2. Matsya Purāṇa (part 2 of 2)
Chapter 91
91.1
मत्स्य-पुराण 91 अतः परं प्रवक्ष्यामि रौप्याचलमनुत्तमम् यत्प्रदानान्नरो याति सोमलोकमनुत्तमम्
matsya-purāṇa 91 ataḥ paraṃ pravakṣyāmi raupyācalamanuttamam yatpradānānnaro yāti somalokamanuttamam
91.2
दशभिः पलसाहस्रैर् उत्तमो रजताचलः पञ्चभिर्मध्यमः प्रोक्तस् तदर्धेनाधमः स्मृतः
daśabhiḥ palasāhasrair uttamo rajatācalaḥ pañcabhirmadhyamaḥ proktas tadardhenādhamaḥ smṛtaḥ
91.3
अशक्तो विंशतेरूर्ध्वं कारयेच्छक्तितस्तदा विष्कम्भपर्वतांस्तद्वत् तुरीयांशेन कल्पयेत्
aśakto viṃśaterūrdhvaṃ kārayecchaktitastadā viṣkambhaparvatāṃstadvat turīyāṃśena kalpayet
91.4
पूर्ववद्राजतान्कुर्वन् मन्दरादीन्विधानतः कलधौतमयांस्तद्वल् लोकेशानर्चयेद्बुधः
pūrvavadrājatānkurvan mandarādīnvidhānataḥ kaladhautamayāṃstadval lokeśānarcayedbudhaḥ
91.5
ब्रह्मविष्ण्वर्कवान्कार्यो नितम्बो ऽत्र हिरण्मयः राजतं स्याद्यदन्येषां सर्वं तदिह काञ्चनम्
brahmaviṣṇvarkavānkāryo nitambo 'tra hiraṇmayaḥ rājataṃ syādyadanyeṣāṃ sarvaṃ tadiha kāñcanam
91.6
शेषं तु पूर्ववत्कुर्याद् धोमजागरणादिकम् दद्यात्ततः प्रभाते तु गुरवे रौप्यपर्वतम्
śeṣaṃ tu pūrvavatkuryād dhomajāgaraṇādikam dadyāttataḥ prabhāte tu gurave raupyaparvatam
91.7
विष्कम्भशैलानृत्विग्भ्यः पूज्यवस्त्रविभूषणैः इमं मन्त्रं पठन्दद्याद् दर्भपाणिर्विमत्सरः
viṣkambhaśailānṛtvigbhyaḥ pūjyavastravibhūṣaṇaiḥ imaṃ mantraṃ paṭhandadyād darbhapāṇirvimatsaraḥ
91.8
पितॄणां वल्लभो यस्माद् धरीन्द्राणां शिवस्य च पाहि राजत तस्मात्त्वं शोकसंसारसागरात्
pitṝṇāṃ vallabho yasmād dharīndrāṇāṃ śivasya ca pāhi rājata tasmāttvaṃ śokasaṃsārasāgarāt
91.9
इत्थं निवेद्य यो दद्याद् रजताचलमुत्तमम् गवामयुतदानस्य फलं प्राप्नोति मानवः
itthaṃ nivedya yo dadyād rajatācalamuttamam gavāmayutadānasya phalaṃ prāpnoti mānavaḥ
91.10
सोमलोके स गन्धर्वैः किंनराप्सरसां गणैः पूज्यमानो वसेद्विद्वान् यावदाभूतसंप्लवम्
somaloke sa gandharvaiḥ kiṃnarāpsarasāṃ gaṇaiḥ pūjyamāno vasedvidvān yāvadābhūtasaṃplavam
Chapter 92
92.1
मत्स्य-पुराण 92 अथातः सम्प्रवक्ष्यामि शर्कराशैलमुत्तमम् यस्य प्रदानाद्विष्ण्वर्करुद्रास्तुष्यन्ति सर्वदा
matsya-purāṇa 92 athātaḥ sampravakṣyāmi śarkarāśailamuttamam yasya pradānādviṣṇvarkarudrāstuṣyanti sarvadā
92.2
अष्टाभिः शर्कराभारैर् उत्तमः स्यान्महाचलः चतुर्भिर्मध्यमः प्रोक्तो भाराभ्यामधमः स्मृतः
aṣṭābhiḥ śarkarābhārair uttamaḥ syānmahācalaḥ caturbhirmadhyamaḥ prokto bhārābhyāmadhamaḥ smṛtaḥ
92.3
भारेण वार्धभारेण कुर्याद्यः स्वल्पवित्तवान् विष्कम्भपर्वतान्कुर्यात् तुरीयांशेन मानवः
bhāreṇa vārdhabhāreṇa kuryādyaḥ svalpavittavān viṣkambhaparvatānkuryāt turīyāṃśena mānavaḥ
92.4
धान्यपर्वतवत्सर्वम् आसाद्यामरसंयुतम् मेरोरुपरि तद्वच्च स्थाप्यं हेमतरुत्रयम्
dhānyaparvatavatsarvam āsādyāmarasaṃyutam merorupari tadvacca sthāpyaṃ hematarutrayam
92.5
मन्दारः पारिजातश्च तृतीयः कल्पपादपः एतद्वृक्षत्रयं मूर्ध्नि सर्वेष्वपि नियोजयेत्
mandāraḥ pārijātaśca tṛtīyaḥ kalpapādapaḥ etadvṛkṣatrayaṃ mūrdhni sarveṣvapi niyojayet
92.6
हरिचन्दनसंतानौ पूर्वपश्चिमभागयोः निवेश्यौ सर्वशैलेषु विशेषाच्छर्कराचले
haricandanasaṃtānau pūrvapaścimabhāgayoḥ niveśyau sarvaśaileṣu viśeṣāccharkarācale
92.7
मन्दरे कामदेवस्तु प्रत्यग्वक्त्रः सदा भवेत् गन्धमादनशृङ्गे तु धनदः स्यादुदङ्मुखः
mandare kāmadevastu pratyagvaktraḥ sadā bhavet gandhamādanaśṛṅge tu dhanadaḥ syādudaṅmukhaḥ
92.8
प्राङ्मुखो वेदमूर्तिस्तु हंसः स्याद्विपुलाचले हैमी सुपार्श्वे सुरभिर् दक्षिणाभिमुखी भवेत्
prāṅmukho vedamūrtistu haṃsaḥ syādvipulācale haimī supārśve surabhir dakṣiṇābhimukhī bhavet
92.9
धान्यपर्वतवत्सर्वम् आवाहनविधानकम् कृत्वा तु गुरवे दद्यान् मध्यमं पर्वतोत्तमम् ऋत्विग्भ्यश् चतुरः शैलान् इमान्मन्त्रानुदीरयन्
dhānyaparvatavatsarvam āvāhanavidhānakam kṛtvā tu gurave dadyān madhyamaṃ parvatottamam ṛtvigbhyaś caturaḥ śailān imānmantrānudīrayan
92.10
सौभाग्यामृतसारो ऽयं पर्वतः शर्करायुतः तस्मादानन्दकारी त्वं भव शैलेन्द्र सर्वदा
saubhāgyāmṛtasāro 'yaṃ parvataḥ śarkarāyutaḥ tasmādānandakārī tvaṃ bhava śailendra sarvadā
92.11
अमृतं पिबतां ये तु निपेतुर्भुवि शीकराः देवानां तत्समुत्थस्त्वं पाहि नः शर्कराचल
amṛtaṃ pibatāṃ ye tu nipeturbhuvi śīkarāḥ devānāṃ tatsamutthastvaṃ pāhi naḥ śarkarācala
92.12
मनोभवधनुर्मध्याद् उद्भूता शर्करा यतः तन्मयो ऽसि महाशैल पाहि संसारसागरात्
manobhavadhanurmadhyād udbhūtā śarkarā yataḥ tanmayo 'si mahāśaila pāhi saṃsārasāgarāt
92.13
यो दद्याच्छर्कराशैलम् अनेन विधिना नरः सर्वपापैर् विनिर्मुक्तः स याति परमं पदम्
yo dadyāccharkarāśailam anena vidhinā naraḥ sarvapāpair vinirmuktaḥ sa yāti paramaṃ padam
92.14
चन्द्रतारार्कसंकाशम् अधिरुह्यानुजीविभिः सहैव यानमातिष्ठेत् तत्र विष्णुप्रचोदितः
candratārārkasaṃkāśam adhiruhyānujīvibhiḥ sahaiva yānamātiṣṭhet tatra viṣṇupracoditaḥ
92.15
ततः कल्पशतान्ते तु सप्तद्वीपाधिपो भवेत् आयुरारोग्यसम्पन्नो यावज्जन्मार्बुदत्रयम्
tataḥ kalpaśatānte tu saptadvīpādhipo bhavet āyurārogyasampanno yāvajjanmārbudatrayam
92.16
भोजनं शक्तितः कुर्यात् सर्वशैलेष्वमत्सरः सर्वत्राक्षारलवणम् अश्नीयात्तदनुज्ञया पर्वतोपस्करान्सर्वान् प्रापयेद्ब्राह्मणालयम्
bhojanaṃ śaktitaḥ kuryāt sarvaśaileṣvamatsaraḥ sarvatrākṣāralavaṇam aśnīyāttadanujñayā parvatopaskarānsarvān prāpayedbrāhmaṇālayam
92.17
आसीत्पुरा बृहत्कल्पे धर्ममूर्तिर्जनाधिपः सुहृच्छक्रस्य निहता येन दैत्याः सहस्रशः
āsītpurā bṛhatkalpe dharmamūrtirjanādhipaḥ suhṛcchakrasya nihatā yena daityāḥ sahasraśaḥ
92.18
सोमसूर्यादयो यस्य तेजसा विगतप्रभाः भवन्ति शतशो येन शत्रवश्चापराजिताः यथेच्छारूपधारी च मनुष्यो ऽप्यपराजितः
somasūryādayo yasya tejasā vigataprabhāḥ bhavanti śataśo yena śatravaścāparājitāḥ yathecchārūpadhārī ca manuṣyo 'pyaparājitaḥ
92.19
तस्य भानुमती नाम भार्या त्रैलोक्यसुन्दरी लक्ष्मीवद् दिव्यरूपेण निर्जितामरसुन्दरी
tasya bhānumatī nāma bhāryā trailokyasundarī lakṣmīvad divyarūpeṇa nirjitāmarasundarī
92.20
राज्ञस्तस्याग्र्यमहिषी प्राणेभ्यो ऽपि गरीयसी दशनारीसहस्राणां मध्ये श्रीरिव राजते
rājñastasyāgryamahiṣī prāṇebhyo 'pi garīyasī daśanārīsahasrāṇāṃ madhye śrīriva rājate
92.21
नृपकोटिसहस्रेण न कदाचित्स मुच्यते कदाचिदास्थानगतः पप्रच्छ स पुरोधसम् विस्मयेनावृतो राजा वसिष्ठमृषिसत्तमम्
nṛpakoṭisahasreṇa na kadācitsa mucyate kadācidāsthānagataḥ papraccha sa purodhasam vismayenāvṛto rājā vasiṣṭhamṛṣisattamam
92.22
भगवन्केन धर्मेण मम लक्ष्मीरनुत्तमा कस्माच्च विपुलं तेजो मच्छरीरे सदोत्तमम्
bhagavankena dharmeṇa mama lakṣmīranuttamā kasmācca vipulaṃ tejo maccharīre sadottamam
92.23
पुरा लीलावती नाम वेश्या शिवपरायणा तया दत्तश्चतुर्दश्यां गुरवे लवणाचलः हेमवृक्षादिभिः सार्धं यथावद्विधिपूर्वकम्
purā līlāvatī nāma veśyā śivaparāyaṇā tayā dattaścaturdaśyāṃ gurave lavaṇācalaḥ hemavṛkṣādibhiḥ sārdhaṃ yathāvadvidhipūrvakam
92.24
शूद्रः सुवर्णकारश्च नाम्ना शौण्डो ऽभवत्तदा भृत्यो लीलावतीगेहे तेन हेम्ना विनिर्मिताः
śūdraḥ suvarṇakāraśca nāmnā śauṇḍo 'bhavattadā bhṛtyo līlāvatīgehe tena hemnā vinirmitāḥ
92.25
तरवः सुरमुख्याश्च श्रद्धायुक्तेन पार्थिव अतिरूपेण सम्पन्ना घटयित्वा विना भृतिम् धर्मकार्यमिति ज्ञात्वा न गृह्णाति कथंचन
taravaḥ suramukhyāśca śraddhāyuktena pārthiva atirūpeṇa sampannā ghaṭayitvā vinā bhṛtim dharmakāryamiti jñātvā na gṛhṇāti kathaṃcana
92.26
उज्ज्वालिताश्च तत्पत्न्या सौवर्णामरपादपाः लीलावती गिरेः पार्श्वे परिचर्यां च पार्थिव
ujjvālitāśca tatpatnyā sauvarṇāmarapādapāḥ līlāvatī gireḥ pārśve paricaryāṃ ca pārthiva
92.27
कृत्वा ताभ्याम् अशाठ्येन गुरुशुश्रूषणादिकम् सा च लीलावती वेश्याकालेन महतापि च
kṛtvā tābhyām aśāṭhyena guruśuśrūṣaṇādikam sā ca līlāvatī veśyākālena mahatāpi ca
92.28
कालधर्ममनुप्राप्ता कर्मयोगेण नारद सर्वपापविनिर्मुक्ता जगाम शिवमन्दिरम्
kāladharmamanuprāptā karmayogeṇa nārada sarvapāpavinirmuktā jagāma śivamandiram
92.29
यो ऽसौ सुवर्णकारस्तु दरिद्रो ऽप्यतिसत्त्ववान् न मौल्यमादाद्वेश्यातः स भवानिह साम्प्रतम्
yo 'sau suvarṇakārastu daridro 'pyatisattvavān na maulyamādādveśyātaḥ sa bhavāniha sāmpratam
92.30
सप्तद्वीपपतिर्जातः सूर्यायुतसमप्रभः यया सुवर्णकारस्य तरवो हेमनिर्मिताः सम्यगुज्ज्वालिताः पत्न्या सेयं भानुमती तव
saptadvīpapatirjātaḥ sūryāyutasamaprabhaḥ yayā suvarṇakārasya taravo hemanirmitāḥ samyagujjvālitāḥ patnyā seyaṃ bhānumatī tava
92.31
उज्ज्वालनादुज्ज्वलरुपमस्याः संजातमस्मिन्भुवनाधिपत्यम् यस्मात्कृतं तत्परिकर्म रात्राव् अनुद्धताभ्यां लवणाचलस्य
ujjvālanādujjvalarupamasyāḥ saṃjātamasminbhuvanādhipatyam yasmātkṛtaṃ tatparikarma rātrāv anuddhatābhyāṃ lavaṇācalasya
92.32
तस्माच्च लोकेष्वपराजितत्वम् आरोग्यसौभाग्ययुता च लक्ष्मीः तस्मात्त्वमप्यत्र विधानपूर्वं धान्याचलादीन्दशधा कुरुष्व
tasmācca lokeṣvaparājitatvam ārogyasaubhāgyayutā ca lakṣmīḥ tasmāttvamapyatra vidhānapūrvaṃ dhānyācalādīndaśadhā kuruṣva
92.33
तथेति सत्कृत्य स धर्ममूर्तिर् वचो वसिष्ठस्य ददौ च सर्वान् धान्याचलदीञ्छतशो मुरारेर् लोकं जगामामरपूज्यमानः
tatheti satkṛtya sa dharmamūrtir vaco vasiṣṭhasya dadau ca sarvān dhānyācaladīñchataśo murārer lokaṃ jagāmāmarapūjyamānaḥ
92.34
पश्येदपीमानधनो ऽतिभक्त्या स्पृशेन्मनुष्यैरपि दीयमानान् शृणोति भक्त्याथ मतिं ददाति विकल्मषः सो ऽपि दिवं प्रयाति
paśyedapīmānadhano 'tibhaktyā spṛśenmanuṣyairapi dīyamānān śṛṇoti bhaktyātha matiṃ dadāti vikalmaṣaḥ so 'pi divaṃ prayāti
92.35
दुःस्वप्नं प्रशममुपैति पठ्यमानैः शैलेन्द्रैर्भवभयभेदनैर्मनुष्यैः यः कुर्यात्किमु मुनिपुंगवेह सम्यक् शान्तात्मा सकलगिरीन्द्रसम्प्रदानम्
duḥsvapnaṃ praśamamupaiti paṭhyamānaiḥ śailendrairbhavabhayabhedanairmanuṣyaiḥ yaḥ kuryātkimu munipuṃgaveha samyak śāntātmā sakalagirīndrasampradānam
Chapter 93
93.1
मत्स्य-पुराण 93 वैशम्पायनम् आसीनम् अपृच्छच्छौनकः पुरा सर्वकामाप्तये नित्यं कथं शान्तिकपौष्टिकम्
matsya-purāṇa 93 vaiśampāyanam āsīnam apṛcchacchaunakaḥ purā sarvakāmāptaye nityaṃ kathaṃ śāntikapauṣṭikam
93.2
श्रीकामः शान्तिकामो वा ग्रहयज्ञं समारभेत् वृद्ध्यायुः पुष्टिकामो वा तथैवाभिचरन्पुनः येन ब्रह्मन्विधानेन तन्मे निगदतः शृणु
śrīkāmaḥ śāntikāmo vā grahayajñaṃ samārabhet vṛddhyāyuḥ puṣṭikāmo vā tathaivābhicaranpunaḥ yena brahmanvidhānena tanme nigadataḥ śṛṇu
93.3
सर्वशास्त्राण्यनुक्रम्य संक्षिप्य ग्रन्थविस्तरम् ग्रहशान्तिं प्रवक्ष्यामि पुराणश्रुतिचोदिताम्
sarvaśāstrāṇyanukramya saṃkṣipya granthavistaram grahaśāntiṃ pravakṣyāmi purāṇaśruticoditām
93.4
पुण्ये ऽह्नि विप्रकथिते कृत्वा ब्राह्मणवाचनम् ग्रहान्ग्रहाधिदेवांश्च स्थाप्य होमं समारभेत्
puṇye 'hni viprakathite kṛtvā brāhmaṇavācanam grahāngrahādhidevāṃśca sthāpya homaṃ samārabhet
93.5
ग्रहयज्ञस्त्रिधा प्रोक्तः पुराणश्रुतिकोविदैः प्रथमो ऽयुतहोमः स्याल् लक्षहोमस्ततः परम्
grahayajñastridhā proktaḥ purāṇaśrutikovidaiḥ prathamo 'yutahomaḥ syāl lakṣahomastataḥ param
93.6
तृतीयः कोटिहोमस्तु सर्वकामफलप्रदः अयुतेनाहुतीनां च नवग्रहमखः स्मृतः
tṛtīyaḥ koṭihomastu sarvakāmaphalapradaḥ ayutenāhutīnāṃ ca navagrahamakhaḥ smṛtaḥ
93.7
तस्य तावद्विधिं वक्ष्ये पुराणश्रुतिभाषितम् गर्तस्योत्तरपूर्वेण वितस्तिद्वयविस्तृताम्
tasya tāvadvidhiṃ vakṣye purāṇaśrutibhāṣitam gartasyottarapūrveṇa vitastidvayavistṛtām
93.8
वप्रद्वयावृतां वेदिं वितस्त्युच्छ्रायसंमिताम् संस्थापनाय देवानां चतुरस्रामुदङ्मुखाम्
vapradvayāvṛtāṃ vediṃ vitastyucchrāyasaṃmitām saṃsthāpanāya devānāṃ caturasrāmudaṅmukhām
93.9
अग्निप्रणयनं कृत्वा तस्यामावाहयेत्सुरान् देवतानां ततः स्थाप्या विंशतिर्द्वादशाधिका
agnipraṇayanaṃ kṛtvā tasyāmāvāhayetsurān devatānāṃ tataḥ sthāpyā viṃśatirdvādaśādhikā
93.10
सूर्यः सोमस्तथा भौमो बुधजीवसितार्कजाः राहुः केतुरिति प्रोक्ता ग्रहा लोकहितावहाः
sūryaḥ somastathā bhaumo budhajīvasitārkajāḥ rāhuḥ keturiti proktā grahā lokahitāvahāḥ
93.11
मध्ये तु भास्करं विद्याल् लोहितं दक्षिणेन तु उत्तरेण गुरुं विद्याद् बुधं पूर्वोत्तरेण तु
madhye tu bhāskaraṃ vidyāl lohitaṃ dakṣiṇena tu uttareṇa guruṃ vidyād budhaṃ pūrvottareṇa tu
93.12
पूर्वेण भार्गवं विद्यात् सोमं दक्षिणपूर्वके पश्चिमेन शनिं विद्याद् राहुं पश्चिमदक्षिणे पश्चिमोत्तरतः केतुं स्थापयेच्छुक्लतण्डुलैः
pūrveṇa bhārgavaṃ vidyāt somaṃ dakṣiṇapūrvake paścimena śaniṃ vidyād rāhuṃ paścimadakṣiṇe paścimottarataḥ ketuṃ sthāpayecchuklataṇḍulaiḥ
93.13
भास्करस्येश्वरं विद्याद् उमां च शशिनस्तथा स्कन्दमङ्गारकस्यापि बुधस्य च तथा हरिम्
bhāskarasyeśvaraṃ vidyād umāṃ ca śaśinastathā skandamaṅgārakasyāpi budhasya ca tathā harim
93.14
ब्रह्माणं च गुरोर्विद्याच् छुक्रस्यापि शचीपतिम् शनैश्चरस्य तु यमं राहोः कालं तथैव च
brahmāṇaṃ ca gurorvidyāc chukrasyāpi śacīpatim śanaiścarasya tu yamaṃ rāhoḥ kālaṃ tathaiva ca
93.15
केतोर्वै चित्रगुप्तं च सर्वेषामधिदेवताः अग्निरापः क्षितिर्विष्णुर् इन्द्र ऐन्द्री च देवताः
ketorvai citraguptaṃ ca sarveṣāmadhidevatāḥ agnirāpaḥ kṣitirviṣṇur indra aindrī ca devatāḥ
93.16
प्रजापतिश्च सर्पाश्च ब्रह्मा प्रत्यधिदेवताः विनायकं तथा दुर्गां वायुराकाशमेव च आवाहयेद्व्याहृतिभिस् तथैवाश्विकुमारकौ
prajāpatiśca sarpāśca brahmā pratyadhidevatāḥ vināyakaṃ tathā durgāṃ vāyurākāśameva ca āvāhayedvyāhṛtibhis tathaivāśvikumārakau
93.17
संस्मरेद्रक्तमादित्यम् अङ्गारकसमन्वितम् सोमशुक्रौ तथा श्वेतो बुधजीवौ च पिङ्गलौ मन्दराहू तथा कृष्णौ धूम्रं केतुगणं विदुः
saṃsmaredraktamādityam aṅgārakasamanvitam somaśukrau tathā śveto budhajīvau ca piṅgalau mandarāhū tathā kṛṣṇau dhūmraṃ ketugaṇaṃ viduḥ
93.18
ग्रहवर्णानि देयानि वासांसि कुसुमानि च धूपामोदो ऽत्र सुरभिर् उपरिष्टाद् वितानिकम् शोभनं स्थापयेत्प्राज्ञः फलपुष्पसमन्वितम्
grahavarṇāni deyāni vāsāṃsi kusumāni ca dhūpāmodo 'tra surabhir upariṣṭād vitānikam śobhanaṃ sthāpayetprājñaḥ phalapuṣpasamanvitam
93.19
गुडौदनं रवेर्दद्यात् सोमाय घृतपायसम् अङ्गारकाय संयावं बुधाय क्षीरषष्टिके
guḍaudanaṃ raverdadyāt somāya ghṛtapāyasam aṅgārakāya saṃyāvaṃ budhāya kṣīraṣaṣṭike
93.20
दध्योदनं च जीवाय शक्राय च घृतौदनम् शनैश्चराय कृसराम् अजामांसं च राहवे चित्रौदनं च केतुभ्यः सर्वभक्ष्यैरथार्चयेत्
dadhyodanaṃ ca jīvāya śakrāya ca ghṛtaudanam śanaiścarāya kṛsarām ajāmāṃsaṃ ca rāhave citraudanaṃ ca ketubhyaḥ sarvabhakṣyairathārcayet
93.21
प्रागुत्तरेण तस्माच्च दध्यक्षतविभूषितम् चूतपल्लवसंछन्नं फलवस्त्रयुगान्वितम्
prāguttareṇa tasmācca dadhyakṣatavibhūṣitam cūtapallavasaṃchannaṃ phalavastrayugānvitam
93.22
पञ्चरत्नसमायुक्तं पञ्चभङ्गसमन्वितम् स्थापयेदव्रणं कुम्भं वरुणं तत्र विन्यसेत्
pañcaratnasamāyuktaṃ pañcabhaṅgasamanvitam sthāpayedavraṇaṃ kumbhaṃ varuṇaṃ tatra vinyaset
93.23
गङ्गाद्याः सरितः सर्वाः समुद्रांश्च सरांसि च गजाश्वरथ्यावल्मीकसंगमाद्ध्रदगोकुलात्
gaṅgādyāḥ saritaḥ sarvāḥ samudrāṃśca sarāṃsi ca gajāśvarathyāvalmīkasaṃgamāddhradagokulāt
93.24
मृदमानीय विप्रेन्द्र सर्वौषधिजलान्विताम् स्नानार्थं विन्यसेत्तत्र यजमानस्य धर्मवित्
mṛdamānīya viprendra sarvauṣadhijalānvitām snānārthaṃ vinyasettatra yajamānasya dharmavit
93.25
सर्वे समुद्राः सरितः सरांसि च नदास्तथा आयान्तु यजमानस्य दुरितक्षयकारकाः
sarve samudrāḥ saritaḥ sarāṃsi ca nadāstathā āyāntu yajamānasya duritakṣayakārakāḥ
93.26
एवमावाहयेदेतान् अमरान्मुनिसत्तम होमं समारभेत्सर्पिर् यवव्रीहितिलादिना
evamāvāhayedetān amarānmunisattama homaṃ samārabhetsarpir yavavrīhitilādinā
93.27
अर्कः पलाशखदिराव् अपामार्गो ऽथ पिप्पलः औदुम्बरः शमी दूर्वा कुशाश्च समिधः क्रमात्
arkaḥ palāśakhadirāv apāmārgo 'tha pippalaḥ audumbaraḥ śamī dūrvā kuśāśca samidhaḥ kramāt
93.28
एकैकस्याष्टकशतम् अष्टविंशतिरेव वा होतव्या मधुसर्पिर्भ्यां दध्ना चैव समन्विताः
ekaikasyāṣṭakaśatam aṣṭaviṃśatireva vā hotavyā madhusarpirbhyāṃ dadhnā caiva samanvitāḥ
93.29
प्रादेशमात्रा अशिफा अशाखा अपलाशिनीः समिधः कल्पयेत्प्राज्ञः सर्वकर्मसु सर्वदा
prādeśamātrā aśiphā aśākhā apalāśinīḥ samidhaḥ kalpayetprājñaḥ sarvakarmasu sarvadā
93.30
देवानामपि सर्वेषाम् उपांशु परमार्थवित् स्वेन स्वेनैव मन्त्रेण होतव्याः समिधः पृथक्
devānāmapi sarveṣām upāṃśu paramārthavit svena svenaiva mantreṇa hotavyāḥ samidhaḥ pṛthak
93.31
होतव्यं च घृताभ्यक्तं चरुभक्षादिकं पुनः मन्त्रैर्दशाहुतीर्हुत्वा होमं व्याहृतिभिस्ततः
hotavyaṃ ca ghṛtābhyaktaṃ carubhakṣādikaṃ punaḥ mantrairdaśāhutīrhutvā homaṃ vyāhṛtibhistataḥ
93.32
उदङ्मुखाः प्राङ्मुखा वा कुर्युर्ब्राह्मणपुंगवाः मन्त्रवन्तश्च कर्तव्याश् चरवः प्रतिदैवतम्
udaṅmukhāḥ prāṅmukhā vā kuryurbrāhmaṇapuṃgavāḥ mantravantaśca kartavyāś caravaḥ pratidaivatam
93.33
हुत्वा च तांश्चरून्सम्यक् ततो होमं समाचरेत् आकृष्णेति च सूर्याय होमः कार्यो द्विजन्मना
hutvā ca tāṃścarūnsamyak tato homaṃ samācaret ākṛṣṇeti ca sūryāya homaḥ kāryo dvijanmanā
93.34
आप्यायस्वेति सोमाय मन्त्रेण जुहुयात्पुनः अग्निर्मूर्धा दिवो मन्त्र इति भौमाय कीर्तयेत्
āpyāyasveti somāya mantreṇa juhuyātpunaḥ agnirmūrdhā divo mantra iti bhaumāya kīrtayet
93.35
अग्ने विवस्वदुषस इति सोमसुताय वै बृहस्पते परिदीया रथेनेति गुरोर्मतः
agne vivasvaduṣasa iti somasutāya vai bṛhaspate paridīyā ratheneti gurormataḥ
93.36
शुक्रं ते अन्यदिति च शुक्रस्यापि निगद्यते शनैश्चरायेति पुनः शं नो देवीति होमयेत्
śukraṃ te anyaditi ca śukrasyāpi nigadyate śanaiścarāyeti punaḥ śaṃ no devīti homayet
93.37
कया नश्चित्र आभुवद् इति राहोरुदाहृतः केतुं कृण्वन्न् अपि ब्रूयात् केतूनामपि शान्तये
kayā naścitra ābhuvad iti rāhorudāhṛtaḥ ketuṃ kṛṇvann api brūyāt ketūnāmapi śāntaye
93.38
आ वो राजेति रुद्रस्य बलिहोमं समाचरेत् आपो हि ष्ठेत्युमायास्तु स्योनेति स्वामिनस्तथा
ā vo rājeti rudrasya balihomaṃ samācaret āpo hi ṣṭhetyumāyāstu syoneti svāminastathā
93.39
विष्णोरिदं विष्णुरिति तमीशेति स्वयम्भुवः इन्द्रम् इद्देवतातेति इन्द्राय जुहुयात्ततः
viṣṇoridaṃ viṣṇuriti tamīśeti svayambhuvaḥ indram iddevatāteti indrāya juhuyāttataḥ
93.40
तथा यमस्य चायं गौर् इति होमः प्रकीर्तितः कालस्य ब्रह्म जज्ञानम् इति मन्त्रः प्रशस्यते
tathā yamasya cāyaṃ gaur iti homaḥ prakīrtitaḥ kālasya brahma jajñānam iti mantraḥ praśasyate
93.41
चित्रगुप्तस्य चाज्ञातम् इति मन्त्रविदो विदुः अग्निं दूतं वृणीमह इति वह्नेरुदाहृतः
citraguptasya cājñātam iti mantravido viduḥ agniṃ dūtaṃ vṛṇīmaha iti vahnerudāhṛtaḥ
93.42
उद् उत्तमं वरुणमित्य् अपां मन्त्रः प्रकीर्तितः भूमेः पृथिव्यन्तरिक्षम् इति वेदेषु पठ्यते
ud uttamaṃ varuṇamity apāṃ mantraḥ prakīrtitaḥ bhūmeḥ pṛthivyantarikṣam iti vedeṣu paṭhyate
93.43
सहस्रशीर्षा पुरुष इति विष्णोरुदाहृतः इन्द्रायेन्दो मरुत्वत इति शक्रस्य शस्यते
sahasraśīrṣā puruṣa iti viṣṇorudāhṛtaḥ indrāyendo marutvata iti śakrasya śasyate
93.44
उत्तानपर्णे सुभगे इति देव्याः समाचरेत् प्रजापतेः पुनर्होमः प्रजापतिरिति स्मृतः
uttānaparṇe subhage iti devyāḥ samācaret prajāpateḥ punarhomaḥ prajāpatiriti smṛtaḥ
93.45
नमो ऽस्तु सर्पेभ्य इति सर्पाणां मन्त्र उच्यते एष ब्रह्मा य ऋत्विग्भ्य इति ब्रह्मण्युदाहृतः
namo 'stu sarpebhya iti sarpāṇāṃ mantra ucyate eṣa brahmā ya ṛtvigbhya iti brahmaṇyudāhṛtaḥ
93.46
विनायकस्य चानूनम् इति मन्त्रो बुधैः स्मृतः जातवेदसे सुनवाम दुर्गामन्त्रो ऽयमुच्यते
vināyakasya cānūnam iti mantro budhaiḥ smṛtaḥ jātavedase sunavāma durgāmantro 'yamucyate
93.47
आदित्प्रत्नस्य रेतस आकाशस्य उदाहृतः क्राणा शिशुर्महीनां च वायोर्मन्त्रः प्रकीर्तितः
āditpratnasya retasa ākāśasya udāhṛtaḥ krāṇā śiśurmahīnāṃ ca vāyormantraḥ prakīrtitaḥ
93.48
एषो उषा अपूर्व्या इत्य् अश्विनोर्मन्त्र उच्यते पूर्णाहुतिस्तु मूर्धानं दिव इत्यभिपातयेत्
eṣo uṣā apūrvyā ity aśvinormantra ucyate pūrṇāhutistu mūrdhānaṃ diva ityabhipātayet
93.49
अथाभिषेकमन्त्रेण वाद्यमङ्गलगीतकैः पूर्णकुम्भेन तेनैव होमान्ते प्रागुदङ्मुखम्
athābhiṣekamantreṇa vādyamaṅgalagītakaiḥ pūrṇakumbhena tenaiva homānte prāgudaṅmukham
93.50
अव्यङ्गावयवैर्ब्रह्मन् हेमस्रग्दामभूषितैः यजमानस्य कर्तव्यं चतुर्भिः स्नपनं द्विजैः
avyaṅgāvayavairbrahman hemasragdāmabhūṣitaiḥ yajamānasya kartavyaṃ caturbhiḥ snapanaṃ dvijaiḥ
93.51
सुरास्त्वामभिषिञ्चन्तु ब्रह्मविष्णुमहेश्वराः वासुदेवो जगन्नाथस् तथा संकर्षणो विभुः प्रद्युम्नश्चानिरुद्धश्च भवन्तु विजयाय ते
surāstvāmabhiṣiñcantu brahmaviṣṇumaheśvarāḥ vāsudevo jagannāthas tathā saṃkarṣaṇo vibhuḥ pradyumnaścāniruddhaśca bhavantu vijayāya te
93.52
आखण्डलो ऽग्निर्भगवान् यमो वै निरृतिस्तथा वरुणः पवनश्चैव धनाध्यक्षस्तथा शिवः ब्रह्मणा सहितः शेषो दिक्पालास्त्वामवन्तु ते
ākhaṇḍalo 'gnirbhagavān yamo vai nirṛtistathā varuṇaḥ pavanaścaiva dhanādhyakṣastathā śivaḥ brahmaṇā sahitaḥ śeṣo dikpālāstvāmavantu te
93.53
कीर्तिर्लक्ष्मीर्धृतिर्मेधा पुष्टिः श्रद्धा क्रिया मतिः बुद्धिर्लज्जा वपुः शान्तिस् तुष्टिः क्रान्तिश्च मातरः एतास्त्वामभिषिञ्चन्तु धर्मपत्न्यः समागताः
kīrtirlakṣmīrdhṛtirmedhā puṣṭiḥ śraddhā kriyā matiḥ buddhirlajjā vapuḥ śāntis tuṣṭiḥ krāntiśca mātaraḥ etāstvāmabhiṣiñcantu dharmapatnyaḥ samāgatāḥ
93.54
आदित्यश्चन्द्रमा भौमो बुधो जीवः सितो ऽर्कजः ग्रहास्त्वामभिषिञ्चन्तु राहुः केतुश्च तर्पिताः
ādityaścandramā bhaumo budho jīvaḥ sito 'rkajaḥ grahāstvāmabhiṣiñcantu rāhuḥ ketuśca tarpitāḥ
93.55
देवदानवगन्धर्वा यक्षराक्षसपन्नगाः ऋषयो मुनयो गावो देवमातर एव च
devadānavagandharvā yakṣarākṣasapannagāḥ ṛṣayo munayo gāvo devamātara eva ca
93.56
देवपत्न्यो द्रुमा नागा दैत्याश्चाप्सरसां गणाः अस्त्राणि सर्वशस्त्राणि राजानो वाहनानि च
devapatnyo drumā nāgā daityāścāpsarasāṃ gaṇāḥ astrāṇi sarvaśastrāṇi rājāno vāhanāni ca
93.57
औषधानि च रत्नानि कालस्यावयवाश्च ये सरितः सागराः शैलास् तीर्थानि जलदा नदाः एते त्वामभिषिञ्चन्तु सर्वकामार्थसिद्धये
auṣadhāni ca ratnāni kālasyāvayavāśca ye saritaḥ sāgarāḥ śailās tīrthāni jaladā nadāḥ ete tvāmabhiṣiñcantu sarvakāmārthasiddhaye
93.58
ततः शुक्लाम्बरधरः शुक्लगन्धानुलेपनः सर्वौषधैः सर्वगन्धैः स्नापितो द्विजपुंगवैः
tataḥ śuklāmbaradharaḥ śuklagandhānulepanaḥ sarvauṣadhaiḥ sarvagandhaiḥ snāpito dvijapuṃgavaiḥ
93.59
यजमानः सपत्नीक ऋत्विजः सुसमाहितान् दक्षिणाभिः प्रयत्नेन पूजयेद्गतविस्मयः
yajamānaḥ sapatnīka ṛtvijaḥ susamāhitān dakṣiṇābhiḥ prayatnena pūjayedgatavismayaḥ
93.60
सूर्याय कपिलां धेनुं शङ्खं दद्यात्तथेन्दवे रक्तं धुरंधरं दद्याद् भौमाय च ककुद्मिनम्
sūryāya kapilāṃ dhenuṃ śaṅkhaṃ dadyāttathendave raktaṃ dhuraṃdharaṃ dadyād bhaumāya ca kakudminam
93.61
बुधाय जातरूपं तु गुरवे पीतवाससी श्वेताश्वं दैत्यगुरवे कृष्णां गामर्कसूनवे
budhāya jātarūpaṃ tu gurave pītavāsasī śvetāśvaṃ daityagurave kṛṣṇāṃ gāmarkasūnave
93.62
आयसं राहवे दद्यात् केतुभ्यश्छागमुत्तमम् सुवर्णेन समा कार्या यजमानेन दक्षिणा
āyasaṃ rāhave dadyāt ketubhyaśchāgamuttamam suvarṇena samā kāryā yajamānena dakṣiṇā
93.63
सर्वेषामथवा गावो दातव्या हेमभूषिताः सुवर्णमथवा दद्याद् गुरुर्वा येन तुष्यति समन्त्रेणैव दातव्याः सर्वाः सर्वत्र दक्षिणाः
sarveṣāmathavā gāvo dātavyā hemabhūṣitāḥ suvarṇamathavā dadyād gururvā yena tuṣyati samantreṇaiva dātavyāḥ sarvāḥ sarvatra dakṣiṇāḥ
93.64
कपिले सर्वदेवानां पूजनीयासि रोहिणी तीर्थदेवमयी यस्माद् अतः शान्तिं प्रयच्छ मे
kapile sarvadevānāṃ pūjanīyāsi rohiṇī tīrthadevamayī yasmād ataḥ śāntiṃ prayaccha me
93.65
पुण्यस्त्वं शङ्ख पुण्यानां मङ्गलानां च मङ्गलम् विष्णुना विधृतश्चासि ततः शान्तिं प्रयच्छ मे
puṇyastvaṃ śaṅkha puṇyānāṃ maṅgalānāṃ ca maṅgalam viṣṇunā vidhṛtaścāsi tataḥ śāntiṃ prayaccha me
93.66
धर्मस्त्वं वृषरूपेण जगदानन्दकारक अष्टमूर्तेरधिष्ठानम् अतः शान्तिं प्रयच्छ मे
dharmastvaṃ vṛṣarūpeṇa jagadānandakāraka aṣṭamūrteradhiṣṭhānam ataḥ śāntiṃ prayaccha me
93.67
हिरण्यगर्भगर्भस्त्वं हेमबीजं विभावसोः अनन्तपुण्यफलदम् अतः शान्तिं प्रयच्छ मे
hiraṇyagarbhagarbhastvaṃ hemabījaṃ vibhāvasoḥ anantapuṇyaphaladam ataḥ śāntiṃ prayaccha me
93.68
पीतवस्त्रयुगं यस्माद् वासुदेवस्य वल्लभम् प्रदानात्तस्य मे विष्णो ह्य् अतः शान्तिं प्रयच्छ मे
pītavastrayugaṃ yasmād vāsudevasya vallabham pradānāttasya me viṣṇo hy ataḥ śāntiṃ prayaccha me
93.69
विष्णुस्त्वमश्वरूपेण यस्मादमृतसम्भवः चन्द्रार्कवाहनो नित्यम् अतः शान्तिं प्रयच्छ मे
viṣṇustvamaśvarūpeṇa yasmādamṛtasambhavaḥ candrārkavāhano nityam ataḥ śāntiṃ prayaccha me
93.70
यस्मात्त्वं पृथिवी सर्वा धेनुः केशवसंनिभा सर्वपापहरा नित्यम् अतः शान्तिं प्रयच्छ मे
yasmāttvaṃ pṛthivī sarvā dhenuḥ keśavasaṃnibhā sarvapāpaharā nityam ataḥ śāntiṃ prayaccha me
93.71
यस्मादायासकर्माणि तवाधीनानि सर्वदा लाङ्गलाद्यायुधादीनि तस्माच्छान्तिं प्रयच्छ मे
yasmādāyāsakarmāṇi tavādhīnāni sarvadā lāṅgalādyāyudhādīni tasmācchāntiṃ prayaccha me
93.72
यस्मात्त्वं सर्वयज्ञानाम् अङ्गत्वेन व्यवस्थितः यानं विभावसोर्नित्यम् अतः शान्तिं प्रयच्छ मे
yasmāttvaṃ sarvayajñānām aṅgatvena vyavasthitaḥ yānaṃ vibhāvasornityam ataḥ śāntiṃ prayaccha me
93.73
गवामङ्गेषु तिष्ठन्ति भुवनानि चतुर्दश यस्मात्तस्माच्छ्रिये मे स्याद् इह लोके परत्र च
gavāmaṅgeṣu tiṣṭhanti bhuvanāni caturdaśa yasmāttasmācchriye me syād iha loke paratra ca
93.74
यस्मादशून्यं शयनं केशवस्य च सर्वदा शय्या ममाप्यशून्यास्तु दत्ता जन्मनि जन्मनि
yasmādaśūnyaṃ śayanaṃ keśavasya ca sarvadā śayyā mamāpyaśūnyāstu dattā janmani janmani
93.75
यथा रत्नेषु सर्वेषु सर्वे देवाः प्रतिष्ठिताः तथा रत्नानि यच्छन्तु रत्नदानेन मे सुराः
yathā ratneṣu sarveṣu sarve devāḥ pratiṣṭhitāḥ tathā ratnāni yacchantu ratnadānena me surāḥ
93.76
यथा भूमिप्रदानस्य कलां नार्हन्ति षोडशीम् दानान्यन्यानि मे शान्तिर् भूमिदानाद्भवत्विह
yathā bhūmipradānasya kalāṃ nārhanti ṣoḍaśīm dānānyanyāni me śāntir bhūmidānādbhavatviha
93.77
एवं सम्पूजयेद्भक्त्या वित्तशाठ्येन वर्जितः रत्नकाञ्चनवस्त्रौघैर् धूपमाल्यानुलेपनैः
evaṃ sampūjayedbhaktyā vittaśāṭhyena varjitaḥ ratnakāñcanavastraughair dhūpamālyānulepanaiḥ
93.78
अनेन विधिना यस्तु ग्रहपूजां समाचरेत् सर्वान्कामानवाप्नोति प्रेत्य स्वर्गे महीयते
anena vidhinā yastu grahapūjāṃ samācaret sarvānkāmānavāpnoti pretya svarge mahīyate
93.79
यस्तु पीडाकरो नित्यम् अल्पवित्तस्य वा ग्रहः तं च यत्नेन सम्पूज्य शेषानप्यर्चयेद्बुधः
yastu pīḍākaro nityam alpavittasya vā grahaḥ taṃ ca yatnena sampūjya śeṣānapyarcayedbudhaḥ
93.80
ग्रहा गावो नरेन्द्राश्च ब्राह्मणाश्च विशेषतः पूजिताः पूजयन्त्येते निर्दहन्त्यवमानिताः
grahā gāvo narendrāśca brāhmaṇāśca viśeṣataḥ pūjitāḥ pūjayantyete nirdahantyavamānitāḥ
93.81
यथा बाणप्रहाराणां कवचं भवति वारणम् तद्वद्दैवोपघातानां शान्तिर्भवति वारणम्
yathā bāṇaprahārāṇāṃ kavacaṃ bhavati vāraṇam tadvaddaivopaghātānāṃ śāntirbhavati vāraṇam
93.82
तस्मान्न दक्षिणाहीनं कर्तव्यं भूतिमिच्छता सम्पूर्णया दक्षिणया यस्मादेको ऽपि तुष्यति
tasmānna dakṣiṇāhīnaṃ kartavyaṃ bhūtimicchatā sampūrṇayā dakṣiṇayā yasmādeko 'pi tuṣyati
93.83
सदैवायुतहोमो ऽयं नवग्रहमखे स्थितः विवाहोत्सवयज्ञेषु प्रतिष्ठादिषु कर्मसु
sadaivāyutahomo 'yaṃ navagrahamakhe sthitaḥ vivāhotsavayajñeṣu pratiṣṭhādiṣu karmasu
93.84
निर्विघ्नार्थं मुनिश्रेष्ठ तथोद्वेगाद्भुतेषु च कथितो ऽयुतहोमो ऽयं लक्षहोममतः शृणु
nirvighnārthaṃ muniśreṣṭha tathodvegādbhuteṣu ca kathito 'yutahomo 'yaṃ lakṣahomamataḥ śṛṇu
93.85
सर्वकामाप्तये यस्माल् लक्षहोमं विदुर्बुधाः पितॄणां वल्लभं साक्षाद् भुक्तिमुक्तिफलप्रदम्
sarvakāmāptaye yasmāl lakṣahomaṃ vidurbudhāḥ pitṝṇāṃ vallabhaṃ sākṣād bhuktimuktiphalapradam
93.86
ग्रहताराबलं लब्ध्वा कृत्वा ब्राह्मणवाचनम् गृहस्योत्तरपूर्वेण मण्डपं कारयेद्बुधः
grahatārābalaṃ labdhvā kṛtvā brāhmaṇavācanam gṛhasyottarapūrveṇa maṇḍapaṃ kārayedbudhaḥ
93.87
रुद्रायतनभूमौ वा चतुरस्रमुदङ्मुखम् दशहस्तमथाष्टौ वा हस्तान्कुर्याद्विधानतः
rudrāyatanabhūmau vā caturasramudaṅmukham daśahastamathāṣṭau vā hastānkuryādvidhānataḥ
93.88
प्रागुदक्प्लवनां भूमिं कारयेद्यत्नतो बुधः प्रागुत्तरं समासाद्य प्रदेशं मण्डपस्य तु
prāgudakplavanāṃ bhūmiṃ kārayedyatnato budhaḥ prāguttaraṃ samāsādya pradeśaṃ maṇḍapasya tu
93.89
शोभनं कारयेत्कुण्डं यथावल्लक्षणान्वितम् चतुरस्रं समन्तात्तु योनिवक्त्रं समेखलम्
śobhanaṃ kārayetkuṇḍaṃ yathāvallakṣaṇānvitam caturasraṃ samantāttu yonivaktraṃ samekhalam
93.90
चतुरङ्गुलविस्तारा मेखला तद्वदुच्छ्रिता प्रागुदक्प्लवना कार्या सर्वतः समवस्थिता
caturaṅgulavistārā mekhalā tadvaducchritā prāgudakplavanā kāryā sarvataḥ samavasthitā
93.91
शान्त्यर्थं सर्वलोकानां नवग्रहमखः स्मृतः मानहीनाधिकं कुण्डम् अनेकभयदं भवेत् यस्मात्तस्मात् सुसम्पूर्णं शान्तिकुण्डं विधीयते
śāntyarthaṃ sarvalokānāṃ navagrahamakhaḥ smṛtaḥ mānahīnādhikaṃ kuṇḍam anekabhayadaṃ bhavet yasmāttasmāt susampūrṇaṃ śāntikuṇḍaṃ vidhīyate
93.92
अस्माद्दशगुणः प्रोक्तो लक्षहोमः स्वयम्भुवा आहुतीभिः प्रयत्नेन दक्षिणाभिस्तथैव च
asmāddaśaguṇaḥ prokto lakṣahomaḥ svayambhuvā āhutībhiḥ prayatnena dakṣiṇābhistathaiva ca
93.93
द्विहस्तविस्तृतं तद्वच् चतुर्हस्तायतं पुनः लक्षहोमे भवेत्कुण्डं योनिवक्त्रं त्रिमेखलम्
dvihastavistṛtaṃ tadvac caturhastāyataṃ punaḥ lakṣahome bhavetkuṇḍaṃ yonivaktraṃ trimekhalam
93.94
तस्य चोत्तरपूर्वेण वितस्तित्रयसंस्थितम् प्रागुदक्प्लवनं तच्च चतुरस्रं समन्ततः
tasya cottarapūrveṇa vitastitrayasaṃsthitam prāgudakplavanaṃ tacca caturasraṃ samantataḥ
93.95
विष्कम्भार्धोच्छ्रितं प्रोक्तं स्थण्डिलं विश्वकर्मणा संस्थापनाय देवानां वप्रत्रयसमावृतम्
viṣkambhārdhocchritaṃ proktaṃ sthaṇḍilaṃ viśvakarmaṇā saṃsthāpanāya devānāṃ vapratrayasamāvṛtam
93.96
द्व्यङ्गुलो ह्युच्छ्रितो वप्रः प्रथमः स उदाहृतः अङ्गुलोच्छ्रयसंयुक्तं वप्रद्वयमथोपरि
dvyaṅgulo hyucchrito vapraḥ prathamaḥ sa udāhṛtaḥ aṅgulocchrayasaṃyuktaṃ vapradvayamathopari
93.97
त्र्यङ्गुलस्य च विस्तारः सर्वेषां कथ्यते बुधैः दशाङ्गुलोच्छ्रिता भित्तिः स्थण्डिले स्यात्तथोपरि तस्मिन्नावाहयेद्देवान् पूर्ववत्पुष्पतण्डुलैः
tryaṅgulasya ca vistāraḥ sarveṣāṃ kathyate budhaiḥ daśāṅgulocchritā bhittiḥ sthaṇḍile syāttathopari tasminnāvāhayeddevān pūrvavatpuṣpataṇḍulaiḥ
93.98
आदित्याभिमुखाः सर्वाः साधिप्रत्यधिदेवताः स्थापनीया मुनिश्रेष्ठ नोत्तरेण पराङ्मुखाः
ādityābhimukhāḥ sarvāḥ sādhipratyadhidevatāḥ sthāpanīyā muniśreṣṭha nottareṇa parāṅmukhāḥ
93.99
गरुत्मानधिकस्तत्र संपूज्यः श्रियमिच्छता सामध्वनिशरीरस्त्वं वाहनं परमेष्ठिनः विषपापहरो नित्यम् अतः शान्तिं प्रयच्छ मे
garutmānadhikastatra saṃpūjyaḥ śriyamicchatā sāmadhvaniśarīrastvaṃ vāhanaṃ parameṣṭhinaḥ viṣapāpaharo nityam ataḥ śāntiṃ prayaccha me
93.100
पूर्ववत्कुम्भमामन्त्र्य तद्वद्धोमं समाचरेत् सहस्राणां शतं हुत्वा समित्संख्याधिकं पुनः घृतकुम्भवसोर्धारां पातयेदनलोपरि
pūrvavatkumbhamāmantrya tadvaddhomaṃ samācaret sahasrāṇāṃ śataṃ hutvā samitsaṃkhyādhikaṃ punaḥ ghṛtakumbhavasordhārāṃ pātayedanalopari
93.101
औदुम्बरीं तथार्द्रां च ऋज्वीं कोटरवर्जिताम् बाहुमात्रां स्रुचं कृत्वा ततः स्तम्भद्वयोपरि घृतधारां तया सम्यग् अग्नेरुपरि पातयेत्
audumbarīṃ tathārdrāṃ ca ṛjvīṃ koṭaravarjitām bāhumātrāṃ srucaṃ kṛtvā tataḥ stambhadvayopari ghṛtadhārāṃ tayā samyag agnerupari pātayet
93.102
श्रावयेत्सूक्तमाग्नेयं वैष्णवं रौद्रमैन्दवम् महावैश्वानरं साम ज्येष्ठसाम च वाचयेत्
śrāvayetsūktamāgneyaṃ vaiṣṇavaṃ raudramaindavam mahāvaiśvānaraṃ sāma jyeṣṭhasāma ca vācayet
93.103
स्नानं च यजमानस्य पूर्ववत्स्वस्तिवाचनम् दातव्या यजमानेन पूर्ववद्दक्षिणाः पृथक्
snānaṃ ca yajamānasya pūrvavatsvastivācanam dātavyā yajamānena pūrvavaddakṣiṇāḥ pṛthak
93.104
कामक्रोधविहीनेन ऋत्विग्भ्यः शान्तचेतसा नवग्रहमखे विप्राश् चत्वारो वेदवेदिनः
kāmakrodhavihīnena ṛtvigbhyaḥ śāntacetasā navagrahamakhe viprāś catvāro vedavedinaḥ
93.105
अथवा ऋत्विजौ शान्तौ द्वावेव श्रुतिकोविदौ कार्यावयुतहोमे तु न प्रसज्येत विस्तरे
athavā ṛtvijau śāntau dvāveva śrutikovidau kāryāvayutahome tu na prasajyeta vistare
93.106
तद्वच्च दश चाष्टौ च लक्षहोमे तु ऋत्विजः कर्तव्याः शक्तितस्तद्वच् चत्वारो वा विमत्सरः
tadvacca daśa cāṣṭau ca lakṣahome tu ṛtvijaḥ kartavyāḥ śaktitastadvac catvāro vā vimatsaraḥ
93.107
नवग्रहमखात्सर्वं लक्षहोमे दशोत्तरम् भक्ष्यान्दद्यान्मुनिश्रेष्ठ भूषणान्यपि शक्तितः
navagrahamakhātsarvaṃ lakṣahome daśottaram bhakṣyāndadyānmuniśreṣṭha bhūṣaṇānyapi śaktitaḥ
93.108
शयनानि सवस्त्राणि हैमानि कटकानि च कर्णाङ्गुलिपवित्राणि कण्ठसूत्राणि शक्तिमान्
śayanāni savastrāṇi haimāni kaṭakāni ca karṇāṅgulipavitrāṇi kaṇṭhasūtrāṇi śaktimān
93.109
न कुर्याद्दक्षिणाहीनं वित्तशाठ्येन मानवः अददल्लोभतो मोहात् कुलक्षयम् अवाप्नुते
na kuryāddakṣiṇāhīnaṃ vittaśāṭhyena mānavaḥ adadallobhato mohāt kulakṣayam avāpnute
93.110
अन्नदानं यथाशक्त्या कर्तव्यं भूतिमिच्छता अन्नहीनः कृतो यस्माद् दुर्भिक्षफलदो भवेत्
annadānaṃ yathāśaktyā kartavyaṃ bhūtimicchatā annahīnaḥ kṛto yasmād durbhikṣaphalado bhavet
93.111
अन्नहीनो दहेद्राष्ट्रं मन्त्रहीनस्तु ऋत्विजः यष्टारं दक्षिणाहीनं नास्ति यज्ञसमो रिपुः
annahīno dahedrāṣṭraṃ mantrahīnastu ṛtvijaḥ yaṣṭāraṃ dakṣiṇāhīnaṃ nāsti yajñasamo ripuḥ
93.112
न वाप्यल्पधनः कुर्याल् लक्षहोमं नरः क्वचित् यस्मात्पीडाकरो नित्यं यज्ञे भवति विग्रहः
na vāpyalpadhanaḥ kuryāl lakṣahomaṃ naraḥ kvacit yasmātpīḍākaro nityaṃ yajñe bhavati vigrahaḥ
93.113
तमेव पूजयेद्भक्त्या द्वौ वा त्रीन्वा यथाविधि एकमप्यर्चयेद्भक्त्या ब्राह्मणं वेदपारगम् दक्षिणाभिः प्रयत्नेन न बहूनल्पवित्तवान्
tameva pūjayedbhaktyā dvau vā trīnvā yathāvidhi ekamapyarcayedbhaktyā brāhmaṇaṃ vedapāragam dakṣiṇābhiḥ prayatnena na bahūnalpavittavān
93.114
लक्षहोमस्तु कर्तव्यो यथावित्तं भवेद्बहु यतः सर्वानवाप्नोति कुर्वन्कामान्विधानतः
lakṣahomastu kartavyo yathāvittaṃ bhavedbahu yataḥ sarvānavāpnoti kurvankāmānvidhānataḥ
93.115
पूज्यते शिवलोके च वस्वादित्यमरुद्गणैः यावत्कल्पशतान्यष्टाव् अथ मोक्षमवाप्नुयात्
pūjyate śivaloke ca vasvādityamarudgaṇaiḥ yāvatkalpaśatānyaṣṭāv atha mokṣamavāpnuyāt
93.116
सकामो यस्त्विमं कुर्याल् लक्षहोमं यथाविधि स तं काममवाप्नोति पदमानन्त्यम् अश्नुते
sakāmo yastvimaṃ kuryāl lakṣahomaṃ yathāvidhi sa taṃ kāmamavāpnoti padamānantyam aśnute
93.117
पुत्रार्थी लभते पुत्रान् धनार्थी लभते धनम् भार्यार्थी शोभनां भार्यां कुमारी च शुभं पतिम्
putrārthī labhate putrān dhanārthī labhate dhanam bhāryārthī śobhanāṃ bhāryāṃ kumārī ca śubhaṃ patim
93.118
भ्रष्टराज्यस्तथा राज्यं श्रीकामः श्रियमाप्नुयात् यं यं प्रार्थयते कामं स वै भवति पुष्कलः निष्कामः कुरुते यस्तु स परं ब्रह्म गच्छति
bhraṣṭarājyastathā rājyaṃ śrīkāmaḥ śriyamāpnuyāt yaṃ yaṃ prārthayate kāmaṃ sa vai bhavati puṣkalaḥ niṣkāmaḥ kurute yastu sa paraṃ brahma gacchati
93.119
अस्माच्छतगुणः प्रोक्तः कोटिहोमः स्वयम्भुवा आहुतीभिः प्रयत्नेन दक्षिणाभिः फलेन च
asmācchataguṇaḥ proktaḥ koṭihomaḥ svayambhuvā āhutībhiḥ prayatnena dakṣiṇābhiḥ phalena ca
93.120
पूर्ववद्ग्रहदेवानाम् आवाहनविसर्जने होममन्त्रास्त एवोक्ताः खाने दाने तथैव च कुण्डमण्डपवेदीनां विशेषो ऽयं निबोध मे
pūrvavadgrahadevānām āvāhanavisarjane homamantrāsta evoktāḥ khāne dāne tathaiva ca kuṇḍamaṇḍapavedīnāṃ viśeṣo 'yaṃ nibodha me
93.121
कोटिहोमे चतुर्हस्तं चतुरस्रं तु सर्वतः योनिवक्त्रद्वयोपेतं तदप्याहुस् त्रिमेखलम्
koṭihome caturhastaṃ caturasraṃ tu sarvataḥ yonivaktradvayopetaṃ tadapyāhus trimekhalam
93.122
द्व्यङ्गुलाभ्युच्छ्रिता कार्या प्रथमा मेखला बुधैः त्र्यङ्गुलाभ्युच्छ्रिता तद्वद् द्वितीया परिकीर्तिता
dvyaṅgulābhyucchritā kāryā prathamā mekhalā budhaiḥ tryaṅgulābhyucchritā tadvad dvitīyā parikīrtitā
93.123
उच्छ्रायविस्तराभ्यां च तृतीया चतुरङ्गुला द्व्यङ्गुलश्चेति विस्तारः पूर्वयोरेव शस्यते
ucchrāyavistarābhyāṃ ca tṛtīyā caturaṅgulā dvyaṅgulaśceti vistāraḥ pūrvayoreva śasyate
93.124
वितस्तिमात्रा योनिः स्यात् षट्सप्ताङ्गुलविस्तृता कूर्मपृष्ठोन्नता मध्ये पार्श्वयोश्चाङ्गुलोच्छ्रिता
vitastimātrā yoniḥ syāt ṣaṭsaptāṅgulavistṛtā kūrmapṛṣṭhonnatā madhye pārśvayoścāṅgulocchritā
93.125
गजौष्ठसदृशी तद्वद् आयता छिद्रसंयुता एतत्सर्वेषु कुण्डेषु योनिलक्षणमुच्यते
gajauṣṭhasadṛśī tadvad āyatā chidrasaṃyutā etatsarveṣu kuṇḍeṣu yonilakṣaṇamucyate
93.126
मेखलोपरि सर्वत्र अश्वत्थदलसंनिभम् वेदी च कोटिहोमे स्याद् वितस्तीनां चतुष्टयम्
mekhalopari sarvatra aśvatthadalasaṃnibham vedī ca koṭihome syād vitastīnāṃ catuṣṭayam
93.127
चतुरस्रा समन्ताच्च त्रिभिर्वप्रैस्तु संयुता वप्रप्रमाणं पूर्वोक्तं वेदीनां च तथोच्छ्रयः
caturasrā samantācca tribhirvapraistu saṃyutā vaprapramāṇaṃ pūrvoktaṃ vedīnāṃ ca tathocchrayaḥ
93.128
तथा षोडशहस्तः स्यान् मण्डपश्च चतुर्मुखः पूर्वद्वारे च संस्थाप्य बह्वृचं वेदपारगम्
tathā ṣoḍaśahastaḥ syān maṇḍapaśca caturmukhaḥ pūrvadvāre ca saṃsthāpya bahvṛcaṃ vedapāragam
93.129
यजुर्विदं तथा याम्ये पश्चिमे सामवेदिनम् अथर्ववेदिनं तद्वद् उत्तरे स्थापयेद्बुधः
yajurvidaṃ tathā yāmye paścime sāmavedinam atharvavedinaṃ tadvad uttare sthāpayedbudhaḥ
93.130
अष्टौ तु होमकाः कार्या वेदवेदाङ्गवेदिनः एवं द्वादश विप्राः स्युर् वस्त्रमाल्यानुलेपनैः पूर्ववत्पूजयेद्भक्त्या वस्त्राभरणभूषणैः
aṣṭau tu homakāḥ kāryā vedavedāṅgavedinaḥ evaṃ dvādaśa viprāḥ syur vastramālyānulepanaiḥ pūrvavatpūjayedbhaktyā vastrābharaṇabhūṣaṇaiḥ
93.131
रात्रिसूक्तं च रौद्रं च पावमानं सुमङ्गलम् पूर्वतो बह्वृचः शान्तिं पठन्नास्ते ह्युदङ्मुखः
rātrisūktaṃ ca raudraṃ ca pāvamānaṃ sumaṅgalam pūrvato bahvṛcaḥ śāntiṃ paṭhannāste hyudaṅmukhaḥ
93.132
शाक्तं शाक्रं च सौम्यं च कौष्माण्डं शान्तिमेव च पाठयेद्दक्षिणद्वारि यजुर्वेदिनमुत्तमम्
śāktaṃ śākraṃ ca saumyaṃ ca kauṣmāṇḍaṃ śāntimeva ca pāṭhayeddakṣiṇadvāri yajurvedinamuttamam
93.133
सुपर्णमथ वैराजम् आग्नेयं रुद्रसंहिताम् ज्येष्ठमास तथा शान्तिं छन्दोगः पश्चिमे जपेत्
suparṇamatha vairājam āgneyaṃ rudrasaṃhitām jyeṣṭhamāsa tathā śāntiṃ chandogaḥ paścime japet
93.134
शान्तिसूक्तं च सौरं च तथा शाकुनकं शुभम् पौष्टिकं च महाराज्यम् उत्तरेणाप्यथर्ववित्
śāntisūktaṃ ca sauraṃ ca tathā śākunakaṃ śubham pauṣṭikaṃ ca mahārājyam uttareṇāpyatharvavit
93.135
पञ्चभिः सप्तभिर्वापि होमः कार्यो ऽत्र पूर्ववत् स्नाने दाने च मन्त्राः स्युस् त एव मुनिसत्तम
pañcabhiḥ saptabhirvāpi homaḥ kāryo 'tra pūrvavat snāne dāne ca mantrāḥ syus ta eva munisattama
93.136
वसोर्धाराविधानं च लक्षहोमे विशिष्यते अनेन विधिना यस्तु कोटिहोमं समाचरेत् सर्वान्कामानवाप्नोति ततो विष्णुपदं व्रजेत्
vasordhārāvidhānaṃ ca lakṣahome viśiṣyate anena vidhinā yastu koṭihomaṃ samācaret sarvānkāmānavāpnoti tato viṣṇupadaṃ vrajet
93.137
यः पठेच्छृणुयाद्वापि ग्रहयज्ञत्रयं नरः सर्वपापविशुद्धात्मा पदमिन्द्रस्य गच्छति
yaḥ paṭhecchṛṇuyādvāpi grahayajñatrayaṃ naraḥ sarvapāpaviśuddhātmā padamindrasya gacchati
93.138
अश्वमेधसहस्राणि दश चाष्टौ च धर्मवित् कृत्वा यत्फलमाप्नोति कौटिहोमात् तदश्नुते
aśvamedhasahasrāṇi daśa cāṣṭau ca dharmavit kṛtvā yatphalamāpnoti kauṭihomāt tadaśnute
93.139
ब्रह्महत्यासहस्राणि भ्रूणहत्यार्बुदानि च कोटिहोमेन नश्यन्ति यथावच्छिवभाषितम्
brahmahatyāsahasrāṇi bhrūṇahatyārbudāni ca koṭihomena naśyanti yathāvacchivabhāṣitam
93.140
वश्यकर्माभिचारादि तथैवोच्चाटनादिकम् नवग्रहमखं कृत्वा ततः काम्यं समाचरेत्
vaśyakarmābhicārādi tathaivoccāṭanādikam navagrahamakhaṃ kṛtvā tataḥ kāmyaṃ samācaret
93.141
अन्यथा फलदं पुंसां न काम्यं जायते क्वचित् तस्मादयुतहोमस्य विधानं पूर्वमाचरेत्
anyathā phaladaṃ puṃsāṃ na kāmyaṃ jāyate kvacit tasmādayutahomasya vidhānaṃ pūrvamācaret
93.142
वृत्तं वोच्चाटने कुण्डं तथा च वश्यकर्मणि त्रिमेखलं चैकवक्त्रम् अरत्निर्विस्तरेण तु
vṛttaṃ voccāṭane kuṇḍaṃ tathā ca vaśyakarmaṇi trimekhalaṃ caikavaktram aratnirvistareṇa tu
93.143
पलाशसमिधः शस्ता मधुगोरोचनान्विताः चन्दनागुरुणा तद्वत् कुङ्कुमेनाभिषिञ्चिताः
palāśasamidhaḥ śastā madhugorocanānvitāḥ candanāguruṇā tadvat kuṅkumenābhiṣiñcitāḥ
93.144
होमयेन्मधुसर्पिर्भ्यां बिल्वानि कमलानि च सहस्राणि दशैवोक्तं सर्वदैव स्वयम्भुवा
homayenmadhusarpirbhyāṃ bilvāni kamalāni ca sahasrāṇi daśaivoktaṃ sarvadaiva svayambhuvā
93.145
वश्यकर्मणि बिल्वानां पद्मानां चैव धर्मवित् सुमित्रिया न आप ओषधय इति होमयेत्
vaśyakarmaṇi bilvānāṃ padmānāṃ caiva dharmavit sumitriyā na āpa oṣadhaya iti homayet
93.146
न चात्र स्थापनं कार्यं न च कुम्भाभिषेचनम् स्नानं सर्वौषधैः कृत्वा शुक्लपुष्पाम्बरो गृही
na cātra sthāpanaṃ kāryaṃ na ca kumbhābhiṣecanam snānaṃ sarvauṣadhaiḥ kṛtvā śuklapuṣpāmbaro gṛhī
93.147
कण्ठसूत्रैः सकनकैर् विप्रान् समभिपूजयेत् सूक्ष्मवस्त्राणि देयानि शुक्ला गावः सकाञ्चनाः
kaṇṭhasūtraiḥ sakanakair viprān samabhipūjayet sūkṣmavastrāṇi deyāni śuklā gāvaḥ sakāñcanāḥ
93.148
अवश्यानि वशी कुर्यात् सर्वशत्रुबलान्यपि अमित्राण्यपि मित्राणि होमो ऽयं पापनाशनः
avaśyāni vaśī kuryāt sarvaśatrubalānyapi amitrāṇyapi mitrāṇi homo 'yaṃ pāpanāśanaḥ
93.149
विद्वेषणे ऽभिचारे च त्रिकोणं कुण्डमिष्यते द्विमेखलं कोणमुखं हस्तमात्रं च सर्वशः
vidveṣaṇe 'bhicāre ca trikoṇaṃ kuṇḍamiṣyate dvimekhalaṃ koṇamukhaṃ hastamātraṃ ca sarvaśaḥ
93.150
होमं कुर्युस्ततो विप्रा रक्तमाल्यानुलेपनाः निवीतलोहितोष्णीषा लोहिताम्बरधारिणः
homaṃ kuryustato viprā raktamālyānulepanāḥ nivītalohitoṣṇīṣā lohitāmbaradhāriṇaḥ
93.151
नववायसरक्ताढ्यपात्रत्रयसमन्विताः समिधो वामहस्तेन श्येनास्थिबलसंयुताः होतव्या मुक्तकेशैस्तु ध्यायद्भिरशिवं रिपौ
navavāyasaraktāḍhyapātratrayasamanvitāḥ samidho vāmahastena śyenāsthibalasaṃyutāḥ hotavyā muktakeśaistu dhyāyadbhiraśivaṃ ripau
93.152
दुर्मित्रियास् तस्मै सन्तु तथा हुंफडितीति च श्येनाभिचारमन्त्रेण क्षुरं समभिमन्त्र्य च
durmitriyās tasmai santu tathā huṃphaḍitīti ca śyenābhicāramantreṇa kṣuraṃ samabhimantrya ca
93.153
प्रतिरूपं रिपोः कृत्वा क्षुरेण परिकर्तयेत् रिपुरूपस्य शकलान् यथैवाग्नौ विनिष्क्षिपेत्
pratirūpaṃ ripoḥ kṛtvā kṣureṇa parikartayet ripurūpasya śakalān yathaivāgnau viniṣkṣipet
93.154
ग्रहयज्ञविधानान्ते सदैवाभिचरन्पुनः विद्वेषणं तथा कुर्वन् नेतदेव समाचरेत्
grahayajñavidhānānte sadaivābhicaranpunaḥ vidveṣaṇaṃ tathā kurvan netadeva samācaret
93.155
इहैव फलदं पुंसाम् एतन्नामुत्र शोभनम् तस्माच्छान्तिकमेवात्र कर्तव्यं भूतिमिच्छता
ihaiva phaladaṃ puṃsām etannāmutra śobhanam tasmācchāntikamevātra kartavyaṃ bhūtimicchatā
93.156
ग्रहयज्ञत्रयं कुर्याद् यस् त्वकाम्येन मानवः स विष्णोः पदमाप्नोति पुनरावृत्तिदुर्लभम्
grahayajñatrayaṃ kuryād yas tvakāmyena mānavaḥ sa viṣṇoḥ padamāpnoti punarāvṛttidurlabham
93.157
य इदं शृणुयान्नित्यं श्रावयेद्वापि मानवः न तस्य ग्रहपीडा स्यान् न च बन्धुजनक्षयः
ya idaṃ śṛṇuyānnityaṃ śrāvayedvāpi mānavaḥ na tasya grahapīḍā syān na ca bandhujanakṣayaḥ
93.158
ग्रहयज्ञत्रयं गेहे लिखितं यत्र तिष्ठति न पीडा तत्र बालानां न रोगो न च बन्धनम्
grahayajñatrayaṃ gehe likhitaṃ yatra tiṣṭhati na pīḍā tatra bālānāṃ na rogo na ca bandhanam
93.159
अशेषयज्ञफलदं निःशेषाघविनाशनम् कोटिहोमं विदुः प्राज्ञा भुक्तिमुक्तिफलप्रदम्
aśeṣayajñaphaladaṃ niḥśeṣāghavināśanam koṭihomaṃ viduḥ prājñā bhuktimuktiphalapradam
93.160
अश्वमेधफलं प्राहुर् लक्षहोमं सुरोत्तमाः द्वादशाहमखस् तद्वन् नवग्रहमखः स्मृतः
aśvamedhaphalaṃ prāhur lakṣahomaṃ surottamāḥ dvādaśāhamakhas tadvan navagrahamakhaḥ smṛtaḥ
93.161
इति कथितमिदानीमुत्सवानन्दहेतोः सकलकलुषहारी देवयज्ञाभिषेकः परिपठति य इत्थं यः शृणोति प्रसङ्गाद् अभिभवति स शत्रूनायुरारोग्ययुक्तः
iti kathitamidānīmutsavānandahetoḥ sakalakaluṣahārī devayajñābhiṣekaḥ paripaṭhati ya itthaṃ yaḥ śṛṇoti prasaṅgād abhibhavati sa śatrūnāyurārogyayuktaḥ
Chapter 94
94.1
मत्स्य-पुराण 94 पद्मासनः पद्मकरः पद्मगर्भसमद्युतिः सप्ताश्वः सप्तरज्जुश्च द्विभुजः स्यात्सदा रविः
matsya-purāṇa 94 padmāsanaḥ padmakaraḥ padmagarbhasamadyutiḥ saptāśvaḥ saptarajjuśca dvibhujaḥ syātsadā raviḥ
94.2
श्वेतः श्वेताम्बरधरः श्वेताश्वः श्वेतवाहनः गदापाणिर्द्विबाहुश्च कर्तव्यो वरदः शशी
śvetaḥ śvetāmbaradharaḥ śvetāśvaḥ śvetavāhanaḥ gadāpāṇirdvibāhuśca kartavyo varadaḥ śaśī
94.3
रक्तमाल्याम्बरधरः शक्तिशूलगदाधरः चतुर्भुजः श्वेतरोमा वरदः स्याद् धरासुतः
raktamālyāmbaradharaḥ śaktiśūlagadādharaḥ caturbhujaḥ śvetaromā varadaḥ syād dharāsutaḥ
94.4
पीतमाल्याम्बरधरः कर्णिकारसमद्युतिः खड्गचर्मगदापाणिः सिंहस्थो वरदो बुधः
pītamālyāmbaradharaḥ karṇikārasamadyutiḥ khaḍgacarmagadāpāṇiḥ siṃhastho varado budhaḥ
94.5
देवदैत्यगुरू तद्वत् पीतश्वेतौ चतुर्भुजौ दण्डिनौ वरदौ कार्यौ साक्षसूत्रकमण्डलू
devadaityagurū tadvat pītaśvetau caturbhujau daṇḍinau varadau kāryau sākṣasūtrakamaṇḍalū
94.6
इन्द्रनीलद्युतिः शूली वरदो गृध्रवाहनः बाणबाणासनधरः कर्तव्यो ऽर्कसुतस् तथा
indranīladyutiḥ śūlī varado gṛdhravāhanaḥ bāṇabāṇāsanadharaḥ kartavyo 'rkasutas tathā
94.7
करालवदनः खड्गचर्मशूली वरप्रदः नीलसिंहासनस्थश्च राहुरत्र प्रशस्यते
karālavadanaḥ khaḍgacarmaśūlī varapradaḥ nīlasiṃhāsanasthaśca rāhuratra praśasyate
94.8
धूम्रा द्विबाहवः सर्वे गदिनो विकृताननाः गृध्रासनगता नित्यं केतवः स्युर्वरप्रदाः
dhūmrā dvibāhavaḥ sarve gadino vikṛtānanāḥ gṛdhrāsanagatā nityaṃ ketavaḥ syurvarapradāḥ
94.9
सर्वे किरीटिनः कार्या ग्रहा लोकहितावहाः स्वाङ्गुलेनोच्छ्रिताः सर्वे शतमष्टोत्तरं सदा
sarve kirīṭinaḥ kāryā grahā lokahitāvahāḥ svāṅgulenocchritāḥ sarve śatamaṣṭottaraṃ sadā
Chapter 95
95.1
मत्स्य-पुराण 95 भगवन्भूतभव्येश तथान्यदपि यच्छ्रुतम् भुक्तिमुक्तिफलायालं तत्पुनर् वक्तुमर्हसि
matsya-purāṇa 95 bhagavanbhūtabhavyeśa tathānyadapi yacchrutam bhuktimuktiphalāyālaṃ tatpunar vaktumarhasi
95.2
एवमुक्तो ऽब्रवीच्छम्भुर् अयं वाङ्मयपारगः मत्समस्तपसा ब्रह्मन् पुराणश्रुतिविस्तरैः
evamukto 'bravīcchambhur ayaṃ vāṅmayapāragaḥ matsamastapasā brahman purāṇaśrutivistaraiḥ
95.3
धर्मो ऽयं वृषरूपेण नन्दी नाम गणाधिपः धर्मान्माहेश्वरान् वक्ष्यत् यतःप्रभृति नारद
dharmo 'yaṃ vṛṣarūpeṇa nandī nāma gaṇādhipaḥ dharmānmāheśvarān vakṣyat yataḥprabhṛti nārada
95.4
इत्युक्त्वा देवदेवेशस् तत्रैवान्तरधीयत नारदो ऽपि हि शुश्रूषुर् अपृच्छन्नन्दिकेश्वरम् आदिष्टस्त्वं शिवेनेह वद माहेश्वरं व्रतम्
ityuktvā devadeveśas tatraivāntaradhīyata nārado 'pi hi śuśrūṣur apṛcchannandikeśvaram ādiṣṭastvaṃ śiveneha vada māheśvaraṃ vratam
95.5
शृणुष्वावहितो ब्रह्मन् वक्ष्ये माहेश्वरं व्रतम् त्रिषु लोकेषु विख्याता नाम्ना शिवचतुर्दशी
śṛṇuṣvāvahito brahman vakṣye māheśvaraṃ vratam triṣu lokeṣu vikhyātā nāmnā śivacaturdaśī
95.6
मार्गशीर्षत्रयोदश्यां सितायामेकभोजनः प्रार्थयेद्देवदेवेशं त्वामहं शरणं गतः
mārgaśīrṣatrayodaśyāṃ sitāyāmekabhojanaḥ prārthayeddevadeveśaṃ tvāmahaṃ śaraṇaṃ gataḥ
95.7
चतुर्दश्यां निराहारः सम्यगभ्यर्च्य शंकरम् सुवर्णवृषभं दत्त्वा भोक्ष्यामि च परे ऽहनि
caturdaśyāṃ nirāhāraḥ samyagabhyarcya śaṃkaram suvarṇavṛṣabhaṃ dattvā bhokṣyāmi ca pare 'hani
95.8
एवं नियमकृत्सुप्त्वा प्रातरुत्थाय मानवः कृतस्नानजपःपश्चाद् उमया सह शंकरम् पूजयेत्कमलैः शुभ्रैर् गन्धमाल्यानुलेपनैः
evaṃ niyamakṛtsuptvā prātarutthāya mānavaḥ kṛtasnānajapaḥpaścād umayā saha śaṃkaram pūjayetkamalaiḥ śubhrair gandhamālyānulepanaiḥ
95.9
पादौ नमः शिवायेति शिरः सर्वात्मने नमः त्रिनेत्रायेति नेत्राणि ललाटं हरये नमः
pādau namaḥ śivāyeti śiraḥ sarvātmane namaḥ trinetrāyeti netrāṇi lalāṭaṃ haraye namaḥ
95.10
मुखमिन्दुमुखायेति श्रीकण्ठायेति कंधराम् सद्योजाताय कर्णौ तु वामदेवाय वै भुजौ
mukhamindumukhāyeti śrīkaṇṭhāyeti kaṃdharām sadyojātāya karṇau tu vāmadevāya vai bhujau
95.11
अघोरहृदयायेति हृदयं चाभिपूजयेत् स्तनौ तत्पुरुषायेति तथेशानाय चोदरम्
aghorahṛdayāyeti hṛdayaṃ cābhipūjayet stanau tatpuruṣāyeti tatheśānāya codaram
95.12
पार्श्वौ चानन्तधर्माय ज्ञानभूताय वै कटिम् ऊरू चानन्तवैराग्यसिंहायेत्यभिपूजयेत्
pārśvau cānantadharmāya jñānabhūtāya vai kaṭim ūrū cānantavairāgyasiṃhāyetyabhipūjayet
95.13
अनन्तैश्वर्यनाथाय जानुनी चार्चयेद्बुधः प्रधानाय नमो जङ्घे गुल्फौ व्योमात्मने नमः
anantaiśvaryanāthāya jānunī cārcayedbudhaḥ pradhānāya namo jaṅghe gulphau vyomātmane namaḥ
95.14
व्योमकेशात्मरूपाय केशान्पृष्ठं च पूजयेत् नमः पुष्ट्यै नमस्तुष्ट्यै पार्वतीं चापि पूजयेत्
vyomakeśātmarūpāya keśānpṛṣṭhaṃ ca pūjayet namaḥ puṣṭyai namastuṣṭyai pārvatīṃ cāpi pūjayet
95.15
ततस्तु वृषभं हैमम् उदकुम्भसमन्वितम् शुक्लमाल्याम्बरधरं पञ्चरत्नसमन्वितम् भक्ष्यैर्नानाविधैर्युक्तं ब्राह्मणाय निवेदयेत्
tatastu vṛṣabhaṃ haimam udakumbhasamanvitam śuklamālyāmbaradharaṃ pañcaratnasamanvitam bhakṣyairnānāvidhairyuktaṃ brāhmaṇāya nivedayet
95.16
प्रीयतां देवदेवो ऽत्र सद्योजातः पिनाकधृक् ततो विप्रान्समाहूय तर्पयेद्भक्तितः शुभान् पृषदाज्यं च संप्राश्य स्वपेद्भूमावुदङ्मुखः
prīyatāṃ devadevo 'tra sadyojātaḥ pinākadhṛk tato viprānsamāhūya tarpayedbhaktitaḥ śubhān pṛṣadājyaṃ ca saṃprāśya svapedbhūmāvudaṅmukhaḥ
95.17
पञ्चदश्यां च सम्पूज्य विप्रान्भुञ्जीत वाग्यतः तद्वत्कृष्णचतुर्दश्याम् एतत्सर्वं समाचरेत्
pañcadaśyāṃ ca sampūjya viprānbhuñjīta vāgyataḥ tadvatkṛṣṇacaturdaśyām etatsarvaṃ samācaret
95.18
चतुर्दशीषु सर्वासु कुर्यात्पूर्ववदर्चनम् ये तु मासे विशेषाः स्युस् तान्निबोध क्रमादिह
caturdaśīṣu sarvāsu kuryātpūrvavadarcanam ye tu māse viśeṣāḥ syus tānnibodha kramādiha
95.19
मार्गशीर्षादिमासेषु क्रमादेतदुदीरयेत् शंकराय नमस्ते ऽस्तु नमस्ते करवीरक
mārgaśīrṣādimāseṣu kramādetadudīrayet śaṃkarāya namaste 'stu namaste karavīraka
95.20
त्र्यम्बकाय नमस्ते ऽस्तु महेश्वरमतः परम् नमस्ते ऽस्तु महादेव स्थाणवे च ततः परम्
tryambakāya namaste 'stu maheśvaramataḥ param namaste 'stu mahādeva sthāṇave ca tataḥ param
95.21
नमः पशुपते नाथ नमस्ते शम्भवे पुनः नमस्ते परमानन्द नमः सोमार्धधारिणे
