथाभ्यगात्
tri-lokīṃ deva-yānena so 'tivrajya munīn api |
parastād yad dhruva-gatir viṣṇoḥ padam athābhyagāt
04.12.036
यद् भ्राजमानं स्व-रुचैव सर्वतो लोकास् त्रयो ह्य् अनु विभ्राजन्त एते ।
यन् नाव्रजन् जन्तुषु ये ऽननुग्रहा व्रजन्ति भद्राणि चरन्ति ये ऽनिशम्
yad bhrājamānaṃ sva-rucaiva sarvato lokās trayo hy anu vibhrājanta ete |
yan nāvrajan jantuṣu ye 'nanugrahā vrajanti bhadrāṇi caranti ye 'niśam
04.12.037
शान्ताः सम-दृशः शुद्धाः सर्व-भूतानुरञ्जनाः ।
यान्त्य् अञ्जसाच्युत-पदम् अच्युत-प्रिय-बान्धवाः
śāntāḥ sama-dṛśaḥ śuddhāḥ sarva-bhūtānurañjanāḥ |
yānty añjasācyuta-padam acyuta-priya-bāndhavāḥ
04.12.038
इत्य् उत्तानपदः पुत्रो ध्रुवः कृष्ण-परायणः ।
अभूत् त्रयाणां लोकानां चूडा-मणिर् इवामलः
ity uttānapadaḥ putro dhruvaḥ kṛṣṇa-parāyaṇaḥ |
abhūt trayāṇāṃ lokānāṃ cūḍā-maṇir ivāmalaḥ
04.12.039
गम्भीर-वेगो ऽनिमिषं ज्योतिषां चक्रम् आहितम् ।
यस्मिन् भ्रमति कौरव्य मेढ्याम् इव गवां गणः
gambhīra-vego 'nimiṣaṃ jyotiṣāṃ cakram āhitam |
yasmin bhramati kauravya meḍhyām iva gavāṃ gaṇaḥ
04.12.040
महिमानं विलोक्यास्य नारदो भगवान् ऋषिः ।
आतोद्यं वितुदञ् श्लोकान् सत्रे ऽगायत् प्रचेतसाम्
mahimānaṃ vilokyāsya nārado bhagavān ṛṣiḥ |
ātodyaṃ vitudañ ślokān satre 'gāyat pracetasām
04.12.041
0 नारद उवाच नूनं सुनीतेः पति-देवतायास् तपः-प्रभावस्य सुतस्य तां गतिम् ।
दृष्ट्वाभ्युपायान् अपि वेद-वादिनो नैवाधिगन्तुं प्रभवन्ति किं नृपाः
0 nārada uvāca nūnaṃ sunīteḥ pati-devatāyās tapaḥ-prabhāvasya sutasya tāṃ gatim |
dṛṣṭvābhyupāyān api veda-vādino naivādhigantuṃ prabhavanti kiṃ nṛpāḥ
04.12.042
यः पञ्च-वर्षो गुरु-दार-वाक्-शरैर् भिन्नेन यातो हृदयेन दूयता ।
वनं मद्-आदेश-करो ऽजितं प्रभुं जिगाय तद्-भक्त-गुणैः पराजितम्
yaḥ pañca-varṣo guru-dāra-vāk-śarair bhinnena yāto hṛdayena dūyatā |
vanaṃ mad-ādeśa-karo 'jitaṃ prabhuṃ jigāya tad-bhakta-guṇaiḥ parājitam
04.12.043
यः क्षत्र-बन्धुर् भुवि तस्याधिरूढम् अन्व् आरुरुक्षेद् अपि वर्ष-पूगैः ।
षट्-पञ्च-वर्षो यद् अहोभिर् अल्पैः प्रसाद्य वैकुण्ठम् अवाप तत्-पदम्
yaḥ kṣatra-bandhur bhuvi tasyādhirūḍham anv ārurukṣed api varṣa-pūgaiḥ |
ṣaṭ-pañca-varṣo yad ahobhir alpaiḥ prasādya vaikuṇṭham avāpa tat-padam
04.12.044
0 मैत्रेय उवाच एतत् ते ऽभिहितं सर्वं यत् पृष्टो ऽहम् इह त्वया ।
ध्रुवस्योद्दाम-यशसश् चरितं सम्मतं सताम्
0 maitreya uvāca etat te 'bhihitaṃ sarvaṃ yat pṛṣṭo 'ham iha tvayā |
dhruvasyoddāma-yaśasaś caritaṃ sammataṃ satām
04.12.045
धन्यं यशस्यम् आयुष्यं पुण्यं स्वस्त्य्-अयनं महत् ।
स्वर्ग्यं ध्रौव्यं सौमनस्यं प्रशस्यम् अघ-मर्षणम्
dhanyaṃ yaśasyam āyuṣyaṃ puṇyaṃ svasty-ayanaṃ mahat |
svargyaṃ dhrauvyaṃ saumanasyaṃ praśasyam agha-marṣaṇam
04.12.046
श्रुत्वैतच् छ्रद्धयाभीक्ष्णम् अच्युत-प्रिय-चेष्टितम् ।
भवेद् भक्तिर् भगवति यया स्यात् क्लेश-सङ्क्षयः
śrutvaitac chraddhayābhīkṣṇam acyuta-priya-ceṣṭitam |
bhaved bhaktir bhagavati yayā syāt kleśa-saṅkṣayaḥ
04.12.047
महत्त्वम् इच्छतां तीर्थं श्रोतुः शीलादयो गुणाः ।
यत्र तेजस् तद् इच्छूनां मानो यत्र मनस्विनाम्
mahattvam icchatāṃ tīrthaṃ śrotuḥ śīlādayo guṇāḥ |
yatra tejas tad icchūnāṃ māno yatra manasvinām
04.12.048
प्रयतः कीर्तयेत् प्रातः समवाये द्वि-जन्मनाम् ।
सायं च पुण्य-श्लोकस्य ध्रुवस्य चरितं महत्
prayataḥ kīrtayet prātaḥ samavāye dvi-janmanām |
sāyaṃ ca puṇya-ślokasya dhruvasya caritaṃ mahat
04.12.049
पौर्णमास्यां सिनीवाल्यां द्वादश्यां श्रवणे ऽथवा ।
दिन-क्षये व्यतीपाते सङ्क्रमे ऽर्कदिने ऽपि वा
paurṇamāsyāṃ sinīvālyāṃ dvādaśyāṃ śravaṇe 'thavā |
dina-kṣaye vyatīpāte saṅkrame 'rkadine 'pi vā
04.12.050
श्रावयेच् छ्रद्दधानानां तीर्थ-पाद-पदाश्रयः ।
नेच्छंस् तत्रात्मनात्मानं सन्तुष्ट इति सिध्यति
śrāvayec chraddadhānānāṃ tīrtha-pāda-padāśrayaḥ |
necchaṃs tatrātmanātmānaṃ santuṣṭa iti sidhyati
04.12.051
ज्ञानम् अज्ञात-तत्त्वाय यो दद्यात् सत्-पथे ऽमृतम् ।
कृपालोर् दीन-नाथस्य देवास् तस्यानुगृह्णते
jñānam ajñāta-tattvāya yo dadyāt sat-pathe 'mṛtam |
kṛpālor dīna-nāthasya devās tasyānugṛhṇate
04.12.052
इदं मया ते ऽभिहितं कुरूद्वह ध्रुवस्य विख्यात-विशुद्ध-कर्मणः ।
हित्वार्भकः क्रीडनकानि मातुर् गृहं च विष्णुं शरणं यो जगाम
idaṃ mayā te 'bhihitaṃ kurūdvaha dhruvasya vikhyāta-viśuddha-karmaṇaḥ |
hitvārbhakaḥ krīḍanakāni mātur gṛhaṃ ca viṣṇuṃ śaraṇaṃ yo jagāma
Chapter 4.13
04.13.001
0 सूत उवाच निशम्य कौषारविणोपवर्णितं ध्रुवस्य वैकुण्ठ-पदाधिरोहणम् ।
प्ररूढ-भावो भगवत्य् अधोक्षजे प्रष्टुं पुनस् तं विदुरः प्रचक्रमे
0 sūta uvāca niśamya kauṣāraviṇopavarṇitaṃ dhruvasya vaikuṇṭha-padādhirohaṇam |
prarūḍha-bhāvo bhagavaty adhokṣaje praṣṭuṃ punas taṃ viduraḥ pracakrame
04.13.002
0 विदुर उवाच के ते प्रचेतसो नाम कस्यापत्यानि सुव्रत ।
कस्यान्ववाये प्रख्याताः कुत्र वा सत्रम् आसत
0 vidura uvāca ke te pracetaso nāma kasyāpatyāni suvrata |
kasyānvavāye prakhyātāḥ kutra vā satram āsata
04.13.003
मन्ये महा-भागवतं नारदं देव-दर्शनम् ।
येन प्रोक्तः क्रिया-योगः परिचर्या-विधिर् हरेः
manye mahā-bhāgavataṃ nāradaṃ deva-darśanam |
yena proktaḥ kriyā-yogaḥ paricaryā-vidhir hareḥ
04.13.004
स्व-धर्म-शीलैः पुरुषैर् भगवान् यज्ञ-पूरुषः ।
इज्यमानो भक्तिमता नारदेनेरितः किल
sva-dharma-śīlaiḥ puruṣair bhagavān yajña-pūruṣaḥ |
ijyamāno bhaktimatā nāradeneritaḥ kila
04.13.005
यास् ता देवर्षिणा तत्र वर्णिता भगवत्-कथाः ।
मह्यं शुश्रूषवे ब्रह्मन् कार्त्स्न्येनाचष्टुम् अर्हसि
yās tā devarṣiṇā tatra varṇitā bhagavat-kathāḥ |
mahyaṃ śuśrūṣave brahman kārtsnyenācaṣṭum arhasi
04.13.006
0 मैत्रेय उवाच ध्रुवस्य चोत्कलः पुत्रः पितरि प्रस्थिते वनम् ।
सार्वभौम-श्रियं नैच्छद् अधिराजासनं पितुः
0 maitreya uvāca dhruvasya cotkalaḥ putraḥ pitari prasthite vanam |
sārvabhauma-śriyaṃ naicchad adhirājāsanaṃ pituḥ
04.13.007
स जन्मनोपशान्तात्मा निःसङ्गः सम-दर्शनः ।
ददर्श लोके विततम् आत्मानं लोकम् आत्मनि
sa janmanopaśāntātmā niḥsaṅgaḥ sama-darśanaḥ |
dadarśa loke vitatam ātmānaṃ lokam ātmani
04.13.008
आत्मानं ब्रह्म निर्वाणं प्रत्यस्तमित-विग्रहम् ।
अवबोध-रसैकात्म्यम् आनन्दम् अनुसन्ततम्
ātmānaṃ brahma nirvāṇaṃ pratyastamita-vigraham |
avabodha-rasaikātmyam ānandam anusantatam
04.13.009
अव्यवच्छिन्न-योगाग्नि- दग्ध-कर्म-मलाशयः ।
स्वरूपम् अवरुन्धानो नात्मनो ऽन्यं तदैक्षत
avyavacchinna-yogāgni- dagdha-karma-malāśayaḥ |
svarūpam avarundhāno nātmano 'nyaṃ tadaikṣata
04.13.010
जडान्ध-बधिरोन्मत्त- मूकाकृतिर् अतन्-मतिः ।
लक्षितः पथि बालानां प्रशान्तार्चिर् इवानलः
jaḍāndha-badhironmatta- mūkākṛtir atan-matiḥ |
lakṣitaḥ pathi bālānāṃ praśāntārcir ivānalaḥ
04.13.011
मत्वा तं जडम् उन्मत्तं कुल-वृद्धाः समन्त्रिणः ।
वत्सरं भूपतिं चक्रुर् यवीयांसं भ्रमेः सुतम्
matvā taṃ jaḍam unmattaṃ kula-vṛddhāḥ samantriṇaḥ |
vatsaraṃ bhūpatiṃ cakrur yavīyāṃsaṃ bhrameḥ sutam
04.13.012
स्वर्वीथिर् वत्सरस्येष्टा भार्यासूत षड्-आत्मजान् ।
पुष्पार्णं तिग्मकेतुं च इषम् ऊर्जं वसुं जयम्
svarvīthir vatsarasyeṣṭā bhāryāsūta ṣaḍ-ātmajān |
puṣpārṇaṃ tigmaketuṃ ca iṣam ūrjaṃ vasuṃ jayam
04.13.013
पुष्पार्णस्य प्रभा भार्या दोषा च द्वे बभूवतुः ।
प्रातर् मध्यन्दिनं सायम् इति ह्य् आसन् प्रभा-सुताः
puṣpārṇasya prabhā bhāryā doṣā ca dve babhūvatuḥ |
prātar madhyandinaṃ sāyam iti hy āsan prabhā-sutāḥ
04.13.014
प्रदोषो निशिथो व्युष्ट इति दोषा-सुतास् त्रयः ।
व्युष्टः सुतं पुष्करिण्यां सर्वतेजसम् आदधे
pradoṣo niśitho vyuṣṭa iti doṣā-sutās trayaḥ |
vyuṣṭaḥ sutaṃ puṣkariṇyāṃ sarvatejasam ādadhe
04.13.015
स चक्षुः सुतम् आकूत्यां पत्न्यां मनुम् अवाप ह ।
मनोर् असूत महिषी विरजान् नड्वला सुतान्
sa cakṣuḥ sutam ākūtyāṃ patnyāṃ manum avāpa ha |
manor asūta mahiṣī virajān naḍvalā sutān
04.13.016
पुरुं कुत्सं त्रितं द्युम्नं सत्यवन्तम् ऋतं व्रतम् ।
अग्निष्टोमम् अतीरात्रं प्रद्युम्नं शिबिम् उल्मुकम्
puruṃ kutsaṃ tritaṃ dyumnaṃ satyavantam ṛtaṃ vratam |
agniṣṭomam atīrātraṃ pradyumnaṃ śibim ulmukam
04.13.017
उल्मुको ऽजनयत् पुत्रान् पुष्करिण्यां षड् उत्तमान् ।
अङ्गं सुमनसं ख्यातिं क्रतुम् अङ्गिरसं गयम्
ulmuko 'janayat putrān puṣkariṇyāṃ ṣaḍ uttamān |
aṅgaṃ sumanasaṃ khyātiṃ kratum aṅgirasaṃ gayam
04.13.018
सुनीथाङ्गस्य या पत्नी सुषुवे वेनम् उल्बणम् ।
यद्-दौःशील्यात् स राजर्षिर् निर्विण्णो निरगात् पुरात्
sunīthāṅgasya yā patnī suṣuve venam ulbaṇam |
yad-dauḥśīlyāt sa rājarṣir nirviṇṇo niragāt purāt
04.13.019
यम् अङ्ग शेपुः कुपिता वाग्-वज्रा मुनयः किल ।
गतासोस् तस्य भूयस् ते ममन्थुर् दक्षिणं करम्
yam aṅga śepuḥ kupitā vāg-vajrā munayaḥ kila |
gatāsos tasya bhūyas te mamanthur dakṣiṇaṃ karam
04.13.020
अराजके तदा लोके दस्युभिः पीडिताः प्रजाः ।
जातो नारायणांशेन पृथुर् आद्यः क्षितीश्वरः
arājake tadā loke dasyubhiḥ pīḍitāḥ prajāḥ |
jāto nārāyaṇāṃśena pṛthur ādyaḥ kṣitīśvaraḥ
04.13.021
0 विदुर उवाच तस्य शील-निधेः साधोर् ब्रह्मण्यस्य महात्मनः ।
राज्ञः कथम् अभूद् दुष्टा प्रजा यद् विमना ययौ
0 vidura uvāca tasya śīla-nidheḥ sādhor brahmaṇyasya mahātmanaḥ |
rājñaḥ katham abhūd duṣṭā prajā yad vimanā yayau
04.13.022
किं वांहो वेन उद्दिश्य ब्रह्म-दण्डम् अयूयुजन् ।
दण्ड-व्रत-धरे राज्ञि मुनयो धर्म-कोविदाः
kiṃ vāṃho vena uddiśya brahma-daṇḍam ayūyujan |
daṇḍa-vrata-dhare rājñi munayo dharma-kovidāḥ
04.13.023
नावध्येयः प्रजा-पालः प्रजाभिर् अघवान् अपि ।
यद् असौ लोक-पालानां बिभर्त्य् ओजः स्व-तेजसा
nāvadhyeyaḥ prajā-pālaḥ prajābhir aghavān api |
yad asau loka-pālānāṃ bibharty ojaḥ sva-tejasā
04.13.024
एतद् आख्याहि मे ब्रह्मन् सुनीथात्मज-चेष्टितम् ।
श्रद्दधानाय भक्ताय त्वं परावर-वित्तमः
etad ākhyāhi me brahman sunīthātmaja-ceṣṭitam |
śraddadhānāya bhaktāya tvaṃ parāvara-vittamaḥ
04.13.025
0 मैत्रेय उवाच अङ्गो ऽश्वमेधं राजर्षिर् आजहार महा-क्रतुम् ।
नाजग्मुर् देवतास् तस्मिन्न् आहूता ब्रह्म-वादिभिः
0 maitreya uvāca aṅgo 'śvamedhaṃ rājarṣir ājahāra mahā-kratum |
nājagmur devatās tasminn āhūtā brahma-vādibhiḥ
04.13.026
तम् ऊचुर् विस्मितास् तत्र यजमानम् अथर्त्विजः ।
हवींषि हूयमानानि न ते गृह्णन्ति देवताः
tam ūcur vismitās tatra yajamānam athartvijaḥ |
havīṃṣi hūyamānāni na te gṛhṇanti devatāḥ
04.13.027
राजन् हवींष्य् अदुष्टानि श्रद्धयासादितानि ते ।
छन्दांस्य् अयात-यामानि योजितानि धृत-व्रतैः
rājan havīṃṣy aduṣṭāni śraddhayāsāditāni te |
chandāṃsy ayāta-yāmāni yojitāni dhṛta-vrataiḥ
04.13.028
न विदामेह देवानां हेलनं वयम् अण्व् अपि ।
यन् न गृह्णन्ति भागान् स्वान् ये देवाः कर्म-साक्षिणः
na vidāmeha devānāṃ helanaṃ vayam aṇv api |
yan na gṛhṇanti bhāgān svān ye devāḥ karma-sākṣiṇaḥ
04.13.029
0 मैत्रेय उवाच अङ्गो द्विज-वचः श्रुत्वा यजमानः सुदुर्मनाः ।
तत् प्रष्टुं व्यसृजद् वाचं सदस्यांस् तद्-अनुज्ञया
0 maitreya uvāca aṅgo dvija-vacaḥ śrutvā yajamānaḥ sudurmanāḥ |
tat praṣṭuṃ vyasṛjad vācaṃ sadasyāṃs tad-anujñayā
04.13.030
नागच्छन्त्य् आहुता देवा न गृह्णन्ति ग्रहान् इह ।
सदसस्-पतयो ब्रूत किम् अवद्यं मया कृतम्
nāgacchanty āhutā devā na gṛhṇanti grahān iha |
sadasas-patayo brūta kim avadyaṃ mayā kṛtam
04.13.031
0 सदसस्-पतय ऊचुः नर-देवेह भवतो नाघं तावन् मनाक् स्थितम् ।
अस्त्य् एकं प्राक्तनम् अघं यद् इहेदृक् त्वम् अप्रजः
0 sadasas-pataya ūcuḥ nara-deveha bhavato nāghaṃ tāvan manāk sthitam |
asty ekaṃ prāktanam aghaṃ yad ihedṛk tvam aprajaḥ
04.13.032
तथा साधय भद्रं ते आत्मानं सुप्रजं नृप ।
इष्टस् ते पुत्र-कामस्य पुत्रं दास्यति यज्ञ-भुक्
tathā sādhaya bhadraṃ te ātmānaṃ suprajaṃ nṛpa |
iṣṭas te putra-kāmasya putraṃ dāsyati yajña-bhuk
04.13.033
तथा स्व-भागधेयानि ग्रहीष्यन्ति दिवौकसः ।
यद् यज्ञ-पुरुषः साक्षाद् अपत्याय हरिर् वृतः
tathā sva-bhāgadheyāni grahīṣyanti divaukasaḥ |
yad yajña-puruṣaḥ sākṣād apatyāya harir vṛtaḥ
04.13.034
तांस् तान् कामान् हरिर् दद्याद् यान् यान् कामयते जनः ।
आराधितो यथैवैष तथा पुंसां फलोदयः
tāṃs tān kāmān harir dadyād yān yān kāmayate janaḥ |
ārādhito yathaivaiṣa tathā puṃsāṃ phalodayaḥ
04.13.035
इति व्यवसिता विप्रास् तस्य राज्ञः प्रजातये ।
पुरोडाशं निरवपन् शिपि-विष्टाय विष्णवे
iti vyavasitā viprās tasya rājñaḥ prajātaye |
puroḍāśaṃ niravapan śipi-viṣṭāya viṣṇave
04.13.036
तस्मात् पुरुष उत्तस्थौ हेम-माल्य् अमलाम्बरः ।
हिरण्मयेन पात्रेण सिद्धम् आदाय पायसम्
tasmāt puruṣa uttasthau hema-māly amalāmbaraḥ |
hiraṇmayena pātreṇa siddham ādāya pāyasam
04.13.037
स विप्रानुमतो राजा गृहीत्वाञ्जलिनौदनम् ।
अवघ्राय मुदा युक्तः प्रादात् पत्न्या उदार-धीः
sa viprānumato rājā gṛhītvāñjalinaudanam |
avaghrāya mudā yuktaḥ prādāt patnyā udāra-dhīḥ
04.13.038
सा तत् पुं-सवनं राज्ञी प्राश्य वै पत्युर् आदधे ।
