Books / Bhāgavata Purāṇa — Sanskrit Text

4. Bhāgavata Purāṇa (part 4 of 4)

Chapter 10.52

10.52.001

0 श्री-शुक उवाच इत्थं सो ऽनग्रहीतो ऽन्ग कृष्णेनेक्ष्वाकु नन्दनः ।
तं परिक्रम्य सन्नम्य निश्चक्राम गुहा-मुखात्

0 śrī-śuka uvāca itthaṃ so 'nagrahīto 'nga kṛṣṇenekṣvāku nandanaḥ |
taṃ parikramya sannamya niścakrāma guhā-mukhāt


10.52.002

संवीक्ष्य क्षुल्लकान् मर्त्यान् पशून् वीरुद्-वनस्पतीन् ।
मत्वा कलि-युगं प्राप्तं जगाम दिशम् उत्तराम्

saṃvīkṣya kṣullakān martyān paśūn vīrud-vanaspatīn |
matvā kali-yugaṃ prāptaṃ jagāma diśam uttarām


10.52.003

तपः-श्रद्धा-युतो धीरो निःसङ्गो मुक्त-संशयः ।
समाधाय मनः कृष्णे प्राविशद् गन्धमादनम्

tapaḥ-śraddhā-yuto dhīro niḥsaṅgo mukta-saṃśayaḥ |
samādhāya manaḥ kṛṣṇe prāviśad gandhamādanam


10.52.004

बदर्य्-आश्रमम् आसाद्य नर-नारायणालयम् ।
सर्व-द्वन्द्व-सहः शान्तस् तपसाराधयद् धरिम्

badary-āśramam āsādya nara-nārāyaṇālayam |
sarva-dvandva-sahaḥ śāntas tapasārādhayad dharim


10.52.005

भगवान् पुनर् आव्रज्य पुरीं यवन-वेष्टिताम् ।
हत्वा म्लेच्छ-बलं निन्ये तदीयं द्वारकां धनम्

bhagavān punar āvrajya purīṃ yavana-veṣṭitām |
hatvā mleccha-balaṃ ninye tadīyaṃ dvārakāṃ dhanam


10.52.006

नीयमाने धने गोभिर् नृभिश् चाच्युत-चोदितैः ।
आजगाम जरासन्धस् त्रयो-विंशत्य्-अनीक-पः

nīyamāne dhane gobhir nṛbhiś cācyuta-coditaiḥ |
ājagāma jarāsandhas trayo-viṃśaty-anīka-paḥ


10.52.007

विलोक्य वेग-रभसं रिपु-सैन्यस्य माधवौ ।
मनुष्य-चेष्टाम् आपन्नौ राजन् दुद्रुवतुर् द्रुतम्

vilokya vega-rabhasaṃ ripu-sainyasya mādhavau |
manuṣya-ceṣṭām āpannau rājan dudruvatur drutam


10.52.008

विहाय वित्तं प्रचुरम् अभीतौ भीरु-भीत-वत् ।
पद्भ्यां पलाशाभ्यां चेलतुर् बहु-योजनम्

vihāya vittaṃ pracuram abhītau bhīru-bhīta-vat |
padbhyāṃ palāśābhyāṃ celatur bahu-yojanam


10.52.009

पलायमानौ तौ दृष्ट्वा मागधः प्रहसन् बली ।
अन्वधावद् रथानीकैर् ईशयोर् अप्रमाण-वित्

palāyamānau tau dṛṣṭvā māgadhaḥ prahasan balī |
anvadhāvad rathānīkair īśayor apramāṇa-vit


10.52.010

प्रद्रुत्य दूरं संश्रान्तौ तुङ्गम् आरुहतां गिरिम् ।
प्रवर्षणाख्यं भगवान् नित्यदा यत्र वर्षति

pradrutya dūraṃ saṃśrāntau tuṅgam āruhatāṃ girim |
pravarṣaṇākhyaṃ bhagavān nityadā yatra varṣati


10.52.011

गिरौ निलीनाव् आज्ञाय नाधिगम्य पदं नृप ।
ददाह गिरिम् एधोभिः समन्ताद् अग्निम् उत्सृजन्

girau nilīnāv ājñāya nādhigamya padaṃ nṛpa |
dadāha girim edhobhiḥ samantād agnim utsṛjan


10.52.012

तत उत्पत्य तरसा दह्यमान-तटाद् उभौ ।
दशैक-योजनात् तुङ्गान् निपेततुर् अधो भुवि

tata utpatya tarasā dahyamāna-taṭād ubhau |
daśaika-yojanāt tuṅgān nipetatur adho bhuvi


10.52.013

अलक्ष्यमाणौ रिपुणा सानुगेन यदूत्तमौ ।
स्व-पुरं पुनर् आयातौ समुद्र-परिखां नृप

alakṣyamāṇau ripuṇā sānugena yadūttamau |
sva-puraṃ punar āyātau samudra-parikhāṃ nṛpa


10.52.014

सो ऽपि दग्धाव् इति मृषा मन्वानो बल-केशवौ ।
बलम् आकृष्य सु-महन् मगधान् मागधो ययौ

so 'pi dagdhāv iti mṛṣā manvāno bala-keśavau |
balam ākṛṣya su-mahan magadhān māgadho yayau


10.52.015

आनर्ताधिपतिः श्रीमान् रैवतो रैवतीं सुताम् ।
ब्रह्मणा चोदितः प्रादाद् बलायेति पुरोदितम्

ānartādhipatiḥ śrīmān raivato raivatīṃ sutām |
brahmaṇā coditaḥ prādād balāyeti puroditam


10.52.016

भगवान् अपि गोविन्द उपयेमे कुरूद्वह ।
वैदर्भीं भीष्मक-सुतां श्रियो मात्रां स्वयं-वरे

bhagavān api govinda upayeme kurūdvaha |
vaidarbhīṃ bhīṣmaka-sutāṃ śriyo mātrāṃ svayaṃ-vare


10.52.017

प्रमथ्य तरसा राज्ञः शाल्वादींश् चैद्य-पक्ष-गान् ।
पश्यतां सर्व-लोकानां तार्क्ष्य-पुत्रः सुधाम् इव

pramathya tarasā rājñaḥ śālvādīṃś caidya-pakṣa-gān |
paśyatāṃ sarva-lokānāṃ tārkṣya-putraḥ sudhām iva


10.52.018

0 श्री-राजोवाच भगवान् भीष्मक-सुतां रुक्मिणीं रुचिराननाम् ।
राक्षसेन विधानेन उपयेम इति श्रुतम्

0 śrī-rājovāca bhagavān bhīṣmaka-sutāṃ rukmiṇīṃ rucirānanām |
rākṣasena vidhānena upayema iti śrutam


10.52.019

भगवन् श्रोतुम् इच्छामि कृष्णस्यामित-तेजसः ।
यथा मागध-शाल्वादीन् जित्वा कन्याम् उपाहरत्

bhagavan śrotum icchāmi kṛṣṇasyāmita-tejasaḥ |
yathā māgadha-śālvādīn jitvā kanyām upāharat


10.52.020

ब्रह्मन् कृष्ण-कथाः पुण्या माध्वीर् लोक-मलापहाः ।
को नु तृप्येत शृण्वानः श्रुत-ज्ञो नित्य-नूतनाः

brahman kṛṣṇa-kathāḥ puṇyā mādhvīr loka-malāpahāḥ |
ko nu tṛpyeta śṛṇvānaḥ śruta-jño nitya-nūtanāḥ


10.52.021

0 श्री-बादरायणिर् उवाच राजासीद् भीष्मको नाम विदर्भाधिपतिर् महान् ।
तस्य पन्चाभवन् पुत्राः कन्यैका च वरानना

0 śrī-bādarāyaṇir uvāca rājāsīd bhīṣmako nāma vidarbhādhipatir mahān |
tasya pancābhavan putrāḥ kanyaikā ca varānanā


10.52.022

रुक्म्य् अग्रजो रुक्मरथो रुक्मबाहुर् अनन्तरः ।
रुक्मकेशो रुक्ममाली रुक्मिण्य् एषा स्वसा सती

rukmy agrajo rukmaratho rukmabāhur anantaraḥ |
rukmakeśo rukmamālī rukmiṇy eṣā svasā satī


10.52.023

सोपश्रुत्य मुकुन्दस्य रूप-वीर्य-गुण-श्रियः ।
गृहागतैर् गीयमानास् तं मेने सदृशं पतिम्

sopaśrutya mukundasya rūpa-vīrya-guṇa-śriyaḥ |
gṛhāgatair gīyamānās taṃ mene sadṛśaṃ patim


10.52.024

तां बुद्धि-लक्षणौदार्य- रूप-शील-गुणाश्रयाम् ।
कृष्णश् च सदृशीं भार्यां समुद्वोढुं मनो दधे

tāṃ buddhi-lakṣaṇaudārya- rūpa-śīla-guṇāśrayām |
kṛṣṇaś ca sadṛśīṃ bhāryāṃ samudvoḍhuṃ mano dadhe


10.52.025

बन्धूनाम् इच्छतां दातुं कृष्णाय भगिनीं नृप ।
ततो निवार्य कृष्ण-द्विड् रुक्मी चैद्यम् अमन्यत

bandhūnām icchatāṃ dātuṃ kṛṣṇāya bhaginīṃ nṛpa |
tato nivārya kṛṣṇa-dviḍ rukmī caidyam amanyata


10.52.026

तद् अवेत्यासितापाङ्गी वैदर्भी दुर्मना भृशम् ।
विचिन्त्याप्तं द्विजं कञ्चित् कृष्णाय प्राहिणोद् द्रुतम्

tad avetyāsitāpāṅgī vaidarbhī durmanā bhṛśam |
vicintyāptaṃ dvijaṃ kañcit kṛṣṇāya prāhiṇod drutam


10.52.027

द्वारकां स समभ्येत्य प्रतीहारैः प्रवेशितः ।
अपश्यद् आद्यं पुरुषम् आसीनं काञ्चनासने

dvārakāṃ sa samabhyetya pratīhāraiḥ praveśitaḥ |
apaśyad ādyaṃ puruṣam āsīnaṃ kāñcanāsane


10.52.028

दृष्ट्वा ब्रह्मण्य-देवस् तम् अवरुह्य निजासनात् ।
उपवेश्यार्हयां चक्रे यथात्मानं दिवौकसः

dṛṣṭvā brahmaṇya-devas tam avaruhya nijāsanāt |
upaveśyārhayāṃ cakre yathātmānaṃ divaukasaḥ


10.52.029

तं भुक्तवन्तं विश्रान्तम् उपगम्य सतां गतिः ।
पाणिनाभिमृशन् पादाव् अव्यग्रस् तम् अपृच्छत

taṃ bhuktavantaṃ viśrāntam upagamya satāṃ gatiḥ |
pāṇinābhimṛśan pādāv avyagras tam apṛcchata


10.52.030

कच्चिद् द्विज-वर-श्रेष्ठ धर्मस् ते वृद्ध-सम्मतः ।
वर्तते नाति-कृच्छ्रेण सन्तुष्ट-मनसः सदा

kaccid dvija-vara-śreṣṭha dharmas te vṛddha-sammataḥ |
vartate nāti-kṛcchreṇa santuṣṭa-manasaḥ sadā


10.52.031

सन्तुष्टो यर्हि वर्तेत ब्राह्मणो येन केनचित् ।
अहीयमानः स्वद् धर्मात् स ह्य् अस्याखिल-काम-धुक्

santuṣṭo yarhi varteta brāhmaṇo yena kenacit |
ahīyamānaḥ svad dharmāt sa hy asyākhila-kāma-dhuk


10.52.032

असन्तुष्टो ऽसकृल् लोकान् आप्नोत्य् अपि सुरेश्वरः ।
अकिञ्चनो ऽपि सन्तुष्टः शेते सर्वाङ्ग-विज्वरः

asantuṣṭo 'sakṛl lokān āpnoty api sureśvaraḥ |
akiñcano 'pi santuṣṭaḥ śete sarvāṅga-vijvaraḥ


10.52.033

विप्रान् स्व-लाभ-सन्तुष्टान् साधून् भूत-सुहृत्तमान् ।
निरहङ्कारिणः शान्तान् नमस्ये शिरसासकृत्

viprān sva-lābha-santuṣṭān sādhūn bhūta-suhṛttamān |
nirahaṅkāriṇaḥ śāntān namasye śirasāsakṛt


10.52.034

कच्चिद् वः कुशलं ब्रह्मन् राजतो यस्य हि प्रजाः ।
सुखं वसन्ति विषये पाल्यमानाः स मे प्रियः

kaccid vaḥ kuśalaṃ brahman rājato yasya hi prajāḥ |
sukhaṃ vasanti viṣaye pālyamānāḥ sa me priyaḥ


10.52.035

यतस् त्वम् आगतो दुर्गं निस्तीर्येह यद्-इच्छया ।
सर्वं नो ब्रूह्य् अगुह्यं चेत् किं कार्यं करवाम ते

yatas tvam āgato durgaṃ nistīryeha yad-icchayā |
sarvaṃ no brūhy aguhyaṃ cet kiṃ kāryaṃ karavāma te


10.52.036

एवं सम्पृष्ट-सम्प्रश्नो ब्राह्मणः परमेष्ठिना ।
लीला-गृहीत-देहेन तस्मै सर्वम् अवर्णयत्

evaṃ sampṛṣṭa-sampraśno brāhmaṇaḥ parameṣṭhinā |
līlā-gṛhīta-dehena tasmai sarvam avarṇayat


10.52.037

0 श्री-रुक्मिण्य् उवाच श्रुत्वा गुणान् भुवन-सुन्दर शृण्वतां ते $ निर्विश्य कर्ण-विवरैर् हरतो ऽङ्ग-तापम् & श्रुत्वा गुणान् भुवन-सुन्दर शृण्वतां ते $ निर्विश्य कर्ण-विवरैर् हरतो ऽङ्ग-तापम् & रूपं दृशां दृशिमताम् अखिलार्थ-लाभं % त्वय्य् अच्युताविशति चित्तम् अपत्रपं मे

0 śrī-rukmiṇy uvāca śrutvā guṇān bhuvana-sundara śṛṇvatāṃ te $ nirviśya karṇa-vivarair harato 'ṅga-tāpam & śrutvā guṇān bhuvana-sundara śṛṇvatāṃ te $ nirviśya karṇa-vivarair harato 'ṅga-tāpam & rūpaṃ dṛśāṃ dṛśimatām akhilārtha-lābhaṃ % tvayy acyutāviśati cittam apatrapaṃ me


10.52.038


  • का त्वा मुकुन्द महती कुल-शील-रूप- $ विद्या-वयो-द्रविण-धामभिर् आत्म-तुल्यम् & का त्वा मुकुन्द महती कुल-शील-रूप- $ विद्या-वयो-द्रविण-धामभिर् आत्म-तुल्यम् & धीरा पतिं कुलवती न वृणीत कन्या % काले नृ-सिंह नर-लोक-मनो-ऽभिरामम्

** // kā tvā mukunda mahatī kula-śīla-rūpa- $ vidyā-vayo-draviṇa-dhāmabhir ātma-tulyam & kā tvā mukunda mahatī kula-śīla-rūpa- $ vidyā-vayo-draviṇa-dhāmabhir ātma-tulyam & dhīrā patiṃ kulavatī na vṛṇīta kanyā % kāle nṛ-siṃha nara-loka-mano-'bhirāmam*


10.52.039


  • तन् मे भवान् खलु वृतः पतिर् अङ्ग जायाम् $ आत्मार्पितश् च भवतो ऽत्र विभो विधेहि & तन् मे भवान् खलु वृतः पतिर् अङ्ग जायाम् $ आत्मार्पितश् च भवतो ऽत्र विभो विधेहि & मा वीर-भागम् अभिमर्शतु चैद्य आराद् % गोमायु-वन् मृग-पतेर् बलिम् अम्बुजाक्ष

** // tan me bhavān khalu vṛtaḥ patir aṅga jāyām $ ātmārpitaś ca bhavato 'tra vibho vidhehi & tan me bhavān khalu vṛtaḥ patir aṅga jāyām $ ātmārpitaś ca bhavato 'tra vibho vidhehi & mā vīra-bhāgam abhimarśatu caidya ārād % gomāyu-van mṛga-pater balim ambujākṣa*


10.52.040


  • पूर्तेष्ट-दत्त-नियम-व्रत-देव-विप्र $ गुर्व्-अर्चनादिभिर् अलं भगवान् परेशः & पूर्तेष्ट-दत्त-नियम-व्रत-देव-विप्र $ गुर्व्-अर्चनादिभिर् अलं भगवान् परेशः & आराधितो यदि गदाग्रज एत्य पाणिं % गृह्णातु मे न दमघोष-सुतादयो ऽन्ये

** // pūrteṣṭa-datta-niyama-vrata-deva-vipra $ gurv-arcanādibhir alaṃ bhagavān pareśaḥ & pūrteṣṭa-datta-niyama-vrata-deva-vipra $ gurv-arcanādibhir alaṃ bhagavān pareśaḥ & ārādhito yadi gadāgraja etya pāṇiṃ % gṛhṇātu me na damaghoṣa-sutādayo 'nye*


10.52.041


  • श्वो भाविनि त्वम् अजितोद्वहने विदर्भान् $ गुप्तः समेत्य पृतना-पतिभिः परीतः & श्वो भाविनि त्वम् अजितोद्वहने विदर्भान् $ गुप्तः समेत्य पृतना-पतिभिः परीतः & निर्मथ्य चैद्य-मगधेन्द्र-बलं प्रसह्य % मां राक्षसेन विधिनोद्वह वीर्य-शुल्काम्

** // śvo bhāvini tvam ajitodvahane vidarbhān $ guptaḥ sametya pṛtanā-patibhiḥ parītaḥ & śvo bhāvini tvam ajitodvahane vidarbhān $ guptaḥ sametya pṛtanā-patibhiḥ parītaḥ & nirmathya caidya-magadhendra-balaṃ prasahya % māṃ rākṣasena vidhinodvaha vīrya-śulkām*


10.52.042


  • अन्तः-पुरान्तर-चरीम् अनिहत्य बन्धून् $ त्वाम् उद्वहे कथम् इति प्रवदाम्य् उपायम् & अन्तः-पुरान्तर-चरीम् अनिहत्य बन्धून् $ त्वाम् उद्वहे कथम् इति प्रवदाम्य् उपायम् & पूर्वे-द्युर् अस्ति महती कुल-देव-यात्रा % यस्यां बहिर् नव-वधूर् गिरिजाम् उपेयात्

** // antaḥ-purāntara-carīm anihatya bandhūn $ tvām udvahe katham iti pravadāmy upāyam & antaḥ-purāntara-carīm anihatya bandhūn $ tvām udvahe katham iti pravadāmy upāyam & pūrve-dyur asti mahatī kula-deva-yātrā % yasyāṃ bahir nava-vadhūr girijām upeyāt*


10.52.043


  • यस्याङ्घ्रि-पङ्कज-रजः-स्नपनं महान्तो $ वाञ्छन्त्य् उमा-पतिर् इवात्म-तमो-ऽपहत्यै & यस्याङ्घ्रि-पङ्कज-रजः-स्नपनं महान्तो $ वाञ्छन्त्य् उमा-पतिर् इवात्म-तमो-ऽपहत्यै & यर्ह्य् अम्बुजाक्ष न लभेय भवत्-प्रसादं % जह्याम् असून् व्रत-कृशान् शत-जन्मभिः स्यात्

** // yasyāṅghri-paṅkaja-rajaḥ-snapanaṃ mahānto $ vāñchanty umā-patir ivātma-tamo-'pahatyai & yasyāṅghri-paṅkaja-rajaḥ-snapanaṃ mahānto $ vāñchanty umā-patir ivātma-tamo-'pahatyai & yarhy ambujākṣa na labheya bhavat-prasādaṃ % jahyām asūn vrata-kṛśān śata-janmabhiḥ syāt*


10.52.044



10.52.044

0 ब्राह्मण उवाच इत्य् एते गुह्य-सन्देशा यदु-देव मयाहृताः ।
विमृश्य कर्तुं यच् चात्र क्रियतां तद् अनन्तरम्

0 brāhmaṇa uvāca ity ete guhya-sandeśā yadu-deva mayāhṛtāḥ |
vimṛśya kartuṃ yac cātra kriyatāṃ tad anantaram

Chapter 10.53

10.53.001

0 श्री-शुक उवाच वैदर्भ्याः स तु सन्देशं निशम्य यदु-नन्दनः ।
प्रगृह्य पाणिना पाणिं प्रहसन्न् इदम् अब्रवीत्

0 śrī-śuka uvāca vaidarbhyāḥ sa tu sandeśaṃ niśamya yadu-nandanaḥ |
pragṛhya pāṇinā pāṇiṃ prahasann idam abravīt


10.53.002

0 श्री-भगवान् उवाच तथाहम् अपि तच्-चित्तो निद्रां च न लभे निशि ।
वेदाहम् रुक्मिणा द्वेषान् ममोद्वाहो निवारितः

0 śrī-bhagavān uvāca tathāham api tac-citto nidrāṃ ca na labhe niśi |
vedāham rukmiṇā dveṣān mamodvāho nivāritaḥ


10.53.003

ताम् आनयिष्य उन्मथ्य राजन्यापसदान् मृधे ।
मत्-पराम् अनवद्याङ्गीम् एधसो ऽग्नि-शिखाम् इव

tām ānayiṣya unmathya rājanyāpasadān mṛdhe |
mat-parām anavadyāṅgīm edhaso 'gni-śikhām iva


10.53.004

0 श्री-शुक उवाच उद्वाहर्क्षं च विज्ञाय रुक्मिण्या मधुसूदनः ।
रथः संयुज्यताम् आशु दारुकेत्य् आह सारथिम्

0 śrī-śuka uvāca udvāharkṣaṃ ca vijñāya rukmiṇyā madhusūdanaḥ |
rathaḥ saṃyujyatām āśu dārukety āha sārathim


10.53.005

स चाश्वैः शैब्य-सुग्रीव- मेघपुष्प-बलाहकैः ।
युक्तं रथम् उपानीय तस्थौ प्राञ्जलिर् अग्रतः

sa cāśvaiḥ śaibya-sugrīva- meghapuṣpa-balāhakaiḥ |
yuktaṃ ratham upānīya tasthau prāñjalir agrataḥ


10.53.006

आरुह्य स्यन्दनं शौरिर् द्विजम् आरोप्य तूर्ण-गैः ।
आनर्ताद् एक-रात्रेण विदर्भान् अगमद् धयैः

āruhya syandanaṃ śaurir dvijam āropya tūrṇa-gaiḥ |
ānartād eka-rātreṇa vidarbhān agamad dhayaiḥ


10.53.007

राजा स कुण्डिन-पतिः पुत्र-स्नेह-वशानुगः ।
शिशुपालाय स्वां कन्यां दास्यन् कर्माण्य् अकारयत्

rājā sa kuṇḍina-patiḥ putra-sneha-vaśānugaḥ |
śiśupālāya svāṃ kanyāṃ dāsyan karmāṇy akārayat


10.53.008

पुरं सम्मृष्ट-संसिक्त- मार्ग-रथ्या-चतुष्पथम् ।
चित्र-ध्वज-पताकाभिस् तोरणैः समलङ्कृतम्

puraṃ sammṛṣṭa-saṃsikta- mārga-rathyā-catuṣpatham |
citra-dhvaja-patākābhis toraṇaiḥ samalaṅkṛtam


10.53.009

स्रग्-गन्ध-माल्याभरणैर् विरजो-ऽम्बर-भूषितैः ।
जुष्टं स्त्री-पुरुषैः श्रीमद्- गृहैर् अगुरु-धूपितैः

srag-gandha-mālyābharaṇair virajo-'mbara-bhūṣitaiḥ |
juṣṭaṃ strī-puruṣaiḥ śrīmad- gṛhair aguru-dhūpitaiḥ


10.53.010

पितॄन् देवान् समभ्यर्च्य विप्रांश् च विधि-वन् नृप ।
भोजयित्वा यथा-न्यायं वाचयाम् आस मङ्गलम्

pitṝn devān samabhyarcya viprāṃś ca vidhi-van nṛpa |
bhojayitvā yathā-nyāyaṃ vācayām āsa maṅgalam


10.53.011

सु-स्नातां सु-दतीं कन्यां कृत-कौतुक-मङ्गलाम् ।
आहतांशुक-युग्मेन भूषितां भूषणोत्तमैः

su-snātāṃ su-datīṃ kanyāṃ kṛta-kautuka-maṅgalām |
āhatāṃśuka-yugmena bhūṣitāṃ bhūṣaṇottamaiḥ


10.53.012

चक्रुः साम-र्ग्-यजुर्-मन्त्रैर् वध्वा रक्षां द्विजोत्तमाः ।
पुरोहितो ऽथर्व-विद् वै जुहाव ग्रह-शान्तये

cakruḥ sāma-rg-yajur-mantrair vadhvā rakṣāṃ dvijottamāḥ |
purohito 'tharva-vid vai juhāva graha-śāntaye


10.53.013

हिरण्य-रूप्य वासांसि तिलांश् च गुड-मिश्रितान् ।
प्रादाद् धेनूश् च विप्रेभ्यो राजा विधि-विदां वरः

hiraṇya-rūpya vāsāṃsi tilāṃś ca guḍa-miśritān |
prādād dhenūś ca viprebhyo rājā vidhi-vidāṃ varaḥ


10.53.014

एवं चेदि-पती राजा दमघोषः सुताय वै ।
कारयाम् आस मन्त्र-ज्ञैः सर्वम् अभ्युदयोचितम्

evaṃ cedi-patī rājā damaghoṣaḥ sutāya vai |
kārayām āsa mantra-jñaiḥ sarvam abhyudayocitam


10.53.015

मद-च्युद्भिर् गजानीकैः स्यन्दनैर् हेम-मालिभिः ।
पत्त्य्-अश्व-सङ्कुलैः सैन्यैः परीतः कुण्दीनं ययौ

mada-cyudbhir gajānīkaiḥ syandanair hema-mālibhiḥ |
patty-aśva-saṅkulaiḥ sainyaiḥ parītaḥ kuṇdīnaṃ yayau


10.53.016

तं वै विदर्भाधिपतिः समभ्येत्याभिपूज्य च ।
निवेशयाम् आस मुदा कल्पितान्य-निवेशने

taṃ vai vidarbhādhipatiḥ samabhyetyābhipūjya ca |
niveśayām āsa mudā kalpitānya-niveśane


10.53.017

तत्र शाल्वो जरासन्धो दन्तवक्रो विदूरथः ।
आजग्मुश् चैद्य-पक्षीयाः पौण्ड्रकाद्याः सहस्रशः

tatra śālvo jarāsandho dantavakro vidūrathaḥ |
ājagmuś caidya-pakṣīyāḥ pauṇḍrakādyāḥ sahasraśaḥ


10.53.018

कृष्ण-राम-द्विषो यत्ताः कन्यां चैद्याय साधितुम् ।
यद्य् आगत्य हरेत् कृष्नो रामाद्यैर् यदुभिर् वृतः

kṛṣṇa-rāma-dviṣo yattāḥ kanyāṃ caidyāya sādhitum |
yady āgatya haret kṛṣno rāmādyair yadubhir vṛtaḥ


10.53.019

योत्स्यामः संहतास् तेन इति निश्चित-मानसाः ।
आजग्मुर् भू-भुजः सर्वे समग्र-बल-वाहनाः

yotsyāmaḥ saṃhatās tena iti niścita-mānasāḥ |
ājagmur bhū-bhujaḥ sarve samagra-bala-vāhanāḥ


10.53.020

श्रुत्वैतद् भगवान् रामो विपक्षीय नृपोद्यमम् ।
कृष्णं चैकं गतं हर्तुं कन्यां कलह-शङ्कितः

śrutvaitad bhagavān rāmo vipakṣīya nṛpodyamam |
kṛṣṇaṃ caikaṃ gataṃ hartuṃ kanyāṃ kalaha-śaṅkitaḥ


10.53.021

बलेन महता सार्धं भ्रातृ-स्नेह-परिप्लुतः ।
त्वरितः कुण्डिनं प्रागाद् गजाश्व-रथ-पत्तिभिः

balena mahatā sārdhaṃ bhrātṛ-sneha-pariplutaḥ |
tvaritaḥ kuṇḍinaṃ prāgād gajāśva-ratha-pattibhiḥ


10.53.022

भीष्म-कन्या वरारोहा काङ्क्षन्त्य् आगमनं हरेः ।
प्रत्यापत्तिम् अपश्यन्ती द्विजस्याचिन्तयत् तदा

bhīṣma-kanyā varārohā kāṅkṣanty āgamanaṃ hareḥ |
pratyāpattim apaśyantī dvijasyācintayat tadā


10.53.023

अहो त्रि-यामान्तरित उद्वाहो मे ऽल्प-राधसः ।
नागच्छत्य् अरविन्दाक्षो नाहं वेद्म्य् अत्र कारणम् ।
सो ऽपि नावर्तते ऽद्यापि मत्-सन्देश-हरो द्विजः

aho tri-yāmāntarita udvāho me 'lpa-rādhasaḥ |
nāgacchaty aravindākṣo nāhaṃ vedmy atra kāraṇam |
so 'pi nāvartate 'dyāpi mat-sandeśa-haro dvijaḥ


10.53.024

अपि मय्य् अनवद्यात्मा दृष्ट्वा किञ्चिज् जुगुप्सितम् ।
मत्-पाणि-ग्रहणे नूनं नायाति हि कृतोद्यमः

api mayy anavadyātmā dṛṣṭvā kiñcij jugupsitam |
mat-pāṇi-grahaṇe nūnaṃ nāyāti hi kṛtodyamaḥ


10.53.025

दुर्भगाया न मे धाता नानुकूलो महेश्वरः ।
देवी वा विमुखी गौरी रुद्राणी गिरिजा सती

durbhagāyā na me dhātā nānukūlo maheśvaraḥ |
devī vā vimukhī gaurī rudrāṇī girijā satī


10.53.026

एवं चिन्तयती बाला गोविन्द-हृत-मानसा ।
न्यमीलयत काल-ज्ञा नेत्रे चाश्रु-कलाकुले

evaṃ cintayatī bālā govinda-hṛta-mānasā |
nyamīlayata kāla-jñā netre cāśru-kalākule


10.53.027

एवं वध्वाः प्रतीक्षन्त्या गोविन्दागमनं नृप ।
वाम ऊरुर् भुजो नेत्रम् अस्फुरन् प्रिय-भाषिणः

evaṃ vadhvāḥ pratīkṣantyā govindāgamanaṃ nṛpa |
vāma ūrur bhujo netram asphuran priya-bhāṣiṇaḥ


10.53.028

अथ कृष्ण-विनिर्दिष्टः स एव द्विज-सत्तमः ।
अन्तःपुर-चरीं देवीं राज-पुत्रीम् ददर्श ह

atha kṛṣṇa-vinirdiṣṭaḥ sa eva dvija-sattamaḥ |
antaḥpura-carīṃ devīṃ rāja-putrīm dadarśa ha


10.53.029

सा तं प्रहृष्ट-वदनम् अव्यग्रात्म-गतिं सती ।
आलक्ष्य लक्षणाभिज्ञा समपृच्छच् छुचि-स्मिता

sā taṃ prahṛṣṭa-vadanam avyagrātma-gatiṃ satī |
ālakṣya lakṣaṇābhijñā samapṛcchac chuci-smitā


10.53.030

तस्या आवेदयत् प्राप्तं शशंस यदु-नन्दनम् ।
उक्तं च सत्य-वचनम् आत्मोपनयनं प्रति

tasyā āvedayat prāptaṃ śaśaṃsa yadu-nandanam |
uktaṃ ca satya-vacanam ātmopanayanaṃ prati


10.53.031

तम् आगतं समाज्ञाय वैदर्भी हृष्ट-मानसा ।
न पश्यन्ती ब्राह्मणाय प्रियम् अन्यन् ननाम सा

tam āgataṃ samājñāya vaidarbhī hṛṣṭa-mānasā |
na paśyantī brāhmaṇāya priyam anyan nanāma sā


10.53.032

प्राप्तौ श्रुत्वा स्व-दुहितुर् उद्वाह-प्रेक्षणोत्सुकौ ।
अभ्ययात् तूर्य-घोषेण राम-कृष्णौ समर्हणैः

prāptau śrutvā sva-duhitur udvāha-prekṣaṇotsukau |
abhyayāt tūrya-ghoṣeṇa rāma-kṛṣṇau samarhaṇaiḥ


10.53.033

मधु-पर्कम् उपानीय वासांसि विरजांसि सः ।
उपायनान्य् अभीष्टानि विधि-वत् समपूजयत्

madhu-parkam upānīya vāsāṃsi virajāṃsi saḥ |
upāyanāny abhīṣṭāni vidhi-vat samapūjayat


10.53.034

तयोर् निवेशनं श्रीमद् उपाकल्प्य महा-मतिः ।
स-सैन्ययोः सानुगयोर् आतिथ्यं विदधे यथा

tayor niveśanaṃ śrīmad upākalpya mahā-matiḥ |
sa-sainyayoḥ sānugayor ātithyaṃ vidadhe yathā


10.53.035

एवं राज्ञां समेतानां यथा-वीर्यं यथा-वयः ।
यथा-बलं यथा-वित्तं सर्वैः कामैः समर्हयत्

evaṃ rājñāṃ sametānāṃ yathā-vīryaṃ yathā-vayaḥ |
yathā-balaṃ yathā-vittaṃ sarvaiḥ kāmaiḥ samarhayat


10.53.036

कृष्णम् आगतम् आकर्ण्य विदर्भ-पुर-वासिनः ।
आगत्य नेत्राञ्जलिभिः पपुस् तन्-मुख-पङ्कजम्

kṛṣṇam āgatam ākarṇya vidarbha-pura-vāsinaḥ |
āgatya netrāñjalibhiḥ papus tan-mukha-paṅkajam


10.53.037

अस्यैव भार्या भवितुं रुक्मिण्य् अर्हति नापरा ।
असाव् अप्य् अनवद्यात्मा भैष्म्याः समुचितः पतिः

asyaiva bhāryā bhavituṃ rukmiṇy arhati nāparā |
asāv apy anavadyātmā bhaiṣmyāḥ samucitaḥ patiḥ


10.53.038

किञ्चित् सु-चरितं यन् नस् तेन तुष्टस् त्रि-लोक-कृत् ।
अनुगृह्णातु गृह्णातु वैदर्भ्याः पाणिम् अच्युतः

kiñcit su-caritaṃ yan nas tena tuṣṭas tri-loka-kṛt |
anugṛhṇātu gṛhṇātu vaidarbhyāḥ pāṇim acyutaḥ


10.53.039

एवं प्रेम-कला-बद्धा वदन्ति स्म पुरौकसः ।
कन्या चान्तः-पुरात् प्रागाद् भटैर् गुप्ताम्बिकालयम्

evaṃ prema-kalā-baddhā vadanti sma puraukasaḥ |
kanyā cāntaḥ-purāt prāgād bhaṭair guptāmbikālayam


10.53.040

पद्भ्यां विनिर्ययौ द्रष्टुं भवान्याः पाद-पल्लवम् ।
सा चानुध्यायती सम्यङ् मुकुन्द-चरणाम्बुजम्

padbhyāṃ viniryayau draṣṭuṃ bhavānyāḥ pāda-pallavam |
sā cānudhyāyatī samyaṅ mukunda-caraṇāmbujam


10.53.041

यत-वाङ् मातृभिः सार्धं सखीभिः परिवारिता ।
गुप्ता राज-भटैः शूरैः सन्नद्धैर् उद्यतायुधैः ।
मृडङ्ग-शङ्ख-पणवास् तूर्य-भेर्यश् च जघ्निरे

yata-vāṅ mātṛbhiḥ sārdhaṃ sakhībhiḥ parivāritā |
guptā rāja-bhaṭaiḥ śūraiḥ sannaddhair udyatāyudhaiḥ |
mṛḍaṅga-śaṅkha-paṇavās tūrya-bheryaś ca jaghnire


10.53.042

नानोपहार बलिभिर् वारमुख्याः सहस्रशः ।
स्रग्-गन्ध-वस्त्राभरणैर् द्विज-पत्न्यः स्व्-अलङ्कृताः

nānopahāra balibhir vāramukhyāḥ sahasraśaḥ |
srag-gandha-vastrābharaṇair dvija-patnyaḥ sv-alaṅkṛtāḥ


10.53.043

गायन्त्यश् च स्तुवन्तश् च गायका वाद्य-वादकाः ।
परिवार्य वधूं जग्मुः सूत-मागध-वन्दिनः

gāyantyaś ca stuvantaś ca gāyakā vādya-vādakāḥ |
parivārya vadhūṃ jagmuḥ sūta-māgadha-vandinaḥ


10.53.044

आसाद्य देवी-सदनं धौत-पाद-कराम्बुजा ।
उपस्पृश्य शुचिः शान्ता प्रविवेशाम्बिकान्तिकम्

āsādya devī-sadanaṃ dhauta-pāda-karāmbujā |
upaspṛśya śuciḥ śāntā praviveśāmbikāntikam


10.53.045

तां वै प्रवयसो बालां विधि-ज्ञा विप्र-योषितः ।
भवानीं वन्दयां चक्रुर् भव-पत्नीं भवान्विताम्

tāṃ vai pravayaso bālāṃ vidhi-jñā vipra-yoṣitaḥ |
bhavānīṃ vandayāṃ cakrur bhava-patnīṃ bhavānvitām


10.53.046

नमस्ये त्वाम्बिके ऽभीक्ष्णं स्व-सन्तान-युतां शिवाम् ।
भूयात् पतिर् मे भगवान् कृष्णस् तद् अनुमोदताम्

namasye tvāmbike 'bhīkṣṇaṃ sva-santāna-yutāṃ śivām |
bhūyāt patir me bhagavān kṛṣṇas tad anumodatām


10.53.047

अद्भिर् गन्धाक्षतैर् धूपैर् वासः-स्रङ्-माल्य भूषणैः ।
नानोपहार-बलिभिः प्रदीपावलिभिः पृथक्

adbhir gandhākṣatair dhūpair vāsaḥ-sraṅ-mālya bhūṣaṇaiḥ |
nānopahāra-balibhiḥ pradīpāvalibhiḥ pṛthak


10.53.048

विप्र-स्त्रियः पतिमतीस् तथा तैः समपूजयत् ।
लवणापूप-ताम्बूल- कण्ठ-सूत्र-फलेक्षुभिः

vipra-striyaḥ patimatīs tathā taiḥ samapūjayat |
lavaṇāpūpa-tāmbūla- kaṇṭha-sūtra-phalekṣubhiḥ


10.53.049

तस्यै स्त्रियस् ताः प्रददुः शेषां युयुजुर् आशिषः ।
ताभ्यो देव्यै नमश् चक्रे शेषां च जगृहे वधूः

tasyai striyas tāḥ pradaduḥ śeṣāṃ yuyujur āśiṣaḥ |
tābhyo devyai namaś cakre śeṣāṃ ca jagṛhe vadhūḥ


10.53.050

मुनि-व्रतम् अथ त्यक्त्वा निश्चक्रामाम्बिका-गृहात् ।
प्रगृह्य पाणिना भृत्यां रत्न-मुद्रोपशोभिना

muni-vratam atha tyaktvā niścakrāmāmbikā-gṛhāt |
pragṛhya pāṇinā bhṛtyāṃ ratna-mudropaśobhinā


10.53.051

तां देव-मायाम् इव धीर-मोहिनीं सु-मध्यमां कुण्डल-मण्डिताननाम् ।
श्यामां नितम्बार्पित-रत्न-मेखलां व्यञ्जत्-स्तनीं कुन्तल-शङ्कितेक्षणाम्

tāṃ deva-māyām iva dhīra-mohinīṃ su-madhyamāṃ kuṇḍala-maṇḍitānanām |
śyāmāṃ nitambārpita-ratna-mekhalāṃ vyañjat-stanīṃ kuntala-śaṅkitekṣaṇām


10.53.052

शुचि-स्मितां बिम्ब-फलाधर-द्युति- शोणायमान-द्विज-कुन्द-कुड्मलाम् ।
पदा चलन्तीं कल-हंस-गामिनीं सिञ्जत्-कला-नूपुर-धाम-शोभिना

śuci-smitāṃ bimba-phalādhara-dyuti- śoṇāyamāna-dvija-kunda-kuḍmalām |
padā calantīṃ kala-haṃsa-gāminīṃ siñjat-kalā-nūpura-dhāma-śobhinā


10.53.053

विलोक्य वीरा मुमुहुः समागता यशस्विनस् तत्-कृत-हृच्-छयार्दिताः ।
यां वीक्ष्य ते नृपतयस् तद् उदार-हास- व्रीदावलोक-हृत-चेतस उज्झितास्त्राः

vilokya vīrā mumuhuḥ samāgatā yaśasvinas tat-kṛta-hṛc-chayārditāḥ |
yāṃ vīkṣya te nṛpatayas tad udāra-hāsa- vrīdāvaloka-hṛta-cetasa ujjhitāstrāḥ


10.53.054

पेतुः क्षितौ गज-रथाश्व-गता विमूढा यात्रा-च्छलेन हरये ऽर्पयतीं स्व-शोभाम् ।
सैवं शनैश् चलयती चल-पद्म-कोशौ प्राप्तिं तदा भगवतः प्रसमीक्षमाणा

petuḥ kṣitau gaja-rathāśva-gatā vimūḍhā yātrā-cchalena haraye 'rpayatīṃ sva-śobhām |
saivaṃ śanaiś calayatī cala-padma-kośau prāptiṃ tadā bhagavataḥ prasamīkṣamāṇā


10.53.055

उत्सार्य वाम-करजैर् अलकान् अपङ्गैः प्राप्तान् ह्रियैक्षत नृपान् ददृशे ऽच्युतं च ।
तां राज-कन्यां रथम् आरुरक्षतीं जहार कृष्णो द्विषतां समीक्षताम्

utsārya vāma-karajair alakān apaṅgaiḥ prāptān hriyaikṣata nṛpān dadṛśe 'cyutaṃ ca |
tāṃ rāja-kanyāṃ ratham ārurakṣatīṃ jahāra kṛṣṇo dviṣatāṃ samīkṣatām


10.53.056

रथं समारोप्य सुपर्ण-लक्षणं राजन्य-चक्रं परिभूय माधवः ।
ततो ययौ राम-पुरोगमः शनैः शृगाल-मध्याद् इव भाग-हृद् धरिः

rathaṃ samāropya suparṇa-lakṣaṇaṃ rājanya-cakraṃ paribhūya mādhavaḥ |
tato yayau rāma-purogamaḥ śanaiḥ śṛgāla-madhyād iva bhāga-hṛd dhariḥ


10.53.057

तं मानिनः स्वाभिभवं यशः-क्षयं $ परे जरासन्ध-मुखा न सेहिरे &अम्प्;अहो धिग् अस्मान् यश आत्त-धन्वनां % गोपैर् हृतं केशरिणां मृगैर् इव

taṃ māninaḥ svābhibhavaṃ yaśaḥ-kṣayaṃ $ pare jarāsandha-mukhā na sehire &aho dhig asmān yaśa ātta-dhanvanāṃ % gopair hṛtaṃ keśariṇāṃ mṛgair iva

Chapter 10.54

10.54.001



10.54.001

0 श्री-शुक उवाच इति सर्वे सु-संरब्धा वाहान् आरुह्य दंशिताः ।
स्वैः स्वैर् बलैः परिक्रान्ता अन्वीयुर् धृत-कार्मुकाः

0 śrī-śuka uvāca iti sarve su-saṃrabdhā vāhān āruhya daṃśitāḥ |
svaiḥ svair balaiḥ parikrāntā anvīyur dhṛta-kārmukāḥ


10.54.002

तान् आपतत आलोक्य यादवानीक-यूथपाः ।
तस्थुस् तत्-सम्मुखा राजन् विस्फूर्ज्य स्व-धनूंषि ते

tān āpatata ālokya yādavānīka-yūthapāḥ |
tasthus tat-sammukhā rājan visphūrjya sva-dhanūṃṣi te


10.54.003

अश्व-पृष्ठे गज-स्कन्धे रथोपस्थे ऽस्त्र कोविदाः ।
मुमुचुः शर-वर्षाणि मेघा अद्रिष्व् अपो यथा

aśva-pṛṣṭhe gaja-skandhe rathopasthe 'stra kovidāḥ |
mumucuḥ śara-varṣāṇi meghā adriṣv apo yathā


10.54.004

पत्युर् बलं शरासारैश् छन्नं वीक्ष्य सु-मध्यमा ।
स-व्रीड्म् ऐक्षत् तद्-वक्त्रं भय-विह्वल-लोचना

patyur balaṃ śarāsāraiś channaṃ vīkṣya su-madhyamā |
sa-vrīḍm aikṣat tad-vaktraṃ bhaya-vihvala-locanā


10.54.005

प्रहस्य भगवान् आह मा स्म भैर् वाम-लोचने ।
विनङ्क्ष्यत्य् अधुनैवैतत् तावकैः शात्रवं बलम्

prahasya bhagavān āha mā sma bhair vāma-locane |
vinaṅkṣyaty adhunaivaitat tāvakaiḥ śātravaṃ balam


10.54.006

तेषां तद्-विक्रमं वीरा गद-सङ्कर्षनादयः ।
अमृष्यमाणा नाराचैर् जघ्नुर् हय-गजान् रथान्

teṣāṃ tad-vikramaṃ vīrā gada-saṅkarṣanādayaḥ |
amṛṣyamāṇā nārācair jaghnur haya-gajān rathān


10.54.007

पेतुः शिरांसि रथिनाम् अश्विनां गजिनां भुवि ।
स-कुण्डल-किरीटानि सोष्णीषाणि च कोटिशः

petuḥ śirāṃsi rathinām aśvināṃ gajināṃ bhuvi |
sa-kuṇḍala-kirīṭāni soṣṇīṣāṇi ca koṭiśaḥ


10.54.008

हस्ताः सासि-गदेष्व्-आसाः करभा ऊरवो ऽङ्घ्रयः ।
अश्वाश्वतर-नागोष्ट्र- खर-मर्त्य-शिरांसि च

hastāḥ sāsi-gadeṣv-āsāḥ karabhā ūravo 'ṅghrayaḥ |
aśvāśvatara-nāgoṣṭra- khara-martya-śirāṃsi ca


10.54.009

हन्यमान-बलानीका वृष्णिभिर् जय-काङ्क्षिभिः ।
राजानो विमुखा जग्मुर् जरासन्ध-पुरः-सराः

hanyamāna-balānīkā vṛṣṇibhir jaya-kāṅkṣibhiḥ |
rājāno vimukhā jagmur jarāsandha-puraḥ-sarāḥ


10.54.010

शिशुपालं समभ्येत्य हृत-दारम् इवातुरम् ।
नष्ट-त्विषं गतोत्साहं शुष्यद्-वदनम् अब्रुवन्

śiśupālaṃ samabhyetya hṛta-dāram ivāturam |
naṣṭa-tviṣaṃ gatotsāhaṃ śuṣyad-vadanam abruvan


10.54.011

भो भोः पुरुष-शार्दूल दौर्मनस्यम् इदं त्यज ।
न प्रियाप्रिययो राजन् निष्ठा देहिषु दृश्यते

bho bhoḥ puruṣa-śārdūla daurmanasyam idaṃ tyaja |
na priyāpriyayo rājan niṣṭhā dehiṣu dṛśyate


10.54.012

यथा दारु-मयी योषित् नृत्यते कुहकेच्छया ।
एवम् ईश्वर-तन्त्रो ऽयम् ईहते सुख-दुःखयोः

yathā dāru-mayī yoṣit nṛtyate kuhakecchayā |
evam īśvara-tantro 'yam īhate sukha-duḥkhayoḥ


10.54.013

शौरेः सप्त-दशाहं वै संयुगानि पराजितः ।
त्रयो-विंशतिभिः सैन्यैर् जिग्ये एकम् अहं परम्

śaureḥ sapta-daśāhaṃ vai saṃyugāni parājitaḥ |
trayo-viṃśatibhiḥ sainyair jigye ekam ahaṃ param


10.54.014

तथाप्य् अहं न शोचामि न प्रहृष्यामि कर्हिचित् ।
कालेन दैव-युक्तेन जानन् विद्रावितं जगत्

tathāpy ahaṃ na śocāmi na prahṛṣyāmi karhicit |
kālena daiva-yuktena jānan vidrāvitaṃ jagat


10.54.015

अधुनापि वयं सर्वे वीर-यूथप-यूथपाः ।
पराजिताः फल्गु-तन्त्रैर् यदुभिः कृष्ण-पालितैः

adhunāpi vayaṃ sarve vīra-yūthapa-yūthapāḥ |
parājitāḥ phalgu-tantrair yadubhiḥ kṛṣṇa-pālitaiḥ


10.54.016

रिपवो जिग्युर् अधुना काल आत्मानुसारिणि ।
तदा वयं विजेष्यामो यदा कालः प्रदक्षिणः

ripavo jigyur adhunā kāla ātmānusāriṇi |
tadā vayaṃ vijeṣyāmo yadā kālaḥ pradakṣiṇaḥ


10.54.017

0 श्री-शुक उवाच एवं प्रबोधितो मित्रैश् चैद्यो ऽगात् सानुगः पुरम् ।
हत-शेषाः पुनस् ते ऽपि ययुः स्वं स्वं पुरं नृपाः

0 śrī-śuka uvāca evaṃ prabodhito mitraiś caidyo 'gāt sānugaḥ puram |
hata-śeṣāḥ punas te 'pi yayuḥ svaṃ svaṃ puraṃ nṛpāḥ


10.54.018

रुक्मी तु राक्षसोद्वाहं कृष्ण-द्विड् असहन् स्वसुः ।
पृष्ठतो ऽन्वगमत् कृष्णम् अक्षौहिण्या वृतो बली

rukmī tu rākṣasodvāhaṃ kṛṣṇa-dviḍ asahan svasuḥ |
pṛṣṭhato 'nvagamat kṛṣṇam akṣauhiṇyā vṛto balī


10.54.019

रुक्म्य् अमर्षी सु-संरब्धः शृण्वतां सर्व-भूभुजाम् ।
प्रतिजज्ञे महा-बाहुर् दंशितः स-शरासनः

rukmy amarṣī su-saṃrabdhaḥ śṛṇvatāṃ sarva-bhūbhujām |
pratijajñe mahā-bāhur daṃśitaḥ sa-śarāsanaḥ


10.54.020

अहत्वा समरे कृष्णम् अप्रत्यूह्य च रुक्मिणीम् ।
कुण्डिनं न प्रवेक्ष्यामि सत्यम् एतद् ब्रवीमि वः

ahatvā samare kṛṣṇam apratyūhya ca rukmiṇīm |
kuṇḍinaṃ na pravekṣyāmi satyam etad bravīmi vaḥ


10.54.021

इत्य् उक्त्वा रथम् आरुह्य सारथिं प्राह सत्वरः ।
चोदयाश्वान् यतः कृष्णः तस्य मे संयुगं भवेत्

ity uktvā ratham āruhya sārathiṃ prāha satvaraḥ |
codayāśvān yataḥ kṛṣṇaḥ tasya me saṃyugaṃ bhavet


10.54.022

अद्याहं निशितैर् बाणैर् गोपालस्य सु-दुर्मतेः ।
नेष्ये वीर्य-मदं येन स्वसा मे प्रसभं हृता

adyāhaṃ niśitair bāṇair gopālasya su-durmateḥ |
neṣye vīrya-madaṃ yena svasā me prasabhaṃ hṛtā


10.54.023

विकत्थमानः कुमतिर् ईश्वरस्याप्रमाण-वित् ।
रथेनैकेन गोविन्दं तिष्ठ तिष्ठेत्य् अथाह्वयत्

vikatthamānaḥ kumatir īśvarasyāpramāṇa-vit |
rathenaikena govindaṃ tiṣṭha tiṣṭhety athāhvayat


10.54.024

धनुर् विकृष्य सु-दृढं जघ्ने कृष्णं त्रिभिः शरैः ।
आह चात्र क्षणं तिष्ठ यदूनां कुल-पांसन

dhanur vikṛṣya su-dṛḍhaṃ jaghne kṛṣṇaṃ tribhiḥ śaraiḥ |
āha cātra kṣaṇaṃ tiṣṭha yadūnāṃ kula-pāṃsana


10.54.025

यत्र यासि स्वसारं मे मुषित्वा ध्वाङ्क्ष-वद् धविः ।
हरिष्ये ऽद्य मदं मन्द मायिनः कूट-योधिनः

yatra yāsi svasāraṃ me muṣitvā dhvāṅkṣa-vad dhaviḥ |
hariṣye 'dya madaṃ manda māyinaḥ kūṭa-yodhinaḥ


10.54.026

यावन् न मे हतो बाणैः शयीथा मुञ्च दारीकाम् ।
स्मयन् कृष्णो धनुश् छित्त्वा षड्भिर् विव्याध रुक्मिणम्

yāvan na me hato bāṇaiḥ śayīthā muñca dārīkām |
smayan kṛṣṇo dhanuś chittvā ṣaḍbhir vivyādha rukmiṇam


10.54.027

अष्टभिश् चतुरो वाहान् द्वाभ्यां सूतं ध्वजं त्रिभिः ।
स चान्यद् धनुर् आधाय कृष्णं विव्याध पञ्चभिः

aṣṭabhiś caturo vāhān dvābhyāṃ sūtaṃ dhvajaṃ tribhiḥ |
sa cānyad dhanur ādhāya kṛṣṇaṃ vivyādha pañcabhiḥ


10.54.028

तैस् तादितः शरौघैस् तु चिच्छेद धनुर् अच्युतः ।
पुनर् अन्यद् उपादत्त तद् अप्य् अच्छिनद् अव्ययः

tais tāditaḥ śaraughais tu ciccheda dhanur acyutaḥ |
punar anyad upādatta tad apy acchinad avyayaḥ


10.54.029

परिघं पट्टिशं शूलं चर्मासी शक्ति-तोमरौ ।
यद् यद् आयुधम् आदत्त तत् सर्वं सो ऽच्छिनद् धरिः

parighaṃ paṭṭiśaṃ śūlaṃ carmāsī śakti-tomarau |
yad yad āyudham ādatta tat sarvaṃ so 'cchinad dhariḥ


10.54.030

ततो रथाद् अवप्लुत्य खड्ग-पाणिर् जिघांसया ।
कृष्णम् अभ्यद्रवत् क्रुद्धः पतङ्ग इव पावकम्

tato rathād avaplutya khaḍga-pāṇir jighāṃsayā |
kṛṣṇam abhyadravat kruddhaḥ pataṅga iva pāvakam


10.54.031

तस्य चापततः खड्गं तिलशश् चर्म चेषुभिः ।
छित्त्वासिम् आददे तिग्मं रुक्मिणं हन्तुम् उद्यतः

tasya cāpatataḥ khaḍgaṃ tilaśaś carma ceṣubhiḥ |
chittvāsim ādade tigmaṃ rukmiṇaṃ hantum udyataḥ


10.54.032

दृष्ट्वा भ्रातृ-वधोद्योगं रुक्मिणी भय-विह्वला ।
पतित्वा पादयोर् भर्तुर् उवाच करुणं सती

dṛṣṭvā bhrātṛ-vadhodyogaṃ rukmiṇī bhaya-vihvalā |
patitvā pādayor bhartur uvāca karuṇaṃ satī


10.54.033

0 श्री-रुक्मिण्य् उवाच योगेश्वराप्रमेयात्मन् देव-देव जगत्-पते ।
हन्तुं नार्हसि कल्याण भ्रातरं मे महा-भुज

0 śrī-rukmiṇy uvāca yogeśvarāprameyātman deva-deva jagat-pate |
hantuṃ nārhasi kalyāṇa bhrātaraṃ me mahā-bhuja


10.54.034

0 श्री-शुक उवाच तया परित्रास-विकम्पिताङ्गया शुचावशुष्यन्-मुख-रुद्ध-कण्ठया ।
कातर्य-विस्रंसित-हेम-मालया गृहीत-पादः करुणो न्यवर्तत

0 śrī-śuka uvāca tayā paritrāsa-vikampitāṅgayā śucāvaśuṣyan-mukha-ruddha-kaṇṭhayā |
kātarya-visraṃsita-hema-mālayā gṛhīta-pādaḥ karuṇo nyavartata


10.54.035

चैलेन बद्ध्वा तम् असाधु-कारीणं स-श्मश्रु-केशं प्रवपन् व्यरूपयत् ।
तावन् ममर्दुः पर-सैन्यम् अद्भुतं यदु-प्रवीरा नलिनीं यथा गजाः

cailena baddhvā tam asādhu-kārīṇaṃ sa-śmaśru-keśaṃ pravapan vyarūpayat |
tāvan mamarduḥ para-sainyam adbhutaṃ yadu-pravīrā nalinīṃ yathā gajāḥ


10.54.036

कृष्णान्तिकम् उपव्रज्य ददृशुस् तत्र रुक्मिणम् ।
तथा-भूतं हत-प्रायं दृष्ट्वा सङ्कर्षणो विभुः ।
विमुच्य बद्धं करुणो भगवान् कृष्णम् अब्रवीत्

kṛṣṇāntikam upavrajya dadṛśus tatra rukmiṇam |
tathā-bhūtaṃ hata-prāyaṃ dṛṣṭvā saṅkarṣaṇo vibhuḥ |
vimucya baddhaṃ karuṇo bhagavān kṛṣṇam abravīt


10.54.037

असाध्व् इदं त्वया कृष्ण कृतम् अस्मज्-जुगुप्सितम् ।
वपनं श्मश्रु-केशानां वैरूप्यं सुहृदो वधः

asādhv idaṃ tvayā kṛṣṇa kṛtam asmaj-jugupsitam |
vapanaṃ śmaśru-keśānāṃ vairūpyaṃ suhṛdo vadhaḥ


10.54.038

मैवास्मान् साध्व्य् असूयेथा भ्रातुर् वैरूप्य-चिन्तया ।
सुख-दुःख-दो न चान्यो ऽस्ति यतः स्व-कृत-भुक् पुमान्

maivāsmān sādhvy asūyethā bhrātur vairūpya-cintayā |
sukha-duḥkha-do na cānyo 'sti yataḥ sva-kṛta-bhuk pumān


10.54.039

बन्धुर् वधार्ह-दोषो ऽपि न बन्धोर् वधम् अर्हति ।
त्याज्यः स्वेनैव दोषेण हतः किं हन्यते पुनः

bandhur vadhārha-doṣo 'pi na bandhor vadham arhati |
tyājyaḥ svenaiva doṣeṇa hataḥ kiṃ hanyate punaḥ


10.54.040

क्षत्रियाणाम् अयं धर्मः प्रजापति-विनिर्मितः ।
भ्रातापि भ्रातरं हन्याद् येन घोरतमस् ततः

kṣatriyāṇām ayaṃ dharmaḥ prajāpati-vinirmitaḥ |
bhrātāpi bhrātaraṃ hanyād yena ghoratamas tataḥ


10.54.041

राज्यस्य भूमेर् वित्तस्य स्त्रियो मानस्य तेजसः ।
मानिनो ऽन्यस्य वा हेतोः श्री-मदान्धाः क्षिपन्ति हि

rājyasya bhūmer vittasya striyo mānasya tejasaḥ |
mānino 'nyasya vā hetoḥ śrī-madāndhāḥ kṣipanti hi


10.54.042

तवेयं विषमा बुद्धिः सर्व-भूतेषु दुर्हृदाम् ।
यन् मन्यसे सदाभद्रं सुहृदां भद्रम् अज्ञ-वत्

taveyaṃ viṣamā buddhiḥ sarva-bhūteṣu durhṛdām |
yan manyase sadābhadraṃ suhṛdāṃ bhadram ajña-vat


10.54.043

आत्म-मोहो नृणाम् एव कल्पते देव-मायया ।
सुहृद् दुर्हृद् उदासीन इति देहात्म-मानिनाम्

ātma-moho nṛṇām eva kalpate deva-māyayā |
suhṛd durhṛd udāsīna iti dehātma-māninām


10.54.044

एक एव परो ह्य् आत्मा सर्वेषाम् अपि देहिनाम् ।
नानेव गृह्यते मूढैर् यथा ज्योतिर् यथा नभः

eka eva paro hy ātmā sarveṣām api dehinām |
nāneva gṛhyate mūḍhair yathā jyotir yathā nabhaḥ


10.54.045

देह आद्य्-अन्तवान् एष द्रव्य-प्राण-गुणात्मकः ।
आत्मन्य् अविद्यया कॢप्तः संसारयति देहिनम्

deha ādy-antavān eṣa dravya-prāṇa-guṇātmakaḥ |
ātmany avidyayā kḷptaḥ saṃsārayati dehinam


10.54.046

नात्मनो ऽन्येन संयोगो वियोगश् चसतः सति ।
तद्-धेतुत्वात् तत्-प्रसिद्धेर् दृग्-रूपाभ्यां यथा रवेः

nātmano 'nyena saṃyogo viyogaś casataḥ sati |
tad-dhetutvāt tat-prasiddher dṛg-rūpābhyāṃ yathā raveḥ


10.54.047

जन्मादयस् तु देहस्य विक्रिया नात्मनः क्वचित् ।
कलानाम् इव नैवेन्दोर् मृतिर् ह्य् अस्य कुहूर् इव

janmādayas tu dehasya vikriyā nātmanaḥ kvacit |
kalānām iva naivendor mṛtir hy asya kuhūr iva


10.54.048

यथा शयान आत्मानं विषयान् फलम् एव च ।
अनुभुङ्क्ते ऽप्य् असत्य् अर्थे तथाप्नोत्य् अबुधो भवम्

yathā śayāna ātmānaṃ viṣayān phalam eva ca |
anubhuṅkte 'py asaty arthe tathāpnoty abudho bhavam


10.54.049

तस्माद् अज्ञान-जं शोकम् आत्म-शोष-विमोहनम् ।
तत्त्व-ज्ञानेन निर्हृत्य स्व-स्था भव शुचि-स्मिते

tasmād ajñāna-jaṃ śokam ātma-śoṣa-vimohanam |
tattva-jñānena nirhṛtya sva-sthā bhava śuci-smite


10.54.050

0 श्री-शुक उवाच एवं भगवता तन्वी रामेण प्रतिबोधिता ।
वैमनस्यं परित्यज्य मनो बुद्ध्या समादधे

0 śrī-śuka uvāca evaṃ bhagavatā tanvī rāmeṇa pratibodhitā |
vaimanasyaṃ parityajya mano buddhyā samādadhe


10.54.051

प्राणावशेष उत्सृष्टो द्विड्भिर् हत-बल-प्रभः ।
स्मरन् विरूप-करणं वितथात्म-मनोरथः ।
चक्रे भोजकटं नाम निवासाय महत् पुरम्

prāṇāvaśeṣa utsṛṣṭo dviḍbhir hata-bala-prabhaḥ |
smaran virūpa-karaṇaṃ vitathātma-manorathaḥ |
cakre bhojakaṭaṃ nāma nivāsāya mahat puram


10.54.052

अहत्वा दुर्मतिं कृष्णम् अप्रत्यूह्य यवीयसीम् ।
कुण्डिनं न प्रवेक्ष्यामीत्य् उक्त्वा तत्रावसद् रुषा

ahatvā durmatiṃ kṛṣṇam apratyūhya yavīyasīm |
kuṇḍinaṃ na pravekṣyāmīty uktvā tatrāvasad ruṣā


10.54.053

भगवान् भीष्मक-सुताम् एवं निर्जित्य भूमि-पान् ।
पुरम् आनीय विधि-वद् उपयेमे कुरूद्वह

bhagavān bhīṣmaka-sutām evaṃ nirjitya bhūmi-pān |
puram ānīya vidhi-vad upayeme kurūdvaha


10.54.054

तदा महोत्सवो नॄणां यदु-पुर्यां गृहे गृहे ।
अभूद् अनन्य-भावानां कृष्णे यदु-पतौ नृप

tadā mahotsavo nṝṇāṃ yadu-puryāṃ gṛhe gṛhe |
abhūd ananya-bhāvānāṃ kṛṣṇe yadu-patau nṛpa


10.54.055

नरा नार्यश् च मुदिताः प्रमृष्ट-मणि-कुण्डलाः ।
पारिबर्हम् उपाजह्रुर् वरयोश् चित्र-वाससोः

narā nāryaś ca muditāḥ pramṛṣṭa-maṇi-kuṇḍalāḥ |
pāribarham upājahrur varayoś citra-vāsasoḥ


10.54.056

सा वृष्णि-पुर्य् उत्तम्भितेन्द्र-केतुभिर् $ विचित्र-माल्याम्बर-रत्न-तोरणैः &अम्प्;बभौ प्रति-द्वार्य् उपकॢप्त-मङ्गलैर् % आपूर्ण-कुम्भागुरु-धूप-दीपकैः

sā vṛṣṇi-pury uttambhitendra-ketubhir $ vicitra-mālyāmbara-ratna-toraṇaiḥ &babhau prati-dvāry upakḷpta-maṅgalair % āpūrṇa-kumbhāguru-dhūpa-dīpakaiḥ


10.54.057


  • सिक्त-मार्गा मद-च्युद्भिर् आहूत-प्रेष्ठ-भूभुजाम् ।
    गजैर् द्वाःसु परामृष्ट- रम्भा-पूगोपशोभिता

** // sikta-mārgā mada-cyudbhir āhūta-preṣṭha-bhūbhujām |*
gajair dvāḥsu parāmṛṣṭa- rambhā-pūgopaśobhitā


10.54.058

कुरु-सृञ्जय-कैकेय- विदर्भ-यदु-कुन्तयः ।
मिथो मुमुदिरे तस्मिन् सम्भ्रमात् परिधावताम्

kuru-sṛñjaya-kaikeya- vidarbha-yadu-kuntayaḥ |
mitho mumudire tasmin sambhramāt paridhāvatām


10.54.059

रुक्मिण्या हरणं श्रुत्वा गीयमानं ततस् ततः ।
राजानो राज-कन्याश् च बभूवुर् भृश-विस्मिताः

rukmiṇyā haraṇaṃ śrutvā gīyamānaṃ tatas tataḥ |
rājāno rāja-kanyāś ca babhūvur bhṛśa-vismitāḥ


10.54.060

द्वारकायाम् अभूद् राजन् महा-मोदः पुरौकसाम् ।
रुक्मिण्या रमयोपेतं दृष्ट्वा कृष्णं श्रियः पतिम्

dvārakāyām abhūd rājan mahā-modaḥ puraukasām |
rukmiṇyā ramayopetaṃ dṛṣṭvā kṛṣṇaṃ śriyaḥ patim

Chapter 10.55

10.55.001

0 श्री-शुक उवाच कामस् तु वासुदेवांशो दग्धः प्राग् रुद्र-मन्युना ।
देहोपपत्तये भूयस् तम् एव प्रत्यपद्यत

0 śrī-śuka uvāca kāmas tu vāsudevāṃśo dagdhaḥ prāg rudra-manyunā |
dehopapattaye bhūyas tam eva pratyapadyata


10.55.002

स एव जातो वैदर्भ्यां कृष्ण-वीर्य-समुद्भवः ।
प्रद्युम्न इति विख्यातः सर्वतो ऽनवमः पितुः

sa eva jāto vaidarbhyāṃ kṛṣṇa-vīrya-samudbhavaḥ |
pradyumna iti vikhyātaḥ sarvato 'navamaḥ pituḥ


10.55.003

तं शम्बरः काम-रूपी हृत्वा तोकम् अनिर्दशम् ।
स विदित्वात्मनः शत्रुं प्रास्योदन्वत्य् अगाद् गृहम्

taṃ śambaraḥ kāma-rūpī hṛtvā tokam anirdaśam |
sa viditvātmanaḥ śatruṃ prāsyodanvaty agād gṛham


10.55.004

तं निर्जगार बलवान् मीनः सो ऽप्य् अपरैः सह ।
वृतो जालेन महता गृहीतो मत्स्य-जीविभिः

taṃ nirjagāra balavān mīnaḥ so 'py aparaiḥ saha |
vṛto jālena mahatā gṛhīto matsya-jīvibhiḥ


10.55.005

तं शम्बराय कैवर्ता उपाजह्रुर् उपायनम् ।
सूदा महानसं नीत्वा- वद्यन् सुधितिनाद्भुतम्

taṃ śambarāya kaivartā upājahrur upāyanam |
sūdā mahānasaṃ nītvā- vadyan sudhitinādbhutam


10.55.006

दृष्ट्वा तद्-उदरे बालम् मायावत्यै न्यवेदयन् ।
नारदो ऽकथयत् सर्वं तस्याः शङ्कित-चेतसः ।
बालस्य तत्त्वम् उत्पत्तिं मत्स्योदर-निवेशनम्

dṛṣṭvā tad-udare bālam māyāvatyai nyavedayan |
nārado 'kathayat sarvaṃ tasyāḥ śaṅkita-cetasaḥ |
bālasya tattvam utpattiṃ matsyodara-niveśanam


10.55.007

सा च कामस्य वै पत्नी रतिर् नाम यशस्विनी ।
पत्युर् निर्दग्ध-देहस्य देहोत्पत्तिम् प्रतीक्षती

sā ca kāmasya vai patnī ratir nāma yaśasvinī |
patyur nirdagdha-dehasya dehotpattim pratīkṣatī


10.55.008

निरूपिता शम्बरेण सा सूदौदन-साधने ।
कामदेवं शिशुं बुद्ध्वा चक्रे स्नेहं तदार्भके

nirūpitā śambareṇa sā sūdaudana-sādhane |
kāmadevaṃ śiśuṃ buddhvā cakre snehaṃ tadārbhake


10.55.009

नाति-दीर्घेण कालेन स कार्ष्णि रूढ-यौवनः ।
जनयाम् आस नारीणां वीक्षन्तीनां च विभ्रमम्

nāti-dīrgheṇa kālena sa kārṣṇi rūḍha-yauvanaḥ |
janayām āsa nārīṇāṃ vīkṣantīnāṃ ca vibhramam


10.55.010

सा तम् पतिं पद्म-दलायतेक्षणं प्रलम्ब-बाहुं नर-लोक-सुन्दरम् ।
स-व्रीड-हासोत्तभित-भ्रुवेक्षती प्रीत्योपतस्थे रतिर् अङ्ग सौरतैः

sā tam patiṃ padma-dalāyatekṣaṇaṃ pralamba-bāhuṃ nara-loka-sundaram |
sa-vrīḍa-hāsottabhita-bhruvekṣatī prītyopatasthe ratir aṅga saurataiḥ


10.55.011

ताम् अह भगवान् कार्ष्णिर् मातस् ते मतिर् अन्यथा ।
मातृ-भावम् अतिक्रम्य वर्तसे कामिनी यथा

tām aha bhagavān kārṣṇir mātas te matir anyathā |
mātṛ-bhāvam atikramya vartase kāminī yathā


10.55.012

0 रतिर् उवाच भवान् नारायण-सुतः शम्बरेण हृतो गृहात् ।
अहं ते ऽधिकृता पत्नी रतिः कामो भवान् प्रभो

0 ratir uvāca bhavān nārāyaṇa-sutaḥ śambareṇa hṛto gṛhāt |
ahaṃ te 'dhikṛtā patnī ratiḥ kāmo bhavān prabho


10.55.013

एष त्वानिर्दशं सिन्धाव् अक्षिपच् छम्बरो ऽसुरः ।
मत्स्यो ऽग्रसीत् तद्-उदराद् इतः प्राप्तो भवान् प्रभो

eṣa tvānirdaśaṃ sindhāv akṣipac chambaro 'suraḥ |
matsyo 'grasīt tad-udarād itaḥ prāpto bhavān prabho


10.55.014

तम् इमं जहि दुर्धर्षं दुर्जयं शत्रुम् आत्मनः ।
माया-शत-विदं तं च मायाभिर् मोहनादिभिः

tam imaṃ jahi durdharṣaṃ durjayaṃ śatrum ātmanaḥ |
māyā-śata-vidaṃ taṃ ca māyābhir mohanādibhiḥ


10.55.015

परीशोचति ते माता कुररीव गत-प्रजा ।
पुत्र-स्नेहाकुला दीना विवत्सा गौर् इवातुरा

parīśocati te mātā kurarīva gata-prajā |
putra-snehākulā dīnā vivatsā gaur ivāturā


10.55.016

प्रभाष्यैवं ददौ विद्यां प्रद्युम्नाय महात्मने ।
मायावती महा-मायां सर्व-माया-विनाशिनीम्

prabhāṣyaivaṃ dadau vidyāṃ pradyumnāya mahātmane |
māyāvatī mahā-māyāṃ sarva-māyā-vināśinīm


10.55.017

स च शम्बरम् अभ्येत्य संयुगाय समाह्वयत् ।
अविषह्यैस् तम् आक्षेपैः क्षिपन् सञ्जनयन् कलिम्

sa ca śambaram abhyetya saṃyugāya samāhvayat |
aviṣahyais tam ākṣepaiḥ kṣipan sañjanayan kalim


10.55.018

सो ऽधिक्षिप्तो दुर्वाचोभिः पदाहत इवोरगः ।
निश्चक्राम गदा-पाणिर् अमर्षात् ताम्र-लोचनः

so 'dhikṣipto durvācobhiḥ padāhata ivoragaḥ |
niścakrāma gadā-pāṇir amarṣāt tāmra-locanaḥ


10.55.019

गदाम् आविध्य तरसा प्रद्युम्नाय महात्मने ।
प्रक्षिप्य व्यनदन् नादं वज्र-निष्पेष-निष्ठुरम्

gadām āvidhya tarasā pradyumnāya mahātmane |
prakṣipya vyanadan nādaṃ vajra-niṣpeṣa-niṣṭhuram


10.55.020

ताम् आपतन्तीं भगवान् प्रद्युम्नो गदया गदाम् ।
अपास्य शत्रवे क्रुद्धः प्राहिणोत् स्व-गदां नृप

tām āpatantīṃ bhagavān pradyumno gadayā gadām |
apāsya śatrave kruddhaḥ prāhiṇot sva-gadāṃ nṛpa


10.55.021

स च मायां समाश्रित्य दैतेयीं मय-दर्शितम् ।
मुमुचे ऽस्त्र-मयं वर्षं कार्ष्णौ वैहायसो ऽसुरः

sa ca māyāṃ samāśritya daiteyīṃ maya-darśitam |
mumuce 'stra-mayaṃ varṣaṃ kārṣṇau vaihāyaso 'suraḥ


10.55.022

बाध्यमानो ऽस्त्र-वर्षेण रौक्मिणेयो महा-रथः ।
सत्त्वात्मिकां महा-विद्यां सर्व-मायोपमर्दिनीम्

bādhyamāno 'stra-varṣeṇa raukmiṇeyo mahā-rathaḥ |
sattvātmikāṃ mahā-vidyāṃ sarva-māyopamardinīm


10.55.023

ततो गौह्यक-गान्धर्व- पैशाचोरग-राक्षसीः ।
प्रायुङ्क्त शतशो दैत्यः कार्ष्णिर् व्यधमयत् स ताः

tato gauhyaka-gāndharva- paiśācoraga-rākṣasīḥ |
prāyuṅkta śataśo daityaḥ kārṣṇir vyadhamayat sa tāḥ


10.55.024

निशातम् असिम् उद्यम्य स-किरीटं स-कुण्डलम् ।
शम्बरस्य शिरः कायात् ताम्र-श्मश्र्व् ओजसाहरत्

niśātam asim udyamya sa-kirīṭaṃ sa-kuṇḍalam |
śambarasya śiraḥ kāyāt tāmra-śmaśrv ojasāharat


10.55.025

आकीर्यमाणो दिवि-जैः स्तुवद्भिः कुसुमोत्करैः ।
भार्ययाम्बर-चारिण्या पुरं नीतो विहायसा

ākīryamāṇo divi-jaiḥ stuvadbhiḥ kusumotkaraiḥ |
bhāryayāmbara-cāriṇyā puraṃ nīto vihāyasā


10.55.026

अन्तः-पुर-वरं राजन् ललना-शत-सङ्कुलम् ।
विवेश पत्न्या गगनाद् विद्युतेव बलाहकः

antaḥ-pura-varaṃ rājan lalanā-śata-saṅkulam |
viveśa patnyā gaganād vidyuteva balāhakaḥ


10.55.027

तं दृष्ट्वा जलद-श्यामं पीत-कौशेय-वाससम् ।
प्रलम्ब-बाहुं ताम्राक्षं सु-स्मितं रुचिराननम्

taṃ dṛṣṭvā jalada-śyāmaṃ pīta-kauśeya-vāsasam |
pralamba-bāhuṃ tāmrākṣaṃ su-smitaṃ rucirānanam


10.55.028

स्व्-अलङ्कृत-मुखाम्भोजं नील-वक्रालकालिभिः ।
कृष्णं मत्वा स्त्रियो ह्रीता निलिल्युस् तत्र तत्र ह

sv-alaṅkṛta-mukhāmbhojaṃ nīla-vakrālakālibhiḥ |
kṛṣṇaṃ matvā striyo hrītā nililyus tatra tatra ha


10.55.029

अवधार्य शनैर् ईषद् वैलक्षण्येन योषितः ।
उपजग्मुः प्रमुदिताः स-स्त्री रत्नं सु-विस्मिताः

avadhārya śanair īṣad vailakṣaṇyena yoṣitaḥ |
upajagmuḥ pramuditāḥ sa-strī ratnaṃ su-vismitāḥ


10.55.030

अथ तत्रासितापाङ्गी वैदर्भी वल्गु-भाषिणी ।
अस्मरत् स्व-सुतं नष्टं स्नेह-स्नुत-पयोधरा

atha tatrāsitāpāṅgī vaidarbhī valgu-bhāṣiṇī |
asmarat sva-sutaṃ naṣṭaṃ sneha-snuta-payodharā


10.55.031

को न्व् अयम् नर-वैदूर्यः कस्य वा कमलेक्षणः ।
धृतः कया वा जठरे केयं लब्धा त्व् अनेन वा

ko nv ayam nara-vaidūryaḥ kasya vā kamalekṣaṇaḥ |
dhṛtaḥ kayā vā jaṭhare keyaṃ labdhā tv anena vā


10.55.032

मम चाप्य् आत्मजो नष्टो नीतो यः सूतिका-गृहात् ।
एतत्-तुल्य-वयो-रूपो यदि जीवति कुत्रचित्

mama cāpy ātmajo naṣṭo nīto yaḥ sūtikā-gṛhāt |
etat-tulya-vayo-rūpo yadi jīvati kutracit


10.55.033

कथं त्व् अनेन सम्प्राप्तं सारूप्यं शार्ङ्ग-धन्वनः ।
आकृत्यावयवैर् गत्या स्वर-हासावलोकनैः

kathaṃ tv anena samprāptaṃ sārūpyaṃ śārṅga-dhanvanaḥ |
ākṛtyāvayavair gatyā svara-hāsāvalokanaiḥ


10.55.034

स एव वा भवेन् नूनं यो मे गर्भे धृतो ऽर्भकः ।
अमुष्मिन् प्रीतिर् अधिका वामः स्फुरति मे भुजः

sa eva vā bhaven nūnaṃ yo me garbhe dhṛto 'rbhakaḥ |
amuṣmin prītir adhikā vāmaḥ sphurati me bhujaḥ


10.55.035

एवं मीमांसमणायां वैदर्भ्यां देवकी-सुतः ।
देवक्य्-आनकदुन्दुभ्याम् उत्तमः-श्लोक आगमत्

evaṃ mīmāṃsamaṇāyāṃ vaidarbhyāṃ devakī-sutaḥ |
devaky-ānakadundubhyām uttamaḥ-śloka āgamat


10.55.036

विज्ञातार्थो ऽपि भगवांस् तूष्णीम् आस जनार्दनः ।
नारदो ऽकथयत् सर्वं शम्बराहरणादिकम्

vijñātārtho 'pi bhagavāṃs tūṣṇīm āsa janārdanaḥ |
nārado 'kathayat sarvaṃ śambarāharaṇādikam


10.55.037

तच् छ्रुत्वा महद् आश्चर्यं कृष्णान्तः-पुर-योषितः ।
अभ्यनन्दन् बहून् अब्दान् नष्टं मृतम् इवागतम्

tac chrutvā mahad āścaryaṃ kṛṣṇāntaḥ-pura-yoṣitaḥ |
abhyanandan bahūn abdān naṣṭaṃ mṛtam ivāgatam


10.55.038

देवकी वसुदेवश् च कृष्ण-रामौ तथा स्त्रियः ।
दम्पती तौ परिष्वज्य रुक्मिणी च ययुर् मुदम्

devakī vasudevaś ca kṛṣṇa-rāmau tathā striyaḥ |
dampatī tau pariṣvajya rukmiṇī ca yayur mudam


10.55.039

नष्टं प्रद्युम्नम् आयातम् आकर्ण्य द्वारकौकसः ।
अहो मृत इवायातो बालो दिष्ट्येति हाब्रुवन्

naṣṭaṃ pradyumnam āyātam ākarṇya dvārakaukasaḥ |
aho mṛta ivāyāto bālo diṣṭyeti hābruvan


10.55.040

यं वै मुहुः पितृ-सरूप-निजेश-भावास् $ तन्-मातरो यद् अभजन् रह-रूढ-भावाः &अम्प्;चित्रं न तत् खलु रमास्पद-बिम्ब-बिम्बे % कामे स्मरे ऽक्ष-विषये किम् उतान्य-नार्यः

yaṃ vai muhuḥ pitṛ-sarūpa-nijeśa-bhāvās $ tan-mātaro yad abhajan raha-rūḍha-bhāvāḥ &citraṃ na tat khalu ramāspada-bimba-bimbe % kāme smare 'kṣa-viṣaye kim utānya-nāryaḥ

Chapter 10.56

10.56.001



10.56.001

0 श्री-शुक उवाच सत्राजितः स्व-तनयां कृष्णाय कृत-किल्बिषः ।
स्यमन्तकेन मणिना स्वयम् उद्यम्य दत्तवान्

0 śrī-śuka uvāca satrājitaḥ sva-tanayāṃ kṛṣṇāya kṛta-kilbiṣaḥ |
syamantakena maṇinā svayam udyamya dattavān


10.56.002

0 श्री-राजोवाच सत्राजितः किम् अकरोद् ब्रह्मन् कृष्णस्य किल्बिषः ।
स्यमन्तकः कुतस् तस्य कस्माद् दत्ता सुता हरेः

0 śrī-rājovāca satrājitaḥ kim akarod brahman kṛṣṇasya kilbiṣaḥ |
syamantakaḥ kutas tasya kasmād dattā sutā hareḥ


10.56.003

0 श्री-शुक उवाच आसीत् सत्राजितः सूर्यो भक्तस्य परमः सखा ।
प्रीतस् तस्मै मणिं प्रादात् स च तुष्टः स्यमन्तकम्

0 śrī-śuka uvāca āsīt satrājitaḥ sūryo bhaktasya paramaḥ sakhā |
prītas tasmai maṇiṃ prādāt sa ca tuṣṭaḥ syamantakam


10.56.004

स तं बिभ्रन् मणिं कण्ठे भ्राजमानो यथा रविः ।
प्रविष्टो द्वारकां राजन् तेजसा नोपलक्षितः

sa taṃ bibhran maṇiṃ kaṇṭhe bhrājamāno yathā raviḥ |
praviṣṭo dvārakāṃ rājan tejasā nopalakṣitaḥ


10.56.005

तं विलोक्य जना दूरात् तेजसा मुष्ट-दृष्टयः ।
दीव्यते ऽक्षैर् भगवते शशंसुः सूर्य-शङ्किताः

taṃ vilokya janā dūrāt tejasā muṣṭa-dṛṣṭayaḥ |
dīvyate 'kṣair bhagavate śaśaṃsuḥ sūrya-śaṅkitāḥ


10.56.006

नारायण नमस् ते ऽस्तु शङ्ख-चक्र-गदा-धर ।
दामोदरारविन्दाक्ष गोविन्द यदु-नन्दन

nārāyaṇa namas te 'stu śaṅkha-cakra-gadā-dhara |
dāmodarāravindākṣa govinda yadu-nandana


10.56.007

एष आयाति सविता त्वां दिदृक्षुर् जगत्-पते ।
मुष्णन् गभस्ति-चक्रेण नृणां चक्षूंषि तिग्म-गुः

eṣa āyāti savitā tvāṃ didṛkṣur jagat-pate |
muṣṇan gabhasti-cakreṇa nṛṇāṃ cakṣūṃṣi tigma-guḥ


10.56.008

नन्व् अन्विच्छन्ति ते मार्गं त्री-लोक्यां विबुधर्षभाः ।
ज्ञात्वाद्य गूढं यदुषु द्रष्टुं त्वां यात्य् अजः प्रभो

nanv anvicchanti te mārgaṃ trī-lokyāṃ vibudharṣabhāḥ |
jñātvādya gūḍhaṃ yaduṣu draṣṭuṃ tvāṃ yāty ajaḥ prabho


10.56.009

0 श्री-शुक उवाच निशम्य बाल-वचनं प्रहस्याम्बुज-लोचनः ।
प्राह नासौ रविर् देवः सत्राजिन् मणिना ज्वलन्

0 śrī-śuka uvāca niśamya bāla-vacanaṃ prahasyāmbuja-locanaḥ |
prāha nāsau ravir devaḥ satrājin maṇinā jvalan


10.56.010

सत्राजित् स्व-गृहं श्रीमत् कृत-कौतुक-मङ्गलम् ।
प्रविश्य देव-सदने मणिं विप्रैर् न्यवेशयत्

satrājit sva-gṛhaṃ śrīmat kṛta-kautuka-maṅgalam |
praviśya deva-sadane maṇiṃ viprair nyaveśayat


10.56.011

दिने दिने स्वर्ण-भारान् अष्टौ स सृजति प्रभो ।
दुर्भिक्ष-मार्य्-अरिष्टानि सर्पाधि-व्याधयो ऽशुभाः ।
न सन्ति मायिनस् तत्र यत्रास्ते ऽभ्यर्चितो मणिः

dine dine svarṇa-bhārān aṣṭau sa sṛjati prabho |
durbhikṣa-māry-ariṣṭāni sarpādhi-vyādhayo 'śubhāḥ |
na santi māyinas tatra yatrāste 'bhyarcito maṇiḥ


10.56.012

स याचितो मणिं क्वापि यदु-राजाय शौरिणा ।
नैवार्थ-कामुकः प्रादाद् याच्ञा-भङ्गम् अतर्कयन्

sa yācito maṇiṃ kvāpi yadu-rājāya śauriṇā |
naivārtha-kāmukaḥ prādād yācñā-bhaṅgam atarkayan


10.56.013

तम् एकदा मणिं कण्ठे प्रतिमुच्य महा-प्रभम् ।
प्रसेनो हयम् आरुह्य मृगायां व्यचरद् वने

tam ekadā maṇiṃ kaṇṭhe pratimucya mahā-prabham |
praseno hayam āruhya mṛgāyāṃ vyacarad vane


10.56.014

प्रसेनं स-हयं हत्वा मणिम् आच्छिद्य केशरी ।
गिरिं विशन् जाम्बवता निहतो मणिम् इच्छता

prasenaṃ sa-hayaṃ hatvā maṇim ācchidya keśarī |
giriṃ viśan jāmbavatā nihato maṇim icchatā


10.56.015

सो ऽपि चक्रे कुमारस्य मणिं क्रीडनकं बिले ।
अपश्यन् भ्रातरं भ्राता सत्राजित् पर्यतप्यत

so 'pi cakre kumārasya maṇiṃ krīḍanakaṃ bile |
apaśyan bhrātaraṃ bhrātā satrājit paryatapyata


10.56.016

प्रायः कृष्णेन निहतो मणि-ग्रीवो वनं गतः ।
भ्राता ममेति तच् छ्रुत्वा कर्णे कर्णे ऽजपन् जनाः

prāyaḥ kṛṣṇena nihato maṇi-grīvo vanaṃ gataḥ |
bhrātā mameti tac chrutvā karṇe karṇe 'japan janāḥ


10.56.017

भगवांस् तद् उपश्रुत्य दुर्यशो लिप्तम् आत्मनि ।
मार्ष्टुं प्रसेन-पदवीम् अन्वपद्यत नागरैः

bhagavāṃs tad upaśrutya duryaśo liptam ātmani |
mārṣṭuṃ prasena-padavīm anvapadyata nāgaraiḥ


10.56.018

हतं प्रसेनं अश्वं च वीक्ष्य केशरिणा वने ।
तं चाद्रि-पृष्ठे निहतम् ऋक्षेण ददृशुर् जनाः

hataṃ prasenaṃ aśvaṃ ca vīkṣya keśariṇā vane |
taṃ cādri-pṛṣṭhe nihatam ṛkṣeṇa dadṛśur janāḥ


10.56.019

ऋक्ष-राज-बिलं भीमम् अन्धेन तमसावृतम् ।
एको विवेश भगवान् अवस्थाप्य बहिः प्रजाः

ṛkṣa-rāja-bilaṃ bhīmam andhena tamasāvṛtam |
eko viveśa bhagavān avasthāpya bahiḥ prajāḥ


10.56.020

तत्र दृष्ट्वा मणि-प्रेष्ठं बाल-क्रीडनकं कृतम् ।
हर्तुं कृत-मतिस् तस्मिन्न् अवतस्थे ऽर्भकान्तिके

tatra dṛṣṭvā maṇi-preṣṭhaṃ bāla-krīḍanakaṃ kṛtam |
hartuṃ kṛta-matis tasminn avatasthe 'rbhakāntike


10.56.021

तम् अपूर्वं नरं दृष्ट्वा धात्री चुक्रोश भीत-वत् ।
तच् छ्रुत्वाभ्यद्रवत् क्रुद्धो जाम्बवान् बलिनां वरः

tam apūrvaṃ naraṃ dṛṣṭvā dhātrī cukrośa bhīta-vat |
tac chrutvābhyadravat kruddho jāmbavān balināṃ varaḥ


10.56.022

स वै भगवता तेन युयुधे स्वामीनात्मनः ।
पुरुषम् प्राकृतं मत्वा कुपितो नानुभाव-वित्

sa vai bhagavatā tena yuyudhe svāmīnātmanaḥ |
puruṣam prākṛtaṃ matvā kupito nānubhāva-vit


10.56.023

द्वन्द्व-युद्धं सु-तुमुलम् उभयोर् विजिगीषतोः ।
आयुधाश्म-द्रुमैर् दोर्भिः क्रव्यार्थे श्येनयोर् इव

dvandva-yuddhaṃ su-tumulam ubhayor vijigīṣatoḥ |
āyudhāśma-drumair dorbhiḥ kravyārthe śyenayor iva


10.56.024

आसीत् तद् अष्टा-विम्शाहम् इतरेतर-मुष्टिभिः ।
वज्र-निष्पेष-परुषैर् अविश्रमम् अहर्-निशम्

āsīt tad aṣṭā-vimśāham itaretara-muṣṭibhiḥ |
vajra-niṣpeṣa-paruṣair aviśramam ahar-niśam


10.56.025

कृष्ण-मुष्टि-विनिष्पात निष्पिष्टाङ्गोरु बन्धनः ।
क्षीण-सत्त्वः स्विन्न-गात्रस् तम् आहातीव विस्मितः

kṛṣṇa-muṣṭi-viniṣpāta niṣpiṣṭāṅgoru bandhanaḥ |
kṣīṇa-sattvaḥ svinna-gātras tam āhātīva vismitaḥ


10.56.026

जाने त्वां सऋव-भूतानां प्राण ओजः सहो बलम् ।
विष्णुं पुराण-पुरुषं प्रभविष्णुम् अधीश्वरम्

jāne tvāṃ saṛva-bhūtānāṃ prāṇa ojaḥ saho balam |
viṣṇuṃ purāṇa-puruṣaṃ prabhaviṣṇum adhīśvaram


10.56.027

त्वं हि विश्व-सृजाम् स्रष्टा सृष्टानाम् अपि यच् च सत् ।
कालः कलयताम् ईशः पर आत्मा तथात्मनाम्

tvaṃ hi viśva-sṛjām sraṣṭā sṛṣṭānām api yac ca sat |
kālaḥ kalayatām īśaḥ para ātmā tathātmanām


10.56.028

यस्येषद्-उत्कलित-रोष-कटाक्ष-मोक्षैर् $ वर्त्मादिशत् क्षुभित-नक्र-तिमिङ्गलो ऽब्धिः &अम्प्;सेतुः कृतः स्व-यश उज्ज्वलिता च लङ्का % रक्षः-शिरांसि भुवि पेतुर् इषु-क्षतानि

yasyeṣad-utkalita-roṣa-kaṭākṣa-mokṣair $ vartmādiśat kṣubhita-nakra-timiṅgalo 'bdhiḥ &setuḥ kṛtaḥ sva-yaśa ujjvalitā ca laṅkā % rakṣaḥ-śirāṃsi bhuvi petur iṣu-kṣatāni


10.56.029


  • इति विज्ञात-विइज्ञानम् ऋक्ष-राजानम् अच्युतः ।
    व्याजहार महा-राज भगवान् देवकी-सुतः

** // iti vijñāta-viijñānam ṛkṣa-rājānam acyutaḥ |*
vyājahāra mahā-rāja bhagavān devakī-sutaḥ


10.56.030

अभिमृश्यारविन्दाक्षः पाणिना शं-करेण तम् ।
कृपया परया भक्तं मेघ-गम्भीरया गिरा

abhimṛśyāravindākṣaḥ pāṇinā śaṃ-kareṇa tam |
kṛpayā parayā bhaktaṃ megha-gambhīrayā girā


10.56.031

मणि-हेतोर् इह प्राप्ता वयम् ऋक्ष-पते बिलम् ।
मिथ्याभिशापं प्रमृजन्न् आत्मनो मणिनामुना

maṇi-hetor iha prāptā vayam ṛkṣa-pate bilam |
mithyābhiśāpaṃ pramṛjann ātmano maṇināmunā


10.56.032

इत्य् उक्तः स्वां दुहितरं कन्यां जाम्बवतीं मुदा ।
अर्हणार्थम् स मणिना कृष्णायोपजहार ह

ity uktaḥ svāṃ duhitaraṃ kanyāṃ jāmbavatīṃ mudā |
arhaṇārtham sa maṇinā kṛṣṇāyopajahāra ha


10.56.033

अदृष्ट्वा निर्गमं शौरेः प्रविष्टस्य बिलं जनाः ।
प्रतीक्ष्य द्वादशाहानि दुःखिताः स्व-पुरं ययुः

adṛṣṭvā nirgamaṃ śaureḥ praviṣṭasya bilaṃ janāḥ |
pratīkṣya dvādaśāhāni duḥkhitāḥ sva-puraṃ yayuḥ


10.56.034

निशम्य देवकी देवी रक्मिण्य् आनकदुन्दुभिः ।
सुहृदो ज्ञातयो ऽशोचन् बिलात् कृष्णम् अनिर्गतम्

niśamya devakī devī rakmiṇy ānakadundubhiḥ |
suhṛdo jñātayo 'śocan bilāt kṛṣṇam anirgatam


10.56.035

सत्राजितं शपन्तस् ते दुःखिता द्वारकौकसः ।
उपतस्थुश् चन्द्रभागां दुर्गां कृष्णोपलब्धये

satrājitaṃ śapantas te duḥkhitā dvārakaukasaḥ |
upatasthuś candrabhāgāṃ durgāṃ kṛṣṇopalabdhaye


10.56.036

तेषां तु देव्य्-उपस्थानात् प्रत्यादिष्टाशिषा स च ।
प्रादुर्बभूव सिद्धार्थः स-दारो हर्षयन् हरिः

teṣāṃ tu devy-upasthānāt pratyādiṣṭāśiṣā sa ca |
prādurbabhūva siddhārthaḥ sa-dāro harṣayan hariḥ


10.56.037

उपलभ्य हृषीकेशं मृतं पुनर् इवागतम् ।
सह पत्न्या मणि-ग्रीवं सर्वे जात-महोत्सवाः

upalabhya hṛṣīkeśaṃ mṛtaṃ punar ivāgatam |
saha patnyā maṇi-grīvaṃ sarve jāta-mahotsavāḥ


10.56.038

सत्राजितं समाहूय सभायां राज-सन्निधौ ।
प्राप्तिं चाख्याय भगवान् मणिं तस्मै न्यवेदयत्

satrājitaṃ samāhūya sabhāyāṃ rāja-sannidhau |
prāptiṃ cākhyāya bhagavān maṇiṃ tasmai nyavedayat


10.56.039

स चाति-व्रीडितो रत्नं गृहीत्वावाङ्-मुखस् ततः ।
अनुतप्यमानो भवनम् अगमत् स्वेन पाप्मना

sa cāti-vrīḍito ratnaṃ gṛhītvāvāṅ-mukhas tataḥ |
anutapyamāno bhavanam agamat svena pāpmanā


10.56.040

सो ऽनुध्यायंस् तद् एवाघं बलवद्-विग्रहाकुलः ।
कथं मृजाम्य् आत्म-रजः प्रसीदेद् वाच्युतः कथम्

so 'nudhyāyaṃs tad evāghaṃ balavad-vigrahākulaḥ |
kathaṃ mṛjāmy ātma-rajaḥ prasīded vācyutaḥ katham


10.56.041

किम् कृत्वा साधु मह्यं स्यान् न शपेद् वा जनो यथा ।
अदीर्घ-दर्शनं क्षुद्रं मूढं द्रविण-लोलुपम्

kim kṛtvā sādhu mahyaṃ syān na śaped vā jano yathā |
adīrgha-darśanaṃ kṣudraṃ mūḍhaṃ draviṇa-lolupam


10.56.042

दास्ये दुहितरं तस्मै स्त्री-रत्नं रत्नम् एव च ।
उपायो ऽयं समीचीनस् तस्य शान्तिर् न चान्यथा

dāsye duhitaraṃ tasmai strī-ratnaṃ ratnam eva ca |
upāyo 'yaṃ samīcīnas tasya śāntir na cānyathā


10.56.043

एवं व्यवसितो बुद्ध्या सत्राजित् स्व-सुतां शुभाम् ।
मणिं च स्वयम् उद्यम्य कृष्णायोपजहार ह

evaṃ vyavasito buddhyā satrājit sva-sutāṃ śubhām |
maṇiṃ ca svayam udyamya kṛṣṇāyopajahāra ha


10.56.044

तां सत्यभामां भगवान् उपयेमे यथा-विधि ।
बहुभिर् याचितां शील- रूपौदार्य-गुणान्विताम्

tāṃ satyabhāmāṃ bhagavān upayeme yathā-vidhi |
bahubhir yācitāṃ śīla- rūpaudārya-guṇānvitām


10.56.045

भगवान् आह न मणिं प्रतीच्छामो वयं नृप ।
तवास्तां देव-भक्तस्य वयं च फल-भागिनः

bhagavān āha na maṇiṃ pratīcchāmo vayaṃ nṛpa |
tavāstāṃ deva-bhaktasya vayaṃ ca phala-bhāginaḥ

Chapter 10.57

10.57.001

0 श्री-बादरायणिर् उवाच विज्ञातार्थो ऽपि गोविन्दो दग्धान् आकर्ण्य पाण्डवान् ।
कुन्तीं च कुल्य-करणे सह-रामो ययौ कुरून्

0 śrī-bādarāyaṇir uvāca vijñātārtho 'pi govindo dagdhān ākarṇya pāṇḍavān |
kuntīṃ ca kulya-karaṇe saha-rāmo yayau kurūn


10.57.002

भीष्मं कृपं स विदुरं गान्धारीं द्रोणम् एव च ।
तुल्य-दुःखौ च सङ्गम्य हा कष्टम् इति होचतुः

bhīṣmaṃ kṛpaṃ sa viduraṃ gāndhārīṃ droṇam eva ca |
tulya-duḥkhau ca saṅgamya hā kaṣṭam iti hocatuḥ


10.57.003

लब्ध्वैतद् अन्तरं राजन् शतधन्वानम् ऊचतुः ।
अक्रूर-कृतवर्माणौ मनिः कस्मान् न गृह्यते

labdhvaitad antaraṃ rājan śatadhanvānam ūcatuḥ |
akrūra-kṛtavarmāṇau maniḥ kasmān na gṛhyate


10.57.004

यो ऽस्मभ्यं सम्प्रतिश्रुत्य कन्या-रत्नं विगर्ह्य नः ।
कृष्णायादान् न सत्राजित् कस्माद् भ्रातरम् अन्वियात्

yo 'smabhyaṃ sampratiśrutya kanyā-ratnaṃ vigarhya naḥ |
kṛṣṇāyādān na satrājit kasmād bhrātaram anviyāt


10.57.005

एवं भिन्न-मतिस् ताभ्यां सत्राजितम् असत्तमः ।
शयानम् अवधील् लोभात् स पापः क्षीण जीवितः

evaṃ bhinna-matis tābhyāṃ satrājitam asattamaḥ |
śayānam avadhīl lobhāt sa pāpaḥ kṣīṇa jīvitaḥ


10.57.006

स्त्रीणां विक्रोशमानानां क्रन्दन्तीनाम् अनाथ-वत् ।
हत्वा पशून् सौनिक-वन् मणिम् आदाय जग्मिवान्

strīṇāṃ vikrośamānānāṃ krandantīnām anātha-vat |
hatvā paśūn saunika-van maṇim ādāya jagmivān


10.57.007

सत्यभामा च पितरं हतं वीक्ष्य शुचार्पिता ।
व्यलपत् तात तातेति हा हतास्मीति मुह्यती

satyabhāmā ca pitaraṃ hataṃ vīkṣya śucārpitā |
vyalapat tāta tāteti hā hatāsmīti muhyatī


10.57.008

तैल-द्रोण्यां मृतं प्रास्य जगाम गजसाह्वयम् ।
कृष्णाय विदितार्थाय तप्ताचख्यौ पितुर् वधम्

taila-droṇyāṃ mṛtaṃ prāsya jagāma gajasāhvayam |
kṛṣṇāya viditārthāya taptācakhyau pitur vadham


10.57.009

तद् आकर्ण्येश्वरौ राजन्न् अनुसृत्य नृ-लोकताम् ।
अहो नः परमं कष्टम् इत्य् अस्राक्षौ विलेपतुः

tad ākarṇyeśvarau rājann anusṛtya nṛ-lokatām |
aho naḥ paramaṃ kaṣṭam ity asrākṣau vilepatuḥ


10.57.010

आगत्य भगवांस् तस्मात् स-भार्यः साग्रजः पुरम् ।
शतधन्वानम् आरेभे हन्तुं हर्तुं मणिं ततः

āgatya bhagavāṃs tasmāt sa-bhāryaḥ sāgrajaḥ puram |
śatadhanvānam ārebhe hantuṃ hartuṃ maṇiṃ tataḥ


10.57.011

सो ऽपि कृतोद्यमं ज्ञात्वा भीतः प्राण-परीप्सया ।
साहाय्ये कृतवर्माणम् अयाचत स चाब्रवीत्

so 'pi kṛtodyamaṃ jñātvā bhītaḥ prāṇa-parīpsayā |
sāhāyye kṛtavarmāṇam ayācata sa cābravīt


10.57.012

नाहम् ईस्वरयोः कुर्यां हेलनं राम-कृष्णयोः ।
को नु क्षेमाय कल्पेत तयोर् वृजिनम् आचरन्

nāham īsvarayoḥ kuryāṃ helanaṃ rāma-kṛṣṇayoḥ |
ko nu kṣemāya kalpeta tayor vṛjinam ācaran


10.57.013

कंसः सहानुगो ऽपीतो यद्-द्वेषात् त्याजितः श्रिया ।
जरासन्धः सप्तदश- संयुगाद् विरथो गतः

kaṃsaḥ sahānugo 'pīto yad-dveṣāt tyājitaḥ śriyā |
jarāsandhaḥ saptadaśa- saṃyugād viratho gataḥ


10.57.014

प्रत्याख्यातः स चाक्रूरं पार्ष्णि-ग्राहम् अयाचत ।
सो ऽप्य् आह को विरुध्येत विद्वान् ईश्वरयोर् बलम्

pratyākhyātaḥ sa cākrūraṃ pārṣṇi-grāham ayācata |
so 'py āha ko virudhyeta vidvān īśvarayor balam


10.57.015

य इदं लीलया विश्वं सृजत्य् अवति हन्ति च ।
चेष्टां विश्व-सृजो यस्य न विदुर् मोहिताजया

ya idaṃ līlayā viśvaṃ sṛjaty avati hanti ca |
ceṣṭāṃ viśva-sṛjo yasya na vidur mohitājayā


10.57.016

यः सप्त-हायनः शैलम् उत्पाट्यैकेन पाणिना ।
दधार लीलया बाल उच्छिलीन्ध्रम् इवार्भकः

yaḥ sapta-hāyanaḥ śailam utpāṭyaikena pāṇinā |
dadhāra līlayā bāla ucchilīndhram ivārbhakaḥ


10.57.017

नमस् तस्मै भगवते कृष्णायाद्भुत-कर्मणे ।
अनन्तायादि-भूताय कूट-स्थायात्मने नमः

namas tasmai bhagavate kṛṣṇāyādbhuta-karmaṇe |
anantāyādi-bhūtāya kūṭa-sthāyātmane namaḥ


10.57.018

प्रत्याख्यातः स तेनापि शतधन्वा महा-मणिम् ।
तस्मिन् न्यस्याश्वम् आरुह्य शत-योजन-गं ययौ

pratyākhyātaḥ sa tenāpi śatadhanvā mahā-maṇim |
tasmin nyasyāśvam āruhya śata-yojana-gaṃ yayau


10.57.019

गरुड-ध्वजम् आरुह्य रथं राम-जनार्दनौ ।
अन्वयातां महा-वेगैर् अश्वै राजन् गुरु-द्रुहम्

garuḍa-dhvajam āruhya rathaṃ rāma-janārdanau |
anvayātāṃ mahā-vegair aśvai rājan guru-druham


10.57.020

मिथिलायाम् उपवने विसृज्य पतितं हयम् ।
पद्भ्याम् अधावत् सन्त्रस्तः कृष्णो ऽप्य् अन्वद्रवद् रुषा

mithilāyām upavane visṛjya patitaṃ hayam |
padbhyām adhāvat santrastaḥ kṛṣṇo 'py anvadravad ruṣā


10.57.021

पदातेर् भगवांस् तस्य पदातिस् तिग्म-नेमिना ।
चक्रेण शिर उत्कृत्य वाससोर् व्यचिनोन् मणिम्

padāter bhagavāṃs tasya padātis tigma-neminā |
cakreṇa śira utkṛtya vāsasor vyacinon maṇim


10.57.022

अलब्ध-मणिर् आगत्य कृष्ण आहाग्रजान्तिकम् ।
वृथा हतः शतधनुर् मणिस् तत्र न विद्यते

alabdha-maṇir āgatya kṛṣṇa āhāgrajāntikam |
vṛthā hataḥ śatadhanur maṇis tatra na vidyate


10.57.023

तत आह बलो नूनं स मणिः शतधन्वना ।
कस्मिंश्चित् पुरुषे न्यस्तस् तम् अन्वेष पुरं व्रज

tata āha balo nūnaṃ sa maṇiḥ śatadhanvanā |
kasmiṃścit puruṣe nyastas tam anveṣa puraṃ vraja


10.57.024

अहं वैदेहम् इच्छामि द्रष्टुं प्रियतमं मम ।
इत्य् उक्त्वा मिथिलां राजन् विवेश यद-नन्दनः

ahaṃ vaideham icchāmi draṣṭuṃ priyatamaṃ mama |
ity uktvā mithilāṃ rājan viveśa yada-nandanaḥ


10.57.025

तं दृष्ट्वा सहसोत्थाय मैथिलः प्रीत-मानसः ।
अर्हयां आस विधि-वद् अर्हणीयं समर्हणैः

taṃ dṛṣṭvā sahasotthāya maithilaḥ prīta-mānasaḥ |
arhayāṃ āsa vidhi-vad arhaṇīyaṃ samarhaṇaiḥ


10.57.026

उवास तस्यां कतिचिन् मिथिलायां समा विभुः ।
मानितः प्रीति-युक्तेन जनकेन महात्मना ।
ततो ऽशिक्षद् गदां काले धार्तराष्ट्रः सुयोधनः

uvāsa tasyāṃ katicin mithilāyāṃ samā vibhuḥ |
mānitaḥ prīti-yuktena janakena mahātmanā |
tato 'śikṣad gadāṃ kāle dhārtarāṣṭraḥ suyodhanaḥ


10.57.027

केशवो द्वारकाम् एत्य निधनं शतधन्वनः ।
अप्राप्तिं च मणेः प्राह प्रियायाः प्रिय-कृद् विभुः

keśavo dvārakām etya nidhanaṃ śatadhanvanaḥ |
aprāptiṃ ca maṇeḥ prāha priyāyāḥ priya-kṛd vibhuḥ


10.57.028

ततः स कारयाम् आस क्रिया बन्धोर् हतस्य वै ।
साकं सुहृद्भिर् भगवान् या याः स्युः साम्परायिकीः

tataḥ sa kārayām āsa kriyā bandhor hatasya vai |
sākaṃ suhṛdbhir bhagavān yā yāḥ syuḥ sāmparāyikīḥ


10.57.029

अक्रूरः कृतवर्मा च श्रुत्वा शतधनोर् वधम् ।
व्यूषतुर् भय-वित्रस्तौ द्वारकायाः प्रयोजकौ

akrūraḥ kṛtavarmā ca śrutvā śatadhanor vadham |
vyūṣatur bhaya-vitrastau dvārakāyāḥ prayojakau


10.57.030

अक्रूरे प्रोषिते ऽरिष्टान्य् आसन् वै द्वारकौकसाम् ।
शारीरा मानसास् तापा मुहुर् दैविक-भौतिकाः

akrūre proṣite 'riṣṭāny āsan vai dvārakaukasām |
śārīrā mānasās tāpā muhur daivika-bhautikāḥ


10.57.031

इत्य् अङ्गोपदिशन्त्य् एके विस्मृत्य प्राग् उदाहृतम् ।
मुनि-वास-निवासे किं घटेतारिष्ट-दर्शनम्

ity aṅgopadiśanty eke vismṛtya prāg udāhṛtam |
muni-vāsa-nivāse kiṃ ghaṭetāriṣṭa-darśanam


10.57.032

देवे ऽवर्षति काशीशः श्वफल्कायागताय वै ।
स्व-सुतां गाण्दिनीं प्रादात् ततो ऽवर्षत् स्म काशिषु

deve 'varṣati kāśīśaḥ śvaphalkāyāgatāya vai |
sva-sutāṃ gāṇdinīṃ prādāt tato 'varṣat sma kāśiṣu


10.57.033

तत्-सुतस् तत्-प्रभावो ऽसाव् अक्रूरो यत्र यत्र ह ।
देवो ऽभिवर्षते तत्र नोपतापा न मारीकाः

tat-sutas tat-prabhāvo 'sāv akrūro yatra yatra ha |
devo 'bhivarṣate tatra nopatāpā na mārīkāḥ


10.57.034

इति वृद्ध-वचः श्रुत्वा नैतावद् इह कारणम् ।
इति मत्वा समानाय्य प्राहाक्रूरं जनार्दनः

iti vṛddha-vacaḥ śrutvā naitāvad iha kāraṇam |
iti matvā samānāyya prāhākrūraṃ janārdanaḥ


10.57.035

पूजयित्वाभिभाष्यैनं कथयित्वा प्रियाः कथाः ।
विज्ञताखिल-चित्त ज्ञः स्मयमान उवाच ह

pūjayitvābhibhāṣyainaṃ kathayitvā priyāḥ kathāḥ |
vijñatākhila-citta jñaḥ smayamāna uvāca ha


10.57.036

ननु दान-पते न्यस्तस् त्वय्य् आस्ते शतधन्वना ।
स्यमन्तको मनिः श्रीमान् विदितः पूर्वम् एव नः

nanu dāna-pate nyastas tvayy āste śatadhanvanā |
syamantako maniḥ śrīmān viditaḥ pūrvam eva naḥ


10.57.037

सत्राजितो ऽनपत्यत्वाद् गृह्णीयुर् दुहितुः सुताः ।
दायं निनीयापः पिण्डान् विमुच्यर्णं च शेषितम्

satrājito 'napatyatvād gṛhṇīyur duhituḥ sutāḥ |
dāyaṃ ninīyāpaḥ piṇḍān vimucyarṇaṃ ca śeṣitam


10.57.038

तथापि दुर्धरस् त्व् अन्यैस् त्वय्य् आस्तां सु-व्रते मणिः ।
किन्तु माम् अग्रजः सम्यङ् न प्रत्येति मणिं प्रति

tathāpi durdharas tv anyais tvayy āstāṃ su-vrate maṇiḥ |
kintu mām agrajaḥ samyaṅ na pratyeti maṇiṃ prati


10.57.039

दर्शयस्व महा-भाग बन्धूनां शान्तिम् आवह ।
अव्युच्छिन्ना मखास् ते ऽद्य वर्तन्ते रुक्म-वेदयः

darśayasva mahā-bhāga bandhūnāṃ śāntim āvaha |
avyucchinnā makhās te 'dya vartante rukma-vedayaḥ


10.57.040

एवं सामभिर् आलब्धः श्वफल्क-तनयो मणिम् ।
आदाय वाससाच्छन्नः ददौ सूर्य-सम-प्रभम्

evaṃ sāmabhir ālabdhaḥ śvaphalka-tanayo maṇim |
ādāya vāsasācchannaḥ dadau sūrya-sama-prabham


10.57.041

स्यमन्तकं दर्शयित्वा ज्ञातिभ्यो रज आत्मनः ।
विमृज्य मणिना भूयस् तस्मै प्रत्यर्पयत् प्रभुः

syamantakaṃ darśayitvā jñātibhyo raja ātmanaḥ |
vimṛjya maṇinā bhūyas tasmai pratyarpayat prabhuḥ


10.57.042

यस् त्व् एतद् भगवत ईश्वरस्य विष्णोर् $ वीर्याढ्यं वृजिन-हरं सु-मङ्गलं च &अम्प्;आख्यानं पठति शृणोत्य् अनुस्मरेद् वा % दुष्कीर्तिं दुरितम् अपोह्य याति शान्तिम्

yas tv etad bhagavata īśvarasya viṣṇor $ vīryāḍhyaṃ vṛjina-haraṃ su-maṅgalaṃ ca &ākhyānaṃ paṭhati śṛṇoty anusmared vā % duṣkīrtiṃ duritam apohya yāti śāntim

Chapter 10.58

10.58.001



10.58.001

0 श्री-शुक उवाच एकदा पाण्डवान् द्रष्टुं प्रतीतान् पुरुषोत्तमः ।
इन्द्रप्रस्थं गतः शृईमान् युयुधानादिभिर् वृतः

0 śrī-śuka uvāca ekadā pāṇḍavān draṣṭuṃ pratītān puruṣottamaḥ |
indraprasthaṃ gataḥ śṛīmān yuyudhānādibhir vṛtaḥ


10.58.002

दृष्ट्वा तम् आगतं पार्था मुकुन्दम् अखिलेश्वरम् ।
उत्तस्थुर् युगपद् वीराः प्राणा मुख्यम् इवागतम्

dṛṣṭvā tam āgataṃ pārthā mukundam akhileśvaram |
uttasthur yugapad vīrāḥ prāṇā mukhyam ivāgatam


10.58.003

परिष्वज्याच्युतं वीरा अङ्ग-सङ्ग-हतैनसः ।
सानुराग-स्मितं वक्त्रं वीक्ष्य तस्य मुदं ययुः

pariṣvajyācyutaṃ vīrā aṅga-saṅga-hatainasaḥ |
sānurāga-smitaṃ vaktraṃ vīkṣya tasya mudaṃ yayuḥ


10.58.004

युधिष्ठिरस्य भीमस्य कृत्वा पादाभिवन्दनम् ।
फाल्गुनं परिरभ्याथ यमाभ्यां चाभिवन्दितः

yudhiṣṭhirasya bhīmasya kṛtvā pādābhivandanam |
phālgunaṃ parirabhyātha yamābhyāṃ cābhivanditaḥ


10.58.005

परमासन आसीनं कृष्णा कृष्णम् अनिन्दिता ।
नवोढा व्रीडिता किञ्चिच् छनैर् एत्याभ्यवन्दत

paramāsana āsīnaṃ kṛṣṇā kṛṣṇam aninditā |
navoḍhā vrīḍitā kiñcic chanair etyābhyavandata


10.58.006

तथैव सात्यकिः पार्थैः पूजितश् चाभिवन्दितः ।
निषसादासने ऽन्ये च पूजिताः पर्युपासत

tathaiva sātyakiḥ pārthaiḥ pūjitaś cābhivanditaḥ |
niṣasādāsane 'nye ca pūjitāḥ paryupāsata


10.58.007

पृथाम् समागत्य कृताभिवादनस् तयाति-हार्दार्द्र-दृशाभिरम्भितः ।
आपृष्टवांस् तां कुशलं सह-स्नुषां पितृ-ष्वसारम् परिपृष्ट-बान्धवः

pṛthām samāgatya kṛtābhivādanas tayāti-hārdārdra-dṛśābhirambhitaḥ |
āpṛṣṭavāṃs tāṃ kuśalaṃ saha-snuṣāṃ pitṛ-ṣvasāram paripṛṣṭa-bāndhavaḥ


10.58.008

तम् आह प्रेम-वैक्लव्य- रुद्ध-कण्ठाश्रु-लोचना ।
स्मरन्ती तान् बहून् क्लेशान् क्लेशापायात्म-दर्शनम्

tam āha prema-vaiklavya- ruddha-kaṇṭhāśru-locanā |
smarantī tān bahūn kleśān kleśāpāyātma-darśanam


10.58.009

तदैव कुशलं नो ऽभूत् स-नाथास् ते कृता वयम् ।
ज्ञतीन् नः स्मरता कृष्ण भ्राता मे प्रेषितस् त्वया

tadaiva kuśalaṃ no 'bhūt sa-nāthās te kṛtā vayam |
jñatīn naḥ smaratā kṛṣṇa bhrātā me preṣitas tvayā


10.58.010

न ते ऽस्ति स्व-पर-भ्रान्तिर् विश्वस्य सुहृद्-आत्मनः ।
तथापि स्मरतां शश्वत् क्लेशान् हंसि हृदि स्थितः

na te 'sti sva-para-bhrāntir viśvasya suhṛd-ātmanaḥ |
tathāpi smaratāṃ śaśvat kleśān haṃsi hṛdi sthitaḥ


10.58.011

0 युधिष्ठिर उवाच किं न आचरितं श्रेयो न वेदाहम् अधीश्वर ।
योगेश्वराणां दुर्दर्शो यन् नो दृष्टः कु-मेधसाम्

0 yudhiṣṭhira uvāca kiṃ na ācaritaṃ śreyo na vedāham adhīśvara |
yogeśvarāṇāṃ durdarśo yan no dṛṣṭaḥ ku-medhasām


10.58.012

इति वै वार्षिकान् मासान् राज्ञा सो ऽभ्यर्थितः सुखम् ।
जनयन् नयनानन्दम् इन्द्रप्रस्थौकसां विभुः

iti vai vārṣikān māsān rājñā so 'bhyarthitaḥ sukham |
janayan nayanānandam indraprasthaukasāṃ vibhuḥ


10.58.013

एकदा रथम् आरुह्य विजयो वानर-ध्वजम् ।
गाण्डीवं धनुर् आदाय तूणौ चाक्षय-सायकौ

ekadā ratham āruhya vijayo vānara-dhvajam |
gāṇḍīvaṃ dhanur ādāya tūṇau cākṣaya-sāyakau


10.58.014

साकं कृष्णेन सन्नद्धो विहर्तुं विपिनं महत् ।
बहु-व्याल-मृगाकीर्णं प्राविशत् पर-वीर-हा

sākaṃ kṛṣṇena sannaddho vihartuṃ vipinaṃ mahat |
bahu-vyāla-mṛgākīrṇaṃ prāviśat para-vīra-hā


10.58.015

तत्राविध्यच् छरैर् व्याघ्रान् शूकरान् महिषान् रुरून् ।
शरभान् गवयान् खड्गान् हरिणान् शश-शल्लकान्

tatrāvidhyac charair vyāghrān śūkarān mahiṣān rurūn |
śarabhān gavayān khaḍgān hariṇān śaśa-śallakān


10.58.016

तान् निन्युः किङ्करा राज्ञे मेध्यान् पर्वण्य् उपागते ।
तृट्-परीतः परिश्रान्तो बिभत्सुर् यमुनाम् अगात्

tān ninyuḥ kiṅkarā rājñe medhyān parvaṇy upāgate |
tṛṭ-parītaḥ pariśrānto bibhatsur yamunām agāt


10.58.017

तत्रोपस्पृश्य विशदं पीत्वा वारि महा-रथौ ।
कृष्णौ ददृशतुः कन्यां चरन्तीं चारु-दर्शनाम्

tatropaspṛśya viśadaṃ pītvā vāri mahā-rathau |
kṛṣṇau dadṛśatuḥ kanyāṃ carantīṃ cāru-darśanām


10.58.018

ताम् आसाद्य वरारोहां सु-द्विजां रुचिराननाम् ।
पप्रच्छ प्रेषितः सख्या फाल्गुनः प्रमदोत्तमाम्

tām āsādya varārohāṃ su-dvijāṃ rucirānanām |
papraccha preṣitaḥ sakhyā phālgunaḥ pramadottamām


10.58.019

का त्वं कस्यासि सु-श्रोणि कुतो वा किं चिकीर्षसि ।
मन्ये त्वां पतिम् इच्छन्तीं सर्वं कथय शोभने

kā tvaṃ kasyāsi su-śroṇi kuto vā kiṃ cikīrṣasi |
manye tvāṃ patim icchantīṃ sarvaṃ kathaya śobhane


10.58.020

0 श्री-कालिन्द्य् उवाच अहं देवस्य सवितुर् दुहिता पतिम् इच्छती ।
विष्णुं वरेण्यं वर-दं तपः परमम् आस्थितः

0 śrī-kālindy uvāca ahaṃ devasya savitur duhitā patim icchatī |
viṣṇuṃ vareṇyaṃ vara-daṃ tapaḥ paramam āsthitaḥ


10.58.021

नान्यं पतिं वृणे वीर तम् ऋते श्री-निकेतनम् ।
तुष्यतां मे स भगवान् मुकुन्दो ऽनाथ-संश्रयः

nānyaṃ patiṃ vṛṇe vīra tam ṛte śrī-niketanam |
tuṣyatāṃ me sa bhagavān mukundo 'nātha-saṃśrayaḥ


10.58.022

कालिन्दीति समाख्याता वसामि यमुना-जले ।
निर्मिते भवने पित्रा यावद् अच्युत-दर्शनम्

kālindīti samākhyātā vasāmi yamunā-jale |
nirmite bhavane pitrā yāvad acyuta-darśanam


10.58.023

तथावदद् गुडाकेशो वासुदेवाय सो ऽपि ताम् ।
रथम् आरोप्य तद्-विद्वान् धर्म-राजम् उपागमत्

tathāvadad guḍākeśo vāsudevāya so 'pi tām |
ratham āropya tad-vidvān dharma-rājam upāgamat


10.58.024

यदैव कृष्णः सन्दिष्टः पार्थानां परमाद्बुतम् ।
कारयाम् आस नगरं विचित्रं विश्वकर्मणा

yadaiva kṛṣṇaḥ sandiṣṭaḥ pārthānāṃ paramādbutam |
kārayām āsa nagaraṃ vicitraṃ viśvakarmaṇā


10.58.025

भगवांस् तत्र निवसन् स्वानां प्रिय-चिकीर्षया ।
अग्नये खाण्डवं दातुम् अर्जुनस्यास सारथिः

bhagavāṃs tatra nivasan svānāṃ priya-cikīrṣayā |
agnaye khāṇḍavaṃ dātum arjunasyāsa sārathiḥ


10.58.026

सो ऽग्निस् तुष्टो धनुर् अदाद् धयान् श्वेतान् रथं नृप ।
अर्जुनायाक्षयौ तूणौ वर्म चाभेद्यम् अस्त्रिभिः

so 'gnis tuṣṭo dhanur adād dhayān śvetān rathaṃ nṛpa |
arjunāyākṣayau tūṇau varma cābhedyam astribhiḥ


10.58.027

मयश् च मोचितो वह्नेः सभां सख्य उपाहरत् ।
यस्मिन् दुर्योधनस्यासीज् जल-स्थल-दृशि-भ्रमः

mayaś ca mocito vahneḥ sabhāṃ sakhya upāharat |
yasmin duryodhanasyāsīj jala-sthala-dṛśi-bhramaḥ


10.58.028

स तेन समनुज्ञातः सुहृद्भिश् चानुमोदितः ।
आययौ द्वारकां भूयः सात्यकि-प्रमखैर् वृतः

sa tena samanujñātaḥ suhṛdbhiś cānumoditaḥ |
āyayau dvārakāṃ bhūyaḥ sātyaki-pramakhair vṛtaḥ


10.58.029

अथोपयेमे कालिन्दीं सु-पुण्य-र्त्व्-ऋक्ष ऊर्जिते ।
वितन्वन् परमानन्दं स्वानां परम-मङ्गलः

athopayeme kālindīṃ su-puṇya-rtv-ṛkṣa ūrjite |
vitanvan paramānandaṃ svānāṃ parama-maṅgalaḥ


10.58.030

विन्द्यानुविन्द्याव् आवन्त्यौ दुर्योधन-वशानुगौ ।
स्वयं-वरे स्व-भगिनीं कृष्णे सक्तां न्यषेधताम्

vindyānuvindyāv āvantyau duryodhana-vaśānugau |
svayaṃ-vare sva-bhaginīṃ kṛṣṇe saktāṃ nyaṣedhatām


10.58.031

राजाधिदेव्यास् तनयां मित्रविन्दां पितृ-ष्वसुः ।
प्रसह्य हृतवान् कृष्णो राजन् राज्ञां प्रपश्यताम्

rājādhidevyās tanayāṃ mitravindāṃ pitṛ-ṣvasuḥ |
prasahya hṛtavān kṛṣṇo rājan rājñāṃ prapaśyatām


10.58.032

नग्नजिन् नाम कौशल्य आसीद् राजाति-धार्मिकः ।
तस्य सत्याभवत् कन्या देवी नाग्नजिती नृप

nagnajin nāma kauśalya āsīd rājāti-dhārmikaḥ |
tasya satyābhavat kanyā devī nāgnajitī nṛpa


10.58.033

न तां शेकुर् नृपा वोढुम् अजित्वा सप्त-गो-वृषान् ।
तीक्ष्ण-शृङ्गान् सु-दुर्धर्षान् वीर्य-गन्धासहान् खलान्

na tāṃ śekur nṛpā voḍhum ajitvā sapta-go-vṛṣān |
tīkṣṇa-śṛṅgān su-durdharṣān vīrya-gandhāsahān khalān


10.58.034

तां श्रुत्वा वृष-जिल्-लभ्यां भगवान् सात्वतां पतिः ।
जगाम कौशल्य-पुरं सैन्येन महता वृतः

tāṃ śrutvā vṛṣa-jil-labhyāṃ bhagavān sātvatāṃ patiḥ |
jagāma kauśalya-puraṃ sainyena mahatā vṛtaḥ


10.58.035

स कोशल-पतिः प्रीतः प्रत्युत्थानासनादिभिः ।
अर्हणेनापि गुरुणा पूजयन् प्रतिनन्दितः

sa kośala-patiḥ prītaḥ pratyutthānāsanādibhiḥ |
arhaṇenāpi guruṇā pūjayan pratinanditaḥ


10.58.036

वरं विलोक्याभिमतं समागतं नरेन्द्र-कन्या चकमे रमा-पतिम् ।
भूयाद् अयं मे पतिर् आशिषो ऽनलः करोतु सत्या यदि मे धृतो व्रतः

varaṃ vilokyābhimataṃ samāgataṃ narendra-kanyā cakame ramā-patim |
bhūyād ayaṃ me patir āśiṣo 'nalaḥ karotu satyā yadi me dhṛto vrataḥ


10.58.037

यत्-पाद-पङ्कज-रजः शिरसा बिभर्ति $ शृईर् अब्य-जः स-गिरिशः सह लोक-पालैः &अम्प्;लीला-तनुः स्व-कृत-सेतु-परीप्सया यः % काले ऽदधत् स भगवान् मम केन तुष्येत्

yat-pāda-paṅkaja-rajaḥ śirasā bibharti $ śṛīr abya-jaḥ sa-giriśaḥ saha loka-pālaiḥ &līlā-tanuḥ sva-kṛta-setu-parīpsayā yaḥ % kāle 'dadhat sa bhagavān mama kena tuṣyet


10.58.038


  • अर्चितं पुनर् इत्य् आह नारायण जगत्-पते ।
    आत्मानन्देन पूर्णस्य करवाणि किम् अल्पकः

** // arcitaṃ punar ity āha nārāyaṇa jagat-pate |*
ātmānandena pūrṇasya karavāṇi kim alpakaḥ


10.58.039

0 श्री-शुक उवाच तम् आह भगवान् हृष्टः कृतासन-परिग्रहः ।
मेघ-गम्भीरया वाचा स-स्मितं कुरु-नन्दन

0 śrī-śuka uvāca tam āha bhagavān hṛṣṭaḥ kṛtāsana-parigrahaḥ |
megha-gambhīrayā vācā sa-smitaṃ kuru-nandana


10.58.040

0 श्री-भगवान् उवाच नरेन्द्र याच्ञा कविभिर् विगर्हिता राजन्य-बन्धोर् निज-धर्म-वर्तिनः ।
तथापि याचे तव सौहृदेच्छया कन्यां त्वदीयां न हि शुल्क-दा वयम्

0 śrī-bhagavān uvāca narendra yācñā kavibhir vigarhitā rājanya-bandhor nija-dharma-vartinaḥ |
tathāpi yāce tava sauhṛdecchayā kanyāṃ tvadīyāṃ na hi śulka-dā vayam


10.58.041

0 श्री-राजोवाच को ऽन्यस् ते ऽभ्यधिको नाथ कन्या-वर इहेप्सितः ।
गुणैक-धाम्नो यस्याङ्गे श्रीर् वसत्य् अनपायिनी

0 śrī-rājovāca ko 'nyas te 'bhyadhiko nātha kanyā-vara ihepsitaḥ |
guṇaika-dhāmno yasyāṅge śrīr vasaty anapāyinī


10.58.042

किन्त्व् अस्माभिः कृतः पूर्वं समयः सात्वतर्षभ ।
पुंसां वीर्य-परीक्षार्थं कन्या-वर-परीप्सया

kintv asmābhiḥ kṛtaḥ pūrvaṃ samayaḥ sātvatarṣabha |
puṃsāṃ vīrya-parīkṣārthaṃ kanyā-vara-parīpsayā


10.58.043

सप्तैते गो-वृषा वीर दुर्दान्ता दुरवग्रहाः ।
एतैर् भग्नाः सु-बहवो भिन्न-गात्रा नृपात्मजाः

saptaite go-vṛṣā vīra durdāntā duravagrahāḥ |
etair bhagnāḥ su-bahavo bhinna-gātrā nṛpātmajāḥ


10.58.044

यद् इमे निगृहीताः स्युस् त्वयैव यदु-नन्दन ।
वरो भवान् अभिमतो दुहितुर् मे श्रियः-पते

yad ime nigṛhītāḥ syus tvayaiva yadu-nandana |
varo bhavān abhimato duhitur me śriyaḥ-pate


10.58.045

एवं समयम् आकर्ण्य बद्ध्वा परिकरं प्रभुः ।
आत्मानं सप्तधा कृत्वा न्यगृह्णाल् लीलयैव तान्

evaṃ samayam ākarṇya baddhvā parikaraṃ prabhuḥ |
ātmānaṃ saptadhā kṛtvā nyagṛhṇāl līlayaiva tān


10.58.046

बद्ध्वा तान् दामभिः शौरिर् भग्न-दर्पान् हतौजसः ।
व्यकर्सल् लीलया बद्धान् बालो दारु-मयान् यथा

baddhvā tān dāmabhiḥ śaurir bhagna-darpān hataujasaḥ |
vyakarsal līlayā baddhān bālo dāru-mayān yathā


10.58.047

ततः प्रीतः सुतां राजा ददौ कृष्णाय विस्मितः ।
तां प्रत्यगृह्णाद् भगवान् विधि-वत् सदृशीं प्रभुः

tataḥ prītaḥ sutāṃ rājā dadau kṛṣṇāya vismitaḥ |
tāṃ pratyagṛhṇād bhagavān vidhi-vat sadṛśīṃ prabhuḥ


10.58.048

राज-पत्न्यश् च दुहितुः कृष्णं लब्ध्वा प्रियं पतिम् ।
लेभिरे परमानन्दं जातश् च परमोत्सवः

rāja-patnyaś ca duhituḥ kṛṣṇaṃ labdhvā priyaṃ patim |
lebhire paramānandaṃ jātaś ca paramotsavaḥ


10.58.049

शङ्ख-भेर्य्-आनका नेदुर् गीत-वाद्य-द्विजाशिषः ।
नरा नार्यः प्रमुदिताः सुवासः-स्रग्-अलङ्कृताः

śaṅkha-bhery-ānakā nedur gīta-vādya-dvijāśiṣaḥ |
narā nāryaḥ pramuditāḥ suvāsaḥ-srag-alaṅkṛtāḥ


10.58.050

दश-धेनु-सहस्राणि पारिबर्हम् अदाद् विभुः ।
युवतीनां त्रि-साहस्रं निष्क-ग्रीव-सुवाससम्

daśa-dhenu-sahasrāṇi pāribarham adād vibhuḥ |
yuvatīnāṃ tri-sāhasraṃ niṣka-grīva-suvāsasam


10.58.051

नव-नाग-सहस्राणि नागाच् छत-गुणान् रथान् ।
रथाच् छत-गुणान् अश्वान् अश्वाच् छत-गुणान् नरान्

nava-nāga-sahasrāṇi nāgāc chata-guṇān rathān |
rathāc chata-guṇān aśvān aśvāc chata-guṇān narān


10.58.052

दम्पती रथम् आरोप्य महत्या सेनया वृतौ ।
स्नेह-प्रक्लिन्न-हृदयो यापयाम् आस कोशलः

dampatī ratham āropya mahatyā senayā vṛtau |
sneha-praklinna-hṛdayo yāpayām āsa kośalaḥ


10.58.053

श्रुत्वैतद् रुरुधुर् भूपा नयन्तं पथि कन्यकाम् ।
भग्न-वीर्याः सु-दुर्मर्षा यदुभिर् गो-वृषैः पुरा

śrutvaitad rurudhur bhūpā nayantaṃ pathi kanyakām |
bhagna-vīryāḥ su-durmarṣā yadubhir go-vṛṣaiḥ purā


10.58.054

तान् अस्यतः शर-व्रातान् बन्धु-प्रिय-कृद् अर्जुनः ।
गाण्डीवी कालयाम् आस सिंहः क्षुद्र-मृगान् इव

tān asyataḥ śara-vrātān bandhu-priya-kṛd arjunaḥ |
gāṇḍīvī kālayām āsa siṃhaḥ kṣudra-mṛgān iva


10.58.055

पारिबर्हम् उपागृह्य द्वारकाम् एत्य सत्यया ।
रेमे यदूनाम् ऋषभो भगवान् देवकी-सुतः

pāribarham upāgṛhya dvārakām etya satyayā |
reme yadūnām ṛṣabho bhagavān devakī-sutaḥ


10.58.056

श्रुतकीर्तेः सुतां भद्रां उपयेमे पितृ-ष्वसुः ।
कैकेयीं भ्रातृभिर् दत्तां कृष्णः सन्तर्दनादिभिः

śrutakīrteḥ sutāṃ bhadrāṃ upayeme pitṛ-ṣvasuḥ |
kaikeyīṃ bhrātṛbhir dattāṃ kṛṣṇaḥ santardanādibhiḥ


10.58.057

सुतां च मद्राधिपतेर् लक्ष्मणां लक्षणैर् यताम् ।
स्वयं-वरे जहारैकः स सुपर्णः सुधाम् इव

sutāṃ ca madrādhipater lakṣmaṇāṃ lakṣaṇair yatām |
svayaṃ-vare jahāraikaḥ sa suparṇaḥ sudhām iva


10.58.058

अन्याश् चैवं-विधा भार्याः कृष्णस्यासन् सहस्रशः ।
भौमं हत्वा तन्-निरोधाद् आहृताश् चारु-दर्शनाः

anyāś caivaṃ-vidhā bhāryāḥ kṛṣṇasyāsan sahasraśaḥ |
bhaumaṃ hatvā tan-nirodhād āhṛtāś cāru-darśanāḥ

Chapter 10.59

10.59.001

श्री-राजोवाच यथा हतो भगवता भौमो येने च ताः स्त्रियः ।
निरुद्धा एतद् आचक्ष्व विक्रमं शार्ङ्ग-धन्वनः

śrī-rājovāca yathā hato bhagavatā bhaumo yene ca tāḥ striyaḥ |
niruddhā etad ācakṣva vikramaṃ śārṅga-dhanvanaḥ


10.59.002

0 श्री-शुक उवाच इन्द्रेण हृत-छत्रेण हृत-कुण्डल-बन्धुना ।
हृतामराद्रि-स्थानेन ज्ञापितो भौम-चेष्टितम्

0 śrī-śuka uvāca indreṇa hṛta-chatreṇa hṛta-kuṇḍala-bandhunā |
hṛtāmarādri-sthānena jñāpito bhauma-ceṣṭitam


10.59.003

स-भार्यो गरुडारूढः प्राग्-ज्योतिष-पुरं ययौ ।
गिरि-दुर्गैः शस्त्र-दुर्गैर् जलाग्न्य्-अनिल-दुर्गमम् ।
मुर-पाशायुतैर् घोरैर् दृढैः सर्वत आवृतम्

sa-bhāryo garuḍārūḍhaḥ prāg-jyotiṣa-puraṃ yayau |
giri-durgaiḥ śastra-durgair jalāgny-anila-durgamam |
mura-pāśāyutair ghorair dṛḍhaiḥ sarvata āvṛtam


10.59.004

गदया निर्बिभेदाद्रीन् शस्त्र-दुर्गाणि सायकैः ।
चक्रेणाग्निं जलं वायुं मुर-पाशांस् तथासिना

gadayā nirbibhedādrīn śastra-durgāṇi sāyakaiḥ |
cakreṇāgniṃ jalaṃ vāyuṃ mura-pāśāṃs tathāsinā


10.59.005

शङ्ख-नादेन यन्त्राणि हृदयानि मनस्विनाम् ।
प्राकारं गदया गुर्व्या निर्बिभेद गदाधरः

śaṅkha-nādena yantrāṇi hṛdayāni manasvinām |
prākāraṃ gadayā gurvyā nirbibheda gadādharaḥ


10.59.006

पाञ्चजन्य-ध्वनिं श्रुत्वा युगान्तशनि-भीषणम् ।
मुरः शयान उत्तस्थौ दैत्यः पञ्च-शिरा जलात्

pāñcajanya-dhvaniṃ śrutvā yugāntaśani-bhīṣaṇam |
muraḥ śayāna uttasthau daityaḥ pañca-śirā jalāt


10.59.007

त्रि-शूलम् उद्यम्य सु-दुर्निरीक्षणो युगान्त-सूर्यानल-रोचिर् उल्बणः ।
ग्रसंस् त्रि-लोकीम् इव पञ्चभिर् मुखैर् अभ्यद्रवत् तार्क्ष्य-सुतं यथोरगः

tri-śūlam udyamya su-durnirīkṣaṇo yugānta-sūryānala-rocir ulbaṇaḥ |
grasaṃs tri-lokīm iva pañcabhir mukhair abhyadravat tārkṣya-sutaṃ yathoragaḥ


10.59.008

आविध्य शूलं तरसा गरुत्मते निरस्य वक्त्रैर् व्यनदत् स पञ्चभिः ।
स रोदसी सर्व-दिशो ऽम्बरं महान् आपूरयन्न् अण्ड-कटाहम् आवृणोत्

āvidhya śūlaṃ tarasā garutmate nirasya vaktrair vyanadat sa pañcabhiḥ |
sa rodasī sarva-diśo 'mbaraṃ mahān āpūrayann aṇḍa-kaṭāham āvṛṇot


10.59.009

तदापतद् वै त्रि-शिखं गरुत्मते हरिः शराभ्याम् अभिनत् त्रिधोजसा ।
मुखेषु तं चापि शरैर् अताडयत् तस्मै गदां सो ऽपि रुषा व्यमुञ्चत

tadāpatad vai tri-śikhaṃ garutmate hariḥ śarābhyām abhinat tridhojasā |
mukheṣu taṃ cāpi śarair atāḍayat tasmai gadāṃ so 'pi ruṣā vyamuñcata


10.59.010

ताम् आपतन्तीं गदया गदां मृधे गदाग्रजो निर्बिभिदे सहस्रधा ।
उद्यम्य बाहून् अभिधावतो ऽजितः शिरांसि चक्रेण जहार लीलया

tām āpatantīṃ gadayā gadāṃ mṛdhe gadāgrajo nirbibhide sahasradhā |
udyamya bāhūn abhidhāvato 'jitaḥ śirāṃsi cakreṇa jahāra līlayā


10.59.011

व्यसुः पपाताम्भसि कृत्त-शीर्षो निकृत्त-शृङ्गो ऽद्रिर् इवेन्द्र-तेजसा ।
तस्यात्मजाः सप्त पितुर् वधातुराः प्रतिक्रियामर्ष-जुषः समुद्यताः

vyasuḥ papātāmbhasi kṛtta-śīrṣo nikṛtta-śṛṅgo 'drir ivendra-tejasā |
tasyātmajāḥ sapta pitur vadhāturāḥ pratikriyāmarṣa-juṣaḥ samudyatāḥ


10.59.012

ताम्रो ऽन्तरिक्षः श्रवणो विभावसुर् $ वसुर् नभस्वान् अरुणश् च सप्तमः &अम्प्;पीठं पुरस्कृत्य चमू-पतिं मृधे % भौम-प्रयुक्ता निरगन् धृतायुधाः

tāmro 'ntarikṣaḥ śravaṇo vibhāvasur $ vasur nabhasvān aruṇaś ca saptamaḥ &pīṭhaṃ puraskṛtya camū-patiṃ mṛdhe % bhauma-prayuktā niragan dhṛtāyudhāḥ


10.59.013


  • प्रायुञ्जतासाद्य शरान् असीन् गदाः शक्त्य्-ऋष्टि-शूलान्य् अजिते रुषोल्बणाः ।
    तच्-छस्त्र-कूटं भगवान् स्व-मार्गणैर् अमोघ-वीर्यस् तिलशश् चकर्त ह

** // prāyuñjatāsādya śarān asīn gadāḥ śakty-ṛṣṭi-śūlāny ajite ruṣolbaṇāḥ |*
tac-chastra-kūṭaṃ bhagavān sva-mārgaṇair amogha-vīryas tilaśaś cakarta ha


10.59.014

तान् पीठ-मुख्यान् अनयद् यम-क्षयं $ निकृत्त-शीर्षोरु-भुजाङ्घ्रि-वर्मणः & स्वानीक-पान् अच्युत-चक्र-सायकैस् % तथा निरस्तान् नरको धरा-सुतः \ निरीक्ष्य दुर्मर्षण आस्रवन्-मदैर् # गजैः पयोधि-प्रभवैर् निराक्रमात्

tān pīṭha-mukhyān anayad yama-kṣayaṃ $ nikṛtta-śīrṣoru-bhujāṅghri-varmaṇaḥ & svānīka-pān acyuta-cakra-sāyakais % tathā nirastān narako dharā-sutaḥ \ nirīkṣya durmarṣaṇa āsravan-madair # gajaiḥ payodhi-prabhavair nirākramāt


10.59.015


  • दृष्ट्वा स-भार्यं गरुडोपरि स्थितं $ सूर्योपरिष्टात् स-तडिद् घनं यथा &अम्प्;कृष्णं स तस्मै व्यसृजच् छत-घ्नीं % योधाश् च सर्वे युगपच् च विव्यधुः

** // dṛṣṭvā sa-bhāryaṃ garuḍopari sthitaṃ $ sūryopariṣṭāt sa-taḍid ghanaṃ yathā &kṛṣṇaṃ sa tasmai vyasṛjac chata-ghnīṃ % yodhāś ca sarve yugapac ca vivyadhuḥ*


10.59.016

  • //तद् भौम-सैन्यं भगवान् गदाग्रजो $ विचित्र-वाजैर् निशितैः शिलीमुखैः &तद् भौम-सैन्यं भगवान् गदाग्रजो $ विचित्र-वाजैर् निशितैः शिलीमुखैः &निकृत्त-बाहूरु-शिरोध्र-विग्रहं % चकार तर्ह्य् एव हताश्व-कुञ्जरम्

** //tad bhauma-sainyaṃ bhagavān gadāgrajo $ vicitra-vājair niśitaiḥ śilīmukhaiḥ &tad bhauma-sainyaṃ bhagavān gadāgrajo $ vicitra-vājair niśitaiḥ śilīmukhaiḥ &nikṛtta-bāhūru-śirodhra-vigrahaṃ % cakāra tarhy eva hatāśva-kuñjaram*


10.59.017


  • यानि योधैः प्रयुक्तानि शस्त्रास्त्राणि कुरूद्वह ।
    हरिस् तान्य् अच्छिनत् तीक्ष्णैः शरैर् एकैकशस् त्रीभिः

** // yāni yodhaiḥ prayuktāni śastrāstrāṇi kurūdvaha |*
haris tāny acchinat tīkṣṇaiḥ śarair ekaikaśas trībhiḥ


10.59.018

उह्यमानः सुपर्णेन पक्षाभ्यां निघ्नता गजान् ।
गुरुत्मता हन्यमानास् तुण्ड-पक्ष-नखेर् गजाः

uhyamānaḥ suparṇena pakṣābhyāṃ nighnatā gajān |
gurutmatā hanyamānās tuṇḍa-pakṣa-nakher gajāḥ


10.59.019

पुरम् एवाविशन्न् आर्ता नरको युध्य् अयुध्यत ।
दृष्ट्वा विद्रावितं सैन्यं गरुडेनार्दितं स्वकं

puram evāviśann ārtā narako yudhy ayudhyata |
dṛṣṭvā vidrāvitaṃ sainyaṃ garuḍenārditaṃ svakaṃ


10.59.020

तं भौमः प्राहरच् छक्त्या वज्रः प्रतिहतो यतः ।
नाकम्पत तया विद्धो मालाहत इव द्विपः

taṃ bhaumaḥ prāharac chaktyā vajraḥ pratihato yataḥ |
nākampata tayā viddho mālāhata iva dvipaḥ


10.59.021

शूलं भौमो ऽच्युतं हन्तुम् आददे वितथोद्यमः ।
तद्-विसर्गात् पूर्वम् एव नरकस्य शिरो हरिः ।
अपाहरद् गज-स्थस्य चक्रेण क्षुर-नेमिना

śūlaṃ bhaumo 'cyutaṃ hantum ādade vitathodyamaḥ |
tad-visargāt pūrvam eva narakasya śiro hariḥ |
apāharad gaja-sthasya cakreṇa kṣura-neminā


10.59.022

स-कुण्डलं चारु-किरीट-भूषणं बभौ पृथिव्यां पतितम् समुज्ज्वलम् ।
ह हेति साध्व् इत्य् ऋषयः सुरेश्वरा माल्यैर् मुकुन्दं विकिरन्त ईदिरे

sa-kuṇḍalaṃ cāru-kirīṭa-bhūṣaṇaṃ babhau pṛthivyāṃ patitam samujjvalam |
ha heti sādhv ity ṛṣayaḥ sureśvarā mālyair mukundaṃ vikiranta īdire


10.59.023

ततश् च भूः कृष्णम् उपेत्य कुण्डले $ प्रतप्त-जाम्बूनद-रत्न-भास्वरे &अम्प्;स-वैजयन्त्या वन-मालयार्पयत् % प्राचेतसं छत्रम् अथो महा-मणिम्

tataś ca bhūḥ kṛṣṇam upetya kuṇḍale $ pratapta-jāmbūnada-ratna-bhāsvare &sa-vaijayantyā vana-mālayārpayat % prācetasaṃ chatram atho mahā-maṇim


10.59.024


  • अस्तौषीद् अथ विश्वेशं देवी देव-वरार्चितम् ।
    प्राञ्जलिः प्रणता राजन् भक्ति-प्रवणया धिया

** // astauṣīd atha viśveśaṃ devī deva-varārcitam |*
prāñjaliḥ praṇatā rājan bhakti-pravaṇayā dhiyā


10.59.025

0 भूमिर् उवाच नमस् ते देव-देवेश शङ्ख-चक्र-गदा-धर ।
भक्तेच्छोपात्त-रूपाय परमात्मन् नमो ऽस्तु ते

0 bhūmir uvāca namas te deva-deveśa śaṅkha-cakra-gadā-dhara |
bhaktecchopātta-rūpāya paramātman namo 'stu te


10.59.026

नमः पङ्कज-नाभाय नमः पङ्कज-मालिने ।
नमः पङ्कज-नेत्राय नमस् तेपङ्कजाङ्घ्रये

namaḥ paṅkaja-nābhāya namaḥ paṅkaja-māline |
namaḥ paṅkaja-netrāya namas tepaṅkajāṅghraye


10.59.027

नमो भगवते तुभ्यं वासुदेवाय विष्णवे ।
पुरुषायादि-बीजाय पूर्ण-बोधाय ते नमः

namo bhagavate tubhyaṃ vāsudevāya viṣṇave |
puruṣāyādi-bījāya pūrṇa-bodhāya te namaḥ


10.59.028

अजाय जनयित्रे ऽस्य ब्रह्मणे ऽनन्त-शक्तये ।
परावरात्मन् भूतात्मन् परमात्मन् नमो ऽस्तु ते

ajāya janayitre 'sya brahmaṇe 'nanta-śaktaye |
parāvarātman bhūtātman paramātman namo 'stu te


10.59.029

त्वं वै सिसृक्षुर् अज उत्कटं प्रभो $ तमो निरोधाय बिभर्ष्य् असंवृतः &अम्प्;स्थानाय सत्त्वं जगतो जगत्-पते % कालः प्रधानं पुरुषो भवान् परः

tvaṃ vai sisṛkṣur aja utkaṭaṃ prabho $ tamo nirodhāya bibharṣy asaṃvṛtaḥ &sthānāya sattvaṃ jagato jagat-pate % kālaḥ pradhānaṃ puruṣo bhavān paraḥ


10.59.030


  • अहं पयो ज्योतिर् अथानिलो नभो मात्राणि देवा मन इन्द्रियाणि ।
    कर्ता महान् इत्य् अखिलं चराचरं त्वय्य् अद्वितीये भगवन् अयं भ्रमः

** // ahaṃ payo jyotir athānilo nabho mātrāṇi devā mana indriyāṇi |*
kartā mahān ity akhilaṃ carācaraṃ tvayy advitīye bhagavan ayaṃ bhramaḥ


10.59.031

तस्यात्मजो ऽयं तव पाद-पङ्कजं भीतः प्रपन्नार्ति-हरोपसादितः ।
तत् पालयैनं कुरु हस्त-पङ्कजं शिरस्य् अमुष्याखिल-कल्मषापहम्

tasyātmajo 'yaṃ tava pāda-paṅkajaṃ bhītaḥ prapannārti-haropasāditaḥ |
tat pālayainaṃ kuru hasta-paṅkajaṃ śirasy amuṣyākhila-kalmaṣāpaham


10.59.032

0 श्री-शुक उवाच इति भूम्य्-अर्थितो वाग्भिर् भगवान् भक्ति-नम्रया ।
दत्त्वाभयं भौम-गृहम् प्राविशत् सकलर्द्धिमत्

0 śrī-śuka uvāca iti bhūmy-arthito vāgbhir bhagavān bhakti-namrayā |
dattvābhayaṃ bhauma-gṛham prāviśat sakalarddhimat


10.59.033

तत्र राजन्य-कन्यानां षट्-सहस्राधिकायुतम् ।
भौमाहृतानां विक्रम्य राजभ्यो ददृशे हरिः

tatra rājanya-kanyānāṃ ṣaṭ-sahasrādhikāyutam |
bhaumāhṛtānāṃ vikramya rājabhyo dadṛśe hariḥ


10.59.034

तम् प्रविष्टं स्त्रियो वीक्ष्य नर-वर्यं विमोहिताः ।
मनसा वव्रिरे ऽभीष्टं पतिं दैवोपसादितम्

tam praviṣṭaṃ striyo vīkṣya nara-varyaṃ vimohitāḥ |
manasā vavrire 'bhīṣṭaṃ patiṃ daivopasāditam


10.59.035

भूयात् पतिर् अयं मह्यं धाता तद् अनुमोदताम् ।
इति सर्वाः पृथक् कृष्णे भावेन हृदयं दधुः

bhūyāt patir ayaṃ mahyaṃ dhātā tad anumodatām |
iti sarvāḥ pṛthak kṛṣṇe bhāvena hṛdayaṃ dadhuḥ


10.59.036

ताः प्राहिणोद् द्वारवतीं सु-मृष्ट-विरजो-ऽम्बराः ।
नर-यानैर् महा-कोशान् रथाश्वान् द्रविणं महात्

tāḥ prāhiṇod dvāravatīṃ su-mṛṣṭa-virajo-'mbarāḥ |
nara-yānair mahā-kośān rathāśvān draviṇaṃ mahāt


10.59.037

ऐरावत-कुलेभांश् च चतुर्-दन्तांस् तरस्विनः ।
पाण्डुरांश् च चतुः-षष्टिं प्रेरयाम् आस केशवः

airāvata-kulebhāṃś ca catur-dantāṃs tarasvinaḥ |
pāṇḍurāṃś ca catuḥ-ṣaṣṭiṃ prerayām āsa keśavaḥ


10.59.038

गत्वा सुरेन्द्र-भवनं दत्त्वादित्यै च कुण्डले ।
पूजितस् त्रिदशेन्द्रेण महेन्द्र्याण्या च स-प्रियः

gatvā surendra-bhavanaṃ dattvādityai ca kuṇḍale |
pūjitas tridaśendreṇa mahendryāṇyā ca sa-priyaḥ


10.59.039

चोदितो भार्ययोत्पाट्य पारीजातं गरुत्मति ।
आरोप्य सेन्द्रान् विबुधान् निर्जित्योपानयत् पुरम्

codito bhāryayotpāṭya pārījātaṃ garutmati |
āropya sendrān vibudhān nirjityopānayat puram


10.59.040

स्थापितः सत्यभामाया गृहोद्यानोपशोभनः ।
अन्वगुर् भ्रमराः स्वर्गात् तद्-गन्धासव-लम्पटाः

sthāpitaḥ satyabhāmāyā gṛhodyānopaśobhanaḥ |
anvagur bhramarāḥ svargāt tad-gandhāsava-lampaṭāḥ


10.59.041

ययाच आनम्य किरीट-कोटिभिः पादौ स्पृशन्न् अच्युतम् अर्थ-साधनम् ।
सिद्धार्थ एतेन विगृह्यते महान् अहो सुराणां च तमो धिग् आढ्यताम्

yayāca ānamya kirīṭa-koṭibhiḥ pādau spṛśann acyutam artha-sādhanam |
siddhārtha etena vigṛhyate mahān aho surāṇāṃ ca tamo dhig āḍhyatām


10.59.042

अथो मुहूर्त एकस्मिन् नानागारेषु ताः स्त्रियः ।
यथोपयेमे भगवान् तावद्-रूप-धरो ऽव्ययः

atho muhūrta ekasmin nānāgāreṣu tāḥ striyaḥ |
yathopayeme bhagavān tāvad-rūpa-dharo 'vyayaḥ


10.59.043

गृहेषु तासाम् अनपाय्य् अतर्क-कृन् निरस्त-साम्यातिशयेष्व् अवस्थितः ।
रेमे रमाभिर् निज-काम-सम्प्लुतो यथेतरो गार्हक-मेधिकांश् चरन्

gṛheṣu tāsām anapāyy atarka-kṛn nirasta-sāmyātiśayeṣv avasthitaḥ |
reme ramābhir nija-kāma-sampluto yathetaro gārhaka-medhikāṃś caran


10.59.044

इत्थं रमा-पतिम् अवाप्य पतिं स्त्रियस् ता $ ब्रह्मादयो ऽपि न विदुः पदवीं यदीयाम् &अम्प्;भेजुर् मुदाविरतम् एधितयानुराग % हासावलोक-नव-सङ्गम-जल्प-लज्जाः

itthaṃ ramā-patim avāpya patiṃ striyas tā $ brahmādayo 'pi na viduḥ padavīṃ yadīyām &bhejur mudāviratam edhitayānurāga % hāsāvaloka-nava-saṅgama-jalpa-lajjāḥ


10.59.045

  • //प्रत्युद्गमासन-वरार्हण-पद-शौच- $ ताम्बूल-विश्रमण-वीजन-गन्ध-माल्यैः &प्रत्युद्गमासन-वरार्हण-पद-शौच- $ ताम्बूल-विश्रमण-वीजन-गन्ध-माल्यैः &केश-प्रसार-शयन-स्नपनोपहार्यैः % दासी-शता अपि विभोर् विदधुः स्म दास्यम्

** //pratyudgamāsana-varārhaṇa-pada-śauca- $ tāmbūla-viśramaṇa-vījana-gandha-mālyaiḥ &pratyudgamāsana-varārhaṇa-pada-śauca- $ tāmbūla-viśramaṇa-vījana-gandha-mālyaiḥ &keśa-prasāra-śayana-snapanopahāryaiḥ % dāsī-śatā api vibhor vidadhuḥ sma dāsyam*

Chapter 10.60

10.60.001



10.60.001

0 श्री-बादरायणिर् उवाच कर्हिचित् सुखम् आसीनं स्व-तल्प-स्थं जगद्-गुरुम् ।
पतिं पर्यचरद् भैष्मी व्यजनेन सखी-जनैः

0 śrī-bādarāyaṇir uvāca karhicit sukham āsīnaṃ sva-talpa-sthaṃ jagad-gurum |
patiṃ paryacarad bhaiṣmī vyajanena sakhī-janaiḥ


10.60.002

यस् त्व् एतल् लीलया विश्वं सृजत्य् अत्त्य् अवतीश्वरः ।
स हि जातः स्व-सेतूनां गोपीथाय यदुष्व् अजः

yas tv etal līlayā viśvaṃ sṛjaty atty avatīśvaraḥ |
sa hi jātaḥ sva-setūnāṃ gopīthāya yaduṣv ajaḥ


10.60.003

तस्मिन् अन्तर्-गृहे भ्राजन्- मुक्ता-दाम-विलम्बिना ।
विराजिते वितानेन दीपैर् मणि-मयैर् अपि

tasmin antar-gṛhe bhrājan- muktā-dāma-vilambinā |
virājite vitānena dīpair maṇi-mayair api


10.60.004

मल्लिका-दामभिः पुष्पैर् द्विरेफ-कुल-नादिते ।
जाल-रन्ध्र-प्रविष्टैश् च गोभिश् चन्द्रमसो ऽमलैः

mallikā-dāmabhiḥ puṣpair dvirepha-kula-nādite |
jāla-randhra-praviṣṭaiś ca gobhiś candramaso 'malaiḥ


10.60.005

पारिजात-वनामोद- वायुनोद्यान-शालिना ।
धूपैर् अगुरु-जै राजन् जाल-रन्ध्र-विनिर्गतैः

pārijāta-vanāmoda- vāyunodyāna-śālinā |
dhūpair aguru-jai rājan jāla-randhra-vinirgataiḥ


10.60.006

पयः-फेन-निभे शुभ्रे पर्यङ्के कशिपूत्तमे ।
उपतस्थे सुखासीनं जगताम् ईश्वरं पतिम्

payaḥ-phena-nibhe śubhre paryaṅke kaśipūttame |
upatasthe sukhāsīnaṃ jagatām īśvaraṃ patim


10.60.007

वाल-व्यजनम् आदाय रत्न-दण्डं सखी-करात् ।
तेन वीजयती देवी उपासां चक्र ईश्वरम्

vāla-vyajanam ādāya ratna-daṇḍaṃ sakhī-karāt |
tena vījayatī devī upāsāṃ cakra īśvaram


10.60.008

सोपाच्युतं क्वणयती मणि-नूपुराभ्यां $ रेजे ऽङ्गुलीय-वलय-व्यजनाग्र-हस्ता &अम्प्;वस्त्रान्त-गूढ-कुच-कुङ्कुम-शोण-हार- % भासा नितम्ब-धृतया च परार्ध्य-काञ्च्या

sopācyutaṃ kvaṇayatī maṇi-nūpurābhyāṃ $ reje 'ṅgulīya-valaya-vyajanāgra-hastā &vastrānta-gūḍha-kuca-kuṅkuma-śoṇa-hāra- % bhāsā nitamba-dhṛtayā ca parārdhya-kāñcyā


10.60.009

  • //तां रूपिणीं श्रीयम् अनन्य-गतिं निरीक्ष्य $ या लीलया धृत-तनोर् अनुरूप-रूपा &तां रूपिणीं श्रीयम् अनन्य-गतिं निरीक्ष्य $ या लीलया धृत-तनोर् अनुरूप-रूपा &प्रीतः स्मयन्न् अलक-कुण्डल-निष्क-कण्ठ- % वक्त्रोल्लसत्-स्मित-सुधां हरिर् आबभाषे

** //tāṃ rūpiṇīṃ śrīyam ananya-gatiṃ nirīkṣya $ yā līlayā dhṛta-tanor anurūpa-rūpā &tāṃ rūpiṇīṃ śrīyam ananya-gatiṃ nirīkṣya $ yā līlayā dhṛta-tanor anurūpa-rūpā &prītaḥ smayann alaka-kuṇḍala-niṣka-kaṇṭha- % vaktrollasat-smita-sudhāṃ harir ābabhāṣe*


10.60.010



10.60.010

0 श्री-भगवान् उवाच राज-पुत्रीप्सिता भूपैर् लोक-पाल-विभूतिभिः ।
महानुभावैः श्रीमद्भी रूपौदार्य-बलोर्जितैः

0 śrī-bhagavān uvāca rāja-putrīpsitā bhūpair loka-pāla-vibhūtibhiḥ |
mahānubhāvaiḥ śrīmadbhī rūpaudārya-balorjitaiḥ


10.60.011

तान् प्राप्तान् अर्थिनो हित्वा चैद्यादीन् स्मर-दुर्मदान् ।
दत्ता भ्रात्रा स्व-पित्रा च कस्मान् नो ववृषे ऽसमान्

tān prāptān arthino hitvā caidyādīn smara-durmadān |
dattā bhrātrā sva-pitrā ca kasmān no vavṛṣe 'samān


10.60.012

राजभ्यो बिभ्यतः सु-भ्रु समुद्रं शरणं गतान् ।
बलवद्भिः कृत-द्वेषान् प्रायस् त्यक्त-नृपासनान्

rājabhyo bibhyataḥ su-bhru samudraṃ śaraṇaṃ gatān |
balavadbhiḥ kṛta-dveṣān prāyas tyakta-nṛpāsanān


10.60.013

अस्पष्ट-वर्त्मनाम् पुंसाम् अलोक-पथम् ईयुषाम् ।
आस्थिताः पदवीं सु-भ्रु प्रायः सीदन्ति योषितः

aspaṣṭa-vartmanām puṃsām aloka-patham īyuṣām |
āsthitāḥ padavīṃ su-bhru prāyaḥ sīdanti yoṣitaḥ


10.60.014

निष्किञ्चना वयं शश्वन् निष्किञ्चन-जन-प्रियाः ।
तस्मा त्प्रायेण न ह्य् आढ्या मां भजन्ति सु-मध्यमे

niṣkiñcanā vayaṃ śaśvan niṣkiñcana-jana-priyāḥ |
tasmā tprāyeṇa na hy āḍhyā māṃ bhajanti su-madhyame


10.60.015

ययोर् आत्म-समं वित्तं जन्मैश्वर्याकृतिर् भवः ।
तयोर् विवाहो मैत्री च नोत्तमाधमयोः क्वचित्

yayor ātma-samaṃ vittaṃ janmaiśvaryākṛtir bhavaḥ |
tayor vivāho maitrī ca nottamādhamayoḥ kvacit


10.60.016

वैदर्भ्य् एतद् अविज्ञाय त्वयादीर्घ-समीक्षया ।
वृता वयं गुणैर् हीना भिक्षुभिः श्लाघिता मुधा

vaidarbhy etad avijñāya tvayādīrgha-samīkṣayā |
vṛtā vayaṃ guṇair hīnā bhikṣubhiḥ ślāghitā mudhā


10.60.017

अथात्मनो ऽनुरूपं वै भजस्व क्षत्रियर्षभम् ।
येन त्वम् आशिषः सत्या इहामुत्र च लप्स्यसे

athātmano 'nurūpaṃ vai bhajasva kṣatriyarṣabham |
yena tvam āśiṣaḥ satyā ihāmutra ca lapsyase


10.60.018

चैद्य-शाल्व-जरासन्ध दन्तवक्रादयो नृपाः ।
मम द्विषन्ति वामोरु रुक्मी चापि तवाग्रजः

caidya-śālva-jarāsandha dantavakrādayo nṛpāḥ |
mama dviṣanti vāmoru rukmī cāpi tavāgrajaḥ


10.60.019

तेषां वीर्य-मदान्धानां दृप्तानां स्मय-नुत्तये ।
आनितासि मया भद्रे तेजोपहरतासताम्

teṣāṃ vīrya-madāndhānāṃ dṛptānāṃ smaya-nuttaye |
ānitāsi mayā bhadre tejopaharatāsatām


10.60.020

उदासीना वयं नूनं न स्त्र्य्-अपत्यार्थ-कामुकाः ।
आत्म-लब्ध्यास्महे पूर्णा गेहयोर् ज्योतिर्-अक्रियाः

udāsīnā vayaṃ nūnaṃ na stry-apatyārtha-kāmukāḥ |
ātma-labdhyāsmahe pūrṇā gehayor jyotir-akriyāḥ


10.60.021

0 श्री-शुक उवाच एतावद् उक्त्वा भगवान् आत्मानं वल्लभाम् इव ।
मन्यमानाम् अविश्लेषात् तद्-दर्प-घ्न उपारमत्

0 śrī-śuka uvāca etāvad uktvā bhagavān ātmānaṃ vallabhām iva |
manyamānām aviśleṣāt tad-darpa-ghna upāramat


10.60.022

इति त्रिलोकेश-पतेस् तदात्मनः प्रियस्य देव्य् अश्रुत-पूर्वम् अप्रियम् ।
आश्रुत्य भीता हृदि जात-वेपथुश् चिन्तां दुरन्तां रुदती जगाम ह

iti trilokeśa-pates tadātmanaḥ priyasya devy aśruta-pūrvam apriyam |
āśrutya bhītā hṛdi jāta-vepathuś cintāṃ durantāṃ rudatī jagāma ha


10.60.023

पदा सु-जातेन नखारुण-श्रीया भुवं लिखन्त्य् अश्रुभिर् अञ्जनासितैः ।
आसिञ्चती कुङ्कुम-रूषितौ स्तनौ तस्थाव् अधो-मुख्य् अति-दुःख-रुद्ध-वाक्

padā su-jātena nakhāruṇa-śrīyā bhuvaṃ likhanty aśrubhir añjanāsitaiḥ |
āsiñcatī kuṅkuma-rūṣitau stanau tasthāv adho-mukhy ati-duḥkha-ruddha-vāk


10.60.024

तस्याः सु-दुःख-भय-शोक-विनष्ट-बुद्धेर् $ हस्ताच् छ्लथद्-वलयतो व्यजनं पपात &अम्प्;देहश् च विक्लव-धियः सहसैव मुह्यन् % रम्भेव वायु-विहतो प्रविकीर्य केशान्

tasyāḥ su-duḥkha-bhaya-śoka-vinaṣṭa-buddher $ hastāc chlathad-valayato vyajanaṃ papāta &dehaś ca viklava-dhiyaḥ sahasaiva muhyan % rambheva vāyu-vihato pravikīrya keśān


10.60.025


  • तद् दृष्ट्वा भगवान् कृष्णः प्रियायाः प्रेम-बन्धनम् ।
    हास्य-प्रौढिम् अजानन्त्याः करुणः सो ऽन्वकम्पत

** // tad dṛṣṭvā bhagavān kṛṣṇaḥ priyāyāḥ prema-bandhanam |*
hāsya-prauḍhim ajānantyāḥ karuṇaḥ so 'nvakampata


10.60.026

पर्यङ्काद् अवरुह्याशु ताम् उत्थाप्य चतुर्-भुजः ।
केशान् समुह्य तद्-वक्त्रं प्रामृजत् पद्म-पाणिना

paryaṅkād avaruhyāśu tām utthāpya catur-bhujaḥ |
keśān samuhya tad-vaktraṃ prāmṛjat padma-pāṇinā


10.60.027

प्रमृज्याश्रु-कले नेत्रे स्तनौ चोपहतौ शुचा ।
आश्लिष्य बाहुना राजन् अनन्य-विषयां सतीम्

pramṛjyāśru-kale netre stanau copahatau śucā |
āśliṣya bāhunā rājan ananya-viṣayāṃ satīm


10.60.028

सान्त्वयाम् आस सान्त्व-ज्ञः कृपया कृपणां प्रभुः ।
हास्य-प्रौढि-भ्रमच्-चित्ताम् अतद्-अर्हां सतां गतिः

sāntvayām āsa sāntva-jñaḥ kṛpayā kṛpaṇāṃ prabhuḥ |
hāsya-prauḍhi-bhramac-cittām atad-arhāṃ satāṃ gatiḥ


10.60.029

0 श्री-भगवान् उवाच मा मा वैदर्भ्य् असूयेथा जाने त्वां मत्-परायणाम् ।
त्वद्-वचः श्रोतु-कामेन क्ष्वेल्याचरितम् अङ्गने

0 śrī-bhagavān uvāca mā mā vaidarbhy asūyethā jāne tvāṃ mat-parāyaṇām |
tvad-vacaḥ śrotu-kāmena kṣvelyācaritam aṅgane


10.60.030

मुखं च प्रेम-संरम्भ- स्फुरिताधरम् ईक्षितुम् ।
कटा-क्षेपारुणापाङ्गं सुन्दर-भ्रु-कुटी-तटम्

mukhaṃ ca prema-saṃrambha- sphuritādharam īkṣitum |
kaṭā-kṣepāruṇāpāṅgaṃ sundara-bhru-kuṭī-taṭam


10.60.031

अयं हि परमो लाभो गृहेषु गृह-मेधिनाम् ।
यन् नर्मैर् ईयते यामः प्रियया भीरु भामिनि

ayaṃ hi paramo lābho gṛheṣu gṛha-medhinām |
yan narmair īyate yāmaḥ priyayā bhīru bhāmini


10.60.032

0 श्री-शुक उवाच सैवं भगवता राजन् वैदर्भी परिसान्त्विता ।
ज्ञात्वा तत्-परिहासोक्तिं प्रिय-त्याग-भयं जहौ

0 śrī-śuka uvāca saivaṃ bhagavatā rājan vaidarbhī parisāntvitā |
jñātvā tat-parihāsoktiṃ priya-tyāga-bhayaṃ jahau


10.60.033

बभाष ऋषभं पुंसां वीक्षन्ती भगवन्-मुखम् ।
स-व्रीड-हास-रुचिर- स्निग्धापाङ्गेन भारत

babhāṣa ṛṣabhaṃ puṃsāṃ vīkṣantī bhagavan-mukham |
sa-vrīḍa-hāsa-rucira- snigdhāpāṅgena bhārata


10.60.034

0 श्री-रुक्मिण्य् उवाच नन्व् एवम् एतद् अरविन्द-विलोचनाह यद् वै भवान् भगवतो ऽसदृशी विभूम्नः ।
क्व स्वे महिम्न्य् अभिरतो भगवांस् त्र्य्-अधीशः क्वाहं गुण-प्रकृतिर् अज्ञ-गृहीत-पादा

0 śrī-rukmiṇy uvāca nanv evam etad aravinda-vilocanāha yad vai bhavān bhagavato 'sadṛśī vibhūmnaḥ |
kva sve mahimny abhirato bhagavāṃs try-adhīśaḥ kvāhaṃ guṇa-prakṛtir ajña-gṛhīta-pādā


10.60.035

सत्यं भयाद् इव गुणेभ्य उरुक्रमान्तः $ शेते समुद्र उपलम्भन-मात्र आत्मा &अम्प्;नित्यं कद्-इन्द्रिय-गणैः कृत-विग्रहस् त्वं % त्वत्-सेवकैर् नृप-पदं विधुतं तमो ऽन्धम्

satyaṃ bhayād iva guṇebhya urukramāntaḥ $ śete samudra upalambhana-mātra ātmā &nityaṃ kad-indriya-gaṇaiḥ kṛta-vigrahas tvaṃ % tvat-sevakair nṛpa-padaṃ vidhutaṃ tamo 'ndham


10.60.036

  • //त्वत्-पाद-पद्म-मकरन्द-जुषां मुनीनां $ वर्त्मास्फुटं न्र्-पशुभिर् ननु दुर्विभाव्यम् &त्वत्-पाद-पद्म-मकरन्द-जुषां मुनीनां $ वर्त्मास्फुटं न्र्-पशुभिर् ननु दुर्विभाव्यम् &यस्माद् अलौकिकम् इवेहितम् ईश्वरस्य % भूमंस् तवेहितम् अथो अनु ये भवन्तम्

** //tvat-pāda-padma-makaranda-juṣāṃ munīnāṃ $ vartmāsphuṭaṃ nr-paśubhir nanu durvibhāvyam &tvat-pāda-padma-makaranda-juṣāṃ munīnāṃ $ vartmāsphuṭaṃ nr-paśubhir nanu durvibhāvyam &yasmād alaukikam ivehitam īśvarasya % bhūmaṃs tavehitam atho anu ye bhavantam*


10.60.037

  • //निष्किञ्चनो ननु भवान् न यतो ऽस्ति किञ्चिद् $ यस्मै बलिं बलि-भुजो ऽपि हरन्त्य् अजाद्याः &निष्किञ्चनो ननु भवान् न यतो ऽस्ति किञ्चिद् $ यस्मै बलिं बलि-भुजो ऽपि हरन्त्य् अजाद्याः &न त्वा विदन्त्य् असु-तृपो ऽन्तकम् आढ्यतान्धाः % प्रेष्ठो भवान् बलि-भुजाम् अपि ते ऽपि तुभ्यम्

** //niṣkiñcano nanu bhavān na yato 'sti kiñcid $ yasmai baliṃ bali-bhujo 'pi haranty ajādyāḥ &niṣkiñcano nanu bhavān na yato 'sti kiñcid $ yasmai baliṃ bali-bhujo 'pi haranty ajādyāḥ &na tvā vidanty asu-tṛpo 'ntakam āḍhyatāndhāḥ % preṣṭho bhavān bali-bhujām api te 'pi tubhyam*


10.60.038

  • //त्वं वै समस्त-पुरुषार्थ-मयः फलात्मा $ यद्-वाञ्छया सु-मतयो विसृजन्ति कृत्स्नम् &त्वं वै समस्त-पुरुषार्थ-मयः फलात्मा $ यद्-वाञ्छया सु-मतयो विसृजन्ति कृत्स्नम् &तेषां विभो समुचितो भवतः समाजः % पुंसः स्त्रियाश् च रतयोः सुख-दुःखिनोर् न

** //tvaṃ vai samasta-puruṣārtha-mayaḥ phalātmā $ yad-vāñchayā su-matayo visṛjanti kṛtsnam &tvaṃ vai samasta-puruṣārtha-mayaḥ phalātmā $ yad-vāñchayā su-matayo visṛjanti kṛtsnam &teṣāṃ vibho samucito bhavataḥ samājaḥ % puṃsaḥ striyāś ca ratayoḥ sukha-duḥkhinor na*


10.60.039

  • //त्वं न्यस्त-दण्ड-मुनिभिर् गदितानुभाव $ आत्मात्म-दश् च जगताम् इति मे वृतो ऽसि &त्वं न्यस्त-दण्ड-मुनिभिर् गदितानुभाव $ आत्मात्म-दश् च जगताम् इति मे वृतो ऽसि &हित्वा भवद्-भ्रुव उदीरित-काल-वेग- % ध्वस्ताशिषो ऽब्ज-भव-नाक-पतीन् कुतो ऽन्ये

** //tvaṃ nyasta-daṇḍa-munibhir gaditānubhāva $ ātmātma-daś ca jagatām iti me vṛto 'si &tvaṃ nyasta-daṇḍa-munibhir gaditānubhāva $ ātmātma-daś ca jagatām iti me vṛto 'si &hitvā bhavad-bhruva udīrita-kāla-vega- % dhvastāśiṣo 'bja-bhava-nāka-patīn kuto 'nye*


10.60.040

  • //जाड्यं वचस् तव गदाग्रज यस् तु भूपान् $ विद्राव्य शार्ङ्ग-निनदेन जहर्थ मां त्वम् &जाड्यं वचस् तव गदाग्रज यस् तु भूपान् $ विद्राव्य शार्ङ्ग-निनदेन जहर्थ मां त्वम् &सिंहो यथा स्व-बलिम् ईश पशून् स्व-भागं % तेभ्यो भयाद् यद् उदधिं शरणं प्रपन्नः

** //jāḍyaṃ vacas tava gadāgraja yas tu bhūpān $ vidrāvya śārṅga-ninadena jahartha māṃ tvam &jāḍyaṃ vacas tava gadāgraja yas tu bhūpān $ vidrāvya śārṅga-ninadena jahartha māṃ tvam &siṃho yathā sva-balim īśa paśūn sva-bhāgaṃ % tebhyo bhayād yad udadhiṃ śaraṇaṃ prapannaḥ*


10.60.041

  • //यद्-वाञ्छया नृप-शिखामणयो ऽन्ग-वैन्य- $ जायन्त-नाहुष-गयादय ऐक्य-पत्यम् &यद्-वाञ्छया नृप-शिखामणयो ऽन्ग-वैन्य- $ जायन्त-नाहुष-गयादय ऐक्य-पत्यम् &राज्यं विसृज्य विविशुर् वनम् अम्बुजाक्ष % सीदन्ति ते ऽनुपदवीं त इहास्थिताः किम्

** //yad-vāñchayā nṛpa-śikhāmaṇayo 'nga-vainya- $ jāyanta-nāhuṣa-gayādaya aikya-patyam &yad-vāñchayā nṛpa-śikhāmaṇayo 'nga-vainya- $ jāyanta-nāhuṣa-gayādaya aikya-patyam &rājyaṃ visṛjya viviśur vanam ambujākṣa % sīdanti te 'nupadavīṃ ta ihāsthitāḥ kim*


10.60.042

  • //कान्यं श्रयेत तव पाद-सरोज-गन्धम् $ आघ्राय सन्-मुखरितं जनतापवर्गम् &कान्यं श्रयेत तव पाद-सरोज-गन्धम् $ आघ्राय सन्-मुखरितं जनतापवर्गम् &लक्ष्म्य्-आलयं त्व् अविगणय्य गुणालयस्य % मर्त्या सदोरु-भयम् अर्थ-विविइत-दृष्टिः

** //kānyaṃ śrayeta tava pāda-saroja-gandham $ āghrāya san-mukharitaṃ janatāpavargam &kānyaṃ śrayeta tava pāda-saroja-gandham $ āghrāya san-mukharitaṃ janatāpavargam &lakṣmy-ālayaṃ tv avigaṇayya guṇālayasya % martyā sadoru-bhayam artha-viviita-dṛṣṭiḥ*


10.60.043

  • //तं त्वानुरूपम् अभजं जगताम् अधीशम् $ आत्मानम् अत्र च परत्र च काम-पूरम् &तं त्वानुरूपम् अभजं जगताम् अधीशम् $ आत्मानम् अत्र च परत्र च काम-पूरम् &स्यान् मे तवाङ्घ्रिर् अरणं सृतिभिर् भ्रमन्त्या % यो वै भजन्तम् उपयात्य् अनृतापवर्गः

** //taṃ tvānurūpam abhajaṃ jagatām adhīśam $ ātmānam atra ca paratra ca kāma-pūram &taṃ tvānurūpam abhajaṃ jagatām adhīśam $ ātmānam atra ca paratra ca kāma-pūram &syān me tavāṅghrir araṇaṃ sṛtibhir bhramantyā % yo vai bhajantam upayāty anṛtāpavargaḥ*


10.60.044

  • //तस्याः स्युर् अच्युत नृपा भवतोपदिष्टाः $ स्त्रीणां गृहेषु खर-गो-श्व-विडाल-भृत्याः &तस्याः स्युर् अच्युत नृपा भवतोपदिष्टाः $ स्त्रीणां गृहेषु खर-गो-श्व-विडाल-भृत्याः &यत्-कर्ण-मूलम् अन्-कर्षण नोपयायाद् % युष्मत्-कथा मृड-विरिञ्च-सभासु गीता

** //tasyāḥ syur acyuta nṛpā bhavatopadiṣṭāḥ $ strīṇāṃ gṛheṣu khara-go-śva-viḍāla-bhṛtyāḥ &tasyāḥ syur acyuta nṛpā bhavatopadiṣṭāḥ $ strīṇāṃ gṛheṣu khara-go-śva-viḍāla-bhṛtyāḥ &yat-karṇa-mūlam an-karṣaṇa nopayāyād % yuṣmat-kathā mṛḍa-viriñca-sabhāsu gītā*


10.60.045

  • //त्वक्-श्मश्रु-रोम-नख-केश-पिनद्धम् अन्तर् $ मांसास्थि-रक्त-कृमि-विट्-कफ-पित्त-वातम् &त्वक्-श्मश्रु-रोम-नख-केश-पिनद्धम् अन्तर् $ मांसास्थि-रक्त-कृमि-विट्-कफ-पित्त-वातम् &जीवच्-छवं भजति कान्त-मतिर् विमूढा % या ते पदाब्ज-मकरन्दम् अजिघ्रती स्त्री

** //tvak-śmaśru-roma-nakha-keśa-pinaddham antar $ māṃsāsthi-rakta-kṛmi-viṭ-kapha-pitta-vātam &tvak-śmaśru-roma-nakha-keśa-pinaddham antar $ māṃsāsthi-rakta-kṛmi-viṭ-kapha-pitta-vātam &jīvac-chavaṃ bhajati kānta-matir vimūḍhā % yā te padābja-makarandam ajighratī strī*


10.60.046

  • //अस्त्व् अम्बुजाक्ष मम ते चरणानुराग $ आत्मन् रतस्य मयि चानतिरिक्त-दृष्टेः &अस्त्व् अम्बुजाक्ष मम ते चरणानुराग $ आत्मन् रतस्य मयि चानतिरिक्त-दृष्टेः &यर्ह्य् अस्य वृद्धय उपात्त-रजो-ऽति-मात्रो % माम् ईक्षसे तद् उ ह नः परमानुकम्पा

** //astv ambujākṣa mama te caraṇānurāga $ ātman ratasya mayi cānatirikta-dṛṣṭeḥ &astv ambujākṣa mama te caraṇānurāga $ ātman ratasya mayi cānatirikta-dṛṣṭeḥ &yarhy asya vṛddhaya upātta-rajo-'ti-mātro % mām īkṣase tad u ha naḥ paramānukampā*


10.60.047


  • नैवालीकम् अहं मन्ये वचस् ते मधुसूदन ।
    अम्बाया एव हि प्रायः कन्यायाः स्याद् रतिः क्वचित्

** // naivālīkam ahaṃ manye vacas te madhusūdana |*
ambāyā eva hi prāyaḥ kanyāyāḥ syād ratiḥ kvacit


10.60.048

व्यूढायाश् चापि पुंश्चल्या मनो ऽभ्येति नवं नवम् ।
बुधो ऽसतीं न बिभृयात् तां बिभ्रद् उभय-च्युतः

vyūḍhāyāś cāpi puṃścalyā mano 'bhyeti navaṃ navam |
budho 'satīṃ na bibhṛyāt tāṃ bibhrad ubhaya-cyutaḥ


10.60.049

0 श्री-भगवान् उवाच साध्व्य् एतच्-छ्रोतु-कामैस् त्वं राज-पुत्री प्रलम्भिता ।
मयोदितं यद् अन्वात्थ सर्वं तत् सत्यम् एव हि

0 śrī-bhagavān uvāca sādhvy etac-chrotu-kāmais tvaṃ rāja-putrī pralambhitā |
mayoditaṃ yad anvāttha sarvaṃ tat satyam eva hi


10.60.050

यान् यान् कामयसे कामान् मय्य् अकामाय भामिनि ।
सन्ति ह्य् एकान्त-भक्तायास् तव कल्याणि नित्यद

yān yān kāmayase kāmān mayy akāmāya bhāmini |
santi hy ekānta-bhaktāyās tava kalyāṇi nityada


10.60.051

उपलब्धं पति-प्रेम पाति-व्रत्यं च ते ऽनघे ।
यद् वाक्यैश् चाल्यमानाया न धीर् मय्य् अपकर्षिता

upalabdhaṃ pati-prema pāti-vratyaṃ ca te 'naghe |
yad vākyaiś cālyamānāyā na dhīr mayy apakarṣitā


10.60.052

ये मां भजन्ति दाम्पत्ये तपसा व्रत-चर्यया ।
कामात्मानो ऽपवर्गेशं मोहिता मम मायया

ye māṃ bhajanti dāmpatye tapasā vrata-caryayā |
kāmātmāno 'pavargeśaṃ mohitā mama māyayā


10.60.053

मां प्राप्य मानिन्य् अपवर्ग-सम्पदं $ वाञ्छन्ति ये सम्पद एव तत्-पतिम् &अम्प्;ते मन्द-भागा निरये ऽपि ये नृणां % मात्रात्मकत्वात् निरयः सु-सङ्गमः

māṃ prāpya māniny apavarga-sampadaṃ $ vāñchanti ye sampada eva tat-patim &te manda-bhāgā niraye 'pi ye nṛṇāṃ % mātrātmakatvāt nirayaḥ su-saṅgamaḥ


10.60.054


  • दिष्ट्या गृहेश्वर्य् असकृन् मयि त्वया कृतानुवृत्तिर् भव-मोचनी खलैः ।
    सु-दुष्करासौ सुतरां दुराशिषो ह्य् असुं-भराया निकृतिं जुषः स्त्रियाः

** // diṣṭyā gṛheśvary asakṛn mayi tvayā kṛtānuvṛttir bhava-mocanī khalaiḥ |*
su-duṣkarāsau sutarāṃ durāśiṣo hy asuṃ-bharāyā nikṛtiṃ juṣaḥ striyāḥ


10.60.055

न त्वादृशीम् प्रणयिनीं गृहिणीं गृहेषु $ पश्यामि मानिनि यया स्व-विवाह-काले &अम्प्;प्राप्तान् नृपान् न विगणय्य रहो-हरो मे % प्रस्थापितो द्विज उपश्रुत-सत्-कथस्य

na tvādṛśīm praṇayinīṃ gṛhiṇīṃ gṛheṣu $ paśyāmi mānini yayā sva-vivāha-kāle &prāptān nṛpān na vigaṇayya raho-haro me % prasthāpito dvija upaśruta-sat-kathasya


10.60.056

  • //भ्रातुर् विरूप-करणं युधि निर्जितस्य $ प्रोद्वाह-पर्वणि च तद्-वधम् अक्ष-गोष्ठ्याम् &भ्रातुर् विरूप-करणं युधि निर्जितस्य $ प्रोद्वाह-पर्वणि च तद्-वधम् अक्ष-गोष्ठ्याम् &दुःखं समुत्थम् असहो ऽस्मद्-अयोग-भीत्या % नैवाब्रवीः किम् अपि तेन वयं जितास् ते

** //bhrātur virūpa-karaṇaṃ yudhi nirjitasya $ prodvāha-parvaṇi ca tad-vadham akṣa-goṣṭhyām &bhrātur virūpa-karaṇaṃ yudhi nirjitasya $ prodvāha-parvaṇi ca tad-vadham akṣa-goṣṭhyām &duḥkhaṃ samuttham asaho 'smad-ayoga-bhītyā % naivābravīḥ kim api tena vayaṃ jitās te*


10.60.057

  • //दूतस् त्वयात्म-लभने सु-विविक्त-मन्त्रः $ प्रस्थापितो मयि चिरायति शून्यम् एतत् &दूतस् त्वयात्म-लभने सु-विविक्त-मन्त्रः $ प्रस्थापितो मयि चिरायति शून्यम् एतत् &मत्वा जिहास इदं अङ्गम् अनन्य-योग्यं % तिष्ठेत तत् त्वयि वयं प्रतिनन्दयामः

** //dūtas tvayātma-labhane su-vivikta-mantraḥ $ prasthāpito mayi cirāyati śūnyam etat &dūtas tvayātma-labhane su-vivikta-mantraḥ $ prasthāpito mayi cirāyati śūnyam etat &matvā jihāsa idaṃ aṅgam ananya-yogyaṃ % tiṣṭheta tat tvayi vayaṃ pratinandayāmaḥ*


10.60.058



10.60.058

0 श्री-शुक उवाच एवं सौरत-संलापैर् भगवान् जगद्-ईश्वरः ।
स्व-रतो रमया रेमे नर-लोकं विडम्बयन्

0 śrī-śuka uvāca evaṃ saurata-saṃlāpair bhagavān jagad-īśvaraḥ |
sva-rato ramayā reme nara-lokaṃ viḍambayan


10.60.059

तथान्यासाम् अपि विभुर् गृहेसु गृहवान् इव ।
आस्थितो गृह-मेधीयान् धर्मान् लोक-गुरुर् हरिः

tathānyāsām api vibhur gṛhesu gṛhavān iva |
āsthito gṛha-medhīyān dharmān loka-gurur hariḥ

Chapter 10.61

10.61.001

0 श्री-शुक उवाच एकैकशस् ताः कृष्णस्य पुत्रान् दश-दशाबआः ।
अजीजनन्न् अनवमान् पितुः सर्वात्म-सम्पदा

0 śrī-śuka uvāca ekaikaśas tāḥ kṛṣṇasya putrān daśa-daśābaāḥ |
ajījanann anavamān pituḥ sarvātma-sampadā


10.61.002

गृहाद् अनपगं वीक्ष्य राज-पुत्र्यो ऽच्युतं स्थितम् ।
प्रेष्ठं न्यमंसत स्वं स्वं न तत्-तत्त्व-विदः स्त्रियः

gṛhād anapagaṃ vīkṣya rāja-putryo 'cyutaṃ sthitam |
preṣṭhaṃ nyamaṃsata svaṃ svaṃ na tat-tattva-vidaḥ striyaḥ


10.61.003

चार्व्-अब्ज-कोश-वदनायत-बाहु-नेत्र- $ स-प्रेम-हास-रस-वीक्षित-वल्गु-जल्पैः &अम्प्;सम्मोहिता भगवतो न मनो विजेतुं % स्वैर् विभ्रमैः समशकन् वनिता विभूम्नः

cārv-abja-kośa-vadanāyata-bāhu-netra- $ sa-prema-hāsa-rasa-vīkṣita-valgu-jalpaiḥ &sammohitā bhagavato na mano vijetuṃ % svair vibhramaiḥ samaśakan vanitā vibhūmnaḥ


10.61.004

  • //स्मायावलोक-लव-दर्शित-भाव-हारि $ भ्रू-मण्डल-प्रहित-सौरत-मन्त्र-शौण्डैः &स्मायावलोक-लव-दर्शित-भाव-हारि $ भ्रू-मण्डल-प्रहित-सौरत-मन्त्र-शौण्डैः &पत्न्यस् तु शोडश-सहस्रम् अनङ्ग-बाणैर् % यस्येन्द्रियं विमथितुम् करणैर् न शेकुः

** //smāyāvaloka-lava-darśita-bhāva-hāri $ bhrū-maṇḍala-prahita-saurata-mantra-śauṇḍaiḥ &smāyāvaloka-lava-darśita-bhāva-hāri $ bhrū-maṇḍala-prahita-saurata-mantra-śauṇḍaiḥ &patnyas tu śoḍaśa-sahasram anaṅga-bāṇair % yasyendriyaṃ vimathitum karaṇair na śekuḥ*


10.61.005

  • //इत्थं रमा-पतिम् अवाप्य पतिं स्त्रियस् ता $ ब्रह्मादयो ऽपि न विदुः पदवीं यदीयाम् &इत्थं रमा-पतिम् अवाप्य पतिं स्त्रियस् ता $ ब्रह्मादयो ऽपि न विदुः पदवीं यदीयाम् &भेजुर् मुदाविरतम् एधितयानुराग- % हासावलोक-नव-सङ्गम-लालसाद्यम्

** //itthaṃ ramā-patim avāpya patiṃ striyas tā $ brahmādayo 'pi na viduḥ padavīṃ yadīyām &itthaṃ ramā-patim avāpya patiṃ striyas tā $ brahmādayo 'pi na viduḥ padavīṃ yadīyām &bhejur mudāviratam edhitayānurāga- % hāsāvaloka-nava-saṅgama-lālasādyam*


10.61.006

  • //प्रत्युद्गमासन-वरार्हण-पाद-शौच- $ ताम्बूल-विश्रमण-वीजन-गन्ध-माल्यैः &प्रत्युद्गमासन-वरार्हण-पाद-शौच- $ ताम्बूल-विश्रमण-वीजन-गन्ध-माल्यैः &केश-प्रसार-शयन-स्नपनोपहार्यैः % दासी-शता अपि विभोर् विदधुः स्म दास्यम्

** //pratyudgamāsana-varārhaṇa-pāda-śauca- $ tāmbūla-viśramaṇa-vījana-gandha-mālyaiḥ &pratyudgamāsana-varārhaṇa-pāda-śauca- $ tāmbūla-viśramaṇa-vījana-gandha-mālyaiḥ &keśa-prasāra-śayana-snapanopahāryaiḥ % dāsī-śatā api vibhor vidadhuḥ sma dāsyam*


10.61.007


  • तासां या दश-पुत्राणां कृष्ण-स्त्रीणां पुरोदिताः ।
    अष्टौ महिष्यस् तत्-पुत्रान् प्रद्युम्नादीन् गृणामि ते

** // tāsāṃ yā daśa-putrāṇāṃ kṛṣṇa-strīṇāṃ puroditāḥ |*
aṣṭau mahiṣyas tat-putrān pradyumnādīn gṛṇāmi te


10.61.008

चारुदेष्णः सुदेष्णश् च चारुदेहश् च वीर्यवान् ।
सुचारुश् चारुगुप्तश् च भद्रचारुस् तथापरः

cārudeṣṇaḥ sudeṣṇaś ca cārudehaś ca vīryavān |
sucāruś cāruguptaś ca bhadracārus tathāparaḥ


10.61.009

चारुचन्द्रो विचारुश् च चारुश् च दशमो हरेः ।
प्रद्युम्न-प्रमुखा जाता रुक्मिण्यां नावमाः पितुः

cārucandro vicāruś ca cāruś ca daśamo hareḥ |
pradyumna-pramukhā jātā rukmiṇyāṃ nāvamāḥ pituḥ


10.61.010

भानुः सुभानुः स्वर्भानुः प्रभानुर् भानुमांस् तथा ।
चन्द्रभानुर् बृहद्भानुर् अतिभानुस् तथाष्टमः

bhānuḥ subhānuḥ svarbhānuḥ prabhānur bhānumāṃs tathā |
candrabhānur bṛhadbhānur atibhānus tathāṣṭamaḥ


10.61.011

श्रीभानुः प्रतिभानुश् च सत्यभामात्मजा दश ।
साम्बः सुमित्रः पुरुजिच् छतजिच् च सहस्रजित्

śrībhānuḥ pratibhānuś ca satyabhāmātmajā daśa |
sāmbaḥ sumitraḥ purujic chatajic ca sahasrajit


