1. प्रथमः खन्दः
प्रथमः खन्दः
Verse १
केनेषितं पतति प्रेषितं मनः। केन प्राणः प्रथमः प्रैति युक्तः।केनेषितां वाचमिमां वदन्ति। चक्षुः श्रोत्रं क उ देवो युनक्ति ॥
keneṣitaṁ patati preṣitaṁ manaḥ | kena prāṇaḥ prathamaḥ praiti yuktaḥ |keneṣitāṁ vācamimāṁ vadanti | cakṣuḥ śrotraṁ ka u devo yunakti ||
By whom missioned falls the mind shot to its mark? By whom yoked moves the first life - breath forward on its paths? By whom impelled is this word that men speak? What god set eye and ear to their workings? केन - kena - by whom | इषितम् - iṣitam - missioned | मनः - manaḥ - the mind | प्रेषितम् - preṣitam - sent / shot | सन् - san - being | पतति - patati - falls | केन - kena - by whom | युक्तः - yuktaḥ - yoked | प्रथमः - prathamaḥ - first | प्राणः - prāṇaḥ - life - breath | प्रैति - praiti - moves | केन - kena - by whom | इषिताम् - iṣitām - impelled | इमम् - imam - this | वाचम् - vācam - speech | वदन्ति - vadanti - speak | चक्षुः - cakṣuḥ - eye and to their workings | श्रोत्रम् - śrotram - ear | कः - kaḥ - What/which | उ - u - (an emphatic particle) | देवः - devaḥ - god | युनक्ति - yunakti - sets |
किसके द्वारा प्रेषित यह मन बाणवत् अपने लक्ष्य पर जाकर गिरता है? किसके द्वारा नियुक्त प्रथम प्राण अपने पथ पर आगे बढ़ता है? किसके द्वारा प्रेरित है यह वाणी जिसे मनुष्य बोलते हैं? कौन है वह देव जिसने चक्षु और कर्ण को उनकी क्रियाओं में नियुक्त कर दिया है?
Verse २
श्रोत्रस्य श्रोत्रं मनसो मनो यत्। वाचो ह वाचं स उ प्राणस्य प्राणः।चक्षुषश्चक्षुरतिमुच्य धीराः। प्रेत्यास्माल्लोकादमृता भवन्ति ॥
śrotrasya śrotraṁ manaso mano yat | vāco ha vācaṁ sa u prāṇasya prāṇaḥ |cakṣuṣaścakṣuratimucya dhīrāḥ | pretyāsmāllokādamṛtā bhavanti ||
That which is hearing of our hearing, mind of our mind, speech of our speech, that too is life of our life -breath and sight of our sight. The wise are released beyond and they pass from this world and become immortal. यत् - yat - that which | श्रोत्रम् - śrotram - hearing | श्रोत्रस्य - śrotrasya - of the hearing | मनसः - manasaḥ - of the mind | मनः - manaḥ - mind | वाचः - vācaḥ - of the speech | ह - ha - indeed | वाचम् - vācam - speech | सः - saḥ - he | उ - u - indeed | प्राणस्य - prāṇasya - of life | प्राणः - prāṇaḥ - the life -breath | चक्षुसः - cakṣusaḥ - of the sight | चक्षुः - cakṣuḥ - sight | एवं विदित्वा - (evaṁ viditvā) - thus having known | धीराः - dhīrāḥ - the wise men | अतिमुच्य - atimucya - released beyond | अस्मात् - asmāt - from this | लोकात् - lokāt - world | प्रेत्य - pretya - having passed | अमृताः - amṛtāḥ - immortal | भवन्ति - bhavanti - become |
२. वह जो हमारे श्रवण का श्रवण है, हमारे मन का जो मन है, हमारी वाणी के पीछे जो वाक् है, वही हमारे प्राण का प्राण है तथा हमारे चक्षु का चक्षु है। ज्ञानी पुरुष इससे परे पहुँचकर मुक्त हो जाते हैं तथा इस लोक से प्रयाण करके वे अमर हो जाते हैं।
Verse ३
न तत्र चक्षुर्गच्छति न वाग्गच्छति नो मनोन विद्मो न विजानीमो यथैतदनुशिष्यात्।अन्यदेव तद्विदितादथो अविदितादधि।इति शुश्रुम पूर्वेषां ये नस्तद्व्याचचक्षिरे ॥
na tatra cakṣurgacchati na vāggacchati no manona vidmo na vijānīmo yathaitadanuśiṣyāt |anyadeva tadviditādatho aviditādadhi |iti śuśruma pūrveṣāṁ ye nastadvyācacakṣire ||