गर्भं काल उपावृत्ते कुमारं सुषुवे ऽप्रजा
sā tat puṃ-savanaṃ rājñī prāśya vai patyur ādadhe |
garbhaṃ kāla upāvṛtte kumāraṃ suṣuve 'prajā
04.13.039
स बाल एव पुरुषो मातामहम् अनुव्रतः ।
अधर्मांशोद्भवं मृत्युं तेनाभवद् अधार्मिकः
sa bāla eva puruṣo mātāmaham anuvrataḥ |
adharmāṃśodbhavaṃ mṛtyuṃ tenābhavad adhārmikaḥ
04.13.040
स शरासनम् उद्यम्य मृगयुर् वन-गोचरः ।
हन्त्य् असाधुर् मृगान् दीनान् वेनो ऽसाव् इत्य् अरौज् जनः
sa śarāsanam udyamya mṛgayur vana-gocaraḥ |
hanty asādhur mṛgān dīnān veno 'sāv ity arauj janaḥ
04.13.041
आक्रीडे क्रीडतो बालान् वयस्यान् अतिदारुणः ।
प्रसह्य निरनुक्रोशः पशु-मारम् अमारयत्
ākrīḍe krīḍato bālān vayasyān atidāruṇaḥ |
prasahya niranukrośaḥ paśu-māram amārayat
04.13.042
तं विचक्ष्य खलं पुत्रं शासनैर् विविधैर् नृपः ।
यदा न शासितुं कल्पो भृशम् आसीत् सुदुर्मनाः
taṃ vicakṣya khalaṃ putraṃ śāsanair vividhair nṛpaḥ |
yadā na śāsituṃ kalpo bhṛśam āsīt sudurmanāḥ
04.13.043
प्रायेणाभ्यर्चितो देवो ये ऽप्रजा गृह-मेधिनः ।
कद्-अपत्य-भृतं दुःखं ये न विन्दन्ति दुर्भरम्
prāyeṇābhyarcito devo ye 'prajā gṛha-medhinaḥ |
kad-apatya-bhṛtaṃ duḥkhaṃ ye na vindanti durbharam
04.13.044
यतः पापीयसी कीर्तिर् अधर्मश् च महान् नृणाम् ।
यतो विरोधः सर्वेषां यत आधिर् अनन्तकः
yataḥ pāpīyasī kīrtir adharmaś ca mahān nṛṇām |
yato virodhaḥ sarveṣāṃ yata ādhir anantakaḥ
04.13.045
कस् तं प्रजापदेशं वै मोह-बन्धनम् आत्मनः ।
पण्डितो बहु मन्येत यद्-अर्थाः क्लेशदा गृहाः
kas taṃ prajāpadeśaṃ vai moha-bandhanam ātmanaḥ |
paṇḍito bahu manyeta yad-arthāḥ kleśadā gṛhāḥ
04.13.046
कद्-अपत्यं वरं मन्ये सद्-अपत्याच् छुचां पदात् ।
निर्विद्येत गृहान् मर्त्यो यत्-क्लेश-निवहा गृहाः
kad-apatyaṃ varaṃ manye sad-apatyāc chucāṃ padāt |
nirvidyeta gṛhān martyo yat-kleśa-nivahā gṛhāḥ
04.13.047
एवं स निर्विण्ण-मना नृपो गृहान् निशीथ उत्थाय महोदयोदयात् ।
अलब्ध-निद्रो ऽनुपलक्षितो नृभिर् हित्वा गतो वेन-सुवं प्रसुप्ताम्
evaṃ sa nirviṇṇa-manā nṛpo gṛhān niśītha utthāya mahodayodayāt |
alabdha-nidro 'nupalakṣito nṛbhir hitvā gato vena-suvaṃ prasuptām
04.13.048
विज्ञाय निर्विद्य गतं पतिं प्रजाः पुरोहितामात्य-सुहृद्-गणादयः ।
विचिक्युर् उर्व्याम् अतिशोक-कातरा यथा निगूढं पुरुषं कुयोगिनः
vijñāya nirvidya gataṃ patiṃ prajāḥ purohitāmātya-suhṛd-gaṇādayaḥ |
vicikyur urvyām atiśoka-kātarā yathā nigūḍhaṃ puruṣaṃ kuyoginaḥ
04.13.049
अलक्षयन्तः पदवीं प्रजापतेर् हतोद्यमाः प्रत्युपसृत्य ते पुरीम् ।
ऋषीन् समेतान् अभिवन्द्य साश्रवो न्यवेदयन् पौरव भर्तृ-विप्लवम्
alakṣayantaḥ padavīṃ prajāpater hatodyamāḥ pratyupasṛtya te purīm |
ṛṣīn sametān abhivandya sāśravo nyavedayan paurava bhartṛ-viplavam
Chapter 4.14
04.14.001
0 मैत्रेय उवाच भृग्व्-आदयस् ते मुनयो लोकानां क्षेम-दर्शिनः ।
गोप्तर्य् असति वै नॄणां पश्यन्तः पशु-साम्यताम्
0 maitreya uvāca bhṛgv-ādayas te munayo lokānāṃ kṣema-darśinaḥ |
goptary asati vai nṝṇāṃ paśyantaḥ paśu-sāmyatām
04.14.002
वीर-मातरम् आहूय सुनीथां ब्रह्म-वादिनः ।
प्रकृत्य्-असम्मतं वेनम् अभ्यषिञ्चन् पतिं भुवः
vīra-mātaram āhūya sunīthāṃ brahma-vādinaḥ |
prakṛty-asammataṃ venam abhyaṣiñcan patiṃ bhuvaḥ
04.14.003
श्रुत्वा नृपासन-गतं वेनम् अत्युग्र-शासनम् ।
निलिल्युर् दस्यवः सद्यः सर्प-त्रस्ता इवाखवः
śrutvā nṛpāsana-gataṃ venam atyugra-śāsanam |
nililyur dasyavaḥ sadyaḥ sarpa-trastā ivākhavaḥ
04.14.004
स आरूढ-नृप-स्थान उन्नद्धो ऽष्ट-विभूतिभिः ।
अवमेने महा-भागान् स्तब्धः सम्भावितः स्वतः
sa ārūḍha-nṛpa-sthāna unnaddho 'ṣṭa-vibhūtibhiḥ |
avamene mahā-bhāgān stabdhaḥ sambhāvitaḥ svataḥ
04.14.005
एवं मदान्ध उत्सिक्तो निरङ्कुश इव द्विपः ।
पर्यटन् रथम् आस्थाय कम्पयन्न् इव रोदसी
evaṃ madāndha utsikto niraṅkuśa iva dvipaḥ |
paryaṭan ratham āsthāya kampayann iva rodasī
04.14.006
न यष्टव्यं न दातव्यं न होतव्यं द्विजाः क्वचित् ।
इति न्यवारयद् धर्मं भेरी-घोषेण सर्वशः
na yaṣṭavyaṃ na dātavyaṃ na hotavyaṃ dvijāḥ kvacit |
iti nyavārayad dharmaṃ bherī-ghoṣeṇa sarvaśaḥ
04.14.007
वेनस्यावेक्ष्य मुनयो दुर्वृत्तस्य विचेष्टितम् ।
विमृश्य लोक-व्यसनं कृपयोचुः स्म सत्रिणः
venasyāvekṣya munayo durvṛttasya viceṣṭitam |
vimṛśya loka-vyasanaṃ kṛpayocuḥ sma satriṇaḥ
04.14.008
अहो उभयतः प्राप्तं लोकस्य व्यसनं महत् ।
दारुण्य् उभयतो दीप्ते इव तस्कर-पालयोः
aho ubhayataḥ prāptaṃ lokasya vyasanaṃ mahat |
dāruṇy ubhayato dīpte iva taskara-pālayoḥ
04.14.009
अराजक-भयाद् एष कृतो राजातद्-अर्हणः ।
ततो ऽप्य् आसीद् भयं त्व् अद्य कथं स्यात् स्वस्ति देहिनाम्
arājaka-bhayād eṣa kṛto rājātad-arhaṇaḥ |
tato 'py āsīd bhayaṃ tv adya kathaṃ syāt svasti dehinām
04.14.010
अहेर् इव पयः-पोषः पोषकस्याप्य् अनर्थ-भृत् ।
वेनः प्रकृत्यैव खलः सुनीथा-गर्भ-सम्भवः
aher iva payaḥ-poṣaḥ poṣakasyāpy anartha-bhṛt |
venaḥ prakṛtyaiva khalaḥ sunīthā-garbha-sambhavaḥ
04.14.011
निरूपितः प्रजा-पालः स जिघांसति वै प्रजाः ।
तथापि सान्त्वयेमामुं नास्मांस् तत्-पातकं स्पृशेत्
nirūpitaḥ prajā-pālaḥ sa jighāṃsati vai prajāḥ |
tathāpi sāntvayemāmuṃ nāsmāṃs tat-pātakaṃ spṛśet
04.14.012
तद्-विद्वद्भिर् असद्-वृत्तो वेनो ऽस्माभिः कृतो नृपः ।
सान्त्वितो यदि नो वाचं न ग्रहीष्यत्य् अधर्म-कृत्
tad-vidvadbhir asad-vṛtto veno 'smābhiḥ kṛto nṛpaḥ |
sāntvito yadi no vācaṃ na grahīṣyaty adharma-kṛt
04.14.013
लोक-धिक्कार-सन्दग्धं दहिष्यामः स्व-तेजसा ।
एवम् अध्यवसायैनं मुनयो गूढ-मन्यवः ।
उपव्रज्याब्रुवन् वेनं सान्त्वयित्वा च सामभिः
loka-dhikkāra-sandagdhaṃ dahiṣyāmaḥ sva-tejasā |
evam adhyavasāyainaṃ munayo gūḍha-manyavaḥ |
upavrajyābruvan venaṃ sāntvayitvā ca sāmabhiḥ
04.14.014
0 मुनय ऊचुः नृप-वर्य निबोधैतद् यत् ते विज्ञापयाम भोः ।
आयुः-श्री-बल-कीर्तीनां तव तात विवर्धनम्
0 munaya ūcuḥ nṛpa-varya nibodhaitad yat te vijñāpayāma bhoḥ |
āyuḥ-śrī-bala-kīrtīnāṃ tava tāta vivardhanam
04.14.015
धर्म आचरितः पुंसां वाङ्-मनः-काय-बुद्धिभिः ।
लोकान् विशोकान् वितरत्य् अथानन्त्यम् असङ्गिनाम्
dharma ācaritaḥ puṃsāṃ vāṅ-manaḥ-kāya-buddhibhiḥ |
lokān viśokān vitaraty athānantyam asaṅginām
04.14.016
स ते मा विनशेद् वीर प्रजानां क्षेम-लक्षणः ।
यस्मिन् विनष्टे नृपतिर् ऐश्वर्याद् अवरोहति
sa te mā vinaśed vīra prajānāṃ kṣema-lakṣaṇaḥ |
yasmin vinaṣṭe nṛpatir aiśvaryād avarohati
04.14.017
राजन्न् असाध्व्-अमात्येभ्यश् चोरादिभ्यः प्रजा नृपः ।
रक्षन् यथा बलिं गृह्णन्न् इह प्रेत्य च मोदते
rājann asādhv-amātyebhyaś corādibhyaḥ prajā nṛpaḥ |
rakṣan yathā baliṃ gṛhṇann iha pretya ca modate
04.14.018
यस्य राष्ट्रे पुरे चैव भगवान् यज्ञ-पूरुषः ।
इज्यते स्वेन धर्मेण जनैर् वर्णाश्रमान्वितैः
yasya rāṣṭre pure caiva bhagavān yajña-pūruṣaḥ |
ijyate svena dharmeṇa janair varṇāśramānvitaiḥ
04.14.019
तस्य राज्ञो महा-भाग भगवान् भूत-भावनः ।
परितुष्यति विश्वात्मा तिष्ठतो निज-शासने
tasya rājño mahā-bhāga bhagavān bhūta-bhāvanaḥ |
parituṣyati viśvātmā tiṣṭhato nija-śāsane
04.14.020
तस्मिंस् तुष्टे किम् अप्राप्यंजगताम् ईश्वरेश्वरे ।
लोकाः सपाला ह्य् एतस्मै हरन्ति बलिम् आदृताः
tasmiṃs tuṣṭe kim aprāpyaṃjagatām īśvareśvare |
lokāḥ sapālā hy etasmai haranti balim ādṛtāḥ
04.14.021
तं सर्व-लोकामर-यज्ञ-सङ्ग्रहं त्रयीमयं द्रव्यमयं तपोमयम् ।
यज्ञैर् विचित्रैर् यजतो भवाय ते राजन् स्व-देशान् अनुरोद्धुम् अर्हसि
taṃ sarva-lokāmara-yajña-saṅgrahaṃ trayīmayaṃ dravyamayaṃ tapomayam |
yajñair vicitrair yajato bhavāya te rājan sva-deśān anuroddhum arhasi
04.14.022
यज्ञेन युष्मद्-विषये द्विजातिभिर् वितायमानेन सुराः कला हरेः ।
स्विष्टाः सुतुष्टाः प्रदिशन्ति वाञ्छितं तद्-धेलनं नार्हसि वीर चेष्टितुम्
yajñena yuṣmad-viṣaye dvijātibhir vitāyamānena surāḥ kalā hareḥ |
sviṣṭāḥ sutuṣṭāḥ pradiśanti vāñchitaṃ tad-dhelanaṃ nārhasi vīra ceṣṭitum
04.14.023
0 वेन उवाच बालिशा बत यूयं वा अधर्मे धर्म-मानिनः ।
ये वृत्तिदं पतिं हित्वा जारं पतिम् उपासते
0 vena uvāca bāliśā bata yūyaṃ vā adharme dharma-māninaḥ |
ye vṛttidaṃ patiṃ hitvā jāraṃ patim upāsate
04.14.024
अवजानन्त्य् अमी मूढा नृप-रूपिणम् ईश्वरम् ।
नानुविन्दन्ति ते भद्रम् इह लोके परत्र च
avajānanty amī mūḍhā nṛpa-rūpiṇam īśvaram |
nānuvindanti te bhadram iha loke paratra ca
04.14.025
को यज्ञ-पुरुषो नाम यत्र वो भक्तिर् ईदृशी ।
भर्तृ-स्नेह-विदूराणां यथा जारे कुयोषिताम्
ko yajña-puruṣo nāma yatra vo bhaktir īdṛśī |
bhartṛ-sneha-vidūrāṇāṃ yathā jāre kuyoṣitām
04.14.026
विष्णुर् विरिञ्चो गिरिश इन्द्रो वायुर् यमो रविः ।
पर्जन्यो धनदः सोमः क्षितिर् अग्निर् अपाम्पतिः
viṣṇur viriñco giriśa indro vāyur yamo raviḥ |
parjanyo dhanadaḥ somaḥ kṣitir agnir apāmpatiḥ
04.14.027
एते चान्ये च विबुधाः प्रभवो वर-शापयोः ।
देहे भवन्ति नृपतेः सर्व-देवमयो नृपः
ete cānye ca vibudhāḥ prabhavo vara-śāpayoḥ |
dehe bhavanti nṛpateḥ sarva-devamayo nṛpaḥ
04.14.028
तस्मान् मां कर्मभिर् विप्रा यजध्वं गत-मत्सराः ।
बलिं च मह्यं हरत मत्तो ऽन्यः को ऽग्र-भुक् पुमान्
tasmān māṃ karmabhir viprā yajadhvaṃ gata-matsarāḥ |
baliṃ ca mahyaṃ harata matto 'nyaḥ ko 'gra-bhuk pumān
04.14.029
0 मैत्रेय उवाच इत्थं विपर्यय-मतिः पापीयान् उत्पथं गतः ।
अनुनीयमानस् तद्-याच्ञां न चक्रे भ्रष्ट-मङ्गलः
0 maitreya uvāca itthaṃ viparyaya-matiḥ pāpīyān utpathaṃ gataḥ |
anunīyamānas tad-yācñāṃ na cakre bhraṣṭa-maṅgalaḥ
04.14.030
इति ते ऽसत्-कृतास् तेन द्विजाः पण्डित-मानिना ।
भग्नायां भव्य-याच्ञायां तस्मै विदुर चुक्रुधुः
iti te 'sat-kṛtās tena dvijāḥ paṇḍita-māninā |
bhagnāyāṃ bhavya-yācñāyāṃ tasmai vidura cukrudhuḥ
04.14.031
हन्यतां हन्यताम् एष पापः प्रकृति-दारुणः ।
जीवन् जगद् असाव् आशु कुरुते भस्मसाद् ध्रुवम्
hanyatāṃ hanyatām eṣa pāpaḥ prakṛti-dāruṇaḥ |
jīvan jagad asāv āśu kurute bhasmasād dhruvam
04.14.032
नायम् अर्हत्य् असद्-वृत्तो नरदेव-वरासनम् ।
यो ऽधियज्ञ-पतिं विष्णुं विनिन्दत्य् अनपत्रपः
nāyam arhaty asad-vṛtto naradeva-varāsanam |
yo 'dhiyajña-patiṃ viṣṇuṃ vinindaty anapatrapaḥ
04.14.033
को वैनं परिचक्षीत वेनम् एकम् ऋते ऽशुभम् ।
प्राप्त ईदृशम् ऐश्वर्यं यद्-अनुग्रह-भाजनः
ko vainaṃ paricakṣīta venam ekam ṛte 'śubham |
prāpta īdṛśam aiśvaryaṃ yad-anugraha-bhājanaḥ
04.14.034
इत्थं व्यवसिता हन्तुम् ऋषयो रूढ-मन्यवः ।
निजघ्नुर् हुङ्कृतैर् वेनं हतम् अच्युत-निन्दया
itthaṃ vyavasitā hantum ṛṣayo rūḍha-manyavaḥ |
nijaghnur huṅkṛtair venaṃ hatam acyuta-nindayā
04.14.035
ऋषिभिः स्वाश्रम-पदं गते पुत्र-कलेवरम् ।
सुनीथा पालयाम् आस विद्या-योगेन शोचती
ṛṣibhiḥ svāśrama-padaṃ gate putra-kalevaram |
sunīthā pālayām āsa vidyā-yogena śocatī
04.14.036
एकदा मुनयस् ते तु सरस्वत्-सलिलाप्लुताः ।
हुत्वाग्नीन् सत्-कथाश् चक्रुर् उपविष्टाः सरित्-तटे
ekadā munayas te tu sarasvat-salilāplutāḥ |
hutvāgnīn sat-kathāś cakrur upaviṣṭāḥ sarit-taṭe
04.14.037
वीक्ष्योत्थितांस् तदोत्पातान् आहुर् लोक-भयङ्करान् ।
अप्य् अभद्रम् अनाथाया दस्युभ्यो न भवेद् भुवः
vīkṣyotthitāṃs tadotpātān āhur loka-bhayaṅkarān |
apy abhadram anāthāyā dasyubhyo na bhaved bhuvaḥ
04.14.038
एवं मृशन्त ऋषयो धावतां सर्वतो-दिशम् ।
पांसुः समुत्थितो भूरिश् चोराणाम् अभिलुम्पताम्
evaṃ mṛśanta ṛṣayo dhāvatāṃ sarvato-diśam |
pāṃsuḥ samutthito bhūriś corāṇām abhilumpatām
04.14.039
तद् उपद्रवम् आज्ञाय लोकस्य वसु लुम्पताम् ।
भर्तर्य् उपरते तस्मिन्न् अन्योन्यं च जिघांसताम्
tad upadravam ājñāya lokasya vasu lumpatām |
bhartary uparate tasminn anyonyaṃ ca jighāṃsatām
04.14.040
चोर-प्रायं जन-पदं हीन-सत्त्वम् अराजकम् ।
लोकान् नावारयञ् छक्ता अपि तद्-दोष-दर्शिनः
cora-prāyaṃ jana-padaṃ hīna-sattvam arājakam |
lokān nāvārayañ chaktā api tad-doṣa-darśinaḥ
04.14.041
ब्राह्मणः सम-दृक् शान्तो दीनानां समुपेक्षकः ।
स्रवते ब्रह्म तस्यापि भिन्न-भाण्डात् पयो यथा
brāhmaṇaḥ sama-dṛk śānto dīnānāṃ samupekṣakaḥ |
sravate brahma tasyāpi bhinna-bhāṇḍāt payo yathā
04.14.042
नाङ्गस्य वंशो राजर्षेर् एष संस्थातुम् अर्हति ।
अमोघ-वीर्या हि नृपा वंशे ऽस्मिन् केशवाश्रयाः
nāṅgasya vaṃśo rājarṣer eṣa saṃsthātum arhati |
amogha-vīryā hi nṛpā vaṃśe 'smin keśavāśrayāḥ
04.14.043
विनिश्चित्यैवम् ऋषयो विपन्नस्य महीपतेः ।
ममन्थुर् ऊरुं तरसा तत्रासीद् बाहुको नरः
viniścityaivam ṛṣayo vipannasya mahīpateḥ |
mamanthur ūruṃ tarasā tatrāsīd bāhuko naraḥ
04.14.044
काक-कृष्णो ऽतिह्रस्वाङ्गो ह्रस्व-बाहुर् महा-हनुः ।
ह्रस्व-पान् निम्न-नासाग्रो रक्ताक्षस् ताम्र-मूर्धजः
kāka-kṛṣṇo 'tihrasvāṅgo hrasva-bāhur mahā-hanuḥ |
hrasva-pān nimna-nāsāgro raktākṣas tāmra-mūrdhajaḥ
04.14.045
तं तु ते ऽवनतं दीनं किं करोमीति वादिनम् ।
निषीदेत्य् अब्रुवंस् तात स निषादस् ततो ऽभवत्
taṃ tu te 'vanataṃ dīnaṃ kiṃ karomīti vādinam |