10.61.012

विययश् चित्रकेतुश् च वसुमान् द्रविडः क्रतुः ।
जाम्बवत्याः सुता ह्य् एते साम्बाद्याः पितृ-सम्मताः

viyayaś citraketuś ca vasumān draviḍaḥ kratuḥ |
jāmbavatyāḥ sutā hy ete sāmbādyāḥ pitṛ-sammatāḥ


10.61.013

वीरश् चन्द्रो ऽश्वसेनश् च चित्रगुर् वेगवान् वृषः ।
आमः शङ्कुर् वसुः श्रीमान् कुन्तिर् नाग्नजितेः सुताः

vīraś candro 'śvasenaś ca citragur vegavān vṛṣaḥ |
āmaḥ śaṅkur vasuḥ śrīmān kuntir nāgnajiteḥ sutāḥ


10.61.014

श्रुतः कविर् वृषो वीरः सुबाहुर् भद्र एकलः ।
शान्तिर् दर्शः पूर्णमासः कालिन्द्याः सोमको ऽवरः

śrutaḥ kavir vṛṣo vīraḥ subāhur bhadra ekalaḥ |
śāntir darśaḥ pūrṇamāsaḥ kālindyāḥ somako 'varaḥ


10.61.015

प्रघोषो गात्रवान् सिंहो बलः प्रबल ऊर्धगः ।
माद्र्याः पुत्रा महाशक्तिः सह ओजो ऽपराजितः

praghoṣo gātravān siṃho balaḥ prabala ūrdhagaḥ |
mādryāḥ putrā mahāśaktiḥ saha ojo 'parājitaḥ


10.61.016

वृको हर्षो ऽनिलो गृध्रो वर्धनोन्नाद एव च ।
महांसः पावनो वह्निर् मित्रविन्दात्मजाः क्षुधिः

vṛko harṣo 'nilo gṛdhro vardhanonnāda eva ca |
mahāṃsaḥ pāvano vahnir mitravindātmajāḥ kṣudhiḥ


10.61.017

सङ्ग्रामजिद् बृहत्सेनः शूरः प्रहरणो ऽरिजित् ।
जयः सुभद्रो भद्राया वाम आयुश् च सत्यकः

saṅgrāmajid bṛhatsenaḥ śūraḥ praharaṇo 'rijit |
jayaḥ subhadro bhadrāyā vāma āyuś ca satyakaḥ


10.61.018

दीप्तिमांस् ताम्रतप्ताद्या रोहिण्यास् तनया हरेः ।
प्रद्यम्नाच् चानिरुद्धो ऽभूद् रुक्मवत्यां महा-बलः ।
पुत्र्यां तु रुक्मिणो राजन् नाम्ना भोजकटे पुरे

dīptimāṃs tāmrataptādyā rohiṇyās tanayā hareḥ |
pradyamnāc cāniruddho 'bhūd rukmavatyāṃ mahā-balaḥ |
putryāṃ tu rukmiṇo rājan nāmnā bhojakaṭe pure


10.61.019

एतेषां पुत्र-पौत्राश् च बभूवुः कोटिशो नृप ।
मातरः कृष्ण-जातीनां सहस्राणि च षोडश

eteṣāṃ putra-pautrāś ca babhūvuḥ koṭiśo nṛpa |
mātaraḥ kṛṣṇa-jātīnāṃ sahasrāṇi ca ṣoḍaśa


10.61.020

0 श्री-राजोवाच कथं रुक्म्य् अरी-पुत्राय प्रादाद् दुहितरं युधि ।
कृष्णेन परिभूतस् तं हन्तुं रन्ध्रं प्रतीक्षते ।
एतद् आख्याहि मे विद्वन् द्विषोर् वैवाहिकं मिथः

0 śrī-rājovāca kathaṃ rukmy arī-putrāya prādād duhitaraṃ yudhi |
kṛṣṇena paribhūtas taṃ hantuṃ randhraṃ pratīkṣate |
etad ākhyāhi me vidvan dviṣor vaivāhikaṃ mithaḥ


10.61.021

अनागतम् अतीतं च वर्तमानम् अतीन्द्रियम् ।
विप्रकृष्टं व्यवहितं सम्यक् पश्यन्ति योगिनः

anāgatam atītaṃ ca vartamānam atīndriyam |
viprakṛṣṭaṃ vyavahitaṃ samyak paśyanti yoginaḥ


10.61.022

0 श्री-शुक उवाच वृतः स्वयं-वरे साक्षाद् अनण्गो ऽण्ग-युतस् तया ।
राज्ञः समेतान् निर्जित्य जहारैक-रथो युधि

0 śrī-śuka uvāca vṛtaḥ svayaṃ-vare sākṣād anaṇgo 'ṇga-yutas tayā |
rājñaḥ sametān nirjitya jahāraika-ratho yudhi


10.61.023

यद्य् अप्य् अनुस्मरन् वैरं रुक्मी कृष्णावमानितः ।
व्यतरद् भागिनेयाय सुतां कुर्वन् स्वसुः प्रियम्

yady apy anusmaran vairaṃ rukmī kṛṣṇāvamānitaḥ |
vyatarad bhāgineyāya sutāṃ kurvan svasuḥ priyam


10.61.024

रुक्मिण्यास् तनयां राजन् कृतवर्म-सुतो बली ।
उपयेमे विशालाक्षीं कन्यां चारुमतीं किल

rukmiṇyās tanayāṃ rājan kṛtavarma-suto balī |
upayeme viśālākṣīṃ kanyāṃ cārumatīṃ kila


10.61.025

दौहित्रायानिरुद्धाय पौत्रीं रुक्म्य् आददाद् धरेः ।
रोचनां बद्ध-वैरो ऽपि स्वसुः प्रिय-चिकीर्षया ।
जानन्न् अधर्मं तद् यौनं स्नेह-पाशानुबन्धनः

dauhitrāyāniruddhāya pautrīṃ rukmy ādadād dhareḥ |
rocanāṃ baddha-vairo 'pi svasuḥ priya-cikīrṣayā |
jānann adharmaṃ tad yaunaṃ sneha-pāśānubandhanaḥ


10.61.026

तस्मिन्न् अभ्युदये राजन् रुक्मिणी राम-केशवौ ।
पुरं भोजकटं जग्मुः साम्ब-प्रद्युम्नकादयः

tasminn abhyudaye rājan rukmiṇī rāma-keśavau |
puraṃ bhojakaṭaṃ jagmuḥ sāmba-pradyumnakādayaḥ


10.61.027

तस्मिन् निवृत्त उद्वाहे कालिङ्ग-प्रमुखा नृपाः ।
दृप्तास् ते रुक्मिणं प्रोचुर् बलम् अक्षैर् विनिर्जय

tasmin nivṛtta udvāhe kāliṅga-pramukhā nṛpāḥ |
dṛptās te rukmiṇaṃ procur balam akṣair vinirjaya


10.61.028

अनक्ष-ज्ञो ह्य् अयं राजन्न् अपि तद्-व्यसनं महत् ।
इत्य् उक्तो बलम् आहूय तेनाक्षैर् रुक्म्य् अदीव्यत

anakṣa-jño hy ayaṃ rājann api tad-vyasanaṃ mahat |
ity ukto balam āhūya tenākṣair rukmy adīvyata


10.61.029

शतं सहस्रम् अयुतं रामस् तत्राददे पणम् ।
तं तु रुक्म्य् अजयत् तत्र कालिङ्गः प्राहसद् बलम् ।
दन्तान् सन्दर्शयन्न् उच्चैर् नामृष्यत् तद् धलायुधः

śataṃ sahasram ayutaṃ rāmas tatrādade paṇam |
taṃ tu rukmy ajayat tatra kāliṅgaḥ prāhasad balam |
dantān sandarśayann uccair nāmṛṣyat tad dhalāyudhaḥ


10.61.030

ततो लक्षं रुक्म्य् अगृह्णाद् ग्लहं तत्राजयद् बलः ।
जितवान् अहम् इत्य् आह रुक्मी कैतवम् आश्रितः

tato lakṣaṃ rukmy agṛhṇād glahaṃ tatrājayad balaḥ |
jitavān aham ity āha rukmī kaitavam āśritaḥ


10.61.031

मन्युना क्षुभितः श्रीमान् समुद्र इव पर्वणि ।
जात्यारुणाक्षो ऽति-रुषा न्यर्बुदं ग्लहम् आददे

manyunā kṣubhitaḥ śrīmān samudra iva parvaṇi |
jātyāruṇākṣo 'ti-ruṣā nyarbudaṃ glaham ādade


10.61.032

तं चापि जितवान् रामो धर्मेण छलम् आश्रितः ।
रुक्मी जितं मयात्रेमे वदन्तु प्राश्निका इति

taṃ cāpi jitavān rāmo dharmeṇa chalam āśritaḥ |
rukmī jitaṃ mayātreme vadantu prāśnikā iti


10.61.033

तदाब्रवीन् नभो-वाणी बलेनैव जितो ग्लहः ।
धर्मतो वचनेनैव रुक्मी वदति वै मृषा

tadābravīn nabho-vāṇī balenaiva jito glahaḥ |
dharmato vacanenaiva rukmī vadati vai mṛṣā


10.61.034

ताम् अनादृत्य वैदर्भो दुष्ट-राजन्य-चोदितः ।
सङ्कर्षणं परिहसन् बभाषे काल-चोदितः

tām anādṛtya vaidarbho duṣṭa-rājanya-coditaḥ |
saṅkarṣaṇaṃ parihasan babhāṣe kāla-coditaḥ


10.61.035

नैवाक्ष-कोविदा यूयं गोपाला वन-गोचराः ।
अक्षैर् दीव्यन्ति राजानो बाणैश् च न भवादृशाः

naivākṣa-kovidā yūyaṃ gopālā vana-gocarāḥ |
akṣair dīvyanti rājāno bāṇaiś ca na bhavādṛśāḥ


10.61.036

रुक्मिणैवम् अधिक्षिप्तो राजभिश् चोपहासितः ।
क्रुद्धः परिघम् उद्यम्य जघ्ने तं नृम्ण-संसदि

rukmiṇaivam adhikṣipto rājabhiś copahāsitaḥ |
kruddhaḥ parigham udyamya jaghne taṃ nṛmṇa-saṃsadi


10.61.037

कलिङ्ग-राजं तरसा गृहीत्वा दशमे पदे ।
दन्तान् अपातयत् क्रुद्धो यो ऽहसद् विवृतैर् द्विजैः

kaliṅga-rājaṃ tarasā gṛhītvā daśame pade |
dantān apātayat kruddho yo 'hasad vivṛtair dvijaiḥ


10.61.038

अन्ये निर्भिन्न-बाहूरु- शिरसो रुधिरोक्षिताः ।
राजानो दुद्रवर् भीता बलेन पङ्घार्दिताः

anye nirbhinna-bāhūru- śiraso rudhirokṣitāḥ |
rājāno dudravar bhītā balena paṅghārditāḥ


10.61.039

निहते रुक्मिणि श्याले नाब्रवीत् साध्व् असाधु वा ।
रक्मिणी-बलयो राजन् स्नेह-भङ्ग-भयाद् धरिः

nihate rukmiṇi śyāle nābravīt sādhv asādhu vā |
rakmiṇī-balayo rājan sneha-bhaṅga-bhayād dhariḥ


10.61.040

ततो ऽनिरुद्धं सह सूर्यया वरं रथं समारोप्य ययुः कुशस्थलीम् ।
रामादयो भोजकटाद् दशार्हाः सिद्धाखिलार्था मधुसूदनाश्रयाः

tato 'niruddhaṃ saha sūryayā varaṃ rathaṃ samāropya yayuḥ kuśasthalīm |
rāmādayo bhojakaṭād daśārhāḥ siddhākhilārthā madhusūdanāśrayāḥ

Chapter 10.62

10.62.001

0 श्री-राजोवाच बाणस्य तनयाम् ऊषाम् उपयेमे यदूत्तमः ।
तत्र युद्धम् अभूद् घोरं हरि-शङ्करयोर् महत् ।
एतत् सर्वं महा-योगिन् समाख्यातुं त्वम् अर्हसि

0 śrī-rājovāca bāṇasya tanayām ūṣām upayeme yadūttamaḥ |
tatra yuddham abhūd ghoraṃ hari-śaṅkarayor mahat |
etat sarvaṃ mahā-yogin samākhyātuṃ tvam arhasi


10.62.002

0 श्री-शुक उवाच बाणः पुत्र-शत-ज्येष्ठो बलेर् आसीन् महात्मनः ।
येन वामन-रूपाय हरये ऽदायि मेदिनी

0 śrī-śuka uvāca bāṇaḥ putra-śata-jyeṣṭho baler āsīn mahātmanaḥ |
yena vāmana-rūpāya haraye 'dāyi medinī


10.62.003

तस्यौरसः सुतो बानः शिव-भक्ति-रतः सदा ।
मान्यो वदान्यो धीमांश् च सत्य-सन्धो दृढ-व्रतः

tasyaurasaḥ suto bānaḥ śiva-bhakti-rataḥ sadā |
mānyo vadānyo dhīmāṃś ca satya-sandho dṛḍha-vrataḥ


10.62.004

शोणिताख्ये पुरे रम्ये स राज्यम् अकरोत् पुरा ।
तस्य शम्भोः प्रसादेन किङ्करा इव ते ऽमराः ।
सहस्र-बाहुर् वाद्येन ताण्दवे ऽतोषयन् मृडम्

śoṇitākhye pure ramye sa rājyam akarot purā |
tasya śambhoḥ prasādena kiṅkarā iva te 'marāḥ |
sahasra-bāhur vādyena tāṇdave 'toṣayan mṛḍam


10.62.005

भगवान् सर्व-भूतेशः शरण्यो भक्त-वत्सलः ।
वरेण छन्दयाम् आस स तं वव्रे पुराधिपम्

bhagavān sarva-bhūteśaḥ śaraṇyo bhakta-vatsalaḥ |
vareṇa chandayām āsa sa taṃ vavre purādhipam


10.62.006

स एकदाह गिरिशं पार्श्व-स्थं वीर्य-दुर्मदः ।
किरीटेनार्क-वर्णेन संस्पृशंस् तत्-पदाम्बुजम्

sa ekadāha giriśaṃ pārśva-sthaṃ vīrya-durmadaḥ |
kirīṭenārka-varṇena saṃspṛśaṃs tat-padāmbujam


10.62.007

नमस्ये त्वां महा-देव लोकानां गुरुम् ईश्वरम् ।
पुंसाम् अपूर्ण-कामानां काम-पूरामराङ्घ्रिपम्

namasye tvāṃ mahā-deva lokānāṃ gurum īśvaram |
puṃsām apūrṇa-kāmānāṃ kāma-pūrāmarāṅghripam


10.62.008

दोः-सहस्रं त्वया दत्तं परं भाराय मे ऽभवत् ।
त्रि-लोक्यां प्रतियोद्धारं न लभे त्वद् ऋते समम्

doḥ-sahasraṃ tvayā dattaṃ paraṃ bhārāya me 'bhavat |
tri-lokyāṃ pratiyoddhāraṃ na labhe tvad ṛte samam


10.62.009

कण्डूत्या निभृतैर् दोर्भिर् युयुत्सुर् दिग्-गजान् अहम् ।
आद्यायां चूर्णयन्न् अद्रीन् भीतास् ते ऽपि प्रदुद्रुवुः

kaṇḍūtyā nibhṛtair dorbhir yuyutsur dig-gajān aham |
ādyāyāṃ cūrṇayann adrīn bhītās te 'pi pradudruvuḥ


10.62.010

तच् छ्रुत्वा भगवान् क्रुद्धः केतुस् ते भज्यते यदा ।
त्वद्-दर्प-घ्नं भवेन् मूढ संयुगं मत्-समेन ते

tac chrutvā bhagavān kruddhaḥ ketus te bhajyate yadā |
tvad-darpa-ghnaṃ bhaven mūḍha saṃyugaṃ mat-samena te


10.62.011

इत्य् उक्तः कुमतिर् हृष्टः स्व-गृहं प्राविशन् नृप ।
प्रतीक्षन् गिरिशादेशं स्व-वीर्य-नशनम् कुधीः

ity uktaḥ kumatir hṛṣṭaḥ sva-gṛhaṃ prāviśan nṛpa |
pratīkṣan giriśādeśaṃ sva-vīrya-naśanam kudhīḥ


10.62.012

तस्योषा नाम दुहिता स्वप्ने प्राद्युम्निना रतिम् ।
कन्यालभत कान्तेन प्राग् अदृष्ट-श्रुतेन सा

tasyoṣā nāma duhitā svapne prādyumninā ratim |
kanyālabhata kāntena prāg adṛṣṭa-śrutena sā


10.62.013

सा तत्र तम् अपश्यन्ती क्वासि कान्तेति वादिनी ।
सखीनां मध्य उत्तस्थौ विह्वला व्रीडिता भृशम्

sā tatra tam apaśyantī kvāsi kānteti vādinī |
sakhīnāṃ madhya uttasthau vihvalā vrīḍitā bhṛśam


10.62.014

बाणस्य मन्त्री कुम्भाण्डश् चित्रलेखा च तत्-सुता ।
सख्य् अपृच्छत् सखीम् ऊषां कौतूहल-समन्विता

bāṇasya mantrī kumbhāṇḍaś citralekhā ca tat-sutā |
sakhy apṛcchat sakhīm ūṣāṃ kautūhala-samanvitā


10.62.015

कं त्वं मृगयसे सु-भ्रु कीदृशस् ते मनोरथः ।
हस्त-ग्राहं न ते ऽद्यापि राज-पुत्र्य् उपलक्षये

kaṃ tvaṃ mṛgayase su-bhru kīdṛśas te manorathaḥ |
hasta-grāhaṃ na te 'dyāpi rāja-putry upalakṣaye


10.62.016

दृष्टः कश्चिन् नरः स्वप्ने श्यामः कमल-लोचनः ।
पीत-वासा बृहद्-बाहुर् योषितां हृदयं-गमः

dṛṣṭaḥ kaścin naraḥ svapne śyāmaḥ kamala-locanaḥ |
pīta-vāsā bṛhad-bāhur yoṣitāṃ hṛdayaṃ-gamaḥ


10.62.017

तम् अहं मृगये कान्तं पाययित्वाधरं मधु ।
क्वापि यातः स्पृहयतीं क्षिप्त्वा मां वृजिनार्णवे

tam ahaṃ mṛgaye kāntaṃ pāyayitvādharaṃ madhu |
kvāpi yātaḥ spṛhayatīṃ kṣiptvā māṃ vṛjinārṇave


10.62.018

0 चित्रलेखोवाच व्यसनं ते ऽपकर्षामि त्रि-लोक्यां यदि भाव्यते ।
तम् आनेष्ये वरं यस् ते मनो-हर्ता तम् आदिश

0 citralekhovāca vyasanaṃ te 'pakarṣāmi tri-lokyāṃ yadi bhāvyate |
tam āneṣye varaṃ yas te mano-hartā tam ādiśa


10.62.019

इत्य् उक्त्वा देव-गन्धर्व सिद्ध-चारण-पन्नगान् ।
दैत्य-विद्याधरान् यक्षान् मनुजांश् च यथालिखत्

ity uktvā deva-gandharva siddha-cāraṇa-pannagān |
daitya-vidyādharān yakṣān manujāṃś ca yathālikhat


10.62.020

मनुजेषु च सा वृष्नीन् शूरम् आनकदुन्दुभिम् ।
व्यलिखद् राम-कृष्णौ च प्रद्युम्नं वीक्ष्य लज्जिता

manujeṣu ca sā vṛṣnīn śūram ānakadundubhim |
vyalikhad rāma-kṛṣṇau ca pradyumnaṃ vīkṣya lajjitā


10.62.021

अनिरुद्धं विलिखितं वीक्ष्योषावाङ्-मुखी ह्रिया ।
सो ऽसाव् असाव् इति प्राह स्मयमाना मही-पते

aniruddhaṃ vilikhitaṃ vīkṣyoṣāvāṅ-mukhī hriyā |
so 'sāv asāv iti prāha smayamānā mahī-pate


10.62.022

चित्रलेखा तम् आज्ञाय पौत्रं कृष्णस्य योगिनी ।
ययौ विहायसा राजन् द्वारकां कृष्ण-पालिताम्

citralekhā tam ājñāya pautraṃ kṛṣṇasya yoginī |
yayau vihāyasā rājan dvārakāṃ kṛṣṇa-pālitām


10.62.023

तत्र सुप्तं सु-पर्यङ्के प्राद्युम्निं योगम् आस्थिता ।
गृहीत्वा शोणित-पुरं सख्यै प्रियम् अदर्शयत्

tatra suptaṃ su-paryaṅke prādyumniṃ yogam āsthitā |
gṛhītvā śoṇita-puraṃ sakhyai priyam adarśayat


10.62.024

सा च तं सुन्दर-वरं विलोक्य मुदितानना ।
दुष्प्रेक्ष्ये स्व-गृहे पुम्भी रेमे प्राद्युम्निना समम्

sā ca taṃ sundara-varaṃ vilokya muditānanā |
duṣprekṣye sva-gṛhe pumbhī reme prādyumninā samam


10.62.025

परार्ध्य-वासः-स्रग्-गन्ध- धूप-दीपासनादिभिः ।
पान-भोजन-भक्ष्यैश् च वाक्यैः शुश्रूषणार्चितः

parārdhya-vāsaḥ-srag-gandha- dhūpa-dīpāsanādibhiḥ |
pāna-bhojana-bhakṣyaiś ca vākyaiḥ śuśrūṣaṇārcitaḥ


10.62.026

गूढः कन्या-पुरे शश्वत्- प्रवृद्ध-स्नेहया तया ।
नाहर्-गणान् स बुबुधे ऊषयापहृतेन्द्रियः

gūḍhaḥ kanyā-pure śaśvat- pravṛddha-snehayā tayā |
nāhar-gaṇān sa bubudhe ūṣayāpahṛtendriyaḥ


10.62.027

तां तथा यदु-वीरेण भुज्यमानां हत-व्रताम् ।
हेतुभिर् लक्षयां चक्रुर् आपृईतां दुरवच्छदैः

tāṃ tathā yadu-vīreṇa bhujyamānāṃ hata-vratām |
hetubhir lakṣayāṃ cakrur āpṛītāṃ duravacchadaiḥ


10.62.028

भटा आवेदयां चक्रू राजंस् ते दुहितुर् वयम् ।
विचेष्टितं लक्षयाम कन्यायाः कुल-दूषणम्

bhaṭā āvedayāṃ cakrū rājaṃs te duhitur vayam |
viceṣṭitaṃ lakṣayāma kanyāyāḥ kula-dūṣaṇam


10.62.029

अनपायिभिर् अस्माभिर् गुप्तायाश् च गृहे प्रभो ।
कन्याया दूषणं पुम्भिर् दुष्प्रेक्ष्याया न विद्महे

anapāyibhir asmābhir guptāyāś ca gṛhe prabho |
kanyāyā dūṣaṇaṃ pumbhir duṣprekṣyāyā na vidmahe


10.62.030

ततः प्रव्यथितो बाणो दुहितुः श्रुत-दूषणः ।
त्वरितः कन्यकागारं प्राप्तो ऽद्राक्षीद् यदूद्वहम्

tataḥ pravyathito bāṇo duhituḥ śruta-dūṣaṇaḥ |
tvaritaḥ kanyakāgāraṃ prāpto 'drākṣīd yadūdvaham


10.62.031

कामात्मजं तं भुवनैक-सुन्दरं श्यामं पिशङ्गाम्बरम् अम्बुजेक्षणम् ।
बृहद्-भुजं कुण्डल-कुन्तल-त्विषा स्मितावलोकेन च मण्डिताननम्

kāmātmajaṃ taṃ bhuvanaika-sundaraṃ śyāmaṃ piśaṅgāmbaram ambujekṣaṇam |
bṛhad-bhujaṃ kuṇḍala-kuntala-tviṣā smitāvalokena ca maṇḍitānanam


10.62.032

दीव्यन्तम् अक्षैः प्रिययाभिनृम्णया तद्-अङ्ग-सङ्ग-स्तन-कुङ्कुम-स्रजम् ।
बाह्वोर् दधानं मधु-मल्लिकाश्रितां तस्याग्र आसीनम् अवेक्ष्य विस्मितः

dīvyantam akṣaiḥ priyayābhinṛmṇayā tad-aṅga-saṅga-stana-kuṅkuma-srajam |
bāhvor dadhānaṃ madhu-mallikāśritāṃ tasyāgra āsīnam avekṣya vismitaḥ


10.62.033

स तं प्रविष्टं वृतम् आततायिभिर् भटैर् अनीकैर् अवलोक्य माधवः ।
उद्यम्य मौर्वं परिघं व्यवस्थितो यथान्तको दण्ड-धरो जिघांसया

sa taṃ praviṣṭaṃ vṛtam ātatāyibhir bhaṭair anīkair avalokya mādhavaḥ |
udyamya maurvaṃ parighaṃ vyavasthito yathāntako daṇḍa-dharo jighāṃsayā


10.62.034

जिघृक्षया तान् परितः प्रसर्पतः शुनो यथा शूकर-यूथपो ऽहनत् ।
ते हन्यमाना भवनाद् विनिर्गता निर्भिन्न-मूर्धोरु-भुजाः प्रदुद्रुवुः

jighṛkṣayā tān paritaḥ prasarpataḥ śuno yathā śūkara-yūthapo 'hanat |
te hanyamānā bhavanād vinirgatā nirbhinna-mūrdhoru-bhujāḥ pradudruvuḥ


10.62.035

तं नाग-पाशैर् बलि-नन्दनो बली घ्नन्तं स्व-सैन्यं कुपितो बबन्ध ह ।
ऊषा भृशं शोक-विषाद-विह्वला बद्धं निशम्याश्रु-कलाक्ष्य् अरौत्सीत्

taṃ nāga-pāśair bali-nandano balī ghnantaṃ sva-sainyaṃ kupito babandha ha |
ūṣā bhṛśaṃ śoka-viṣāda-vihvalā baddhaṃ niśamyāśru-kalākṣy arautsīt

Chapter 10.63

10.63.001

0 शृई-शुक उवाच अपश्यतां चानिरुद्धं तद्-बन्धूनां च भारत ।
चत्वारो वार्षिका मासा व्यतीयुर् अनुशोचताम्

0 śṛī-śuka uvāca apaśyatāṃ cāniruddhaṃ tad-bandhūnāṃ ca bhārata |
catvāro vārṣikā māsā vyatīyur anuśocatām


10.63.002

नारदात् तद् उपाकर्ण्य वार्तां बद्धस्य कर्म च ।
प्रययुः शोणित-पुरं वृष्णयः कृष्ण-दैवताः

nāradāt tad upākarṇya vārtāṃ baddhasya karma ca |
prayayuḥ śoṇita-puraṃ vṛṣṇayaḥ kṛṣṇa-daivatāḥ


10.63.003

प्रद्युम्नो युयुधानश् च गदः साम्बो ऽथ सारणः ।
नन्दोपनन्द-भद्राद्या राम-कृष्णानुवर्तिनः

pradyumno yuyudhānaś ca gadaḥ sāmbo 'tha sāraṇaḥ |
nandopananda-bhadrādyā rāma-kṛṣṇānuvartinaḥ


10.63.004

अक्षौहिणीभिर् द्वादशभिः समेताः सर्वतो दिशम् ।
रुरुधुर् बाण-नगरं समन्तात् सात्वतर्षभाः

akṣauhiṇībhir dvādaśabhiḥ sametāḥ sarvato diśam |
rurudhur bāṇa-nagaraṃ samantāt sātvatarṣabhāḥ


10.63.005

भज्यमान-पुरोद्यान- प्राकाराट्टाल-गोपुरम् ।
प्रेक्षमाणो रुषाविष्टस् तुल्य-सैन्यो ऽभिनिर्ययौ

bhajyamāna-purodyāna- prākārāṭṭāla-gopuram |
prekṣamāṇo ruṣāviṣṭas tulya-sainyo 'bhiniryayau


10.63.006

बाणार्थे भगवान् रुद्रः स-सुतः प्रमथैर् वृतः ।
आरुह्य नन्दि-वृषभं युयुधे राम-कृष्णयोः

bāṇārthe bhagavān rudraḥ sa-sutaḥ pramathair vṛtaḥ |
āruhya nandi-vṛṣabhaṃ yuyudhe rāma-kṛṣṇayoḥ


10.63.007

आसीत् सु-तुमुलं युद्धम् अद्भुतं रोम-हर्षणम् ।
कृष्ण-शङ्करयो राजन् प्रद्युम्न-गुहयोर् अपि

āsīt su-tumulaṃ yuddham adbhutaṃ roma-harṣaṇam |
kṛṣṇa-śaṅkarayo rājan pradyumna-guhayor api


10.63.008

कुम्भाण्ड-कूपकर्णाभ्यां बलेन सह संयुगः ।
साम्बस्य बाण-पुत्रेण बाणेन सह सात्यकेः

kumbhāṇḍa-kūpakarṇābhyāṃ balena saha saṃyugaḥ |
sāmbasya bāṇa-putreṇa bāṇena saha sātyakeḥ


10.63.009

ब्रह्मादयः सुराधीशा मुनयः सिद्ध-चारणाः ।
गन्धर्वाप्सरसो यक्षा विमानैर् द्रष्टुम् आगमन्

brahmādayaḥ surādhīśā munayaḥ siddha-cāraṇāḥ |
gandharvāpsaraso yakṣā vimānair draṣṭum āgaman


10.63.010

शङ्करानुचरान् शौरिर् भूत-प्रमथ-गुह्यकान् ।
डाकिनीर् यातुधानांश् च वेतालान् स-विनायकान्

śaṅkarānucarān śaurir bhūta-pramatha-guhyakān |
ḍākinīr yātudhānāṃś ca vetālān sa-vināyakān


10.63.011

प्रेत-मातृ-पिशाचांश् च कुष्माण्डान् ब्रह्म-राक्षसान् ।
द्रावयाम् आस तीक्ष्णाग्रैः शरैः शार्ङ्ग-धनुश्-च्युतैः

preta-mātṛ-piśācāṃś ca kuṣmāṇḍān brahma-rākṣasān |
drāvayām āsa tīkṣṇāgraiḥ śaraiḥ śārṅga-dhanuś-cyutaiḥ


10.63.012

पृथग्-विधानि प्रायुङ्क्त पिणाक्य् अस्त्राणि शार्ङ्गिणे ।
प्रत्य्-अस्त्रैः शमयाम् आस शार्ङ्ग-पाणिर् अविस्मितः

pṛthag-vidhāni prāyuṅkta piṇāky astrāṇi śārṅgiṇe |
praty-astraiḥ śamayām āsa śārṅga-pāṇir avismitaḥ


10.63.013

ब्रह्मास्त्रस्य च ब्रह्मास्त्रं वायव्यस्य च पार्वतम् ।
आग्नेयस्य च पार्जन्यं नैजं पाशुपतस्य च

brahmāstrasya ca brahmāstraṃ vāyavyasya ca pārvatam |
āgneyasya ca pārjanyaṃ naijaṃ pāśupatasya ca


10.63.014

मोहयित्वा तु गिरिशं जृम्भणास्त्रेण जृम्भितम् ।
बाणस्य पृतनां शौरिर् जघानासि-गदेषुभिः

mohayitvā tu giriśaṃ jṛmbhaṇāstreṇa jṛmbhitam |
bāṇasya pṛtanāṃ śaurir jaghānāsi-gadeṣubhiḥ


10.63.015

स्कन्दः प्रद्युम्न-बाणौघैर् अर्द्यमानः समन्ततः ।
असृग् विमुञ्चन् गात्रेभ्यः शिखिनापक्रमद् रणात्

skandaḥ pradyumna-bāṇaughair ardyamānaḥ samantataḥ |
asṛg vimuñcan gātrebhyaḥ śikhināpakramad raṇāt


10.63.016

कुम्भाण्ड-कूपकर्णश् च पेततुर् मुषलार्दितौ ।
दुद्रुवुस् तद्-अनीकनि हत-नाथानि सर्वतः

kumbhāṇḍa-kūpakarṇaś ca petatur muṣalārditau |
dudruvus tad-anīkani hata-nāthāni sarvataḥ


10.63.017

विशीर्यमाणम् स्व-बलं दृष्ट्वा बाणो ऽत्य्-अमर्षितः ।
कृष्णम् अभ्यद्रवत् सङ्ख्ये रथी हित्वैव सात्यकिम्

viśīryamāṇam sva-balaṃ dṛṣṭvā bāṇo 'ty-amarṣitaḥ |
kṛṣṇam abhyadravat saṅkhye rathī hitvaiva sātyakim


10.63.018

धनूंष्य् आकृष्य युगपद् बाणः पञ्च-शतानि वै ।
एकैकस्मिन् शरौ द्वौ द्वौ सन्दधे रण-दुर्मदः

dhanūṃṣy ākṛṣya yugapad bāṇaḥ pañca-śatāni vai |
ekaikasmin śarau dvau dvau sandadhe raṇa-durmadaḥ


10.63.019

तानि चिच्छेद भगवान् धनूंसि युगपद् धरिः ।
सारथिं रथम् अश्वांश् च हत्वा शङ्खम् अपूरयत्

tāni ciccheda bhagavān dhanūṃsi yugapad dhariḥ |
sārathiṃ ratham aśvāṃś ca hatvā śaṅkham apūrayat


10.63.020

तन्-माता कोटरा नाम नग्ना मक्त-शिरोरुहा ।
पुरो ऽवतस्थे कृष्णस्य पुत्र-प्राण-रिरक्षया

tan-mātā koṭarā nāma nagnā makta-śiroruhā |
puro 'vatasthe kṛṣṇasya putra-prāṇa-rirakṣayā


10.63.021

ततस् तिर्यङ्-मुखो नग्नाम् अनिरीक्षन् गदाग्रजः ।
बाणश् च तावद् विरथश् छिन्न-धन्वाविशत् पुरम्

tatas tiryaṅ-mukho nagnām anirīkṣan gadāgrajaḥ |
bāṇaś ca tāvad virathaś chinna-dhanvāviśat puram


10.63.022

विद्राविते भूत-गणे ज्वरस् तु त्री-शिरास् त्री-पात् ।
अभ्यधावत दाशार्हं दहन्न् इव दिशो दश

vidrāvite bhūta-gaṇe jvaras tu trī-śirās trī-pāt |
abhyadhāvata dāśārhaṃ dahann iva diśo daśa


10.63.023

अथ नारायणः देवः तं दृष्ट्वा व्यसृजज् ज्वरम् ।
माहेश्वरो वैष्णवश् च युयुधाते ज्वराव् उभौ

atha nārāyaṇaḥ devaḥ taṃ dṛṣṭvā vyasṛjaj jvaram |
māheśvaro vaiṣṇavaś ca yuyudhāte jvarāv ubhau


10.63.024

माहेश्वरः समाक्रन्दन् वैष्णवेन बलार्दितः ।
अलब्ध्वाभयम् अन्यत्र भीतो माहेश्वरो ज्वरः ।
शरणार्थी हृषीकेशं तुष्टाव प्रयताञ्जलिः

māheśvaraḥ samākrandan vaiṣṇavena balārditaḥ |
alabdhvābhayam anyatra bhīto māheśvaro jvaraḥ |
śaraṇārthī hṛṣīkeśaṃ tuṣṭāva prayatāñjaliḥ


10.63.025

0 ज्वर उवाच नमामि त्वानन्त-शक्तिं परेशम् सर्वात्मानं केवलं ज्ञप्ति-मात्रम् ।
विश्वोत्पत्ति-स्थान-संरोध-हेतुं यत् तद् ब्रह्म ब्रह्म-लिङ्गम् प्रशान्तम्

0 jvara uvāca namāmi tvānanta-śaktiṃ pareśam sarvātmānaṃ kevalaṃ jñapti-mātram |
viśvotpatti-sthāna-saṃrodha-hetuṃ yat tad brahma brahma-liṅgam praśāntam


10.63.026

कालो दैवं कर्म जीवः स्वभावो द्रव्यं क्षेत्रं प्राण आत्मा विकारः ।
तत्-सङ्घातो बीज-रोह-प्रवाहस् त्वन्-मायैषा तन्-निषेधं प्रपद्ये

kālo daivaṃ karma jīvaḥ svabhāvo dravyaṃ kṣetraṃ prāṇa ātmā vikāraḥ |
tat-saṅghāto bīja-roha-pravāhas tvan-māyaiṣā tan-niṣedhaṃ prapadye


10.63.027

नाना-भावैर् लीलयैवोपपन्नैर् देवान् साधून् लोक-सेतून् बिभर्षि ।
हंस्य् उन्मार्गान् हिंसया वर्तमानान् जन्मैतत् ते भार-हाराय भूमेः

nānā-bhāvair līlayaivopapannair devān sādhūn loka-setūn bibharṣi |
haṃsy unmārgān hiṃsayā vartamānān janmaitat te bhāra-hārāya bhūmeḥ


10.63.028

तप्तो ऽहम् ते तेजसा दुःसहेन शान्तोग्रेणात्य्-उल्बणेन ज्वरेण ।
तावत् तापो देहिनां ते ऽन्घ्रि-मूलं नो सेवेरन् यावद् आशानुबद्धाः

tapto 'ham te tejasā duḥsahena śāntogreṇāty-ulbaṇena jvareṇa |
tāvat tāpo dehināṃ te 'nghri-mūlaṃ no severan yāvad āśānubaddhāḥ


10.63.029

0 श्री-भगवान् उवाच त्रि-शिरस् ते प्रसन्नो ऽस्मि व्येतु ते मज्-ज्वराद् भयम् ।
यो नौ स्मरति संवादं तस्य त्वन् न भवेद् भयम्

0 śrī-bhagavān uvāca tri-śiras te prasanno 'smi vyetu te maj-jvarād bhayam |
yo nau smarati saṃvādaṃ tasya tvan na bhaved bhayam


10.63.030

इत्य् उक्तो ऽच्युतम् आनम्य गतो माहेश्वरो ज्वरः ।
बाणस् तु रथम् आरूढः प्रागाद् योत्स्यन् जनार्दनम्

ity ukto 'cyutam ānamya gato māheśvaro jvaraḥ |
bāṇas tu ratham ārūḍhaḥ prāgād yotsyan janārdanam


10.63.031

ततो बाहु-सहस्रेण नानायुध-धरो ऽसुरः ।
मुमोच परम-क्रुद्धो बाणांश् चक्रायुधे नृप

tato bāhu-sahasreṇa nānāyudha-dharo 'suraḥ |
mumoca parama-kruddho bāṇāṃś cakrāyudhe nṛpa


10.63.032

तस्यास्यतो ऽस्त्राण्य् असकृच् चक्रेण क्षुर-नेमिना ।
चिच्छेद भगवान् बाहून् शाखा इव वनस्पतेः

tasyāsyato 'strāṇy asakṛc cakreṇa kṣura-neminā |
ciccheda bhagavān bāhūn śākhā iva vanaspateḥ


10.63.033

बाहुषु छिद्यमानेषु बाणस्य भगवान् भवः ।
भक्तानकम्प्य् उपव्रज्य चक्रायुधम् अभाषत

bāhuṣu chidyamāneṣu bāṇasya bhagavān bhavaḥ |
bhaktānakampy upavrajya cakrāyudham abhāṣata


10.63.034

0 श्री-रुद्र उवाच त्वं हि ब्रह्म परं ज्योतिर् गूढं ब्रह्मणि वाङ्-मये ।
यं पश्यन्त्य् अमलात्मान आकाशम् इव केवलम्

0 śrī-rudra uvāca tvaṃ hi brahma paraṃ jyotir gūḍhaṃ brahmaṇi vāṅ-maye |
yaṃ paśyanty amalātmāna ākāśam iva kevalam


10.63.035

नाभिर् नभो ऽग्निर् मुखम् अम्बु रेतो $ द्यौः शीर्षम् आशाः श्रुतिर् अङ्घ्रिर् उर्वी &अम्प्;चन्द्रो मनो यस्य दृग् अर्क आत्मा % अहं समुद्रो जठरं भुजेन्द्रः

nābhir nabho 'gnir mukham ambu reto $ dyauḥ śīrṣam āśāḥ śrutir aṅghrir urvī &candro mano yasya dṛg arka ātmā % ahaṃ samudro jaṭharaṃ bhujendraḥ


10.63.036

  • //रोमाणि यस्यौषधयो ऽम्बु-वाहाः $ केशा विरिञ्चो धिषणा विसर्गः &रोमाणि यस्यौषधयो ऽम्बु-वाहाः $ केशा विरिञ्चो धिषणा विसर्गः &प्रजा-पतिर् हृदयं यस्य धर्मः % स वै भवान् पुरुषो लोक-कल्पः

** //romāṇi yasyauṣadhayo 'mbu-vāhāḥ $ keśā viriñco dhiṣaṇā visargaḥ &romāṇi yasyauṣadhayo 'mbu-vāhāḥ $ keśā viriñco dhiṣaṇā visargaḥ &prajā-patir hṛdayaṃ yasya dharmaḥ % sa vai bhavān puruṣo loka-kalpaḥ*


10.63.037


  • तवावतारो ऽयम् अकुण्ठ-धामन् धर्मस्य गुप्त्यै जगतो हिताय ।
    वयं च सर्वे भवतानुभाविता विभावयामो भुवनानि सप्त

** // tavāvatāro 'yam akuṇṭha-dhāman dharmasya guptyai jagato hitāya |*
vayaṃ ca sarve bhavatānubhāvitā vibhāvayāmo bhuvanāni sapta


10.63.038

त्वम् एक आद्यः पुरुषो ऽद्वितीयस् तुर्यः स्व-दृग् धेतुर् अहेतुर् ईशः ।
प्रतीयसे ऽथापि यथा-विकारं स्व-मायया सर्व-गुण-प्रसिद्ध्यै

tvam eka ādyaḥ puruṣo 'dvitīyas turyaḥ sva-dṛg dhetur ahetur īśaḥ |
pratīyase 'thāpi yathā-vikāraṃ sva-māyayā sarva-guṇa-prasiddhyai


10.63.039

यथैव सूर्यः पिहितश् छायया स्वया $ छायां च रूपाणि च सञ्चकास्ति &अम्प्;एवं गुणेनापिहितो गुणांस् त्वम् % आत्म-प्रदीपो गुणिनश् च भूमन्

yathaiva sūryaḥ pihitaś chāyayā svayā $ chāyāṃ ca rūpāṇi ca sañcakāsti &evaṃ guṇenāpihito guṇāṃs tvam % ātma-pradīpo guṇinaś ca bhūman


10.63.040


  • यन्-माया-मोहित-धियः पुत्र-दार-गृहादिषु ।
    उन्मज्जन्ति निमज्जन्ति प्रसक्ता वृजिनार्णवे

** // yan-māyā-mohita-dhiyaḥ putra-dāra-gṛhādiṣu |*
unmajjanti nimajjanti prasaktā vṛjinārṇave


10.63.041

देव-दत्तम् इमं लब्ध्वा नृ-लोकम् अजितेन्द्रियः ।
यो नाद्रियेत त्वत्-पादौ स शोच्यो ह्य् आत्म-वञ्चकः

deva-dattam imaṃ labdhvā nṛ-lokam ajitendriyaḥ |
yo nādriyeta tvat-pādau sa śocyo hy ātma-vañcakaḥ


10.63.042

यस् त्वां विसृजते मर्त्य आत्मानं प्रियम् ईश्वरम् ।
विपर्ययेन्द्रियार्थार्थं विषम् अत्त्य् अमृतं त्यजन्

yas tvāṃ visṛjate martya ātmānaṃ priyam īśvaram |
viparyayendriyārthārthaṃ viṣam atty amṛtaṃ tyajan


10.63.043

अहं ब्रह्माथ विबुधा मुनयश् चामलाशयाः ।
सर्वात्मना प्रपन्नास् त्वाम् आत्मानं प्रेष्ठम् ईश्वरम्

ahaṃ brahmātha vibudhā munayaś cāmalāśayāḥ |
sarvātmanā prapannās tvām ātmānaṃ preṣṭham īśvaram


10.63.044

तं त्वा जगत्-स्थित्य्-उदयान्त-हेतुं $ समं प्रसान्तं सुहृद्-आत्म-दैवम् &अम्प्;अनन्यम् एकं जगद्-आत्म-केतं % भवापवर्गाय भजाम देवम्

taṃ tvā jagat-sthity-udayānta-hetuṃ $ samaṃ prasāntaṃ suhṛd-ātma-daivam &ananyam ekaṃ jagad-ātma-ketaṃ % bhavāpavargāya bhajāma devam


10.63.045


  • अयं ममेष्टो दयितो ऽनुवर्ती मयाभयं दत्तम् अमुष्य देव ।
    सम्पाद्यतां तद् भवतः प्रसादो यथा हि ते दैत्य-पतौ प्रसादः

** // ayaṃ mameṣṭo dayito 'nuvartī mayābhayaṃ dattam amuṣya deva |*
sampādyatāṃ tad bhavataḥ prasādo yathā hi te daitya-patau prasādaḥ


10.63.046

0 श्री-भगवान् उवाच यद् आत्थ भगवंस् त्वं नः करवाम प्रियं तव ।
भवतो यद् व्यवसितं तन् मे साध्व् अनुमोदितम्

0 śrī-bhagavān uvāca yad āttha bhagavaṃs tvaṃ naḥ karavāma priyaṃ tava |
bhavato yad vyavasitaṃ tan me sādhv anumoditam


10.63.047

अवध्यो ऽयं ममाप्य् एष वैरोचनि-सुतो ऽसुरः ।
प्रह्रादाय वरो दत्तो न वध्यो मे तवान्वयः

avadhyo 'yaṃ mamāpy eṣa vairocani-suto 'suraḥ |
prahrādāya varo datto na vadhyo me tavānvayaḥ


10.63.048

दर्पोपशमनायास्य प्रवृक्णा बाहवो मया ।
सूदितं च बलं भूरि यच् च भारायितं भुवः

darpopaśamanāyāsya pravṛkṇā bāhavo mayā |
sūditaṃ ca balaṃ bhūri yac ca bhārāyitaṃ bhuvaḥ


10.63.049

चत्वारो ऽस्य भुजाः शिष्टा भविष्यत्य् अजरामरः ।
पार्षद-मुख्यो भवतो न कुतश्चिद्-भयो ऽसुरः

catvāro 'sya bhujāḥ śiṣṭā bhaviṣyaty ajarāmaraḥ |
pārṣada-mukhyo bhavato na kutaścid-bhayo 'suraḥ


10.63.050

इति लब्ध्वाभयं कृष्णं प्रणम्य शिरसासुरः ।
प्राद्युम्निं रथम् आरोप्य स-वध्वो समुपानयत्

iti labdhvābhayaṃ kṛṣṇaṃ praṇamya śirasāsuraḥ |
prādyumniṃ ratham āropya sa-vadhvo samupānayat


10.63.051

अक्षौहिण्या परिवृतं सु-वासः-समलङ्कृतम् ।
स-पत्नीकं पुरस्-कृत्य ययौ रुद्रानुमोदितः

akṣauhiṇyā parivṛtaṃ su-vāsaḥ-samalaṅkṛtam |
sa-patnīkaṃ puras-kṛtya yayau rudrānumoditaḥ


10.63.052

स्व-राजधानीं समलङ्कृतां ध्वजैः $ स-तोरणैर् उक्षित-मार्ग-चत्वराम् &अम्प्;विवेश शङ्खानक-दुन्दुभि-स्वनैर् % अभ्युद्यतः पौर-सुहृद्-द्विजातिभिः

sva-rājadhānīṃ samalaṅkṛtāṃ dhvajaiḥ $ sa-toraṇair ukṣita-mārga-catvarām &viveśa śaṅkhānaka-dundubhi-svanair % abhyudyataḥ paura-suhṛd-dvijātibhiḥ


10.63.053


  • य एवं कृष्ण-विजयं शङ्करेण च संयुगम् ।
    संस्मरेत् प्रातर् उत्थाय न तस्य स्यात् पराजयः

** // ya evaṃ kṛṣṇa-vijayaṃ śaṅkareṇa ca saṃyugam |*
saṃsmaret prātar utthāya na tasya syāt parājayaḥ

Chapter 10.64

10.64.001

0 श्री-बादरायणिर् उवाच एकदोपवनं राजन् जग्मुर् यदु-कुमारकाः ।
विहर्तुं साम्ब-प्रद्युम्न चारु-भानु-गदादयः

0 śrī-bādarāyaṇir uvāca ekadopavanaṃ rājan jagmur yadu-kumārakāḥ |
vihartuṃ sāmba-pradyumna cāru-bhānu-gadādayaḥ


10.64.002

क्रीडित्वा सु-चिरं तत्र विचिन्वन्तः पिपासिताः ।
जलं निरुदके कूपे ददृशुः सत्त्वम् अद्भुतम्

krīḍitvā su-ciraṃ tatra vicinvantaḥ pipāsitāḥ |
jalaṃ nirudake kūpe dadṛśuḥ sattvam adbhutam


10.64.003

कृकलासं गिरि-निभं वीक्ष्य विस्मित-मानसाः ।
तस्य चोद्धरणे यत्नं चक्रुस् ते कृपयान्विताः

kṛkalāsaṃ giri-nibhaṃ vīkṣya vismita-mānasāḥ |
tasya coddharaṇe yatnaṃ cakrus te kṛpayānvitāḥ


10.64.004

चर्म-जैस् तान्तवैः पाशैर् बद्ध्वा पतितम् अर्भकाः ।
नाशक्नुरन् समुद्धर्तुं कृष्णायाचख्युर् उत्सुकाः

carma-jais tāntavaiḥ pāśair baddhvā patitam arbhakāḥ |
nāśaknuran samuddhartuṃ kṛṣṇāyācakhyur utsukāḥ


10.64.005

तत्रागत्यारविन्दाक्षो भगवान् विश्व-भावनः ।
वीक्ष्योज्जहार वामेन तं करेण स लीलया

tatrāgatyāravindākṣo bhagavān viśva-bhāvanaḥ |
vīkṣyojjahāra vāmena taṃ kareṇa sa līlayā


10.64.006

स उत्तमः-श्लोक-कराभिमृष्टो विहाय सद्यः कृकलास-रूपम् ।
सन्तप्त-चामीकर-चारु-वर्णः स्वर्ग्य् अद्भुतालङ्करणाम्बर-स्रक्

sa uttamaḥ-śloka-karābhimṛṣṭo vihāya sadyaḥ kṛkalāsa-rūpam |
santapta-cāmīkara-cāru-varṇaḥ svargy adbhutālaṅkaraṇāmbara-srak


10.64.007

पप्रच्छ विद्वान् अपि तन्-निदानं जनेषु विख्यापयितुं मुकुन्दः ।
कस् त्वं महा-भाग वरेण्य-रूपो देवोत्तमं त्वां गणयामि नूनम्

papraccha vidvān api tan-nidānaṃ janeṣu vikhyāpayituṃ mukundaḥ |
kas tvaṃ mahā-bhāga vareṇya-rūpo devottamaṃ tvāṃ gaṇayāmi nūnam


10.64.008

दशाम् इमां वा कतमेन कर्मणा सम्प्रापितो ऽस्य् अतद्-अर्हः सु-भद्र ।
आत्मानम् आख्याहि विवित्सतां नो यन् मन्यसे नः क्षमम् अत्र वक्तुम्

daśām imāṃ vā katamena karmaṇā samprāpito 'sy atad-arhaḥ su-bhadra |
ātmānam ākhyāhi vivitsatāṃ no yan manyase naḥ kṣamam atra vaktum


10.64.009

0 श्री-शुक उवाच इति स्म राजा सम्पृष्टः कृष्णेनानन्त-मूर्तिना ।
माधवं प्रणिपत्याह किरीटेनार्क-वर्चसा

0 śrī-śuka uvāca iti sma rājā sampṛṣṭaḥ kṛṣṇenānanta-mūrtinā |
mādhavaṃ praṇipatyāha kirīṭenārka-varcasā


10.64.010

0 नृग उवाच नृगो नाम नरेन्द्रो ऽहम् इक्ष्वाकु-तनयः प्रभो ।
दानिष्व् आख्यायमानेषु यदि ते कर्णम् अस्पृशम्

0 nṛga uvāca nṛgo nāma narendro 'ham ikṣvāku-tanayaḥ prabho |
dāniṣv ākhyāyamāneṣu yadi te karṇam aspṛśam


10.64.011

किं नु ते ऽविदितं नाथ सर्व-भूतात्म-साक्षिणः ।
कालेनाव्याहत-दृशो वक्ष्ये ऽथापि तवाज्ञया

kiṃ nu te 'viditaṃ nātha sarva-bhūtātma-sākṣiṇaḥ |
kālenāvyāhata-dṛśo vakṣye 'thāpi tavājñayā


10.64.012

यावत्यः सिकता भूमेर् यावत्यो दिवि तारकाः ।
यावत्यो वर्ष-धाराश् च तावतीर् अददं स्म गाः

yāvatyaḥ sikatā bhūmer yāvatyo divi tārakāḥ |
yāvatyo varṣa-dhārāś ca tāvatīr adadaṃ sma gāḥ


10.64.013

पयस्विनीस् तरुणीः शील-रूप- गुणोपपन्नाः कपिला हेम-सृङ्गीः ।
न्यायार्जिता रूप्य-खुराः स-वत्सा दुकूल-मालाभरणा ददाव् अहम्

payasvinīs taruṇīḥ śīla-rūpa- guṇopapannāḥ kapilā hema-sṛṅgīḥ |
nyāyārjitā rūpya-khurāḥ sa-vatsā dukūla-mālābharaṇā dadāv aham


10.64.014

स्व्-अलङ्कृतेभ्यो गुण-शीलवद्भ्यः सीदत्-कुटुम्बेभ्य ऋत-व्रतेभ्यः ।
तपः-श्रुत-ब्रह्म-वदान्य-सद्भ्यः प्रादां युवभ्यो द्विज-पुङ्गवेभ्यः

sv-alaṅkṛtebhyo guṇa-śīlavadbhyaḥ sīdat-kuṭumbebhya ṛta-vratebhyaḥ |
tapaḥ-śruta-brahma-vadānya-sadbhyaḥ prādāṃ yuvabhyo dvija-puṅgavebhyaḥ


10.64.015

गो-भू-हिरण्यायतनाश्व-हस्तिनः कन्याः स-दासीस् तिल-रूप्य-शय्याः ।
वासांसि रत्नानि परिच्छदान् रथान् इष्टं च यज्ञैश् चरितं च पूर्तम्

go-bhū-hiraṇyāyatanāśva-hastinaḥ kanyāḥ sa-dāsīs tila-rūpya-śayyāḥ |
vāsāṃsi ratnāni paricchadān rathān iṣṭaṃ ca yajñaiś caritaṃ ca pūrtam


10.64.016

कस्यचिद् द्विज-मुख्यस्य भ्रष्टा गौर् मम गो-धने ।
सम्पृक्ताविदुषा सा च मया दत्ता द्विजातये

kasyacid dvija-mukhyasya bhraṣṭā gaur mama go-dhane |
sampṛktāviduṣā sā ca mayā dattā dvijātaye


10.64.017

तां नीयमानां तत्-स्वामी दृष्ट्रोवाच ममेति तम् ।
ममेति परिग्राह्य् आह नृगो मे दत्तवान् इति

tāṃ nīyamānāṃ tat-svāmī dṛṣṭrovāca mameti tam |
mameti parigrāhy āha nṛgo me dattavān iti


10.64.018

विप्रौ विवदमानौ माम् ऊचतुः स्वार्थ-साधकौ ।
भवान् दातापहर्तेति तच् छ्रुत्वा मे ऽभवद् भ्रमः

viprau vivadamānau mām ūcatuḥ svārtha-sādhakau |
bhavān dātāpaharteti tac chrutvā me 'bhavad bhramaḥ


10.64.019

अनुनीताव् उभौ विप्रौ धर्म-कृच्छ्र-गतेन वै ।
गवां लक्षं प्रकृष्टानां दास्याम्य् एषा प्रदीयताम्

anunītāv ubhau viprau dharma-kṛcchra-gatena vai |
gavāṃ lakṣaṃ prakṛṣṭānāṃ dāsyāmy eṣā pradīyatām


10.64.020

भवन्ताव् अनुगृह्णीतां किङ्करस्याविजानतः ।
समुद्धरतं मां कृच्छ्रात् पतन्तं निरये ऽशुचौ

bhavantāv anugṛhṇītāṃ kiṅkarasyāvijānataḥ |
samuddharataṃ māṃ kṛcchrāt patantaṃ niraye 'śucau


10.64.021

नाहं प्रतीच्छे वै राजन्न् इत्य् उक्त्वा स्वाम्य् अपाक्रमत् ।
नान्यद् गवाम् अप्य् अयुतम् इच्छामीत्य् अपरो ययौ

nāhaṃ pratīcche vai rājann ity uktvā svāmy apākramat |
nānyad gavām apy ayutam icchāmīty aparo yayau


10.64.022

एतस्मिन्न् अन्तरे यामैर् दूतैर् नीतो यम-क्षयम् ।
यमेन पृष्टस् तत्राहं देव-देव जगत्-पते

etasminn antare yāmair dūtair nīto yama-kṣayam |
yamena pṛṣṭas tatrāhaṃ deva-deva jagat-pate


10.64.023

पूर्वं त्वम् अशुभं भुङ्क्ष उताहो नृपते शुभम् ।
नान्तं दानस्य धर्मस्य पश्ये लोकस्य भास्वतः

pūrvaṃ tvam aśubhaṃ bhuṅkṣa utāho nṛpate śubham |
nāntaṃ dānasya dharmasya paśye lokasya bhāsvataḥ


10.64.024

पूर्वं देवाशुभं भुञ्ज इति प्राह पतेति सः ।
तावद् अद्राक्षम् आत्मानं कृकलासं पतन् प्रभो

pūrvaṃ devāśubhaṃ bhuñja iti prāha pateti saḥ |
tāvad adrākṣam ātmānaṃ kṛkalāsaṃ patan prabho


10.64.025

ब्रह्मण्यस्य वदान्यस्य तव दासस्य केशव ।
स्मृतिर् नाद्यापि विध्वस्ता भवत्-सन्दर्शनार्थिनः

brahmaṇyasya vadānyasya tava dāsasya keśava |
smṛtir nādyāpi vidhvastā bhavat-sandarśanārthinaḥ


10.64.026

स त्वं कथं मम विभो ऽक्षि-पथः परात्मा $ योगेश्वरः श्रुति-दृशामल-हृद्-विभाव्यः &अम्प्;साक्षाद् अधोक्षज उरु-व्यसनान्ध-बुद्धेः % स्यान् मे ऽनुदृश्य इह यस्य भवापवर्गः

sa tvaṃ kathaṃ mama vibho 'kṣi-pathaḥ parātmā $ yogeśvaraḥ śruti-dṛśāmala-hṛd-vibhāvyaḥ &sākṣād adhokṣaja uru-vyasanāndha-buddheḥ % syān me 'nudṛśya iha yasya bhavāpavargaḥ


10.64.027


  • देव-देव जगन्-नाथ गोविन्द पुरुषोत्तम ।
    नारायण हृषीकेश पुण्य-श्लोकाच्युताव्यय

** // deva-deva jagan-nātha govinda puruṣottama |*
nārāyaṇa hṛṣīkeśa puṇya-ślokācyutāvyaya


10.64.028

अनुजानीहि मां कृष्ण यान्तं देव-गतिं प्रभो ।
यत्र क्वापि सतश् चेतो भूयान् मे त्वत्-पदास्पदम्

anujānīhi māṃ kṛṣṇa yāntaṃ deva-gatiṃ prabho |
yatra kvāpi sataś ceto bhūyān me tvat-padāspadam


10.64.029

नमस् ते सर्व-भावाय ब्रह्मणे ऽनन्त-शक्तये ।
कृष्णाय वासुदेवाय योगानां पतये नमः

namas te sarva-bhāvāya brahmaṇe 'nanta-śaktaye |
kṛṣṇāya vāsudevāya yogānāṃ pataye namaḥ


10.64.030

इत्य् उक्त्वा तं परिक्रम्य पादौ स्पृष्ट्वा स्व-मौलिना ।
अनुज्ञातो विमानाग्र्यम् आरुहत् पश्यतां नृणाम्

ity uktvā taṃ parikramya pādau spṛṣṭvā sva-maulinā |
anujñāto vimānāgryam āruhat paśyatāṃ nṛṇām


10.64.031

कृष्णः परिजनं प्राह भगवान् देवकी-सुतः ।
ब्रह्मण्य-देवो धर्मात्मा राजन्यान् अनुशिक्षयन्

kṛṣṇaḥ parijanaṃ prāha bhagavān devakī-sutaḥ |
brahmaṇya-devo dharmātmā rājanyān anuśikṣayan


10.64.032

दुर्जरं बत ब्रह्म-स्वं भुक्तम् अग्नेर् मनाग् अपि ।
तेजीयसो ऽपि किम् उत राज्ञां ईश्वर-मानिनाम्

durjaraṃ bata brahma-svaṃ bhuktam agner manāg api |
tejīyaso 'pi kim uta rājñāṃ īśvara-māninām


10.64.033

नाहं हालाहलं मन्ये विषं यस्य प्रतिक्रिया ।
ब्रह्म-स्वं हि विषं प्रोक्तं नास्य प्रतिविधिर् भुवि

nāhaṃ hālāhalaṃ manye viṣaṃ yasya pratikriyā |
brahma-svaṃ hi viṣaṃ proktaṃ nāsya pratividhir bhuvi


10.64.034

हिनस्ति विषम् अत्तारं वह्निर् अद्भिः प्रशाम्यति ।
कुलं स-मूलं दहति ब्रह्म-स्वारणि-पावकः

hinasti viṣam attāraṃ vahnir adbhiḥ praśāmyati |
kulaṃ sa-mūlaṃ dahati brahma-svāraṇi-pāvakaḥ


10.64.035

ब्रह्म-स्वं दुरनुज्ञातं भुक्तं हन्ति त्रि-पूरुषम् ।
प्रसह्य तु बलाद् भुक्तं दश पूर्वान् दशापरान्

brahma-svaṃ duranujñātaṃ bhuktaṃ hanti tri-pūruṣam |
prasahya tu balād bhuktaṃ daśa pūrvān daśāparān


10.64.036

राजानो राज-लक्ष्म्यान्धा नात्म-पातं विचक्षते ।
निरयं ये ऽभिमन्यन्ते ब्रह्म-स्वं साधु बालिशाः

rājāno rāja-lakṣmyāndhā nātma-pātaṃ vicakṣate |
nirayaṃ ye 'bhimanyante brahma-svaṃ sādhu bāliśāḥ


10.64.037

गृह्णन्ति यावतः पांशून् क्रन्दताम् अश्रु-बिन्दवः ।
विप्राणां हृत-वृत्तीनाम् वदान्यानां कुटुम्बिनाम्

gṛhṇanti yāvataḥ pāṃśūn krandatām aśru-bindavaḥ |
viprāṇāṃ hṛta-vṛttīnām vadānyānāṃ kuṭumbinām


10.64.038

राजानो राज-कुल्याश् च तावतो ऽब्दान् निरङ्कुशाः ।
कुम्भी-पाकेषु पच्यन्ते ब्रह्म-दायापहारिणः

rājāno rāja-kulyāś ca tāvato 'bdān niraṅkuśāḥ |
kumbhī-pākeṣu pacyante brahma-dāyāpahāriṇaḥ


10.64.039

स्व-दत्तां पर-दत्तां वा ब्रह्म-वृत्तिं हरेच् च यः ।
षष्टि-वर्ष-सहस्राणि विष्ठायां जायते कृमिः

sva-dattāṃ para-dattāṃ vā brahma-vṛttiṃ harec ca yaḥ |
ṣaṣṭi-varṣa-sahasrāṇi viṣṭhāyāṃ jāyate kṛmiḥ


10.64.040

न मे ब्रह्म-धनं भूयाद् यद् गृध्वाल्पायुषो नराः ।
पराजिताश् च्युता राज्याद् भवन्त्य् उद्वेजिनो ऽहयः

na me brahma-dhanaṃ bhūyād yad gṛdhvālpāyuṣo narāḥ |
parājitāś cyutā rājyād bhavanty udvejino 'hayaḥ


10.64.041

विप्रं कृतागसम् अपि नैव द्रुह्यत मामकाः ।
घ्नन्तं बहु शपन्तं वा नमस्-कुरुत नित्यशः

vipraṃ kṛtāgasam api naiva druhyata māmakāḥ |
ghnantaṃ bahu śapantaṃ vā namas-kuruta nityaśaḥ


10.64.042

यथाहं प्रणमे विप्रान् अनुकालं समाहितः ।
तथा नमत यूयं च यो ऽन्यथा मे स दण्ड-भाक्

yathāhaṃ praṇame viprān anukālaṃ samāhitaḥ |
tathā namata yūyaṃ ca yo 'nyathā me sa daṇḍa-bhāk


10.64.043

ब्राह्मणार्थो ह्य् अपहृतो हर्तारं पातयत्य् अधः ।
अजानन्तम् अपि ह्य् एनं नृगं ब्राह्मण-गौर् इव

brāhmaṇārtho hy apahṛto hartāraṃ pātayaty adhaḥ |
ajānantam api hy enaṃ nṛgaṃ brāhmaṇa-gaur iva


10.64.044

एवं विश्राव्य भगवान् मुकुन्दो द्वारकौकसः ।
पावनः सर्व-लोकानां विवेश निज-मन्दिरम्

evaṃ viśrāvya bhagavān mukundo dvārakaukasaḥ |
pāvanaḥ sarva-lokānāṃ viveśa nija-mandiram

Chapter 10.65

10.65.001

0 श्री-शुक उवाच बलभद्रः कुरु-श्रेष्ठ भगवान् रथम् आस्थितः ।
सुहृद्-दिदृक्षुर् उत्कण्ठः प्रययौ नन्द-गोकुलम्

0 śrī-śuka uvāca balabhadraḥ kuru-śreṣṭha bhagavān ratham āsthitaḥ |
suhṛd-didṛkṣur utkaṇṭhaḥ prayayau nanda-gokulam


10.65.002

परिष्वक्तश् चिरोत्कण्ठैर् गोपैर् गोपीभिर् एव च ।
रामो ऽभिवाद्य पितराव् आशीर्भिर् अभिनन्दितः

pariṣvaktaś cirotkaṇṭhair gopair gopībhir eva ca |
rāmo 'bhivādya pitarāv āśīrbhir abhinanditaḥ


10.65.003

चिरं नः पाहि दाशार्ह सानुजो जगद्-ईश्वरः ।
इत्य् आरोप्याङ्कम् आलिङ्ग्य नेत्रैः सिषिचतुर् जलैः

ciraṃ naḥ pāhi dāśārha sānujo jagad-īśvaraḥ |
ity āropyāṅkam āliṅgya netraiḥ siṣicatur jalaiḥ


10.65.004

गोप-वृद्धांश् च विधि-वद् यविष्ठैर् अभिवन्दितः ।
यथा-वयो यथा-सख्यं यथा-सम्बन्धम् आत्मनः

gopa-vṛddhāṃś ca vidhi-vad yaviṣṭhair abhivanditaḥ |
yathā-vayo yathā-sakhyaṃ yathā-sambandham ātmanaḥ


10.65.005

समुपेत्याथ गोपालान् हास्य-हस्त-ग्रहादिभिः ।
विश्रान्तम् सुखम् आसीनं पप्रच्छुः पर्युपागताः

samupetyātha gopālān hāsya-hasta-grahādibhiḥ |
viśrāntam sukham āsīnaṃ papracchuḥ paryupāgatāḥ


10.65.006

पृष्टाश् चानामयं स्वेषु प्रेम-गद्गदया गिरा ।
कृष्णे कमल-पत्राक्षे सन्न्यस्ताखिल-राधसः

pṛṣṭāś cānāmayaṃ sveṣu prema-gadgadayā girā |
kṛṣṇe kamala-patrākṣe sannyastākhila-rādhasaḥ


10.65.007

कच्चिन् नो बान्धवा राम सर्वे कुशलम् आसते ।
कच्चित् स्मरथ नो राम यूयं दार-सुतान्विताः

kaccin no bāndhavā rāma sarve kuśalam āsate |
kaccit smaratha no rāma yūyaṃ dāra-sutānvitāḥ


10.65.008

दिष्ट्या कंसो हतः पापो दिष्ट्या मुक्ताः सुहृज्-जनाः ।
निहत्य निर्जित्य रिपून् दिष्ट्या दुर्गं समाश्रीताः

diṣṭyā kaṃso hataḥ pāpo diṣṭyā muktāḥ suhṛj-janāḥ |
nihatya nirjitya ripūn diṣṭyā durgaṃ samāśrītāḥ


10.65.009

गोप्यो हसन्त्यः पप्रच्छू राम-सन्दर्शनादृताः ।
कच्चिद् आस्ते सुखं कृष्णः पुर-स्त्री-जन-वल्लभः

gopyo hasantyaḥ papracchū rāma-sandarśanādṛtāḥ |
kaccid āste sukhaṃ kṛṣṇaḥ pura-strī-jana-vallabhaḥ


10.65.010

कच्चित् स्मरति वा बन्धून् पितरं मातरं च सः ।
अप्य् असौ मातरं द्रष्टुं सकृद् अप्य् आगमिष्यति ।
अपि वा स्मरते ऽस्माकम् अनुसेवां महा-भुजः

kaccit smarati vā bandhūn pitaraṃ mātaraṃ ca saḥ |
apy asau mātaraṃ draṣṭuṃ sakṛd apy āgamiṣyati |
api vā smarate 'smākam anusevāṃ mahā-bhujaḥ


10.65.011

मातरं पितरं भ्रातॄन् पतीन् पुत्रान् स्वसॄन् अपि ।
यद्-अर्थे जहिम दाशार्ह दुस्त्यजान् स्व-जनान् प्रभो

mātaraṃ pitaraṃ bhrātṝn patīn putrān svasṝn api |
yad-arthe jahima dāśārha dustyajān sva-janān prabho


10.65.012

ता नः सद्यः परित्यज्य गतः सञ्छिन्न-सौहृदः ।
कथं नु तादृशं स्त्रीभिर् न श्रद्धीयेत भाषितम्

tā naḥ sadyaḥ parityajya gataḥ sañchinna-sauhṛdaḥ |
kathaṃ nu tādṛśaṃ strībhir na śraddhīyeta bhāṣitam


10.65.013

कथं नु गृह्णन्त्य् अनवस्थितात्मनो $ वचः कृत-घ्नस्य बुधाः पुर-स्त्रियः &अम्प्;गृह्णन्ति वै चित्र-कथस्य सुन्दर- % स्मितावलोकोच्छ्वसित-स्मरातुराः

kathaṃ nu gṛhṇanty anavasthitātmano $ vacaḥ kṛta-ghnasya budhāḥ pura-striyaḥ &gṛhṇanti vai citra-kathasya sundara- % smitāvalokocchvasita-smarāturāḥ


10.65.014


  • किं नस् तत्-कथया गोप्यः कथाः कथयतापराः ।
    यात्य् अस्माभिर् विना कालो यदि तस्य तथैव नः

** // kiṃ nas tat-kathayā gopyaḥ kathāḥ kathayatāparāḥ |*
yāty asmābhir vinā kālo yadi tasya tathaiva naḥ


10.65.015

इति प्रहसितं शौरेर् जल्पितं चारु-वीक्षितम् ।
गतिं प्रेम-परिष्वङ्गं स्मरन्त्यो रुरुदुः स्त्रियः

iti prahasitaṃ śaurer jalpitaṃ cāru-vīkṣitam |
gatiṃ prema-pariṣvaṅgaṃ smarantyo ruruduḥ striyaḥ


10.65.016

सङ्कर्षणस् ताः कृष्णस्य सन्देशैर् हृदयं-गमैः ।
सान्त्वयाम् आस भगवान् नानानुनय-कोविदः

saṅkarṣaṇas tāḥ kṛṣṇasya sandeśair hṛdayaṃ-gamaiḥ |
sāntvayām āsa bhagavān nānānunaya-kovidaḥ


10.65.017

द्वौ मासौ तत्र चावात्सीन् मधुं माधवं एव च ।
रामः क्षपासु भगवान् गोपीनां रतिम् आवहन्

dvau māsau tatra cāvātsīn madhuṃ mādhavaṃ eva ca |
rāmaḥ kṣapāsu bhagavān gopīnāṃ ratim āvahan


10.65.018

पूर्ण-चन्द्र-कला-मृष्टे कौमुदी-गन्ध-वायुना ।
यमुनोपवने रेमे सेविते स्त्री-गणैर् वृतः

pūrṇa-candra-kalā-mṛṣṭe kaumudī-gandha-vāyunā |
yamunopavane reme sevite strī-gaṇair vṛtaḥ


10.65.019

वरुण-प्रेषिता देवी वारुणी वृक्ष-कोटरात् ।
पतन्ती तद् वनं सर्वं स्व-गन्धेनाध्यवासयत्

varuṇa-preṣitā devī vāruṇī vṛkṣa-koṭarāt |
patantī tad vanaṃ sarvaṃ sva-gandhenādhyavāsayat


10.65.020

तं गन्धं मधु-धाराया वायुनोपहृतं बलः ।
आघ्रायोपगतस् तत्र ललनाभिः समं पपौ

taṃ gandhaṃ madhu-dhārāyā vāyunopahṛtaṃ balaḥ |
āghrāyopagatas tatra lalanābhiḥ samaṃ papau


10.65.021

उपगीयमानो गन्धर्वैर् वनिता-शोभि-मण्डले ।
रेमे करेणु-यूथेशो माहेन्द्र इव वारणः

upagīyamāno gandharvair vanitā-śobhi-maṇḍale |
reme kareṇu-yūtheśo māhendra iva vāraṇaḥ


10.65.022

नेदुर् दुन्दुभयो व्योम्नि ववृषुः कुसुमैर् मुदा ।
गन्धर्वा मुनयो रामं तद्-वीर्यैर् ईडिरे तदा

nedur dundubhayo vyomni vavṛṣuḥ kusumair mudā |
gandharvā munayo rāmaṃ tad-vīryair īḍire tadā


10.65.023

उपगीयमान-चरितो वनिताभिर् हलायुध ।
वनेषु व्यचरत् क्षीवो मद-विह्वल-लोचनः

upagīyamāna-carito vanitābhir halāyudha |
vaneṣu vyacarat kṣīvo mada-vihvala-locanaḥ


10.65.024

स्रग्व्य् एक-कुण्डलो मत्तो वैजयन्त्या च मालया ।
बिभ्रत् स्मित-मुखाम्भोजं स्वेद-प्रालेय-भूषितम्

sragvy eka-kuṇḍalo matto vaijayantyā ca mālayā |
bibhrat smita-mukhāmbhojaṃ sveda-prāleya-bhūṣitam


10.65.025

स आजुहाव यमुनां जल-क्रीडार्थम् ईश्वरः ।
निजं वाक्यम् अनादृत्य मत्त इत्य् आपगां बलः

sa ājuhāva yamunāṃ jala-krīḍārtham īśvaraḥ |
nijaṃ vākyam anādṛtya matta ity āpagāṃ balaḥ


10.65.026

अनागतां हलाग्रेण कुपितो विचकर्ष ह ।
पापे त्वं माम् अवज्ञाय यन् नायासि मयाहुता ।
नेष्ये त्वां लाङ्गलाग्रेण शतधा काम-चारिणीम्

anāgatāṃ halāgreṇa kupito vicakarṣa ha |
pāpe tvaṃ mām avajñāya yan nāyāsi mayāhutā |
neṣye tvāṃ lāṅgalāgreṇa śatadhā kāma-cāriṇīm


10.65.027

एवं निर्भर्त्सिता भीता यमुना यदु-नन्दनम् ।
उवाच चकिता वाचं पतिता पादयोर् नृप

evaṃ nirbhartsitā bhītā yamunā yadu-nandanam |
uvāca cakitā vācaṃ patitā pādayor nṛpa


10.65.028

राम राम महा-बाहो न जाने तव विक्रमम् ।
यस्यैकांशेन विधृता जगती जगतः पते

rāma rāma mahā-bāho na jāne tava vikramam |
yasyaikāṃśena vidhṛtā jagatī jagataḥ pate


10.65.029

परं भावं भगवतो भगवन् माम् अजानतीम् ।
मोक्तुम् अर्हसि विश्वात्मन् प्रपन्नां भक्त-वत्सल

paraṃ bhāvaṃ bhagavato bhagavan mām ajānatīm |
moktum arhasi viśvātman prapannāṃ bhakta-vatsala


10.65.030

ततो व्यमुञ्चद् यमुनां याचितो भगवान् बलः ।
विजगाह जलं स्त्रीभिः करेणुभिर् इवेभ-राट्

tato vyamuñcad yamunāṃ yācito bhagavān balaḥ |
vijagāha jalaṃ strībhiḥ kareṇubhir ivebha-rāṭ


10.65.031

कामं विहृत्य सलिलाद् उत्तीर्णायासीताम्बरे ।
भूषणानि महार्हाणि ददौ कान्तिः शुभां स्रजम्

kāmaṃ vihṛtya salilād uttīrṇāyāsītāmbare |
bhūṣaṇāni mahārhāṇi dadau kāntiḥ śubhāṃ srajam


10.65.032

वसित्वा वाससी नीले मालां आमुच्य काञ्चनीम् ।
रेये स्व्-अलङ्कृतो लिप्तो माहेन्द्र इव वारणः

vasitvā vāsasī nīle mālāṃ āmucya kāñcanīm |
reye sv-alaṅkṛto lipto māhendra iva vāraṇaḥ


10.65.033

अद्यापि दृश्यते राजन् यमुनाकृष्ट-वर्त्मना ।
बलस्यानन्त-वीर्यस्य वीर्यं सूचयतीव हि

adyāpi dṛśyate rājan yamunākṛṣṭa-vartmanā |
balasyānanta-vīryasya vīryaṃ sūcayatīva hi


10.65.034

एवं सर्वा निशा याता एकेव रमतो व्रजे ।
रामस्याक्षिप्त-चित्तस्य माधुर्यैर् व्रज-योषिताम्

evaṃ sarvā niśā yātā ekeva ramato vraje |
rāmasyākṣipta-cittasya mādhuryair vraja-yoṣitām

Chapter 10.66

10.66.001

0 श्री-शुक उवाच नन्द-व्रजं गते रामे करूषाधिपतिर् नृप ।
वासुदेवो ऽहम् इत्य् अज्ञो दूतं कृष्णाय प्राहिणोत्

0 śrī-śuka uvāca nanda-vrajaṃ gate rāme karūṣādhipatir nṛpa |
vāsudevo 'ham ity ajño dūtaṃ kṛṣṇāya prāhiṇot


10.66.002

त्वं वासुदेवो भगवान् अवतीऋनो जगत्-पतिः ।
इति प्रस्तोभितो बालैर् मेन आत्मानम् अच्युतम्

tvaṃ vāsudevo bhagavān avatīṛno jagat-patiḥ |
iti prastobhito bālair mena ātmānam acyutam


10.66.003

दूतं च प्राहिणोन् मन्दः कृष्णायाव्यक्त-वर्त्मने ।
द्वारकायां यथा बालो नृपो बाल-कृतो ऽबुधः

dūtaṃ ca prāhiṇon mandaḥ kṛṣṇāyāvyakta-vartmane |
dvārakāyāṃ yathā bālo nṛpo bāla-kṛto 'budhaḥ


10.66.004

दूतस् तु द्वारकाम् एत्य सभायाम् आस्थितं प्रभुम् ।
कृष्णं कमल-पत्राक्षं राज-सन्देशम् अब्रवीत्

dūtas tu dvārakām etya sabhāyām āsthitaṃ prabhum |
kṛṣṇaṃ kamala-patrākṣaṃ rāja-sandeśam abravīt


10.66.005

वासुदेवो ऽवतीर्नो ऽहम् एक एव न चापरः ।
भूतानाम् अनुकम्पार्थं त्वं तु मिथ्याभिधां त्यज

vāsudevo 'vatīrno 'ham eka eva na cāparaḥ |
bhūtānām anukampārthaṃ tvaṃ tu mithyābhidhāṃ tyaja


10.66.006

यानि त्वम् अस्मच्-चिह्नानि मौढ्याद् बिभर्षि सात्वत ।
त्यक्त्वैहि मां त्वं शरणं नो चेद् देहि ममाहवम्

yāni tvam asmac-cihnāni mauḍhyād bibharṣi sātvata |
tyaktvaihi māṃ tvaṃ śaraṇaṃ no ced dehi mamāhavam


10.66.007

0 श्री-शुक उवाच कत्थनं तद् उपाकर्ण्य पौण्ड्रकस्याल्प-मेधसः ।
उग्रसेनादयः सभ्या उच्चकैर् जहसुस् तदा

0 śrī-śuka uvāca katthanaṃ tad upākarṇya pauṇḍrakasyālpa-medhasaḥ |
ugrasenādayaḥ sabhyā uccakair jahasus tadā


10.66.008

उवाच दूतं भगवान् परिहास-कथाम् अनु ।
उत्स्रक्ष्ये मूढ चिह्नानि यैस् त्वम् एवं विकत्थसे

uvāca dūtaṃ bhagavān parihāsa-kathām anu |
utsrakṣye mūḍha cihnāni yais tvam evaṃ vikatthase


10.66.009

मुखं तद् अपिधायाज्ञ कङ्क-गृध्र-वटैर् वृतः ।
शयिष्यसे हतस् तत्र भविता शरणं शुनाम्

mukhaṃ tad apidhāyājña kaṅka-gṛdhra-vaṭair vṛtaḥ |
śayiṣyase hatas tatra bhavitā śaraṇaṃ śunām


10.66.010

इति दूतस् तम् आक्षेपं स्वामिने सर्वम् आहरत् ।
कृष्णो ऽपि रथम् आस्थाय काशीम् उपजगाम ह

iti dūtas tam ākṣepaṃ svāmine sarvam āharat |
kṛṣṇo 'pi ratham āsthāya kāśīm upajagāma ha


10.66.011

पौण्ड्रको ऽपि तद्-उद्योगम् उपलभ्य महा-रथः ।
अक्षौहिणीभ्यां संयुक्तो निश्चक्राम पुराद् द्रुतम्

pauṇḍrako 'pi tad-udyogam upalabhya mahā-rathaḥ |
akṣauhiṇībhyāṃ saṃyukto niścakrāma purād drutam


10.66.012

तस्य काशी-पतिर् मित्रं पार्ष्णि-ग्राहो ऽन्वयान् नृप ।
अक्षौहिणीभिस् तिसृभिर् अपश्यत् पौण्ड्रकं हरिः

tasya kāśī-patir mitraṃ pārṣṇi-grāho 'nvayān nṛpa |
akṣauhiṇībhis tisṛbhir apaśyat pauṇḍrakaṃ hariḥ


10.66.013

शङ्खार्य्-असि-गदा-शार्ङ्ग- श्रीवत्साद्य्-उपलक्षितम् ।
बिभ्राणं कौस्तुभ-मणिं वन-माला-विभूषितम्

śaṅkhāry-asi-gadā-śārṅga- śrīvatsādy-upalakṣitam |
bibhrāṇaṃ kaustubha-maṇiṃ vana-mālā-vibhūṣitam


10.66.014

कौशेय-वाससी पीते वसानं गरुड-ध्वजम् ।
अमूल्य-मौल्य्-आभरणं स्फुरन्-मकर-कुण्डलम्

kauśeya-vāsasī pīte vasānaṃ garuḍa-dhvajam |
amūlya-mauly-ābharaṇaṃ sphuran-makara-kuṇḍalam


10.66.015

दृष्ट्वा तम् आत्मनस् तुल्यं वेषं कृत्रिमम् आस्थितम् ।
यथा नटं रङ्ग-गतं विजहास भृशं हरीः

dṛṣṭvā tam ātmanas tulyaṃ veṣaṃ kṛtrimam āsthitam |
yathā naṭaṃ raṅga-gataṃ vijahāsa bhṛśaṃ harīḥ


10.66.016

शुलैर् गदाभिः परिघैः शक्त्य्-ऋष्टि-प्रास-तोमरैः ।
असिभिः पट्टिशैर् बाणैः प्राहरन्न् अरयो हरिम्

śulair gadābhiḥ parighaiḥ śakty-ṛṣṭi-prāsa-tomaraiḥ |
asibhiḥ paṭṭiśair bāṇaiḥ prāharann arayo harim


10.66.017

कृष्णस् तु तत् पौण्ड्रक-काशिराजयोर् $ बलं गज-स्यन्दन-वाजि-पत्ति-मत् &अम्प्;गदासि-चक्रेषुभिर् आर्दयद् भृशं % यथा युगान्ते हुत-भुक् पृथक् प्रजाः

kṛṣṇas tu tat pauṇḍraka-kāśirājayor $ balaṃ gaja-syandana-vāji-patti-mat &gadāsi-cakreṣubhir ārdayad bhṛśaṃ % yathā yugānte huta-bhuk pṛthak prajāḥ


10.66.018


  • आयोधनं तद् रथ-वाजि-कुञ्जर- द्विपत्-खरोष्ट्रैर् अरिणावखण्डितैः ।
    बभौ चितं मोद-वहं मनस्विनाम् आक्रीडनं भूत-पतेर् इवोल्बणम्

** // āyodhanaṃ tad ratha-vāji-kuñjara- dvipat-kharoṣṭrair ariṇāvakhaṇḍitaiḥ |*
babhau citaṃ moda-vahaṃ manasvinām ākrīḍanaṃ bhūta-pater ivolbaṇam


10.66.019

अथाह पौण्ड्रकं शौरिर् भो भो पौण्ड्रक यद् भवान् ।
दूत-वाक्येन माम् आह तान्य् अस्त्रण्य् उत्सृजामि ते

athāha pauṇḍrakaṃ śaurir bho bho pauṇḍraka yad bhavān |
dūta-vākyena mām āha tāny astraṇy utsṛjāmi te


10.66.020

त्याजयिष्ये ऽभिधानं मे यत् त्वयाज्ञ मृषा धृतम् ।
व्रजामि शरनं ते ऽद्य यदि नेच्छामि संयुगम्

tyājayiṣye 'bhidhānaṃ me yat tvayājña mṛṣā dhṛtam |
vrajāmi śaranaṃ te 'dya yadi necchāmi saṃyugam


10.66.021

इति क्षिप्त्वा शितैर् बाणैर् विरथी-कृत्य पौण्ड्रकम् ।
शिरो ऽवृश्चद् रथाङ्गेन वज्रेणेन्द्रो यथा गिरेः

iti kṣiptvā śitair bāṇair virathī-kṛtya pauṇḍrakam |
śiro 'vṛścad rathāṅgena vajreṇendro yathā gireḥ


10.66.022

तथा काशी-पतेः कायाच् छिर उत्कृत्य पत्रिभिः ।
न्यपातयत् काशी-पुर्यां पद्म-कोशम् इवानिलः

tathā kāśī-pateḥ kāyāc chira utkṛtya patribhiḥ |
nyapātayat kāśī-puryāṃ padma-kośam ivānilaḥ


10.66.023

एवं मत्सरिणम् हत्वा पौण्ड्रकं स-सखं हरिः ।
द्वारकाम् आविशत् सिद्धैर् गीयमान-कथामृतः

evaṃ matsariṇam hatvā pauṇḍrakaṃ sa-sakhaṃ hariḥ |
dvārakām āviśat siddhair gīyamāna-kathāmṛtaḥ


10.66.024

स नित्यं भगवद्-ध्यान- प्रध्वस्ताखिल-बन्धनः ।
बिभ्राणश् च हरे राजन् स्वरूपं तन्-मयो ऽभवत्

sa nityaṃ bhagavad-dhyāna- pradhvastākhila-bandhanaḥ |
bibhrāṇaś ca hare rājan svarūpaṃ tan-mayo 'bhavat


10.66.025

शिरः पतितम् आलोक्य राज-द्वारे स-कुण्डलम् ।
किम् इदं कस्य वा वक्त्रम् इति संशिशिरे जनाः

śiraḥ patitam ālokya rāja-dvāre sa-kuṇḍalam |
kim idaṃ kasya vā vaktram iti saṃśiśire janāḥ


10.66.026

राज्ञः काशी-पतेर् ज्ञात्वा महिष्यः पुत्र-बान्धवाः ।
पौराश् च हा हता राजन् नाथ नाथेति प्रारुदन्

rājñaḥ kāśī-pater jñātvā mahiṣyaḥ putra-bāndhavāḥ |
paurāś ca hā hatā rājan nātha nātheti prārudan


10.66.027

सुदक्षिणस् तस्य सुतः कृत्वा संस्था-विधिं पतेः ।
निहत्य पितृ-हन्तारं यास्याम्य् अपचितिं पितुः

sudakṣiṇas tasya sutaḥ kṛtvā saṃsthā-vidhiṃ pateḥ |
nihatya pitṛ-hantāraṃ yāsyāmy apacitiṃ pituḥ


10.66.028

इत्य् आत्मनाभिसन्धाय सोपाध्यायो महेश्वरम् ।
सु-दक्षिणो ऽर्चयाम् आस परमेण समाधिना

ity ātmanābhisandhāya sopādhyāyo maheśvaram |
su-dakṣiṇo 'rcayām āsa parameṇa samādhinā


10.66.029

प्रीतो ऽविमुक्ते भगवांस् तस्मै वरम् अदाद् विभुः ।
पितृ-हन्तृ-वधोपायं स वव्रे वरम् ईप्सितम्

prīto 'vimukte bhagavāṃs tasmai varam adād vibhuḥ |
pitṛ-hantṛ-vadhopāyaṃ sa vavre varam īpsitam


10.66.030

दक्षिणाग्निं परिचर ब्राह्मणैः समम् ऋत्विजम् ।
अभिचार-विधानेन स चाग्निः प्रमथैर् वृतः

dakṣiṇāgniṃ paricara brāhmaṇaiḥ samam ṛtvijam |
abhicāra-vidhānena sa cāgniḥ pramathair vṛtaḥ


10.66.031

साधयिष्यति सङ्कल्पम् अब्रह्मण्ये प्रयोजितः ।
इत्य् आदिष्टस् तथा चक्रे कृष्णायाभिचरन् व्रती

sādhayiṣyati saṅkalpam abrahmaṇye prayojitaḥ |
ity ādiṣṭas tathā cakre kṛṣṇāyābhicaran vratī


10.66.032

ततो ऽग्निर् उत्थितः कुण्डान् मूर्तिमान् अति-भीषणः ।
तप्त-ताम्र-शिखा-श्मश्रुर् अङ्गारोद्गारि-लोचनः

tato 'gnir utthitaḥ kuṇḍān mūrtimān ati-bhīṣaṇaḥ |
tapta-tāmra-śikhā-śmaśrur aṅgārodgāri-locanaḥ


10.66.033

दंष्ट्रोग्र-भ्रु-कुटी-दण्ड- कठोरास्यः स्व-जिह्वया ।
आलिहन् सृक्वणी नग्नो विधुन्वंस् त्रि-शिखं ज्वलत्

daṃṣṭrogra-bhru-kuṭī-daṇḍa- kaṭhorāsyaḥ sva-jihvayā |
ālihan sṛkvaṇī nagno vidhunvaṃs tri-śikhaṃ jvalat


10.66.034

पद्भ्यां ताल-प्रमाणाभ्यां कम्पयन्न् अवनी-तलम् ।
सो ऽभ्यधावद् वृतो भूतैर् द्वारकां प्रदहन् दिशः

padbhyāṃ tāla-pramāṇābhyāṃ kampayann avanī-talam |
so 'bhyadhāvad vṛto bhūtair dvārakāṃ pradahan diśaḥ


10.66.035

तम् आभिचार-दहनम् आयान्तं द्वारकौकसः ।
विलोक्य तत्रसुः सर्वे वन-दाहे मृगा यथा

tam ābhicāra-dahanam āyāntaṃ dvārakaukasaḥ |
vilokya tatrasuḥ sarve vana-dāhe mṛgā yathā


10.66.036

अक्षैः सभायां क्रीडन्तं भगवन्तं भयातुराः ।
त्राहि त्राहि त्रि-लोकेश वह्नेः प्रदहतः पुरम्

akṣaiḥ sabhāyāṃ krīḍantaṃ bhagavantaṃ bhayāturāḥ |
trāhi trāhi tri-lokeśa vahneḥ pradahataḥ puram


10.66.037

श्रुत्वा तज् जन-वैक्लव्यं दृष्ट्वा स्वानां च साध्वसम् ।
शरण्यः सम्प्रहस्याह मा भैष्टेत्य् अवितास्म्य् अहम्

śrutvā taj jana-vaiklavyaṃ dṛṣṭvā svānāṃ ca sādhvasam |
śaraṇyaḥ samprahasyāha mā bhaiṣṭety avitāsmy aham


10.66.038

सर्वस्यान्तर्-बहिः-साक्षी कृत्यां माहेश्वरीं विभुः ।
विज्ञाय तद्-विघातार्थं पार्श्व-स्थं चक्रम् आदिशत्

sarvasyāntar-bahiḥ-sākṣī kṛtyāṃ māheśvarīṃ vibhuḥ |
vijñāya tad-vighātārthaṃ pārśva-sthaṃ cakram ādiśat


10.66.039

तत् सूर्य-कोटि-प्रतिमं सुदर्शनं जाज्वल्यमानं प्रलयानल-प्रभम् ।
स्व-तेजसा खं ककुभो ऽथ रोदसी चक्रं मुकुन्दास्त्रं अथाग्निम् आर्दयत्

tat sūrya-koṭi-pratimaṃ sudarśanaṃ jājvalyamānaṃ pralayānala-prabham |
sva-tejasā khaṃ kakubho 'tha rodasī cakraṃ mukundāstraṃ athāgnim ārdayat


10.66.040

कृत्यानलः प्रतिहतः स रथान्ग-पाणेर् $ अस्त्रौजसा स नृप भग्न-मुखो निवृत्तः &अम्प्;वाराणसीं परिसमेत्य सुदक्षिणं तं % सर्त्विग्-जनं समदहत् स्व-कृतो ऽभिचारः

kṛtyānalaḥ pratihataḥ sa rathānga-pāṇer $ astraujasā sa nṛpa bhagna-mukho nivṛttaḥ &vārāṇasīṃ parisametya sudakṣiṇaṃ taṃ % sartvig-janaṃ samadahat sva-kṛto 'bhicāraḥ


10.66.041


  • चक्रं च विष्णोस् तद्-अनुप्रविष्टं वारानसीं साट्ट-सभालयापणाम् ।
    स-गोपुराट्टालक-कोष्ठ-सङ्कुलां स-कोश-हस्त्य्-अश्व-रथान्न-शालिनीम्

** // cakraṃ ca viṣṇos tad-anupraviṣṭaṃ vārānasīṃ sāṭṭa-sabhālayāpaṇām |*
sa-gopurāṭṭālaka-koṣṭha-saṅkulāṃ sa-kośa-hasty-aśva-rathānna-śālinīm


10.66.042

दग्ध्वा वाराणसीं सर्वां विष्णोश् चक्रं सुदर्शनम् ।
भूयः पार्श्वम् उपातिष्ठत् कृष्णस्याक्लिष्ट-कर्मणः

dagdhvā vārāṇasīṃ sarvāṃ viṣṇoś cakraṃ sudarśanam |
bhūyaḥ pārśvam upātiṣṭhat kṛṣṇasyākliṣṭa-karmaṇaḥ


10.66.043

य एनं श्रावयेन् मर्त्य उत्तमः-श्लोक-विक्रमम् ।
समाहितो वा शृणुयात् सर्व-पापैः प्रमुच्यते

ya enaṃ śrāvayen martya uttamaḥ-śloka-vikramam |
samāhito vā śṛṇuyāt sarva-pāpaiḥ pramucyate

Chapter 10.67

10.67.001

0 श्री-राजोवाच भुयो ऽहं श्रोतुम् इच्छामि रामस्याद्भुत-कर्मणः ।
अनन्तस्याप्रमेयस्य यद् अन्यत् कृतवान् प्रभुः

0 śrī-rājovāca bhuyo 'haṃ śrotum icchāmi rāmasyādbhuta-karmaṇaḥ |
anantasyāprameyasya yad anyat kṛtavān prabhuḥ


10.67.002

0 श्री-शुक उवाच नरकस्य सखा कश्चिद् द्विविदो नाम वानरः ।
सुग्रीव-सचिवः सो ऽथ भ्राता मैन्दस्य वीर्यवान्

0 śrī-śuka uvāca narakasya sakhā kaścid dvivido nāma vānaraḥ |
sugrīva-sacivaḥ so 'tha bhrātā maindasya vīryavān


10.67.003

सख्युः सो ऽपचितिं कुर्वन् वानरो राष्ट्र-विप्लवम् ।
पुर-ग्रामाकरान् घोषान् अदहद् वह्निम् उत्सृजन्

sakhyuḥ so 'pacitiṃ kurvan vānaro rāṣṭra-viplavam |
pura-grāmākarān ghoṣān adahad vahnim utsṛjan


10.67.004

क्वचित् स शैलान् उत्पाट्य तैर् देशान् समचूर्णयत् ।
आनर्तान् सुतराम् एव यत्रास्ते मित्र-हा हरिः

kvacit sa śailān utpāṭya tair deśān samacūrṇayat |
ānartān sutarām eva yatrāste mitra-hā hariḥ


10.67.005

क्वचित् समुद्र-मध्य-स्थो दोर्भ्याम् उत्क्षिप्य तज्-जलम् ।
देशान् नागायुत-प्राणो वेला-कूले न्यमज्जयत्

kvacit samudra-madhya-stho dorbhyām utkṣipya taj-jalam |
deśān nāgāyuta-prāṇo velā-kūle nyamajjayat


10.67.006

आश्रमान् ऋषि-मुख्यानां कृत्वा भग्न-वनस्पतीन् ।
अदूषयच् छकृन्-मूत्रैर् अग्नीन् वैतानिकान् खलः

āśramān ṛṣi-mukhyānāṃ kṛtvā bhagna-vanaspatīn |
adūṣayac chakṛn-mūtrair agnīn vaitānikān khalaḥ


10.67.007

पुरुषान् योषितो दृप्तः क्ष्माभृद्-द्रोनी-गुहासु सः ।
निक्षिप्य चाप्यधाच् छैलैः पेशष्कारीव कीटकम्

puruṣān yoṣito dṛptaḥ kṣmābhṛd-dronī-guhāsu saḥ |
nikṣipya cāpyadhāc chailaiḥ peśaṣkārīva kīṭakam


10.67.008

एवं देशान् विप्रकुर्वन् दूषयंश् च कुल-स्त्रियः ।
श्रुत्वा सु-ललितं गीतं गिरिं रैवतकं ययौ

evaṃ deśān viprakurvan dūṣayaṃś ca kula-striyaḥ |
śrutvā su-lalitaṃ gītaṃ giriṃ raivatakaṃ yayau


10.67.009

तत्रापश्यद् यदु-पतिं रामं पुष्कर-मालिनम् ।
सुदर्शनीय-सर्वाङ्गं ललना-यूथ-मध्य-गम्

tatrāpaśyad yadu-patiṃ rāmaṃ puṣkara-mālinam |
sudarśanīya-sarvāṅgaṃ lalanā-yūtha-madhya-gam


10.67.010

गायन्तं वारुणीं पीत्वा मद-विह्वल-लोचनम् ।
विभ्राजमानं वपुषा प्रभिन्नम् इव वारणम्

gāyantaṃ vāruṇīṃ pītvā mada-vihvala-locanam |
vibhrājamānaṃ vapuṣā prabhinnam iva vāraṇam


10.67.011

दुष्टः शाखा-मृगः शाखाम् आरूढः कम्पयन् द्रुमान् ।
चक्रे किलकिला-शब्दम् आत्मानं सम्प्रदर्शयन्

duṣṭaḥ śākhā-mṛgaḥ śākhām ārūḍhaḥ kampayan drumān |
cakre kilakilā-śabdam ātmānaṃ sampradarśayan


10.67.012

तस्य धार्ष्ट्यं कपेर् वीक्ष्य तरुण्यो जाति-चापलाः ।
हास्य-प्रिया विजहसुर् बलदेव-परिग्रहाः

tasya dhārṣṭyaṃ kaper vīkṣya taruṇyo jāti-cāpalāḥ |
hāsya-priyā vijahasur baladeva-parigrahāḥ


10.67.013

ता हेलयाम् आस कपिर् भ्रू-क्षेपैर् सम्मुखादिभिः ।
दर्शयन् स्व-गुदं तासां रामस्य च निरीक्षितः

tā helayām āsa kapir bhrū-kṣepair sammukhādibhiḥ |
darśayan sva-gudaṃ tāsāṃ rāmasya ca nirīkṣitaḥ


10.67.014

तं ग्राव्णा प्राहरत् क्रुद्धो बलः प्रहरतां वरः ।
स वञ्चयित्वा ग्रावाणं मदिरा-कलशं कपिः

taṃ grāvṇā prāharat kruddho balaḥ praharatāṃ varaḥ |
sa vañcayitvā grāvāṇaṃ madirā-kalaśaṃ kapiḥ


10.67.015

गृहीत्वा हेलयाम् आस धूर्तस् तं कोपयन् हसन् ।
निर्भिद्य कलशं दुष्टो वासांस्य् आस्फालयद् बलम्

gṛhītvā helayām āsa dhūrtas taṃ kopayan hasan |
nirbhidya kalaśaṃ duṣṭo vāsāṃsy āsphālayad balam


10.67.016

कदर्थी-कृत्य बलवान् विप्रचक्रे मदोद्धतः ।
तं तस्याविनयं दृष्ट्वा देशांश् च तद्-उपद्रुतान्

kadarthī-kṛtya balavān vipracakre madoddhataḥ |
taṃ tasyāvinayaṃ dṛṣṭvā deśāṃś ca tad-upadrutān


10.67.017

क्रुद्धो मुषलम् आदत्त हलं चारि-जिघांसया ।
द्विविदो ऽपि महा-वीर्यः शालम् उद्यम्य पाणिना

kruddho muṣalam ādatta halaṃ cāri-jighāṃsayā |
dvivido 'pi mahā-vīryaḥ śālam udyamya pāṇinā


10.67.018

अभ्येत्य तरसा तेन बलं मूर्धन्य् अताडयत् ।
तं तु सङ्कर्षणो मूर्ध्नि पतन्तम् अचलो यथा

abhyetya tarasā tena balaṃ mūrdhany atāḍayat |
taṃ tu saṅkarṣaṇo mūrdhni patantam acalo yathā


10.67.019

प्रतिजग्राह बलवान् सुनन्देनाहनच् च तम् ।
मूषलाहत-मस्तिष्को विरेजे रक्त-धारया

pratijagrāha balavān sunandenāhanac ca tam |
mūṣalāhata-mastiṣko vireje rakta-dhārayā


10.67.020

गिरिर् यथा गैरिकया प्रहारं नानुचिन्तयन् ।
पुनर् अन्यं समुत्क्षिप्य कृत्वा निष्पत्रम् ओजसा

girir yathā gairikayā prahāraṃ nānucintayan |
punar anyaṃ samutkṣipya kṛtvā niṣpatram ojasā


10.67.021

तेनाहनत् सु-सङ्क्रुद्धस् तं बलः शतधाच्छिनत् ।
ततो ऽन्येन रुषा जघ्ने तं चापि शतधाच्छिनत्

tenāhanat su-saṅkruddhas taṃ balaḥ śatadhācchinat |
tato 'nyena ruṣā jaghne taṃ cāpi śatadhācchinat


10.67.022

एवं युध्यन् भगवता भग्ने भग्ने पुनः पुनः ।
आकृष्य सर्वतो वृक्षान् निर्वृक्षम् अकरोद् वनम्

evaṃ yudhyan bhagavatā bhagne bhagne punaḥ punaḥ |
ākṛṣya sarvato vṛkṣān nirvṛkṣam akarod vanam


10.67.023

ततो ऽमुञ्चच् छिला-वर्षं बलस्योपर्य् अमर्षितः ।
तत् सर्वं चूर्णयां आस लीलया मुषलायुधः

tato 'muñcac chilā-varṣaṃ balasyopary amarṣitaḥ |
tat sarvaṃ cūrṇayāṃ āsa līlayā muṣalāyudhaḥ


10.67.024

स बाहू ताल-सङ्काशौ मुष्टी-कृत्य कपीश्वरः ।
आसाद्य रोहिणी-पुत्रं ताभ्यां वक्षस्य् अरूरुजत्

sa bāhū tāla-saṅkāśau muṣṭī-kṛtya kapīśvaraḥ |
āsādya rohiṇī-putraṃ tābhyāṃ vakṣasy arūrujat


10.67.025

यादवेन्द्रो ऽपि तं दोर्भ्यां त्यक्त्वा मुषल-लाङ्गले ।
जत्राव् अभ्यर्दयत् क्रुद्धः सो ऽपतद् रुधिरं वमन्

yādavendro 'pi taṃ dorbhyāṃ tyaktvā muṣala-lāṅgale |
jatrāv abhyardayat kruddhaḥ so 'patad rudhiraṃ vaman


10.67.026

चकम्पे तेन पतता स-टङ्कः स-वनस्पतिः ।
पर्वतः कुरु-शार्दूल वायुना नौर् इवाम्भसि

cakampe tena patatā sa-ṭaṅkaḥ sa-vanaspatiḥ |
parvataḥ kuru-śārdūla vāyunā naur ivāmbhasi


10.67.027

जय-शब्दो नमः-शब्दः साधु साध्व् इति चाम्बरे ।
सुर-सिद्ध-मुनीन्द्राणाम् आसीत् कुसुम-वर्षिणाम्

jaya-śabdo namaḥ-śabdaḥ sādhu sādhv iti cāmbare |
sura-siddha-munīndrāṇām āsīt kusuma-varṣiṇām


10.67.028

एवं निहत्य द्विविदं जगद्-व्यतिकरावहम् ।
संस्तूयमानो भगवान् जनैः स्व-पुरम् आविशत्

evaṃ nihatya dvividaṃ jagad-vyatikarāvaham |
saṃstūyamāno bhagavān janaiḥ sva-puram āviśat

Chapter 10.68

10.68.001

0 श्री-शुक उवाच दुर्योधन-सुतां राजन् लक्ष्मणां समितिं-जयः ।
स्वयंवर-स्थाम् अहरत् साम्बो जाम्बवती-सुतः

0 śrī-śuka uvāca duryodhana-sutāṃ rājan lakṣmaṇāṃ samitiṃ-jayaḥ |
svayaṃvara-sthām aharat sāmbo jāmbavatī-sutaḥ


10.68.002

कौरवाः कुपिता ऊचुर् दुर्विनीतो ऽयम् अर्भकः ।
कदर्थी-कृत्य नः कन्याम् अकामाम् अहरद् बलात्

kauravāḥ kupitā ūcur durvinīto 'yam arbhakaḥ |
kadarthī-kṛtya naḥ kanyām akāmām aharad balāt


10.68.003

बध्नीतेमं दुर्विनीतं किं करिष्यन्ति वृष्णयः ।
ये ऽस्मत्-प्रसादोपचितां दत्तां नो भुञ्जते महीम्

badhnītemaṃ durvinītaṃ kiṃ kariṣyanti vṛṣṇayaḥ |
ye 'smat-prasādopacitāṃ dattāṃ no bhuñjate mahīm


10.68.004

निगृहीतं सुतं श्रुत्वा यद्य् एष्यन्तीह वृष्णयः ।
भग्न-दर्पाः शमं यान्ति प्राणा इव सु-संयताः

nigṛhītaṃ sutaṃ śrutvā yady eṣyantīha vṛṣṇayaḥ |
bhagna-darpāḥ śamaṃ yānti prāṇā iva su-saṃyatāḥ


10.68.005

इति कर्णः शलो भूरिर् यज्ञकेतुः सुयोधनः ।
साम्बम् आरेभिरे योद्धुं कुरु-वृद्धानुमोदिताः

iti karṇaḥ śalo bhūrir yajñaketuḥ suyodhanaḥ |
sāmbam ārebhire yoddhuṃ kuru-vṛddhānumoditāḥ


10.68.006

दृष्ट्वानुधावतः साम्बो धार्तराष्ट्रान् महा-रथः ।
प्रगृह्य रुचिरं चापं तस्थौ सिंह इवैकलः

dṛṣṭvānudhāvataḥ sāmbo dhārtarāṣṭrān mahā-rathaḥ |
pragṛhya ruciraṃ cāpaṃ tasthau siṃha ivaikalaḥ


10.68.007

तं ते जिघृक्षवः क्रुद्धास् तिष्ठ तिष्ठेति भाषिणः ।
आसाद्य धन्विनो बाणैः कर्णाग्रण्यः समाकिरन्

taṃ te jighṛkṣavaḥ kruddhās tiṣṭha tiṣṭheti bhāṣiṇaḥ |
āsādya dhanvino bāṇaiḥ karṇāgraṇyaḥ samākiran


10.68.008

सो ऽपविद्धः कुरु-श्रेष्ठ कुरुभिर् यदु-नन्दनः ।
नामृष्यत् तद् अचिन्त्यार्भः सिंह क्षुद्र-मृगैर् इव

so 'paviddhaḥ kuru-śreṣṭha kurubhir yadu-nandanaḥ |
nāmṛṣyat tad acintyārbhaḥ siṃha kṣudra-mṛgair iva


10.68.009

विस्फूर्ज्य रुचिरं चापं सर्वान् विव्याध सायकैः ।
कर्णादीन् षड् रथान् वीरस् तावद्भिर् युगपत् पृथक्

visphūrjya ruciraṃ cāpaṃ sarvān vivyādha sāyakaiḥ |
karṇādīn ṣaḍ rathān vīras tāvadbhir yugapat pṛthak


10.68.010

चतुर्भिश् चतुरो वाहान् एकैकेन च सारथीन् ।
रथिनश् च महेष्वासांस् तस्य तत् ते ऽभ्यपूजयन्

caturbhiś caturo vāhān ekaikena ca sārathīn |
rathinaś ca maheṣvāsāṃs tasya tat te 'bhyapūjayan


10.68.011

तं तु ते विरथं चक्रुश् चत्वारश् चतुरो हयान् ।
एकस् तु सारथिं जघ्ने चिच्छेदण्यः शरासनम्

taṃ tu te virathaṃ cakruś catvāraś caturo hayān |
ekas tu sārathiṃ jaghne cicchedaṇyaḥ śarāsanam


10.68.012

तं बद्ध्वा विरथी-कृत्य कृच्छ्रेण कुरवो युधि ।
कुमारं स्वस्य कन्यां च स्व-पुरं जयिनो ऽविशन्

taṃ baddhvā virathī-kṛtya kṛcchreṇa kuravo yudhi |
kumāraṃ svasya kanyāṃ ca sva-puraṃ jayino 'viśan


10.68.013

तच् छ्रुत्वा नारदोक्तेन राजन् सञ्जात-मन्यवः ।
कुरून् प्रत्य् उद्यमं चक्रुर् उग्रसेन-प्रचोदिताः

tac chrutvā nāradoktena rājan sañjāta-manyavaḥ |
kurūn praty udyamaṃ cakrur ugrasena-pracoditāḥ


10.68.014

सान्त्वयित्वा तु तान् रामः सन्नद्धान् वृष्णि-पुङ्गवान् ।
नैच्छत् कुरूणां वृष्णीनां कलिं कलि-मलापहः

sāntvayitvā tu tān rāmaḥ sannaddhān vṛṣṇi-puṅgavān |
naicchat kurūṇāṃ vṛṣṇīnāṃ kaliṃ kali-malāpahaḥ


10.68.015

जगाम हास्तिन-पुरं रथेनादित्य-वर्चसा ।
ब्राह्मणैः कुल-वृद्धैश् च वृतश् चन्द्र इव ग्रहैः

jagāma hāstina-puraṃ rathenāditya-varcasā |
brāhmaṇaiḥ kula-vṛddhaiś ca vṛtaś candra iva grahaiḥ


10.68.016

गत्वा गजाह्वयं रामो बाह्योपवनम् आस्थितः ।
उद्धवं प्रेषयाम् आस धृतराष्ट्रं बुभुत्सया

gatvā gajāhvayaṃ rāmo bāhyopavanam āsthitaḥ |
uddhavaṃ preṣayām āsa dhṛtarāṣṭraṃ bubhutsayā


10.68.017

सो ऽभिवन्द्याम्बिका-पुत्रं भीष्मं द्रोणं च बाह्लिकम् ।
दुर्योधनं च विधि-वद् रामम् आगतं अब्रवीत्

so 'bhivandyāmbikā-putraṃ bhīṣmaṃ droṇaṃ ca bāhlikam |
duryodhanaṃ ca vidhi-vad rāmam āgataṃ abravīt


10.68.018

ते ऽति-प्रीतास् तम् आकर्ण्य प्राप्तं रामं सुहृत्-तमम् ।
तम् अर्चयित्वाभिययुः सर्वे मङ्गल-पाणयः

te 'ti-prītās tam ākarṇya prāptaṃ rāmaṃ suhṛt-tamam |
tam arcayitvābhiyayuḥ sarve maṅgala-pāṇayaḥ


10.68.019

तं सङ्गम्य यथा-न्यायं गाम् अर्घ्यं च न्यवेदयन् ।
तेषां ये तत्-प्रभाव-ज्ञाः प्रणेमुः शिरसा बलम्

taṃ saṅgamya yathā-nyāyaṃ gām arghyaṃ ca nyavedayan |
teṣāṃ ye tat-prabhāva-jñāḥ praṇemuḥ śirasā balam


10.68.020

बन्धून् कुशलिनः श्रुत्वा पृष्ट्वा शिवम् अनामयम् ।
परस्परम् अथो रामो बभाषे ऽविक्लवं वचः

bandhūn kuśalinaḥ śrutvā pṛṣṭvā śivam anāmayam |
parasparam atho rāmo babhāṣe 'viklavaṃ vacaḥ


10.68.021

उग्रसेनः क्षितेशेशो यद् व आज्ञापयत् प्रभुः ।
तद् अव्यग्र-धियः श्रुत्वा कुरुध्वम् अविलम्बितम्

ugrasenaḥ kṣiteśeśo yad va ājñāpayat prabhuḥ |
tad avyagra-dhiyaḥ śrutvā kurudhvam avilambitam


10.68.022

यद् यूयं बहवस् त्व् एकं जित्वाधर्मेण धार्मिकम् ।
अबध्नीताथ तन् मृष्ये बन्धूनाम् ऐक्य-काम्यया

yad yūyaṃ bahavas tv ekaṃ jitvādharmeṇa dhārmikam |
abadhnītātha tan mṛṣye bandhūnām aikya-kāmyayā


10.68.023

वीर्य-शौर्य-बलोन्नद्धम् आत्म-शक्ति-समं वचः ।
कुरवो बलदेवस्य निशम्योचुः प्रकोपिताः

vīrya-śaurya-balonnaddham ātma-śakti-samaṃ vacaḥ |
kuravo baladevasya niśamyocuḥ prakopitāḥ


10.68.024

अहो महच् चित्रम् इदं काल-गत्या दुरत्यया ।
आरुरुक्षत्य् उपानद् वै शिरो मुकुट-सेवितम्

aho mahac citram idaṃ kāla-gatyā duratyayā |
ārurukṣaty upānad vai śiro mukuṭa-sevitam


10.68.025

एते यौनेन सम्बद्धाः सह-शय्यासनाशनाः ।
वृष्णयस् तुल्यतां नीता अस्मद्-दत्त-नृपासनाः

ete yaunena sambaddhāḥ saha-śayyāsanāśanāḥ |
vṛṣṇayas tulyatāṃ nītā asmad-datta-nṛpāsanāḥ


10.68.026

चामर-व्यजने शङ्खम् आतपत्रं च पाण्डुरम् ।
किरीटम् आसनं शय्यां भुञ्जते ऽस्मद्-उपेक्षया

cāmara-vyajane śaṅkham ātapatraṃ ca pāṇḍuram |
kirīṭam āsanaṃ śayyāṃ bhuñjate 'smad-upekṣayā


10.68.027

अलं यदूनां नरदेव-लाञ्छनैर् दातुः प्रतीपैः फणिनाम् इवामृतम् ।
ये ऽस्मत्-प्रसादोपचिता हि यादवा आज्ञापयन्त्य् अद्य गत-त्रपा बत

alaṃ yadūnāṃ naradeva-lāñchanair dātuḥ pratīpaiḥ phaṇinām ivāmṛtam |
ye 'smat-prasādopacitā hi yādavā ājñāpayanty adya gata-trapā bata


10.68.028

कथम् इन्द्रो ऽपि कुरुभिर् भीष्म-द्रोणार्जुनादिभिः ।
अदत्तम् अवरुन्धीत सिंह-ग्रस्तम् इवोरणः

katham indro 'pi kurubhir bhīṣma-droṇārjunādibhiḥ |
adattam avarundhīta siṃha-grastam ivoraṇaḥ


10.68.029

0 श्री-बादरायणिर् उवाच जन्म-बन्धु-श्रीयोन्नद्ध- मदास् ते भरतर्षभ ।
आश्राव्य रामं दुर्वाच्यम् असभ्याः पुरम् आविशन्

0 śrī-bādarāyaṇir uvāca janma-bandhu-śrīyonnaddha- madās te bharatarṣabha |
āśrāvya rāmaṃ durvācyam asabhyāḥ puram āviśan


10.68.030

दृष्ट्वा कुरूनां दौःशील्यं श्रुत्वावाच्यानि चाच्युतः ।
अवोचत् कोप-संरब्धो दुष्प्रेक्ष्यः प्रहसन् मुहुः

dṛṣṭvā kurūnāṃ dauḥśīlyaṃ śrutvāvācyāni cācyutaḥ |
avocat kopa-saṃrabdho duṣprekṣyaḥ prahasan muhuḥ


10.68.031

नूनं नाना-मदोन्नद्धाः शान्तिं नेच्छन्त्य् असाधवः ।
तेषां हि प्रशमो दण्डः पशूनां लगुडो यथा

nūnaṃ nānā-madonnaddhāḥ śāntiṃ necchanty asādhavaḥ |
teṣāṃ hi praśamo daṇḍaḥ paśūnāṃ laguḍo yathā


10.68.032

अहो यदून् सु-संरब्धान् कृष्णं च कुपितं शनैः ।
सान्त्वयित्वाहम् एतेषां शमम् इच्छन्न् इहागतः

aho yadūn su-saṃrabdhān kṛṣṇaṃ ca kupitaṃ śanaiḥ |
sāntvayitvāham eteṣāṃ śamam icchann ihāgataḥ


10.68.033

त इमे मन्द-मतयः कलहाभिरताः खलाः ।
तं माम् अवज्ञाय मुहुर् दुर्भाषान् मानिनो ऽब्रुवन्

ta ime manda-matayaḥ kalahābhiratāḥ khalāḥ |
taṃ mām avajñāya muhur durbhāṣān mānino 'bruvan


10.68.034

नोग्रसेनः किल विभुर् भोज-वृष्ण्य्-अन्धकेश्वरः ।
शक्रादयो लोक-पाला यस्यादेशानुवर्तिनः

nograsenaḥ kila vibhur bhoja-vṛṣṇy-andhakeśvaraḥ |
śakrādayo loka-pālā yasyādeśānuvartinaḥ


10.68.035

सुधर्माक्रम्यते येन पारिजातो ऽमराङ्घ्रिपः ।
आनीय भुज्यते सो ऽसौ न किलाध्यासनार्हणः

sudharmākramyate yena pārijāto 'marāṅghripaḥ |
ānīya bhujyate so 'sau na kilādhyāsanārhaṇaḥ


10.68.036

यस्य पाद-युगं साक्षाच् छ्रीर् उपास्ते ऽखिलेश्वरी ।
स नार्हति किल श्रीशो नरदेव-परिच्छदान्

yasya pāda-yugaṃ sākṣāc chrīr upāste 'khileśvarī |
sa nārhati kila śrīśo naradeva-paricchadān


10.68.037

यस्याङ्घ्रि-पङ्कज-रजो ऽखिल-लोक-पालैर् $ मौल्य्-उत्तमैर् धृतम् उपासित-तीर्थ-तीर्थम् &अम्प्;ब्रह्मा भवो ऽहम् अपि यस्य कलाः कलायाः % श्रीश् चोद्वहेम चिरम् अस्य नृपासनं क्व

yasyāṅghri-paṅkaja-rajo 'khila-loka-pālair $ mauly-uttamair dhṛtam upāsita-tīrtha-tīrtham &brahmā bhavo 'ham api yasya kalāḥ kalāyāḥ % śrīś codvahema ciram asya nṛpāsanaṃ kva


10.68.038


  • भुञ्जते कुरुभिर् दत्तं भू-खण्डं वृष्णयः किल ।
    उपानहः किल वयं स्वयं तु कुरवः शिरः

** // bhuñjate kurubhir dattaṃ bhū-khaṇḍaṃ vṛṣṇayaḥ kila |*
upānahaḥ kila vayaṃ svayaṃ tu kuravaḥ śiraḥ


10.68.039

अहो ऐश्वर्य-मत्तानां मत्तानाम् इव मानिनाम् ।
असम्बद्धा गिऋओ रुक्षाः कः सहेतानुशासीता

aho aiśvarya-mattānāṃ mattānām iva māninām |
asambaddhā giṛo rukṣāḥ kaḥ sahetānuśāsītā


10.68.040

अद्य निष्कौरवं पृथ्वीं करिष्यामीत्य् अमर्षितः ।
गृहीत्वा हलम् उत्तस्थौ दहन्न् इव जगत्-त्रयम्

adya niṣkauravaṃ pṛthvīṃ kariṣyāmīty amarṣitaḥ |
gṛhītvā halam uttasthau dahann iva jagat-trayam


10.68.041

लाङ्गलाग्रेण नगरम् उद्विदार्य गजाह्वयम् ।
विचकर्ष स गङ्गायां प्रहरिष्यन्न् अमर्षितः

lāṅgalāgreṇa nagaram udvidārya gajāhvayam |
vicakarṣa sa gaṅgāyāṃ prahariṣyann amarṣitaḥ


10.68.042

जल-यानम् इवाघूर्णं गङ्गायां नगरं पतत् ।
आकृष्यमाणम् आलोक्य कौरवाः जात-सम्भ्रमाः

jala-yānam ivāghūrṇaṃ gaṅgāyāṃ nagaraṃ patat |
ākṛṣyamāṇam ālokya kauravāḥ jāta-sambhramāḥ


10.68.043

तम् एव शरणं जग्मुः स-कुटुम्बा जिजीविषवः ।
स-लक्ष्मणं पुरस्-कृत्य साम्बं प्राञ्जलयः प्रभुम्

tam eva śaraṇaṃ jagmuḥ sa-kuṭumbā jijīviṣavaḥ |
sa-lakṣmaṇaṃ puras-kṛtya sāmbaṃ prāñjalayaḥ prabhum


10.68.044

राम रामाखिलाधार प्रभावं न विदाम ते ।
मूढानां नः कु-बुद्धीनां क्षन्तुम् अर्हस्य् अतिक्रमम्

rāma rāmākhilādhāra prabhāvaṃ na vidāma te |
mūḍhānāṃ naḥ ku-buddhīnāṃ kṣantum arhasy atikramam


10.68.045

स्थित्य्-उत्पत्त्य्-अप्ययानां त्वम् एको हेतुर् निराश्रयः ।
लोकान् क्रीडनकान् ईश क्रीडतस् ते वदन्ति हि

sthity-utpatty-apyayānāṃ tvam eko hetur nirāśrayaḥ |
lokān krīḍanakān īśa krīḍatas te vadanti hi


10.68.046

त्वम् एव मूर्ध्नीदम् अनन्त लीलया भू-मण्डलं बिभर्षि सहस्र-मूर्धन् ।
अन्ते च यः स्वात्म-निरुद्ध-विश्वः शेषे ऽद्वितीयः परिशिष्यमाणः

tvam eva mūrdhnīdam ananta līlayā bhū-maṇḍalaṃ bibharṣi sahasra-mūrdhan |
ante ca yaḥ svātma-niruddha-viśvaḥ śeṣe 'dvitīyaḥ pariśiṣyamāṇaḥ


10.68.047

कोपस् ते ऽखिल-शिक्षार्थं न द्वेषान् न च मत्सरात् ।
बिभ्रतो भगवन् सत्त्वं स्थिति-पालन-तत्परः

kopas te 'khila-śikṣārthaṃ na dveṣān na ca matsarāt |
bibhrato bhagavan sattvaṃ sthiti-pālana-tatparaḥ


10.68.048

नमस् ते सर्व-भूतात्मन् सर्व-शक्ति-धराव्यय ।
विश्व-कर्मन् नमस् ते ऽस्तु त्वां वयं शरणं गताः

namas te sarva-bhūtātman sarva-śakti-dharāvyaya |
viśva-karman namas te 'stu tvāṃ vayaṃ śaraṇaṃ gatāḥ


10.68.049

0 श्री-शुक उवाच एवं प्रपन्नैः संविग्नैर् वेपमानायनैर् बलः ।
प्रसादितः सु-प्रसन्नो मा भैष्टेत्य् अभयं ददौ

0 śrī-śuka uvāca evaṃ prapannaiḥ saṃvignair vepamānāyanair balaḥ |
prasāditaḥ su-prasanno mā bhaiṣṭety abhayaṃ dadau


10.68.050

दुर्योधनः पारिबर्हं कुञ्जरान् षष्टि-हायनान् ।
ददौ च द्वादश-शतान्य् अयुतानि तुरङ्गमान्

duryodhanaḥ pāribarhaṃ kuñjarān ṣaṣṭi-hāyanān |
dadau ca dvādaśa-śatāny ayutāni turaṅgamān


10.68.051

रथानां षट्-सहस्राणि रौक्माणां सूर्य-वर्चसाम् ।
दासीनां निष्क-कण्ठीनां सहस्रं दुहितृ-वत्सलः

rathānāṃ ṣaṭ-sahasrāṇi raukmāṇāṃ sūrya-varcasām |
dāsīnāṃ niṣka-kaṇṭhīnāṃ sahasraṃ duhitṛ-vatsalaḥ


10.68.052

प्रतिगृह्य तु तत् सर्वं भगवान् सात्वतर्षभः ।
स-सुतः स-स्नुषः प्रायात् सुहृद्भिर् अभिनन्दितः

pratigṛhya tu tat sarvaṃ bhagavān sātvatarṣabhaḥ |
sa-sutaḥ sa-snuṣaḥ prāyāt suhṛdbhir abhinanditaḥ


10.68.053

ततः प्रविष्टः स्व-पुरं हलायुधः $ समेत्य बन्धून् अनुरक्त-चेतसः &अम्प्;शशंस सर्वं यदु-पुङ्गवानां % मध्ये सभायां कुरुषु स्व-चेष्टितम्

tataḥ praviṣṭaḥ sva-puraṃ halāyudhaḥ $ sametya bandhūn anurakta-cetasaḥ &śaśaṃsa sarvaṃ yadu-puṅgavānāṃ % madhye sabhāyāṃ kuruṣu sva-ceṣṭitam


10.68.054


  • अद्यापि च पुरं ह्य् एतत् सूचयद् राम-विक्रमम् ।
    समुन्नतं दक्षिणतो गङ्गायाम् अनुदृश्यते

** // adyāpi ca puraṃ hy etat sūcayad rāma-vikramam |*
samunnataṃ dakṣiṇato gaṅgāyām anudṛśyate

Chapter 10.69

10.69.001

0 श्री-शुक उवाच नरकं निहतं श्रुत्वा तथोद्वाहं च योषिताम् ।
कृष्णेनैकेन बह्वीनां तद्-दिदृक्षुः स्म नारदः

0 śrī-śuka uvāca narakaṃ nihataṃ śrutvā tathodvāhaṃ ca yoṣitām |
kṛṣṇenaikena bahvīnāṃ tad-didṛkṣuḥ sma nāradaḥ


10.69.002

चित्रं बतैतद् एकेन वपुषा युगपत् पृथक् ।
गृहेषु द्व्य्-अष्ट-साहस्रं स्त्रिय एक उदावहत्

citraṃ bataitad ekena vapuṣā yugapat pṛthak |
gṛheṣu dvy-aṣṭa-sāhasraṃ striya eka udāvahat


10.69.003

इत्य् उत्सुको द्वारवतीं देवर्षिर् द्रष्टुम् आगमत् ।
पुष्पितोपवनाराम- द्विजालि-कुल-नादिताम्

ity utsuko dvāravatīṃ devarṣir draṣṭum āgamat |
puṣpitopavanārāma- dvijāli-kula-nāditām


10.69.004

उत्फुल्लेन्दीवराम्भोज- कह्लार-कुमुदोत्पलैः ।
छुरितेषु सरःसूच्चैः कूजितां हंस-सारसैः

utphullendīvarāmbhoja- kahlāra-kumudotpalaiḥ |
churiteṣu saraḥsūccaiḥ kūjitāṃ haṃsa-sārasaiḥ


10.69.005

प्रासाद-लक्षैर् नवभिर् जुष्टां स्फाटिक-राजतैः ।
महा-मरकत-प्रख्यैः स्वर्ण-रत्न-परिच्छदैः

prāsāda-lakṣair navabhir juṣṭāṃ sphāṭika-rājataiḥ |
mahā-marakata-prakhyaiḥ svarṇa-ratna-paricchadaiḥ


10.69.006

विभक्त-रथ्या-पथ-चत्वरापणैः शाला-सभाभी रुचिरां सुरालयैः ।
संसिक्त-मार्गाङ्गन-वीथि-देहलीं पतत्-पताक-ध्वज-वारितातपाम्

vibhakta-rathyā-patha-catvarāpaṇaiḥ śālā-sabhābhī rucirāṃ surālayaiḥ |
saṃsikta-mārgāṅgana-vīthi-dehalīṃ patat-patāka-dhvaja-vāritātapām


10.69.007

तस्याम् अन्तः-पुरं श्रीमद् अर्चितं सर्व-धिष्ण्य-पैः ।
हरेः स्व-कौशलं यत्र त्वष्ट्रा कार्त्स्न्येन दर्शितम्

tasyām antaḥ-puraṃ śrīmad arcitaṃ sarva-dhiṣṇya-paiḥ |
hareḥ sva-kauśalaṃ yatra tvaṣṭrā kārtsnyena darśitam


10.69.008

तत्र षोडशभिः सद्म- सहस्रैः समलङ्कृतम् ।
विवेशैकतोमं शौरेः पत्नीनां भवनं महत्

tatra ṣoḍaśabhiḥ sadma- sahasraiḥ samalaṅkṛtam |
viveśaikatomaṃ śaureḥ patnīnāṃ bhavanaṃ mahat


10.69.009

विष्टब्धं विद्रुम-स्तम्भैर् वैदूर्य-फलकोत्तमैः ।
इन्द्रनील-मयैः कुड्यैर् जगत्या चाहत-त्विषा

viṣṭabdhaṃ vidruma-stambhair vaidūrya-phalakottamaiḥ |
indranīla-mayaiḥ kuḍyair jagatyā cāhata-tviṣā


10.69.010

वितानैर् निर्मितैस् त्वष्ट्रा मुक्ता-दाम-विलम्बिभिः ।
दान्तैर् आसन-पर्यङ्कैर् मण्य्-उत्तम-परिष्कृतैः

vitānair nirmitais tvaṣṭrā muktā-dāma-vilambibhiḥ |
dāntair āsana-paryaṅkair maṇy-uttama-pariṣkṛtaiḥ


10.69.011

दासीभिर् निष्क-कण्ठीभिः सु-वासोभिर् अलङ्कृतम् ।
पुम्भिः स-कञ्चुकोष्णीष सु-वस्त्र-मणि-कुण्डलैः

dāsībhir niṣka-kaṇṭhībhiḥ su-vāsobhir alaṅkṛtam |
pumbhiḥ sa-kañcukoṣṇīṣa su-vastra-maṇi-kuṇḍalaiḥ


10.69.012

रत्न-प्रदीप-निकर-द्युतिभिर् निरस्त- ध्वान्तं विचित्र-वलभीषु शिखण्डिनो ऽङ्ग ।
नृत्यन्ति यत्र विहितागुरु-धूपम् अक्षैर् निर्यान्तम् ईक्ष्य घन-बुद्धय उन्नदन्तः

ratna-pradīpa-nikara-dyutibhir nirasta- dhvāntaṃ vicitra-valabhīṣu śikhaṇḍino 'ṅga |
nṛtyanti yatra vihitāguru-dhūpam akṣair niryāntam īkṣya ghana-buddhaya unnadantaḥ


10.69.013

तस्मिन् समान-गुण-रूप-वयः-सु-वेष- $ दासी-सहस्र-युतयानुसवं गृहिण्या &अम्प्;विप्रो ददर्श चमर-व्यजनेन रुक्म- % दण्डेन सात्वत-पतिं परिवीजयन्त्या

tasmin samāna-guṇa-rūpa-vayaḥ-su-veṣa- $ dāsī-sahasra-yutayānusavaṃ gṛhiṇyā &vipro dadarśa camara-vyajanena rukma- % daṇḍena sātvata-patiṃ parivījayantyā


10.69.014

  • //तं सन्निरीक्ष्य भगवान् सहसोत्थित-श्री- $ पर्यङ्कतः सकल-धर्म-भृतां वरिष्ठः &तं सन्निरीक्ष्य भगवान् सहसोत्थित-श्री- $ पर्यङ्कतः सकल-धर्म-भृतां वरिष्ठः &आनम्य पाद-युगलं शिरसा किरीट- % जुष्टेन साञ्जलिर् अवीविशद् आसने स्वे

** //taṃ sannirīkṣya bhagavān sahasotthita-śrī- $ paryaṅkataḥ sakala-dharma-bhṛtāṃ variṣṭhaḥ &taṃ sannirīkṣya bhagavān sahasotthita-śrī- $ paryaṅkataḥ sakala-dharma-bhṛtāṃ variṣṭhaḥ &ānamya pāda-yugalaṃ śirasā kirīṭa- % juṣṭena sāñjalir avīviśad āsane sve*


10.69.015

  • //तस्यावनिज्य चरणौ तद्-अपः स्व-मूर्ध्ना $ बिभ्रज् जगद्-गुरुतमो ऽपि सतां पतिर् हि &तस्यावनिज्य चरणौ तद्-अपः स्व-मूर्ध्ना $ बिभ्रज् जगद्-गुरुतमो ऽपि सतां पतिर् हि &ब्रह्मण्य-देव इति यद् गुण-नाम युक्तं % तस्यैव यच्-चरण-शौचम् अशेष-तीर्थम्

** //tasyāvanijya caraṇau tad-apaḥ sva-mūrdhnā $ bibhraj jagad-gurutamo 'pi satāṃ patir hi &tasyāvanijya caraṇau tad-apaḥ sva-mūrdhnā $ bibhraj jagad-gurutamo 'pi satāṃ patir hi &brahmaṇya-deva iti yad guṇa-nāma yuktaṃ % tasyaiva yac-caraṇa-śaucam aśeṣa-tīrtham*


10.69.016

  • //सम्पूज्य देव-ऋषि-वर्यम् ऋषिः पुराणो $ नारायणो नर-सखो विधिनोदितेन &सम्पूज्य देव-ऋषि-वर्यम् ऋषिः पुराणो $ नारायणो नर-सखो विधिनोदितेन &वाण्याभिभाष्य मितयामृत-मिष्टया तं % प्राह प्रभो भगवते करवाम हे किम्

** //sampūjya deva-ṛṣi-varyam ṛṣiḥ purāṇo $ nārāyaṇo nara-sakho vidhinoditena &sampūjya deva-ṛṣi-varyam ṛṣiḥ purāṇo $ nārāyaṇo nara-sakho vidhinoditena &vāṇyābhibhāṣya mitayāmṛta-miṣṭayā taṃ % prāha prabho bhagavate karavāma he kim*


10.69.017



10.69.017

0 श्री-नारद उवाच नैवाद्भुतं त्वयि विभो ऽखिल-लोक-नाथे $ मैत्री जनेषु सकलेषु दमः खलानाम् & नैवाद्भुतं त्वयि विभो ऽखिल-लोक-नाथे $ मैत्री जनेषु सकलेषु दमः खलानाम् & निःश्रेयसाय हि जगत्-स्थिति-रक्षणाभ्यां % स्वैरावतार उरुगाय विदाम सुष्ठु

0 śrī-nārada uvāca naivādbhutaṃ tvayi vibho 'khila-loka-nāthe $ maitrī janeṣu sakaleṣu damaḥ khalānām & naivādbhutaṃ tvayi vibho 'khila-loka-nāthe $ maitrī janeṣu sakaleṣu damaḥ khalānām & niḥśreyasāya hi jagat-sthiti-rakṣaṇābhyāṃ % svairāvatāra urugāya vidāma suṣṭhu


10.69.018


  • दृष्टं तवाङ्घ्रि-युगलं जनतापवर्गं $ ब्रह्मादिभिर् हृदि विचिन्त्यम् अगाध-बोधैः & दृष्टं तवाङ्घ्रि-युगलं जनतापवर्गं $ ब्रह्मादिभिर् हृदि विचिन्त्यम् अगाध-बोधैः & संसार-कूप-पतितोत्तरणावलम्बं % ध्यायंश् चराम्य् अनुगृहाण यथा स्मृतिः स्यात्

** // dṛṣṭaṃ tavāṅghri-yugalaṃ janatāpavargaṃ $ brahmādibhir hṛdi vicintyam agādha-bodhaiḥ & dṛṣṭaṃ tavāṅghri-yugalaṃ janatāpavargaṃ $ brahmādibhir hṛdi vicintyam agādha-bodhaiḥ & saṃsāra-kūpa-patitottaraṇāvalambaṃ % dhyāyaṃś carāmy anugṛhāṇa yathā smṛtiḥ syāt*


10.69.019


  • ततो ऽन्यद् आविशद् गेहं कृष्ण-पत्न्याः स नारदः ।
    योगेश्वरेश्वरस्याङ्ग योग-माया-विवित्सया

** // tato 'nyad āviśad gehaṃ kṛṣṇa-patnyāḥ sa nāradaḥ |*
yogeśvareśvarasyāṅga yoga-māyā-vivitsayā


10.69.020

दीव्यन्तम् अक्षैस् तत्रापि प्रियया चोद्धवेन च ।
पूजितः परया भक्त्या प्रत्युत्थानासनादिभिः

dīvyantam akṣais tatrāpi priyayā coddhavena ca |
pūjitaḥ parayā bhaktyā pratyutthānāsanādibhiḥ


10.69.021

पृष्टश् चाविदुषेवासौ कदायातो भवान् इति ।
क्रियते किं नु पूर्णानाम् अपूर्णैर् अस्मद्-आदिभिः

pṛṣṭaś cāviduṣevāsau kadāyāto bhavān iti |
kriyate kiṃ nu pūrṇānām apūrṇair asmad-ādibhiḥ


10.69.022

अथापि ब्रूहि नो ब्रह्मन् जन्मैतच् छोभनं कुरु ।
स तु विस्मित उत्थाय तूष्णीम् अन्यद् अगाद् गृहम्

athāpi brūhi no brahman janmaitac chobhanaṃ kuru |
sa tu vismita utthāya tūṣṇīm anyad agād gṛham


10.69.023

तत्राप्य् अचष्ट गोविन्दं लालयन्तं सुतान् शिशून् ।
ततो ऽन्यस्मिन् गृहे ऽपश्यन् मज्जनाय कृतोद्यमम्

tatrāpy acaṣṭa govindaṃ lālayantaṃ sutān śiśūn |
tato 'nyasmin gṛhe 'paśyan majjanāya kṛtodyamam


10.69.024

जुह्वन्तं च वितानाग्नीन् यजन्तं पञ्चभिर् मखैः ।
भोजयन्तं द्विजान् क्वापि भुञ्जानम् अवशेषितम्

juhvantaṃ ca vitānāgnīn yajantaṃ pañcabhir makhaiḥ |
bhojayantaṃ dvijān kvāpi bhuñjānam avaśeṣitam


10.69.025

क्वापि सन्ध्याम् उपासीनं जपन्तं ब्रह्म वाग्-यतम् ।
एकत्र चासि-चर्माभ्यां चरन्तम् असि-वर्त्मसु

kvāpi sandhyām upāsīnaṃ japantaṃ brahma vāg-yatam |
ekatra cāsi-carmābhyāṃ carantam asi-vartmasu


10.69.026

अश्वैर् गजै रथैः क्वापि विचरन्तं गदाग्रजम् ।
क्वचिच् छयानं पर्यङ्के स्तूयमानं च वन्दिभिः

aśvair gajai rathaiḥ kvāpi vicarantaṃ gadāgrajam |
kvacic chayānaṃ paryaṅke stūyamānaṃ ca vandibhiḥ


10.69.027

मन्त्रयन्तं च कस्मिंश्चिन् मन्त्रिभिश् चोद्धवादिभिः ।
जल-क्रीडा-रतं क्वापि वारमुख्याबलावृतम्

mantrayantaṃ ca kasmiṃścin mantribhiś coddhavādibhiḥ |
jala-krīḍā-rataṃ kvāpi vāramukhyābalāvṛtam


10.69.028

कुत्रचिद् द्विज-मुख्येभ्यो ददतं गाः स्व्-अलङ्कृताः ।
इतिहास-पुराणानि शृण्वन्तं मङ्गलानि च

kutracid dvija-mukhyebhyo dadataṃ gāḥ sv-alaṅkṛtāḥ |
itihāsa-purāṇāni śṛṇvantaṃ maṅgalāni ca


10.69.029

हसन्तं हास-कथया कदाचित् प्रियया गृहे ।
क्वापि धर्मं सेवमानम् अर्थ-कामौ च कुत्रचित्

hasantaṃ hāsa-kathayā kadācit priyayā gṛhe |
kvāpi dharmaṃ sevamānam artha-kāmau ca kutracit


10.69.030

ध्यायन्तम् एकम् आसीनं पुरुषं प्रकृतेः परम् ।
शुश्रूषन्तं गुरून् क्वापि कामैर् भोगैः सपर्यया

dhyāyantam ekam āsīnaṃ puruṣaṃ prakṛteḥ param |
śuśrūṣantaṃ gurūn kvāpi kāmair bhogaiḥ saparyayā


10.69.031

कुर्वन्तं विग्रहं कैश्चित् सन्धिं चान्यत्र केशवम् ।
कुत्रापि सह रामेण चिन्तयन्तं सतां शिवम्

kurvantaṃ vigrahaṃ kaiścit sandhiṃ cānyatra keśavam |
kutrāpi saha rāmeṇa cintayantaṃ satāṃ śivam


10.69.032

पुत्राणां दुहितॄणां च काले विध्य्-उपयापनम् ।
दारैर् वरैस् तत्-सदृशैः कल्पयन्तं विभूतिभिः

putrāṇāṃ duhitṝṇāṃ ca kāle vidhy-upayāpanam |
dārair varais tat-sadṛśaiḥ kalpayantaṃ vibhūtibhiḥ


10.69.033

प्रस्थापनोपनयनैर् अपत्यानां महोत्सवान् ।
वीक्ष्य योगेश्वरेशस्य येषां लोका विसिस्मिरे

prasthāpanopanayanair apatyānāṃ mahotsavān |
vīkṣya yogeśvareśasya yeṣāṃ lokā visismire


10.69.034

यजन्तं सकलान् देवान् क्वापि क्रतुभिर् ऊर्जितैः ।
पूर्तयन्तं क्वचिद् धर्मं कूर्पाराम-मठादिभिः

yajantaṃ sakalān devān kvāpi kratubhir ūrjitaiḥ |
pūrtayantaṃ kvacid dharmaṃ kūrpārāma-maṭhādibhiḥ


10.69.035

चरन्तं मृगयां क्वापि हयम् आरुह्य सैन्धवम् ।
घ्नन्तं तत्र पशून् मेध्यान् परीतं यदु-पुङ्गवैः

carantaṃ mṛgayāṃ kvāpi hayam āruhya saindhavam |
ghnantaṃ tatra paśūn medhyān parītaṃ yadu-puṅgavaiḥ


10.69.036

अव्यक्त-लिन्गं प्रकृतिष्व् अन्तः-पुर-गृहादिषु ।
क्वचिच् चरन्तं योगेशं तत्-तद्-भाव-बुभुत्सया

avyakta-lingaṃ prakṛtiṣv antaḥ-pura-gṛhādiṣu |
kvacic carantaṃ yogeśaṃ tat-tad-bhāva-bubhutsayā


10.69.037

अथोवाच हृषीकेशं नारदः प्रहसन्न् इव ।
योग-मायोदयं वीक्ष्य मानुषीम् ईयुषो गतिम्

athovāca hṛṣīkeśaṃ nāradaḥ prahasann iva |
yoga-māyodayaṃ vīkṣya mānuṣīm īyuṣo gatim


10.69.038

विदाम योग-मायास् ते दुर्दर्शा अपि मायिनाम् ।
योगेश्वरात्मन् निर्भाता भवत्-पाद-निषेवया

vidāma yoga-māyās te durdarśā api māyinām |
yogeśvarātman nirbhātā bhavat-pāda-niṣevayā


10.69.039

अनुजानीहि मां देव लोकांस् ते यशसाप्लुतान् ।
पर्यटामि तवोद्गायन् लीला भुवन-पावनीः

anujānīhi māṃ deva lokāṃs te yaśasāplutān |
paryaṭāmi tavodgāyan līlā bhuvana-pāvanīḥ


10.69.040

0 श्री-भगवान् उवाच ब्रह्मन् धन्नस्य वक्ताहं कर्ता तद्-अनुमोदिता ।
तच् छिक्षयन् लोकम् इमम् आस्थितः पुत्र मा खिदः

0 śrī-bhagavān uvāca brahman dhannasya vaktāhaṃ kartā tad-anumoditā |
tac chikṣayan lokam imam āsthitaḥ putra mā khidaḥ


10.69.041

0 श्री-शुक उवाच इत्य् आचरन्तं सद्-धर्मान् पावनान् गृह-मेधिनाम् ।
तम् एव सर्व-गेहेषु सन्तम् एकं ददर्श ह

0 śrī-śuka uvāca ity ācarantaṃ sad-dharmān pāvanān gṛha-medhinām |
tam eva sarva-geheṣu santam ekaṃ dadarśa ha


10.69.042

कृष्णस्यानन्त-वीर्यस्य योग-माया-महोदयम् ।
मुहुर् दृष्ट्वा ऋषिर् अभूद् विस्मितो जात-कौतुकः

kṛṣṇasyānanta-vīryasya yoga-māyā-mahodayam |
muhur dṛṣṭvā ṛṣir abhūd vismito jāta-kautukaḥ


10.69.043

इत्य् अर्थ-काम-धर्मेषु कृष्णेन श्रद्धितात्मना ।
सम्यक् सभाजितः प्रीतस् तम् एवानुस्मरन् ययौ

ity artha-kāma-dharmeṣu kṛṣṇena śraddhitātmanā |
samyak sabhājitaḥ prītas tam evānusmaran yayau


10.69.044

एवं मनुष्य-पदवीम् अनुवर्तमानो नारायणो ऽखिल-भवाय गृहीत-शक्तिः ।
रेमे ऽण्ग षोडश-सहस्र-वराङ्गनानां स-व्रीड-सौहृद-निरीक्षण-हास-जुष्टः

evaṃ manuṣya-padavīm anuvartamāno nārāyaṇo 'khila-bhavāya gṛhīta-śaktiḥ |
reme 'ṇga ṣoḍaśa-sahasra-varāṅganānāṃ sa-vrīḍa-sauhṛda-nirīkṣaṇa-hāsa-juṣṭaḥ


10.69.045

यानीह विश्व-विलयोद्भव-वृत्ति-हेतुः $ कर्माण्य् अनन्य-विषयाणि हरीश् चकार &अम्प्;यस् त्व् अङ्ग गायति शृणोत्य् अनुमोदते वा % भक्तिर् भवेद् भगवति ह्य् अपवर्ग-मार्गे

yānīha viśva-vilayodbhava-vṛtti-hetuḥ $ karmāṇy ananya-viṣayāṇi harīś cakāra &yas tv aṅga gāyati śṛṇoty anumodate vā % bhaktir bhaved bhagavati hy apavarga-mārge

Chapter 10.70

10.70.001



10.70.001

0 श्री-शुक उवाच अथोषस्य् उपवृत्तायां कुक्कुटान् कूजतो ऽशपन् ।
गृहीत-कण्ठ्यः पतिभिर् माधव्यो विरहातुराः

0 śrī-śuka uvāca athoṣasy upavṛttāyāṃ kukkuṭān kūjato 'śapan |
gṛhīta-kaṇṭhyaḥ patibhir mādhavyo virahāturāḥ


10.70.002

वयांस्य् अरोरुवन् कृष्णं बोधयन्तीव वन्दिनः ।
गायत्स्व् अलिष्व् अनिद्राणि मन्दार-वन-वायुभिः

vayāṃsy aroruvan kṛṣṇaṃ bodhayantīva vandinaḥ |
gāyatsv aliṣv anidrāṇi mandāra-vana-vāyubhiḥ


10.70.003

मुहूर्तं तं तु वैदर्भी नामृष्यद् अति-शोभनम् ।
परिरम्भण-विश्लेषात् प्रिय-बाह्व्-अन्तरं गता

muhūrtaṃ taṃ tu vaidarbhī nāmṛṣyad ati-śobhanam |
parirambhaṇa-viśleṣāt priya-bāhv-antaraṃ gatā


10.70.004

ब्राह्मे मुहूर्त उत्थाय वार्य् उपस्पृश्य माधवः ।
दध्यौ प्रसन्न-करण आत्मानं तमसः परम्

brāhme muhūrta utthāya vāry upaspṛśya mādhavaḥ |
dadhyau prasanna-karaṇa ātmānaṃ tamasaḥ param


10.70.005

एकं स्वयं-ज्योतिर् अनन्यम् अव्ययं स्व-संस्थया नित्य-निरस्त-कल्मषम् ।
ब्रह्माख्यम् अस्योद्भव-नाश-हेतुभिः स्व-शक्तिभिर् लक्षित-भाव-निर्वृतिम्

ekaṃ svayaṃ-jyotir ananyam avyayaṃ sva-saṃsthayā nitya-nirasta-kalmaṣam |
brahmākhyam asyodbhava-nāśa-hetubhiḥ sva-śaktibhir lakṣita-bhāva-nirvṛtim


10.70.006

अथाप्लुतो ऽम्भस्य् अमले यथा-विधि $ क्रिया-कलापं परिधाय वाससी &अम्प्;चकार सन्ध्योपगमादि सत्तमो % हुतानलो ब्रह्म जजाप वाग्-यतः

athāpluto 'mbhasy amale yathā-vidhi $ kriyā-kalāpaṃ paridhāya vāsasī &cakāra sandhyopagamādi sattamo % hutānalo brahma jajāpa vāg-yataḥ


10.70.007


  • उपस्थायार्कम् उद्यन्तं तर्पयित्वात्मनः कलाः ।
    देवान् ऋषीन् पितॄन् वृद्धान् विप्रान् अभ्यर्च्य चात्मवान्

** // upasthāyārkam udyantaṃ tarpayitvātmanaḥ kalāḥ |*
devān ṛṣīn pitṝn vṛddhān viprān abhyarcya cātmavān


10.70.008

धेनूनां रुक्म-शृङ्गीनां साध्वीनां मौक्तिक-स्रजाम् ।
पयस्विनीनां गृष्टीनां स-वत्सानां सु-वाससाम्

dhenūnāṃ rukma-śṛṅgīnāṃ sādhvīnāṃ mauktika-srajām |
payasvinīnāṃ gṛṣṭīnāṃ sa-vatsānāṃ su-vāsasām


10.70.009

ददौ रूप्य-खुराग्राणां क्षौमाजिन-तिलैः सह ।
अलङ्कृतेभ्यो विप्रेभ्यो बद्वं बद्वं दिने दिने

dadau rūpya-khurāgrāṇāṃ kṣaumājina-tilaiḥ saha |
alaṅkṛtebhyo viprebhyo badvaṃ badvaṃ dine dine


10.70.010

गो-विप्र-देवता-वृद्ध- गुरून् भूतानि सर्वशः ।
नमस्कृत्यात्म-सम्भूतीर् मङ्गलानि समस्पृशत्

go-vipra-devatā-vṛddha- gurūn bhūtāni sarvaśaḥ |
namaskṛtyātma-sambhūtīr maṅgalāni samaspṛśat


10.70.011

आत्मानं भूषयाम् आस नर-लोक-विभूषणम् ।
वासोभिर् भूषणैः स्वीयैर् दिव्य-स्रग्-अनुलेपनैः

ātmānaṃ bhūṣayām āsa nara-loka-vibhūṣaṇam |
vāsobhir bhūṣaṇaiḥ svīyair divya-srag-anulepanaiḥ


10.70.012

अवेक्ष्याज्यं तथादर्शं गो-वृष-द्विज-देवताः ।
कामांश् च सर्व-वर्णानां पौरान्तः-पुर-चारिणाम् ।
प्रदाप्य प्रकृतीः कामैः प्रतोष्य प्रत्यनन्दत

avekṣyājyaṃ tathādarśaṃ go-vṛṣa-dvija-devatāḥ |
kāmāṃś ca sarva-varṇānāṃ paurāntaḥ-pura-cāriṇām |
pradāpya prakṛtīḥ kāmaiḥ pratoṣya pratyanandata


10.70.013

संविभज्याग्रतो विप्रान् स्रक्-ताम्बूलानुलेपनैः ।
सुहृदः प्रकृतीर् दारान् उपायुङ्क्त ततः स्वयम्

saṃvibhajyāgrato viprān srak-tāmbūlānulepanaiḥ |
suhṛdaḥ prakṛtīr dārān upāyuṅkta tataḥ svayam


10.70.014

तावत् सूत उपानीय स्यन्दनं परमाद्भुतम् ।
सुग्रीवाद्यैर् हयैर् युक्तं प्रणम्यावस्थितो ऽग्रतः

tāvat sūta upānīya syandanaṃ paramādbhutam |
sugrīvādyair hayair yuktaṃ praṇamyāvasthito 'grataḥ


10.70.015

गृहीत्वा पाणिना पाणी सारथेस् तम् अथारुहत् ।
सात्यक्य्-उद्धव-संयुक्तः पूर्वाद्रिम् इव भास्करः

gṛhītvā pāṇinā pāṇī sārathes tam athāruhat |
sātyaky-uddhava-saṃyuktaḥ pūrvādrim iva bhāskaraḥ


10.70.016

ईक्षितो ऽन्तः-पुर-स्त्रीणां स-व्रीड-प्रेम-वीक्षितैः ।
कृच्छ्राद् विसृष्टो निरगाज् जात-हासो हरन् मनः

īkṣito 'ntaḥ-pura-strīṇāṃ sa-vrīḍa-prema-vīkṣitaiḥ |
kṛcchrād visṛṣṭo niragāj jāta-hāso haran manaḥ


10.70.017

सुधर्माख्यां सभां सर्वैर् वृष्णिभिः परिवारितः ।
प्राविशद् यन्-निविष्टानां न सन्त्य् अङ्ग षड् ऊर्मयः

sudharmākhyāṃ sabhāṃ sarvair vṛṣṇibhiḥ parivāritaḥ |
prāviśad yan-niviṣṭānāṃ na santy aṅga ṣaḍ ūrmayaḥ


10.70.018

तत्रोपविस्तः परमासने विभुर् बभौ स्व-भासा ककुभो ऽवभासयन् ।
वृतो नृ-सिंहैर् यदुभिर् यदूत्तमो यथोडु-राजो दिवि तारका-गणैः

tatropavistaḥ paramāsane vibhur babhau sva-bhāsā kakubho 'vabhāsayan |
vṛto nṛ-siṃhair yadubhir yadūttamo yathoḍu-rājo divi tārakā-gaṇaiḥ


10.70.019

तत्रोपमन्त्रिणो राजन् नाना-हास्य-रसैर् विभुम् ।
उपतस्थुर् नटाचार्या नर्तक्यस् ताण्डवैः पृथक्

tatropamantriṇo rājan nānā-hāsya-rasair vibhum |
upatasthur naṭācāryā nartakyas tāṇḍavaiḥ pṛthak


10.70.020

मृदङ्ग-वीणा-मुरज- वेणु-ताल-दर-स्वनैः ।
ननृतुर् जगुस् तुष्टुवुश् च सूत-मागध-वन्दिनः

mṛdaṅga-vīṇā-muraja- veṇu-tāla-dara-svanaiḥ |
nanṛtur jagus tuṣṭuvuś ca sūta-māgadha-vandinaḥ


10.70.021

तत्राहुर् ब्राह्मणाः केचिद् आसीना ब्रह्म-वादिनः ।
पूर्वेषां पुण्य-यशसां राज्ञां चाकथयन् कथाः

tatrāhur brāhmaṇāḥ kecid āsīnā brahma-vādinaḥ |
pūrveṣāṃ puṇya-yaśasāṃ rājñāṃ cākathayan kathāḥ


10.70.022

तत्रैकः पुरुषो राजन्न् आगतो ऽपूर्व-दर्शनः ।
विज्ञापितो भगवते प्रतीहारैः प्रवेशितः

tatraikaḥ puruṣo rājann āgato 'pūrva-darśanaḥ |
vijñāpito bhagavate pratīhāraiḥ praveśitaḥ


10.70.023

स नमस्कृत्य कृष्णाय परेशाय कृताञ्जलिः ।
राज्ञाम् आवेदयद् दुःखं जरासन्ध-निरोध-जम्

sa namaskṛtya kṛṣṇāya pareśāya kṛtāñjaliḥ |
rājñām āvedayad duḥkhaṃ jarāsandha-nirodha-jam


10.70.024

ये च दिग्-विजये तस्य सन्नतिं न ययुर् नृपाः ।
प्रसह्य रुद्धास् तेनासन्न् अयुते द्वे गिरिव्रजे

ye ca dig-vijaye tasya sannatiṃ na yayur nṛpāḥ |
prasahya ruddhās tenāsann ayute dve girivraje


10.70.025

0 राजान ऊचुः कृष्ण कृष्णाप्रमेयात्मन् प्रपन्न-भय-भञ्जन ।
वयं त्वां शरणं यामो भव-भीताः पृथग्-धियः

0 rājāna ūcuḥ kṛṣṇa kṛṣṇāprameyātman prapanna-bhaya-bhañjana |
vayaṃ tvāṃ śaraṇaṃ yāmo bhava-bhītāḥ pṛthag-dhiyaḥ


10.70.026

लोको विकर्म-निरतः कुशले प्रमत्तः $ कर्मण्य् अयं त्वद्-उदिते भवद्-अर्चने स्वे &अम्प्;यस् तावद् अस्य बलवान् इह जीविताशां % सद्यश् छिनत्त्य् अनिमिषाय नमो ऽस्तु तस्मै

loko vikarma-nirataḥ kuśale pramattaḥ $ karmaṇy ayaṃ tvad-udite bhavad-arcane sve &yas tāvad asya balavān iha jīvitāśāṃ % sadyaś chinatty animiṣāya namo 'stu tasmai


10.70.027

  • //लोके भवाञ् जगद्-इनः कलयावतीर्णः $ सद्-रक्षणाय खल-निग्रहणाय चान्यः &लोके भवाञ् जगद्-इनः कलयावतीर्णः $ सद्-रक्षणाय खल-निग्रहणाय चान्यः &कश्चित् त्वदीयम् अतियाति निदेशम् ईश % किं वा जनः स्व-कृतम् ऋच्छति तन् न विद्मः

** //loke bhavāñ jagad-inaḥ kalayāvatīrṇaḥ $ sad-rakṣaṇāya khala-nigrahaṇāya cānyaḥ &loke bhavāñ jagad-inaḥ kalayāvatīrṇaḥ $ sad-rakṣaṇāya khala-nigrahaṇāya cānyaḥ &kaścit tvadīyam atiyāti nideśam īśa % kiṃ vā janaḥ sva-kṛtam ṛcchati tan na vidmaḥ*


10.70.028

  • //स्वप्नायितं नृप-सुखं पर-तन्त्रम् ईश $ शश्वद्-भयेन मृतकेन धुरं वहामः &स्वप्नायितं नृप-सुखं पर-तन्त्रम् ईश $ शश्वद्-भयेन मृतकेन धुरं वहामः &हित्वा तद् आत्मनि सुखं त्वद्-अनीह-लभ्यं % क्लिश्यामहे ऽति-कृपणास् तव माययेह

** //svapnāyitaṃ nṛpa-sukhaṃ para-tantram īśa $ śaśvad-bhayena mṛtakena dhuraṃ vahāmaḥ &svapnāyitaṃ nṛpa-sukhaṃ para-tantram īśa $ śaśvad-bhayena mṛtakena dhuraṃ vahāmaḥ &hitvā tad ātmani sukhaṃ tvad-anīha-labhyaṃ % kliśyāmahe 'ti-kṛpaṇās tava māyayeha*


10.70.029

  • //तन् नो भवान् प्रणत-शोक-हराङ्घ्रि-युग्मो $ बद्धान् वियुङ्क्ष्व मगधाह्वय-कर्म-पाशात् &तन् नो भवान् प्रणत-शोक-हराङ्घ्रि-युग्मो $ बद्धान् वियुङ्क्ष्व मगधाह्वय-कर्म-पाशात् &यो भू-भुजो ऽयुत-मतङ्गज-वीर्यम् एको % बिभ्रद् रुरोध भवने मृग-राड् इवावीः

** //tan no bhavān praṇata-śoka-harāṅghri-yugmo $ baddhān viyuṅkṣva magadhāhvaya-karma-pāśāt &tan no bhavān praṇata-śoka-harāṅghri-yugmo $ baddhān viyuṅkṣva magadhāhvaya-karma-pāśāt &yo bhū-bhujo 'yuta-mataṅgaja-vīryam eko % bibhrad rurodha bhavane mṛga-rāḍ ivāvīḥ*


10.70.030

  • //यो वै त्वया द्वि-नव-कृत्व उदात्त-चक्र $ भग्नो मृधे खलु भवन्तम् अनन्त-वीर्यम् &यो वै त्वया द्वि-नव-कृत्व उदात्त-चक्र $ भग्नो मृधे खलु भवन्तम् अनन्त-वीर्यम् &जित्वा नृ-लोक-निरतं सकृद् ऊढ-दर्पो % युष्मत्-प्रजा रुजति नो ऽजित तद् विधेहि

** //yo vai tvayā dvi-nava-kṛtva udātta-cakra $ bhagno mṛdhe khalu bhavantam ananta-vīryam &yo vai tvayā dvi-nava-kṛtva udātta-cakra $ bhagno mṛdhe khalu bhavantam ananta-vīryam &jitvā nṛ-loka-nirataṃ sakṛd ūḍha-darpo % yuṣmat-prajā rujati no 'jita tad vidhehi*


10.70.031



10.70.031

0 दूत उवाच इति मागध-संरुद्धा भवद्-दर्शन-कङ्क्षिणः ।
प्रपन्नाः पाद-मूलं ते दीनानां शं विधीयताम्

0 dūta uvāca iti māgadha-saṃruddhā bhavad-darśana-kaṅkṣiṇaḥ |
prapannāḥ pāda-mūlaṃ te dīnānāṃ śaṃ vidhīyatām


10.70.032

0 श्री-शुक उवाच राज-दूते ब्रुवत्य् एवं देवर्षिः परम-द्युतिः ।
बिभ्रत् पिङ्ग-जटा-भारं प्रादुरासीद् यथा रविः

0 śrī-śuka uvāca rāja-dūte bruvaty evaṃ devarṣiḥ parama-dyutiḥ |
bibhrat piṅga-jaṭā-bhāraṃ prādurāsīd yathā raviḥ


10.70.033

तं दृष्ट्वा भगवान् कृष्णः सर्व-लोकेश्वरेश्वरः ।
ववन्द उत्थितः शीर्ष्णा स-सभ्यः सानुगो मुदा

taṃ dṛṣṭvā bhagavān kṛṣṇaḥ sarva-lokeśvareśvaraḥ |
vavanda utthitaḥ śīrṣṇā sa-sabhyaḥ sānugo mudā


10.70.034

सभाजयित्वा विधि-वत् कृतासन-परिग्रहम् ।
बभाषे सुनृतैर् वाक्यैः श्रद्धया तर्पयन् मुनिम्

sabhājayitvā vidhi-vat kṛtāsana-parigraham |
babhāṣe sunṛtair vākyaiḥ śraddhayā tarpayan munim


10.70.035

अपि स्विद् अद्य लोकानां त्रयाणाम् अकुतो-भयम् ।
ननु भूयान् भगवतो लोकान् पर्यटतो गुणः

api svid adya lokānāṃ trayāṇām akuto-bhayam |
nanu bhūyān bhagavato lokān paryaṭato guṇaḥ


10.70.036

न हि ते ऽविदितं किञ्चिल् लोकेष्व् ईश्वर-कर्तृषु ।
अथ पृच्छामहे युष्मान् पाण्डवानां चिकीर्षितम्

na hi te 'viditaṃ kiñcil lokeṣv īśvara-kartṛṣu |
atha pṛcchāmahe yuṣmān pāṇḍavānāṃ cikīrṣitam


10.70.037

0 श्री-नारद उवाच दृष्टा माया ते बहुशो दुरत्यया माया विभो विश्व-सृजश् च मायिनः ।
भूतेषु भूमंश् चरतः स्व-शक्तिभिर् वह्नेर् इव च्छन्न-रुचो न मे ऽद्भुतम्

0 śrī-nārada uvāca dṛṣṭā māyā te bahuśo duratyayā māyā vibho viśva-sṛjaś ca māyinaḥ |
bhūteṣu bhūmaṃś carataḥ sva-śaktibhir vahner iva cchanna-ruco na me 'dbhutam


10.70.038

तवेहितं को ऽर्हति साधु वेदितुं स्व-माययेदं सृजतो नियच्छतः ।
यद् विद्यमानात्मतयावभासते तस्मै नमस् ते स्व-विलक्षणात्मने

tavehitaṃ ko 'rhati sādhu vedituṃ sva-māyayedaṃ sṛjato niyacchataḥ |
yad vidyamānātmatayāvabhāsate tasmai namas te sva-vilakṣaṇātmane


10.70.039

जीवस्य यः संसरतो विमोक्षणं न जानतो ऽनर्थ-वहाच् छरीरतः ।
लीलावतारैः स्व-यशः प्रदीपकं प्राज्वालयत् त्वा तम् अहं प्रपद्ये

jīvasya yaḥ saṃsarato vimokṣaṇaṃ na jānato 'nartha-vahāc charīrataḥ |
līlāvatāraiḥ sva-yaśaḥ pradīpakaṃ prājvālayat tvā tam ahaṃ prapadye


10.70.040

अथाप्य् आश्रावये ब्रह्म नर-लोक-विडम्बनम् ।
राज्ञः पैतृ-ष्वस्रेयस्य भक्तस्य च चिकीर्षितम्

athāpy āśrāvaye brahma nara-loka-viḍambanam |
rājñaḥ paitṛ-ṣvasreyasya bhaktasya ca cikīrṣitam


10.70.041

यक्ष्यति त्वां मखेन्द्रेण राजसूयेन पाण्डवः ।
पारमेष्ठ्य-कामो नृपतिस् तद् भवान् अनुमोदताम्

yakṣyati tvāṃ makhendreṇa rājasūyena pāṇḍavaḥ |
pārameṣṭhya-kāmo nṛpatis tad bhavān anumodatām


10.70.042

तस्मिन् देव क्रतु-वरे भवन्तं वै सुरादयः ।
दिदृक्षवः समेष्यन्ति राजानश् च यशस्विनः

tasmin deva kratu-vare bhavantaṃ vai surādayaḥ |
didṛkṣavaḥ sameṣyanti rājānaś ca yaśasvinaḥ


10.70.043

श्रवणात् कीर्तनाद् ध्यानात् पूयन्ते ऽन्ते-वसायिनः ।
तव ब्रह्म-मयस्येश किम् उतेक्षाभिमर्शिनः

śravaṇāt kīrtanād dhyānāt pūyante 'nte-vasāyinaḥ |
tava brahma-mayasyeśa kim utekṣābhimarśinaḥ


10.70.044

यस्यामलं दिवि यशः प्रथितं रसायां $ भूमौ च ते भुवन-मङ्गल दिग्-वितानम् &अम्प्;मन्दाकिनीति दिवि भोगवतीति चाधो % गङ्गेति चेह चरणाम्बु पुनाति विश्वम्

yasyāmalaṃ divi yaśaḥ prathitaṃ rasāyāṃ $ bhūmau ca te bhuvana-maṅgala dig-vitānam &mandākinīti divi bhogavatīti cādho % gaṅgeti ceha caraṇāmbu punāti viśvam


10.70.045



10.70.045

0 श्री-शुक उवाच तत्र तेष्व् आत्म-पक्षेष्व् अ- गृणत्सु विजिगीषया ।
वाचः पेशैः स्मयन् भृत्यम् उद्धवं प्राह केशवः

0 śrī-śuka uvāca tatra teṣv ātma-pakṣeṣv a- gṛṇatsu vijigīṣayā |
vācaḥ peśaiḥ smayan bhṛtyam uddhavaṃ prāha keśavaḥ


10.70.046

0 श्री-भगवान् उवाच त्वं हि नः परमं चक्षुः सुहृन् मन्त्रार्थ-तत्त्व-वित् ।
अथात्र ब्रूह्य् अनुष्ठेयं श्रद्दध्मः करवाम तत्

0 śrī-bhagavān uvāca tvaṃ hi naḥ paramaṃ cakṣuḥ suhṛn mantrārtha-tattva-vit |
athātra brūhy anuṣṭheyaṃ śraddadhmaḥ karavāma tat


10.70.047

इत्य् उपामन्त्रितो भर्त्रा सर्व-ज्ञेनापि मुग्ध-वत् ।
निदेशं शिरसाधाय उद्धवः प्रत्यभाषत

ity upāmantrito bhartrā sarva-jñenāpi mugdha-vat |
nideśaṃ śirasādhāya uddhavaḥ pratyabhāṣata

Chapter 10.71

10.71.001

0 श्री-शुक उवाच इत्य् उदीरितम् आकर्ण्य देवऋषेर् उद्धवो ऽब्रवीत् ।
सभ्यानां मतम् आज्ञाय कृष्णस्य च महा-मतिः

0 śrī-śuka uvāca ity udīritam ākarṇya devaṛṣer uddhavo 'bravīt |
sabhyānāṃ matam ājñāya kṛṣṇasya ca mahā-matiḥ


10.71.002

0 श्री-उद्धव उवाच यद् उक्तम् ऋषिना देव साचिव्यं यक्ष्यतस् त्वया ।
कार्यं पैतृ-ष्वस्रेयस्य रक्षा च शरणैषिणाम्

0 śrī-uddhava uvāca yad uktam ṛṣinā deva sācivyaṃ yakṣyatas tvayā |
kāryaṃ paitṛ-ṣvasreyasya rakṣā ca śaraṇaiṣiṇām


10.71.003

यष्टव्यम् राजसूयेन दिक्-चक्र-जयिना विभो ।
अतो जरा-सुत-जय उभयार्थो मतो मम

yaṣṭavyam rājasūyena dik-cakra-jayinā vibho |
ato jarā-suta-jaya ubhayārtho mato mama


10.71.004

अस्माकं च महान् अर्थो ह्य् एतेनैव भविष्यति ।
यशश् च तव गोविन्द राज्ञो बद्धान् विमुञ्चतः

asmākaṃ ca mahān artho hy etenaiva bhaviṣyati |
yaśaś ca tava govinda rājño baddhān vimuñcataḥ


10.71.005

स वै दुर्विषहो राजा नागायुत-समो बले ।
बलिनाम् अपि चान्येषां भीमं सम-बलं विना

sa vai durviṣaho rājā nāgāyuta-samo bale |
balinām api cānyeṣāṃ bhīmaṃ sama-balaṃ vinā


10.71.006

द्वै-रथे स तु जेतव्यो मा शताक्षौहिणी-युतः ।
ब्राह्मण्यो ऽभ्यर्थितो विप्रैर् न प्रत्याख्याति कर्हिचित्

dvai-rathe sa tu jetavyo mā śatākṣauhiṇī-yutaḥ |
brāhmaṇyo 'bhyarthito viprair na pratyākhyāti karhicit


10.71.007

ब्रह्म-वेष-धरो गत्वा तं भिक्षेत वृकोदरः ।
हनिष्यति न सन्देहो द्वै-रथे तव सन्निधौ

brahma-veṣa-dharo gatvā taṃ bhikṣeta vṛkodaraḥ |
haniṣyati na sandeho dvai-rathe tava sannidhau


10.71.008

निमित्तं परम् ईशस्य विश्व-सर्ग-निरोधयोः ।
हिरण्यगर्भः शर्वश् च कालस्यारूपिणस् तव

nimittaṃ param īśasya viśva-sarga-nirodhayoḥ |
hiraṇyagarbhaḥ śarvaś ca kālasyārūpiṇas tava


10.71.009

गायन्ति ते विशद-कर्म गृहेषु देव्यो $ राज्ञां स्व-शत्रु-वधम् आत्म-विमोक्षणं च &अम्प्;गोप्यश् च कुञ्जर-पतेर् जनकात्मजायाः % पित्रोश् च लब्ध-शरणा मुनयो वयं च

gāyanti te viśada-karma gṛheṣu devyo $ rājñāṃ sva-śatru-vadham ātma-vimokṣaṇaṃ ca &gopyaś ca kuñjara-pater janakātmajāyāḥ % pitroś ca labdha-śaraṇā munayo vayaṃ ca


10.71.010


  • जरासन्ध-वधः कृष्ण भूर्य्-अर्थायोपकल्पते ।
    प्रायः पाक-विपाकेन तव चाभिमतः क्रतुः

** // jarāsandha-vadhaḥ kṛṣṇa bhūry-arthāyopakalpate |*
prāyaḥ pāka-vipākena tava cābhimataḥ kratuḥ


10.71.011

0 श्री-शुक उवाच इत्य् उद्धव-वचो राजन् सर्वतो-भद्रम् अच्युतम् ।
देवर्षिर् यदु-वृद्धाश् च कृष्णश् च प्रत्यपूजयन्

0 śrī-śuka uvāca ity uddhava-vaco rājan sarvato-bhadram acyutam |
devarṣir yadu-vṛddhāś ca kṛṣṇaś ca pratyapūjayan


10.71.012

अथादिशत् प्रयाणाय भगवान् देवकी-सुतः ।
भृत्यान् दारुक-जैत्रादीन् अनुज्ञाप्य गुरून् विभुः

athādiśat prayāṇāya bhagavān devakī-sutaḥ |
bhṛtyān dāruka-jaitrādīn anujñāpya gurūn vibhuḥ


10.71.013

निर्गमय्यावरोधान् स्वान् स-सुतान् स-परिच्छदान् ।
सङ्कर्षणम् अनुज्ञाप्य यदु-राजं च शत्रु-हन् ।
सूतोपनीतं स्व-रथम् आरुहद् गरुड-ध्वजम्

nirgamayyāvarodhān svān sa-sutān sa-paricchadān |
saṅkarṣaṇam anujñāpya yadu-rājaṃ ca śatru-han |
sūtopanītaṃ sva-ratham āruhad garuḍa-dhvajam


10.71.014

ततो रथ-द्विप-भट-सादि-नायकैः $ करालया परिवृत आत्म-सेनया &अम्प्;मृदङ्ग-भेर्य्-आनक-शङ्ख-गोमुखैः % प्रघोष-घोषित-ककुभो निरक्रमत्

tato ratha-dvipa-bhaṭa-sādi-nāyakaiḥ $ karālayā parivṛta ātma-senayā &mṛdaṅga-bhery-ānaka-śaṅkha-gomukhaiḥ % praghoṣa-ghoṣita-kakubho nirakramat


10.71.015


  • नृ-वाजि-काञ्चन-शिबिकाभिर् अच्युतं सहात्मजाः पतिम् अनु सु-व्रता ययुः ।
    वराम्बराभरण-विलेपन-स्रजः सु-संवृता नृभिर् असि-चर्म-पाणिभिः

** // nṛ-vāji-kāñcana-śibikābhir acyutaṃ sahātmajāḥ patim anu su-vratā yayuḥ |*
varāmbarābharaṇa-vilepana-srajaḥ su-saṃvṛtā nṛbhir asi-carma-pāṇibhiḥ


10.71.016

नरोष्ट्र-गो-महिष-खराश्वतर्य्-अनः $ करेणुभिः परिजन-वार-योषितः &अम्प्;स्व्-अलङ्कृताः कट-कुटि-कम्बलाम्बराद्य्- % उपस्करा ययुर् अधियुज्य सर्वतः

naroṣṭra-go-mahiṣa-kharāśvatary-anaḥ $ kareṇubhiḥ parijana-vāra-yoṣitaḥ &sv-alaṅkṛtāḥ kaṭa-kuṭi-kambalāmbarādy- % upaskarā yayur adhiyujya sarvataḥ


10.71.017

  • //बलं बृहद्-ध्वज-पट-छत्र-चामरैर् $ वरायुधाभरण-किरीट-वर्मभिः &बलं बृहद्-ध्वज-पट-छत्र-चामरैर् $ वरायुधाभरण-किरीट-वर्मभिः &दिवांशुभिस् तुमुल-रवं बभौ रवेर् % यथार्णवः क्षुभित-तिमिङ्गिलोर्मिभिः

** //balaṃ bṛhad-dhvaja-paṭa-chatra-cāmarair $ varāyudhābharaṇa-kirīṭa-varmabhiḥ &balaṃ bṛhad-dhvaja-paṭa-chatra-cāmarair $ varāyudhābharaṇa-kirīṭa-varmabhiḥ &divāṃśubhis tumula-ravaṃ babhau raver % yathārṇavaḥ kṣubhita-timiṅgilormibhiḥ*


10.71.018


  • अथो मुनिर् यदु-पतिना सभाजितः प्रणम्य तं हृदि विदधद् विहायसा ।
    निशम्य तद्-व्यवसितम् आहृतार्हणो मुकुन्द-सन्दरशन-निर्वृतेन्द्रियः

** // atho munir yadu-patinā sabhājitaḥ praṇamya taṃ hṛdi vidadhad vihāyasā |*
niśamya tad-vyavasitam āhṛtārhaṇo mukunda-sandaraśana-nirvṛtendriyaḥ


10.71.019

राज-दूतम् उवाचेदं भगवान् प्रीणयन् गिरा ।
मा भैष्ट दूत भद्रं वो घातयिष्यामि मागधम्

rāja-dūtam uvācedaṃ bhagavān prīṇayan girā |
mā bhaiṣṭa dūta bhadraṃ vo ghātayiṣyāmi māgadham


10.71.020

इत्य् उक्तः प्रस्थितो दूतो यथा-वद् अवदन् नृपान् ।
ते ऽपि सन्दर्शनं शौरेः प्रत्यैक्षन् यन् मुमुक्षवः

ity uktaḥ prasthito dūto yathā-vad avadan nṛpān |
te 'pi sandarśanaṃ śaureḥ pratyaikṣan yan mumukṣavaḥ


10.71.021

आनर्त-सौवीर-मरूंस् तीर्त्वा विनशनं हरिः ।
गिरीन् नदीर् अतीयाय पुर-ग्राम-व्रजाकरान्

ānarta-sauvīra-marūṃs tīrtvā vinaśanaṃ hariḥ |
girīn nadīr atīyāya pura-grāma-vrajākarān


10.71.022

ततो दृषद्वतीं तीर्त्वा मुकुन्दो ऽथ सरस्वतीम् ।
पञ्चालान् अथ मत्स्यांश् च शक्र-प्रस्थम् अथागमत्

tato dṛṣadvatīṃ tīrtvā mukundo 'tha sarasvatīm |
pañcālān atha matsyāṃś ca śakra-prastham athāgamat


10.71.023

तम् उपागतम् आकर्ण्य प्रीतो दुर्दर्शनं नृनाम् ।
अजात-शत्रुर् निरगात् सोपध्यायः सुहृद्-वृतः

tam upāgatam ākarṇya prīto durdarśanaṃ nṛnām |
ajāta-śatrur niragāt sopadhyāyaḥ suhṛd-vṛtaḥ


10.71.024

गीत-वादित्र-घोषेण ब्रह्म-घोषेण भूयसा ।
अभ्ययात् स हृषीकेशं प्राणाः प्राणम् इवादृतः

gīta-vāditra-ghoṣeṇa brahma-ghoṣeṇa bhūyasā |
abhyayāt sa hṛṣīkeśaṃ prāṇāḥ prāṇam ivādṛtaḥ


10.71.025

दृष्ट्वा विक्लिन्न-हृदयः कृष्णं स्नेहेन पाण्डवः ।
चिराद् दृष्टं प्रियतमं सस्वजे ऽथ पुनः पुनः

dṛṣṭvā viklinna-hṛdayaḥ kṛṣṇaṃ snehena pāṇḍavaḥ |
cirād dṛṣṭaṃ priyatamaṃ sasvaje 'tha punaḥ punaḥ


10.71.026

दोर्भ्यां परिष्वज्य रमामलालयं मुकुन्द-गात्रं नृ-पतिर् हताशुभः ।
लेभे परां निर्वृतिम् अश्रु-लोचनो हृष्यत्-तनुर् विस्मृत-लोक-विभ्रमः

dorbhyāṃ pariṣvajya ramāmalālayaṃ mukunda-gātraṃ nṛ-patir hatāśubhaḥ |
lebhe parāṃ nirvṛtim aśru-locano hṛṣyat-tanur vismṛta-loka-vibhramaḥ


10.71.027

तं मातुलेयं परिरभ्य निर्वृतो भीमः स्मयन् प्रेम-जलाकुलेन्द्रियः ।
यमौ किरीटी च सुहृत्तमं मुदा प्रवृद्ध-बाष्पाः परिरेभिरे ऽच्युतम्

taṃ mātuleyaṃ parirabhya nirvṛto bhīmaḥ smayan prema-jalākulendriyaḥ |
yamau kirīṭī ca suhṛttamaṃ mudā pravṛddha-bāṣpāḥ parirebhire 'cyutam


10.71.028

अर्जुनेन परिष्वक्तो यमाभ्याम् अभिवादितः ।
ब्राह्मणेभ्यो नमस्कृत्य वृद्धेभ्यश् च यथार्हतः ।
मानिनो मानयाम् आस कुरु-सृञ्जय-कैकयान्

arjunena pariṣvakto yamābhyām abhivāditaḥ |
brāhmaṇebhyo namaskṛtya vṛddhebhyaś ca yathārhataḥ |
mānino mānayām āsa kuru-sṛñjaya-kaikayān


10.71.029

सूत-मागध-गन्धर्वा वन्दिनश् चोपमन्त्रिणः ।
मृदङ्ग-शङ्ख-पटह वीणा-पणव-गोमुखैः ।
ब्राह्मणाश् चारविन्दाक्षं तुष्टुवुर् ननृतुर् जगुः

sūta-māgadha-gandharvā vandinaś copamantriṇaḥ |
mṛdaṅga-śaṅkha-paṭaha vīṇā-paṇava-gomukhaiḥ |
brāhmaṇāś cāravindākṣaṃ tuṣṭuvur nanṛtur jaguḥ


10.71.030

एवं सुहृद्भिः पर्यस्तः पुण्य-श्लोक-शिखामणिः ।
संस्तूयमानो भगवान् विवेशालङ्कृतं पुरम्

evaṃ suhṛdbhiḥ paryastaḥ puṇya-śloka-śikhāmaṇiḥ |
saṃstūyamāno bhagavān viveśālaṅkṛtaṃ puram


10.71.031

संसिक्त-वर्त्म करिणां मद-गन्ध-तोयैश् $ चित्र-ध्वजैः कनक-तोरण-पूर्ण-कुम्भैः &अम्प्;मृष्टात्मभिर् नव-दुकूल-विभूषण-स्रग्- % गन्धैर् नृभिर् युवतिभिश् च विराजमानम्

saṃsikta-vartma kariṇāṃ mada-gandha-toyaiś $ citra-dhvajaiḥ kanaka-toraṇa-pūrṇa-kumbhaiḥ &mṛṣṭātmabhir nava-dukūla-vibhūṣaṇa-srag- % gandhair nṛbhir yuvatibhiś ca virājamānam


10.71.032

  • //उद्दीप्त-दीप-बलिभिः प्रति-सद्म जाल $ निर्यात-धूप-रुचिरं विलसत्-पताकम् &उद्दीप्त-दीप-बलिभिः प्रति-सद्म जाल $ निर्यात-धूप-रुचिरं विलसत्-पताकम् &मूर्धन्य-हेम-कलशै रजतोरु-शृङ्गैर् % जुष्टं ददर्श भवनैः कुरु-राज-धाम

** //uddīpta-dīpa-balibhiḥ prati-sadma jāla $ niryāta-dhūpa-ruciraṃ vilasat-patākam &uddīpta-dīpa-balibhiḥ prati-sadma jāla $ niryāta-dhūpa-ruciraṃ vilasat-patākam &mūrdhanya-hema-kalaśai rajatoru-śṛṅgair % juṣṭaṃ dadarśa bhavanaiḥ kuru-rāja-dhāma*


10.71.033

  • //प्राप्तं निशम्य नर-लोचन-पान-पात्रम् $ औत्सुक्य-विश्लथित-केश-दुकूल-बन्धाः &प्राप्तं निशम्य नर-लोचन-पान-पात्रम् $ औत्सुक्य-विश्लथित-केश-दुकूल-बन्धाः &सद्यो विसृज्य गृह-कर्म पतींश् च तल्पे % द्रष्टुं ययुर् युवतयः स्म नरेन्द्र-मार्गे

** //prāptaṃ niśamya nara-locana-pāna-pātram $ autsukya-viślathita-keśa-dukūla-bandhāḥ &prāptaṃ niśamya nara-locana-pāna-pātram $ autsukya-viślathita-keśa-dukūla-bandhāḥ &sadyo visṛjya gṛha-karma patīṃś ca talpe % draṣṭuṃ yayur yuvatayaḥ sma narendra-mārge*


10.71.034

  • //तस्मिन् सु-सङ्कुल इभाश्व-रथ-द्विपद्भिः $ कृष्णम् स-भार्यम् उपलभ्य गृहाधिरूढाः &तस्मिन् सु-सङ्कुल इभाश्व-रथ-द्विपद्भिः $ कृष्णम् स-भार्यम् उपलभ्य गृहाधिरूढाः &नार्यो विकीर्य कुसुमैर् मनसोपगुह्य % सु-स्वागतं विदधुर् उत्स्मय-वीक्षितेन

** //tasmin su-saṅkula ibhāśva-ratha-dvipadbhiḥ $ kṛṣṇam sa-bhāryam upalabhya gṛhādhirūḍhāḥ &tasmin su-saṅkula ibhāśva-ratha-dvipadbhiḥ $ kṛṣṇam sa-bhāryam upalabhya gṛhādhirūḍhāḥ &nāryo vikīrya kusumair manasopaguhya % su-svāgataṃ vidadhur utsmaya-vīkṣitena*


10.71.035

  • //ऊचुः स्त्रियः पथि निरीक्ष्य मुकुन्द-पत्नीस् $ तारा यथोडुप-सहाः किम् अकार्य् अमूभिः &ऊचुः स्त्रियः पथि निरीक्ष्य मुकुन्द-पत्नीस् $ तारा यथोडुप-सहाः किम् अकार्य् अमूभिः &यच् चक्षुषां पुरुष-मौलिर् उदार-हास % लीलावलोक-कलयोत्सवम् आतनोति

** //ūcuḥ striyaḥ pathi nirīkṣya mukunda-patnīs $ tārā yathoḍupa-sahāḥ kim akāry amūbhiḥ &ūcuḥ striyaḥ pathi nirīkṣya mukunda-patnīs $ tārā yathoḍupa-sahāḥ kim akāry amūbhiḥ &yac cakṣuṣāṃ puruṣa-maulir udāra-hāsa % līlāvaloka-kalayotsavam ātanoti*


10.71.036


  • तत्र तत्रोपसङ्गम्य पौरा मङ्गल-पाणयः ।
    चक्रुः सपर्यां कृष्णाय श्रेणी-मुख्या हतैनसः

** // tatra tatropasaṅgamya paurā maṅgala-pāṇayaḥ |*
cakruḥ saparyāṃ kṛṣṇāya śreṇī-mukhyā hatainasaḥ


10.71.037

अन्तः-पुर-जनैः प्रीत्या मुकुन्दः फुल्ल-लोचनैः ।
स-सम्भ्रमैर् अभ्युपेतः प्राविशद् राज-मन्दिरम्

antaḥ-pura-janaiḥ prītyā mukundaḥ phulla-locanaiḥ |
sa-sambhramair abhyupetaḥ prāviśad rāja-mandiram


10.71.038

पृथा विलोक्य भ्रात्रेयं कृष्णं त्रि-भुवनेश्वरम् ।
प्रीतात्मोत्थाय पर्यङ्कात् स-स्नुषा परिषस्वजे

pṛthā vilokya bhrātreyaṃ kṛṣṇaṃ tri-bhuvaneśvaram |
prītātmotthāya paryaṅkāt sa-snuṣā pariṣasvaje


10.71.039

गोविन्दं गृहम् आनीय देव-देवेशम् आदृतः ।
पूजायां नाविदत् कृत्यं प्रमोदोपहतो नृपः

govindaṃ gṛham ānīya deva-deveśam ādṛtaḥ |
pūjāyāṃ nāvidat kṛtyaṃ pramodopahato nṛpaḥ


10.71.040

पितृ-स्वसुर् गुरु-स्त्रीणां कृष्णश् चक्रे ऽभिवादनम् ।
स्वयं च कृष्णया राजन् भगिन्या चाभिवन्दितः

pitṛ-svasur guru-strīṇāṃ kṛṣṇaś cakre 'bhivādanam |
svayaṃ ca kṛṣṇayā rājan bhaginyā cābhivanditaḥ


10.71.041

श्वशृवा सञ्चोदिता कृष्णा कृष्ण-पत्नीश् च सर्वशः ।
आनर्च रुक्मिणीं सत्यां भद्रां जाम्बवतीं तथा

śvaśṛvā sañcoditā kṛṣṇā kṛṣṇa-patnīś ca sarvaśaḥ |
ānarca rukmiṇīṃ satyāṃ bhadrāṃ jāmbavatīṃ tathā


10.71.042

कालिन्दीं मित्रविन्दां च शैब्यां नाग्नजितीं सतीम् ।
अन्याश् चाभ्यागता यास् तु वासः-स्रङ्-मण्डनादिभिः

kālindīṃ mitravindāṃ ca śaibyāṃ nāgnajitīṃ satīm |
anyāś cābhyāgatā yās tu vāsaḥ-sraṅ-maṇḍanādibhiḥ


10.71.043

सुखं निवासयाम् आस धर्म-राजो जनार्दनम् ।
स-सैन्यं सानुगामत्यं स-भार्यं च नवं नवम्

sukhaṃ nivāsayām āsa dharma-rājo janārdanam |
sa-sainyaṃ sānugāmatyaṃ sa-bhāryaṃ ca navaṃ navam


10.71.044

तर्पयित्वा खाण्डवेन वह्निं फाल्गुन-संयुतः ।
मोचयित्वा मयं येन राज्ञे दिव्या सभा कृता

tarpayitvā khāṇḍavena vahniṃ phālguna-saṃyutaḥ |
mocayitvā mayaṃ yena rājñe divyā sabhā kṛtā


10.71.045

उवास कतिचिन् मासान् राज्ञः प्रिय-चिकीर्षया ।
विहरन् रथम् आरुह्य फाल्गुनेन भटैर् वृतः

uvāsa katicin māsān rājñaḥ priya-cikīrṣayā |
viharan ratham āruhya phālgunena bhaṭair vṛtaḥ

Chapter 10.72

10.72.001

0 श्री-शुक उवाच एकदा तु सभा-मध्य आस्थितो मुनिभिर् वृतः ।
ब्राह्मणैः क्षत्रियैर् वैश्यैर् भ्रातृभिश् च युधिष्ठिरः

0 śrī-śuka uvāca ekadā tu sabhā-madhya āsthito munibhir vṛtaḥ |
brāhmaṇaiḥ kṣatriyair vaiśyair bhrātṛbhiś ca yudhiṣṭhiraḥ


10.72.002

आचार्यैः कुल-वृद्धैश् च ज्ञाति-सम्बन्धि-बान्धवैः ।
शृण्वताम् एव चैतेषाम् आभाष्येदम् उवाच ह

ācāryaiḥ kula-vṛddhaiś ca jñāti-sambandhi-bāndhavaiḥ |
śṛṇvatām eva caiteṣām ābhāṣyedam uvāca ha


10.72.003

0 श्री-युधिष्ठिर उवाच क्रतु-राजेन गोविन्द राजसूयेन पावनीः ।
यक्ष्ये विभूतीर् भवतस् तत् सम्पादय नः प्रभो

0 śrī-yudhiṣṭhira uvāca kratu-rājena govinda rājasūyena pāvanīḥ |
yakṣye vibhūtīr bhavatas tat sampādaya naḥ prabho


10.72.004

त्वत्-पादुके अविरतं परि ये चरन्ति $ ध्यायन्त्य् अभद्र-नशने शुचयो गृणन्ति &अम्प्;विन्दन्ति ते कमल-नाभ भवापवर्गम् % आशासते यदि त आशिष ईश नान्ये

tvat-pāduke avirataṃ pari ye caranti $ dhyāyanty abhadra-naśane śucayo gṛṇanti &vindanti te kamala-nābha bhavāpavargam % āśāsate yadi ta āśiṣa īśa nānye


10.72.005

  • //तद् देव-देव भवतश् चरणारविन्द- $ सेवानुभावम् इह पश्यतु लोक एषः &तद् देव-देव भवतश् चरणारविन्द- $ सेवानुभावम् इह पश्यतु लोक एषः &ये त्वां भजन्ति न भजन्त्य् उत वोभयेषां % निष्ठां प्रदर्शय विभो कुरु-सृञ्जयानाम्

** //tad deva-deva bhavataś caraṇāravinda- $ sevānubhāvam iha paśyatu loka eṣaḥ &tad deva-deva bhavataś caraṇāravinda- $ sevānubhāvam iha paśyatu loka eṣaḥ &ye tvāṃ bhajanti na bhajanty uta vobhayeṣāṃ % niṣṭhāṃ pradarśaya vibho kuru-sṛñjayānām*


10.72.006

  • //न ब्रह्मणः स्व-पर-भेद-मतिस् तव स्यात् $ सर्वात्मनः सम-दृशः स्व-सुखानुभूतेः &न ब्रह्मणः स्व-पर-भेद-मतिस् तव स्यात् $ सर्वात्मनः सम-दृशः स्व-सुखानुभूतेः &संसेवतां सुर-तरोर् इव ते प्रसादः % सेवानुरूपम् उदयो न विपर्ययो ऽत्र

** //na brahmaṇaḥ sva-para-bheda-matis tava syāt $ sarvātmanaḥ sama-dṛśaḥ sva-sukhānubhūteḥ &na brahmaṇaḥ sva-para-bheda-matis tava syāt $ sarvātmanaḥ sama-dṛśaḥ sva-sukhānubhūteḥ &saṃsevatāṃ sura-taror iva te prasādaḥ % sevānurūpam udayo na viparyayo 'tra*


10.72.007



10.72.007

0 श्री-भगवान् उवाच सम्यग् व्यवसितं राजन् भवता शत्रु-कर्शन ।
कल्याणी येन ते कीर्तिर् लोकान् अनुभविष्यति

0 śrī-bhagavān uvāca samyag vyavasitaṃ rājan bhavatā śatru-karśana |
kalyāṇī yena te kīrtir lokān anubhaviṣyati


10.72.008

ऋषीणां पितृ-देवानां सुहृदाम् अपि नः प्रभो ।
सर्वेषाम् अपि भूतानाम् ईप्सितः क्रतु-राड् अयम्

ṛṣīṇāṃ pitṛ-devānāṃ suhṛdām api naḥ prabho |
sarveṣām api bhūtānām īpsitaḥ kratu-rāḍ ayam


10.72.009

विजित्य नृपतीन् सर्वान् कृत्वा च जगतीं वशे ।
सम्भृत्य सर्व-सम्भारान् आहरस्व महा-क्रतुम्

vijitya nṛpatīn sarvān kṛtvā ca jagatīṃ vaśe |
sambhṛtya sarva-sambhārān āharasva mahā-kratum