namaḥ paśupate nātha namaste śambhave punaḥ namaste paramānanda namaḥ somārdhadhāriṇe
95.22
नमो भीमाय इत्येवं त्वामहं शरणं गतः गोमूत्रं गोमूयं क्षीरं दधि सर्पिः कुशोदकम्
namo bhīmāya ityevaṃ tvāmahaṃ śaraṇaṃ gataḥ gomūtraṃ gomūyaṃ kṣīraṃ dadhi sarpiḥ kuśodakam
95.23
पञ्चगव्यं ततो बिल्वं कर्पूरं चागुरुं यवाः तिलाः कृष्णाश्च विधिवत् प्राशनं क्रमशः स्मृतम् प्रतिमासं चतुर्दश्योर् एकैकं प्राशनं स्मृतम्
pañcagavyaṃ tato bilvaṃ karpūraṃ cāguruṃ yavāḥ tilāḥ kṛṣṇāśca vidhivat prāśanaṃ kramaśaḥ smṛtam pratimāsaṃ caturdaśyor ekaikaṃ prāśanaṃ smṛtam
95.24
मन्दारमालतीभिश्च तथा धत्तूरकैरपि सिन्दुवारैरशोकैश्च मल्लिकाभिश्च पाटलैः
mandāramālatībhiśca tathā dhattūrakairapi sinduvārairaśokaiśca mallikābhiśca pāṭalaiḥ
95.25
अर्कपुष्पैः कदम्बैश्च शतपत्त्र्या तथोत्पलैः एकैकेन चतुर्दश्योर् अर्चयेत्पार्वतीपतिम्
arkapuṣpaiḥ kadambaiśca śatapattryā tathotpalaiḥ ekaikena caturdaśyor arcayetpārvatīpatim
95.26
पुनश्च कार्त्तिके मासे प्राप्ते संतर्पयेद्द्विजान् अन्नैर् नानाविधैर् भक्ष्यैर् वस्त्रमाल्यविभूषणैः
punaśca kārttike māse prāpte saṃtarpayeddvijān annair nānāvidhair bhakṣyair vastramālyavibhūṣaṇaiḥ
95.27
कृत्वा नीलवृषोत्सर्गं श्रुत्युक्तविधिना नरः उमामहेश्वरं हैमं वृषभं च गवा सह
kṛtvā nīlavṛṣotsargaṃ śrutyuktavidhinā naraḥ umāmaheśvaraṃ haimaṃ vṛṣabhaṃ ca gavā saha
95.28
मुक्ताफलाष्टकयुतं सितनेत्रपटावृताम् सर्वोपस्करसंयुक्तां शय्यां दद्यात् सकुम्भकाम्
muktāphalāṣṭakayutaṃ sitanetrapaṭāvṛtām sarvopaskarasaṃyuktāṃ śayyāṃ dadyāt sakumbhakām
95.29
ताम्रपात्रोपरि पुनः शालितण्डुलसंयुतम् स्थाप्य विप्राय शान्ताय वेदव्रतपराय च
tāmrapātropari punaḥ śālitaṇḍulasaṃyutam sthāpya viprāya śāntāya vedavrataparāya ca
95.30
ज्येष्ठसामविदे देयं नवकव्रतिने क्वचित् गुणज्ञे श्रोत्रिये दद्याद् आचार्ये तत्त्ववेदिनि
jyeṣṭhasāmavide deyaṃ navakavratine kvacit guṇajñe śrotriye dadyād ācārye tattvavedini
95.31
अव्यङ्गाङ्गाय सौम्याय सदा कल्पाणकारिणे सपत्नीकाय सम्पूज्य वस्त्रमाल्यविभूषणैः
avyaṅgāṅgāya saumyāya sadā kalpāṇakāriṇe sapatnīkāya sampūjya vastramālyavibhūṣaṇaiḥ
95.32
गुरौ सति गुरोर्देयं तदभावे द्विजातये न वित्तशाठ्यं कुर्वीत कुर्वन्दोषात्पतत्यधः
gurau sati gurordeyaṃ tadabhāve dvijātaye na vittaśāṭhyaṃ kurvīta kurvandoṣātpatatyadhaḥ
95.33
अनेन विधिना यस्तु कुर्याच्छिवचतुर्दशीम् सो ऽश्वमेधसहस्रस्य फलं प्राप्नोति मानवः
anena vidhinā yastu kuryācchivacaturdaśīm so 'śvamedhasahasrasya phalaṃ prāpnoti mānavaḥ
95.34
ब्रह्महत्यादिकं किंचिद् यदत्रामुत्र वा कृतम् पितृभिर्भ्रातृभिर्वापि तत्सर्वं नाशमाप्नुयात्
brahmahatyādikaṃ kiṃcid yadatrāmutra vā kṛtam pitṛbhirbhrātṛbhirvāpi tatsarvaṃ nāśamāpnuyāt
95.35
दीर्घायुरारोग्यकुलान्नवृद्धिर् अत्राक्षयामुत्र चतुर्भुजत्वम् गणाधिपत्यं दिवि कल्पकोटिशतान्युषित्वा पदमेति शम्भोः
dīrghāyurārogyakulānnavṛddhir atrākṣayāmutra caturbhujatvam gaṇādhipatyaṃ divi kalpakoṭiśatānyuṣitvā padameti śambhoḥ
95.36
न बृहस्पतिरप्यनन्तमस्याः फलमिन्दो न पितामहो ऽपि वक्तुम् न च सिद्धगणो ऽप्यलं न चाहं यदि जिह्वायुतकोटयो ऽपि वक्त्रे
na bṛhaspatirapyanantamasyāḥ phalamindo na pitāmaho 'pi vaktum na ca siddhagaṇo 'pyalaṃ na cāhaṃ yadi jihvāyutakoṭayo 'pi vaktre
95.37
भवत्यमरवल्लभः पठति यः स्मरेद्वा सदा शृणोत्यपि विमत्सरः सकलपापनिर्मोचनीम् इमां शिवचतुर्दशीममरकामिनीकोटयः स्तुवन्ति तमनिन्दितं किमु समाचरेद्यः सदा
bhavatyamaravallabhaḥ paṭhati yaḥ smaredvā sadā śṛṇotyapi vimatsaraḥ sakalapāpanirmocanīm imāṃ śivacaturdaśīmamarakāminīkoṭayaḥ stuvanti tamaninditaṃ kimu samācaredyaḥ sadā
95.38
या वाथ नारी कुरुते ऽतिभक्त्या भर्तारमापृच्छ्य सुतान्गुरून्वा सापि प्रसादात्परमेश्वरस्य परं पदं याति पिनाकपाणेः
yā vātha nārī kurute 'tibhaktyā bhartāramāpṛcchya sutāngurūnvā sāpi prasādātparameśvarasya paraṃ padaṃ yāti pinākapāṇeḥ
Chapter 96
96.1
मत्स्य-पुराण 96 फलत्यागस्य माहात्म्यं यद्भवेच्छृणु नारद यदक्षयं परं लोके सर्वकामफलप्रदम्
matsya-purāṇa 96 phalatyāgasya māhātmyaṃ yadbhavecchṛṇu nārada yadakṣayaṃ paraṃ loke sarvakāmaphalapradam
96.2
मार्गशीर्षे शुभे मासि तृतीयायां मुने व्रतम् द्वादश्यामथवाष्टम्यां चतुर्दश्यामथापि वा आरभेच्छुक्लपक्षस्य कृत्वा ब्राह्मणवाचनम्
mārgaśīrṣe śubhe māsi tṛtīyāyāṃ mune vratam dvādaśyāmathavāṣṭamyāṃ caturdaśyāmathāpi vā ārabhecchuklapakṣasya kṛtvā brāhmaṇavācanam
96.3
अन्येष्वपि हि मासेषु पुण्येषु मुनिसत्तम सदक्षिणं पायसेन भोजयेच्छक्तितो द्विजान्
anyeṣvapi hi māseṣu puṇyeṣu munisattama sadakṣiṇaṃ pāyasena bhojayecchaktito dvijān
96.4
अष्टादशानां धान्यानाम् अन्यच्च फलमूलकम् वर्जयेदब्दमेकं तु ऋते औषधकारणम् सवृषं काञ्चनं रुद्रं धर्मराजं च कारयेत्
aṣṭādaśānāṃ dhānyānām anyacca phalamūlakam varjayedabdamekaṃ tu ṛte auṣadhakāraṇam savṛṣaṃ kāñcanaṃ rudraṃ dharmarājaṃ ca kārayet
96.5
कूष्माण्डं मातुलिङ्गं च वार्ताकं पनसं तथा आम्रातकं कपित्थानि कलिङ्गमथ वालुकम्
kūṣmāṇḍaṃ mātuliṅgaṃ ca vārtākaṃ panasaṃ tathā āmrātakaṃ kapitthāni kaliṅgamatha vālukam
96.6
श्रीफलाश्वत्थबदरं जम्बीरं कदलीफलम् काश्मरं दाडिमं शक्त्या कालधौतानि षोडश
śrīphalāśvatthabadaraṃ jambīraṃ kadalīphalam kāśmaraṃ dāḍimaṃ śaktyā kāladhautāni ṣoḍaśa
96.7
मूलकामलकं जम्बूतिन्तिडीकरमर्दकम् कङ्कोलैलाकतुण्डीरकरीरकुटजं शमी
mūlakāmalakaṃ jambūtintiḍīkaramardakam kaṅkolailākatuṇḍīrakarīrakuṭajaṃ śamī
96.8
औदुम्बरं नारिकेलं द्राक्षाथ बृहतीद्वयम् रौप्याणि कारयेच्छक्त्या फलानीमानि षोडश
audumbaraṃ nārikelaṃ drākṣātha bṛhatīdvayam raupyāṇi kārayecchaktyā phalānīmāni ṣoḍaśa
96.9
ताम्रं तालफलं कुर्याद् अगस्तिफलमेव च पिण्डारकाश्मर्यफलं तथा सूरणकन्दकम्
tāmraṃ tālaphalaṃ kuryād agastiphalameva ca piṇḍārakāśmaryaphalaṃ tathā sūraṇakandakam
96.10
रक्तालुकाकन्दकं च कनकाह्वं च चिर्भिटम् चित्रवल्लीफलं तद्वत् कूटशाल्मलिजं फलम्
raktālukākandakaṃ ca kanakāhvaṃ ca cirbhiṭam citravallīphalaṃ tadvat kūṭaśālmalijaṃ phalam
96.11
आम्रनिष्पावमधुकवटमुद्गपटोलकम् ताम्राणि षोडशैतानि कारयेच्छक्तितो नरः
āmraniṣpāvamadhukavaṭamudgapaṭolakam tāmrāṇi ṣoḍaśaitāni kārayecchaktito naraḥ
96.12
उदकुम्भद्वयं कुर्याद् धान्योपरि सवस्त्रकम् ततश्च कारयेच्छय्यां यथोपरि सुवाससी
udakumbhadvayaṃ kuryād dhānyopari savastrakam tataśca kārayecchayyāṃ yathopari suvāsasī
96.13
भक्ष्यपात्रत्रयोपेतं यमरुद्रवृषान्वितम् धेन्वा सहैव शान्ताय विप्रायाथ कुटुम्बिने सपत्नीकाय सम्पूज्य पुण्ये ऽह्नि विनिवेदयेत्
bhakṣyapātratrayopetaṃ yamarudravṛṣānvitam dhenvā sahaiva śāntāya viprāyātha kuṭumbine sapatnīkāya sampūjya puṇye 'hni vinivedayet
96.14
यथा फलेषु सर्वेषु वसन्त्यमरकोटयः तथा सर्वफलत्यागव्रताद्भक्तिः शिवे ऽस्तु मे
yathā phaleṣu sarveṣu vasantyamarakoṭayaḥ tathā sarvaphalatyāgavratādbhaktiḥ śive 'stu me
96.15
यथा शिवश्च धर्मश्च सदानन्तफलप्रदौ तद्युक्तफलदानेन तौ स्यातां मे वरप्रदौ
yathā śivaśca dharmaśca sadānantaphalapradau tadyuktaphaladānena tau syātāṃ me varapradau
96.16
यथा फलान्यनन्तानि शिवभक्तेषु सर्वदा तथानन्तफलावाप्तिर् अस्तु जन्मनि जन्मनि
yathā phalānyanantāni śivabhakteṣu sarvadā tathānantaphalāvāptir astu janmani janmani
96.17
यथा भेदं न पश्यामि शिवविष्ण्वर्कपद्मजान् तथा ममास्तु विश्वात्मा शंकरः शंकरः सदा
yathā bhedaṃ na paśyāmi śivaviṣṇvarkapadmajān tathā mamāstu viśvātmā śaṃkaraḥ śaṃkaraḥ sadā
96.18
इति दत्त्वा च तत्सर्वम् अलंकृत्य च भूषणैः शक्तिश्चेच्छयनं दद्यात् सर्वोपस्करसंयुतम्
iti dattvā ca tatsarvam alaṃkṛtya ca bhūṣaṇaiḥ śaktiścecchayanaṃ dadyāt sarvopaskarasaṃyutam
96.19
अशक्तस्तु फलान्येव यथोक्तानि विधानतः तथोदकुम्भसंयुक्तौ शिवधर्मौ च काञ्चनौ
aśaktastu phalānyeva yathoktāni vidhānataḥ tathodakumbhasaṃyuktau śivadharmau ca kāñcanau
96.20
विप्राय दत्त्वा भुञ्जीत वाग्यतस्तैलवर्जितम् अन्यान्यपि यथाशक्त्या भोजयेच्छक्तितो द्विजान्
viprāya dattvā bhuñjīta vāgyatastailavarjitam anyānyapi yathāśaktyā bhojayecchaktito dvijān
96.21
एतद्भागवतानां तु सौरवैष्णवयोगिनाम् शुभं सर्वफलत्यागव्रतं वेदविदो विदुः
etadbhāgavatānāṃ tu sauravaiṣṇavayoginām śubhaṃ sarvaphalatyāgavrataṃ vedavido viduḥ
96.22
नारीभिश्च यथाशक्त्या कर्तव्यं द्विजपुंगव एतस्मान्नापरं किंचिद् इह लोके परत्र च व्रतमस्ति मुनिश्रेष्ठ यदनन्तफलप्रदम्
nārībhiśca yathāśaktyā kartavyaṃ dvijapuṃgava etasmānnāparaṃ kiṃcid iha loke paratra ca vratamasti muniśreṣṭha yadanantaphalapradam
96.23
सौवर्णरौप्यताम्रेषु यावन्तः परमाणवः भवन्ति चूर्ण्यमानेषु फलेषु मुनिसत्तम तावद्युगसहस्राणि रुद्रलोके महीयते
sauvarṇaraupyatāmreṣu yāvantaḥ paramāṇavaḥ bhavanti cūrṇyamāneṣu phaleṣu munisattama tāvadyugasahasrāṇi rudraloke mahīyate
96.24
एतत्समस्तकलुषापहरं जनानाम् आजीवनाय मनुजेषु च सर्वदा स्यात् जन्मान्तरेष्वपि न पुत्रवियोगदुःखम् आप्नोति धाम च पुरंदरलोकजुष्टम्
etatsamastakaluṣāpaharaṃ janānām ājīvanāya manujeṣu ca sarvadā syāt janmāntareṣvapi na putraviyogaduḥkham āpnoti dhāma ca puraṃdaralokajuṣṭam
96.25
यो वा शृणोति पुरुषो ऽल्पधनः पठेद्वा देवालयेषु भवनेषु च धार्मिकाणाम् पापैर्वियुक्तवपुरत्र पुरं मुरारेर् आनन्दकृत्पदमुपैति मुनीन्द्र सो ऽपि
yo vā śṛṇoti puruṣo 'lpadhanaḥ paṭhedvā devālayeṣu bhavaneṣu ca dhārmikāṇām pāpairviyuktavapuratra puraṃ murārer ānandakṛtpadamupaiti munīndra so 'pi
Chapter 97
97.1
मत्स्य-पुराण 97 यदारोग्यकरं पुंसां यदनन्तफलप्रदम् यच्छान्तये च मर्त्यानां वद नन्दीश तद्व्रतम्
matsya-purāṇa 97 yadārogyakaraṃ puṃsāṃ yadanantaphalapradam yacchāntaye ca martyānāṃ vada nandīśa tadvratam
97.2
यत्तद्विश्वात्मनो धाम परं ब्रह्म सनातनम् सूर्याग्निचन्द्ररूपेण तत्त्रिधा जगति स्थितम्
yattadviśvātmano dhāma paraṃ brahma sanātanam sūryāgnicandrarūpeṇa tattridhā jagati sthitam
97.3
तदाराध्य पुमान्विप्र प्राप्नोति कुशलं सदा तस्मादादित्यवारेण सदा नक्ताशनो भवेत्
tadārādhya pumānvipra prāpnoti kuśalaṃ sadā tasmādādityavāreṇa sadā naktāśano bhavet
97.4
यदा हस्तेन संयुक्तम् आदित्यस्य च वासरम् तदा शनिदिने कुर्याद् एकभक्तं विमत्सरः
yadā hastena saṃyuktam ādityasya ca vāsaram tadā śanidine kuryād ekabhaktaṃ vimatsaraḥ
97.5
नक्तमादित्यवारेण भोजयित्वा द्विजोत्तमान् पत्त्रैर्द्वादशसंयुक्तं रक्तचन्दनपङ्कजम्
naktamādityavāreṇa bhojayitvā dvijottamān pattrairdvādaśasaṃyuktaṃ raktacandanapaṅkajam
97.6
विलिख्य विन्यसेत्सूर्यं नमस्कारेण पूर्वतः दिवाकरं तथाग्नेये विवस्वन्तमतः परम्
vilikhya vinyasetsūryaṃ namaskāreṇa pūrvataḥ divākaraṃ tathāgneye vivasvantamataḥ param
97.7
भगं तु नैरृते देवं वरुणं पश्चिमे दले महेन्द्रमनिले तद्वद् आदित्यं च तथोत्तरे
bhagaṃ tu nairṛte devaṃ varuṇaṃ paścime dale mahendramanile tadvad ādityaṃ ca tathottare
97.8
शान्तमीशानभागे तु नमस्कारेण विन्यसेत् कर्णिकापूर्वपत्त्रे तु सूर्यस्य तुरगान्न्यसेत्
śāntamīśānabhāge tu namaskāreṇa vinyaset karṇikāpūrvapattre tu sūryasya turagānnyaset
97.9
दक्षिणे ऽर्यमनामानं मार्तण्डं पश्चिमे दले उत्तरे तु रविं देवं कर्णिकायां च भास्करम्
dakṣiṇe 'ryamanāmānaṃ mārtaṇḍaṃ paścime dale uttare tu raviṃ devaṃ karṇikāyāṃ ca bhāskaram
97.10
रक्तपुष्पोदकेनार्घ्यं सतिलारुणचन्दनम् तस्मिन्पद्मे ततो दद्याद् इमं मन्त्रमुदीरयेत्
raktapuṣpodakenārghyaṃ satilāruṇacandanam tasminpadme tato dadyād imaṃ mantramudīrayet
97.11
कालात्मा सर्वभूतात्मा वेदात्मा विश्वतोमुखः यस्मादग्नीन्द्ररूपस्त्वम् अतः पाहि दिवाकर
kālātmā sarvabhūtātmā vedātmā viśvatomukhaḥ yasmādagnīndrarūpastvam ataḥ pāhi divākara
97.12
अग्निम् ईडे नमस्तुभ्यम् इषेत्वोर्जे च भास्कर अग्न आयाहि वरद नमस्ते ज्योतिषां पते
agnim īḍe namastubhyam iṣetvorje ca bhāskara agna āyāhi varada namaste jyotiṣāṃ pate
97.13
अर्घ्यं दत्त्वा विसृजाथ निशि तैलविवर्जितम् भुञ्जीत वत्सरान्ते तु काञ्चनं कमलोत्तमम् पुरुषं च यथाशक्त्या कारयेद्द्विभुजं तथा
arghyaṃ dattvā visṛjātha niśi tailavivarjitam bhuñjīta vatsarānte tu kāñcanaṃ kamalottamam puruṣaṃ ca yathāśaktyā kārayeddvibhujaṃ tathā
97.14
सुवर्णशृङ्गीं कपिलां महार्घ्यां रौप्यैः खुरैः कांस्यदोहां सवत्साम् पूर्णे गुडस्योपरि ताम्रपात्रे निधाय पद्मं पुरुषं च दद्यात्
suvarṇaśṛṅgīṃ kapilāṃ mahārghyāṃ raupyaiḥ khuraiḥ kāṃsyadohāṃ savatsām pūrṇe guḍasyopari tāmrapātre nidhāya padmaṃ puruṣaṃ ca dadyāt
97.15
सम्पूज्य रक्ताम्बरमाल्यधूपैर् द्विजं च रक्तैरथ हेमशृङ्गैः संकल्पयित्वा पुरुषं सपद्मं दद्यादनेकव्रतदानकाय अव्यङ्गरूपाय जितेन्द्रियाय कुटुम्बिने देयमनुद्धताय
sampūjya raktāmbaramālyadhūpair dvijaṃ ca raktairatha hemaśṛṅgaiḥ saṃkalpayitvā puruṣaṃ sapadmaṃ dadyādanekavratadānakāya avyaṅgarūpāya jitendriyāya kuṭumbine deyamanuddhatāya
97.16
नमो नमः पापविनाशनाय विश्वात्मने सप्ततुरंगमाय सामर्ग्यजुर्धामनिधे विधात्रे भवाब्धिपोताय जगत्सवित्रे
namo namaḥ pāpavināśanāya viśvātmane saptaturaṃgamāya sāmargyajurdhāmanidhe vidhātre bhavābdhipotāya jagatsavitre
97.17
इत्यनेन विधिना समाचरेद् अब्दभेकमिह यस्तु मानवः सो ऽधिरोहति विनष्टकल्मषः सूर्यधाम धुतचामरावलिः
ityanena vidhinā samācared abdabhekamiha yastu mānavaḥ so 'dhirohati vinaṣṭakalmaṣaḥ sūryadhāma dhutacāmarāvaliḥ
97.18
धर्मसंक्षयमवाप्य भूपतिः शोकदुःखभयरोगवर्जितः द्वीपसप्तकपतिः पुनः पुनर् वर्ममूर्तिर् अमितौजसा युतः
dharmasaṃkṣayamavāpya bhūpatiḥ śokaduḥkhabhayarogavarjitaḥ dvīpasaptakapatiḥ punaḥ punar varmamūrtir amitaujasā yutaḥ
97.19
या च भर्तृगुरुदेवतत्परा वेदमूर्तिदिननक्तमाचरेत् सापि लोकममरेशवन्दिता याति नारद रवेर्न संशयः
yā ca bhartṛgurudevatatparā vedamūrtidinanaktamācaret sāpi lokamamareśavanditā yāti nārada raverna saṃśayaḥ
97.20
यः पठेदपि शृणोति मानवः पठ्यमानमथ वानुमोदते सो ऽपि शक्रभुवनस्थितो ऽमरैः पूज्यते वसति चाक्षयं दिवि
yaḥ paṭhedapi śṛṇoti mānavaḥ paṭhyamānamatha vānumodate so 'pi śakrabhuvanasthito 'maraiḥ pūjyate vasati cākṣayaṃ divi
Chapter 98
98.1
मत्स्य-पुराण 98 अथान्यदपि वक्ष्यामि संक्रान्त्युद्यापने फलम् यदक्षयं परे लोके सर्वकामफलप्रदम्
matsya-purāṇa 98 athānyadapi vakṣyāmi saṃkrāntyudyāpane phalam yadakṣayaṃ pare loke sarvakāmaphalapradam
98.2
अयने विषुवे वापि संक्रान्तिव्रतमाचरेत् पूर्वेद्युरेकभक्तेन दन्तधावनपूर्वकम् संक्रान्तिवासरे प्रातस् तिलैः स्नानं विधीयते
ayane viṣuve vāpi saṃkrāntivratamācaret pūrvedyurekabhaktena dantadhāvanapūrvakam saṃkrāntivāsare prātas tilaiḥ snānaṃ vidhīyate
98.3
रविसंक्रमणे भूमौ चन्दनेनाष्टपत्त्रकम् पद्मं सकर्णिकं कुर्यात् तस्मिन्नावाहयेद्रविम्
ravisaṃkramaṇe bhūmau candanenāṣṭapattrakam padmaṃ sakarṇikaṃ kuryāt tasminnāvāhayedravim
98.4
कर्णिकायां न्यसेत्सूर्यम् आदित्यं पूर्वतस्ततः नम उष्णार्चिषे याम्ये नमो ऋङ्मण्डलाय च
karṇikāyāṃ nyasetsūryam ādityaṃ pūrvatastataḥ nama uṣṇārciṣe yāmye namo ṛṅmaṇḍalāya ca
98.5
नमः सवित्रे नैरृत्ये वारुणे तपनं पुनः वायव्ये तु भगं न्यस्य पुनः पुनरथार्चयेत्
namaḥ savitre nairṛtye vāruṇe tapanaṃ punaḥ vāyavye tu bhagaṃ nyasya punaḥ punarathārcayet
98.6
मार्तण्डमुत्तरे विष्णुम् ईशाने विन्यसेत्सदा गन्धमाल्यफलैर्भक्ष्यैः स्थण्डिले पूजयेत्ततः
mārtaṇḍamuttare viṣṇum īśāne vinyasetsadā gandhamālyaphalairbhakṣyaiḥ sthaṇḍile pūjayettataḥ
98.7
द्विजाय सोदकुम्भं च घृतपात्रं हिरण्मयम् कमलं च यथाशक्त्या कारयित्वा निवेदयेत्
dvijāya sodakumbhaṃ ca ghṛtapātraṃ hiraṇmayam kamalaṃ ca yathāśaktyā kārayitvā nivedayet
98.8
चन्दनोदकपुष्पैश्च देवायार्घ्यं न्यसेद्भुवि विश्वाय विश्वरूपाय विश्वधाम्ने स्वयम्भुवे नमो ऽनन्त नमो धात्रे ऋक्सामयजुषां पते
candanodakapuṣpaiśca devāyārghyaṃ nyasedbhuvi viśvāya viśvarūpāya viśvadhāmne svayambhuve namo 'nanta namo dhātre ṛksāmayajuṣāṃ pate
98.9
अनेन विधिना सर्वं मासि मासि समाचरेत् वत्सरान्ते ऽथवा कुर्यात् सर्वं द्वादशधा नरः
anena vidhinā sarvaṃ māsi māsi samācaret vatsarānte 'thavā kuryāt sarvaṃ dvādaśadhā naraḥ
98.10
संवत्सरान्ते घृतपायसेन संतर्प्य वह्निं द्विजपुंगवांश्च कुम्भान्पुनर्द्वादश धेनुयुक्तान् सरत्नहैरण्मयपद्मयुक्तान्
saṃvatsarānte ghṛtapāyasena saṃtarpya vahniṃ dvijapuṃgavāṃśca kumbhānpunardvādaśa dhenuyuktān saratnahairaṇmayapadmayuktān
98.11
पयस्विनीः शीलवतीश्च दद्याद् धर्मैः शृङ्गैः रौप्यखुरैश्च युक्ताः गावो ऽष्ट वा सप्त सकांस्यदोहा माल्याम्बरा वा चतुरो ऽप्यशक्तः दौर्गत्ययुक्तः कपिलामथैकां निवेदयेद्ब्राह्मणपुंगवाय
payasvinīḥ śīlavatīśca dadyād dharmaiḥ śṛṅgaiḥ raupyakhuraiśca yuktāḥ gāvo 'ṣṭa vā sapta sakāṃsyadohā mālyāmbarā vā caturo 'pyaśaktaḥ daurgatyayuktaḥ kapilāmathaikāṃ nivedayedbrāhmaṇapuṃgavāya
98.12
हैमीं च दद्यात्पृथिवीं सशेषाम् आकार्य रूप्यामथ वा च ताम्रीम् पैष्टीमशक्तः प्रतिमां विधाय सौवर्णसूर्येण समं प्रदद्यात् न वित्तशाठ्यं पुरुषो ऽत्र कुर्यात् कुर्वन्नधो याति न संशयो ऽत्र
haimīṃ ca dadyātpṛthivīṃ saśeṣām ākārya rūpyāmatha vā ca tāmrīm paiṣṭīmaśaktaḥ pratimāṃ vidhāya sauvarṇasūryeṇa samaṃ pradadyāt na vittaśāṭhyaṃ puruṣo 'tra kuryāt kurvannadho yāti na saṃśayo 'tra
98.13
यावन्महेन्द्रप्रमुखैर्नगेन्द्रैः पृथ्वा च सप्ताब्धियुतेह तिष्ठेत् तावत्स गन्धर्वगणैर् अशेषैः सम्पूज्यते नारद नाकपृष्ठे
yāvanmahendrapramukhairnagendraiḥ pṛthvā ca saptābdhiyuteha tiṣṭhet tāvatsa gandharvagaṇair aśeṣaiḥ sampūjyate nārada nākapṛṣṭhe
98.14
ततस्तु कर्मक्षयमाप्य सप्तद्वीपाधिपः स्यात्कुलशीलयुक्तः सृष्टेर्मुखे ऽव्यङ्गवपुः सभार्यः प्रभूतपुत्रान्वयवन्दिताङ्घ्रिः
tatastu karmakṣayamāpya saptadvīpādhipaḥ syātkulaśīlayuktaḥ sṛṣṭermukhe 'vyaṅgavapuḥ sabhāryaḥ prabhūtaputrānvayavanditāṅghriḥ
98.15
इति पठति शृणोति वाथ भक्त्या विधिमखिलं रविसंक्रमस्य पुण्यम् मतिमपि च ददाति सो ऽपि देवैर् अमरपतेर्भवने प्रपूज्यते च
iti paṭhati śṛṇoti vātha bhaktyā vidhimakhilaṃ ravisaṃkramasya puṇyam matimapi ca dadāti so 'pi devair amarapaterbhavane prapūjyate ca
Chapter 99
99.1
मत्स्य-पुराण 99 शृणु नारद वक्ष्यामि विष्णोर्व्रतमनुत्तमम् विभूतिद्वादशी नाम सर्वदेवनमस्कृतम्
matsya-purāṇa 99 śṛṇu nārada vakṣyāmi viṣṇorvratamanuttamam vibhūtidvādaśī nāma sarvadevanamaskṛtam
99.2
कार्त्तिके चैत्रवैशाखे मार्गशीर्षे च फाल्गुने आषाढे वा दशम्यां तु शुक्लायां लघुभुङ्नरः कृत्वा सायन्तनीं संध्यां गृह्णीयान्नियमं बुधः
kārttike caitravaiśākhe mārgaśīrṣe ca phālgune āṣāḍhe vā daśamyāṃ tu śuklāyāṃ laghubhuṅnaraḥ kṛtvā sāyantanīṃ saṃdhyāṃ gṛhṇīyānniyamaṃ budhaḥ
99.3
एकादश्यां निराहारः समभ्यर्च्य जनार्दनम् द्वादश्यां द्विजसंयुक्तः करिष्ये भोजनं विभो
ekādaśyāṃ nirāhāraḥ samabhyarcya janārdanam dvādaśyāṃ dvijasaṃyuktaḥ kariṣye bhojanaṃ vibho
99.4
तदविघ्नेन मे यातु सफलं स्याच्च केशव नमो नारायणायेति वाच्यं च स्वपता निशि
tadavighnena me yātu saphalaṃ syācca keśava namo nārāyaṇāyeti vācyaṃ ca svapatā niśi
99.5
ततः प्रभात उत्थाय कृतस्नानजपः शुचिः पूजयेत्पुण्डरीकाक्षं शुक्लमाल्यानुलेपनैः
tataḥ prabhāta utthāya kṛtasnānajapaḥ śuciḥ pūjayetpuṇḍarīkākṣaṃ śuklamālyānulepanaiḥ
99.6
विभूतये नमः पादाव् अशोकाय च जानुनी नमः शिवायेत्यूरू च विश्वमूर्ते नमः कटिम्
vibhūtaye namaḥ pādāv aśokāya ca jānunī namaḥ śivāyetyūrū ca viśvamūrte namaḥ kaṭim
99.7
कन्दर्पाय नमो मेढ्रम् आदित्याय नमः करौ दामोदरायेत्युदरं वासुदेवाय च स्तनौ
kandarpāya namo meḍhram ādityāya namaḥ karau dāmodarāyetyudaraṃ vāsudevāya ca stanau
99.8
माधवायेत्युरो विष्णोः कण्ठम् उत्कण्ठिने नमः श्रीधराय मुखं केशान् केशवायेति नारद
mādhavāyetyuro viṣṇoḥ kaṇṭham utkaṇṭhine namaḥ śrīdharāya mukhaṃ keśān keśavāyeti nārada
99.9
पृष्ठं शार्ङ्गधरायेति श्रवणौ वरदाय वै स्वनाम्ना शङ्खचक्रासिगदाजलजपाणये शिरः सर्वात्मने ब्रह्मन् नम इत्यभिपूजयेत्
pṛṣṭhaṃ śārṅgadharāyeti śravaṇau varadāya vai svanāmnā śaṅkhacakrāsigadājalajapāṇaye śiraḥ sarvātmane brahman nama ityabhipūjayet
99.10
मत्स्यमुत्पलसंयुक्तं हैमं कृत्वा तु शक्तितः उदकुम्भसमायुक्तम् अग्रतः स्थापयेद्बुधः
matsyamutpalasaṃyuktaṃ haimaṃ kṛtvā tu śaktitaḥ udakumbhasamāyuktam agrataḥ sthāpayedbudhaḥ
99.11
गुडपात्रं तिलैर्युक्तं सितवस्त्राभिवेष्टितम् रात्रौ जागरणं कुर्याद् इतिहासकथादिना
guḍapātraṃ tilairyuktaṃ sitavastrābhiveṣṭitam rātrau jāgaraṇaṃ kuryād itihāsakathādinā
99.12
प्रभातायां तु शर्वर्यां ब्राह्मणाय कुटुम्बिने सकाञ्चनोत्पलं देवं सोदकुम्भं निवेदयेत्
prabhātāyāṃ tu śarvaryāṃ brāhmaṇāya kuṭumbine sakāñcanotpalaṃ devaṃ sodakumbhaṃ nivedayet
99.13
यथा न मुच्यसे देव सदा सर्वविभूतिभिः तथा मामुद्धराशेषदुःखसंसारकर्दमात्
yathā na mucyase deva sadā sarvavibhūtibhiḥ tathā māmuddharāśeṣaduḥkhasaṃsārakardamāt
99.14
दशावताररूपाणि प्रतिमासं क्रमान्मुने दत्तात्रेयं तथा व्यासम् उत्पलेन समन्वितम् दद्यादेवं समा यावत् पाषण्डानभिवर्जयेत्
daśāvatārarūpāṇi pratimāsaṃ kramānmune dattātreyaṃ tathā vyāsam utpalena samanvitam dadyādevaṃ samā yāvat pāṣaṇḍānabhivarjayet
99.15
समाप्यैवं यथाशक्त्या द्वादश द्वादशीः पुनः संवत्सरान्ते लवणपर्वतेन समन्विताम् शय्यां दद्यान्मुनिश्रेष्ठ गुरवे धेनुसंयुताम्
samāpyaivaṃ yathāśaktyā dvādaśa dvādaśīḥ punaḥ saṃvatsarānte lavaṇaparvatena samanvitām śayyāṃ dadyānmuniśreṣṭha gurave dhenusaṃyutām
99.16
ग्रामं च शक्तिमान्दद्यात् क्षेत्रं वा भवनान्वितम् गुरुं सम्पूज्य विधिवद् वस्त्रालंकारभूषणैः
grāmaṃ ca śaktimāndadyāt kṣetraṃ vā bhavanānvitam guruṃ sampūjya vidhivad vastrālaṃkārabhūṣaṇaiḥ
99.17
अन्यानपि यथाशक्त्या भोजयित्वा द्विजोत्तमान् तर्पयेद् वस्त्रगोदानै रत्नौघधनसंचयैः अल्पवित्तो यथाशक्त्या स्तोकं स्तोकं समाचरेत्
anyānapi yathāśaktyā bhojayitvā dvijottamān tarpayed vastragodānai ratnaughadhanasaṃcayaiḥ alpavitto yathāśaktyā stokaṃ stokaṃ samācaret
99.18
यश्चाप्यतीव निःस्वः स्याद् भक्तिमान्माधवं प्रति पुष्पार्चनविधानेन स कुर्याद्वत्सरद्वयम्
yaścāpyatīva niḥsvaḥ syād bhaktimānmādhavaṃ prati puṣpārcanavidhānena sa kuryādvatsaradvayam
99.19
अनेन विधिना यस्तु विभूतिद्वादशीव्रतम् कुर्यात्पापविनिर्मुक्तः पितॄणां तारयेच्छतम्
anena vidhinā yastu vibhūtidvādaśīvratam kuryātpāpavinirmuktaḥ pitṝṇāṃ tārayecchatam
99.20
जन्मनां शतसाहस्रं न शोकफलभाग्भवेत् न च व्याधिर्भवेत्तस्य न दारिद्र्यं न बन्धनम् वैष्णवो वाथ शैवो वा भवेज्जन्मनि जन्मनि
janmanāṃ śatasāhasraṃ na śokaphalabhāgbhavet na ca vyādhirbhavettasya na dāridryaṃ na bandhanam vaiṣṇavo vātha śaivo vā bhavejjanmani janmani
99.21
यावद्युगसहस्राणां शतमष्टोत्तरं भवेत् तावत्स्वर्गे वसेद्ब्रह्मन् भूपतिश्च पुनर्भवेत्
yāvadyugasahasrāṇāṃ śatamaṣṭottaraṃ bhavet tāvatsvarge vasedbrahman bhūpatiśca punarbhavet
Chapter 100
100.1
मत्स्य-पुराण 100 पुरा रथंतरे कल्पे राजासीत्पुष्पवाहनः नाम्ना लोकेषु विख्यातस् तेजसा सूर्यसंनिभः
matsya-purāṇa 100 purā rathaṃtare kalpe rājāsītpuṣpavāhanaḥ nāmnā lokeṣu vikhyātas tejasā sūryasaṃnibhaḥ
100.2
तपसा तस्य तुष्टेन चतुर्वक्त्रेण नारद कमलं काञ्चनं दत्तं यथाकामगमं मुने
tapasā tasya tuṣṭena caturvaktreṇa nārada kamalaṃ kāñcanaṃ dattaṃ yathākāmagamaṃ mune
100.3
लोकैः समस्तैर् नगरवासिभिः सहितो नृपः द्वीपानि सुरलोकं च यथेष्टं व्यचरत्तदा
lokaiḥ samastair nagaravāsibhiḥ sahito nṛpaḥ dvīpāni suralokaṃ ca yatheṣṭaṃ vyacarattadā
100.4
कल्पादौ सप्तमं द्वीपं तस्य पुष्करवासिनः लोके च पूजितं यस्मात् पुष्करद्वीपमुच्यते
kalpādau saptamaṃ dvīpaṃ tasya puṣkaravāsinaḥ loke ca pūjitaṃ yasmāt puṣkaradvīpamucyate
100.5
देवेन ब्रह्मणा दत्तं यानमस्य यतो ऽम्बुजम् पुष्पवाहनमित्याहुस् तस्मात्तं देवदानवाः
devena brahmaṇā dattaṃ yānamasya yato 'mbujam puṣpavāhanamityāhus tasmāttaṃ devadānavāḥ
100.6
नागम्यमस्यास्ति जगत्त्रये ऽपि ब्रह्माम्बुजस्थस्य तपो ऽनुभावात् पत्नी च तस्याप्रतिमा मुनीन्द्र नारीसहस्रैरभितो ऽभिनन्द्या नाम्ना च लावण्यवती बभूव सा पार्वतीवेष्टतमा भवस्य
nāgamyamasyāsti jagattraye 'pi brahmāmbujasthasya tapo 'nubhāvāt patnī ca tasyāpratimā munīndra nārīsahasrairabhito 'bhinandyā nāmnā ca lāvaṇyavatī babhūva sā pārvatīveṣṭatamā bhavasya
100.7
तस्यात्मजानामयुतं बभूव धर्मात्मनाम् अग्र्यधनुर्धराणाम् तदात्मनः सर्वमवेक्ष्य राजा मुहुर्मुहुर् विस्मयमाससाद सो ऽभ्यागतं वीक्ष्य मुनिप्रवीरं प्राचेतसं वाक्यमिदं बभाषे
tasyātmajānāmayutaṃ babhūva dharmātmanām agryadhanurdharāṇām tadātmanaḥ sarvamavekṣya rājā muhurmuhur vismayamāsasāda so 'bhyāgataṃ vīkṣya munipravīraṃ prācetasaṃ vākyamidaṃ babhāṣe
100.8
कस्माद्विभूतिर् अमलामरमर्त्यपूज्या जाता च सर्वविजितामरसुन्दरीणाम् भार्या ममाल्पतपसा परितोषितेन दत्तं ममाम्बुजगृहं च मुनीन्द्र धात्रा
kasmādvibhūtir amalāmaramartyapūjyā jātā ca sarvavijitāmarasundarīṇām bhāryā mamālpatapasā paritoṣitena dattaṃ mamāmbujagṛhaṃ ca munīndra dhātrā
100.9
यस्मिन्प्रविष्टमपि कोटिशतं नृपाणां सामात्यकुञ्जररथौघजनावृतानाम् नो लक्ष्यते क्व गतमम्बरमध्य इन्दुस् तारागणैरिव गतः परितः स्फुरद्भिः
yasminpraviṣṭamapi koṭiśataṃ nṛpāṇāṃ sāmātyakuñjararathaughajanāvṛtānām no lakṣyate kva gatamambaramadhya indus tārāgaṇairiva gataḥ paritaḥ sphuradbhiḥ
100.10
तस्मात्किमन्यजननीजठरोद्भवेन धर्मादिकं कृतमशेषफलाप्तिहेतुः भगवन्मयाथ तनयैर् अथवानयापि भद्रं यदेतदखिलं कथय प्रचेतः
tasmātkimanyajananījaṭharodbhavena dharmādikaṃ kṛtamaśeṣaphalāptihetuḥ bhagavanmayātha tanayair athavānayāpi bhadraṃ yadetadakhilaṃ kathaya pracetaḥ
100.11
मुनिरभ्यधादथ भवान्तरितं समीक्ष्य पृथ्वीपतेः प्रसभमद्भुतहेतुवृत्तम् जन्माभवत्तव तु लुब्धकुले ऽतिघोरे जातस्त्वमप्यनुदिनं किल पापकारी
munirabhyadhādatha bhavāntaritaṃ samīkṣya pṛthvīpateḥ prasabhamadbhutahetuvṛttam janmābhavattava tu lubdhakule 'tighore jātastvamapyanudinaṃ kila pāpakārī
100.12
वपुरप्यभूत्तव पुनः पुरुषाङ्गसंधिर् दुर्गन्धिसत्त्वभुजगावरणं समन्तात् न च ते सुहृन् न सुतबन्धुजनो न तातस् त्व् आदृक्स्वसा न जननी च तदाभिशस्ता
vapurapyabhūttava punaḥ puruṣāṅgasaṃdhir durgandhisattvabhujagāvaraṇaṃ samantāt na ca te suhṛn na sutabandhujano na tātas tv ādṛksvasā na jananī ca tadābhiśastā
100.13
अभिसंगता परमभीष्टतमा विमुखी महीश तव योषिदियम् अभूदनावृष्टिरतीव रौद्रा कदाचिदाहारनिमित्तमस्मिन् क्षुत्पीडितेनाथ तदा न किंचिद् आसादितं धान्यफलामिषाद्यम्
abhisaṃgatā paramabhīṣṭatamā vimukhī mahīśa tava yoṣidiyam abhūdanāvṛṣṭiratīva raudrā kadācidāhāranimittamasmin kṣutpīḍitenātha tadā na kiṃcid āsāditaṃ dhānyaphalāmiṣādyam
100.14
अथाभिदृष्टं महदम्बुजाढ्यं सरोवरं पङ्कपरीतरोधः पद्मान्यथादाय ततो बहूनि गतः पुरं वैदिशनामधेयम्
athābhidṛṣṭaṃ mahadambujāḍhyaṃ sarovaraṃ paṅkaparītarodhaḥ padmānyathādāya tato bahūni gataḥ puraṃ vaidiśanāmadheyam
100.15
तन्मौल्यलाभाय पुरं समस्तं भ्रान्तं त्वयाशेषम् अहस् तदासीत् क्रेता न कश्चित्कमलेषु जातः श्रान्तो भृशं क्षुत्परिपीडितश्च
tanmaulyalābhāya puraṃ samastaṃ bhrāntaṃ tvayāśeṣam ahas tadāsīt kretā na kaścitkamaleṣu jātaḥ śrānto bhṛśaṃ kṣutparipīḍitaśca
100.16
उपविष्टस्त्वमेकस्मिन् सभार्यो भवनाङ्गणे अथ मङ्गलशब्दश्च त्वया रात्रौ महाञ्श्रुतः
upaviṣṭastvamekasmin sabhāryo bhavanāṅgaṇe atha maṅgalaśabdaśca tvayā rātrau mahāñśrutaḥ
100.17
सभार्यस्तत्र गतवान् यत्रासौ मङ्गलध्वनिः तत्र मण्डपमध्यस्था विष्णोरर्चावलोकिता
sabhāryastatra gatavān yatrāsau maṅgaladhvaniḥ tatra maṇḍapamadhyasthā viṣṇorarcāvalokitā
100.18
वेश्यानङ्गवती नाम विभूतिद्वादशीव्रतम् समाप्तौ माघमासस्य लवणाचलमुत्तमम्
veśyānaṅgavatī nāma vibhūtidvādaśīvratam samāptau māghamāsasya lavaṇācalamuttamam
100.19
निवेदयन्ती गुरवे शय्यां चोपस्करान्विताम् अलंकृत्य हृषीकेशं सौवर्णामरपादपम्
nivedayantī gurave śayyāṃ copaskarānvitām alaṃkṛtya hṛṣīkeśaṃ sauvarṇāmarapādapam
100.20
तां तु दृष्ट्वा ततस्ताभ्याम् इदं च परिचिन्तितम् किमेभिः कमलैः कार्यं वरं विष्णुरलंकृतः
tāṃ tu dṛṣṭvā tatastābhyām idaṃ ca paricintitam kimebhiḥ kamalaiḥ kāryaṃ varaṃ viṣṇuralaṃkṛtaḥ
100.21
इति भक्तिस्तदा जाता दम्पत्योस्तु नराधिप तत्प्रसङ्गात्समभ्यर्च्य केशवं लवणाचलम् शय्या च पुष्पप्रकरैः पूजिता भूश्च सर्वतः
iti bhaktistadā jātā dampatyostu narādhipa tatprasaṅgātsamabhyarcya keśavaṃ lavaṇācalam śayyā ca puṣpaprakaraiḥ pūjitā bhūśca sarvataḥ
100.22
अथानङ्गवती तुष्टा तयोर्धनशतत्रयम् दीयतामादिदेशाथ कलधौतशतत्रयम्
athānaṅgavatī tuṣṭā tayordhanaśatatrayam dīyatāmādideśātha kaladhautaśatatrayam
100.23
न गृहीतं ततस्ताभ्यां बहुसत्त्वावलम्बनात् अनङ्गवत्या च पुनस् तयोरन्नं चतुर्विधम् आनीय व्याहृतं चात्र भुज्यतामिति भूपते
na gṛhītaṃ tatastābhyāṃ bahusattvāvalambanāt anaṅgavatyā ca punas tayorannaṃ caturvidham ānīya vyāhṛtaṃ cātra bhujyatāmiti bhūpate
100.24
ताभ्यां तु तदपि त्यक्तं भोक्ष्यावो वै वरानने प्रसङ्गादुपवासेन तवाद्य सुखमावयोः
tābhyāṃ tu tadapi tyaktaṃ bhokṣyāvo vai varānane prasaṅgādupavāsena tavādya sukhamāvayoḥ
100.25
जन्मप्रभृति पापिष्ठौ कुकर्माणौ दृढव्रते तत्प्रसङ्गात्तयोर्मध्ये धर्मलेशस्तु ते ऽनघ
janmaprabhṛti pāpiṣṭhau kukarmāṇau dṛḍhavrate tatprasaṅgāttayormadhye dharmaleśastu te 'nagha
100.26
इति जागरणं ताभ्यां तत्प्रसङ्गादनुष्ठितम् प्रभाते च तदा दत्ता शय्या सलवणाचला
iti jāgaraṇaṃ tābhyāṃ tatprasaṅgādanuṣṭhitam prabhāte ca tadā dattā śayyā salavaṇācalā
100.27
ग्रामाश्च गुरवे भक्त्या विप्रेषु द्वादशैव तु वस्त्रालंकारसंयुक्ता गावश्च करकान्विताः
grāmāśca gurave bhaktyā vipreṣu dvādaśaiva tu vastrālaṃkārasaṃyuktā gāvaśca karakānvitāḥ
100.28
भोजनं च सुहृन्मित्रदीनान्धकृपणैः समम् तच्च लुब्धकदाम्पत्यं पूजयित्वा विसर्जितम्
bhojanaṃ ca suhṛnmitradīnāndhakṛpaṇaiḥ samam tacca lubdhakadāmpatyaṃ pūjayitvā visarjitam
100.29
स भवांल् लुब्धको जातः सपत्नीको नृपेश्वरः पुष्करप्रकरात्तस्मात् केशवस्य न पूजनात्
sa bhavāṃl lubdhako jātaḥ sapatnīko nṛpeśvaraḥ puṣkaraprakarāttasmāt keśavasya na pūjanāt
100.30
विनष्टाशेषपापस्य तव पुष्करमन्दिरम् तस्य सत्त्वस्य माहात्म्याद् अल्पेन तपसा नृप
vinaṣṭāśeṣapāpasya tava puṣkaramandiram tasya sattvasya māhātmyād alpena tapasā nṛpa
100.31
यथाकामगमं जातं लोकनाथश्चतुर्मुखः संतुष्टस्तव राजेन्द्र ब्रह्मरूपी जनार्दनः
yathākāmagamaṃ jātaṃ lokanāthaścaturmukhaḥ saṃtuṣṭastava rājendra brahmarūpī janārdanaḥ
100.32
साप्यनङ्गवती वेश्या कामदेवस्य साम्प्रतम् पत्नी सपत्नी संजाता रत्याः प्रीतिरिति श्रुता लोकेष्वानन्दजननी सकलामरपूजिता
sāpyanaṅgavatī veśyā kāmadevasya sāmpratam patnī sapatnī saṃjātā ratyāḥ prītiriti śrutā lokeṣvānandajananī sakalāmarapūjitā
100.33
तस्मादुत्सृज्य राजेन्द्र पुष्करं तन्महीतले गङ्गातटं समाश्रित्य विभूतिद्वादशीव्रतम् कुरु राजेन्द्र निर्वाणम् अवश्यं समवाप्स्यसि
tasmādutsṛjya rājendra puṣkaraṃ tanmahītale gaṅgātaṭaṃ samāśritya vibhūtidvādaśīvratam kuru rājendra nirvāṇam avaśyaṃ samavāpsyasi
100.34
इत्युक्त्वा स मुनिर् ब्रह्मंस् तत्रैवान्तरधीयत राजा यथोक्तं च पुनर् अकरोत्पुष्पवाहनः
ityuktvā sa munir brahmaṃs tatraivāntaradhīyata rājā yathoktaṃ ca punar akarotpuṣpavāhanaḥ
100.35
इदमाचरतो ब्रह्मन्न् अखण्डव्रतम् आचरेत् यथाकथंचित् कमलैर् द्वादश द्वादशीर् मुने
idamācarato brahmann akhaṇḍavratam ācaret yathākathaṃcit kamalair dvādaśa dvādaśīr mune
100.36
कर्तव्याः शक्तितो देया विप्रेभ्यो दक्षिणानघ न वित्तशाठ्यं कुर्वीत भक्त्या तुष्यति केशवः
kartavyāḥ śaktito deyā viprebhyo dakṣiṇānagha na vittaśāṭhyaṃ kurvīta bhaktyā tuṣyati keśavaḥ
100.37
इति कलुषत्रिदारणं जनानामपि पठतीह शृणोति चाथ भक्त्या ।
मतिमपि च ददाति देवलोके वसति स कोटिशतानि वत्सराणाम्
iti kaluṣatridāraṇaṃ janānāmapi paṭhatīha śṛṇoti cātha bhaktyā |
matimapi ca dadāti devaloke vasati sa koṭiśatāni vatsarāṇām
Chapter 101
101.1
- मत्स्य-पुराण 101 अथातः सम्प्रवक्ष्यामि व्रतषष्ठीमनुत्तमाम् रुद्रेणाभिहितां दिव्यां महापातकनाशनम्
** matsya-purāṇa 101 athātaḥ sampravakṣyāmi vrataṣaṣṭhīmanuttamām rudreṇābhihitāṃ divyāṃ mahāpātakanāśanam*
101.2
नक्तमब्दं चरित्वा तु गवा सार्धं कुटुम्बिने हैमं चक्रं त्रिशूलं च दद्याद्विप्राय वाससी
naktamabdaṃ caritvā tu gavā sārdhaṃ kuṭumbine haimaṃ cakraṃ triśūlaṃ ca dadyādviprāya vāsasī
101.3
शिवरूपस्ततो ऽस्माभिः शिवलोके स मोदते एतद्देवव्रतं नाम महापातकनाशनम्
śivarūpastato 'smābhiḥ śivaloke sa modate etaddevavrataṃ nāma mahāpātakanāśanam
101.4
यस्त्वेकभक्तेन समां शिवं हैमवृषान्वितम् धेनुं तिलमयीं दद्यात् स पदं याति शांकरम् एतद्रुद्रव्रतं नाम पापशोकविनाशनम्
yastvekabhaktena samāṃ śivaṃ haimavṛṣānvitam dhenuṃ tilamayīṃ dadyāt sa padaṃ yāti śāṃkaram etadrudravrataṃ nāma pāpaśokavināśanam
101.5
यस्तु नीलोत्पलं हैमं शर्करापात्रसंयुतम् एकान्तरितनक्ताशी समान्ते वृषसंयुतम् स वैष्णवं पदं याति लीलाव्रतमिदं स्मृतम्
yastu nīlotpalaṃ haimaṃ śarkarāpātrasaṃyutam ekāntaritanaktāśī samānte vṛṣasaṃyutam sa vaiṣṇavaṃ padaṃ yāti līlāvratamidaṃ smṛtam
101.6
आषाढादिचतुर्मासम् अभ्यङ्गं वर्जयेन्नरः भोजनोपस्करं दद्यात् स याति भवनं हरेः जने प्रीतिकरं नॄणां प्रीतिव्रतमिहोच्यते
āṣāḍhādicaturmāsam abhyaṅgaṃ varjayennaraḥ bhojanopaskaraṃ dadyāt sa yāti bhavanaṃ hareḥ jane prītikaraṃ nṝṇāṃ prītivratamihocyate
101.7
वर्जयित्वा मधौ यस्तु दधिक्षीरघृतैक्षवम् दद्याद्वस्त्राणि सूक्ष्माणि रसपात्रैश्च संयुतम्
varjayitvā madhau yastu dadhikṣīraghṛtaikṣavam dadyādvastrāṇi sūkṣmāṇi rasapātraiśca saṃyutam
101.8
सम्पूज्य विप्रमिथुनं गौरी मे प्रीयतामिति एतद्गौरीव्रतं नाम भवानीलोकदायकम्
sampūjya vipramithunaṃ gaurī me prīyatāmiti etadgaurīvrataṃ nāma bhavānīlokadāyakam
101.9
पुष्यादौ यस्त्रयोदश्यां कृत्वा नक्तं मधौ पुनः अशोकं काञ्चनं दद्याद् इक्षुयुक्तं दशाङ्गुलम्
puṣyādau yastrayodaśyāṃ kṛtvā naktaṃ madhau punaḥ aśokaṃ kāñcanaṃ dadyād ikṣuyuktaṃ daśāṅgulam
101.10
विप्राय वस्त्रसंयुक्तं प्रद्युम्नः प्रीयतामिति कल्पं विष्णुपदे स्थित्वा विशोकः स्यात्पुनर्नरः एतत् कामव्रतं नाम सदा शोकविनाशनम्
viprāya vastrasaṃyuktaṃ pradyumnaḥ prīyatāmiti kalpaṃ viṣṇupade sthitvā viśokaḥ syātpunarnaraḥ etat kāmavrataṃ nāma sadā śokavināśanam
101.11
आषाढादिव्रतं यस्तु वर्जयेन्नखकर्तनम् वार्ताकं च चतुर्मासं मधुसर्पिर्घटान्वितम्
āṣāḍhādivrataṃ yastu varjayennakhakartanam vārtākaṃ ca caturmāsaṃ madhusarpirghaṭānvitam
101.12
कार्त्तिक्यां तत्पुनर्हैमं ब्राह्मणाय निवेदयेत् स रुद्रलोकमाप्नोति शिवव्रतमिदं स्मृतम्
kārttikyāṃ tatpunarhaimaṃ brāhmaṇāya nivedayet sa rudralokamāpnoti śivavratamidaṃ smṛtam
101.13
वर्जयेद्यस्तु पुष्पाणि हेमन्तशिशिरावृतू पुष्पत्रयं च फाल्गुन्यां कृत्वा शक्त्या च काञ्चनम्
varjayedyastu puṣpāṇi hemantaśiśirāvṛtū puṣpatrayaṃ ca phālgunyāṃ kṛtvā śaktyā ca kāñcanam
101.14
दद्याद्द्विकालवेलायां प्रीयेतां शिवकेशवौ दत्त्वा परं पदं याति सौम्यव्रतमिदं स्मृतम्
dadyāddvikālavelāyāṃ prīyetāṃ śivakeśavau dattvā paraṃ padaṃ yāti saumyavratamidaṃ smṛtam
101.15
फाल्गुन्यादितृतीयायां लवणं यस्तु वर्जयेत् समाप्ते शयनं दद्याद् गृहं चोपस्करान्वितम्
phālgunyāditṛtīyāyāṃ lavaṇaṃ yastu varjayet samāpte śayanaṃ dadyād gṛhaṃ copaskarānvitam
101.16
सम्पूज्य विप्रमिथुनं भवानी प्रीयतामिति गौरीलोके वसेत्कल्पं सौभाग्यव्रतमुच्यते
sampūjya vipramithunaṃ bhavānī prīyatāmiti gaurīloke vasetkalpaṃ saubhāgyavratamucyate
101.17
संध्यामौनं ततः कृत्वा समान्ते घृतकुम्भकम् वस्त्रयुग्मं तिलान्घण्टां ब्राह्मणाय निवेदयेत्
saṃdhyāmaunaṃ tataḥ kṛtvā samānte ghṛtakumbhakam vastrayugmaṃ tilānghaṇṭāṃ brāhmaṇāya nivedayet
101.18
सारस्वतं पदं याति पुनरावृत्तिदुर्लभम् एतत्सारस्वतं नाम रूपविद्याप्रदायकम्
sārasvataṃ padaṃ yāti punarāvṛttidurlabham etatsārasvataṃ nāma rūpavidyāpradāyakam
101.19
लक्ष्मीमभ्यर्च्य पञ्चम्याम् उपवासी भवेन्नरः समान्ते हेमकमलं दद्याद्धेनुसमन्वितम्
lakṣmīmabhyarcya pañcamyām upavāsī bhavennaraḥ samānte hemakamalaṃ dadyāddhenusamanvitam
101.20
स वैष्णवं पदं याति लक्ष्मीवाञ्जन्मजन्मनि एतत् सम्पद्व्रतं नाम सदा पापविनाशनम्
sa vaiṣṇavaṃ padaṃ yāti lakṣmīvāñjanmajanmani etat sampadvrataṃ nāma sadā pāpavināśanam
101.21
कृत्वोपलेपनं शम्भोर् अग्रतः केशवस्य च यावदब्दं पुनर्दद्याद् धेनुं जलघटान्विताम्
kṛtvopalepanaṃ śambhor agrataḥ keśavasya ca yāvadabdaṃ punardadyād dhenuṃ jalaghaṭānvitām
101.22
जन्मायुतं स राजा स्यात् ततः शिवपुरं व्रजेत् एतद् आयुर्व्रतं नाम सर्वकामप्रदायकम्
janmāyutaṃ sa rājā syāt tataḥ śivapuraṃ vrajet etad āyurvrataṃ nāma sarvakāmapradāyakam
101.23
अश्वत्थं भास्करं गङ्गां प्रणम्यैकत्र वाग्यतः एकभक्तं नरः कुर्याद् अब्दमेकं विमत्सरः
aśvatthaṃ bhāskaraṃ gaṅgāṃ praṇamyaikatra vāgyataḥ ekabhaktaṃ naraḥ kuryād abdamekaṃ vimatsaraḥ
101.24
व्रतान्ते विप्रमिथुनं पूज्यं धेनुत्रयान्वितम् वृक्षं हिरण्मयं दद्यात् सोऽश्वमेधफलं लभेत् एतत् कीर्तिव्रतं नाम भूतिकीर्तिफलप्रदम्
vratānte vipramithunaṃ pūjyaṃ dhenutrayānvitam vṛkṣaṃ hiraṇmayaṃ dadyāt so'śvamedhaphalaṃ labhet etat kīrtivrataṃ nāma bhūtikīrtiphalapradam
101.25
घृतेन स्नपनं कुर्याच् छम्भोर् वा केशवस्य च अक्षताभिः सुपुष्पाभिः कृत्वा गोमयमण्डलम्
ghṛtena snapanaṃ kuryāc chambhor vā keśavasya ca akṣatābhiḥ supuṣpābhiḥ kṛtvā gomayamaṇḍalam
101.26
तिलधेनुसमोपेतं समान्ते हेमपङ्कजम् शुद्धमष्टाङ्गुलं दद्याच् छिवलोके महीयते सामगाय ततश्चैतत् सामव्रतमिहोच्यते
tiladhenusamopetaṃ samānte hemapaṅkajam śuddhamaṣṭāṅgulaṃ dadyāc chivaloke mahīyate sāmagāya tataścaitat sāmavratamihocyate
101.27
नवम्यामेकभक्तं तु कृत्वा कन्याश्च शक्तितः भोजयित्वासनं दद्याद् धैमकञ्चुकवाससी
navamyāmekabhaktaṃ tu kṛtvā kanyāśca śaktitaḥ bhojayitvāsanaṃ dadyād dhaimakañcukavāsasī
101.28
हैमं सिंहं च विप्राय दत्त्वा शिवपदं व्रजेत् जन्मार्बुदं सुरूपः स्याच् छत्रुभिश्चापराजितः एतद्वीरव्रतं नाम नारीणां च सुखप्रदम्
haimaṃ siṃhaṃ ca viprāya dattvā śivapadaṃ vrajet janmārbudaṃ surūpaḥ syāc chatrubhiścāparājitaḥ etadvīravrataṃ nāma nārīṇāṃ ca sukhapradam
101.29
यावत्समा भवेद्यस्तु पञ्चदश्यां पयोव्रतः समान्ते श्राद्धकृद्दद्यात् पञ्च गास्तु पयस्विनीः
yāvatsamā bhavedyastu pañcadaśyāṃ payovrataḥ samānte śrāddhakṛddadyāt pañca gāstu payasvinīḥ
101.30
वासांसि च पिशङ्गानि जलकुम्भयुतानि च स याति वैष्णवं लोकं पितॄणां तारयेच्छतम् कल्पान्ते राजराजः स्यात् पितृव्रतम् इदं स्मृतम्
vāsāṃsi ca piśaṅgāni jalakumbhayutāni ca sa yāti vaiṣṇavaṃ lokaṃ pitṝṇāṃ tārayecchatam kalpānte rājarājaḥ syāt pitṛvratam idaṃ smṛtam
101.31
चैत्रादिचतुरो मासाञ् जलं दद्यादयाचितम् व्रतान्ते मणिकं दद्याद् अन्नवस्त्रसमन्वितम्
caitrādicaturo māsāñ jalaṃ dadyādayācitam vratānte maṇikaṃ dadyād annavastrasamanvitam
101.32
तिलपात्रं हिरण्यं च ब्रह्मलोके महीयते कल्पान्ते भूपतिर्नूनम् आनन्दव्रतमुच्यते
tilapātraṃ hiraṇyaṃ ca brahmaloke mahīyate kalpānte bhūpatirnūnam ānandavratamucyate
101.33
पञ्चामृतेन स्नपनं कृत्वा संवत्सरं विभोः वत्सरान्ते पुनर्दद्याद् धेनुं पञ्चामृतेन हि
pañcāmṛtena snapanaṃ kṛtvā saṃvatsaraṃ vibhoḥ vatsarānte punardadyād dhenuṃ pañcāmṛtena hi
101.34
विप्राय दद्याच्छङ्खं च स पदं याति शांकरम् राजा भवति कल्पान्ते धृतिव्रतमिदं स्मृतम्
viprāya dadyācchaṅkhaṃ ca sa padaṃ yāti śāṃkaram rājā bhavati kalpānte dhṛtivratamidaṃ smṛtam
101.35
वर्जयित्वा पुमान्मांसम् अब्दान्ते गोप्रदो भवेत् तद्वद्धेममृगं दद्यात् सोऽश्वमेधफलं लभेत् अहिंसाव्रतमित्युक्तं कल्पान्ते भूपतिर्भवेत्
varjayitvā pumānmāṃsam abdānte goprado bhavet tadvaddhemamṛgaṃ dadyāt so'śvamedhaphalaṃ labhet ahiṃsāvratamityuktaṃ kalpānte bhūpatirbhavet
101.36
माघमास्युषसि स्नानं कृत्वा दाम्पत्यमर्चयेत् भोजयित्वा यथाशक्त्या माल्यवस्त्रविभूषणः सूर्यलोके वसेत्कल्पं सूर्यव्रतमिदं स्मृतम्
māghamāsyuṣasi snānaṃ kṛtvā dāmpatyamarcayet bhojayitvā yathāśaktyā mālyavastravibhūṣaṇaḥ sūryaloke vasetkalpaṃ sūryavratamidaṃ smṛtam
101.37
आषाढादिचतुर्मासं प्रातःस्नायी भवेन्नरः विप्रेषु भोजनं दद्यात् कार्त्तिक्यां गोप्रदो भवेत् स वैष्णवं पदं याति विष्णुव्रतमिदं शुभम्
āṣāḍhādicaturmāsaṃ prātaḥsnāyī bhavennaraḥ vipreṣu bhojanaṃ dadyāt kārttikyāṃ goprado bhavet sa vaiṣṇavaṃ padaṃ yāti viṣṇuvratamidaṃ śubham
101.38
अयनादयनं यावद् वर्जयेत्पुष्पसर्पिषी तदन्ते पुष्पदामानि घृतधेन्वा सहैव तु
ayanādayanaṃ yāvad varjayetpuṣpasarpiṣī tadante puṣpadāmāni ghṛtadhenvā sahaiva tu
101.39
दत्त्वा शिवपदं गच्छेद् विप्राय घृतपायसम् एतच्छीलव्रतं नाम शीलारोग्यफलप्रदम्
dattvā śivapadaṃ gacched viprāya ghṛtapāyasam etacchīlavrataṃ nāma śīlārogyaphalapradam
101.40
संध्यादीपप्रदो यस्तु समां तैलं विवर्जयेत् समान्ते दीपिकां दद्याच् चक्रशूले च काञ्चने
saṃdhyādīpaprado yastu samāṃ tailaṃ vivarjayet samānte dīpikāṃ dadyāc cakraśūle ca kāñcane
101.41
वस्त्रयुग्मं च विप्राय तेजस्वी स भवेदिह रुद्रलोकमवाप्नोति दीप्तिव्रतमिदं स्मृतम्
vastrayugmaṃ ca viprāya tejasvī sa bhavediha rudralokamavāpnoti dīptivratamidaṃ smṛtam
101.42
कार्त्तिक्यादितृतीयायां प्राश्य गोमूत्रयावकम् नक्तं चरेदब्दमेकम् अब्दान्ते गोप्रदो भवेत्
kārttikyāditṛtīyāyāṃ prāśya gomūtrayāvakam naktaṃ caredabdamekam abdānte goprado bhavet
101.43
गौरीलोके वसेत्कल्पं ततो राजा भवेदिह एतद्रुद्रव्रतं नाम सदा कल्याणकारकम्
gaurīloke vasetkalpaṃ tato rājā bhavediha etadrudravrataṃ nāma sadā kalyāṇakārakam
101.44
वर्जयेच्चैत्रमासे च यश्च गन्धानुलेपनम् शुक्तिं गन्धभृतां दत्त्वा विप्राय सितवाससी वारुणं पदमाप्नोति दृढव्रतमिदं स्मृतम्
varjayeccaitramāse ca yaśca gandhānulepanam śuktiṃ gandhabhṛtāṃ dattvā viprāya sitavāsasī vāruṇaṃ padamāpnoti dṛḍhavratamidaṃ smṛtam
101.45
वैशाखे पुष्पलवणं वर्जयित्वाथ गोप्रदः भूत्वा विष्णुपदे कल्पं स्थित्वा राजा भवेदिह एतत्कान्तिव्रतं नाम कान्तिकीर्तिफलप्रदम्
vaiśākhe puṣpalavaṇaṃ varjayitvātha gopradaḥ bhūtvā viṣṇupade kalpaṃ sthitvā rājā bhavediha etatkāntivrataṃ nāma kāntikīrtiphalapradam
101.46
ब्रह्माण्डं काञ्चनं कृत्वा तिलराशिसमन्वितम् त्र्यहं तिलप्रदो भूत्वा वह्निं संतर्प्य सद्विजम्
brahmāṇḍaṃ kāñcanaṃ kṛtvā tilarāśisamanvitam tryahaṃ tilaprado bhūtvā vahniṃ saṃtarpya sadvijam
101.47
सम्पूज्य विप्रदाम्पत्यं माल्यवस्त्रविभूषणैः शक्तितस्त्रिपलादूर्ध्वं विश्वात्मा प्रीयतामिति
sampūjya vipradāmpatyaṃ mālyavastravibhūṣaṇaiḥ śaktitastripalādūrdhvaṃ viśvātmā prīyatāmiti
101.48
पुण्ये ऽह्नि दद्यात्स परं ब्रह्म यात्यपुनर्भवम् एतद्ब्रह्मव्रतं नाम निर्वाणपददायकम्
puṇye 'hni dadyātsa paraṃ brahma yātyapunarbhavam etadbrahmavrataṃ nāma nirvāṇapadadāyakam
101.49
यश्चोभयमुखीं दद्यात् प्रभूतकनकान्विताम् दिनं पयोव्रतस्तिष्ठेत् स याति परमं पदम् एतद्धेनुव्रतं नाम पुनरावृत्तिदुर्लभम्
yaścobhayamukhīṃ dadyāt prabhūtakanakānvitām dinaṃ payovratastiṣṭhet sa yāti paramaṃ padam etaddhenuvrataṃ nāma punarāvṛttidurlabham
101.50
त्र्यहं पयोव्रते स्थित्वा काञ्चनं कल्पपादपम् पलादूर्ध्वं यथाशक्त्या तण्डुलैस् तूपसंयुतम् दत्त्वा ब्रह्मपदं याति कल्पव्रतमिदं स्मृतम्
tryahaṃ payovrate sthitvā kāñcanaṃ kalpapādapam palādūrdhvaṃ yathāśaktyā taṇḍulais tūpasaṃyutam dattvā brahmapadaṃ yāti kalpavratamidaṃ smṛtam
101.51
मासोपवासी यो दद्याद् धेनुं विप्राय शोभनाम् स वैष्णवं पदं यति भीमव्रतमिदं स्मृतम्
māsopavāsī yo dadyād dhenuṃ viprāya śobhanām sa vaiṣṇavaṃ padaṃ yati bhīmavratamidaṃ smṛtam
101.52
दद्याद् विंशत्पलादूर्ध्वं महीं कृत्वा तु काञ्चनीम् दिनं पयोव्रतस्तिष्ठेद् रुद्रलोके महीयते धराव्रतमिदं प्रोक्तं सप्तकल्पशतानुगम्
dadyād viṃśatpalādūrdhvaṃ mahīṃ kṛtvā tu kāñcanīm dinaṃ payovratastiṣṭhed rudraloke mahīyate dharāvratamidaṃ proktaṃ saptakalpaśatānugam
101.53
माघे मासे ऽथवा चैत्रे गुडधेनुप्रदो भवेत् गुडव्रतस्तृतीयायां गौरीलोके महीयते महाव्रतमिदं नाम परमानन्दकारकम्
māghe māse 'thavā caitre guḍadhenuprado bhavet guḍavratastṛtīyāyāṃ gaurīloke mahīyate mahāvratamidaṃ nāma paramānandakārakam
101.54
पक्षोपवासी यो दद्याद् विप्राय कपिलाद्वयम् ब्रह्मलोकमवाप्नोति देवासुरसुपूजितम् कल्पान्ते राजराजः स्यात् प्रभाव्रतमिदं स्मृतम्
pakṣopavāsī yo dadyād viprāya kapilādvayam brahmalokamavāpnoti devāsurasupūjitam kalpānte rājarājaḥ syāt prabhāvratamidaṃ smṛtam
101.55
वत्सरं त्वेकभक्ताशी सभक्ष्यजलकुम्भदः शिवलोके वसेत्कल्पं प्राप्तिव्रतमिदं स्मृतम्
vatsaraṃ tvekabhaktāśī sabhakṣyajalakumbhadaḥ śivaloke vasetkalpaṃ prāptivratamidaṃ smṛtam
101.56
नक्ताशी चाष्टमीषु स्याद् वत्सरान्ते च धेनुदः पौरंदरं पुरं याति सुगतिव्रतमुच्यते
naktāśī cāṣṭamīṣu syād vatsarānte ca dhenudaḥ pauraṃdaraṃ puraṃ yāti sugativratamucyate
101.57
विप्रायेन्धनदो यस्तु वर्षादिचतुरस्त्वृतून् घृतधेनुप्रदो ऽन्ते च स परं ब्रह्म गच्छति वैश्वानरव्रतं नाम सर्वपापविनाशनम्
viprāyendhanado yastu varṣādicaturastvṛtūn ghṛtadhenuprado 'nte ca sa paraṃ brahma gacchati vaiśvānaravrataṃ nāma sarvapāpavināśanam
101.58
एकादश्यां च नक्ताशी यश्चक्रं विनिवेदयेत् समान्ते वैष्णवं हैमं स विष्णोः पदमाप्नुयात् एतत् कृष्णव्रतं नाम कल्पान्ते राज्यभाग्भवेत्
ekādaśyāṃ ca naktāśī yaścakraṃ vinivedayet samānte vaiṣṇavaṃ haimaṃ sa viṣṇoḥ padamāpnuyāt etat kṛṣṇavrataṃ nāma kalpānte rājyabhāgbhavet
101.59
पायसाशी समान्ते तु दद्याद्विप्राय गोयुगम् लक्ष्मीलोकमवाप्नोति ह्य् एतद् देवीव्रतं स्मृतम्
pāyasāśī samānte tu dadyādviprāya goyugam lakṣmīlokamavāpnoti hy etad devīvrataṃ smṛtam
101.60
सप्तम्यां नक्तभुग्दद्यात् समान्ते गां पयस्विनीम् सूर्यलोकमवाप्नोति भानुव्रतमिदं स्मृतम्
saptamyāṃ naktabhugdadyāt samānte gāṃ payasvinīm sūryalokamavāpnoti bhānuvratamidaṃ smṛtam
101.61
चतुर्थ्यां नक्तभुग्दद्याद् अब्दान्ते हेमवारणम् व्रतं वैनायकं नाम शिवलोकफलप्रदम्
caturthyāṃ naktabhugdadyād abdānte hemavāraṇam vrataṃ vaināyakaṃ nāma śivalokaphalapradam
101.62
महाफलानि यस्त्यक्त्वा चतुर्मासं द्विजातये हैमानि कार्त्तिके दद्याद् गोयुगेन समन्वितम् एतत् फलव्रतं नाम विष्णुलोकफलप्रदम्
mahāphalāni yastyaktvā caturmāsaṃ dvijātaye haimāni kārttike dadyād goyugena samanvitam etat phalavrataṃ nāma viṣṇulokaphalapradam
101.63
यश्चोपवासी सप्तम्यां समान्ते हैमपङ्कजम् गाश्च वै शक्तितो दद्याद् धेमान्नघटसंयुताः एतत् सौरव्रतं नाम सूर्यलोकफलप्रदम्
yaścopavāsī saptamyāṃ samānte haimapaṅkajam gāśca vai śaktito dadyād dhemānnaghaṭasaṃyutāḥ etat sauravrataṃ nāma sūryalokaphalapradam
101.64
द्वादश द्वादशीर्यस्तु समाप्योपोषणेन च गोवस्त्रकाञ्चनैर्विप्रान् पूजयेच्छक्तितो नरः परमं पदं प्राप्नोति विष्णुव्रतमिदं स्मृतम्
dvādaśa dvādaśīryastu samāpyopoṣaṇena ca govastrakāñcanairviprān pūjayecchaktito naraḥ paramaṃ padaṃ prāpnoti viṣṇuvratamidaṃ smṛtam
101.65
कार्त्तिक्यां च वृषोत्सर्गं कृत्वा नक्तं समाचरेत् शैवं पदमवाप्नोति वार्षव्रतमिदं स्मृतम्
kārttikyāṃ ca vṛṣotsargaṃ kṛtvā naktaṃ samācaret śaivaṃ padamavāpnoti vārṣavratamidaṃ smṛtam
101.66
कृच्छ्रान्ते गोप्रदः कुर्याद् भोजनं शक्तितः पदम् विप्राणां शांकरं याति प्राजापत्यमिदं व्रतम्
kṛcchrānte gopradaḥ kuryād bhojanaṃ śaktitaḥ padam viprāṇāṃ śāṃkaraṃ yāti prājāpatyamidaṃ vratam
101.67
चतुर्दश्यां तु नक्ताशी समान्ते गोधनप्रदः शैवं पदमवाप्नोति त्रैयम्बकमिदं व्रतम्
caturdaśyāṃ tu naktāśī samānte godhanapradaḥ śaivaṃ padamavāpnoti traiyambakamidaṃ vratam
101.68
सप्तरात्रोषितो दद्याद् घृतकुम्भं द्विजातये घृतव्रतमिदं प्राहुर् ब्रह्मलोकफलप्रदम्
saptarātroṣito dadyād ghṛtakumbhaṃ dvijātaye ghṛtavratamidaṃ prāhur brahmalokaphalapradam
101.69
आकाशशायी वर्षासु धेनुमन्ते पयस्विनीम् शक्रलोके वसेन्नित्यम् इन्द्रव्रतमिदं स्मृतम्
ākāśaśāyī varṣāsu dhenumante payasvinīm śakraloke vasennityam indravratamidaṃ smṛtam
101.70
अनग्निपक्कम् अश्नाति तृतीयायां तु यो नरः गां दत्त्वा शिवमभ्येति पुनरावृत्तिदुर्लभम् इह चानन्दकृत्पुंसां श्रेयोव्रतमिदं स्मृतम्
anagnipakkam aśnāti tṛtīyāyāṃ tu yo naraḥ gāṃ dattvā śivamabhyeti punarāvṛttidurlabham iha cānandakṛtpuṃsāṃ śreyovratamidaṃ smṛtam
101.71
हैमं पलद्वयादूर्ध्वं रथमश्वयुगान्वितम् ददत्कृतोपवासः स्याद् दिवि कल्पशतं वसेत् कल्पान्ते राजराजः स्याद् अश्वव्रतमिदं स्मृतम्
haimaṃ paladvayādūrdhvaṃ rathamaśvayugānvitam dadatkṛtopavāsaḥ syād divi kalpaśataṃ vaset kalpānte rājarājaḥ syād aśvavratamidaṃ smṛtam
101.72
तद्वद्धेमरथं दद्यात् करिभ्यां संयुतं नरः सत्यलोके वसेत्कल्पं सहस्रमथ भूपतिः भवेदुपोषितो भूत्वा करिव्रतमिदं स्मृतम्
tadvaddhemarathaṃ dadyāt karibhyāṃ saṃyutaṃ naraḥ satyaloke vasetkalpaṃ sahasramatha bhūpatiḥ bhavedupoṣito bhūtvā karivratamidaṃ smṛtam
101.73
उपवासं परित्यज्य समान्ते गोप्रदो भवेत् यक्षाधिपत्यमाप्नोति सुखव्रतमिदं स्मृतम्
upavāsaṃ parityajya samānte goprado bhavet yakṣādhipatyamāpnoti sukhavratamidaṃ smṛtam
101.74
निशि कृत्वा जले वासं प्रभाते गोप्रदो भवेत् वारुणं लोकमाप्नोति वरुणव्रतमुच्यते
niśi kṛtvā jale vāsaṃ prabhāte goprado bhavet vāruṇaṃ lokamāpnoti varuṇavratamucyate
101.75
चान्द्रायणं च यः कुर्याद् धैमं चन्द्रं निवेदयेत् चन्द्रव्रतमिदं प्रोक्तं चन्द्रलोकफलप्रदम्
cāndrāyaṇaṃ ca yaḥ kuryād dhaimaṃ candraṃ nivedayet candravratamidaṃ proktaṃ candralokaphalapradam
101.76
ज्येष्ठे पञ्चतपाः सायं हेमधेनुप्रदो दिवम् यात्यष्टमीचतुर्दश्यो रुद्रव्रतमिदं स्मृतम्
jyeṣṭhe pañcatapāḥ sāyaṃ hemadhenuprado divam yātyaṣṭamīcaturdaśyo rudravratamidaṃ smṛtam
101.77
सकृद्वितानकं कुर्यात् तृतीयायां शिवालये समान्ते धेनुदो याति भवानीव्रतमुच्यते
sakṛdvitānakaṃ kuryāt tṛtīyāyāṃ śivālaye samānte dhenudo yāti bhavānīvratamucyate
101.78
माघे निश्यार्द्रवासाः स्यात् सप्तम्यां गोप्रदो भवेत् दिवि कल्पमुषित्वेह राजा स्यात्पवनं व्रतम्
māghe niśyārdravāsāḥ syāt saptamyāṃ goprado bhavet divi kalpamuṣitveha rājā syātpavanaṃ vratam
101.79
त्रिरात्रोपोषितो दद्यात् फाल्गुन्यां भवनं शुभम् आदित्यलोकमाप्नोति धामव्रतमिदं स्मृतम्
trirātropoṣito dadyāt phālgunyāṃ bhavanaṃ śubham ādityalokamāpnoti dhāmavratamidaṃ smṛtam
101.80
त्रिसंध्यं पूज्य दाम्पत्यम् उपवासी विभूषणैः अन्नं गाश्च समाप्नोति मोक्षमिन्द्रव्रतादिह
trisaṃdhyaṃ pūjya dāmpatyam upavāsī vibhūṣaṇaiḥ annaṃ gāśca samāpnoti mokṣamindravratādiha
