1. Mādhava Nidāna (part 1 of 2)
पञ्चनिदानलक्षणम्
1
पञ्चनिदानलक्षणम् प्रणम्य जगदुत्पत्तिस्थितिसंहारकारणम् स्वर्गापवर्गयोर्द्वारं त्रैलोक्यशरणं शिवम्
pañcanidānalakṣaṇam praṇamya jagadutpattisthitisaṃhārakāraṇam svargāpavargayordvāraṃ trailokyaśaraṇaṃ śivam
2
नानामुनीनां वचनैरिदानीं समासतः सद्भिषजां नियोगात् सोपद्र वारिष्टनिदानलिङ्गो निबध्यते रोगविनिश्चयोऽयम्
nānāmunīnāṃ vacanairidānīṃ samāsataḥ sadbhiṣajāṃ niyogāt sopadra vāriṣṭanidānaliṅgo nibadhyate rogaviniścayo'yam
3
नानातन्त्रविहीनानां भिषजामल्पमेधसाम् सुखं विज्ञातुमातङ्कमयमेव भविष्यति
nānātantravihīnānāṃ bhiṣajāmalpamedhasām sukhaṃ vijñātumātaṅkamayameva bhaviṣyati
4
निदानं पूर्वरूपाणि रूपाण्युपशयस्तथा संप्राप्तिश्चेति विज्ञानं रोगाणां पञ्चधा स्मृतम्
nidānaṃ pūrvarūpāṇi rūpāṇyupaśayastathā saṃprāptiśceti vijñānaṃ rogāṇāṃ pañcadhā smṛtam
5
निमित्तहेत्वायतन प्रत्ययोत्थानकारणैः निदानमाहुः पर्यायैःप्राग्रूपं येन लक्ष्यते
nimittahetvāyatana pratyayotthānakāraṇaiḥ nidānamāhuḥ paryāyaiḥprāgrūpaṃ yena lakṣyate
6
उत्पित्सुरामयो दोषविशेषेणानधिष्ठितः लिङ्गमव्यक्तमल्पत्वाद् व्याधीनां तद्यथातथम्
utpitsurāmayo doṣaviśeṣeṇānadhiṣṭhitaḥ liṅgamavyaktamalpatvād vyādhīnāṃ tadyathātatham
7
तदेव व्यक्ततां यातं रूपमित्यभिधीयते संस्थानं व्यञ्जनं लिङ्गं लक्षणं चिह्नमाकृति
tadeva vyaktatāṃ yātaṃ rūpamityabhidhīyate saṃsthānaṃ vyañjanaṃ liṅgaṃ lakṣaṇaṃ cihnamākṛti
8
हेतुव्याधिविपर्यस्त विपर्यस्तार्थकारिणाम् औषधान्नविहाराणामुपयोगं सुखावहम्
hetuvyādhiviparyasta viparyastārthakāriṇām auṣadhānnavihārāṇāmupayogaṃ sukhāvaham
9
विद्यादुपशयं व्याधेः स हि सात्म्यमिति स्मृतः विपरीतोऽनुपशयो व्याध्यसात्म्यमिति स्मृतः
vidyādupaśayaṃ vyādheḥ sa hi sātmyamiti smṛtaḥ viparīto'nupaśayo vyādhyasātmyamiti smṛtaḥ
10
यथा दुष्टेन दोषेण यथा चानुविसर्पता निर्वृत्तिरामयस्यासौ संप्राप्तिर्जातिरागतिः
yathā duṣṭena doṣeṇa yathā cānuvisarpatā nirvṛttirāmayasyāsau saṃprāptirjātirāgatiḥ
11
संख्याविकल्पप्राधान्य बलकालविशेषतः सा भिद्यते यथाऽत्रैव वक्ष्यतेऽष्टौ ज्वरा इति
saṃkhyāvikalpaprādhānya balakālaviśeṣataḥ sā bhidyate yathā'traiva vakṣyate'ṣṭau jvarā iti
12
दोषाणां समवेतानां विकल्पॐऽशाशकल्पना स्वातन्त्र्! यपारतन्त्र्! याभ्यां व्याधेः प्राधान्यमादिशेत्
doṣāṇāṃ samavetānāṃ vikalpaॐ'śāśakalpanā svātantr! yapāratantr! yābhyāṃ vyādheḥ prādhānyamādiśet
13
हेत्वादिकार्त्स्न्यावयवैर्बलाबल विशेषणम् नक्तंदिनर्तुभुक्तांशैर्व्याधिकालो यथामलम्
hetvādikārtsnyāvayavairbalābala viśeṣaṇam naktaṃdinartubhuktāṃśairvyādhikālo yathāmalam
14
इति प्रोक्तो निदानार्थः स व्यासेनोपदेक्ष्यते सर्वेषामेव रोगाणां निदानं कुपिता मलाः
iti prokto nidānārthaḥ sa vyāsenopadekṣyate sarveṣāmeva rogāṇāṃ nidānaṃ kupitā malāḥ
15
तत्प्रकोपस्य तु प्रोक्तं विविधाहितसेवनम् निदानार्थकरो रोगो रोगस्याप्युपजायते
tatprakopasya tu proktaṃ vividhāhitasevanam nidānārthakaro rogo rogasyāpyupajāyate
16
तद्यथा ज्वरसन्तापाद्र क्तपित्तमुदीर्यते रक्तपित्ताज्ज्वरस्ताभ्यां शोषश्चाप्युपजायते
tadyathā jvarasantāpādra ktapittamudīryate raktapittājjvarastābhyāṃ śoṣaścāpyupajāyate
17
प्लीहाभिवृद्ध्या जठरं जठराच्छोथ एव च अर्शोभ्यो जाठरं दुःखं गुल्मश्चाप्युपजायते
plīhābhivṛddhyā jaṭharaṃ jaṭharācchotha eva ca arśobhyo jāṭharaṃ duḥkhaṃ gulmaścāpyupajāyate
18
दिवास्वापादिदोषैश्च प्रतिश्यायश्च जायते प्रतिश्यायादथो कासः कासात् संजायते क्षयः क्षयो रोगस्य हेतुत्वे शोषस्याप्युपजायते
divāsvāpādidoṣaiśca pratiśyāyaśca jāyate pratiśyāyādatho kāsaḥ kāsāt saṃjāyate kṣayaḥ kṣayo rogasya hetutve śoṣasyāpyupajāyate
19
ते पूर्वं केवला रोगाः पश्चाद्धेत्वर्थकारिणः कश्चिद्धि रोगो रोगस्य हेतुर्भूत्वा प्रशाम्यति
te pūrvaṃ kevalā rogāḥ paścāddhetvarthakāriṇaḥ kaściddhi rogo rogasya heturbhūtvā praśāmyati
20
न प्रशाम्यति चाप्यन्यो हेतुत्वं कुरुतेऽपि च एवं कृच्छ्रतमा नॄणां दृश्यन्ते व्याधिसंकराः
na praśāmyati cāpyanyo hetutvaṃ kurute'pi ca evaṃ kṛcchratamā nṝṇāṃ dṛśyante vyādhisaṃkarāḥ
21
तस्माद्यत्नेन सद्वैद्यैरिच्छद्भिः सिद्धिमुद्धताम् ज्ञातव्यो वक्ष्यते योऽय ज्वरादीनां विनिश्चयः
tasmādyatnena sadvaidyairicchadbhiḥ siddhimuddhatām jñātavyo vakṣyate yo'ya jvarādīnāṃ viniścayaḥ
ज्वरनिदानम्
1
अथ ज्वरनिदानम् दक्षापमानसंक्रुद्धरुद्र निः श्वाससंभवः ज्वरोऽष्टधा पृथग्द्वन्द्वसंघातागन्तुजः स्मृतः
atha jvaranidānam dakṣāpamānasaṃkruddharudra niḥ śvāsasaṃbhavaḥ jvaro'ṣṭadhā pṛthagdvandvasaṃghātāgantujaḥ smṛtaḥ
2
मिथ्याहारविहाराभ्यां दोषा ह्यामाशयाश्रयाः बहिर्निरस्य कोष्ठाग्निं ज्वरदाः स्यू रसानुगाः
mithyāhāravihārābhyāṃ doṣā hyāmāśayāśrayāḥ bahirnirasya koṣṭhāgniṃ jvaradāḥ syū rasānugāḥ
3
स्वेदावरोधः सन्तापः सर्वाङ्गग्रहणं तथा युगपद्यत्र रोगे च स ज्वरो व्यपदिश्यते
svedāvarodhaḥ santāpaḥ sarvāṅgagrahaṇaṃ tathā yugapadyatra roge ca sa jvaro vyapadiśyate
4
श्रमोऽरतिर्विवर्णत्वं वैरस्यं नयनप्लवः इच्छाद्वेषौ मुहुश्चापि शीतवातातपादिषु
śramo'ratirvivarṇatvaṃ vairasyaṃ nayanaplavaḥ icchādveṣau muhuścāpi śītavātātapādiṣu
5
जम्भाऽङ्गमर्दो गुरुता रोमहर्षोऽरुचिस्तमः अप्रहर्षश्च शीतं च भवत्युत्पत्स्यति ज्वरे
jambhā'ṅgamardo gurutā romaharṣo'rucistamaḥ apraharṣaśca śītaṃ ca bhavatyutpatsyati jvare
6
सामान्यतो विशेषात्तु जॄम्भाऽत्यर्थं समीरणात् पित्तान्नयनयोर्दाहः कफादन्नारुचिर्भवेत्
sāmānyato viśeṣāttu jṝmbhā'tyarthaṃ samīraṇāt pittānnayanayordāhaḥ kaphādannārucirbhavet
7
रूपैरन्यतराभ्यां तु संसृष्टैर्द्वन्द्वजं विदुः सर्वलिङ्गसमवायः सर्वदोषप्रकोपजे
rūpairanyatarābhyāṃ tu saṃsṛṣṭairdvandvajaṃ viduḥ sarvaliṅgasamavāyaḥ sarvadoṣaprakopaje
8
वेपथुर्विषमो वेगः कण्ठौष्ठपरिशोषणम् निद्रा नाशः क्षवस्तम्भो गात्राणां रौक्ष्यमेव च
vepathurviṣamo vegaḥ kaṇṭhauṣṭhapariśoṣaṇam nidrā nāśaḥ kṣavastambho gātrāṇāṃ raukṣyameva ca
9
शिरोहृद्गात्ररुग्वक्त्रवैरस्यं गाढविट्कता शूलाध्माने जृम्भणं च भवन्त्यनिलजे ज्वरे
śirohṛdgātrarugvaktravairasyaṃ gāḍhaviṭkatā śūlādhmāne jṛmbhaṇaṃ ca bhavantyanilaje jvare
10
वेगस्तीक्ष्णोऽतिसारश्च निद्रा ल्पत्वं तथा वमिः कण्ठौष्ठमुखनासानां पाकः स्वदेश्च जायते
vegastīkṣṇo'tisāraśca nidrā lpatvaṃ tathā vamiḥ kaṇṭhauṣṭhamukhanāsānāṃ pākaḥ svadeśca jāyate
11
प्रलापो वक्त्रकटुता मूर्च्छा दाहो मदस्तृषा पीतविण्मूत्रनेत्रत्वं पैत्तिके भ्रम एव च
pralāpo vaktrakaṭutā mūrcchā dāho madastṛṣā pītaviṇmūtranetratvaṃ paittike bhrama eva ca
12
स्तैमित्यं स्तिमितो वेग आलस्यं मधुरास्यता शुक्लमूत्रपुरीषत्वं स्तम्भस्तृप्तिरथापि च
staimityaṃ stimito vega ālasyaṃ madhurāsyatā śuklamūtrapurīṣatvaṃ stambhastṛptirathāpi ca
13
गौरवं शीतमुत्क्लेदो रोमहर्षोऽतिनिद्र ता स्रोतोरोधो रुगल्पत्वं प्रसेको लवणास्यता नात्युष्णगात्रताच्छर्दिर्लालास्रावोऽविपाकता प्रतिश्यायोऽरुचिः कासः कफजेऽक्ष्णोश्च शुक्लता
gauravaṃ śītamutkledo romaharṣo'tinidra tā srotorodho rugalpatvaṃ praseko lavaṇāsyatā nātyuṣṇagātratācchardirlālāsrāvo'vipākatā pratiśyāyo'ruciḥ kāsaḥ kaphaje'kṣṇośca śuklatā
14
तृष्णा मूर्च्छा भ्रमो दाहः स्वप्ननाशः शिरोरुजा कण्ठास्यशोषो वमथू रोमहर्षोऽरुचिस्तमः
tṛṣṇā mūrcchā bhramo dāhaḥ svapnanāśaḥ śirorujā kaṇṭhāsyaśoṣo vamathū romaharṣo'rucistamaḥ
15
पूर्वभेदश्च जृम्भा च वातपित्तज्वराकृतिः स्तैमित्यं पर्वणां भेदो निद्रा गौरवमेव च
pūrvabhedaśca jṛmbhā ca vātapittajvarākṛtiḥ staimityaṃ parvaṇāṃ bhedo nidrā gauravameva ca
16
शिरोग्रहः प्रतिश्यायः कासः स्वेदाप्रवर्तनम् सन्तापो मध्यवेगश्च वातश्लेष्मज्वराकृतिः
śirograhaḥ pratiśyāyaḥ kāsaḥ svedāpravartanam santāpo madhyavegaśca vātaśleṣmajvarākṛtiḥ
17
लिप्ततिक्तास्यता तन्द्रा मोहः कासोऽरुचिस्तृषा मुहुर्दाहो मुहुः शीतं श्लेष्मपित्तज्वराकृतिः
liptatiktāsyatā tandrā mohaḥ kāso'rucistṛṣā muhurdāho muhuḥ śītaṃ śleṣmapittajvarākṛtiḥ
18
क्षणे दाहः क्षणे शीतमस्थिसन्धिशिरोरुजा सास्रावे कलुषे रक्ते निर्भुग्ने चापि लोचने
kṣaṇe dāhaḥ kṣaṇe śītamasthisandhiśirorujā sāsrāve kaluṣe rakte nirbhugne cāpi locane
19
सस्वनौ सरुजौ कर्णौ कण्ठः शूकैरिवावृतः तन्द्रा मोहः प्रलापश्च कासः श्वासोऽरुचिर्भ्रमः
sasvanau sarujau karṇau kaṇṭhaḥ śūkairivāvṛtaḥ tandrā mohaḥ pralāpaśca kāsaḥ śvāso'rucirbhramaḥ
20
परिदग्धा खरस्पर्शा जिह्वा स्रस्ताङ्गता परम् ष्ठीवनं रक्तपित्तस्य कफेनोन्मिश्रितस्य च
paridagdhā kharasparśā jihvā srastāṅgatā param ṣṭhīvanaṃ raktapittasya kaphenonmiśritasya ca
21
शिरसो लोठनं तृष्णा निद्रा नाशो हृदि व्यथा स्वेदमूत्रपुरीषाणां चिराद्दर्शनमल्पशः
śiraso loṭhanaṃ tṛṣṇā nidrā nāśo hṛdi vyathā svedamūtrapurīṣāṇāṃ cirāddarśanamalpaśaḥ
22
कृशत्वं नातिगात्राणां प्रततं कण्ठकूजनम् कोठानां श्यावरक्तानां मण्डलानां च दर्शनम्
kṛśatvaṃ nātigātrāṇāṃ pratataṃ kaṇṭhakūjanam koṭhānāṃ śyāvaraktānāṃ maṇḍalānāṃ ca darśanam
23
मूकत्वं स्रोतसां पाको गुरुत्वमुदरस्य च चिरात् पाकश्च दोषाणां सन्निपातज्वराकृतिः
mūkatvaṃ srotasāṃ pāko gurutvamudarasya ca cirāt pākaśca doṣāṇāṃ sannipātajvarākṛtiḥ
24
दोषे विबद्धे नष्टेऽग्नौ सर्वसम्पूर्णलक्षणः सन्निपातज्वरोऽसाध्यैः कृच्छ्रसाध्यस्ततोऽन्यथा
doṣe vibaddhe naṣṭe'gnau sarvasampūrṇalakṣaṇaḥ sannipātajvaro'sādhyaiḥ kṛcchrasādhyastato'nyathā
1
सिप्तमे दिवसे प्राप्ते दशमे द्वादशेऽपि वा पुनर्घोरतरो भूत्वा प्रशमं याति हन्ति वा
siptame divase prāpte daśame dvādaśe'pi vā punarghorataro bhūtvā praśamaṃ yāti hanti vā
2
सप्तमी द्विगुणा चैव नवम्येकादशी तथा एषा त्रिदोषमयार्दा मोक्षाय च वधाय च
saptamī dviguṇā caiva navamyekādaśī tathā eṣā tridoṣamayārdā mokṣāya ca vadhāya ca
25
सन्निपातज्वरस्यान्ते कर्णमूले सुदारुणः शोथः सञ्जायते तेन कश्चिदेव प्रमुच्यते
sannipātajvarasyānte karṇamūle sudāruṇaḥ śothaḥ sañjāyate tena kaścideva pramucyate
1
त्रियः प्रकुपिता दोषा उरःस्रोतोऽनुगामिनः आमाभिवृद्ध्या ग्रथिता बुद्धीन्द्रि यमनोगताः
triyaḥ prakupitā doṣā uraḥsroto'nugāminaḥ āmābhivṛddhyā grathitā buddhīndri yamanogatāḥ
2
जनयन्ति महाघोरमभिन्यासं ज्वरं दृढम् श्रुतौ नेत्रे प्रसुप्तिः स्यान्न चेष्टां काञ्चिदीहते
janayanti mahāghoramabhinyāsaṃ jvaraṃ dṛḍham śrutau netre prasuptiḥ syānna ceṣṭāṃ kāñcidīhate
3
न च दृष्टिर्भवेत्तस्य समर्था रूपदर्शने न घ्राणं न च संस्पर्शं शब्दं वा नैव बुध्यते
na ca dṛṣṭirbhavettasya samarthā rūpadarśane na ghrāṇaṃ na ca saṃsparśaṃ śabdaṃ vā naiva budhyate
4
शिरो लोठयतेऽभीक्ष्णमाहारं नाभिनन्दति कूजति तुद्यते चैव परिवर्तनमीहते
śiro loṭhayate'bhīkṣṇamāhāraṃ nābhinandati kūjati tudyate caiva parivartanamīhate
5
अल्पं प्रभाषते किञ्चिदभिन्यासः स उच्यते प्रत्याख्यातः स भूयिष्ठः कश्चिदेवात्र सिद्ध्यति
alpaṃ prabhāṣate kiñcidabhinyāsaḥ sa ucyate pratyākhyātaḥ sa bhūyiṣṭhaḥ kaścidevātra siddhyati
26
अभिघाताभिचाराभ्यामभि शापाभिषङ्गतः आगन्तुर्जायते दोषैर्यथास्वं तं विभावयेत्
abhighātābhicārābhyāmabhi śāpābhiṣaṅgataḥ āganturjāyate doṣairyathāsvaṃ taṃ vibhāvayet
27
श्यावास्यता विषकृते तथाऽतीसार एव च भक्तारुचिः पिपासा च तोदश्च सह मूर्च्छया
śyāvāsyatā viṣakṛte tathā'tīsāra eva ca bhaktāruciḥ pipāsā ca todaśca saha mūrcchayā
28
ओषधिगन्धजे मूर्च्छा शिरोरुग्वमथुः क्षवः कामजे चित्तविभ्रंशस्तन्द्रा ऽलस्यमभोजनम्
oṣadhigandhaje mūrcchā śirorugvamathuḥ kṣavaḥ kāmaje cittavibhraṃśastandrā 'lasyamabhojanam
29
हृदये वेदना चास्य गात्रंच परिशुष्यति भयात् प्रलापः शोकाच्च भवेत् कोपाच्च वेपथुः अभिचाराभिशापाभ्यां मोहस्तृष्णा च जायते
hṛdaye vedanā cāsya gātraṃca pariśuṣyati bhayāt pralāpaḥ śokācca bhavet kopācca vepathuḥ abhicārābhiśāpābhyāṃ mohastṛṣṇā ca jāyate
30
भूताभिषङ्गादुद्वेगो हास्यरोदनकम्पनम् कामशोकभयाद्वायुः क्रोधात्पित्तं त्रयो मलाः
bhūtābhiṣaṅgādudvego hāsyarodanakampanam kāmaśokabhayādvāyuḥ krodhātpittaṃ trayo malāḥ
31
भूताभिषङ्गात् कुप्यन्ति भूतसामान्यलक्षणाः दोषोऽल्पोऽहितसंभूतो ज्वरोत्सृष्टस्य वा पुनः
bhūtābhiṣaṅgāt kupyanti bhūtasāmānyalakṣaṇāḥ doṣo'lpo'hitasaṃbhūto jvarotsṛṣṭasya vā punaḥ
32
धातुमन्यमतं प्राप्य करोति विषमज्वरम् सन्ततं रसरक्तस्थः सोऽन्येद्युः पिशिताश्रितः
dhātumanyamataṃ prāpya karoti viṣamajvaram santataṃ rasaraktasthaḥ so'nyedyuḥ piśitāśritaḥ
34
मेदोगतस्तृतीयेऽह्नि त्वस्थिमज्जगतः पुनः कुर्याच्चतुर्थकं घोरमन्तकं रोगसंकरम् सप्ताहं वा दशाहं वा द्वादशाहमथापि वा सन्तत्यायोऽविसर्गीस्यात् सन्ततः स निगद्यते
medogatastṛtīye'hni tvasthimajjagataḥ punaḥ kuryāccaturthakaṃ ghoramantakaṃ rogasaṃkaram saptāhaṃ vā daśāhaṃ vā dvādaśāhamathāpi vā santatyāyo'visargīsyāt santataḥ sa nigadyate
35
अहोरात्रे सततको द्वौ कालावनुवर्तते अन्येद्युष्कस्त्वहोरात्र एककालं प्रवर्तते
ahorātre satatako dvau kālāvanuvartate anyedyuṣkastvahorātra ekakālaṃ pravartate
36
तृतीयकस्तृतीयेऽह्नि चतुर्थेऽह्नि चतुर्थकः केचिद्भूताभिषङ्गोत्थं ब्रुवते विषमज्वरम्
tṛtīyakastṛtīye'hni caturthe'hni caturthakaḥ kecidbhūtābhiṣaṅgotthaṃ bruvate viṣamajvaram
37
कफपित्तात्त्रिकग्राही पृष्ठाद्वातकफात्मकः वातपित्ताच्छिरोग्राही त्रिविधः स्यात्तृतीयकः
kaphapittāttrikagrāhī pṛṣṭhādvātakaphātmakaḥ vātapittācchirogrāhī trividhaḥ syāttṛtīyakaḥ
38
चतुर्थको दर्शयति प्रभावं द्विविधं ज्वरः जङ्घाभ्यां श्लैष्मिकः पूर्वं शिरस्तोऽनिलसंभवः
caturthako darśayati prabhāvaṃ dvividhaṃ jvaraḥ jaṅghābhyāṃ ślaiṣmikaḥ pūrvaṃ śirasto'nilasaṃbhavaḥ
39
विषमज्वर एवान्यश्चतुर्थकविपर्ययः स मध्ये ज्वरयत्यह्नी आदावन्ते च मुञ्चति
viṣamajvara evānyaścaturthakaviparyayaḥ sa madhye jvarayatyahnī ādāvante ca muñcati
40
नित्यं मन्दज्वरो रूक्षः शूनकस्तेन सीदति स्तब्धाङ्गः श्लेष्मभूयिष्ठा नरो वातबलासकी
nityaṃ mandajvaro rūkṣaḥ śūnakastena sīdati stabdhāṅgaḥ śleṣmabhūyiṣṭhā naro vātabalāsakī
41
प्रलिम्पन्निव गात्राणि घर्मेण गौरवेण च मन्दज्वरविलेपी च सशातः स्यात् प्रलेपकः
pralimpanniva gātrāṇi gharmeṇa gauraveṇa ca mandajvaravilepī ca saśātaḥ syāt pralepakaḥ
42
विदग्धेऽन्नरसे देहे श्लेष्मपित्ते व्यवस्थिते तेनार्धं शीतलं देहमर्धमुष्णं प्रजायते
vidagdhe'nnarase dehe śleṣmapitte vyavasthite tenārdhaṃ śītalaṃ dehamardhamuṣṇaṃ prajāyate
43
काये दुष्टं यदा पित्तं श्लेष्मा चान्ते व्यवस्थितः तेनोष्णत्वं शरीरस्य शीतत्वं हस्तपादयोः
kāye duṣṭaṃ yadā pittaṃ śleṣmā cānte vyavasthitaḥ tenoṣṇatvaṃ śarīrasya śītatvaṃ hastapādayoḥ
44
काये श्लेष्मा यदा दुष्टः पित्तं चान्ते व्यवस्थितम् शीतत्वं तेन गात्राणामुष्णत्वं हस्तपादयोः
kāye śleṣmā yadā duṣṭaḥ pittaṃ cānte vyavasthitam śītatvaṃ tena gātrāṇāmuṣṇatvaṃ hastapādayoḥ
45
त्वक्स्थौ श्लेष्मानिलौ शीतमादौ जनयतो ज्वरे तयोः प्रशान्तयोः पित्तमन्ते दाहं करोति च
tvaksthau śleṣmānilau śītamādau janayato jvare tayoḥ praśāntayoḥ pittamante dāhaṃ karoti ca
46
करोत्यादौ तथा पित्तं त्वक्स्थं दाहमतीव च तस्मिन् प्रशान्ते त्वितरौ कुरुतः शीतमन्ततः
karotyādau tathā pittaṃ tvaksthaṃ dāhamatīva ca tasmin praśānte tvitarau kurutaḥ śītamantataḥ
47
द्वावेतौ दाहशीतादिज्वरौ संसर्गजौ स्मृतौ दाहपूर्वस्तयोः कष्टः कृच्छ्रसाध्यतमश्च सः
dvāvetau dāhaśītādijvarau saṃsargajau smṛtau dāhapūrvastayoḥ kaṣṭaḥ kṛcchrasādhyatamaśca saḥ
48
गुरुता हृदयोत्क्लेशः सदनं छर्द्यरोचकौ रसस्थे तु ज्वरे लिङ्गं दैन्यं चास्योपजायते
gurutā hṛdayotkleśaḥ sadanaṃ chardyarocakau rasasthe tu jvare liṅgaṃ dainyaṃ cāsyopajāyate
49
रक्तनिष्ठीवनं दाहो मोहच्छदनविभ्रमौ प्रलापः पिडका तृष्णा रक्तप्राप्ते ज्वरे नृणाम्
raktaniṣṭhīvanaṃ dāho mohacchadanavibhramau pralāpaḥ piḍakā tṛṣṇā raktaprāpte jvare nṛṇām
50
पिण्डिकोद्वेष्टनं तृष्णा सृष्टमूत्रपुरीषता ऊष्माऽन्तर्दाहविक्षेपौ ग्लानिः स्यान्मांसगे ज्वरे
piṇḍikodveṣṭanaṃ tṛṣṇā sṛṣṭamūtrapurīṣatā ūṣmā'ntardāhavikṣepau glāniḥ syānmāṃsage jvare
51
भृशं स्वेदस्तृषा मूर्च्छा प्रलापश्छर्दिरेव च दौर्गन्ध्यारोचकौ ग्लानिर्मेदःस्थे चासहिष्णुता
bhṛśaṃ svedastṛṣā mūrcchā pralāpaśchardireva ca daurgandhyārocakau glānirmedaḥsthe cāsahiṣṇutā
52
भेदोऽस्थ्ना कूजनं श्वासो विरेकश्छर्दिरेव च विक्षेपणं च गात्राणामेतदस्थिगते ज्वरे
bhedo'sthnā kūjanaṃ śvāso virekaśchardireva ca vikṣepaṇaṃ ca gātrāṇāmetadasthigate jvare
53
तमःप्रवेशनं हिक्का कासः शैत्यं वमिस्तथा अन्तर्दाहो महाश्वासौ मर्मच्छेदश्च मञ्जगे
tamaḥpraveśanaṃ hikkā kāsaḥ śaityaṃ vamistathā antardāho mahāśvāsau marmacchedaśca mañjage
54
मरणं प्राप्नुयात्तत्र शुक्रस्थानगते ज्वरे शेफसः स्तब्धता मोक्षः शुक्रस्य तु विशेषतः
maraṇaṃ prāpnuyāttatra śukrasthānagate jvare śephasaḥ stabdhatā mokṣaḥ śukrasya tu viśeṣataḥ
1
रिसरक्ताश्रितः साध्यो मांसमेदोगतश्च यः अस्थिमञ्जगतः कृच्छ्रः शुक्रस्थस्तु न सिध्यति
risaraktāśritaḥ sādhyo māṃsamedogataśca yaḥ asthimañjagataḥ kṛcchraḥ śukrasthastu na sidhyati
55
वर्षाशरद्वसन्तेषु वाताद्यैः प्राकृतः क्रमात् वैकृतोऽन्य स दुःसाध्यः प्राकृतश्चानिलोद्भवः
varṣāśaradvasanteṣu vātādyaiḥ prākṛtaḥ kramāt vaikṛto'nya sa duḥsādhyaḥ prākṛtaścānilodbhavaḥ
56
वर्षाषु मारुतो दुष्टः पित्तश्लेष्मान्वितो ज्वरम् कुर्यात् पित्तं च शरदि तस्य चानुबलः कफः
varṣāṣu māruto duṣṭaḥ pittaśleṣmānvito jvaram kuryāt pittaṃ ca śaradi tasya cānubalaḥ kaphaḥ
57
तत्प्रकृत्या विसर्गाच्च तत्र नानशनाद्भयम् कफो वसन्ते तमपि वातपित्तं भवेदनु
tatprakṛtyā visargācca tatra nānaśanādbhayam kapho vasante tamapi vātapittaṃ bhavedanu
58
काले यथास्वं सर्वेषां प्रवृत्तिर्वृद्धिरेव वा निदानोक्तानुपशयो विपरीतोपशायिता
kāle yathāsvaṃ sarveṣāṃ pravṛttirvṛddhireva vā nidānoktānupaśayo viparītopaśāyitā
59
अन्तर्दाहोऽधिकस्तृष्णा प्रलापः श्वसनं भ्रमः सन्ध्यस्थिशूलमस्वेदो दोषवर्चोविनिग्रहः
antardāho'dhikastṛṣṇā pralāpaḥ śvasanaṃ bhramaḥ sandhyasthiśūlamasvedo doṣavarcovinigrahaḥ
60
अन्तर्वेगस्य लिङ्गानि ज्वरस्यैतानि लक्षयेत् सन्तापो ह्यधिको बाह्यस्तृष्णादीनां च मार्दवम्
antarvegasya liṅgāni jvarasyaitāni lakṣayet santāpo hyadhiko bāhyastṛṣṇādīnāṃ ca mārdavam
61
बहिर्वेगस्य लिङ्गानि सुखसाध्यत्वमेव च लालाप्रसेको हृल्लासहृदयाशुद्ध्यरोचकाः
bahirvegasya liṅgāni sukhasādhyatvameva ca lālāpraseko hṛllāsahṛdayāśuddhyarocakāḥ
62
तन्द्रा लस्याविपाकास्यवैरस्यं गुरुगात्रता क्षुन्नाशो बहुमूत्रत्वं स्तब्धता बलवाञ्ज्वरः
tandrā lasyāvipākāsyavairasyaṃ gurugātratā kṣunnāśo bahumūtratvaṃ stabdhatā balavāñjvaraḥ
63
आमज्वरस्य लिङ्गानि न दद्यात्तत्र भेषजम् भेषजं ह्यामदोषस्य भूयो ज्वलयति ज्वरम्
āmajvarasya liṅgāni na dadyāttatra bheṣajam bheṣajaṃ hyāmadoṣasya bhūyo jvalayati jvaram
64
शोधनं शमनीयं च करोति विषमज्वरम् ज्वरवेगोऽधिकस्तृष्णा प्रलापः श्वसनं भ्रमः मलप्रवृत्तिरुत्क्लेशः पच्यमानस्य लक्षणम्
śodhanaṃ śamanīyaṃ ca karoti viṣamajvaram jvaravego'dhikastṛṣṇā pralāpaḥ śvasanaṃ bhramaḥ malapravṛttirutkleśaḥ pacyamānasya lakṣaṇam
65
क्षुत् क्षामता लघुत्वं च गात्राणां ज्वरमार्दवम् दोषप्रवृत्तिरष्टाहो निरामज्वरलक्षणम्
kṣut kṣāmatā laghutvaṃ ca gātrāṇāṃ jvaramārdavam doṣapravṛttiraṣṭāho nirāmajvaralakṣaṇam
66
बलवत्स्वल्पदोषेषु ज्वरः साध्योऽनुपद्र वः हेतुभिर्बहुभिर्जातो बलिभिर्बहुलक्षणः
balavatsvalpadoṣeṣu jvaraḥ sādhyo'nupadra vaḥ hetubhirbahubhirjāto balibhirbahulakṣaṇaḥ
67
ज्वरः प्राणान्तकृद्यश्च शीघ्रमिन्द्रि यनाशनः ज्वरः क्षीणस्य शूनस्य गम्भीरो दैर्घरात्रिकः
jvaraḥ prāṇāntakṛdyaśca śīghramindri yanāśanaḥ jvaraḥ kṣīṇasya śūnasya gambhīro dairgharātrikaḥ
68
असाध्यो बलवान् यश्च केशसीमन्तकृज्ज्वरः गम्भीरस्तु ज्वरो ज्ञेयो ह्यन्तर्दाहेन तृष्णया
asādhyo balavān yaśca keśasīmantakṛjjvaraḥ gambhīrastu jvaro jñeyo hyantardāhena tṛṣṇayā
69
आनद्धत्वेन चात्यर्थं श्वासकासोद्गमेन च आरम्भाद्विषमो यस्तु यश्च वा दैर्घरात्रिकः
ānaddhatvena cātyarthaṃ śvāsakāsodgamena ca ārambhādviṣamo yastu yaśca vā dairgharātrikaḥ
70
क्षीणस्य चातिरूक्षस्य गम्भीरो यस्य हन्ति तम् विसंज्ञस्ताम्यते यस्तु शेते निपतितोऽपि वा
kṣīṇasya cātirūkṣasya gambhīro yasya hanti tam visaṃjñastāmyate yastu śete nipatito'pi vā
71
शीतार्दितोऽन्तरुष्णश्च ज्वरेण म्रियते नरः यो हृष्टरोमा रक्ताक्षो हृदि संघातशूलवान्
śītārdito'ntaruṣṇaśca jvareṇa mriyate naraḥ yo hṛṣṭaromā raktākṣo hṛdi saṃghātaśūlavān
72
वक्त्रेण चैवोच्छ्वसिति तं ज्वरो हन्ति मानवम् हिक्काश्वासतृषायुक्तं मूढं विभ्रान्तलोचनम्
vaktreṇa caivocchvasiti taṃ jvaro hanti mānavam hikkāśvāsatṛṣāyuktaṃ mūḍhaṃ vibhrāntalocanam
73
सन्ततोच्छ्वासिनं क्षीणं नरं क्षपयति ज्वरः हतप्रभेन्द्रि यं क्षीणमरोचकनिपीडितम्
santatocchvāsinaṃ kṣīṇaṃ naraṃ kṣapayati jvaraḥ hataprabhendri yaṃ kṣīṇamarocakanipīḍitam
74
गम्भीरतीक्ष्णवेगार्तं ज्वरितं परिवर्जयेत् दाहः स्वेदो भ्रमस्तृष्णा कम्पविड्भिदसंज्ञता कूजनं चास्य वैगन्ध्यमाकृतिर्ज्वरमोक्षणे
gambhīratīkṣṇavegārtaṃ jvaritaṃ parivarjayet dāhaḥ svedo bhramastṛṣṇā kampaviḍbhidasaṃjñatā kūjanaṃ cāsya vaigandhyamākṛtirjvaramokṣaṇe
75
स्वेदो लघुत्वं शिरसः कण्डूः पाको मुखस्य च क्षवथुश्चान्नलिप्सा ज्वरमुक्तस्य लक्षणम्
svedo laghutvaṃ śirasaḥ kaṇḍūḥ pāko mukhasya ca kṣavathuścānnalipsā jvaramuktasya lakṣaṇam
अतीसारनिदानम्
1
अथातीसारनिदानम् गुर्वतिस्निग्ध रूक्षोष्णद्र वस्थूलाति शीतलैः विरुद्धाध्यशनाजीर्णैर्विषमैश्चापि भोजनैः
athātīsāranidānam gurvatisnigdha rūkṣoṣṇadra vasthūlāti śītalaiḥ viruddhādhyaśanājīrṇairviṣamaiścāpi bhojanaiḥ
2
स्नेहाद्यैरतियुक्तैश्च मिथ्यायुक्तैर्विषैर्भयैः शोकाद् दुष्टाम्बुमद्यातिपानैः सात्म्यर्तुपर्ययैः
snehādyairatiyuktaiśca mithyāyuktairviṣairbhayaiḥ śokād duṣṭāmbumadyātipānaiḥ sātmyartuparyayaiḥ
3
जलाभिरमणैर्वेगविघातैः क्रिमिदोषतः नृणां भवत्यतीसारो लक्षणं तस्य वक्ष्यते
jalābhiramaṇairvegavighātaiḥ krimidoṣataḥ nṛṇāṃ bhavatyatīsāro lakṣaṇaṃ tasya vakṣyate
4
संशम्यांपां धातुरग्निं प्रवृद्धः शकृन्मिश्रो वायुनाऽध प्रणुन्नः सरत्यतीवातिसारं तमाहुर्व्याधिं घोरं षड्विधं तं वदन्ति एकैकशः सर्वशश्चापि दोषैः शोकेनान्यः षष्ठ आमेन चोक्तः
saṃśamyāṃpāṃ dhāturagniṃ pravṛddhaḥ śakṛnmiśro vāyunā'dha praṇunnaḥ saratyatīvātisāraṃ tamāhurvyādhiṃ ghoraṃ ṣaḍvidhaṃ taṃ vadanti ekaikaśaḥ sarvaśaścāpi doṣaiḥ śokenānyaḥ ṣaṣṭha āmena coktaḥ
5
हृन्नाभिपायूदरकुक्षितोद गात्रावसादानिलसन्निरोधाः विट्सङ्ग आध्मानमथाविपाको भविष्यतस्तस्य पुरःसराणि
hṛnnābhipāyūdarakukṣitoda gātrāvasādānilasannirodhāḥ viṭsaṅga ādhmānamathāvipāko bhaviṣyatastasya puraḥsarāṇi
6
अरुणं फेनिलं रूक्षमल्पमल्पं मुहुर्मुहुः शकृदामं सरुक्शब्दं मारुतेनातिसार्यते
aruṇaṃ phenilaṃ rūkṣamalpamalpaṃ muhurmuhuḥ śakṛdāmaṃ sarukśabdaṃ mārutenātisāryate
7
पित्तात्पीतं नीलमालोहितं वा तृष्णामूर्च्छादाहपाकोपपन्नम् शुक्लं सान्द्रं श्लेष्मणा श्लेष्मयुक्तं विस्रं शीतं हृष्टरोमा मनुष्यः
pittātpītaṃ nīlamālohitaṃ vā tṛṣṇāmūrcchādāhapākopapannam śuklaṃ sāndraṃ śleṣmaṇā śleṣmayuktaṃ visraṃ śītaṃ hṛṣṭaromā manuṣyaḥ
8
वराहस्नेहमांसाम्बुसदृशं सर्वरूपिणम् कृच्छ्रसाध्यमतीसारं विद्याद्दोषत्रयोद्भवम्
varāhasnehamāṃsāmbusadṛśaṃ sarvarūpiṇam kṛcchrasādhyamatīsāraṃ vidyāddoṣatrayodbhavam
9
तैस्तैर्भावैः शोचतोऽल्पाशनस्य बाष्पोष्मा वै वह्निमाविश्य जन्तोः कोष्ठं गत्वा क्षोभयेत्तस्य रक्तं तच्चाधस्तात् काकणन्तीप्रकाशम्
taistairbhāvaiḥ śocato'lpāśanasya bāṣpoṣmā vai vahnimāviśya jantoḥ koṣṭhaṃ gatvā kṣobhayettasya raktaṃ taccādhastāt kākaṇantīprakāśam
10
निर्गच्छेद्वै विड्विमिश्रं ह्यविड वा निर्गन्धं वा गन्धवद्वाऽतिसारः शोकोत्पन्नो दुश्चिकित्स्योऽतिमात्रं रोगो वैद्यैः कष्ट एष प्रदिष्टः
nirgacchedvai viḍvimiśraṃ hyaviḍa vā nirgandhaṃ vā gandhavadvā'tisāraḥ śokotpanno duścikitsyo'timātraṃ rogo vaidyaiḥ kaṣṭa eṣa pradiṣṭaḥ
11
अन्नाजीर्णात् प्रद्रुताः क्षोभयन्तः कोष्ठं दोषा धातुसंघान्मलांश्च नानावर्णं नैकशः सारयन्ति शूलोपेतं षष्ठमेनं वदन्ति
annājīrṇāt pradrutāḥ kṣobhayantaḥ koṣṭhaṃ doṣā dhātusaṃghānmalāṃśca nānāvarṇaṃ naikaśaḥ sārayanti śūlopetaṃ ṣaṣṭhamenaṃ vadanti
12
संसृष्टमेभिर्दोषैस्तु न्यस्तमप्स्ववसीदति पुरीषं भृशदुर्गन्धि पिच्छिलं चामसंज्ञितम्
saṃsṛṣṭamebhirdoṣaistu nyastamapsvavasīdati purīṣaṃ bhṛśadurgandhi picchilaṃ cāmasaṃjñitam
13
एतान्येव तु लिङ्गानि विपरीतानि यस्य वै लाघवं च विशेषेण तस्य पक्वं विनिर्दिशेत्
etānyeva tu liṅgāni viparītāni yasya vai lāghavaṃ ca viśeṣeṇa tasya pakvaṃ vinirdiśet
14
पक्कजाम्बवसङ्काशं यकृत्खण्डनिभं तनु घृततैलवसामज्जवेशवारपयोदधि
pakkajāmbavasaṅkāśaṃ yakṛtkhaṇḍanibhaṃ tanu ghṛtatailavasāmajjaveśavārapayodadhi
15
मांसधावनतोयाभं कृष्णं नीलारुणप्रभम् मेचकं स्निग्धकर्बूरं चन्द्र कोपगतं घनम्
māṃsadhāvanatoyābhaṃ kṛṣṇaṃ nīlāruṇaprabham mecakaṃ snigdhakarbūraṃ candra kopagataṃ ghanam
16
कुणपं मस्तुलुङ्गाभं सुगन्धि कुथितं बहु तृष्णादाहतमःश्वासहिक्कापार्श्वास्थिशूलिनम्
kuṇapaṃ mastuluṅgābhaṃ sugandhi kuthitaṃ bahu tṛṣṇādāhatamaḥśvāsahikkāpārśvāsthiśūlinam
17
संमूर्च्छारतिसंमोहयुक्तं पक्कवलीगुदम् प्रलापयुक्तं च भिषग्वर्जयेदतिसारिणम्