There sight travels not, nor speech, nor the mind. We know It not nor can distinguish how one should teach of It: for It is other than the known; It is there above the unknown. It is so we have heard from men of old who declared That to our understanding. तत्र - tatra - there | चक्षुः - cakṣuḥ - sight | न - na - not | गछति - gachati - travels | न - na - nor | वाक् - vāk - nor speech | न - na - not | उ - u - indeed | मनः - manaḥ - mind | तत् - tat - It | न विद्मः - na vidmaḥ - we know not | यथा - yathā - as | एतत् - etat - It | अनुशिष्यात् - anuśiṣyāt - one should teach of | तत् अपि - tat api - that also | न विजानीमः - na vijānīmaḥ - we know not | तत् - tat - It | विदितत् - viditat - than the known | अन्यत् - anyat - other | एव - eva - indeed | अथो - atho - and | अविदितात् - aviditāt - the unknown | अधि - adhi - above | इति - iti - thus / it is so | पूर्वेषाम् - pūurveṣām - from men of old | शुश्रुमः - śuśrumaḥ - we have heard | ये - ye - who | नः - naḥ - to us (to our understanding) | तत् - tat - That | व्याचचक्षिरे - vyācacakṣire - have declared |
३. वहाँ न चक्षु जा सकता है, न वाणी, न ही मन। हम न 'उसे’ जानते हैं न यह जान पाते हैं कि ‘उसकी’ शिक्षा कैसे दी जाये; क्योंकि 'वह' विदित से अन्य है; तथा अविदित से भी परे है; 'वह' ऐसा है यह हमने उन पूर्वजों से सुना है जिन्होंने उस 'परतत्त्व' की हमारे बोध के लिए व्याख्या की है।
Verse ४
यद्वाचानभ्युदितं येन वागभ्युद्यते।तदेव ब्रह्म त्वं विद्धि नेदं यदिदमुपासते ॥
yadvācāanabhyuditaṁ yena vāgabhyudyate |tadeva brahma tvaṁ viddhi nedaṁ yadidamupāsate ||
That which is unexpressed by the word, that by which the word is expressed, know That to be the Brahman and not this which men follow after here. यत् - yat - that which | वाचा - vācā - by the word | अनभ्युदितम् - anabhyuditam - is unexpressed | येन - yena - that by which | वाक् - vāk - the word | अभ्युद्यते - abhyudyate - is expressed | तत् - tat - That | एव - eva - indeed | त्वम् - tvam - you | ब्रह्म - brahma - the Brahman | विद्धि - viddhi - know to be | यत् - yat - which | इदम् - idam - this | उपासते - upāsate - men follow after | इदम् - idam - this | न - na - not |
४. 'वह' जो वाणी के द्वारा अभिव्यक्त नहीं हो पाता, जिसके द्वारा वाणी अभिव्यक्त होती है, 'उसे' तुम 'ब्रह्म' जानो, न कि इसे जिसकी मनुष्य यहाँ उपासना करते हैं।
Verse ५
यन्मनसा न मनुते येनाहुर्मनो मतम्।तदेव ब्रह्म त्वं विद्धि नेदं यदिदमुपासते ॥
yanmanasā na manute yenāhurmano matam |tadeva brahma tvaṁ viddhi nedaṁ yadidamupāsate ||
That which thinks not by the mind, that by which the mind is thought, know That to be the Brahman and not this which men follow after here. मनसा - manasā - by the mind | यत् - yat - that which | न - na - not | मनुते - manute - thinks | येन - yena - that by which | मनः - manaḥ - the mind | मतम् - matam - is thought | आहुः - āhuḥ - is declared | तत् - tat - that | एव - eva - indeed | त्वम् - tvam - you | ब्रह्म - brahma - the Brahman | विद्धि - viddhi - know to be | न - na - not | इदम् - idam - this | यत् - yat - which | इदम् - idam - this | उपासते - upāsate - men follow after |
५. 'वह' जो मन के द्वारा मनन नहीं करता,१ 'वह' जिसके द्वारा मन स्वयं मनन का विषय बन जाता है, 'उसे' ही तुम 'ब्रह्म' जानो, न कि इसे जिसकी मनुष्य यहां उपासना करते हैं।
Verse ६