niṣīdety abruvaṃs tāta sa niṣādas tato 'bhavat
04.14.046
तस्य वंश्यास् तु नैषादा गिरि-कानन-गोचराः ।
येनाहरज् जायमानो वेन-कल्मषम् उल्बणम्
tasya vaṃśyās tu naiṣādā giri-kānana-gocarāḥ |
yenāharaj jāyamāno vena-kalmaṣam ulbaṇam
Chapter 4.15
04.15.001
0 मैत्रेय उवाच अथ तस्य पुनर् विप्रैर् अपुत्रस्य महीपतेः ।
बाहुभ्यां मथ्यमानाभ्यां मिथुनं समपद्यत
0 maitreya uvāca atha tasya punar viprair aputrasya mahīpateḥ |
bāhubhyāṃ mathyamānābhyāṃ mithunaṃ samapadyata
04.15.002
तद् दृष्ट्वा मिथुनं जातम् ऋषयो ब्रह्म-वादिनः ।
ऊचुः परम-सन्तुष्टा विदित्वा भगवत्-कलाम्
tad dṛṣṭvā mithunaṃ jātam ṛṣayo brahma-vādinaḥ |
ūcuḥ parama-santuṣṭā viditvā bhagavat-kalām
04.15.003
0 ऋषय ऊचुः एष विष्णोर् भगवतः कला भुवन-पालिनी ।
इयं च लक्ष्म्याः सम्भूतिः पुरुषस्यानपायिनी
0 ṛṣaya ūcuḥ eṣa viṣṇor bhagavataḥ kalā bhuvana-pālinī |
iyaṃ ca lakṣmyāḥ sambhūtiḥ puruṣasyānapāyinī
04.15.004
अयं तु प्रथमो राज्ञां पुमान् प्रथयिता यशः ।
पृथुर् नाम महाराजो भविष्यति पृथु-श्रवाः
ayaṃ tu prathamo rājñāṃ pumān prathayitā yaśaḥ |
pṛthur nāma mahārājo bhaviṣyati pṛthu-śravāḥ
04.15.005
इयं च सुदती देवी गुण-भूषण-भूषणा ।
अर्चिर् नाम वरारोहा पृथुम् एवावरुन्धती
iyaṃ ca sudatī devī guṇa-bhūṣaṇa-bhūṣaṇā |
arcir nāma varārohā pṛthum evāvarundhatī
04.15.006
एष साक्षाद् धरेर् अंशोजातो लोक-रिरक्षया ।
इयं च तत्-परा हि श्रीर् अनुजज्ञे ऽनपायिनी
eṣa sākṣād dharer aṃśojāto loka-rirakṣayā |
iyaṃ ca tat-parā hi śrīr anujajñe 'napāyinī
04.15.007
0 मैत्रेय उवाच प्रशंसन्ति स्म तं विप्रा गन्धर्व-प्रवरा जगुः ।
मुमुचुः सुमनो-धाराः सिद्धा नृत्यन्ति स्वः-स्त्रियः
0 maitreya uvāca praśaṃsanti sma taṃ viprā gandharva-pravarā jaguḥ |
mumucuḥ sumano-dhārāḥ siddhā nṛtyanti svaḥ-striyaḥ
04.15.008
शङ्ख-तूर्य-मृदङ्गाद्या नेदुर् दुन्दुभयो दिवि ।
तत्र सर्व उपाजग्मुर् देवर्षि-पितॄणां गणाः
śaṅkha-tūrya-mṛdaṅgādyā nedur dundubhayo divi |
tatra sarva upājagmur devarṣi-pitṝṇāṃ gaṇāḥ
04.15.009
ब्रह्मा जगद्-गुरुर् देवैः सहासृत्य सुरेश्वरैः ।
वैन्यस्य दक्षिणे हस्ते दृष्ट्वा चिह्नं गदाभृतः
brahmā jagad-gurur devaiḥ sahāsṛtya sureśvaraiḥ |
vainyasya dakṣiṇe haste dṛṣṭvā cihnaṃ gadābhṛtaḥ
04.15.010
पादयोर् अरविन्दं च तं वै मेने हरेः कलाम् ।
यस्याप्रतिहतं चक्रम् अंशः स परमेष्ठिनः
pādayor aravindaṃ ca taṃ vai mene hareḥ kalām |
yasyāpratihataṃ cakram aṃśaḥ sa parameṣṭhinaḥ
04.15.011
तस्याभिषेक आरब्धो ब्राह्मणैर् ब्रह्म-वादिभिः ।
आभिषेचनिकान्य् अस्मै आजह्रुः सर्वतो जनाः
tasyābhiṣeka ārabdho brāhmaṇair brahma-vādibhiḥ |
ābhiṣecanikāny asmai ājahruḥ sarvato janāḥ
04.15.012
सरित्-समुद्रा गिरयो नागा गावः खगा मृगाः ।
द्यौः क्षितिः सर्व-भूतानि समाजह्रुर् उपायनम्
sarit-samudrā girayo nāgā gāvaḥ khagā mṛgāḥ |
dyauḥ kṣitiḥ sarva-bhūtāni samājahrur upāyanam
04.15.013
सो ऽभिषिक्तो महाराजः सुवासाः साध्व्-अलङ्कृतः ।
पत्न्यार्चिषालङ्कृतया विरेजे ऽग्निर् इवापरः
so 'bhiṣikto mahārājaḥ suvāsāḥ sādhv-alaṅkṛtaḥ |
patnyārciṣālaṅkṛtayā vireje 'gnir ivāparaḥ
04.15.014
तस्मै जहार धनदो हैमं वीर वरासनम् ।
वरुणः सलिल-स्रावम् आतपत्रं शशि-प्रभम्
tasmai jahāra dhanado haimaṃ vīra varāsanam |
varuṇaḥ salila-srāvam ātapatraṃ śaśi-prabham
04.15.015
वायुश् च वाल-व्यजने धर्मः कीर्तिमयीं स्रजम् ।
इन्द्रः किरीटम् उत्कृष्टं दण्डं संयमनं यमः
vāyuś ca vāla-vyajane dharmaḥ kīrtimayīṃ srajam |
indraḥ kirīṭam utkṛṣṭaṃ daṇḍaṃ saṃyamanaṃ yamaḥ
04.15.016
ब्रह्मा ब्रह्ममयं वर्म भारती हारम् उत्तमम् ।
हरिः सुदर्शनं चक्रं तत्-पत्न्य् अव्याहतां श्रियम्
brahmā brahmamayaṃ varma bhāratī hāram uttamam |
hariḥ sudarśanaṃ cakraṃ tat-patny avyāhatāṃ śriyam
04.15.017
दश-चन्द्रम् असिं रुद्रः शत-चन्द्रं तथाम्बिका ।
सोमो ऽमृतमयान् अश्वांस् त्वष्टा रूपाश्रयं रथम्
daśa-candram asiṃ rudraḥ śata-candraṃ tathāmbikā |
somo 'mṛtamayān aśvāṃs tvaṣṭā rūpāśrayaṃ ratham
04.15.018
अग्निर् आज-गवं चापं सूर्यो रश्मिमयान् इषून् ।
भूः पादुके योगमय्यौ द्यौः पुष्पावलिम् अन्वहम्
agnir āja-gavaṃ cāpaṃ sūryo raśmimayān iṣūn |
bhūḥ pāduke yogamayyau dyauḥ puṣpāvalim anvaham
04.15.019
नाट्यं सुगीतं वादित्रम् अन्तर्धानं च खेचराः ।
ऋषयश् चाशिषः सत्याः समुद्रः शङ्खम् आत्मजम्
nāṭyaṃ sugītaṃ vāditram antardhānaṃ ca khecarāḥ |
ṛṣayaś cāśiṣaḥ satyāḥ samudraḥ śaṅkham ātmajam
04.15.020
सिन्धवः पर्वता नद्यो रथ-वीथीर् महात्मनः ।
सूतो ऽथ मागधो वन्दी तं स्तोतुम् उपतस्थिरे
sindhavaḥ parvatā nadyo ratha-vīthīr mahātmanaḥ |
sūto 'tha māgadho vandī taṃ stotum upatasthire
04.15.021
स्तावकांस् तान् अभिप्रेत्य पृथुर् वैन्यः प्रतापवान् ।
मेघ-निर्ह्रादया वाचा प्रहसन्न् इदम् अब्रवीत्
stāvakāṃs tān abhipretya pṛthur vainyaḥ pratāpavān |
megha-nirhrādayā vācā prahasann idam abravīt
04.15.022
0 पृथुर् उवाच भोः सूत हे मागध सौम्य वन्दिन् लोके ऽधुनास्पष्ट-गुणस्य मे स्यात् ।
किम् आश्रयो मे स्तव एष योज्यतां मा मय्य् अभूवन् वितथा गिरो वः
0 pṛthur uvāca bhoḥ sūta he māgadha saumya vandin loke 'dhunāspaṣṭa-guṇasya me syāt |
kim āśrayo me stava eṣa yojyatāṃ mā mayy abhūvan vitathā giro vaḥ
04.15.023
तस्मात् परोक्षे ऽस्मद्-उपश्रुतान्य् अलं करिष्यथ स्तोत्रम् अपीच्य-वाचः ।
सत्य् उत्तमश्लोक-गुणानुवादे जुगुप्सितं न स्तवयन्ति सभ्याः
tasmāt parokṣe 'smad-upaśrutāny alaṃ kariṣyatha stotram apīcya-vācaḥ |
saty uttamaśloka-guṇānuvāde jugupsitaṃ na stavayanti sabhyāḥ
04.15.024
महद्-गुणान् आत्मनि कर्तुम् ईशः कः स्तावकैः स्तावयते ऽसतो ऽपि ।
ते ऽस्याभविष्यन्न् इति विप्रलब्धो जनावहासं कुमतिर् न वेद
mahad-guṇān ātmani kartum īśaḥ kaḥ stāvakaiḥ stāvayate 'sato 'pi |
te 'syābhaviṣyann iti vipralabdho janāvahāsaṃ kumatir na veda
04.15.025
प्रभवो ह्य् आत्मनः स्तोत्रंजुगुप्सन्त्य् अपि विश्रुताः ।
ह्रीमन्तः परमोदाराः पौरुषं वा विगर्हितम्
prabhavo hy ātmanaḥ stotraṃjugupsanty api viśrutāḥ |
hrīmantaḥ paramodārāḥ pauruṣaṃ vā vigarhitam
04.15.026
वयं त्व् अविदिता लोके सूताद्यापि वरीमभिः ।
कर्मभिः कथम् आत्मानं गापयिष्याम बालवत्
vayaṃ tv aviditā loke sūtādyāpi varīmabhiḥ |
karmabhiḥ katham ātmānaṃ gāpayiṣyāma bālavat
Chapter 4.16
04.16.001
0 मैत्रेय उवाच इति ब्रुवाणं नृपतिं गायका मुनि-चोदिताः ।
तुष्टुवुस् तुष्ट-मनसस् तद्-वाग्-अमृत-सेवया
0 maitreya uvāca iti bruvāṇaṃ nṛpatiṃ gāyakā muni-coditāḥ |
tuṣṭuvus tuṣṭa-manasas tad-vāg-amṛta-sevayā
04.16.002
नालं वयं ते महिमानुवर्णने यो देव-वर्यो ऽवततार मायया ।
वेनाङ्ग-जातस्य च पौरुषाणि ते वाचस्-पतीनाम् अपि बभ्रमुर् धियः
nālaṃ vayaṃ te mahimānuvarṇane yo deva-varyo 'vatatāra māyayā |
venāṅga-jātasya ca pauruṣāṇi te vācas-patīnām api babhramur dhiyaḥ
04.16.003
अथाप्य् उदार-श्रवसः पृथोर् हरेः कलावतारस्य कथामृतादृताः ।
यथोपदेशं मुनिभिः प्रचोदिताः श्लाघ्यानि कर्माणि वयं वितन्महि
athāpy udāra-śravasaḥ pṛthor hareḥ kalāvatārasya kathāmṛtādṛtāḥ |
yathopadeśaṃ munibhiḥ pracoditāḥ ślāghyāni karmāṇi vayaṃ vitanmahi
04.16.004
एष धर्म-भृतां श्रेष्ठो लोकं धर्मे ऽनुवर्तयन् ।
गोप्ता च धर्म-सेतूनां शास्ता तत्-परिपन्थिनाम्
eṣa dharma-bhṛtāṃ śreṣṭho lokaṃ dharme 'nuvartayan |
goptā ca dharma-setūnāṃ śāstā tat-paripanthinām
04.16.005
एष वै लोक-पालानां बिभर्त्य् एकस् तनौ तनूः ।
काले काले यथा-भागं लोकयोर् उभयोर् हितम्
eṣa vai loka-pālānāṃ bibharty ekas tanau tanūḥ |
kāle kāle yathā-bhāgaṃ lokayor ubhayor hitam
04.16.006
वसु काल उपादत्ते काले चायं विमुञ्चति ।
समः सर्वेषु भूतेषु प्रतपन् सूर्यवद् विभुः
vasu kāla upādatte kāle cāyaṃ vimuñcati |
samaḥ sarveṣu bhūteṣu pratapan sūryavad vibhuḥ
04.16.007
तितिक्षत्य् अक्रमं वैन्य उपर्य् आक्रमताम् अपि ।
भूतानां करुणः शश्वद् आर्तानां क्षिति-वृत्तिमान्
titikṣaty akramaṃ vainya upary ākramatām api |
bhūtānāṃ karuṇaḥ śaśvad ārtānāṃ kṣiti-vṛttimān
04.16.008
देवे ऽवर्षत्य् असौ देवो नरदेव-वपुर् हरिः ।
कृच्छ्र-प्राणाः प्रजा ह्य् एष रक्षिष्यत्य् अञ्जसेन्द्रवत्
deve 'varṣaty asau devo naradeva-vapur hariḥ |
kṛcchra-prāṇāḥ prajā hy eṣa rakṣiṣyaty añjasendravat
04.16.009
आप्याययत्य् असौ लोकं वदनामृत-मूर्तिना ।
सानुरागावलोकेन विशद-स्मित-चारुणा
āpyāyayaty asau lokaṃ vadanāmṛta-mūrtinā |
sānurāgāvalokena viśada-smita-cāruṇā
04.16.010
अव्यक्त-वर्त्मैष निगूढ-कार्यो गम्भीर-वेधा उपगुप्त-वित्तः ।
अनन्त-माहात्म्य-गुणैक-धामा पृथुः प्रचेता इव संवृतात्मा
avyakta-vartmaiṣa nigūḍha-kāryo gambhīra-vedhā upagupta-vittaḥ |
ananta-māhātmya-guṇaika-dhāmā pṛthuḥ pracetā iva saṃvṛtātmā
04.16.011
दुरासदो दुर्विषह आसन्नो ऽपि विदूरवत् ।
नैवाभिभवितुं शक्यो वेनारण्य्-उत्थितो ऽनलः
durāsado durviṣaha āsanno 'pi vidūravat |
naivābhibhavituṃ śakyo venāraṇy-utthito 'nalaḥ
04.16.012
अन्तर् बहिश् च भूतानां पश्यन् कर्माणि चारणैः ।
उदासीन इवाध्यक्षो वायुर् आत्मेव देहिनाम्
antar bahiś ca bhūtānāṃ paśyan karmāṇi cāraṇaiḥ |
udāsīna ivādhyakṣo vāyur ātmeva dehinām
04.16.013
नादण्ड्यं दण्डयत्य् एष सुतम् आत्म-द्विषाम् अपि ।
दण्डयत्य् आत्मजम् अपि दण्ड्यं धर्म-पथे स्थितः
nādaṇḍyaṃ daṇḍayaty eṣa sutam ātma-dviṣām api |
daṇḍayaty ātmajam api daṇḍyaṃ dharma-pathe sthitaḥ
04.16.014
अस्याप्रतिहतं चक्रं पृथोर् आमानसाचलात् ।
वर्तते भगवान् अर्को यावत् तपति गो-गणैः
asyāpratihataṃ cakraṃ pṛthor āmānasācalāt |
vartate bhagavān arko yāvat tapati go-gaṇaiḥ
04.16.015
रञ्जयिष्यति यल् लोकम् अयम् आत्म-विचेष्टितैः ।
अथामुम् आहू राजानं मनो-रञ्जनकैः प्रजाः
rañjayiṣyati yal lokam ayam ātma-viceṣṭitaiḥ |
athāmum āhū rājānaṃ mano-rañjanakaiḥ prajāḥ
04.16.016
दृढ-व्रतः सत्य-सन्धो ब्रह्मण्यो वृद्ध-सेवकः ।
शरण्यः सर्व-भूतानां मानदो दीन-वत्सलः
dṛḍha-vrataḥ satya-sandho brahmaṇyo vṛddha-sevakaḥ |
śaraṇyaḥ sarva-bhūtānāṃ mānado dīna-vatsalaḥ
04.16.017
मातृ-भक्तिः पर-स्त्रीषु पत्न्याम् अर्ध इवात्मनः ।
प्रजासु पितृवत् स्निग्धः किङ्करो ब्रह्म-वादिनाम्
mātṛ-bhaktiḥ para-strīṣu patnyām ardha ivātmanaḥ |
prajāsu pitṛvat snigdhaḥ kiṅkaro brahma-vādinām
04.16.018
देहिनाम् आत्मवत्-प्रेष्ठः सुहृदां नन्दि-वर्धनः ।
मुक्त-सङ्ग-प्रसङ्गो ऽयं दण्ड-पाणिर् असाधुषु
dehinām ātmavat-preṣṭhaḥ suhṛdāṃ nandi-vardhanaḥ |
mukta-saṅga-prasaṅgo 'yaṃ daṇḍa-pāṇir asādhuṣu
04.16.019
अयं तु साक्षाद् भगवांस् त्र्य्-अधीशः कूट-स्थ आत्मा कलयावतीर्णः ।
यस्मिन्न् अविद्या-रचितं निरर्थकं पश्यन्ति नानात्वम् अपि प्रतीतम्
ayaṃ tu sākṣād bhagavāṃs try-adhīśaḥ kūṭa-stha ātmā kalayāvatīrṇaḥ |
yasminn avidyā-racitaṃ nirarthakaṃ paśyanti nānātvam api pratītam
04.16.020
अयं भुवो मण्डलम् ओदयाद्रेर् गोप्तैक-वीरो नरदेव-नाथः ।
आस्थाय जैत्रं रथम् आत्त-चापः पर्यस्यते दक्षिणतो यथार्कः
ayaṃ bhuvo maṇḍalam odayādrer goptaika-vīro naradeva-nāthaḥ |
āsthāya jaitraṃ ratham ātta-cāpaḥ paryasyate dakṣiṇato yathārkaḥ
04.16.021
अस्मै नृ-पालाः किल तत्र तत्र बलिं हरिष्यन्ति सलोक-पालाः ।
मंस्यन्त एषां स्त्रिय आदि-राजं चक्रायुधं तद्-यश उद्धरन्त्यः
asmai nṛ-pālāḥ kila tatra tatra baliṃ hariṣyanti saloka-pālāḥ |
maṃsyanta eṣāṃ striya ādi-rājaṃ cakrāyudhaṃ tad-yaśa uddharantyaḥ
04.16.022
अयं महीं गां दुदुहे ऽधिराजः प्रजापतिर् वृत्ति-करः प्रजानाम् ।
यो लीलयाद्रीन् स्व-शरास-कोट्या भिन्दन् समां गाम् अकरोद् यथेन्द्रः
ayaṃ mahīṃ gāṃ duduhe 'dhirājaḥ prajāpatir vṛtti-karaḥ prajānām |
yo līlayādrīn sva-śarāsa-koṭyā bhindan samāṃ gām akarod yathendraḥ
04.16.023
विस्फूर्जयन्न् आज-गवं धनुः स्वयं यदाचरत् क्ष्माम् अविषह्यम् आजौ ।
तदा निलिल्युर् दिशि दिश्य् असन्तो लाङ्गूलम् उद्यम्य यथा मृगेन्द्रः
visphūrjayann āja-gavaṃ dhanuḥ svayaṃ yadācarat kṣmām aviṣahyam ājau |
tadā nililyur diśi diśy asanto lāṅgūlam udyamya yathā mṛgendraḥ
04.16.024
एषो ऽश्वमेधाञ् शतम् आजहार सरस्वती प्रादुरभावि यत्र ।
अहार्षीद् यस्य हयं पुरन्दरः शत-क्रतुश् चरमे वर्तमाने
eṣo 'śvamedhāñ śatam ājahāra sarasvatī prādurabhāvi yatra |
ahārṣīd yasya hayaṃ purandaraḥ śata-kratuś carame vartamāne
04.16.025
एष स्व-सद्मोपवने समेत्य सनत्-कुमारं भगवन्तम् एकम् ।
आराध्य भक्त्यालभतामलं तज् ज्ञानं यतो ब्रह्म परं विदन्ति
eṣa sva-sadmopavane sametya sanat-kumāraṃ bhagavantam ekam |
ārādhya bhaktyālabhatāmalaṃ taj jñānaṃ yato brahma paraṃ vidanti
04.16.026
तत्र तत्र गिरस् तास् ता इति विश्रुत-विक्रमः ।
श्रोष्यत्य् आत्माश्रिता गाथाः पृथुः पृथु-पराक्रमः
tatra tatra giras tās tā iti viśruta-vikramaḥ |
śroṣyaty ātmāśritā gāthāḥ pṛthuḥ pṛthu-parākramaḥ
04.16.027
दिशो विजित्याप्रतिरुद्ध-चक्रः स्व-तेजसोत्पाटित-लोक-शल्यः ।
सुरासुरेन्द्रैर् उपगीयमान- महानुभावो भविता पतिर् भुवः
diśo vijityāpratiruddha-cakraḥ sva-tejasotpāṭita-loka-śalyaḥ |
surāsurendrair upagīyamāna- mahānubhāvo bhavitā patir bhuvaḥ