saṃmūrcchāratisaṃmohayuktaṃ pakkavalīgudam pralāpayuktaṃ ca bhiṣagvarjayedatisāriṇam
18
असंवृतगुदं क्षीणं दूराध्मातमुपद्रुतम् गुद पक्वे गतोष्माणमतिसारकिणं त्यजेत्
asaṃvṛtagudaṃ kṣīṇaṃ dūrādhmātamupadrutam guda pakve gatoṣmāṇamatisārakiṇaṃ tyajet
19
श्वासशूलपिपासार्तं क्षीणं ज्वरनिपीडितम् विशेषेण नरं वृद्धमतीसारो विनाशयेत्
śvāsaśūlapipāsārtaṃ kṣīṇaṃ jvaranipīḍitam viśeṣeṇa naraṃ vṛddhamatīsāro vināśayet
20
शोथं शूलं ज्वरं तृष्णां कासं श्वासमरोचकम् छर्दिं मूर्च्छां च हिक्कां च दृष्ट्वाऽतीसारिणं त्यजेत् पित्तकृन्ति यदाऽत्यर्थं द्र व्याण्यश्नाति पैत्तिके तदोपजायतेऽभीक्ष्णं रक्तातीसार उल्बणः
śothaṃ śūlaṃ jvaraṃ tṛṣṇāṃ kāsaṃ śvāsamarocakam chardiṃ mūrcchāṃ ca hikkāṃ ca dṛṣṭvā'tīsāriṇaṃ tyajet pittakṛnti yadā'tyarthaṃ dra vyāṇyaśnāti paittike tadopajāyate'bhīkṣṇaṃ raktātīsāra ulbaṇaḥ
21
वायुः प्रवृद्धो निचितं बलासं नुदत्यधस्तादहिताशनस्य प्रवाहतोऽल्प बहुशो मलाक्तंप्रवाहिकां तां प्रवदन्ति तज्ज्ञाः
vāyuḥ pravṛddho nicitaṃ balāsaṃ nudatyadhastādahitāśanasya pravāhato'lpa bahuśo malāktaṃpravāhikāṃ tāṃ pravadanti tajjñāḥ
22
प्रवाहिका वातकृता सशूला पित्तात् सदाहा सकफा कफाच्च सशोणिता शोणितसम्भवा च ताः स्नेहरूक्षप्रभवा मतास्तु तासामतीसारवदादिशेच्च लिङ्गं क्रमं चामविपक्वतां च
pravāhikā vātakṛtā saśūlā pittāt sadāhā sakaphā kaphācca saśoṇitā śoṇitasambhavā ca tāḥ sneharūkṣaprabhavā matāstu tāsāmatīsāravadādiśecca liṅgaṃ kramaṃ cāmavipakvatāṃ ca
23
यस्योच्चारं विना मूत्रं सम्यग्वायुश्च गच्छति दीप्ताग्नेर्लघुकोष्ठस्य स्थितस्तस्योदरामयः
yasyoccāraṃ vinā mūtraṃ samyagvāyuśca gacchati dīptāgnerlaghukoṣṭhasya sthitastasyodarāmayaḥ
1
ज्विरातीसारयोरुक्तं निदानं यत् पृथक् पृथक् यत्स्याज्ज्वरातिसारस्य तेन नात्रोदितं पुनः
jvirātīsārayoruktaṃ nidānaṃ yat pṛthak pṛthak yatsyājjvarātisārasya tena nātroditaṃ punaḥ
ग्रहणीरोगनिदानम्
1
अथ ग्रहणीरोगनिदानम् अतीसारे निवृत्तेऽपि मन्दाग्नेरहिताशिनः भूयं संदूषितो वह्निर्ग्रहणीमभिदूषयेत्
atha grahaṇīroganidānam atīsāre nivṛtte'pi mandāgnerahitāśinaḥ bhūyaṃ saṃdūṣito vahnirgrahaṇīmabhidūṣayet
2
एकैकशः सर्वशश्च दोषैरत्यर्थमूर्च्छितैः सा दुष्टा बहुशो भुक्तमाममेव विमुञ्चति
ekaikaśaḥ sarvaśaśca doṣairatyarthamūrcchitaiḥ sā duṣṭā bahuśo bhuktamāmameva vimuñcati
3
पक्वं वा सरुजं पूति मुहुर्बद्धं मुहुर्द्र वम् ग्रहणीरोगमाहुस्तमायुर्वेदविदो जनाः
pakvaṃ vā sarujaṃ pūti muhurbaddhaṃ muhurdra vam grahaṇīrogamāhustamāyurvedavido janāḥ
4
पूर्वरूपं तु तस्येदं तृष्णाऽलस्यं बलक्षयः विदाहोऽन्नस्य पाकश्च चिरात् कायस्य गौरवम्
pūrvarūpaṃ tu tasyedaṃ tṛṣṇā'lasyaṃ balakṣayaḥ vidāho'nnasya pākaśca cirāt kāyasya gauravam
5
कटुतिक्तकषायाति रूक्षसंदुष्टभोजनैः प्रमितानशनात्यध्ववेगनिग्रहमैथुनैः
kaṭutiktakaṣāyāti rūkṣasaṃduṣṭabhojanaiḥ pramitānaśanātyadhvaveganigrahamaithunaiḥ
6
मारुतः कुपितो वह्निं सञ्छाद्य कुरुते गदान् तस्यान्नं पच्यते दुःखं शुक्तपाकं खराङ्गता
mārutaḥ kupito vahniṃ sañchādya kurute gadān tasyānnaṃ pacyate duḥkhaṃ śuktapākaṃ kharāṅgatā
7
कण्ठास्यशोषः क्षुत्तृष्णा तिमिरं कर्णयोः स्वनः पार्श्वोरुवङ्क्षणग्रीवारुगभीक्ष्णं विसूचिका
kaṇṭhāsyaśoṣaḥ kṣuttṛṣṇā timiraṃ karṇayoḥ svanaḥ pārśvoruvaṅkṣaṇagrīvārugabhīkṣṇaṃ visūcikā
8
हृत्पीडाकार्श्यदौर्बल्यं वैरस्यं परिकर्तिका गृद्धिः सर्वरसानां च मनसः सदनं तथा
hṛtpīḍākārśyadaurbalyaṃ vairasyaṃ parikartikā gṛddhiḥ sarvarasānāṃ ca manasaḥ sadanaṃ tathā
9
जीर्णे जीर्यति चाध्मानं भुक्ते स्वास्थ्यमुपैति च स वातगुल्महृद्रो गप्लीहाशङ्की च मानवः
jīrṇe jīryati cādhmānaṃ bhukte svāsthyamupaiti ca sa vātagulmahṛdro gaplīhāśaṅkī ca mānavaḥ
10
चिराद् दुःखं द्र वं शुष्कं तन्वामं शब्दफेनवत् पुनः पुनः सृजेद्वर्चः कासश्वासार्दितोऽनिलात्
cirād duḥkhaṃ dra vaṃ śuṣkaṃ tanvāmaṃ śabdaphenavat punaḥ punaḥ sṛjedvarcaḥ kāsaśvāsārdito'nilāt
11
कट्वजीर्णविदाह्यम्लक्षाराद्यैः पित्तमुल्बणम् आप्लावयद्धन्त्यनलं जलं तप्तमिवानलम्
kaṭvajīrṇavidāhyamlakṣārādyaiḥ pittamulbaṇam āplāvayaddhantyanalaṃ jalaṃ taptamivānalam
12
सोऽजीर्णं नीलपीताभं पीताभः सार्यते द्र वम् पूत्यम्लोद्गारहृत्कण्ठदाहारुचितृडर्दितः
so'jīrṇaṃ nīlapītābhaṃ pītābhaḥ sāryate dra vam pūtyamlodgārahṛtkaṇṭhadāhārucitṛḍarditaḥ
13
गुर्वतिस्निग्धशीतादिभोजनादतिभोजनात् भुक्तमात्रस्य च स्नप्नाद्धन्त्यग्निं कुपितः कफः
gurvatisnigdhaśītādibhojanādatibhojanāt bhuktamātrasya ca snapnāddhantyagniṃ kupitaḥ kaphaḥ
14
तस्यान्नं पच्यते दुःखं हृल्लासच्छर्द्यरोचकाः आस्योपदेहमाधुर्यं कासष्ठीवनपीनसाः
tasyānnaṃ pacyate duḥkhaṃ hṛllāsacchardyarocakāḥ āsyopadehamādhuryaṃ kāsaṣṭhīvanapīnasāḥ
15
हृदयं मन्यते स्त्यानमुदरं स्तिमितं गुरु दुष्टोमधुर उद्गारः सदनं स्त्रीष्वहर्षणम्
hṛdayaṃ manyate styānamudaraṃ stimitaṃ guru duṣṭomadhura udgāraḥ sadanaṃ strīṣvaharṣaṇam
16
भिन्नामश्लेष्मसंसृष्टगुरुवर्चःप्रवर्तनम् अकृशस्यापि दौर्बल्यमालस्यं च कफात्मके
bhinnāmaśleṣmasaṃsṛṣṭaguruvarcaḥpravartanam akṛśasyāpi daurbalyamālasyaṃ ca kaphātmake
17
पृथग्वातादिनिर्दिष्टहेतुलिङ्गसमागमे त्रिदोषं निर्दिशेदेवं तेषां वक्ष्यामि भेषजम्
pṛthagvātādinirdiṣṭahetuliṅgasamāgame tridoṣaṃ nirdiśedevaṃ teṣāṃ vakṣyāmi bheṣajam
1
अन्त्रकूजनमालस्यं दौर्बल्यं सदनं तथा द्र वं शीतं घनं स्निग्धं सकटीवेदनं शकृत् १७-
antrakūjanamālasyaṃ daurbalyaṃ sadanaṃ tathā dra vaṃ śītaṃ ghanaṃ snigdhaṃ sakaṭīvedanaṃ śakṛt 17-
2
आमं बहु सपैच्छिल्यं सशब्दं मन्दवेदनम् पक्षान्मासाद्दशाहाद्वा नित्यं वाऽप्यथ मुञ्चति १७-
āmaṃ bahu sapaicchilyaṃ saśabdaṃ mandavedanam pakṣānmāsāddaśāhādvā nityaṃ vā'pyatha muñcati 17-
3
दिवा प्रकोपो भवति रात्रौ शान्तिं व्रजेच्च या दुर्विज्ञेया दुश्चिकित्स्या चिरकालानुबन्धिनी १७-
divā prakopo bhavati rātrau śāntiṃ vrajecca yā durvijñeyā duścikitsyā cirakālānubandhinī 17-
4
सा भवेदामवातेन संग्रहग्रहणी मता स्विपतः पार्श्वयोः शूलं गलज्जलघटीध्वनिः तं वदन्ति घटीयन्त्रमसाध्यं ग्रहणीगदम् १७-
sā bhavedāmavātena saṃgrahagrahaṇī matā svipataḥ pārśvayoḥ śūlaṃ galajjalaghaṭīdhvaniḥ taṃ vadanti ghaṭīyantramasādhyaṃ grahaṇīgadam 17-
18
दोषं सामं निरामं च विद्यादत्रातिसारवत्
doṣaṃ sāmaṃ nirāmaṃ ca vidyādatrātisāravat
19
लिङ्गैरसाध्यो ग्रहणीविकारो यैस्तैरतीसारगदो न सिध्येत् वृद्धस्य नूनं ग्रहणीविकारो हत्वा तनुं नैव निवर्तते च
liṅgairasādhyo grahaṇīvikāro yaistairatīsāragado na sidhyet vṛddhasya nūnaṃ grahaṇīvikāro hatvā tanuṃ naiva nivartate ca
1
बालके ग्रहणी साध्या यूनि कृच्छ्रा समीरिता वृद्धे त्वसाध्या विज्ञेया मतं धन्वन्तरेरिदम् १९-
bālake grahaṇī sādhyā yūni kṛcchrā samīritā vṛddhe tvasādhyā vijñeyā mataṃ dhanvantareridam 19-
अर्शोनिदानम्
1
अथार्शोनिदानम् पृथग्दोषैः समस्तैश्च शोणितात् सहजानि च अर्शांसि षट्प्रकाराणि विद्याद् गुदवलित्रये
athārśonidānam pṛthagdoṣaiḥ samastaiśca śoṇitāt sahajāni ca arśāṃsi ṣaṭprakārāṇi vidyād gudavalitraye
2
दोषास्त्वङ्मांसमेदांसि संदूष्य विविधाकृतीन् मांसाङ्कुरानपानादौ कुर्वन्त्यर्शांसि ताञ्जगुः
doṣāstvaṅmāṃsamedāṃsi saṃdūṣya vividhākṛtīn māṃsāṅkurānapānādau kurvantyarśāṃsi tāñjaguḥ
3
कषायकटुतिक्तानि रूक्षशीतलघूनि च प्रमिताल्पाशनं तीक्ष्णं मद्यं मैथुनसेवनम्
kaṣāyakaṭutiktāni rūkṣaśītalaghūni ca pramitālpāśanaṃ tīkṣṇaṃ madyaṃ maithunasevanam
4
लङ्घनं देशकालौ च शीतौ व्यायामकर्म च शोको वातातपस्पर्शो हेतुर्वातार्शसां मतः
laṅghanaṃ deśakālau ca śītau vyāyāmakarma ca śoko vātātapasparśo heturvātārśasāṃ mataḥ
5
कट्वम्ललवणोष्णानि व्यायामाग्न्यातपप्रभाः देशकालावशिशिरौ क्रोधो मद्यमसूयनम्
kaṭvamlalavaṇoṣṇāni vyāyāmāgnyātapaprabhāḥ deśakālāvaśiśirau krodho madyamasūyanam
6
विदाहि तीक्ष्णमुष्णं च सर्वं पानान्नभेषजम् पित्तोल्बणानां विज्ञेयः प्रकोपे हेतुरर्शसाम्
vidāhi tīkṣṇamuṣṇaṃ ca sarvaṃ pānānnabheṣajam pittolbaṇānāṃ vijñeyaḥ prakope heturarśasām
7
मधुरस्निग्धशीतानि लवणाम्लगुरूणि च अव्यायामो दिवास्वप्नः शय्यासनसुखे रतिः
madhurasnigdhaśītāni lavaṇāmlagurūṇi ca avyāyāmo divāsvapnaḥ śayyāsanasukhe ratiḥ
8
प्राग्वातसेवा शीतौ च देशकालावचिन्तनम् श्लैष्मिकाणां समुद्दिष्टमेतत् कारणमर्शसाम्
prāgvātasevā śītau ca deśakālāvacintanam ślaiṣmikāṇāṃ samuddiṣṭametat kāraṇamarśasām
9
हेतुलक्षणसंसर्गाद्विद्याद् द्वन्द्वोल्बणानि च सर्वोहेतुस्त्रिदोषाणां सहजैर्लक्षणं समम्
hetulakṣaṇasaṃsargādvidyād dvandvolbaṇāni ca sarvohetustridoṣāṇāṃ sahajairlakṣaṇaṃ samam
10
गुदाङ्कुरा बह्वनिलाः शुष्काश्चिमचिमान्विताः म्लानाः श्यावारुणाः स्तब्धा विशदाः परुषाः खराः
gudāṅkurā bahvanilāḥ śuṣkāścimacimānvitāḥ mlānāḥ śyāvāruṇāḥ stabdhā viśadāḥ paruṣāḥ kharāḥ
11
मिथो विसदृशा वक्रास्तीक्ष्णा विस्फुटिताननाः बिम्बीखर्जूरकर्कन्धूकार्पासीफलसन्निभाः
mitho visadṛśā vakrāstīkṣṇā visphuṭitānanāḥ bimbīkharjūrakarkandhūkārpāsīphalasannibhāḥ
12
केचित् कदम्बपुष्पाभाः केचित् सिद्धार्थकोपमाः शिरःपार्श्वांसकट्यूरुवङ्क्षणाद्यधिकव्यथाः
kecit kadambapuṣpābhāḥ kecit siddhārthakopamāḥ śiraḥpārśvāṃsakaṭyūruvaṅkṣaṇādyadhikavyathāḥ
13
क्षवथूद्गारविष्टम्भहृद् ग्रहारोचकप्रदाः कासश्वासाग्निवैषम्य कर्णनादभ्रमावहाः
kṣavathūdgāraviṣṭambhahṛd grahārocakapradāḥ kāsaśvāsāgnivaiṣamya karṇanādabhramāvahāḥ
14
तैरार्तो ग्रथितं स्तोकं सशब्दं सप्रवाहिकम् रुक्फेनपिच्छानुगतं विबुद्धमुपवेश्यते
tairārto grathitaṃ stokaṃ saśabdaṃ sapravāhikam rukphenapicchānugataṃ vibuddhamupaveśyate
15
कृष्णत्वङ्नखविण्मूत्रनेत्रवक्त्रश्च जायते गुल्मप्लीहोदराष्ठीलासंभवस्तत एव च
kṛṣṇatvaṅnakhaviṇmūtranetravaktraśca jāyate gulmaplīhodarāṣṭhīlāsaṃbhavastata eva ca
16
पित्तोत्तरा नीलमुखा रक्तपीतासितप्रभाः तन्वस्रस्राविणो विस्रास्तनवो मृदवः श्लथाः
pittottarā nīlamukhā raktapītāsitaprabhāḥ tanvasrasrāviṇo visrāstanavo mṛdavaḥ ślathāḥ
17
शुकजिह्वायकृत्खण्डजलौकोवक्त्रसंनिभाः दाहपाकज्वरस्वेदतृण्मूर्च्छाऽरुचिमोहदाः
śukajihvāyakṛtkhaṇḍajalaukovaktrasaṃnibhāḥ dāhapākajvarasvedatṛṇmūrcchā'rucimohadāḥ
18
सोष्माणो द्र वनीलोष्णपीतरक्तामवर्चसः यवमध्या हरित्पीतहारिद्र त्वङ्नखादयः
soṣmāṇo dra vanīloṣṇapītaraktāmavarcasaḥ yavamadhyā haritpītahāridra tvaṅnakhādayaḥ
19
श्लेष्मोल्बणा महामूला घना मन्दरुजः सिताः उत्सन्नोपचित-स्निग्ध-स्तब्ध-वृत्तगुरुस्थिराः
śleṣmolbaṇā mahāmūlā ghanā mandarujaḥ sitāḥ utsannopacita-snigdha-stabdha-vṛttagurusthirāḥ
20
पिच्छिलाः स्तिमिताःश्लक्ष्णाः कण्ड्वाढ्याः स्पर्शनप्रियाः करीरपनसास्थ्याभास्तथा गोस्तनसन्निभाः
picchilāḥ stimitāḥślakṣṇāḥ kaṇḍvāḍhyāḥ sparśanapriyāḥ karīrapanasāsthyābhāstathā gostanasannibhāḥ
21
वङ्क्षणानाहिनः पायुर्वस्तिनाभिविकर्षिणः सश्वासकासहृल्लासप्रसेकारुचिपीनसाः
vaṅkṣaṇānāhinaḥ pāyurvastinābhivikarṣiṇaḥ saśvāsakāsahṛllāsaprasekārucipīnasāḥ
22
मेहकृच्छ्रशिरोजाड्यशिशिरज्वरकारिणः क्लैब्याग्निमार्दवच्छर्दिरामप्रायविकारदाः
mehakṛcchraśirojāḍyaśiśirajvarakāriṇaḥ klaibyāgnimārdavacchardirāmaprāyavikāradāḥ
23
वसाभसकफप्रायपुरीषाः सप्रवाहिकाः न स्रवन्ति न भिद्यन्ते पाण्डुस्निग्धत्वगादयः
vasābhasakaphaprāyapurīṣāḥ sapravāhikāḥ na sravanti na bhidyante pāṇḍusnigdhatvagādayaḥ
24
सर्वैः सर्वात्मकान्याहुर्लक्षणैः सहजानि च रक्तोल्बणा गुदे कीलाः पित्ताकृतिसमन्विताः
sarvaiḥ sarvātmakānyāhurlakṣaṇaiḥ sahajāni ca raktolbaṇā gude kīlāḥ pittākṛtisamanvitāḥ
25
वटप्ररोहसदृशा गुञ्जाविद्रुमसन्निभाः तेऽत्यर्थं दुष्टमुष्णं च गाढविट्कप्रपीडिताः
vaṭaprarohasadṛśā guñjāvidrumasannibhāḥ te'tyarthaṃ duṣṭamuṣṇaṃ ca gāḍhaviṭkaprapīḍitāḥ
26
स्रवन्ति सहसा रक्तं तस्य चातिप्रवृत्तितः भेकाभः पीड्यते दुःखैः शोणितक्षयसंभवै
sravanti sahasā raktaṃ tasya cātipravṛttitaḥ bhekābhaḥ pīḍyate duḥkhaiḥ śoṇitakṣayasaṃbhavai
27
हीनवर्णबलोत्साहो हतौजाः कलुषेन्द्रि यः तत्रानुबन्धो द्विविधः श्लेष्मणो मारुतस्य च विट् श्यावं कठिनं रूक्षमधोवायुर्न वर्तते
hīnavarṇabalotsāho hataujāḥ kaluṣendri yaḥ tatrānubandho dvividhaḥ śleṣmaṇo mārutasya ca viṭ śyāvaṃ kaṭhinaṃ rūkṣamadhovāyurna vartate
28
तनु चारुणवर्णं च फेनिलं चासृगर्शसाम् कट्यूरुगुदशूलं च दौर्बल्यं यदि चाधिकम्
tanu cāruṇavarṇaṃ ca phenilaṃ cāsṛgarśasām kaṭyūrugudaśūlaṃ ca daurbalyaṃ yadi cādhikam
29
तत्रानुबन्धो वातस्य हेतुर्यदि च रूक्षणम् शिथिलं श्वेतपीतं च विट् स्निग्धं गुरु शीतलम्
tatrānubandho vātasya heturyadi ca rūkṣaṇam śithilaṃ śvetapītaṃ ca viṭ snigdhaṃ guru śītalam
30
यद्यर्शसां घनं चासृक् तन्तुमत् पाण्डु पिच्छिलम् गुदं सपिच्छं स्तिमितं गुरु स्निग्धं च कारणम् श्लेष्मानुबन्धो विज्ञेयस्तत्र रक्तार्शसां बुधैः
yadyarśasāṃ ghanaṃ cāsṛk tantumat pāṇḍu picchilam gudaṃ sapicchaṃ stimitaṃ guru snigdhaṃ ca kāraṇam śleṣmānubandho vijñeyastatra raktārśasāṃ budhaiḥ
31
विष्टम्भोऽन्नस्य दौर्बल्यं कुक्षेराटोप एव च कार्श्यमुद्गारबाहुल्यं सक्थिसादोऽल्पविट्कता
viṣṭambho'nnasya daurbalyaṃ kukṣerāṭopa eva ca kārśyamudgārabāhulyaṃ sakthisādo'lpaviṭkatā
32
ग्रहणीदोषपाण्ड्वर्तेराशङ्का चोदरस्य च पूर्वरूपाणि निर्दिष्टान्यर्शसामभिवृद्धये
grahaṇīdoṣapāṇḍvarterāśaṅkā codarasya ca pūrvarūpāṇi nirdiṣṭānyarśasāmabhivṛddhaye
33
पञ्चात्मा मारुतः पित्तं कफो गुदवलित्रयम् सर्व एव प्रकुप्यन्ति गुदजानां समुद्भवे
pañcātmā mārutaḥ pittaṃ kapho gudavalitrayam sarva eva prakupyanti gudajānāṃ samudbhave
34
तस्मादर्शांसि दुःखानि बहुव्याधिकराणि च सर्वदेहोपतापीनि प्रायः कृच्छ्रतमानि च
tasmādarśāṃsi duḥkhāni bahuvyādhikarāṇi ca sarvadehopatāpīni prāyaḥ kṛcchratamāni ca
35
बाह्यायां तु वलौ जातान्येकदोषोल्बणानि च अर्शांसि सुखसाध्यानि न चिरोत्पतितानि च
bāhyāyāṃ tu valau jātānyekadoṣolbaṇāni ca arśāṃsi sukhasādhyāni na cirotpatitāni ca
36
द्वन्द्वजानि द्वितीयायां बलौ यान्याश्रितानि च कृच्छ्रसाध्यानि तान्याहुः परिसंवत्सराणि च
dvandvajāni dvitīyāyāṃ balau yānyāśritāni ca kṛcchrasādhyāni tānyāhuḥ parisaṃvatsarāṇi ca
37
सहजानि त्रिदोषाणि यानि चाभ्यन्तरां बलिम् जायन्तेऽशासि संश्रित्य तान्यसाध्यानि निर्दिशेत्
sahajāni tridoṣāṇi yāni cābhyantarāṃ balim jāyante'śāsi saṃśritya tānyasādhyāni nirdiśet
38
शेषत्वादायुषस्तानि चतुष्पादसमन्विते याप्यन्ते दीप्तकायाग्नेः प्रत्याख्येयान्यतोऽन्यथा
śeṣatvādāyuṣastāni catuṣpādasamanvite yāpyante dīptakāyāgneḥ pratyākhyeyānyato'nyathā
39
हस्ते पादे मुखे नाभ्यां गुदे वृषणयोस्तथा शोथो हृत्पार्श्वशूलं च यस्यासाध्योऽशसो हि सः
haste pāde mukhe nābhyāṃ gude vṛṣaṇayostathā śotho hṛtpārśvaśūlaṃ ca yasyāsādhyo'śaso hi saḥ
40
हृत्पार्श्वशूलं संमोहश्छर्दिरङ्गस्य रुग्ज्वरः तृष्णा गुदस्य पाकश्च निहन्युर्गुदजातुरम्
hṛtpārśvaśūlaṃ saṃmohaśchardiraṅgasya rugjvaraḥ tṛṣṇā gudasya pākaśca nihanyurgudajāturam
41
तृष्णारोचकशूलार्तमतिप्रस्रुतशोणितम् शोथातिसारसंयुक्तमर्शांसि क्षपयन्ति हि
tṛṣṇārocakaśūlārtamatiprasrutaśoṇitam śothātisārasaṃyuktamarśāṃsi kṣapayanti hi
42
मेढ्रादिष्वपि वक्ष्यन्ते यथास्वैं नाभिजानि च गण्डूपदास्यरूपाणि पिच्छिलानि मृदूनि च
meḍhrādiṣvapi vakṣyante yathāsvaiṃ nābhijāni ca gaṇḍūpadāsyarūpāṇi picchilāni mṛdūni ca
43
व्यानो गृहीत्वा श्लेष्माणं करोत्यर्शस्त्वचो बहिः कीलोपमं स्थिरखरं चर्मकीलं तु तद्विदुः
vyāno gṛhītvā śleṣmāṇaṃ karotyarśastvaco bahiḥ kīlopamaṃ sthirakharaṃ carmakīlaṃ tu tadviduḥ
44
वातेन तोदपारुष्यं पित्तादसितवक्त्रता श्लेष्मणा स्निग्धता चास्य ग्रथितत्वं सवर्णता
vātena todapāruṣyaṃ pittādasitavaktratā śleṣmaṇā snigdhatā cāsya grathitatvaṃ savarṇatā
अग्निमान्द्याजीर्णविसूचिकालसकविलम्बिकानिदानम्
1
अथाग्निमान्द्याजीर्णविसूचिकालसकविलम्बिकानिदानम् मन्दस्तीक्ष्णोऽथ विषमः समश्चेति चतुर्विधः कफपित्तानिलाधिक्यात्तत्साम्याज्जाठरोऽनलः
athāgnimāndyājīrṇavisūcikālasakavilambikānidānam mandastīkṣṇo'tha viṣamaḥ samaśceti caturvidhaḥ kaphapittānilādhikyāttatsāmyājjāṭharo'nalaḥ
2
विषमो वातजान् रोगाँ स्तीक्ष्णः पित्तनिमित्तजान् करोत्यग्निस्तथा मन्दो विकारान् कफसम्भवान्
viṣamo vātajān rogām̐ stīkṣṇaḥ pittanimittajān karotyagnistathā mando vikārān kaphasambhavān
3
समा समाग्नेरशिता मात्रा सम्यग्विपच्यते स्वल्पाऽपि नैव मन्दाग्नेर्विषमाग्नेस्तु देहिनः
samā samāgneraśitā mātrā samyagvipacyate svalpā'pi naiva mandāgnerviṣamāgnestu dehinaḥ
4
कदाचित् पच्यते सम्यक्कदाचिन्न विपच्यते मात्राऽतिमात्राऽप्यशिता सुखं यस्य विपच्यते तीक्ष्णग्निरिति तं विद्यात् समाग्निः श्रेष्ठ उच्यते
kadācit pacyate samyakkadācinna vipacyate mātrā'timātrā'pyaśitā sukhaṃ yasya vipacyate tīkṣṇagniriti taṃ vidyāt samāgniḥ śreṣṭha ucyate
5
आमं विदग्धं विष्टब्धं कफपित्तानिलैस्त्रिभिः अजीर्णं केचिदिच्छन्ति चतुर्थं रसशेषतः
āmaṃ vidagdhaṃ viṣṭabdhaṃ kaphapittānilaistribhiḥ ajīrṇaṃ kecidicchanti caturthaṃ rasaśeṣataḥ
6
अजीर्णं पञ्चमं केचिन्निर्दोषं दिनपाकि च वदन्ति षष्ठं चाजीर्णं प्राकृतं प्रतिवासरम्
ajīrṇaṃ pañcamaṃ kecinnirdoṣaṃ dinapāki ca vadanti ṣaṣṭhaṃ cājīrṇaṃ prākṛtaṃ prativāsaram
7
अत्यम्बुपानाद्विषमाशनाच्च संधारणात्स्वप्नविपर्ययाच्च कालेऽपि सात्म्यं लघु चापि भुक्तमन्नं न पाकं भजते नरस्य
atyambupānādviṣamāśanācca saṃdhāraṇātsvapnaviparyayācca kāle'pi sātmyaṃ laghu cāpi bhuktamannaṃ na pākaṃ bhajate narasya
8
ईर्ष्याभयक्रोधपरिप्लुतेन लुब्धेन रुग्दैन्यनिपीडितेन प्रद्वेषयुक्तेन च सेव्यमानमन्नं न सम्यक्परिपाकमेति
īrṣyābhayakrodhapariplutena lubdhena rugdainyanipīḍitena pradveṣayuktena ca sevyamānamannaṃ na samyakparipākameti
9
मात्रयाऽप्यभ्यवहृतं पथ्यं चान्नं न जीर्यति चिन्ताशोकभयक्रोध दुःखशय्याप्रजागरैः
mātrayā'pyabhyavahṛtaṃ pathyaṃ cānnaṃ na jīryati cintāśokabhayakrodha duḥkhaśayyāprajāgaraiḥ
10
तत्रामे गुरुतोत्क्लेदः शोथो गण्डाक्षिकूटगः उद्गारश्च यथाभुक्तमविदग्धः प्रवर्तते
tatrāme gurutotkledaḥ śotho gaṇḍākṣikūṭagaḥ udgāraśca yathābhuktamavidagdhaḥ pravartate
11
विदग्धे भ्रमतृण्मूर्च्छाः पित्ताच्च विविधा रुजः उद्गारश्च सधूमाम्लः स्वेदो दाहश्च जायते
vidagdhe bhramatṛṇmūrcchāḥ pittācca vividhā rujaḥ udgāraśca sadhūmāmlaḥ svedo dāhaśca jāyate
12
विष्टब्धे शूलमाध्मानं विविधा वातवेदनाः मलवाताप्रवृत्तिश्च स्तम्भो मोहोऽङ्गपीडनम्
viṣṭabdhe śūlamādhmānaṃ vividhā vātavedanāḥ malavātāpravṛttiśca stambho moho'ṅgapīḍanam
13
रसशेषेऽन्नविद्वेषो हृदयाशुद्धिगौरवे मूर्च्छा प्रलापो वमथुः प्रसेकं सदनं भ्रमः उपद्र वा भवन्त्येते मरणं चाप्यजीर्णतः
rasaśeṣe'nnavidveṣo hṛdayāśuddhigaurave mūrcchā pralāpo vamathuḥ prasekaṃ sadanaṃ bhramaḥ upadra vā bhavantyete maraṇaṃ cāpyajīrṇataḥ
14
अनात्मवन्तः पशुवद्भुञ्जते येऽप्रमाणतः रोगानीकस्य ते मूलमजीर्णं प्राप्नुवन्ति हि
anātmavantaḥ paśuvadbhuñjate ye'pramāṇataḥ rogānīkasya te mūlamajīrṇaṃ prāpnuvanti hi
15
अजीर्णमामं विष्टब्धं विदग्धं च यदीरितम् विसूच्यलसकौ तस्माद्भवेच्चापि विलम्बिका
ajīrṇamāmaṃ viṣṭabdhaṃ vidagdhaṃ ca yadīritam visūcyalasakau tasmādbhaveccāpi vilambikā
16
सूचीभिरिव गात्राणि तुदन् संतिष्ठतेऽनिलः यत्राजीर्णेन सा वैद्यैर्विसूचीति निगद्यते
sūcībhiriva gātrāṇi tudan saṃtiṣṭhate'nilaḥ yatrājīrṇena sā vaidyairvisūcīti nigadyate
17
न तां परिमिताहारा लभन्ते विदितागमाः मूढास्तामजितात्मानो लभन्तेऽशनलोलुपाः
na tāṃ parimitāhārā labhante viditāgamāḥ mūḍhāstāmajitātmāno labhante'śanalolupāḥ
18
मूर्च्छाऽतिसारो वमथुः पिपासा शूलो भ्रमोद्वेष्टनजृम्भदाहाः वैवर्ण्यकम्पौ हृदये रुजश्च भवन्ति तस्यां शिरसश्च भेदः
mūrcchā'tisāro vamathuḥ pipāsā śūlo bhramodveṣṭanajṛmbhadāhāḥ vaivarṇyakampau hṛdaye rujaśca bhavanti tasyāṃ śirasaśca bhedaḥ
19
कुक्षिरानह्यतेऽत्यर्थं प्रताम्येत् परिकूजति निरुद्धो मारुतश्चैव कुक्षावुपरि धावति
kukṣirānahyate'tyarthaṃ pratāmyet parikūjati niruddho mārutaścaiva kukṣāvupari dhāvati
20
वातवर्चोनिरोधश्च यस्यात्यर्थं भवेदपि तस्यालसकमाचष्टे तृष्णोद्गारौ च यस्य तु
vātavarconirodhaśca yasyātyarthaṃ bhavedapi tasyālasakamācaṣṭe tṛṣṇodgārau ca yasya tu
21
दुष्टं तु भुक्तं कफमारुताभ्यां प्रवर्तते नोर्ध्वमधश्च यस्य विलम्बकां तां भृशदुश्चिकित्स्यामाचक्षते शास्त्रविदः पुराणाः
duṣṭaṃ tu bhuktaṃ kaphamārutābhyāṃ pravartate nordhvamadhaśca yasya vilambakāṃ tāṃ bhṛśaduścikitsyāmācakṣate śāstravidaḥ purāṇāḥ
22
यत्रस्थमामं विरुजेत्तमेव देशं विशेषेण विकारजातैः दोषेण येनावततं शरीरं तल्लक्षणैरामसमुद्भवैश्च
yatrasthamāmaṃ virujettameva deśaṃ viśeṣeṇa vikārajātaiḥ doṣeṇa yenāvatataṃ śarīraṃ tallakṣaṇairāmasamudbhavaiśca
23
यः श्यावदन्तौष्ठनखोऽल्पसंज्ञो वम्यर्दितोऽभ्यन्तरयातनेत्रः क्षामस्वरः सर्वविमुक्तसन्धिर्यायान्नरः सोऽपुनरागमाय
yaḥ śyāvadantauṣṭhanakho'lpasaṃjño vamyardito'bhyantarayātanetraḥ kṣāmasvaraḥ sarvavimuktasandhiryāyānnaraḥ so'punarāgamāya
24
उद्गारशुद्धिरुत्साहो वेगोत्सर्गो यथोचितः लघुता क्षुत्पिपासा च जीर्णाहारस्य लक्षणम्
udgāraśuddhirutsāho vegotsargo yathocitaḥ laghutā kṣutpipāsā ca jīrṇāhārasya lakṣaṇam
25
निद्रा नाशोऽरतिः कम्पो मूत्राघातो विसंज्ञता अमी ह्युपद्र वा घोरा विसूच्यां पञ्च दारुणाः
nidrā nāśo'ratiḥ kampo mūtrāghāto visaṃjñatā amī hyupadra vā ghorā visūcyāṃ pañca dāruṇāḥ
26
प्रायेणाहारवैषम्यादजीर्णं जायते नृणाम् तन्मूलो रोगसंघातस्तद्विनाशाद्विनश्यति
prāyeṇāhāravaiṣamyādajīrṇaṃ jāyate nṛṇām tanmūlo rogasaṃghātastadvināśādvinaśyati
27
ग्लानिगौरवविष्टम्भभ्रम मारुतमूढताः विबन्धो वा प्रवृत्तिर्वा सामान्याजीर्णलक्षणम्
glānigauravaviṣṭambhabhrama mārutamūḍhatāḥ vibandho vā pravṛttirvā sāmānyājīrṇalakṣaṇam
क्रिमिनिदानम्
1
अथ क्रिमिनिदानम् क्रिमयश्च द्विधा प्रोक्ता बाह्याभ्यन्तरभेदतः बहिर्मलकफासृग्विड्जन्मभेदाच्चतुर्विधाः
atha kriminidānam krimayaśca dvidhā proktā bāhyābhyantarabhedataḥ bahirmalakaphāsṛgviḍjanmabhedāccaturvidhāḥ
2
नामतो विंशतिविधाः बाह्यास्तत्र मलोद्भवाः तिलप्रमाणसंस्थानवर्णाः केशाम्बराश्रयाः
nāmato viṃśatividhāḥ bāhyāstatra malodbhavāḥ tilapramāṇasaṃsthānavarṇāḥ keśāmbarāśrayāḥ
3
बहुपादाश्च सूक्ष्माश्चयूका लिक्षाश्च नामतः द्विधा ते कोठपिडकाकण्डूगण्डान् प्रकुर्वते
bahupādāśca sūkṣmāścayūkā likṣāśca nāmataḥ dvidhā te koṭhapiḍakākaṇḍūgaṇḍān prakurvate
4
अजीर्णभोजी मधुराम्लनित्यो द्र वप्रियः पिष्टगुडोपभोक्ता व्यायामवर्जी च दिवाशयानो विरुद्धभुक् संलभते क्रिमींस्तु
ajīrṇabhojī madhurāmlanityo dra vapriyaḥ piṣṭaguḍopabhoktā vyāyāmavarjī ca divāśayāno viruddhabhuk saṃlabhate krimīṃstu
5
माषपिष्टाम्ललवणगुडशाकैः पुरीषजाः मांसमत्स्यगुडक्षीरदधिशुक्तैः कफोद्भवाः
māṣapiṣṭāmlalavaṇaguḍaśākaiḥ purīṣajāḥ māṃsamatsyaguḍakṣīradadhiśuktaiḥ kaphodbhavāḥ
6
विरुद्धाजीर्णशाकाद्यैः शोणितोत्था भवन्ति हि ज्वरो विवर्णता शूलं हृद्रो गः सदनं भ्रमः
viruddhājīrṇaśākādyaiḥ śoṇitotthā bhavanti hi jvaro vivarṇatā śūlaṃ hṛdro gaḥ sadanaṃ bhramaḥ
7
भक्तद्वेषोऽतिसारश्च संजातक्रिमिलक्षणम् कफादामाशये जाता वृद्धाः सर्पन्ति सर्वतः
bhaktadveṣo'tisāraśca saṃjātakrimilakṣaṇam kaphādāmāśaye jātā vṛddhāḥ sarpanti sarvataḥ
8
पृथुब्रघ्ननिभाः केचित् केचिद्गण्डूपदोपमाः रूढधान्याङ्कुराकारास्तनु दीर्घास्तथाऽणवः
pṛthubraghnanibhāḥ kecit kecidgaṇḍūpadopamāḥ rūḍhadhānyāṅkurākārāstanu dīrghāstathā'ṇavaḥ
9
श्वेतास्ताम्रावभासाश्च नामतः सप्तधा तु ते अन्त्रादा उदरावेष्टा हृदयादा महागुदाः
śvetāstāmrāvabhāsāśca nāmataḥ saptadhā tu te antrādā udarāveṣṭā hṛdayādā mahāgudāḥ
10
चुरवो दर्भकुसुमाः सुगन्धास्ते च कुर्वते हृल्लासमास्यस्रवणमविपाकमरोचकम्
curavo darbhakusumāḥ sugandhāste ca kurvate hṛllāsamāsyasravaṇamavipākamarocakam
11
मूर्च्छाच्छर्दिज्वरानाहकार्श्यक्षवथुपीनसान् रक्तवाहिसिरास्थानरक्तजा जन्तवोऽणवः
mūrcchācchardijvarānāhakārśyakṣavathupīnasān raktavāhisirāsthānaraktajā jantavo'ṇavaḥ
12
अपादा वृत्तताम्राश्च सौक्ष्म्यात् केचिददर्शनाः केशादा रोमविध्वंसा रोमद्वीपा उदुम्बराः षट् ते कुष्ठैककर्माणः सहसौरसमातरः
apādā vṛttatāmrāśca saukṣmyāt kecidadarśanāḥ keśādā romavidhvaṃsā romadvīpā udumbarāḥ ṣaṭ te kuṣṭhaikakarmāṇaḥ sahasaurasamātaraḥ
13
पक्वाशये पुरीषोत्था जायन्तेऽधोविसर्पिणः प्रवृद्धा स्युर्भवेयुश्च ते यदाऽमाशयोन्मुखाः
pakvāśaye purīṣotthā jāyante'dhovisarpiṇaḥ pravṛddhā syurbhaveyuśca te yadā'māśayonmukhāḥ
14
तदाऽस्योद्गारनिःश्वासा विड्गन्धानुविधायिनः पृथुवृत्ततनुस्थूलाः श्यावपीतसितासिताः
tadā'syodgāraniḥśvāsā viḍgandhānuvidhāyinaḥ pṛthuvṛttatanusthūlāḥ śyāvapītasitāsitāḥ
15
ते पञ्च नाम्ना क्रिमयः ककेरुकमकेरुकाः सौसुरादाः सशूलाख्या लेलिहा जनयन्ति हि
te pañca nāmnā krimayaḥ kakerukamakerukāḥ sausurādāḥ saśūlākhyā lelihā janayanti hi
16
विड्भेदशूलविष्टम्भकार्श्यपारुष्यपाण्डुताः रोमहर्षाग्निसदनं गुदकण्डूर्विमार्गगाः
viḍbhedaśūlaviṣṭambhakārśyapāruṣyapāṇḍutāḥ romaharṣāgnisadanaṃ gudakaṇḍūrvimārgagāḥ
पाण्डुरोगकामलाकुम्भकामलाहलीमकनिदानम्
1
अथ पाण्डुरोगकामलाकुम्भकामलाहलीमकनिदानम् पाण्डुरोगाः स्मृताः पञ्च वातपित्तकफैस्त्रयः चतुर्थः सन्निपातेन पञ्चमो भक्षणान्मृदः
atha pāṇḍurogakāmalākumbhakāmalāhalīmakanidānam pāṇḍurogāḥ smṛtāḥ pañca vātapittakaphaistrayaḥ caturthaḥ sannipātena pañcamo bhakṣaṇānmṛdaḥ
2