10.72.010

एते ते भ्रातरो राजंल् लोक-पालांश-सम्भवाः ।
जितो ऽस्म्य् आत्मवता ते ऽहं दुर्जयो यो ऽकृतात्मभिः

ete te bhrātaro rājaṃl loka-pālāṃśa-sambhavāḥ |
jito 'smy ātmavatā te 'haṃ durjayo yo 'kṛtātmabhiḥ


10.72.011

न कश्चिन् मत्-परं लोके तेजसा यशसा श्रिया ।
विभूतिभिर् वाभिभवेद् देवो ऽपि किम् उ पार्थिवः

na kaścin mat-paraṃ loke tejasā yaśasā śriyā |
vibhūtibhir vābhibhaved devo 'pi kim u pārthivaḥ


10.72.012

0 श्री-शुक उवाच निशम्य भगवद्-गीतं प्रीतः फुल्ल-मुखाम्बुजः ।
भ्रातॄन् दिग्-विजये ऽयुङ्क्त विष्णु-तेजोपबृंहितान्

0 śrī-śuka uvāca niśamya bhagavad-gītaṃ prītaḥ phulla-mukhāmbujaḥ |
bhrātṝn dig-vijaye 'yuṅkta viṣṇu-tejopabṛṃhitān


10.72.013

सहदेवं दक्षिणस्याम् आदिशत् सह सृञ्जयैः ।
दिशि प्रतीच्यां नकुलम् उदीच्यां सव्यसाचिनम् ।
प्राच्यां वृकोदरं मत्स्यैः केकयैः सह मद्रकैः

sahadevaṃ dakṣiṇasyām ādiśat saha sṛñjayaiḥ |
diśi pratīcyāṃ nakulam udīcyāṃ savyasācinam |
prācyāṃ vṛkodaraṃ matsyaiḥ kekayaiḥ saha madrakaiḥ


10.72.014

ते विजित्य नृपान् वीरा आजह्रुर् दिग्भ्य ओजसा ।
अजात-शत्रवे भूरि द्रविणं नृप यक्ष्यते

te vijitya nṛpān vīrā ājahrur digbhya ojasā |
ajāta-śatrave bhūri draviṇaṃ nṛpa yakṣyate


10.72.015

श्रुत्वाजितं जरासन्धं नृपतेर् ध्यायतो हरिः ।
आहोपायं तम् एवाद्य उद्धवो यम् उवाच ह

śrutvājitaṃ jarāsandhaṃ nṛpater dhyāyato hariḥ |
āhopāyaṃ tam evādya uddhavo yam uvāca ha


10.72.016

भीमसेनो ऽर्जुनः कृष्णो ब्रह्म-लिन्ग-धरास् त्रयः ।
जग्मुर् गिरिव्रजं तात बृहद्रथ-सुतो यतः

bhīmaseno 'rjunaḥ kṛṣṇo brahma-linga-dharās trayaḥ |
jagmur girivrajaṃ tāta bṛhadratha-suto yataḥ


10.72.017

ते गत्वातिथ्य-वेलायां गृहेषु गृह-मेधिनम् ।
ब्रह्मण्यं समयाचेरन् राजन्या ब्रह्म-लिङ्गिनः

te gatvātithya-velāyāṃ gṛheṣu gṛha-medhinam |
brahmaṇyaṃ samayāceran rājanyā brahma-liṅginaḥ


10.72.018

राजन् विद्ध्य् अतिथीन् प्राप्तान् अर्थिनो दूरम् आगतान् ।
तन् नः प्रयच्छ भद्रं ते यद् वयं कामयामहे

rājan viddhy atithīn prāptān arthino dūram āgatān |
tan naḥ prayaccha bhadraṃ te yad vayaṃ kāmayāmahe


10.72.019

किं दुर्मर्षं तितिक्षूणां किम् अकार्यम् असाधुभिः ।
किं न देयं वदान्यानां कः परः सम-दर्शिनाम्

kiṃ durmarṣaṃ titikṣūṇāṃ kim akāryam asādhubhiḥ |
kiṃ na deyaṃ vadānyānāṃ kaḥ paraḥ sama-darśinām


10.72.020

यो ऽनित्येन शरीरेण सतां गेयं यशो ध्रुवम् ।
नाचिनोति स्वयं कल्पः स वाच्यः शोच्य एव सः

yo 'nityena śarīreṇa satāṃ geyaṃ yaśo dhruvam |
nācinoti svayaṃ kalpaḥ sa vācyaḥ śocya eva saḥ


10.72.021

हरिश्चन्द्रो रन्तिदेव उञ्छवृत्तिः शिबिर् बलिः ।
व्याधः कपोतो बहवो ह्य् अध्रुवेण ध्रुवं गताः

hariścandro rantideva uñchavṛttiḥ śibir baliḥ |
vyādhaḥ kapoto bahavo hy adhruveṇa dhruvaṃ gatāḥ


10.72.022

0 श्री-शुक उवाच स्वरैर् आकृतिभिस् तांस् तु प्रकोष्ठैर् ज्या-हतैर् अपि ।
राजन्य-बन्धून् विज्ञाय दृष्ट-पूर्वान् अचिन्तयत्

0 śrī-śuka uvāca svarair ākṛtibhis tāṃs tu prakoṣṭhair jyā-hatair api |
rājanya-bandhūn vijñāya dṛṣṭa-pūrvān acintayat


10.72.023

राजन्य-बन्धवो ह्य् एते ब्रह्म-लिङ्गानि बिभ्रति ।
ददानि भिक्षितं तेभ्य आत्मानम् अपि दुस्त्यजम्

rājanya-bandhavo hy ete brahma-liṅgāni bibhrati |
dadāni bhikṣitaṃ tebhya ātmānam api dustyajam


10.72.024

बलेर् नु श्रूयते कीर्तिर् वितता दिक्ष्व् अकल्मषा ।
ऐश्वर्याद् भ्रंशितस्यापि विप्र-व्याजेन विष्णुना

baler nu śrūyate kīrtir vitatā dikṣv akalmaṣā |
aiśvaryād bhraṃśitasyāpi vipra-vyājena viṣṇunā


10.72.025

श्रियं जिहीर्षतेन्द्रस्य विष्णवे द्विज-रूपिणे ।
जानन्न् अपि महीम् प्रादाद् वार्यमाणो ऽपि दैत्य-राट्

śriyaṃ jihīrṣatendrasya viṣṇave dvija-rūpiṇe |
jānann api mahīm prādād vāryamāṇo 'pi daitya-rāṭ


10.72.026

जीवता ब्राह्मणार्थाय को न्व् अर्थः क्षत्र-बन्धुना ।
देहेन पतमानेन नेहता विपुलं यशः

jīvatā brāhmaṇārthāya ko nv arthaḥ kṣatra-bandhunā |
dehena patamānena nehatā vipulaṃ yaśaḥ


10.72.027

इत्य् उदार-मतिः प्राह कृष्णार्जुन-वृकोदरान् ।
हे विप्रा व्रियतां कामो ददाम्य् आत्म-शिरो ऽपि वः

ity udāra-matiḥ prāha kṛṣṇārjuna-vṛkodarān |
he viprā vriyatāṃ kāmo dadāmy ātma-śiro 'pi vaḥ


10.72.028

0 श्री-भगवान् उवाच युद्धं नो देहि राजेन्द्र द्वन्द्वशो यदि मन्यसे ।
युद्धार्थिनो वयं प्राप्ता राजन्या नान्य-काङ्क्षिणः

0 śrī-bhagavān uvāca yuddhaṃ no dehi rājendra dvandvaśo yadi manyase |
yuddhārthino vayaṃ prāptā rājanyā nānya-kāṅkṣiṇaḥ


10.72.029

असौ वृकोदरः पार्थस् तस्य भ्रातार्जुनो ह्य् अयम् ।
अनयोर् मातुलेयं मां कृष्णं जानीहि ते रिपुम्

asau vṛkodaraḥ pārthas tasya bhrātārjuno hy ayam |
anayor mātuleyaṃ māṃ kṛṣṇaṃ jānīhi te ripum


10.72.030

एवम् आवेदितो राजा जहासोच्चैः स्म मागधः ।
आह चामर्षितो मन्दा युद्धं तर्हि ददामि वः

evam āvedito rājā jahāsoccaiḥ sma māgadhaḥ |
āha cāmarṣito mandā yuddhaṃ tarhi dadāmi vaḥ


10.72.031

न त्वया भीरुणा योत्स्ये युधि विक्लव-तेजसा ।
मथुरां स्व-पुरीं त्यक्त्वा समुद्रं शरणं गतः

na tvayā bhīruṇā yotsye yudhi viklava-tejasā |
mathurāṃ sva-purīṃ tyaktvā samudraṃ śaraṇaṃ gataḥ


10.72.032

अयं तु वयसातुल्यो नाति-सत्त्वो न मे समः ।
अर्जुनो न भवेद् योद्धा भीमस् तुल्य-बलो मम

ayaṃ tu vayasātulyo nāti-sattvo na me samaḥ |
arjuno na bhaved yoddhā bhīmas tulya-balo mama


10.72.033

इत्य् उक्त्वा भीमसेनाय प्रादाय महतीं गदाम् ।
द्वितीयां स्वयम् आदाय निर्जगाम पुराद् बहिः

ity uktvā bhīmasenāya prādāya mahatīṃ gadām |
dvitīyāṃ svayam ādāya nirjagāma purād bahiḥ


10.72.034

ततः समेखले वीरौ संयुक्ताव् इतरेतरम् ।
जघ्नतुर् वज्र-कल्पाभ्यां गदाभ्यां रण-दुर्मदौ

tataḥ samekhale vīrau saṃyuktāv itaretaram |
jaghnatur vajra-kalpābhyāṃ gadābhyāṃ raṇa-durmadau


10.72.035

मण्डलानि विचित्राणि सव्यं दक्षिणम् एव च ।
चरतोः शुशुभे युद्धं नटयोर् इव रङ्गिणोः

maṇḍalāni vicitrāṇi savyaṃ dakṣiṇam eva ca |
caratoḥ śuśubhe yuddhaṃ naṭayor iva raṅgiṇoḥ


10.72.036

ततश् चट-चटा-शब्दो वज्र-निष्पेस-सन्निभः ।
गदयोः क्षिप्तयो राजन् दन्तयोर् इव दन्तिनोः

tataś caṭa-caṭā-śabdo vajra-niṣpesa-sannibhaḥ |
gadayoḥ kṣiptayo rājan dantayor iva dantinoḥ


10.72.037

ते वै गदे भुज-जवेन निपात्यमाने $ अन्योन्यतो ऽंस-कटि-पाद-करोरु-जत्रुम् &अम्प्;चूर्णी-बभूवतुर् उपेत्य यथार्क-शाखे % संयुध्यतोर् द्विरदयोर् इव दीप्त-मन्व्योः

te vai gade bhuja-javena nipātyamāne $ anyonyato 'ṃsa-kaṭi-pāda-karoru-jatrum &cūrṇī-babhūvatur upetya yathārka-śākhe % saṃyudhyator dviradayor iva dīpta-manvyoḥ


10.72.038

  • //इत्थं तयोः प्रहतयोर् गदयोर् नृ-वीरौ $ क्रुद्धौ स्व-मुष्टिभिर् अयः-स्परशैर् अपिष्टाम् &इत्थं तयोः प्रहतयोर् गदयोर् नृ-वीरौ $ क्रुद्धौ स्व-मुष्टिभिर् अयः-स्परशैर् अपिष्टाम् &शब्दस् तयोः प्रहरतोर् इभयोर् इवासीन् % निर्घात-वज्र-परुषस् तल-ताडनोत्थः

** //itthaṃ tayoḥ prahatayor gadayor nṛ-vīrau $ kruddhau sva-muṣṭibhir ayaḥ-sparaśair apiṣṭām &itthaṃ tayoḥ prahatayor gadayor nṛ-vīrau $ kruddhau sva-muṣṭibhir ayaḥ-sparaśair apiṣṭām &śabdas tayoḥ praharator ibhayor ivāsīn % nirghāta-vajra-paruṣas tala-tāḍanotthaḥ*


10.72.039


  • तयोर् एवं प्रहरतोः सम-शिक्षा-बलौजसोः ।
    निर्विशेषम् अभूद् युद्धम् अक्षीण-जवयोर् नृप

** // tayor evaṃ praharatoḥ sama-śikṣā-balaujasoḥ |*
nirviśeṣam abhūd yuddham akṣīṇa-javayor nṛpa


10.72.040

शत्रोर् जन्म-मृती विद्वाञ् जीवितं च जरा-कृतम् ।
पार्थम् आप्याययन् स्वेन तेजसाचिन्तयद् धरिः

śatror janma-mṛtī vidvāñ jīvitaṃ ca jarā-kṛtam |
pārtham āpyāyayan svena tejasācintayad dhariḥ


10.72.041

सञ्चिन्त्यारी-वधोपायं भीमस्यामोघ-दर्शनः ।
दर्शयाम् आस विटपं पाटयन्न् इव संज्ञया

sañcintyārī-vadhopāyaṃ bhīmasyāmogha-darśanaḥ |
darśayām āsa viṭapaṃ pāṭayann iva saṃjñayā


10.72.042

तद् विज्ञाय महा-सत्त्वो भीमः प्रहरतां वरः ।
गृहीत्वा पादयोः शत्रुं पातयाम् आस भू-तले

tad vijñāya mahā-sattvo bhīmaḥ praharatāṃ varaḥ |
gṛhītvā pādayoḥ śatruṃ pātayām āsa bhū-tale


10.72.043

एकम् पादं पदाक्रम्य दोर्भ्याम् अन्यं प्रगृह्य सः ।
गुदतः पाटयाम् आस शाखम् इव महा-गजः

ekam pādaṃ padākramya dorbhyām anyaṃ pragṛhya saḥ |
gudataḥ pāṭayām āsa śākham iva mahā-gajaḥ


10.72.044

एक-पादोरु-वृषण- कटि-पृष्ठ-स्तनांसके ।
एक-बाह्व्-अक्षि-भ्रू-कर्णे शकले ददृशुः प्रजाः

eka-pādoru-vṛṣaṇa- kaṭi-pṛṣṭha-stanāṃsake |
eka-bāhv-akṣi-bhrū-karṇe śakale dadṛśuḥ prajāḥ


10.72.045

हाहा-कारो महान् आसीन् निहते मगधेश्वरे ।
पूजयाम् आसतुर् भीमं परिरभ्य जयाच्यतौ

hāhā-kāro mahān āsīn nihate magadheśvare |
pūjayām āsatur bhīmaṃ parirabhya jayācyatau


10.72.046

सहदेवं तत्-तनयं भगवान् भूत-भावनः ।
अभ्यषिञ्चद् अमेयात्मा मगधानां पतिं प्रभुः ।
मोचयाम् आस राजन्यान् संरुद्धा मागधेन ये

sahadevaṃ tat-tanayaṃ bhagavān bhūta-bhāvanaḥ |
abhyaṣiñcad ameyātmā magadhānāṃ patiṃ prabhuḥ |
mocayām āsa rājanyān saṃruddhā māgadhena ye

Chapter 10.73

10.73.001

0 श्री-शुक उवाच अयुते द्वे शतान्य् अष्टौ निरुद्धा युधि निर्जिताः ।
ते निर्गता गिरिद्रोण्यां मलिना मल-वाससः

0 śrī-śuka uvāca ayute dve śatāny aṣṭau niruddhā yudhi nirjitāḥ |
te nirgatā giridroṇyāṃ malinā mala-vāsasaḥ


10.73.002

क्षुत्-क्षामाः शुष्क-वदनाः संरोध-परिकर्शिताः ।
ददृशुस् ते घन-श्यामं पीत-कौशेय-वाससम्

kṣut-kṣāmāḥ śuṣka-vadanāḥ saṃrodha-parikarśitāḥ |
dadṛśus te ghana-śyāmaṃ pīta-kauśeya-vāsasam


10.73.003

श्रीवत्साङ्कं चतुर्-बाहुं पद्म-गर्भारुणेक्षणम् ।
चारु-प्रसन्न-वदनं स्फुरन्-मकर-कुण्डलम्

śrīvatsāṅkaṃ catur-bāhuṃ padma-garbhāruṇekṣaṇam |
cāru-prasanna-vadanaṃ sphuran-makara-kuṇḍalam


10.73.004

पद्म-हस्तं गदा-शङ्ख रथाङ्गैर् उपलक्षितम् ।
किरीट-हार-कटक- कटि-सूत्राङ्गदाञ्चितम्

padma-hastaṃ gadā-śaṅkha rathāṅgair upalakṣitam |
kirīṭa-hāra-kaṭaka- kaṭi-sūtrāṅgadāñcitam


10.73.005

भ्राजद्-वर-मणि-ग्रीवं निवीतं वन-मालया ।
पिबन्त इव चक्षुर्भ्यां लिहन्त इव जिह्वया

bhrājad-vara-maṇi-grīvaṃ nivītaṃ vana-mālayā |
pibanta iva cakṣurbhyāṃ lihanta iva jihvayā


10.73.006

जिघ्रन्त इव नासाभ्यां रम्भन्त इव बाहुभिः ।
प्रणेमुर् हत-पाप्मानो मूर्धभिः पादयोर् हरेः

jighranta iva nāsābhyāṃ rambhanta iva bāhubhiḥ |
praṇemur hata-pāpmāno mūrdhabhiḥ pādayor hareḥ


10.73.007

कृष्ण-सन्दर्शनाह्लाद ध्वस्त-संरोधन-क्लमाः ।
प्रशशंसुर् हृषीकेशं गीर्भिः प्राञ्जलयो नृपाः

kṛṣṇa-sandarśanāhlāda dhvasta-saṃrodhana-klamāḥ |
praśaśaṃsur hṛṣīkeśaṃ gīrbhiḥ prāñjalayo nṛpāḥ


10.73.008

0 राजान ऊचुः नमस् ते देव-देवेश प्रपन्नार्ति-हराव्यय ।
प्रपन्नान् पाहि नः कृष्ण निर्विण्णान् घोर-संसृतेः

0 rājāna ūcuḥ namas te deva-deveśa prapannārti-harāvyaya |
prapannān pāhi naḥ kṛṣṇa nirviṇṇān ghora-saṃsṛteḥ


10.73.009

नैनं नाथानुसूयामो मागधं मधुसूदन ।
अनुग्रहो यद् भवतो राज्ञां राज्य-च्युतिर् विभो

nainaṃ nāthānusūyāmo māgadhaṃ madhusūdana |
anugraho yad bhavato rājñāṃ rājya-cyutir vibho


10.73.010

राज्यैश्वर्य-मदोन्नद्धो न श्रेयो विन्दते नृपः ।
त्वन्-माया-मोहितो ऽनित्या मन्यते सम्पदो ऽचलाः

rājyaiśvarya-madonnaddho na śreyo vindate nṛpaḥ |
tvan-māyā-mohito 'nityā manyate sampado 'calāḥ


10.73.011

मृग-तृष्णां यथा बाला मन्यन्त उदकाशयम् ।
एवं वैकारिकीं मायाम् अयुक्ता वस्तु चक्षते

mṛga-tṛṣṇāṃ yathā bālā manyanta udakāśayam |
evaṃ vaikārikīṃ māyām ayuktā vastu cakṣate


10.73.012

वयं पुरा श्री-मद-नष्ट-दृष्टयो जिगीषयास्या इतरेतर-स्पृधः ।
घ्नन्तः प्रजाः स्वा अति-निर्घृणाः प्रभो मृत्युं पुरस् त्वाविगणय्य दुर्मदाः

vayaṃ purā śrī-mada-naṣṭa-dṛṣṭayo jigīṣayāsyā itaretara-spṛdhaḥ |
ghnantaḥ prajāḥ svā ati-nirghṛṇāḥ prabho mṛtyuṃ puras tvāvigaṇayya durmadāḥ


10.73.013

त एव कृष्णाद्य गभीर-रंहसा दुरन्ते-वीर्येण विचालिताः श्रियः ।
कालेन तन्वा भवतो ऽनुकम्पया विनष्ट-दर्पाश् चरणौ स्मराम ते

ta eva kṛṣṇādya gabhīra-raṃhasā durante-vīryeṇa vicālitāḥ śriyaḥ |
kālena tanvā bhavato 'nukampayā vinaṣṭa-darpāś caraṇau smarāma te


10.73.014

अथो न राज्यम् मृग-तृष्णि-रूपितं देहेन शश्वत् पतता रुजां भुवा ।
उपासितव्यं स्पृहयामहे विभो क्रिया-फलं प्रेत्य च कर्ण-रोचनम्

atho na rājyam mṛga-tṛṣṇi-rūpitaṃ dehena śaśvat patatā rujāṃ bhuvā |
upāsitavyaṃ spṛhayāmahe vibho kriyā-phalaṃ pretya ca karṇa-rocanam


10.73.015

तं नः समादिशोपायं येन ते चरणाब्जयोः ।
स्मृतिर् यथा न विरमेद् अपि संसरताम् इह

taṃ naḥ samādiśopāyaṃ yena te caraṇābjayoḥ |
smṛtir yathā na viramed api saṃsaratām iha


10.73.016

कृष्णाय वासुदेवाय हरये परमात्मने ।
प्रणत-क्लेश-नाशाय गोविन्दाय नमो नमः

kṛṣṇāya vāsudevāya haraye paramātmane |
praṇata-kleśa-nāśāya govindāya namo namaḥ


10.73.017

0 श्री-शुक उवाच संस्तूयमानो भगवान् राजभिर् मुक्त-बन्धनैः ।
तान् आह करुणस् तात शरण्यः श्लक्ष्णया गिरा

0 śrī-śuka uvāca saṃstūyamāno bhagavān rājabhir mukta-bandhanaiḥ |
tān āha karuṇas tāta śaraṇyaḥ ślakṣṇayā girā


10.73.018

0 श्री-भगवान् उवाच अद्य प्रभृति वो भूपा मय्य् आत्मन्य् अखिलेश्वरे ।
सु-दृढा जायते भक्तिर् बाढम् आशंसितं तथा

0 śrī-bhagavān uvāca adya prabhṛti vo bhūpā mayy ātmany akhileśvare |
su-dṛḍhā jāyate bhaktir bāḍham āśaṃsitaṃ tathā


10.73.019

दिष्ट्या व्यवसितं भूपा भवन्त ऋत-भाषिणः ।
श्रीय्-ऐश्वर्य-मदोन्नाहं पश्य उन्मादकं नृणाम्

diṣṭyā vyavasitaṃ bhūpā bhavanta ṛta-bhāṣiṇaḥ |
śrīy-aiśvarya-madonnāhaṃ paśya unmādakaṃ nṛṇām


10.73.020

हैहयो नहुषो वेणो रावणो नरको ऽपरे ।
श्री-मदाद् भ्रंशिताः स्थानाद् देव-दैत्य-नरेश्वराः

haihayo nahuṣo veṇo rāvaṇo narako 'pare |
śrī-madād bhraṃśitāḥ sthānād deva-daitya-nareśvarāḥ


10.73.021

भवन्त एतद् विज्ञाय देहाद्य् उत्पाद्यम् अन्त-वत् ।
मां यजन्तो ऽध्वरैर् युक्ताः प्रजा धर्मेण रक्ष्यथ

bhavanta etad vijñāya dehādy utpādyam anta-vat |
māṃ yajanto 'dhvarair yuktāḥ prajā dharmeṇa rakṣyatha


10.73.022

सन्तन्वन्तः प्रजा-तन्तून् सुखं दुःखं भवाभवौ ।
प्राप्तं प्राप्तं च सेवन्तो मच्-चित्ता विचरिष्यथ

santanvantaḥ prajā-tantūn sukhaṃ duḥkhaṃ bhavābhavau |
prāptaṃ prāptaṃ ca sevanto mac-cittā vicariṣyatha


10.73.023

उदासीनाश् च देहादाव् आत्मारामा धृत-व्रताः ।
मय्य् आवेश्य मनः सम्यङ् माम् अन्ते ब्रह्म यास्यथ

udāsīnāś ca dehādāv ātmārāmā dhṛta-vratāḥ |
mayy āveśya manaḥ samyaṅ mām ante brahma yāsyatha


10.73.024

0 श्री-शुक उवाच इत्य् आदिश्य नृपान् कृष्णो भगवान् भुवनेश्वरः ।
तेषां न्ययुङ्क्त पुरुषान् स्त्रियो मज्जन-कर्मणि

0 śrī-śuka uvāca ity ādiśya nṛpān kṛṣṇo bhagavān bhuvaneśvaraḥ |
teṣāṃ nyayuṅkta puruṣān striyo majjana-karmaṇi


10.73.025

सपर्यां कारयाम् आस सहदेवेन भारत ।
नरदेवोचितैर् वस्त्रैर् भूषणैः स्रग्-विलेपनैः

saparyāṃ kārayām āsa sahadevena bhārata |
naradevocitair vastrair bhūṣaṇaiḥ srag-vilepanaiḥ


10.73.026

भोजयित्वा वरान्नेन सु-स्नातान् समलङ्कृतान् ।
भोगैश् च विविधैर् युक्तांस् ताम्बूलाद्यैर् नृपोचितैः

bhojayitvā varānnena su-snātān samalaṅkṛtān |
bhogaiś ca vividhair yuktāṃs tāmbūlādyair nṛpocitaiḥ


10.73.027

ते पूजिता मुकुन्देन राजानो मृष्ट-कुण्डलाः ।
विरेजुर् मोचिताः क्लेशात् प्रावृड्-अन्ते यथा ग्रहाः

te pūjitā mukundena rājāno mṛṣṭa-kuṇḍalāḥ |
virejur mocitāḥ kleśāt prāvṛḍ-ante yathā grahāḥ


10.73.028

रथान् सद्-अश्वान् आरोप्य मणि-काञ्चन-भूषितान् ।
प्रीणय्य सुनृतैर् वाक्यैः स्व-देशान् प्रत्ययापयत्

rathān sad-aśvān āropya maṇi-kāñcana-bhūṣitān |
prīṇayya sunṛtair vākyaiḥ sva-deśān pratyayāpayat


10.73.029

त एवं मोचिताः कृच्छ्रात् कृष्णेन सु-महात्मना ।
ययुस् तम् एव ध्यायन्तः कृतानि च जगत्-पतेः

ta evaṃ mocitāḥ kṛcchrāt kṛṣṇena su-mahātmanā |
yayus tam eva dhyāyantaḥ kṛtāni ca jagat-pateḥ


10.73.030

जगदुः प्रकृतिभ्यस् ते महा-पुरुष-चेष्टितम् ।
यथान्वशासद् भगवांस् तथा चक्रुर् अतन्द्रिताः

jagaduḥ prakṛtibhyas te mahā-puruṣa-ceṣṭitam |
yathānvaśāsad bhagavāṃs tathā cakrur atandritāḥ


10.73.031

जरासन्धं घातयित्वा भीमसेनेन केशवः ।
पार्थाभ्यां संयुतः प्रायात् सहदेवेन पूजितः

jarāsandhaṃ ghātayitvā bhīmasenena keśavaḥ |
pārthābhyāṃ saṃyutaḥ prāyāt sahadevena pūjitaḥ


10.73.032

गत्वा ते खाण्डव-प्रस्थं शङ्खान् दध्मुर् जितारयः ।
हर्षयन्तः स्व-सुहृदो दुर्हृदां चासुखावहाः

gatvā te khāṇḍava-prasthaṃ śaṅkhān dadhmur jitārayaḥ |
harṣayantaḥ sva-suhṛdo durhṛdāṃ cāsukhāvahāḥ


10.73.033

तच् छ्रुत्वा प्रीत-मनस इन्द्रप्रस्थ-निवासिनः ।
मेनिरे मागधं शान्तं राजा चाप्त-मनोरथः

tac chrutvā prīta-manasa indraprastha-nivāsinaḥ |
menire māgadhaṃ śāntaṃ rājā cāpta-manorathaḥ


10.73.034

अभिवन्द्याथ राजानं भीमार्जुन-जनार्दनाः ।
सर्वम् आश्रावयां चक्रुर् आत्मना यद् अनुष्ठितम्

abhivandyātha rājānaṃ bhīmārjuna-janārdanāḥ |
sarvam āśrāvayāṃ cakrur ātmanā yad anuṣṭhitam


10.73.035

निशम्य धर्म-राजस् तत् केशवेनानुकम्पितम् ।
आनन्दाश्रु-कलां मुञ्चन् प्रेम्णा नोवाच किञ्चन

niśamya dharma-rājas tat keśavenānukampitam |
ānandāśru-kalāṃ muñcan premṇā novāca kiñcana

Chapter 10.74

10.74.001

0 श्री-शुक उवाच एवं युधिष्ठिरो राजा जरासन्ध-वधं विभोः ।
कृष्णस्य चानुभावं तं श्रुत्वा प्रीतस् तम् अब्रवीत्

0 śrī-śuka uvāca evaṃ yudhiṣṭhiro rājā jarāsandha-vadhaṃ vibhoḥ |
kṛṣṇasya cānubhāvaṃ taṃ śrutvā prītas tam abravīt


10.74.002

0 श्री-युधिष्ठिर उवाच ये स्युस् त्रै-लोक्य-गुरवः सर्वे लोका महेश्वराः ।
वहन्ति दुर्लभं लब्द्वा शिरसैवानुशासनम्

0 śrī-yudhiṣṭhira uvāca ye syus trai-lokya-guravaḥ sarve lokā maheśvarāḥ |
vahanti durlabhaṃ labdvā śirasaivānuśāsanam


10.74.003

स भवान् अरविन्दाक्षो दीनानाम् ईश-मानिनाम् ।
धत्ते ऽनुशासनं भूमंस् तद् अत्यन्त-विडम्बनम्

sa bhavān aravindākṣo dīnānām īśa-māninām |
dhatte 'nuśāsanaṃ bhūmaṃs tad atyanta-viḍambanam


10.74.004

न ह्य् एकस्याद्वितीयस्य ब्रह्मणः परमात्मनः ।
कर्मभिर् वर्धते तेजो ह्रसते च यथा रवेः

na hy ekasyādvitīyasya brahmaṇaḥ paramātmanaḥ |
karmabhir vardhate tejo hrasate ca yathā raveḥ


10.74.005

न वै ते ऽजित भक्तानां ममाहम् इति माधव ।
त्वं तवेति च नाना-धीः पशूनाम् इव वैकृती

na vai te 'jita bhaktānāṃ mamāham iti mādhava |
tvaṃ taveti ca nānā-dhīḥ paśūnām iva vaikṛtī


10.74.006

0 श्री-शुक उवाच इत्य् उक्त्वा यज्ञिये काले वव्रे युक्तान् स ऋत्विजः ।
कृष्णानुमोदितः पार्थो ब्राह्मणान् ब्रह्म-वादिनः

0 śrī-śuka uvāca ity uktvā yajñiye kāle vavre yuktān sa ṛtvijaḥ |
kṛṣṇānumoditaḥ pārtho brāhmaṇān brahma-vādinaḥ


10.74.007

द्वैपायनो भरद्वाजः सुमन्तुर् गोतमो ऽसितः ।
वसिष्ठश् च्यवनः कण्वो मैत्रेयः कवषस् त्रितः

dvaipāyano bharadvājaḥ sumantur gotamo 'sitaḥ |
vasiṣṭhaś cyavanaḥ kaṇvo maitreyaḥ kavaṣas tritaḥ


10.74.008

विश्वामित्रो वामदेवः सुमतिर् जैमिनिः क्रतुः ।
पैलः पराशरो गर्गो वैशम्पायन एव च

viśvāmitro vāmadevaḥ sumatir jaiminiḥ kratuḥ |
pailaḥ parāśaro gargo vaiśampāyana eva ca


10.74.009

अथर्वा कश्यपो धौम्यो रामो भार्गव आसुरिः ।
वीतिहोत्रो मधुच्छन्दा वीरसेनो ऽकृतव्रणः

atharvā kaśyapo dhaumyo rāmo bhārgava āsuriḥ |
vītihotro madhucchandā vīraseno 'kṛtavraṇaḥ


10.74.010

उपहूतास् तथा चान्ये द्रोण-भीष्म-कृपादयः ।
धृतराष्ट्रः सह-सुतो विदुरश् च महा-मतिः

upahūtās tathā cānye droṇa-bhīṣma-kṛpādayaḥ |
dhṛtarāṣṭraḥ saha-suto viduraś ca mahā-matiḥ


10.74.011

ब्राह्मणाः क्षत्रिया वैश्याः शूद्रा यज्ञ-दिदृक्षवः ।
तत्रेयुः सर्व-राजानो राज्ञां प्रकृतयो नृप

brāhmaṇāḥ kṣatriyā vaiśyāḥ śūdrā yajña-didṛkṣavaḥ |
tatreyuḥ sarva-rājāno rājñāṃ prakṛtayo nṛpa


10.74.012

ततस् ते देव-यजनं ब्राह्मणाः स्वर्ण-लाङ्गलैः ।
कृष्ट्वा तत्र यथाम्नायं दीक्षयां चक्रिरे नृपम्

tatas te deva-yajanaṃ brāhmaṇāḥ svarṇa-lāṅgalaiḥ |
kṛṣṭvā tatra yathāmnāyaṃ dīkṣayāṃ cakrire nṛpam


10.74.013

हैमाः किलोपकरणा वरुणस्य यथा पुरा ।
इन्द्रादयो लोक-पाला विरिञ्चि-भव-संयुताः

haimāḥ kilopakaraṇā varuṇasya yathā purā |
indrādayo loka-pālā viriñci-bhava-saṃyutāḥ


10.74.014

स-गणाः सिद्ध-गन्धर्वा विद्याधर-महोरगाः ।
मुनयो यक्ष-रक्षांसि खग-किन्नर-चारणाः

sa-gaṇāḥ siddha-gandharvā vidyādhara-mahoragāḥ |
munayo yakṣa-rakṣāṃsi khaga-kinnara-cāraṇāḥ


10.74.015

राजानश् च समाहूता राज-पत्न्यश् च सर्वशः ।
राजसूयं समीयुः स्म राज्ञः पाण्डु-सुतस्य वै ।
मेनिरे कृष्ण-भक्तस्य सूपपन्नम् अविस्मिताः

rājānaś ca samāhūtā rāja-patnyaś ca sarvaśaḥ |
rājasūyaṃ samīyuḥ sma rājñaḥ pāṇḍu-sutasya vai |
menire kṛṣṇa-bhaktasya sūpapannam avismitāḥ


10.74.016

अयाजयन् महा-राजं याजका देव-वर्चसः ।
राजसूयेन विधि-वत् प्रचेतसम् इवामराः

ayājayan mahā-rājaṃ yājakā deva-varcasaḥ |
rājasūyena vidhi-vat pracetasam ivāmarāḥ


10.74.017

सूत्ये ऽहन्य् अवनी-पालो याजकान् सदसस्-पतीन् ।
अपूजयन् महा-भागान् यथा-वत् सु-समाहितः

sūtye 'hany avanī-pālo yājakān sadasas-patīn |
apūjayan mahā-bhāgān yathā-vat su-samāhitaḥ


10.74.018

सदस्याग्र्यार्हणार्हं वै विमृशन्तः सभा-सदः ।
नाध्यगच्छन्न् अनैकान्त्यात् सहदेवस् तदाब्रवीत्

sadasyāgryārhaṇārhaṃ vai vimṛśantaḥ sabhā-sadaḥ |
nādhyagacchann anaikāntyāt sahadevas tadābravīt


10.74.019

अर्हति ह्य् अच्युतः श्रैष्ठ्यं भगवान् सात्वतां पतिः ।
एष वै देवताः सर्वा देश-काल-धनादयः

arhati hy acyutaḥ śraiṣṭhyaṃ bhagavān sātvatāṃ patiḥ |
eṣa vai devatāḥ sarvā deśa-kāla-dhanādayaḥ


10.74.020

यद्-आत्मकम् इदं विश्वं क्रतवश् च यद्-आत्मकाः ।
अग्निर् आहुतयो मन्त्रा साङ्ख्यं योगश् च यत्-परः

yad-ātmakam idaṃ viśvaṃ kratavaś ca yad-ātmakāḥ |
agnir āhutayo mantrā sāṅkhyaṃ yogaś ca yat-paraḥ


10.74.021

एक एवाद्वितीयो ऽसाव् ऐतद्-आत्म्यम् इदं जगत् ।
आत्मनात्माश्रयः सभ्याः सृजत्य् अवति हन्त्य् अजः

eka evādvitīyo 'sāv aitad-ātmyam idaṃ jagat |
ātmanātmāśrayaḥ sabhyāḥ sṛjaty avati hanty ajaḥ


10.74.022

विविधानीह कर्माणि जनयन् यद्-अवेक्षया ।
ईहते यद् अयं सर्वः श्रेयो धर्मादि-लक्षणम्

vividhānīha karmāṇi janayan yad-avekṣayā |
īhate yad ayaṃ sarvaḥ śreyo dharmādi-lakṣaṇam


10.74.023

तस्मात् कृष्णाय महते दीयतां परमार्हणम् ।
एवं चेत् सर्व-भूतानाम् आत्मनश् चार्हणं भवेत्

tasmāt kṛṣṇāya mahate dīyatāṃ paramārhaṇam |
evaṃ cet sarva-bhūtānām ātmanaś cārhaṇaṃ bhavet


10.74.024

सर्व-भूतात्म-भूताय कृष्णायानन्य-दर्शिने ।
देयं शान्ताय पूर्णाय दत्तस्यानन्त्यम् इच्छता

sarva-bhūtātma-bhūtāya kṛṣṇāyānanya-darśine |
deyaṃ śāntāya pūrṇāya dattasyānantyam icchatā


10.74.025

इत्य् उक्त्वा सहदेवो ऽभूत् तूष्णीं कृष्णानुभाव-वित् ।
तच् छ्रुत्वा तुष्टुवुः सर्वे साधु साध्व् इति सत्तमाः

ity uktvā sahadevo 'bhūt tūṣṇīṃ kṛṣṇānubhāva-vit |
tac chrutvā tuṣṭuvuḥ sarve sādhu sādhv iti sattamāḥ


10.74.026

श्रुत्वा द्विजेरितं राजा ज्ञात्वा हार्दं सभा-सदाम् ।
समर्हयद् धृषीकेशं प्रीतः प्रणय-विह्वलः

śrutvā dvijeritaṃ rājā jñātvā hārdaṃ sabhā-sadām |
samarhayad dhṛṣīkeśaṃ prītaḥ praṇaya-vihvalaḥ


10.74.027

तत्-पादाव् अवनिज्यापः शिरसा लोक-पावनीः ।
स-भार्यः सानुजामात्यः स-कुटुम्बो वहन् मुदा

tat-pādāv avanijyāpaḥ śirasā loka-pāvanīḥ |
sa-bhāryaḥ sānujāmātyaḥ sa-kuṭumbo vahan mudā


10.74.028

वासोभिः पीत-कौषेयैर् भूषणैश् च महा-धनैः ।
अर्हयित्वाश्रु-पूर्णाक्षो नाशकत् समवेक्षितुम्

vāsobhiḥ pīta-kauṣeyair bhūṣaṇaiś ca mahā-dhanaiḥ |
arhayitvāśru-pūrṇākṣo nāśakat samavekṣitum


10.74.029

इत्थं सभाजितं वीक्ष्य सर्वे प्राञ्जलयो जनाः ।
नमो जयेति नेमुस् तं निपेतुः पुष्प-वृष्टयः

itthaṃ sabhājitaṃ vīkṣya sarve prāñjalayo janāḥ |
namo jayeti nemus taṃ nipetuḥ puṣpa-vṛṣṭayaḥ


10.74.030

इत्थं निशम्य दमघोष-सुतः स्व-पीठाद् $ उत्थाय कृष्ण-गुण-वर्णन-जात-मन्युः &अम्प्;उत्क्षिप्य बाहुम् इदम् आह सदस्य् अमर्षी % संश्रावयन् भगवते परुषाण्य् अभीतः

itthaṃ niśamya damaghoṣa-sutaḥ sva-pīṭhād $ utthāya kṛṣṇa-guṇa-varṇana-jāta-manyuḥ &utkṣipya bāhum idam āha sadasy amarṣī % saṃśrāvayan bhagavate paruṣāṇy abhītaḥ


10.74.031


  • ईशो दुरत्ययः काल इति सत्यवती स्रुतिः ।
    वृद्धानाम् अपि यद् बुद्धिर् बाल-वाक्यैर् विभिद्यते

** // īśo duratyayaḥ kāla iti satyavatī srutiḥ |*
vṛddhānām api yad buddhir bāla-vākyair vibhidyate


10.74.032

यूयं पात्र-विदां श्रेष्ठा मा मन्ध्वं बाल-भाषीतम् ।
सदसस्-पतयः सर्वे कृष्णो यत् सम्मतो ऽर्हणे

yūyaṃ pātra-vidāṃ śreṣṭhā mā mandhvaṃ bāla-bhāṣītam |
sadasas-patayaḥ sarve kṛṣṇo yat sammato 'rhaṇe


10.74.033

तपो-विद्या-व्रत-धरान् ज्ञान-विध्वस्त-कल्मषान् ।
परमऋषीन् ब्रह्म-निष्ठांल् लोक-पालैश् च पूजितान्

tapo-vidyā-vrata-dharān jñāna-vidhvasta-kalmaṣān |
paramaṛṣīn brahma-niṣṭhāṃl loka-pālaiś ca pūjitān


10.74.034

सदस्-पतीन् अतिक्रम्य गोपालः कुल-पांसनः ।
यथा काकः पुरोडाशं सपर्यां कथम् अर्हति

sadas-patīn atikramya gopālaḥ kula-pāṃsanaḥ |
yathā kākaḥ puroḍāśaṃ saparyāṃ katham arhati


10.74.035

वर्णाश्रम-कुलापेतः सर्व-धर्म-बहिष्-कृतः ।
स्वैर-वर्ती गुणैर् हीनः सपर्यां कथम् अर्हति

varṇāśrama-kulāpetaḥ sarva-dharma-bahiṣ-kṛtaḥ |
svaira-vartī guṇair hīnaḥ saparyāṃ katham arhati


10.74.036

ययातिनैषां हि कुलं शप्तं सद्भिर् बहिष्-कृतम् ।
वृथा-पान-रतं शश्वत् सपर्यां कथम् अर्हति

yayātinaiṣāṃ hi kulaṃ śaptaṃ sadbhir bahiṣ-kṛtam |
vṛthā-pāna-rataṃ śaśvat saparyāṃ katham arhati


10.74.037

ब्रह्मर्षि-सेवितान् देशान् हित्वैते ऽब्रह्म-वर्चसम् ।
समुद्रं दुर्गम् आश्रित्य बाधन्ते दस्यवः प्रजाः

brahmarṣi-sevitān deśān hitvaite 'brahma-varcasam |
samudraṃ durgam āśritya bādhante dasyavaḥ prajāḥ


10.74.038

एवम्-आदीन्य् अभद्राणि बभाषे नष्ट-मङ्गलः ।
नोवाच किञ्चिद् भगवान् यथा सिंहः शिवा-रुतम्

evam-ādīny abhadrāṇi babhāṣe naṣṭa-maṅgalaḥ |
novāca kiñcid bhagavān yathā siṃhaḥ śivā-rutam


10.74.039

भगवन्-निन्दनं श्रुत्वा दुःसहं तत् सभा-सदः ।
कर्णौ पिधाय निर्जग्मुः शपन्तश् चेदि-पं रुषा

bhagavan-nindanaṃ śrutvā duḥsahaṃ tat sabhā-sadaḥ |
karṇau pidhāya nirjagmuḥ śapantaś cedi-paṃ ruṣā


10.74.040

निन्दां भगवतः शृण्वंस् तत्-परस्य जनस्य वा ।
ततो नापैति यः सो ऽपि यात्य् अधः सुकृताच् च्युतः

nindāṃ bhagavataḥ śṛṇvaṃs tat-parasya janasya vā |
tato nāpaiti yaḥ so 'pi yāty adhaḥ sukṛtāc cyutaḥ


10.74.041

ततः पाण्डु-सुताः क्रुद्धा मत्स्य-कैकय-सृञ्जयाः ।
उदायुधाः समुत्तस्थुः शिशुपाल-जिघांसवः

tataḥ pāṇḍu-sutāḥ kruddhā matsya-kaikaya-sṛñjayāḥ |
udāyudhāḥ samuttasthuḥ śiśupāla-jighāṃsavaḥ


10.74.042

ततश् चैद्यस् त्व् असम्भ्रान्तो जगृहे खड्ग-चर्मणी ।
भर्त्सयन् कृष्ण-पक्षीयान् राज्ञः सदसि भारत

tataś caidyas tv asambhrānto jagṛhe khaḍga-carmaṇī |
bhartsayan kṛṣṇa-pakṣīyān rājñaḥ sadasi bhārata


10.74.043

तावद् उत्थाय भगवान् स्वान् निवार्य स्वयं रुषा ।
शिरः क्षुरान्त-चक्रेण जहार पततो रिपोः

tāvad utthāya bhagavān svān nivārya svayaṃ ruṣā |
śiraḥ kṣurānta-cakreṇa jahāra patato ripoḥ


10.74.044

शब्दः कोलाहलो ऽथासीच् छिशुपाले हते महान् ।
तस्यानुयायिनो भूपा दुद्रुवुर् जीवितैषिणः

śabdaḥ kolāhalo 'thāsīc chiśupāle hate mahān |
tasyānuyāyino bhūpā dudruvur jīvitaiṣiṇaḥ


10.74.045

चैद्य-देहोत्थितं ज्योतिर् वासुदेवम् उपाविशत् ।
पश्यतां सर्व-भूतानाम् उल्केव भुवि खाच् च्युता

caidya-dehotthitaṃ jyotir vāsudevam upāviśat |
paśyatāṃ sarva-bhūtānām ulkeva bhuvi khāc cyutā


10.74.046

जन्म-त्रयानुगुणित- वैर-संरब्धया धिया ।
ध्यायंस् तन्-मयतां यातो भावो हि भव-कारणम्

janma-trayānuguṇita- vaira-saṃrabdhayā dhiyā |
dhyāyaṃs tan-mayatāṃ yāto bhāvo hi bhava-kāraṇam


10.74.047

ऋत्विग्भ्यः स-सदस्येभ्यो दक्षिनां विपुलाम् अदात् ।
सर्वान् सम्पूज्य विधि-वच् चक्रे ऽवभृथम् एक-राट्

ṛtvigbhyaḥ sa-sadasyebhyo dakṣināṃ vipulām adāt |
sarvān sampūjya vidhi-vac cakre 'vabhṛtham eka-rāṭ


10.74.048

साधयित्वा क्रतुः राज्ञः कृष्णो योगेश्वरेश्वरः ।
उवास कतिचिन् मासान् सुहृद्भिर् अभियाचितः

sādhayitvā kratuḥ rājñaḥ kṛṣṇo yogeśvareśvaraḥ |
uvāsa katicin māsān suhṛdbhir abhiyācitaḥ


10.74.049

ततो ऽनुज्ञाप्य राजानम् अनिच्छन्तम् अपीश्वरः ।
ययौ स-भार्यः सामात्यः स्व-पुरं देवकी-सुतः

tato 'nujñāpya rājānam anicchantam apīśvaraḥ |
yayau sa-bhāryaḥ sāmātyaḥ sva-puraṃ devakī-sutaḥ


10.74.050

वर्णितं तद् उपाख्यानं मया ते बहु-विस्तरम् ।
वैकुण्ठ-वासिनोर् जन्म विप्र-शापात् पुनः पुनः

varṇitaṃ tad upākhyānaṃ mayā te bahu-vistaram |
vaikuṇṭha-vāsinor janma vipra-śāpāt punaḥ punaḥ


10.74.051

राजसूयावभृथ्येन स्नातो राजा युधिष्ठिरः ।
ब्रह्म-क्षत्र-सभा-मध्ये शुशुभे सुर-राड् इव

rājasūyāvabhṛthyena snāto rājā yudhiṣṭhiraḥ |
brahma-kṣatra-sabhā-madhye śuśubhe sura-rāḍ iva


10.74.052

राज्ञा सभाजिताः सर्वे सुर-मानव-खेचराः ।
कृष्णं क्रतुं च शंसन्तः स्व-धामानि ययुर् मुदा

rājñā sabhājitāḥ sarve sura-mānava-khecarāḥ |
kṛṣṇaṃ kratuṃ ca śaṃsantaḥ sva-dhāmāni yayur mudā


10.74.053

दुर्योधनम् ऋते पापं कलिं कुरु-कुलामयम् ।
यो न सेहे श्रीयं स्फीतां दृष्ट्वा पाण्डु-सुतस्य ताम्

duryodhanam ṛte pāpaṃ kaliṃ kuru-kulāmayam |
yo na sehe śrīyaṃ sphītāṃ dṛṣṭvā pāṇḍu-sutasya tām


10.74.054

य इदं कीर्तयेद् विष्णोः कर्म चैद्य-वधादिकम् ।
राज-मोक्षं वितानं च सर्व-पापैः प्रमुच्यते

ya idaṃ kīrtayed viṣṇoḥ karma caidya-vadhādikam |
rāja-mokṣaṃ vitānaṃ ca sarva-pāpaiḥ pramucyate

Chapter 10.75

10.75.001

0 श्री-राजोवाच अजात-शत्रोस् तम् दृष्ट्वा राजसूय-महोदयम् ।
सर्वे मुमुदिरे ब्रह्मन् नृ-देवा ये समागताः

0 śrī-rājovāca ajāta-śatros tam dṛṣṭvā rājasūya-mahodayam |
sarve mumudire brahman nṛ-devā ye samāgatāḥ


10.75.002

दुर्योधनं वर्जयित्वा राजानः सर्षयः सुराः ।
इति श्रुतं नो भगवंस् तत्र कारणम् उच्यताम्

duryodhanaṃ varjayitvā rājānaḥ sarṣayaḥ surāḥ |
iti śrutaṃ no bhagavaṃs tatra kāraṇam ucyatām


10.75.003

0 श्री-बादरायणिर् उवाच पितामहस्य ते यज्ञे राजसूये महात्मनः ।
बान्धवाः परिचर्यायां तस्यासन् प्रेम-बन्धनाः

0 śrī-bādarāyaṇir uvāca pitāmahasya te yajñe rājasūye mahātmanaḥ |
bāndhavāḥ paricaryāyāṃ tasyāsan prema-bandhanāḥ


10.75.004

भीमो महानसाध्यक्षो धनाध्यक्षः सुयोधनः ।
सहदेवस् तु पूजायां नकुलो द्रव्य-साधने

bhīmo mahānasādhyakṣo dhanādhyakṣaḥ suyodhanaḥ |
sahadevas tu pūjāyāṃ nakulo dravya-sādhane


10.75.005

गुरु-शुश्रूषणे जिष्णुः कृष्णः पादावनेजने ।
परिवेषणे द्रुपद-जा कर्णो दाने महा-मनाः

guru-śuśrūṣaṇe jiṣṇuḥ kṛṣṇaḥ pādāvanejane |
pariveṣaṇe drupada-jā karṇo dāne mahā-manāḥ


10.75.006

युयुधानो विकर्णश् च हार्दिक्यो विदुरादयः ।
बाह्लीक-पुत्रा भूर्य्-आद्या ये च सन्तर्दनादयः

yuyudhāno vikarṇaś ca hārdikyo vidurādayaḥ |
bāhlīka-putrā bhūry-ādyā ye ca santardanādayaḥ


10.75.007

निरूपिता महा-यज्ञे नाना-कर्मसु ते तदा ।
प्रवर्तन्ते स्म राजेन्द्र राज्ञः प्रिय-चिकीर्षवः

nirūpitā mahā-yajñe nānā-karmasu te tadā |
pravartante sma rājendra rājñaḥ priya-cikīrṣavaḥ


10.75.008

ऋत्विक्-सदस्य-बहु-वित्सु सुहृत्तमेषु $ स्व्-इष्टेषु सूनृत-समर्हण-दक्षिणाभिः &अम्प्;चैद्ये च सात्वत-पतेश् चरणं प्रविष्टे % चक्रुस् ततस् त्व् अवभृथ-स्नपनं द्यु-नद्याम्

ṛtvik-sadasya-bahu-vitsu suhṛttameṣu $ sv-iṣṭeṣu sūnṛta-samarhaṇa-dakṣiṇābhiḥ &caidye ca sātvata-pateś caraṇaṃ praviṣṭe % cakrus tatas tv avabhṛtha-snapanaṃ dyu-nadyām


10.75.009


  • मृदङ्ग-शङ्ख-पणव- धुन्धुर्य्-आनक-गोमुखाः ।
    वादित्राणि विचित्राणि नेदुर् आवभृथोत्सवे

** // mṛdaṅga-śaṅkha-paṇava- dhundhury-ānaka-gomukhāḥ |*
vāditrāṇi vicitrāṇi nedur āvabhṛthotsave


10.75.010

नार्तक्यो ननृतुर् हृष्टा गायका यूथशो जगुः ।
वीणा-वेणु-तलोन्नादस् तेषां स दिवम् अस्पृशत्

nārtakyo nanṛtur hṛṣṭā gāyakā yūthaśo jaguḥ |
vīṇā-veṇu-talonnādas teṣāṃ sa divam aspṛśat


10.75.011

चित्र-ध्वज-पताकाग्रैर् इभेन्द्र-स्यन्दनार्वभिः ।
स्व्-अलङ्कृतैर् भटैर् भूपा निर्ययू रुक्म-मालिनः

citra-dhvaja-patākāgrair ibhendra-syandanārvabhiḥ |
sv-alaṅkṛtair bhaṭair bhūpā niryayū rukma-mālinaḥ


10.75.012

यदु-सृञ्जय-काम्बोज- कुरु-केकय-कोशलाः ।
कम्पयन्तो भुवं सैन्यैर् ययमान-पुरः-सराः

yadu-sṛñjaya-kāmboja- kuru-kekaya-kośalāḥ |
kampayanto bhuvaṃ sainyair yayamāna-puraḥ-sarāḥ


10.75.013

सदस्यर्त्विग्-द्विज-श्रेष्ठा ब्रह्म-घोषेण भूयसा ।
देवर्षि-पितृ-गन्धर्वास् तुष्टुवुः पुष्प-वर्षिणः

sadasyartvig-dvija-śreṣṭhā brahma-ghoṣeṇa bhūyasā |
devarṣi-pitṛ-gandharvās tuṣṭuvuḥ puṣpa-varṣiṇaḥ


10.75.014

स्व्-अलण्कृता नरा नार्यो गन्ध-स्रग्-भूषणाम्बरैः ।
विलिम्पन्त्यो ऽभिसिञ्चन्त्यो विजह्रुर् विविधै रसैः

sv-alaṇkṛtā narā nāryo gandha-srag-bhūṣaṇāmbaraiḥ |
vilimpantyo 'bhisiñcantyo vijahrur vividhai rasaiḥ


10.75.015

तैल-गोरस-गन्धोद- हरिद्रा-सान्द्र-कुङ्कुमैः ।
पुम्भिर् लिप्ताः प्रलिम्पन्त्यो विजह्रुर् वार-योषितः

taila-gorasa-gandhoda- haridrā-sāndra-kuṅkumaiḥ |
pumbhir liptāḥ pralimpantyo vijahrur vāra-yoṣitaḥ


10.75.016

गुप्ता नृभिर् निरगमन्न् उपलब्धुम् एतद् $ देव्यो यथा दिवि विमान-वरैर् नृ-देव्यो &अम्प्;ता मातुलेय-सखिभिः परिषिच्यमानाः % स-व्रीड-हास-विकसद्-वदना विरेजुः

guptā nṛbhir niragamann upalabdhum etad $ devyo yathā divi vimāna-varair nṛ-devyo &tā mātuleya-sakhibhiḥ pariṣicyamānāḥ % sa-vrīḍa-hāsa-vikasad-vadanā virejuḥ


10.75.017

  • //ता देवरान् उत सखीन् सिषिचुर् दृतीभिः $ क्लिन्नाम्बरा विवृत-गात्र-कुचोरु-मध्याः &ता देवरान् उत सखीन् सिषिचुर् दृतीभिः $ क्लिन्नाम्बरा विवृत-गात्र-कुचोरु-मध्याः &औत्सुक्य-मुक्त-कवराच् च्यवमान-माल्याः % क्षोभं दधुर् मल-धियां रुचिरैर् विहारैः

** //tā devarān uta sakhīn siṣicur dṛtībhiḥ $ klinnāmbarā vivṛta-gātra-kucoru-madhyāḥ &tā devarān uta sakhīn siṣicur dṛtībhiḥ $ klinnāmbarā vivṛta-gātra-kucoru-madhyāḥ &autsukya-mukta-kavarāc cyavamāna-mālyāḥ % kṣobhaṃ dadhur mala-dhiyāṃ rucirair vihāraiḥ*


10.75.018


  • स सम्राड् रथम् आरुढः सद्-अश्वं रुक्म-मालिनम् ।
    व्यरोचत स्व-पत्नीभिः क्रियाभिः क्रतु-राड् इव

** // sa samrāḍ ratham āruḍhaḥ sad-aśvaṃ rukma-mālinam |*
vyarocata sva-patnībhiḥ kriyābhiḥ kratu-rāḍ iva


10.75.019

पत्नी-सम्याजावभृथ्यैश् चरित्वा ते तम् ऋत्विजः ।
आचान्तं स्नापयां चक्रुर् गङ्गायां सह कृष्णया

patnī-samyājāvabhṛthyaiś caritvā te tam ṛtvijaḥ |
ācāntaṃ snāpayāṃ cakrur gaṅgāyāṃ saha kṛṣṇayā


10.75.020

देव-दुन्दुभयो नेदुर् नर-दुन्दुभिभिः समम् ।
मुमुचुः पुष्प-वर्षाणि देवर्षि-पितृ-मानवाः

deva-dundubhayo nedur nara-dundubhibhiḥ samam |
mumucuḥ puṣpa-varṣāṇi devarṣi-pitṛ-mānavāḥ


10.75.021

सस्नुस् तत्र ततः सर्वे वर्णाश्रम-युता नराः ।
महा-पातक्य् अपि यतः सद्यो मुच्येत किल्बिषात्

sasnus tatra tataḥ sarve varṇāśrama-yutā narāḥ |
mahā-pātaky api yataḥ sadyo mucyeta kilbiṣāt


10.75.022

अथ राजाहते क्षौमे परिधाय स्व्-अलङ्कृतः ।
ऋत्विक्-सदस्य-विप्रादीन् आनर्चाभरणाम्बरैः

atha rājāhate kṣaume paridhāya sv-alaṅkṛtaḥ |
ṛtvik-sadasya-viprādīn ānarcābharaṇāmbaraiḥ


10.75.023

बन्धूञ् ज्ञातीन् नृपान् मित्र- सुहृदो ऽन्यांश् च सर्वशः ।
अभीक्ष्नं पूजयाम् आस नारायण-परो नृपः

bandhūñ jñātīn nṛpān mitra- suhṛdo 'nyāṃś ca sarvaśaḥ |
abhīkṣnaṃ pūjayām āsa nārāyaṇa-paro nṛpaḥ


10.75.024

सर्वे जनाः सुर-रुचो मणि-कुण्डल-स्रग्- $ उष्णीष-कञ्चुक-दुकूल-महार्घ्य-हाराः &अम्प्;नार्यश् च कुण्डल-युगालक-वृन्द-जुष्ट- % वक्त्र-श्रियः कनक-मेखलया विरेजुः

sarve janāḥ sura-ruco maṇi-kuṇḍala-srag- $ uṣṇīṣa-kañcuka-dukūla-mahārghya-hārāḥ &nāryaś ca kuṇḍala-yugālaka-vṛnda-juṣṭa- % vaktra-śriyaḥ kanaka-mekhalayā virejuḥ


10.75.025


  • अथर्त्विजो महा-शीलाः सदस्या ब्रह्म-वादिनः ।
    ब्रह्म-क्षत्रिय-विट्-शुद्रा- राजानो ये समागताः

** // athartvijo mahā-śīlāḥ sadasyā brahma-vādinaḥ |*
brahma-kṣatriya-viṭ-śudrā- rājāno ye samāgatāḥ


10.75.026

देवर्षि-पितृ-भूतानि लोक-पालाः सहानुगाः ।
पूजितास् तम् अनुज्ञाप्य स्व-धामानि ययुर् नृप

devarṣi-pitṛ-bhūtāni loka-pālāḥ sahānugāḥ |
pūjitās tam anujñāpya sva-dhāmāni yayur nṛpa


10.75.027

हरि-दासस्य राजर्षे राजसूय-महोदयम् ।
नैवातृप्यन् प्रशंसन्तः पिबन् मर्त्यो ऽमृतं यथा

hari-dāsasya rājarṣe rājasūya-mahodayam |
naivātṛpyan praśaṃsantaḥ piban martyo 'mṛtaṃ yathā


10.75.028

ततो युधिष्ठिरो राजा सुहृत्-सम्बन्धि-बान्धवान् ।
प्रेम्णा निवारयाम् आस कृष्णं च त्याग-कातरः

tato yudhiṣṭhiro rājā suhṛt-sambandhi-bāndhavān |
premṇā nivārayām āsa kṛṣṇaṃ ca tyāga-kātaraḥ


10.75.029

भगवान् अपि तत्राङ्ग न्यावात्सीत् तत्-प्रियं-करः ।
प्रस्थाप्य यदु-वीरांश् च साम्बादींश् च कुशस्थलीम्

bhagavān api tatrāṅga nyāvātsīt tat-priyaṃ-karaḥ |
prasthāpya yadu-vīrāṃś ca sāmbādīṃś ca kuśasthalīm


10.75.030

इत्थं राजा धर्म-सुतो मनोरथ-महार्णवम् ।
सु-दुस्तरं समुत्तीर्य कृष्णेनासीद् गत-ज्वरः

itthaṃ rājā dharma-suto manoratha-mahārṇavam |
su-dustaraṃ samuttīrya kṛṣṇenāsīd gata-jvaraḥ


10.75.031

एकदान्तः-पुरे तस्य वीक्ष्य दुर्योधनः श्रियम् ।
अतप्यद् राजसूयस्य महित्वं चाच्युतात्मनः

ekadāntaḥ-pure tasya vīkṣya duryodhanaḥ śriyam |
atapyad rājasūyasya mahitvaṃ cācyutātmanaḥ


10.75.032

यस्मिंस् नरेन्द्र-दितिजेन्द्र-सुरेन्द्र-लक्ष्मीर् $ नाना विभान्ति किल विश्व-सृजोपकॢप्ताः &अम्प्;ताभिः पतीन् द्रुपद-राज-सुतोपतस्थे % यस्यां विषक्त-हृदयः कुरु-राड् अतप्यत्

yasmiṃs narendra-ditijendra-surendra-lakṣmīr $ nānā vibhānti kila viśva-sṛjopakḷptāḥ &tābhiḥ patīn drupada-rāja-sutopatasthe % yasyāṃ viṣakta-hṛdayaḥ kuru-rāḍ atapyat


10.75.033

  • //यस्मिन् तदा मधु-पतेर् महिषी-सहस्रं $ श्रोणी-भरेण शनकैः क्वणद्-अङ्घ्रि-शोभम् &यस्मिन् तदा मधु-पतेर् महिषी-सहस्रं $ श्रोणी-भरेण शनकैः क्वणद्-अङ्घ्रि-शोभम् &मध्ये सु-चारु कुच-कुङ्कुम-शोण-हारं % श्रीमन्-मुखं प्रचल-कुण्डल-कुन्तलाढ्यम्

** //yasmin tadā madhu-pater mahiṣī-sahasraṃ $ śroṇī-bhareṇa śanakaiḥ kvaṇad-aṅghri-śobham &yasmin tadā madhu-pater mahiṣī-sahasraṃ $ śroṇī-bhareṇa śanakaiḥ kvaṇad-aṅghri-śobham &madhye su-cāru kuca-kuṅkuma-śoṇa-hāraṃ % śrīman-mukhaṃ pracala-kuṇḍala-kuntalāḍhyam*


10.75.034


  • सभायां मय-कॢप्तायां क्वापि धर्म-सुतो ऽधिराट् ।
    वृतो ऽनुगैर् बन्धुभिश् च कृष्णेनापि स्व-चक्षुषा

** // sabhāyāṃ maya-kḷptāyāṃ kvāpi dharma-suto 'dhirāṭ |*
vṛto 'nugair bandhubhiś ca kṛṣṇenāpi sva-cakṣuṣā


10.75.035

आसीनः काञ्चने साक्षाद् आसने मघवान् इव ।
पारमेष्ठ्य-श्रीया जुष्टः स्तूयमानश् च वन्दिभिः

āsīnaḥ kāñcane sākṣād āsane maghavān iva |
pārameṣṭhya-śrīyā juṣṭaḥ stūyamānaś ca vandibhiḥ


10.75.036

तत्र दुर्योधनो मानी परीतो भ्रातृभिर् नृप ।
किरीट-माली न्यविशद् असि-हस्तः क्षिपन् रुषा

tatra duryodhano mānī parīto bhrātṛbhir nṛpa |
kirīṭa-mālī nyaviśad asi-hastaḥ kṣipan ruṣā


10.75.037

स्थले ऽभ्यगृह्णाद् वस्त्रान्तं जलं मत्वा स्थले ऽपतत् ।
जले च स्थल-वद् भ्रान्त्या मय-माया-विमोहितः

sthale 'bhyagṛhṇād vastrāntaṃ jalaṃ matvā sthale 'patat |
jale ca sthala-vad bhrāntyā maya-māyā-vimohitaḥ


10.75.038

जहास भीमस् तं दृष्ट्वा स्त्रियो नृपतयो परे ।
निवार्यमाणा अप्य् अङ्ग राज्ञा कृष्णानुमोदिताः

jahāsa bhīmas taṃ dṛṣṭvā striyo nṛpatayo pare |
nivāryamāṇā apy aṅga rājñā kṛṣṇānumoditāḥ


10.75.039

स व्रीडितो ऽवग्-वदनो रुषा ज्वलन् निष्क्रम्य तूष्णीं प्रययौ गजाह्वयम् ।
हा-हेति शब्दः सु-महान् अभूत् सताम् अजात-शत्रुर् विमना इवाभवत् ।
बभूव तूष्णीं भगवान् भुवो भरं समुज्जिहीर्षुर् भ्रमति स्म यद्-दृशा

sa vrīḍito 'vag-vadano ruṣā jvalan niṣkramya tūṣṇīṃ prayayau gajāhvayam |
hā-heti śabdaḥ su-mahān abhūt satām ajāta-śatrur vimanā ivābhavat |
babhūva tūṣṇīṃ bhagavān bhuvo bharaṃ samujjihīrṣur bhramati sma yad-dṛśā


10.75.040

एतत् ते ऽभिहितं राजन् यत् पृष्टो ऽहम् इह त्वया ।
सुयोधनस्य दौरात्म्यं राजसूये महा-क्रतौ

etat te 'bhihitaṃ rājan yat pṛṣṭo 'ham iha tvayā |
suyodhanasya daurātmyaṃ rājasūye mahā-kratau

Chapter 10.76

10.76.001

0 श्री-शुक उवाच अथान्यद् अपि कृष्णस्य शृणु कर्माद्भुतं नृप ।
क्रीडा-नर-शरीरस्य यथा सौभ-पतिर् हतः

0 śrī-śuka uvāca athānyad api kṛṣṇasya śṛṇu karmādbhutaṃ nṛpa |
krīḍā-nara-śarīrasya yathā saubha-patir hataḥ


10.76.002

शिशुपाल-सखः शाल्वो रुक्मिण्य्-उद्वाह आगतः ।
यदुभिर् निर्जितः सङ्ख्ये जरासन्धादयस् तथा

śiśupāla-sakhaḥ śālvo rukmiṇy-udvāha āgataḥ |
yadubhir nirjitaḥ saṅkhye jarāsandhādayas tathā


10.76.003

शाल्वः प्रतिज्ञाम् अकरोच् छृण्वतां सर्व-भूभुजाम् ।
अयादवां क्ष्मां करिष्ये पौरुषं मम पश्यत

śālvaḥ pratijñām akaroc chṛṇvatāṃ sarva-bhūbhujām |
ayādavāṃ kṣmāṃ kariṣye pauruṣaṃ mama paśyata


10.76.004

इति मूढः प्रतिज्ञाय देवं पशु-पतिं प्रभुम् ।
आराधयाम् आस नृपः पांशु-मुष्टिं सकृद् ग्रसन्

iti mūḍhaḥ pratijñāya devaṃ paśu-patiṃ prabhum |
ārādhayām āsa nṛpaḥ pāṃśu-muṣṭiṃ sakṛd grasan


10.76.005

संवत्सरान्ते भगवान् आशु-तोष उमा-पतिः ।
वरेण च्छन्दयाम् आस शाल्वं शरणम् आगतम्

saṃvatsarānte bhagavān āśu-toṣa umā-patiḥ |
vareṇa cchandayām āsa śālvaṃ śaraṇam āgatam


10.76.006

देवासुर-मनुष्याणां गन्धर्वोरग-रक्षसाम् ।
अभेद्यं काम-गं वव्रे स यानं वृष्णि-भीषणम्

devāsura-manuṣyāṇāṃ gandharvoraga-rakṣasām |
abhedyaṃ kāma-gaṃ vavre sa yānaṃ vṛṣṇi-bhīṣaṇam


10.76.007

तथेति गिरिशादिष्टो मयः पर-पुरं-जयः ।
पुरं निर्माय शाल्वाय प्रादात् सौभम् अयस्-मयम्

tatheti giriśādiṣṭo mayaḥ para-puraṃ-jayaḥ |
puraṃ nirmāya śālvāya prādāt saubham ayas-mayam


10.76.008

स लब्ध्वा काम-गं यानं तमो-धाम दुरासदम् ।
ययस् द्वारवतीं शाल्वो वैरं वृष्णि-कृतं स्मरन्

sa labdhvā kāma-gaṃ yānaṃ tamo-dhāma durāsadam |
yayas dvāravatīṃ śālvo vairaṃ vṛṣṇi-kṛtaṃ smaran


10.76.009

निरुध्य सेनया शाल्वो महत्या भरतर्षभ ।
पुरीं बभञ्जोपवनान् उद्यानानि च सर्वशः

nirudhya senayā śālvo mahatyā bharatarṣabha |
purīṃ babhañjopavanān udyānāni ca sarvaśaḥ


10.76.010

स-गोपुराणि द्वाराणि प्रासादाट्टाल-तोलिकाः ।
विहारान् स विमानाग्र्यान् निपेतुः शस्त्र-वृष्टयः

sa-gopurāṇi dvārāṇi prāsādāṭṭāla-tolikāḥ |
vihārān sa vimānāgryān nipetuḥ śastra-vṛṣṭayaḥ


10.76.011

शिला-द्रुमाश् चाशनयः सर्पा आसार-शर्कराः ।
प्रचण्डश् चक्रवातो ऽभूद् रजसाच्छादिता दिशः

śilā-drumāś cāśanayaḥ sarpā āsāra-śarkarāḥ |
pracaṇḍaś cakravāto 'bhūd rajasācchāditā diśaḥ


10.76.012

इत्य् अर्द्यमाना सौभेन कृष्णस्य नगरी भृशम् ।
नाभ्यपद्यत शं राजंस् त्रि-पुरेण यथा मही

ity ardyamānā saubhena kṛṣṇasya nagarī bhṛśam |
nābhyapadyata śaṃ rājaṃs tri-pureṇa yathā mahī


10.76.013

प्रद्युम्नो भगवान् वीक्ष्य बाध्यमाना निजाः प्रजाः ।
म भैष्टेत्य् अभ्यधाद् वीरो रथारूढो महा-यशाः

pradyumno bhagavān vīkṣya bādhyamānā nijāḥ prajāḥ |
ma bhaiṣṭety abhyadhād vīro rathārūḍho mahā-yaśāḥ


10.76.014

सात्यकिश् चारुदेष्णश् च साम्बो ऽक्रूरः सहानुजः ।
हार्दिक्यो भानुविन्दश् च गदश् च शुक-सारणौ

sātyakiś cārudeṣṇaś ca sāmbo 'krūraḥ sahānujaḥ |
hārdikyo bhānuvindaś ca gadaś ca śuka-sāraṇau


10.76.015

अपरे च महेष्व्-आसा रथ-यूथप-यूथपाः ।
निर्ययुर् दंशिता गुप्ता रथेभाश्व-पदातिभिः

apare ca maheṣv-āsā ratha-yūthapa-yūthapāḥ |
niryayur daṃśitā guptā rathebhāśva-padātibhiḥ


10.76.016

ततः प्रववृते युद्धं शाल्वानां यदुभिः सह ।
यथासुराणां विबुधैस् तुमुलं लोम-हर्षणम्

tataḥ pravavṛte yuddhaṃ śālvānāṃ yadubhiḥ saha |
yathāsurāṇāṃ vibudhais tumulaṃ loma-harṣaṇam


10.76.017

ताश् च सौभ-पतेर् माया दिव्यास्त्रै रुक्मिणी-सुतः ।
क्षणेन नाशयाम् आस नैशं तम इवोष्ण-गुः

tāś ca saubha-pater māyā divyāstrai rukmiṇī-sutaḥ |
kṣaṇena nāśayām āsa naiśaṃ tama ivoṣṇa-guḥ


10.76.018

विव्याध पञ्च-विंशत्या स्वर्ण-पुङ्खैर् अयो-मुखैः ।
शाल्वस्य ध्वजिनी-पालं शरैः सन्नत-पर्वभिः

vivyādha pañca-viṃśatyā svarṇa-puṅkhair ayo-mukhaiḥ |
śālvasya dhvajinī-pālaṃ śaraiḥ sannata-parvabhiḥ


10.76.019

शतेनाताडयच् छाल्वम् एकैकेनास्य सैनिकान् ।
दशभिर् दशभिर् नेतॄन् वाहनानि त्रिभिस् त्रिभिः

śatenātāḍayac chālvam ekaikenāsya sainikān |
daśabhir daśabhir netṝn vāhanāni tribhis tribhiḥ


10.76.020

तद् अद्भुतं महत् कर्म प्रद्युम्नस्य महात्मनः ।
दृष्ट्वा तं पूजयाम् आसुः सर्वे स्व-पर-सैनिकाः

tad adbhutaṃ mahat karma pradyumnasya mahātmanaḥ |
dṛṣṭvā taṃ pūjayām āsuḥ sarve sva-para-sainikāḥ


10.76.021

बहु-रूपैक-रूपं तद् दृश्यते न च दृश्यते ।
माया-मयं मय-कृतं दुर्विभाव्यं परैर् अभूत्

bahu-rūpaika-rūpaṃ tad dṛśyate na ca dṛśyate |
māyā-mayaṃ maya-kṛtaṃ durvibhāvyaṃ parair abhūt


10.76.022

क्वचिद् भूमौ क्वचिद् व्योम्नि गिरि-मूर्ध्नि जले क्वचित् ।
अलात-चक्र-वद् भ्राम्यत् सौभं तद् दुरवस्थितम्

kvacid bhūmau kvacid vyomni giri-mūrdhni jale kvacit |
alāta-cakra-vad bhrāmyat saubhaṃ tad duravasthitam


10.76.023

यत्र यत्रोपलक्ष्येत स-सौभः सह-सैनिकः ।
शाल्वस् ततस् ततो ऽमुञ्चञ् छरान् सात्वत-यूथपाः

yatra yatropalakṣyeta sa-saubhaḥ saha-sainikaḥ |
śālvas tatas tato 'muñcañ charān sātvata-yūthapāḥ


10.76.024

शरैर् अग्न्य्-अर्क-संस्पर्शैर् आशी-विष-दुरासदैः ।
पीड्यमान-पुरानीकः शाल्वो ऽमुह्यत् परेरितैः

śarair agny-arka-saṃsparśair āśī-viṣa-durāsadaiḥ |
pīḍyamāna-purānīkaḥ śālvo 'muhyat pareritaiḥ


10.76.025

शाल्वानीकप-शस्त्रौघैर् वृष्णि-वीरा भृशार्दिताः ।
न तत्यजू रणं स्वं स्वं लोक-द्वय-जिगीषवः

śālvānīkapa-śastraughair vṛṣṇi-vīrā bhṛśārditāḥ |
na tatyajū raṇaṃ svaṃ svaṃ loka-dvaya-jigīṣavaḥ


10.76.026

शाल्वामात्यो द्युमान् नाम प्रद्युम्नं प्रक् प्रपीडितः ।
आसाद्य गदया मौर्व्या व्याहत्य व्यनदद् बली

śālvāmātyo dyumān nāma pradyumnaṃ prak prapīḍitaḥ |
āsādya gadayā maurvyā vyāhatya vyanadad balī


10.76.027

प्रद्युम्नं गदया सीर्ण- वक्षः-स्थलम् अरिं-दमम् ।
अपोवाह रणात् सूतो धर्म-विद् दारुकात्मजः

pradyumnaṃ gadayā sīrṇa- vakṣaḥ-sthalam ariṃ-damam |
apovāha raṇāt sūto dharma-vid dārukātmajaḥ


10.76.028

लब्ध-सम्ज्ञो मुहूर्तेन कार्ष्णिः सारथिम् अब्रवीत् ।
अहो असाध्व् इदं सूत यद् रणान् मे ऽपसर्पणम्

labdha-samjño muhūrtena kārṣṇiḥ sārathim abravīt |
aho asādhv idaṃ sūta yad raṇān me 'pasarpaṇam


10.76.029

न यदूनां कुले जातः श्रूयते रण-विच्युतः ।
विना मत् क्लीब-चित्तेन सूतेन प्राप्त-किल्बिषात्

na yadūnāṃ kule jātaḥ śrūyate raṇa-vicyutaḥ |
vinā mat klība-cittena sūtena prāpta-kilbiṣāt


10.76.030

किं नु वक्ष्ये ऽभिसङ्गम्य पितरौ राम-केशवौ ।
युद्धात् सम्यग् अपक्रान्तः पृष्टस् तत्रात्मनः क्षमम्

kiṃ nu vakṣye 'bhisaṅgamya pitarau rāma-keśavau |
yuddhāt samyag apakrāntaḥ pṛṣṭas tatrātmanaḥ kṣamam


10.76.031

व्यक्तं मे कथयिष्यन्ति हसन्त्यो भ्रातृ-जामयः ।
क्लैब्यं कथं कथं वीर तवान्यैः कथ्यतां मृधे

vyaktaṃ me kathayiṣyanti hasantyo bhrātṛ-jāmayaḥ |
klaibyaṃ kathaṃ kathaṃ vīra tavānyaiḥ kathyatāṃ mṛdhe


10.76.032

0 सारथिर् उवाच धर्मं विजानतायुष्मन् कृतम् एतन् मया विभो ।
सूतः कृच्छ्र-गतं रक्षेद् रथिनं सारथिं रथी

0 sārathir uvāca dharmaṃ vijānatāyuṣman kṛtam etan mayā vibho |
sūtaḥ kṛcchra-gataṃ rakṣed rathinaṃ sārathiṃ rathī


10.76.033

एतद् विदित्वा तु भवान् मयापोवाहितो रणात् ।
उपसृष्टः परेणेति मूर्च्छितो गदया हतः

etad viditvā tu bhavān mayāpovāhito raṇāt |
upasṛṣṭaḥ pareṇeti mūrcchito gadayā hataḥ

Chapter 10.77

10.77.001

0 श्री-शुक उवाच स उपस्पृश्य सलिलं दंशितो धृत-कार्मुकः ।
नय मां द्युमतः पार्श्वं वीरस्येत्य् आह सारथिम्

0 śrī-śuka uvāca sa upaspṛśya salilaṃ daṃśito dhṛta-kārmukaḥ |
naya māṃ dyumataḥ pārśvaṃ vīrasyety āha sārathim


10.77.002

विधमन्तं स्व-सैन्यानि द्युमन्तं रुक्मिणी-सुतः ।
प्रतिहत्य प्रत्यविध्यान् नाराचैर् अष्टभिः स्मयन्

vidhamantaṃ sva-sainyāni dyumantaṃ rukmiṇī-sutaḥ |
pratihatya pratyavidhyān nārācair aṣṭabhiḥ smayan


10.77.003

चतुर्भिश् चतुरो वाहान् सूतम् एकेन चाहनत् ।
द्वाभ्यं धनुश् च केतुं च शरेणान्येन वै शिरः

caturbhiś caturo vāhān sūtam ekena cāhanat |
dvābhyaṃ dhanuś ca ketuṃ ca śareṇānyena vai śiraḥ


10.77.004

गद-सात्यकि-साम्बाद्या जघ्नुः सौभ-पतेर् बलम् ।
पेतुः समुद्रे सौभेयाः सर्वे सञ्छिन्न-कन्धराः

gada-sātyaki-sāmbādyā jaghnuḥ saubha-pater balam |
petuḥ samudre saubheyāḥ sarve sañchinna-kandharāḥ


10.77.005

एवं यदूनां शाल्वानां निघ्नताम् इतरेतरम् ।
युद्धं त्रि-नव-रात्रं तद् अभूत् तुमुलम् उल्बणम्

evaṃ yadūnāṃ śālvānāṃ nighnatām itaretaram |
yuddhaṃ tri-nava-rātraṃ tad abhūt tumulam ulbaṇam


10.77.006

इन्द्रप्रस्थं गतः कृष्ण आहूतो धर्म-सूनुना ।
राजसूये ऽथ निवृत्ते शिशुपाले च संस्थिते

indraprasthaṃ gataḥ kṛṣṇa āhūto dharma-sūnunā |
rājasūye 'tha nivṛtte śiśupāle ca saṃsthite


10.77.007

कुरु-वृद्धान् अनुज्ञाप्य मुनींश् च स-सुतां पृथाम् ।
निमित्तान्य् अति-घोराणि पश्यन् द्वारवतीं ययौ

kuru-vṛddhān anujñāpya munīṃś ca sa-sutāṃ pṛthām |
nimittāny ati-ghorāṇi paśyan dvāravatīṃ yayau


10.77.008

आह चाहम् इहायात आर्य-मिश्राभिसङ्गतः ।
राजन्याश् चैद्य-पक्षीया नूनं हन्युः पुरीं मम

āha cāham ihāyāta ārya-miśrābhisaṅgataḥ |
rājanyāś caidya-pakṣīyā nūnaṃ hanyuḥ purīṃ mama


10.77.009

वीक्ष्य तत् कदनं स्वानां निरूप्य पुर-रक्षणम् ।
सौभं च शाल्व-राजं च दारुकं प्राह केशवः

vīkṣya tat kadanaṃ svānāṃ nirūpya pura-rakṣaṇam |
saubhaṃ ca śālva-rājaṃ ca dārukaṃ prāha keśavaḥ


10.77.010

रथं प्रापय मे सूत शाल्वस्यान्तिकम् आशु वै ।
सम्भ्रमस् ते न कर्तव्यो मायावी सौभ-राड् अयम्

rathaṃ prāpaya me sūta śālvasyāntikam āśu vai |
sambhramas te na kartavyo māyāvī saubha-rāḍ ayam


10.77.011

इत्य् उक्तश् चोदयाम् आस रथम् आस्थाय दारुकः ।
विशन्तं ददृशुः सर्वे स्वे परे चारुणानुजम्

ity uktaś codayām āsa ratham āsthāya dārukaḥ |
viśantaṃ dadṛśuḥ sarve sve pare cāruṇānujam


10.77.012

शाल्वश् च कृष्णम् आलोक्य हत-प्राय-बलेश्वरः ।
प्राहरत् कृष्ण-सूतय शक्तिं भीम-रवां मृधे

śālvaś ca kṛṣṇam ālokya hata-prāya-baleśvaraḥ |
prāharat kṛṣṇa-sūtaya śaktiṃ bhīma-ravāṃ mṛdhe


10.77.013

ताम् आपतन्तीं नभसि महोल्काम् इव रंहसा ।
भासयन्तीं दिशः शौरिः सायकैः शतधाच्छिनत्

tām āpatantīṃ nabhasi maholkām iva raṃhasā |
bhāsayantīṃ diśaḥ śauriḥ sāyakaiḥ śatadhācchinat


10.77.014

तं च षोडशभिर् विद्ध्वा बानैः सौभं च खे भ्रमत् ।
अविध्यच् छर-सन्दोहैः खं सूर्य इव रश्मिभिः

taṃ ca ṣoḍaśabhir viddhvā bānaiḥ saubhaṃ ca khe bhramat |
avidhyac chara-sandohaiḥ khaṃ sūrya iva raśmibhiḥ


10.77.015

शाल्वः शौरेस् तु दोः सव्यं स-शार्ङ्गं शार्ङ्ग-धन्वनः ।
बिभेद न्यपतद् धस्ताच् छार्ङ्गम् आसीत् तद् अद्भुतम्

śālvaḥ śaures tu doḥ savyaṃ sa-śārṅgaṃ śārṅga-dhanvanaḥ |
bibheda nyapatad dhastāc chārṅgam āsīt tad adbhutam


10.77.016

हाहा-कारो महान् आसीद् भूतानां तत्र पश्यताम् ।
निनद्य सौभ-राड् उच्चैर् इदम् आह जनार्दनम्

hāhā-kāro mahān āsīd bhūtānāṃ tatra paśyatām |
ninadya saubha-rāḍ uccair idam āha janārdanam


10.77.017

यत् त्वया मूढ नः सख्युर् भ्रातुर् भार्या हृतेक्षताम् ।
प्रमत्तः स सभा-मध्ये त्वया व्यापादितः सखा

yat tvayā mūḍha naḥ sakhyur bhrātur bhāryā hṛtekṣatām |
pramattaḥ sa sabhā-madhye tvayā vyāpāditaḥ sakhā


10.77.018

तं त्वाद्य निशितैर् बाणैर् अपराजित-मानिनम् ।
नयाम्य् अपुनर्-आवृत्तिं यदि तिष्ठेर् ममाग्रतः

taṃ tvādya niśitair bāṇair aparājita-māninam |
nayāmy apunar-āvṛttiṃ yadi tiṣṭher mamāgrataḥ


10.77.019

0 श्री-भगवान् उवाच वृथा त्वं कत्थसे मन्द न पश्यस्य् अन्तिके ऽन्तकम् ।
पौरुसं दर्शयन्ति स्म शूरा न बहु-भाषिणः

0 śrī-bhagavān uvāca vṛthā tvaṃ katthase manda na paśyasy antike 'ntakam |
paurusaṃ darśayanti sma śūrā na bahu-bhāṣiṇaḥ


10.77.020

इत्य् उक्त्वा भगवाञ् छाल्वं गदया भीम-वेगया ।
तताड जत्रौ संरब्धः स चकम्पे वमन्न् असृक्

ity uktvā bhagavāñ chālvaṃ gadayā bhīma-vegayā |
tatāḍa jatrau saṃrabdhaḥ sa cakampe vamann asṛk


10.77.021

गदायां सन्निवृत्तायां शाल्वस् त्व् अन्तरधीयत ।
ततो मुहूर्त आगत्य पुरुषः शिरसाच्युतम् ।
देवक्या प्रहितो ऽस्मीति नत्वा प्राह वचो रुदन्

gadāyāṃ sannivṛttāyāṃ śālvas tv antaradhīyata |
tato muhūrta āgatya puruṣaḥ śirasācyutam |
devakyā prahito 'smīti natvā prāha vaco rudan


10.77.022

कृष्ण कृष्ण महा-बाहो पिता ते पितृ-वत्सल ।
बद्ध्वापनीतः शाल्वेन सौनिकेन यथा पशुः

kṛṣṇa kṛṣṇa mahā-bāho pitā te pitṛ-vatsala |
baddhvāpanītaḥ śālvena saunikena yathā paśuḥ


10.77.023

निशम्य विप्रियं कृष्णो मानुसीं प्रकृतिं गतः ।
विमनस्को घृणी स्नेहाद् बभाषे प्राकृतो यथा

niśamya vipriyaṃ kṛṣṇo mānusīṃ prakṛtiṃ gataḥ |
vimanasko ghṛṇī snehād babhāṣe prākṛto yathā


10.77.024

कथं रामम् असम्भ्रान्तं जित्वाजेयं सुरासुरैः ।
शाल्वेनाल्पीयसा नीतः पिता मे बलवान् विधिः

kathaṃ rāmam asambhrāntaṃ jitvājeyaṃ surāsuraiḥ |
śālvenālpīyasā nītaḥ pitā me balavān vidhiḥ


10.77.025

इति ब्रुवाणे गोविन्दे सौभ-राट् प्रत्युपस्थितः ।
वसुदेवम् इवानीय कृष्णं चेदम् उवाच सः

iti bruvāṇe govinde saubha-rāṭ pratyupasthitaḥ |
vasudevam ivānīya kṛṣṇaṃ cedam uvāca saḥ


10.77.026

एष ते जनिता तातो यद्-अर्थम् इह जीवसि ।
वधिष्ये वीक्षतस् ते ऽमुम् ईशश् चेत् पाहि बालिश

eṣa te janitā tāto yad-artham iha jīvasi |
vadhiṣye vīkṣatas te 'mum īśaś cet pāhi bāliśa


10.77.027

एवं निर्भर्त्स्य मायावी खड्गेनानकदुन्दुभेः ।
उत्कृत्य शिर आदाय ख-स्थं सौभं समाविशत्

evaṃ nirbhartsya māyāvī khaḍgenānakadundubheḥ |
utkṛtya śira ādāya kha-sthaṃ saubhaṃ samāviśat


10.77.028

ततो मुहूर्तं प्रकृताव् उपप्लुतः स्व-बोध आस्ते स्व-जनानुषङ्गतः ।
महानुभावस् तद् अबुध्यद् आसुरीं मायां स शाल्व-प्रसृतां मयोदिताम्

tato muhūrtaṃ prakṛtāv upaplutaḥ sva-bodha āste sva-janānuṣaṅgataḥ |
mahānubhāvas tad abudhyad āsurīṃ māyāṃ sa śālva-prasṛtāṃ mayoditām


10.77.029

न तत्र दूतं न पितुः कलेवरं प्रबुद्ध आजौ समपश्यद् अच्युतः ।
स्वाप्नं यथा चाम्बर-चारिणं रिपुं सौभ-स्थम् आलोक्य निहन्तुम् उद्यतः

na tatra dūtaṃ na pituḥ kalevaraṃ prabuddha ājau samapaśyad acyutaḥ |
svāpnaṃ yathā cāmbara-cāriṇaṃ ripuṃ saubha-stham ālokya nihantum udyataḥ


10.77.030

एवं वदन्ति राजर्षे ऋषयः के च नान्विताः ।
यत् स्व-वाचो विरुध्येत नूनं ते न स्मरन्त्य् उत

evaṃ vadanti rājarṣe ṛṣayaḥ ke ca nānvitāḥ |
yat sva-vāco virudhyeta nūnaṃ te na smaranty uta


10.77.031

क्व शोक-मोहौ स्नेहो वा भयं वा ये ऽज्ञ-सम्भवाः ।
क्व चाखण्डित-विज्ञान- ज्ञानैश्वर्यस् त्व् अखण्डितः

kva śoka-mohau sneho vā bhayaṃ vā ye 'jña-sambhavāḥ |
kva cākhaṇḍita-vijñāna- jñānaiśvaryas tv akhaṇḍitaḥ


10.77.032

यत्-पाद-सेवोर्जितयात्म-विद्यया हिन्वन्त्य् अनाद्यात्म-विपर्यय-ग्रहम् ।
लभन्त आत्मीयम् अनन्तम् ऐश्वरं कुतो नु मोहः परमस्य सद्-गतेः

yat-pāda-sevorjitayātma-vidyayā hinvanty anādyātma-viparyaya-graham |
labhanta ātmīyam anantam aiśvaraṃ kuto nu mohaḥ paramasya sad-gateḥ


10.77.033

तं शस्त्र-पूगैः प्रहरन्तम् ओजसा $ शाल्वं शरैः शौरिर् अमोघ-विक्रमः &अम्प्;विद्ध्वाच्छिनद् वर्म धनुः शिरो-मणिं % सौभं च शत्रोर् गदया रुरोज ह

taṃ śastra-pūgaiḥ praharantam ojasā $ śālvaṃ śaraiḥ śaurir amogha-vikramaḥ &viddhvācchinad varma dhanuḥ śiro-maṇiṃ % saubhaṃ ca śatror gadayā ruroja ha


10.77.034


  • तत् कृष्ण-हस्तेरितया विचूर्णितं पपात तोये गदया सहस्रधा ।
    विसृज्य तद् भू-तलम् आस्थितो गदाम् उद्यम्य शाल्वो ऽच्युतम् अभ्यगाद् द्रुतम्

** // tat kṛṣṇa-hasteritayā vicūrṇitaṃ papāta toye gadayā sahasradhā |*
visṛjya tad bhū-talam āsthito gadām udyamya śālvo 'cyutam abhyagād drutam


10.77.035

आधावतः स-गदं तस्य बाहुं भल्लेन छित्त्वाथ रथाङ्गम् अद्भुतम् ।
वधाय शाल्वस्य लयार्क-सन्निभं बिभ्रद् बभौ सार्क इवोदयाचलः

ādhāvataḥ sa-gadaṃ tasya bāhuṃ bhallena chittvātha rathāṅgam adbhutam |
vadhāya śālvasya layārka-sannibhaṃ bibhrad babhau sārka ivodayācalaḥ


10.77.036

जहार तेनैव शिरः स-कुण्डलं किरीट-युक्तं पुरु-मायिनो हरिः ।
वज्रेण वृत्रस्य यथा पुरन्दरो बभूव हाहेति वचस् तदा नृणाम्

jahāra tenaiva śiraḥ sa-kuṇḍalaṃ kirīṭa-yuktaṃ puru-māyino hariḥ |
vajreṇa vṛtrasya yathā purandaro babhūva hāheti vacas tadā nṛṇām


10.77.037

तस्मिन् निपतिते पापे सौभे च गदया हते ।
नेदुर् दुन्दुभयो राजन् दिवि देव-गणेरिताः ।
सखीनाम् अपचितिं कुर्वन् दन्तवक्रो रुषाभ्यगात्

tasmin nipatite pāpe saubhe ca gadayā hate |
nedur dundubhayo rājan divi deva-gaṇeritāḥ |
sakhīnām apacitiṃ kurvan dantavakro ruṣābhyagāt

Chapter 10.78

10.78.001

0 श्री-शुक उवाच शिशुपालस्य शाल्वस्य पौण्ड्रकस्यापि दुर्मतिः ।
पर-लोक-गतानां च कुर्वन् पारोक्ष्य-सौहृदम्

0 śrī-śuka uvāca śiśupālasya śālvasya pauṇḍrakasyāpi durmatiḥ |
para-loka-gatānāṃ ca kurvan pārokṣya-sauhṛdam


10.78.002

एकः पदातिः सङ्क्रुद्धो गदा-पाणिः प्रकम्पयन् ।
पद्भ्याम् इमां महा-राज महा-सत्त्वो व्यदृश्यत

ekaḥ padātiḥ saṅkruddho gadā-pāṇiḥ prakampayan |
padbhyām imāṃ mahā-rāja mahā-sattvo vyadṛśyata


10.78.003

तं तथायान्तम् आलोक्य गदाम् आदाय सत्वरः ।
अवप्लुत्य रथात् कृष्णः सिन्धुं वेलेव प्रत्यधात्

taṃ tathāyāntam ālokya gadām ādāya satvaraḥ |
avaplutya rathāt kṛṣṇaḥ sindhuṃ veleva pratyadhāt


10.78.004

गदाम् उद्यम्य कारूषो मुकुन्दं प्राह दुर्मदः ।
दिष्ट्या दिष्ट्या भवान् अद्य मम दृष्टि-पथं गतः

gadām udyamya kārūṣo mukundaṃ prāha durmadaḥ |
diṣṭyā diṣṭyā bhavān adya mama dṛṣṭi-pathaṃ gataḥ


10.78.005

त्वं मातुलेयो नः कृष्ण मित्र-ध्रुङ् मां जिघांससि ।
अतस् त्वां गदया मन्द हनिष्ये वज्र-कल्पया

tvaṃ mātuleyo naḥ kṛṣṇa mitra-dhruṅ māṃ jighāṃsasi |
atas tvāṃ gadayā manda haniṣye vajra-kalpayā


10.78.006

तर्ह्य् आनृण्यम् उपैम्य् अज्ञ मित्राणां मित्र-वत्सलः ।
बन्धु-रूपम् अरिं हत्वा व्याधिं देह-चरं यथा

tarhy ānṛṇyam upaimy ajña mitrāṇāṃ mitra-vatsalaḥ |
bandhu-rūpam ariṃ hatvā vyādhiṃ deha-caraṃ yathā


10.78.007

एवं रूक्षैस् तुदन् वाक्यैः कृष्णं तोत्रैर् इव द्विपम् ।
गदयाताडयन् मूर्ध्नि सिंह-वद् व्यनदच् च सः

evaṃ rūkṣais tudan vākyaiḥ kṛṣṇaṃ totrair iva dvipam |
gadayātāḍayan mūrdhni siṃha-vad vyanadac ca saḥ


10.78.008

गदयाभिहतो ऽप्य् आजौ न चचाल यदूद्वहः ।
कृष्णो ऽपि तम् अहन् गुर्व्या कौमोदक्या स्तनान्तरे

gadayābhihato 'py ājau na cacāla yadūdvahaḥ |
kṛṣṇo 'pi tam ahan gurvyā kaumodakyā stanāntare


10.78.009

गदा-निर्भिन्न-हृदय उद्वमन् रुधिरं मुखात् ।
प्रसार्य केश-बाह्व्-अङ्घ्रीन् धरण्यां न्यपतद् व्यसुः

gadā-nirbhinna-hṛdaya udvaman rudhiraṃ mukhāt |
prasārya keśa-bāhv-aṅghrīn dharaṇyāṃ nyapatad vyasuḥ


10.78.010

ततः सूक्ष्मतरं ज्योतिः कृष्णम् आविशद् अद्भुतम् ।
पश्यतां सर्व-भूतानां यथा चैद्य-वधे नृप

tataḥ sūkṣmataraṃ jyotiḥ kṛṣṇam āviśad adbhutam |
paśyatāṃ sarva-bhūtānāṃ yathā caidya-vadhe nṛpa


10.78.011

विदूरथस् तु तद्-भ्राता भ्रातृ-शोक-परिप्लुतः ।
आगच्छद् असि-चर्माभ्याम् उच्छ्वसंस् तज्-जिघांसया

vidūrathas tu tad-bhrātā bhrātṛ-śoka-pariplutaḥ |
āgacchad asi-carmābhyām ucchvasaṃs taj-jighāṃsayā


10.78.012

तस्य चापततः कृष्णश् चक्रेण क्षुर-नेमिना ।
शिरो जहार राजेन्द्र स-किरीटं स-कुण्डलम्

tasya cāpatataḥ kṛṣṇaś cakreṇa kṣura-neminā |
śiro jahāra rājendra sa-kirīṭaṃ sa-kuṇḍalam


10.78.013

एवं सौभं च शाल्वं च दन्तवक्रं सहानुजम् ।
हत्वा दुर्विषहान् अन्यैर् ईडितः सुर-मानवैः

evaṃ saubhaṃ ca śālvaṃ ca dantavakraṃ sahānujam |
hatvā durviṣahān anyair īḍitaḥ sura-mānavaiḥ


10.78.014

मुनिभिः सिद्ध-गन्धर्वैर् विद्याधर-महोरगैः ।
अप्सरोभिः पितृ-गणैर् यक्षैः किन्नर-चारणैः

munibhiḥ siddha-gandharvair vidyādhara-mahoragaiḥ |
apsarobhiḥ pitṛ-gaṇair yakṣaiḥ kinnara-cāraṇaiḥ


10.78.015

उपगीयमान-विजयः कुसुमैर् अभिवर्षितः ।
वृतश् च वृष्णि-प्रवरैर् विवेशालङ्कृतां पुरीम्

upagīyamāna-vijayaḥ kusumair abhivarṣitaḥ |
vṛtaś ca vṛṣṇi-pravarair viveśālaṅkṛtāṃ purīm


10.78.016

एवं योगेश्वरः कृष्णो भगवान् जगद्-ईश्वरः ।
ईयते पशु-दृष्टीनां निर्जितो जयतीति सः

evaṃ yogeśvaraḥ kṛṣṇo bhagavān jagad-īśvaraḥ |
īyate paśu-dṛṣṭīnāṃ nirjito jayatīti saḥ


10.78.017

श्रुत्वा युद्धोद्यमं रामः कुरूणां सह पाण्डवैः ।
तीर्थाभिषेक-व्याजेन मध्य-स्थः प्रययौ किल

śrutvā yuddhodyamaṃ rāmaḥ kurūṇāṃ saha pāṇḍavaiḥ |
tīrthābhiṣeka-vyājena madhya-sthaḥ prayayau kila


10.78.018

स्नात्वा प्रभासे सन्तर्प्य देवर्षि-पितृ-मानवान् ।
सरस्वतीं प्रति-स्रोतं ययौ ब्राह्मण-संवृतः

snātvā prabhāse santarpya devarṣi-pitṛ-mānavān |
sarasvatīṃ prati-srotaṃ yayau brāhmaṇa-saṃvṛtaḥ


10.78.019

पृथूदकं बिन्दु-सरस् त्रितकूपं सुदर्शनम् ।
विशालं ब्रह्म-तीर्थं च चक्रं प्राचीं सरस्वतीम्

pṛthūdakaṃ bindu-saras tritakūpaṃ sudarśanam |
viśālaṃ brahma-tīrthaṃ ca cakraṃ prācīṃ sarasvatīm


10.78.020

यमुनाम् अनु यान्य् एव गङ्गाम् अनु च भारत ।
जगाम नैमिषं यत्र ऋषयः सत्रम् आसते

yamunām anu yāny eva gaṅgām anu ca bhārata |
jagāma naimiṣaṃ yatra ṛṣayaḥ satram āsate


10.78.021

तम् आगतम् अभिप्रेत्य मुनयो दीर्घ-सत्रिणः ।
अभिनन्द्य यथा-न्यायं प्रणम्योत्थाय चार्चयन्

tam āgatam abhipretya munayo dīrgha-satriṇaḥ |
abhinandya yathā-nyāyaṃ praṇamyotthāya cārcayan


10.78.022

सो ऽर्चितः स-परीवारः कृतासन-परिग्रहः ।
रोमहर्षणम् आसीनं महर्षेः शिष्यम् ऐक्षत

so 'rcitaḥ sa-parīvāraḥ kṛtāsana-parigrahaḥ |
romaharṣaṇam āsīnaṃ maharṣeḥ śiṣyam aikṣata


10.78.023

अप्रत्युत्थायिनं सूतम् अकृत-प्रह्वणाञ्जलिम् ।
अध्यासीनं च तान् विप्रांश् चुकोपोद्वीक्ष्य माधवः

apratyutthāyinaṃ sūtam akṛta-prahvaṇāñjalim |
adhyāsīnaṃ ca tān viprāṃś cukopodvīkṣya mādhavaḥ


10.78.024

यस्माद् असाव् इमान् विप्रान् अध्यास्ते प्रतिलोम-जः ।
धर्म-पालांस् तथैवास्मान् वधम् अर्हति दुर्मतिः

yasmād asāv imān viprān adhyāste pratiloma-jaḥ |
dharma-pālāṃs tathaivāsmān vadham arhati durmatiḥ


10.78.025

ऋषेर् भगवतो भूत्वा शिष्यो ऽधीत्य बहूनि च ।
सेतिहास-पुराणानि धर्म-शास्त्राणि सर्वशः

ṛṣer bhagavato bhūtvā śiṣyo 'dhītya bahūni ca |
setihāsa-purāṇāni dharma-śāstrāṇi sarvaśaḥ


10.78.026

अदान्तस्याविनीतस्य वृथा पण्डित-मानिनः ।
न गुणाय भवन्ति स्म नटस्येवाजितात्मनः

adāntasyāvinītasya vṛthā paṇḍita-māninaḥ |
na guṇāya bhavanti sma naṭasyevājitātmanaḥ


10.78.027

एतद्-अर्थो हि लोके ऽस्मिन्न् अवतारो मया कृतः ।
वध्या मे धर्म-ध्वजिनस् ते हि पातकिनो ऽधिकाः

etad-artho hi loke 'sminn avatāro mayā kṛtaḥ |
vadhyā me dharma-dhvajinas te hi pātakino 'dhikāḥ


10.78.028

एतावद् उक्त्वा भगवान् निवृत्तो ऽसद्-वधाद् अपि ।
भावित्वात् तं कुशाग्रेण कर-स्थेनाहनत् प्रभुः

etāvad uktvā bhagavān nivṛtto 'sad-vadhād api |
bhāvitvāt taṃ kuśāgreṇa kara-sthenāhanat prabhuḥ


10.78.029

हाहेति-वादिनः सर्वे मुनयः खिन्न-मानसाः ।
ऊचुः सङ्कर्षणं देवम् अधर्मस् ते कृतः प्रभो

hāheti-vādinaḥ sarve munayaḥ khinna-mānasāḥ |
ūcuḥ saṅkarṣaṇaṃ devam adharmas te kṛtaḥ prabho


10.78.030

अस्य ब्रह्मासनं दत्तम् अस्माभिर् यदु-नन्दन ।
आयुश् चात्माक्लमं तावद् यावत् सत्रं समाप्यते

asya brahmāsanaṃ dattam asmābhir yadu-nandana |
āyuś cātmāklamaṃ tāvad yāvat satraṃ samāpyate


10.78.031

अजानतैवाचरितस् त्वया ब्रह्म-वधो यथा ।
योगेश्वरस्य भवतो नाम्नायो ऽपि नियामकः

ajānataivācaritas tvayā brahma-vadho yathā |
yogeśvarasya bhavato nāmnāyo 'pi niyāmakaḥ


10.78.032

यद्य् एतद्-ब्रह्म-हत्यायाः पावनं लोक-पावन ।
चरिष्यति भवांल् लोक- सङ्ग्रहो ऽनन्य-चोदितः

yady etad-brahma-hatyāyāḥ pāvanaṃ loka-pāvana |
cariṣyati bhavāṃl loka- saṅgraho 'nanya-coditaḥ


10.78.033

0 श्री-भगवान् उवाच चरिष्ये वध-निर्वेशं लोकानुग्रह-काम्यया ।
नियमः प्रथमे कल्पे यावान् स तु विधीयताम्

0 śrī-bhagavān uvāca cariṣye vadha-nirveśaṃ lokānugraha-kāmyayā |
niyamaḥ prathame kalpe yāvān sa tu vidhīyatām


10.78.034

दीर्घम् आयुर् बतैतस्य सत्त्वम् इन्द्रियम् एव च ।
आशासितं यत् तद् ब्रूते साधये योग-मायया

dīrgham āyur bataitasya sattvam indriyam eva ca |
āśāsitaṃ yat tad brūte sādhaye yoga-māyayā


10.78.035

0 ऋषय ऊचुः अस्त्रस्य तव वीर्यस्य मृत्योर् अस्माकम् एव च ।
यथा भवेद् वचः सत्यं तथा राम विधीयताम्

0 ṛṣaya ūcuḥ astrasya tava vīryasya mṛtyor asmākam eva ca |
yathā bhaved vacaḥ satyaṃ tathā rāma vidhīyatām


10.78.036

0 श्री-भगवान् उवाच आत्मा वै पुत्र उत्पन्न इति वेदानुशासनम् ।
तस्माद् अस्य भवेद् वक्ता आयुर्-इन्द्रिय-सत्त्व-वान्

0 śrī-bhagavān uvāca ātmā vai putra utpanna iti vedānuśāsanam |
tasmād asya bhaved vaktā āyur-indriya-sattva-vān


10.78.037

किं वः कामो मुनि-श्रेष्ठा ब्रूताहं करवाण्य् अथ ।
अजानतस् त्व् अपचितिं यथा मे चिन्त्यतां बुधाः

kiṃ vaḥ kāmo muni-śreṣṭhā brūtāhaṃ karavāṇy atha |
ajānatas tv apacitiṃ yathā me cintyatāṃ budhāḥ


10.78.038

0 ऋषय ऊचुः इल्वलस्य सुतो घोरो बल्वलो नाम दानवः ।
स दूषयति नः सत्रम् एत्य पर्वणि पर्वणि

0 ṛṣaya ūcuḥ ilvalasya suto ghoro balvalo nāma dānavaḥ |
sa dūṣayati naḥ satram etya parvaṇi parvaṇi


10.78.039

तं पापं जहि दाशार्ह तन् नः शुश्रूषणं परम् ।
पूय-शोणित-विन्-मूत्र- सुरा-मांसाभिवर्षिणम्

taṃ pāpaṃ jahi dāśārha tan naḥ śuśrūṣaṇaṃ param |
pūya-śoṇita-vin-mūtra- surā-māṃsābhivarṣiṇam


10.78.040

ततश् च भारतं वर्षं परीत्य सु-समाहितः ।
चरित्वा द्वादश-मासांस् तीर्थ-स्नायी विशुध्यसि

tataś ca bhārataṃ varṣaṃ parītya su-samāhitaḥ |
caritvā dvādaśa-māsāṃs tīrtha-snāyī viśudhyasi

Chapter 10.79

10.79.001

0 श्री-शुक उवाच ततः पर्वण्य् उपावृत्ते प्रचण्डः पांशु-वर्षणः ।
भीमो वायुर् अभूद् राजन् पूय-गन्धस् तु सर्वशः

0 śrī-śuka uvāca tataḥ parvaṇy upāvṛtte pracaṇḍaḥ pāṃśu-varṣaṇaḥ |
bhīmo vāyur abhūd rājan pūya-gandhas tu sarvaśaḥ


10.79.002

ततो ऽमेध्य-मयं वर्षं बल्वलेन विनिर्मितम् ।
अभवद् यज्ञ-शालायां सो ऽन्वदृश्यत शूल-धृक्

tato 'medhya-mayaṃ varṣaṃ balvalena vinirmitam |
abhavad yajña-śālāyāṃ so 'nvadṛśyata śūla-dhṛk


10.79.003

तं विलोक्य बृहत्-कायं भिन्नाञ्जन-चयोपमम् ।
तप्त-ताम्र-शिखा-श्मश्रुं दंष्ट्रोग्र-भ्रु-कुटी-मुखम्

taṃ vilokya bṛhat-kāyaṃ bhinnāñjana-cayopamam |
tapta-tāmra-śikhā-śmaśruṃ daṃṣṭrogra-bhru-kuṭī-mukham


10.79.004

सस्मार मूषलं रामः पर-सैन्य-विदारणम् ।
हलं च दैत्य-दमनं ते तूर्णम् उपतस्थतुः

sasmāra mūṣalaṃ rāmaḥ para-sainya-vidāraṇam |
halaṃ ca daitya-damanaṃ te tūrṇam upatasthatuḥ


10.79.005

तम् आकृष्य हलाग्रेण बल्वलं गगने-चरम् ।
मूषलेनाहनत् क्रुद्धो मूर्ध्नि ब्रह्म-द्रुहं बलः

tam ākṛṣya halāgreṇa balvalaṃ gagane-caram |
mūṣalenāhanat kruddho mūrdhni brahma-druhaṃ balaḥ


10.79.006

सो ऽपतद् भुवि निर्भिन्न- ललाटो ऽसृक् समुत्सृजन् ।
मुञ्चन्न् आर्त-स्वरं शैलो यथा वज्र-हतो ऽरुणः

so 'patad bhuvi nirbhinna- lalāṭo 'sṛk samutsṛjan |
muñcann ārta-svaraṃ śailo yathā vajra-hato 'ruṇaḥ


10.79.007

संस्तुत्य मुनयो रामं प्रयुज्यावितथाशिषः ।
अभ्यषिञ्चन् महा-भागा वृत्र-घ्नं विबुधा यथा

saṃstutya munayo rāmaṃ prayujyāvitathāśiṣaḥ |
abhyaṣiñcan mahā-bhāgā vṛtra-ghnaṃ vibudhā yathā


10.79.008

वैजयन्तीं ददुर् मालां श्री-धामाम्लान-पङ्कजां ।
रामाय वाससी दिव्ये दिव्यान्य् आभरणानि च

vaijayantīṃ dadur mālāṃ śrī-dhāmāmlāna-paṅkajāṃ |
rāmāya vāsasī divye divyāny ābharaṇāni ca


10.79.009

अथ तैर् अभ्यनुज्ञातः कौशिकीम् एत्य ब्राह्मणैः ।
स्नात्वा सरोवरम् अगाद् यतः सरयूर् आस्रवत्

atha tair abhyanujñātaḥ kauśikīm etya brāhmaṇaiḥ |
snātvā sarovaram agād yataḥ sarayūr āsravat


10.79.010

अनु-स्रोतेन सरयूं प्रयागम् उपगम्य सः ।
स्नात्वा सन्तर्प्य देवादीन् जगाम पुलहाश्रमम्

anu-srotena sarayūṃ prayāgam upagamya saḥ |
snātvā santarpya devādīn jagāma pulahāśramam


10.79.011

गोमतीं गण्डकीं स्नात्वा विपाशां शोण आप्लुतः ।
गयां गत्वा पितॄन् इष्ट्वा गङ्गा-सागर-सङ्गमे

gomatīṃ gaṇḍakīṃ snātvā vipāśāṃ śoṇa āplutaḥ |
gayāṃ gatvā pitṝn iṣṭvā gaṅgā-sāgara-saṅgame


10.79.012

उपस्पृश्य महेन्द्राद्रौ रामं दृष्ट्वाभिवाद्य च ।
सप्त-गोदावरीं वेणां पम्पां भीमरथीं ततः

upaspṛśya mahendrādrau rāmaṃ dṛṣṭvābhivādya ca |
sapta-godāvarīṃ veṇāṃ pampāṃ bhīmarathīṃ tataḥ


10.79.013

स्कन्दं दृष्ट्वा ययौ रामः श्री-शैलं गिरिशालयम् ।
द्रविडेषु महा-पुण्यं दृष्ट्वाद्रिं वेङ्कटं प्रभुः

skandaṃ dṛṣṭvā yayau rāmaḥ śrī-śailaṃ giriśālayam |
draviḍeṣu mahā-puṇyaṃ dṛṣṭvādriṃ veṅkaṭaṃ prabhuḥ


10.79.014

काम-कोष्णीं पुरीं काञ्चीं कावेरीं च सरिद्-वराम् ।
श्री-रन्गाख्यं महा-पुण्यं यत्र सन्निहितो हरिः

kāma-koṣṇīṃ purīṃ kāñcīṃ kāverīṃ ca sarid-varām |
śrī-rangākhyaṃ mahā-puṇyaṃ yatra sannihito hariḥ


10.79.015

ऋषभाद्रिं हरेः क्षेत्रं दक्षिणां मथुरां तथा ।
सामुद्रं सेतुम् अगमत् महा-पातक-नाशनम्

ṛṣabhādriṃ hareḥ kṣetraṃ dakṣiṇāṃ mathurāṃ tathā |
sāmudraṃ setum agamat mahā-pātaka-nāśanam


10.79.016

तत्रायुतम् अदाद् धेनूर् ब्राह्मणेभ्यो हलायुधः ।
कृतमालां ताम्रपर्णीं मलयं च कुलाचलम्

tatrāyutam adād dhenūr brāhmaṇebhyo halāyudhaḥ |
kṛtamālāṃ tāmraparṇīṃ malayaṃ ca kulācalam


10.79.017

तत्रागस्त्यं समासीनं नमस्कृत्याभिवाद्य च ।
योजितस् तेन चाशीर्भिर् अनुज्ञातो गतो ऽर्णवम् ।
दक्षिणं तत्र कन्याख्यां दुर्गां देवीं ददर्श सः

tatrāgastyaṃ samāsīnaṃ namaskṛtyābhivādya ca |
yojitas tena cāśīrbhir anujñāto gato 'rṇavam |
dakṣiṇaṃ tatra kanyākhyāṃ durgāṃ devīṃ dadarśa saḥ


10.79.018

ततः फाल्गुनम् आसाद्य पञ्चाप्सरसम् उत्तमम् ।
विष्णुः सन्निहितो यत्र स्नात्वास्पर्शद् गवायुतम्

tataḥ phālgunam āsādya pañcāpsarasam uttamam |
viṣṇuḥ sannihito yatra snātvāsparśad gavāyutam


10.79.019

ततो ऽभिव्रज्य भगवान् केरलांस् तु त्रिगर्तकान् ।
गोकर्णाख्यं शिव-क्षेत्रं सान्निध्यं यत्र धूर्जटेः

tato 'bhivrajya bhagavān keralāṃs tu trigartakān |
gokarṇākhyaṃ śiva-kṣetraṃ sānnidhyaṃ yatra dhūrjaṭeḥ


10.79.020

आर्यां द्वैपायनीं दृष्ट्वा शूर्पारकम् अगाद् बलः ।
तापीं पयोष्णीं निर्विन्ध्याम् उपस्पृश्याथ दण्डकम्

āryāṃ dvaipāyanīṃ dṛṣṭvā śūrpārakam agād balaḥ |
tāpīṃ payoṣṇīṃ nirvindhyām upaspṛśyātha daṇḍakam


10.79.021

प्रविश्य रेवाम् अगमद् यत्र माहिष्मती पुरी ।
मनु-तीर्थम् उपस्पृश्य प्रभासं पुनर् आगमत्

praviśya revām agamad yatra māhiṣmatī purī |
manu-tīrtham upaspṛśya prabhāsaṃ punar āgamat


10.79.022

श्रुत्वा द्विजैः कथ्यमानं कुरु-पाण्डव-संयुगे ।
सर्व-राजन्य-निधनं भारं मेने हृतं भुवः

śrutvā dvijaiḥ kathyamānaṃ kuru-pāṇḍava-saṃyuge |
sarva-rājanya-nidhanaṃ bhāraṃ mene hṛtaṃ bhuvaḥ


10.79.023

स भीम-दुर्योधनयोर् गदाभ्यां युध्यतोर् मृधे ।
वारयिष्यन् विनशनं जगाम यदु-नन्दनः

sa bhīma-duryodhanayor gadābhyāṃ yudhyator mṛdhe |
vārayiṣyan vinaśanaṃ jagāma yadu-nandanaḥ


10.79.024

युधिष्ठिरस् तु तं दृष्ट्वा यमौ कृष्णार्जुनाव् अपि ।
अभिवाद्याभवंस् तुष्णीं किं विवक्षुर् इहागतः

yudhiṣṭhiras tu taṃ dṛṣṭvā yamau kṛṣṇārjunāv api |
abhivādyābhavaṃs tuṣṇīṃ kiṃ vivakṣur ihāgataḥ


10.79.025

गदा-पाणी उभौ दृष्ट्वा संरब्धौ विजयैषिणौ ।
मण्डलानि विचित्राणि चरन्ताव् इदम् अब्रवीत्

gadā-pāṇī ubhau dṛṣṭvā saṃrabdhau vijayaiṣiṇau |
maṇḍalāni vicitrāṇi carantāv idam abravīt


10.79.026

युवां तुल्य-बलौ वीरौ हे राजन् हे वृकोदर ।
एकं प्राणाधिकं मन्ये उतैकं शिक्षयाधिकम्

yuvāṃ tulya-balau vīrau he rājan he vṛkodara |
ekaṃ prāṇādhikaṃ manye utaikaṃ śikṣayādhikam


10.79.027

तस्माद् एकतरस्येह युवयोः सम-वीर्ययोः ।
न लक्ष्यते जयो ऽन्यो वा विरमत्व् अफलो रणः

tasmād ekatarasyeha yuvayoḥ sama-vīryayoḥ |
na lakṣyate jayo 'nyo vā viramatv aphalo raṇaḥ


10.79.028

न तद्-वाक्यं जगृहतुर् बद्ध-वैरौ नृपार्थवत् ।
अनुस्मरन्ताव् अन्योन्यं दुरुक्तं दुष्कृतानि च

na tad-vākyaṃ jagṛhatur baddha-vairau nṛpārthavat |
anusmarantāv anyonyaṃ duruktaṃ duṣkṛtāni ca


10.79.029

दिष्टं तद् अनुमन्वानो रामो द्वारवतीं ययौ ।
उग्रसेनादिभिः प्रीतैर् ज्ञातिभिः समुपागतः

diṣṭaṃ tad anumanvāno rāmo dvāravatīṃ yayau |
ugrasenādibhiḥ prītair jñātibhiḥ samupāgataḥ


10.79.030

तं पुनर् नैमिषं प्राप्तम् ऋषयो ऽयाजयन् मुदा ।
क्रत्व्-अङ्गं क्रतुभिः सर्वैर् निवृत्ताखिल-विग्रहम्

taṃ punar naimiṣaṃ prāptam ṛṣayo 'yājayan mudā |
kratv-aṅgaṃ kratubhiḥ sarvair nivṛttākhila-vigraham


10.79.031

तेभ्यो विशुद्धं विज्ञानं भगवान् व्यतरद् विभुः ।
येनैवात्मन्य् अदो विश्वम् आत्मानं विश्व-गं विदुः

tebhyo viśuddhaṃ vijñānaṃ bhagavān vyatarad vibhuḥ |
yenaivātmany ado viśvam ātmānaṃ viśva-gaṃ viduḥ


10.79.032

स्व-पत्यावभृथ-स्नातो ज्ञाति-बन्धु-सुहृद्-वृतः ।
रेजे स्व-ज्योत्स्नयेवेन्दुः सु-वासाः सुष्ठ्व् अलङ्कृतः

sva-patyāvabhṛtha-snāto jñāti-bandhu-suhṛd-vṛtaḥ |
reje sva-jyotsnayevenduḥ su-vāsāḥ suṣṭhv alaṅkṛtaḥ


10.79.033

ईदृग्-विधान्य् असङ्ख्यानि बलस्य बल-शालिनः ।
अनन्तस्याप्रमेयस्य माया-मर्त्यस्य सन्ति हि

īdṛg-vidhāny asaṅkhyāni balasya bala-śālinaḥ |
anantasyāprameyasya māyā-martyasya santi hi


10.79.034

यो ऽनुस्मरेत रामस्य कर्माण्य् अद्भुत-कर्मणः ।
सायं प्रातर् अनन्तस्य विष्णोः स दयितो भवेत्

yo 'nusmareta rāmasya karmāṇy adbhuta-karmaṇaḥ |
sāyaṃ prātar anantasya viṣṇoḥ sa dayito bhavet

Chapter 10.80

10.80.001

0 श्री-राजोवाच भगवन् यानि चान्यानि मुकुन्दस्य महात्मनः ।
वीर्याण्य् अनन्त-वीर्यस्य श्रोतुम् इच्छामि हे प्रभो

0 śrī-rājovāca bhagavan yāni cānyāni mukundasya mahātmanaḥ |
vīryāṇy ananta-vīryasya śrotum icchāmi he prabho


10.80.002

को नु श्रुत्वासकृद् ब्रह्मन्न् उत्तमःश्लोक-सत्-कथाः ।
विरमेत विशेष-ज्ञो विषण्णः काम-मार्गणैः

ko nu śrutvāsakṛd brahmann uttamaḥśloka-sat-kathāḥ |
virameta viśeṣa-jño viṣaṇṇaḥ kāma-mārgaṇaiḥ


10.80.003

सा वाग् यया तस्य गुणान् गृणीते करौ च तत्-कर्म-करौ मनश् च ।
स्मरेद् वसन्तं स्थिर-जङ्गमेषु शृणोति तत्-पुण्य-कथाः स कर्णः

sā vāg yayā tasya guṇān gṛṇīte karau ca tat-karma-karau manaś ca |
smared vasantaṃ sthira-jaṅgameṣu śṛṇoti tat-puṇya-kathāḥ sa karṇaḥ


10.80.004

शिरस् तु तस्योभय-लिङ्गम् आनमेत् तद् एव यत् पश्यति तद् धि चक्षुः ।
अङ्गानि विष्णोर् अथ तज्-जनानां पादोदकं यानि भजन्ति नित्यम्

śiras tu tasyobhaya-liṅgam ānamet tad eva yat paśyati tad dhi cakṣuḥ |
aṅgāni viṣṇor atha taj-janānāṃ pādodakaṃ yāni bhajanti nityam


10.80.005

0 सूत उवाच विष्णु-रातेन सम्पृष्टो भगवान् बादरायणिः ।
वासुदेवे भगवति निमग्न-हृदयो ऽब्रवीत्

0 sūta uvāca viṣṇu-rātena sampṛṣṭo bhagavān bādarāyaṇiḥ |
vāsudeve bhagavati nimagna-hṛdayo 'bravīt


10.80.006

0 श्री-शुक उवाच कृष्णस्यासीत् सखा कश्चिद् ब्राह्मणो ब्रह्म-वित्तमः ।
विरक्त इन्द्रियार्थेषु प्रशान्तात्मा जितेन्द्रियः

0 śrī-śuka uvāca kṛṣṇasyāsīt sakhā kaścid brāhmaṇo brahma-vittamaḥ |
virakta indriyārtheṣu praśāntātmā jitendriyaḥ


10.80.007

यदृच्छयोपपन्नेन वर्तमानो गृहाश्रमी ।
तस्य भार्या कु-चैलस्य क्षुत्-क्षामा च तथा-विधा

yadṛcchayopapannena vartamāno gṛhāśramī |
tasya bhāryā ku-cailasya kṣut-kṣāmā ca tathā-vidhā


10.80.008

पति-व्रता पतिं प्राह म्लायता वदनेन सा ।
दरिद्रं सीदमाना वै वेपमानाभिगम्य च

pati-vratā patiṃ prāha mlāyatā vadanena sā |
daridraṃ sīdamānā vai vepamānābhigamya ca


10.80.009

ननु ब्रह्मन् भगवतः सखा साक्षाच् छ्रियः पतिः ।
ब्रह्मण्यश् च शरण्यश् च भगवान् सात्वतर्षभः

nanu brahman bhagavataḥ sakhā sākṣāc chriyaḥ patiḥ |
brahmaṇyaś ca śaraṇyaś ca bhagavān sātvatarṣabhaḥ


10.80.010

तम् उपैहि महा-भाग साधूनां च परायणम् ।
दास्यति द्रविणं भूरि सीदते ते कुटुम्बिने

tam upaihi mahā-bhāga sādhūnāṃ ca parāyaṇam |
dāsyati draviṇaṃ bhūri sīdate te kuṭumbine


10.80.011

आस्ते ऽधुना द्वारवत्यां भोज-वृष्ण्य्-अन्धकेश्वरः ।
स्मरतः पाद-कमलम् आत्मानम् अपि यच्छति ।
किं न्व् अर्थ-कामान् भजतो नात्य्-अभीष्टान् जगद्-गुरुः

āste 'dhunā dvāravatyāṃ bhoja-vṛṣṇy-andhakeśvaraḥ |
smarataḥ pāda-kamalam ātmānam api yacchati |
kiṃ nv artha-kāmān bhajato nāty-abhīṣṭān jagad-guruḥ


10.80.012

स एवं भार्यया विप्रो बहुशः प्रार्थितो मुहुः ।
अयं हि परमो लाभ उत्तमःश्लोक-दर्शनम्

sa evaṃ bhāryayā vipro bahuśaḥ prārthito muhuḥ |
ayaṃ hi paramo lābha uttamaḥśloka-darśanam


10.80.013

इति सञ्चिन्त्य मनसा गमनाय मतिं दधे ।
अप्य् अस्त्य् उपायनं किञ्चिद् गृहे कल्याणि दीयताम्

iti sañcintya manasā gamanāya matiṃ dadhe |
apy asty upāyanaṃ kiñcid gṛhe kalyāṇi dīyatām


10.80.014

याचित्वा चतुरो मुष्टीन् विप्रान् पृथुक-तण्डुलान् ।
चैल-खण्डेन तान् बद्ध्वा भर्त्रे प्रादाद् उपायनम्

yācitvā caturo muṣṭīn viprān pṛthuka-taṇḍulān |
caila-khaṇḍena tān baddhvā bhartre prādād upāyanam


10.80.015

स तान् आदाय विप्राग्र्यः प्रययौ द्वारकां किल ।
कृष्ण-सन्दर्शनं मह्यं कथं स्याद् इति चिन्तयन्

sa tān ādāya viprāgryaḥ prayayau dvārakāṃ kila |
kṛṣṇa-sandarśanaṃ mahyaṃ kathaṃ syād iti cintayan


10.80.016

त्रीणि गुल्मान्य् अतीयाय तिस्रः कक्षाश् च स-द्विजः ।
विप्रो ऽगम्यान्धक-वृष्णीनां गृहेष्व् अच्युत-धर्मिणाम्

trīṇi gulmāny atīyāya tisraḥ kakṣāś ca sa-dvijaḥ |
vipro 'gamyāndhaka-vṛṣṇīnāṃ gṛheṣv acyuta-dharmiṇām


10.80.017

गृहं द्व्य्-अष्ट-सहस्राणां महिषीणां हरेर् द्विजः ।
विवेशैकतमं श्रीमद् ब्रह्मानन्दं गतो यथा

gṛhaṃ dvy-aṣṭa-sahasrāṇāṃ mahiṣīṇāṃ harer dvijaḥ |
viveśaikatamaṃ śrīmad brahmānandaṃ gato yathā


10.80.018

तं विलोक्याच्युतो दूरात् प्रिया-पर्यङ्कम् आस्थितः ।
सहसोत्थाय चाभ्येत्य दोर्भ्यां पर्यग्रहीन् मुदा

taṃ vilokyācyuto dūrāt priyā-paryaṅkam āsthitaḥ |
sahasotthāya cābhyetya dorbhyāṃ paryagrahīn mudā


10.80.019

सख्युः प्रियस्य विप्रर्षेर् अङ्ग-सङ्गाति-निर्वृतः ।
प्रीतो व्यमुञ्चद् अब्-बिन्दून् नेत्राभ्यां पुष्करेक्षणः

sakhyuḥ priyasya viprarṣer aṅga-saṅgāti-nirvṛtaḥ |
prīto vyamuñcad ab-bindūn netrābhyāṃ puṣkarekṣaṇaḥ


10.80.020

अथोपवेश्य पर्यङ्के स्वयम् सख्युः समर्हणम् ।
उपहृत्यावनिज्यास्य पादौ पादावनेजनीः

athopaveśya paryaṅke svayam sakhyuḥ samarhaṇam |
upahṛtyāvanijyāsya pādau pādāvanejanīḥ


10.80.021

अग्रहीच् छिरसा राजन् भगवांल् लोक-पावनः ।
व्यलिम्पद् दिव्य-गन्धेन चन्दनागुरु-कुङ्कमैः

agrahīc chirasā rājan bhagavāṃl loka-pāvanaḥ |
vyalimpad divya-gandhena candanāguru-kuṅkamaiḥ


10.80.022

धूपैः सुरभिभिर् मित्रं प्रदीपावलिभिर् मुदा ।
अर्चित्वावेद्य ताम्बूलं गां च स्वागतम् अब्रवीत्

dhūpaiḥ surabhibhir mitraṃ pradīpāvalibhir mudā |
arcitvāvedya tāmbūlaṃ gāṃ ca svāgatam abravīt


10.80.023

कु-चैलं मलिनं क्षामं द्विजं धमनि-सन्ततम् ।
देवी पर्यचरत् साक्षाच् चामर-व्यजनेन वै

ku-cailaṃ malinaṃ kṣāmaṃ dvijaṃ dhamani-santatam |
devī paryacarat sākṣāc cāmara-vyajanena vai


10.80.024

अन्तः-पुर-जनो दृष्ट्वा कृष्णेनामल-कीर्तिना ।
विस्मितो ऽभूद् अति-प्रीत्या अवधूतं सभाजितम्

antaḥ-pura-jano dṛṣṭvā kṛṣṇenāmala-kīrtinā |
vismito 'bhūd ati-prītyā avadhūtaṃ sabhājitam


10.80.025

किम् अनेन कृतं पुण्यम् अवधूतेन भिक्षुणा ।
श्रिया हीनेन लोके ऽस्मिन् गर्हितेनाधमेन च

kim anena kṛtaṃ puṇyam avadhūtena bhikṣuṇā |
śriyā hīnena loke 'smin garhitenādhamena ca


10.80.026

यो ऽसौ त्रि-लोक-गुरुणा श्री-निवासेन सम्भृतः ।
पर्यङ्क-स्थां श्रियं हित्वा परिष्वक्तो ऽग्र-जो यथा

yo 'sau tri-loka-guruṇā śrī-nivāsena sambhṛtaḥ |
paryaṅka-sthāṃ śriyaṃ hitvā pariṣvakto 'gra-jo yathā


10.80.027

कथयां चक्रतुर् गाथाः पूर्वा गुरु-कुले सतोः ।
आत्मनोर् ललिता राजन् करौ गृह्य परस्परम्

kathayāṃ cakratur gāthāḥ pūrvā guru-kule satoḥ |
ātmanor lalitā rājan karau gṛhya parasparam


10.80.028

0 श्री-भगवान् उवाच अपि ब्रह्मन् गुरु-कुलाद् भवता लब्ध-दक्षिणात् ।
समावृत्तेन धर्म-ज्ञ भार्योढा सदृशी न वा

0 śrī-bhagavān uvāca api brahman guru-kulād bhavatā labdha-dakṣiṇāt |
samāvṛttena dharma-jña bhāryoḍhā sadṛśī na vā


10.80.029

प्रायो गृहेषु ते चित्तम् अकाम-विहितं तथा ।
नैवाति-प्रीयसे विद्वन् धनेषु विदितं हि मे

prāyo gṛheṣu te cittam akāma-vihitaṃ tathā |
naivāti-prīyase vidvan dhaneṣu viditaṃ hi me


10.80.030

केचित् कुर्वन्ति कर्माणि कामैर् अहत-चेतसः ।
त्यजन्तः प्रकृतीर् दैवीर् यथाहं लोक-सङ्ग्रहम्

kecit kurvanti karmāṇi kāmair ahata-cetasaḥ |
tyajantaḥ prakṛtīr daivīr yathāhaṃ loka-saṅgraham


10.80.031

कच्चिद् गुरु-कुले वासं ब्रह्मन् स्मरसि नौ यतः ।
द्विजो विज्ञाय विज्ञेयं तमसः पारम् अश्नुते

kaccid guru-kule vāsaṃ brahman smarasi nau yataḥ |
dvijo vijñāya vijñeyaṃ tamasaḥ pāram aśnute


10.80.032

स वै सत्-कर्मणां साक्षाद् द्विजातेर् इह सम्भवः ।
आद्यो ऽङ्ग यत्राश्रमिणां यथाहं ज्ञान-दो गुरुः

sa vai sat-karmaṇāṃ sākṣād dvijāter iha sambhavaḥ |
ādyo 'ṅga yatrāśramiṇāṃ yathāhaṃ jñāna-do guruḥ


10.80.033

नन्व् अर्थ-कोविदा ब्रह्मन् वर्णाश्रम-वताम् इह ।
ये मया गुरुणा वाचा तरन्त्य् अञ्जो भवार्णवम्

nanv artha-kovidā brahman varṇāśrama-vatām iha |
ye mayā guruṇā vācā taranty añjo bhavārṇavam


10.80.034

नाहम् इज्या-प्रजातिभ्यां तपसोपशमेन वा ।
तुष्येयं सर्व-भूतात्मा गुरु-शुश्रूषया यथा

nāham ijyā-prajātibhyāṃ tapasopaśamena vā |
tuṣyeyaṃ sarva-bhūtātmā guru-śuśrūṣayā yathā


10.80.035

अपि नः स्मर्यते ब्रह्मन् वृत्तं निवसतां गुरौ ।
गुरु-दारैश् चोदितानाम् इन्धनानयने क्वचित्

api naḥ smaryate brahman vṛttaṃ nivasatāṃ gurau |
guru-dāraiś coditānām indhanānayane kvacit


10.80.036

प्रविष्टानां महारण्यम् अपर्तौ सु-महद् द्विज ।
वात-वर्षम् अभूत् तीव्रं निष्ठुराः स्तनयित्नवः

praviṣṭānāṃ mahāraṇyam apartau su-mahad dvija |
vāta-varṣam abhūt tīvraṃ niṣṭhurāḥ stanayitnavaḥ


10.80.037

सूर्यश् चास्तं गतस् तावत् तमसा चावृता दिशः ।
निम्नं कूलं जल-मयं न प्राज्ञायत किञ्चन

sūryaś cāstaṃ gatas tāvat tamasā cāvṛtā diśaḥ |
nimnaṃ kūlaṃ jala-mayaṃ na prājñāyata kiñcana


10.80.038

वयं भृशम् तत्र महानिलाम्बुभिर् निहन्यमाना महुर् अम्बु-सम्प्लवे ।
दिशो ऽविदन्तो ऽथ परस्परं वने गृहीत-हस्ताः परिबभ्रिमातुराः

vayaṃ bhṛśam tatra mahānilāmbubhir nihanyamānā mahur ambu-samplave |
diśo 'vidanto 'tha parasparaṃ vane gṛhīta-hastāḥ paribabhrimāturāḥ


10.80.039

एतद् विदित्वा उदिते रवौ सान्दीपनिर् गुरुः ।
अन्वेषमाणो नः शिष्यान् आचार्यो ऽपश्यद् आतुरान्

etad viditvā udite ravau sāndīpanir guruḥ |
anveṣamāṇo naḥ śiṣyān ācāryo 'paśyad āturān


10.80.040

अहो हे पुत्रका यूयम् अस्मद्-अर्थे ऽति-दुःखिताः ।
आत्मा वै प्राणिनाम् प्रेष्ठस् तम् अनादृत्य मत्-पराः

aho he putrakā yūyam asmad-arthe 'ti-duḥkhitāḥ |
ātmā vai prāṇinām preṣṭhas tam anādṛtya mat-parāḥ


10.80.041

एतद् एव हि सच्-छिष्यैः कर्तव्यं गुरु-निष्कृतम् ।
यद् वै विशुद्ध-भावेन सर्वार्थात्मार्पणं गुरौ

etad eva hi sac-chiṣyaiḥ kartavyaṃ guru-niṣkṛtam |
yad vai viśuddha-bhāvena sarvārthātmārpaṇaṃ gurau


10.80.042

तुष्टो ऽहं भो द्विज-श्रेष्ठाः सत्याः सन्तु मनोरथाः ।
छन्दांस्य् अयात-यामानि भवन्त्व् इह परत्र च

tuṣṭo 'haṃ bho dvija-śreṣṭhāḥ satyāḥ santu manorathāḥ |
chandāṃsy ayāta-yāmāni bhavantv iha paratra ca


10.80.043

इत्थं-विधान्य् अनेकानि वसतां गुरु-वेश्मनि ।
गुरोर् अनुग्रहेणैव पुमान् पूर्णः प्रशान्तये

itthaṃ-vidhāny anekāni vasatāṃ guru-veśmani |
guror anugraheṇaiva pumān pūrṇaḥ praśāntaye


10.80.044

0 श्री-ब्राह्मण उवाच किम् अस्माभिर् अनिर्वृत्तं देव-देव जगद्-गुरो ।
भवता सत्य-कामेन येषां वासो गुरोर् अभूत्

0 śrī-brāhmaṇa uvāca kim asmābhir anirvṛttaṃ deva-deva jagad-guro |
bhavatā satya-kāmena yeṣāṃ vāso guror abhūt


10.80.045

यस्य च्छन्दो-मयं ब्रह्म देह आवपनं विभो ।
श्रेयसां तस्य गुरुषु वासो ऽत्यन्त-विडम्बनम्

yasya cchando-mayaṃ brahma deha āvapanaṃ vibho |
śreyasāṃ tasya guruṣu vāso 'tyanta-viḍambanam

Chapter 10.81

10.81.001

0 श्री-शुक उवाच स इत्थं द्विज-मुख्येन सह सङ्कथयन् हरिः ।
सर्व-भूत-मनो-ऽभिज्ञः स्मयमान उवाच तम्

0 śrī-śuka uvāca sa itthaṃ dvija-mukhyena saha saṅkathayan hariḥ |
sarva-bhūta-mano-'bhijñaḥ smayamāna uvāca tam


10.81.002

ब्रह्मण्यो ब्राह्मणं कृष्णो भगवान् प्रहसन् प्रियम् ।
प्रेम्णा निरीक्षणेनैव प्रेक्षन् खलु सतां गतिः

brahmaṇyo brāhmaṇaṃ kṛṣṇo bhagavān prahasan priyam |
premṇā nirīkṣaṇenaiva prekṣan khalu satāṃ gatiḥ


10.81.003

0 श्री-भगवान् उवाच किम् उपायनम् आनीतं ब्रह्मन् मे भवता गृहात् ।
अण्व् अप्य् उपाहृतं भक्तैः प्रेम्णा भुर्य् एव मे भवेत् ।
भूर्य् अप्य् अभक्तोपहृतं न मे तोषाय कल्पते

0 śrī-bhagavān uvāca kim upāyanam ānītaṃ brahman me bhavatā gṛhāt |
aṇv apy upāhṛtaṃ bhaktaiḥ premṇā bhury eva me bhavet |
bhūry apy abhaktopahṛtaṃ na me toṣāya kalpate


10.81.004

पत्रं पुष्पं फलं तोयं यो मे भक्त्या प्रयच्छति ।
तद् अहं भक्त्य्-उपहृतम् अश्नामि प्रयतात्मनः

patraṃ puṣpaṃ phalaṃ toyaṃ yo me bhaktyā prayacchati |
tad ahaṃ bhakty-upahṛtam aśnāmi prayatātmanaḥ


10.81.005

इत्य् उक्तो ऽपि द्वियस् तस्मै व्रीडितः पतये श्रियः ।
पृथुक-प्रसृतिं राजन् न प्रायच्छद् अवाङ्-मुखः

ity ukto 'pi dviyas tasmai vrīḍitaḥ pataye śriyaḥ |
pṛthuka-prasṛtiṃ rājan na prāyacchad avāṅ-mukhaḥ


10.81.006

सर्व-भूतात्म-दृक् साक्षात् तस्यागमन-कारणम् ।
विज्ङायाचिन्तयन् नायं श्री-कामो माभजत् पुरा

sarva-bhūtātma-dṛk sākṣāt tasyāgamana-kāraṇam |
vijṅāyācintayan nāyaṃ śrī-kāmo mābhajat purā


10.81.007

पत्न्याः पति-व्रतायास् तु सखा प्रिय-चिकीर्षया ।
प्राप्तो माम् अस्य दास्यामि सम्पदो ऽमर्त्य-दुर्लभाः

patnyāḥ pati-vratāyās tu sakhā priya-cikīrṣayā |
prāpto mām asya dāsyāmi sampado 'martya-durlabhāḥ


10.81.008

इत्थं विचिन्त्य वसनाच् चीर-बद्धान् द्वि-जन्मनः ।
स्वयं जहार किम् इदम् इति पृथुक-तण्डुलान्

itthaṃ vicintya vasanāc cīra-baddhān dvi-janmanaḥ |
svayaṃ jahāra kim idam iti pṛthuka-taṇḍulān


10.81.009

नन्व् एतद् उपनीतं मे परम-प्रीणनं सखे ।
तर्पयन्त्य् अङ्ग मां विश्वम् एते पृथुक-तण्डुलाः

nanv etad upanītaṃ me parama-prīṇanaṃ sakhe |
tarpayanty aṅga māṃ viśvam ete pṛthuka-taṇḍulāḥ


10.81.010

इति मुष्टिं सकृज् जग्ध्वा द्वितीयां जग्धुम् आददे ।
तावच् छ्रीर् जगृहे हस्तं तत्-परा परमेष्ठिनः

iti muṣṭiṃ sakṛj jagdhvā dvitīyāṃ jagdhum ādade |
tāvac chrīr jagṛhe hastaṃ tat-parā parameṣṭhinaḥ


10.81.011

एतावतालं विश्वात्मन् सर्व-सम्पत्-समृद्धये ।
अस्मिन् लोके ऽथ वामुष्मिन् पुंसस् त्वत्-तोष-कारणम्

etāvatālaṃ viśvātman sarva-sampat-samṛddhaye |
asmin loke 'tha vāmuṣmin puṃsas tvat-toṣa-kāraṇam


10.81.012

ब्राह्मणस् तां तु रजनीम् उषित्वाच्युत-मन्दिरे ।
भुक्त्वा पीत्वा सुखं मेने आत्मानं स्वर्-गतं यथा

brāhmaṇas tāṃ tu rajanīm uṣitvācyuta-mandire |
bhuktvā pītvā sukhaṃ mene ātmānaṃ svar-gataṃ yathā


10.81.013

श्वो-भूते विश्व-भावेन स्व-सुखेनाभिवन्दितः ।
जगाम स्वालयं तात पथ्य् अनव्रज्य नन्दितः

śvo-bhūte viśva-bhāvena sva-sukhenābhivanditaḥ |
jagāma svālayaṃ tāta pathy anavrajya nanditaḥ


10.81.014

स चालब्ध्वा धनं कृष्णान् न तु याचितवान् स्वयम् ।
स्व-गृहान् व्रीडितो ऽगच्छन् महद्-दर्शन-निर्वृतः

sa cālabdhvā dhanaṃ kṛṣṇān na tu yācitavān svayam |
sva-gṛhān vrīḍito 'gacchan mahad-darśana-nirvṛtaḥ


10.81.015

अहो ब्रह्मण्य-देवस्य दृष्टा ब्रह्मण्यता मया ।
यद् दरिद्रतमो लक्ष्मीम् आश्लिष्टो बिभ्रतोरसि

aho brahmaṇya-devasya dṛṣṭā brahmaṇyatā mayā |
yad daridratamo lakṣmīm āśliṣṭo bibhratorasi


10.81.016

क्वाहं दरिद्रः पापीयान् क्व कृष्णः श्री-निकेतनः ।
ब्रह्म-बन्धुर् इति स्माहं बाहुभ्यां परिरम्भितः

kvāhaṃ daridraḥ pāpīyān kva kṛṣṇaḥ śrī-niketanaḥ |
brahma-bandhur iti smāhaṃ bāhubhyāṃ parirambhitaḥ


10.81.017

निवासितः प्रिया-जुष्टे पर्यङ्के भ्रातरो यथा ।
महिष्या वीजितः श्रान्तो बाल-व्यजन-हस्तया

nivāsitaḥ priyā-juṣṭe paryaṅke bhrātaro yathā |
mahiṣyā vījitaḥ śrānto bāla-vyajana-hastayā


10.81.018

शुश्रूषया परमया पाद-संवाहनादिभिः ।
पूजितो देव-देवेन विप्र-देवेन देव-वत्

śuśrūṣayā paramayā pāda-saṃvāhanādibhiḥ |
pūjito deva-devena vipra-devena deva-vat


10.81.019

स्वर्गापवर्गयोः पुंसां रसायां भुवि सम्पदाम् ।
सर्वासाम् अपि सिद्धीनां मूलं तच्-चरणार्चनम्

svargāpavargayoḥ puṃsāṃ rasāyāṃ bhuvi sampadām |
sarvāsām api siddhīnāṃ mūlaṃ tac-caraṇārcanam


10.81.020

अधनो ऽयं धनं प्राप्य माद्यन्न् उच्चैर् न मां स्मरेत् ।
इति कारुणिको नूनं धनं मे ऽभूरि नाददात्

adhano 'yaṃ dhanaṃ prāpya mādyann uccair na māṃ smaret |
iti kāruṇiko nūnaṃ dhanaṃ me 'bhūri nādadāt


10.81.021

इति तच् चिन्तयन्न् अन्तः प्राप्तो निय-गृहान्तिकम् ।
सूर्यानलेन्दु-सङ्काशैर् विमानैः सर्वतो वृतम्

iti tac cintayann antaḥ prāpto niya-gṛhāntikam |
sūryānalendu-saṅkāśair vimānaiḥ sarvato vṛtam


10.81.022

विचित्रोपवनोद्यानैः कूजद्-द्विज-कुलाकुलैः ।
प्रोत्फुल्ल-कमुदाम्भोज- कह्लारोत्पल-वारिभिः

vicitropavanodyānaiḥ kūjad-dvija-kulākulaiḥ |
protphulla-kamudāmbhoja- kahlārotpala-vāribhiḥ


10.81.023

जुष्टं स्व्-अलङ्कृतैः पुम्भिः स्त्रीभिश् च हरिणाक्षिभिः ।
किम् इदं कस्य वा स्थानं कथं तद् इदम् इत्य् अभूत्

juṣṭaṃ sv-alaṅkṛtaiḥ pumbhiḥ strībhiś ca hariṇākṣibhiḥ |
kim idaṃ kasya vā sthānaṃ kathaṃ tad idam ity abhūt


10.81.024

एवं मीमांसमानं तं नरा नार्यो ऽमर-प्रभाः ।
प्रत्यगृह्णन् महा-भागं गीत-वाद्येन भूयसा

evaṃ mīmāṃsamānaṃ taṃ narā nāryo 'mara-prabhāḥ |
pratyagṛhṇan mahā-bhāgaṃ gīta-vādyena bhūyasā


10.81.025

पतिम् आगतम् आकर्ण्य पत्न्य् उद्धर्षाति-सम्भ्रमा ।
निश्चक्राम गृहात् तूर्णं रूपिणी श्रीर् इवालयात्

patim āgatam ākarṇya patny uddharṣāti-sambhramā |
niścakrāma gṛhāt tūrṇaṃ rūpiṇī śrīr ivālayāt


10.81.026

पति-व्रता पतिं दृष्ट्वा प्रेमोत्कण्ठाश्रु-लोचना ।
मीलिताक्ष्य् अनमद् बुद्ध्या मनसा परिषस्वजे

pati-vratā patiṃ dṛṣṭvā premotkaṇṭhāśru-locanā |
mīlitākṣy anamad buddhyā manasā pariṣasvaje


10.81.027

पत्नीं वीक्ष्य विस्फुरन्तीं देवीं वैमानिकीम् इव ।
दासीनां निष्क-कण्ठीनां मध्ये भान्तीं स विस्मितः

patnīṃ vīkṣya visphurantīṃ devīṃ vaimānikīm iva |
dāsīnāṃ niṣka-kaṇṭhīnāṃ madhye bhāntīṃ sa vismitaḥ


10.81.028

प्रीतः स्वयं तया युक्तः प्रविष्टो निज-मन्दिरम् ।
मणि-स्तम्भ-शतोपेतं महेन्द्र-भवनं यथा

prītaḥ svayaṃ tayā yuktaḥ praviṣṭo nija-mandiram |
maṇi-stambha-śatopetaṃ mahendra-bhavanaṃ yathā


10.81.029

पयः-फेन-निभाः शय्या दान्ता रुक्म-परिच्छदाः ।
पर्यङ्का हेम-दण्डानि चामर-व्यजनानि च

payaḥ-phena-nibhāḥ śayyā dāntā rukma-paricchadāḥ |
paryaṅkā hema-daṇḍāni cāmara-vyajanāni ca


10.81.030

आसनानि च हैमानि मृदूपस्तरणानि च ।
मुक्तादाम-विलम्बीनि वितानानि द्युमन्ति च

āsanāni ca haimāni mṛdūpastaraṇāni ca |
muktādāma-vilambīni vitānāni dyumanti ca


10.81.031

स्वच्छ-स्फटिक-कुड्येषु महा-मारकतेषु च ।
रत्न-दीपान् भ्राजमानान् ललना रत्न-संयुताः

svaccha-sphaṭika-kuḍyeṣu mahā-mārakateṣu ca |
ratna-dīpān bhrājamānān lalanā ratna-saṃyutāḥ


10.81.032

विलोक्य ब्राह्मणस् तत्र समृद्धीः सर्व-सम्पदाम् ।
तर्कयाम् आस निर्व्यग्रः स्व-समृद्धिम् अहैतुकीम्

vilokya brāhmaṇas tatra samṛddhīḥ sarva-sampadām |
tarkayām āsa nirvyagraḥ sva-samṛddhim ahaitukīm


10.81.033

नूनं बतैतन् मम दुर्भगस्य शश्वद् दरिद्रस्य समृद्धि-हेतुः ।
महा-विभूतेर् अवलोकतो ऽन्यो नैवोपपद्येत यदूत्तमस्य

nūnaṃ bataitan mama durbhagasya śaśvad daridrasya samṛddhi-hetuḥ |
mahā-vibhūter avalokato 'nyo naivopapadyeta yadūttamasya


10.81.034

नन्व् अब्रुवाणो दिशते समक्षं याचिष्णवे भूर्य् अपि भूरि-भोजः ।
पर्जन्य-वत् तत् स्वयम् ईक्षमाणो दाशार्हकाणाम् ऋषभः सखा मे

nanv abruvāṇo diśate samakṣaṃ yāciṣṇave bhūry api bhūri-bhojaḥ |
parjanya-vat tat svayam īkṣamāṇo dāśārhakāṇām ṛṣabhaḥ sakhā me


10.81.035

किञ्चित् करोत्य् उर्व् अपि यत् स्व-दत्तं $ सुहृत्-कृतं फल्ग्व् अपि भूरि-कारी &अम्प्;मयोपणीतं पृथुकैक-मुष्टिं % प्रत्यग्रहीत् प्रीति-युतो महात्मा

kiñcit karoty urv api yat sva-dattaṃ $ suhṛt-kṛtaṃ phalgv api bhūri-kārī &mayopaṇītaṃ pṛthukaika-muṣṭiṃ % pratyagrahīt prīti-yuto mahātmā


10.81.036


  • तस्यैव मे सौहृद-सख्य-मैत्री- दास्यं पुनर् जन्मनि जन्मनि स्यात् ।
    महानुभावेन गुणालयेन विषज्जतस् तत्-पुरुष-प्रसङ्गः

** // tasyaiva me sauhṛda-sakhya-maitrī- dāsyaṃ punar janmani janmani syāt |*
mahānubhāvena guṇālayena viṣajjatas tat-puruṣa-prasaṅgaḥ


10.81.037

भक्ताय चित्रा भगवान् हि सम्पदो राज्यं विभूतीर् न समर्थयत्य् अजः ।
अदीर्घ-बोधाय विचक्षणः स्वयं पश्यन् निपातं धनिनां मदोद्भवम्

bhaktāya citrā bhagavān hi sampado rājyaṃ vibhūtīr na samarthayaty ajaḥ |
adīrgha-bodhāya vicakṣaṇaḥ svayaṃ paśyan nipātaṃ dhanināṃ madodbhavam


10.81.038

इत्थं व्यवसितो बुद्ध्या भक्तो ऽतीव जनार्दने ।
विषयान् जायया त्यक्ष्यन् बुभुजे नाति-लम्पटः

itthaṃ vyavasito buddhyā bhakto 'tīva janārdane |
viṣayān jāyayā tyakṣyan bubhuje nāti-lampaṭaḥ


10.81.039

तस्य वै देव-देवस्य हरेर् यज्ञ-पतेः प्रभोः ।
ब्राह्मणाः प्रभवो दैवं न तेभ्यो विद्यते परम्

tasya vai deva-devasya harer yajña-pateḥ prabhoḥ |
brāhmaṇāḥ prabhavo daivaṃ na tebhyo vidyate param


10.81.040

एवं स विप्रो भगवत्-सुहृत् तदा दृष्ट्वा स्व-भृत्यैर् अजितं पराजितम् ।
तद्-ध्यान-वेगोद्ग्रथितात्म-बन्धनस् तद्-धाम लेभे ऽचिरतः सतां गतिम्

evaṃ sa vipro bhagavat-suhṛt tadā dṛṣṭvā sva-bhṛtyair ajitaṃ parājitam |
tad-dhyāna-vegodgrathitātma-bandhanas tad-dhāma lebhe 'cirataḥ satāṃ gatim


10.81.041

एतद् ब्रह्मण्य-देवस्य श्रुत्वा ब्रह्मण्यतां नरः ।
लब्ध-भावो भगवति कर्म-बन्धाद् विमुच्यते

etad brahmaṇya-devasya śrutvā brahmaṇyatāṃ naraḥ |
labdha-bhāvo bhagavati karma-bandhād vimucyate

Chapter 10.82

10.82.001

0 श्री-शुक उवाच अथैकदा द्वारवत्यां वसतो राम-कृष्णयोः ।
सूर्योपरागः सु-महान् आसीत् कल्प-क्षये यथा

0 śrī-śuka uvāca athaikadā dvāravatyāṃ vasato rāma-kṛṣṇayoḥ |
sūryoparāgaḥ su-mahān āsīt kalpa-kṣaye yathā


10.82.002

तं ज्ञात्वा मनुजा राजन् पुरस्ताद् एव सर्वतः ।
समन्त-पञ्चकं क्षेत्रं ययुः श्रेयो-विधित्सया

taṃ jñātvā manujā rājan purastād eva sarvataḥ |
samanta-pañcakaṃ kṣetraṃ yayuḥ śreyo-vidhitsayā


10.82.003

निःक्षत्रियां महीं कुर्वन् रामः शस्त्र-भृतां वरः ।
नृपाणां रुधिरौघेण यत्र चक्रे महा-ह्रदान्

niḥkṣatriyāṃ mahīṃ kurvan rāmaḥ śastra-bhṛtāṃ varaḥ |
nṛpāṇāṃ rudhiraugheṇa yatra cakre mahā-hradān


10.82.004

ईजे च भगवान् रामो यत्रास्पृष्टो ऽपि कर्मणा ।
लोकं सङ्ग्राहयन्न् ईशो यथान्यो ऽघापनुत्तये

īje ca bhagavān rāmo yatrāspṛṣṭo 'pi karmaṇā |
lokaṃ saṅgrāhayann īśo yathānyo 'ghāpanuttaye


10.82.005

महत्यां तीर्थ-यात्रायां तत्रागन् भारतीः प्रजाः ।
वृष्णयश् च तथाक्रूर- वसुदेवाहुकादयः

mahatyāṃ tīrtha-yātrāyāṃ tatrāgan bhāratīḥ prajāḥ |
vṛṣṇayaś ca tathākrūra- vasudevāhukādayaḥ


10.82.006

ययुर् भारत तत् क्षेत्रं स्वम् अघं क्षपयिष्णवः ।
गद-प्रद्युम्न-साम्बाद्याः सुचन्द्र-शुक-सारणैः ।
आस्ते ऽनिरुद्धो रक्षायां कृतवर्मा च यूथ-पः

yayur bhārata tat kṣetraṃ svam aghaṃ kṣapayiṣṇavaḥ |
gada-pradyumna-sāmbādyāḥ sucandra-śuka-sāraṇaiḥ |
āste 'niruddho rakṣāyāṃ kṛtavarmā ca yūtha-paḥ


10.82.007

ते रथैर् देव-धिष्ण्याभैर् हयैश् च तरल-प्लवैः ।
गजैर् नदद्भिर् अभ्राभैर् नृभिर् विद्याधर-द्युभिः

te rathair deva-dhiṣṇyābhair hayaiś ca tarala-plavaiḥ |
gajair nadadbhir abhrābhair nṛbhir vidyādhara-dyubhiḥ


10.82.008

व्यरोचन्त महा-तेजाः पथि काञ्चन-मालिनः ।
दिव्य-स्रग्-वस्त्र-सन्नाहाः कलत्रैः खे-चरा इव

vyarocanta mahā-tejāḥ pathi kāñcana-mālinaḥ |
divya-srag-vastra-sannāhāḥ kalatraiḥ khe-carā iva


10.82.009

तत्र स्नात्वा महा-भागा उपोष्य सु-समाहिताः ।
ब्राह्मणेभ्यो ददुर् धेनूर् वासः-स्रग्-रुक्म-मालिनीः

tatra snātvā mahā-bhāgā upoṣya su-samāhitāḥ |
brāhmaṇebhyo dadur dhenūr vāsaḥ-srag-rukma-mālinīḥ


10.82.010

राम-ह्रदेषु विधि-वत् पुनर् आप्लुत्य वृष्णयः ।
ददः स्व्-अन्नं द्विजाग्र्येभ्यः कृष्णे नो भक्तिर् अस्त्व् इति

rāma-hradeṣu vidhi-vat punar āplutya vṛṣṇayaḥ |
dadaḥ sv-annaṃ dvijāgryebhyaḥ kṛṣṇe no bhaktir astv iti


10.82.011

स्वयं च तद्-अनुज्ञाता वृष्णयः कृष्ण-देवताः ।
भुक्त्वोपविविशुः कामं स्निग्ध-च्छायाङ्घ्रिपाङ्घ्रिषु

svayaṃ ca tad-anujñātā vṛṣṇayaḥ kṛṣṇa-devatāḥ |
bhuktvopaviviśuḥ kāmaṃ snigdha-cchāyāṅghripāṅghriṣu


10.82.012

तत्रागतांस् ते ददृशुः सुहृत्-सम्बन्धिनो नृपान् ।
मत्स्योशीनर-कौशल्य- विदर्भ-कुरु-सृञ्जयान्

tatrāgatāṃs te dadṛśuḥ suhṛt-sambandhino nṛpān |
matsyośīnara-kauśalya- vidarbha-kuru-sṛñjayān


10.82.013

काम्बोज-कैकयान् मद्रान् कुन्तीन् आनर्त-केरलान् ।
अन्यांश् चैवात्म-पक्षीयान् परांश् च शतशो नृप ।
नन्दादीन् सुहृदो गोपान् गोपीश् चोत्कण्ठिताश् चिरम्

kāmboja-kaikayān madrān kuntīn ānarta-keralān |
anyāṃś caivātma-pakṣīyān parāṃś ca śataśo nṛpa |
nandādīn suhṛdo gopān gopīś cotkaṇṭhitāś ciram


10.82.014

अन्योन्य-सन्दर्शन-हर्ष-रंहसा प्रोत्फुल्ल-हृद्-वक्त्र-सरोरुह-श्रियः ।
आश्लिष्य गाढं नयनैः स्रवज्-जला हृष्यत्-त्वचो रुद्ध-गिरो ययुर् मुदम्

anyonya-sandarśana-harṣa-raṃhasā protphulla-hṛd-vaktra-saroruha-śriyaḥ |
āśliṣya gāḍhaṃ nayanaiḥ sravaj-jalā hṛṣyat-tvaco ruddha-giro yayur mudam


10.82.015

स्त्रियश् च संवीक्ष्य मिथो ऽति-सौहृद- $ स्मितामलापाङ्ग-दृशो ऽभिरेभिरे &अम्प्;स्तनैः स्तनान् कुङ्कुम-पङ्क-रूषितान् % निहत्य दोर्भिः प्रणयाश्रु-लोचनाः

striyaś ca saṃvīkṣya mitho 'ti-sauhṛda- $ smitāmalāpāṅga-dṛśo 'bhirebhire &stanaiḥ stanān kuṅkuma-paṅka-rūṣitān % nihatya dorbhiḥ praṇayāśru-locanāḥ


10.82.016


  • ततो ऽभिवाद्य ते वृद्धान् यविष्ठैर् अभिवादिताः ।
    स्व्-आगतं कुशलं पृष्ट्वा चक्रुः कृष्ण-कथा मिथः

** // tato 'bhivādya te vṛddhān yaviṣṭhair abhivāditāḥ |*
sv-āgataṃ kuśalaṃ pṛṣṭvā cakruḥ kṛṣṇa-kathā mithaḥ


10.82.017

पृथा भ्रातॄन् स्वसॄर् वीक्ष्य तत्-पुत्रान् पितराव् अपि ।
भ्रातृ-पत्नीर् मुकुन्दं च जहौ सङ्कथया शुचः

pṛthā bhrātṝn svasṝr vīkṣya tat-putrān pitarāv api |
bhrātṛ-patnīr mukundaṃ ca jahau saṅkathayā śucaḥ


10.82.018

0 कुन्त्य् उवाच आर्य भ्रातर् अहं मन्ये आत्मानम् अकृताशिषम् ।
यद् वा आपत्सु मद्-वार्तां नानुस्मरथ सत्तमाः

0 kunty uvāca ārya bhrātar ahaṃ manye ātmānam akṛtāśiṣam |
yad vā āpatsu mad-vārtāṃ nānusmaratha sattamāḥ


10.82.019

सुहृदो ज्ञातयः पुत्रा भ्रातरः पितराव् अपि ।
नानुस्मरन्ति स्व-जनं यस्य दैवम् अदक्षिणम्

suhṛdo jñātayaḥ putrā bhrātaraḥ pitarāv api |
nānusmaranti sva-janaṃ yasya daivam adakṣiṇam


10.82.020

0 श्री-वसुदेव उवाच अम्ब मास्मान् असूयेथा दैव-क्रीडनकान् नरान् ।
ईशस्य हि वशे लोकः कुरुते कार्यते ऽथ वा

0 śrī-vasudeva uvāca amba māsmān asūyethā daiva-krīḍanakān narān |
īśasya hi vaśe lokaḥ kurute kāryate 'tha vā


10.82.021

कंस-प्रतापिताः सर्वे वयं याता दिशं दिशम् ।
एतर्ह्य् एव पुनः स्थानं दैवेनासादिताः स्वसः

kaṃsa-pratāpitāḥ sarve vayaṃ yātā diśaṃ diśam |
etarhy eva punaḥ sthānaṃ daivenāsāditāḥ svasaḥ


10.82.022

0 श्री-शुक उवाच वसुदेवोग्रसेनाद्यैर् यदुभिस् ते ऽर्चिता नृपाः ।
आसन्न् अच्युत-सन्दर्श- परमानन्द-निर्वृताः

0 śrī-śuka uvāca vasudevograsenādyair yadubhis te 'rcitā nṛpāḥ |
āsann acyuta-sandarśa- paramānanda-nirvṛtāḥ


10.82.023

भीष्मो द्रोणो ऽम्बिका-पुत्रो गान्धारी स-सुता तथा ।
स-दाराः पाण्डवाः कुन्ती सञ्जयो विदुरः कृपः

bhīṣmo droṇo 'mbikā-putro gāndhārī sa-sutā tathā |
sa-dārāḥ pāṇḍavāḥ kuntī sañjayo viduraḥ kṛpaḥ


10.82.024

कुन्तीभोजो विराटश् च भीष्मको नग्नजिन् महान् ।
पुरुजिद् द्रुपदः शल्यो धृष्टकेतुः स काशि-राट्

kuntībhojo virāṭaś ca bhīṣmako nagnajin mahān |
purujid drupadaḥ śalyo dhṛṣṭaketuḥ sa kāśi-rāṭ


10.82.025

दमघोषो विशालाक्षो मैथिलो मद्र-केकयौ ।
युधामन्युः सुशर्मा च स-सुता बाह्लिकादयः

damaghoṣo viśālākṣo maithilo madra-kekayau |
yudhāmanyuḥ suśarmā ca sa-sutā bāhlikādayaḥ


10.82.026

राजानो ये च राजेन्द्र युधिष्ठिरम् अनुव्रताः ।
श्री-निकेतं वपुः शौरेः स-स्त्रीकं वीक्ष्य विस्मिताः

rājāno ye ca rājendra yudhiṣṭhiram anuvratāḥ |
śrī-niketaṃ vapuḥ śaureḥ sa-strīkaṃ vīkṣya vismitāḥ


10.82.027

अथ ते राम-कृष्णाभ्यां सम्यक् प्राप्त-समर्हणाः ।
प्रशशंसुर् मुदा युक्ता वृष्णीन् कृष्ण-परिग्रहान्

atha te rāma-kṛṣṇābhyāṃ samyak prāpta-samarhaṇāḥ |
praśaśaṃsur mudā yuktā vṛṣṇīn kṛṣṇa-parigrahān


10.82.028

अहो भोज-पते यूयं जन्म-भाजो नृणाम् इह ।
यत् पश्यथासकृत् कृष्णं दुर्दर्शम् अपि योगिनाम्

aho bhoja-pate yūyaṃ janma-bhājo nṛṇām iha |
yat paśyathāsakṛt kṛṣṇaṃ durdarśam api yoginām


10.82.029

यद्-विश्रुतिः श्रुति-नुतेदम् अलं पुनाति $ पादावनेजन-पयश् च वचश् च शास्त्रम् &अम्प्;भूः काल-भर्जित-भगापि यद्-अङ्घ्रि-पद्म- % स्पर्शोत्थ-शक्तिर् अभिवर्षति नो ऽखिलार्थान्

yad-viśrutiḥ śruti-nutedam alaṃ punāti $ pādāvanejana-payaś ca vacaś ca śāstram &bhūḥ kāla-bharjita-bhagāpi yad-aṅghri-padma- % sparśottha-śaktir abhivarṣati no 'khilārthān


10.82.030

  • //तद्-दर्शन-स्पर्शनानुपथ-प्रजल्प- $ शय्यासनाशन-सयौन-सपिण्ड-बन्धः &तद्-दर्शन-स्पर्शनानुपथ-प्रजल्प- $ शय्यासनाशन-सयौन-सपिण्ड-बन्धः &येषां गृहे निरय-वर्त्मनि वर्ततां वः % स्वर्गापवर्ग-विरमः स्वयम् आस विष्णुः

** //tad-darśana-sparśanānupatha-prajalpa- $ śayyāsanāśana-sayauna-sapiṇḍa-bandhaḥ &tad-darśana-sparśanānupatha-prajalpa- $ śayyāsanāśana-sayauna-sapiṇḍa-bandhaḥ &yeṣāṃ gṛhe niraya-vartmani vartatāṃ vaḥ % svargāpavarga-viramaḥ svayam āsa viṣṇuḥ*


10.82.031



10.82.031

0 श्री-शुक उवाच नन्दस् तत्र यदून् प्राप्तान् ज्ञात्वा कृष्ण-पुरोगमान् ।
तत्रागमद् वृतो गोपैर् अनः-स्थार्थैर् दिदृक्षया

0 śrī-śuka uvāca nandas tatra yadūn prāptān jñātvā kṛṣṇa-purogamān |
tatrāgamad vṛto gopair anaḥ-sthārthair didṛkṣayā


10.82.032

तं दृष्ट्वा वृष्णयो हृष्टास् तन्वः प्राणम् इवोत्थिताः ।
परिषस्वजिरे गाढं चिर-दर्शन-कातराः

taṃ dṛṣṭvā vṛṣṇayo hṛṣṭās tanvaḥ prāṇam ivotthitāḥ |
pariṣasvajire gāḍhaṃ cira-darśana-kātarāḥ


10.82.033

वसुदेवः परिष्वज्य सम्प्रीतः प्रेम-विह्वलः ।
स्मरन् कंस-कृतान् क्लेशान् पुत्र-न्यासं च गोकुले

vasudevaḥ pariṣvajya samprītaḥ prema-vihvalaḥ |
smaran kaṃsa-kṛtān kleśān putra-nyāsaṃ ca gokule


10.82.034

कृष्ण-रामौ परिष्वज्य पितराव् अभिवाद्य च ।
न किञ्चनोचतुः प्रेम्णा साश्रु-कण्ठौ कुरूद्वह

kṛṣṇa-rāmau pariṣvajya pitarāv abhivādya ca |
na kiñcanocatuḥ premṇā sāśru-kaṇṭhau kurūdvaha


10.82.035

ताव् आत्मासनम् आरोप्य बाहुभ्यां परिरभ्य च ।
यशोदा च महा-भागा सुतौ विजहतुः शुचः

tāv ātmāsanam āropya bāhubhyāṃ parirabhya ca |
yaśodā ca mahā-bhāgā sutau vijahatuḥ śucaḥ


10.82.036

रोहिणी देवकी चाथ परिष्वज्य व्रजेश्वरीम् ।
स्मरन्त्यौ तत्-कृतां मैत्रीं बाष्प-कण्ठ्यौ समूचतुः

rohiṇī devakī cātha pariṣvajya vrajeśvarīm |
smarantyau tat-kṛtāṃ maitrīṃ bāṣpa-kaṇṭhyau samūcatuḥ


10.82.037

का विस्मरेत वां मैत्रीम् अनिवृत्तां व्रजेश्वरि ।
अवाप्याप्य् ऐन्द्रम् ऐश्वर्यं यस्या नेह प्रतिक्रिया

kā vismareta vāṃ maitrīm anivṛttāṃ vrajeśvari |
avāpyāpy aindram aiśvaryaṃ yasyā neha pratikriyā


10.82.038

एताव् अदृष्ट-पितरौ युवयोः स्म पित्रोः $ सम्प्रीणनाभ्युदय-पोषण-पालनानि &अम्प्;प्राप्योषतुर् भवति पक्ष्म ह यद्वद् अक्ष्णोर् % न्यस्ताव् अकुत्र च भयौ न सतां परः स्वः

etāv adṛṣṭa-pitarau yuvayoḥ sma pitroḥ $ samprīṇanābhyudaya-poṣaṇa-pālanāni &prāpyoṣatur bhavati pakṣma ha yadvad akṣṇor % nyastāv akutra ca bhayau na satāṃ paraḥ svaḥ


10.82.039



10.82.039

0 श्री-शुक उवाच गोप्यश् च कृष्णम् उपलभ्य चिराद् अभीष्टं $ यत्-प्रेक्षणे दृशिषु पक्ष्म-कृतं शपन्ति & गोप्यश् च कृष्णम् उपलभ्य चिराद् अभीष्टं $ यत्-प्रेक्षणे दृशिषु पक्ष्म-कृतं शपन्ति & दृग्भिर् हृदी-कृतम् अलं परिरभ्य सर्वास् % तद्-भावम् आपुर् अपि नित्य-युजां दुरापम्

0 śrī-śuka uvāca gopyaś ca kṛṣṇam upalabhya cirād abhīṣṭaṃ $ yat-prekṣaṇe dṛśiṣu pakṣma-kṛtaṃ śapanti & gopyaś ca kṛṣṇam upalabhya cirād abhīṣṭaṃ $ yat-prekṣaṇe dṛśiṣu pakṣma-kṛtaṃ śapanti & dṛgbhir hṛdī-kṛtam alaṃ parirabhya sarvās % tad-bhāvam āpur api nitya-yujāṃ durāpam


10.82.040


  • भगवांस् तास् तथा-भूता विविक्त उपसङ्गतः ।
    आश्लिष्यानामयं पृष्ट्वा प्रहसन्न् इदम् अब्रवीत्

** // bhagavāṃs tās tathā-bhūtā vivikta upasaṅgataḥ |*
āśliṣyānāmayaṃ pṛṣṭvā prahasann idam abravīt


10.82.041

अपि स्मरथ नः सख्यः स्वानाम् अर्थ-चिकीर्षया ।
गतांश् चिरायिताञ् छत्रु- पक्ष-क्षपण-चेतसः

api smaratha naḥ sakhyaḥ svānām artha-cikīrṣayā |
gatāṃś cirāyitāñ chatru- pakṣa-kṣapaṇa-cetasaḥ


10.82.042

अप्य् अवध्यायथास्मान् स्विद् अकृत-ज्ञाविशङ्कया ।
नूनं भूतानि भगवान् युनक्ति वियुनक्ति च

apy avadhyāyathāsmān svid akṛta-jñāviśaṅkayā |
nūnaṃ bhūtāni bhagavān yunakti viyunakti ca


10.82.043

वायुर् यथा घनानीकं तृणं तूलं रजांसि च ।
संयोज्याक्षिपते भूयस् तथा भूतानि भूत-कृत्

vāyur yathā ghanānīkaṃ tṛṇaṃ tūlaṃ rajāṃsi ca |
saṃyojyākṣipate bhūyas tathā bhūtāni bhūta-kṛt


10.82.044

मयि भक्तिर् हि भूतानाम् अमृतत्वाय कल्पते ।
दिष्ट्या यद् आसीन् मत्-स्नेहो भवतीनां मद्-आपनः

mayi bhaktir hi bhūtānām amṛtatvāya kalpate |
diṣṭyā yad āsīn mat-sneho bhavatīnāṃ mad-āpanaḥ


10.82.045

अहं हि सर्व-भूतानाम् आदिर् अन्तो ऽन्तरं बहिः ।
भौतिकानां यथा खं वार् भूर् वायुर् ज्योतिर् अङ्गनाः

ahaṃ hi sarva-bhūtānām ādir anto 'ntaraṃ bahiḥ |
bhautikānāṃ yathā khaṃ vār bhūr vāyur jyotir aṅganāḥ


10.82.046

एवं ह्य् एतानि भूतानि भूतेष्व् आत्मात्मना ततः ।
उभयं मय्य् अथ परे पश्यताभातम् अक्षरे

evaṃ hy etāni bhūtāni bhūteṣv ātmātmanā tataḥ |
ubhayaṃ mayy atha pare paśyatābhātam akṣare


10.82.047

0 श्री-शुक उवाच अध्यात्म-शिक्षया गोप्य एवं कृष्णेन शिक्षिताः ।
तद्-अनुस्मरण-ध्वस्त- जीव-कोशास् तम् अध्यगन्

0 śrī-śuka uvāca adhyātma-śikṣayā gopya evaṃ kṛṣṇena śikṣitāḥ |
tad-anusmaraṇa-dhvasta- jīva-kośās tam adhyagan


10.82.048

आहुश् च ते नलिन-नाभ पदारविन्दं $ योगेश्वरैर् हृदि विचिन्त्यम् अगाध-बोधैः &अम्प्;संसार-कूप-पतितोत्तरणावलम्बं % गेहं जुषाम् अपि मनस्य् उदियात् सदा नः

āhuś ca te nalina-nābha padāravindaṃ $ yogeśvarair hṛdi vicintyam agādha-bodhaiḥ &saṃsāra-kūpa-patitottaraṇāvalambaṃ % gehaṃ juṣām api manasy udiyāt sadā naḥ

Chapter 10.83

10.83.001



10.83.001

0 श्री-शुक उवाच तथानुगृह्य भगवान् गोपीनां स गुरुर् गतिः ।
युधिष्ठिरम् अथापृच्छत् सर्वांश् च सुहृदो ऽव्ययम्

0 śrī-śuka uvāca tathānugṛhya bhagavān gopīnāṃ sa gurur gatiḥ |
yudhiṣṭhiram athāpṛcchat sarvāṃś ca suhṛdo 'vyayam


10.83.002

त एवं लोक-नाथेन परिपृष्टाः सु-सत्-कृताः ।
प्रत्यूचुर् हृष्ट-मनसस् तत्-पादेक्षा-हतांहसः

ta evaṃ loka-nāthena paripṛṣṭāḥ su-sat-kṛtāḥ |
pratyūcur hṛṣṭa-manasas tat-pādekṣā-hatāṃhasaḥ


10.83.003

कुतो ऽशिवं त्वच्-चरणाम्बुजासवं महन्-मनस्तो मुख-निःसृतं क्वचित् ।
पिबन्ति ये कर्ण-पुटैर् अलं प्रभो देहं-भृतां देह-कृद्-अस्मृति-च्छिदम्

kuto 'śivaṃ tvac-caraṇāmbujāsavaṃ mahan-manasto mukha-niḥsṛtaṃ kvacit |
pibanti ye karṇa-puṭair alaṃ prabho dehaṃ-bhṛtāṃ deha-kṛd-asmṛti-cchidam


10.83.004

हि त्वात्म धाम-विधुतात्म-कृत-त्र्य्-अवस्थाम् $ आनन्द-सम्प्लवम् अखण्डम् अकुण्ठ-बोधम् &अम्प्;कालोपसृष्ट-निगमावन आत्त-योग- % मायाकृतिं परमहंस-गतिं नताः स्म

hi tvātma dhāma-vidhutātma-kṛta-try-avasthām $ ānanda-samplavam akhaṇḍam akuṇṭha-bodham &kālopasṛṣṭa-nigamāvana ātta-yoga- % māyākṛtiṃ paramahaṃsa-gatiṃ natāḥ sma


10.83.005



10.83.005

0 श्री-ऋषिर् उवाच इत्य् उत्तमः-श्लोक-शिखा-मणिं जनेष्व् $ अभिष्टुवत्स्व् अन्धक-कौरव-स्त्रियः & इत्य् उत्तमः-श्लोक-शिखा-मणिं जनेष्व् $ अभिष्टुवत्स्व् अन्धक-कौरव-स्त्रियः & समेत्य गोविन्द-कथा मिथो ऽगृनंस् % त्रि-लोक-गीताः शृणु वर्णयामि ते

0 śrī-ṛṣir uvāca ity uttamaḥ-śloka-śikhā-maṇiṃ janeṣv $ abhiṣṭuvatsv andhaka-kaurava-striyaḥ & ity uttamaḥ-śloka-śikhā-maṇiṃ janeṣv $ abhiṣṭuvatsv andhaka-kaurava-striyaḥ & sametya govinda-kathā mitho 'gṛnaṃs % tri-loka-gītāḥ śṛṇu varṇayāmi te


10.83.006



10.83.006

0 श्री-द्रौपद्य् उवाच हे वैदर्भ्य् अच्युतो भद्रे हे जाम्बवति कौशले ।
हे सत्यभामे कालिन्दि शैब्ये रोहिणि लक्ष्मणे

0 śrī-draupady uvāca he vaidarbhy acyuto bhadre he jāmbavati kauśale |
he satyabhāme kālindi śaibye rohiṇi lakṣmaṇe


10.83.007

हे कृष्ण-पत्न्य एतन् नो ब्रूते वो भगवान् स्वयम् ।
उपयेमे यथा लोकम् अनुकुर्वन् स्व-मायया

he kṛṣṇa-patnya etan no brūte vo bhagavān svayam |
upayeme yathā lokam anukurvan sva-māyayā


10.83.008

0 श्री-रुक्मिण्य् उवाच चैद्याय मार्पयितुम् उद्यत-कार्मुकेषु $ राजस्व् अजेय-भट-शेखरिताङ्घ्रि-रेणुः & चैद्याय मार्पयितुम् उद्यत-कार्मुकेषु $ राजस्व् अजेय-भट-शेखरिताङ्घ्रि-रेणुः & निन्ये मृगेन्द्र इव भागम् अजावि-यूथात् % तच्-छ्री-निकेत-चरणो ऽस्तु ममार्चनाय

0 śrī-rukmiṇy uvāca caidyāya mārpayitum udyata-kārmukeṣu $ rājasv ajeya-bhaṭa-śekharitāṅghri-reṇuḥ & caidyāya mārpayitum udyata-kārmukeṣu $ rājasv ajeya-bhaṭa-śekharitāṅghri-reṇuḥ & ninye mṛgendra iva bhāgam ajāvi-yūthāt % tac-chrī-niketa-caraṇo 'stu mamārcanāya


10.83.009



10.83.009

0 श्री-सत्यभामोवाच यो मे सनाभि-वध-तप्त-हृदा ततेन $ लिप्ताभिशापम् अपमार्ष्टुम् उपाजहार & यो मे सनाभि-वध-तप्त-हृदा ततेन $ लिप्ताभिशापम् अपमार्ष्टुम् उपाजहार & जित्वर्क्ष-राजम् अथ रत्नम् अदात् स तेन % भीतः पितादिशत मां प्रभवे ऽपि दत्ताम्

0 śrī-satyabhāmovāca yo me sanābhi-vadha-tapta-hṛdā tatena $ liptābhiśāpam apamārṣṭum upājahāra & yo me sanābhi-vadha-tapta-hṛdā tatena $ liptābhiśāpam apamārṣṭum upājahāra & jitvarkṣa-rājam atha ratnam adāt sa tena % bhītaḥ pitādiśata māṃ prabhave 'pi dattām


10.83.010



10.83.010

0 श्री-जाम्बवत्य् उवाच प्राज्ञाय देह-कृद् अमुं निज-नाथ-दैवं $ सीता-पतिं त्रि-नवहान्य् अमुनाभ्ययुध्यत् & प्राज्ञाय देह-कृद् अमुं निज-नाथ-दैवं $ सीता-पतिं त्रि-नवहान्य् अमुनाभ्ययुध्यत् & ज्ञात्वा परीक्षित उपाहरद् अर्हणं मां % पादौ प्रगृह्य मणिनाहम् अमुष्य दासी

0 śrī-jāmbavaty uvāca prājñāya deha-kṛd amuṃ nija-nātha-daivaṃ $ sītā-patiṃ tri-navahāny amunābhyayudhyat & prājñāya deha-kṛd amuṃ nija-nātha-daivaṃ $ sītā-patiṃ tri-navahāny amunābhyayudhyat & jñātvā parīkṣita upāharad arhaṇaṃ māṃ % pādau pragṛhya maṇināham amuṣya dāsī


10.83.011



10.83.011

0 श्री-कालिन्द्य् उवाच तपश् चरन्तीम् आज्ञाय स्व-पाद-स्पर्शनाशया ।
सख्योपेत्याग्रहीत् पाणिं यो ऽहं तद्-गृह-मार्जनी

0 śrī-kālindy uvāca tapaś carantīm ājñāya sva-pāda-sparśanāśayā |
sakhyopetyāgrahīt pāṇiṃ yo 'haṃ tad-gṛha-mārjanī


10.83.012

0 श्री-मित्रविन्दोवाच यो मां स्वयं-वर उपेत्य विजित्य भू-पान् $ निन्ये श्व-यूथ-गं इवात्म-बलिं द्विपारिः & यो मां स्वयं-वर उपेत्य विजित्य भू-पान् $ निन्ये श्व-यूथ-गं इवात्म-बलिं द्विपारिः & भ्रातॄंश् च मे ऽपकुरुतः स्व-पुरं श्रियौकस् % तस्यास्तु मे ऽनु-भवम् अङ्घ्र्य्-अवनेजनत्वम्

0 śrī-mitravindovāca yo māṃ svayaṃ-vara upetya vijitya bhū-pān $ ninye śva-yūtha-gaṃ ivātma-baliṃ dvipāriḥ & yo māṃ svayaṃ-vara upetya vijitya bhū-pān $ ninye śva-yūtha-gaṃ ivātma-baliṃ dvipāriḥ & bhrātṝṃś ca me 'pakurutaḥ sva-puraṃ śriyaukas % tasyāstu me 'nu-bhavam aṅghry-avanejanatvam


10.83.013



10.83.013

0 श्री-सत्योवाच सप्तोक्षणो ऽति-बल-वीर्य-सु-तीक्ष्ण-शृङ्गान् $ पित्रा कृतान् क्षितिप-वीर्य-परीक्षणाय & सप्तोक्षणो ऽति-बल-वीर्य-सु-तीक्ष्ण-शृङ्गान् $ पित्रा कृतान् क्षितिप-वीर्य-परीक्षणाय & तान् वीर-दुर्मद-हनस् तरसा निगृह्य % क्रीडन् बबन्ध ह यथा शिशवो ऽज-तोकान्

0 śrī-satyovāca saptokṣaṇo 'ti-bala-vīrya-su-tīkṣṇa-śṛṅgān $ pitrā kṛtān kṣitipa-vīrya-parīkṣaṇāya & saptokṣaṇo 'ti-bala-vīrya-su-tīkṣṇa-śṛṅgān $ pitrā kṛtān kṣitipa-vīrya-parīkṣaṇāya & tān vīra-durmada-hanas tarasā nigṛhya % krīḍan babandha ha yathā śiśavo 'ja-tokān


10.83.014


  • य इत्थं वीर्य-शुल्कां मां $ दासीभिश् चतुर्-अन्गिणीम् & य इत्थं वीर्य-शुल्कां मां $ दासीभिश् चतुर्-अन्गिणीम् & पथि निर्जित्य राजन्यान् % निन्ये तद्-दास्यम् अस्तु मे

** // ya itthaṃ vīrya-śulkāṃ māṃ $ dāsībhiś catur-angiṇīm & ya itthaṃ vīrya-śulkāṃ māṃ $ dāsībhiś catur-angiṇīm & pathi nirjitya rājanyān % ninye tad-dāsyam astu me*


10.83.015



10.83.015

0 श्री-भद्रोवाच पिता मे मातुलेयाय स्वयम् आहूय दत्तवान् ।
कृष्णे कृष्णाय तच्-चित्ताम् अक्षौहिण्या सखी-जनैः

0 śrī-bhadrovāca pitā me mātuleyāya svayam āhūya dattavān |
kṛṣṇe kṛṣṇāya tac-cittām akṣauhiṇyā sakhī-janaiḥ


10.83.016

अस्य मे पाद-संस्पर्शो भवेज् जन्मनि जन्मनि ।
कर्मभिर् भ्राम्यमाणाया येन तच् छ्रेय आत्मनः

asya me pāda-saṃsparśo bhavej janmani janmani |
karmabhir bhrāmyamāṇāyā yena tac chreya ātmanaḥ


10.83.017

0 श्री-लक्ष्मणोवाच ममापि राज्ञ्य् अच्युत-जन्म-कर्म श्रुत्वा मुहुर् नारद-गीतम् आस ह ।
चित्तं मुकुन्दे किल पद्म-हस्तया वृतः सु-सम्मृश्य विहाय लोक-पान्

0 śrī-lakṣmaṇovāca mamāpi rājñy acyuta-janma-karma śrutvā muhur nārada-gītam āsa ha |
cittaṃ mukunde kila padma-hastayā vṛtaḥ su-sammṛśya vihāya loka-pān


10.83.018

ज्ञात्वा मम मतं साध्वि पिता दुहितृ-वत्सलः ।
बृहत्सेन इति ख्यातस् तत्रोपायम् अचीकरत्

jñātvā mama mataṃ sādhvi pitā duhitṛ-vatsalaḥ |
bṛhatsena iti khyātas tatropāyam acīkarat


10.83.019

यथा स्वयं-वरे राज्ञि मत्स्यः पार्थेप्सया कृतः ।
अयं तु बहिर् आच्छन्नो दृश्यते स जले परम्

yathā svayaṃ-vare rājñi matsyaḥ pārthepsayā kṛtaḥ |
ayaṃ tu bahir ācchanno dṛśyate sa jale param


10.83.020

श्रुत्वैतत् सर्वतो भू-पा आययुर् मत्-पितुः पुरम् ।
सर्वास्त्र-शस्त्र-तत्त्व-ज्ञाः सोपाध्यायाः सहस्रशः

śrutvaitat sarvato bhū-pā āyayur mat-pituḥ puram |
sarvāstra-śastra-tattva-jñāḥ sopādhyāyāḥ sahasraśaḥ


10.83.021

पित्रा सम्पूजिताः सर्वे यथा-वीर्यं यथा-वयः ।
आददुः स-शरं चापं वेद्धुं पर्षदि मद्-धियः

pitrā sampūjitāḥ sarve yathā-vīryaṃ yathā-vayaḥ |
ādaduḥ sa-śaraṃ cāpaṃ veddhuṃ parṣadi mad-dhiyaḥ


10.83.022

आदाय व्यसृजन् केचित् सज्यं कर्तुम् अनीश्वराः ।
आ-कोष्ठं ज्यां समुत्कृष्य पेतुर् एके ऽमुनाहताः

ādāya vyasṛjan kecit sajyaṃ kartum anīśvarāḥ |
ā-koṣṭhaṃ jyāṃ samutkṛṣya petur eke 'munāhatāḥ


10.83.023

सज्यं कृत्वापरे वीरा मागधाम्बष्ठ-चेदिपाः ।
भीमो दुर्योधनः कर्णो नाविदंस् तद्-अवस्थितिम्

sajyaṃ kṛtvāpare vīrā māgadhāmbaṣṭha-cedipāḥ |
bhīmo duryodhanaḥ karṇo nāvidaṃs tad-avasthitim


10.83.024

मत्स्याभासं जले वीक्ष्य ज्ञात्वा च तद्-अवस्थितिम् ।
पार्थो यत्तो ऽसृजद् बाणं नाच्छिनत् पस्पृशे परम्

matsyābhāsaṃ jale vīkṣya jñātvā ca tad-avasthitim |
pārtho yatto 'sṛjad bāṇaṃ nācchinat paspṛśe param


10.83.025

राजन्येषु निवृत्तेषु भग्न-मानेषु मानिषु ।
भगवान् धनुर् आदाय सज्यं कृत्वाथ लीलया

rājanyeṣu nivṛtteṣu bhagna-māneṣu māniṣu |
bhagavān dhanur ādāya sajyaṃ kṛtvātha līlayā


10.83.026

तस्मिन् सन्धाय विशिखं मत्स्यं वीक्ष्य सकृज् जले ।
छित्त्वेषुणापातयत् तं सूर्ये चाभिजिति स्थिते

tasmin sandhāya viśikhaṃ matsyaṃ vīkṣya sakṛj jale |
chittveṣuṇāpātayat taṃ sūrye cābhijiti sthite


10.83.027

दिवि दुन्दुभयो नेदुर् जय-शब्द-युता भुवि ।
देवाश् च कुसुमासारान् मुमुचुर् हर्ष-विह्वलाः

divi dundubhayo nedur jaya-śabda-yutā bhuvi |
devāś ca kusumāsārān mumucur harṣa-vihvalāḥ


10.83.028

तद् रङ्गम् आविशम् अहं कल-नूपुराभ्यां $ पद्भ्यां प्रगृह्य कनकोइज्वल-रत्न-मालाम् &अम्प्;नूत्ने निवीय परिधाय च कौशिकाग्र्ये % स-व्रीड-हास-वदना कवरी-धृत-स्रक्

tad raṅgam āviśam ahaṃ kala-nūpurābhyāṃ $ padbhyāṃ pragṛhya kanakoijvala-ratna-mālām &nūtne nivīya paridhāya ca kauśikāgrye % sa-vrīḍa-hāsa-vadanā kavarī-dhṛta-srak


10.83.029

  • //उन्नीय वक्त्रम् उरु-कुन्तल-कुण्डल-त्विड्- $ गण्ड-स्थलं शिशिर-हास-कटाक्ष-मोक्षैः &उन्नीय वक्त्रम् उरु-कुन्तल-कुण्डल-त्विड्- $ गण्ड-स्थलं शिशिर-हास-कटाक्ष-मोक्षैः &राज्ञो निरीक्ष्य परितः शनकैर् मुरारेर् % अंसे ऽनुरक्त-हृदया निदधे स्व-मालाम्

** //unnīya vaktram uru-kuntala-kuṇḍala-tviḍ- $ gaṇḍa-sthalaṃ śiśira-hāsa-kaṭākṣa-mokṣaiḥ &unnīya vaktram uru-kuntala-kuṇḍala-tviḍ- $ gaṇḍa-sthalaṃ śiśira-hāsa-kaṭākṣa-mokṣaiḥ &rājño nirīkṣya paritaḥ śanakair murārer % aṃse 'nurakta-hṛdayā nidadhe sva-mālām*


10.83.030


  • तावन् मृदङ्ग-पटहाः शङ्ख-भेर्य्-आनकादयः ।
    निनेदुर् नट-नर्तक्यो ननृतुर् गायका जगुः

** // tāvan mṛdaṅga-paṭahāḥ śaṅkha-bhery-ānakādayaḥ |*
ninedur naṭa-nartakyo nanṛtur gāyakā jaguḥ


10.83.031

एवं वृते भगवति मयेशे नृप-यूथपाः ।
न सेहिरे याज्ञसेनि स्पर्धन्तो हृच्-छयातुराः

evaṃ vṛte bhagavati mayeśe nṛpa-yūthapāḥ |
na sehire yājñaseni spardhanto hṛc-chayāturāḥ


10.83.032

मां तावद् रथम् आरोप्य हय-रत्न-चतुष्टयम् ।
शार्ङ्गम् उद्यम्य सन्नद्धस् तस्थाव् आजौ चतुर्-भुजः

māṃ tāvad ratham āropya haya-ratna-catuṣṭayam |
śārṅgam udyamya sannaddhas tasthāv ājau catur-bhujaḥ


10.83.033

दारुकश् चोदयाम् आस काञ्चनोपस्करं रथम् ।
मिषतां भू-भुजां राज्ञि मृगाणां मृग-राड् इव

dārukaś codayām āsa kāñcanopaskaraṃ ratham |
miṣatāṃ bhū-bhujāṃ rājñi mṛgāṇāṃ mṛga-rāḍ iva


10.83.034

ते ऽन्वसज्जन्त राजन्या निषेद्धुं पथि केचन ।
संयत्ता उद्धृतेष्व्-आसा ग्राम-सिंहा यथा हरिम्

te 'nvasajjanta rājanyā niṣeddhuṃ pathi kecana |
saṃyattā uddhṛteṣv-āsā grāma-siṃhā yathā harim


10.83.035

ते शार्ङ्ग-च्युत-बाणौघैः कृत्त-बाह्व्-अङ्घ्रि-कन्धराः ।
निपेतुः प्रधने केचिद् एके सन्त्यज्य दुद्रुवुः

te śārṅga-cyuta-bāṇaughaiḥ kṛtta-bāhv-aṅghri-kandharāḥ |
nipetuḥ pradhane kecid eke santyajya dudruvuḥ