Chapter 4.17
04.17.001
0 मैत्रेय उवाच एवं स भगवान् वैन्यः ख्यापितो गुण-कर्मभिः ।
छन्दयाम् आस तान् कामैः प्रतिपूज्याभिनन्द्य च
0 maitreya uvāca evaṃ sa bhagavān vainyaḥ khyāpito guṇa-karmabhiḥ |
chandayām āsa tān kāmaiḥ pratipūjyābhinandya ca
04.17.002
ब्राह्मण-प्रमुखान् वर्णान् भृत्यामात्य-पुरोधसः ।
पौरान् जान-पदान् श्रेणीः प्रकृतीः समपूजयत्
brāhmaṇa-pramukhān varṇān bhṛtyāmātya-purodhasaḥ |
paurān jāna-padān śreṇīḥ prakṛtīḥ samapūjayat
04.17.003
0 विदुर उवाच कस्माद् दधार गो-रूपं धरित्री बहु-रूपिणी ।
यां दुदोह पृथुस् तत्र को वत्सो दोहनं च किम्
0 vidura uvāca kasmād dadhāra go-rūpaṃ dharitrī bahu-rūpiṇī |
yāṃ dudoha pṛthus tatra ko vatso dohanaṃ ca kim
04.17.004
प्रकृत्या विषमा देवी कृता तेन समा कथम् ।
तस्य मेध्यं हयं देवः कस्य हेतोर् अपाहरत्
prakṛtyā viṣamā devī kṛtā tena samā katham |
tasya medhyaṃ hayaṃ devaḥ kasya hetor apāharat
04.17.005
सनत्-कुमाराद् भगवतो ब्रह्मन् ब्रह्म-विद्-उत्तमात् ।
लब्ध्वा ज्ञानं स-विज्ञानं राजर्षिः कां गतिं गतः
sanat-kumārād bhagavato brahman brahma-vid-uttamāt |
labdhvā jñānaṃ sa-vijñānaṃ rājarṣiḥ kāṃ gatiṃ gataḥ
04.17.006
यच् चान्यद् अपि कृष्णस्य भवान् भगवतः प्रभोः ।
श्रवः सुश्रवसः पुण्यं पूर्व-देह-कथाश्रयम्
yac cānyad api kṛṣṇasya bhavān bhagavataḥ prabhoḥ |
śravaḥ suśravasaḥ puṇyaṃ pūrva-deha-kathāśrayam
04.17.007
भक्ताय मे ऽनुरक्ताय तव चाधोक्षजस्य च ।
वक्तुम् अर्हसि यो ऽदुह्यद् वैन्य-रूपेण गाम् इमाम्
bhaktāya me 'nuraktāya tava cādhokṣajasya ca |
vaktum arhasi yo 'duhyad vainya-rūpeṇa gām imām
04.17.008
0 सूत उवाच चोदितो विदुरेणैवं वासुदेव-कथां प्रति ।
प्रशस्य तं प्रीत-मना मैत्रेयः प्रत्यभाषत
0 sūta uvāca codito vidureṇaivaṃ vāsudeva-kathāṃ prati |
praśasya taṃ prīta-manā maitreyaḥ pratyabhāṣata
04.17.009
0 मैत्रेय उवाच यदाभिषिक्तः पृथुर् अङ्ग विप्रैर् आमन्त्रितो जनतायाश् च पालः ।
प्रजा निरन्ने क्षिति-पृष्ठ एत्य क्षुत्-क्षाम-देहाः पतिम् अभ्यवोचन्
0 maitreya uvāca yadābhiṣiktaḥ pṛthur aṅga viprair āmantrito janatāyāś ca pālaḥ |
prajā niranne kṣiti-pṛṣṭha etya kṣut-kṣāma-dehāḥ patim abhyavocan
04.17.010
वयं राजञ् जाठरेणाभितप्ता यथाग्निना कोटर-स्थेन वृक्षाः ।
त्वाम् अद्य याताः शरणं शरण्यं यः साधितो वृत्ति-करः पतिर् नः
vayaṃ rājañ jāṭhareṇābhitaptā yathāgninā koṭara-sthena vṛkṣāḥ |
tvām adya yātāḥ śaraṇaṃ śaraṇyaṃ yaḥ sādhito vṛtti-karaḥ patir naḥ
04.17.011
तन् नो भवान् ईहतु रातवे ऽन्नं क्षुधार्दितानां नरदेव-देव ।
यावन् न नङ्क्ष्यामह उज्झितोर्जा वार्ता-पतिस् त्वं किल लोक-पालः
tan no bhavān īhatu rātave 'nnaṃ kṣudhārditānāṃ naradeva-deva |
yāvan na naṅkṣyāmaha ujjhitorjā vārtā-patis tvaṃ kila loka-pālaḥ
04.17.012
0 मैत्रेय उवाच पृथुः प्रजानां करुणं निशम्य परिदेवितम् ।
दीर्घं दध्यौ कुरुश्रेष्ठ निमित्तं सो ऽन्वपद्यत
0 maitreya uvāca pṛthuḥ prajānāṃ karuṇaṃ niśamya paridevitam |
dīrghaṃ dadhyau kuruśreṣṭha nimittaṃ so 'nvapadyata
04.17.013
इति व्यवसितो बुद्ध्या प्रगृहीत-शरासनः ।
सन्दधे विशिखं भूमेः क्रुद्धस् त्रिपुर-हा यथा
iti vyavasito buddhyā pragṛhīta-śarāsanaḥ |
sandadhe viśikhaṃ bhūmeḥ kruddhas tripura-hā yathā
04.17.014
प्रवेपमाना धरणी निशाम्योदायुधं च तम् ।
गौः सत्य् अपाद्रवद् भीता मृगीव मृगयु-द्रुता
pravepamānā dharaṇī niśāmyodāyudhaṃ ca tam |
gauḥ saty apādravad bhītā mṛgīva mṛgayu-drutā
04.17.015
ताम् अन्वधावत् तद् वैन्यः कुपितो ऽत्यरुणेक्षणः ।
शरं धनुषि सन्धाय यत्र यत्र पलायते
tām anvadhāvat tad vainyaḥ kupito 'tyaruṇekṣaṇaḥ |
śaraṃ dhanuṣi sandhāya yatra yatra palāyate
04.17.016
सा दिशो विदिशो देवी रोदसी चान्तरं तयोः ।
धावन्ती तत्र तत्रैनं ददर्शानूद्यतायुधम्
sā diśo vidiśo devī rodasī cāntaraṃ tayoḥ |
dhāvantī tatra tatrainaṃ dadarśānūdyatāyudham
04.17.017
लोके नाविन्दत त्राणं वैन्यान् मृत्योर् इव प्रजाः ।
त्रस्ता तदा निववृते हृदयेन विदूयता
loke nāvindata trāṇaṃ vainyān mṛtyor iva prajāḥ |
trastā tadā nivavṛte hṛdayena vidūyatā
04.17.018
उवाच च महा-भागं धर्म-ज्ञापन्न-वत्सल ।
त्राहि माम् अपि भूतानां पालने ऽवस्थितो भवान्
uvāca ca mahā-bhāgaṃ dharma-jñāpanna-vatsala |
trāhi mām api bhūtānāṃ pālane 'vasthito bhavān
04.17.019
स त्वं जिघांससे कस्माद् दीनाम् अकृत-किल्बिषाम् ।
अहनिष्यत् कथं योषां धर्म-ज्ञ इति यो मतः
sa tvaṃ jighāṃsase kasmād dīnām akṛta-kilbiṣām |
ahaniṣyat kathaṃ yoṣāṃ dharma-jña iti yo mataḥ
04.17.020
प्रहरन्ति न वै स्त्रीषु कृतागःस्व् अपि जन्तवः ।
किम् उत त्वद्-विधा राजन् करुणा दीन-वत्सलाः
praharanti na vai strīṣu kṛtāgaḥsv api jantavaḥ |
kim uta tvad-vidhā rājan karuṇā dīna-vatsalāḥ
04.17.021
मां विपाट्याजरां नावं यत्र विश्वं प्रतिष्ठितम् ।
आत्मानं च प्रजाश् चेमाः कथम् अम्भसि धास्यसि
māṃ vipāṭyājarāṃ nāvaṃ yatra viśvaṃ pratiṣṭhitam |
ātmānaṃ ca prajāś cemāḥ katham ambhasi dhāsyasi
04.17.022
0 पृथुर् उवाच वसुधे त्वां वधिष्यामि मच्-छासन-पराङ्-मुखीम् ।
भागं बर्हिषि या वृङ्क्ते न तनोति च नो वसु
0 pṛthur uvāca vasudhe tvāṃ vadhiṣyāmi mac-chāsana-parāṅ-mukhīm |
bhāgaṃ barhiṣi yā vṛṅkte na tanoti ca no vasu
04.17.023
यवसं जग्ध्य् अनुदिनं नैव दोग्ध्य् औधसं पयः ।
तस्याम् एवं हि दुष्टायां दण्डो नात्र न शस्यते
yavasaṃ jagdhy anudinaṃ naiva dogdhy audhasaṃ payaḥ |
tasyām evaṃ hi duṣṭāyāṃ daṇḍo nātra na śasyate
04.17.024
त्वं खल्व् ओषधि-बीजानि प्राक् सृष्टानि स्वयम्भुवा ।
न मुञ्चस्य् आत्म-रुद्धानि माम् अवज्ञाय मन्द-धीः
tvaṃ khalv oṣadhi-bījāni prāk sṛṣṭāni svayambhuvā |
na muñcasy ātma-ruddhāni mām avajñāya manda-dhīḥ
04.17.025
अमूषां क्षुत्-परीतानाम् आर्तानां परिदेवितम् ।
शमयिष्यामि मद्-बाणैर् भिन्नायास् तव मेदसा
amūṣāṃ kṣut-parītānām ārtānāṃ paridevitam |
śamayiṣyāmi mad-bāṇair bhinnāyās tava medasā
04.17.026
पुमान् योषिद् उत क्लीब आत्म-सम्भावनो ऽधमः ।
भूतेषु निरनुक्रोशो नृपाणां तद्-वधो ऽवधः
pumān yoṣid uta klība ātma-sambhāvano 'dhamaḥ |
bhūteṣu niranukrośo nṛpāṇāṃ tad-vadho 'vadhaḥ
04.17.027
त्वां स्तब्धां दुर्मदां नीत्वा माया-गां तिलशः शरैः ।
आत्म-योग-बलेनेमा धारयिष्याम्य् अहं प्रजाः
tvāṃ stabdhāṃ durmadāṃ nītvā māyā-gāṃ tilaśaḥ śaraiḥ |
ātma-yoga-balenemā dhārayiṣyāmy ahaṃ prajāḥ
04.17.028
एवं मन्युमयीं मूर्तिं कृतान्तम् इव बिभ्रतम् ।
प्रणता प्राञ्जलिः प्राह मही सञ्जात-वेपथुः
evaṃ manyumayīṃ mūrtiṃ kṛtāntam iva bibhratam |
praṇatā prāñjaliḥ prāha mahī sañjāta-vepathuḥ
04.17.029
0 धरोवाच नमः परस्मै पुरुषाय मायया विन्यस्त-नाना-तनवे गुणात्मने ।
नमः स्वरूपानुभवेन निर्धुत- द्रव्य-क्रिया-कारक-विभ्रमोर्मये
0 dharovāca namaḥ parasmai puruṣāya māyayā vinyasta-nānā-tanave guṇātmane |
namaḥ svarūpānubhavena nirdhuta- dravya-kriyā-kāraka-vibhramormaye
04.17.030
येनाहम् आत्मायतनं विनिर्मिता धात्रा यतो ऽयं गुण-सर्ग-सङ्ग्रहः ।
स एव मां हन्तुम् उदायुधः स्वराड् उपस्थितो ऽन्यं शरणं कम् आश्रये
yenāham ātmāyatanaṃ vinirmitā dhātrā yato 'yaṃ guṇa-sarga-saṅgrahaḥ |
sa eva māṃ hantum udāyudhaḥ svarāḍ upasthito 'nyaṃ śaraṇaṃ kam āśraye
04.17.031
य एतद् आदाव् असृजच् चराचरं स्व-माययात्माश्रययावितर्क्यया ।
तयैव सो ऽयं किल गोप्तुम् उद्यतः कथं नु मां धर्म-परो जिघांसति
ya etad ādāv asṛjac carācaraṃ sva-māyayātmāśrayayāvitarkyayā |
tayaiva so 'yaṃ kila goptum udyataḥ kathaṃ nu māṃ dharma-paro jighāṃsati
04.17.032
नूनं बतेशस्य समीहितं जनैस् तन्-मायया दुर्जययाकृतात्मभिः ।
न लक्ष्यते यस् त्व् अकरोद् अकारयद् यो ऽनेक एकः परतश् च ईश्वरः
nūnaṃ bateśasya samīhitaṃ janais tan-māyayā durjayayākṛtātmabhiḥ |
na lakṣyate yas tv akarod akārayad yo 'neka ekaḥ parataś ca īśvaraḥ
04.17.033
सर्गादि यो ऽस्यानुरुणद्धि शक्तिभिर् द्रव्य-क्रिया-कारक-चेतनात्मभिः ।
तस्मै समुन्नद्ध-निरुद्ध-शक्तये नमः परस्मै पुरुषाय वेधसे
sargādi yo 'syānuruṇaddhi śaktibhir dravya-kriyā-kāraka-cetanātmabhiḥ |
tasmai samunnaddha-niruddha-śaktaye namaḥ parasmai puruṣāya vedhase
04.17.034
स वै भवान् आत्म-विनिर्मितं जगद् भूतेन्द्रियान्तः-करणात्मकं विभो ।
संस्थापयिष्यन्न् अज मां रसातलाद् अभ्युज्जहाराम्भस आदि-सूकरः
sa vai bhavān ātma-vinirmitaṃ jagad bhūtendriyāntaḥ-karaṇātmakaṃ vibho |
saṃsthāpayiṣyann aja māṃ rasātalād abhyujjahārāmbhasa ādi-sūkaraḥ
04.17.035
अपाम् उपस्थे मयि नाव्य् अवस्थिताः प्रजा भवान् अद्य रिरक्षिषुः किल ।
स वीर-मूर्तिः समभूद् धरा-धरो यो मां पयस्य् उग्र-शरो जिघांससि
apām upasthe mayi nāvy avasthitāḥ prajā bhavān adya rirakṣiṣuḥ kila |
sa vīra-mūrtiḥ samabhūd dharā-dharo yo māṃ payasy ugra-śaro jighāṃsasi
04.17.036
नूनं जनैर् ईहितम् ईश्वराणाम् अस्मद्-विधैस् तद्-गुण-सर्ग-मायया ।
न ज्ञायते मोहित-चित्त-वर्त्मभिस् तेभ्यो नमो वीर-यशस्-करेभ्यः
nūnaṃ janair īhitam īśvarāṇām asmad-vidhais tad-guṇa-sarga-māyayā |
na jñāyate mohita-citta-vartmabhis tebhyo namo vīra-yaśas-karebhyaḥ
Chapter 4.18
04.18.001
0 मैत्रेय उवाच इत्थं पृथुम् अभिष्टूय रुषा प्रस्फुरिताधरम् ।
पुनर् आहावनिर् भीता संस्तभ्यात्मानम् आत्मना
0 maitreya uvāca itthaṃ pṛthum abhiṣṭūya ruṣā prasphuritādharam |
punar āhāvanir bhītā saṃstabhyātmānam ātmanā
04.18.002
सन्नियच्छाभिभो मन्युं निबोध श्रावितं च मे ।
सर्वतः सारम् आदत्ते यथा मधु-करो बुधः
sanniyacchābhibho manyuṃ nibodha śrāvitaṃ ca me |
sarvataḥ sāram ādatte yathā madhu-karo budhaḥ
04.18.003
अस्मिन् लोके ऽथवामुष्मिन् मुनिभिस् तत्त्व-दर्शिभिः ।
दृष्टा योगाः प्रयुक्ताश् च पुंसां श्रेयः-प्रसिद्धये
asmin loke 'thavāmuṣmin munibhis tattva-darśibhiḥ |
dṛṣṭā yogāḥ prayuktāś ca puṃsāṃ śreyaḥ-prasiddhaye
04.18.004
तान् आतिष्ठति यः सम्यग् उपायान् पूर्व-दर्शितान् ।
अवरः श्रद्धयोपेत उपेयान् विन्दते ऽञ्जसा
tān ātiṣṭhati yaḥ samyag upāyān pūrva-darśitān |
avaraḥ śraddhayopeta upeyān vindate 'ñjasā
04.18.005
तान् अनादृत्य यो ऽविद्वान् अर्थान् आरभते स्वयम् ।
तस्य व्यभिचरन्त्य् अर्था आरब्धाश् च पुनः पुनः
tān anādṛtya yo 'vidvān arthān ārabhate svayam |
tasya vyabhicaranty arthā ārabdhāś ca punaḥ punaḥ
04.18.006
पुरा सृष्टा ह्य् ओषधयो ब्रह्मणा या विशाम्पते ।
भुज्यमाना मया दृष्टा असद्भिर् अधृत-व्रतैः
purā sṛṣṭā hy oṣadhayo brahmaṇā yā viśāmpate |
bhujyamānā mayā dṛṣṭā asadbhir adhṛta-vrataiḥ
04.18.007
अपालितानादृता च भवद्भिर् लोक-पालकैः ।
चोरी-भूते ऽथ लोके ऽहं यज्ञार्थे ऽग्रसम् ओषधीः
apālitānādṛtā ca bhavadbhir loka-pālakaiḥ |
corī-bhūte 'tha loke 'haṃ yajñārthe 'grasam oṣadhīḥ
04.18.008
नूनं ता वीरुधः क्षीणा मयि कालेन भूयसा ।
तत्र योगेन दृष्टेन भवान् आदातुम् अर्हति
nūnaṃ tā vīrudhaḥ kṣīṇā mayi kālena bhūyasā |
tatra yogena dṛṣṭena bhavān ādātum arhati
04.18.009
वत्सं कल्पय मे वीर येनाहं वत्सला तव ।
धोक्ष्ये क्षीरमयान् कामान् अनुरूपं च दोहनम्
vatsaṃ kalpaya me vīra yenāhaṃ vatsalā tava |
dhokṣye kṣīramayān kāmān anurūpaṃ ca dohanam
04.18.010
दोग्धारं च महा-बाहो भूतानां भूत-भावन ।
अन्नम् ईप्सितम् ऊर्जस्वद् भगवान् वाञ्छते यदि
dogdhāraṃ ca mahā-bāho bhūtānāṃ bhūta-bhāvana |
annam īpsitam ūrjasvad bhagavān vāñchate yadi
04.18.011
समां च कुरु मां राजन् देव-वृष्टं यथा पयः ।
अपर्ताव् अपि भद्रं ते उपावर्तेत मे विभो
samāṃ ca kuru māṃ rājan deva-vṛṣṭaṃ yathā payaḥ |
apartāv api bhadraṃ te upāvarteta me vibho
04.18.012
इति प्रियं हितं वाक्यं भुव आदाय भूपतिः ।
वत्सं कृत्वा मनुं पाणाव् अदुहत् सकलौषधीः
iti priyaṃ hitaṃ vākyaṃ bhuva ādāya bhūpatiḥ |
vatsaṃ kṛtvā manuṃ pāṇāv aduhat sakalauṣadhīḥ
04.18.013
तथापरे च सर्वत्र सारम् आददते बुधाः ।
ततो ऽन्ये च यथा-कामं दुदुहुः पृथु-भाविताम्
tathāpare ca sarvatra sāram ādadate budhāḥ |
tato 'nye ca yathā-kāmaṃ duduhuḥ pṛthu-bhāvitām
04.18.014
ऋषयो दुदुहुर् देवीम् इन्द्रियेष्व् अथ सत्तम ।
वत्सं बृहस्पतिं कृत्वा पयश् छन्दोमयं शुचि
ṛṣayo duduhur devīm indriyeṣv atha sattama |
vatsaṃ bṛhaspatiṃ kṛtvā payaś chandomayaṃ śuci
04.18.015
कृत्वा वत्सं सुर-गणा इन्द्रं सोमम् अदूदुहन् ।
हिरण्मयेन पात्रेण वीर्यम् ओजो बलं पयः
kṛtvā vatsaṃ sura-gaṇā indraṃ somam adūduhan |
hiraṇmayena pātreṇa vīryam ojo balaṃ payaḥ
04.18.016
दैतेया दानवा वत्सं प्रह्लादम् असुरर्षभम् ।
विधायादूदुहन् क्षीरम् अयः-पात्रे सुरासवम्
daiteyā dānavā vatsaṃ prahlādam asurarṣabham |
vidhāyādūduhan kṣīram ayaḥ-pātre surāsavam
04.18.017
गन्धर्वाप्सरसो ऽधुक्षन् पात्रे पद्ममये पयः ।
वत्सं विश्वावसुं कृत्वा गान्धर्वं मधु सौभगम्
gandharvāpsaraso 'dhukṣan pātre padmamaye payaḥ |
vatsaṃ viśvāvasuṃ kṛtvā gāndharvaṃ madhu saubhagam
04.18.018
वत्सेन पितरो ऽर्यम्णा कव्यं क्षीरम् अधुक्षत ।
आम-पात्रे महा-भागाः श्रद्धया श्राद्ध-देवताः
vatsena pitaro 'ryamṇā kavyaṃ kṣīram adhukṣata |
āma-pātre mahā-bhāgāḥ śraddhayā śrāddha-devatāḥ