व्यायाममम्लं लवणानि मद्यं मृदं दिवास्वप्नमतीव तीक्ष्णम् निषेवमाणस्य प्रदूष्य रक्तं दोषास्त्वचं पाण्डुरतां नयन्ति
vyāyāmamamlaṃ lavaṇāni madyaṃ mṛdaṃ divāsvapnamatīva tīkṣṇam niṣevamāṇasya pradūṣya raktaṃ doṣāstvacaṃ pāṇḍuratāṃ nayanti
3
त्वक्स्फोटनष्ठीवनगात्रसादमृद्भक्षणप्रेक्षणकूटशोथाः विण्मूत्रपीतत्वमथाविपाको भविष्यतस्तस्य पुरःसराणि
tvaksphoṭanaṣṭhīvanagātrasādamṛdbhakṣaṇaprekṣaṇakūṭaśothāḥ viṇmūtrapītatvamathāvipāko bhaviṣyatastasya puraḥsarāṇi
4
त्वङ्मूत्रनयनादीनां रूक्षकृष्णारुणाभताः वातपाण्ड्वामये तोदकम्पानाहभ्रमादयः
tvaṅmūtranayanādīnāṃ rūkṣakṛṣṇāruṇābhatāḥ vātapāṇḍvāmaye todakampānāhabhramādayaḥ
5
पीतमूत्रशकृन्नेत्रो दाहतृष्णाज्वरान्वितः भिन्नविट्कोऽतिपीताभः पित्तपाण्ड्वामयी नरः
pītamūtraśakṛnnetro dāhatṛṣṇājvarānvitaḥ bhinnaviṭko'tipītābhaḥ pittapāṇḍvāmayī naraḥ
6
कफप्रसेकश्वयथु तन्द्रा लस्यातिगौरवैः पाण्डुरोगी कफाच्छुक्लैस्त्वङ्मूत्रनयनाननैः
kaphaprasekaśvayathu tandrā lasyātigauravaiḥ pāṇḍurogī kaphācchuklaistvaṅmūtranayanānanaiḥ
7
ज्वरारोचकहृल्लासच्छर्दितृष्णाक्लमान्वितः पाण्डुरोगी त्रिभिर्दोषैस्त्याज्यः क्षीणो हतेन्द्रि यः
jvarārocakahṛllāsaccharditṛṣṇāklamānvitaḥ pāṇḍurogī tribhirdoṣaistyājyaḥ kṣīṇo hatendri yaḥ
8
मृत्तिकादनशीलस्य कुप्यत्यन्यतमो मलः कषाया मारुतं पित्तमूषरा मधुरा कफम्
mṛttikādanaśīlasya kupyatyanyatamo malaḥ kaṣāyā mārutaṃ pittamūṣarā madhurā kapham
9
कोपयेन्मृद्र सादींश्च रौक्ष्याद् भुक्तं च रूक्षयेत् पूरयत्यविपक्वैव स्रोतांसि निरुणद्ध्यपि
kopayenmṛdra sādīṃśca raukṣyād bhuktaṃ ca rūkṣayet pūrayatyavipakvaiva srotāṃsi niruṇaddhyapi
10
इन्द्रि याणां बलं हत्वा तेजो वीर्यौजसी तथा पाण्डुरोगं करोत्याशु बलवर्णाग्निनाशनम्
indri yāṇāṃ balaṃ hatvā tejo vīryaujasī tathā pāṇḍurogaṃ karotyāśu balavarṇāgnināśanam
11
शूनाक्षिकूटगण्डभ्रूः शूनपान्नाभिमेहनः क्रिमिकोष्ठोऽतिसार्येत मलं सासृक्कफान्वितम्
śūnākṣikūṭagaṇḍabhrūḥ śūnapānnābhimehanaḥ krimikoṣṭho'tisāryeta malaṃ sāsṛkkaphānvitam
12
पाण्डुरोगश्चिरोत्पन्नः खरीभूतो न सिध्यति कालप्रकर्षाच्छूनानां यो वा पीतानि पश्यति
pāṇḍurogaścirotpannaḥ kharībhūto na sidhyati kālaprakarṣācchūnānāṃ yo vā pītāni paśyati
13
बद्धाल्पविट् सहरितं सकफं योऽतिसार्यते दीनः श्वेतातिदिग्धाङ्गश्छर्दिमूर्च्छातृडर्दितः
baddhālpaviṭ saharitaṃ sakaphaṃ yo'tisāryate dīnaḥ śvetātidigdhāṅgaśchardimūrcchātṛḍarditaḥ
14
सनास्त्यसृक्क्षयाद्यश्च पाण्डुः श्वेतत्वमाप्नुयात् पाण्डुदन्तनखो यस्तु पाण्डुनेत्रश्च यो भवेत् पाण्डुसंघातदर्शी च पाण्डुरोगी विनश्यति
sanāstyasṛkkṣayādyaśca pāṇḍuḥ śvetatvamāpnuyāt pāṇḍudantanakho yastu pāṇḍunetraśca yo bhavet pāṇḍusaṃghātadarśī ca pāṇḍurogī vinaśyati
15
अन्तेषु शूनं परिहीणमध्यं म्लानं तथाऽन्तेषु च मध्यशूनम् गुदे च शेफस्यथ मुष्कयोश्च शूनं प्रताम्यन्तमसंज्ञकल्पम् विवर्जयेत्पाण्डुकिनं यशोऽथी तथाऽतिसारज्वरपीडितं च
anteṣu śūnaṃ parihīṇamadhyaṃ mlānaṃ tathā'nteṣu ca madhyaśūnam gude ca śephasyatha muṣkayośca śūnaṃ pratāmyantamasaṃjñakalpam vivarjayetpāṇḍukinaṃ yaśo'thī tathā'tisārajvarapīḍitaṃ ca
16
पाण्डुरोगी तु योऽत्यर्थं पित्तलानि निषेवते तस्य पित्तमसृङ्मांसं दग्ध्वा रोगाय कल्पते
pāṇḍurogī tu yo'tyarthaṃ pittalāni niṣevate tasya pittamasṛṅmāṃsaṃ dagdhvā rogāya kalpate
17
हारिद्र नेत्रः स भृशं हारिद्र त्वङ्नखाननः रक्तपीतशकृन्मूत्रो भेकवर्णो हतेन्द्रि यः
hāridra netraḥ sa bhṛśaṃ hāridra tvaṅnakhānanaḥ raktapītaśakṛnmūtro bhekavarṇo hatendri yaḥ
18
दाहाविपाकदौर्बल्य सदनारुचिकर्षितः कामला बहुपित्तौघ कोष्ठशाखाश्रया मता
dāhāvipākadaurbalya sadanārucikarṣitaḥ kāmalā bahupittaugha koṣṭhaśākhāśrayā matā
19
कालान्तरात् खरीभूता कृच्छ्रा स्यात्कुम्भकामला कृष्णपीतशकृन्मूत्रो भृशं शूनश्च मानवः
kālāntarāt kharībhūtā kṛcchrā syātkumbhakāmalā kṛṣṇapītaśakṛnmūtro bhṛśaṃ śūnaśca mānavaḥ
20
सरक्ताक्षिमुखच्छर्दिविण्मूत्रो यश्च ताम्यति दाहारुचितृडानाहतन्द्रा मोहसमन्वितः
saraktākṣimukhacchardiviṇmūtro yaśca tāmyati dāhārucitṛḍānāhatandrā mohasamanvitaḥ
21
नष्टाग्निसंज्ञः क्षिप्रं हि कामलावान्विपद्यते छर्द्यरोचकहृल्लासज्वरक्लमनिपीडितः
naṣṭāgnisaṃjñaḥ kṣipraṃ hi kāmalāvānvipadyate chardyarocakahṛllāsajvaraklamanipīḍitaḥ
22
नश्यति श्वासकासार्तो विड्भेदी कुम्भकामली यदा तु पाण्डोर्वर्णः स्याद्धरितः श्यावपीतकः
naśyati śvāsakāsārto viḍbhedī kumbhakāmalī yadā tu pāṇḍorvarṇaḥ syāddharitaḥ śyāvapītakaḥ
23
बलोत्साहक्षयस्तन्द्रा मन्दाग्नित्वं मृदुज्वरः स्त्रीष्वहर्षोऽङ्गमर्दश्च दाहस्तृष्णाऽरुचिर्भ्रमः हलीमकं तदा तस्य विद्यादनिलपित्ततः
balotsāhakṣayastandrā mandāgnitvaṃ mṛdujvaraḥ strīṣvaharṣo'ṅgamardaśca dāhastṛṣṇā'rucirbhramaḥ halīmakaṃ tadā tasya vidyādanilapittataḥ
रक्तपित्तनिदानम्
1
अथ रक्तपित्तनिदानम् घर्मंव्यायामशोकाध्वव्यवायैरतिसेवितैः तीक्ष्णोष्णक्षारलवणैरम्लैः कटुभिरेव च
atha raktapittanidānam gharmaṃvyāyāmaśokādhvavyavāyairatisevitaiḥ tīkṣṇoṣṇakṣāralavaṇairamlaiḥ kaṭubhireva ca
2
पित्तं विदग्धं स्वगुणैर्विदहत्याशु शोणितम् ततः प्रवर्तते रक्तमूर्ध्वं चाधो द्विधाऽपि वा
pittaṃ vidagdhaṃ svaguṇairvidahatyāśu śoṇitam tataḥ pravartate raktamūrdhvaṃ cādho dvidhā'pi vā
3
ऊर्ध्वं नासाक्षिकर्णास्यैर्मेढ्रयोनिगुदैरधः कुपितं रोमकूपैश्च समस्तैस्तत्प्रवर्तते
ūrdhvaṃ nāsākṣikarṇāsyairmeḍhrayonigudairadhaḥ kupitaṃ romakūpaiśca samastaistatpravartate
4
सदनं शीतकामित्वं कण्ठधूमायनं वमिः लोहगन्धिश्च निःश्वासो भवत्यस्मिन् भविष्यति
sadanaṃ śītakāmitvaṃ kaṇṭhadhūmāyanaṃ vamiḥ lohagandhiśca niḥśvāso bhavatyasmin bhaviṣyati
5
सान्द्रं सपाण्डु सस्नेहं पिच्छिलं च कफान्वितम् श्यावारुणं सफेनं च तनु रूक्षं च वातिकम्
sāndraṃ sapāṇḍu sasnehaṃ picchilaṃ ca kaphānvitam śyāvāruṇaṃ saphenaṃ ca tanu rūkṣaṃ ca vātikam
6
रक्तपित्तं कषायाभं कृष्णं गोमूत्रसंनिभम् मेचकागारधूमाभमञ्जनाभं च पैत्तिकम्
raktapittaṃ kaṣāyābhaṃ kṛṣṇaṃ gomūtrasaṃnibham mecakāgāradhūmābhamañjanābhaṃ ca paittikam
7
संसृष्टलिङ्गं संसर्गात्त्रिलिङ्गं सान्निपातिकम् ऊर्ध्वगं कफसंसृष्टमधोगं पवनानुगम् द्विमार्गं कफवाताम्यामुभाभ्यामनुवर्तते
saṃsṛṣṭaliṅgaṃ saṃsargāttriliṅgaṃ sānnipātikam ūrdhvagaṃ kaphasaṃsṛṣṭamadhogaṃ pavanānugam dvimārgaṃ kaphavātāmyāmubhābhyāmanuvartate
8
ऊर्ध्वं साध्यमधो याप्यमसाध्यं युगपद्गतम् एकमार्गं बलवतो नातिवेगं नवोत्थितम्
ūrdhvaṃ sādhyamadho yāpyamasādhyaṃ yugapadgatam ekamārgaṃ balavato nātivegaṃ navotthitam
9
रक्तपित्तं सुखे काले साध्यं स्यान्निरुपद्र वम् एकदोषानुगं साध्यं द्विदोषं याप्यमुच्यते
raktapittaṃ sukhe kāle sādhyaṃ syānnirupadra vam ekadoṣānugaṃ sādhyaṃ dvidoṣaṃ yāpyamucyate
10
यत्त्रिदोषमसाध्यं स्यान्मन्दाग्नेरतिवेगवत् व्याधिभिः क्षीणदेहस्य वृद्धस्यानश्नतश्च यत्
yattridoṣamasādhyaṃ syānmandāgnerativegavat vyādhibhiḥ kṣīṇadehasya vṛddhasyānaśnataśca yat
11
दौर्बल्यश्वासकासज्वरवमथुमदाः पाण्डुतादाहमूर्च्छा भुक्ते घोरो विदाहस्त्वधृतिरपि सदा हृद्यतुल्या च पीडा तृष्णा कोष्ठस्य भेदः शिरसि च तपनं पूतिनिष्ठीवनत्वैं भक्तद्वेषाविपाकौ विकृतिरपि भवेद्र क्तपित्तोपसर्गाः
daurbalyaśvāsakāsajvaravamathumadāḥ pāṇḍutādāhamūrcchā bhukte ghoro vidāhastvadhṛtirapi sadā hṛdyatulyā ca pīḍā tṛṣṇā koṣṭhasya bhedaḥ śirasi ca tapanaṃ pūtiniṣṭhīvanatvaiṃ bhaktadveṣāvipākau vikṛtirapi bhavedra ktapittopasargāḥ
12
मांसप्रक्षालनाभं कुथितमिव च यत्कर्दमाम्भोनिभं वौ मेदंपूयास्रकल्पं यकृदिव यदि वा पक्कजम्बूफलाभम् यत्कृष्णं यच्च नीलं भृशमतिकुणपं यत्र चोक्ता विकारा- स्तद्वर्ज्यं रक्तपित्तं सुरपतिधनुषा यच्च तुल्यं विभाति
māṃsaprakṣālanābhaṃ kuthitamiva ca yatkardamāmbhonibhaṃ vau medaṃpūyāsrakalpaṃ yakṛdiva yadi vā pakkajambūphalābham yatkṛṣṇaṃ yacca nīlaṃ bhṛśamatikuṇapaṃ yatra coktā vikārā- stadvarjyaṃ raktapittaṃ surapatidhanuṣā yacca tulyaṃ vibhāti
13
येन चोपहतो रक्तं रक्तपित्तेन मानवः पश्येद् दृश्यं वियच्चापि तच्चासाध्यमसंशयम्
yena copahato raktaṃ raktapittena mānavaḥ paśyed dṛśyaṃ viyaccāpi taccāsādhyamasaṃśayam
14
लोहितं छर्दयेद्यस्तु बहुशो लोहितेक्षणः लोहितोद्गारदर्शी च म्रियते रक्तपैत्तिकः
lohitaṃ chardayedyastu bahuśo lohitekṣaṇaḥ lohitodgāradarśī ca mriyate raktapaittikaḥ
राजयक्ष्मक्षतक्षीणनिदानम्
1
अथ राजयक्ष्मक्षतक्षीणनिदानम् वेगारोधात् क्षयाच्चैव साहसाद्विषमाशनात् त्रिदोषो जायते यक्ष्मा गदो हेतुचतुष्टयात्
atha rājayakṣmakṣatakṣīṇanidānam vegārodhāt kṣayāccaiva sāhasādviṣamāśanāt tridoṣo jāyate yakṣmā gado hetucatuṣṭayāt
2
कफप्रधानैर्दोषैस्तु रुद्धेषु रसवर्त्मसु अतिव्यवायिनोवाऽपि क्षीणे रेतस्यनन्तराः क्षीयन्ते धातवः सर्वे ततः शुष्यति मानवः
kaphapradhānairdoṣaistu ruddheṣu rasavartmasu ativyavāyinovā'pi kṣīṇe retasyanantarāḥ kṣīyante dhātavaḥ sarve tataḥ śuṣyati mānavaḥ
3
श्वासाङ्गमर्दकफसंस्रवतालुशोषवम्यग्निसादमदपीनसकासनिद्रा ः! शोषे भविष्यति भवन्ति स चापि जन्तुः शुक्लेक्षणो भवति मांसपरोरिरंसुः
śvāsāṅgamardakaphasaṃsravatāluśoṣavamyagnisādamadapīnasakāsanidrā ḥ! śoṣe bhaviṣyati bhavanti sa cāpi jantuḥ śuklekṣaṇo bhavati māṃsaparoriraṃsuḥ
4
स्वप्नेषु काकशुकशल्लकिनीलकण्ठा गृध्रास्तथैव कपयः कृकलासकाश्च तं वाहयन्ति स नदीर्विजलाश्च पश्येच्छ्रुष्कांस्तरून्पवनधूमदवार्दितांश्च
svapneṣu kākaśukaśallakinīlakaṇṭhā gṛdhrāstathaiva kapayaḥ kṛkalāsakāśca taṃ vāhayanti sa nadīrvijalāśca paśyecchruṣkāṃstarūnpavanadhūmadavārditāṃśca
5
अंसपार्श्वाभितापश्च सन्तापः करपादयोः ज्वरः सर्वाङ्गगश्चेति लक्षणं राजयक्ष्मणः
aṃsapārśvābhitāpaśca santāpaḥ karapādayoḥ jvaraḥ sarvāṅgagaśceti lakṣaṇaṃ rājayakṣmaṇaḥ
6
भक्तद्वेषो ज्वरः श्वासः कासः शोणितदर्शनम् स्वरभेदश्च जायेत षड्रूपं राजयक्ष्मणि स्वरभेदोऽनिलाच्छूलं संकोचश्चांसपार्श्वयोः ज्वरो दाहो ऽतिसारश्च पित्ताद्र क्तस्य चागमः
bhaktadveṣo jvaraḥ śvāsaḥ kāsaḥ śoṇitadarśanam svarabhedaśca jāyeta ṣaḍrūpaṃ rājayakṣmaṇi svarabhedo'nilācchūlaṃ saṃkocaścāṃsapārśvayoḥ jvaro dāho 'tisāraśca pittādra ktasya cāgamaḥ
7
शिरसः परिपूर्णत्वमभक्तच्छन्द एव च कासः कण्ठस्य चोद्ध्वंसो विज्ञेयः कफकोपतः
śirasaḥ paripūrṇatvamabhaktacchanda eva ca kāsaḥ kaṇṭhasya coddhvaṃso vijñeyaḥ kaphakopataḥ
8
एकादशभिरेभिर्वा षड्भिर्वाऽपि समन्वितम् कासातीसारपार्श्वार्तिस्वरभेदारुचिज्वरैः
ekādaśabhirebhirvā ṣaḍbhirvā'pi samanvitam kāsātīsārapārśvārtisvarabhedārucijvaraiḥ
9
त्रिभिर्वा पीडितं लिङ्गैः कासश्वासासृगामयैः जह्याच्छोषार्दितं जन्तुमिच्छन् सुविमलं यशः
tribhirvā pīḍitaṃ liṅgaiḥ kāsaśvāsāsṛgāmayaiḥ jahyācchoṣārditaṃ jantumicchan suvimalaṃ yaśaḥ
10
सर्वैरर्धैस्त्रिभिर्वाऽपि लिङ्गैर्मांसबलक्षये युक्तो वर्ज्यश्चिकित्स्यस्तु सर्वरूपोऽप्यतोऽन्यथा
sarvairardhaistribhirvā'pi liṅgairmāṃsabalakṣaye yukto varjyaścikitsyastu sarvarūpo'pyato'nyathā
11
महाशनं क्षीयमाणमतिसारनिपीडितम् शूनमुष्कोदरं चैव यक्ष्मिणं परिवर्जयेत्
mahāśanaṃ kṣīyamāṇamatisāranipīḍitam śūnamuṣkodaraṃ caiva yakṣmiṇaṃ parivarjayet
12
शुक्लाक्षमन्नद्वेष्टारमूर्ध्वश्वासनिपीडितम् कृच्छ्रेण बहु मेहन्तं यक्ष्मा हन्तीह मानवम्
śuklākṣamannadveṣṭāramūrdhvaśvāsanipīḍitam kṛcchreṇa bahu mehantaṃ yakṣmā hantīha mānavam
13
ज्वरानुबन्धरहितं बलवन्तं क्रियासहम् उपक्रमेदात्मवन्तं दीप्ताग्निमकृशं नरम्
jvarānubandharahitaṃ balavantaṃ kriyāsaham upakramedātmavantaṃ dīptāgnimakṛśaṃ naram
14
व्यवायशोकवार्धक्यव्यायामाध्वप्रशोषितान् व्रणोरःक्षतसंज्ञौ च शोषिणौ लक्षणैः शृणु
vyavāyaśokavārdhakyavyāyāmādhvapraśoṣitān vraṇoraḥkṣatasaṃjñau ca śoṣiṇau lakṣaṇaiḥ śṛṇu
15
व्यवायशोषी शुक्रस्य क्षयलिङ्गैरुपद्रुतः पाण्डुदेहो यथापूर्वं क्षीयन्ते चास्य धातवः
vyavāyaśoṣī śukrasya kṣayaliṅgairupadrutaḥ pāṇḍudeho yathāpūrvaṃ kṣīyante cāsya dhātavaḥ
16
प्रध्यानशीलः स्रस्ताङ्गः शोकशोष्यपि तादृशः जराशोषी कृशो मन्दवीर्यबुद्धिबलेन्द्रि यः
pradhyānaśīlaḥ srastāṅgaḥ śokaśoṣyapi tādṛśaḥ jarāśoṣī kṛśo mandavīryabuddhibalendri yaḥ
17
कम्पनोऽरुचिमान् भिन्नकांस्यपात्रहतस्वरः ष्ठीवति श्लेष्मणा हीनं गौरवारतिपीडितः
kampano'rucimān bhinnakāṃsyapātrahatasvaraḥ ṣṭhīvati śleṣmaṇā hīnaṃ gauravāratipīḍitaḥ
18
संप्रस्रुतास्यनासाक्षः शुष्करूक्षमलच्छविः अध्वशोषी च स्रस्ताङ्गः संभृष्टपरुषच्छविः
saṃprasrutāsyanāsākṣaḥ śuṣkarūkṣamalacchaviḥ adhvaśoṣī ca srastāṅgaḥ saṃbhṛṣṭaparuṣacchaviḥ
19
प्रसुप्तगात्रावयवः शुष्कक्लोमगलाननः व्यायामशोषी भूयिष्ठमेभिरेव समन्वितः लिङ्गैरुरःक्षतकृतैः संयुक्तश्च क्षतं विना
prasuptagātrāvayavaḥ śuṣkaklomagalānanaḥ vyāyāmaśoṣī bhūyiṣṭhamebhireva samanvitaḥ liṅgairuraḥkṣatakṛtaiḥ saṃyuktaśca kṣataṃ vinā
20
रक्तक्षयाद् वेदनाभिस्तथैवाहारयन्त्रणात् व्रणितस्य भवेच्छोषः स चासाध्यतमो मतः
raktakṣayād vedanābhistathaivāhārayantraṇāt vraṇitasya bhavecchoṣaḥ sa cāsādhyatamo mataḥ
21
धनुषाऽयस्यतोऽत्यर्थं भारमुद्वहतो गुरुम् युध्यमानस्य बलिभिः पततो विषमोच्चतः
dhanuṣā'yasyato'tyarthaṃ bhāramudvahato gurum yudhyamānasya balibhiḥ patato viṣamoccataḥ
22
वृषं हयं वा धावन्तं दम्यं वाऽन्य निगृह्णतः शिलाकाष्ठाश्मनिर्घातान् क्षिपतो निघ्नतः परान्
vṛṣaṃ hayaṃ vā dhāvantaṃ damyaṃ vā'nya nigṛhṇataḥ śilākāṣṭhāśmanirghātān kṣipato nighnataḥ parān
23
अधीयानस्य वाऽत्युच्चैर्दूरं वा व्रजतो द्रुतम् महानदीर्वा तरतो हयैर्वा सह धावतः
adhīyānasya vā'tyuccairdūraṃ vā vrajato drutam mahānadīrvā tarato hayairvā saha dhāvataḥ
24
सहसोत्पत्ततो दूरं तूर्णं चाऽपि प्रनृत्यतः तथाऽन्यै कर्मभिः क्रूरैर्भृशमभ्याहतस्य वा
sahasotpattato dūraṃ tūrṇaṃ cā'pi pranṛtyataḥ tathā'nyai karmabhiḥ krūrairbhṛśamabhyāhatasya vā
25
विक्षते वक्षसि व्याधिर्बलवान् समुदीर्यते स्त्रीषु चातिप्रसक्तस्य रूक्षाल्पप्रमिताशिनः
vikṣate vakṣasi vyādhirbalavān samudīryate strīṣu cātiprasaktasya rūkṣālpapramitāśinaḥ
26
उरो विभज्यतेऽत्यर्थं भिद्यतेऽथ विरुज्यते प्रपीड्येते ततः पार्श्वे शुष्यत्यङ्गं प्रवेपते
uro vibhajyate'tyarthaṃ bhidyate'tha virujyate prapīḍyete tataḥ pārśve śuṣyatyaṅgaṃ pravepate
27
क्रमाद्वीर्यं बलं वर्णो रुचिरग्निश्च हीयते ज्वरो व्यथा मनोदैन्यं विड्भेदाग्निबधावपि
kramādvīryaṃ balaṃ varṇo ruciragniśca hīyate jvaro vyathā manodainyaṃ viḍbhedāgnibadhāvapi
28
दुष्टः श्यावः सुदुर्गन्धः पीतो विग्रथितो बहुः कासमानस्य चाभीक्ष्णं कफः सासृक् प्रवर्तते
duṣṭaḥ śyāvaḥ sudurgandhaḥ pīto vigrathito bahuḥ kāsamānasya cābhīkṣṇaṃ kaphaḥ sāsṛk pravartate
29
स क्षती क्षीयतेऽत्यर्थं तथा शुक्रौजसोः क्षयात् अव्यक्तं लक्षणं तस्य पूर्वरूपमिति स्मृतम्
sa kṣatī kṣīyate'tyarthaṃ tathā śukraujasoḥ kṣayāt avyaktaṃ lakṣaṇaṃ tasya pūrvarūpamiti smṛtam
30
उरोरुक् शोणितच्छर्दिः कासो वैशेषिकः क्षते क्षीणे सरक्तमूत्रत्वं पार्श्वपृष्ठकटीग्रहः
uroruk śoṇitacchardiḥ kāso vaiśeṣikaḥ kṣate kṣīṇe saraktamūtratvaṃ pārśvapṛṣṭhakaṭīgrahaḥ
31
अल्पलिङ्गस्य दीप्ताग्नेः साध्यो बलवतो नवः परिसंवत्सरो याप्यः सर्वलिङ्गं तु वर्जयेत्
alpaliṅgasya dīptāgneḥ sādhyo balavato navaḥ parisaṃvatsaro yāpyaḥ sarvaliṅgaṃ tu varjayet
कासनिदानम्
1
अथ कासनिदानम् धूमोपघाताद्र सतस्तथैव व्यायामरूक्षान्ननिषेवणाच्च विमार्गगत्वाच्च हि भोजनस्य वेगावरोधात् क्षवथोस्तथैव
atha kāsanidānam dhūmopaghātādra satastathaiva vyāyāmarūkṣānnaniṣevaṇācca vimārgagatvācca hi bhojanasya vegāvarodhāt kṣavathostathaiva
2
प्राणो ह्युदानानुगतः प्रदुष्टः स भिन्नकांस्यस्वनतुल्यघोषः निरेति वक्त्रात्सहसा सदोषो मनीषिभिः कास इति प्रदिष्टः
prāṇo hyudānānugataḥ praduṣṭaḥ sa bhinnakāṃsyasvanatulyaghoṣaḥ nireti vaktrātsahasā sadoṣo manīṣibhiḥ kāsa iti pradiṣṭaḥ
3
पञ्च कासाः स्मृता वातपित्तश्लेष्मक्षतक्षयैः क्षयायोपेक्षिताः सर्वे बलिनश्चोत्तरोत्तरम्
pañca kāsāḥ smṛtā vātapittaśleṣmakṣatakṣayaiḥ kṣayāyopekṣitāḥ sarve balinaścottarottaram
4
पूर्वरूपं भवेत्तेषां शूकपूर्णगलास्यता कण्ठे कण्डूश्च भोज्यानामवरोधश्च जायते
pūrvarūpaṃ bhavetteṣāṃ śūkapūrṇagalāsyatā kaṇṭhe kaṇḍūśca bhojyānāmavarodhaśca jāyate
5
हृच्छङ्खमूर्धोदरपार्श्वशूली क्षामाननः क्षीणबलस्वरौजाः प्रसक्तवेगस्तु समीरणेन भिन्नस्वरः कासति शुष्कमेव
hṛcchaṅkhamūrdhodarapārśvaśūlī kṣāmānanaḥ kṣīṇabalasvaraujāḥ prasaktavegastu samīraṇena bhinnasvaraḥ kāsati śuṣkameva
6
उरोविदाहज्वरवक्त्रशोषैरभ्यर्दितस्तिक्तमुखस्तृषार्तः पित्तेन पीतानि वमेत्कटूनि कासेत्स पाण्डुः परिदह्यमानः
urovidāhajvaravaktraśoṣairabhyarditastiktamukhastṛṣārtaḥ pittena pītāni vametkaṭūni kāsetsa pāṇḍuḥ paridahyamānaḥ
7
प्रलिप्यमानेन मुखेन सीदञ् शिरोरुजार्तः कफपूर्ण देहः अभक्तरुग्गौरवकण्डुयुक्तः कासेद् भृशं सान्द्र कफः कफेन
pralipyamānena mukhena sīdañ śirorujārtaḥ kaphapūrṇa dehaḥ abhaktaruggauravakaṇḍuyuktaḥ kāsed bhṛśaṃ sāndra kaphaḥ kaphena
8
अतिव्यवायभाराध्व युद्धाश्वगजविग्रहैः रूक्षस्योरःक्षतं वायुर्गृहीत्वा कासमाचरेत्
ativyavāyabhārādhva yuddhāśvagajavigrahaiḥ rūkṣasyoraḥkṣataṃ vāyurgṛhītvā kāsamācaret
9
स पूर्वं कासते शुष्कं ततः ष्ठीवेत्सशोणितम् कण्ठेन रुजताऽत्यर्थं विरुग्णेनेव चोरसा
sa pūrvaṃ kāsate śuṣkaṃ tataḥ ṣṭhīvetsaśoṇitam kaṇṭhena rujatā'tyarthaṃ virugṇeneva corasā
10
सूचीभिरिव तीक्ष्णाभिस्तुद्यमानेन शूलिना दुःखस्पर्शेन शूलेन भेदपीडाभितापिना
sūcībhiriva tīkṣṇābhistudyamānena śūlinā duḥkhasparśena śūlena bhedapīḍābhitāpinā
11
पर्वभेदज्वरश्वास तृष्णावैस्वर्यपीडितः पारावत इवाकूजन् कासवेगात् क्षतोद्भवात्
parvabhedajvaraśvāsa tṛṣṇāvaisvaryapīḍitaḥ pārāvata ivākūjan kāsavegāt kṣatodbhavāt
12
विषमासात्म्यभोज्या तिव्यवायाद्वेगनिग्रहात् घृणिनां शोचतां नॄणां व्यापन्नेऽग्नौ त्रयो मलाः कुपिताः क्षयजं कासं कुर्युर्देहक्षयप्रदम्
viṣamāsātmyabhojyā tivyavāyādveganigrahāt ghṛṇināṃ śocatāṃ nṝṇāṃ vyāpanne'gnau trayo malāḥ kupitāḥ kṣayajaṃ kāsaṃ kuryurdehakṣayapradam
13
स गात्रशूलज्वरदाहमोहान् प्राणक्षयं चोपलभेत कासी शुष्यन्विनिष्ठीवति दुर्बलस्तु प्रक्षीणमांसो रुधिरं सपूयम् तं सर्वलिङ्गं भृशदुश्चिकित्स्यं चिकित्सितज्ञाः क्षयजं वदन्ति
sa gātraśūlajvaradāhamohān prāṇakṣayaṃ copalabheta kāsī śuṣyanviniṣṭhīvati durbalastu prakṣīṇamāṃso rudhiraṃ sapūyam taṃ sarvaliṅgaṃ bhṛśaduścikitsyaṃ cikitsitajñāḥ kṣayajaṃ vadanti
14
इत्येष क्षयजः कासः क्षीणानां देहनाशनः साध्यो बलवतां वा स्याद्याप्यस्त्वेवं क्षतोत्थितः
ityeṣa kṣayajaḥ kāsaḥ kṣīṇānāṃ dehanāśanaḥ sādhyo balavatāṃ vā syādyāpyastvevaṃ kṣatotthitaḥ
15
नवौ कदाचित्सिध्येतामपि पादगुणान्वितौ स्थविराणां जराकासः सर्वो याप्यः प्रकीर्तितः त्रीन् पूर्वान्साधयेत्साध्यान्पथ्यैर्याप्यांस्तु यापयेत्
navau kadācitsidhyetāmapi pādaguṇānvitau sthavirāṇāṃ jarākāsaḥ sarvo yāpyaḥ prakīrtitaḥ trīn pūrvānsādhayetsādhyānpathyairyāpyāṃstu yāpayet
हिक्काश्वासनिदानम्
1
अथ हिक्काश्वासनिदानम् विदाहिगुरुविष्टम्भिरूक्षाभिष्यन्दिभोजनैः शीतपानाशनस्थानरजोधूमातपानिलैः
atha hikkāśvāsanidānam vidāhiguruviṣṭambhirūkṣābhiṣyandibhojanaiḥ śītapānāśanasthānarajodhūmātapānilaiḥ
2
व्यायामकर्मभाराध्व वेगाघातापतर्पणैः हिक्काश्वासश्च कासश्च नृणां समुपजायते
vyāyāmakarmabhārādhva vegāghātāpatarpaṇaiḥ hikkāśvāsaśca kāsaśca nṛṇāṃ samupajāyate
3
मुहुर्मुहुर्वायुरुदेति सस्वनो यकृत्प्लिहान्त्राणि मुखादिवाक्षिपन् स घोषवानाशु हिनस्त्यसून् यतस्ततस्तु हिक्केत्यभिधीयते बुधैः
muhurmuhurvāyurudeti sasvano yakṛtplihāntrāṇi mukhādivākṣipan sa ghoṣavānāśu hinastyasūn yatastatastu hikketyabhidhīyate budhaiḥ
4
अन्नजां यमलां क्षुद्रा ं! गम्भीरां महतीं तथा वायुः कफेनानुगतः पञ्च हिक्काः करोति हि
annajāṃ yamalāṃ kṣudrā ṃ! gambhīrāṃ mahatīṃ tathā vāyuḥ kaphenānugataḥ pañca hikkāḥ karoti hi
5
कण्ठोरसोर्गुरुत्वं च वदनस्य कषायता हिक्कानां पूर्वरूपाणि कुक्षेराटोप एव च
kaṇṭhorasorgurutvaṃ ca vadanasya kaṣāyatā hikkānāṃ pūrvarūpāṇi kukṣerāṭopa eva ca
6
पानान्नैरतिसंयुक्तैः सहसा पीडितोऽनिलः हिक्कयत्यूर्ध्वगो भूत्वा तां विद्यादन्नजां भिषक्
pānānnairatisaṃyuktaiḥ sahasā pīḍito'nilaḥ hikkayatyūrdhvago bhūtvā tāṃ vidyādannajāṃ bhiṣak
7
चिरेण यमलैर्वेगैर्या हिक्का सम्प्रवर्तते कम्पयन्ती शिरोग्रीवं यमलां तां विनिर्दिशेत्
cireṇa yamalairvegairyā hikkā sampravartate kampayantī śirogrīvaṃ yamalāṃ tāṃ vinirdiśet
8
प्रकृष्टकालैर्या वेगैर्मन्दैः समभिवर्तते क्षुद्रि का नाम सा हिक्का जत्रुमूलात्प्रधाविता
prakṛṣṭakālairyā vegairmandaiḥ samabhivartate kṣudri kā nāma sā hikkā jatrumūlātpradhāvitā
9
नाभिप्रवृत्ता या हिक्का घोरा गम्भीरनादिनी अनेकोपद्र ववती गम्भीरा नाम सा स्मृता
nābhipravṛttā yā hikkā ghorā gambhīranādinī anekopadra vavatī gambhīrā nāma sā smṛtā
10
मर्माण्युत्पीडयन्तीव सततं या प्रवर्तते महाहिक्केति सा ज्ञेया सर्वगात्रविकम्पिनी
marmāṇyutpīḍayantīva satataṃ yā pravartate mahāhikketi sā jñeyā sarvagātravikampinī
11
आयम्यते हिक्कतो यस्य देहोऐ! दृष्टिश्चोर्ध्वं नाम्यते यस्य नित्यम् क्षीणोऽन्नद्विट् क्षौति यश्चातिमात्रैं तौ द्वौ चान्त्यौ वर्जयेद्धिक्कमानौ
āyamyate hikkato yasya dehoai! dṛṣṭiścordhvaṃ nāmyate yasya nityam kṣīṇo'nnadviṭ kṣauti yaścātimātraiṃ tau dvau cāntyau varjayeddhikkamānau
12
अतिसञ्चितदोषस्य भक्तच्छेदकृशस्य च व्याधिभिः क्षीणदेहस्य वृद्धस्यातिव्यवायिनः
atisañcitadoṣasya bhaktacchedakṛśasya ca vyādhibhiḥ kṣīṇadehasya vṛddhasyātivyavāyinaḥ
13
आसां या सा समुत्पन्ना हिक्का हन्त्याशु जीवितम् यमिका च प्रलापार्तिमोहतृष्णासमन्विता
āsāṃ yā sā samutpannā hikkā hantyāśu jīvitam yamikā ca pralāpārtimohatṛṣṇāsamanvitā
14
अक्षीणश्चाप्यदीनश्च स्थिरधात्विन्द्रि यश्च यः तस्य साधयितुं शक्यायमिकाहन्त्यतोऽन्यथा
akṣīṇaścāpyadīnaśca sthiradhātvindri yaśca yaḥ tasya sādhayituṃ śakyāyamikāhantyato'nyathā
15
महोर्ध्वच्छिन्नतमकक्षुद्र भेदैस्तु पञ्चधा भिद्यते स महाव्याधिः श्वासएको विशेषतः
mahordhvacchinnatamakakṣudra bhedaistu pañcadhā bhidyate sa mahāvyādhiḥ śvāsaeko viśeṣataḥ
12
वाताधिको भवेत् क्षुद्र स्तमकस्तु कफोद्भवः कफवाताधिकश्चैव संसृष्टश्छिन्नसंज्ञकः श्वासो मारुतसंसृष्टो महानूर्ध्वस्ततो मतः
vātādhiko bhavet kṣudra stamakastu kaphodbhavaḥ kaphavātādhikaścaiva saṃsṛṣṭaśchinnasaṃjñakaḥ śvāso mārutasaṃsṛṣṭo mahānūrdhvastato mataḥ
16
प्राग्रूपं तस्य हृत्पीडा शूलमाध्मानमेव च आनाहो वक्त्रवैरस्यं शङ्खनिस्तोद एव च
prāgrūpaṃ tasya hṛtpīḍā śūlamādhmānameva ca ānāho vaktravairasyaṃ śaṅkhanistoda eva ca
17
यदा स्रोतांसि संरुध्य मारुतः कफपूर्वकः विष्वग्व्रजति संरुद्धस्तदा श्वासान् करोति सः
yadā srotāṃsi saṃrudhya mārutaḥ kaphapūrvakaḥ viṣvagvrajati saṃruddhastadā śvāsān karoti saḥ
18
उद्धूयमानवातो यः शब्दवद् दुःखितो नरः उच्चैः श्वसिति संरुद्धो मत्तर्षभ इवानिशम्
uddhūyamānavāto yaḥ śabdavad duḥkhito naraḥ uccaiḥ śvasiti saṃruddho mattarṣabha ivāniśam
19
प्रनष्टज्ञानविज्ञानस्तथा विभ्रान्तलोचनः विवृताक्ष्याननो बद्धमूत्रवर्चा विशीर्णवाक्
pranaṣṭajñānavijñānastathā vibhrāntalocanaḥ vivṛtākṣyānano baddhamūtravarcā viśīrṇavāk
20
दीनः प्रश्वसितं चास्य दूराद्विज्ञायते भृशम् महाश्वासोपसृष्टस्तु क्षिप्रमेव विपद्यते
dīnaḥ praśvasitaṃ cāsya dūrādvijñāyate bhṛśam mahāśvāsopasṛṣṭastu kṣiprameva vipadyate
21
ऊर्ध्वं श्वसिति यो दीर्घ न च प्रत्याहरत्यधः श्लेष्मावृतमुखस्रोताः क्रुद्धगन्धवहार्दितः
ūrdhvaṃ śvasiti yo dīrgha na ca pratyāharatyadhaḥ śleṣmāvṛtamukhasrotāḥ kruddhagandhavahārditaḥ
22
ऊर्ध्वदृष्टिर्विपश्यंस्तु विभ्रान्ताक्ष इतस्ततः प्रमुह्यन् वेदनार्तश्च शुक्लास्योऽरतिपीडितः
ūrdhvadṛṣṭirvipaśyaṃstu vibhrāntākṣa itastataḥ pramuhyan vedanārtaśca śuklāsyo'ratipīḍitaḥ
23
ऊर्ध्वश्वासे प्रकुपिते ह्यधःश्वासो निरुध्यते मुह्यतस्ताम्यतश्चोर्ध्वं श्वासस्तस्यैव हन्त्यसून्
ūrdhvaśvāse prakupite hyadhaḥśvāso nirudhyate muhyatastāmyataścordhvaṃ śvāsastasyaiva hantyasūn
24
यस्तु श्वसिति विच्छिन्नं सर्वप्राणेन पीडितः न वा श्वसिति दुःखार्तो मर्मच्छेदरुगर्दितः
yastu śvasiti vicchinnaṃ sarvaprāṇena pīḍitaḥ na vā śvasiti duḥkhārto marmacchedarugarditaḥ
25
आनाहस्वेदमूर्च्छार्तो दह्यमानेन वस्तिना विप्लुताक्षः परिक्षीणः श्वसन् रक्तैकलोचनः
ānāhasvedamūrcchārto dahyamānena vastinā viplutākṣaḥ parikṣīṇaḥ śvasan raktaikalocanaḥ
26
विचेताः परिशुष्कास्यो विवर्णः प्रलपन्नरः छिन्नश्वासेन विच्छिन्नः स शीघ्रं विजहात्यसून्
vicetāḥ pariśuṣkāsyo vivarṇaḥ pralapannaraḥ chinnaśvāsena vicchinnaḥ sa śīghraṃ vijahātyasūn
27
प्रतिलोमं यदा वायुः स्रोतांसि प्रतिपद्यते ग्रीवां शिरश्च संगृह्य श्लेष्माणं समुदीर्य च
pratilomaṃ yadā vāyuḥ srotāṃsi pratipadyate grīvāṃ śiraśca saṃgṛhya śleṣmāṇaṃ samudīrya ca
28
करोति पीनसं तेन रुद्धो घुर्घुरकं तथा अतीव तीव्रवेगं च श्वासं प्राणप्रपीडकम्
karoti pīnasaṃ tena ruddho ghurghurakaṃ tathā atīva tīvravegaṃ ca śvāsaṃ prāṇaprapīḍakam
29
प्रताम्यति स वेगेन तृष्यते सन्निरुध्यते प्रमोहं कासमानश्च स गच्छति मुहुर्मुहुः
pratāmyati sa vegena tṛṣyate sannirudhyate pramohaṃ kāsamānaśca sa gacchati muhurmuhuḥ
30
श्लेष्मण्यमुच्यमाने तु भृशं भवति दुःखितः तस्यैव च विमोक्षान्ते मुहूर्तं लभते सुखम्