10.83.036

ततः पुरीं यदु-पतिर् अत्य्-अलङ्कृतां $ रवि-च्छद-ध्वज-पट-चित्र-तोरणाम् &अम्प्;कुशस्थलीं दिवि भुवि चाभिसंस्तुतां % समाविशत् तरणिर् इव स्व-केतनम्

tataḥ purīṃ yadu-patir aty-alaṅkṛtāṃ $ ravi-cchada-dhvaja-paṭa-citra-toraṇām &kuśasthalīṃ divi bhuvi cābhisaṃstutāṃ % samāviśat taraṇir iva sva-ketanam


10.83.037


  • पिता मे पूजयाम् आस सुहृत्-सम्बन्धि-बान्धवान् ।
    महार्ह-वासो-ऽलङ्कारैः शय्यासन-परिच्छदैः

** // pitā me pūjayām āsa suhṛt-sambandhi-bāndhavān |*
mahārha-vāso-'laṅkāraiḥ śayyāsana-paricchadaiḥ


10.83.038

दासीभिः सर्व-सम्पद्भिर् भटेभ-रथ-वाजिभिः ।
आयुधानि महार्हाणि ददौ पूर्णस्य भक्तितः

dāsībhiḥ sarva-sampadbhir bhaṭebha-ratha-vājibhiḥ |
āyudhāni mahārhāṇi dadau pūrṇasya bhaktitaḥ


10.83.039

आत्मारामस्य तस्येमा वयं वै गृह-दासिकाः ।
सर्व-सङ्ग-निवृत्त्याद्धा तपसा च बभूविम

ātmārāmasya tasyemā vayaṃ vai gṛha-dāsikāḥ |
sarva-saṅga-nivṛttyāddhā tapasā ca babhūvima


10.83.040

0 महिष्य ऊचुः भौमं निहत्य स-गणं युधि तेन रुद्धा $ ज्ञात्वाथ नः क्षिति-जये जित-राज-कन्याः & भौमं निहत्य स-गणं युधि तेन रुद्धा $ ज्ञात्वाथ नः क्षिति-जये जित-राज-कन्याः & निर्मुच्य संसृति-विमोक्षम् अनुस्मरन्तीः % पादाम्बुजं परिणिनाय य आप्त-कामः

0 mahiṣya ūcuḥ bhaumaṃ nihatya sa-gaṇaṃ yudhi tena ruddhā $ jñātvātha naḥ kṣiti-jaye jita-rāja-kanyāḥ & bhaumaṃ nihatya sa-gaṇaṃ yudhi tena ruddhā $ jñātvātha naḥ kṣiti-jaye jita-rāja-kanyāḥ & nirmucya saṃsṛti-vimokṣam anusmarantīḥ % pādāmbujaṃ pariṇināya ya āpta-kāmaḥ


10.83.041


  • न वयं साध्वि साम्राज्यं स्वाराज्यं भौज्यम् अप्य् उत ।
    वैराज्यं पारमेष्ठ्यं च आनन्त्यं वा हरेः पदम्

** // na vayaṃ sādhvi sāmrājyaṃ svārājyaṃ bhaujyam apy uta |*
vairājyaṃ pārameṣṭhyaṃ ca ānantyaṃ vā hareḥ padam


10.83.042

कामयामह एतस्य श्रीमत्-पाद-रजः श्रियः ।
कुच-कुङ्कुम-गन्धाढ्यं मूर्ध्ना वोढुं गदा-भृतः

kāmayāmaha etasya śrīmat-pāda-rajaḥ śriyaḥ |
kuca-kuṅkuma-gandhāḍhyaṃ mūrdhnā voḍhuṃ gadā-bhṛtaḥ


10.83.043

व्रज-स्त्रियो यद् वाञ्छन्ति पुलिन्द्यस् तृण-वीरुधः ।
गावश् चारयतो गोपाः पद-स्पर्शं महात्मनः

vraja-striyo yad vāñchanti pulindyas tṛṇa-vīrudhaḥ |
gāvaś cārayato gopāḥ pada-sparśaṃ mahātmanaḥ

Chapter 10.84

10.84.001

0 श्री-शुक उवाच श्रुत्वा पृथा सुबल-पुत्र्य् अथ याज्ञसेनी $ माधव्य् अथ क्षितिप-पत्न्य उत स्व-गोप्यः & श्रुत्वा पृथा सुबल-पुत्र्य् अथ याज्ञसेनी $ माधव्य् अथ क्षितिप-पत्न्य उत स्व-गोप्यः & कृष्णे ऽखिलात्मनि हरौ प्रणयानुबन्धं % सर्वा विसिस्म्युर् अलम् अश्रु-कलाकुलाक्ष्यः

0 śrī-śuka uvāca śrutvā pṛthā subala-putry atha yājñasenī $ mādhavy atha kṣitipa-patnya uta sva-gopyaḥ & śrutvā pṛthā subala-putry atha yājñasenī $ mādhavy atha kṣitipa-patnya uta sva-gopyaḥ & kṛṣṇe 'khilātmani harau praṇayānubandhaṃ % sarvā visismyur alam aśru-kalākulākṣyaḥ


10.84.002


  • इति सम्भाषमाणासु स्त्रीभिः स्त्रीषु नृभिर् नृषु ।
    आययुर् मुनयस् तत्र कृष्ण-राम-दिदृक्षया

** // iti sambhāṣamāṇāsu strībhiḥ strīṣu nṛbhir nṛṣu |*
āyayur munayas tatra kṛṣṇa-rāma-didṛkṣayā


10.84.003

द्वैपायनो नारदश् च च्यवनो देवलो ऽसितः ।
विश्वामित्रः शतानन्दो भरद्वाजो ऽथ गौतमः

dvaipāyano nāradaś ca cyavano devalo 'sitaḥ |
viśvāmitraḥ śatānando bharadvājo 'tha gautamaḥ


10.84.004

रामः स-शिष्यो भगवान् वसिष्ठो गालवो भृगुः ।
पुलस्त्यः कश्यपो ऽत्रिश् च मार्कण्डेयो बृहस्पतिः

rāmaḥ sa-śiṣyo bhagavān vasiṣṭho gālavo bhṛguḥ |
pulastyaḥ kaśyapo 'triś ca mārkaṇḍeyo bṛhaspatiḥ


10.84.005

द्वितस् त्रितश् चैकतश् च ब्रह्म-पुत्रास् तथाङ्गिराः ।
अगस्त्यो याज्ञवल्क्यश् च वामदेवादयो ऽपरे

dvitas tritaś caikataś ca brahma-putrās tathāṅgirāḥ |
agastyo yājñavalkyaś ca vāmadevādayo 'pare


10.84.006

तान् दृष्ट्वा सहसोत्थाय प्राग् आसीना नृपादयः ।
पाण्डवाः कृष्ण-रामौ च प्रणेमुर् विश्व-वन्दितान्

tān dṛṣṭvā sahasotthāya prāg āsīnā nṛpādayaḥ |
pāṇḍavāḥ kṛṣṇa-rāmau ca praṇemur viśva-vanditān


10.84.007

तान् आनर्चुर् यथा सर्वे सह-रामो ऽच्युतो ऽर्चयत् ।
स्वागतासन-पाद्यार्घ्य- माल्य-धूपानुलेपनैः

tān ānarcur yathā sarve saha-rāmo 'cyuto 'rcayat |
svāgatāsana-pādyārghya- mālya-dhūpānulepanaiḥ


10.84.008

उवाच सुखम् आसीनान् भगवान् धर्म-गुप्-तनुः ।
सदसस् तस्य महतो यत-वाचो ऽनुशृण्वतः

uvāca sukham āsīnān bhagavān dharma-gup-tanuḥ |
sadasas tasya mahato yata-vāco 'nuśṛṇvataḥ


10.84.009

0 श्री-भगवान् उवाच अहो वयं जन्म-भृतो लब्धं कार्त्स्न्येन तत्-फलम् ।
देवानाम् अपि दुष्प्रापं यद् योगेश्वर-दर्शनम्

0 śrī-bhagavān uvāca aho vayaṃ janma-bhṛto labdhaṃ kārtsnyena tat-phalam |
devānām api duṣprāpaṃ yad yogeśvara-darśanam


10.84.010

किं स्वल्प-तपसां नॄणाम् अर्चायां देव-चक्षुषाम् ।
दर्शन-स्पर्शन-प्रश्न- प्रह्व-पादार्चनादिकम्

kiṃ svalpa-tapasāṃ nṝṇām arcāyāṃ deva-cakṣuṣām |
darśana-sparśana-praśna- prahva-pādārcanādikam


10.84.011

न ह्य् अम्-मयानि तीर्थानि न देवा मृच्-छिला-मयाः ।
ते पुनन्त्य् उरु-कालेन दर्शनाद् एव साधवः

na hy am-mayāni tīrthāni na devā mṛc-chilā-mayāḥ |
te punanty uru-kālena darśanād eva sādhavaḥ


10.84.012

नाग्निर् न सूर्यो न च चन्द्र-तारका $ न भूर् जलं खं श्वसनो ऽथ वाङ् मनः &अम्प्;उपासिता भेद-कृतो हरन्त्य् अघं % विपश्चितो घ्नन्ति मुहूर्त-सेवया

nāgnir na sūryo na ca candra-tārakā $ na bhūr jalaṃ khaṃ śvasano 'tha vāṅ manaḥ &upāsitā bheda-kṛto haranty aghaṃ % vipaścito ghnanti muhūrta-sevayā


10.84.013

  • //यस्यात्म-बुद्धिः कुणपे त्रि-धातुके $ स्व-धीः कलत्रादिषु भौम इज्य-धीः &यस्यात्म-बुद्धिः कुणपे त्रि-धातुके $ स्व-धीः कलत्रादिषु भौम इज्य-धीः &यत्-तीर्थ-बुद्धिः सलिले न कर्हिचिज् % जनेष्व् अभिज्ञेषु स एव गो-खरः

** //yasyātma-buddhiḥ kuṇape tri-dhātuke $ sva-dhīḥ kalatrādiṣu bhauma ijya-dhīḥ &yasyātma-buddhiḥ kuṇape tri-dhātuke $ sva-dhīḥ kalatrādiṣu bhauma ijya-dhīḥ &yat-tīrtha-buddhiḥ salile na karhicij % janeṣv abhijñeṣu sa eva go-kharaḥ*


10.84.014



10.84.014

0 श्री-शुक उवाच निशम्येत्थं भगवतः कृष्णस्याकुण्थ-मेधसः ।
वचो दुरन्वयं विप्रास् तूष्णीम् आसन् भ्रमद्-धियः

0 śrī-śuka uvāca niśamyetthaṃ bhagavataḥ kṛṣṇasyākuṇtha-medhasaḥ |
vaco duranvayaṃ viprās tūṣṇīm āsan bhramad-dhiyaḥ


10.84.015

चिरं विमृश्य मुनय ईश्वरस्येशितव्यताम् ।
जन-सङ्ग्रह इत्य् ऊचुः स्मयन्तस् तं जगद्-गुरुम्

ciraṃ vimṛśya munaya īśvarasyeśitavyatām |
jana-saṅgraha ity ūcuḥ smayantas taṃ jagad-gurum


10.84.016

0 श्री-मुनय ऊचुः यन्-मायया तत्त्व-विद्-उत्तमा वयं विमोहिता विश्व-सृजाम् अधीश्वराः ।
यद् ईशितव्यायति गूढ ईहया अहो विचित्रम् भगवद्-विचेष्टितम्

0 śrī-munaya ūcuḥ yan-māyayā tattva-vid-uttamā vayaṃ vimohitā viśva-sṛjām adhīśvarāḥ |
yad īśitavyāyati gūḍha īhayā aho vicitram bhagavad-viceṣṭitam


10.84.017

अनीह एतद् बहुधैक आत्मना सृजत्य् अवत्य् अत्ति न बध्यते यथा ।
भौमैर् हि भूमिर् बहु-नाम-रूपिणी अहो विभूम्नश् चरितं विडम्बनम्

anīha etad bahudhaika ātmanā sṛjaty avaty atti na badhyate yathā |
bhaumair hi bhūmir bahu-nāma-rūpiṇī aho vibhūmnaś caritaṃ viḍambanam


10.84.018

अथापि काले स्व-जनाभिगुप्तये बिभर्षि सत्त्वं खल-निग्रहाय च ।
स्व-लीलया वेद-पथं सनातनं वर्णाश्रमात्मा पुरुषः परो भवान्

athāpi kāle sva-janābhiguptaye bibharṣi sattvaṃ khala-nigrahāya ca |
sva-līlayā veda-pathaṃ sanātanaṃ varṇāśramātmā puruṣaḥ paro bhavān


10.84.019

ब्रह्म ते हृदयं शुक्लं तपः-स्वाध्याय-संयमैः ।
यत्रोपलब्धं सद् व्यक्तम् अव्यक्तं च ततः परम्

brahma te hṛdayaṃ śuklaṃ tapaḥ-svādhyāya-saṃyamaiḥ |
yatropalabdhaṃ sad vyaktam avyaktaṃ ca tataḥ param


10.84.020

तस्माद् ब्रह्म-कुलं ब्रह्मन् शास्त्र-योनेस् त्वम् आत्मनः ।
सभाजयसि सद् धाम तद् ब्रह्मण्याग्रणीर् भवान्

tasmād brahma-kulaṃ brahman śāstra-yones tvam ātmanaḥ |
sabhājayasi sad dhāma tad brahmaṇyāgraṇīr bhavān


10.84.021

अद्य नो जन्म-साफल्यं विद्यायास् तपसो दृशः ।
त्वया सङ्गम्य सद्-गत्या यद् अन्तः श्रेयसां परः

adya no janma-sāphalyaṃ vidyāyās tapaso dṛśaḥ |
tvayā saṅgamya sad-gatyā yad antaḥ śreyasāṃ paraḥ


10.84.022

नमस् तस्मै भगवते कृष्णायाकुण्ठ-मेधसे ।
स्व-योगमाययाच्छन्न- महिम्ने परमात्मने

namas tasmai bhagavate kṛṣṇāyākuṇṭha-medhase |
sva-yogamāyayācchanna- mahimne paramātmane


10.84.023

न यं विदन्त्य् अमी भू-पा एकारामाश् च वृष्णयः ।
माया-जवनिकाच्छन्नम् आत्मानं कालम् ईश्वरम्

na yaṃ vidanty amī bhū-pā ekārāmāś ca vṛṣṇayaḥ |
māyā-javanikācchannam ātmānaṃ kālam īśvaram


10.84.024

यथा शयानः पुरुष आत्मानं गुण-तत्त्व-दृक् ।
नाम-मात्रेन्द्रियाभातं न वेद रहितं परम्

yathā śayānaḥ puruṣa ātmānaṃ guṇa-tattva-dṛk |
nāma-mātrendriyābhātaṃ na veda rahitaṃ param


10.84.025

एवं त्वा नाम-मात्रेषु विषयेष्व् इन्द्रियेहया ।
मायया विभ्रमच्-चित्तो न वेद स्मृत्य्-उपप्लवात्

evaṃ tvā nāma-mātreṣu viṣayeṣv indriyehayā |
māyayā vibhramac-citto na veda smṛty-upaplavāt


10.84.026

तस्याद्य ते ददृशिमाङ्घ्रिम् अघौघ-मर्ष- $ तीर्थास्पदं हृदि कृतं सु-विपक्व-योगैः &अम्प्;उत्सिक्त-भक्त्य्-उपहताशय जीव-कोशा % आपुर् भवद्-गतिम् अथानुगृहान भक्तान्

tasyādya te dadṛśimāṅghrim aghaugha-marṣa- $ tīrthāspadaṃ hṛdi kṛtaṃ su-vipakva-yogaiḥ &utsikta-bhakty-upahatāśaya jīva-kośā % āpur bhavad-gatim athānugṛhāna bhaktān


10.84.027



10.84.027

0 श्री-शुक उवाच इत्य् अनुज्ञाप्य दाशार्हं धृतराष्ट्रं युधिष्ठिरम् ।
राजर्षे स्वाश्रमान् गन्तुं मुनयो दधिरे मनः

0 śrī-śuka uvāca ity anujñāpya dāśārhaṃ dhṛtarāṣṭraṃ yudhiṣṭhiram |
rājarṣe svāśramān gantuṃ munayo dadhire manaḥ


10.84.028

तद् वीक्ष्य तान् उपव्रज्य वसुदेवो महा-यशाः ।
प्रणम्य चोपसङ्गृह्य बभाषेदं सु-यन्त्रितः

tad vīkṣya tān upavrajya vasudevo mahā-yaśāḥ |
praṇamya copasaṅgṛhya babhāṣedaṃ su-yantritaḥ


10.84.029

0 श्री-वसुदेव उवाच नमो वः सर्व-देवेभ्य ऋषयः श्रोतुम् अर्हथ ।
कर्मणा कर्म-निर्हारो यथा स्यान् नस् तद् उच्यताम्

0 śrī-vasudeva uvāca namo vaḥ sarva-devebhya ṛṣayaḥ śrotum arhatha |
karmaṇā karma-nirhāro yathā syān nas tad ucyatām


10.84.030

0 श्री-नारद उवाच नाति-चित्रम् इदं विप्रा वसुदेवो बुभुत्सया ।
कृष्णम् मत्वार्भकं यन् नः पृच्छति श्रेय आत्मनः

0 śrī-nārada uvāca nāti-citram idaṃ viprā vasudevo bubhutsayā |
kṛṣṇam matvārbhakaṃ yan naḥ pṛcchati śreya ātmanaḥ


10.84.031

सन्निकर्षो ऽत्र मर्त्यानाम् अनादरण-कारणम् ।
गाङ्गं हित्वा यथान्याम्भस् तत्रत्यो याति शुद्धये

sannikarṣo 'tra martyānām anādaraṇa-kāraṇam |
gāṅgaṃ hitvā yathānyāmbhas tatratyo yāti śuddhaye


10.84.032

यस्यानुभूतिः कालेन लयोत्पत्त्य्-आदिनास्य वै ।
स्वतो ऽन्यस्माच् च गुणतो न कुतश्चन रिष्यति

yasyānubhūtiḥ kālena layotpatty-ādināsya vai |
svato 'nyasmāc ca guṇato na kutaścana riṣyati


10.84.033

तं क्लेश-कर्म-परिपाक-गुण-प्रवाहैर् अव्याहतानुभवम् ईश्वरम् अद्वितीयम् ।
प्राणादिभिः स्व-विभवैर् उपगूढम् अन्यो मन्येत सूर्यम् इव मेघ-हिमोपरागैः

taṃ kleśa-karma-paripāka-guṇa-pravāhair avyāhatānubhavam īśvaram advitīyam |
prāṇādibhiḥ sva-vibhavair upagūḍham anyo manyeta sūryam iva megha-himoparāgaiḥ


10.84.034

अथोचुर् मुनयो राजन्न् आभाष्यानल्सदुन्दभिम् ।
सर्वेषां शृण्वतां राज्ञां तथैवाच्युत-रामयोः

athocur munayo rājann ābhāṣyānalsadundabhim |
sarveṣāṃ śṛṇvatāṃ rājñāṃ tathaivācyuta-rāmayoḥ


10.84.035

कर्मणा कर्म-निर्हार एष साधु-निरूपितः ।
यच् छ्रद्धया यजेद् विष्णुं सर्व-यज्ञेश्वरं मखैः

karmaṇā karma-nirhāra eṣa sādhu-nirūpitaḥ |
yac chraddhayā yajed viṣṇuṃ sarva-yajñeśvaraṃ makhaiḥ


10.84.036

चित्तस्योपशमो ऽयं वै कविभिः शास्त्र-चक्षुसा ।
दर्शितः सु-गमो योगो धर्मश् चात्म-मुद्-आवहः

cittasyopaśamo 'yaṃ vai kavibhiḥ śāstra-cakṣusā |
darśitaḥ su-gamo yogo dharmaś cātma-mud-āvahaḥ


10.84.037

अयं स्वस्त्य्-अयनः पन्था द्वि-जातेर् गृह-मेधिनः ।
यच् छ्रद्धयाप्त-वित्तेन शुक्लेनेज्येत पूरुषः

ayaṃ svasty-ayanaḥ panthā dvi-jāter gṛha-medhinaḥ |
yac chraddhayāpta-vittena śuklenejyeta pūruṣaḥ


10.84.038

वित्तैषणां यज्ञ-दानैर् गृहैर् दार-सुतैषणाम् ।
आत्म-लोकैषणां देव कालेन विसृजेद् बुधः ।
ग्रामे त्यक्तैषणाः सर्वे ययुर् धीरास् तपो-वनम्

vittaiṣaṇāṃ yajña-dānair gṛhair dāra-sutaiṣaṇām |
ātma-lokaiṣaṇāṃ deva kālena visṛjed budhaḥ |
grāme tyaktaiṣaṇāḥ sarve yayur dhīrās tapo-vanam


10.84.039

ऋणैस् त्रिभिर् द्विजो जातो देवर्षि-पितॄणां प्रभो ।
यज्ञाध्ययन-पुत्रैस् तान्य् अनिस्तीर्य त्यजन् पतेत्

ṛṇais tribhir dvijo jāto devarṣi-pitṝṇāṃ prabho |
yajñādhyayana-putrais tāny anistīrya tyajan patet


10.84.040

त्वं त्व् अद्य मुक्तो द्वाभ्यां वै ऋषि-पित्रोर् महा-मते ।
यज्ञैर् देवर्णम् उन्मुच्य निरृणो ऽशरणो भव

tvaṃ tv adya mukto dvābhyāṃ vai ṛṣi-pitror mahā-mate |
yajñair devarṇam unmucya nirṛṇo 'śaraṇo bhava


10.84.041

वसुदेव भवान् नूनं भक्त्या परमया हरिम् ।
जगताम् ईश्वरं प्रार्चः स यद् वां पुत्रतां गतः

vasudeva bhavān nūnaṃ bhaktyā paramayā harim |
jagatām īśvaraṃ prārcaḥ sa yad vāṃ putratāṃ gataḥ


10.84.042

0 श्री-शुक उवाच इति तद्-वचनं श्रुत्वा वसुदेवो महा-मनाः ।
तान् ऋषीन् ऋत्विजो वव्रे मूर्ध्नानम्य प्रसाद्य च

0 śrī-śuka uvāca iti tad-vacanaṃ śrutvā vasudevo mahā-manāḥ |
tān ṛṣīn ṛtvijo vavre mūrdhnānamya prasādya ca


10.84.043

त एनम् ऋषयो राजन् वृता धर्मेण धार्मिकम् ।
तस्मिन्न् अयाजयन् क्षेत्रे मखैर् उत्तम-कल्पकैः

ta enam ṛṣayo rājan vṛtā dharmeṇa dhārmikam |
tasminn ayājayan kṣetre makhair uttama-kalpakaiḥ


10.84.044

तद्-दीक्षायां प्रवृत्तायां वृष्णयः पुष्कर-स्रजः ।
स्नाताः सु-वाससो राजन् राजानः सुष्ठ्व्-अलङ्कृताः

tad-dīkṣāyāṃ pravṛttāyāṃ vṛṣṇayaḥ puṣkara-srajaḥ |
snātāḥ su-vāsaso rājan rājānaḥ suṣṭhv-alaṅkṛtāḥ


10.84.045

तन्-महिष्यश् च मुदिता निष्क-कण्ठ्यः सु-वाससः ।
दीक्षा-शालाम् उपाजग्मुर् आलिप्ता वस्तु-पाणयः

tan-mahiṣyaś ca muditā niṣka-kaṇṭhyaḥ su-vāsasaḥ |
dīkṣā-śālām upājagmur āliptā vastu-pāṇayaḥ


10.84.046

नेदुर् मृदङ्ग-पटह- शङ्ख-भेर्य्-आनकादयः ।
ननृतुर् नट-नर्तक्यस् तुष्टुवुः सूत-मागधाः ।
जगुः सु-कण्ठ्यो गन्धर्व्यः सङ्गीतं सह-भर्तृकाः

nedur mṛdaṅga-paṭaha- śaṅkha-bhery-ānakādayaḥ |
nanṛtur naṭa-nartakyas tuṣṭuvuḥ sūta-māgadhāḥ |
jaguḥ su-kaṇṭhyo gandharvyaḥ saṅgītaṃ saha-bhartṛkāḥ


10.84.047

तम् अभ्यषिञ्चन् विधि-वद् अक्तम् अभ्यक्तम् ऋत्विजः ।
पत्नीभिर् अष्टा-दशभिः सोम-राजम् इवोडुभिः

tam abhyaṣiñcan vidhi-vad aktam abhyaktam ṛtvijaḥ |
patnībhir aṣṭā-daśabhiḥ soma-rājam ivoḍubhiḥ


10.84.048

ताभिर् दुकूल-वलयैर् हार-नूपुर-कुण्डलैः ।
स्व्-अलङ्कृताभिर् विबभौ दीक्षितो ऽजिन-संवृतः

tābhir dukūla-valayair hāra-nūpura-kuṇḍalaiḥ |
sv-alaṅkṛtābhir vibabhau dīkṣito 'jina-saṃvṛtaḥ


10.84.049

तस्यर्त्विजो महा-राज रत्न-कौशेय-वाससः ।
स-सदस्या विरेजुस् ते यथा वृत्र-हणो ऽध्वरे

tasyartvijo mahā-rāja ratna-kauśeya-vāsasaḥ |
sa-sadasyā virejus te yathā vṛtra-haṇo 'dhvare


10.84.050

तदा रामश् च कृष्णश् च स्वैः स्वैर् बन्धुभिर् अन्वितौ ।
रेजतुः स्व-सुतैर् दारैर् जीवेशौ स्व-विभूतिभिः

tadā rāmaś ca kṛṣṇaś ca svaiḥ svair bandhubhir anvitau |
rejatuḥ sva-sutair dārair jīveśau sva-vibhūtibhiḥ


10.84.051

ईजे ऽनु-यज्ञं विधिना अग्नि-होत्रादि-लक्षणैः ।
प्राकृतैर् वैकृतैर् यज्ञैर् द्रव्य-ज्ञान-क्रियेश्वरम्

īje 'nu-yajñaṃ vidhinā agni-hotrādi-lakṣaṇaiḥ |
prākṛtair vaikṛtair yajñair dravya-jñāna-kriyeśvaram


10.84.052

अथर्त्विग्भ्यो ऽददात् काले यथाम्नातं स दक्षिणाः ।
स्व्-अलङ्कृतेभ्यो ऽलङ्कृत्य गो-भू-कन्या महा-धनाः

athartvigbhyo 'dadāt kāle yathāmnātaṃ sa dakṣiṇāḥ |
sv-alaṅkṛtebhyo 'laṅkṛtya go-bhū-kanyā mahā-dhanāḥ


10.84.053

पत्नी-संयाजावभृथ्यैश् चरित्वा ते महर्षयः ।
सस्नू राम-ह्रदे विप्रा यजमान-पुरः-सराः

patnī-saṃyājāvabhṛthyaiś caritvā te maharṣayaḥ |
sasnū rāma-hrade viprā yajamāna-puraḥ-sarāḥ


10.84.054

स्नातो ऽलङ्कार-वासांसि वन्दिभ्यो ऽदात् तथा स्त्रियः ।
ततः स्व्-अलङ्कृतो वर्णान् आ-श्वभ्यो ऽन्नेन पूजयत्

snāto 'laṅkāra-vāsāṃsi vandibhyo 'dāt tathā striyaḥ |
tataḥ sv-alaṅkṛto varṇān ā-śvabhyo 'nnena pūjayat


10.84.055

बन्धून् स-दारान् स-सुतान् पारिबर्हेण भूयसा ।
विदर्भ-कोशल-कुरून् काशि-केकय-सृञ्जयान्

bandhūn sa-dārān sa-sutān pāribarheṇa bhūyasā |
vidarbha-kośala-kurūn kāśi-kekaya-sṛñjayān


10.84.056

सदस्यर्त्विक्-सुर-गणान् नृ-भूत-पितृ-चारणान् ।
श्री-निकेतम् अनुज्ञाप्य शंसन्तः प्रययुः क्रतुम्

sadasyartvik-sura-gaṇān nṛ-bhūta-pitṛ-cāraṇān |
śrī-niketam anujñāpya śaṃsantaḥ prayayuḥ kratum


10.84.057

धृतराष्ट्रो ऽनुजः पार्था भीष्मो द्रोणः पृथा यमौ ।
नारदो भगवान् व्यासः सुहृत्-सम्बन्धि-बान्धवाः

dhṛtarāṣṭro 'nujaḥ pārthā bhīṣmo droṇaḥ pṛthā yamau |
nārado bhagavān vyāsaḥ suhṛt-sambandhi-bāndhavāḥ


10.84.058

बन्धून् परिष्वज्य यदून् सौहृदाक्लिन्न-चेतसः ।
ययुर् विरह-कृच्छ्रेण स्व-देशांश् चापरे जनाः

bandhūn pariṣvajya yadūn sauhṛdāklinna-cetasaḥ |
yayur viraha-kṛcchreṇa sva-deśāṃś cāpare janāḥ


10.84.059

नन्दस् तु सह गोपालैर् बृहत्या पूजयार्चितः ।
कृष्ण-रामोग्रसेनाद्यैर् न्यवात्सीद् बन्धु-वत्सलः

nandas tu saha gopālair bṛhatyā pūjayārcitaḥ |
kṛṣṇa-rāmograsenādyair nyavātsīd bandhu-vatsalaḥ


10.84.060

वसुदेवो ऽञ्जसोत्तीर्य मनोरथ-महार्णवम् ।
सुहृद्-वृतः प्रीत-मना नन्दम् आह करे स्पृशन्

vasudevo 'ñjasottīrya manoratha-mahārṇavam |
suhṛd-vṛtaḥ prīta-manā nandam āha kare spṛśan


10.84.061

0 श्री-वसुदेव उवाच भ्रातर् ईश-कृतः पाशो नृनां यः स्नेह-संज्ञितः ।
तं दुस्त्यजम् अहं मन्ये शूराणाम् अपि योगिनाम्

0 śrī-vasudeva uvāca bhrātar īśa-kṛtaḥ pāśo nṛnāṃ yaḥ sneha-saṃjñitaḥ |
taṃ dustyajam ahaṃ manye śūrāṇām api yoginām


10.84.062

अस्मास्व् अप्रतिकल्पेयं यत् कृताज्ञेषु सत्तमैः ।
मैत्र्य् अर्पिताफला चापि न निवर्तेत कर्हिचित्

asmāsv apratikalpeyaṃ yat kṛtājñeṣu sattamaiḥ |
maitry arpitāphalā cāpi na nivarteta karhicit


10.84.063

प्राग् अकल्पाच् च कुशलं भ्रातर् वो नाचराम हि ।
अधुना श्री-मदान्धाक्षा न पश्यामः पुरः सतः

prāg akalpāc ca kuśalaṃ bhrātar vo nācarāma hi |
adhunā śrī-madāndhākṣā na paśyāmaḥ puraḥ sataḥ


10.84.064

मा राज्य-श्रीर् अभूत् पुंसः श्रेयस्-कामस्य मान-द ।
स्व-जनान् उत बन्धून् वा न पश्यति ययान्ध-दृक्

mā rājya-śrīr abhūt puṃsaḥ śreyas-kāmasya māna-da |
sva-janān uta bandhūn vā na paśyati yayāndha-dṛk


10.84.065

0 श्री-शुक उवाच एवं सौहृद-शैथिल्य- चित्त आनकदुन्दुभिः ।
रुरोद तत्-कृतां मैत्रीं स्मरन्न् अश्रु-विलोचनः

0 śrī-śuka uvāca evaṃ sauhṛda-śaithilya- citta ānakadundubhiḥ |
ruroda tat-kṛtāṃ maitrīṃ smarann aśru-vilocanaḥ


10.84.066

नन्दस् तु सख्युः प्रिय-कृत् प्रेम्णा गोविन्द-रामयोः ।
अद्य श्व इति मासांस् त्रीन् यदुभिर् मानितो ऽवसत्

nandas tu sakhyuḥ priya-kṛt premṇā govinda-rāmayoḥ |
adya śva iti māsāṃs trīn yadubhir mānito 'vasat


10.84.067

ततः कामैः पूर्यमाणः स-व्रजः सह-बान्धवः ।
परार्ध्याभरण-क्षौम- नानानर्घ्य-परिच्छदैः

tataḥ kāmaiḥ pūryamāṇaḥ sa-vrajaḥ saha-bāndhavaḥ |
parārdhyābharaṇa-kṣauma- nānānarghya-paricchadaiḥ


10.84.068

वसुदेवोग्रसेनाभ्यां कृष्णोद्धव-बलादिभिः ।
दत्तम् आदाय पारिबर्हं यापितो यदुभिर् ययौ

vasudevograsenābhyāṃ kṛṣṇoddhava-balādibhiḥ |
dattam ādāya pāribarhaṃ yāpito yadubhir yayau


10.84.069

नन्दो गोपाश् च गोप्यश् च गोविन्द-चरणाम्बुजे ।
मनः क्षिप्तं पुनर् हर्तुम् अनीशा मथुरां ययुः

nando gopāś ca gopyaś ca govinda-caraṇāmbuje |
manaḥ kṣiptaṃ punar hartum anīśā mathurāṃ yayuḥ


10.84.070

बन्धुषु प्रतियातेषु वृष्णयः कृष्ण-देवताः ।
वीक्ष्य प्रावृषम् आसन्नाद् ययुर् द्वारवतीं पुनः

bandhuṣu pratiyāteṣu vṛṣṇayaḥ kṛṣṇa-devatāḥ |
vīkṣya prāvṛṣam āsannād yayur dvāravatīṃ punaḥ


10.84.071

जनेभ्यः कथयां चक्रुर् यदु-देव-महोत्सवम् ।
यद् आसीत् तीर्थ-यात्रायां सुहृत्-सन्दर्शनादिकम्

janebhyaḥ kathayāṃ cakrur yadu-deva-mahotsavam |
yad āsīt tīrtha-yātrāyāṃ suhṛt-sandarśanādikam

Chapter 10.85

10.85.001

0 श्री-बादरायणिर् उवाच अथैकदात्मजौ प्राप्तौ कृत-पादाभिवन्दनौ ।
वसुदेवो ऽभिनन्द्याह प्रीत्या सङ्कर्षणाच्युतौ

0 śrī-bādarāyaṇir uvāca athaikadātmajau prāptau kṛta-pādābhivandanau |
vasudevo 'bhinandyāha prītyā saṅkarṣaṇācyutau


10.85.002

मुनीनां स वचः श्रुत्वा पुत्रयोर् धाम-सूचकम् ।
तद्-वीर्यैर् जात-विश्रम्भः परिभाष्याभ्यभाषत

munīnāṃ sa vacaḥ śrutvā putrayor dhāma-sūcakam |
tad-vīryair jāta-viśrambhaḥ paribhāṣyābhyabhāṣata


10.85.003

कृष्ण कृष्ण महा-योगिन् सङ्कर्षण सनातन ।
जाने वाम् अस्य यत् साक्षात् प्रधान-पुरुषौ परौ

kṛṣṇa kṛṣṇa mahā-yogin saṅkarṣaṇa sanātana |
jāne vām asya yat sākṣāt pradhāna-puruṣau parau


10.85.004

यत्र येन यतो यस्य यस्मै यद् यद् यथा यदा ।
स्याद् इदं भगवान् साक्षात् प्रधान-पुरुषेश्वरः

yatra yena yato yasya yasmai yad yad yathā yadā |
syād idaṃ bhagavān sākṣāt pradhāna-puruṣeśvaraḥ


10.85.005

एतन् नाना-विधं विश्वम् आत्म-सृष्टम् अधोक्षज ।
आत्मनानुप्रविश्यात्मन् प्राणो जीवो बिभर्ष्य् अज

etan nānā-vidhaṃ viśvam ātma-sṛṣṭam adhokṣaja |
ātmanānupraviśyātman prāṇo jīvo bibharṣy aja


10.85.006

प्राणादीनां विश्व-सृजां शक्तयो याः परस्य ताः ।
पारतन्त्र्याद् वैसादृष्याद् द्वयोश् चेष्टैव चेष्टताम्

prāṇādīnāṃ viśva-sṛjāṃ śaktayo yāḥ parasya tāḥ |
pāratantryād vaisādṛṣyād dvayoś ceṣṭaiva ceṣṭatām


10.85.007

कान्तिस् तेजः प्रभा सत्ता चन्द्राग्न्य्-अर्कर्क्ष-विद्युताम् ।
यत् स्थैर्यं भू-भृतां भूमेर् वृत्तिर् गन्धो ऽर्थतो भवान्

kāntis tejaḥ prabhā sattā candrāgny-arkarkṣa-vidyutām |
yat sthairyaṃ bhū-bhṛtāṃ bhūmer vṛttir gandho 'rthato bhavān


10.85.008

तर्पणं प्राणनम् अपां देव त्वं ताश् च तद्-रसः ।
ओजः सहो बलं चेष्टा गतिर् वायोस् तवेश्वर

tarpaṇaṃ prāṇanam apāṃ deva tvaṃ tāś ca tad-rasaḥ |
ojaḥ saho balaṃ ceṣṭā gatir vāyos taveśvara


10.85.009

दिशां त्वम् अवकाशो ऽसि दिशः खं स्फोट आश्रयः ।
नादो वर्णस् त्वम् ओं-कार आकृतीनां पृथक्-कृतिः

diśāṃ tvam avakāśo 'si diśaḥ khaṃ sphoṭa āśrayaḥ |
nādo varṇas tvam oṃ-kāra ākṛtīnāṃ pṛthak-kṛtiḥ


10.85.010

इन्द्रियं त्व् इन्द्रियाणां त्वं देवाश् च तद्-अनुग्रहः ।
अवबोधो भवान् बुद्धेर् जीवस्यानुस्मृतिः सती

indriyaṃ tv indriyāṇāṃ tvaṃ devāś ca tad-anugrahaḥ |
avabodho bhavān buddher jīvasyānusmṛtiḥ satī


10.85.011

भूतानाम् असि भूतादिर् इन्द्रियाणां च तैजसः ।
वैकारिको विकल्पानां प्रधानम् अनुशायिनम्

bhūtānām asi bhūtādir indriyāṇāṃ ca taijasaḥ |
vaikāriko vikalpānāṃ pradhānam anuśāyinam


10.85.012

नश्वरेष्व् इह भावेषु तद् असि त्वम् अनश्वरम् ।
यथा द्रव्य-विकारेषु द्रव्य-मात्रं निरूपितम्

naśvareṣv iha bhāveṣu tad asi tvam anaśvaram |
yathā dravya-vikāreṣu dravya-mātraṃ nirūpitam


10.85.013

सत्त्वम् रजस् तम इति गुणास् तद्-वृत्तयश् च याः ।
त्वय्य् अद्धा ब्रह्मणि परे कल्पिता योग-मायया

sattvam rajas tama iti guṇās tad-vṛttayaś ca yāḥ |
tvayy addhā brahmaṇi pare kalpitā yoga-māyayā


10.85.014

तस्मान् न सन्त्य् अमी भावा यर्हि त्वयि विकल्पिताः ।
त्वं चामीषु विकारेषु ह्य् अन्यदाव्यावहारिकः

tasmān na santy amī bhāvā yarhi tvayi vikalpitāḥ |
tvaṃ cāmīṣu vikāreṣu hy anyadāvyāvahārikaḥ


10.85.015

गुण-प्रवाह एतस्मिन्न् अबुधास् त्व् अखिलात्मनः ।
गतिं सूक्ष्माम् अबोधेन संसरन्तीह कर्मभिः

guṇa-pravāha etasminn abudhās tv akhilātmanaḥ |
gatiṃ sūkṣmām abodhena saṃsarantīha karmabhiḥ


10.85.016

यदृच्छया नृतां प्राप्य सु-कल्पाम् इह दुर्लभाम् ।
स्वार्थे प्रमत्तस्य वयो गतं त्वन्-माययेश्वर

yadṛcchayā nṛtāṃ prāpya su-kalpām iha durlabhām |
svārthe pramattasya vayo gataṃ tvan-māyayeśvara


10.85.017

असाव् अहम् ममैवैते देहे चास्यान्वयादिषु ।
स्नेह-पाशैर् निबध्नाति भवान् सर्वम् इदं जगत्

asāv aham mamaivaite dehe cāsyānvayādiṣu |
sneha-pāśair nibadhnāti bhavān sarvam idaṃ jagat


10.85.018

युवां न नः सुतौ साक्षात् प्रधान-पुरुषेश्वरौ ।
भू-भार-क्षत्र-क्षपण अवतीर्णौ तथात्थ ह

yuvāṃ na naḥ sutau sākṣāt pradhāna-puruṣeśvarau |
bhū-bhāra-kṣatra-kṣapaṇa avatīrṇau tathāttha ha


10.85.019

तत् ते गतो ऽस्म्य् अरणम् अद्य पदारविन्दम् $ आपन्न-संसृति-भयापहम् आर्त-बन्धो &अम्प्;एतावतालम् अलम् इन्द्रिय-लालसेन % मर्त्यात्म-दृक् त्वयि परे यद् अपत्य-बुद्धिः

tat te gato 'smy araṇam adya padāravindam $ āpanna-saṃsṛti-bhayāpaham ārta-bandho &etāvatālam alam indriya-lālasena % martyātma-dṛk tvayi pare yad apatya-buddhiḥ


10.85.020

  • //सूती-गृहे ननु जगाद भवान् अजो नौ $ सञ्जज्ञ इत्य् अनु-युगं निज-धर्म-गुप्त्यै &सूती-गृहे ननु जगाद भवान् अजो नौ $ सञ्जज्ञ इत्य् अनु-युगं निज-धर्म-गुप्त्यै &नाना-तनूर् गगन-वद् विदधज् जहासि % को वेद भूम्न उरु-गाय विभूति-मायाम्

** //sūtī-gṛhe nanu jagāda bhavān ajo nau $ sañjajña ity anu-yugaṃ nija-dharma-guptyai &sūtī-gṛhe nanu jagāda bhavān ajo nau $ sañjajña ity anu-yugaṃ nija-dharma-guptyai &nānā-tanūr gagana-vad vidadhaj jahāsi % ko veda bhūmna uru-gāya vibhūti-māyām*


10.85.021



10.85.021

0 श्री-शुक उवाच आकर्ण्येत्थं पितुर् वाक्यं भगवान् सात्वतर्षभः ।
प्रत्याह प्रश्रयानम्रः प्रहसन् श्लक्ष्णया गिरा

0 śrī-śuka uvāca ākarṇyetthaṃ pitur vākyaṃ bhagavān sātvatarṣabhaḥ |
pratyāha praśrayānamraḥ prahasan ślakṣṇayā girā


10.85.022

0 श्री-भगवान् उवाच वचो वः समवेतार्थं तातैतद् उपमन्महे ।
यन् नः पुत्रान् समुद्दिश्य तत्त्व-ग्राम उदाहृतः

0 śrī-bhagavān uvāca vaco vaḥ samavetārthaṃ tātaitad upamanmahe |
yan naḥ putrān samuddiśya tattva-grāma udāhṛtaḥ


10.85.023

अहं यूयम् असाव् आर्य इमे च द्वारकाउकसः ।
सर्वे ऽप्य् एवं यदु-श्रेष्ठ विमृग्याः स-चराचरम्

ahaṃ yūyam asāv ārya ime ca dvārakāukasaḥ |
sarve 'py evaṃ yadu-śreṣṭha vimṛgyāḥ sa-carācaram


10.85.024

आत्मा ह्य् एकः स्वयं-ज्योतिर् नित्यो ऽन्यो निर्गुणो गुणैः ।
आत्म-सृष्टैस् तत्-कृतेषु भूतेषु बहुधेयते

ātmā hy ekaḥ svayaṃ-jyotir nityo 'nyo nirguṇo guṇaiḥ |
ātma-sṛṣṭais tat-kṛteṣu bhūteṣu bahudheyate


10.85.025

खं वायुर् ज्योतिर् आपो भूस् तत्-कृतेषु यथाशयम् ।
आविस्-तिरो-ऽल्प-भूर्य् एको नानात्वं यात्य् असाव् अपि

khaṃ vāyur jyotir āpo bhūs tat-kṛteṣu yathāśayam |
āvis-tiro-'lpa-bhūry eko nānātvaṃ yāty asāv api


10.85.026

0 श्री-शुक उवाच एवं भगवता राजन् वसुदेव उदाहृतः ।
श्रुत्वा विनष्ट-नाना-धीस् तूष्णीं प्रीत-मना अभूत्

0 śrī-śuka uvāca evaṃ bhagavatā rājan vasudeva udāhṛtaḥ |
śrutvā vinaṣṭa-nānā-dhīs tūṣṇīṃ prīta-manā abhūt


10.85.027

अथ तत्र कुरु-श्रेष्ठ देवकी सर्व-देवता ।
श्रुत्वानीतं गुरोः पुत्रम् आत्मजाभ्यां सु-विस्मिता

atha tatra kuru-śreṣṭha devakī sarva-devatā |
śrutvānītaṃ guroḥ putram ātmajābhyāṃ su-vismitā


10.85.028

कृष्ण-रामौ समाश्राव्य पुत्रान् कंस-विहिंसितान् ।
स्मरन्ती कृपणं प्राह वैक्लव्याद् अश्रु-लोचना

kṛṣṇa-rāmau samāśrāvya putrān kaṃsa-vihiṃsitān |
smarantī kṛpaṇaṃ prāha vaiklavyād aśru-locanā


10.85.029

0 श्री-देवक्य् उवाच राम रामाप्रमेयात्मन् कृष्ण योगेश्वरेश्वर ।
वेदाहं वां विश्व-सृजाम् ईश्वराव् आदि-पूरुषौ

0 śrī-devaky uvāca rāma rāmāprameyātman kṛṣṇa yogeśvareśvara |
vedāhaṃ vāṃ viśva-sṛjām īśvarāv ādi-pūruṣau


10.85.030

कल-विध्वस्त-सत्त्वानां राज्ञाम् उच्छास्त्र-वर्तिनाम् ।
भूमेर् भारायमाणानाम् अवतीर्णौ किलाद्य मे

kala-vidhvasta-sattvānāṃ rājñām ucchāstra-vartinām |
bhūmer bhārāyamāṇānām avatīrṇau kilādya me


10.85.031

यस्यांशांशांश-भागेन विश्वोत्पत्ति-लयोदयाः ।
भवन्ति किल विश्वात्मंस् तं त्वाद्याहं गतिं गता

yasyāṃśāṃśāṃśa-bhāgena viśvotpatti-layodayāḥ |
bhavanti kila viśvātmaṃs taṃ tvādyāhaṃ gatiṃ gatā


10.85.032

चिरान् मृत-सुतादाने गुरुणा किल चोदितौ ।
आनिन्यथुः पितृ-स्थानाद् गुरवे गुरु-दक्षिणाम्

cirān mṛta-sutādāne guruṇā kila coditau |
āninyathuḥ pitṛ-sthānād gurave guru-dakṣiṇām


10.85.033

तथा मे कुरुतं कामं युवां योगेश्वरेश्वरौ ।
भोज-राज-हतान् पुत्रान् कामये द्रष्टुम् आहृतान्

tathā me kurutaṃ kāmaṃ yuvāṃ yogeśvareśvarau |
bhoja-rāja-hatān putrān kāmaye draṣṭum āhṛtān


10.85.034

0 ऋषिर् उवाच एवं सञ्चोदितौ मात्रा रामः कृष्णश् च भारत ।
सुतलं संविविशतुर् योग-मायाम् उपाश्रितौ

0 ṛṣir uvāca evaṃ sañcoditau mātrā rāmaḥ kṛṣṇaś ca bhārata |
sutalaṃ saṃviviśatur yoga-māyām upāśritau


10.85.035

तस्मिन् प्रविष्टाव् उपलभ्य दैत्य-राड् $ विश्वात्म-दैवं सुतरां तथात्मनः &अम्प्;तद्-दर्शनाह्लाद-परिप्लुताशयः % सद्यः समुत्थाय ननाम सान्वयः

tasmin praviṣṭāv upalabhya daitya-rāḍ $ viśvātma-daivaṃ sutarāṃ tathātmanaḥ &tad-darśanāhlāda-pariplutāśayaḥ % sadyaḥ samutthāya nanāma sānvayaḥ


10.85.036


  • तयोः समानीय वरासनं मुदा निविष्टयोस् तत्र महात्मनोस् तयोः ।
    दधार पादाव् अवनिज्य तज् जलं स-वृन्द आ-ब्रह्म पुनद् यद् अम्बु ह

** // tayoḥ samānīya varāsanaṃ mudā niviṣṭayos tatra mahātmanos tayoḥ |*
dadhāra pādāv avanijya taj jalaṃ sa-vṛnda ā-brahma punad yad ambu ha


10.85.037

समर्हयाम् आस स तौ विभूतिभिर् महार्ह-वस्त्राभरणानुलेपनैः ।
ताम्बूल-दीपामृत-भक्षणादिभिः स्व-गोत्र-वित्तात्म-समर्पणेन च

samarhayām āsa sa tau vibhūtibhir mahārha-vastrābharaṇānulepanaiḥ |
tāmbūla-dīpāmṛta-bhakṣaṇādibhiḥ sva-gotra-vittātma-samarpaṇena ca


10.85.038

स इन्द्रसेनो भगवत्-पदाम्बुजं बिभ्रन् मुहुः प्रेम-विभिन्नया धिया ।
उवाच हानन्द-जलाकुलेक्षणः प्रहृष्ट-रोमा नृप गद्गदाक्षरम्

sa indraseno bhagavat-padāmbujaṃ bibhran muhuḥ prema-vibhinnayā dhiyā |
uvāca hānanda-jalākulekṣaṇaḥ prahṛṣṭa-romā nṛpa gadgadākṣaram


10.85.039

0 बलिर् उवाच नमो ऽनन्ताय बृहते नमः कृष्णाय वेधसे ।
साङ्ख्य-योग-वितानाय ब्रह्मणे परमात्मने

0 balir uvāca namo 'nantāya bṛhate namaḥ kṛṣṇāya vedhase |
sāṅkhya-yoga-vitānāya brahmaṇe paramātmane


10.85.040

दर्शनं वां हि भूतानां दुष्प्रापं चाप्य् अदुर्लभम् ।
रजस्-तमः-स्वभावानां यन् नः प्राप्तौ यदृच्छया

darśanaṃ vāṃ hi bhūtānāṃ duṣprāpaṃ cāpy adurlabham |
rajas-tamaḥ-svabhāvānāṃ yan naḥ prāptau yadṛcchayā


10.85.041

दैत्य-दानव-गन्धर्वाः सिद्ध-विद्याध्र-चारणाः ।
यक्ष-रक्षः-पिशाचाश् च भूत-प्रमथ-नायकाः

daitya-dānava-gandharvāḥ siddha-vidyādhra-cāraṇāḥ |
yakṣa-rakṣaḥ-piśācāś ca bhūta-pramatha-nāyakāḥ


10.85.042

विशुद्ध-सत्त्व-धाम्न्य् अद्धा त्वयि शास्त्र-शरीरिणि ।
नित्यं निबद्ध-वैरास् ते वयं चान्ये च तादृशाः

viśuddha-sattva-dhāmny addhā tvayi śāstra-śarīriṇi |
nityaṃ nibaddha-vairās te vayaṃ cānye ca tādṛśāḥ


10.85.043

केचनोद्बद्ध-वैरेण भक्त्या केचन कामतः ।
न तथा सत्त्व-संरब्धाः सन्निकृष्टाः सुरादयः

kecanodbaddha-vaireṇa bhaktyā kecana kāmataḥ |
na tathā sattva-saṃrabdhāḥ sannikṛṣṭāḥ surādayaḥ


10.85.044

इदम् इत्थम् इति प्रायस् तव योगेश्वरेश्वर ।
न विदन्त्य् अपि योगेशा योग-मायां कुतो वयम्

idam ittham iti prāyas tava yogeśvareśvara |
na vidanty api yogeśā yoga-māyāṃ kuto vayam


10.85.045

तन् नः प्रसीद निरपेक्ष-विमृग्य-युष्मत् $ पादारविन्द-धिषणान्य-गृहान्ध-कूपात् &अम्प्;निष्क्रम्य विश्व-शरणाङ्घ्र्य्-उपलब्ध-वृत्तिः % शान्तो यथैक उत सर्व-सखैश् चरामि

tan naḥ prasīda nirapekṣa-vimṛgya-yuṣmat $ pādāravinda-dhiṣaṇānya-gṛhāndha-kūpāt &niṣkramya viśva-śaraṇāṅghry-upalabdha-vṛttiḥ % śānto yathaika uta sarva-sakhaiś carāmi


10.85.046


  • शाध्य् अस्मान् ईशितव्येश निष्पापान् कुरु नः प्रभो ।
    पुमान् यच् छ्रद्धयातिष्ठंश् चोदनाया विमुच्यते

** // śādhy asmān īśitavyeśa niṣpāpān kuru naḥ prabho |*
pumān yac chraddhayātiṣṭhaṃś codanāyā vimucyate


10.85.047

0 श्री-भगवान् उवाच आसन् मरीचेः षट् पुत्रा ऊर्णायां प्रथमे ऽन्तरे ।
देवाः कं जहसुर् वीक्ष्य सुतं यभितुम् उद्यतम्

0 śrī-bhagavān uvāca āsan marīceḥ ṣaṭ putrā ūrṇāyāṃ prathame 'ntare |
devāḥ kaṃ jahasur vīkṣya sutaṃ yabhitum udyatam


10.85.048

तेनासुरीम् अगन् योनिम् अधुनावद्य-कर्मणा ।
हिरण्यकशिपोर् जाता नीतास् ते योग-मायया

tenāsurīm agan yonim adhunāvadya-karmaṇā |
hiraṇyakaśipor jātā nītās te yoga-māyayā


10.85.049

देवक्या उदरे जाता राजन् कंस-विहिंसिताः ।
सा तान् शोचत्य् आत्मजान् स्वांस् त इमे ऽध्यासते ऽन्तिके

devakyā udare jātā rājan kaṃsa-vihiṃsitāḥ |
sā tān śocaty ātmajān svāṃs ta ime 'dhyāsate 'ntike


10.85.050

इत एतान् प्रणेष्यामो मातृ-शोकापनुत्तये ।
ततः शापाद् विनिर्मक्ता लोकं यास्यन्ति विज्वराः

ita etān praṇeṣyāmo mātṛ-śokāpanuttaye |
tataḥ śāpād vinirmaktā lokaṃ yāsyanti vijvarāḥ


10.85.051

स्मरोद्गीथः परिष्वङ्गः पतङ्गः क्षुद्रभृद् घृणी ।
षड् इमे मत्-प्रसादेन पुनर् यास्यन्ति सद्-गतिम्

smarodgīthaḥ pariṣvaṅgaḥ pataṅgaḥ kṣudrabhṛd ghṛṇī |
ṣaḍ ime mat-prasādena punar yāsyanti sad-gatim


10.85.052

इत्य् उक्त्वा तान् समादाय इन्द्रसेनेन पूजितौ ।
पुनर् द्वारवतीम् एत्य मातुः पुत्रान् अयच्छताम्

ity uktvā tān samādāya indrasenena pūjitau |
punar dvāravatīm etya mātuḥ putrān ayacchatām


10.85.053

तान् दृष्ट्वा बालकान् देवी पुत्र-स्नेह-स्नुत-स्तनी ।
परिष्वज्याङ्कम् आरोप्य मूर्ध्न्य् अजिघ्रद् अभीक्ष्णशः

tān dṛṣṭvā bālakān devī putra-sneha-snuta-stanī |
pariṣvajyāṅkam āropya mūrdhny ajighrad abhīkṣṇaśaḥ


10.85.054

अपाययत् स्तनं प्रीता सुत-स्पर्श-परिस्नुतम् ।
मोहिता मायया विष्णोर् यया सृष्टिः प्रवर्तते

apāyayat stanaṃ prītā suta-sparśa-parisnutam |
mohitā māyayā viṣṇor yayā sṛṣṭiḥ pravartate


10.85.055

पीत्वामृतं पयस् तस्याः पीत-शेषं गदा-भृतः ।
नारायणाङ्ग-संस्पर्श- प्रतिलब्धात्म-दर्शनाः

pītvāmṛtaṃ payas tasyāḥ pīta-śeṣaṃ gadā-bhṛtaḥ |
nārāyaṇāṅga-saṃsparśa- pratilabdhātma-darśanāḥ


10.85.056

ते नमस्कृत्य गोविन्दं देवकीं पितरं बलम् ।
मिषतां सर्व-भूतानां ययुर् धाम दिवौकसाम्

te namaskṛtya govindaṃ devakīṃ pitaraṃ balam |
miṣatāṃ sarva-bhūtānāṃ yayur dhāma divaukasām


10.85.057

तं दृष्ट्वा देवकी देवी मृतागमन-निर्गमम् ।
मेने सु-विस्मिता मायां कृष्णस्य रचितां नृप

taṃ dṛṣṭvā devakī devī mṛtāgamana-nirgamam |
mene su-vismitā māyāṃ kṛṣṇasya racitāṃ nṛpa


10.85.058

एवं-विधान्य् अद्भुतानि कृष्णस्य परमात्मनः ।
वीर्याण्य् अनन्त-वीर्यस्य सन्त्य् अनन्तानि भारत

evaṃ-vidhāny adbhutāni kṛṣṇasya paramātmanaḥ |
vīryāṇy ananta-vīryasya santy anantāni bhārata


10.85.059

0 श्री-सूत उवाच य इदम् अनुशृणोति श्रावयेद् वा मुरारेश् $ चरितम् अमृत-कीर्तेर् वर्णितं व्यास-पुत्रैः & य इदम् अनुशृणोति श्रावयेद् वा मुरारेश् $ चरितम् अमृत-कीर्तेर् वर्णितं व्यास-पुत्रैः & जगद्-अघ-भिद् अलं तद्-भक्त-सत्-कर्ण-पूरं % भगवति कृत-चित्तो याति तत्-क्षेम-धाम

0 śrī-sūta uvāca ya idam anuśṛṇoti śrāvayed vā murāreś $ caritam amṛta-kīrter varṇitaṃ vyāsa-putraiḥ & ya idam anuśṛṇoti śrāvayed vā murāreś $ caritam amṛta-kīrter varṇitaṃ vyāsa-putraiḥ & jagad-agha-bhid alaṃ tad-bhakta-sat-karṇa-pūraṃ % bhagavati kṛta-citto yāti tat-kṣema-dhāma

Chapter 10.86

10.86.001



10.86.001

0 श्री-राजोवाच ब्रह्मन् वेदितुम् इच्छामः स्वसारां राम-कृष्णयोः ।
यथोपयेमे विजयो या ममासीत् पितामही

0 śrī-rājovāca brahman veditum icchāmaḥ svasārāṃ rāma-kṛṣṇayoḥ |
yathopayeme vijayo yā mamāsīt pitāmahī


10.86.002

0 श्री-शुक उवाच अर्जुनस् तीर्थ-यात्रायां पर्यटन्न् अवनीं प्रभुः ।
गतः प्रभासम् अशृणोन् मातुलेयीं स आत्मनः

0 śrī-śuka uvāca arjunas tīrtha-yātrāyāṃ paryaṭann avanīṃ prabhuḥ |
gataḥ prabhāsam aśṛṇon mātuleyīṃ sa ātmanaḥ


10.86.003

दुर्योधनाय रामस् तां दास्यतीति न चापरे ।
तल्-लिप्सुः स यतिर् भूत्वा त्रि-दण्डी द्वारकाम् अगात्

duryodhanāya rāmas tāṃ dāsyatīti na cāpare |
tal-lipsuḥ sa yatir bhūtvā tri-daṇḍī dvārakām agāt


10.86.004

तत्र वै वार्षितान् मासान् अवात्सीत् स्वार्थ-साधकः ।
पौरैः सभाजितो ऽभीक्ष्णं रामेणाजानता च सः

tatra vai vārṣitān māsān avātsīt svārtha-sādhakaḥ |
pauraiḥ sabhājito 'bhīkṣṇaṃ rāmeṇājānatā ca saḥ


10.86.005

एकदा गृहम् आनीय आतिथ्येन निमन्त्र्य तम् ।
श्रद्धयोपहृतं भैक्ष्यं बलेन बुभुजे किल

ekadā gṛham ānīya ātithyena nimantrya tam |
śraddhayopahṛtaṃ bhaikṣyaṃ balena bubhuje kila


10.86.006

सो ऽपश्यत् तत्र महतीं कन्यां वीर-मनो-हराम् ।
प्रीत्य्-उत्फुल्लेक्षणस् तस्यां भाव-क्षुब्धं मनो दधे

so 'paśyat tatra mahatīṃ kanyāṃ vīra-mano-harām |
prīty-utphullekṣaṇas tasyāṃ bhāva-kṣubdhaṃ mano dadhe


10.86.007

सापि तं चकमे वीक्ष्य नारीणां हृदयं-गमम् ।
हसन्ती व्रीडितापङ्गी तन्-न्यस्त-हृदयेक्षणा

sāpi taṃ cakame vīkṣya nārīṇāṃ hṛdayaṃ-gamam |
hasantī vrīḍitāpaṅgī tan-nyasta-hṛdayekṣaṇā


10.86.008

तां परं समनुध्यायन्न् अन्तरं प्रेप्सुर् अर्जुनः ।
न लेभे शं भ्रमच्-चित्तः कामेनाति-बलीयसा

tāṃ paraṃ samanudhyāyann antaraṃ prepsur arjunaḥ |
na lebhe śaṃ bhramac-cittaḥ kāmenāti-balīyasā


10.86.009

महत्यां देव-यात्रायां रथ-स्थां दुर्ग-निर्गतां ।
जहारानुमतः पित्रोः कृष्णस्य च महा-रथः

mahatyāṃ deva-yātrāyāṃ ratha-sthāṃ durga-nirgatāṃ |
jahārānumataḥ pitroḥ kṛṣṇasya ca mahā-rathaḥ


10.86.010

रथ-स्थो धनुर् आदाय शूरांश् चारुन्धतो भटान् ।
विद्राव्य क्रोशतां स्वानां स्व-भागं मृग-राड् इव

ratha-stho dhanur ādāya śūrāṃś cārundhato bhaṭān |
vidrāvya krośatāṃ svānāṃ sva-bhāgaṃ mṛga-rāḍ iva


10.86.011

तच् छ्रुत्वा क्षुभितो रामः पर्वणीव महार्णवः ।
गृहीत-पादः कृष्णेन सुहृद्भिश् चानुसान्त्वितः

tac chrutvā kṣubhito rāmaḥ parvaṇīva mahārṇavaḥ |
gṛhīta-pādaḥ kṛṣṇena suhṛdbhiś cānusāntvitaḥ


10.86.012

प्राहिणोत् पारिबर्हाणि वर-वध्वोर् मुदा बलः ।
महा-धनोपस्करेभ- रथाश्व-नर-योषितः

prāhiṇot pāribarhāṇi vara-vadhvor mudā balaḥ |
mahā-dhanopaskarebha- rathāśva-nara-yoṣitaḥ


10.86.013

0 श्री-शुक उवाच कृष्णस्यासीद् द्विज-श्रेष्ठः श्रुतदेव इति श्रुतः ।
कृष्णैक-भक्त्या पूर्णार्थः शान्तः कविर् अलम्पतः

0 śrī-śuka uvāca kṛṣṇasyāsīd dvija-śreṣṭhaḥ śrutadeva iti śrutaḥ |
kṛṣṇaika-bhaktyā pūrṇārthaḥ śāntaḥ kavir alampataḥ


10.86.014

स उवास विदेहेषु मिथिलायां गृहाश्रमी ।
अनीहयागताहार्य- निर्वर्तित-निज-क्रियः

sa uvāsa videheṣu mithilāyāṃ gṛhāśramī |
anīhayāgatāhārya- nirvartita-nija-kriyaḥ


10.86.015

यात्रा-मात्रं त्व् अहर् अहर् दैवाद् उपनमत्य् उत ।
नाधिकं तावता तुष्टः क्रिया चक्रे यथोचिताः

yātrā-mātraṃ tv ahar ahar daivād upanamaty uta |
nādhikaṃ tāvatā tuṣṭaḥ kriyā cakre yathocitāḥ


10.86.016

तथा तद्-राष्ट्र-पालो ऽङ्ग बहुलाश्व इति श्रुतः ।
मैथिलो निरहम्-मान उभाव् अप्य् अच्युत-प्रियौ

tathā tad-rāṣṭra-pālo 'ṅga bahulāśva iti śrutaḥ |
maithilo niraham-māna ubhāv apy acyuta-priyau


10.86.017

तयोः प्रसन्नो भगवान् दारुकेणाहृतं रथम् ।
आरुह्य साकं मुनिभिर् विदेहान् प्रययौ प्रभुः

tayoḥ prasanno bhagavān dārukeṇāhṛtaṃ ratham |
āruhya sākaṃ munibhir videhān prayayau prabhuḥ


10.86.018

नारदो वामदेवो ऽत्रिः कृष्णो रामो ऽसितो ऽरुणिः ।
अहं बृहस्पतिः कण्वो मैत्रेयश् च्यवनादयः

nārado vāmadevo 'triḥ kṛṣṇo rāmo 'sito 'ruṇiḥ |
ahaṃ bṛhaspatiḥ kaṇvo maitreyaś cyavanādayaḥ


10.86.019

तत्र तत्र तम् आयान्तं पौरा जानपदा नृप ।
उपतस्थुः सार्घ्य-हस्ता ग्रहैः सूर्यम् इवोदितम्

tatra tatra tam āyāntaṃ paurā jānapadā nṛpa |
upatasthuḥ sārghya-hastā grahaiḥ sūryam ivoditam


10.86.020

आनर्त-धन्व-कुरु-जाङ्गल-कङ्क-मत्स्य- $ पाञ्चाल-कुन्ति-मधु-केकय-कोशलार्णाः &अम्प्;अन्ये च तन्-मुख-सरोजम् उदार-हास- % स्निग्धेक्षणं नृप पपुर् दृशिभिर् न्र्-नार्यः

ānarta-dhanva-kuru-jāṅgala-kaṅka-matsya- $ pāñcāla-kunti-madhu-kekaya-kośalārṇāḥ &anye ca tan-mukha-sarojam udāra-hāsa- % snigdhekṣaṇaṃ nṛpa papur dṛśibhir nr-nāryaḥ


10.86.021

  • //तेभ्यः स्व-वीक्षण-विनष्ट-तमिस्र-दृग्भ्यः $ क्षेमं त्रि-लोक-गुरुर् अर्थ-दृशं च यच्छन् &तेभ्यः स्व-वीक्षण-विनष्ट-तमिस्र-दृग्भ्यः $ क्षेमं त्रि-लोक-गुरुर् अर्थ-दृशं च यच्छन् &शृण्वन् दिग्-अन्त-धवलं स्व-यशो ऽशुभ-घ्नं % गीतं सुरैर् नृभिर् अगाच् छनकैर् विदेहान्

** //tebhyaḥ sva-vīkṣaṇa-vinaṣṭa-tamisra-dṛgbhyaḥ $ kṣemaṃ tri-loka-gurur artha-dṛśaṃ ca yacchan &tebhyaḥ sva-vīkṣaṇa-vinaṣṭa-tamisra-dṛgbhyaḥ $ kṣemaṃ tri-loka-gurur artha-dṛśaṃ ca yacchan &śṛṇvan dig-anta-dhavalaṃ sva-yaśo 'śubha-ghnaṃ % gītaṃ surair nṛbhir agāc chanakair videhān*


10.86.022


  • ते ऽच्युतं प्राप्तम् आकर्ण्य पौरा जानपदा नृप ।
    अभीयुर् मुदितास् तस्मै गृहीतार्हण-पाणयः

** // te 'cyutaṃ prāptam ākarṇya paurā jānapadā nṛpa |*
abhīyur muditās tasmai gṛhītārhaṇa-pāṇayaḥ


10.86.023

दृष्ट्वा त उत्तमः-श्लोकं प्रीत्य्-उत्फुलाननाशयाः ।
कैर् धृताञ्जलिभिर् नेमुः श्रुत-पूर्वांस् तथा मुनीन्

dṛṣṭvā ta uttamaḥ-ślokaṃ prīty-utphulānanāśayāḥ |
kair dhṛtāñjalibhir nemuḥ śruta-pūrvāṃs tathā munīn


10.86.024

स्वानुग्रहाय सम्प्राप्तं मन्वानौ तं जगद्-गुरुम् ।
मैथिलः श्रुतदेवश् च पादयोः पेततुः प्रभोः

svānugrahāya samprāptaṃ manvānau taṃ jagad-gurum |
maithilaḥ śrutadevaś ca pādayoḥ petatuḥ prabhoḥ


10.86.025

न्यमन्त्रयेतां दाशार्हम् आतिथ्येन सह द्विजैः ।
मैथिलः श्रुतदेवश् च युगपत् संहताञ्जली

nyamantrayetāṃ dāśārham ātithyena saha dvijaiḥ |
maithilaḥ śrutadevaś ca yugapat saṃhatāñjalī


10.86.026

भगवांस् तद् अभिप्रेत्य द्वयोः प्रिय-चिकीर्षया ।
उभयोर् आविशद् गेहम् उभाभ्यां तद्-अलक्षितः

bhagavāṃs tad abhipretya dvayoḥ priya-cikīrṣayā |
ubhayor āviśad geham ubhābhyāṃ tad-alakṣitaḥ


10.86.027

श्रान्तान् अप्य् अथ तान् दूराज् जनकः स्व-गृहागतान् ।
आनीतेष्व् आसनाग्र्येषु सुखासीनान् महा-मनाः

śrāntān apy atha tān dūrāj janakaḥ sva-gṛhāgatān |
ānīteṣv āsanāgryeṣu sukhāsīnān mahā-manāḥ


10.86.028

प्रवृद्ध-भक्त्या उद्धर्ष- हृदयास्राविलेक्षणः ।
नत्वा तद्-अङ्घ्रीन् प्रक्षाल्य तद्-अपो लोक-पावनीः

pravṛddha-bhaktyā uddharṣa- hṛdayāsrāvilekṣaṇaḥ |
natvā tad-aṅghrīn prakṣālya tad-apo loka-pāvanīḥ


10.86.029

स-कुटुम्बो वहन् मूर्ध्ना पूजयां चक्र ईश्वरान् ।
गन्ध-माल्याम्बराकल्प- धूप-दीपार्घ्य-गो-वृषैः

sa-kuṭumbo vahan mūrdhnā pūjayāṃ cakra īśvarān |
gandha-mālyāmbarākalpa- dhūpa-dīpārghya-go-vṛṣaiḥ


10.86.030

वाचा मधुरया प्रीणन्न् इदम् आहान्न-तर्पितान् ।
पादाव् अङ्क-गतौ विष्णोः संस्पृशञ् छनकैर् मुदा

vācā madhurayā prīṇann idam āhānna-tarpitān |
pādāv aṅka-gatau viṣṇoḥ saṃspṛśañ chanakair mudā


10.86.031

0 श्री-बहुलाश्व उवाच भवान् हि सर्व-भूतानाम् आत्मा साक्षी स्व-दृग् विभो ।
अथ नस् त्वत्-पदाम्भोजं स्मरतां दर्शनं गतः

0 śrī-bahulāśva uvāca bhavān hi sarva-bhūtānām ātmā sākṣī sva-dṛg vibho |
atha nas tvat-padāmbhojaṃ smaratāṃ darśanaṃ gataḥ


10.86.032

स्व-वचस् तद् ऋतं कर्तुम् अस्मद्-दृग्-गोचरो भवान् ।
यद् आत्थैकान्त-भक्तान् मे नानन्तः श्रीर् अजः प्रियः

sva-vacas tad ṛtaṃ kartum asmad-dṛg-gocaro bhavān |
yad ātthaikānta-bhaktān me nānantaḥ śrīr ajaḥ priyaḥ


10.86.033

को नु त्वच्-चरणाम्भोजम् एवं-विद् विसृजेत् पुमान् ।
निष्किञ्चनानां शान्तानां मुनीनां यस् त्वम् आत्म-दः

ko nu tvac-caraṇāmbhojam evaṃ-vid visṛjet pumān |
niṣkiñcanānāṃ śāntānāṃ munīnāṃ yas tvam ātma-daḥ


10.86.034

यो ऽवतीर्य यदोर् वंशे नृणां संसरताम् इह ।
यशो वितेने तच्-छान्त्यै त्रै-लोक्य-वृजिनापहम्

yo 'vatīrya yador vaṃśe nṛṇāṃ saṃsaratām iha |
yaśo vitene tac-chāntyai trai-lokya-vṛjināpaham


10.86.035

नमस् तुभ्यं भगवते कृष्णायाकुण्ठ-मेधसे ।
नारायणाय ऋषये सु-शान्तं तप ईयुषे

namas tubhyaṃ bhagavate kṛṣṇāyākuṇṭha-medhase |
nārāyaṇāya ṛṣaye su-śāntaṃ tapa īyuṣe


10.86.036

दिनानि कतिचिद् भूमन् गृहान् नो निवस द्विजैः ।
समेतः पाद-रजसा पुनीहीदं निमेः कुलम्

dināni katicid bhūman gṛhān no nivasa dvijaiḥ |
sametaḥ pāda-rajasā punīhīdaṃ nimeḥ kulam


10.86.037

इत्य् उपामन्त्रितो राज्ञा भगवांल् लोक-भावनः ।
उवास कुर्वन् कल्याणं मिथिला-नर-योषिताम्

ity upāmantrito rājñā bhagavāṃl loka-bhāvanaḥ |
uvāsa kurvan kalyāṇaṃ mithilā-nara-yoṣitām


10.86.038

श्रुतदेवो ऽच्युतं प्राप्तं स्व-गृहाञ् जनको यथा ।
नत्वा मुनीन् सु-संहृष्टो धुन्वन् वासो ननर्त ह

śrutadevo 'cyutaṃ prāptaṃ sva-gṛhāñ janako yathā |
natvā munīn su-saṃhṛṣṭo dhunvan vāso nanarta ha


10.86.039

तृण-पीठ-बृषीष्व् एतान् आनीतेषूपवेश्य सः ।
स्वागतेनाभिनन्द्याङ्घ्रीन् स-भार्यो ऽवनिजे मुदा

tṛṇa-pīṭha-bṛṣīṣv etān ānīteṣūpaveśya saḥ |
svāgatenābhinandyāṅghrīn sa-bhāryo 'vanije mudā


10.86.040

तद्-अम्भसा महा-भाग आत्मानं स-गृहान्वयम् ।
स्नापयां चक्र उद्धर्षो लब्ध-सर्व-मनोरथः

tad-ambhasā mahā-bhāga ātmānaṃ sa-gṛhānvayam |
snāpayāṃ cakra uddharṣo labdha-sarva-manorathaḥ


10.86.041

फलार्हणोशीर-शिवामृताम्बुभिर् मृदा सुरभ्या तुलसी-कुशाम्बुयैः ।
आराधयाम् आस यथोपपन्नया सपर्यया सत्त्व-विवर्धनान्धसा

phalārhaṇośīra-śivāmṛtāmbubhir mṛdā surabhyā tulasī-kuśāmbuyaiḥ |
ārādhayām āsa yathopapannayā saparyayā sattva-vivardhanāndhasā


10.86.042

स तर्कयाम् आस कुतो ममान्व् अभूत् गृहान्ध-कुपे पतितस्य सङ्गमः ।
यः सर्व-तीर्थास्पद-पाद-रेणुभिः कृष्णेन चास्यात्म-निकेत-भूसुरैः

sa tarkayām āsa kuto mamānv abhūt gṛhāndha-kupe patitasya saṅgamaḥ |
yaḥ sarva-tīrthāspada-pāda-reṇubhiḥ kṛṣṇena cāsyātma-niketa-bhūsuraiḥ


10.86.043

सूपविष्टान् कृतातिथ्यान् श्रुतदेव उपस्थितः ।
स-भार्य-स्वजनापत्य उवाचाङ्घ्र्य्-अभिमर्शनः

sūpaviṣṭān kṛtātithyān śrutadeva upasthitaḥ |
sa-bhārya-svajanāpatya uvācāṅghry-abhimarśanaḥ


10.86.044

0 श्रुतदेव उवाच नाद्य नो दर्शनं प्राप्तः परं परम-पूरुषः ।
यर्हीदं शक्तिभिः सृष्ट्वा प्रविष्टो ह्य् आत्म-सत्तया

0 śrutadeva uvāca nādya no darśanaṃ prāptaḥ paraṃ parama-pūruṣaḥ |
yarhīdaṃ śaktibhiḥ sṛṣṭvā praviṣṭo hy ātma-sattayā


10.86.045

यथा शयानः पुरुषो मनसैवात्म-मायया ।
सृष्ट्वा लोकं परं स्वाप्नम् अनुविश्यावभासते

yathā śayānaḥ puruṣo manasaivātma-māyayā |
sṛṣṭvā lokaṃ paraṃ svāpnam anuviśyāvabhāsate


10.86.046

शृण्वतां गदतां शश्वद् अर्चतां त्वाभिवन्दताम् ।
णृणां संवदताम् अन्तर् हृदि भास्य् अमलात्मनाम्

śṛṇvatāṃ gadatāṃ śaśvad arcatāṃ tvābhivandatām |
ṇṛṇāṃ saṃvadatām antar hṛdi bhāsy amalātmanām


10.86.047

हृदि-स्थो ऽप्य् अति-दूर-स्थः कर्म-विक्षिप्त-चेतसाम् ।
आत्म-शक्तिभिर् अग्राह्यो ऽप्य् अन्त्य् उपेत-गुणात्मनाम्

hṛdi-stho 'py ati-dūra-sthaḥ karma-vikṣipta-cetasām |
ātma-śaktibhir agrāhyo 'py anty upeta-guṇātmanām


10.86.048

नमो ऽस्तु ते ऽध्यात्म-विदां परात्मने $ अनात्मने स्वात्म-विभक्त-मृत्यवे &अम्प्;स-कारणाकारण-लिङ्गम् ईयुषे % स्व-माययासंवृत-रुद्ध-दृष्टये

namo 'stu te 'dhyātma-vidāṃ parātmane $ anātmane svātma-vibhakta-mṛtyave &sa-kāraṇākāraṇa-liṅgam īyuṣe % sva-māyayāsaṃvṛta-ruddha-dṛṣṭaye


10.86.049


  • स त्वं शाधि स्व-भृत्यान् नः किं देव करवाम हे ।
    एतद्-अन्तो नृणां क्लेशो यद् भवान् अक्षि-गोचरः

** // sa tvaṃ śādhi sva-bhṛtyān naḥ kiṃ deva karavāma he |*
etad-anto nṛṇāṃ kleśo yad bhavān akṣi-gocaraḥ


10.86.050

0 श्री-शुक उवाच तद्-उक्तम् इत्य् उपाकर्ण्य भगवान् प्रणतार्ति-हा ।
गृहीत्वा पाणिना पाणिं प्रहसंस् तम् उवाच ह

0 śrī-śuka uvāca tad-uktam ity upākarṇya bhagavān praṇatārti-hā |
gṛhītvā pāṇinā pāṇiṃ prahasaṃs tam uvāca ha


10.86.051

0 श्री-भगवान् उवाच ब्रह्मंस् ते ऽनुग्रहार्थाय सम्प्राप्तान् विद्ध्य् अमून् मुनीन् ।
सञ्चरन्ति मया लोकान् पुनन्तः पाद-रेणुभिः

0 śrī-bhagavān uvāca brahmaṃs te 'nugrahārthāya samprāptān viddhy amūn munīn |
sañcaranti mayā lokān punantaḥ pāda-reṇubhiḥ


10.86.052

देवाः क्षेत्राणि तीर्थानि दर्शन-स्पर्शनार्चनैः ।
शनैः पुनन्ति कालेन तद् अप्य् अर्हत्तमेक्षया

devāḥ kṣetrāṇi tīrthāni darśana-sparśanārcanaiḥ |
śanaiḥ punanti kālena tad apy arhattamekṣayā


10.86.053

ब्राह्मणो जन्मना श्रेयान् सर्वेषाम् प्राणिनाम् इह ।
तपसा विद्यया तुष्ट्या किम् उ मत्-कलया युतः

brāhmaṇo janmanā śreyān sarveṣām prāṇinām iha |
tapasā vidyayā tuṣṭyā kim u mat-kalayā yutaḥ


10.86.054

न ब्राह्मणान् मे दयितं रूपम् एतच् चतुर्-भुजम् ।
सर्व-वेद-मयो विप्रः सर्व-देव-मयो ह्य् अहम्

na brāhmaṇān me dayitaṃ rūpam etac catur-bhujam |
sarva-veda-mayo vipraḥ sarva-deva-mayo hy aham


10.86.055

दुष्प्रज्ञा अविदित्वैवम् अवजानन्त्य् असूयवः ।
गुरुं मां विप्रम् आत्मानम् अर्चादाव् इज्य-दृष्टयः

duṣprajñā aviditvaivam avajānanty asūyavaḥ |
guruṃ māṃ vipram ātmānam arcādāv ijya-dṛṣṭayaḥ


10.86.056

चराचरम् इदं विश्वं भावा ये चास्य हेतवः ।
मद्-रूपाणीति चेतस्य् आधत्ते विप्रो मद्-ईक्षया

carācaram idaṃ viśvaṃ bhāvā ye cāsya hetavaḥ |
mad-rūpāṇīti cetasy ādhatte vipro mad-īkṣayā


10.86.057

तस्माद् ब्रह्म-ऋषीन् एतान् ब्रह्मन् मच्-छ्रद्धयार्चय ।
एवं चेद् अर्चितो ऽस्म्य् अद्धा नान्यथा भूरि-भूतिभिः

tasmād brahma-ṛṣīn etān brahman mac-chraddhayārcaya |
evaṃ ced arcito 'smy addhā nānyathā bhūri-bhūtibhiḥ


10.86.058

0 श्री-शुक उवाच स इत्थं प्रभुनादिष्टः सह-कृष्णान् द्विजोत्तमान् ।
आराध्यैकात्म-भावेन मैथिलश् चाप सद्-गतिम्

0 śrī-śuka uvāca sa itthaṃ prabhunādiṣṭaḥ saha-kṛṣṇān dvijottamān |
ārādhyaikātma-bhāvena maithilaś cāpa sad-gatim


10.86.059

एवं स्व-भक्तयो राजन् भगवान् भक्त-भक्तिमान् ।
उषित्वादिश्य सन्-मार्गं पुनर् द्वारवतीम् अगात्

evaṃ sva-bhaktayo rājan bhagavān bhakta-bhaktimān |
uṣitvādiśya san-mārgaṃ punar dvāravatīm agāt

Chapter 10.87

10.87.001

0 श्री-परीक्षिद् उवाच ब्रह्मन् ब्रह्मण्य् अनिर्देश्ये निर्गुणे गुण-वृत्तयः ।
कथं चरन्ति श्रुतयः साक्षात् सद्-असतः परे

0 śrī-parīkṣid uvāca brahman brahmaṇy anirdeśye nirguṇe guṇa-vṛttayaḥ |
kathaṃ caranti śrutayaḥ sākṣāt sad-asataḥ pare


10.87.002

0 श्री-शुक उवाच बुद्धीन्द्रिय-मनः-प्राणान् जनानाम् असृजत् प्रभुः ।
मात्रार्थं च भवार्थं च आत्मने ऽकल्पनाय च

0 śrī-śuka uvāca buddhīndriya-manaḥ-prāṇān janānām asṛjat prabhuḥ |
mātrārthaṃ ca bhavārthaṃ ca ātmane 'kalpanāya ca


10.87.003

सैषा ह्य् उपनिषद् ब्राह्मी पूर्वेशां पूर्व-जैर् धृता ।
श्र्रद्धया धारयेद् यस् तां क्षेमं गच्छेद् अकिञ्चनः

saiṣā hy upaniṣad brāhmī pūrveśāṃ pūrva-jair dhṛtā |
śrraddhayā dhārayed yas tāṃ kṣemaṃ gacched akiñcanaḥ


10.87.004

अत्र ते वर्णयिष्यामि गाथां नारायणान्विताम् ।
नारदस्य च संवादम् ऋषेर् नारायणस्य च

atra te varṇayiṣyāmi gāthāṃ nārāyaṇānvitām |
nāradasya ca saṃvādam ṛṣer nārāyaṇasya ca


10.87.005

एकदा नारदो लोकान् पर्यटन् भगवत्-प्रियः ।
सनातनम् ऋषिं द्रष्टुं ययौ नारायणाश्रमम्

ekadā nārado lokān paryaṭan bhagavat-priyaḥ |
sanātanam ṛṣiṃ draṣṭuṃ yayau nārāyaṇāśramam


10.87.006

यो वै भारत-वर्षे ऽस्मिन् क्षेमाय स्वस्तये नृणाम् ।
धर्म-ज्ञान-शमोपेतम् आ-कल्पाद् आस्थितस् तपः

yo vai bhārata-varṣe 'smin kṣemāya svastaye nṛṇām |
dharma-jñāna-śamopetam ā-kalpād āsthitas tapaḥ


10.87.007

तत्रोपविष्टम् ऋषिभिः कलाप-ग्राम-वासिभिः ।
परीतं प्रणतो ऽपृच्छद् इदम् एव कुरूद्वह

tatropaviṣṭam ṛṣibhiḥ kalāpa-grāma-vāsibhiḥ |
parītaṃ praṇato 'pṛcchad idam eva kurūdvaha


10.87.008

तस्मै ह्य् अवोचद् भगवान् ऋषीणां शृण्वताम् इदम् ।
यो ब्रह्म-वादः पूर्वेषां जन-लोक-निवासिनाम्

tasmai hy avocad bhagavān ṛṣīṇāṃ śṛṇvatām idam |
yo brahma-vādaḥ pūrveṣāṃ jana-loka-nivāsinām


10.87.009

0 श्री-भगवान् उवाच स्वायम्भुव ब्रह्म-सत्रं जन-लोके ऽभवत् पुरा ।
तत्र-स्थानां मानसानां मुनीनाम् ऊर्ध्व-रेतसाम्

0 śrī-bhagavān uvāca svāyambhuva brahma-satraṃ jana-loke 'bhavat purā |
tatra-sthānāṃ mānasānāṃ munīnām ūrdhva-retasām


10.87.010

श्वेतद्वीपं गतवति त्वयि द्रष्टुं तद्-ईश्वरम् ।
ब्रह्म-वादः सु-संवृत्तः श्रुतयो यत्र शेरते ।
तत्र हायम् अभूत् प्रश्नस् त्वं मां यम् अनुपृच्छसि

śvetadvīpaṃ gatavati tvayi draṣṭuṃ tad-īśvaram |
brahma-vādaḥ su-saṃvṛttaḥ śrutayo yatra śerate |
tatra hāyam abhūt praśnas tvaṃ māṃ yam anupṛcchasi


10.87.011

तुल्य-श्रुत-तपः-शीलास् तुल्य-स्वीयारि-मध्यमाः ।
अपि चक्रुः प्रवचनम् एकं शुश्रूषवो ऽपरे

tulya-śruta-tapaḥ-śīlās tulya-svīyāri-madhyamāḥ |
api cakruḥ pravacanam ekaṃ śuśrūṣavo 'pare


10.87.012

0 श्री-सनन्दन उवाच स्व-सृष्टम् इदम् आपीय शयानं सह शक्तिभिः ।
तद्-अन्ते बोधयां चक्रुस् तल्-लिङ्गैः श्रुतयः परम्

0 śrī-sanandana uvāca sva-sṛṣṭam idam āpīya śayānaṃ saha śaktibhiḥ |
tad-ante bodhayāṃ cakrus tal-liṅgaiḥ śrutayaḥ param


10.87.013

यथा शयानं संराजं वन्दिनस् तत्-पराक्रमैः ।
प्रत्यूषे ऽभेत्य सु-श्लोकैर् बोधयन्त्य् अनुजीविनः

yathā śayānaṃ saṃrājaṃ vandinas tat-parākramaiḥ |
pratyūṣe 'bhetya su-ślokair bodhayanty anujīvinaḥ


10.87.014

0 श्री-श्रुतय ऊचुः जय जय जह्य् अजाम् अजित दोष-गृभीत-गुणां $ त्वम् असि यद् आत्मना समवरुद्ध-समस्त-भगः & जय जय जह्य् अजाम् अजित दोष-गृभीत-गुणां $ त्वम् असि यद् आत्मना समवरुद्ध-समस्त-भगः & अग-जगद्-ओकसाम् अखिल-शक्त्य्-अवबोधक ते % क्वचिद् अजयात्मना च चरतो ऽनुचरेन् निगमः

0 śrī-śrutaya ūcuḥ jaya jaya jahy ajām ajita doṣa-gṛbhīta-guṇāṃ $ tvam asi yad ātmanā samavaruddha-samasta-bhagaḥ & jaya jaya jahy ajām ajita doṣa-gṛbhīta-guṇāṃ $ tvam asi yad ātmanā samavaruddha-samasta-bhagaḥ & aga-jagad-okasām akhila-śakty-avabodhaka te % kvacid ajayātmanā ca carato 'nucaren nigamaḥ


10.87.015


  • बृहद् उपलब्धम् एतद् अवयन्त्य् अवशेषतया $ यत उदयास्तम्-अयौ विकृतेर् मृदि वाविकृतात् & बृहद् उपलब्धम् एतद् अवयन्त्य् अवशेषतया $ यत उदयास्तम्-अयौ विकृतेर् मृदि वाविकृतात् & अत ऋषयो दधुस् त्वयि मनो-वचनाचरितं % कथम् अयथा भवन्ति भुवि दत्त-पदानि नृणाम्

** // bṛhad upalabdham etad avayanty avaśeṣatayā $ yata udayāstam-ayau vikṛter mṛdi vāvikṛtāt & bṛhad upalabdham etad avayanty avaśeṣatayā $ yata udayāstam-ayau vikṛter mṛdi vāvikṛtāt & ata ṛṣayo dadhus tvayi mano-vacanācaritaṃ % katham ayathā bhavanti bhuvi datta-padāni nṛṇām*


10.87.016


  • इति तव सूरयस् त्र्य्-अधिपते ऽखिल-लोक-मल- $ क्षपण-कथामृताब्धिम् अवगाह्य तपांसि जहुः & इति तव सूरयस् त्र्य्-अधिपते ऽखिल-लोक-मल- $ क्षपण-कथामृताब्धिम् अवगाह्य तपांसि जहुः & किम् उत पुनः स्व-धाम-विधुताशय-काल-गुणाः % परम भजन्ति ये पदम् अजस्र-सुखानुभवम्

** // iti tava sūrayas try-adhipate 'khila-loka-mala- $ kṣapaṇa-kathāmṛtābdhim avagāhya tapāṃsi jahuḥ & iti tava sūrayas try-adhipate 'khila-loka-mala- $ kṣapaṇa-kathāmṛtābdhim avagāhya tapāṃsi jahuḥ & kim uta punaḥ sva-dhāma-vidhutāśaya-kāla-guṇāḥ % parama bhajanti ye padam ajasra-sukhānubhavam*


10.87.017


  • दृतय इव श्वसन्त्य् असु-भृतो यदि ते ऽनुविधा $ महद्-अहम्-आदयो ऽण्डम् असृजन् यद्-अनुग्रहतः & दृतय इव श्वसन्त्य् असु-भृतो यदि ते ऽनुविधा $ महद्-अहम्-आदयो ऽण्डम् असृजन् यद्-अनुग्रहतः & पुरुष-विधो ऽन्वयो ऽत्र चरमो ऽन्न-मयादिषु यः % सद्-असतः परं त्वम् अथ यद् एष्व् अवशेषम् ऋतम्

** // dṛtaya iva śvasanty asu-bhṛto yadi te 'nuvidhā $ mahad-aham-ādayo 'ṇḍam asṛjan yad-anugrahataḥ & dṛtaya iva śvasanty asu-bhṛto yadi te 'nuvidhā $ mahad-aham-ādayo 'ṇḍam asṛjan yad-anugrahataḥ & puruṣa-vidho 'nvayo 'tra caramo 'nna-mayādiṣu yaḥ % sad-asataḥ paraṃ tvam atha yad eṣv avaśeṣam ṛtam*


10.87.018


  • उदरम् उपासते य ऋषि-वर्त्मसु कूर्प-दृशः $ परिसर-पद्धतिं हृदयम् आरुणयो दहरम् & उदरम् उपासते य ऋषि-वर्त्मसु कूर्प-दृशः $ परिसर-पद्धतिं हृदयम् आरुणयो दहरम् & तत उदगाद् अनन्त तव धाम शिरः परमं % पुनर् इह यत् समेत्य न पतन्ति कृतान्त-मुखे

** // udaram upāsate ya ṛṣi-vartmasu kūrpa-dṛśaḥ $ parisara-paddhatiṃ hṛdayam āruṇayo daharam & udaram upāsate ya ṛṣi-vartmasu kūrpa-dṛśaḥ $ parisara-paddhatiṃ hṛdayam āruṇayo daharam & tata udagād ananta tava dhāma śiraḥ paramaṃ % punar iha yat sametya na patanti kṛtānta-mukhe*


10.87.019


  • स्व-कृत-विचित्र-योनिषु विशन्न् इव हेतुतया $ तरतमतश् चकास्स्य् अनल-वत् स्व-कृतानुकृतिः & स्व-कृत-विचित्र-योनिषु विशन्न् इव हेतुतया $ तरतमतश् चकास्स्य् अनल-वत् स्व-कृतानुकृतिः & अथ वितथास्व् अमूष्व् अवितथां तव धाम समं % विरज-धियो ऽनुयन्त्य् अभिविपण्यव एक-रसम्

** // sva-kṛta-vicitra-yoniṣu viśann iva hetutayā $ taratamataś cakāssy anala-vat sva-kṛtānukṛtiḥ & sva-kṛta-vicitra-yoniṣu viśann iva hetutayā $ taratamataś cakāssy anala-vat sva-kṛtānukṛtiḥ & atha vitathāsv amūṣv avitathāṃ tava dhāma samaṃ % viraja-dhiyo 'nuyanty abhivipaṇyava eka-rasam*


10.87.020


  • स्व-कृत-पुरेष्व् अमीष्व् अबहिर्-अन्तर-संवरणं $ तव पुरुषं वदन्त्य् अखिल-शक्ति-धृतो ऽंश-कृतम् & स्व-कृत-पुरेष्व् अमीष्व् अबहिर्-अन्तर-संवरणं $ तव पुरुषं वदन्त्य् अखिल-शक्ति-धृतो ऽंश-कृतम् & इति नृ-गतिं विविच्य कवयो निगमावपनं % भवत उपासते ऽङ्घ्रिम् अभवम् भुवि विश्वसिताः

** // sva-kṛta-pureṣv amīṣv abahir-antara-saṃvaraṇaṃ $ tava puruṣaṃ vadanty akhila-śakti-dhṛto 'ṃśa-kṛtam & sva-kṛta-pureṣv amīṣv abahir-antara-saṃvaraṇaṃ $ tava puruṣaṃ vadanty akhila-śakti-dhṛto 'ṃśa-kṛtam & iti nṛ-gatiṃ vivicya kavayo nigamāvapanaṃ % bhavata upāsate 'ṅghrim abhavam bhuvi viśvasitāḥ*


10.87.021


  • दुरवगमात्म-तत्त्व-निगमाय तवात्त-तनोश् $ चरित-महामृताब्धि-परिवर्त-परिश्रमणाः & दुरवगमात्म-तत्त्व-निगमाय तवात्त-तनोश् $ चरित-महामृताब्धि-परिवर्त-परिश्रमणाः & न परिलषन्ति केचिद् अपवर्गम् अपीश्वर ते % चरण-सरोज-हंस-कुल-सङ्ग-विसृष्ट-गृहाः

** // duravagamātma-tattva-nigamāya tavātta-tanoś $ carita-mahāmṛtābdhi-parivarta-pariśramaṇāḥ & duravagamātma-tattva-nigamāya tavātta-tanoś $ carita-mahāmṛtābdhi-parivarta-pariśramaṇāḥ & na parilaṣanti kecid apavargam apīśvara te % caraṇa-saroja-haṃsa-kula-saṅga-visṛṣṭa-gṛhāḥ*


10.87.022


  • त्वद्-अनुपथं कुलायम् इदम् आत्म-सुहृत्-प्रिय-वच् $ चरति तथोन्मुखे त्वयि हिते प्रिय आत्मनि च & त्वद्-अनुपथं कुलायम् इदम् आत्म-सुहृत्-प्रिय-वच् $ चरति तथोन्मुखे त्वयि हिते प्रिय आत्मनि च & न बत रमन्त्य् अहो असद्-उपासनयात्म-हनो % यद्-अनुशया भ्रमन्त्य् उरु-भये कु-शरीर-भृतः

** // tvad-anupathaṃ kulāyam idam ātma-suhṛt-priya-vac $ carati tathonmukhe tvayi hite priya ātmani ca & tvad-anupathaṃ kulāyam idam ātma-suhṛt-priya-vac $ carati tathonmukhe tvayi hite priya ātmani ca & na bata ramanty aho asad-upāsanayātma-hano % yad-anuśayā bhramanty uru-bhaye ku-śarīra-bhṛtaḥ*


10.87.023


  • निभृत-मरुन्-मनो-ऽक्ष-दृढ-योग-युजो हृदि यन् $ मुनय उपासते तद् अरयो ऽपि ययुः स्मरणात् & निभृत-मरुन्-मनो-ऽक्ष-दृढ-योग-युजो हृदि यन् $ मुनय उपासते तद् अरयो ऽपि ययुः स्मरणात् & स्त्रिय उरगेन्द्र-भोग-भुज-दण्ड-विषक्त-धियो % वयम् अपि ते समाः सम-दृशो ऽङ्घ्रि-सरोज-सुधाः

** // nibhṛta-marun-mano-'kṣa-dṛḍha-yoga-yujo hṛdi yan $ munaya upāsate tad arayo 'pi yayuḥ smaraṇāt & nibhṛta-marun-mano-'kṣa-dṛḍha-yoga-yujo hṛdi yan $ munaya upāsate tad arayo 'pi yayuḥ smaraṇāt & striya uragendra-bhoga-bhuja-daṇḍa-viṣakta-dhiyo % vayam api te samāḥ sama-dṛśo 'ṅghri-saroja-sudhāḥ*


10.87.024


  • क इह नु वेद बतावर-जन्म-लयो ऽग्र-सरं $ यत उदगाद् ऋषिर् यम् अनु देव-गणा उभये & क इह नु वेद बतावर-जन्म-लयो ऽग्र-सरं $ यत उदगाद् ऋषिर् यम् अनु देव-गणा उभये & तर्हि न सन् न चासद् उभयं न च काल-जवः % किम् अपि न तत्र शास्त्रम् अवकृष्य शयीत यदा

** // ka iha nu veda batāvara-janma-layo 'gra-saraṃ $ yata udagād ṛṣir yam anu deva-gaṇā ubhaye & ka iha nu veda batāvara-janma-layo 'gra-saraṃ $ yata udagād ṛṣir yam anu deva-gaṇā ubhaye & tarhi na san na cāsad ubhayaṃ na ca kāla-javaḥ % kim api na tatra śāstram avakṛṣya śayīta yadā*


10.87.025


  • जनिम् असतः सतो मृतिम् उतात्मनि ये च भिदां $ विपणम् ऋतं स्मरन्त्य् उपदिशन्ति त आरुपितैः & जनिम् असतः सतो मृतिम् उतात्मनि ये च भिदां $ विपणम् ऋतं स्मरन्त्य् उपदिशन्ति त आरुपितैः & त्रि-गुण-मयः पुमान् इति भिदा यद् अबोध-कृता % त्वयि न ततः परत्र स भवेद् अवबोध-रसे

** // janim asataḥ sato mṛtim utātmani ye ca bhidāṃ $ vipaṇam ṛtaṃ smaranty upadiśanti ta ārupitaiḥ & janim asataḥ sato mṛtim utātmani ye ca bhidāṃ $ vipaṇam ṛtaṃ smaranty upadiśanti ta ārupitaiḥ & tri-guṇa-mayaḥ pumān iti bhidā yad abodha-kṛtā % tvayi na tataḥ paratra sa bhaved avabodha-rase*


10.87.026


  • सद् इव मनस् त्रि-वृत् त्वयि विभात्य् असद् आ-मनुजात् $ सद् अभिमृशन्त्य् अशेषम् इदम् आत्मतयात्म-विदः & सद् इव मनस् त्रि-वृत् त्वयि विभात्य् असद् आ-मनुजात् $ सद् अभिमृशन्त्य् अशेषम् इदम् आत्मतयात्म-विदः & न हि विकृतिं त्यजन्ति कनकस्य तद्-आत्मतया % स्व-कृतम् अनुप्रविष्टम् इदम् आत्मतयावसितम्

** // sad iva manas tri-vṛt tvayi vibhāty asad ā-manujāt $ sad abhimṛśanty aśeṣam idam ātmatayātma-vidaḥ & sad iva manas tri-vṛt tvayi vibhāty asad ā-manujāt $ sad abhimṛśanty aśeṣam idam ātmatayātma-vidaḥ & na hi vikṛtiṃ tyajanti kanakasya tad-ātmatayā % sva-kṛtam anupraviṣṭam idam ātmatayāvasitam*


10.87.027


  • तव परि ये चरन्त्य् अखिल-सत्त्व-निकेततया $ त उत पदाक्रमन्त्य् अविगणय्य शिरो निरृतेः & तव परि ये चरन्त्य् अखिल-सत्त्व-निकेततया $ त उत पदाक्रमन्त्य् अविगणय्य शिरो निरृतेः & परिवयसे पशून् इव गिरा विबुधान् अपि तांस् % त्वयि कृत-सौहृदाः खलु पुनन्ति न ये विमुखाः

** // tava pari ye caranty akhila-sattva-niketatayā $ ta uta padākramanty avigaṇayya śiro nirṛteḥ & tava pari ye caranty akhila-sattva-niketatayā $ ta uta padākramanty avigaṇayya śiro nirṛteḥ & parivayase paśūn iva girā vibudhān api tāṃs % tvayi kṛta-sauhṛdāḥ khalu punanti na ye vimukhāḥ*


10.87.028


  • त्वम् अकरणः स्व-राड् अखिल-कारक-शक्ति-धरस् $ तव बलिम् उद्वहन्ति समदन्त्य् अजयानिमिषाः & त्वम् अकरणः स्व-राड् अखिल-कारक-शक्ति-धरस् $ तव बलिम् उद्वहन्ति समदन्त्य् अजयानिमिषाः & वर्ष-भुजो ऽखिल-क्षिति-पतेर् इव विश्व-सृजो % विदधति यत्र ये त्व् अधिकृता भवतश् चकिताः

** // tvam akaraṇaḥ sva-rāḍ akhila-kāraka-śakti-dharas $ tava balim udvahanti samadanty ajayānimiṣāḥ & tvam akaraṇaḥ sva-rāḍ akhila-kāraka-śakti-dharas $ tava balim udvahanti samadanty ajayānimiṣāḥ & varṣa-bhujo 'khila-kṣiti-pater iva viśva-sṛjo % vidadhati yatra ye tv adhikṛtā bhavataś cakitāḥ*


10.87.029


  • स्थिर-चर-जातयः स्युर् अजयोत्थ-निमित्त-युजो $ विहर उदीक्षया यदि परस्य विमुक्त ततः & स्थिर-चर-जातयः स्युर् अजयोत्थ-निमित्त-युजो $ विहर उदीक्षया यदि परस्य विमुक्त ततः & न हि परमस्य कश्चिद् अपरो न परश् च भवेद् % वियत इवापदस्य तव शून्य-तुलां दधतः

** // sthira-cara-jātayaḥ syur ajayottha-nimitta-yujo $ vihara udīkṣayā yadi parasya vimukta tataḥ & sthira-cara-jātayaḥ syur ajayottha-nimitta-yujo $ vihara udīkṣayā yadi parasya vimukta tataḥ & na hi paramasya kaścid aparo na paraś ca bhaved % viyata ivāpadasya tava śūnya-tulāṃ dadhataḥ*


10.87.030


  • अपरिमिता ध्रुवास् तनु-भृतो यदि सर्व-गतास् $ तर्हि न शास्यतेति नियमो ध्रव नेतरथा & अपरिमिता ध्रुवास् तनु-भृतो यदि सर्व-गतास् $ तर्हि न शास्यतेति नियमो ध्रव नेतरथा & अजनि च यन्-मयं तद् अविमुच्य नियन्तृ भवेत् % समम् अनुजानतां यद् अमतं मत-दुष्टतया

** // aparimitā dhruvās tanu-bhṛto yadi sarva-gatās $ tarhi na śāsyateti niyamo dhrava netarathā & aparimitā dhruvās tanu-bhṛto yadi sarva-gatās $ tarhi na śāsyateti niyamo dhrava netarathā & ajani ca yan-mayaṃ tad avimucya niyantṛ bhavet % samam anujānatāṃ yad amataṃ mata-duṣṭatayā*


10.87.031


  • न घटत उद्भवः प्रकृति-पूरुषयोर् अजयोर् $ उभय-युजा भवन्त्य् असु-भृतो जल-बुद्बुद-वत् & न घटत उद्भवः प्रकृति-पूरुषयोर् अजयोर् $ उभय-युजा भवन्त्य् असु-भृतो जल-बुद्बुद-वत् & त्वयि त इमे ततो विविध-नाम-गुणैः परमे % सरित इवार्णवे मधुनि लिल्युर् अशेष-रसाः

** // na ghaṭata udbhavaḥ prakṛti-pūruṣayor ajayor $ ubhaya-yujā bhavanty asu-bhṛto jala-budbuda-vat & na ghaṭata udbhavaḥ prakṛti-pūruṣayor ajayor $ ubhaya-yujā bhavanty asu-bhṛto jala-budbuda-vat & tvayi ta ime tato vividha-nāma-guṇaiḥ parame % sarita ivārṇave madhuni lilyur aśeṣa-rasāḥ*


10.87.032


  • नृषु तव मयया भ्रमम् अमीष्व् अवगत्य भृशं $ त्वयि सु-धियो ऽभवे दधति भावम् अनुप्रभवम् & नृषु तव मयया भ्रमम् अमीष्व् अवगत्य भृशं $ त्वयि सु-धियो ऽभवे दधति भावम् अनुप्रभवम् & कथम् अनुवर्ततां भव-भयं तव यद् भ्रु-कुटिः % सृजति मुहुस् त्रि-नेमिर् अभवच्-छरणेषु भयम्

** // nṛṣu tava mayayā bhramam amīṣv avagatya bhṛśaṃ $ tvayi su-dhiyo 'bhave dadhati bhāvam anuprabhavam & nṛṣu tava mayayā bhramam amīṣv avagatya bhṛśaṃ $ tvayi su-dhiyo 'bhave dadhati bhāvam anuprabhavam & katham anuvartatāṃ bhava-bhayaṃ tava yad bhru-kuṭiḥ % sṛjati muhus tri-nemir abhavac-charaṇeṣu bhayam*


10.87.033


  • विजित-हृषीक-वायुभिर् अदान्त-मनस् तुर-गं $ य इह यतन्ति यन्तुम् अति-लोलम् उपाय-खिदः & विजित-हृषीक-वायुभिर् अदान्त-मनस् तुर-गं $ य इह यतन्ति यन्तुम् अति-लोलम् उपाय-खिदः & व्यसन-शतान्विताः समवहाय गुरोश् चरणं % वणिज इवाज सन्त्य् अकृत-कर्ण-धरा जलधौ

** // vijita-hṛṣīka-vāyubhir adānta-manas tura-gaṃ $ ya iha yatanti yantum ati-lolam upāya-khidaḥ & vijita-hṛṣīka-vāyubhir adānta-manas tura-gaṃ $ ya iha yatanti yantum ati-lolam upāya-khidaḥ & vyasana-śatānvitāḥ samavahāya guroś caraṇaṃ % vaṇija ivāja santy akṛta-karṇa-dharā jaladhau*


10.87.034


  • स्वजन-सुतात्म-दार-धन-धाम-धरासु-रथैस् $ त्वयि सति किं नृणाम् श्रयत आत्मनि सर्व-रसे & स्वजन-सुतात्म-दार-धन-धाम-धरासु-रथैस् $ त्वयि सति किं नृणाम् श्रयत आत्मनि सर्व-रसे & इति सद् अजानतां मिथुनतो रतये चरतां % सुखयति को न्व् इह स्व-विहते स्व-निरस्त-भगे

** // svajana-sutātma-dāra-dhana-dhāma-dharāsu-rathais $ tvayi sati kiṃ nṛṇām śrayata ātmani sarva-rase & svajana-sutātma-dāra-dhana-dhāma-dharāsu-rathais $ tvayi sati kiṃ nṛṇām śrayata ātmani sarva-rase & iti sad ajānatāṃ mithunato rataye caratāṃ % sukhayati ko nv iha sva-vihate sva-nirasta-bhage*


10.87.035


  • भुवि पुरु-पुण्य-तीर्थ-सदनान्य् ऋषयो विमदास् $ त उत भवत्-पदाम्बुज-हृदो ऽघ-भिद्-अङ्घ्रि-जलाः & भुवि पुरु-पुण्य-तीर्थ-सदनान्य् ऋषयो विमदास् $ त उत भवत्-पदाम्बुज-हृदो ऽघ-भिद्-अङ्घ्रि-जलाः & दधति सकृन् मनस् त्वयि य आत्मनि नित्य-सुखे % न पुनर् उपासते पुरुष-सार-हरावसथान्

** // bhuvi puru-puṇya-tīrtha-sadanāny ṛṣayo vimadās $ ta uta bhavat-padāmbuja-hṛdo 'gha-bhid-aṅghri-jalāḥ & bhuvi puru-puṇya-tīrtha-sadanāny ṛṣayo vimadās $ ta uta bhavat-padāmbuja-hṛdo 'gha-bhid-aṅghri-jalāḥ & dadhati sakṛn manas tvayi ya ātmani nitya-sukhe % na punar upāsate puruṣa-sāra-harāvasathān*


10.87.036


  • सत इदं उत्थितं सद् इति चेन् ननु तर्क-हतं $ व्यभिचरति क्व च क्व च मृषा न तथोभय-युक् & सत इदं उत्थितं सद् इति चेन् ननु तर्क-हतं $ व्यभिचरति क्व च क्व च मृषा न तथोभय-युक् & व्यवहृतये विकल्प इषितो ऽन्ध-परम्परया % भ्रमयति भारती त उरु-वृत्तिभिर् उक्थ-जडान्

** // sata idaṃ utthitaṃ sad iti cen nanu tarka-hataṃ $ vyabhicarati kva ca kva ca mṛṣā na tathobhaya-yuk & sata idaṃ utthitaṃ sad iti cen nanu tarka-hataṃ $ vyabhicarati kva ca kva ca mṛṣā na tathobhaya-yuk & vyavahṛtaye vikalpa iṣito 'ndha-paramparayā % bhramayati bhāratī ta uru-vṛttibhir uktha-jaḍān*


10.87.037


  • न यद् इदम् अग्र आस न भविष्यद् अतो निधनाद् $ अनु मितम् अन्तरा त्वयि विभाति मृषैक-रसे & न यद् इदम् अग्र आस न भविष्यद् अतो निधनाद् $ अनु मितम् अन्तरा त्वयि विभाति मृषैक-रसे & अत उपमीयते द्रविण-जाति-विकल्प-पथैर् % वितथ-मनो-विलासम् ऋतम् इत्य् अवयन्त्य् अबुधाः

** // na yad idam agra āsa na bhaviṣyad ato nidhanād $ anu mitam antarā tvayi vibhāti mṛṣaika-rase & na yad idam agra āsa na bhaviṣyad ato nidhanād $ anu mitam antarā tvayi vibhāti mṛṣaika-rase & ata upamīyate draviṇa-jāti-vikalpa-pathair % vitatha-mano-vilāsam ṛtam ity avayanty abudhāḥ*


10.87.038


  • स यद् अजया त्व् अजाम् अनुशयीत गुणांश् च जुषन् $ भजति सरूपतां तद् अनु मृत्युम् अपेत-भगः & स यद् अजया त्व् अजाम् अनुशयीत गुणांश् च जुषन् $ भजति सरूपतां तद् अनु मृत्युम् अपेत-भगः & त्वम् उत जहासि ताम् अहिर् इव त्वचम् आत्त-भगो % महसि महीयसे ऽष्ट-गुणिते ऽपरिमेय-भगः

** // sa yad ajayā tv ajām anuśayīta guṇāṃś ca juṣan $ bhajati sarūpatāṃ tad anu mṛtyum apeta-bhagaḥ & sa yad ajayā tv ajām anuśayīta guṇāṃś ca juṣan $ bhajati sarūpatāṃ tad anu mṛtyum apeta-bhagaḥ & tvam uta jahāsi tām ahir iva tvacam ātta-bhago % mahasi mahīyase 'ṣṭa-guṇite 'parimeya-bhagaḥ*


10.87.039


  • यदि न समुद्धरन्ति यतयो हृदि काम-जटा $ दुरधिगमो ऽसतां हृदि गतो ऽस्मृत-कण्ठ-मणिः & यदि न समुद्धरन्ति यतयो हृदि काम-जटा $ दुरधिगमो ऽसतां हृदि गतो ऽस्मृत-कण्ठ-मणिः & असु-तृप-योगिनाम् उभयतो ऽप्य् असुखं भगवन्न् % अनपगतान्तकाद् अनधिरूढ-पदाद् भवतः

** // yadi na samuddharanti yatayo hṛdi kāma-jaṭā $ duradhigamo 'satāṃ hṛdi gato 'smṛta-kaṇṭha-maṇiḥ & yadi na samuddharanti yatayo hṛdi kāma-jaṭā $ duradhigamo 'satāṃ hṛdi gato 'smṛta-kaṇṭha-maṇiḥ & asu-tṛpa-yoginām ubhayato 'py asukhaṃ bhagavann % anapagatāntakād anadhirūḍha-padād bhavataḥ*


10.87.040


  • त्वद् अवगमी न वेत्ति भवद्-उत्थ-शुभाशुभयोर् $ गुण-विगुणान्वयांस् तर्हि देह-भृतां च गिरः & त्वद् अवगमी न वेत्ति भवद्-उत्थ-शुभाशुभयोर् $ गुण-विगुणान्वयांस् तर्हि देह-भृतां च गिरः & अनु-युगम् अन्व्-अहं स-गुण गीत-परम्परया % श्रवण-भृतो यतस् त्वम् अपवर्ग-गतिर् मनु-जैः

** // tvad avagamī na vetti bhavad-uttha-śubhāśubhayor $ guṇa-viguṇānvayāṃs tarhi deha-bhṛtāṃ ca giraḥ & tvad avagamī na vetti bhavad-uttha-śubhāśubhayor $ guṇa-viguṇānvayāṃs tarhi deha-bhṛtāṃ ca giraḥ & anu-yugam anv-ahaṃ sa-guṇa gīta-paramparayā % śravaṇa-bhṛto yatas tvam apavarga-gatir manu-jaiḥ*


10.87.041


  • द्यु-पतय एव ते न ययुर् अन्तम् अनन्ततया $ त्वम् अपि यद्-अन्तराण्ड-निचया ननु सावरणाः & द्यु-पतय एव ते न ययुर् अन्तम् अनन्ततया $ त्वम् अपि यद्-अन्तराण्ड-निचया ननु सावरणाः & ख इव रजांसि वान्ति वयसा सह यच् छ्रुतयस् % त्वयि हि फलन्त्य् अतन्-निरसनेन भवन्-निधनाः

** // dyu-pataya eva te na yayur antam anantatayā $ tvam api yad-antarāṇḍa-nicayā nanu sāvaraṇāḥ & dyu-pataya eva te na yayur antam anantatayā $ tvam api yad-antarāṇḍa-nicayā nanu sāvaraṇāḥ & kha iva rajāṃsi vānti vayasā saha yac chrutayas % tvayi hi phalanty atan-nirasanena bhavan-nidhanāḥ*


10.87.042



10.87.042

0 श्री-भगवान् उवाच इत्य् एतद् ब्रह्मणः पुत्रा आश्रुत्यात्मानुशासनम् ।
सनन्दनम् अथानर्चुः सिद्धा ज्ञात्वात्मनो गतिम्

0 śrī-bhagavān uvāca ity etad brahmaṇaḥ putrā āśrutyātmānuśāsanam |
sanandanam athānarcuḥ siddhā jñātvātmano gatim


10.87.043

इत्य् अशेष-समाम्नाय- पुराणोपनिषद्-रसः ।
समुद्धृतः पूर्व-जातैर् व्योम-यानैर् महात्मभिः

ity aśeṣa-samāmnāya- purāṇopaniṣad-rasaḥ |
samuddhṛtaḥ pūrva-jātair vyoma-yānair mahātmabhiḥ


10.87.044

त्वं चैतद् ब्रह्म-दायाद श्रद्धयात्मानुशासनम् ।
धारयंश् चर गां कामं कामानां भर्जनं नृणाम्

tvaṃ caitad brahma-dāyāda śraddhayātmānuśāsanam |
dhārayaṃś cara gāṃ kāmaṃ kāmānāṃ bharjanaṃ nṛṇām


10.87.045

0 श्री-शुक उवाच एवं स ऋषिणादिष्टं गृहीत्वा श्रद्धयात्मवान् ।
पूर्णः श्रुत-धरो राजन्न् आह वीर-व्रतो मुनिः

0 śrī-śuka uvāca evaṃ sa ṛṣiṇādiṣṭaṃ gṛhītvā śraddhayātmavān |
pūrṇaḥ śruta-dharo rājann āha vīra-vrato muniḥ


10.87.046

0 श्री-नारद उवाच नमस् तस्मै भगवते कृष्णायामल-कीर्तये ।
यो धत्ते सर्व-भूतानाम् अभवायोशतीः कलाः

0 śrī-nārada uvāca namas tasmai bhagavate kṛṣṇāyāmala-kīrtaye |
yo dhatte sarva-bhūtānām abhavāyośatīḥ kalāḥ


10.87.047

इत्य् आद्यम् ऋषिम् आनम्य तच्-छिष्यांश् च महात्मनः ।
ततो ऽगाद् आश्रमं साक्षात् पितुर् द्वैपायनस्य मे

ity ādyam ṛṣim ānamya tac-chiṣyāṃś ca mahātmanaḥ |
tato 'gād āśramaṃ sākṣāt pitur dvaipāyanasya me


10.87.048

सभाजितो भगवता कृतासन-परिग्रहः ।
तस्मै तद् वर्णयाम् आस नारायण-मुखाच् छ्रुतम्

sabhājito bhagavatā kṛtāsana-parigrahaḥ |
tasmai tad varṇayām āsa nārāyaṇa-mukhāc chrutam


10.87.049

इत्य् एतद् वर्णितं राजन् यन् नः प्रश्नः कृतस् त्वया ।
यथा ब्रह्मण्य् अनिर्देश्ये नीऋगुणे ऽपि मनश् चरेत्

ity etad varṇitaṃ rājan yan naḥ praśnaḥ kṛtas tvayā |
yathā brahmaṇy anirdeśye nīṛguṇe 'pi manaś caret


10.87.050

यो ऽस्योत्प्रेक्षक आदि-मध्य-निधने यो ऽव्यक्त-जीवेश्वरो $ यः सृष्ट्वेदम् अनुप्रविश्य ऋषिणा चक्रे पुरः शास्ति ताः &अम्प्;यं सम्पद्य जहात्य् अजाम् अनुशयी सुप्तः कुलायं यथा % तं कैवल्य-निरस्त-योनिम् अभयं ध्यायेद् अजस्रं हरिम्

yo 'syotprekṣaka ādi-madhya-nidhane yo 'vyakta-jīveśvaro $ yaḥ sṛṣṭvedam anupraviśya ṛṣiṇā cakre puraḥ śāsti tāḥ &yaṃ sampadya jahāty ajām anuśayī suptaḥ kulāyaṃ yathā % taṃ kaivalya-nirasta-yonim abhayaṃ dhyāyed ajasraṃ harim

Chapter 10.88

10.88.001



10.88.001

0 श्री-राजोवाच देवासुर-मनुष्येसु ये भजन्त्य् अशिवं शिवम् ।
प्रायस् ते धनिनो भोजा न तु लक्ष्म्याः पतिं हरिम्

0 śrī-rājovāca devāsura-manuṣyesu ye bhajanty aśivaṃ śivam |
prāyas te dhanino bhojā na tu lakṣmyāḥ patiṃ harim


10.88.002

एतद् वेदितुम् इच्छामः सन्देहो ऽत्र महान् हि नः ।
विरुद्ध-शीलयोः प्रभ्वोर् विरुद्धा भजतां गतिः

etad veditum icchāmaḥ sandeho 'tra mahān hi naḥ |
viruddha-śīlayoḥ prabhvor viruddhā bhajatāṃ gatiḥ


10.88.003

0 श्री-शुक उवाच शिवः शक्ति-युतः शश्वत् त्रि-लिङ्गो गुण-संवृतः ।
वैकारिकस् तैजसश् च तामसश् चेत्य् अहं त्रिधा

0 śrī-śuka uvāca śivaḥ śakti-yutaḥ śaśvat tri-liṅgo guṇa-saṃvṛtaḥ |
vaikārikas taijasaś ca tāmasaś cety ahaṃ tridhā


10.88.004

ततो विकारा अभवन् षोडशामीषु कञ्चन ।
उपधावन् विभूतीनां सर्वासाम् अश्नुते गतिम्

tato vikārā abhavan ṣoḍaśāmīṣu kañcana |
upadhāvan vibhūtīnāṃ sarvāsām aśnute gatim


10.88.005

हरिर् हि निर्गुणः साक्षात् पुरुषः प्रकृतेः परः ।
स सर्व-दृग् उपद्रष्टा तं भजन् निर्गुणो भवेत्

harir hi nirguṇaḥ sākṣāt puruṣaḥ prakṛteḥ paraḥ |
sa sarva-dṛg upadraṣṭā taṃ bhajan nirguṇo bhavet


10.88.006

निवृत्तेष्व् अश्व-मेधेषु राजा युष्मत्-पितामहः ।
शृण्वन् भगवतो धर्मान् अपृच्छद् इदम् अच्युतम्

nivṛtteṣv aśva-medheṣu rājā yuṣmat-pitāmahaḥ |
śṛṇvan bhagavato dharmān apṛcchad idam acyutam


10.88.007

स आह भगवांस् तस्मै प्रीतः शुश्रूषवे प्रभुः ।
नृणां निःश्रेयसार्थाय यो ऽवतीर्णो यदोः कुले

sa āha bhagavāṃs tasmai prītaḥ śuśrūṣave prabhuḥ |
nṛṇāṃ niḥśreyasārthāya yo 'vatīrṇo yadoḥ kule


10.88.008

0 श्री-भगवान् उवाच यस्याहम् अनुगृह्णामि हरिष्ये तद्-धनं शनैः ।
ततो ऽधनं त्यजन्त्य् अस्य स्वजना दुःख-दुःखितम्

0 śrī-bhagavān uvāca yasyāham anugṛhṇāmi hariṣye tad-dhanaṃ śanaiḥ |
tato 'dhanaṃ tyajanty asya svajanā duḥkha-duḥkhitam


10.88.009

स यदा वितथोद्योगो निर्विण्णः स्याद् धनेहया ।
मत्-परैः कृत-मैत्रस्य करिष्ये मद्-अनुग्रहम्

sa yadā vitathodyogo nirviṇṇaḥ syād dhanehayā |
mat-paraiḥ kṛta-maitrasya kariṣye mad-anugraham


10.88.010

तद् ब्रह्म परमं सूक्ष्मं चिन्-मात्रं सद् अनन्तकम् ।
विज्ञायात्मतया धीरः संसारात् परिमुच्यते

tad brahma paramaṃ sūkṣmaṃ cin-mātraṃ sad anantakam |
vijñāyātmatayā dhīraḥ saṃsārāt parimucyate


10.88.011

अतो मां सु-दुराराध्यं हित्वान्यान् भजते जनः ।
ततस् त आशु-तोषेभ्यो लब्ध-राज्य-श्रियोद्धताः ।
मत्ताः प्रमत्ता वर-दान् विस्मयन्त्य् अवजानते

ato māṃ su-durārādhyaṃ hitvānyān bhajate janaḥ |
tatas ta āśu-toṣebhyo labdha-rājya-śriyoddhatāḥ |
mattāḥ pramattā vara-dān vismayanty avajānate


10.88.012

0 श्री-शुक उवाच शाप-प्रसादयोर् ईशा ब्रह्म-विष्णु-शिवादयः ।
सद्यः शाप-प्रसादो ऽङ्ग शिवो ब्रह्मा न चाच्युतः

0 śrī-śuka uvāca śāpa-prasādayor īśā brahma-viṣṇu-śivādayaḥ |
sadyaḥ śāpa-prasādo 'ṅga śivo brahmā na cācyutaḥ


10.88.013

अत्र चोदाहरन्तीमम् इतिहासं पुरातनम् ।
वृकासुराय गिरिशो वरं दत्त्वाप सङ्कटम्

atra codāharantīmam itihāsaṃ purātanam |
vṛkāsurāya giriśo varaṃ dattvāpa saṅkaṭam


10.88.014

वृको नामासुरः पुत्रः शकुनेः पथि नारदम् ।
दृष्ट्वाशु-तोषं पप्रच्छ देवेषु त्रिषु दुर्मतिः

vṛko nāmāsuraḥ putraḥ śakuneḥ pathi nāradam |
dṛṣṭvāśu-toṣaṃ papraccha deveṣu triṣu durmatiḥ


10.88.015

स आह देवं गिरिशम् उपाधावाशु सिद्ध्यसि ।
यो ऽल्पाभ्यां गुण-दोषाभ्याम् आशु तुष्यति कुप्यति

sa āha devaṃ giriśam upādhāvāśu siddhyasi |
yo 'lpābhyāṃ guṇa-doṣābhyām āśu tuṣyati kupyati


10.88.016

दशास्य-बाणयोस् तुष्टः स्तुवतोर् वन्दिनोर् इव ।
ऐश्वर्यम् अतुलं दत्त्वा तत आप सु-सङ्कटम्

daśāsya-bāṇayos tuṣṭaḥ stuvator vandinor iva |
aiśvaryam atulaṃ dattvā tata āpa su-saṅkaṭam


10.88.017

इत्य् आदिष्टस् तम् असुर उपाधावत् स्व-गात्रतः ।
केदार आत्म-क्रव्येण जुह्वानो ग्नि-मुखं हरम्

ity ādiṣṭas tam asura upādhāvat sva-gātrataḥ |
kedāra ātma-kravyeṇa juhvāno gni-mukhaṃ haram


10.88.018

देवोपलब्धिम् अप्राप्य निर्वेदात् सप्तमे ऽहनि ।
शिरो ऽवृश्चत् सुधितिना तत्-तीर्थ-क्लिन्न-मूर्धजम्

devopalabdhim aprāpya nirvedāt saptame 'hani |
śiro 'vṛścat sudhitinā tat-tīrtha-klinna-mūrdhajam


10.88.019

तदा महा-कारुणिको स धूर्जटिर् यथा वयं चाग्निर् इवोत्थितो ऽनलात् ।
निगृह्य दोर्भ्यां भुजयोर् न्यवारयत् तत्-स्पर्शनाद् भूय उपस्कृताकृतिः

tadā mahā-kāruṇiko sa dhūrjaṭir yathā vayaṃ cāgnir ivotthito 'nalāt |
nigṛhya dorbhyāṃ bhujayor nyavārayat tat-sparśanād bhūya upaskṛtākṛtiḥ


10.88.020

तम् आह चाङ्गालम् अलं वृणीष्व मे यथाभिकामं वितरामि ते वरम् ।
प्रीयेय तोयेन नृणां प्रपद्यताम् अहो त्वयात्मा भृशम् अर्द्यते वृथा

tam āha cāṅgālam alaṃ vṛṇīṣva me yathābhikāmaṃ vitarāmi te varam |
prīyeya toyena nṛṇāṃ prapadyatām aho tvayātmā bhṛśam ardyate vṛthā


10.88.021

देवं स वव्रे पापीयान् वरं भूत-भयावहम् ।
यस्य यस्य करं शीर्ष्णि धास्ये स म्रियताम् इति

devaṃ sa vavre pāpīyān varaṃ bhūta-bhayāvaham |
yasya yasya karaṃ śīrṣṇi dhāsye sa mriyatām iti


10.88.022

तच् छ्रुत्वा भगवान् रुद्रो दुर्मना इव भारत ।
ओं इति प्रहसंस् तस्मै ददे ऽहेर् अमृतं यथा

tac chrutvā bhagavān rudro durmanā iva bhārata |
oṃ iti prahasaṃs tasmai dade 'her amṛtaṃ yathā


10.88.023

स तद्-वर-परीक्षार्थं शम्भोर् मूर्ध्नि किलासुरः ।
स्व-हस्तं धातुम् आरेभे सो ऽबिभ्यत् स्व-कृताच् छिवः

sa tad-vara-parīkṣārthaṃ śambhor mūrdhni kilāsuraḥ |
sva-hastaṃ dhātum ārebhe so 'bibhyat sva-kṛtāc chivaḥ


10.88.024

तेनोपसृष्टः सन्त्रस्तः पराधावन् स-वेपथुः ।
यावद् अन्तं दिवो भूमेः कष्ठानाम् उदगाद् उदक्

tenopasṛṣṭaḥ santrastaḥ parādhāvan sa-vepathuḥ |
yāvad antaṃ divo bhūmeḥ kaṣṭhānām udagād udak


10.88.025

अजानन्तः प्रति-विधिं तूष्णीम् आसन् सुरेश्वराः ।
ततो वैकुण्ठम् अगमद् भास्वरं तमसः परम्

ajānantaḥ prati-vidhiṃ tūṣṇīm āsan sureśvarāḥ |
tato vaikuṇṭham agamad bhāsvaraṃ tamasaḥ param


10.88.026

यत्र नारायणः साक्षान् न्यासिनां परमो गतिः ।
शान्तानां न्यस्त-दण्डानां यतो नावर्तते गतः

yatra nārāyaṇaḥ sākṣān nyāsināṃ paramo gatiḥ |
śāntānāṃ nyasta-daṇḍānāṃ yato nāvartate gataḥ


10.88.027

तं तथा व्यसनं दृष्ट्वा भगवान् वृजिनार्दनः ।
दूरात् प्रत्युदियाद् भूत्वा बटुको योग-मायया

taṃ tathā vyasanaṃ dṛṣṭvā bhagavān vṛjinārdanaḥ |
dūrāt pratyudiyād bhūtvā baṭuko yoga-māyayā


10.88.028

मेखलाजिन-दण्डाक्षैस् तेजसाग्निर् इव ज्वलन् ।
अभिवादयाम् आस च तं कुश-पाणिर् विनीत-वत्

mekhalājina-daṇḍākṣais tejasāgnir iva jvalan |
abhivādayām āsa ca taṃ kuśa-pāṇir vinīta-vat


10.88.029

0 श्री-भगवान् उवाच शाकुनेय भवान् व्यक्तं श्रान्तः किं दूरम् आगतः ।
क्षणं विश्रम्यतां पुंस आत्मायं सर्व-काम-धुक्

0 śrī-bhagavān uvāca śākuneya bhavān vyaktaṃ śrāntaḥ kiṃ dūram āgataḥ |
kṣaṇaṃ viśramyatāṃ puṃsa ātmāyaṃ sarva-kāma-dhuk


10.88.030

यदि नः श्रवणायालं युष्मद्-व्यवसितं विभो ।
भण्यतां प्रायशः पुम्भिर् धृतैः स्वार्थान् समीहते

yadi naḥ śravaṇāyālaṃ yuṣmad-vyavasitaṃ vibho |
bhaṇyatāṃ prāyaśaḥ pumbhir dhṛtaiḥ svārthān samīhate


10.88.031

0 श्री-शुक उवाच एवं भगवता पृष्टो वचसामृत-वर्षिणा ।
गत-क्लमो ऽब्रवीत् तस्मै यथा-पूर्वम् अनुष्ठितम्

0 śrī-śuka uvāca evaṃ bhagavatā pṛṣṭo vacasāmṛta-varṣiṇā |
gata-klamo 'bravīt tasmai yathā-pūrvam anuṣṭhitam


10.88.032

0 श्री-भगवान् उवाच एवं चेत् तर्हि तद्-वाक्यं न वयं श्रद्दधीमहि ।
यो दक्ष-शापात् पैशाच्यं प्राप्तः प्रेत-पिशाच-राट्

0 śrī-bhagavān uvāca evaṃ cet tarhi tad-vākyaṃ na vayaṃ śraddadhīmahi |
yo dakṣa-śāpāt paiśācyaṃ prāptaḥ preta-piśāca-rāṭ


10.88.033

यदि वस् तत्र विश्रम्भो दानवेन्द्र जगद्-गुरौ ।
तर्ह्य् अङ्गाशु स्व-शिरसि हस्तं न्यस्य प्रतीयताम्

yadi vas tatra viśrambho dānavendra jagad-gurau |
tarhy aṅgāśu sva-śirasi hastaṃ nyasya pratīyatām


10.88.034

यद्य् असत्यं वचः शम्भोः कथञ्चिद् दानवर्षभ ।
तदैनं जह्य् असद्-वाचं न यद् वक्तानृतं पुनः

yady asatyaṃ vacaḥ śambhoḥ kathañcid dānavarṣabha |
tadainaṃ jahy asad-vācaṃ na yad vaktānṛtaṃ punaḥ


10.88.035

इत्थं भगवतश् चित्रैर् वचोभिः स सु-पेशलैः ।
भिन्न-धीर् विस्मृतः शीर्ष्णि स्व-हस्तं कुमतिर् न्यधात्

itthaṃ bhagavataś citrair vacobhiḥ sa su-peśalaiḥ |
bhinna-dhīr vismṛtaḥ śīrṣṇi sva-hastaṃ kumatir nyadhāt


10.88.036

अथापतद् भिन्न-शिराः व्रजाहत इव क्षणात् ।
जय-शब्दो नमः-शब्दः साधु-शब्दो ऽभवद् दिवि

athāpatad bhinna-śirāḥ vrajāhata iva kṣaṇāt |
jaya-śabdo namaḥ-śabdaḥ sādhu-śabdo 'bhavad divi


10.88.037

मुमुचुः पुष्प-वर्षाणि हते पापे वृकासुरे ।
देवर्षि-पितृ-गन्धर्वा मोचितः सङ्कटाच् छिवः

mumucuḥ puṣpa-varṣāṇi hate pāpe vṛkāsure |
devarṣi-pitṛ-gandharvā mocitaḥ saṅkaṭāc chivaḥ


10.88.038

मुक्तं गिरिशम् अभ्याह भगवान् पुरुषोत्तमः ।
अहो देव महा-देव पापो ऽयं स्वेन पाप्मना

muktaṃ giriśam abhyāha bhagavān puruṣottamaḥ |
aho deva mahā-deva pāpo 'yaṃ svena pāpmanā


10.88.039

हतः को नु महत्स्व् ईश जन्तुर् वै कृत-किल्बिषः ।
क्षेमी स्यात् किम् उ विश्वेशे कृतागस्को जगद्-गुरौ

hataḥ ko nu mahatsv īśa jantur vai kṛta-kilbiṣaḥ |
kṣemī syāt kim u viśveśe kṛtāgasko jagad-gurau


10.88.040

य एवम् अव्याकृत-शक्त्य्-उदन्वतः परस्य साक्षात् परमात्मनो हरेः ।
गिरित्र-मोक्षं कथयेच् छृणोति वा विमुच्यते संसृतिभिस् तथारिभिः

ya evam avyākṛta-śakty-udanvataḥ parasya sākṣāt paramātmano hareḥ |
giritra-mokṣaṃ kathayec chṛṇoti vā vimucyate saṃsṛtibhis tathāribhiḥ

Chapter 10.89

10.89.001

0 श्री-शुक उवाच सरस्वत्यास् तटे राजन्न् ऋषयः सत्रम् आसत ।
वितर्कः समभूत् तेषां त्रिष्व् अधीशेषु को महान्

0 śrī-śuka uvāca sarasvatyās taṭe rājann ṛṣayaḥ satram āsata |
vitarkaḥ samabhūt teṣāṃ triṣv adhīśeṣu ko mahān


10.89.002

तस्य जिज्ञासया ते वै भृगुं ब्रह्म-सुतं नृप ।
तज्-ज्ञप्त्यै प्रेषयाम् आसुः सो ऽभ्जगाद् ब्रह्मणः सभाम्

tasya jijñāsayā te vai bhṛguṃ brahma-sutaṃ nṛpa |
taj-jñaptyai preṣayām āsuḥ so 'bhjagād brahmaṇaḥ sabhām


10.89.003

न तस्मै प्रह्वणं स्तोत्रं चक्रे सत्त्व-परीक्षया ।
तस्मै चुक्रोध भगवान् प्रज्वलन् स्वेन तेजसा

na tasmai prahvaṇaṃ stotraṃ cakre sattva-parīkṣayā |
tasmai cukrodha bhagavān prajvalan svena tejasā


10.89.004

स आत्मन्य् उत्थितम् मन्युम् आत्मजायात्मना प्रभुः ।
अशीशमद् यथा वह्निं स्व-योन्या वारिणात्म-भूः

sa ātmany utthitam manyum ātmajāyātmanā prabhuḥ |
aśīśamad yathā vahniṃ sva-yonyā vāriṇātma-bhūḥ


10.89.005

ततः कैलासम् अगमत् स तं देवो महेश्वरः ।
परिरब्धुं समारेभ उत्थाय भ्रातरं मुदा

tataḥ kailāsam agamat sa taṃ devo maheśvaraḥ |
parirabdhuṃ samārebha utthāya bhrātaraṃ mudā


10.89.006

नैच्छत् त्वम् अस्य् उत्पथ-ग इति देवश् चुकोप ह ।
शूलम् उद्यम्य तं हन्तुम् आरेभे तिग्म-लोचनः

naicchat tvam asy utpatha-ga iti devaś cukopa ha |
śūlam udyamya taṃ hantum ārebhe tigma-locanaḥ


10.89.007

पतित्वा पादयोर् देवी सान्त्वयाम् आस तं गिरा ।
अथो जगाम वैकुण्ठं यत्र देवो जनार्दनः

patitvā pādayor devī sāntvayām āsa taṃ girā |
atho jagāma vaikuṇṭhaṃ yatra devo janārdanaḥ


10.89.008

शयानं श्रिय उत्सङ्गे पदा वक्षस्य् अताडयत् ।
तत उत्थाय भगवान् सह लक्ष्म्या सतां गतिः

śayānaṃ śriya utsaṅge padā vakṣasy atāḍayat |
tata utthāya bhagavān saha lakṣmyā satāṃ gatiḥ


10.89.009

स्व-तल्पाद् अवरुह्याथ ननाम शिरसा मुनिम् ।
आह ते स्वागतं ब्रह्मन् निषीदात्रासने क्षणम् ।
अजानताम् आगतान् वः क्षन्तुम् अर्हथ नः प्रभो

sva-talpād avaruhyātha nanāma śirasā munim |
āha te svāgataṃ brahman niṣīdātrāsane kṣaṇam |
ajānatām āgatān vaḥ kṣantum arhatha naḥ prabho


10.89.010

पुनीहि सह-लोकं मां लोक-पालांश् च मद्-गतान् ।
पादोदकेन भवतस् तीर्थानां तीर्थ-कारिणा

punīhi saha-lokaṃ māṃ loka-pālāṃś ca mad-gatān |
pādodakena bhavatas tīrthānāṃ tīrtha-kāriṇā


10.89.011

अद्याहं भगवंल् लक्ष्म्या आसम् एकान्त-भाजनम् ।
वत्स्यत्य् उरसि मे भूतिर् भवत्-पाद-हतांहसः

adyāhaṃ bhagavaṃl lakṣmyā āsam ekānta-bhājanam |
vatsyaty urasi me bhūtir bhavat-pāda-hatāṃhasaḥ


10.89.012

0 श्री-शुक उवाच एवं ब्रुवाणे वैकुण्ठे भृगुस् तन्-मन्द्रया गिरा ।
निर्वृतस् तर्पितस् तूष्णीं भक्त्य्-उत्कण्ठो ऽश्रु-लोचनः

0 śrī-śuka uvāca evaṃ bruvāṇe vaikuṇṭhe bhṛgus tan-mandrayā girā |
nirvṛtas tarpitas tūṣṇīṃ bhakty-utkaṇṭho 'śru-locanaḥ


10.89.013

पुनश् च सत्रम् आव्रज्य मुनीनां ब्रह्म-वादिनाम् ।
स्वानुभूतम् अशेषेण राजन् भृगुर् अवर्णयत्

punaś ca satram āvrajya munīnāṃ brahma-vādinām |
svānubhūtam aśeṣeṇa rājan bhṛgur avarṇayat


10.89.014

तन् निशम्याथ मुनयो विस्मिता मुक्त-संशयाः ।
भूयांसं श्रद्दधुर् विष्णुं यतः शान्तिर् यतो ऽभयम्

tan niśamyātha munayo vismitā mukta-saṃśayāḥ |
bhūyāṃsaṃ śraddadhur viṣṇuṃ yataḥ śāntir yato 'bhayam


10.89.015

धर्मः साक्षाद् यतो ज्ञानं वैराग्यं च तद्-अन्वितम् ।
ऐश्वर्यं चाष्टधा यस्माद् यशश् चात्म-मलापहम्

dharmaḥ sākṣād yato jñānaṃ vairāgyaṃ ca tad-anvitam |
aiśvaryaṃ cāṣṭadhā yasmād yaśaś cātma-malāpaham


10.89.016

मुनीनां न्यस्त-दण्डानां शान्तानां सम-चेतसाम् ।
अकिञ्चनानां साधूनां यम् आहुः परमां गतिम्

munīnāṃ nyasta-daṇḍānāṃ śāntānāṃ sama-cetasām |
akiñcanānāṃ sādhūnāṃ yam āhuḥ paramāṃ gatim


10.89.017

सत्त्वं यस्य प्रिया मूर्तिर् ब्राह्मणास् त्व् इष्ट-देवताः ।
भजन्त्य् अनाशिषः शान्ता यं वा निपुण-बुद्धयः

sattvaṃ yasya priyā mūrtir brāhmaṇās tv iṣṭa-devatāḥ |
bhajanty anāśiṣaḥ śāntā yaṃ vā nipuṇa-buddhayaḥ


10.89.018

त्रि-विधाकृतयस् तस्य राक्षसा असुराः सुराः ।
गुणिन्या मायया सृष्टाः सत्त्वं तत् तीर्थ-साधनम्

tri-vidhākṛtayas tasya rākṣasā asurāḥ surāḥ |
guṇinyā māyayā sṛṣṭāḥ sattvaṃ tat tīrtha-sādhanam


10.89.019

0 श्री-शुक उवाच इत्थं सारस्वता विप्रा नृणाम् संशय-नुत्तये ।
पुरुषस्य पदाम्भोज- सेवया तद्-गतिं गताः

0 śrī-śuka uvāca itthaṃ sārasvatā viprā nṛṇām saṃśaya-nuttaye |
puruṣasya padāmbhoja- sevayā tad-gatiṃ gatāḥ


10.89.020

0 श्री-सूत उवाच इत्य् एतन् मुनि-तनयास्य-पद्म-गन्ध $ पीयूषं भव-भय-भित् परस्य पुंसः & इत्य् एतन् मुनि-तनयास्य-पद्म-गन्ध $ पीयूषं भव-भय-भित् परस्य पुंसः & सु-श्लोकं श्रवण-पुटैः पिबत्य् अभीक्ष्णम् % पान्थो ऽध्व-भ्रमण-परिश्रमं जहाति

0 śrī-sūta uvāca ity etan muni-tanayāsya-padma-gandha $ pīyūṣaṃ bhava-bhaya-bhit parasya puṃsaḥ & ity etan muni-tanayāsya-padma-gandha $ pīyūṣaṃ bhava-bhaya-bhit parasya puṃsaḥ & su-ślokaṃ śravaṇa-puṭaiḥ pibaty abhīkṣṇam % pāntho 'dhva-bhramaṇa-pariśramaṃ jahāti


10.89.021



10.89.021

0 श्री-शुक उवाच एकदा द्वारवत्यां तु विप्र-पत्न्याः कुमारकः ।
जात-मात्रो भुवं स्पृष्ट्वा ममार किल भारत

0 śrī-śuka uvāca ekadā dvāravatyāṃ tu vipra-patnyāḥ kumārakaḥ |
jāta-mātro bhuvaṃ spṛṣṭvā mamāra kila bhārata


10.89.022

विप्रो गृहीत्वा मृतकं राज-द्वार्य् उपधाय सः ।
इदं प्रोवाच विलपन्न् आतुरो दीन-मानसः

vipro gṛhītvā mṛtakaṃ rāja-dvāry upadhāya saḥ |
idaṃ provāca vilapann āturo dīna-mānasaḥ


10.89.023

ब्रह्म-द्विषः शठ-धियो लुब्धस्य विषयात्मनः ।
क्षत्र-बन्धोः कर्म-दोषात् पञ्चत्वं मे गतो ऽर्भकः

brahma-dviṣaḥ śaṭha-dhiyo lubdhasya viṣayātmanaḥ |
kṣatra-bandhoḥ karma-doṣāt pañcatvaṃ me gato 'rbhakaḥ


10.89.024

हिंसा-विहारं नृपतिं दुःशीलम् अजितेन्द्रियम् ।
प्रजा भजन्त्यः सीदन्ति दरिद्रा नित्य-दुःखिताः

hiṃsā-vihāraṃ nṛpatiṃ duḥśīlam ajitendriyam |
prajā bhajantyaḥ sīdanti daridrā nitya-duḥkhitāḥ


10.89.025

एवं द्वितीयं विप्रर्षिस् तृतीयं त्व् एवम् एव च ।
विसृज्य स नृप-द्वारि तां गाथां समगायत

evaṃ dvitīyaṃ viprarṣis tṛtīyaṃ tv evam eva ca |
visṛjya sa nṛpa-dvāri tāṃ gāthāṃ samagāyata


10.89.026

ताम् अर्जुन उपश्रुत्य कर्हिचित् केशवान्तिके ।
परेते नवमे बाले ब्राह्मणं समभाषत

tām arjuna upaśrutya karhicit keśavāntike |
parete navame bāle brāhmaṇaṃ samabhāṣata


10.89.027

किं स्विद् ब्रह्मंस् त्वन्-निवासे इह नास्ति धनुर्-धरः ।
राजन्य-बन्धुर् एते वै ब्राह्मणाः सत्रम् आसते

kiṃ svid brahmaṃs tvan-nivāse iha nāsti dhanur-dharaḥ |
rājanya-bandhur ete vai brāhmaṇāḥ satram āsate


10.89.028

धन-दारात्मजापृक्ता यत्र शोचन्ति ब्राह्मणाः ।
ते वै राजन्य-वेषेण नटा जीवन्त्य् असुम्-भराः

dhana-dārātmajāpṛktā yatra śocanti brāhmaṇāḥ |
te vai rājanya-veṣeṇa naṭā jīvanty asum-bharāḥ


10.89.029

अहं प्रजाः वां भगवन् रक्षिष्ये दीनयोर् इह ।
अनिस्तीर्ण-प्रतिज्ञो ऽग्निं प्रवेक्ष्ये हत-कल्मषः

ahaṃ prajāḥ vāṃ bhagavan rakṣiṣye dīnayor iha |
anistīrṇa-pratijño 'gniṃ pravekṣye hata-kalmaṣaḥ


10.89.030

0 श्री-ब्राह्मण उवाच सङ्कर्षणो वासुदेवः प्रद्युम्नो धन्विनां वरः ।
अनिरुद्धो ऽप्रति-रथो न त्रातुं शक्नुवन्ति यत्

0 śrī-brāhmaṇa uvāca saṅkarṣaṇo vāsudevaḥ pradyumno dhanvināṃ varaḥ |
aniruddho 'prati-ratho na trātuṃ śaknuvanti yat


10.89.031

तत् कथं नु भवान् कर्म दुष्करं जगद्-ईश्वरैः ।
त्वं चिकीर्षसि बालिश्यात् तन् न श्रद्दध्महे वयम्

tat kathaṃ nu bhavān karma duṣkaraṃ jagad-īśvaraiḥ |
tvaṃ cikīrṣasi bāliśyāt tan na śraddadhmahe vayam


10.89.032

0 श्री-अर्जुन उवाच नाहं सङ्कर्षणो ब्रह्मन् न कृष्णः कार्ष्णिर् एव च ।
अहं वा अर्जुनो नाम गाण्डीवं यस्य वै धनुः

0 śrī-arjuna uvāca nāhaṃ saṅkarṣaṇo brahman na kṛṣṇaḥ kārṣṇir eva ca |
ahaṃ vā arjuno nāma gāṇḍīvaṃ yasya vai dhanuḥ


10.89.033

मावमंस्था मम ब्रह्मन् वीर्यं त्र्यम्बक-तोषणम् ।
मृत्युं विजित्य प्रधने आनेष्ये ते प्रजाः प्रभो

māvamaṃsthā mama brahman vīryaṃ tryambaka-toṣaṇam |
mṛtyuṃ vijitya pradhane āneṣye te prajāḥ prabho


10.89.034

एवं विश्रम्भितो विप्रः फाल्गुनेन परन्तप ।
जगाम स्व-गृहं प्रीतः पार्थ-वीर्यं निशामयन्

evaṃ viśrambhito vipraḥ phālgunena parantapa |
jagāma sva-gṛhaṃ prītaḥ pārtha-vīryaṃ niśāmayan


10.89.035

प्रसूति-काल आसन्ने भार्याया द्विज-सत्तमः ।
पाहि पाहि प्रजां मृत्योर् इत्य् आहार्जुनम् आतुरः

prasūti-kāla āsanne bhāryāyā dvija-sattamaḥ |
pāhi pāhi prajāṃ mṛtyor ity āhārjunam āturaḥ


10.89.036

स उपस्पृश्य शुच्य् अम्भो नमस्कृत्य महेश्वरम् ।
दिव्यान्य् अस्त्राणि संस्मृत्य सज्यं गाण्डीवम् आददे

sa upaspṛśya śucy ambho namaskṛtya maheśvaram |
divyāny astrāṇi saṃsmṛtya sajyaṃ gāṇḍīvam ādade


10.89.037

न्यरुणत् सूतिकागारं शरैर् नानास्त्र-योजितैः ।
तिर्यग् ऊर्ध्वम् अधः पार्थश् चकार शर-पञ्जरम्

nyaruṇat sūtikāgāraṃ śarair nānāstra-yojitaiḥ |
tiryag ūrdhvam adhaḥ pārthaś cakāra śara-pañjaram


10.89.038

ततः कुमारः सञ्जातो विप्र-पत्न्या रुदन् मुहुः ।
सद्यो ऽदर्शनम् आपेदे स-शरीरो विहायसा

tataḥ kumāraḥ sañjāto vipra-patnyā rudan muhuḥ |
sadyo 'darśanam āpede sa-śarīro vihāyasā


10.89.039

तदाह विप्रो विजयं विनिन्दन् कृष्ण-सन्निधौ ।
मौढ्यं पश्यत मे यो ऽहं श्रद्दधे क्लीब-कत्थनम्

tadāha vipro vijayaṃ vinindan kṛṣṇa-sannidhau |
mauḍhyaṃ paśyata me yo 'haṃ śraddadhe klība-katthanam


10.89.040

न प्रद्युम्नो नानिरुद्धो न रामो न च केशवः ।
यस्य शेकुः परित्रातुं को ऽन्यस् तद्-अवितेश्वरः

na pradyumno nāniruddho na rāmo na ca keśavaḥ |
yasya śekuḥ paritrātuṃ ko 'nyas tad-aviteśvaraḥ


10.89.041

धिग् अर्जुनं मृषा-वादं धिग् आत्म-श्लाघिनो धनुः ।
दैवोपसृष्टं यो मौढ्याद् आनिनीषति दुर्मतिः

dhig arjunaṃ mṛṣā-vādaṃ dhig ātma-ślāghino dhanuḥ |
daivopasṛṣṭaṃ yo mauḍhyād āninīṣati durmatiḥ


10.89.042

एवं शपति विप्रर्षौ विद्याम् आस्थाय फाल्गुनः ।
ययौ संयमनीम् आशु यत्रास्ते भगवान् यमः

evaṃ śapati viprarṣau vidyām āsthāya phālgunaḥ |
yayau saṃyamanīm āśu yatrāste bhagavān yamaḥ


10.89.043

विप्रापत्यम् अचक्षाणस् तत ऐन्द्रीम् अगात् पुरीम् ।
आग्नेयीं नैरृतीं सौम्यां वायव्यां वारुणीम् अथ

viprāpatyam acakṣāṇas tata aindrīm agāt purīm |
āgneyīṃ nairṛtīṃ saumyāṃ vāyavyāṃ vāruṇīm atha


10.89.044

रसातलं नाक-पृष्ठं धिष्ण्यान्य् अन्यान्य् उदायुधः ।
ततो ऽलब्ध-द्विज-सुतो ह्य् अनिस्तीर्ण-प्रतिश्रुतः ।
अग्निं विविक्षुः कृष्णेन प्रत्युक्तः प्रतिषेधता

rasātalaṃ nāka-pṛṣṭhaṃ dhiṣṇyāny anyāny udāyudhaḥ |
tato 'labdha-dvija-suto hy anistīrṇa-pratiśrutaḥ |
agniṃ vivikṣuḥ kṛṣṇena pratyuktaḥ pratiṣedhatā


10.89.045

दर्शये द्विज-सूनूंस् ते मावज्ञात्मानम् आत्मना ।
ये ते नः कीर्तिं विमलां मनुष्याः स्थापयिष्यन्ति

darśaye dvija-sūnūṃs te māvajñātmānam ātmanā |
ye te naḥ kīrtiṃ vimalāṃ manuṣyāḥ sthāpayiṣyanti


10.89.046

इति सम्भाष्य भगवान् अर्जुनेन सहेश्वरः ।
दिव्यं स्व-रथम् आस्थाय प्रतीचीं दिशम् आविशत्

iti sambhāṣya bhagavān arjunena saheśvaraḥ |
divyaṃ sva-ratham āsthāya pratīcīṃ diśam āviśat


10.89.047

सप्त द्वीपान् स-सिन्धूंश् च सप्त सप्त गिरीन् अथ ।
लोकालोकं तथातीत्य विवेश सु-महत् तमः

sapta dvīpān sa-sindhūṃś ca sapta sapta girīn atha |
lokālokaṃ tathātītya viveśa su-mahat tamaḥ


10.89.048

तत्राश्वाः शैब्य-सुग्रीव- मेघपुष्प-बलाहकाः ।
तमसि भ्रष्ट-गतयो बभूवुर् भरतर्षभ

tatrāśvāḥ śaibya-sugrīva- meghapuṣpa-balāhakāḥ |
tamasi bhraṣṭa-gatayo babhūvur bharatarṣabha


10.89.049

तान् दृष्ट्वा भगवान् कृष्णो महा-योगेश्वरेश्वरः ।
सहस्रादित्य-सङ्काशं स्व-चक्रं प्राहिणोत् पुरः

tān dṛṣṭvā bhagavān kṛṣṇo mahā-yogeśvareśvaraḥ |
sahasrāditya-saṅkāśaṃ sva-cakraṃ prāhiṇot puraḥ


10.89.050

तमः सु-घोरं गहनं कृतं महद् $ विदारयद् भूरि-तरेण रोचिषा &अम्प्;मनो-जवं निर्विविशे सुदर्शनं % गुण-च्युतो राम-शरो यथा चमूः

tamaḥ su-ghoraṃ gahanaṃ kṛtaṃ mahad $ vidārayad bhūri-tareṇa rociṣā &mano-javaṃ nirviviśe sudarśanaṃ % guṇa-cyuto rāma-śaro yathā camūḥ


10.89.051


  • द्वारेण चक्रानुपथेन तत् तमः परं परं ज्योतिर् अनन्त-पारम् ।
    समश्नुवानं प्रसमीक्ष्य फाल्गुनः प्रताडिताक्षो पिदधे ऽक्षिणी उभे

** // dvāreṇa cakrānupathena tat tamaḥ paraṃ paraṃ jyotir ananta-pāram |*
samaśnuvānaṃ prasamīkṣya phālgunaḥ pratāḍitākṣo pidadhe 'kṣiṇī ubhe


10.89.052

ततः प्रविष्टः सलिलं नभस्वता बलीयसैजद्-बृहद्-ऊर्मि-भूषणम् ।
तत्राद्भुतं वै भवनं द्युमत्-तमं भ्राजन्-मणि-स्तम्भ-सहस्र-शोभितम्

tataḥ praviṣṭaḥ salilaṃ nabhasvatā balīyasaijad-bṛhad-ūrmi-bhūṣaṇam |
tatrādbhutaṃ vai bhavanaṃ dyumat-tamaṃ bhrājan-maṇi-stambha-sahasra-śobhitam


10.89.053

तस्मिन् महा-भोगम् अनन्तम् अद्भुतं $ सहस्र-मूर्धन्य-फणा-मणि-द्युभिः &अम्प्;विभ्राजमानं द्वि-गुणेक्षणोल्बणं % सिताचलाभं शिति-कण्ठ-जिह्वम्

tasmin mahā-bhogam anantam adbhutaṃ $ sahasra-mūrdhanya-phaṇā-maṇi-dyubhiḥ &vibhrājamānaṃ dvi-guṇekṣaṇolbaṇaṃ % sitācalābhaṃ śiti-kaṇṭha-jihvam


10.89.054

  • //ददर्श तद्-भोग-सुखासनं विभुं $ महानुभावं पुरुषोत्तमोत्तमम् &ददर्श तद्-भोग-सुखासनं विभुं $ महानुभावं पुरुषोत्तमोत्तमम् &सान्द्राम्बुदाभं सु-पिशङ्ग-वाससं % प्रसन्न-वक्त्रं रुचिरायतेक्षणम्

** //dadarśa tad-bhoga-sukhāsanaṃ vibhuṃ $ mahānubhāvaṃ puruṣottamottamam &dadarśa tad-bhoga-sukhāsanaṃ vibhuṃ $ mahānubhāvaṃ puruṣottamottamam &sāndrāmbudābhaṃ su-piśaṅga-vāsasaṃ % prasanna-vaktraṃ rucirāyatekṣaṇam*


10.89.055

  • //महा-मणि-व्रात-किरीट-कुण्डल $ प्रभा-परिक्षिप्त-सहस्र-कुन्तलम् &महा-मणि-व्रात-किरीट-कुण्डल $ प्रभा-परिक्षिप्त-सहस्र-कुन्तलम् &प्रलम्ब-चार्व्-अष्ट-भुजं स-कौस्तुभं % श्रीवत्स-लक्ष्मं वन-मालयावृतम्

** //mahā-maṇi-vrāta-kirīṭa-kuṇḍala $ prabhā-parikṣipta-sahasra-kuntalam &mahā-maṇi-vrāta-kirīṭa-kuṇḍala $ prabhā-parikṣipta-sahasra-kuntalam &pralamba-cārv-aṣṭa-bhujaṃ sa-kaustubhaṃ % śrīvatsa-lakṣmaṃ vana-mālayāvṛtam*


10.89.056

  • //महा-मणि-व्रात-किरीट-कुण्डल $ प्रभा-परिक्षिप्त-सहस्र-कुन्तलम् &महा-मणि-व्रात-किरीट-कुण्डल $ प्रभा-परिक्षिप्त-सहस्र-कुन्तलम् &प्रलम्ब-चार्व्-अष्ट-भुजं स-कौस्तुभं % श्रीवत्स-लक्ष्मं वन-मालयावृतम्

** //mahā-maṇi-vrāta-kirīṭa-kuṇḍala $ prabhā-parikṣipta-sahasra-kuntalam &mahā-maṇi-vrāta-kirīṭa-kuṇḍala $ prabhā-parikṣipta-sahasra-kuntalam &pralamba-cārv-aṣṭa-bhujaṃ sa-kaustubhaṃ % śrīvatsa-lakṣmaṃ vana-mālayāvṛtam*


10.89.057


  • ववन्द आत्मानम् अनन्तम् अच्युतो जिष्णुश् च तद्-दर्शन-जात-साध्वसः ।
    ताव् आह भूमा परमेष्ठिनां प्रभुर् बेद्धाञ्जली स-स्मितम् ऊर्जया गिरा

** // vavanda ātmānam anantam acyuto jiṣṇuś ca tad-darśana-jāta-sādhvasaḥ |*
tāv āha bhūmā parameṣṭhināṃ prabhur beddhāñjalī sa-smitam ūrjayā girā


10.89.058

द्विजात्मजा मे युवयोर् दिदृक्षुणा मयोपनीता भुवि धर्म-गुप्तये ।
कलावतीर्णाव् अवनेर् भरासुरान् हत्वेह भूयस् त्वरयेतम् अन्ति मे

dvijātmajā me yuvayor didṛkṣuṇā mayopanītā bhuvi dharma-guptaye |
kalāvatīrṇāv avaner bharāsurān hatveha bhūyas tvarayetam anti me


10.89.059

पूर्ण-कामाव् अपि युवां नर-नारायणाव् ऋषी ।
धर्मम् आचरतां स्थित्यै ऋषभौ लोक-सङ्ग्रहम्

pūrṇa-kāmāv api yuvāṃ nara-nārāyaṇāv ṛṣī |
dharmam ācaratāṃ sthityai ṛṣabhau loka-saṅgraham


10.89.060

इत्य् आदिष्टौ भगवता तौ कृष्णौ परमे-ष्ठिना ।
ओं इत्य् आनम्य भूमानम् आदाय द्विज-दारकान्

ity ādiṣṭau bhagavatā tau kṛṣṇau parame-ṣṭhinā |
oṃ ity ānamya bhūmānam ādāya dvija-dārakān


10.89.061

न्यवर्तेतां स्वकं धाम सम्प्रहृष्टौ यथा-गतम् ।
विप्राय ददतुः पुत्रान् यथा-रूपं यथा-वयः

nyavartetāṃ svakaṃ dhāma samprahṛṣṭau yathā-gatam |
viprāya dadatuḥ putrān yathā-rūpaṃ yathā-vayaḥ


10.89.062

निशाम्य वैष्णवं धाम पार्थः परम-विस्मितः ।
यत् किञ्चित् पौरुषं पुंसां मेने कृष्णानुकम्पितम्

niśāmya vaiṣṇavaṃ dhāma pārthaḥ parama-vismitaḥ |
yat kiñcit pauruṣaṃ puṃsāṃ mene kṛṣṇānukampitam


10.89.063

इतीदृशान्य् अनेकानि वीर्याणीह प्रदर्शयन् ।
बुभुजे विषयान् ग्राम्यान् ईजे चात्य्-उर्जितैर् मखैः

itīdṛśāny anekāni vīryāṇīha pradarśayan |
bubhuje viṣayān grāmyān īje cāty-urjitair makhaiḥ


10.89.064

प्रववर्षाखिलान् कामान् प्रजासु ब्राह्मणादिषु ।
यथा-कालं यथैवेन्द्रो भगवान् श्रैष्ठ्यम् आस्थितः

pravavarṣākhilān kāmān prajāsu brāhmaṇādiṣu |
yathā-kālaṃ yathaivendro bhagavān śraiṣṭhyam āsthitaḥ


10.89.065

हत्वा नृपान् अधर्मिष्ठान् घाटयित्वार्जुनादिभिः ।
अञ्जसा वर्तयाम् आस धर्मं धर्म-सुतादिभिः

hatvā nṛpān adharmiṣṭhān ghāṭayitvārjunādibhiḥ |
añjasā vartayām āsa dharmaṃ dharma-sutādibhiḥ

Chapter 10.90

10.90.001

0 श्री-शुक उवाच सुखं स्व-पुर्यां निवसन् द्वारकायां श्रियः पतिः ।
सर्व-सम्पत्-समृद्धायां जुष्टायां वृष्णि-पुङ्गवैः

0 śrī-śuka uvāca sukhaṃ sva-puryāṃ nivasan dvārakāyāṃ śriyaḥ patiḥ |
sarva-sampat-samṛddhāyāṃ juṣṭāyāṃ vṛṣṇi-puṅgavaiḥ


10.90.002

स्त्रीभिश् चोत्तम-वेषाभिर् नव-यौवन-कान्तिभिः ।
कन्दुकादिभिर् हर्म्येषु क्रीडन्तीभिस् तडिद्-द्युभिः

strībhiś cottama-veṣābhir nava-yauvana-kāntibhiḥ |
kandukādibhir harmyeṣu krīḍantībhis taḍid-dyubhiḥ


10.90.003

नित्यं सङ्कुल-मार्गायां मद-च्युद्भिर् मतङ्-गजैः ।
स्व्-अलङ्कृतैर् भटैर् अश्वै रथैश् च कनकोज्ज्वलैः

nityaṃ saṅkula-mārgāyāṃ mada-cyudbhir mataṅ-gajaiḥ |
sv-alaṅkṛtair bhaṭair aśvai rathaiś ca kanakojjvalaiḥ


10.90.004

उद्यानोपवनाढ्यायां पुष्पित-द्रुम-राजिषु ।
निर्विशद्-भृङ्ग-विहगैर् नादितायां समन्ततः

udyānopavanāḍhyāyāṃ puṣpita-druma-rājiṣu |
nirviśad-bhṛṅga-vihagair nāditāyāṃ samantataḥ


10.90.005

रेमे षोडश-साहस्र- पत्नीनां एक-वल्लभः ।
तावद् विचित्र-रूपो ऽसौ तद्-गेहेषु महर्द्धिषु

reme ṣoḍaśa-sāhasra- patnīnāṃ eka-vallabhaḥ |
tāvad vicitra-rūpo 'sau tad-geheṣu maharddhiṣu


10.90.006

प्रोत्फुल्लोत्पल-कह्लार- कुमुदाम्भोज-रेणुभिः ।
वासितामल-तोयेषु कूजद्-द्विज-कुलेषु च

protphullotpala-kahlāra- kumudāmbhoja-reṇubhiḥ |
vāsitāmala-toyeṣu kūjad-dvija-kuleṣu ca


10.90.007

विजहार विगाह्याम्भो ह्रदिनीषु महोदयः ।
कुच-कुङ्कुम-लिप्ताङ्गः परिरब्धश् च योषिताम्

vijahāra vigāhyāmbho hradinīṣu mahodayaḥ |
kuca-kuṅkuma-liptāṅgaḥ parirabdhaś ca yoṣitām


10.90.008

उपगीयमानो गन्धर्वैर् मृदङ्ग-पणवानकान् ।
वादयद्भिर् मुदा वीणां सूत-मागध-वन्दिभिः

upagīyamāno gandharvair mṛdaṅga-paṇavānakān |
vādayadbhir mudā vīṇāṃ sūta-māgadha-vandibhiḥ


10.90.009

सिच्यमानो ऽच्युतस् ताभिर् हसन्तीभिः स्म रेचकैः ।
प्रतिषिञ्चन् विचिक्रीडे यक्षीभिर् यक्ष-राड् इव

sicyamāno 'cyutas tābhir hasantībhiḥ sma recakaiḥ |
pratiṣiñcan vicikrīḍe yakṣībhir yakṣa-rāḍ iva


10.90.010

ताः क्लिन्न-वस्त्र-विवृतोरु-कुच-प्रदेशाः $ सिञ्चन्त्य उद्धृत-बृहत्-कवर-प्रसूनाः &अम्प्;कान्तं स्म रेचक-जिहीर्षययोपगुह्य % जात-स्मरोत्स्मय-लसद्-वदना विरेजुः

tāḥ klinna-vastra-vivṛtoru-kuca-pradeśāḥ $ siñcantya uddhṛta-bṛhat-kavara-prasūnāḥ &kāntaṃ sma recaka-jihīrṣayayopaguhya % jāta-smarotsmaya-lasad-vadanā virejuḥ


10.90.011

  • //कृष्णस् तु तत्-स्तन-विषज्जित-कुङ्कुम-स्रक् $ क्रीडाभिषङ्ग-धुत-कुन्तल-वृन्द-बन्धः &कृष्णस् तु तत्-स्तन-विषज्जित-कुङ्कुम-स्रक् $ क्रीडाभिषङ्ग-धुत-कुन्तल-वृन्द-बन्धः &सिञ्चन् मुहुर् युवतिभिः प्रतिषिच्यमानो % रेमे करेणुभिर् इवेभ-पतिः परीतः

** //kṛṣṇas tu tat-stana-viṣajjita-kuṅkuma-srak $ krīḍābhiṣaṅga-dhuta-kuntala-vṛnda-bandhaḥ &kṛṣṇas tu tat-stana-viṣajjita-kuṅkuma-srak $ krīḍābhiṣaṅga-dhuta-kuntala-vṛnda-bandhaḥ &siñcan muhur yuvatibhiḥ pratiṣicyamāno % reme kareṇubhir ivebha-patiḥ parītaḥ*


10.90.012


  • नटानां नर्तकीनां च गीत-वाद्योपजीविनाम् ।
    क्रीडालङ्कार-वासांसि कृष्णो ऽदात् तस्य च स्त्रियः

** // naṭānāṃ nartakīnāṃ ca gīta-vādyopajīvinām |*
krīḍālaṅkāra-vāsāṃsi kṛṣṇo 'dāt tasya ca striyaḥ


10.90.013

कृष्णस्यैवं विहरतो गत्य्-आलापेक्षित-स्मितैः ।
नर्म-क्ष्वेलि-परिष्वङ्गैः स्त्रीणां किल हृता धियः

kṛṣṇasyaivaṃ viharato gaty-ālāpekṣita-smitaiḥ |
narma-kṣveli-pariṣvaṅgaiḥ strīṇāṃ kila hṛtā dhiyaḥ


10.90.014

ऊचुर् मुकुन्दैक-धियो गिर उन्मत्त-वज् जडम् ।
चिन्तयन्त्यो ऽरविन्दाक्षं तानि मे गदतः शृणु

ūcur mukundaika-dhiyo gira unmatta-vaj jaḍam |
cintayantyo 'ravindākṣaṃ tāni me gadataḥ śṛṇu


10.90.015

0 महिष्य ऊचुः कुररि विलपसि त्वं वीत-निद्रा न शेषे $ स्वपिति जगति रात्र्याम् ईश्वरो गुप्त-बोधः & कुररि विलपसि त्वं वीत-निद्रा न शेषे $ स्वपिति जगति रात्र्याम् ईश्वरो गुप्त-बोधः & वयम् इव सखि कच्चिद् गाढ-निर्विद्ध-चेता % नलिन-नयन-हासोदार-लीलेक्षितेन

0 mahiṣya ūcuḥ kurari vilapasi tvaṃ vīta-nidrā na śeṣe $ svapiti jagati rātryām īśvaro gupta-bodhaḥ & kurari vilapasi tvaṃ vīta-nidrā na śeṣe $ svapiti jagati rātryām īśvaro gupta-bodhaḥ & vayam iva sakhi kaccid gāḍha-nirviddha-cetā % nalina-nayana-hāsodāra-līlekṣitena


10.90.016


  • नेत्रे निमीलयसि नक्तम् अदृष्ट-बन्धुस् $ त्वं रोरवीषि करुणं बत चक्रवाकि & नेत्रे निमीलयसि नक्तम् अदृष्ट-बन्धुस् $ त्वं रोरवीषि करुणं बत चक्रवाकि & दास्यं गत वयम् इवाच्युत-पाद-जुष्टां % किं वा स्रजं स्पृहयसे कवरेण वोढुम्

** // netre nimīlayasi naktam adṛṣṭa-bandhus $ tvaṃ roravīṣi karuṇaṃ bata cakravāki & netre nimīlayasi naktam adṛṣṭa-bandhus $ tvaṃ roravīṣi karuṇaṃ bata cakravāki & dāsyaṃ gata vayam ivācyuta-pāda-juṣṭāṃ % kiṃ vā srajaṃ spṛhayase kavareṇa voḍhum*


10.90.017


  • भो भोः सदा निष्टनसे उदन्वन्न् अलब्ध-निद्रो ऽधिगत-प्रजागरः ।
    किम् वा मुकुन्दापहृतात्म-लाञ्छनः प्राप्तां दशां त्वं च गतो दुरत्ययाम्

** // bho bhoḥ sadā niṣṭanase udanvann alabdha-nidro 'dhigata-prajāgaraḥ |*
kim vā mukundāpahṛtātma-lāñchanaḥ prāptāṃ daśāṃ tvaṃ ca gato duratyayām


10.90.018

त्वं यक्ष्मणा बलवतासि गृहीत इन्दो $ क्षीणस् तमो न निज-दीधितिभिः क्षिणोषि &अम्प्;कच्चिन् मुकुन्द-गदितानि यथा वयं त्वं % विस्मृत्य भोः स्थगित-गीर् उपलक्ष्यसे नः

tvaṃ yakṣmaṇā balavatāsi gṛhīta indo $ kṣīṇas tamo na nija-dīdhitibhiḥ kṣiṇoṣi &kaccin mukunda-gaditāni yathā vayaṃ tvaṃ % vismṛtya bhoḥ sthagita-gīr upalakṣyase naḥ


10.90.019


  • किं न्व् आचरितम् अस्माभिर् मलयानिल ते ऽप्रियम् ।
    गोविन्दापाङ्ग-निर्भिन्ने हृदीरयसि नः स्मरम्

** // kiṃ nv ācaritam asmābhir malayānila te 'priyam |*
govindāpāṅga-nirbhinne hṛdīrayasi naḥ smaram


10.90.020

मेघ श्रीमंस् त्वम् असि दयितो यादवेन्द्रस्य नूनं $ श्रीवत्साङ्कं वयम् इव भवान् ध्यायति प्रेम-बद्धः &अम्प्;अत्य्-उत्कण्ठः शवल-हृदयो ऽस्मद्-विधो बाष्प-धाराः % स्मृत्वा स्मृत्वा विसृजसि मुहुर् दुःख-दस् तत्-प्रसङ्गः

megha śrīmaṃs tvam asi dayito yādavendrasya nūnaṃ $ śrīvatsāṅkaṃ vayam iva bhavān dhyāyati prema-baddhaḥ &aty-utkaṇṭhaḥ śavala-hṛdayo 'smad-vidho bāṣpa-dhārāḥ % smṛtvā smṛtvā visṛjasi muhur duḥkha-das tat-prasaṅgaḥ


10.90.021


  • प्रिय-राव-पदानि भाषसे मृत-सञ्जीविकयानया गिरा ।
    करवाणि किम् अद्य ते प्रियं वद मे वल्गित-कण्ठ कोकिल

** // priya-rāva-padāni bhāṣase mṛta-sañjīvikayānayā girā |*
karavāṇi kim adya te priyaṃ vada me valgita-kaṇṭha kokila


10.90.022

न चलसि न वदस्य् उदार-बुद्धे क्षिति-धर चिन्तयसे महान्तम् अर्थम् ।
अपि बत वसुदेव-नन्दनाङ्घ्रिं वयम् इव कामयसे स्तनैर् विधर्तुम्

na calasi na vadasy udāra-buddhe kṣiti-dhara cintayase mahāntam artham |
api bata vasudeva-nandanāṅghriṃ vayam iva kāmayase stanair vidhartum


10.90.023

शुष्यद्-ध्रदाः करशिता बत सिन्धु-पत्न्यः $ सम्प्रत्य् अपास्त-कमल-श्रिय इष्ट-भर्तुः &अम्प्;यद्वद् वयं मधु-पतेः प्रणयावलोकम् % अप्राप्य मुष्ट-हृदयाः पुरु-कर्शिताः स्म

śuṣyad-dhradāḥ karaśitā bata sindhu-patnyaḥ $ sampraty apāsta-kamala-śriya iṣṭa-bhartuḥ &yadvad vayaṃ madhu-pateḥ praṇayāvalokam % aprāpya muṣṭa-hṛdayāḥ puru-karśitāḥ sma


10.90.024

  • //हंस स्वागतम् आस्यतां पिब पयो ब्रूह्य् अङ्ग शौरेः कथां $ दूतं त्वां नु विदाम कच्चिद् अजितः स्वस्त्य् आस्त उक्तं पुरा &हंस स्वागतम् आस्यतां पिब पयो ब्रूह्य् अङ्ग शौरेः कथां $ दूतं त्वां नु विदाम कच्चिद् अजितः स्वस्त्य् आस्त उक्तं पुरा &किं वा नश् चल-सौहृदः स्मरति तं कस्माद् भजामो वयं % क्षौद्रालापय काम-दं श्रियम् ऋते सैवैक-निष्ठा स्त्रियाम्

** //haṃsa svāgatam āsyatāṃ piba payo brūhy aṅga śaureḥ kathāṃ $ dūtaṃ tvāṃ nu vidāma kaccid ajitaḥ svasty āsta uktaṃ purā &haṃsa svāgatam āsyatāṃ piba payo brūhy aṅga śaureḥ kathāṃ $ dūtaṃ tvāṃ nu vidāma kaccid ajitaḥ svasty āsta uktaṃ purā &kiṃ vā naś cala-sauhṛdaḥ smarati taṃ kasmād bhajāmo vayaṃ % kṣaudrālāpaya kāma-daṃ śriyam ṛte saivaika-niṣṭhā striyām*


10.90.025



10.90.025

0 श्री-शुक उवाच इतीदृशेन भावेन कृष्णे योगेश्वरेश्वरे ।
क्रियमाणेन माधव्यो लेभिरे परमां गतिम्

0 śrī-śuka uvāca itīdṛśena bhāvena kṛṣṇe yogeśvareśvare |
kriyamāṇena mādhavyo lebhire paramāṃ gatim


10.90.026

श्रुत-मात्रो ऽपि यः स्त्रीणां प्रसह्याकर्षते मनः ।
उरु-गायोरु-गीतो वा पश्यन्तीनां च किं पुनः

śruta-mātro 'pi yaḥ strīṇāṃ prasahyākarṣate manaḥ |
uru-gāyoru-gīto vā paśyantīnāṃ ca kiṃ punaḥ


10.90.027

याः सम्पर्यचरन् प्रेम्णा पाद-संवाहनादिभिः ।
जगद्-गुरुं भर्तृ-बुद्ध्या तासां किम् वर्ण्यते तपः

yāḥ samparyacaran premṇā pāda-saṃvāhanādibhiḥ |
jagad-guruṃ bhartṛ-buddhyā tāsāṃ kim varṇyate tapaḥ


10.90.028

एवं वेदोदितं धर्मम् अनुतिष्ठन् सतां गतिः ।
गृहं धर्मार्थ-कामानां मुहुश् चादर्शयत् पदम्

evaṃ vedoditaṃ dharmam anutiṣṭhan satāṃ gatiḥ |
gṛhaṃ dharmārtha-kāmānāṃ muhuś cādarśayat padam


10.90.029

आस्थितस्य परं धर्मं कृष्णस्य गृह-मेधिनाम् ।
आसन् षोडश-साहस्रं महिष्यश् च शताधिकम्

āsthitasya paraṃ dharmaṃ kṛṣṇasya gṛha-medhinām |
āsan ṣoḍaśa-sāhasraṃ mahiṣyaś ca śatādhikam


10.90.030

तासां स्त्री-रत्न-भूतानाम् अष्टौ याः प्राग् उदाहृताः ।
रुक्मिणी-प्रमुखा राजंस् तत्-पुत्राश् चानुपूर्वशः

tāsāṃ strī-ratna-bhūtānām aṣṭau yāḥ prāg udāhṛtāḥ |
rukmiṇī-pramukhā rājaṃs tat-putrāś cānupūrvaśaḥ


10.90.031

एकैकस्यां दश दश कृष्णो ऽजीजनद् आत्मजान् ।
यावत्य आत्मनो भार्या अमोघ-गतिर् ईश्वरः

ekaikasyāṃ daśa daśa kṛṣṇo 'jījanad ātmajān |
yāvatya ātmano bhāryā amogha-gatir īśvaraḥ


10.90.032

तेषाम् उद्दाम-वीर्याणाम् अष्टा-दश महा-रथाः ।
आसन्न् उदार-यशसस् तेषां नामानि मे शृणु

teṣām uddāma-vīryāṇām aṣṭā-daśa mahā-rathāḥ |
āsann udāra-yaśasas teṣāṃ nāmāni me śṛṇu


10.90.033

प्रद्युम्नश् चानिरुद्धश् च दीप्तिमान् भानुर् एव च ।
साम्बो मधुर् बृहद्भानुश् चित्रभानुर् वृको ऽरुणः

pradyumnaś cāniruddhaś ca dīptimān bhānur eva ca |
sāmbo madhur bṛhadbhānuś citrabhānur vṛko 'ruṇaḥ


10.90.034

पुष्करो वेदबाहुश् च श्रुतदेवः सुनन्दनः ।
चित्रबाहुर् विरूपश् च कविर् न्यग्रोध एव च

puṣkaro vedabāhuś ca śrutadevaḥ sunandanaḥ |
citrabāhur virūpaś ca kavir nyagrodha eva ca


10.90.035

एतेषाम् अपि राजेन्द्र तनु-जानां मधु-द्विषः ।
प्रद्युम्न आसीत् प्रथमः पितृ-वद् रुक्मिणी-सुतः

eteṣām api rājendra tanu-jānāṃ madhu-dviṣaḥ |
pradyumna āsīt prathamaḥ pitṛ-vad rukmiṇī-sutaḥ


10.90.036

स रुक्मिणो दुहितरम् उपयेमे महा-रथः ।
तस्यां ततो ऽनिरुद्धो ऽभूत् नागायत-बलान्वितः

sa rukmiṇo duhitaram upayeme mahā-rathaḥ |
tasyāṃ tato 'niruddho 'bhūt nāgāyata-balānvitaḥ


10.90.037

स चापि रुक्मिणः पौत्रीं दौहित्रो जगृहे ततः ।
वज्रस् तस्याभवद् यस् तु मौषलाद् अवशेषितः

sa cāpi rukmiṇaḥ pautrīṃ dauhitro jagṛhe tataḥ |
vajras tasyābhavad yas tu mauṣalād avaśeṣitaḥ


10.90.038

प्रतिबाहुर् अभूत् तस्मात् सुबाहुस् तस्य चात्मजः ।
सुबाहोः शान्तसेनो ऽभूच् छतसेनस् तु तत्-सुतः

pratibāhur abhūt tasmāt subāhus tasya cātmajaḥ |
subāhoḥ śāntaseno 'bhūc chatasenas tu tat-sutaḥ


10.90.039

न ह्य् एतस्मिन् कुले जाता अधना अबहु-प्रजाः ।
अल्पायुषो ऽल्प-वीर्याश् च अब्रह्मण्याश् च जज्ञिरे

na hy etasmin kule jātā adhanā abahu-prajāḥ |
alpāyuṣo 'lpa-vīryāś ca abrahmaṇyāś ca jajñire


10.90.040

यदु-वंश-प्रसूतानां पुंसां विख्यात-कर्मणाम् ।
सङ्ख्या न शक्यते कर्तुम् अपि वर्षायुतैर् नृप

yadu-vaṃśa-prasūtānāṃ puṃsāṃ vikhyāta-karmaṇām |
saṅkhyā na śakyate kartum api varṣāyutair nṛpa


10.90.041

तिस्रः कोट्यः सहस्राणाम् अष्टाशीति-शतानि च ।
आसन् यदु-कुलाचार्याः कुमाराणाम् इति श्रुतम्

tisraḥ koṭyaḥ sahasrāṇām aṣṭāśīti-śatāni ca |
āsan yadu-kulācāryāḥ kumārāṇām iti śrutam


10.90.042

सङ्ख्यानं यादवानां कः करिष्यति महात्मनाम् ।
यत्रायुतानाम् अयुत- लक्षेणास्ते स आहुकः

saṅkhyānaṃ yādavānāṃ kaḥ kariṣyati mahātmanām |
yatrāyutānām ayuta- lakṣeṇāste sa āhukaḥ


10.90.043

देवासुराहव-हता दैतेया ये सु-दारुणाः ।
ते चोत्पन्ना मनुष्येषु प्रजा दृप्ता बबाधिरे

devāsurāhava-hatā daiteyā ye su-dāruṇāḥ |
te cotpannā manuṣyeṣu prajā dṛptā babādhire


10.90.044

तन्-निग्रहाय हरिणा प्रोक्ता देवा यदोः कुले ।
अवतीर्णाः कुल-शतं तेषाम् एकाधिकं नृप

tan-nigrahāya hariṇā proktā devā yadoḥ kule |
avatīrṇāḥ kula-śataṃ teṣām ekādhikaṃ nṛpa


10.90.045

तेषां प्रमाणं भगवान् प्रभुत्वेनाभवद् धरिः ।
ये चानुवर्तिनस् तस्य ववृधुः सर्व-यादवाः

teṣāṃ pramāṇaṃ bhagavān prabhutvenābhavad dhariḥ |
ye cānuvartinas tasya vavṛdhuḥ sarva-yādavāḥ


10.90.046

शय्यासनाटनालाप- क्रीडा-स्नानादि-कर्मसु ।
न विदुः सन्तम् आत्मानं वृष्णयः कृष्ण-चेतसः

śayyāsanāṭanālāpa- krīḍā-snānādi-karmasu |
na viduḥ santam ātmānaṃ vṛṣṇayaḥ kṛṣṇa-cetasaḥ


10.90.047

तीर्थं चक्रे नृपोनं यद् अजनि यदुषु स्वः-सरित् पाद-शौचं $ विद्विट्-स्निग्धाः स्वरूपं ययुर् अजित-पर श्रीर् यद्-अर्थे ऽन्य-यत्नः &अम्प्;यन्-नामामङ्गल-घ्नं श्रुतम् अथ गदितं यत्-कृतो गोत्र-धर्मः % कृष्णस्यैतन् न चित्रं क्षिति-भर-हरणं काल-चक्रायुधस्य

tīrthaṃ cakre nṛponaṃ yad ajani yaduṣu svaḥ-sarit pāda-śaucaṃ $ vidviṭ-snigdhāḥ svarūpaṃ yayur ajita-para śrīr yad-arthe 'nya-yatnaḥ &yan-nāmāmaṅgala-ghnaṃ śrutam atha gaditaṃ yat-kṛto gotra-dharmaḥ % kṛṣṇasyaitan na citraṃ kṣiti-bhara-haraṇaṃ kāla-cakrāyudhasya


10.90.048

  • //जयति जन-निवासो देवकी-जन्म-वादो $ यदु-वर-परिषत् स्वैर् दोर्भिर् अस्यन्न् अधर्मम् &जयति जन-निवासो देवकी-जन्म-वादो $ यदु-वर-परिषत् स्वैर् दोर्भिर् अस्यन्न् अधर्मम् &स्थिर-चर-वृजिन-घ्नः सु-स्मित-श्री-मुखेन % व्रज-पुर-वनितानां वर्धयन् काम-देवम्

** //jayati jana-nivāso devakī-janma-vādo $ yadu-vara-pariṣat svair dorbhir asyann adharmam &jayati jana-nivāso devakī-janma-vādo $ yadu-vara-pariṣat svair dorbhir asyann adharmam &sthira-cara-vṛjina-ghnaḥ su-smita-śrī-mukhena % vraja-pura-vanitānāṃ vardhayan kāma-devam*


10.90.049

  • //इत्थं परस्य निज-वर्त्म-रिरक्षयात्त- $ लीला-तनोस् तद्-अनुरूप-विडम्बनानि &इत्थं परस्य निज-वर्त्म-रिरक्षयात्त- $ लीला-तनोस् तद्-अनुरूप-विडम्बनानि &कर्माणि कर्म-कषणानि यदूत्तमस्य % श्रूयाद् अमुष्य पदयोर् अनुवृत्तिम् इच्छन्

** //itthaṃ parasya nija-vartma-rirakṣayātta- $ līlā-tanos tad-anurūpa-viḍambanāni &itthaṃ parasya nija-vartma-rirakṣayātta- $ līlā-tanos tad-anurūpa-viḍambanāni &karmāṇi karma-kaṣaṇāni yadūttamasya % śrūyād amuṣya padayor anuvṛttim icchan*


10.90.050

  • //मर्त्यस् तयानुसवम् एधितया मुकुन्द $ श्रीमत्-कथा-श्रवण-कीर्तन-चिन्तयैति &मर्त्यस् तयानुसवम् एधितया मुकुन्द $ श्रीमत्-कथा-श्रवण-कीर्तन-चिन्तयैति &तद् धाम दुस्तर-कृतान्त-जवापवर्गं % ग्रामाद् वनं क्षिति-भुजो ऽपि ययुर् यद्-अर्थाः

** //martyas tayānusavam edhitayā mukunda $ śrīmat-kathā-śravaṇa-kīrtana-cintayaiti &martyas tayānusavam edhitayā mukunda $ śrīmat-kathā-śravaṇa-kīrtana-cintayaiti &tad dhāma dustara-kṛtānta-javāpavargaṃ % grāmād vanaṃ kṣiti-bhujo 'pi yayur yad-arthāḥ*

Chapter 11.1

11.01.001



11.01.001

0 श्री-शुक उवाच कृत्वा दैत्य-वधं कृष्णः स-रामो यदुभिर् वृतः ।
भुवो ऽवतारयद् भारं जविष्ठं जनयन् कलिम्

0 śrī-śuka uvāca kṛtvā daitya-vadhaṃ kṛṣṇaḥ sa-rāmo yadubhir vṛtaḥ |
bhuvo 'vatārayad bhāraṃ javiṣṭhaṃ janayan kalim


11.01.002

ये कोपिताः सु-बहु पाण्डु-सुताः सपत्नैर् $ दुर्द्यूत-हेलन-कच-ग्रहणादिभिस् तान् &अम्प्;कृत्वा निमित्तम् इतरेतरतः समेतान् % हत्वा नृपान् निरहरत् क्षिति-भारम् ईशः

ye kopitāḥ su-bahu pāṇḍu-sutāḥ sapatnair $ durdyūta-helana-kaca-grahaṇādibhis tān &kṛtvā nimittam itaretarataḥ sametān % hatvā nṛpān niraharat kṣiti-bhāram īśaḥ


11.01.003

  • //भू-भार-राज-पृतना यदुभिर् निरस्य $ गुप्तैः स्व-बाहुभिर् अचिन्तयद् अप्रमेयः &भू-भार-राज-पृतना यदुभिर् निरस्य $ गुप्तैः स्व-बाहुभिर् अचिन्तयद् अप्रमेयः &मन्ये ऽवनेर् ननु गतो ऽप्य् अगतं हि भारं % यद् यादवं कुलम् अहो अविषह्यम् आस्ते

** //bhū-bhāra-rāja-pṛtanā yadubhir nirasya $ guptaiḥ sva-bāhubhir acintayad aprameyaḥ &bhū-bhāra-rāja-pṛtanā yadubhir nirasya $ guptaiḥ sva-bāhubhir acintayad aprameyaḥ &manye 'vaner nanu gato 'py agataṃ hi bhāraṃ % yad yādavaṃ kulam aho aviṣahyam āste*


11.01.004

  • //नैवान्यतः परिभवो ऽस्य भवेत् कथञ्चिन् $ मत्-संश्रयस्य विभवोन्नहनस्य नित्यम् &नैवान्यतः परिभवो ऽस्य भवेत् कथञ्चिन् $ मत्-संश्रयस्य विभवोन्नहनस्य नित्यम् &अन्तः कलिं यदु-कुलस्य विधाय वेणु- % स्तम्बस्य वह्निम् इव शान्तिम् उपैमि धाम

** //naivānyataḥ paribhavo 'sya bhavet kathañcin $ mat-saṃśrayasya vibhavonnahanasya nityam &naivānyataḥ paribhavo 'sya bhavet kathañcin $ mat-saṃśrayasya vibhavonnahanasya nityam &antaḥ kaliṃ yadu-kulasya vidhāya veṇu- % stambasya vahnim iva śāntim upaimi dhāma*


11.01.005


  • एवं व्यवसितो राजन् सत्य-सङ्कल्प ईश्वरः ।
    शाप-व्याजेन विप्राणां सञ्जह्रे स्व-कुलं विभुः

** // evaṃ vyavasito rājan satya-saṅkalpa īśvaraḥ |*
śāpa-vyājena viprāṇāṃ sañjahre sva-kulaṃ vibhuḥ


11.01.006

स्व-मूर्त्या लोक-लावण्य- निर्मुक्त्या लोचनं नृणाम् ।
गीर्भिस् ताः स्मरतां चित्तं पदैस् तान् ईक्षतां क्रियाः

sva-mūrtyā loka-lāvaṇya- nirmuktyā locanaṃ nṛṇām |
gīrbhis tāḥ smaratāṃ cittaṃ padais tān īkṣatāṃ kriyāḥ


11.01.007

आच्छिद्य कीर्तिं सु-श्लोकां वितत्य ह्य् अञ्जसा नु कौ ।
तमो ऽनया तरिष्यन्तीत्य् अगात् स्वं पदम् ईश्वरः

ācchidya kīrtiṃ su-ślokāṃ vitatya hy añjasā nu kau |
tamo 'nayā tariṣyantīty agāt svaṃ padam īśvaraḥ


11.01.008

0 श्री-राजोवाच ब्रह्मण्यानां वदान्यानां नित्यं वृद्धोपसेविनाम् ।
विप्र-शापः कथम् अभूद् वृष्णीनां कृष्ण-चेतसाम्

0 śrī-rājovāca brahmaṇyānāṃ vadānyānāṃ nityaṃ vṛddhopasevinām |
vipra-śāpaḥ katham abhūd vṛṣṇīnāṃ kṛṣṇa-cetasām


11.01.009

यन्-निमित्तः स वै शापो यादृशो द्विज-सत्तम ।
कथम् एकात्मनां भेद एतत् सर्वं वदस्व मे

yan-nimittaḥ sa vai śāpo yādṛśo dvija-sattama |
katham ekātmanāṃ bheda etat sarvaṃ vadasva me


11.01.010

0 श्री-बादरायणिर् उवाच बिभ्रद् वपुः सकल-सुन्दर-सन्निवेशं $ कर्माचरन् भुवि सु-मङ्गलम् आप्त-कामः & बिभ्रद् वपुः सकल-सुन्दर-सन्निवेशं $ कर्माचरन् भुवि सु-मङ्गलम् आप्त-कामः & आस्थाय धाम रममाण उदार-कीऋतिः % संहर्तुम् ऐच्छत कुलं स्थित-कृत्य-शेषः

0 śrī-bādarāyaṇir uvāca bibhrad vapuḥ sakala-sundara-sanniveśaṃ $ karmācaran bhuvi su-maṅgalam āpta-kāmaḥ & bibhrad vapuḥ sakala-sundara-sanniveśaṃ $ karmācaran bhuvi su-maṅgalam āpta-kāmaḥ & āsthāya dhāma ramamāṇa udāra-kīṛtiḥ % saṃhartum aicchata kulaṃ sthita-kṛtya-śeṣaḥ


11.01.011


  • कर्मानि पुण्य-निवहानि सु-मङ्गलानि $ गायज्-जगत्-कलि-मलापहराणि कृत्वा & कर्मानि पुण्य-निवहानि सु-मङ्गलानि $ गायज्-जगत्-कलि-मलापहराणि कृत्वा & कालात्मना निवसता यदु-देव-गेहे % पिण्डारकं समगमन् मुनयो निसृष्टाः

** // karmāni puṇya-nivahāni su-maṅgalāni $ gāyaj-jagat-kali-malāpaharāṇi kṛtvā & karmāni puṇya-nivahāni su-maṅgalāni $ gāyaj-jagat-kali-malāpaharāṇi kṛtvā & kālātmanā nivasatā yadu-deva-gehe % piṇḍārakaṃ samagaman munayo nisṛṣṭāḥ*


11.01.012


  • विश्वामित्रो ऽसितः कण्वो $ दुर्वासा भृगुर् अङ्गिराः & विश्वामित्रो ऽसितः कण्वो $ दुर्वासा भृगुर् अङ्गिराः & कश्यपो वामदेवो ऽत्रिर् % वसिष्ठो नारदादयः