101.81
दत्त्वा सितद्वितीयायाम् इन्दोर्लवणभाजनम् समान्ते गोप्रदो याति विप्राय शिवमन्दिरम् कल्पान्ते राजराजः स्यात् सोमव्रतमिदं स्मृतम्
dattvā sitadvitīyāyām indorlavaṇabhājanam samānte goprado yāti viprāya śivamandiram kalpānte rājarājaḥ syāt somavratamidaṃ smṛtam
101.82
प्रतिपद्येकभक्ताशी समान्ते कपिलाप्रदः वैश्वानरपदं याति शिवव्रतमिदं स्मृतम्
pratipadyekabhaktāśī samānte kapilāpradaḥ vaiśvānarapadaṃ yāti śivavratamidaṃ smṛtam
101.83
दशम्याम् एकभक्ताशी समान्ते दशधेनुदः दिशश्च काञ्चनैर्दद्याद् ब्रह्माण्डाधिपतिर्भवेत् एतद् विश्वव्रतं नाम महापातकनाशनम्
daśamyām ekabhaktāśī samānte daśadhenudaḥ diśaśca kāñcanairdadyād brahmāṇḍādhipatirbhavet etad viśvavrataṃ nāma mahāpātakanāśanam
101.84
यः पठेच्छृणुयाद्वापि व्रतषष्टिम् अनुत्तमाम् मन्वन्तरशतं सो ऽपि गन्धर्वाधिपतिर्भवेत्
yaḥ paṭhecchṛṇuyādvāpi vrataṣaṣṭim anuttamām manvantaraśataṃ so 'pi gandharvādhipatirbhavet
101.85
षष्टिव्रतं नारद पुण्यमेतत् तवोदितं विश्वजनीनमन्यत् श्रोतुं तवेच्छा तदुदीरयामि प्रियेषु किं वाकथनीयम् अस्ति
ṣaṣṭivrataṃ nārada puṇyametat tavoditaṃ viśvajanīnamanyat śrotuṃ tavecchā tadudīrayāmi priyeṣu kiṃ vākathanīyam asti
Chapter 102
102.1
मत्स्य-पुराण 102 नैर्मल्यं भावशुद्धिश्च विना स्नानं न विद्यते तस्मान्मनोविशुद्ध्यर्थं स्नानमादौ विधीयते
matsya-purāṇa 102 nairmalyaṃ bhāvaśuddhiśca vinā snānaṃ na vidyate tasmānmanoviśuddhyarthaṃ snānamādau vidhīyate
102.2
अनुद्धृतैरुद्धृतैर्वा जलैः स्नानं समाचरेत् तीर्थं च कल्पयेद्विद्वान् मूलमन्त्रेण मन्त्रवित् नमो नारायणायेति मूलमन्त्र उदाहृतः
anuddhṛtairuddhṛtairvā jalaiḥ snānaṃ samācaret tīrthaṃ ca kalpayedvidvān mūlamantreṇa mantravit namo nārāyaṇāyeti mūlamantra udāhṛtaḥ
102.3
दर्भपाणिस्तु विधिना आचान्तः प्रयतः शुचिः चतुर्हस्तसमायुक्तं चतुरस्रं समन्ततः प्रकल्प्यावाहयेद् गङ्गाम् एभिर्मन्त्रैर्विचक्षणः
darbhapāṇistu vidhinā ācāntaḥ prayataḥ śuciḥ caturhastasamāyuktaṃ caturasraṃ samantataḥ prakalpyāvāhayed gaṅgām ebhirmantrairvicakṣaṇaḥ
102.4
विष्णोः पादप्रसूतासि वैष्णवी विष्णुदेवता पाहि नस् त्वेनसस् तस्माद् आजन्ममरणान्तिकात्
viṣṇoḥ pādaprasūtāsi vaiṣṇavī viṣṇudevatā pāhi nas tvenasas tasmād ājanmamaraṇāntikāt
102.5
तिस्रः कोट्यो ऽर्धकोटी च तीर्थानां वायुरब्रवीत् दिवि भुव्यन्तरिक्षे च तानि ते सन्ति जाह्नवि
tisraḥ koṭyo 'rdhakoṭī ca tīrthānāṃ vāyurabravīt divi bhuvyantarikṣe ca tāni te santi jāhnavi
102.6
नन्दिनीत्येव ते नाम देवेषु नलिनीति च दक्षा पृथ्वी च विहगा विश्वकायामृता शिवा
nandinītyeva te nāma deveṣu nalinīti ca dakṣā pṛthvī ca vihagā viśvakāyāmṛtā śivā
102.7
विद्याधरी सुप्रशान्ता तथा विश्वप्रसादिनी क्षेमा च जाह्नवी चैव शान्ता शान्तिप्रदायिनी
vidyādharī supraśāntā tathā viśvaprasādinī kṣemā ca jāhnavī caiva śāntā śāntipradāyinī
102.8
एतानि पुण्यनामानि स्नानकाले प्रकीर्तयेत् भवेत्संनिहिता तत्र गङ्गा त्रिपथगामिनी
etāni puṇyanāmāni snānakāle prakīrtayet bhavetsaṃnihitā tatra gaṅgā tripathagāminī
102.9
सप्तवाराभिजप्तेन करसम्पुटयोजितः मूर्ध्नि कुर्याज्जलं भूयस् त्रिचतुष्पञ्चसप्तकम् स्नानं कुर्यान्मृदा तद्वद् आमन्त्र्य तु विधानतः
saptavārābhijaptena karasampuṭayojitaḥ mūrdhni kuryājjalaṃ bhūyas tricatuṣpañcasaptakam snānaṃ kuryānmṛdā tadvad āmantrya tu vidhānataḥ
102.10
अश्वक्रान्ते रथक्रान्ते विष्णुक्रान्ते वसुंधरे मृत्तिके हर मे पापं यन्मया दुष्कृतं कृतम्
aśvakrānte rathakrānte viṣṇukrānte vasuṃdhare mṛttike hara me pāpaṃ yanmayā duṣkṛtaṃ kṛtam
102.11
उद्धृतासि वराहेण कृष्णेन शतबाहुना मृत्तिके ब्रह्मदत्तासि काश्यपेनाभिमन्त्रिता आरुह्य मम गात्राणि सर्वं पापं प्रचोदय
uddhṛtāsi varāheṇa kṛṣṇena śatabāhunā mṛttike brahmadattāsi kāśyapenābhimantritā āruhya mama gātrāṇi sarvaṃ pāpaṃ pracodaya
102.12
मृत्तिके देहि नः पुष्टिं त्वयि सर्वं प्रतिष्ठितम् नमस्ते सर्वलोकानां प्रभवारणि सुव्रते
mṛttike dehi naḥ puṣṭiṃ tvayi sarvaṃ pratiṣṭhitam namaste sarvalokānāṃ prabhavāraṇi suvrate
102.13
एवं स्नात्वा ततः पश्चाद् आचम्य च विधानतः उत्थाय वाससी शुक्ले शुद्धे तु परिधाय वै ततस्तु तर्पणं कुर्यात् त्रैलोक्याप्यायनाय वै
evaṃ snātvā tataḥ paścād ācamya ca vidhānataḥ utthāya vāsasī śukle śuddhe tu paridhāya vai tatastu tarpaṇaṃ kuryāt trailokyāpyāyanāya vai
102.14
देवा यक्षास्तथा नागा गन्धर्वाप्सरसो ऽसुराः क्रूराः सर्पाः सुपर्णाश्च तरवो जम्बुकाः खगाः
devā yakṣāstathā nāgā gandharvāpsaraso 'surāḥ krūrāḥ sarpāḥ suparṇāśca taravo jambukāḥ khagāḥ
102.15
वाय्वाधारा जलाधारास् तथैवाकाशगामिनः निराधाराश्च ये जीवा ये तु धर्मरतास्तथा
vāyvādhārā jalādhārās tathaivākāśagāminaḥ nirādhārāśca ye jīvā ye tu dharmaratāstathā
102.16
तेषामाप्यायनायैतद् दीयते सलिलं मया कृतोपवीती देवेभ्यो निवीती च भवेत्ततः
teṣāmāpyāyanāyaitad dīyate salilaṃ mayā kṛtopavītī devebhyo nivītī ca bhavettataḥ
102.17
मनुष्यांस्तर्पयेद्भक्त्या ब्रह्मपुत्रानृषींस्तथा सनकश्च सनन्दश्च तृतीयश्च सनातनः
manuṣyāṃstarpayedbhaktyā brahmaputrānṛṣīṃstathā sanakaśca sanandaśca tṛtīyaśca sanātanaḥ
102.18
कपिलश्चासुरिश्चैव वोढुः पञ्चशिखस्तथा सर्वे ते तृप्तिमायान्तु मद्दत्तेनाम्बुना सदा
kapilaścāsuriścaiva voḍhuḥ pañcaśikhastathā sarve te tṛptimāyāntu maddattenāmbunā sadā
102.19
मरीचिमत्र्यङ्गिरसं पुलस्त्यं पुलहं क्रतुम् प्रचेतसं वसिष्ठं च भृगुं नारदमेव च देवब्रह्मऋषीन् सर्वांस् तर्पयेद् अक्षतौदकैः
marīcimatryaṅgirasaṃ pulastyaṃ pulahaṃ kratum pracetasaṃ vasiṣṭhaṃ ca bhṛguṃ nāradameva ca devabrahmaṛṣīn sarvāṃs tarpayed akṣataudakaiḥ
102.20
अपसव्यं ततः कृत्वा सव्यं जान्वाच्य भूतले अग्निष्वात्तास्तथा सौम्या हविष्मन्तस्तथोष्मपाः
apasavyaṃ tataḥ kṛtvā savyaṃ jānvācya bhūtale agniṣvāttāstathā saumyā haviṣmantastathoṣmapāḥ
102.21
सुकालिनो बर्हिषदस् तथान्ये वाज्यपाः पुनः संतर्प्याः पितरो भक्त्या सतिलोदकचन्दनैः
sukālino barhiṣadas tathānye vājyapāḥ punaḥ saṃtarpyāḥ pitaro bhaktyā satilodakacandanaiḥ
102.22
यमाय धर्मराजाय मृत्यवे चान्तकाय च वैवस्वताय कालाय सर्वभृतक्षयाय च
yamāya dharmarājāya mṛtyave cāntakāya ca vaivasvatāya kālāya sarvabhṛtakṣayāya ca
102.23
औदुम्बराय दध्नाय नीलाय परमेष्ठिने वृकोदराय चित्राय चित्रगुप्ताय वै नमः दर्भपाणिस्तु विधिना पितॄन्संतर्पयेद्बुधः
audumbarāya dadhnāya nīlāya parameṣṭhine vṛkodarāya citrāya citraguptāya vai namaḥ darbhapāṇistu vidhinā pitṝnsaṃtarpayedbudhaḥ
102.24
पित्रादीन्नामगोत्रेण तथा मातामहानपि संतर्प्य विधिना भक्त्या इमं मन्त्रमुदीरयेत्
pitrādīnnāmagotreṇa tathā mātāmahānapi saṃtarpya vidhinā bhaktyā imaṃ mantramudīrayet
102.25
ये ऽबान्धवा बान्धवा वा ये ऽन्यजन्मनि बान्धवाः ते तृप्तिमखिलां यान्तु यश् चास्मत्तो ऽभिवाञ्छति
ye 'bāndhavā bāndhavā vā ye 'nyajanmani bāndhavāḥ te tṛptimakhilāṃ yāntu yaś cāsmatto 'bhivāñchati
102.26
ततश्चाचम्य विधिवद् आलिखेत्पद्ममग्रतः अक्षताभिः सपुष्पाभिः सजलारुणचन्दनम् अर्घ्यं दद्यात्प्रयत्नेन सूर्यनामानि कीर्तयेत्
tataścācamya vidhivad ālikhetpadmamagrataḥ akṣatābhiḥ sapuṣpābhiḥ sajalāruṇacandanam arghyaṃ dadyātprayatnena sūryanāmāni kīrtayet
102.27
नमस्ते विष्णुरूपाय नमो विष्णुमुखाय वै सहस्ररश्मये नित्यं नमस्ते सर्वतेजसे
namaste viṣṇurūpāya namo viṣṇumukhāya vai sahasraraśmaye nityaṃ namaste sarvatejase
102.28
नमस्ते शिव सर्वेश नमस्ते सर्ववत्सल जगत्स्वामिन्नमस्ते ऽस्तु दिव्यचन्दनभूषित
namaste śiva sarveśa namaste sarvavatsala jagatsvāminnamaste 'stu divyacandanabhūṣita
102.29
पद्मासन नमस्ते ऽस्तु कुण्डलाङ्गदभूषित नमस्ते सर्वलोकेश जगत्सर्वं विबोधसे
padmāsana namaste 'stu kuṇḍalāṅgadabhūṣita namaste sarvalokeśa jagatsarvaṃ vibodhase
102.30
सुकृतं दुष्कृतं चैव सर्वं पश्यसि सर्वग सत्यदेव नमस्ते ऽस्तु प्रसीद मम भास्कर
sukṛtaṃ duṣkṛtaṃ caiva sarvaṃ paśyasi sarvaga satyadeva namaste 'stu prasīda mama bhāskara
102.31
दिवाकर नमस्ते ऽस्तु प्रभाकर नमो ऽस्तु ते एवं सूर्यं नमस्कृत्य त्रिः कृत्वाथ प्रदक्षिणम् द्विजं गां काञ्चनं स्पृष्ट्वा ततो विष्णुगृहं व्रजेत्
divākara namaste 'stu prabhākara namo 'stu te evaṃ sūryaṃ namaskṛtya triḥ kṛtvātha pradakṣiṇam dvijaṃ gāṃ kāñcanaṃ spṛṣṭvā tato viṣṇugṛhaṃ vrajet
Chapter 103
103.1
मत्स्य-पुराण 103 अतः परं प्रवक्ष्यामि प्रयागस्योपवर्णनम् मार्कण्डेयेन कथितं यत्पुरा पाण्डुसूनवे
matsya-purāṇa 103 ataḥ paraṃ pravakṣyāmi prayāgasyopavarṇanam mārkaṇḍeyena kathitaṃ yatpurā pāṇḍusūnave
103.2
भारते तु यदा वृत्ते प्राप्तराज्ये पृथासुते एतस्मिन्नन्तरे राजा कुन्तीपुत्रो युधिष्ठिरः
bhārate tu yadā vṛtte prāptarājye pṛthāsute etasminnantare rājā kuntīputro yudhiṣṭhiraḥ
103.3
भ्रातृशोकेन संतप्तश् चिन्तयन्स पुनः पुनः आसीत्सुयोधनो राजा एकादशचमूपतिः
bhrātṛśokena saṃtaptaś cintayansa punaḥ punaḥ āsītsuyodhano rājā ekādaśacamūpatiḥ
103.4
अस्मान्संताप्य बहुशः सर्वे ते निधनं गताः वासुदेवं समाश्रित्य पञ्च शेषास्तु पाण्डवाः
asmānsaṃtāpya bahuśaḥ sarve te nidhanaṃ gatāḥ vāsudevaṃ samāśritya pañca śeṣāstu pāṇḍavāḥ
103.5
हत्वा भीष्मं च द्रोणं च कर्णं चैव महाबलम् दुर्योधनं च राजानं पुत्रभ्रातृसमन्वितम्
hatvā bhīṣmaṃ ca droṇaṃ ca karṇaṃ caiva mahābalam duryodhanaṃ ca rājānaṃ putrabhrātṛsamanvitam
103.6
राजानो निहताः सर्वे ये चान्ये शूरमानिनः किं नो राज्येन गोविन्द किं भोगैर्जीवितेन वा
rājāno nihatāḥ sarve ye cānye śūramāninaḥ kiṃ no rājyena govinda kiṃ bhogairjīvitena vā
103.7
धिक् कष्टमिति संचित्य राजा वैक्लव्यभागतः निर्विचेष्टो निरुत्साहः किंचित् तिष्ठत्यधोमुखः
dhik kaṣṭamiti saṃcitya rājā vaiklavyabhāgataḥ nirviceṣṭo nirutsāhaḥ kiṃcit tiṣṭhatyadhomukhaḥ
103.8
लब्धसंज्ञो यदा राजा चिन्तयन्स पुनः पुनः कतरो विनियोगो वा नियमं तीर्थमेव च
labdhasaṃjño yadā rājā cintayansa punaḥ punaḥ kataro viniyogo vā niyamaṃ tīrthameva ca
103.9
येनाहं शीघ्रम् आमुञ्चे महापातकिकिल्बिषात् यत्र स्थित्वा नरो याति विष्णुलोकमनुत्तमम्
yenāhaṃ śīghram āmuñce mahāpātakikilbiṣāt yatra sthitvā naro yāti viṣṇulokamanuttamam
103.10
कथं पृच्छामि वै कृष्णं येनेदं कारितो ऽस्म्यहम् धृतराष्ट्रं कथं पृच्छे यस्य पुत्रशतं हतम्
kathaṃ pṛcchāmi vai kṛṣṇaṃ yenedaṃ kārito 'smyaham dhṛtarāṣṭraṃ kathaṃ pṛcche yasya putraśataṃ hatam
103.11
व्यासं कथमहं पृच्छे यस्य गोत्रक्षयः कृतः एवं वैक्लव्यमापन्नो धर्मराजो युधिष्ठिरः रुदन्ति पाण्डवाः सर्वे भ्रातृशोकपरिप्लुताः
vyāsaṃ kathamahaṃ pṛcche yasya gotrakṣayaḥ kṛtaḥ evaṃ vaiklavyamāpanno dharmarājo yudhiṣṭhiraḥ rudanti pāṇḍavāḥ sarve bhrātṛśokapariplutāḥ
103.12
ये च तत्र महात्मानः समेताः पाण्डवाः स्मृताः कुन्ती च द्रौपदी चैव ये च तत्र समागताः भूमौ निपतिताः सर्वे रुदन्तस्तु समन्ततः
ye ca tatra mahātmānaḥ sametāḥ pāṇḍavāḥ smṛtāḥ kuntī ca draupadī caiva ye ca tatra samāgatāḥ bhūmau nipatitāḥ sarve rudantastu samantataḥ
103.13
वाराणस्यां मार्कण्डेयस् तेन ज्ञातो युधिष्ठिरः यथा वैक्लव्यमापन्नो रुदमानस्तु दुःखितः
vārāṇasyāṃ mārkaṇḍeyas tena jñāto yudhiṣṭhiraḥ yathā vaiklavyamāpanno rudamānastu duḥkhitaḥ
103.14
अचिरेणैव कालेन मार्कण्डेयो महातपाः सम्प्राप्तो हास्तिनपुरं राजद्वारे ह्यतिष्ठत
acireṇaiva kālena mārkaṇḍeyo mahātapāḥ samprāpto hāstinapuraṃ rājadvāre hyatiṣṭhata
103.15
द्वारपालो ऽपि तं दृष्ट्वा राज्ञः कथितवान्द्रुतम् त्वां द्रष्टुकामो मार्कण्डेयो द्वारि तिष्ठत्यसौ मुनिः त्वरितो धर्मपुत्रस्तु द्वारमागादतः परम्
dvārapālo 'pi taṃ dṛṣṭvā rājñaḥ kathitavāndrutam tvāṃ draṣṭukāmo mārkaṇḍeyo dvāri tiṣṭhatyasau muniḥ tvarito dharmaputrastu dvāramāgādataḥ param
103.16
स्वागतं ते महाभाग स्वागतं ते महामुने अद्य मे सफलं जन्म अद्य मे तारितं कुलम्
svāgataṃ te mahābhāga svāgataṃ te mahāmune adya me saphalaṃ janma adya me tāritaṃ kulam
103.17
अद्य मे पितरस्तुष्टास् त्वयि दृष्टे महामुने अद्याहं पूतदेहो ऽस्मि यत्त्वया सह दर्शनम्
adya me pitarastuṣṭās tvayi dṛṣṭe mahāmune adyāhaṃ pūtadeho 'smi yattvayā saha darśanam
103.18
सिंहासने समास्थाप्य पादशौचार्चनादिभिः युधिष्ठिरो महात्मा वै पूजयामास तं मुनिम्
siṃhāsane samāsthāpya pādaśaucārcanādibhiḥ yudhiṣṭhiro mahātmā vai pūjayāmāsa taṃ munim
103.19
ततः स तुष्टो मार्कण्डः पूजितश्चाह तं नृपम् आख्याहि त्वरितं राजन् किमर्थं रुदितं त्वया केन वा विक्लवीभूतः का बाधा ते किमप्रियम्
tataḥ sa tuṣṭo mārkaṇḍaḥ pūjitaścāha taṃ nṛpam ākhyāhi tvaritaṃ rājan kimarthaṃ ruditaṃ tvayā kena vā viklavībhūtaḥ kā bādhā te kimapriyam
103.20
अस्माकं चैव यद्वृत्तं राज्यस्यार्थे महामुने एतत्सर्वं विदित्वा तु चिन्तावशमुपागतः
asmākaṃ caiva yadvṛttaṃ rājyasyārthe mahāmune etatsarvaṃ viditvā tu cintāvaśamupāgataḥ
103.21
शृणु राजन्महाबाहो क्षत्रधर्मव्यवस्थितम् नैव दृष्टं रणे पापं युध्यमानस्य धीमतः
śṛṇu rājanmahābāho kṣatradharmavyavasthitam naiva dṛṣṭaṃ raṇe pāpaṃ yudhyamānasya dhīmataḥ
103.22
किं पुना राजधर्मेण क्षत्रियस्य विशेषतः तदेवं हृदयं कृत्वा तस्मात्पापं न चिन्तयेत्
kiṃ punā rājadharmeṇa kṣatriyasya viśeṣataḥ tadevaṃ hṛdayaṃ kṛtvā tasmātpāpaṃ na cintayet
103.23
ततो युधिष्ठिरो राजा प्रणम्य शिरसा मुनिम् पप्रच्छ विनयोपेतः सर्वपातकनाशनम्
tato yudhiṣṭhiro rājā praṇamya śirasā munim papraccha vinayopetaḥ sarvapātakanāśanam
103.24
पृच्छामि त्वां महाप्राज्ञ नित्यं त्रैलोक्यदर्शिनम् कथय त्वं समासेन येन मुच्येत किल्बिषात्
pṛcchāmi tvāṃ mahāprājña nityaṃ trailokyadarśinam kathaya tvaṃ samāsena yena mucyeta kilbiṣāt
103.25
शृणु राजन्महाबाहो सर्वपातकनाशनम् प्रयागगमनं श्रेष्ठं नराणां पुण्यकर्मणाम्
śṛṇu rājanmahābāho sarvapātakanāśanam prayāgagamanaṃ śreṣṭhaṃ narāṇāṃ puṇyakarmaṇām
Chapter 104
104.1
मत्स्य-पुराण 104 भगवञ्छ्रोतुमिच्छामि पुरा कल्पे यथास्थितम् ब्रह्मणा देवमुख्येन यथावत्कथितं मुने
matsya-purāṇa 104 bhagavañchrotumicchāmi purā kalpe yathāsthitam brahmaṇā devamukhyena yathāvatkathitaṃ mune
104.2
कथं प्रयागगमनं नराणां तत्र कीदृशम् मृतानां का गतिस्तत्र स्नातानां तत्र किं फलम्
kathaṃ prayāgagamanaṃ narāṇāṃ tatra kīdṛśam mṛtānāṃ kā gatistatra snātānāṃ tatra kiṃ phalam
104.3
ये वसन्ति प्रयागे तु ब्रूहि तेषां च किं फलम् एतन्मे सर्वमाख्याहि परं कौतूहलं हि मे
ye vasanti prayāge tu brūhi teṣāṃ ca kiṃ phalam etanme sarvamākhyāhi paraṃ kautūhalaṃ hi me
104.4
कथयिष्यामि ते वत्स यच्छ्रेष्ठं तत्र यत्फलम् पुरा हि सर्वविप्राणां कथ्यमानं मया श्रुतम्
kathayiṣyāmi te vatsa yacchreṣṭhaṃ tatra yatphalam purā hi sarvaviprāṇāṃ kathyamānaṃ mayā śrutam
104.5
आ प्रयागप्रतिष्ठानाद् आपुराद्वासुकेर्ह्रदात् कम्बलाश्वतरौ नागौ नागश्च बहुमूलकः एतत्प्रजापतेः क्षेत्रं त्रिषु लोकेषु विश्रुतम्
ā prayāgapratiṣṭhānād āpurādvāsukerhradāt kambalāśvatarau nāgau nāgaśca bahumūlakaḥ etatprajāpateḥ kṣetraṃ triṣu lokeṣu viśrutam
104.6
तत्र स्नात्वा दिवं यान्ति ये मृतास्ते ऽपुनर्भवाः ततो ब्रह्मादयो देवा रक्षां कुर्वन्ति संगताः
tatra snātvā divaṃ yānti ye mṛtāste 'punarbhavāḥ tato brahmādayo devā rakṣāṃ kurvanti saṃgatāḥ
104.7
अन्ये च बहवस्तीर्थाः सर्वपापहराः शुभाः न शक्याः कथितुं राजन् बहुवर्षशतैरपि संक्षेपेण प्रवक्ष्यामि प्रयागस्य तु कीर्तनम्
anye ca bahavastīrthāḥ sarvapāpaharāḥ śubhāḥ na śakyāḥ kathituṃ rājan bahuvarṣaśatairapi saṃkṣepeṇa pravakṣyāmi prayāgasya tu kīrtanam
104.8
षष्टिर्धनुःसहस्राणि यानि रक्षन्ति जाह्नवीम् यमुनां रक्षति सदा सविता सप्तवाहनः
ṣaṣṭirdhanuḥsahasrāṇi yāni rakṣanti jāhnavīm yamunāṃ rakṣati sadā savitā saptavāhanaḥ
104.9
प्रयागं तु विशेषेण सदा रक्षति वासवः मण्डलं रक्षति हरिर् दैवतैः सह संगतः
prayāgaṃ tu viśeṣeṇa sadā rakṣati vāsavaḥ maṇḍalaṃ rakṣati harir daivataiḥ saha saṃgataḥ
104.10
तं वटं रक्षति सदा शूलपाणिर्महेश्वरः स्थानं रक्षन्ति वै देवाः सर्वपापहरं शुभम्
taṃ vaṭaṃ rakṣati sadā śūlapāṇirmaheśvaraḥ sthānaṃ rakṣanti vai devāḥ sarvapāpaharaṃ śubham
104.11
अधर्मेणावृतो लोको नैव गच्छति तत्पदम् स्वल्पमल्पतरं पापं यदा ते स्यान्नराधिप प्रयागं स्मरमाणस्य सर्वमायाति संक्षयम्
adharmeṇāvṛto loko naiva gacchati tatpadam svalpamalpataraṃ pāpaṃ yadā te syānnarādhipa prayāgaṃ smaramāṇasya sarvamāyāti saṃkṣayam
104.12
दर्शनात्तस्य तीर्थस्य नामसंकीर्तनादपि मृत्तिकालम्भनाद्वापि नरः पापात्प्रमुच्यते
darśanāttasya tīrthasya nāmasaṃkīrtanādapi mṛttikālambhanādvāpi naraḥ pāpātpramucyate
104.13
पञ्च कुण्डानि राजेन्द्र तेषां मध्ये तु जाह्नवी प्रयागस्य प्रवेशे तु पापं नश्यति तत्क्षणात्
pañca kuṇḍāni rājendra teṣāṃ madhye tu jāhnavī prayāgasya praveśe tu pāpaṃ naśyati tatkṣaṇāt
104.14
योजनानां सहस्रेषु गङ्गायाः स्मरणान्नरः अपि दुष्कृतकर्मा तु लभते परमां गतिम्
yojanānāṃ sahasreṣu gaṅgāyāḥ smaraṇānnaraḥ api duṣkṛtakarmā tu labhate paramāṃ gatim
104.15
कीर्तनान्मुच्यते पापाद् दृष्ट्वा भद्राणि पश्यति अवगाह्य च पीत्वा तु पुनात्यासप्तमं कुलम्
kīrtanānmucyate pāpād dṛṣṭvā bhadrāṇi paśyati avagāhya ca pītvā tu punātyāsaptamaṃ kulam
104.16
सत्यवादी जितक्रोधो ह्य् अहिंसायां व्यवस्थितः धर्मानुसारी तत्त्वज्ञो गोब्राह्मणहिते रतः
satyavādī jitakrodho hy ahiṃsāyāṃ vyavasthitaḥ dharmānusārī tattvajño gobrāhmaṇahite rataḥ
104.17
गङ्गायमुनयोर्मध्ये स्नातो मुच्येत किल्बिषात् मनसा चिन्तयन्कामान् अवाप्नोति सुपुष्कलान्
gaṅgāyamunayormadhye snāto mucyeta kilbiṣāt manasā cintayankāmān avāpnoti supuṣkalān
104.18
ततो गत्वा प्रयागं तु सर्वदेवाभिरक्षितम् ब्रह्मचारी वसेन्मासं पितॄन्देवांश्च तर्पयेत् ईप्सितांल्लभते कामान् यत्र यत्राभिजायते
tato gatvā prayāgaṃ tu sarvadevābhirakṣitam brahmacārī vasenmāsaṃ pitṝndevāṃśca tarpayet īpsitāṃllabhate kāmān yatra yatrābhijāyate
104.19
तपनस्य सुता देवी त्रिषु लोकेषु विश्रुता समागता महाभागा यमुना तत्र निम्नगा तत्र संनिहितो नित्यं साक्षाद्देवो महेश्वरः
tapanasya sutā devī triṣu lokeṣu viśrutā samāgatā mahābhāgā yamunā tatra nimnagā tatra saṃnihito nityaṃ sākṣāddevo maheśvaraḥ
104.20
दुष्प्राप्यं मानुषैः पुण्यं प्रयागं तु युधिष्ठिर देवदानवगन्धर्वा ऋषयः सिद्धचारणाः तदुपस्पृश्य राजेन्द्र स्वर्गलोकमुपासते
duṣprāpyaṃ mānuṣaiḥ puṇyaṃ prayāgaṃ tu yudhiṣṭhira devadānavagandharvā ṛṣayaḥ siddhacāraṇāḥ tadupaspṛśya rājendra svargalokamupāsate
Chapter 105
105.1
मत्स्य-पुराण 105 शृणु राजन्प्रयागस्य माहात्म्यं पुनरेव तु यच्छ्रुत्वा सर्वपापेभ्यो मुच्यते नात्र संशयः
matsya-purāṇa 105 śṛṇu rājanprayāgasya māhātmyaṃ punareva tu yacchrutvā sarvapāpebhyo mucyate nātra saṃśayaḥ
105.2
आर्तानां हि दरिद्राणां निश्चितव्यवसायिनाम् स्थानमुक्तं प्रयागं तु नाख्येयं तु कदाचन
ārtānāṃ hi daridrāṇāṃ niścitavyavasāyinām sthānamuktaṃ prayāgaṃ tu nākhyeyaṃ tu kadācana
105.3
व्याधितो यदि वा दीनो वृद्धो वापि भवेन्नरः गङ्गायमुनयोर्मध्ये यस्तु प्राणान्परित्यजेत्
vyādhito yadi vā dīno vṛddho vāpi bhavennaraḥ gaṅgāyamunayormadhye yastu prāṇānparityajet
105.4
दीप्तकाञ्चनवर्णाभैर् विमानैः सूर्यसंनिभैः गन्धर्वाप्सरसां मध्ये स्वर्गे क्रीडति मानवः
dīptakāñcanavarṇābhair vimānaiḥ sūryasaṃnibhaiḥ gandharvāpsarasāṃ madhye svarge krīḍati mānavaḥ
105.5
ईप्सितांल्लभते कामान् वदन्ति ऋषिपुंगवाः सर्वरत्नमयैर्दिव्यैर् नानाध्वजसमाकुलैः वराङ्गनासमाकीर्णैर् मोदते शुभलक्षणैः
īpsitāṃllabhate kāmān vadanti ṛṣipuṃgavāḥ sarvaratnamayairdivyair nānādhvajasamākulaiḥ varāṅganāsamākīrṇair modate śubhalakṣaṇaiḥ
105.6
गीतवाद्यविनिर्घोषैः प्रसुप्तः प्रतिबुध्यते यावन्न स्मरते जन्म तावत्स्वर्गे महीयते
gītavādyavinirghoṣaiḥ prasuptaḥ pratibudhyate yāvanna smarate janma tāvatsvarge mahīyate
105.7
ततः स्वर्गात्परिभ्रष्टः क्षीणकर्मा दिवश्च्युतः हिरण्यरत्नसम्पूर्णे समृद्धे जायते कुले तदेव स्मरते तीर्थं स्मरणात्तत्र गच्छति
tataḥ svargātparibhraṣṭaḥ kṣīṇakarmā divaścyutaḥ hiraṇyaratnasampūrṇe samṛddhe jāyate kule tadeva smarate tīrthaṃ smaraṇāttatra gacchati
105.8
देशस्थो यदि वारण्ये विदेशस्थो ऽथवा गृहे प्रयागं स्मरमाणो ऽपि यस्तु प्राणान्परित्यजेत् ब्रह्मलोकमवाप्नोति वदन्ति ऋषिपुंगवाः
deśastho yadi vāraṇye videśastho 'thavā gṛhe prayāgaṃ smaramāṇo 'pi yastu prāṇānparityajet brahmalokamavāpnoti vadanti ṛṣipuṃgavāḥ
105.9
सर्वकामफला वृक्षा मही यत्र हिरण्मयी ऋषयो मुनयः सिद्धास् तत्र लोके स गच्छति
sarvakāmaphalā vṛkṣā mahī yatra hiraṇmayī ṛṣayo munayaḥ siddhās tatra loke sa gacchati
105.10
स्त्रीसहस्रावृते रम्ये मन्दाकिन्यास्तटे शुभे मोदते ऋषिभिः सार्धं सुकृतेनेह कर्मणा
strīsahasrāvṛte ramye mandākinyāstaṭe śubhe modate ṛṣibhiḥ sārdhaṃ sukṛteneha karmaṇā
105.11
सिद्धचारणगन्धर्वैः पूज्यते दिवि दैवतैः ततः स्वर्गात्परिभ्रष्टो जम्बूद्वीपपतिर्भवेत्
siddhacāraṇagandharvaiḥ pūjyate divi daivataiḥ tataḥ svargātparibhraṣṭo jambūdvīpapatirbhavet
105.12
ततः शुभानि कर्माणि चिन्तयानः पुनः पुनः गुणवान्वित्तसम्पन्नो भवतीह न संशयः
tataḥ śubhāni karmāṇi cintayānaḥ punaḥ punaḥ guṇavānvittasampanno bhavatīha na saṃśayaḥ
105.13
कर्मणा मनसा वाचा धर्मसत्यप्रतिष्ठितः गङ्गायमुनयोर्मध्ये यस्तु गां सम्प्रयच्छति
karmaṇā manasā vācā dharmasatyapratiṣṭhitaḥ gaṅgāyamunayormadhye yastu gāṃ samprayacchati
105.14
सुवर्णमणिमुक्ताश्च यदि वान्यत्परिग्रहम् स्वकार्ये पितृकार्ये वा देवताभ्यर्चने ऽपि वा सफलं तस्य तत्तीर्थं यथावत्पुण्यमाप्नुयात्
suvarṇamaṇimuktāśca yadi vānyatparigraham svakārye pitṛkārye vā devatābhyarcane 'pi vā saphalaṃ tasya tattīrthaṃ yathāvatpuṇyamāpnuyāt
105.15
एवं तीर्थे न गृह्णीयात् पुण्येष्वायतनेषु च निमित्तेषु च सर्वेषु ह्य् अप्रमत्तो भवेद्द्विजः
evaṃ tīrthe na gṛhṇīyāt puṇyeṣvāyataneṣu ca nimitteṣu ca sarveṣu hy apramatto bhaveddvijaḥ
105.16
कपिलां पाटलावर्णां यस्तु धेनुं प्रयच्छति स्वर्णशृङ्गीं रौप्यखुरां कांस्यदोहां पयस्विनीम्
kapilāṃ pāṭalāvarṇāṃ yastu dhenuṃ prayacchati svarṇaśṛṅgīṃ raupyakhurāṃ kāṃsyadohāṃ payasvinīm
105.17
प्रयागे श्रोत्रियं सन्तं ग्राहयित्वा यथाविधि शुक्लाम्बरधरं शान्तं धर्मज्ञं वेदपारगम्
prayāge śrotriyaṃ santaṃ grāhayitvā yathāvidhi śuklāmbaradharaṃ śāntaṃ dharmajñaṃ vedapāragam
105.18
सा गौस्तस्मै प्रदातव्या गङ्गायमुनसंगमे वासांसि च महार्हाणि रत्नानि विविधानि च
sā gaustasmai pradātavyā gaṅgāyamunasaṃgame vāsāṃsi ca mahārhāṇi ratnāni vividhāni ca
105.19
यावद्रोमाणि तस्या गोः सन्ति गात्रेषु सत्तम तावद्वर्षसहस्राणि स्वर्गलोके महीयते
yāvadromāṇi tasyā goḥ santi gātreṣu sattama tāvadvarṣasahasrāṇi svargaloke mahīyate
105.20
यत्रासौ लभते जन्म सा गौस्तस्याभिजायते न च पश्यति तं घोरं नरकं तेन कर्मणा उत्तरान्स कुरून्प्राप्य मोदते कालमक्षयम्
yatrāsau labhate janma sā gaustasyābhijāyate na ca paśyati taṃ ghoraṃ narakaṃ tena karmaṇā uttarānsa kurūnprāpya modate kālamakṣayam
105.21
गवां शतसहस्रेभ्यो दद्यादेकां पयस्विनीम् पुत्रान्दारांस्तथा भृत्यान् गौरेका प्रति तारयेत्
gavāṃ śatasahasrebhyo dadyādekāṃ payasvinīm putrāndārāṃstathā bhṛtyān gaurekā prati tārayet
105.22
तस्मात्सर्वेषु दानेषु गोदानं तु विशिष्यते दुर्गमे विषमे घोरे महापातकसम्भवे गौरेव रक्षां कुरुते तस्माद्देया द्विजोत्तमे
tasmātsarveṣu dāneṣu godānaṃ tu viśiṣyate durgame viṣame ghore mahāpātakasambhave gaureva rakṣāṃ kurute tasmāddeyā dvijottame
Chapter 106
106.1
मत्स्य-पुराण 106 यथा यथा प्रयागस्य माहात्म्यं कथ्यते त्वया तथा तथा प्रमुच्ये ऽहं सर्वपापैर्न संशयः
matsya-purāṇa 106 yathā yathā prayāgasya māhātmyaṃ kathyate tvayā tathā tathā pramucye 'haṃ sarvapāpairna saṃśayaḥ
106.2
भगवन्केन विधिना गन्तव्यं धर्मनिश्चयैः प्रयागे यो विधिः प्रोक्तस् तन्मे ब्रूहि महामुने
bhagavankena vidhinā gantavyaṃ dharmaniścayaiḥ prayāge yo vidhiḥ proktas tanme brūhi mahāmune
106.3
कथयिष्यामि ते राजंस् तीर्थयात्राविधिक्रमम् आर्षेण विधिनानेन यथादृष्टं यथाश्रुतम्
kathayiṣyāmi te rājaṃs tīrthayātrāvidhikramam ārṣeṇa vidhinānena yathādṛṣṭaṃ yathāśrutam
106.4
प्रयागतीर्थयात्रार्थी यः प्रयाति नरः क्वचित् बलीवर्दसमारूढः शृणु तस्यापि यत्फलम्
prayāgatīrthayātrārthī yaḥ prayāti naraḥ kvacit balīvardasamārūḍhaḥ śṛṇu tasyāpi yatphalam
106.5
नरके वसते घोरे गवां क्रोष्टा हि दारुणे सलिलं न च गृह्णन्ति पितरस्तस्य देहिनः
narake vasate ghore gavāṃ kroṣṭā hi dāruṇe salilaṃ na ca gṛhṇanti pitarastasya dehinaḥ
106.6
यस्तु पुत्रांस्तथा बालान् स्नापयेत् पाययेत्तथा यथात्मना तथा सर्वं दानं विप्रेषु दापयेत्
yastu putrāṃstathā bālān snāpayet pāyayettathā yathātmanā tathā sarvaṃ dānaṃ vipreṣu dāpayet
106.7
ऐश्वर्यलोभमोहाद्वा गच्छेद्यानेन यो नरः निष्फलं तस्य तत्सर्वं तस्माद्यानं विवर्जयेत्
aiśvaryalobhamohādvā gacchedyānena yo naraḥ niṣphalaṃ tasya tatsarvaṃ tasmādyānaṃ vivarjayet
106.8
गङ्गायमुनयोर्मध्ये यस्तु कन्यां प्रयच्छति आर्षेणैव विवाहेन यथाविभवसम्भवम्
gaṅgāyamunayormadhye yastu kanyāṃ prayacchati ārṣeṇaiva vivāhena yathāvibhavasambhavam
106.9
न स पश्यति तं घोरं नरकं तेन कर्मणा उत्तरान्स कुरून्गत्वा मोदते कालमक्षयम् पुत्रान्दारांश्च लभते धार्मिकान्रूपसंयुतान्
na sa paśyati taṃ ghoraṃ narakaṃ tena karmaṇā uttarānsa kurūngatvā modate kālamakṣayam putrāndārāṃśca labhate dhārmikānrūpasaṃyutān
106.10
तत्र दानं प्रकर्तव्यं यथाविभवसम्भवम् तेन तीर्थफलं चैव वर्धते नात्र संशयः स्वर्गे तिष्ठति राजेन्द्र यावदाभूतसंप्लवम्
tatra dānaṃ prakartavyaṃ yathāvibhavasambhavam tena tīrthaphalaṃ caiva vardhate nātra saṃśayaḥ svarge tiṣṭhati rājendra yāvadābhūtasaṃplavam
106.11
वटमूलं समासाद्य यस्तु प्राणान्विमुञ्चति सर्वलोकानतिक्रम्य रुद्रलोकं स गच्छति
vaṭamūlaṃ samāsādya yastu prāṇānvimuñcati sarvalokānatikramya rudralokaṃ sa gacchati
106.12
तत्र ते द्वादशादित्यास् तपन्ति रुद्रसंश्रिताः निर्दहन्ति जगत्सर्वं वटमूलं न दह्यते
tatra te dvādaśādityās tapanti rudrasaṃśritāḥ nirdahanti jagatsarvaṃ vaṭamūlaṃ na dahyate
106.13
नष्टचन्द्रार्कभुवनं यदा चैकार्णवं जगत् स्थीयते तत्र वै विष्णुर् यजमानः पुनः पुनः
naṣṭacandrārkabhuvanaṃ yadā caikārṇavaṃ jagat sthīyate tatra vai viṣṇur yajamānaḥ punaḥ punaḥ
106.14
देवदानवगन्धर्वा ऋषयः सिद्धचारणाः सदा सेवन्ति तत्तीर्थं गङ्गायमुनसंगमम्
devadānavagandharvā ṛṣayaḥ siddhacāraṇāḥ sadā sevanti tattīrthaṃ gaṅgāyamunasaṃgamam
106.15
ततो गच्छेत राजेन्द्र प्रयागं संस्तुवंश्च यत् यत्र ब्रह्मादयो देवा ऋषयः सिद्धचारणाः
tato gaccheta rājendra prayāgaṃ saṃstuvaṃśca yat yatra brahmādayo devā ṛṣayaḥ siddhacāraṇāḥ
106.16
लोकपालाश्च साध्याश्च पितरो लोकसंमताः सनत्कुमारप्रमुखास् तथैव परमर्षयः
lokapālāśca sādhyāśca pitaro lokasaṃmatāḥ sanatkumārapramukhās tathaiva paramarṣayaḥ
106.17
अङ्गिरःप्रमुखाश्चैव तथा ब्रह्मर्षयः परे तथा नागाः सुपर्णाश्च सिद्धाश्च खेचराश्च ये
aṅgiraḥpramukhāścaiva tathā brahmarṣayaḥ pare tathā nāgāḥ suparṇāśca siddhāśca khecarāśca ye
106.18
सागराः सरितः शैला नागा विद्याधराश्च ये हरिश्च भगवनास्ते प्रजापतिपुरःसरः
sāgarāḥ saritaḥ śailā nāgā vidyādharāśca ye hariśca bhagavanāste prajāpatipuraḥsaraḥ
106.19
गङ्गायमुनयोर्मध्ये पृथिव्या जघनं स्मृतम् प्रयागं राजशार्दूल त्रिषु लोकेषु विश्रुतम् ततः पुण्यतमं नास्ति त्रिषु लोकेषु भारत
gaṅgāyamunayormadhye pṛthivyā jaghanaṃ smṛtam prayāgaṃ rājaśārdūla triṣu lokeṣu viśrutam tataḥ puṇyatamaṃ nāsti triṣu lokeṣu bhārata
106.20
श्रवणात्तस्य तीर्थस्य नामसंकीर्तनादपि मृत्तिकालम्भनाद्वापि नरः पापात्प्रमुच्यते
śravaṇāttasya tīrthasya nāmasaṃkīrtanādapi mṛttikālambhanādvāpi naraḥ pāpātpramucyate
106.21
तत्राभिषेकं यः कुर्यात् संगमे शंसितव्रतः तुल्यं फलमवाप्नोति राजसूयाश्वमेधयोः
tatrābhiṣekaṃ yaḥ kuryāt saṃgame śaṃsitavrataḥ tulyaṃ phalamavāpnoti rājasūyāśvamedhayoḥ
106.22
न देववचनात्तात न लोकवचनात्तथा मतिर् उत्क्रमणीया ते प्रयागगमनं प्रति
na devavacanāttāta na lokavacanāttathā matir utkramaṇīyā te prayāgagamanaṃ prati
106.23
दश तीर्थसहस्राणि षष्टिकोट्यस्तथा पराः तेषां सांनिध्यमत्रैव ततस्तु कुरुनन्दन
daśa tīrthasahasrāṇi ṣaṣṭikoṭyastathā parāḥ teṣāṃ sāṃnidhyamatraiva tatastu kurunandana
106.24
या गतिर् योगयुक्तस्य सत्यस्थस्य मनीषिणः सा गतिस्त्यजतः प्राणान् गङ्गायमुनसंगमे
yā gatir yogayuktasya satyasthasya manīṣiṇaḥ sā gatistyajataḥ prāṇān gaṅgāyamunasaṃgame
106.25
न ते जीवन्ति लोके ऽस्मिंस् तत्र तत्र युधिष्ठिर ये प्रयागं न सम्प्राप्तास् त्रिषु लोकेषु वञ्चिताः
na te jīvanti loke 'smiṃs tatra tatra yudhiṣṭhira ye prayāgaṃ na samprāptās triṣu lokeṣu vañcitāḥ
106.26
एवं दृष्ट्वा तु तत्तीर्थं प्रयागं परमं पदम् मुच्यते सर्वपापेभ्यः शशाङ्क इव राहुणा
evaṃ dṛṣṭvā tu tattīrthaṃ prayāgaṃ paramaṃ padam mucyate sarvapāpebhyaḥ śaśāṅka iva rāhuṇā
106.27
कम्बलाश्वतरौ नागौ विपुले यमुनातटे तत्र स्नात्वा च पीत्वा च सर्वपापैः प्रमुच्यते
kambalāśvatarau nāgau vipule yamunātaṭe tatra snātvā ca pītvā ca sarvapāpaiḥ pramucyate
106.28
तत्र गत्वा च संस्थानं महादेवस्य विश्रुतम् नरस्तारयते सर्वान् दश पूर्वान्दशापरान्
tatra gatvā ca saṃsthānaṃ mahādevasya viśrutam narastārayate sarvān daśa pūrvāndaśāparān
106.29
कृत्वाभिषेकं तु नरः सो ऽश्वमेधफलं लभेत् स्वर्गलोकमवाप्नोति यावदाभूतसंप्लवम्
kṛtvābhiṣekaṃ tu naraḥ so 'śvamedhaphalaṃ labhet svargalokamavāpnoti yāvadābhūtasaṃplavam
106.30
पूर्वपार्श्वे तु गङ्गायास् त्रिषु लोकेषु भारत कूपं चैव तु सामुद्रं प्रतिष्ठानं च विश्रुतम्
pūrvapārśve tu gaṅgāyās triṣu lokeṣu bhārata kūpaṃ caiva tu sāmudraṃ pratiṣṭhānaṃ ca viśrutam
106.31
ब्रह्मचारी जितक्रोधस् त्रिरात्रं यदि तिष्ठति सर्वपापविशुद्धात्मा सो ऽश्वमेधफलं लभेत्
brahmacārī jitakrodhas trirātraṃ yadi tiṣṭhati sarvapāpaviśuddhātmā so 'śvamedhaphalaṃ labhet
106.32
उत्तरेण प्रतिष्ठानाद् भागीरथ्यास्तु पूर्वतः हंसप्रपतनं नाम तीर्थं त्रैलोक्यविश्रुतम्
uttareṇa pratiṣṭhānād bhāgīrathyāstu pūrvataḥ haṃsaprapatanaṃ nāma tīrthaṃ trailokyaviśrutam
106.33
अश्वमेधफलं तस्मिन् स्नानमात्रेण भारत यावच्चन्द्रश्च सूर्यश्च तावत्स्वर्गे महीयते
aśvamedhaphalaṃ tasmin snānamātreṇa bhārata yāvaccandraśca sūryaśca tāvatsvarge mahīyate
106.34
उर्वशीरमणे पुण्ये विपुले हंसपाण्डुरे परित्यजति यः प्राणाञ् शृणु तस्यापि यत्फलम्
urvaśīramaṇe puṇye vipule haṃsapāṇḍure parityajati yaḥ prāṇāñ śṛṇu tasyāpi yatphalam
106.35
षष्टिवर्षसहस्राणि षष्टिवर्षशतानि च सेव्यते पितृभिः सार्धं स्वर्गलोके नराधिप
ṣaṣṭivarṣasahasrāṇi ṣaṣṭivarṣaśatāni ca sevyate pitṛbhiḥ sārdhaṃ svargaloke narādhipa
106.36
उर्वशीं तु सदा पश्येत् स्वर्गलोके नरोत्तम पूज्यते सततं पुत्र ऋषिगन्धर्वकिंनरैः
urvaśīṃ tu sadā paśyet svargaloke narottama pūjyate satataṃ putra ṛṣigandharvakiṃnaraiḥ
106.37
ततः स्वर्गात्परिभ्रष्टः क्षीणकर्मा दिवश्च्युतः उर्वशीसदृशीनां तु कन्यानां लभते शतम्
tataḥ svargātparibhraṣṭaḥ kṣīṇakarmā divaścyutaḥ urvaśīsadṛśīnāṃ tu kanyānāṃ labhate śatam
106.38
मध्ये नारीसहस्राणां बहूनां च पतिर्भवेत् दशग्रामसहस्राणां भोक्ता भवति भूमिपः
madhye nārīsahasrāṇāṃ bahūnāṃ ca patirbhavet daśagrāmasahasrāṇāṃ bhoktā bhavati bhūmipaḥ
106.39
काञ्चीनूपुरशब्देन सुप्तो ऽसौ प्रतिबुध्यते भुक्त्वा तु विपुलान् भोगांस् तत्तीर्थं भजते पुनः
kāñcīnūpuraśabdena supto 'sau pratibudhyate bhuktvā tu vipulān bhogāṃs tattīrthaṃ bhajate punaḥ
106.40
शुक्लाम्बरधरो नित्यं नियतः संयतेन्द्रियः एकं कालं तु भुञ्जानो मासं भूमिपतिर्भवेत्
śuklāmbaradharo nityaṃ niyataḥ saṃyatendriyaḥ ekaṃ kālaṃ tu bhuñjāno māsaṃ bhūmipatirbhavet
106.41
सुवर्णालंकृतानां तु नारीणां लभते शतम् पृथिव्याम् आसमुद्रायां महाभूमिपतिर्भवेत्
suvarṇālaṃkṛtānāṃ tu nārīṇāṃ labhate śatam pṛthivyām āsamudrāyāṃ mahābhūmipatirbhavet
106.42
धनधान्यसमायुक्तो दाता भवति नित्यशः भुक्त्वा तु विपुलान्भोगांस् तत्तीर्थं लभते पुनः
dhanadhānyasamāyukto dātā bhavati nityaśaḥ bhuktvā tu vipulānbhogāṃs tattīrthaṃ labhate punaḥ
106.43
अथ संध्यावटे रम्ये ब्रह्मचारी जितेन्द्रियः उपवासी शुचिः संध्यां ब्रह्मलोकमवाप्नुयात्
atha saṃdhyāvaṭe ramye brahmacārī jitendriyaḥ upavāsī śuciḥ saṃdhyāṃ brahmalokamavāpnuyāt
106.44
कोटितीर्थं समासाद्य यस्तु प्राणान्परित्यजेत् कोटिवर्षसहस्राणां स्वर्गलोके महीयते
koṭitīrthaṃ samāsādya yastu prāṇānparityajet koṭivarṣasahasrāṇāṃ svargaloke mahīyate
106.45
ततः स्वर्गात्परिभ्रष्टः क्षीणकर्मा दिवश्च्युतः सुवर्णमणिमुक्ताढ्यकुले जायेत रूपवान्
tataḥ svargātparibhraṣṭaḥ kṣīṇakarmā divaścyutaḥ suvarṇamaṇimuktāḍhyakule jāyeta rūpavān
106.46
ततो भोगवतीं गत्वा वासुकेरुत्तरेण तु दशाश्वमेधकं नाम तीर्थं तत्रापरं भवेत्
tato bhogavatīṃ gatvā vāsukeruttareṇa tu daśāśvamedhakaṃ nāma tīrthaṃ tatrāparaṃ bhavet
106.47
कृताभिषेकस्तु नरः सो ऽश्वमेधफलं लभेत् धनाढ्यो रूपवान्दक्षो दाता भवति धार्मिकः
kṛtābhiṣekastu naraḥ so 'śvamedhaphalaṃ labhet dhanāḍhyo rūpavāndakṣo dātā bhavati dhārmikaḥ
106.48
चतुर्वेदेषु यत्पुण्यं यत्पुण्यं सत्यवादिषु अहिंसायां तु यो धर्मो गमनादेव तत्फलम्
caturvedeṣu yatpuṇyaṃ yatpuṇyaṃ satyavādiṣu ahiṃsāyāṃ tu yo dharmo gamanādeva tatphalam
106.49
कुरुक्षेत्रसमा गङ्गा यत्र यत्रावगाह्यते कुरुक्षेत्राद्दशगुणा यत्र विन्ध्येन संगता
kurukṣetrasamā gaṅgā yatra yatrāvagāhyate kurukṣetrāddaśaguṇā yatra vindhyena saṃgatā
106.50
यत्र गङ्गा महाभागा बहुतीर्था तपोधना सिद्धक्षेत्रं हि तज्ज्ञेयं नात्र कार्या विचारणा
yatra gaṅgā mahābhāgā bahutīrthā tapodhanā siddhakṣetraṃ hi tajjñeyaṃ nātra kāryā vicāraṇā
106.51
क्षितौ तारयते मर्त्यान् नागांस्तारयते ऽप्यधः दिवि तारयते देवांस् तेन त्रिपथगा स्मृता
kṣitau tārayate martyān nāgāṃstārayate 'pyadhaḥ divi tārayate devāṃs tena tripathagā smṛtā
106.52
यावदस्थीनि गङ्गायां तिष्ठन्ति हि शरीरिणः तावद्वर्षसहस्राणि स्वर्गलोके महीयते
yāvadasthīni gaṅgāyāṃ tiṣṭhanti hi śarīriṇaḥ tāvadvarṣasahasrāṇi svargaloke mahīyate
106.53
ततः स्वर्गात्परिभ्रष्टो जम्बूद्वीपपतिर्भवेत् तीर्थानां तु परं तीर्थं नदीनां तु महानदी मोक्षदा सर्वभूतानां महापातकिनामपि
tataḥ svargātparibhraṣṭo jambūdvīpapatirbhavet tīrthānāṃ tu paraṃ tīrthaṃ nadīnāṃ tu mahānadī mokṣadā sarvabhūtānāṃ mahāpātakināmapi
106.54
सर्वत्र सुलभा गङ्गा त्रिषु स्थानेषु दुर्लभा गङ्गाद्वारे प्रयागे च गङ्गासागरसंगमे तत्र स्नात्वा दिवं यान्ति ये मृतास्ते ऽपुनर्भवाः
sarvatra sulabhā gaṅgā triṣu sthāneṣu durlabhā gaṅgādvāre prayāge ca gaṅgāsāgarasaṃgame tatra snātvā divaṃ yānti ye mṛtāste 'punarbhavāḥ
106.55
सर्वेषामेव भूतानां पापोपहतचेतसाम् गतिम् अन्विष्यमाणानां नास्ति गङ्गासमा गतिः
sarveṣāmeva bhūtānāṃ pāpopahatacetasām gatim anviṣyamāṇānāṃ nāsti gaṅgāsamā gatiḥ
106.56
पवित्राणां पवित्रं च मङ्गलानां च मङ्गलम् महेश्वरशिरोभ्रष्टा सर्वपापहरा शुभा
pavitrāṇāṃ pavitraṃ ca maṅgalānāṃ ca maṅgalam maheśvaraśirobhraṣṭā sarvapāpaharā śubhā
106.57
कृते तु नैमिषं क्षेत्रं त्रेतायां पुष्करं परम् द्वापरे तु कुरुक्षेत्रं कलौ गङ्गा विशिष्यते
kṛte tu naimiṣaṃ kṣetraṃ tretāyāṃ puṣkaraṃ param dvāpare tu kurukṣetraṃ kalau gaṅgā viśiṣyate
106.58
गङ्गामेव निषेवेत प्रयागं तु विशेषतः नान्यत्कलियुगे घोरे भेषजं नृप विद्यते
gaṅgāmeva niṣeveta prayāgaṃ tu viśeṣataḥ nānyatkaliyuge ghore bheṣajaṃ nṛpa vidyate
Chapter 107
107.1
मत्स्य-पुराण 107 शृणु राजन्प्रयागस्य माहात्म्यं पुनरेव तु यच्छ्रुत्वा सर्वपापेभ्यो मुच्यते नात्र संशयः
matsya-purāṇa 107 śṛṇu rājanprayāgasya māhātmyaṃ punareva tu yacchrutvā sarvapāpebhyo mucyate nātra saṃśayaḥ
107.2
मानसं नाम तत्तीर्थं गङ्गाया उत्तरे तटे त्रिरात्रोपोषितो भूत्वा सर्वकामानवाप्नुयात्
mānasaṃ nāma tattīrthaṃ gaṅgāyā uttare taṭe trirātropoṣito bhūtvā sarvakāmānavāpnuyāt
107.3
गोभूहिरण्यदानेन यत्फलं प्राप्नुयान्नरः स तत्फलमवाप्नोति तत्तीर्थं स्मरते पुनः
gobhūhiraṇyadānena yatphalaṃ prāpnuyānnaraḥ sa tatphalamavāpnoti tattīrthaṃ smarate punaḥ
107.4
अकामो वा सकामो वा गङ्गायां यो ऽभिपद्यते मृतस्तु लभते स्वर्गं नरकं च न पश्यति
akāmo vā sakāmo vā gaṅgāyāṃ yo 'bhipadyate mṛtastu labhate svargaṃ narakaṃ ca na paśyati
107.5
अप्सरोगणसंगीतैः सुप्तो ऽसौ प्रतिबुध्यते हंससारसयुक्तेन विमानेन स गच्छति बहुवर्षसहस्राणि स्वर्गं राजेन्द्र भुञ्जति
apsarogaṇasaṃgītaiḥ supto 'sau pratibudhyate haṃsasārasayuktena vimānena sa gacchati bahuvarṣasahasrāṇi svargaṃ rājendra bhuñjati
107.6
ततः स्वर्गात्परिभ्रष्टः क्षीणकर्मा दिवश्च्युतः सुवर्णमणिमुक्ताढ्ये जायते विपुले कुले
tataḥ svargātparibhraṣṭaḥ kṣīṇakarmā divaścyutaḥ suvarṇamaṇimuktāḍhye jāyate vipule kule
107.7
षष्टितीर्थसहस्राणि षष्टिकोट्यस्तथापगाः माघमासे गमिष्यन्ति गङ्गायमुनसंगमम्
ṣaṣṭitīrthasahasrāṇi ṣaṣṭikoṭyastathāpagāḥ māghamāse gamiṣyanti gaṅgāyamunasaṃgamam
107.8
गवां शतसहस्रस्य सम्यग्दत्तस्य यत्फलम् प्रयागे माघमासे तु त्र्यहस्नानात्तु तत्फलम्
gavāṃ śatasahasrasya samyagdattasya yatphalam prayāge māghamāse tu tryahasnānāttu tatphalam
107.9
गङ्गायमुनयोर्मध्ये कर्षाग्निं यस्तु साधयेत् अहीनाङ्गो ह्यरोगश्च पञ्चेन्द्रियसमन्वितः
gaṅgāyamunayormadhye karṣāgniṃ yastu sādhayet ahīnāṅgo hyarogaśca pañcendriyasamanvitaḥ
107.10
यावन्ति रोमकूपाणि तस्य गात्रेषु देहिनः तावद्वर्षसहस्राणि स्वर्गलोके महीयते
yāvanti romakūpāṇi tasya gātreṣu dehinaḥ tāvadvarṣasahasrāṇi svargaloke mahīyate
107.11
ततः स्वर्गात्परिभ्रष्टो जम्बूद्वीपपतिर्भवेत् स भुक्त्वा विपुलान्भोगांस् तत्तीर्थं स्मरते पुनः
tataḥ svargātparibhraṣṭo jambūdvīpapatirbhavet sa bhuktvā vipulānbhogāṃs tattīrthaṃ smarate punaḥ
107.12
जलप्रवेशं यः कुर्यात् संगमे लोकविश्रुते राहुग्रस्ते तथा सोमे विमुक्तः सर्वकिल्बिषैः
jalapraveśaṃ yaḥ kuryāt saṃgame lokaviśrute rāhugraste tathā some vimuktaḥ sarvakilbiṣaiḥ
107.13
सोमलोकमवाप्नोति सोमेन सह मोदते षष्टिवर्षसहस्राणि स्वर्गलोके महीयते
somalokamavāpnoti somena saha modate ṣaṣṭivarṣasahasrāṇi svargaloke mahīyate
107.14
स्वर्गे च शक्रलोके ऽस्मिन् नृषिगन्धर्वसेविते परिभ्रष्टस्तु राजेन्द्र समृद्धे जायते कुले
svarge ca śakraloke 'smin nṛṣigandharvasevite paribhraṣṭastu rājendra samṛddhe jāyate kule
107.15
अधःशिरास्तु यो ज्वालाम् ऊर्ध्वपादः पिबेन्नरः शतवर्षसहस्राणि स्वर्गलोके महीयते
adhaḥśirāstu yo jvālām ūrdhvapādaḥ pibennaraḥ śatavarṣasahasrāṇi svargaloke mahīyate
107.16
परिभ्रष्टस्तु राजेन्द्र सो ऽग्निहोत्री भवेन्नरः भुक्त्वा तु विपुलान्भोगांस् तत्तीर्थं भजते पुनः
paribhraṣṭastu rājendra so 'gnihotrī bhavennaraḥ bhuktvā tu vipulānbhogāṃs tattīrthaṃ bhajate punaḥ
107.17
यः स्वदेहं तु कर्तित्वा शकुनिभ्यः प्रयच्छति विहगैरुपभुक्तस्य शृणु तस्यापि यत्फलम्
yaḥ svadehaṃ tu kartitvā śakunibhyaḥ prayacchati vihagairupabhuktasya śṛṇu tasyāpi yatphalam
107.18
शतं वर्षसहस्राणां सोमलोके महीयते तस्मादपि परिभ्रष्टो राजा भवति धार्मिकः
śataṃ varṣasahasrāṇāṃ somaloke mahīyate tasmādapi paribhraṣṭo rājā bhavati dhārmikaḥ
107.19
गुणवान् रूपसम्पन्नो विद्वांश्च प्रियवाचकः भुक्त्वा तु विपुलान्भोगांस् तत्तीर्थं भजते पुनः
guṇavān rūpasampanno vidvāṃśca priyavācakaḥ bhuktvā tu vipulānbhogāṃs tattīrthaṃ bhajate punaḥ
107.20
यामुने चोत्तरे कूले प्रयागस्य तु दक्षिणे ऋणप्रमोचनं नाम तत्तीर्थं परमं स्मृतम्
yāmune cottare kūle prayāgasya tu dakṣiṇe ṛṇapramocanaṃ nāma tattīrthaṃ paramaṃ smṛtam
107.21
एकरात्रोषितः स्नात्वा ऋणैः सर्वैः प्रमुच्यते स्वर्गलोकमवाप्नोति अनृणश्च सदा भवेत्
ekarātroṣitaḥ snātvā ṛṇaiḥ sarvaiḥ pramucyate svargalokamavāpnoti anṛṇaśca sadā bhavet
Chapter 108
108.1
मत्स्य-पुराण 108 एतच्छ्रुत्वा प्रयागस्य यत्त्वया परिकीर्तितम् विशुद्धं मे ऽद्य हृदयं प्रयागस्य तु कीर्तनात्
matsya-purāṇa 108 etacchrutvā prayāgasya yattvayā parikīrtitam viśuddhaṃ me 'dya hṛdayaṃ prayāgasya tu kīrtanāt
108.2
अनाशकफलं ब्रूहि भगवंस्तत्र कीदृशम् यं च लोकमवाप्नोति विशुद्धः सर्वकिल्बिषैः
anāśakaphalaṃ brūhi bhagavaṃstatra kīdṛśam yaṃ ca lokamavāpnoti viśuddhaḥ sarvakilbiṣaiḥ
108.3
शृणु राजन्प्रयागे तु अनाशकफलं विभो प्राप्नोति पुरुषो धीमाञ् श्रद्दधानो जितेन्द्रियः
śṛṇu rājanprayāge tu anāśakaphalaṃ vibho prāpnoti puruṣo dhīmāñ śraddadhāno jitendriyaḥ
108.4
अहीनाङ्गो ऽप्यरोगश्च पञ्चेन्द्रियसमन्वितः अश्वमेधफलं तस्य गच्छतस्तु पदे पदे
ahīnāṅgo 'pyarogaśca pañcendriyasamanvitaḥ aśvamedhaphalaṃ tasya gacchatastu pade pade
108.5
कुलानि तारयेद्राजन् दश पूर्वान्दशापरान् मुच्यते सर्वपापेभ्यो गच्छेत्तु परमं पदम्
kulāni tārayedrājan daśa pūrvāndaśāparān mucyate sarvapāpebhyo gacchettu paramaṃ padam
108.6
महाभाग्यं हि धर्मस्य यत्त्वं वदसि मे प्रभो अल्पेनैव प्रयत्नेन बहून्धर्मानवाप्नुते
mahābhāgyaṃ hi dharmasya yattvaṃ vadasi me prabho alpenaiva prayatnena bahūndharmānavāpnute
108.7
अश्वमेधैस्तु बहुभिः प्राप्यते सुव्रतैरिह इमं मे संशयं छिन्द्धि परं कौतूहलं हि मे
aśvamedhaistu bahubhiḥ prāpyate suvratairiha imaṃ me saṃśayaṃ chinddhi paraṃ kautūhalaṃ hi me
108.8
शृणु राजन्महावीर यदुक्तं ब्रह्मयोनिना ऋषीणां संनिधौ पूर्वं कथ्यमानं मया श्रुतम्
śṛṇu rājanmahāvīra yaduktaṃ brahmayoninā ṛṣīṇāṃ saṃnidhau pūrvaṃ kathyamānaṃ mayā śrutam
108.9
पञ्चयोजनविस्तीर्णं प्रयागस्य तु मण्डलम् प्रविष्टमात्रे तद्भूमाव् अश्वमेधः पदे पदे
pañcayojanavistīrṇaṃ prayāgasya tu maṇḍalam praviṣṭamātre tadbhūmāv aśvamedhaḥ pade pade
108.10
व्यतीतान्पुरुषान्सप्त भविष्यांश्च चतुर्दश नरस्तारयते सर्वान् यस्तु प्राणान्परित्यजेत्
vyatītānpuruṣānsapta bhaviṣyāṃśca caturdaśa narastārayate sarvān yastu prāṇānparityajet
108.11
एवं ज्ञात्वा तु राजेन्द्र सदा सेवापरो भवेत् अश्रद्दधानाः पुरुषाः पापोपहतचेतसः न प्राप्नुवन्ति तत्स्थानं प्रयागं देवरक्षितम्
evaṃ jñātvā tu rājendra sadā sevāparo bhavet aśraddadhānāḥ puruṣāḥ pāpopahatacetasaḥ na prāpnuvanti tatsthānaṃ prayāgaṃ devarakṣitam
108.12
स्नेहाद्वा द्रव्यलोभाद्वा ये तु कामवशं गताः कथं तीर्थफलं तेषां कथं पुण्यफलं भवेत्
snehādvā dravyalobhādvā ye tu kāmavaśaṃ gatāḥ kathaṃ tīrthaphalaṃ teṣāṃ kathaṃ puṇyaphalaṃ bhavet
108.13
विक्रयः सर्वभाण्डानां कार्याकार्यमजानतः प्रयागे का गतिस्तस्य तन्मे ब्रूहि पितामह
vikrayaḥ sarvabhāṇḍānāṃ kāryākāryamajānataḥ prayāge kā gatistasya tanme brūhi pitāmaha
108.14
शृणु राजन्महागुह्यं सर्वपापप्रणाशनम् मासमेकं तु यः स्नायात् प्रयागे नियतेन्द्रियः मुच्यते सर्वपापेभ्यः स गच्छेत्परमं पदम्
śṛṇu rājanmahāguhyaṃ sarvapāpapraṇāśanam māsamekaṃ tu yaḥ snāyāt prayāge niyatendriyaḥ mucyate sarvapāpebhyaḥ sa gacchetparamaṃ padam
108.15
विश्रम्भघातकानां तु प्रयागे शृणु यत्फलम् त्रिकालमेव स्नायीत आहारं भैक्ष्यमाचरेत् त्रिभिर्मासैः स मुच्येत प्रयागे तु न संशयः
viśrambhaghātakānāṃ tu prayāge śṛṇu yatphalam trikālameva snāyīta āhāraṃ bhaikṣyamācaret tribhirmāsaiḥ sa mucyeta prayāge tu na saṃśayaḥ
108.16
अज्ञानेन तु यस्येह तीर्थयात्रादिकं भवेत् सर्वकामसमृद्धस्तु स्वर्गलोके महीयते स्थानं च लभते नित्यं धनधान्यसमाकुलम्
ajñānena tu yasyeha tīrthayātrādikaṃ bhavet sarvakāmasamṛddhastu svargaloke mahīyate sthānaṃ ca labhate nityaṃ dhanadhānyasamākulam
108.17
एवं ज्ञानेन सम्पूर्णः सदा भवति भोगवान् तारिताः पितरस्तेन नरकात्प्रपितामहाः
evaṃ jñānena sampūrṇaḥ sadā bhavati bhogavān tāritāḥ pitarastena narakātprapitāmahāḥ
108.18
धर्मानुसारि तत्त्वज्ञ पृच्छतस्ते पुनः पुनः त्वत्प्रियार्थं समाख्यातं गुह्यमेतत्सनातनम्
dharmānusāri tattvajña pṛcchataste punaḥ punaḥ tvatpriyārthaṃ samākhyātaṃ guhyametatsanātanam
108.19
अद्य मे सफलं जन्म अद्य मे तारितं कुलम् प्रीतो ऽस्म्यनुगृहीतो ऽस्मि दर्शनादेव ते मुने
adya me saphalaṃ janma adya me tāritaṃ kulam prīto 'smyanugṛhīto 'smi darśanādeva te mune
108.20
त्वद्दर्शनात्तु धर्मात्मन् मुक्तो ऽहं चाद्य किल्बिषात् इदानीं वेद्मि चात्मानं भगवन्गतकल्मषम्
tvaddarśanāttu dharmātman mukto 'haṃ cādya kilbiṣāt idānīṃ vedmi cātmānaṃ bhagavangatakalmaṣam
108.21
दिष्ट्या ते सफलं जन्म दिष्ट्या ते तारितं कुलम् कीर्तनाद्वर्धते पुण्यं श्रुतात्पापप्रणाशनम्
diṣṭyā te saphalaṃ janma diṣṭyā te tāritaṃ kulam kīrtanādvardhate puṇyaṃ śrutātpāpapraṇāśanam
108.22
यमुनायां तु किं पुण्यं किं फलं तु महामुने एतन्मे सर्वमाख्याहि यथादृष्टं यथाश्रुतम्
yamunāyāṃ tu kiṃ puṇyaṃ kiṃ phalaṃ tu mahāmune etanme sarvamākhyāhi yathādṛṣṭaṃ yathāśrutam
108.23
तपनस्य सुता देवी त्रिषु लोकेषु विश्रुता समाख्याता महाभागा यमुना तत्र निम्नगा
tapanasya sutā devī triṣu lokeṣu viśrutā samākhyātā mahābhāgā yamunā tatra nimnagā
108.24
येनैव निःसृता गङ्गा तेनैव यमुना गता योजनानां सहस्रेषु कीर्तनात्पापनाशिनी
yenaiva niḥsṛtā gaṅgā tenaiva yamunā gatā yojanānāṃ sahasreṣu kīrtanātpāpanāśinī
108.25
तत्र स्नात्वा च पीत्वा च यमुनायां युधिष्ठिर कीर्तनाल्लभते पुण्यं दृष्ट्वा भद्राणि पश्यति
tatra snātvā ca pītvā ca yamunāyāṃ yudhiṣṭhira kīrtanāllabhate puṇyaṃ dṛṣṭvā bhadrāṇi paśyati
108.26
अवगाह्य च पीत्वा च पुनात्यासप्तमं कुलम् प्राणांस्त्यजति यस्तत्र स याति परमां गतिम्
avagāhya ca pītvā ca punātyāsaptamaṃ kulam prāṇāṃstyajati yastatra sa yāti paramāṃ gatim
108.27
अग्नितीर्थमिति ख्यातं यमुनादक्षिणे तटे पश्चिमे धर्मराजस्य तीर्थं तु नरकं स्मृतम्
agnitīrthamiti khyātaṃ yamunādakṣiṇe taṭe paścime dharmarājasya tīrthaṃ tu narakaṃ smṛtam
108.28
तत्र स्नात्वा दिवं यान्ति ये मृतास्ते ऽपुनर्भवाः एवं तीर्थसहस्राणि यमुनादक्षिणे तटे
tatra snātvā divaṃ yānti ye mṛtāste 'punarbhavāḥ evaṃ tīrthasahasrāṇi yamunādakṣiṇe taṭe
108.29
उत्तरेण प्रवक्ष्यामि आदित्यस्य महात्मनः तीर्थं निरञ्जनं नाम यत्र देवाः सवासवाः
uttareṇa pravakṣyāmi ādityasya mahātmanaḥ tīrthaṃ nirañjanaṃ nāma yatra devāḥ savāsavāḥ
108.30
उपासते स्म संध्यां ये त्रिकालं हि युधिष्ठिर देवाः सेवन्ति तत्तीर्थं ये चान्ये विबुधा जनाः
upāsate sma saṃdhyāṃ ye trikālaṃ hi yudhiṣṭhira devāḥ sevanti tattīrthaṃ ye cānye vibudhā janāḥ
108.31
श्रद्दधानपरो भूत्वा कुरु तीर्थाभिषेचनम् अन्ये च बहवस्तीर्थाः सर्वपापहराः स्मृताः तेषु स्नात्वा दिवं यान्ति ये मृतास्ते ऽपुनर्भवाः
śraddadhānaparo bhūtvā kuru tīrthābhiṣecanam anye ca bahavastīrthāḥ sarvapāpaharāḥ smṛtāḥ teṣu snātvā divaṃ yānti ye mṛtāste 'punarbhavāḥ
108.32
गङ्गा च यमुना चैव उभे तुल्यफले स्मृते केवलं ज्येष्ठभावेन गङ्गा सर्वत्र पूज्यते
gaṅgā ca yamunā caiva ubhe tulyaphale smṛte kevalaṃ jyeṣṭhabhāvena gaṅgā sarvatra pūjyate
108.33
एवं कुरुष्व कौन्तेय सर्वतीर्थाभिषेचनम् यावज्जीवकृतं पापं तत्क्षणादेव नश्यति
evaṃ kuruṣva kaunteya sarvatīrthābhiṣecanam yāvajjīvakṛtaṃ pāpaṃ tatkṣaṇādeva naśyati
108.34
यस्त्विमं कल्य उत्थाय पठते च शृणोति च मुच्यते सर्वपापेभ्यः स्वर्गलोकं स गच्छति
yastvimaṃ kalya utthāya paṭhate ca śṛṇoti ca mucyate sarvapāpebhyaḥ svargalokaṃ sa gacchati
Chapter 109
109.1
मत्स्य-पुराण 109 श्रुतं मे ब्रह्मणा प्रोक्तं पुराणे ब्रह्मसम्भवे तीर्थानां तु सहस्राणि शतानि नियुतानि च सर्वे पुण्याः पवित्राश्च गतिश्च परमा स्मृता
matsya-purāṇa 109 śrutaṃ me brahmaṇā proktaṃ purāṇe brahmasambhave tīrthānāṃ tu sahasrāṇi śatāni niyutāni ca sarve puṇyāḥ pavitrāśca gatiśca paramā smṛtā
109.2
सोमतीर्थं महापुण्यं महापातकनाशनम् स्नानमात्रेण राजेन्द्र पुरुषांस्तारयेच्छतम् तस्मात्सर्वप्रयत्नेन तत्र स्नानं समाचरेत्
somatīrthaṃ mahāpuṇyaṃ mahāpātakanāśanam snānamātreṇa rājendra puruṣāṃstārayecchatam tasmātsarvaprayatnena tatra snānaṃ samācaret
109.3
पृथिव्यां नैमिषं पुण्यम् अन्तरिक्षे च पुष्करम् त्रयाणामपि लोकानां कुरुक्षेत्रं विशिष्यते
pṛthivyāṃ naimiṣaṃ puṇyam antarikṣe ca puṣkaram trayāṇāmapi lokānāṃ kurukṣetraṃ viśiṣyate
109.4
सर्वाणि तानि संत्यज्य कथमेकं प्रशंससि अप्रमाणं तु तत्रोक्तम् अश्रद्धेयमनुत्तमम्
sarvāṇi tāni saṃtyajya kathamekaṃ praśaṃsasi apramāṇaṃ tu tatroktam aśraddheyamanuttamam
109.5
गतिं च परमां दिव्यां भोगांश्चैव यथेप्सितान् किमर्थमल्पयोगेन बहु धर्मं प्रशंससि एतन्मे संशयं ब्रूहि यथादृष्टं यथाश्रुतम्
gatiṃ ca paramāṃ divyāṃ bhogāṃścaiva yathepsitān kimarthamalpayogena bahu dharmaṃ praśaṃsasi etanme saṃśayaṃ brūhi yathādṛṣṭaṃ yathāśrutam
109.6
अश्रद्धेयं न वक्तव्यं प्रत्यक्षमपि यद्भवेत् नरस्याश्रद्दधानस्य पापोपहतचेतसः
aśraddheyaṃ na vaktavyaṃ pratyakṣamapi yadbhavet narasyāśraddadhānasya pāpopahatacetasaḥ
109.7
अश्रद्दधानो ह्यशुचिर् दुर्मतिस्त्यक्तमङ्गलः एते पातकिनः सर्वे तेनेदं भाषितं त्वया
aśraddadhāno hyaśucir durmatistyaktamaṅgalaḥ ete pātakinaḥ sarve tenedaṃ bhāṣitaṃ tvayā
109.8
शृणु प्रयागमाहात्म्यं यथादृष्टं यथाश्रुतम् प्रत्यक्षं च परोक्षं च यथान्यस्तं भविष्यति
śṛṇu prayāgamāhātmyaṃ yathādṛṣṭaṃ yathāśrutam pratyakṣaṃ ca parokṣaṃ ca yathānyastaṃ bhaviṣyati
109.9
यथैवान्यददृष्टं च यथादृष्टं यथाश्रुतम् शास्त्रं प्रमाणं कृत्वा च युज्यते योगमात्मनः
yathaivānyadadṛṣṭaṃ ca yathādṛṣṭaṃ yathāśrutam śāstraṃ pramāṇaṃ kṛtvā ca yujyate yogamātmanaḥ
109.10
क्लिश्यते चापरस्तत्र नैव योगमवाप्नुयात् जन्मान्तरसहस्रेभ्यो योगो लभ्येत मानवैः
kliśyate cāparastatra naiva yogamavāpnuyāt janmāntarasahasrebhyo yogo labhyeta mānavaiḥ
109.11
यथा योगसहस्रेण योगो लभ्येत मानवैः यस्तु सर्वाणि रत्नानि ब्राह्मणेभ्यः प्रयच्छति
yathā yogasahasreṇa yogo labhyeta mānavaiḥ yastu sarvāṇi ratnāni brāhmaṇebhyaḥ prayacchati
109.12
तेन दानेन दत्तेन योगं नाभ्येति मानवः प्रयागे तु मृतस्येदं सर्वं भवति नान्यथा
tena dānena dattena yogaṃ nābhyeti mānavaḥ prayāge tu mṛtasyedaṃ sarvaṃ bhavati nānyathā
109.13
प्रधानहेतुं वक्ष्यामि श्रद्दधत्स्व च भारत यथा सर्वेषु भूतेषु ब्रह्म सर्वत्र दृश्यते
pradhānahetuṃ vakṣyāmi śraddadhatsva ca bhārata yathā sarveṣu bhūteṣu brahma sarvatra dṛśyate
109.14
ब्राह्मणे वास्ति यत्किंचिद् अब्राह्मम् इति वोच्यते एवं सर्वेषु भूतेषु ब्रह्म सर्वत्र पूज्यते
brāhmaṇe vāsti yatkiṃcid abrāhmam iti vocyate evaṃ sarveṣu bhūteṣu brahma sarvatra pūjyate
109.15
तथा सर्वेषु लोकेषु प्रयागं पूजयेद्बुधः पूज्यते तीर्थराजस्तु सत्यमेव युधिष्ठिर
tathā sarveṣu lokeṣu prayāgaṃ pūjayedbudhaḥ pūjyate tīrtharājastu satyameva yudhiṣṭhira