śleṣmaṇyamucyamāne tu bhṛśaṃ bhavati duḥkhitaḥ tasyaiva ca vimokṣānte muhūrtaṃ labhate sukham
31
तथाऽस्योद्ध्वंसतेकण्ठःकृच्छ्राच्छक्नोति भाषितुम् न चापि लभते निद्रा ं! शयानः श्वासपीडितः
tathā'syoddhvaṃsatekaṇṭhaḥkṛcchrācchaknoti bhāṣitum na cāpi labhate nidrā ṃ! śayānaḥ śvāsapīḍitaḥ
32
पार्श्वे तस्यावगृह्णाति शयानस्य समीरणः आसीनो लभते सौख्यमुष्णं चैवाभिनन्दति
pārśve tasyāvagṛhṇāti śayānasya samīraṇaḥ āsīno labhate saukhyamuṣṇaṃ caivābhinandati
33
उच्छ्रिताक्षो ललाटेन स्विद्यता भृशमार्तिमान् विशुष्कास्यो मुहुः श्वासो मुहुश्चैवावधम्यते
ucchritākṣo lalāṭena svidyatā bhṛśamārtimān viśuṣkāsyo muhuḥ śvāso muhuścaivāvadhamyate
34
मेघाम्बुशीतप्राग्वातैः श्लेष्मलैश्च विवर्धते स याप्यस्तमकः श्वासः साध्यो वा स्यान्नवोत्थितः
meghāmbuśītaprāgvātaiḥ śleṣmalaiśca vivardhate sa yāpyastamakaḥ śvāsaḥ sādhyo vā syānnavotthitaḥ
35
ज्वरमूर्च्छापरीतस्य विद्यात्प्रतमकं तु तम् उदावर्तरजोऽजीर्णक्लिन्नकायनिरोधजः
jvaramūrcchāparītasya vidyātpratamakaṃ tu tam udāvartarajo'jīrṇaklinnakāyanirodhajaḥ
36
तमसा वर्धतेऽत्यर्थं शीतैश्चाशु प्रशाम्यति मज्जतस्तमसीवास्य विद्यात्संतमकं तु तम्
tamasā vardhate'tyarthaṃ śītaiścāśu praśāmyati majjatastamasīvāsya vidyātsaṃtamakaṃ tu tam
37
रूक्षायासोद्भवः कोष्ठे क्षुद्रो वात उदीरयन् क्षुद्र श्वासो न सोऽत्यर्थं दुःखेनाङ्गप्रबाधकः
rūkṣāyāsodbhavaḥ koṣṭhe kṣudro vāta udīrayan kṣudra śvāso na so'tyarthaṃ duḥkhenāṅgaprabādhakaḥ
38
हिनस्ति न स गात्राणि न च दुःखो यथेतरे न च भोजनपानानां निरुणद्ध्युचितांगतिम्
hinasti na sa gātrāṇi na ca duḥkho yathetare na ca bhojanapānānāṃ niruṇaddhyucitāṃgatim
39
नेन्द्रि याणां व्यथां नापि कांचिदापादयेद्रुजम् स साध्य उक्तो बलिनः सर्वे चाव्यक्तलक्षणाः
nendri yāṇāṃ vyathāṃ nāpi kāṃcidāpādayedrujam sa sādhya ukto balinaḥ sarve cāvyaktalakṣaṇāḥ
40
क्षुद्र ः! साध्यो मतस्तेषां तमकः कृच्छ्र उच्यते त्रयः श्वासा न सिध्यन्ति तमको दुर्बलस्य च
kṣudra ḥ! sādhyo matasteṣāṃ tamakaḥ kṛcchra ucyate trayaḥ śvāsā na sidhyanti tamako durbalasya ca
41
कामं प्राणहरा रोगा बहवो न तु ते तथा यथा श्वासश्च हिक्का च हरतः प्राणमाशु च
kāmaṃ prāṇaharā rogā bahavo na tu te tathā yathā śvāsaśca hikkā ca harataḥ prāṇamāśu ca
स्वरभेदनिदानम्
1
अथ स्वरभेदनिदानम् अत्युच्चभाषण विषाध्यय नाभिघात- सन्दूषणैः प्रकुपिता पवनादयस्तु स्रोतःसु ते स्वरवहेषु गताः प्रतिष्ठां हन्युः स्वरं भवति चापि हि षड्विधः सः
atha svarabhedanidānam atyuccabhāṣaṇa viṣādhyaya nābhighāta- sandūṣaṇaiḥ prakupitā pavanādayastu srotaḥsu te svaravaheṣu gatāḥ pratiṣṭhāṃ hanyuḥ svaraṃ bhavati cāpi hi ṣaḍvidhaḥ saḥ
2
वातादिभिः पृथक् सर्वैर्मेदसा च क्षयेण च वातेन कृष्णनयनाननमूत्रवर्चा भिन्नं शनैर्वदति गर्दभवत् खरं च पित्तेन पीतनयनाननमूत्रवर्चा ब्रूयाद् गलेन स च दाहसमन्वितेन
vātādibhiḥ pṛthak sarvairmedasā ca kṣayeṇa ca vātena kṛṣṇanayanānanamūtravarcā bhinnaṃ śanairvadati gardabhavat kharaṃ ca pittena pītanayanānanamūtravarcā brūyād galena sa ca dāhasamanvitena
3
ब्रूयात्कफेन सततं कफरुद्धकण्ठःस्वल्पं शनैर्वदति चापि दिवा विशेषात् सर्वात्मकेभवति सर्वविकारसंपत्तं चाप्यसाध्यमृषयः स्वरभेदमाहुः
brūyātkaphena satataṃ kapharuddhakaṇṭhaḥsvalpaṃ śanairvadati cāpi divā viśeṣāt sarvātmakebhavati sarvavikārasaṃpattaṃ cāpyasādhyamṛṣayaḥ svarabhedamāhuḥ
4
धूप्येत वाक् क्षयकृते क्षयमाप्नुयाच्चवागेष चापि हतवाक् परिवर्जनीयः अन्तर्गतरस्वरमलक्ष्यपदं चिरेण मेदोऽन्वयाद्वदति दिग्धगलस्तृषार्त्तः
dhūpyeta vāk kṣayakṛte kṣayamāpnuyāccavāgeṣa cāpi hatavāk parivarjanīyaḥ antargatarasvaramalakṣyapadaṃ cireṇa medo'nvayādvadati digdhagalastṛṣārttaḥ
5
क्षीणस्य वृद्धस्य कृशस्य वाऽपि चिरोत्थितो यश्च सहोपजातः मेदस्विनः सर्वसमुद्भवश्च स्वरामयो यो न स सिद्धिमेति
kṣīṇasya vṛddhasya kṛśasya vā'pi cirotthito yaśca sahopajātaḥ medasvinaḥ sarvasamudbhavaśca svarāmayo yo na sa siddhimeti
अरोचकनिदानम्
1
अथारोचकनिदानम् वातादिभिः शोकभयातिलोभक्रोधैर्मनोघ्नाशनरूपगन्धैः अरोचकाः स्युः परिहृष्टदन्तः कषायवक्त्रश्च मतोऽनिलेन
athārocakanidānam vātādibhiḥ śokabhayātilobhakrodhairmanoghnāśanarūpagandhaiḥ arocakāḥ syuḥ parihṛṣṭadantaḥ kaṣāyavaktraśca mato'nilena
2
कट्वम्लमुष्णं विरसं च पूति पित्तेन विद्यात् लवणं च वक्त्रम् अरोचके शोकभयातिलोभक्रोधाद्यहृद्याशुचिगन्धजे स्यात्
kaṭvamlamuṣṇaṃ virasaṃ ca pūti pittena vidyāt lavaṇaṃ ca vaktram arocake śokabhayātilobhakrodhādyahṛdyāśucigandhaje syāt
3
स्वाभाविकं चास्यमथारुचिश्चत्रिदोषजे नैकरसं भवेत्तु
svābhāvikaṃ cāsyamathāruciścatridoṣaje naikarasaṃ bhavettu
4
हृच्छूलपीडनयुतं पवनेनै पित्तात्तृड्दाहचोषबहुलैं सकफप्रसेकम् श्लेष्मात्मकैं बहुरुजं बहुभिश्च विद्याद्वैगुण्यमोहजडताभिरथापरं च
hṛcchūlapīḍanayutaṃ pavanenai pittāttṛḍdāhacoṣabahulaiṃ sakaphaprasekam śleṣmātmakaiṃ bahurujaṃ bahubhiśca vidyādvaiguṇyamohajaḍatābhirathāparaṃ ca
छर्दिनिदानम्
1
अथ छर्दिनिदानम् दुष्टैर्दोषैः पृथक् सर्वैर्बीभत्सालोचनादिभिः छर्दयः पञ्च विज्ञेयास्तासां लक्षणमुच्यते
atha chardinidānam duṣṭairdoṣaiḥ pṛthak sarvairbībhatsālocanādibhiḥ chardayaḥ pañca vijñeyāstāsāṃ lakṣaṇamucyate
2
अतिद्र वैरतिस्निग्धैरहृद्यैर्लवणैरति अकाले चातिमात्रैश्च तथाऽसात्म्यैश्च भोजनैः
atidra vairatisnigdhairahṛdyairlavaṇairati akāle cātimātraiśca tathā'sātmyaiśca bhojanaiḥ
3
श्रमाद्भयात्तथोद्वेगादजीर्णात् क्रिमिदोषतः नार्याश्चापन्नसत्त्वायास्तथाऽतिद्रुतमश्नतः
śramādbhayāttathodvegādajīrṇāt krimidoṣataḥ nāryāścāpannasattvāyāstathā'tidrutamaśnataḥ
4
बीभत्सैर्हेतुभिश्चान्यैः द्रुतमुत्क्लेशितो बलात् छादयन्नाननं वेगैरर्दयन्नङ्गभञ्जनैः निरुच्यते छर्दिरिति दोषो वक्त्रं प्रधावितः
bībhatsairhetubhiścānyaiḥ drutamutkleśito balāt chādayannānanaṃ vegairardayannaṅgabhañjanaiḥ nirucyate chardiriti doṣo vaktraṃ pradhāvitaḥ
5
हृल्लासोद्गाररोधौ च प्रसेको लवणस्तनुः द्वेषोऽन्नपाने च भृशं वमीनां पूर्वलक्षणम्
hṛllāsodgārarodhau ca praseko lavaṇastanuḥ dveṣo'nnapāne ca bhṛśaṃ vamīnāṃ pūrvalakṣaṇam
6
हृत्पार्श्वपीडामुखशोषशीर्षनाभ्यर्तिकासस्वरभेदतोदैः उद्गारशब्दप्रबलं सफेनं विच्छिन्नकृष्णं तनुकं कषायम् कृच्छ्रेण चाल्पं महता च वेगेनार्तोऽनिलाच्छर्दयतीह दुःखम्
hṛtpārśvapīḍāmukhaśoṣaśīrṣanābhyartikāsasvarabhedatodaiḥ udgāraśabdaprabalaṃ saphenaṃ vicchinnakṛṣṇaṃ tanukaṃ kaṣāyam kṛcchreṇa cālpaṃ mahatā ca vegenārto'nilācchardayatīha duḥkham
7
मूर्च्छापिपासामुखशोषमूर्धताल्वक्षिसन्तापतमोभ्रमार्तः पीतं भृशोष्णं हरितं सतिक्तंधूम्रं च पित्तेन वमेत्सदाहम्
mūrcchāpipāsāmukhaśoṣamūrdhatālvakṣisantāpatamobhramārtaḥ pītaṃ bhṛśoṣṇaṃ haritaṃ satiktaṃdhūmraṃ ca pittena vametsadāham
8
तन्द्रा ऽस्यमाधुर्यकफप्रसेकसन्तोषनिद्रा ऽरुचिगौरवार्तः स्निग्धं घनं स्वादु कफाद्विशुद्धं सरोमहर्षोऽल्परुजं वमेत्तु
tandrā 'syamādhuryakaphaprasekasantoṣanidrā 'rucigauravārtaḥ snigdhaṃ ghanaṃ svādu kaphādviśuddhaṃ saromaharṣo'lparujaṃ vamettu
9
शूलाविपाकारुचिदाहतृष्णाश्वासप्रमोहप्रबला प्रसक्तम् छर्दिस्त्रिदोषाल्लवणाम्लनीलसान्द्रो ष्णरक्तं वमतां नृणां स्यात्
śūlāvipākārucidāhatṛṣṇāśvāsapramohaprabalā prasaktam chardistridoṣāllavaṇāmlanīlasāndro ṣṇaraktaṃ vamatāṃ nṛṇāṃ syāt
10
विट्स्वेदमूत्राम्बुवहानि वायुः स्रोतांसि संरुध्य यदोर्ध्वमेति उत्सन्नदोषस्य समाचितं तं दोषं समुद्धूय नरस्य कोष्ठात्
viṭsvedamūtrāmbuvahāni vāyuḥ srotāṃsi saṃrudhya yadordhvameti utsannadoṣasya samācitaṃ taṃ doṣaṃ samuddhūya narasya koṣṭhāt
11
विण्मूत्रयोस्तत्समगन्धवर्णं तृट्श्वासहिक्कार्तियुतं प्रसक्तम् प्रच्छर्दयेद् दुष्टमिहातिवेगात्तयाऽदितश्चाशु विनाशमेति
viṇmūtrayostatsamagandhavarṇaṃ tṛṭśvāsahikkārtiyutaṃ prasaktam pracchardayed duṣṭamihātivegāttayā'ditaścāśu vināśameti
12
वीभत्सजा दौहृदजाऽमजा च ह्यसात्म्यजा च क्रिमिजा च या हि सा पञ्चमी तां चविभावयेच्च दोषोच्छ्रयेणैव यथोक्तमादौ
vībhatsajā dauhṛdajā'majā ca hyasātmyajā ca krimijā ca yā hi sā pañcamī tāṃ cavibhāvayecca doṣocchrayeṇaiva yathoktamādau
13
शूलहृल्लासबहुला क्रिमिजा च विशेषतः क्रिमिहृद्रो गतुल्येन लक्षणेन च लक्षिता
śūlahṛllāsabahulā krimijā ca viśeṣataḥ krimihṛdro gatulyena lakṣaṇena ca lakṣitā
14
क्षीणस्य या छर्दिरतिप्रसक्ता सोपद्र वा शोणितपूययुक्ता सचन्द्रि कां तां प्रवदेदसाध्यौं साध्यां चिकित्सेन्निरुपद्र वां च
kṣīṇasya yā chardiratiprasaktā sopadra vā śoṇitapūyayuktā sacandri kāṃ tāṃ pravadedasādhyauṃ sādhyāṃ cikitsennirupadra vāṃ ca
15
कासश्वासोऽज्वरो हिक्का तृष्णा वैचित्त्यमेव च हृद्रो गस्तमकश्चैव ज्ञेयाश्छर्देरुपद्र वाः
kāsaśvāso'jvaro hikkā tṛṣṇā vaicittyameva ca hṛdro gastamakaścaiva jñeyāścharderupadra vāḥ
तृष्णानिदानम्
1
अथ तृष्णानिदानम् भयश्रमाभ्यां बलसंक्षयाद्वा ह्यूर्ध्वं चितं पित्तविवर्धनैश्च पित्तं सवातं कुपितं नराणां तालुप्रपन्नं जनयेत्पिपासाम् स्रोतस्स्वपांवाहिषु दूषितेषु दोषैश्च तृट् सम्भवतीह जन्तोः
atha tṛṣṇānidānam bhayaśramābhyāṃ balasaṃkṣayādvā hyūrdhvaṃ citaṃ pittavivardhanaiśca pittaṃ savātaṃ kupitaṃ narāṇāṃ tāluprapannaṃ janayetpipāsām srotassvapāṃvāhiṣu dūṣiteṣu doṣaiśca tṛṭ sambhavatīha jantoḥ
2
ताल्वोष्ठकण्ठास्यविशेषदाहसंतापमोहभ्रमविप्रलापाः पूर्वाणि रूपाणि भवन्ति तासामुत्पत्तिकाले तु विशेषतो हि तिस्रः स्मृतास्ताः क्षतजा चतुर्थी क्षयात्तथा ह्यामसमुद्भवा च भक्तोद्भवा सप्तमिकेति तासां निबोध लिङ्गान्यनुपूर्वशस्तु
tālvoṣṭhakaṇṭhāsyaviśeṣadāhasaṃtāpamohabhramavipralāpāḥ pūrvāṇi rūpāṇi bhavanti tāsāmutpattikāle tu viśeṣato hi tisraḥ smṛtāstāḥ kṣatajā caturthī kṣayāttathā hyāmasamudbhavā ca bhaktodbhavā saptamiketi tāsāṃ nibodha liṅgānyanupūrvaśastu
3
क्षामास्यता मारुतसंभवायां तोदस्तथा शङ्खशिरःसु चापि स्रोतोनिरोधो विरसं च वक्त्रं शीताभिरद्भिश्च विवृद्धिमेति
kṣāmāsyatā mārutasaṃbhavāyāṃ todastathā śaṅkhaśiraḥsu cāpi srotonirodho virasaṃ ca vaktraṃ śītābhiradbhiśca vivṛddhimeti
4
मूर्च्छाऽन्नविद्वेषविलापदाहा रक्तेक्षणत्वं प्रततश्च शोषः शीताभिनन्दा मुखतिक्तता च पित्तात्मिकायां परिदूयनं च
mūrcchā'nnavidveṣavilāpadāhā raktekṣaṇatvaṃ pratataśca śoṣaḥ śītābhinandā mukhatiktatā ca pittātmikāyāṃ paridūyanaṃ ca
5
वाष्पावरोधात्कफसंवृतेऽग्नौ तृष्णा बलासेन भवेत्तथा तु निद्रा गुरुत्वं मधुरास्यता च तयाऽदितः शुष्यति चातिमात्रम्
vāṣpāvarodhātkaphasaṃvṛte'gnau tṛṣṇā balāsena bhavettathā tu nidrā gurutvaṃ madhurāsyatā ca tayā'ditaḥ śuṣyati cātimātram
6
क्षतस्य रुक्शोणितनिर्गमाभ्यां तृष्णा चतुर्थी क्षतजा मता तु रसक्षयाद्या क्षयसभवा सा तयाऽभिभूतश्च निशादिनेषु
kṣatasya rukśoṇitanirgamābhyāṃ tṛṣṇā caturthī kṣatajā matā tu rasakṣayādyā kṣayasabhavā sā tayā'bhibhūtaśca niśādineṣu
7
पेपीयतेऽम्भ स सुखं न याति तां सन्निपातादिति केचिदाहुः रसक्षयोक्तानि च लक्षणानि तस्यामशेषेण भिषग्व्यवस्येत्
pepīyate'mbha sa sukhaṃ na yāti tāṃ sannipātāditi kecidāhuḥ rasakṣayoktāni ca lakṣaṇāni tasyāmaśeṣeṇa bhiṣagvyavasyet
8
त्रिदोषलिङ्गाऽमसमुद्भवा च हृच्छूलनिष्ठीवनसादकर्त्री स्निग्धं तथाऽम्ल लवणं च भुक्तं गुर्वन्नमेवाशु तृषां करोति
tridoṣaliṅgā'masamudbhavā ca hṛcchūlaniṣṭhīvanasādakartrī snigdhaṃ tathā'mla lavaṇaṃ ca bhuktaṃ gurvannamevāśu tṛṣāṃ karoti
9
दीनस्वरः प्रताम्यन् दीनः संशुष्कवक्त्रगलतालुः भवति खलु योपसर्गात्तृष्णा सा शोषिणी कष्टा
dīnasvaraḥ pratāmyan dīnaḥ saṃśuṣkavaktragalatāluḥ bhavati khalu yopasargāttṛṣṇā sā śoṣiṇī kaṣṭā
10
ज्वरमोहक्षयकासश्वा साद्युपसृष्टदेहानाम् सर्वास्त्वतिप्रसक्ता रोगकृशानां वमिप्रयुक्तानाम् घोरोपद्र वयुक्तास्तृष्णा मरणाय विज्ञेयाः
jvaramohakṣayakāsaśvā sādyupasṛṣṭadehānām sarvāstvatiprasaktā rogakṛśānāṃ vamiprayuktānām ghoropadra vayuktāstṛṣṇā maraṇāya vijñeyāḥ
मूर्च्छाभ्रमनिद्रा तन्द्रा संन्यासनिदानम्
1
अथ मूर्च्छाभ्रमनिद्रा तन्द्रा संन्यासनिदानम् क्षीणस्य बहुदोषस्य विरुद्धाहारसेविनः वेगाघातादभीघाताद्धीनसत्त्वस्य वा पुनः
atha mūrcchābhramanidrā tandrā saṃnyāsanidānam kṣīṇasya bahudoṣasya viruddhāhārasevinaḥ vegāghātādabhīghātāddhīnasattvasya vā punaḥ
2
करणायतनेषूग्रा बाह्येष्वाभ्यन्तरेषु च निविशन्ते यदा दोषास्तदा मूर्च्छन्ति मानवाः
karaṇāyataneṣūgrā bāhyeṣvābhyantareṣu ca niviśante yadā doṣāstadā mūrcchanti mānavāḥ
3
संज्ञावहासु नाडीषु पिहितास्वनिलादिभिः तमोऽभ्युपैति सहसा सुखदुःखव्यपोहकृत्
saṃjñāvahāsu nāḍīṣu pihitāsvanilādibhiḥ tamo'bhyupaiti sahasā sukhaduḥkhavyapohakṛt
4
सुखदुःखव्यपोहाच्च नरः पतति काष्ठवत् मोहो मूर्च्छेति तामाहुः षड्विधा सा प्रकीर्तिता
sukhaduḥkhavyapohācca naraḥ patati kāṣṭhavat moho mūrccheti tāmāhuḥ ṣaḍvidhā sā prakīrtitā
5
वातादिभिः शोणितेन मद्येन च विषेण च षट्स्वप्येतासु पित्तं तु प्रभुत्वेनावतिष्ठते
vātādibhiḥ śoṇitena madyena ca viṣeṇa ca ṣaṭsvapyetāsu pittaṃ tu prabhutvenāvatiṣṭhate
6
हृत्पीडा जृम्भणं ग्लानिः संज्ञादौर्बल्यमेव च सर्वासां पूर्वरूपाणि यथास्वं ता बिभावयेत्
hṛtpīḍā jṛmbhaṇaṃ glāniḥ saṃjñādaurbalyameva ca sarvāsāṃ pūrvarūpāṇi yathāsvaṃ tā bibhāvayet
7
नीलं वा यदि वा कृष्णमाकाशमथवाऽरुणम् पश्यंस्तमः प्रबिशति शीघ्रं च प्रतिबुध्यते
nīlaṃ vā yadi vā kṛṣṇamākāśamathavā'ruṇam paśyaṃstamaḥ prabiśati śīghraṃ ca pratibudhyate
8
वेपथुश्चाङ्गमर्दश्च प्रपीडा हृदयस्य च कार्श्यं श्यावाऽरुणाच्छाया मूर्च्छाये वातसंभवे
vepathuścāṅgamardaśca prapīḍā hṛdayasya ca kārśyaṃ śyāvā'ruṇācchāyā mūrcchāye vātasaṃbhave
9
रक्तं हरितवर्णं वा वियत्पीतमथापि वा पश्यंस्तमः प्रविशति सस्वेदश्च प्रबुध्यते
raktaṃ haritavarṇaṃ vā viyatpītamathāpi vā paśyaṃstamaḥ praviśati sasvedaśca prabudhyate
10
सपिपासः ससन्तापो रक्तपीताकुलेक्षणः जातमात्रे पतति च शीघ्रं च प्रतिबुध्यते संभिन्नवर्चाः पीताभो मूर्च्छाये पित्तसंभवे
sapipāsaḥ sasantāpo raktapītākulekṣaṇaḥ jātamātre patati ca śīghraṃ ca pratibudhyate saṃbhinnavarcāḥ pītābho mūrcchāye pittasaṃbhave
11
मेघसंकाशमाकाशमावृतं वा तमोघनैः पश्यंस्तमः प्रविशति चिराच्च प्रतिबुध्यते
meghasaṃkāśamākāśamāvṛtaṃ vā tamoghanaiḥ paśyaṃstamaḥ praviśati cirācca pratibudhyate
12
गुरुभिः प्रावृतैरङ्गैर्यथैवाद्रे र्ण! चर्मणा सप्रसेकः सहृल्लासो मूर्च्छाये कफसंभवे
gurubhiḥ prāvṛtairaṅgairyathaivādre rṇa! carmaṇā saprasekaḥ sahṛllāso mūrcchāye kaphasaṃbhave
13
सर्वाकृतिः सन्निपातादपस्मार इवागतः स जन्तुं पातयत्याशु विना बीभत्सचेष्टितैः
sarvākṛtiḥ sannipātādapasmāra ivāgataḥ sa jantuṃ pātayatyāśu vinā bībhatsaceṣṭitaiḥ
14
पृथिव्यापस्तमोरूपं रक्तगन्धस्तदन्वयः तस्माद्र क्तस्य गन्धेन मूर्च्छन्ति भुवि मानवाः
pṛthivyāpastamorūpaṃ raktagandhastadanvayaḥ tasmādra ktasya gandhena mūrcchanti bhuvi mānavāḥ
15
द्र व्यस्वभाव इत्येके दृष्ट्वा यदभिमुह्यति गुणास्तीव्रतरत्वेन स्थितास्तु विषमद्ययोः
dra vyasvabhāva ityeke dṛṣṭvā yadabhimuhyati guṇāstīvrataratvena sthitāstu viṣamadyayoḥ
16
त एव तस्मात्ताभ्यां तु मोहौ स्यातां यथेरितौ स्तब्धाङ्गदृष्टिस्त्वसृजा गूढोच्छ्वासश्च मूर्च्छितः
ta eva tasmāttābhyāṃ tu mohau syātāṃ yatheritau stabdhāṅgadṛṣṭistvasṛjā gūḍhocchvāsaśca mūrcchitaḥ
17
मद्येन विलपञ्शेते नष्टविभ्रान्तमानसः गात्राणि विक्षिपन् भूमौ जरां यावन्न याति तत्
madyena vilapañśete naṣṭavibhrāntamānasaḥ gātrāṇi vikṣipan bhūmau jarāṃ yāvanna yāti tat
18
वेपथुस्वप्नतृष्णाः स्युस्तमश्च विषमूर्च्छिते वेदितव्यं तीव्रतरं यथास्वं विषलक्षणैः
vepathusvapnatṛṣṇāḥ syustamaśca viṣamūrcchite veditavyaṃ tīvrataraṃ yathāsvaṃ viṣalakṣaṇaiḥ
19
मूर्च्छा पित्ततमः प्राया रजःपित्तानिलाद् भ्रमः तमोवातकफात्तन्द्रा निद्रा श्लेष्मतमोभवा
mūrcchā pittatamaḥ prāyā rajaḥpittānilād bhramaḥ tamovātakaphāttandrā nidrā śleṣmatamobhavā
1
चक्रवद् भ्रमतो गात्रं भूमौ पतति सर्वदा भ्रमरोग इति ज्ञेयो रजःपित्तानिलात्मकः
cakravad bhramato gātraṃ bhūmau patati sarvadā bhramaroga iti jñeyo rajaḥpittānilātmakaḥ
20
इन्द्रि यार्थेष्वसंवित्तिर्गौरवं जृम्भणं क्लमः निद्रा र्तस्येव यस्येहा तस्य तन्द्रा ं! विनिर्दिशेत्
indri yārtheṣvasaṃvittirgauravaṃ jṛmbhaṇaṃ klamaḥ nidrā rtasyeva yasyehā tasya tandrā ṃ! vinirdiśet
21
दोषेषु मदमूर्च्छायाः कृतवेगेषु देहिनाम् स्वयमेवोपशाम्यन्ति संन्यासो नौषधैर्विना
doṣeṣu madamūrcchāyāḥ kṛtavegeṣu dehinām svayamevopaśāmyanti saṃnyāso nauṣadhairvinā
22
वाग्देहमनसां चेष्टामाक्षिप्यातिबला मलाः संन्यस्यन्त्यबलं जन्तुं प्राणायतनमाश्रिताः
vāgdehamanasāṃ ceṣṭāmākṣipyātibalā malāḥ saṃnyasyantyabalaṃ jantuṃ prāṇāyatanamāśritāḥ
23
स ना संन्याससंन्यस्तः काष्ठीभूतो मृतोपमः प्राणैर्विमुच्यते शीघ्रं मुक्त्वा सद्यः फलां क्रियाम्
sa nā saṃnyāsasaṃnyastaḥ kāṣṭhībhūto mṛtopamaḥ prāṇairvimucyate śīghraṃ muktvā sadyaḥ phalāṃ kriyām
पानात्ययपरमदपानाजीर्णपानविभ्रमनिदानम्
1
अथ पानात्ययपरमदपानाजीर्णपानविभ्रमनिदानम् ये विषस्य गुणाः प्रोक्तास्तेऽपि मद्ये प्रतिष्ठिताः तेन मिथ्योपयुक्तेन भवत्युग्रो मदात्ययः
atha pānātyayaparamadapānājīrṇapānavibhramanidānam ye viṣasya guṇāḥ proktāste'pi madye pratiṣṭhitāḥ tena mithyopayuktena bhavatyugro madātyayaḥ
2
किंतु मद्यं स्वभावेन यथैवान्नं तथा स्मृतम् अयुक्तियुक्तं रोगाय युक्तियुक्तं यथाऽमृतम्
kiṃtu madyaṃ svabhāvena yathaivānnaṃ tathā smṛtam ayuktiyuktaṃ rogāya yuktiyuktaṃ yathā'mṛtam
3
प्राणाः प्राणभृतामन्नं तदयुक्त्या हिनस्त्यसून् विषं प्राणहरं तच्च युक्तियुक्तं रसायनम्
prāṇāḥ prāṇabhṛtāmannaṃ tadayuktyā hinastyasūn viṣaṃ prāṇaharaṃ tacca yuktiyuktaṃ rasāyanam
4
विधिना मात्रया काले हितैरन्नैर्यथाबलम् प्रहृष्टो यः पिबेन्मद्यं तस्य स्यादमृतोपमम्
vidhinā mātrayā kāle hitairannairyathābalam prahṛṣṭo yaḥ pibenmadyaṃ tasya syādamṛtopamam
5
स्निग्धैस्तदन्नैर्मांसैश्च भक्ष्यैश्च सह सेवितम् भवेदायुःप्रकर्षाय बलायोपचयाय च
snigdhaistadannairmāṃsaiśca bhakṣyaiśca saha sevitam bhavedāyuḥprakarṣāya balāyopacayāya ca
6
काम्यता मनसस्तुष्टिस्तेजो विक्रम एव च विधिवत्सेव्यमाने तु मद्ये संनिहिता गुणाः
kāmyatā manasastuṣṭistejo vikrama eva ca vidhivatsevyamāne tu madye saṃnihitā guṇāḥ
7
बुद्धिस्मृतिप्रीतिकरः सुखश्च पानान्ननिद्रा रतिवर्धनश्च संपाठगीतस्वरवर्धनश्च प्रोक्तोऽतिरम्यः प्रथमो मदो हि
buddhismṛtiprītikaraḥ sukhaśca pānānnanidrā rativardhanaśca saṃpāṭhagītasvaravardhanaśca prokto'tiramyaḥ prathamo mado hi
8
अव्यक्तबुद्धिस्मृतिवाग्विचेष्टः सोन्मत्तलीलाकृतिरप्रशान्तः आलस्यनिद्रा भिहतो मुहुश्च मध्येन मत्तः पुरुषो मदेन
avyaktabuddhismṛtivāgviceṣṭaḥ sonmattalīlākṛtirapraśāntaḥ ālasyanidrā bhihato muhuśca madhyena mattaḥ puruṣo madena
9
गच्छेदगम्यान्न गुरूंश्च मन्येत् खादेदभक्ष्याणि च नष्टसंज्ञाः ब्रूयाच्च गुह्यानि हृदि स्थितानि मदे तृतीये पुरुषोऽस्वतन्त्रः
gacchedagamyānna gurūṃśca manyet khādedabhakṣyāṇi ca naṣṭasaṃjñāḥ brūyācca guhyāni hṛdi sthitāni made tṛtīye puruṣo'svatantraḥ
10
चतुर्थे तु मदे मूढो भग्नदार्विव निष्क्रियः कार्याकार्यविभागज्ञो मृतादप्यपरो मृतः
caturthe tu made mūḍho bhagnadārviva niṣkriyaḥ kāryākāryavibhāgajño mṛtādapyaparo mṛtaḥ
11
को मदं तादृशं गच्छेदुन्मादमिव चापरम् बहुदोषमिवामूढः कान्तारं स्ववशः कृती
ko madaṃ tādṛśaṃ gacchedunmādamiva cāparam bahudoṣamivāmūḍhaḥ kāntāraṃ svavaśaḥ kṛtī
12
निर्भक्तमेकान्तत एव मद्यं निषेव्यमाणं मनुजेन नित्यम् आपादयेत्कष्टतमान्विकारानापादयेच्चापि शरीरभेदम्
nirbhaktamekāntata eva madyaṃ niṣevyamāṇaṃ manujena nityam āpādayetkaṣṭatamānvikārānāpādayeccāpi śarīrabhedam
13
क्रुद्धेन भीतेन पिपासितेन शोकाभितप्तेन वुभुक्षितेन व्यायामभाराध्वपरिक्षतेन वेगावरोधाभिहतेन चापि
kruddhena bhītena pipāsitena śokābhitaptena vubhukṣitena vyāyāmabhārādhvaparikṣatena vegāvarodhābhihatena cāpi
14
अत्यम्वुभक्षावततोदरेण साजीर्णभुक्तेन तथाऽबलेन उष्णाभितप्तेन च सेव्यमानं करोति मद्यं विविधान्विकारान्
atyamvubhakṣāvatatodareṇa sājīrṇabhuktena tathā'balena uṣṇābhitaptena ca sevyamānaṃ karoti madyaṃ vividhānvikārān
15
पानात्ययं परमदं पानाजीर्णमथापि वा पानविभ्रममुग्रं च तेषां वक्ष्यामि लक्षणम्
pānātyayaṃ paramadaṃ pānājīrṇamathāpi vā pānavibhramamugraṃ ca teṣāṃ vakṣyāmi lakṣaṇam
16
हिक्काश्वासशिरःकम्पपार्श्वशूलप्रजागरैः विद्याद्बहुप्रलापस्य वातप्रायं मदात्ययम्
hikkāśvāsaśiraḥkampapārśvaśūlaprajāgaraiḥ vidyādbahupralāpasya vātaprāyaṃ madātyayam
17
तृष्णादाहज्वरस्वेदमोहातीसारविभ्रमैः विद्याद्धरितवर्णस्य पित्तप्रायं मदात्ययम्
tṛṣṇādāhajvarasvedamohātīsāravibhramaiḥ vidyāddharitavarṇasya pittaprāyaṃ madātyayam
18
छर्द्यरोचकहृल्लास तन्द्रा स्तैमित्यगौरवैः विद्याच्छीतपरीतस्य कफप्रायं मदात्यम् ज्ञेयस्त्रिदोषजश्चापि सर्वलिङ्गैर्मदात्ययः
chardyarocakahṛllāsa tandrā staimityagauravaiḥ vidyācchītaparītasya kaphaprāyaṃ madātyam jñeyastridoṣajaścāpi sarvaliṅgairmadātyayaḥ
19
श्लेष्मोच्छ्रयोऽङ्गगुरुता विरसास्यता चै विण्मूत्रसक्तिरथ तन्द्रि ररोचकश्च लिङ्गं परस्य च मदस्य वदन्ति तज्ज्ञा स्तृष्णा रुजा शिरसि सन्धिषु तापि भेदः
śleṣmocchrayo'ṅgagurutā virasāsyatā cai viṇmūtrasaktiratha tandri rarocakaśca liṅgaṃ parasya ca madasya vadanti tajjñā stṛṣṇā rujā śirasi sandhiṣu tāpi bhedaḥ
20
आध्मानमुग्रमथ चोद्गिरणं विदाहः पानेऽजरां समुपगच्छति लक्षणानि हृद्गात्रतोदकफसंस्रव कण्ठधूमा मूर्च्छावमिज्वर शिरोरुजनप्रदाहाः
ādhmānamugramatha codgiraṇaṃ vidāhaḥ pāne'jarāṃ samupagacchati lakṣaṇāni hṛdgātratodakaphasaṃsrava kaṇṭhadhūmā mūrcchāvamijvara śirorujanapradāhāḥ
21
द्वेपः सुरान्नविकृतेष्वपि तेषु तेषु तं पानविभ्रममुशन्त्यखिलेन धीराः हीनोत्तरौष्ठमति शीतममन्ददाहं तैलप्रभास्यमपि पानहतं त्यजेत्तु
dvepaḥ surānnavikṛteṣvapi teṣu teṣu taṃ pānavibhramamuśantyakhilena dhīrāḥ hīnottarauṣṭhamati śītamamandadāhaṃ tailaprabhāsyamapi pānahataṃ tyajettu
22
जिह्वौष्ठदन्तमसितं त्वथवाऽपि नीलं पीते च यस्य नयने रुधिरप्रभे वा हिक्काज्वरौ वमथुवेपथुपार्श्वशूलाः कासभ्रमावपि च पानहतं भजन्ते
jihvauṣṭhadantamasitaṃ tvathavā'pi nīlaṃ pīte ca yasya nayane rudhiraprabhe vā hikkājvarau vamathuvepathupārśvaśūlāḥ kāsabhramāvapi ca pānahataṃ bhajante
1
दाहनिदानम् त्वचं प्राप्तः स पानोष्मा पित्तरक्ताभिमूर्च्छितः दाहं प्रकुरुते घोरं पित्तवत्तत्र भेषजम्
dāhanidānam tvacaṃ prāptaḥ sa pānoṣmā pittaraktābhimūrcchitaḥ dāhaṃ prakurute ghoraṃ pittavattatra bheṣajam
2
कृत्स्नदेहानुगं रक्तमुद्रि क्तं दहति ध्रुवम् स उष्यते तृष्यते च ताम्राभस्ताम्रलोचनः
kṛtsnadehānugaṃ raktamudri ktaṃ dahati dhruvam sa uṣyate tṛṣyate ca tāmrābhastāmralocanaḥ
3
लोहगन्धाङ्गवदनो वह्निनेवावकीर्यते पित्तज्वरसमः पित्तात्स चाप्यस्य विधिः स्मृतः
lohagandhāṅgavadano vahninevāvakīryate pittajvarasamaḥ pittātsa cāpyasya vidhiḥ smṛtaḥ
4
तृष्णानिरोधादब्धातौ क्षीणे तेजः समुद्धतम् सबाह्याभ्यन्तरं देहं प्रदहेन्मन्दचेतसः
tṛṣṇānirodhādabdhātau kṣīṇe tejaḥ samuddhatam sabāhyābhyantaraṃ dehaṃ pradahenmandacetasaḥ
5
संशुष्कगलताल्वोष्ठो जिह्वां निष्कृष्य वेपते असृजा पूर्णकोष्ठस्य दाहोऽन्य स्यात्सुदुःसहः
saṃśuṣkagalatālvoṣṭho jihvāṃ niṣkṛṣya vepate asṛjā pūrṇakoṣṭhasya dāho'nya syātsuduḥsahaḥ
6
धातुक्षयोत्थो यो दाहस्तेन मूर्च्छातृडर्दितः क्षामस्वरः क्रियाहीनः स सीदेद् भृशपीडितः
dhātukṣayottho yo dāhastena mūrcchātṛḍarditaḥ kṣāmasvaraḥ kriyāhīnaḥ sa sīded bhṛśapīḍitaḥ
7
क्षतजोऽनश्नतश्चान्नं शोचतो वाऽप्यनेकधा तेनान्तर्दह्यतेत्यर्थं तृष्णा मूर्च्छा प्रलापवान् मर्माभिघातजोऽप्यस्ति सोऽसाध्यः सप्तमो मतः सर्व एव च वर्ज्याः स्यु शीतगात्रस्य देहिनः
kṣatajo'naśnataścānnaṃ śocato vā'pyanekadhā tenāntardahyatetyarthaṃ tṛṣṇā mūrcchā pralāpavān marmābhighātajo'pyasti so'sādhyaḥ saptamo mataḥ sarva eva ca varjyāḥ syu śītagātrasya dehinaḥ
उन्मादनिदानम्
1
अथोन्मादनिदानम् मदयन्त्युद्गता दोषा यस्मादुन्मार्गमागताः मानसोऽयमतो व्याधिरुन्माद इति कीर्तितः
athonmādanidānam madayantyudgatā doṣā yasmādunmārgamāgatāḥ mānaso'yamato vyādhirunmāda iti kīrtitaḥ
2
एकैकशः सर्वशश्च दोषैरत्यर्थमूर्च्छितैः मानसेन च दुःखेन स च पञ्चविधो मतः
ekaikaśaḥ sarvaśaśca doṣairatyarthamūrcchitaiḥ mānasena ca duḥkhena sa ca pañcavidho mataḥ
3
विषाद्भवति षष्ठश्च यथास्वं तत्र भेषजम् स चाप्रवृद्धस्तरुणो मदसंज्ञां बिभर्ति च
viṣādbhavati ṣaṣṭhaśca yathāsvaṃ tatra bheṣajam sa cāpravṛddhastaruṇo madasaṃjñāṃ bibharti ca
4
विरुद्धदुष्टाशुचिभोजनानि प्रधर्षणं देवगुरुद्विजानाम् उन्मादहेतुर्भयहर्षपूर्वो मनोऽभिघातो विषमाश्च चेष्टाः
viruddhaduṣṭāśucibhojanāni pradharṣaṇaṃ devagurudvijānām unmādaheturbhayaharṣapūrvo mano'bhighāto viṣamāśca ceṣṭāḥ
5
तैरल्पसत्त्वस्य मलाः प्रदुष्टा बुद्धेर्निवासं हृदयं प्रदूष्य स्रोतांस्यधिष्ठाय मनोवहानि प्रमोहयन्त्याशु नरस्य चेतः
tairalpasattvasya malāḥ praduṣṭā buddhernivāsaṃ hṛdayaṃ pradūṣya srotāṃsyadhiṣṭhāya manovahāni pramohayantyāśu narasya cetaḥ
6
धीविभ्रमः सत्त्वपरिप्लवश्च पर्याकुला दृष्टिरधीरता च अबद्धवाक्त्वं हृदयं च शून्यं सामान्यमुन्मादगदस्य लिङ्गम्
dhīvibhramaḥ sattvapariplavaśca paryākulā dṛṣṭiradhīratā ca abaddhavāktvaṃ hṛdayaṃ ca śūnyaṃ sāmānyamunmādagadasya liṅgam