यच्चक्षुषा न पश्यति येन चक्षूंषि पश्यति। तदेव ब्रह्म त्वं विद्धि नेदं यदिदमुपासते ॥
yaccakṣuṣā na paśyati yena cakṣūṁṣi paśyati |tadeva brahma tvaṁ viddhi nedaṁ yadidamupāsate ||
That which sees not with the eye, that by which one sees the eye's seeings, know That to be the Brahman and not this which men follow after here. यत् - yat - that which | चक्शुषा - cakśuṣā - with the eye | न पश्यति - na paśyati - sees not | येन - yena - by which | चक्षूंषि - cakṣūṁṣi - the eyes | पश्यति - paśyati - sees | तत् - tat - that | एव - eva - indeed | त्वम् - tvam - you | ब्रह्म - brahma - the Brahman | विद्धि - viddhi - know to be | न - na - not | इदम् - idam - this | यत् - yat - which | इदम् - idam - this | उपासते - upāsate - men follow after |
६. 'वह' जो चक्षु के द्वारा नहीं देखता,२ 'वह' जिसके द्वारा व्यक्ति चक्षु को देखने की क्रिया को देखता है 'उसे' ही तुम 'ब्रह्म' जानो, ना कि इसे जिसकी मनुष्य यहां उपासना करते हैं।
Verse ७
यच्छ्रोत्रेण न शृणोति येन श्रोत्रमिदं श्रुतम्।तदेव ब्रह्म त्वं विद्धि नेदं यदिदमुपासते ॥
yacchrotreṇa na śṛṇoti yena śrotramidaṁ śrutam |tadeva brahma tvaṁ viddhi nedaṁ yadidamupāsate ||
That which hears not with the ear, that by which the ear's hearing is heard, know That to be the Brahman and not this which men follow after here. यत् - yat - that which | श्रोत्रेण - śrotreṇa - with the ear | न - na - not | ष्र्इणोति - ṣriṇoti - hears | येन - yena - that by which | इदम् - idam - this | श्रोत्रम् - śrotram - the ear's hearing | श्रुतम् - śrutam - is heard | तत् - tat - that | एव - eva - indeed | त्वम् - tvam - you | ब्रह्म - brahma - the Brahman | विद्धि - viddhi - know to be | न - na - not | इदम् - idam - this | यत् - yat - which | इदम् - idam - this | उपासते - upāsate - men follow after |
७. 'वह' जो श्रोत्र (कान) के द्वारा नहीं सुनता,३ 'वह' जिसके द्वारा इस श्रोत्र की क्रिया को सुना जाता है, 'उसे' ही तुम 'ब्रह्म' जानो, ना कि इसे जिसकी मनुष्य यहां उपासना करते हैं।
Verse ८
यत्प्राणेन न प्राणिति येन प्राणः प्रणीयते।तदेव ब्रह्म त्वं विद्धि नेदं यदिदमुपासते ॥
yatprāṇena na prāṇiti yena prāṇaḥ praṇīyate |tadeva brahma tvaṁ viddhi nedaṁ yadidamupāsate ||
That which breathes not with the breath, that by which the life -breath is led forward in its paths, know That to be the Brahman and not this which men follow after here. यत् - yat - that which | प्राणेन - prāṇena - with the breath | न - na - not | प्राणिति - prāṇiti - breathes | येन - yena - that by which | प्राणः - prāṇaḥ - the life -breath | प्रणीयते - praṇīyate - is led forward in its paths | तत् - tat - that | एव - eva - indeed | त्वम् - tvam - you | ब्रह्म - brahma - the Brahman | विद्धि - viddhi - know to be | यत् - yat - which | इदम् - idam - this | उपासते - upāsate - men follow after | इदम् - idam - this | न - na - not |
८. 'वह' जो श्वास के द्वारा श्वास नहीं लेता,४ जिसके द्वारा प्राण-वायु स्वयं अपने पथ पर आगे ले जाया जाता है, 'उसे' ही तुम 'ब्रह्म' जानो, न कि इसे जिसकी मनुष्य यहां उपासना करते हैं।१ अथवा, ''जिसका व्यक्ति मन के द्वारा चिन्तन नहीं करता है ।'' २ अथवा, ''जिसे व्यक्ति चक्षु के द्वारा नहीं देखता है ।‘’ ३ अथवा, ''जिसका व्यक्ति कर्ण के द्वारा श्रवण नहीं करता है । ''४अथवा, ''जिसका व्यक्ति श्वास के द्वारा श्वसन नहीं करता।'' (अर्थात् सूँघता नहीं है।)''