** // viśvāmitro 'sitaḥ kaṇvo $ durvāsā bhṛgur aṅgirāḥ & viśvāmitro 'sitaḥ kaṇvo $ durvāsā bhṛgur aṅgirāḥ & kaśyapo vāmadevo 'trir % vasiṣṭho nāradādayaḥ*


11.01.013


  • क्रीडन्तस् तान् उपव्रज्य कुमारा यदु-नन्दनाः ।
    उपसङ्गृह्य पप्रच्छुर् अविनीता विनीत-वत्

** // krīḍantas tān upavrajya kumārā yadu-nandanāḥ |*
upasaṅgṛhya papracchur avinītā vinīta-vat


11.01.014

ते वेषयित्वा स्त्री-वेषैः साम्बं जाम्बवती-सुतम् ।
एषा पृच्छति वो विप्रा अन्तर्वत्न्य् असितेक्षणा

te veṣayitvā strī-veṣaiḥ sāmbaṃ jāmbavatī-sutam |
eṣā pṛcchati vo viprā antarvatny asitekṣaṇā


11.01.015

प्रष्टुं विलज्जती साक्षात् प्रब्रूतामोघ-दर्शनाः ।
प्रसोष्यन्ती पुत्र-कामा किं स्वित् सञ्जनयिष्यति

praṣṭuṃ vilajjatī sākṣāt prabrūtāmogha-darśanāḥ |
prasoṣyantī putra-kāmā kiṃ svit sañjanayiṣyati


11.01.016

एवं प्रलब्धा मुनयस् तान् ऊचुः कुपिता नृप ।
जनयिष्यति वो मन्दा मुषलं कुल-नाशनम्

evaṃ pralabdhā munayas tān ūcuḥ kupitā nṛpa |
janayiṣyati vo mandā muṣalaṃ kula-nāśanam


11.01.017

तच् छ्रुत्वा ते ऽति-सन्त्रस्ता विमुच्य सहसोदरम् ।
साम्बस्य ददृशुस् तस्मिन् मुषलं खल्व् अयस्मयम्

tac chrutvā te 'ti-santrastā vimucya sahasodaram |
sāmbasya dadṛśus tasmin muṣalaṃ khalv ayasmayam


11.01.018

किं कृतं मन्द-भाग्यैर् नः किं वदिष्यन्ति नो जनाः ।
इति विह्वलिता गेहान् आदाय मुषलं ययुः

kiṃ kṛtaṃ manda-bhāgyair naḥ kiṃ vadiṣyanti no janāḥ |
iti vihvalitā gehān ādāya muṣalaṃ yayuḥ


11.01.019

तच् चोपनीय सदसि परिम्लान-मुख-श्रियः ।
राज्ञ आवेदयां चक्रुः सर्व-यादव-सन्निधौ

tac copanīya sadasi parimlāna-mukha-śriyaḥ |
rājña āvedayāṃ cakruḥ sarva-yādava-sannidhau


11.01.020

श्रुत्वामोघं विप्र-शापं दृष्ट्वा च मुषलं नृप ।
विस्मिता भय-सन्त्रस्ता बभूवुर् द्वारकौकसः

śrutvāmoghaṃ vipra-śāpaṃ dṛṣṭvā ca muṣalaṃ nṛpa |
vismitā bhaya-santrastā babhūvur dvārakaukasaḥ


11.01.021

तच् चूर्णयित्वा मुषलं यदु-राजः स आहुकः ।
समुद्र-सलिले प्रास्यल् लोहं चास्यावशेषितम्

tac cūrṇayitvā muṣalaṃ yadu-rājaḥ sa āhukaḥ |
samudra-salile prāsyal lohaṃ cāsyāvaśeṣitam


11.01.022

कश्चिन् मत्स्यो ऽग्रसील् लोहं चूर्णानि तरलैस् ततः ।
उह्यमानानि वेलायां लग्नान्य् आसन् किलैरकाः

kaścin matsyo 'grasīl lohaṃ cūrṇāni taralais tataḥ |
uhyamānāni velāyāṃ lagnāny āsan kilairakāḥ


11.01.023

मत्स्यो गृहीतो मत्स्य-घ्नैर् जालेनान्यैः सहार्णवे ।
तस्योदर-गतं लोहं स शल्ये लुब्धको ऽकरोत्

matsyo gṛhīto matsya-ghnair jālenānyaiḥ sahārṇave |
tasyodara-gataṃ lohaṃ sa śalye lubdhako 'karot


11.01.024

भगवान् ज्ञात-सर्वार्थ ईश्वरो ऽपि तद्-अन्यथा ।
कर्तुं नैच्छद् विप्र-शापं काल-रूप्य् अन्वमोदत

bhagavān jñāta-sarvārtha īśvaro 'pi tad-anyathā |
kartuṃ naicchad vipra-śāpaṃ kāla-rūpy anvamodata

Chapter 11.2

11.02.001

0 श्री-शुक उवाच गोविन्द-भुज-गुप्तायां द्वारवत्यां कुरूद्वह ।
अवात्सीन् नारदो ऽभीक्ष्णं कृष्णोपासन-लालसः

0 śrī-śuka uvāca govinda-bhuja-guptāyāṃ dvāravatyāṃ kurūdvaha |
avātsīn nārado 'bhīkṣṇaṃ kṛṣṇopāsana-lālasaḥ


11.02.002

को नु राजन्न् इन्द्रियवान् मुकुन्द-चरणाम्बुजम् ।
न भजेत् सर्वतो-मृत्युर् उपास्यम् अमरोत्तमैः

ko nu rājann indriyavān mukunda-caraṇāmbujam |
na bhajet sarvato-mṛtyur upāsyam amarottamaiḥ


11.02.003

तम् एकदा तु देवर्षिं वसुदेवो गृहागतम् ।
अर्चितं सुखम् आसीनम् अभिवाद्येदम् अब्रवीत्

tam ekadā tu devarṣiṃ vasudevo gṛhāgatam |
arcitaṃ sukham āsīnam abhivādyedam abravīt


11.02.004

0 श्री-वसुदेव उवाच भगवन् भवतो यात्रा स्वस्तये सर्व-देहिनाम् ।
कृपणानां यथा पित्रोर् उत्तम-श्लोक-वर्त्मनाम्

0 śrī-vasudeva uvāca bhagavan bhavato yātrā svastaye sarva-dehinām |
kṛpaṇānāṃ yathā pitror uttama-śloka-vartmanām


11.02.005

भूतानां देव-चरितं दुःखाय च सुखाय च ।
सुखायैव हि साधूनां त्वादृशाम् अच्युतात्मनाम्

bhūtānāṃ deva-caritaṃ duḥkhāya ca sukhāya ca |
sukhāyaiva hi sādhūnāṃ tvādṛśām acyutātmanām


11.02.006

भजन्ति ये यथा देवान् देवा अपि तथैव तान् ।
छायेव कर्म-सचिवाः साधवो दीन-वत्सलाः

bhajanti ye yathā devān devā api tathaiva tān |
chāyeva karma-sacivāḥ sādhavo dīna-vatsalāḥ


11.02.007

ब्रह्मंस् तथापि पृच्छामो धर्मान् भागवतांस् तव ।
यान् श्रुत्वा श्रद्धया मर्त्यो मुच्यते सर्वतो भयात्

brahmaṃs tathāpi pṛcchāmo dharmān bhāgavatāṃs tava |
yān śrutvā śraddhayā martyo mucyate sarvato bhayāt


11.02.008

अहं किल पुरानन्तं प्रजार्थो भुवि मुक्ति-दम् ।
अपूजयं न मोक्षाय मोहितो देव-मायया

ahaṃ kila purānantaṃ prajārtho bhuvi mukti-dam |
apūjayaṃ na mokṣāya mohito deva-māyayā


11.02.009

यथा विचित्र-व्यसनाद् भवद्भिर् विश्वतो-भयात् ।
मुच्येम ह्य् अञ्जसैवाद्धा तथा नः शाधि सु-व्रत

yathā vicitra-vyasanād bhavadbhir viśvato-bhayāt |
mucyema hy añjasaivāddhā tathā naḥ śādhi su-vrata


11.02.010

0 श्री-शुक उवाच राजन्न् एवं कृत-प्रश्नो वसुदेवेन धीमता ।
प्रीतस् तम् आह देवर्षिर् हरेः संस्मारितो गुणैः

0 śrī-śuka uvāca rājann evaṃ kṛta-praśno vasudevena dhīmatā |
prītas tam āha devarṣir hareḥ saṃsmārito guṇaiḥ


11.02.011

0 श्री-नारद उवाच सम्यग् एतद् व्यवसितं भवता सात्वतर्षभ ।
यत् पृच्छसे भागवतान् धर्मांस् त्वं विश्व-भावनान्

0 śrī-nārada uvāca samyag etad vyavasitaṃ bhavatā sātvatarṣabha |
yat pṛcchase bhāgavatān dharmāṃs tvaṃ viśva-bhāvanān


11.02.012

श्रुतो ऽनुपठितो ध्यात आदृतो वानुमोदितः ।
सद्यः पुनाति सद्-धर्मो देव-विश्व-द्रुहो ऽपि हि

śruto 'nupaṭhito dhyāta ādṛto vānumoditaḥ |
sadyaḥ punāti sad-dharmo deva-viśva-druho 'pi hi


11.02.013

त्वया परम-कल्याणः पुण्य-श्रवण-कीर्तनः ।
स्मारितो भगवान् अद्य देवो नारायणो मम

tvayā parama-kalyāṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ |
smārito bhagavān adya devo nārāyaṇo mama


11.02.014

अत्राप्य् उदाहरन्तीमम् इतिहासं पुरातनम् ।
आर्षभाणां च संवादं विदेहस्य महात्मनः

atrāpy udāharantīmam itihāsaṃ purātanam |
ārṣabhāṇāṃ ca saṃvādaṃ videhasya mahātmanaḥ


11.02.015

प्रियव्रतो नाम सुतो मनोः स्वायम्भुवस्य यः ।
तस्याग्नीध्रस् ततो नाभिर् ऋषभस् तत्-सुतः स्मृतः

priyavrato nāma suto manoḥ svāyambhuvasya yaḥ |
tasyāgnīdhras tato nābhir ṛṣabhas tat-sutaḥ smṛtaḥ


11.02.016

तम् आहुर् वासुदेवांशं मोक्ष-धर्म-विवक्षया ।
अवतीर्णं सुत-शतं तस्यासीद् ब्रह्म-पारगम्

tam āhur vāsudevāṃśaṃ mokṣa-dharma-vivakṣayā |
avatīrṇaṃ suta-śataṃ tasyāsīd brahma-pāragam


11.02.017

तेषां वै भरतो ज्येष्ठो नारायण-परायणः ।
विख्यातं वर्षम् एतद् यन्- नाम्ना भारतम् अद्भुतम्

teṣāṃ vai bharato jyeṣṭho nārāyaṇa-parāyaṇaḥ |
vikhyātaṃ varṣam etad yan- nāmnā bhāratam adbhutam


11.02.018

स भुक्त-भोगां त्यक्त्वेमां निर्गतस् तपसा हरिम् ।
उपासीनस् तत्-पदवीं लेभे वै जनृनभिस् त्रिभिः

sa bhukta-bhogāṃ tyaktvemāṃ nirgatas tapasā harim |
upāsīnas tat-padavīṃ lebhe vai janṛnabhis tribhiḥ


11.02.019

तेषां नव नव-द्वीप- पतयो ऽस्य समन्ततः ।
कर्म-तन्त्र-प्रणेतार एकाशीतिर् द्विजातयः

teṣāṃ nava nava-dvīpa- patayo 'sya samantataḥ |
karma-tantra-praṇetāra ekāśītir dvijātayaḥ


11.02.020

नवाभवन् महा-भागा मुनयो ह्य् अर्थ-शंसिनः ।
श्रमणा वात-रसना आत्म-विद्या-विशारदाः

navābhavan mahā-bhāgā munayo hy artha-śaṃsinaḥ |
śramaṇā vāta-rasanā ātma-vidyā-viśāradāḥ


11.02.021

कविर् हविर् अन्तरीक्षः प्रबुद्धः पिप्पलायनः ।
आविर्होत्रो ऽथ द्रुमिलश् चमसः करभाजनः

kavir havir antarīkṣaḥ prabuddhaḥ pippalāyanaḥ |
āvirhotro 'tha drumilaś camasaḥ karabhājanaḥ


11.02.022

त एते भगवद्-रूपं विश्वं सद्-असद्-आत्मकम् ।
आत्मनो ऽव्यतिरेकेण पश्यन्तो व्यचरन् महीम्

ta ete bhagavad-rūpaṃ viśvaṃ sad-asad-ātmakam |
ātmano 'vyatirekeṇa paśyanto vyacaran mahīm


11.02.023

अव्याहतेष्ट-गतयः सुर-सिद्ध-साध्य- $ गन्धर्व-यक्ष-नर-किन्नर-नाग-लोकान् &अम्प्;मुक्ताश् चरन्ति मुनि-चारण-भूतनाथ- % विद्याधर-द्विज-गवां भुवनानि कामम्

avyāhateṣṭa-gatayaḥ sura-siddha-sādhya- $ gandharva-yakṣa-nara-kinnara-nāga-lokān &muktāś caranti muni-cāraṇa-bhūtanātha- % vidyādhara-dvija-gavāṃ bhuvanāni kāmam


11.02.024


  • त एकदा निमेः सत्रम् उपजग्मुर् यदृच्छया ।
    वितायमानम् ऋषिभिर् अजनाभे महात्मनः

** // ta ekadā nimeḥ satram upajagmur yadṛcchayā |*
vitāyamānam ṛṣibhir ajanābhe mahātmanaḥ


11.02.025

तान् दृष्ट्वा सूर्य-सङ्काशान् महा-भागवतान् नृप ।
यजमानो ऽग्नयो विप्राः सर्व एवोपतस्थिरे

tān dṛṣṭvā sūrya-saṅkāśān mahā-bhāgavatān nṛpa |
yajamāno 'gnayo viprāḥ sarva evopatasthire


11.02.026

विदेहस् तान् अभिप्रेत्य नारायण-परायणान् ।
प्रीतः सम्पूजयां चक्रे आसन-स्थान् यथार्हतः

videhas tān abhipretya nārāyaṇa-parāyaṇān |
prītaḥ sampūjayāṃ cakre āsana-sthān yathārhataḥ


11.02.027

तान् रोचमानान् स्व-रुचा ब्रह्म-पुत्रोपमान् नव ।
पप्रच्छ परम-प्रीतः प्रश्रयावनतो नृपः

tān rocamānān sva-rucā brahma-putropamān nava |
papraccha parama-prītaḥ praśrayāvanato nṛpaḥ


11.02.028

0 श्री-विदेह उवाच मन्ये भगवतः साक्षात् पार्षदान् वो मधु-द्विसः ।
विष्णोर् भूतानि लोकानां पावनाय चरन्ति हि

0 śrī-videha uvāca manye bhagavataḥ sākṣāt pārṣadān vo madhu-dvisaḥ |
viṣṇor bhūtāni lokānāṃ pāvanāya caranti hi


11.02.029

दुर्लभो मानुषो देहो देहिनां क्षण-भङ्गुरः ।
तत्रापि दुर्लभं मन्ये वैकुण्ठ-प्रिय-दर्शनम्

durlabho mānuṣo deho dehināṃ kṣaṇa-bhaṅguraḥ |
tatrāpi durlabhaṃ manye vaikuṇṭha-priya-darśanam


11.02.030

अत आत्यन्तिकं क्षेमं पृच्छामो भवतो ऽनघाः ।
संसारे ऽस्मिन् क्षणार्धो ऽपि सत्-सङ्गः शेवधिर् नृणाम्

ata ātyantikaṃ kṣemaṃ pṛcchāmo bhavato 'naghāḥ |
saṃsāre 'smin kṣaṇārdho 'pi sat-saṅgaḥ śevadhir nṛṇām


11.02.031

धर्मान् भागवतान् ब्रूत यदि नः श्रुतये क्षमम् ।
यैः प्रसन्नः प्रपन्नाय दास्यत्य् आत्मानम् अप्य् अजः

dharmān bhāgavatān brūta yadi naḥ śrutaye kṣamam |
yaiḥ prasannaḥ prapannāya dāsyaty ātmānam apy ajaḥ


11.02.032

0 श्री-नारद उवाच एवं ते निमिना पृष्टा वसुदेव महत्तमाः ।
प्रतिपूज्याब्रुवन् प्रीत्या स-सदस्यर्त्विजं नृपम्

0 śrī-nārada uvāca evaṃ te niminā pṛṣṭā vasudeva mahattamāḥ |
pratipūjyābruvan prītyā sa-sadasyartvijaṃ nṛpam


11.02.033

0 श्री-कविर् उवाच मन्ये ऽकुतश्चिद्-भयम् अच्युतस्य पादाम्बुजोपासनम् अत्र नित्यम् ।
उद्विग्न-बुद्धेर् असद्-आत्म-भावाद् विश्वात्मना यत्र निवर्तते भीः

0 śrī-kavir uvāca manye 'kutaścid-bhayam acyutasya pādāmbujopāsanam atra nityam |
udvigna-buddher asad-ātma-bhāvād viśvātmanā yatra nivartate bhīḥ


11.02.034

ये वै भगवता प्रोक्ता उपाया ह्य् आत्म-लब्धये ।
अञ्जः पुंसाम् अविदुषां विद्धि भागवतान् हि तान्

ye vai bhagavatā proktā upāyā hy ātma-labdhaye |
añjaḥ puṃsām aviduṣāṃ viddhi bhāgavatān hi tān


11.02.035

यान् आस्थाय नरो राजन् न प्रमाद्येत कर्हिचित् ।
धावन् निमील्य वा नेत्रे न स्खलेन् न पतेद् इह

yān āsthāya naro rājan na pramādyeta karhicit |
dhāvan nimīlya vā netre na skhalen na pated iha


11.02.036

कायेन वाचा मनसेन्द्रियैर् वा बुद्ध्यात्मना वानुसृत-स्वभावात् ।
करोति यद् यत् सकलं परस्मै नारायणायेति समर्पयेत् तत्

kāyena vācā manasendriyair vā buddhyātmanā vānusṛta-svabhāvāt |
karoti yad yat sakalaṃ parasmai nārāyaṇāyeti samarpayet tat


11.02.037

भयं द्वितीयाभिनिवेशतः स्याद् ईशाद् अपेतस्य विपर्ययो ऽस्मृतिः ।
तन्-माययातो बुध आभजेत् तं भक्त्यैकयेशं गुरु-देवतात्मा

bhayaṃ dvitīyābhiniveśataḥ syād īśād apetasya viparyayo 'smṛtiḥ |
tan-māyayāto budha ābhajet taṃ bhaktyaikayeśaṃ guru-devatātmā


11.02.038

अविद्यमानो ऽप्य् अवभाति हि द्वयो ध्यातुर् धिया स्वप्न-मनोरथौ यथा ।
तत् कर्म-सङ्कल्प-विकल्पकं मनो बुधो निरुन्ध्याद् अभयं ततः स्यात्

avidyamāno 'py avabhāti hi dvayo dhyātur dhiyā svapna-manorathau yathā |
tat karma-saṅkalpa-vikalpakaṃ mano budho nirundhyād abhayaṃ tataḥ syāt


11.02.039

शृण्वन् सु-भद्राणि रथाङ्ग-पाणेर् जन्मानि कर्माणि च यानि लोके ।
गीतानि नामानि तद्-अर्थकानि गायन् विलज्जो विचरेद् असङ्गः

śṛṇvan su-bhadrāṇi rathāṅga-pāṇer janmāni karmāṇi ca yāni loke |
gītāni nāmāni tad-arthakāni gāyan vilajjo vicared asaṅgaḥ


11.02.040

एवं-व्रतः स्व-प्रिय-नाम-कीर्त्या जातानुरागो द्रुत-चित्त उच्चैः ।
हसत्य् अथो रोदिति रौति गायत्य् उन्माद-वन् नृत्यति लोक-बाह्यः

evaṃ-vrataḥ sva-priya-nāma-kīrtyā jātānurāgo druta-citta uccaiḥ |
hasaty atho roditi rauti gāyaty unmāda-van nṛtyati loka-bāhyaḥ


11.02.041

खं वायुम् अग्निं सलिलं महीं च ज्योतींषि सत्त्वानि दिशो द्रुमादीन् ।
सरित्-समुद्रांश् च हरेः शरीरं यत् किं च भूतं प्रणमेद् अनन्यः

khaṃ vāyum agniṃ salilaṃ mahīṃ ca jyotīṃṣi sattvāni diśo drumādīn |
sarit-samudrāṃś ca hareḥ śarīraṃ yat kiṃ ca bhūtaṃ praṇamed ananyaḥ


11.02.042

भक्तिः परेशानुभवो विरक्तिर् अन्यत्र चैष त्रिक एक-कालः ।
प्रपद्यमानस्य यथाश्नतः स्युस् तुष्टिः पुष्टिः क्षुद्-अपायो ऽनु-घासम्

bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir anyatra caiṣa trika eka-kālaḥ |
prapadyamānasya yathāśnataḥ syus tuṣṭiḥ puṣṭiḥ kṣud-apāyo 'nu-ghāsam


11.02.043

इत्य् अच्युताङ्घ्रिं भजतो ऽनुवृत्त्या भक्तिर् विरक्तिर् भगवत्-प्रबोधः ।
भवन्ति वै भागवतस्य राजंस् ततः परां शान्तिम् उपैति साक्षात्

ity acyutāṅghriṃ bhajato 'nuvṛttyā bhaktir viraktir bhagavat-prabodhaḥ |
bhavanti vai bhāgavatasya rājaṃs tataḥ parāṃ śāntim upaiti sākṣāt


11.02.044

0 श्री-राजोवाच अथ भागवतं ब्रूत यद्-धर्मो यादृशो नृणाम् ।
यथाचरति यद् ब्रूते यैर् लिङ्गैर् भगवत्-प्रियः

0 śrī-rājovāca atha bhāgavataṃ brūta yad-dharmo yādṛśo nṛṇām |
yathācarati yad brūte yair liṅgair bhagavat-priyaḥ


11.02.045

0 श्री-हविर् उवाच सर्व-भूतेषु यः पश्येद् भगवद्-भावम् आत्मनः ।
भूतानि भगवत्य् आत्मन्य् एष भागवतोत्तमः

0 śrī-havir uvāca sarva-bhūteṣu yaḥ paśyed bhagavad-bhāvam ātmanaḥ |
bhūtāni bhagavaty ātmany eṣa bhāgavatottamaḥ


11.02.046

ईस्वरे तद्-अधीनेषु बालिशेषु द्विषत्सु च ।
प्रेम-मैत्री-कृपोपेक्षा यः करोति स मध्यमः

īsvare tad-adhīneṣu bāliśeṣu dviṣatsu ca |
prema-maitrī-kṛpopekṣā yaḥ karoti sa madhyamaḥ


11.02.047

अर्चायाम् एव हरये पूजां यः श्रद्धयेहते ।
न तद्-भक्तेषु चान्येषु स भक्तः प्राकृतः स्मृतः

arcāyām eva haraye pūjāṃ yaḥ śraddhayehate |
na tad-bhakteṣu cānyeṣu sa bhaktaḥ prākṛtaḥ smṛtaḥ


11.02.048

गृहीत्वापीन्द्रियैर् अर्थान् यो न द्वेष्टि न हृष्यति ।
विष्णोर् मायाम् इदं पश्यन् स वै भागवतोत्तमः

gṛhītvāpīndriyair arthān yo na dveṣṭi na hṛṣyati |
viṣṇor māyām idaṃ paśyan sa vai bhāgavatottamaḥ


11.02.049

देहेन्द्रिय-प्राण-मनो-धियां यो जन्माप्यय-क्षुद्-भय-तर्ष-कृच्छ्रैः ।
संसार-धर्मैर् अविमुह्यमानः स्मृत्या हरेर् भागवत-प्रधानः

dehendriya-prāṇa-mano-dhiyāṃ yo janmāpyaya-kṣud-bhaya-tarṣa-kṛcchraiḥ |
saṃsāra-dharmair avimuhyamānaḥ smṛtyā harer bhāgavata-pradhānaḥ


11.02.050

न काम-कर्म-बीजानां यस्य चेतसि सम्भवः ।
वासुदेवैक-निलयः स वै भागवतोत्तमः

na kāma-karma-bījānāṃ yasya cetasi sambhavaḥ |
vāsudevaika-nilayaḥ sa vai bhāgavatottamaḥ


11.02.051

न यस्य जन्म-कर्मभ्यां न वर्णाश्रम-जातिभिः ।
सज्जते ऽस्मिन्न् अहं-भावो देहे वै स हरेः प्रियः

na yasya janma-karmabhyāṃ na varṇāśrama-jātibhiḥ |
sajjate 'sminn ahaṃ-bhāvo dehe vai sa hareḥ priyaḥ


11.02.052

न यस्य स्वः पर इति वित्तेष्व् आत्मनि वा भिदा ।
सर्व-भूत-समः शान्तः स वै भागवतोत्तमः

na yasya svaḥ para iti vitteṣv ātmani vā bhidā |
sarva-bhūta-samaḥ śāntaḥ sa vai bhāgavatottamaḥ


11.02.053

त्रि-भुवन-विभव-हेतवे ऽप्य् अकुण्ठ- $ स्मृतिर् अजितात्म-सुरादिभिर् विमृग्यात् &अम्प्;न चलति भगवत्-पदारविन्दाल् % लव-निमिषार्धम् अपि यः स वैष्णवाग्र्यः

tri-bhuvana-vibhava-hetave 'py akuṇṭha- $ smṛtir ajitātma-surādibhir vimṛgyāt &na calati bhagavat-padāravindāl % lava-nimiṣārdham api yaḥ sa vaiṣṇavāgryaḥ


11.02.054


  • भगवत उरु-विक्रमाङ्घ्रि-शाखा- नख-मणि-चन्द्रिकया निरस्त-तापे ।
    हृदि कथम् उपसीदतां पुनः स प्रभवति चन्द्र इवोदिते ऽर्क-तापः

** // bhagavata uru-vikramāṅghri-śākhā- nakha-maṇi-candrikayā nirasta-tāpe |*
hṛdi katham upasīdatāṃ punaḥ sa prabhavati candra ivodite 'rka-tāpaḥ


11.02.055

विसृजति हृदयं न यस्य साक्षाद् धरिर् अवशाभिहितो ऽप्य् अघौघ-नाशः ।
प्रणय-रसनया धृताङ्घ्रि-पद्मः स भवति भागवत-प्रधान उक्तः

visṛjati hṛdayaṃ na yasya sākṣād dharir avaśābhihito 'py aghaugha-nāśaḥ |
praṇaya-rasanayā dhṛtāṅghri-padmaḥ sa bhavati bhāgavata-pradhāna uktaḥ

Chapter 11.3

11.03.001

0 श्री-राजोवाच परस्य विष्णोर् ईशस्य मायिनाम् अपि मोहिनीम् ।
मायां वेदितुम् इच्छामो भगवन्तो ब्रुवन्तु नः

0 śrī-rājovāca parasya viṣṇor īśasya māyinām api mohinīm |
māyāṃ veditum icchāmo bhagavanto bruvantu naḥ


11.03.002

नानुतृप्ये जुषन् युष्मद्- वचो हरि-कथामृतम् ।
संसार-ताप-निस्तप्तो मर्त्यस् तत्-ताप-भेषजम्

nānutṛpye juṣan yuṣmad- vaco hari-kathāmṛtam |
saṃsāra-tāpa-nistapto martyas tat-tāpa-bheṣajam


11.03.003

0 श्री-अन्तरीक्ष उवाच एभिर् भूतानि भूतात्मा महा-भूतैर् महा-भुज ।
ससर्जोच्चावचान्य् आद्यः स्व-मात्रात्म-प्रसिद्धये

0 śrī-antarīkṣa uvāca ebhir bhūtāni bhūtātmā mahā-bhūtair mahā-bhuja |
sasarjoccāvacāny ādyaḥ sva-mātrātma-prasiddhaye


11.03.004

एवं सृष्टानि भूतानि प्रविष्टः पञ्च-धातुभिः ।
एकधा दशधात्मानं विभजन् जुषते गुणान्

evaṃ sṛṣṭāni bhūtāni praviṣṭaḥ pañca-dhātubhiḥ |
ekadhā daśadhātmānaṃ vibhajan juṣate guṇān


11.03.005

गुणैर् गुणान् स भुञ्जान आत्म-प्रद्योतितैः प्रभुः ।
मन्यमान इदं सृष्टम् आत्मानम् इह सज्जते

guṇair guṇān sa bhuñjāna ātma-pradyotitaiḥ prabhuḥ |
manyamāna idaṃ sṛṣṭam ātmānam iha sajjate


11.03.006

कर्माणि कर्मभिः कुर्वन् स-निमित्तानि देह-भृत् ।
तत् तत् कर्म-फलं गृह्णन् भ्रमतीह सुखेतरम्

karmāṇi karmabhiḥ kurvan sa-nimittāni deha-bhṛt |
tat tat karma-phalaṃ gṛhṇan bhramatīha sukhetaram


11.03.007

इत्थं कर्म-गतीर् गच्छन् बह्व्-अभद्र-वहाः पुमान् ।
आभूत-सम्प्लवात् सर्ग- प्रलयाव् अश्नुते ऽवशः

itthaṃ karma-gatīr gacchan bahv-abhadra-vahāḥ pumān |
ābhūta-samplavāt sarga- pralayāv aśnute 'vaśaḥ


11.03.008

धातूपप्लव आसन्ने व्यक्तं द्रव्य-गुणात्मकम् ।
अनादि-निधनः कालो ह्य् अव्यक्तायापकर्षति

dhātūpaplava āsanne vyaktaṃ dravya-guṇātmakam |
anādi-nidhanaḥ kālo hy avyaktāyāpakarṣati


11.03.009

शत-वर्षा ह्य् अनावृष्टिर् भविष्यत्य् उल्बणा भुवि ।
तत्-कालोपचितोष्णार्को लोकांस् त्रीन् प्रतपिष्यति

śata-varṣā hy anāvṛṣṭir bhaviṣyaty ulbaṇā bhuvi |
tat-kālopacitoṣṇārko lokāṃs trīn pratapiṣyati


11.03.010

पाताल-तलम् आरभ्य सङ्कर्षण-मुखानलः ।
दहन्न् ऊर्ध्व-शिखो विष्वग् वर्धते वायुनेरितः

pātāla-talam ārabhya saṅkarṣaṇa-mukhānalaḥ |
dahann ūrdhva-śikho viṣvag vardhate vāyuneritaḥ


11.03.011

संवर्तको मेघ-गणो वर्षति स्म शतं समाः ।
धाराभिर् हस्ति-हस्ताभिर् लीयते सलिले विराट्

saṃvartako megha-gaṇo varṣati sma śataṃ samāḥ |
dhārābhir hasti-hastābhir līyate salile virāṭ


11.03.012

ततो विराजम् उत्सृज्य् वैराजः पुरुषो नृप ।
अव्यक्तं विशते सूक्ष्मं निरिन्धन इवानलः

tato virājam utsṛjy vairājaḥ puruṣo nṛpa |
avyaktaṃ viśate sūkṣmaṃ nirindhana ivānalaḥ


11.03.013

वायुना हृत-गन्धा भूः सलिलत्वाय कल्पते ।
सलिलं तद्-धृत-रसं ज्योतिष्ट्वायोपकल्पते

vāyunā hṛta-gandhā bhūḥ salilatvāya kalpate |
salilaṃ tad-dhṛta-rasaṃ jyotiṣṭvāyopakalpate


11.03.014

हृत-रूपं तु तमसा वायौ ज्योतिः प्रलीयते ।
हृत-स्पर्शो ऽवकाशेन वायुर् नभसि लीयते ।
कालात्मना हृत-गुणं नभ आत्मनि लीयते

hṛta-rūpaṃ tu tamasā vāyau jyotiḥ pralīyate |
hṛta-sparśo 'vakāśena vāyur nabhasi līyate |
kālātmanā hṛta-guṇaṃ nabha ātmani līyate


11.03.015

इन्द्रियाणि मनो बुद्धिः सह वैकारिकैर् नृप ।
प्रविशन्ति ह्य् अहङ्कारं स्व-गुणैर् अहम् आत्मनि

indriyāṇi mano buddhiḥ saha vaikārikair nṛpa |
praviśanti hy ahaṅkāraṃ sva-guṇair aham ātmani


11.03.016

एषा माया भगवतः सर्ग-स्थित्य्-अन्त-कारिणी ।
त्रि-वर्णा वर्णितास्माभिः किं भूयः श्रोतुम् इच्छसि

eṣā māyā bhagavataḥ sarga-sthity-anta-kāriṇī |
tri-varṇā varṇitāsmābhiḥ kiṃ bhūyaḥ śrotum icchasi


11.03.017

0 श्री-राजोवाच यथैताम् ऐश्वरीं मायां दुस्तराम् अकृतात्मभिः ।
तरन्त्य् अञ्जः स्थूल-धियो महर्ष इदम् उच्यताम्

0 śrī-rājovāca yathaitām aiśvarīṃ māyāṃ dustarām akṛtātmabhiḥ |
taranty añjaḥ sthūla-dhiyo maharṣa idam ucyatām


11.03.018

0 श्री-प्रबुद्ध उवाच कर्माण्य् आरभमाणानां दुःख-हत्यै सुखाय च ।
पश्येत् पाक-विपर्यासं मिथुनी-चारिणां नृणाम्

0 śrī-prabuddha uvāca karmāṇy ārabhamāṇānāṃ duḥkha-hatyai sukhāya ca |
paśyet pāka-viparyāsaṃ mithunī-cāriṇāṃ nṛṇām


11.03.019

नित्यार्तिदेन वित्तेन दुर्लभेनात्म-मृत्युना ।
गृहापत्याप्त-पशुभिः का प्रीतिः साधितैश् चलैः

nityārtidena vittena durlabhenātma-mṛtyunā |
gṛhāpatyāpta-paśubhiḥ kā prītiḥ sādhitaiś calaiḥ


11.03.020

एवं लोकं परम् विद्यान् नश्वरं कर्म-निर्मितम् ।
स-तुल्यातिशय-ध्वंसं यथा मण्डल-वर्तिनाम्

evaṃ lokaṃ param vidyān naśvaraṃ karma-nirmitam |
sa-tulyātiśaya-dhvaṃsaṃ yathā maṇḍala-vartinām


11.03.021

तस्माद् गुरुं प्रपद्येत जिज्ञासुः श्रेय उत्तमम् ।
शाब्दे परे च निष्णातं ब्रह्मण्य् उपशमाश्रयम्

tasmād guruṃ prapadyeta jijñāsuḥ śreya uttamam |
śābde pare ca niṣṇātaṃ brahmaṇy upaśamāśrayam


11.03.022

तत्र भागवतान् धर्मान् शिक्षेद् गुर्व्-आत्म-दैवतः ।
अमाययानुवृत्त्या यैस् तुष्येद् आत्मात्म-दो हरिः

tatra bhāgavatān dharmān śikṣed gurv-ātma-daivataḥ |
amāyayānuvṛttyā yais tuṣyed ātmātma-do hariḥ


11.03.023

सर्वतो मनसो ऽसङ्गम् आदौ सङ्गं च साधुषु ।
दयां मैत्रीं प्रश्रयं च भूतेष्व् अद्धा यथोचितम्

sarvato manaso 'saṅgam ādau saṅgaṃ ca sādhuṣu |
dayāṃ maitrīṃ praśrayaṃ ca bhūteṣv addhā yathocitam


11.03.024

शौचं तपस् तितिक्षां च मौनं स्वाध्यायम् आर्जवम् ।
ब्रह्मचर्यम् अहिंसां च समत्वं द्वन्द्व-संज्ञयोः

śaucaṃ tapas titikṣāṃ ca maunaṃ svādhyāyam ārjavam |
brahmacaryam ahiṃsāṃ ca samatvaṃ dvandva-saṃjñayoḥ


11.03.025

सर्वत्रात्मेश्वरान्वीक्षां कैवल्यम् अनिकेतताम् ।
विविक्त-चीर-वसनं सन्तोषं येन केनचित्

sarvatrātmeśvarānvīkṣāṃ kaivalyam aniketatām |
vivikta-cīra-vasanaṃ santoṣaṃ yena kenacit


11.03.026

श्रद्धां भागवते शास्त्रे ऽनिन्दाम् अन्यत्र चापि हि ।
मनो-वाक्-कर्म-दण्डं च सत्यं शम-दमाव् अपि

śraddhāṃ bhāgavate śāstre 'nindām anyatra cāpi hi |
mano-vāk-karma-daṇḍaṃ ca satyaṃ śama-damāv api


11.03.027

श्रवणं कीर्तनं ध्यानं हरेर् अद्भुत-कर्मणः ।
जन्म-कर्म-गुणानां च तद्-अर्थे ऽखिल-चेष्टितम्

śravaṇaṃ kīrtanaṃ dhyānaṃ harer adbhuta-karmaṇaḥ |
janma-karma-guṇānāṃ ca tad-arthe 'khila-ceṣṭitam


11.03.028

इष्टं दत्तं तपो जप्तं वृत्तं यच् चात्मनः प्रियम् ।
दारान् सुतान् गृहान् प्राणान् यत् परस्मै निवेदनम्

iṣṭaṃ dattaṃ tapo japtaṃ vṛttaṃ yac cātmanaḥ priyam |
dārān sutān gṛhān prāṇān yat parasmai nivedanam


11.03.029

एवं कृष्णात्म-नाथेषु मनुष्येषु च सौहृदम् ।
परिचर्यां चोभयत्र महत्सु नृषु साधुषु

evaṃ kṛṣṇātma-nātheṣu manuṣyeṣu ca sauhṛdam |
paricaryāṃ cobhayatra mahatsu nṛṣu sādhuṣu


11.03.030

परस्परानुकथनं पावनं भगवद्-यशः ।
मिथो रतिर् मिथस् तुष्टिर् निवृत्तिर् मिथ आत्मनः

parasparānukathanaṃ pāvanaṃ bhagavad-yaśaḥ |
mitho ratir mithas tuṣṭir nivṛttir mitha ātmanaḥ


11.03.031

स्मरन्तः स्मारयन्तश् च मिथो ऽघौघ-हरं हरिम् ।
भक्त्या सञ्जातया भक्त्या बिभ्रत्य् उत्पुलकां तनुम्

smarantaḥ smārayantaś ca mitho 'ghaugha-haraṃ harim |
bhaktyā sañjātayā bhaktyā bibhraty utpulakāṃ tanum


11.03.032

क्वचिद् रुदन्त्य् अच्युत-चिन्तया क्वचिद् $ धसन्ति नन्दन्ति वदन्त्य् अलौकिकाः &अम्प्;नृत्यन्ति गायन्त्य् अनुशीलयन्त्य् अजं % भवन्ति तूष्णीं परम् एत्य निर्वृताः

kvacid rudanty acyuta-cintayā kvacid $ dhasanti nandanti vadanty alaukikāḥ &nṛtyanti gāyanty anuśīlayanty ajaṃ % bhavanti tūṣṇīṃ param etya nirvṛtāḥ


11.03.033


  • इति भागवतान् धर्मान् शिक्षन् भक्त्या तद्-उत्थया ।
    नारायण-परो मायाम् अञ्जस् तरति दुस्तराम्

** // iti bhāgavatān dharmān śikṣan bhaktyā tad-utthayā |*
nārāyaṇa-paro māyām añjas tarati dustarām


11.03.034

0 श्री-राजोवाच नारायणाभिधानस्य ब्रह्मणः परमात्मनः ।
निष्ठाम् अर्हथ नो वक्तुं यूयं हि ब्रह्म-वित्तमाः

0 śrī-rājovāca nārāyaṇābhidhānasya brahmaṇaḥ paramātmanaḥ |
niṣṭhām arhatha no vaktuṃ yūyaṃ hi brahma-vittamāḥ


11.03.035

0 श्री-पिप्पलायन उवाच स्थित्य्-उद्भव-प्रलय-हेतुर् अहेतुर् अस्य $ यत् स्वप्न-जागर-सुषुप्तिषु सद् बहिश् च & स्थित्य्-उद्भव-प्रलय-हेतुर् अहेतुर् अस्य $ यत् स्वप्न-जागर-सुषुप्तिषु सद् बहिश् च & देहेन्द्रियासु-हृदयानि चरन्ति येन % सञ्जीवितानि तद् अवेहि परं नरेन्द्र

0 śrī-pippalāyana uvāca sthity-udbhava-pralaya-hetur ahetur asya $ yat svapna-jāgara-suṣuptiṣu sad bahiś ca & sthity-udbhava-pralaya-hetur ahetur asya $ yat svapna-jāgara-suṣuptiṣu sad bahiś ca & dehendriyāsu-hṛdayāni caranti yena % sañjīvitāni tad avehi paraṃ narendra


11.03.036


  • नैतन् मनो विशति वाग् उत चक्षुर् आत्मा $ प्राणेन्द्रियाणि च यथानलम् अर्चिषः स्वाः & नैतन् मनो विशति वाग् उत चक्षुर् आत्मा $ प्राणेन्द्रियाणि च यथानलम् अर्चिषः स्वाः & शब्दो ऽपि बोधक-निषेधतयात्म-मूलम् % अर्थोक्तम् आह यद्-ऋते न निषेध-सिद्धिः

** // naitan mano viśati vāg uta cakṣur ātmā $ prāṇendriyāṇi ca yathānalam arciṣaḥ svāḥ & naitan mano viśati vāg uta cakṣur ātmā $ prāṇendriyāṇi ca yathānalam arciṣaḥ svāḥ & śabdo 'pi bodhaka-niṣedhatayātma-mūlam % arthoktam āha yad-ṛte na niṣedha-siddhiḥ*


11.03.037


  • सत्त्वं रजस् तम इति त्रि-वृद् एकम् आदौ $ सूत्रं महान् अहम् इति प्रवदन्ति जीवम् & सत्त्वं रजस् तम इति त्रि-वृद् एकम् आदौ $ सूत्रं महान् अहम् इति प्रवदन्ति जीवम् & ज्ञान-क्रियार्थ-फल-रूपतयोरु-शक्ति % ब्रह्मैव भाति सद् असच् च तयोः परं यत्

** // sattvaṃ rajas tama iti tri-vṛd ekam ādau $ sūtraṃ mahān aham iti pravadanti jīvam & sattvaṃ rajas tama iti tri-vṛd ekam ādau $ sūtraṃ mahān aham iti pravadanti jīvam & jñāna-kriyārtha-phala-rūpatayoru-śakti % brahmaiva bhāti sad asac ca tayoḥ paraṃ yat*


11.03.038


  • नात्मा जजान न मरिष्यति नैधते ऽसौ $ न क्षीयते सवन-विद् व्यभिचारिणां हि & नात्मा जजान न मरिष्यति नैधते ऽसौ $ न क्षीयते सवन-विद् व्यभिचारिणां हि & सर्वत्र शश्वद् अनपाय्य् उपलब्धि-मात्रं % प्राणो यथेन्द्रिय-बलेन विकल्पितं सत्

** // nātmā jajāna na mariṣyati naidhate 'sau $ na kṣīyate savana-vid vyabhicāriṇāṃ hi & nātmā jajāna na mariṣyati naidhate 'sau $ na kṣīyate savana-vid vyabhicāriṇāṃ hi & sarvatra śaśvad anapāyy upalabdhi-mātraṃ % prāṇo yathendriya-balena vikalpitaṃ sat*


11.03.039


  • अण्डेषु पेशिषु तरुष्व् अविनिश्चितेषु प्राणो हि जीवम् उपधावति तत्र तत्र ।
    सन्ने यद् इन्द्रिय-गणे ऽहमि च प्रसुप्ते कूट-स्थ आशयम् ऋते तद्-अनुस्मृतिर् नः

** // aṇḍeṣu peśiṣu taruṣv aviniściteṣu prāṇo hi jīvam upadhāvati tatra tatra |*
sanne yad indriya-gaṇe 'hami ca prasupte kūṭa-stha āśayam ṛte tad-anusmṛtir naḥ


11.03.040

यर्ह्य् अब्ज-नाभ-चरणैषणयोरु-भक्त्या $ चेतो-मलानि विधमेद् गुण-कर्म-जानि &अम्प्;तस्मिन् विशुद्ध उपलभ्यत आत्म-तत्त्वं % शाक्षाद् यथामल-दृशोः सवितृ-प्रकाशः

yarhy abja-nābha-caraṇaiṣaṇayoru-bhaktyā $ ceto-malāni vidhamed guṇa-karma-jāni &tasmin viśuddha upalabhyata ātma-tattvaṃ % śākṣād yathāmala-dṛśoḥ savitṛ-prakāśaḥ


11.03.041



11.03.041

0 श्री-राजोवाच कर्म-योगं वदत नः पुरुषो येन संस्कृतः ।
विधूयेहाशु कर्माणि नैष्कर्म्यं विन्दते परम्

0 śrī-rājovāca karma-yogaṃ vadata naḥ puruṣo yena saṃskṛtaḥ |
vidhūyehāśu karmāṇi naiṣkarmyaṃ vindate param


11.03.042

एवं प्रश्नम् ऋषीन् पूर्वम् अपृच्छं पितुर् अन्तिके ।
नाब्रुवन् ब्रह्मणः पुत्रास् तत्र कारणम् उच्यताम्

evaṃ praśnam ṛṣīn pūrvam apṛcchaṃ pitur antike |
nābruvan brahmaṇaḥ putrās tatra kāraṇam ucyatām


11.03.043

0 श्री-आविर्होत्र उवाच कर्माकर्म विकर्मेति वेद-वादो न लौकिकः ।
वेदस्य चेश्वरात्मत्वात् तत्र मुह्यन्ति सूरयः

0 śrī-āvirhotra uvāca karmākarma vikarmeti veda-vādo na laukikaḥ |
vedasya ceśvarātmatvāt tatra muhyanti sūrayaḥ


11.03.044

परोक्ष-वादो वेदो ऽयं बालानाम् अनुशासनम् ।
कर्म-मोक्षाय कर्माणि विधत्ते ह्य् अगदं यथा

parokṣa-vādo vedo 'yaṃ bālānām anuśāsanam |
karma-mokṣāya karmāṇi vidhatte hy agadaṃ yathā


11.03.045

नाचरेद् यस् तु वेदोक्तं स्वयम् अज्ञो ऽजितेन्द्रियः ।
विकर्मणा ह्य् अधर्मेण मृत्योर् मृत्युम् उपैति सः

nācared yas tu vedoktaṃ svayam ajño 'jitendriyaḥ |
vikarmaṇā hy adharmeṇa mṛtyor mṛtyum upaiti saḥ


11.03.046

वेदोक्तम् एव कुर्वाणो निःसङ्गो ऽर्पितम् ईश्वरे ।
नैष्कर्म्यं लभते सिद्धिं रोचनार्था फल-श्रुतिः

vedoktam eva kurvāṇo niḥsaṅgo 'rpitam īśvare |
naiṣkarmyaṃ labhate siddhiṃ rocanārthā phala-śrutiḥ


11.03.047

य आशु हृदय-ग्रन्थिं निर्जिहीऋषुः परात्मनः ।
विधिनोपचरेद् देवं तन्त्रोक्तेन च केशवम्

ya āśu hṛdaya-granthiṃ nirjihīṛṣuḥ parātmanaḥ |
vidhinopacared devaṃ tantroktena ca keśavam


11.03.048

लब्ध्वानुग्रह आचार्यात् तेन सन्दर्शितागमः ।
महा-पुरुषम् अभ्यर्चेन् मूर्त्याभिमतयात्मनः

labdhvānugraha ācāryāt tena sandarśitāgamaḥ |
mahā-puruṣam abhyarcen mūrtyābhimatayātmanaḥ


11.03.049

शुचिः सम्मुखम् आसीनः प्राण-संयमनादिभिः ।
पिण्डं विशोध्य सन्न्यास- कृत-रक्षो ऽर्चयेद् धरिम्

śuciḥ sammukham āsīnaḥ prāṇa-saṃyamanādibhiḥ |
piṇḍaṃ viśodhya sannyāsa- kṛta-rakṣo 'rcayed dharim


11.03.050

अर्चादौ हृदये चापि यथा-लब्धोपचारकैः ।
द्रव्य-क्षित्य्-आत्म-लिण्गानि निष्पाद्य प्रोक्ष्य चासनम्

arcādau hṛdaye cāpi yathā-labdhopacārakaiḥ |
dravya-kṣity-ātma-liṇgāni niṣpādya prokṣya cāsanam


11.03.051

पाद्यादीन् उपकल्प्याथ सन्निधाप्य समाहितः ।
हृद्-आदिभिः कृत-न्यासो मूल-मन्त्रेण चार्चयेत्

pādyādīn upakalpyātha sannidhāpya samāhitaḥ |
hṛd-ādibhiḥ kṛta-nyāso mūla-mantreṇa cārcayet


11.03.052

साङ्गोपाङ्गां स-पार्षदां तां तां मूर्तिं स्व-मन्त्रतः ।
पाद्यार्घ्याचमनीयाद्यैः स्नान-वासो-विभूषणैः

sāṅgopāṅgāṃ sa-pārṣadāṃ tāṃ tāṃ mūrtiṃ sva-mantrataḥ |
pādyārghyācamanīyādyaiḥ snāna-vāso-vibhūṣaṇaiḥ


11.03.053

गन्ध-माल्याक्षत-स्रग्भिर् धूप-दीपोपहारकैः ।
साङ्गम् सम्पूज्य विधिवत् स्तवैः स्तुत्वा नमेद् धरिम्

gandha-mālyākṣata-sragbhir dhūpa-dīpopahārakaiḥ |
sāṅgam sampūjya vidhivat stavaiḥ stutvā named dharim


11.03.054

आत्मानम् तन्-मयम् ध्यायन् मूर्तिं सम्पूजयेद् धरेः ।
शेषाम् आधाय शिरसा स्व-धाम्न्य् उद्वास्य सत्-कृतम्

ātmānam tan-mayam dhyāyan mūrtiṃ sampūjayed dhareḥ |
śeṣām ādhāya śirasā sva-dhāmny udvāsya sat-kṛtam


11.03.055

एवम् अग्न्य्-अर्क-तोयादाव् अतिथौ हृदये च यः ।
यजतीश्वरम् आत्मानम् अचिरान् मुच्यते हि सः

evam agny-arka-toyādāv atithau hṛdaye ca yaḥ |
yajatīśvaram ātmānam acirān mucyate hi saḥ

Chapter 11.4

11.04.001

0 श्री-राजोवाच यानि यानीह कर्माणि यैर् यैः स्वच्छन्द-जन्मभिः ।
चक्रे करोति कर्ता वा हरिस् तानि ब्रुवन्तु नः

0 śrī-rājovāca yāni yānīha karmāṇi yair yaiḥ svacchanda-janmabhiḥ |
cakre karoti kartā vā haris tāni bruvantu naḥ


11.04.002

0 श्री-द्रुमिल उवाच यो वा अनन्तस्य गुनान् अनन्तान् अनुक्रमिष्यन् स तु बाल-बुद्धिः ।
रजांसि भूमेर् गणयेत् कथञ्चित् कालेन नैवाखिल-शक्ति-धाम्नः

0 śrī-drumila uvāca yo vā anantasya gunān anantān anukramiṣyan sa tu bāla-buddhiḥ |
rajāṃsi bhūmer gaṇayet kathañcit kālena naivākhila-śakti-dhāmnaḥ


11.04.003

भूतैर् यदा पञ्चभिर् आत्म-सृष्टैः $ पुरं विराजं विरचय्य तस्मिन् &अम्प्;स्वांशेन विष्टः पुरुषाभिधानम् % अवाप नारायण आदि-देवः

bhūtair yadā pañcabhir ātma-sṛṣṭaiḥ $ puraṃ virājaṃ viracayya tasmin &svāṃśena viṣṭaḥ puruṣābhidhānam % avāpa nārāyaṇa ādi-devaḥ


11.04.004

  • //यत्-काय एष भुवन-त्रय-सन्निवेशो $ यस्येन्द्रियैस् तनु-भृताम् उभयेन्द्रियाणि &यत्-काय एष भुवन-त्रय-सन्निवेशो $ यस्येन्द्रियैस् तनु-भृताम् उभयेन्द्रियाणि &ज्ञानं स्वतः श्वसनतो बलम् ओज ईहा % सत्त्वादिभिः स्थिति-लयोद्भव आदि-कर्ता

** //yat-kāya eṣa bhuvana-traya-sanniveśo $ yasyendriyais tanu-bhṛtām ubhayendriyāṇi &yat-kāya eṣa bhuvana-traya-sanniveśo $ yasyendriyais tanu-bhṛtām ubhayendriyāṇi &jñānaṃ svataḥ śvasanato balam oja īhā % sattvādibhiḥ sthiti-layodbhava ādi-kartā*


11.04.005

  • //आदाव् अभूच् छत-धृती रजसास्य सर्गे $ विष्णुः स्थितौ क्रतु-पतिर् द्विज-धर्म-सेतुः &आदाव् अभूच् छत-धृती रजसास्य सर्गे $ विष्णुः स्थितौ क्रतु-पतिर् द्विज-धर्म-सेतुः &रुद्रो ऽप्ययाय तमसा पुरुषः स आद्य % इत्य् उद्भव-स्थिति-लयाः सततं प्रजासु

** //ādāv abhūc chata-dhṛtī rajasāsya sarge $ viṣṇuḥ sthitau kratu-patir dvija-dharma-setuḥ &ādāv abhūc chata-dhṛtī rajasāsya sarge $ viṣṇuḥ sthitau kratu-patir dvija-dharma-setuḥ &rudro 'pyayāya tamasā puruṣaḥ sa ādya % ity udbhava-sthiti-layāḥ satataṃ prajāsu*


11.04.006

  • //धर्मस्य दक्ष-दुहितर्य् अजनिष्ट मूर्त्यां $ नारायणो नर ऋषि-प्रवरः प्रशान्तः &धर्मस्य दक्ष-दुहितर्य् अजनिष्ट मूर्त्यां $ नारायणो नर ऋषि-प्रवरः प्रशान्तः &नैष्कर्म्य-लक्षणम् उवाच चचार कर्म % यो ऽद्यापि चास्त ऋषि-वर्य-निषेविताङ्घ्रिः

** //dharmasya dakṣa-duhitary ajaniṣṭa mūrtyāṃ $ nārāyaṇo nara ṛṣi-pravaraḥ praśāntaḥ &dharmasya dakṣa-duhitary ajaniṣṭa mūrtyāṃ $ nārāyaṇo nara ṛṣi-pravaraḥ praśāntaḥ &naiṣkarmya-lakṣaṇam uvāca cacāra karma % yo 'dyāpi cāsta ṛṣi-varya-niṣevitāṅghriḥ*


11.04.007

  • //इन्द्रो विशङ्क्य मम धाम जिघृक्षतीति $ कामं न्ययुङ्क्त स-गणं स बदर्य्-उपाख्यम् &इन्द्रो विशङ्क्य मम धाम जिघृक्षतीति $ कामं न्ययुङ्क्त स-गणं स बदर्य्-उपाख्यम् &गत्वाप्सरो-गण-वसन्त-सुमन्द-वातैः % स्त्री-प्रेक्षणेषुभिर् अविध्यद् अतन्-महि-ज्ञः

** //indro viśaṅkya mama dhāma jighṛkṣatīti $ kāmaṃ nyayuṅkta sa-gaṇaṃ sa badary-upākhyam &indro viśaṅkya mama dhāma jighṛkṣatīti $ kāmaṃ nyayuṅkta sa-gaṇaṃ sa badary-upākhyam &gatvāpsaro-gaṇa-vasanta-sumanda-vātaiḥ % strī-prekṣaṇeṣubhir avidhyad atan-mahi-jñaḥ*


11.04.008

  • //विज्ञाय शक्र-कृतम् अक्रमम् आदि-देवः $ प्राह प्रहस्य गत-विस्मय एजमानान् &विज्ञाय शक्र-कृतम् अक्रमम् आदि-देवः $ प्राह प्रहस्य गत-विस्मय एजमानान् &मा भैर् विभो मदन मारुत देव-वध्वो % गृह्णीत नो बलिम् अशून्यम् इमं कुरुध्वम्

** //vijñāya śakra-kṛtam akramam ādi-devaḥ $ prāha prahasya gata-vismaya ejamānān &vijñāya śakra-kṛtam akramam ādi-devaḥ $ prāha prahasya gata-vismaya ejamānān &mā bhair vibho madana māruta deva-vadhvo % gṛhṇīta no balim aśūnyam imaṃ kurudhvam*


11.04.009

  • //इत्थं ब्रुवत्य् अभय-दे नर-देव देवाः $ स-व्रीड-नम्र-शिरसः स-घृणं तम् ऊचुः &इत्थं ब्रुवत्य् अभय-दे नर-देव देवाः $ स-व्रीड-नम्र-शिरसः स-घृणं तम् ऊचुः &नैतद् विभो त्वयि परे ऽविकृते विचित्रं % स्वाराम-धीर-निकरानत-पाद-पद्मे

** //itthaṃ bruvaty abhaya-de nara-deva devāḥ $ sa-vrīḍa-namra-śirasaḥ sa-ghṛṇaṃ tam ūcuḥ &itthaṃ bruvaty abhaya-de nara-deva devāḥ $ sa-vrīḍa-namra-śirasaḥ sa-ghṛṇaṃ tam ūcuḥ &naitad vibho tvayi pare 'vikṛte vicitraṃ % svārāma-dhīra-nikarānata-pāda-padme*


11.04.010

  • //त्वां सेवतां सुर-कृता बहवो ऽन्तरायाः $ स्वौको विलङ्घ्य परमं व्रजतां पदं ते &त्वां सेवतां सुर-कृता बहवो ऽन्तरायाः $ स्वौको विलङ्घ्य परमं व्रजतां पदं ते &नान्यस्य बर्हिषि बलीन् ददतः स्व-भागान् % धत्ते पदं त्वम् अविता यदि विघ्न-मूर्ध्नि

** //tvāṃ sevatāṃ sura-kṛtā bahavo 'ntarāyāḥ $ svauko vilaṅghya paramaṃ vrajatāṃ padaṃ te &tvāṃ sevatāṃ sura-kṛtā bahavo 'ntarāyāḥ $ svauko vilaṅghya paramaṃ vrajatāṃ padaṃ te &nānyasya barhiṣi balīn dadataḥ sva-bhāgān % dhatte padaṃ tvam avitā yadi vighna-mūrdhni*


11.04.011

  • //क्षुत्-तृट्-त्रि-काल-गुण-मारुत-जैह्व-शैष्णान् $ अस्मान् अपार-जलधीन् अतितीर्य केचित् &क्षुत्-तृट्-त्रि-काल-गुण-मारुत-जैह्व-शैष्णान् $ अस्मान् अपार-जलधीन् अतितीर्य केचित् &क्रोधस्य यान्ति विफलस्य वशं पदे गोर् % मज्जन्ति दुश्चर-तपश् च वृथोत्सृजन्ति

** //kṣut-tṛṭ-tri-kāla-guṇa-māruta-jaihva-śaiṣṇān $ asmān apāra-jaladhīn atitīrya kecit &kṣut-tṛṭ-tri-kāla-guṇa-māruta-jaihva-śaiṣṇān $ asmān apāra-jaladhīn atitīrya kecit &krodhasya yānti viphalasya vaśaṃ pade gor % majjanti duścara-tapaś ca vṛthotsṛjanti*


11.04.012


  • इति प्रगृणतां तेषां स्त्रियो ऽत्य्-अद्भुत-दर्शनाः ।
    दर्शयाम् आस शुश्रूषां स्व्-अर्चिताः कुर्वतीर् विभुः

** // iti pragṛṇatāṃ teṣāṃ striyo 'ty-adbhuta-darśanāḥ |*
darśayām āsa śuśrūṣāṃ sv-arcitāḥ kurvatīr vibhuḥ


11.04.013

ते देवानुचरा दृष्ट्वा स्त्रियः श्रीर् इव रूपिणीः ।
गन्धेन मुमुहुस् तासां रूपौदार्य-हत-श्रियः

te devānucarā dṛṣṭvā striyaḥ śrīr iva rūpiṇīḥ |
gandhena mumuhus tāsāṃ rūpaudārya-hata-śriyaḥ


11.04.014

तान् आह देव-देवेशः प्रणतान् प्रहसन्न् इव ।
आसाम् एकतमां वृङ्ध्वं स-वर्णां स्वर्ग-भूषणाम्

tān āha deva-deveśaḥ praṇatān prahasann iva |
āsām ekatamāṃ vṛṅdhvaṃ sa-varṇāṃ svarga-bhūṣaṇām


11.04.015

ओम् इत्य् आदेशम् आदाय नत्वा तं सुर-वन्दिनः ।
उर्वशीम् अप्सरः-श्रेष्ठां पुरस्कृत्य दिवं ययुः

om ity ādeśam ādāya natvā taṃ sura-vandinaḥ |
urvaśīm apsaraḥ-śreṣṭhāṃ puraskṛtya divaṃ yayuḥ


11.04.016

इन्द्रायानम्य सदसि शृण्वतां त्रि-दिवौकसाम् ।
ऊचुर् नारायण-बलं शक्रस् तत्रास विस्मितः

indrāyānamya sadasi śṛṇvatāṃ tri-divaukasām |
ūcur nārāyaṇa-balaṃ śakras tatrāsa vismitaḥ


11.04.017

हंस-स्वरूप्य् अवदद् अच्युत आत्म-योगं $ दत्तः कुमार ऋषभो भगवान् पिता नः &अम्प्;विष्णुः शिवाय जगतां कलयावतिर्णस् % तेनाहृता मधु-भिदा श्रुतयो हयास्ये

haṃsa-svarūpy avadad acyuta ātma-yogaṃ $ dattaḥ kumāra ṛṣabho bhagavān pitā naḥ &viṣṇuḥ śivāya jagatāṃ kalayāvatirṇas % tenāhṛtā madhu-bhidā śrutayo hayāsye


11.04.018

  • //गुप्तो ऽप्यये मनुर् इलौषधयश् च मात्स्ये $ क्रौडे हतो दिति-ज उद्धरताम्भसः क्ष्माम् &गुप्तो ऽप्यये मनुर् इलौषधयश् च मात्स्ये $ क्रौडे हतो दिति-ज उद्धरताम्भसः क्ष्माम् &कौर्मे धृतो ऽद्रिर् अमृतोन्मथने स्व-पृष्ठे % ग्राहात् प्रपन्नम् इभ-राजम् अमुञ्चद् आर्तम्

** //gupto 'pyaye manur ilauṣadhayaś ca mātsye $ krauḍe hato diti-ja uddharatāmbhasaḥ kṣmām &gupto 'pyaye manur ilauṣadhayaś ca mātsye $ krauḍe hato diti-ja uddharatāmbhasaḥ kṣmām &kaurme dhṛto 'drir amṛtonmathane sva-pṛṣṭhe % grāhāt prapannam ibha-rājam amuñcad ārtam*


11.04.019

  • //संस्तुन्वतो निपतितान् श्रमणान् ऋषींश् च $ शक्रं च वृत्र-वधतस् तमसि प्रविष्टम् &संस्तुन्वतो निपतितान् श्रमणान् ऋषींश् च $ शक्रं च वृत्र-वधतस् तमसि प्रविष्टम् &देव-स्त्रियो ऽसुर-गृहे पिहिता अनाथा % जघ्ने ऽसुरेन्द्रम् अभयाय सतां नृसिंहे

** //saṃstunvato nipatitān śramaṇān ṛṣīṃś ca $ śakraṃ ca vṛtra-vadhatas tamasi praviṣṭam &saṃstunvato nipatitān śramaṇān ṛṣīṃś ca $ śakraṃ ca vṛtra-vadhatas tamasi praviṣṭam &deva-striyo 'sura-gṛhe pihitā anāthā % jaghne 'surendram abhayāya satāṃ nṛsiṃhe*


11.04.020

  • //देवासुरे युधि च दैत्य-पतीन् सुरार्थे $ हत्वान्तरेषु भुवनान्य् अदधात् कलाभिः &देवासुरे युधि च दैत्य-पतीन् सुरार्थे $ हत्वान्तरेषु भुवनान्य् अदधात् कलाभिः &भूत्वाथ वामन इमाम् अहरद् बलेः क्ष्मां % याच्ञा-च्छलेन समदाद् अदितेः सुतेभ्यः

** //devāsure yudhi ca daitya-patīn surārthe $ hatvāntareṣu bhuvanāny adadhāt kalābhiḥ &devāsure yudhi ca daitya-patīn surārthe $ hatvāntareṣu bhuvanāny adadhāt kalābhiḥ &bhūtvātha vāmana imām aharad baleḥ kṣmāṃ % yācñā-cchalena samadād aditeḥ sutebhyaḥ*


11.04.021

  • //निःक्षत्रियाम् अकृत गां च त्रिः-सप्त-कृत्वो $ रामस् तु हैहय-कुलाप्यय-भार्गवाग्निः &निःक्षत्रियाम् अकृत गां च त्रिः-सप्त-कृत्वो $ रामस् तु हैहय-कुलाप्यय-भार्गवाग्निः &सो ऽब्धिं बबन्ध दश-वक्त्रम् अहन् स-लङ्कं % सीता-पतिर् जयति लोक-मल-घ्न-कीऋतिः

** //niḥkṣatriyām akṛta gāṃ ca triḥ-sapta-kṛtvo $ rāmas tu haihaya-kulāpyaya-bhārgavāgniḥ &niḥkṣatriyām akṛta gāṃ ca triḥ-sapta-kṛtvo $ rāmas tu haihaya-kulāpyaya-bhārgavāgniḥ &so 'bdhiṃ babandha daśa-vaktram ahan sa-laṅkaṃ % sītā-patir jayati loka-mala-ghna-kīṛtiḥ*


11.04.022

  • //भूमेर् भरावतरणाय यदुष्व् अजन्मा $ जातः करिष्यति सुरैर् अपि दुष्कराणि &भूमेर् भरावतरणाय यदुष्व् अजन्मा $ जातः करिष्यति सुरैर् अपि दुष्कराणि &वादैर् विमोहयति यज्ञ-कृतो ऽतद्-अर्हान् % शूद्रान् कलौ क्षिति-भुजो न्यहनिष्यद् अन्ते

** //bhūmer bharāvataraṇāya yaduṣv ajanmā $ jātaḥ kariṣyati surair api duṣkarāṇi &bhūmer bharāvataraṇāya yaduṣv ajanmā $ jātaḥ kariṣyati surair api duṣkarāṇi &vādair vimohayati yajña-kṛto 'tad-arhān % śūdrān kalau kṣiti-bhujo nyahaniṣyad ante*


11.04.023


  • एवं-विधानि जन्मानि कर्माणि च जगत्-पतेः ।
    भूरीणि भूरि-यशसो वर्णितानि महा-भुज

** // evaṃ-vidhāni janmāni karmāṇi ca jagat-pateḥ |*
bhūrīṇi bhūri-yaśaso varṇitāni mahā-bhuja

Chapter 11.5

11.05.001

0 श्री-राजोवाच भगवन्तं हरिं प्रायो न भजन्त्य् आत्म-वित्तमाः ।
तेषाम् अशान्त-कामानां क निष्ठाविजितात्मनाम्

0 śrī-rājovāca bhagavantaṃ hariṃ prāyo na bhajanty ātma-vittamāḥ |
teṣām aśānta-kāmānāṃ ka niṣṭhāvijitātmanām


11.05.002

0 श्री-चमस उवाच मुख-बाहूरु-पादेभ्यः पुरुषस्याश्रमैः सह ।
चत्वारो जज्ञिरे वर्णा गुणैर् विप्रादयः पृथक्

0 śrī-camasa uvāca mukha-bāhūru-pādebhyaḥ puruṣasyāśramaiḥ saha |
catvāro jajñire varṇā guṇair viprādayaḥ pṛthak


11.05.003

य एषां पुरुषं साक्षाद् आत्म-प्रभवम् ईश्वरम् ।
न भजन्त्य् अवजानन्ति स्थानाद् भ्रष्टाः पतन्त्य् अधः

ya eṣāṃ puruṣaṃ sākṣād ātma-prabhavam īśvaram |
na bhajanty avajānanti sthānād bhraṣṭāḥ patanty adhaḥ


11.05.004

दूरे हरि-कथाः केचिद् दूरे चाच्युत-कीर्तनाः ।
स्त्रियः शूद्रादयश् चैव ते ऽनुकम्प्या भवादृशाम्

dūre hari-kathāḥ kecid dūre cācyuta-kīrtanāḥ |
striyaḥ śūdrādayaś caiva te 'nukampyā bhavādṛśām


11.05.005

विप्रो राजन्य-वैश्यौ वा हरेः प्राप्ताः पदान्तिकम् ।
श्रौतेन जन्मनाथापि मुह्यन्त्य् आम्नाय-वादिनः

vipro rājanya-vaiśyau vā hareḥ prāptāḥ padāntikam |
śrautena janmanāthāpi muhyanty āmnāya-vādinaḥ


11.05.006

कर्मण्य् अकोविदाः स्तब्धा मूर्खाः पण्डित-मानिनः ।
वदन्ति चाटुकान् मूढा यया माध्व्या गिरोत्सुकाः

karmaṇy akovidāḥ stabdhā mūrkhāḥ paṇḍita-māninaḥ |
vadanti cāṭukān mūḍhā yayā mādhvyā girotsukāḥ


11.05.007

रजसा घोर-सङ्कल्पाः कामुका अहि-मन्यवः ।
दाम्भिका मानिनः पापा विहसन्त्य् अच्युत-प्रियान्

rajasā ghora-saṅkalpāḥ kāmukā ahi-manyavaḥ |
dāmbhikā māninaḥ pāpā vihasanty acyuta-priyān


11.05.008

वदन्ति ते ऽन्योन्यम् उपासित-स्त्रियो गृहेषु मैथुन्य-परेषु चाशिषः ।
यजन्त्य् असृष्टान्न-विधान-दक्षिणं वृत्त्यै परं घ्नन्ति पशून् अतद्-विदः

vadanti te 'nyonyam upāsita-striyo gṛheṣu maithunya-pareṣu cāśiṣaḥ |
yajanty asṛṣṭānna-vidhāna-dakṣiṇaṃ vṛttyai paraṃ ghnanti paśūn atad-vidaḥ


11.05.009

श्रिया विभूत्याभिजनेन विद्यया त्यागेन रूपेण बलेन कर्मणा ।
जात-स्मयेनान्ध-धियः सहेश्वरान् सतो ऽवमन्यन्ति हरि-प्रियान् खलाः

śriyā vibhūtyābhijanena vidyayā tyāgena rūpeṇa balena karmaṇā |
jāta-smayenāndha-dhiyaḥ saheśvarān sato 'vamanyanti hari-priyān khalāḥ


11.05.010

सर्वेषु शश्वत् तनु-भृत्स्व् अवस्थितं $ यथा खम् आत्मानम् अभीष्टम् ईश्वरम् &अम्प्;वेदोपगीतं च न शृण्वते ऽबुधा % मनो-रथानां प्रवदन्ति वार्तया

sarveṣu śaśvat tanu-bhṛtsv avasthitaṃ $ yathā kham ātmānam abhīṣṭam īśvaram &vedopagītaṃ ca na śṛṇvate 'budhā % mano-rathānāṃ pravadanti vārtayā


11.05.011


  • लोके व्यवायामिष-मद्य-सेवा नित्या हि जन्तोर् न हि तत्र चोदना ।
    व्यवस्थितिस् तेषु विवाह-यज्ञ सुरा-ग्रहैर् आसु निवृत्तिर् इष्टा

** // loke vyavāyāmiṣa-madya-sevā nityā hi jantor na hi tatra codanā |*
vyavasthitis teṣu vivāha-yajña surā-grahair āsu nivṛttir iṣṭā


11.05.012

धनं च धर्मैक-फलं यतो वै $ ज्ञानं स-विज्ञानम् अनुप्रशान्ति &अम्प्;गृहेषु युञ्जन्ति कलेवरस्य % मृत्युं न पश्यन्ति दुरन्त-वीर्यम्

dhanaṃ ca dharmaika-phalaṃ yato vai $ jñānaṃ sa-vijñānam anupraśānti &gṛheṣu yuñjanti kalevarasya % mṛtyuṃ na paśyanti duranta-vīryam


11.05.013


  • यद् घ्राण-भक्षो विहितः सुरायास् तथा पशोर् आलभनं न हिंसा ।
    एवं व्यवायः प्रजया न रत्या इमं विशुद्धं न विदुः स्व-धर्मम्

** // yad ghrāṇa-bhakṣo vihitaḥ surāyās tathā paśor ālabhanaṃ na hiṃsā |*
evaṃ vyavāyaḥ prajayā na ratyā imaṃ viśuddhaṃ na viduḥ sva-dharmam


11.05.014

ये त्व् अनेवं-विदो ऽसन्तः स्तब्धाः सद्-अभिमानिनः ।
पशून् द्रुह्यन्ति विश्रब्धाः प्रेत्य खादन्ति ते च तान्

ye tv anevaṃ-vido 'santaḥ stabdhāḥ sad-abhimāninaḥ |
paśūn druhyanti viśrabdhāḥ pretya khādanti te ca tān


11.05.015

द्विषन्तः पर-कायेषु स्वात्मानं हरिम् ईश्वरम् ।
मृतके सानुबन्धे ऽस्मिन् बद्ध-स्नेहाः पतन्त्य् अधः

dviṣantaḥ para-kāyeṣu svātmānaṃ harim īśvaram |
mṛtake sānubandhe 'smin baddha-snehāḥ patanty adhaḥ


11.05.016

ये कैवल्यम् असम्प्राप्ता ये चातीताश् च मूढताम् ।
त्रै-वर्गिका ह्य् अक्षणिका आत्मानं घातयन्ति ते

ye kaivalyam asamprāptā ye cātītāś ca mūḍhatām |
trai-vargikā hy akṣaṇikā ātmānaṃ ghātayanti te


11.05.017

एत आत्म-हनो ऽशान्ता अज्ञाने ज्ञान-मानिनः ।
सीदन्त्य् अकृत-कृत्या वै काल-ध्वस्त-मनोरथाः

eta ātma-hano 'śāntā ajñāne jñāna-māninaḥ |
sīdanty akṛta-kṛtyā vai kāla-dhvasta-manorathāḥ


11.05.018

हित्वात्म-माया-रचिता गृहापत्य-सुहृत्-स्त्रियः ।
तमो विशन्त्य् अनिच्छन्तो वासुदेव-पराङ्-मुखाः

hitvātma-māyā-racitā gṛhāpatya-suhṛt-striyaḥ |
tamo viśanty anicchanto vāsudeva-parāṅ-mukhāḥ


11.05.019

0 श्री राजोवाच कस्मिन् काले स भगवान् किं वर्णः कीदृशो नृभिः ।
नाम्ना वा केन विधिना पूज्यते तद् इहोच्यताम्

0 śrī rājovāca kasmin kāle sa bhagavān kiṃ varṇaḥ kīdṛśo nṛbhiḥ |
nāmnā vā kena vidhinā pūjyate tad ihocyatām


11.05.020

0 श्री-करभाजन उवाच कृतं त्रेता द्वापरं च कलिर् इत्य् एषु केशवः ।
नाना-वर्णाभिधाकारो नानैव विधिनेज्यते

0 śrī-karabhājana uvāca kṛtaṃ tretā dvāparaṃ ca kalir ity eṣu keśavaḥ |
nānā-varṇābhidhākāro nānaiva vidhinejyate


11.05.021

कृते शुक्लश् चतुर्-बाहुर् जटिलो वल्कलाम्बरः ।
कृष्णाजिनोपवीताक्षान् बिभ्रद् दण्ड-कमण्डलू

kṛte śuklaś catur-bāhur jaṭilo valkalāmbaraḥ |
kṛṣṇājinopavītākṣān bibhrad daṇḍa-kamaṇḍalū


11.05.022

मनुष्यास् तु तदा शान्ता निर्वैराः सुहृदः समाः ।
यजन्ति तपसा देवं शमेन च दमेन च

manuṣyās tu tadā śāntā nirvairāḥ suhṛdaḥ samāḥ |
yajanti tapasā devaṃ śamena ca damena ca


11.05.023

हंसः सुपर्णो वैकुण्ठो धर्मो योगेश्वरो ऽमलः ।
ईश्वरः पुरुषो ऽव्यक्तः परमात्मेति गीयते

haṃsaḥ suparṇo vaikuṇṭho dharmo yogeśvaro 'malaḥ |
īśvaraḥ puruṣo 'vyaktaḥ paramātmeti gīyate


11.05.024

त्रेतायां रक्त-वर्णो ऽसौ चतुर्-बाहुस् त्रि-मेखलः ।
हिरण्य-केशस् त्रय्य्-आत्मा स्रुक्-स्रुवाद्य्-उपलक्षणः

tretāyāṃ rakta-varṇo 'sau catur-bāhus tri-mekhalaḥ |
hiraṇya-keśas trayy-ātmā sruk-sruvādy-upalakṣaṇaḥ


11.05.025

तं तदा मनुजा देवं सर्व-देव-मयं हरिम् ।
यजन्ति विद्यया त्रय्या धर्मिष्ठा ब्रह्म-वादिनः

taṃ tadā manujā devaṃ sarva-deva-mayaṃ harim |
yajanti vidyayā trayyā dharmiṣṭhā brahma-vādinaḥ


11.05.026

विष्णुर् यज्ञः पृश्निगर्भः सर्वदेव उरुक्रमः ।
वृषाकपिर् जयन्तश् च उरुगाय इतीर्यते

viṣṇur yajñaḥ pṛśnigarbhaḥ sarvadeva urukramaḥ |
vṛṣākapir jayantaś ca urugāya itīryate


11.05.027

द्वापरे भगवाञ् श्यामः पीत-वासा निजायुधः ।
श्रीवत्सादिभिर् अङ्कैश् च लक्षणैर् उपलक्षितः

dvāpare bhagavāñ śyāmaḥ pīta-vāsā nijāyudhaḥ |
śrīvatsādibhir aṅkaiś ca lakṣaṇair upalakṣitaḥ


11.05.028

तं तदा पुरुषं मर्त्या महा-राजोपलक्षणम् ।
यजन्ति वेद-तन्त्राभ्यां परं जिज्ञासवो नृप

taṃ tadā puruṣaṃ martyā mahā-rājopalakṣaṇam |
yajanti veda-tantrābhyāṃ paraṃ jijñāsavo nṛpa


11.05.029

नमस् ते वासुदेवाय नमः सङ्कर्षणाय च ।
प्रद्युम्नायानिरुद्धाय तुभ्यं भगवते नमः

namas te vāsudevāya namaḥ saṅkarṣaṇāya ca |
pradyumnāyāniruddhāya tubhyaṃ bhagavate namaḥ


11.05.030

नारायणाय ऋषये पुरुषाय महात्मने ।
विश्वेश्वराय विश्वाय सर्व-भूतात्मने नमः

nārāyaṇāya ṛṣaye puruṣāya mahātmane |
viśveśvarāya viśvāya sarva-bhūtātmane namaḥ


11.05.031

इति द्वापर उर्व्-ईश स्तुवन्ति जगद्-ईश्वरम् ।
नाना-तन्त्र-विधानेन कलाव् अपि तथा शृणु

iti dvāpara urv-īśa stuvanti jagad-īśvaram |
nānā-tantra-vidhānena kalāv api tathā śṛṇu


11.05.032

कृष्ण-वर्णं त्विषाकृष्णं साङ्गोपाङ्गास्त्र-पार्षदम् ।
यज्ञैः सङ्कीर्तन-प्रायैर् यजन्ति हि सु-मेधसः

kṛṣṇa-varṇaṃ tviṣākṛṣṇaṃ sāṅgopāṅgāstra-pārṣadam |
yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair yajanti hi su-medhasaḥ


11.05.033

ध्येयं सदा परिभव-घ्नम् अभीष्ट-दोहं $ तीर्थास्पदं शिव-विरिञ्चि-नुतं शरण्यम् &अम्प्;भृत्यार्ति-हं प्रणत-पाल भवाब्धि-पोतं % वन्दे महा-पुरुष ते चरणारविन्दम्

dhyeyaṃ sadā paribhava-ghnam abhīṣṭa-dohaṃ $ tīrthāspadaṃ śiva-viriñci-nutaṃ śaraṇyam &bhṛtyārti-haṃ praṇata-pāla bhavābdhi-potaṃ % vande mahā-puruṣa te caraṇāravindam


11.05.034

  • //त्यक्त्वा सु-दुस्त्यज-सुरेप्सित-राज्य-लक्ष्मीं $ धर्मिष्ठ आर्य-वचसा यद् अगाद् अरण्यम् &त्यक्त्वा सु-दुस्त्यज-सुरेप्सित-राज्य-लक्ष्मीं $ धर्मिष्ठ आर्य-वचसा यद् अगाद् अरण्यम् &माया-मृगं दयितयेप्सितम् अन्वधावद् % वन्दे महा-पुरुष ते चरणारविन्दम्

** //tyaktvā su-dustyaja-surepsita-rājya-lakṣmīṃ $ dharmiṣṭha ārya-vacasā yad agād araṇyam &tyaktvā su-dustyaja-surepsita-rājya-lakṣmīṃ $ dharmiṣṭha ārya-vacasā yad agād araṇyam &māyā-mṛgaṃ dayitayepsitam anvadhāvad % vande mahā-puruṣa te caraṇāravindam*


11.05.035


  • एवं युगानुरूपाभ्यां भगवान् युग-वर्तिभिः ।
    मनुजैर् इज्यते राजन् श्रेयसाम् ईश्वरो हरिः

** // evaṃ yugānurūpābhyāṃ bhagavān yuga-vartibhiḥ |*
manujair ijyate rājan śreyasām īśvaro hariḥ


11.05.036

कलिं सभाजयन्त्य् आर्या गुण ज्ञाः सार-भागिनः ।
यत्र सङ्कीर्तनेनैव सर्व-स्वार्थो ऽभिलभ्यते

kaliṃ sabhājayanty āryā guṇa jñāḥ sāra-bhāginaḥ |
yatra saṅkīrtanenaiva sarva-svārtho 'bhilabhyate


11.05.037

न ह्य् अतः परमो लाभो देहिनां भ्राम्यताम् इह ।
यतो विन्देत परमां शान्तिं नश्यति संसृतिः

na hy ataḥ paramo lābho dehināṃ bhrāmyatām iha |
yato vindeta paramāṃ śāntiṃ naśyati saṃsṛtiḥ


11.05.038

कृतादिषु प्रजा राजन् कलाव् इच्छन्ति सम्भवम् ।
कलौ खलु भविष्यन्ति नारायण-परायणाः

kṛtādiṣu prajā rājan kalāv icchanti sambhavam |
kalau khalu bhaviṣyanti nārāyaṇa-parāyaṇāḥ


11.05.039

क्वचित् क्वचिन् महा-राज द्रविडेषु च भूरिशः ।
ताम्रपर्णी नदी यत्र कृतमाला पयस्विनी

kvacit kvacin mahā-rāja draviḍeṣu ca bhūriśaḥ |
tāmraparṇī nadī yatra kṛtamālā payasvinī


11.05.040

कावेरी च महा-पुण्या प्रतीची च महा-नदी ।
ये पिबन्ति जलं तासां मनुजा मनुजेश्वर ।
प्रायो भक्ता भगवति वासुदेवे ऽमलाशयाः

kāverī ca mahā-puṇyā pratīcī ca mahā-nadī |
ye pibanti jalaṃ tāsāṃ manujā manujeśvara |
prāyo bhaktā bhagavati vāsudeve 'malāśayāḥ


11.05.041

देवर्षि-भूताप्त-नृणां पितॄणां न किङ्करो नायम् ऋणी च राजन् ।
सर्वात्मना यः शरणं शरण्यं गतो मुकुन्दं परिहृत्य कर्तम्

devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṃ pitṝṇāṃ na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan |
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṃ śaraṇyaṃ gato mukundaṃ parihṛtya kartam


11.05.042

स्व-पाद-मूलम् भजतः प्रियस्य त्यक्तान्य-भावस्य हरिः परेशः ।
विकर्म यच् चोत्पतितं कथञ्चिद् धुनोति सर्वं हृदि सन्निविष्टः

sva-pāda-mūlam bhajataḥ priyasya tyaktānya-bhāvasya hariḥ pareśaḥ |
vikarma yac cotpatitaṃ kathañcid dhunoti sarvaṃ hṛdi sanniviṣṭaḥ


11.05.043

0 श्री-नारद उवाच धर्मान् भागवतान् इत्थं श्रुत्वाथ मिथिलेश्वरः ।
जायन्तेयान् मुनीन् प्रीतः सोपाध्यायो ह्य् अपूजयत्

0 śrī-nārada uvāca dharmān bhāgavatān itthaṃ śrutvātha mithileśvaraḥ |
jāyanteyān munīn prītaḥ sopādhyāyo hy apūjayat


11.05.044

ततो ऽन्तर्दधिरे सिद्धाः सर्व-लोकस्य पश्यतः ।
राजा धर्मान् उपातिष्ठन्न् अवाप परमां गतिम्

tato 'ntardadhire siddhāḥ sarva-lokasya paśyataḥ |
rājā dharmān upātiṣṭhann avāpa paramāṃ gatim


11.05.045

त्वम् अप्य् एतान् महा-भाग धर्मान् भागवतान् श्रुतान् ।
आस्थितः श्रद्धया युक्तो निःसङ्गो यास्यसे परम्

tvam apy etān mahā-bhāga dharmān bhāgavatān śrutān |
āsthitaḥ śraddhayā yukto niḥsaṅgo yāsyase param


11.05.046

युवयोः खलु दम्पत्योर् यशसा पूरितं जगत् ।
पुत्रताम् अगमद् यद् वां भगवान् ईश्वरो हरिः

yuvayoḥ khalu dampatyor yaśasā pūritaṃ jagat |
putratām agamad yad vāṃ bhagavān īśvaro hariḥ


11.05.047

दर्शनालिङ्गनालापैः शयनासन-भोजनैः ।
आत्मा वां पावितः कृष्णे पुत्र-स्नेहं प्रकुर्वतोः

darśanāliṅganālāpaiḥ śayanāsana-bhojanaiḥ |
ātmā vāṃ pāvitaḥ kṛṣṇe putra-snehaṃ prakurvatoḥ


11.05.048

वैरेण यं नृपतयः शिशुपाल-पौण्ड्र- $ शाल्वादयो गति-विलास-विलोकनाद्यैः &अम्प्;ध्यायन्त आकृत-धियः शयनासनादौ % तत्-साम्यम् आपुर् अनुरक्त-धियां पुनः किम्

vaireṇa yaṃ nṛpatayaḥ śiśupāla-pauṇḍra- $ śālvādayo gati-vilāsa-vilokanādyaiḥ &dhyāyanta ākṛta-dhiyaḥ śayanāsanādau % tat-sāmyam āpur anurakta-dhiyāṃ punaḥ kim


11.05.049


  • मापत्य-बुद्धिम् अकृथाः कृष्णे सर्वात्मनीश्वरे ।
    माया-मनुष्य-भावेन गूढैश्वर्ये परे ऽव्यये

** // māpatya-buddhim akṛthāḥ kṛṣṇe sarvātmanīśvare |*
māyā-manuṣya-bhāvena gūḍhaiśvarye pare 'vyaye


11.05.050

भू-भारासुर-राजन्य- हन्तवे गुप्तये सताम् ।
अवतीर्णस्य निर्वृत्यै यशो लोके वितन्यते

bhū-bhārāsura-rājanya- hantave guptaye satām |
avatīrṇasya nirvṛtyai yaśo loke vitanyate


11.05.051

0 श्री-शुक उवाच एतच् छ्रुत्वा महा-भागो वसुदेवो ऽति-विस्मितः ।
देवकी च महा-भागा जहतुर् मोहम् आत्मनः

0 śrī-śuka uvāca etac chrutvā mahā-bhāgo vasudevo 'ti-vismitaḥ |
devakī ca mahā-bhāgā jahatur moham ātmanaḥ


11.05.052

इतिहासम् इमं पुण्यं धारयेद् यः समाहितः ।
स विधूयेह शमलं ब्रह्म-भूयाय कल्पते

itihāsam imaṃ puṇyaṃ dhārayed yaḥ samāhitaḥ |
sa vidhūyeha śamalaṃ brahma-bhūyāya kalpate

Chapter 11.6

11.06.001

0 श्री-शुक उवाच अथ ब्रह्मात्म-जैः देवैः प्रजेशैर् आवृतो ऽभ्यगात् ।
भवश् च भूत-भव्येशो ययौ भूत-गणैर् वृतः

0 śrī-śuka uvāca atha brahmātma-jaiḥ devaiḥ prajeśair āvṛto 'bhyagāt |
bhavaś ca bhūta-bhavyeśo yayau bhūta-gaṇair vṛtaḥ


11.06.002

इन्द्रो मरुद्भिर् भगवान् आदित्या वसवो ऽश्विनौ ।
ऋभवो ऽङ्गिरसो रुद्रा विश्वे साध्याश् च देवताः

indro marudbhir bhagavān ādityā vasavo 'śvinau |
ṛbhavo 'ṅgiraso rudrā viśve sādhyāś ca devatāḥ


11.06.003

गन्धर्वाप्सरसो नागाः सिद्ध-चारण-गुह्यकाः ।
ऋषयः पितरश् चैव स-विद्याधर-किन्नराः

gandharvāpsaraso nāgāḥ siddha-cāraṇa-guhyakāḥ |
ṛṣayaḥ pitaraś caiva sa-vidyādhara-kinnarāḥ


11.06.004

द्वारकाम् उपसञ्जग्मुः सर्वे कृष्ण-दिदृक्षवः ।
वपुषा येन भगवान् नर-लोक-मनोरमः ।
यशो वितेने लोकेषु सर्व-लोक-मलापहम्

dvārakām upasañjagmuḥ sarve kṛṣṇa-didṛkṣavaḥ |
vapuṣā yena bhagavān nara-loka-manoramaḥ |
yaśo vitene lokeṣu sarva-loka-malāpaham


11.06.005

तस्यां विभ्राजमानायां समृद्धायां महर्द्धिभिः ।
व्यचक्षतावितृप्ताक्षाः कृष्णम् अद्भुत-दर्शनम्

tasyāṃ vibhrājamānāyāṃ samṛddhāyāṃ maharddhibhiḥ |
vyacakṣatāvitṛptākṣāḥ kṛṣṇam adbhuta-darśanam


11.06.006

स्वर्गोद्यानोपगैर् माल्यैश् छादयन्तो युदूत्तमम् ।
गीर्भिश् चित्र-पदार्थाभिस् तुष्टुवुर् जगद्-ईश्वरम्

svargodyānopagair mālyaiś chādayanto yudūttamam |
gīrbhiś citra-padārthābhis tuṣṭuvur jagad-īśvaram


11.06.007

0 श्री-देवा ऊचुः नताः स्म ते नाथ पदारविन्दं बुद्धीन्द्रिय-प्राण-मनो-वचोभिः ।
यच् चिन्त्यते ऽन्तर् हृदि भाव-युक्तैर् मुमुक्षुभिः कर्म-मयोरु-पाशात्

0 śrī-devā ūcuḥ natāḥ sma te nātha padāravindaṃ buddhīndriya-prāṇa-mano-vacobhiḥ |
yac cintyate 'ntar hṛdi bhāva-yuktair mumukṣubhiḥ karma-mayoru-pāśāt


11.06.008

त्वं मायया त्रि-गुणयात्मनि दुर्विभाव्यं $ व्यक्तं सृजस्य् अवसि लुम्पसि तद्-गुण-स्थः &अम्प्;नैतैर् भवान् अजित कर्मभिर् अज्यते वै % यत् स्वे सुखे ऽव्यवहिते ऽभिरतो ऽनवद्यः

tvaṃ māyayā tri-guṇayātmani durvibhāvyaṃ $ vyaktaṃ sṛjasy avasi lumpasi tad-guṇa-sthaḥ &naitair bhavān ajita karmabhir ajyate vai % yat sve sukhe 'vyavahite 'bhirato 'navadyaḥ


11.06.009

  • //शुद्धिर् नृणां न तु तथेड्य दुराशयानां $ विद्या-श्रुताध्ययन-दान-तपः-क्रियाभिः &शुद्धिर् नृणां न तु तथेड्य दुराशयानां $ विद्या-श्रुताध्ययन-दान-तपः-क्रियाभिः &सत्त्वात्मनाम् ऋषभ ते यशसि प्रवृद्ध- % सच्-छ्रद्धया श्रवण-सम्भृतया यथा स्यात्

** //śuddhir nṛṇāṃ na tu tatheḍya durāśayānāṃ $ vidyā-śrutādhyayana-dāna-tapaḥ-kriyābhiḥ &śuddhir nṛṇāṃ na tu tatheḍya durāśayānāṃ $ vidyā-śrutādhyayana-dāna-tapaḥ-kriyābhiḥ &sattvātmanām ṛṣabha te yaśasi pravṛddha- % sac-chraddhayā śravaṇa-sambhṛtayā yathā syāt*


11.06.010

  • //स्यान् नस् तवाङ्घ्रिर् अशुभाशय-धूमकेतुः $ क्षेमाय यो मुनिभिर् आर्द्र-हृदोह्यमानः &स्यान् नस् तवाङ्घ्रिर् अशुभाशय-धूमकेतुः $ क्षेमाय यो मुनिभिर् आर्द्र-हृदोह्यमानः &यः सात्वतैः सम-विभूतय आत्मवद्भिर् % व्यूहे ऽर्चितः सवनशः स्वर्-अतिक्रमाय

** //syān nas tavāṅghrir aśubhāśaya-dhūmaketuḥ $ kṣemāya yo munibhir ārdra-hṛdohyamānaḥ &syān nas tavāṅghrir aśubhāśaya-dhūmaketuḥ $ kṣemāya yo munibhir ārdra-hṛdohyamānaḥ &yaḥ sātvataiḥ sama-vibhūtaya ātmavadbhir % vyūhe 'rcitaḥ savanaśaḥ svar-atikramāya*


11.06.011

  • //यस् चिन्त्यते प्रयत-पाणिभिर् अध्वराग्नौ $ त्रय्या निरुक्त-विधिनेश हविर् गृहीत्वा &यस् चिन्त्यते प्रयत-पाणिभिर् अध्वराग्नौ $ त्रय्या निरुक्त-विधिनेश हविर् गृहीत्वा &अध्यात्म-योग उत योगिभिर् आत्म-मायां % जिज्ञासुभिः परम-भागवतैः परीष्टः

** //yas cintyate prayata-pāṇibhir adhvarāgnau $ trayyā nirukta-vidhineśa havir gṛhītvā &yas cintyate prayata-pāṇibhir adhvarāgnau $ trayyā nirukta-vidhineśa havir gṛhītvā &adhyātma-yoga uta yogibhir ātma-māyāṃ % jijñāsubhiḥ parama-bhāgavataiḥ parīṣṭaḥ*


11.06.012

  • //पर्युष्टया तव विभो वन-मालयेयं $ संस्पार्धिनी भगवती प्रतिपत्नी-वच् छ्रीः &पर्युष्टया तव विभो वन-मालयेयं $ संस्पार्धिनी भगवती प्रतिपत्नी-वच् छ्रीः &यः सु-प्रणीतम् अमुयार्हणम् आददन् नो % भूयात् सदाङ्घ्रिर् अशुभाशय-धूमकेतुः

** //paryuṣṭayā tava vibho vana-mālayeyaṃ $ saṃspārdhinī bhagavatī pratipatnī-vac chrīḥ &paryuṣṭayā tava vibho vana-mālayeyaṃ $ saṃspārdhinī bhagavatī pratipatnī-vac chrīḥ &yaḥ su-praṇītam amuyārhaṇam ādadan no % bhūyāt sadāṅghrir aśubhāśaya-dhūmaketuḥ*


11.06.013

  • //केतुस् त्रि-विक्रम-युतस् त्रि-पतत्-पताको $ यस् ते भयाभय-करो ऽसुर-देव-चम्वोः &केतुस् त्रि-विक्रम-युतस् त्रि-पतत्-पताको $ यस् ते भयाभय-करो ऽसुर-देव-चम्वोः &स्वर्गाय साधुषु खलेष्व् इतराय भूमन् % पदः पुनातु भगवन् भजताम् अघं नः

** //ketus tri-vikrama-yutas tri-patat-patāko $ yas te bhayābhaya-karo 'sura-deva-camvoḥ &ketus tri-vikrama-yutas tri-patat-patāko $ yas te bhayābhaya-karo 'sura-deva-camvoḥ &svargāya sādhuṣu khaleṣv itarāya bhūman % padaḥ punātu bhagavan bhajatām aghaṃ naḥ*


11.06.014

  • //नस्य् ओत-गाव इव यस्य वशे भवन्ति $ ब्रह्मादयस् तनु-भृतो मिथुर् अर्द्यमानाः &नस्य् ओत-गाव इव यस्य वशे भवन्ति $ ब्रह्मादयस् तनु-भृतो मिथुर् अर्द्यमानाः &कालस्य ते प्रकृति-पूरुषयोः परस्य % शं नस् तनोतु चरणः पुरुषोत्तमस्य

** //nasy ota-gāva iva yasya vaśe bhavanti $ brahmādayas tanu-bhṛto mithur ardyamānāḥ &nasy ota-gāva iva yasya vaśe bhavanti $ brahmādayas tanu-bhṛto mithur ardyamānāḥ &kālasya te prakṛti-pūruṣayoḥ parasya % śaṃ nas tanotu caraṇaḥ puruṣottamasya*


11.06.015

  • //अस्यासि हेतुर् उदय-स्थिति-संयमानाम् $ अव्यक्त-जीव-महताम् अपि कालम् आहुः &अस्यासि हेतुर् उदय-स्थिति-संयमानाम् $ अव्यक्त-जीव-महताम् अपि कालम् आहुः &सो ऽयं त्रि-णाभिर् अखिलापचये प्रवृत्तः % कालो गभीर-रय उत्तम-पूरुषस् त्वम्

** //asyāsi hetur udaya-sthiti-saṃyamānām $ avyakta-jīva-mahatām api kālam āhuḥ &asyāsi hetur udaya-sthiti-saṃyamānām $ avyakta-jīva-mahatām api kālam āhuḥ &so 'yaṃ tri-ṇābhir akhilāpacaye pravṛttaḥ % kālo gabhīra-raya uttama-pūruṣas tvam*


11.06.016

  • //त्वत्तः पुमान् समधिगम्य ययास्य वीर्यं $ धत्ते महान्तम् इव गर्भम् अमोघ-वीर्यः &त्वत्तः पुमान् समधिगम्य ययास्य वीर्यं $ धत्ते महान्तम् इव गर्भम् अमोघ-वीर्यः &सो ऽयं तयानुगत आत्मन आण्ड-कोशं % हैमं ससर्ज बहिर् आवरणैर् उपेतम्

** //tvattaḥ pumān samadhigamya yayāsya vīryaṃ $ dhatte mahāntam iva garbham amogha-vīryaḥ &tvattaḥ pumān samadhigamya yayāsya vīryaṃ $ dhatte mahāntam iva garbham amogha-vīryaḥ &so 'yaṃ tayānugata ātmana āṇḍa-kośaṃ % haimaṃ sasarja bahir āvaraṇair upetam*


11.06.017

  • //तत् तस्थूषश् च जगतश् च भवान् अधीशो $ यन् माययोत्थ-गुण-विक्रिययोपनीतान् &तत् तस्थूषश् च जगतश् च भवान् अधीशो $ यन् माययोत्थ-गुण-विक्रिययोपनीतान् &अर्थाञ् जुषन्न् अपि हृषीक-पते न लिप्तो % ये ऽन्ये स्वतः परिहृताद् अपि बिभ्यति स्म

** //tat tasthūṣaś ca jagataś ca bhavān adhīśo $ yan māyayottha-guṇa-vikriyayopanītān &tat tasthūṣaś ca jagataś ca bhavān adhīśo $ yan māyayottha-guṇa-vikriyayopanītān &arthāñ juṣann api hṛṣīka-pate na lipto % ye 'nye svataḥ parihṛtād api bibhyati sma*


11.06.018

  • //स्मायावलोक-लव-दर्शित-भाव-हारि- $ भ्रू-मण्डल-प्रहित-सौरत-मन्त्र-शौण्डैः &स्मायावलोक-लव-दर्शित-भाव-हारि- $ भ्रू-मण्डल-प्रहित-सौरत-मन्त्र-शौण्डैः &पत्न्यस् तु षोडश-सहस्रम् अनङ्ग-बाणैर् % यस्येन्द्रियं विमथितुं करणैर् न विभ्व्यः

** //smāyāvaloka-lava-darśita-bhāva-hāri- $ bhrū-maṇḍala-prahita-saurata-mantra-śauṇḍaiḥ &smāyāvaloka-lava-darśita-bhāva-hāri- $ bhrū-maṇḍala-prahita-saurata-mantra-śauṇḍaiḥ &patnyas tu ṣoḍaśa-sahasram anaṅga-bāṇair % yasyendriyaṃ vimathituṃ karaṇair na vibhvyaḥ*


11.06.019

  • //विभ्व्यस् तवामृत-कथोद-वहास् त्रि-लोक्याः $ पादावने-ज-सरितः शमलानि हन्तुम् &विभ्व्यस् तवामृत-कथोद-वहास् त्रि-लोक्याः $ पादावने-ज-सरितः शमलानि हन्तुम् &आनुश्रवं श्रुतिभिर् अङ्घ्रि-जम् अङ्ग-सङ्गैस् % तीर्थ-द्वयं शुचि-षदस् त उपस्पृशन्ति

** //vibhvyas tavāmṛta-kathoda-vahās tri-lokyāḥ $ pādāvane-ja-saritaḥ śamalāni hantum &vibhvyas tavāmṛta-kathoda-vahās tri-lokyāḥ $ pādāvane-ja-saritaḥ śamalāni hantum &ānuśravaṃ śrutibhir aṅghri-jam aṅga-saṅgais % tīrtha-dvayaṃ śuci-ṣadas ta upaspṛśanti*


11.06.020



11.06.020

0 श्री-बादरायणिर् उवाच इत्य् अभिष्टूय विबुधैः सेशः शत-धृतिर् हरिम् ।
अभ्यभाषत गोविन्दं प्रणम्याम्बरम् आश्रितः

0 śrī-bādarāyaṇir uvāca ity abhiṣṭūya vibudhaiḥ seśaḥ śata-dhṛtir harim |
abhyabhāṣata govindaṃ praṇamyāmbaram āśritaḥ


11.06.021

0 श्री-ब्रह्मोवाच भूमेर् भारावताराय पुरा विज्ञापितः प्रभो ।
त्वम् अस्माभिर् अशेषात्मन् तत् तथैवोपपादितम्

0 śrī-brahmovāca bhūmer bhārāvatārāya purā vijñāpitaḥ prabho |
tvam asmābhir aśeṣātman tat tathaivopapāditam


11.06.022

धर्मश् च स्थापितः सत्सु सत्य-सन्धेषु वै त्वया ।
कीर्तिश् च दिक्षु विक्षिप्ता सर्व-लोक-मलापहा

dharmaś ca sthāpitaḥ satsu satya-sandheṣu vai tvayā |
kīrtiś ca dikṣu vikṣiptā sarva-loka-malāpahā


11.06.023

अवतीर्य यदोर् वंशे बिभ्रद् रूपम् अनुत्तमम् ।
कर्माण्य् उद्दाम-वृत्तानि हिताय जगतो ऽकृथाः

avatīrya yador vaṃśe bibhrad rūpam anuttamam |
karmāṇy uddāma-vṛttāni hitāya jagato 'kṛthāḥ


11.06.024

यानि ते चरितानीश मनुष्याः साधवः कलौ ।
शृण्वन्तः कीर्तयन्तश् च तरिष्यन्त्य् अञ्जसा तमः

yāni te caritānīśa manuṣyāḥ sādhavaḥ kalau |
śṛṇvantaḥ kīrtayantaś ca tariṣyanty añjasā tamaḥ


11.06.025

यदु-वंशे ऽवतीर्णस्य भवतः पुरुषोत्तम ।
शरच्-छतं व्यतीयाय पञ्च-विंशाधिकं प्रभो

yadu-vaṃśe 'vatīrṇasya bhavataḥ puruṣottama |
śarac-chataṃ vyatīyāya pañca-viṃśādhikaṃ prabho


11.06.026

नाधुना ते ऽखिलाधार देव-कार्यावशेषितम् ।
कुलं च विप्र-शापेन नष्ट-प्रायम् अभूद् इदम्

nādhunā te 'khilādhāra deva-kāryāvaśeṣitam |
kulaṃ ca vipra-śāpena naṣṭa-prāyam abhūd idam


11.06.027

ततः स्व-धाम परमं विशस्व यदि मन्यसे ।
स-लोकाल् लोक-पालान् नः पाहि वैकुण्ठ-किङ्करान्

tataḥ sva-dhāma paramaṃ viśasva yadi manyase |
sa-lokāl loka-pālān naḥ pāhi vaikuṇṭha-kiṅkarān


11.06.028

0 श्री-भगवान् उवाच अवधारितम् एतन् मे यद् आत्थ विबुधेश्वर ।
कृतं वः कार्यम् अखिलं भूमेर् भारो ऽवतारितः

0 śrī-bhagavān uvāca avadhāritam etan me yad āttha vibudheśvara |
kṛtaṃ vaḥ kāryam akhilaṃ bhūmer bhāro 'vatāritaḥ


11.06.029

तद् इदं यादव-कुलं वीर्य-शौर्य-श्रियोद्धतम् ।
लोकं जिघृक्षद् रुद्धं मे वेलयेव महार्णवः

tad idaṃ yādava-kulaṃ vīrya-śaurya-śriyoddhatam |
lokaṃ jighṛkṣad ruddhaṃ me velayeva mahārṇavaḥ


11.06.030

यद्य् असंहृत्य दृप्तानां यदूनां विपुलं कुलम् ।
गन्तास्म्य् अनेन लोको ऽयम् उद्वेलेन विनङ्क्ष्यति

yady asaṃhṛtya dṛptānāṃ yadūnāṃ vipulaṃ kulam |
gantāsmy anena loko 'yam udvelena vinaṅkṣyati


11.06.031

इदानीं नाश आरब्धः कुलस्य द्विज-शाप-जः ।
यास्यामि भवनं ब्रह्मन्न् एतद्-अन्ते तवानघ

idānīṃ nāśa ārabdhaḥ kulasya dvija-śāpa-jaḥ |
yāsyāmi bhavanaṃ brahmann etad-ante tavānagha


11.06.032

0 श्री-शुक उवाच इत्य् उक्तो लोक-नाथेन स्वयम्-भूः प्रणिपत्य तम् ।
सह देव-गणैर् देवः स्व-धाम समपद्यत

0 śrī-śuka uvāca ity ukto loka-nāthena svayam-bhūḥ praṇipatya tam |
saha deva-gaṇair devaḥ sva-dhāma samapadyata


11.06.033

अथ तस्यां महोत्पातान् द्वारवत्यां समुत्थितान् ।
विलोक्य भगवान् आह यदु-वृद्धान् समागतान्

atha tasyāṃ mahotpātān dvāravatyāṃ samutthitān |
vilokya bhagavān āha yadu-vṛddhān samāgatān


11.06.034

0 श्री-भगवान् उवाच एते वै सु-महोत्पाता व्युत्तिष्ठन्तीह सर्वतः ।
शापश् च नः कुलस्यासीद् ब्राह्मणेभ्यो दुरत्ययः

0 śrī-bhagavān uvāca ete vai su-mahotpātā vyuttiṣṭhantīha sarvataḥ |
śāpaś ca naḥ kulasyāsīd brāhmaṇebhyo duratyayaḥ


11.06.035

न वस्तव्यम् इहास्माभिर् जिजीविषुभिर् आर्यकाः ।
प्रभासं सु-महत्-पुण्यं यास्यामो ऽद्यैव मा चिरम्

na vastavyam ihāsmābhir jijīviṣubhir āryakāḥ |
prabhāsaṃ su-mahat-puṇyaṃ yāsyāmo 'dyaiva mā ciram


11.06.036

यत्र स्नात्वा दक्ष-शापाद् गृहीतो यक्ष्मणोदु-राट् ।
विमुक्तः किल्बिषात् सद्यो भेजे भूयः कलोदयम्

yatra snātvā dakṣa-śāpād gṛhīto yakṣmaṇodu-rāṭ |
vimuktaḥ kilbiṣāt sadyo bheje bhūyaḥ kalodayam


11.06.037

वयं च तस्मिन्न् आप्लुत्य तर्पयित्वा पितॄन् सुरान् ।
भोजयित्वोषिजो विप्रान् नाना-गुणवतान्धसा

vayaṃ ca tasminn āplutya tarpayitvā pitṝn surān |
bhojayitvoṣijo viprān nānā-guṇavatāndhasā


11.06.038

तेषु दानानि पात्रेषु श्रद्धयोप्त्वा महान्ति वै ।
वृजिनानि तरिष्यामो दानैर् नौभिर् इवार्णवम्

teṣu dānāni pātreṣu śraddhayoptvā mahānti vai |
vṛjināni tariṣyāmo dānair naubhir ivārṇavam


11.06.039

0 श्री-शुक उवाच एवं भगवतादिष्टा यादवाः कुरु-नन्दन ।
गन्तुं कृत-धियस् तीर्थं स्यन्दनान् समयूयुजन्

0 śrī-śuka uvāca evaṃ bhagavatādiṣṭā yādavāḥ kuru-nandana |
gantuṃ kṛta-dhiyas tīrthaṃ syandanān samayūyujan


11.06.040

तन् निरीक्ष्योद्धवो राजन् श्रुत्वा भगवतोदितम् ।
दृष्ट्वारिष्टानि घोराणि नित्यं कृष्णम् अनुव्रतः

tan nirīkṣyoddhavo rājan śrutvā bhagavatoditam |
dṛṣṭvāriṣṭāni ghorāṇi nityaṃ kṛṣṇam anuvrataḥ


11.06.041

विविक्त उपसङ्गम्य जगताम् ईश्वरेश्वरम् ।
प्रणम्य शिरिसा पादौ प्राञ्जलिस् तम् अभाषत

vivikta upasaṅgamya jagatām īśvareśvaram |
praṇamya śirisā pādau prāñjalis tam abhāṣata


11.06.042

0 श्री-उद्धव उवाच देव-देवेश योगेश पुण्य-श्रवण-कीर्तन ।
संहृत्यैतत् कुलं नूनं लोकं सन्त्यक्ष्यते भवान् ।
विप्र-शापं समर्थो ऽपि प्रत्यहन् न यद् ईश्वरः

0 śrī-uddhava uvāca deva-deveśa yogeśa puṇya-śravaṇa-kīrtana |
saṃhṛtyaitat kulaṃ nūnaṃ lokaṃ santyakṣyate bhavān |
vipra-śāpaṃ samartho 'pi pratyahan na yad īśvaraḥ


11.06.043

नाहं तवाङ्घ्रि-कमलं क्षणार्धम् अपि केशव ।
त्यक्तुं समुत्सहे नाथ स्व-धाम नय माम् अपि

nāhaṃ tavāṅghri-kamalaṃ kṣaṇārdham api keśava |
tyaktuṃ samutsahe nātha sva-dhāma naya mām api


11.06.044

तव विक्रीडितं कृष्ण नृनां परम-मङ्गलम् ।
कर्ण-पीयूषम् आसाद्य त्यजन्त्य् अन्य-स्पृहां जनाः

tava vikrīḍitaṃ kṛṣṇa nṛnāṃ parama-maṅgalam |
karṇa-pīyūṣam āsādya tyajanty anya-spṛhāṃ janāḥ


11.06.045

शय्यासनाटन-स्थान- स्नान-क्रीडाशनादिषु ।
कथं त्वां प्रियम् आत्मानं वयं भक्तास् त्यजेम हि

śayyāsanāṭana-sthāna- snāna-krīḍāśanādiṣu |
kathaṃ tvāṃ priyam ātmānaṃ vayaṃ bhaktās tyajema hi


11.06.046

त्वयोपभुक्त-स्रग्-गन्ध- वासो-ऽलङ्कार-चर्चिताः ।
उच्छिष्ट-भोजिनो दासास् तव मायां जयेम हि

tvayopabhukta-srag-gandha- vāso-'laṅkāra-carcitāḥ |
ucchiṣṭa-bhojino dāsās tava māyāṃ jayema hi


11.06.047

वात-वसना य ऋषयः श्रमणा ऊर्ध्र-मन्थिनः ।
ब्रह्माख्यं धाम ते यान्ति शान्ताः सन्न्यासीनो ऽमलाः

vāta-vasanā ya ṛṣayaḥ śramaṇā ūrdhra-manthinaḥ |
brahmākhyaṃ dhāma te yānti śāntāḥ sannyāsīno 'malāḥ


11.06.048

वयं त्व् इह महा-योगिन् भ्रमन्तः कर्म-वर्त्मसु ।
त्वद्-वार्तया तरिष्यामस् तावकैर् दुस्तरं तमः

vayaṃ tv iha mahā-yogin bhramantaḥ karma-vartmasu |
tvad-vārtayā tariṣyāmas tāvakair dustaraṃ tamaḥ


11.06.049

स्मरन्तः कीर्तयन्तस् ते कृतानि गदितानि च ।
गत्य्-उत्स्मितेक्षण-क्ष्वेलि यन् नृ-लोक-विडम्बनम्

smarantaḥ kīrtayantas te kṛtāni gaditāni ca |
gaty-utsmitekṣaṇa-kṣveli yan nṛ-loka-viḍambanam


11.06.050

0 श्री-शुक उवाच एवं विज्ञापितो राजन् भगवान् देवकी-सुतः ।
एकान्तिनं प्रियं भृत्यम् उद्धवं समभाषत

0 śrī-śuka uvāca evaṃ vijñāpito rājan bhagavān devakī-sutaḥ |
ekāntinaṃ priyaṃ bhṛtyam uddhavaṃ samabhāṣata

Chapter 11.7

11.07.001

0 श्री-भगवान् उवाच यद् आत्थ मां महा-भाग तच्-चिकीर्षितम् एव मे ।
ब्रह्मा भवो लोक-पालाः स्वर्-वासं मे ऽभिकाङ्क्षिणः

0 śrī-bhagavān uvāca yad āttha māṃ mahā-bhāga tac-cikīrṣitam eva me |
brahmā bhavo loka-pālāḥ svar-vāsaṃ me 'bhikāṅkṣiṇaḥ


11.07.002

मया निष्पादितं ह्य् अत्र देव-कार्यम् अशेषतः ।
यद्-अर्थम् अवतीर्णो ऽहम् अंशेन ब्रह्मणार्थितः

mayā niṣpāditaṃ hy atra deva-kāryam aśeṣataḥ |
yad-artham avatīrṇo 'ham aṃśena brahmaṇārthitaḥ


11.07.003

कुलं वै शाप-निर्दग्धं नङ्क्ष्यत्य् अन्योन्य-विग्रहात् ।
समुद्रः सप्तमे ह्य् एनां पुरीं च प्लावयिष्यति

kulaṃ vai śāpa-nirdagdhaṃ naṅkṣyaty anyonya-vigrahāt |
samudraḥ saptame hy enāṃ purīṃ ca plāvayiṣyati


11.07.004

यर्ह्य् एवायं मया त्यक्तो लोको ऽयं नष्ट-मङ्गलः ।
भविष्यत्य् अचिरात् साधो कलिनापि निराकृतः

yarhy evāyaṃ mayā tyakto loko 'yaṃ naṣṭa-maṅgalaḥ |
bhaviṣyaty acirāt sādho kalināpi nirākṛtaḥ


11.07.005

न वस्तव्यं त्वयैवेह मया त्यक्ते मही-तले ।
जनो ऽभद्र-रुचिर् भद्र भविष्यति कलौ युगे

na vastavyaṃ tvayaiveha mayā tyakte mahī-tale |
jano 'bhadra-rucir bhadra bhaviṣyati kalau yuge


11.07.006

त्वं तु सर्वं परित्यज्य स्नेहं स्व-जन-बन्धुषु ।
मय्य् आवेश्य मनः संयक् सम-दृग् विचरस्व गाम्

tvaṃ tu sarvaṃ parityajya snehaṃ sva-jana-bandhuṣu |
mayy āveśya manaḥ saṃyak sama-dṛg vicarasva gām


11.07.007

यद् इदं मनसा वाचा चक्षुर्भ्यां श्रवणादिभिः ।
नश्वरं गृह्यमाणं च विद्धि माया-मनो-मयम्

yad idaṃ manasā vācā cakṣurbhyāṃ śravaṇādibhiḥ |
naśvaraṃ gṛhyamāṇaṃ ca viddhi māyā-mano-mayam


11.07.008

पुंसो ऽयुक्तस्य नानार्थो भ्रमः स गुण-दोष-भाक् ।
कर्माकर्म-विकर्मेति गुण-दोष-धियो भिदा

puṃso 'yuktasya nānārtho bhramaḥ sa guṇa-doṣa-bhāk |
karmākarma-vikarmeti guṇa-doṣa-dhiyo bhidā


11.07.009

तस्माद् युक्तेन्द्रिय-ग्रामो युक्त-चित्त इदम् जगत् ।
आत्मनीक्षस्व विततम् आत्मानं मय्य् अधीश्वरे

tasmād yuktendriya-grāmo yukta-citta idam jagat |
ātmanīkṣasva vitatam ātmānaṃ mayy adhīśvare


11.07.010

ज्ञान-विज्ञान-संयुक्त आत्म-भूतः शरीरिणाम् ।
अत्मानुभव-तुष्टात्मा नान्तरायैर् विहन्यसे

jñāna-vijñāna-saṃyukta ātma-bhūtaḥ śarīriṇām |
atmānubhava-tuṣṭātmā nāntarāyair vihanyase


11.07.011

दोष-बुद्ध्योभयातीतो निषेधान् न निवर्तते ।
गुण-बुद्ध्या च विहितं न करोति यथार्भकः

doṣa-buddhyobhayātīto niṣedhān na nivartate |
guṇa-buddhyā ca vihitaṃ na karoti yathārbhakaḥ


11.07.012

सर्व-भूत-सुहृच् छान्तो ज्ञान-विज्ञान-निश्चयः ।
पश्यन् मद्-आत्मकं विश्वं न विपद्येत वै पुनः

sarva-bhūta-suhṛc chānto jñāna-vijñāna-niścayaḥ |
paśyan mad-ātmakaṃ viśvaṃ na vipadyeta vai punaḥ


11.07.013

0 श्री-शुक उवाच इत्य् आदिष्टो भगवता महा-भागवतो नृप ।
उद्धवः प्रणिपत्याह तत्त्वं जिज्ञासुर् अच्युतम्

0 śrī-śuka uvāca ity ādiṣṭo bhagavatā mahā-bhāgavato nṛpa |
uddhavaḥ praṇipatyāha tattvaṃ jijñāsur acyutam


11.07.014

0 श्री-उद्धव उवाच योगेश योग-विन्यास योगात्मन् योग-सम्भव ।
निःश्रेयसाय मे प्रोक्तस् त्यागः सन्न्यास-लक्षणः

0 śrī-uddhava uvāca yogeśa yoga-vinyāsa yogātman yoga-sambhava |
niḥśreyasāya me proktas tyāgaḥ sannyāsa-lakṣaṇaḥ


11.07.015

त्यागो ऽयं दुष्करो भूमन् कामानां विषयात्मभिः ।
सुतरां त्वयि सर्वात्मन्न् अभक्तैर् इति मे मतिः

tyāgo 'yaṃ duṣkaro bhūman kāmānāṃ viṣayātmabhiḥ |
sutarāṃ tvayi sarvātmann abhaktair iti me matiḥ


11.07.016

सो ऽहं ममाहम् इति मूढ-मतिर् विगाढस् $ त्वन्-मायया विरचितात्मनि सानुबन्धे &अम्प्;तत् त्व् अञ्जसा निगदितं भवता यथाहं % संसाधयामि भगवन्न् अनुशाधि भृत्यम्

so 'haṃ mamāham iti mūḍha-matir vigāḍhas $ tvan-māyayā viracitātmani sānubandhe &tat tv añjasā nigaditaṃ bhavatā yathāhaṃ % saṃsādhayāmi bhagavann anuśādhi bhṛtyam


11.07.017

  • //सत्यस्य ते स्व-दृश आत्मन आत्मनो ऽन्यं $ वक्तारम् ईश विबुधेष्व् अपि नानुचक्षे &सत्यस्य ते स्व-दृश आत्मन आत्मनो ऽन्यं $ वक्तारम् ईश विबुधेष्व् अपि नानुचक्षे &सर्वे विमोहित-धियस् तव माययेमे % ब्रह्मादयस् तनु-भृतो बहिर्-अर्थ-भावाः

** //satyasya te sva-dṛśa ātmana ātmano 'nyaṃ $ vaktāram īśa vibudheṣv api nānucakṣe &satyasya te sva-dṛśa ātmana ātmano 'nyaṃ $ vaktāram īśa vibudheṣv api nānucakṣe &sarve vimohita-dhiyas tava māyayeme % brahmādayas tanu-bhṛto bahir-artha-bhāvāḥ*


11.07.018

  • //तस्माद् भवन्तम् अनवद्यम् अनन्त-पारं $ सर्व-ज्ञम् ईश्वरम् अकुण्ठ-विकुण्ठ-धिष्ण्यम् &तस्माद् भवन्तम् अनवद्यम् अनन्त-पारं $ सर्व-ज्ञम् ईश्वरम् अकुण्ठ-विकुण्ठ-धिष्ण्यम् &निर्विण्ण-धीर् अहम् उ हे वृजिनाभितप्तो % नारायणं नर-सखं शरणं प्रपद्ये

** //tasmād bhavantam anavadyam ananta-pāraṃ $ sarva-jñam īśvaram akuṇṭha-vikuṇṭha-dhiṣṇyam &tasmād bhavantam anavadyam ananta-pāraṃ $ sarva-jñam īśvaram akuṇṭha-vikuṇṭha-dhiṣṇyam &nirviṇṇa-dhīr aham u he vṛjinābhitapto % nārāyaṇaṃ nara-sakhaṃ śaraṇaṃ prapadye*


11.07.019



11.07.019

0 श्री-भगवान् उवाच प्रायेण मनुजा लोके लोक-तत्त्व-विचक्षणाः ।
समुद्धरन्ति ह्य् आत्मानम् आत्मनैवाशुभाशयात्

0 śrī-bhagavān uvāca prāyeṇa manujā loke loka-tattva-vicakṣaṇāḥ |
samuddharanti hy ātmānam ātmanaivāśubhāśayāt


11.07.020

आत्मनो गुरुर् आत्मैव पुरुषस्य विशेषतः ।
यत् प्रत्यक्षानुमानाभ्यां श्रेयो ऽसाव् अनुविन्दते

ātmano gurur ātmaiva puruṣasya viśeṣataḥ |
yat pratyakṣānumānābhyāṃ śreyo 'sāv anuvindate


11.07.021

पुरुषत्वे च मां धीराः साङ्ख्य-योग-विशारदाः ।
आविस्तरां प्रपश्यन्ति सर्व-शक्त्य्-उपबृंहितम्

puruṣatve ca māṃ dhīrāḥ sāṅkhya-yoga-viśāradāḥ |
āvistarāṃ prapaśyanti sarva-śakty-upabṛṃhitam


11.07.022

एक-द्वि-त्रि-चतुस्-पादो बहु-पादस् तथापदः ।
बह्व्यः सन्ति पुरः सृष्टास् तासां मे पौरुषी प्रिया

eka-dvi-tri-catus-pādo bahu-pādas tathāpadaḥ |
bahvyaḥ santi puraḥ sṛṣṭās tāsāṃ me pauruṣī priyā


11.07.023

अत्र मां मृगयन्त्य् अद्धा युक्ता हेतुभिर् ईश्वरम् ।
गृह्यमाणैर् गुणैर् लिङ्गैर् अग्राह्यम् अनुमानतः

atra māṃ mṛgayanty addhā yuktā hetubhir īśvaram |
gṛhyamāṇair guṇair liṅgair agrāhyam anumānataḥ


11.07.024

अत्राप्य् उदाहरन्तीमम् इतिहासं पुरातनम् ।
अवधूतस्य संवादं यदोर् अमित-तेजसः

atrāpy udāharantīmam itihāsaṃ purātanam |
avadhūtasya saṃvādaṃ yador amita-tejasaḥ


11.07.025

अवधूतं द्वियं कञ्चिच् चरन्तम् अकुतो-भयम् ।
कविं निरीक्ष्य तरुणं यदुः पप्रच्छ धर्म-वित्

avadhūtaṃ dviyaṃ kañcic carantam akuto-bhayam |
kaviṃ nirīkṣya taruṇaṃ yaduḥ papraccha dharma-vit


11.07.026

0 श्री-यदुर् उवाच कुतो बुद्धिर् इयं ब्रह्मन्न् अकर्तुः सु-विशारदा ।
याम् आसाद्य भवाल् लोकं विद्वांश् चरति बाल-वत्

0 śrī-yadur uvāca kuto buddhir iyaṃ brahmann akartuḥ su-viśāradā |
yām āsādya bhavāl lokaṃ vidvāṃś carati bāla-vat


11.07.027

प्रायो धर्मार्थ-कामेषु विवित्सायां च मानवाः ।
हेतुनैव समीहन्त आयुषो यशसः श्रियः

prāyo dharmārtha-kāmeṣu vivitsāyāṃ ca mānavāḥ |
hetunaiva samīhanta āyuṣo yaśasaḥ śriyaḥ


11.07.028

त्वं तु कल्पः कविर् दक्षः सु-भगो ऽमृत-भाषणः ।
न कर्ता नेहसे किञ्चिज् जडोन्मत्त-पिशाच-वत्

tvaṃ tu kalpaḥ kavir dakṣaḥ su-bhago 'mṛta-bhāṣaṇaḥ |
na kartā nehase kiñcij jaḍonmatta-piśāca-vat


11.07.029

जनेषु दह्यमानेषु काम-लोभ-दवाग्निना ।
न तप्यसे ऽग्निना मुक्तो गङ्गाम्भः-स्थ इव द्विपः

janeṣu dahyamāneṣu kāma-lobha-davāgninā |
na tapyase 'gninā mukto gaṅgāmbhaḥ-stha iva dvipaḥ


11.07.030

त्वं हि नः पृच्छतां ब्रह्मन्न् आत्मन्य् आनन्द-कारणम् ।
ब्रूहि स्पर्श-विहीनस्य भवतः केवलात्मनः

tvaṃ hi naḥ pṛcchatāṃ brahmann ātmany ānanda-kāraṇam |
brūhi sparśa-vihīnasya bhavataḥ kevalātmanaḥ


11.07.031

0 श्री-भगवान् उवाच यदुनैवं महा-भागो ब्रह्मण्येन सु-मेधसा ।
पृष्टः सभाजितः प्राह प्रश्रयावनतं द्विजः

0 śrī-bhagavān uvāca yadunaivaṃ mahā-bhāgo brahmaṇyena su-medhasā |
pṛṣṭaḥ sabhājitaḥ prāha praśrayāvanataṃ dvijaḥ


11.07.032

0 श्री-ब्राह्मण उवाच सन्ति मे गुरवो राजन् बहवो बुद्ध्य्-उपश्रिताः ।
यतो बुद्धिम् उपादाय मुक्तो ऽटामीह तान् शृणु

0 śrī-brāhmaṇa uvāca santi me guravo rājan bahavo buddhy-upaśritāḥ |
yato buddhim upādāya mukto 'ṭāmīha tān śṛṇu


11.07.033

पृथिवी वायुर् आकाशम् आपो ऽग्निश् चन्द्रमा रविः ।
कपोतो ऽजगरः सिन्धुः पतङ्गो मधुकृद् गजः

pṛthivī vāyur ākāśam āpo 'gniś candramā raviḥ |
kapoto 'jagaraḥ sindhuḥ pataṅgo madhukṛd gajaḥ


11.07.034

मधु-हा हरिणो मीनः पिङ्गला कुररो ऽर्भकः ।
कुमारी शर-कृत् सर्प ऊर्णनाभिः सुपेशकृत्

madhu-hā hariṇo mīnaḥ piṅgalā kuraro 'rbhakaḥ |
kumārī śara-kṛt sarpa ūrṇanābhiḥ supeśakṛt


11.07.035

एते मे गुरवो राजन् चतुर्-विंशतिर् आश्रिताः ।
शिक्षा वृत्तिभिर् एतेषाम् अन्वशिक्षम् इहात्मनः

ete me guravo rājan catur-viṃśatir āśritāḥ |
śikṣā vṛttibhir eteṣām anvaśikṣam ihātmanaḥ


11.07.036

यतो यद् अनुशिक्षामि यथा वा नाहुषात्मज ।
तत् तथा पुरुष-व्याघ्र निबोध कथयामि ते

yato yad anuśikṣāmi yathā vā nāhuṣātmaja |
tat tathā puruṣa-vyāghra nibodha kathayāmi te


11.07.037

भूतैर् आक्रम्यमाणो ऽपि धीरो दैव-वशानुगैः ।
तद् विद्वान् न चलेन् मार्गाद् अन्वशिक्षं क्षितेर् व्रतम्

bhūtair ākramyamāṇo 'pi dhīro daiva-vaśānugaiḥ |
tad vidvān na calen mārgād anvaśikṣaṃ kṣiter vratam


11.07.038

शश्वत् परार्थ-सर्वेहः परार्थैकान्त-सम्भवः ।
साधुः शिक्षेत भू-भृत्तो नग-शिष्यः परात्मताम्

śaśvat parārtha-sarvehaḥ parārthaikānta-sambhavaḥ |
sādhuḥ śikṣeta bhū-bhṛtto naga-śiṣyaḥ parātmatām


11.07.039

प्राण-वृत्त्यैव सन्तुष्येन् मुनिर् नैवेन्द्रिय-प्रियैः ।
ज्ञानं यथा न नश्येत नावकीर्येत वाङ्-मनः

prāṇa-vṛttyaiva santuṣyen munir naivendriya-priyaiḥ |
jñānaṃ yathā na naśyeta nāvakīryeta vāṅ-manaḥ


11.07.040

विषयेष्व् आविशन् योगी नाना-धर्मेषु सर्वतः ।
गुण-दोष-व्यपेतात्मा न विषज्जेत वायु-वत्

viṣayeṣv āviśan yogī nānā-dharmeṣu sarvataḥ |
guṇa-doṣa-vyapetātmā na viṣajjeta vāyu-vat


11.07.041

पार्थिवेष्व् इह देहेषु प्रविष्टस् तद्-गुणाश्रयः ।
गुणैर् न युज्यते योगी गन्धैर् वायुर् इवात्म-दृक्

pārthiveṣv iha deheṣu praviṣṭas tad-guṇāśrayaḥ |
guṇair na yujyate yogī gandhair vāyur ivātma-dṛk


11.07.042

अन्तर्हितश् च स्थिर-जङ्गमेषु ब्रह्मात्म-भावेन समन्वयेन ।
व्याप्त्याव्यवच्छेदम् असङ्गम् आत्मनो मुनिर् नभस्त्वं विततस्य भावयेत्

antarhitaś ca sthira-jaṅgameṣu brahmātma-bhāvena samanvayena |
vyāptyāvyavacchedam asaṅgam ātmano munir nabhastvaṃ vitatasya bhāvayet


11.07.043

तेजो-ऽब्-अन्न-मयैर् भावैर् मेघाद्यैर् वायुनेरितैः ।
न स्पृश्यते नभस् तद्वत् काल-सृष्टैर् गुणैः पुमान्

tejo-'b-anna-mayair bhāvair meghādyair vāyuneritaiḥ |
na spṛśyate nabhas tadvat kāla-sṛṣṭair guṇaiḥ pumān


11.07.044

स्वच्छः प्रकृतितः स्निग्धो माधुर्यस् तीर्थ-भूर् नृणाम् ।
मुनिः पुनात्य् अपां मित्रम् ईक्षोपस्पर्श-कीर्तनैः

svacchaḥ prakṛtitaḥ snigdho mādhuryas tīrtha-bhūr nṛṇām |
muniḥ punāty apāṃ mitram īkṣopasparśa-kīrtanaiḥ


11.07.045

तेजस्वी तपसा दीप्तो दुर्धर्षोदर-भाजनः ।
सर्व-भक्ष्यो ऽपि युक्तात्मा नादत्ते मलम् अग्नि-वत्

tejasvī tapasā dīpto durdharṣodara-bhājanaḥ |
sarva-bhakṣyo 'pi yuktātmā nādatte malam agni-vat


11.07.046

क्वचिच् छन्नः क्वचित् स्पष्ट उपास्यः श्रेय इच्छताम् ।
भुङ्क्ते सर्वत्र दातृणां दहन् प्राग्-उत्तराशुभम्

kvacic channaḥ kvacit spaṣṭa upāsyaḥ śreya icchatām |
bhuṅkte sarvatra dātṛṇāṃ dahan prāg-uttarāśubham


11.07.047

स्व-मायया सृष्टम् इदं सद्-असल्-लक्षणं विभुः ।
प्रविष्ट ईयते तत्-तत्- स्वरूपो ऽग्निर् इवैधसि

sva-māyayā sṛṣṭam idaṃ sad-asal-lakṣaṇaṃ vibhuḥ |
praviṣṭa īyate tat-tat- svarūpo 'gnir ivaidhasi


11.07.048

विसर्गाद्याः श्मशानान्ता भावा देहस्य नात्मनः ।
कलानाम् इव चन्द्रस्य कालेनाव्यक्त-वर्त्मना

visargādyāḥ śmaśānāntā bhāvā dehasya nātmanaḥ |
kalānām iva candrasya kālenāvyakta-vartmanā


11.07.049

कालेन ह्य् ओघ-वेगेन भूतानां प्रभवाप्ययौ ।
नित्याव् अपि न दृश्येते आत्मनो ऽग्नेर् यथार्चिषाम्

kālena hy ogha-vegena bhūtānāṃ prabhavāpyayau |
nityāv api na dṛśyete ātmano 'gner yathārciṣām


11.07.050

गुणैर् गुणान् उपादत्ते यथा-कालं विमुञ्चति ।
न तेषु युज्यते योगी गोभिर् गा इव गो-पतिः

guṇair guṇān upādatte yathā-kālaṃ vimuñcati |
na teṣu yujyate yogī gobhir gā iva go-patiḥ


11.07.051

बुध्यते स्वे न भेदेन व्यक्ति-स्थ इव तद्-गतः ।
लक्ष्यते स्थूल-मतिभिर् आत्मा चावस्थितो ऽर्क-वत्

budhyate sve na bhedena vyakti-stha iva tad-gataḥ |
lakṣyate sthūla-matibhir ātmā cāvasthito 'rka-vat


11.07.052

नाति-स्नेहः प्रसङ्गो वा कर्तव्यः क्वापि केनचित् ।
कुर्वन् विन्देत सन्तापं कपोत इव दीन-धीः

nāti-snehaḥ prasaṅgo vā kartavyaḥ kvāpi kenacit |
kurvan vindeta santāpaṃ kapota iva dīna-dhīḥ


11.07.053

कपोतः कश्चनारण्ये कृत-नीडो वनस्पतौ ।
कपोत्या भार्यया सार्धम् उवास कतिचित् समाः

kapotaḥ kaścanāraṇye kṛta-nīḍo vanaspatau |
kapotyā bhāryayā sārdham uvāsa katicit samāḥ


11.07.054

कपोतौ स्नेह-गुणित- हृदयौ गृह-धर्मिणौ ।
दृष्टिं दृष्ट्याङ्गम् अङ्गेन बुद्धिं बुद्ध्या बबन्धतुः

kapotau sneha-guṇita- hṛdayau gṛha-dharmiṇau |
dṛṣṭiṃ dṛṣṭyāṅgam aṅgena buddhiṃ buddhyā babandhatuḥ


11.07.055

शय्यासनाटन-स्थान वार्ता-क्रीडाशनादिकम् ।
मिथुनी-भूय विश्रब्धौ चेरतुर् वन-राजिषु

śayyāsanāṭana-sthāna vārtā-krīḍāśanādikam |
mithunī-bhūya viśrabdhau ceratur vana-rājiṣu


11.07.056

यं यं वाञ्छति सा राजन् तर्पयन्त्य् अनुकम्पिता ।
तं तं समनयत् कामं कृच्छ्रेणाप्य् अजितेन्द्रियः

yaṃ yaṃ vāñchati sā rājan tarpayanty anukampitā |
taṃ taṃ samanayat kāmaṃ kṛcchreṇāpy ajitendriyaḥ


11.07.057

कपोती प्रथमं गर्भं गृह्णन्ती काल आगते ।
अण्डानि सुषुवे नीडे स्त-पत्युः सन्निधौ सती

kapotī prathamaṃ garbhaṃ gṛhṇantī kāla āgate |
aṇḍāni suṣuve nīḍe sta-patyuḥ sannidhau satī


11.07.058

तेषु काले व्यजायन्त रचितावयवा हरेः ।
शक्तिभिर् दुर्विभाव्याभिः कोमलाङ्ग-तनूरुहाः

teṣu kāle vyajāyanta racitāvayavā hareḥ |
śaktibhir durvibhāvyābhiḥ komalāṅga-tanūruhāḥ


11.07.059

प्रजाः पुपुषतुः प्रीतौ दम्पती पुत्र-वत्सलौ ।
शृण्वन्तौ कूजितं तासां निर्वृतौ कल-भाषितैः

prajāḥ pupuṣatuḥ prītau dampatī putra-vatsalau |
śṛṇvantau kūjitaṃ tāsāṃ nirvṛtau kala-bhāṣitaiḥ


11.07.060

तासां पतत्रैः सु-स्पर्शैः कूजितैर् मुग्ध-चेष्टितैः ।
प्रत्युद्गमैर् अदीनानां पितरौ मुदम् आपतुः

tāsāṃ patatraiḥ su-sparśaiḥ kūjitair mugdha-ceṣṭitaiḥ |
pratyudgamair adīnānāṃ pitarau mudam āpatuḥ


11.07.061

स्नेहानुबद्ध-हृदयाव् अन्योन्यं विष्णु-मायया ।
विमोहितौ दीन-धियौ शिशून् पुपुषतुः प्रजाः

snehānubaddha-hṛdayāv anyonyaṃ viṣṇu-māyayā |
vimohitau dīna-dhiyau śiśūn pupuṣatuḥ prajāḥ


11.07.062

एकदा जग्मतुस् तासाम् अन्नार्थं तौ कुटुम्बिनौ ।
परितः कानने तस्मिन्न् अर्थिनौ चेरतुश् चिरम्

ekadā jagmatus tāsām annārthaṃ tau kuṭumbinau |
paritaḥ kānane tasminn arthinau ceratuś ciram


11.07.063

दृष्ट्वा तान् लुब्धकः कश्चिद् यदृच्छातो वने-चरः ।
जगृहे जालम् आतत्य चरतः स्वालयान्तिके

dṛṣṭvā tān lubdhakaḥ kaścid yadṛcchāto vane-caraḥ |
jagṛhe jālam ātatya carataḥ svālayāntike


11.07.064

कपोतश् च कपोती च प्रजा-पोषे सदोत्सुकौ ।
गतौ पोषणम् आदाय स्व-नीडम् उपजग्मतुः

kapotaś ca kapotī ca prajā-poṣe sadotsukau |
gatau poṣaṇam ādāya sva-nīḍam upajagmatuḥ


11.07.065

कपोती स्वात्मजान् वीक्ष्य बालकान् जाल-सम्वृतान् ।
तान् अभ्यधावत् क्रोशन्ती क्रोशतो भृश-दुःखिता

kapotī svātmajān vīkṣya bālakān jāla-samvṛtān |
tān abhyadhāvat krośantī krośato bhṛśa-duḥkhitā


11.07.066

सासकृत् स्नेह-गुणिता दीन-चित्ताज-मायया ।
स्वयं चाबध्यत शिचा बद्धान् पश्यन्त्य् अपस्मृतिः

sāsakṛt sneha-guṇitā dīna-cittāja-māyayā |
svayaṃ cābadhyata śicā baddhān paśyanty apasmṛtiḥ


11.07.067

कपोतः स्वात्मजान् बद्धान् आत्मनो ऽप्य् अधिकान् प्रियान् ।
भार्यां चात्म-समां दीनो विललापाति-दुःखितः

kapotaḥ svātmajān baddhān ātmano 'py adhikān priyān |
bhāryāṃ cātma-samāṃ dīno vilalāpāti-duḥkhitaḥ


11.07.068

अहो मे पश्यतापायम् अल्प-पुण्यस्य दुर्मतेः ।
अतृप्तस्याकृतार्थस्य गृहस् त्रै-वर्गिको हतः

aho me paśyatāpāyam alpa-puṇyasya durmateḥ |
atṛptasyākṛtārthasya gṛhas trai-vargiko hataḥ


11.07.069

अनुरूपानुकूला च यस्य मे पति-देवता ।
शून्ये गृहे मां सन्त्यज्य पुत्रैः स्वर् याति साधुभिः

anurūpānukūlā ca yasya me pati-devatā |
śūnye gṛhe māṃ santyajya putraiḥ svar yāti sādhubhiḥ


11.07.070

सो ऽहं शून्ये गृहे दीनो मृत-दारो मृत-प्रजः ।
जिजीविषे किम् अर्थं वा विधुरो दुःख-जीवितः

so 'haṃ śūnye gṛhe dīno mṛta-dāro mṛta-prajaḥ |
jijīviṣe kim arthaṃ vā vidhuro duḥkha-jīvitaḥ


11.07.071

तांस् तथैवावृतान् शिग्भिर् मृत्यु-ग्रस्तान् विचेष्टतः ।
स्वयं च कृपणः शिक्षु पश्यन्न् अप्य् अबुधो ऽपतत्

tāṃs tathaivāvṛtān śigbhir mṛtyu-grastān viceṣṭataḥ |
svayaṃ ca kṛpaṇaḥ śikṣu paśyann apy abudho 'patat


11.07.072

तं लब्ध्वा लुब्धकः क्रूरः कपोतं गृह-मेधिनम् ।
कपोतकान् कपोतीं च सिद्धार्थः प्रययौ गृहम्

taṃ labdhvā lubdhakaḥ krūraḥ kapotaṃ gṛha-medhinam |
kapotakān kapotīṃ ca siddhārthaḥ prayayau gṛham


11.07.073

एवं कुटुम्ब्य् अशान्तात्मा द्वन्द्वारामः पतत्रि-वत् ।
पुष्णन् कुटुम्बं कृपणः सानुबन्धो ऽवसीदति

evaṃ kuṭumby aśāntātmā dvandvārāmaḥ patatri-vat |
puṣṇan kuṭumbaṃ kṛpaṇaḥ sānubandho 'vasīdati


11.07.074

यः प्राप्य मानुषं लोकं मुक्ति-द्वारम् अपावृतम् ।
गृहेषु खग-वत् सक्तस् तम् आरूढ-च्युतं विदुः

yaḥ prāpya mānuṣaṃ lokaṃ mukti-dvāram apāvṛtam |
gṛheṣu khaga-vat saktas tam ārūḍha-cyutaṃ viduḥ

Chapter 11.8

11.08.001

0 श्री-ब्राह्मण उवाच सुखम् ऐन्द्रियकं राजन् स्वर्गे नरक एव च ।
देहिनां यद् यथा दुःखं तस्मान् नेच्छेत तद्-बुधः

0 śrī-brāhmaṇa uvāca sukham aindriyakaṃ rājan svarge naraka eva ca |
dehināṃ yad yathā duḥkhaṃ tasmān neccheta tad-budhaḥ


11.08.002

ग्रासं सु-मृष्टं विरसं महान्तं स्तोकम् एव वा ।
यदृच्छयैवापतितं ग्रसेद् आजगरो ऽक्रियः

grāsaṃ su-mṛṣṭaṃ virasaṃ mahāntaṃ stokam eva vā |
yadṛcchayaivāpatitaṃ grased ājagaro 'kriyaḥ


11.08.003

शयीताहानि भूरीणि निराहारो ऽनुपक्रमः ।
यदि नोपनयेद् ग्रासो महाहिर् इव दिष्ट-भुक्

śayītāhāni bhūrīṇi nirāhāro 'nupakramaḥ |
yadi nopanayed grāso mahāhir iva diṣṭa-bhuk


11.08.004

ओजः-सहो-बल-युतं बिभ्रद् देहम् अकर्मकम् ।
शयानो वीत-निद्रश् च नेहेतेन्द्रियवान् अपि

ojaḥ-saho-bala-yutaṃ bibhrad deham akarmakam |
śayāno vīta-nidraś ca nehetendriyavān api


11.08.005

मुनिः प्रसन्न-गम्भीरो दुर्विगाह्यो दुरत्ययः ।
अनन्त-पारो ह्य् अक्षोभ्यः स्तिमितोद इवार्णवः

muniḥ prasanna-gambhīro durvigāhyo duratyayaḥ |
ananta-pāro hy akṣobhyaḥ stimitoda ivārṇavaḥ


11.08.006

समृद्ध-कामो हीनो वा नारायण-परो मुनिः ।
नोत्सर्पेत न शुष्येत सरिद्भिर् इव सागरः

samṛddha-kāmo hīno vā nārāyaṇa-paro muniḥ |
notsarpeta na śuṣyeta saridbhir iva sāgaraḥ


11.08.007

दृष्ट्वा स्त्रियं देव-मायां तद्-भावैर् अजितेन्द्रियः ।
प्रलोभितः पतत्य् अन्धे तमस्य् अग्नौ पतङ्ग-वत्

dṛṣṭvā striyaṃ deva-māyāṃ tad-bhāvair ajitendriyaḥ |
pralobhitaḥ pataty andhe tamasy agnau pataṅga-vat


11.08.008

योषिद्-धिरण्याभरणाम्बरादि- द्रव्येषु माया-रचितेषु मूढः ।
प्रलोभितात्मा ह्य् उपभोग-बुद्ध्या पतङ्ग-वन् नश्यति नष्ट-दृष्टिः

yoṣid-dhiraṇyābharaṇāmbarādi- dravyeṣu māyā-raciteṣu mūḍhaḥ |
pralobhitātmā hy upabhoga-buddhyā pataṅga-van naśyati naṣṭa-dṛṣṭiḥ


11.08.009

स्तोकं स्तोकं ग्रसेद् ग्रासं देहो वर्तेत यावता ।
गृहान् अहिंसन्न् आतिष्ठेद् वृत्तिं माधुकरीं मुनिः

stokaṃ stokaṃ grased grāsaṃ deho varteta yāvatā |
gṛhān ahiṃsann ātiṣṭhed vṛttiṃ mādhukarīṃ muniḥ


11.08.010

अणुभ्यश् च महद्भ्यश् च शास्त्रेभ्यः कुशलो नरः ।
सर्वतः सारम् आदद्यात् पुष्पेभ्य इव षट्पदः

aṇubhyaś ca mahadbhyaś ca śāstrebhyaḥ kuśalo naraḥ |
sarvataḥ sāram ādadyāt puṣpebhya iva ṣaṭpadaḥ


11.08.011

सायन्तनं श्वस्तनं वा न सङ्गृह्णीत भिक्षितम् ।
पाणि-पात्रोदरामत्रो मक्षिकेव न सङ्ग्रही

sāyantanaṃ śvastanaṃ vā na saṅgṛhṇīta bhikṣitam |
pāṇi-pātrodarāmatro makṣikeva na saṅgrahī


11.08.012

सायन्तनं श्वस्तनं वा न सङ्गृह्णीत भिक्षुकः ।
मक्षिका इव सङ्गृह्णन् सह तेन विनश्यति

sāyantanaṃ śvastanaṃ vā na saṅgṛhṇīta bhikṣukaḥ |
makṣikā iva saṅgṛhṇan saha tena vinaśyati


11.08.013

पदापि युवतीं भिक्षुर् न स्पृशेद् दारवीम् अपि ।
स्पृशन् करीव बध्येत करिण्या अङ्ग-सङ्गतः

padāpi yuvatīṃ bhikṣur na spṛśed dāravīm api |
spṛśan karīva badhyeta kariṇyā aṅga-saṅgataḥ


11.08.014

नाधिगच्छेत् स्त्रियं प्राज्ञः कर्हिचिन् मृत्युम् आत्मनः ।
बलाधिकैः स हन्येत गजैर् अन्यैर् गजो यथा

nādhigacchet striyaṃ prājñaḥ karhicin mṛtyum ātmanaḥ |
balādhikaiḥ sa hanyeta gajair anyair gajo yathā


11.08.015

न देयं नोपभोग्यं च लुब्धैर् यद् दुःख-सञ्चितम् ।
भुङ्क्ते तद् अपि तच् चान्यो मधु-हेवार्थविन् मधु

na deyaṃ nopabhogyaṃ ca lubdhair yad duḥkha-sañcitam |
bhuṅkte tad api tac cānyo madhu-hevārthavin madhu


11.08.016

सु-दुःखोपार्जितैर् वित्तैर् आशासानां गृहाशिषः ।
मधु-हेवाग्रतो भुङ्क्ते यतिर् वै गृह-मेधिनाम्

su-duḥkhopārjitair vittair āśāsānāṃ gṛhāśiṣaḥ |
madhu-hevāgrato bhuṅkte yatir vai gṛha-medhinām


11.08.017

ग्राम्य-गीतं न शृणुयाद् यतिर् वन-चरः क्वचित् ।
शिक्षेत हरिणाद् बद्धान् मृगयोर् गीत-मोहितात्

grāmya-gītaṃ na śṛṇuyād yatir vana-caraḥ kvacit |
śikṣeta hariṇād baddhān mṛgayor gīta-mohitāt


11.08.018

नृत्य-वादित्र-गीतानि जुषन् ग्राम्याणि योषिताम् ।
आसां क्रीडनको वश्य ऋष्यशृङ्गो मृगी-सुतः

nṛtya-vāditra-gītāni juṣan grāmyāṇi yoṣitām |
āsāṃ krīḍanako vaśya ṛṣyaśṛṅgo mṛgī-sutaḥ


11.08.019

जिह्वयाति-प्रमाथिन्या जनो रस-विमोहितः ।
मृत्युम् ऋच्छत्य् असद्-बुद्धिर् मीनस् तु बडिशैर् यथा

jihvayāti-pramāthinyā jano rasa-vimohitaḥ |
mṛtyum ṛcchaty asad-buddhir mīnas tu baḍiśair yathā


11.08.020

इन्द्रियाणि जयन्त्य् आशु निराहारा मनीषिणः ।
वर्जयित्वा तु रसनं तन् निरन्नस्य वर्धते

indriyāṇi jayanty āśu nirāhārā manīṣiṇaḥ |
varjayitvā tu rasanaṃ tan nirannasya vardhate


11.08.021

तावज् जितेन्द्रियो न स्याद् विजितान्येन्द्रियः पुमान् ।
न जयेद् रसनं यावज् जितं सर्वं जिते रसे

tāvaj jitendriyo na syād vijitānyendriyaḥ pumān |
na jayed rasanaṃ yāvaj jitaṃ sarvaṃ jite rase


11.08.022

पिङ्गला नाम वेश्यासीद् विदेह-नगरे पुरा ।
तस्या मे शिक्षितं किञ्चिन् निबोध नृप-नन्दन

piṅgalā nāma veśyāsīd videha-nagare purā |
tasyā me śikṣitaṃ kiñcin nibodha nṛpa-nandana


11.08.023

सा स्वैरिण्य् एकदा कान्तं सङ्केत उपनेष्यती ।
अभूत् काले बहिर् द्वारे बिभ्रती रूपम् उत्तमम्

sā svairiṇy ekadā kāntaṃ saṅketa upaneṣyatī |
abhūt kāle bahir dvāre bibhratī rūpam uttamam


11.08.024

मार्ग आगच्छतो वीक्ष्य पुरुषान् पुरुषर्षभ ।
तान् शुल्क-दान् वित्तवतः कान्तान् मेने ऽर्थ-कामुकी

mārga āgacchato vīkṣya puruṣān puruṣarṣabha |
tān śulka-dān vittavataḥ kāntān mene 'rtha-kāmukī


11.08.025

आगतेष्व् अपयातेषु सा सङ्केतोपजीविनी ।
अप्य् अन्यो वित्तवान् को ऽपि माम् उपैष्यति भूरि-दः

āgateṣv apayāteṣu sā saṅketopajīvinī |
apy anyo vittavān ko 'pi mām upaiṣyati bhūri-daḥ


11.08.026

एवं दुराशया ध्वस्त- निद्रा द्वार्य् अवलम्बती ।
निर्गच्छन्ती प्रविशती निशीथं समपद्यत

evaṃ durāśayā dhvasta- nidrā dvāry avalambatī |
nirgacchantī praviśatī niśīthaṃ samapadyata


11.08.027

तस्या वित्ताशया शुष्यद्- वक्त्राया दीन-चेतसः ।
निर्वेदः परमो जज्ञे चिन्ता-हेतुः सुखावहः

tasyā vittāśayā śuṣyad- vaktrāyā dīna-cetasaḥ |
nirvedaḥ paramo jajñe cintā-hetuḥ sukhāvahaḥ


11.08.028

तस्या निर्विण्ण-चित्ताया गीतं शृणु यथा मम ।
निर्वेद आशा-पाशानां पुरुषस्य यथा ह्य् असिः

tasyā nirviṇṇa-cittāyā gītaṃ śṛṇu yathā mama |
nirveda āśā-pāśānāṃ puruṣasya yathā hy asiḥ


11.08.029

न ह्य् अङ्गाजात-निर्वेदो देह-बन्धं जिहासति ।
यथा विज्ञान-रहितो मनुजो ममतां नृप

na hy aṅgājāta-nirvedo deha-bandhaṃ jihāsati |
yathā vijñāna-rahito manujo mamatāṃ nṛpa


11.08.030

0 पिङ्गलोवाच अहो मे मोह-विततिं पश्यताविजितात्मनः ।
या कान्ताद् असतः कामं कामये येन बालिशा

0 piṅgalovāca aho me moha-vitatiṃ paśyatāvijitātmanaḥ |
yā kāntād asataḥ kāmaṃ kāmaye yena bāliśā


11.08.031

सन्तं समीपे रमणं रति-प्रदं वित्त-प्रदं नित्यम् इमं विहाय ।
अकाम-दं दुःख-भयाधि-शोक- मोह-प्रदं तुच्छम् अहं भजे ऽज्ञा

santaṃ samīpe ramaṇaṃ rati-pradaṃ vitta-pradaṃ nityam imaṃ vihāya |
akāma-daṃ duḥkha-bhayādhi-śoka- moha-pradaṃ tuccham ahaṃ bhaje 'jñā


11.08.032

अहो मयात्मा परितापितो वृथा साङ्केत्य-वृत्त्याति-विगर्ह्य-वार्तया ।
स्त्रैणान् नराद् यार्थ-तृषो ऽनुशोच्यात् क्रीतेन वित्तं रतिम् आत्मनेच्छती

aho mayātmā paritāpito vṛthā sāṅketya-vṛttyāti-vigarhya-vārtayā |
straiṇān narād yārtha-tṛṣo 'nuśocyāt krītena vittaṃ ratim ātmanecchatī


11.08.033

यद् अस्थिभिर् निर्मित-वंश-वंस्य- $ स्थूणं त्वचा रोम-नखैः पिनद्धम् &अम्प्;क्षरन्-नव-द्वारम् अगारम् एतद् % विण्-मूत्र-पूर्णं मद् उपैति कान्या

yad asthibhir nirmita-vaṃśa-vaṃsya- $ sthūṇaṃ tvacā roma-nakhaiḥ pinaddham &kṣaran-nava-dvāram agāram etad % viṇ-mūtra-pūrṇaṃ mad upaiti kānyā


11.08.034


  • विदेहानां पुरे ह्य् अस्मिन्न् अहम् एकैव मूढ-धीः ।
    यान्यम् इच्छन्त्य् असत्य् अस्माद् आत्म-दात् कामम् अच्युतात्

** // videhānāṃ pure hy asminn aham ekaiva mūḍha-dhīḥ |*
yānyam icchanty asaty asmād ātma-dāt kāmam acyutāt


11.08.035

सुहृत् प्रेष्ठतमो नाथ आत्मा चायं शरीरिणाम् ।
तं विक्रीयात्मनैवाहं रमे ऽनेन यथा रमा

suhṛt preṣṭhatamo nātha ātmā cāyaṃ śarīriṇām |
taṃ vikrīyātmanaivāhaṃ rame 'nena yathā ramā


11.08.036

कियत् प्रियं ते व्यभजन् कामा ये काम-दा नराः ।
आद्य्-अन्तवन्तो भार्याया देवा वा काल-विद्रुताः

kiyat priyaṃ te vyabhajan kāmā ye kāma-dā narāḥ |
ādy-antavanto bhāryāyā devā vā kāla-vidrutāḥ


11.08.037

नूनं मे भगवान् प्रीतो विष्णुः केनापि कर्मणा ।
निर्वेदो ऽयं दुराशाया यन् मे जातः सुखावहः

nūnaṃ me bhagavān prīto viṣṇuḥ kenāpi karmaṇā |
nirvedo 'yaṃ durāśāyā yan me jātaḥ sukhāvahaḥ


11.08.038

मैवं स्युर् मन्द-भाग्यायाः क्लेशा निर्वेद-हेतवः ।
येनानुबन्धं निर्हृत्य पुरुषः शमम् ऋच्छति

maivaṃ syur manda-bhāgyāyāḥ kleśā nirveda-hetavaḥ |
yenānubandhaṃ nirhṛtya puruṣaḥ śamam ṛcchati


11.08.039

तेनोपकृतम् आदाय शिरसा ग्राम्य-सङ्गताः ।
त्यक्त्वा दुराशाः शरणं व्रजामि तम् अधीश्वरम्

tenopakṛtam ādāya śirasā grāmya-saṅgatāḥ |
tyaktvā durāśāḥ śaraṇaṃ vrajāmi tam adhīśvaram


11.08.040

सन्तुष्टा श्रद्दधत्य् एतद् यथा-लाभेन जीवती ।
विहराम्य् अमुनैवाहम् आत्मना रमणेन वै

santuṣṭā śraddadhaty etad yathā-lābhena jīvatī |
viharāmy amunaivāham ātmanā ramaṇena vai


11.08.041

संसार-कूपे पतितं विषयैर् मुषितेक्षणम् ।
ग्रस्तं कालाहिनात्मानं को ऽन्यस् त्रातुम् अधीश्वरः

saṃsāra-kūpe patitaṃ viṣayair muṣitekṣaṇam |
grastaṃ kālāhinātmānaṃ ko 'nyas trātum adhīśvaraḥ


11.08.042

आत्मैव ह्य् आत्मनो गोप्ता निर्विद्येत यदाखिलात् ।
अप्रमत्त इदं पश्येद् ग्रस्तं कालाहिना जगत्

ātmaiva hy ātmano goptā nirvidyeta yadākhilāt |
apramatta idaṃ paśyed grastaṃ kālāhinā jagat


11.08.043

0 श्री-ब्राह्मण उवाच एवं व्यवसित-मतिर् दुराशां कान्त-तर्ष-जाम् ।
छित्त्वोपशमम् आस्थाय शय्याम् उपविवेश सा

0 śrī-brāhmaṇa uvāca evaṃ vyavasita-matir durāśāṃ kānta-tarṣa-jām |
chittvopaśamam āsthāya śayyām upaviveśa sā


11.08.044

आशा हि परमं दुःखं नैराश्यं परमं सुखम् ।
यथा सञ्छिद्य कान्ताशां सुखं सुष्वाप पिङ्गला

āśā hi paramaṃ duḥkhaṃ nairāśyaṃ paramaṃ sukham |
yathā sañchidya kāntāśāṃ sukhaṃ suṣvāpa piṅgalā

Chapter 11.9

11.09.001

0 श्री-ब्राह्मण उवाच परिग्रहो हि दुःखाय यद् यत् प्रियतमं नृणाम् ।
अनन्तं सुखम् आप्नोति तद् विद्वान् यस् त्व् अकिञ्चनः

0 śrī-brāhmaṇa uvāca parigraho hi duḥkhāya yad yat priyatamaṃ nṛṇām |
anantaṃ sukham āpnoti tad vidvān yas tv akiñcanaḥ


11.09.002

सामिषं कुररं जघ्नुर् बलिनो ऽन्ये निरामिषाः ।
तदामिषं परित्यज्य स सुखं समविन्दत

sāmiṣaṃ kuraraṃ jaghnur balino 'nye nirāmiṣāḥ |
tadāmiṣaṃ parityajya sa sukhaṃ samavindata


11.09.003

न मे मानापमानौ स्तो न चिन्ता गेह-पुत्रिणाम् ।
आत्म-क्रीड आत्म-रतिर् विचरामीह बाल-वत्

na me mānāpamānau sto na cintā geha-putriṇām |
ātma-krīḍa ātma-ratir vicarāmīha bāla-vat


11.09.004

द्वाव् एव चिन्तया मुक्तौ परमानन्द आप्लुतौ ।
यो विमुग्धो जडो बालो यो गुणेभ्यः परं गतः

dvāv eva cintayā muktau paramānanda āplutau |
yo vimugdho jaḍo bālo yo guṇebhyaḥ paraṃ gataḥ


11.09.005

क्वचित् कुमारी त्व् आत्मानं वृणानान् गृहम् आगतान् ।
स्वयं तान् अर्हयाम् आस क्वापि यातेषु बन्धुषु

kvacit kumārī tv ātmānaṃ vṛṇānān gṛham āgatān |
svayaṃ tān arhayām āsa kvāpi yāteṣu bandhuṣu


11.09.006

तेषाम् अभ्यवहारार्थं शालीन् रहसि पार्थिव ।
अवघ्नन्त्याः प्रकोष्ठ-स्थाश् चक्रुः शङ्खाः स्वनं महत्

teṣām abhyavahārārthaṃ śālīn rahasi pārthiva |
avaghnantyāḥ prakoṣṭha-sthāś cakruḥ śaṅkhāḥ svanaṃ mahat


11.09.007

सा तज् जुगुप्सितं मत्वा महती वृईडिता ततः ।
बभञ्जैकैकशः शङ्खान् द्वौ द्वौ पाण्योर् अशेषयत्

sā taj jugupsitaṃ matvā mahatī vṛīḍitā tataḥ |
babhañjaikaikaśaḥ śaṅkhān dvau dvau pāṇyor aśeṣayat


11.09.008

उभयोर् अप्य् अभूद् घोषो ह्य् अवघ्नन्त्याः स्व-शङ्खयोः ।
तत्राप्य् एकं निरभिदद् एकस्मान् नाभवद् ध्वनिः

ubhayor apy abhūd ghoṣo hy avaghnantyāḥ sva-śaṅkhayoḥ |
tatrāpy ekaṃ nirabhidad ekasmān nābhavad dhvaniḥ


11.09.009

अन्वशिक्षम् इमं तस्या उपदेशम् अरिन्दम ।
लोकान् अनुचरन्न् एतान् लोक-तत्त्व-विवित्सया

anvaśikṣam imaṃ tasyā upadeśam arindama |
lokān anucarann etān loka-tattva-vivitsayā


11.09.010

वासे बहूनां कलहो भवेद् वार्ता द्वयोर् अपि ।
एक एव वसेत् तस्मात् कुमार्या इव कङ्कणः

vāse bahūnāṃ kalaho bhaved vārtā dvayor api |
eka eva vaset tasmāt kumāryā iva kaṅkaṇaḥ


11.09.011

मन एकत्र संयुञ्ज्याज् जित-श्वासो जितासनः ।
वैराग्याभ्यास-योगेन ध्रियमाणम् अतन्द्रितः

mana ekatra saṃyuñjyāj jita-śvāso jitāsanaḥ |
vairāgyābhyāsa-yogena dhriyamāṇam atandritaḥ


11.09.012

यस्मिन् मनो लब्ध-पदं यद् एतच् छनैः शनैर् मुञ्चति कर्म-रेणून् ।
सत्त्वेन वृद्धेन रजस् तमश् च विधूय निर्वाणम् उपैत्य् अनिन्धनम्

yasmin mano labdha-padaṃ yad etac chanaiḥ śanair muñcati karma-reṇūn |
sattvena vṛddhena rajas tamaś ca vidhūya nirvāṇam upaity anindhanam


11.09.013

तदैवम् आत्मन्य् अवरुद्ध-चित्तो न वेद किञ्चिद् बहिर् अन्तरं वा ।
यथेषु-कारो नृपतिं व्रजन्तम् इषौ गतात्मा न ददर्श पार्श्वे

tadaivam ātmany avaruddha-citto na veda kiñcid bahir antaraṃ vā |
yatheṣu-kāro nṛpatiṃ vrajantam iṣau gatātmā na dadarśa pārśve


11.09.014

एक-चार्य् अनिकेतः स्याद् अप्रमत्तो गुहाशयः ।
अलक्ष्यमाण आचारैर् मुनिर् एको ऽल्प-भाषणः

eka-cāry aniketaḥ syād apramatto guhāśayaḥ |
alakṣyamāṇa ācārair munir eko 'lpa-bhāṣaṇaḥ


11.09.015

गृहारम्भो हि दुःखाय विफलश् चाध्रुवात्मनः ।
सर्पः पर-कृतं वेश्म प्रविश्य सुखम् एधते

gṛhārambho hi duḥkhāya viphalaś cādhruvātmanaḥ |
sarpaḥ para-kṛtaṃ veśma praviśya sukham edhate


11.09.016

एको नारायणो देवः पूर्व-सृष्टं स्व-मायया ।
संहृत्य काल-कलया कल्पान्त इदम् ईश्वरः ।
एक एवाद्वितीयो ऽभूद् आत्माधारो ऽखिलाश्रयः

eko nārāyaṇo devaḥ pūrva-sṛṣṭaṃ sva-māyayā |
saṃhṛtya kāla-kalayā kalpānta idam īśvaraḥ |
eka evādvitīyo 'bhūd ātmādhāro 'khilāśrayaḥ


11.09.017

कालेनात्मानुभावेन साम्यं नीतासु शक्तिषु ।
सत्त्वादिष्व् आदि-पुरुषः प्रधान-पुरुषेश्वरः

kālenātmānubhāvena sāmyaṃ nītāsu śaktiṣu |
sattvādiṣv ādi-puruṣaḥ pradhāna-puruṣeśvaraḥ


11.09.018

परावराणां परम आस्ते कैवल्य-संज्ञितः ।
केवलानुभवानन्द- सन्दोहो निरुपाधिकः

parāvarāṇāṃ parama āste kaivalya-saṃjñitaḥ |
kevalānubhavānanda- sandoho nirupādhikaḥ


11.09.019

केवलात्मानुभावेन स्व-मायां त्रि-गुणात्मिकाम् ।
सङ्क्षोभयन् सृजत्य् आदौ तया सूत्रम् अरिन्दम

kevalātmānubhāvena sva-māyāṃ tri-guṇātmikām |
saṅkṣobhayan sṛjaty ādau tayā sūtram arindama


11.09.020

ताम् आहुस् त्रि-गुण-व्यक्तिं सृजन्तीं विश्वतो-मुखम् ।
यस्मिन् प्रोतम् इदं विश्वं येन संसरते पुमान्

tām āhus tri-guṇa-vyaktiṃ sṛjantīṃ viśvato-mukham |
yasmin protam idaṃ viśvaṃ yena saṃsarate pumān


11.09.021

यथोर्णनाभिर् हृदयाद् ऊर्णां सन्तत्य वक्त्रतः ।
तया विहृत्य भूयस् तां ग्रसत्य् एवं महेश्वरः

yathorṇanābhir hṛdayād ūrṇāṃ santatya vaktrataḥ |
tayā vihṛtya bhūyas tāṃ grasaty evaṃ maheśvaraḥ


11.09.022

यत्र यत्र मनो देही धारयेत् सकलं धिया ।
स्नेहाद् द्वेषाद् भयाद् वापि याति तत्-तत्-स्वरूपताम्

yatra yatra mano dehī dhārayet sakalaṃ dhiyā |
snehād dveṣād bhayād vāpi yāti tat-tat-svarūpatām


11.09.023

कीटः पेशस्कृतं ध्यायन् कुड्यां तेन प्रवेशितः ।
याति तत्-सात्मतां राजन् पूर्व-रूपम् असन्त्यजन्

kīṭaḥ peśaskṛtaṃ dhyāyan kuḍyāṃ tena praveśitaḥ |
yāti tat-sātmatāṃ rājan pūrva-rūpam asantyajan


11.09.024

एवं गुरुभ्य एतेभ्य एषा मे शिक्षिता मतिः ।
स्वात्मोपशिक्षितां बुद्धिं शृणु मे वदतः प्रभो

evaṃ gurubhya etebhya eṣā me śikṣitā matiḥ |
svātmopaśikṣitāṃ buddhiṃ śṛṇu me vadataḥ prabho


11.09.025

देहो गुरुर् मम विरक्ति-विवेक-हेतुर् $ बिभ्रत् स्म सत्त्व-निधनं सततार्त्य्-उदर्कम् &अम्प्;तत्त्वान्य् अनेन विमृशामि यथा तथापि % पारक्यम् इत्य् अवसितो विचराम्य् असङ्गः

deho gurur mama virakti-viveka-hetur $ bibhrat sma sattva-nidhanaṃ satatārty-udarkam &tattvāny anena vimṛśāmi yathā tathāpi % pārakyam ity avasito vicarāmy asaṅgaḥ


11.09.026

  • //जायात्मजार्थ-पशु-भृत्य-गृहाप्त-वर्गान् $ पुष्नाति यत्-प्रिय-चिकीर्षया वितन्वन् &जायात्मजार्थ-पशु-भृत्य-गृहाप्त-वर्गान् $ पुष्नाति यत्-प्रिय-चिकीर्षया वितन्वन् &स्वान्ते स-कृच्छ्रम् अवरुद्ध-धनः स देहः % सृष्ट्वास्य बीजम् अवसीदति वृक्ष-धर्मः

** //jāyātmajārtha-paśu-bhṛtya-gṛhāpta-vargān $ puṣnāti yat-priya-cikīrṣayā vitanvan &jāyātmajārtha-paśu-bhṛtya-gṛhāpta-vargān $ puṣnāti yat-priya-cikīrṣayā vitanvan &svānte sa-kṛcchram avaruddha-dhanaḥ sa dehaḥ % sṛṣṭvāsya bījam avasīdati vṛkṣa-dharmaḥ*


11.09.027

  • //जिह्वैकतो ऽमुम् अपकर्षति कर्हि तर्षा $ शिश्नो ऽन्यतस् त्वग् उदरं श्रवणं कुतश्चित् &जिह्वैकतो ऽमुम् अपकर्षति कर्हि तर्षा $ शिश्नो ऽन्यतस् त्वग् उदरं श्रवणं कुतश्चित् &घ्राणो ऽन्यतश् चपल-दृक् क्व च कर्म-शक्तिर् % बह्व्यः सपत्न्य इव गेह-पतिं लुनन्ति

** //jihvaikato 'mum apakarṣati karhi tarṣā $ śiśno 'nyatas tvag udaraṃ śravaṇaṃ kutaścit &jihvaikato 'mum apakarṣati karhi tarṣā $ śiśno 'nyatas tvag udaraṃ śravaṇaṃ kutaścit &ghrāṇo 'nyataś capala-dṛk kva ca karma-śaktir % bahvyaḥ sapatnya iva geha-patiṃ lunanti*


11.09.028

  • //सृष्ट्वा पुराणि विविधान्य् अजयात्म-शक्त्या $ वृक्षान् सरीसृप-पशून् खग-दन्दशूकान् &सृष्ट्वा पुराणि विविधान्य् अजयात्म-शक्त्या $ वृक्षान् सरीसृप-पशून् खग-दन्दशूकान् &तैस् तैर् अतुष्ट-हृदयः पुरुषं विधाय % ब्रह्मावलोक-धिषणं मुदम् आप देवः

** //sṛṣṭvā purāṇi vividhāny ajayātma-śaktyā $ vṛkṣān sarīsṛpa-paśūn khaga-dandaśūkān &sṛṣṭvā purāṇi vividhāny ajayātma-śaktyā $ vṛkṣān sarīsṛpa-paśūn khaga-dandaśūkān &tais tair atuṣṭa-hṛdayaḥ puruṣaṃ vidhāya % brahmāvaloka-dhiṣaṇaṃ mudam āpa devaḥ*


11.09.029

  • //लब्ध्वा सु-दुर्लभम् इदं बहु-सम्भवान्ते $ मानुष्यम् अर्थ-दम् अनित्यम् अपीह धीरः &लब्ध्वा सु-दुर्लभम् इदं बहु-सम्भवान्ते $ मानुष्यम् अर्थ-दम् अनित्यम् अपीह धीरः &तूर्णं यतेत न पतेद् अनु-मृत्यु यावन् % निःश्रेयसाय विषयः खलु सर्वतः स्यात्

** //labdhvā su-durlabham idaṃ bahu-sambhavānte $ mānuṣyam artha-dam anityam apīha dhīraḥ &labdhvā su-durlabham idaṃ bahu-sambhavānte $ mānuṣyam artha-dam anityam apīha dhīraḥ &tūrṇaṃ yateta na pated anu-mṛtyu yāvan % niḥśreyasāya viṣayaḥ khalu sarvataḥ syāt*


11.09.030


  • एवं सञ्जात-वैराग्यो विज्ञानालोक आत्मनि ।
    विचरामि महीम् एतां मुक्त-सङ्गो ऽनहङ्कृतः

** // evaṃ sañjāta-vairāgyo vijñānāloka ātmani |*
vicarāmi mahīm etāṃ mukta-saṅgo 'nahaṅkṛtaḥ


11.09.031

न ह्य् एकस्माद् गुरोर् ज्ञानं सु-स्थिरं स्यात् सु-पुष्कलम् ।
ब्रह्मैतद् अद्वितीयं वै गीयते बहुधर्षिभिः

na hy ekasmād guror jñānaṃ su-sthiraṃ syāt su-puṣkalam |
brahmaitad advitīyaṃ vai gīyate bahudharṣibhiḥ


11.09.032

0 श्री-भगवान् उवाच इत्य् उक्त्वा स यदुं विप्रस् तम् आमन्त्र्य गभीर-धीः ।
वन्दितः स्व्-अर्चितो राज्ञा ययौ प्रीतो यथागतम्

0 śrī-bhagavān uvāca ity uktvā sa yaduṃ vipras tam āmantrya gabhīra-dhīḥ |
vanditaḥ sv-arcito rājñā yayau prīto yathāgatam


11.09.033

अवधूत-वचः श्रुत्वा पूर्वेषां नः स पूर्व-जः ।
सर्व-सङ्ग-विनिर्मुक्तः सम-चित्तो बभूव ह

avadhūta-vacaḥ śrutvā pūrveṣāṃ naḥ sa pūrva-jaḥ |
sarva-saṅga-vinirmuktaḥ sama-citto babhūva ha

Chapter 11.10

11.10.001

0 श्री-भगवान् उवाच मयोदितेष्व् अवहितः स्व-धर्मेषु मद्-आश्रयः ।
वर्णाश्रम-कुलाचारम् अकामात्मा समाचरेत्

0 śrī-bhagavān uvāca mayoditeṣv avahitaḥ sva-dharmeṣu mad-āśrayaḥ |
varṇāśrama-kulācāram akāmātmā samācaret


11.10.002

अन्वीक्षेत विशुद्धात्मा देहिनां विषयात्मनाम् ।
गुणेषु तत्त्व-ध्यानेन सर्वारम्भ-विपर्ययम्

anvīkṣeta viśuddhātmā dehināṃ viṣayātmanām |
guṇeṣu tattva-dhyānena sarvārambha-viparyayam


11.10.003

सुप्तस्य विषयालोको ध्यायतो वा मनोरथः ।
नानात्मकत्वाद् विफलस् तथा भेदात्म-धीर् गुणैः

suptasya viṣayāloko dhyāyato vā manorathaḥ |
nānātmakatvād viphalas tathā bhedātma-dhīr guṇaiḥ


11.10.004

निवृत्तं कर्म सेवेत प्रवृत्तं मत्-परस् त्यजेत् ।
जिज्ञासायां सम्प्रवृत्तो नाद्रियेत् कर्म-चोदनाम्

nivṛttaṃ karma seveta pravṛttaṃ mat-paras tyajet |
jijñāsāyāṃ sampravṛtto nādriyet karma-codanām


11.10.005

यमान् अभीक्ष्णं सेवेत नियमान् मत्-परः क्वचित् ।
मद्-अभिज्ञं गुरुं शान्तम् उपासीत मद्-आत्मकम्

yamān abhīkṣṇaṃ seveta niyamān mat-paraḥ kvacit |
mad-abhijñaṃ guruṃ śāntam upāsīta mad-ātmakam


11.10.006

अमान्य् अमत्सरो दक्षो निर्ममो दृढ-सौहृदः ।
असत्वरो ऽर्थ-जिज्ञासुर् अनसूयुर् अमोघ-वाक्

amāny amatsaro dakṣo nirmamo dṛḍha-sauhṛdaḥ |
asatvaro 'rtha-jijñāsur anasūyur amogha-vāk


11.10.007

जायापत्य-गृह-क्षेत्र- स्वजन-द्रविणादिषु ।
उदासीनः समं पश्यन् सर्वेष्व् अर्थम् इवात्मनः

jāyāpatya-gṛha-kṣetra- svajana-draviṇādiṣu |
udāsīnaḥ samaṃ paśyan sarveṣv artham ivātmanaḥ


11.10.008

विलक्षणः स्थूल-सूक्ष्माद् देहाद् आत्मेक्षिता स्व-दृक् ।
यथाग्निर् दारुणो दाह्याद् दाहको ऽन्यः प्रकाशकः

vilakṣaṇaḥ sthūla-sūkṣmād dehād ātmekṣitā sva-dṛk |
yathāgnir dāruṇo dāhyād dāhako 'nyaḥ prakāśakaḥ


11.10.009

निरोधोत्पत्त्य्-अणु-बृहन्- नानात्वं तत्-कृतान् गुणान् ।
अन्तः प्रविष्ट आधत्त एवं देह-गुणान् परः

nirodhotpatty-aṇu-bṛhan- nānātvaṃ tat-kṛtān guṇān |
antaḥ praviṣṭa ādhatta evaṃ deha-guṇān paraḥ


11.10.010

यो ऽसौ गुणैर् विरचितो देहो ऽयं पुरुषस्य हि ।
संसारस् तन्-निबन्धो ऽयं पुंसो विद्या च्छिद् आत्मनः

yo 'sau guṇair viracito deho 'yaṃ puruṣasya hi |
saṃsāras tan-nibandho 'yaṃ puṃso vidyā cchid ātmanaḥ


11.10.011

तस्माज् जिज्ञासयात्मानम् आत्म-स्थं केवलं परम् ।
सङ्गम्य निरसेद् एतद् वस्तु-बुद्धिं यथा-क्रमम्

tasmāj jijñāsayātmānam ātma-sthaṃ kevalaṃ param |
saṅgamya nirased etad vastu-buddhiṃ yathā-kramam


11.10.012

आचार्यो ऽरणिर् आद्यः स्याद् अन्ते-वास्य् उत्तरारणिः ।
तत्-सन्धानं प्रवचनं विद्या-सन्धिः सुखावहः

ācāryo 'raṇir ādyaḥ syād ante-vāsy uttarāraṇiḥ |
tat-sandhānaṃ pravacanaṃ vidyā-sandhiḥ sukhāvahaḥ


11.10.013

वैशारदी साति-विशुद्ध-बुद्धिर् धुनोति मायां गुण-सम्प्रसूताम् ।
गुनांश् च सन्दह्य यद्-आत्मम् एतत् स्वयं च शांयत्य् असमिद् यथाग्निः

vaiśāradī sāti-viśuddha-buddhir dhunoti māyāṃ guṇa-samprasūtām |
gunāṃś ca sandahya yad-ātmam etat svayaṃ ca śāṃyaty asamid yathāgniḥ


11.10.014

अथैषाम् कर्म-कर्तॄणां भोक्तॄणां सुख-दुःखयोः ।
नानात्वम् अथ नित्यत्वं लोक-कालागमात्मनाम्

athaiṣām karma-kartṝṇāṃ bhoktṝṇāṃ sukha-duḥkhayoḥ |
nānātvam atha nityatvaṃ loka-kālāgamātmanām


11.10.015

मन्यसे सर्व-भावानां संस्था ह्य् औत्पत्तिकी यथा ।
तत्-तद्-आकृति-भेदेन जायते भिद्यते च धीः

manyase sarva-bhāvānāṃ saṃsthā hy autpattikī yathā |
tat-tad-ākṛti-bhedena jāyate bhidyate ca dhīḥ


11.10.016

एवम् अप्य् अङ्ग सर्वेषां देहिनां देह-योगतः ।
कालावयवतः सन्ति भावा जन्मादयो ऽसकृत्

evam apy aṅga sarveṣāṃ dehināṃ deha-yogataḥ |
kālāvayavataḥ santi bhāvā janmādayo 'sakṛt


11.10.017

तत्रापि कर्मणां कर्तुर् अस्वातन्त्र्यं च लक्ष्यते ।
भोक्तुश् च दुःख-सुखयोः को न्व् अर्थो विवशं भजेत्

tatrāpi karmaṇāṃ kartur asvātantryaṃ ca lakṣyate |
bhoktuś ca duḥkha-sukhayoḥ ko nv artho vivaśaṃ bhajet


11.10.018

न देहिनां सुखं किञ्चिद् विद्यते विदुषाम् अपि ।
तथा च दुःखं मूढानां वृथाहङ्करणं परम्

na dehināṃ sukhaṃ kiñcid vidyate viduṣām api |
tathā ca duḥkhaṃ mūḍhānāṃ vṛthāhaṅkaraṇaṃ param


11.10.019

यदि प्राप्तिं विघातं च जानन्ति सुख-दुःखयोः ।
ते ऽप्य् अद्धा न विदुर् योगं मृत्युर् न प्रभवेद् यथा

yadi prāptiṃ vighātaṃ ca jānanti sukha-duḥkhayoḥ |
te 'py addhā na vidur yogaṃ mṛtyur na prabhaved yathā


11.10.020

को ऽन्व् अर्थः सुखयत्य् एनं कामो वा मृत्युर् अन्तिके ।
आघातं नीयमानस्य वध्यस्येव न तुष्टि-दः

ko 'nv arthaḥ sukhayaty enaṃ kāmo vā mṛtyur antike |
āghātaṃ nīyamānasya vadhyasyeva na tuṣṭi-daḥ


11.10.021

श्रुतं च दृष्ट-वद् दुष्टं स्पर्धासूयात्यय-व्ययैः ।
बह्व्-अन्तराय-कामत्वात् कृषि-वच् चापि निष्फलम्

śrutaṃ ca dṛṣṭa-vad duṣṭaṃ spardhāsūyātyaya-vyayaiḥ |
bahv-antarāya-kāmatvāt kṛṣi-vac cāpi niṣphalam


11.10.022

अन्तरायैर् अविहितो यदि धर्मः स्व्-अनुष्ठितः ।
तेनापि निर्जितं स्थानं यथा गच्छति तच् छृणु

antarāyair avihito yadi dharmaḥ sv-anuṣṭhitaḥ |
tenāpi nirjitaṃ sthānaṃ yathā gacchati tac chṛṇu


11.10.023

इष्ट्वेह देवता यज्ञैः स्वर्-लोकं याति याज्ञिकः ।
भुञ्जीत देव-वत् तत्र भोगान् दिव्यान् निजार्जितान्

iṣṭveha devatā yajñaiḥ svar-lokaṃ yāti yājñikaḥ |
bhuñjīta deva-vat tatra bhogān divyān nijārjitān


11.10.024

स्व-पुण्योपचिते शुभ्रे विमान उपगीयते ।
गन्धर्वैर् विहरन् मध्ये देवीनां हृद्य-वेष-धृक्

sva-puṇyopacite śubhre vimāna upagīyate |
gandharvair viharan madhye devīnāṃ hṛdya-veṣa-dhṛk


11.10.025

स्त्रीभिः कामग-यानेन किङ्किनी-जाल-मालिना ।
क्रीडन् न वेदात्म-पातं सुराक्रीडेषु निर्वृतः

strībhiḥ kāmaga-yānena kiṅkinī-jāla-mālinā |
krīḍan na vedātma-pātaṃ surākrīḍeṣu nirvṛtaḥ


11.10.026

तावत् स मोदते स्वर्गे यावत् पुण्यं समाप्यते ।
क्षीण-पुन्यः पतत्य् अर्वाग् अनिच्छन् काल-चालितः

tāvat sa modate svarge yāvat puṇyaṃ samāpyate |
kṣīṇa-punyaḥ pataty arvāg anicchan kāla-cālitaḥ


11.10.027

यद्य् अधर्म-रतः सङ्गाद् असतां वाजितेन्द्रियः ।
कामात्मा कृपणो लुब्धः स्त्रैणो भूत-विहिंसकः

yady adharma-rataḥ saṅgād asatāṃ vājitendriyaḥ |
kāmātmā kṛpaṇo lubdhaḥ straiṇo bhūta-vihiṃsakaḥ


11.10.028

पशून् अविधिनालभ्य प्रेत-भूत-गणान् यजन् ।
नरकान् अवशो जन्तुर् गत्वा यात्य् उल्बणं तमः

paśūn avidhinālabhya preta-bhūta-gaṇān yajan |
narakān avaśo jantur gatvā yāty ulbaṇaṃ tamaḥ


11.10.029

कर्माणि दुःखोदर्काणि कुर्वन् देहेन तैः पुनः ।
देहम् आभजते तत्र किं सुखं मर्त्य-धर्मिणः

karmāṇi duḥkhodarkāṇi kurvan dehena taiḥ punaḥ |
deham ābhajate tatra kiṃ sukhaṃ martya-dharmiṇaḥ


11.10.030

लोकानां लोक-पालानां मद् भयं कल्प-जीविनाम् ।
ब्रह्मणो ऽपि भयं मत्तो द्वि-परार्ध-परायुषः

lokānāṃ loka-pālānāṃ mad bhayaṃ kalpa-jīvinām |
brahmaṇo 'pi bhayaṃ matto dvi-parārdha-parāyuṣaḥ


11.10.031

गुणाः सृजन्ति कर्माणि गुणो ऽनुसृजते गुणान् ।
जीवस् तु गुण-संयुक्तो भुङ्क्ते कर्म-फलान्य् असौ

guṇāḥ sṛjanti karmāṇi guṇo 'nusṛjate guṇān |
jīvas tu guṇa-saṃyukto bhuṅkte karma-phalāny asau


11.10.032

यावत् स्याद् गुण-वैषम्यं तावन् नानात्वम् आत्मनः ।
नानात्वम् आत्मनो यावत् पारतन्त्र्यं तदैव हि

yāvat syād guṇa-vaiṣamyaṃ tāvan nānātvam ātmanaḥ |
nānātvam ātmano yāvat pāratantryaṃ tadaiva hi


11.10.033

यावद् अस्यास्वतन्त्रत्वं तावद् ईश्वरतो भयम् ।
य एतत् समुपासीरंस् ते मुह्यन्ति शुचार्पिताः

yāvad asyāsvatantratvaṃ tāvad īśvarato bhayam |
ya etat samupāsīraṃs te muhyanti śucārpitāḥ


11.10.034

काल आत्मागमो लोकः स्वभावो धर्म एव च ।
इति मां बहुधा प्राहुर् गुण-व्यतिकरे सति

kāla ātmāgamo lokaḥ svabhāvo dharma eva ca |
iti māṃ bahudhā prāhur guṇa-vyatikare sati


11.10.035

0 श्री-उद्धव उवाच गुणेषु वर्तमानो ऽपि देह-जेष्व् अनपावृतः ।
गुणैर् न बध्यते देही बध्यते वा कथं विभो

0 śrī-uddhava uvāca guṇeṣu vartamāno 'pi deha-jeṣv anapāvṛtaḥ |
guṇair na badhyate dehī badhyate vā kathaṃ vibho


11.10.036

कथं वर्तेत विहरेत् कैर् वा ज्ञायेत लक्षणैः ।
किं भुञ्जीतोत विसृजेच् छयीतासीत याति वा

kathaṃ varteta viharet kair vā jñāyeta lakṣaṇaiḥ |
kiṃ bhuñjītota visṛjec chayītāsīta yāti vā


11.10.037

एतद् अच्युत मे ब्रूहि प्रश्नं प्रश्न-विदां वर ।
नित्य-बद्धो नित्य-मुक्त एक एवेति मे भ्रमः

etad acyuta me brūhi praśnaṃ praśna-vidāṃ vara |
nitya-baddho nitya-mukta eka eveti me bhramaḥ

Chapter 11.11

11.11.001

0 श्री-भगवान् उवाच बद्धो मुक्त इति व्याख्या गुणतो मे न वस्तुतः ।
गुणस्य माया-मूलत्वान् न मे मोक्षो न बन्धनम्

0 śrī-bhagavān uvāca baddho mukta iti vyākhyā guṇato me na vastutaḥ |
guṇasya māyā-mūlatvān na me mokṣo na bandhanam


11.11.002

शोक-मोहौ सुखं दुःखं देहापत्तिश् च मायया ।
स्वप्नो यथात्मनः ख्यातिः संसृतिर् न तु वास्तवी

śoka-mohau sukhaṃ duḥkhaṃ dehāpattiś ca māyayā |
svapno yathātmanaḥ khyātiḥ saṃsṛtir na tu vāstavī


11.11.003

विद्याविद्ये मम तनू विद्ध्य् उद्धव शरीरिणाम् ।
मोक्ष-बन्ध-करी आद्ये मायया मे विनिर्मिते

vidyāvidye mama tanū viddhy uddhava śarīriṇām |
mokṣa-bandha-karī ādye māyayā me vinirmite


11.11.004

एकस्यैव ममांशस्य जीवस्यैव महा-मते ।
बन्धो ऽस्याविद्ययानादिर् विद्यया च तथेतरः

ekasyaiva mamāṃśasya jīvasyaiva mahā-mate |
bandho 'syāvidyayānādir vidyayā ca tathetaraḥ


11.11.005

अथ बद्धस्य मुक्तस्य वैलक्षण्यं वदामि ते ।
विरुद्ध-धर्मिणोस् तात स्थितयोर् एक-धर्मिणि

atha baddhasya muktasya vailakṣaṇyaṃ vadāmi te |
viruddha-dharmiṇos tāta sthitayor eka-dharmiṇi


11.11.006

सुपर्णाव् एतौ सदृशौ सखायौ यदृच्छयैतौ कृत-नीडौ च वृक्षे ।
एकस् तयोः खादति पिप्पलान्नम् अन्यो निरन्नो ऽपि बलेन भूयान्

suparṇāv etau sadṛśau sakhāyau yadṛcchayaitau kṛta-nīḍau ca vṛkṣe |
ekas tayoḥ khādati pippalānnam anyo niranno 'pi balena bhūyān


11.11.007

आत्मानम् अन्यं च स वेद विद्वान् अपिप्पलादो न तु पिप्पलादः ।
यो ऽविद्यया युक् स तु नित्य-बद्धो विद्या-मयो यः स तु नित्य-मुक्तः

ātmānam anyaṃ ca sa veda vidvān apippalādo na tu pippalādaḥ |
yo 'vidyayā yuk sa tu nitya-baddho vidyā-mayo yaḥ sa tu nitya-muktaḥ


11.11.008

देह-स्थो ऽपि न देह-स्थो विद्वान् स्वप्नाद् यथोत्थितः ।
अदेह-स्थो ऽपि देह-स्थः कुमतिः स्वप्न-दृग् यथा

deha-stho 'pi na deha-stho vidvān svapnād yathotthitaḥ |
adeha-stho 'pi deha-sthaḥ kumatiḥ svapna-dṛg yathā


11.11.009

इन्द्रियैर् इन्द्रियार्थेषु गुणैर् अपि गुणेषु च ।
गृह्यमाणेष्व् अहं कुर्यान् न विद्वान् यस् त्व् अविक्रियः

indriyair indriyārtheṣu guṇair api guṇeṣu ca |
gṛhyamāṇeṣv ahaṃ kuryān na vidvān yas tv avikriyaḥ


11.11.010

दैवाधीने शरीरे ऽस्मिन् गुण-भाव्येन कर्मणा ।
वर्तमानो ऽबुधस् तत्र कर्तास्मीति निबध्यते

daivādhīne śarīre 'smin guṇa-bhāvyena karmaṇā |
vartamāno 'budhas tatra kartāsmīti nibadhyate


11.11.011

एवं विरक्तः शयन आसनाटन-मज्जने ।
दर्शन-स्पर्शन-घ्राण- भोजन-श्रवणादिषु ।
न तथा बध्यते विद्वान् तत्र तत्रादयन् गुणान्

evaṃ viraktaḥ śayana āsanāṭana-majjane |
darśana-sparśana-ghrāṇa- bhojana-śravaṇādiṣu |
na tathā badhyate vidvān tatra tatrādayan guṇān


11.11.012

प्रकृति-स्थो ऽप्य् असंसक्तो यथा खं सवितानिलः ।
वैशारद्येक्षयासङ्ग- शितया छिन्न-संशयः ।
प्रतिबुद्ध इव स्वप्नान् नानात्वाद् विनिवर्तते

prakṛti-stho 'py asaṃsakto yathā khaṃ savitānilaḥ |
vaiśāradyekṣayāsaṅga- śitayā chinna-saṃśayaḥ |
pratibuddha iva svapnān nānātvād vinivartate


11.11.014

यस्य स्युर् वीत-सङ्कल्पाः प्राणेन्द्रिय-र्ननो-धियाम् ।
वृत्तयः स विनिर्मुक्तो देह-स्थो ऽपि हि तद्-गुणैः

yasya syur vīta-saṅkalpāḥ prāṇendriya-rnano-dhiyām |
vṛttayaḥ sa vinirmukto deha-stho 'pi hi tad-guṇaiḥ


11.11.015

यस्यात्मा हिंस्यते हिंस्रैर् येन किञ्चिद् यदृच्छया ।
अर्च्यते वा क्वचित् तत्र न व्यतिक्रियते बुधः

yasyātmā hiṃsyate hiṃsrair yena kiñcid yadṛcchayā |
arcyate vā kvacit tatra na vyatikriyate budhaḥ


11.11.016

न स्तुवीत न निन्देत कुर्वतः साध्व् असाधु वा ।
वदतो गुण-दोषाभ्यां वर्जितः सम-दृङ् मुनिः

na stuvīta na nindeta kurvataḥ sādhv asādhu vā |
vadato guṇa-doṣābhyāṃ varjitaḥ sama-dṛṅ muniḥ


11.11.017

न कुर्यान् न वदेत् किञ्चिन् न ध्यायेत् साध्व् असाधु वा ।
आत्मारामो ऽनया वृत्त्या विचरेज् जड-वन् मुनिः

na kuryān na vadet kiñcin na dhyāyet sādhv asādhu vā |
ātmārāmo 'nayā vṛttyā vicarej jaḍa-van muniḥ


11.11.018

शब्द-ब्रह्मणि निष्णातो न निष्णायात् परे यदि ।
श्रमस् तस्य श्रम-फलो ह्य् अधेनुम् इव रक्षतः

śabda-brahmaṇi niṣṇāto na niṣṇāyāt pare yadi |
śramas tasya śrama-phalo hy adhenum iva rakṣataḥ


11.11.019

गां दुग्ध-दोहाम् असतीं च भार्यां देहं पराधीनम् असत्-प्रजां च ।
वित्तं त्व् अतीर्थी-कृतम् अङ्ग वाचं हीनां मया रक्षति दुःख-दुःखी

gāṃ dugdha-dohām asatīṃ ca bhāryāṃ dehaṃ parādhīnam asat-prajāṃ ca |
vittaṃ tv atīrthī-kṛtam aṅga vācaṃ hīnāṃ mayā rakṣati duḥkha-duḥkhī


11.11.020

यस्यां न मे पावनम् अङ्ग कर्म स्थित्य्-उद्भव-प्राण-निरोधम् अस्य ।
लीलावतारेप्सित-जन्म वा स्याद् वन्ध्यां गिरं तां बिभृयान् न धीरः

yasyāṃ na me pāvanam aṅga karma sthity-udbhava-prāṇa-nirodham asya |
līlāvatārepsita-janma vā syād vandhyāṃ giraṃ tāṃ bibhṛyān na dhīraḥ