7
रूक्षाल्पशीतान्नविरेकधातुक्षयोपवासैरनिलोऽतिवृद्धः चिन्तादिदुष्टं हृदयं प्रदूष्य बुद्धिं स्मृतिं चाप्युपहन्ति शीघ्रम्
rūkṣālpaśītānnavirekadhātukṣayopavāsairanilo'tivṛddhaḥ cintādiduṣṭaṃ hṛdayaṃ pradūṣya buddhiṃ smṛtiṃ cāpyupahanti śīghram
8
अस्थानहासस्मितनृत्यगीतवागङ्गविक्षेपणरोदनानि पारुष्यकार्श्यारुणवर्णताश्च जीर्णे बलं चानिलजस्य रूपम्
asthānahāsasmitanṛtyagītavāgaṅgavikṣepaṇarodanāni pāruṣyakārśyāruṇavarṇatāśca jīrṇe balaṃ cānilajasya rūpam
9
अजीर्ण कट्वम्लविदाह्यशीतैर्भोज्यैश्चितं पित्तमुदीर्णवेगम् उन्मादमत्युग्रमनात्मकस्य हृदि स्थितं पूर्ववदाशु कुर्यात्
ajīrṇa kaṭvamlavidāhyaśītairbhojyaiścitaṃ pittamudīrṇavegam unmādamatyugramanātmakasya hṛdi sthitaṃ pūrvavadāśu kuryāt
10
अमर्षसंरम्भविनग्नभावाः सन्तर्जनातिद्र वणौष्ण्यरोषाः प्रच्छायशीतान्नजलाभिलाषः पीता च भाः पित्तकृतस्य लिङ्गम्
amarṣasaṃrambhavinagnabhāvāḥ santarjanātidra vaṇauṣṇyaroṣāḥ pracchāyaśītānnajalābhilāṣaḥ pītā ca bhāḥ pittakṛtasya liṅgam
11
संपूरणैर्मन्दविचेष्टितस्य सोष्मा कफो मर्मणि संप्रदुष्टः वुद्धिं स्मृतिं चाप्युपहत्य चित्तं प्रमोहयन् संजनयेद्विकारम्
saṃpūraṇairmandaviceṣṭitasya soṣmā kapho marmaṇi saṃpraduṣṭaḥ vuddhiṃ smṛtiṃ cāpyupahatya cittaṃ pramohayan saṃjanayedvikāram
12
वाक्चेष्टितं मन्दमरोचकश्च नारीविविक्तप्रियताऽतिनिद्रा छर्दिश्च लाला च बलं च भुङ्क्ते नखादिशौक्ल्यं च कफात्मके स्यात्
vākceṣṭitaṃ mandamarocakaśca nārīviviktapriyatā'tinidrā chardiśca lālā ca balaṃ ca bhuṅkte nakhādiśauklyaṃ ca kaphātmake syāt
13
यः सन्निपातप्रभवोऽतिघोरः सर्बैः समस्तैः स च हेतुभिः स्यात् सर्बाणि रूपाणि बिभर्ति तादृग्विरुद्धभैषज्यविधिर्विवर्ज्यः
yaḥ sannipātaprabhavo'tighoraḥ sarbaiḥ samastaiḥ sa ca hetubhiḥ syāt sarbāṇi rūpāṇi bibharti tādṛgviruddhabhaiṣajyavidhirvivarjyaḥ
14
चोरैर्नरेन्द्र पुरुषैररिभिस्तथाऽन्यैर्वित्रासितस्य धनबान्धवसंक्षयाद्वा गाढं क्षते मनसि च प्रियया रिरंसोर्जायेत चोत्कटतमो मनसो विकारः
corairnarendra puruṣairaribhistathā'nyairvitrāsitasya dhanabāndhavasaṃkṣayādvā gāḍhaṃ kṣate manasi ca priyayā riraṃsorjāyeta cotkaṭatamo manaso vikāraḥ
15
चित्रं ब्रवीति च मनोऽनुगतं विसंज्ञो गायत्यथो हसति रोदिति चापि मूढः रक्तेक्षणो हतबलेन्द्रि यभाः सुदीनः श्यावाननो विषकृतेऽथ भवेद्विसंज्ञः
citraṃ bravīti ca mano'nugataṃ visaṃjño gāyatyatho hasati roditi cāpi mūḍhaḥ raktekṣaṇo hatabalendri yabhāḥ sudīnaḥ śyāvānano viṣakṛte'tha bhavedvisaṃjñaḥ
16
अवाञ्ची वाप्युदञ्ची वा क्षीणमांसबलो नरः जागरूको ह्यसंदेहमुन्मादेन विनश्यति
avāñcī vāpyudañcī vā kṣīṇamāṃsabalo naraḥ jāgarūko hyasaṃdehamunmādena vinaśyati
17
अमर्त्यवाग्विक्रमवीर्यचेष्टो ज्ञानादिविज्ञानबलादिभिर्यः उन्मादकालोऽनियतश्च यस्य भूतोत्थमुन्मादमुदाहरेत्तम्
amartyavāgvikramavīryaceṣṭo jñānādivijñānabalādibhiryaḥ unmādakālo'niyataśca yasya bhūtotthamunmādamudāharettam
18
संतुष्टः शुचिरतिदिव्यमाल्यगन्धो निस्तन्द्री रवितथसंस्कृतप्रभाषी तेजस्वी स्थिरनयनो वरप्रदाता ब्रह्मण्यो भवति नरः स देवजुष्टः
saṃtuṣṭaḥ śuciratidivyamālyagandho nistandrī ravitathasaṃskṛtaprabhāṣī tejasvī sthiranayano varapradātā brahmaṇyo bhavati naraḥ sa devajuṣṭaḥ
19
संस्वेदी द्विजगुरुदेवदोषवक्ता जिह्माक्षो विगतभयो विमार्गदृष्टिः संतुष्टो न भवति चान्नपानजातैर्दुष्टात्मा भवति स देवशत्रुजुष्टः
saṃsvedī dvijagurudevadoṣavaktā jihmākṣo vigatabhayo vimārgadṛṣṭiḥ saṃtuṣṭo na bhavati cānnapānajātairduṣṭātmā bhavati sa devaśatrujuṣṭaḥ
20
हृष्टात्मा पुलिनवनान्तरोपसेवी स्वाचारः प्रियपरिगीतगन्धमाल्यः नृत्यन्वै प्रहसति चारु चाल्पशब्दं गन्धर्वग्रहपरिपीडितो मनुष्यः
hṛṣṭātmā pulinavanāntaropasevī svācāraḥ priyaparigītagandhamālyaḥ nṛtyanvai prahasati cāru cālpaśabdaṃ gandharvagrahaparipīḍito manuṣyaḥ
21
ताम्राक्षः प्रियतनुरक्तवस्त्रधारी गम्भीरो द्रुतगतिरल्पवाक् सहिष्णुः तेजस्वी वदति च किं ददामि कस्मै यो यक्षग्रहपरिपीडितो मनुष्यः
tāmrākṣaḥ priyatanuraktavastradhārī gambhīro drutagatiralpavāk sahiṣṇuḥ tejasvī vadati ca kiṃ dadāmi kasmai yo yakṣagrahaparipīḍito manuṣyaḥ
22
प्रेतानां स दिशति संस्तरेषु पिण्डाञ् शान्तात्मा जलमपि चापसव्यवस्त्रः मांसेप्सुस्तिलगुडपायसाभिकामस्तद्भक्तो भवति पितृग्रहाभिजुष्टः
pretānāṃ sa diśati saṃstareṣu piṇḍāñ śāntātmā jalamapi cāpasavyavastraḥ māṃsepsustilaguḍapāyasābhikāmastadbhakto bhavati pitṛgrahābhijuṣṭaḥ
23
यस्तूर्व्यां प्रसरति सर्पवत्कदाचित् सृक्कण्यौ विलेढि वै जिह्वया तथैव क्रोधालुर्गुडमधुदुग्धपायसेप्सुर्ज्ञातव्यो भवति भुजङ्गमेन जुष्टः
yastūrvyāṃ prasarati sarpavatkadācit sṛkkaṇyau vileḍhi vai jihvayā tathaiva krodhālurguḍamadhudugdhapāyasepsurjñātavyo bhavati bhujaṅgamena juṣṭaḥ
24
मांसासृग्विविधसुराविकारलिप्सुर्निर्लज्जो भृशमतिनिष्ठुरोऽतिशूरः क्रोधालुर्विपुलबलो निशाबिहारी शौचद्विड् भवति सराक्षसैर्गृहीतः
māṃsāsṛgvividhasurāvikāralipsurnirlajjo bhṛśamatiniṣṭhuro'tiśūraḥ krodhālurvipulabalo niśābihārī śaucadviḍ bhavati sarākṣasairgṛhītaḥ
25
उद्धस्तः कृशपरुषोऽचिरप्रलापीदुर्गन्धो भृशमशुचिस्तथातिलोलः बह्वाशी विजनवनान्तरोपसेवी व्याचेष्टन् भ्रमति रुदन् पिशाचजुष्टः
uddhastaḥ kṛśaparuṣo'cirapralāpīdurgandho bhṛśamaśucistathātilolaḥ bahvāśī vijanavanāntaropasevī vyāceṣṭan bhramati rudan piśācajuṣṭaḥ
26
स्थूलाक्षो द्रुतमटनः स फेनलेही निद्रा लुः पतति च कम्पते च यो हि यश्चाद्रि द्विरदनगादिविच्युः स्यात् सोऽसाध्यो भवति तथा त्रयोदशाब्दे
sthūlākṣo drutamaṭanaḥ sa phenalehī nidrā luḥ patati ca kampate ca yo hi yaścādri dviradanagādivicyuḥ syāt so'sādhyo bhavati tathā trayodaśābde
27
देवग्रहाः पौर्णमास्यामसुराः सन्ध्ययोरपि गन्धर्वाः प्रायशोऽष्टम्यां यक्षाश्च प्रतिपद्यथ
devagrahāḥ paurṇamāsyāmasurāḥ sandhyayorapi gandharvāḥ prāyaśo'ṣṭamyāṃ yakṣāśca pratipadyatha
28
पित्र्! याःकृष्णक्षये हिंस्युः पञ्चम्यामपि चोरगाः रक्षांसि रात्रौ पैशाचाश्चतुर्दश्यां विशन्ति हि
pitr! yāḥkṛṣṇakṣaye hiṃsyuḥ pañcamyāmapi coragāḥ rakṣāṃsi rātrau paiśācāścaturdaśyāṃ viśanti hi
29
दर्पणादीन् यथा छाया शीतोष्णं प्राणिनो यथा स्वमणिं भास्करार्चिश्च यथा देहं च देहधृक् विशन्ति च न दृश्यन्ते ग्रहास्तद्वच्छरीरिणः
darpaṇādīn yathā chāyā śītoṣṇaṃ prāṇino yathā svamaṇiṃ bhāskarārciśca yathā dehaṃ ca dehadhṛk viśanti ca na dṛśyante grahāstadvaccharīriṇaḥ
30
प्रविश्याशु शरीरं हि पीडां कुर्वन्ति दुःसहाम्
praviśyāśu śarīraṃ hi pīḍāṃ kurvanti duḥsahām
31
तपांसि तीव्राणि तथैव दानं व्रतानि धर्मो नियमश्च सत्यम् गुणास्तथाऽष्टावपि तेषु नित्या व्यस्ताः समस्ताश्च यथाप्रभावम्
tapāṃsi tīvrāṇi tathaiva dānaṃ vratāni dharmo niyamaśca satyam guṇāstathā'ṣṭāvapi teṣu nityā vyastāḥ samastāśca yathāprabhāvam
32
न ते मनुष्यैः सह संविशन्ति न वा मनुष्यान् क्कचिदाविशन्ति ये त्वाविशन्तीति वदन्ति मोहात्ते भूतविद्याविषयादपोह्याः
na te manuṣyaiḥ saha saṃviśanti na vā manuṣyān kkacidāviśanti ye tvāviśantīti vadanti mohātte bhūtavidyāviṣayādapohyāḥ
अपस्मारनिदानम्
1
अथापस्मारनिदानम् चिन्ताशोकादिभिर्दोषाः क्रुद्धा हृत्स्रोतसि स्थिताः कृत्वा स्मृतेरपध्वंसमपस्मारं प्रकुर्वते
athāpasmāranidānam cintāśokādibhirdoṣāḥ kruddhā hṛtsrotasi sthitāḥ kṛtvā smṛterapadhvaṃsamapasmāraṃ prakurvate
1
तमः प्रवेशः संरम्भो दोषोद्रे कहतस्मृतेः अपस्मार इति ज्ञेयो गदो घोरश्चतुर्विधः
tamaḥ praveśaḥ saṃrambho doṣodre kahatasmṛteḥ apasmāra iti jñeyo gado ghoraścaturvidhaḥ
2
हृत्कम्पः शून्यता स्वेदो ध्यानं मूर्च्छा प्रमूढता निद्रा नाशश्च तस्मिंश्च भविष्यति भवत्यथ
hṛtkampaḥ śūnyatā svedo dhyānaṃ mūrcchā pramūḍhatā nidrā nāśaśca tasmiṃśca bhaviṣyati bhavatyatha
3
कम्पते प्रदशेद्दन्तान् फेनोवामी श्वसित्यपि परुषारुणकृष्णानि पश्येद्रू पाणि चानिलात्
kampate pradaśeddantān phenovāmī śvasityapi paruṣāruṇakṛṣṇāni paśyedrū pāṇi cānilāt
4
पीतफेनाङ्गवक्त्राक्षः पीतासृग्रूपदर्शकः सतृष्णोष्णानलव्याप्तलोकदर्शी च पैत्तिकः
pītaphenāṅgavaktrākṣaḥ pītāsṛgrūpadarśakaḥ satṛṣṇoṣṇānalavyāptalokadarśī ca paittikaḥ
5
शुक्लफेनाङ्गवक्त्राक्षः शीतहृष्टाङ्गजो गुरुः पश्येच्छुक्लानि रूपाणि श्लैष्मिको मुच्यते चिरात्
śuklaphenāṅgavaktrākṣaḥ śītahṛṣṭāṅgajo guruḥ paśyecchuklāni rūpāṇi ślaiṣmiko mucyate cirāt
6
सर्वैरेतैः समस्तैश्च लिङ्गैर्ज्ञेयस्त्रिदोषजः अपस्मारः स चासाध्यो यः क्षीणस्यानवश्च यः
sarvairetaiḥ samastaiśca liṅgairjñeyastridoṣajaḥ apasmāraḥ sa cāsādhyo yaḥ kṣīṇasyānavaśca yaḥ
7
प्रतिस्फुरन्तं बहुशः क्षीणं प्रचलितभ्रुवम् नेत्राभ्यां च विकुर्वाणमपस्मारो विनाशयेत्
pratisphurantaṃ bahuśaḥ kṣīṇaṃ pracalitabhruvam netrābhyāṃ ca vikurvāṇamapasmāro vināśayet
8
पक्षाद्वा द्वादशाहाद्वा मासाद्वाकुपिता मलाः अपस्माराय कुर्वन्ति वेगं किंचिदथान्तरम्
pakṣādvā dvādaśāhādvā māsādvākupitā malāḥ apasmārāya kurvanti vegaṃ kiṃcidathāntaram
9
देवे वर्षत्यपि यथा भूमौ वीजानि कानिचित् शरदि प्रतिरोहन्ति तथा व्याधिसमुच्छ्रयाः
deve varṣatyapi yathā bhūmau vījāni kānicit śaradi pratirohanti tathā vyādhisamucchrayāḥ
वातव्याधिनिदानम्
1
अथ वातव्याधिनिदानम् रूक्षशीताल्पलघ्वन्न व्यवायातिप्रजागरैः विषमादुपचाराच्च दोषासृक्स्रवणादपि
atha vātavyādhinidānam rūkṣaśītālpalaghvanna vyavāyātiprajāgaraiḥ viṣamādupacārācca doṣāsṛksravaṇādapi
2
लङ्घनप्लवनात्यध्व व्यायामादिविचेष्टितैः धातूनां संक्षयाच्चिन्ताशोकरोगातिकर्षणात्
laṅghanaplavanātyadhva vyāyāmādiviceṣṭitaiḥ dhātūnāṃ saṃkṣayāccintāśokarogātikarṣaṇāt
3
वेगसंधारणादामाद भिघातादभोजनात् मर्माबाधाद्गजोष्ट्राश्वशीघ्र यानापतंसनात्
vegasaṃdhāraṇādāmāda bhighātādabhojanāt marmābādhādgajoṣṭrāśvaśīghra yānāpataṃsanāt
4
देहे स्रोतांसि रिक्तानि पूरयित्वाऽनिलो बली करोति विविधान् व्याधीन् सर्वाङ्गैकाङ्गसंश्रयान्
dehe srotāṃsi riktāni pūrayitvā'nilo balī karoti vividhān vyādhīn sarvāṅgaikāṅgasaṃśrayān
5
अव्यक्तं लक्षणं तेषां पूर्वरूपमिति स्मृतम् आत्मरूपं तु यद्व्यक्तमपायो लघुता पुनः
avyaktaṃ lakṣaṇaṃ teṣāṃ pūrvarūpamiti smṛtam ātmarūpaṃ tu yadvyaktamapāyo laghutā punaḥ
6
संकोचः पर्वणां स्तम्भो भङ्गोऽस्थ्ना पर्वणामपि रोमहर्षः प्रलापश्च पाणिपृष्ठशिरोग्रहः
saṃkocaḥ parvaṇāṃ stambho bhaṅgo'sthnā parvaṇāmapi romaharṣaḥ pralāpaśca pāṇipṛṣṭhaśirograhaḥ
7
खाञ्ज्यपाङ्गुल्यकुब्जत्वं शोथोऽङ्गानामनिद्र ता गर्भशुक्ररजोनाशः स्पन्दनं गात्रसुप्तता
khāñjyapāṅgulyakubjatvaṃ śotho'ṅgānāmanidra tā garbhaśukrarajonāśaḥ spandanaṃ gātrasuptatā
8
शिरोनासाक्षिजत्रूणां ग्रीवायाश्चापि हुण्डनम् भेदस्तोदोऽतिराक्षेपो मुहुश्चायास एव च
śironāsākṣijatrūṇāṃ grīvāyāścāpi huṇḍanam bhedastodo'tirākṣepo muhuścāyāsa eva ca
9
एवंविधानि रूपाणि करोति कुपितोऽनिलः हेतुस्थानविशेषाच्च भवेद्रो गविशेषकृत्
evaṃvidhāni rūpāṇi karoti kupito'nilaḥ hetusthānaviśeṣācca bhavedro gaviśeṣakṛt
10
तत्र कोष्ठाश्रिते दुष्टे निग्रहो मूत्रवर्चसोः ब्रध्नहृद्रो गगुल्मार्शः पार्श्वशूलं च मारुते
tatra koṣṭhāśrite duṣṭe nigraho mūtravarcasoḥ bradhnahṛdro gagulmārśaḥ pārśvaśūlaṃ ca mārute
11
सर्वाङ्गकुपिते वाते गात्रस्फुरणभञ्जनम् वेदनाभिः परीताश्च स्फुटन्तीवास्य सन्धयः
sarvāṅgakupite vāte gātrasphuraṇabhañjanam vedanābhiḥ parītāśca sphuṭantīvāsya sandhayaḥ
12
ग्रहो विण्मूत्रवातानां शूलाध्मानाश्मशर्कराः लङ्घोरुत्रिकपात्पृष्ठरोगशोषौ गुदे स्थिते
graho viṇmūtravātānāṃ śūlādhmānāśmaśarkarāḥ laṅghorutrikapātpṛṣṭharogaśoṣau gude sthite
13
रुक् पार्श्वोदरहृन्नाभेस्तृष्णोद्गारविसूचिकाः कासः कण्ठास्यशोषश्च श्वासश्चामाशयस्थिते
ruk pārśvodarahṛnnābhestṛṣṇodgāravisūcikāḥ kāsaḥ kaṇṭhāsyaśoṣaśca śvāsaścāmāśayasthite
14
पक्वाशयस्थोऽन्त्रकूजं शूलाटोपौ करोति च कृच्छ्रमूत्रपुरीषत्वमानाहं त्रिकवेदनाम्
pakvāśayastho'ntrakūjaṃ śūlāṭopau karoti ca kṛcchramūtrapurīṣatvamānāhaṃ trikavedanām
15
श्रोत्रादिष्विन्द्रि यवधं कुर्याद् दुष्टः समीरणः त्वग्रूक्षा स्फुटिता सुप्ता कृशा कृष्णा च तुद्यते आतन्यते सरागा च पर्वरुक् त्वग्गतेऽनिले
śrotrādiṣvindri yavadhaṃ kuryād duṣṭaḥ samīraṇaḥ tvagrūkṣā sphuṭitā suptā kṛśā kṛṣṇā ca tudyate ātanyate sarāgā ca parvaruk tvaggate'nile
16
रुजस्तीब्राः ससन्तापा वैवर्ण्यं कृशताऽरुचिः गात्रे चारूंषि भुक्तस्य स्तम्भश्चासृग्गतेऽनिले
rujastībrāḥ sasantāpā vaivarṇyaṃ kṛśatā'ruciḥ gātre cārūṃṣi bhuktasya stambhaścāsṛggate'nile
17
गुर्वङ्गं तुद्यतेऽत्यर्थं दण्डमुष्टिहतं यथा सरुक् श्रमितमत्यर्थं मांसमेदोगतेऽनिले
gurvaṅgaṃ tudyate'tyarthaṃ daṇḍamuṣṭihataṃ yathā saruk śramitamatyarthaṃ māṃsamedogate'nile
18
भेदोऽस्थिपर्वणां सन्धिशूलं मांसबलक्षयः अस्वप्नः संतता रुक् च मज्जास्थिकुपितेऽनिले
bhedo'sthiparvaṇāṃ sandhiśūlaṃ māṃsabalakṣayaḥ asvapnaḥ saṃtatā ruk ca majjāsthikupite'nile
19
क्षिप्रं मुञ्चति वध्नातिशुक्रं गर्भमथापि वा विकृतिं जनयेच्चापि शुक्रस्थः कुपितोऽनिलः
kṣipraṃ muñcati vadhnātiśukraṃ garbhamathāpi vā vikṛtiṃ janayeccāpi śukrasthaḥ kupito'nilaḥ
20
कुर्यात्सिरागतः शूलं सिराकुञ्चनपूरणम् स बाह्याभ्यन्तरायामं खल्लीं कौब्ज्यमथापि वा
kuryātsirāgataḥ śūlaṃ sirākuñcanapūraṇam sa bāhyābhyantarāyāmaṃ khallīṃ kaubjyamathāpi vā
21
सर्वाङ्गैकाङ्गरोगांश्च कुर्यात् स्नायुगतोऽनिलः हन्ति सन्धिगतः सन्धीञ् शूलाटोपौ करोति च
sarvāṅgaikāṅgarogāṃśca kuryāt snāyugato'nilaḥ hanti sandhigataḥ sandhīñ śūlāṭopau karoti ca
22
प्राणोदानौ समानश्च व्यानश्चापान एव च स्थानस्था मारुताः पञ्च यापयन्ति शरीरिणम् प्राणे पित्तावृते छर्दिर्दाहश्चैवोपजायते दौर्बल्यं सदनं तन्द्रा वैरस्यं च कफावृते
prāṇodānau samānaśca vyānaścāpāna eva ca sthānasthā mārutāḥ pañca yāpayanti śarīriṇam prāṇe pittāvṛte chardirdāhaścaivopajāyate daurbalyaṃ sadanaṃ tandrā vairasyaṃ ca kaphāvṛte
23
उदाने पित्तयुक्ते तु दाहो मूर्च्छा भ्रमः क्लमः अस्वेदहर्षौ मन्दोऽग्नि शीतता च कफावृते
udāne pittayukte tu dāho mūrcchā bhramaḥ klamaḥ asvedaharṣau mando'gni śītatā ca kaphāvṛte
24
स्वेददाहौष्ण्यमूर्च्छाः स्युः समाने पित्तसंवृते कफेन सक्ते विण्मूत्रे गात्रहर्षश्च जायते
svedadāhauṣṇyamūrcchāḥ syuḥ samāne pittasaṃvṛte kaphena sakte viṇmūtre gātraharṣaśca jāyate
25
अपाने पित्तयुक्ते तु दाहौष्ण्यं रक्तमूत्रता अधः काये गुरुत्वं च शीतता च कफावृते
apāne pittayukte tu dāhauṣṇyaṃ raktamūtratā adhaḥ kāye gurutvaṃ ca śītatā ca kaphāvṛte
26
व्याने पित्तावृते दाहो गात्रविक्षेपणं क्लमः स्तम्भनो दण्डकश्चापि शूलशोथौ कफावृते
vyāne pittāvṛte dāho gātravikṣepaṇaṃ klamaḥ stambhano daṇḍakaścāpi śūlaśothau kaphāvṛte
27
यदा तु धमनीः सर्वाः कुपितोऽभ्येति मारुतः तदाऽक्षिपत्याशु मुहुर्मुहुर्देहं मुहुश्चरः
yadā tu dhamanīḥ sarvāḥ kupito'bhyeti mārutaḥ tadā'kṣipatyāśu muhurmuhurdehaṃ muhuścaraḥ
28
मुहुर्मुहुश्चाक्षेपणादाक्षेपक इति स्मृतः क्रुद्धः स्वैः कोपनैर्वायुः स्थानादूर्ध्वं प्रवर्तते
muhurmuhuścākṣepaṇādākṣepaka iti smṛtaḥ kruddhaḥ svaiḥ kopanairvāyuḥ sthānādūrdhvaṃ pravartate
29
पीडयन् हृदयं गत्वा शिरं शङ्खौ च पीडयन् धनुर्वन्नमयेद्गात्राण्याक्षिपेन्मोहयेत्तदा
pīḍayan hṛdayaṃ gatvā śiraṃ śaṅkhau ca pīḍayan dhanurvannamayedgātrāṇyākṣipenmohayettadā
30
स कृच्छ्रादुच्छ्वसेच्चापि स्तब्धाक्षोऽथ निमीलकः कपोत इव कूजेच्च निःसंज्ञः सोऽपतन्त्रकः
sa kṛcchrāducchvaseccāpi stabdhākṣo'tha nimīlakaḥ kapota iva kūjecca niḥsaṃjñaḥ so'patantrakaḥ
31
दृष्टिं संस्तभ्य संज्ञा च हत्वा कण्ठेन कूजति हृदि मुक्ते नरं स्वास्थ्यं याति मोहं वृते पुनः
dṛṣṭiṃ saṃstabhya saṃjñā ca hatvā kaṇṭhena kūjati hṛdi mukte naraṃ svāsthyaṃ yāti mohaṃ vṛte punaḥ
32
वायुना दारुणं प्राहुरेके तदपतानकम् कफान्वितो भृशं वायुस्तास्वेव यदि तिष्ठति
vāyunā dāruṇaṃ prāhureke tadapatānakam kaphānvito bhṛśaṃ vāyustāsveva yadi tiṣṭhati
33
दण्डवत्स्तम्भयेद्देहं स तु दण्डापतानकः धनुस्तुल्यं नमेद्यस्तु स धनुःस्तम्भसंज्ञकः
daṇḍavatstambhayeddehaṃ sa tu daṇḍāpatānakaḥ dhanustulyaṃ namedyastu sa dhanuḥstambhasaṃjñakaḥ
34
अङ्गुलीगुल्फजठरहृद्वक्षोगलसंश्रितः स्नायुप्रतानमनिलो यदाऽक्षिपति वेगवान्
aṅgulīgulphajaṭharahṛdvakṣogalasaṃśritaḥ snāyupratānamanilo yadā'kṣipati vegavān
35
विष्टब्धाक्षः स्तब्धहनुर्भग्नपार्श्वः कफं वमन् अभ्यन्तरं धनुरिव यदा नमति मानवम्
viṣṭabdhākṣaḥ stabdhahanurbhagnapārśvaḥ kaphaṃ vaman abhyantaraṃ dhanuriva yadā namati mānavam
36
तदाऽस्याभ्यन्तरायामं कुरुते मारुतो बली बाह्यस्नायुप्रतानस्थो बाह्यायामं करोति च
tadā'syābhyantarāyāmaṃ kurute māruto balī bāhyasnāyupratānastho bāhyāyāmaṃ karoti ca
37
तमसाध्यं बुधाः प्राहुर्वक्षःकट्यूरुभञ्जनम् कफपित्तान्वितो वायुर्वायुरेव च केवलः
tamasādhyaṃ budhāḥ prāhurvakṣaḥkaṭyūrubhañjanam kaphapittānvito vāyurvāyureva ca kevalaḥ
38
कुर्यादाक्षेपकं त्वन्यं चतुर्थमभिघातजम् गर्भपातनिमित्तश्च शोणितातिस्रवाच्च यः
kuryādākṣepakaṃ tvanyaṃ caturthamabhighātajam garbhapātanimittaśca śoṇitātisravācca yaḥ
39
अभिघातनिमित्तश्च न सिद्ध्यत्यपतानकः गृहीत्वाऽध तनोर्वायुः सिराः स्नायूर्विशोष्य च
abhighātanimittaśca na siddhyatyapatānakaḥ gṛhītvā'dha tanorvāyuḥ sirāḥ snāyūrviśoṣya ca
40
पक्षमन्यतरं हन्ति सन्धिबन्धान्विमोक्षयन् कृत्स्नोऽधकायस्तस्य स्यादकर्मण्यो विचेतनः
pakṣamanyataraṃ hanti sandhibandhānvimokṣayan kṛtsno'dhakāyastasya syādakarmaṇyo vicetanaḥ
41
एकाङ्गरोगं तं केचिदन्ये पक्षवधं विदुः सर्वाङ्गरोगस्तद्वच्च सर्वकायाश्रितेऽनिले
ekāṅgarogaṃ taṃ kecidanye pakṣavadhaṃ viduḥ sarvāṅgarogastadvacca sarvakāyāśrite'nile
42
दाहसन्तापमूर्च्छाः स्युर्वायौ पित्तसमन्विते शैत्यशोथगुरुत्वानि तस्मिन्नेव कफान्विते
dāhasantāpamūrcchāḥ syurvāyau pittasamanvite śaityaśothagurutvāni tasminneva kaphānvite
43
शुद्धवातहतं पक्षं कृच्छ्रसाध्यतमं विदुः साध्यमन्येन संयुक्तमसाध्यं क्षयहेतुकम्
śuddhavātahataṃ pakṣaṃ kṛcchrasādhyatamaṃ viduḥ sādhyamanyena saṃyuktamasādhyaṃ kṣayahetukam
44
गर्भिणी सूतिकाबालवृद्धक्षीणेष्वसृक्स्रुते पक्षाघातं परिहरेद् वेदनारहितो यदि उच्चैर्व्याहरतोऽत्यर्थं खादतः कठिनानि वा हसतो जृम्भतो वाऽपि भाराद्विषमशायिनः
garbhiṇī sūtikābālavṛddhakṣīṇeṣvasṛksrute pakṣāghātaṃ parihared vedanārahito yadi uccairvyāharato'tyarthaṃ khādataḥ kaṭhināni vā hasato jṛmbhato vā'pi bhārādviṣamaśāyinaḥ
45
शिरोनासौष्ठचिबुकललाटेक्षणसन्धिगः अर्दयत्यनिलो वक्त्रमर्दितं जनयत्यतः वक्रीभवति वक्त्रार्धं ग्रीवा चाप्यपवर्तते
śironāsauṣṭhacibukalalāṭekṣaṇasandhigaḥ ardayatyanilo vaktramarditaṃ janayatyataḥ vakrībhavati vaktrārdhaṃ grīvā cāpyapavartate
46
शिरश्चलति वाक्सङ्गोनेत्रादीनां च वैकृतम् ग्रीवाचिबुकदन्तानां तस्मिन्पार्श्वे च वेदना
śiraścalati vāksaṅgonetrādīnāṃ ca vaikṛtam grīvācibukadantānāṃ tasminpārśve ca vedanā
47
यस्याग्रजो रोमहर्षो वेपथुर्नेत्रमाविलम् वायुरूर्ध्वं त्वचि स्वापस्तोदो मन्याहनुग्रहः तमर्दितमिति प्राहुर्व्याधिं व्याधिविचक्षणाः क्षीणस्यानिमिषाक्षस्य प्रसक्ताव्यक्तभाषिणः
yasyāgrajo romaharṣo vepathurnetramāvilam vāyurūrdhvaṃ tvaci svāpastodo manyāhanugrahaḥ tamarditamiti prāhurvyādhiṃ vyādhivicakṣaṇāḥ kṣīṇasyānimiṣākṣasya prasaktāvyaktabhāṣiṇaḥ
48
न सिध्यत्यर्दितं गाढं त्रिवर्षं वेपनस्य च गते वेगे भवेत् स्वास्थ्यं सर्वेष्वाक्षेपकादिषु
na sidhyatyarditaṃ gāḍhaṃ trivarṣaṃ vepanasya ca gate vege bhavet svāsthyaṃ sarveṣvākṣepakādiṣu
49
जिह्वानिर्लेखनाच्छुष्क भक्षणादभिघाततः कुपितो हनुमूलस्थः स्रंसयित्वाऽनिलो हनुम्
jihvānirlekhanācchuṣka bhakṣaṇādabhighātataḥ kupito hanumūlasthaḥ sraṃsayitvā'nilo hanum
50
करोति विवृतास्यत्वमथवा संवृतास्यताम् हनुग्रहः स तेन स्यात्कृच्छ्राच्चर्बणभाषणम्
karoti vivṛtāsyatvamathavā saṃvṛtāsyatām hanugrahaḥ sa tena syātkṛcchrāccarbaṇabhāṣaṇam
51
दिवास्वप्नासमस्थान विवृतोर्ध्वनिरीक्षणैः मन्यास्तम्भ प्रकुरुते स एव श्लेष्मणाऽवृतः
divāsvapnāsamasthāna vivṛtordhvanirīkṣaṇaiḥ manyāstambha prakurute sa eva śleṣmaṇā'vṛtaḥ
52
वाग्वाहिनीसिरासंस्थो जिह्वां स्तम्भयतेऽनिलः जिह्वास्तम्भः स तेनान्नपानवाक्येष्वनीशता
vāgvāhinīsirāsaṃstho jihvāṃ stambhayate'nilaḥ jihvāstambhaḥ sa tenānnapānavākyeṣvanīśatā
53
रक्तमाश्रित्य पवनः कुर्यान्मूर्धधराः सिराः रूक्षाः सवेदनाः कृष्णाः सोऽसाध्यः स्यात्सिराग्रहः
raktamāśritya pavanaḥ kuryānmūrdhadharāḥ sirāḥ rūkṣāḥ savedanāḥ kṛṣṇāḥ so'sādhyaḥ syātsirāgrahaḥ
54
स्फिक्पूर्वा कटिपृष्ठोरुजानुजङ्घापदं क्रमात् गृध्रसी स्तम्भरुक्तोदैर्गृह्णाति स्पन्दते मुहुः
sphikpūrvā kaṭipṛṣṭhorujānujaṅghāpadaṃ kramāt gṛdhrasī stambharuktodairgṛhṇāti spandate muhuḥ
55
वाताद्वातकफात्तन्द्रा गौरवारोचकान्विता वातजायां भवेत्तोदो देहस्यापि प्रवक्रता जानुकट्यूरुसंधीनां स्फुरणं स्तब्धता भृशम्
vātādvātakaphāttandrā gauravārocakānvitā vātajāyāṃ bhavettodo dehasyāpi pravakratā jānukaṭyūrusaṃdhīnāṃ sphuraṇaṃ stabdhatā bhṛśam
56
वातश्लेष्मोद्भवायां तु निमित्तं वह्निमार्दवम् तन्द्रा मुखप्रसेकश्च भक्तद्वेषस्तथैव च
vātaśleṣmodbhavāyāṃ tu nimittaṃ vahnimārdavam tandrā mukhaprasekaśca bhaktadveṣastathaiva ca
57
तलं प्रत्यङ्गुलीनां याः कण्डरा बाहुपृष्ठतः
talaṃ pratyaṅgulīnāṃ yāḥ kaṇḍarā bāhupṛṣṭhataḥ
58
बाह्वोः कर्मक्षयकरी विश्वाची चेति सोच्यते वातशोणितजः शोथो जानुमध्ये महारुजः
bāhvoḥ karmakṣayakarī viśvācī ceti socyate vātaśoṇitajaḥ śotho jānumadhye mahārujaḥ
59
ज्ञेयक्रोष्टुकशीर्षस्तु स्थूलः कोष्टुकशीर्षवत् वायुः कट्याश्रितः सक्थ्नः कण्डरामाक्षिपेद्यदा
jñeyakroṣṭukaśīrṣastu sthūlaḥ koṣṭukaśīrṣavat vāyuḥ kaṭyāśritaḥ sakthnaḥ kaṇḍarāmākṣipedyadā
60
खञ्जस्तदा भवेज्जन्तु पङ्गुः सक्थ्नोर्द्वयोर्वधात् प्रक्रामन् वेपते यस्तु खञ्जन्निव च गच्छति
khañjastadā bhavejjantu paṅguḥ sakthnordvayorvadhāt prakrāman vepate yastu khañjanniva ca gacchati
61
कलायखञ्जं तं विद्यान्मुक्तसन्धिप्रबन्धनम् रुक् पादे विषमन्यस्ते श्रमाद्वा जायते यदा
kalāyakhañjaṃ taṃ vidyānmuktasandhiprabandhanam ruk pāde viṣamanyaste śramādvā jāyate yadā
62
वातेन गुल्फमाश्रित्य तमाहुर्वातकण्टकम् पादयोः कुरुते दाहं पित्तासृक्सहितोऽनिलः
vātena gulphamāśritya tamāhurvātakaṇṭakam pādayoḥ kurute dāhaṃ pittāsṛksahito'nilaḥ
63
विशेषतश्चङ्क्रमतः पाददाहं तमादिशेत् हृष्येते चरणौ यस्य भवेतां चापि सुप्तकौ
viśeṣataścaṅkramataḥ pādadāhaṃ tamādiśet hṛṣyete caraṇau yasya bhavetāṃ cāpi suptakau
64
पादहर्षः स विज्ञेयः कफवातप्रकोपतः अंसदेशस्थितो वायुः शोषयेदंसबन्धनम्
pādaharṣaḥ sa vijñeyaḥ kaphavātaprakopataḥ aṃsadeśasthito vāyuḥ śoṣayedaṃsabandhanam
65
सिराश्चकुञ्च्य तत्रस्थो जनयेदवबाहुकम् आवृत्य वायुः सकफो धमनीः शब्दवाहिनीः
sirāścakuñcya tatrastho janayedavabāhukam āvṛtya vāyuḥ sakapho dhamanīḥ śabdavāhinīḥ
66
नरान्करोत्यक्रियकान्मूकमिन्मिनगद्गदान् अधो या वेदना याति वर्चोमूत्राशयोत्थिता
narānkarotyakriyakānmūkaminminagadgadān adho yā vedanā yāti varcomūtrāśayotthitā
67
भिन्दतीव गुदोपस्थं स तूनी नाम नामतः गुदोपस्थोत्थिता या तु प्रतिलोमं प्रधाविता
bhindatīva gudopasthaṃ sa tūnī nāma nāmataḥ gudopasthotthitā yā tu pratilomaṃ pradhāvitā
68
वेगैः पक्वाशयं याति प्रतितूनीति सोच्यते साटोपमत्युग्ररुजमाध्मातमुदरं भृशम्
vegaiḥ pakvāśayaṃ yāti pratitūnīti socyate sāṭopamatyugrarujamādhmātamudaraṃ bhṛśam
69
आध्मानमिति तं विद्याद्धोरं वातनिरोधजम् विमुक्तपार्श्वहृदयं तदेवामाशयोत्थितम्
ādhmānamiti taṃ vidyāddhoraṃ vātanirodhajam vimuktapārśvahṛdayaṃ tadevāmāśayotthitam
70
प्रत्याध्मानं विजानीयात्कफव्याकुलितानिलम् नाभेरधस्तात्संजातः संचारी यदि वाऽचलः
pratyādhmānaṃ vijānīyātkaphavyākulitānilam nābheradhastātsaṃjātaḥ saṃcārī yadi vā'calaḥ
71
अष्ठीलावद्धनो ग्रन्थिरूर्ध्वमायत उन्नतः वाताष्ठीलां विजानीयाद्वहिर्मार्गावरोधिनीम्
aṣṭhīlāvaddhano granthirūrdhvamāyata unnataḥ vātāṣṭhīlāṃ vijānīyādvahirmārgāvarodhinīm
72
एतामेव रुजोपेतां वातविण्मूत्ररोधिनीम् प्रत्यष्ठीलामिति वदेज्जठरे तिर्यगुत्थिताम्
etāmeva rujopetāṃ vātaviṇmūtrarodhinīm pratyaṣṭhīlāmiti vadejjaṭhare tiryagutthitām
73
मारुतेऽनुगुणे वस्तौ मूत्रं सम्यक् प्रवर्तते विकारा विविधाश्चास्य प्रतिलोमे भवन्ति च
mārute'nuguṇe vastau mūtraṃ samyak pravartate vikārā vividhāścāsya pratilome bhavanti ca
74
सर्वाङ्गकम्पः शिरसो वायुर्वेपथुसंज्ञकः खल्ली तु पादजङ्घोरुकरमूलावमोटनी
sarvāṅgakampaḥ śiraso vāyurvepathusaṃjñakaḥ khallī tu pādajaṅghorukaramūlāvamoṭanī
75
अधः प्रतिहतो वायुः श्लेष्मणा मारुतेन वा करोत्युद्गारबाहुल्यमूर्ध्ववातः स उच्यते
adhaḥ pratihato vāyuḥ śleṣmaṇā mārutena vā karotyudgārabāhulyamūrdhvavātaḥ sa ucyate
76
स्थाननामानुरूपैश्च लिङ्गैः शेषान्विनिर्दिशेत् सर्वेष्वेतेषु संसर्गं पित्ताद्यैरुपलक्षयेत्
sthānanāmānurūpaiśca liṅgaiḥ śeṣānvinirdiśet sarveṣveteṣu saṃsargaṃ pittādyairupalakṣayet
77
हनुस्तम्भार्दिता क्षेपपक्षाघातापतानकाः कालेन महता वाता यत्नात्सिध्यन्ति वा न वा
hanustambhārditā kṣepapakṣāghātāpatānakāḥ kālena mahatā vātā yatnātsidhyanti vā na vā
78
नरान् बलवतस्त्वेतान् साधयेन्निरुपद्र वान् विसर्पदाहरुक्सङ्गमूर्च्छाऽरुच्यग्निमार्दवैः