109.16
ब्रह्मापि स्मरते नित्यं प्रयागं तीर्थमुत्तमम् तीर्थराजम् अनुप्राप्य न चान्यत्किंचिदर्हति
brahmāpi smarate nityaṃ prayāgaṃ tīrthamuttamam tīrtharājam anuprāpya na cānyatkiṃcidarhati
109.17
को हि देवत्वमासाद्य मनुष्यत्वं चिकीर्षति अनेनैवोपमानेन त्वं ज्ञास्यसि युधिष्ठिर यथा पुण्यतमं चास्ति तथैव कथितं मया
ko hi devatvamāsādya manuṣyatvaṃ cikīrṣati anenaivopamānena tvaṃ jñāsyasi yudhiṣṭhira yathā puṇyatamaṃ cāsti tathaiva kathitaṃ mayā
109.18
श्रुतं चेदं त्वया प्रोक्तं विस्मितो ऽहं पुनः पुनः कथं योगेन तत्प्राप्तिः स्वर्गवासस्तु कर्मणा
śrutaṃ cedaṃ tvayā proktaṃ vismito 'haṃ punaḥ punaḥ kathaṃ yogena tatprāptiḥ svargavāsastu karmaṇā
109.19
दाता वै लभते भोगान् गां च यत्कर्मणः फलम् तानि कर्माणि पृच्छामि पुनस्तैः प्राप्यते मही
dātā vai labhate bhogān gāṃ ca yatkarmaṇaḥ phalam tāni karmāṇi pṛcchāmi punastaiḥ prāpyate mahī
109.20
शृणु राजन्महाबाहो यथोक्तकरणं महीम् गामग्निं ब्राह्मणं शास्त्रं काञ्चनं सलिलं स्त्रियः
śṛṇu rājanmahābāho yathoktakaraṇaṃ mahīm gāmagniṃ brāhmaṇaṃ śāstraṃ kāñcanaṃ salilaṃ striyaḥ
109.21
मातरं पितरं चैव ये निन्दन्ति नराधमाः न तेषामूर्ध्वगमनम् इदमाह प्रजापतिः
mātaraṃ pitaraṃ caiva ye nindanti narādhamāḥ na teṣāmūrdhvagamanam idamāha prajāpatiḥ
109.22
एवं योगस्य सम्प्राप्तिस्थानं परमदुर्लभम् गच्छन्ति नरकं घोरं ये नराः पापकर्मिणः
evaṃ yogasya samprāptisthānaṃ paramadurlabham gacchanti narakaṃ ghoraṃ ye narāḥ pāpakarmiṇaḥ
109.23
हस्त्यश्वं गाम् अनड्वाहं मणिमुक्तादिकाञ्चनम् परोक्षं हरते यस्तु पश्चाद्दानं प्रयच्छति
hastyaśvaṃ gām anaḍvāhaṃ maṇimuktādikāñcanam parokṣaṃ harate yastu paścāddānaṃ prayacchati
109.24
न ते गच्छन्ति वै स्वर्गं दातारो यत्र भोगिनः अनेनकर्मणा युक्ताः पच्यन्ते नरके पुनः
na te gacchanti vai svargaṃ dātāro yatra bhoginaḥ anenakarmaṇā yuktāḥ pacyante narake punaḥ
109.25
एवं योगं च धर्मं च दातारं च युधिष्ठिर यथा सत्यमसत्यं वा अस्ति नास्तीति यत्फलम् निरुक्तं तु प्रवक्ष्यामि यथाह स्वयमंशुमान्
evaṃ yogaṃ ca dharmaṃ ca dātāraṃ ca yudhiṣṭhira yathā satyamasatyaṃ vā asti nāstīti yatphalam niruktaṃ tu pravakṣyāmi yathāha svayamaṃśumān
Chapter 110
110.1
मत्स्य-पुराण 110 शृणु राजन्प्रयागस्य माहात्म्यं पुनरेव तु नैमिषं पुष्करं चैव गोतीर्थं सिन्धुसागरम्
matsya-purāṇa 110 śṛṇu rājanprayāgasya māhātmyaṃ punareva tu naimiṣaṃ puṣkaraṃ caiva gotīrthaṃ sindhusāgaram
110.2
गया च चैत्रकं चैव गङ्गासागरमेव च एते चान्ये च बहवो ये च पुण्याः शिलोच्चयाः
gayā ca caitrakaṃ caiva gaṅgāsāgarameva ca ete cānye ca bahavo ye ca puṇyāḥ śiloccayāḥ
110.3
दश तीर्थसहस्राणि त्रिंशत्कोट्यस्तथा पराः प्रयागे संस्थिता नित्यम् एवमाहुर्मनीषिणः
daśa tīrthasahasrāṇi triṃśatkoṭyastathā parāḥ prayāge saṃsthitā nityam evamāhurmanīṣiṇaḥ
110.4
त्रीणि चाप्यग्निकुण्डानि येषां मध्ये तु जाह्नवी प्रयागादभिनिष्क्रान्ता सर्वतीर्थनमस्कृता
trīṇi cāpyagnikuṇḍāni yeṣāṃ madhye tu jāhnavī prayāgādabhiniṣkrāntā sarvatīrthanamaskṛtā
110.5
तपनस्य सुता देवी त्रिषु लोकेषु विश्रुता यमुना गङ्गया सार्धं संगता लोकभाविनी
tapanasya sutā devī triṣu lokeṣu viśrutā yamunā gaṅgayā sārdhaṃ saṃgatā lokabhāvinī
110.6
गङ्गायमुनयोर्मध्ये पृथिव्या जघनं स्मृतम् प्रयागं राजशार्दूल कलां नार्हति षोडशीम्
gaṅgāyamunayormadhye pṛthivyā jaghanaṃ smṛtam prayāgaṃ rājaśārdūla kalāṃ nārhati ṣoḍaśīm
110.7
तिस्रः कोट्यो ऽर्धकोटिश्च तीर्थानां वायुरब्रवीत् दिवि भुव्यन्तरिक्षे च तत्सर्वं जाह्नवी स्मृता
tisraḥ koṭyo 'rdhakoṭiśca tīrthānāṃ vāyurabravīt divi bhuvyantarikṣe ca tatsarvaṃ jāhnavī smṛtā
110.8
प्रयागं समधिष्ठानं कम्बलाश्वतरावुभौ भोगवत्यथ या चैषा वेदिरेषा प्रजापतेः
prayāgaṃ samadhiṣṭhānaṃ kambalāśvatarāvubhau bhogavatyatha yā caiṣā vedireṣā prajāpateḥ
110.9
तत्र वेदाश्च यज्ञाश्च मूर्तिमन्तो युधिष्ठिर प्रजापतिम् उपासन्ते ऋषयश्च तपोधनाः
tatra vedāśca yajñāśca mūrtimanto yudhiṣṭhira prajāpatim upāsante ṛṣayaśca tapodhanāḥ
110.10
यजन्ते क्रतुभिर् देवास् तथा चक्रधरा नृपाः ततः पुण्यतमं नास्ति त्रिषु लोकेषु भारत
yajante kratubhir devās tathā cakradharā nṛpāḥ tataḥ puṇyatamaṃ nāsti triṣu lokeṣu bhārata
110.11
प्रभावात्सर्वतीर्थेभ्यः प्रभवत्यधिकं विभो दश तीर्थसहस्राणि तिस्रः कोट्यस्तथा पराः
prabhāvātsarvatīrthebhyaḥ prabhavatyadhikaṃ vibho daśa tīrthasahasrāṇi tisraḥ koṭyastathā parāḥ
110.12
यत्र गङ्गा महाभागा स देशस्तत्तपोधनम् सिद्धक्षेत्रं च विज्ञेयं गङ्गातीरसमन्वितम्
yatra gaṅgā mahābhāgā sa deśastattapodhanam siddhakṣetraṃ ca vijñeyaṃ gaṅgātīrasamanvitam
110.13
इदं सत्यं विजानीयात् साधूनामात्मनश्च वै सुहृदश्च जपेत्कर्णे शिष्यस्यानुगतस्य च
idaṃ satyaṃ vijānīyāt sādhūnāmātmanaśca vai suhṛdaśca japetkarṇe śiṣyasyānugatasya ca
110.14
इदं धन्यमिदं स्वर्ग्यम् इदं सत्यमिदं सुखम् इदं पुण्यमिदं धर्म्यं पावनं धर्ममुत्तमम्
idaṃ dhanyamidaṃ svargyam idaṃ satyamidaṃ sukham idaṃ puṇyamidaṃ dharmyaṃ pāvanaṃ dharmamuttamam
110.15
महर्षीणामिदं गुह्यं सर्वपापप्रणाशनम् अधीत्य च द्विजो ऽप्येतन् निर्मलः स्वर्गमाप्नुयात्
maharṣīṇāmidaṃ guhyaṃ sarvapāpapraṇāśanam adhītya ca dvijo 'pyetan nirmalaḥ svargamāpnuyāt
110.16
य इदं शृणुयान्नित्यं तीर्थं पुण्यं सदा शुचिः जातिस्मरत्वं लभते नाकपृष्ठे च मोदते
ya idaṃ śṛṇuyānnityaṃ tīrthaṃ puṇyaṃ sadā śuciḥ jātismaratvaṃ labhate nākapṛṣṭhe ca modate
110.17
प्राप्यन्ते तानि तीर्थानि सद्भिः शिष्टानुदर्शिभिः स्नाहि तीर्थेषु कौरव्य न च वक्रमतिर्भव
prāpyante tāni tīrthāni sadbhiḥ śiṣṭānudarśibhiḥ snāhi tīrtheṣu kauravya na ca vakramatirbhava
110.18
त्वया च सम्यक्पृष्टेन कथितं वै मया विभो पितरस्तारिताः सर्वे तथैव च पितामहाः
tvayā ca samyakpṛṣṭena kathitaṃ vai mayā vibho pitarastāritāḥ sarve tathaiva ca pitāmahāḥ
110.19
व्रतं दानं तपस्तीर्थं यागाः सर्वे सदक्षिणाः योगाः सांख्यं सदाचारो ये चान्ये ज्ञानहेतवः प्रयागस्य तु सर्वे ते कलां नार्हन्ति षोडशीम्
vrataṃ dānaṃ tapastīrthaṃ yāgāḥ sarve sadakṣiṇāḥ yogāḥ sāṃkhyaṃ sadācāro ye cānye jñānahetavaḥ prayāgasya tu sarve te kalāṃ nārhanti ṣoḍaśīm
110.20
एवं ज्ञानं च योगश्च तीर्थं चैव युधिष्ठिर बहुक्लेशेन युज्यन्ते तेन यान्ति परां गतिम् त्रिकालं जायते ज्ञानं स्वर्गलोकं गमिष्यति
evaṃ jñānaṃ ca yogaśca tīrthaṃ caiva yudhiṣṭhira bahukleśena yujyante tena yānti parāṃ gatim trikālaṃ jāyate jñānaṃ svargalokaṃ gamiṣyati
Chapter 111
111.1
मत्स्य-पुराण 111 कथं सर्वमिदं प्रोक्तं प्रयागस्य महामुने एतन्नः सर्वमाख्याहि यथा हि मम तारयेत्
matsya-purāṇa 111 kathaṃ sarvamidaṃ proktaṃ prayāgasya mahāmune etannaḥ sarvamākhyāhi yathā hi mama tārayet
111.2
शृणु राजन्प्रयागे तु प्रोक्तं सर्वमिदं जगत् ब्रह्मा विष्णुस्तथेशानो देवताः प्रभुरव्ययः
śṛṇu rājanprayāge tu proktaṃ sarvamidaṃ jagat brahmā viṣṇustatheśāno devatāḥ prabhuravyayaḥ
111.3
ब्रह्मा सृजति भूतानि स्थावरं जङ्गमं च यत् तान्येतानि परं लोके विष्णुः संवर्धते प्रजाः
brahmā sṛjati bhūtāni sthāvaraṃ jaṅgamaṃ ca yat tānyetāni paraṃ loke viṣṇuḥ saṃvardhate prajāḥ
111.4
कल्पान्ते तत्समग्रं हि रुद्रः संहरते जगत् तदा प्रयागतीर्थं च न कदाचिद्विनश्यति
kalpānte tatsamagraṃ hi rudraḥ saṃharate jagat tadā prayāgatīrthaṃ ca na kadācidvinaśyati
111.5
ईश्वरः सर्वभूतानां यः पश्यति स पश्यति यत्नेनानेन तिष्ठन्ति ते यान्ति परमां गतिम्
īśvaraḥ sarvabhūtānāṃ yaḥ paśyati sa paśyati yatnenānena tiṣṭhanti te yānti paramāṃ gatim
111.6
आख्याहि मे यथातथ्यं यथैषा तिष्ठति श्रुतिः केन वा कारणेनैव तिष्ठन्ते लोकसत्तमाः
ākhyāhi me yathātathyaṃ yathaiṣā tiṣṭhati śrutiḥ kena vā kāraṇenaiva tiṣṭhante lokasattamāḥ
111.7
प्रयागे निवसन्त्येते ब्रह्मविष्णुमहेश्वराः कारणं तत्प्रवक्ष्यामि शृणु तत्त्वं युधिष्ठिर
prayāge nivasantyete brahmaviṣṇumaheśvarāḥ kāraṇaṃ tatpravakṣyāmi śṛṇu tattvaṃ yudhiṣṭhira
111.8
पञ्चयोजनविस्तीर्णं प्रयागस्य तु मण्डलम् तिष्ठन्ति रक्षणायात्र पापकर्मनिवारणात्
pañcayojanavistīrṇaṃ prayāgasya tu maṇḍalam tiṣṭhanti rakṣaṇāyātra pāpakarmanivāraṇāt
111.9
उत्तरेण प्रतिष्ठानाच् छद्मना ब्रह्म तिष्ठति वेणीमाधवरूपी तु भगवांस्तत्र तिष्ठति
uttareṇa pratiṣṭhānāc chadmanā brahma tiṣṭhati veṇīmādhavarūpī tu bhagavāṃstatra tiṣṭhati
111.10
माहेश्वरो वटो भूत्वा तिष्ठते परमेश्वरः ततो देवाः सगन्धर्वाः सिद्धाश्च परमर्षयः रक्षन्ति मण्डलं नित्यं पापकर्मनिवारणात्
māheśvaro vaṭo bhūtvā tiṣṭhate parameśvaraḥ tato devāḥ sagandharvāḥ siddhāśca paramarṣayaḥ rakṣanti maṇḍalaṃ nityaṃ pāpakarmanivāraṇāt
111.11
यस्मिञ्जुह्वन्स्वकं पापं नरकं च न पश्यति एवं ब्रह्मा च विष्णुश्च प्रयागे स महेश्वरः
yasmiñjuhvansvakaṃ pāpaṃ narakaṃ ca na paśyati evaṃ brahmā ca viṣṇuśca prayāge sa maheśvaraḥ
111.12
सप्तद्वीपाः समुद्राश्च पर्वताश्च महीतले रक्षमाणाश्च तिष्ठन्ति यावदाभूतसंप्लवम्
saptadvīpāḥ samudrāśca parvatāśca mahītale rakṣamāṇāśca tiṣṭhanti yāvadābhūtasaṃplavam
111.13
ये चान्ये बहवः सर्वे तिष्ठन्ति च युधिष्ठिर यत् पृथिवी तत्समाश्रित्य निर्मिता दैवतैस् त्रिभिः
ye cānye bahavaḥ sarve tiṣṭhanti ca yudhiṣṭhira yat pṛthivī tatsamāśritya nirmitā daivatais tribhiḥ
111.14
प्रजापतेरिदं क्षेत्रं प्रयागमिति विश्रुतम् एतत्पुण्यं पवित्रं वै प्रयागं च युधिष्ठिर स्वराज्यं कुरु राजेन्द्र भ्रातृभिः सहितो ऽनघ
prajāpateridaṃ kṣetraṃ prayāgamiti viśrutam etatpuṇyaṃ pavitraṃ vai prayāgaṃ ca yudhiṣṭhira svarājyaṃ kuru rājendra bhrātṛbhiḥ sahito 'nagha
Chapter 112
112.1
मत्स्य-पुराण 112 भ्रातृभिः सहितः सर्वैर् द्रौपद्या सह भार्यया ब्राह्मणेभ्यो नमस्कृत्य गुरून्देवानतर्पयत्
matsya-purāṇa 112 bhrātṛbhiḥ sahitaḥ sarvair draupadyā saha bhāryayā brāhmaṇebhyo namaskṛtya gurūndevānatarpayat
112.2
वासुदेवो ऽपि तत्रैव क्षणेनाभ्यागतस्तदा पाण्डवैः सहितैः सर्वैः पूज्यमानस्तु माधवः
vāsudevo 'pi tatraiva kṣaṇenābhyāgatastadā pāṇḍavaiḥ sahitaiḥ sarvaiḥ pūjyamānastu mādhavaḥ
112.3
कृष्णेन सहितैः सर्वैः पुनरेव महात्मभिः अभिषिक्तः स्वराज्ये च धर्मपुत्रो युधिष्ठिरः
kṛṣṇena sahitaiḥ sarvaiḥ punareva mahātmabhiḥ abhiṣiktaḥ svarājye ca dharmaputro yudhiṣṭhiraḥ
112.4
एतस्मिन्नन्तरे चैव मार्कण्डेयो महामुनिः ततः स्वस्तीति चोक्त्वा तु क्षणादाश्रममागमत्
etasminnantare caiva mārkaṇḍeyo mahāmuniḥ tataḥ svastīti coktvā tu kṣaṇādāśramamāgamat
112.5
युधिष्ठिरो ऽपि धर्मात्मा भ्रातृभिः सहितो ऽवसत् महादानं ततो दत्त्वा धर्मपुत्रो महामनाः
yudhiṣṭhiro 'pi dharmātmā bhrātṛbhiḥ sahito 'vasat mahādānaṃ tato dattvā dharmaputro mahāmanāḥ
112.6
यस्त्विदं कल्य उत्थाय माहात्म्यं पठते नरः प्रयागं स्मरते नित्यं स याति परमं पदम् मुच्यते सर्वपापेभ्यो रुद्रलोकं स गच्छति
yastvidaṃ kalya utthāya māhātmyaṃ paṭhate naraḥ prayāgaṃ smarate nityaṃ sa yāti paramaṃ padam mucyate sarvapāpebhyo rudralokaṃ sa gacchati
112.7
मम वाक्यं च कर्तव्यं महाराज ब्रवीम्यहम् नित्यं जपस्व जुह्वस्व प्रयागे विगतज्वरः
mama vākyaṃ ca kartavyaṃ mahārāja bravīmyaham nityaṃ japasva juhvasva prayāge vigatajvaraḥ
112.8
प्रयागं स्मर वै नित्यं सहास्माभिर्युधिष्ठिर स्वयं प्राप्स्यसि राजेन्द्र स्वर्गलोकं न संशयः
prayāgaṃ smara vai nityaṃ sahāsmābhiryudhiṣṭhira svayaṃ prāpsyasi rājendra svargalokaṃ na saṃśayaḥ
112.9
प्रयागमनुगच्छेद्वा वसते वापि यो नरः सर्वपापविशुद्धात्मा रुद्रलोकं स गच्छति
prayāgamanugacchedvā vasate vāpi yo naraḥ sarvapāpaviśuddhātmā rudralokaṃ sa gacchati
112.10
प्रतिग्रहादुपावृत्तः संतुष्टो नियतः शुचिः अहंकारनिवृत्तश्च स तीर्थफलमश्नुते
pratigrahādupāvṛttaḥ saṃtuṣṭo niyataḥ śuciḥ ahaṃkāranivṛttaśca sa tīrthaphalamaśnute
112.11
अकोपनश्च सत्यश्च सत्यवादी दृढव्रतः आत्मोपमश्च भूतेषु स तीर्थफलमश्नुते
akopanaśca satyaśca satyavādī dṛḍhavrataḥ ātmopamaśca bhūteṣu sa tīrthaphalamaśnute
112.12
ऋषिभिः क्रतवः प्रोक्ता देवैश्चापि यथाक्रमम् न हि शक्या दरिद्रेण यज्ञाः प्राप्तुं महीपते
ṛṣibhiḥ kratavaḥ proktā devaiścāpi yathākramam na hi śakyā daridreṇa yajñāḥ prāptuṃ mahīpate
112.13
बहूपकरणा यज्ञा नानासम्भारविस्तराः प्राप्यन्ते पार्थिवैरेतैः समृद्धैर्वै नरैः क्वचित्
bahūpakaraṇā yajñā nānāsambhāravistarāḥ prāpyante pārthivairetaiḥ samṛddhairvai naraiḥ kvacit
112.14
यो दरिद्रैरपि विधिः शक्यः प्राप्तुं नरेश्वर तुल्यो यज्ञफलैः पुण्यैस् तन्निबोध युधिष्ठिर
yo daridrairapi vidhiḥ śakyaḥ prāptuṃ nareśvara tulyo yajñaphalaiḥ puṇyais tannibodha yudhiṣṭhira
112.15
ऋषीणां परमं गुह्यम् इदं भरतसत्तम तीर्थानुगमनं पुण्यं यज्ञेभ्यो ऽपि विशिष्यते
ṛṣīṇāṃ paramaṃ guhyam idaṃ bharatasattama tīrthānugamanaṃ puṇyaṃ yajñebhyo 'pi viśiṣyate
112.16
दश तीर्थसहस्राणि तिस्रः कोट्यस्तथापगाः माघमासे गमिष्यन्ति गङ्गायां भरतर्षभ
daśa tīrthasahasrāṇi tisraḥ koṭyastathāpagāḥ māghamāse gamiṣyanti gaṅgāyāṃ bharatarṣabha
112.17
स्वस्थो भव महाराज भुङ्क्ष्व राज्यमकण्टकम् पुनर्द्रक्ष्यसि राजेन्द्र यजमानो विशेषतः
svastho bhava mahārāja bhuṅkṣva rājyamakaṇṭakam punardrakṣyasi rājendra yajamāno viśeṣataḥ
112.18
इत्युक्त्वा स महाभागो मार्कण्डेयो महातपाः युधिष्ठिरस्य नृपतेस् तत्रैवान्तरधीयत
ityuktvā sa mahābhāgo mārkaṇḍeyo mahātapāḥ yudhiṣṭhirasya nṛpates tatraivāntaradhīyata
112.19
ततस्तत्र समाप्लाव्य गात्राणि सगणो नृपः यथोक्तेनाथ विधिना परां निर्वृतिमागमत्
tatastatra samāplāvya gātrāṇi sagaṇo nṛpaḥ yathoktenātha vidhinā parāṃ nirvṛtimāgamat
112.20
तथा त्वमपि देवर्षे प्रयागाभिमुखो भव अभिषेकं तु कृत्वाद्य कृतकृत्यो भविष्यसि
tathā tvamapi devarṣe prayāgābhimukho bhava abhiṣekaṃ tu kṛtvādya kṛtakṛtyo bhaviṣyasi
112.21
एवमुक्त्वाथ नन्दीशस् तत्रैवान्तरधीयत नारदो ऽपि जगामाशु प्रयागाभिमुखस्तथा
evamuktvātha nandīśas tatraivāntaradhīyata nārado 'pi jagāmāśu prayāgābhimukhastathā
112.22
तत्र स्नात्वा च जप्त्वा च विधिदृष्टेन कर्मणा दानं दत्त्वा द्विजाग्र्येभ्यो गतः स्वभवनं तदा
tatra snātvā ca japtvā ca vidhidṛṣṭena karmaṇā dānaṃ dattvā dvijāgryebhyo gataḥ svabhavanaṃ tadā
Chapter 113
113.1
मत्स्य-पुराण 113 कति द्वीपाः समुद्रा वा पर्वता वा कति प्रभो कियन्ति चैव वर्षाणि तेषु नद्यश्च काः स्मृताः
matsya-purāṇa 113 kati dvīpāḥ samudrā vā parvatā vā kati prabho kiyanti caiva varṣāṇi teṣu nadyaśca kāḥ smṛtāḥ
113.2
महाभूमिप्रमाणं च लोकालोकस्तथैव च पर्याप्तिं परिमाणं च गतिश्चन्द्रार्कयोस्तथा
mahābhūmipramāṇaṃ ca lokālokastathaiva ca paryāptiṃ parimāṇaṃ ca gatiścandrārkayostathā
113.3
एतद्ब्रवीहि नः सर्वं विस्तरेण यथार्थवित् त्वदुक्तमेतत्सकलं श्रोतुमिच्छामहे वयम्
etadbravīhi naḥ sarvaṃ vistareṇa yathārthavit tvaduktametatsakalaṃ śrotumicchāmahe vayam
113.4
द्वीपभेदसहस्राणि सप्त चान्तर्गतानि च न शक्यन्ते क्रमेणेह वक्तुं वै सकलं जगत्
dvīpabhedasahasrāṇi sapta cāntargatāni ca na śakyante krameṇeha vaktuṃ vai sakalaṃ jagat
113.5
सप्तैव तु प्रवक्ष्यामि चन्द्रादित्यग्रहैः सह तेषां मनुष्यतर्केण प्रमाणानि प्रचक्षते
saptaiva tu pravakṣyāmi candrādityagrahaiḥ saha teṣāṃ manuṣyatarkeṇa pramāṇāni pracakṣate
113.6
अचिन्त्याः खलु ये भावास् तांस्तु तर्केण साधयेत् प्रकृतिभ्यः परं यच्च तदचिन्त्यस्य लक्षणम्
acintyāḥ khalu ye bhāvās tāṃstu tarkeṇa sādhayet prakṛtibhyaḥ paraṃ yacca tadacintyasya lakṣaṇam
113.7
सप्त वर्षाणि वक्ष्यामि जम्बूद्वीपं यथाविधम् विस्तरं मण्डलं यच्च योजनैस्तान्निबोधत
sapta varṣāṇi vakṣyāmi jambūdvīpaṃ yathāvidham vistaraṃ maṇḍalaṃ yacca yojanaistānnibodhata
113.8
योजनानां सहस्राणि शतं द्वीपस्य विस्तरः नानाजनपदाकीर्णं पुरैश्च विविधैः शुभैः
yojanānāṃ sahasrāṇi śataṃ dvīpasya vistaraḥ nānājanapadākīrṇaṃ puraiśca vividhaiḥ śubhaiḥ
113.9
सिद्धचारणसंकीर्णं पर्वतैरुपशोभितम् सर्वधातुपिनद्धैस्तैः शिलाजालसमुद्गतैः
siddhacāraṇasaṃkīrṇaṃ parvatairupaśobhitam sarvadhātupinaddhaistaiḥ śilājālasamudgataiḥ
113.10
पर्वतप्रभवाभिश्च नदीभिस्तु समन्ततः प्रागायता महापार्श्वाः षडिमे वर्षपर्वताः
parvataprabhavābhiśca nadībhistu samantataḥ prāgāyatā mahāpārśvāḥ ṣaḍime varṣaparvatāḥ
113.11
अवगाह्य ह्युभयतः समुद्रौ पूर्वपश्चिमौ हिमप्रायश्च हिमवान् हेमकूटश्च हेमवान्
avagāhya hyubhayataḥ samudrau pūrvapaścimau himaprāyaśca himavān hemakūṭaśca hemavān
113.12
सर्वतः सुमुखश्चापि निषधः पर्वतो महान् चातुर्वर्ण्यस्तु सौवर्णो मेरुश्चोल्बमयः स्मृतः चतुर्विंशत्सहस्राणि विस्तीर्णः स चतुर्दिशम्
sarvataḥ sumukhaścāpi niṣadhaḥ parvato mahān cāturvarṇyastu sauvarṇo meruścolbamayaḥ smṛtaḥ caturviṃśatsahasrāṇi vistīrṇaḥ sa caturdiśam
113.13
वृत्ताकृतिप्रमाणश्च चतुरस्रः समाहितः नानावर्णैः समः पार्श्वैः प्रजापतिगुणान्वितः
vṛttākṛtipramāṇaśca caturasraḥ samāhitaḥ nānāvarṇaiḥ samaḥ pārśvaiḥ prajāpatiguṇānvitaḥ
113.14
नाभीबन्धनसम्भूतो ब्रह्मणो ऽव्यक्तजन्मनः पूर्वतः श्वेतवर्णस्तु ब्राह्मण्यं तस्य तेन वै
nābhībandhanasambhūto brahmaṇo 'vyaktajanmanaḥ pūrvataḥ śvetavarṇastu brāhmaṇyaṃ tasya tena vai
113.15
पीतश्च दक्षिणेनासौ तेन वैश्यत्वमिष्येत भृङ्गिपत्त्रीनभश् चैव पश्चिमेन समन्वितः तेनास्य शूद्रता सिद्धा मेरोर् नामार्थकर्मतः
pītaśca dakṣiṇenāsau tena vaiśyatvamiṣyeta bhṛṅgipattrīnabhaś caiva paścimena samanvitaḥ tenāsya śūdratā siddhā meror nāmārthakarmataḥ
113.16
पार्श्वमुत्तरतस्तस्य रक्तवर्णं स्वभावतः तेनास्य क्षत्रभावः स्याद् इति वर्णाः प्रकीर्तिताः
pārśvamuttaratastasya raktavarṇaṃ svabhāvataḥ tenāsya kṣatrabhāvaḥ syād iti varṇāḥ prakīrtitāḥ
113.17
नीलश्च वैडूर्यमयः श्वेतः पीतो हिरण्मयः मयूरबर्हवर्णश्च शातकौम्भः स शृङ्गवान्
nīlaśca vaiḍūryamayaḥ śvetaḥ pīto hiraṇmayaḥ mayūrabarhavarṇaśca śātakaumbhaḥ sa śṛṅgavān
113.18
एते पर्वतराजानः सिद्धचारणसेविताः तेषामन्तरविष्कम्भो नवसाहस्रमुच्यते
ete parvatarājānaḥ siddhacāraṇasevitāḥ teṣāmantaraviṣkambho navasāhasramucyate
113.19
मध्ये त्विलावृतं नाम महामेरोः समन्ततः चतुर्विंशत्सहस्राणि विस्तीर्णो योजनैः समः
madhye tvilāvṛtaṃ nāma mahāmeroḥ samantataḥ caturviṃśatsahasrāṇi vistīrṇo yojanaiḥ samaḥ
113.20
मध्ये तस्य महामेरुर् विधूम इव पावकः वेद्यर्धं दक्षिणं मेरोर् उत्तरार्धं तथोत्तरम्
madhye tasya mahāmerur vidhūma iva pāvakaḥ vedyardhaṃ dakṣiṇaṃ meror uttarārdhaṃ tathottaram
113.21
वर्षाणि यानि सप्तात्र तेषां वै वर्षपर्वताः द्वे द्वे सहस्रे विस्तीर्णा योजनैर्दक्षिणोत्तरम्
varṣāṇi yāni saptātra teṣāṃ vai varṣaparvatāḥ dve dve sahasre vistīrṇā yojanairdakṣiṇottaram
113.22
जम्बूद्वीपस्य विस्तारस् तेषामायाम उच्यते नीलश्च निषधश्चैव तेषां हीनाश्च ये परे
jambūdvīpasya vistāras teṣāmāyāma ucyate nīlaśca niṣadhaścaiva teṣāṃ hīnāśca ye pare
113.23
श्वेतश्च हेमकूटश्च हिमवाञ्छृङ्गवांश्च यः जम्बूद्वीपप्रमाणेण ऋषभः परिकीर्त्यते
śvetaśca hemakūṭaśca himavāñchṛṅgavāṃśca yaḥ jambūdvīpapramāṇeṇa ṛṣabhaḥ parikīrtyate
113.24
तस्माद्द्वादशभागेन हेमकूटो ऽपि हीयते हिमवान्विंशभागेन तस्मादेव प्रहीयते अष्टाशीतिसहस्राणि हेमकूटो महागिरिः
tasmāddvādaśabhāgena hemakūṭo 'pi hīyate himavānviṃśabhāgena tasmādeva prahīyate aṣṭāśītisahasrāṇi hemakūṭo mahāgiriḥ
113.25
अशीतिर्हिमवाञ्छैल आयतः पूर्वपश्चिमे द्वीपस्य मण्डलीभावाद् ध्रासवृद्धी प्रकीर्तिते
aśītirhimavāñchaila āyataḥ pūrvapaścime dvīpasya maṇḍalībhāvād dhrāsavṛddhī prakīrtite
113.26
वर्षाणां पर्वतानां च यथाभेदं तथोत्तरम् तेषां मध्ये जनपदास् तानि वर्षाणि सप्त वै
varṣāṇāṃ parvatānāṃ ca yathābhedaṃ tathottaram teṣāṃ madhye janapadās tāni varṣāṇi sapta vai
113.27
प्रपातविषमैस्तैस्तु पर्वतैरावृतानि तु सप्त तानि नदीभेदैर् अगम्यानि परस्परम्
prapātaviṣamaistaistu parvatairāvṛtāni tu sapta tāni nadībhedair agamyāni parasparam
113.28
वसन्ति तेषु सत्त्वानि नानाजातीनि सर्वशः इमं हैमवतं वर्षं भारतं नाम विश्रुतम्
vasanti teṣu sattvāni nānājātīni sarvaśaḥ imaṃ haimavataṃ varṣaṃ bhārataṃ nāma viśrutam
113.29
हेमकूटं परं तस्मान् नाम्ना किम्पुरुषं स्मृतम् हेमकूटाच्च निषधं हरिवर्षं तदुच्यते
hemakūṭaṃ paraṃ tasmān nāmnā kimpuruṣaṃ smṛtam hemakūṭācca niṣadhaṃ harivarṣaṃ taducyate
113.30
हरिवर्षात्परं चापि मेरोस्तु तदिलावृतम् इलावृतात्परं नीलं रम्यकं नाम विश्रुतम्
harivarṣātparaṃ cāpi merostu tadilāvṛtam ilāvṛtātparaṃ nīlaṃ ramyakaṃ nāma viśrutam
113.31
रम्यकादपरं श्वेतं विश्रुतं तद्धिरण्यकम् हिरण्यकात्परं चैव शृङ्गशाकंकुरं स्मृतम्
ramyakādaparaṃ śvetaṃ viśrutaṃ taddhiraṇyakam hiraṇyakātparaṃ caiva śṛṅgaśākaṃkuraṃ smṛtam
113.32
धनुःसंस्थे तु विज्ञेये देवर्षे दक्षिणोत्तरे दीर्घाणि तस्य चत्वारि मध्यमं तदिलावृतम्
dhanuḥsaṃsthe tu vijñeye devarṣe dakṣiṇottare dīrghāṇi tasya catvāri madhyamaṃ tadilāvṛtam
113.33
पूर्वतो निषधस्येदं वेद्यर्धं दक्षिणं स्मृतम् परं त्विलावृतं पश्चाद् वेद्यर्धं तु तदुत्तरम्
pūrvato niṣadhasyedaṃ vedyardhaṃ dakṣiṇaṃ smṛtam paraṃ tvilāvṛtaṃ paścād vedyardhaṃ tu taduttaram
113.34
तयोर्मध्ये तु विज्ञेयो मेरुर्यत्र त्विलावृतम् दक्षिणेन तु नीलस्य निषधस्योत्तरेण तु
tayormadhye tu vijñeyo meruryatra tvilāvṛtam dakṣiṇena tu nīlasya niṣadhasyottareṇa tu
113.35
उदगायतो महाशैलो माल्यवान्नाम पर्वतः द्वात्रिंशता सहस्रेण प्रतीच्यां सागरानुगः
udagāyato mahāśailo mālyavānnāma parvataḥ dvātriṃśatā sahasreṇa pratīcyāṃ sāgarānugaḥ
113.36
माल्यवान्वै सहस्रैक आ नीलनिषधायतः द्वात्रिंशत्त्वेवमप्युक्तः पर्वतो गन्धमादनः
mālyavānvai sahasraika ā nīlaniṣadhāyataḥ dvātriṃśattvevamapyuktaḥ parvato gandhamādanaḥ
113.37
परिमण्डलयोर्मध्ये मेरुः कनकपर्वतः चातुर्वर्ण्यसमो वर्णैश् चतुरस्रः समुच्छ्रितः
parimaṇḍalayormadhye meruḥ kanakaparvataḥ cāturvarṇyasamo varṇaiś caturasraḥ samucchritaḥ
113.38
नानावर्णः स पार्श्वेषु पूर्वान्ते श्वेत उच्यते पीतं तु दक्षिणं तस्य भृङ्गिपत्त्रनिभं परम् उत्तरं तस्य रक्तं वै इति वर्णसमन्वितः
nānāvarṇaḥ sa pārśveṣu pūrvānte śveta ucyate pītaṃ tu dakṣiṇaṃ tasya bhṛṅgipattranibhaṃ param uttaraṃ tasya raktaṃ vai iti varṇasamanvitaḥ
113.39
मेरुस्तु शुशुभे दिव्यो राजवत्स तु वेष्टितः आदित्यतरुणाभासो विधूम इव पावकः
merustu śuśubhe divyo rājavatsa tu veṣṭitaḥ ādityataruṇābhāso vidhūma iva pāvakaḥ
113.40
योजनानां सहस्राणि चतुराशीतिसूच्छ्रितः प्रविष्टः षोडशाधस्ताद् अष्टाविंशतिविस्तृतः
yojanānāṃ sahasrāṇi caturāśītisūcchritaḥ praviṣṭaḥ ṣoḍaśādhastād aṣṭāviṃśativistṛtaḥ
113.41
विस्तराद्द्विगुणश्चास्य परीणाहः समन्ततः स पर्वतो महादिव्यो दिव्यौषधिसमन्वितः
vistarāddviguṇaścāsya parīṇāhaḥ samantataḥ sa parvato mahādivyo divyauṣadhisamanvitaḥ
113.42
भुवनैरावृतः सर्वैर् जातरूपपरिष्कृतैः तत्र देवगणाश्चैव गन्धर्वासुरराक्षसाः शैलराजे प्रमोदन्ते सर्वतो ऽप्सरसां गणैः
bhuvanairāvṛtaḥ sarvair jātarūpapariṣkṛtaiḥ tatra devagaṇāścaiva gandharvāsurarākṣasāḥ śailarāje pramodante sarvato 'psarasāṃ gaṇaiḥ
113.43
स तु मेरुः परिवृतो भुवनैर्भूतभावनैः यस्येमे चतुरो देशा नानापार्श्वेषु संस्थिताः
sa tu meruḥ parivṛto bhuvanairbhūtabhāvanaiḥ yasyeme caturo deśā nānāpārśveṣu saṃsthitāḥ
113.44
भद्राश्वं भारतं चैव केतुमालं च पश्चिमे उत्तराश्चैव कुरवः कृतपुण्यप्रतिश्रयाः
bhadrāśvaṃ bhārataṃ caiva ketumālaṃ ca paścime uttarāścaiva kuravaḥ kṛtapuṇyapratiśrayāḥ
113.45
विष्कम्भपर्वतास्तद्वन् मन्दरो गन्धमादनः विपुलश्च सुपार्श्वश्च सर्वरत्नविभूषिताः
viṣkambhaparvatāstadvan mandaro gandhamādanaḥ vipulaśca supārśvaśca sarvaratnavibhūṣitāḥ
113.46
अरुणोदं मानसं च सितोदं भद्रसंज्ञितम् तेषामुपरि चत्वारि सरांसि च वनानि च
aruṇodaṃ mānasaṃ ca sitodaṃ bhadrasaṃjñitam teṣāmupari catvāri sarāṃsi ca vanāni ca
113.47
तथा भद्रकदम्बस्तु पर्वते गन्धमादने जम्बूवृक्षस्तथाश्वत्थो विपुले ऽथ वटः परम्
tathā bhadrakadambastu parvate gandhamādane jambūvṛkṣastathāśvattho vipule 'tha vaṭaḥ param
113.48
गन्धमादनपार्श्वे तु पश्चिमे ऽमरगण्डिकः द्वात्रिंशच्च सहस्राणि योजनैः सर्वतः समः
gandhamādanapārśve tu paścime 'maragaṇḍikaḥ dvātriṃśacca sahasrāṇi yojanaiḥ sarvataḥ samaḥ
113.49
तत्र ते शुभकर्माणः केतुमालाः परिश्रुताः तत्र कालानलाः सर्वे महासत्त्वा महाबलाः
tatra te śubhakarmāṇaḥ ketumālāḥ pariśrutāḥ tatra kālānalāḥ sarve mahāsattvā mahābalāḥ
113.50
स्त्रियश् चोत्पलवर्णाभाः सुन्दर्यः प्रियदर्शनाः तत्र दिव्यो महावृक्षः पनसः पत्त्रभासुरः
striyaś cotpalavarṇābhāḥ sundaryaḥ priyadarśanāḥ tatra divyo mahāvṛkṣaḥ panasaḥ pattrabhāsuraḥ
113.51
तस्य पीत्वा फलरसं संजीवन्ति समायुतम् तस्य माल्यवतः पार्श्वे पूर्वे पूर्वा तु गण्डिका द्वात्रिंशच्च सहस्राणि तत्रापि शतमुच्यते
tasya pītvā phalarasaṃ saṃjīvanti samāyutam tasya mālyavataḥ pārśve pūrve pūrvā tu gaṇḍikā dvātriṃśacca sahasrāṇi tatrāpi śatamucyate
113.52
भद्राश्वस्तत्र विज्ञेयो नित्यं मुदितमानसः भद्रमालवनं तत्र कालाम्रश्च महाद्रुमः
bhadrāśvastatra vijñeyo nityaṃ muditamānasaḥ bhadramālavanaṃ tatra kālāmraśca mahādrumaḥ
113.53
तत्र ते पुरुषाः श्वेता महासत्त्वा महाबलाः स्त्रियः कुमुदवर्णाभाः सुन्दर्यः प्रियदर्शनाः
tatra te puruṣāḥ śvetā mahāsattvā mahābalāḥ striyaḥ kumudavarṇābhāḥ sundaryaḥ priyadarśanāḥ
113.54
चन्द्रप्रभाश् चन्द्रवर्णाः पूर्णचन्द्रनिभाननाः चन्द्रशीतलगात्राश्च स्त्रियो ह्युत्पलगन्धिकाः
candraprabhāś candravarṇāḥ pūrṇacandranibhānanāḥ candraśītalagātrāśca striyo hyutpalagandhikāḥ
113.55
दशवर्षसहस्राणि आयुस्तेषामनामयम् कालाम्रस्य रसं पीत्वा ते सर्वे स्थिरयौवनाः
daśavarṣasahasrāṇi āyusteṣāmanāmayam kālāmrasya rasaṃ pītvā te sarve sthirayauvanāḥ
113.56
इत्युक्तवानृषीन्ब्रह्मा वर्षाणि च निसर्गतः पूर्वं ममानुग्रहकृद् भूयः किं वर्णयामि वः
ityuktavānṛṣīnbrahmā varṣāṇi ca nisargataḥ pūrvaṃ mamānugrahakṛd bhūyaḥ kiṃ varṇayāmi vaḥ
113.57
एतच्छ्रुत्वा वचस्ते तु ऋषयः संशितव्रताः जातकौतूहलाः सर्वे प्रत्यूचुस्ते मुदान्विताः
etacchrutvā vacaste tu ṛṣayaḥ saṃśitavratāḥ jātakautūhalāḥ sarve pratyūcuste mudānvitāḥ
113.58
पूर्वापरौ समाख्यातौ यौ देशौ तौ त्वया मुने उत्तराणां च वर्षाणां पर्वतानां च सर्वशः
pūrvāparau samākhyātau yau deśau tau tvayā mune uttarāṇāṃ ca varṣāṇāṃ parvatānāṃ ca sarvaśaḥ
113.59
आख्याहि नो यथातथ्यं ये च पर्वतवासिनः एवमुक्तस्तु ऋषिभिस् तेभ्यस्त्वाख्यातवान्पुनः
ākhyāhi no yathātathyaṃ ye ca parvatavāsinaḥ evamuktastu ṛṣibhis tebhyastvākhyātavānpunaḥ
113.60
शृणुध्वं यानि वर्षाणि पूर्वोक्तानि च वै मया दक्षिणेन तु नीलस्य निषधस्योत्तरेण तु
śṛṇudhvaṃ yāni varṣāṇi pūrvoktāni ca vai mayā dakṣiṇena tu nīlasya niṣadhasyottareṇa tu
113.61
वर्षं रमणकं नाम जायन्ते यत्र वै प्रजाः रतिप्रधाना विमला जायन्ते यत्र मानवाः शुक्लाभिजनसम्पन्नाः सर्वे ते प्रियदर्शनाः
varṣaṃ ramaṇakaṃ nāma jāyante yatra vai prajāḥ ratipradhānā vimalā jāyante yatra mānavāḥ śuklābhijanasampannāḥ sarve te priyadarśanāḥ
113.62
तत्रापि च महावृक्षो न्यग्रोधो रोहिणो महान् तस्यापि ते फलरसं पिबन्तो वर्तयन्ति हि
tatrāpi ca mahāvṛkṣo nyagrodho rohiṇo mahān tasyāpi te phalarasaṃ pibanto vartayanti hi
113.63
दशवर्षसहस्राणि दशवर्षशतानि च जीवन्ति ते महाभागाः सदा हृष्टा नरोत्तमाः
daśavarṣasahasrāṇi daśavarṣaśatāni ca jīvanti te mahābhāgāḥ sadā hṛṣṭā narottamāḥ
113.64
उत्तरेण तु श्वेतस्य पार्श्वे शृङ्गस्य दक्षिणे वर्षं हिरण्वतं नाम यत्र हैरण्वती नदी
uttareṇa tu śvetasya pārśve śṛṅgasya dakṣiṇe varṣaṃ hiraṇvataṃ nāma yatra hairaṇvatī nadī
113.65
महाबला महासत्त्वा नित्यं मुदितमानसाः शुक्लाभिजनसम्पन्नाः सर्वे च प्रियदर्शनाः
mahābalā mahāsattvā nityaṃ muditamānasāḥ śuklābhijanasampannāḥ sarve ca priyadarśanāḥ
113.66
एकादश सहस्राणि वर्षाणां ते नरोत्तमाः आयुष्प्रमाणं जीवन्ति शतानि दश पञ्च च
ekādaśa sahasrāṇi varṣāṇāṃ te narottamāḥ āyuṣpramāṇaṃ jīvanti śatāni daśa pañca ca
113.67
तस्मिन्वर्षे महावृक्षो लकुचः पत्त्रसंश्रयः तस्य पीत्वा फलरसं तत्र जीवन्ति मानवाः
tasminvarṣe mahāvṛkṣo lakucaḥ pattrasaṃśrayaḥ tasya pītvā phalarasaṃ tatra jīvanti mānavāḥ
113.68
शृङ्गसाह्वस्य शृङ्गाणि त्रीणि तानि महान्ति वै एकं मणियुतं तत्र एकं तु कनकान्वितम् सर्वरत्नमयं चैकं भुवनैरुपशोभितम्
śṛṅgasāhvasya śṛṅgāṇi trīṇi tāni mahānti vai ekaṃ maṇiyutaṃ tatra ekaṃ tu kanakānvitam sarvaratnamayaṃ caikaṃ bhuvanairupaśobhitam
113.69
उत्तरे चास्य शृङ्गस्य समुद्रान्ते च दक्षिणे कुरवस्तत्र तद्वर्यं पुण्यं सिद्धनिषेवितम्
uttare cāsya śṛṅgasya samudrānte ca dakṣiṇe kuravastatra tadvaryaṃ puṇyaṃ siddhaniṣevitam
113.70
तत्र वृक्षा मधुफला दिव्यामृतमयापगाः वस्त्राणि ते प्रसूयन्ते फलैश्चाभरणानि च
tatra vṛkṣā madhuphalā divyāmṛtamayāpagāḥ vastrāṇi te prasūyante phalaiścābharaṇāni ca
113.71
सर्वकामप्रदातारः केचिद्वृक्षा मनोरमाः अपरे क्षीरिणो नाम वृक्षास्तत्र मनोरमाः ये रक्षन्ति सदा क्षीरं षड्रसं चामृतोपमम्
sarvakāmapradātāraḥ kecidvṛkṣā manoramāḥ apare kṣīriṇo nāma vṛkṣāstatra manoramāḥ ye rakṣanti sadā kṣīraṃ ṣaḍrasaṃ cāmṛtopamam
113.72
सर्वा मणिमयी भूमिः सूक्ष्मा काञ्चनवालुका सर्वत्र सुखसंस्पर्शा निःशब्दाः पवनाः शुभाः
sarvā maṇimayī bhūmiḥ sūkṣmā kāñcanavālukā sarvatra sukhasaṃsparśā niḥśabdāḥ pavanāḥ śubhāḥ
113.73
देवलोकच्युतास्तत्र जायन्ते मानवाः शुभाः शुक्लाभिजनसम्पन्नाः सर्वे ते स्थिरयौवनाः
devalokacyutāstatra jāyante mānavāḥ śubhāḥ śuklābhijanasampannāḥ sarve te sthirayauvanāḥ
113.74
मिथुनानि प्रजायन्ते स्त्रियश्चाप्सरसोपमाः तेषां ते क्षीरिणां क्षीरं पिबन्ति ह्यमृतोपमम्
mithunāni prajāyante striyaścāpsarasopamāḥ teṣāṃ te kṣīriṇāṃ kṣīraṃ pibanti hyamṛtopamam
113.75
एकाहाज्जायते युग्मं समं चैव विवर्धते समं रूपं च शीलं च समं चैव म्रियन्ति वै
ekāhājjāyate yugmaṃ samaṃ caiva vivardhate samaṃ rūpaṃ ca śīlaṃ ca samaṃ caiva mriyanti vai
113.76
एकैकमनुरक्ताश्च चक्रवाकमिव ध्रुवम् अनामया ह्यशोकाश्च नित्यं मुदितमानसाः
ekaikamanuraktāśca cakravākamiva dhruvam anāmayā hyaśokāśca nityaṃ muditamānasāḥ
113.77
दश वर्षसहस्राणि दश वर्षशतानि च जीवन्ति च महासत्त्वा न चान्या स्त्री प्रवर्तते
daśa varṣasahasrāṇi daśa varṣaśatāni ca jīvanti ca mahāsattvā na cānyā strī pravartate
113.78
एवमेव निसर्गो वै वर्षाणां भारते युगे दृष्टः परमधर्मज्ञाः किं भूयः कथयामि वः
evameva nisargo vai varṣāṇāṃ bhārate yuge dṛṣṭaḥ paramadharmajñāḥ kiṃ bhūyaḥ kathayāmi vaḥ
113.79
आख्यातास्त्वेवमृषयः सूतपुत्रेण धीमता उत्तरश्रवणे भूयः पप्रच्छुः सूतनन्दनम्
ākhyātāstvevamṛṣayaḥ sūtaputreṇa dhīmatā uttaraśravaṇe bhūyaḥ papracchuḥ sūtanandanam
Chapter 114
114.1
मत्स्य-पुराण 114 यदिदं भारतं वर्षं यस्मिन् स्वायम्भुवादयः चतुर्दशैव मनवः प्रजासर्गं ससर्जिरे
matsya-purāṇa 114 yadidaṃ bhārataṃ varṣaṃ yasmin svāyambhuvādayaḥ caturdaśaiva manavaḥ prajāsargaṃ sasarjire
114.2
एतद् वेदितुम् इच्छामः सकाशात्तव सुव्रत उत्तरश्रवणं भूयः प्रब्रूहि वदतां वर
etad veditum icchāmaḥ sakāśāttava suvrata uttaraśravaṇaṃ bhūyaḥ prabrūhi vadatāṃ vara
114.3
एतच्छ्रुत्वा ऋषीणां तु प्राब्रवील्लौमहर्षणिः पौराणिकस्तदा सूत ऋषीणां भावितात्मनाम्
etacchrutvā ṛṣīṇāṃ tu prābravīllaumaharṣaṇiḥ paurāṇikastadā sūta ṛṣīṇāṃ bhāvitātmanām
114.4
बुद्ध्या विचार्य बहुधा विमृश्य च पुनः पुनः तेभ्यस्तु कथयामास उत्तरश्रवणं तदा
buddhyā vicārya bahudhā vimṛśya ca punaḥ punaḥ tebhyastu kathayāmāsa uttaraśravaṇaṃ tadā
114.5
अथाहं वर्णयिष्यामि वर्षे ऽस्मिन्भारते प्रजाः भरणात्प्रजनाच्चैव मनुर्भरत उच्यते
athāhaṃ varṇayiṣyāmi varṣe 'sminbhārate prajāḥ bharaṇātprajanāccaiva manurbharata ucyate
114.6
निरुक्तवचनैश्चैव वर्षं तद्भारतं स्मृतम् यतः स्वर्गश्च मोक्षश्च मध्यमश्चापि हि स्मृतः
niruktavacanaiścaiva varṣaṃ tadbhārataṃ smṛtam yataḥ svargaśca mokṣaśca madhyamaścāpi hi smṛtaḥ
114.7
न खल्वन्यत्र मर्त्यानां भूमौ कर्मविधिः स्मृतः भारतस्यास्य वर्षस्य नव भेदान्निबोधत
na khalvanyatra martyānāṃ bhūmau karmavidhiḥ smṛtaḥ bhāratasyāsya varṣasya nava bhedānnibodhata
114.8
इन्द्रद्वीपः कशेरुश्च ताम्रपर्णो गभस्तिमान् नागद्वीपस्तथा सौम्यो गन्धर्वस्त्वथ वारुणः
indradvīpaḥ kaśeruśca tāmraparṇo gabhastimān nāgadvīpastathā saumyo gandharvastvatha vāruṇaḥ
114.9
अयं तु नवमस्तेषां द्वीपः सागरसंवृतः योजनानां सहस्रं तु द्वीपो ऽयं दक्षिणोत्तरः
ayaṃ tu navamasteṣāṃ dvīpaḥ sāgarasaṃvṛtaḥ yojanānāṃ sahasraṃ tu dvīpo 'yaṃ dakṣiṇottaraḥ
114.10
आयतस्तु कुमारीतो गङ्गायाः प्रवहावधिः तिर्यगूर्ध्वं तु विस्तीर्णः सहस्राणि दशैव तु
āyatastu kumārīto gaṅgāyāḥ pravahāvadhiḥ tiryagūrdhvaṃ tu vistīrṇaḥ sahasrāṇi daśaiva tu
114.11
द्वीपो ह्युपनिविष्टो ऽयं म्लेच्छैरन्तेषु सर्वशः यवनाश्च किराताश्च तस्यान्ते पूर्वपश्चिमे
dvīpo hyupaniviṣṭo 'yaṃ mlecchairanteṣu sarvaśaḥ yavanāśca kirātāśca tasyānte pūrvapaścime
114.12
ब्राह्मणाः क्षत्रिया वैश्या मध्ये शूद्राश्च भागशः इज्यायुतवणिज्यादि वर्तयन्तो व्यवस्थिताः
brāhmaṇāḥ kṣatriyā vaiśyā madhye śūdrāśca bhāgaśaḥ ijyāyutavaṇijyādi vartayanto vyavasthitāḥ
114.13
तेषां स व्यवहारो ऽयं वर्तनं तु परस्परम् धर्मार्थकामसंयुक्तो वर्णानां तु स्वकर्मसु
teṣāṃ sa vyavahāro 'yaṃ vartanaṃ tu parasparam dharmārthakāmasaṃyukto varṇānāṃ tu svakarmasu
114.14
संकल्पपञ्चमानां तु आश्रमाणां यथाविधि इह स्वर्गापवर्गार्थं प्रवृत्तिरिह मानुषे
saṃkalpapañcamānāṃ tu āśramāṇāṃ yathāvidhi iha svargāpavargārthaṃ pravṛttiriha mānuṣe
114.15
यस्त्वयं मानवो द्वीपस् तिर्यग्यामः प्रकीर्तितः य एनं जयते कृत्स्नं स सम्राडिति कीर्तितः
yastvayaṃ mānavo dvīpas tiryagyāmaḥ prakīrtitaḥ ya enaṃ jayate kṛtsnaṃ sa samrāḍiti kīrtitaḥ
114.16
अयं लोकस्तु वै सम्राड् अन्तरिक्षजितां स्मृतः स्वराडसौ स्मृतो लोकः पुनर्वक्ष्यामि विस्तरात्
ayaṃ lokastu vai samrāḍ antarikṣajitāṃ smṛtaḥ svarāḍasau smṛto lokaḥ punarvakṣyāmi vistarāt
114.17
सप्त चास्मिन्महावर्षे विश्रुताः कुलपर्वताः महेन्द्रो मलयः सह्यः शुक्तिमानृक्षवानपि
sapta cāsminmahāvarṣe viśrutāḥ kulaparvatāḥ mahendro malayaḥ sahyaḥ śuktimānṛkṣavānapi
114.18
विन्ध्यश्च पारियात्रश्च इत्येते कुलपर्वताः तेषां सहस्रशश्चान्ये पर्वतास्तु समीपतः
vindhyaśca pāriyātraśca ityete kulaparvatāḥ teṣāṃ sahasraśaścānye parvatāstu samīpataḥ
114.19
अभिज्ञातास्ततश्चान्ये विपुलाश्चित्रसानवः अन्ये तेभ्यः परिज्ञाता ह्रस्वा ह्रस्वोपजीविनः
abhijñātāstataścānye vipulāścitrasānavaḥ anye tebhyaḥ parijñātā hrasvā hrasvopajīvinaḥ
114.20
तैर्विमिश्रा जानपदा आर्या म्लेच्छाश्च सर्वतः पिबन्ति बहुला नद्यो गङ्गा सिन्धुः सरस्वती
tairvimiśrā jānapadā āryā mlecchāśca sarvataḥ pibanti bahulā nadyo gaṅgā sindhuḥ sarasvatī
114.21
शतद्रुश्चन्द्रभागा च यमुना सरयूस्तथा ऐरावती वितस्ता च विशाला देविका कुहूः
śatadruścandrabhāgā ca yamunā sarayūstathā airāvatī vitastā ca viśālā devikā kuhūḥ
114.22
गोमती धौतपापा च बाहुदा च दृषद्वती कौशिकी तु तृतीया च निश्चला गण्डकी तथा
gomatī dhautapāpā ca bāhudā ca dṛṣadvatī kauśikī tu tṛtīyā ca niścalā gaṇḍakī tathā
114.23
इक्षुर्लौहितम् इत्येता हिमवत्पार्श्वनिःसृताः वेदस्मृतिर् वेत्रवती वृत्रघ्नी सिन्धुरेव च पर्णाशा नर्मदा चैव कावेरी महती तथा
ikṣurlauhitam ityetā himavatpārśvaniḥsṛtāḥ vedasmṛtir vetravatī vṛtraghnī sindhureva ca parṇāśā narmadā caiva kāverī mahatī tathā
114.24
पारा च धन्वतीरूपा विदुषा वेणुमत्यपि शिप्रा ह्यवन्ती कुन्ती च पारियात्राश्रिताः स्मृताः
pārā ca dhanvatīrūpā viduṣā veṇumatyapi śiprā hyavantī kuntī ca pāriyātrāśritāḥ smṛtāḥ
114.25
शोणो महानदश्चैव नन्दना सुकृशा क्षमा मन्दाकिनी दशार्णा च चित्रकूटा तथैव च तमसा पिप्पली श्येनी तथा चित्रोत्पलापि च
śoṇo mahānadaścaiva nandanā sukṛśā kṣamā mandākinī daśārṇā ca citrakūṭā tathaiva ca tamasā pippalī śyenī tathā citrotpalāpi ca
114.26
विमला चञ्चला चैव तथा च धूतवाहिनी शुक्तिमन्ती शुनी लज्जा मुकुटा ह्रादिकापि च ऋष्यवन्तप्रसूतास् ता नद्यो ऽमलजलाः शुभाः
vimalā cañcalā caiva tathā ca dhūtavāhinī śuktimantī śunī lajjā mukuṭā hrādikāpi ca ṛṣyavantaprasūtās tā nadyo 'malajalāḥ śubhāḥ
114.27
तापी पयोष्णी निर्विन्ध्या क्षिप्रा च ऋषभा नदी वेणा वैतरणी चैव विश्वमाला कुमुद्वती
tāpī payoṣṇī nirvindhyā kṣiprā ca ṛṣabhā nadī veṇā vaitaraṇī caiva viśvamālā kumudvatī
114.28
तोया चैव महागौरी दुर्गमा तु शिला तथा विन्ध्यपादप्रसूतास् ताः सर्वाः शीतजलाः शुभाः
toyā caiva mahāgaurī durgamā tu śilā tathā vindhyapādaprasūtās tāḥ sarvāḥ śītajalāḥ śubhāḥ
114.29
गोदावरी भीमरथी कृष्णवेणी च वञ्जुला तुङ्गभद्रा सुप्रयोगा वाह्या कावेरी चैव तु दक्षिणापथनद्यस्ताः सह्यपादाद्विनिःसृताः
godāvarī bhīmarathī kṛṣṇaveṇī ca vañjulā tuṅgabhadrā suprayogā vāhyā kāverī caiva tu dakṣiṇāpathanadyastāḥ sahyapādādviniḥsṛtāḥ
114.30
कृतमाला ताम्रपर्णी पुष्पजा ह्युत्पलावती मलयप्रसूता नद्यस् ताः सर्वाः शीतजलाः शुभाः
kṛtamālā tāmraparṇī puṣpajā hyutpalāvatī malayaprasūtā nadyas tāḥ sarvāḥ śītajalāḥ śubhāḥ
114.31
त्रिभागा ऋषिकुल्या च इक्षुदा त्रिदिवाचला ताम्रपर्णी तथा मूली शरवा विमला तथा महेन्द्रतनयाः सर्वाः प्रख्याताः शुभगामिनीः
tribhāgā ṛṣikulyā ca ikṣudā tridivācalā tāmraparṇī tathā mūlī śaravā vimalā tathā mahendratanayāḥ sarvāḥ prakhyātāḥ śubhagāminīḥ
114.32
काशिका सुकुमारी च मन्दगा मन्दवाहिनी कृपा च पाशिनी चैव शुक्तिमन्तात्मजास् तु ताः
kāśikā sukumārī ca mandagā mandavāhinī kṛpā ca pāśinī caiva śuktimantātmajās tu tāḥ
114.33
सर्वाः पुण्यजलाः पुण्याः सर्वगाश्च समुद्रगाः विश्वस्य मातरः सर्वाः सर्वपापहराः शुभाः
sarvāḥ puṇyajalāḥ puṇyāḥ sarvagāśca samudragāḥ viśvasya mātaraḥ sarvāḥ sarvapāpaharāḥ śubhāḥ
114.34
तासां नद्युपनद्यश्च शतशो ऽथ सहस्रशः तास्विमे कुरुपाञ्चालाः शाल्वाश्चैव सजाङ्गलाः
tāsāṃ nadyupanadyaśca śataśo 'tha sahasraśaḥ tāsvime kurupāñcālāḥ śālvāścaiva sajāṅgalāḥ
114.35
शूरसेना भद्रकारा बाह्याः सहपटच्चराः मत्स्याः किराताः कुल्याश्च कुन्तलाः काशिकोशलाः
śūrasenā bhadrakārā bāhyāḥ sahapaṭaccarāḥ matsyāḥ kirātāḥ kulyāśca kuntalāḥ kāśikośalāḥ
114.36
आवन्ताश्च कलिङ्गाश्च मूकाश्चैवान्धकैः सह मध्यदेशा जनपदाः प्रायशः परिकीर्तिताः
āvantāśca kaliṅgāśca mūkāścaivāndhakaiḥ saha madhyadeśā janapadāḥ prāyaśaḥ parikīrtitāḥ
114.37
सह्यस्यानन्तरे चैते तत्र गोदावरी नदी पृथिव्यामपि कृत्स्नायां स प्रदेशो मनोरमः
sahyasyānantare caite tatra godāvarī nadī pṛthivyāmapi kṛtsnāyāṃ sa pradeśo manoramaḥ
114.38
यत्र गोवर्धनो नाम मन्दरो गन्धमादनः रामप्रियार्थं स्वर्गीया वृक्षा दिव्यास्तथौषधीः
yatra govardhano nāma mandaro gandhamādanaḥ rāmapriyārthaṃ svargīyā vṛkṣā divyāstathauṣadhīḥ
114.39
भरद्वाजेन मुनिना प्रियार्थमवतारिताः ततः पुष्पवरो देशस् तेन जज्ञे मनोरमः
bharadvājena muninā priyārthamavatāritāḥ tataḥ puṣpavaro deśas tena jajñe manoramaḥ
114.40
वाह्लीका वाटधानाश्च आभीराः कालतोयकाः पुरंध्राश्चैव शूद्राश्च पल्लवाश् चात्तखण्डिकाः
vāhlīkā vāṭadhānāśca ābhīrāḥ kālatoyakāḥ puraṃdhrāścaiva śūdrāśca pallavāś cāttakhaṇḍikāḥ
114.41
गान्धारा यवनाश्चैव सिन्धुसौवीरमद्रकाः शका द्रुह्याः पुलिन्दाश्च पारदाहारमूर्तिकाः
gāndhārā yavanāścaiva sindhusauvīramadrakāḥ śakā druhyāḥ pulindāśca pāradāhāramūrtikāḥ
114.42
रामठाः कण्टकाराश्च कैकेया दशनामकाः क्षत्रियोपनिवेश्याश्च वैश्याः शूद्रकुलानि च
rāmaṭhāḥ kaṇṭakārāśca kaikeyā daśanāmakāḥ kṣatriyopaniveśyāśca vaiśyāḥ śūdrakulāni ca
114.43
अत्रयो ऽथ भरद्वाजाः प्रस्थलाः सदसेरकाः लम्पकास् तलगानाश्च सैनिकाः सह जाङ्गलैः एते देशा उदीच्यास्तु प्राच्यान्देशान्निबोधत
atrayo 'tha bharadvājāḥ prasthalāḥ sadaserakāḥ lampakās talagānāśca sainikāḥ saha jāṅgalaiḥ ete deśā udīcyāstu prācyāndeśānnibodhata
114.44
अङ्गा वङ्गा मद्गुरका अन्तर्गिरिबहिर्गिरी ततः प्लवंगमातंगा यमका मल्लवर्णकाः सुह्मोत्तराः प्रविजया मार्गवा गेयमालवाः
aṅgā vaṅgā madgurakā antargiribahirgirī tataḥ plavaṃgamātaṃgā yamakā mallavarṇakāḥ suhmottarāḥ pravijayā mārgavā geyamālavāḥ
114.45
प्राग्ज्योतिषाश्च पुण्ड्राश्च विदेहास्ताम्रलिप्तकाः शाल्वमागधगोनर्दाः प्राच्या जनपदाः स्मृताः
prāgjyotiṣāśca puṇḍrāśca videhāstāmraliptakāḥ śālvamāgadhagonardāḥ prācyā janapadāḥ smṛtāḥ
114.46
तेषां परे जनपदा दक्षिणापथवासिनः पाण्ड्याश्च केरलाश्चैव चोलाः कुल्यास्तथैव च
teṣāṃ pare janapadā dakṣiṇāpathavāsinaḥ pāṇḍyāśca keralāścaiva colāḥ kulyāstathaiva ca
114.47
सेतुकाः सूतिकाश्चैव कुपथां वाजिवासिकाः नवराष्ट्रा माहिषिकाः कलिङ्गाश्चैव सर्वशः
setukāḥ sūtikāścaiva kupathāṃ vājivāsikāḥ navarāṣṭrā māhiṣikāḥ kaliṅgāścaiva sarvaśaḥ
114.48
कारूषाश्च सहैषीका आटव्याः शबरास्तथा पुलिन्दा विन्ध्यपुषिका वैदर्भा दण्डकैः सह
kārūṣāśca sahaiṣīkā āṭavyāḥ śabarāstathā pulindā vindhyapuṣikā vaidarbhā daṇḍakaiḥ saha
114.49
कुलीयाश्च सिरालाश्च रूपसास् तापसैः सह तथा तैत्तिरिकाश्चैव सर्वे कारस्करास्तथा
kulīyāśca sirālāśca rūpasās tāpasaiḥ saha tathā taittirikāścaiva sarve kāraskarāstathā
114.50
वासिक्याश्चैव ये चान्ये ये चैवान्तरनर्मदाः भारुकच्छाः समाहेयाः सह सारस्वतैस्तथा
vāsikyāścaiva ye cānye ye caivāntaranarmadāḥ bhārukacchāḥ samāheyāḥ saha sārasvataistathā
114.51
काच्छीकाश्चैव सौराष्ट्रा आनर्ता अर्बुदैः सह इत्येते अपरान्तास्तु शृणु ये विन्ध्यवासिनः
kācchīkāścaiva saurāṣṭrā ānartā arbudaiḥ saha ityete aparāntāstu śṛṇu ye vindhyavāsinaḥ
114.52
मालवाश्च करूषाश्च मेकलाश्चोत्कलैः सह औण्ड्रा माषा दशार्णाश्च भोजाः किष्किन्धकैः सह
mālavāśca karūṣāśca mekalāścotkalaiḥ saha auṇḍrā māṣā daśārṇāśca bhojāḥ kiṣkindhakaiḥ saha
114.53
स्तोशलाः कोसलाश्चैव त्रैपुरा वैदिशास्तथा तुमुरास् तुम्बराश्चैव पद्गमा नैषधैः सह
stośalāḥ kosalāścaiva traipurā vaidiśāstathā tumurās tumbarāścaiva padgamā naiṣadhaiḥ saha
114.54
अरूपाः शौण्डिकेराश्च वीतिहोत्रा अवन्तयः एते जनपदाः ख्याता विन्ध्यपृष्ठनिवासिनः
arūpāḥ śauṇḍikerāśca vītihotrā avantayaḥ ete janapadāḥ khyātā vindhyapṛṣṭhanivāsinaḥ
114.55
अतो देशान्प्रवक्ष्यामि पर्वताश्रयिणश्च ये निराहाराः सर्वगाश्च कुपथा अपथास्तथा
ato deśānpravakṣyāmi parvatāśrayiṇaśca ye nirāhārāḥ sarvagāśca kupathā apathāstathā
114.56
कुथप्रावरणाश्चैव ऊर्णादवाः समुद्गकाः त्रिगर्ता मण्डलाश्चैव किराताश्चामरैः सह
kuthaprāvaraṇāścaiva ūrṇādavāḥ samudgakāḥ trigartā maṇḍalāścaiva kirātāścāmaraiḥ saha
114.57
चत्वारि भारते वर्षे युगानि मुनयो ऽब्रुवन् कृतं त्रेता द्वापरं च कलिश्चेति चतुर्युगम् तेषां निसर्गं वक्ष्यामि उपरिष्टाच्च कृत्स्नशः
catvāri bhārate varṣe yugāni munayo 'bruvan kṛtaṃ tretā dvāparaṃ ca kaliśceti caturyugam teṣāṃ nisargaṃ vakṣyāmi upariṣṭācca kṛtsnaśaḥ
114.58
एतच्छ्रुत्वा तु ऋषय उत्तरं पुनरेव ते शुश्रूषवस्तमूचुस्ते प्रकामं लौमहर्षणिम्
etacchrutvā tu ṛṣaya uttaraṃ punareva te śuśrūṣavastamūcuste prakāmaṃ laumaharṣaṇim
114.59
यच्च किम्पुरुषं वर्षं हरिवर्षं तथैव च आचक्ष्व नो यथातत्त्वं कीर्तितं भारतं त्वया
yacca kimpuruṣaṃ varṣaṃ harivarṣaṃ tathaiva ca ācakṣva no yathātattvaṃ kīrtitaṃ bhārataṃ tvayā
114.60
जम्बूखण्डस्य विस्तारं तथान्येषां विदांवर द्वीपानां वासिनां तेषां वृक्षाणां प्रब्रवीहि नः
jambūkhaṇḍasya vistāraṃ tathānyeṣāṃ vidāṃvara dvīpānāṃ vāsināṃ teṣāṃ vṛkṣāṇāṃ prabravīhi naḥ
114.61
पृष्टस्त्वेवं तदा विप्रैर् यथाप्रश्नं विशेषतः उवाच ऋषिभिर्दृष्टं पुराणाभिमतं तथा
pṛṣṭastvevaṃ tadā viprair yathāpraśnaṃ viśeṣataḥ uvāca ṛṣibhirdṛṣṭaṃ purāṇābhimataṃ tathā
114.62
शुश्रूषवस्तु यद्विप्राः शुश्रूषध्वमतन्द्रिताः जम्बूवर्षः किम्पुरुषः सुमहानन्दनोपमः
śuśrūṣavastu yadviprāḥ śuśrūṣadhvamatandritāḥ jambūvarṣaḥ kimpuruṣaḥ sumahānandanopamaḥ
114.63
दश वर्षसहस्राणि स्थितिः किम्पुरुषे स्मृता जायन्ते मानवास्तत्र सुतप्तकनकप्रभाः
daśa varṣasahasrāṇi sthitiḥ kimpuruṣe smṛtā jāyante mānavāstatra sutaptakanakaprabhāḥ
114.64
वर्षे किम्पुरुषे पुण्ये प्लक्षो मधुवहः स्मृतः तस्य किम्पुरुषाः सर्वे पिबन्तो रसमुत्तमम्
varṣe kimpuruṣe puṇye plakṣo madhuvahaḥ smṛtaḥ tasya kimpuruṣāḥ sarve pibanto rasamuttamam
114.65
अनामया ह्यशोकाश्च नित्यं मुदितमानसाः सुवर्णवर्णाश्च नराः स्त्रियश्चाप्सरसः स्मृताः
anāmayā hyaśokāśca nityaṃ muditamānasāḥ suvarṇavarṇāśca narāḥ striyaścāpsarasaḥ smṛtāḥ
114.66
ततः परं किम्पुरुषाद् धरिवर्षं प्रचक्षते महारजतसंकाशा जायन्ते यत्र मानवाः
tataḥ paraṃ kimpuruṣād dharivarṣaṃ pracakṣate mahārajatasaṃkāśā jāyante yatra mānavāḥ
114.67
देवलोकच्युताः सर्वे बहुरूपाश्च सर्वशः हरिवर्षे नराः सर्वे पिबन्तीक्षुरसं शुभम्
devalokacyutāḥ sarve bahurūpāśca sarvaśaḥ harivarṣe narāḥ sarve pibantīkṣurasaṃ śubham
114.68
न जरा बाधते तत्र तेन जीवन्ति ते चिरम् एकादश सहस्राणि तेषामायुः प्रकीर्तितम्
na jarā bādhate tatra tena jīvanti te ciram ekādaśa sahasrāṇi teṣāmāyuḥ prakīrtitam
114.69
मध्यमं तन्मया प्रोक्तं नाम्ना वर्षमिलावृतम् न तत्र सूर्यस्तपति न च जानन्ति मानवाः
madhyamaṃ tanmayā proktaṃ nāmnā varṣamilāvṛtam na tatra sūryastapati na ca jānanti mānavāḥ
114.70
चन्द्रसूर्यौ सनक्षत्राव् अप्रकाशाविलावृते पद्मप्रभाः पद्मवर्णाः पद्मपत्त्रनिभेक्षणाः
candrasūryau sanakṣatrāv aprakāśāvilāvṛte padmaprabhāḥ padmavarṇāḥ padmapattranibhekṣaṇāḥ
114.71
पद्मगन्धाश्च जायन्ते तत्र सर्वे च मानवाः जम्बूफलरसाहारा अनिष्पन्दाः सुगन्धिनः
padmagandhāśca jāyante tatra sarve ca mānavāḥ jambūphalarasāhārā aniṣpandāḥ sugandhinaḥ
114.72
देवलोकच्युताः सर्वे महारजतवाससः त्रयोदश सहस्राणि वर्षाणां ते नरोत्तमाः
devalokacyutāḥ sarve mahārajatavāsasaḥ trayodaśa sahasrāṇi varṣāṇāṃ te narottamāḥ
114.73
आयुष्प्रमाणं जीवन्ति ये तु वर्ष इलावृते मेरोस्तु दक्षिणे पार्श्वे निषधस्योत्तरेण वा
āyuṣpramāṇaṃ jīvanti ye tu varṣa ilāvṛte merostu dakṣiṇe pārśve niṣadhasyottareṇa vā
114.74
सुदर्शनो नाम महाञ् जम्बूवृक्षः सनातनः नित्यपुष्पफलोपेतः सिद्धचारणसेवितः
sudarśano nāma mahāñ jambūvṛkṣaḥ sanātanaḥ nityapuṣpaphalopetaḥ siddhacāraṇasevitaḥ
114.75
तस्य नाम्ना समाख्यातो जम्बूद्वीपो वनस्पतेः योजनानां सहस्रं च शतधा च महान्पुनः
tasya nāmnā samākhyāto jambūdvīpo vanaspateḥ yojanānāṃ sahasraṃ ca śatadhā ca mahānpunaḥ
114.76
उत्सेधो वृक्षराजस्य दिवम् आवृत्य तिष्ठति तस्य जम्बूफलरसो नदी भूत्वा प्रसर्पति
utsedho vṛkṣarājasya divam āvṛtya tiṣṭhati tasya jambūphalaraso nadī bhūtvā prasarpati
114.77
मेरुं प्रदक्षिणं कृत्वा जम्बूमूलगता पुनः तं पिबन्ति सदा हृष्टा जम्बूरसमिलावृते
meruṃ pradakṣiṇaṃ kṛtvā jambūmūlagatā punaḥ taṃ pibanti sadā hṛṣṭā jambūrasamilāvṛte
114.78
जम्बूफलरसं पीत्वा न जरा बाधते ऽपि तान् न क्षुधा न क्लमो वापि न दुःखं च तथाविधम्
jambūphalarasaṃ pītvā na jarā bādhate 'pi tān na kṣudhā na klamo vāpi na duḥkhaṃ ca tathāvidham
114.79
तत्र जाम्बूनदं नाम कनकं देवभूषणम् इन्द्रगोपकसंकाशं जायते भासुरं च यत्
tatra jāmbūnadaṃ nāma kanakaṃ devabhūṣaṇam indragopakasaṃkāśaṃ jāyate bhāsuraṃ ca yat
114.80
सर्वेषां वर्षवृक्षाणां शुभः फलरसस्तु सः स्कन्नं तु काञ्चनं शुभ्रं जायते देवभूषणम्
sarveṣāṃ varṣavṛkṣāṇāṃ śubhaḥ phalarasastu saḥ skannaṃ tu kāñcanaṃ śubhraṃ jāyate devabhūṣaṇam
114.81
तेषां मूत्रं पुरीषं वा दिक्ष्वष्टासु च सर्वशः ईश्वरानुग्रहाद्भूमिर् मृतांश्च ग्रसते तु तान्
teṣāṃ mūtraṃ purīṣaṃ vā dikṣvaṣṭāsu ca sarvaśaḥ īśvarānugrahādbhūmir mṛtāṃśca grasate tu tān
114.82
रक्षःपिशाचा यक्षाश्च सर्वे हैमवतास्तु ते हेमकूटे तु विज्ञेया गन्धर्वाः साप्सरोगणाः
rakṣaḥpiśācā yakṣāśca sarve haimavatāstu te hemakūṭe tu vijñeyā gandharvāḥ sāpsarogaṇāḥ
114.83
सर्वे नागा निषेवन्ते शेषवासुकितक्षकाः महामेरौ त्रयस्त्रिंशत् क्रीडन्ते यज्ञियाः शुभाः
sarve nāgā niṣevante śeṣavāsukitakṣakāḥ mahāmerau trayastriṃśat krīḍante yajñiyāḥ śubhāḥ
114.84
नीलवैडूर्ययुक्ते ऽस्मिन् सिद्धा ब्रह्मर्षयो ऽवसन् दैत्यानां दानवानां च श्वेतः पर्वत उच्यते
nīlavaiḍūryayukte 'smin siddhā brahmarṣayo 'vasan daityānāṃ dānavānāṃ ca śvetaḥ parvata ucyate
114.85
शृङ्गवान् पर्वतश्रेष्ठः पितॄणां प्रतिसंचरः इत्येतानि मयोक्तानि नववर्षाणि भारते
śṛṅgavān parvataśreṣṭhaḥ pitṝṇāṃ pratisaṃcaraḥ ityetāni mayoktāni navavarṣāṇi bhārate
114.86
भूतैरपि निविष्टानि गतिमन्ति ध्रुवाणि च तेषां वृद्धिर्बहुविधा दृश्यते देवमानुषैः अशक्या परिसंख्यातुं श्रद्धेया च बुभूषता
bhūtairapi niviṣṭāni gatimanti dhruvāṇi ca teṣāṃ vṛddhirbahuvidhā dṛśyate devamānuṣaiḥ aśakyā parisaṃkhyātuṃ śraddheyā ca bubhūṣatā
Chapter 115
115.1
मत्स्य-पुराण 115 चरितं बुधपुत्रस्य जनार्दन मया श्रुतम् श्रुतः श्राद्धविधिः पुण्यः सर्वपापप्रणाशनः
matsya-purāṇa 115 caritaṃ budhaputrasya janārdana mayā śrutam śrutaḥ śrāddhavidhiḥ puṇyaḥ sarvapāpapraṇāśanaḥ
115.2
धेन्वाः प्रसूयमानायाः फलं दानस्य मे श्रुतम् कृष्णाजिनप्रदानं च वृषोत्सर्गस्तथैव च
dhenvāḥ prasūyamānāyāḥ phalaṃ dānasya me śrutam kṛṣṇājinapradānaṃ ca vṛṣotsargastathaiva ca
115.3
श्रुत्वा रूपं नरेन्द्रस्य बुधपुत्रस्य केशव कौतूहलं समुत्पन्नं तन्ममाचक्ष्व पृच्छतः
śrutvā rūpaṃ narendrasya budhaputrasya keśava kautūhalaṃ samutpannaṃ tanmamācakṣva pṛcchataḥ
115.4
केन कर्मविपाकेन स तु राजा पुरूरवाः अवाप तादृशं रूपं सौभाग्यमपि चोत्तमम्
kena karmavipākena sa tu rājā purūravāḥ avāpa tādṛśaṃ rūpaṃ saubhāgyamapi cottamam
115.5
देवांस्त्रिभुवनश्रेष्ठान् गन्धर्वांश्च मनोरमान् उर्वशी संमता त्यक्त्वा सर्वभावेन तं नृपम्
devāṃstribhuvanaśreṣṭhān gandharvāṃśca manoramān urvaśī saṃmatā tyaktvā sarvabhāvena taṃ nṛpam
115.6
शृणु कर्मविपाकेन येन राजा पुरूरवाः अवाप तादृशं रूपं सौभाग्यमपि चोत्तमम्
śṛṇu karmavipākena yena rājā purūravāḥ avāpa tādṛśaṃ rūpaṃ saubhāgyamapi cottamam
115.7
अतीते जन्मनि पुरा यो ऽयं राजा पुरूरवाः पुरूरवा इति ख्यातो मद्रदेशाधिपो हि सः
atīte janmani purā yo 'yaṃ rājā purūravāḥ purūravā iti khyāto madradeśādhipo hi saḥ
115.8
चाक्षुषस्यान्वये राजा चाक्षुषस्यान्तरे मनोः स वै नृपगुणैर्युक्तः केवलं रूपवर्जितः
cākṣuṣasyānvaye rājā cākṣuṣasyāntare manoḥ sa vai nṛpaguṇairyuktaḥ kevalaṃ rūpavarjitaḥ
115.9
पुरूरवा मद्रपतिः कर्मणा केन पार्थिवः बभूव कर्मणा केन रूपवांश्चैव सूतज
purūravā madrapatiḥ karmaṇā kena pārthivaḥ babhūva karmaṇā kena rūpavāṃścaiva sūtaja
115.10
द्विजग्रामे द्विजश्रेष्ठो नाम्ना चासीत्पुरूरवाः नद्याः कूले महाराजः पूर्वजन्मनि पार्थिवः