11.11.021

एवं जिज्ञासयापोह्य नानात्व-भ्रमम् आत्मनि ।
उपारमेत विरजं मनो मय्य् अर्प्य सर्व-गे

evaṃ jijñāsayāpohya nānātva-bhramam ātmani |
upārameta virajaṃ mano mayy arpya sarva-ge


11.11.022

यद्य् अनीशो धारयितुं मनो ब्रह्मणि निश्चलम् ।
मयि सर्वाणि कर्माणि निरपेक्षः समाचर

yady anīśo dhārayituṃ mano brahmaṇi niścalam |
mayi sarvāṇi karmāṇi nirapekṣaḥ samācara


11.11.023

श्रद्धालुर् मत्-कथाः शृण्वन् सु-भद्रा लोक-पावनीः ।
गायन्न् अनुस्मरन् कर्म जन्म चाभिनयन् मुहुः

śraddhālur mat-kathāḥ śṛṇvan su-bhadrā loka-pāvanīḥ |
gāyann anusmaran karma janma cābhinayan muhuḥ


11.11.024

मद्-अर्थे धर्म-कामार्थान् आचरन् मद्-अपाश्रयः ।
लभते निश्चलां भक्तिं मय्य् उद्धव सनातने

mad-arthe dharma-kāmārthān ācaran mad-apāśrayaḥ |
labhate niścalāṃ bhaktiṃ mayy uddhava sanātane


11.11.025

सत्-सङ्ग-लब्धया भक्त्या मयि मां स उपासिता ।
स वै मे दर्शितं सद्भिर् अञ्जसा विन्दते पदम्

sat-saṅga-labdhayā bhaktyā mayi māṃ sa upāsitā |
sa vai me darśitaṃ sadbhir añjasā vindate padam


11.11.026

0 श्री-उद्धव उवाच साधुस् तवोत्तम-श्लोक मतः कीदृग्-विधः प्रभो ।
भक्तिस् त्वय्य् उपयुज्येत कीदृशी सद्भिर् आदृता

0 śrī-uddhava uvāca sādhus tavottama-śloka mataḥ kīdṛg-vidhaḥ prabho |
bhaktis tvayy upayujyeta kīdṛśī sadbhir ādṛtā


11.11.027

एतन् मे पुरुषाध्यक्ष लोकाध्यक्ष जगत्-प्रभो ।
प्रणतायानुरक्ताय प्रपन्नाय च कथ्यताम्

etan me puruṣādhyakṣa lokādhyakṣa jagat-prabho |
praṇatāyānuraktāya prapannāya ca kathyatām


11.11.028

त्वं ब्रह्म परमं व्योम पुरुषः प्रकृतेः परः ।
अवतीर्नो ऽसि भगवन् स्वेच्छोपात्त-पृथग्-वपुः

tvaṃ brahma paramaṃ vyoma puruṣaḥ prakṛteḥ paraḥ |
avatīrno 'si bhagavan svecchopātta-pṛthag-vapuḥ


11.11.029

0 श्री-भगवान् उवाच कृपालुर् अकृत-द्रोहस् तितिक्षुः सर्व-देहिनाम् ।
सत्य-सारो ऽनवद्यात्मा समः सर्वोपकारकः

0 śrī-bhagavān uvāca kṛpālur akṛta-drohas titikṣuḥ sarva-dehinām |
satya-sāro 'navadyātmā samaḥ sarvopakārakaḥ


11.11.030

कामैर् अहत-धीर् दान्तो मृदुः शुचिर् अकिञ्चनः ।
अनीहो मित-भुक् शान्तः स्थिरो मच्-छरणो मुनिः

kāmair ahata-dhīr dānto mṛduḥ śucir akiñcanaḥ |
anīho mita-bhuk śāntaḥ sthiro mac-charaṇo muniḥ


11.11.031

अप्रमत्तो गभीरात्मा धृतिमाञ् जित-षड्-गुणः ।
अमानी मान-दः कल्यो मैत्रः कारुणिकः कविः

apramatto gabhīrātmā dhṛtimāñ jita-ṣaḍ-guṇaḥ |
amānī māna-daḥ kalyo maitraḥ kāruṇikaḥ kaviḥ


11.11.032

आज्ञायैवं गुणान् दोषान् मयादिष्टान् अपि स्वकान् ।
धर्मान् सन्त्यज्य यः सर्वान् मां भजेत स तु सत्तमः

ājñāyaivaṃ guṇān doṣān mayādiṣṭān api svakān |
dharmān santyajya yaḥ sarvān māṃ bhajeta sa tu sattamaḥ


11.11.033

ज्ञात्वाज्ञात्वाथ ये वै मां यावान् यश् चास्मि यादृशः ।
भजन्त्य् अनन्य-भावेन ते मे भक्ततमा मताः

jñātvājñātvātha ye vai māṃ yāvān yaś cāsmi yādṛśaḥ |
bhajanty ananya-bhāvena te me bhaktatamā matāḥ


11.11.034

मल्-लिङ्ग-मद्-भक्त-जन- दर्शन-स्पर्शनार्चनम् ।
परिचर्या स्तुतिः प्रह्व- गुण-कर्मानुकीर्तनम्

mal-liṅga-mad-bhakta-jana- darśana-sparśanārcanam |
paricaryā stutiḥ prahva- guṇa-karmānukīrtanam


11.11.035

मत्-कथा-श्रवणे श्रद्धा मद्-अनुध्यानम् उद्धव ।
सर्व-लाभोपहरणं दास्येनात्म-निवेदनम्

mat-kathā-śravaṇe śraddhā mad-anudhyānam uddhava |
sarva-lābhopaharaṇaṃ dāsyenātma-nivedanam


11.11.036

मज्-जन्म-कर्म-कथनं मम पर्वानुमोदनम् ।
गीत-ताण्डव-वादित्र- गोष्ठीभिर् मद्-गृहोत्सवः

maj-janma-karma-kathanaṃ mama parvānumodanam |
gīta-tāṇḍava-vāditra- goṣṭhībhir mad-gṛhotsavaḥ


11.11.037

यात्रा बलि-विधानं च सर्व-वार्षिक-पर्वसु ।
वैदिकी तान्त्रिकी दीक्षा मदीय-व्रत-धारणम्

yātrā bali-vidhānaṃ ca sarva-vārṣika-parvasu |
vaidikī tāntrikī dīkṣā madīya-vrata-dhāraṇam


11.11.038

ममार्चा-स्थापने श्रद्धा स्वतः संहत्य चोद्यमः ।
उद्यानोपवनाक्रीड- पुर-मन्दिर-कर्मणि

mamārcā-sthāpane śraddhā svataḥ saṃhatya codyamaḥ |
udyānopavanākrīḍa- pura-mandira-karmaṇi


11.11.039

सम्मार्जनोपलेपाभ्यां सेक-मण्डल-वर्तनैः ।
गृह-शुश्रूषणं मह्यं दास-वद् यद् अमायया

sammārjanopalepābhyāṃ seka-maṇḍala-vartanaiḥ |
gṛha-śuśrūṣaṇaṃ mahyaṃ dāsa-vad yad amāyayā


11.11.040

अमानित्वम् अदम्भित्वं कृतस्यापरिकीर्तनम् ।
अपि दीपावलोकं मे नोपयुञ्ज्यान् निवेदितम्

amānitvam adambhitvaṃ kṛtasyāparikīrtanam |
api dīpāvalokaṃ me nopayuñjyān niveditam


11.11.041

यद् यद् इष्टतमं लोके यच् चाति-प्रियम् आत्मनः ।
तत् तन् निवेदयेन् मह्यं तद् आनन्त्याय कल्पते

yad yad iṣṭatamaṃ loke yac cāti-priyam ātmanaḥ |
tat tan nivedayen mahyaṃ tad ānantyāya kalpate


11.11.042

सूर्यो ऽग्निर् ब्राह्मणा गावो वैष्णवः खं मरुज् जलम् ।
भूर् आत्मा सर्व-भूतानि भद्र पूजा-पदानि मे

sūryo 'gnir brāhmaṇā gāvo vaiṣṇavaḥ khaṃ maruj jalam |
bhūr ātmā sarva-bhūtāni bhadra pūjā-padāni me


11.11.043

सूर्ये तु विद्यया त्रय्या हविषाग्नौ यजेत माम् ।
आतिथ्येन तु विप्राग्र्ये गोष्व् अङ्ग यवसादिना

sūrye tu vidyayā trayyā haviṣāgnau yajeta mām |
ātithyena tu viprāgrye goṣv aṅga yavasādinā


11.11.044

वैष्णवे बन्धु-सत्-कृत्या हृदि खे ध्यान-निष्ठया ।
वायौ मुख्य-धिया तोये द्रव्यैस् तोय-पुरःसरैः

vaiṣṇave bandhu-sat-kṛtyā hṛdi khe dhyāna-niṣṭhayā |
vāyau mukhya-dhiyā toye dravyais toya-puraḥsaraiḥ


11.11.045

स्थण्डिले मन्त्र-हृदयैर् भोगैर् आत्मानम् आत्मनि ।
क्षेत्र-ज्ञं सर्व-भूतेषु समत्वेन यजेत माम्

sthaṇḍile mantra-hṛdayair bhogair ātmānam ātmani |
kṣetra-jñaṃ sarva-bhūteṣu samatvena yajeta mām


11.11.046

धिष्ण्येष्व् इत्य् एषु मद्-रूपं शङ्ख-चक्र-गदाम्बुजैः ।
युक्तं चतुर्-भुजं शान्तं ध्यायन्न् अर्चेत् समाहितः

dhiṣṇyeṣv ity eṣu mad-rūpaṃ śaṅkha-cakra-gadāmbujaiḥ |
yuktaṃ catur-bhujaṃ śāntaṃ dhyāyann arcet samāhitaḥ


11.11.047

इष्टा-पूर्तेन माम् एवं यो यजेत समाहितः ।
लभते मयि सद्-भक्तिं मत्-स्मृतिः साधु-सेवया

iṣṭā-pūrtena mām evaṃ yo yajeta samāhitaḥ |
labhate mayi sad-bhaktiṃ mat-smṛtiḥ sādhu-sevayā


11.11.048

प्रायेण भक्ति-योगेन सत्-सङ्गेन विनोद्धव ।
नोपायो विद्यते सम्यक् प्रायणं हि सताम् अहम्

prāyeṇa bhakti-yogena sat-saṅgena vinoddhava |
nopāyo vidyate samyak prāyaṇaṃ hi satām aham


11.11.049

अथैतत् परमं गुह्यं शृण्वतो यदु-नन्दन ।
सु-गोप्यम् अपि वक्ष्यामि त्वं मे भृत्यः सुहृत् सखा

athaitat paramaṃ guhyaṃ śṛṇvato yadu-nandana |
su-gopyam api vakṣyāmi tvaṃ me bhṛtyaḥ suhṛt sakhā

Chapter 11.12

11.12.001

0 श्री-भगवान् उवाच न रोधयति मां योगो न साङ्ख्यं धर्म एव च ।
न स्वाध्यायस् तपस् त्यागो नेष्टा-पूर्तं न दक्षिणा

0 śrī-bhagavān uvāca na rodhayati māṃ yogo na sāṅkhyaṃ dharma eva ca |
na svādhyāyas tapas tyāgo neṣṭā-pūrtaṃ na dakṣiṇā


11.12.002

व्रतानि यज्ञश् छन्दांसि तीर्थानि नियमा यमाः ।
यथावरुन्धे सत्-सङ्गः सर्व-सङ्गापहो हि माम्

vratāni yajñaś chandāṃsi tīrthāni niyamā yamāḥ |
yathāvarundhe sat-saṅgaḥ sarva-saṅgāpaho hi mām


11.12.003

सत्-सङ्गेन हि दैतेया यातुधाना मृगाः खगाः ।
गन्धर्वाप्सरसो नागाः सिद्धाश् चारण-गुह्यकाः

sat-saṅgena hi daiteyā yātudhānā mṛgāḥ khagāḥ |
gandharvāpsaraso nāgāḥ siddhāś cāraṇa-guhyakāḥ


11.12.004

विद्याधरा मनुष्येषु वैश्याः शूद्राः स्त्रियो ऽन्त्य-जाः ।
रजस्-तमः-प्रकृतयस् तस्मिंस् तस्मिन् युगे युगे

vidyādharā manuṣyeṣu vaiśyāḥ śūdrāḥ striyo 'ntya-jāḥ |
rajas-tamaḥ-prakṛtayas tasmiṃs tasmin yuge yuge


11.12.005

बहवो मत्-पदं प्राप्तास् त्वाष्ट्र-कायाधवादयः ।
वृषपर्वा बलिर् बाणो मयश् चाथ विभीषणः

bahavo mat-padaṃ prāptās tvāṣṭra-kāyādhavādayaḥ |
vṛṣaparvā balir bāṇo mayaś cātha vibhīṣaṇaḥ


11.12.006

सुग्रीवो हनुमान् ऋक्षो गजो गृध्रो वणिक्पथः ।
व्याधः कुब्जा व्रजे गोप्यो यज्ञ-पत्न्यस् तथापरे

sugrīvo hanumān ṛkṣo gajo gṛdhro vaṇikpathaḥ |
vyādhaḥ kubjā vraje gopyo yajña-patnyas tathāpare


11.12.007

ते नाधीत-श्रुति-गणा नोपासित-महत्तमाः ।
अव्रतातप्त-तपसः मत्-सङ्गान् माम् उपागताः

te nādhīta-śruti-gaṇā nopāsita-mahattamāḥ |
avratātapta-tapasaḥ mat-saṅgān mām upāgatāḥ


11.12.008

केवलेन हि भावेन गोप्यो गावो नगा मृगाः ।
ये ऽन्ये मूढ-धियो नागाः सिद्धा माम् ईयुर् अञ्जसा

kevalena hi bhāvena gopyo gāvo nagā mṛgāḥ |
ye 'nye mūḍha-dhiyo nāgāḥ siddhā mām īyur añjasā


11.12.009

यं न योगेन साङ्ख्येन दान-व्रत-तपो-ऽध्वरैः ।
व्याख्या-स्वाध्याय-सन्न्यासैः प्राप्नुयाद् यत्नवान् अपि

yaṃ na yogena sāṅkhyena dāna-vrata-tapo-'dhvaraiḥ |
vyākhyā-svādhyāya-sannyāsaiḥ prāpnuyād yatnavān api


11.12.010

रामेण सार्धं मथुरां प्रणीते श्वाफल्किना मय्य् अनुरक्त-चित्ताः ।
विगाढ-भावेन न मे वियोग- तीव्राधयो ऽन्यं ददृशुः सुखाय

rāmeṇa sārdhaṃ mathurāṃ praṇīte śvāphalkinā mayy anurakta-cittāḥ |
vigāḍha-bhāvena na me viyoga- tīvrādhayo 'nyaṃ dadṛśuḥ sukhāya


11.12.011

तास् ताः क्षपाः प्रेष्ठतमेन नीता मयैव वृन्दावन-गोचरेण ।
क्षणार्ध-वत् ताः पुनर् अङ्ग तासां हीना मया कल्प-समा बभूवुः

tās tāḥ kṣapāḥ preṣṭhatamena nītā mayaiva vṛndāvana-gocareṇa |
kṣaṇārdha-vat tāḥ punar aṅga tāsāṃ hīnā mayā kalpa-samā babhūvuḥ


11.12.012

ता नाविदन् मय्य् अनुषङ्ग-बद्ध- धियः स्वम् आत्मानम् अदस् तथेदम् ।
यथा समाधौ मुनयो ऽब्धि-तोये नद्यः प्रविष्टा इव नाम-रूपे

tā nāvidan mayy anuṣaṅga-baddha- dhiyaḥ svam ātmānam adas tathedam |
yathā samādhau munayo 'bdhi-toye nadyaḥ praviṣṭā iva nāma-rūpe


11.12.013

मत्-कामा रमणं जारम् अस्वरूप-विदो ऽबलाः ।
ब्रह्म मां परमं प्रापुः सङ्गाच् छत-सहस्रशः

mat-kāmā ramaṇaṃ jāram asvarūpa-vido 'balāḥ |
brahma māṃ paramaṃ prāpuḥ saṅgāc chata-sahasraśaḥ


11.12.014

तस्मात् त्वम् उद्धवोत्सृज्य चोदनां प्रतिचोदनाम् ।
प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च श्रोतव्यं श्रुतम् एव च

tasmāt tvam uddhavotsṛjya codanāṃ praticodanām |
pravṛttiṃ ca nivṛttiṃ ca śrotavyaṃ śrutam eva ca


11.12.015

माम् एकम् एव शरणम् आत्मानं सर्व-देहिनाम् ।
याहि सर्वात्म-भावेन मया स्या ह्य् अकुतो-भयः

mām ekam eva śaraṇam ātmānaṃ sarva-dehinām |
yāhi sarvātma-bhāvena mayā syā hy akuto-bhayaḥ


11.12.016

0 श्री-उद्धव उवाच संशयः शृण्वतो वाचं तव योगेश्वरेश्वर ।
न निवर्तत आत्म-स्थो येन भ्राम्यति मे मनः

0 śrī-uddhava uvāca saṃśayaḥ śṛṇvato vācaṃ tava yogeśvareśvara |
na nivartata ātma-stho yena bhrāmyati me manaḥ


11.12.017

0 श्री-भगवान् उवाच स एष जीवो विवर-प्रसूतिः प्राणेन घोषेण गुहां प्रविष्टः ।
मनो-मयं सूक्ष्मम् उपेत्य रूपं मात्रा स्वरो वर्ण इति स्थविष्ठः

0 śrī-bhagavān uvāca sa eṣa jīvo vivara-prasūtiḥ prāṇena ghoṣeṇa guhāṃ praviṣṭaḥ |
mano-mayaṃ sūkṣmam upetya rūpaṃ mātrā svaro varṇa iti sthaviṣṭhaḥ


11.12.018

यथानलः खे ऽनिल-बन्धुर् उष्मा बलेन दारुण्य् अधिमथ्यमानः ।
अणुः प्रजातो हविषा समेधते तथैव मे व्यक्तिर् इयं हि वाणी

yathānalaḥ khe 'nila-bandhur uṣmā balena dāruṇy adhimathyamānaḥ |
aṇuḥ prajāto haviṣā samedhate tathaiva me vyaktir iyaṃ hi vāṇī


11.12.019

एवं गदिः कर्म गतिर् विसर्गो घ्राणो रसो दृक् स्पर्शः श्रुतिश् च ।
सङ्कल्प-विज्ञानम् अथाभिमानः सूत्रं रजः-सत्त्व-तमो-विकारः

evaṃ gadiḥ karma gatir visargo ghrāṇo raso dṛk sparśaḥ śrutiś ca |
saṅkalpa-vijñānam athābhimānaḥ sūtraṃ rajaḥ-sattva-tamo-vikāraḥ


11.12.020

अयं हि जीवस् त्रि-वृद् अब्ज-योनिर् अव्यक्त एको वयसा स आद्यः ।
विश्लिष्ट-शक्तिर् बहुधेव भाति बीजानि योनिं प्रतिपद्य यद्वत्

ayaṃ hi jīvas tri-vṛd abja-yonir avyakta eko vayasā sa ādyaḥ |
viśliṣṭa-śaktir bahudheva bhāti bījāni yoniṃ pratipadya yadvat


11.12.021

यस्मिन्न् इदं प्रोतम् अशेषम् ओतं पटो यथा तन्तु-वितान-संस्थः ।
य एष संसार-तरुः पुराणः कर्मात्मकः पुष्प-फले प्रसूते

yasminn idaṃ protam aśeṣam otaṃ paṭo yathā tantu-vitāna-saṃsthaḥ |
ya eṣa saṃsāra-taruḥ purāṇaḥ karmātmakaḥ puṣpa-phale prasūte


11.12.022

द्वे अस्य बीजे शत-मूलस् त्रि-नालः पञ्च-स्कन्धः पञ्च-रस-प्रसूतिः ।
दशैक-शाखो द्वि-सुपर्ण-नीडस् त्रि-वल्कलो द्वि-फलो ऽर्कं प्रविष्टः

dve asya bīje śata-mūlas tri-nālaḥ pañca-skandhaḥ pañca-rasa-prasūtiḥ |
daśaika-śākho dvi-suparṇa-nīḍas tri-valkalo dvi-phalo 'rkaṃ praviṣṭaḥ


11.12.023

अदन्ति चैकं फलम् अस्य गृध्रा ग्रामे-चरा एकम् अरण्य-वासाः ।
हंसा य एकं बहु-रूपम् इज्यैर् माया-मयं वेद स वेद वेदम्

adanti caikaṃ phalam asya gṛdhrā grāme-carā ekam araṇya-vāsāḥ |
haṃsā ya ekaṃ bahu-rūpam ijyair māyā-mayaṃ veda sa veda vedam


11.12.024

एवं गुरूपासनयैक-भक्त्या विद्या-कुठारेण शितेन धीरः ।
विवृश्च्य जीवाशयम् अप्रमत्तः सम्पद्य चात्मानम् अथ त्यजास्त्रम्

evaṃ gurūpāsanayaika-bhaktyā vidyā-kuṭhāreṇa śitena dhīraḥ |
vivṛścya jīvāśayam apramattaḥ sampadya cātmānam atha tyajāstram

Chapter 11.13

11.13.001

0 श्री-भगवान् उवाच सत्त्वं रजस् तम इति गुणा बुद्धेर् न चात्मनः ।
सत्त्वेनान्यतमौ हन्यात् सत्त्वं सत्त्वेन चैव हि

0 śrī-bhagavān uvāca sattvaṃ rajas tama iti guṇā buddher na cātmanaḥ |
sattvenānyatamau hanyāt sattvaṃ sattvena caiva hi


11.13.002

सत्त्वाद् धर्मो भवेद् वृद्धात् पुंसो मद्-भक्ति-लक्षणः ।
सात्त्विकोपासया सत्त्वं ततो धर्मः प्रवर्तते

sattvād dharmo bhaved vṛddhāt puṃso mad-bhakti-lakṣaṇaḥ |
sāttvikopāsayā sattvaṃ tato dharmaḥ pravartate


11.13.003

धर्मो रजस् तमो हन्यात् सत्त्व-वृद्धिर् अनुत्तमः ।
आशु नश्यति तन्-मूलो ह्य् अधर्म उभये हते

dharmo rajas tamo hanyāt sattva-vṛddhir anuttamaḥ |
āśu naśyati tan-mūlo hy adharma ubhaye hate


11.13.004

आगमो ऽपः प्रजा देशः कालः कर्म च जन्म च ।
ध्यानं मन्त्रो ऽथ संस्कारो दशैते गुण-हेतवः

āgamo 'paḥ prajā deśaḥ kālaḥ karma ca janma ca |
dhyānaṃ mantro 'tha saṃskāro daśaite guṇa-hetavaḥ


11.13.005

तत् तत् सात्त्विकम् एवैषां यद् यद् वृद्धाः प्रचक्षते ।
निन्दन्ति तामसं तत् तद् राजसं तद्-उपेक्षितम्

tat tat sāttvikam evaiṣāṃ yad yad vṛddhāḥ pracakṣate |
nindanti tāmasaṃ tat tad rājasaṃ tad-upekṣitam


11.13.006

सात्त्विकान्य् एव सेवेत पुमान् सत्त्व-विवृद्धये ।
ततो धर्मस् ततो ज्ञानं यावत् स्मृतिर् अपोहनम्

sāttvikāny eva seveta pumān sattva-vivṛddhaye |
tato dharmas tato jñānaṃ yāvat smṛtir apohanam


11.13.007

वेणु-सङ्घर्ष-जो वह्निर् दग्ध्वा शाम्यति तद्-वनम् ।
एवं गुण-व्यत्यय-जो देहः शाम्यति तत्-क्रियः

veṇu-saṅgharṣa-jo vahnir dagdhvā śāmyati tad-vanam |
evaṃ guṇa-vyatyaya-jo dehaḥ śāmyati tat-kriyaḥ


11.13.008

0 श्री-उद्धव उवाच विदन्ति मर्त्याः प्रायेण विषयान् पदम् आपदाम् ।
तथापि भुञ्जते कृष्ण तत् कथं श्व-खराज-वत्

0 śrī-uddhava uvāca vidanti martyāḥ prāyeṇa viṣayān padam āpadām |
tathāpi bhuñjate kṛṣṇa tat kathaṃ śva-kharāja-vat


11.13.009

0 श्री-भगवान् उवाच अहम् इत्य् अन्यथा-बुद्धिः प्रमत्तस्य यथा हृदि ।
उत्सर्पति रजो घोरं ततो वैकारिकं मनः

0 śrī-bhagavān uvāca aham ity anyathā-buddhiḥ pramattasya yathā hṛdi |
utsarpati rajo ghoraṃ tato vaikārikaṃ manaḥ


11.13.010

रजो-युक्तस्य मनसः सङ्कल्पः स-विकल्पकः ।
ततः कामो गुण-ध्यानाद् दुःसहः स्याद् धि दुर्मतेः

rajo-yuktasya manasaḥ saṅkalpaḥ sa-vikalpakaḥ |
tataḥ kāmo guṇa-dhyānād duḥsahaḥ syād dhi durmateḥ


11.13.011

करोति काम-वश-गः कर्माण्य् अविजितेन्द्रियः ।
दुःखोदर्काणि सम्पश्यन् रजो-वेग-विमोहितः

karoti kāma-vaśa-gaḥ karmāṇy avijitendriyaḥ |
duḥkhodarkāṇi sampaśyan rajo-vega-vimohitaḥ


11.13.012

रजस्-तमोभ्यां यद् अपि विद्वान् विक्षिप्त-धीः पुनः ।
अतन्द्रितो मनो युञ्जन् दोष-दृष्टिर् न सज्जते

rajas-tamobhyāṃ yad api vidvān vikṣipta-dhīḥ punaḥ |
atandrito mano yuñjan doṣa-dṛṣṭir na sajjate


11.13.013

अप्रमत्तो ऽनुयुञ्जीत मनो मय्य् अर्पयञ् छनैः ।
अनिर्विण्णो यथा-कालं जित-श्वासो जितासनः

apramatto 'nuyuñjīta mano mayy arpayañ chanaiḥ |
anirviṇṇo yathā-kālaṃ jita-śvāso jitāsanaḥ


11.13.014

एतावान् योग आदिष्टो मच्-छिष्यैः सनकादिभिः ।
सर्वतो मन आकृष्य मय्य् अद्धावेश्यते यथा

etāvān yoga ādiṣṭo mac-chiṣyaiḥ sanakādibhiḥ |
sarvato mana ākṛṣya mayy addhāveśyate yathā


11.13.015

0 श्री-उद्धव उवाच यदा त्वं सनकादिभ्यो येन रूपेण केशव ।
योगम् आदिष्टवान् एतद् रूपम् इच्छामि वेदितुम्

0 śrī-uddhava uvāca yadā tvaṃ sanakādibhyo yena rūpeṇa keśava |
yogam ādiṣṭavān etad rūpam icchāmi veditum


11.13.016

0 श्री-भगवान् उवाच पुत्रा हिरण्यगर्भस्य मानसाः सनकादयः ।
पप्रच्छुः पितरं सूक्ष्मां योगस्यैकान्तिकीम् गतिम्

0 śrī-bhagavān uvāca putrā hiraṇyagarbhasya mānasāḥ sanakādayaḥ |
papracchuḥ pitaraṃ sūkṣmāṃ yogasyaikāntikīm gatim


11.13.017

0 सनकादय ऊचुः गुणेष्व् आविशते चेतो गुणाश् चेतसि च प्रभो ।
कथम् अन्योन्य-सन्त्यागो मुमुक्षोर् अतितितीर्षोः

0 sanakādaya ūcuḥ guṇeṣv āviśate ceto guṇāś cetasi ca prabho |
katham anyonya-santyāgo mumukṣor atititīrṣoḥ


11.13.018

0 श्री-भगवान् उवाच एवं पृष्टो महा-देवः स्वयम्भूर् भूत-भावनः ।
ध्यायमानः प्रश्न-बीजं नाभ्यपद्यत कर्म-धीः

0 śrī-bhagavān uvāca evaṃ pṛṣṭo mahā-devaḥ svayambhūr bhūta-bhāvanaḥ |
dhyāyamānaḥ praśna-bījaṃ nābhyapadyata karma-dhīḥ


11.13.019

स माम् अचिन्तयद् देवः प्रश्न-पार-तितीर्षया ।
तस्याहं हंस-रूपेण सकाशम् अगमं तदा

sa mām acintayad devaḥ praśna-pāra-titīrṣayā |
tasyāhaṃ haṃsa-rūpeṇa sakāśam agamaṃ tadā


11.13.020

दृष्ट्वा माम् त उपव्रज्य कृत्व पादाभिवन्दनम् ।
ब्रह्माणम् अग्रतः कृत्वा पप्रच्छुः को भवान् इति

dṛṣṭvā mām ta upavrajya kṛtva pādābhivandanam |
brahmāṇam agrataḥ kṛtvā papracchuḥ ko bhavān iti


11.13.021

इत्य् अहं मुनिभिः पृष्टस् तत्त्व-जिज्ञासुभिस् तदा ।
यद् अवोचम् अहं तेभ्यस् तद् उद्धव निबोध मे

ity ahaṃ munibhiḥ pṛṣṭas tattva-jijñāsubhis tadā |
yad avocam ahaṃ tebhyas tad uddhava nibodha me


11.13.022

वस्तुनो यद्य् अनानात्व आत्मनः प्रश्न ईदृशः ।
कथं घटेत वो विप्रा वक्तुर् वा मे क आश्रयः

vastuno yady anānātva ātmanaḥ praśna īdṛśaḥ |
kathaṃ ghaṭeta vo viprā vaktur vā me ka āśrayaḥ


11.13.023

पञ्चात्मकेषु भूतेषु समानेषु च वस्तुतः ।
को भवान् इति वः प्रश्नो वाचारम्भो ह्य् अनर्थकः

pañcātmakeṣu bhūteṣu samāneṣu ca vastutaḥ |
ko bhavān iti vaḥ praśno vācārambho hy anarthakaḥ


11.13.024

मनसा वचसा दृष्ट्या गृह्यते ऽन्यैर् अपीन्द्रियैः ।
अहम् एव न मत्तो ऽन्यद् इति बुध्यध्वम् अञ्जसा

manasā vacasā dṛṣṭyā gṛhyate 'nyair apīndriyaiḥ |
aham eva na matto 'nyad iti budhyadhvam añjasā


11.13.025

गुणेष्व् आविशते चेतो गुणाश् चेतसि च प्रजाः ।
जीवस्य देह उभयं गुणाश् चेतो मद्-आत्मनः

guṇeṣv āviśate ceto guṇāś cetasi ca prajāḥ |
jīvasya deha ubhayaṃ guṇāś ceto mad-ātmanaḥ


11.13.026

गुणेषु चाविशच् चित्तम् अभीक्ष्णं गुण-सेवया ।
गुणाश् च चित्त-प्रभवा मद्-रूप उभयं त्यजेत्

guṇeṣu cāviśac cittam abhīkṣṇaṃ guṇa-sevayā |
guṇāś ca citta-prabhavā mad-rūpa ubhayaṃ tyajet


11.13.027

जाग्रत् स्वप्नः सुषुप्तं च गुणतो बुद्धि-वृत्तयः ।
तासां विलक्षणो जीवः साक्षित्वेन विनिश्चितः

jāgrat svapnaḥ suṣuptaṃ ca guṇato buddhi-vṛttayaḥ |
tāsāṃ vilakṣaṇo jīvaḥ sākṣitvena viniścitaḥ


11.13.028

यर्हि संसृति-बन्धो ऽयम् आत्मनो गुण-वृत्ति-दः ।
मयि तुर्ये स्थितो जह्यात् त्यागस् तद् गुण-चेतसाम्

yarhi saṃsṛti-bandho 'yam ātmano guṇa-vṛtti-daḥ |
mayi turye sthito jahyāt tyāgas tad guṇa-cetasām


11.13.029

अहङ्कार-कृतं बन्धम् आत्मनो ऽर्थ-विपर्ययम् ।
विद्वान् निर्विद्य संसार- चिन्तां तुर्ये स्थितस् त्यजेत्

ahaṅkāra-kṛtaṃ bandham ātmano 'rtha-viparyayam |
vidvān nirvidya saṃsāra- cintāṃ turye sthitas tyajet


11.13.030

यावन् नानार्थ-धीः पुंसो न निवर्तेत युक्तिभिः ।
जागर्त्य् अपि स्वपन्न् अज्ञः स्वप्ने जागरणं यथा

yāvan nānārtha-dhīḥ puṃso na nivarteta yuktibhiḥ |
jāgarty api svapann ajñaḥ svapne jāgaraṇaṃ yathā


11.13.031

असत्त्वाद् आत्मनो ऽन्येषां भावानां तत्-कृता भिदा ।
गतयो हेतवश् चास्य मृषा स्वप्न-दृशो यथा

asattvād ātmano 'nyeṣāṃ bhāvānāṃ tat-kṛtā bhidā |
gatayo hetavaś cāsya mṛṣā svapna-dṛśo yathā


11.13.032

यो जागरे बहिर् अनुक्षण-धर्मिणो ऽर्थान् $ भुङ्क्ते समस्त-करणैर् हृदि तत्-सदृक्षान् &अम्प्;स्वप्ने सुषुप्त उपसंहरते स एकः % स्मृत्य्-अन्वयात् त्रि-गुण-वृत्ति-दृग् इन्द्रियेशः

yo jāgare bahir anukṣaṇa-dharmiṇo 'rthān $ bhuṅkte samasta-karaṇair hṛdi tat-sadṛkṣān &svapne suṣupta upasaṃharate sa ekaḥ % smṛty-anvayāt tri-guṇa-vṛtti-dṛg indriyeśaḥ


11.13.033

  • //एवं विमृश्य गुणतो मनसस् त्र्य्-अवस्था $ मन्-मायया मयि कृता इति निश्चितार्थाः &एवं विमृश्य गुणतो मनसस् त्र्य्-अवस्था $ मन्-मायया मयि कृता इति निश्चितार्थाः &सञ्छिद्य हार्दम् अनुमान-सद्-उक्ति-तीक्ष्ण % ज्ञानासिना भजत माखिल-संशयाधिम्

** //evaṃ vimṛśya guṇato manasas try-avasthā $ man-māyayā mayi kṛtā iti niścitārthāḥ &evaṃ vimṛśya guṇato manasas try-avasthā $ man-māyayā mayi kṛtā iti niścitārthāḥ &sañchidya hārdam anumāna-sad-ukti-tīkṣṇa % jñānāsinā bhajata mākhila-saṃśayādhim*


11.13.034

  • //ईक्षेत विभ्रमम् इदं मनसो विलासं $ दृष्टं विनष्टम् अति-लोलम् अलात-चक्रम् &ईक्षेत विभ्रमम् इदं मनसो विलासं $ दृष्टं विनष्टम् अति-लोलम् अलात-चक्रम् &विज्ञानम् एकम् उरुधेव विभाति माया % स्वप्नस् त्रिधा गुण-विसर्ग-कृतो विकल्पः

** //īkṣeta vibhramam idaṃ manaso vilāsaṃ $ dṛṣṭaṃ vinaṣṭam ati-lolam alāta-cakram &īkṣeta vibhramam idaṃ manaso vilāsaṃ $ dṛṣṭaṃ vinaṣṭam ati-lolam alāta-cakram &vijñānam ekam urudheva vibhāti māyā % svapnas tridhā guṇa-visarga-kṛto vikalpaḥ*


11.13.035

  • //दृष्टिम् ततः प्रतिनिवर्त्य निवृत्त-तृष्णस् $ तूष्णीं भवेन् निज-सुखानुभवो निरीहः &दृष्टिम् ततः प्रतिनिवर्त्य निवृत्त-तृष्णस् $ तूष्णीं भवेन् निज-सुखानुभवो निरीहः &सन्दृश्यते क्व च यदीदम् अवस्तु-बुद्ध्या % त्यक्तं भ्रमाय न भवेत् स्मृतिर् आ-निपातात्

** //dṛṣṭim tataḥ pratinivartya nivṛtta-tṛṣṇas $ tūṣṇīṃ bhaven nija-sukhānubhavo nirīhaḥ &dṛṣṭim tataḥ pratinivartya nivṛtta-tṛṣṇas $ tūṣṇīṃ bhaven nija-sukhānubhavo nirīhaḥ &sandṛśyate kva ca yadīdam avastu-buddhyā % tyaktaṃ bhramāya na bhavet smṛtir ā-nipātāt*


11.13.036

  • //देहं च नश्वरम् अवस्थितम् उत्थितं वा $ सिद्धो न पश्यति यतो ऽध्यगमत् स्वरूपम् &देहं च नश्वरम् अवस्थितम् उत्थितं वा $ सिद्धो न पश्यति यतो ऽध्यगमत् स्वरूपम् &दैवाद् अपेतम् अथ दैव-वशाद् उपेतं % वासो यथा परिकृतं मदिरा-मदान्धः

** //dehaṃ ca naśvaram avasthitam utthitaṃ vā $ siddho na paśyati yato 'dhyagamat svarūpam &dehaṃ ca naśvaram avasthitam utthitaṃ vā $ siddho na paśyati yato 'dhyagamat svarūpam &daivād apetam atha daiva-vaśād upetaṃ % vāso yathā parikṛtaṃ madirā-madāndhaḥ*


11.13.037

  • //देहो ऽपि दैव-वश-गः खलु कर्म यावत् $ स्वारम्भकं प्रतिसमीक्षत एव सासुः &देहो ऽपि दैव-वश-गः खलु कर्म यावत् $ स्वारम्भकं प्रतिसमीक्षत एव सासुः &तं स-प्रपञ्चम् अधिरूढ-समाधि-योगः % स्वाप्नं पुनर् न भजते प्रतिबुद्ध-वस्तुः

** //deho 'pi daiva-vaśa-gaḥ khalu karma yāvat $ svārambhakaṃ pratisamīkṣata eva sāsuḥ &deho 'pi daiva-vaśa-gaḥ khalu karma yāvat $ svārambhakaṃ pratisamīkṣata eva sāsuḥ &taṃ sa-prapañcam adhirūḍha-samādhi-yogaḥ % svāpnaṃ punar na bhajate pratibuddha-vastuḥ*


11.13.038


  • मयैतद् उक्तं वो विप्रा गुह्यं यत् साङ्ख्य-योगयोः ।
    जानीत मागतं यज्ञं युष्मद्-धर्म-विवक्षया

** // mayaitad uktaṃ vo viprā guhyaṃ yat sāṅkhya-yogayoḥ |*
jānīta māgataṃ yajñaṃ yuṣmad-dharma-vivakṣayā


11.13.039

अहं योगस्य साङ्ख्यस्य सत्यस्यर्तस्य तेजसः ।
परायणं द्विज-श्रेष्ठाः श्रियः कीर्तेर् दमस्य च

ahaṃ yogasya sāṅkhyasya satyasyartasya tejasaḥ |
parāyaṇaṃ dvija-śreṣṭhāḥ śriyaḥ kīrter damasya ca


11.13.040

मां भजन्ति गुणाः सर्वे निर्गुणं निरपेक्षकम् ।
सुहृदं प्रियम् आत्मानं साम्यासङ्गादयो ऽगुणाः

māṃ bhajanti guṇāḥ sarve nirguṇaṃ nirapekṣakam |
suhṛdaṃ priyam ātmānaṃ sāmyāsaṅgādayo 'guṇāḥ


11.13.041

इति मे छिन्न-सन्देहा मुनयः सनकादयः ।
सभाजयित्वा परया भक्त्यागृणत संस्तवैः

iti me chinna-sandehā munayaḥ sanakādayaḥ |
sabhājayitvā parayā bhaktyāgṛṇata saṃstavaiḥ


11.13.042

तैर् अहं पूजितः संयक् संस्तुतः परमर्षिभिः ।
प्रत्येयाय स्वकं धाम पश्यतः परमेष्ठिनः

tair ahaṃ pūjitaḥ saṃyak saṃstutaḥ paramarṣibhiḥ |
pratyeyāya svakaṃ dhāma paśyataḥ parameṣṭhinaḥ

Chapter 11.14

11.14.001

0 श्री-उद्धव उवाच वदन्ति कृष्ण श्रेयांसि बहूनि ब्रह्म-वादिनः ।
तेषां विकल्प-प्राधान्यम् उताहो एक-मुख्यता

0 śrī-uddhava uvāca vadanti kṛṣṇa śreyāṃsi bahūni brahma-vādinaḥ |
teṣāṃ vikalpa-prādhānyam utāho eka-mukhyatā


11.14.002

भवतोदाहृतः स्वामिन् भक्ति-योगो ऽनपेक्षितः ।
निरस्य सर्वतः सङ्गं येन त्वय्य् आविशेन् मनः

bhavatodāhṛtaḥ svāmin bhakti-yogo 'napekṣitaḥ |
nirasya sarvataḥ saṅgaṃ yena tvayy āviśen manaḥ


11.14.003

0 श्री-भगवान् उवाच कालेन नष्टा प्रलये वाणीयं वेद-संज्ञिता ।
मयादौ ब्रह्मणे प्रोक्ता धर्मो यस्यां मद्-आत्मकः

0 śrī-bhagavān uvāca kālena naṣṭā pralaye vāṇīyaṃ veda-saṃjñitā |
mayādau brahmaṇe proktā dharmo yasyāṃ mad-ātmakaḥ


11.14.004

तेन प्रोक्ता स्व-पुत्राय मनवे पूर्व-जाय सा ।
ततो भृग्व्-आदयो ऽगृह्णन् सप्त ब्रह्म-महर्षयः

tena proktā sva-putrāya manave pūrva-jāya sā |
tato bhṛgv-ādayo 'gṛhṇan sapta brahma-maharṣayaḥ


11.14.005

तेभ्यः पितृभ्यस् तत्-पुत्रा देव-दानव-गुह्यकाः ।
मनुष्याः सिद्ध-गन्धर्वाः स-विद्याधर-चारणाः

tebhyaḥ pitṛbhyas tat-putrā deva-dānava-guhyakāḥ |
manuṣyāḥ siddha-gandharvāḥ sa-vidyādhara-cāraṇāḥ


11.14.006

किन्देवाः किन्नरा नागा रक्षः-किम्पुरुषादयः ।
बह्व्यस् तेषां प्रकृतयो रजः-सत्त्व-तमो-भुवः

kindevāḥ kinnarā nāgā rakṣaḥ-kimpuruṣādayaḥ |
bahvyas teṣāṃ prakṛtayo rajaḥ-sattva-tamo-bhuvaḥ


11.14.007

याभिर् भूतानि भिद्यन्ते भूतानां पतयस् तथा ।
यथा-प्रकृति सर्वेषां चित्रा वाचः स्रवन्ति हि

yābhir bhūtāni bhidyante bhūtānāṃ patayas tathā |
yathā-prakṛti sarveṣāṃ citrā vācaḥ sravanti hi


11.14.008

एवं प्रकृति-वैचित्र्याद् भिद्यन्ते मतयो नृणाम् ।
पारम्पर्येण केषाञ्चित् पाषण्ड-मतयो ऽपरे

evaṃ prakṛti-vaicitryād bhidyante matayo nṛṇām |
pāramparyeṇa keṣāñcit pāṣaṇḍa-matayo 'pare


11.14.009

मन्-माया-मोहित-धियः पुरुषाः पुरुषर्षभ ।
श्रेयो वदन्त्य् अनेकान्तं यथा-कर्म यथा-रुचि

man-māyā-mohita-dhiyaḥ puruṣāḥ puruṣarṣabha |
śreyo vadanty anekāntaṃ yathā-karma yathā-ruci


11.14.010

धर्मम् एके यशश् चान्ये कामं सत्यं दमं शमम् ।
अन्ये वदन्ति स्वार्थं वा ऐश्वर्यं त्याग-भोजनम् ।
केचिद् यज्ञं तपो दानं व्रतानि नियमान् यमान्

dharmam eke yaśaś cānye kāmaṃ satyaṃ damaṃ śamam |
anye vadanti svārthaṃ vā aiśvaryaṃ tyāga-bhojanam |
kecid yajñaṃ tapo dānaṃ vratāni niyamān yamān


11.14.011

आद्य्-अन्त-वन्त एवैषां लोकाः कर्म-विनिर्मिताः ।
दुःखोदर्कास् तमो-निष्ठाः क्षुद्रा मन्दाः शुचार्पिताः

ādy-anta-vanta evaiṣāṃ lokāḥ karma-vinirmitāḥ |
duḥkhodarkās tamo-niṣṭhāḥ kṣudrā mandāḥ śucārpitāḥ


11.14.012

मय्य् अर्पितात्मनः सभ्य निरपेक्षस्य सर्वतः ।
मयात्मना सुखं यत् तत् कुतः स्याद् विषयात्मनाम्

mayy arpitātmanaḥ sabhya nirapekṣasya sarvataḥ |
mayātmanā sukhaṃ yat tat kutaḥ syād viṣayātmanām


11.14.013

अकिञ्चनस्य दान्तस्य शान्तस्य सम-चेतसः ।
मया सन्तुष्ट-मनसः सर्वाः सुख-मया दिशः

akiñcanasya dāntasya śāntasya sama-cetasaḥ |
mayā santuṣṭa-manasaḥ sarvāḥ sukha-mayā diśaḥ


11.14.014

न पारमेष्ठ्यं न महेन्द्र-धिष्ण्यं $ न सार्वभौमं न रसाधिपत्यम् &अम्प्;न योग-सिद्धीर् अपुनर्-भवं वा % मय्य् अर्पितात्मेच्छति मद् विनान्यत्

na pārameṣṭhyaṃ na mahendra-dhiṣṇyaṃ $ na sārvabhaumaṃ na rasādhipatyam &na yoga-siddhīr apunar-bhavaṃ vā % mayy arpitātmecchati mad vinānyat


11.14.015


  • न तथा मे प्रियतम आत्म-योनिर् न शङ्करः ।
    न च सङ्कर्षणो न श्रीर् नैवात्मा च यथा भवान्

** // na tathā me priyatama ātma-yonir na śaṅkaraḥ |*
na ca saṅkarṣaṇo na śrīr naivātmā ca yathā bhavān


11.14.016

निरपेक्षं मुनिं शान्तं निर्वैरं सम-दर्शनम् ।
अनुव्रजाम्य् अहं नित्यं पूयेयेत्य् अङ्घ्रि-रेणुभिः

nirapekṣaṃ muniṃ śāntaṃ nirvairaṃ sama-darśanam |
anuvrajāmy ahaṃ nityaṃ pūyeyety aṅghri-reṇubhiḥ


11.14.017

निष्किञ्चना मय्य् अनुरक्त-चेतसः शान्ता महान्तो ऽखिल-जीव-वत्सलाः ।
कामैर् अनालब्ध-धियो जुषन्ति ते यन् नैरपेक्ष्यं न विदुः सुखं मम

niṣkiñcanā mayy anurakta-cetasaḥ śāntā mahānto 'khila-jīva-vatsalāḥ |
kāmair anālabdha-dhiyo juṣanti te yan nairapekṣyaṃ na viduḥ sukhaṃ mama


11.14.018

बाध्यमानो ऽपि मद्-भक्तो विषयैर् अजितेन्द्रियः ।
प्रायः प्रगल्भया भक्त्या विषयैर् नाभिभूयते

bādhyamāno 'pi mad-bhakto viṣayair ajitendriyaḥ |
prāyaḥ pragalbhayā bhaktyā viṣayair nābhibhūyate


11.14.019

यथाग्निः सु-समृद्धार्चिः करोत्य् एधांसि भस्मसात् ।
तथा मद्-विषया भक्तिर् उद्धवैनांसि कृत्स्नशः

yathāgniḥ su-samṛddhārciḥ karoty edhāṃsi bhasmasāt |
tathā mad-viṣayā bhaktir uddhavaināṃsi kṛtsnaśaḥ


11.14.020

न साधयति मां योगो न साङ्ख्यं धर्म उद्धव ।
न स्वाध्यायस् तपस् त्यागो यथा भक्तिर् ममोर्जिता

na sādhayati māṃ yogo na sāṅkhyaṃ dharma uddhava |
na svādhyāyas tapas tyāgo yathā bhaktir mamorjitā


11.14.021

भक्त्याहम् एकया ग्राह्यः श्रद्धयात्मा प्रियः सताम् ।
भक्तिः पुनाति मन्-निष्ठा श्व-पाकान् अपि सम्भवात्

bhaktyāham ekayā grāhyaḥ śraddhayātmā priyaḥ satām |
bhaktiḥ punāti man-niṣṭhā śva-pākān api sambhavāt


11.14.022

धर्मः सत्य-दयोपेतो विद्या वा तपसान्विता ।
मद्-भक्त्यापेतम् आत्मानं न सम्यक् प्रपुनाति हि

dharmaḥ satya-dayopeto vidyā vā tapasānvitā |
mad-bhaktyāpetam ātmānaṃ na samyak prapunāti hi


11.14.023

कथं विना रोम-हर्षं द्रवता चेतसा विना ।
विनानन्दाश्रु-कलया शुध्येद् भक्त्या विनाशयः

kathaṃ vinā roma-harṣaṃ dravatā cetasā vinā |
vinānandāśru-kalayā śudhyed bhaktyā vināśayaḥ


11.14.024

वाग् गद्गदा द्रवते यस्य चित्तं रुदत्य् अभीक्ष्णं हसति क्वचिच् च ।
विलज्ज उद्गायति नृत्यते च मद्-भक्ति-युक्तो भुवनं पुनाति

vāg gadgadā dravate yasya cittaṃ rudaty abhīkṣṇaṃ hasati kvacic ca |
vilajja udgāyati nṛtyate ca mad-bhakti-yukto bhuvanaṃ punāti


11.14.025

यथाग्निना हेम मलं जहाति ध्मातं पुनः स्वं भजते च रूपम् ।
आत्मा च कर्मानुशयं विधूय मद्-भक्ति-योगेन भजत्य् अथो माम्

yathāgninā hema malaṃ jahāti dhmātaṃ punaḥ svaṃ bhajate ca rūpam |
ātmā ca karmānuśayaṃ vidhūya mad-bhakti-yogena bhajaty atho mām


11.14.026

यथा यथात्मा परिमृज्यते ऽसौ मत्-पुण्य-गाथा-श्रवणाभिधानैः ।
तथा तथा पश्यति वस्तु सूक्ष्मं चक्षुर् यथैवाञ्जन-सम्प्रयुक्तम्

yathā yathātmā parimṛjyate 'sau mat-puṇya-gāthā-śravaṇābhidhānaiḥ |
tathā tathā paśyati vastu sūkṣmaṃ cakṣur yathaivāñjana-samprayuktam


11.14.027

विषयान् ध्यायतश् चित्तं विषयेषु विषज्जते ।
माम् अनुस्मरतश् चित्तं मय्य् एव प्रविलीयते

viṣayān dhyāyataś cittaṃ viṣayeṣu viṣajjate |
mām anusmarataś cittaṃ mayy eva pravilīyate


11.14.028

तस्माद् असद्-अभिध्यानं यथा स्वप्न-मनोरथम् ।
हित्वा मयि समाधत्स्व मनो मद्-भाव-भावितम्

tasmād asad-abhidhyānaṃ yathā svapna-manoratham |
hitvā mayi samādhatsva mano mad-bhāva-bhāvitam


11.14.029

स्त्रीणां स्त्री-सङ्गिनां सङ्गं त्यक्त्वा दूरत आत्मवान् ।
क्षेमे विविक्त आसीनश् चिन्तयेन् माम् अतन्द्रितः

strīṇāṃ strī-saṅgināṃ saṅgaṃ tyaktvā dūrata ātmavān |
kṣeme vivikta āsīnaś cintayen mām atandritaḥ


11.14.030

न तथास्य भवेत् क्लेशो बन्धश् चान्य-प्रसङ्गतः ।
योषित्-सङ्गाद् यथा पुंसो यथा तत्-सङ्गि-सङ्गतः

na tathāsya bhavet kleśo bandhaś cānya-prasaṅgataḥ |
yoṣit-saṅgād yathā puṃso yathā tat-saṅgi-saṅgataḥ


11.14.031

0 श्री-उद्धव उवाच यथा त्वाम् अरविन्दाक्ष यादृशं वा यद्-आत्मकम् ।
ध्यायेन् मुमुक्षुर् एतन् मे ध्यानं त्वं वक्तुम् अर्हसि

0 śrī-uddhava uvāca yathā tvām aravindākṣa yādṛśaṃ vā yad-ātmakam |
dhyāyen mumukṣur etan me dhyānaṃ tvaṃ vaktum arhasi


11.14.032

0 श्री-भगवान् उवाच सम आसन आसीनः सम-कायो यथा-सुखम् ।
हस्ताव् उत्सङ्ग आधाय स्व-नासाग्र-कृतेक्षणः

0 śrī-bhagavān uvāca sama āsana āsīnaḥ sama-kāyo yathā-sukham |
hastāv utsaṅga ādhāya sva-nāsāgra-kṛtekṣaṇaḥ


11.14.033

प्राणस्य शोधयेन् मार्गं पूर-कुम्भक-रेचकैः ।
विपर्ययेणापि शनैर् अभ्यसेन् निर्जितेन्द्रियः

prāṇasya śodhayen mārgaṃ pūra-kumbhaka-recakaiḥ |
viparyayeṇāpi śanair abhyasen nirjitendriyaḥ


11.14.034

हृद्य् अविच्छिनम् ओंकारं घण्टा-नादं बिसोर्ण-वत् ।
प्राणेनोदीर्य तत्राथ पुनः संवेशयेत् स्वरम्

hṛdy avicchinam oṃkāraṃ ghaṇṭā-nādaṃ bisorṇa-vat |
prāṇenodīrya tatrātha punaḥ saṃveśayet svaram


11.14.035

एवं प्रणव-संयुक्तं प्राणम् एव समभ्यसेत् ।
दश-कृत्वस् त्रि-षवणं मासाद् अर्वाग् जितानिलः

evaṃ praṇava-saṃyuktaṃ prāṇam eva samabhyaset |
daśa-kṛtvas tri-ṣavaṇaṃ māsād arvāg jitānilaḥ


11.14.036

हृत्-पुण्डरीकम् अन्तः-स्थम् ऊर्ध्व-नालम् अधो-मुखम् ।
ध्यात्वोर्ध्व-मुखम् उन्निद्रम् अष्ट-पत्रं स-कर्णिकम्

hṛt-puṇḍarīkam antaḥ-stham ūrdhva-nālam adho-mukham |
dhyātvordhva-mukham unnidram aṣṭa-patraṃ sa-karṇikam


11.14.037

कर्णिकायां न्यसेत् सूर्य- सोमाग्नीन् उत्तरोत्तरम् ।
वह्नि-मध्ये स्मरेद् रूपं ममैतद् ध्यान-मङ्गलम्

karṇikāyāṃ nyaset sūrya- somāgnīn uttarottaram |
vahni-madhye smared rūpaṃ mamaitad dhyāna-maṅgalam


11.14.038

समं प्रशान्तं सु-मुखं दीर्घ-चारु-चतुर्-भुजम् ।
सु-चारु-सुन्दर-ग्रीवं सु-कपोलं शुचि-स्मितम्

samaṃ praśāntaṃ su-mukhaṃ dīrgha-cāru-catur-bhujam |
su-cāru-sundara-grīvaṃ su-kapolaṃ śuci-smitam


11.14.039

समान-कर्ण-विन्यस्त- स्फुरन्-मकर-कुण्डलम् ।
हेमाम्बरं घन-श्यामं श्रीवत्स-श्री-निकेतनम्

samāna-karṇa-vinyasta- sphuran-makara-kuṇḍalam |
hemāmbaraṃ ghana-śyāmaṃ śrīvatsa-śrī-niketanam


11.14.040

शङ्ख-चक्र-गदा-पद्म- वनमाला-विभूषितम् ।
नूपुरैर् विलसत्-पादं कौस्तुभ-प्रभया युतम्

śaṅkha-cakra-gadā-padma- vanamālā-vibhūṣitam |
nūpurair vilasat-pādaṃ kaustubha-prabhayā yutam


11.14.041

द्युमत्-किरीट-कटक- कटि-सूत्राङ्गदायुतम् ।
सर्वाङ्ग-सुन्दरं हृद्यं प्रसाद-सुमुखेक्षनम्

dyumat-kirīṭa-kaṭaka- kaṭi-sūtrāṅgadāyutam |
sarvāṅga-sundaraṃ hṛdyaṃ prasāda-sumukhekṣanam


11.14.042

सु-कुमारम् अभिध्यायेत् सर्वाङ्गेषु मनो दधत् ।
इन्द्रियाणीन्द्रियार्थेभ्यो मनसाकृष्य तन् मनः ।
बुद्ध्या सारथिना धीरः प्रणयेन् मयि सर्वतः

su-kumāram abhidhyāyet sarvāṅgeṣu mano dadhat |
indriyāṇīndriyārthebhyo manasākṛṣya tan manaḥ |
buddhyā sārathinā dhīraḥ praṇayen mayi sarvataḥ


11.14.043

तत् सर्व-व्यापकं चित्तम् आकृष्यैकत्र धारयेत् ।
नान्यानि चिन्तयेद् भूयः सु-स्मितं भावयेन् मुखम्

tat sarva-vyāpakaṃ cittam ākṛṣyaikatra dhārayet |
nānyāni cintayed bhūyaḥ su-smitaṃ bhāvayen mukham


11.14.044

तत्र लब्ध-पदं चित्तम् आकृष्य व्योम्नि धारयेत् ।
तच् च त्यक्त्वा मद्-आरोहो न किञ्चिद् अपि चिन्तयेत्

tatra labdha-padaṃ cittam ākṛṣya vyomni dhārayet |
tac ca tyaktvā mad-āroho na kiñcid api cintayet


11.14.045

एवं समाहित-मतिर् माम् एवात्मानम् आत्मनि ।
विचष्टे मयि सर्वात्मन् ज्योतिर् ज्योतिषि संयुतम्

evaṃ samāhita-matir mām evātmānam ātmani |
vicaṣṭe mayi sarvātman jyotir jyotiṣi saṃyutam


11.14.046

ध्यानेनेत्थं सु-तीव्रेण युञ्जतो योगिनो मनः ।
संयास्यत्य् आशु निर्वाणं द्रव्य ज्ञान-क्रिया-भ्रमः

dhyānenetthaṃ su-tīvreṇa yuñjato yogino manaḥ |
saṃyāsyaty āśu nirvāṇaṃ dravya jñāna-kriyā-bhramaḥ

Chapter 11.15

11.15.001

0 श्री-भगवान् उवाच जितेन्द्रियस्य युक्तस्य जित-श्वासस्य योगिनः ।
मयि धारयतश् चेत उपतिष्ठन्ति सिद्धयः

0 śrī-bhagavān uvāca jitendriyasya yuktasya jita-śvāsasya yoginaḥ |
mayi dhārayataś ceta upatiṣṭhanti siddhayaḥ


11.15.002

0 श्री-उद्धव उवाच कया धारणया का स्वित् कथं वा सिद्धिर् अच्युत ।
कति वा सिद्धयो ब्रूहि योगिनां सिद्धि-दो भवान्

0 śrī-uddhava uvāca kayā dhāraṇayā kā svit kathaṃ vā siddhir acyuta |
kati vā siddhayo brūhi yogināṃ siddhi-do bhavān


11.15.003

0 श्री-भगवान् उवाच सिद्धयो ऽष्टादश प्रोक्ता धारणा योग-पार-गैः ।
तासाम् अष्टौ मत्-प्रधाना दशैव गुण-हेतवः

0 śrī-bhagavān uvāca siddhayo 'ṣṭādaśa proktā dhāraṇā yoga-pāra-gaiḥ |
tāsām aṣṭau mat-pradhānā daśaiva guṇa-hetavaḥ


11.15.004

अणिमा महिमा मूर्तेर् लघिमा प्राप्तिर् इन्द्रियैः ।
प्राकाम्यं श्रुत-दृष्टेषु शक्ति-प्रेरणम् ईशिता

aṇimā mahimā mūrter laghimā prāptir indriyaiḥ |
prākāmyaṃ śruta-dṛṣṭeṣu śakti-preraṇam īśitā


11.15.005

गुणेष्व् असङ्गो वशिता यत्-कामस् तद् अवस्यति ।
एता मे सिद्धयः सौम्य अष्टाव् औत्पत्तिका मताः

guṇeṣv asaṅgo vaśitā yat-kāmas tad avasyati |
etā me siddhayaḥ saumya aṣṭāv autpattikā matāḥ


11.15.006

अनूर्मिमत्त्वं देहे ऽस्मिन् दूर-श्रवण-दर्शनम् ।
मनो-जवः काम-रूपं पर-काय-प्रवेशनम्

anūrmimattvaṃ dehe 'smin dūra-śravaṇa-darśanam |
mano-javaḥ kāma-rūpaṃ para-kāya-praveśanam


11.15.007

स्वच्छन्द-मृत्युर् देवानां सह-क्रीडानुदर्शनम् ।
यथा-सङ्कल्प-संसिद्धिर् आज्ञाप्रतिहता गतिः

svacchanda-mṛtyur devānāṃ saha-krīḍānudarśanam |
yathā-saṅkalpa-saṃsiddhir ājñāpratihatā gatiḥ


11.15.008

त्रि-काल-ज्ञत्वम् अद्वन्द्वं पर-चित्ताद्य्-अभिज्ञता ।
अग्न्य्-अर्काम्बु-विषादीनां प्रतिष्टम्भो ऽपराजयः

tri-kāla-jñatvam advandvaṃ para-cittādy-abhijñatā |
agny-arkāmbu-viṣādīnāṃ pratiṣṭambho 'parājayaḥ


11.15.009

एताश् चोद्देशतः प्रोक्ता योग-धारण-सिद्धयः ।
यया धारणया या स्याद् यथा वा स्यान् निबोध मे

etāś coddeśataḥ proktā yoga-dhāraṇa-siddhayaḥ |
yayā dhāraṇayā yā syād yathā vā syān nibodha me


11.15.010

भूत-सूक्ष्मात्मनि मयि तन्-मात्रं धारयेन् मनः ।
अणिमानम् अवाप्नोति तन्-मात्रोपासको मम

bhūta-sūkṣmātmani mayi tan-mātraṃ dhārayen manaḥ |
aṇimānam avāpnoti tan-mātropāsako mama


11.15.011

महत्-तत्त्वात्मनि मयि यथा-संस्थं मनो दधत् ।
महिमानम् अवाप्नोति भूतानां च पृथक् पृथक्

mahat-tattvātmani mayi yathā-saṃsthaṃ mano dadhat |
mahimānam avāpnoti bhūtānāṃ ca pṛthak pṛthak


11.15.012

परमाणु-मये चित्तं भूतानां मयि रञ्जयन् ।
काल-सूक्ष्मार्थतां योगी लघिमानम् अवाप्नुयात्

paramāṇu-maye cittaṃ bhūtānāṃ mayi rañjayan |
kāla-sūkṣmārthatāṃ yogī laghimānam avāpnuyāt


11.15.013

धारयन् मय्य् अहं-तत्त्वे मनो वैकारिके ऽखिलम् ।
सर्वेन्द्रियाणाम् आत्मत्वं प्राप्तिं प्राप्नोति मन्-मनाः

dhārayan mayy ahaṃ-tattve mano vaikārike 'khilam |
sarvendriyāṇām ātmatvaṃ prāptiṃ prāpnoti man-manāḥ


11.15.014

महत्य् आत्मनि यः सूत्रे धारयेन् मयि मानसम् ।
प्राकाम्यं पारमेष्ठ्यं मे विन्दते ऽव्यक्त-जन्मनः

mahaty ātmani yaḥ sūtre dhārayen mayi mānasam |
prākāmyaṃ pārameṣṭhyaṃ me vindate 'vyakta-janmanaḥ


11.15.015

विष्णौ त्र्य्-अधीश्वरे चित्तं धारयेत् काल-विग्रहे ।
स ईशित्वम् अवाप्नोति क्षेत्रज्ञ-क्षेत्र-चोदनाम्

viṣṇau try-adhīśvare cittaṃ dhārayet kāla-vigrahe |
sa īśitvam avāpnoti kṣetrajña-kṣetra-codanām


11.15.016

नारायणे तुरीयाख्ये भगवच्-छब्द-शब्दिते ।
मनो मय्य् आदधद् योगी मद्-धर्मा वशिताम् इयात्

nārāyaṇe turīyākhye bhagavac-chabda-śabdite |
mano mayy ādadhad yogī mad-dharmā vaśitām iyāt


11.15.017

निर्गुणे ब्रह्मणि मयि धारयन् विशदं मनः ।
परमानन्दम् आप्नोति यत्र कामो ऽवसीयते

nirguṇe brahmaṇi mayi dhārayan viśadaṃ manaḥ |
paramānandam āpnoti yatra kāmo 'vasīyate


11.15.018

श्वेतद्वीप-पतौ चित्तं शुद्धे धर्म-मये मयि ।
धारयञ् छ्वेततां याति षड्-ऊर्मि-रहितो नरः

śvetadvīpa-patau cittaṃ śuddhe dharma-maye mayi |
dhārayañ chvetatāṃ yāti ṣaḍ-ūrmi-rahito naraḥ


11.15.019

मय्य् आकाशात्मनि प्राणे मनसा घोषम् उद्वहन् ।
तत्रोपलब्धा भूतानां हंसो वाचः शृणोत्य् असौ

mayy ākāśātmani prāṇe manasā ghoṣam udvahan |
tatropalabdhā bhūtānāṃ haṃso vācaḥ śṛṇoty asau


11.15.020

चक्षुस् त्वष्टरि संयोज्य त्वष्टारम् अपि चक्षुषि ।
मां तत्र मनसा ध्यायन् विश्वं पश्यति दूरतः

cakṣus tvaṣṭari saṃyojya tvaṣṭāram api cakṣuṣi |
māṃ tatra manasā dhyāyan viśvaṃ paśyati dūrataḥ


11.15.021

मनो मयि सु-संयोज्य देहं तद्-अनुवायुना ।
मद्-धारणानुभावेन तत्रात्मा यत्र वै मनः

mano mayi su-saṃyojya dehaṃ tad-anuvāyunā |
mad-dhāraṇānubhāvena tatrātmā yatra vai manaḥ


11.15.022

यदा मन उपादाय यद् यद् रूपं बुभूषति ।
तत् तद् भवेन् मनो-रूपं मद्-योग-बलम् आश्रयः

yadā mana upādāya yad yad rūpaṃ bubhūṣati |
tat tad bhaven mano-rūpaṃ mad-yoga-balam āśrayaḥ


11.15.023

पर-कायं विशन् सिद्ध आत्मानं तत्र भावयेत् ।
पिण्डं हित्वा विशेत् प्राणो वायु-भूतः षडङ्घ्रि-वत्

para-kāyaṃ viśan siddha ātmānaṃ tatra bhāvayet |
piṇḍaṃ hitvā viśet prāṇo vāyu-bhūtaḥ ṣaḍaṅghri-vat


11.15.024

पार्ष्ण्यापीड्य गुदं प्राणं हृद्-उरः-कण्ठ-मूर्धसु ।
आरोप्य ब्रह्म-रन्ध्रेण ब्रह्म नीत्वोत्सृजेत् तनुम्

pārṣṇyāpīḍya gudaṃ prāṇaṃ hṛd-uraḥ-kaṇṭha-mūrdhasu |
āropya brahma-randhreṇa brahma nītvotsṛjet tanum


11.15.025

विहरिष्यन् सुराक्रीडे मत्-स्थं सत्त्वं विभावयेत् ।
विमानेनोपतिष्ठन्ति सत्त्व-वृत्तीः सुर-स्त्रियः

vihariṣyan surākrīḍe mat-sthaṃ sattvaṃ vibhāvayet |
vimānenopatiṣṭhanti sattva-vṛttīḥ sura-striyaḥ


11.15.026

यथा सङ्कल्पयेद् बुद्ध्या यदा वा मत्-परः पुमान् ।
मयि सत्ये मनो युञ्जंस् तथा तत् समुपाश्नुते

yathā saṅkalpayed buddhyā yadā vā mat-paraḥ pumān |
mayi satye mano yuñjaṃs tathā tat samupāśnute


11.15.027

यो वै मद्-भावम् आपन्न ईशितुर् वशितुः पुमान् ।
कुतश्चिन् न विहन्येत तस्य चाज्ञा यथा मम

yo vai mad-bhāvam āpanna īśitur vaśituḥ pumān |
kutaścin na vihanyeta tasya cājñā yathā mama


11.15.028

मद्-भक्त्या शुद्ध-सत्त्वस्य योगिनो धारणा-विदः ।
तस्य त्रै-कालिकी बुद्धिर् जन्म-मृत्यूपबृंहिता

mad-bhaktyā śuddha-sattvasya yogino dhāraṇā-vidaḥ |
tasya trai-kālikī buddhir janma-mṛtyūpabṛṃhitā


11.15.029

अग्न्य्-आदिभिर् न हन्येत मुनेर् योग-मयं वपुः ।
मद्-योग-शान्त-चित्तस्य यादसाम् उदकं यथा

agny-ādibhir na hanyeta muner yoga-mayaṃ vapuḥ |
mad-yoga-śānta-cittasya yādasām udakaṃ yathā


11.15.030

मद्-विभूतीर् अभिध्यायन् श्रीवत्सास्त्र-विभूषिताः ।
ध्वजातपत्र-व्यजनैः स भवेद् अपराजितः

mad-vibhūtīr abhidhyāyan śrīvatsāstra-vibhūṣitāḥ |
dhvajātapatra-vyajanaiḥ sa bhaved aparājitaḥ


11.15.031

उपासकस्य माम् एवं योग-धारणया मुनेः ।
सिद्धयः पूर्व-कथिता उपतिष्ठन्त्य् अशेषतः

upāsakasya mām evaṃ yoga-dhāraṇayā muneḥ |
siddhayaḥ pūrva-kathitā upatiṣṭhanty aśeṣataḥ


11.15.032

जितेन्द्रियस्य दान्तस्य जित-श्वासात्मनो मुनेः ।
मद्-धारणां धारयतः का सा सिद्धिः सु-दुर्लभा

jitendriyasya dāntasya jita-śvāsātmano muneḥ |
mad-dhāraṇāṃ dhārayataḥ kā sā siddhiḥ su-durlabhā


11.15.033

अन्तरायान् वदन्त्य् एता युञ्जतो योगम् उत्तमम् ।
मया सम्पद्यमानस्य काल-क्षपण-हेतवः

antarāyān vadanty etā yuñjato yogam uttamam |
mayā sampadyamānasya kāla-kṣapaṇa-hetavaḥ


11.15.034

जन्मौषधि-तपो-मन्त्रैर् यावतीर् इह सिद्धयः ।
योगेनाप्नोति ताः सर्वा नान्यैर् योग-गतिं व्रजेत्

janmauṣadhi-tapo-mantrair yāvatīr iha siddhayaḥ |
yogenāpnoti tāḥ sarvā nānyair yoga-gatiṃ vrajet


11.15.035

सर्वासाम् अपि सिद्धीनां हेतुः पतिर् अहं प्रभुः ।
अहं योगस्य साङ्ख्यस्य धर्मस्य ब्रह्म-वादिनाम्

sarvāsām api siddhīnāṃ hetuḥ patir ahaṃ prabhuḥ |
ahaṃ yogasya sāṅkhyasya dharmasya brahma-vādinām


11.15.036

अहम् आत्मान्तरो बाह्यो ऽनावृतः सर्व-देहिनाम् ।
यथा भूतानि भूतेषु बहिर् अन्तः स्वयं तथा

aham ātmāntaro bāhyo 'nāvṛtaḥ sarva-dehinām |
yathā bhūtāni bhūteṣu bahir antaḥ svayaṃ tathā

Chapter 11.16

11.16.001

0 श्री-उद्धव उवाच त्वं ब्रह्म परमं साक्षाद् अनाद्य्-अन्तम् अपावृतम् ।
सर्वेषाम् अपि भावानां त्राण-स्थित्य्-अप्ययोद्भवः

0 śrī-uddhava uvāca tvaṃ brahma paramaṃ sākṣād anādy-antam apāvṛtam |
sarveṣām api bhāvānāṃ trāṇa-sthity-apyayodbhavaḥ


11.16.002

उच्चावचेषु भूतेषु दुर्ज्ञेयम् अकृतात्मभिः ।
उपासते त्वां भगवन् याथा-तथ्येन ब्राह्मणाः

uccāvaceṣu bhūteṣu durjñeyam akṛtātmabhiḥ |
upāsate tvāṃ bhagavan yāthā-tathyena brāhmaṇāḥ


11.16.003

येषु येषु च भूतेषु भक्त्या त्वां परमर्षयः ।
उपासीनाः प्रपद्यन्ते संसिद्धिं तद् वदस्व मे

yeṣu yeṣu ca bhūteṣu bhaktyā tvāṃ paramarṣayaḥ |
upāsīnāḥ prapadyante saṃsiddhiṃ tad vadasva me


11.16.004

गूढश् चरसि भूतात्मा भूतानां भूत-भावन ।
न त्वां पश्यन्ति भूतानि पश्यन्तं मोहितानि ते

gūḍhaś carasi bhūtātmā bhūtānāṃ bhūta-bhāvana |
na tvāṃ paśyanti bhūtāni paśyantaṃ mohitāni te


11.16.005

याः काश् च भूमौ दिवि वै रसायां विभूतयो दिक्षु महा-विभूते ।
ता मह्यम् आख्याह्य् अनुभावितास् ते नमामि ते तीर्थ-पदाङ्घ्रि-पद्मम्

yāḥ kāś ca bhūmau divi vai rasāyāṃ vibhūtayo dikṣu mahā-vibhūte |
tā mahyam ākhyāhy anubhāvitās te namāmi te tīrtha-padāṅghri-padmam


11.16.006

0 श्री-भगवान् उवाच एवम् एतद् अहं पृष्टः प्रश्नं प्रश्न-विदां वर ।
युयुत्सुना विनशने सपत्नैर् अर्जुनेन वै

0 śrī-bhagavān uvāca evam etad ahaṃ pṛṣṭaḥ praśnaṃ praśna-vidāṃ vara |
yuyutsunā vinaśane sapatnair arjunena vai


11.16.007

ज्ञात्वा ज्ञाति-वधं गर्ह्यम् अधर्मं राज्य-हेतुकम् ।
ततो निवृत्तो हन्ताहं हतो ऽयम् इति लौकिकः

jñātvā jñāti-vadhaṃ garhyam adharmaṃ rājya-hetukam |
tato nivṛtto hantāhaṃ hato 'yam iti laukikaḥ


11.16.008

स तदा पुरुष-व्याघ्रो युक्त्या मे प्रतिबोधितः ।
अभ्यभाषत माम् एवं यथा त्वं रण-मूर्धनि

sa tadā puruṣa-vyāghro yuktyā me pratibodhitaḥ |
abhyabhāṣata mām evaṃ yathā tvaṃ raṇa-mūrdhani


11.16.009

अहम् आत्मोद्धवामीषां भूतानां सुहृद् ईश्वरः ।
अहं सर्वाणि भूतानि तेषां स्थित्य्-उद्भवाप्ययः

aham ātmoddhavāmīṣāṃ bhūtānāṃ suhṛd īśvaraḥ |
ahaṃ sarvāṇi bhūtāni teṣāṃ sthity-udbhavāpyayaḥ


11.16.010

अहं गतिर् गतिमतां कालः कलयताम् अहम् ।
गुनाणां चाप्य् अहं साम्यं गुणिन्य् औत्पत्तिको गुणः

ahaṃ gatir gatimatāṃ kālaḥ kalayatām aham |
gunāṇāṃ cāpy ahaṃ sāmyaṃ guṇiny autpattiko guṇaḥ


11.16.011

गुणिनाम् अप्य् अहं सूत्रं महतां च महान् अहम् ।
सूक्ष्माणाम् अप्य् अहं जीवो दुर्जयानाम् अहं मनः

guṇinām apy ahaṃ sūtraṃ mahatāṃ ca mahān aham |
sūkṣmāṇām apy ahaṃ jīvo durjayānām ahaṃ manaḥ


11.16.012

हिरण्यगर्भो वेदानां मन्त्राणां प्रणवस् त्रि-वृत् ।
अक्षराणाम् अ-कारो ऽस्मि पदानि च्छन्दुसाम् अहम्

hiraṇyagarbho vedānāṃ mantrāṇāṃ praṇavas tri-vṛt |
akṣarāṇām a-kāro 'smi padāni cchandusām aham


11.16.013

इन्द्रो ऽहं सर्व-देवानां वसूनाम् अस्मि हव्य-वाट् ।
आदित्यानाम् अहं विष्णू रुद्राणां नील-लोहितः

indro 'haṃ sarva-devānāṃ vasūnām asmi havya-vāṭ |
ādityānām ahaṃ viṣṇū rudrāṇāṃ nīla-lohitaḥ


11.16.014

ब्रह्मर्षीणां भृगुर् अहं राजर्षीणाम् अहं मनुः ।
देवर्षीणां नारदो ऽहं हविर्धान्य् अस्मि धेनुषु

brahmarṣīṇāṃ bhṛgur ahaṃ rājarṣīṇām ahaṃ manuḥ |
devarṣīṇāṃ nārado 'haṃ havirdhāny asmi dhenuṣu


11.16.015

सिद्धेश्वराणां कपिलः सुपर्णो ऽहं पतत्रिणाम् ।
प्रजापतीनां दक्षो ऽहं पितॄणाम् अहम् अर्यमा

siddheśvarāṇāṃ kapilaḥ suparṇo 'haṃ patatriṇām |
prajāpatīnāṃ dakṣo 'haṃ pitṝṇām aham aryamā


11.16.016

मां विद्ध्य् उद्धव दैत्यानां प्रह्लादम् असुरेश्वरम् ।
सोमं नक्षत्रौषधीनां धनेशं यक्ष-रक्षसाम्

māṃ viddhy uddhava daityānāṃ prahlādam asureśvaram |
somaṃ nakṣatrauṣadhīnāṃ dhaneśaṃ yakṣa-rakṣasām


11.16.017

ऐरावतं गजेन्द्राणां यादसां वरुणं प्रभुम् ।
तपतां द्युमतां सूर्यं मनुष्याणां च भू-पतिम्

airāvataṃ gajendrāṇāṃ yādasāṃ varuṇaṃ prabhum |
tapatāṃ dyumatāṃ sūryaṃ manuṣyāṇāṃ ca bhū-patim


11.16.018

उच्चैःश्रवास् तुरङ्गाणां धातूनाम् अस्मि काञ्चनम् ।
यमः संयमतां चाहम् सर्पाणाम् अस्मि वासुकिः

uccaiḥśravās turaṅgāṇāṃ dhātūnām asmi kāñcanam |
yamaḥ saṃyamatāṃ cāham sarpāṇām asmi vāsukiḥ


11.16.019

नागेन्द्राणाम् अनन्तो ऽहं मृगेन्द्रः शृङ्गि-दंष्ट्रिणाम् ।
आश्रमाणाम् अहं तुर्यो वर्णानां प्रथमो ऽनघ

nāgendrāṇām ananto 'haṃ mṛgendraḥ śṛṅgi-daṃṣṭriṇām |
āśramāṇām ahaṃ turyo varṇānāṃ prathamo 'nagha


11.16.020

तीर्थानां स्रोतसां गङ्गा समुद्रः सरसाम् अहम् ।
आयुधानां धनुर् अहं त्रिपुर-घ्नो धनुष्मताम्

tīrthānāṃ srotasāṃ gaṅgā samudraḥ sarasām aham |
āyudhānāṃ dhanur ahaṃ tripura-ghno dhanuṣmatām


11.16.021

धिष्ण्यानाम् अस्म्य् अहं मेरुर् गहनानां हिमालयः ।
वनस्पतीनाम् अश्वत्थ ओषधीनाम् अहं यवः

dhiṣṇyānām asmy ahaṃ merur gahanānāṃ himālayaḥ |
vanaspatīnām aśvattha oṣadhīnām ahaṃ yavaḥ


11.16.022

पुरोधसां वसिष्ठो ऽहं ब्रह्मिष्ठानां बृहस्पतिः ।
स्कन्दो ऽहं सर्व-सेनान्याम् अग्रण्यां भगवान् अजः

purodhasāṃ vasiṣṭho 'haṃ brahmiṣṭhānāṃ bṛhaspatiḥ |
skando 'haṃ sarva-senānyām agraṇyāṃ bhagavān ajaḥ


11.16.023

यज्ञानां ब्रह्म-यज्ञो ऽहं व्रतानाम् अविहिंसनम् ।
वाय्व्-अग्न्य्-अर्काम्बु-वाग्-आत्मा शुचीनाम् अप्य् अहं शुचिः

yajñānāṃ brahma-yajño 'haṃ vratānām avihiṃsanam |
vāyv-agny-arkāmbu-vāg-ātmā śucīnām apy ahaṃ śuciḥ


11.16.024

योगानाम् आत्म-संरोधो मन्त्रो ऽस्मि विजिगीषताम् ।
आन्वीक्षिकी कौशलानां विकल्पः ख्याति-वादिनाम्

yogānām ātma-saṃrodho mantro 'smi vijigīṣatām |
ānvīkṣikī kauśalānāṃ vikalpaḥ khyāti-vādinām


11.16.025

स्त्रीणां तु शतरूपाहं पुंसां स्वायम्भुवो मनुः ।
नारायणो मुनीनां च कुमारो ब्रह्मचारिणाम्

strīṇāṃ tu śatarūpāhaṃ puṃsāṃ svāyambhuvo manuḥ |
nārāyaṇo munīnāṃ ca kumāro brahmacāriṇām


11.16.026

धर्माणाम् अस्मि सन्न्यासः क्षेमाणाम् अबहिर्-मतिः ।
गुह्यानां सु-नृतं मौनं मिथुनानाम् अजस् त्व् अहम्

dharmāṇām asmi sannyāsaḥ kṣemāṇām abahir-matiḥ |
guhyānāṃ su-nṛtaṃ maunaṃ mithunānām ajas tv aham


11.16.027

संवत्सरो ऽस्म्य् अनिमिषाम् ऋतूनां मधु-माधवौ ।
मासानां मार्गशीर्षो ऽहं नक्षत्राणां तथाभिजित्

saṃvatsaro 'smy animiṣām ṛtūnāṃ madhu-mādhavau |
māsānāṃ mārgaśīrṣo 'haṃ nakṣatrāṇāṃ tathābhijit


11.16.028

अहं युगानां च कृतं धीराणां देवलो ऽसितः ।
द्वैपायनो ऽस्मि व्यासानां कवीनां काव्य आत्मवान्

ahaṃ yugānāṃ ca kṛtaṃ dhīrāṇāṃ devalo 'sitaḥ |
dvaipāyano 'smi vyāsānāṃ kavīnāṃ kāvya ātmavān


11.16.029

वासुदेवो भगवतां त्वं तु भागवतेष्व् अहम् ।
किम्पुरुषानां हनुमान् विद्याध्राणां सुदर्शनः

vāsudevo bhagavatāṃ tvaṃ tu bhāgavateṣv aham |
kimpuruṣānāṃ hanumān vidyādhrāṇāṃ sudarśanaḥ


11.16.030

रत्नानां पद्म-रागो ऽस्मि पद्म-कोशः सु-पेशसाम् ।
कुशो ऽस्मि दर्भ-जातीनां गव्यम् आज्यं हविःष्व् अहम्

ratnānāṃ padma-rāgo 'smi padma-kośaḥ su-peśasām |
kuśo 'smi darbha-jātīnāṃ gavyam ājyaṃ haviḥṣv aham


11.16.031

व्यवसायिनाम् अहं लक्ष्मीः कितवानां छल-ग्रहः ।
तितिक्षास्मि तितिक्षूणां सत्त्वं सत्त्ववताम् अहम्

vyavasāyinām ahaṃ lakṣmīḥ kitavānāṃ chala-grahaḥ |
titikṣāsmi titikṣūṇāṃ sattvaṃ sattvavatām aham


11.16.032

ओजः सहो बलवतां कर्माहं विद्धि सात्वताम् ।
सात्वतां नव-मूर्तीनाम् आदि-मूर्तिर् अहं परा

ojaḥ saho balavatāṃ karmāhaṃ viddhi sātvatām |
sātvatāṃ nava-mūrtīnām ādi-mūrtir ahaṃ parā


11.16.033

विश्वावसुः पूर्वचित्तिर् गन्धर्वाप्सरसाम् अहम् ।
भूधराणाम् अहं स्थैर्यं गन्ध-मात्रम् अहं भुवः

viśvāvasuḥ pūrvacittir gandharvāpsarasām aham |
bhūdharāṇām ahaṃ sthairyaṃ gandha-mātram ahaṃ bhuvaḥ


11.16.034

अपां रसश् च परमस् तेजिष्ठानां विभावसुः ।
प्रभा सूर्येन्दु-ताराणां शब्दो ऽहं नभसः परः

apāṃ rasaś ca paramas tejiṣṭhānāṃ vibhāvasuḥ |
prabhā sūryendu-tārāṇāṃ śabdo 'haṃ nabhasaḥ paraḥ


11.16.035

ब्रह्मण्यानां बलिर् अहं वीराणाम् अहम् अर्जुनः ।
भूतानां स्थितिर् उत्पत्तिर् अहं वै प्रतिसङ्क्रमः

brahmaṇyānāṃ balir ahaṃ vīrāṇām aham arjunaḥ |
bhūtānāṃ sthitir utpattir ahaṃ vai pratisaṅkramaḥ


11.16.036

गत्य्-उक्त्य्-उत्सर्गोपादानम् आनन्द-स्पर्श-लक्षनम् ।
आस्वाद-श्रुत्य्-अवघ्राणम् अहं सर्वेन्द्रियेन्द्रियम्

gaty-ukty-utsargopādānam ānanda-sparśa-lakṣanam |
āsvāda-śruty-avaghrāṇam ahaṃ sarvendriyendriyam


11.16.037

पृथिवी वायुर् आकाश आपो ज्योतिर् अहं महान् ।
विकारः पुरुषो ऽव्यक्तं रजः सत्त्वं तमः परम् ।
अहम् एतत् प्रसङ्ख्यानं ज्ञानं तत्त्व-विनिश्चयः

pṛthivī vāyur ākāśa āpo jyotir ahaṃ mahān |
vikāraḥ puruṣo 'vyaktaṃ rajaḥ sattvaṃ tamaḥ param |
aham etat prasaṅkhyānaṃ jñānaṃ tattva-viniścayaḥ


11.16.038

मयेश्वरेण जीवेन गुणेन गुणिना विना ।
सर्वात्मनापि सर्वेण न भावो विद्यते क्वचित्

mayeśvareṇa jīvena guṇena guṇinā vinā |
sarvātmanāpi sarveṇa na bhāvo vidyate kvacit


11.16.039

सङ्ख्यानं परमाणूनां कालेन क्रियते मया ।
न तथा मे विभूतीनां सृजतो ऽण्डानि कोटिशः

saṅkhyānaṃ paramāṇūnāṃ kālena kriyate mayā |
na tathā me vibhūtīnāṃ sṛjato 'ṇḍāni koṭiśaḥ


11.16.040

तेजः श्रीः कीर्तिर् ऐश्वर्यं ह्रीस् त्यागः सौभगं भगः ।
वीर्यं तितिक्षा विज्ञानं यत्र यत्र स मे ऽंशकः

tejaḥ śrīḥ kīrtir aiśvaryaṃ hrīs tyāgaḥ saubhagaṃ bhagaḥ |
vīryaṃ titikṣā vijñānaṃ yatra yatra sa me 'ṃśakaḥ


11.16.041

एतास् ते कीर्तिताः सर्वाः सङ्क्षेपेण विभूतयः ।
मनो-विकारा एवैते यथा वाचाभिधीयते

etās te kīrtitāḥ sarvāḥ saṅkṣepeṇa vibhūtayaḥ |
mano-vikārā evaite yathā vācābhidhīyate


11.16.042

वाचं यच्छ मनो यच्छ प्राणान् यच्छेद्रियाणि च ।
आत्मानम् आत्मना यच्छ न भूयः कल्पसे ऽध्वने

vācaṃ yaccha mano yaccha prāṇān yacchedriyāṇi ca |
ātmānam ātmanā yaccha na bhūyaḥ kalpase 'dhvane


11.16.043

यो वै वाङ्-मनसी संयग् असंयच्छन् धिया यतिः ।
तस्य व्रतं तपो दानं स्रवत्य् आम-घटाम्बु-वत्

yo vai vāṅ-manasī saṃyag asaṃyacchan dhiyā yatiḥ |
tasya vrataṃ tapo dānaṃ sravaty āma-ghaṭāmbu-vat


11.16.044

तस्माद् वचो मनः प्राणान् नियच्छेन् मत्-परायणः ।
मद्-भक्ति-युक्तया बुद्ध्या ततः परिसमाप्यते

tasmād vaco manaḥ prāṇān niyacchen mat-parāyaṇaḥ |
mad-bhakti-yuktayā buddhyā tataḥ parisamāpyate

Chapter 11.17

11.17.001

0 श्री-उद्धव उवाच यस् त्वयाभिहितः पूर्वं धर्मस् त्वद्-भक्ति-लक्षणः ।
वर्णाशमाचारवतां सर्वेषां द्वि-पदाम् अपि

0 śrī-uddhava uvāca yas tvayābhihitaḥ pūrvaṃ dharmas tvad-bhakti-lakṣaṇaḥ |
varṇāśamācāravatāṃ sarveṣāṃ dvi-padām api


11.17.002

यथानुष्ठीयमानेन त्वयि भक्तिर् नृणां भवेत् ।
स्व-धर्मेणारविन्दाक्ष तन् ममाख्यातुम् अर्हसि

yathānuṣṭhīyamānena tvayi bhaktir nṛṇāṃ bhavet |
sva-dharmeṇāravindākṣa tan mamākhyātum arhasi


11.17.003

पुरा किल महा-बाहो धर्मं परमकं प्रभो ।
यत् तेन हंस-रूपेण ब्रह्मणे ऽभ्यात्थ माधव

purā kila mahā-bāho dharmaṃ paramakaṃ prabho |
yat tena haṃsa-rūpeṇa brahmaṇe 'bhyāttha mādhava


11.17.004

स इदानीं सु-महता कालेनामित्र-कर्शन ।
न प्रायो भविता मर्त्य- लोके प्राग् अनुशासितः

sa idānīṃ su-mahatā kālenāmitra-karśana |
na prāyo bhavitā martya- loke prāg anuśāsitaḥ


11.17.005

वक्ता कर्ताविता नान्यो धर्मस्याच्युत ते भुवि ।
सभायाम् अपि वैरिञ्च्यां यत्र मूर्ति-धराः कलाः

vaktā kartāvitā nānyo dharmasyācyuta te bhuvi |
sabhāyām api vairiñcyāṃ yatra mūrti-dharāḥ kalāḥ


11.17.006

कर्त्रावित्रा प्रवक्त्रा च भवता मधुसूदन ।
त्यक्ते मही-तले देव विनष्टं कः प्रवक्ष्यति

kartrāvitrā pravaktrā ca bhavatā madhusūdana |
tyakte mahī-tale deva vinaṣṭaṃ kaḥ pravakṣyati


11.17.007

तत् त्वं नः सर्व-धर्म-ज्ञ धर्मस् त्वद्-भक्ति-लक्षणः ।
यथा यस्य विधीयेत तथा वर्णय मे प्रभो

tat tvaṃ naḥ sarva-dharma-jña dharmas tvad-bhakti-lakṣaṇaḥ |
yathā yasya vidhīyeta tathā varṇaya me prabho


11.17.008

0 श्री-शुक उवाच इत्थं स्व-भृत्य-मुख्येन पृष्टः स भगवान् हरिः ।
प्रीतः क्षेमाय मर्त्यानां धर्मान् आह सनातनान्

0 śrī-śuka uvāca itthaṃ sva-bhṛtya-mukhyena pṛṣṭaḥ sa bhagavān hariḥ |
prītaḥ kṣemāya martyānāṃ dharmān āha sanātanān


11.17.009

0 श्री-भगवान् उवाच धर्म्य एष तव प्रश्नो नैःश्रेयस-करो नृणाम् ।
वर्णाश्रमाचारवतां तम् उद्धव निबोध मे

0 śrī-bhagavān uvāca dharmya eṣa tava praśno naiḥśreyasa-karo nṛṇām |
varṇāśramācāravatāṃ tam uddhava nibodha me


11.17.010

आदौ कृत-युगे वर्णो नृणां हंस इति स्मृतः ।
कृत-कृत्याः प्रजा जात्या तस्मात् कृत-युगं विदुः

ādau kṛta-yuge varṇo nṛṇāṃ haṃsa iti smṛtaḥ |
kṛta-kṛtyāḥ prajā jātyā tasmāt kṛta-yugaṃ viduḥ


11.17.011

वेदः प्रणव एवाग्रे धर्मो ऽहं वृष-रूप-धृक् ।
उपासते तपो-निष्ठा हंसं मां मुक्त-किल्बिषाः

vedaḥ praṇava evāgre dharmo 'haṃ vṛṣa-rūpa-dhṛk |
upāsate tapo-niṣṭhā haṃsaṃ māṃ mukta-kilbiṣāḥ


11.17.012

त्रेता-मुखे महा-भाग प्राणान् मे हृदयात् त्रयी ।
विद्या प्रादुरभूत् तस्या अहम् आसं त्रि-वृन् मखः

tretā-mukhe mahā-bhāga prāṇān me hṛdayāt trayī |
vidyā prādurabhūt tasyā aham āsaṃ tri-vṛn makhaḥ


11.17.013

विप्र-क्षत्रिय-विट्-शूद्रा मुख-बाहूरु-पाद-जाः ।
वैराजात् पुरुषाज् जाता य आत्माचार-लक्षणाः

vipra-kṣatriya-viṭ-śūdrā mukha-bāhūru-pāda-jāḥ |
vairājāt puruṣāj jātā ya ātmācāra-lakṣaṇāḥ


11.17.014

गृहाश्रमो जघनतो ब्रह्मचर्यं हृदो मम ।
वक्षः-स्थलाद् वने-वासः सन्न्यासः शिरसि स्थितः

gṛhāśramo jaghanato brahmacaryaṃ hṛdo mama |
vakṣaḥ-sthalād vane-vāsaḥ sannyāsaḥ śirasi sthitaḥ


11.17.015

वर्णानाम् आश्रमाणां च जन्म-भूम्य्-अनुसारिणीः ।
आसन् प्रकृतयो नॄनां नीचैर् नीचोत्तमोत्तमाः

varṇānām āśramāṇāṃ ca janma-bhūmy-anusāriṇīḥ |
āsan prakṛtayo nṝnāṃ nīcair nīcottamottamāḥ


11.17.016

शमो दमस् तपः शौचं सन्तोषः क्षान्तिर् आर्जवम् ।
मद्-भक्तिश् च दया सत्यं ब्रह्म-प्रकृतयस् त्व् इमाः

śamo damas tapaḥ śaucaṃ santoṣaḥ kṣāntir ārjavam |
mad-bhaktiś ca dayā satyaṃ brahma-prakṛtayas tv imāḥ


11.17.017

तेजो बलं धृतिः शौर्यं तितिक्षौदार्यम् उद्यमः ।
स्थैर्यं ब्रह्मन्यम् ऐश्वर्यं क्षत्र-प्रकृतयस् त्व् इमाः

tejo balaṃ dhṛtiḥ śauryaṃ titikṣaudāryam udyamaḥ |
sthairyaṃ brahmanyam aiśvaryaṃ kṣatra-prakṛtayas tv imāḥ


11.17.018

आस्तिक्यं दान-निष्ठा च अदम्भो ब्रह्म-सेवनम् ।
अतुष्टिर् अर्थोपचयैर् वैश्य-प्रकृतयस् त्व् इमाः

āstikyaṃ dāna-niṣṭhā ca adambho brahma-sevanam |
atuṣṭir arthopacayair vaiśya-prakṛtayas tv imāḥ


11.17.019

शुश्रूषणं द्विज-गवां देवानां चाप्य् अमायया ।
तत्र लब्धेन सन्तोषः शूद्र-प्रकृतयस् त्व् इमाः

śuśrūṣaṇaṃ dvija-gavāṃ devānāṃ cāpy amāyayā |
tatra labdhena santoṣaḥ śūdra-prakṛtayas tv imāḥ


11.17.020

अशौचम् अनृतं स्तेयं नास्तिक्यं शुष्क-विग्रहः ।
कामः क्रोधश् च तर्षश् च स भावो ऽन्त्यावसायिनाम्

aśaucam anṛtaṃ steyaṃ nāstikyaṃ śuṣka-vigrahaḥ |
kāmaḥ krodhaś ca tarṣaś ca sa bhāvo 'ntyāvasāyinām


11.17.021

अहिंसा सत्यम् अस्तेयम् अकाम-क्रोध-लोभता ।
भूत-प्रिय-हितेहा च धर्मो ऽयं सार्व-वर्णिकः

ahiṃsā satyam asteyam akāma-krodha-lobhatā |
bhūta-priya-hitehā ca dharmo 'yaṃ sārva-varṇikaḥ


11.17.022

द्वितीयं प्राप्यानुपूर्व्याज् जन्मोपनयनं द्विजः ।
वसन् गुरु-कुले दान्तो ब्रह्माधीयीत चाहूतः

dvitīyaṃ prāpyānupūrvyāj janmopanayanaṃ dvijaḥ |
vasan guru-kule dānto brahmādhīyīta cāhūtaḥ


11.17.023

मेखलाजिन-दण्डाक्ष- ब्रह्म-सूत्र-कमण्डलून् ।
जटिलो ऽधौत-दद्-वासो ऽरक्त-पीठः कुशान् दधत्

mekhalājina-daṇḍākṣa- brahma-sūtra-kamaṇḍalūn |
jaṭilo 'dhauta-dad-vāso 'rakta-pīṭhaḥ kuśān dadhat


11.17.024

स्नान-भोजन-होमेषु जपोच्चारे च वाग्-यतः ।
न च्छिन्द्यान् नख-रोमाणि कक्षोपस्थ-गतान्य् अपि

snāna-bhojana-homeṣu japoccāre ca vāg-yataḥ |
na cchindyān nakha-romāṇi kakṣopastha-gatāny api


11.17.025

रेतो नावकिरेज् जातु ब्रह्म-व्रत-धरः स्वयम् ।
अवकीर्णे ऽवगाह्याप्सु यतासुस् त्रि-पदां जपेत्

reto nāvakirej jātu brahma-vrata-dharaḥ svayam |
avakīrṇe 'vagāhyāpsu yatāsus tri-padāṃ japet


11.17.026

अग्न्य्-अर्काचार्य-गो-विप्र- गुरु-वृद्ध-सुराञ् शुचिः ।
समाहित उपासीत सन्ध्ये द्वे यत-वाग् जपन्

agny-arkācārya-go-vipra- guru-vṛddha-surāñ śuciḥ |
samāhita upāsīta sandhye dve yata-vāg japan


11.17.027

आचार्यं मां विजानीयान् नावन्मन्येत कर्हिचित् ।
न मर्त्य-बुद्ध्यासूयेत सर्व-देव-मयो गुरुः

ācāryaṃ māṃ vijānīyān nāvanmanyeta karhicit |
na martya-buddhyāsūyeta sarva-deva-mayo guruḥ


11.17.028

सायं प्रातर् उपानीय भैक्ष्यं तस्मै निवेदयेत् ।
यच् चान्यद् अप्य् अनुज्ञातम् उपयुञ्जीत संयतः

sāyaṃ prātar upānīya bhaikṣyaṃ tasmai nivedayet |
yac cānyad apy anujñātam upayuñjīta saṃyataḥ


11.17.029

शुश्रूषमाण आचार्यं सदोपासीत नीच-वत् ।
यान-शय्यासन-स्थानैर् नाति-दूरे कृताञ्जलिः

śuśrūṣamāṇa ācāryaṃ sadopāsīta nīca-vat |
yāna-śayyāsana-sthānair nāti-dūre kṛtāñjaliḥ


11.17.030

एवं-वृत्तो गुरु-कुले वसेद् भोग-विवर्जितः ।
विद्या समाप्यते यावद् बिभ्रद् व्रतम् अखण्डितम्

evaṃ-vṛtto guru-kule vased bhoga-vivarjitaḥ |
vidyā samāpyate yāvad bibhrad vratam akhaṇḍitam


11.17.031

यद्य् असौ छन्दसां लोकम् आरोक्ष्यन् ब्रह्म-विष्टपम् ।
गुरवे विन्यसेद् देहं स्वाध्यायार्थं बृहद्-व्रतः

yady asau chandasāṃ lokam ārokṣyan brahma-viṣṭapam |
gurave vinyased dehaṃ svādhyāyārthaṃ bṛhad-vrataḥ


11.17.032

अग्नौ गुराव् आत्मनि च सर्व-भूतेषु मां परम् ।
अपृथग्-धीर् उपसीत ब्रह्म-वर्चस्व्य् अकल्मषः

agnau gurāv ātmani ca sarva-bhūteṣu māṃ param |
apṛthag-dhīr upasīta brahma-varcasvy akalmaṣaḥ


11.17.033

स्त्रीणां निरीक्षण-स्पर्श- संलाप-क्ष्वेलनादिकम् ।
प्राणिनो मिथुनी-भूतान् अगृहस्थो ऽग्रतस् त्यजेत्

strīṇāṃ nirīkṣaṇa-sparśa- saṃlāpa-kṣvelanādikam |
prāṇino mithunī-bhūtān agṛhastho 'gratas tyajet


11.17.034

शौचम् आचमनं स्नानं सन्ध्योपास्तिर् ममार्चनम् ।
तीर्थ-सेवा जपो ऽस्पृश्या- भक्ष्यासम्भाष्य-वर्जनम्

śaucam ācamanaṃ snānaṃ sandhyopāstir mamārcanam |
tīrtha-sevā japo 'spṛśyā- bhakṣyāsambhāṣya-varjanam


11.17.035

सर्वाश्रम-प्रयुक्तो ऽयं नियमः कुल-नन्दन ।
मद्-भावः सर्व-भूतेषु मनो-वाक्-काय-संयमः

sarvāśrama-prayukto 'yaṃ niyamaḥ kula-nandana |
mad-bhāvaḥ sarva-bhūteṣu mano-vāk-kāya-saṃyamaḥ


11.17.036

एवं बृहद्-व्रत-धरो ब्राह्मणो ऽग्निर् इव ज्वलन् ।
मद्-भक्तस् तीव्र-तपसा दग्ध-कर्माशयो ऽमलः

evaṃ bṛhad-vrata-dharo brāhmaṇo 'gnir iva jvalan |
mad-bhaktas tīvra-tapasā dagdha-karmāśayo 'malaḥ


11.17.037

अथानन्तरम् आवेक्ष्यन् यथा-जिज्ञासितागमः ।
गुरवे दक्षिणां दत्त्वा स्नायाद् गुर्व्-अनुमोदितः

athānantaram āvekṣyan yathā-jijñāsitāgamaḥ |
gurave dakṣiṇāṃ dattvā snāyād gurv-anumoditaḥ


11.17.038

गृहं वनं वोपविशेत् प्रव्रजेद् वा द्विजोत्तमः ।
आश्रमाद् आश्रमं गच्छेन् नान्यथामत्-परश् चरेत्

gṛhaṃ vanaṃ vopaviśet pravrajed vā dvijottamaḥ |
āśramād āśramaṃ gacchen nānyathāmat-paraś caret


11.17.039

गृहार्थी सदृशीं भार्याम् उद्वहेद् अजुगुप्सिताम् ।
यवीयसीं तु वयसा यं स-वर्णाम् अनु क्रमात्

gṛhārthī sadṛśīṃ bhāryām udvahed ajugupsitām |
yavīyasīṃ tu vayasā yaṃ sa-varṇām anu kramāt


11.17.040

इज्याध्ययन-दानानि सर्वेषां च द्वि-जन्मनाम् ।
प्रतिग्रहो ऽध्यापनं च ब्राह्मणस्यैव याजनम्

ijyādhyayana-dānāni sarveṣāṃ ca dvi-janmanām |
pratigraho 'dhyāpanaṃ ca brāhmaṇasyaiva yājanam


11.17.041

प्रतिग्रहं मन्यमानस् तपस्-तेजो-यशो-नुदम् ।
अन्याभ्याम् एव जीवेत शिलैर् वा दोष-दृक् तयोः

pratigrahaṃ manyamānas tapas-tejo-yaśo-nudam |
anyābhyām eva jīveta śilair vā doṣa-dṛk tayoḥ


11.17.042

ब्राह्मणस्य हि देहो ऽयं क्षुद्र-कामाय नेष्यते ।
कृच्छ्राय तपसे चेह प्रेत्यानन्त-सुखाय च

brāhmaṇasya hi deho 'yaṃ kṣudra-kāmāya neṣyate |
kṛcchrāya tapase ceha pretyānanta-sukhāya ca


11.17.043

शिलोञ्छ-वृत्त्या परितुष्ट-चित्तो धर्मं महान्तं विरजं जुषाणः ।
मय्य् अर्पितात्मा गृह एव तिष्ठन् नाति-प्रसक्तः समुपैति शान्तिम्

śiloñcha-vṛttyā parituṣṭa-citto dharmaṃ mahāntaṃ virajaṃ juṣāṇaḥ |
mayy arpitātmā gṛha eva tiṣṭhan nāti-prasaktaḥ samupaiti śāntim


11.17.044

समुद्धरन्ति ये विप्रं सीदन्तं मत्-परायणम् ।
तान् उद्धरिष्ये न चिराद् आपद्भ्यो नौर् इवार्णवात्

samuddharanti ye vipraṃ sīdantaṃ mat-parāyaṇam |
tān uddhariṣye na cirād āpadbhyo naur ivārṇavāt


11.17.045

सर्वाः समुद्धरेद् राजा पितेव व्यसनात् प्रजाः ।
आत्मानम् आत्मना धीरो यथा गज-पतिर् गजान्

sarvāḥ samuddhared rājā piteva vyasanāt prajāḥ |
ātmānam ātmanā dhīro yathā gaja-patir gajān


11.17.046

एवं-विधो नर-पतिर् विमानेनार्क-वर्चसा ।
विधूयेहाशुभं कृत्स्नम् इन्द्रेण सह मोदते

evaṃ-vidho nara-patir vimānenārka-varcasā |
vidhūyehāśubhaṃ kṛtsnam indreṇa saha modate


11.17.047

सीदन् विप्रो वणिग्-वृत्त्या पण्यैर् एवापदं तरेत् ।
खड्गेन वापदाक्रान्तो न श्व-वृत्त्या कथञ्चन

sīdan vipro vaṇig-vṛttyā paṇyair evāpadaṃ taret |
khaḍgena vāpadākrānto na śva-vṛttyā kathañcana


11.17.048

वैश्य-वृत्त्या तु राजन्यो जीवेन् मृगययापदि ।
चरेद् वा विप्र-रूपेण न श्व-वृत्त्या कथञ्चन

vaiśya-vṛttyā tu rājanyo jīven mṛgayayāpadi |
cared vā vipra-rūpeṇa na śva-vṛttyā kathañcana


11.17.049

शूद्र-वृत्तिं भजेद् वैश्यः शूद्रः कारु-कट-क्रियाम् ।
कृच्छ्रान् मुक्तो न गर्ह्येण वृत्तिं लिप्सेत कर्मणा

śūdra-vṛttiṃ bhajed vaiśyaḥ śūdraḥ kāru-kaṭa-kriyām |
kṛcchrān mukto na garhyeṇa vṛttiṃ lipseta karmaṇā


11.17.050

वेदाध्याय-स्वधा-स्वाहा- बल्य्-अन्नाद्यैर् यथोदयम् ।
देवर्षि-पितृ-भूतानि मद्-रूपाण्य् अन्व्-अहं यजेत्

vedādhyāya-svadhā-svāhā- baly-annādyair yathodayam |
devarṣi-pitṛ-bhūtāni mad-rūpāṇy anv-ahaṃ yajet


11.17.051

यदृच्छयोपपन्नेन शुक्लेनोपार्जितेन वा ।
धनेनापीडयन् भृत्यान् न्यायेनैवाहरेत् क्रतून्

yadṛcchayopapannena śuklenopārjitena vā |
dhanenāpīḍayan bhṛtyān nyāyenaivāharet kratūn


11.17.052

कुटुम्बेषु न सज्जेत न प्रमाद्येत् कुटुम्ब्य् अपि ।
विपश्चिन् नश्वरं पश्येद् अदृष्टम् अपि दृष्ट-वत्

kuṭumbeṣu na sajjeta na pramādyet kuṭumby api |
vipaścin naśvaraṃ paśyed adṛṣṭam api dṛṣṭa-vat


11.17.053

पुत्र-दाराप्त-बन्धूनां सङ्गमः पान्थ-सङ्गमः ।
अनु-देहं वियन्त्य् एते स्वप्नो निद्रानुगो यथा

putra-dārāpta-bandhūnāṃ saṅgamaḥ pāntha-saṅgamaḥ |
anu-dehaṃ viyanty ete svapno nidrānugo yathā


11.17.054

इत्थं परिमृशन् मुक्तो गृहेष्व् अतिथि-वद् वसन् ।
न गृहैर् अनुबध्येत निर्ममो निरहङ्कृतः

itthaṃ parimṛśan mukto gṛheṣv atithi-vad vasan |
na gṛhair anubadhyeta nirmamo nirahaṅkṛtaḥ


11.17.055

कर्मभिर् गृह-मेधीयैर् इष्ट्वा माम् एव भक्तिमान् ।
तिष्ठेद् वनं वोपविशेत् प्रजावान् वा परिव्रजेत्

karmabhir gṛha-medhīyair iṣṭvā mām eva bhaktimān |
tiṣṭhed vanaṃ vopaviśet prajāvān vā parivrajet


11.17.056

यस् त्व् आसक्त-मतिर् गेहे पुत्र-वित्तैषणातुरः ।
स्त्रैणः कृपण-धीर् मूढो ममाहम् इति बध्यते

yas tv āsakta-matir gehe putra-vittaiṣaṇāturaḥ |
straiṇaḥ kṛpaṇa-dhīr mūḍho mamāham iti badhyate


11.17.057

अहो मे पितरौ वृद्धौ भार्या बालात्मजात्मजाः ।
अनाथा माम् ऋते दीनाः कथं जीवन्ति दुःखिताः

aho me pitarau vṛddhau bhāryā bālātmajātmajāḥ |
anāthā mām ṛte dīnāḥ kathaṃ jīvanti duḥkhitāḥ


11.17.058

एवं गृहाशयाक्षिप्त- हृदयो मूढ-धीर् अयम् ।
अतृप्तस् तान् अनुध्यायन् मृतो ऽन्धं विशते तमः

evaṃ gṛhāśayākṣipta- hṛdayo mūḍha-dhīr ayam |
atṛptas tān anudhyāyan mṛto 'ndhaṃ viśate tamaḥ

Chapter 11.18

11.18.001

0 श्री-भगवान् उवाच वनं विविक्षुः पुत्रेषु भार्यां न्यस्य सहैव वा ।
वन एव वसेच् छान्तस् तृतीयं भागम् आयुषः

0 śrī-bhagavān uvāca vanaṃ vivikṣuḥ putreṣu bhāryāṃ nyasya sahaiva vā |
vana eva vasec chāntas tṛtīyaṃ bhāgam āyuṣaḥ


11.18.002

कन्द-मूल-फलैर् वन्यैर् मेध्यैर् वृत्तिं प्रकल्पयेत् ।
वसीत वल्कलं वासस् तृण-पर्णाजिनानि वा

kanda-mūla-phalair vanyair medhyair vṛttiṃ prakalpayet |
vasīta valkalaṃ vāsas tṛṇa-parṇājināni vā


11.18.003

केश-रोम-नख-श्मश्रु- मलानि बिभृयाद् दतः ।
न धावेद् अप्सु मज्जेत त्रि कालं स्थण्डिले-शयः

keśa-roma-nakha-śmaśru- malāni bibhṛyād dataḥ |
na dhāved apsu majjeta tri kālaṃ sthaṇḍile-śayaḥ


11.18.004

ग्रीष्मे तप्येत पञ्चाग्नीन् वर्षास्व् आसार-षाड् जले ।
आकण्थ-मग्नः शिशिर एवं वृत्तस् तपश् चरेत्

grīṣme tapyeta pañcāgnīn varṣāsv āsāra-ṣāḍ jale |
ākaṇtha-magnaḥ śiśira evaṃ vṛttas tapaś caret


11.18.005

अग्नि-पक्वं समश्नीयात् काल-पक्वम् अथापि वा ।
उलूखलाश्म-कुट्टो वा दन्तोलूखल एव वा

agni-pakvaṃ samaśnīyāt kāla-pakvam athāpi vā |
ulūkhalāśma-kuṭṭo vā dantolūkhala eva vā


11.18.006

स्वयं सञ्चिनुयात् सर्वम् आत्मनो वृत्ति-कारणम् ।
देश-काल-बलाभिज्ञो नाददीतान्यदाहृतम्

svayaṃ sañcinuyāt sarvam ātmano vṛtti-kāraṇam |
deśa-kāla-balābhijño nādadītānyadāhṛtam


11.18.007

वन्यैश् चरु-पुरोडाशैर् निर्वपेत् काल-चोदितान् ।
न तु श्रौतेन पशुना मां यजेत वनाश्रमी

vanyaiś caru-puroḍāśair nirvapet kāla-coditān |
na tu śrautena paśunā māṃ yajeta vanāśramī


11.18.008

अग्निहोत्रं च दर्शश् च पौर्णमासश् च पूर्व-वत् ।
चातुर्मास्यानि च मुनेर् आम्नातानि च नैगमैः

agnihotraṃ ca darśaś ca paurṇamāsaś ca pūrva-vat |
cāturmāsyāni ca muner āmnātāni ca naigamaiḥ


11.18.009

एवं चीर्णेन तपसा मुनिर् धमनि-सन्ततः ।
मां तपो-मयम् आराध्य ऋषि-लोकाद् उपैति माम्

evaṃ cīrṇena tapasā munir dhamani-santataḥ |
māṃ tapo-mayam ārādhya ṛṣi-lokād upaiti mām


11.18.010

यस् त्व् एतत् कृच्छ्रतश् चीर्णं तपो निःश्रेयसं महत् ।
कामायाल्पीयसे युञ्ज्याद् बालिशः को ऽपरस् ततः

yas tv etat kṛcchrataś cīrṇaṃ tapo niḥśreyasaṃ mahat |
kāmāyālpīyase yuñjyād bāliśaḥ ko 'paras tataḥ


11.18.011

यदासौ नियमे ऽकल्पो जरया जात-वेपथुः ।
आत्मन्य् अग्नीन् समारोप्य मच्-चित्तो ऽग्निं समाविशेत्

yadāsau niyame 'kalpo jarayā jāta-vepathuḥ |
ātmany agnīn samāropya mac-citto 'gniṃ samāviśet


11.18.012

यदा कर्म-विपाकेषु लोकेषु निरयात्मसु ।
विरागो जायते सम्यङ् न्यस्ताग्निः प्रव्रजेत् ततः

yadā karma-vipākeṣu lokeṣu nirayātmasu |
virāgo jāyate samyaṅ nyastāgniḥ pravrajet tataḥ


11.18.013

इष्ट्वा यथोपदेशं मां दत्त्वा सर्व-स्वम् ऋत्विजे ।
अग्नीन् स्व-प्राण आवेश्य निरपेक्षः परिव्रजेत्

iṣṭvā yathopadeśaṃ māṃ dattvā sarva-svam ṛtvije |
agnīn sva-prāṇa āveśya nirapekṣaḥ parivrajet


11.18.014

विप्रस्य वै सन्न्यसतो देवा दारादि-रूपिणः ।
विघ्नान् कुर्वन्त्य् अयं ह्य् अस्मान् आक्रम्य समियात् परम्

viprasya vai sannyasato devā dārādi-rūpiṇaḥ |
vighnān kurvanty ayaṃ hy asmān ākramya samiyāt param


11.18.015

बिभृयाच् चेन् मुनिर् वासः कौपीनाच्छादनं परम् ।
त्यक्तं न दण्ड-पात्राभ्याम् अन्यत् किञ्चिद् अनापदि

bibhṛyāc cen munir vāsaḥ kaupīnācchādanaṃ param |
tyaktaṃ na daṇḍa-pātrābhyām anyat kiñcid anāpadi


11.18.016

दृष्टि-पूतं न्यसेत् पादं वस्त्र-पूतं पिबेज् जलम् ।
सत्य-पूतां वदेद् वाचं मनः-पूतं समाचरेत्

dṛṣṭi-pūtaṃ nyaset pādaṃ vastra-pūtaṃ pibej jalam |
satya-pūtāṃ vaded vācaṃ manaḥ-pūtaṃ samācaret


11.18.017

मौनानीहानिलायामा दण्डा वाग्-देह-चेतसाम् ।
न ह्य् एते यस्य सन्त्य् अङ्ग वेणुभिर् न भवेद् यतिः

maunānīhānilāyāmā daṇḍā vāg-deha-cetasām |
na hy ete yasya santy aṅga veṇubhir na bhaved yatiḥ


11.18.018

भिक्षां चतुर्षु वर्णेषु विगर्ह्यान् वर्जयंश् चरेत् ।
सप्तागारान् असङ्कॢप्तांस् तुष्येल् लब्धेन तावता

bhikṣāṃ caturṣu varṇeṣu vigarhyān varjayaṃś caret |
saptāgārān asaṅkḷptāṃs tuṣyel labdhena tāvatā


11.18.019

बहिर् जलाशयं गत्वा तत्रोपस्पृश्य वाग्-यतः ।
विभज्य पावितं शेषं भुञ्जीताशेषम् आहृतम्

bahir jalāśayaṃ gatvā tatropaspṛśya vāg-yataḥ |
vibhajya pāvitaṃ śeṣaṃ bhuñjītāśeṣam āhṛtam


11.18.020

एकश् चरेन् महीम् एतां निःसङ्गः संयतेन्द्रियः ।
आत्म-क्रीड आत्म-रत आत्म-वान् सम-दर्शनः

ekaś caren mahīm etāṃ niḥsaṅgaḥ saṃyatendriyaḥ |
ātma-krīḍa ātma-rata ātma-vān sama-darśanaḥ


11.18.021

विविक्त-क्षेम-शरणो मद्-भाव-विमलाशयः ।
आत्मानं चिन्तयेद् एकम् अभेदेन मया मुनिः

vivikta-kṣema-śaraṇo mad-bhāva-vimalāśayaḥ |
ātmānaṃ cintayed ekam abhedena mayā muniḥ


11.18.022

अन्वीक्षेतात्मनो बन्धं मोक्षं च ज्ञान-निष्ठया ।
बन्ध इन्द्रिय-विक्षेपो मोक्ष एषां च संयमः

anvīkṣetātmano bandhaṃ mokṣaṃ ca jñāna-niṣṭhayā |
bandha indriya-vikṣepo mokṣa eṣāṃ ca saṃyamaḥ


11.18.023

तस्मान् नियम्य षड्-वर्गं मद्-भावेन चरेन् मुनिः ।
विरक्तः क्षुद्र-कामेभ्यो लब्ध्वात्मनि सुखं महत्

tasmān niyamya ṣaḍ-vargaṃ mad-bhāvena caren muniḥ |
viraktaḥ kṣudra-kāmebhyo labdhvātmani sukhaṃ mahat


11.18.024

पुर-ग्राम-व्रजान् सार्थान् भिक्षार्थं प्रविशंश् चरेत् ।
पुण्य-देश-सरिच्-छैल- वनाश्रम-वतीं महीम्

pura-grāma-vrajān sārthān bhikṣārthaṃ praviśaṃś caret |
puṇya-deśa-saric-chaila- vanāśrama-vatīṃ mahīm


11.18.025

वानप्रस्थाश्रम-पदेष्व् अभीक्ष्णं भैक्ष्यम् आचरेत् ।
संसिध्यत्य् आश्व् असम्मोहः शुद्ध-सत्त्वः शिलान्धसा

vānaprasthāśrama-padeṣv abhīkṣṇaṃ bhaikṣyam ācaret |
saṃsidhyaty āśv asammohaḥ śuddha-sattvaḥ śilāndhasā


11.18.026

नैतद् वस्तुतया पश्येद् दृश्यमानं विनश्यति ।
असक्त-चित्तो विरमेद् इहामुत्र-चिकीर्षितात्

naitad vastutayā paśyed dṛśyamānaṃ vinaśyati |
asakta-citto viramed ihāmutra-cikīrṣitāt


11.18.027

यद् एतद् आत्मनि जगन् मनो-वाक्-प्राण-संहतम् ।
सर्वं मायेति तर्केण स्व-स्थस् त्यक्त्वा न तत् स्मरेत्

yad etad ātmani jagan mano-vāk-prāṇa-saṃhatam |
sarvaṃ māyeti tarkeṇa sva-sthas tyaktvā na tat smaret


11.18.028

ज्ञान-निष्ठो विरक्तो वा मद्-भक्तो वानपेक्षकः ।
स-लिङ्गान् आश्रमांस् त्यक्त्वा चरेद् अविधि-गोचरः

jñāna-niṣṭho virakto vā mad-bhakto vānapekṣakaḥ |
sa-liṅgān āśramāṃs tyaktvā cared avidhi-gocaraḥ


11.18.029

बुधो बालक-वत् क्रीडेत् कुशलो जड-वच् चरेत् ।
वदेद् उन्मत्त-वद् विद्वान् गो-चर्यां नैगमश् चरेत्

budho bālaka-vat krīḍet kuśalo jaḍa-vac caret |
vaded unmatta-vad vidvān go-caryāṃ naigamaś caret


11.18.030

वेद-वाद-रतो न स्यान् न पाषण्डी न हैतुकः ।
शुष्क-वाद-विवादे न कञ्चित् पक्षं समाश्रयेत्

veda-vāda-rato na syān na pāṣaṇḍī na haitukaḥ |
śuṣka-vāda-vivāde na kañcit pakṣaṃ samāśrayet


11.18.031

नोद्विजेत जनाद् धीरो जनं चोद्वेजयेन् न तु ।
अति-वादांस् तितिक्षेत नावमन्येत कञ्चन ।
देहम् उद्दिश्य पशु-वद् वैरं कुर्यान् न केनचित्

nodvijeta janād dhīro janaṃ codvejayen na tu |
ati-vādāṃs titikṣeta nāvamanyeta kañcana |
deham uddiśya paśu-vad vairaṃ kuryān na kenacit


11.18.032

एक एव परो ह्य् आत्मा भूतेष्व् आत्मन्य् अवस्थितः ।
यथेन्दुर् उद-पात्रेषु भूतान्य् एकात्मकानि च

eka eva paro hy ātmā bhūteṣv ātmany avasthitaḥ |
yathendur uda-pātreṣu bhūtāny ekātmakāni ca


11.18.033

अलब्ध्वा न विषीदेत काले काले ऽशनं क्वचित् ।
लब्ध्वा न हृष्येद् धृतिमान् उभयं दैव-तन्त्रितम्

alabdhvā na viṣīdeta kāle kāle 'śanaṃ kvacit |
labdhvā na hṛṣyed dhṛtimān ubhayaṃ daiva-tantritam


11.18.034

आहारार्थं समीहेत युक्तं तत्-प्राण-धारणम् ।
तत्त्वं विमृश्यते तेन तद् विज्ञाय विमुच्यते

āhārārthaṃ samīheta yuktaṃ tat-prāṇa-dhāraṇam |
tattvaṃ vimṛśyate tena tad vijñāya vimucyate


11.18.035

यदृच्छयोपपन्नान्नम् अद्याच् छ्रेष्ठम् उतापरम् ।
तथा वासस् तथा शय्यां प्राप्तं प्राप्तं भजेन् मुनिः

yadṛcchayopapannānnam adyāc chreṣṭham utāparam |
tathā vāsas tathā śayyāṃ prāptaṃ prāptaṃ bhajen muniḥ


11.18.036

शौचम् आचमनं स्नानं न तु चोदनया चरेत् ।
अन्यांश् च नियमाञ् ज्ञानी यथाहं लीलयेश्वरः

śaucam ācamanaṃ snānaṃ na tu codanayā caret |
anyāṃś ca niyamāñ jñānī yathāhaṃ līlayeśvaraḥ


11.18.037

न हि तस्य विकल्पाख्या या च मद्-वीक्षया हता ।
आ-देहान्तात् क्वचित् ख्यातिस् ततः सम्पद्यते मया

na hi tasya vikalpākhyā yā ca mad-vīkṣayā hatā |
ā-dehāntāt kvacit khyātis tataḥ sampadyate mayā


11.18.038

दुःखोदर्केषु कामेषु जात-निर्वेद आत्मवान् ।
अज्ज्ञासित-मद्-धर्मो मुनिं गुरुम् उपव्रजेत्

duḥkhodarkeṣu kāmeṣu jāta-nirveda ātmavān |
ajjñāsita-mad-dharmo muniṃ gurum upavrajet


11.18.039

तावत् परिचरेद् भक्तः श्रद्धावान् अनसूयकः ।
यावद् ब्रह्म विजानीयान् माम् एव गुरुम् आदृतः

tāvat paricared bhaktaḥ śraddhāvān anasūyakaḥ |
yāvad brahma vijānīyān mām eva gurum ādṛtaḥ


11.18.040

यस् त्व् असंयत-षड्-वर्गः प्रचण्डेन्द्रिय-सारथिः ।
ज्ञान-वैराग्य-रहितस् त्रि-दण्डम् उपजीवति

yas tv asaṃyata-ṣaḍ-vargaḥ pracaṇḍendriya-sārathiḥ |
jñāna-vairāgya-rahitas tri-daṇḍam upajīvati


11.18.041

सुरान् आत्मानम् आत्म-स्थं निह्नुते मां च धर्म-हा ।
अविपक्व-कषायो ऽस्माद् अमुष्माच् च विहीयते

surān ātmānam ātma-sthaṃ nihnute māṃ ca dharma-hā |
avipakva-kaṣāyo 'smād amuṣmāc ca vihīyate


11.18.042

भिक्षोर् धर्मः शमो ऽहिंसा तप ईक्षा वनौकसः ।
गृहिणो भूत-रक्षेज्या द्विजस्याचार्य-सेवनम्

bhikṣor dharmaḥ śamo 'hiṃsā tapa īkṣā vanaukasaḥ |
gṛhiṇo bhūta-rakṣejyā dvijasyācārya-sevanam


11.18.043

ब्रह्मचर्यं तपः शौचं सन्तोषो भूत-सौहृदम् ।
गृहस्थस्याप्य् ऋतौ गन्तुः सर्वेषां मद्-उपासनम्

brahmacaryaṃ tapaḥ śaucaṃ santoṣo bhūta-sauhṛdam |
gṛhasthasyāpy ṛtau gantuḥ sarveṣāṃ mad-upāsanam


11.18.044

इति मां यः स्व-धर्मेण भजेन् नित्यम् अनन्य-भाक् ।
सर्व-भूतेषु मद्-भावो मद्-भक्तिं विन्दते दृढाम्

iti māṃ yaḥ sva-dharmeṇa bhajen nityam ananya-bhāk |
sarva-bhūteṣu mad-bhāvo mad-bhaktiṃ vindate dṛḍhām


11.18.045

भक्त्योद्धवानपायिन्या सर्व-लोक-महेश्वरम् ।
सर्वोत्पत्त्य्-अप्ययं ब्रह्म कारणं मोपयाति सः

bhaktyoddhavānapāyinyā sarva-loka-maheśvaram |
sarvotpatty-apyayaṃ brahma kāraṇaṃ mopayāti saḥ


11.18.046

इति स्व-धर्म-निर्णिक्त- सत्त्वो निर्ज्ञात-मद्-गतिः ।
ज्ञान-विज्ञान-सम्पन्नो न चिरात् समुपैति माम्

iti sva-dharma-nirṇikta- sattvo nirjñāta-mad-gatiḥ |
jñāna-vijñāna-sampanno na cirāt samupaiti mām


11.18.047

वर्णाश्रमवतां धर्म एष आचार-लक्षणः ।
स एव मद्-भक्ति-युतो निःश्रेयस-करः परः

varṇāśramavatāṃ dharma eṣa ācāra-lakṣaṇaḥ |
sa eva mad-bhakti-yuto niḥśreyasa-karaḥ paraḥ


11.18.048

एतत् ते ऽभिहितं साधो भवान् पृच्छति यच् च माम् ।
यथा स्व-धर्म-संयुक्तो भक्तो मां समियात् परम्

etat te 'bhihitaṃ sādho bhavān pṛcchati yac ca mām |
yathā sva-dharma-saṃyukto bhakto māṃ samiyāt param

Chapter 11.19

11.19.001

0 श्री-भगवान् उवाच यो विद्या-श्रुत-सम्पन्नः आत्मवान् नानुमानिकः ।
मया-मात्रम् इदं ज्ञात्वा ज्ञानं च मयि सन्न्यसेत्

0 śrī-bhagavān uvāca yo vidyā-śruta-sampannaḥ ātmavān nānumānikaḥ |
mayā-mātram idaṃ jñātvā jñānaṃ ca mayi sannyaset


11.19.002

ज्ञानिनस् त्व् अहम् एवेष्टः स्वार्थो हेतुश् च सम्मतः ।
स्वर्गश् चैवापवर्गश् च नान्यो ऽर्थो मद्-ऋते प्रियः

jñāninas tv aham eveṣṭaḥ svārtho hetuś ca sammataḥ |
svargaś caivāpavargaś ca nānyo 'rtho mad-ṛte priyaḥ


11.19.003

ज्ञान-विज्ञान-संसिद्धाः पदं श्रेष्ठं विदुर् मम ।
ज्ञानी प्रियतमो ऽतो मे ज्ञानेनासौ बिभर्ति माम्

jñāna-vijñāna-saṃsiddhāḥ padaṃ śreṣṭhaṃ vidur mama |
jñānī priyatamo 'to me jñānenāsau bibharti mām


11.19.004

तपस् तीर्थं जपो दानं पवित्राणीतराणि च ।
नालं कुर्वन्ति तां सिद्धिं या ज्ञान-कलया कृता

tapas tīrthaṃ japo dānaṃ pavitrāṇītarāṇi ca |
nālaṃ kurvanti tāṃ siddhiṃ yā jñāna-kalayā kṛtā


11.19.005

तस्माज् ज्ञानेन सहितं ज्ञात्वा स्वात्मानम् उद्धव ।
ज्ञान-विज्ञान-सम्पन्नो भज मां भक्ति-भावतः

tasmāj jñānena sahitaṃ jñātvā svātmānam uddhava |
jñāna-vijñāna-sampanno bhaja māṃ bhakti-bhāvataḥ


11.19.006

ज्ञान-विज्ञान-यज्ञेन माम् इष्ट्वात्मानम् आत्मनि ।
सर्व-यज्ञ-पतिं मां वै संसिद्धिं मुनयो ऽगमन्

jñāna-vijñāna-yajñena mām iṣṭvātmānam ātmani |
sarva-yajña-patiṃ māṃ vai saṃsiddhiṃ munayo 'gaman


11.19.007

त्वय्य् उद्धवाश्रयति यस् त्रि-विधो विकारो $ मायान्तरापतति नाद्य्-अपवर्गयोर् यत् &अम्प्;जन्मादयो ऽस्य यद् अमी तव तस्य किं स्युर् % आद्य्-अन्तयोर् यद् असतो ऽस्ति तद् एव मध्ये

tvayy uddhavāśrayati yas tri-vidho vikāro $ māyāntarāpatati nādy-apavargayor yat &janmādayo 'sya yad amī tava tasya kiṃ syur % ādy-antayor yad asato 'sti tad eva madhye


11.19.008



11.19.008

0 श्री-उद्धव उवाच ज्ञानं विशुद्धं विपुलं यथैतद् वैराग्य-विज्ञान-युतं पुराणम् ।
आख्याहि विश्वेश्वर विश्व-मूर्ते त्वद्-भक्ति-योगं च महद्-विमृग्यम्

0 śrī-uddhava uvāca jñānaṃ viśuddhaṃ vipulaṃ yathaitad vairāgya-vijñāna-yutaṃ purāṇam |
ākhyāhi viśveśvara viśva-mūrte tvad-bhakti-yogaṃ ca mahad-vimṛgyam


11.19.009

ताप-त्रयेणाभिहतस्य घोरे सन्तप्यमानस्य भवाध्वनीश ।
पश्यामि नान्यच् छरणं तवाङ्घ्रि- द्वन्द्वातपत्राद् अमृताभिवर्षात्

tāpa-trayeṇābhihatasya ghore santapyamānasya bhavādhvanīśa |
paśyāmi nānyac charaṇaṃ tavāṅghri- dvandvātapatrād amṛtābhivarṣāt


11.19.010

दष्टं जनं सम्पतितं बिले ऽस्मिन् कालाहिना क्षुद्र-सुखोरु-तर्षम् ।
समुद्धरैनं कृपयापवर्ग्यैर् वचोभिर् आसिञ्च महानुभाव

daṣṭaṃ janaṃ sampatitaṃ bile 'smin kālāhinā kṣudra-sukhoru-tarṣam |
samuddharainaṃ kṛpayāpavargyair vacobhir āsiñca mahānubhāva


11.19.011

0 श्री-भगवान् उवाच इत्थम् एतत् पुरा राजा भीष्मं धर्म-भृतां वरम् ।
अजात-शत्रुः पप्रच्छ सर्वेषां नो ऽनुशृण्वताम्

0 śrī-bhagavān uvāca ittham etat purā rājā bhīṣmaṃ dharma-bhṛtāṃ varam |
ajāta-śatruḥ papraccha sarveṣāṃ no 'nuśṛṇvatām


11.19.012

निवृत्ते भारते युद्धे सुहृन्-निधन-विह्वलः ।
श्रुत्वा धर्मान् बहून् पश्चान् मोक्ष-धर्मान् अपृच्छत

nivṛtte bhārate yuddhe suhṛn-nidhana-vihvalaḥ |
śrutvā dharmān bahūn paścān mokṣa-dharmān apṛcchata


11.19.013

तान् अहं ते ऽभिधास्यामि देव-व्रत-मखाच् छ्रुतान् ।
ज्ञान-वैराग्य-विज्ञान- श्रद्धा-भक्त्य्-उपबृंहितान्

tān ahaṃ te 'bhidhāsyāmi deva-vrata-makhāc chrutān |
jñāna-vairāgya-vijñāna- śraddhā-bhakty-upabṛṃhitān


11.19.014

नवैकादश पञ्च त्रीन् भावान् भूतेषु येन वै ।
ईक्षेताथाइकम् अप्य् एषु तज् ज्ञानं मम निश्चितम्

navaikādaśa pañca trīn bhāvān bhūteṣu yena vai |
īkṣetāthāikam apy eṣu taj jñānaṃ mama niścitam


11.19.015

एतद् एव हि विज्ञानं न तथैकेन येन यत् ।
स्थित्य्-उत्पत्त्य्-अप्ययान् पश्येद् भावानां त्रि-गुणात्मनाम्

etad eva hi vijñānaṃ na tathaikena yena yat |
sthity-utpatty-apyayān paśyed bhāvānāṃ tri-guṇātmanām


11.19.016

आदाव् अन्ते च मध्ये च सृज्यात् सृज्यं यद् अन्वियात् ।
पुनस् तत्-प्रतिसङ्क्रामे यच् छिष्येत तद् एव सत्

ādāv ante ca madhye ca sṛjyāt sṛjyaṃ yad anviyāt |
punas tat-pratisaṅkrāme yac chiṣyeta tad eva sat


11.19.017

श्रुतिः प्रत्यक्षम् ऐतिह्यम् अनुमानं चतुष्टयम् ।
प्रमाणेष्व् अनवस्थानाद् विकल्पात् स विरज्यते

śrutiḥ pratyakṣam aitihyam anumānaṃ catuṣṭayam |
pramāṇeṣv anavasthānād vikalpāt sa virajyate


11.19.018

कर्मणां परिणामित्वाद् आ-विरिञ्च्याद् अमङ्गलम् ।
विपश्चिन् नश्वरं पश्येद् अदृष्टम् अपि दृष्ट-वत्

karmaṇāṃ pariṇāmitvād ā-viriñcyād amaṅgalam |
vipaścin naśvaraṃ paśyed adṛṣṭam api dṛṣṭa-vat


11.19.019

भक्ति-योगः पुरैवोक्तः प्रीयमाणाय ते ऽनघ ।
पुनश् च कथयिष्यामि मद्-भक्तेः कारणं परं

bhakti-yogaḥ puraivoktaḥ prīyamāṇāya te 'nagha |
punaś ca kathayiṣyāmi mad-bhakteḥ kāraṇaṃ paraṃ


11.19.020

श्रद्धामृत-कथायां मे शश्वन् मद्-अनुकीर्तनम् ।
परिनिष्ठा च पूजायां स्तुतिभिः स्तवनं मम

śraddhāmṛta-kathāyāṃ me śaśvan mad-anukīrtanam |
pariniṣṭhā ca pūjāyāṃ stutibhiḥ stavanaṃ mama


11.19.021

आदरः परिचर्यायां सर्वाङ्गैर् अभिवन्दनम् ।
मद्-भक्त-पूजाभ्यधिका सर्व-भूतेषु मन्-मतिः

ādaraḥ paricaryāyāṃ sarvāṅgair abhivandanam |
mad-bhakta-pūjābhyadhikā sarva-bhūteṣu man-matiḥ


11.19.022

मद्-अर्थेष्व् अङ्ग-चेष्टा च वचसा मद्-गुणेरणम् ।
मय्य् अर्पणं च मनसः सर्व-काम-विवर्जनम्

mad-artheṣv aṅga-ceṣṭā ca vacasā mad-guṇeraṇam |
mayy arpaṇaṃ ca manasaḥ sarva-kāma-vivarjanam


11.19.023

मद्-अर्थे ऽर्थ-परित्यागो भोगस्य च सुखस्य च ।
इष्टं दत्तं हुतं जप्तं मद्-अर्थं यद् व्रतं तपः

mad-arthe 'rtha-parityāgo bhogasya ca sukhasya ca |
iṣṭaṃ dattaṃ hutaṃ japtaṃ mad-arthaṃ yad vrataṃ tapaḥ


11.19.024

एवं धर्मैर् मनुष्याणाम् उद्धवात्म-निवेदिनाम् ।
मयि सञ्जायते भक्तिः को ऽन्यो ऽर्थो ऽस्यावशिष्यते

evaṃ dharmair manuṣyāṇām uddhavātma-nivedinām |
mayi sañjāyate bhaktiḥ ko 'nyo 'rtho 'syāvaśiṣyate


11.19.025

यदात्मन्य् अर्पितं चित्तं शान्तं सत्त्वोपबृंहितम् ।
धर्मं ज्ञानं स वैराग्यम् ऐश्वर्यं चाभिपद्यते

yadātmany arpitaṃ cittaṃ śāntaṃ sattvopabṛṃhitam |
dharmaṃ jñānaṃ sa vairāgyam aiśvaryaṃ cābhipadyate


11.19.026

यद् अर्पितं तद् विकल्पे इन्द्रियैः परिधावति ।
रजस्-वलं चासन्-निष्ठं चित्तं विद्धि विपर्ययम्

yad arpitaṃ tad vikalpe indriyaiḥ paridhāvati |
rajas-valaṃ cāsan-niṣṭhaṃ cittaṃ viddhi viparyayam


11.19.027

धर्मो मद्-भक्ति-कृत् प्रोक्तो ज्ञानं चैकात्म्य-दर्शनम् ।
गुणेस्व् असङ्गो वैराग्यम् ऐश्वर्यं चाणिमादयः

dharmo mad-bhakti-kṛt prokto jñānaṃ caikātmya-darśanam |
guṇesv asaṅgo vairāgyam aiśvaryaṃ cāṇimādayaḥ


11.19.028

श्री-उद्धव उवाच यमः कति-विधः प्रोक्तो ।
नियमो वारि-कर्षण कः शमः को दमः कृष्ण

śrī-uddhava uvāca yamaḥ kati-vidhaḥ prokto |
niyamo vāri-karṣaṇa kaḥ śamaḥ ko damaḥ kṛṣṇa


11.19.029

का तितिक्षा धृतिः प्रभो किं दानं किं तपः शौर्यं ।
किम् सत्यम् ऋतम् उच्यते कस् त्यागः किं धनं चेष्टं

kā titikṣā dhṛtiḥ prabho kiṃ dānaṃ kiṃ tapaḥ śauryaṃ |
kim satyam ṛtam ucyate kas tyāgaḥ kiṃ dhanaṃ ceṣṭaṃ


11.19.030

को यज्ञः का च दक्षिणा पुंसः किं स्विद् बलं श्रीमन् ।
भगो लाभश् च केशव का विद्या ह्रीः परा का श्रीः

ko yajñaḥ kā ca dakṣiṇā puṃsaḥ kiṃ svid balaṃ śrīman |
bhago lābhaś ca keśava kā vidyā hrīḥ parā kā śrīḥ


11.19.031

किं सुखं दुःखम् एव च कः पण्डितः कश् च मूर्खः ।
कः पन्था उत्पथश् च कः कः स्वर्गो नरकः कः स्वित्

kiṃ sukhaṃ duḥkham eva ca kaḥ paṇḍitaḥ kaś ca mūrkhaḥ |
kaḥ panthā utpathaś ca kaḥ kaḥ svargo narakaḥ kaḥ svit


11.19.032

को बन्धुर् उत किं गृहम् क आढ्यः को दरिद्रो वा ।
कृपणः कः क ईश्वरः एतान् प्रश्नान् मम ब्रूहि ।
विपरीतांश् च सत्-पते श्री-भगवान् उवाच

ko bandhur uta kiṃ gṛham ka āḍhyaḥ ko daridro vā |
kṛpaṇaḥ kaḥ ka īśvaraḥ etān praśnān mama brūhi |
viparītāṃś ca sat-pate śrī-bhagavān uvāca


11.19.033

अहिंसा सत्यम् अस्तेयम् असङ्गो ह्रीर् असञ्चयः ।
आस्तिक्यं ब्रह्मचर्यं च मौनं स्थैर्यं क्षमाभयम्

ahiṃsā satyam asteyam asaṅgo hrīr asañcayaḥ |
āstikyaṃ brahmacaryaṃ ca maunaṃ sthairyaṃ kṣamābhayam


11.19.034

शौचं जपस् तपो होमः श्रद्धातिथ्यं मद्-अर्चनम् ।
तीर्थाटनं परार्थेहा तुष्टिर् आचार्य-सेवनम्

śaucaṃ japas tapo homaḥ śraddhātithyaṃ mad-arcanam |
tīrthāṭanaṃ parārthehā tuṣṭir ācārya-sevanam


11.19.035

एते यमाः स-नियमा उभयोर् द्वादश स्मृताः ।
पुंसाम् उपासितास् तात यथा-कामं दुहन्ति हि

ete yamāḥ sa-niyamā ubhayor dvādaśa smṛtāḥ |
puṃsām upāsitās tāta yathā-kāmaṃ duhanti hi


11.19.036

शमो मन्-निष्ठता बुद्धेर् दम इन्द्रिय-संयमः ।
तितिक्षा दुःख-सम्मर्षो जिह्वोपस्थ-जयो धृतिः

śamo man-niṣṭhatā buddher dama indriya-saṃyamaḥ |
titikṣā duḥkha-sammarṣo jihvopastha-jayo dhṛtiḥ


11.19.037

दण्ड-न्यासः परं दानं काम-त्यागस् तपः स्मृतम् ।
स्वभाव-विजयः शौर्यं सत्यं च सम-दर्शनम्

daṇḍa-nyāsaḥ paraṃ dānaṃ kāma-tyāgas tapaḥ smṛtam |
svabhāva-vijayaḥ śauryaṃ satyaṃ ca sama-darśanam


11.19.038

अन्यच् च सुनृता वाणी कविभिः परिकीर्तिता ।
कर्मस्व् असङ्गमः शौचं त्यागः सन्न्यास उच्यते

anyac ca sunṛtā vāṇī kavibhiḥ parikīrtitā |
karmasv asaṅgamaḥ śaucaṃ tyāgaḥ sannyāsa ucyate


11.19.039

धर्म इष्टं धनं नॄणां यज्ञो ऽहं भगवत्तमः ।
दक्षिणा ज्ञान-सन्देशः प्राणायामः परं बलम्

dharma iṣṭaṃ dhanaṃ nṝṇāṃ yajño 'haṃ bhagavattamaḥ |
dakṣiṇā jñāna-sandeśaḥ prāṇāyāmaḥ paraṃ balam


11.19.040

भगो म ऐश्वरो भावो लाभो मद्-भक्तिर् उत्तमः ।
विद्यात्मनि भिदा-बाधो जुगुप्सा ह्रीर् अकर्मसु

bhago ma aiśvaro bhāvo lābho mad-bhaktir uttamaḥ |
vidyātmani bhidā-bādho jugupsā hrīr akarmasu


11.19.041

श्रीर् गुणा नैरपेक्ष्याद्याः सुखं दुःख-सुखात्ययः ।
दुःखं काम-सुखापेक्षा पण्डितो बन्ध-मोक्ष-वित्

śrīr guṇā nairapekṣyādyāḥ sukhaṃ duḥkha-sukhātyayaḥ |
duḥkhaṃ kāma-sukhāpekṣā paṇḍito bandha-mokṣa-vit


11.19.042

मूर्खो देहाद्य्-अहं-बुद्धिः पन्था मन्-निगमः स्मृतः ।
उत्पथश् चित्त-विक्षेपः स्वर्गः सत्त्व-गुणोदयः

mūrkho dehādy-ahaṃ-buddhiḥ panthā man-nigamaḥ smṛtaḥ |
utpathaś citta-vikṣepaḥ svargaḥ sattva-guṇodayaḥ


11.19.043

नरकस् तम-उन्नाहो बन्धुर् गुरुर् अहं सखे ।
गृहं शरीरं मानुष्यं गुणाढ्यो ह्य् आढ्य उच्यते

narakas tama-unnāho bandhur gurur ahaṃ sakhe |
gṛhaṃ śarīraṃ mānuṣyaṃ guṇāḍhyo hy āḍhya ucyate


11.19.044

दरिद्रो यस् त्व् असन्तुष्टः कृपणो यो ऽजितेन्द्रियः ।
गुणेष्व् असक्त-धीर् ईशो गुण-सङ्गो विपर्ययः

daridro yas tv asantuṣṭaḥ kṛpaṇo yo 'jitendriyaḥ |
guṇeṣv asakta-dhīr īśo guṇa-saṅgo viparyayaḥ


11.19.045

एत उद्धव ते प्रश्नाः सर्वे साधु निरूपिताः ।
किं वर्णितेन बहुना लक्षणं गुण-दोषयोः ।
गुण-दोष-दृशिर् दोषो गुणस् तूभय-वर्जितः

eta uddhava te praśnāḥ sarve sādhu nirūpitāḥ |
kiṃ varṇitena bahunā lakṣaṇaṃ guṇa-doṣayoḥ |
guṇa-doṣa-dṛśir doṣo guṇas tūbhaya-varjitaḥ

Chapter 11.20

11.20.001

0 श्री-उद्धव उवाच विधिश् च प्रतिषेधश् च निगमो हीश्वरस्य ते ।
अवेक्षते ऽरविण्डाक्ष गुणं दोषं च कर्मणाम्

0 śrī-uddhava uvāca vidhiś ca pratiṣedhaś ca nigamo hīśvarasya te |
avekṣate 'raviṇḍākṣa guṇaṃ doṣaṃ ca karmaṇām


11.20.002

वर्णाश्रम-विकल्पं च प्रतिलोमानुलोमजम् ।
द्रव्य-देश-वयः-कालान् स्वर्गं नरकम् एव च

varṇāśrama-vikalpaṃ ca pratilomānulomajam |
dravya-deśa-vayaḥ-kālān svargaṃ narakam eva ca


11.20.003

गुण-दोष-भिदा-दृष्टिम् अन्तरेण वचस् तव ।
निःश्रेयसं कथं नॄणां निषेध-विधि-लक्षणम्

guṇa-doṣa-bhidā-dṛṣṭim antareṇa vacas tava |
niḥśreyasaṃ kathaṃ nṝṇāṃ niṣedha-vidhi-lakṣaṇam


11.20.004

पितृ-देव-मनुष्यानां वेदश् चक्षुस् तवेश्वर ।
श्रेयस् त्व् अनुपलब्धे ऽर्थे साध्य-साधनयोर् अपि

pitṛ-deva-manuṣyānāṃ vedaś cakṣus taveśvara |
śreyas tv anupalabdhe 'rthe sādhya-sādhanayor api


11.20.005

गुण-दोष-भिदा-दृष्टिर् निगमात् ते न हि स्वतः ।
निगमेनापवादश् च भिदाया इति ह भ्रमः

guṇa-doṣa-bhidā-dṛṣṭir nigamāt te na hi svataḥ |
nigamenāpavādaś ca bhidāyā iti ha bhramaḥ


11.20.006

0 श्री-भगवान् उवाच योगास् त्रयो मया प्रोक्ता नॄणां श्रेयो-विधित्सया ।
ज्ञानं कर्म च भक्तिश् च नोपायो ऽन्यो ऽस्ति कुत्रचित्

0 śrī-bhagavān uvāca yogās trayo mayā proktā nṝṇāṃ śreyo-vidhitsayā |
jñānaṃ karma ca bhaktiś ca nopāyo 'nyo 'sti kutracit


11.20.007

निर्विण्णानां ज्ञान-योगो न्यासिनाम् इह कर्मसु ।
तेष्व् अनिर्विण्ण-चित्तानां कर्म-योगस् तु कामिनाम्

nirviṇṇānāṃ jñāna-yogo nyāsinām iha karmasu |
teṣv anirviṇṇa-cittānāṃ karma-yogas tu kāminām


11.20.008

यदृच्छया मत्-कथादौ जात-श्रद्धस् तु यः पुमान् ।
न निर्विण्णो नाति-सक्तो भक्ति-योगो ऽस्य सिद्धि-दः

yadṛcchayā mat-kathādau jāta-śraddhas tu yaḥ pumān |
na nirviṇṇo nāti-sakto bhakti-yogo 'sya siddhi-daḥ


11.20.009

तावत् कर्माणि कुर्वीत न निर्विद्येत यावता ।
मत्-कथा-श्रवणादौ वा श्रद्धा यावन् न जायते

tāvat karmāṇi kurvīta na nirvidyeta yāvatā |
mat-kathā-śravaṇādau vā śraddhā yāvan na jāyate


11.20.010

स्व-धर्म-स्थो यजन् यज्ञैर् अनाशीः-काम उद्धव ।
न याति स्वर्ग-नरकौ यद्य् अन्यन् न समाचरेत्

sva-dharma-stho yajan yajñair anāśīḥ-kāma uddhava |
na yāti svarga-narakau yady anyan na samācaret


11.20.011

अस्मिंल् लोके वर्तमानः स्व-धर्म-स्थो ऽनघः शुचिः ।
ज्ञानं विशुद्धम् आप्नोति मद्-भक्तिं वा यदृच्छया

asmiṃl loke vartamānaḥ sva-dharma-stho 'naghaḥ śuciḥ |
jñānaṃ viśuddham āpnoti mad-bhaktiṃ vā yadṛcchayā


11.20.012

स्वर्गिणो ऽप्य् एतम् इच्छन्ति लोकं निरयिणस् तथा ।
साधकं ज्ञान-भक्तिभ्याम् उभयं तद्-असाधकम्

svargiṇo 'py etam icchanti lokaṃ nirayiṇas tathā |
sādhakaṃ jñāna-bhaktibhyām ubhayaṃ tad-asādhakam


11.20.013

न नरः स्वर्-गतिं काङ्क्षेन् नारकीं वा विचक्षणः ।
नेमं लोकं च काङ्क्षेत देहावेशात् प्रमाद्यति

na naraḥ svar-gatiṃ kāṅkṣen nārakīṃ vā vicakṣaṇaḥ |
nemaṃ lokaṃ ca kāṅkṣeta dehāveśāt pramādyati


11.20.014

एतद् विद्वान् पुरा मृत्योर् अभवाय घटेत सः ।
अप्रमत्त इदं ज्ञात्वा मर्त्यम् अप्य् अर्थ-सिद्धि-दम्

etad vidvān purā mṛtyor abhavāya ghaṭeta saḥ |
apramatta idaṃ jñātvā martyam apy artha-siddhi-dam


11.20.015

छिद्यमानं यमैर् एतैः कृत-नीडं वनस्पतिम् ।
खगः स्व-केतम् उत्सृज्य क्षेमं याति ह्य् अलम्पटः

chidyamānaṃ yamair etaiḥ kṛta-nīḍaṃ vanaspatim |
khagaḥ sva-ketam utsṛjya kṣemaṃ yāti hy alampaṭaḥ


11.20.016

अहो-रात्रैश् छिद्यमानं बुद्ध्वायुर् भय-वेपथुः ।
मुक्त-सङ्गः परं बुद्ध्वा निरीह उपशाम्यति

aho-rātraiś chidyamānaṃ buddhvāyur bhaya-vepathuḥ |
mukta-saṅgaḥ paraṃ buddhvā nirīha upaśāmyati


11.20.017

नृ-देहम् आद्यं सु-लभं सु-दुर्लभं $ प्लवं सु-कल्पं गुरु-कर्णधारम् &अम्प्;मयानुकूलेन नभस्वतेरितं % पुमान् भवाब्धिं न तरेत् स आत्म-हा

nṛ-deham ādyaṃ su-labhaṃ su-durlabhaṃ $ plavaṃ su-kalpaṃ guru-karṇadhāram &mayānukūlena nabhasvateritaṃ % pumān bhavābdhiṃ na taret sa ātma-hā


11.20.018


  • यदारम्भेषु निर्विण्णो विरक्तः संयतेन्द्रियः ।
    अभ्यासेनात्मनो योगी धारयेद् अचलं मनः

** // yadārambheṣu nirviṇṇo viraktaḥ saṃyatendriyaḥ |*
abhyāsenātmano yogī dhārayed acalaṃ manaḥ


11.20.019

धार्यमाणं मनो यर्हि भ्राम्यद् अश्व् अनवस्थितम् ।
अतन्द्रितो ऽनुरोधेन मार्गेणात्म-वशं नयेत्

dhāryamāṇaṃ mano yarhi bhrāmyad aśv anavasthitam |
atandrito 'nurodhena mārgeṇātma-vaśaṃ nayet


11.20.020

मनो-गतिं न विसृजेज् जित-प्राणो जितेन्द्रियः ।
सत्त्व-सम्पन्नया बुद्ध्या मन आत्म-वशं नयेत्

mano-gatiṃ na visṛjej jita-prāṇo jitendriyaḥ |
sattva-sampannayā buddhyā mana ātma-vaśaṃ nayet


11.20.021

एष वै परमो योगो मनसः सङ्ग्रहः स्मृतः ।
हृदय-ज्ञत्वम् अन्विच्छन् दम्यस्येवार्वतो मुहुः

eṣa vai paramo yogo manasaḥ saṅgrahaḥ smṛtaḥ |
hṛdaya-jñatvam anvicchan damyasyevārvato muhuḥ


11.20.022

साङ्ख्येन सर्व-भावानां प्रतिलोमानुलोमतः ।
भवाप्ययाव् अनुध्यायेन् मनो यावत् प्रसीदति

sāṅkhyena sarva-bhāvānāṃ pratilomānulomataḥ |
bhavāpyayāv anudhyāyen mano yāvat prasīdati


11.20.023

निर्विण्णस्य विरक्तस्य पुरुषस्योक्त-वेदिनः ।
मनस् त्यजति दौरात्म्यं चिन्तितस्यानुचिन्तया

nirviṇṇasya viraktasya puruṣasyokta-vedinaḥ |
manas tyajati daurātmyaṃ cintitasyānucintayā


11.20.024

यमादिभिर् योग-पथैर् आन्वीक्षिक्या च विद्यया ।
ममार्चोपासनाभिर् वा नान्यैर् योग्यं स्मरेन् मनः

yamādibhir yoga-pathair ānvīkṣikyā ca vidyayā |
mamārcopāsanābhir vā nānyair yogyaṃ smaren manaḥ


11.20.025

यदि कुर्यात् प्रमादेन योगी कर्म विगर्हितम् ।
योगेनैव दहेद् अंहो नान्यत् तत्र कदाचन

yadi kuryāt pramādena yogī karma vigarhitam |
yogenaiva dahed aṃho nānyat tatra kadācana


11.20.026

स्वे स्वे ऽधिकारे या निष्ठा स गुणः परिकीर्तितः ।
कर्मणां जात्य्-अशुद्धानाम् अनेन नियमः कृतः ।
गुण-दोष-विधानेन सङ्गानां त्याजनेच्छया

sve sve 'dhikāre yā niṣṭhā sa guṇaḥ parikīrtitaḥ |
karmaṇāṃ jāty-aśuddhānām anena niyamaḥ kṛtaḥ |
guṇa-doṣa-vidhānena saṅgānāṃ tyājanecchayā


11.20.027

जात-श्रद्धो मत्-कथासु निर्विण्णः सर्व-कर्मसु ।
वेद दुःखात्मकान् कामान् परित्यागे ऽप्य् अनीश्वरः

jāta-śraddho mat-kathāsu nirviṇṇaḥ sarva-karmasu |
veda duḥkhātmakān kāmān parityāge 'py anīśvaraḥ


11.20.028

ततो भजेत मां प्रीतः श्रद्धालुर् दृढ-निश्चयः ।
जुषमाणश् च तान् कामान् दुःखोदर्कांश् च गर्हयन्

tato bhajeta māṃ prītaḥ śraddhālur dṛḍha-niścayaḥ |
juṣamāṇaś ca tān kāmān duḥkhodarkāṃś ca garhayan


11.20.029

प्रोक्तेन भक्ति-योगेन भजतो मासकृन् मुनेः ।
कामा हृदय्या नश्यन्ति सर्वे मयि हृदि स्थिते

proktena bhakti-yogena bhajato māsakṛn muneḥ |
kāmā hṛdayyā naśyanti sarve mayi hṛdi sthite


11.20.030

भिद्यते हृदय-ग्रन्थिश् छिद्यन्ते सर्व-संशयाः ।
क्षीयन्ते चास्य कर्माणि मयि दृष्टे ऽखिलात्मनि

bhidyate hṛdaya-granthiś chidyante sarva-saṃśayāḥ |
kṣīyante cāsya karmāṇi mayi dṛṣṭe 'khilātmani


11.20.031

तस्मान् मद्-भक्ति-युक्तस्य योगिनो वै मद्-आत्मनः ।
न ज्ञानं न च वैराग्यं प्रायः श्रेयो भवेद् इह

tasmān mad-bhakti-yuktasya yogino vai mad-ātmanaḥ |
na jñānaṃ na ca vairāgyaṃ prāyaḥ śreyo bhaved iha


11.20.032

यत् कर्मभिर् यत् तपसा ज्ञान-वैराग्यतश् च यत् ।
योगेन दान-धर्मेण श्रेयोभिर् इतरैर् अपि

yat karmabhir yat tapasā jñāna-vairāgyataś ca yat |
yogena dāna-dharmeṇa śreyobhir itarair api


11.20.033

सर्वं मद्-भक्ति-योगेन मद्-भक्तो लभते ऽञ्जसा ।
स्वर्गापवर्गं मद्-धाम कथञ्चिद् यदि वाञ्छति

sarvaṃ mad-bhakti-yogena mad-bhakto labhate 'ñjasā |
svargāpavargaṃ mad-dhāma kathañcid yadi vāñchati


11.20.034

न किञ्चित् साधवो धीरा भक्ता ह्य् एकान्तिनो मम ।
वाञ्छन्त्य् अपि मया दत्तं कैवल्यम् अपुनर्-भवम्

na kiñcit sādhavo dhīrā bhaktā hy ekāntino mama |
vāñchanty api mayā dattaṃ kaivalyam apunar-bhavam


11.20.035

नैरपेक्ष्यं परं प्राहुर् निःश्रेयसम् अनल्पकम् ।
तस्मान् निराशिषो भक्तिर् निरपेक्षस्य मे भवेत्

nairapekṣyaṃ paraṃ prāhur niḥśreyasam analpakam |
tasmān nirāśiṣo bhaktir nirapekṣasya me bhavet


11.20.036

न मय्य् एकान्त-भक्तानां गुण-दोषोद्भवा गुणाः ।
साधूनां सम-चित्तानां बुद्धेः परम् उपेयुषाम्

na mayy ekānta-bhaktānāṃ guṇa-doṣodbhavā guṇāḥ |
sādhūnāṃ sama-cittānāṃ buddheḥ param upeyuṣām


11.20.037

एवम् एतान् मया दिष्टान् अनुतिष्ठन्ति मे पथः ।
क्षेमं विन्दन्ति मत्-स्थानं यद् ब्रह्म परमं विदुः

evam etān mayā diṣṭān anutiṣṭhanti me pathaḥ |
kṣemaṃ vindanti mat-sthānaṃ yad brahma paramaṃ viduḥ

Chapter 11.21

11.21.001

0 श्री-भगवान् उवाच य एतान् मत्-पथो हित्वा भक्ति-ज्ञान-क्रियात्मकान् ।
क्षुद्रान् कामांश् चलैः प्राणैर् जुषन्तः संसरन्ति ते

0 śrī-bhagavān uvāca ya etān mat-patho hitvā bhakti-jñāna-kriyātmakān |
kṣudrān kāmāṃś calaiḥ prāṇair juṣantaḥ saṃsaranti te


11.21.002

स्वे स्वे ऽधिकारे या निष्ठा स गुणः परिकीर्तितः ।
विपर्ययस् तु दोषः स्याद् उभयोर् एष निश्चयः

sve sve 'dhikāre yā niṣṭhā sa guṇaḥ parikīrtitaḥ |
viparyayas tu doṣaḥ syād ubhayor eṣa niścayaḥ


11.21.003

शुद्ध्य्-अशुद्धी विधीयेते समानेष्व् अपि वस्तुषु ।
द्रव्यस्य विचिकित्सार्थं गुण-दोषौ शुभाशुभौ

śuddhy-aśuddhī vidhīyete samāneṣv api vastuṣu |
dravyasya vicikitsārthaṃ guṇa-doṣau śubhāśubhau


11.21.004

धर्मार्थं व्यवहारार्थं यात्रार्थम् इति चानघ ।
दर्शितो ऽयं मयाचारो धर्मम् उद्वहतां धुरम्

dharmārthaṃ vyavahārārthaṃ yātrārtham iti cānagha |
darśito 'yaṃ mayācāro dharmam udvahatāṃ dhuram


11.21.005

भूम्य्-अम्ब्व्-अग्न्य्-अनिलाकाशा भूतानां पञ्च-धातवः ।
आ-ब्रह्म-स्थावरादीनां शारीरा आत्म-संयुताः

bhūmy-ambv-agny-anilākāśā bhūtānāṃ pañca-dhātavaḥ |
ā-brahma-sthāvarādīnāṃ śārīrā ātma-saṃyutāḥ


11.21.006

वेदेन नाम-रूपाणि विषमाणि समेष्व् अपि ।
धातुषूद्धव कल्प्यन्त एतेषां स्वार्थ-सिद्धये

vedena nāma-rūpāṇi viṣamāṇi sameṣv api |
dhātuṣūddhava kalpyanta eteṣāṃ svārtha-siddhaye


11.21.007

देश-कालादि-भावानां वस्तूनां मम सत्तम ।
गुण-दोषौ विधीयेते नियमार्थं हि कर्मणाम्

deśa-kālādi-bhāvānāṃ vastūnāṃ mama sattama |
guṇa-doṣau vidhīyete niyamārthaṃ hi karmaṇām


11.21.008

अकृष्ण-सारो देशानाम् अब्रह्मण्यो ऽसुचिर् भवेत् ।
कृष्ण-सारो ऽप्य् असौवीर- कीकटासंस्कृतेरिणम्

akṛṣṇa-sāro deśānām abrahmaṇyo 'sucir bhavet |
kṛṣṇa-sāro 'py asauvīra- kīkaṭāsaṃskṛteriṇam


11.21.009

कर्मण्यो गुणवान् कालो द्रव्यतः स्वत एव वा ।
यतो निवर्तते कर्म स दोषो ऽकर्मकः स्मृतः

karmaṇyo guṇavān kālo dravyataḥ svata eva vā |
yato nivartate karma sa doṣo 'karmakaḥ smṛtaḥ


11.21.010

द्रव्यस्य शुद्ध्य्-अशुद्धी च द्रव्येण वचनेन च ।
संस्कारेणाथ कालेन महत्वाल्पतयाथ वा

dravyasya śuddhy-aśuddhī ca dravyeṇa vacanena ca |
saṃskāreṇātha kālena mahatvālpatayātha vā


11.21.011

शक्त्याशक्त्याथ वा बुद्ध्या समृद्ध्या च यद् आत्मने ।
अघं कुर्वन्ति हि यथा देशावस्थानुसारतः

śaktyāśaktyātha vā buddhyā samṛddhyā ca yad ātmane |
aghaṃ kurvanti hi yathā deśāvasthānusārataḥ


11.21.012

धान्य-दार्व्-अस्थि-तन्तूनां रस-तैजस-चर्मणाम् ।
काल-वाय्व्-अग्नि-मृत्-तोयैः पार्थिवानां युतायुतैः

dhānya-dārv-asthi-tantūnāṃ rasa-taijasa-carmaṇām |
kāla-vāyv-agni-mṛt-toyaiḥ pārthivānāṃ yutāyutaiḥ


11.21.013

अमेध्य-लिप्तं यद् येन गन्ध-लेपं व्यपोहति ।
भजते प्रकृतिं तस्य तच् छौचं तावद् इष्यते

amedhya-liptaṃ yad yena gandha-lepaṃ vyapohati |
bhajate prakṛtiṃ tasya tac chaucaṃ tāvad iṣyate


11.21.014

स्नान-दान-तपो-ऽवस्था- वीर्य-संस्कार-कर्मभिः ।
मत्-स्मृत्या चात्मनः शौचं शुद्धः कर्माचरेद् द्विजः

snāna-dāna-tapo-'vasthā- vīrya-saṃskāra-karmabhiḥ |
mat-smṛtyā cātmanaḥ śaucaṃ śuddhaḥ karmācared dvijaḥ


11.21.015

मन्त्रस्य च परिज्ञानं कर्म-शुद्धिर् मद्-अर्पणम् ।
धर्मः सम्पद्यते षड्भिर् अधर्मस् तु विपर्ययः

mantrasya ca parijñānaṃ karma-śuddhir mad-arpaṇam |
dharmaḥ sampadyate ṣaḍbhir adharmas tu viparyayaḥ


11.21.016

क्वचिद् गुणो ऽपि दोषः स्याद् दोषो ऽपि विधिना गुणः ।
गुण-दोषार्थ-नियमस् तद्-भिदाम् एव बाधते

kvacid guṇo 'pi doṣaḥ syād doṣo 'pi vidhinā guṇaḥ |
guṇa-doṣārtha-niyamas tad-bhidām eva bādhate


11.21.017

समान-कर्माचरणं पतितानां न पातकम् ।
औत्पत्तिको गुणः सङ्गो न शयानः पतत्य् अधः

samāna-karmācaraṇaṃ patitānāṃ na pātakam |
autpattiko guṇaḥ saṅgo na śayānaḥ pataty adhaḥ


11.21.018

यतो यतो निवर्तेत विमुच्येत ततस् ततः ।
एष धर्मो नृणां क्षेमः शोक-मोह-भयापहः

yato yato nivarteta vimucyeta tatas tataḥ |
eṣa dharmo nṛṇāṃ kṣemaḥ śoka-moha-bhayāpahaḥ


11.21.019

विषयेषु गुणाध्यासात् पुंसः सङ्गस् ततो भवेत् ।
सङ्गात् तत्र भवेत् कामः कामाद् एव कलिर् नृणाम्

viṣayeṣu guṇādhyāsāt puṃsaḥ saṅgas tato bhavet |
saṅgāt tatra bhavet kāmaḥ kāmād eva kalir nṛṇām


11.21.020

कलेर् दुर्विषहः क्रोधस् तमस् तम् अनुवर्तते ।
तमसा ग्रस्यते पुंसश् चेतना व्यापिनी द्रुतम्

kaler durviṣahaḥ krodhas tamas tam anuvartate |
tamasā grasyate puṃsaś cetanā vyāpinī drutam


11.21.021

तया विरहितः साधो जन्तुः शून्याय कल्पते ।
ततो ऽस्य स्वार्थ-विभ्रंशो मूर्च्छितस्य मृतस्य च

tayā virahitaḥ sādho jantuḥ śūnyāya kalpate |
tato 'sya svārtha-vibhraṃśo mūrcchitasya mṛtasya ca


11.21.022

विषयाभिनिवेशेन नात्मानं वेद नापरम् ।
वृक्ष जीविकया जीवन् व्यर्थं भस्त्रेव यः श्वसन्

viṣayābhiniveśena nātmānaṃ veda nāparam |
vṛkṣa jīvikayā jīvan vyarthaṃ bhastreva yaḥ śvasan


11.21.023

फल-श्रुतिर् इयं नॄणां न श्रेयो रोचनं परम् ।
श्रेयो-विवक्षया प्रोक्तं यथा भैषज्य-रोचनम्

phala-śrutir iyaṃ nṝṇāṃ na śreyo rocanaṃ param |
śreyo-vivakṣayā proktaṃ yathā bhaiṣajya-rocanam


11.21.024

उत्पत्त्यैव हि कामेषु प्राणेषु स्व-जनेषु च ।
आसक्त-मनसो मर्त्या आत्मनो ऽनर्थ-हेतुषु

utpattyaiva hi kāmeṣu prāṇeṣu sva-janeṣu ca |
āsakta-manaso martyā ātmano 'nartha-hetuṣu


11.21.025

नतान् अविदुषः स्वार्थं भ्राम्यतो वृजिनाध्वनि ।
कथं युञ्ज्यात् पुनस् तेषु तांस् तमो विशतो बुधः

natān aviduṣaḥ svārthaṃ bhrāmyato vṛjinādhvani |
kathaṃ yuñjyāt punas teṣu tāṃs tamo viśato budhaḥ


11.21.026

एवं व्यवसितं केचिद् अविज्ञाय कुबुद्धयः ।
फल-श्रुतिं कुसुमितां न वेद-ज्ञा वदन्ति हि

evaṃ vyavasitaṃ kecid avijñāya kubuddhayaḥ |
phala-śrutiṃ kusumitāṃ na veda-jñā vadanti hi


11.21.027

कामिनः कृपणा लुब्धाः पुष्पेषु फल-बुद्धयः ।
अग्नि-मुग्धा धूम-तान्ताः स्वं लोकं न विदन्ति ते

kāminaḥ kṛpaṇā lubdhāḥ puṣpeṣu phala-buddhayaḥ |
agni-mugdhā dhūma-tāntāḥ svaṃ lokaṃ na vidanti te


11.21.028

न ते माम् अङ्ग जानन्ति हृदि-स्थं य इदं यतः ।
उक्थ-शस्त्रा ह्य् असु-तृपो यथा नीहार-चक्षुषः

na te mām aṅga jānanti hṛdi-sthaṃ ya idaṃ yataḥ |
uktha-śastrā hy asu-tṛpo yathā nīhāra-cakṣuṣaḥ


11.21.029

ते मे मतम् अविज्ञाय परोक्षं विषयात्मकाः ।
हिंसायां यदि रागः स्याद् यज्ञ एव न चोदना

te me matam avijñāya parokṣaṃ viṣayātmakāḥ |
hiṃsāyāṃ yadi rāgaḥ syād yajña eva na codanā


11.21.030

हिंसा-विहारा ह्य् आलब्धैः पशुभिः स्व-सुखेच्छया ।
यजन्ते देवता यज्ञैः पितृ-भूत-पतीन् खलाः

hiṃsā-vihārā hy ālabdhaiḥ paśubhiḥ sva-sukhecchayā |
yajante devatā yajñaiḥ pitṛ-bhūta-patīn khalāḥ


11.21.031

स्वप्नोपमम् अमुं लोकम् असन्तं श्रवण-प्रियम् ।
आशिषो हृदि सङ्कल्प्य त्यजन्त्य् अर्थान् यथा वणिक्

svapnopamam amuṃ lokam asantaṃ śravaṇa-priyam |
āśiṣo hṛdi saṅkalpya tyajanty arthān yathā vaṇik


11.21.032

रजः-सत्त्व-तमो-निष्ठा रजः-सत्त्व-तमो-जुषः ।
उपासत इन्द्र-मुख्यान् देवादीन् न यथैव माम्

rajaḥ-sattva-tamo-niṣṭhā rajaḥ-sattva-tamo-juṣaḥ |
upāsata indra-mukhyān devādīn na yathaiva mām


11.21.033

इष्ट्वेह देवता यज्ञैर् गत्वा रंस्यामहे दिवि ।
तस्यान्त इह भूयास्म महा-शाला महा-कुलाः

iṣṭveha devatā yajñair gatvā raṃsyāmahe divi |
tasyānta iha bhūyāsma mahā-śālā mahā-kulāḥ


11.21.034

एवं पुष्पितया वाचा व्याक्षिप्त-मनसां नृणाम् ।
मानिनां चाति-लुब्धानां मद्-वार्तापि न रोचते

evaṃ puṣpitayā vācā vyākṣipta-manasāṃ nṛṇām |
mānināṃ cāti-lubdhānāṃ mad-vārtāpi na rocate


11.21.035

वेदा ब्रह्मात्म-विषयास् त्रि-काण्ड-विषया इमे ।
परोक्ष-वादा ऋषयः परोक्षं मम च प्रियम्

vedā brahmātma-viṣayās tri-kāṇḍa-viṣayā ime |
parokṣa-vādā ṛṣayaḥ parokṣaṃ mama ca priyam


11.21.036

शब्द-ब्रह्म सु-दुर्बोधं प्राणेन्द्रिय-मनो-मयम् ।
अनन्त-पारं गम्भीरं दुर्विगाह्यं समुद्र-वत्

śabda-brahma su-durbodhaṃ prāṇendriya-mano-mayam |
ananta-pāraṃ gambhīraṃ durvigāhyaṃ samudra-vat


11.21.037

मयोपबृंहितं भूम्ना ब्रह्मणानन्त-शक्तिना ।
भूतेषु घोष-रूपेण विसेषूर्णेव लक्ष्यते

mayopabṛṃhitaṃ bhūmnā brahmaṇānanta-śaktinā |
bhūteṣu ghoṣa-rūpeṇa viseṣūrṇeva lakṣyate


11.21.038

यथोर्णनाभिर् हृदयाद् ऊर्णाम् उद्वमते मुखात् ।
आकाशाद् घोषवान् प्राणो मनसा स्पर्श-रूपिणा

yathorṇanābhir hṛdayād ūrṇām udvamate mukhāt |
ākāśād ghoṣavān prāṇo manasā sparśa-rūpiṇā


11.21.039

छन्दो-मयो ऽमृत-मयः सहस्र-पदवीं प्रभुः ।
ओंकाराद् व्यञ्जित-स्पर्श- स्वरोष्मान्तस्थ-भूषिताम्

chando-mayo 'mṛta-mayaḥ sahasra-padavīṃ prabhuḥ |
oṃkārād vyañjita-sparśa- svaroṣmāntastha-bhūṣitām


11.21.040

विचित्र-भाषा-विततां छन्दोभिश् चतुर्-उत्तरैः ।
अनन्त-पारां बृहतीं सृजत्य् आक्षिपते स्वयम्

vicitra-bhāṣā-vitatāṃ chandobhiś catur-uttaraiḥ |
ananta-pārāṃ bṛhatīṃ sṛjaty ākṣipate svayam


11.21.041

गायत्र्य् उष्णिग् अनुष्टुप् च बृहती पङ्क्तिर् एव च ।
त्रिष्टुब् जगत्य् अतिच्छन्दो ह्य् अत्यष्ट्य्-अतिजगद्-विराट्

gāyatry uṣṇig anuṣṭup ca bṛhatī paṅktir eva ca |
triṣṭub jagaty aticchando hy atyaṣṭy-atijagad-virāṭ


11.21.042

किं विधत्ते किम् आचष्टे किम् अनूद्य विकल्पयेत् ।
इत्य् अस्या हृदयं लोके नान्यो मद् वेद कश्चन

kiṃ vidhatte kim ācaṣṭe kim anūdya vikalpayet |
ity asyā hṛdayaṃ loke nānyo mad veda kaścana


11.21.043

मां विधत्ते ऽभिधत्ते मां विकल्प्यापोह्यते त्व् अहम् ।
एतावान् सर्व-वेदार्थः शब्द आस्थाय मां भिदाम् ।
माया-मात्रम् अनूद्यान्ते प्रतिषिध्य प्रसीदति

māṃ vidhatte 'bhidhatte māṃ vikalpyāpohyate tv aham |
etāvān sarva-vedārthaḥ śabda āsthāya māṃ bhidām |
māyā-mātram anūdyānte pratiṣidhya prasīdati

Chapter 11.22

11.22.001

0 श्री-उद्धव उवाच कति तत्त्वानि विश्वेश सङ्ख्यातान्य् ऋषिभिः प्रभो ।
नवैकादश पञ्च त्रीण्य् आत्थ त्वम् इह शुश्रुम

0 śrī-uddhava uvāca kati tattvāni viśveśa saṅkhyātāny ṛṣibhiḥ prabho |
navaikādaśa pañca trīṇy āttha tvam iha śuśruma


11.22.002

केचित् षड्-विंशतिं प्राहुर् अपरे पञ्च-विंशतिं ।
सप्तैके नव षट् केचिच् चत्वार्य् एकादशापरे ।
केचित् सप्तदश प्राहुः षोडशैके त्रयोदश

kecit ṣaḍ-viṃśatiṃ prāhur apare pañca-viṃśatiṃ |
saptaike nava ṣaṭ kecic catvāry ekādaśāpare |
kecit saptadaśa prāhuḥ ṣoḍaśaike trayodaśa


11.22.003

एतावत्त्वं हि सङ्ख्यानाम् ऋषयो यद्-विवक्षया ।
गायन्ति पृथग् आयुष्मन्न् इदं नो वक्तुम् अर्हसि

etāvattvaṃ hi saṅkhyānām ṛṣayo yad-vivakṣayā |
gāyanti pṛthag āyuṣmann idaṃ no vaktum arhasi


11.22.004

0 श्री-भगवान् उवाच युक्तं च सन्ति सर्वत्र भाषन्ते ब्राह्मणा यथा ।
मायां मदीयाम् उद्गृह्य वदतां किं नु दुर्घटम्

0 śrī-bhagavān uvāca yuktaṃ ca santi sarvatra bhāṣante brāhmaṇā yathā |
māyāṃ madīyām udgṛhya vadatāṃ kiṃ nu durghaṭam


11.22.005

नैतद् एवं यथात्थ त्वं यद् अहं वच्मि तत् तथा ।
एवं विवदतां हेतुं शक्तयो मे दुरत्ययाः

naitad evaṃ yathāttha tvaṃ yad ahaṃ vacmi tat tathā |
evaṃ vivadatāṃ hetuṃ śaktayo me duratyayāḥ


11.22.006

यासां व्यतिकराद् आसीद् विकल्पो वदतां पदम् ।
प्राप्ते शम-दमे ऽप्येति वादस् तम् अनु शाम्यति

yāsāṃ vyatikarād āsīd vikalpo vadatāṃ padam |
prāpte śama-dame 'pyeti vādas tam anu śāmyati


11.22.007

परस्परानुप्रवेशात् तत्त्वानां पुरुषर्षभ ।
पौर्वापर्य-प्रसङ्ख्यानं यथा वक्तुर् विवक्षितम्

parasparānupraveśāt tattvānāṃ puruṣarṣabha |
paurvāparya-prasaṅkhyānaṃ yathā vaktur vivakṣitam


11.22.008

एकस्मिन्न् अपि दृश्यन्ते प्रविष्टानीतराणि च ।
पूर्वस्मिन् वा परस्मिन् वा तत्त्वे तत्त्वानि सर्वशः

ekasminn api dṛśyante praviṣṭānītarāṇi ca |
pūrvasmin vā parasmin vā tattve tattvāni sarvaśaḥ


11.22.009

पौर्वापर्यम् अतो ऽमीषां प्रसङ्ख्यानम् अभीप्सताम् ।
यथा विविक्तं यद्-वक्त्रं गृह्णीमो युक्ति-सम्भवात्

paurvāparyam ato 'mīṣāṃ prasaṅkhyānam abhīpsatām |
yathā viviktaṃ yad-vaktraṃ gṛhṇīmo yukti-sambhavāt


11.22.010

अनाद्य्-अविद्या-युक्तस्य पुरुषस्यात्म-वेदनम् ।
स्वतो न सम्भवाद् अन्यस् तत्त्व-ज्ञो ज्ञान-दो भवेत्

anādy-avidyā-yuktasya puruṣasyātma-vedanam |
svato na sambhavād anyas tattva-jño jñāna-do bhavet


11.22.011

पुरुषेश्वरयोर् अत्र न वैलक्षण्यम् अण्व् अपि ।
तद्-अन्य-कल्पनापार्था ज्ञानं च प्रकृतेर् गुणः

puruṣeśvarayor atra na vailakṣaṇyam aṇv api |
tad-anya-kalpanāpārthā jñānaṃ ca prakṛter guṇaḥ


11.22.012

प्रकृतिर् गुण-साम्यं वै प्रकृतेर् नात्मनो गुणाः ।
सत्त्वं रजस् तम इति स्थित्य्-उत्पत्त्य्-अन्त-हेतवः

prakṛtir guṇa-sāmyaṃ vai prakṛter nātmano guṇāḥ |
sattvaṃ rajas tama iti sthity-utpatty-anta-hetavaḥ


11.22.013

सत्त्वं ज्ञानं रजः कर्म तमो ऽज्ञानम् इहोच्यते ।
गुण-व्यतिकरः कालः स्वभावः सूत्रम् एव च

sattvaṃ jñānaṃ rajaḥ karma tamo 'jñānam ihocyate |
guṇa-vyatikaraḥ kālaḥ svabhāvaḥ sūtram eva ca


11.22.014

पुरुषः प्रकृतिर् व्यक्तम् अहङ्कारो नभो ऽनिलः ।
ज्योतिर् आपः क्षितिर् इति तत्त्वान्य् उक्तानि मे नव

puruṣaḥ prakṛtir vyaktam ahaṅkāro nabho 'nilaḥ |
jyotir āpaḥ kṣitir iti tattvāny uktāni me nava


11.22.015

श्रोत्रं त्वग् दर्शनं घ्राणो जिह्वेति ज्ञान-शक्तयः ।
वाक्-पाण्य्-उपस्थ-पाय्व्-अङ्घ्रिः कर्माण्य् अङ्गोभयं मनः

śrotraṃ tvag darśanaṃ ghrāṇo jihveti jñāna-śaktayaḥ |
vāk-pāṇy-upastha-pāyv-aṅghriḥ karmāṇy aṅgobhayaṃ manaḥ


11.22.016

शब्दः स्पर्शो रसो गन्धो रूपं चेत्य् अर्थ-जातयः ।
गत्य्-उक्त्य्-उत्सर्ग-शिल्पानि कर्मायतन-सिद्धयः

śabdaḥ sparśo raso gandho rūpaṃ cety artha-jātayaḥ |
gaty-ukty-utsarga-śilpāni karmāyatana-siddhayaḥ


11.22.017

सर्गादौ प्रकृतिर् ह्य् अस्य कार्य-कारण-रूपिणी ।
सत्त्वादिभिर् गुणैर् धत्ते पुरुषो ऽव्यक्त ईक्षते

sargādau prakṛtir hy asya kārya-kāraṇa-rūpiṇī |
sattvādibhir guṇair dhatte puruṣo 'vyakta īkṣate


11.22.018

व्यक्तादायो विकुर्वाणा धातवः पुरुषेक्षया ।
लब्ध-वीर्याः सृजन्त्य् अण्डं संहताः प्रकृतेर् बलात्

vyaktādāyo vikurvāṇā dhātavaḥ puruṣekṣayā |
labdha-vīryāḥ sṛjanty aṇḍaṃ saṃhatāḥ prakṛter balāt


11.22.019

सप्तैव धातव इति तत्रार्थाः पञ्च खादयः ।
ज्ञानम् आत्मोभयाधारस् ततो देहेन्द्रियासवः

saptaiva dhātava iti tatrārthāḥ pañca khādayaḥ |
jñānam ātmobhayādhāras tato dehendriyāsavaḥ


11.22.020

षड् इत्य् अत्रापि भूतानि पञ्च षष्ठः परः पुमान् ।
तैर् युइत आत्म-सम्भूतैः सृष्ट्वेदं समपाविशत्

ṣaḍ ity atrāpi bhūtāni pañca ṣaṣṭhaḥ paraḥ pumān |
tair yuita ātma-sambhūtaiḥ sṛṣṭvedaṃ samapāviśat


11.22.021

चत्वार्य् एवेति तत्रापि तेज आपो ऽन्नम् आत्मनः ।
जातानि तैर् इदं जातं जन्मावयविनः खलु

catvāry eveti tatrāpi teja āpo 'nnam ātmanaḥ |
jātāni tair idaṃ jātaṃ janmāvayavinaḥ khalu


11.22.022

सङ्ख्याने सप्तदशके भूत-मात्रेन्द्रियाणि च ।
पञ्च पञ्चैक-मनसा आत्मा सप्तदशः स्मृतः

saṅkhyāne saptadaśake bhūta-mātrendriyāṇi ca |
pañca pañcaika-manasā ātmā saptadaśaḥ smṛtaḥ


11.22.023

तद्वत् षोडश-सङ्ख्याने आत्मैव मन उच्यते ।
भूतेन्द्रियाणि पञ्चैव मन आत्मा त्रयोदश

tadvat ṣoḍaśa-saṅkhyāne ātmaiva mana ucyate |
bhūtendriyāṇi pañcaiva mana ātmā trayodaśa


11.22.024

एकादशत्व आत्मासौ महा-भूतेन्द्रियाणि च ।
अष्टौ प्रकृतयश् चैव पुरुषश् च नवेत्य् अथ

ekādaśatva ātmāsau mahā-bhūtendriyāṇi ca |
aṣṭau prakṛtayaś caiva puruṣaś ca navety atha


11.22.025

इति नाना-प्रसङ्ख्यानं तत्त्वानाम् ऋषिभिः कृतम् ।
सर्वं न्याय्यं युक्तिमत्त्वाद् विदुषां किम् अशोभनम्

iti nānā-prasaṅkhyānaṃ tattvānām ṛṣibhiḥ kṛtam |
sarvaṃ nyāyyaṃ yuktimattvād viduṣāṃ kim aśobhanam


11.22.026

0 श्री-उद्धव उवाच प्रकृतिः पुरुषश् चोभौ यद्य् अप्य् आत्म-विलक्षणौ ।
अन्योन्यापाश्रयात् कृष्ण दृश्यते न भिदा तयोः ।
प्रकृतौ लक्ष्यते ह्य् आत्मा प्रकृतिश् च तथात्मनि

0 śrī-uddhava uvāca prakṛtiḥ puruṣaś cobhau yady apy ātma-vilakṣaṇau |
anyonyāpāśrayāt kṛṣṇa dṛśyate na bhidā tayoḥ |
prakṛtau lakṣyate hy ātmā prakṛtiś ca tathātmani


11.22.027

एवं मे पुण्डरीकाक्ष महान्तं संशयं हृदि ।
छेत्तुम् अर्हसि सर्व-ज्ञ वचोभिर् नय-नैपुणैः

evaṃ me puṇḍarīkākṣa mahāntaṃ saṃśayaṃ hṛdi |
chettum arhasi sarva-jña vacobhir naya-naipuṇaiḥ


11.22.028

त्वत्तो ज्ञानं हि जीवानां प्रमोषस् ते ऽत्र शक्तितः ।
त्वम् एव ह्य् आत्म-मायाया गतिं वेत्थ न चापरः

tvatto jñānaṃ hi jīvānāṃ pramoṣas te 'tra śaktitaḥ |
tvam eva hy ātma-māyāyā gatiṃ vettha na cāparaḥ


11.22.029

0 श्री-भगवान् उवाच प्रकृतिः पुरुषश् चेति विकल्पः पुरुषर्षभ ।
एष वैकारिकः सर्गो गुण-व्यतिकरात्मकः

0 śrī-bhagavān uvāca prakṛtiḥ puruṣaś ceti vikalpaḥ puruṣarṣabha |
eṣa vaikārikaḥ sargo guṇa-vyatikarātmakaḥ


11.22.030

ममाङ्ग माया गुण-मय्य् अनेकधा विकल्प-बुद्धीश् च गुणैर् विधत्ते ।
वैकारिकस् त्रि-विधो ऽध्यात्मम् एकम् अथाधिदैवम् अधिभूतम् अन्यत्

mamāṅga māyā guṇa-mayy anekadhā vikalpa-buddhīś ca guṇair vidhatte |
vaikārikas tri-vidho 'dhyātmam ekam athādhidaivam adhibhūtam anyat


11.22.031

दृग् रूपम् आर्कं वपुर् अत्र रन्ध्रे परस्परं सिध्यति यः स्वतः खे ।
आत्मा यद् एषाम् अपरो य आद्यः स्वयानुभूत्याखिल-सिद्ध-सिद्धिः

dṛg rūpam ārkaṃ vapur atra randhre parasparaṃ sidhyati yaḥ svataḥ khe |
ātmā yad eṣām aparo ya ādyaḥ svayānubhūtyākhila-siddha-siddhiḥ


11.22.032

एवं त्वग्-आदि श्रवणादि चक्षुर् जिह्वादि नासादि च चित्त-युक्तम्

evaṃ tvag-ādi śravaṇādi cakṣur jihvādi nāsādi ca citta-yuktam


11.22.033

यो ऽसौ गुण-क्षोभ-कृतो विकारः प्रधान-मूलान् महतः प्रसूतः ।
अहं त्रि-वृन् मोह-विकल्प-हेतुर् वैकारिकस् तामस ऐन्द्रियश् च

yo 'sau guṇa-kṣobha-kṛto vikāraḥ pradhāna-mūlān mahataḥ prasūtaḥ |
ahaṃ tri-vṛn moha-vikalpa-hetur vaikārikas tāmasa aindriyaś ca


11.22.034

आत्मापरिज्ञान-मयो विवादो ह्य् अस्तीति नास्तीति भिदार्थ-निष्ठः ।
व्यर्थो ऽपि नैवोपरमेत पुंसां मत्तः परावृत्त-धियां स्व-लोकात्

ātmāparijñāna-mayo vivādo hy astīti nāstīti bhidārtha-niṣṭhaḥ |
vyartho 'pi naivoparameta puṃsāṃ mattaḥ parāvṛtta-dhiyāṃ sva-lokāt


11.22.035

0 श्री-उद्धव उवाच त्वत्तः परावृत्त-धियः स्व-कृतैः कर्मभिः प्रभो ।
उच्चावचान् यथा देहान् गृह्णन्ति विसृजन्ति च

0 śrī-uddhava uvāca tvattaḥ parāvṛtta-dhiyaḥ sva-kṛtaiḥ karmabhiḥ prabho |
uccāvacān yathā dehān gṛhṇanti visṛjanti ca


11.22.036

तन् ममाख्याहि गोविन्द दुर्विभाव्यम् अनात्मभिः ।
न ह्य् एतत् प्रायशो लोके विद्वांसः सन्ति वञ्चिताः

tan mamākhyāhi govinda durvibhāvyam anātmabhiḥ |
na hy etat prāyaśo loke vidvāṃsaḥ santi vañcitāḥ


11.22.037

0 श्री-भगवान् उवाच मनः कर्म-मयं णॄणाम् इन्द्रियैः पञ्चभिर् युतम् ।
लोकाल् लोकं प्रयात्य् अन्य आत्मा तद् अनुवर्तते

0 śrī-bhagavān uvāca manaḥ karma-mayaṃ ṇṝṇām indriyaiḥ pañcabhir yutam |
lokāl lokaṃ prayāty anya ātmā tad anuvartate


11.22.038

ध्यायन् मनो ऽनु विषयान् दृष्टान् वानुश्रुतान् अथ ।
उद्यत् सीदत् कर्म-तन्त्रं स्मृतिस् तद् अनु शाम्यति

dhyāyan mano 'nu viṣayān dṛṣṭān vānuśrutān atha |
udyat sīdat karma-tantraṃ smṛtis tad anu śāmyati


11.22.039

विषयाभिनिवेशेन नात्मानं यत् स्मरेत् पुनः ।
जन्तोर् वै कस्यचिद् धेतोर् मृत्युर् अत्यन्त-विस्मृतिः

viṣayābhiniveśena nātmānaṃ yat smaret punaḥ |
jantor vai kasyacid dhetor mṛtyur atyanta-vismṛtiḥ


11.22.040

जन्म त्व् आत्मतया पुंसः सर्व-भावेन भूरि-द ।
विषय-स्वीकृतिं प्राहुर् यथा स्वप्न-मनोरथः

janma tv ātmatayā puṃsaḥ sarva-bhāvena bhūri-da |
viṣaya-svīkṛtiṃ prāhur yathā svapna-manorathaḥ


11.22.041

स्वप्नं मनोरथं चेत्थं प्राक्तनं न स्मरत्य् असौ ।
तत्र पूर्वम् इवात्मानम् अपूर्वम् चानुपश्यति

svapnaṃ manorathaṃ cetthaṃ prāktanaṃ na smaraty asau |
tatra pūrvam ivātmānam apūrvam cānupaśyati


11.22.042

इन्द्रियायन-सृष्ट्येदं त्रै-विध्यं भाति वस्तुनि ।
बहिर्-अन्तर्-भिदा-हेतुर् जनो ऽसज्-जन-कृद् यथा

indriyāyana-sṛṣṭyedaṃ trai-vidhyaṃ bhāti vastuni |
bahir-antar-bhidā-hetur jano 'saj-jana-kṛd yathā


11.22.043

नित्यदा ह्य् अङ्ग भूतानि भवन्ति न भवन्ति च ।
कालेनालक्ष्य-वेगेन सूक्ष्मत्वात् तन् न दृश्यते

nityadā hy aṅga bhūtāni bhavanti na bhavanti ca |
kālenālakṣya-vegena sūkṣmatvāt tan na dṛśyate


11.22.044

यथार्चिषां स्रोतसां च फलानां वा वनस्पतेः ।
तथैव सर्व-भूतानां वयो-ऽवस्थादयः कृताः

yathārciṣāṃ srotasāṃ ca phalānāṃ vā vanaspateḥ |
tathaiva sarva-bhūtānāṃ vayo-'vasthādayaḥ kṛtāḥ


11.22.045

सो ऽयं दीपो ऽर्चिषां यद्वत् स्रोतसां तद् इदं जलम् ।
सो ऽयं पुमान् इति नृणां मृषा गीर् धीर् मृषायुषाम्

so 'yaṃ dīpo 'rciṣāṃ yadvat srotasāṃ tad idaṃ jalam |
so 'yaṃ pumān iti nṛṇāṃ mṛṣā gīr dhīr mṛṣāyuṣām


11.22.046

मा स्वस्य कर्म-बीजेन जायते सो ऽप्य् अयं पुमान् ।
म्रियते वामरो भ्रान्त्या यथाग्निर् दारु-संयुतः

mā svasya karma-bījena jāyate so 'py ayaṃ pumān |
mriyate vāmaro bhrāntyā yathāgnir dāru-saṃyutaḥ


11.22.047

निषेक-गर्भ-जन्मानि बाल्य-कौमार-यौवनम् ।
वयो-मध्यं जरा मृत्युर् इत्य् अवस्थास् तनोर् नव

niṣeka-garbha-janmāni bālya-kaumāra-yauvanam |
vayo-madhyaṃ jarā mṛtyur ity avasthās tanor nava