narān balavatastvetān sādhayennirupadra vān visarpadāharuksaṅgamūrcchā'rucyagnimārdavaiḥ
79
क्षीणमांसबलं वाता घ्नन्ति पक्षवधादयः शूनं सुप्तत्वचं भग्नं कम्पाध्माननिपीडितम् रुजार्तिमन्तं च नरं वातव्याधिर्विनाशयेत्
kṣīṇamāṃsabalaṃ vātā ghnanti pakṣavadhādayaḥ śūnaṃ suptatvacaṃ bhagnaṃ kampādhmānanipīḍitam rujārtimantaṃ ca naraṃ vātavyādhirvināśayet
80
अव्याहतगतिर्यस्य स्थानस्थः प्रकृतिस्थितः वायुः स्यात्सोऽधिकं जीवेद्वीतरोगः समाः शतम्
avyāhatagatiryasya sthānasthaḥ prakṛtisthitaḥ vāyuḥ syātso'dhikaṃ jīvedvītarogaḥ samāḥ śatam
वातरक्तनिदानम्
1
अथ वातरक्तनिदानम् लवणाम्लकटुक्षारस्निग्धोष्णाजीर्ण भाजनैः क्लिन्नशुष्काम्बु जानूपमांसपिण्याकमूलकैः
atha vātaraktanidānam lavaṇāmlakaṭukṣārasnigdhoṣṇājīrṇa bhājanaiḥ klinnaśuṣkāmbu jānūpamāṃsapiṇyākamūlakaiḥ
2
कुलत्थमाष निष्पावशाकादिपललेक्षुभिः दध्यारनालसौवीर शुक्ततक्रसुरासवैः
kulatthamāṣa niṣpāvaśākādipalalekṣubhiḥ dadhyāranālasauvīra śuktatakrasurāsavaiḥ
3
विरुद्धाध्यशनक्रोध दिवास्वप्नप्रजागरैः प्रायशः सुकुमाराणां मिथ्याहारविहारिणाम् स्थूलानां सुखिनां चापि कूप्यते वातशोणितम्
viruddhādhyaśanakrodha divāsvapnaprajāgaraiḥ prāyaśaḥ sukumārāṇāṃ mithyāhāravihāriṇām sthūlānāṃ sukhināṃ cāpi kūpyate vātaśoṇitam
4
हस्त्यश्वोष्ट्रैर्गच्छतश्चाश्नतश्च विदाह्यन्नं स विदाहोऽशनस्य कृत्स्नं रक्तं विदहत्याशु तच्च स्रस्तं दुष्टं पादयोश्चीयते तु तत्संपृक्तं वायुना दूषितेन तत्प्राबल्यादुच्यते वातरक्तम्
hastyaśvoṣṭrairgacchataścāśnataśca vidāhyannaṃ sa vidāho'śanasya kṛtsnaṃ raktaṃ vidahatyāśu tacca srastaṃ duṣṭaṃ pādayoścīyate tu tatsaṃpṛktaṃ vāyunā dūṣitena tatprābalyāducyate vātaraktam
5
स्वेदोऽत्यर्थं नवा कार्ष्ण्यं स्पर्शाज्ञत्वं क्षतेऽतिरुक् सन्धिशैथिल्यमालस्यं सदनं पिडकोद्गमः
svedo'tyarthaṃ navā kārṣṇyaṃ sparśājñatvaṃ kṣate'tiruk sandhiśaithilyamālasyaṃ sadanaṃ piḍakodgamaḥ
6
जानुजङ्घोरुकट्यंस हस्तपादाङ्गसन्धिषु निस्तोदः स्फुरणं भेदो गुरुत्वं सुप्तिरेव च
jānujaṅghorukaṭyaṃsa hastapādāṅgasandhiṣu nistodaḥ sphuraṇaṃ bhedo gurutvaṃ suptireva ca
7
कण्डूः सन्धिषु रुग्भूत्वा भूत्वा नश्यति चासकृत् वैवर्ण्यं मण्डलोत्पत्तिर्वातासृक्पूर्वलक्षणम्
kaṇḍūḥ sandhiṣu rugbhūtvā bhūtvā naśyati cāsakṛt vaivarṇyaṃ maṇḍalotpattirvātāsṛkpūrvalakṣaṇam
8
वातेऽधिकेऽधिकं तत्र शूलस्फुरणभञ्जनम् शोथस्य रौक्ष्यं कृष्णत्वं श्यावतावृद्धिहानयः
vāte'dhike'dhikaṃ tatra śūlasphuraṇabhañjanam śothasya raukṣyaṃ kṛṣṇatvaṃ śyāvatāvṛddhihānayaḥ
9
धमन्यङ्गुलिसन्धीनां संकोचोऽङ्गग्रहोऽतिरुक् शीतद्वेषानुपशयौ स्तम्भवेपथुसुप्तयः
dhamanyaṅgulisandhīnāṃ saṃkoco'ṅgagraho'tiruk śītadveṣānupaśayau stambhavepathusuptayaḥ
10
रक्ते शोथोऽतिरुक्तोदस्ताम्रश्चिमिचिमायते स्निग्धरूक्षैः शमं नैति कण्डूक्लेदसमन्वितः
rakte śotho'tiruktodastāmraścimicimāyate snigdharūkṣaiḥ śamaṃ naiti kaṇḍūkledasamanvitaḥ
11
पित्ते विदाहः संमोहः स्वेदो मूर्च्छा मदः सतृट् स्पर्शासहत्वं रुग्रागः शोथः पाको भृशोष्मता
pitte vidāhaḥ saṃmohaḥ svedo mūrcchā madaḥ satṛṭ sparśāsahatvaṃ rugrāgaḥ śothaḥ pāko bhṛśoṣmatā
12
कफे स्तैमित्यगुरुता सुप्तिस्निग्धत्वशीतताः कण्डूर्मन्दा च रुग्द्वन्द्वसर्वलिङ्गं च संकरात्
kaphe staimityagurutā suptisnigdhatvaśītatāḥ kaṇḍūrmandā ca rugdvandvasarvaliṅgaṃ ca saṃkarāt
13
पादयोर्मूलमास्थाय कचाचिद्धस्तयोरपि आखोर्विषमिव क्रुद्धं तद्देहमुपसर्पति
pādayormūlamāsthāya kacāciddhastayorapi ākhorviṣamiva kruddhaṃ taddehamupasarpati
14
आजानु स्फुटितं यच्च प्रभिन्नं प्रस्रुतं च यत् उपद्र वैश्च यज्जुष्टं प्राणमांसक्षयादिभिः
ājānu sphuṭitaṃ yacca prabhinnaṃ prasrutaṃ ca yat upadra vaiśca yajjuṣṭaṃ prāṇamāṃsakṣayādibhiḥ
15
वातरक्तमसाध्यं स्याद्याप्यं संवत्सरोत्थितम् अस्वप्नारोचकश्वासमांस कोथशिरोग्रहाः
vātaraktamasādhyaṃ syādyāpyaṃ saṃvatsarotthitam asvapnārocakaśvāsamāṃsa kothaśirograhāḥ
16
संमूर्च्छामदरुक्तृष्णा ज्वरमोहप्रवेपकाः हिक्कापाङ्गुल्य वीसर्पपाकतोदभ्रमक्लमाः
saṃmūrcchāmadaruktṛṣṇā jvaramohapravepakāḥ hikkāpāṅgulya vīsarpapākatodabhramaklamāḥ
17
अङ्गुलीवक्रता स्फोटदाहमर्मग्रहार्बुदाः एतैरुपद्र वैर्वर्ज्यं मोहेनैकेन वाऽपि यत्
aṅgulīvakratā sphoṭadāhamarmagrahārbudāḥ etairupadra vairvarjyaṃ mohenaikena vā'pi yat
18
अकृत्स्नोपद्र वं याप्यं साध्यं स्यान्निरुपद्र वम् एकदोषानुगं साध्यं नवं याप्यं द्विदोषजम् त्रिदोषजमसाध्यं स्याद्यस्य च स्युरुपद्र वाः
akṛtsnopadra vaṃ yāpyaṃ sādhyaṃ syānnirupadra vam ekadoṣānugaṃ sādhyaṃ navaṃ yāpyaṃ dvidoṣajam tridoṣajamasādhyaṃ syādyasya ca syurupadra vāḥ
उरुस्तम्भनिदाम्
1
अथोरुस्तम्भनिदाम् शीतोष्णद्र वसंशुष्क गुरुस्निग्धैर्निषेवितैः जीर्णाजीर्णे तथाऽयाससंक्षोभस्वप्नजागरैः
athorustambhanidām śītoṣṇadra vasaṃśuṣka gurusnigdhairniṣevitaiḥ jīrṇājīrṇe tathā'yāsasaṃkṣobhasvapnajāgaraiḥ
2
सश्लेष्ममेदः पवनः साममत्यर्थसंचितम् अभिभूयेतरं दोषमूरू चेत्प्रतिपद्यते
saśleṣmamedaḥ pavanaḥ sāmamatyarthasaṃcitam abhibhūyetaraṃ doṣamūrū cetpratipadyate
3
सक्थ्यस्थिनी प्रपूर्यान्तः लेष्मणा स्तिमितेन च तदा स्तभ्नाति तेनोरू स्तब्धौ शीतावचेतनौ
sakthyasthinī prapūryāntaḥ leṣmaṇā stimitena ca tadā stabhnāti tenorū stabdhau śītāvacetanau
4
परकीयाविव गुरू स्यातामतिभृशव्यथौ ध्यानाङ्गमर्दस्तैमित्य तन्द्रा च्छर्द्यरुचिज्वरैः
parakīyāviva gurū syātāmatibhṛśavyathau dhyānāṅgamardastaimitya tandrā cchardyarucijvaraiḥ
5
संयुक्तौ पादसदनकृच्छ्रोद्धरणसुप्तिभिः तमूरुस्तम्भमित्याहुराढ्य वातमथापरे
saṃyuktau pādasadanakṛcchroddharaṇasuptibhiḥ tamūrustambhamityāhurāḍhya vātamathāpare
6
प्राग्रूपं तस्य निद्रा ऽतिध्यानं स्तिमितता ज्वरः रोमहर्षोऽरुचिच्छर्दिर्जङ्घोर्वोः सदनं तथा
prāgrūpaṃ tasya nidrā 'tidhyānaṃ stimitatā jvaraḥ romaharṣo'rucicchardirjaṅghorvoḥ sadanaṃ tathā
7
वातशङ्किभिरज्ञानात्तस्य स्यात्स्नेहनात्पुनः पादयोः सदनं सुप्तिः कृच्छ्रादुद्धरणं तथा
vātaśaṅkibhirajñānāttasya syātsnehanātpunaḥ pādayoḥ sadanaṃ suptiḥ kṛcchrāduddharaṇaṃ tathā
8
जङ्घोरुग्लानिरत्यर्थं शश्वच्चादाहवेदने पादं च व्यथते न्यस्तं शीतस्पर्शं न वेत्ति च
jaṅghoruglāniratyarthaṃ śaśvaccādāhavedane pādaṃ ca vyathate nyastaṃ śītasparśaṃ na vetti ca
9
संस्थाने पीडने गत्यां चालने चाप्यनीश्वरः अन्यस्येव हि संभाग्नावूरू पादौ च मन्यते
saṃsthāne pīḍane gatyāṃ cālane cāpyanīśvaraḥ anyasyeva hi saṃbhāgnāvūrū pādau ca manyate
10
यदा दाहार्तितोदार्तो वेपनः पुरुषो भवेत् ऊरुस्तम्भस्तदा हन्यात्साधयेदन्यथा नवम्
yadā dāhārtitodārto vepanaḥ puruṣo bhavet ūrustambhastadā hanyātsādhayedanyathā navam
आमवातनिदानम्
1
अथामवातनिदानम् विरुद्धाहारचेष्टस्य मन्दाग्नेर्निश्चलस्य च स्निग्धं भुक्तवतो ह्यन्नं व्यायामं कुर्वतस्तथा
athāmavātanidānam viruddhāhāraceṣṭasya mandāgnerniścalasya ca snigdhaṃ bhuktavato hyannaṃ vyāyāmaṃ kurvatastathā
2
वायुना प्रेरितो ह्यामः श्लेष्मस्थानं प्रधावति तेनात्यर्थं विदग्धोऽसौ धमनीः प्रतिपद्यते
vāyunā prerito hyāmaḥ śleṣmasthānaṃ pradhāvati tenātyarthaṃ vidagdho'sau dhamanīḥ pratipadyate
3
वातपित्तकफैर्भूयो दूषितः सोऽन्नजो रसः स्रोतांस्यभिष्यन्दयति नानावर्णोऽतिपिच्छिलः
vātapittakaphairbhūyo dūṣitaḥ so'nnajo rasaḥ srotāṃsyabhiṣyandayati nānāvarṇo'tipicchilaḥ
4
जनयत्याशु दौर्बल्यं गौरवं हृदयस्य च व्याधीनामाश्रयो ह्येष आमसंज्ञोऽतिदारुणः
janayatyāśu daurbalyaṃ gauravaṃ hṛdayasya ca vyādhīnāmāśrayo hyeṣa āmasaṃjño'tidāruṇaḥ
5
युगपत्कुपितावन्तस्त्रिक सन्धिप्रवेशकौ स्तब्धं च कुरुतो गात्रमामवातः स उच्यते
yugapatkupitāvantastrika sandhipraveśakau stabdhaṃ ca kuruto gātramāmavātaḥ sa ucyate
6
अङ्गमर्दोऽरुचिस्तृष्णा ह्यालस्यं गौरवं ज्वरः अपाकः शूनताऽङ्गानामामवातस्य लक्षणम्
aṅgamardo'rucistṛṣṇā hyālasyaṃ gauravaṃ jvaraḥ apākaḥ śūnatā'ṅgānāmāmavātasya lakṣaṇam
7
स कष्टः सर्वरोगणां यदा प्रकुपितो भवेत् हस्तपादशिरोगुल्फत्रिकजानूरुसन्धिषु
sa kaṣṭaḥ sarvarogaṇāṃ yadā prakupito bhavet hastapādaśirogulphatrikajānūrusandhiṣu
8
करोति सरुजं शोथं यत्र दोषः प्रपद्यते स देशो रुज्यतेऽत्यर्थं व्याविद्ध इव वृश्चिकैः
karoti sarujaṃ śothaṃ yatra doṣaḥ prapadyate sa deśo rujyate'tyarthaṃ vyāviddha iva vṛścikaiḥ
9
जनयेत्सोऽग्निदौर्बल्यं प्रसेकारुचिगौरवम् उत्साहहानिं वैरस्यं दाहं च बहुमूत्रताम्
janayetso'gnidaurbalyaṃ prasekārucigauravam utsāhahāniṃ vairasyaṃ dāhaṃ ca bahumūtratām
10
कुक्षौ कठिनतां शूलं तथा निद्रा विपर्ययम् तृट्छर्दिभ्रममूर्च्छाश्च हृद्ग्रहं विड्विबद्धताम् जाड्यान्त्रकूजमानाहं कष्टांश्चान्यानुपद्र वान्
kukṣau kaṭhinatāṃ śūlaṃ tathā nidrā viparyayam tṛṭchardibhramamūrcchāśca hṛdgrahaṃ viḍvibaddhatām jāḍyāntrakūjamānāhaṃ kaṣṭāṃścānyānupadra vān
11
पित्तात्सदाहरागं च सशूलं पवनानुगम् स्तिमितं गुरुकण्डूं च कफदुष्टं तमादिशेत्
pittātsadāharāgaṃ ca saśūlaṃ pavanānugam stimitaṃ gurukaṇḍūṃ ca kaphaduṣṭaṃ tamādiśet
12
एकदोषानुगः साध्यो द्विदोषो याप्य उच्यते सर्वदेहचरः शोथः सः कृच्छ्रः सान्निपातिकः
ekadoṣānugaḥ sādhyo dvidoṣo yāpya ucyate sarvadehacaraḥ śothaḥ saḥ kṛcchraḥ sānnipātikaḥ
शूलपरिणामशूलान्नद्र वशूलनिदानम्
1
अथ शूलपरिणामशूलान्नद्र वशूलनिदानम् दोषैः पृथक् समस्तामद्वन्द्वैः शूलोऽष्टधा भवेत् सर्वेष्वेतेषु शूलेषु प्रायेण पवनः प्रभुः
atha śūlapariṇāmaśūlānnadra vaśūlanidānam doṣaiḥ pṛthak samastāmadvandvaiḥ śūlo'ṣṭadhā bhavet sarveṣveteṣu śūleṣu prāyeṇa pavanaḥ prabhuḥ
2
व्यायामयानादतिमैथुनाच्च प्रजागराच्छीतजलातिपानात् कलायमुद्गाढकिकोरदूषादत्यर्थरूक्षाध्यशनाभिघातात्
vyāyāmayānādatimaithunācca prajāgarācchītajalātipānāt kalāyamudgāḍhakikoradūṣādatyartharūkṣādhyaśanābhighātāt
3
कषायतिक्तातिविरूढजान्नविरुद्धवल्लूरकशुष्कशाकात् विट्शुक्रमूत्रानिलवेगरोधाच्छोकोपवासादतिहास्यभाष्यात्
kaṣāyatiktātivirūḍhajānnaviruddhavallūrakaśuṣkaśākāt viṭśukramūtrānilavegarodhācchokopavāsādatihāsyabhāṣyāt
4
वायुः प्रवृद्धो जनयेद्धि शूलं हृत्पार्श्वपृष्ठत्रिकबस्तिदेशे जीर्णे प्रदोषे च घनागमे च शीते च कोपं समुपैति गाढम्
vāyuḥ pravṛddho janayeddhi śūlaṃ hṛtpārśvapṛṣṭhatrikabastideśe jīrṇe pradoṣe ca ghanāgame ca śīte ca kopaṃ samupaiti gāḍham
5
मुहुर्मुहुश्चोपशमप्रकोपी विड्वातसंस्तम्भनतोदभेदैः संस्वेदनाभ्यञ्जनमर्दनाद्यैः स्निग्धोष्णभोज्यैश्च शमं प्रयाति
muhurmuhuścopaśamaprakopī viḍvātasaṃstambhanatodabhedaiḥ saṃsvedanābhyañjanamardanādyaiḥ snigdhoṣṇabhojyaiśca śamaṃ prayāti
6
क्षारातितीक्ष्णोष्णविदाहितैलनिष्पावपिण्याककुलत्थयूषैः कट्वम्लसौवीरसुराविकारैः क्रोधानलायासरविप्रतापैः
kṣārātitīkṣṇoṣṇavidāhitailaniṣpāvapiṇyākakulatthayūṣaiḥ kaṭvamlasauvīrasurāvikāraiḥ krodhānalāyāsaravipratāpaiḥ
7
ग्राम्यातियोगादशनैर्विदग्धैः पित्तं प्रकुप्याशु करोति शूलम् तृण्मोहदाहातिकरं हि नाभ्यां संस्वेदमूर्च्छाभ्रमचोषयुक्तम्
grāmyātiyogādaśanairvidagdhaiḥ pittaṃ prakupyāśu karoti śūlam tṛṇmohadāhātikaraṃ hi nābhyāṃ saṃsvedamūrcchābhramacoṣayuktam
8
मध्यन्दिने कुप्यति चार्धरात्रे विदाहकाले जलदात्यये च शीते च शीतैः समुपैति शान्तिं सुस्वादुशीतैरपि भोजनैश्च
madhyandine kupyati cārdharātre vidāhakāle jaladātyaye ca śīte ca śītaiḥ samupaiti śāntiṃ susvāduśītairapi bhojanaiśca
9
आनूपवारिजकिलाटपयोविकारैर्मांसेक्षुपिष्टकृशरातिलशष्कुलीभिः अन्यैर्बलासजनकैरपि हेतुभिश्च श्लेष्मा प्रकोपमुपगम्य करोति शूलम्
ānūpavārijakilāṭapayovikārairmāṃsekṣupiṣṭakṛśarātilaśaṣkulībhiḥ anyairbalāsajanakairapi hetubhiśca śleṣmā prakopamupagamya karoti śūlam
10
हृल्लासकाससदनारुचिसंप्रसेकैरामाशये स्तिमितकोष्ठशिरोगुरुत्वैः भुक्ते सदैव हि रुजं कुरुतेऽतिमात्रं सूर्योदयेऽथ शिशिरे कुसुमागमे च
hṛllāsakāsasadanārucisaṃprasekairāmāśaye stimitakoṣṭhaśirogurutvaiḥ bhukte sadaiva hi rujaṃ kurute'timātraṃ sūryodaye'tha śiśire kusumāgame ca
11
सर्वेषु दोषेषु च सर्वलिङ्गं विद्याद्भिषक् सर्वभवं हि शूलम् सुकष्टमेनं विषवज्रकल्पं विवर्जनीयं प्रवदन्ति तज्ज्ञाः
sarveṣu doṣeṣu ca sarvaliṅgaṃ vidyādbhiṣak sarvabhavaṃ hi śūlam sukaṣṭamenaṃ viṣavajrakalpaṃ vivarjanīyaṃ pravadanti tajjñāḥ
12
आटोपहृल्लासवमी गुरुत्वस्तैमित्यकानाह कफप्रसेकैः कफस्य लिङ्गेन समानलिङ्गमामोद्भवं शूलमुदाहरन्ति
āṭopahṛllāsavamī gurutvastaimityakānāha kaphaprasekaiḥ kaphasya liṅgena samānaliṅgamāmodbhavaṃ śūlamudāharanti
13
बस्तौ हृत्पार्श्वपृष्ठेषु स शूलः कफवातिकः कुक्षौ हृन्नाभिमध्येषु स शूलः कफपैत्तिकः
bastau hṛtpārśvapṛṣṭheṣu sa śūlaḥ kaphavātikaḥ kukṣau hṛnnābhimadhyeṣu sa śūlaḥ kaphapaittikaḥ
14
दाहज्वरकरो घोरो विज्ञेयो वातपैत्तिकः एकदोषोत्थितः साध्यः कृच्छ्रसाध्यो द्विदोषजः
dāhajvarakaro ghoro vijñeyo vātapaittikaḥ ekadoṣotthitaḥ sādhyaḥ kṛcchrasādhyo dvidoṣajaḥ
15
सर्वदोषोत्थितो घोरस्त्वसाध्यो भूर्युपद्र वः स्वैर्निदानैः प्रकुपितो वायुः संनिहितस्तदा
sarvadoṣotthito ghorastvasādhyo bhūryupadra vaḥ svairnidānaiḥ prakupito vāyuḥ saṃnihitastadā
16
कफपित्ते समावृत्य शूलकारी भवेद्वली भुक्ते जीर्यति यच्छूलं तदेव परिणामजम्
kaphapitte samāvṛtya śūlakārī bhavedvalī bhukte jīryati yacchūlaṃ tadeva pariṇāmajam
17
तस्य लक्षणमप्येतत्समासेनाभिधीयते आध्मानाटोपविण्मूत्रविबन्धारतिवेपनैः
tasya lakṣaṇamapyetatsamāsenābhidhīyate ādhmānāṭopaviṇmūtravibandhārativepanaiḥ
18
स्निग्धोष्णोपशमप्रायं वातिकं तद्वदेद्भिषक् तृष्णादाहारतिस्वेदं कट्वम्लवणोत्तरम्
snigdhoṣṇopaśamaprāyaṃ vātikaṃ tadvadedbhiṣak tṛṣṇādāhāratisvedaṃ kaṭvamlavaṇottaram
19
शूलं शीतशमप्रायं पैत्तिकं लक्षयेद् बुधः छर्दिहृल्लाससंमोहं स्वल्परुग्दीर्घसन्तति
śūlaṃ śītaśamaprāyaṃ paittikaṃ lakṣayed budhaḥ chardihṛllāsasaṃmohaṃ svalparugdīrghasantati
20
कटुतिक्तोपशान्तं च तच्च ज्ञेयं कफात्मकम् संसृष्टलक्षणं बुद्ध्वा द्विदोषं परिकल्पयेत्
kaṭutiktopaśāntaṃ ca tacca jñeyaṃ kaphātmakam saṃsṛṣṭalakṣaṇaṃ buddhvā dvidoṣaṃ parikalpayet
21
त्रिदोषजमसाध्यं तु क्षीणमांसबलानलम् जीर्णे जीर्यत्यजीर्णे वा यच्छूलमुपजायते
tridoṣajamasādhyaṃ tu kṣīṇamāṃsabalānalam jīrṇe jīryatyajīrṇe vā yacchūlamupajāyate
22
पथ्यापथ्यप्रयोगेण भोजनाभोजनेन च न शमं याति नियमात्सोऽन्नद्र व उदाहृतः
pathyāpathyaprayogeṇa bhojanābhojanena ca na śamaṃ yāti niyamātso'nnadra va udāhṛtaḥ
1
अन्नद्र वाख्यशूलेषु न तावत्स्वास्थ्यमश्नुते वान्तमात्रे जरत्पित्तं शूलमाशु व्यपोहति २२-
annadra vākhyaśūleṣu na tāvatsvāsthyamaśnute vāntamātre jaratpittaṃ śūlamāśu vyapohati 22-
उदावर्त्तानाहनिदानम्
1
अथोदावर्त्तानाहनिदानम् वातविण्मूत्रजृम्भाश्रु क्षवोद्गारवमीन्द्रि यैः क्षुत्तृष्णोच्छ्वासनिद्राणां धृत्योदावर्तसंभवः
athodāvarttānāhanidānam vātaviṇmūtrajṛmbhāśru kṣavodgāravamīndri yaiḥ kṣuttṛṣṇocchvāsanidrāṇāṃ dhṛtyodāvartasaṃbhavaḥ
2
वातमूत्रपुरीषाणां सङ्गो ध्मानं क्लमो रुजा जठरे वातजाश्चान्ये रोगाः स्युर्वातनिग्रहात्
vātamūtrapurīṣāṇāṃ saṅgo dhmānaṃ klamo rujā jaṭhare vātajāścānye rogāḥ syurvātanigrahāt
3
आटोपशूलौ परिकर्तिका च सङ्गः पुरीषस्य तथोर्ध्ववातः पुरीषमास्यादथवा निरेति पुरीषवेगेऽभिहते नरस्य
āṭopaśūlau parikartikā ca saṅgaḥ purīṣasya tathordhvavātaḥ purīṣamāsyādathavā nireti purīṣavege'bhihate narasya
4
बस्तिमेहनयोः शूलं मूत्रकृच्छ्रं शिरोरुजा विनामो वङ्क्षणानाहः स्याल्लिङ्गं मूत्रनिग्रहे
bastimehanayoḥ śūlaṃ mūtrakṛcchraṃ śirorujā vināmo vaṅkṣaṇānāhaḥ syālliṅgaṃ mūtranigrahe
5
मन्यागलस्तम्भशिरोविकारा जृम्भोपघातात्पवनात्मकाः स्युः तथाऽक्षिनासावदनामयाश्च भवन्ति तीव्राः सह कर्णरोगैः
manyāgalastambhaśirovikārā jṛmbhopaghātātpavanātmakāḥ syuḥ tathā'kṣināsāvadanāmayāśca bhavanti tīvrāḥ saha karṇarogaiḥ
6
आनन्दजं वाऽप्यथ शोकजं वा नेत्रोदकं प्राप्तममुञ्चतो हि शिरोगुरुत्वं नयनामयाश्च भवन्ति तीव्राः सह पीनसेन
ānandajaṃ vā'pyatha śokajaṃ vā netrodakaṃ prāptamamuñcato hi śirogurutvaṃ nayanāmayāśca bhavanti tīvrāḥ saha pīnasena
7
मन्यास्तम्भः शिरःशूलमर्दितार्धावभेदकौ इन्द्रि याणां च दौर्बल्यं क्षवथोः स्याद्विधारणात्
manyāstambhaḥ śiraḥśūlamarditārdhāvabhedakau indri yāṇāṃ ca daurbalyaṃ kṣavathoḥ syādvidhāraṇāt
8
कण्ठास्यपूर्णत्वमतीव तोदः कूजश्च वायोरथवाऽप्रवृत्तिः उद्गारवेगेऽभिहते भवन्ति घोरा विकाराः पवनप्रसूताः
kaṇṭhāsyapūrṇatvamatīva todaḥ kūjaśca vāyorathavā'pravṛttiḥ udgāravege'bhihate bhavanti ghorā vikārāḥ pavanaprasūtāḥ
9
कण्डूकोठारुचिव्यङ्गशोथपाण्ड्वामयज्वराः कुष्ठवीसर्पहृल्लासाश्छर्दिनिग्रहजा गदाः
kaṇḍūkoṭhārucivyaṅgaśothapāṇḍvāmayajvarāḥ kuṣṭhavīsarpahṛllāsāśchardinigrahajā gadāḥ
10
मूत्राशये वै गुदमुष्कयोश्च शोथो रुजा मूत्रविनिग्रहश्च शुक्राश्मरी तत्स्रवणं भवेच्च ते ते विकारा विहते च शुक्रे
mūtrāśaye vai gudamuṣkayośca śotho rujā mūtravinigrahaśca śukrāśmarī tatsravaṇaṃ bhavecca te te vikārā vihate ca śukre
11
तन्द्रा ऽङ्गमर्दावरुचिः श्रमश्च क्षुधाभिघातात्कृशता च दृष्टेः कण्ठास्यशोषः श्रवणावरोधस्तृष्णाविघाताद्धृदये व्यथा च
tandrā 'ṅgamardāvaruciḥ śramaśca kṣudhābhighātātkṛśatā ca dṛṣṭeḥ kaṇṭhāsyaśoṣaḥ śravaṇāvarodhastṛṣṇāvighātāddhṛdaye vyathā ca
12
श्रान्तस्य निःश्वासविनिग्रहेण हृद्रो गमोहावथवाऽपि गुल्मः जृम्भाऽङ्गमर्दोऽक्षिशिरोऽतिजाड्यं निद्रा भिघातादथवाऽपि तन्द्रा
śrāntasya niḥśvāsavinigraheṇa hṛdro gamohāvathavā'pi gulmaḥ jṛmbhā'ṅgamardo'kṣiśiro'tijāḍyaṃ nidrā bhighātādathavā'pi tandrā
13
वायुः कोष्ठानुगो रूक्षः कषायकटुतिक्तकैः भोजनैः कुपितः सद्य उदावर्तं करोति हि
vāyuḥ koṣṭhānugo rūkṣaḥ kaṣāyakaṭutiktakaiḥ bhojanaiḥ kupitaḥ sadya udāvartaṃ karoti hi
14
वातमूत्रपुरीषासृक्कफ मेदोवहानि वै स्रोतांस्युदावर्तयति पुरीषं चातिवर्तयेत्
vātamūtrapurīṣāsṛkkapha medovahāni vai srotāṃsyudāvartayati purīṣaṃ cātivartayet
15
ततो हृद्बस्तिशूलार्तो हृल्लासारतिपीडितः वातमूत्रपुरीषाणि कृच्छ्रेण लभते नरः
tato hṛdbastiśūlārto hṛllāsāratipīḍitaḥ vātamūtrapurīṣāṇi kṛcchreṇa labhate naraḥ
16
श्वासकास प्रतिश्याय दाहमोहतृषाज्वरान् वमिहिक्काशिरोरोगमनः श्रवणविभ्रमान् बहूनन्यांश्च लभते विकारान् वातकोपजान्
śvāsakāsa pratiśyāya dāhamohatṛṣājvarān vamihikkāśirorogamanaḥ śravaṇavibhramān bahūnanyāṃśca labhate vikārān vātakopajān
17
आमं शकृद्वा निचितं क्रमेण भूयो विबद्धं विगुणानिलेन प्रवर्तमानं न यथास्वमेनं विकारमानाहमुदाहरन्ति
āmaṃ śakṛdvā nicitaṃ krameṇa bhūyo vibaddhaṃ viguṇānilena pravartamānaṃ na yathāsvamenaṃ vikāramānāhamudāharanti
18
तस्मिन् भवन्त्यामसमुद्भवे तु तृष्णाप्रतिश्यायशिरोविदाहाः आमाशये शूलमथो गुरुत्वं हृत्स्तम्भ उद्गारविघातनं च
tasmin bhavantyāmasamudbhave tu tṛṣṇāpratiśyāyaśirovidāhāḥ āmāśaye śūlamatho gurutvaṃ hṛtstambha udgāravighātanaṃ ca
19
स्तम्भः कटीपृष्ठपुरीषमूत्रे शूलोऽथ मूर्च्छा शकृतश्च छर्दिः श्वासश्च पक्वाशयजे भवन्ति तथाऽलसोक्तानि च लक्षणानि
stambhaḥ kaṭīpṛṣṭhapurīṣamūtre śūlo'tha mūrcchā śakṛtaśca chardiḥ śvāsaśca pakvāśayaje bhavanti tathā'lasoktāni ca lakṣaṇāni
20
तृष्णार्दितं परिक्लिष्टं क्षीणं शूलैरभिद्रुतम् शकृद्वमन्तं मतिमानुदावर्तिनमुत्सृजेत्
tṛṣṇārditaṃ parikliṣṭaṃ kṣīṇaṃ śūlairabhidrutam śakṛdvamantaṃ matimānudāvartinamutsṛjet
गुल्मनिदानम्
1
अथ गुल्मनिदानम् दुष्टा वातादयोऽत्यर्थं मिथ्याहारविहारतः कुर्वन्ति पञ्चधा गुल्मं कोष्ठान्तर्ग्रन्थिरूपिणम् तस्य पञ्चविधं स्थानं पार्श्वहृन्नाभिवस्तयः
atha gulmanidānam duṣṭā vātādayo'tyarthaṃ mithyāhāravihārataḥ kurvanti pañcadhā gulmaṃ koṣṭhāntargranthirūpiṇam tasya pañcavidhaṃ sthānaṃ pārśvahṛnnābhivastayaḥ
2
हृन्नाभ्योरन्तरे ग्रन्थिः संचारी यदि वाऽचलः वृत्तश्चयापचयवान् स गुल्म इति कीर्तितः
hṛnnābhyorantare granthiḥ saṃcārī yadi vā'calaḥ vṛttaścayāpacayavān sa gulma iti kīrtitaḥ
3
स व्यस्तैर्जायते दोषैः समस्तैरपि चोच्छ्रितैः पुरुषाणां तथा स्त्रीणां ज्ञेयो रक्तेन चापरः
sa vyastairjāyate doṣaiḥ samastairapi cocchritaiḥ puruṣāṇāṃ tathā strīṇāṃ jñeyo raktena cāparaḥ
4
उद्गारबाहुल्यपुरीषबन्धतृप्त्यक्षमत्वान्त्रविकूजनानि आटोप आध्मानमपक्तिशक्तिरासन्नगुल्मस्य वदन्ति चिह्वम्
udgārabāhulyapurīṣabandhatṛptyakṣamatvāntravikūjanāni āṭopa ādhmānamapaktiśaktirāsannagulmasya vadanti cihvam
5
अरुचिः कृच्छ्रविण्मूत्रवातताऽन्त्रविकूजनम् आनाहश्चोर्ध्ववातत्वं सर्वगुल्मेषु लक्षयेत्
aruciḥ kṛcchraviṇmūtravātatā'ntravikūjanam ānāhaścordhvavātatvaṃ sarvagulmeṣu lakṣayet
6
रूक्षान्नपानं विषमातिमात्रं विचेष्टनं वेगविनिग्रहश्च शोकोऽभिघातोऽतिमलक्षयश्च निरन्नता चानिलगुल्महेतुः
rūkṣānnapānaṃ viṣamātimātraṃ viceṣṭanaṃ vegavinigrahaśca śoko'bhighāto'timalakṣayaśca nirannatā cānilagulmahetuḥ
7
यः स्थानसंस्थानरुजां विकल्पं विड्वातसङ्गं गलवक्त्रशोषम् श्यावारुणत्वं शिशिरज्वरं च हृत्कुक्षिपार्श्वांसशिरोरुजं च
yaḥ sthānasaṃsthānarujāṃ vikalpaṃ viḍvātasaṅgaṃ galavaktraśoṣam śyāvāruṇatvaṃ śiśirajvaraṃ ca hṛtkukṣipārśvāṃsaśirorujaṃ ca
8
करोति जीर्णे त्वधिकं प्रकोपं भुक्ते मृदुत्वं समुपैति यश्च वातात्स गुल्मो न च तत्र रूक्षं कषायतिक्तं कटु चोपशेते
karoti jīrṇe tvadhikaṃ prakopaṃ bhukte mṛdutvaṃ samupaiti yaśca vātātsa gulmo na ca tatra rūkṣaṃ kaṣāyatiktaṃ kaṭu copaśete
9
कट्वम्लतीक्ष्णोष्णविदाहि रूक्षक्रोधातिमद्यार्कहुताशसेवा आमाभिघातो रुधिरं च दुष्टं पैत्तस्य गुल्मस्य निमित्तमुक्तम्
kaṭvamlatīkṣṇoṣṇavidāhi rūkṣakrodhātimadyārkahutāśasevā āmābhighāto rudhiraṃ ca duṣṭaṃ paittasya gulmasya nimittamuktam
10
ज्वरः पिपासा वदनाङ्गरागः शूलं महज्जीर्यति भोजने च स्वेदो विदाहो व्रणवच्च गुल्मः स्पर्शासहः पैत्तिकगुल्मरूपम्
jvaraḥ pipāsā vadanāṅgarāgaḥ śūlaṃ mahajjīryati bhojane ca svedo vidāho vraṇavacca gulmaḥ sparśāsahaḥ paittikagulmarūpam
11
शीतं गुरु स्निग्धमचेष्टनं च संपूरणं प्रस्वपनं दिवा च गुल्मस्य हेतुः कफसंभवस्य सर्वस्तु दुष्टो निचयात्मकस्य
śītaṃ guru snigdhamaceṣṭanaṃ ca saṃpūraṇaṃ prasvapanaṃ divā ca gulmasya hetuḥ kaphasaṃbhavasya sarvastu duṣṭo nicayātmakasya
12
स्तैमित्यशीतज्वरगात्र सादहृल्लासकासारुचिगौरवाणि शैत्यं रुगल्पा कठिनोन्नतत्वं गुल्मस्य रूपाणि कफात्मकस्य
staimityaśītajvaragātra sādahṛllāsakāsārucigauravāṇi śaityaṃ rugalpā kaṭhinonnatatvaṃ gulmasya rūpāṇi kaphātmakasya
13
निमित्तरूपाण्युपलभ्य गुल्मे द्विदोषजे दोषबलाबलं च व्यामिश्रलिङ्गानपरांश्च गुल्मांस्त्रीनादिशेदौषधकल्पनार्थम्
nimittarūpāṇyupalabhya gulme dvidoṣaje doṣabalābalaṃ ca vyāmiśraliṅgānaparāṃśca gulmāṃstrīnādiśedauṣadhakalpanārtham
14
महारुजं दाहपरीतमश्मवद्घनोन्नतं शीघ्रविदाहि दारुणम् मनः शरीराग्निबलापहारिणं त्रिदोषजं गुल्ममसाध्यमादिशेत्
mahārujaṃ dāhaparītamaśmavadghanonnataṃ śīghravidāhi dāruṇam manaḥ śarīrāgnibalāpahāriṇaṃ tridoṣajaṃ gulmamasādhyamādiśet
15
नवप्रसूताऽहितभोजना या या चामगर्भं विसृजेदृतौ वा वायुर्हि तस्याः परिगृह्य रक्तं करोति गुल्मं सरुजं सदाहम् पैत्तस्य लिङ्गेन समानलिङ्गं विशेषणं चाप्यपरं निबोध
navaprasūtā'hitabhojanā yā yā cāmagarbhaṃ visṛjedṛtau vā vāyurhi tasyāḥ parigṛhya raktaṃ karoti gulmaṃ sarujaṃ sadāham paittasya liṅgena samānaliṅgaṃ viśeṣaṇaṃ cāpyaparaṃ nibodha
16
यः स्पन्दते पिण्डित एव नाङ्गैश्चिरात्सशूलः समगर्भलिङ्गः स रौधिरः स्त्रीभव एव गुल्मो मासे व्यतीते दशमे चिकित्स्यः
yaḥ spandate piṇḍita eva nāṅgaiścirātsaśūlaḥ samagarbhaliṅgaḥ sa raudhiraḥ strībhava eva gulmo māse vyatīte daśame cikitsyaḥ
17
संचितः क्रमशो गुल्मो महावास्तुपरिग्रहः कृतमूलः सिरानद्धो यदा कूर्म इवोत्थितः
saṃcitaḥ kramaśo gulmo mahāvāstuparigrahaḥ kṛtamūlaḥ sirānaddho yadā kūrma ivotthitaḥ
18
दौर्बल्यारुचिहृल्लास कासच्छर्द्यरतिज्वरैः तृष्णातन्द्रा प्रतिश्यायैर्युज्यते स न सिध्यति
daurbalyārucihṛllāsa kāsacchardyaratijvaraiḥ tṛṣṇātandrā pratiśyāyairyujyate sa na sidhyati
19
गृहीत्वा सज्वरं श्वासच्छर्द्यतीसारपीडितम् हृन्नाभिहस्तपादेषु शोथः कर्षति गुल्मिनम्
gṛhītvā sajvaraṃ śvāsacchardyatīsārapīḍitam hṛnnābhihastapādeṣu śothaḥ karṣati gulminam
20
श्वासः शूलं पिपासाऽन्नविद्वेषो ग्रन्थिमूढता जायते दुर्बलत्वं च गुल्मिनो मरणाय वै
śvāsaḥ śūlaṃ pipāsā'nnavidveṣo granthimūḍhatā jāyate durbalatvaṃ ca gulmino maraṇāya vai
हृद्रोगनिदानम्
1
अथ हृद्रोगनिदानम् अत्युष्णगुर्वन्नकषायतिक्तश्रमाभिघाताध्यशनप्रसङ्गैः संचिन्तनैर्वेगविधारणैश्च हृदामयः पञ्चविधः प्रदिष्टः
atha hṛdroganidānam atyuṣṇagurvannakaṣāyatiktaśramābhighātādhyaśanaprasaṅgaiḥ saṃcintanairvegavidhāraṇaiśca hṛdāmayaḥ pañcavidhaḥ pradiṣṭaḥ
2
दूषयित्वा रसं दोषा विगुणा हृदयं गताः हृदि बाधां प्रकुर्वन्ति हृद्रो गं तं प्रचक्षते
dūṣayitvā rasaṃ doṣā viguṇā hṛdayaṃ gatāḥ hṛdi bādhāṃ prakurvanti hṛdro gaṃ taṃ pracakṣate
3
आयम्यते मारुतजे हृद्रो गं तुद्यते तथा निर्मथ्यते दीर्यते च स्फोट्यते पाट्यतेऽपि च
āyamyate mārutaje hṛdro gaṃ tudyate tathā nirmathyate dīryate ca sphoṭyate pāṭyate'pi ca
4
तृष्णोष्मादाहचोषाः स्युः पैत्तिके हृदयक्लमः धूमायनं च मूर्च्छा च स्वेदः शोषो मुखस्य च
tṛṣṇoṣmādāhacoṣāḥ syuḥ paittike hṛdayaklamaḥ dhūmāyanaṃ ca mūrcchā ca svedaḥ śoṣo mukhasya ca
5
गौरवं कफसंस्रावोऽरुचिः स्तम्भोऽग्निमार्दवम् माधुर्यमपि चास्यस्य बलासावतते हृदि
gauravaṃ kaphasaṃsrāvo'ruciḥ stambho'gnimārdavam mādhuryamapi cāsyasya balāsāvatate hṛdi