dvijagrāme dvijaśreṣṭho nāmnā cāsītpurūravāḥ nadyāḥ kūle mahārājaḥ pūrvajanmani pārthivaḥ
115.11
स तु मद्रपती राजा यस्तु नाम्ना पुरूरवाः तस्मिञ्जन्मन्यसौ विप्रो द्वादश्यां तु सदानघ
sa tu madrapatī rājā yastu nāmnā purūravāḥ tasmiñjanmanyasau vipro dvādaśyāṃ tu sadānagha
115.12
उपोष्य पूजयामास राज्यकामो जनार्दनम् चकार सोपवासश्च स्नानम् अभ्यङ्गपूर्वकम्
upoṣya pūjayāmāsa rājyakāmo janārdanam cakāra sopavāsaśca snānam abhyaṅgapūrvakam
115.13
उपवासफलात्प्राप्तं राज्यं मद्रेष्वकण्टकम् उपोषितस् तथाभ्यङ्गाद् रूपहीनो व्यजायत
upavāsaphalātprāptaṃ rājyaṃ madreṣvakaṇṭakam upoṣitas tathābhyaṅgād rūpahīno vyajāyata
115.14
उपोषितैर्नरैस् तस्मात् स्नानम् अभ्यङ्गपूर्वकम् वर्जनीयं प्रयत्नेन रूपघ्नं तत्परं नृप
upoṣitairnarais tasmāt snānam abhyaṅgapūrvakam varjanīyaṃ prayatnena rūpaghnaṃ tatparaṃ nṛpa
115.15
एतद्वः कथितं सर्वं यद्वृत्तं पूर्वजन्मनि मद्रेश्वरत्वचरितं शृणु तस्य महीपतेः
etadvaḥ kathitaṃ sarvaṃ yadvṛttaṃ pūrvajanmani madreśvaratvacaritaṃ śṛṇu tasya mahīpateḥ
115.16
तस्य राजगुणैः सर्वैः समुपेतस्य भूपतेः जनानुरागो नैवासीद् रूपहीनस्य तस्य वै
tasya rājaguṇaiḥ sarvaiḥ samupetasya bhūpateḥ janānurāgo naivāsīd rūpahīnasya tasya vai
115.17
रूपकामः स मद्रेशस् तपसे कृतनिश्चयः राज्यं मन्त्रिगतं कृत्वा जगाम हिमपर्वतम्
rūpakāmaḥ sa madreśas tapase kṛtaniścayaḥ rājyaṃ mantrigataṃ kṛtvā jagāma himaparvatam
115.18
व्यवसायद्वितीयस्तु पद्भ्यम् एव महायशाः द्रष्टुं स तीर्थसदनं विषयान्ते स्वके नदीम्
vyavasāyadvitīyastu padbhyam eva mahāyaśāḥ draṣṭuṃ sa tīrthasadanaṃ viṣayānte svake nadīm
115.19
ऐरावतीति विख्यातां ददर्शातिमनोरमाम्
airāvatīti vikhyātāṃ dadarśātimanoramām
115.20
तुहिनगिरिभवां महौघवेगां तुहिनगभस्तिसमानशीतलोदाम्
tuhinagiribhavāṃ mahaughavegāṃ tuhinagabhastisamānaśītalodām
115.21
तुहिनसदृशहैमवर्णपुञ्जां तुहिनयशाः सरितं ददर्श राजा
tuhinasadṛśahaimavarṇapuñjāṃ tuhinayaśāḥ saritaṃ dadarśa rājā
Chapter 116
116.1
मत्स्य-पुराण 116 स ददर्श नदीं पुण्यां दिव्यां हैमवतीं शुभाम् गन्धर्वैश्च समाकीर्णां नित्यं शक्रेण सेविताम्
matsya-purāṇa 116 sa dadarśa nadīṃ puṇyāṃ divyāṃ haimavatīṃ śubhām gandharvaiśca samākīrṇāṃ nityaṃ śakreṇa sevitām
116.2
सुरेभमदसंसिक्तां समन्तात्तु विराजिताम् मध्येन शक्रचापाभां तस्मिन्नहनि सर्वदा
surebhamadasaṃsiktāṃ samantāttu virājitām madhyena śakracāpābhāṃ tasminnahani sarvadā
116.3
तपस्विशरणोपेतां महाब्राह्मणसेविताम् ददर्श तपनीयाभां महाराजः पुरूरवाः
tapasviśaraṇopetāṃ mahābrāhmaṇasevitām dadarśa tapanīyābhāṃ mahārājaḥ purūravāḥ
116.4
सितहंसावलिच्छन्नां काशचामरराजिताम् साभिषिक्तामिव सतां पश्यन्प्रीतिं परां ययौ
sitahaṃsāvalicchannāṃ kāśacāmararājitām sābhiṣiktāmiva satāṃ paśyanprītiṃ parāṃ yayau
116.5
पुण्यां सुशीतलां हृद्यां मनसः प्रीतिवर्धिनीम् क्षयवृद्धियुतां रम्यां सोममूर्तिमिवापराम्
puṇyāṃ suśītalāṃ hṛdyāṃ manasaḥ prītivardhinīm kṣayavṛddhiyutāṃ ramyāṃ somamūrtimivāparām
116.6
सुशीतशीघ्रपानीयां द्विजसंघनिषेविताम् सुतां हिमवतः श्रेष्ठां चञ्चद्वीचिविराजिताम्
suśītaśīghrapānīyāṃ dvijasaṃghaniṣevitām sutāṃ himavataḥ śreṣṭhāṃ cañcadvīcivirājitām
116.7
अमृतस्वादुसलिलां तापसैरुपशोभिताम् स्वर्गारोहणनिःश्रेणीं सर्वकल्मषनाशिनीम्
amṛtasvādusalilāṃ tāpasairupaśobhitām svargārohaṇaniḥśreṇīṃ sarvakalmaṣanāśinīm
116.8
अग्र्यां समुद्रमहिषीं महर्षिगणसेविताम् सर्वलोकस्य चौत्सुक्यकारिणीं सुमनोहराम्
agryāṃ samudramahiṣīṃ maharṣigaṇasevitām sarvalokasya cautsukyakāriṇīṃ sumanoharām
116.9
हितां सर्वस्य लोकस्य नाकमार्गप्रदायिकाम् गोकुलाकुलतीरान्तां रम्यां शैवालवर्जिताम्
hitāṃ sarvasya lokasya nākamārgapradāyikām gokulākulatīrāntāṃ ramyāṃ śaivālavarjitām
116.10
हंससारससंघुष्टां जलजैरुपशोभिताम् आवर्तनाभिगम्भीरां द्वीपोरुजघनस्थलीम्
haṃsasārasasaṃghuṣṭāṃ jalajairupaśobhitām āvartanābhigambhīrāṃ dvīporujaghanasthalīm
116.11
नीलनीरजनेत्राभाम् उत्फुल्लकमलाननाम् हिमाभफेनवसनां चक्रवाकाधरां शुभाम् बलाकापङ्क्तिदशनां चलन्मत्स्यावलिभ्रुवम्
nīlanīrajanetrābhām utphullakamalānanām himābhaphenavasanāṃ cakravākādharāṃ śubhām balākāpaṅktidaśanāṃ calanmatsyāvalibhruvam
116.12
स्वजलोद्भूतमातंगरम्यकुम्भपयोधराम् हंसनूपुरसंघुष्टां मृणालवलयावलीम्
svajalodbhūtamātaṃgaramyakumbhapayodharām haṃsanūpurasaṃghuṣṭāṃ mṛṇālavalayāvalīm
116.13
तस्यां रूपमदोन्मत्ता गन्धर्वानुगताः सदा मध्याह्नसमये राजन् क्रीडन्त्यप्सरसां गणाः
tasyāṃ rūpamadonmattā gandharvānugatāḥ sadā madhyāhnasamaye rājan krīḍantyapsarasāṃ gaṇāḥ
116.14
ताम् अप्सरोविनिर्मुक्तं वहन्तीं कुङ्कुमं शुभम् स्वतीरद्रुमसम्भूतनानावर्णसुगन्धिनीम्
tām apsarovinirmuktaṃ vahantīṃ kuṅkumaṃ śubham svatīradrumasambhūtanānāvarṇasugandhinīm
116.15
तरंगव्रातसंक्रान्तसूर्यमण्डलदुर्दृशम् सुरेभजनिताघातविकूलद्वयभूषिताम्
taraṃgavrātasaṃkrāntasūryamaṇḍaladurdṛśam surebhajanitāghātavikūladvayabhūṣitām
116.16
शक्रेभगण्डसलिलैर् देवस्त्रीकुचचन्दनैः संयुतं सलिलं तस्याः षट्पदैर् उपसेव्यते
śakrebhagaṇḍasalilair devastrīkucacandanaiḥ saṃyutaṃ salilaṃ tasyāḥ ṣaṭpadair upasevyate
116.17
तस्यास्तीरभवा वृक्षाः सुगन्धकुसुमाञ्चिताः तथापकृष्टसंभ्रान्तभ्रमरस्तनिताकुलाः
tasyāstīrabhavā vṛkṣāḥ sugandhakusumāñcitāḥ tathāpakṛṣṭasaṃbhrāntabhramarastanitākulāḥ
116.18
यस्यास्तीरे रतिं यान्ति सदा कामवशा मृगाः तपोवनाश्च ऋषयस् तथा देवाः सहाप्सराः
yasyāstīre ratiṃ yānti sadā kāmavaśā mṛgāḥ tapovanāśca ṛṣayas tathā devāḥ sahāpsarāḥ
116.19
लभन्ते यत्र पूताङ्गा देवेभ्यः प्रतिमानिताः स्त्रियश्च नाकबहुलाः पद्मेन्दुप्रतिमाननाः
labhante yatra pūtāṅgā devebhyaḥ pratimānitāḥ striyaśca nākabahulāḥ padmendupratimānanāḥ
116.20
या बिभर्ति सदा तोयं देवसंघैरपीडितम् पुलिन्दैर्नृपसंघैश्च व्याघ्रवृन्दैरपीडितम्
yā bibharti sadā toyaṃ devasaṃghairapīḍitam pulindairnṛpasaṃghaiśca vyāghravṛndairapīḍitam
116.21
सतामरसपानीयां सतारगगनामलाम् स तां पश्यन्ययौ राजा सतामीप्सितकामदाम्
satāmarasapānīyāṃ satāragaganāmalām sa tāṃ paśyanyayau rājā satāmīpsitakāmadām
116.22
यस्यास्तीररुहैः काशैः पूर्णैश्चन्द्रांशुसंनिभैः राजते विविधाकारै रम्यतीरं महाद्रुमैः या सदा विविधैर्विप्रैर् देवैश्चापि निषेव्यते
yasyāstīraruhaiḥ kāśaiḥ pūrṇaiścandrāṃśusaṃnibhaiḥ rājate vividhākārai ramyatīraṃ mahādrumaiḥ yā sadā vividhairviprair devaiścāpi niṣevyate
116.23
या च सदा सकलौघविनाशं भक्तजनस्य करोत्यचिरेण यानुगता सरितां हि कदम्बैर् यानुगता सततं हि मुनीन्द्रैः
yā ca sadā sakalaughavināśaṃ bhaktajanasya karotyacireṇa yānugatā saritāṃ hi kadambair yānugatā satataṃ hi munīndraiḥ
116.24
या हि सुतानिव पाति मनुष्यान् या च युता सततं हिमसंघैः या च युता सततं सुरवृन्दैर् या च जनैः स्वहिताय श्रिता वै
yā hi sutāniva pāti manuṣyān yā ca yutā satataṃ himasaṃghaiḥ yā ca yutā satataṃ suravṛndair yā ca janaiḥ svahitāya śritā vai
116.25
प्रयुक्ता च केसरिगणैः करिवृन्दजुष्टा संतानयुक्तसलिलापि सुवर्णयुक्ता सूर्यांशुतापपरिवृद्धिविवृद्धशीता शीतांशुतुल्ययशसा ददृशे नृपेण
prayuktā ca kesarigaṇaiḥ karivṛndajuṣṭā saṃtānayuktasalilāpi suvarṇayuktā sūryāṃśutāpaparivṛddhivivṛddhaśītā śītāṃśutulyayaśasā dadṛśe nṛpeṇa
Chapter 117
117.1
मत्स्य-पुराण 117 आलोकयन्नदीं पुण्यां तत्समीरहृतश्रमः स गच्छन्नेव ददृशे हिमवन्तं महागिरिम्
matsya-purāṇa 117 ālokayannadīṃ puṇyāṃ tatsamīrahṛtaśramaḥ sa gacchanneva dadṛśe himavantaṃ mahāgirim
117.2
खमुल्लिखद्भिर्बहुभिर् वृतं शृङ्गैस्तु पाण्डुरैः पक्षिणामपि संचारैर् विना सिद्धगतिं शुभाम्
khamullikhadbhirbahubhir vṛtaṃ śṛṅgaistu pāṇḍuraiḥ pakṣiṇāmapi saṃcārair vinā siddhagatiṃ śubhām
117.3
नदीप्रवाहसंजातमहाशब्दैः समन्ततः असंश्रुतान्यशब्दं तं शीततोयं मनोरमम्
nadīpravāhasaṃjātamahāśabdaiḥ samantataḥ asaṃśrutānyaśabdaṃ taṃ śītatoyaṃ manoramam
117.4
देवदारुवनैर्नीलैः कृताधोवसनं शुभम् मेघोत्तरीयकं शैलं ददृशे स नराधिपः
devadāruvanairnīlaiḥ kṛtādhovasanaṃ śubham meghottarīyakaṃ śailaṃ dadṛśe sa narādhipaḥ
117.5
श्वेतमेघकृतोष्णीषं चन्द्रार्कमुकुटं क्वचित् हिमानुलिप्तसर्वाङ्गं क्वचिद्धातुविमिश्रितम्
śvetameghakṛtoṣṇīṣaṃ candrārkamukuṭaṃ kvacit himānuliptasarvāṅgaṃ kvaciddhātuvimiśritam
117.6
चन्दनेनानुलिप्ताङ्गं दत्तपञ्चाङ्गुलं यथा शीतप्रदं निदाघे ऽपि शिलाविकटसंकटम् सालक्तकैरप्सरसां मुद्रितं चरणैः क्वचित्
candanenānuliptāṅgaṃ dattapañcāṅgulaṃ yathā śītapradaṃ nidāghe 'pi śilāvikaṭasaṃkaṭam sālaktakairapsarasāṃ mudritaṃ caraṇaiḥ kvacit
117.7
क्वचित्संस्पृष्टसूर्यांशुं क्वचिच् च तमसावृतम् दरीमुखैः क्वचिद्भीमैः पिबन्तं सलिलं महत्
kvacitsaṃspṛṣṭasūryāṃśuṃ kvacic ca tamasāvṛtam darīmukhaiḥ kvacidbhīmaiḥ pibantaṃ salilaṃ mahat
117.8
क्वचिद्विद्याधरगणैः क्रीडद्भिरुपशोभितम् उपगीतं तथा मुख्यैः किंनराणां गणैः क्वचित्
kvacidvidyādharagaṇaiḥ krīḍadbhirupaśobhitam upagītaṃ tathā mukhyaiḥ kiṃnarāṇāṃ gaṇaiḥ kvacit
117.9
आपानभूमौ गलितैर् गन्धर्वाप्सरसां क्वचित् पुष्पैः संतानकादीनां दिव्यैस्तम् उपशोभितम्
āpānabhūmau galitair gandharvāpsarasāṃ kvacit puṣpaiḥ saṃtānakādīnāṃ divyaistam upaśobhitam
117.10
सुप्तोत्थिताभिः शय्याभिः कुसुमानां तथा क्वचित् मृदिताभिः समाकीर्णं गन्धर्वाणां मनोरमम्
suptotthitābhiḥ śayyābhiḥ kusumānāṃ tathā kvacit mṛditābhiḥ samākīrṇaṃ gandharvāṇāṃ manoramam
117.11
निरुद्धपवनैर्देशैर् नीलशाद्वलमण्डितैः क्वचिच् च कुसुमैर्युक्तम् अत्यन्तरुचिरं शुभम्
niruddhapavanairdeśair nīlaśādvalamaṇḍitaiḥ kvacic ca kusumairyuktam atyantaruciraṃ śubham
117.12
तपस्विशरणं शैलं कामिनामतिदुर्लभम् मृगैर्यथानुचरितं दन्तिभिन्नमहाद्रुमम्
tapasviśaraṇaṃ śailaṃ kāmināmatidurlabham mṛgairyathānucaritaṃ dantibhinnamahādrumam
117.13
यत्र सिंहनिनादेन त्रस्तानां भैरवं रवम् दृश्यते न च संश्रान्तं गजानामाकुलं कुलम्
yatra siṃhaninādena trastānāṃ bhairavaṃ ravam dṛśyate na ca saṃśrāntaṃ gajānāmākulaṃ kulam
117.14
तटाश्च तापसैर्यत्र कुञ्जदेशैरलंकृताः रत्नैर्यस्य समुत्पन्नैस् त्रैलोक्यं समलंकृतम्
taṭāśca tāpasairyatra kuñjadeśairalaṃkṛtāḥ ratnairyasya samutpannais trailokyaṃ samalaṃkṛtam
117.15
अहीनशरणं नित्यम् अहीनजनसेवितम् अहीनः पश्यति गिरिम् अहीनं रत्नसम्पदा
ahīnaśaraṇaṃ nityam ahīnajanasevitam ahīnaḥ paśyati girim ahīnaṃ ratnasampadā
117.16
अल्पेन तपसा यत्र सिद्धिं प्राप्स्यन्ति तापसाः यस्य दर्शनमात्रेण सर्वकल्मषनाशनम्
alpena tapasā yatra siddhiṃ prāpsyanti tāpasāḥ yasya darśanamātreṇa sarvakalmaṣanāśanam
117.17
महाप्रपातसम्पातप्रपातादिगताम्बुभिः वायुनीतैः सदा तृप्तिकृतदेशं क्वचित्क्वचित्
mahāprapātasampātaprapātādigatāmbubhiḥ vāyunītaiḥ sadā tṛptikṛtadeśaṃ kvacitkvacit
117.18
समालब्धजलैः शृङ्गैः क्वचिच् चापि समुच्छ्रितैः नित्यार्कतापविषमैर् अगम्यैर्मनसा युतम्
samālabdhajalaiḥ śṛṅgaiḥ kvacic cāpi samucchritaiḥ nityārkatāpaviṣamair agamyairmanasā yutam
117.19
देवदारुमहावृक्षव्रजशाखानिरन्तरैः वंशस्तम्बवनाकारैः प्रदेशैरुपशोभितम्
devadārumahāvṛkṣavrajaśākhānirantaraiḥ vaṃśastambavanākāraiḥ pradeśairupaśobhitam
117.20
हिमछत्त्रमहाशृङ्गं प्रपातशतनिर्झरम् शब्दलभ्याम्बुविषमं हिमसंरुद्धकन्दरम्
himachattramahāśṛṅgaṃ prapātaśatanirjharam śabdalabhyāmbuviṣamaṃ himasaṃruddhakandaram
117.21
दृष्ट्वैव तं चारुनितम्बभूमिं महानुभावः स तु मद्रनाथः बभ्राम तत्रैव मुदा समेतः स्थानं तदा किंचिदथाससाद
dṛṣṭvaiva taṃ cārunitambabhūmiṃ mahānubhāvaḥ sa tu madranāthaḥ babhrāma tatraiva mudā sametaḥ sthānaṃ tadā kiṃcidathāsasāda
Chapter 118
118.1
मत्स्य-पुराण 118 तस्यैव पर्वतेन्द्रस्य प्रदेशं सुमनोरमम् अगम्यं मानुषैर् अन्यैर् दैवयोगाद् उपागतः
matsya-purāṇa 118 tasyaiva parvatendrasya pradeśaṃ sumanoramam agamyaṃ mānuṣair anyair daivayogād upāgataḥ
118.2
ऐरावती सरिच्छ्रेष्ठा यस्माद्देशाद्विनिर्गता मेघश्यामं च तं देशं द्रुमखण्डैरनेकशः
airāvatī saricchreṣṭhā yasmāddeśādvinirgatā meghaśyāmaṃ ca taṃ deśaṃ drumakhaṇḍairanekaśaḥ
118.3
शालैस्तालैस्तमालैश्च कर्णिकारैः सशामलैः न्यग्रोधैश्च तथाश्वत्थैः शिरीषैः शिंशपद्रुमैः
śālaistālaistamālaiśca karṇikāraiḥ saśāmalaiḥ nyagrodhaiśca tathāśvatthaiḥ śirīṣaiḥ śiṃśapadrumaiḥ
118.4
श्लेष्मातकैर् आमलकैर् हरीतकविभीतकैः भूर्जैः समुञ्जकैर् बाणैर् वृक्षैः सप्तच्छदद्रुमैः
śleṣmātakair āmalakair harītakavibhītakaiḥ bhūrjaiḥ samuñjakair bāṇair vṛkṣaiḥ saptacchadadrumaiḥ
118.5
महानिम्बैस्तथा निम्बैर् निर्गुण्डीभिर्हरिद्रुमैः देवदारुमहावृक्षैस् तथा कालेयकद्रुमैः
mahānimbaistathā nimbair nirguṇḍībhirharidrumaiḥ devadārumahāvṛkṣais tathā kāleyakadrumaiḥ
118.6
पद्मकैश्चन्दनैर्बिल्वैः कपित्थै रक्तचन्दनैः माताम्ररिष्टकाक्षोटैर् अब्दकैश्च तथार्जुनैः
padmakaiścandanairbilvaiḥ kapitthai raktacandanaiḥ mātāmrariṣṭakākṣoṭair abdakaiśca tathārjunaiḥ
118.7
हस्तिकर्णैः सुमनसैः कोविदारैः सुपुष्पितैः प्राचीनामलकैश्चापि धनकैः समराटकैः
hastikarṇaiḥ sumanasaiḥ kovidāraiḥ supuṣpitaiḥ prācīnāmalakaiścāpi dhanakaiḥ samarāṭakaiḥ
118.8
खर्जूरैर्नारिकेलैश्च प्रियालाम्रातकेङ्गुदैः तन्तुमालैर् धवैर्भव्यैः काश्मीरीपर्णिभिस्तथा
kharjūrairnārikelaiśca priyālāmrātakeṅgudaiḥ tantumālair dhavairbhavyaiḥ kāśmīrīparṇibhistathā
118.9
जातीफलैः पूगफलैः कट्फलैलावलीफलैः मन्दारैः कोविदारैश्च किंशुकैः कुसुमांशुकैः
jātīphalaiḥ pūgaphalaiḥ kaṭphalailāvalīphalaiḥ mandāraiḥ kovidāraiśca kiṃśukaiḥ kusumāṃśukaiḥ
118.10
यवासैः शमिपर्णासैर् वेतसैर् अम्बुवेतसैः रक्तातिरङ्गनारङ्गैर् हिङ्गुभिः सप्रियङ्गुभिः
yavāsaiḥ śamiparṇāsair vetasair ambuvetasaiḥ raktātiraṅganāraṅgair hiṅgubhiḥ sapriyaṅgubhiḥ
118.11
रक्ताशोकैस् तथाशोकैर् आकल्लैर् अविचारकैः मुचुकुन्दैस्तथा कुन्दैर् आटरूषपरूषकैः
raktāśokais tathāśokair ākallair avicārakaiḥ mucukundaistathā kundair āṭarūṣaparūṣakaiḥ
118.12
किरातैः किङ्किरातैश्च केतकैः श्वेतकेतकैः शोभाञ्जनैर् अञ्जनैश्च सुकलिङ्गनिकोटकैः
kirātaiḥ kiṅkirātaiśca ketakaiḥ śvetaketakaiḥ śobhāñjanair añjanaiśca sukaliṅganikoṭakaiḥ
118.13
सुवर्णचारुवसनैर् द्रुमश्रेष्ठैस् तथासनैः मन्मथस्य शराकारैः सहकारैर्मनोरमैः
suvarṇacāruvasanair drumaśreṣṭhais tathāsanaiḥ manmathasya śarākāraiḥ sahakārairmanoramaiḥ
118.14
पीतयूथिकया चैव श्वेतयूथिकया तथा जात्या चम्पकजात्या च तुम्बरैश्चाप्यतुम्बरैः
pītayūthikayā caiva śvetayūthikayā tathā jātyā campakajātyā ca tumbaraiścāpyatumbaraiḥ
118.15
मोचैर्लोचैस्तु लकुचैस् तिलपुष्पकुशेशयैः तथा सुपुष्पावरणैश् चव्यकैः कामिवल्लभैः
mocairlocaistu lakucais tilapuṣpakuśeśayaiḥ tathā supuṣpāvaraṇaiś cavyakaiḥ kāmivallabhaiḥ
118.16
पुष्पाङ्कुरैश्च बकुलैः पारिभद्रहरिद्रकैः धाराकदम्बैः कुटजैः कदम्बैर् गिरिकुटजैः
puṣpāṅkuraiśca bakulaiḥ pāribhadraharidrakaiḥ dhārākadambaiḥ kuṭajaiḥ kadambair girikuṭajaiḥ
118.17
आदित्यमुस्तकैः कुम्भैः कुङ्कुमैः कामवल्लभैः कट्फलैर्बदरैर्नीपैर् दीपैरिव महोज्ज्वलैः
ādityamustakaiḥ kumbhaiḥ kuṅkumaiḥ kāmavallabhaiḥ kaṭphalairbadarairnīpair dīpairiva mahojjvalaiḥ
118.18
रक्तैः पालीवनैः श्वेतैर् दाडिमैश्चम्पकद्रुमैः बन्धूकैश्च सुबन्धूकैः कुञ्जकानां तु जातिभिः
raktaiḥ pālīvanaiḥ śvetair dāḍimaiścampakadrumaiḥ bandhūkaiśca subandhūkaiḥ kuñjakānāṃ tu jātibhiḥ
118.19
कुसुमैः पाटलाभिश्च मल्लिकाकरवीरकैः कुरबकैर् हिमवरैर् जम्बूभिर् नृपजम्बुभिः
kusumaiḥ pāṭalābhiśca mallikākaravīrakaiḥ kurabakair himavarair jambūbhir nṛpajambubhiḥ
118.20
बीजपूरैः सकर्पूरैर् गुरुभिश्चागुरुद्रुमैः बिम्बैश्च प्रतिबिम्बैश्च संतानकवितानकैः
bījapūraiḥ sakarpūrair gurubhiścāgurudrumaiḥ bimbaiśca pratibimbaiśca saṃtānakavitānakaiḥ
118.21
तथा गुग्गुलवृक्षैश्च हिन्तालधवलेक्षुभिः तृणशून्यैः करवीरैर् अशोकैश् चक्रमर्दनैः
tathā guggulavṛkṣaiśca hintāladhavalekṣubhiḥ tṛṇaśūnyaiḥ karavīrair aśokaiś cakramardanaiḥ
118.22
पीलुभिर्धातकीभिश्च चिरिबिल्वैः समाकुलैः तिन्तिडीकैस्तथा लोध्रैर् विडङ्गैः क्षीरिकाद्रुमैः
pīlubhirdhātakībhiśca ciribilvaiḥ samākulaiḥ tintiḍīkaistathā lodhrair viḍaṅgaiḥ kṣīrikādrumaiḥ
118.23
अश्मन्तकैस्तथा कालैर् जम्बीरैः श्वैतकद्रुमैः भल्लातकैरिन्द्रयवैर् वल्गुजैः सिद्धिसाधकैः
aśmantakaistathā kālair jambīraiḥ śvaitakadrumaiḥ bhallātakairindrayavair valgujaiḥ siddhisādhakaiḥ
118.24
नागकेसरवृक्षैश्च सुकेसरमनोहरैः करमर्दैः कासमर्दैर् अरिष्टकवरिष्टकैः रुद्राक्षैर्द्राक्षसम्भूतैः सप्ताह्वैः पुत्रजीवकैः
nāgakesaravṛkṣaiśca sukesaramanoharaiḥ karamardaiḥ kāsamardair ariṣṭakavariṣṭakaiḥ rudrākṣairdrākṣasambhūtaiḥ saptāhvaiḥ putrajīvakaiḥ
118.25
कङ्कोलकैर्लवङ्गैश्च त्वग्द्रुमैः पारिजातकैः प्रतानैः पिप्पलीनां च नागवल्यश्च भागशः
kaṅkolakairlavaṅgaiśca tvagdrumaiḥ pārijātakaiḥ pratānaiḥ pippalīnāṃ ca nāgavalyaśca bhāgaśaḥ
118.26
मरीचस्य तथा गुल्मैर् नवमल्लिकया तथा मृद्वीकामण्डपैर्मुख्यैर् अतिमुक्तकमण्डपैः
marīcasya tathā gulmair navamallikayā tathā mṛdvīkāmaṇḍapairmukhyair atimuktakamaṇḍapaiḥ
118.27
त्रपुषैर्नर्तिकानां च प्रतानैः सफलैः शुभैः कूष्माण्डानां प्रतानैश्च अलाबूनां तथा क्वचित्
trapuṣairnartikānāṃ ca pratānaiḥ saphalaiḥ śubhaiḥ kūṣmāṇḍānāṃ pratānaiśca alābūnāṃ tathā kvacit
118.28
चिर्भिटस्य प्रतानैश्च पटोलीकारवेल्लकैः कर्कोटकीवितानैश्च वार्ताकैर् बृहतीफलैः
cirbhiṭasya pratānaiśca paṭolīkāravellakaiḥ karkoṭakīvitānaiśca vārtākair bṛhatīphalaiḥ
118.29
कण्टकैर् मूलकैर्मूलशाकैस्तु विविधैस्तथा कह्लारैश्च विदार्या च रुरूटैः स्वादुकण्टकैः
kaṇṭakair mūlakairmūlaśākaistu vividhaistathā kahlāraiśca vidāryā ca rurūṭaiḥ svādukaṇṭakaiḥ
118.29
सभाण्डीरविदूसारराजजम्बूकवालुकैः सुवर्चलाभिः सर्वाभिः सर्षपाभिस्तथैव च
sabhāṇḍīravidūsārarājajambūkavālukaiḥ suvarcalābhiḥ sarvābhiḥ sarṣapābhistathaiva ca
118.29
- काकोलीक्षीरकाकोली छत्त्रया चातिच्छत्रया कासमर्दीसहासद्भिः सकन्दलसकाण्डकैः
** kākolīkṣīrakākolī chattrayā cāticchatrayā kāsamardīsahāsadbhiḥ sakandalasakāṇḍakaiḥ*
118.29
** तथा क्षीरकशाकेन कालशाकेन चाप्यथ शिम्बीधान्यैस्तथा धान्यैः सर्वैर्निरवशेषतः
*** tathā kṣīrakaśākena kālaśākena cāpyatha śimbīdhānyaistathā dhānyaiḥ sarvairniravaśeṣataḥ*
118.30
*** औषधीभिर्विचित्राभिर् दीप्यमानाभिरेव च आयुष्याभिर्यशस्याभिर् बल्याभिश्च नराधिप
**** auṣadhībhirvicitrābhir dīpyamānābhireva ca āyuṣyābhiryaśasyābhir balyābhiśca narādhipa*
118.31
जरामृत्युभयघीभिः क्षुद्भयघ्नीभिरेव च सौभाग्यजननीभिश्च कुत्स्नाभिश्चाप्यनेकशः
jarāmṛtyubhayaghībhiḥ kṣudbhayaghnībhireva ca saubhāgyajananībhiśca kutsnābhiścāpyanekaśaḥ
118.32
तत्र वेणुलताभिश्च तथा कीचकवेणुभिः काशैः शशाङ्ककाशैश्च शरगुल्मैस्तथैव च
tatra veṇulatābhiśca tathā kīcakaveṇubhiḥ kāśaiḥ śaśāṅkakāśaiśca śaragulmaistathaiva ca
118.33
कुशगुल्मैस्तथा रम्यैर् गुल्मैश्चेक्षोर् मनोरमैः कार्पासजातिवर्गेण दुर्लभेन शुभेन च
kuśagulmaistathā ramyair gulmaiścekṣor manoramaiḥ kārpāsajātivargeṇa durlabhena śubhena ca
118.34
तथा च कदलीखण्डैर् मनोहारिभिरुत्तमैः तथा मरकतप्रख्यैः प्रदेशैः शाद्वलान्वितैः
tathā ca kadalīkhaṇḍair manohāribhiruttamaiḥ tathā marakataprakhyaiḥ pradeśaiḥ śādvalānvitaiḥ
118.35
इरापुंष्पसमायुक्तैः कुङ्कमस्य च भागशः तगरातिविषामांसीग्रन्थिकैस्तु सुरागदैः
irāpuṃṣpasamāyuktaiḥ kuṅkamasya ca bhāgaśaḥ tagarātiviṣāmāṃsīgranthikaistu surāgadaiḥ
118.36
सुवर्णपुष्पैश्च तथा भूमिपुष्पैस्तथापरैः जम्बीरकैर्भूस्तृणकैः सरसैः सशुकैस्तथा
suvarṇapuṣpaiśca tathā bhūmipuṣpaistathāparaiḥ jambīrakairbhūstṛṇakaiḥ sarasaiḥ saśukaistathā
118.37
शङ्गवेराजमोदाभिः कुबेरकप्रियालकैः जलजैश्च तथा वणैर् नानावर्णैः सुगन्धिभिः
śaṅgaverājamodābhiḥ kuberakapriyālakaiḥ jalajaiśca tathā vaṇair nānāvarṇaiḥ sugandhibhiḥ
118.38
उदयादित्यसंकाशैः सूर्यचन्द्रनिभैस्तथा तपनीयसवर्णैश्च अतसीपुष्पसंनिभैः
udayādityasaṃkāśaiḥ sūryacandranibhaistathā tapanīyasavarṇaiśca atasīpuṣpasaṃnibhaiḥ
118.39
शूकपत्त्रनिभैश्चान्यैः स्थलपत्त्रैश्च भागशः पञ्चवर्णैः समाकीर्णैर् बहुवर्णैस्तथैव च
śūkapattranibhaiścānyaiḥ sthalapattraiśca bhāgaśaḥ pañcavarṇaiḥ samākīrṇair bahuvarṇaistathaiva ca
118.40
द्रष्टुर्दृष्ट्या हितमुदैः कुमुदैश्चन्द्रसंनिभैः तथा वह्निशिखाकारैर् गजवक्त्रोत्पलैः शुभैः
draṣṭurdṛṣṭyā hitamudaiḥ kumudaiścandrasaṃnibhaiḥ tathā vahniśikhākārair gajavaktrotpalaiḥ śubhaiḥ
118.41
नीलोत्पलैः सकह्लारैर् गुञ्जातककसेरुकैः शृङ्गाटकमृणालैश्च करटै राजतोत्पलैः
nīlotpalaiḥ sakahlārair guñjātakakaserukaiḥ śṛṅgāṭakamṛṇālaiśca karaṭai rājatotpalaiḥ
118.42
जलजैः स्थलजैर्मूलैः फलैः पुष्पैर्विशेषतः विविधैश्चैव नीवारैर् मुनिभोज्यैर्नराधिप
jalajaiḥ sthalajairmūlaiḥ phalaiḥ puṣpairviśeṣataḥ vividhaiścaiva nīvārair munibhojyairnarādhipa
118.43
न तद्धान्यं न तत्सस्यं न तच्छाकं न तत्फलम् न तन्मूलं न तत्कन्दं न तत्पुष्पं नराधिप
na taddhānyaṃ na tatsasyaṃ na tacchākaṃ na tatphalam na tanmūlaṃ na tatkandaṃ na tatpuṣpaṃ narādhipa
118.44
नागलोकोद्भवं दिव्यं नरलोकभवं च यत् अनूपोत्थं वनोत्थं च तत्र यन्नास्ति पार्थिवः
nāgalokodbhavaṃ divyaṃ naralokabhavaṃ ca yat anūpotthaṃ vanotthaṃ ca tatra yannāsti pārthivaḥ
118.45
सदा पुष्पफलं सर्वम् अजर्यम् ऋतुयोगतः मद्रेश्वरः स ददृशे तपसा ह्यतियोगतः
sadā puṣpaphalaṃ sarvam ajaryam ṛtuyogataḥ madreśvaraḥ sa dadṛśe tapasā hyatiyogataḥ
118.46
ददृशे च तथा तत्र नानारूपान् पतत्रिणः मयूरान् शतपत्त्रांश्च कलविङ्कांश्च कोकिलान्
dadṛśe ca tathā tatra nānārūpān patatriṇaḥ mayūrān śatapattrāṃśca kalaviṅkāṃśca kokilān
118.47
तथा कादम्बकान्हंसान् कोयष्टीन् खञ्जरीटकान् कुररान्कालकूटांश्च खट्वाङ्गान् लुब्धकांस् तथा
tathā kādambakānhaṃsān koyaṣṭīn khañjarīṭakān kurarānkālakūṭāṃśca khaṭvāṅgān lubdhakāṃs tathā
118.48
गोक्ष्वेडकांस्तथा कुम्भान् धार्तराष्ट्राञ्शुकान्बकान् घातुकांश्चक्रवाकांश्च कटुकान्टिट्टिभान् भटान्
gokṣveḍakāṃstathā kumbhān dhārtarāṣṭrāñśukānbakān ghātukāṃścakravākāṃśca kaṭukānṭiṭṭibhān bhaṭān
118.49
पुत्रप्रियान् लोहपृष्ठान् गोचर्मगिरिवर्तकान् पारावतांश्च कमलान् सारिका जीवजीवकान्
putrapriyān lohapṛṣṭhān gocarmagirivartakān pārāvatāṃśca kamalān sārikā jīvajīvakān
118.50
लाववर्तकवार्ताकान् रक्तवर्त्मप्रभद्रकान् ताम्रचूडान्स्वर्णचूडान् कुक्कुटान् काष्ठकुक्कुटान्
lāvavartakavārtākān raktavartmaprabhadrakān tāmracūḍānsvarṇacūḍān kukkuṭān kāṣṭhakukkuṭān
118.51
कपिञ्जलान्कलविङ्कांस् तथा कुङ्कुमचूडकान् भृङ्गराजान् सीरपादान् भूलिङ्गान् डिण्डिमान् नवान्
kapiñjalānkalaviṅkāṃs tathā kuṅkumacūḍakān bhṛṅgarājān sīrapādān bhūliṅgān ḍiṇḍimān navān
118.52
मञ्जुलीतकदात्यूहान् भारद्वाजांस्तथा चषान् एतांश्चान्यांश्च सुबहून् पक्षिसंघान्मनोहरान्
mañjulītakadātyūhān bhāradvājāṃstathā caṣān etāṃścānyāṃśca subahūn pakṣisaṃghānmanoharān
118.53
श्वापदान्विविधाकारान् मृगांश्चैव महामृगान् व्याघ्रान्केसरिणः सिंहान् द्वीपिनः शरभान्वृकान्
śvāpadānvividhākārān mṛgāṃścaiva mahāmṛgān vyāghrānkesariṇaḥ siṃhān dvīpinaḥ śarabhānvṛkān
118.54
ऋक्षांस्तरक्षूंश्च बहून् गोलाङ्गूलान् सवानरान् शशलोमान् सकादम्बान् मार्जारान् वायुवेगिनः
ṛkṣāṃstarakṣūṃśca bahūn golāṅgūlān savānarān śaśalomān sakādambān mārjārān vāyuveginaḥ
118.55
मूषकान्नकुलान् कावान् सिंहान् द्रुममनोहरान् तथा मत्तांश्च मातंगान् महिषान् गवयान् वृषान् चमरान् सृमरांश्चैव तथा गौरखरानपि
mūṣakānnakulān kāvān siṃhān drumamanoharān tathā mattāṃśca mātaṃgān mahiṣān gavayān vṛṣān camarān sṛmarāṃścaiva tathā gaurakharānapi
118.56
उरभ्रांश्च तथा मेषान् सारङ्गानथ कूकुरान् नीलांश्चैव महानालान् करालान्मृगमातृकान्
urabhrāṃśca tathā meṣān sāraṅgānatha kūkurān nīlāṃścaiva mahānālān karālānmṛgamātṛkān
118.57
सदंष्ट्रारामसरभान् क्रौञ्चाकारकशम्बरान् करालान्कृतमालांश्च कालपुच्छांश्च तोरणान्
sadaṃṣṭrārāmasarabhān krauñcākārakaśambarān karālānkṛtamālāṃśca kālapucchāṃśca toraṇān
118.58
दंष्ट्रान्खड्गान्वराहांश्च तुरंगान्खरगर्दभान् एतान् अद्विष्टान्मद्रेशो विरुद्धांश्च परस्परम्
daṃṣṭrānkhaḍgānvarāhāṃśca turaṃgānkharagardabhān etān adviṣṭānmadreśo viruddhāṃśca parasparam
118.59
अविरुद्धान्वने दृष्ट्वा विस्मयं परमं ययौ तच्चाश्रमपदं पुण्यं बभूवात्रेः पुरा नृपम्
aviruddhānvane dṛṣṭvā vismayaṃ paramaṃ yayau taccāśramapadaṃ puṇyaṃ babhūvātreḥ purā nṛpam
118.60
तत्प्रसादात्प्रभायुक्तं स्थावरैर्जङ्गमैस्तथा हिंसन्ति हि न चान्योन्यं हिंसकास्तु परस्परम्
tatprasādātprabhāyuktaṃ sthāvarairjaṅgamaistathā hiṃsanti hi na cānyonyaṃ hiṃsakāstu parasparam
118.61
क्रव्यादाः प्राणिनस्तत्र सर्वे क्षीरफलाशनाः निर्मितास्तत्र चात्यर्थम् अत्रिणा सुमहात्मना
kravyādāḥ prāṇinastatra sarve kṣīraphalāśanāḥ nirmitāstatra cātyartham atriṇā sumahātmanā
118.62
शैलानितम्बदेशेषु न्यवसच्च स्वयं नृपः पयः क्षरन्ति ते दिव्यम् अमृतस्वादुकण्टकम्
śailānitambadeśeṣu nyavasacca svayaṃ nṛpaḥ payaḥ kṣaranti te divyam amṛtasvādukaṇṭakam
118.63
क्वचिद्राजन्महिष्यश्च क्वचिदाजाश्च सर्वशः शिलाः क्षीरेण सम्पूर्णा दध्ना चान्यत्र वा बहिः
kvacidrājanmahiṣyaśca kvacidājāśca sarvaśaḥ śilāḥ kṣīreṇa sampūrṇā dadhnā cānyatra vā bahiḥ
118.64
संपश्यन्परमां प्रीतिम् अवाप वसुधाधिपः सरांसि तत्र दिव्यानि नद्यश्च विमलोदकाः
saṃpaśyanparamāṃ prītim avāpa vasudhādhipaḥ sarāṃsi tatra divyāni nadyaśca vimalodakāḥ
118.65
प्रणालिकानि चोष्णानि शीतलानि च भागशः कन्दराणि च शैलस्य सुसेव्यानि पदे पदे
praṇālikāni coṣṇāni śītalāni ca bhāgaśaḥ kandarāṇi ca śailasya susevyāni pade pade
118.66
हिमपातो न तत्रास्ति समन्तात्पञ्चयोजनम् उपत्यका सुशैलस्य शिखरस्य न विद्यते
himapāto na tatrāsti samantātpañcayojanam upatyakā suśailasya śikharasya na vidyate
118.67
तत्रास्ति राजञ्छिखरं पर्वतेन्द्रस्य पाण्डुरम् हिमपातं घना यत्र कुर्वन्ति सहिताः सदा
tatrāsti rājañchikharaṃ parvatendrasya pāṇḍuram himapātaṃ ghanā yatra kurvanti sahitāḥ sadā
118.68
तत्रास्ति चापरं शृङ्गं यत्र तोयघना घनाः नित्यमेवाभिवर्षन्ति शिलाभिः शिखरं वरम्
tatrāsti cāparaṃ śṛṅgaṃ yatra toyaghanā ghanāḥ nityamevābhivarṣanti śilābhiḥ śikharaṃ varam
118.69
तदाश्रमं मनोहारि यत्र कामधरा धरा सुरमुख्योपयोगित्वाच् छाखिनां सफलाः फलाः
tadāśramaṃ manohāri yatra kāmadharā dharā suramukhyopayogitvāc chākhināṃ saphalāḥ phalāḥ
118.70
सदोपगीतभ्रमरसुरस्त्रीसेवितं परम् सर्वपापक्षयकरं शैलस्येव प्रहारकम्
sadopagītabhramarasurastrīsevitaṃ param sarvapāpakṣayakaraṃ śailasyeva prahārakam
118.71
वानरैः क्रीडमानैश्च देशाद्देशान्नराधिप हिमपुञ्जाः कृतास्तत्र चन्द्रबिम्बसमप्रभाः
vānaraiḥ krīḍamānaiśca deśāddeśānnarādhipa himapuñjāḥ kṛtāstatra candrabimbasamaprabhāḥ
118.72
तदाश्रमं समन्ताच्च हिमसंरुद्धकन्दरैः शैलवाटैः परिवृतम् अगम्यं मनुजैः सदा
tadāśramaṃ samantācca himasaṃruddhakandaraiḥ śailavāṭaiḥ parivṛtam agamyaṃ manujaiḥ sadā
118.73
पूर्वाराधितभावो ऽसौ महाराजः पुरूरवाः तदाश्रमपदं प्राप्तो देवदेवप्रसादतः
pūrvārādhitabhāvo 'sau mahārājaḥ purūravāḥ tadāśramapadaṃ prāpto devadevaprasādataḥ
118.74
तदाश्रमं श्रमशमनं मनोहरं मनोहरैः कुसुमशतैरलंकृतम् कृतं स्वयं रुचिरमथात्रिणा शुभं शुभावहं च हि ददृशे स मद्रराट्
tadāśramaṃ śramaśamanaṃ manoharaṃ manoharaiḥ kusumaśatairalaṃkṛtam kṛtaṃ svayaṃ ruciramathātriṇā śubhaṃ śubhāvahaṃ ca hi dadṛśe sa madrarāṭ
Chapter 119
119.1
मत्स्य-पुराण 119 तत्र यौ तौ महाशृङ्गौ महावर्णौ महाहिमौ तृतीयं तु तयोर्मध्ये शृङ्गमत्यन्तमुच्छ्रितम्
matsya-purāṇa 119 tatra yau tau mahāśṛṅgau mahāvarṇau mahāhimau tṛtīyaṃ tu tayormadhye śṛṅgamatyantamucchritam
119.2
नित्यातप्तशिलाजातं सदाभ्रपरिवर्जितम् तस्याधस्ताद्वृक्षगणे दिशां भागे च पश्चिमे
nityātaptaśilājātaṃ sadābhraparivarjitam tasyādhastādvṛkṣagaṇe diśāṃ bhāge ca paścime
119.3
जातीलतापरिक्षिप्तं विवरं चारुदर्शनम् दृष्ट्वैव कौतुकाविष्टस् तं विवेश महीपतिः
jātīlatāparikṣiptaṃ vivaraṃ cārudarśanam dṛṣṭvaiva kautukāviṣṭas taṃ viveśa mahīpatiḥ
119.4
तमसा चातिनिबिडं नल्वमात्रं सुसंकटम् नल्वमात्रमतिक्रम्य स्वप्रभाभरणोज्ज्वलम्
tamasā cātinibiḍaṃ nalvamātraṃ susaṃkaṭam nalvamātramatikramya svaprabhābharaṇojjvalam
119.5
तम् उच्छ्रितम् अथात्यन्तं गम्भीरं परिवर्तुलम् न तत्र सूर्यस्तपति न विराजति चन्द्रमाः
tam ucchritam athātyantaṃ gambhīraṃ parivartulam na tatra sūryastapati na virājati candramāḥ
119.6
तथापि दिवसाकारं प्रकाशं तदहर्निशम् क्रोशाधिकपरीमाणं सरसा च विराजितम्
tathāpi divasākāraṃ prakāśaṃ tadaharniśam krośādhikaparīmāṇaṃ sarasā ca virājitam
119.7
समन्तात्सरसस्तस्य शैललग्ना तु वेदिका सौवर्णै राजतैर्वृक्षैर् विद्रुमैरुपशोभितम्
samantātsarasastasya śailalagnā tu vedikā sauvarṇai rājatairvṛkṣair vidrumairupaśobhitam
119.8
नानामाणिक्यकुसुमैः सुप्रभाभरणोज्ज्वलैः तस्मिन्सरसि पद्मानि पद्मरागच्छदानि तु
nānāmāṇikyakusumaiḥ suprabhābharaṇojjvalaiḥ tasminsarasi padmāni padmarāgacchadāni tu
119.9
वज्रकेसरजालानि सुगन्धीनि तथा युतम् पत्त्रैर् मरकतैर् नीलैर् वैडूर्यस्य महीपते
vajrakesarajālāni sugandhīni tathā yutam pattrair marakatair nīlair vaiḍūryasya mahīpate
119.10
कर्णिकाश्च तथा तेषां जातरूपस्य पार्थिव तस्मिन्सरसि या भूमिर् न सा वज्रसमाकुला
karṇikāśca tathā teṣāṃ jātarūpasya pārthiva tasminsarasi yā bhūmir na sā vajrasamākulā
119.11
नानारत्नैरुपचिता जलजानां समाश्रयः कपर्दिकानां शुक्तीनां शङ्खानां च महीपते
nānāratnairupacitā jalajānāṃ samāśrayaḥ kapardikānāṃ śuktīnāṃ śaṅkhānāṃ ca mahīpate
119.12
मकराणां च मत्स्यानां चण्डानां कच्छपैः सह तत्र मरकतखण्डानि वज्राणां च सहस्रशः
makarāṇāṃ ca matsyānāṃ caṇḍānāṃ kacchapaiḥ saha tatra marakatakhaṇḍāni vajrāṇāṃ ca sahasraśaḥ
119.13
पद्मरागेन्द्रनीलानि महानीलानि पार्थिव पुष्परागाणि सर्वाणि तथा कर्कोटकानि च
padmarāgendranīlāni mahānīlāni pārthiva puṣparāgāṇi sarvāṇi tathā karkoṭakāni ca
119.14
तुत्थकस्य तु खण्डानि तथा शेषस्य भागशः राजावर्तस्य मुख्यस्य रुचिराक्षस्य चाप्यथ
tutthakasya tu khaṇḍāni tathā śeṣasya bhāgaśaḥ rājāvartasya mukhyasya rucirākṣasya cāpyatha
119.15
सूर्येन्दुकान्तयश्चैव नीलो वर्णान्तिमश्च यः ज्योतीरसस्य रम्यस्य स्यमन्तस्य च भागशः
sūryendukāntayaścaiva nīlo varṇāntimaśca yaḥ jyotīrasasya ramyasya syamantasya ca bhāgaśaḥ
119.16
सुरोरगवलक्षाणां स्फटिकस्य तथैव च गोमेदपित्तकानां च धूलीमरकतस्य च
suroragavalakṣāṇāṃ sphaṭikasya tathaiva ca gomedapittakānāṃ ca dhūlīmarakatasya ca
119.17
वैडूर्यसौगन्धिकयोस् तथा राजमणेर्नृप वज्रस्यैव च मुख्यस्य तथा ब्रह्ममणेरपि
vaiḍūryasaugandhikayos tathā rājamaṇernṛpa vajrasyaiva ca mukhyasya tathā brahmamaṇerapi
119.18
मुक्ताफलानि मुक्तानां ताराविग्रहधारिणाम्
muktāphalāni muktānāṃ tārāvigrahadhāriṇām
119.19
सुखोष्णं चैव तत्तोयं स्नानाच्छीतविनाशनम् वैडूर्यस्य शिला मध्ये सरसस्तस्य शोभना
sukhoṣṇaṃ caiva tattoyaṃ snānācchītavināśanam vaiḍūryasya śilā madhye sarasastasya śobhanā
119.20
प्रमाणेन तथा सा च द्वे च राजन्धनुःशते चतुरस्रा तथा रम्या तपसा निर्मितात्रिणा
pramāṇena tathā sā ca dve ca rājandhanuḥśate caturasrā tathā ramyā tapasā nirmitātriṇā
119.21
बिलद्वारसमो देशो यत्र यत्र हिरण्मयः प्रदेशः स तु राजेन्द्र द्वीपे तस्मिन्मनोहरे
biladvārasamo deśo yatra yatra hiraṇmayaḥ pradeśaḥ sa tu rājendra dvīpe tasminmanohare
119.22
तथा पुष्करिणी रम्या तस्मिन्राजञ्शिलातले सुशीतामलपानीया जलजैश्च विराजिता
tathā puṣkariṇī ramyā tasminrājañśilātale suśītāmalapānīyā jalajaiśca virājitā
119.23
आकाशप्रतिमा राजंश् चतुरस्रा मनोहरा तस्यास्तदुदकं स्वादु लघु शीतं सुगन्धिकम्
ākāśapratimā rājaṃś caturasrā manoharā tasyāstadudakaṃ svādu laghu śītaṃ sugandhikam
119.24
न क्षिणोति यथा कण्ठं कुक्षिं नापूरयत्यपि तृप्तिं विधत्ते परमां शरीरे च महत्सुखम्
na kṣiṇoti yathā kaṇṭhaṃ kukṣiṃ nāpūrayatyapi tṛptiṃ vidhatte paramāṃ śarīre ca mahatsukham
119.25
मध्ये तु तस्याः प्रासादं निर्मितं तपसात्रिणा रुक्मसेतुप्रवेशान्तं सर्वरत्नमयं शुभम्
madhye tu tasyāḥ prāsādaṃ nirmitaṃ tapasātriṇā rukmasetupraveśāntaṃ sarvaratnamayaṃ śubham
119.26
शशाङ्करश्मेः संकाशं प्रासादं राजतं हितम् रम्यवैडूर्यसोपानं विद्रुमामलसारकम्
śaśāṅkaraśmeḥ saṃkāśaṃ prāsādaṃ rājataṃ hitam ramyavaiḍūryasopānaṃ vidrumāmalasārakam
119.27
इन्द्रनीलमहास्तम्भं मरकतासक्तवेदिकम् वज्रांशुजालैः स्फुरितं रम्यं दृष्टिमनोरमम्
indranīlamahāstambhaṃ marakatāsaktavedikam vajrāṃśujālaiḥ sphuritaṃ ramyaṃ dṛṣṭimanoramam
119.28
प्रासादे तत्र भगवान् देवदेवो जनार्दनः भोगिभोगावलीसुप्तः सर्वालंकारभूषितः
prāsāde tatra bhagavān devadevo janārdanaḥ bhogibhogāvalīsuptaḥ sarvālaṃkārabhūṣitaḥ
119.29
जानुनाकुञ्चितस्त्वेको देवदेवस्य चक्रिणः फणीन्द्रसंनिविष्टो ऽङ्घ्रिर् द्वितीयश्च तथानघ
jānunākuñcitastveko devadevasya cakriṇaḥ phaṇīndrasaṃniviṣṭo 'ṅghrir dvitīyaśca tathānagha
119.30
लक्षयुत्सङ्गगतो ऽङ्घ्रिस्तु शेषभोगप्रशायिनः फणीन्द्रभोगसंन्यस्तबाहुः केयूरभूषणः
lakṣayutsaṅgagato 'ṅghristu śeṣabhogapraśāyinaḥ phaṇīndrabhogasaṃnyastabāhuḥ keyūrabhūṣaṇaḥ
119.31
अङ्गुलीपृष्ठविन्यस्तदेवशीर्षधरं भुजम् एकं वै देवदेवस्य द्वितीयं तु प्रसारितम्
aṅgulīpṛṣṭhavinyastadevaśīrṣadharaṃ bhujam ekaṃ vai devadevasya dvitīyaṃ tu prasāritam
119.32
समाकुञ्चितजानुस्थमणिबन्धेन शोभितम् किंचिदाकुञ्चितं चैव नाभिदेशकरस्थितम्
samākuñcitajānusthamaṇibandhena śobhitam kiṃcidākuñcitaṃ caiva nābhideśakarasthitam
119.33
तृतीयं तु भुजं तस्य चतुर्थं तु तथा शृणु आत्तसंतानकुसुमं घ्राणदेशानुसर्पिणम्
tṛtīyaṃ tu bhujaṃ tasya caturthaṃ tu tathā śṛṇu āttasaṃtānakusumaṃ ghrāṇadeśānusarpiṇam
119.34
लक्ष्म्या संवाह्यमानाङ्घ्रिः पद्मपत्त्रनिभैः करैः संतानमालामुकुटं हारकेयूरभूषितम्
lakṣmyā saṃvāhyamānāṅghriḥ padmapattranibhaiḥ karaiḥ saṃtānamālāmukuṭaṃ hārakeyūrabhūṣitam
119.35
भूषितं च तथा देवम् अङ्गदैरङ्गुलीयकैः फणीन्द्रफणविन्यस्तचारुरत्नशिरोज्ज्वलम्
bhūṣitaṃ ca tathā devam aṅgadairaṅgulīyakaiḥ phaṇīndraphaṇavinyastacāruratnaśirojjvalam
119.36
अज्ञातवस्तुचरितं प्रतिष्ठितम् अथात्रिणा सिद्धानुपूज्यं सततं संतानकुसुमार्चितम्
ajñātavastucaritaṃ pratiṣṭhitam athātriṇā siddhānupūjyaṃ satataṃ saṃtānakusumārcitam
119.37
दिव्यगन्धानुलिप्ताङ्गं दिव्यधूपेन धूपितम् सुरसैः सुफलैर्हृद्यैः सिद्धैरुपहृतैः सदा
divyagandhānuliptāṅgaṃ divyadhūpena dhūpitam surasaiḥ suphalairhṛdyaiḥ siddhairupahṛtaiḥ sadā
119.38
शोभितोत्तमपार्श्वं तं देवमुत्पलशीर्षकम् ततः सम्मुखम् उद्वीक्ष्य ववन्दे स नराधिपः
śobhitottamapārśvaṃ taṃ devamutpalaśīrṣakam tataḥ sammukham udvīkṣya vavande sa narādhipaḥ
119.39
जानुभ्यां शिरसा चैव गत्वा भूमिं यथाविधि नाम्नां सहस्रेण तदा तुष्टाव मधुसूदनम्
jānubhyāṃ śirasā caiva gatvā bhūmiṃ yathāvidhi nāmnāṃ sahasreṇa tadā tuṣṭāva madhusūdanam
119.40
प्रदक्षिणमथो चक्रे स तूत्थाय पुनः पुनः रम्यमायतनं दृष्ट्वा तत्रोवासाश्रमे पुनः
pradakṣiṇamatho cakre sa tūtthāya punaḥ punaḥ ramyamāyatanaṃ dṛṣṭvā tatrovāsāśrame punaḥ
119.41
बिलाद्बहिर्गुहां कांचिद् आश्रित्य सुमनोहराम् तपश्चकार तत्रैव पूजयन्मधुसूदनम्
bilādbahirguhāṃ kāṃcid āśritya sumanoharām tapaścakāra tatraiva pūjayanmadhusūdanam
119.42
नानाविधैस्तथा पुष्पैः फलमूलैः सगोरसैः नित्यं त्रिषवणस्नायी वह्निपूजापरायणः
nānāvidhaistathā puṣpaiḥ phalamūlaiḥ sagorasaiḥ nityaṃ triṣavaṇasnāyī vahnipūjāparāyaṇaḥ
119.43
देववापीजलैः कुर्वन् सततं प्राणधारणम् सर्वाहारपरित्यागं कृत्वा तु मनुजेश्वरः
devavāpījalaiḥ kurvan satataṃ prāṇadhāraṇam sarvāhāraparityāgaṃ kṛtvā tu manujeśvaraḥ
119.44
अनास्तृतगुहाशायी कालं नयति पार्थिवः त्यक्ताहारक्रियश्चैव केवलं तोयतो नृपः न तस्य ग्लानिमायाति शरीरं च तदद्भुतम्
anāstṛtaguhāśāyī kālaṃ nayati pārthivaḥ tyaktāhārakriyaścaiva kevalaṃ toyato nṛpaḥ na tasya glānimāyāti śarīraṃ ca tadadbhutam
119.45
एवं स राजा तपसि प्रसक्तः सम्पूजयन्देववरं सदैव तत्राश्रमे कालमुवास कंचित् स्वर्गोपमे दुःखम् अविन्दमानः
evaṃ sa rājā tapasi prasaktaḥ sampūjayandevavaraṃ sadaiva tatrāśrame kālamuvāsa kaṃcit svargopame duḥkham avindamānaḥ
Chapter 120
120.1
मत्स्य-पुराण 120 स त्वाश्रमपदे रम्ये त्यक्ताहारपरिच्छदः क्रीडाविहारं गन्धर्वैः पश्यन्नप्सरसां सह
matsya-purāṇa 120 sa tvāśramapade ramye tyaktāhāraparicchadaḥ krīḍāvihāraṃ gandharvaiḥ paśyannapsarasāṃ saha
120.2
कृत्वा पुष्पोच्चयं भूरि ग्रन्थयित्वा तथा स्रजः अग्रं निवेद्य देवाय गन्धर्वेभ्यस्तदा ददौ
kṛtvā puṣpoccayaṃ bhūri granthayitvā tathā srajaḥ agraṃ nivedya devāya gandharvebhyastadā dadau
120.3
पुष्पोच्चयप्रसक्तानां क्रीडन्तीनां यथासुखम् चेष्टा नानाविधाकाराः पश्यन्नपि न पश्यति
puṣpoccayaprasaktānāṃ krīḍantīnāṃ yathāsukham ceṣṭā nānāvidhākārāḥ paśyannapi na paśyati
120.4
काचित्पुष्पोच्चये सक्ता लताजालेन वेष्टिता सखीजनेन संत्यक्ता कान्तेनाभिसमुज्झिता
kācitpuṣpoccaye saktā latājālena veṣṭitā sakhījanena saṃtyaktā kāntenābhisamujjhitā
120.5
काचित्कमलगन्धाभा निःश्वासपवनाहृतैः मधुपैराकुलमुखी कान्तेन परिमोचिता
kācitkamalagandhābhā niḥśvāsapavanāhṛtaiḥ madhupairākulamukhī kāntena parimocitā
120.6
मकरन्दसभाक्रान्तनयना काचिदङ्गना कान्तनिःश्वासवातेन नीरजस्ककृतेक्षणा
makarandasabhākrāntanayanā kācidaṅganā kāntaniḥśvāsavātena nīrajaskakṛtekṣaṇā
120.7
काचिद् उच्चीय पुष्पाणि ददौ कान्तस्य भामिनी कान्तसंग्रथितैः पुष्पै रराज कृतशेखरा
kācid uccīya puṣpāṇi dadau kāntasya bhāminī kāntasaṃgrathitaiḥ puṣpai rarāja kṛtaśekharā
120.8
उच्चीय स्वयम् उद्ग्रथ्य कान्तेन कृतशेखरा कृतकृत्यमिवात्मानं मेने मन्मथवर्धिनी
uccīya svayam udgrathya kāntena kṛtaśekharā kṛtakṛtyamivātmānaṃ mene manmathavardhinī
120.9
अस्त्वस्मिन्गहने कुञ्जे विशिष्टकुसुमा लता काचिदेवं रहो नीता रमणेन रिरंसुना
astvasmingahane kuñje viśiṣṭakusumā latā kācidevaṃ raho nītā ramaṇena riraṃsunā
120.10
कान्तसंनामितलता कुसुमानि विचिन्वती सर्वाभ्यः काचिदात्मानं मेने सर्वगुणाधिकम्
kāntasaṃnāmitalatā kusumāni vicinvatī sarvābhyaḥ kācidātmānaṃ mene sarvaguṇādhikam
120.11
काश्चित्पश्यति भूपालं नलिनीषु पृथक्पृथक् क्रीडमानास्तु गन्धर्वैर् देवरामा मनोरमाः
kāścitpaśyati bhūpālaṃ nalinīṣu pṛthakpṛthak krīḍamānāstu gandharvair devarāmā manoramāḥ
120.12
काचिद् आताडयत् कान्तम् उदकेन शुचिस्मिता ताड्यमानाथ कान्तेन प्रीतिं काचिदुपाययौ
kācid ātāḍayat kāntam udakena śucismitā tāḍyamānātha kāntena prītiṃ kācidupāyayau
120.13
कान्तं च ताडयामास जातखेदा वराङ्गना अदृश्यत वरारोहा श्वासनृत्यत्पयोधरा
kāntaṃ ca tāḍayāmāsa jātakhedā varāṅganā adṛśyata varārohā śvāsanṛtyatpayodharā
120.14
कान्ताम्बुताडनाकृष्टकेशपाशनिबन्धना केशाकुलमुखी भाति मधुपैरिव पद्मिनी
kāntāmbutāḍanākṛṣṭakeśapāśanibandhanā keśākulamukhī bhāti madhupairiva padminī
120.15
स्वचक्षुःसदृशैः पुष्पैः संछन्ने नलिनीवने छन्ना काचिच् चिरात्प्राप्ता कान्तेनान्विष्य यत्नतः
svacakṣuḥsadṛśaiḥ puṣpaiḥ saṃchanne nalinīvane channā kācic cirātprāptā kāntenānviṣya yatnataḥ
120.16
स्नाता शीतापदेशेन काचित्प्राहाङ्गना भृशम् रमणालिङ्गनं चक्रे मनो ऽभिलषितं चिरम्
snātā śītāpadeśena kācitprāhāṅganā bhṛśam ramaṇāliṅganaṃ cakre mano 'bhilaṣitaṃ ciram
120.17
जलार्द्रवसनं सूक्ष्मम् अङ्गलीनं शुचिस्मिता धारयन्ती जनं चक्रे काचित् तत्र समन्मथम्
jalārdravasanaṃ sūkṣmam aṅgalīnaṃ śucismitā dhārayantī janaṃ cakre kācit tatra samanmatham
120.18
कण्ठमाल्यगुणैः काचित् कान्तेन कृष्यताम्भसि त्रुट्यत्स्रग्दामपतितं रमणं प्राहसच्चिरम्
kaṇṭhamālyaguṇaiḥ kācit kāntena kṛṣyatāmbhasi truṭyatsragdāmapatitaṃ ramaṇaṃ prāhasacciram
120.19
काचिद्भुग्ना सखीदत्तजानुदेशे नखक्षता संभ्रान्ता कान्तशरणं मग्ना काचिद्गता चिरम्
kācidbhugnā sakhīdattajānudeśe nakhakṣatā saṃbhrāntā kāntaśaraṇaṃ magnā kācidgatā ciram
120.20
काचित्पृष्ठकृतादित्या केशनिस्तोयकारिणी शिलातलगता भर्त्रा दृष्टा कामार्तचक्षुषा
kācitpṛṣṭhakṛtādityā keśanistoyakāriṇī śilātalagatā bhartrā dṛṣṭā kāmārtacakṣuṣā
120.21
कृत्तमाल्यं विलुलितं संक्रान्तकुचकुङ्कुमम् रतिक्रीडितकान्तेव रराज तत्सरोदकम्
kṛttamālyaṃ vilulitaṃ saṃkrāntakucakuṅkumam ratikrīḍitakānteva rarāja tatsarodakam
120.22
सुस्नातदेवगन्धर्वदेवरामागणेन च पूज्यमानं च ददृशे देवदेवं जनार्दनम्
susnātadevagandharvadevarāmāgaṇena ca pūjyamānaṃ ca dadṛśe devadevaṃ janārdanam
120.23
क्वचिच् च ददृशे राजा लतागृहगताः स्त्रियः मण्डयन्तीः स्वगात्राणि कान्तसंन्यस्तमानसाः
kvacic ca dadṛśe rājā latāgṛhagatāḥ striyaḥ maṇḍayantīḥ svagātrāṇi kāntasaṃnyastamānasāḥ
120.24
काचिद् आदर्शनकरा व्यग्रा दूतीमुखोद्गतम् शृण्वती कान्तवचनम् अधिका तु तथा बभौ
kācid ādarśanakarā vyagrā dūtīmukhodgatam śṛṇvatī kāntavacanam adhikā tu tathā babhau
120.25
काचित् सत्वरिता दूत्या भूषणानां विपर्ययम् कुर्वाणा नैव बुबुधे मन्मथाविष्टचेतना
kācit satvaritā dūtyā bhūṣaṇānāṃ viparyayam kurvāṇā naiva bubudhe manmathāviṣṭacetanā
120.26
वायुनुन्नातिसुरभिकुसुमोत्करमण्डिते काचित्पिबन्ती ददृशे मैरेयं नीलशाद्वले
vāyununnātisurabhikusumotkaramaṇḍite kācitpibantī dadṛśe maireyaṃ nīlaśādvale
120.27
पाययामास रमणं स्वयं काचिद्वराङ्गना काचित्पपौ वरारोहा कान्तपाणिसमर्पितम्
pāyayāmāsa ramaṇaṃ svayaṃ kācidvarāṅganā kācitpapau varārohā kāntapāṇisamarpitam
120.28
काचित्स्वनेत्रचपलनीलोत्पलयुतं पयः पीत्वा पप्रच्छ रमणं क्व गते ते ममोत्पले
kācitsvanetracapalanīlotpalayutaṃ payaḥ pītvā papraccha ramaṇaṃ kva gate te mamotpale
120.29
त्वयैव पीतौ तौ नूनम् इत्युक्ता रमणेन सा तथा विदित्वा मुग्धत्वाद् बभूव व्रीडिता भृशम्
tvayaiva pītau tau nūnam ityuktā ramaṇena sā tathā viditvā mugdhatvād babhūva vrīḍitā bhṛśam
120.30
काचित्कान्तार्पितं सुभ्रूः कान्तपीतावशेषितम् सविशेषरसं पानं पपौ मन्मथवर्धनम्
kācitkāntārpitaṃ subhrūḥ kāntapītāvaśeṣitam saviśeṣarasaṃ pānaṃ papau manmathavardhanam
120.31
आपानगोष्ठीषु तथा तासां स नरपुंगवः शुश्राव विविधं गीतं तन्त्रीस्वरविमिश्रितम्
āpānagoṣṭhīṣu tathā tāsāṃ sa narapuṃgavaḥ śuśrāva vividhaṃ gītaṃ tantrīsvaravimiśritam
120.32
प्रदोषसमये ताश्च देवदेवं जनार्दनम् राजन्सदोपनृत्यन्ति नानावाद्यपुरःसराः
pradoṣasamaye tāśca devadevaṃ janārdanam rājansadopanṛtyanti nānāvādyapuraḥsarāḥ
120.33
याममात्रे गते रात्रौ विनिर्गत्य गुहामुखात् आवसन्संयुताः कान्तैः परर्द्धिरचितां गुहाम्
yāmamātre gate rātrau vinirgatya guhāmukhāt āvasansaṃyutāḥ kāntaiḥ pararddhiracitāṃ guhām
120.34
नानागन्धान्वितलतां नानागन्धसुगन्धिनीम् नानाविचित्रशयनां कुसुमोत्करमण्डिताम्
nānāgandhānvitalatāṃ nānāgandhasugandhinīm nānāvicitraśayanāṃ kusumotkaramaṇḍitām
120.35
एवम् अप्सरसां पश्यन् क्रीडितानि स पर्वते तपस्तेपे महाराजन् केशवार्पितमानसः
evam apsarasāṃ paśyan krīḍitāni sa parvate tapastepe mahārājan keśavārpitamānasaḥ
120.36
तमूचुर्नृपतिं गत्वा गन्धर्वाप्सरसां गणाः राजन्स्वर्गोपमं देशम् इमं प्राप्तो ऽस्यरिंदम
tamūcurnṛpatiṃ gatvā gandharvāpsarasāṃ gaṇāḥ rājansvargopamaṃ deśam imaṃ prāpto 'syariṃdama
120.37
वयं हि ते प्रदास्यामो मनसः काङ्क्षितान्वरान् तानादाय गृहं गच्छ तिष्ठेह यदि वा पुनः
vayaṃ hi te pradāsyāmo manasaḥ kāṅkṣitānvarān tānādāya gṛhaṃ gaccha tiṣṭheha yadi vā punaḥ
120.38
अमोघदर्शनाः सर्वे भवन्तस्त्वमितौजसः वरं वितरताद्यैव प्रसादं मधुसूदनात्
amoghadarśanāḥ sarve bhavantastvamitaujasaḥ varaṃ vitaratādyaiva prasādaṃ madhusūdanāt
120.39
एवमस्त्वित्यथोक्तस्तैः स तु राजा पुरूरवाः तत्रोवास सुखी मासं पूजयानो जनार्दनम्
evamastvityathoktastaiḥ sa tu rājā purūravāḥ tatrovāsa sukhī māsaṃ pūjayāno janārdanam
120.40
प्रिय एव सदैवासीद् गन्धर्वाप्सरसां नृपः तुतोष स जनो राज्ञस् तस्यालौल्येन कर्मणा
priya eva sadaivāsīd gandharvāpsarasāṃ nṛpaḥ tutoṣa sa jano rājñas tasyālaulyena karmaṇā
120.41
मासस्य मध्ये स नृपः प्रविष्टस्तदाश्रमं रत्नसहस्रचित्रम् ।
तोयाशनस्तत्र ह्युवास मासं यावत्सितान्तो नृप फाल्गुनस्य
māsasya madhye sa nṛpaḥ praviṣṭastadāśramaṃ ratnasahasracitram |
toyāśanastatra hyuvāsa māsaṃ yāvatsitānto nṛpa phālgunasya
120.42
- फाल्गुनामलपक्षान्ते राजा स्वप्ने पुरूरवाः तस्यैव देवदेवस्य श्रुतवान्गदितं शुभम्
** phālgunāmalapakṣānte rājā svapne purūravāḥ tasyaiva devadevasya śrutavāngaditaṃ śubham*
120.43
रात्र्यामस्यां व्यतीतायाम् अत्रिणा त्वं समेष्यसि तेन राजन्समागम्य कृतकृत्यो भविष्यसि
rātryāmasyāṃ vyatītāyām atriṇā tvaṃ sameṣyasi tena rājansamāgamya kṛtakṛtyo bhaviṣyasi
120.44
स्वप्नमेवं स राजर्षिर् दृष्ट्वा देवेन्द्रविक्रमः प्रत्यूषकाले विधिवत् स्नातः स प्रयतेन्द्रियः
svapnamevaṃ sa rājarṣir dṛṣṭvā devendravikramaḥ pratyūṣakāle vidhivat snātaḥ sa prayatendriyaḥ
120.45
कृतकृत्यो यथाकामं पूजयित्वा जनार्दनम् ददर्शात्रिं मुनिं राजा प्रत्यक्षं तपसां निधिम्
kṛtakṛtyo yathākāmaṃ pūjayitvā janārdanam dadarśātriṃ muniṃ rājā pratyakṣaṃ tapasāṃ nidhim
120.46
स्वप्नं तु देवदेवस्य न्यवेदयत धार्मिकः ततः शुश्राव वचनं देवतानां समीरितम्
svapnaṃ tu devadevasya nyavedayata dhārmikaḥ tataḥ śuśrāva vacanaṃ devatānāṃ samīritam
120.47
एवमेतन्महीपाल नात्र कार्या विचारणा एवं प्रसादं सम्प्राप्य देवदेवाज्जनार्दनात्
evametanmahīpāla nātra kāryā vicāraṇā evaṃ prasādaṃ samprāpya devadevājjanārdanāt
120.48
कृतदेवार्चनो राजा तथा हुतहुताशनः सर्वान्कामानवाप्तो ऽसौ वरदानेन केशवात्
kṛtadevārcano rājā tathā hutahutāśanaḥ sarvānkāmānavāpto 'sau varadānena keśavāt
Chapter 121
121.1
मत्स्य-पुराण 121 तस्याश्रमस्योत्तरतस् त्रिपुरारिनिषेवितः नानारत्नमयैः शृङ्गैः कल्पद्रुमसमन्वितैः
matsya-purāṇa 121 tasyāśramasyottaratas tripurāriniṣevitaḥ nānāratnamayaiḥ śṛṅgaiḥ kalpadrumasamanvitaiḥ
121.2
मध्ये हिमवतः पृष्ठे कैलासो नाम पर्वतः तस्मिन्निवसति श्रीमान् कुबेरः सह गुह्यकैः
madhye himavataḥ pṛṣṭhe kailāso nāma parvataḥ tasminnivasati śrīmān kuberaḥ saha guhyakaiḥ
121.3
अप्सरो ऽनुगुप्तो राजा मोदते ह्यलकाधिपः कैलासपादसम्भूतं पुण्यं शीतजलं शुभम्
apsaro 'nugupto rājā modate hyalakādhipaḥ kailāsapādasambhūtaṃ puṇyaṃ śītajalaṃ śubham
121.4
मन्दोदकं नाम सरः पयस्तु दधिसंनिभम् तस्मात् प्रवहते दिव्या नदी मन्दाकिनी शुभा
mandodakaṃ nāma saraḥ payastu dadhisaṃnibham tasmāt pravahate divyā nadī mandākinī śubhā
121.5
दिव्यं च नन्दनं तत्र तस्यास्तीरे महद्वनम् प्रागुत्तरेण कैलासाद् दिव्यं सौगन्धिकं गिरिम्
divyaṃ ca nandanaṃ tatra tasyāstīre mahadvanam prāguttareṇa kailāsād divyaṃ saugandhikaṃ girim
121.6
सर्वधातुमयं दिव्यं सुवेलं पर्वतं प्रति चन्द्रप्रभो नाम गिरिः यः शुभ्रो रत्नसंनिभः
sarvadhātumayaṃ divyaṃ suvelaṃ parvataṃ prati candraprabho nāma giriḥ yaḥ śubhro ratnasaṃnibhaḥ
121.7
तत्समीपे सरो दिव्यम् अच्छोदं नाम विश्रुतम् तस्मात्प्रभवते दिव्या नदी ह्यच्छोदका शुभा
tatsamīpe saro divyam acchodaṃ nāma viśrutam tasmātprabhavate divyā nadī hyacchodakā śubhā
121.8
तस्यास्तीरे वनं दिव्यं महच्चैत्ररथं शुभम् तस्मिन्गिरौ निवसति मणिभद्रः सहानुगः
tasyāstīre vanaṃ divyaṃ mahaccaitrarathaṃ śubham tasmingirau nivasati maṇibhadraḥ sahānugaḥ
121.9
यक्षसेनापतिः क्रूरो गुह्यकैः परिवारितः पुण्या मन्दाकिनी नाम नदी ह्यच्छोदका शुभा
yakṣasenāpatiḥ krūro guhyakaiḥ parivāritaḥ puṇyā mandākinī nāma nadī hyacchodakā śubhā
121.10
महीमण्डलमध्ये तु प्रविष्टे तु महोदधिम् कैलासदक्षिणे प्राच्यां शिवं सर्वौषधिं गिरिम्
mahīmaṇḍalamadhye tu praviṣṭe tu mahodadhim kailāsadakṣiṇe prācyāṃ śivaṃ sarvauṣadhiṃ girim
121.11
मनःशिलामयं दिव्यं सुवेलं पर्वतं प्रति लोहितो हेमशृङ्गस्तु गिरिः सूर्यप्रभो महान्
manaḥśilāmayaṃ divyaṃ suvelaṃ parvataṃ prati lohito hemaśṛṅgastu giriḥ sūryaprabho mahān
121.12
तस्य पादे महद्दिव्यं लोहितं सुमहत्सरः तस्मात्प्रभवते पुण्यो लौहित्यश्च नदो महान्
tasya pāde mahaddivyaṃ lohitaṃ sumahatsaraḥ tasmātprabhavate puṇyo lauhityaśca nado mahān
121.13
दिव्यारण्यं विशोकं च तस्य तीरे महद्वनम् तस्मिन्गिरौ निवसति यक्षो मणिधरो वशी
divyāraṇyaṃ viśokaṃ ca tasya tīre mahadvanam tasmingirau nivasati yakṣo maṇidharo vaśī
121.14
सौम्यैः सुधार्मिकैश्चैव गुह्यकैः परिवारितः कैलासात्पश्चिमोदीच्यां ककुद्मानौषधीगिरिः
saumyaiḥ sudhārmikaiścaiva guhyakaiḥ parivāritaḥ kailāsātpaścimodīcyāṃ kakudmānauṣadhīgiriḥ
121.15
ककुद्मति च रुद्रस्य उत्पत्तिश्च ककुद्मिनः तदञ्जनं त्रैककुदं शैलं त्रिककुदं प्रति
kakudmati ca rudrasya utpattiśca kakudminaḥ tadañjanaṃ traikakudaṃ śailaṃ trikakudaṃ prati
121.16
सर्वधातुमयस्तत्र सुमहान्वैद्युतो गिरिः तस्य पादे महद्दिव्यं मानसं सिद्धसेवितम्
sarvadhātumayastatra sumahānvaidyuto giriḥ tasya pāde mahaddivyaṃ mānasaṃ siddhasevitam
121.17
तस्मात्प्रभवते पुण्या सरयूर्लोकपावनी यस्यास्तीरे वनं दिव्यं वैभ्राजं नाम विश्रुतम्
tasmātprabhavate puṇyā sarayūrlokapāvanī yasyāstīre vanaṃ divyaṃ vaibhrājaṃ nāma viśrutam
121.18
कुबेरानुचरस्तस्मिन् प्रहेतितनयो वशी ब्रह्मधाता निवसति राक्षसो ऽनन्तविक्रमः
kuberānucarastasmin prahetitanayo vaśī brahmadhātā nivasati rākṣaso 'nantavikramaḥ
121.19
कैलासात्पश्चिमामाशां दिव्यः सर्वौषधिगिरिः वरुणः पर्वतश्रेष्ठो रुक्मधातुविभूषितः
kailāsātpaścimāmāśāṃ divyaḥ sarvauṣadhigiriḥ varuṇaḥ parvataśreṣṭho rukmadhātuvibhūṣitaḥ
121.20
भवस्य दयितः श्रीमान् पर्वतो हैमसंनिभः शातकौम्भमयैर्दिव्यैः शिलाजालैः समाचितः
bhavasya dayitaḥ śrīmān parvato haimasaṃnibhaḥ śātakaumbhamayairdivyaiḥ śilājālaiḥ samācitaḥ
121.21
शतसङ्ख्यैस् तापनीयैः शृङ्गैर्दिवमिवोल्लिखन् शृङ्गवान्सुमहादिव्यो दुर्गः शैलो महाचितः
śatasaṅkhyais tāpanīyaiḥ śṛṅgairdivamivollikhan śṛṅgavānsumahādivyo durgaḥ śailo mahācitaḥ
121.22
तस्मिन्गिरौ निवसति गिरिशो धूम्रलोहितः तस्य पादात्प्रभवति शैलोदं नाम तत्सरः
tasmingirau nivasati giriśo dhūmralohitaḥ tasya pādātprabhavati śailodaṃ nāma tatsaraḥ
121.23
तस्मात्प्रभवते पुण्या नदी शैलोदका शुभा सा चक्षुसी तयोर्मध्ये प्रविष्टा पश्चिमोदधिम्
tasmātprabhavate puṇyā nadī śailodakā śubhā sā cakṣusī tayormadhye praviṣṭā paścimodadhim
121.24
अस्त्युत्तरेण कैलासाच् छिवः सर्वौषधो गिरिः गौरं तु पर्वतश्रेष्ठं हरितालमयं प्रति
astyuttareṇa kailāsāc chivaḥ sarvauṣadho giriḥ gauraṃ tu parvataśreṣṭhaṃ haritālamayaṃ prati
121.25