11.22.048

एता मनोरथ-मयीर् हान्यस्योच्चावचास् तनूः ।
गुण-सङ्गाद् उपादत्ते क्वचित् कश्चिज् जहाति च

etā manoratha-mayīr hānyasyoccāvacās tanūḥ |
guṇa-saṅgād upādatte kvacit kaścij jahāti ca


11.22.049

आत्मनः पितृ-पुत्राभ्याम् अनुमेयौ भवाप्ययौ ।
न भवाप्यय-वस्तूनाम् अभिज्ञो द्वय-लक्षणः

ātmanaḥ pitṛ-putrābhyām anumeyau bhavāpyayau |
na bhavāpyaya-vastūnām abhijño dvaya-lakṣaṇaḥ


11.22.050

तरोर् बीज-विपाकाभ्यां यो विद्वाञ् जन्म-संयमौ ।
तरोर् विलक्षणो द्रष्टा एवं द्रष्टा तनोः पृथक्

taror bīja-vipākābhyāṃ yo vidvāñ janma-saṃyamau |
taror vilakṣaṇo draṣṭā evaṃ draṣṭā tanoḥ pṛthak


11.22.051

प्रकृतेर् एवम् आत्मानम् अविविच्याबुधः पुमान् ।
तत्त्वेन स्पर्श-सम्मूढः संसारं प्रतिपद्यते

prakṛter evam ātmānam avivicyābudhaḥ pumān |
tattvena sparśa-sammūḍhaḥ saṃsāraṃ pratipadyate


11.22.052

सत्त्व-सङ्गाद् ऋषीन् देवान् रजसासुर-मानुषान् ।
तमसा भूत-तिर्यक्त्वं भ्रामितो याति कर्मभिः

sattva-saṅgād ṛṣīn devān rajasāsura-mānuṣān |
tamasā bhūta-tiryaktvaṃ bhrāmito yāti karmabhiḥ


11.22.053

नृत्यतो गायतः पश्यन् यथैवानुकरोति तान् ।
एवं बुद्धि-गुणान् पश्यन्न् अनीहो ऽप्य् अनुकार्यते

nṛtyato gāyataḥ paśyan yathaivānukaroti tān |
evaṃ buddhi-guṇān paśyann anīho 'py anukāryate


11.22.054

यथाम्भसा प्रचलता तरवो ऽपि चला इव ।
चक्षुसा भ्राम्यमाणेन दृश्यते भ्रमतीव भूः

yathāmbhasā pracalatā taravo 'pi calā iva |
cakṣusā bhrāmyamāṇena dṛśyate bhramatīva bhūḥ


11.22.055

यथा मनोरथ-धियो विषय्षानुभवो मृषा ।
स्वप्न-दृष्टाश् च दाशार्ह तथा संसार आत्मनः

yathā manoratha-dhiyo viṣayṣānubhavo mṛṣā |
svapna-dṛṣṭāś ca dāśārha tathā saṃsāra ātmanaḥ


11.22.056

अर्थे ह्य् अविद्यमाने ऽपि संसृतिर् न निवर्तते ।
ध्यायतो विषयान् अस्य स्वप्ने ऽनर्थागमो यथा

arthe hy avidyamāne 'pi saṃsṛtir na nivartate |
dhyāyato viṣayān asya svapne 'narthāgamo yathā


11.22.057

तस्माद् उद्धव मा भुङ्क्ष्व विषयान् असद्-इन्द्रियैः ।
आत्माग्रहण-निर्भातं पश्य वैकल्पिकं भ्रमम्

tasmād uddhava mā bhuṅkṣva viṣayān asad-indriyaiḥ |
ātmāgrahaṇa-nirbhātaṃ paśya vaikalpikaṃ bhramam


11.22.058

क्षिप्तो ऽवमानितो ऽसद्भिः प्रलब्धो ऽसूयितो ऽथ वा ।
ताडितः सन्निरुद्धो वा वृत्त्या वा परिहापितः

kṣipto 'vamānito 'sadbhiḥ pralabdho 'sūyito 'tha vā |
tāḍitaḥ sanniruddho vā vṛttyā vā parihāpitaḥ


11.22.059

निष्ठ्युतो मूत्रितो वाज्ञैर् बहुधैवं प्रकम्पितः ।
श्रेयस्-कामः कृच्छ्र-गत आत्मनात्मानम् उद्धरेत्

niṣṭhyuto mūtrito vājñair bahudhaivaṃ prakampitaḥ |
śreyas-kāmaḥ kṛcchra-gata ātmanātmānam uddharet


11.22.060

0 श्री-उद्धव उवाच यथैवम् अनुबुध्येयं वद नो वदतां वर ।
सु-दुःषहम् इमं मन्य आत्मन्य् असद्-अतिक्रमम्

0 śrī-uddhava uvāca yathaivam anubudhyeyaṃ vada no vadatāṃ vara |
su-duḥṣaham imaṃ manya ātmany asad-atikramam


11.22.061

विदुषाम् अपि विश्वात्मन् प्रकृतिर् हि बलीयसी ।
ऋते त्वद्-धर्म-निरतान् शान्तांस् ते चरणालयान्

viduṣām api viśvātman prakṛtir hi balīyasī |
ṛte tvad-dharma-niratān śāntāṃs te caraṇālayān

Chapter 11.23

11.23.001

0 श्री-बादरायणिर् उवाच स एवम् आशंसित उद्धवेन भागवत-मुख्येन दाशार्ह-मुख्यः ।
सभाजयन् भृत्य-वचो मुकुन्दस् तम् आबभाषे श्रवणीय-वीर्यः

0 śrī-bādarāyaṇir uvāca sa evam āśaṃsita uddhavena bhāgavata-mukhyena dāśārha-mukhyaḥ |
sabhājayan bhṛtya-vaco mukundas tam ābabhāṣe śravaṇīya-vīryaḥ


11.23.002

0 श्री-भगवान् उवाच बार्हस्पत्य स नास्त्य् अत्र साधुर् वै दुर्जनेरितैः ।
दुरक्तैर् भिन्नम् आत्मानं यः समाधातुम् ईश्वरः

0 śrī-bhagavān uvāca bārhaspatya sa nāsty atra sādhur vai durjaneritaiḥ |
duraktair bhinnam ātmānaṃ yaḥ samādhātum īśvaraḥ


11.23.003

न तथा तप्यते विद्धः पुमान् बाणैस् तु मर्म-गैः ।
यथा तुदन्ति मर्म-स्था ह्य् असतां परुषेषवः

na tathā tapyate viddhaḥ pumān bāṇais tu marma-gaiḥ |
yathā tudanti marma-sthā hy asatāṃ paruṣeṣavaḥ


11.23.004

कथयन्ति महत् पुण्यम् इतिहासम् इहोद्धव ।
तम् अहं वर्णयिष्यामि निबोध सु-समाहितः

kathayanti mahat puṇyam itihāsam ihoddhava |
tam ahaṃ varṇayiṣyāmi nibodha su-samāhitaḥ


11.23.005

केनचिद् भिक्षुणा गीतं परिभूतेन दुर्जनैः ।
स्मरता धृति-युक्तेन विपाकं निज-कर्मणाम्

kenacid bhikṣuṇā gītaṃ paribhūtena durjanaiḥ |
smaratā dhṛti-yuktena vipākaṃ nija-karmaṇām


11.23.006

अवन्तिषु द्विजः कश्चिद् आसीद् आढ्यतमः श्रिया ।
वार्ता-वृत्तिः कदर्यस् तु कामी लुब्धो ऽति-कोपनः

avantiṣu dvijaḥ kaścid āsīd āḍhyatamaḥ śriyā |
vārtā-vṛttiḥ kadaryas tu kāmī lubdho 'ti-kopanaḥ


11.23.007

ज्ञातयो ऽतिथयस् तस्य वाङ्-मात्रेणापि नार्चिताः ।
शून्यावसथ आत्मापि काले कामैर् अनर्चितः

jñātayo 'tithayas tasya vāṅ-mātreṇāpi nārcitāḥ |
śūnyāvasatha ātmāpi kāle kāmair anarcitaḥ


11.23.008

दुह्शीलस्य कदर्यस्य द्रुह्यन्ते पुत्र-बान्धवाः ।
दारा दुहितरो भृत्या विषण्णा नाचरन् प्रियम्

duhśīlasya kadaryasya druhyante putra-bāndhavāḥ |
dārā duhitaro bhṛtyā viṣaṇṇā nācaran priyam


11.23.009

तस्यैवं यक्ष-वित्तस्य च्युतस्योभय-लोकतः ।
धर्म-काम-विहीनस्य चुक्रुधुः पञ्च-भागिनः

tasyaivaṃ yakṣa-vittasya cyutasyobhaya-lokataḥ |
dharma-kāma-vihīnasya cukrudhuḥ pañca-bhāginaḥ


11.23.010

तद्-अवध्यान-विस्रस्त- पुण्य-स्कन्धस्य भूरि-द ।
अर्थो ऽप्य् अगच्छन् निधनं बह्व्-आयास-परिश्रमः

tad-avadhyāna-visrasta- puṇya-skandhasya bhūri-da |
artho 'py agacchan nidhanaṃ bahv-āyāsa-pariśramaḥ


11.23.011

ज्ञात्यो जगृहुः किञ्चित् किञ्चिद् दस्यव उद्धव ।
दैवतः कालतः किञ्चिद् ब्रह्म-बन्धोर् नृ-पार्थिवात्

jñātyo jagṛhuḥ kiñcit kiñcid dasyava uddhava |
daivataḥ kālataḥ kiñcid brahma-bandhor nṛ-pārthivāt


11.23.012

स एवं द्रविणे नष्टे धर्म-काम-विवर्जितः ।
उपेक्षितश् च स्व-जनैश् चिन्ताम् आप दुरत्ययाम्

sa evaṃ draviṇe naṣṭe dharma-kāma-vivarjitaḥ |
upekṣitaś ca sva-janaiś cintām āpa duratyayām


11.23.013

तस्यैवं ध्यायतो दीर्घं नष्ट-रायस् तपस्विनः ।
खिद्यतो बाष्प-कण्ठस्य निर्वेदः सु-महान् अभूत्

tasyaivaṃ dhyāyato dīrghaṃ naṣṭa-rāyas tapasvinaḥ |
khidyato bāṣpa-kaṇṭhasya nirvedaḥ su-mahān abhūt


11.23.014

स चाहेदम् अहो कष्टं वृथात्मा मे ऽनुतापितः ।
न धर्माय न कामाय यस्यार्थायास ईदृशः

sa cāhedam aho kaṣṭaṃ vṛthātmā me 'nutāpitaḥ |
na dharmāya na kāmāya yasyārthāyāsa īdṛśaḥ


11.23.015

प्रायेणाथाः कदर्याणां न सुखाय कदाचन ।
इह चात्मोपतापाय मृतस्य नरकाय च

prāyeṇāthāḥ kadaryāṇāṃ na sukhāya kadācana |
iha cātmopatāpāya mṛtasya narakāya ca


11.23.016

यशो यशस्विनां शुद्धं श्लाघ्या ये गुणिनां गुणाः ।
लोभः स्व्-अल्पो ऽपि तान् हन्ति श्वित्रो रूपम् इवेप्सितम्

yaśo yaśasvināṃ śuddhaṃ ślāghyā ye guṇināṃ guṇāḥ |
lobhaḥ sv-alpo 'pi tān hanti śvitro rūpam ivepsitam


11.23.017

अर्थस्य साधने सिद्धे उत्कर्षे रक्षणे व्यये ।
नाशोपभोग आयासस् त्रासश् चिन्ता भ्रमो नृणाम्

arthasya sādhane siddhe utkarṣe rakṣaṇe vyaye |
nāśopabhoga āyāsas trāsaś cintā bhramo nṛṇām


11.23.018

स्तेयं हिंसानृतं दम्भः कामः क्रोधः स्मयो मदः ।
भेदो वैरम् अविश्वासः संस्पर्धा व्यसनानि च

steyaṃ hiṃsānṛtaṃ dambhaḥ kāmaḥ krodhaḥ smayo madaḥ |
bhedo vairam aviśvāsaḥ saṃspardhā vyasanāni ca


11.23.019

एते पञ्चदशानर्था ह्य् अर्थ-मूला मता नृणाम् ।
तस्माद् अनर्थम् अर्थाख्यं श्रेयो-ऽर्थी दूरतस् त्यजेत्

ete pañcadaśānarthā hy artha-mūlā matā nṛṇām |
tasmād anartham arthākhyaṃ śreyo-'rthī dūratas tyajet


11.23.020

भिद्यन्ते भ्रातरो दाराः पितरः सुहृदस् तथा ।
एकास्निग्धाः काकिणिना सद्यः सर्वे ऽरयः कृताः

bhidyante bhrātaro dārāḥ pitaraḥ suhṛdas tathā |
ekāsnigdhāḥ kākiṇinā sadyaḥ sarve 'rayaḥ kṛtāḥ


11.23.021

अर्थेनाल्पीयसा ह्य् एते संरब्धा दीप्त-मन्यवः ।
त्यजन्त्य् आशु स्पृधो घ्नन्ति सहसोत्सृज्य सौहृदम्

arthenālpīyasā hy ete saṃrabdhā dīpta-manyavaḥ |
tyajanty āśu spṛdho ghnanti sahasotsṛjya sauhṛdam


11.23.022

लब्ध्वा जन्मामर-प्रार्थ्यं मानुष्यं तद् द्विजाग्र्यताम् ।
तद् अनादृत्य ये स्वार्थं घ्नन्ति यान्त्य् अशुभां गतिम्

labdhvā janmāmara-prārthyaṃ mānuṣyaṃ tad dvijāgryatām |
tad anādṛtya ye svārthaṃ ghnanti yānty aśubhāṃ gatim


11.23.023

स्वर्गापवर्गयोर् द्वारं प्राप्य लोकम् इमं पुमान् ।
द्रविणे को ऽनुषज्जेत मर्त्यो ऽनर्थस्य धामनि

svargāpavargayor dvāraṃ prāpya lokam imaṃ pumān |
draviṇe ko 'nuṣajjeta martyo 'narthasya dhāmani


11.23.024

देवर्षि-पितृ-भूतानि ज्ञातीन् बन्धूंश् च भागिनः ।
असंविभज्य चात्मानं यक्ष-वित्तः पतत्य् अधः

devarṣi-pitṛ-bhūtāni jñātīn bandhūṃś ca bhāginaḥ |
asaṃvibhajya cātmānaṃ yakṣa-vittaḥ pataty adhaḥ


11.23.025

व्यर्थयार्थेहया वित्तं प्रमत्तस्य वयो बलम् ।
कुशला येन सिध्यन्ति जरठः किं नु साधये

vyarthayārthehayā vittaṃ pramattasya vayo balam |
kuśalā yena sidhyanti jaraṭhaḥ kiṃ nu sādhaye


11.23.026

कस्मात् सङ्क्लिश्यते विद्वान् व्यर्थयार्थेहयासकृत् ।
कस्यचिन् मायया नूनं लोको ऽयं सु-विमोहितः

kasmāt saṅkliśyate vidvān vyarthayārthehayāsakṛt |
kasyacin māyayā nūnaṃ loko 'yaṃ su-vimohitaḥ


11.23.027

किं धनैर् धन-दैर् वा किं कामैर् वा काम-दैर् उत ।
मृत्युना ग्रस्यमानस्य कर्मभिर् वोत जन्म-दैः

kiṃ dhanair dhana-dair vā kiṃ kāmair vā kāma-dair uta |
mṛtyunā grasyamānasya karmabhir vota janma-daiḥ


11.23.028

नूनं मे भगवांस् तुष्टः सर्व-देव-मयो हरिः ।
येन नीतो दशाम् एतां निर्वेदश् चात्मनः प्लवः

nūnaṃ me bhagavāṃs tuṣṭaḥ sarva-deva-mayo hariḥ |
yena nīto daśām etāṃ nirvedaś cātmanaḥ plavaḥ


11.23.029

सो ऽहं कालावशेषेण शोषयिष्ये ऽङ्गम् आत्मनः ।
अप्रमत्तो ऽखिल-स्वार्थे यदि स्यात् सिद्ध आत्मनि

so 'haṃ kālāvaśeṣeṇa śoṣayiṣye 'ṅgam ātmanaḥ |
apramatto 'khila-svārthe yadi syāt siddha ātmani


11.23.030

तत्र माम् अनुमोदेरन् देवास् त्रि-भुवनेश्वराः ।
मुहूर्तेन ब्रह्म-लोकं खट्वाङ्गः समसाधयत्

tatra mām anumoderan devās tri-bhuvaneśvarāḥ |
muhūrtena brahma-lokaṃ khaṭvāṅgaḥ samasādhayat


11.23.031

0 श्री-भगवान् उवाच इत्य् अभिप्रेत्य मनसा ह्य् आवन्त्यो द्विज-सत्तमः ।
उन्मुच्य हृदय-ग्रन्थीन् शान्तो भिक्षुर् अभून् मुनिः

0 śrī-bhagavān uvāca ity abhipretya manasā hy āvantyo dvija-sattamaḥ |
unmucya hṛdaya-granthīn śānto bhikṣur abhūn muniḥ


11.23.032

स चचार महीम् एतां संयतात्मेन्द्रियानिलः ।
भिक्षार्थं नगर-ग्रामान् असङ्गो ऽलक्षितो ऽविशत्

sa cacāra mahīm etāṃ saṃyatātmendriyānilaḥ |
bhikṣārthaṃ nagara-grāmān asaṅgo 'lakṣito 'viśat


11.23.033

तं वै प्रवयसं भिक्षुम् अवधूतम् असज्-जनाः ।
दृष्ट्वा पर्यभवन् भद्र बह्वीभिः परिभूतिभिः

taṃ vai pravayasaṃ bhikṣum avadhūtam asaj-janāḥ |
dṛṣṭvā paryabhavan bhadra bahvībhiḥ paribhūtibhiḥ


11.23.034

केचित् त्रि-वेणुं जगृहुर् एके पात्रं कमण्डलुम् ।
पीठं चैके ऽक्ष-सूत्रं च कन्थां चीराणि केचन ।
प्रदाय च पुनस् तानि दर्शितान्य् आददुर् मुनेः

kecit tri-veṇuṃ jagṛhur eke pātraṃ kamaṇḍalum |
pīṭhaṃ caike 'kṣa-sūtraṃ ca kanthāṃ cīrāṇi kecana |
pradāya ca punas tāni darśitāny ādadur muneḥ


11.23.035

अन्नं च भैक्ष्य-सम्पन्नं भुञ्जानस्य सरित्-तटे ।
मूत्रयन्ति च पापिष्ठाः ष्ठीवन्त्य् अस्य च मूर्धनि

annaṃ ca bhaikṣya-sampannaṃ bhuñjānasya sarit-taṭe |
mūtrayanti ca pāpiṣṭhāḥ ṣṭhīvanty asya ca mūrdhani


11.23.036

यत-वाचं वाचयन्ति ताडयन्ति न वक्ति चेत् ।
तर्जयन्त्य् अपरे वाग्भिः स्तेनो ऽयम् इति वादिनः ।
बध्नन्ति रज्ज्वा तं केचिद् बध्यतां बध्यताम् इति

yata-vācaṃ vācayanti tāḍayanti na vakti cet |
tarjayanty apare vāgbhiḥ steno 'yam iti vādinaḥ |
badhnanti rajjvā taṃ kecid badhyatāṃ badhyatām iti


11.23.037

क्षिपन्त्य् एके ऽवजानन्त एष धर्म-ध्वजः शठः ।
क्षीण-वित्त इमां वृत्तिम् अग्रहीत् स्व-जनोज्झितः

kṣipanty eke 'vajānanta eṣa dharma-dhvajaḥ śaṭhaḥ |
kṣīṇa-vitta imāṃ vṛttim agrahīt sva-janojjhitaḥ


11.23.038

अहो एष महा-सारो धृतिमान् गिरि-राड् इव ।
मौनेन साधयत्य् अर्थं बक-वद् दृढ-निश्चयः

aho eṣa mahā-sāro dhṛtimān giri-rāḍ iva |
maunena sādhayaty arthaṃ baka-vad dṛḍha-niścayaḥ


11.23.039

इत्य् एके विहसन्त्य् एनम् एके दुर्वातयन्ति च ।
तं बबन्धुर् निरुरुधुर् यथा क्रीडनकं द्विजम्

ity eke vihasanty enam eke durvātayanti ca |
taṃ babandhur nirurudhur yathā krīḍanakaṃ dvijam


11.23.040

एवं स भौतिकं दुःखं दैविकं दैहिकं च यत् ।
भोक्तव्यम् आत्मनो दिष्टं प्राप्तं प्राप्तम् अबुध्यत

evaṃ sa bhautikaṃ duḥkhaṃ daivikaṃ daihikaṃ ca yat |
bhoktavyam ātmano diṣṭaṃ prāptaṃ prāptam abudhyata


11.23.041

परिभूत इमां गाथाम् अगायत नराधमैः ।
पातयद्भिः स्व धर्म-स्थो धृतिम् आस्थाय सात्त्विकीम्

paribhūta imāṃ gāthām agāyata narādhamaiḥ |
pātayadbhiḥ sva dharma-stho dhṛtim āsthāya sāttvikīm


11.23.042

0 द्विज उवाच नायं जनो मे सुख-दुःख-हेतुर् न देवतात्मा ग्रह-कर्म-कालाः ।
मनः परं कारणम् आमनन्ति संसार-चक्रं परिवर्तयेद् यत्

0 dvija uvāca nāyaṃ jano me sukha-duḥkha-hetur na devatātmā graha-karma-kālāḥ |
manaḥ paraṃ kāraṇam āmananti saṃsāra-cakraṃ parivartayed yat


11.23.043

मनो गुणान् वै सृजते बलीयस् ततश् च कर्माणि विलक्षणानि ।
शुक्लानि कृष्णान्य् अथ लोहितानि तेभ्यः स-वर्णाः सृतयो भवन्ति

mano guṇān vai sṛjate balīyas tataś ca karmāṇi vilakṣaṇāni |
śuklāni kṛṣṇāny atha lohitāni tebhyaḥ sa-varṇāḥ sṛtayo bhavanti


11.23.044

अनीह आत्मा मनसा समीहता हिरण्-मयो मत्-सख उद्विचष्टे ।
मनः स्व-लिङ्गं परिगृह्य कामान् जुषन् निबद्धो गुण-सङ्गतो ऽसौ

anīha ātmā manasā samīhatā hiraṇ-mayo mat-sakha udvicaṣṭe |
manaḥ sva-liṅgaṃ parigṛhya kāmān juṣan nibaddho guṇa-saṅgato 'sau


11.23.045

दानं स्व-धर्मो नियमो यमश् च श्रुतं च कर्माणि च सद्-व्रतानि ।
सर्वे मनो-निग्रह-लक्षणान्ताः परो हि योगो मनसः समाधिः

dānaṃ sva-dharmo niyamo yamaś ca śrutaṃ ca karmāṇi ca sad-vratāni |
sarve mano-nigraha-lakṣaṇāntāḥ paro hi yogo manasaḥ samādhiḥ


11.23.046

समाहितं यस्य मनः प्रशान्तं दानादिभिः किं वद तस्य कृत्यम् ।
असंयतं यस्य मनो विनश्यद् दानादिभिश् चेद् अपरं किम् एभिः

samāhitaṃ yasya manaḥ praśāntaṃ dānādibhiḥ kiṃ vada tasya kṛtyam |
asaṃyataṃ yasya mano vinaśyad dānādibhiś ced aparaṃ kim ebhiḥ


11.23.047

मनो-वशे ऽन्ये ह्य् अभवन् स्म देवा मनश् च नान्यस्य वशं समेति ।
भीष्मो हि देवः सहसः सहीयान् युञ्ज्याद् वशे तं स हि देव-देवः

mano-vaśe 'nye hy abhavan sma devā manaś ca nānyasya vaśaṃ sameti |
bhīṣmo hi devaḥ sahasaḥ sahīyān yuñjyād vaśe taṃ sa hi deva-devaḥ


11.23.048

तम् दुर्जयं शत्रुम् असह्य-वेगम् अरुन्-तुदं तन् न विजित्य केचित् ।
कुर्वन्त्य् असद्-विग्रहम् अत्र मर्त्यैर् मित्राण्य् उदासीन-रिपून् विमूढाः

tam durjayaṃ śatrum asahya-vegam arun-tudaṃ tan na vijitya kecit |
kurvanty asad-vigraham atra martyair mitrāṇy udāsīna-ripūn vimūḍhāḥ


11.23.049

देहं मनो-मात्रम् इमं गृहीत्वा ममाहम् इत्य् अन्ध-धियो मनुष्याः ।
एषो ऽहम् अन्यो ऽयम् इति भ्रमेण दुरन्त-पारे तमसि भ्रमन्ति

dehaṃ mano-mātram imaṃ gṛhītvā mamāham ity andha-dhiyo manuṣyāḥ |
eṣo 'ham anyo 'yam iti bhrameṇa duranta-pāre tamasi bhramanti


11.23.050

जनस् तु हेतुः सुख-दुःखयोश् चेत् किम् आत्मनश् चात्र हि भौमयोस् तत् ।
जिह्वां क्वचित् सन्दशति स्व-दद्भिस् तद्-वेदनायां कतमाय कुप्येत्

janas tu hetuḥ sukha-duḥkhayoś cet kim ātmanaś cātra hi bhaumayos tat |
jihvāṃ kvacit sandaśati sva-dadbhis tad-vedanāyāṃ katamāya kupyet


11.23.051

दुःखस्य हेतुर् यदि देवतास् तु किम् आत्मनस् तत्र विकारयोस् तत् ।
यद् अङ्गम् अङ्गेन निहन्यते क्वचित् क्रुध्येत कस्मै पुरुषः स्व-देहे

duḥkhasya hetur yadi devatās tu kim ātmanas tatra vikārayos tat |
yad aṅgam aṅgena nihanyate kvacit krudhyeta kasmai puruṣaḥ sva-dehe


11.23.052

आत्मा यदि स्यात् सुख-दुःख-हेतुः किम् अन्यतस् तत्र निज-स्वभावः ।
न ह्य् आत्मनो ऽन्यद् यदि तन् मृषा स्यात् क्रुध्येत कस्मान् न सुखं न दुःखम्

ātmā yadi syāt sukha-duḥkha-hetuḥ kim anyatas tatra nija-svabhāvaḥ |
na hy ātmano 'nyad yadi tan mṛṣā syāt krudhyeta kasmān na sukhaṃ na duḥkham


11.23.053

ग्रहा निमित्तं सुख-दुःखयोश् चेत् किम् आत्मनो ऽजस्य जनस्य ते वै ।
ग्रहैर् ग्रहस्यैव वदन्ति पीडां क्रुध्येत कस्मै पुरुषस् ततो ऽन्यः

grahā nimittaṃ sukha-duḥkhayoś cet kim ātmano 'jasya janasya te vai |
grahair grahasyaiva vadanti pīḍāṃ krudhyeta kasmai puruṣas tato 'nyaḥ


11.23.054

कर्मास्तु हेतुः सुख-दुःखयोश् चेत् किम् आत्मनस् तद् धि जडाजडत्वे ।
देहस् त्व् अचित् पुरुषो ऽयं सुपर्णः क्रुध्येत कस्मै न हि कर्म मूलम्

karmāstu hetuḥ sukha-duḥkhayoś cet kim ātmanas tad dhi jaḍājaḍatve |
dehas tv acit puruṣo 'yaṃ suparṇaḥ krudhyeta kasmai na hi karma mūlam


11.23.055

कालस् तु हेतुः सुख-दुःखयोश् चेत् किम् आत्मनस् तत्र तद्-आत्मको ऽसौ ।
नाग्नेर् हि तापो न हिमस्य तत् स्यात् क्रुध्येत कस्मै न परस्य द्वन्द्वम्

kālas tu hetuḥ sukha-duḥkhayoś cet kim ātmanas tatra tad-ātmako 'sau |
nāgner hi tāpo na himasya tat syāt krudhyeta kasmai na parasya dvandvam


11.23.056

न केनचित् क्वापि कथञ्चनास्य द्वन्द्वोपरागः परतः परस्य ।
यथाहमः संसृति-रूपिणः स्याद् एवं प्रबुद्धो न बिभेति भूतैः

na kenacit kvāpi kathañcanāsya dvandvoparāgaḥ parataḥ parasya |
yathāhamaḥ saṃsṛti-rūpiṇaḥ syād evaṃ prabuddho na bibheti bhūtaiḥ


11.23.057

एतां स आस्थाय परात्म-निष्ठाम् अध्यासितां पूर्वतमैर् महर्षिभिः ।
अहं तरिष्यामि दुरन्त-पारं तमो मुकुन्दाङ्घ्रि-निषेवयैव

etāṃ sa āsthāya parātma-niṣṭhām adhyāsitāṃ pūrvatamair maharṣibhiḥ |
ahaṃ tariṣyāmi duranta-pāraṃ tamo mukundāṅghri-niṣevayaiva


11.23.058

0 श्री-भगवान् उवाच निर्विद्य नष्ट-द्रविणे गत-क्लमः प्रव्रज्य गां पर्यटमान इत्थम् ।
निराकृतो ऽसद्भिर् अपि स्व-धर्माद् अकम्पितो ऽमूं मुनिर् आह गाथाम्

0 śrī-bhagavān uvāca nirvidya naṣṭa-draviṇe gata-klamaḥ pravrajya gāṃ paryaṭamāna ittham |
nirākṛto 'sadbhir api sva-dharmād akampito 'mūṃ munir āha gāthām


11.23.059

सुख-दुःख-प्रदो नान्यः पुरुषस्यात्म-विभ्रमः ।
मित्रोदासीन-रिपवः संसारस् तमसः कृतः

sukha-duḥkha-prado nānyaḥ puruṣasyātma-vibhramaḥ |
mitrodāsīna-ripavaḥ saṃsāras tamasaḥ kṛtaḥ


11.23.060

तस्मात् सर्वात्मना तात निगृहाण मनो धिया ।
मय्य् आवेशितया युक्त एतावान् योग-सङ्ग्रहः

tasmāt sarvātmanā tāta nigṛhāṇa mano dhiyā |
mayy āveśitayā yukta etāvān yoga-saṅgrahaḥ


11.23.061

य एतां भिक्षुणा गीतां ब्रह्म-निष्ठां समाहितः ।
धारयञ् छ्रावयञ् छृण्वन् द्वन्द्वैर् नैवाभिभूयते

ya etāṃ bhikṣuṇā gītāṃ brahma-niṣṭhāṃ samāhitaḥ |
dhārayañ chrāvayañ chṛṇvan dvandvair naivābhibhūyate

Chapter 11.24

11.24.001

0 श्री-भगवान् उवाच अथ ते सम्प्रवक्ष्यामि साङ्ख्यं पूर्वैर् विनिश्चितम् ।
यद् विज्ञाय पुमान् सद्यो जह्याद् वैकल्पिकं भ्रमम्

0 śrī-bhagavān uvāca atha te sampravakṣyāmi sāṅkhyaṃ pūrvair viniścitam |
yad vijñāya pumān sadyo jahyād vaikalpikaṃ bhramam


11.24.002

आसीज् ज्ञानम् अथो अर्थ एकम् एवाविकल्पितम् ।
यदा विवेक-निपुणा आदौ कृत-युगे ऽयुगे

āsīj jñānam atho artha ekam evāvikalpitam |
yadā viveka-nipuṇā ādau kṛta-yuge 'yuge


11.24.003

तन् माया-फल-रूपेण केवलं निर्विकल्पितम् ।
वाङ्-मनो-ऽगोचरं सत्यं द्विधा समभवद् बृहत्

tan māyā-phala-rūpeṇa kevalaṃ nirvikalpitam |
vāṅ-mano-'gocaraṃ satyaṃ dvidhā samabhavad bṛhat


11.24.004

तयोर् एकतरो ह्य् अर्थः प्रकृतिः सोभयात्मिका ।
ज्ञानं त्व् अन्यतमो भावः पुरुषः सो ऽभिधीयते

tayor ekataro hy arthaḥ prakṛtiḥ sobhayātmikā |
jñānaṃ tv anyatamo bhāvaḥ puruṣaḥ so 'bhidhīyate


11.24.005

तमो रजः सत्त्वम् इति प्रकृतेर् अभवन् गुणाः ।
मया प्रक्षोभ्यमाणायाः पुरुषानुमतेन च

tamo rajaḥ sattvam iti prakṛter abhavan guṇāḥ |
mayā prakṣobhyamāṇāyāḥ puruṣānumatena ca


11.24.006

तेभ्यः समभवत् सूत्रं महान् सूत्रेण संयुतः ।
ततो विकुर्वतो जातो यो ऽहङ्कारो विमोहनः

tebhyaḥ samabhavat sūtraṃ mahān sūtreṇa saṃyutaḥ |
tato vikurvato jāto yo 'haṅkāro vimohanaḥ


11.24.007

वैकारिकस् तैजसश् च तामसश् चेत्य् अहं त्रि-वृत् ।
तन्-मात्रेन्द्रिय-मनसां कारणं चिद्-अचिन्-मयः

vaikārikas taijasaś ca tāmasaś cety ahaṃ tri-vṛt |
tan-mātrendriya-manasāṃ kāraṇaṃ cid-acin-mayaḥ


11.24.008

अर्थस् तन्-मात्रिकाज् जज्ञे तामसाद् इन्द्रियाणि च ।
तैजसाद् देवता आसन्न् एकादश च वैकृतात्

arthas tan-mātrikāj jajñe tāmasād indriyāṇi ca |
taijasād devatā āsann ekādaśa ca vaikṛtāt


11.24.009

मया सञ्चोदिता भावाः सर्वे संहत्य-कारिणः ।
अण्डम् उत्पादयाम् आसुर् ममायतनम् उत्तमम्

mayā sañcoditā bhāvāḥ sarve saṃhatya-kāriṇaḥ |
aṇḍam utpādayām āsur mamāyatanam uttamam


11.24.010

तस्मिन्न् अहं समभवम् अण्डे सलिल-संस्थितौ ।
मम नाभ्याम् अभूत् पद्मं विश्वाख्यं तत्र चात्म-भूः

tasminn ahaṃ samabhavam aṇḍe salila-saṃsthitau |
mama nābhyām abhūt padmaṃ viśvākhyaṃ tatra cātma-bhūḥ


11.24.011

सो ऽसृजत् तपसा युक्तो रजसा मद्-अनुग्रहात् ।
लोकान् स-पालान् विश्वात्मा भूर् भुवः स्वर् इति त्रिधा

so 'sṛjat tapasā yukto rajasā mad-anugrahāt |
lokān sa-pālān viśvātmā bhūr bhuvaḥ svar iti tridhā


11.24.012

देवानाम् ओक आसीत् स्वर् भूतानां च भुवः पदम् ।
मर्त्यादीनां च भूर् लोकः सिद्धानां त्रितयात् परम्

devānām oka āsīt svar bhūtānāṃ ca bhuvaḥ padam |
martyādīnāṃ ca bhūr lokaḥ siddhānāṃ tritayāt param


11.24.013

अधो ऽसुराणां नागानां भूमेर् ओको ऽसृजत् प्रभुः ।
त्रि-लोक्यां गतयः सर्वाः कर्मणां त्रि-गुणात्मनाम्

adho 'surāṇāṃ nāgānāṃ bhūmer oko 'sṛjat prabhuḥ |
tri-lokyāṃ gatayaḥ sarvāḥ karmaṇāṃ tri-guṇātmanām


11.24.014

योगस्य तपसश् चैव न्यासस्य गतयो ऽमलाः ।
महर् जनस् तपः सत्यं भक्ति-योगस्य मद्-गतिः

yogasya tapasaś caiva nyāsasya gatayo 'malāḥ |
mahar janas tapaḥ satyaṃ bhakti-yogasya mad-gatiḥ


11.24.015

मया कालात्मना धात्रा कर्म-युक्तम् इदं जगत् ।
गुण-प्रवाह एतस्मिन्न् उन्मज्जति निमज्जति

mayā kālātmanā dhātrā karma-yuktam idaṃ jagat |
guṇa-pravāha etasminn unmajjati nimajjati


11.24.016

अणुर् बृहत् कृशः स्थूलो यो यो भावः प्रसिध्यति ।
सर्वो ऽप्य् उभय-संयुक्तः प्रकृत्या पुरुषेण च

aṇur bṛhat kṛśaḥ sthūlo yo yo bhāvaḥ prasidhyati |
sarvo 'py ubhaya-saṃyuktaḥ prakṛtyā puruṣeṇa ca


11.24.017

यस् तु यस्यादिर् अन्तश् च स वै मध्यं च तस्य सन् ।
विकारो व्यवहारार्थो यथा तैजस-पार्थिवाः

yas tu yasyādir antaś ca sa vai madhyaṃ ca tasya san |
vikāro vyavahārārtho yathā taijasa-pārthivāḥ


11.24.018

यद् उपादाय पूर्वस् तु भावो विकुरुते ऽपरम् ।
आदिर् अन्तो यदा यस्य तत् सत्यम् अभिधीयते

yad upādāya pūrvas tu bhāvo vikurute 'param |
ādir anto yadā yasya tat satyam abhidhīyate


11.24.019

प्रकृतिर् यस्योपादानम् आधारः पुरुषः परः ।
सतो ऽभिव्यञ्जकः कालो ब्रह्म तत् त्रितयं त्व् अहम्

prakṛtir yasyopādānam ādhāraḥ puruṣaḥ paraḥ |
sato 'bhivyañjakaḥ kālo brahma tat tritayaṃ tv aham


11.24.020

सर्गः प्रवर्तते तावत् पौर्वापर्येण नित्यशः ।
महान् गुण-विसर्गार्थः स्थित्य्-अन्तो यावद् ईक्षणम्

sargaḥ pravartate tāvat paurvāparyeṇa nityaśaḥ |
mahān guṇa-visargārthaḥ sthity-anto yāvad īkṣaṇam


11.24.021

विराण् मयासाद्यमानो लोक-कल्प-विकल्पकः ।
पञ्चत्वाय विशेषाय कल्पते भुवनैः सह

virāṇ mayāsādyamāno loka-kalpa-vikalpakaḥ |
pañcatvāya viśeṣāya kalpate bhuvanaiḥ saha


11.24.022

अन्ने प्रलीयते मर्त्यम् अन्नं धानासु लीयते ।
धाना भूमौ प्रलीयन्ते भूमिर् गन्धे प्रलीयते

anne pralīyate martyam annaṃ dhānāsu līyate |
dhānā bhūmau pralīyante bhūmir gandhe pralīyate


11.24.023

अप्सु प्रलीयते गन्ध आपश् च स्व-गुणे रसे ।
लीयते ज्योतिषि रसो ज्योती रूपे प्रलीयते

apsu pralīyate gandha āpaś ca sva-guṇe rase |
līyate jyotiṣi raso jyotī rūpe pralīyate


11.24.024

रूपं वायौ स च स्पर्शे लीयते सो ऽपि चाम्बरे ।
अम्बरं शब्द-तन्-मात्र इन्द्रियाणि स्व-योनिषु

rūpaṃ vāyau sa ca sparśe līyate so 'pi cāmbare |
ambaraṃ śabda-tan-mātra indriyāṇi sva-yoniṣu


11.24.025

योनिर् वैकारिके सौम्य लीयते मनसीश्वरे ।
शब्दो भूतादिम् अप्येति भूतादिर् महति प्रभुः

yonir vaikārike saumya līyate manasīśvare |
śabdo bhūtādim apyeti bhūtādir mahati prabhuḥ


11.24.026

स लीयते महान् स्वेषु गुणेसु गुण-वत्तमः ।
ते ऽव्यक्ते सम्प्रलीयन्ते तत् काले लीयते ऽव्यये

sa līyate mahān sveṣu guṇesu guṇa-vattamaḥ |
te 'vyakte sampralīyante tat kāle līyate 'vyaye


11.24.027

कालो माया-मये जीवे जीव आत्मनि मय्य् अजे ।
आत्मा केवल आत्म-स्थो विकल्पापाय-लक्षणः

kālo māyā-maye jīve jīva ātmani mayy aje |
ātmā kevala ātma-stho vikalpāpāya-lakṣaṇaḥ


11.24.028

एवम् अन्वीक्षमाणस्य कथं वैकल्पिको भ्रमः ।
मनसो हृदि तिष्ठेत व्योम्नीवार्कोदये तमः

evam anvīkṣamāṇasya kathaṃ vaikalpiko bhramaḥ |
manaso hṛdi tiṣṭheta vyomnīvārkodaye tamaḥ


11.24.029

एष साङ्ख्य-विधिः प्रोक्तः संशय-ग्रन्थि-भेदनः ।
प्रतिलोमानुलोमाभ्यां परावर-दृश मया

eṣa sāṅkhya-vidhiḥ proktaḥ saṃśaya-granthi-bhedanaḥ |
pratilomānulomābhyāṃ parāvara-dṛśa mayā

Chapter 11.25

11.25.001

0 श्री-भगवान् उवाच गुणानाम् असम्मिश्राणां पुमान् येन यथा भवेत् ।
तन् मे पुरुष-वर्येदम् उपधारय शंसतः

0 śrī-bhagavān uvāca guṇānām asammiśrāṇāṃ pumān yena yathā bhavet |
tan me puruṣa-varyedam upadhāraya śaṃsataḥ


11.25.002

शमो दमस् तितिक्षेक्षा तपः सत्यं दया स्मृतिः ।
तुष्टिस् त्यागो ऽस्पृहा श्रद्धा ह्रीर् दयादिः स्व-निर्वृतिः

śamo damas titikṣekṣā tapaḥ satyaṃ dayā smṛtiḥ |
tuṣṭis tyāgo 'spṛhā śraddhā hrīr dayādiḥ sva-nirvṛtiḥ


11.25.003

काम ईहा मदस् तृष्णा स्तम्भ आशीर् भिदा सुखम् ।
मदोत्साहो यशः-प्रीतिर् हास्यं वीर्यं बलोद्यमः

kāma īhā madas tṛṣṇā stambha āśīr bhidā sukham |
madotsāho yaśaḥ-prītir hāsyaṃ vīryaṃ balodyamaḥ


11.25.004

क्रोधो लोभो ऽनृतं हिंसा याच्ञा दम्भः क्लमः कलिः ।
शोक-मोहौ विषादार्ती निद्राशा भीर् अनुद्यमः

krodho lobho 'nṛtaṃ hiṃsā yācñā dambhaḥ klamaḥ kaliḥ |
śoka-mohau viṣādārtī nidrāśā bhīr anudyamaḥ


11.25.005

सत्त्वस्य रजसश् चैतास् तमसश् चानुपूर्वशः ।
वृत्तयो वर्णित-प्रायाः सन्निपातम् अथो शृणु

sattvasya rajasaś caitās tamasaś cānupūrvaśaḥ |
vṛttayo varṇita-prāyāḥ sannipātam atho śṛṇu


11.25.006

सन्निपातस् त्व् अहम् इति ममेत्य् उद्धव या मतिः ।
व्यवहारः सन्निपातो मनो-मात्रेन्द्रियासुभिः

sannipātas tv aham iti mamety uddhava yā matiḥ |
vyavahāraḥ sannipāto mano-mātrendriyāsubhiḥ


11.25.007

धर्मे चार्थे च कामे च यदासौ परिनिष्ठितः ।
गुणानां सन्निकर्षो ऽयं श्रद्धा-रति-धनावहः

dharme cārthe ca kāme ca yadāsau pariniṣṭhitaḥ |
guṇānāṃ sannikarṣo 'yaṃ śraddhā-rati-dhanāvahaḥ


11.25.008

प्रवृत्ति-लक्षणे निष्ठा पुमान् यर्हि गृहाश्रमे ।
स्व-धर्मे चानु तिष्ठेत गुणानां समितिर् हि सा

pravṛtti-lakṣaṇe niṣṭhā pumān yarhi gṛhāśrame |
sva-dharme cānu tiṣṭheta guṇānāṃ samitir hi sā


11.25.009

पुरुषं सत्त्व-संयुक्तम् अनुमीयाच् छमादिभिः ।
कामादिभी रजो-युक्तं क्रोधाद्यैस् तमसा युतम्

puruṣaṃ sattva-saṃyuktam anumīyāc chamādibhiḥ |
kāmādibhī rajo-yuktaṃ krodhādyais tamasā yutam


11.25.010

यदा भजति मां भक्त्या निरपेक्षः स्व-कर्मभिः ।
तं सत्त्व-प्रकृतिं विद्यात् पुरुषं स्त्रियम् एव वा

yadā bhajati māṃ bhaktyā nirapekṣaḥ sva-karmabhiḥ |
taṃ sattva-prakṛtiṃ vidyāt puruṣaṃ striyam eva vā


11.25.011

यदा आशिष आशास्य मां भजेत स्व-कर्मभिः ।
तं रजः-प्रकृतिं विद्यात् हिंसाम् आशास्य तामसम्

yadā āśiṣa āśāsya māṃ bhajeta sva-karmabhiḥ |
taṃ rajaḥ-prakṛtiṃ vidyāt hiṃsām āśāsya tāmasam


11.25.012

सत्त्वं रजस् तम इति गुणा जीवस्य नैव मे ।
चित्त-जा यैस् तु भूतानां सज्जमानो निबध्यते

sattvaṃ rajas tama iti guṇā jīvasya naiva me |
citta-jā yais tu bhūtānāṃ sajjamāno nibadhyate


11.25.013

यदेतरौ जयेत् सत्त्वं भास्वरं विशदं शिवम् ।
तदा सुखेन युज्येत धर्म-ज्ञानादिभिः पुमान्

yadetarau jayet sattvaṃ bhāsvaraṃ viśadaṃ śivam |
tadā sukhena yujyeta dharma-jñānādibhiḥ pumān


11.25.014

यदा जयेत् तमः सत्त्वं रजः सङ्गं भिदा चलम् ।
तदा दुःखेन युज्येत कर्मणा यशसा श्रिया

yadā jayet tamaḥ sattvaṃ rajaḥ saṅgaṃ bhidā calam |
tadā duḥkhena yujyeta karmaṇā yaśasā śriyā


11.25.015

यदा जयेद् रजः सत्त्वं तमो मूढं लयं जडम् ।
युज्येत शोक-मोहाभ्यां निद्रया हिंसयाशया

yadā jayed rajaḥ sattvaṃ tamo mūḍhaṃ layaṃ jaḍam |
yujyeta śoka-mohābhyāṃ nidrayā hiṃsayāśayā


11.25.016

यदा चित्तं प्रसीदेत इन्द्रियाणां च निर्वृतिः ।
देहे ऽभयं मनो-ऽसङ्गं तत् सत्त्वं विद्धि मत्-पदम्

yadā cittaṃ prasīdeta indriyāṇāṃ ca nirvṛtiḥ |
dehe 'bhayaṃ mano-'saṅgaṃ tat sattvaṃ viddhi mat-padam


11.25.017

विकुर्वन् क्रियया चा-धीर् अनिवृत्तिश् च चेतसाम् ।
गात्रास्वास्थ्यं मनो भ्रान्तं रज एतैर् निशामय

vikurvan kriyayā cā-dhīr anivṛttiś ca cetasām |
gātrāsvāsthyaṃ mano bhrāntaṃ raja etair niśāmaya


11.25.018

सीदच् चित्तं विलीयेत चेतसो ग्रहणे ऽक्षमम् ।
मनो नष्टं तमो ग्लानिस् तमस् तद् उपधारय

sīdac cittaṃ vilīyeta cetaso grahaṇe 'kṣamam |
mano naṣṭaṃ tamo glānis tamas tad upadhāraya


11.25.019

एधमाने गुणे सत्त्वे देवानां बलम् एधते ।
असुराणां च रजसि तमस्य् उद्धव रक्षसाम्

edhamāne guṇe sattve devānāṃ balam edhate |
asurāṇāṃ ca rajasi tamasy uddhava rakṣasām


11.25.020

सत्त्वाज् जागरणं विद्याद् रजसा स्वप्नम् आदिशेत् ।
प्रस्वापं तमसा जन्तोस् तुरीयं त्रिषु सन्ततम्

sattvāj jāgaraṇaṃ vidyād rajasā svapnam ādiśet |
prasvāpaṃ tamasā jantos turīyaṃ triṣu santatam


11.25.021

उपर्य् उपरि गच्छन्ति सत्त्वेन ब्राह्मणा जनाः ।
तमसाधो ऽध आ-मुख्याद् रजसान्तर-चारिणः

upary upari gacchanti sattvena brāhmaṇā janāḥ |
tamasādho 'dha ā-mukhyād rajasāntara-cāriṇaḥ


11.25.022

सत्त्वे प्रलीनाः स्वर् यान्ति नर-लोकं रजो-लयाः ।
तमो-लयास् तु निरयं यान्ति माम् एव निर्गुणाः

sattve pralīnāḥ svar yānti nara-lokaṃ rajo-layāḥ |
tamo-layās tu nirayaṃ yānti mām eva nirguṇāḥ


11.25.023

मद्-अर्पणं निष्फलं वा सात्त्विकं निज-कर्म तत् ।
राजसं फल-सङ्कल्पं हिंसा-प्रायादि तामसम्

mad-arpaṇaṃ niṣphalaṃ vā sāttvikaṃ nija-karma tat |
rājasaṃ phala-saṅkalpaṃ hiṃsā-prāyādi tāmasam


11.25.024

कैवल्यं सात्त्विकं ज्ञानं रजो वैकल्पिकं च यत् ।
प्राकृतं तामसं ज्ञानं मन्-निष्ठं निर्गुणं स्मृतम्

kaivalyaṃ sāttvikaṃ jñānaṃ rajo vaikalpikaṃ ca yat |
prākṛtaṃ tāmasaṃ jñānaṃ man-niṣṭhaṃ nirguṇaṃ smṛtam


11.25.025

वनं तु सात्त्विको वासो ग्रामो राजस उच्यते ।
तामसं द्यूत-सदनं मन्-निकेतं तु निर्गुणम्

vanaṃ tu sāttviko vāso grāmo rājasa ucyate |
tāmasaṃ dyūta-sadanaṃ man-niketaṃ tu nirguṇam


11.25.026

सात्त्विकः कारको ऽसङ्गी रागान्धो राजसः स्मृतः ।
तामसः स्मृति-विभ्रष्टो निर्गुणो मद्-अपाश्रयः

sāttvikaḥ kārako 'saṅgī rāgāndho rājasaḥ smṛtaḥ |
tāmasaḥ smṛti-vibhraṣṭo nirguṇo mad-apāśrayaḥ


11.25.027

सात्त्विक्य् आध्यात्मिकी श्रद्धा कर्म-श्रद्धा तु राजसी ।
तामस्य् अधर्मे या श्रद्धा मत्-सेवायां तु निर्गुणा

sāttviky ādhyātmikī śraddhā karma-śraddhā tu rājasī |
tāmasy adharme yā śraddhā mat-sevāyāṃ tu nirguṇā


11.25.028

पथ्यं पूतम् अनायस्तम् आहार्यं सात्त्विकं स्मृतम् ।
राजसं चेन्द्रिय-प्रेष्ठं तामसं चार्ति-दाशुचि

pathyaṃ pūtam anāyastam āhāryaṃ sāttvikaṃ smṛtam |
rājasaṃ cendriya-preṣṭhaṃ tāmasaṃ cārti-dāśuci


11.25.029

सात्त्विकं सुखम् आत्मोत्थं विषयोत्थं तु राजसम् ।
तामसं मोह-दैन्योत्थं निर्गुणं मद्-अपाश्रयम्

sāttvikaṃ sukham ātmotthaṃ viṣayotthaṃ tu rājasam |
tāmasaṃ moha-dainyotthaṃ nirguṇaṃ mad-apāśrayam


11.25.030

द्रव्यं देशः फलं कालो ज्ञानं कर्म च कारकः ।
श्रद्धावस्थाकृतिर् निष्ठा त्रै-गुण्यः सर्व एव हि

dravyaṃ deśaḥ phalaṃ kālo jñānaṃ karma ca kārakaḥ |
śraddhāvasthākṛtir niṣṭhā trai-guṇyaḥ sarva eva hi


11.25.031

सर्वे गुण-मया भावाः पुरुषाव्यक्त-धिष्ठिताः ।
दृष्टं श्रुतं अनुध्यातं बुद्ध्या वा पुरुषर्षभ

sarve guṇa-mayā bhāvāḥ puruṣāvyakta-dhiṣṭhitāḥ |
dṛṣṭaṃ śrutaṃ anudhyātaṃ buddhyā vā puruṣarṣabha


11.25.032

एताः संसृतयः पुंसो गुण-कर्म-निबन्धनाः ।
येनेमे निर्जिताः सौम्य गुणा जीवेन चित्त-जाः ।
भक्ति-योगेन मन्-निष्ठो मद्-भावाय प्रपद्यते

etāḥ saṃsṛtayaḥ puṃso guṇa-karma-nibandhanāḥ |
yeneme nirjitāḥ saumya guṇā jīvena citta-jāḥ |
bhakti-yogena man-niṣṭho mad-bhāvāya prapadyate


11.25.033

तस्माद् देहम् इमं लब्ध्वा ज्ञान-विज्ञान-सम्भवम् ।
गुण-सङ्गं विनिर्धूय मां भजन्तु विचक्षणाः

tasmād deham imaṃ labdhvā jñāna-vijñāna-sambhavam |
guṇa-saṅgaṃ vinirdhūya māṃ bhajantu vicakṣaṇāḥ


11.25.034

निःसङ्गो मां भजेद् विद्वान् अप्रमत्तो जितेन्द्रियः ।
रजस् तमश् चाभिजयेत् सत्त्व-संसेवया मुनिः

niḥsaṅgo māṃ bhajed vidvān apramatto jitendriyaḥ |
rajas tamaś cābhijayet sattva-saṃsevayā muniḥ


11.25.035

सत्त्वं चाभिजयेद् युक्तो नैरपेक्ष्येण शान्त-धीः ।
सम्पद्यते गुणैर् मुक्तो जीवो जीवं विहाय माम्

sattvaṃ cābhijayed yukto nairapekṣyeṇa śānta-dhīḥ |
sampadyate guṇair mukto jīvo jīvaṃ vihāya mām


11.25.036

जीवो जीव-विनिर्मुक्तो गुणैश् चाशय-सम्भवैः ।
मयैव ब्रह्मणा पूर्णो न बहिर् नान्तरश् चरेत्

jīvo jīva-vinirmukto guṇaiś cāśaya-sambhavaiḥ |
mayaiva brahmaṇā pūrṇo na bahir nāntaraś caret

Chapter 11.26

11.26.001

0 श्री-भगवान् उवाच मल्-लक्षणम् इमं कायं लब्ध्वा मद्-धर्म आस्थितः ।
आनन्दं परमात्मानम् आत्म-स्थं समुपैति माम्

0 śrī-bhagavān uvāca mal-lakṣaṇam imaṃ kāyaṃ labdhvā mad-dharma āsthitaḥ |
ānandaṃ paramātmānam ātma-sthaṃ samupaiti mām


11.26.002

गुण-मय्या जीव-योन्या विमुक्तो ज्ञान-निष्ठया ।
गुणेषु माया-मात्रेषु दृश्यमानेष्व् अवस्तुतः ।
वर्तमानो ऽपि न पुमान् युज्यते ऽवस्तुभिर् गुणैः

guṇa-mayyā jīva-yonyā vimukto jñāna-niṣṭhayā |
guṇeṣu māyā-mātreṣu dṛśyamāneṣv avastutaḥ |
vartamāno 'pi na pumān yujyate 'vastubhir guṇaiḥ


11.26.003

सङ्गं न कुर्याद् असतां शिश्नोदर-तृपां क्वचित् ।
तस्यानुगस् तमस्य् अन्धे पतत्य् अन्धानुगान्ध-वत्

saṅgaṃ na kuryād asatāṃ śiśnodara-tṛpāṃ kvacit |
tasyānugas tamasy andhe pataty andhānugāndha-vat


11.26.004

ऐलः सम्राड् इमां गाथाम् अगायत बृहच्-छ्रवाः ।
उर्वशी-विरहान् मुह्यन् निर्विण्णः शोक-संयमे

ailaḥ samrāḍ imāṃ gāthām agāyata bṛhac-chravāḥ |
urvaśī-virahān muhyan nirviṇṇaḥ śoka-saṃyame


11.26.005

त्यक्त्वात्मानं व्रयन्तीं तां नग्न उन्मत्त-वन् नृपः ।
विलपन्न् अन्वगाज् जाये घोरे तिष्ठेति विक्लवः

tyaktvātmānaṃ vrayantīṃ tāṃ nagna unmatta-van nṛpaḥ |
vilapann anvagāj jāye ghore tiṣṭheti viklavaḥ


11.26.006

कामान् अतृप्तो ऽनुजुषन् क्षुल्लकान् वर्ष-यामिनीः ।
न वेद यान्तीर् नायान्तीर् उर्वश्य्-आकृष्ट-चेतनः

kāmān atṛpto 'nujuṣan kṣullakān varṣa-yāminīḥ |
na veda yāntīr nāyāntīr urvaśy-ākṛṣṭa-cetanaḥ


11.26.007

0 ऐल उवाच अहो मे मोह-विस्तारः काम-कश्मल-चेतसः ।
देव्या गृहीत-कण्ठस्य नायुः-खण्डा इमे स्मृताः

0 aila uvāca aho me moha-vistāraḥ kāma-kaśmala-cetasaḥ |
devyā gṛhīta-kaṇṭhasya nāyuḥ-khaṇḍā ime smṛtāḥ


11.26.008

नाहं वेदाभिनिर्मुक्तः सूर्यो वाभ्युदितो ऽमुया ।
मूषितो वर्ष-पूगानां बताहानि गतान्य् उत

nāhaṃ vedābhinirmuktaḥ sūryo vābhyudito 'muyā |
mūṣito varṣa-pūgānāṃ batāhāni gatāny uta


11.26.009

अहो मे आत्म-सम्मोहो येनात्मा योषितां कृतः ।
क्रीडा-मृगश् चक्रवर्ती नरदेव-शिखामणिः

aho me ātma-sammoho yenātmā yoṣitāṃ kṛtaḥ |
krīḍā-mṛgaś cakravartī naradeva-śikhāmaṇiḥ


11.26.010

स-परिच्छदम् आत्मानं हित्वा तृणम् इवेश्वरम् ।
यान्तीं स्त्रियं चान्वगमं नग्न उन्मत्त-वद् रुदन्

sa-paricchadam ātmānaṃ hitvā tṛṇam iveśvaram |
yāntīṃ striyaṃ cānvagamaṃ nagna unmatta-vad rudan


11.26.011

कुतस् तस्यानुभावः स्यात् तेज ईशत्वम् एव वा ।
यो ऽन्वगच्छं स्त्रियं यान्तीं खर-वत् पाद-ताडितः

kutas tasyānubhāvaḥ syāt teja īśatvam eva vā |
yo 'nvagacchaṃ striyaṃ yāntīṃ khara-vat pāda-tāḍitaḥ


11.26.012

किं विद्यया किं तपसा किं त्यागेन श्रुतेन वा ।
किं विविक्तेन मौनेन स्त्रीभिर् यस्य मनो हृतम्

kiṃ vidyayā kiṃ tapasā kiṃ tyāgena śrutena vā |
kiṃ viviktena maunena strībhir yasya mano hṛtam


11.26.013

स्वार्थस्याकोविदं धिङ् मां मूर्खं पण्डित-मानिनम् ।
यो ऽहम् ईश्वरतां प्राप्य स्त्रीभिर् गो-खर-वज् जितः

svārthasyākovidaṃ dhiṅ māṃ mūrkhaṃ paṇḍita-māninam |
yo 'ham īśvaratāṃ prāpya strībhir go-khara-vaj jitaḥ


11.26.014

सेवतो वर्ष-पूगान् मे उर्वश्या अधरासवम् ।
न तृप्यत्य् आत्म-भूः कामो वह्निर् आहुतिभिर् यथा

sevato varṣa-pūgān me urvaśyā adharāsavam |
na tṛpyaty ātma-bhūḥ kāmo vahnir āhutibhir yathā


11.26.015

पुंश्चल्यापहृतं चित्तं को न्व् अन्यो मोचितुं प्रभुः ।
आत्मारामेश्वरम् ऋते भगवन्तम् अधोक्षजम्

puṃścalyāpahṛtaṃ cittaṃ ko nv anyo mocituṃ prabhuḥ |
ātmārāmeśvaram ṛte bhagavantam adhokṣajam


11.26.016

बोधितस्यापि देव्या मे सूक्त-वाक्येन दुर्मतेः ।
मनो-गतो महा-मोहो नापयात्य् अजितात्मनः

bodhitasyāpi devyā me sūkta-vākyena durmateḥ |
mano-gato mahā-moho nāpayāty ajitātmanaḥ


11.26.017

किम् एतया नो ऽपकृतं रज्ज्वा वा सर्प-चेतसः ।
द्रष्टुः स्वरूपाविदुषो यो ऽहं यद् अजितेन्द्रियः

kim etayā no 'pakṛtaṃ rajjvā vā sarpa-cetasaḥ |
draṣṭuḥ svarūpāviduṣo yo 'haṃ yad ajitendriyaḥ


11.26.018

क्वायं मलीमसः कायो दौर्गन्ध्याद्य्-आत्मको ऽशुचिः ।
क्व गुणाः सौमनस्याद्या ह्य् अध्यासो ऽविद्यया कृतः

kvāyaṃ malīmasaḥ kāyo daurgandhyādy-ātmako 'śuciḥ |
kva guṇāḥ saumanasyādyā hy adhyāso 'vidyayā kṛtaḥ


11.26.019

पित्रोः किं स्वं नु भार्यायाः स्वामिनो ऽग्नेः श्व-गृध्रयोः ।
किम् आत्मनः किं सुहृदाम् इति यो नावसीयते

pitroḥ kiṃ svaṃ nu bhāryāyāḥ svāmino 'gneḥ śva-gṛdhrayoḥ |
kim ātmanaḥ kiṃ suhṛdām iti yo nāvasīyate


11.26.020

तस्मिन् कलेवरे ऽमेध्ये तुच्छ-निष्ठे विषज्जते ।
अहो सु-भद्रं सु-नसं सु-स्मितं च मुखं स्त्रियः

tasmin kalevare 'medhye tuccha-niṣṭhe viṣajjate |
aho su-bhadraṃ su-nasaṃ su-smitaṃ ca mukhaṃ striyaḥ


11.26.021

त्वङ्-मांस-रुधिर-स्नायु- मेदो-मज्जास्थि-संहतौ ।
विण्-मूत्र-पूये रमतां कृमीणां कियद् अन्तरम्

tvaṅ-māṃsa-rudhira-snāyu- medo-majjāsthi-saṃhatau |
viṇ-mūtra-pūye ramatāṃ kṛmīṇāṃ kiyad antaram


11.26.022

अथापि नोपसज्जेत स्त्रीषु स्त्रैणेषु चार्थ-वित् ।
विषयेन्द्रिय-संयोगान् मनः क्षुभ्यति नान्यथा

athāpi nopasajjeta strīṣu straiṇeṣu cārtha-vit |
viṣayendriya-saṃyogān manaḥ kṣubhyati nānyathā


11.26.023

अदृष्टाद् अश्रुताद् भावान् न भाव उपजायते ।
असम्प्रयुञ्जतः प्राणान् शाम्यति स्तिमितं मनः

adṛṣṭād aśrutād bhāvān na bhāva upajāyate |
asamprayuñjataḥ prāṇān śāmyati stimitaṃ manaḥ


11.26.024

तस्मात् सङ्गो न कर्तव्यः स्त्रीषु स्त्रैणेषु चेन्द्रियैः ।
विदुषां चाप्य् अविस्रब्धः षड्-वर्गः किम् उ मादृशाम्

tasmāt saṅgo na kartavyaḥ strīṣu straiṇeṣu cendriyaiḥ |
viduṣāṃ cāpy avisrabdhaḥ ṣaḍ-vargaḥ kim u mādṛśām


11.26.025

0 श्री-भगवान् उवाच एवं प्रगायन् नृप-देव-देवः स उर्वशी-लोकम् अथो विहाय ।
आत्मानम् आत्मन्य् अवगम्य मां वै उपारमज् ज्ञाअन-विधूत-मोहः

0 śrī-bhagavān uvāca evaṃ pragāyan nṛpa-deva-devaḥ sa urvaśī-lokam atho vihāya |
ātmānam ātmany avagamya māṃ vai upāramaj jñāana-vidhūta-mohaḥ


11.26.026

ततो दुःसङ्गम् उत्सृज्य सत्सु सज्जेत बुद्धिमान् ।
सन्त एवास्य छिन्दन्ति मनो-व्यासङ्गम् उक्तिभिः

tato duḥsaṅgam utsṛjya satsu sajjeta buddhimān |
santa evāsya chindanti mano-vyāsaṅgam uktibhiḥ


11.26.027

सन्तो ऽनपेक्षा मच्-चित्ताः प्रशान्ताः सम-दर्शिनः ।
निर्ममा निरहङ्कारा निर्द्वन्द्वा निष्परिग्रहाः

santo 'napekṣā mac-cittāḥ praśāntāḥ sama-darśinaḥ |
nirmamā nirahaṅkārā nirdvandvā niṣparigrahāḥ


11.26.028

तेषु नित्यं महा-भाग महा-भागेषु मत्-कथाः ।
सम्भवन्ति हि ता नॄणां जुषतां प्रपुनन्त्य् अघम्

teṣu nityaṃ mahā-bhāga mahā-bhāgeṣu mat-kathāḥ |
sambhavanti hi tā nṝṇāṃ juṣatāṃ prapunanty agham


11.26.029

ता ये शृण्वन्ति गायन्ति ह्य् अनुमोदन्ति चादृताः ।
मत्-पराः श्रद्दधानाश् च भक्तिं विन्दन्ति ते मयि

tā ye śṛṇvanti gāyanti hy anumodanti cādṛtāḥ |
mat-parāḥ śraddadhānāś ca bhaktiṃ vindanti te mayi


11.26.030

भक्तिं लब्धवतः साधोः किम् अन्यद् अवशिष्यते ।
मय्य् अनन्त-गुणे ब्रह्मण्य् आनन्दानुभवात्मनि

bhaktiṃ labdhavataḥ sādhoḥ kim anyad avaśiṣyate |
mayy ananta-guṇe brahmaṇy ānandānubhavātmani


11.26.031

यथोपश्रयमाणस्य भगवन्तं विभावसुम् ।
शीतं भयं तमो ऽप्येति साधून् संसेवतस् तथा

yathopaśrayamāṇasya bhagavantaṃ vibhāvasum |
śītaṃ bhayaṃ tamo 'pyeti sādhūn saṃsevatas tathā


11.26.032

निमज्ज्योन्मज्जतां घोरे भवाब्धौ परमायणम् ।
सन्तो ब्रह्म-विदः शान्ता नौर् दृढेवाप्सु मज्जताम्

nimajjyonmajjatāṃ ghore bhavābdhau paramāyaṇam |
santo brahma-vidaḥ śāntā naur dṛḍhevāpsu majjatām


11.26.033

अन्नं हि प्राणिनां प्राण आर्तानां शरणं त्व् अहम् ।
धर्मो वित्तं नृणां प्रेत्य सन्तो ऽर्वाग् बिभ्यतो ऽरणम्

annaṃ hi prāṇināṃ prāṇa ārtānāṃ śaraṇaṃ tv aham |
dharmo vittaṃ nṛṇāṃ pretya santo 'rvāg bibhyato 'raṇam


11.26.034

सन्तो दिशन्ति चक्षूंसि बहिर् अर्कः समुत्थितः ।
देवता बान्धवाः सन्तः सन्त आत्माहम् एव च

santo diśanti cakṣūṃsi bahir arkaḥ samutthitaḥ |
devatā bāndhavāḥ santaḥ santa ātmāham eva ca


11.26.035

वैतसेनस् ततो ऽप्य् एवम् उर्वश्या लोक-निष्पृहः ।
मुक्त-सङ्गो महीम् एताम् आत्मारामश् चचार ह

vaitasenas tato 'py evam urvaśyā loka-niṣpṛhaḥ |
mukta-saṅgo mahīm etām ātmārāmaś cacāra ha

Chapter 11.27

11.27.001

0 श्री-उद्धव उवाच क्रिया-योगं समाचक्ष्व भवद्-आराधनं प्रभो ।
यस्मात् त्वां ये यथार्चन्ति सात्वताः सात्वतर्षभ

0 śrī-uddhava uvāca kriyā-yogaṃ samācakṣva bhavad-ārādhanaṃ prabho |
yasmāt tvāṃ ye yathārcanti sātvatāḥ sātvatarṣabha


11.27.002

एतद् वदन्ति मुनयो मुहुर् निःश्रेयसं नृणाम् ।
नारदो भगवान् व्यास आचार्यो ऽङ्गिरसः सुतः

etad vadanti munayo muhur niḥśreyasaṃ nṛṇām |
nārado bhagavān vyāsa ācāryo 'ṅgirasaḥ sutaḥ


11.27.003

निःसृतं ते मुखाम्भोजाद् यद् आह भगवान् अजः ।
पुत्रेभ्यो भृगु-मुख्येभ्यो देव्यै च भगवान् भवः

niḥsṛtaṃ te mukhāmbhojād yad āha bhagavān ajaḥ |
putrebhyo bhṛgu-mukhyebhyo devyai ca bhagavān bhavaḥ


11.27.004

एतद् वै सर्व-वर्णानाम् आश्रमाणां च सम्मतम् ।
श्रेयसाम् उत्तमं मन्ये स्त्री-शूद्राणां च मान-द

etad vai sarva-varṇānām āśramāṇāṃ ca sammatam |
śreyasām uttamaṃ manye strī-śūdrāṇāṃ ca māna-da


11.27.005

एतत् कमल-पत्राक्ष कर्म-बन्ध-विमोचनम् ।
भक्ताय चानुरक्ताय ब्रूहि विश्वेश्वरेश्वर

etat kamala-patrākṣa karma-bandha-vimocanam |
bhaktāya cānuraktāya brūhi viśveśvareśvara


11.27.006

0 श्री-भगवान् उवाच न ह्य् अन्तो ऽनन्त-पारस्य कर्म-काण्डस्य चोद्धव ।
सङ्क्षिप्तं वर्णयिष्यामि यथावद् अनुपूर्वशः

0 śrī-bhagavān uvāca na hy anto 'nanta-pārasya karma-kāṇḍasya coddhava |
saṅkṣiptaṃ varṇayiṣyāmi yathāvad anupūrvaśaḥ


11.27.007

वैदिकस् तान्त्रिको मिश्र इति मे त्रि-विधो मखः ।
त्रयाणाम् ईप्सितेनैव विधिना मां समर्चरेत्

vaidikas tāntriko miśra iti me tri-vidho makhaḥ |
trayāṇām īpsitenaiva vidhinā māṃ samarcaret


11.27.008

यदा स्व-निगमेनोक्तं द्विजत्वं प्राप्य पूरुषः ।
यथा यजेत मां भक्त्या श्रद्धया तन् निबोध मे

yadā sva-nigamenoktaṃ dvijatvaṃ prāpya pūruṣaḥ |
yathā yajeta māṃ bhaktyā śraddhayā tan nibodha me


11.27.009

अर्चायां स्थण्डिले ऽग्नौ वा सूर्ये वाप्सु हृदि द्विजः ।
द्रव्येण भक्ति-युक्तो ऽर्चेत् स्व-गुरुं माम् अमायया

arcāyāṃ sthaṇḍile 'gnau vā sūrye vāpsu hṛdi dvijaḥ |
dravyeṇa bhakti-yukto 'rcet sva-guruṃ mām amāyayā


11.27.010

पूर्वं स्नानं प्रकुर्वीत धौत-दन्तो ऽङ्ग-शुद्धये ।
उभयैर् अपि च स्नानं मन्त्रैर् मृद्-ग्रहणादिना

pūrvaṃ snānaṃ prakurvīta dhauta-danto 'ṅga-śuddhaye |
ubhayair api ca snānaṃ mantrair mṛd-grahaṇādinā


11.27.011

सन्ध्योपास्त्यादि-कर्माणि वेदेनाचोदितानि मे ।
पूजां तैः कल्पयेत् सम्यक्- सङ्कल्पः कर्म-पावनीम्

sandhyopāstyādi-karmāṇi vedenācoditāni me |
pūjāṃ taiḥ kalpayet samyak- saṅkalpaḥ karma-pāvanīm


11.27.012

शैली दारु-मयी लौही लेप्या लेख्या च सैकती ।
मनो-मयी मणि-मयी प्रतिमाष्ट-विधा स्मृता

śailī dāru-mayī lauhī lepyā lekhyā ca saikatī |
mano-mayī maṇi-mayī pratimāṣṭa-vidhā smṛtā


11.27.013

चलाचलेति द्वि-विधा प्रतिष्ठा जीव-मन्दिरम् ।
उद्वासावाहने न स्तः स्थिरायाम् उद्धवार्चने

calācaleti dvi-vidhā pratiṣṭhā jīva-mandiram |
udvāsāvāhane na staḥ sthirāyām uddhavārcane


11.27.014

अस्थिरायां विकल्पः स्यात् स्थण्डिले तु भवेद् द्वयम् ।
स्नपनं त्व् अविलेप्यायाम् अन्यत्र परिमार्जनम्

asthirāyāṃ vikalpaḥ syāt sthaṇḍile tu bhaved dvayam |
snapanaṃ tv avilepyāyām anyatra parimārjanam


11.27.015

द्रव्यैः प्रसिद्धैर् मद्-यागः प्रतिमादिष्व् अमायिनः ।
भक्तस्य च यथा-लब्धैर् हृदि भावेन चैव हि

dravyaiḥ prasiddhair mad-yāgaḥ pratimādiṣv amāyinaḥ |
bhaktasya ca yathā-labdhair hṛdi bhāvena caiva hi


11.27.016

स्नानालङ्करणं प्रेष्ठम् अर्चायाम् एव तूद्धव ।
स्थण्डिले तत्त्व-विन्यासो वह्नाव् आज्य-प्लुतं हविः

snānālaṅkaraṇaṃ preṣṭham arcāyām eva tūddhava |
sthaṇḍile tattva-vinyāso vahnāv ājya-plutaṃ haviḥ


11.27.017

सूर्ये चाभ्यर्हणं प्रेष्ठं सलिले सलिलादिभिः ।
श्रद्धयोपाहृतं प्रेष्ठं भक्तेन मम वार्य् अपि

sūrye cābhyarhaṇaṃ preṣṭhaṃ salile salilādibhiḥ |
śraddhayopāhṛtaṃ preṣṭhaṃ bhaktena mama vāry api


11.27.018

भूर्य् अप्य् अभक्तोपाहृतं न मे तोषाय कल्पते ।
गन्धो धूपः सुमनसो दीपो ऽन्नाद्यं च किं पुनः

bhūry apy abhaktopāhṛtaṃ na me toṣāya kalpate |
gandho dhūpaḥ sumanaso dīpo 'nnādyaṃ ca kiṃ punaḥ


11.27.019

शुचिः सम्भृत-सम्भारः प्राग्-दर्भैः कल्पितासनः ।
आसीनः प्राग् उदग् वार्चेद् अर्चायां त्व् अथ सम्मुखः

śuciḥ sambhṛta-sambhāraḥ prāg-darbhaiḥ kalpitāsanaḥ |
āsīnaḥ prāg udag vārced arcāyāṃ tv atha sammukhaḥ


11.27.020

कृत-न्यासः कृत-न्यासां मद्-अर्चां पाणिनामृजेत् ।
कलशं प्रोक्षणीयं च यथावद् उपसाधयेत्

kṛta-nyāsaḥ kṛta-nyāsāṃ mad-arcāṃ pāṇināmṛjet |
kalaśaṃ prokṣaṇīyaṃ ca yathāvad upasādhayet


11.27.021

तद्-अद्भिर् देव-यजनं द्रव्याण्य् आत्मानम् एव च ।
प्रोक्ष्य पात्राणि त्रीण्य् अद्भिस् तैस् तैर् द्रव्यैश् च साधयेत्

tad-adbhir deva-yajanaṃ dravyāṇy ātmānam eva ca |
prokṣya pātrāṇi trīṇy adbhis tais tair dravyaiś ca sādhayet


11.27.022

पाद्यार्घ्याचमनीयार्थं त्रीणि पात्राणि देशिकः ।
हृदा शीर्ष्णाथ शिखया गायत्र्या चाभिमन्त्रयेत्

pādyārghyācamanīyārthaṃ trīṇi pātrāṇi deśikaḥ |
hṛdā śīrṣṇātha śikhayā gāyatryā cābhimantrayet


11.27.023

पिण्डे वाय्व्-अग्नि-संशुद्धे हृत्-पद्म-स्थां परां मम ।
अण्वीं जीव-कलां ध्यायेन् नादान्ते सिद्ध-भाविताम्

piṇḍe vāyv-agni-saṃśuddhe hṛt-padma-sthāṃ parāṃ mama |
aṇvīṃ jīva-kalāṃ dhyāyen nādānte siddha-bhāvitām


11.27.024

तयात्म-भूतया पिण्डे व्याप्ते सम्पूज्य तन्-मयः ।
आवाह्यार्चादिषु स्थाप्य न्यस्ताङ्गं मां प्रपूजयेत्

tayātma-bhūtayā piṇḍe vyāpte sampūjya tan-mayaḥ |
āvāhyārcādiṣu sthāpya nyastāṅgaṃ māṃ prapūjayet


11.27.025

पाद्योपस्पर्शार्हणादीन् उपचारान् प्रकल्पयेत् ।
धर्मादिभिश् च नवभिः कल्पयित्वासनं मम

pādyopasparśārhaṇādīn upacārān prakalpayet |
dharmādibhiś ca navabhiḥ kalpayitvāsanaṃ mama


11.27.026

पद्मम् अष्ट-दलं तत्र कर्णिका-केसरोज्ज्वलम् ।
उभाभ्यां वेद-तन्त्राभ्यां मह्यं तूभय-सिद्धये

padmam aṣṭa-dalaṃ tatra karṇikā-kesarojjvalam |
ubhābhyāṃ veda-tantrābhyāṃ mahyaṃ tūbhaya-siddhaye


11.27.027

सुदर्शनं पाञ्चजन्यं गदासीषु-धनुर्-हलान् ।
मुषलं कौस्तुभं मालां श्रीवत्सं चानुपूजयेत्

sudarśanaṃ pāñcajanyaṃ gadāsīṣu-dhanur-halān |
muṣalaṃ kaustubhaṃ mālāṃ śrīvatsaṃ cānupūjayet


11.27.028

नन्दं सुनन्दं गरुडं प्रचण्डं चण्डं एव च ।
महाबलं बलं चैव कुमुदं कमुदेक्षणम्

nandaṃ sunandaṃ garuḍaṃ pracaṇḍaṃ caṇḍaṃ eva ca |
mahābalaṃ balaṃ caiva kumudaṃ kamudekṣaṇam


11.27.029

दुर्गां विनायकं व्यासं विष्वक्षेनं गुरून् सुरान् ।
स्वे स्वे स्थाने त्व् अभिमुखान् पूजयेत् प्रोक्षणादिभिः

durgāṃ vināyakaṃ vyāsaṃ viṣvakṣenaṃ gurūn surān |
sve sve sthāne tv abhimukhān pūjayet prokṣaṇādibhiḥ


11.27.030

चन्दनोशीर-कर्पूर- कुङ्कुमागुरु-वासितैः ।
सलिलैः स्नापयेन् मन्त्रैर् नित्यदा विभवे सति

candanośīra-karpūra- kuṅkumāguru-vāsitaiḥ |
salilaiḥ snāpayen mantrair nityadā vibhave sati


11.27.031

स्वर्ण-घर्मानुवाकेन महापुरुष-विद्यया ।
पौरुषेणापि सूक्तेन सामभी राजनादिभिः

svarṇa-gharmānuvākena mahāpuruṣa-vidyayā |
pauruṣeṇāpi sūktena sāmabhī rājanādibhiḥ


11.27.032

वस्त्रोपवीताभरण- पत्र-स्रग्-गन्ध-लेपनैः ।
अलङ्कुर्वीत स-प्रेम मद्-भक्तो मां यथोचितम्

vastropavītābharaṇa- patra-srag-gandha-lepanaiḥ |
alaṅkurvīta sa-prema mad-bhakto māṃ yathocitam


11.27.033

पाद्यम् आचमनीयं च गन्धं सुमनसो ऽक्षतान् ।
धूप-दीपोपहार्याणि दद्यान् मे श्रद्धयार्चकः

pādyam ācamanīyaṃ ca gandhaṃ sumanaso 'kṣatān |
dhūpa-dīpopahāryāṇi dadyān me śraddhayārcakaḥ


11.27.034

गुड-पायस-सर्पींषि शष्कुल्य्-आपूप-मोदकान् ।
संयाव-दधि-सूपांश् च नैवेद्यं सति कल्पयेत्

guḍa-pāyasa-sarpīṃṣi śaṣkuly-āpūpa-modakān |
saṃyāva-dadhi-sūpāṃś ca naivedyaṃ sati kalpayet


11.27.035

अभ्यङ्गोन्मर्दनादर्श- दन्त-धावाभिषेचनम् ।
अन्नाद्य-गीत-नृत्यानि पर्वणि स्युर् उतान्व्-अहम्

abhyaṅgonmardanādarśa- danta-dhāvābhiṣecanam |
annādya-gīta-nṛtyāni parvaṇi syur utānv-aham


11.27.036

विधिना विहिते कुण्डे मेखला-गर्त-वेदिभिः ।
अग्निम् आधाय परितः समूहेत् पाणिनोदितम्

vidhinā vihite kuṇḍe mekhalā-garta-vedibhiḥ |
agnim ādhāya paritaḥ samūhet pāṇinoditam


11.27.037

परिस्तीर्याथ पर्युक्षेद् अन्वाधाय यथा-विधि ।
प्रोक्षण्यासाद्य द्रव्याणि प्रोक्ष्याग्नौ भावयेत माम्

paristīryātha paryukṣed anvādhāya yathā-vidhi |
prokṣaṇyāsādya dravyāṇi prokṣyāgnau bhāvayeta mām


11.27.038

तप्त-जाम्बूनद-प्रख्यं शङ्ख-चक्र-गदाम्बुजैः ।
लसच्-चतुर्-भुजं शान्तं पद्म-किञ्जल्क-वाससम्

tapta-jāmbūnada-prakhyaṃ śaṅkha-cakra-gadāmbujaiḥ |
lasac-catur-bhujaṃ śāntaṃ padma-kiñjalka-vāsasam


11.27.039

स्फुरत्-किरीट-कटक कटि-सूत्र-वराङ्गदम् ।
श्रीवत्स-वक्षसं भ्राजत्- कौस्तुभं वन-मालिनम्

sphurat-kirīṭa-kaṭaka kaṭi-sūtra-varāṅgadam |
śrīvatsa-vakṣasaṃ bhrājat- kaustubhaṃ vana-mālinam


11.27.040

ध्यायन्न् अभ्यर्च्य दारूणि हविषाभिघृतानि च ।
प्रास्याज्य-भागाव् आघारौ दत्त्वा चाज्य-प्लुतं हविः

dhyāyann abhyarcya dārūṇi haviṣābhighṛtāni ca |
prāsyājya-bhāgāv āghārau dattvā cājya-plutaṃ haviḥ


11.27.041

जुहुयान् मूल-मन्त्रेण षोडशर्चावदानतः ।
धर्मादिभ्यो यथा-न्यायं मन्त्रैः स्विष्टि-कृतं बुधः

juhuyān mūla-mantreṇa ṣoḍaśarcāvadānataḥ |
dharmādibhyo yathā-nyāyaṃ mantraiḥ sviṣṭi-kṛtaṃ budhaḥ


11.27.042

अभ्यर्च्याथ नमस्कृत्य पार्षदेभ्यो बलिं हरेत् ।
मूल-मन्त्रं जपेद् ब्रह्म स्मरन् नारायणात्मकम्

abhyarcyātha namaskṛtya pārṣadebhyo baliṃ haret |
mūla-mantraṃ japed brahma smaran nārāyaṇātmakam


11.27.043

दत्त्वाचमनम् उच्छेषं विष्वक्षेनाय कल्पयेत् ।
मुख-वासं सुरभिमत् ताम्बूलाद्यम् अथार्हयेत्

dattvācamanam uccheṣaṃ viṣvakṣenāya kalpayet |
mukha-vāsaṃ surabhimat tāmbūlādyam athārhayet


11.27.044

उपगायन् गृणन् नृत्यन् कर्माण्य् अभिनयन् मम ।
मत्-कथाः श्रावयन् शृण्वन् मुहूर्तं क्षणिको भवेत्

upagāyan gṛṇan nṛtyan karmāṇy abhinayan mama |
mat-kathāḥ śrāvayan śṛṇvan muhūrtaṃ kṣaṇiko bhavet


11.27.045

स्तवैर् उच्चावचैः स्तोत्रैः पौराणैः प्राकृतैर् अपि ।
स्तुत्वा प्रसीद भगवन्न् इति वन्देत दण्ड-वत्

stavair uccāvacaiḥ stotraiḥ paurāṇaiḥ prākṛtair api |
stutvā prasīda bhagavann iti vandeta daṇḍa-vat


11.27.046

शिरो मत्-पादयोः कृत्वा बाहुभ्यां च परस्परम् ।
प्रपन्नं पाहि माम् ईश भीतं मृत्यु-ग्रहार्णवात्

śiro mat-pādayoḥ kṛtvā bāhubhyāṃ ca parasparam |
prapannaṃ pāhi mām īśa bhītaṃ mṛtyu-grahārṇavāt


11.27.047

इति शेषां मया दत्तां शिरस्य् आधाय सादरम् ।
उद्वासयेच् चेद् उद्वास्यं ज्योतिर् ज्योतिषि तत् पुनः

iti śeṣāṃ mayā dattāṃ śirasy ādhāya sādaram |
udvāsayec ced udvāsyaṃ jyotir jyotiṣi tat punaḥ


11.27.048

अर्चादिषु यदा यत्र श्रद्धा मां तत्र चार्चयेत् ।
सर्व-भूतेष्व् आत्मनि च सर्वात्माहम् अवस्थितः

arcādiṣu yadā yatra śraddhā māṃ tatra cārcayet |
sarva-bhūteṣv ātmani ca sarvātmāham avasthitaḥ


11.27.049

एवं क्रिया-योग-पथैः पुमान् वैदिक-तान्त्रिकैः ।
अर्चन्न् उभयतः सिद्धिं मत्तो विन्दत्य् अभीप्सिताम्

evaṃ kriyā-yoga-pathaiḥ pumān vaidika-tāntrikaiḥ |
arcann ubhayataḥ siddhiṃ matto vindaty abhīpsitām


11.27.050

मद्-अर्चां सम्प्रतिष्ठाप्य मन्दिरं कारयेद् दृढम् ।
पुष्पोद्यानानि रम्याणि पूजा-यात्रोत्सवाश्रितान्

mad-arcāṃ sampratiṣṭhāpya mandiraṃ kārayed dṛḍham |
puṣpodyānāni ramyāṇi pūjā-yātrotsavāśritān


11.27.051

पूजादीनां प्रवाहार्थं महा-पर्वस्व् अथान्व्-अहम् ।
क्षेत्रापण-पुर-ग्रामान् दत्त्वा मत्-सार्ष्टिताम् इयात्

pūjādīnāṃ pravāhārthaṃ mahā-parvasv athānv-aham |
kṣetrāpaṇa-pura-grāmān dattvā mat-sārṣṭitām iyāt


11.27.052

प्रतिष्ठया सार्वभौमं सद्मना भुवन-त्रयम् ।
पूजादिना ब्रह्म-लोकं त्रिभिर् मत्-साम्यताम् इयात्

pratiṣṭhayā sārvabhaumaṃ sadmanā bhuvana-trayam |
pūjādinā brahma-lokaṃ tribhir mat-sāmyatām iyāt


11.27.053

माम् एव नैरपेक्ष्येण भक्ति-योगेन विन्दति ।
भक्ति-योगं स लभत एवं यः पूजयेत माम्

mām eva nairapekṣyeṇa bhakti-yogena vindati |
bhakti-yogaṃ sa labhata evaṃ yaḥ pūjayeta mām


11.27.054

यः स्व-दत्तां परैर् दत्तां हरेत सुर-विप्रयोः ।
वृत्तिं स जायते विड्-भुग् वर्षाणाम् अयुतायुतम्

yaḥ sva-dattāṃ parair dattāṃ hareta sura-viprayoḥ |
vṛttiṃ sa jāyate viḍ-bhug varṣāṇām ayutāyutam


11.27.055

कर्तुश् च सारथेर् हेतोर् अनुमोदितुर् एव च ।
कर्मणां भागिनः प्रेत्य भूयो भूयसि तत्-फलम्

kartuś ca sārather hetor anumoditur eva ca |
karmaṇāṃ bhāginaḥ pretya bhūyo bhūyasi tat-phalam

Chapter 11.28

11.28.001

0 श्री-भगवान् उवाच पर-स्वभाव-कर्माणि न प्रशंसेन् न गर्हयेत् ।
विश्वम् एकामकं पश्यन् प्रकृत्या पुरुषेण च

0 śrī-bhagavān uvāca para-svabhāva-karmāṇi na praśaṃsen na garhayet |
viśvam ekāmakaṃ paśyan prakṛtyā puruṣeṇa ca


11.28.002

पर-स्वभाव-कर्माणि यः प्रशंसति निन्दति ।
स आशु भ्रश्यते स्वार्थाद् असत्य् अभिनिवेशतः

para-svabhāva-karmāṇi yaḥ praśaṃsati nindati |
sa āśu bhraśyate svārthād asaty abhiniveśataḥ


11.28.003

तैजसे निद्रयापन्ने पिण्ड-स्थो नष्ट-चेतनः ।
मायां प्राप्नोति मृत्युं वा तद्वन् नानार्थ-दृक् पुमान्

taijase nidrayāpanne piṇḍa-stho naṣṭa-cetanaḥ |
māyāṃ prāpnoti mṛtyuṃ vā tadvan nānārtha-dṛk pumān


11.28.004

किं भद्रं किम् अभद्रं वा द्वैतस्यावस्तुनः कियत् ।
वाचोदितं तद् अनृतं मनसा ध्यातम् एव च

kiṃ bhadraṃ kim abhadraṃ vā dvaitasyāvastunaḥ kiyat |
vācoditaṃ tad anṛtaṃ manasā dhyātam eva ca


11.28.005

छाया-प्रत्याह्वयाभासा ह्य् असन्तो ऽप्य् अर्थ-कारिणः ।
एवं देहादयो भावा यच्छन्त्य् आ-मृत्युतो भयम्

chāyā-pratyāhvayābhāsā hy asanto 'py artha-kāriṇaḥ |
evaṃ dehādayo bhāvā yacchanty ā-mṛtyuto bhayam


11.28.006

आत्मैव तद् इदं विश्वं सृज्यते सृजति प्रभुः ।
त्रायते त्राति विश्वात्मा ह्रियते हरतीश्वरः

ātmaiva tad idaṃ viśvaṃ sṛjyate sṛjati prabhuḥ |
trāyate trāti viśvātmā hriyate haratīśvaraḥ


11.28.007

तस्मान् न ह्य् आत्मनो ऽन्यस्माद् अन्यो भावो निरूपितः ।
निरूपिते ऽयं त्रि-विधा निर्मूल भातिर् आत्मनि ।
इदं गुण-मयं विद्धि त्रि-विधं मायया कृतम्

tasmān na hy ātmano 'nyasmād anyo bhāvo nirūpitaḥ |
nirūpite 'yaṃ tri-vidhā nirmūla bhātir ātmani |
idaṃ guṇa-mayaṃ viddhi tri-vidhaṃ māyayā kṛtam


11.28.008

एतद् विद्वान् मद्-उदितं ज्ञान-विज्ञान-नैपुणम् ।
न निन्दति न च स्तौति लोके चरति सूर्य-वत्

etad vidvān mad-uditaṃ jñāna-vijñāna-naipuṇam |
na nindati na ca stauti loke carati sūrya-vat


11.28.009

प्रत्यक्षेणानुमानेन निगमेनात्म-संविदा ।
आद्य्-अन्तवद् असज् ज्ञात्वा निःसङ्गो विचरेद् इह

pratyakṣeṇānumānena nigamenātma-saṃvidā |
ādy-antavad asaj jñātvā niḥsaṅgo vicared iha


11.28.010

0 श्री-उद्धव उवाच नैवात्मनो न देहस्य संसृतिर् द्रष्टृ-दृश्ययोः ।
अनात्म-स्व-दृशोर् ईश कस्य स्याद् उपलभ्यते

0 śrī-uddhava uvāca naivātmano na dehasya saṃsṛtir draṣṭṛ-dṛśyayoḥ |
anātma-sva-dṛśor īśa kasya syād upalabhyate


11.28.011

आत्माव्ययो ऽगुणः शुद्धः स्वयं-ज्योतिर् अनावृतः ।
अग्नि-वद् दारु-वद् अचिद् देहः कस्येह संसृतिः

ātmāvyayo 'guṇaḥ śuddhaḥ svayaṃ-jyotir anāvṛtaḥ |
agni-vad dāru-vad acid dehaḥ kasyeha saṃsṛtiḥ


11.28.012

0 श्री-भगवान् उवाच यावद् देहेन्द्रिय-प्राणैर् आत्मनः सन्निकर्षणम् ।
संसारः फलवांस् तावद् अपार्थो ऽप्य् अविवेकिनः

0 śrī-bhagavān uvāca yāvad dehendriya-prāṇair ātmanaḥ sannikarṣaṇam |
saṃsāraḥ phalavāṃs tāvad apārtho 'py avivekinaḥ


11.28.013

अर्थे ह्य् अविद्यमाने ऽपि संसृतिर् न निवर्तते ।
ध्यायतो विषयान् अस्य स्वप्ने ऽनर्थागमो यथा

arthe hy avidyamāne 'pi saṃsṛtir na nivartate |
dhyāyato viṣayān asya svapne 'narthāgamo yathā


11.28.014

यथा ह्य् अप्रतिबुद्धस्य प्रस्वापो बह्व्-अनर्थ-भृत् ।
स एव प्रतिबुद्धस्य न वै मोहाय कल्पते

yathā hy apratibuddhasya prasvāpo bahv-anartha-bhṛt |
sa eva pratibuddhasya na vai mohāya kalpate


11.28.015

शोक-हर्ष-भय-क्रोध- लोभ-मोह-स्पृहादयः ।
अहङ्कारस्य दृश्यन्ते जन्म-मृत्युश् च नात्मनः

śoka-harṣa-bhaya-krodha- lobha-moha-spṛhādayaḥ |
ahaṅkārasya dṛśyante janma-mṛtyuś ca nātmanaḥ


11.28.016

देहेन्द्रिय-प्राण-मनो-ऽभिमानो जीवो ऽन्तर्-आत्मा गुण-कर्म-मूर्तिः ।
सूत्रं महान् इत्य् उरुधेव गीतः संसार आधावति काल-तन्त्रः

dehendriya-prāṇa-mano-'bhimāno jīvo 'ntar-ātmā guṇa-karma-mūrtiḥ |
sūtraṃ mahān ity urudheva gītaḥ saṃsāra ādhāvati kāla-tantraḥ


11.28.017

अमूलम् एतद् बहु-रूप-रूपितं मनो-वचः-प्राण-शरीर-कर्म ।
ज्ञानासिनोपासनया शितेन च्छित्त्वा मुनिर् गां विचरत्य् अतृष्णः

amūlam etad bahu-rūpa-rūpitaṃ mano-vacaḥ-prāṇa-śarīra-karma |
jñānāsinopāsanayā śitena cchittvā munir gāṃ vicaraty atṛṣṇaḥ


11.28.018

ज्ञानं विवेको निगमस् तपश् च प्रत्यक्षम् ऐतिह्यम् अथानुमानम् ।
आद्य्-अन्तयोर् अस्य यद् एव केवलं कालश् च हेतुश् च तद् एव मध्ये

jñānaṃ viveko nigamas tapaś ca pratyakṣam aitihyam athānumānam |
ādy-antayor asya yad eva kevalaṃ kālaś ca hetuś ca tad eva madhye


11.28.019

यथा हिरण्यं स्व्-अकृतं पुरस्तात् पश्चाच् च सर्वस्य हिरण्-मयस्य ।
तद् एव मध्ये व्यवहार्यमाणं नानापदेशैर् अहम् अस्य तद्वत्

yathā hiraṇyaṃ sv-akṛtaṃ purastāt paścāc ca sarvasya hiraṇ-mayasya |
tad eva madhye vyavahāryamāṇaṃ nānāpadeśair aham asya tadvat


11.28.020

विज्ञानम् एतत् त्रिय्-अवस्थम् अङ्ग गुण-त्रयं कारण-कर्य-कर्तृ ।
समन्वयेन व्यतिरेकतश् च येनैव तुर्येण तद् एव सत्यम्

vijñānam etat triy-avastham aṅga guṇa-trayaṃ kāraṇa-karya-kartṛ |
samanvayena vyatirekataś ca yenaiva turyeṇa tad eva satyam


11.28.021

न यत् पुरस्ताद् उत यन् न पश्चान् मध्ये च तन् न व्यपदेश-मात्रम् ।
भूतं प्रसिद्धं च परेण यद् यत् तद् एव तत् स्याद् इति मे मनीषा

na yat purastād uta yan na paścān madhye ca tan na vyapadeśa-mātram |
bhūtaṃ prasiddhaṃ ca pareṇa yad yat tad eva tat syād iti me manīṣā


11.28.022

अविद्यमानो ऽप्य् अवभासते यो वैकारिको राजस-सर्ग एसः ।
ब्रह्म स्वयं ज्योतिर् अतो विभाति ब्रह्मेन्द्रियार्थात्म-विकार-चित्रम्

avidyamāno 'py avabhāsate yo vaikāriko rājasa-sarga esaḥ |
brahma svayaṃ jyotir ato vibhāti brahmendriyārthātma-vikāra-citram


11.28.023

एवं स्फुतं ब्रह्म-विवेक-हेतुभिः $ परापवादेन विशारदेन &अम्प्;छित्त्वात्म-सन्देहम् उपारमेत % स्वानन्द-तुष्टो ऽखिल-कामुकेभ्यः

evaṃ sphutaṃ brahma-viveka-hetubhiḥ $ parāpavādena viśāradena &chittvātma-sandeham upārameta % svānanda-tuṣṭo 'khila-kāmukebhyaḥ


11.28.024


  • नात्मा वपुः पार्थिवम् इन्द्रियाणि देवा ह्य् असुर् वायुर् जलम् हुताशः ।
    मनो ऽन्न-मात्रं धिषणा च सत्त्वम् अहङ्कृतिः खं क्षितिर् अर्थ-साम्यम्

** // nātmā vapuḥ pārthivam indriyāṇi devā hy asur vāyur jalam hutāśaḥ |*
mano 'nna-mātraṃ dhiṣaṇā ca sattvam ahaṅkṛtiḥ khaṃ kṣitir artha-sāmyam


11.28.025

समाहितैः कः करणैर् गुणात्मभिर् $ गुणो भवेन् मत्-सुविविक्त-धाम्नः &अम्प्;विक्षिप्यमाणैर् उत किं नु दूषणं % घनैर् उपेतैर् विगतै रवेः किम्

samāhitaiḥ kaḥ karaṇair guṇātmabhir $ guṇo bhaven mat-suvivikta-dhāmnaḥ &vikṣipyamāṇair uta kiṃ nu dūṣaṇaṃ % ghanair upetair vigatai raveḥ kim


11.28.026

  • //यथा नभो वाय्व्-अनलाम्बु-भू-गुणैर् $ गतागतैर् वर्तु-गुणैर् न सज्जते &यथा नभो वाय्व्-अनलाम्बु-भू-गुणैर् $ गतागतैर् वर्तु-गुणैर् न सज्जते &तथाक्षरं सत्त्व-रजस्-तमो-मलैर् % अहं-मतेः संसृति-हेतुभिः परम्

** //yathā nabho vāyv-analāmbu-bhū-guṇair $ gatāgatair vartu-guṇair na sajjate &yathā nabho vāyv-analāmbu-bhū-guṇair $ gatāgatair vartu-guṇair na sajjate &tathākṣaraṃ sattva-rajas-tamo-malair % ahaṃ-mateḥ saṃsṛti-hetubhiḥ param*


11.28.027


  • तथापि सङ्गः परिवर्जनीयो गुणेषु माया-रचितेषु तावत् ।
    मद्-भक्ति-योगेन दृढेन यावद् रजो निरस्येत मनः-कषायः

** // tathāpi saṅgaḥ parivarjanīyo guṇeṣu māyā-raciteṣu tāvat |*
mad-bhakti-yogena dṛḍhena yāvad rajo nirasyeta manaḥ-kaṣāyaḥ


11.28.028

यथामयो ऽसाधु चिकित्सितो नृणां पुनः पुनः सन्तुदति प्ररोहन् ।
एवं मनो ऽपक्व-कषाय-कर्म कुयोगिनं विध्यति सर्व-सङ्गम्

yathāmayo 'sādhu cikitsito nṛṇāṃ punaḥ punaḥ santudati prarohan |
evaṃ mano 'pakva-kaṣāya-karma kuyoginaṃ vidhyati sarva-saṅgam


11.28.029

कुयोगिनो ये विहितान्तरायैर् मनुष्य-भूतैस् त्रिदशोपसृष्टैः ।
ते प्राक्तनाभ्यास-बलेन भूयो युञ्जन्ति योगं न तु कर्म-तन्त्रम्

kuyogino ye vihitāntarāyair manuṣya-bhūtais tridaśopasṛṣṭaiḥ |
te prāktanābhyāsa-balena bhūyo yuñjanti yogaṃ na tu karma-tantram


11.28.030

करोति कर्म क्रियते च जन्तुः केनाप्य् असौ चोदित आ-निपतात् ।
न तत्र विद्वान् प्रकृतौ स्थितो ऽपि निवृत्त-तृष्णः स्व-सुखानुभूत्या

karoti karma kriyate ca jantuḥ kenāpy asau codita ā-nipatāt |
na tatra vidvān prakṛtau sthito 'pi nivṛtta-tṛṣṇaḥ sva-sukhānubhūtyā


11.28.031

तिष्ठन्तम् आसीनम् उत व्रजन्तं शयानम् उक्षन्तम् अदन्तम् अन्नम् ।
स्वभावम् अन्यत् किम् अपीहमानम् आत्मानम् आत्म-स्थ-मतिर् न वेद

tiṣṭhantam āsīnam uta vrajantaṃ śayānam ukṣantam adantam annam |
svabhāvam anyat kim apīhamānam ātmānam ātma-stha-matir na veda


11.28.032

यदि स्म पश्यत्य् असद्-इन्द्रियार्थं नानानुमानेन विरुद्धम् अन्यत् ।
न मन्यते वस्तुतया मनीषी स्वाप्नं यथोत्थाय तिरोदधानम्

yadi sma paśyaty asad-indriyārthaṃ nānānumānena viruddham anyat |
na manyate vastutayā manīṣī svāpnaṃ yathotthāya tirodadhānam


11.28.033

पूर्वं गृहीतं गुण-कर्म-चित्रम् अज्ञानम् आत्मन्य् अविविक्तम् अङ्ग ।
निवर्तते तत् पुनर् ईक्षयैव न गृह्यते नापि विसृय्य आत्मा

pūrvaṃ gṛhītaṃ guṇa-karma-citram ajñānam ātmany aviviktam aṅga |
nivartate tat punar īkṣayaiva na gṛhyate nāpi visṛyya ātmā


11.28.034

यथा हि भानोर् उदयो नृ-चक्षुषां तमो निहन्यान् न तु सद् विधत्ते ।
एवं समीक्षा निपुणा सती मे हन्यात् तमिस्रं पुरुषस्य बुद्धेः

yathā hi bhānor udayo nṛ-cakṣuṣāṃ tamo nihanyān na tu sad vidhatte |
evaṃ samīkṣā nipuṇā satī me hanyāt tamisraṃ puruṣasya buddheḥ


11.28.035

एष स्वयं-ज्योतिर् अजो ऽप्रमेयो महानुभूतिः सकलानुभूतिः ।
एको ऽद्वितीयो वचसां विरामे येनेषिता वाग्-असवश् चरन्ति

eṣa svayaṃ-jyotir ajo 'prameyo mahānubhūtiḥ sakalānubhūtiḥ |
eko 'dvitīyo vacasāṃ virāme yeneṣitā vāg-asavaś caranti


11.28.036

एतावान् आत्म-सम्मोहो यद् विकल्पस् तु केवले ।
आत्मन् ऋते स्वम् आत्मानम् अवलम्बो न यस्य हि

etāvān ātma-sammoho yad vikalpas tu kevale |
ātman ṛte svam ātmānam avalambo na yasya hi


11.28.037

यन् नामाकृतिभिर् ग्राह्यं पञ्च-वर्णम् अबाधितम् ।
व्यर्थेनाप्य् अर्थ-वादो ऽयं द्वयं पण्डित-मानिनाम्

yan nāmākṛtibhir grāhyaṃ pañca-varṇam abādhitam |
vyarthenāpy artha-vādo 'yaṃ dvayaṃ paṇḍita-māninām


11.28.038

योगिनो ऽपक्व-योगस्य युञ्जतः काय उत्थितैः ।
उपसर्गैर् विहन्येत तत्रायं विहितो विधिः

yogino 'pakva-yogasya yuñjataḥ kāya utthitaiḥ |
upasargair vihanyeta tatrāyaṃ vihito vidhiḥ


11.28.039

योग-धारणया कांश्चिद् आसनैर् धारणान्वितैः ।
तपो-मन्त्रौषधैः कांश्चिद् उपसर्गान् विनिर्दहेत्

yoga-dhāraṇayā kāṃścid āsanair dhāraṇānvitaiḥ |
tapo-mantrauṣadhaiḥ kāṃścid upasargān vinirdahet


11.28.040

कांश्चिन् ममानुध्यानेन नाम-सङ्कीर्तनादिभिः ।
योगेश्वरानुवृत्त्या वा हन्याद् अशुभ-दान् शनैः

kāṃścin mamānudhyānena nāma-saṅkīrtanādibhiḥ |
yogeśvarānuvṛttyā vā hanyād aśubha-dān śanaiḥ


11.28.041

केचिद् देहम् इमं धीराः सु-कल्पं वयसि स्थिरम् ।
विधाय विविधोपायैर् अथ युञ्जन्ति सिद्धये

kecid deham imaṃ dhīrāḥ su-kalpaṃ vayasi sthiram |
vidhāya vividhopāyair atha yuñjanti siddhaye


11.28.042

न हि तत् कुशलादृत्यं तद्-आयासो ह्य् अपार्थकः ।
अन्तवत्त्वाच् छरीरस्य फलस्येव वनस्पतेः

na hi tat kuśalādṛtyaṃ tad-āyāso hy apārthakaḥ |
antavattvāc charīrasya phalasyeva vanaspateḥ


11.28.043

योगं निषेवतो नित्यं कायश् चेत् कल्पताम् इयात् ।
तच् छ्रद्दध्यान् न मतिमान् योगम् उत्सृज्य मत्-परः

yogaṃ niṣevato nityaṃ kāyaś cet kalpatām iyāt |
tac chraddadhyān na matimān yogam utsṛjya mat-paraḥ


11.28.044

योग-चर्याम् इमां योगी विचरन् मद्-अपाश्रयः ।
नान्तरायैर् विहन्येत निःस्पृहः स्व-सुखानुभूः

yoga-caryām imāṃ yogī vicaran mad-apāśrayaḥ |
nāntarāyair vihanyeta niḥspṛhaḥ sva-sukhānubhūḥ

Chapter 11.29

11.29.001

0 श्री-उद्धव उवाच सु-दुस्तराम् इमां मन्ये योग-चर्याम् अनात्मनः ।
यथाञ्जसा पुमान् सिद्ध्येत् तन् मे ब्रूह्य् अञ्जसाच्युत

0 śrī-uddhava uvāca su-dustarām imāṃ manye yoga-caryām anātmanaḥ |
yathāñjasā pumān siddhyet tan me brūhy añjasācyuta


11.29.002

प्रायशः पुण्दरीकाक्ष युञ्यन्तो योगिनो मनः ।
विषीदन्त्य् असमाधानान् मनो-निग्रह-कर्शिताः

prāyaśaḥ puṇdarīkākṣa yuñyanto yogino manaḥ |
viṣīdanty asamādhānān mano-nigraha-karśitāḥ


11.29.003

अथात आनन्द-दुघं पदाम्बुजं हंसाः श्रयेरन्न् अरविन्द-लोचन ।
सुखं नु विश्वेश्वर योग-कर्मभिस् त्वन्-माययामी विहता न मानिनः

athāta ānanda-dughaṃ padāmbujaṃ haṃsāḥ śrayerann aravinda-locana |
sukhaṃ nu viśveśvara yoga-karmabhis tvan-māyayāmī vihatā na māninaḥ


11.29.004

किं चित्रम् अच्युत तवैतद् अशेष-बन्धो दासेष्व् अनन्य-शरणेसु यद् आत्म-सात्त्वम् ।
यो ऽरोचयत् सह मृगैः स्वयम् ईश्वराणां श्रीमत्-किरीट-तट-पीडित-पाद-पीठः

kiṃ citram acyuta tavaitad aśeṣa-bandho dāseṣv ananya-śaraṇesu yad ātma-sāttvam |
yo 'rocayat saha mṛgaiḥ svayam īśvarāṇāṃ śrīmat-kirīṭa-taṭa-pīḍita-pāda-pīṭhaḥ


11.29.005

तं त्वाखिलात्म-दयितेश्वरम् आश्रितानां $ सर्वार्थ-दं स्व-कृत-विद् विसृजेत को नु &अम्प्;को वा भजेत् किम् अपि विस्मृतये ऽनु भूत्यै % किं वा भवेन् न तव पाद-रजो-जुषां नः

taṃ tvākhilātma-dayiteśvaram āśritānāṃ $ sarvārtha-daṃ sva-kṛta-vid visṛjeta ko nu &ko vā bhajet kim api vismṛtaye 'nu bhūtyai % kiṃ vā bhaven na tava pāda-rajo-juṣāṃ naḥ


11.29.006

  • //नैवोपयन्त्य् अपचितिं कवयस् तवेश $ ब्रह्मायुषापि कृतम् ऋद्ध-मुदः स्मरन्तः &नैवोपयन्त्य् अपचितिं कवयस् तवेश $ ब्रह्मायुषापि कृतम् ऋद्ध-मुदः स्मरन्तः &यो ऽन्तर् बहिस् तनु-भृताम् अशुभं विधुन्वन्न् % आचार्य-चैत्त्य-वपुषा स्व-गतिं व्यनक्ति

** //naivopayanty apacitiṃ kavayas taveśa $ brahmāyuṣāpi kṛtam ṛddha-mudaḥ smarantaḥ &naivopayanty apacitiṃ kavayas taveśa $ brahmāyuṣāpi kṛtam ṛddha-mudaḥ smarantaḥ &yo 'ntar bahis tanu-bhṛtām aśubhaṃ vidhunvann % ācārya-caittya-vapuṣā sva-gatiṃ vyanakti*


11.29.007



11.29.007

0 श्री-शुक उवाच इत्य् उद्धवेनात्य्-अनुरक्त-चेतसा पृष्टो जगत्-क्रीडनकः स्व-शक्तिभिः ।
गृहीत-मूर्ति-त्रय ईश्वरेश्वरो जगाद स-प्रेम-मनोहर-स्मितः

0 śrī-śuka uvāca ity uddhavenāty-anurakta-cetasā pṛṣṭo jagat-krīḍanakaḥ sva-śaktibhiḥ |
gṛhīta-mūrti-traya īśvareśvaro jagāda sa-prema-manohara-smitaḥ


11.29.008

0 श्री-भगवान् उवाच हन्त ते कथयिष्यामि मम धर्मान् सु-मङ्गलान् ।
यान् श्रद्धयाचरन् मर्त्यो मृत्युं जयति दुर्जयम्

0 śrī-bhagavān uvāca hanta te kathayiṣyāmi mama dharmān su-maṅgalān |
yān śraddhayācaran martyo mṛtyuṃ jayati durjayam


11.29.009

कुर्यात् सर्वाणि कर्माणि मद्-अर्थं शनकैः स्मरन् ।
मय्य् अर्पित-मनश्-चित्तो मद्-धर्मात्म-मनो-रतिः

kuryāt sarvāṇi karmāṇi mad-arthaṃ śanakaiḥ smaran |
mayy arpita-manaś-citto mad-dharmātma-mano-ratiḥ


11.29.010

देशान् पुण्यान् आश्रयेत मद्-भक्तैः साधुभिः श्रितान् ।
देवासुर-मनुष्येषु मद्-भक्ताचरितानि च

deśān puṇyān āśrayeta mad-bhaktaiḥ sādhubhiḥ śritān |
devāsura-manuṣyeṣu mad-bhaktācaritāni ca


11.29.011

पृथक् सत्रेण वा मह्यं पर्व-यात्रा-महोत्सवान् ।
कारयेद् गीत-नृत्याद्यैर् महाराज-विभूतिभिः

pṛthak satreṇa vā mahyaṃ parva-yātrā-mahotsavān |
kārayed gīta-nṛtyādyair mahārāja-vibhūtibhiḥ


11.29.012

माम् एव सर्व-भूतेषु बहिर् अन्तर् अपावृतम् ।
ईक्षेतात्मनि चात्मानं यथा खम् अमलाशयः

mām eva sarva-bhūteṣu bahir antar apāvṛtam |
īkṣetātmani cātmānaṃ yathā kham amalāśayaḥ


11.29.013

इति सर्वाणि भूतानि मद्-भावेन महा-द्युते ।
सभाजयन् मन्यमानो ज्ञानं केवलम् आश्रितः

iti sarvāṇi bhūtāni mad-bhāvena mahā-dyute |
sabhājayan manyamāno jñānaṃ kevalam āśritaḥ


11.29.014

ब्राह्मणे पुक्कसे स्तेने ब्रह्मण्ये ऽर्के स्फुलिङ्गके ।
अक्रूरे क्रूरके चैव सम-दृक् पण्डितो मतः

brāhmaṇe pukkase stene brahmaṇye 'rke sphuliṅgake |
akrūre krūrake caiva sama-dṛk paṇḍito mataḥ


11.29.015

नरेष्व् अभीक्ष्णं मद्-भावं पुंसो भावयतो ऽचिरात् ।
स्पर्धासूया-तिरस्काराः साहङ्कारा वियन्ति हि

nareṣv abhīkṣṇaṃ mad-bhāvaṃ puṃso bhāvayato 'cirāt |
spardhāsūyā-tiraskārāḥ sāhaṅkārā viyanti hi


11.29.016

विसृज्य स्मयमानान् स्वान् दृशं व्रीडां च दैहिकीम् ।
प्रणमेद् दण्ड-वद् भूमाव् आ-श्व-चाण्डाल-गो-खरम्

visṛjya smayamānān svān dṛśaṃ vrīḍāṃ ca daihikīm |
praṇamed daṇḍa-vad bhūmāv ā-śva-cāṇḍāla-go-kharam


11.29.017

यावत् सर्वेषु भूतेषु मद्-भावो नोपजायते ।
तावद् एवम् उपासीत वाङ्-मनः-काय-वृत्तिभिः

yāvat sarveṣu bhūteṣu mad-bhāvo nopajāyate |
tāvad evam upāsīta vāṅ-manaḥ-kāya-vṛttibhiḥ


11.29.018

सर्वं ब्रह्मात्मकं तस्य विद्ययात्म-मनीषया ।
परिपश्यन्न् उपरमेत् सर्वतो मुइत-संशयः

sarvaṃ brahmātmakaṃ tasya vidyayātma-manīṣayā |
paripaśyann uparamet sarvato muita-saṃśayaḥ


11.29.019

अयं हि सर्व-कल्पानां सध्रीचीनो मतो मम ।
मद्-भावः सर्व-भूतेषु मनो-वाक्-काय-वृत्तिभिः

ayaṃ hi sarva-kalpānāṃ sadhrīcīno mato mama |
mad-bhāvaḥ sarva-bhūteṣu mano-vāk-kāya-vṛttibhiḥ


11.29.020

न ह्य् अङ्गोपक्रमे ध्वंसो मद्-धर्मस्योद्धवाण्व् अपि ।
मया व्यवसितः सम्यङ् निर्गुणत्वाद् अनाशिषः

na hy aṅgopakrame dhvaṃso mad-dharmasyoddhavāṇv api |
mayā vyavasitaḥ samyaṅ nirguṇatvād anāśiṣaḥ


11.29.021

यो यो मयि परे धर्मः कल्प्यते निष्फलाय चेत् ।
तद्-आयासो निरर्थः स्याद् भयादेर् इव सत्तम

yo yo mayi pare dharmaḥ kalpyate niṣphalāya cet |
tad-āyāso nirarthaḥ syād bhayāder iva sattama


11.29.022

एषा बुद्धिमतां बुद्धिर् मनीषा च मनीषिणाम् ।
यत् सत्यम् अनृतेनेह मर्त्येनाप्नोति मामृतम्

eṣā buddhimatāṃ buddhir manīṣā ca manīṣiṇām |
yat satyam anṛteneha martyenāpnoti māmṛtam


11.29.023

एष ते ऽभिहितः कृत्स्नो ब्रह्म-वादस्य सङ्ग्रहः ।
समास-व्यास-विधिना देवानाम् अपि दुर्गमः

eṣa te 'bhihitaḥ kṛtsno brahma-vādasya saṅgrahaḥ |
samāsa-vyāsa-vidhinā devānām api durgamaḥ


11.29.024

अभीक्ष्णशस् ते गदितं ज्ञानं विस्पष्ट-युक्तिमत् ।
एतद् विज्ञाय मुच्येत पुरुषो नष्ट-संशयः

abhīkṣṇaśas te gaditaṃ jñānaṃ vispaṣṭa-yuktimat |
etad vijñāya mucyeta puruṣo naṣṭa-saṃśayaḥ


11.29.025

सु-विविक्तं तव प्रश्नं मयैतद् अपि धारयेत् ।
सनातनं ब्रह्म-गुह्यं परं ब्रह्माधिगच्छति

su-viviktaṃ tava praśnaṃ mayaitad api dhārayet |
sanātanaṃ brahma-guhyaṃ paraṃ brahmādhigacchati


11.29.026

य एतन् मम भक्तेषु सम्प्रदद्यात् सु-पुष्कलम् ।
तस्याहं ब्रह्म-दायस्य ददाम्य् आत्मानम् आत्मना

ya etan mama bhakteṣu sampradadyāt su-puṣkalam |
tasyāhaṃ brahma-dāyasya dadāmy ātmānam ātmanā


11.29.027

य एतत् समधीयीत पवित्रं परमं शुचि ।
स पूयेताहर् अहर् मां ज्ञान-दीपेन दर्शयन्

ya etat samadhīyīta pavitraṃ paramaṃ śuci |
sa pūyetāhar ahar māṃ jñāna-dīpena darśayan


11.29.028

य एतच् छ्रद्धया नित्यम् अव्यग्रः शृणुयान् नरः ।
मयि भक्तिं परां कुर्वन् कर्मभिर् न स बध्यते

ya etac chraddhayā nityam avyagraḥ śṛṇuyān naraḥ |
mayi bhaktiṃ parāṃ kurvan karmabhir na sa badhyate


11.29.029

अप्य् उद्धव त्वया ब्रह्म सखे समवधारितम् ।
अपि ते विगतो मोहः शोकश् चासौ मनो-भवः

apy uddhava tvayā brahma sakhe samavadhāritam |
api te vigato mohaḥ śokaś cāsau mano-bhavaḥ


11.29.030

नैतत् त्वया दाम्भिकाय नास्तिकाय शठाय च ।
अशुश्रूषोर् अभक्ताय दुर्विनीताय दीयताम्

naitat tvayā dāmbhikāya nāstikāya śaṭhāya ca |
aśuśrūṣor abhaktāya durvinītāya dīyatām


11.29.031

एतैर् दोषैर् विहीनाय ब्रह्मण्याय प्रियाय च ।
साधवे शुचये ब्रूयाद् भक्तिः स्याच् छूद्र-योषिताम्

etair doṣair vihīnāya brahmaṇyāya priyāya ca |
sādhave śucaye brūyād bhaktiḥ syāc chūdra-yoṣitām


11.29.032

नैतद् विज्ञाय जिज्ञासोर् ज्ञातव्यम् अवशिष्यते ।
पीत्वा पीयूषम् अमृतं पातव्यं नावशिष्यते

naitad vijñāya jijñāsor jñātavyam avaśiṣyate |
pītvā pīyūṣam amṛtaṃ pātavyaṃ nāvaśiṣyate


11.29.033

ज्ञाने कर्मणि योगे च वार्तायां दण्ड-धारणे ।
यावान् अर्थो नृणां तात तावांस् ते ऽहं चतुर्-विधः

jñāne karmaṇi yoge ca vārtāyāṃ daṇḍa-dhāraṇe |
yāvān artho nṛṇāṃ tāta tāvāṃs te 'haṃ catur-vidhaḥ


11.29.034

मर्त्यो यदा त्यक्त-समस्त-कर्मा निवेदितात्मा विचिकीर्षितो मे ।
तदामृतत्वं प्रतिपद्यमानो मयात्म-भूयाय च कल्पते वै

martyo yadā tyakta-samasta-karmā niveditātmā vicikīrṣito me |
tadāmṛtatvaṃ pratipadyamāno mayātma-bhūyāya ca kalpate vai


11.29.035

0 श्री-शुक उवाच स एवम् आदर्शित-योग-मार्गस् तदोत्तमःश्लोक-वचो निशम्य ।
बद्धाञ्जलिः प्रीत्य्-उपरुद्ध-कण्ठो न किञ्चिद् ऊचे ऽश्रु-परिप्लुताक्षः

0 śrī-śuka uvāca sa evam ādarśita-yoga-mārgas tadottamaḥśloka-vaco niśamya |
baddhāñjaliḥ prīty-uparuddha-kaṇṭho na kiñcid ūce 'śru-pariplutākṣaḥ


11.29.036

विष्टभ्य चित्तं प्रणयावघूर्णं धैर्येण राजन् बहु-मन्यमानः ।
कृताञ्जलिः प्राह यदु-प्रवीरं शीर्ष्णा स्पृशंस् तच्-चरणारविन्दम्

viṣṭabhya cittaṃ praṇayāvaghūrṇaṃ dhairyeṇa rājan bahu-manyamānaḥ |
kṛtāñjaliḥ prāha yadu-pravīraṃ śīrṣṇā spṛśaṃs tac-caraṇāravindam


11.29.037

0 श्री-उद्धव उवाच विद्रावितो मोह-महान्धकारो य आश्रितो मे तव सन्निधानात् ।
विभावसोः किं नु समीप-गस्य शीतं तमो भीः प्रभवन्त्य् अजाद्य

0 śrī-uddhava uvāca vidrāvito moha-mahāndhakāro ya āśrito me tava sannidhānāt |
vibhāvasoḥ kiṃ nu samīpa-gasya śītaṃ tamo bhīḥ prabhavanty ajādya


11.29.038

प्रत्यर्पितो मे भवतानुकम्पिना भृत्याय विज्ञान-मयः प्रदीपः ।
हित्वा कृत-ज्ञस् तव पाद-मूलं को ऽन्यं समीयाच् छरणं त्वदीयम्

pratyarpito me bhavatānukampinā bhṛtyāya vijñāna-mayaḥ pradīpaḥ |
hitvā kṛta-jñas tava pāda-mūlaṃ ko 'nyaṃ samīyāc charaṇaṃ tvadīyam


11.29.039

वृक्णश् च मे सु-दृढः स्नेह-पाशो दाशार्ह-वृष्ण्य्-अन्धक-सात्वतेषु ।
प्रसारितः सृष्टि-विवृद्धये त्वया स्व-मायया ह्य् आत्म-सुबोध-हेतिना

vṛkṇaś ca me su-dṛḍhaḥ sneha-pāśo dāśārha-vṛṣṇy-andhaka-sātvateṣu |
prasāritaḥ sṛṣṭi-vivṛddhaye tvayā sva-māyayā hy ātma-subodha-hetinā


11.29.040

नमो ऽस्तु ते महा-योगिन् प्रपन्नम् अनुशाधि माम् ।
यथा त्वच्-चरणाम्भोजे रतिः स्याद् अनपायिनी

namo 'stu te mahā-yogin prapannam anuśādhi mām |
yathā tvac-caraṇāmbhoje ratiḥ syād anapāyinī


11.29.041

0 श्री-भगवान् उवाच गच्छोद्धव मयादिष्टो बदर्य्-आख्यं ममाश्रमम् ।
तत्र मत्-पाद-तीर्थोदे स्नानोपस्पर्शनैः शुचिः

0 śrī-bhagavān uvāca gacchoddhava mayādiṣṭo badary-ākhyaṃ mamāśramam |
tatra mat-pāda-tīrthode snānopasparśanaiḥ śuciḥ


11.29.042

ईक्षयालकनन्दाया विधूताशेष-कल्मषः ।
वसानो वल्कलान्य् अङ्ग वन्य-भुक् सुख-निःस्पृहः

īkṣayālakanandāyā vidhūtāśeṣa-kalmaṣaḥ |
vasāno valkalāny aṅga vanya-bhuk sukha-niḥspṛhaḥ


11.29.043

तितिक्षुर् द्वन्द्व-मात्राणां सुशीलः संयतेन्द्रियः ।
शान्तः समाहित-धिया ज्ञान-विज्ञान-संयुतः

titikṣur dvandva-mātrāṇāṃ suśīlaḥ saṃyatendriyaḥ |
śāntaḥ samāhita-dhiyā jñāna-vijñāna-saṃyutaḥ


11.29.044

मत्तो ऽनुशिक्षितं यत् ते विविक्तम् अनुभावयन् ।
मय्य् आवेशित-वाक्-चित्तो मद्-धर्म-निरतो भव ।
अतिव्रज्य गतीस् तिस्रो माम् एष्यसि ततः परम्

matto 'nuśikṣitaṃ yat te viviktam anubhāvayan |
mayy āveśita-vāk-citto mad-dharma-nirato bhava |
ativrajya gatīs tisro mām eṣyasi tataḥ param


11.29.045

0 श्री-शुक उवाच स एवम् उक्तो हरि-मेधसोद्धवः प्रदक्षिणं तं परिसृत्य पादयोः ।
शिरो निधायाश्रु-कलाभिर् आर्द्र-धीर् न्यषिञ्चद् अद्वन्द्व-परो ऽप्य् अपक्रमे

0 śrī-śuka uvāca sa evam ukto hari-medhasoddhavaḥ pradakṣiṇaṃ taṃ parisṛtya pādayoḥ |
śiro nidhāyāśru-kalābhir ārdra-dhīr nyaṣiñcad advandva-paro 'py apakrame


11.29.046

सु-दुस्त्यज-स्नेह-वियोग-कातरो न शक्नुवंस् तं परिहातुम् आतुरः ।
कृच्छ्रं ययौ मूर्धनि भर्तृ-पादुके बिभ्रन् नमस्कृत्य ययौ पुनः पुनः

su-dustyaja-sneha-viyoga-kātaro na śaknuvaṃs taṃ parihātum āturaḥ |
kṛcchraṃ yayau mūrdhani bhartṛ-pāduke bibhran namaskṛtya yayau punaḥ punaḥ


11.29.047

ततस् तम् अन्तर् हृदि सन्निवेश्य गतो महा-भागवतो विशालाम् ।
यथोपदिष्टां जगद्-एक-बन्धुना तपः समास्थाय हरेर् अगाद् गतिम्

tatas tam antar hṛdi sanniveśya gato mahā-bhāgavato viśālām |
yathopadiṣṭāṃ jagad-eka-bandhunā tapaḥ samāsthāya harer agād gatim


11.29.048

य एतद् आनन्द-समुद्र-सम्भृतं ज्ञानामृतं भागवताय भाषितम् ।
कृष्णेन योगेश्वर-सेविताङ्घ्रिणा सच्-छ्रद्धयासेव्य जगद् विमुच्यते

ya etad ānanda-samudra-sambhṛtaṃ jñānāmṛtaṃ bhāgavatāya bhāṣitam |
kṛṣṇena yogeśvara-sevitāṅghriṇā sac-chraddhayāsevya jagad vimucyate


11.29.049

भव-भयम् अपहन्तुं ज्ञान-विज्ञान-सारं $ निगम-कृद् उपजह्रे भृङ्ग-वद् वेद-सारम् &अम्प्;अमृतम् उदधितश् चापाययद् भृत्य-वर्गान् % पुरुषम् ऋषभम् आद्यं कृष्ण-संज्ञं नतो ऽस्मि

bhava-bhayam apahantuṃ jñāna-vijñāna-sāraṃ $ nigama-kṛd upajahre bhṛṅga-vad veda-sāram &amṛtam udadhitaś cāpāyayad bhṛtya-vargān % puruṣam ṛṣabham ādyaṃ kṛṣṇa-saṃjñaṃ nato 'smi

Chapter 11.30

11.30.001



11.30.001

0 श्री-राजोवाच ततो महा-भागवत उद्धवे निर्गते वनम् ।
द्वारवत्यां किम् अकरोद् भगवान् भूत-भावनः

0 śrī-rājovāca tato mahā-bhāgavata uddhave nirgate vanam |
dvāravatyāṃ kim akarod bhagavān bhūta-bhāvanaḥ


11.30.002

ब्रह्म-शापोपसंसृष्टे स्व-कुले यादवर्षभः ।
प्रेयसीं सर्व-नेत्राणां तनुं स कथम् अत्यजत्

brahma-śāpopasaṃsṛṣṭe sva-kule yādavarṣabhaḥ |
preyasīṃ sarva-netrāṇāṃ tanuṃ sa katham atyajat


11.30.003

प्रत्याक्रष्टुं नयनम् अबला यत्र लग्नं न शेकुः $ कर्णाविष्टं न सरति ततो यत् सताम् आत्म-लग्नम् &अम्प्;यच्-छ्रीर् वाचां जनयति रतिं किं नु मानं कवीनां % दृष्ट्वा जिष्णोर् युधि रथ-गतं यच् च तत्-साम्यम् ईयुः

pratyākraṣṭuṃ nayanam abalā yatra lagnaṃ na śekuḥ $ karṇāviṣṭaṃ na sarati tato yat satām ātma-lagnam &yac-chrīr vācāṃ janayati ratiṃ kiṃ nu mānaṃ kavīnāṃ % dṛṣṭvā jiṣṇor yudhi ratha-gataṃ yac ca tat-sāmyam īyuḥ


11.30.004



11.30.004

0 श्री ऋषिर् उवाच दिवि भुव्य् अन्तरिक्षे च महोत्पातान् समुत्थितान् ।
दृष्ट्वासीनान् सु-धर्मायां कृष्णः प्राह यदून् इदम्

0 śrī ṛṣir uvāca divi bhuvy antarikṣe ca mahotpātān samutthitān |
dṛṣṭvāsīnān su-dharmāyāṃ kṛṣṇaḥ prāha yadūn idam


11.30.005

0 श्री-भगवान् उवाच एते घोरा महोत्पाता द्वार्वत्यां यम-केतवः ।
मुहूर्तम् अपि न स्थेयम् अत्र नो यदु-पुङ्गवाः

0 śrī-bhagavān uvāca ete ghorā mahotpātā dvārvatyāṃ yama-ketavaḥ |
muhūrtam api na stheyam atra no yadu-puṅgavāḥ


11.30.006

स्त्रियो बालाश् च वृद्धाश् च शङ्खोद्धारं व्रजन्त्व् इतः ।
वयं प्रभासं यास्यामो यत्र प्रत्यक् सरस्वती

striyo bālāś ca vṛddhāś ca śaṅkhoddhāraṃ vrajantv itaḥ |
vayaṃ prabhāsaṃ yāsyāmo yatra pratyak sarasvatī


11.30.007

तत्राभिषिच्य शुचय उपोष्य सु-समाहिताः ।
देवताः पूजयिष्यामः स्नपनालेपनार्हणैः

tatrābhiṣicya śucaya upoṣya su-samāhitāḥ |
devatāḥ pūjayiṣyāmaḥ snapanālepanārhaṇaiḥ


11.30.008

ब्राह्मणांस् तु महा-भागान् कृत-स्वस्त्ययना वयम् ।
गो-भू-हिरण्य-वासोभिर् गजाश्व-रथ-वेश्मभिः

brāhmaṇāṃs tu mahā-bhāgān kṛta-svastyayanā vayam |
go-bhū-hiraṇya-vāsobhir gajāśva-ratha-veśmabhiḥ


11.30.009

विधिर् एष ह्य् अरिष्ट-घ्नो मङ्गलायनम् उत्तमम् ।
देव-द्विज-गवां पूजा भूतेषु परमो भवः

vidhir eṣa hy ariṣṭa-ghno maṅgalāyanam uttamam |
deva-dvija-gavāṃ pūjā bhūteṣu paramo bhavaḥ


11.30.010

इति सर्वे समाकर्ण्य यदु-वृद्धा मधु-द्विषः ।
तथेति नौभिर् उत्तीर्य प्रभासं प्रययू रथैः

iti sarve samākarṇya yadu-vṛddhā madhu-dviṣaḥ |
tatheti naubhir uttīrya prabhāsaṃ prayayū rathaiḥ


11.30.011

तस्मिन् भगवतादिष्टं यदु-देवेन यादवाः ।
चक्रुः परमया भक्त्या सर्व-श्रेयोपबृंहितम्

tasmin bhagavatādiṣṭaṃ yadu-devena yādavāḥ |
cakruḥ paramayā bhaktyā sarva-śreyopabṛṃhitam


11.30.012

ततस् तस्मिन् महा-पानं पपुर् मैरेयकं मधु ।
दिष्ट-विभ्रंशित-धियो यद्-द्रवैर् भ्रश्यते मतिः

tatas tasmin mahā-pānaṃ papur maireyakaṃ madhu |
diṣṭa-vibhraṃśita-dhiyo yad-dravair bhraśyate matiḥ


11.30.013

महा-पानाभिमत्तानां वीराणां दृप्त-चेतसाम् ।
कृष्ण-माया-विमूढानां सङ्घर्षः सु-महान् अभूत्

mahā-pānābhimattānāṃ vīrāṇāṃ dṛpta-cetasām |
kṛṣṇa-māyā-vimūḍhānāṃ saṅgharṣaḥ su-mahān abhūt


11.30.014

युयुधुः क्रोध-संरब्धा वेलायाम् आततायिनः ।
धनुर्भिर् असिभिर् भल्लैर् गदाभिस् तोमरर्ष्टिभिः

yuyudhuḥ krodha-saṃrabdhā velāyām ātatāyinaḥ |
dhanurbhir asibhir bhallair gadābhis tomararṣṭibhiḥ


11.30.015

पतत्-पताकै रथ-कुञ्जरादिभिः खरोष्ट्र-गोभिर् महिषैर् नरैर् अपि ।
मिथः समेत्याश्वतरैः सु-दुर्मदा न्यहन् शरैर् दद्भिर् इव द्विपा वने

patat-patākai ratha-kuñjarādibhiḥ kharoṣṭra-gobhir mahiṣair narair api |
mithaḥ sametyāśvataraiḥ su-durmadā nyahan śarair dadbhir iva dvipā vane


11.30.016

प्रद्युम्न-साम्बौ युधि रूढ-मत्सराव् $ अक्रूर-भोजाव् अनिरुद्ध-सात्यकी &अम्प्;सुभद्र-सङ्ग्रामजितौ सु-दारुणौ % गदौ सुमित्रा-सुरथौ समीयतुः

pradyumna-sāmbau yudhi rūḍha-matsarāv $ akrūra-bhojāv aniruddha-sātyakī &subhadra-saṅgrāmajitau su-dāruṇau % gadau sumitrā-surathau samīyatuḥ


11.30.017


  • अन्ये च ये वै निशठोल्मुकादयः सहस्रजिच्-छतजिद्-भानु-मुख्याः ।
    अन्योन्यम् आसाद्य मदान्ध-कारिता जघ्नुर् मुकुन्देन विमोहिता भृशम्

** // anye ca ye vai niśaṭholmukādayaḥ sahasrajic-chatajid-bhānu-mukhyāḥ |*
anyonyam āsādya madāndha-kāritā jaghnur mukundena vimohitā bhṛśam


11.30.018

दाशार्ह-वृष्ण्य्-अन्धक-भोज-सात्वता $ मध्व्-अर्बुदा माथुर-शूरसेनाः &अम्प्;विसर्जनाः कुकुराः कुन्तयश् च % मिथस् तु जघ्नुः सु-विसृज्य सौहृदम्

dāśārha-vṛṣṇy-andhaka-bhoja-sātvatā $ madhv-arbudā māthura-śūrasenāḥ &visarjanāḥ kukurāḥ kuntayaś ca % mithas tu jaghnuḥ su-visṛjya sauhṛdam


11.30.019

  • //पुत्रा अयुध्यन् पितृभिर् भ्रातृभिश् च $ स्वस्रीय-दौहित्र-पितृव्य-मातुलैः &पुत्रा अयुध्यन् पितृभिर् भ्रातृभिश् च $ स्वस्रीय-दौहित्र-पितृव्य-मातुलैः &मित्राणि मित्रैः सुहृदः सुहृद्भिर् % ज्ञातींस् त्व् अहन् ज्ञातय एव मूढाः

** //putrā ayudhyan pitṛbhir bhrātṛbhiś ca $ svasrīya-dauhitra-pitṛvya-mātulaiḥ &putrā ayudhyan pitṛbhir bhrātṛbhiś ca $ svasrīya-dauhitra-pitṛvya-mātulaiḥ &mitrāṇi mitraiḥ suhṛdaḥ suhṛdbhir % jñātīṃs tv ahan jñātaya eva mūḍhāḥ*


11.30.020


  • शरेषु हीयमाएषु भज्यमानेसु धन्वसु ।
    शस्त्रेषु क्षीयमानेषु मुष्टिभिर् जह्रुर् एरकाः

** // śareṣu hīyamāeṣu bhajyamānesu dhanvasu |*
śastreṣu kṣīyamāneṣu muṣṭibhir jahrur erakāḥ


11.30.021

ता वज्र-कल्पा ह्य् अभवन् परिघा मुष्टिना भृताः ।
जघ्नुर् द्विषस् तैः कृष्णेन वार्यमाणास् तु तं च ते

tā vajra-kalpā hy abhavan parighā muṣṭinā bhṛtāḥ |
jaghnur dviṣas taiḥ kṛṣṇena vāryamāṇās tu taṃ ca te


11.30.022

प्रत्यनीकं मन्यमाना बलभद्रं च मोहिताः ।
हन्तुं कृत-धियो राजन्न् आपन्ना आततायिनः

pratyanīkaṃ manyamānā balabhadraṃ ca mohitāḥ |
hantuṃ kṛta-dhiyo rājann āpannā ātatāyinaḥ


11.30.023

अथ ताव् अपि सङ्क्रुद्धाव् उद्यम्य कुरु-नन्दन ।
एरका-मुष्टि-परिघौ चरन्तौ जघ्नतुर् युधि

atha tāv api saṅkruddhāv udyamya kuru-nandana |
erakā-muṣṭi-parighau carantau jaghnatur yudhi


11.30.024

ब्रह्म-शापोपसृष्टानां कृष्ण-मायावृतात्मनाम् ।
स्पर्धा-क्रोधः क्षयं निन्ये वैणवो ऽग्निर् यथा वनम्

brahma-śāpopasṛṣṭānāṃ kṛṣṇa-māyāvṛtātmanām |
spardhā-krodhaḥ kṣayaṃ ninye vaiṇavo 'gnir yathā vanam


11.30.025

एवं नष्टेषु सर्वेषु कुलेषु स्वेषु केशवः ।
अवतारितो भुवो भार इति मेने ऽवशेषितः

evaṃ naṣṭeṣu sarveṣu kuleṣu sveṣu keśavaḥ |
avatārito bhuvo bhāra iti mene 'vaśeṣitaḥ


11.30.026

रामः समुद्र-वेलायां योगम् आस्थाय पौरुषम् ।
तत्याज लोकं मानुष्यं संयोज्यात्मानम् आत्मनि

rāmaḥ samudra-velāyāṃ yogam āsthāya pauruṣam |
tatyāja lokaṃ mānuṣyaṃ saṃyojyātmānam ātmani


11.30.027

राम-निर्याणम् आलोक्य भगवान् देवकी-सुतः ।
निषसाद धरोपस्थे तुष्णीम् आसाद्य पिप्पलम्

rāma-niryāṇam ālokya bhagavān devakī-sutaḥ |
niṣasāda dharopasthe tuṣṇīm āsādya pippalam


11.30.028

बिभ्रच् चतुर्-भुजं रूपं भ्रायिष्णु प्रभया स्वया ।
दिशो वितिमिराः कुर्वन् विधूम इव पावकः

bibhrac catur-bhujaṃ rūpaṃ bhrāyiṣṇu prabhayā svayā |
diśo vitimirāḥ kurvan vidhūma iva pāvakaḥ


11.30.029

श्रीवत्साङ्कं घन-श्यामं तप्त-हाटक-वर्चसम् ।
कौशेयाम्बर-युग्मेन परिवीतं सु-मङ्गलम्

śrīvatsāṅkaṃ ghana-śyāmaṃ tapta-hāṭaka-varcasam |
kauśeyāmbara-yugmena parivītaṃ su-maṅgalam


11.30.030

सुन्दर-स्मित-वक्त्राब्जं नील-कुन्तल-मण्डितम् ।
पुण्डरीकाभिरामाक्षं स्फुरन् मकर-कुण्डलम्

sundara-smita-vaktrābjaṃ nīla-kuntala-maṇḍitam |
puṇḍarīkābhirāmākṣaṃ sphuran makara-kuṇḍalam


11.30.031

कटि-सूत्र-ब्रह्म-सूत्र- किरीट-कटकाङ्गदैः ।
हार-नूपुर-मुद्राभिः कौस्तुभेन विराजितम्

kaṭi-sūtra-brahma-sūtra- kirīṭa-kaṭakāṅgadaiḥ |
hāra-nūpura-mudrābhiḥ kaustubhena virājitam


11.30.032

वन-माला-परीताङ्गं मूर्तिमद्भिर् निजायुधैः ।
कृत्वोरौ दक्षिणे पादम् आसीनं पङ्कजारुणम्

vana-mālā-parītāṅgaṃ mūrtimadbhir nijāyudhaiḥ |
kṛtvorau dakṣiṇe pādam āsīnaṃ paṅkajāruṇam


11.30.033

मुषलावशेषायः-खण्ड- कृतेषुर् लुब्धको जरा ।
मृगास्याकारं तच्-चरणं विव्याध मृग-शङ्कया

muṣalāvaśeṣāyaḥ-khaṇḍa- kṛteṣur lubdhako jarā |
mṛgāsyākāraṃ tac-caraṇaṃ vivyādha mṛga-śaṅkayā


11.30.034

चतुर्-भुजं तं पुरुषं दृष्ट्वा स कृत-किल्बिषः ।
भीतः पपात शिरसा पादयोर् असुर-द्विषः

catur-bhujaṃ taṃ puruṣaṃ dṛṣṭvā sa kṛta-kilbiṣaḥ |
bhītaḥ papāta śirasā pādayor asura-dviṣaḥ


11.30.035

अजानता कृतम् इदं पापेन मधुसूदन ।
क्षन्तुम् अर्हसि पापस्य उत्तमःश्लोक मे ऽनघ

ajānatā kṛtam idaṃ pāpena madhusūdana |
kṣantum arhasi pāpasya uttamaḥśloka me 'nagha


11.30.036

यस्यानुस्मरणं नृणाम् अज्ञान-ध्वान्त-नाशनम् ।
वदन्ति तस्य ते विष्णो मयासाधु कृतं प्रभो

yasyānusmaraṇaṃ nṛṇām ajñāna-dhvānta-nāśanam |
vadanti tasya te viṣṇo mayāsādhu kṛtaṃ prabho


11.30.037

तन् माशु जहि वैकुण्ठ पाप्मानं मृग-लुब्धकम् ।
यथा पुनर् अहं त्व् एवं न कुर्यां सद्-अतिक्रमम्

tan māśu jahi vaikuṇṭha pāpmānaṃ mṛga-lubdhakam |
yathā punar ahaṃ tv evaṃ na kuryāṃ sad-atikramam


11.30.038

यस्यात्म-योग-रचितं न विदुर् विरिञ्चो $ रुद्रादयो ऽस्य तनयाः पतयो गिरां ये &अम्प्;त्वन्-मायया पिहित-दृष्टय एतद् अञ्जः % किं तस्य ते वयम् असद्-गतयो गृणीमः

yasyātma-yoga-racitaṃ na vidur viriñco $ rudrādayo 'sya tanayāḥ patayo girāṃ ye &tvan-māyayā pihita-dṛṣṭaya etad añjaḥ % kiṃ tasya te vayam asad-gatayo gṛṇīmaḥ


11.30.039



11.30.039

0 श्री-भगवान् उवाच मा भैर् जरे त्वम् उत्तिष्ठ काम एष कृतो हि मे ।
याहि त्वं मद्-अनुज्ञातः स्वर्गं सु-कृतिनां पदम्

0 śrī-bhagavān uvāca mā bhair jare tvam uttiṣṭha kāma eṣa kṛto hi me |
yāhi tvaṃ mad-anujñātaḥ svargaṃ su-kṛtināṃ padam


11.30.040

इत्य् आदिष्टो भगवता कृष्णेनेच्छा-शरीरिणा ।
त्रिः परिक्रम्य तं नत्वा विमानेन दिवं ययौ

ity ādiṣṭo bhagavatā kṛṣṇenecchā-śarīriṇā |
triḥ parikramya taṃ natvā vimānena divaṃ yayau


11.30.041

दारुकः कृष्ण-पदवीम् अन्विच्छन्न् अधिगम्य ताम् ।
वायुं तुलसिकामोदम् आघ्रायाभिमुखं ययौ

dārukaḥ kṛṣṇa-padavīm anvicchann adhigamya tām |
vāyuṃ tulasikāmodam āghrāyābhimukhaṃ yayau


11.30.042

तं तत्र तिग्म-द्युभिर् आयुधैर् वृतं $ ह्य् अश्वत्थ-मूले कृत-केतनं पतिम् &अम्प्;स्नेह-प्लुतात्मा निपपात पादयो % रथाद् अवप्लुत्य स-बाष्प-लोचनः

taṃ tatra tigma-dyubhir āyudhair vṛtaṃ $ hy aśvattha-mūle kṛta-ketanaṃ patim &sneha-plutātmā nipapāta pādayo % rathād avaplutya sa-bāṣpa-locanaḥ


11.30.043


  • अपश्यतस् त्वच्-चरणाम्बुजं प्रभो दृष्टिः प्रणष्टा तमसि प्रविष्टा ।
    दिशो न जाने न लभे च शान्तिं यथा निशायाम् उडुपे प्रणष्टे

** // apaśyatas tvac-caraṇāmbujaṃ prabho dṛṣṭiḥ praṇaṣṭā tamasi praviṣṭā |*
diśo na jāne na labhe ca śāntiṃ yathā niśāyām uḍupe praṇaṣṭe


11.30.044

इति ब्रुवति सूते वै रथो गरुड-लाञ्छनः ।
खम् उत्पपात राजेन्द्र साश्व-ध्वज उदीक्षतः

iti bruvati sūte vai ratho garuḍa-lāñchanaḥ |
kham utpapāta rājendra sāśva-dhvaja udīkṣataḥ


11.30.045

तम् अन्वगच्छन् दिव्यानि विष्णु-प्रहरणानि च ।
तेनाति-विस्मितात्मानं सूतम् आह जनार्दनः

tam anvagacchan divyāni viṣṇu-praharaṇāni ca |
tenāti-vismitātmānaṃ sūtam āha janārdanaḥ


11.30.046

गच्छ द्वारवतीं सूत ज्ञातीनां निधनं मिथः ।
सङ्कर्षणस्य निर्याणं बन्धुभ्यो ब्रूहि मद्-दशाम्

gaccha dvāravatīṃ sūta jñātīnāṃ nidhanaṃ mithaḥ |
saṅkarṣaṇasya niryāṇaṃ bandhubhyo brūhi mad-daśām


11.30.047

द्वारकायां च न स्थेयं भवद्भिश् च स्व-बन्धुभिः ।
मया त्यक्तां यदु-पुरीं समुद्रः प्लावयिष्यति

dvārakāyāṃ ca na stheyaṃ bhavadbhiś ca sva-bandhubhiḥ |
mayā tyaktāṃ yadu-purīṃ samudraḥ plāvayiṣyati


11.30.048

स्वं स्वं परिग्रहं सर्वे आदाय पितरौ च नः ।
अर्जुनेनाविताः सर्व इन्द्रप्रस्थं गमिष्यथ

svaṃ svaṃ parigrahaṃ sarve ādāya pitarau ca naḥ |
arjunenāvitāḥ sarva indraprasthaṃ gamiṣyatha


11.30.049

त्वं तु मद्-धर्मम् आस्थाय ज्ञान-निष्ठ उपेक्षकः ।
मन्-माया-रचिताम् एतां विज्ञयोपशमं व्रज

tvaṃ tu mad-dharmam āsthāya jñāna-niṣṭha upekṣakaḥ |
man-māyā-racitām etāṃ vijñayopaśamaṃ vraja


11.30.050

इत्य् उक्तस् तं परिक्रम्य नमस्कृत्य पुनः पुनः ।
तत्-पादौ शीर्ष्ण्य् उपाधाय दुर्मनाः प्रययौ पुरीम्

ity uktas taṃ parikramya namaskṛtya punaḥ punaḥ |
tat-pādau śīrṣṇy upādhāya durmanāḥ prayayau purīm

Chapter 11.31

11.31.001

0 श्री-शुक उवाच अथ तत्रागमद् ब्रह्मा भवान्या च समं भवः ।
महेन्द्र-प्रमुखा देवा मुनयः स-प्रजेश्वराः

0 śrī-śuka uvāca atha tatrāgamad brahmā bhavānyā ca samaṃ bhavaḥ |
mahendra-pramukhā devā munayaḥ sa-prajeśvarāḥ


11.31.002

पितरः सिद्ध-गन्धर्वा विद्याधर-महोरगाः ।
चारणा यक्ष-रक्षांसि किन्नराप्सरसो द्विजाः

pitaraḥ siddha-gandharvā vidyādhara-mahoragāḥ |
cāraṇā yakṣa-rakṣāṃsi kinnarāpsaraso dvijāḥ


11.31.003

द्रष्टु-कामा भगवतो निर्याणं परमोत्सुकाः ।
गायन्तश् च गृणन्तश् च शौरेः कर्माणि जन्म च

draṣṭu-kāmā bhagavato niryāṇaṃ paramotsukāḥ |
gāyantaś ca gṛṇantaś ca śaureḥ karmāṇi janma ca


11.31.004

ववृषुः पुष्प-वर्षाणि विमानावलिभिर् नभः ।
कुर्वन्तः सङ्कुलं राजन् भक्त्या परमया युताः

vavṛṣuḥ puṣpa-varṣāṇi vimānāvalibhir nabhaḥ |
kurvantaḥ saṅkulaṃ rājan bhaktyā paramayā yutāḥ


11.31.005

भगवान् पितामहं वीक्ष्य विभूतीर् आत्मनो विभुः ।
संयोज्यात्मनि चात्मानं पद्म-नेत्रे न्यमीलयत्

bhagavān pitāmahaṃ vīkṣya vibhūtīr ātmano vibhuḥ |
saṃyojyātmani cātmānaṃ padma-netre nyamīlayat


11.31.006

लोकाभिरामां स्व-तनुं धारणा-ध्यान-मङ्गलम् ।
योग-धारणयाग्नेय्या- दग्ध्वा धामाविशत् स्वकम्

lokābhirāmāṃ sva-tanuṃ dhāraṇā-dhyāna-maṅgalam |
yoga-dhāraṇayāgneyyā- dagdhvā dhāmāviśat svakam


11.31.007

दिवि दुन्दुभयो नेदुः पेतुः सुमनसश् च खात् ।
सत्यं धर्मो धृतिर् भूमेः कीर्तिः श्रीश् चानु तं ययुः

divi dundubhayo neduḥ petuḥ sumanasaś ca khāt |
satyaṃ dharmo dhṛtir bhūmeḥ kīrtiḥ śrīś cānu taṃ yayuḥ


11.31.008

देवादयो ब्रह्म-मुख्या न विशन्तं स्व-धामनि ।
अविज्ञात-गतिं कृष्णं ददृशुश् चाति-विस्मिताः

devādayo brahma-mukhyā na viśantaṃ sva-dhāmani |
avijñāta-gatiṃ kṛṣṇaṃ dadṛśuś cāti-vismitāḥ


11.31.009

सौदामन्या यथाक्लाशे यान्त्या हित्वाभ्र-मण्डलम् ।
गतिर् न लक्ष्यते मर्त्यैस् तथा कृष्णस्य दैवतैः

saudāmanyā yathāklāśe yāntyā hitvābhra-maṇḍalam |
gatir na lakṣyate martyais tathā kṛṣṇasya daivataiḥ


11.31.010

ब्रह्म-रुद्रादयस् ते तु दृष्ट्वा योग-गतिं हरेः ।
विस्मितास् तां प्रशंसन्तः स्वं स्वं लोकं ययुस् तदा

brahma-rudrādayas te tu dṛṣṭvā yoga-gatiṃ hareḥ |
vismitās tāṃ praśaṃsantaḥ svaṃ svaṃ lokaṃ yayus tadā


11.31.011

राजन् परस्य तनु-भृज्-जननाप्ययेहा $ माया-विडम्बनम् अवेहि यथा नटस्य &अम्प्;सृष्ट्वात्मनेदम् अनुविश्य विहृत्य चान्ते % संहृत्य चात्म-महिनोपरतः स आस्ते

rājan parasya tanu-bhṛj-jananāpyayehā $ māyā-viḍambanam avehi yathā naṭasya &sṛṣṭvātmanedam anuviśya vihṛtya cānte % saṃhṛtya cātma-mahinoparataḥ sa āste


11.31.012

  • //मर्त्येन यो गुरु-सुतं यम-लोक-नीतं $ त्वां चानयच् छरण-दः परमास्त्र-दग्धम् &मर्त्येन यो गुरु-सुतं यम-लोक-नीतं $ त्वां चानयच् छरण-दः परमास्त्र-दग्धम् &जिग्ये ऽन्तकान्तकम् अपीशम् असाव् अनीशः % किं स्वावने स्वर् अनयन् मृगयुं स-देहम्

** //martyena yo guru-sutaṃ yama-loka-nītaṃ $ tvāṃ cānayac charaṇa-daḥ paramāstra-dagdham &martyena yo guru-sutaṃ yama-loka-nītaṃ $ tvāṃ cānayac charaṇa-daḥ paramāstra-dagdham &jigye 'ntakāntakam apīśam asāv anīśaḥ % kiṃ svāvane svar anayan mṛgayuṃ sa-deham*


11.31.013

  • //तथाप्य् अशेष-स्थिति-सम्भवाप्ययेष्व् $ अनन्य-हेतुर् यद् अशेष-शक्ति-धृक् &तथाप्य् अशेष-स्थिति-सम्भवाप्ययेष्व् $ अनन्य-हेतुर् यद् अशेष-शक्ति-धृक् &नैच्छत् प्रणेतुं वपुर् अत्र शेषितं % मर्त्येन किं स्व-स्थ-गतिं प्रदर्शयन्

** //tathāpy aśeṣa-sthiti-sambhavāpyayeṣv $ ananya-hetur yad aśeṣa-śakti-dhṛk &tathāpy aśeṣa-sthiti-sambhavāpyayeṣv $ ananya-hetur yad aśeṣa-śakti-dhṛk &naicchat praṇetuṃ vapur atra śeṣitaṃ % martyena kiṃ sva-stha-gatiṃ pradarśayan*


11.31.014


  • य एतां प्रातर् उत्थाय कृष्णस्य पदवीं पराम् ।
    प्रयतः कीर्तयेद् भक्त्या ताम् एवाप्नोत्य् अनुत्तमाम्

** // ya etāṃ prātar utthāya kṛṣṇasya padavīṃ parām |*
prayataḥ kīrtayed bhaktyā tām evāpnoty anuttamām


11.31.015

दारुको द्वारकाम् एत्य वसुदेवोग्रसेनयोः ।
पतित्वा चरणाव् अस्रैर् न्यषिञ्चत् कृष्ण-विच्युतः

dāruko dvārakām etya vasudevograsenayoḥ |
patitvā caraṇāv asrair nyaṣiñcat kṛṣṇa-vicyutaḥ


11.31.016

कथयाम् आस निधनं वृष्णीनां कृत्स्नशो नृप ।
तच् छ्रुत्वोद्विग्न-हृदया जनाः शोक-विर्मूर्च्छिताः

kathayām āsa nidhanaṃ vṛṣṇīnāṃ kṛtsnaśo nṛpa |
tac chrutvodvigna-hṛdayā janāḥ śoka-virmūrcchitāḥ


11.31.017

तत्र स्म त्वरिता जग्मुः कृष्ण-विश्लेष-विह्वलाः ।
व्यसवः शेरते यत्र ज्ञातयो घ्नन्त आननम्

tatra sma tvaritā jagmuḥ kṛṣṇa-viśleṣa-vihvalāḥ |
vyasavaḥ śerate yatra jñātayo ghnanta ānanam


11.31.018

देवकी रोहिणी चैव वसुदेवस् तथा सुतौ ।
कृष्ण-रामाव् अपश्यन्तः शोकार्ता विजहुः स्मृतिम्

devakī rohiṇī caiva vasudevas tathā sutau |
kṛṣṇa-rāmāv apaśyantaḥ śokārtā vijahuḥ smṛtim


11.31.019

प्राणांश् च विजहुस् तत्र भगवद्-विरहातुराः ।
उपगुह्य पतींस् तात चिताम् आरुरुहुः स्त्रियः

prāṇāṃś ca vijahus tatra bhagavad-virahāturāḥ |
upaguhya patīṃs tāta citām āruruhuḥ striyaḥ


11.31.020

राम-पत्न्यश् च तद्-देहम् उपगुह्याग्निम् आविशन् ।
वसुदेव-पत्न्यस् तद्-गात्रं प्रद्युम्नादीन् हरेः स्नुषाः ।
कृष्ण-पत्न्यो ऽविशन्न् अग्निं रुक्मिण्य्-आद्यास् तद्-आत्मिकाः

rāma-patnyaś ca tad-deham upaguhyāgnim āviśan |
vasudeva-patnyas tad-gātraṃ pradyumnādīn hareḥ snuṣāḥ |
kṛṣṇa-patnyo 'viśann agniṃ rukmiṇy-ādyās tad-ātmikāḥ


11.31.021

अर्जुनः प्रेयसः सख्युः कृष्णस्य विरहातुरः ।
आत्मानं सान्त्वयाम् आस कृष्ण-गीतैः सद्-उक्तिभिः

arjunaḥ preyasaḥ sakhyuḥ kṛṣṇasya virahāturaḥ |
ātmānaṃ sāntvayām āsa kṛṣṇa-gītaiḥ sad-uktibhiḥ


11.31.022

बन्धूनां नष्ट-गोत्राणाम् अर्जुनः साम्परायिकम् ।
हतानां कारयाम् आस यथा-वद् अनुपूर्वशः

bandhūnāṃ naṣṭa-gotrāṇām arjunaḥ sāmparāyikam |
hatānāṃ kārayām āsa yathā-vad anupūrvaśaḥ


11.31.023

द्वारकां हरिणा त्यक्तां समुद्रो ऽप्लावयत् क्षणात् ।
वर्जयित्वा महा-राज श्रीमद्-भगवद्-आलयम्

dvārakāṃ hariṇā tyaktāṃ samudro 'plāvayat kṣaṇāt |
varjayitvā mahā-rāja śrīmad-bhagavad-ālayam


11.31.024

नित्यं सन्निहितस् तत्र भगवान् मधुसूदनः ।
स्मृत्याशेषाशुभ-हरं सर्व-मङ्गल-मङ्गलम्

nityaṃ sannihitas tatra bhagavān madhusūdanaḥ |
smṛtyāśeṣāśubha-haraṃ sarva-maṅgala-maṅgalam


11.31.025

स्त्री-बाल-वृद्धान् आदाय हत-शेषान् धनञ्जयः ।
इन्द्रप्रस्थं समावेश्य वज्रं तत्राभ्यषेचयत्

strī-bāla-vṛddhān ādāya hata-śeṣān dhanañjayaḥ |
indraprasthaṃ samāveśya vajraṃ tatrābhyaṣecayat


11.31.026

श्रुत्वा सुहृद्-वधं राजन्न् अर्जुनात् ते पितामहाः ।
त्वां तु वंश-धरं कृत्वा जग्मुः सर्वे महा-पथम्

śrutvā suhṛd-vadhaṃ rājann arjunāt te pitāmahāḥ |
tvāṃ tu vaṃśa-dharaṃ kṛtvā jagmuḥ sarve mahā-patham


11.31.027

य एतद् देव-देवस्य विष्णोः कर्माणि जन्म च ।
कीर्तयेच् छ्रद्धया मर्त्यः सर्व-पापैः प्रमुच्यते

ya etad deva-devasya viṣṇoḥ karmāṇi janma ca |
kīrtayec chraddhayā martyaḥ sarva-pāpaiḥ pramucyate


11.31.028

इत्थं हरेर् भगवतो रुचिरावतार- $ वीर्याणि बाल-चरितानि च शन्तमानि &अम्प्;अन्यत्र चेह च श्रुतानि गृणन् मनुष्यो % भक्तिं परां परमहंस-गतौ लभेत

itthaṃ harer bhagavato rucirāvatāra- $ vīryāṇi bāla-caritāni ca śantamāni &anyatra ceha ca śrutāni gṛṇan manuṣyo % bhaktiṃ parāṃ paramahaṃsa-gatau labheta

Chapter 12.1

12.01.001



12.01.001

0 श्री-शुक उवाच यो ऽन्त्यः पुरञ्जयो नाम भविष्यो बारहद्रथः ।
तस्यामात्यस् तु शुनको हत्वा स्वामिनम् आत्म-जम्

0 śrī-śuka uvāca yo 'ntyaḥ purañjayo nāma bhaviṣyo bārahadrathaḥ |
tasyāmātyas tu śunako hatvā svāminam ātma-jam


12.01.002

प्रद्योत-संज्ञं राजानं कर्ता यत्-पालकः सुतः ।
विशाखयूपस् तत्-पुत्रो भविता राजकस् ततः

pradyota-saṃjñaṃ rājānaṃ kartā yat-pālakaḥ sutaḥ |
viśākhayūpas tat-putro bhavitā rājakas tataḥ


12.01.003

नन्दिवर्धनस् तत्-पुत्रः पञ्च प्रद्योतना इमे ।
अष्ट-त्रिंशोत्तर-शतं भोक्ष्यन्ति पृथिवीं नृपाः

nandivardhanas tat-putraḥ pañca pradyotanā ime |
aṣṭa-triṃśottara-śataṃ bhokṣyanti pṛthivīṃ nṛpāḥ


12.01.004

शिशुनागस् ततो भाव्यः काकवर्णस् तु तत्-सुतः ।
क्षेमधर्मा तस्य सुतः क्षेत्रज्ञः क्षेमधर्म-जः

śiśunāgas tato bhāvyaḥ kākavarṇas tu tat-sutaḥ |
kṣemadharmā tasya sutaḥ kṣetrajñaḥ kṣemadharma-jaḥ


12.01.005

विधिसारः सुतस् तस्या- जातशत्रुर् भविष्यति ।
दर्भकस् तत्-सुतो भावी दर्भकस्याजयः स्मृतः

vidhisāraḥ sutas tasyā- jātaśatrur bhaviṣyati |
darbhakas tat-suto bhāvī darbhakasyājayaḥ smṛtaḥ


12.01.006

नन्दिवर्धन आजेयो महानन्दिः सुतस् ततः ।
शिशुनागा दशैवैते सष्ट्य्-उत्तर-शत-त्रयम्

nandivardhana ājeyo mahānandiḥ sutas tataḥ |
śiśunāgā daśaivaite saṣṭy-uttara-śata-trayam


12.01.007

समा भोक्ष्यन्ति पृथिवीं कुरु-श्रेष्ठ कलौ नृपाः ।
महानन्दि-सुतो राजन् शूद्रा-गर्भोद्भवो बली

samā bhokṣyanti pṛthivīṃ kuru-śreṣṭha kalau nṛpāḥ |
mahānandi-suto rājan śūdrā-garbhodbhavo balī


12.01.008

महापद्म-पतिः कश्चिन् नन्दः क्षत्र-विनाश-कृत् ।
ततो नृपा भविष्यन्ति शूद्र-प्रायास् त्व् अधार्मिकाः

mahāpadma-patiḥ kaścin nandaḥ kṣatra-vināśa-kṛt |
tato nṛpā bhaviṣyanti śūdra-prāyās tv adhārmikāḥ


12.01.009

स एक-च्छत्रां पृथिवीम् अनुल्लङ्घित-शासनः ।
शासिष्यति महापद्मो द्वितीय इव भार्गवः

sa eka-cchatrāṃ pṛthivīm anullaṅghita-śāsanaḥ |
śāsiṣyati mahāpadmo dvitīya iva bhārgavaḥ


12.01.010

तस्य चाष्टौ भविष्यन्ति सुमाल्य-प्रमुखाः सुताः ।
य इमां भोक्ष्यन्ति महीं राजानश् च शतं समाः

tasya cāṣṭau bhaviṣyanti sumālya-pramukhāḥ sutāḥ |
ya imāṃ bhokṣyanti mahīṃ rājānaś ca śataṃ samāḥ


12.01.011

नव नन्दान् द्विजः कश्चित् प्रपन्नान् उद्धरिष्यति ।
तेषां अभावे जगतीं मौर्या भोक्ष्यन्ति वै कलौ

nava nandān dvijaḥ kaścit prapannān uddhariṣyati |
teṣāṃ abhāve jagatīṃ mauryā bhokṣyanti vai kalau


12.01.012

स एव चन्द्रगुप्तं वै द्विजो राज्ये ऽभिषेक्ष्यति ।
तत्-सुतो वारिसारस् तु ततश् चाशोकवर्धनः

sa eva candraguptaṃ vai dvijo rājye 'bhiṣekṣyati |
tat-suto vārisāras tu tataś cāśokavardhanaḥ


12.01.013

सुयशा भविता तस्य सङ्गतः सुयशः-सुतः ।
शालिशूकस् ततस् तस्य सोमशर्मा भविष्यति ।
शतधन्वा ततस् तस्य भविता तद्-बृहद्रथः

suyaśā bhavitā tasya saṅgataḥ suyaśaḥ-sutaḥ |
śāliśūkas tatas tasya somaśarmā bhaviṣyati |
śatadhanvā tatas tasya bhavitā tad-bṛhadrathaḥ


12.01.014

मौर्या ह्य् एते दश नृपाः सप्त-त्रिंशच्-छतोत्तरम् ।
समा भोक्ष्यन्ति पृथिवीं कलौ कुरु-कुलोद्वह

mauryā hy ete daśa nṛpāḥ sapta-triṃśac-chatottaram |
samā bhokṣyanti pṛthivīṃ kalau kuru-kulodvaha


12.01.015

अग्निमित्रस् ततस् तस्मात् सुज्येष्ठो भविता ततः ।
वसुमित्रो भद्रकश् च पुलिन्दो भविता सुतः

agnimitras tatas tasmāt sujyeṣṭho bhavitā tataḥ |
vasumitro bhadrakaś ca pulindo bhavitā sutaḥ


12.01.016

ततो घोषः सुतस् तस्माद् वज्रमित्रो भविष्यति ।
ततो भागवतस् तस्माद् देवभूतिः कुरूद्वह

tato ghoṣaḥ sutas tasmād vajramitro bhaviṣyati |
tato bhāgavatas tasmād devabhūtiḥ kurūdvaha


12.01.017

शुङ्गा दशैते भोक्ष्यन्ति भूमिं वर्ष-शताधिकम् ।
ततः काण्वान् इयं भूमिर् यास्यत्य् अल्प-गुणान् नृप

śuṅgā daśaite bhokṣyanti bhūmiṃ varṣa-śatādhikam |
tataḥ kāṇvān iyaṃ bhūmir yāsyaty alpa-guṇān nṛpa


12.01.018

शुङ्गं हत्वा देवभूतिं काण्वो ऽमात्यस् तु कामिनम् ।
स्वयं करिष्यते राज्यं वसुदेवो महा-मतिः

śuṅgaṃ hatvā devabhūtiṃ kāṇvo 'mātyas tu kāminam |
svayaṃ kariṣyate rājyaṃ vasudevo mahā-matiḥ


12.01.019

तस्य पुत्रस् तु भूमित्रस् तस्य नारायणः सुतः ।
काण्वायना इमे भूमिं चत्वारिंशच् च पञ्च च ।
शतानि त्रीणि भोक्ष्यन्ति वर्षाणां च कलौ युगे

tasya putras tu bhūmitras tasya nārāyaṇaḥ sutaḥ |
kāṇvāyanā ime bhūmiṃ catvāriṃśac ca pañca ca |
śatāni trīṇi bhokṣyanti varṣāṇāṃ ca kalau yuge


12.01.020

हत्वा काण्वं सुशर्माणं तद्-भृत्यो वृषलो बली ।
गां भोक्ष्यत्य् अन्ध्र-जातीयः कञ्चित् कालम् असत्तमः

hatvā kāṇvaṃ suśarmāṇaṃ tad-bhṛtyo vṛṣalo balī |
gāṃ bhokṣyaty andhra-jātīyaḥ kañcit kālam asattamaḥ


12.01.021

कृष्ण-नामाथ तद्-भ्राता भविता पृथिवी-पतिः ।
श्री-शान्तकर्णस् तत्-पुत्रः पौर्णमासस् तु तत्-सुतः

kṛṣṇa-nāmātha tad-bhrātā bhavitā pṛthivī-patiḥ |
śrī-śāntakarṇas tat-putraḥ paurṇamāsas tu tat-sutaḥ


12.01.022

लम्बोदरस् तु तत्-पुत्रस् तस्माच् चिबिलको नृपः ।
मेघस्वातिश् चिबिलकाद् अटमानस् तु तस्य च

lambodaras tu tat-putras tasmāc cibilako nṛpaḥ |
meghasvātiś cibilakād aṭamānas tu tasya ca


12.01.023

अनिष्टकर्मा हालेयस् तलकस् तस्य चात्म-जः ।
पुरीषभीरुस् तत्-पुत्रस् ततो राजा सुनन्दनः

aniṣṭakarmā hāleyas talakas tasya cātma-jaḥ |
purīṣabhīrus tat-putras tato rājā sunandanaḥ


12.01.024

चकोरो बहवो यत्र शिवस्वातिर् अरिन्-दमः ।
तस्यापि गोमती पुत्रः पुरीमान् भविता ततः

cakoro bahavo yatra śivasvātir arin-damaḥ |
tasyāpi gomatī putraḥ purīmān bhavitā tataḥ


12.01.025

मेदशिराः शिवस्कन्दो यज्ञश्रीस् तत्-सुतस् ततः ।
विजयस् तत्-सुतो भाव्यश् चन्द्रविज्ञः स-लोमधिः

medaśirāḥ śivaskando yajñaśrīs tat-sutas tataḥ |
vijayas tat-suto bhāvyaś candravijñaḥ sa-lomadhiḥ


12.01.026

एते त्रिंशन् नृपतयश् चत्वार्य् अब्द-शतानि च ।
षट्-पञ्चाशच् च पृथिवीं भोक्ष्यन्ति कुरु-नन्दन

ete triṃśan nṛpatayaś catvāry abda-śatāni ca |
ṣaṭ-pañcāśac ca pṛthivīṃ bhokṣyanti kuru-nandana


12.01.027

सप्ताभीरा आवभृत्या दश गर्दभिनो नृपाः ।
कङ्काः षोडश भू-पाला भविष्यन्त्य् अति-लोलुपाः

saptābhīrā āvabhṛtyā daśa gardabhino nṛpāḥ |
kaṅkāḥ ṣoḍaśa bhū-pālā bhaviṣyanty ati-lolupāḥ


12.01.028

ततो ऽष्टौ यवना भाव्याश् चतुर्दश तुरुष्ककाः ।
भूयो दश गुरुण्डाश् च मौला एकादशैव तु

tato 'ṣṭau yavanā bhāvyāś caturdaśa turuṣkakāḥ |
bhūyo daśa guruṇḍāś ca maulā ekādaśaiva tu


12.01.029

एते भोक्ष्यन्ति पृथिवीं दश वर्ष-शतानि च ।
नवाधिकां च नवतिं मौला एकादश क्षितिम्

ete bhokṣyanti pṛthivīṃ daśa varṣa-śatāni ca |
navādhikāṃ ca navatiṃ maulā ekādaśa kṣitim


12.01.030

भोक्ष्यन्त्य् अब्द-शतान्य् अङ्ग त्रीणि तैः संस्थिते ततः ।
किलकिलायां नृपतयो भूतनन्दो ऽथ वङ्गिरिः

bhokṣyanty abda-śatāny aṅga trīṇi taiḥ saṃsthite tataḥ |
kilakilāyāṃ nṛpatayo bhūtanando 'tha vaṅgiriḥ


12.01.031

शिशुनन्दिश् च तद्-भ्राता यशोनन्दिः प्रवीरकः ।
इत्य् एते वै वर्ष-शतं भविष्यन्त्य् अधिकानि षट्

śiśunandiś ca tad-bhrātā yaśonandiḥ pravīrakaḥ |
ity ete vai varṣa-śataṃ bhaviṣyanty adhikāni ṣaṭ


12.01.032

तेषां त्रयोदश सुता भवितारश् च बाह्लिकाः ।
पुष्पमित्रो ऽथ राजन्यो दुर्मित्रो ऽस्य तथैव च

teṣāṃ trayodaśa sutā bhavitāraś ca bāhlikāḥ |
puṣpamitro 'tha rājanyo durmitro 'sya tathaiva ca


12.01.033

एक-काला इमे भू-पाः सप्तान्ध्राः सप्त कौशलाः ।
विदूर-पतयो भाव्या निषधास् तत एव हि

eka-kālā ime bhū-pāḥ saptāndhrāḥ sapta kauśalāḥ |
vidūra-patayo bhāvyā niṣadhās tata eva hi


12.01.034

मागधानां तु भविता विश्वस्फूर्जिः पुरञ्जयः ।
करिष्यत्य् अपरो वर्णान् पुलिन्द-यदु-मद्रकान्

māgadhānāṃ tu bhavitā viśvasphūrjiḥ purañjayaḥ |
kariṣyaty aparo varṇān pulinda-yadu-madrakān


12.01.035

प्रजाश् चाब्रह्म-भूयिष्ठाः स्थापयिष्यति दुर्मतिः ।
वीर्यवान् क्षत्रम् उत्साद्य पद्मवत्यां स वै पुरि ।
अनु-गङ्गम् आ-प्रयागं गुप्तां भोक्ष्यति मेदिनीम्

prajāś cābrahma-bhūyiṣṭhāḥ sthāpayiṣyati durmatiḥ |
vīryavān kṣatram utsādya padmavatyāṃ sa vai puri |
anu-gaṅgam ā-prayāgaṃ guptāṃ bhokṣyati medinīm


12.01.036

सौराष्ट्रावन्त्य्-आभीराश् च शूरा अर्बुद-मालवाः ।
व्रात्या द्विजा भविष्यन्ति शूद्र-प्राया जनाधिपाः

saurāṣṭrāvanty-ābhīrāś ca śūrā arbuda-mālavāḥ |
vrātyā dvijā bhaviṣyanti śūdra-prāyā janādhipāḥ


12.01.037

सिन्धोस् तटं चन्द्रभागां कौन्तीं काश्मीर-मण्डलम् ।
भोक्ष्यन्ति शूद्रा व्रात्याद्या म्लेच्छाश् चाब्रह्म-वर्चसः

sindhos taṭaṃ candrabhāgāṃ kauntīṃ kāśmīra-maṇḍalam |
bhokṣyanti śūdrā vrātyādyā mlecchāś cābrahma-varcasaḥ


12.01.038

तुल्य-काला इमे राजन् म्लेच्छ-प्रायाश् च भू-भृतः ।
एते ऽधर्मानृत-पराः फल्गु-दास् तीव्र-मन्यवः

tulya-kālā ime rājan mleccha-prāyāś ca bhū-bhṛtaḥ |
ete 'dharmānṛta-parāḥ phalgu-dās tīvra-manyavaḥ


12.01.039

स्त्री-बाल-गो-द्विज-घ्नाश् च पर-दार-धनादृताः ।
उदितास्त-मित-प्राया अल्प-सत्त्वाल्पकायुषः

strī-bāla-go-dvija-ghnāś ca para-dāra-dhanādṛtāḥ |
uditāsta-mita-prāyā alpa-sattvālpakāyuṣaḥ


12.01.040

असंस्कृताः क्रिया-हीना रजसा तमसावृताः ।
प्रजास् ते भक्षयिष्यन्ति म्लेच्छा राजन्य-रूपिणः

asaṃskṛtāḥ kriyā-hīnā rajasā tamasāvṛtāḥ |
prajās te bhakṣayiṣyanti mlecchā rājanya-rūpiṇaḥ


12.01.041

तन्-नाथास् ते जनपदास् तच्-छीलाचार-वादिनः ।
अन्योन्यतो राजभिश् च क्षयं यास्यन्ति पीडिताः

tan-nāthās te janapadās tac-chīlācāra-vādinaḥ |
anyonyato rājabhiś ca kṣayaṃ yāsyanti pīḍitāḥ

Chapter 12.2

12.02.001

0 श्री-शुक उवाच ततश् चानु-दिनं धर्मः सत्यं शौचं क्षमा दया ।
कालेन बलिना राजन् नङ्क्ष्यत्य् आयुर् बलं स्मृतिः

0 śrī-śuka uvāca tataś cānu-dinaṃ dharmaḥ satyaṃ śaucaṃ kṣamā dayā |
kālena balinā rājan naṅkṣyaty āyur balaṃ smṛtiḥ


12.02.002

वित्तम् एव कलौ नॄणां जन्माचार-गुणोदयः ।
धर्म-न्याय-व्यवस्थायां कारणं बलम् एव हि

vittam eva kalau nṝṇāṃ janmācāra-guṇodayaḥ |
dharma-nyāya-vyavasthāyāṃ kāraṇaṃ balam eva hi


12.02.003

दाम्पत्ये ऽभिरुचिर् हेतुर् मायैव व्यावहारिके ।
स्त्रीत्वे पुंस्त्वे च हि रतिर् विप्रत्वे सूत्रम् एव हि

dāmpatye 'bhirucir hetur māyaiva vyāvahārike |
strītve puṃstve ca hi ratir vipratve sūtram eva hi


12.02.004

लिङ्गं एवाश्रम-ख्याताव् अन्योन्यापत्ति-कारणम् ।
अवृत्त्या न्याय-दौर्बल्यं पाण्डित्ये चापलं वचः

liṅgaṃ evāśrama-khyātāv anyonyāpatti-kāraṇam |
avṛttyā nyāya-daurbalyaṃ pāṇḍitye cāpalaṃ vacaḥ


12.02.005

अनाढ्यतैवासाधुत्वे साधुत्वे दम्भ एव तु ।
स्वीकार एव चोद्वाहे स्नानम् एव प्रसाधनम्

anāḍhyataivāsādhutve sādhutve dambha eva tu |
svīkāra eva codvāhe snānam eva prasādhanam


12.02.006

दूरे वार्य्-अयनं तीर्थं लावण्यं केश-धारणम् ।
उदरं-भरता स्वार्थः सत्यत्वे धार्ष्ट्यम् एव हि

dūre vāry-ayanaṃ tīrthaṃ lāvaṇyaṃ keśa-dhāraṇam |
udaraṃ-bharatā svārthaḥ satyatve dhārṣṭyam eva hi


12.02.007

दाक्ष्यं कुटुम्ब-भरणं यशो ऽर्थे धर्म-सेवनम् ।
एवं प्रजाभिर् दुष्टाभिर् आकीर्णे क्षिति-मण्डले

dākṣyaṃ kuṭumba-bharaṇaṃ yaśo 'rthe dharma-sevanam |
evaṃ prajābhir duṣṭābhir ākīrṇe kṣiti-maṇḍale


12.02.008

ब्रह्म-विट्-क्षत्र-शूद्राणां यो बली भविता नृपः ।
प्रजा हि लुब्धै राजन्यैर् निर्घृणैर् दस्यु-धर्मभिः

brahma-viṭ-kṣatra-śūdrāṇāṃ yo balī bhavitā nṛpaḥ |
prajā hi lubdhai rājanyair nirghṛṇair dasyu-dharmabhiḥ


12.02.009

आच्छिन्न-दार-द्रविणा यास्यन्ति गिरि-काननम् ।
शाक-मूलामिष-क्षौद्र- फल-पुष्पाष्टि-भोजनाः

ācchinna-dāra-draviṇā yāsyanti giri-kānanam |
śāka-mūlāmiṣa-kṣaudra- phala-puṣpāṣṭi-bhojanāḥ


12.02.010

अनावृष्ट्या विनङ्क्ष्यन्ति दुर्भिक्ष-कर-पीडिताः ।
शीत-वातातप-प्रावृड्- हिमैर् अन्योन्यतः प्रजाः

anāvṛṣṭyā vinaṅkṣyanti durbhikṣa-kara-pīḍitāḥ |
śīta-vātātapa-prāvṛḍ- himair anyonyataḥ prajāḥ


12.02.011

क्षुत्-तृड्भ्यां व्याधिभिश् चैव सन्तप्स्यन्ते च चिन्तया ।
त्रिंशद् विंशति वर्षाणि परमायुः कलौ नृणाम्

kṣut-tṛḍbhyāṃ vyādhibhiś caiva santapsyante ca cintayā |
triṃśad viṃśati varṣāṇi paramāyuḥ kalau nṛṇām


12.02.012

क्षीयमाणेषु देहेषु देहिनां कलि-दोषतः ।
वर्णाश्रमवतां धर्मे नष्टे वेद-पथे नृणाम्

kṣīyamāṇeṣu deheṣu dehināṃ kali-doṣataḥ |
varṇāśramavatāṃ dharme naṣṭe veda-pathe nṛṇām


12.02.013

पाषण्ड-प्रचुरे धर्मे दस्यु-प्रायेषु राजसु ।
चौर्यानृत-वृथा-हिंसा- नाना-वृत्तिषु वै नृषु

pāṣaṇḍa-pracure dharme dasyu-prāyeṣu rājasu |
cauryānṛta-vṛthā-hiṃsā- nānā-vṛttiṣu vai nṛṣu


12.02.014

शूद्र-प्रायेषु वर्णेषु च्छाग-प्रायासु धेनुषु ।
गृह-प्रायेष्व् आश्रमेषु यौन-प्रायेषु बन्धुषु

śūdra-prāyeṣu varṇeṣu cchāga-prāyāsu dhenuṣu |
gṛha-prāyeṣv āśrameṣu yauna-prāyeṣu bandhuṣu


12.02.015

अणु-प्रायास्व् ओषधीषु शमी-प्रायेषु स्थास्नुषु ।
विद्युत्-प्रायेषु मेघेषु शून्य-प्रायेषु सद्मसु

aṇu-prāyāsv oṣadhīṣu śamī-prāyeṣu sthāsnuṣu |
vidyut-prāyeṣu megheṣu śūnya-prāyeṣu sadmasu


12.02.016

इत्थं कलौ गत-प्राये जनेषु खर-धर्मिषु ।
धर्म-त्राणाय सत्त्वेन भगवान् अवतरिष्यति

itthaṃ kalau gata-prāye janeṣu khara-dharmiṣu |
dharma-trāṇāya sattvena bhagavān avatariṣyati


12.02.017

चराचर-गुरोर् विष्णोर् ईश्वरस्याखिलात्मनः ।
धर्म-त्राणाय साधूनां जन्म कर्मापनुत्तये

carācara-guror viṣṇor īśvarasyākhilātmanaḥ |
dharma-trāṇāya sādhūnāṃ janma karmāpanuttaye


12.02.018

शम्भल-ग्राम-मुख्यस्य ब्राह्मणस्य महात्मनः ।
भवने विष्णुयशसः कल्किः प्रादुर्भविष्यति

śambhala-grāma-mukhyasya brāhmaṇasya mahātmanaḥ |
bhavane viṣṇuyaśasaḥ kalkiḥ prādurbhaviṣyati


12.02.019

अश्वम् आशु-गम् आरुह्य देवदत्तं जगत्-पतिः ।
असिनासाधु-दमनम् अष्टैश्वर्य-गुणान्वितः

aśvam āśu-gam āruhya devadattaṃ jagat-patiḥ |
asināsādhu-damanam aṣṭaiśvarya-guṇānvitaḥ


12.02.020

विचरन्न् आशुना क्षौण्यां हयेनाप्रतिम-द्युतिः ।
नृप-लिङ्ग-च्छदो दस्यून् कोटिशो निहनिष्यति

vicarann āśunā kṣauṇyāṃ hayenāpratima-dyutiḥ |
nṛpa-liṅga-cchado dasyūn koṭiśo nihaniṣyati


12.02.021

अथ तेषां भविष्यन्ति मनांसि विशदानि वै ।
वासुदेवाङ्ग-रागाति- पुण्य-गन्धानिल-स्पृशाम् ।
पौर-जानपदानां वै हतेष्व् अखिल-दस्युषु

atha teṣāṃ bhaviṣyanti manāṃsi viśadāni vai |
vāsudevāṅga-rāgāti- puṇya-gandhānila-spṛśām |
paura-jānapadānāṃ vai hateṣv akhila-dasyuṣu


12.02.022

तेषां प्रजा-विसर्गश् च स्थविष्ठः सम्भविष्यति ।
वासुदेवे भगवति सत्त्व-मूर्तौ हृदि स्थिते

teṣāṃ prajā-visargaś ca sthaviṣṭhaḥ sambhaviṣyati |
vāsudeve bhagavati sattva-mūrtau hṛdi sthite


12.02.023

यदावतीर्णो भगवान् कल्किर् धर्म-पतिर् हरिः ।
कृतं भविष्यति तदा प्रजा-सूतिश् च सात्त्विकी

yadāvatīrṇo bhagavān kalkir dharma-patir hariḥ |
kṛtaṃ bhaviṣyati tadā prajā-sūtiś ca sāttvikī


12.02.024

यदा चन्द्रश् च सूर्यश् च तथा तिष्य-बृहस्पती ।
एक-राशौ समेष्यन्ति भविष्यति तदा कृतम्

yadā candraś ca sūryaś ca tathā tiṣya-bṛhaspatī |
eka-rāśau sameṣyanti bhaviṣyati tadā kṛtam


12.02.025

ये ऽतीता वर्तमाना ये भविष्यन्ति च पार्थिवाः ।
ते त उद्देशतः प्रोक्ता वंशीयाः सोम-सूर्ययोः

ye 'tītā vartamānā ye bhaviṣyanti ca pārthivāḥ |
te ta uddeśataḥ proktā vaṃśīyāḥ soma-sūryayoḥ


12.02.026

आरभ्य भवतो जन्म यावन् नन्दाभिषेचनम् ।
एतद् वर्ष-सहस्रं तु शतं पञ्चदशोत्तरम्

ārabhya bhavato janma yāvan nandābhiṣecanam |
etad varṣa-sahasraṃ tu śataṃ pañcadaśottaram


12.02.027

सप्तर्षीणां तु यौ पूर्वौ दृश्येते उदितौ दिवि ।
तयोस् तु मध्ये नक्षत्रं दृश्यते यत् समं निशि

saptarṣīṇāṃ tu yau pūrvau dṛśyete uditau divi |
tayos tu madhye nakṣatraṃ dṛśyate yat samaṃ niśi


12.02.028

तेनैव ऋषयो युक्तास् तिष्ठन्त्य् अब्द-शतं नृणाम् ।
ते त्वदीये द्विजाः काल अधुना चाश्रिता मघाः

tenaiva ṛṣayo yuktās tiṣṭhanty abda-śataṃ nṛṇām |
te tvadīye dvijāḥ kāla adhunā cāśritā maghāḥ


12.02.029

विष्णोर् भगवतो भानुः कृष्णाख्यो ऽसौ दिवं गतः ।
तदाविशत् कलिर् लोकं पापे यद् रमते जनः

viṣṇor bhagavato bhānuḥ kṛṣṇākhyo 'sau divaṃ gataḥ |
tadāviśat kalir lokaṃ pāpe yad ramate janaḥ


12.02.030

यावत् स पाद-पद्माभ्यां स्पृशन् आस्ते रमा-पतिः ।
तावत् कलिर् वै पृथिवीं पराक्रन्तुं न चाशकत्

yāvat sa pāda-padmābhyāṃ spṛśan āste ramā-patiḥ |
tāvat kalir vai pṛthivīṃ parākrantuṃ na cāśakat


12.02.031

यदा देवर्षयः सप्त मघासु विचरन्ति हि ।
तदा प्रवृत्तस् तु कलिर् द्वादशाब्द-शतात्मकः

yadā devarṣayaḥ sapta maghāsu vicaranti hi |
tadā pravṛttas tu kalir dvādaśābda-śatātmakaḥ


12.02.032

यदा मघाभ्यो यास्यन्ति पूर्वाषाढां महर्षयः ।
तदा नन्दात् प्रभृत्य् एष कलिर् वृद्धिं गमिष्यति

yadā maghābhyo yāsyanti pūrvāṣāḍhāṃ maharṣayaḥ |
tadā nandāt prabhṛty eṣa kalir vṛddhiṃ gamiṣyati


12.02.033

यस्मिन् कृष्णो दिवं यातस् तस्मिन्न् एव तदाहनि ।
प्रतिपन्नं कलि-युगम् इति प्राहुः पुरा-विदः

yasmin kṛṣṇo divaṃ yātas tasminn eva tadāhani |
pratipannaṃ kali-yugam iti prāhuḥ purā-vidaḥ


12.02.034

दिव्याब्दानां सहस्रान्ते चतुर्थे तु पुनः कृतम् ।
भविष्यति तदा नॄणां मन आत्म-प्रकाशकम्

divyābdānāṃ sahasrānte caturthe tu punaḥ kṛtam |
bhaviṣyati tadā nṝṇāṃ mana ātma-prakāśakam


12.02.035

इत्य् एष मानवो वंशो यथा सङ्ख्यायते भुवि ।
तथा विट्-शूद्र-विप्राणां तास् ता ज्ञेया युगे युगे

ity eṣa mānavo vaṃśo yathā saṅkhyāyate bhuvi |
tathā viṭ-śūdra-viprāṇāṃ tās tā jñeyā yuge yuge


12.02.036

एतेषां नाम-लिङ्गानां पुरुषाणां महात्मनाम् ।
कथा-मात्रावशिष्टानां कीर्तिर् एव स्थिता भुवि

eteṣāṃ nāma-liṅgānāṃ puruṣāṇāṃ mahātmanām |
kathā-mātrāvaśiṣṭānāṃ kīrtir eva sthitā bhuvi


12.02.037

देवापिः शान्तनोर् भ्राता मरुश् चेक्ष्वाकु-वंश-जः ।
कलाप-ग्राम आसाते महा-योग-बलान्वितौ

devāpiḥ śāntanor bhrātā maruś cekṣvāku-vaṃśa-jaḥ |
kalāpa-grāma āsāte mahā-yoga-balānvitau


12.02.038

ताव् इहैत्य कलेर् अन्ते वासुदेवानुशिक्षितौ ।
वर्णाश्रम-युतं धर्मं पूर्व-वत् प्रथयिष्यतः

tāv ihaitya kaler ante vāsudevānuśikṣitau |
varṇāśrama-yutaṃ dharmaṃ pūrva-vat prathayiṣyataḥ


12.02.039

कृतं त्रेता द्वापरं च कलिश् चेति चतुर्-युगम् ।
अनेन क्रम-योगेन भुवि प्राणिषु वर्तते

kṛtaṃ tretā dvāparaṃ ca kaliś ceti catur-yugam |
anena krama-yogena bhuvi prāṇiṣu vartate


12.02.040

राजन्न् एते मया प्रोक्ता नर-देवास् तथापरे ।
भूमौ ममत्वं कृत्वान्ते हित्वेमां निधनं गताः

rājann ete mayā proktā nara-devās tathāpare |
bhūmau mamatvaṃ kṛtvānte hitvemāṃ nidhanaṃ gatāḥ


12.02.041

कृमि-विड्-भस्म-संज्ञान्ते राज-नाम्नो ऽपि यस्य च ।
भूत-ध्रुक् तत्-कृते स्वार्थं किं वेद निरयो यतः

kṛmi-viḍ-bhasma-saṃjñānte rāja-nāmno 'pi yasya ca |
bhūta-dhruk tat-kṛte svārthaṃ kiṃ veda nirayo yataḥ


12.02.042

कथं सेयम् अखण्डा भूः पूर्वैर् मे पुरुषैर् धृता ।
मत्-पुत्रस्य च पौत्रस्य मत्-पूर्वा वंश-जस्य वा

kathaṃ seyam akhaṇḍā bhūḥ pūrvair me puruṣair dhṛtā |
mat-putrasya ca pautrasya mat-pūrvā vaṃśa-jasya vā


12.02.043

तेजो-ऽब्-अन्न-मयं कायं गृहीत्वात्मतयाबुधाः ।
महीं ममतया चोभौ हित्वान्ते ऽदर्शनं गताः

tejo-'b-anna-mayaṃ kāyaṃ gṛhītvātmatayābudhāḥ |
mahīṃ mamatayā cobhau hitvānte 'darśanaṃ gatāḥ


12.02.044

ये ये भू-पतयो राजन् भुञ्जते भुवम् ओजसा ।
कालेन ते कृताः सर्वे कथा-मात्राः कथासु च

ye ye bhū-patayo rājan bhuñjate bhuvam ojasā |
kālena te kṛtāḥ sarve kathā-mātrāḥ kathāsu ca

Chapter 12.3

12.03.001

0 श्री-शुक उवाच दृष्ट्वात्मनि जये व्यग्रान् नृपान् हसति भूर् इयम् ।
अहो मा विजिगीषन्ति मृत्योः क्रीडनका नृपाः

0 śrī-śuka uvāca dṛṣṭvātmani jaye vyagrān nṛpān hasati bhūr iyam |
aho mā vijigīṣanti mṛtyoḥ krīḍanakā nṛpāḥ


12.03.002

काम एष नरेन्द्राणां मोघः स्याद् विदुषाम् अपि ।
येन फेनोपमे पिण्डे ये ऽति-विश्रम्भिता नृपाः

kāma eṣa narendrāṇāṃ moghaḥ syād viduṣām api |
yena phenopame piṇḍe ye 'ti-viśrambhitā nṛpāḥ


12.03.003

पूर्वं निर्जित्य षड्-वर्गं जेष्यामो राज-मन्त्रिणः ।
ततः सचिव-पौराप्त- करीन्द्रान् अस्य कण्टकान्

pūrvaṃ nirjitya ṣaḍ-vargaṃ jeṣyāmo rāja-mantriṇaḥ |
tataḥ saciva-paurāpta- karīndrān asya kaṇṭakān


12.03.004

एवं क्रमेण जेष्यामः पृथ्वीं सागर-मेखलाम् ।
इत्य् आशा-बद्ध-हृदया न पश्यन्त्य् अन्तिके ऽन्तकम्

evaṃ krameṇa jeṣyāmaḥ pṛthvīṃ sāgara-mekhalām |
ity āśā-baddha-hṛdayā na paśyanty antike 'ntakam


12.03.005

समुद्रावरणां जित्वा मां विशन्त्य् अब्धिम् ओजसा ।
कियद् आत्म-जयस्यैतन् मुक्तिर् आत्म-जये फलम्

samudrāvaraṇāṃ jitvā māṃ viśanty abdhim ojasā |
kiyad ātma-jayasyaitan muktir ātma-jaye phalam