04.18.019
प्रकल्प्य वत्सं कपिलं सिद्धाः सङ्कल्पनामयीम् ।
सिद्धिं नभसि विद्यां च ये च विद्याधरादयः
prakalpya vatsaṃ kapilaṃ siddhāḥ saṅkalpanāmayīm |
siddhiṃ nabhasi vidyāṃ ca ye ca vidyādharādayaḥ
04.18.020
अन्ये च मायिनो मायाम् अन्तर्धानाद्भुतात्मनाम् ।
मयं प्रकल्प्य वत्सं ते दुदुहुर् धारणामयीम्
anye ca māyino māyām antardhānādbhutātmanām |
mayaṃ prakalpya vatsaṃ te duduhur dhāraṇāmayīm
04.18.021
यक्ष-रक्षांसि भूतानि पिशाचाः पिशिताशनाः ।
भूतेश-वत्सा दुदुहुः कपाले क्षतजासवम्
yakṣa-rakṣāṃsi bhūtāni piśācāḥ piśitāśanāḥ |
bhūteśa-vatsā duduhuḥ kapāle kṣatajāsavam
04.18.022
तथाहयो दन्दशूकाः सर्पा नागाश् च तक्षकम् ।
विधाय वत्सं दुदुहुर् बिल-पात्रे विषं पयः
tathāhayo dandaśūkāḥ sarpā nāgāś ca takṣakam |
vidhāya vatsaṃ duduhur bila-pātre viṣaṃ payaḥ
04.18.023
पशवो यवसं क्षीरं वत्सं कृत्वा च गो-वृषम् ।
अरण्य-पात्रे चाधुक्षन् मृगेन्द्रेण च दंष्ट्रिणः
paśavo yavasaṃ kṣīraṃ vatsaṃ kṛtvā ca go-vṛṣam |
araṇya-pātre cādhukṣan mṛgendreṇa ca daṃṣṭriṇaḥ
04.18.024
क्रव्यादाः प्राणिनः क्रव्यं दुदुहुः स्वे कलेवरे ।
सुपर्ण-वत्सा विहगाश् चरं चाचरम् एव च
kravyādāḥ prāṇinaḥ kravyaṃ duduhuḥ sve kalevare |
suparṇa-vatsā vihagāś caraṃ cācaram eva ca
04.18.025
वट-वत्सा वनस्पतयः पृथग् रसमयं पयः ।
गिरयो हिमवद्-वत्सा नाना-धातून् स्व-सानुषु
vaṭa-vatsā vanaspatayaḥ pṛthag rasamayaṃ payaḥ |
girayo himavad-vatsā nānā-dhātūn sva-sānuṣu
04.18.026
सर्वे स्व-मुख्य-वत्सेन स्वे स्वे पात्रे पृथक् पयः ।
सर्व-काम-दुघां पृथ्वीं दुदुहुः पृथु-भाविताम्
sarve sva-mukhya-vatsena sve sve pātre pṛthak payaḥ |
sarva-kāma-dughāṃ pṛthvīṃ duduhuḥ pṛthu-bhāvitām
04.18.027
एवं पृथ्व्-आदयः पृथ्वीम् अन्नादाः स्वन्नम् आत्मनः ।
दोह-वत्सादि-भेदेन क्षीर-भेदं कुरूद्वह
evaṃ pṛthv-ādayaḥ pṛthvīm annādāḥ svannam ātmanaḥ |
doha-vatsādi-bhedena kṣīra-bhedaṃ kurūdvaha
04.18.028
ततो महीपतिः प्रीतः सर्व-काम-दुघां पृथुः ।
दुहितृत्वे चकारेमां प्रेम्णा दुहितृ-वत्सलः
tato mahīpatiḥ prītaḥ sarva-kāma-dughāṃ pṛthuḥ |
duhitṛtve cakāremāṃ premṇā duhitṛ-vatsalaḥ
04.18.029
चूर्णयन् स्व-धनुष्-कोट्या गिरि-कूटानि राज-राट् ।
भू-मण्डलम् इदं वैन्यः प्रायश् चक्रे समं विभुः
cūrṇayan sva-dhanuṣ-koṭyā giri-kūṭāni rāja-rāṭ |
bhū-maṇḍalam idaṃ vainyaḥ prāyaś cakre samaṃ vibhuḥ
04.18.030
अथास्मिन् भगवान् वैन्यः प्रजानां वृत्तिदः पिता ।
निवासान् कल्पयां चक्रे तत्र तत्र यथार्हतः
athāsmin bhagavān vainyaḥ prajānāṃ vṛttidaḥ pitā |
nivāsān kalpayāṃ cakre tatra tatra yathārhataḥ
04.18.031
ग्रामान् पुरः पत्तनानि दुर्गाणि विविधानि च ।
घोषान् व्रजान् स-शिबिरान् आकरान् खेट-खर्वटान्
grāmān puraḥ pattanāni durgāṇi vividhāni ca |
ghoṣān vrajān sa-śibirān ākarān kheṭa-kharvaṭān
04.18.032
प्राक् पृथोर् इह नैवैषा पुर-ग्रामादि-कल्पना ।
यथा-सुखं वसन्ति स्म तत्र तत्राकुतोभयाः
prāk pṛthor iha naivaiṣā pura-grāmādi-kalpanā |
yathā-sukhaṃ vasanti sma tatra tatrākutobhayāḥ
Chapter 4.19
04.19.001
0 मैत्रेय उवाच अथादीक्षत राजा तु हयमेध-शतेन सः ।
ब्रह्मावर्ते मनोः क्षेत्रे यत्र प्राची सरस्वती
0 maitreya uvāca athādīkṣata rājā tu hayamedha-śatena saḥ |
brahmāvarte manoḥ kṣetre yatra prācī sarasvatī
04.19.002
तद् अभिप्रेत्य भगवान् कर्मातिशयम् आत्मनः ।
शत-क्रतुर् न ममृषे पृथोर् यज्ञ-महोत्सवम्
tad abhipretya bhagavān karmātiśayam ātmanaḥ |
śata-kratur na mamṛṣe pṛthor yajña-mahotsavam
04.19.003
यत्र यज्ञ-पतिः साक्षाद् भगवान् हरिर् ईश्वरः ।
अन्वभूयत सर्वात्मा सर्व-लोक-गुरुः प्रभुः
yatra yajña-patiḥ sākṣād bhagavān harir īśvaraḥ |
anvabhūyata sarvātmā sarva-loka-guruḥ prabhuḥ
04.19.004
अन्वितो ब्रह्म-शर्वाभ्यां लोक-पालैः सहानुगैः ।
उपगीयमानो गन्धर्वैर् मुनिभिश् चाप्सरो-गणैः
anvito brahma-śarvābhyāṃ loka-pālaiḥ sahānugaiḥ |
upagīyamāno gandharvair munibhiś cāpsaro-gaṇaiḥ
04.19.005
सिद्धा विद्याधरा दैत्या दानवा गुह्यकादयः ।
सुनन्द-नन्द-प्रमुखाः पार्षद-प्रवरा हरेः
siddhā vidyādharā daityā dānavā guhyakādayaḥ |
sunanda-nanda-pramukhāḥ pārṣada-pravarā hareḥ
04.19.006
कपिलो नारदो दत्तो योगेशाः सनकादयः ।
तम् अन्वीयुर् भागवता ये च तत्-सेवनोत्सुकाः
kapilo nārado datto yogeśāḥ sanakādayaḥ |
tam anvīyur bhāgavatā ye ca tat-sevanotsukāḥ
04.19.007
यत्र धर्म-दुघा भूमिः सर्व-काम-दुघा सती ।
दोग्धि स्माभीप्सितान् अर्थान् यजमानस्य भारत
yatra dharma-dughā bhūmiḥ sarva-kāma-dughā satī |
dogdhi smābhīpsitān arthān yajamānasya bhārata
04.19.008
ऊहुः सर्व-रसान् नद्यः क्षीर-दध्य्-अन्न-गो-रसान् ।
तरवो भूरि-वर्ष्माणः प्रासूयन्त मधु-च्युतः
ūhuḥ sarva-rasān nadyaḥ kṣīra-dadhy-anna-go-rasān |
taravo bhūri-varṣmāṇaḥ prāsūyanta madhu-cyutaḥ
04.19.009
सिन्धवो रत्न-निकरान् गिरयो ऽन्नं चतुर्-विधम् ।
उपायनम् उपाजह्रुः सर्वे लोकाः स-पालकाः
sindhavo ratna-nikarān girayo 'nnaṃ catur-vidham |
upāyanam upājahruḥ sarve lokāḥ sa-pālakāḥ
04.19.010
इति चाधोक्षजेशस्य पृथोस् तु परमोदयम् ।
असूयन् भगवान् इन्द्रः प्रतिघातम् अचीकरत्
iti cādhokṣajeśasya pṛthos tu paramodayam |
asūyan bhagavān indraḥ pratighātam acīkarat
04.19.011
चरमेणाश्वमेधेन यजमाने यजुष्-पतिम् ।
वैन्ये यज्ञ-पशुं स्पर्धन्न् अपोवाह तिरोहितः
carameṇāśvamedhena yajamāne yajuṣ-patim |
vainye yajña-paśuṃ spardhann apovāha tirohitaḥ
04.19.012
तम् अत्रिर् भगवान् ऐक्षत् त्वरमाणं विहायसा ।
आमुक्तम् इव पाखण्डं यो ऽधर्मे धर्म-विभ्रमः
tam atrir bhagavān aikṣat tvaramāṇaṃ vihāyasā |
āmuktam iva pākhaṇḍaṃ yo 'dharme dharma-vibhramaḥ
04.19.013
अत्रिणा चोदितो हन्तुं पृथु-पुत्रो महा-रथः ।
अन्वधावत सङ्क्रुद्धस् तिष्ठ तिष्ठेति चाब्रवीत्
atriṇā codito hantuṃ pṛthu-putro mahā-rathaḥ |
anvadhāvata saṅkruddhas tiṣṭha tiṣṭheti cābravīt
04.19.014
तं तादृशाकृतिं वीक्ष्य मेने धर्मं शरीरिणम् ।
जटिलं भस्मनाच्छन्नं तस्मै बाणं न मुञ्चति
taṃ tādṛśākṛtiṃ vīkṣya mene dharmaṃ śarīriṇam |
jaṭilaṃ bhasmanācchannaṃ tasmai bāṇaṃ na muñcati
04.19.015
वधान् निवृत्तं तं भूयो हन्तवे ऽत्रिर् अचोदयत् ।
जहि यज्ञ-हनं तात महेन्द्रं विबुधाधमम्
vadhān nivṛttaṃ taṃ bhūyo hantave 'trir acodayat |
jahi yajña-hanaṃ tāta mahendraṃ vibudhādhamam
04.19.016
एवं वैन्य-सुतः प्रोक्तस् त्वरमाणं विहायसा ।
अन्वद्रवद् अभिक्रुद्धो रावणं गृध्र-राड् इव
evaṃ vainya-sutaḥ proktas tvaramāṇaṃ vihāyasā |
anvadravad abhikruddho rāvaṇaṃ gṛdhra-rāḍ iva
04.19.017
सो ऽश्वं रूपं च तद् धित्वा तस्मा अन्तर्हितः स्वराट् ।
वीरः स्व-पशुम् आदाय पितुर् यज्ञम् उपेयिवान्
so 'śvaṃ rūpaṃ ca tad dhitvā tasmā antarhitaḥ svarāṭ |
vīraḥ sva-paśum ādāya pitur yajñam upeyivān
04.19.018
तत् तस्य चाद्भुतं कर्म विचक्ष्य परमर्षयः ।
नामधेयं ददुस् तस्मै विजिताश्व इति प्रभो
tat tasya cādbhutaṃ karma vicakṣya paramarṣayaḥ |
nāmadheyaṃ dadus tasmai vijitāśva iti prabho
04.19.019
उपसृज्य तमस् तीव्रं जहाराश्वं पुनर् हरिः ।
चषाल-यूपतश् छन्नो हिरण्य-रशनं विभुः
upasṛjya tamas tīvraṃ jahārāśvaṃ punar hariḥ |
caṣāla-yūpataś channo hiraṇya-raśanaṃ vibhuḥ
04.19.020
अत्रिः सन्दर्शयाम् आस त्वरमाणं विहायसा ।
कपाल-खट्वाङ्ग-धरं वीरो नैनम् अबाधत
atriḥ sandarśayām āsa tvaramāṇaṃ vihāyasā |
kapāla-khaṭvāṅga-dharaṃ vīro nainam abādhata
04.19.021
अत्रिणा चोदितस् तस्मै सन्दधे विशिखं रुषा ।
सो ऽश्वं रूपं च तद् धित्वा तस्थाव् अन्तर्हितः स्वराट्
atriṇā coditas tasmai sandadhe viśikhaṃ ruṣā |
so 'śvaṃ rūpaṃ ca tad dhitvā tasthāv antarhitaḥ svarāṭ
04.19.022
वीरश् चाश्वम् उपादाय पितृ-यज्ञम् अथाव्रजत् ।
तद् अवद्यं हरे रूपं जगृहुर् ज्ञान-दुर्बलाः
vīraś cāśvam upādāya pitṛ-yajñam athāvrajat |
tad avadyaṃ hare rūpaṃ jagṛhur jñāna-durbalāḥ
04.19.023
यानि रूपाणि जगृहे इन्द्रो हय-जिहीर्षया ।
तानि पापस्य खण्डानि लिङ्गं खण्डम् इहोच्यते
yāni rūpāṇi jagṛhe indro haya-jihīrṣayā |
tāni pāpasya khaṇḍāni liṅgaṃ khaṇḍam ihocyate
04.19.024
एवम् इन्द्रे हरत्य् अश्वं वैन्य-यज्ञ-जिघांसया ।
तद्-गृहीत-विसृष्टेषु पाखण्डेषु मतिर् नृणाम्
evam indre haraty aśvaṃ vainya-yajña-jighāṃsayā |
tad-gṛhīta-visṛṣṭeṣu pākhaṇḍeṣu matir nṛṇām
04.19.025
धर्म इत्य् उपधर्मेषु नग्न-रक्त-पटादिषु ।
प्रायेण सज्जते भ्रान्त्या पेशलेषु च वाग्मिषु
dharma ity upadharmeṣu nagna-rakta-paṭādiṣu |
prāyeṇa sajjate bhrāntyā peśaleṣu ca vāgmiṣu
04.19.026
तद् अभिज्ञाय भगवान् पृथुः पृथु-पराक्रमः ।
इन्द्राय कुपितो बाणम् आदत्तोद्यत-कार्मुकः
tad abhijñāya bhagavān pṛthuḥ pṛthu-parākramaḥ |
indrāya kupito bāṇam ādattodyata-kārmukaḥ
04.19.027
तम् ऋत्विजः शक्र-वधाभिसन्धितं विचक्ष्य दुष्प्रेक्ष्यम् असह्य-रंहसम् ।
निवारयाम् आसुर् अहो महा-मते न युज्यते ऽत्रान्य-वधः प्रचोदितात्
tam ṛtvijaḥ śakra-vadhābhisandhitaṃ vicakṣya duṣprekṣyam asahya-raṃhasam |
nivārayām āsur aho mahā-mate na yujyate 'trānya-vadhaḥ pracoditāt
04.19.028
वयं मरुत्वन्तम् इहार्थ-नाशनं ह्वयामहे त्वच्-छ्रवसा हत-त्विषम् ।
अयातयामोपहवैर् अनन्तरं प्रसह्य राजन् जुहवाम ते ऽहितम्
vayaṃ marutvantam ihārtha-nāśanaṃ hvayāmahe tvac-chravasā hata-tviṣam |
ayātayāmopahavair anantaraṃ prasahya rājan juhavāma te 'hitam
04.19.029
इत्य् आमन्त्र्य क्रतु-पतिं विदुरास्यर्त्विजो रुषा ।
स्रुग्-घस्तान् जुह्वतो ऽभ्येत्य स्वयम्भूः प्रत्यषेधत
ity āmantrya kratu-patiṃ vidurāsyartvijo ruṣā |
srug-ghastān juhvato 'bhyetya svayambhūḥ pratyaṣedhata
04.19.030
न वध्यो भवताम् इन्द्रो यद् यज्ञो भगवत्-तनुः ।
यं जिघांसथ यज्ञेन यस्येष्टास् तनवः सुराः
na vadhyo bhavatām indro yad yajño bhagavat-tanuḥ |
yaṃ jighāṃsatha yajñena yasyeṣṭās tanavaḥ surāḥ
04.19.031
तद् इदं पश्यत महद्- धर्म-व्यतिकरं द्विजाः ।
इन्द्रेणानुष्ठितं राज्ञः कर्मैतद् विजिघांसता
tad idaṃ paśyata mahad- dharma-vyatikaraṃ dvijāḥ |
indreṇānuṣṭhitaṃ rājñaḥ karmaitad vijighāṃsatā
04.19.032
पृथु-कीर्तेः पृथोर् भूयात् तर्ह्य् एकोन-शत-क्रतुः ।
अलं ते क्रतुभिः स्विष्टैर् यद् भवान् मोक्ष-धर्म-वित्
pṛthu-kīrteḥ pṛthor bhūyāt tarhy ekona-śata-kratuḥ |
alaṃ te kratubhiḥ sviṣṭair yad bhavān mokṣa-dharma-vit
04.19.033
नैवात्मने महेन्द्राय रोषम् आहर्तुम् अर्हसि ।
उभाव् अपि हि भद्रं ते उत्तमश्लोक-विग्रहौ
naivātmane mahendrāya roṣam āhartum arhasi |
ubhāv api hi bhadraṃ te uttamaśloka-vigrahau
04.19.034
मास्मिन् महाराज कृथाः स्म चिन्तां निशामयास्मद्-वच आदृतात्मा ।
यद् ध्यायतो दैव-हतं नु कर्तुं मनो ऽतिरुष्टं विशते तमो ऽन्धम्
māsmin mahārāja kṛthāḥ sma cintāṃ niśāmayāsmad-vaca ādṛtātmā |
yad dhyāyato daiva-hataṃ nu kartuṃ mano 'tiruṣṭaṃ viśate tamo 'ndham
04.19.035
क्रतुर् विरमताम् एष देवेषु दुरवग्रहः ।
धर्म-व्यतिकरो यत्र पाखण्डैर् इन्द्र-निर्मितैः
kratur viramatām eṣa deveṣu duravagrahaḥ |
dharma-vyatikaro yatra pākhaṇḍair indra-nirmitaiḥ
04.19.036
एभिर् इन्द्रोपसंसृष्टैः पाखण्डैर् हारिभिर् जनम् ।
ह्रियमाणं विचक्ष्वैनं यस् ते यज्ञ-ध्रुग् अश्व-मुट्
ebhir indropasaṃsṛṣṭaiḥ pākhaṇḍair hāribhir janam |
hriyamāṇaṃ vicakṣvainaṃ yas te yajña-dhrug aśva-muṭ
04.19.037
भवान् परित्रातुम् इहावतीर्णो धर्मं जनानां समयानुरूपम् ।
वेनापचाराद् अवलुप्तम् अद्य तद्-देहतो विष्णु-कलासि वैन्य
bhavān paritrātum ihāvatīrṇo dharmaṃ janānāṃ samayānurūpam |
venāpacārād avaluptam adya tad-dehato viṣṇu-kalāsi vainya
04.19.038
स त्वं विमृश्यास्य भवं प्रजापते सङ्कल्पनं विश्व-सृजां पिपीपृहि ।
ऐन्द्रीं च मायाम् उपधर्म-मातरं प्रचण्ड-पाखण्ड-पथं प्रभो जहि
sa tvaṃ vimṛśyāsya bhavaṃ prajāpate saṅkalpanaṃ viśva-sṛjāṃ pipīpṛhi |
aindrīṃ ca māyām upadharma-mātaraṃ pracaṇḍa-pākhaṇḍa-pathaṃ prabho jahi
04.19.039
0 मैत्रेय उवाच इत्थं स लोक-गुरुणा समादिष्टो विशाम्पतिः ।
तथा च कृत्वा वात्सल्यं मघोनापि च सन्दधे
0 maitreya uvāca itthaṃ sa loka-guruṇā samādiṣṭo viśāmpatiḥ |
tathā ca kṛtvā vātsalyaṃ maghonāpi ca sandadhe
04.19.040
कृतावभृथ-स्नानाय पृथवे भूरि-कर्मणे ।
वरान् ददुस् ते वरदा ये तद्-बर्हिषि तर्पिताः
kṛtāvabhṛtha-snānāya pṛthave bhūri-karmaṇe |
varān dadus te varadā ye tad-barhiṣi tarpitāḥ
04.19.041
विप्राः सत्याशिषस् तुष्टाः श्रद्धया लब्ध-दक्षिणाः ।
आशिषो युयुजुः क्षत्तर् आदि-राजाय सत्-कृताः
viprāḥ satyāśiṣas tuṣṭāḥ śraddhayā labdha-dakṣiṇāḥ |
āśiṣo yuyujuḥ kṣattar ādi-rājāya sat-kṛtāḥ
04.19.042
त्वयाहूता महा-बाहो सर्व एव समागताः ।
पूजिता दान-मानाभ्यां पितृ-देवर्षि-मानवाः
tvayāhūtā mahā-bāho sarva eva samāgatāḥ |
pūjitā dāna-mānābhyāṃ pitṛ-devarṣi-mānavāḥ
Chapter 4.20
04.20.001
0 मैत्रेय उवाच भगवान् अपि वैकुण्ठः साकं मघवता विभुः ।
यज्ञैर् यज्ञ-पतिस् तुष्टो यज्ञ-भुक् तम् अभाषत
0 maitreya uvāca bhagavān api vaikuṇṭhaḥ sākaṃ maghavatā vibhuḥ |
yajñair yajña-patis tuṣṭo yajña-bhuk tam abhāṣata
04.20.002
0 श्री-भगवान् उवाच एष ते ऽकार्षीद् भङ्गं हय-मेध-शतस्य ह ।