6
विद्यात्त्रिदोषं त्वपि सर्वलिङ्गम् तीव्रार्तितोदं क्रिमिजं सकण्डूम् उत्क्लेदः ष्ठीवनं तोदः शूलं हृल्लासकस्तमः अरुचिः श्यावनेत्रत्वं शोथश्च क्रिमिजे भवेत्
vidyāttridoṣaṃ tvapi sarvaliṅgam tīvrārtitodaṃ krimijaṃ sakaṇḍūm utkledaḥ ṣṭhīvanaṃ todaḥ śūlaṃ hṛllāsakastamaḥ aruciḥ śyāvanetratvaṃ śothaśca krimije bhavet
7
क्लमः सादो भ्रमः शोषो ज्ञेयास्तेषामुपद्र वाः क्रिमिजे क्रिमिजातीनां श्लैष्मिकाणां च ये मताः
klamaḥ sādo bhramaḥ śoṣo jñeyāsteṣāmupadra vāḥ krimije krimijātīnāṃ ślaiṣmikāṇāṃ ca ye matāḥ
मूत्रकृच्छ्रनिदानम्
1
अथ मूत्रकृच्छ्रनिदानम् व्यायामतीक्ष्णौषध रूक्षमद्यप्रसङ्गनित्यद्रुतपृष्ठयानात् आनूपमांसाध्यशनादजीर्णात्स्युर्मूत्रकृच्छ्राणि नृणां तथाऽष्टौ
atha mūtrakṛcchranidānam vyāyāmatīkṣṇauṣadha rūkṣamadyaprasaṅganityadrutapṛṣṭhayānāt ānūpamāṃsādhyaśanādajīrṇātsyurmūtrakṛcchrāṇi nṛṇāṃ tathā'ṣṭau
2
पृथङ्मलाः स्वैः कुपिता निदानैः सर्वेऽथवा कोपमुपेत्य वस्तौ मूत्रस्य मार्गं परिपीडयन्ति यदा तदा मूत्रयतीह कृच्छ्रात्
pṛthaṅmalāḥ svaiḥ kupitā nidānaiḥ sarve'thavā kopamupetya vastau mūtrasya mārgaṃ paripīḍayanti yadā tadā mūtrayatīha kṛcchrāt
3
तीव्रार्तिरुग्वङ्क्षणवस्तिमेढ्रेस्वल्पं मुहुर्मूत्रयतीह वातात् पीतं सरक्तं सरुजं सदाहं कृच्छ्रं मुहुर्मूत्रयतीह पित्तात्
tīvrārtirugvaṅkṣaṇavastimeḍhresvalpaṃ muhurmūtrayatīha vātāt pītaṃ saraktaṃ sarujaṃ sadāhaṃ kṛcchraṃ muhurmūtrayatīha pittāt
4
वस्तेः सलिङ्गस्य गुरुत्वशोथौ मूत्रं सपिच्छं कफमूत्रकृच्छ्रे सर्वाणि रूपाणि तु सान्निपाताद्भवन्ति तत्कृच्छ्रतमं हि कृच्छ्रम्
vasteḥ saliṅgasya gurutvaśothau mūtraṃ sapicchaṃ kaphamūtrakṛcchre sarvāṇi rūpāṇi tu sānnipātādbhavanti tatkṛcchratamaṃ hi kṛcchram
5
मूत्रवाहिषु शल्येन क्षतेष्वभिहतेषु वा मूत्रकृच्छ्रं तदाघाताज्जायते भृशदारुणम्
mūtravāhiṣu śalyena kṣateṣvabhihateṣu vā mūtrakṛcchraṃ tadāghātājjāyate bhṛśadāruṇam
6
वातकृच्छ्रेण तुल्यानि तस्य लिङ्गानि निर्दिशेत् शकृतस्तु प्रतीघाताद्वायुर्विगुणतां गतः
vātakṛcchreṇa tulyāni tasya liṅgāni nirdiśet śakṛtastu pratīghātādvāyurviguṇatāṃ gataḥ
7
आध्मानं वातशूलं च मूत्रसङ्गं करोति च अश्मरीहेतु तत्पूर्वं मूत्रकृच्छ्रमुदाहरेत्
ādhmānaṃ vātaśūlaṃ ca mūtrasaṅgaṃ karoti ca aśmarīhetu tatpūrvaṃ mūtrakṛcchramudāharet
8
शुक्रे दोषैरुपहते मूत्रमार्गं विधाविते सशुक्रं मूत्रयेत्कृच्छ्राद् वस्तिमेहनशूलवान्
śukre doṣairupahate mūtramārgaṃ vidhāvite saśukraṃ mūtrayetkṛcchrād vastimehanaśūlavān
9
अश्मरी शर्करा चैव तुल्यसंभवलक्षणे विशेषणं शर्करायाः शृणु कीर्तयतो मम
aśmarī śarkarā caiva tulyasaṃbhavalakṣaṇe viśeṣaṇaṃ śarkarāyāḥ śṛṇu kīrtayato mama
10
पच्यमानाऽश्मरी पित्ताच्छोष्यमाणा च वायुना विभुक्तकफसन्धाना क्षरन्ती शर्करा मता
pacyamānā'śmarī pittācchoṣyamāṇā ca vāyunā vibhuktakaphasandhānā kṣarantī śarkarā matā
11
हृत्पीडा वेपथुः शूलं कुक्षावग्निश्च दुर्बलः तथा भवति मूर्च्छा च मूत्रकृच्छ्रं च दारुणम्
hṛtpīḍā vepathuḥ śūlaṃ kukṣāvagniśca durbalaḥ tathā bhavati mūrcchā ca mūtrakṛcchraṃ ca dāruṇam
12
मूत्रवेगनिरस्ताभिः प्रशमं याति वेदना यावदस्याः पुनर्नैति गुडिका स्रोतसो मुखम्
mūtraveganirastābhiḥ praśamaṃ yāti vedanā yāvadasyāḥ punarnaiti guḍikā srotaso mukham
मूत्राघातनिदानम्
1
अथ मूत्राघातनिदानम् जायन्ते कुपितैर्दोषैर्मूत्राघातास्त्रयोदश प्रायो मूत्रविघाताद्यैर्वातकुण्डलिकादयः
atha mūtrāghātanidānam jāyante kupitairdoṣairmūtrāghātāstrayodaśa prāyo mūtravighātādyairvātakuṇḍalikādayaḥ
2
रौक्ष्याद्वेगविघाताद्वा वायुर्वस्तौ सवेदनः मूत्रमाविश्य चरति विगुणः कुण्डलीकृतः
raukṣyādvegavighātādvā vāyurvastau savedanaḥ mūtramāviśya carati viguṇaḥ kuṇḍalīkṛtaḥ
3
मूत्रमल्पाल्पमथवा सरुजं स्रंपवर्तते वातकुण्डलिकां तां तु व्याधिं विद्यात्सुदारुणाम्
mūtramalpālpamathavā sarujaṃ sraṃpavartate vātakuṇḍalikāṃ tāṃ tu vyādhiṃ vidyātsudāruṇām
4
आध्मापयन्वस्तिगुदं रुद्ध्वा वायुश्चलोन्नताम् कुर्यात्तीव्रार्तिमष्ठीलां मूत्रविण्मार्गरोधिनीम्
ādhmāpayanvastigudaṃ ruddhvā vāyuścalonnatām kuryāttīvrārtimaṣṭhīlāṃ mūtraviṇmārgarodhinīm
5
वेगं विधारयेद्यस्तु मूत्रस्याकुशलो नरः निरुणद्धि मुखं तस्य वस्तेर्वस्तिगतोऽनिलः
vegaṃ vidhārayedyastu mūtrasyākuśalo naraḥ niruṇaddhi mukhaṃ tasya vastervastigato'nilaḥ
6
मूत्रसङ्गो भवेत्तेन वस्तिकुक्षिनिपीडितः वातवस्तिः स विज्ञेयो व्याधिः कृच्छ्रप्रसाधनः
mūtrasaṅgo bhavettena vastikukṣinipīḍitaḥ vātavastiḥ sa vijñeyo vyādhiḥ kṛcchraprasādhanaḥ
7
चिरं धारयतो मूत्रं त्वरया न प्रवर्तते मेहमानस्य मन्दं वा मूत्रातीतः स उच्यते
ciraṃ dhārayato mūtraṃ tvarayā na pravartate mehamānasya mandaṃ vā mūtrātītaḥ sa ucyate
8
मूत्रस्य वेगेऽभिहते तदुदावर्तहेतुकः अपानःकुपितो वायुरुदरं पूरयेद् भृशम्
mūtrasya vege'bhihate tadudāvartahetukaḥ apānaḥkupito vāyurudaraṃ pūrayed bhṛśam
9
नाभेरधस्तादाध्मानं जनयेत्तीव्रवेदनम् तन्मूत्रजठरं विद्यादधोवस्तिनिरोधनम्
nābheradhastādādhmānaṃ janayettīvravedanam tanmūtrajaṭharaṃ vidyādadhovastinirodhanam
10
वस्तौ वाऽप्यथवा नाले मणौ वा यस्य देहिनः मूत्रं प्रवृत्तं सज्जेत सरक्तं वा प्रवाहतः
vastau vā'pyathavā nāle maṇau vā yasya dehinaḥ mūtraṃ pravṛttaṃ sajjeta saraktaṃ vā pravāhataḥ
11
स्रवेच्छनैरल्पमल्पं सरुजं वाऽथ नीरुजम् विगुणानिलजो व्याधिः स मूत्रोत्सङ्गसंज्ञितः
sravecchanairalpamalpaṃ sarujaṃ vā'tha nīrujam viguṇānilajo vyādhiḥ sa mūtrotsaṅgasaṃjñitaḥ
12
रूक्षस्य क्लान्तदेहस्य वस्तिस्थौ पित्तमारुतौ मूत्रक्षयं सरुग्दाहं जनयेतां तदाह्वयम्
rūkṣasya klāntadehasya vastisthau pittamārutau mūtrakṣayaṃ sarugdāhaṃ janayetāṃ tadāhvayam
13
अन्तर्वस्तिमुखे वृत्तः स्थिरोऽल्प सहसा भवेत् अश्मरीतुल्यरुग्ग्रन्थिर्मूत्रग्रन्थिः स उच्यते
antarvastimukhe vṛttaḥ sthiro'lpa sahasā bhavet aśmarītulyaruggranthirmūtragranthiḥ sa ucyate
14
मूत्रितस्य स्त्रियं यातो वायुना शुक्रमुद्धतम् स्थानाच्च्युतं मूत्रयतः प्राक् पश्चाद्वा प्रवर्तते
mūtritasya striyaṃ yāto vāyunā śukramuddhatam sthānāccyutaṃ mūtrayataḥ prāk paścādvā pravartate
15
व्यायामाध्वातपैः पित्तं वस्तिं प्राप्यानिलान्वितम्
vyāyāmādhvātapaiḥ pittaṃ vastiṃ prāpyānilānvitam
16
वस्तिं मेढ्रं गुदं चैव प्रदहेत्स्रावयेदधः मूत्रं हारिद्र मथवा सरक्तं रक्तमेव वा
vastiṃ meḍhraṃ gudaṃ caiva pradahetsrāvayedadhaḥ mūtraṃ hāridra mathavā saraktaṃ raktameva vā
17
कृच्छ्रात्पुनः पुनर्जन्तोरुष्णवातं ब्रुवन्ति तम् पित्तं कफो द्वावपि वा संहन्येतेऽनिलेन चेत्
kṛcchrātpunaḥ punarjantoruṣṇavātaṃ bruvanti tam pittaṃ kapho dvāvapi vā saṃhanyete'nilena cet
18
कृच्छ्रान्मूत्रं तदा पीतं श्वेतं रक्तं घनं सृजेत् सदाहं रोचनाशङ्खचूर्णवर्णं भवेत्तु तत्
kṛcchrānmūtraṃ tadā pītaṃ śvetaṃ raktaṃ ghanaṃ sṛjet sadāhaṃ rocanāśaṅkhacūrṇavarṇaṃ bhavettu tat
19
शुष्कं समस्तवर्णं वा मूत्रसादं वदन्ति तम् रूक्षदुर्बलयोर्वातेनोदावृत्तं शकृद्यदा
śuṣkaṃ samastavarṇaṃ vā mūtrasādaṃ vadanti tam rūkṣadurbalayorvātenodāvṛttaṃ śakṛdyadā
20
मूत्रस्रोतोऽनुपद्येत विट्संसृष्टं तदा नरः विड्गन्धं मूत्रयेत्कृच्छ्राद्विड्विघातं विनिर्दिशेत्
mūtrasroto'nupadyeta viṭsaṃsṛṣṭaṃ tadā naraḥ viḍgandhaṃ mūtrayetkṛcchrādviḍvighātaṃ vinirdiśet
21
द्रुताध्वलङ्घनायासै रभिघातात्प्रपीडनात् स्वस्थानाद्वस्तिरुद्वृत्तः स्थूलस्तिष्ठति गर्भवत्
drutādhvalaṅghanāyāsai rabhighātātprapīḍanāt svasthānādvastirudvṛttaḥ sthūlastiṣṭhati garbhavat
22
शूलस्पन्दनदाहार्तो विन्दुं बिन्दुं स्रवत्यपि पीडितस्तु सृजेद्धारां संस्तम्भोद्वेष्टनार्तिमान्
śūlaspandanadāhārto vinduṃ binduṃ sravatyapi pīḍitastu sṛjeddhārāṃ saṃstambhodveṣṭanārtimān
23
वस्तिकुण्डलमाहुस्तं घोरं शस्त्रविषोपमम् पवनप्रबलं प्रायो दुर्निवारमबुद्धिभिः
vastikuṇḍalamāhustaṃ ghoraṃ śastraviṣopamam pavanaprabalaṃ prāyo durnivāramabuddhibhiḥ
24
तस्मिन्पित्तान्विते दाहः शूलं मूत्रविवर्णता
tasminpittānvite dāhaḥ śūlaṃ mūtravivarṇatā
25
श्लेष्मणा गौरवं शोथः स्निग्धं मूत्रं घनं सितम् श्लेष्मरुद्धबिलो वस्तिः पित्तोदीर्णो न सिध्यति अविभ्रान्तबिलः साध्यो न तु यः कुण्डलीकृतः
śleṣmaṇā gauravaṃ śothaḥ snigdhaṃ mūtraṃ ghanaṃ sitam śleṣmaruddhabilo vastiḥ pittodīrṇo na sidhyati avibhrāntabilaḥ sādhyo na tu yaḥ kuṇḍalīkṛtaḥ
26
स्यादस्तौ कुण्डलीभूते तृण्मोहः श्वास एव च
syādastau kuṇḍalībhūte tṛṇmohaḥ śvāsa eva ca
अश्मरीनिदानम्
1
अथाश्मरीनिदानम् वातपित्तकफैस्तिस्रश्चतुर्थी शुक्रजाऽपरा प्रायः श्लेष्माश्रयाः सर्वा अश्मर्यः स्युर्यमोपमाः
athāśmarīnidānam vātapittakaphaistisraścaturthī śukrajā'parā prāyaḥ śleṣmāśrayāḥ sarvā aśmaryaḥ syuryamopamāḥ
2
विशोषयेद्वस्तिगतं सशुक्रं मूत्रं सपित्तं पवनः कफं वा यदा तदाश्मर्युपजायते तु क्रमेण पित्तेष्विव रोचना गोः
viśoṣayedvastigataṃ saśukraṃ mūtraṃ sapittaṃ pavanaḥ kaphaṃ vā yadā tadāśmaryupajāyate tu krameṇa pitteṣviva rocanā goḥ
3
नैकदोषाश्रयाः सर्वाः -- अथासां पूर्वलक्षणम् बस्त्याध्मानं तदासन्नदेशेषु परितोऽतिरुक्
naikadoṣāśrayāḥ sarvāḥ -- athāsāṃ pūrvalakṣaṇam bastyādhmānaṃ tadāsannadeśeṣu parito'tiruk
4
मूत्रे बस्तसगन्धत्वं मूत्रकृच्छ्रं ज्वरोऽरुचिः सामान्यलिङ्गं रुङ्नाभिसेवनीबस्तिमूर्धसु
mūtre bastasagandhatvaṃ mūtrakṛcchraṃ jvaro'ruciḥ sāmānyaliṅgaṃ ruṅnābhisevanībastimūrdhasu
5
विशीर्णधारं मूत्रं स्यात्तया मार्गे निरोधिते तद्व्यपायात्सुखं मेहेदच्छं गोमेदकोपमम्
viśīrṇadhāraṃ mūtraṃ syāttayā mārge nirodhite tadvyapāyātsukhaṃ mehedacchaṃ gomedakopamam
6
तत्संक्षोभात्क्षते सास्रमायासाच्चातिरुग्भवेत् तत्र वाताद् भृशं चार्तो दन्तान् खादति वेपते
tatsaṃkṣobhātkṣate sāsramāyāsāccātirugbhavet tatra vātād bhṛśaṃ cārto dantān khādati vepate
7
गृह्णाति मेहनं नाभिं पीडयत्यनिशं क्कणन् सानिलं मुञ्चति शकृन्मुहुर्मेहति बिन्दुशः
gṛhṇāti mehanaṃ nābhiṃ pīḍayatyaniśaṃ kkaṇan sānilaṃ muñcati śakṛnmuhurmehati binduśaḥ
8
श्यावारुणाऽश्मरी चास्य स्याच्चिता कण्टकैरिव पित्तेन दह्यते वस्तिः पच्यमान इवोष्मवान्
śyāvāruṇā'śmarī cāsya syāccitā kaṇṭakairiva pittena dahyate vastiḥ pacyamāna ivoṣmavān
9
भल्लातकास्थिसंस्थाना रक्तपीताऽसिताश्मरी वस्तिर्निस्तुद्यत इव श्लेष्मणा शीतलो गुरुः
bhallātakāsthisaṃsthānā raktapītā'sitāśmarī vastirnistudyata iva śleṣmaṇā śītalo guruḥ
10
अश्मरी महती श्लक्ष्णा मधुवर्णाऽथवा सिता एता भवन्ति बालानां तेषामेव च भूयसा
aśmarī mahatī ślakṣṇā madhuvarṇā'thavā sitā etā bhavanti bālānāṃ teṣāmeva ca bhūyasā
11
आश्रयोपचयाल्पत्वाद् ग्रहणाहरणे सुखाः शुक्राश्मरी तु महतां जायते शुक्रधारणात्
āśrayopacayālpatvād grahaṇāharaṇe sukhāḥ śukrāśmarī tu mahatāṃ jāyate śukradhāraṇāt
12
स्थानाच्च्युतममुक्तं हि मुष्कयोरन्तरेऽनिलः शोषयत्युपसंगृह्य शुक्रं तच्छुक्रमश्मरी
sthānāccyutamamuktaṃ hi muṣkayorantare'nilaḥ śoṣayatyupasaṃgṛhya śukraṃ tacchukramaśmarī
13
वस्तिरुङ्मूत्रकृच्छ्रत्वमुष्कश्वयथुकारिणी तस्यामुत्पन्नमात्रायां शुक्रमेति बिलीयते
vastiruṅmūtrakṛcchratvamuṣkaśvayathukāriṇī tasyāmutpannamātrāyāṃ śukrameti bilīyate
14
पीडिते त्ववकाशेऽस्मिन् अश्मर्येब च शर्करा अणुशो वायुना भिन्ना सा तस्मिन्ननुलोमगे
pīḍite tvavakāśe'smin aśmaryeba ca śarkarā aṇuśo vāyunā bhinnā sā tasminnanulomage
15
निरेति सह मूत्रेण प्रतिलोमे निरुध्यते मूत्रस्रोतः प्रवृत्ता सा सक्ता कुर्यादुपद्र वान्
nireti saha mūtreṇa pratilome nirudhyate mūtrasrotaḥ pravṛttā sā saktā kuryādupadra vān
16
दौर्वल्यं सदनं कार्श्यं कुक्षिशूलमथारुचिम् पाण्डुत्वमुष्णवातं च तृष्णां हृत्पीडनं वमिम्
daurvalyaṃ sadanaṃ kārśyaṃ kukṣiśūlamathārucim pāṇḍutvamuṣṇavātaṃ ca tṛṣṇāṃ hṛtpīḍanaṃ vamim
17
प्रशूननाभिवृषणं बद्धमूत्रं रुजातुरम् अश्मरी क्षपयत्याशु सिकता शर्करान्विता
praśūnanābhivṛṣaṇaṃ baddhamūtraṃ rujāturam aśmarī kṣapayatyāśu sikatā śarkarānvitā
33
इति श्रीमाधवकरविरचिते माधवनिदानेऽश्मरीनिदानं समाप्तम्
iti śrīmādhavakaraviracite mādhavanidāne'śmarīnidānaṃ samāptam
प्रमेह निदानम्
1
अथ प्रमेह निदानम् उत्तरार्द्ध आस्यासुखं स्वप्नसुखं दधीनि ग्राम्यौदकानूपरसाः पयांसि न वान्नपानं गुडवैकृतं च प्रमेहहेतुः कफकृच्च सर्वम्
atha prameha nidānam uttarārddha āsyāsukhaṃ svapnasukhaṃ dadhīni grāmyaudakānūparasāḥ payāṃsi na vānnapānaṃ guḍavaikṛtaṃ ca pramehahetuḥ kaphakṛcca sarvam
2
मेदश्च मासं च शरीरजं च क्लेदं कफो वस्तिगतः प्रदूष्य करोति मेहान् समुदीर्णमुष्णैस्तानेव पित्तं परिदूष्य चापि
medaśca māsaṃ ca śarīrajaṃ ca kledaṃ kapho vastigataḥ pradūṣya karoti mehān samudīrṇamuṣṇaistāneva pittaṃ paridūṣya cāpi
3
क्षीणेषु दोषेष्ववकृष्य धातून् संदूष्य मेहान् कुरुतेऽनिलश्च साध्याः कफोत्था दशै पित्तजाः षड्याप्या न साध्यः पवनाच्चतुष्कः
kṣīṇeṣu doṣeṣvavakṛṣya dhātūn saṃdūṣya mehān kurute'nilaśca sādhyāḥ kaphotthā daśai pittajāḥ ṣaḍyāpyā na sādhyaḥ pavanāccatuṣkaḥ
4
समक्रियत्वाद्विषमक्रियत्वान्महात्ययत्वाच्च यथाक्रमं ते कफः सपित्तः पवनश्च दोषौ मेदोऽस्रशुक्राम्बुवसालसीकाः मज्जारसौजः पिशितं च दूष्यौः प्रमेहिणां विंशतिरेव मेहाः
samakriyatvādviṣamakriyatvānmahātyayatvācca yathākramaṃ te kaphaḥ sapittaḥ pavanaśca doṣau medo'sraśukrāmbuvasālasīkāḥ majjārasaujaḥ piśitaṃ ca dūṣyauḥ pramehiṇāṃ viṃśatireva mehāḥ
5
दन्तादीनां मलाढ्यत्वं प्राग्रूपं पाणिपादयोः दाहश्चिक्कणता देहे तृट् स्वाद्वास्यं च जायते
dantādīnāṃ malāḍhyatvaṃ prāgrūpaṃ pāṇipādayoḥ dāhaścikkaṇatā dehe tṛṭ svādvāsyaṃ ca jāyate
6
सामान्यं लक्षणं तेषां प्रभूताबिलमूत्रता दोषदूष्याविशेषेऽपि तत्संयोगविशेषतः
sāmānyaṃ lakṣaṇaṃ teṣāṃ prabhūtābilamūtratā doṣadūṣyāviśeṣe'pi tatsaṃyogaviśeṣataḥ
7
मूत्रवर्णादिभेदेन भेदो मेहेषु कल्प्यते अच्छं बहु सितं शीतं निर्गन्धमुदकोपमम्
mūtravarṇādibhedena bhedo meheṣu kalpyate acchaṃ bahu sitaṃ śītaṃ nirgandhamudakopamam
8
मेहत्युदकमेहेन किंचिदाविलपिच्छिलम् इक्षो रसमिवात्यर्थं मधुरं चेक्षुमेहतः
mehatyudakamehena kiṃcidāvilapicchilam ikṣo rasamivātyarthaṃ madhuraṃ cekṣumehataḥ
9
सान्द्री भवेत् पर्युषितं सान्द्र मेहेन मेहति सुरामेही सुरातुल्यमुपर्यच्छमधो घनम्
sāndrī bhavet paryuṣitaṃ sāndra mehena mehati surāmehī surātulyamuparyacchamadho ghanam
10
संहृष्टरोमा पिष्टेन विष्टवद्वहुलं सितम् शुक्राभं शुक्रमिश्रं वा शुक्रमेही प्रमेहति
saṃhṛṣṭaromā piṣṭena viṣṭavadvahulaṃ sitam śukrābhaṃ śukramiśraṃ vā śukramehī pramehati
11
मूर्ताणून्सिकतामेही सिकतारूपिणो मलान् शीतमेही सुबहुशो मधुरं भृशशीतलम्
mūrtāṇūnsikatāmehī sikatārūpiṇo malān śītamehī subahuśo madhuraṃ bhṛśaśītalam
12
शनैः शनैः शनैर्मेही मन्दं मन्दं प्रमेहति लालातन्तुयुतं मूत्रं लालामेहेन पिच्छिलम्
śanaiḥ śanaiḥ śanairmehī mandaṃ mandaṃ pramehati lālātantuyutaṃ mūtraṃ lālāmehena picchilam
13
गन्धवर्णरसस्पर्शैः क्षारेण क्षारतोयवत् नीलमेहेन नीलाभं कालमेही मसीनिभम्
gandhavarṇarasasparśaiḥ kṣāreṇa kṣāratoyavat nīlamehena nīlābhaṃ kālamehī masīnibham
14
हारिद्र मेही कटुकं हरिद्रा संनिभं दहत् विस्रं माञ्जिष्ठमेहेन मञ्जिष्ठासलिलोपमम्
hāridra mehī kaṭukaṃ haridrā saṃnibhaṃ dahat visraṃ māñjiṣṭhamehena mañjiṣṭhāsalilopamam
15
विस्रमुष्णं सलवणं रक्ताभं रक्त मेहतः वसामेही वसामिश्रं वसाभं मूत्रयेन्मुहुः
visramuṣṇaṃ salavaṇaṃ raktābhaṃ rakta mehataḥ vasāmehī vasāmiśraṃ vasābhaṃ mūtrayenmuhuḥ
16
मज्जाभं मज्जमिश्रं वा मज्जमेही मुहुर्मुहुः कषायं मधुरं रूक्षं क्षौद्र मेहं वदेद् बुधः
majjābhaṃ majjamiśraṃ vā majjamehī muhurmuhuḥ kaṣāyaṃ madhuraṃ rūkṣaṃ kṣaudra mehaṃ vaded budhaḥ
17
हस्ती मत्त इवाजस्रं मूत्रं वेगविवर्जितम् सलसीकं विबद्धं च हस्तिमेही प्रमेहति
hastī matta ivājasraṃ mūtraṃ vegavivarjitam salasīkaṃ vibaddhaṃ ca hastimehī pramehati
18
अविपाकोऽरुचिश्छर्दिर्निद्रा कासः सपीनसः उपद्र वाः प्रजायन्ते मेहानां कफजन्मनाम्
avipāko'ruciśchardirnidrā kāsaḥ sapīnasaḥ upadra vāḥ prajāyante mehānāṃ kaphajanmanām
19
बस्तिमेहनयोस्तोदो मुष्कावदरणं ज्वरः दाहस्तृष्णाऽम्लिका मूर्च्छा विड्भेदः पित्तजन्मनाम्
bastimehanayostodo muṣkāvadaraṇaṃ jvaraḥ dāhastṛṣṇā'mlikā mūrcchā viḍbhedaḥ pittajanmanām
20
वातजानामुदावर्तः कम्पहृद्ग्रहलोलताः शूलमुन्निद्र ता शोषः कासः श्वासश्च जायते
vātajānāmudāvartaḥ kampahṛdgrahalolatāḥ śūlamunnidra tā śoṣaḥ kāsaḥ śvāsaśca jāyate
21
यथोक्तोपद्र वाविष्टमतिप्रस्रुतमेव च पिडकापीडितं गाढः प्रमेहो हन्ति मानवम्
yathoktopadra vāviṣṭamatiprasrutameva ca piḍakāpīḍitaṃ gāḍhaḥ prameho hanti mānavam
22
जातः प्रमेही मधुमेहिनो वा न साध्य उक्तः स हि बीजदोषात् ये चापि केचित्कुलजा विकारा भवन्ति तांस्तान् प्रवदन्त्यसाध्यान्
jātaḥ pramehī madhumehino vā na sādhya uktaḥ sa hi bījadoṣāt ye cāpi kecitkulajā vikārā bhavanti tāṃstān pravadantyasādhyān
23
सर्व एवप्रमेहास्तु कालेनाप्रतिकारिणः मधुमेहत्वमायान्ति तदाऽसाध्या भवन्ति हि
sarva evapramehāstu kālenāpratikāriṇaḥ madhumehatvamāyānti tadā'sādhyā bhavanti hi
24
मधुमेह मधुसमं जायते स किल द्विधा क्रुद्धे धातुक्षयाद्वायौ दोषावृतपथेऽथवा
madhumeha madhusamaṃ jāyate sa kila dvidhā kruddhe dhātukṣayādvāyau doṣāvṛtapathe'thavā
25
आवृतो दोषलिङ्गानि सोऽनिमित्तं प्रदर्शयन् क्षणात्क्षीणः क्षणात्पूर्णो भजते कृच्छ्रसाध्यताम्
āvṛto doṣaliṅgāni so'nimittaṃ pradarśayan kṣaṇātkṣīṇaḥ kṣaṇātpūrṇo bhajate kṛcchrasādhyatām
26
मधुरं यच्च मेहेषु प्रायो मध्विव मेहति सर्वेऽपि मधुमेहाख्या माधुर्याच्च तनोरतः
madhuraṃ yacca meheṣu prāyo madhviva mehati sarve'pi madhumehākhyā mādhuryācca tanorataḥ
27
शराविका कच्छपिका जालिनी विनताऽलजी मसूरिका सर्षपिका पुत्रिणी सविदारिका
śarāvikā kacchapikā jālinī vinatā'lajī masūrikā sarṣapikā putriṇī savidārikā
28
विद्र धिश्चेति पिडकाः प्रमेहोपेक्षया दश सन्धिमर्मसु जायन्ते मांसलेषु च धामसु
vidra dhiśceti piḍakāḥ pramehopekṣayā daśa sandhimarmasu jāyante māṃsaleṣu ca dhāmasu
29
अन्तोन्नता तु तद्रू पा निम्नमध्या शराविका गौरसर्षपसंस्थाना तत्प्रमाणा च सर्षपी
antonnatā tu tadrū pā nimnamadhyā śarāvikā gaurasarṣapasaṃsthānā tatpramāṇā ca sarṣapī
30
सदाहा कूर्मसंस्थाना ज्ञेया कच्छपिका बुधैः जालिनी तीव्रदाहा तु मांसजालसमावृता
sadāhā kūrmasaṃsthānā jñeyā kacchapikā budhaiḥ jālinī tīvradāhā tu māṃsajālasamāvṛtā
31
अवगाढरुजाक्लेदा पृष्ठे वाऽप्युदरेऽपि वा महती पिडका नीला विनता नाम सा स्मृता
avagāḍharujākledā pṛṣṭhe vā'pyudare'pi vā mahatī piḍakā nīlā vinatā nāma sā smṛtā
32
महत्यल्पचिता ज्ञेया पिडका चापि पुत्रिणी मसूराकृतिसंस्थाना विज्ञेया तु मसूरिका
mahatyalpacitā jñeyā piḍakā cāpi putriṇī masūrākṛtisaṃsthānā vijñeyā tu masūrikā
33
रक्ता सिता स्फोटचिता दारुणात्वलजीभवेत् विदारीकन्दवद् वृत्ता कठिना च विदारिका
raktā sitā sphoṭacitā dāruṇātvalajībhavet vidārīkandavad vṛttā kaṭhinā ca vidārikā
34
विद्र धेर्लक्षणैर्युक्ता ज्ञेया विद्र धिका तु सा ये यन्मयाः स्मृता मेहास्तेषामेतास्तु तन्मया
vidra dherlakṣaṇairyuktā jñeyā vidra dhikā tu sā ye yanmayāḥ smṛtā mehāsteṣāmetāstu tanmayā
35
विना प्रमेहमप्येता जायन्ते दुष्टमेदसः तावच्चैता न लक्ष्यन्ते यावद्वास्तुपरिग्रहः
vinā pramehamapyetā jāyante duṣṭamedasaḥ tāvaccaitā na lakṣyante yāvadvāstuparigrahaḥ
36
गुदे हृदि शिरस्यंसे पृष्ठे मर्मसु चोत्थिताः सोपद्र वा दुर्वलाग्नेः पिडकाः परिवर्जयेत्
gude hṛdi śirasyaṃse pṛṣṭhe marmasu cotthitāḥ sopadra vā durvalāgneḥ piḍakāḥ parivarjayet
मेदोरोगनिदानम्
1
अथ मेदोरोगनिदानम् अव्यायामदिवास्वप्नश्लेष्मलाहारसेविनः मधुरोऽन्नरसः प्रायः स्नेहान्मेदं प्रवर्धयेत्
atha medoroganidānam avyāyāmadivāsvapnaśleṣmalāhārasevinaḥ madhuro'nnarasaḥ prāyaḥ snehānmedaṃ pravardhayet
2
मेदसाऽवृतमार्गत्वात् पुष्यन्त्यन्ये न धातवः मेदस्तु चीयते तस्मादशक्तः सर्वकर्मसु
medasā'vṛtamārgatvāt puṣyantyanye na dhātavaḥ medastu cīyate tasmādaśaktaḥ sarvakarmasu
3
क्षुद्र श्वासतृषा मोहस्वप्नक्रथनसादनैः युक्तः क्षुत्स्वेददौर्गन्ध्यैरल्पप्राणोऽल्पमैथुनः
kṣudra śvāsatṛṣā mohasvapnakrathanasādanaiḥ yuktaḥ kṣutsvedadaurgandhyairalpaprāṇo'lpamaithunaḥ
4
मेदस्तु सर्वभूतानामुदरेष्वस्थिषु स्थितम् अत एवोदरे वृद्धिः प्रायो मेदस्विनो भवेत्
medastu sarvabhūtānāmudareṣvasthiṣu sthitam ata evodare vṛddhiḥ prāyo medasvino bhavet
5
मेदसाऽवृतमार्गत्वाद्वायुः कोष्ठे विशेषतः चरन् सन्धुक्षयत्यग्निमाहारं शोषयत्यपि
medasā'vṛtamārgatvādvāyuḥ koṣṭhe viśeṣataḥ caran sandhukṣayatyagnimāhāraṃ śoṣayatyapi
6
तस्मात् स शीघ्रं जरयत्याहारमभिकाङ्क्षति विकारांश्चाप्नुते घोरान् कांश्चित् कालव्यतिक्रमात्
tasmāt sa śīghraṃ jarayatyāhāramabhikāṅkṣati vikārāṃścāpnute ghorān kāṃścit kālavyatikramāt
7
एतावुपद्र वकरौ विशेषादग्निमारुतौ एतौ तु दहतः स्थूलं वनदावो वनं यथा
etāvupadra vakarau viśeṣādagnimārutau etau tu dahataḥ sthūlaṃ vanadāvo vanaṃ yathā
8
मेदस्यतीव संवृद्धे सहसैवानिलादयः विकारान् दारुणान् कृत्वा नाशयन्त्याशु जीवितम्
medasyatīva saṃvṛddhe sahasaivānilādayaḥ vikārān dāruṇān kṛtvā nāśayantyāśu jīvitam
9
मेदोमांशाति वृद्धत्वाच्चलस्फिगुदरस्तनः अयथोपचयोत्साहो नरोऽतिस्थूल उच्यते
medomāṃśāti vṛddhatvāccalasphigudarastanaḥ ayathopacayotsāho naro'tisthūla ucyate
उदररोगनिदानम्
1
अथोदररोगनिदानम् रोगाः सर्वेऽपि मन्देऽग्नौ सुतरामुदराणि च अजीर्णान्मलिनैश्चान्नैर्जायन्ते मलसंचयात्
athodararoganidānam rogāḥ sarve'pi mande'gnau sutarāmudarāṇi ca ajīrṇānmalinaiścānnairjāyante malasaṃcayāt
2
रुद्ध्वा स्वेदाम्वुवाहीनि दोषाः स्रोतांसि संचिताः प्राणाग्न्यपानान् संदूष्य जनयन्त्युदरं नृणाम्
ruddhvā svedāmvuvāhīni doṣāḥ srotāṃsi saṃcitāḥ prāṇāgnyapānān saṃdūṣya janayantyudaraṃ nṛṇām
3
आध्मानं गमनेऽशक्तिर्दौर्बल्यं दुर्बलाग्निता शोथः सदनमङ्गानां सङ्गो वातपुरीषयोः
ādhmānaṃ gamane'śaktirdaurbalyaṃ durbalāgnitā śothaḥ sadanamaṅgānāṃ saṅgo vātapurīṣayoḥ
4
दाहस्तन्द्रा च सर्वेषु जठरेषु भवन्ति हि पृथग्दोषैः समस्तैश्च प्लीहबद्धक्षतोदकैः
dāhastandrā ca sarveṣu jaṭhareṣu bhavanti hi pṛthagdoṣaiḥ samastaiśca plīhabaddhakṣatodakaiḥ
5
संभवन्त्युदराण्यष्टौ तेषां लिङ्गं पृथक् शृणु तत्र वातोदरे शोथः पाणिपान्ना भिकुक्षिषु
saṃbhavantyudarāṇyaṣṭau teṣāṃ liṅgaṃ pṛthak śṛṇu tatra vātodare śothaḥ pāṇipānnā bhikukṣiṣu
6
कुक्षिपार्श्वोदरकटी-पृष्ठरुक् पर्वभेदनम् शुष्ककासोऽङ्गमर्दोऽधोगुरुता मलसंग्रहः
kukṣipārśvodarakaṭī-pṛṣṭharuk parvabhedanam śuṣkakāso'ṅgamardo'dhogurutā malasaṃgrahaḥ
7
श्यावारुणत्वगादित्वमक स्मादवृद्धिह्रासवत् सतोदभेदमुदरं तनुकृष्णसिराततम्
śyāvāruṇatvagāditvamaka smādavṛddhihrāsavat satodabhedamudaraṃ tanukṛṣṇasirātatam
8
आध्मातदृतिवच्छब्दमाहतं प्रकरोति च वायुश्चात्र सरुक्शब्दो विचरेत्सर्वतोगतिः
ādhmātadṛtivacchabdamāhataṃ prakaroti ca vāyuścātra sarukśabdo vicaretsarvatogatiḥ
9
पित्तोदरे ज्वरो मूर्च्छा दाहस्तृट् कटुकास्यता भ्रमोऽतिसारः पीतत्वं त्वगादावुदरं हरित्
pittodare jvaro mūrcchā dāhastṛṭ kaṭukāsyatā bhramo'tisāraḥ pītatvaṃ tvagādāvudaraṃ harit
10
पीतताम्रसिरानद्धं सस्वेदं सोष्म दह्यते धूमायते मृदुस्पर्श क्षिप्रपाकं प्रदूयते
pītatāmrasirānaddhaṃ sasvedaṃ soṣma dahyate dhūmāyate mṛdusparśa kṣiprapākaṃ pradūyate
11
श्लेष्मोदरेऽङ्गसदनं स्वापः श्वयथुगौरवम् निद्रो त्क्लेशोऽरुचिः श्वासः कासः शुक्लत्वगादिता
śleṣmodare'ṅgasadanaṃ svāpaḥ śvayathugauravam nidro tkleśo'ruciḥ śvāsaḥ kāsaḥ śuklatvagāditā
12
उदरं स्तिमितं स्निग्धं शुक्लराजीततं महत् चिराभिवृद्धं कठिनं शीतस्पर्शं गुरु स्थिरम्
udaraṃ stimitaṃ snigdhaṃ śuklarājītataṃ mahat cirābhivṛddhaṃ kaṭhinaṃ śītasparśaṃ guru sthiram
13
स्त्रियोऽन्नपानं नखलोममूत्रविडार्तवैर्युक्तमसाधुवृत्ताः यस्मै प्रयच्छन्त्यरयो गरांश्च दुष्टाम्बुदूषीविषसेवनाद्वा
striyo'nnapānaṃ nakhalomamūtraviḍārtavairyuktamasādhuvṛttāḥ yasmai prayacchantyarayo garāṃśca duṣṭāmbudūṣīviṣasevanādvā
14
तेनाशुरक्तं कुपिताश्च दोषाः कुर्युः सुघोरं जठरं त्रिलिङ्गम् तच्छीतवाते भृशदुर्दिने च विशेषतः कुप्यति दह्यते च
tenāśuraktaṃ kupitāśca doṣāḥ kuryuḥ sughoraṃ jaṭharaṃ triliṅgam tacchītavāte bhṛśadurdine ca viśeṣataḥ kupyati dahyate ca
15
स चातुरो मुह्यति हि प्रसक्तं पाण्डुः मुखं शुष्यति तृष्णया च दूष्योदरं कीर्तितमेतदेव प्लीहोदरं कीर्तयतो निबोध
sa cāturo muhyati hi prasaktaṃ pāṇḍuḥ mukhaṃ śuṣyati tṛṣṇayā ca dūṣyodaraṃ kīrtitametadeva plīhodaraṃ kīrtayato nibodha
16
विदाह्यभिष्यन्दिरतस्य जन्तोः प्रदुष्टमत्यर्थमसृक् कफश्च प्लीहाभिवृद्धिं कुरुतः प्रवृद्धौ प्लीहोत्थमेतज्जठरं वदन्ति
vidāhyabhiṣyandiratasya jantoḥ praduṣṭamatyarthamasṛk kaphaśca plīhābhivṛddhiṃ kurutaḥ pravṛddhau plīhotthametajjaṭharaṃ vadanti
17
तद्वामपार्श्वे परवृद्धिमेति विशेषतः सीदति चातुरोऽत्र मन्दज्वराग्निः कफपित्तलिङ्गैरुपद्रुतः क्षीणबलोऽतिपाण्डुः सव्यान्यपार्श्वे यकृति प्रवृद्धे ज्ञेयं यकृद्दाल्युदरं तदेव
tadvāmapārśve paravṛddhimeti viśeṣataḥ sīdati cāturo'tra mandajvarāgniḥ kaphapittaliṅgairupadrutaḥ kṣīṇabalo'tipāṇḍuḥ savyānyapārśve yakṛti pravṛddhe jñeyaṃ yakṛddālyudaraṃ tadeva
18
उदावर्त रुजानाहै र्मोहतृड्दहनज्वरैः गौरवारुचिकाठिन्यैर्विद्यात्तत्र मलान् क्रमात्