12.03.006

यां विसृज्यैव मनवस् तत्-सुताश् च कुरूद्वह ।
गता यथागतं युद्धे तां मां जेष्यन्त्य् अबुद्धयः

yāṃ visṛjyaiva manavas tat-sutāś ca kurūdvaha |
gatā yathāgataṃ yuddhe tāṃ māṃ jeṣyanty abuddhayaḥ


12.03.007

मत्-कृते पितृ-पुत्राणां भ्रातृणां चापि विग्रहः ।
जायते ह्य् असतां राज्ये ममता-बद्ध-चेतसाम्

mat-kṛte pitṛ-putrāṇāṃ bhrātṛṇāṃ cāpi vigrahaḥ |
jāyate hy asatāṃ rājye mamatā-baddha-cetasām


12.03.008

ममैवेयं मही कृत्स्ना न ते मूढेति वादिनः ।
स्पर्धमाना मिथो घ्नन्ति म्रियन्ते मत्-कृते नृपाः

mamaiveyaṃ mahī kṛtsnā na te mūḍheti vādinaḥ |
spardhamānā mitho ghnanti mriyante mat-kṛte nṛpāḥ


12.03.009

पृथुः पुरूरवा गाधिर् नहुषो भरतो ऽर्जुनः ।
मान्धाता सगरो रामः खट्वाङ्गो धुन्धुहा रघुः

pṛthuḥ purūravā gādhir nahuṣo bharato 'rjunaḥ |
māndhātā sagaro rāmaḥ khaṭvāṅgo dhundhuhā raghuḥ


12.03.010

तृणबिन्दुर् ययातिश् च शर्यातिः शन्तनुर् गयः ।
भगीरथः कुवलयाश्वः ककुत्स्थो नैषधो नृगः

tṛṇabindur yayātiś ca śaryātiḥ śantanur gayaḥ |
bhagīrathaḥ kuvalayāśvaḥ kakutstho naiṣadho nṛgaḥ


12.03.011

हिरण्यकशिपुर् वृत्रो रावणो लोक-रावणः ।
नमुचिः शम्बरो भौमो हिरण्याक्षो ऽथ तारकः

hiraṇyakaśipur vṛtro rāvaṇo loka-rāvaṇaḥ |
namuciḥ śambaro bhaumo hiraṇyākṣo 'tha tārakaḥ


12.03.012

अन्ये च बहवो दैत्या राजानो ये महेश्वराः ।
सर्वे सर्व-विदः शूराः सर्वे सर्व-जितो ऽजिताः

anye ca bahavo daityā rājāno ye maheśvarāḥ |
sarve sarva-vidaḥ śūrāḥ sarve sarva-jito 'jitāḥ


12.03.013

ममतां मय्य् अवर्तन्त कृत्वोच्चैर् मर्त्य-धर्मिणः ।
कथावशेषाः कालेन ह्य् अकृतार्थाः कृता विभो

mamatāṃ mayy avartanta kṛtvoccair martya-dharmiṇaḥ |
kathāvaśeṣāḥ kālena hy akṛtārthāḥ kṛtā vibho


12.03.014

कथा इमास् ते कथिता महीयसां विताय लोकेषु यशः परेयुषाम् ।
विज्ञान-वैराग्य-विवक्षया विभो वचो-विभूतीर् न तु पारमार्थ्यम्

kathā imās te kathitā mahīyasāṃ vitāya lokeṣu yaśaḥ pareyuṣām |
vijñāna-vairāgya-vivakṣayā vibho vaco-vibhūtīr na tu pāramārthyam


12.03.015

यस् तूत्तमः-श्लोक-गुणानुवादः सङ्गीयते ऽभीक्ष्णम् अमङ्गल-घ्नः ।
तम् एव नित्यं शृणुयाद् अभीक्ष्णं कृष्णे ऽमलां भक्तिम् अभीप्समानः

yas tūttamaḥ-śloka-guṇānuvādaḥ saṅgīyate 'bhīkṣṇam amaṅgala-ghnaḥ |
tam eva nityaṃ śṛṇuyād abhīkṣṇaṃ kṛṣṇe 'malāṃ bhaktim abhīpsamānaḥ


12.03.016

0 श्री-राजोवाच केनोपायेन भगवन् कलेर् दोषान् कलौ जनाः ।
विधमिष्यन्त्य् उपचितांस् तन् मे ब्रूहि यथा मुने

0 śrī-rājovāca kenopāyena bhagavan kaler doṣān kalau janāḥ |
vidhamiṣyanty upacitāṃs tan me brūhi yathā mune


12.03.017

युगानि युग-धर्मांश् च मानं प्रलय-कल्पयोः ।
कालस्येश्वर-रूपस्य गतिं विष्णोर् महात्मनः

yugāni yuga-dharmāṃś ca mānaṃ pralaya-kalpayoḥ |
kālasyeśvara-rūpasya gatiṃ viṣṇor mahātmanaḥ


12.03.018

0 श्री-शुक उवाच कृते प्रवर्तते धर्मश् चतुष्-पात् तज्-जनैर् धृतः ।
सत्यं दया तपो दानम् इति पादा विभोर् नृप

0 śrī-śuka uvāca kṛte pravartate dharmaś catuṣ-pāt taj-janair dhṛtaḥ |
satyaṃ dayā tapo dānam iti pādā vibhor nṛpa


12.03.019

सन्तुष्टाः करुणा मैत्राः शान्ता दान्तास् तितिक्षवः ।
आत्मारामाः सम-दृशः प्रायशः श्रमणा जनाः

santuṣṭāḥ karuṇā maitrāḥ śāntā dāntās titikṣavaḥ |
ātmārāmāḥ sama-dṛśaḥ prāyaśaḥ śramaṇā janāḥ


12.03.020

त्रेतायां धर्म-पादानां तुर्यांशो हीयते शनैः ।
अधर्म-पादैर् अनृत- हिंषासन्तोष-विग्रहैः

tretāyāṃ dharma-pādānāṃ turyāṃśo hīyate śanaiḥ |
adharma-pādair anṛta- hiṃṣāsantoṣa-vigrahaiḥ


12.03.021

तदा क्रिया-तपो-निष्ठा नाति-हिंस्रा न लम्पटाः ।
त्रै-वर्गिकास् त्रयी-वृद्धा वर्णा ब्रह्मोत्तरा नृप

tadā kriyā-tapo-niṣṭhā nāti-hiṃsrā na lampaṭāḥ |
trai-vargikās trayī-vṛddhā varṇā brahmottarā nṛpa


12.03.022

तपः-सत्य-दया-दानेष्व् अर्धं ह्रस्वति द्वापरे ।
हिंसातुष्ट्य्-अनृत-द्वेषैर् धर्मस्याधर्म-लक्षणैः

tapaḥ-satya-dayā-dāneṣv ardhaṃ hrasvati dvāpare |
hiṃsātuṣṭy-anṛta-dveṣair dharmasyādharma-lakṣaṇaiḥ


12.03.023

यशस्विनो महा-शीलाः स्वाध्यायाध्ययने रताः ।
आध्याः कुटुम्बिनो हृष्टा वर्णाः क्षत्र-द्विजोत्तराः

yaśasvino mahā-śīlāḥ svādhyāyādhyayane ratāḥ |
ādhyāḥ kuṭumbino hṛṣṭā varṇāḥ kṣatra-dvijottarāḥ


12.03.024

कलौ तु धर्म-पादानां तुर्यांशो ऽधर्म-हेतुभिः ।
एधमानैः क्षीयमाणो ह्य् अन्ते सो ऽपि विनङ्क्ष्यति

kalau tu dharma-pādānāṃ turyāṃśo 'dharma-hetubhiḥ |
edhamānaiḥ kṣīyamāṇo hy ante so 'pi vinaṅkṣyati


12.03.025

तस्मिन् लुब्धा दुराचारा निर्दयाः शुष्क-वैरिणः ।
दुर्भगा भूरि-तर्षाश् च शूद्र-दासोत्तराः प्रजाः

tasmin lubdhā durācārā nirdayāḥ śuṣka-vairiṇaḥ |
durbhagā bhūri-tarṣāś ca śūdra-dāsottarāḥ prajāḥ


12.03.026

सत्त्वं रजस् तम इति दृश्यन्ते पुरुषे गुणाः ।
काल-सञ्चोदितास् ते वै परिवर्तन्त आत्मनि

sattvaṃ rajas tama iti dṛśyante puruṣe guṇāḥ |
kāla-sañcoditās te vai parivartanta ātmani


12.03.027

प्रभवन्ति यदा सत्त्वे मनो-बुद्धीन्द्रियाणि च ।
तदा कृत-युगं विद्याज् ज्ञाने तपसि यद् रुचिः

prabhavanti yadā sattve mano-buddhīndriyāṇi ca |
tadā kṛta-yugaṃ vidyāj jñāne tapasi yad ruciḥ


12.03.028

यदा कर्मसु काम्येषु भक्तिर् यशसि देहिनाम् ।
तदा त्रेता रजो-वृत्तिर् इति जानीहि बुद्धिमन्

yadā karmasu kāmyeṣu bhaktir yaśasi dehinām |
tadā tretā rajo-vṛttir iti jānīhi buddhiman


12.03.029

यदा लोभस् त्व् असन्तोषो मानो दम्भो ऽथ मत्सरः ।
कर्मणां चापि काम्यानां द्वापरं तद् रजस्-तमः

yadā lobhas tv asantoṣo māno dambho 'tha matsaraḥ |
karmaṇāṃ cāpi kāmyānāṃ dvāparaṃ tad rajas-tamaḥ


12.03.030

यदा मायानृतं तन्द्रा निद्रा हिंसा विषादनम् ।
शोक-मोहौ भयं दैन्यं स कलिस् तामसः स्मृतः

yadā māyānṛtaṃ tandrā nidrā hiṃsā viṣādanam |
śoka-mohau bhayaṃ dainyaṃ sa kalis tāmasaḥ smṛtaḥ


12.03.031

तस्मात् क्षुद्र-दृशो मर्त्याः क्षुद्र-भाग्या महाशनाः ।
कामिनो वित्त-हीनाश् च स्वैरिण्यश् च स्त्रियो ऽसतीः

tasmāt kṣudra-dṛśo martyāḥ kṣudra-bhāgyā mahāśanāḥ |
kāmino vitta-hīnāś ca svairiṇyaś ca striyo 'satīḥ


12.03.032

दस्यूत्कृष्टा जनपदा वेदाः पाषण्ड-दूषिताः ।
राजानश् च प्रजा-भक्षाः शिश्नोदर-परा द्विजाः

dasyūtkṛṣṭā janapadā vedāḥ pāṣaṇḍa-dūṣitāḥ |
rājānaś ca prajā-bhakṣāḥ śiśnodara-parā dvijāḥ


12.03.033

अव्रता बटवो ऽशौचा भिक्षवश् च कुटुम्बिनः ।
तपस्विनो ग्राम-वासा न्यासिनो ऽत्यर्थ-लोलुपाः

avratā baṭavo 'śaucā bhikṣavaś ca kuṭumbinaḥ |
tapasvino grāma-vāsā nyāsino 'tyartha-lolupāḥ


12.03.034

ह्रस्व-काया महाहारा भूर्य्-अपत्या गत-ह्रियः ।
शश्वत् कटुक-भाषिण्यश् चौर्य-मायोरु-साहसाः

hrasva-kāyā mahāhārā bhūry-apatyā gata-hriyaḥ |
śaśvat kaṭuka-bhāṣiṇyaś caurya-māyoru-sāhasāḥ


12.03.035

पणयिष्यन्ति वै क्षुद्राः किराटाः कूट-कारिणः ।
अनापद्य् अपि मंस्यन्ते वार्तां साधु जुगुप्सिताम्

paṇayiṣyanti vai kṣudrāḥ kirāṭāḥ kūṭa-kāriṇaḥ |
anāpady api maṃsyante vārtāṃ sādhu jugupsitām


12.03.036

पतिं त्यक्ष्यन्ति निर्द्रव्यं भृत्या अप्य् अखिलोत्तमम् ।
भृत्यं विपन्नं पतयः कौलं गाश् चापयस्विनीः

patiṃ tyakṣyanti nirdravyaṃ bhṛtyā apy akhilottamam |
bhṛtyaṃ vipannaṃ patayaḥ kaulaṃ gāś cāpayasvinīḥ


12.03.037

पितृ-भ्रातृ-सुहृज्-ज्ञातीन् हित्वा सौरत-सौहृदाः ।
ननान्दृ-श्याल-संवादा दीनाः स्त्रैणाः कलौ नराः

pitṛ-bhrātṛ-suhṛj-jñātīn hitvā saurata-sauhṛdāḥ |
nanāndṛ-śyāla-saṃvādā dīnāḥ straiṇāḥ kalau narāḥ


12.03.038

शूद्राः प्रतिग्रहीष्यन्ति तपो-वेषोपजीविनः ।
धर्मं वक्ष्यन्त्य् अधर्म-ज्ञा अधिरुह्योत्तमासनम्

śūdrāḥ pratigrahīṣyanti tapo-veṣopajīvinaḥ |
dharmaṃ vakṣyanty adharma-jñā adhiruhyottamāsanam


12.03.039

नित्यं उद्विग्न-मनसो दुर्भिक्ष-कर-कर्शिताः ।
निरन्ने भू-तले राजन् अनावृष्टि-भयातुराः

nityaṃ udvigna-manaso durbhikṣa-kara-karśitāḥ |
niranne bhū-tale rājan anāvṛṣṭi-bhayāturāḥ


12.03.040

वासो-ऽन्न-पान-शयन- व्यवाय-स्नान-भूषणैः ।
हीनाः पिशाच-सन्दर्शा भविष्यन्ति कलौ प्रजाः

vāso-'nna-pāna-śayana- vyavāya-snāna-bhūṣaṇaiḥ |
hīnāḥ piśāca-sandarśā bhaviṣyanti kalau prajāḥ


12.03.041

कलौ काकिणिके ऽप्य् अर्थे विगृह्य त्यक्त-सौहृदाः ।
त्यक्ष्यन्ति च प्रियान् प्राणान् हनिष्यन्ति स्वकान् अपि

kalau kākiṇike 'py arthe vigṛhya tyakta-sauhṛdāḥ |
tyakṣyanti ca priyān prāṇān haniṣyanti svakān api


12.03.042

न रक्षिष्यन्ति मनुजाः स्थविरौ पितराव् अपि ।
पुत्रान् भार्यां च कुल-जां क्षुद्राः शिश्नोदरं-भराः

na rakṣiṣyanti manujāḥ sthavirau pitarāv api |
putrān bhāryāṃ ca kula-jāṃ kṣudrāḥ śiśnodaraṃ-bharāḥ


12.03.043

कलौ न राजन् जगतां परं गुरुं त्रि-लोक-नाथानत-पाद-पङ्कजम् ।
प्रायेण मर्त्या भगवन्तम् अच्युतं यक्ष्यन्ति पाषण्ड-विभिन्न-चेतसः

kalau na rājan jagatāṃ paraṃ guruṃ tri-loka-nāthānata-pāda-paṅkajam |
prāyeṇa martyā bhagavantam acyutaṃ yakṣyanti pāṣaṇḍa-vibhinna-cetasaḥ


12.03.044

यन्-नामधेयं म्रियमाण आतुरः पतन् स्खलन् वा विवशो गृणन् पुमान् ।
विमुक्त-कर्मार्गल उत्तमां गतिं प्राप्नोति यक्ष्यन्ति न तं कलौ जनाः

yan-nāmadheyaṃ mriyamāṇa āturaḥ patan skhalan vā vivaśo gṛṇan pumān |
vimukta-karmārgala uttamāṃ gatiṃ prāpnoti yakṣyanti na taṃ kalau janāḥ


12.03.045

पुंसां कलि-कृतान् दोषान् द्रव्य-देशात्म-सम्भवान् ।
सर्वान् हरति चित्त-स्थो भगवान् पुरुषोत्तमः

puṃsāṃ kali-kṛtān doṣān dravya-deśātma-sambhavān |
sarvān harati citta-stho bhagavān puruṣottamaḥ


12.03.046

श्रुतः सङ्कीर्तितो ध्यातः पूजितश् चादृतो ऽपि वा ।
नृणां धुनोति भगवान् हृत्-स्थो जन्मायुताशुभम्

śrutaḥ saṅkīrtito dhyātaḥ pūjitaś cādṛto 'pi vā |
nṛṇāṃ dhunoti bhagavān hṛt-stho janmāyutāśubham


12.03.047

यथा हेम्नि स्थितो वह्निर् दुर्वर्णं हन्ति धातु-जम् ।
एवम् आत्म-गतो विष्णुर् योगिनाम् अशुभाशयम्

yathā hemni sthito vahnir durvarṇaṃ hanti dhātu-jam |
evam ātma-gato viṣṇur yoginām aśubhāśayam


12.03.048

विद्या-तपः-प्राण-निरोध-मैत्री- तीर्थाभिषेक-व्रत-दान-जप्यैः ।
नात्यन्त-शुद्धिं लभते ऽन्तरात्मा यथा हृदि-स्थे भगवत्य् अनन्ते

vidyā-tapaḥ-prāṇa-nirodha-maitrī- tīrthābhiṣeka-vrata-dāna-japyaiḥ |
nātyanta-śuddhiṃ labhate 'ntarātmā yathā hṛdi-sthe bhagavaty anante


12.03.049

तस्मात् सर्वात्मना राजन् हृदि-स्थं कुरु केशवम् ।
म्रियमाणो ह्य् अवहितस् ततो यासि परां गतिम्

tasmāt sarvātmanā rājan hṛdi-sthaṃ kuru keśavam |
mriyamāṇo hy avahitas tato yāsi parāṃ gatim


12.03.050

म्रियमाणैर् अभिध्येयो भगवान् परमेश्वरः ।
आत्म-भावं नयत्य् अङ्ग सर्वात्मा सर्व-संश्रयः

mriyamāṇair abhidhyeyo bhagavān parameśvaraḥ |
ātma-bhāvaṃ nayaty aṅga sarvātmā sarva-saṃśrayaḥ


12.03.051

कलेर् दोष-निधे राजन्न् अस्ति ह्य् एको महान् गुणः ।
कीर्तनाद् एव कृष्णस्य मुक्त-सङ्गः परं व्रजेत्

kaler doṣa-nidhe rājann asti hy eko mahān guṇaḥ |
kīrtanād eva kṛṣṇasya mukta-saṅgaḥ paraṃ vrajet


12.03.052

कृते यद् ध्यायतो विष्णुं त्रेतायां यजतो मखैः ।
द्वापरे परिचर्यायां कलौ तद् धरि-कीर्तनात्

kṛte yad dhyāyato viṣṇuṃ tretāyāṃ yajato makhaiḥ |
dvāpare paricaryāyāṃ kalau tad dhari-kīrtanāt

Chapter 12.4

12.04.001

0 श्री-शुक उवाच कालस् ते परमाण्व्-आदिर् द्वि-परार्धावधिर् नृप ।
कथितो युग-मानं च शृणु कल्प-लयाव् अपि

0 śrī-śuka uvāca kālas te paramāṇv-ādir dvi-parārdhāvadhir nṛpa |
kathito yuga-mānaṃ ca śṛṇu kalpa-layāv api


12.04.002

चतुर्-युग-सहस्रं तु ब्रह्मणो दिनम् उच्यते ।
स कल्पो यत्र मनवश् चतुर्दश विशाम्-पते

catur-yuga-sahasraṃ tu brahmaṇo dinam ucyate |
sa kalpo yatra manavaś caturdaśa viśām-pate


12.04.003

तद्-अन्ते प्रलयस् तावान् ब्राह्मी रात्रिर् उदाहृता ।
त्रयो लोका इमे तत्र कल्पन्ते प्रलयाय हि

tad-ante pralayas tāvān brāhmī rātrir udāhṛtā |
trayo lokā ime tatra kalpante pralayāya hi


12.04.004

एष नैमित्तिकः प्रोक्तः प्रलयो यत्र विश्व-सृक् ।
शेते ऽनन्तासनो विश्वम् आत्मसात्-कृत्य चात्म-भूः

eṣa naimittikaḥ proktaḥ pralayo yatra viśva-sṛk |
śete 'nantāsano viśvam ātmasāt-kṛtya cātma-bhūḥ


12.04.005

द्वि-परार्धे त्व् अतिक्रान्ते ब्रह्मणः परमेष्ठिनः ।
तदा प्रकृतयः सप्त कल्पन्ते प्रलयाय वै

dvi-parārdhe tv atikrānte brahmaṇaḥ parameṣṭhinaḥ |
tadā prakṛtayaḥ sapta kalpante pralayāya vai


12.04.006

एष प्राकृतिको राजन् प्रलयो यत्र लीयते ।
अण्ड-कोषस् तु सङ्घातो विघाट उपसादिते

eṣa prākṛtiko rājan pralayo yatra līyate |
aṇḍa-koṣas tu saṅghāto vighāṭa upasādite


12.04.007

पर्जन्यः शत-वर्षाणि भूमौ राजन् न वर्षति ।
तदा निरन्ने ह्य् अन्योन्यं भक्ष्यमाणाः क्षुधार्दिताः

parjanyaḥ śata-varṣāṇi bhūmau rājan na varṣati |
tadā niranne hy anyonyaṃ bhakṣyamāṇāḥ kṣudhārditāḥ


12.04.008

क्षयं यास्यन्ति शनकैः कालेनोपद्रुताः प्रजाः ।
सामुद्रं दैहिकं भौमं रसं सांवर्तको रविः

kṣayaṃ yāsyanti śanakaiḥ kālenopadrutāḥ prajāḥ |
sāmudraṃ daihikaṃ bhaumaṃ rasaṃ sāṃvartako raviḥ


12.04.009

रश्मिभिः पिबते घोरैः सर्वं नैव विमुञ्चति ।
ततः संवर्तको वह्निः सङ्कर्षण-मुखोत्थितः

raśmibhiḥ pibate ghoraiḥ sarvaṃ naiva vimuñcati |
tataḥ saṃvartako vahniḥ saṅkarṣaṇa-mukhotthitaḥ


12.04.010

दहत्य् अनिल-वेगोत्थः शून्यान् भू-विवरान् अथ ।
उपर्य् अधः समन्ताच् च शिखाभिर् वह्नि-सूर्ययोः

dahaty anila-vegotthaḥ śūnyān bhū-vivarān atha |
upary adhaḥ samantāc ca śikhābhir vahni-sūryayoḥ


12.04.011

दह्यमानं विभात्य् अण्डं दग्ध-गोमय-पिण्ड-वत् ।
ततः प्रचण्ड-पवनो वर्षाणाम् अधिकं शतम्

dahyamānaṃ vibhāty aṇḍaṃ dagdha-gomaya-piṇḍa-vat |
tataḥ pracaṇḍa-pavano varṣāṇām adhikaṃ śatam


12.04.012

परः सांवर्तको वाति धूम्रं खं रजसावृतम् ।
ततो मेघ-कुलान्य् अङ्ग चित्र वर्णान्य् अनेकशः

paraḥ sāṃvartako vāti dhūmraṃ khaṃ rajasāvṛtam |
tato megha-kulāny aṅga citra varṇāny anekaśaḥ


12.04.013

शतं वर्षाणि वर्षन्ति नदन्ति रभस-स्वनैः ।
तत एकोदकं विश्वं ब्रह्माण्ड-विवरान्तरम्

śataṃ varṣāṇi varṣanti nadanti rabhasa-svanaiḥ |
tata ekodakaṃ viśvaṃ brahmāṇḍa-vivarāntaram


12.04.014

तदा भूमेर् गन्ध-गुणं ग्रसन्त्य् आप उद-प्लवे ।
ग्रस्त-गन्धा तु पृथिवी प्रलयत्वाय कल्पते

tadā bhūmer gandha-guṇaṃ grasanty āpa uda-plave |
grasta-gandhā tu pṛthivī pralayatvāya kalpate


12.04.015

अपां रसम् अथो तेजस् ता लीयन्ते ऽथ नीरसाः ।
ग्रसते तेजसो रूपं वायुस् तद्-रहितं तदा

apāṃ rasam atho tejas tā līyante 'tha nīrasāḥ |
grasate tejaso rūpaṃ vāyus tad-rahitaṃ tadā


12.04.016

लीयते चानिले तेजो वायोः खं ग्रसते गुणम् ।
स वै विशति खं राजंस् ततश् च नभसो गुणम्

līyate cānile tejo vāyoḥ khaṃ grasate guṇam |
sa vai viśati khaṃ rājaṃs tataś ca nabhaso guṇam


12.04.017

शब्दं ग्रसति भूतादिर् नभस् तम् अनु लीयते ।
तैजसश् चेन्द्रियाण्य् अङ्ग देवान् वैकारिको गुणैः

śabdaṃ grasati bhūtādir nabhas tam anu līyate |
taijasaś cendriyāṇy aṅga devān vaikāriko guṇaiḥ


12.04.018

महान् ग्रसत्य् अहङ्कारं गुणाः सत्त्वादयश् च तम् ।
ग्रसते ऽव्याकृतं राजन् गुणान् कालेन चोदितम्

mahān grasaty ahaṅkāraṃ guṇāḥ sattvādayaś ca tam |
grasate 'vyākṛtaṃ rājan guṇān kālena coditam


12.04.019

न तस्य कालावयवैः परिणामादयो गुणाः ।
अनाद्य् अनन्तम् अव्यक्तं नित्यं कारणम् अव्ययम्

na tasya kālāvayavaiḥ pariṇāmādayo guṇāḥ |
anādy anantam avyaktaṃ nityaṃ kāraṇam avyayam


12.04.020

न यत्र वाचो न मनो न सत्त्वं तमो रजो वा महद्-आदयो ऽमी ।
न प्राण-बुद्धीन्द्रिय-देवता वा न सन्निवेशः खलु लोक-कल्पः

na yatra vāco na mano na sattvaṃ tamo rajo vā mahad-ādayo 'mī |
na prāṇa-buddhīndriya-devatā vā na sanniveśaḥ khalu loka-kalpaḥ


12.04.021

न स्वप्न-जाग्रन् न च तत् सुषुप्तं न खं जलं भूर् अनिलो ऽग्निर् अर्कः ।
संसुप्त-वच् छून्य-वद् अप्रतर्क्यं तन् मूल-भूतं पदम् आमनन्ति

na svapna-jāgran na ca tat suṣuptaṃ na khaṃ jalaṃ bhūr anilo 'gnir arkaḥ |
saṃsupta-vac chūnya-vad apratarkyaṃ tan mūla-bhūtaṃ padam āmananti


12.04.022

लयः प्राकृतिको ह्य् एष पुरुषाव्यक्तयोर् यदा ।
शक्तयः सम्प्रलीयन्ते विवशाः काल-विद्रुताः

layaḥ prākṛtiko hy eṣa puruṣāvyaktayor yadā |
śaktayaḥ sampralīyante vivaśāḥ kāla-vidrutāḥ


12.04.023

बुद्धीन्द्रियार्थ-रूपेण ज्ञानं भाति तद्-आश्रयम् ।
दृश्यत्वाव्यतिरेकाभ्याम् आद्य्-अन्तवद् अवस्तु यत्

buddhīndriyārtha-rūpeṇa jñānaṃ bhāti tad-āśrayam |
dṛśyatvāvyatirekābhyām ādy-antavad avastu yat


12.04.024

दीपश् चक्षुश् च रूपं च ज्योतिषो न पृथग् भवेत् ।
एवं धीः खानि मात्राश् च न स्युर् अन्यतमाद् ऋतात्

dīpaś cakṣuś ca rūpaṃ ca jyotiṣo na pṛthag bhavet |
evaṃ dhīḥ khāni mātrāś ca na syur anyatamād ṛtāt


12.04.025

बुद्धेर् जागरणं स्वप्नः सुषुप्तिर् इति चोच्यते ।
माया-मात्रम् इदं राजन् नानात्वं प्रत्यग्-आत्मनि

buddher jāgaraṇaṃ svapnaḥ suṣuptir iti cocyate |
māyā-mātram idaṃ rājan nānātvaṃ pratyag-ātmani


12.04.026

यथा जल-धरा व्योम्नि भवन्ति न भवन्ति च ।
ब्रह्मणीदं तथा विश्वम् अवयव्य् उदयाप्ययात्

yathā jala-dharā vyomni bhavanti na bhavanti ca |
brahmaṇīdaṃ tathā viśvam avayavy udayāpyayāt


12.04.027

सत्यं ह्य् अवयवः प्रोक्तः सर्वावयविनाम् इह ।
विनार्थेन प्रतीयेरन् पटस्येवाङ्ग तन्तवः

satyaṃ hy avayavaḥ proktaḥ sarvāvayavinām iha |
vinārthena pratīyeran paṭasyevāṅga tantavaḥ


12.04.028

यत् सामान्य-विशेषाभ्याम् उपलभ्येत स भ्रमः ।
अन्योन्यापाश्रयात् सर्वम् आद्य्-अन्तवद् अवस्तु यत्

yat sāmānya-viśeṣābhyām upalabhyeta sa bhramaḥ |
anyonyāpāśrayāt sarvam ādy-antavad avastu yat


12.04.029

विकारः ख्यायमानो ऽपि प्रत्यग्-आत्मानम् अन्तरा ।
न निरूप्यो ऽस्त्य् अणुर् अपि स्याच् चेच् चित्-सम आत्म-वत्

vikāraḥ khyāyamāno 'pi pratyag-ātmānam antarā |
na nirūpyo 'sty aṇur api syāc cec cit-sama ātma-vat


12.04.030

न हि सत्यस्य नानात्वम् अविद्वान् यदि मन्यते ।
नानात्वं छिद्रयोर् यद्वज् ज्योतिषोर् वातयोर् इव

na hi satyasya nānātvam avidvān yadi manyate |
nānātvaṃ chidrayor yadvaj jyotiṣor vātayor iva


12.04.031

यथा हिरण्यं बहुधा समीयते नृभिः क्रियाभिर् व्यवहार-वर्त्मसु ।
एवं वचोभिर् भगवान् अधोक्षजो व्याख्यायते लौकिक-वैदिकैर् जनैः

yathā hiraṇyaṃ bahudhā samīyate nṛbhiḥ kriyābhir vyavahāra-vartmasu |
evaṃ vacobhir bhagavān adhokṣajo vyākhyāyate laukika-vaidikair janaiḥ


12.04.032

यथा घनो ऽर्क-प्रभवो ऽर्क-दर्शितो $ ह्य् अर्कांश-भूतस्य च चक्षुषस् तमः &अम्प्;एवं त्व् अहं ब्रह्म-गुणस् तद्-ईक्षितो % ब्रह्मांशकस्यात्मन आत्म-बन्धनः

yathā ghano 'rka-prabhavo 'rka-darśito $ hy arkāṃśa-bhūtasya ca cakṣuṣas tamaḥ &evaṃ tv ahaṃ brahma-guṇas tad-īkṣito % brahmāṃśakasyātmana ātma-bandhanaḥ


12.04.033


  • घनो यदार्क-प्रभवो विदीर्यते चक्षुः स्वरूपं रविम् ईक्षते तदा ।
    यदा ह्य् अहङ्कार उपाधिर् आत्मनो जिज्ञासया नश्यति तर्ह्य् अनुस्मरेत्

** // ghano yadārka-prabhavo vidīryate cakṣuḥ svarūpaṃ ravim īkṣate tadā |*
yadā hy ahaṅkāra upādhir ātmano jijñāsayā naśyati tarhy anusmaret


12.04.034

यदैवम् एतेन विवेक-हेतिना माया-मयाहङ्करणात्म-बन्धनम् ।
छित्त्वाच्युतात्मानुभवो ऽवतिष्ठते तम् आहुर् आत्यन्तिकम् अङ्ग सम्प्लवम्

yadaivam etena viveka-hetinā māyā-mayāhaṅkaraṇātma-bandhanam |
chittvācyutātmānubhavo 'vatiṣṭhate tam āhur ātyantikam aṅga samplavam


12.04.035

नित्यदा सर्व-भूतानां ब्रह्मादीनां परन्तप ।
उत्पत्ति-प्रलयाव् एके सूक्ष्म-ज्ञाः सम्प्रचक्षते

nityadā sarva-bhūtānāṃ brahmādīnāṃ parantapa |
utpatti-pralayāv eke sūkṣma-jñāḥ sampracakṣate


12.04.036

काल-स्रोतो-जवेनाशु ह्रियमाणस्य नित्यदा ।
परिणामिनां अवस्थास् ता जन्म-प्रलय-हेतवः

kāla-sroto-javenāśu hriyamāṇasya nityadā |
pariṇāmināṃ avasthās tā janma-pralaya-hetavaḥ


12.04.037

अनाद्य्-अन्तवतानेन कालेनेश्वर-मूर्तिना ।
अवस्था नैव दृश्यन्ते वियति ज्योतिषां इव

anādy-antavatānena kāleneśvara-mūrtinā |
avasthā naiva dṛśyante viyati jyotiṣāṃ iva


12.04.038

नित्यो नैमित्तिकश् चैव तथा प्राकृतिको लयः ।
आत्यन्तिकश् च कथितः कालस्य गतिर् ईदृशी

nityo naimittikaś caiva tathā prākṛtiko layaḥ |
ātyantikaś ca kathitaḥ kālasya gatir īdṛśī


12.04.039

एताः कुरु-श्रेष्ठ जगद्-विधातुर् नारायणस्याखिल-सत्त्व-धाम्नः ।
लीला-कथास् ते कथिताः समासतः कार्त्स्न्येन नाजो ऽप्य् अभिधातुम् ईशः

etāḥ kuru-śreṣṭha jagad-vidhātur nārāyaṇasyākhila-sattva-dhāmnaḥ |
līlā-kathās te kathitāḥ samāsataḥ kārtsnyena nājo 'py abhidhātum īśaḥ


12.04.040

संसार-सिन्धुम् अति-दुस्तरम् उत्तितीर्षोर् $ नान्यः प्लवो भगवतः पुरुषोत्तमस्य &अम्प्;लीला-कथा-रस-निषेवणम् अन्तरेण % पुंसो भवेद् विविध-दुःख-दवार्दितस्य

saṃsāra-sindhum ati-dustaram uttitīrṣor $ nānyaḥ plavo bhagavataḥ puruṣottamasya &līlā-kathā-rasa-niṣevaṇam antareṇa % puṃso bhaved vividha-duḥkha-davārditasya


12.04.041


  • पुराण-संहिताम् एताम् ऋषिर् नारायणो ऽव्ययः ।
    नारदाय पुरा प्राह कृष्ण-द्वैपायनाय सः

** // purāṇa-saṃhitām etām ṛṣir nārāyaṇo 'vyayaḥ |*
nāradāya purā prāha kṛṣṇa-dvaipāyanāya saḥ


12.04.042

स वै मह्यं महा-राज भगवान् बादरायणः ।
इमां भागवतीं प्रीतः संहितां वेद-सम्मिताम्

sa vai mahyaṃ mahā-rāja bhagavān bādarāyaṇaḥ |
imāṃ bhāgavatīṃ prītaḥ saṃhitāṃ veda-sammitām


12.04.043

इमां वक्ष्यत्य् असौ सूत ऋषिभ्यो नैमिषालये ।
दीर्घ-सत्रे कुरु-श्रेष्ठ सम्पृष्टः शौनकादिभिः

imāṃ vakṣyaty asau sūta ṛṣibhyo naimiṣālaye |
dīrgha-satre kuru-śreṣṭha sampṛṣṭaḥ śaunakādibhiḥ

Chapter 12.5

12.05.001

0 श्री-शुक उवाच अत्रानुवर्ण्यते ऽभीक्ष्णं विश्वात्मा भगवान् हरिः ।
यस्य प्रसाद-जो ब्रह्मा रुद्रः क्रोध-समुद्भवः

0 śrī-śuka uvāca atrānuvarṇyate 'bhīkṣṇaṃ viśvātmā bhagavān hariḥ |
yasya prasāda-jo brahmā rudraḥ krodha-samudbhavaḥ


12.05.002

त्वं तु राजन् मरिष्येति पशु-बुद्धिम् इमां जहि ।
न जातः प्राग् अभूतो ऽद्य देह-वत् त्वं न नङ्क्ष्यसि

tvaṃ tu rājan mariṣyeti paśu-buddhim imāṃ jahi |
na jātaḥ prāg abhūto 'dya deha-vat tvaṃ na naṅkṣyasi


12.05.003

न भविष्यसि भूत्वा त्वं पुत्र-पौत्रादि-रूपवान् ।
बीजाङ्कुर-वद् देहादेर् व्यतिरिक्तो यथानलः

na bhaviṣyasi bhūtvā tvaṃ putra-pautrādi-rūpavān |
bījāṅkura-vad dehāder vyatirikto yathānalaḥ


12.05.004

स्वप्ने यथा शिरश्-छेदं पञ्चत्वाद्य् आत्मनः स्वयम् ।
यस्मात् पश्यति देहस्य तत आत्मा ह्य् अजो ऽमरः

svapne yathā śiraś-chedaṃ pañcatvādy ātmanaḥ svayam |
yasmāt paśyati dehasya tata ātmā hy ajo 'maraḥ


12.05.005

घटे भिन्ने घटाकाश आकाशः स्याद् यथा पुरा ।
एवं देहे मृते जीवो ब्रह्म सम्पद्यते पुनः

ghaṭe bhinne ghaṭākāśa ākāśaḥ syād yathā purā |
evaṃ dehe mṛte jīvo brahma sampadyate punaḥ


12.05.006

मनः सृजति वै देहान् गुणान् कर्माणि चात्मनः ।
तन् मनः सृजते माया ततो जीवस्य संसृतिः

manaḥ sṛjati vai dehān guṇān karmāṇi cātmanaḥ |
tan manaḥ sṛjate māyā tato jīvasya saṃsṛtiḥ


12.05.007

स्नेहाधिष्ठान-वर्त्य्-अग्नि- संयोगो यावद् ईयते ।
तावद् दीपस्य दीपत्वम् एवं देह-कृतो भवः ।
रजः-सत्त्व-तमो-वृत्त्या जायते ऽथ विनश्यति

snehādhiṣṭhāna-varty-agni- saṃyogo yāvad īyate |
tāvad dīpasya dīpatvam evaṃ deha-kṛto bhavaḥ |
rajaḥ-sattva-tamo-vṛttyā jāyate 'tha vinaśyati


12.05.008

न तत्रात्मा स्वयं-ज्योतिर् यो व्यक्ताव्यक्तयोः परः ।
आकाश इव चाधारो ध्रुवो ऽनन्तोपमस् ततः

na tatrātmā svayaṃ-jyotir yo vyaktāvyaktayoḥ paraḥ |
ākāśa iva cādhāro dhruvo 'nantopamas tataḥ


12.05.009

एवम् आत्मानम् आत्म-स्थम् आत्मनैवामृश प्रभो ।
बुद्ध्यानुमान-गर्भिण्या वासुदेवानुचिन्तया

evam ātmānam ātma-stham ātmanaivāmṛśa prabho |
buddhyānumāna-garbhiṇyā vāsudevānucintayā


12.05.010

चोदितो विप्र-वाक्येन न त्वां धक्ष्यति तक्षकः ।
मृत्यवो नोपधक्ष्यन्ति मृत्यूनां मृत्युम् ईश्वरम्

codito vipra-vākyena na tvāṃ dhakṣyati takṣakaḥ |
mṛtyavo nopadhakṣyanti mṛtyūnāṃ mṛtyum īśvaram


12.05.011

अहं ब्रह्म परं धाम ब्रह्माहं परमं पदम् ।
एवं समीक्ष्य चात्मानम् आत्मन्य् आधाय निष्कले

ahaṃ brahma paraṃ dhāma brahmāhaṃ paramaṃ padam |
evaṃ samīkṣya cātmānam ātmany ādhāya niṣkale


12.05.012

दशन्तं तक्षकं पादे लेलिहानं विषाननैः ।
न द्रक्ष्यसि शरीरं च विश्वं च पृथग् आत्मनः

daśantaṃ takṣakaṃ pāde lelihānaṃ viṣānanaiḥ |
na drakṣyasi śarīraṃ ca viśvaṃ ca pṛthag ātmanaḥ


12.05.013

एतत् ते कथितं तात यद् आत्मा पृष्टवान् नृप ।
हरेर् विश्वात्मनश् चेष्टां किं भूयः श्रोतुम् इच्छसि

etat te kathitaṃ tāta yad ātmā pṛṣṭavān nṛpa |
harer viśvātmanaś ceṣṭāṃ kiṃ bhūyaḥ śrotum icchasi

Chapter 12.6

12.06.001

0 सूत उवाच एतन् निशम्य मुनिनाभिहितं परीक्षिद् $ व्यासात्मजेन निखिलात्म-दृशा समेन & एतन् निशम्य मुनिनाभिहितं परीक्षिद् $ व्यासात्मजेन निखिलात्म-दृशा समेन & तत्-पाद-मूलम् उपसृत्य नतेन मूर्ध्ना % बद्धाञ्जलिस् तम् इदम् आह स विष्णुरातः

0 sūta uvāca etan niśamya muninābhihitaṃ parīkṣid $ vyāsātmajena nikhilātma-dṛśā samena & etan niśamya muninābhihitaṃ parīkṣid $ vyāsātmajena nikhilātma-dṛśā samena & tat-pāda-mūlam upasṛtya natena mūrdhnā % baddhāñjalis tam idam āha sa viṣṇurātaḥ


12.06.002



12.06.002

0 राजोवाच सिद्धो ऽस्म्य् अनुगृहीतो ऽस्मि भवता करुणात्मना ।
श्रावितो यच् च मे साक्षाद् अनादि-निधनो हरिः

0 rājovāca siddho 'smy anugṛhīto 'smi bhavatā karuṇātmanā |
śrāvito yac ca me sākṣād anādi-nidhano hariḥ


12.06.003

नात्य्-अद्भुतम् अहं मन्ये महताम् अच्युतात्मनाम् ।
अज्ञेषु ताप-तप्तेषु भूतेषु यद् अनुग्रहः

nāty-adbhutam ahaṃ manye mahatām acyutātmanām |
ajñeṣu tāpa-tapteṣu bhūteṣu yad anugrahaḥ


12.06.004

पुराण-संहिताम् एताम् अश्रौष्म भवतो वयम् ।
यस्यां खलूत्तमः-श्लोको भगवान् अनवर्ण्यते

purāṇa-saṃhitām etām aśrauṣma bhavato vayam |
yasyāṃ khalūttamaḥ-śloko bhagavān anavarṇyate


12.06.005

भगवंस् तक्षकादिभ्यो मृत्युभ्यो न बिभेम्य् अहम् ।
प्रविष्टो ब्रह्म निर्वाणम् अभयं दर्शितं त्वया

bhagavaṃs takṣakādibhyo mṛtyubhyo na bibhemy aham |
praviṣṭo brahma nirvāṇam abhayaṃ darśitaṃ tvayā


12.06.006

अनुजानीहि मां ब्रह्मन् वाचं यच्छाम्य् अधोक्षजे ।
मुक्त-कामाशयं चेतः प्रवेश्य विसृजाम्य् असून्

anujānīhi māṃ brahman vācaṃ yacchāmy adhokṣaje |
mukta-kāmāśayaṃ cetaḥ praveśya visṛjāmy asūn


12.06.007

अज्ञानं च निरस्तं मे ज्ञान-विज्ञान-निष्ठया ।
भवता दर्शितं क्षेमं परं भगवतः पदम्

ajñānaṃ ca nirastaṃ me jñāna-vijñāna-niṣṭhayā |
bhavatā darśitaṃ kṣemaṃ paraṃ bhagavataḥ padam


12.06.008

0 सूत उवाच इत्य् उक्तस् तम् अनुज्ञाप्य भगवान् बादरायणिः ।
जगाम भिक्षुभिः साकं नर-देवेन पूजितः

0 sūta uvāca ity uktas tam anujñāpya bhagavān bādarāyaṇiḥ |
jagāma bhikṣubhiḥ sākaṃ nara-devena pūjitaḥ


12.06.009

परीक्षिद् अपि राजर्षिर् आत्मन्य् आत्मानम् आत्मना ।
समाधाय परं दध्याव् अस्पन्दासुर् यथा तरुः

parīkṣid api rājarṣir ātmany ātmānam ātmanā |
samādhāya paraṃ dadhyāv aspandāsur yathā taruḥ


12.06.010

प्राक्-कूले बर्हिष्य् आसीनो गङ्गा-कूल उदङ्-मुखः ।
ब्रह्म-भूतो महा-योगी निःसङ्गश् छिन्न-संशयः

prāk-kūle barhiṣy āsīno gaṅgā-kūla udaṅ-mukhaḥ |
brahma-bhūto mahā-yogī niḥsaṅgaś chinna-saṃśayaḥ


12.06.011

तक्षकः प्रहितो विप्राः क्रुद्धेन द्विज-सूनुना ।
हन्तु-कामो नृपं गच्छन् ददर्श पथि कश्यपम्

takṣakaḥ prahito viprāḥ kruddhena dvija-sūnunā |
hantu-kāmo nṛpaṃ gacchan dadarśa pathi kaśyapam


12.06.012

तं तर्पयित्वा द्रविणैर् निवर्त्य विष-हारिणम् ।
द्विज-रूप-प्रतिच्छन्नः काम-रूपो ऽदशन् नृपम्

taṃ tarpayitvā draviṇair nivartya viṣa-hāriṇam |
dvija-rūpa-praticchannaḥ kāma-rūpo 'daśan nṛpam


12.06.013

ब्रह्म-भूतस्य राजर्षेर् देहो ऽहि-गरलाग्निना ।
बभूव भस्मसात् सद्यः पश्यतां सर्व-देहिनाम्

brahma-bhūtasya rājarṣer deho 'hi-garalāgninā |
babhūva bhasmasāt sadyaḥ paśyatāṃ sarva-dehinām


12.06.014

हाहा-कारो महान् आसीद् भुवि खे दिक्षु सर्वतः ।
विस्मिता ह्य् अभवन् सर्वे देवासुर-नरादयः

hāhā-kāro mahān āsīd bhuvi khe dikṣu sarvataḥ |
vismitā hy abhavan sarve devāsura-narādayaḥ


12.06.015

देव-दुन्दुभयो नेदुर् गन्धर्वाप्सरसो जगुः ।
ववृषुः पुष्प-वर्षाणि विबुधाः साधु-वादिनः

deva-dundubhayo nedur gandharvāpsaraso jaguḥ |
vavṛṣuḥ puṣpa-varṣāṇi vibudhāḥ sādhu-vādinaḥ


12.06.016

जन्मेजयः स्व-पितरं श्रुत्वा तक्षक-भक्षितम् ।
यथाजुहाव सन्क्रुद्धो नागान् सत्रे सह द्विजैः

janmejayaḥ sva-pitaraṃ śrutvā takṣaka-bhakṣitam |
yathājuhāva sankruddho nāgān satre saha dvijaiḥ


12.06.017

सर्प-सत्रे समिद्धाग्नौ दह्यमानान् महोरगान् ।
दृष्ट्वेन्द्रं भय-संविग्नस् तक्षकः शरणं ययौ

sarpa-satre samiddhāgnau dahyamānān mahoragān |
dṛṣṭvendraṃ bhaya-saṃvignas takṣakaḥ śaraṇaṃ yayau


12.06.018

अपश्यंस् तक्षकं तत्र राजा पारीक्षितो द्विजान् ।
उवाच तक्षकः कस्मान् न दह्येतोरगाधमः

apaśyaṃs takṣakaṃ tatra rājā pārīkṣito dvijān |
uvāca takṣakaḥ kasmān na dahyetoragādhamaḥ


12.06.019

तं गोपायति राजेन्द्र शक्रः शरणम् आगतम् ।
तेन संस्तम्भितः सर्पस् तस्मान् नाग्नौ पतत्य् असौ

taṃ gopāyati rājendra śakraḥ śaraṇam āgatam |
tena saṃstambhitaḥ sarpas tasmān nāgnau pataty asau


12.06.020

पारीक्षित इति श्रुत्वा प्राहर्त्विज उदार-धीः ।
सहेन्द्रस् तक्षको विप्रा नाग्नौ किम् इति पात्यते

pārīkṣita iti śrutvā prāhartvija udāra-dhīḥ |
sahendras takṣako viprā nāgnau kim iti pātyate


12.06.021

तच् छ्रुत्वाजुहुवुर् विप्राः सहेन्द्रं तक्षकं मखे ।
तक्षकाशु पतस्वेह सहेन्द्रेण मरुत्वता

tac chrutvājuhuvur viprāḥ sahendraṃ takṣakaṃ makhe |
takṣakāśu patasveha sahendreṇa marutvatā


12.06.022

इति ब्रह्मोदिताक्षेपैः स्थानाद् इन्द्रः प्रचालितः ।
बभूव सम्भ्रान्त-मतिः स-विमानः स-तक्षकः

iti brahmoditākṣepaiḥ sthānād indraḥ pracālitaḥ |
babhūva sambhrānta-matiḥ sa-vimānaḥ sa-takṣakaḥ


12.06.023

तं पतन्तं विमानेन सह-तक्षकम् अम्बरात् ।
विलोक्याङ्गिरसः प्राह राजानं तं बृहस्पतिः

taṃ patantaṃ vimānena saha-takṣakam ambarāt |
vilokyāṅgirasaḥ prāha rājānaṃ taṃ bṛhaspatiḥ


12.06.024

नैष त्वया मनुष्येन्द्र वधम् अर्हति सर्प-राट् ।
अनेन पीतम् अमृतम् अथ वा अजरामरः

naiṣa tvayā manuṣyendra vadham arhati sarpa-rāṭ |
anena pītam amṛtam atha vā ajarāmaraḥ


12.06.025

जीवितं मरणं जन्तोर् गतिः स्वेनैव कर्मणा ।
राजंस् ततो ऽन्यो नास्त्य् अस्य प्रदाता सुख-दुःखयोः

jīvitaṃ maraṇaṃ jantor gatiḥ svenaiva karmaṇā |
rājaṃs tato 'nyo nāsty asya pradātā sukha-duḥkhayoḥ


12.06.026

सर्प-चौराग्नि-विद्युद्भ्यः क्षुत्-तृद्-व्याध्य्-आदिभिर् नृप ।
पञ्चत्वम् ऋच्छते जन्तुर् भुङ्क्त आरब्ध-कर्म तत्

sarpa-caurāgni-vidyudbhyaḥ kṣut-tṛd-vyādhy-ādibhir nṛpa |
pañcatvam ṛcchate jantur bhuṅkta ārabdha-karma tat


12.06.027

तस्मात् सत्रम् इदं राजन् संस्थीयेताभिचारिकम् ।
सर्पा अनागसो दग्धा जनैर् दिष्टं हि भुज्यते

tasmāt satram idaṃ rājan saṃsthīyetābhicārikam |
sarpā anāgaso dagdhā janair diṣṭaṃ hi bhujyate


12.06.028

0 सूत उवाच इत्य् उक्तः स तथेत्य् आह महर्षेर् मानयन् वचः ।
सर्प-सत्राद् उपरतः पूजयाम् आस वाक्-पतिम्

0 sūta uvāca ity uktaḥ sa tathety āha maharṣer mānayan vacaḥ |
sarpa-satrād uparataḥ pūjayām āsa vāk-patim


12.06.029

सैषा विष्णोर् महा-माया- बाध्ययालक्षणा यया ।
मुह्यन्त्य् अस्यैवात्म-भूता भूतेषु गुण-वृत्तिभिः

saiṣā viṣṇor mahā-māyā- bādhyayālakṣaṇā yayā |
muhyanty asyaivātma-bhūtā bhūteṣu guṇa-vṛttibhiḥ


12.06.030

न यत्र दम्भीत्य् अभया विराजिता मायात्म-वादे ऽसकृद् आत्म-वादिभिः ।
न यद् विवादो विविधस् तद्-आश्रयो मनश् च सङ्कल्प-विकल्प-वृत्ति यत्

na yatra dambhīty abhayā virājitā māyātma-vāde 'sakṛd ātma-vādibhiḥ |
na yad vivādo vividhas tad-āśrayo manaś ca saṅkalpa-vikalpa-vṛtti yat


12.06.031

न यत्र सृज्यं सृजतोभयोः परं श्रेयश् च जीवस् त्रिभिर् अन्वितस् त्व् अहम् ।
तद् एतद् उत्सादित-बाध्य-बाधकं निषिध्य चोर्मीन् विरमेत तन् मुनिः

na yatra sṛjyaṃ sṛjatobhayoḥ paraṃ śreyaś ca jīvas tribhir anvitas tv aham |
tad etad utsādita-bādhya-bādhakaṃ niṣidhya cormīn virameta tan muniḥ


12.06.032

परं पदं वैष्णवम् आमनन्ति तद् यन् नेति नेतीत्य् अतद्-उत्सिसृक्षवः ।
विसृज्य दौरात्म्यम् अनन्य-सौहृदा हृदोपगुह्यावसितं समाहितैः

paraṃ padaṃ vaiṣṇavam āmananti tad yan neti netīty atad-utsisṛkṣavaḥ |
visṛjya daurātmyam ananya-sauhṛdā hṛdopaguhyāvasitaṃ samāhitaiḥ


12.06.033

त एतद् अधिगच्छन्ति विष्णोर् यत् परमं पदम् ।
अहं ममेति दौर्जन्यं न येषां देह-गेह-जम्

ta etad adhigacchanti viṣṇor yat paramaṃ padam |
ahaṃ mameti daurjanyaṃ na yeṣāṃ deha-geha-jam


12.06.034

अतिवादांस् तितिक्षेत नावमन्येत कञ्चन ।
न चेमं देहम् आश्रित्य वैरं कुर्वीत केनचित्

ativādāṃs titikṣeta nāvamanyeta kañcana |
na cemaṃ deham āśritya vairaṃ kurvīta kenacit


12.06.035

नमो भगवते तस्मै कृष्णायाकुण्ठ-मेधसे ।
यत्-पादाम्बुरुह-ध्यानात् संहिताम् अध्यगाम् इमाम्

namo bhagavate tasmai kṛṣṇāyākuṇṭha-medhase |
yat-pādāmburuha-dhyānāt saṃhitām adhyagām imām


12.06.036

0 श्री-शौनक उवाच पैलादिभिर् व्यास-शिष्यैर् वेदाचार्यैर् महात्मभिः ।
वेदाश् च कथिता व्यस्ता एतत् सौम्याभिधेहि नः

0 śrī-śaunaka uvāca pailādibhir vyāsa-śiṣyair vedācāryair mahātmabhiḥ |
vedāś ca kathitā vyastā etat saumyābhidhehi naḥ


12.06.037

0 सूत उवाच समाहितात्मनो ब्रह्मन् ब्रह्मणः परमेष्ठिनः ।
हृद्य् आकाशाद् अभून् नादो वृत्ति-रोधाद् विभाव्यते

0 sūta uvāca samāhitātmano brahman brahmaṇaḥ parameṣṭhinaḥ |
hṛdy ākāśād abhūn nādo vṛtti-rodhād vibhāvyate


12.06.038

यद्-उपासनया ब्रह्मन् योगिनो मलम् आत्मनः ।
द्रव्य-क्रिया-कारकाख्यं धूत्वा यान्त्य् अपुनर्-भवम्

yad-upāsanayā brahman yogino malam ātmanaḥ |
dravya-kriyā-kārakākhyaṃ dhūtvā yānty apunar-bhavam


12.06.039

ततो ऽभूत् त्रि-वृद् ओंकारो यो ऽव्यक्त-प्रभवः स्व-राट् ।
यत् तल् लिङ्गं भगवतो ब्रह्मणः परमात्मनः

tato 'bhūt tri-vṛd oṃkāro yo 'vyakta-prabhavaḥ sva-rāṭ |
yat tal liṅgaṃ bhagavato brahmaṇaḥ paramātmanaḥ


12.06.040

शृणोति य इमं स्फोटं सुप्त-श्रोत्रे च शून्य-दृक् ।
येन वाग् व्यज्यते यस्य व्यक्तिर् आकाश आत्मनः

śṛṇoti ya imaṃ sphoṭaṃ supta-śrotre ca śūnya-dṛk |
yena vāg vyajyate yasya vyaktir ākāśa ātmanaḥ


12.06.041

स्व-धाम्नो ब्राह्मणः साक्षाद् वाचकः परमात्मनः ।
स सर्व-मन्त्रोपनिषद् वेद-बीजं सनातनम्

sva-dhāmno brāhmaṇaḥ sākṣād vācakaḥ paramātmanaḥ |
sa sarva-mantropaniṣad veda-bījaṃ sanātanam


12.06.042

तस्य ह्य् आसंस् त्रयो वर्णा अ-काराद्या भृगूद्वह ।
धार्यन्ते यैस् त्रयो भावा गुण-नामार्थ-वृत्तयः

tasya hy āsaṃs trayo varṇā a-kārādyā bhṛgūdvaha |
dhāryante yais trayo bhāvā guṇa-nāmārtha-vṛttayaḥ


12.06.043

ततो ऽक्षर-समाम्नायम् असृजद् भगवान् अजः ।
अन्तस्थोष्म-स्वर-स्पर्श- ह्रस्व-दीर्घादि-लक्षणम्

tato 'kṣara-samāmnāyam asṛjad bhagavān ajaḥ |
antasthoṣma-svara-sparśa- hrasva-dīrghādi-lakṣaṇam


12.06.044

तेनासौ चतुरो वेदांश् चतुर्भिर् वदनैर् विभुः ।
स-व्याहृतिकान् सोंकारांश् चातुर्-होत्र-विवक्षया

tenāsau caturo vedāṃś caturbhir vadanair vibhuḥ |
sa-vyāhṛtikān soṃkārāṃś cātur-hotra-vivakṣayā


12.06.045

पुत्रान् अध्यापयत् तांस् तु ब्रह्मर्षीन् ब्रह्म-कोविदान् ।
ते तु धर्मोपदेष्टारः स्व-पुत्रेभ्यः समादिशन्

putrān adhyāpayat tāṃs tu brahmarṣīn brahma-kovidān |
te tu dharmopadeṣṭāraḥ sva-putrebhyaḥ samādiśan


12.06.046

ते परम्परया प्राप्तास् तत्-तच्-छिष्यैर् धृत-व्रतैः ।
चतुर्-युगेष्व् अथ व्यस्ता द्वापरादौ महर्षिभिः

te paramparayā prāptās tat-tac-chiṣyair dhṛta-vrataiḥ |
catur-yugeṣv atha vyastā dvāparādau maharṣibhiḥ


12.06.047

क्षीणायुषः क्षीण-सत्त्वान् दुर्मेधान् वीक्ष्य कालतः ।
वेदान् ब्रह्मर्षयो व्यस्यन् हृदि-स्थाच्युत-चोदिताः

kṣīṇāyuṣaḥ kṣīṇa-sattvān durmedhān vīkṣya kālataḥ |
vedān brahmarṣayo vyasyan hṛdi-sthācyuta-coditāḥ


12.06.048

अस्मिन्न् अप्य् अन्तरे ब्रह्मन् भगवान् लोक-भावनः ।
ब्रह्मेशाद्यैर् लोक-पालैर् याचितो धर्म-गुप्तये

asminn apy antare brahman bhagavān loka-bhāvanaḥ |
brahmeśādyair loka-pālair yācito dharma-guptaye


12.06.049

पराशरात् सत्यवत्याम् अंशांश-कलया विभुः ।
अवतीर्णो महा-भाग वेदं चक्रे चतुर्-विधम्

parāśarāt satyavatyām aṃśāṃśa-kalayā vibhuḥ |
avatīrṇo mahā-bhāga vedaṃ cakre catur-vidham


12.06.050

ऋग्-अथर्व-यजुः-साम्नां राशीर् उद्धृत्य वर्गशः ।
चतस्रः संहिताश् चक्रे मन्त्रैर् मणि-गणा इव

ṛg-atharva-yajuḥ-sāmnāṃ rāśīr uddhṛtya vargaśaḥ |
catasraḥ saṃhitāś cakre mantrair maṇi-gaṇā iva


12.06.051

तासां स चतुरः शिष्यान् उपाहूय महा-मतिः ।
एकैकां संहितां ब्रह्मन्न् एकैकस्मै ददौ विभुः

tāsāṃ sa caturaḥ śiṣyān upāhūya mahā-matiḥ |
ekaikāṃ saṃhitāṃ brahmann ekaikasmai dadau vibhuḥ


12.06.052

पैलाय संहिताम् आद्यां बह्वृचाख्यां उवाच ह ।
वैशम्पायन-संज्ञाय निगदाख्यं यजुर्-गणम्

pailāya saṃhitām ādyāṃ bahvṛcākhyāṃ uvāca ha |
vaiśampāyana-saṃjñāya nigadākhyaṃ yajur-gaṇam


12.06.053

साम्नां जैमिनये प्राह तथा छन्दोग-संहिताम् ।
अथर्वाङ्गिरसीं नाम स्व-शिष्याय सुमन्तवे

sāmnāṃ jaiminaye prāha tathā chandoga-saṃhitām |
atharvāṅgirasīṃ nāma sva-śiṣyāya sumantave


12.06.054

पैलः स्व-संहिताम् ऊचे इन्द्रप्रमितये मुनिः ।
बाष्कलाय च सो ऽप्य् आह शिष्येभ्यः संहितां स्वकाम्

pailaḥ sva-saṃhitām ūce indrapramitaye muniḥ |
bāṣkalāya ca so 'py āha śiṣyebhyaḥ saṃhitāṃ svakām


12.06.055

चतुर्धा व्यस्य बोध्याय याज्ञवल्क्याय भार्गव ।
पराशरायाग्निमित्र इन्द्रप्रमितिर् आत्मवान्

caturdhā vyasya bodhyāya yājñavalkyāya bhārgava |
parāśarāyāgnimitra indrapramitir ātmavān


12.06.056

अध्यापयत् संहितां स्वां माण्डूकेयम् ऋषिं कविम् ।
तस्य शिष्यो देवमित्रः सौभर्य्-आदिभ्य ऊचिवान्

adhyāpayat saṃhitāṃ svāṃ māṇḍūkeyam ṛṣiṃ kavim |
tasya śiṣyo devamitraḥ saubhary-ādibhya ūcivān


12.06.057

शाकल्यस् तत्-सुतः स्वां तु पञ्चधा व्यस्य संहिताम् ।
वात्स्य-मुद्गल-शालीय- गोखल्य-शिशिरेष्व् अधात्

śākalyas tat-sutaḥ svāṃ tu pañcadhā vyasya saṃhitām |
vātsya-mudgala-śālīya- gokhalya-śiśireṣv adhāt


12.06.058

जातूकर्ण्यश् च तच्-छिष्यः स-निरुक्तां स्व-संहिताम् ।
बलाक-पैल-जाबाल- विरजेभ्यो ददौ मुनिः

jātūkarṇyaś ca tac-chiṣyaḥ sa-niruktāṃ sva-saṃhitām |
balāka-paila-jābāla- virajebhyo dadau muniḥ


12.06.059

बाष्कलिः प्रति-शाखाभ्यो वालखिल्याख्य-संहिताम् ।
चक्रे वालायनिर् भज्यः काशारश् चैव तां दधुः

bāṣkaliḥ prati-śākhābhyo vālakhilyākhya-saṃhitām |
cakre vālāyanir bhajyaḥ kāśāraś caiva tāṃ dadhuḥ


12.06.060

बह्वृचाः संहिता ह्य् एता एभिर् ब्रह्मर्षिभिर् धृताः ।
श्रुत्वैतच्-छन्दसां व्यासं सर्व-पापैः प्रमुच्यते

bahvṛcāḥ saṃhitā hy etā ebhir brahmarṣibhir dhṛtāḥ |
śrutvaitac-chandasāṃ vyāsaṃ sarva-pāpaiḥ pramucyate


12.06.061

वैशम्पायन-शिष्या वै चरकाध्वर्यवो ऽभवन् ।
यच् चेरुर् ब्रह्म-हत्यांहः क्षपणं स्व-गुरोर् व्रतम्

vaiśampāyana-śiṣyā vai carakādhvaryavo 'bhavan |
yac cerur brahma-hatyāṃhaḥ kṣapaṇaṃ sva-guror vratam


12.06.062

याज्ञवल्क्यश् च तच्-छिष्य आहाहो भगवन् कियत् ।
चरितेनाल्प-साराणां चरिष्ये ऽहं सु-दुश्चरम्

yājñavalkyaś ca tac-chiṣya āhāho bhagavan kiyat |
caritenālpa-sārāṇāṃ cariṣye 'haṃ su-duścaram


12.06.063

इत्य् उक्तो गुरुर् अप्य् आह कुपितो याह्य् अलं त्वया ।
विप्रावमन्त्रा शिष्येण मद्-अधीतं त्यजाश्व् इति

ity ukto gurur apy āha kupito yāhy alaṃ tvayā |
viprāvamantrā śiṣyeṇa mad-adhītaṃ tyajāśv iti


12.06.064

देवरात-सुतः सो ऽपि छर्दित्वा यजुषां गणम् ।
ततो गतो ऽथ मुनयो ददृशुस् तान् यजुर्-गणान्

devarāta-sutaḥ so 'pi charditvā yajuṣāṃ gaṇam |
tato gato 'tha munayo dadṛśus tān yajur-gaṇān


12.06.065

यजूंषि तित्तिरा भूत्वा तल्-लोलुपतयाददुः ।
तैत्तिरीया इति यजुः- शाखा आसन् सु-पेशलाः

yajūṃṣi tittirā bhūtvā tal-lolupatayādaduḥ |
taittirīyā iti yajuḥ- śākhā āsan su-peśalāḥ


12.06.066

याज्ञवल्क्यस् ततो ब्रह्मंश् छन्दांस्य् अधि गवेषयन् ।
गुरोर् अविद्यमानानि सूपतस्थे ऽर्कम् ईश्वरम्

yājñavalkyas tato brahmaṃś chandāṃsy adhi gaveṣayan |
guror avidyamānāni sūpatasthe 'rkam īśvaram


12.06.067

0 श्री-याज्ञवल्क्य उवाच ओं नमो भगवते आदित्यायाखिल-जगताम् आत्म-स्वरूपेण काल-स्वरूपेण चतुर्-विध-भूत-निकायानां ब्रह्मादि-स्तम्ब-पर्यन्तानाम् अन्तर्-हृदयेषु बहिर् अपि चाकाश इवोपाधिनाव्यवधीयमानो भवान् एक एव क्षण-लव-निमेषावयवोपचित-संवत्सर-गणेनापाम् आदान-विसर्गाभ्याम् इमां लोक-यात्राम् अनुवहति

0 śrī-yājñavalkya uvāca oṃ namo bhagavate ādityāyākhila-jagatām ātma-svarūpeṇa kāla-svarūpeṇa catur-vidha-bhūta-nikāyānāṃ brahmādi-stamba-paryantānām antar-hṛdayeṣu bahir api cākāśa ivopādhināvyavadhīyamāno bhavān eka eva kṣaṇa-lava-nimeṣāvayavopacita-saṃvatsara-gaṇenāpām ādāna-visargābhyām imāṃ loka-yātrām anuvahati


12.06.068

_* यद् उ ह वाव विबुधर्षभ सवितर् अदस् तपत्य् अनुसवनम् अहर् अहर् आम्नाय-विधिनोपतिष्ठमानानाम् अखिल-दुरित-वृजिन-बीजावभर्जन भगवतः समभिधीमहि तपन मण्डलम्

_ yad u ha vāva vibudharṣabha savitar adas tapaty anusavanam ahar ahar āmnāya-vidhinopatiṣṭhamānānām akhila-durita-vṛjina-bījāvabharjana bhagavataḥ samabhidhīmahi tapana maṇḍalam*


12.06.069

_* य इह वाव स्थिर-चर-निकराणां निज-निकेतनानां मन-इन्द्रियासुगणान् अनात्मनः स्वयम् आत्मान्तर्-यामी प्रचोदयति

_ ya iha vāva sthira-cara-nikarāṇāṃ nija-niketanānāṃ mana-indriyāsugaṇān anātmanaḥ svayam ātmāntar-yāmī pracodayati*


12.06.070

_* य एवेमं लोकम् अति-कराल-वदनान्धकार-संज्ञाजगर-ग्रह-गिलितं मृतकम् इव विचेतनम् अवलोक्यानुकम्पया परम-कारुणिक ईक्षयैवोत्थाप्याहर् अहर् अनुसवनं श्रेयसि स्व-धर्माख्यात्माव-स्थने प्रवर्तयति

_ ya evemaṃ lokam ati-karāla-vadanāndhakāra-saṃjñājagara-graha-gilitaṃ mṛtakam iva vicetanam avalokyānukampayā parama-kāruṇika īkṣayaivotthāpyāhar ahar anusavanaṃ śreyasi sva-dharmākhyātmāva-sthane pravartayati*


12.06.071

_* अवनि-पतिर् इवासाधूनां भयम् उदीरयन्न् अटति परित आशा-पालैस् तत्र तत्र कमल-कोशाञ्जलिभिर् उपहृतार्हणः

_ avani-patir ivāsādhūnāṃ bhayam udīrayann aṭati parita āśā-pālais tatra tatra kamala-kośāñjalibhir upahṛtārhaṇaḥ*


12.06.072

_* अथ ह भगवंस् तव चरण-नलिन-युगलं त्रि-भुवन-गुरुभिर् अभिवन्दितम् अहम् अयात-याम-यजुष्-काम उपसरामीति

_ atha ha bhagavaṃs tava caraṇa-nalina-yugalaṃ tri-bhuvana-gurubhir abhivanditam aham ayāta-yāma-yajuṣ-kāma upasarāmīti*


12.06.073

_*

_*


12.06.073

0 सूत उवाच एवं स्तुतः स भगवान् वाजि-रूप-धरो रविः ।
यजूंष्य् अयात-यामानि मुनये ऽदात् प्रसादितः

0 sūta uvāca evaṃ stutaḥ sa bhagavān vāji-rūpa-dharo raviḥ |
yajūṃṣy ayāta-yāmāni munaye 'dāt prasāditaḥ


12.06.074

यजुर्भिर् अकरोच् छाखा दश पञ्च शतैर् विभुः ।
जगृहुर् वाजसन्यस् ताः काण्व-माध्यन्दिनादयः

yajurbhir akaroc chākhā daśa pañca śatair vibhuḥ |
jagṛhur vājasanyas tāḥ kāṇva-mādhyandinādayaḥ


12.06.075

जैमिनेः सम-गस्यासीत् सुमन्तुस् तनयो मुनिः ।
सुत्वांस् तु तत्-सुतस् ताभ्याम् एकैकां प्राह संहिताम्

jaimineḥ sama-gasyāsīt sumantus tanayo muniḥ |
sutvāṃs tu tat-sutas tābhyām ekaikāṃ prāha saṃhitām


12.06.076

सुकर्मा चापि तच्-छिष्यः साम-वेद-तरोर् महान् ।
सहस्र-संहिता-भेदं चक्रे साम्नां ततो द्विज

sukarmā cāpi tac-chiṣyaḥ sāma-veda-taror mahān |
sahasra-saṃhitā-bhedaṃ cakre sāmnāṃ tato dvija


12.06.077

हिरण्यनाभः कौशल्यः पौष्यञ्जिश् च सुकर्मणः ।
शिष्यौ जगृहतुश् चान्य आवन्त्यो ब्रह्म-वित्तमः

hiraṇyanābhaḥ kauśalyaḥ pauṣyañjiś ca sukarmaṇaḥ |
śiṣyau jagṛhatuś cānya āvantyo brahma-vittamaḥ


12.06.078

उदीच्याः साम-गाः शिष्या आसन् पञ्च-शतानि वै ।
पौष्यञ्ज्य्-आवन्त्ययोश् चापि तांश् च प्राच्यान् प्रचक्षते

udīcyāḥ sāma-gāḥ śiṣyā āsan pañca-śatāni vai |
pauṣyañjy-āvantyayoś cāpi tāṃś ca prācyān pracakṣate


12.06.079

लौगाक्षिर् माङ्गलिः कुल्यः कुशीदः कुक्षिर् एव च ।
पौष्यञ्जि-सिष्या जगृहुः संहितास् ते शतं शतम्

laugākṣir māṅgaliḥ kulyaḥ kuśīdaḥ kukṣir eva ca |
pauṣyañji-siṣyā jagṛhuḥ saṃhitās te śataṃ śatam


12.06.080

कृतो हिरण्यनाभस्य चतुर्-विंशति संहिताः ।
शिष्य ऊचे स्व-शिष्येभ्यः शेषा आवन्त्य आत्मवान्

kṛto hiraṇyanābhasya catur-viṃśati saṃhitāḥ |
śiṣya ūce sva-śiṣyebhyaḥ śeṣā āvantya ātmavān

Chapter 12.7

12.07.001

0 सूत उवाच अथर्व-वित् सुमन्तुश् च शिष्यम् अध्यापयत् स्वकाम् ।
संहितां सो ऽपि पथ्याय वेददर्शाय चोक्तवान्

0 sūta uvāca atharva-vit sumantuś ca śiṣyam adhyāpayat svakām |
saṃhitāṃ so 'pi pathyāya vedadarśāya coktavān


12.07.002

शौक्लायनिर् ब्रह्मबलिर् मोदोषः पिप्पलायनिः ।
वेददर्शस्य शिष्यास् ते पथ्य-शिष्यान् अथो शृणु ।
कुमुदः शुनको ब्रह्मन् जाजलिश् चाप्य् अथर्व-वित्

śauklāyanir brahmabalir modoṣaḥ pippalāyaniḥ |
vedadarśasya śiṣyās te pathya-śiṣyān atho śṛṇu |
kumudaḥ śunako brahman jājaliś cāpy atharva-vit


12.07.003

बभ्रुः शिष्यो ऽथान्गिरसः सैन्धवायन एव च ।
अधीयेतां संहिते द्वे सावर्णाद्यास् तथापरे

babhruḥ śiṣyo 'thāngirasaḥ saindhavāyana eva ca |
adhīyetāṃ saṃhite dve sāvarṇādyās tathāpare


12.07.004

नक्षत्रकल्पः शान्तिश् च कश्यपाङ्गिरसादयः ।
एते आथर्वणाचार्याः शृणु पौराणिकान् मुने

nakṣatrakalpaḥ śāntiś ca kaśyapāṅgirasādayaḥ |
ete ātharvaṇācāryāḥ śṛṇu paurāṇikān mune


12.07.005

त्रय्यारुणिः कश्यपश् च सावर्णिर् अकृतव्रनः ।
वैशम्पायन-हारीतौ षड् वै पौराणिका इमे

trayyāruṇiḥ kaśyapaś ca sāvarṇir akṛtavranaḥ |
vaiśampāyana-hārītau ṣaḍ vai paurāṇikā ime


12.07.006

अधीयन्त व्यास-शिष्यात् संहितां मत्-पितुर् मुखात् ।
एकैकाम् अहम् एतेषां शिष्यः सर्वाः समध्यगाम्

adhīyanta vyāsa-śiṣyāt saṃhitāṃ mat-pitur mukhāt |
ekaikām aham eteṣāṃ śiṣyaḥ sarvāḥ samadhyagām


12.07.007

कश्यपो ऽहं च सावर्णी राम-शिष्यो ऽकृतव्रनः ।
अधीमहि व्यास-शिष्याच् चत्वारो मूल-संहिताः

kaśyapo 'haṃ ca sāvarṇī rāma-śiṣyo 'kṛtavranaḥ |
adhīmahi vyāsa-śiṣyāc catvāro mūla-saṃhitāḥ


12.07.008

पुराण-लक्षणं ब्रह्मन् ब्रह्मर्षिभिर् निरूपितम् ।
शृणुष्व बुद्धिम् आश्रित्य वेद-शास्त्रानुसारतः

purāṇa-lakṣaṇaṃ brahman brahmarṣibhir nirūpitam |
śṛṇuṣva buddhim āśritya veda-śāstrānusārataḥ


12.07.009

सर्गो ऽस्याथ विसर्गश् च वृत्ति-रक्षान्तराणि च ।
वंशो वंशानुचरीतं संस्था हेतुर् अपाश्रयः

sargo 'syātha visargaś ca vṛtti-rakṣāntarāṇi ca |
vaṃśo vaṃśānucarītaṃ saṃsthā hetur apāśrayaḥ


12.07.010

दशभिर् लक्षणैर् युक्तं पुराणं तद्-विदो विदुः ।
केचित् पञ्च-विधं ब्रह्मन् महद्-अल्प-व्यवस्थया

daśabhir lakṣaṇair yuktaṃ purāṇaṃ tad-vido viduḥ |
kecit pañca-vidhaṃ brahman mahad-alpa-vyavasthayā


12.07.011

अव्याकृत-गुण-क्षोभान् महतस् त्रि-वृतो ऽहमः ।
भूत-सूक्ष्मेन्द्रियार्थानां सम्भवः सर्ग उच्यते

avyākṛta-guṇa-kṣobhān mahatas tri-vṛto 'hamaḥ |
bhūta-sūkṣmendriyārthānāṃ sambhavaḥ sarga ucyate


12.07.012

पुरुषानुगृहीतानाम् एतेषां वासना-मयः ।
विसर्गो ऽयं समाहारो बीजाद् बीजं चराचरम्

puruṣānugṛhītānām eteṣāṃ vāsanā-mayaḥ |
visargo 'yaṃ samāhāro bījād bījaṃ carācaram


12.07.013

वृत्तिर् भूतानि भूतानां चराणाम् अचराणि च ।
कृता स्वेन नृणां तत्र कामाच् चोदनयापि वा

vṛttir bhūtāni bhūtānāṃ carāṇām acarāṇi ca |
kṛtā svena nṛṇāṃ tatra kāmāc codanayāpi vā


12.07.014

रक्षाच्युतावतारेहा विश्वस्यानु युगे युगे ।
तिर्यङ्-मर्त्यर्षि-देवेषु हन्यन्ते यैस् त्रयी-द्विषः

rakṣācyutāvatārehā viśvasyānu yuge yuge |
tiryaṅ-martyarṣi-deveṣu hanyante yais trayī-dviṣaḥ


12.07.015

मन्वन्तरं मनुर् देवा मनु-पुत्राः सुरेश्वराः ।
र्षयो ऽंशावताराश् च हरेः षड्-विधम् उच्यते

manvantaraṃ manur devā manu-putrāḥ sureśvarāḥ |
rṣayo 'ṃśāvatārāś ca hareḥ ṣaḍ-vidham ucyate


12.07.016

राज्ञां ब्रह्म-प्रसूतानां वंशस् त्रै-कालिको ऽन्वयः ।
वंशानुचरितं तेषाम् वृत्तं वंश-धरास् च ये

rājñāṃ brahma-prasūtānāṃ vaṃśas trai-kāliko 'nvayaḥ |
vaṃśānucaritaṃ teṣām vṛttaṃ vaṃśa-dharās ca ye


12.07.017

नैमित्तिकः प्राकृतिको नित्य आत्यन्तिको लयः ।
संस्थेति कविभिः प्रोक्तश् चतुर्धास्य स्वभावतः

naimittikaḥ prākṛtiko nitya ātyantiko layaḥ |
saṃstheti kavibhiḥ proktaś caturdhāsya svabhāvataḥ


12.07.018

हेतुर् जीवो ऽस्य सर्गादेर् अविद्या-कर्म-कारकः ।
यं चानुशायिनं प्राहुर् अव्याकृतम् उतापरे

hetur jīvo 'sya sargāder avidyā-karma-kārakaḥ |
yaṃ cānuśāyinaṃ prāhur avyākṛtam utāpare


12.07.019

व्यतिरेकान्वयो यस्य जाग्रत्-स्वप्न-सुषुप्तिषु ।
माया-मयेषु तद् ब्रह्म जीव-वृत्तिष्व् अपाश्रयः

vyatirekānvayo yasya jāgrat-svapna-suṣuptiṣu |
māyā-mayeṣu tad brahma jīva-vṛttiṣv apāśrayaḥ


12.07.020

पदार्थेषु यथा द्रव्यं सन्-मात्रं रूप-नामसु ।
बीजादि-पञ्चतान्तासु ह्य् अवस्थासु युतायुतम्

padārtheṣu yathā dravyaṃ san-mātraṃ rūpa-nāmasu |
bījādi-pañcatāntāsu hy avasthāsu yutāyutam


12.07.021

विरमेत यदा चित्तं हित्वा वृत्ति-त्रयं स्वयम् ।
योगेर्ल वा तदात्मानं वेदेहाया निवर्तते

virameta yadā cittaṃ hitvā vṛtti-trayaṃ svayam |
yogerla vā tadātmānaṃ vedehāyā nivartate


12.07.022

एवं लक्षण-लक्ष्याणि पुराणानि पुरा-विदः ।
मुनयो ऽष्टादश प्राहुः क्षुल्लकानि महान्ति च

evaṃ lakṣaṇa-lakṣyāṇi purāṇāni purā-vidaḥ |
munayo 'ṣṭādaśa prāhuḥ kṣullakāni mahānti ca


12.07.023

ब्राह्मं पाद्मं वैष्णवं च शैवं लैङ्गं स-गारुडं ।
नारदीयं भागवतम् आग्नेयं स्कान्द-संज्ञितम्

brāhmaṃ pādmaṃ vaiṣṇavaṃ ca śaivaṃ laiṅgaṃ sa-gāruḍaṃ |
nāradīyaṃ bhāgavatam āgneyaṃ skānda-saṃjñitam


12.07.024

भविष्यं ब्रह्म-वैवर्तं मार्कण्डेयं स-वामनम् ।
वाराहं मात्स्यं कौर्मं च ब्रह्माण्डाख्यम् इति त्रि-षट्

bhaviṣyaṃ brahma-vaivartaṃ mārkaṇḍeyaṃ sa-vāmanam |
vārāhaṃ mātsyaṃ kaurmaṃ ca brahmāṇḍākhyam iti tri-ṣaṭ


12.07.025

ब्रह्मन्न् इदं समाख्यातं शाखा-प्रणयनं मुनेः ।
शिष्य-शिष्य-प्रशिष्याणां ब्रह्म-तेजो-विवर्धनम्

brahmann idaṃ samākhyātaṃ śākhā-praṇayanaṃ muneḥ |
śiṣya-śiṣya-praśiṣyāṇāṃ brahma-tejo-vivardhanam

Chapter 12.8

12.08.001

0 श्री-शौनक उवाच सूत जीव चिरं साधो वद नो वदतां वर ।
तमस्य् अपारे भ्रमतां नॄणां त्वं पार-दर्शनः

0 śrī-śaunaka uvāca sūta jīva ciraṃ sādho vada no vadatāṃ vara |
tamasy apāre bhramatāṃ nṝṇāṃ tvaṃ pāra-darśanaḥ


12.08.002

आहुश् चिरायुषम् ऋषिं मृकण्डु-तनयं जनाः ।
यः कल्पान्ते ह्य् उर्वरितो येन ग्रस्तम् इदं जगत्

āhuś cirāyuṣam ṛṣiṃ mṛkaṇḍu-tanayaṃ janāḥ |
yaḥ kalpānte hy urvarito yena grastam idaṃ jagat


12.08.003

स वा अस्मत्-कुलोत्पन्नः कल्पे ऽस्मिन् भार्गवर्षभः ।
नैवाधुनापि भूतानां सम्प्लवः को ऽपि जायते

sa vā asmat-kulotpannaḥ kalpe 'smin bhārgavarṣabhaḥ |
naivādhunāpi bhūtānāṃ samplavaḥ ko 'pi jāyate


12.08.004

एक एवार्णवे भ्राम्यन् ददर्श पुरुषं किल ।
वट-पत्र-पुटे तोकं शयानं त्व् एकम् अद्भुतम्

eka evārṇave bhrāmyan dadarśa puruṣaṃ kila |
vaṭa-patra-puṭe tokaṃ śayānaṃ tv ekam adbhutam


12.08.005

एष नः संशयो भूयान् सूत कौतूहलं यतः ।
तं नश् छिन्धि महा-योगिन् पुराणेष्व् अपि सम्मतः

eṣa naḥ saṃśayo bhūyān sūta kautūhalaṃ yataḥ |
taṃ naś chindhi mahā-yogin purāṇeṣv api sammataḥ


12.08.006

0 सूत उवाच प्रश्नस् त्वया महर्षे ऽयं कृतो लोक-भ्रमापहः ।
नारायण-कथा यत्र गीता कलि-मलापहा

0 sūta uvāca praśnas tvayā maharṣe 'yaṃ kṛto loka-bhramāpahaḥ |
nārāyaṇa-kathā yatra gītā kali-malāpahā


12.08.007

प्राप्त-द्विजाति-संस्कारो मार्कण्डेयः पितुः क्रमात् ।
छन्दांस्य् अधीत्य धर्मेण तपः-स्वाध्याय-संयुतः

prāpta-dvijāti-saṃskāro mārkaṇḍeyaḥ pituḥ kramāt |
chandāṃsy adhītya dharmeṇa tapaḥ-svādhyāya-saṃyutaḥ


12.08.008

बृहद्-व्रत-धरः शान्तो जटिलो वल्कलाम्बरः ।
बिभ्रत् कमण्डलुं दण्डम् उपवीतं स-मेखलम्

bṛhad-vrata-dharaḥ śānto jaṭilo valkalāmbaraḥ |
bibhrat kamaṇḍaluṃ daṇḍam upavītaṃ sa-mekhalam


12.08.009

कृष्णाजिनं साक्ष-सूत्रं कुशांश् च नियमर्द्धये ।
अग्न्य्-अर्क-गुरु-विप्रात्मस्व् अर्चयन् सन्ध्ययोर् हरिम्

kṛṣṇājinaṃ sākṣa-sūtraṃ kuśāṃś ca niyamarddhaye |
agny-arka-guru-viprātmasv arcayan sandhyayor harim


12.08.010

सायं प्रातः स गुरवे भैक्ष्यम् आहृत्य वाग्-यतः ।
बुभुजे गुर्व्-अनुज्ञातः सकृन् नो चेद् उपोषितः

sāyaṃ prātaḥ sa gurave bhaikṣyam āhṛtya vāg-yataḥ |
bubhuje gurv-anujñātaḥ sakṛn no ced upoṣitaḥ


12.08.011

एवं तपः-स्वाध्याय-परो वर्षाणाम् अयुतायुतम् ।
आराधयन् हृषीकेशं जिग्ये मृत्युं सु-दुर्जयम्

evaṃ tapaḥ-svādhyāya-paro varṣāṇām ayutāyutam |
ārādhayan hṛṣīkeśaṃ jigye mṛtyuṃ su-durjayam


12.08.012

ब्रह्मा भृगुर् भवो दक्षो ब्रह्म-पुत्राश् च ये ऽपरे ।
नृ-देव-पितृ-भूतानि तेनासन्न् अति-विस्मिताः

brahmā bhṛgur bhavo dakṣo brahma-putrāś ca ye 'pare |
nṛ-deva-pitṛ-bhūtāni tenāsann ati-vismitāḥ


12.08.013

इत्थं बृहद्-व्रत-धरस् तपः-स्वाध्याय-संयमैः ।
दध्याव् अधोक्षजं योगी ध्वस्त-क्लेशान्तरात्मना

itthaṃ bṛhad-vrata-dharas tapaḥ-svādhyāya-saṃyamaiḥ |
dadhyāv adhokṣajaṃ yogī dhvasta-kleśāntarātmanā


12.08.014

तस्यैवं युञ्जतश् चित्तं महा-योगेन योगिनः ।
व्यतीयाय महान् कालो मन्वन्तर-षड्-आत्मकः

tasyaivaṃ yuñjataś cittaṃ mahā-yogena yoginaḥ |
vyatīyāya mahān kālo manvantara-ṣaḍ-ātmakaḥ


12.08.015

एतत् पुरन्दरो ज्ञात्वा सप्तमे ऽस्मिन् किलान्तरे ।
तपो-विशङ्कितो ब्रह्मन्न् आरेभे तद्-विघातनम्

etat purandaro jñātvā saptame 'smin kilāntare |
tapo-viśaṅkito brahmann ārebhe tad-vighātanam


12.08.016

गन्धर्वाप्सरसः कामं वसन्त-मलयानिलौ ।
मुनये प्रेषयाम् आस रजस्-तोक-मदौ तथा

gandharvāpsarasaḥ kāmaṃ vasanta-malayānilau |
munaye preṣayām āsa rajas-toka-madau tathā


12.08.017

ते वै तद्-आश्रमं जग्मुर् हिमाद्रेः पार्श्व उत्तरे ।
पुष्पभद्रा नदी यत्र चित्राख्या च शिला विभो

te vai tad-āśramaṃ jagmur himādreḥ pārśva uttare |
puṣpabhadrā nadī yatra citrākhyā ca śilā vibho


12.08.018

तद्-आश्रम-पदं पुण्यं पुण्य-द्रुम-लताञ्चितम् ।
पुण्य-द्विज-कुलाकीऋनं पुण्यामल-जलाशयम्

tad-āśrama-padaṃ puṇyaṃ puṇya-druma-latāñcitam |
puṇya-dvija-kulākīṛnaṃ puṇyāmala-jalāśayam


12.08.019

मत्त-भ्रमर-सङ्गीतं मत्त-कोकिल-कूजितम् ।
मत्त-बर्हि-नटाटोपं मत्त-द्विज-कुलाकुलम्

matta-bhramara-saṅgītaṃ matta-kokila-kūjitam |
matta-barhi-naṭāṭopaṃ matta-dvija-kulākulam


12.08.020

वायुः प्रविष्ट आदाय हिम-निर्झर-शीकरान् ।
सुमनोभिः परिष्वक्तो ववाव् उत्तम्भयन् स्मरम्

vāyuḥ praviṣṭa ādāya hima-nirjhara-śīkarān |
sumanobhiḥ pariṣvakto vavāv uttambhayan smaram


12.08.021

उद्यच्-चन्द्र-निशा-वक्त्रः प्रवाल-स्तबकालिभिः ।
गोप-द्रुम-लता-जालैस् तत्रासीत् कुसुमाकरः

udyac-candra-niśā-vaktraḥ pravāla-stabakālibhiḥ |
gopa-druma-latā-jālais tatrāsīt kusumākaraḥ


12.08.022

अन्वीयमानो गन्धर्वैर् गीत-वादित्र-यूथकैः ।
अदृश्यतात्त-चापेषुः स्वः-स्त्री-यूथ-पतिः स्मरः

anvīyamāno gandharvair gīta-vāditra-yūthakaiḥ |
adṛśyatātta-cāpeṣuḥ svaḥ-strī-yūtha-patiḥ smaraḥ


12.08.023

हुत्वाग्निं समुपासीनं ददृशुः शक्र-किङ्कराः ।
मीलिताक्षं दुराधर्षं मूर्तिमन्तम् इवानलम्

hutvāgniṃ samupāsīnaṃ dadṛśuḥ śakra-kiṅkarāḥ |
mīlitākṣaṃ durādharṣaṃ mūrtimantam ivānalam


12.08.024

ननृतुस् तस्य पुरतः स्त्रियो ऽथो गायका जगुः ।
मृदङ्ग-वीणा-पणवैर् वाद्यं चक्रुर् मनो-रमम्

nanṛtus tasya purataḥ striyo 'tho gāyakā jaguḥ |
mṛdaṅga-vīṇā-paṇavair vādyaṃ cakrur mano-ramam


12.08.025

सन्दधे ऽस्त्रं स्व-धनुषि कामः पञ्च-मुखं तदा ।
मधुर् मनो रजस्-तोक इन्द्र-भृत्या व्यकम्पयन्

sandadhe 'straṃ sva-dhanuṣi kāmaḥ pañca-mukhaṃ tadā |
madhur mano rajas-toka indra-bhṛtyā vyakampayan


12.08.026

क्रीडन्त्याः पुञ्जिकस्थल्याः कन्दुकैः स्तन-गौरवात् ।
भृशम् उद्विग्न-मध्यायाः केश-विस्रंसित-स्रजः

krīḍantyāḥ puñjikasthalyāḥ kandukaiḥ stana-gauravāt |
bhṛśam udvigna-madhyāyāḥ keśa-visraṃsita-srajaḥ


12.08.027

इतस् ततो भ्रमद्-दृष्टेश् चलन्त्या अनु कन्दुकम् ।
वायुर् जहार तद्-वासः सूक्ष्मं त्रुटित-मेखलम्

itas tato bhramad-dṛṣṭeś calantyā anu kandukam |
vāyur jahāra tad-vāsaḥ sūkṣmaṃ truṭita-mekhalam


12.08.028

विससर्ज तदा बाणं मत्वा तं स्व-जितं स्मरः ।
सर्वं तत्राभवन् मोघम् अनीशस्य यथोद्यमः

visasarja tadā bāṇaṃ matvā taṃ sva-jitaṃ smaraḥ |
sarvaṃ tatrābhavan mogham anīśasya yathodyamaḥ


12.08.029

त इत्थम् अपकुर्वन्तो मुनेस् तत्-तेजसा मुने ।
दह्यमाना निववृतुः प्रबोध्याहिम् इवार्भकाः

ta ittham apakurvanto munes tat-tejasā mune |
dahyamānā nivavṛtuḥ prabodhyāhim ivārbhakāḥ


12.08.030

इतीन्द्रानुचरैर् ब्रह्मन् धर्षितो ऽपि महा-मुनिः ।
यन् नागाद् अहमो भावं न तच् चित्रं महत्सु हि

itīndrānucarair brahman dharṣito 'pi mahā-muniḥ |
yan nāgād ahamo bhāvaṃ na tac citraṃ mahatsu hi


12.08.031

दृष्ट्वा निस्तेजसं कामं स-गणं भगवान् स्वराट् ।
श्रुत्वानुभावं ब्रह्मर्षेर् विस्मयं समगात् परम्

dṛṣṭvā nistejasaṃ kāmaṃ sa-gaṇaṃ bhagavān svarāṭ |
śrutvānubhāvaṃ brahmarṣer vismayaṃ samagāt param


12.08.032

तस्यैवं युञ्जतश् चित्तं तपः-स्वाध्याय-संयमैः ।
अनुग्रहायाविरासीन् नर-नारायणो हरिः

tasyaivaṃ yuñjataś cittaṃ tapaḥ-svādhyāya-saṃyamaiḥ |
anugrahāyāvirāsīn nara-nārāyaṇo hariḥ


12.08.033

तौ शुक्ल-कृष्णौ नव-कञ्ज-लोचनौ $ चतुर्-भुजौ रौरव-वल्कलाम्बरौ &अम्प्;पवित्र-पाणी उपवीतकं त्रि-वृत् % कमण्डलुं दण्डम् ऋजुं च वैणवम्

tau śukla-kṛṣṇau nava-kañja-locanau $ catur-bhujau raurava-valkalāmbarau &pavitra-pāṇī upavītakaṃ tri-vṛt % kamaṇḍaluṃ daṇḍam ṛjuṃ ca vaiṇavam


12.08.034

  • //पद्माक्ष-मालाम् उत जन्तु-मार्जनं $ वेदं च साक्षात् तप एव रूपिणौ &पद्माक्ष-मालाम् उत जन्तु-मार्जनं $ वेदं च साक्षात् तप एव रूपिणौ &तपत्-तडिद्-वर्ण-पिशङ्ग-रोचिषा % प्रांशू दधानौ विबुधर्षभार्चितौ

** //padmākṣa-mālām uta jantu-mārjanaṃ $ vedaṃ ca sākṣāt tapa eva rūpiṇau &padmākṣa-mālām uta jantu-mārjanaṃ $ vedaṃ ca sākṣāt tapa eva rūpiṇau &tapat-taḍid-varṇa-piśaṅga-rociṣā % prāṃśū dadhānau vibudharṣabhārcitau*


12.08.035


  • ते वै भगवतो रूपे नर-नारायणाव् ऋषी ।
    दृष्ट्वोत्थायादरेणोच्चैर् ननामाङ्गेन दण्ड-वत्

** // te vai bhagavato rūpe nara-nārāyaṇāv ṛṣī |*
dṛṣṭvotthāyādareṇoccair nanāmāṅgena daṇḍa-vat


12.08.036

स तत्-सन्दर्शनानन्द- निर्वृतात्मेन्द्रियाशयः ।
हृष्ट-रोमाश्रु-पूर्णाक्षो न सेहे ताव् उदीक्षितुम्

sa tat-sandarśanānanda- nirvṛtātmendriyāśayaḥ |
hṛṣṭa-romāśru-pūrṇākṣo na sehe tāv udīkṣitum


12.08.037

उत्थाय प्राञ्जलिः प्रह्व औत्सुक्याद् आश्लिषन्न् इव ।
नमो नम इतीशानौ बभाशे गद्गदाक्षरम्

utthāya prāñjaliḥ prahva autsukyād āśliṣann iva |
namo nama itīśānau babhāśe gadgadākṣaram


12.08.038

तयोर् आसनम् आदाय पादयोर् अवनिज्य च ।
अर्हणेनानुलेपेन धूप-माल्यैर् अपूजयत्

tayor āsanam ādāya pādayor avanijya ca |
arhaṇenānulepena dhūpa-mālyair apūjayat


12.08.039

सुखम् आसनम् आसीनौ प्रसादाभिमुखौ मुनी ।
पुनर् आनम्य पादाभ्यां गरिष्ठाव् इदम् अब्रवीत्

sukham āsanam āsīnau prasādābhimukhau munī |
punar ānamya pādābhyāṃ gariṣṭhāv idam abravīt


12.08.040

0 श्री-मार्कण्डेय उवाच किं वर्णये तव विभो यद्-उदीरितो ऽसुः $ संस्पन्दते तम् अनु वाङ्-मन-इन्द्रियाणि & किं वर्णये तव विभो यद्-उदीरितो ऽसुः $ संस्पन्दते तम् अनु वाङ्-मन-इन्द्रियाणि & स्पन्दन्ति वै तनु-भृताम् अज-शर्वयोश् च % स्वस्याप्य् अथापि भजताम् असि भाव-बन्धुः

0 śrī-mārkaṇḍeya uvāca kiṃ varṇaye tava vibho yad-udīrito 'suḥ $ saṃspandate tam anu vāṅ-mana-indriyāṇi & kiṃ varṇaye tava vibho yad-udīrito 'suḥ $ saṃspandate tam anu vāṅ-mana-indriyāṇi & spandanti vai tanu-bhṛtām aja-śarvayoś ca % svasyāpy athāpi bhajatām asi bhāva-bandhuḥ


12.08.041


  • मूर्ती इमे भगवतो भगवंस् त्रि-लोक्याः $ क्षेमाय ताप-विरमाय च मृत्यु-जित्यै & मूर्ती इमे भगवतो भगवंस् त्रि-लोक्याः $ क्षेमाय ताप-विरमाय च मृत्यु-जित्यै & नाना बिभर्ष्य् अवितुम् अन्य-तनूर् यथेदं % सृष्ट्वा पुनर् ग्रससि सर्वम् इवोर्णनाभिः

** // mūrtī ime bhagavato bhagavaṃs tri-lokyāḥ $ kṣemāya tāpa-viramāya ca mṛtyu-jityai & mūrtī ime bhagavato bhagavaṃs tri-lokyāḥ $ kṣemāya tāpa-viramāya ca mṛtyu-jityai & nānā bibharṣy avitum anya-tanūr yathedaṃ % sṛṣṭvā punar grasasi sarvam ivorṇanābhiḥ*


12.08.042


  • तस्यावितुः स्थिर-चरेशितुर् अङ्घ्रि-मूलं $ यत्-स्थं न कर्म-गुण-काल-रजः स्पृशन्ति & तस्यावितुः स्थिर-चरेशितुर् अङ्घ्रि-मूलं $ यत्-स्थं न कर्म-गुण-काल-रजः स्पृशन्ति & यद् वै स्तुवन्ति निनमन्ति यजन्त्य् अभीक्ष्णं % ध्यायन्ति वेद-हृदया मुनयस् तद्-आप्त्यै

** // tasyāvituḥ sthira-careśitur aṅghri-mūlaṃ $ yat-sthaṃ na karma-guṇa-kāla-rajaḥ spṛśanti & tasyāvituḥ sthira-careśitur aṅghri-mūlaṃ $ yat-sthaṃ na karma-guṇa-kāla-rajaḥ spṛśanti & yad vai stuvanti ninamanti yajanty abhīkṣṇaṃ % dhyāyanti veda-hṛdayā munayas tad-āptyai*


12.08.043


  • नान्यं तवाङ्घ्र्य्-उपनयाद् अपवर्ग-मूर्तेः $ क्षेमं जनस्य परितो-भिय ईश विद्मः & नान्यं तवाङ्घ्र्य्-उपनयाद् अपवर्ग-मूर्तेः $ क्षेमं जनस्य परितो-भिय ईश विद्मः & ब्रह्मा बिभेत्य् अलम् अतो द्वि-परार्ध-धिष्ण्यः % कालस्य ते किम् उत तत्-कृत-भौतिकानाम्

** // nānyaṃ tavāṅghry-upanayād apavarga-mūrteḥ $ kṣemaṃ janasya parito-bhiya īśa vidmaḥ & nānyaṃ tavāṅghry-upanayād apavarga-mūrteḥ $ kṣemaṃ janasya parito-bhiya īśa vidmaḥ & brahmā bibhety alam ato dvi-parārdha-dhiṣṇyaḥ % kālasya te kim uta tat-kṛta-bhautikānām*


12.08.044


  • तद् वै भजाम्य् ऋत-धियस् तव पाद-मूलं $ हित्वेदम् आत्म-च्छदि चात्म-गुरोः परस्य & तद् वै भजाम्य् ऋत-धियस् तव पाद-मूलं $ हित्वेदम् आत्म-च्छदि चात्म-गुरोः परस्य & देहाद्य् अपार्थम् असद् अन्त्यम् अभिज्ञ-मात्रं % विन्देत ते तर्हि सर्व-मनीषितार्थम्

** // tad vai bhajāmy ṛta-dhiyas tava pāda-mūlaṃ $ hitvedam ātma-cchadi cātma-guroḥ parasya & tad vai bhajāmy ṛta-dhiyas tava pāda-mūlaṃ $ hitvedam ātma-cchadi cātma-guroḥ parasya & dehādy apārtham asad antyam abhijña-mātraṃ % vindeta te tarhi sarva-manīṣitārtham*


12.08.045


  • सत्त्वं रजस् तम इतीश तवात्म-बन्धो $ माया-मयाः स्थिति-लयोदय-हेतवो ऽस्य & सत्त्वं रजस् तम इतीश तवात्म-बन्धो $ माया-मयाः स्थिति-लयोदय-हेतवो ऽस्य & लीला धृता यद् अपि सत्त्व-मयी प्रशान्त्यै % नान्ये नृणां व्यसन-मोह-भियश् च याभ्याम्

** // sattvaṃ rajas tama itīśa tavātma-bandho $ māyā-mayāḥ sthiti-layodaya-hetavo 'sya & sattvaṃ rajas tama itīśa tavātma-bandho $ māyā-mayāḥ sthiti-layodaya-hetavo 'sya & līlā dhṛtā yad api sattva-mayī praśāntyai % nānye nṛṇāṃ vyasana-moha-bhiyaś ca yābhyām*


12.08.046


  • तस्मात् तवेह भगवन्न् अथ तावकानां $ शुक्लां तनुं स्व-दयितां कुशला भजन्ति & तस्मात् तवेह भगवन्न् अथ तावकानां $ शुक्लां तनुं स्व-दयितां कुशला भजन्ति & यत् सात्वताः पुरुष-रूपम् उशन्ति सत्त्वं % लोको यतो ऽभयम् उतात्म-सुखं न चान्यत्

** // tasmāt taveha bhagavann atha tāvakānāṃ $ śuklāṃ tanuṃ sva-dayitāṃ kuśalā bhajanti & tasmāt taveha bhagavann atha tāvakānāṃ $ śuklāṃ tanuṃ sva-dayitāṃ kuśalā bhajanti & yat sātvatāḥ puruṣa-rūpam uśanti sattvaṃ % loko yato 'bhayam utātma-sukhaṃ na cānyat*


12.08.047


  • तस्मै नमो भगवते पुरुषाय भूम्ने $ विश्वाय विश्व-गुरवे पर-दैवताय & तस्मै नमो भगवते पुरुषाय भूम्ने $ विश्वाय विश्व-गुरवे पर-दैवताय & नारायणाय ऋषये च नरोत्तमाय % हंसाय संयत-गिरे निगमेश्वराय

** // tasmai namo bhagavate puruṣāya bhūmne $ viśvāya viśva-gurave para-daivatāya & tasmai namo bhagavate puruṣāya bhūmne $ viśvāya viśva-gurave para-daivatāya & nārāyaṇāya ṛṣaye ca narottamāya % haṃsāya saṃyata-gire nigameśvarāya*


12.08.048


  • यं वै न वेद वितथाक्ष-पथैर् भ्रमद्-धीः $ सन्तं स्वकेष्व् असुषु हृद्य् अपि दृक्-पथेषु & यं वै न वेद वितथाक्ष-पथैर् भ्रमद्-धीः $ सन्तं स्वकेष्व् असुषु हृद्य् अपि दृक्-पथेषु & तन्-माययावृत-मतिः स उ एव साक्षाद् % आद्यस् तवाखिल-गुरोर् उपसाद्य वेदम्

** // yaṃ vai na veda vitathākṣa-pathair bhramad-dhīḥ $ santaṃ svakeṣv asuṣu hṛdy api dṛk-patheṣu & yaṃ vai na veda vitathākṣa-pathair bhramad-dhīḥ $ santaṃ svakeṣv asuṣu hṛdy api dṛk-patheṣu & tan-māyayāvṛta-matiḥ sa u eva sākṣād % ādyas tavākhila-guror upasādya vedam*


12.08.049


  • यद्-दर्शनं निगम आत्म-रहः-प्रकाशं $ मुह्यन्ति यत्र कवयो ऽज-परा यतन्तः & यद्-दर्शनं निगम आत्म-रहः-प्रकाशं $ मुह्यन्ति यत्र कवयो ऽज-परा यतन्तः & तं सर्व-वाद-विषय-प्रतिरूप-शीलं % वन्दे महा-पुरुषम् आत्म-निगूढ-बोधम्

** // yad-darśanaṃ nigama ātma-rahaḥ-prakāśaṃ $ muhyanti yatra kavayo 'ja-parā yatantaḥ & yad-darśanaṃ nigama ātma-rahaḥ-prakāśaṃ $ muhyanti yatra kavayo 'ja-parā yatantaḥ & taṃ sarva-vāda-viṣaya-pratirūpa-śīlaṃ % vande mahā-puruṣam ātma-nigūḍha-bodham*

Chapter 12.9

12.09.001



12.09.001

0 सूत उवाच संस्तुतो भगवान् इत्थं मार्कण्डेयेन धीमता ।
नारायणो नर-सखः प्रीत आह भृगूद्वहम्

0 sūta uvāca saṃstuto bhagavān itthaṃ mārkaṇḍeyena dhīmatā |
nārāyaṇo nara-sakhaḥ prīta āha bhṛgūdvaham


12.09.002

0 श्री-भगवान् उवाच भो भो ब्रह्मर्षि-वर्यो ऽसि सिद्ध आत्म-समाधिना ।
मयि भक्त्यानपायिन्या तपः-स्वाध्याय-संयमैः

0 śrī-bhagavān uvāca bho bho brahmarṣi-varyo 'si siddha ātma-samādhinā |
mayi bhaktyānapāyinyā tapaḥ-svādhyāya-saṃyamaiḥ


12.09.003

वयं ते परितुष्टाः स्म त्वद्-बृहद्-व्रत-चर्यया ।
वरं प्रतीच्छ भद्रं ते वर-दो ऽस्मि त्वद्-ईप्सितम्

vayaṃ te parituṣṭāḥ sma tvad-bṛhad-vrata-caryayā |
varaṃ pratīccha bhadraṃ te vara-do 'smi tvad-īpsitam


12.09.004

0 श्री-ऋषिर् उवाच जितं ते देव-देवेश प्रपन्नार्ति-हराच्युत ।
वरेणैतावतालं नो यद् भवान् समदृश्यत

0 śrī-ṛṣir uvāca jitaṃ te deva-deveśa prapannārti-harācyuta |
vareṇaitāvatālaṃ no yad bhavān samadṛśyata


12.09.005

गृहीत्वाजादयो यस्य श्रीमत्-पादाब्ज-दर्शनम् ।
मनसा योग-पक्वेन स भवान् मे ऽक्षि-गोचरः

gṛhītvājādayo yasya śrīmat-pādābja-darśanam |
manasā yoga-pakvena sa bhavān me 'kṣi-gocaraḥ


12.09.006

अथाप्य् अम्बुज-पत्राक्ष पुण्य-श्लोक-शिखामणे ।
द्रक्ष्ये मायां यया लोकः स-पालो वेद सद्-भिदाम्

athāpy ambuja-patrākṣa puṇya-śloka-śikhāmaṇe |
drakṣye māyāṃ yayā lokaḥ sa-pālo veda sad-bhidām


12.09.007

0 सूत उवाच इतीडितो ऽर्चितः कामम् ऋषिणा भगवान् मुने ।
तथेति स स्मयन् प्रागाद् बदर्य्-आश्रमम् ईश्वरः

0 sūta uvāca itīḍito 'rcitaḥ kāmam ṛṣiṇā bhagavān mune |
tatheti sa smayan prāgād badary-āśramam īśvaraḥ


12.09.008

तम् एव चिन्तयन्न् अर्थम् ऋषिः स्वाश्रम एव सः ।
वसन्न् अग्न्य्-अर्क-सोमाम्बु- भू-वायु-वियद्-आत्मसु

tam eva cintayann artham ṛṣiḥ svāśrama eva saḥ |
vasann agny-arka-somāmbu- bhū-vāyu-viyad-ātmasu


12.09.009

ध्यायन् सर्वत्र च हरिं भाव-द्रव्यैर् अपूजयत् ।
क्वचित् पूजां विसस्मार प्रेम-प्रसर-सम्प्लुतः

dhyāyan sarvatra ca hariṃ bhāva-dravyair apūjayat |
kvacit pūjāṃ visasmāra prema-prasara-samplutaḥ


12.09.010

तस्यैकदा भृगु-श्रेष्ठ पुष्पभद्रा-तटे मुनेः ।
उपासीनस्य सन्ध्यायां ब्रह्मन् वायुर् अभून् महान्

tasyaikadā bhṛgu-śreṣṭha puṣpabhadrā-taṭe muneḥ |
upāsīnasya sandhyāyāṃ brahman vāyur abhūn mahān


12.09.011

तं चण्ड-शब्दं समुदीरयन्तं बलाहका अन्व् अभवन् करालाः ।
अक्ष-स्थविष्ठा मुमुचुस् तडिद्भिः स्वनन्त उच्चैर् अभि वर्ष-धाराः

taṃ caṇḍa-śabdaṃ samudīrayantaṃ balāhakā anv abhavan karālāḥ |
akṣa-sthaviṣṭhā mumucus taḍidbhiḥ svananta uccair abhi varṣa-dhārāḥ


12.09.012

ततो व्यदृश्यन्त चतुः समुद्राः समन्ततः क्ष्मा-तलम् आग्रसन्तः ।
समीर-वेगोर्मिभिर् उग्र-नक्र- महा-भयावर्त-गभीर-घोषाः

tato vyadṛśyanta catuḥ samudrāḥ samantataḥ kṣmā-talam āgrasantaḥ |
samīra-vegormibhir ugra-nakra- mahā-bhayāvarta-gabhīra-ghoṣāḥ


12.09.013

अन्तर् बहिश् चाद्भिर् अति-द्युभिः खरैः $ शतह्रदाभिर् उपतापितं जगत् &अम्प्;चतुर्-विधं वीक्ष्य सहात्मना मुनिर् % जलाप्लुतां क्ष्मां विमनाः समत्रसत्

antar bahiś cādbhir ati-dyubhiḥ kharaiḥ $ śatahradābhir upatāpitaṃ jagat &catur-vidhaṃ vīkṣya sahātmanā munir % jalāplutāṃ kṣmāṃ vimanāḥ samatrasat


12.09.014


  • तस्यैवम् उद्वीक्षत ऊर्मि-भीषणः प्रभञ्जनाघूर्णित-वार् महार्णवः ।
    आपूर्यमाणो वरषद्भिर् अम्बुदैः क्ष्माम् अप्यधाद् द्वीप-वर्षाद्रिभिः समम्

** // tasyaivam udvīkṣata ūrmi-bhīṣaṇaḥ prabhañjanāghūrṇita-vār mahārṇavaḥ |*
āpūryamāṇo varaṣadbhir ambudaiḥ kṣmām apyadhād dvīpa-varṣādribhiḥ samam


12.09.015

स-क्ष्मान्तरिक्षं स-दिवं स-भा-गणं $ त्रै-लोक्यम् आसीत् सह दिग्भिर् आप्लुतम् &अम्प्;स एक एवोर्वरितो महा-मुनिर् % बभ्राम विक्षिप्य जटा जडान्ध-वत्

sa-kṣmāntarikṣaṃ sa-divaṃ sa-bhā-gaṇaṃ $ trai-lokyam āsīt saha digbhir āplutam &sa eka evorvarito mahā-munir % babhrāma vikṣipya jaṭā jaḍāndha-vat


12.09.016

  • //क्षुत्-तृट्-परीतो मकरैस् तिमिङ्गिलैर् $ उपद्रुतो वीचि-नभस्वताहतः &क्षुत्-तृट्-परीतो मकरैस् तिमिङ्गिलैर् $ उपद्रुतो वीचि-नभस्वताहतः &तमस्य् अपारे पतितो भ्रमन् दिशो % न वेद खं गां च परिश्रमेषितः

** //kṣut-tṛṭ-parīto makarais timiṅgilair $ upadruto vīci-nabhasvatāhataḥ &kṣut-tṛṭ-parīto makarais timiṅgilair $ upadruto vīci-nabhasvatāhataḥ &tamasy apāre patito bhraman diśo % na veda khaṃ gāṃ ca pariśrameṣitaḥ*


12.09.017


  • क्रचिन् मग्नो महावर्ते तरलैस् ताडितः क्वचित् ।
    यादोभिर् भक्ष्यते क्वापि स्वयम् अन्योन्य-घातिभिः

** // kracin magno mahāvarte taralais tāḍitaḥ kvacit |*
yādobhir bhakṣyate kvāpi svayam anyonya-ghātibhiḥ


12.09.018

क्वचिच् छोकं क्वचिन् मोहं क्वचिद् दुःखं सुखं भयम् ।
क्वचिन् मृत्युम् अवाप्नोति व्याध्य्-आदिभिर् उतार्दितः

kvacic chokaṃ kvacin mohaṃ kvacid duḥkhaṃ sukhaṃ bhayam |
kvacin mṛtyum avāpnoti vyādhy-ādibhir utārditaḥ


12.09.019

अयुतायत-वर्षाणां सहस्राणि शतानि च ।
व्यतीयुर् भ्रमतस् तस्मिन् विष्णु-मायावृतात्मनः

ayutāyata-varṣāṇāṃ sahasrāṇi śatāni ca |
vyatīyur bhramatas tasmin viṣṇu-māyāvṛtātmanaḥ


12.09.020

स कदाचिद् भ्रमंस् तस्मिन् पृथिव्याः ककुदि द्विजः ।
न्याग्रोध-पोतं ददृशे फल-पल्लव-शोभितम्

sa kadācid bhramaṃs tasmin pṛthivyāḥ kakudi dvijaḥ |
nyāgrodha-potaṃ dadṛśe phala-pallava-śobhitam


12.09.021

प्राग्-उत्तरस्यां शाखायां तस्यापि ददृशे शिशुम् ।
शयानं पर्ण-पुटके ग्रसन्तं प्रभया तमः

prāg-uttarasyāṃ śākhāyāṃ tasyāpi dadṛśe śiśum |
śayānaṃ parṇa-puṭake grasantaṃ prabhayā tamaḥ


12.09.022

महा-मरकत-श्यामं श्रीमद्-वदन-पङ्कजम् ।
कम्बु-ग्रीवं महोरस्कं सु-नसं सुन्दर-भ्रुवम्

mahā-marakata-śyāmaṃ śrīmad-vadana-paṅkajam |
kambu-grīvaṃ mahoraskaṃ su-nasaṃ sundara-bhruvam


12.09.023

श्वासैजद्-अलकाभातं कम्बु-श्री-कर्ण-दाडिमम् ।
विद्रुमाधर-भासेषच्- छोणायित-सुधा-स्मितम्

śvāsaijad-alakābhātaṃ kambu-śrī-karṇa-dāḍimam |
vidrumādhara-bhāseṣac- choṇāyita-sudhā-smitam


12.09.024

पद्म-गर्भारुणापाङ्गं हृद्य-हासावलोकनम् ।
श्वासैजद्-वलि-संविग्न- निम्न-नाभि-दलोदरम्

padma-garbhāruṇāpāṅgaṃ hṛdya-hāsāvalokanam |
śvāsaijad-vali-saṃvigna- nimna-nābhi-dalodaram


12.09.025

चार्व्-अङ्गुलिभ्यां पाणिभ्याम् उन्नीय चरणाम्बुजम् ।
मुखे निधाय विप्रेन्द्रो धयन्तं वीक्ष्य विस्मितः

cārv-aṅgulibhyāṃ pāṇibhyām unnīya caraṇāmbujam |
mukhe nidhāya viprendro dhayantaṃ vīkṣya vismitaḥ


12.09.026

तद्-दर्शनाद् वीत-परिश्रमो मुदा प्रोत्फुल्ल-हृत्-पौल्म-विलोचनाम्बुजः ।
प्रहृष्ट-रोमाद्भुत-भाव-शङ्कितः प्रष्टुं पुरस् तं प्रससार बालकम्

tad-darśanād vīta-pariśramo mudā protphulla-hṛt-paulma-vilocanāmbujaḥ |
prahṛṣṭa-romādbhuta-bhāva-śaṅkitaḥ praṣṭuṃ puras taṃ prasasāra bālakam


12.09.027

तावच् छिशोर् वै श्वसितेन भार्गवः $ सो ऽन्तः शरीरं मशको यथाविशत् &अम्प्;तत्राप्य् अदो न्यस्तम् अचष्ट कृत्स्नशो % यथा पुरामुह्यद् अतीव विस्मितः

tāvac chiśor vai śvasitena bhārgavaḥ $ so 'ntaḥ śarīraṃ maśako yathāviśat &tatrāpy ado nyastam acaṣṭa kṛtsnaśo % yathā purāmuhyad atīva vismitaḥ


12.09.028


  • खं रोदसी भा-गणान् अद्रि-सागरान् द्वीपान् स-वर्षान् ककुभः सुरासुरान् ।
    वनानि देशान् सरितः पुराकरान् खेटान् व्रजान् आश्रम-वर्ण-वृत्तयः

** // khaṃ rodasī bhā-gaṇān adri-sāgarān dvīpān sa-varṣān kakubhaḥ surāsurān |*
vanāni deśān saritaḥ purākarān kheṭān vrajān āśrama-varṇa-vṛttayaḥ


12.09.029

महान्ति भूतान्य् अथ भौतिकान्य् असौ कालं च नाना-युग-कल्प-कल्पनम् ।
यत् किञ्चिद् अन्यद् व्यवहार-कारणं ददर्श विश्वं सद् इवावभासितम्

mahānti bhūtāny atha bhautikāny asau kālaṃ ca nānā-yuga-kalpa-kalpanam |
yat kiñcid anyad vyavahāra-kāraṇaṃ dadarśa viśvaṃ sad ivāvabhāsitam


12.09.030

हिमालयं पुष्पवहां च तां नदीं निजाश्रमं यत्र ऋषी अपश्यत ।
विश्वं विपश्यञ् छ्वसिताच् छिशोर् वै बहिर् निरस्तो न्यपतल् लयाब्धौ

himālayaṃ puṣpavahāṃ ca tāṃ nadīṃ nijāśramaṃ yatra ṛṣī apaśyata |
viśvaṃ vipaśyañ chvasitāc chiśor vai bahir nirasto nyapatal layābdhau


12.09.031

तस्मिन् पृथिव्याः ककुदि प्ररूढं वटं च तत्-पर्ण-पुटे शयानम् ।
तोकं च तत्-प्रेम-सुधा-स्मितेन निरीक्षितो ऽपाङ्ग-निरीक्षणेन

tasmin pṛthivyāḥ kakudi prarūḍhaṃ vaṭaṃ ca tat-parṇa-puṭe śayānam |
tokaṃ ca tat-prema-sudhā-smitena nirīkṣito 'pāṅga-nirīkṣaṇena


12.09.032

अथ तं बालकं वीक्ष्य नेत्राभ्यां धिष्ठितं हृदि ।
अभ्ययाद् अति-सङ्क्लिष्टः परिष्वक्तुम् अधोक्षजम्

atha taṃ bālakaṃ vīkṣya netrābhyāṃ dhiṣṭhitaṃ hṛdi |
abhyayād ati-saṅkliṣṭaḥ pariṣvaktum adhokṣajam


12.09.033

तावत् स भगवान् साक्षाद् योगाधीशो गुहा-शयः ।
अन्तर्दध ऋषेः सद्यो यथेहानीश-निर्मिता

tāvat sa bhagavān sākṣād yogādhīśo guhā-śayaḥ |
antardadha ṛṣeḥ sadyo yathehānīśa-nirmitā


12.09.034

तम् अन्व् अथ वटो ब्रह्मन् सलिलं लोक-सम्प्लवः ।
तिरोधायि क्षणाद् अस्य स्वाश्रमे पूर्व-वत् स्थितः

tam anv atha vaṭo brahman salilaṃ loka-samplavaḥ |
tirodhāyi kṣaṇād asya svāśrame pūrva-vat sthitaḥ

Chapter 12.10

12.10.001

0 सूत उवाच स एवम् अनुभूयेदं नारायण-विनिर्मितम् ।
वैभवं योग-मायायास् तम् एव शरणं ययौ

0 sūta uvāca sa evam anubhūyedaṃ nārāyaṇa-vinirmitam |
vaibhavaṃ yoga-māyāyās tam eva śaraṇaṃ yayau


12.10.002

0 श्री-मार्कण्डेय उवाच प्रपन्नो ऽस्म्य् अङ्घ्रि-मूलं ते प्रपन्नाभय-दं हरे ।
यन्-माययापि विबुधा मुह्यन्ति ज्ञान-काशया

0 śrī-mārkaṇḍeya uvāca prapanno 'smy aṅghri-mūlaṃ te prapannābhaya-daṃ hare |
yan-māyayāpi vibudhā muhyanti jñāna-kāśayā


12.10.003

0 सूत उवाच तम् एवं निभृतात्मानं वृषेण दिवि पर्यटन् ।
रुद्राण्या भगवान् रुद्रो ददर्श स्व-गणैर् वृतः

0 sūta uvāca tam evaṃ nibhṛtātmānaṃ vṛṣeṇa divi paryaṭan |
rudrāṇyā bhagavān rudro dadarśa sva-gaṇair vṛtaḥ


12.10.004

अथोमा तम् ऋषिं वीक्ष्य गिरिशं समभाषत ।
पश्येमं भगवन् विप्रं निभृतात्मेन्द्रियाशयम्

athomā tam ṛṣiṃ vīkṣya giriśaṃ samabhāṣata |
paśyemaṃ bhagavan vipraṃ nibhṛtātmendriyāśayam


12.10.005

निभृतोद-झष-व्रातो वातापाये यथार्णवः ।
कुर्व् अस्य तपसः साक्षात् संसिद्धिं सिद्धि-दो भवान्

nibhṛtoda-jhaṣa-vrāto vātāpāye yathārṇavaḥ |
kurv asya tapasaḥ sākṣāt saṃsiddhiṃ siddhi-do bhavān


12.10.006

0 श्री-भगवान् उवाच नैवेच्छत्य् आशिषः क्वापि ब्रह्मर्षिर् मोक्षम् अप्य् उत ।
भक्तिं परां भगवति लब्धवान् पुरुषे ऽव्यये

0 śrī-bhagavān uvāca naivecchaty āśiṣaḥ kvāpi brahmarṣir mokṣam apy uta |
bhaktiṃ parāṃ bhagavati labdhavān puruṣe 'vyaye


12.10.007

अथापि संवदिष्यामो भवान्य् एतेन साधुना ।
अयं हि परमो लाभो नृणां साधु-समागमः

athāpi saṃvadiṣyāmo bhavāny etena sādhunā |
ayaṃ hi paramo lābho nṛṇāṃ sādhu-samāgamaḥ


12.10.008

0 सूत उवाच इत्य् उक्त्वा तम् उपेयाय भगवान् स सतां गतिः ।
ईशानः सर्व-विद्यानाम् ईश्वरः सर्व-देहिनाम्

0 sūta uvāca ity uktvā tam upeyāya bhagavān sa satāṃ gatiḥ |
īśānaḥ sarva-vidyānām īśvaraḥ sarva-dehinām


12.10.009

तयोर् आगमनं साक्षाद् ईशयोर् जगद्-आत्मनोः ।
न वेद रुद्ध-धी-वृत्तिर् आत्मानं विश्वम् एव च

tayor āgamanaṃ sākṣād īśayor jagad-ātmanoḥ |
na veda ruddha-dhī-vṛttir ātmānaṃ viśvam eva ca


12.10.010

भगवांस् तद् अभिज्ञाय गिरिशो योग-मायया ।
आविशत् तद्-गुहाकाशं वायुश् छिद्रम् इवेश्वरः

bhagavāṃs tad abhijñāya giriśo yoga-māyayā |
āviśat tad-guhākāśaṃ vāyuś chidram iveśvaraḥ


12.10.011

आत्मन्य् अपि शिवं प्राप्तं तडित्-पिङ्ग-जटा-धरम् ।
त्र्य्-अक्षं दश-भुजं प्रांशुम् उद्यन्तम् इव भास्करम्

ātmany api śivaṃ prāptaṃ taḍit-piṅga-jaṭā-dharam |
try-akṣaṃ daśa-bhujaṃ prāṃśum udyantam iva bhāskaram


12.10.012

व्याघ्र-चर्माम्बरं शूल- धनुर्-इष्व्-असि-चर्मभिः ।
अक्ष-माला-डमरुक- कपालं परशुं सह

vyāghra-carmāmbaraṃ śūla- dhanur-iṣv-asi-carmabhiḥ |
akṣa-mālā-ḍamaruka- kapālaṃ paraśuṃ saha


12.10.013

बिभ्राणं सहसा भातं विचक्ष्य हृदि विस्मितः ।
किम् इदं कुत एवेति समाधेर् विरतो मुनिः

bibhrāṇaṃ sahasā bhātaṃ vicakṣya hṛdi vismitaḥ |
kim idaṃ kuta eveti samādher virato muniḥ


12.10.014

नेत्रे उन्मील्य ददृशे स-गणं सोमयागतम् ।
रुद्रं त्रि-लोकैक-गुरुं ननाम शिरसा मुनिः

netre unmīlya dadṛśe sa-gaṇaṃ somayāgatam |
rudraṃ tri-lokaika-guruṃ nanāma śirasā muniḥ


12.10.015

तस्मै सपर्यां व्यदधात् स-गणाय सहोमया ।
स्वागतासन-पाद्यार्घ्य- गन्ध-स्रग्-धूप-दीपकैः

tasmai saparyāṃ vyadadhāt sa-gaṇāya sahomayā |
svāgatāsana-pādyārghya- gandha-srag-dhūpa-dīpakaiḥ


12.10.016

आह त्व् आत्मानुभावेन पूर्ण-कामस्य ते विभो ।
करवाम किम् ईशान येनेदं निर्वृतं जगत्

āha tv ātmānubhāvena pūrṇa-kāmasya te vibho |
karavāma kim īśāna yenedaṃ nirvṛtaṃ jagat


12.10.017

नमः शिवाय शान्ताय सत्त्वाय प्रमृडाय च ।
रजो-जुषे ऽथ घोराय नमस् तुभ्यं तमो-जुषे

namaḥ śivāya śāntāya sattvāya pramṛḍāya ca |
rajo-juṣe 'tha ghorāya namas tubhyaṃ tamo-juṣe


12.10.018

0 सूत उवाच एवं स्तुतः स भगवान् आदि-देवः सतां गतिः ।
परितुष्टः प्रसन्नात्मा प्रहसंस् तम् अभाषत

0 sūta uvāca evaṃ stutaḥ sa bhagavān ādi-devaḥ satāṃ gatiḥ |
parituṣṭaḥ prasannātmā prahasaṃs tam abhāṣata


12.10.019

0 श्री-भगवान् उवाच वरं वृणीष्व नः कामं वर-देशा वयं त्रयः ।
अमोघं दर्शनं येषां मर्त्यो यद् विन्दते ऽमृतम्

0 śrī-bhagavān uvāca varaṃ vṛṇīṣva naḥ kāmaṃ vara-deśā vayaṃ trayaḥ |
amoghaṃ darśanaṃ yeṣāṃ martyo yad vindate 'mṛtam


12.10.020

ब्राह्मणाः साधवः शान्ता निःसङ्गा भूत-वत्सलाः ।
एकान्त-भक्ता अस्मासु निर्वैराः सम-दर्शिनः

brāhmaṇāḥ sādhavaḥ śāntā niḥsaṅgā bhūta-vatsalāḥ |
ekānta-bhaktā asmāsu nirvairāḥ sama-darśinaḥ


12.10.021

स-लोका लोक-पालास् तान् वन्दन्त्य् अर्चन्त्य् उपासते ।
अहं च भगवान् ब्रह्मा स्वयं च हरिर् ईश्वरः

sa-lokā loka-pālās tān vandanty arcanty upāsate |
ahaṃ ca bhagavān brahmā svayaṃ ca harir īśvaraḥ


12.10.022

न ते मय्य् अच्युते ऽजे च भिदाम् अण्व् अपि चक्षते ।
नात्मनश् च जनस्यापि तद् युष्मान् वयम् ईमहि

na te mayy acyute 'je ca bhidām aṇv api cakṣate |
nātmanaś ca janasyāpi tad yuṣmān vayam īmahi


12.10.023

न ह्य् अम्-मयानि तीर्थानि न देवाश् चेतनोज्झिताः ।
ते पुनन्त्य् उरु-कालेन यूयं दर्शन-मात्रतः

na hy am-mayāni tīrthāni na devāś cetanojjhitāḥ |
te punanty uru-kālena yūyaṃ darśana-mātrataḥ


12.10.024

ब्राह्मणेभ्यो नमस्यामो ये ऽस्मद्-रूपं त्रयी-मयम् ।
बिभ्रत्य् आत्म-समाधान- तपः-स्वाध्याय-संयमैः

brāhmaṇebhyo namasyāmo ye 'smad-rūpaṃ trayī-mayam |
bibhraty ātma-samādhāna- tapaḥ-svādhyāya-saṃyamaiḥ


12.10.025

श्रवणाद् दर्शनाद् वापि महा-पातकिनो ऽपि वः ।
शुध्येरन्न् अन्त्य-जाश् चापि किम् उ सम्भाषणादिभिः

śravaṇād darśanād vāpi mahā-pātakino 'pi vaḥ |
śudhyerann antya-jāś cāpi kim u sambhāṣaṇādibhiḥ


12.10.026

0 सूत उवाच इति चन्द्र-ललामस्य धर्म-गह्योपबृंहितम् ।
वचो ऽमृतायनम् ऋषिर् नातृप्यत् कर्णयोः पिबन्

0 sūta uvāca iti candra-lalāmasya dharma-gahyopabṛṃhitam |
vaco 'mṛtāyanam ṛṣir nātṛpyat karṇayoḥ piban


12.10.027

स चिरं मायया विष्णोर् भ्रामितः कर्शितो भृशम् ।
शिव-वाग्-अमृत-ध्वस्त- क्लेश-पुञ्जस् तम् अब्रवीत्

sa ciraṃ māyayā viṣṇor bhrāmitaḥ karśito bhṛśam |
śiva-vāg-amṛta-dhvasta- kleśa-puñjas tam abravīt


12.10.028

0 श्री-मार्कण्डेय उवाच अहो ईश्वर-लीलेयं दुर्विभाव्या शरीरिणाम् ।
यन् नमन्तीशितव्यानि स्तुवन्ति जगद्-ईश्वराः

0 śrī-mārkaṇḍeya uvāca aho īśvara-līleyaṃ durvibhāvyā śarīriṇām |
yan namantīśitavyāni stuvanti jagad-īśvarāḥ


12.10.029

धर्मं ग्राहयितुं प्रायः प्रवक्तारश् च देहिनाम् ।
आचरन्त्य् अनुमोदन्ते क्रियमाणं स्तुवन्ति च

dharmaṃ grāhayituṃ prāyaḥ pravaktāraś ca dehinām |
ācaranty anumodante kriyamāṇaṃ stuvanti ca


12.10.030

नैतावता भगवतः स्व-माया-मय-वृत्तिभिः ।
न दुष्येतानुभावस् तैर् मायिनः कुहकं यथा

naitāvatā bhagavataḥ sva-māyā-maya-vṛttibhiḥ |
na duṣyetānubhāvas tair māyinaḥ kuhakaṃ yathā


12.10.031

सृष्ट्वेदं मनसा विश्वम् आत्मनानुप्रविश्य यः ।
गुणैः कुर्वद्भिर् आभाति कर्तेव स्वप्न-दृग् यथा

sṛṣṭvedaṃ manasā viśvam ātmanānupraviśya yaḥ |
guṇaiḥ kurvadbhir ābhāti karteva svapna-dṛg yathā


12.10.032

तस्मै नमो भगवते त्रि-गुणाय गुणात्मने ।
केवलायाद्वितीयाय गुरवे ब्रह्म-मूर्तये

tasmai namo bhagavate tri-guṇāya guṇātmane |
kevalāyādvitīyāya gurave brahma-mūrtaye


12.10.033

कं वृणे नु परं भूमन् वरं त्वद् वर-दर्शनात् ।
यद्-दर्शनात् पूर्ण-कामः सत्य-कामः पुमान् भवेत्

kaṃ vṛṇe nu paraṃ bhūman varaṃ tvad vara-darśanāt |
yad-darśanāt pūrṇa-kāmaḥ satya-kāmaḥ pumān bhavet


12.10.034

वरम् एकं वृणे ऽथापि पूर्णात् कामाभिवर्षणात् ।
भगवत्य् अच्युतां भक्तिं तत्-परेषु तथा त्वयि

varam ekaṃ vṛṇe 'thāpi pūrṇāt kāmābhivarṣaṇāt |
bhagavaty acyutāṃ bhaktiṃ tat-pareṣu tathā tvayi


12.10.035

0 सूत उवाच इत्य् अर्चितो ऽभिष्टुतश् च मुनिना सूक्तया गिरा ।
तम् आह भगवाञ् छर्वः शर्वया चाभिनन्दितः

0 sūta uvāca ity arcito 'bhiṣṭutaś ca muninā sūktayā girā |
tam āha bhagavāñ charvaḥ śarvayā cābhinanditaḥ


12.10.036

कामो महर्षे सर्वो ऽयं भक्तिमांस् त्वम् अधोक्षजे ।
आ-कल्पान्ताद् यशः पुण्यम् अजरामरता तथा

kāmo maharṣe sarvo 'yaṃ bhaktimāṃs tvam adhokṣaje |
ā-kalpāntād yaśaḥ puṇyam ajarāmaratā tathā


12.10.037

ज्ञानं त्रै-कालिकं ब्रह्मन् विज्ञानं च विरक्तिमत् ।
ब्रह्म-वर्चस्विनो भूयात् पुराणाचार्यतास्तु ते

jñānaṃ trai-kālikaṃ brahman vijñānaṃ ca viraktimat |
brahma-varcasvino bhūyāt purāṇācāryatāstu te


12.10.038

0 सूत उवाच एवं वरान् स मुनये दत्त्वागात् त्र्य्-अक्ष ईश्वरः ।
देव्यै तत्-कर्म कथयन्न् अनुभूतं पुरामुना

0 sūta uvāca evaṃ varān sa munaye dattvāgāt try-akṣa īśvaraḥ |
devyai tat-karma kathayann anubhūtaṃ purāmunā


12.10.039

सो ऽप्य् अवाप्त-महा-योग- महिमा भार्गवोत्तमः ।
विचरत्य् अधुनाप्य् अद्धा हराव् एकान्ततां गतः

so 'py avāpta-mahā-yoga- mahimā bhārgavottamaḥ |
vicaraty adhunāpy addhā harāv ekāntatāṃ gataḥ


12.10.040

अनुवर्णितम् एतत् ते मार्कण्डेयस्य धीमतः ।
अनुभूतं भगवतो माया-वैभवम् अद्भुतम्

anuvarṇitam etat te mārkaṇḍeyasya dhīmataḥ |
anubhūtaṃ bhagavato māyā-vaibhavam adbhutam


12.10.041

एतत् केचिद् अविद्वांसो माया-संसृतिर् आत्मनः ।
अनाद्य्-आवर्तितं नॄणां कादाचित्कं प्रचक्षते

etat kecid avidvāṃso māyā-saṃsṛtir ātmanaḥ |
anādy-āvartitaṃ nṝṇāṃ kādācitkaṃ pracakṣate


12.10.042

य एवम् एतद् भृगु-वर्य वर्णितं रथाङ्ग-पाणेर् अनुभाव-भावितम् ।
संश्रावयेत् संशृणुयाद् उ ताव् उभौ तयोर् न कर्माशय-संसृतिर् भवेत्

ya evam etad bhṛgu-varya varṇitaṃ rathāṅga-pāṇer anubhāva-bhāvitam |
saṃśrāvayet saṃśṛṇuyād u tāv ubhau tayor na karmāśaya-saṃsṛtir bhavet

Chapter 12.11

12.11.001

0 श्री-शौनक उवाच अथेमम् अर्थं पृच्छामो भवन्तं बहु-वित्तमम् ।
समस्त-तन्त्र-राद्धान्ते भवान् भागवत तत्त्व-वित्

0 śrī-śaunaka uvāca athemam arthaṃ pṛcchāmo bhavantaṃ bahu-vittamam |
samasta-tantra-rāddhānte bhavān bhāgavata tattva-vit


12.11.002

तान्त्रिकाः परिचर्यायां केवलस्य श्रियः पतेः ।
अङ्गोपाङ्गायुधाकल्पं कल्पयन्ति यथा च यैः

tāntrikāḥ paricaryāyāṃ kevalasya śriyaḥ pateḥ |
aṅgopāṅgāyudhākalpaṃ kalpayanti yathā ca yaiḥ


12.11.003

तन् नो वर्णय भद्रं ते क्रिया-योगं बुभुत्सताम् ।
येन क्रिया-नैपुणेन मर्त्यो यायाद् अमर्त्यताम्

tan no varṇaya bhadraṃ te kriyā-yogaṃ bubhutsatām |
yena kriyā-naipuṇena martyo yāyād amartyatām


12.11.004

0 सूत उवाच नमस्कृत्य गुरून् वक्ष्ये विभूतीर् वैष्णवीर् अपि ।
याः प्रोक्ता वेद-तन्त्राभ्याम् आचार्यैः पद्मजादिभिः

0 sūta uvāca namaskṛtya gurūn vakṣye vibhūtīr vaiṣṇavīr api |
yāḥ proktā veda-tantrābhyām ācāryaiḥ padmajādibhiḥ


12.11.005

मायाद्यैर् नवभिस् तत्त्वैः स विकार-मयो विराट् ।
निर्मितो दृश्यते यत्र स-चित्के भुवन-त्रयम्

māyādyair navabhis tattvaiḥ sa vikāra-mayo virāṭ |
nirmito dṛśyate yatra sa-citke bhuvana-trayam


12.11.006

एतद् वै पौरुषं रूपं भूः पादौ द्यौः शिरो नभः ।
नाभिः सूर्यो ऽक्षिणी नासे वायुः कर्णौ दिशः प्रभोः

etad vai pauruṣaṃ rūpaṃ bhūḥ pādau dyauḥ śiro nabhaḥ |
nābhiḥ sūryo 'kṣiṇī nāse vāyuḥ karṇau diśaḥ prabhoḥ


12.11.007

प्रजापतिः प्रजननम् अपानो मृत्युर् ईशितुः ।
तद्-बाहवो लोक-पाला मनश् चन्द्रो भ्रुवौ यमः

prajāpatiḥ prajananam apāno mṛtyur īśituḥ |
tad-bāhavo loka-pālā manaś candro bhruvau yamaḥ


12.11.008

लज्जोत्तरो ऽधरो लोभो दन्ता ज्योत्स्ना स्मयो भ्रमः ।
रोमाणि भूरुहा भूम्नो मेघाः पुरुष-मूर्धजाः

lajjottaro 'dharo lobho dantā jyotsnā smayo bhramaḥ |
romāṇi bhūruhā bhūmno meghāḥ puruṣa-mūrdhajāḥ


12.11.009

यावान् अयं वै पुरुषो यावत्या संस्थया मितः ।
तावान् असाव् अपि महा- पुरुषो लोक-संस्थया

yāvān ayaṃ vai puruṣo yāvatyā saṃsthayā mitaḥ |
tāvān asāv api mahā- puruṣo loka-saṃsthayā


12.11.010

कौस्तुभ-व्यपदेशेन स्वात्म-ज्योतिर् बिभर्त्य् अजः ।
तत्-प्रभा व्यापिनी साक्षात् श्रीवत्सम् उरसा विभुः

kaustubha-vyapadeśena svātma-jyotir bibharty ajaḥ |
tat-prabhā vyāpinī sākṣāt śrīvatsam urasā vibhuḥ


12.11.011

स्व-मायां वन-मालाख्यां नाना-गुण-मयीं दधत् ।
वासश् छन्दो-मयं पीतं ब्रह्म-सूत्रं त्रि-वृत् स्वरम्

sva-māyāṃ vana-mālākhyāṃ nānā-guṇa-mayīṃ dadhat |
vāsaś chando-mayaṃ pītaṃ brahma-sūtraṃ tri-vṛt svaram


12.11.012

बिभर्ति साङ्ख्यं योगं च देवो मकर-कुण्डले ।
मौलिं पदं पारमेष्ठ्यं सर्व-लोकाभयङ्-करम्

bibharti sāṅkhyaṃ yogaṃ ca devo makara-kuṇḍale |
mauliṃ padaṃ pārameṣṭhyaṃ sarva-lokābhayaṅ-karam


12.11.013

अव्याकृतम् अनन्ताख्यम् आसनं यद्-अधिष्ठितः ।
धर्म-ज्ञानादिभिर् युक्तं सत्त्वं पद्मम् इहोच्यते

avyākṛtam anantākhyam āsanaṃ yad-adhiṣṭhitaḥ |
dharma-jñānādibhir yuktaṃ sattvaṃ padmam ihocyate


12.11.014

ओजः-सहो-बल-युतं मुख्य-तत्त्वं गदां दधत् ।
अपां तत्त्वं दर-वरं तेजस्-तत्त्वं सुदर्शनम्

ojaḥ-saho-bala-yutaṃ mukhya-tattvaṃ gadāṃ dadhat |
apāṃ tattvaṃ dara-varaṃ tejas-tattvaṃ sudarśanam


12.11.015

नभो-निभं नभस्-तत्त्वम् असिं चर्म तमो-मयम् ।
काल-रूपं धनुः शार्ङ्गं तथा कर्म-मयेषुधिम्

nabho-nibhaṃ nabhas-tattvam asiṃ carma tamo-mayam |
kāla-rūpaṃ dhanuḥ śārṅgaṃ tathā karma-mayeṣudhim


12.11.016

इन्द्रियाणि शरान् आहुर् आकूतीर् अस्य स्यन्दनम् ।
तन्-मात्राण्य् अस्याभिव्यक्तिं मुद्रयार्थ-क्रियात्मताम्

indriyāṇi śarān āhur ākūtīr asya syandanam |
tan-mātrāṇy asyābhivyaktiṃ mudrayārtha-kriyātmatām


12.11.017

मण्डलं देव-यजनं दीक्षा संस्कार आत्मनः ।
परिचर्या भगवत आत्मनो दुरित-क्षयः

maṇḍalaṃ deva-yajanaṃ dīkṣā saṃskāra ātmanaḥ |
paricaryā bhagavata ātmano durita-kṣayaḥ


12.11.018

भगवान् भग-शब्दार्थं लीला-कमलम् उद्वहन् ।
धर्मं यशश् च भगवांश् चामर-व्यजने ऽभजत्

bhagavān bhaga-śabdārthaṃ līlā-kamalam udvahan |
dharmaṃ yaśaś ca bhagavāṃś cāmara-vyajane 'bhajat


12.11.019

आतपत्रं तु वैकुण्ठं द्विजा धामाकुतो-भयम् ।
त्रि-वृद् वेदः सुपर्णाख्यो यज्ञं वहति पूरुषम्

ātapatraṃ tu vaikuṇṭhaṃ dvijā dhāmākuto-bhayam |
tri-vṛd vedaḥ suparṇākhyo yajñaṃ vahati pūruṣam


12.11.020

अनपायिनी भगवती शृईः साक्षाद् आत्मनो हरेः ।
विष्वक्षेनस् तन्त्र-मूर्तिर् विदितः पार्षदाधिपः ।
नन्दादयो ऽष्टौ द्वाः-स्थाश् च ते ऽणिमाद्या हरेर् गुणाः

anapāyinī bhagavatī śṛīḥ sākṣād ātmano hareḥ |
viṣvakṣenas tantra-mūrtir viditaḥ pārṣadādhipaḥ |
nandādayo 'ṣṭau dvāḥ-sthāś ca te 'ṇimādyā harer guṇāḥ


12.11.021

वासुदेवः सङ्कर्षणः प्रद्युम्नः पुरुषः स्वयम् ।
अनिरुद्ध इति ब्रह्मन् मूर्ति-व्यूहो ऽभिधीयते

vāsudevaḥ saṅkarṣaṇaḥ pradyumnaḥ puruṣaḥ svayam |
aniruddha iti brahman mūrti-vyūho 'bhidhīyate


12.11.022

स विश्वस् तैजसः प्राज्ञस् तुरीय इति वृत्तिभिः ।
अर्थेन्द्रियाशय-ज्ञानैर् भगवान् परिभाव्यते

sa viśvas taijasaḥ prājñas turīya iti vṛttibhiḥ |
arthendriyāśaya-jñānair bhagavān paribhāvyate


12.11.023

अङ्गोपाङ्गायुधाकल्पैर् भगवांस् तच् चतुष्टयम् ।
बिभर्ति स्म चतुर्-मूर्तिर् भगवान् हरिर् ईश्वरः

aṅgopāṅgāyudhākalpair bhagavāṃs tac catuṣṭayam |
bibharti sma catur-mūrtir bhagavān harir īśvaraḥ


12.11.024

द्विज-ऋषभ स एष ब्रह्म-योनिः स्वयं-दृक् $ स्व-महिम-परिपूर्णो मायया च स्वयैतत् &अम्प्;सृजति हरति पातीत्य् आख्ययानावृताक्षो % विवृत इव निरुक्तस् तत्-परैर् आत्म-लभ्यः

dvija-ṛṣabha sa eṣa brahma-yoniḥ svayaṃ-dṛk $ sva-mahima-paripūrṇo māyayā ca svayaitat &sṛjati harati pātīty ākhyayānāvṛtākṣo % vivṛta iva niruktas tat-parair ātma-labhyaḥ


12.11.025

  • //श्री-कृष्ण कृष्ण-सख वृष्ण्य्-ऋषभावनि-ध्रुग्- $ राजन्य-वंश-दहनानपवर्ग-वीर्य &श्री-कृष्ण कृष्ण-सख वृष्ण्य्-ऋषभावनि-ध्रुग्- $ राजन्य-वंश-दहनानपवर्ग-वीर्य &गोविन्द गोप-वनिता-व्रज-भृत्य-गीत % तीर्थ-श्रवः श्रवण-मङ्गल पाहि भृत्यान्

** //śrī-kṛṣṇa kṛṣṇa-sakha vṛṣṇy-ṛṣabhāvani-dhrug- $ rājanya-vaṃśa-dahanānapavarga-vīrya &śrī-kṛṣṇa kṛṣṇa-sakha vṛṣṇy-ṛṣabhāvani-dhrug- $ rājanya-vaṃśa-dahanānapavarga-vīrya &govinda gopa-vanitā-vraja-bhṛtya-gīta % tīrtha-śravaḥ śravaṇa-maṅgala pāhi bhṛtyān*


12.11.026


  • य इदं कल्य उत्थाय महा-पुरुष-लक्षणम् ।
    तच्-चित्तः प्रयतो जप्त्वा ब्रह्म वेद गुहाशयम्

** // ya idaṃ kalya utthāya mahā-puruṣa-lakṣaṇam |*
tac-cittaḥ prayato japtvā brahma veda guhāśayam


12.11.027

0 श्री-शौनक उवाच शुको यद् आह भगवान् विष्णु-राताय शृण्वते ।
सौरो गणो मासि मासि नाना वसति सप्तकः

0 śrī-śaunaka uvāca śuko yad āha bhagavān viṣṇu-rātāya śṛṇvate |
sauro gaṇo māsi māsi nānā vasati saptakaḥ


12.11.028

तेषां नामानि कर्माणि नियुक्तानाम् अधीश्वरैः ।
ब्रूहि नः श्रद्दधानानां व्यूहं सूर्यात्मनो हरेः

teṣāṃ nāmāni karmāṇi niyuktānām adhīśvaraiḥ |
brūhi naḥ śraddadhānānāṃ vyūhaṃ sūryātmano hareḥ


12.11.029

0 सूत उवाच अनाद्य्-अविद्यया विष्णोर् आत्मनः सर्व-देहिनाम् ।
निर्मितो लोक-तन्त्रो ऽयं लोकेषु परिवर्तते

0 sūta uvāca anādy-avidyayā viṣṇor ātmanaḥ sarva-dehinām |
nirmito loka-tantro 'yaṃ lokeṣu parivartate


12.11.030

एक एव हि लोकानां सूर्य आत्मादि-कृद् धरिः ।
सर्व-वेद-क्रिया-मूलम् ऋषिभिर् बहुधोदितः

eka eva hi lokānāṃ sūrya ātmādi-kṛd dhariḥ |
sarva-veda-kriyā-mūlam ṛṣibhir bahudhoditaḥ


12.11.031

कालो देशः क्रिया कर्ता करणं कार्यम् आगमः ।
द्रव्यं फलम् इति ब्रह्मन् नवधोक्तो ऽजया हरिः

kālo deśaḥ kriyā kartā karaṇaṃ kāryam āgamaḥ |
dravyaṃ phalam iti brahman navadhokto 'jayā hariḥ


12.11.032

मध्व्-आदिषु द्वादशसु भगवान् काल-रूप-धृक् ।
लोक-तन्त्राय चरति पृथग् द्वादशभिर् गणैः

madhv-ādiṣu dvādaśasu bhagavān kāla-rūpa-dhṛk |
loka-tantrāya carati pṛthag dvādaśabhir gaṇaiḥ


12.11.033

धाता कृतस्थली हेतिर् वासुकी रथकृन् मुने ।
पुलस्त्यस् तुम्बुरुर् इति मधु-मासं नयन्त्य् अमी

dhātā kṛtasthalī hetir vāsukī rathakṛn mune |
pulastyas tumburur iti madhu-māsaṃ nayanty amī


12.11.034

अर्यमा पुलहो ऽथौजाः प्रहेतिः पुञ्जिकस्थली ।
नारदः कच्छनीरश् च नयन्त्य् एते स्म माधवम्

aryamā pulaho 'thaujāḥ prahetiḥ puñjikasthalī |
nāradaḥ kacchanīraś ca nayanty ete sma mādhavam


12.11.035

मित्रो ऽत्रिः पौरुषेयो ऽथ तक्षको मेनका हहाः ।
रथस्वन इति ह्य् एते शुक्र-मासं नयन्त्य् अमी

mitro 'triḥ pauruṣeyo 'tha takṣako menakā hahāḥ |
rathasvana iti hy ete śukra-māsaṃ nayanty amī


12.11.036

वसिष्ठो वरुणो रम्भा सहजन्यस् तथा हुहूः ।
शुक्रश् चित्रस्वनश् चैव शुचि-मासं नयन्त्य् अमी

vasiṣṭho varuṇo rambhā sahajanyas tathā huhūḥ |
śukraś citrasvanaś caiva śuci-māsaṃ nayanty amī


12.11.037

इन्द्रो विश्वावसुः श्रोता एलापत्रस् तथाङ्गिराः ।
प्रम्लोचा राक्षसो वर्यो नभो-मासं नयन्त्य् अमी

indro viśvāvasuḥ śrotā elāpatras tathāṅgirāḥ |
pramlocā rākṣaso varyo nabho-māsaṃ nayanty amī


12.11.038

विवस्वान् उग्रसेनश् च व्याघ्र आसारणो भृगुः ।
अनुम्लोचा शङ्खपालो नभस्याख्यं नयन्त्य् अमी

vivasvān ugrasenaś ca vyāghra āsāraṇo bhṛguḥ |
anumlocā śaṅkhapālo nabhasyākhyaṃ nayanty amī


12.11.039

पूषा धनञ्जयो वातः सुषेणः सुरुचिस् तथा ।
घृताची गौतमश् चेति तपो-मासं नयन्त्य् अमी

pūṣā dhanañjayo vātaḥ suṣeṇaḥ surucis tathā |
ghṛtācī gautamaś ceti tapo-māsaṃ nayanty amī


12.11.040

ऋतुर् वर्चा भरद्वाजः पर्जन्यः सेनजित् तथा ।
विश्व ऐरावतश् चैव तपस्याख्यं नयन्त्य् अमी

ṛtur varcā bharadvājaḥ parjanyaḥ senajit tathā |
viśva airāvataś caiva tapasyākhyaṃ nayanty amī


12.11.041

अथांशुः कश्यपस् तार्क्ष्य ऋतसेनस् तथोर्वशी ।
विद्युच्छत्रुर् महाशङ्खः सहो-मासं नयन्त्य् अमी

athāṃśuḥ kaśyapas tārkṣya ṛtasenas tathorvaśī |
vidyucchatrur mahāśaṅkhaḥ saho-māsaṃ nayanty amī


12.11.042

भगः स्फूर्जो ऽरिष्टनेमिर् ऊर्ण आयुश् च पञ्चमः ।
कर्कोटकः पूर्वचित्तिः पुष्य-मासं नयन्त्य् अमी

bhagaḥ sphūrjo 'riṣṭanemir ūrṇa āyuś ca pañcamaḥ |
karkoṭakaḥ pūrvacittiḥ puṣya-māsaṃ nayanty amī


12.11.043

त्वष्टा ऋचीक-तनयः कम्बलश् च तिलोत्तमा ।
ब्रह्मापेतो ऽथ सतजिद् धृतराष्ट्र इषम्-भराः

tvaṣṭā ṛcīka-tanayaḥ kambalaś ca tilottamā |
brahmāpeto 'tha satajid dhṛtarāṣṭra iṣam-bharāḥ


12.11.044

विष्णुर् अश्वतरो रम्भा सूर्यवर्चाश् च सत्यजित् ।
विश्वामित्रो मखापेत ऊर्ज-मासं नयन्त्य् अमी

viṣṇur aśvataro rambhā sūryavarcāś ca satyajit |
viśvāmitro makhāpeta ūrja-māsaṃ nayanty amī


12.11.045

एता भगवतो विष्णोर् आदित्यस्य विभूतयः ।
स्मरतां सन्ध्ययोर् नॄणां हरन्त्य् अंहो दिने दिने

etā bhagavato viṣṇor ādityasya vibhūtayaḥ |
smaratāṃ sandhyayor nṝṇāṃ haranty aṃho dine dine


12.11.046

द्वादशस्व् अपि मासेषु देवो ऽसौ षड्भिर् अस्य वै ।
चरन् समन्तात् तनुते परत्रेह च सन्-मतिम्

dvādaśasv api māseṣu devo 'sau ṣaḍbhir asya vai |
caran samantāt tanute paratreha ca san-matim


12.11.047

सामर्ग्-यजुर्भिस् तल्-लिङ्गैर् ऋषयः संस्तुवन्त्य् अमुम् ।
गन्धर्वास् तं प्रगायन्ति नृत्यन्त्य् अप्सरसो ऽग्रतः

sāmarg-yajurbhis tal-liṅgair ṛṣayaḥ saṃstuvanty amum |
gandharvās taṃ pragāyanti nṛtyanty apsaraso 'grataḥ


12.11.048

उन्नह्यन्ति रथं नागा ग्रामण्यो रथ-योजकाः ।
चोदयन्ति रथं पृष्ठे नैरृता बल-शालिनः

unnahyanti rathaṃ nāgā grāmaṇyo ratha-yojakāḥ |
codayanti rathaṃ pṛṣṭhe nairṛtā bala-śālinaḥ


12.11.049

वालखिल्याः सहस्राणि षष्टिर् ब्रह्मर्षयो ऽमलाः ।
पुरतो ऽभिमुखं यान्ति स्तुवन्ति स्तुतिभिर् विभुम्

vālakhilyāḥ sahasrāṇi ṣaṣṭir brahmarṣayo 'malāḥ |
purato 'bhimukhaṃ yānti stuvanti stutibhir vibhum


12.11.050

एवं ह्य् अनादि-निधनो भगवान् हरिर् ईश्वरः ।
कल्पे कल्पे स्वम् आत्मानं व्यूह्य लोकान् अवत्य् अजः

evaṃ hy anādi-nidhano bhagavān harir īśvaraḥ |
kalpe kalpe svam ātmānaṃ vyūhya lokān avaty ajaḥ

Chapter 12.12

12.12.001

0 सूत उवाच नमो धर्माय महते नमः कृष्णाय वेधसे ।
ब्रह्मणेभ्यो नमस्कृत्य धर्मान् वक्ष्ये सनातनान्

0 sūta uvāca namo dharmāya mahate namaḥ kṛṣṇāya vedhase |
brahmaṇebhyo namaskṛtya dharmān vakṣye sanātanān


12.12.002

एतद् वः कथितं विप्रा विष्णोश् चरितम् अद्भुतम् ।
भवद्भिर् यद् अहं पृष्टो नराणां पुरुषोचितम्

etad vaḥ kathitaṃ viprā viṣṇoś caritam adbhutam |
bhavadbhir yad ahaṃ pṛṣṭo narāṇāṃ puruṣocitam


12.12.003

अत्र सङ्कीर्तितः साक्षात् सर्व-पाप-हरो हरिः ।
नारायणो हृषीकेशो भगवान् सात्वताम् पतिः

atra saṅkīrtitaḥ sākṣāt sarva-pāpa-haro hariḥ |
nārāyaṇo hṛṣīkeśo bhagavān sātvatām patiḥ


12.12.004

अत्र ब्रह्म परं गुह्यं जगतः प्रभवाप्ययम् ।
ज्ञानं च तद्-उपाख्यानं प्रोक्तं विज्ञान-संयुतम्

atra brahma paraṃ guhyaṃ jagataḥ prabhavāpyayam |
jñānaṃ ca tad-upākhyānaṃ proktaṃ vijñāna-saṃyutam


12.12.005

भक्ति-योगः समाख्यातो वैराग्यं च तद्-आश्रयम् ।
पारीक्षितम् उपाख्यानं नारदाख्यानम् एव च

bhakti-yogaḥ samākhyāto vairāgyaṃ ca tad-āśrayam |
pārīkṣitam upākhyānaṃ nāradākhyānam eva ca


12.12.006

प्रायोपवेशो राजर्षेर् विप्र-शापात् परीक्षितः ।
शुकस्य ब्रह्मर्षभस्य संवादश् च परीक्षितः

prāyopaveśo rājarṣer vipra-śāpāt parīkṣitaḥ |
śukasya brahmarṣabhasya saṃvādaś ca parīkṣitaḥ


12.12.007

योग-धारणयोत्क्रान्तिः संवादो नारदाजयोः ।
अवतारानुगीतं च सर्गः प्राधानिको ऽग्रतः

yoga-dhāraṇayotkrāntiḥ saṃvādo nāradājayoḥ |
avatārānugītaṃ ca sargaḥ prādhāniko 'grataḥ


12.12.008

विदुरोद्धव-संवादः क्षत्तृ-मैत्रेययोस् ततः ।
पुराण-संहिता-प्रश्नो महा-पुरुष-संस्थितिः

viduroddhava-saṃvādaḥ kṣattṛ-maitreyayos tataḥ |
purāṇa-saṃhitā-praśno mahā-puruṣa-saṃsthitiḥ


12.12.009

ततः प्राकृतिकः सर्गः सप्त वैकृतिकाश् च ये ।
ततो ब्रह्माण्ड-सम्भूतिर् वैराजः पुरुषो यतः

tataḥ prākṛtikaḥ sargaḥ sapta vaikṛtikāś ca ye |
tato brahmāṇḍa-sambhūtir vairājaḥ puruṣo yataḥ


12.12.010

कालस्य स्थूल-सूक्ष्मस्य गतिः पद्म-समुद्भवः ।
भुव उद्धरणे ऽम्भोधेर् हिरण्याक्ष-वधो यथा

kālasya sthūla-sūkṣmasya gatiḥ padma-samudbhavaḥ |
bhuva uddharaṇe 'mbhodher hiraṇyākṣa-vadho yathā


12.12.011

ऊर्ध्व-तिर्यग्-अवाक्-सर्गो रुद्र-सर्गस् तथैव च ।
अर्ध-नारीश्वरस्याथ यतः स्वायम्भुवो मनुः

ūrdhva-tiryag-avāk-sargo rudra-sargas tathaiva ca |
ardha-nārīśvarasyātha yataḥ svāyambhuvo manuḥ


12.12.012

शतरूपा च या स्त्रीणाम् आद्या प्रकृतिर् उत्तमा ।
सन्तानो धर्म-पत्नीनां कर्दमस्य प्रजापतेः

śatarūpā ca yā strīṇām ādyā prakṛtir uttamā |
santāno dharma-patnīnāṃ kardamasya prajāpateḥ


12.12.013

अवतारो भगवतः कपिलस्य महात्मनः ।
देवहूत्याश् च संवादः कपिलेन च धीमता

avatāro bhagavataḥ kapilasya mahātmanaḥ |
devahūtyāś ca saṃvādaḥ kapilena ca dhīmatā


12.12.014

नव-ब्रह्म-समुत्पत्तिर् दक्ष-यज्ञ-विनाशनम् ।
ध्रुवस्य चरितं पश्चात् पृथोः प्राचीनबर्हिषः

nava-brahma-samutpattir dakṣa-yajña-vināśanam |
dhruvasya caritaṃ paścāt pṛthoḥ prācīnabarhiṣaḥ


12.12.015

नारदस्य च संवादस् ततः प्रैयव्रतं द्विजाः ।
नाभेस् ततो ऽनुचरितम् ऋषभस्य भरतस्य च

nāradasya ca saṃvādas tataḥ praiyavrataṃ dvijāḥ |
nābhes tato 'nucaritam ṛṣabhasya bharatasya ca


12.12.016

द्वीप-वर्ष-समुद्राणां गिरि-नद्य्-उपवर्णनम् ।
ज्योतिश्-चक्रस्य संस्थानं पाताल-नरक-स्थितिः

dvīpa-varṣa-samudrāṇāṃ giri-nady-upavarṇanam |
jyotiś-cakrasya saṃsthānaṃ pātāla-naraka-sthitiḥ


12.12.017

दक्ष-जन्म प्रचेतोभ्यस् तत्-पुत्रीणां च सन्ततिः ।
यतो देवासुर-नरास् तिर्यङ्-नग-खगादयः

dakṣa-janma pracetobhyas tat-putrīṇāṃ ca santatiḥ |
yato devāsura-narās tiryaṅ-naga-khagādayaḥ


12.12.018

त्वाष्ट्रस्य जन्म-निधनं पुत्रयोश् च दितेर् द्विजाः ।
दैत्येश्वरस्य चरितं प्रह्रादस्य महात्मनः

tvāṣṭrasya janma-nidhanaṃ putrayoś ca diter dvijāḥ |
daityeśvarasya caritaṃ prahrādasya mahātmanaḥ


12.12.019

मन्व्-अन्तरानुकथनं गजेन्द्रस्य विमोक्षणम् ।
मन्व्-अन्तरावताराश् च विष्णोर् हयशिरादयः

manv-antarānukathanaṃ gajendrasya vimokṣaṇam |
manv-antarāvatārāś ca viṣṇor hayaśirādayaḥ


12.12.020

कौर्मं मात्स्यं नारसिंहं वामनं च जगत्-पतेः ।
क्षीरोद-मथनं तद्वद् अमृतार्थे दिवौकसाम्

kaurmaṃ mātsyaṃ nārasiṃhaṃ vāmanaṃ ca jagat-pateḥ |
kṣīroda-mathanaṃ tadvad amṛtārthe divaukasām


12.12.021

देवासुर-महा-युद्धं राज-वंशानुकीर्तनम् ।
इक्ष्वाकु-जन्म तद्-वंशः सुद्युम्नस्य महात्मनः

devāsura-mahā-yuddhaṃ rāja-vaṃśānukīrtanam |
ikṣvāku-janma tad-vaṃśaḥ sudyumnasya mahātmanaḥ


12.12.022

इलोपाख्यानम् अत्रोक्तं तारोपाख्यानम् एव च ।
सूर्य-वंशानुकथनं शशादाद्या नृगादयः

ilopākhyānam atroktaṃ tāropākhyānam eva ca |
sūrya-vaṃśānukathanaṃ śaśādādyā nṛgādayaḥ


12.12.023

सौकन्यं चाथ शर्यातेः ककुत्स्थस्य च धीमतः ।
खट्वाङ्गस्य च मान्धातुः सौभरेः सगरस्य च

saukanyaṃ cātha śaryāteḥ kakutsthasya ca dhīmataḥ |
khaṭvāṅgasya ca māndhātuḥ saubhareḥ sagarasya ca


12.12.024

रामस्य कोशलेन्द्रस्य चरितं किल्बिषापहम् ।
निमेर् अङ्ग-परित्यागो जनकानां च सम्भवः

rāmasya kośalendrasya caritaṃ kilbiṣāpaham |
nimer aṅga-parityāgo janakānāṃ ca sambhavaḥ


12.12.025

रामस्य भार्गवेन्द्रस्य निःक्षतृई-करणं भुवः ।
ऐलस्य सोम-वंशस्य ययातेर् नहुषस्य च

rāmasya bhārgavendrasya niḥkṣatṛī-karaṇaṃ bhuvaḥ |
ailasya soma-vaṃśasya yayāter nahuṣasya ca


12.12.026

दौष्मन्तेर् भरतस्यापि शान्तनोस् तत्-सुतस्य च ।
ययातेर् ज्येष्ठ-पुत्रस्य यदोर् वंशो ऽनुकीर्तितः

dauṣmanter bharatasyāpi śāntanos tat-sutasya ca |
yayāter jyeṣṭha-putrasya yador vaṃśo 'nukīrtitaḥ


12.12.027

यत्रावतीऋणो भगवान् कृष्णाख्यो जगद्-ईश्वरः ।
वसुदेव-गृहे जन्म ततो वृद्धिश् च गोकुले

yatrāvatīṛṇo bhagavān kṛṣṇākhyo jagad-īśvaraḥ |
vasudeva-gṛhe janma tato vṛddhiś ca gokule


12.12.028

तस्य कर्माण्य् अपाराणि कीर्तितान्य् असुर-द्विषः ।
पूतनासु-पयः-पानं शकटोच्चाटनं शिशोः

tasya karmāṇy apārāṇi kīrtitāny asura-dviṣaḥ |
pūtanāsu-payaḥ-pānaṃ śakaṭoccāṭanaṃ śiśoḥ


12.12.029

तृणावर्तस्य निष्पेषस् तथैव बक-वत्सयोः ।
अघासुर-वधो धात्रा वत्स-पालावगूहनम्

tṛṇāvartasya niṣpeṣas tathaiva baka-vatsayoḥ |
aghāsura-vadho dhātrā vatsa-pālāvagūhanam


12.12.030

धेनुकस्य सह-भ्रातुः प्रलम्बस्य च सङ्क्षयः ।
गोपानां च परित्राणं दावाग्नेः परिसर्पतः

dhenukasya saha-bhrātuḥ pralambasya ca saṅkṣayaḥ |
gopānāṃ ca paritrāṇaṃ dāvāgneḥ parisarpataḥ


12.12.031

दमनं कालियस्याहेर् महाहेर् नन्द-मोक्षणम् ।
व्रत-चर्या तु कन्यानां यत्र तुष्टो ऽच्युतो व्रतैः

damanaṃ kāliyasyāher mahāher nanda-mokṣaṇam |
vrata-caryā tu kanyānāṃ yatra tuṣṭo 'cyuto vrataiḥ


12.12.032

प्रसादो यज्ञ-पत्नीभ्यो विप्राणां चानुतापनम् ।
गोवर्धनोद्धारणं च शक्रस्य सुरभेर् अथ

prasādo yajña-patnībhyo viprāṇāṃ cānutāpanam |
govardhanoddhāraṇaṃ ca śakrasya surabher atha


12.12.033

यज्ञभिषेकः कृष्णस्य स्त्रीभिः क्रीडा च रात्रिषु ।
शङ्खचूडस्य दुर्बुद्धेर् वधो ऽरिष्टस्य केशिनः

yajñabhiṣekaḥ kṛṣṇasya strībhiḥ krīḍā ca rātriṣu |
śaṅkhacūḍasya durbuddher vadho 'riṣṭasya keśinaḥ


12.12.034

अक्रूरागमनं पश्चात् प्रस्थानं राम-कृष्णयोः ।
व्रज-स्त्रीणां विलापश् च मथुरालोकनं ततः

akrūrāgamanaṃ paścāt prasthānaṃ rāma-kṛṣṇayoḥ |
vraja-strīṇāṃ vilāpaś ca mathurālokanaṃ tataḥ


12.12.035

गज-मुष्टिक-चाणूर- कंसादीनां तथा वधः ।
मृतस्यानयनं सूनोः पुनः सान्दीपनेर् गुरोः

gaja-muṣṭika-cāṇūra- kaṃsādīnāṃ tathā vadhaḥ |
mṛtasyānayanaṃ sūnoḥ punaḥ sāndīpaner guroḥ


12.12.036

मथुरायां निवसता यदु-चक्रस्य यत् प्रियम् ।
कृतम् उद्धव-रामाभ्यां युतेन हरिणा द्विजाः

mathurāyāṃ nivasatā yadu-cakrasya yat priyam |
kṛtam uddhava-rāmābhyāṃ yutena hariṇā dvijāḥ


12.12.037

जरासन्ध-समानीत- सैन्यस्य बहुशो वधः ।
घातनं यवनेन्द्रस्य कुशस्थल्या निवेशनम्

jarāsandha-samānīta- sainyasya bahuśo vadhaḥ |
ghātanaṃ yavanendrasya kuśasthalyā niveśanam


12.12.038

आदानं पारिजातस्य सुधर्मायाः सुरालयात् ।
रुक्मिण्या हरणं युद्धे प्रमथ्य द्विषतो हरेः

ādānaṃ pārijātasya sudharmāyāḥ surālayāt |
rukmiṇyā haraṇaṃ yuddhe pramathya dviṣato hareḥ


12.12.039

हरस्य जृम्भणं युद्धे बाणस्य भुज-कृन्तनम् ।
प्राग्ज्योतिष-पतिं हत्वा कन्यानां हरणं च यत्

harasya jṛmbhaṇaṃ yuddhe bāṇasya bhuja-kṛntanam |
prāgjyotiṣa-patiṃ hatvā kanyānāṃ haraṇaṃ ca yat


12.12.040

चैद्य-पौण्ड्रक-शाल्वानां दन्तवक्रस्य दुर्मतेः ।
शम्बरो द्विविदः पीठो मुरः पञ्चजनादयः

caidya-pauṇḍraka-śālvānāṃ dantavakrasya durmateḥ |
śambaro dvividaḥ pīṭho muraḥ pañcajanādayaḥ


12.12.041

माहात्म्यं च वधस् तेषां वाराणस्याश् च दाहनम् ।
भारावतरणं भूमेर् निमित्ती-कृत्य पाण्डवान्

māhātmyaṃ ca vadhas teṣāṃ vārāṇasyāś ca dāhanam |
bhārāvataraṇaṃ bhūmer nimittī-kṛtya pāṇḍavān


12.12.042

विप्र-शापापदेशेन संहारः स्व-कुलस्य च ।
उद्धवस्य च संवादो वसुदेवस्य चाद्भुतः

vipra-śāpāpadeśena saṃhāraḥ sva-kulasya ca |
uddhavasya ca saṃvādo vasudevasya cādbhutaḥ


12.12.043

यत्रात्म-विद्या ह्य् अखिला प्रोक्ता धर्म-विनिर्णयः ।
ततो मर्त्य-परित्याग आत्म-योगानुभावतः

yatrātma-vidyā hy akhilā proktā dharma-vinirṇayaḥ |
tato martya-parityāga ātma-yogānubhāvataḥ


12.12.044

युग-लक्षण-वृत्तिश् च कलौ नॄणाम् उपप्लवः ।
चतुर्-विधश् च प्रलय उत्पत्तिस् त्रि-विधा तथा

yuga-lakṣaṇa-vṛttiś ca kalau nṝṇām upaplavaḥ |
catur-vidhaś ca pralaya utpattis tri-vidhā tathā


12.12.045

देह-त्यागश् च राजर्षेर् विष्णु-रातस्य धीमतः ।
शाखा-प्रणयनम् ऋषेर् मार्कण्डेयस्य सत्-कथा ।
महा-पुरुष-विन्यासः सूर्यस्य जगद्-आत्मनः

deha-tyāgaś ca rājarṣer viṣṇu-rātasya dhīmataḥ |
śākhā-praṇayanam ṛṣer mārkaṇḍeyasya sat-kathā |
mahā-puruṣa-vinyāsaḥ sūryasya jagad-ātmanaḥ


12.12.046

इति चोक्तं द्विज-श्रेष्ठा यत् पृष्टो ऽहम् इहास्मि वः ।
लीलावतार-कर्माणि कीर्तितानीह सर्वशः

iti coktaṃ dvija-śreṣṭhā yat pṛṣṭo 'ham ihāsmi vaḥ |
līlāvatāra-karmāṇi kīrtitānīha sarvaśaḥ


12.12.047

पतितः स्खलितश् चार्तः क्षुत्त्वा वा विवशो गृणन् ।
हरये नम इत्य् उच्चैर् मुच्यते सर्व-पातकात्

patitaḥ skhalitaś cārtaḥ kṣuttvā vā vivaśo gṛṇan |
haraye nama ity uccair mucyate sarva-pātakāt


12.12.048

सङ्कीर्त्यमानो भगवान् अनन्तः श्रुतानुभावो व्यसनं हि पुंसाम् ।
प्रविश्य चित्तं विधुनोत्य् अशेषं यथा तमो ऽर्को ऽभ्रम् इवाति-वातः

saṅkīrtyamāno bhagavān anantaḥ śrutānubhāvo vyasanaṃ hi puṃsām |
praviśya cittaṃ vidhunoty aśeṣaṃ yathā tamo 'rko 'bhram ivāti-vātaḥ


12.12.049

मृषा गिरस् ता ह्य् असतीर् असत्-कथा न कथ्यते यद् भगवान् अधोक्षजः ।
तद् एव सत्यं तद् उ हैव मङ्गलं तद् एव पुण्यं भगवद्-गुणोदयम्

mṛṣā giras tā hy asatīr asat-kathā na kathyate yad bhagavān adhokṣajaḥ |
tad eva satyaṃ tad u haiva maṅgalaṃ tad eva puṇyaṃ bhagavad-guṇodayam


12.12.050

तद् एव रम्यं रुचिरं नवं नवं तद् एव शश्वन् मनसो महोत्सवम् ।
तद् एव शोकार्णव-शोषणं नृणां यद् उत्तमःश्लोक-यशो ऽनुगीयते

tad eva ramyaṃ ruciraṃ navaṃ navaṃ tad eva śaśvan manaso mahotsavam |
tad eva śokārṇava-śoṣaṇaṃ nṛṇāṃ yad uttamaḥśloka-yaśo 'nugīyate


12.12.051

न यद् वचश् चित्र-पदं हरेर् यशो $ जगत्-पवित्रं प्रगृणीत कर्हिचित् &अम्प्;तद् ध्वाङ्क्ष-तीऋथं न तु हंस-सेवितं % यत्राच्युतस् तत्र हि साधवो ऽमलाः

na yad vacaś citra-padaṃ harer yaśo $ jagat-pavitraṃ pragṛṇīta karhicit &tad dhvāṅkṣa-tīṛthaṃ na tu haṃsa-sevitaṃ % yatrācyutas tatra hi sādhavo 'malāḥ


12.12.052


  • तद् वाग्-विसर्गो जनताघ-सम्प्लवो यस्मिन् प्रति-श्लोकम् अबद्धवत्य् अपि ।
    नामान्य् अनन्तस्य यशो ऽङ्कितानि यत् शृण्वन्ति गायन्ति गृणन्ति साधवः

** // tad vāg-visargo janatāgha-samplavo yasmin prati-ślokam abaddhavaty api |*
nāmāny anantasya yaśo 'ṅkitāni yat śṛṇvanti gāyanti gṛṇanti sādhavaḥ


12.12.053

नैष्कर्म्यम् अप्य् अच्युत-भाव-वर्जितं $ न शोभते ज्ञानम् अलं निरञ्जनम् &अम्प्;कुतः पुनः शश्वद् अभद्रम् ईश्वरे % न ह्य् अर्पितं कर्म यद् अप्य् अनुत्तमम्

naiṣkarmyam apy acyuta-bhāva-varjitaṃ $ na śobhate jñānam alaṃ nirañjanam &kutaḥ punaḥ śaśvad abhadram īśvare % na hy arpitaṃ karma yad apy anuttamam


12.12.054


  • यशः-श्रियाम् एव परिश्रमः परो वर्णाश्रमाचार-तपः-श्रुतादिषु ।
    अविस्मृतिः श्रीधर-पाद-पद्मयोर् गुणानुवाद-श्रवणादरादिभिः

** // yaśaḥ-śriyām eva pariśramaḥ paro varṇāśramācāra-tapaḥ-śrutādiṣu |*
avismṛtiḥ śrīdhara-pāda-padmayor guṇānuvāda-śravaṇādarādibhiḥ


12.12.055

अविस्मृतिः कृष्ण-पदारविन्दयोः क्षिणोत्य् अभद्राणि च शं तनोति ।
सत्त्वस्य शुद्धिं परमात्म-भक्तिं ज्ञानं च विज्ञान-विराग-युक्तम्

avismṛtiḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ kṣiṇoty abhadrāṇi ca śaṃ tanoti |
sattvasya śuddhiṃ paramātma-bhaktiṃ jñānaṃ ca vijñāna-virāga-yuktam


12.12.056

यूयं द्विजाग्र्या बत भूरि-भागा यच् छश्वद् आत्मन्य् अखिलात्म-भूतम् ।
नारायणं देवम् अदेवम् ईशम् अजस्र-भावा भजताविवेश्य

yūyaṃ dvijāgryā bata bhūri-bhāgā yac chaśvad ātmany akhilātma-bhūtam |
nārāyaṇaṃ devam adevam īśam ajasra-bhāvā bhajatāviveśya


12.12.057

अहं च संस्मारित आत्म-तत्त्वं श्रुतं पुरा मे परमर्षि-वक्त्रात् ।
प्रायोपवेशे नृपतेः परीक्षितः सदस्य् ऋषीणां महतां च शृण्वताम्

ahaṃ ca saṃsmārita ātma-tattvaṃ śrutaṃ purā me paramarṣi-vaktrāt |
prāyopaveśe nṛpateḥ parīkṣitaḥ sadasy ṛṣīṇāṃ mahatāṃ ca śṛṇvatām


12.12.058

एतद् वः कथितं विप्राः कथनीयोरु-कर्मणः ।
माहात्म्यं वासुदेवस्य सर्वाशुभ-विनाशनम्

etad vaḥ kathitaṃ viprāḥ kathanīyoru-karmaṇaḥ |
māhātmyaṃ vāsudevasya sarvāśubha-vināśanam


12.12.059

य एतत् श्रावयेन् नित्यं याम-क्षणम् अनन्य-धीः ।
श्लोकम् एकं तद्-अर्धं वा पादं पादार्धम् एव वा ।
श्रद्धावान् यो ऽनुशृणुयात् पुनात्य् आत्मानम् एव सः

ya etat śrāvayen nityaṃ yāma-kṣaṇam ananya-dhīḥ |
ślokam ekaṃ tad-ardhaṃ vā pādaṃ pādārdham eva vā |
śraddhāvān yo 'nuśṛṇuyāt punāty ātmānam eva saḥ


12.12.060

द्वादश्याम् एकादश्यां वा शृण्वन्न् आयुष्यवान् भवेत् ।
पठत्य् अनश्नन् प्रयतः पूतो भवति पातकात्

dvādaśyām ekādaśyāṃ vā śṛṇvann āyuṣyavān bhavet |
paṭhaty anaśnan prayataḥ pūto bhavati pātakāt


12.12.061

पुष्करे मथुरयां च द्वारवत्यां यतात्मवान् ।
उपोष्य संहिताम् एतां पठित्वा मुच्यते भयात्

puṣkare mathurayāṃ ca dvāravatyāṃ yatātmavān |
upoṣya saṃhitām etāṃ paṭhitvā mucyate bhayāt


12.12.062

देवता मुनयः सिद्धाः पितरो मनवो नृपाः ।
यच्छन्ति कामान् गृणतः शृण्वतो यस्य कीर्तनात्

devatā munayaḥ siddhāḥ pitaro manavo nṛpāḥ |
yacchanti kāmān gṛṇataḥ śṛṇvato yasya kīrtanāt


12.12.063

ऋचो यजूंषि सामानि द्विजो ऽधीत्यानुविन्दते ।
मधु-कुल्या घृत-कुल्याः पयः-कुल्याश् च तत् फलम्

ṛco yajūṃṣi sāmāni dvijo 'dhītyānuvindate |
madhu-kulyā ghṛta-kulyāḥ payaḥ-kulyāś ca tat phalam


12.12.064

पुराण-संहिताम् एताम् अधीत्य प्रयतो द्विजः ।
प्रोक्तं भगवता यत् तु तत् पदं परमं व्रजेत्

purāṇa-saṃhitām etām adhītya prayato dvijaḥ |
proktaṃ bhagavatā yat tu tat padaṃ paramaṃ vrajet


12.12.065

विप्रो ऽधीत्याप्नुयात् प्रज्ञां राजन्योदधि-मेखलाम् ।
वैश्यो निधि-पतित्वं च शूद्रः शुध्येत पातकात्

vipro 'dhītyāpnuyāt prajñāṃ rājanyodadhi-mekhalām |
vaiśyo nidhi-patitvaṃ ca śūdraḥ śudhyeta pātakāt


12.12.066

कलि-मल-संहति-कालनो ऽखिलेशो हरिर् इतरत्र न गीयते ह्य् अभीक्ष्णम् ।
इह तु पुनर् भगवान् अशेष-मूर्तिः परिपठितो ऽनु-पदं कथा-प्रसङ्गैः

kali-mala-saṃhati-kālano 'khileśo harir itaratra na gīyate hy abhīkṣṇam |
iha tu punar bhagavān aśeṣa-mūrtiḥ paripaṭhito 'nu-padaṃ kathā-prasaṅgaiḥ


12.12.067

तम् अहम् अजम् अनन्तम् आत्म-तत्त्वं जगद्-उदय-स्थिति-संयमात्म-शक्तिम् ।
द्यु-पतिभिर् अज-शक्र-शङ्कराद्यैर् दुरवसित-स्तवम् अच्युतं नतो ऽस्मि

tam aham ajam anantam ātma-tattvaṃ jagad-udaya-sthiti-saṃyamātma-śaktim |
dyu-patibhir aja-śakra-śaṅkarādyair duravasita-stavam acyutaṃ nato 'smi


12.12.068

उपचित-नव-शक्तिभिः स्व आत्मन्य् उपरचित-स्थिर-जङ्गमालयाय ।
भगवत उपलब्धि-मात्र-धम्ने सुर-ऋषभाय नमः सनातनाय

upacita-nava-śaktibhiḥ sva ātmany uparacita-sthira-jaṅgamālayāya |
bhagavata upalabdhi-mātra-dhamne sura-ṛṣabhāya namaḥ sanātanāya


12.12.069

स्व-सुख-निभृत-चेतास् तद्-व्युदस्तान्य-भावो $ ऽप्य् अजित-रुचिर-लीलाकृष्ट-सारस् तदीयम् &अम्प्;व्यतनुत कृपया यस् तत्त्व-दीपं पुराणं % तम् अखिल-वृजिन-घ्नं व्यास-सूनुं नतो ऽस्मि

sva-sukha-nibhṛta-cetās tad-vyudastānya-bhāvo $ 'py ajita-rucira-līlākṛṣṭa-sāras tadīyam &vyatanuta kṛpayā yas tattva-dīpaṃ purāṇaṃ % tam akhila-vṛjina-ghnaṃ vyāsa-sūnuṃ nato 'smi

Chapter 12.13

12.13.001



12.13.001

0 सूत उवाच यं ब्रह्मा वरुणेन्द्र-रुद्र-मरुतः स्तुन्वन्ति दिव्यैः स्तवैर् $ वेदैः साङ्ग-पद-क्रमोपनिषदैर् गायन्ति यं साम-गाः & यं ब्रह्मा वरुणेन्द्र-रुद्र-मरुतः स्तुन्वन्ति दिव्यैः स्तवैर् $ वेदैः साङ्ग-पद-क्रमोपनिषदैर् गायन्ति यं साम-गाः & ध्यानावस्थित-तद्-गतेन मनसा पश्यन्ति यं योगिनो % यस्यान्तं न विदुः सुरासुर-गणा देवाय तस्मै नमः

0 sūta uvāca yaṃ brahmā varuṇendra-rudra-marutaḥ stunvanti divyaiḥ stavair $ vedaiḥ sāṅga-pada-kramopaniṣadair gāyanti yaṃ sāma-gāḥ & yaṃ brahmā varuṇendra-rudra-marutaḥ stunvanti divyaiḥ stavair $ vedaiḥ sāṅga-pada-kramopaniṣadair gāyanti yaṃ sāma-gāḥ & dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṃ yogino % yasyāntaṃ na viduḥ surāsura-gaṇā devāya tasmai namaḥ


12.13.002


  • पृष्ठे भ्राम्यद् अमन्द-मन्दर-गिरि-ग्रावाग्र-कण्डूयनान् $ निद्रालोः कमठाकृतेर् भगवतः श्वासानिलाः पान्तु वः & पृष्ठे भ्राम्यद् अमन्द-मन्दर-गिरि-ग्रावाग्र-कण्डूयनान् $ निद्रालोः कमठाकृतेर् भगवतः श्वासानिलाः पान्तु वः & यत्-संस्कार-कलानुवर्तन-वशाद् वेला-निभेनाम्भसां % यातायातम् अतन्द्रितं जल-निधेर् नाद्यापि विश्राम्यति

** // pṛṣṭhe bhrāmyad amanda-mandara-giri-grāvāgra-kaṇḍūyanān $ nidrāloḥ kamaṭhākṛter bhagavataḥ śvāsānilāḥ pāntu vaḥ & pṛṣṭhe bhrāmyad amanda-mandara-giri-grāvāgra-kaṇḍūyanān $ nidrāloḥ kamaṭhākṛter bhagavataḥ śvāsānilāḥ pāntu vaḥ & yat-saṃskāra-kalānuvartana-vaśād velā-nibhenāmbhasāṃ % yātāyātam atandritaṃ jala-nidher nādyāpi viśrāmyati*


12.13.003


  • पुराण-सङ्ख्या-सम्भूतिम् अस्य वाच्य-प्रयोजने ।
    दानं दानस्य माहात्म्यं पाठादेश् च निबोधत

** // purāṇa-saṅkhyā-sambhūtim asya vācya-prayojane |*
dānaṃ dānasya māhātmyaṃ pāṭhādeś ca nibodhata


12.13.004

ब्राह्मं दश सहस्राणि पाद्मं पञ्चोन-षष्टि च ।
श्री-वैष्णवं त्रयो-विंशच् चतुर्-विंशति शैवकम्

brāhmaṃ daśa sahasrāṇi pādmaṃ pañcona-ṣaṣṭi ca |
śrī-vaiṣṇavaṃ trayo-viṃśac catur-viṃśati śaivakam


12.13.005

दशाष्टौ श्री-भागवतं नारदं पञ्च-विंशति ।
मार्कण्डं नव वाह्नं च दश-पञ्च चतुः-शतम्

daśāṣṭau śrī-bhāgavataṃ nāradaṃ pañca-viṃśati |
mārkaṇḍaṃ nava vāhnaṃ ca daśa-pañca catuḥ-śatam


12.13.006

चतुर्-दश भविष्यं स्यात् तथा पञ्च-शतानि च ।
दशाष्टौ ब्रह्म-वैवर्तं लैङ्गम् एकादशैव तु

catur-daśa bhaviṣyaṃ syāt tathā pañca-śatāni ca |
daśāṣṭau brahma-vaivartaṃ laiṅgam ekādaśaiva tu


12.13.007

चतुर्-विंशति वाराहम् एकाशीति-सहस्रकम् ।
स्कान्दं शतं तथा चैकं वामनं दश कीर्तितम्

catur-viṃśati vārāham ekāśīti-sahasrakam |
skāndaṃ śataṃ tathā caikaṃ vāmanaṃ daśa kīrtitam


12.13.008

कौर्मं सप्त-दशाख्यातं मात्स्यं तत् तु चतुर्-दश ।
एकोन-विंशत् सौपर्णं ब्रह्माण्डं द्वादशैव तु

kaurmaṃ sapta-daśākhyātaṃ mātsyaṃ tat tu catur-daśa |
ekona-viṃśat sauparṇaṃ brahmāṇḍaṃ dvādaśaiva tu


12.13.009

एवं पुराण-सन्दोहश् चतुर्-लक्ष उदाहृतः ।
तत्राष्टदश-साहस्रं श्री-भागवतं इष्यते

evaṃ purāṇa-sandohaś catur-lakṣa udāhṛtaḥ |
tatrāṣṭadaśa-sāhasraṃ śrī-bhāgavataṃ iṣyate


12.13.010

इदं भगवता पूर्वं ब्रह्मणे नाभि-पङ्कजे ।
स्थिताय भव-भीताय कारुण्यात् सम्प्रकाशितम्

idaṃ bhagavatā pūrvaṃ brahmaṇe nābhi-paṅkaje |
sthitāya bhava-bhītāya kāruṇyāt samprakāśitam


12.13.011

आदि-मध्यावसानेषु वैराग्याख्यान-संयुतम् ।
हरि-लीला-कथा-व्राता- मृतानन्दित-सत्-सुरम्

ādi-madhyāvasāneṣu vairāgyākhyāna-saṃyutam |
hari-līlā-kathā-vrātā- mṛtānandita-sat-suram


12.13.012

सर्व-वेदान्त-सारं यद् ब्रह्मात्मैकत्व-लक्षणम् ।
वस्त्व् अद्वितीयं तन्-निष्ठं कैवल्यैक-प्रयोजनम्

sarva-vedānta-sāraṃ yad brahmātmaikatva-lakṣaṇam |
vastv advitīyaṃ tan-niṣṭhaṃ kaivalyaika-prayojanam


12.13.013

प्रौष्ठपद्यां पौर्णमास्यां हेम-सिंह-समन्वितम् ।
ददाति यो भागवतं स याति परमां गतिम्

prauṣṭhapadyāṃ paurṇamāsyāṃ hema-siṃha-samanvitam |
dadāti yo bhāgavataṃ sa yāti paramāṃ gatim


12.13.014

राजन्ते तावद् अन्यानि पुराणानि सतां गणे ।
यावद् भागवतं नैव श्रूयते ऽमृत-सागरम्

rājante tāvad anyāni purāṇāni satāṃ gaṇe |
yāvad bhāgavataṃ naiva śrūyate 'mṛta-sāgaram


12.13.015

सर्व-वेदान्त-सारं हि श्री-भागवतम् इष्यते ।
तद्-रसामृत-तृप्तस्य नान्यत्र स्याद् रतिः क्वचित्

sarva-vedānta-sāraṃ hi śrī-bhāgavatam iṣyate |
tad-rasāmṛta-tṛptasya nānyatra syād ratiḥ kvacit


12.13.016

निम्न-गानां यथा गङ्गा देवानाम् अच्युतो यथा ।
वैष्णवानां यथा शम्भुः पुराणानाम् इदम् तथा

nimna-gānāṃ yathā gaṅgā devānām acyuto yathā |
vaiṣṇavānāṃ yathā śambhuḥ purāṇānām idam tathā


12.13.017

क्षेत्राणां चैव सर्वेषां यथा काशी ह्य् अनुत्तमा ।
तथा पुराण-व्रातानां श्रीमद्-भागवतं द्विजाः

kṣetrāṇāṃ caiva sarveṣāṃ yathā kāśī hy anuttamā |
tathā purāṇa-vrātānāṃ śrīmad-bhāgavataṃ dvijāḥ


12.13.018

श्रीमद्-भागवतं पुराणम् अमलं यद् वैष्णवानां प्रियं $ यस्मिन् पारमहंस्यम् एकम् अमलं ज्ञानं परं गीयते &अम्प्;तत्र ज्ञान-विराग-भक्ति-सहितं नैष्कर्म्यम् आविस्कृतं % तच् छृण्वन् सु-पठन् विचारण-परो भक्त्या विमुच्येन् नरः

śrīmad-bhāgavataṃ purāṇam amalaṃ yad vaiṣṇavānāṃ priyaṃ $ yasmin pāramahaṃsyam ekam amalaṃ jñānaṃ paraṃ gīyate &tatra jñāna-virāga-bhakti-sahitaṃ naiṣkarmyam āviskṛtaṃ % tac chṛṇvan su-paṭhan vicāraṇa-paro bhaktyā vimucyen naraḥ


12.13.019

  • //कस्मै येन विभासितो ऽयम् अतुलो ज्ञान-प्रदीपः पुरा $ तद्-रूपेण च नारदाय मुनये कृष्णाय तद्-रूपिणा &कस्मै येन विभासितो ऽयम् अतुलो ज्ञान-प्रदीपः पुरा $ तद्-रूपेण च नारदाय मुनये कृष्णाय तद्-रूपिणा &योगीन्द्राय तद्-आत्मनाथ भगवद्-राताय कारुण्यतस् % तच् छुद्धं विमलं विशोकम् अमृतं सत्यं परं धीमहि

** //kasmai yena vibhāsito 'yam atulo jñāna-pradīpaḥ purā $ tad-rūpeṇa ca nāradāya munaye kṛṣṇāya tad-rūpiṇā &kasmai yena vibhāsito 'yam atulo jñāna-pradīpaḥ purā $ tad-rūpeṇa ca nāradāya munaye kṛṣṇāya tad-rūpiṇā &yogīndrāya tad-ātmanātha bhagavad-rātāya kāruṇyatas % tac chuddhaṃ vimalaṃ viśokam amṛtaṃ satyaṃ paraṃ dhīmahi*


12.13.020


  • नमस् तस्मै भगवते वासुदेवाय साक्षिणे ।
    य इदम् कृपया कस्मै व्याचचक्षे मुमुक्षवे

** // namas tasmai bhagavate vāsudevāya sākṣiṇe |*
ya idam kṛpayā kasmai vyācacakṣe mumukṣave


12.13.021

योगीन्द्राय नमस् तस्मै शुकाय ब्रह्म-रूपिणे ।
संसार-सर्प-दष्टं यो विष्णु-रातम् अमूमुचत्

yogīndrāya namas tasmai śukāya brahma-rūpiṇe |
saṃsāra-sarpa-daṣṭaṃ yo viṣṇu-rātam amūmucat


12.13.022

भवे भवे यथा भक्तिः पादयोस् तव जायते ।
तथा कुरुष्व देवेश नाथस् त्वं नो यतः प्रभो

bhave bhave yathā bhaktiḥ pādayos tava jāyate |
tathā kuruṣva deveśa nāthas tvaṃ no yataḥ prabho


12.13.023

नाम-सङ्कीर्तनं यस्य सर्व-पाप प्रणाशनम् ।
प्रणामो दुःख-शमनस् तं नमामि हरिं परम्

nāma-saṅkīrtanaṃ yasya sarva-pāpa praṇāśanam |
praṇāmo duḥkha-śamanas taṃ namāmi hariṃ param