क्षमापयत आत्मानम् अमुष्य क्षन्तुम् अर्हसि
0 śrī-bhagavān uvāca eṣa te 'kārṣīd bhaṅgaṃ haya-medha-śatasya ha |
kṣamāpayata ātmānam amuṣya kṣantum arhasi
04.20.003
सुधियः साधवो लोके नरदेव नरोत्तमाः ।
नाभिद्रुह्यन्ति भूतेभ्यो यर्हि नात्मा कलेवरम्
sudhiyaḥ sādhavo loke naradeva narottamāḥ |
nābhidruhyanti bhūtebhyo yarhi nātmā kalevaram
04.20.004
पुरुषा यदि मुह्यन्ति त्वादृशा देव-मायया ।
श्रम एव परं जातो दीर्घया वृद्ध-सेवया
puruṣā yadi muhyanti tvādṛśā deva-māyayā |
śrama eva paraṃ jāto dīrghayā vṛddha-sevayā
04.20.005
अतः कायम् इमं विद्वान् अविद्या-काम-कर्मभिः ।
आरब्ध इति नैवास्मिन् प्रतिबुद्धो ऽनुषज्जते
ataḥ kāyam imaṃ vidvān avidyā-kāma-karmabhiḥ |
ārabdha iti naivāsmin pratibuddho 'nuṣajjate
04.20.006
असंसक्तः शरीरे ऽस्मिन्न् अमुनोत्पादिते गृहे ।
अपत्ये द्रविणे वापि कः कुर्यान् ममतां बुधः
asaṃsaktaḥ śarīre 'sminn amunotpādite gṛhe |
apatye draviṇe vāpi kaḥ kuryān mamatāṃ budhaḥ
04.20.007
एकः शुद्धः स्वयं-ज्योतिर् निर्गुणो ऽसौ गुणाश्रयः ।
सर्व-गो ऽनावृतः साक्षी निरात्मात्मात्मनः परः
ekaḥ śuddhaḥ svayaṃ-jyotir nirguṇo 'sau guṇāśrayaḥ |
sarva-go 'nāvṛtaḥ sākṣī nirātmātmātmanaḥ paraḥ
04.20.008
य एवं सन्तम् आत्मानम् आत्म-स्थं वेद पूरुषः ।
नाज्यते प्रकृति-स्थो ऽपि तद्-गुणैः स मयि स्थितः
ya evaṃ santam ātmānam ātma-sthaṃ veda pūruṣaḥ |
nājyate prakṛti-stho 'pi tad-guṇaiḥ sa mayi sthitaḥ
04.20.009
यः स्व-धर्मेण मां नित्यं निराशीः श्रद्धयान्वितः ।
भजते शनकैस् तस्य मनो राजन् प्रसीदति
yaḥ sva-dharmeṇa māṃ nityaṃ nirāśīḥ śraddhayānvitaḥ |
bhajate śanakais tasya mano rājan prasīdati
04.20.010
परित्यक्त-गुणः सम्यग् दर्शनो विशदाशयः ।
शान्तिं मे समवस्थानं ब्रह्म कैवल्यम् अश्नुते
parityakta-guṇaḥ samyag darśano viśadāśayaḥ |
śāntiṃ me samavasthānaṃ brahma kaivalyam aśnute
04.20.011
उदासीनम् इवाध्यक्षं द्रव्य-ज्ञान-क्रियात्मनाम् ।
कूट-स्थम् इमम् आत्मानं यो वेदाप्नोति शोभनम्
udāsīnam ivādhyakṣaṃ dravya-jñāna-kriyātmanām |
kūṭa-stham imam ātmānaṃ yo vedāpnoti śobhanam
04.20.012
भिन्नस्य लिङ्गस्य गुण-प्रवाहो द्रव्य-क्रिया-कारक-चेतनात्मनः ।
दृष्टासु सम्पत्सु विपत्सु सूरयो न विक्रियन्ते मयि बद्ध-सौहृदाः
bhinnasya liṅgasya guṇa-pravāho dravya-kriyā-kāraka-cetanātmanaḥ |
dṛṣṭāsu sampatsu vipatsu sūrayo na vikriyante mayi baddha-sauhṛdāḥ
04.20.013
समः समानोत्तम-मध्यमाधमः सुखे च दुःखे च जितेन्द्रियाशयः ।
मयोपकॢप्ताखिल-लोक-संयुतो विधत्स्व वीराखिल-लोक-रक्षणम्
samaḥ samānottama-madhyamādhamaḥ sukhe ca duḥkhe ca jitendriyāśayaḥ |
mayopakḷptākhila-loka-saṃyuto vidhatsva vīrākhila-loka-rakṣaṇam
04.20.014
श्रेयः प्रजा-पालनम् एव राज्ञो यत् साम्पराये सुकृतात् षष्ठम् अंशम् ।
हर्तान्यथा हृत-पुण्यः प्रजानाम् अरक्षिता कर-हारो ऽघम् अत्ति
śreyaḥ prajā-pālanam eva rājño yat sāmparāye sukṛtāt ṣaṣṭham aṃśam |
hartānyathā hṛta-puṇyaḥ prajānām arakṣitā kara-hāro 'gham atti
04.20.015
एवं द्विजाग्र्यानुमतानुवृत्त- धर्म-प्रधानो ऽन्यतमो ऽवितास्याः ।
ह्रस्वेन कालेन गृहोपयातान् द्रष्टासि सिद्धान् अनुरक्त-लोकः
evaṃ dvijāgryānumatānuvṛtta- dharma-pradhāno 'nyatamo 'vitāsyāḥ |
hrasvena kālena gṛhopayātān draṣṭāsi siddhān anurakta-lokaḥ
04.20.016
वरं च मत् कञ्चन मानवेन्द्र वृणीष्व ते ऽहं गुण-शील-यन्त्रितः ।
नाहं मखैर् वै सुलभस् तपोभिर् योगेन वा यत् सम-चित्त-वर्ती
varaṃ ca mat kañcana mānavendra vṛṇīṣva te 'haṃ guṇa-śīla-yantritaḥ |
nāhaṃ makhair vai sulabhas tapobhir yogena vā yat sama-citta-vartī
04.20.017
0 मैत्रेय उवाच स इत्थं लोक-गुरुणा विष्वक्सेनेन विश्व-जित् ।
अनुशासित आदेशं शिरसा जगृहे हरेः
0 maitreya uvāca sa itthaṃ loka-guruṇā viṣvaksenena viśva-jit |
anuśāsita ādeśaṃ śirasā jagṛhe hareḥ
04.20.018
स्पृशन्तं पादयोः प्रेम्णा व्रीडितं स्वेन कर्मणा ।
शत-क्रतुं परिष्वज्य विद्वेषं विससर्ज ह
spṛśantaṃ pādayoḥ premṇā vrīḍitaṃ svena karmaṇā |
śata-kratuṃ pariṣvajya vidveṣaṃ visasarja ha
04.20.019
भगवान् अथ विश्वात्मा पृथुनोपहृतार्हणः ।
समुज्जिहानया भक्त्या गृहीत-चरणाम्बुजः
bhagavān atha viśvātmā pṛthunopahṛtārhaṇaḥ |
samujjihānayā bhaktyā gṛhīta-caraṇāmbujaḥ
04.20.020
प्रस्थानाभिमुखो ऽप्य् एनम् अनुग्रह-विलम्बितः ।
पश्यन् पद्म-पलाशाक्षो न प्रतस्थे सुहृत् सताम्
prasthānābhimukho 'py enam anugraha-vilambitaḥ |
paśyan padma-palāśākṣo na pratasthe suhṛt satām
04.20.021
स आदि-राजो रचिताञ्जलिर् हरिं विलोकितुं नाशकद् अश्रु-लोचनः ।
न किञ्चनोवाच स बाष्प-विक्लवो हृदोपगुह्यामुम् अधाद् अवस्थितः
sa ādi-rājo racitāñjalir hariṃ vilokituṃ nāśakad aśru-locanaḥ |
na kiñcanovāca sa bāṣpa-viklavo hṛdopaguhyāmum adhād avasthitaḥ
04.20.022
अथावमृज्याश्रु-कला विलोकयन्न् अतृप्त-दृग्-गोचरम् आह पूरुषम् ।
पदा स्पृशन्तं क्षितिम् अंस उन्नते विन्यस्त-हस्ताग्रम् उरङ्ग-विद्विषः
athāvamṛjyāśru-kalā vilokayann atṛpta-dṛg-gocaram āha pūruṣam |
padā spṛśantaṃ kṣitim aṃsa unnate vinyasta-hastāgram uraṅga-vidviṣaḥ
04.20.023
0 पृथुर् उवाच वरान् विभो त्वद् वरदेश्वराद् बुधः कथं वृणीते गुण-विक्रियात्मनाम् ।
ये नारकाणाम् अपि सन्ति देहिनां तान् ईश कैवल्य-पते वृणे न च
0 pṛthur uvāca varān vibho tvad varadeśvarād budhaḥ kathaṃ vṛṇīte guṇa-vikriyātmanām |
ye nārakāṇām api santi dehināṃ tān īśa kaivalya-pate vṛṇe na ca
04.20.024
न कामये नाथ तद् अप्य् अहं क्वचिन् न यत्र युष्मच्-चरणाम्बुजासवः ।
महत्तमान्तर्-हृदयान् मुख-च्युतो विधत्स्व कर्णायुतम् एष मे वरः
na kāmaye nātha tad apy ahaṃ kvacin na yatra yuṣmac-caraṇāmbujāsavaḥ |
mahattamāntar-hṛdayān mukha-cyuto vidhatsva karṇāyutam eṣa me varaḥ
04.20.025
स उत्तमश्लोक महन्-मुख-च्युतो भवत्-पदाम्भोज-सुधा कणानिलः ।
स्मृतिं पुनर् विस्मृत-तत्त्व-वर्त्मनां कुयोगिनां नो वितरत्य् अलं वरैः
sa uttamaśloka mahan-mukha-cyuto bhavat-padāmbhoja-sudhā kaṇānilaḥ |
smṛtiṃ punar vismṛta-tattva-vartmanāṃ kuyogināṃ no vitaraty alaṃ varaiḥ
04.20.026
यशः शिवं सुश्रव आर्य-सङ्गमे यदृच्छया चोपशृणोति ते सकृत् ।
कथं गुण-ज्ञो विरमेद् विना पशुं श्रीर् यत् प्रवव्रे गुण-सङ्ग्रहेच्छया
yaśaḥ śivaṃ suśrava ārya-saṅgame yadṛcchayā copaśṛṇoti te sakṛt |
kathaṃ guṇa-jño viramed vinā paśuṃ śrīr yat pravavre guṇa-saṅgrahecchayā
04.20.027
अथाभजे त्वाखिल-पूरुषोत्तमं गुणालयं पद्म-करेव लालसः ।
अप्य् आवयोर् एक-पति-स्पृधोः कलिर् न स्यात् कृत-त्वच्-चरणैक-तानयोः
athābhaje tvākhila-pūruṣottamaṃ guṇālayaṃ padma-kareva lālasaḥ |
apy āvayor eka-pati-spṛdhoḥ kalir na syāt kṛta-tvac-caraṇaika-tānayoḥ
04.20.028
जगज्-जनन्यां जगद्-ईश वैशसं स्याद् एव यत्-कर्मणि नः समीहितम् ।
करोषि फल्ग्व् अप्य् उरु दीन-वत्सलः स्व एव धिष्ण्ये ऽभिरतस्य किं तया
jagaj-jananyāṃ jagad-īśa vaiśasaṃ syād eva yat-karmaṇi naḥ samīhitam |
karoṣi phalgv apy uru dīna-vatsalaḥ sva eva dhiṣṇye 'bhiratasya kiṃ tayā
04.20.029
भजन्त्य् अथ त्वाम् अत एव साधवो व्युदस्त-माया-गुण-विभ्रमोदयम् ।
भवत्-पदानुस्मरणाद् ऋते सतां निमित्तम् अन्यद् भगवन् न विद्महे
bhajanty atha tvām ata eva sādhavo vyudasta-māyā-guṇa-vibhramodayam |
bhavat-padānusmaraṇād ṛte satāṃ nimittam anyad bhagavan na vidmahe
04.20.030
मन्ये गिरं ते जगतां विमोहिनीं वरं वृणीष्वेति भजन्तम् आत्थ यत् ।
वाचा नु तन्त्या यदि ते जनो ऽसितः कथं पुनः कर्म करोति मोहितः
manye giraṃ te jagatāṃ vimohinīṃ varaṃ vṛṇīṣveti bhajantam āttha yat |
vācā nu tantyā yadi te jano 'sitaḥ kathaṃ punaḥ karma karoti mohitaḥ
04.20.031
त्वन्-माययाद्धा जन ईश खण्डितो यद् अन्यद् आशास्त ऋतात्मनो ऽबुधः ।
यथा चरेद् बाल-हितं पिता स्वयं तथा त्वम् एवार्हसि नः समीहितुम्
tvan-māyayāddhā jana īśa khaṇḍito yad anyad āśāsta ṛtātmano 'budhaḥ |
yathā cared bāla-hitaṃ pitā svayaṃ tathā tvam evārhasi naḥ samīhitum
04.20.032
0 मैत्रेय उवाच इत्य् आदि-राजेन नुतः स विश्व-दृक् तम् आह राजन् मयि भक्तिर् अस्तु ते ।
दिष्ट्येदृशी धीर् मयि ते कृता यया मायां मदीयां तरति स्म दुस्त्यजाम्
0 maitreya uvāca ity ādi-rājena nutaḥ sa viśva-dṛk tam āha rājan mayi bhaktir astu te |
diṣṭyedṛśī dhīr mayi te kṛtā yayā māyāṃ madīyāṃ tarati sma dustyajām
04.20.033
तत् त्वं कुरु मयादिष्टम् अप्रमत्तः प्रजापते ।
मद्-आदेश-करो लोकः सर्वत्राप्नोति शोभनम्
tat tvaṃ kuru mayādiṣṭam apramattaḥ prajāpate |
mad-ādeśa-karo lokaḥ sarvatrāpnoti śobhanam
04.20.034
0 मैत्रेय उवाच इति वैन्यस्य राजर्षेः प्रतिनन्द्यार्थवद् वचः ।
पूजितो ऽनुगृहीत्वैनं गन्तुं चक्रे ऽच्युतो मतिम्
0 maitreya uvāca iti vainyasya rājarṣeḥ pratinandyārthavad vacaḥ |
pūjito 'nugṛhītvainaṃ gantuṃ cakre 'cyuto matim
04.20.035
देवर्षि-पितृ-गन्धर्व- सिद्ध-चारण-पन्नगाः ।
किन्नराप्सरसो मर्त्याः खगा भूतान्य् अनेकशः
devarṣi-pitṛ-gandharva- siddha-cāraṇa-pannagāḥ |
kinnarāpsaraso martyāḥ khagā bhūtāny anekaśaḥ
04.20.036
यज्ञेश्वर-धिया राज्ञा वाग्-वित्ताञ्जलि-भक्तितः ।
सभाजिता ययुः सर्वे वैकुण्ठानुगतास् ततः
yajñeśvara-dhiyā rājñā vāg-vittāñjali-bhaktitaḥ |
sabhājitā yayuḥ sarve vaikuṇṭhānugatās tataḥ
04.20.037
भगवान् अपि राजर्षेः सोपाध्यायस्य चाच्युतः ।
हरन्न् इव मनो ऽमुष्य स्व-धाम प्रत्यपद्यत
bhagavān api rājarṣeḥ sopādhyāyasya cācyutaḥ |
harann iva mano 'muṣya sva-dhāma pratyapadyata
04.20.038
अदृष्टाय नमस्कृत्य नृपः सन्दर्शितात्मने ।
अव्यक्ताय च देवानां देवाय स्व-पुरं ययौ
adṛṣṭāya namaskṛtya nṛpaḥ sandarśitātmane |
avyaktāya ca devānāṃ devāya sva-puraṃ yayau
Chapter 4.21
04.21.001
0 मैत्रेय उवाच मौक्तिकैः कुसुम-स्रग्भिर् दुकूलैः स्वर्ण-तोरणैः ।
महा-सुरभिभिर् धूपैर् मण्डितं तत्र तत्र वै
0 maitreya uvāca mauktikaiḥ kusuma-sragbhir dukūlaiḥ svarṇa-toraṇaiḥ |
mahā-surabhibhir dhūpair maṇḍitaṃ tatra tatra vai
04.21.002
चन्दनागुरु-तोयार्द्र- रथ्या-चत्वर-मार्गवत् ।
पुष्पाक्षत-फलैस् तोक्मैर् लाजैर् अर्चिर्भिर् अर्चितम्
candanāguru-toyārdra- rathyā-catvara-mārgavat |
puṣpākṣata-phalais tokmair lājair arcirbhir arcitam
04.21.003
सवृन्दैः कदली-स्तम्भैः पूग-पोतैः परिष्कृतम् ।
तरु-पल्लव-मालाभिः सर्वतः समलङ्कृतम्
savṛndaiḥ kadalī-stambhaiḥ pūga-potaiḥ pariṣkṛtam |
taru-pallava-mālābhiḥ sarvataḥ samalaṅkṛtam
04.21.004
प्रजास् तं दीप-बलिभिः सम्भृताशेष-मङ्गलैः ।
अभीयुर् मृष्ट-कन्याश् च मृष्ट-कुण्डल-मण्डिताः
prajās taṃ dīpa-balibhiḥ sambhṛtāśeṣa-maṅgalaiḥ |
abhīyur mṛṣṭa-kanyāś ca mṛṣṭa-kuṇḍala-maṇḍitāḥ
04.21.005
शङ्ख-दुन्दुभि-घोषेण ब्रह्म-घोषेण चर्त्विजाम् ।
विवेश भवनं वीरः स्तूयमानो गत-स्मयः
śaṅkha-dundubhi-ghoṣeṇa brahma-ghoṣeṇa cartvijām |
viveśa bhavanaṃ vīraḥ stūyamāno gata-smayaḥ
04.21.006
पूजितः पूजयाम् आस तत्र तत्र महा-यशाः ।
पौराञ् जानपदांस् तांस् तान् प्रीतः प्रिय-वर-प्रदः
pūjitaḥ pūjayām āsa tatra tatra mahā-yaśāḥ |
paurāñ jānapadāṃs tāṃs tān prītaḥ priya-vara-pradaḥ
04.21.007
स एवम् आदीन्य् अनवद्य-चेष्टितः कर्माणि भूयांसि महान् महत्तमः ।
कुर्वन् शशासावनि-मण्डलं यशः स्फीतं निधायारुरुहे परं पदम्
sa evam ādīny anavadya-ceṣṭitaḥ karmāṇi bhūyāṃsi mahān mahattamaḥ |
kurvan śaśāsāvani-maṇḍalaṃ yaśaḥ sphītaṃ nidhāyāruruhe paraṃ padam
04.21.008
0 सूत उवाच तद् आदि-राजस्य यशो विजृम्भितं गुणैर् अशेषैर् गुणवत्-सभाजितम् ।
क्षत्ता महा-भागवतः सदस्पते कौषारविं प्राह गृणन्तम् अर्चयन्
0 sūta uvāca tad ādi-rājasya yaśo vijṛmbhitaṃ guṇair aśeṣair guṇavat-sabhājitam |
kṣattā mahā-bhāgavataḥ sadaspate kauṣāraviṃ prāha gṛṇantam arcayan
04.21.009
0 विदुर उवाच सो ऽभिषिक्तः पृथुर् विप्रैर् लब्धाशेष-सुरार्हणः ।
बिभ्रत् स वैष्णवं तेजो बाह्वोर् याभ्यां दुदोह गाम्
0 vidura uvāca so 'bhiṣiktaḥ pṛthur viprair labdhāśeṣa-surārhaṇaḥ |
bibhrat sa vaiṣṇavaṃ tejo bāhvor yābhyāṃ dudoha gām
04.21.010
को न्व् अस्य कीर्तिं न शृणोत्य् अभिज्ञो यद्-विक्रमोच्छिष्टम् अशेष-भूपाः ।
लोकाः स-पाला उपजीवन्ति कामम् अद्यापि तन् मे वद कर्म शुद्धम्
ko nv asya kīrtiṃ na śṛṇoty abhijño yad-vikramocchiṣṭam aśeṣa-bhūpāḥ |
lokāḥ sa-pālā upajīvanti kāmam adyāpi tan me vada karma śuddham
04.21.011
0 मैत्रेय उवाच गङ्गा-यमुनयोर् नद्योर् अन्तरा क्षेत्रम् आवसन् ।
आरब्धान् एव बुभुजे भोगान् पुण्य-जिहासया
0 maitreya uvāca gaṅgā-yamunayor nadyor antarā kṣetram āvasan |
ārabdhān eva bubhuje bhogān puṇya-jihāsayā
04.21.012
सर्वत्रास्खलितादेशः सप्त-द्वीपैक-दण्ड-धृक् ।
अन्यत्र ब्राह्मण-कुलाद् अन्यत्राच्युत-गोत्रतः
sarvatrāskhalitādeśaḥ sapta-dvīpaika-daṇḍa-dhṛk |
anyatra brāhmaṇa-kulād anyatrācyuta-gotrataḥ
04.21.013
एकदासीन् महा-सत्र- दीक्षा तत्र दिवौकसाम् ।
समाजो ब्रह्मर्षीणां च राजर्षीणां च सत्तम
ekadāsīn mahā-satra- dīkṣā tatra divaukasām |
samājo brahmarṣīṇāṃ ca rājarṣīṇāṃ ca sattama
04.21.014
तस्मिन्न् अर्हत्सु सर्वेषु स्व्-अर्चितेषु यथार्हतः ।