हिरण्यशृङ्गः सुमहादिव्यौषधिमयो गिरिः तस्य पादे महद्दिव्यं सरः काञ्चनवालुकम्
hiraṇyaśṛṅgaḥ sumahādivyauṣadhimayo giriḥ tasya pāde mahaddivyaṃ saraḥ kāñcanavālukam
121.26
रम्यं बिन्दुसरो नाम यत्र राजा भगीरथः गङ्गार्थे स तु राजर्षिर् उवास बहुलाः समाः
ramyaṃ bindusaro nāma yatra rājā bhagīrathaḥ gaṅgārthe sa tu rājarṣir uvāsa bahulāḥ samāḥ
121.27
दिवं यास्यन्तु मे पूर्वे गङ्गातोयाप्लुतास्थिकाः तत्र त्रिपथगा देवी प्रथमं तु प्रतिष्ठिता
divaṃ yāsyantu me pūrve gaṅgātoyāplutāsthikāḥ tatra tripathagā devī prathamaṃ tu pratiṣṭhitā
121.28
सोमपादात्प्रसूता सा सप्तधा प्रविभज्यते यूपा मणिमयास्तत्र विमानाश्च हिरण्मयाः
somapādātprasūtā sā saptadhā pravibhajyate yūpā maṇimayāstatra vimānāśca hiraṇmayāḥ
121.29
तत्रेष्ट्वा क्रतुभिः सिद्धः शक्रः सुरगणैः सह दिव्यश्छायापथस् तत्र नक्षत्राणां तु मण्डलम्
tatreṣṭvā kratubhiḥ siddhaḥ śakraḥ suragaṇaiḥ saha divyaśchāyāpathas tatra nakṣatrāṇāṃ tu maṇḍalam
121.30
दृश्यते भासुरा रात्रौ देवी त्रिपथगा तु सा अन्तरिक्षं दिवं चैव भावयित्वा भुवं गता
dṛśyate bhāsurā rātrau devī tripathagā tu sā antarikṣaṃ divaṃ caiva bhāvayitvā bhuvaṃ gatā
121.31
भवोत्तमाङ्गे पतिता संरुद्धा योगमायया तस्या ये बिन्दवः केचित् क्रुद्धायाः पतिता भुवि
bhavottamāṅge patitā saṃruddhā yogamāyayā tasyā ye bindavaḥ kecit kruddhāyāḥ patitā bhuvi
121.32
कृतं तु तैर्बहुसरस् ततो बिन्दुसरः स्मृतम् ततस्तस्या निरुद्धाया भवेन सहसा रुषा
kṛtaṃ tu tairbahusaras tato bindusaraḥ smṛtam tatastasyā niruddhāyā bhavena sahasā ruṣā
121.33
ज्ञात्वा तस्या ह्यभिप्रायं क्रूरं देव्याश्चिकीर्षितम् भित्त्वा विशामि पातालं स्रोतसा गृह्य शंकरम्
jñātvā tasyā hyabhiprāyaṃ krūraṃ devyāścikīrṣitam bhittvā viśāmi pātālaṃ srotasā gṛhya śaṃkaram
121.34
अथावलेपं तं ज्ञात्वा तस्याः क्रुद्धस्तु शंकरः तिरोभावयितुं बुद्धिर् आसीदङ्गेषु तां नदीम्
athāvalepaṃ taṃ jñātvā tasyāḥ kruddhastu śaṃkaraḥ tirobhāvayituṃ buddhir āsīdaṅgeṣu tāṃ nadīm
121.35
एतस्मिन्नेव काले तु दृष्ट्वा राजानमग्रतः धमनीसंततं क्षीणं क्षुधाव्याकुलितेन्द्रियम्
etasminneva kāle tu dṛṣṭvā rājānamagrataḥ dhamanīsaṃtataṃ kṣīṇaṃ kṣudhāvyākulitendriyam
121.36
अनेन तोषितश्चाहं नद्यर्थे पूर्वमेव तु बुद्ध्वाऽस्य वरदानं तु ततः कोपं न्ययच्छत
anena toṣitaścāhaṃ nadyarthe pūrvameva tu buddhvā'sya varadānaṃ tu tataḥ kopaṃ nyayacchata
121.37
ब्रह्मणो वचनं श्रुत्वा यदुक्तं धारयन्नदीम् ततो विसर्जयामास संरुद्धां स्वेन तेजसा
brahmaṇo vacanaṃ śrutvā yaduktaṃ dhārayannadīm tato visarjayāmāsa saṃruddhāṃ svena tejasā
121.38
नदीं भगीरथस्यार्थे तपसोग्रेण तोषितः ततो विसर्जयामास सप्त स्रोतांसि गङ्गया
nadīṃ bhagīrathasyārthe tapasogreṇa toṣitaḥ tato visarjayāmāsa sapta srotāṃsi gaṅgayā
121.39
त्रीणि प्राचीमभिमुखं प्रतीचीं त्रीण्यथैव तु स्रोतांसि त्रिपथायास्तु प्रत्यपद्यन्त सप्तधा
trīṇi prācīmabhimukhaṃ pratīcīṃ trīṇyathaiva tu srotāṃsi tripathāyāstu pratyapadyanta saptadhā
121.40
नलिनी ह्लादिनी चैव पावनी चैव प्राच्यगा सीता चक्षुश्च सिन्धुश्च तिस्रस्ता वै प्रतीच्यगाः
nalinī hlādinī caiva pāvanī caiva prācyagā sītā cakṣuśca sindhuśca tisrastā vai pratīcyagāḥ
121.41
सप्तमी त्वनुगा तासां दक्षिणेन भगीरथम् तस्माद्भागीरथी सा वै प्रविष्टा दक्षिणोदधिम्
saptamī tvanugā tāsāṃ dakṣiṇena bhagīratham tasmādbhāgīrathī sā vai praviṣṭā dakṣiṇodadhim
121.42
सप्त चैताः प्लावयन्ति वर्षं तु हिमसाह्वयम् प्रसूताः सप्त नद्यस्तु शुभा बिन्दुसरोद्भवाः
sapta caitāḥ plāvayanti varṣaṃ tu himasāhvayam prasūtāḥ sapta nadyastu śubhā bindusarodbhavāḥ
121.43
तान्देशान्प्लावयन्ति स्म म्लेच्छप्रायांश्च सर्वशः सशैलान्कुकुरान्रौध्रान् बर्बरान्यवनान्खसान्
tāndeśānplāvayanti sma mlecchaprāyāṃśca sarvaśaḥ saśailānkukurānraudhrān barbarānyavanānkhasān
121.44
पुलिकांश्च कुलत्थांश्च अङ्गलोक्यान्वरांश्च यान् कृत्वा द्विधा हिमवन्तं प्रविष्टा दक्षिणोदधिम्
pulikāṃśca kulatthāṃśca aṅgalokyānvarāṃśca yān kṛtvā dvidhā himavantaṃ praviṣṭā dakṣiṇodadhim
121.45
अथ वीरमरूंश्चैव कालिकांश्चैव शूलिकान् तुकरान्बर्बराकारान् पह्लवान्पारदाञ्छकान्
atha vīramarūṃścaiva kālikāṃścaiva śūlikān tukarānbarbarākārān pahlavānpāradāñchakān
121.46
एताञ्जनपदांश्चक्षुः प्लावयित्वोदधिं गता दरदोर्जगुडांश्चैव गान्धारानौरसान्कुहून्
etāñjanapadāṃścakṣuḥ plāvayitvodadhiṃ gatā daradorjaguḍāṃścaiva gāndhārānaurasānkuhūn
121.47
शिवपौरानिन्द्रमरून् वसतीन्समतेजसम् सैन्धवानुर्वसान्बर्बान् कुपथान्भीमरोमकान्
śivapaurānindramarūn vasatīnsamatejasam saindhavānurvasānbarbān kupathānbhīmaromakān
121.48
शुनामुखांश्चोर्दमरून् सिन्धुरेतान्निषेवते गन्धर्वान्किन्नरान्यक्षान् रक्षोविद्याधरोरगान्
śunāmukhāṃścordamarūn sindhuretānniṣevate gandharvānkinnarānyakṣān rakṣovidyādharoragān
121.49
कलापग्रामकांश्चैव तथा किम्पुरुषान्नरान् किरातांश्च पुलिन्दांश्च कुरून्वै भारतानपि
kalāpagrāmakāṃścaiva tathā kimpuruṣānnarān kirātāṃśca pulindāṃśca kurūnvai bhāratānapi
121.50
पाञ्चालान्कौशिकान्मत्स्यान् मागधाङ्गांस्तथैव च ब्रह्मोत्तरांश्च वङ्गांश्च ताम्रलिप्तांस्तथैव च
pāñcālānkauśikānmatsyān māgadhāṅgāṃstathaiva ca brahmottarāṃśca vaṅgāṃśca tāmraliptāṃstathaiva ca
121.51
एताञ्जनपदानार्यान् गङ्गा भावयते शुभा ततः प्रतिहता विन्ध्ये प्रविष्टा दक्षिणोदधिम्
etāñjanapadānāryān gaṅgā bhāvayate śubhā tataḥ pratihatā vindhye praviṣṭā dakṣiṇodadhim
121.52
ततस्तु ह्लादिनी पुण्या प्राचीनाभिमुखी ययौ प्लावयन्त्युपकांश्चैव निषादानपि सर्वशः
tatastu hlādinī puṇyā prācīnābhimukhī yayau plāvayantyupakāṃścaiva niṣādānapi sarvaśaḥ
121.53
धीवरानृषिकांश्चैव तथा नलिमुखानपि केकरानेककर्णांश्च किरातानपि चैव हि
dhīvarānṛṣikāṃścaiva tathā nalimukhānapi kekarānekakarṇāṃśca kirātānapi caiva hi
121.54
कालञ्जरान्विकर्णांश्च कुशिकान्स्वर्गभौमकान् सा मण्डले समुद्रस्य तीरे भूत्वा तु सर्वशः
kālañjarānvikarṇāṃśca kuśikānsvargabhaumakān sā maṇḍale samudrasya tīre bhūtvā tu sarvaśaḥ
121.55
ततस्तु नलिनी चापि प्राचीमेव दिशं ययौ कुपथान्प्लावयन्ती सा इन्द्रद्युम्नसरांस्यपि
tatastu nalinī cāpi prācīmeva diśaṃ yayau kupathānplāvayantī sā indradyumnasarāṃsyapi
121.56
तथा खरपथान्देशान् वेत्रशङ्कुपथानपि मध्येनोज्जानकमरून् कुथप्रावरणान्ययौ
tathā kharapathāndeśān vetraśaṅkupathānapi madhyenojjānakamarūn kuthaprāvaraṇānyayau
121.57
इन्द्रद्वीपसमीपे तु प्रविष्टा लवणोदधिम् ततस्तु पावनी प्रायात् प्राचीमाशां जवेन तु
indradvīpasamīpe tu praviṣṭā lavaṇodadhim tatastu pāvanī prāyāt prācīmāśāṃ javena tu
121.58
तोमरान्प्लावयती च हंसमार्गान्समूहकान् पूर्वान्देशांश्च सेवन्ती भित्त्वा सा बहुधा गिरिम् कर्णप्रावरणान्प्राप्य गता साश्वमुखानपि
tomarānplāvayatī ca haṃsamārgānsamūhakān pūrvāndeśāṃśca sevantī bhittvā sā bahudhā girim karṇaprāvaraṇānprāpya gatā sāśvamukhānapi
121.59
सिक्त्वा पर्वतमेरुं सा गत्वा विद्याधरानपि शैमिमण्डलकोष्ठं तु सा प्रविष्टा महत्सरः
siktvā parvatameruṃ sā gatvā vidyādharānapi śaimimaṇḍalakoṣṭhaṃ tu sā praviṣṭā mahatsaraḥ
121.60
तासां नद्युपनद्यो ऽन्याः शतशो ऽथ सहस्रशः उपगच्छन्ति ता नद्यो यतो वर्षति वासवः
tāsāṃ nadyupanadyo 'nyāḥ śataśo 'tha sahasraśaḥ upagacchanti tā nadyo yato varṣati vāsavaḥ
121.61
तीरे वंशौकसारायाः सुरभिर्नाम तद्वनम् हिरण्यशृङ्गो वसति विद्वान्कौबेरको वशी
tīre vaṃśaukasārāyāḥ surabhirnāma tadvanam hiraṇyaśṛṅgo vasati vidvānkauberako vaśī
121.62
यज्ञादपेतः सुमहान् अमितौजाः सुविक्रमः तत्रागस्त्यैः परिवृता विद्वभिर्द्ब्रह्मराक्षसैः
yajñādapetaḥ sumahān amitaujāḥ suvikramaḥ tatrāgastyaiḥ parivṛtā vidvabhirdbrahmarākṣasaiḥ
121.63
कुबेरानुचरा ह्येते चत्वारस्तत्समाश्रिताः एवमेव तु विज्ञेया सिद्धिः पर्वतवासिनाम्
kuberānucarā hyete catvārastatsamāśritāḥ evameva tu vijñeyā siddhiḥ parvatavāsinām
121.64
परस्परेण द्विगुणा धर्मतः कामतो ऽर्थतः हेमकूटस्य पृष्ठे तु सर्पाणां तत्सरः स्मृतम्
paraspareṇa dviguṇā dharmataḥ kāmato 'rthataḥ hemakūṭasya pṛṣṭhe tu sarpāṇāṃ tatsaraḥ smṛtam
121.65
सरस्वती प्रभवति तस्माज्ज्योतिष्मती तु या अवगाढे ह्युभयतः समुद्रौ पूर्वपश्चिमौ
sarasvatī prabhavati tasmājjyotiṣmatī tu yā avagāḍhe hyubhayataḥ samudrau pūrvapaścimau
121.66
सरो विष्णुपदं नाम निषधे पर्वतोत्तमे यस्मादग्रे प्रभवति गन्धर्वानुकुले च ते
saro viṣṇupadaṃ nāma niṣadhe parvatottame yasmādagre prabhavati gandharvānukule ca te
121.67
मेरोः पार्श्वात्प्रभवति ह्रदश्चन्द्रप्रभो महान् जम्बूश्चैव नदी पुण्या यस्यां जाम्बूनदं स्मृतम्
meroḥ pārśvātprabhavati hradaścandraprabho mahān jambūścaiva nadī puṇyā yasyāṃ jāmbūnadaṃ smṛtam
121.68
पयोदस्तु ह्रदो नीलः स शुभ्रः पुण्डरीकवान् पुण्डरीकात्पयोदाच्च तस्माद् द्वे सम्प्रसूयताम्
payodastu hrado nīlaḥ sa śubhraḥ puṇḍarīkavān puṇḍarīkātpayodācca tasmād dve samprasūyatām
121.69
सरसस्तु सरस्त्वेतत् स्मृतमुत्तरमानसम् मृग्या च मृगकान्ता च तस्माद् द्वे सम्प्रसूयताम्
sarasastu sarastvetat smṛtamuttaramānasam mṛgyā ca mṛgakāntā ca tasmād dve samprasūyatām
121.70
ह्रदाः कुरुषु विख्याताः पद्ममीनकुलाकुलाः नाम्ना ते वै जया नाम द्वादशोदधिसंनिभाः
hradāḥ kuruṣu vikhyātāḥ padmamīnakulākulāḥ nāmnā te vai jayā nāma dvādaśodadhisaṃnibhāḥ
121.71
तेभ्यः शान्ती च मध्वी च द्वे नद्यौ सम्प्रसूयताम् किम्पुरुषाद्यानि यान्यष्टौ तेषु देवो न वर्षति
tebhyaḥ śāntī ca madhvī ca dve nadyau samprasūyatām kimpuruṣādyāni yānyaṣṭau teṣu devo na varṣati
121.72
उद्भिदान्युदकान्यत्र प्रवहन्ति सरिद्वराः बलाहकश्च ऋषभो चक्रो मैनाक एव च
udbhidānyudakānyatra pravahanti saridvarāḥ balāhakaśca ṛṣabho cakro maināka eva ca
121.73
विनिविष्टाः प्रतिदिशं निमग्ना लवणाम्बुधिम् चन्द्रकान्तस्तथा द्रोणः सुमहांश्च शिलोच्चयः
viniviṣṭāḥ pratidiśaṃ nimagnā lavaṇāmbudhim candrakāntastathā droṇaḥ sumahāṃśca śiloccayaḥ
121.74
उद्गायता उदीच्यां तु अवगाढा महोदधिम् चक्रो बधिरकश्चैव तथा नारदपर्वतः
udgāyatā udīcyāṃ tu avagāḍhā mahodadhim cakro badhirakaścaiva tathā nāradaparvataḥ
121.75
प्रतीचीमायतास्ते वै प्रतिष्ठास्ते महोदधिम् जीमूतो द्रावणश्चैव मैनाकश्चन्द्रपर्वतः
pratīcīmāyatāste vai pratiṣṭhāste mahodadhim jīmūto drāvaṇaścaiva mainākaścandraparvataḥ
121.76
आयतास्ते महाशैलाः समुद्रं दक्षिणं प्रति चक्रमैनाकयोर्मध्ये दिवि सन् दक्षिणापथे
āyatāste mahāśailāḥ samudraṃ dakṣiṇaṃ prati cakramainākayormadhye divi san dakṣiṇāpathe
121.77
तत्र संवर्तको नाम सो ऽग्निः पिबति तज्जलम् अग्निः समुद्रवासस्तु और्वो ऽसौ वडवामुखः
tatra saṃvartako nāma so 'gniḥ pibati tajjalam agniḥ samudravāsastu aurvo 'sau vaḍavāmukhaḥ
121.78
इत्येते पर्वताविष्टाश् चत्वारो लवणोदधिम् छिद्यमानेषु पक्षेषु पुरा इन्द्रस्य वै भयात्
ityete parvatāviṣṭāś catvāro lavaṇodadhim chidyamāneṣu pakṣeṣu purā indrasya vai bhayāt
121.79
तेषां तु दृश्यते चन्द्रे शुक्ले कृष्णे समाप्लुतिः ते भारतस्य वर्षस्य भेदा येन प्रकीर्तिताः
teṣāṃ tu dṛśyate candre śukle kṛṣṇe samāplutiḥ te bhāratasya varṣasya bhedā yena prakīrtitāḥ
121.80
इहोदितस्य दृश्यन्ते अन्ये त्वन्यत्र चोदिताः उत्तरोत्तरमेतेषां वर्षम् उद्रिच्यते गुणैः
ihoditasya dṛśyante anye tvanyatra coditāḥ uttarottarameteṣāṃ varṣam udricyate guṇaiḥ
121.81
आरोग्यायुःप्रमाणाभ्यां धर्मतः कामतो ऽर्थतः समन्वितानि भूतानि तेषु वर्षेषु भागशः
ārogyāyuḥpramāṇābhyāṃ dharmataḥ kāmato 'rthataḥ samanvitāni bhūtāni teṣu varṣeṣu bhāgaśaḥ
121.82
वसन्ति नानाजातीनि तेषु सर्वेषु तानि वै इत्येतद्धारयद्विश्वं पृथ्वी जगदिदं स्थिता
vasanti nānājātīni teṣu sarveṣu tāni vai ityetaddhārayadviśvaṃ pṛthvī jagadidaṃ sthitā
Chapter 122
122.1
मत्स्य-पुराण 122 शाकद्वीपस्य वक्ष्यामि यथावदिह निश्चयम् कथ्यमानं निबोध त्वं शाकं द्वीपं द्विजोत्तमाः
matsya-purāṇa 122 śākadvīpasya vakṣyāmi yathāvadiha niścayam kathyamānaṃ nibodha tvaṃ śākaṃ dvīpaṃ dvijottamāḥ
122.2
जम्बूद्वीपस्य विस्ताराद् द्विगुणस्तस्य विस्तरः विस्तारात्त्रिगुणश्चापि परिणाहः समन्ततः
jambūdvīpasya vistārād dviguṇastasya vistaraḥ vistārāttriguṇaścāpi pariṇāhaḥ samantataḥ
122.3
तेनावृतः समुद्रो ऽयं द्वीपेन लवणोदधिः तत्र पुण्या जनपदाश् चिराच्च म्रियते जनः
tenāvṛtaḥ samudro 'yaṃ dvīpena lavaṇodadhiḥ tatra puṇyā janapadāś cirācca mriyate janaḥ
122.4
कुत एव च दुर्भिक्षं क्षमातेजोयुतेष्विह तत्रापि पर्वताः शुभ्राः सप्तैव मणिभूषिताः
kuta eva ca durbhikṣaṃ kṣamātejoyuteṣviha tatrāpi parvatāḥ śubhrāḥ saptaiva maṇibhūṣitāḥ
122.5
शाकद्वीपादिषु त्वेषु सप्त सप्त नगास् त्रिषु ऋज्वायताः प्रतिदिशं निविष्टा वर्षपर्वताः
śākadvīpādiṣu tveṣu sapta sapta nagās triṣu ṛjvāyatāḥ pratidiśaṃ niviṣṭā varṣaparvatāḥ
122.6
रत्नाकरादिनामानः सानुमन्तो महाचिताः समोदिताः प्रतिदिशं द्वीपविस्तारमानतः
ratnākarādināmānaḥ sānumanto mahācitāḥ samoditāḥ pratidiśaṃ dvīpavistāramānataḥ
122.7
उभयत्रावगाढौ च लवणक्षीरसागरौ शाकद्वीपे तु वक्ष्यामि सप्त दिव्यान्महाचलान्
ubhayatrāvagāḍhau ca lavaṇakṣīrasāgarau śākadvīpe tu vakṣyāmi sapta divyānmahācalān
122.8
देवर्षिगन्धर्वयुतः प्रथमो मेरुरुच्यते प्रागायतः स सौवर्ण उदयो नाम पर्वतः
devarṣigandharvayutaḥ prathamo merurucyate prāgāyataḥ sa sauvarṇa udayo nāma parvataḥ
122.9
तत्र मेघास्तु वृष्ट्यर्थं प्रभवन्त्यपयान्ति च तस्यापरेण सुमहाञ् जलधारो महागिरिः
tatra meghāstu vṛṣṭyarthaṃ prabhavantyapayānti ca tasyāpareṇa sumahāñ jaladhāro mahāgiriḥ
122.10
स वै चन्द्रः समाख्यातः सर्वौषधिसमन्वितः तस्मान्नित्यमुपादत्ते वासवः परमं जलम्
sa vai candraḥ samākhyātaḥ sarvauṣadhisamanvitaḥ tasmānnityamupādatte vāsavaḥ paramaṃ jalam
122.11
नारदो नाम चैवोक्तो दुर्गशैलो महाचितः तत्राचलौ समुत्पन्नौ पूर्वं नारदपर्वतौ
nārado nāma caivokto durgaśailo mahācitaḥ tatrācalau samutpannau pūrvaṃ nāradaparvatau
122.12
तस्यापरेण सुमहाञ् श्यामो नाम महागिरिः यत्र श्यामत्वमापन्नाः प्रजाः पूर्वमिमाः किल
tasyāpareṇa sumahāñ śyāmo nāma mahāgiriḥ yatra śyāmatvamāpannāḥ prajāḥ pūrvamimāḥ kila
122.13
स एव दुन्दुभिर्नाम श्यामपर्वतसंनिभः शब्दमृत्युः पुरा तस्मिन् दुन्दुभिस्ताडितः सुरैः
sa eva dundubhirnāma śyāmaparvatasaṃnibhaḥ śabdamṛtyuḥ purā tasmin dundubhistāḍitaḥ suraiḥ
122.14
रत्नमालान्तरमयः शाल्मलश्चान्तरालकृत् तस्यापरेण रजतो महानस्तो गिरिः स्मृतः
ratnamālāntaramayaḥ śālmalaścāntarālakṛt tasyāpareṇa rajato mahānasto giriḥ smṛtaḥ
122.15
स वै सोमक इत्युक्तो देवैर्यत्रामृतं पुरा संभृतं च हृतं चैव मातुरर्थे गरुत्मता
sa vai somaka ityukto devairyatrāmṛtaṃ purā saṃbhṛtaṃ ca hṛtaṃ caiva māturarthe garutmatā
122.16
तस्यापरे चाम्बिकेयः सुमनाश्चैव स स्मृतः हिरण्याक्षो वराहेण तस्मिञ्छैले निषूदितः
tasyāpare cāmbikeyaḥ sumanāścaiva sa smṛtaḥ hiraṇyākṣo varāheṇa tasmiñchaile niṣūditaḥ
122.17
आम्बिकेयात्परो रम्यः सर्वौषधिनिषेवितः विभ्राजस्तु समाख्यातः स्फाटिकस्तु महान्गिरिः
āmbikeyātparo ramyaḥ sarvauṣadhiniṣevitaḥ vibhrājastu samākhyātaḥ sphāṭikastu mahāngiriḥ
122.18
यस्माद्विभ्राजते वह्निर् विभ्राजस्तेन स स्मृतः सैवेह केशवेत्युक्तो यतो वायुः प्रवाति च
yasmādvibhrājate vahnir vibhrājastena sa smṛtaḥ saiveha keśavetyukto yato vāyuḥ pravāti ca
122.19
तेषां वर्षाणि वक्ष्यामि पर्वतानां द्विजोत्तमाः शृणुध्वं नामतस्तानि यथावदनुपूर्वशः
teṣāṃ varṣāṇi vakṣyāmi parvatānāṃ dvijottamāḥ śṛṇudhvaṃ nāmatastāni yathāvadanupūrvaśaḥ
122.20
द्विनामान्येव वर्षाणि यथैव गिरयस्तथा उदयस्योदयं वर्षं जलधारेति विश्रुतम्
dvināmānyeva varṣāṇi yathaiva girayastathā udayasyodayaṃ varṣaṃ jaladhāreti viśrutam
122.21
नाम्ना गतभयं नाम वर्षं तत्प्रथमं स्मृतम् द्वितीयं जलधारस्य सुकुमारमिति स्मृतम्
nāmnā gatabhayaṃ nāma varṣaṃ tatprathamaṃ smṛtam dvitīyaṃ jaladhārasya sukumāramiti smṛtam
122.22
तदेव शैशिरं नाम वर्षं तत्परिकीर्तितम् नारदस्य च कौमारं तदेव च सुखोदयम्
tadeva śaiśiraṃ nāma varṣaṃ tatparikīrtitam nāradasya ca kaumāraṃ tadeva ca sukhodayam
122.23
श्यामपर्वतवर्षं तद् अनीचकम् इति स्मृतम् आनन्दकमिति प्रोक्तं तदेव मुनिभिः शुभम्
śyāmaparvatavarṣaṃ tad anīcakam iti smṛtam ānandakamiti proktaṃ tadeva munibhiḥ śubham
122.24
सोमकस्य शुभं वर्षं विज्ञेयं कुसुमोत्करम् तदेवासितम् इत्युक्तं वर्षं सोमकसंज्ञितम्
somakasya śubhaṃ varṣaṃ vijñeyaṃ kusumotkaram tadevāsitam ityuktaṃ varṣaṃ somakasaṃjñitam
122.25
आम्बिकेयस्य मैनाकं क्षेमकं चैव तत्कृतम् केसरः पर्वतस्यापि महाद्रुममिति स्मृतम् तदेव धवमित्युक्तं वर्षं विभ्राजसंज्ञितम्
āmbikeyasya mainākaṃ kṣemakaṃ caiva tatkṛtam kesaraḥ parvatasyāpi mahādrumamiti smṛtam tadeva dhavamityuktaṃ varṣaṃ vibhrājasaṃjñitam
122.26
द्वीपस्य परिणाहं च ह्रस्वदीर्घत्वमेव च जम्बूद्वीपेन संख्यातं तस्य मध्ये वनस्पतिः
dvīpasya pariṇāhaṃ ca hrasvadīrghatvameva ca jambūdvīpena saṃkhyātaṃ tasya madhye vanaspatiḥ
122.27
शाको नाम महावृक्षः प्रजास्तस्य महानुगाः एतेषु देवगन्धर्वाः सिद्धाश्च सह चारणैः
śāko nāma mahāvṛkṣaḥ prajāstasya mahānugāḥ eteṣu devagandharvāḥ siddhāśca saha cāraṇaiḥ
122.28
विहरन्ति रमन्ते च दृश्यमानाश्च तैः सह तत्र पुण्या जनपदाश् चातुर्वर्ण्यसमन्विताः
viharanti ramante ca dṛśyamānāśca taiḥ saha tatra puṇyā janapadāś cāturvarṇyasamanvitāḥ
122.29
तेषु नद्यश्च सप्तैव प्रतिवर्षं समुद्रगाः द्विनाम्ना चैव ताः सर्वा गङ्गाः सप्तविधाः स्मृताः
teṣu nadyaśca saptaiva prativarṣaṃ samudragāḥ dvināmnā caiva tāḥ sarvā gaṅgāḥ saptavidhāḥ smṛtāḥ
122.30
प्रथमा सुकुमारीति गङ्गा शिवजला शुभा मुनितप्ता च नाम्नैषा नदी सम्परिकीर्तिता
prathamā sukumārīti gaṅgā śivajalā śubhā munitaptā ca nāmnaiṣā nadī samparikīrtitā
122.31
सुकुमारी तपःसिद्धा द्वितीया नामतः सती नन्दा च पावनी चैव तृतीया परिकीर्तिता
sukumārī tapaḥsiddhā dvitīyā nāmataḥ satī nandā ca pāvanī caiva tṛtīyā parikīrtitā
122.32
शिबिका च चतुर्थी स्याद् द्विविधा च पुनः स्मृता इक्षुश्च पञ्चमी ज्ञेया तथैव च पुनः कुहूः
śibikā ca caturthī syād dvividhā ca punaḥ smṛtā ikṣuśca pañcamī jñeyā tathaiva ca punaḥ kuhūḥ
122.33
वेणुका चामृता चैव षष्ठी सम्परिकीर्तिता सुकृता च गभस्ती च सप्तमी परिकीर्तिता
veṇukā cāmṛtā caiva ṣaṣṭhī samparikīrtitā sukṛtā ca gabhastī ca saptamī parikīrtitā
122.34
एताः सप्त महाभागाः प्रतिवर्षं शिवोदकाः भावयन्ति जनं सर्वं शाकद्वीपनिवासिनम्
etāḥ sapta mahābhāgāḥ prativarṣaṃ śivodakāḥ bhāvayanti janaṃ sarvaṃ śākadvīpanivāsinam
122.35
अभिगच्छन्ति ताश्चान्या नदा नद्यः सरांसि च बहूदकपरिस्रावा यतो वर्षति वासवः
abhigacchanti tāścānyā nadā nadyaḥ sarāṃsi ca bahūdakaparisrāvā yato varṣati vāsavaḥ
122.36
तासां तु नामधेयानि परिमाणं तथैव च न शक्यं परिसंख्यातुं पुण्यास्ताः सरिदुत्तमाः
tāsāṃ tu nāmadheyāni parimāṇaṃ tathaiva ca na śakyaṃ parisaṃkhyātuṃ puṇyāstāḥ sariduttamāḥ
122.37
ताः पिबन्ति सदा हृष्टा नदीर्जनपदास्तु ते एते शान्तभयाः प्रोक्ताः प्रमोदा ये च वै शिवाः
tāḥ pibanti sadā hṛṣṭā nadīrjanapadāstu te ete śāntabhayāḥ proktāḥ pramodā ye ca vai śivāḥ
122.38
आनन्दाश्च सुखाश्चैव क्षेमकाश्च नवैः सह वर्णाश्रमाचारयुता देशास्ते सप्त विश्रुताः
ānandāśca sukhāścaiva kṣemakāśca navaiḥ saha varṇāśramācārayutā deśāste sapta viśrutāḥ
122.39
आरोग्या बलिनश्चैव सर्वे मरणवर्जिताः अवसर्पिणी न तेष्वस्ति तथैवोत्सर्पिणी पुनः
ārogyā balinaścaiva sarve maraṇavarjitāḥ avasarpiṇī na teṣvasti tathaivotsarpiṇī punaḥ
122.40
न तत्रास्ति युगावस्था चतुर्युगकृता क्वचित् त्रेतायुगसमः कालस् तथा तत्र प्रवर्तते
na tatrāsti yugāvasthā caturyugakṛtā kvacit tretāyugasamaḥ kālas tathā tatra pravartate
122.41
शाकद्वीपादिषु ज्ञेयं पञ्चस्वेतेषु सर्वशः देशस्य तु विचारेण कालः स्वाभाविकः स्मृतः
śākadvīpādiṣu jñeyaṃ pañcasveteṣu sarvaśaḥ deśasya tu vicāreṇa kālaḥ svābhāvikaḥ smṛtaḥ
122.42
न तेषु संकरः कश्चिद् वर्णाश्रमकृतः क्वचित् धर्मस्य चाव्यभीचाराद् एकान्तसुखिनः प्रजाः
na teṣu saṃkaraḥ kaścid varṇāśramakṛtaḥ kvacit dharmasya cāvyabhīcārād ekāntasukhinaḥ prajāḥ
122.43
न तेषु माया लोभो वा ईर्ष्यासूया भयं कुतः विपर्ययो न तेष्वस्ति तद्वै स्वाभाविकं स्मृतम्
na teṣu māyā lobho vā īrṣyāsūyā bhayaṃ kutaḥ viparyayo na teṣvasti tadvai svābhāvikaṃ smṛtam
122.44
कालो नैव च तेष्वस्ति न दण्डो न च दाण्डिकः स्वधर्मेण च धर्मज्ञास् ते रक्षन्ति परस्परम्
kālo naiva ca teṣvasti na daṇḍo na ca dāṇḍikaḥ svadharmeṇa ca dharmajñās te rakṣanti parasparam
122.45
परिमण्डलस्तु सुमहान् द्वीपो वै कुशसंज्ञकः नदीजलैः परिवृतः पर्वतश्चाभ्रसंनिभैः
parimaṇḍalastu sumahān dvīpo vai kuśasaṃjñakaḥ nadījalaiḥ parivṛtaḥ parvataścābhrasaṃnibhaiḥ
122.46
सर्वधातुविचित्रैश्च मणिविद्रुमभूषितैः अन्यैश्च विविधाकारै रम्यैर्जनपदैस्तथा
sarvadhātuvicitraiśca maṇividrumabhūṣitaiḥ anyaiśca vividhākārai ramyairjanapadaistathā
122.47
वृक्षैः पुष्पफलोपेतैः सर्वतो धनधान्यवान् नित्यं पुष्पफलोपेतः सर्वरत्नसमावृतः
vṛkṣaiḥ puṣpaphalopetaiḥ sarvato dhanadhānyavān nityaṃ puṣpaphalopetaḥ sarvaratnasamāvṛtaḥ
122.48
आवृतः पशुभिः सर्वैर् ग्राम्यारण्यैश्च सर्वशः आनुपूर्व्यात्समासेन कुशद्वीपं निबोधत
āvṛtaḥ paśubhiḥ sarvair grāmyāraṇyaiśca sarvaśaḥ ānupūrvyātsamāsena kuśadvīpaṃ nibodhata
122.49
अथ तृतीयं वक्ष्यामि कुशद्वीपं च कृत्स्नशः कुशद्वीपेन क्षीरोदः सर्वतः परिवारितः
atha tṛtīyaṃ vakṣyāmi kuśadvīpaṃ ca kṛtsnaśaḥ kuśadvīpena kṣīrodaḥ sarvataḥ parivāritaḥ
122.50
शाकद्वीपस्य विस्ताराद् द्विगुणेन समन्वितः तत्रापि पर्वताः सप्त विज्ञेया रत्नयोनयः
śākadvīpasya vistārād dviguṇena samanvitaḥ tatrāpi parvatāḥ sapta vijñeyā ratnayonayaḥ
122.51
रत्नाकरास्तथा नद्यस् तेषां नामानि मे शृणु द्विनामानश्च ते सर्वे शाकद्वीपे यथा तथा
ratnākarāstathā nadyas teṣāṃ nāmāni me śṛṇu dvināmānaśca te sarve śākadvīpe yathā tathā
122.52
प्रथमः सूर्यसंकाशः कुमुदो नाम पर्वतः विद्रुमोच्चय इत्युक्तः स एव च महीधरः
prathamaḥ sūryasaṃkāśaḥ kumudo nāma parvataḥ vidrumoccaya ityuktaḥ sa eva ca mahīdharaḥ
122.53
सर्वधातुमयैः शृङ्गैः शिलाजालसमन्वितैः द्वितीयः पर्वतस्तत्र उन्नतो नाम विश्रुतः
sarvadhātumayaiḥ śṛṅgaiḥ śilājālasamanvitaiḥ dvitīyaḥ parvatastatra unnato nāma viśrutaḥ
122.54
हेमपर्वत इत्युक्तः स एव च महीधरः हरितालमयैः शृङ्गैर् द्वीपमावृत्य सर्वशः
hemaparvata ityuktaḥ sa eva ca mahīdharaḥ haritālamayaiḥ śṛṅgair dvīpamāvṛtya sarvaśaḥ
122.55
बलाहकस्तृतीयस्तु जात्यञ्जनमयो गिरिः द्युतिमान्नामतः प्रोक्तः स एव च महीधरः
balāhakastṛtīyastu jātyañjanamayo giriḥ dyutimānnāmataḥ proktaḥ sa eva ca mahīdharaḥ
122.56
चतुर्थः पर्वतो द्रोणो यत्रौषध्यो महागिरौ विशल्यकरणी चैव मृतसंजीवनी तथा
caturthaḥ parvato droṇo yatrauṣadhyo mahāgirau viśalyakaraṇī caiva mṛtasaṃjīvanī tathā
122.57
पुष्पवान्नाम सैवोक्तः पर्वतः सुमहाचितः कङ्कस्तु पञ्चमस्तेषां पर्वतो नाम सारवान्
puṣpavānnāma saivoktaḥ parvataḥ sumahācitaḥ kaṅkastu pañcamasteṣāṃ parvato nāma sāravān
122.58
कुशेशय इति प्रोक्तः पुनः स पृथिवीधरः दिव्यपुष्पफलोपेतो दिव्यविरुत्समन्वितः
kuśeśaya iti proktaḥ punaḥ sa pṛthivīdharaḥ divyapuṣpaphalopeto divyavirutsamanvitaḥ
122.59
षष्ठस्तु पर्वतस्तत्र महिषो मेघसंनिभः स एव तु पुनः प्रोक्तो हरिरित्यभिविश्रुतः
ṣaṣṭhastu parvatastatra mahiṣo meghasaṃnibhaḥ sa eva tu punaḥ prokto harirityabhiviśrutaḥ
122.60
तस्मिन्सो ऽग्निर्निवसति महिषो नाम यो ऽप्सुजः सप्तमः पर्वतस्तत्र ककुद्मान्स हि भाषते
tasminso 'gnirnivasati mahiṣo nāma yo 'psujaḥ saptamaḥ parvatastatra kakudmānsa hi bhāṣate
122.61
मन्दरः सैव विज्ञेयः सर्वधातुमयः शुभः मन्द इत्येष यो धातुर् अपामर्थे प्रकाशकः
mandaraḥ saiva vijñeyaḥ sarvadhātumayaḥ śubhaḥ manda ityeṣa yo dhātur apāmarthe prakāśakaḥ
122.62
अपां विदारणाच्चैव मन्दरः स निगद्यते तत्र रत्नान्यनेकानि स्वयं रक्षति वासवः
apāṃ vidāraṇāccaiva mandaraḥ sa nigadyate tatra ratnānyanekāni svayaṃ rakṣati vāsavaḥ
122.63
प्रजापतिमुपादाय प्रजाभ्यो विदधत्स्वयम् तेषामन्तरविष्कम्भो द्विगुणः समुदाहृतः
prajāpatimupādāya prajābhyo vidadhatsvayam teṣāmantaraviṣkambho dviguṇaḥ samudāhṛtaḥ
122.64
इत्येते पर्वताः सप्त कुशद्वीपे प्रभाषिताः तेषां वर्षाणि वक्ष्यामि सप्तैव तु विभागशः
ityete parvatāḥ sapta kuśadvīpe prabhāṣitāḥ teṣāṃ varṣāṇi vakṣyāmi saptaiva tu vibhāgaśaḥ
122.65
कुमुदस्य स्मृतः श्वेत उन्नतश्चेव स स्मृतः उन्नतस्य तु विज्ञेयं वर्षं लोहितसंज्ञकम्
kumudasya smṛtaḥ śveta unnataśceva sa smṛtaḥ unnatasya tu vijñeyaṃ varṣaṃ lohitasaṃjñakam
122.66
वेणुमण्डलकं चैव तथैव परिकीर्तितम् बलाहकस्य जीमूतः स्वैरथाकारमित्यपि
veṇumaṇḍalakaṃ caiva tathaiva parikīrtitam balāhakasya jīmūtaḥ svairathākāramityapi
122.67
द्रोणस्य हरिकं नाम लवणं च पुनः स्मृतम् कङ्कस्यापि ककुन् नाम धृतिमच्चैव तत्स्मृतम्
droṇasya harikaṃ nāma lavaṇaṃ ca punaḥ smṛtam kaṅkasyāpi kakun nāma dhṛtimaccaiva tatsmṛtam
122.68
महिषं महिषस्यापि पुनश्चापि प्रभाकरम् ककुद्मिनस्तु तद्वर्षं कपिलं नाम विश्रुतम्
mahiṣaṃ mahiṣasyāpi punaścāpi prabhākaram kakudminastu tadvarṣaṃ kapilaṃ nāma viśrutam
122.69
एतान्यपि विशिष्टानि सप्त सप्त पृथक्पृथक् वर्षाणि पर्वताश्चैव नदीस्तेषु निबोधत
etānyapi viśiṣṭāni sapta sapta pṛthakpṛthak varṣāṇi parvatāścaiva nadīsteṣu nibodhata
122.70
तत्रापि नद्यः सप्तैव प्रतिवर्षं हि ताः स्मृताः द्विनामवत्यस्ताः सर्वाः सर्वाः पुण्यजलाः स्मृताः
tatrāpi nadyaḥ saptaiva prativarṣaṃ hi tāḥ smṛtāḥ dvināmavatyastāḥ sarvāḥ sarvāḥ puṇyajalāḥ smṛtāḥ
122.71
धूतपापा नदी नाम योनिश्चैव पुनः स्मृता सीता द्वितीया विज्ञेया सा चैव हि निशा स्मृता
dhūtapāpā nadī nāma yoniścaiva punaḥ smṛtā sītā dvitīyā vijñeyā sā caiva hi niśā smṛtā
122.72
पवित्रा तृतीया विज्ञेया वितृष्णापि च या पुनः चतुर्थी ह्लादिनीत्युक्ता चन्द्रभा इति च स्मृता
pavitrā tṛtīyā vijñeyā vitṛṣṇāpi ca yā punaḥ caturthī hlādinītyuktā candrabhā iti ca smṛtā
122.73
विद्युच्च पञ्चमी प्रोक्ता शुक्ला चैव विभाव्यते पुण्ड्रा षष्ठी तु विज्ञेया पुनश्चैव विभावरी
vidyucca pañcamī proktā śuklā caiva vibhāvyate puṇḍrā ṣaṣṭhī tu vijñeyā punaścaiva vibhāvarī
122.74
महती सप्तमी प्रोक्ता पुनश्चैषा धृतिः स्मृता अन्यास्ताभ्यो ऽपि संजाताः शतशो ऽथ सहस्रशः
mahatī saptamī proktā punaścaiṣā dhṛtiḥ smṛtā anyāstābhyo 'pi saṃjātāḥ śataśo 'tha sahasraśaḥ
122.75
अभिगच्छन्ति ता नद्यो यतो वर्षति वासवः इत्येष संनिवेशो वः कुशद्वीपस्य वर्णितः
abhigacchanti tā nadyo yato varṣati vāsavaḥ ityeṣa saṃniveśo vaḥ kuśadvīpasya varṇitaḥ
122.76
शाकद्वीपेन विस्तारः प्रोक्तस्तस्य सनातनः कुशद्वीपः समुद्रेण घृतमण्डोदकेन च
śākadvīpena vistāraḥ proktastasya sanātanaḥ kuśadvīpaḥ samudreṇa ghṛtamaṇḍodakena ca
122.77
सर्वतः सुमहान्द्वीपश् चन्द्रवत्परिवेष्टितः विस्तारान्मण्डलाच्चैव क्षीरोदाद्द्विगुणो मतः
sarvataḥ sumahāndvīpaś candravatpariveṣṭitaḥ vistārānmaṇḍalāccaiva kṣīrodāddviguṇo mataḥ
122.78
ततः परं प्रवक्ष्यामि क्रौञ्चद्वीपं यथा तथा कुशद्वीपस्य विस्ताराद् द्विगुणस्तस्य विस्तरः
tataḥ paraṃ pravakṣyāmi krauñcadvīpaṃ yathā tathā kuśadvīpasya vistārād dviguṇastasya vistaraḥ
122.79
घृतोदकः समुद्रो वै क्रौञ्चद्वीपेन संवृतः चक्रनेमिप्रमाणेन वृतो वृत्तेन सर्वशः
ghṛtodakaḥ samudro vai krauñcadvīpena saṃvṛtaḥ cakranemipramāṇena vṛto vṛttena sarvaśaḥ
122.80
तस्मिन्द्वीपे नगाः श्रेष्ठा देवनो गिरिरुच्यते देवनात्परतश्चापि गोविन्दो नाम पर्वतः
tasmindvīpe nagāḥ śreṣṭhā devano girirucyate devanātparataścāpi govindo nāma parvataḥ
122.81
गोविन्दात्परतश्चापि क्रौञ्चस्तु प्रथमो गिरिः क्रौञ्चात्परे पावनकः पावनादन्धकारकः
govindātparataścāpi krauñcastu prathamo giriḥ krauñcātpare pāvanakaḥ pāvanādandhakārakaḥ
122.82
अन्धकारात्परे चापि देवावृन् नाम पर्वतः देवावृतः परेणापि पुण्डरीको महान्गिरिः
andhakārātpare cāpi devāvṛn nāma parvataḥ devāvṛtaḥ pareṇāpi puṇḍarīko mahāngiriḥ
122.83
एते रत्नमयाः सप्त क्रौञ्चद्वीपस्य पर्वताः परस्परस्य द्विगुणो विष्कम्भो वर्षपर्वतः
ete ratnamayāḥ sapta krauñcadvīpasya parvatāḥ parasparasya dviguṇo viṣkambho varṣaparvataḥ
122.84
वर्षाणि तस्य वक्ष्यामि नामतस्तु निबोधत क्रौञ्चस्य कुशलो देशो वामनस्य मनोनुगः
varṣāṇi tasya vakṣyāmi nāmatastu nibodhata krauñcasya kuśalo deśo vāmanasya manonugaḥ
122.85
मनोनुगात्परे चोष्णास् तृतीयो ऽपि स उच्यते उष्णात्परे पावनकः पावनादन्धकारकः
manonugātpare coṣṇās tṛtīyo 'pi sa ucyate uṣṇātpare pāvanakaḥ pāvanādandhakārakaḥ
122.86
अन्धकारकदेशात्तु मुनिदेशस्तथा परः मुनिदेशात्परे चापि प्रोच्यते दुन्दुभिस्वनः
andhakārakadeśāttu munideśastathā paraḥ munideśātpare cāpi procyate dundubhisvanaḥ
122.87
सिद्धचारणसंकीर्णो गौरप्रायः शुचिर्जनः श्रुतास्तत्रैव नद्यस्तु प्रतिवर्षं गताः शुभाः
siddhacāraṇasaṃkīrṇo gauraprāyaḥ śucirjanaḥ śrutāstatraiva nadyastu prativarṣaṃ gatāḥ śubhāḥ
122.88
गौरी कुमुद्वती चैव संध्या रात्रिर्मनोजवा ख्याती च पुण्डरीका च गङ्गा सप्तविधा स्मृता
gaurī kumudvatī caiva saṃdhyā rātrirmanojavā khyātī ca puṇḍarīkā ca gaṅgā saptavidhā smṛtā
122.89
तासां सहस्रशश्चान्या नद्यः पार्श्वसमीपगाः अभिगच्छन्ति ता नद्यो बहुलाश्च बहूदकाः
tāsāṃ sahasraśaścānyā nadyaḥ pārśvasamīpagāḥ abhigacchanti tā nadyo bahulāśca bahūdakāḥ
122.90
तेषां निसर्गो देशानाम् आनुपूर्व्येण सर्वशः न शक्यो विस्तराद्वक्तुम् अपि वर्षशतैरपि
teṣāṃ nisargo deśānām ānupūrvyeṇa sarvaśaḥ na śakyo vistarādvaktum api varṣaśatairapi
122.91
सर्गो यश्च प्रजानां तु संहारो यश्च तेषु वै अत ऊर्ध्वं प्रवक्ष्यामि शाल्मलस्य निबोधत
sargo yaśca prajānāṃ tu saṃhāro yaśca teṣu vai ata ūrdhvaṃ pravakṣyāmi śālmalasya nibodhata
122.92
शाल्मलो द्विगुणो द्वीपः क्रौञ्चद्वीपस्य विस्तरात् परिवार्य समुद्रं तु दधिमण्डोदकं स्थितः
śālmalo dviguṇo dvīpaḥ krauñcadvīpasya vistarāt parivārya samudraṃ tu dadhimaṇḍodakaṃ sthitaḥ
122.93
तत्र पुण्या जनपदाश् चिराच्च म्रियते जनः कुत एव तु दुर्भिक्षं क्षमातेजोयुता हि ते
tatra puṇyā janapadāś cirācca mriyate janaḥ kuta eva tu durbhikṣaṃ kṣamātejoyutā hi te
122.94
प्रथमः सूर्यसंकाशः सुमना नाम पर्वतः पीतस्तु मध्यमश्चासीत् ततः कुम्भमयो गिरिः
prathamaḥ sūryasaṃkāśaḥ sumanā nāma parvataḥ pītastu madhyamaścāsīt tataḥ kumbhamayo giriḥ
122.95
नाम्ना सर्वसुखो नाम दिव्यौषधिसमन्वितः तृतीयश्चैव सौवर्णो भृङ्गपत्त्रनिभो गिरिः
nāmnā sarvasukho nāma divyauṣadhisamanvitaḥ tṛtīyaścaiva sauvarṇo bhṛṅgapattranibho giriḥ
122.96
सुमहान्रोहितो नाम दिव्यो गिरिवरो हि सः सुमनाः कुशलो देशः सुखोदर्कः सुखोदयः
sumahānrohito nāma divyo girivaro hi saḥ sumanāḥ kuśalo deśaḥ sukhodarkaḥ sukhodayaḥ
122.97
रोहितो यस्तृतीयस्तु रोहिणो नाम विश्रुतः तत्र रत्नान्यनेकानि स्वयं रक्षति वासवः
rohito yastṛtīyastu rohiṇo nāma viśrutaḥ tatra ratnānyanekāni svayaṃ rakṣati vāsavaḥ
122.98
प्रजापतिमुपादाय प्रसन्नो विदधत्स्वयम् न तत्र मेघा वर्षन्ति शीतोष्णं च न तद्विधम्
prajāpatimupādāya prasanno vidadhatsvayam na tatra meghā varṣanti śītoṣṇaṃ ca na tadvidham
122.99
वर्णाश्रमाणां वार्त्ता वा त्रिषु द्वीपेषु विद्यते न ग्रहो न च चन्द्रो ऽस्ति ईर्ष्यासूया भयं तथा
varṇāśramāṇāṃ vārttā vā triṣu dvīpeṣu vidyate na graho na ca candro 'sti īrṣyāsūyā bhayaṃ tathā
122.100
उद्भिदान्युदकान्यत्र गिरिप्रस्रवणानि च भोजनं षड्रसं तत्र तेषां स्वयमुपस्थितम्
udbhidānyudakānyatra giriprasravaṇāni ca bhojanaṃ ṣaḍrasaṃ tatra teṣāṃ svayamupasthitam
122.101
अधमोत्तमं न तेष्वस्ति न लोभो न परिग्रहः आरोग्यबलवन्तश्च एकान्तसुखिनो नराः
adhamottamaṃ na teṣvasti na lobho na parigrahaḥ ārogyabalavantaśca ekāntasukhino narāḥ
122.102
त्रिंशद्वर्षसहस्राणि मानसीं सिद्धिमास्थिताः सुखमायुश्च रूपं च धर्मैश्वर्यं तथैव च
triṃśadvarṣasahasrāṇi mānasīṃ siddhimāsthitāḥ sukhamāyuśca rūpaṃ ca dharmaiśvaryaṃ tathaiva ca
122.103
शाल्मलान्तेषु विज्ञेयं द्वीपेषु त्रिषु सर्वतः व्याख्यातः शाल्मलान्तानां द्वीपानां तु विधिः शुभः
śālmalānteṣu vijñeyaṃ dvīpeṣu triṣu sarvataḥ vyākhyātaḥ śālmalāntānāṃ dvīpānāṃ tu vidhiḥ śubhaḥ
122.104
परिमण्डलस्तु द्वीपस्य चक्रवत्परिवेष्टितः सुरोदेन समुद्रेण द्विगुणेन समन्वितः
parimaṇḍalastu dvīpasya cakravatpariveṣṭitaḥ surodena samudreṇa dviguṇena samanvitaḥ
Chapter 123
123.1
मत्स्य-पुराण 123 गोमेदकं प्रवक्ष्यामि षष्ठं द्वीपं तपोधनाः सुरोदकसमुद्रस्तु गोमेदेन समावृतः
matsya-purāṇa 123 gomedakaṃ pravakṣyāmi ṣaṣṭhaṃ dvīpaṃ tapodhanāḥ surodakasamudrastu gomedena samāvṛtaḥ
123.2
शाल्मलस्य तु विस्ताराद् द्विगुणस्तस्य विस्तरः तस्मिन्द्वीपे तु विज्ञेयौ पर्वतौ द्वौ समाहितौ
śālmalasya tu vistārād dviguṇastasya vistaraḥ tasmindvīpe tu vijñeyau parvatau dvau samāhitau
123.3
प्रथमः सुमना नाम जात्यञ्जनमयो गिरिः द्वितीयः कुमुदो नाम सर्वौषधिसमन्वितः
prathamaḥ sumanā nāma jātyañjanamayo giriḥ dvitīyaḥ kumudo nāma sarvauṣadhisamanvitaḥ
123.4
शातकौम्भमयः श्रीमान् विज्ञेयः सुमहाचितः समुद्रेक्षुरसोदेन वृतो गोमेदकश्च सः
śātakaumbhamayaḥ śrīmān vijñeyaḥ sumahācitaḥ samudrekṣurasodena vṛto gomedakaśca saḥ
123.5
षष्ठेन तु समुद्रेण सुरोदाद्द्विगुणेन च धातकीकुमुदश्चैव हव्यपुत्रौ सुविस्तृतौ
ṣaṣṭhena tu samudreṇa surodāddviguṇena ca dhātakīkumudaścaiva havyaputrau suvistṛtau
123.6
सौमनं प्रथमं वर्षं धातकीखण्डमुच्यते धातकिनः स्मृतं तद्वै प्रथमं प्रथमस्य तु
saumanaṃ prathamaṃ varṣaṃ dhātakīkhaṇḍamucyate dhātakinaḥ smṛtaṃ tadvai prathamaṃ prathamasya tu
123.7
गोमेदं यत्स्मृतं वर्षं नाम्ना सर्वसुखं तु तत् कुमुदस्य द्वितीयस्य द्वितीयं कुमुदं ततः
gomedaṃ yatsmṛtaṃ varṣaṃ nāmnā sarvasukhaṃ tu tat kumudasya dvitīyasya dvitīyaṃ kumudaṃ tataḥ
123.8
एतौ द्वौ पर्वतौ वृत्तौ शेषौ सर्वसमुच्छ्रितौ पूर्वेण तस्य द्वीपस्य सुमनाः पर्वतः स्थितः
etau dvau parvatau vṛttau śeṣau sarvasamucchritau pūrveṇa tasya dvīpasya sumanāḥ parvataḥ sthitaḥ
123.9
प्राक्पश्चिमायतैः पादैर् आसमुद्रादिति स्थितः पश्चार्धे कुमुदस्तस्य एवमेव स्थितस्तु वै
prākpaścimāyataiḥ pādair āsamudrāditi sthitaḥ paścārdhe kumudastasya evameva sthitastu vai
123.10
एतैः पर्वतपादैस्तु स देशो वै द्विधाकृतः दक्षिणार्धं तु द्वीपस्य धातकीखण्डमुच्यते
etaiḥ parvatapādaistu sa deśo vai dvidhākṛtaḥ dakṣiṇārdhaṃ tu dvīpasya dhātakīkhaṇḍamucyate
123.11
कुमुदं तूत्तरे तस्य द्वितीयं वर्षमुत्तमम् एतौ जनपदौ द्वौ तु गोमेदस्य तु विस्तृतौ
kumudaṃ tūttare tasya dvitīyaṃ varṣamuttamam etau janapadau dvau tu gomedasya tu vistṛtau
123.12
अतः परं प्रवक्ष्यामि सप्तमं द्वीपमुत्तमम् समुद्रेक्षुरसं चैव गोमेदाद्द्विगुणं हि सः
ataḥ paraṃ pravakṣyāmi saptamaṃ dvīpamuttamam samudrekṣurasaṃ caiva gomedāddviguṇaṃ hi saḥ
123.13
आवृत्य तिष्ठति द्वीपः पुष्करः पुष्करैर्वृतः पुष्करेण वृतः श्रीमांश् चित्रसानुमहागिरिः
āvṛtya tiṣṭhati dvīpaḥ puṣkaraḥ puṣkarairvṛtaḥ puṣkareṇa vṛtaḥ śrīmāṃś citrasānumahāgiriḥ
123.14
कूटैश्चित्रैर्मणिमयैः शिलाजालसमुद्भवैः द्वीपस्यैव तु पूर्वार्धे चित्रसानुः स्थितो महान्
kūṭaiścitrairmaṇimayaiḥ śilājālasamudbhavaiḥ dvīpasyaiva tu pūrvārdhe citrasānuḥ sthito mahān
123.15
परिमण्डलसहस्राणि विस्तीर्णः सप्तविंशतिः ऊर्ध्वं स वै चतुर्विंशद्योजनानां महाबलः
parimaṇḍalasahasrāṇi vistīrṇaḥ saptaviṃśatiḥ ūrdhvaṃ sa vai caturviṃśadyojanānāṃ mahābalaḥ
123.16
द्वीपार्धस्य परिक्षिप्तः पश्चिमे मानसो गिरिः स्थितो वेलासमीपे तु पूर्वचन्द्र इवोदितः
dvīpārdhasya parikṣiptaḥ paścime mānaso giriḥ sthito velāsamīpe tu pūrvacandra ivoditaḥ
123.17
योजनानां सहस्राणि सार्धं पञ्चाशदुच्छ्रितः तस्य पुत्रो महावीतः पश्चिमार्धस्य रक्षिता
yojanānāṃ sahasrāṇi sārdhaṃ pañcāśaducchritaḥ tasya putro mahāvītaḥ paścimārdhasya rakṣitā
123.18
पूर्वार्धे पर्वतस्यापि द्विधा देशस्तु स स्मृतः स्वादूदकेनोदधिना पुष्करः परिवारितः
pūrvārdhe parvatasyāpi dvidhā deśastu sa smṛtaḥ svādūdakenodadhinā puṣkaraḥ parivāritaḥ
123.19
विस्तारान्मण्डलाच्चैव गोमेदाद्द्विगुणेन तु त्रिंशद्वर्षसहस्राणि तेषु जीवन्ति मानवाः
vistārānmaṇḍalāccaiva gomedāddviguṇena tu triṃśadvarṣasahasrāṇi teṣu jīvanti mānavāḥ
123.20
विपर्ययो न तेष्वस्ति एतत्स्वाभाविकं स्मृतम् आरोग्यं सुखबाहुल्यं मानसीं सिद्धिमास्थिताः
viparyayo na teṣvasti etatsvābhāvikaṃ smṛtam ārogyaṃ sukhabāhulyaṃ mānasīṃ siddhimāsthitāḥ
123.21
सुखमायुश्च रूपं च त्रिषु द्वीपेषु सर्वशः अधमोत्तमौ न तेष्वास्तां तुल्यास्ते वीर्यरूपतः
sukhamāyuśca rūpaṃ ca triṣu dvīpeṣu sarvaśaḥ adhamottamau na teṣvāstāṃ tulyāste vīryarūpataḥ
123.22
न तत्र वध्यवधकौ नेर्ष्यासूया भयं तथा न लोभो न च दम्भो वा न च द्वेषः परिग्रहः
na tatra vadhyavadhakau nerṣyāsūyā bhayaṃ tathā na lobho na ca dambho vā na ca dveṣaḥ parigrahaḥ
123.23
सत्यानृते न तेष्वास्तां धर्माधर्मौ तथैव च वर्णाश्रमाणां वार्त्ता च पाशुपाल्यं वणिक्कृषिः
satyānṛte na teṣvāstāṃ dharmādharmau tathaiva ca varṇāśramāṇāṃ vārttā ca pāśupālyaṃ vaṇikkṛṣiḥ
123.24
त्रयीविद्या दण्डनीतिः शुश्रूषा दण्ड एव च न तत्र वर्षं नद्यो वा शीतोष्णं च न विद्यते
trayīvidyā daṇḍanītiḥ śuśrūṣā daṇḍa eva ca na tatra varṣaṃ nadyo vā śītoṣṇaṃ ca na vidyate
123.25
उद्भिदान्युदकानि स्युर् गिरिप्रस्रवणानि च तुल्योत्तरकुरूणां तु कालस्तत्र तु सर्वदा
udbhidānyudakāni syur giriprasravaṇāni ca tulyottarakurūṇāṃ tu kālastatra tu sarvadā
123.26
सर्वतः सुखकालो ऽसौ जराक्लेशविवर्जितः सर्गस्तु धातकीखण्डे महावीते तथैव च
sarvataḥ sukhakālo 'sau jarākleśavivarjitaḥ sargastu dhātakīkhaṇḍe mahāvīte tathaiva ca
123.27
एवं द्वीपाः समुद्रैस्तु सप्त सप्तभिरावृताः द्वीपस्यानन्तरो यस्तु समुद्रस्तत्समस्तु वै
evaṃ dvīpāḥ samudraistu sapta saptabhirāvṛtāḥ dvīpasyānantaro yastu samudrastatsamastu vai
123.28
एवं द्वीपसमुद्राणां वृद्धिर्ज्ञेया परस्परम् अपां चैव समुद्रेकात् समुद्र इति संज्ञितः
evaṃ dvīpasamudrāṇāṃ vṛddhirjñeyā parasparam apāṃ caiva samudrekāt samudra iti saṃjñitaḥ
123.29
ऋषद्वसन्त्यो वर्षेषु प्रजा यत्र चतुर्विधाः ऋषिरत्येव रमणे वर्षन्त्वेतेन तेषु वै
ṛṣadvasantyo varṣeṣu prajā yatra caturvidhāḥ ṛṣiratyeva ramaṇe varṣantvetena teṣu vai
123.30
उदयतीन्दौ पूर्वे तु समुद्रः पूर्यते सदा प्रक्षीयमाने बहुले क्षीयते ऽस्तमिते च वै
udayatīndau pūrve tu samudraḥ pūryate sadā prakṣīyamāne bahule kṣīyate 'stamite ca vai
123.31
आपूर्यमाणो ह्युदधिर् आत्मनैवाभिपूर्यते ततो वै क्षीयमाणे तु स्वात्मन्येव ह्य् अपां क्षयः
āpūryamāṇo hyudadhir ātmanaivābhipūryate tato vai kṣīyamāṇe tu svātmanyeva hy apāṃ kṣayaḥ
123.32
उदयात्पयसां योगात् पुष्पन्त्य् आपो यथा स्वयम् तथा स तु समुद्रो ऽपि वर्धते शशिनोदये
udayātpayasāṃ yogāt puṣpanty āpo yathā svayam tathā sa tu samudro 'pi vardhate śaśinodaye
123.33
अन्यूनानतिरिक्तात्मा वर्धन्त्यापो ह्रसन्ति च उदये ऽस्तमये चेन्दोः पक्षयोः शुक्लकृष्णयोः
anyūnānatiriktātmā vardhantyāpo hrasanti ca udaye 'stamaye cendoḥ pakṣayoḥ śuklakṛṣṇayoḥ
123.34
क्षयवृद्धी समुद्रस्य शशिवृद्धिक्षये तथा दशोत्तराणि पञ्चाहुर् अङ्गुलानां शतानि च
kṣayavṛddhī samudrasya śaśivṛddhikṣaye tathā daśottarāṇi pañcāhur aṅgulānāṃ śatāni ca
123.35
अपां वृद्धिः क्षयो दृष्टः समुद्राणां तु पर्वसु द्विरापत्वात् स्मृतो द्वीपो दधनाच्चोदधिः स्मृतः
apāṃ vṛddhiḥ kṣayo dṛṣṭaḥ samudrāṇāṃ tu parvasu dvirāpatvāt smṛto dvīpo dadhanāccodadhiḥ smṛtaḥ
123.36
निगीर्णत्वाच्च गिरयः पर्वबन्धाच्च पर्वताः शाकद्वीपे तु वै शाकः पर्वतस्तेन चोच्यते
nigīrṇatvācca girayaḥ parvabandhācca parvatāḥ śākadvīpe tu vai śākaḥ parvatastena cocyate
123.37
कुशद्वीपे कुशस्तम्बो मध्ये जनपदस्य तु क्रौञ्चद्वीपे गिरिः क्रौञ्चस् तस्य नाम्ना निगद्यते
kuśadvīpe kuśastambo madhye janapadasya tu krauñcadvīpe giriḥ krauñcas tasya nāmnā nigadyate
123.38
शाल्मलिः शाल्मलद्वीपे पूज्यते स महाद्रुमः गोमेदके तु गोमेदः पर्वतस्तेन चोच्यते
śālmaliḥ śālmaladvīpe pūjyate sa mahādrumaḥ gomedake tu gomedaḥ parvatastena cocyate
123.39
न्यग्रोधः पुष्करद्वीपे पद्मवत्तेन स स्मृतः पूज्यते स महादेवैर् ब्रह्मांशो ऽव्यक्तसम्भवः
nyagrodhaḥ puṣkaradvīpe padmavattena sa smṛtaḥ pūjyate sa mahādevair brahmāṃśo 'vyaktasambhavaḥ
123.40
तस्मिन्स वसति ब्रह्मा साध्यैः सार्धं प्रजापतिः तत्र देवा उपासन्ते त्रयस्त्रिंशन्महर्षिभिः
tasminsa vasati brahmā sādhyaiḥ sārdhaṃ prajāpatiḥ tatra devā upāsante trayastriṃśanmaharṣibhiḥ
123.41
स तत्र पूज्यते देवो देवैर्महर्षिसत्तमैः जम्बूद्वीपात्प्रवर्तन्ते रत्नानि विविधानि च
sa tatra pūjyate devo devairmaharṣisattamaiḥ jambūdvīpātpravartante ratnāni vividhāni ca
123.42
द्वीपेषु तेषु सर्वेषु प्रजानां क्रमशस्तु वै आर्जवाद्ब्रह्मचर्येण सत्येन च दमेन च
dvīpeṣu teṣu sarveṣu prajānāṃ kramaśastu vai ārjavādbrahmacaryeṇa satyena ca damena ca
123.43
आरोग्यायुःप्रमाणाभ्यां द्विगुणं द्विगुणं ततः द्वीपेषु तेषु सर्वेषु यथोक्तं वर्षकेषु च
ārogyāyuḥpramāṇābhyāṃ dviguṇaṃ dviguṇaṃ tataḥ dvīpeṣu teṣu sarveṣu yathoktaṃ varṣakeṣu ca
123.44
गोपायन्ते प्रजास्तत्र सर्वैः सहजपण्डितैः भोजनं चाप्रयत्नेन सदा स्वयमुपस्थितम्
gopāyante prajāstatra sarvaiḥ sahajapaṇḍitaiḥ bhojanaṃ cāprayatnena sadā svayamupasthitam
123.45
षड्रसं तन्महावीर्यं तत्र ते भुञ्जते जनाः परेण पुष्करस्याथ आवृत्यावस्थितो महान्
ṣaḍrasaṃ tanmahāvīryaṃ tatra te bhuñjate janāḥ pareṇa puṣkarasyātha āvṛtyāvasthito mahān
123.46
स्वादूदकसमुद्रस्तु स समन्ताद् अवेष्टयत् स्वादूदकस्य परितः शैलस्तु परिमण्डलः
svādūdakasamudrastu sa samantād aveṣṭayat svādūdakasya paritaḥ śailastu parimaṇḍalaḥ
123.47
प्रकाशश्चाप्रकाशश्च लोकालोकः स उच्यते आलोकस्तत्र चार्वाक्च निरालोकस्ततः परम्
prakāśaścāprakāśaśca lokālokaḥ sa ucyate ālokastatra cārvākca nirālokastataḥ param
123.48
लोकविस्तारमात्रं तु पृथिव्यर्धं तु बाह्यतः प्रतिच्छिन्नं समन्तात्तु उदकेनावृतं महत्
lokavistāramātraṃ tu pṛthivyardhaṃ tu bāhyataḥ praticchinnaṃ samantāttu udakenāvṛtaṃ mahat
123.49
भूमेर्दशगुणाश्चापः समन्तात्पालयन्ति गाम् अद्भ्यो दशगुणश्चाग्निः सर्वतो धारयत्य् अपः
bhūmerdaśaguṇāścāpaḥ samantātpālayanti gām adbhyo daśaguṇaścāgniḥ sarvato dhārayaty apaḥ
123.50
अग्नेर्दशगुणो वायुर् धारयञ्ज्योतिरास्थितः तिर्यक्च मण्डलो वायुर् भूतान्यावेष्ट्य धारयन्
agnerdaśaguṇo vāyur dhārayañjyotirāsthitaḥ tiryakca maṇḍalo vāyur bhūtānyāveṣṭya dhārayan
123.51
दशाधिकं तथाकाशं वायोर्भूतान्यधारयत् भूतादिर्धारयन्व्योम तस्माद्दशगुणस्तु वै
daśādhikaṃ tathākāśaṃ vāyorbhūtānyadhārayat bhūtādirdhārayanvyoma tasmāddaśaguṇastu vai
123.52
भूतादितो दशगुणं महद्भूतान्यधारयत् महत्तत्त्वं ह्यनन्तेन अव्यक्तेन तु धार्यते
bhūtādito daśaguṇaṃ mahadbhūtānyadhārayat mahattattvaṃ hyanantena avyaktena tu dhāryate
123.53
आधाराधेयभावेन विकारास्ते विकारिणाम् पृथ्व्यादयो विकारास्ते परिच्छिन्नाः परस्परम्
ādhārādheyabhāvena vikārāste vikāriṇām pṛthvyādayo vikārāste paricchinnāḥ parasparam
123.54
परस्पराधिकाश्चैव प्रविष्टाश्च परस्परम् एवं परस्परोत्पन्ना धार्यन्ते च परस्परम्
parasparādhikāścaiva praviṣṭāśca parasparam evaṃ parasparotpannā dhāryante ca parasparam
123.55
यस्मात्प्रविष्टास्ते ऽन्योन्यं तस्मात्ते स्थिरतां गताः आसंस्ते ह्यविशेषाश्च विशेषा अन्यवेशनात्
yasmātpraviṣṭāste 'nyonyaṃ tasmātte sthiratāṃ gatāḥ āsaṃste hyaviśeṣāśca viśeṣā anyaveśanāt
123.56
पृथ्व्यादयस्तु वाय्वन्ताः परिच्छिन्नास्तु तत्र ते भूतेभ्यः परतस् तेभ्यो ह्य् अलोकः सर्वतः स्मृतः
pṛthvyādayastu vāyvantāḥ paricchinnāstu tatra te bhūtebhyaḥ paratas tebhyo hy alokaḥ sarvataḥ smṛtaḥ
123.57
तथा ह्यालोक आकाशे परिच्छिन्नानि सर्वशः पात्रे महति पात्राणि यथा ह्यन्तर्गतानि च
tathā hyāloka ākāśe paricchinnāni sarvaśaḥ pātre mahati pātrāṇi yathā hyantargatāni ca
123.58
भवन्त्यन्योन्यहीनानि परस्परसमाश्रयात् तथा ह्यालोक आकाशे भेदास्त्वन्तर्गतागताः
bhavantyanyonyahīnāni parasparasamāśrayāt tathā hyāloka ākāśe bhedāstvantargatāgatāḥ
123.59
कृतान्येतानि तत्त्वानि अन्योन्यस्याधिकानि च यावदेतानि तत्त्वानि तावदुत्पत्तिरुच्यते
kṛtānyetāni tattvāni anyonyasyādhikāni ca yāvadetāni tattvāni tāvadutpattirucyate
123.60
जन्तूनामिह संस्कारो भूतेष्वन्तर्गतेषु वै प्रत्याख्यायेह भूतानि कार्योत्पत्तिर् न विद्यते
jantūnāmiha saṃskāro bhūteṣvantargateṣu vai pratyākhyāyeha bhūtāni kāryotpattir na vidyate
123.61
तस्मात्परिमिता भेदाः स्मृताः कार्यात्मकास्तु वै ते कारणात्मकाश्चैव स्युर्भेदा महदादयः
tasmātparimitā bhedāḥ smṛtāḥ kāryātmakāstu vai te kāraṇātmakāścaiva syurbhedā mahadādayaḥ
123.62
इत्येवं संनिवेशो ऽयं पृथ्व्याक्रान्तस्तु भागशः सप्तद्वीपसमुद्राणां याथातथ्येन वै मया
ityevaṃ saṃniveśo 'yaṃ pṛthvyākrāntastu bhāgaśaḥ saptadvīpasamudrāṇāṃ yāthātathyena vai mayā
123.63
विस्तारान्मण्डलाच्चैव प्रसंख्यानेन चैव हि विश्वरूपं प्रधानस्य परिमाणैकदेशिनः
vistārānmaṇḍalāccaiva prasaṃkhyānena caiva hi viśvarūpaṃ pradhānasya parimāṇaikadeśinaḥ
123.64
एतावत्संनिवेशस्तु मया सम्यक्प्रकाशितः एतावदेव श्रोतव्यं संनिवेशस्य पार्थिव
etāvatsaṃniveśastu mayā samyakprakāśitaḥ etāvadeva śrotavyaṃ saṃniveśasya pārthiva
Chapter 124
124.1
मत्स्य-पुराण 124 अत ऊर्ध्वं प्रवक्ष्यामि सूर्यचन्द्रमसोर्गतिम् सूर्याचन्द्रमसावेतौ भ्राजन्तौ यावदेव तु
matsya-purāṇa 124 ata ūrdhvaṃ pravakṣyāmi sūryacandramasorgatim sūryācandramasāvetau bhrājantau yāvadeva tu
124.2
सप्तद्वीपसमुद्राणां द्वीपानां भाति विस्तरः विस्तरार्धं पृथिव्यास्तु भवेदन्यत्र बाह्यतः
saptadvīpasamudrāṇāṃ dvīpānāṃ bhāti vistaraḥ vistarārdhaṃ pṛthivyāstu bhavedanyatra bāhyataḥ
124.3
पर्यासपरिमाणं च चन्द्रादित्यौ प्रकाशतः पर्यासपारिमाण्यात्तु बुधैस्तुल्यं दिवः स्मृतम्
paryāsaparimāṇaṃ ca candrādityau prakāśataḥ paryāsapārimāṇyāttu budhaistulyaṃ divaḥ smṛtam
124.4
त्रींल्लोकान्प्रति सामान्यात् सूर्यो यात्यविलम्बतः अचिरात्तु प्रकाशेन अवनात्तु रविः स्मृतः
trīṃllokānprati sāmānyāt sūryo yātyavilambataḥ acirāttu prakāśena avanāttu raviḥ smṛtaḥ
124.5
भूयो भूयः प्रवक्ष्यामि प्रमाणं चन्द्रसूर्ययोः महितत्वान्महच्छब्दो ह्य् अस्मिन्नर्थे निगद्यते
bhūyo bhūyaḥ pravakṣyāmi pramāṇaṃ candrasūryayoḥ mahitatvānmahacchabdo hy asminnarthe nigadyate
124.6
अस्य भारतवर्षस्य विष्कम्भात्तुल्यविस्तृतम् मण्डलं भास्करस्याथ योजनैस्तन्निबोधत
asya bhāratavarṣasya viṣkambhāttulyavistṛtam maṇḍalaṃ bhāskarasyātha yojanaistannibodhata
124.7
नवयोजनसाहस्रो विस्तारो मण्डलस्य तु विस्तारात्त्रिगुणश्चापि परिणाहो ऽत्र मण्डले
navayojanasāhasro vistāro maṇḍalasya tu vistārāttriguṇaścāpi pariṇāho 'tra maṇḍale
124.8
विष्कम्भान्मण्डलाच्चैव भास्कराद्द्विगुणः शशी अतः पृथिव्या वक्ष्यामि प्रमाणं योजनैः पुनः
viṣkambhānmaṇḍalāccaiva bhāskarāddviguṇaḥ śaśī ataḥ pṛthivyā vakṣyāmi pramāṇaṃ yojanaiḥ punaḥ
124.9
सप्तद्वीपसमुद्राया विस्तारो मण्डलस्य तु इत्येतदिह संख्यातं पुराणे परिमाणतः
saptadvīpasamudrāyā vistāro maṇḍalasya tu ityetadiha saṃkhyātaṃ purāṇe parimāṇataḥ
124.10
तद्वक्ष्यामि प्रसंख्याय साम्प्रतं चाभिमानिभिः अभिमानिनो ह्यतीता ये तुल्यास्ते साम्प्रतैस्त्विह
tadvakṣyāmi prasaṃkhyāya sāmprataṃ cābhimānibhiḥ abhimānino hyatītā ye tulyāste sāmprataistviha
124.11
देवादेवैर् अतीतास्तु रूपैर्नामभिरेव च तस्माद्वै साम्प्रतैर्देवैर् वक्ष्यामि वसुधातलम्
devādevair atītāstu rūpairnāmabhireva ca tasmādvai sāmpratairdevair vakṣyāmi vasudhātalam
124.12
दिव्यस्य संनिवेशो वै साम्प्रतैरेव कृत्स्नशः शतार्धकोटिविस्तारा पृथिवी कृत्स्नशः स्मृता
divyasya saṃniveśo vai sāmprataireva kṛtsnaśaḥ śatārdhakoṭivistārā pṛthivī kṛtsnaśaḥ smṛtā
124.13
तस्याश्चार्धप्रमाणं च मेरोश्चैवोत्तरोत्तरम् मेरोर्मध्ये प्रतिदिशं कोटिरेका तु सा स्मृता
tasyāścārdhapramāṇaṃ ca meroścaivottarottaram merormadhye pratidiśaṃ koṭirekā tu sā smṛtā
124.14
तथा शतसहस्राणाम् एकोननवतिं पुनः पञ्चाशच्च सहस्राणि पृथिव्यर्धस्य विस्तरः
tathā śatasahasrāṇām ekonanavatiṃ punaḥ pañcāśacca sahasrāṇi pṛthivyardhasya vistaraḥ
124.15
पृथिव्या विस्तरं कृत्यं योजनैस्तं निबोधत तिस्रः कोट्यस्तु विस्तारात् संख्यातास्तु चतुर्दिशम्
pṛthivyā vistaraṃ kṛtyaṃ yojanaistaṃ nibodhata tisraḥ koṭyastu vistārāt saṃkhyātāstu caturdiśam
124.16
तथा शतसहस्राणाम् एकोनाशीतिर् उच्यते सप्तद्वीपसमुद्रायाः पृथिव्याः स तु विस्तरः
tathā śatasahasrāṇām ekonāśītir ucyate saptadvīpasamudrāyāḥ pṛthivyāḥ sa tu vistaraḥ
124.17
विस्तारं त्रिगुणं चैव पृथिव्यन्तरमण्डलम् गणितं योजनानां तु कोट्यस्त्वेकादश स्मृताः
vistāraṃ triguṇaṃ caiva pṛthivyantaramaṇḍalam gaṇitaṃ yojanānāṃ tu koṭyastvekādaśa smṛtāḥ
124.18
तथा शतसहस्राणां सप्तत्रिंशाधिकास्तु ताः इत्येतद्वै प्रसंख्यातं पृथिव्यन्तरमण्डलम्
tathā śatasahasrāṇāṃ saptatriṃśādhikāstu tāḥ ityetadvai prasaṃkhyātaṃ pṛthivyantaramaṇḍalam
124.19
तारकासंनिवेशस्य दिवि यावत्तु मण्डलम् पर्याप्तसंनिवेशस्य भूमेस्तावत्तु मण्डलम्
tārakāsaṃniveśasya divi yāvattu maṇḍalam paryāptasaṃniveśasya bhūmestāvattu maṇḍalam
124.20
पर्यासपरिमाणं च भूमेस्तुल्यं दिवः स्मृतम् मेरोः प्राच्यां दिशायां तु मानसोत्तरमूर्धनि
paryāsaparimāṇaṃ ca bhūmestulyaṃ divaḥ smṛtam meroḥ prācyāṃ diśāyāṃ tu mānasottaramūrdhani
124.21
वस्त्वेकसारा माहेन्द्री पुण्या हेमपरिष्कृता दक्षिणेन पुनर्मेरोर् मानसस्य तु पृष्ठतः
vastvekasārā māhendrī puṇyā hemapariṣkṛtā dakṣiṇena punarmeror mānasasya tu pṛṣṭhataḥ
124.22
वैवस्वतो निवसति यमः संयमने पुरे प्रतीच्यां तु पुनर्मेरोर् मानसस्य तु मूर्धनि
vaivasvato nivasati yamaḥ saṃyamane pure pratīcyāṃ tu punarmeror mānasasya tu mūrdhani
124.23
सुषा नाम पुरी रम्या वरुणस्यापि धीमतः दिश्युत्तरस्यां मेरोस्तु मानसस्यैव मूर्धनि
suṣā nāma purī ramyā varuṇasyāpi dhīmataḥ diśyuttarasyāṃ merostu mānasasyaiva mūrdhani
124.24
तुल्या महेन्द्रपुर्यापि सोमस्यापि विभावरी मानसोत्तरपृष्ठे तु लोकपालाश्चतुर्दिशम्
tulyā mahendrapuryāpi somasyāpi vibhāvarī mānasottarapṛṣṭhe tu lokapālāścaturdiśam
124.25
स्थिता धर्मव्यवस्थार्थं लोकसंरक्षणाय च लोकपालोपरिष्टात्तु सर्वतो दक्षिणायने
sthitā dharmavyavasthārthaṃ lokasaṃrakṣaṇāya ca lokapālopariṣṭāttu sarvato dakṣiṇāyane
124.26
काष्ठागतस्य सूर्यस्य गतिस्तत्र निबोधत दक्षिणोपक्रमे सूर्यः क्षिप्तेषुरिव सर्पति