udāvarta rujānāhai rmohatṛḍdahanajvaraiḥ gauravārucikāṭhinyairvidyāttatra malān kramāt
19
यस्यान्त्रमन्नैरुपलेपिभिर्वा बालश्मभिर्वा पिहितं यथावत् संचीयते तस्य मलः सदोषः शनैः शनैः संकरवच्च नाड्याम्
yasyāntramannairupalepibhirvā bālaśmabhirvā pihitaṃ yathāvat saṃcīyate tasya malaḥ sadoṣaḥ śanaiḥ śanaiḥ saṃkaravacca nāḍyām
20
निरुध्यते यस्य गुदे पुरीषं निरेति कृच्छ्रादपि चाल्पमल्पम् हृन्नाभिमध्ये परिवृद्धिमेति तस्योदरं बद्धगुदं वदन्ति
nirudhyate yasya gude purīṣaṃ nireti kṛcchrādapi cālpamalpam hṛnnābhimadhye parivṛddhimeti tasyodaraṃ baddhagudaṃ vadanti
21
शल्यं तथाऽन्नोपहितं यदन्त्रं भुक्तं भिनत्त्यागतमन्यथा वा तस्मात्स्रुतोऽन्त्रात्सलिलप्रकाशः स्रावः स्रवेद्वै गुदतस्तु भूयः
śalyaṃ tathā'nnopahitaṃ yadantraṃ bhuktaṃ bhinattyāgatamanyathā vā tasmātsruto'ntrātsalilaprakāśaḥ srāvaḥ sravedvai gudatastu bhūyaḥ
22
नाभेरधश्चोदरमेति वृद्धिं निस्तुद्यते दाल्यति चातिमात्रम् एतत्परिस्राव्युरं प्रदिष्टं दकोदरं कीर्तयतो निबोध
nābheradhaścodarameti vṛddhiṃ nistudyate dālyati cātimātram etatparisrāvyuraṃ pradiṣṭaṃ dakodaraṃ kīrtayato nibodha
23
यः स्नेहपीतोऽत्यनुवासितो वा वान्तो विरिक्तोऽप्यथवा विरूढः पिबेज्जलं शीतलमाशु तस्य स्रोतांसि दुष्यन्ति हि तद्वहानि
yaḥ snehapīto'tyanuvāsito vā vānto virikto'pyathavā virūḍhaḥ pibejjalaṃ śītalamāśu tasya srotāṃsi duṣyanti hi tadvahāni
24
स्नेहोपलिप्तेष्वथवाऽपि तेषु दकोदरं पूर्ववदभ्युपैति स्निग्धं महत्तत्परिवृत्तनाभि समासतं पूर्णमिवाम्बुना च यथा दृतिः क्षुभ्यति कम्पते च शब्दायते चापि दकोदरं तत्
snehopalipteṣvathavā'pi teṣu dakodaraṃ pūrvavadabhyupaiti snigdhaṃ mahattatparivṛttanābhi samāsataṃ pūrṇamivāmbunā ca yathā dṛtiḥ kṣubhyati kampate ca śabdāyate cāpi dakodaraṃ tat
25
जन्मनैवोदरं सर्वं प्रायः कूच्छ्रतमं मतम् बलिनस्तदजाताम्बु यत्नसाध्यं नवोत्थितम्
janmanaivodaraṃ sarvaṃ prāyaḥ kūcchratamaṃ matam balinastadajātāmbu yatnasādhyaṃ navotthitam
26
पक्षाद् बद्धगुदं तूर्ध्वं सर्वं जातोदकं तथा प्रायो भवत्यभावाय छिद्रा न्त्रं चोदरं नृणाम्
pakṣād baddhagudaṃ tūrdhvaṃ sarvaṃ jātodakaṃ tathā prāyo bhavatyabhāvāya chidrā ntraṃ codaraṃ nṛṇām
27
शूनाक्षं कुटिलोपस्थमुपक्लिन्नतनुत्वचम् बलशोणितमांसाग्निपरिक्षीणं च वर्जयेत्
śūnākṣaṃ kuṭilopasthamupaklinnatanutvacam balaśoṇitamāṃsāgniparikṣīṇaṃ ca varjayet
28
पार्श्वभङ्गान्नविद्वेषशोथातीसारपीडितम् विरिक्तं चाप्युदरिणं पूर्यमाणं विवर्जयेत्
pārśvabhaṅgānnavidveṣaśothātīsārapīḍitam viriktaṃ cāpyudariṇaṃ pūryamāṇaṃ vivarjayet
शोथनिदाम्
1
अथ शोथनिदाम् रक्तपित्तकफान् वायुर्दुष्टो दुष्टान् बहिःसिराः नीत्वा रुद्धगतिस्तैर्हि कुर्यात्त्वङ्मांससंश्रयम्
atha śothanidām raktapittakaphān vāyurduṣṭo duṣṭān bahiḥsirāḥ nītvā ruddhagatistairhi kuryāttvaṅmāṃsasaṃśrayam
2
उत्सेधं संहतं शोथं तमाहुर्निचयादतः सर्वं हेतुविशेषैस्तु रूपभेदान्नवात्मकम्
utsedhaṃ saṃhataṃ śothaṃ tamāhurnicayādataḥ sarvaṃ hetuviśeṣaistu rūpabhedānnavātmakam
3
दोषैः पृथग्द्वयैः सर्वैरभिघाताद्विषादपि तत्पूर्वरूपं दवथुः शिरायामोऽङ्गगौरवम्
doṣaiḥ pṛthagdvayaiḥ sarvairabhighātādviṣādapi tatpūrvarūpaṃ davathuḥ śirāyāmo'ṅgagauravam
4
शुद्ध्यामयाभुक्तकृशाबलानां क्षाराम्लतीक्ष्णोष्णगुरूपसेवा दध्याममृच्छाकविरोधिदुष्टगरोपसृष्टान्ननिवेषणं च
śuddhyāmayābhuktakṛśābalānāṃ kṣārāmlatīkṣṇoṣṇagurūpasevā dadhyāmamṛcchākavirodhiduṣṭagaropasṛṣṭānnaniveṣaṇaṃ ca
5
अर्शास्यचेष्टा न च देहशुद्धिर्मर्मोपघातो विषमा प्रसूतिः मिथ्योपचारः प्रतिकर्मणां च निजस्य हेतु श्वयथोः प्रदिष्टः
arśāsyaceṣṭā na ca dehaśuddhirmarmopaghāto viṣamā prasūtiḥ mithyopacāraḥ pratikarmaṇāṃ ca nijasya hetu śvayathoḥ pradiṣṭaḥ
6
सगौरवं स्यादनवस्थितत्वं सोत्सेधमूष्माऽथ सिरातनुत्वम् सलोमहर्षश्च विवर्णता च सामान्यलिङ्गं श्वयथोः प्रदिष्टम्
sagauravaṃ syādanavasthitatvaṃ sotsedhamūṣmā'tha sirātanutvam salomaharṣaśca vivarṇatā ca sāmānyaliṅgaṃ śvayathoḥ pradiṣṭam
7
चलस्तनु त्वक् परुषोऽरुणोऽसितः सुषुप्तिहर्षातियुतोऽनिमित्ततः प्रशाम्यति प्रोन्नमति प्रपीडितो दिवाबली च श्वयथुः समीरणात्
calastanu tvak paruṣo'ruṇo'sitaḥ suṣuptiharṣātiyuto'nimittataḥ praśāmyati pronnamati prapīḍito divābalī ca śvayathuḥ samīraṇāt
8
मृदुः सगन्धोऽसितपीतरागवान् भ्रमज्वरस्वेदतृषामदान्वितः य उष्यते स्पष्टरुगक्षिरागकृत् स पित्तशोथो भृशदाहपाकवान्
mṛduḥ sagandho'sitapītarāgavān bhramajvarasvedatṛṣāmadānvitaḥ ya uṣyate spaṣṭarugakṣirāgakṛt sa pittaśotho bhṛśadāhapākavān
9
गुरुः स्थिरः पाण्डुररोचकान्वितः प्रसेकनिद्रा वमिवह्निमान्द्यकृत् स कृच्छ्रजन्मप्रशमो निपीडितो न चेन्नमेद्रा त्रिबली कफात्मकः
guruḥ sthiraḥ pāṇḍurarocakānvitaḥ prasekanidrā vamivahnimāndyakṛt sa kṛcchrajanmapraśamo nipīḍito na cennamedrā tribalī kaphātmakaḥ
10
निदानाकृतिसंसर्गाच्छ्वयथुः स्याद् द्विदोषजः सर्वाकृतिः सन्निपाताच्छोथो व्यामिश्रलक्षणः
nidānākṛtisaṃsargācchvayathuḥ syād dvidoṣajaḥ sarvākṛtiḥ sannipātācchotho vyāmiśralakṣaṇaḥ
11
अभिघातेन शस्त्रादिच्छेदभेदक्षतादिभिः हिमानिलोदध्यनिलैर्भल्लातकपिकच्छुजैः
abhighātena śastrādicchedabhedakṣatādibhiḥ himānilodadhyanilairbhallātakapikacchujaiḥ
12
रसैः शूकैश्च संस्पर्शाच्छ्वयथुः स्याद्विसर्पवान् भृशोष्मा लोहिताभासः प्रायशः पित्तलक्षणः
rasaiḥ śūkaiśca saṃsparśācchvayathuḥ syādvisarpavān bhṛśoṣmā lohitābhāsaḥ prāyaśaḥ pittalakṣaṇaḥ
13
विषजः सविषप्राणिपरिसर्पणमूत्रणात् दंष्ट्रादन्तनखा घातादविष प्राणिनामपि
viṣajaḥ saviṣaprāṇiparisarpaṇamūtraṇāt daṃṣṭrādantanakhā ghātādaviṣa prāṇināmapi
14
विण्मूत्रशुक्रो पहतमलवद्वस्त्रसंकरात् विषवृक्षानिलस्पर्शाद्गर योगावचूर्णनात्
viṇmūtraśukro pahatamalavadvastrasaṃkarāt viṣavṛkṣānilasparśādgara yogāvacūrṇanāt
15
मृदुश्चलोऽवलम्बी च शीघ्रो दाहरुजाकरः दोषाः श्वयथुमूर्ध्वं हि कुर्वन्त्यामाशयस्थिताः
mṛduścalo'valambī ca śīghro dāharujākaraḥ doṣāḥ śvayathumūrdhvaṃ hi kurvantyāmāśayasthitāḥ
16
पक्वाशयस्था मध्ये तु वर्चःस्थानगतास्त्वधः कृत्स्नदेहमनुप्राप्ताः कुर्युः सर्वसरं तथा
pakvāśayasthā madhye tu varcaḥsthānagatāstvadhaḥ kṛtsnadehamanuprāptāḥ kuryuḥ sarvasaraṃ tathā
17
यो मध्यदेशे श्वयथुः स कष्टः सर्वगश्च यः अर्धाङ्गे रिष्टभूतः स्याद्यश्चोर्ध्वं परिसर्पति
yo madhyadeśe śvayathuḥ sa kaṣṭaḥ sarvagaśca yaḥ ardhāṅge riṣṭabhūtaḥ syādyaścordhvaṃ parisarpati
18
श्वासः पिपासा छर्दिश्च दौर्बल्यं ज्वर एव च यस्य चान्ने रुचिर्नास्ति श्वयथुं तं विवर्जयेत्
śvāsaḥ pipāsā chardiśca daurbalyaṃ jvara eva ca yasya cānne rucirnāsti śvayathuṃ taṃ vivarjayet
19
अनन्योपद्र वकृतः शोथः पादसमुत्थितः पुरुषं हन्ति नारीं च मुखजो गुह्यजो द्वयम् नवोऽनुपद्र वः शोथः साध्योऽसाध्यः पुरेरितः
ananyopadra vakṛtaḥ śothaḥ pādasamutthitaḥ puruṣaṃ hanti nārīṃ ca mukhajo guhyajo dvayam navo'nupadra vaḥ śothaḥ sādhyo'sādhyaḥ pureritaḥ
20
विवर्जयेत् कुक्ष्युदराश्रितं च तथा गले मर्मणि संश्रितं च स्थूलः खरश्चापि भवेद्विवर्ज्यो यश्चापि बालस्थविराबलानाम्
vivarjayet kukṣyudarāśritaṃ ca tathā gale marmaṇi saṃśritaṃ ca sthūlaḥ kharaścāpi bhavedvivarjyo yaścāpi bālasthavirābalānām
वृद्धिनिदानम्
1
अथ वृद्धिनिदानम् वृद्धोऽनूर्ध्वगतिर्वायुः शोथशूलकरश्चरन् मुष्कौ वङ्क्षणतः प्राप्य फलकोषाभिवाहिनीः
atha vṛddhinidānam vṛddho'nūrdhvagatirvāyuḥ śothaśūlakaraścaran muṣkau vaṅkṣaṇataḥ prāpya phalakoṣābhivāhinīḥ
2
प्रपीड्य धमनीबृद्धिं करोति फलकोषयोः दोषास्रमेदोमूत्रान्त्रैः स वृद्धिः सप्तधा गदः
prapīḍya dhamanībṛddhiṃ karoti phalakoṣayoḥ doṣāsramedomūtrāntraiḥ sa vṛddhiḥ saptadhā gadaḥ
3
मूत्रान्त्रजावप्यनिलाद्धेतुभेदस्तु केवलम् वातपूर्णदृतिस्पर्शो रूक्षो वातादहेतुरुक्
mūtrāntrajāvapyanilāddhetubhedastu kevalam vātapūrṇadṛtisparśo rūkṣo vātādaheturuk
4
पक्वोदुम्बरसंकाशः पित्तद्दाहोष्मपाकवान् कफाच्छीतो गुरुः स्निग्धः कण्डूमान् कठिनोऽल्परुक्
pakvodumbarasaṃkāśaḥ pittaddāhoṣmapākavān kaphācchīto guruḥ snigdhaḥ kaṇḍūmān kaṭhino'lparuk
5
कृष्णस्फोटावृतः पित्तवृद्धिर्लिङ्गश्च रक्तजः कफवन्मेदसा वृद्धिर्मृदुस्तालफलोपमः
kṛṣṇasphoṭāvṛtaḥ pittavṛddhirliṅgaśca raktajaḥ kaphavanmedasā vṛddhirmṛdustālaphalopamaḥ
6
मूत्रधारणशीलस्य मूत्रजः स तु गच्छतः अम्भोभिः पूर्णदृतिवत् क्षोभं याति सरुङ्मृदुः
mūtradhāraṇaśīlasya mūtrajaḥ sa tu gacchataḥ ambhobhiḥ pūrṇadṛtivat kṣobhaṃ yāti saruṅmṛduḥ
7
मूत्रकृच्छ्रमधः स्याच्च चालयन् फलकोषयोः वातकोपिभिराहरैः शीततोयावगाहनैः
mūtrakṛcchramadhaḥ syācca cālayan phalakoṣayoḥ vātakopibhirāharaiḥ śītatoyāvagāhanaiḥ
8
धारणेरणभाराध्व विषमान्नप्रवर्तनैः क्षोभणैः क्षोमितोऽन्यैश्च क्षुद्रा न्त्रावयवं यदा
dhāraṇeraṇabhārādhva viṣamānnapravartanaiḥ kṣobhaṇaiḥ kṣomito'nyaiśca kṣudrā ntrāvayavaṃ yadā
9
पवनो विगुणीकृत्य स्वनिदेशादधो नयेत् कुर्याद्वङ्क्षणसन्धिस्थो ग्रन्थ्याभं श्वयथुं तदा
pavano viguṇīkṛtya svanideśādadho nayet kuryādvaṅkṣaṇasandhistho granthyābhaṃ śvayathuṃ tadā
10
उपेक्षमाणस्य च मुष्कवृद्धिमाध्मानरुक्स्तम्भवतीं स वायुः प्रपीडितोऽन्त स्वनवान् प्रयाति प्रध्मापयन्नेति पुनश्च मुक्तः
upekṣamāṇasya ca muṣkavṛddhimādhmānarukstambhavatīṃ sa vāyuḥ prapīḍito'nta svanavān prayāti pradhmāpayanneti punaśca muktaḥ
गलगण्डमालाऽपचीग्रन्थ्यर्बुदनिदानम्
1
अथ गलगण्डमालाऽपचीग्रन्थ्यर्बुदनिदानम् निबद्धः श्वयथुर्यस्य मुष्कवल्लम्बते गले महान् वा यदि वा ह्रस्वो गलगण्डं तमादिशेत्
atha galagaṇḍamālā'pacīgranthyarbudanidānam nibaddhaḥ śvayathuryasya muṣkavallambate gale mahān vā yadi vā hrasvo galagaṇḍaṃ tamādiśet
2
वातः कफश्चापि गले प्रदुष्टो मन्ये च संश्रित्य तथैव मेदः कुर्वन्ति गण्डं क्रमशः स्वलिङ्गैः समन्वितं तं गलगण्डमाहुः
vātaḥ kaphaścāpi gale praduṣṭo manye ca saṃśritya tathaiva medaḥ kurvanti gaṇḍaṃ kramaśaḥ svaliṅgaiḥ samanvitaṃ taṃ galagaṇḍamāhuḥ
3
तोदान्वितः कृष्णसिरावनद्धः श्यावोऽरुणो वा पवनात्मकस्तु पारुष्ययुक्तश्चिरवृद्ध्यपाको यदृच्छया पाकमियात् कदाचित्
todānvitaḥ kṛṣṇasirāvanaddhaḥ śyāvo'ruṇo vā pavanātmakastu pāruṣyayuktaściravṛddhyapāko yadṛcchayā pākamiyāt kadācit
4
वैरस्यमास्यस्य च तस्य जन्तोर्भवेत्तथा तालुगलप्रशोषः स्थिरः सवर्णो गुरुरुग्रकण्डूः शीतो महांश्चापि कफात्मकस्तु
vairasyamāsyasya ca tasya jantorbhavettathā tālugalapraśoṣaḥ sthiraḥ savarṇo gururugrakaṇḍūḥ śīto mahāṃścāpi kaphātmakastu
5
चिराभिवृद्धिं भजते चिराद्वा प्रपच्यते मन्दरुजः कदाचित् माधुर्यमास्यस्य च तस्य जन्तोर्भवेत्तथा तालुगलप्रलेपः
cirābhivṛddhiṃ bhajate cirādvā prapacyate mandarujaḥ kadācit mādhuryamāsyasya ca tasya jantorbhavettathā tālugalapralepaḥ
6
स्निग्धो गुरुः पाण्डुरनिष्टगन्धो मेदोभवः कन्डुयुतोऽल्परुक् च प्रलम्बतेऽलाबुवदल्पमूलौ देहानुरूपक्षयवृद्धियुक्तः
snigdho guruḥ pāṇḍuraniṣṭagandho medobhavaḥ kanḍuyuto'lparuk ca pralambate'lābuvadalpamūlau dehānurūpakṣayavṛddhiyuktaḥ
7
स्निग्धास्यता तस्य भवेच्च जन्तोर्गलेऽनुशब्दं कुरुते च नित्यम् कृच्छ्राच्छ्वसन्तं मृदुसर्वगात्रं संवत्सरातीतमरोचकार्तम्
snigdhāsyatā tasya bhavecca jantorgale'nuśabdaṃ kurute ca nityam kṛcchrācchvasantaṃ mṛdusarvagātraṃ saṃvatsarātītamarocakārtam
8
क्षीणं च वैद्यो गलगण्डयुक्तं भिन्नस्वरं चापि विवर्जयेच्च कर्कन्धुकोलामलकप्रमाणैः कक्षांसमन्यागलवङ्क्षणेषु
kṣīṇaṃ ca vaidyo galagaṇḍayuktaṃ bhinnasvaraṃ cāpi vivarjayecca karkandhukolāmalakapramāṇaiḥ kakṣāṃsamanyāgalavaṅkṣaṇeṣu
9
मेदःकफाभ्यां चिरमन्दपाकैः स्याद् गण्डमालाबहुभिश्चगण्डैः ते ग्रन्थयः केचिदवाप्तपाकाः स्रवन्ति नश्यन्ति भवन्ति चान्ये
medaḥkaphābhyāṃ ciramandapākaiḥ syād gaṇḍamālābahubhiścagaṇḍaiḥ te granthayaḥ kecidavāptapākāḥ sravanti naśyanti bhavanti cānye
10
कालानुबन्धं चिरमादधाति सैवापचीति प्रवदन्ति तज्ज्ञाः साध्याः स्मृताः पीनसपार्श्वशूलकासज्वरच्छर्दियुतास्त्वसाध्याः
kālānubandhaṃ ciramādadhāti saivāpacīti pravadanti tajjñāḥ sādhyāḥ smṛtāḥ pīnasapārśvaśūlakāsajvaracchardiyutāstvasādhyāḥ
11
वातादयो मांसमसृक् प्रदुष्टाः संदूष्य मेदश्च तथा सिराश्च वृत्तोन्नतं विग्रथितं च शोथं कुर्वन्त्यतो ग्रन्थिरिति प्रदिष्टः
vātādayo māṃsamasṛk praduṣṭāḥ saṃdūṣya medaśca tathā sirāśca vṛttonnataṃ vigrathitaṃ ca śothaṃ kurvantyato granthiriti pradiṣṭaḥ
12
आयम्यते वृश्च्यति तुद्यते च प्रत्यस्यते मथ्यति भिद्यते च कृष्णो मृदुर्बस्तिरिवाततश्च भिन्नः स्रवेच्चानिलजोऽस्रमच्छम्
āyamyate vṛścyati tudyate ca pratyasyate mathyati bhidyate ca kṛṣṇo mṛdurbastirivātataśca bhinnaḥ sraveccānilajo'sramaccham
13
दन्दह्यते धूप्यति वृश्च्यते च पापच्यते प्रज्वलतीव चापि रक्तः सपीतोऽप्यथवाऽपि पित्ताद्भिन्नः स्रवेदुष्णमतीव चास्रम्
dandahyate dhūpyati vṛścyate ca pāpacyate prajvalatīva cāpi raktaḥ sapīto'pyathavā'pi pittādbhinnaḥ sraveduṣṇamatīva cāsram
14
शीतोऽविवर्णोऽल्परुजोऽतिकण्डुः पाषाणवत् संहननोपपन्नः चिराभिवृद्धश्च कफप्रकोपाद्भिन्नः स्रवेच्छुक्लघनं च पूयम्
śīto'vivarṇo'lparujo'tikaṇḍuḥ pāṣāṇavat saṃhananopapannaḥ cirābhivṛddhaśca kaphaprakopādbhinnaḥ sravecchuklaghanaṃ ca pūyam
15
शरीरवृद्धिक्षयवृद्धिहानिः स्निग्धो महान् कण्डुयुतोऽरुजश्च मेदःकृतो गच्छति चात्र भिन्नपिण्याकसर्पिःप्रतिमं तु मेदः
śarīravṛddhikṣayavṛddhihāniḥ snigdho mahān kaṇḍuyuto'rujaśca medaḥkṛto gacchati cātra bhinnapiṇyākasarpiḥpratimaṃ tu medaḥ
16
व्यायामजातैरबलस्य तैस्तैराक्षिप्य वायुस्तु सिराप्रतानम् संकुच्य संपीड्य विशोष्य चापि ग्रन्थिं करोत्युन्नतमाशु वृत्तम्
vyāyāmajātairabalasya taistairākṣipya vāyustu sirāpratānam saṃkucya saṃpīḍya viśoṣya cāpi granthiṃ karotyunnatamāśu vṛttam
17
ग्रन्थिः सिराजः स तु कृच्छ्रसाध्यो भवेद्यदि स्यात् सरुजश्चलश्च अरुक्स एवाप्य चलो महांश्च मर्मोत्थितश्चापि विवर्जनीयः
granthiḥ sirājaḥ sa tu kṛcchrasādhyo bhavedyadi syāt sarujaścalaśca aruksa evāpya calo mahāṃśca marmotthitaścāpi vivarjanīyaḥ
18
गात्रप्रदेशे क्कचिदेव दोषाः संमूर्च्छिता मांसमसृक् प्रदूष्य वृत्तं स्थिरं मन्दरुजं महान्तमनल्पमूलं चिरवृद्ध्यपाकम्
gātrapradeśe kkacideva doṣāḥ saṃmūrcchitā māṃsamasṛk pradūṣya vṛttaṃ sthiraṃ mandarujaṃ mahāntamanalpamūlaṃ ciravṛddhyapākam
19
कुर्वन्ति मांसोच्छ्रयमत्यगाधं तदर्बुदं शास्त्रविदो वदन्ति वातेन पित्तेन कफेन चापि रक्तेन मांसेन च मेदसा वा
kurvanti māṃsocchrayamatyagādhaṃ tadarbudaṃ śāstravido vadanti vātena pittena kaphena cāpi raktena māṃsena ca medasā vā
20
तज्जायते तस्य च लक्षणानि ग्रन्थे समानानि सदा भवन्ति दोषः प्रदुष्टो रुधिरं सिराश्च संकुच्य संपिण्ड्य ततस्त्वपाकम्
tajjāyate tasya ca lakṣaṇāni granthe samānāni sadā bhavanti doṣaḥ praduṣṭo rudhiraṃ sirāśca saṃkucya saṃpiṇḍya tatastvapākam
21
सास्रावमुन्नह्यति मांसपिण्डं मांसाङ्कुरैराचितमाशुवृद्धम् करोत्यजस्रं रुधिरप्रवृत्तिमसाध्यमेतद्रुधिरात्मकं तु
sāsrāvamunnahyati māṃsapiṇḍaṃ māṃsāṅkurairācitamāśuvṛddham karotyajasraṃ rudhirapravṛttimasādhyametadrudhirātmakaṃ tu
22
रक्तक्षयोपद्र वपीडितत्वात् पाण्डुर्भवेदर्बुदपीडितस्तु मुष्ठिप्रहारादिभिरर्दितेऽङ्गे मांसं प्रदुष्टं जनयेद्धि शोथम्
raktakṣayopadra vapīḍitatvāt pāṇḍurbhavedarbudapīḍitastu muṣṭhiprahārādibhirardite'ṅge māṃsaṃ praduṣṭaṃ janayeddhi śotham
23
अवेदनं स्निग्धमनन्य वर्णमपाकमश्मोपममप्रचाल्यम् प्रदुष्टमांसस्य नरस्य गाढमेतद्भवेन्मांसपरायणस्य
avedanaṃ snigdhamananya varṇamapākamaśmopamamapracālyam praduṣṭamāṃsasya narasya gāḍhametadbhavenmāṃsaparāyaṇasya
24
मांसार्बुदं त्वेतदसाध्यमुक्तं साध्येष्वपीमानि तु वर्जयेच्च संप्रस्रुतं मर्मणि यच्च जातं स्रोतःसु वा यच्च भवेदचाल्यम्
māṃsārbudaṃ tvetadasādhyamuktaṃ sādhyeṣvapīmāni tu varjayecca saṃprasrutaṃ marmaṇi yacca jātaṃ srotaḥsu vā yacca bhavedacālyam
25
यज्जायतेऽन्यत् खलु पूर्वजाते ज्ञेयं तदध्यर्बुदमर्बुदज्ञैः यद् द्वन्द्वजातं युगपत् क्रमाद्वा द्विरर्बुदं तच्च भवेदसाध्यम्
yajjāyate'nyat khalu pūrvajāte jñeyaṃ tadadhyarbudamarbudajñaiḥ yad dvandvajātaṃ yugapat kramādvā dvirarbudaṃ tacca bhavedasādhyam
26
न पाकमायान्ति कफाधिकत्वान्मेदोबहुत्वाच्च विशेषतस्तु दोषस्थिरत्वाद् ग्रथनाच्च तेषां सर्वार्वुदान्येव निसर्गतस्तु
na pākamāyānti kaphādhikatvānmedobahutvācca viśeṣatastu doṣasthiratvād grathanācca teṣāṃ sarvārvudānyeva nisargatastu
श्लीपदनिदानम्
1
अथ श्लीपदनिदानम् यः सज्वरो वङ्क्षणजो भृशार्तिः शोथो नृणां पादगतः क्रमेण तच्छ्लीपदं स्यात् करकर्णनेत्रशिश्नौष्ठनासास्वपि केचिदाहुः
atha ślīpadanidānam yaḥ sajvaro vaṅkṣaṇajo bhṛśārtiḥ śotho nṛṇāṃ pādagataḥ krameṇa tacchlīpadaṃ syāt karakarṇanetraśiśnauṣṭhanāsāsvapi kecidāhuḥ
2
वातजं कृष्णरूक्षं च स्फुटितं तीव्रवेदनम् अनिमित्तरुजं तस्य बहुशो ज्वर एव च
vātajaṃ kṛṣṇarūkṣaṃ ca sphuṭitaṃ tīvravedanam animittarujaṃ tasya bahuśo jvara eva ca
3
पित्तजं पीतसङ्काशं दाहज्वरयुतं मृदु श्लैष्मिकं स्निग्धवर्णं च श्वेतं पाण्डु गुरु स्थिरम्
pittajaṃ pītasaṅkāśaṃ dāhajvarayutaṃ mṛdu ślaiṣmikaṃ snigdhavarṇaṃ ca śvetaṃ pāṇḍu guru sthiram
4
वल्मीकमिव संजातं कण्टकैरुपचीयते अब्दात्मकं महत्तच्च वर्जनीयं विशेषतः
valmīkamiva saṃjātaṃ kaṇṭakairupacīyate abdātmakaṃ mahattacca varjanīyaṃ viśeṣataḥ
5
त्रीण्यप्येतानि जानीयाच्छ्लीपदानि कफोच्छ्रयात् गुरुत्वं च महत्वं च यस्मान्नास्ति कफं विना
trīṇyapyetāni jānīyācchlīpadāni kaphocchrayāt gurutvaṃ ca mahatvaṃ ca yasmānnāsti kaphaṃ vinā
6
पुराणोदकभूयिष्ठाः सर्वर्तुषु च शीतलाः ये देशास्तेषु जायन्ते श्लीपदानि विशेषतः
purāṇodakabhūyiṣṭhāḥ sarvartuṣu ca śītalāḥ ye deśāsteṣu jāyante ślīpadāni viśeṣataḥ
7
यच्छ्लेष्मलाहारविहारजातं पुंसः प्रकृत्याऽपि कफात्मकस्य सास्रावमत्युन्नतसर्वलिङ्गं सकण्डुरं श्लेष्मयुतं विवर्ज्यम्
yacchleṣmalāhāravihārajātaṃ puṃsaḥ prakṛtyā'pi kaphātmakasya sāsrāvamatyunnatasarvaliṅgaṃ sakaṇḍuraṃ śleṣmayutaṃ vivarjyam
विद्रधिनिदानम्
1
अथ विद्रधिनिदानम् त्वग्रक्तमांसमेदासि संदूष्यास्थिसमाश्रिताः दोषाः शोथं शनैर्घोरं जनयन्त्युच्छ्रिता भृशम्
atha vidradhinidānam tvagraktamāṃsamedāsi saṃdūṣyāsthisamāśritāḥ doṣāḥ śothaṃ śanairghoraṃ janayantyucchritā bhṛśam
2
महामूलं रुजावन्तं वृत्तं वाऽप्यथवाऽयतम् स विद्र धिरिति ख्यातो विज्ञेयः षड्विधश्च सः
mahāmūlaṃ rujāvantaṃ vṛttaṃ vā'pyathavā'yatam sa vidra dhiriti khyāto vijñeyaḥ ṣaḍvidhaśca saḥ
3
पृथग्दोषैः समस्तैश्च क्षतेनाप्यसृजा तथा षण्णामपि हि तेषां तु लक्षणं संप्रवक्ष्यते
pṛthagdoṣaiḥ samastaiśca kṣatenāpyasṛjā tathā ṣaṇṇāmapi hi teṣāṃ tu lakṣaṇaṃ saṃpravakṣyate
4
कृष्णोऽरुणो वा विषमो भृशमत्यर्थवेदनः चित्रोत्थानप्रपाकश्च विद्र धिर्वातसंभवः
kṛṣṇo'ruṇo vā viṣamo bhṛśamatyarthavedanaḥ citrotthānaprapākaśca vidra dhirvātasaṃbhavaḥ
5
पक्वोदुम्बरसंकाशः श्यावो वा ज्वरदाहवान् क्षिप्रोत्थानप्रपाकश्च विद्र धिः पित्तसंभवः
pakvodumbarasaṃkāśaḥ śyāvo vā jvaradāhavān kṣiprotthānaprapākaśca vidra dhiḥ pittasaṃbhavaḥ
6
शरावसदृशः पाण्डुः शीतः स्निग्धोऽल्पवेदनः चिरोत्थानप्रपाकश्च विद्र धिः कफसंभवः
śarāvasadṛśaḥ pāṇḍuḥ śītaḥ snigdho'lpavedanaḥ cirotthānaprapākaśca vidra dhiḥ kaphasaṃbhavaḥ
7
तनुपीतसिताश्चैषामास्रावाः क्रमशः स्मृताः नानावर्णरुजास्रावो घाटालो विषमो महान्
tanupītasitāścaiṣāmāsrāvāḥ kramaśaḥ smṛtāḥ nānāvarṇarujāsrāvo ghāṭālo viṣamo mahān
8
विषमं पच्यते चापि विद्र धिः सान्निपातिकः तैस्तैर्भावैरभिहते क्षते वाऽपथ्यकारिणः
viṣamaṃ pacyate cāpi vidra dhiḥ sānnipātikaḥ taistairbhāvairabhihate kṣate vā'pathyakāriṇaḥ
9
क्षतोष्मा वायुविसृतः सरक्तं पित्तमीरयेत् ज्वरस्तृष्णा च दाहश्च जायते तस्य देहिनः
kṣatoṣmā vāyuvisṛtaḥ saraktaṃ pittamīrayet jvarastṛṣṇā ca dāhaśca jāyate tasya dehinaḥ
10
आगन्तुर्विद्र धिर्ह्येष पित्तविद्र धिलक्षणः कृष्णस्फोटावृतः श्यावस्तीव्रदाहरुजाकरः
āganturvidra dhirhyeṣa pittavidra dhilakṣaṇaḥ kṛṣṇasphoṭāvṛtaḥ śyāvastīvradāharujākaraḥ
11
पित्तविद्र धिलिङ्गस्तु रक्तविद्र धिरुच्यते पृथक् संभूय वा दोषाः कुपिता गुल्मरूपिणम्
pittavidra dhiliṅgastu raktavidra dhirucyate pṛthak saṃbhūya vā doṣāḥ kupitā gulmarūpiṇam
12
वल्मीकवत् समुन्नद्धमन्तः कुर्वन्ति विद्र धिम् गुदे बस्तिमुखे नाभ्यां कुक्षौ वङ्क्षणयोस्तथा
valmīkavat samunnaddhamantaḥ kurvanti vidra dhim gude bastimukhe nābhyāṃ kukṣau vaṅkṣaṇayostathā
13
वृक्कयोः प्लीह्नि यकृति हृदि वा क्लोम्नि वाऽप्यथ तेषामुक्तानि लिङ्गानि वाह्य विद्र धि लक्षणैः
vṛkkayoḥ plīhni yakṛti hṛdi vā klomni vā'pyatha teṣāmuktāni liṅgāni vāhya vidra dhi lakṣaṇaiḥ
14
अधिष्ठानविशेषेण लिङ्गंशृणुविशेषतः गुदे वातनिरोधश्च बस्तौ कृच्छ्राल्पमूत्रता
adhiṣṭhānaviśeṣeṇa liṅgaṃśṛṇuviśeṣataḥ gude vātanirodhaśca bastau kṛcchrālpamūtratā
15
नाभ्यां हिक्का तथाऽटोपः कुक्षौ मारुतकोपनम् कटीपृष्ठग्रहस्तीव्रो वङ्क्षणोत्थे तु विद्र धौ
nābhyāṃ hikkā tathā'ṭopaḥ kukṣau mārutakopanam kaṭīpṛṣṭhagrahastīvro vaṅkṣaṇotthe tu vidra dhau
16
वृक्कयोः पार्श्वसंकोचः प्लीह्न्युच्छ्वासावरोधनम् सर्वाङ्गप्रग्रहस्तीव्रो हृदि कासश्च जायते श्वासो यकृति हिक्का च क्लोम्नि पेपीयते पयः
vṛkkayoḥ pārśvasaṃkocaḥ plīhnyucchvāsāvarodhanam sarvāṅgapragrahastīvro hṛdi kāsaśca jāyate śvāso yakṛti hikkā ca klomni pepīyate payaḥ
17
नाभेरुपरिजाः पक्वा यान्त्यूर्ध्वमितरे त्वधः अधः स्रुतेषु जीवेत्तु स्रुतेषूर्ध्वं न जीवति
nābheruparijāḥ pakvā yāntyūrdhvamitare tvadhaḥ adhaḥ sruteṣu jīvettu sruteṣūrdhvaṃ na jīvati
18
हृन्नाभिबस्तिवर्ज्या ये तेषु भिन्नेषु बाह्यतः जीवेत् कदाचित् पुरुषो नेतरेषु कदाचन
hṛnnābhibastivarjyā ye teṣu bhinneṣu bāhyataḥ jīvet kadācit puruṣo netareṣu kadācana
19
साध्या विद्र धयः पञ्च विवर्ज्यः सान्निपातिकः आमपक्वविदग्धत्वं तेषां शोथवदादिशेत्
sādhyā vidra dhayaḥ pañca vivarjyaḥ sānnipātikaḥ āmapakvavidagdhatvaṃ teṣāṃ śothavadādiśet
20
आध्मातं बद्धनिष्यन्दं छर्दिहिक्कातृषान्वितम् रुजाश्वाससमायुक्तं विद्र धिर्नाशयेन्नरम्
ādhmātaṃ baddhaniṣyandaṃ chardihikkātṛṣānvitam rujāśvāsasamāyuktaṃ vidra dhirnāśayennaram
व्रणशोथनिदानम्
1
अथ व्रणशोथनिदानम् एकदेशोत्थितः शोथो व्रणानां पूर्वलक्षणम् षड्विधः स्यात् पृथक्सर्वरक्तागन्तुनिमित्तजः
atha vraṇaśothanidānam ekadeśotthitaḥ śotho vraṇānāṃ pūrvalakṣaṇam ṣaḍvidhaḥ syāt pṛthaksarvaraktāgantunimittajaḥ
2
शोथाः षडेते विज्ञेयाः प्रागुक्तैः शोथलक्षणैः विशेषः कथ्यते चैषां पक्वापक्वादिनिश्चये
śothāḥ ṣaḍete vijñeyāḥ prāguktaiḥ śothalakṣaṇaiḥ viśeṣaḥ kathyate caiṣāṃ pakvāpakvādiniścaye
3
विषमं पच्यते वातात् पित्तोत्थश्चाचिराच्चिरम् कफजः पित्तवच्छोथो रक्तागन्तुसमुद्भवः
viṣamaṃ pacyate vātāt pittotthaścācirācciram kaphajaḥ pittavacchotho raktāgantusamudbhavaḥ
4
मन्दोष्मताऽल्पशोथत्वं काठिन्यं त्वक्सवर्णता मन्दवेदनता चैतच्छोथानामामलक्षणम्
mandoṣmatā'lpaśothatvaṃ kāṭhinyaṃ tvaksavarṇatā mandavedanatā caitacchothānāmāmalakṣaṇam
5
दह्यते दहनेनेव क्षारेणेव च पच्यते पिपीलिकागणेनेव दश्यते छिद्यते तथा
dahyate dahaneneva kṣāreṇeva ca pacyate pipīlikāgaṇeneva daśyate chidyate tathā
6
भिद्यते चैव शस्त्रेण दण्डेनेव च ताड्यते पीड्यते पाणिनेवान्तः सूचिभिरिव तुद्यते
bhidyate caiva śastreṇa daṇḍeneva ca tāḍyate pīḍyate pāṇinevāntaḥ sūcibhiriva tudyate
7
सोषाचोषो विवर्णः स्यादङ्गुल्येवावघट्यते आसने शयने स्थाने शान्तिं वृश्चिकविद्धवत्
soṣācoṣo vivarṇaḥ syādaṅgulyevāvaghaṭyate āsane śayane sthāne śāntiṃ vṛścikaviddhavat
8
न गच्छेदाततः शोथो भवेदाध्मातबस्तिवत् ज्वरस्तृष्णाऽरुचिश्चैव पच्यमानस्य लक्षणम्
na gacchedātataḥ śotho bhavedādhmātabastivat jvarastṛṣṇā'ruciścaiva pacyamānasya lakṣaṇam
9
वेदनोपशमः शोथोऽलोहितोऽल्पो न चोन्नतः प्रादुर्भावो वलीनां च तोदः कण्डूर्मुहुर्मुहुः
vedanopaśamaḥ śotho'lohito'lpo na connataḥ prādurbhāvo valīnāṃ ca todaḥ kaṇḍūrmuhurmuhuḥ
10
उपद्र वाणां प्रशमो निम्नता स्फुटनं त्वचाम् वस्ताविवाम्बुसंचारः स्याच्छोथेऽङ्गुलिपीडिते
upadra vāṇāṃ praśamo nimnatā sphuṭanaṃ tvacām vastāvivāmbusaṃcāraḥ syācchothe'ṅgulipīḍite
11
पूयस्य पीडयत्येकमन्तमन्ते च पीडिते भक्ताकाङ्क्षा भवेच्चैतच्छोथानां पक्वलक्षणम्
pūyasya pīḍayatyekamantamante ca pīḍite bhaktākāṅkṣā bhaveccaitacchothānāṃ pakvalakṣaṇam
12
नर्तेऽनिलाद्रुङ्न विना च पित्तं पाकः कफं चापि विना न पूयः तस्माद्धि सर्वान् परिपाककाले पचन्ति शोथांस्त्रय एव दोषाः
narte'nilādruṅna vinā ca pittaṃ pākaḥ kaphaṃ cāpi vinā na pūyaḥ tasmāddhi sarvān paripākakāle pacanti śothāṃstraya eva doṣāḥ
13
कक्षं समासाद्य यथैव वह्निर्वाय्वीरितः सन्दहति प्रसह्य तथैव पूयो ह्यविनिःसृता हि मांसं सिराः स्नायु च खादतीह
kakṣaṃ samāsādya yathaiva vahnirvāyvīritaḥ sandahati prasahya tathaiva pūyo hyaviniḥsṛtā hi māṃsaṃ sirāḥ snāyu ca khādatīha
14
आमं विदह्यमानं च सम्यक् पक्वं च यो भिषक् जानीयात् स भवेद्वैद्यः शेषास्तस्करवृत्तयः
āmaṃ vidahyamānaṃ ca samyak pakvaṃ ca yo bhiṣak jānīyāt sa bhavedvaidyaḥ śeṣāstaskaravṛttayaḥ
15
यश्छिनत्त्याममज्ञानाद्यो वा पक्वमुपेक्षते श्वपचाविव मन्तव्यौ तावनिश्चितकारिणौ
yaśchinattyāmamajñānādyo vā pakvamupekṣate śvapacāviva mantavyau tāvaniścitakāriṇau