उत्थितः सदसो मध्ये ताराणाम् उडुराड् इव
tasminn arhatsu sarveṣu sv-arciteṣu yathārhataḥ |
utthitaḥ sadaso madhye tārāṇām uḍurāḍ iva
04.21.015
प्रांशुः पीनायत-भुजो गौरः कञ्जारुणेक्षणः ।
सुनासः सुमुखः सौम्यः पीनांसः सुद्विज-स्मितः
prāṃśuḥ pīnāyata-bhujo gauraḥ kañjāruṇekṣaṇaḥ |
sunāsaḥ sumukhaḥ saumyaḥ pīnāṃsaḥ sudvija-smitaḥ
04.21.016
व्यूढ-वक्षा बृहच्-छ्रोणिर् वलि-वल्गु-दलोदरः ।
आवर्त-नाभिर् ओजस्वी काञ्चनोरुर् उदग्र-पात्
vyūḍha-vakṣā bṛhac-chroṇir vali-valgu-dalodaraḥ |
āvarta-nābhir ojasvī kāñcanorur udagra-pāt
04.21.017
सूक्ष्म-वक्रासित-स्निग्ध- मूर्धजः कम्बु-कन्धरः ।
महा-धने दुकूलाग्र्ये परिधायोपवीय च
sūkṣma-vakrāsita-snigdha- mūrdhajaḥ kambu-kandharaḥ |
mahā-dhane dukūlāgrye paridhāyopavīya ca
04.21.018
व्यञ्जिताशेष-गात्र-श्रीर् नियमे न्यस्त-भूषणः ।
कृष्णाजिन-धरः श्रीमान् कुश-पाणिः कृतोचितः
vyañjitāśeṣa-gātra-śrīr niyame nyasta-bhūṣaṇaḥ |
kṛṣṇājina-dharaḥ śrīmān kuśa-pāṇiḥ kṛtocitaḥ
04.21.019
शिशिर-स्निग्ध-ताराक्षः समैक्षत समन्ततः ।
ऊचिवान् इदम् उर्वीशः सदः संहर्षयन्न् इव
śiśira-snigdha-tārākṣaḥ samaikṣata samantataḥ |
ūcivān idam urvīśaḥ sadaḥ saṃharṣayann iva
04.21.020
चारु चित्र-पदं श्लक्ष्णं मृष्टं गूढम् अविक्लवम् ।
सर्वेषाम् उपकारार्थं तदा अनुवदन्न् इव
cāru citra-padaṃ ślakṣṇaṃ mṛṣṭaṃ gūḍham aviklavam |
sarveṣām upakārārthaṃ tadā anuvadann iva
04.21.021
0 राजोवाच सभ्याः शृणुत भद्रं वः साधवो य इहागताः ।
सत्सु जिज्ञासुभिर् धर्मम् आवेद्यं स्व-मनीषितम्
0 rājovāca sabhyāḥ śṛṇuta bhadraṃ vaḥ sādhavo ya ihāgatāḥ |
satsu jijñāsubhir dharmam āvedyaṃ sva-manīṣitam
04.21.022
अहं दण्ड-धरो राजा प्रजानाम् इह योजितः ।
रक्षिता वृत्तिदः स्वेषु सेतुषु स्थापिता पृथक्
ahaṃ daṇḍa-dharo rājā prajānām iha yojitaḥ |
rakṣitā vṛttidaḥ sveṣu setuṣu sthāpitā pṛthak
04.21.023
तस्य मे तद्-अनुष्ठानाद् यान् आहुर् ब्रह्म-वादिनः ।
लोकाः स्युः काम-सन्दोहा यस्य तुष्यति दिष्ट-दृक्
tasya me tad-anuṣṭhānād yān āhur brahma-vādinaḥ |
lokāḥ syuḥ kāma-sandohā yasya tuṣyati diṣṭa-dṛk
04.21.024
य उद्धरेत् करं राजा प्रजा धर्मेष्व् अशिक्षयन् ।
प्रजानां शमलं भुङ्क्ते भगं च स्वं जहाति सः
ya uddharet karaṃ rājā prajā dharmeṣv aśikṣayan |
prajānāṃ śamalaṃ bhuṅkte bhagaṃ ca svaṃ jahāti saḥ
04.21.025
तत् प्रजा भर्तृ-पिण्डार्थं स्वार्थम् एवानसूयवः ।
कुरुताधोक्षज-धियस् तर्हि मे ऽनुग्रहः कृतः
tat prajā bhartṛ-piṇḍārthaṃ svārtham evānasūyavaḥ |
kurutādhokṣaja-dhiyas tarhi me 'nugrahaḥ kṛtaḥ
04.21.026
यूयं तद् अनुमोदध्वं पितृ-देवर्षयो ऽमलाः ।
कर्तुः शास्तुर् अनुज्ञातुस् तुल्यं यत् प्रेत्य तत् फलम्
yūyaṃ tad anumodadhvaṃ pitṛ-devarṣayo 'malāḥ |
kartuḥ śāstur anujñātus tulyaṃ yat pretya tat phalam
04.21.027
अस्ति यज्ञ-पतिर् नाम केषाञ्चिद् अर्ह-सत्तमाः ।
इहामुत्र च लक्ष्यन्ते ज्योत्स्नावत्यः क्वचिद् भुवः
asti yajña-patir nāma keṣāñcid arha-sattamāḥ |
ihāmutra ca lakṣyante jyotsnāvatyaḥ kvacid bhuvaḥ
04.21.028
मनोर् उत्तानपादस्य ध्रुवस्यापि महीपतेः ।
प्रियव्रतस्य राजर्षेर् अङ्गस्यास्मत्-पितुः पितुः
manor uttānapādasya dhruvasyāpi mahīpateḥ |
priyavratasya rājarṣer aṅgasyāsmat-pituḥ pituḥ
04.21.029
ईदृशानाम् अथान्येषाम् अजस्य च भवस्य च ।
प्रह्लादस्य बलेश् चापि कृत्यम् अस्ति गदाभृता
īdṛśānām athānyeṣām ajasya ca bhavasya ca |
prahlādasya baleś cāpi kṛtyam asti gadābhṛtā
04.21.030
दौहित्रादीन् ऋते मृत्योः शोच्यान् धर्म-विमोहितान् ।
वर्ग-स्वर्गापवर्गाणां प्रायेणैकात्म्य-हेतुना
dauhitrādīn ṛte mṛtyoḥ śocyān dharma-vimohitān |
varga-svargāpavargāṇāṃ prāyeṇaikātmya-hetunā
04.21.031
यत्-पाद-सेवाभिरुचिस् तपस्विनाम् अशेष-जन्मोपचितं मलं धियः ।
सद्यः क्षिणोत्य् अन्वहम् एधती सती यथा पदाङ्गुष्ठ-विनिःसृता सरित्
yat-pāda-sevābhirucis tapasvinām aśeṣa-janmopacitaṃ malaṃ dhiyaḥ |
sadyaḥ kṣiṇoty anvaham edhatī satī yathā padāṅguṣṭha-viniḥsṛtā sarit
04.21.032
विनिर्धुताशेष-मनो-मलः पुमान् असङ्ग-विज्ञान-विशेष-वीर्यवान् ।
यद्-अङ्घ्रि-मूले कृत-केतनः पुनर् न संसृतिं क्लेश-वहां प्रपद्यते
vinirdhutāśeṣa-mano-malaḥ pumān asaṅga-vijñāna-viśeṣa-vīryavān |
yad-aṅghri-mūle kṛta-ketanaḥ punar na saṃsṛtiṃ kleśa-vahāṃ prapadyate
04.21.033
तम् एव यूयं भजतात्म-वृत्तिभिर् मनो-वचः-काय-गुणैः स्व-कर्मभिः ।
अमायिनः काम-दुघाङ्घ्रि-पङ्कजं यथाधिकारावसितार्थ-सिद्धयः
tam eva yūyaṃ bhajatātma-vṛttibhir mano-vacaḥ-kāya-guṇaiḥ sva-karmabhiḥ |
amāyinaḥ kāma-dughāṅghri-paṅkajaṃ yathādhikārāvasitārtha-siddhayaḥ
04.21.034
असाव् इहानेक-गुणो ऽगुणो ऽध्वरः पृथग्-विध-द्रव्य-गुण-क्रियोक्तिभिः ।
सम्पद्यते ऽर्थाशय-लिङ्ग-नामभिर् विशुद्ध-विज्ञान-घनः स्वरूपतः
asāv ihāneka-guṇo 'guṇo 'dhvaraḥ pṛthag-vidha-dravya-guṇa-kriyoktibhiḥ |
sampadyate 'rthāśaya-liṅga-nāmabhir viśuddha-vijñāna-ghanaḥ svarūpataḥ
04.21.035
प्रधान-कालाशय-धर्म-सङ्ग्रहे शरीर एष प्रतिपद्य चेतनाम् ।
क्रिया-फलत्वेन विभुर् विभाव्यते यथानलो दारुषु तद्-गुणात्मकः
pradhāna-kālāśaya-dharma-saṅgrahe śarīra eṣa pratipadya cetanām |
kriyā-phalatvena vibhur vibhāvyate yathānalo dāruṣu tad-guṇātmakaḥ
04.21.036
अहो ममामी वितरन्त्य् अनुग्रहं हरिं गुरुं यज्ञ-भुजाम् अधीश्वरम् ।
स्व-धर्म-योगेन यजन्ति मामका निरन्तरं क्षोणि-तले दृढ-व्रताः
aho mamāmī vitaranty anugrahaṃ hariṃ guruṃ yajña-bhujām adhīśvaram |
sva-dharma-yogena yajanti māmakā nirantaraṃ kṣoṇi-tale dṛḍha-vratāḥ
04.21.037
मा जातु तेजः प्रभवेन् महर्द्धिभिस् तितिक्षया तपसा विद्यया च ।
देदीप्यमाने ऽजित-देवतानां कुले स्वयं राज-कुलाद् द्विजानाम्
mā jātu tejaḥ prabhaven maharddhibhis titikṣayā tapasā vidyayā ca |
dedīpyamāne 'jita-devatānāṃ kule svayaṃ rāja-kulād dvijānām
04.21.038
ब्रह्मण्य-देवः पुरुषः पुरातनो नित्यं हरिर् यच्-चरणाभिवन्दनात् ।
अवाप लक्ष्मीम् अनपायिनीं यशो जगत्-पवित्रं च महत्तमाग्रणीः
brahmaṇya-devaḥ puruṣaḥ purātano nityaṃ harir yac-caraṇābhivandanāt |
avāpa lakṣmīm anapāyinīṃ yaśo jagat-pavitraṃ ca mahattamāgraṇīḥ
04.21.039
यत्-सेवयाशेष-गुहाशयः स्व-राड् विप्र-प्रियस् तुष्यति कामम् ईश्वरः ।
तद् एव तद्-धर्म-परैर् विनीतैः सर्वात्मना ब्रह्म-कुलं निषेव्यताम्
yat-sevayāśeṣa-guhāśayaḥ sva-rāḍ vipra-priyas tuṣyati kāmam īśvaraḥ |
tad eva tad-dharma-parair vinītaiḥ sarvātmanā brahma-kulaṃ niṣevyatām
04.21.040
पुमान् लभेतानतिवेलम् आत्मनः प्रसीदतो ऽत्यन्त-शमं स्वतः स्वयम् ।
यन्-नित्य-सम्बन्ध-निषेवया ततः परं किम् अत्रास्ति मुखं हविर्-भुजाम्
pumān labhetānativelam ātmanaḥ prasīdato 'tyanta-śamaṃ svataḥ svayam |
yan-nitya-sambandha-niṣevayā tataḥ paraṃ kim atrāsti mukhaṃ havir-bhujām
04.21.041
अश्नात्य् अनन्तः खलु तत्त्व-कोविदैः श्रद्धा-हुतं यन्-मुख इज्य-नामभिः ।
न वै तथा चेतनया बहिष्-कृते हुताशने पारमहंस्य-पर्यगुः
aśnāty anantaḥ khalu tattva-kovidaiḥ śraddhā-hutaṃ yan-mukha ijya-nāmabhiḥ |
na vai tathā cetanayā bahiṣ-kṛte hutāśane pāramahaṃsya-paryaguḥ
04.21.042
यद् ब्रह्म नित्यं विरजं सनातनं श्रद्धा-तपो-मङ्गल-मौन-संयमैः ।
समाधिना बिभ्रति हार्थ-दृष्टये यत्रेदम् आदर्श इवावभासते
yad brahma nityaṃ virajaṃ sanātanaṃ śraddhā-tapo-maṅgala-mauna-saṃyamaiḥ |
samādhinā bibhrati hārtha-dṛṣṭaye yatredam ādarśa ivāvabhāsate
04.21.043
तेषाम् अहं पाद-सरोज-रेणुम् आर्या वहेयाधि-किरीटम् आयुः ।
यं नित्यदा बिभ्रत आशु पापं नश्यत्य् अमुं सर्व-गुणा भजन्ति
teṣām ahaṃ pāda-saroja-reṇum āryā vaheyādhi-kirīṭam āyuḥ |
yaṃ nityadā bibhrata āśu pāpaṃ naśyaty amuṃ sarva-guṇā bhajanti
04.21.044
गुणायनं शील-धनं कृत-ज्ञं वृद्धाश्रयं संवृणते ऽनु सम्पदः ।
प्रसीदतां ब्रह्म-कुलं गवां च जनार्दनः सानुचरश् च मह्यम्
guṇāyanaṃ śīla-dhanaṃ kṛta-jñaṃ vṛddhāśrayaṃ saṃvṛṇate 'nu sampadaḥ |
prasīdatāṃ brahma-kulaṃ gavāṃ ca janārdanaḥ sānucaraś ca mahyam
04.21.046
0 मैत्रेय उवाच इति ब्रुवाणं नृपतिं पितृ-देव-द्विजातयः ।
तुष्टुवुर् हृष्ट-मनसः साधु-वादेन साधवः
0 maitreya uvāca iti bruvāṇaṃ nṛpatiṃ pitṛ-deva-dvijātayaḥ |
tuṣṭuvur hṛṣṭa-manasaḥ sādhu-vādena sādhavaḥ
04.21.047
पुत्रेण जयते लोकान् इति सत्यवती श्रुतिः ।
ब्रह्म-दण्ड-हतः पापो यद् वेनो ऽत्यतरत् तमः
putreṇa jayate lokān iti satyavatī śrutiḥ |
brahma-daṇḍa-hataḥ pāpo yad veno 'tyatarat tamaḥ
04.21.048
हिरण्यकशिपुश् चापि भगवन्-निन्दया तमः ।
विविक्षुर् अत्यगात् सूनोः प्रह्लादस्यानुभावतः
hiraṇyakaśipuś cāpi bhagavan-nindayā tamaḥ |
vivikṣur atyagāt sūnoḥ prahlādasyānubhāvataḥ
04.21.049
वीर-वर्य पितः पृथ्व्याः समाः सञ्जीव शाश्वतीः ।
यस्येदृश्य् अच्युते भक्तिः सर्व-लोकैक-भर्तरि
vīra-varya pitaḥ pṛthvyāḥ samāḥ sañjīva śāśvatīḥ |
yasyedṛśy acyute bhaktiḥ sarva-lokaika-bhartari
04.21.050
अहो वयं ह्य् अद्य पवित्र-कीर्ते त्वयैव नाथेन मुकुन्द-नाथाः ।
य उत्तमश्लोकतमस्य विष्णोर् ब्रह्मण्य-देवस्य कथां व्यनक्ति
aho vayaṃ hy adya pavitra-kīrte tvayaiva nāthena mukunda-nāthāḥ |
ya uttamaślokatamasya viṣṇor brahmaṇya-devasya kathāṃ vyanakti
04.21.051
नात्यद्भुतम् इदं नाथ तवाजीव्यानुशासनम् ।
प्रजानुरागो महतां प्रकृतिः करुणात्मनाम्
nātyadbhutam idaṃ nātha tavājīvyānuśāsanam |
prajānurāgo mahatāṃ prakṛtiḥ karuṇātmanām
04.21.052
अद्य नस् तमसः पारस् त्वयोपासादितः प्रभो ।
भ्राम्यतां नष्ट-दृष्टीनां कर्मभिर् दैव-संज्ञितैः
adya nas tamasaḥ pāras tvayopāsāditaḥ prabho |
bhrāmyatāṃ naṣṭa-dṛṣṭīnāṃ karmabhir daiva-saṃjñitaiḥ
04.21.053
नमो विवृद्ध-सत्त्वाय पुरुषाय महीयसे ।
यो ब्रह्म क्षत्रम् आविश्य बिभर्तीदं स्व-तेजसा
namo vivṛddha-sattvāya puruṣāya mahīyase |
yo brahma kṣatram āviśya bibhartīdaṃ sva-tejasā
Chapter 4.22
04.22.001
0 मैत्रेय उवाच जनेषु प्रगृणत्स्व् एवं पृथुं पृथुल-विक्रमम् ।
तत्रोपजग्मुर् मुनयश् चत्वारः सूर्य-वर्चसः
0 maitreya uvāca janeṣu pragṛṇatsv evaṃ pṛthuṃ pṛthula-vikramam |
tatropajagmur munayaś catvāraḥ sūrya-varcasaḥ
04.22.002
तांस् तु सिद्धेश्वरान् राजा व्योम्नो ऽवतरतो ऽर्चिषा ।
लोकान् अपापान् कुर्वाणान् सानुगो ऽचष्ट लक्षितान्
tāṃs tu siddheśvarān rājā vyomno 'vatarato 'rciṣā |
lokān apāpān kurvāṇān sānugo 'caṣṭa lakṣitān
04.22.003
तद्-दर्शनोद्गतान् प्राणान् प्रत्यादित्सुर् इवोत्थितः ।
स-सदस्यानुगो वैन्य इन्द्रियेशो गुणान् इव
tad-darśanodgatān prāṇān pratyāditsur ivotthitaḥ |
sa-sadasyānugo vainya indriyeśo guṇān iva
04.22.004
गौरवाद् यन्त्रितः सभ्यः प्रश्रयानत-कन्धरः ।
विधिवत् पूजयां चक्रे गृहीताध्यर्हणासनान्
gauravād yantritaḥ sabhyaḥ praśrayānata-kandharaḥ |
vidhivat pūjayāṃ cakre gṛhītādhyarhaṇāsanān
04.22.005
तत्-पाद-शौच-सलिलैर् मार्जितालक-बन्धनः ।
तत्र शीलवतां वृत्तम् आचरन् मानयन्न् इव
tat-pāda-śauca-salilair mārjitālaka-bandhanaḥ |
tatra śīlavatāṃ vṛttam ācaran mānayann iva
04.22.006
हाटकासन आसीनान् स्व-धिष्ण्येष्व् इव पावकान् ।
श्रद्धा-संयम-संयुक्तः प्रीतः प्राह भवाग्रजान्
hāṭakāsana āsīnān sva-dhiṣṇyeṣv iva pāvakān |
śraddhā-saṃyama-saṃyuktaḥ prītaḥ prāha bhavāgrajān
04.22.007
0 पृथुर् उवाच अहो आचरितं किं मे मङ्गलं मङ्गलायनाः ।
यस्य वो दर्शनं ह्य् आसीद् दुर्दर्शानां च योगिभिः
0 pṛthur uvāca aho ācaritaṃ kiṃ me maṅgalaṃ maṅgalāyanāḥ |
yasya vo darśanaṃ hy āsīd durdarśānāṃ ca yogibhiḥ
04.22.008
किं तस्य दुर्लभतरम् इह लोके परत्र च ।
यस्य विप्राः प्रसीदन्ति शिवो विष्णुश् च सानुगः
kiṃ tasya durlabhataram iha loke paratra ca |
yasya viprāḥ prasīdanti śivo viṣṇuś ca sānugaḥ
04.22.009
नैव लक्षयते लोको लोकान् पर्यटतो ऽपि यान् ।
यथा सर्व-दृशं सर्व आत्मानं ये ऽस्य हेतवः
naiva lakṣayate loko lokān paryaṭato 'pi yān |
yathā sarva-dṛśaṃ sarva ātmānaṃ ye 'sya hetavaḥ
04.22.010
अधना अपि ते धन्याः साधवो गृह-मेधिनः ।
यद्-गृहा ह्य् अर्ह-वर्याम्बु- तृण-भूमीश्वरावराः
adhanā api te dhanyāḥ sādhavo gṛha-medhinaḥ |
yad-gṛhā hy arha-varyāmbu- tṛṇa-bhūmīśvarāvarāḥ
04.22.011
व्यालालय-द्रुमा वै तेष्व् अरिक्ताखिल-सम्पदः ।
यद्-गृहास् तीर्थ-पादीय- पादतीर्थ-विवर्जिताः
vyālālaya-drumā vai teṣv ariktākhila-sampadaḥ |
yad-gṛhās tīrtha-pādīya- pādatīrtha-vivarjitāḥ
04.22.012
स्वागतं वो द्विज-श्रेष्ठा यद्-व्रतानि मुमुक्षवः ।
चरन्ति श्रद्धया धीरा बाला एव बृहन्ति च
svāgataṃ vo dvija-śreṣṭhā yad-vratāni mumukṣavaḥ |
caranti śraddhayā dhīrā bālā eva bṛhanti ca
04.22.013
कच्चिन् नः कुशलं नाथा इन्द्रियार्थार्थ-वेदिनाम् ।
व्यसनावाप एतस्मिन् पतितानां स्व-कर्मभिः
kaccin naḥ kuśalaṃ nāthā indriyārthārtha-vedinām |
vyasanāvāpa etasmin patitānāṃ sva-karmabhiḥ
04.22.014
भवत्सु कुशल-प्रश्न आत्मारामेषु नेष्यते ।
कुशलाकुशला यत्र न सन्ति मति-वृत्तयः
bhavatsu kuśala-praśna ātmārāmeṣu neṣyate |
kuśalākuśalā yatra na santi mati-vṛttayaḥ
04.22.015
तद् अहं कृत-विश्रम्भः सुहृदो वस् तपस्विनाम् ।
सम्पृच्छे भव एतस्मिन् क्षेमः केनाञ्जसा भवेत्