kāṣṭhāgatasya sūryasya gatistatra nibodhata dakṣiṇopakrame sūryaḥ kṣipteṣuriva sarpati
124.27
ज्योतिषां चक्रमादाय सततं परिगच्छति मध्यगश्चामरावत्यां यदा भवति भास्करः
jyotiṣāṃ cakramādāya satataṃ parigacchati madhyagaścāmarāvatyāṃ yadā bhavati bhāskaraḥ
124.28
वैवस्वते संयमने उद्यन्सूर्यः प्रदृश्यते सुषायामर्धरात्रस्तु विभावर्यास्तम् एति च
vaivasvate saṃyamane udyansūryaḥ pradṛśyate suṣāyāmardharātrastu vibhāvaryāstam eti ca
124.29
वैवस्वते संयमने मध्याह्ने तु रविर्यदा सुषायामथ वारुण्याम् उत्तिष्ठन्स तु दृश्यते
vaivasvate saṃyamane madhyāhne tu raviryadā suṣāyāmatha vāruṇyām uttiṣṭhansa tu dṛśyate
124.30
विभावर्यामर्धरात्रं माहेन्द्र्यामस्तमेव च सुषायामथ वारुण्यां मध्याह्ने तु रविर्यदा
vibhāvaryāmardharātraṃ māhendryāmastameva ca suṣāyāmatha vāruṇyāṃ madhyāhne tu raviryadā
124.31
विभावर्यां सोमपुर्याम् उत्तिष्ठति विभावसुः महेन्द्रस्यामरावत्याम् उद्गच्छति दिवाकरः
vibhāvaryāṃ somapuryām uttiṣṭhati vibhāvasuḥ mahendrasyāmarāvatyām udgacchati divākaraḥ
124.32
अर्धरात्रं संयमने वारुण्यामस्तमेति च स शीघ्रमेव पर्येति भानुरालातचक्रवत्
ardharātraṃ saṃyamane vāruṇyāmastameti ca sa śīghrameva paryeti bhānurālātacakravat
124.33
भ्रमन्वै भ्रममाणानि ऋक्षाणि चरते रविः एवं चतुर्षु पार्श्वेषु दक्षिणान्तेषु सर्पति
bhramanvai bhramamāṇāni ṛkṣāṇi carate raviḥ evaṃ caturṣu pārśveṣu dakṣiṇānteṣu sarpati
124.34
उदयास्तमये वासाव् उत्तिष्ठति पुनः पुनः पूर्वाह्णे चापराह्णे च द्वौ द्वौ देवालयौ तु सः
udayāstamaye vāsāv uttiṣṭhati punaḥ punaḥ pūrvāhṇe cāparāhṇe ca dvau dvau devālayau tu saḥ
124.35
पतत्येकं तु मध्याह्ने भाभिरेव च रश्मिभिः उदितो वर्धमानाभिर् मध्याह्ने तपते रविः
patatyekaṃ tu madhyāhne bhābhireva ca raśmibhiḥ udito vardhamānābhir madhyāhne tapate raviḥ
124.36
अतः परं ह्रसन्तीभिर् गोभिरस्तं स गच्छति उदयास्तमयाभ्यां च स्मृते पूर्वापरे तु वै
ataḥ paraṃ hrasantībhir gobhirastaṃ sa gacchati udayāstamayābhyāṃ ca smṛte pūrvāpare tu vai
124.37
यादृक्पुरस्तात्तपति यादृक्पृष्ठे तु पार्श्वयोः यत्रोदयस्तु दृश्येत तेषां स उदयः स्मृतः
yādṛkpurastāttapati yādṛkpṛṣṭhe tu pārśvayoḥ yatrodayastu dṛśyeta teṣāṃ sa udayaḥ smṛtaḥ
124.38
प्रणाशं गच्छते यत्र तेषामस्तः स उच्यते सर्वेषामुत्तरे मेरुर् लोकालोकस्य दक्षिणे
praṇāśaṃ gacchate yatra teṣāmastaḥ sa ucyate sarveṣāmuttare merur lokālokasya dakṣiṇe
124.39
विदूरभावादर्कस्य भूमेरेषा गतस्य च श्रयन्ते रश्मयो यस्मात् तेन रात्रौ न दृश्यते
vidūrabhāvādarkasya bhūmereṣā gatasya ca śrayante raśmayo yasmāt tena rātrau na dṛśyate
124.40
ऊर्ध्वं शतसहस्रांशुः स्थितस्तत्र प्रदृश्यते एवं पुष्करमध्ये तु यदा भवति भास्करः
ūrdhvaṃ śatasahasrāṃśuḥ sthitastatra pradṛśyate evaṃ puṣkaramadhye tu yadā bhavati bhāskaraḥ
124.41
त्रिंशद्भागं च मेदिन्या मुहूर्तेन स गच्छति योजनानां सहस्रस्य इमां संख्यां निबोधत
triṃśadbhāgaṃ ca medinyā muhūrtena sa gacchati yojanānāṃ sahasrasya imāṃ saṃkhyāṃ nibodhata
124.42
पूर्णं शतसहस्राणाम् एकत्रिंशच्च सा स्मृता पञ्चाशच्च सहस्राणि तथान्यान्यधिकानि च
pūrṇaṃ śatasahasrāṇām ekatriṃśacca sā smṛtā pañcāśacca sahasrāṇi tathānyānyadhikāni ca
124.43
मौहूर्तिकी गतिर्ह्येषा सूर्यस्य तु विधीयते एतेन क्रमयोगेण यदा काष्ठां तु दक्षिणाम्
mauhūrtikī gatirhyeṣā sūryasya tu vidhīyate etena kramayogeṇa yadā kāṣṭhāṃ tu dakṣiṇām
124.44
परिगच्छति सूर्यो ऽसौ मासं काष्ठामुदग्दिनात् मध्येन पुष्करस्याथ भ्रमते दक्षिणायने
parigacchati sūryo 'sau māsaṃ kāṣṭhāmudagdināt madhyena puṣkarasyātha bhramate dakṣiṇāyane
124.45
मानसोत्तरमेरोस्तु अन्तरं त्रिगुणं स्मृतम् सर्वतो दक्षिणस्यां तु काष्ठायां तन्निबोधत
mānasottaramerostu antaraṃ triguṇaṃ smṛtam sarvato dakṣiṇasyāṃ tu kāṣṭhāyāṃ tannibodhata
124.46
नव कोट्यः प्रसंख्याता योजनैः परिमण्डलम् तथा शतसहस्राणि चत्वारिंशच्च पञ्च च
nava koṭyaḥ prasaṃkhyātā yojanaiḥ parimaṇḍalam tathā śatasahasrāṇi catvāriṃśacca pañca ca
124.47
अहोरात्रात्पतंगस्य गतिरेषा विधीयते दक्षिणादिङ्निवृत्तो ऽसौ विषुवस्थो यदा रविः
ahorātrātpataṃgasya gatireṣā vidhīyate dakṣiṇādiṅnivṛtto 'sau viṣuvastho yadā raviḥ
124.48
क्षीरोदस्य समुद्रस्योत्तरतो ऽपि दिशं चरन् मण्डलं विषुवच्चापि योजनैस्तन्निबोधत
kṣīrodasya samudrasyottarato 'pi diśaṃ caran maṇḍalaṃ viṣuvaccāpi yojanaistannibodhata
124.49
तिस्रः कोट्यस्तु सम्पूर्णा विषुवस्यापि मण्डलम् तथा शतसहस्राणि विंशत्येकाधिकानि तु
tisraḥ koṭyastu sampūrṇā viṣuvasyāpi maṇḍalam tathā śatasahasrāṇi viṃśatyekādhikāni tu
124.50
श्रावणे चोत्तरां काष्ठां चित्रभानुर्यदा भवेत् गोमेदस्य परद्वीपे उत्तरां च दिशं चरन्
śrāvaṇe cottarāṃ kāṣṭhāṃ citrabhānuryadā bhavet gomedasya paradvīpe uttarāṃ ca diśaṃ caran
124.51
उत्तरायाः प्रमाणं तु काष्ठाया मण्डलस्य तु दक्षिणोत्तरमध्यानि तानि विन्द्याद् यथाक्रमम्
uttarāyāḥ pramāṇaṃ tu kāṣṭhāyā maṇḍalasya tu dakṣiṇottaramadhyāni tāni vindyād yathākramam
124.52
स्थानं जरद्गवं मध्ये तथैरावतमुत्तमम् वैश्वानरं दक्षिणतो निर्दिष्टमिह तत्त्वतः
sthānaṃ jaradgavaṃ madhye tathairāvatamuttamam vaiśvānaraṃ dakṣiṇato nirdiṣṭamiha tattvataḥ
124.53
नागवीथ्युत्तरा वीथी ह्य् अजवीथिस् तु दक्षिणा उभे आषाढमूलं तु अजवीथ्यादयस् त्रयः
nāgavīthyuttarā vīthī hy ajavīthis tu dakṣiṇā ubhe āṣāḍhamūlaṃ tu ajavīthyādayas trayaḥ
124.54
अभिजित्पूर्वतः स्वातिं नागवीथ्युत्तरास् त्रयः अश्विनी कृत्तिका याम्या नागवीथ्यस् त्रयः स्मृताः
abhijitpūrvataḥ svātiṃ nāgavīthyuttarās trayaḥ aśvinī kṛttikā yāmyā nāgavīthyas trayaḥ smṛtāḥ
124.55
रोहिण्यार्द्रा मृगशिरो नागवीथिर् इति स्मृता पुष्याश्लेषा पुनर्वस्वोर् वीथी चैरावती स्मृता
rohiṇyārdrā mṛgaśiro nāgavīthir iti smṛtā puṣyāśleṣā punarvasvor vīthī cairāvatī smṛtā
124.56
तिस्रस्तु वीथयो ह्येता उत्तरो मार्ग उच्यते पूर्वोत्तरा च फल्गुन्यौ मघा चैवार्षभी भवेत्
tisrastu vīthayo hyetā uttaro mārga ucyate pūrvottarā ca phalgunyau maghā caivārṣabhī bhavet
124.57
पूर्वोत्तरप्रोष्ठपदौ गोवीथी रेवती स्मृता श्रवणं च धनिष्ठा च वारुणं च जरद्गवम्
pūrvottaraproṣṭhapadau govīthī revatī smṛtā śravaṇaṃ ca dhaniṣṭhā ca vāruṇaṃ ca jaradgavam
124.58
एतास्तु वीथयस् तिस्रो मध्यमो मार्ग उच्यते हस्तश्चित्रा तथा स्वाती ह्य् अजवीथिरिति स्मृता
etāstu vīthayas tisro madhyamo mārga ucyate hastaścitrā tathā svātī hy ajavīthiriti smṛtā
124.59
ज्येष्ठा विशाखा मैत्रं च मृगवीथी तथोच्यते मूलं पूर्वोत्तराषाढे वीथी वैश्वानरी भवेत्
jyeṣṭhā viśākhā maitraṃ ca mṛgavīthī tathocyate mūlaṃ pūrvottarāṣāḍhe vīthī vaiśvānarī bhavet
124.60
स्मृतास्तिस्रस्तु वीथ्यस्ता मार्गे वै दक्षिणे पुनः काष्ठयोरन्तरं चैतद् वक्ष्यते योजनैः पुनः
smṛtāstisrastu vīthyastā mārge vai dakṣiṇe punaḥ kāṣṭhayorantaraṃ caitad vakṣyate yojanaiḥ punaḥ
124.61
एतच्छतसहस्राणाम् एकत्रिंशत्तु वै स्मृतम् शतानि त्रीणि चान्यानि त्रयस्त्रिंशत्तथैव च
etacchatasahasrāṇām ekatriṃśattu vai smṛtam śatāni trīṇi cānyāni trayastriṃśattathaiva ca
124.62
काष्ठयोरन्तरं ह्येतद् योजनानां प्रकीर्तितम् काष्ठयोर्लेखयोश्चैव अयने दक्षिणोत्तरे
kāṣṭhayorantaraṃ hyetad yojanānāṃ prakīrtitam kāṣṭhayorlekhayoścaiva ayane dakṣiṇottare
124.63
ते वक्ष्यामि प्रसंख्याय योजनैस्तु निबोधत एकैकमन्तरं तद्वद् युक्तान्येतानि सप्तभिः
te vakṣyāmi prasaṃkhyāya yojanaistu nibodhata ekaikamantaraṃ tadvad yuktānyetāni saptabhiḥ
124.64
सहस्रेणातिरिक्ता च ततो ऽन्या पञ्चविंशतिः लेखयोः काष्ठयोश्चैव बाह्याभ्यन्तरयोश्चरन्
sahasreṇātiriktā ca tato 'nyā pañcaviṃśatiḥ lekhayoḥ kāṣṭhayoścaiva bāhyābhyantarayoścaran
124.65
अभ्यन्तरं स पर्येति मण्डलान्युत्तरायणे बाह्यतो दक्षिणेनैव सततं सूर्यमण्डलम्
abhyantaraṃ sa paryeti maṇḍalānyuttarāyaṇe bāhyato dakṣiṇenaiva satataṃ sūryamaṇḍalam
124.66
चरन्नसावुदीच्यां च ह्य् अशीत्या मण्डलाञ्छतम् अभ्यन्तरं स पर्येति क्रमते मण्डलानि तु
carannasāvudīcyāṃ ca hy aśītyā maṇḍalāñchatam abhyantaraṃ sa paryeti kramate maṇḍalāni tu
124.67
प्रमाणं मण्डलस्यापि योजनानां निबोधत योजनानां सहस्राणि दश चाष्टौ तथा स्मृतम्
pramāṇaṃ maṇḍalasyāpi yojanānāṃ nibodhata yojanānāṃ sahasrāṇi daśa cāṣṭau tathā smṛtam
124.68
अधिकान्यष्टपञ्चाशद् योजनानि तु वै पुनः विष्कम्भो मण्डलस्यैव तिर्यक्स तु विधीयते
adhikānyaṣṭapañcāśad yojanāni tu vai punaḥ viṣkambho maṇḍalasyaiva tiryaksa tu vidhīyate
124.69
अहस्तु चरते नाभेः सूर्यो वै मण्डलं क्रमात् कुलालचक्रपर्यन्तो यथा चन्द्रो रविस्तथा
ahastu carate nābheḥ sūryo vai maṇḍalaṃ kramāt kulālacakraparyanto yathā candro ravistathā
124.70
दक्षिणे चक्रवत्सूर्यस् तथा शीघ्रं निवर्तते तस्मात्प्रकृष्टां भूमिं तु कालेनाल्पेन गच्छति
dakṣiṇe cakravatsūryas tathā śīghraṃ nivartate tasmātprakṛṣṭāṃ bhūmiṃ tu kālenālpena gacchati
124.71
सूर्यो द्वादशभिः शीघ्रं मुहूर्तैर्दक्षिणायने त्रयोदशार्धमृक्षाणां मध्ये चरति मण्डलम्
sūryo dvādaśabhiḥ śīghraṃ muhūrtairdakṣiṇāyane trayodaśārdhamṛkṣāṇāṃ madhye carati maṇḍalam
124.72
मुहूर्तैस्तानि ऋक्षाणि नक्तमष्टादशैश्चरन् कुलालचक्रमध्यस्थो यथा मन्दं प्रसर्पति
muhūrtaistāni ṛkṣāṇi naktamaṣṭādaśaiścaran kulālacakramadhyastho yathā mandaṃ prasarpati
124.73
उदग्याने तथा सूर्यः सर्पते मन्दविक्रमः तस्माद्दीर्घेण कालेन भूमिं सो ऽल्पां प्रसर्पति
udagyāne tathā sūryaḥ sarpate mandavikramaḥ tasmāddīrgheṇa kālena bhūmiṃ so 'lpāṃ prasarpati
124.74
सूर्यो ऽष्टादशभिरह्नो मुहूर्तैरुदगायने त्रयोदशानां मध्ये तु ऋक्षाणां चरते रविः मुहूर्तैस्तानि ऋक्षाणि रात्रौ द्वादशभिश्चरन्
sūryo 'ṣṭādaśabhirahno muhūrtairudagāyane trayodaśānāṃ madhye tu ṛkṣāṇāṃ carate raviḥ muhūrtaistāni ṛkṣāṇi rātrau dvādaśabhiścaran
124.75
ततो मन्दतरं ताभ्यां चक्रं तु भ्रमते पुनः मृत्पिण्ड इव मध्यस्थो भ्रमते ऽसौ ध्रुवस्तथा
tato mandataraṃ tābhyāṃ cakraṃ tu bhramate punaḥ mṛtpiṇḍa iva madhyastho bhramate 'sau dhruvastathā
124.76
मुहूर्तैस्त्रिंशता तावद् अहोरात्रं भुवो भ्रमन् उभयोः काष्ठयोर्मध्ये भ्रमते मण्डलानि तु
muhūrtaistriṃśatā tāvad ahorātraṃ bhuvo bhraman ubhayoḥ kāṣṭhayormadhye bhramate maṇḍalāni tu
124.77
उत्तरक्रमणे ऽर्कस्य दिवा मन्दगतिः स्मृता तस्यैव तु पुनर्नक्तं शीघ्रा सूर्यस्य वै गतिः
uttarakramaṇe 'rkasya divā mandagatiḥ smṛtā tasyaiva tu punarnaktaṃ śīghrā sūryasya vai gatiḥ
124.78
दक्षिणप्रक्रमे वापि दिवा शीघ्रं विधीयते गतिः सूर्यस्य वै नक्तं मन्दा चापि विधीयते
dakṣiṇaprakrame vāpi divā śīghraṃ vidhīyate gatiḥ sūryasya vai naktaṃ mandā cāpi vidhīyate
124.79
एवं गतिविशेषेण विभजन्रात्र्यहानि तु अजवीथ्यां दक्षिणायां लोकालोकस्य चोत्तरम्
evaṃ gativiśeṣeṇa vibhajanrātryahāni tu ajavīthyāṃ dakṣiṇāyāṃ lokālokasya cottaram
124.80
लोकसंतानतो ह्येष वैश्वानरपथाद्बहिः व्युष्टिर्यावत्प्रभा सौरी पुष्करात्सम्प्रवर्तते
lokasaṃtānato hyeṣa vaiśvānarapathādbahiḥ vyuṣṭiryāvatprabhā saurī puṣkarātsampravartate
124.81
पार्श्वेभ्यो बाह्यतस् तावल् लोकालोकश्च पर्वतः योजनानां सहस्राणि दशोर्ध्वं चोच्छ्रितो गिरिः
pārśvebhyo bāhyatas tāval lokālokaśca parvataḥ yojanānāṃ sahasrāṇi daśordhvaṃ cocchrito giriḥ
124.82
प्रकाशश्चाप्रकाशश्च पर्वतः परिमण्डलः नक्षत्रचन्द्रसूर्याश्च ग्रहास्तारागणैः सह
prakāśaścāprakāśaśca parvataḥ parimaṇḍalaḥ nakṣatracandrasūryāśca grahāstārāgaṇaiḥ saha
124.83
अभ्यन्तरे प्रकाशन्ते लोकालोकस्य वै गिरेः एतावानेव लोकस्तु निरालोकस्ततः परम्
abhyantare prakāśante lokālokasya vai gireḥ etāvāneva lokastu nirālokastataḥ param
124.84
लोक आलोकने धातुर् निरालोकस्त्वलोकता लोकालोकौ तु संधत्ते यस्मात्सूर्यः परिभ्रमन्
loka ālokane dhātur nirālokastvalokatā lokālokau tu saṃdhatte yasmātsūryaḥ paribhraman
124.85
तस्मात्संध्येति तामाहुर् उषाव्युष्टैर्यथान्तरम् उषा रात्रिः स्मृता विप्रैर् व्युष्टिश्चापि अहः स्मृतम्
tasmātsaṃdhyeti tāmāhur uṣāvyuṣṭairyathāntaram uṣā rātriḥ smṛtā viprair vyuṣṭiścāpi ahaḥ smṛtam
124.86
त्रिंशत्कलो मुहूर्तस्तु अहस्ते दश पञ्च च ह्रासो वृद्धिरहर्भागैर् दिवसानां यथा तु वै
triṃśatkalo muhūrtastu ahaste daśa pañca ca hrāso vṛddhiraharbhāgair divasānāṃ yathā tu vai
124.87
संध्यामुहूर्तमात्रायां ह्रासवृद्धी तु ते ऋते लेखाप्रभृत्यथादित्ये त्रिमुहूर्तागते तु वै
saṃdhyāmuhūrtamātrāyāṃ hrāsavṛddhī tu te ṛte lekhāprabhṛtyathāditye trimuhūrtāgate tu vai
124.88
प्रातः स्मृतस्ततः कालो भागांश्चाहुश्च पञ्च च तस्मात्प्रातर्गतात्कालान् मुहूर्ताः संगवस् त्रयः
prātaḥ smṛtastataḥ kālo bhāgāṃścāhuśca pañca ca tasmātprātargatātkālān muhūrtāḥ saṃgavas trayaḥ
124.89
मध्याह्नस्त्रिमुहूर्तस्तु तस्मात्कालादनन्तरम् तस्मान्मध्यंदिनात्कालाद् अपराह्ण इति स्मृतः
madhyāhnastrimuhūrtastu tasmātkālādanantaram tasmānmadhyaṃdinātkālād aparāhṇa iti smṛtaḥ
124.90
त्रय एव मुहूर्तास्तु काल एष स्मृतो बुधैः अपराह्णव्यतीताच्च कालः सायं स उच्यते
traya eva muhūrtāstu kāla eṣa smṛto budhaiḥ aparāhṇavyatītācca kālaḥ sāyaṃ sa ucyate
124.91
दश पञ्च मुहूर्ताह्नो मुहूर्तास् त्रय एव च दशपञ्चमुहूर्तं वै अहस्तु विषुवे स्मृतम्
daśa pañca muhūrtāhno muhūrtās traya eva ca daśapañcamuhūrtaṃ vai ahastu viṣuve smṛtam
124.92
वर्धत्यतो ह्रसत्येव अयने दक्षिणोत्तरे अहस्तु ग्रसते रात्रिं रात्रिस्तु ग्रसते अहः
vardhatyato hrasatyeva ayane dakṣiṇottare ahastu grasate rātriṃ rātristu grasate ahaḥ
124.93
शरद्वसन्तयोर्मध्यं विषुवं तु विधीयते आलोकान्तः स्मृतो लोको लोकाच्चालोक उच्यते
śaradvasantayormadhyaṃ viṣuvaṃ tu vidhīyate ālokāntaḥ smṛto loko lokāccāloka ucyate
124.94
लोकपालाः स्थितास्तत्र लोकालोकस्य मध्यतः चत्वारस्ते महात्मानस् तिष्ठन्त्याभूतसंप्लवम्
lokapālāḥ sthitāstatra lokālokasya madhyataḥ catvāraste mahātmānas tiṣṭhantyābhūtasaṃplavam
124.95
सुधामा चैव वैराजः कर्दमश्च प्रजापतिः हिरण्यरोमा पर्जन्यः केतुमान्राजसश्च सः
sudhāmā caiva vairājaḥ kardamaśca prajāpatiḥ hiraṇyaromā parjanyaḥ ketumānrājasaśca saḥ
124.96
निर्द्वंद्वा निरभीमाना निस्तन्द्रा निष्परिग्रहाः लोकपालाः स्थितास्त्वेते लोकालोके चतुर्दिशम्
nirdvaṃdvā nirabhīmānā nistandrā niṣparigrahāḥ lokapālāḥ sthitāstvete lokāloke caturdiśam
124.97
उत्तरं यदगस्त्यस्य शृङ्गं देवर्षिसेवितम् पितृयानः स्मृतः पन्था वैश्वानरपथाद्बहिः
uttaraṃ yadagastyasya śṛṅgaṃ devarṣisevitam pitṛyānaḥ smṛtaḥ panthā vaiśvānarapathādbahiḥ
124.98
तत्रासते प्रजाकामा ऋषयो ये ऽग्निहोत्रिणः लोकस्य संतानकराः पितृयाने पथि स्थिताः
tatrāsate prajākāmā ṛṣayo ye 'gnihotriṇaḥ lokasya saṃtānakarāḥ pitṛyāne pathi sthitāḥ
124.99
भूतारम्भकृतं कर्म आशिषश्च विशां पते प्रारभन्ते लोककामास् तेषां पन्थाः स दक्षिणः
bhūtārambhakṛtaṃ karma āśiṣaśca viśāṃ pate prārabhante lokakāmās teṣāṃ panthāḥ sa dakṣiṇaḥ
124.100
चलितं ते पुनर्धर्मं स्थापयन्ति युगे युगे संतप्ततपसा चैव मर्यादाभिः श्रुतेन च
calitaṃ te punardharmaṃ sthāpayanti yuge yuge saṃtaptatapasā caiva maryādābhiḥ śrutena ca
124.101
जायमानास्तु पूर्वे वै पश्चिमानां गृहेषु ते पश्चिमाश्चैव पूर्वेषां जायन्ते निधनेष्विह
jāyamānāstu pūrve vai paścimānāṃ gṛheṣu te paścimāścaiva pūrveṣāṃ jāyante nidhaneṣviha
124.102
एवमावर्तमानास्ते वर्तन्त्याभूतसंप्लवम् अष्टाशीतिसहस्राणि ऋषीणां गृहमेधिनाम्
evamāvartamānāste vartantyābhūtasaṃplavam aṣṭāśītisahasrāṇi ṛṣīṇāṃ gṛhamedhinām
124.103
सवितुर्दक्षिणं मार्गम् आश्रित्याभूतसंप्लवम् क्रियावतां प्रसंख्यैषा ये श्मशानानि भेजिरे
saviturdakṣiṇaṃ mārgam āśrityābhūtasaṃplavam kriyāvatāṃ prasaṃkhyaiṣā ye śmaśānāni bhejire
124.104
लोकसंव्यवहारार्थं भूतारम्भकृतेन च इच्छाद्वेषरताच्चैव मैथुनोपगमाच्च वै
lokasaṃvyavahārārthaṃ bhūtārambhakṛtena ca icchādveṣaratāccaiva maithunopagamācca vai
124.105
तथा कामकृतेनेह सेवनाद्विषयस्य च इत्येतैः कारणैः सिद्धाः श्मशानानीह भेजिरे
tathā kāmakṛteneha sevanādviṣayasya ca ityetaiḥ kāraṇaiḥ siddhāḥ śmaśānānīha bhejire
124.106
प्रजौषणिः सप्तर्षयो द्वापरेष्विह जज्ञिरे संततिं ते जुगुप्सन्ते तस्मान्मृत्युर्जितस्तु तैः
prajauṣaṇiḥ saptarṣayo dvāpareṣviha jajñire saṃtatiṃ te jugupsante tasmānmṛtyurjitastu taiḥ
124.107
अष्टाशीतिसहस्राणि तेषामप्यूर्ध्वरेतसाम् उदक्पन्था न पर्यन्तम् आश्रित्याभूतसंप्लवम्
aṣṭāśītisahasrāṇi teṣāmapyūrdhvaretasām udakpanthā na paryantam āśrityābhūtasaṃplavam
124.108
ते संप्रयोगाल्लोकस्य मिथुनस्य च वर्जनात् ईर्ष्याद्वेषनिवृत्त्या च भूतारम्भविवर्जनात्
te saṃprayogāllokasya mithunasya ca varjanāt īrṣyādveṣanivṛttyā ca bhūtārambhavivarjanāt
124.109
ततो ऽन्यकामसंयोगशब्दादेर् दोषदर्शनात् इत्येतैः कारणैः शुद्धैस् ते ऽमृतत्वं हि भेजिरे
tato 'nyakāmasaṃyogaśabdāder doṣadarśanāt ityetaiḥ kāraṇaiḥ śuddhais te 'mṛtatvaṃ hi bhejire
124.110
आभूतसम्प्लवस्थानाम् अमृतत्वं विभाव्यते त्रैलोक्यस्थितिकालो हि न पुनर्मारगामिणाम्
ābhūtasamplavasthānām amṛtatvaṃ vibhāvyate trailokyasthitikālo hi na punarmāragāmiṇām
124.111
भ्रूणहत्याश्वमेधादिपापपुण्यनिभैः परम् आभूतसम्प्लवान्ते तु क्षीयन्ते चोर्ध्वरेतसः
bhrūṇahatyāśvamedhādipāpapuṇyanibhaiḥ param ābhūtasamplavānte tu kṣīyante cordhvaretasaḥ
124.112
ऊर्ध्वोत्तरमृषिभ्यस्तु ध्रुवो यत्रानुसंस्थितः एतद्विष्णुपदं दिव्यं तृतीयं व्योम्नि भास्वरम्
ūrdhvottaramṛṣibhyastu dhruvo yatrānusaṃsthitaḥ etadviṣṇupadaṃ divyaṃ tṛtīyaṃ vyomni bhāsvaram
124.113
यत्र गत्वा न शोचन्ति तद्विष्णोः परमं पदम् धर्मे ध्रुवस्य तिष्ठन्ति ये तु लोकस्य काङ्क्षिणः
yatra gatvā na śocanti tadviṣṇoḥ paramaṃ padam dharme dhruvasya tiṣṭhanti ye tu lokasya kāṅkṣiṇaḥ
Chapter 125
125.1
मत्स्य-पुराण 125 एवं श्रुत्वा कथां दिव्याम् अब्रुवंल्लौमहर्षणिम् सूर्याचन्द्रमसोश् चारं ग्रहाणां चैव सर्वशः
matsya-purāṇa 125 evaṃ śrutvā kathāṃ divyām abruvaṃllaumaharṣaṇim sūryācandramasoś cāraṃ grahāṇāṃ caiva sarvaśaḥ
125.2
भ्रमन्ति कथमेतानि ज्योतींषि रविमण्डले अव्यूहेनैव सर्वाणि तथा चासंकरेण वा
bhramanti kathametāni jyotīṃṣi ravimaṇḍale avyūhenaiva sarvāṇi tathā cāsaṃkareṇa vā
125.3
कश्च भ्रामयते तानि भ्रमन्ति यदि वा स्वयम् एतद्वेदितुम् इच्छामस् ततो निगद सत्तम
kaśca bhrāmayate tāni bhramanti yadi vā svayam etadveditum icchāmas tato nigada sattama
125.4
भूतसंमोहनं ह्येतद् ब्रुवतो मे निबोधत प्रत्यक्षमपि दृश्यं तत् संमोहयति वै प्रजाः
bhūtasaṃmohanaṃ hyetad bruvato me nibodhata pratyakṣamapi dṛśyaṃ tat saṃmohayati vai prajāḥ
125.5
यो ऽसौ चतुर्दशर्क्षेषु शिशुमारो व्यवस्थितः उत्तानपादपुत्रो ऽसौ मेढीभूतो ध्रुवो दिवि
yo 'sau caturdaśarkṣeṣu śiśumāro vyavasthitaḥ uttānapādaputro 'sau meḍhībhūto dhruvo divi
125.6
सैष भ्रमन्भ्रामयते चन्द्रादित्यौ ग्रहैः सह भ्रमन्तमनुसर्पन्ति नक्षत्राणि च चक्रवत्
saiṣa bhramanbhrāmayate candrādityau grahaiḥ saha bhramantamanusarpanti nakṣatrāṇi ca cakravat
125.7
ध्रुवस्य मनसा यो वै भ्रमते ज्योतिषां गणः वातानीकमयैर् बन्धैर् ध्रुवे बद्धः प्रसर्पति
dhruvasya manasā yo vai bhramate jyotiṣāṃ gaṇaḥ vātānīkamayair bandhair dhruve baddhaḥ prasarpati
125.8
तेषां भेदश्च योगश्च तथा कालस्य निश्चयः अस्तोदयास्तथोत्पाता अयने दक्षिणोत्तरे
teṣāṃ bhedaśca yogaśca tathā kālasya niścayaḥ astodayāstathotpātā ayane dakṣiṇottare
125.9
विषुवद्ग्रहवर्णश्च सर्वमेतद्ध्रुवेरितम् जीमूता नाम ते मेघा यदेभ्यो जीवसम्भवः
viṣuvadgrahavarṇaśca sarvametaddhruveritam jīmūtā nāma te meghā yadebhyo jīvasambhavaḥ
125.10
द्वितीय आवहन्वायुर् मेघास्ते त्वभिसंश्रिताः इतो योजनमात्राच्च अध्यर्धविकृता अपि
dvitīya āvahanvāyur meghāste tvabhisaṃśritāḥ ito yojanamātrācca adhyardhavikṛtā api
125.11
वृष्टिसर्गस्तथा तेषां धारासारः प्रकीर्तितः पुष्करावर्तका नाम ये मेघाः पक्षसम्भवाः
vṛṣṭisargastathā teṣāṃ dhārāsāraḥ prakīrtitaḥ puṣkarāvartakā nāma ye meghāḥ pakṣasambhavāḥ
125.12
शक्रेण पक्षाश्छिन्ना वै पर्वतानां महौजसा कामगानां समृद्धानां भूतानां नाशमिच्छताम्
śakreṇa pakṣāśchinnā vai parvatānāṃ mahaujasā kāmagānāṃ samṛddhānāṃ bhūtānāṃ nāśamicchatām
125.13
पुष्करा नाम ते पक्षा बृहन्तस्तोयधारिणः पुष्करावर्तका नाम कारणेनेह शब्दिताः
puṣkarā nāma te pakṣā bṛhantastoyadhāriṇaḥ puṣkarāvartakā nāma kāraṇeneha śabditāḥ
125.14
नानारूपधराश्चैव महाघोरस्वराश्च ते कल्पान्तवृष्टिकर्तारः कल्पान्ताग्नेर् नियामकाः
nānārūpadharāścaiva mahāghorasvarāśca te kalpāntavṛṣṭikartāraḥ kalpāntāgner niyāmakāḥ
125.15
वाय्वाधारा वहन्ते वै सामृताः कल्पसाधकाः यान्यस्याण्डस्य भिन्नस्य प्राकृतान्यभवंस्तदा
vāyvādhārā vahante vai sāmṛtāḥ kalpasādhakāḥ yānyasyāṇḍasya bhinnasya prākṛtānyabhavaṃstadā
125.16
यस्मिन् ब्रह्मा समुत्पन्नश् चतुर्वक्त्रः स्वयं प्रभुः तान्येवाण्डकपालानि सर्वे मेघाः प्रकीर्तिताः
yasmin brahmā samutpannaś caturvaktraḥ svayaṃ prabhuḥ tānyevāṇḍakapālāni sarve meghāḥ prakīrtitāḥ
125.17
तेषामाप्यायनं धूमः सर्वेषाम् अविशेषतः तेषां श्रेष्ठश्च पर्जन्यश् चत्वारश्चैव दिग्गजाः
teṣāmāpyāyanaṃ dhūmaḥ sarveṣām aviśeṣataḥ teṣāṃ śreṣṭhaśca parjanyaś catvāraścaiva diggajāḥ
125.18
गजानां पर्वतानां च मेघानां भोगिभिः सह कुलमेकं द्विधा भूतं योनिरेका जलं स्मृतम्
gajānāṃ parvatānāṃ ca meghānāṃ bhogibhiḥ saha kulamekaṃ dvidhā bhūtaṃ yonirekā jalaṃ smṛtam
125.19
पर्जन्यो दिग्गजाश्चैव हेमन्ते शीतसम्भवम् तुषारवर्षं वर्षन्ति वृद्धा ह्यन्नविवृद्धये
parjanyo diggajāścaiva hemante śītasambhavam tuṣāravarṣaṃ varṣanti vṛddhā hyannavivṛddhaye
125.20
षष्ठः परिवहो नाम वायुस्तेषां परायणः यौ ऽसौ बिभर्ति भगवान् गङ्गामाकाशगोचराम्
ṣaṣṭhaḥ parivaho nāma vāyusteṣāṃ parāyaṇaḥ yau 'sau bibharti bhagavān gaṅgāmākāśagocarām
125.21
दिव्यामृतजलां पुण्यां त्रिपथामिति विश्रुताम् तस्या विस्पन्दितं तोयं दिग्गजाः पृथुभिः करैः
divyāmṛtajalāṃ puṇyāṃ tripathāmiti viśrutām tasyā vispanditaṃ toyaṃ diggajāḥ pṛthubhiḥ karaiḥ
125.22
शीकरान् सम्प्रमुञ्चन्ति नीहार इति स स्मृतः दक्षिणेन गिरिर्यो ऽसौ हेमकूट इति स्मृतः
śīkarān sampramuñcanti nīhāra iti sa smṛtaḥ dakṣiṇena giriryo 'sau hemakūṭa iti smṛtaḥ
125.23
उदग्धिमवतः शैलस्य्-ओत्तरे चैव दक्षिणे पुण्ड्रं नाम समाख्यातं सम्यग्वृष्टिविवृद्धये
udagdhimavataḥ śailasy-ottare caiva dakṣiṇe puṇḍraṃ nāma samākhyātaṃ samyagvṛṣṭivivṛddhaye
125.24
तस्मिन्प्रवर्तते वर्षं तत्तुषारसमुद्भवम् ततो हिमवतो वायुर् हिमं तत्र समुद्भवम्
tasminpravartate varṣaṃ tattuṣārasamudbhavam tato himavato vāyur himaṃ tatra samudbhavam
125.25
आनयत्यात्मवेगेन सिञ्चयानो महागिरिम् हिमवन्तमतिक्रम्य वृष्टिशेषं ततः परम्
ānayatyātmavegena siñcayāno mahāgirim himavantamatikramya vṛṣṭiśeṣaṃ tataḥ param
125.26
इभास्ये च ततः पश्चाद् इदं भूतविवृद्धये वर्षद्वयं समाख्यातं सम्यग्वृष्टिविवृद्धये
ibhāsye ca tataḥ paścād idaṃ bhūtavivṛddhaye varṣadvayaṃ samākhyātaṃ samyagvṛṣṭivivṛddhaye
125.27
मेघाश्चाप्यायनं चैव सर्वमेतत्प्रकीर्तितम् सूर्य एव तु वृष्टीनां स्रष्टा समुपदिश्यते
meghāścāpyāyanaṃ caiva sarvametatprakīrtitam sūrya eva tu vṛṣṭīnāṃ sraṣṭā samupadiśyate
125.28
वर्षं घर्मं हिमं रात्रिं संध्ये चैव दिनं तथा शुभाशुभफलानीह ध्रुवात्सर्वं प्रवर्तते
varṣaṃ gharmaṃ himaṃ rātriṃ saṃdhye caiva dinaṃ tathā śubhāśubhaphalānīha dhruvātsarvaṃ pravartate
125.29
ध्रुवेणाधिष्ठिताश्चापः सूर्यो वै गृह्य तिष्ठति सर्वभूतशरीरेषु त्व् आपो ह्यनुश्रिताश्च याः
dhruveṇādhiṣṭhitāścāpaḥ sūryo vai gṛhya tiṣṭhati sarvabhūtaśarīreṣu tv āpo hyanuśritāśca yāḥ
125.30
दह्यमानेषु तेष्वेव जङ्गमस्थावरेषु च धूमभूतास्तु ता ह्यापो निष्क्रामन्तीह सर्वशः
dahyamāneṣu teṣveva jaṅgamasthāvareṣu ca dhūmabhūtāstu tā hyāpo niṣkrāmantīha sarvaśaḥ
125.31
तेन चाभ्राणि जायन्ते स्थानमभ्रमयं स्मृतम् तेजोभिः सर्वलोकेभ्य आदत्ते रश्मिभिर्जलम्
tena cābhrāṇi jāyante sthānamabhramayaṃ smṛtam tejobhiḥ sarvalokebhya ādatte raśmibhirjalam
125.32
समुद्राद्वायुसंयोगाद् वहन्त्यापो गभस्तयः ततस्त्वृतुवशात्काले परिवर्तन्दिवाकरः
samudrādvāyusaṃyogād vahantyāpo gabhastayaḥ tatastvṛtuvaśātkāle parivartandivākaraḥ
125.33
नियच्छत्यापो मेघेभ्यः शुक्लाः शुक्लैस्तु रश्मिभिः अभ्रस्थाः प्रपतन्त्यापो वायुना समुदीरिताः
niyacchatyāpo meghebhyaḥ śuklāḥ śuklaistu raśmibhiḥ abhrasthāḥ prapatantyāpo vāyunā samudīritāḥ
125.34
ततो वर्षति षण्मासान् सर्वभूतविवृद्धये वायुभिः स्तनितं चैव विद्युतस्त्वग्निजाः स्मृताः
tato varṣati ṣaṇmāsān sarvabhūtavivṛddhaye vāyubhiḥ stanitaṃ caiva vidyutastvagnijāḥ smṛtāḥ
125.35
मेहनाच्च मिहेर् धातोर् मेघत्वं व्यञ्जयन्ति च न भ्रश्यन्ते ततो ह्यापस् तस्मादभ्रस्य वै स्थितिः स्रष्टासौ वृष्टिसर्गस्य ध्रुवेणाधिष्ठितो रविः
mehanācca miher dhātor meghatvaṃ vyañjayanti ca na bhraśyante tato hyāpas tasmādabhrasya vai sthitiḥ sraṣṭāsau vṛṣṭisargasya dhruveṇādhiṣṭhito raviḥ
125.36
ध्रुवेणाधिष्ठितो वायुर् वृष्टिं संहरते पुनः ग्रहन्निवृत्त्या सूर्यात्तु चरते ऋक्षमण्डलम्
dhruveṇādhiṣṭhito vāyur vṛṣṭiṃ saṃharate punaḥ grahannivṛttyā sūryāttu carate ṛkṣamaṇḍalam
125.37
चारस्यान्ते विशत्यर्कं ध्रुवेण समधिष्ठितम् अतः सूर्यरथस्यापि संनिवेशं प्रचक्षते
cārasyānte viśatyarkaṃ dhruveṇa samadhiṣṭhitam ataḥ sūryarathasyāpi saṃniveśaṃ pracakṣate
125.38
स्थितेन त्वेकचक्रेण पञ्चारेण त्रिणाभिना हिरण्मयेनाणुना वै अष्टचक्रैकनेमिना चक्रेण भास्वता सूर्यः स्यन्दनेन प्रसर्पिणा
sthitena tvekacakreṇa pañcāreṇa triṇābhinā hiraṇmayenāṇunā vai aṣṭacakraikaneminā cakreṇa bhāsvatā sūryaḥ syandanena prasarpiṇā
125.39
शतयोजनसाहस्रो विस्तारायाम उच्यते द्विगुणा च रथोपस्थाद् ईषादण्डः प्रमाणतः
śatayojanasāhasro vistārāyāma ucyate dviguṇā ca rathopasthād īṣādaṇḍaḥ pramāṇataḥ
125.40
स तस्य ब्रह्मणा सृष्टो रथो ह्यर्थवशेन तु असङ्गः काञ्चनो दिव्यो युक्तः पवनगैर्हयैः
sa tasya brahmaṇā sṛṣṭo ratho hyarthavaśena tu asaṅgaḥ kāñcano divyo yuktaḥ pavanagairhayaiḥ
125.41
छन्दोभिर्वाजिरूपैस्तैर् यथाचक्रं समास्थितैः वारुणस्य रथस्येह लक्षणैः सदृशश्च सः
chandobhirvājirūpaistair yathācakraṃ samāsthitaiḥ vāruṇasya rathasyeha lakṣaṇaiḥ sadṛśaśca saḥ
125.42
तेनासौ चरति व्योम्नि भास्वाननुदिनं दिवि अथाङ्गानि तु सूर्यस्य प्रत्यङ्गानि रथस्य च संवत्सरस्यावयवैः कल्पितानि यथाक्रमम्
tenāsau carati vyomni bhāsvānanudinaṃ divi athāṅgāni tu sūryasya pratyaṅgāni rathasya ca saṃvatsarasyāvayavaiḥ kalpitāni yathākramam
125.43
अहर्नाभिस्तु सूर्यस्य एकचक्रस्य वै स्मृतः अराः संवत्सरास्तस्य नेम्यः षडृतवः स्मृताः
aharnābhistu sūryasya ekacakrasya vai smṛtaḥ arāḥ saṃvatsarāstasya nemyaḥ ṣaḍṛtavaḥ smṛtāḥ
125.44
रात्रिर्वरूथो धर्मश्च ध्वज ऊर्ध्वं व्यवस्थितः अक्षकोट्योर्युगान्यस्य आर्तवाहाः कलाः स्मृताः
rātrirvarūtho dharmaśca dhvaja ūrdhvaṃ vyavasthitaḥ akṣakoṭyoryugānyasya ārtavāhāḥ kalāḥ smṛtāḥ
125.45
तस्य काष्ठा स्मृता घोणा दन्तपङ्क्तिः क्षणास्तु वै निमेषश्चानुकर्षो ऽस्य ईषा चास्य कला स्मृता
tasya kāṣṭhā smṛtā ghoṇā dantapaṅktiḥ kṣaṇāstu vai nimeṣaścānukarṣo 'sya īṣā cāsya kalā smṛtā
125.46
युगाक्षकोटी ते तस्य अर्थकामावुभौ स्मृतौ सप्ताश्वरूपाश्छन्दांसि वहन्ते वायुरंहसा
yugākṣakoṭī te tasya arthakāmāvubhau smṛtau saptāśvarūpāśchandāṃsi vahante vāyuraṃhasā
125.47
गायत्री चैव त्रिष्टुप्च जगत्यनुष्टुप्तथैव च पङ्क्तिश्च बृहती चैव उष्णिगेव तु सप्तमम्
gāyatrī caiva triṣṭupca jagatyanuṣṭuptathaiva ca paṅktiśca bṛhatī caiva uṣṇigeva tu saptamam
125.48
चक्रमक्षे निबद्धं तु ध्रुवे चाक्षः समर्पितः सहचक्रो भ्रमत्यक्षः सहाक्षो भ्रमति ध्रुवः
cakramakṣe nibaddhaṃ tu dhruve cākṣaḥ samarpitaḥ sahacakro bhramatyakṣaḥ sahākṣo bhramati dhruvaḥ
125.49
अक्षः सहैव चक्रेण भ्रमते ऽसौ ध्रुवेरितः एवमर्थवशात्तस्य संनिवेशो रथस्य तु
akṣaḥ sahaiva cakreṇa bhramate 'sau dhruveritaḥ evamarthavaśāttasya saṃniveśo rathasya tu
125.50
तथा संयोगभागेन सिद्धो वै भास्करो रथः तेनासौ तरणिर्देवो नभसः सर्पते दिवम्
tathā saṃyogabhāgena siddho vai bhāskaro rathaḥ tenāsau taraṇirdevo nabhasaḥ sarpate divam
125.51
युगाक्षकोटी ते तस्य दक्षिणे स्यन्दनस्य तु भ्रमतो भ्रमतो रश्मी तौ चक्रयुगयोस्तु वै
yugākṣakoṭī te tasya dakṣiṇe syandanasya tu bhramato bhramato raśmī tau cakrayugayostu vai
125.52
मण्डलानि भ्रमन्ते ऽस्य खेचरस्य रथस्य तु कुलालचक्रभ्रमवन् मण्डलं सर्वतोदिशम्
maṇḍalāni bhramante 'sya khecarasya rathasya tu kulālacakrabhramavan maṇḍalaṃ sarvatodiśam
125.53
युगाक्षकोटी ते तस्य वातोर्मी स्यन्दनस्य तु संक्रमेते ध्रुवमहो मण्डले सर्वतोदिशम्
yugākṣakoṭī te tasya vātormī syandanasya tu saṃkramete dhruvamaho maṇḍale sarvatodiśam
125.54
भ्रमतस्तस्य रश्मी ते मण्डले तूत्तरायणे वर्धेते दक्षिणेष्वत्र भ्रमतो मण्डलानि तु
bhramatastasya raśmī te maṇḍale tūttarāyaṇe vardhete dakṣiṇeṣvatra bhramato maṇḍalāni tu
125.55
युगाक्षकोटीसम्बद्धौ द्वौ रश्मी स्यन्दनस्य तु ध्रुवेण प्रगृहीतौ तौ रथौ यौ वनतो रविम्
yugākṣakoṭīsambaddhau dvau raśmī syandanasya tu dhruveṇa pragṛhītau tau rathau yau vanato ravim
125.56
आकृष्येते यदा ते तु ध्रुवेण समधिष्ठिते तदा सो ऽभ्यन्तरे सूर्यो भ्रमते मण्डलानि तु
ākṛṣyete yadā te tu dhruveṇa samadhiṣṭhite tadā so 'bhyantare sūryo bhramate maṇḍalāni tu
125.57
अशीतिमण्डलशतं काष्ठयोरुभयोश्चरन् ध्रुवेण मुच्यमानेन पुना रश्मियुगेन च
aśītimaṇḍalaśataṃ kāṣṭhayorubhayoścaran dhruveṇa mucyamānena punā raśmiyugena ca
125.58
तथैव बाह्यतः सूर्यो भ्रमते मण्डलानि तु उद्वेष्टयन्वै वेगेन मण्डलानि तु गच्छति
tathaiva bāhyataḥ sūryo bhramate maṇḍalāni tu udveṣṭayanvai vegena maṇḍalāni tu gacchati
Chapter 126
126.1
मत्स्य-पुराण 126 स रथो ऽधिष्ठितो देवैर् मासि मासि यथाक्रमम् ततो वहत्यथादित्यं बहुभिर् ऋषिभिः सह
matsya-purāṇa 126 sa ratho 'dhiṣṭhito devair māsi māsi yathākramam tato vahatyathādityaṃ bahubhir ṛṣibhiḥ saha
126.2
गन्धर्वैरप्सरोभिश्च सर्पग्रामणिराक्षसैः एते वसन्ति वै सूर्ये मासौ द्वौ द्वौ क्रमेण च
gandharvairapsarobhiśca sarpagrāmaṇirākṣasaiḥ ete vasanti vai sūrye māsau dvau dvau krameṇa ca
126.3
धातार्यमा पुलस्त्यश्च पुलहश्च प्रजापती उरगौ वासुकिश्चैव संकीर्णश्चैव तावुभौ
dhātāryamā pulastyaśca pulahaśca prajāpatī uragau vāsukiścaiva saṃkīrṇaścaiva tāvubhau
126.4
तुम्बुरुर् नारदश्चैव गन्धर्वौ गायतां वरौ कृतस्थलाप्सराश्चैव या च सा पुञ्जिकस्थला
tumburur nāradaścaiva gandharvau gāyatāṃ varau kṛtasthalāpsarāścaiva yā ca sā puñjikasthalā
126.5
ग्रामण्यौ रथकृत्तस्य रथौजाश्चैव तावुभौ रक्षो हेतिः प्रहेतिश्च यातुधानावुभौ ऋतौ
grāmaṇyau rathakṛttasya rathaujāścaiva tāvubhau rakṣo hetiḥ prahetiśca yātudhānāvubhau ṛtau
126.6
मधुमाधवयोर्ह्येष गणो वसति भास्करे वसन्ग्रीष्मे तु द्वौ मासौ मित्रश्च वरुणश्च वै
madhumādhavayorhyeṣa gaṇo vasati bhāskare vasangrīṣme tu dvau māsau mitraśca varuṇaśca vai
126.7
ऋषी अत्रिर्वसिष्ठश्च नागौ तक्षकरम्भकौ मेनका सहजन्या च हाहा हूहूश्च गायकौ
ṛṣī atrirvasiṣṭhaśca nāgau takṣakarambhakau menakā sahajanyā ca hāhā hūhūśca gāyakau
126.8
रथंतरश्च ग्रामण्यौ रथकृच्चैव तावुभौ पुरुषादो वधश्चैव यातुधानौ तु तौ स्मृतौ
rathaṃtaraśca grāmaṇyau rathakṛccaiva tāvubhau puruṣādo vadhaścaiva yātudhānau tu tau smṛtau
126.9
एते वसन्ति वै सूर्ये मासयोः शुचिशुक्रयोः ततः सूर्ये पुनश्चान्या निवसन्ति स्म देवताः
ete vasanti vai sūrye māsayoḥ śuciśukrayoḥ tataḥ sūrye punaścānyā nivasanti sma devatāḥ
126.10
इन्द्रश्चैव विवस्वांश्च अङ्गिरा भृगुरेव च एलापत्त्रस्तथा सर्पः शङ्खपालश्च पन्नगः
indraścaiva vivasvāṃśca aṅgirā bhṛgureva ca elāpattrastathā sarpaḥ śaṅkhapālaśca pannagaḥ
126.11
विश्वावसुसुषेणौ च प्रातश्चैव रथश्च हि प्रम्लोचेत्यप्सराश्चैव निम्रोचन्ती च ते उभे
viśvāvasusuṣeṇau ca prātaścaiva rathaśca hi pramlocetyapsarāścaiva nimrocantī ca te ubhe
126.12
यातुधानस्तथा हेतिर् व्याघ्रश्चैव तु तावुभौ नभस्यनभसोरेतैर् वसन्तश्च दिवाकरे
yātudhānastathā hetir vyāghraścaiva tu tāvubhau nabhasyanabhasoretair vasantaśca divākare
126.13
मासौ द्वौ देवताः सूर्ये वसन्ति च शरदृतौ पर्जन्यश्चैव पूषा च भरद्वाजः सगौतमः
māsau dvau devatāḥ sūrye vasanti ca śaradṛtau parjanyaścaiva pūṣā ca bharadvājaḥ sagautamaḥ
126.14
चित्रसेनश्च गन्धर्वस् तथा वा सुरुचिश्च यः विश्वाची च घृताची च उभे ते पुण्यलक्षणे
citrasenaśca gandharvas tathā vā suruciśca yaḥ viśvācī ca ghṛtācī ca ubhe te puṇyalakṣaṇe
126.15
नागश्चैरावतश्चैव विश्रुतश्च धनंजयः सेनजिच्च सुषेणश्च सेनानीर् ग्रामणीस् तथा
nāgaścairāvataścaiva viśrutaśca dhanaṃjayaḥ senajicca suṣeṇaśca senānīr grāmaṇīs tathā
126.16
चारो वातश्च द्वावेतौ यातुधानावुभौ स्मृतौ वसन्त्येते च वै सूर्ये मासयोश्च त्विषोर्जयोः
cāro vātaśca dvāvetau yātudhānāvubhau smṛtau vasantyete ca vai sūrye māsayośca tviṣorjayoḥ
126.17
हैमन्तिकौ च द्वौ मासौ निवसन्ति दिवाकरे अंशो भगश्च द्वावेतौ कश्यपश्च क्रतुश्च तौ
haimantikau ca dvau māsau nivasanti divākare aṃśo bhagaśca dvāvetau kaśyapaśca kratuśca tau
126.18
भुजंगश्च महापद्मः सर्पः कर्कोटकस्तथा चित्रसेनश्च गन्धर्वः पूर्णायुश्चैव गायनौ
bhujaṃgaśca mahāpadmaḥ sarpaḥ karkoṭakastathā citrasenaśca gandharvaḥ pūrṇāyuścaiva gāyanau
126.19
अप्सराः पूर्वचित्तिश्च गन्धर्वा ह्युर्वशी च या तार्क्ष्यश्चारिष्टनेमिश्च सेनानीर् ग्रामणीश् च तौ
apsarāḥ pūrvacittiśca gandharvā hyurvaśī ca yā tārkṣyaścāriṣṭanemiśca senānīr grāmaṇīś ca tau
126.20
विद्युत्सूर्यश्च तावुग्रौ यातुधानौ तु तौ स्मृतौ सहे चैव सहस्ये च वसन्त्येते दिवाकरे
vidyutsūryaśca tāvugrau yātudhānau tu tau smṛtau sahe caiva sahasye ca vasantyete divākare
126.21
ततस्तु शिशिरे चापि मासयोर्निवसन्ति ते त्वष्टा विष्णुर्जमदग्निर् विश्वामित्रस्तथैव च
tatastu śiśire cāpi māsayornivasanti te tvaṣṭā viṣṇurjamadagnir viśvāmitrastathaiva ca
126.22
काद्रवेयौ तथा नागौ कम्बलाश्वतरावुभौ गन्धर्वौ धृतराष्ट्रश्च सूर्यवर्चाश्च तावुभौ
kādraveyau tathā nāgau kambalāśvatarāvubhau gandharvau dhṛtarāṣṭraśca sūryavarcāśca tāvubhau
126.23
तिलोत्तमाप्सराश्चैव देवी रम्भा मनोरमा ग्रामणीर् ऋतजिच्चैव सत्यजिच्च महाबलः
tilottamāpsarāścaiva devī rambhā manoramā grāmaṇīr ṛtajiccaiva satyajicca mahābalaḥ
126.24
ब्रह्मोपेतश्च वै रक्षो यज्ञोपेतस्तथैव च इत्येते निवसन्ति स्म द्वौ द्वौ मासौ दिवाकरे
brahmopetaśca vai rakṣo yajñopetastathaiva ca ityete nivasanti sma dvau dvau māsau divākare
126.25
स्थानाभिमानिनो ह्येते गणा द्वादश सप्तकाः सूर्यमापादयन्त्येते तेजसा तेज उत्तमम्
sthānābhimānino hyete gaṇā dvādaśa saptakāḥ sūryamāpādayantyete tejasā teja uttamam
126.26
ग्रथितैस्तु वचोभिश्च स्तुवन्ति ऋषयो रविम् गन्धर्वाप्सरसश्चैव गीतनृत्यैरुपासते
grathitaistu vacobhiśca stuvanti ṛṣayo ravim gandharvāpsarasaścaiva gītanṛtyairupāsate
126.27
विद्याग्रामणिनो यक्षाः कुर्वन्त्याभीषुसंग्रहम् सर्पाः सर्पन्ति वै सूर्ये यातुधानानुयान्ति च
vidyāgrāmaṇino yakṣāḥ kurvantyābhīṣusaṃgraham sarpāḥ sarpanti vai sūrye yātudhānānuyānti ca
126.28
वालखिल्या नयन्त्यस्तं परिवार्योदयाद्रविम् एतेषामेव देवानां यथावीर्यं यथातपः
vālakhilyā nayantyastaṃ parivāryodayādravim eteṣāmeva devānāṃ yathāvīryaṃ yathātapaḥ
126.29
यथायोगं यथाधर्मं यथातत्त्वं यथाबलम् तथा तपत्यसौ सूर्यस् तेषामिद्धस्तु तेजसा
yathāyogaṃ yathādharmaṃ yathātattvaṃ yathābalam tathā tapatyasau sūryas teṣāmiddhastu tejasā
126.30
भूतानामशुभं सर्वं व्यपोहति स्वतेजसा मानवानां शुभैर्ह्येतैर् ह्रियते दुरितं तु वै
bhūtānāmaśubhaṃ sarvaṃ vyapohati svatejasā mānavānāṃ śubhairhyetair hriyate duritaṃ tu vai
126.31
दुरितं शुभचाराणां व्यपोहन्ति क्वचित्क्वचित् एते सहैव सूर्येण भ्रमन्ति सानुगा दिवि
duritaṃ śubhacārāṇāṃ vyapohanti kvacitkvacit ete sahaiva sūryeṇa bhramanti sānugā divi
126.32
तपन्तश्च जपन्तश्च ह्लादयन्तश्च वै प्रजाः गोपायन्ति स्म भूतानि ईहन्ते ह्यनुकम्पया
tapantaśca japantaśca hlādayantaśca vai prajāḥ gopāyanti sma bhūtāni īhante hyanukampayā
126.33
स्थानाभिमानिनां ह्येतत् स्थानं मन्वन्तरेषु वै अतीतानागतानां च वर्तन्ते साम्प्रतं च ये
sthānābhimānināṃ hyetat sthānaṃ manvantareṣu vai atītānāgatānāṃ ca vartante sāmprataṃ ca ye
126.34
एवं वसन्ति वै सूर्ये सप्तकास्ते चतुर्दश चतुर्दशेषु वर्तन्ते गणा मन्वन्तरेषु वै
evaṃ vasanti vai sūrye saptakāste caturdaśa caturdaśeṣu vartante gaṇā manvantareṣu vai
126.35
ग्रीष्मे हिमे च वर्षासु मुञ्चमाना यथाक्रमम् धर्मं हिमं च वर्षं च यथाक्रममहर्निशम्
grīṣme hime ca varṣāsu muñcamānā yathākramam dharmaṃ himaṃ ca varṣaṃ ca yathākramamaharniśam
126.36
गच्छत्यसावनुदिनं परिवृत्य रश्मीन् देवान्पितॄंश्च मनुजांश्च सुतर्पयन्वै शुक्ले च कृष्णे तदहःक्रमेण कालक्षये चैव सुराः पिबन्ति
gacchatyasāvanudinaṃ parivṛtya raśmīn devānpitṝṃśca manujāṃśca sutarpayanvai śukle ca kṛṣṇe tadahaḥkrameṇa kālakṣaye caiva surāḥ pibanti
126.37
मासेन तच्चामृतमस्य मृष्टं सुवृष्टये रश्मिषु रक्षितं तु सर्वे ऽमृतं तत्पितरः पिबन्ति देवाश्च सौम्याश्च तथैव काव्याः
māsena taccāmṛtamasya mṛṣṭaṃ suvṛṣṭaye raśmiṣu rakṣitaṃ tu sarve 'mṛtaṃ tatpitaraḥ pibanti devāśca saumyāśca tathaiva kāvyāḥ
126.38
सूर्येण गोभिर्हि विवर्धिताभिर् अद्भिः पुनश्चैव समुच्छ्रिताभिः वृष्ट्याभिवृष्टाभिर् अथौषधीभिर् मर्त्या अथान्नेन क्षुधं जयन्ति
sūryeṇa gobhirhi vivardhitābhir adbhiḥ punaścaiva samucchritābhiḥ vṛṣṭyābhivṛṣṭābhir athauṣadhībhir martyā athānnena kṣudhaṃ jayanti
126.39
तृप्तिश्च तेनार्धमासं सुराणां मासं सुधाभिः स्वधया पितॄणाम् अन्नेन जीवन्त्यनिशं मनुष्याः सूर्यः श्रितं तद्धि बिभर्ति गोभिः
tṛptiśca tenārdhamāsaṃ surāṇāṃ māsaṃ sudhābhiḥ svadhayā pitṝṇām annena jīvantyaniśaṃ manuṣyāḥ sūryaḥ śritaṃ taddhi bibharti gobhiḥ
126.40
इत्येष एकचक्रेण सूर्यस्तूर्णं प्रसर्पति तत्र तैरक्रमैरश्वैः सर्पते ऽसौ दिनक्षये
ityeṣa ekacakreṇa sūryastūrṇaṃ prasarpati tatra tairakramairaśvaiḥ sarpate 'sau dinakṣaye
126.41
हरिर् हरिद्भिर् ह्रियते तुरंगमैः पिबत्यथापो हरिभिः सहस्रधा पुनः प्रमुञ्चत्यथ ताश्च यो हरिः स मुह्यमानो हरिभिस्तुरंगमैः
harir haridbhir hriyate turaṃgamaiḥ pibatyathāpo haribhiḥ sahasradhā punaḥ pramuñcatyatha tāśca yo hariḥ sa muhyamāno haribhisturaṃgamaiḥ
126.42
अहोरात्रं रथेनासाव् एकचक्रेण वै भ्रमन् सप्तद्वीपसमुद्रांश्च सप्तभिः सप्तभिर्द्रुतम्
ahorātraṃ rathenāsāv ekacakreṇa vai bhraman saptadvīpasamudrāṃśca saptabhiḥ saptabhirdrutam
126.43
छन्दोरूपैश्च तैरश्वैर् युतश्चक्रं ततः स्थितिः कामरूपैः सकृद्युक्तैः कामगैस्तैर्मनोजवैः
chandorūpaiśca tairaśvair yutaścakraṃ tataḥ sthitiḥ kāmarūpaiḥ sakṛdyuktaiḥ kāmagaistairmanojavaiḥ
126.44
हरितैरव्यथैः पिङ्गैर् ईश्वरैर् ब्रह्मवादिभिः बाह्यतो ऽनन्तरं चैव मण्डलं दिवसक्रमात्
haritairavyathaiḥ piṅgair īśvarair brahmavādibhiḥ bāhyato 'nantaraṃ caiva maṇḍalaṃ divasakramāt
126.45
कल्पादौ सम्प्रयुक्ताश्च वहन्त्याभूतसंप्लवम् आवृतो वालखिल्यैश्च भ्रमते रात्र्यहानि तु
kalpādau samprayuktāśca vahantyābhūtasaṃplavam āvṛto vālakhilyaiśca bhramate rātryahāni tu
126.46
ग्रथितैः स्ववचोभिश्च स्तूयमानो महर्षिभिः सेव्यते गीतनृत्यैश्च गन्धर्वाप्सरसां गणैः
grathitaiḥ svavacobhiśca stūyamāno maharṣibhiḥ sevyate gītanṛtyaiśca gandharvāpsarasāṃ gaṇaiḥ
126.47
पतंगैः पतगैरश्वैर् भ्राम्यमाणो दिवस्पतिः वीथ्याश्रयाणि चरति नक्षत्राणि तथा शशी
pataṃgaiḥ patagairaśvair bhrāmyamāṇo divaspatiḥ vīthyāśrayāṇi carati nakṣatrāṇi tathā śaśī
126.48
ह्रासवृद्धी तथैवास्य रश्मयः सूर्यवत्स्मृताः त्रिचक्रोभयतो ऽश्वश्च विज्ञेयः शशिनो रथः
hrāsavṛddhī tathaivāsya raśmayaḥ sūryavatsmṛtāḥ tricakrobhayato 'śvaśca vijñeyaḥ śaśino rathaḥ
126.49
अपां गर्भसमुत्पन्नो रथः साश्वः ससारथिः सहारैस्तैस्त्रिभिश्चक्रैर् युक्तः शुक्लैर्हयोत्तमैः
apāṃ garbhasamutpanno rathaḥ sāśvaḥ sasārathiḥ sahāraistaistribhiścakrair yuktaḥ śuklairhayottamaiḥ
126.50
दशभिस्तुरगैर्दिव्यैर् असङ्गैस् तन्मनोजवैः सकृद्युक्ते रथे तस्मिन् वहन्तस्त्वायुगक्षयम्
daśabhisturagairdivyair asaṅgais tanmanojavaiḥ sakṛdyukte rathe tasmin vahantastvāyugakṣayam
126.51
संगृहीता रथे तस्मिञ् छ्वेतश्चक्षुःश्रवाश्च वै अश्वास्तमेकवर्णास्ते वहन्ते शङ्खवर्चसः
saṃgṛhītā rathe tasmiñ chvetaścakṣuḥśravāśca vai aśvāstamekavarṇāste vahante śaṅkhavarcasaḥ
126.52
अजश्च त्रिपथश्चैव वृषो वाजी नरो हयः अंशुमान् सप्तधातुश्च हंसो व्योममृगस्तथा
ajaśca tripathaścaiva vṛṣo vājī naro hayaḥ aṃśumān saptadhātuśca haṃso vyomamṛgastathā
126.53
इत्येते नामभिश्चैव दश चन्द्रमसो हयाः एवं चन्द्रमसं देवं वहन्ति स्मायुगक्षयम्
ityete nāmabhiścaiva daśa candramaso hayāḥ evaṃ candramasaṃ devaṃ vahanti smāyugakṣayam
126.54
देवैः परिवृतः सोमः पितृभिः सह गच्छति सोमस्य शुक्लपक्षादौ भास्करे परतः स्थिते
devaiḥ parivṛtaḥ somaḥ pitṛbhiḥ saha gacchati somasya śuklapakṣādau bhāskare parataḥ sthite
126.55
आपूर्यते परो भागः सोमस्य तु अहःक्रमात् ततः पीतक्षयं सोमं युपगद्व्यापयन् रविः
āpūryate paro bhāgaḥ somasya tu ahaḥkramāt tataḥ pītakṣayaṃ somaṃ yupagadvyāpayan raviḥ
126.56
पीतं पञ्चदशाहं च रश्मिनैकेन भास्करः आपूरयन्ददौ तेन भागं भागमहःक्रमात्
pītaṃ pañcadaśāhaṃ ca raśminaikena bhāskaraḥ āpūrayandadau tena bhāgaṃ bhāgamahaḥkramāt
126.57
सुषुम्नाप्ययमानस्य शुक्ले वर्धन्ति वै कलाः तस्माद्ध्रसन्ति वै कृष्णे शुक्ले ह्याप्याययन्ति च
suṣumnāpyayamānasya śukle vardhanti vai kalāḥ tasmāddhrasanti vai kṛṣṇe śukle hyāpyāyayanti ca
126.58
इत्येवं सूर्यवीर्येण चन्द्रस्याप्यायते तनुः पौर्णमास्यां प्रदृश्येत शुक्लः सम्पूर्णमण्डलः
ityevaṃ sūryavīryeṇa candrasyāpyāyate tanuḥ paurṇamāsyāṃ pradṛśyeta śuklaḥ sampūrṇamaṇḍalaḥ
126.59
एवमाप्यायते सोमः शुक्लपक्षेष्वहःक्रमात् ततो द्वितीयाप्रभृति बहुलस्य चतुर्दशी
evamāpyāyate somaḥ śuklapakṣeṣvahaḥkramāt tato dvitīyāprabhṛti bahulasya caturdaśī
126.60
अपां सारमयस्येन्दो रसमात्रात्मकस्य च पिबन्त्यम्बुमयं देवा मधु सौम्यं तथामृतम्
apāṃ sāramayasyendo rasamātrātmakasya ca pibantyambumayaṃ devā madhu saumyaṃ tathāmṛtam
126.61
संभृतं त्वर्धमासेन अमृतं सूर्यतेजसा भक्षार्थमागतं सोमं पौर्णमास्यामुपासते
saṃbhṛtaṃ tvardhamāsena amṛtaṃ sūryatejasā bhakṣārthamāgataṃ somaṃ paurṇamāsyāmupāsate
126.62
एकरात्रं सुराः सार्धं पितृभिरृषिभिश्च वै सोमस्य कृष्णपक्षादौ भास्कराभिमुखस्य वै
ekarātraṃ surāḥ sārdhaṃ pitṛbhirṛṣibhiśca vai somasya kṛṣṇapakṣādau bhāskarābhimukhasya vai
126.63
प्रक्षीयते परे ह्यात्मा पीयमानकलाक्रमात् त्रयश्च त्रिंशता सार्धं त्रयस्त्रिंशच्छतानि तु
prakṣīyate pare hyātmā pīyamānakalākramāt trayaśca triṃśatā sārdhaṃ trayastriṃśacchatāni tu
126.64
त्रयस्त्रिंशत्सहस्राणि देवाः सोमं पिबन्ति वै इत्येवं पीयमानस्य कृष्णे वर्धन्ति ताः कलाः
trayastriṃśatsahasrāṇi devāḥ somaṃ pibanti vai ityevaṃ pīyamānasya kṛṣṇe vardhanti tāḥ kalāḥ
126.65
क्षीयन्ते च ताः शुक्लाः कृष्णा ह्याप्याययन्ति च एवं दिनक्रमात्पीते देवैश्चापि निशाकरे
kṣīyante ca tāḥ śuklāḥ kṛṣṇā hyāpyāyayanti ca evaṃ dinakramātpīte devaiścāpi niśākare
126.66
पीत्वार्धमासं गच्छन्ति अमावास्यां सुराश्च ते पितरश्चोपतिष्ठन्ति अमावास्यां निशाकरम्
pītvārdhamāsaṃ gacchanti amāvāsyāṃ surāśca te pitaraścopatiṣṭhanti amāvāsyāṃ niśākaram
126.67
ततः पञ्चदशे भागे किंचिच्छेषे निशाकरे ततो ऽपराह्णे पितरो जघन्यदिवसे पुनः
tataḥ pañcadaśe bhāge kiṃciccheṣe niśākare tato 'parāhṇe pitaro jaghanyadivase punaḥ
126.68
पिबन्ति द्विकलं कालं शिष्टास्तास्तु कलास्तु याः विनिःसृष्टं त्वमावास्यां गभस्तिभ्यस्तदामृतम्
pibanti dvikalaṃ kālaṃ śiṣṭāstāstu kalāstu yāḥ viniḥsṛṣṭaṃ tvamāvāsyāṃ gabhastibhyastadāmṛtam
126.69
अर्धमाससमाप्तौ तु पीत्वा गच्छन्ति ते ऽमृतम् सौम्या बर्हिषदश्चैव अग्निष्वात्ताश्च ये स्मृताः
ardhamāsasamāptau tu pītvā gacchanti te 'mṛtam saumyā barhiṣadaścaiva agniṣvāttāśca ye smṛtāḥ
126.70
काव्याश्चैव तु ये प्रोक्ताः पितरः सर्व एव ते संवत्सराश्च ये काव्याः पञ्चाब्दा वै द्विजाः स्मृताः
kāvyāścaiva tu ye proktāḥ pitaraḥ sarva eva te saṃvatsarāśca ye kāvyāḥ pañcābdā vai dvijāḥ smṛtāḥ
126.71
सौम्याः सुतपसो ज्ञेयाः सौम्या बर्हिषदस्तथा अग्निष्वात्तास् त्रयश्चैव पितृसर्गस्थिता द्विजाः
saumyāḥ sutapaso jñeyāḥ saumyā barhiṣadastathā agniṣvāttās trayaścaiva pitṛsargasthitā dvijāḥ
126.72
पितृभिः पीयमानायां पञ्चदश्यां तु वै कलाम् यावच्च क्षीयते तस्माद् भागः पञ्चदशस्तु सः
pitṛbhiḥ pīyamānāyāṃ pañcadaśyāṃ tu vai kalām yāvacca kṣīyate tasmād bhāgaḥ pañcadaśastu saḥ
126.73
अमावास्यां तथा तस्य अन्तरा पूर्यते परः वृद्धिक्षयौ वै पक्षादौ षोडश्यां शशिनः मृतौ एवं सूर्यनिमित्ते ते क्षयवृद्धी निशाकरे
amāvāsyāṃ tathā tasya antarā pūryate paraḥ vṛddhikṣayau vai pakṣādau ṣoḍaśyāṃ śaśinaḥ mṛtau evaṃ sūryanimitte te kṣayavṛddhī niśākare
Chapter 127
127.1
मत्स्य-पुराण 127 ताराग्रहाणां वक्ष्यामि स्वर्भानोस्तु रथं पुनः अथ तेजोमयः शुभ्रः सोमपुत्रस्य वै रथः
matsya-purāṇa 127 tārāgrahāṇāṃ vakṣyāmi svarbhānostu rathaṃ punaḥ atha tejomayaḥ śubhraḥ somaputrasya vai rathaḥ
127.2
युक्तो हयैः पिशङ्गस्तु दशभिर् वातरंहसैः श्वेतः पिशङ्गः सारङ्गो नीलः श्यामो विलोहितः
yukto hayaiḥ piśaṅgastu daśabhir vātaraṃhasaiḥ śvetaḥ piśaṅgaḥ sāraṅgo nīlaḥ śyāmo vilohitaḥ
127.3
श्वेतश्च हरितश्चैव पृषतो वृष्णिरेव च दशभिस्तु महाभागैर् उत्तमैर्वातसम्भवैः
śvetaśca haritaścaiva pṛṣato vṛṣṇireva ca daśabhistu mahābhāgair uttamairvātasambhavaiḥ
127.4
ततो भौमरथश्चापि अष्टाङ्गः काञ्चनः स्मृतः अष्टभिर् लोहितैरश्वैः सध्वजैर् अग्निसम्भवैः सर्पते ऽसौ कुमारो वै ऋजुवक्रानुवक्रगः
tato bhaumarathaścāpi aṣṭāṅgaḥ kāñcanaḥ smṛtaḥ aṣṭabhir lohitairaśvaiḥ sadhvajair agnisambhavaiḥ sarpate 'sau kumāro vai ṛjuvakrānuvakragaḥ
127.5
अतश्चाङ्गिरसो विद्वान् देवाचार्यो बृहस्पतिः गौराश्वेन तु रौक्मेण स्यन्दनेन विसर्पति
ataścāṅgiraso vidvān devācāryo bṛhaspatiḥ gaurāśvena tu raukmeṇa syandanena visarpati
127.6
युक्तेनाष्टाभिरश्वैश्च ध्वजैरग्निसमुद्भवैः अब्दं वसति यो राशौ स्वदिशं तेन गच्छति
yuktenāṣṭābhiraśvaiśca dhvajairagnisamudbhavaiḥ abdaṃ vasati yo rāśau svadiśaṃ tena gacchati
127.7
युक्तेनाष्टाभिर् अश्वैश्च सध्वजैरग्निसंनिभैः रथेन क्षिप्रवेगेण भार्गवस्तेन गच्छति
yuktenāṣṭābhir aśvaiśca sadhvajairagnisaṃnibhaiḥ rathena kṣipravegeṇa bhārgavastena gacchati
127.8
ततः शनैश्चरो ऽप्यश्वैः सबलैर् वातरंहसैः कार्ष्णायसं समारुह्य स्यन्दनं यात्यसौ शनिः
tataḥ śanaiścaro 'pyaśvaiḥ sabalair vātaraṃhasaiḥ kārṣṇāyasaṃ samāruhya syandanaṃ yātyasau śaniḥ
127.9
स्वर्भानोस्तु यथाष्टाश्वाः कृष्णा वै वातरंहसः रथं तमोमयं तस्य वहन्ति स्म सुदंशिताः
svarbhānostu yathāṣṭāśvāḥ kṛṣṇā vai vātaraṃhasaḥ rathaṃ tamomayaṃ tasya vahanti sma sudaṃśitāḥ
127.10
आदित्यनिलयो राहुः सोमं गच्छति पर्वसु आदित्यमेति सोमाच्च तमसो ऽन्तेषु पर्वसु
ādityanilayo rāhuḥ somaṃ gacchati parvasu ādityameti somācca tamaso 'nteṣu parvasu
127.11
ततः केतुमतस्त्वश्वा अष्टौ ते वातरंहसः पलालधूमवर्णाभाः क्षामदेहाः सुदारुणाः
tataḥ ketumatastvaśvā aṣṭau te vātaraṃhasaḥ palāladhūmavarṇābhāḥ kṣāmadehāḥ sudāruṇāḥ
127.12
एते वाहा ग्रहाणां वै मया प्रोक्ता रथैः सह सर्वे ध्रुवे निबद्धास्ते निबद्धा वातरश्मिभिः
ete vāhā grahāṇāṃ vai mayā proktā rathaiḥ saha sarve dhruve nibaddhāste nibaddhā vātaraśmibhiḥ
127.13
एते वै भ्राम्यमाणास्ते यथायोगं वहन्ति वै वाय याभिरदृश्याभिः प्रबद्धा वातरश्मिभिः
ete vai bhrāmyamāṇāste yathāyogaṃ vahanti vai vāya yābhiradṛśyābhiḥ prabaddhā vātaraśmibhiḥ
127.14
परिभ्रमन्ति तद्बद्धाश् चन्द्रसूर्यग्रहा दिवि यावत्तमनुपर्येति ध्रुवं च ज्योतिषां गणः
paribhramanti tadbaddhāś candrasūryagrahā divi yāvattamanuparyeti dhruvaṃ ca jyotiṣāṃ gaṇaḥ
127.15
यथा नद्युदके नोस्तु उदकेन सहोह्यते तथा देवगृहाणि स्युर् उह्यन्ते वातरंहसा तस्माद्यानि प्रगृह्यन्ते व्योम्नि देवगृहा इति
yathā nadyudake nostu udakena sahohyate tathā devagṛhāṇi syur uhyante vātaraṃhasā tasmādyāni pragṛhyante vyomni devagṛhā iti
127.16
यावत्यश्चैव ताराः स्युस् तावन्तो ऽस्य मरीचयः सर्वा ध्रुवनिबद्धास्ता भ्रमन्त्यो भ्रामयन्ति च
yāvatyaścaiva tārāḥ syus tāvanto 'sya marīcayaḥ sarvā dhruvanibaddhāstā bhramantyo bhrāmayanti ca
127.17
तैलपीडं यथा चक्रं भ्रमते भ्रामयन्ति वै तथा भ्रमन्ति ज्योतींषि वातबद्धानि सर्वशः
tailapīḍaṃ yathā cakraṃ bhramate bhrāmayanti vai tathā bhramanti jyotīṃṣi vātabaddhāni sarvaśaḥ
127.18
अलातचक्रवद्यान्ति वातचक्रेरितानि तु यस्मात्प्रवहते तानि प्रवहस्तेन स स्मृतः
alātacakravadyānti vātacakreritāni tu yasmātpravahate tāni pravahastena sa smṛtaḥ
127.19
एवं ध्रुवे नियुक्तो ऽसौ भ्रमते ज्योतिषां गणः एष तारामयः प्रोक्तः शिशुमारे ध्रुवो दिवि
evaṃ dhruve niyukto 'sau bhramate jyotiṣāṃ gaṇaḥ eṣa tārāmayaḥ proktaḥ śiśumāre dhruvo divi
127.20
यदह्ना कुरुते पापं तं दृष्ट्वा निशि मुञ्चति शिशुमारशरीरस्था यावत्यस्तारकास्तु ताः
yadahnā kurute pāpaṃ taṃ dṛṣṭvā niśi muñcati śiśumāraśarīrasthā yāvatyastārakāstu tāḥ
127.21
वर्षाणि दृष्ट्वा जीवेत तावदेवाधिकानि तु शिशुमाराकृतिं ज्ञात्वा प्रविभागेन सर्वशः
varṣāṇi dṛṣṭvā jīveta tāvadevādhikāni tu śiśumārākṛtiṃ jñātvā pravibhāgena sarvaśaḥ
127.22
उत्तानपादस्तस्याथ विज्ञेयः सोत्तरो हनुः यज्ञो ऽधरस्तु विज्ञेयो धर्मो मूर्धानमाश्रितः
uttānapādastasyātha vijñeyaḥ sottaro hanuḥ yajño 'dharastu vijñeyo dharmo mūrdhānamāśritaḥ
127.23
हृदि नारायणः साध्या अश्विनौ पूर्वपादयोः वरुणश्चार्यमा चैव पश्चिमे तस्य सक्थिनी
hṛdi nārāyaṇaḥ sādhyā aśvinau pūrvapādayoḥ varuṇaścāryamā caiva paścime tasya sakthinī
127.24
शिश्ने संवत्सरो ज्ञेयो मित्रश्चापानमाश्रितः पुच्छे ऽग्निश्च महेन्द्रश्च मरीचिः कश्यपो ध्रुवः
śiśne saṃvatsaro jñeyo mitraścāpānamāśritaḥ pucche 'gniśca mahendraśca marīciḥ kaśyapo dhruvaḥ
127.25
एष तारामयः स्तम्भो नास्तमेति न वोदयम् नक्षत्रचन्द्रसूर्याश्च ग्रहास्तारागणैः सह
eṣa tārāmayaḥ stambho nāstameti na vodayam nakṣatracandrasūryāśca grahāstārāgaṇaiḥ saha
127.26
तन्मुखाभिमुखाः सर्वे चक्रभूता दिवि स्थिताः ध्रुवेणाधिष्ठिताश्चैव ध्रुवमेव प्रदक्षिणम्