tad ahaṃ kṛta-viśrambhaḥ suhṛdo vas tapasvinām |
sampṛcche bhava etasmin kṣemaḥ kenāñjasā bhavet
04.22.016
व्यक्तम् आत्मवताम् आत्मा भगवान् आत्म-भावनः ।
स्वानाम् अनुग्रहायेमां सिद्ध-रूपी चरत्य् अजः
vyaktam ātmavatām ātmā bhagavān ātma-bhāvanaḥ |
svānām anugrahāyemāṃ siddha-rūpī caraty ajaḥ
04.22.017
0 मैत्रेय उवाच पृथोस् तत् सूक्तम् आकर्ण्य सारं सुष्ठु मितं मधु ।
स्मयमान इव प्रीत्या कुमारः प्रत्युवाच ह
0 maitreya uvāca pṛthos tat sūktam ākarṇya sāraṃ suṣṭhu mitaṃ madhu |
smayamāna iva prītyā kumāraḥ pratyuvāca ha
04.22.018
0 सनत्-कुमार उवाच साधु पृष्टं महाराज सर्व-भूत-हितात्मना ।
भवता विदुषा चापि साधूनां मतिर् ईदृशी
0 sanat-kumāra uvāca sādhu pṛṣṭaṃ mahārāja sarva-bhūta-hitātmanā |
bhavatā viduṣā cāpi sādhūnāṃ matir īdṛśī
04.22.019
सङ्गमः खलु साधूनाम् उभयेषां च सम्मतः ।
यत्-सम्भाषण-सम्प्रश्नः सर्वेषां वितनोति शम्
saṅgamaḥ khalu sādhūnām ubhayeṣāṃ ca sammataḥ |
yat-sambhāṣaṇa-sampraśnaḥ sarveṣāṃ vitanoti śam
04.22.020
अस्त्य् एव राजन् भवतो मधुद्विषः पादारविन्दस्य गुणानुवादने ।
रतिर् दुरापा विधुनोति नैष्ठिकी कामं कषायं मलम् अन्तर्-आत्मनः
asty eva rājan bhavato madhudviṣaḥ pādāravindasya guṇānuvādane |
ratir durāpā vidhunoti naiṣṭhikī kāmaṃ kaṣāyaṃ malam antar-ātmanaḥ
04.22.021
शास्त्रेष्व् इयान् एव सुनिश्चितो नृणां क्षेमस्य सध्र्यग्-विमृशेषु हेतुः ।
असङ्ग आत्म-व्यतिरिक्त आत्मनि दृढा रतिर् ब्रह्मणि निर्गुणे च या
śāstreṣv iyān eva suniścito nṛṇāṃ kṣemasya sadhryag-vimṛśeṣu hetuḥ |
asaṅga ātma-vyatirikta ātmani dṛḍhā ratir brahmaṇi nirguṇe ca yā
04.22.022
सा श्रद्धया भगवद्-धर्म-चर्यया जिज्ञासयाध्यात्मिक-योग-निष्ठया ।
योगेश्वरोपासनया च नित्यं पुण्य-श्रवः-कथया पुण्यया च
sā śraddhayā bhagavad-dharma-caryayā jijñāsayādhyātmika-yoga-niṣṭhayā |
yogeśvaropāsanayā ca nityaṃ puṇya-śravaḥ-kathayā puṇyayā ca
04.22.023
अर्थेन्द्रियाराम-सगोष्ठ्य्-अतृष्णया तत्-सम्मतानाम् अपरिग्रहेण च ।
विविक्त-रुच्या परितोष आत्मनि विना हरेर् गुण-पीयूष-पानात्
arthendriyārāma-sagoṣṭhy-atṛṣṇayā tat-sammatānām aparigraheṇa ca |
vivikta-rucyā paritoṣa ātmani vinā harer guṇa-pīyūṣa-pānāt
04.22.024
अहिंसया पारमहंस्य-चर्यया स्मृत्या मुकुन्दाचरिताग्र्य-सीधुना ।
यमैर् अकामैर् नियमैश् चाप्य् अनिन्दया निरीहया द्वन्द्व-तितिक्षया च
ahiṃsayā pāramahaṃsya-caryayā smṛtyā mukundācaritāgrya-sīdhunā |
yamair akāmair niyamaiś cāpy anindayā nirīhayā dvandva-titikṣayā ca
04.22.025
हरेर् मुहुस् तत्पर-कर्ण-पूर- गुणाभिधानेन विजृम्भमाणया ।
भक्त्या ह्य् असङ्गः सद्-असत्य् अनात्मनि स्यान् निर्गुणे ब्रह्मणि चाञ्जसा रतिः
harer muhus tatpara-karṇa-pūra- guṇābhidhānena vijṛmbhamāṇayā |
bhaktyā hy asaṅgaḥ sad-asaty anātmani syān nirguṇe brahmaṇi cāñjasā ratiḥ
04.22.026
यदा रतिर् ब्रह्मणि नैष्ठिकी पुमान् आचार्यवान् ज्ञान-विराग-रंहसा ।
दहत्य् अवीर्यं हृदयं जीव-कोशं पञ्चात्मकं योनिम् इवोत्थितो ऽग्निः
yadā ratir brahmaṇi naiṣṭhikī pumān ācāryavān jñāna-virāga-raṃhasā |
dahaty avīryaṃ hṛdayaṃ jīva-kośaṃ pañcātmakaṃ yonim ivotthito 'gniḥ
04.22.027
दग्धाशयो मुक्त-समस्त-तद्-गुणो नैवात्मनो बहिर् अन्तर् विचष्टे ।
परात्मनोर् यद्-व्यवधानं पुरस्तात् स्वप्ने यथा पुरुषस् तद्-विनाशे
dagdhāśayo mukta-samasta-tad-guṇo naivātmano bahir antar vicaṣṭe |
parātmanor yad-vyavadhānaṃ purastāt svapne yathā puruṣas tad-vināśe
04.22.028
आत्मानम् इन्द्रियार्थं च परं यद् उभयोर् अपि ।
सत्य् आशय उपाधौ वै पुमान् पश्यति नान्यदा
ātmānam indriyārthaṃ ca paraṃ yad ubhayor api |
saty āśaya upādhau vai pumān paśyati nānyadā
04.22.029
निमित्ते सति सर्वत्र जलादाव् अपि पूरुषः ।
आत्मनश् च परस्यापि भिदां पश्यति नान्यदा
nimitte sati sarvatra jalādāv api pūruṣaḥ |
ātmanaś ca parasyāpi bhidāṃ paśyati nānyadā
04.22.030
इन्द्रियैर् विषयाकृष्टैर् आक्षिप्तं ध्यायतां मनः ।
चेतनां हरते बुद्धेः स्तम्बस् तोयम् इव ह्रदात्
indriyair viṣayākṛṣṭair ākṣiptaṃ dhyāyatāṃ manaḥ |
cetanāṃ harate buddheḥ stambas toyam iva hradāt
04.22.031
भ्रश्यत्य् अनुस्मृतिश् चित्तं ज्ञान-भ्रंशः स्मृति-क्षये ।
तद्-रोधं कवयः प्राहुर् आत्मापह्नवम् आत्मनः
bhraśyaty anusmṛtiś cittaṃ jñāna-bhraṃśaḥ smṛti-kṣaye |
tad-rodhaṃ kavayaḥ prāhur ātmāpahnavam ātmanaḥ
04.22.032
नातः परतरो लोके पुंसः स्वार्थ-व्यतिक्रमः ।
यद्-अध्य् अन्यस्य प्रेयस्त्वम् आत्मनः स्व-व्यतिक्रमात्
nātaḥ parataro loke puṃsaḥ svārtha-vyatikramaḥ |
yad-adhy anyasya preyastvam ātmanaḥ sva-vyatikramāt
04.22.033
अर्थेन्द्रियार्थाभिध्यानं सर्वार्थापह्नवो नृणाम् ।
भ्रंशितो ज्ञान-विज्ञानाद् येनाविशति मुख्यताम्
arthendriyārthābhidhyānaṃ sarvārthāpahnavo nṛṇām |
bhraṃśito jñāna-vijñānād yenāviśati mukhyatām
04.22.034
न कुर्यात् कर्हिचित् सङ्गं तमस् तीव्रं तितीरिषुः ।
धर्मार्थ-काम-मोक्षाणां यद् अत्यन्त-विघातकम्
na kuryāt karhicit saṅgaṃ tamas tīvraṃ titīriṣuḥ |
dharmārtha-kāma-mokṣāṇāṃ yad atyanta-vighātakam
04.22.035
तत्रापि मोक्ष एवार्थ आत्यन्तिकतयेष्यते ।
त्रैवर्ग्यो ऽर्थो यतो नित्यं कृतान्त-भय-संयुतः
tatrāpi mokṣa evārtha ātyantikatayeṣyate |
traivargyo 'rtho yato nityaṃ kṛtānta-bhaya-saṃyutaḥ
04.22.036
परे ऽवरे च ये भावा गुण-व्यतिकराद् अनु ।
न तेषां विद्यते क्षेमम् ईश-विध्वंसिताशिषाम्
pare 'vare ca ye bhāvā guṇa-vyatikarād anu |
na teṣāṃ vidyate kṣemam īśa-vidhvaṃsitāśiṣām
04.22.037
तत् त्वं नरेन्द्र जगताम् अथ तस्थूषां च $ देहेन्द्रियासु-धिषणात्मभिर् आवृतानाम् &अम्प्;यः क्षेत्रवित्-तपतया हृदि विश्वग् आविः % प्रत्यक् चकास्ति भगवांस् तम् अवेहि सो ऽस्मि
tat tvaṃ narendra jagatām atha tasthūṣāṃ ca $ dehendriyāsu-dhiṣaṇātmabhir āvṛtānām &yaḥ kṣetravit-tapatayā hṛdi viśvag āviḥ % pratyak cakāsti bhagavāṃs tam avehi so 'smi
04.22.038
- //यस्मिन्न् इदं सद्-असद्-आत्मतया विभाति $ माया विवेक-विधुति स्रजि वाहि-बुद्धिः &यस्मिन्न् इदं सद्-असद्-आत्मतया विभाति $ माया विवेक-विधुति स्रजि वाहि-बुद्धिः &तं नित्य-मुक्त-परिशुद्ध-विशुद्ध-तत्त्वं % प्रत्यूढ-कर्म-कलिल-प्रकृतिं प्रपद्ये
** //yasminn idaṃ sad-asad-ātmatayā vibhāti $ māyā viveka-vidhuti sraji vāhi-buddhiḥ &yasminn idaṃ sad-asad-ātmatayā vibhāti $ māyā viveka-vidhuti sraji vāhi-buddhiḥ &taṃ nitya-mukta-pariśuddha-viśuddha-tattvaṃ % pratyūḍha-karma-kalila-prakṛtiṃ prapadye*
04.22.039
- //यत्-पाद-पङ्कज-पलाश-विलास-भक्त्या $ कर्माशयं ग्रथितम् उद्ग्रथयन्ति सन्तः &यत्-पाद-पङ्कज-पलाश-विलास-भक्त्या $ कर्माशयं ग्रथितम् उद्ग्रथयन्ति सन्तः &तद्वन् न रिक्त-मतयो यतयो ऽपि रुद्ध- % स्रोतो-गणास् तम् अरणं भज वासुदेवम्
** //yat-pāda-paṅkaja-palāśa-vilāsa-bhaktyā $ karmāśayaṃ grathitam udgrathayanti santaḥ &yat-pāda-paṅkaja-palāśa-vilāsa-bhaktyā $ karmāśayaṃ grathitam udgrathayanti santaḥ &tadvan na rikta-matayo yatayo 'pi ruddha- % sroto-gaṇās tam araṇaṃ bhaja vāsudevam*
04.22.040
- //कृच्छ्रो महान् इह भवार्णवम् अप्लवेशां $ षड्-वर्ग-नक्रम् असुखेन तितीर्षन्ति &कृच्छ्रो महान् इह भवार्णवम् अप्लवेशां $ षड्-वर्ग-नक्रम् असुखेन तितीर्षन्ति &तत् त्वं हरेर् भगवतो भजनीयम् अङ्घ्रिं % कृत्वोडुपं व्यसनम् उत्तर दुस्तरार्णम्
** //kṛcchro mahān iha bhavārṇavam aplaveśāṃ $ ṣaḍ-varga-nakram asukhena titīrṣanti &kṛcchro mahān iha bhavārṇavam aplaveśāṃ $ ṣaḍ-varga-nakram asukhena titīrṣanti &tat tvaṃ harer bhagavato bhajanīyam aṅghriṃ % kṛtvoḍupaṃ vyasanam uttara dustarārṇam*
04.22.041
04.22.041
0 मैत्रेय उवाच स एवं ब्रह्म-पुत्रेण कुमारेणात्म-मेधसा ।
दर्शितात्म-गतिः सम्यक् प्रशस्योवाच तं नृपः
0 maitreya uvāca sa evaṃ brahma-putreṇa kumāreṇātma-medhasā |
darśitātma-gatiḥ samyak praśasyovāca taṃ nṛpaḥ
04.22.042
0 राजोवाच कृतो मे ऽनुग्रहः पूर्वं हरिणार्तानुकम्पिना ।
तम् आपादयितुं ब्रह्मन् भगवन् यूयम् आगताः
0 rājovāca kṛto me 'nugrahaḥ pūrvaṃ hariṇārtānukampinā |
tam āpādayituṃ brahman bhagavan yūyam āgatāḥ
04.22.043
निष्पादितश् च कार्त्स्न्येन भगवद्भिर् घृणालुभिः ।
साधूच्छिष्टं हि मे सर्वम् आत्मना सह किं ददे
niṣpāditaś ca kārtsnyena bhagavadbhir ghṛṇālubhiḥ |
sādhūcchiṣṭaṃ hi me sarvam ātmanā saha kiṃ dade
04.22.044
प्राणा दाराः सुता ब्रह्मन् गृहाश् च स-परिच्छदाः ।
राज्यं बलं मही कोश इति सर्वं निवेदितम्
prāṇā dārāḥ sutā brahman gṛhāś ca sa-paricchadāḥ |
rājyaṃ balaṃ mahī kośa iti sarvaṃ niveditam
04.22.045
सैना-पत्यं च राज्यं च दण्ड-नेतृत्वम् एव च ।
सर्व लोकाधिपत्यं च वेद-शास्त्र-विद् अर्हति
sainā-patyaṃ ca rājyaṃ ca daṇḍa-netṛtvam eva ca |
sarva lokādhipatyaṃ ca veda-śāstra-vid arhati
04.22.046
स्वम् एव ब्राह्मणो भुङ्क्ते स्वं वस्ते स्वं ददाति च ।
तस्यैवानुग्रहेणान्नं भुञ्जते क्षत्रियादयः
svam eva brāhmaṇo bhuṅkte svaṃ vaste svaṃ dadāti ca |
tasyaivānugraheṇānnaṃ bhuñjate kṣatriyādayaḥ
04.22.047
यैर् ईदृशी भगवतो गतिर् आत्म-वाद $ एकान्ततो निगमिभिः प्रतिपादिता नः &अम्प्;तुष्यन्त्व् अदभ्र-करुणाः स्व-कृतेन नित्यं % को नाम तत् प्रतिकरोति विनोद-पात्रम्
yair īdṛśī bhagavato gatir ātma-vāda $ ekāntato nigamibhiḥ pratipāditā naḥ &tuṣyantv adabhra-karuṇāḥ sva-kṛtena nityaṃ % ko nāma tat pratikaroti vinoda-pātram
04.22.048
04.22.048
0 मैत्रेय उवाच त आत्म-योग-पतय आदि-राजेन पूजिताः ।
शीलं तदीयं शंसन्तः खे ऽभवन् मिषतां नृणाम्
0 maitreya uvāca ta ātma-yoga-pataya ādi-rājena pūjitāḥ |
śīlaṃ tadīyaṃ śaṃsantaḥ khe 'bhavan miṣatāṃ nṛṇām
04.22.049
वैन्यस् तु धुर्यो महतां संस्थित्याध्यात्म-शिक्षया ।
आप्त-कामम् इवात्मानं मेन आत्मन्य् अवस्थितः
vainyas tu dhuryo mahatāṃ saṃsthityādhyātma-śikṣayā |
āpta-kāmam ivātmānaṃ mena ātmany avasthitaḥ
04.22.050
कर्माणि च यथा-कालं यथा-देशं यथा-बलम् ।
यथोचितं यथा-वित्तम् अकरोद् ब्रह्म-सात्-कृतम्
karmāṇi ca yathā-kālaṃ yathā-deśaṃ yathā-balam |
yathocitaṃ yathā-vittam akarod brahma-sāt-kṛtam
04.22.051
फलं ब्रह्मणि सन्न्यस्य निर्विषङ्गः समाहितः ।
कर्माध्यक्षं च मन्वान आत्मानं प्रकृतेः परम्
phalaṃ brahmaṇi sannyasya nirviṣaṅgaḥ samāhitaḥ |
karmādhyakṣaṃ ca manvāna ātmānaṃ prakṛteḥ param
04.22.052
गृहेषु वर्तमानो ऽपि स साम्राज्य-श्रियान्वितः ।
नासज्जतेन्द्रियार्थेषु निरहम्-मतिर् अर्कवत्
gṛheṣu vartamāno 'pi sa sāmrājya-śriyānvitaḥ |
nāsajjatendriyārtheṣu niraham-matir arkavat
04.22.053
एवम् अध्यात्म-योगेन कर्माण्य् अनुसमाचरन् ।
पुत्रान् उत्पादयाम् आस पञ्चार्चिष्य् आत्म-सम्मतान्
evam adhyātma-yogena karmāṇy anusamācaran |
putrān utpādayām āsa pañcārciṣy ātma-sammatān
04.22.054
विजिताश्वं धूम्रकेशं हर्यक्षं द्रविणं वृकम् ।
सर्वेषां लोक-पालानां दधारैकः पृथुर् गुणान्
vijitāśvaṃ dhūmrakeśaṃ haryakṣaṃ draviṇaṃ vṛkam |
sarveṣāṃ loka-pālānāṃ dadhāraikaḥ pṛthur guṇān
04.22.055
गोपीथाय जगत्-सृष्टेः काले स्वे स्वे ऽच्युतात्मकः ।
मनो-वाग्-वृत्तिभिः सौम्यैर् गुणैः संरञ्जयन् प्रजाः
gopīthāya jagat-sṛṣṭeḥ kāle sve sve 'cyutātmakaḥ |
mano-vāg-vṛttibhiḥ saumyair guṇaiḥ saṃrañjayan prajāḥ
04.22.056
राजेत्य् अधान् नामधेयं सोम-राज इवापरः ।
सूर्यवद् विसृजन् गृह्णन् प्रतपंश् च भुवो वसु
rājety adhān nāmadheyaṃ soma-rāja ivāparaḥ |
sūryavad visṛjan gṛhṇan pratapaṃś ca bhuvo vasu
04.22.057
दुर्धर्षस् तेजसेवाग्निर् महेन्द्र इव दुर्जयः ।
तितिक्षया धरित्रीव द्यौर् इवाभीष्ट-दो नृणाम्
durdharṣas tejasevāgnir mahendra iva durjayaḥ |
titikṣayā dharitrīva dyaur ivābhīṣṭa-do nṛṇām
04.22.058
वर्षति स्म यथा-कामं पर्जन्य इव तर्पयन् ।
समुद्र इव दुर्बोधः सत्त्वेनाचल-राड् इव
varṣati sma yathā-kāmaṃ parjanya iva tarpayan |
samudra iva durbodhaḥ sattvenācala-rāḍ iva
04.22.059
धर्म-राड् इव शिक्षायाम् आश्चर्ये हिमवान् इव ।
कुवेर इव कोशाढ्यो गुप्तार्थो वरुणो यथा
dharma-rāḍ iva śikṣāyām āścarye himavān iva |
kuvera iva kośāḍhyo guptārtho varuṇo yathā
04.22.060
मातरिश्वेव सर्वात्मा बलेन महसौजसा ।
अविषह्यतया देवो भगवान् भूत-राड् इव
mātariśveva sarvātmā balena mahasaujasā |
aviṣahyatayā devo bhagavān bhūta-rāḍ iva
04.22.061
कन्दर्प इव सौन्दर्ये मनस्वी मृग-राड् इव ।
वात्सल्ये मनुवन् नृणां प्रभुत्वे भगवान् अजः
kandarpa iva saundarye manasvī mṛga-rāḍ iva |
vātsalye manuvan nṛṇāṃ prabhutve bhagavān ajaḥ
04.22.062
बृहस्पतिर् ब्रह्म-वादे आत्मवत्त्वे स्वयं हरिः ।
भक्त्या गो-गुरु-विप्रेषु विष्वक्सेनानुवर्तिषु ।
ह्रिया प्रश्रय-शीलाभ्याम् आत्म-तुल्यः परोद्यमे
bṛhaspatir brahma-vāde ātmavattve svayaṃ hariḥ |
bhaktyā go-guru-vipreṣu viṣvaksenānuvartiṣu |
hriyā praśraya-śīlābhyām ātma-tulyaḥ parodyame
04.22.063
कीर्त्योर्ध्व-गीतया पुम्भिस् त्रैलोक्ये तत्र तत्र ह ।
प्रविष्टः कर्ण-रन्ध्रेषु स्त्रीणां रामः सताम् इव
kīrtyordhva-gītayā pumbhis trailokye tatra tatra ha |
praviṣṭaḥ karṇa-randhreṣu strīṇāṃ rāmaḥ satām iva