tanmukhābhimukhāḥ sarve cakrabhūtā divi sthitāḥ dhruveṇādhiṣṭhitāścaiva dhruvameva pradakṣiṇam
127.27
परियान्ति सुरश्रेष्ठं मेढीभूतं ध्रुवं दिवि आग्नीध्रकाश्यपानां तु तेषां स परमो ध्रुवः
pariyānti suraśreṣṭhaṃ meḍhībhūtaṃ dhruvaṃ divi āgnīdhrakāśyapānāṃ tu teṣāṃ sa paramo dhruvaḥ
127.28
एक एव भ्रमत्येष मेरोरन्तरमूर्धनि ज्योतिषां चक्रमादाय आकर्षंस्तमधोमुखः मेरुमालोकयन्नेव प्रतियाति प्रदक्षिणम्
eka eva bhramatyeṣa merorantaramūrdhani jyotiṣāṃ cakramādāya ākarṣaṃstamadhomukhaḥ merumālokayanneva pratiyāti pradakṣiṇam
Chapter 128
128.1
मत्स्य-पुराण 128 यदेतद्भवता प्रोक्तं श्रुतं सर्वमशेषतः कथं देवगृहाणि स्युः पुनर्ज्योतींषि वर्णय
matsya-purāṇa 128 yadetadbhavatā proktaṃ śrutaṃ sarvamaśeṣataḥ kathaṃ devagṛhāṇi syuḥ punarjyotīṃṣi varṇaya
128.2
एतत्सर्वं प्रवक्ष्यामि सूर्याचन्द्रमसोर्गतिम् यथा देवगृहाणि स्युः सूर्याचन्द्रमसोस्तथा
etatsarvaṃ pravakṣyāmi sūryācandramasorgatim yathā devagṛhāṇi syuḥ sūryācandramasostathā
128.3
अग्नेर्व्युष्टौ रजन्यां वै ब्रह्मणाव्यक्तयोनिना अव्याकृतमिदं त्वासीन् नैशेन तमसा वृतम्
agnervyuṣṭau rajanyāṃ vai brahmaṇāvyaktayoninā avyākṛtamidaṃ tvāsīn naiśena tamasā vṛtam
128.4
चतुर्भूतावशिष्टे ऽस्मिन् ब्रह्मणा समधिष्ठिते स्वयम्भूर् भगवांस्तत्र लोकतत्त्वार्थसाधकः
caturbhūtāvaśiṣṭe 'smin brahmaṇā samadhiṣṭhite svayambhūr bhagavāṃstatra lokatattvārthasādhakaḥ
128.5
खद्योतरूपी विचरन्न् आविर्भावं व्यचिन्तयत् ज्ञात्वाग्निं कल्पकालादाव् अपः पृथ्वीं च संश्रिता
khadyotarūpī vicarann āvirbhāvaṃ vyacintayat jñātvāgniṃ kalpakālādāv apaḥ pṛthvīṃ ca saṃśritā
128.6
स संभृत्य प्रकाशार्थं त्रिधा तुल्यो ऽभवत्पुनः पाचको यस्तु लोके ऽस्मिन् पार्थिवः सो ऽग्निरुच्यते
sa saṃbhṛtya prakāśārthaṃ tridhā tulyo 'bhavatpunaḥ pācako yastu loke 'smin pārthivaḥ so 'gnirucyate
128.7
यश्चासौ तपते सूर्ये शुचिरग्निश्च स स्मृतः वैद्युतो जाठरः सौम्यो वैद्युतश्चाप्यबिन्धनः
yaścāsau tapate sūrye śuciragniśca sa smṛtaḥ vaidyuto jāṭharaḥ saumyo vaidyutaścāpyabindhanaḥ
128.8
तेजोभिश्चाप्यते कश्चित् कश्चिदेवाप्यनिन्धनः काष्ठेन्धनस्तु निर्मथ्यः सो ऽद्भिः शाम्यति पावकः
tejobhiścāpyate kaścit kaścidevāpyanindhanaḥ kāṣṭhendhanastu nirmathyaḥ so 'dbhiḥ śāmyati pāvakaḥ
128.9
अर्चिष्मान्पचनो ऽग्निस्तु निष्प्रभः सौम्यलक्षणः यश्चासौ मण्डले शुक्ले निरूष्मा न प्रकाशते
arciṣmānpacano 'gnistu niṣprabhaḥ saumyalakṣaṇaḥ yaścāsau maṇḍale śukle nirūṣmā na prakāśate
128.10
प्रभा सौरी तु पादेन अस्तं याति दिवाकरे अग्निमाविशते रात्रौ तस्मादग्निः प्रकाशते
prabhā saurī tu pādena astaṃ yāti divākare agnimāviśate rātrau tasmādagniḥ prakāśate
128.11
उदिते तु पुनः सूर्ये ऊष्माग्नेस्तु समाविशत् पादेन तेजसश्चाग्नेस् तस्मात् संतपते दिवा
udite tu punaḥ sūrye ūṣmāgnestu samāviśat pādena tejasaścāgnes tasmāt saṃtapate divā
128.12
प्राकाश्यं च तथौष्ण्यं च सौर्याग्नेये तु तेजसी परस्परानुप्रवेशाद् आप्यायेते दिवानिशम्
prākāśyaṃ ca tathauṣṇyaṃ ca sauryāgneye tu tejasī parasparānupraveśād āpyāyete divāniśam
128.13
उत्तरे चैव भूम्यर्धे तथा ह्यस्मिंस्तु दक्षिणे उत्तिष्ठति पुनः सूर्ये रात्रिराविशते ह्य् अपः
uttare caiva bhūmyardhe tathā hyasmiṃstu dakṣiṇe uttiṣṭhati punaḥ sūrye rātrirāviśate hy apaḥ
128.14
तस्मात्ताम्रा भवन्त्यापो दिवारात्रिप्रवेशनात् अस्तं गते पुनः सूर्ये अहर्वै प्रविशत्य् अपः
tasmāttāmrā bhavantyāpo divārātripraveśanāt astaṃ gate punaḥ sūrye aharvai praviśaty apaḥ
128.15
तस्मान्नक्तं पुनः शुक्ला ह्य् आपो दृश्यन्ति भासुराः एतेन क्रमयोगेण भूम्यर्धे दक्षिणोत्तरे
tasmānnaktaṃ punaḥ śuklā hy āpo dṛśyanti bhāsurāḥ etena kramayogeṇa bhūmyardhe dakṣiṇottare
128.16
उदयास्तमये ह्यत्र अहोरात्रं विशत्य् अपः यश्चासौ तपते सूर्यः सो ऽपः पिबति रश्मिभिः
udayāstamaye hyatra ahorātraṃ viśaty apaḥ yaścāsau tapate sūryaḥ so 'paḥ pibati raśmibhiḥ
128.17
सहस्रपादस्त्वेषो ऽग्नी रक्तकुम्भनिभस्तु सः आदत्ते स तु नाडीनां सहस्रेण समन्ततः
sahasrapādastveṣo 'gnī raktakumbhanibhastu saḥ ādatte sa tu nāḍīnāṃ sahasreṇa samantataḥ
128.18
अपो नदीसमुद्रेभ्यो ह्रदकूपेभ्य एव च तस्य रश्मिसहस्रेण शीतवर्षोष्णनिःस्रवः
apo nadīsamudrebhyo hradakūpebhya eva ca tasya raśmisahasreṇa śītavarṣoṣṇaniḥsravaḥ
128.19
तासां चतुःशतं नाड्यो वर्षन्ते चित्रमूर्तयः चन्दनाश्चैव मेध्याश्च केतनाश् चेतनास्तथा
tāsāṃ catuḥśataṃ nāḍyo varṣante citramūrtayaḥ candanāścaiva medhyāśca ketanāś cetanāstathā
128.20
अमृता जीवनाः सर्वा रश्मयो वृष्टिसर्जनाः हिमोद्भवाश्च ते ऽन्योन्यं रश्मयस्त्रिंशतः स्मृताः चन्द्रताराग्रहैः सर्वैः पीता भानोर्गभस्तयः
amṛtā jīvanāḥ sarvā raśmayo vṛṣṭisarjanāḥ himodbhavāśca te 'nyonyaṃ raśmayastriṃśataḥ smṛtāḥ candratārāgrahaiḥ sarvaiḥ pītā bhānorgabhastayaḥ
128.21
एता मध्यास्तथान्याश्च ह्लादिन्यो हिमसर्जनाः शुक्लाश्च ककुभश्चैव गावो विश्वसृतश्च याः
etā madhyāstathānyāśca hlādinyo himasarjanāḥ śuklāśca kakubhaścaiva gāvo viśvasṛtaśca yāḥ
128.22
शुक्लास्ता नामतः सर्वास् त्रिंशतो घर्मसर्जनाः संबिभ्रति हि ताः सर्वा मनुष्यान्देवताः पितॄन्
śuklāstā nāmataḥ sarvās triṃśato gharmasarjanāḥ saṃbibhrati hi tāḥ sarvā manuṣyāndevatāḥ pitṝn
128.23
मनुष्यानोषधीभिश्च स्वधया च पितॄनपि अमृतेन सुरान्सर्वान् संततं परितर्पयन्
manuṣyānoṣadhībhiśca svadhayā ca pitṝnapi amṛtena surānsarvān saṃtataṃ paritarpayan
128.24
वसन्ते चैव ग्रीष्मे च शनैः संतपते त्रिभिः वर्षासु च शरद्येवं चतुर्भिः संप्रवर्षति
vasante caiva grīṣme ca śanaiḥ saṃtapate tribhiḥ varṣāsu ca śaradyevaṃ caturbhiḥ saṃpravarṣati
128.25
हेमन्ते शिशिरे चैव हिमोत्सर्गस् त्रिभिः पुनः ओषधीषु बलं धत्ते सुधां च स्वधया पुनः
hemante śiśire caiva himotsargas tribhiḥ punaḥ oṣadhīṣu balaṃ dhatte sudhāṃ ca svadhayā punaḥ
128.26
सूर्यो ऽमरत्वममृते त्रयस् त्रिषु नियच्छति एवं रश्मिसहस्रं तु सौरं लोकार्थसाधकम्
sūryo 'maratvamamṛte trayas triṣu niyacchati evaṃ raśmisahasraṃ tu sauraṃ lokārthasādhakam
128.27
भिद्यते ऋतुमासाद्य सहस्रं बहुधा पुनः इत्येवं मण्डलं शुक्लं भास्वरं लोकसंज्ञितम्
bhidyate ṛtumāsādya sahasraṃ bahudhā punaḥ ityevaṃ maṇḍalaṃ śuklaṃ bhāsvaraṃ lokasaṃjñitam
128.28
नक्षत्रग्रहसोमानां प्रतिष्ठा योनिरेव च चन्द्र ऋक्षग्रहाः सर्वे विज्ञेयाः सूर्यसम्भवाः
nakṣatragrahasomānāṃ pratiṣṭhā yonireva ca candra ṛkṣagrahāḥ sarve vijñeyāḥ sūryasambhavāḥ
128.29
सुषुम्ना सूर्यरश्मिर्या क्षीणं शशिनमेधते हरिकेशः पुरस्तात्तु यो वै नक्षत्रयोनिकृत्
suṣumnā sūryaraśmiryā kṣīṇaṃ śaśinamedhate harikeśaḥ purastāttu yo vai nakṣatrayonikṛt
128.30
दक्षिणे विश्वकर्मा तु रश्मिराप्याययद्बुधम् विश्वावसुश्च यः पश्चाच् छुक्रयोनिश्च स स्मृतः
dakṣiṇe viśvakarmā tu raśmirāpyāyayadbudham viśvāvasuśca yaḥ paścāc chukrayoniśca sa smṛtaḥ
128.31
संवर्धनस्तु यो रश्मिः स योनिर्लोहितस्य च षष्ठस्तु ह्यश्वभू रश्मिर् योनिः स हि बृहस्पतेः
saṃvardhanastu yo raśmiḥ sa yonirlohitasya ca ṣaṣṭhastu hyaśvabhū raśmir yoniḥ sa hi bṛhaspateḥ
128.32
शनैश्चरं पुनश्चापि रश्मिराप्यायते सुराट् न क्षीयते यतस्तानि तस्मान्नक्षत्रता स्मृता
śanaiścaraṃ punaścāpi raśmirāpyāyate surāṭ na kṣīyate yatastāni tasmānnakṣatratā smṛtā
128.33
क्षेत्राण्येतानि वै सूर्यम् आपतन्ति गभस्तिभिः क्षेत्राणि तेषामादत्ते सूर्यो नक्षत्रता ततः
kṣetrāṇyetāni vai sūryam āpatanti gabhastibhiḥ kṣetrāṇi teṣāmādatte sūryo nakṣatratā tataḥ
128.34
अस्माल्लोकादमुं लोकं तीर्णानां सुकृतात्मनाम् तारणात्तारका ह्येताः शुक्लत्वाच्चैव शुक्लिकाः
asmāllokādamuṃ lokaṃ tīrṇānāṃ sukṛtātmanām tāraṇāttārakā hyetāḥ śuklatvāccaiva śuklikāḥ
128.35
दिव्यानां पार्थिवानां च वंशानां चैव सर्वशः तपनस्तेजसो योगाद् आदित्य इति गद्यते
divyānāṃ pārthivānāṃ ca vaṃśānāṃ caiva sarvaśaḥ tapanastejaso yogād āditya iti gadyate
128.36
स्रवतिः स्यन्दनार्थे च धातुरेष निगद्यते स्रवणात्तेजसश्चैव तेनासौ सविता स्मृतः
sravatiḥ syandanārthe ca dhātureṣa nigadyate sravaṇāttejasaścaiva tenāsau savitā smṛtaḥ
128.37
बह्वर्थश्चन्द इत्येष प्रधानो धातुरुच्यते शुक्लत्वे ह्यमृतत्वे च शीतत्वे ह्लादने ऽपि च
bahvarthaścanda ityeṣa pradhāno dhāturucyate śuklatve hyamṛtatve ca śītatve hlādane 'pi ca
128.38
सूर्याचन्द्रमसोर्दिव्ये मण्डले भास्वरे खगे जलतेजोमये शुक्ले वृत्तकुम्भनिभे शुभे
sūryācandramasordivye maṇḍale bhāsvare khage jalatejomaye śukle vṛttakumbhanibhe śubhe
128.39
वसन्ति कर्मदेवास्तु स्थानान्येतानि सर्वशः मन्वन्तरेषु सर्वेषु ऋषिसूर्यग्रहादयः
vasanti karmadevāstu sthānānyetāni sarvaśaḥ manvantareṣu sarveṣu ṛṣisūryagrahādayaḥ
128.40
तानि देवगृहाणि स्युः स्थानाख्यानि भवन्ति हि सौरं सूर्यो ऽविशत्स्थानं सौम्यं सोमस्तथैव च
tāni devagṛhāṇi syuḥ sthānākhyāni bhavanti hi sauraṃ sūryo 'viśatsthānaṃ saumyaṃ somastathaiva ca
128.41
शौक्रं शुक्रो ऽविशत्स्थानं षोडशारं प्रभास्वरम् बृहस्पतिर्बृहत्त्वं च लोहितं चापि लोहितः
śaukraṃ śukro 'viśatsthānaṃ ṣoḍaśāraṃ prabhāsvaram bṛhaspatirbṛhattvaṃ ca lohitaṃ cāpi lohitaḥ
128.42
शनैश्चरो ऽविशत्स्थानम् एवं शानैश्चरं तथा बुधो ऽपि वै बुधस्थानं भानुं स्वर्भानुरेव च
śanaiścaro 'viśatsthānam evaṃ śānaiścaraṃ tathā budho 'pi vai budhasthānaṃ bhānuṃ svarbhānureva ca
128.43
नक्षत्राणि च सर्वाणि नाक्षत्राण्याविशन्ति च ज्योतींषि सुकृताम् एते ज्ञेया देवगृहास्तु वै
nakṣatrāṇi ca sarvāṇi nākṣatrāṇyāviśanti ca jyotīṃṣi sukṛtām ete jñeyā devagṛhāstu vai
128.44
स्थानान्येतानि तिष्ठन्ति यावदाभूतसंप्लवम् मन्वन्तरेषु सर्वेषु देवस्थानानि तानि वै
sthānānyetāni tiṣṭhanti yāvadābhūtasaṃplavam manvantareṣu sarveṣu devasthānāni tāni vai
128.45
अभिमानेन तिष्ठन्ति तानि देवाः पुनः पुनः अतीतास्तु सहातीतैर् भाव्या भाव्यैः सुरैः सह
abhimānena tiṣṭhanti tāni devāḥ punaḥ punaḥ atītāstu sahātītair bhāvyā bhāvyaiḥ suraiḥ saha
128.46
वर्तन्ते वर्तमानैश्च सुरैः सार्धं तु स्थानिनः सूर्यो देवो विवस्वांश्च अष्टमस्त्वदितेः सुतः
vartante vartamānaiśca suraiḥ sārdhaṃ tu sthāninaḥ sūryo devo vivasvāṃśca aṣṭamastvaditeḥ sutaḥ
128.47
द्युतिमान्धर्मयुक्तश्च सोमो देवो वसुः स्मृतः शुक्रो दैत्यस्तु विज्ञेयो भार्गवो ऽसुरयाजकः
dyutimāndharmayuktaśca somo devo vasuḥ smṛtaḥ śukro daityastu vijñeyo bhārgavo 'surayājakaḥ
128.48
बृहस्पतिर् बृहत्तेजा देवाचार्यो ऽङ्गिरःसुतः बुधो मनोहरश्चैव शशिपुत्रस्तु स स्मृतः
bṛhaspatir bṛhattejā devācāryo 'ṅgiraḥsutaḥ budho manoharaścaiva śaśiputrastu sa smṛtaḥ
128.49
शनैश्चरो विरूपश्च संज्ञापुत्रो विवस्वतः अग्निर्विकेश्यां जज्ञे तु युवासौ लोहिताधिपः
śanaiścaro virūpaśca saṃjñāputro vivasvataḥ agnirvikeśyāṃ jajñe tu yuvāsau lohitādhipaḥ
128.50
नक्षत्रनाम्न्यः क्षेत्रेषु दाक्षायण्यः सुताः स्मृताः स्वर्भानुः सिंहिकापुत्रो भूतसंसाधनो ऽसुरः
nakṣatranāmnyaḥ kṣetreṣu dākṣāyaṇyaḥ sutāḥ smṛtāḥ svarbhānuḥ siṃhikāputro bhūtasaṃsādhano 'suraḥ
128.51
चन्द्रार्कग्रहनक्षत्रेष्व् अभिमानी प्रकीर्तितः स्थानान्येतानि चोक्तानि स्थानिन्यश्चैव देवताः
candrārkagrahanakṣatreṣv abhimānī prakīrtitaḥ sthānānyetāni coktāni sthāninyaścaiva devatāḥ
128.52
शुक्लमग्निसमं दिव्यं सहस्रांशोर्विवस्वतः सहस्रांशुत्विषः स्थानम् अम्मयं तैजसं तथा
śuklamagnisamaṃ divyaṃ sahasrāṃśorvivasvataḥ sahasrāṃśutviṣaḥ sthānam ammayaṃ taijasaṃ tathā
128.53
आशास्थानं मनोज्ञस्य रविरश्मिगृहे स्थितम् शुक्रः षोडशरश्मिस्तु यस्तु देवो ह्यपोमयः
āśāsthānaṃ manojñasya raviraśmigṛhe sthitam śukraḥ ṣoḍaśaraśmistu yastu devo hyapomayaḥ
128.54
लोहितो नवरश्मिस्तु स्थानमाप्यं तु तस्य वै बृहद्द्वादशरश्मीकं हरिद्राभं तु वेधसः
lohito navaraśmistu sthānamāpyaṃ tu tasya vai bṛhaddvādaśaraśmīkaṃ haridrābhaṃ tu vedhasaḥ
128.55
अष्टरश्मिशनेस्तत्तु कृष्णं वृद्धमयस्मयम् स्वर्भानोस्त्वायसं स्थानं भूतसंतापनालयम्
aṣṭaraśmiśanestattu kṛṣṇaṃ vṛddhamayasmayam svarbhānostvāyasaṃ sthānaṃ bhūtasaṃtāpanālayam
128.56
सुकृताम् आश्रयास्तारा रश्मयस्तु हिरण्मयाः तारणात्तारका ह्येताः शुक्लत्वाच्चैव तारकाः
sukṛtām āśrayāstārā raśmayastu hiraṇmayāḥ tāraṇāttārakā hyetāḥ śuklatvāccaiva tārakāḥ
128.57
नवयोजनसाहस्रो विष्कम्भः सवितुः स्मृतः मण्डलं त्रिगुणं चास्य विस्तारो भास्करस्य तु
navayojanasāhasro viṣkambhaḥ savituḥ smṛtaḥ maṇḍalaṃ triguṇaṃ cāsya vistāro bhāskarasya tu
128.58
द्विगुणः सूर्यविस्ताराद् विस्तारः शशिनः स्मृतः त्रिगुणं मण्डलं चास्य वैपुल्याच्छशिनः स्मृतम्
dviguṇaḥ sūryavistārād vistāraḥ śaśinaḥ smṛtaḥ triguṇaṃ maṇḍalaṃ cāsya vaipulyācchaśinaḥ smṛtam
128.59
सर्वोपरि निसृष्टानि मण्डलानि तु तारकाः योजनार्धप्रमाणानि ताभ्यो ऽन्यानि गणानि तु
sarvopari nisṛṣṭāni maṇḍalāni tu tārakāḥ yojanārdhapramāṇāni tābhyo 'nyāni gaṇāni tu
128.60
तुल्यो भूत्वा तु स्वर्भानुस् तदधस्तात्प्रसर्पति उद्धूत्य पार्थिवीं छायां निर्मितां मण्डलाकृतिम्
tulyo bhūtvā tu svarbhānus tadadhastātprasarpati uddhūtya pārthivīṃ chāyāṃ nirmitāṃ maṇḍalākṛtim
128.61
ब्रह्मणा निर्मितं स्थानं तृतीयं तु तमोमयम् आदित्यात्स तु निष्क्रम्य सोमं गच्छति पर्वसु
brahmaṇā nirmitaṃ sthānaṃ tṛtīyaṃ tu tamomayam ādityātsa tu niṣkramya somaṃ gacchati parvasu
128.62
आदित्यमेति सोमाच्च पुनः सौरेषु पर्वसु स्वभासा तुदते यस्मात् स्वर्भानुरिति स स्मृतः
ādityameti somācca punaḥ saureṣu parvasu svabhāsā tudate yasmāt svarbhānuriti sa smṛtaḥ
128.63
चन्द्रतः षोडशो भागो भार्गवस्य विधीयते विष्कम्भान्मण्डलाच्चैव योजनानां तु स स्मृतः
candrataḥ ṣoḍaśo bhāgo bhārgavasya vidhīyate viṣkambhānmaṇḍalāccaiva yojanānāṃ tu sa smṛtaḥ
128.64
भार्गवात्पादहीनश्च विज्ञेयो वै बृहस्पतिः बृहस्पतेः पादहीनौ केतुवक्रावुभौ स्मृतौ
bhārgavātpādahīnaśca vijñeyo vai bṛhaspatiḥ bṛhaspateḥ pādahīnau ketuvakrāvubhau smṛtau
128.65
विस्तारमण्डलाभ्यां तु पादहीनस्तयोर्बुधः तारानक्षत्ररूपाणि वपुष्मन्तीह यानि वै
vistāramaṇḍalābhyāṃ tu pādahīnastayorbudhaḥ tārānakṣatrarūpāṇi vapuṣmantīha yāni vai
128.66
बुधेन समरूपाणि विस्तारान्मण्डलात्तु वै तारानक्षत्ररूपाणि हीनानि तु परस्परम्
budhena samarūpāṇi vistārānmaṇḍalāttu vai tārānakṣatrarūpāṇi hīnāni tu parasparam
128.67
शतानि पञ्च चत्वारि त्रीणि द्वे चैकमेव च सर्वोपरि निसृष्टानि मण्डलानि तु तारकाः
śatāni pañca catvāri trīṇi dve caikameva ca sarvopari nisṛṣṭāni maṇḍalāni tu tārakāḥ
128.68
योजनार्धप्रमाणानि तेभ्यो ह्रस्वं न विद्यते उपरिष्टात्तु ये तेषां ग्रहा ये क्रूरसात्त्विकाः
yojanārdhapramāṇāni tebhyo hrasvaṃ na vidyate upariṣṭāttu ye teṣāṃ grahā ye krūrasāttvikāḥ
128.69
सौरश्चाङ्गिरसो वक्रो विज्ञेया मन्दचारिणः तेभ्यो ऽधस्तात्तु चत्वारः पुनश्चान्ये महाग्रहाः
sauraścāṅgiraso vakro vijñeyā mandacāriṇaḥ tebhyo 'dhastāttu catvāraḥ punaścānye mahāgrahāḥ
128.70
सोमः सूर्यो बुधश्चैव भार्गवश्चेति शीघ्रगाः यावन्ति चैव ऋक्षाणि कोट्यस्तावन्ति तारकाः
somaḥ sūryo budhaścaiva bhārgavaśceti śīghragāḥ yāvanti caiva ṛkṣāṇi koṭyastāvanti tārakāḥ
128.71
सर्वेषां तु ग्रहाणां वै सूर्यो ऽधस्तात्प्रसर्पति विस्तीर्णं मण्डलं कृत्वा तस्योर्ध्वं चरते शशी
sarveṣāṃ tu grahāṇāṃ vai sūryo 'dhastātprasarpati vistīrṇaṃ maṇḍalaṃ kṛtvā tasyordhvaṃ carate śaśī
128.72
नक्षत्रमण्डलं चापि सोमादूर्ध्वं प्रसर्पति नक्षत्रेभ्यो बुधश्चोर्ध्वं बुधाच्चोर्ध्वं तु भार्गवः
nakṣatramaṇḍalaṃ cāpi somādūrdhvaṃ prasarpati nakṣatrebhyo budhaścordhvaṃ budhāccordhvaṃ tu bhārgavaḥ
128.73
वक्रस्तु भार्गवादूर्ध्वं वक्रादूर्ध्वं बृहस्पतिः तस्माच्छनैश्चरश्चोर्ध्वं देवाचार्योपरि स्थितः
vakrastu bhārgavādūrdhvaṃ vakrādūrdhvaṃ bṛhaspatiḥ tasmācchanaiścaraścordhvaṃ devācāryopari sthitaḥ
128.74
शनैश्चरात्तथा चोर्ध्वं ज्ञेयं सप्तर्षिमण्डलम् सप्तर्षिभ्यो ध्रुवश्चोर्ध्वं समस्तं त्रिदिवं ध्रुवे
śanaiścarāttathā cordhvaṃ jñeyaṃ saptarṣimaṇḍalam saptarṣibhyo dhruvaścordhvaṃ samastaṃ tridivaṃ dhruve
128.75
द्विगुणेषु सहस्रेषु योजनानां शतेषु च ग्रहान्तरम् अथैकैकम् ऊर्ध्वं नक्षत्रमण्डलात्
dviguṇeṣu sahasreṣu yojanānāṃ śateṣu ca grahāntaram athaikaikam ūrdhvaṃ nakṣatramaṇḍalāt
128.76
ताराग्रहान्तराणि स्युर् उपर्युपर्यधिष्ठितम् ग्रहाश्च चन्द्रसूर्यौ च दिवि दिव्येन तेजसा
tārāgrahāntarāṇi syur uparyuparyadhiṣṭhitam grahāśca candrasūryau ca divi divyena tejasā
128.77
नक्षत्रेषु च युज्यन्ते गच्छन्तो नियतक्रमात् चन्द्रार्कग्रहनक्षत्रा नीचोच्चगृहमाश्रिताः
nakṣatreṣu ca yujyante gacchanto niyatakramāt candrārkagrahanakṣatrā nīcoccagṛhamāśritāḥ
128.78
समागमे च भेदे च पश्यन्ति युगपत्प्रजाः परस्परं स्थिता ह्येवं युज्यन्ते च परस्परम्
samāgame ca bhede ca paśyanti yugapatprajāḥ parasparaṃ sthitā hyevaṃ yujyante ca parasparam
128.79
असंकरेण विज्ञेयस् तेषां योगस्तु वै बुधैः इत्येवं संनिवेशो वै पृथिव्या ज्योतिषां च यः
asaṃkareṇa vijñeyas teṣāṃ yogastu vai budhaiḥ ityevaṃ saṃniveśo vai pṛthivyā jyotiṣāṃ ca yaḥ
128.80
द्वीपानामुदधीनां च पर्वतानां तथैव च वर्षाणां च नदीनां च ये च तेषु वसन्ति वै
dvīpānāmudadhīnāṃ ca parvatānāṃ tathaiva ca varṣāṇāṃ ca nadīnāṃ ca ye ca teṣu vasanti vai
128.81
इत्येषो ऽर्कवशेनैव संनिवेशस्तु ज्योतिषाम् आवर्तः सान्तरो मध्ये संक्षिप्तश्च ध्रुवात्तु स
ityeṣo 'rkavaśenaiva saṃniveśastu jyotiṣām āvartaḥ sāntaro madhye saṃkṣiptaśca dhruvāttu sa
128.82
सर्वतस्तेषु विस्तीर्णो वृत्ताकार इवोच्छ्रितः लोकसंव्यवहारार्थम् ईश्वरेण विनिर्मितः
sarvatasteṣu vistīrṇo vṛttākāra ivocchritaḥ lokasaṃvyavahārārtham īśvareṇa vinirmitaḥ
128.83
कल्पादौ बुद्धिपूर्वं तु स्थापितो ऽसौ स्वयम्भुवा इत्येष संनिवेशो वै सर्वस्य ज्योतिरात्मकः
kalpādau buddhipūrvaṃ tu sthāpito 'sau svayambhuvā ityeṣa saṃniveśo vai sarvasya jyotirātmakaḥ
128.84
वैश्वरूपं प्रधानस्य परिणाहो ऽस्य यः स्मृतः तेषां शक्यं न संख्यातुं याथातथ्येन केनचित् गतागतं मनुष्येण ज्योतिषां मांसचक्षुषा
vaiśvarūpaṃ pradhānasya pariṇāho 'sya yaḥ smṛtaḥ teṣāṃ śakyaṃ na saṃkhyātuṃ yāthātathyena kenacit gatāgataṃ manuṣyeṇa jyotiṣāṃ māṃsacakṣuṣā
Chapter 129
129.1
मत्स्य-पुराण 129 कथं जगाम भगवान् पुरारित्वं महेश्वरः ददाह च कथं देवस् तन्नो विस्तरतो वद
matsya-purāṇa 129 kathaṃ jagāma bhagavān purāritvaṃ maheśvaraḥ dadāha ca kathaṃ devas tanno vistarato vada
129.2
पृच्छामस्त्वां वयं सर्वे बहुमानात्पुनः पुनः त्रिपुरं तद्यथा दुर्गं मयमायाविनिर्मितम् देवेनैकेषुणा दग्धं तथा नो वद मानद
pṛcchāmastvāṃ vayaṃ sarve bahumānātpunaḥ punaḥ tripuraṃ tadyathā durgaṃ mayamāyāvinirmitam devenaikeṣuṇā dagdhaṃ tathā no vada mānada
129.3
शृणुध्वं त्रिपुरं देवो यथा दारितवान् भवः मयो नाम महामायो मायानां जनको ऽसुरः
śṛṇudhvaṃ tripuraṃ devo yathā dāritavān bhavaḥ mayo nāma mahāmāyo māyānāṃ janako 'suraḥ
129.4
निर्जितः स तु संग्रामे तताप परमं तपः तपस्यन्तं तु तं विप्रा दैत्यावन्यावनुग्रहात्
nirjitaḥ sa tu saṃgrāme tatāpa paramaṃ tapaḥ tapasyantaṃ tu taṃ viprā daityāvanyāvanugrahāt
129.5
तस्यैव कृत्यमुद्दिश्य तेपतुः परमं तपः विद्युन्माली च बलवांस् तारकाख्यश्च वीर्यवान्
tasyaiva kṛtyamuddiśya tepatuḥ paramaṃ tapaḥ vidyunmālī ca balavāṃs tārakākhyaśca vīryavān
129.6
मयतेजःसमाक्रान्तौ तेपतुर्मयपार्श्वगौ लोका इव यथा मूर्तास् त्रयस् त्रय इवाग्नयः
mayatejaḥsamākrāntau tepaturmayapārśvagau lokā iva yathā mūrtās trayas traya ivāgnayaḥ
129.7
लोकत्रयं तापयन्तस् ते तेपुर्दानवास्तपः हेमन्ते जलशय्यासु ग्रीष्मे पञ्चतपे तथा
lokatrayaṃ tāpayantas te tepurdānavāstapaḥ hemante jalaśayyāsu grīṣme pañcatape tathā
129.8
वर्षासु च तथाकाशे क्षपयन्तस्तनूः प्रियाः सेवानाः फलमूलानि पुष्पाणि च जलानि च
varṣāsu ca tathākāśe kṣapayantastanūḥ priyāḥ sevānāḥ phalamūlāni puṣpāṇi ca jalāni ca
129.9
अन्यदाचरिताहाराः पङ्केनाचितवल्कलाः मग्नाः शैवालपङ्केषु विमलाविमलेषु च
anyadācaritāhārāḥ paṅkenācitavalkalāḥ magnāḥ śaivālapaṅkeṣu vimalāvimaleṣu ca
129.10
निर्मांसाश्च ततो जाताः कृशा धमनिसंतताः तेषां तपःप्रभावेन प्रभावविधुतं यथा
nirmāṃsāśca tato jātāḥ kṛśā dhamanisaṃtatāḥ teṣāṃ tapaḥprabhāvena prabhāvavidhutaṃ yathā
129.11
निष्प्रभं तु जगत्सर्वं मन्दमेवाभिभाषितम् दह्यमानेषु लोकेषु तैस्त्रिभिर्दानवाग्निभिः
niṣprabhaṃ tu jagatsarvaṃ mandamevābhibhāṣitam dahyamāneṣu lokeṣu taistribhirdānavāgnibhiḥ
129.12
तेषामग्रे जगद्बन्धुः प्रादुर्भूतः पितामहः ततः साहसकर्तारः प्राहुस्ते सहसागतम्
teṣāmagre jagadbandhuḥ prādurbhūtaḥ pitāmahaḥ tataḥ sāhasakartāraḥ prāhuste sahasāgatam
129.13
स्वकं पितामहं दैत्यास् तं वै तुष्टुवुरेव च अथ तान्दानवान्ब्रह्मा तपसा तपनप्रभान्
svakaṃ pitāmahaṃ daityās taṃ vai tuṣṭuvureva ca atha tāndānavānbrahmā tapasā tapanaprabhān
129.14
उवाच हर्षपूर्णाक्षो हर्षपूर्णमुखस्तदा वरदो ऽहं हि वो वत्सास् तपस्तोषित आगतः
uvāca harṣapūrṇākṣo harṣapūrṇamukhastadā varado 'haṃ hi vo vatsās tapastoṣita āgataḥ
129.15
व्रियताम् ईप्सितं यच्च साभिलाषं तदुच्यताम् इत्येवमुच्यमानास्तु प्रतिपन्नं पितामहम्
vriyatām īpsitaṃ yacca sābhilāṣaṃ taducyatām ityevamucyamānāstu pratipannaṃ pitāmaham
129.16
विश्वकर्मा मयः प्राह प्रहर्षोत्फुल्ललोचनः देव दैत्याः पुरा देवैः संग्रामे तारकामये
viśvakarmā mayaḥ prāha praharṣotphullalocanaḥ deva daityāḥ purā devaiḥ saṃgrāme tārakāmaye
129.17
निर्जितास्ताडिताश्चैव हताश्चाप्यायुधैरपि देवैर्वैरानुबन्धाच्च धावन्तो भयवेपिताः
nirjitāstāḍitāścaiva hatāścāpyāyudhairapi devairvairānubandhācca dhāvanto bhayavepitāḥ
129.18
शरणं नैव जानीमः शर्म वा शरणार्थिनः सो ऽहं तपःप्रभावेन तव भक्त्या तथैव च
śaraṇaṃ naiva jānīmaḥ śarma vā śaraṇārthinaḥ so 'haṃ tapaḥprabhāvena tava bhaktyā tathaiva ca
129.19
इच्छामि कर्तुं तद्दुर्गं यद्देवैरपि दुस्तरम् तस्मिंश्च त्रिपुरे दुर्गे मत्कृते कृतिनां वर
icchāmi kartuṃ taddurgaṃ yaddevairapi dustaram tasmiṃśca tripure durge matkṛte kṛtināṃ vara
129.20
भूम्यानां जलजानां च शापानां मुनितेजसाम् देवप्रहरणानां च देवानां च प्रजापतेः
bhūmyānāṃ jalajānāṃ ca śāpānāṃ munitejasām devapraharaṇānāṃ ca devānāṃ ca prajāpateḥ
129.21
अलङ्घनीयं भवतु त्रिपुरं यदि ते प्रियम् विश्वकर्मा इतीवोक्तः स तदा विश्वकर्मणा
alaṅghanīyaṃ bhavatu tripuraṃ yadi te priyam viśvakarmā itīvoktaḥ sa tadā viśvakarmaṇā
129.22
उवाच प्रहसन्वाक्यं मयं दैत्यगणाधिपम् सर्वामरत्वं नैवास्ति असद्वृत्तस्य दानव
uvāca prahasanvākyaṃ mayaṃ daityagaṇādhipam sarvāmaratvaṃ naivāsti asadvṛttasya dānava
129.23
तस्माद्दुर्गविधानं हि क्षणादपि विधीयताम् पितामहवचः श्रुत्वा तदैवं दानवो मयः
tasmāddurgavidhānaṃ hi kṣaṇādapi vidhīyatām pitāmahavacaḥ śrutvā tadaivaṃ dānavo mayaḥ
129.24
प्राञ्जलिः पुनरप्याह ब्रह्माणं पद्मसम्भवम् यस्तदेकेषुणा दुर्गं सकृन्मुक्तेन निर्दहेत्
prāñjaliḥ punarapyāha brahmāṇaṃ padmasambhavam yastadekeṣuṇā durgaṃ sakṛnmuktena nirdahet
129.25
समं स संयुगे हन्याद् अवध्यं शेषतो भवेत् एवमस्त्विति चाप्युक्त्वा मयं देवः पितामहः
samaṃ sa saṃyuge hanyād avadhyaṃ śeṣato bhavet evamastviti cāpyuktvā mayaṃ devaḥ pitāmahaḥ
129.26
स्वप्ने लब्धो यथार्थो वै तत्रैवादर्शनं ययौ गते पितामहे दैत्या गता मयरविप्रभाः
svapne labdho yathārtho vai tatraivādarśanaṃ yayau gate pitāmahe daityā gatā mayaraviprabhāḥ
129.27
वरदानाद्विरेजुस्ते तपसा च महाबलाः स मयस्तु महाबुद्धिर् दानवो वृषसत्तमः
varadānādvirejuste tapasā ca mahābalāḥ sa mayastu mahābuddhir dānavo vṛṣasattamaḥ
129.28
दुर्गं व्यवसितः कर्तुम् इति चाचिन्तयत्तदा कथं नाम भवेद्दुर्गं तन्मया त्रिपुरं कृतम्
durgaṃ vyavasitaḥ kartum iti cācintayattadā kathaṃ nāma bhaveddurgaṃ tanmayā tripuraṃ kṛtam
129.29
वत्स्यते तत्पुरं दिव्यं मत्तो नान्यैर्न संशयः यथाचैकेषुणा तेन तत्पुरं न हि हन्यते
vatsyate tatpuraṃ divyaṃ matto nānyairna saṃśayaḥ yathācaikeṣuṇā tena tatpuraṃ na hi hanyate
129.30
देवैस्तथा विधातव्यं मया मतिविचारणम् विस्तारो योजनशतम् एकैकस्य पुरस्य तु
devaistathā vidhātavyaṃ mayā mativicāraṇam vistāro yojanaśatam ekaikasya purasya tu
129.31
कार्यस्तेषां च विष्कम्भश् चैकैकशतयोजनम् पुष्ययोगेण निर्माणं पुराणं च भविष्यति
kāryasteṣāṃ ca viṣkambhaś caikaikaśatayojanam puṣyayogeṇa nirmāṇaṃ purāṇaṃ ca bhaviṣyati
129.32
पुष्ययोगेण च दिवि समेष्यन्ति परस्परम् पुष्ययोगेण युक्तानि यस्तान्यासादयिष्यति
puṣyayogeṇa ca divi sameṣyanti parasparam puṣyayogeṇa yuktāni yastānyāsādayiṣyati
129.33
पुराण्येकप्रहारेण शतानि निहनिष्यति आयसं तु क्षितितले राजतं तु नभस्तले
purāṇyekaprahāreṇa śatāni nihaniṣyati āyasaṃ tu kṣititale rājataṃ tu nabhastale
129.34
राजतस्योपरिष्टात्तु सौवर्णं भविता पुरम् एवं त्रिभिः पुरैर्युक्तं त्रिपुरं तद्भविष्यति शतयोजनविष्कम्भैर् अन्तरैस्तद्दुरासदम्
rājatasyopariṣṭāttu sauvarṇaṃ bhavitā puram evaṃ tribhiḥ purairyuktaṃ tripuraṃ tadbhaviṣyati śatayojanaviṣkambhair antaraistaddurāsadam
129.35
अट्टालकैर् यन्त्रशतघ्निभिश्च सचक्रशूलोपलकम्पनैश्च द्वारैर्महामन्दरमेरुकल्पैः प्राकारशृङ्गैः सुविराजमानम्
aṭṭālakair yantraśataghnibhiśca sacakraśūlopalakampanaiśca dvārairmahāmandaramerukalpaiḥ prākāraśṛṅgaiḥ suvirājamānam
129.36
सतारकाख्येन मयेन गुप्तं स्वस्थं च गुप्तं तडिन्मालिनापि को नाम हन्तुं त्रिपुरं समर्थो मुक्त्वा त्रिनेत्रं भगवन्तमेकम्
satārakākhyena mayena guptaṃ svasthaṃ ca guptaṃ taḍinmālināpi ko nāma hantuṃ tripuraṃ samartho muktvā trinetraṃ bhagavantamekam
Chapter 130
130.1
मत्स्य-पुराण 130 इति चिन्तायुतो दैत्यो दिव्योपायप्रभावजम् चकार त्रिपुरं दुर्गं मनःसंचारचारितम्
matsya-purāṇa 130 iti cintāyuto daityo divyopāyaprabhāvajam cakāra tripuraṃ durgaṃ manaḥsaṃcāracāritam
130.2
प्राकारो ऽनेन मार्गेण इह वामुत्र गोपुरम् इह चाट्टालकद्वारम् इह चाट्टालगोपुरम्
prākāro 'nena mārgeṇa iha vāmutra gopuram iha cāṭṭālakadvāram iha cāṭṭālagopuram
130.3
राजमार्ग इतश्चापि विपुलो भवतामिति रथ्योपरथ्याः सत्त्रिका इह चत्वर एव च
rājamārga itaścāpi vipulo bhavatāmiti rathyoparathyāḥ sattrikā iha catvara eva ca
130.4
इदमन्तःपुरस्थानं रुद्रायतनमत्र च सवटानि तडागानि ह्य् अत्र वाप्यः सरांसि च
idamantaḥpurasthānaṃ rudrāyatanamatra ca savaṭāni taḍāgāni hy atra vāpyaḥ sarāṃsi ca
130.5
आरामाश्च सभाश्चात्र उद्यानान्यत्र वा तथा उपनिर्गमो दानवानां भवत्यत्र मनोहरः
ārāmāśca sabhāścātra udyānānyatra vā tathā upanirgamo dānavānāṃ bhavatyatra manoharaḥ
130.6
इत्येवं मानसं तत्राकल्पयत्पुरकल्पवित् मयेन तत्पुरं सृष्टं त्रिपुरं त्विति नः श्रुतम्
ityevaṃ mānasaṃ tatrākalpayatpurakalpavit mayena tatpuraṃ sṛṣṭaṃ tripuraṃ tviti naḥ śrutam
130.7
कार्ष्णायसमयं यत्तु मयेन विहितं पुरम् तारकाख्यो ऽधिपस्तत्र कृतस्थानाधिपो ऽवसत्
kārṣṇāyasamayaṃ yattu mayena vihitaṃ puram tārakākhyo 'dhipastatra kṛtasthānādhipo 'vasat
130.8
यत्तु पूर्णेन्दुसंकाशं राजतं निर्मितं पुरम् विद्युन्माली प्रभुस्तत्र विद्युन्माली त्विवाम्बुदः
yattu pūrṇendusaṃkāśaṃ rājataṃ nirmitaṃ puram vidyunmālī prabhustatra vidyunmālī tvivāmbudaḥ
130.9
सुवर्णाधिकृतं यच्च मयेन विहितं पुरम् स्वयमेव मयस्तत्र गतस्तदधिपः प्रभुः
suvarṇādhikṛtaṃ yacca mayena vihitaṃ puram svayameva mayastatra gatastadadhipaḥ prabhuḥ
130.10
तारकस्य पुरं तत्र शतयोजनमन्तरम् विद्युन्मालिपुरं चापि शतयोजनके ऽन्तरे
tārakasya puraṃ tatra śatayojanamantaram vidyunmālipuraṃ cāpi śatayojanake 'ntare
130.11
मेरुपर्वतसंकाशं मयस्यापि पुरं महत् पुष्यसंयोगमात्रेण कालेन स मयः पुरा
meruparvatasaṃkāśaṃ mayasyāpi puraṃ mahat puṣyasaṃyogamātreṇa kālena sa mayaḥ purā
130.12
कृतवांस्त्रिपुरं दैत्यस् त्रिनेत्रः पुष्पकं यथा येन येन मयो याति प्रकुर्वाणः पुरं पुरात्
kṛtavāṃstripuraṃ daityas trinetraḥ puṣpakaṃ yathā yena yena mayo yāti prakurvāṇaḥ puraṃ purāt
130.13
प्रशस्तास्तत्र तत्रैव वारुण्यामालयाः स्वयम् रुक्मरूप्यायसानां च शतशो ऽथ सहस्रशः
praśastāstatra tatraiva vāruṇyāmālayāḥ svayam rukmarūpyāyasānāṃ ca śataśo 'tha sahasraśaḥ
130.14
रत्नाचितानि शोभन्ते पुराण्यमरविद्विषाम् प्रासादशतजुष्टानि कूटागारोत्कटानि च
ratnācitāni śobhante purāṇyamaravidviṣām prāsādaśatajuṣṭāni kūṭāgārotkaṭāni ca
130.15
सर्वेषां कामगानि स्युः सर्वलोकातिगानि च सोद्यानवापीकूपानि सपद्मसरवन्ति च
sarveṣāṃ kāmagāni syuḥ sarvalokātigāni ca sodyānavāpīkūpāni sapadmasaravanti ca
130.16
अशोकवनभूतानि कोकिलारुतवन्ति च चित्रशालाविशालानि चतुःशालोत्तमानि च
aśokavanabhūtāni kokilārutavanti ca citraśālāviśālāni catuḥśālottamāni ca
130.17
सप्ताष्टदशभौमानि सत्कृतानि मयेन च बहुध्वजपताकानि स्रग्दामालंकृतानि च
saptāṣṭadaśabhaumāni satkṛtāni mayena ca bahudhvajapatākāni sragdāmālaṃkṛtāni ca
130.18
किङ्किणीजालशब्दानि गन्धवन्ति महान्ति च सुसंयुक्तोपलिप्तानि पुष्पनैवेद्यवन्ति च
kiṅkiṇījālaśabdāni gandhavanti mahānti ca susaṃyuktopaliptāni puṣpanaivedyavanti ca
130.19
यज्ञधूमान्धकाराणि संपूर्णकलशानि च गगनावरणाभानि हंसपङ्क्तिनिभानि च
yajñadhūmāndhakārāṇi saṃpūrṇakalaśāni ca gaganāvaraṇābhāni haṃsapaṅktinibhāni ca
130.20
पङ्क्तीकृतानि राजन्ते गृहाणि त्रिपुरे पुरे मुक्ताकलापैर्लम्बद्भिर् हसन्तीव शशिश्रियम्
paṅktīkṛtāni rājante gṛhāṇi tripure pure muktākalāpairlambadbhir hasantīva śaśiśriyam
130.21
मल्लिकाजातिपुष्पाद्यैर् गन्धधूपाधिवासितैः पञ्चेन्द्रियसुखैर्नित्यं समैः सत्पुरुषैरिव
mallikājātipuṣpādyair gandhadhūpādhivāsitaiḥ pañcendriyasukhairnityaṃ samaiḥ satpuruṣairiva
130.22
हेमराजतलोहाद्यमणिरत्नाञ्जनाङ्किताः प्राकारास्त्रिपुरे तस्मिन् गिरिप्राकारसंनिभाः
hemarājatalohādyamaṇiratnāñjanāṅkitāḥ prākārāstripure tasmin giriprākārasaṃnibhāḥ
130.23
एकैकस्मिन्पुरे तस्मिन् गोपुराणां शतं शतम् सपताकाध्वजवतां दृश्यन्ते गिरिशृङ्गवत्
ekaikasminpure tasmin gopurāṇāṃ śataṃ śatam sapatākādhvajavatāṃ dṛśyante giriśṛṅgavat
130.24
नूपुरारावरम्याणि त्रिपुरे तत्पुराण्यपि स्वर्गातिरिक्तश्रीकाणि तत्र कन्यापुराणि च
nūpurārāvaramyāṇi tripure tatpurāṇyapi svargātiriktaśrīkāṇi tatra kanyāpurāṇi ca
130.25
आरामैश्च विहारैश्च तडागवटचत्वरैः सरोभिश्च सरिद्भिश्च वनैश्चोपवनैरपि
ārāmaiśca vihāraiśca taḍāgavaṭacatvaraiḥ sarobhiśca saridbhiśca vanaiścopavanairapi
130.26
दिव्यभोगोपभोगानि नानारत्नयुतानि च पुष्पोत्करैश्च सुभगास् त्रिपुरस्योपनिर्गमाः परिखाशतगम्भीराः कृता मायानिवारणैः
divyabhogopabhogāni nānāratnayutāni ca puṣpotkaraiśca subhagās tripurasyopanirgamāḥ parikhāśatagambhīrāḥ kṛtā māyānivāraṇaiḥ
130.27
निशम्य तद्दुर्गविधानमुत्तमं कृतं मयेनाद्भुतवीर्यकर्मणा दितेः सुता दैवतराजवैरिणः सहस्रशः प्रापुरनन्तविक्रमाः
niśamya taddurgavidhānamuttamaṃ kṛtaṃ mayenādbhutavīryakarmaṇā diteḥ sutā daivatarājavairiṇaḥ sahasraśaḥ prāpuranantavikramāḥ
130.28
तदासुरैर्दर्पितवैरिमर्दनैर् जनार्दनैः शैलकरीन्द्रसंनिभैः बभूव पूर्णं त्रिपुरं तथा पुरा यथाम्बरं भूरिजलैर् जलप्रदैः
tadāsurairdarpitavairimardanair janārdanaiḥ śailakarīndrasaṃnibhaiḥ babhūva pūrṇaṃ tripuraṃ tathā purā yathāmbaraṃ bhūrijalair jalapradaiḥ
Chapter 131
131.1
मत्स्य-पुराण 131 निर्मिते त्रिपुरे दुर्गे मयेनासुरशिल्पिना तद्दुर्गं दुर्गतां प्राप बद्धवैरैः सुरासुरैः
matsya-purāṇa 131 nirmite tripure durge mayenāsuraśilpinā taddurgaṃ durgatāṃ prāpa baddhavairaiḥ surāsuraiḥ
131.2
सकलत्राः सपुत्राश्च शस्त्रवन्तो ऽन्तकोपमाः मयादिष्टानि विविशुर् गृहाणि हृषिताश्च ते
sakalatrāḥ saputrāśca śastravanto 'ntakopamāḥ mayādiṣṭāni viviśur gṛhāṇi hṛṣitāśca te
131.3
सिंहा वनमिवानेके मकरा इव सागरम् रोषैश्चैवातिपारुष्यैः शरीरमिव संहतैः
siṃhā vanamivāneke makarā iva sāgaram roṣaiścaivātipāruṣyaiḥ śarīramiva saṃhataiḥ
131.4
तद्वद्बलिभिरध्यस्तं तत्पुरं देवतारिभिः त्रिपुरं संकुलं जातं दैत्यकोटिशताकुलम्
tadvadbalibhiradhyastaṃ tatpuraṃ devatāribhiḥ tripuraṃ saṃkulaṃ jātaṃ daityakoṭiśatākulam
131.5
सुतलादपि निष्पत्य पातालाद्दानवालयात् उपतस्थुः पयोदाभा ये च गिर्युपजीविनः
sutalādapi niṣpatya pātālāddānavālayāt upatasthuḥ payodābhā ye ca giryupajīvinaḥ
131.6
यो यं प्रार्थयते कामं सम्प्राप्तस्त्रिपुराश्रयात् तस्य तस्य मयस्तत्र मायया विदधाति सः
yo yaṃ prārthayate kāmaṃ samprāptastripurāśrayāt tasya tasya mayastatra māyayā vidadhāti saḥ
131.7
सचन्द्रेषु प्रदोषेषु साम्बुजेषु सरःसु च आरामेषु सचूतेषु तपोधनवनेषु च
sacandreṣu pradoṣeṣu sāmbujeṣu saraḥsu ca ārāmeṣu sacūteṣu tapodhanavaneṣu ca
131.8
स्वङ्गाश्चन्दनदिग्धाङ्गां मातंगाः समदा इव मृष्टाभरणवस्त्राश्च मृष्टस्रगनुलेपनाः
svaṅgāścandanadigdhāṅgāṃ mātaṃgāḥ samadā iva mṛṣṭābharaṇavastrāśca mṛṣṭasraganulepanāḥ
131.9
प्रियाभिः प्रियक्रामाभिर् हावभावप्रसूतिभिः नारीभिः सततं रेमुर् मुदिताश्चैव दानवाः
priyābhiḥ priyakrāmābhir hāvabhāvaprasūtibhiḥ nārībhiḥ satataṃ remur muditāścaiva dānavāḥ
131.10
मयेन निर्मिते स्थाने मोदमाना महासुराः अर्थे धर्मे च कामे च निदधुस्ते मतीः स्वयम्
mayena nirmite sthāne modamānā mahāsurāḥ arthe dharme ca kāme ca nidadhuste matīḥ svayam
131.11
तेषां त्रिपुरयुक्तानां त्रिपुरे त्रिदशारिणाम् व्रजति स्म सुखं कालः स्वर्गस्थानां यथा तथा
teṣāṃ tripurayuktānāṃ tripure tridaśāriṇām vrajati sma sukhaṃ kālaḥ svargasthānāṃ yathā tathā
131.12
शुश्रूषन्ते पितॄन्पुत्राः पत्न्यश्चापि पतींस्तथा विमुक्तकलहाश्चापि प्रीतयः प्रचुराभवन्
śuśrūṣante pitṝnputrāḥ patnyaścāpi patīṃstathā vimuktakalahāścāpi prītayaḥ pracurābhavan
131.13
नाधर्मस्त्रिपुरस्थानां बाधते वीर्यवानपि अर्चयन्तो दितेः पुत्रास् त्रिपुरायतने हरम्
nādharmastripurasthānāṃ bādhate vīryavānapi arcayanto diteḥ putrās tripurāyatane haram
131.14
पुण्याहशब्दानुच्चेरुर् आशीर्वादांश्च वेदगान् स्वनूपुररवोन्मिश्रान् वेणुवीणारवानपि
puṇyāhaśabdānuccerur āśīrvādāṃśca vedagān svanūpuraravonmiśrān veṇuvīṇāravānapi
131.15
हासश्च वरनारीणां चित्तव्याकुलकारकः त्रिपुरे दानवेन्द्राणां रमतां श्रूयते सदा
hāsaśca varanārīṇāṃ cittavyākulakārakaḥ tripure dānavendrāṇāṃ ramatāṃ śrūyate sadā
131.16
तेषामर्चयतां देवान् ब्राह्मणांश्च नमस्यताम् धर्मार्थकाममन्त्राणां महान्कालो ऽभ्यवर्तत
teṣāmarcayatāṃ devān brāhmaṇāṃśca namasyatām dharmārthakāmamantrāṇāṃ mahānkālo 'bhyavartata
131.17
अथालक्ष्मीरसूया च तृड्बुभुक्षे तथैव च कलिश्च कलहश्चैव त्रिपुरं विविशुः सह
athālakṣmīrasūyā ca tṛḍbubhukṣe tathaiva ca kaliśca kalahaścaiva tripuraṃ viviśuḥ saha
131.18
संध्याकालं प्रविष्टास्ते त्रिपुरं च भयावहाः समध्यासुः समं घोराः शरीराणि यथामयाः
saṃdhyākālaṃ praviṣṭāste tripuraṃ ca bhayāvahāḥ samadhyāsuḥ samaṃ ghorāḥ śarīrāṇi yathāmayāḥ
131.19
सर्व एते विशन्तस्तु मयेन त्रिपुरान्तरम् स्वप्ने भयावहा दृष्टा आविशन्तस्तु दानवान्
sarva ete viśantastu mayena tripurāntaram svapne bhayāvahā dṛṣṭā āviśantastu dānavān
131.20
उदिते च सहस्रांशौ शुभभासाकरे रवौ मयः सभामाविवेश भास्कराभ्यामिवाम्बुदः
udite ca sahasrāṃśau śubhabhāsākare ravau mayaḥ sabhāmāviveśa bhāskarābhyāmivāmbudaḥ
131.21
मेरुकूटनिभे रम्य आसने स्वर्णमण्डिते आसीनाः काञ्चनगिरेः शृङ्गे तोयमुचो यथा
merukūṭanibhe ramya āsane svarṇamaṇḍite āsīnāḥ kāñcanagireḥ śṛṅge toyamuco yathā
131.22
पार्श्वयोस्तारकाख्यश्च विद्युन्माली च दानवः उपविष्टौ मयस्यान्ते हस्तिनः कलभाविव
pārśvayostārakākhyaśca vidyunmālī ca dānavaḥ upaviṣṭau mayasyānte hastinaḥ kalabhāviva
131.23
ततः सुरारयः सर्वे ऽशेषकोपा रणाजिरे उपविष्टा दृढं विद्धा दानवा देवशत्रवः
tataḥ surārayaḥ sarve 'śeṣakopā raṇājire upaviṣṭā dṛḍhaṃ viddhā dānavā devaśatravaḥ
131.24
तेष्वासीनेषु सर्वेषु सुखासनगतेषु च मयो मायाविजनक इत्युवाच स दानवान्
teṣvāsīneṣu sarveṣu sukhāsanagateṣu ca mayo māyāvijanaka ityuvāca sa dānavān
131.25
खेचराः खेचरारावा भो भो दाक्षायणीसुताः निशामयध्वं स्वप्नो ऽयं मया दृष्टो भयावहः
khecarāḥ khecarārāvā bho bho dākṣāyaṇīsutāḥ niśāmayadhvaṃ svapno 'yaṃ mayā dṛṣṭo bhayāvahaḥ
131.26
चतस्रः प्रमदास्तत्र त्रयो मर्त्या भयावहाः कोपानलादीप्तमुखाः प्रविष्टास् त्रिपुरार्दिनः
catasraḥ pramadāstatra trayo martyā bhayāvahāḥ kopānalādīptamukhāḥ praviṣṭās tripurārdinaḥ
131.27
प्रविश्य रुषितास्ते च पुराण्यतुलविक्रमाः प्रविष्टाः स्म शरीराणि भूत्वा बहुशरीरिणः
praviśya ruṣitāste ca purāṇyatulavikramāḥ praviṣṭāḥ sma śarīrāṇi bhūtvā bahuśarīriṇaḥ
131.28
नगरं त्रिपुरं चेदं तमसा समवस्थितम् सगृहं सह युष्माभिः सागराम्भसि मज्जितम्
nagaraṃ tripuraṃ cedaṃ tamasā samavasthitam sagṛhaṃ saha yuṣmābhiḥ sāgarāmbhasi majjitam
131.29
उलूकं रुचिरा नारी नग्नारूढा खरं तथा सह स्त्रीभिर्हसन्ती च चुम्बने प्रमदा यथा पुरुषः सिन्दुतिलकश् चतुरङ्घ्रिस् त्रिलोचनः
ulūkaṃ rucirā nārī nagnārūḍhā kharaṃ tathā saha strībhirhasantī ca cumbane pramadā yathā puruṣaḥ sindutilakaś caturaṅghris trilocanaḥ
131.30
येन सा प्रमदा नुन्ना अहं चैव विबोधितः ईदृशी प्रमदा दृष्टा मया चातिभयावहा
yena sā pramadā nunnā ahaṃ caiva vibodhitaḥ īdṛśī pramadā dṛṣṭā mayā cātibhayāvahā
131.31
एष ईदृशकः स्वप्नो दृष्टो वै दितिनन्दनाः दृष्टः कथं हि कष्टाय असुराणां भविष्यति
eṣa īdṛśakaḥ svapno dṛṣṭo vai ditinandanāḥ dṛṣṭaḥ kathaṃ hi kaṣṭāya asurāṇāṃ bhaviṣyati
131.32
यदि वो ऽहं क्षमो राजा यदिदं वेत्थ चेद्धितम् निबोधध्वं सुमनसो न चासूयितुम् अर्हथ
yadi vo 'haṃ kṣamo rājā yadidaṃ vettha ceddhitam nibodhadhvaṃ sumanaso na cāsūyitum arhatha
131.33
कामं चेर्ष्यां च कोपं च असूयां संविहाय च सत्ये दमे च धर्मे च मुनिवादे च तिष्ठत
kāmaṃ cerṣyāṃ ca kopaṃ ca asūyāṃ saṃvihāya ca satye dame ca dharme ca munivāde ca tiṣṭhata
131.34
शान्तयश्च प्रयुज्यन्तां पूज्यतां च महेश्वरः यदि नामास्य स्वप्नस्य ह्य् एवं चोपरमो भवेत्
śāntayaśca prayujyantāṃ pūjyatāṃ ca maheśvaraḥ yadi nāmāsya svapnasya hy evaṃ coparamo bhavet
131.35
कुप्यते नो ध्रुवं रुद्रो देवदेवस्त्रिलोचनः भविष्याणि च दृश्यन्ते यतो नस्त्रिपुरे ऽसुराः
kupyate no dhruvaṃ rudro devadevastrilocanaḥ bhaviṣyāṇi ca dṛśyante yato nastripure 'surāḥ
131.36
कलहं वर्जयन्तश्च अर्जयन्तस् तथार्जवम् स्वप्नोदयं प्रतीक्षध्वं कालोदयमथापि च
kalahaṃ varjayantaśca arjayantas tathārjavam svapnodayaṃ pratīkṣadhvaṃ kālodayamathāpi ca
131.37
श्रुत्वा दाक्षायणीपुत्रा इत्येवं मयभाषितम् क्रोधेर्ष्यावस्थया युक्ता दृश्यन्ते च विनाशगाः
śrutvā dākṣāyaṇīputrā ityevaṃ mayabhāṣitam krodherṣyāvasthayā yuktā dṛśyante ca vināśagāḥ
131.38
विनाशम् उपपश्यन्तो ह्य् अलक्ष्म्या व्यापितासुराः तत्रैव दृष्ट्वा ते ऽन्योन्यं सक्रोधापूरितेक्षणाः
vināśam upapaśyanto hy alakṣmyā vyāpitāsurāḥ tatraiva dṛṣṭvā te 'nyonyaṃ sakrodhāpūritekṣaṇāḥ
131.39
अथ दैवपरिध्वस्ता दानवास्त्रिपुरालयाः हित्वा सत्यं च धर्मं च अकार्याण्युपचक्रमुः
atha daivaparidhvastā dānavāstripurālayāḥ hitvā satyaṃ ca dharmaṃ ca akāryāṇyupacakramuḥ
131.40
द्विषन्ति ब्राह्मणान्पुण्यान् न चार्चन्ति हि देवताः गुरुं चैव न मन्यन्ते ह्य् अन्योन्यं चापि चुक्रुधुः
dviṣanti brāhmaṇānpuṇyān na cārcanti hi devatāḥ guruṃ caiva na manyante hy anyonyaṃ cāpi cukrudhuḥ
131.41
कलहेषु च सज्जन्ते स्वधर्मेषु हसन्ति च परस्परं च निन्दन्ति अहमित्येव वादिनः
kalaheṣu ca sajjante svadharmeṣu hasanti ca parasparaṃ ca nindanti ahamityeva vādinaḥ
131.42
उच्चैर्गुरून्प्रभाषन्ते नाभिभाषन्ति पूजिताः अकस्मात्साश्रुनयना जायन्ते च समुत्सुकाः
uccairgurūnprabhāṣante nābhibhāṣanti pūjitāḥ akasmātsāśrunayanā jāyante ca samutsukāḥ
131.43
दधिसक्तून्पयश्चैव कपित्थानि च रात्रिषु भक्षयन्ति च शेरन्त उच्छिष्टाः संवृतास्तथा
dadhisaktūnpayaścaiva kapitthāni ca rātriṣu bhakṣayanti ca śeranta ucchiṣṭāḥ saṃvṛtāstathā
131.44
मूत्रं कृत्वोपस्पृशन्ति चाकृत्वा पादधावनम् संविशन्ति च शय्यासु शौचाचारविवर्जिताः
mūtraṃ kṛtvopaspṛśanti cākṛtvā pādadhāvanam saṃviśanti ca śayyāsu śaucācāravivarjitāḥ
131.45
संकुचन्ति भयाच्चैव मार्जाराणां यथाखुकः भार्यां गत्वा न शुध्यन्ति रहोवृत्तिषु निस्त्रपाः
saṃkucanti bhayāccaiva mārjārāṇāṃ yathākhukaḥ bhāryāṃ gatvā na śudhyanti rahovṛttiṣu nistrapāḥ
131.46
पुरा सुशीला भूत्वा च दुःशीलत्वमुपागताः देवांस्तपोधनांश्चैव बाधन्ते त्रिपुरालयाः
purā suśīlā bhūtvā ca duḥśīlatvamupāgatāḥ devāṃstapodhanāṃścaiva bādhante tripurālayāḥ
131.47
मयेन वार्यमाणा अपि ते विनाशमुपस्थिताः विप्रियाण्येव विप्राणां कुर्वाणाः कलहैषिणः
mayena vāryamāṇā api te vināśamupasthitāḥ vipriyāṇyeva viprāṇāṃ kurvāṇāḥ kalahaiṣiṇaḥ
131.48
वैभ्राजं नन्दनं चैव तथा चैत्ररथं वनम् अशोकं च वराशोकं सर्वर्तुकमथापि च
vaibhrājaṃ nandanaṃ caiva tathā caitrarathaṃ vanam aśokaṃ ca varāśokaṃ sarvartukamathāpi ca
131.49
स्वर्गं च देवतावासं पूर्वदेववशानुगाः विध्वंसयन्ति संक्रुद्धास् तपोधनवनानि च
svargaṃ ca devatāvāsaṃ pūrvadevavaśānugāḥ vidhvaṃsayanti saṃkruddhās tapodhanavanāni ca
131.50
विध्वस्तदेवायतनाश्रमं च संभग्नदेवद्विजपूजकं तु जगद्बभूवामरराजदुष्टैर् अभिद्रुतं सस्यमिवालिवृन्दैः
vidhvastadevāyatanāśramaṃ ca saṃbhagnadevadvijapūjakaṃ tu jagadbabhūvāmararājaduṣṭair abhidrutaṃ sasyamivālivṛndaiḥ
Chapter 132
132.1
मत्स्य-पुराण 132 अशीलेषु प्रदुष्टेषु दानवेषु दुरात्मसु लोकेषूत्साद्यमानेषु तपोधनवनेषु च
matsya-purāṇa 132 aśīleṣu praduṣṭeṣu dānaveṣu durātmasu lokeṣūtsādyamāneṣu tapodhanavaneṣu ca
132.2
सिंहनादे व्योमगानां तेषु भीतेषु जन्तुषु त्रैलोक्ये भयसंमूढे तमोन्धन्वम् उपागते
siṃhanāde vyomagānāṃ teṣu bhīteṣu jantuṣu trailokye bhayasaṃmūḍhe tamondhanvam upāgate
132.3
आदित्या वसवः साध्याः पितरो मरुतां गणाः भीताः शरणमाजग्मुर् ब्रह्माणां प्रपितामहम्
ādityā vasavaḥ sādhyāḥ pitaro marutāṃ gaṇāḥ bhītāḥ śaraṇamājagmur brahmāṇāṃ prapitāmaham
132.4
ते तं स्वर्णोत्पलासीनं ब्रह्माणं समुपागताः नेमुरूचुश्च सहिताः पञ्चास्यं चतुराननम्
te taṃ svarṇotpalāsīnaṃ brahmāṇaṃ samupāgatāḥ nemurūcuśca sahitāḥ pañcāsyaṃ caturānanam
132.5
वरगुप्तास्तवैवेह दानवास्त्रिपुरालयाः बाधन्ते ऽस्मान्यथा प्रेष्यान् अनुशाधि ततो ऽनघ
varaguptāstavaiveha dānavāstripurālayāḥ bādhante 'smānyathā preṣyān anuśādhi tato 'nagha
132.6
मेघागमे यथा हंसा मृगाः सिंहभयादिव दानवानां भयात्तद्वद् भ्रमामो हि पितामह
meghāgame yathā haṃsā mṛgāḥ siṃhabhayādiva dānavānāṃ bhayāttadvad bhramāmo hi pitāmaha
132.7
पुत्राणां नामधेयानि कलत्राणां तथैव च दानवैर्भ्राम्यमाणानां विस्मृतानि ततो ऽनघ
putrāṇāṃ nāmadheyāni kalatrāṇāṃ tathaiva ca dānavairbhrāmyamāṇānāṃ vismṛtāni tato 'nagha
132.8
देववेश्मप्रभङ्गाश्च आश्रमभ्रंशनानि च दानवैर्लोममोहान्धैः क्रियन्ते च भ्रमन्ति च
devaveśmaprabhaṅgāśca āśramabhraṃśanāni ca dānavairlomamohāndhaiḥ kriyante ca bhramanti ca
132.9
यदि न त्रायसे लोकं दानवैर्विद्रुतं द्रुतम् धर्षणानेन निर्देवं निर्मनुष्याश्रमं जगत्
yadi na trāyase lokaṃ dānavairvidrutaṃ drutam dharṣaṇānena nirdevaṃ nirmanuṣyāśramaṃ jagat
132.10
इत्येवं त्रिदशैरुक्तः पद्मयोनिः पितामहः प्रत्याह त्रिदशान् सेन्द्रान् इन्दुतुल्याननः प्रभुः
ityevaṃ tridaśairuktaḥ padmayoniḥ pitāmahaḥ pratyāha tridaśān sendrān indutulyānanaḥ prabhuḥ
132.11
भयस्य यो वरो दत्तो मया मतिमतां वराः तस्यान्त एष सम्प्राप्तो यः पुरोक्तो मया सुराः
bhayasya yo varo datto mayā matimatāṃ varāḥ tasyānta eṣa samprāpto yaḥ purokto mayā surāḥ
132.12
तच्च तेषामधिष्ठानं त्रिपुरं त्रिदशर्षभाः एकेषुपातमोक्षेण हन्तव्यं नेषुवृष्टिभिः
tacca teṣāmadhiṣṭhānaṃ tripuraṃ tridaśarṣabhāḥ ekeṣupātamokṣeṇa hantavyaṃ neṣuvṛṣṭibhiḥ
132.13
भवतां च न पश्यामि कमप्यत्र सुरर्षभाः यस्तु चैकप्रहारेण पुरं हन्यात् सदानवम्
bhavatāṃ ca na paśyāmi kamapyatra surarṣabhāḥ yastu caikaprahāreṇa puraṃ hanyāt sadānavam
132.14
त्रिपुरं नाल्पवीर्येण शक्यं हन्तुं शरेण तु एकं मुक्त्वा महादेवं महेशानं प्रजापतिम्
tripuraṃ nālpavīryeṇa śakyaṃ hantuṃ śareṇa tu ekaṃ muktvā mahādevaṃ maheśānaṃ prajāpatim
132.15
ते यूयं यदि अन्ये च क्रतुविध्वंसकं हरम् याचामः सहिता देवं त्रिपुरं स हनिष्यति
te yūyaṃ yadi anye ca kratuvidhvaṃsakaṃ haram yācāmaḥ sahitā devaṃ tripuraṃ sa haniṣyati
132.16
कृतः पुराणां विष्कम्भो योजमानां शतं शतम् यथा चैकप्रहारेण हन्यते वै भवेन तु पुष्ययोगेण युक्तानि तानि चैकक्षणेन तु
kṛtaḥ purāṇāṃ viṣkambho yojamānāṃ śataṃ śatam yathā caikaprahāreṇa hanyate vai bhavena tu puṣyayogeṇa yuktāni tāni caikakṣaṇena tu
132.17
ततो देवैश्च सम्प्रोक्तो यास्याम इति दुःखितैः पितामहश्च तैः सार्धं भवसंसदमागतः
tato devaiśca samprokto yāsyāma iti duḥkhitaiḥ pitāmahaśca taiḥ sārdhaṃ bhavasaṃsadamāgataḥ
132.18
तं भवं भूतभव्येशं गिरिशं शूलपाणिनम् पश्यन्ति चोमया सार्धं नन्दिना च महात्मना
taṃ bhavaṃ bhūtabhavyeśaṃ giriśaṃ śūlapāṇinam paśyanti comayā sārdhaṃ nandinā ca mahātmanā
132.19
अग्निवर्णमजं देवम् अग्निकुण्डनिभेक्षणम् अग्न्यादित्यसहस्राभम् अग्निवर्णविभूषितम्
agnivarṇamajaṃ devam agnikuṇḍanibhekṣaṇam agnyādityasahasrābham agnivarṇavibhūṣitam
132.20
चन्द्रावयवलक्ष्माणं चन्द्रसौम्यतराननम् आगम्य तमजं देवम् अथ तं नीललोहितम् अस्तुवन्गोपतिं शम्भुं वरदं पार्वतीपतिम्
candrāvayavalakṣmāṇaṃ candrasaumyatarānanam āgamya tamajaṃ devam atha taṃ nīlalohitam astuvangopatiṃ śambhuṃ varadaṃ pārvatīpatim
132.21
नमो भवाय शर्वाय रुद्राय वरदाय च पशूनां पतये नित्यम् उग्राय च कपर्दिने
namo bhavāya śarvāya rudrāya varadāya ca paśūnāṃ pataye nityam ugrāya ca kapardine
132.22
महादेवाय भीमाय त्र्यम्बकाय च शान्तये ईशानाय भयघ्नाय नमस्त्वन्धकघातिने
mahādevāya bhīmāya tryambakāya ca śāntaye īśānāya bhayaghnāya namastvandhakaghātine
132.23
नीलग्रीवाय भीमाय वेधसे वेधसा स्तुते कुमारशत्रुनिघ्नाय कुमारजनकाय च
nīlagrīvāya bhīmāya vedhase vedhasā stute kumāraśatrunighnāya kumārajanakāya ca
132.24
विलोहिताय धूम्राय वराय क्रथनाय च नित्यं नीलशिखण्डाय शूलिने दिव्यशायिने
vilohitāya dhūmrāya varāya krathanāya ca nityaṃ nīlaśikhaṇḍāya śūline divyaśāyine
132.25
उरगाय त्रिनेत्राय हिरण्यवसुरेतसे अचिन्त्यायाम्बिकाभर्त्रे सर्वदेवस्तुताय च
uragāya trinetrāya hiraṇyavasuretase acintyāyāmbikābhartre sarvadevastutāya ca
132.26
वृषध्वजाय मुण्डाय जटिने ब्रह्मचारिणे तप्यमानाय सलिले ब्रह्मण्यायाजिताय च
vṛṣadhvajāya muṇḍāya jaṭine brahmacāriṇe tapyamānāya salile brahmaṇyāyājitāya ca
132.27
विश्वात्मने विश्वसृजे विश्वमावृत्य तिष्ठते नमो ऽस्तु दिव्यरूपाय प्रभवे दिव्यशम्भवे
viśvātmane viśvasṛje viśvamāvṛtya tiṣṭhate namo 'stu divyarūpāya prabhave divyaśambhave
132.28
अभिगम्याय काम्याय स्तुत्यायार्च्याय सर्वदा भक्तानुकम्पिने नित्यं दिशते यन्मनोगतम्
abhigamyāya kāmyāya stutyāyārcyāya sarvadā bhaktānukampine nityaṃ diśate yanmanogatam
Chapter 133
133.1
मत्स्य-पुराण 133 ब्रह्माद्यैः स्तूयमानस्तु देवैर्देवो महेश्वरः प्रजापतिमुवाचेदं देवानां क्व भयं महत्
matsya-purāṇa 133 brahmādyaiḥ stūyamānastu devairdevo maheśvaraḥ prajāpatimuvācedaṃ devānāṃ kva bhayaṃ mahat
133.2
भो देवाः स्वागतं वो ऽस्तु ब्रूत यद्वो मनोगतम् तावदेव प्रयच्छामि नास्त्यदेयं मया हि वः
bho devāḥ svāgataṃ vo 'stu brūta yadvo manogatam tāvadeva prayacchāmi nāstyadeyaṃ mayā hi vaḥ
133.3
युष्माकं नितरां शं वै कर्ताहं विबुधर्षभाः चरामि महदत्युग्रं यच्चापि परमं तपः
yuṣmākaṃ nitarāṃ śaṃ vai kartāhaṃ vibudharṣabhāḥ carāmi mahadatyugraṃ yaccāpi paramaṃ tapaḥ
133.4
विद्विष्टा वो मम द्विष्टाः कष्टाः कष्टपराक्रमाः तेषामभावः संपाद्यो युष्माकं भव एव च
vidviṣṭā vo mama dviṣṭāḥ kaṣṭāḥ kaṣṭaparākramāḥ teṣāmabhāvaḥ saṃpādyo yuṣmākaṃ bhava eva ca
133.5
एवमुक्तास्तु देवेन प्रेम्णा सब्रह्मकाः सुराः रुद्रमाहुर्महाभागं भागार्हाः सर्व एव ते
evamuktāstu devena premṇā sabrahmakāḥ surāḥ rudramāhurmahābhāgaṃ bhāgārhāḥ sarva eva te
133.6
भगवंस्तैस्तपस्तप्तं रौद्रं रौद्रपराक्रमैः असुरैर्वध्यमानाः स्म वयं त्वां शरणं गताः
bhagavaṃstaistapastaptaṃ raudraṃ raudraparākramaiḥ asurairvadhyamānāḥ sma vayaṃ tvāṃ śaraṇaṃ gatāḥ
133.7
मयो नाम दितेः पुत्रस् त्रिनेत्र कलहप्रियः त्रिपुरं येन तद्दुर्गं कृतं पाण्डुरगोपुरम्
mayo nāma diteḥ putras trinetra kalahapriyaḥ tripuraṃ yena taddurgaṃ kṛtaṃ pāṇḍuragopuram
133.8
तदाश्रित्य पुरं दुर्गं दानवा वरनिर्भयाः बाधन्ते ऽस्मान्महादेव प्रेष्यमस्वामिनं यथा
tadāśritya puraṃ durgaṃ dānavā varanirbhayāḥ bādhante 'smānmahādeva preṣyamasvāminaṃ yathā
133.9
उद्यानानि च भग्नानि नन्दनादीनि यानि च वराश्चाप्सरसः सर्वा रम्भाद्या दनुजैर्हृताः
udyānāni ca bhagnāni nandanādīni yāni ca varāścāpsarasaḥ sarvā rambhādyā danujairhṛtāḥ
133.10
इन्द्रस्य वाह्याश्च गजाः कुमुदाञ्जनवामनाः ऐरावताद्या अपहृता देवतानां महेश्वर
indrasya vāhyāśca gajāḥ kumudāñjanavāmanāḥ airāvatādyā apahṛtā devatānāṃ maheśvara
133.11
ये चेन्द्ररथमुख्याश् च हरयो ऽपहृतासुरैः जाताश्च दानवानां ते रथयोग्यास्तुरंगमाः
ye cendrarathamukhyāś ca harayo 'pahṛtāsuraiḥ jātāśca dānavānāṃ te rathayogyāsturaṃgamāḥ
133.12
ये रथा ये गजाश्चैव याः स्त्रियो वसु यच्च नः तन्नो व्यपहृतं दैत्यैः संशयो जीविते पुनः
ye rathā ye gajāścaiva yāḥ striyo vasu yacca naḥ tanno vyapahṛtaṃ daityaiḥ saṃśayo jīvite punaḥ
133.13
त्रिनेत्र एवमुक्तस्तु देवैः शक्रपुरोगमैः उवाच देवान्देवेशो वरदो वृषवाहनः
trinetra evamuktastu devaiḥ śakrapurogamaiḥ uvāca devāndeveśo varado vṛṣavāhanaḥ
133.14
व्यपगच्छतु वो देवा महद्दानवजं भयम् तदहं त्रिपुरं धक्ष्ये क्रियतां यद्ब्रवीमि तत्
vyapagacchatu vo devā mahaddānavajaṃ bhayam tadahaṃ tripuraṃ dhakṣye kriyatāṃ yadbravīmi tat
133.15
यदीच्छत मया दग्धुं तत्पुरं सहमानवम् रथमौपयिकं मह्यं सज्जयध्वं किमास्यते
yadīcchata mayā dagdhuṃ tatpuraṃ sahamānavam rathamaupayikaṃ mahyaṃ sajjayadhvaṃ kimāsyate
133.16
दिग्वाससा तथोक्तास्ते सपितामहकाः सुराः तथेत्युक्त्वा महादेवं चक्रुस्ते रथमुत्तमम्
digvāsasā tathoktāste sapitāmahakāḥ surāḥ tathetyuktvā mahādevaṃ cakruste rathamuttamam
133.17
धरां कूबरकौ द्वौ तु रुद्रपार्श्वचरावुभौ अधिष्ठानं शिरो मेरोर् अक्षो मन्दर एव च
dharāṃ kūbarakau dvau tu rudrapārśvacarāvubhau adhiṣṭhānaṃ śiro meror akṣo mandara eva ca
133.18
चक्रुश्चन्द्रं च सूर्यं च चक्रे काञ्चनराजते कृष्णपक्षं शुक्लपक्षं पक्षद्वयमपीश्वराः
cakruścandraṃ ca sūryaṃ ca cakre kāñcanarājate kṛṣṇapakṣaṃ śuklapakṣaṃ pakṣadvayamapīśvarāḥ
133.19
रथनेमिद्वयं चक्रुर् देवा ब्रह्मपुरःसराः आदिद्वयं पक्षयन्त्रं यन्त्रमेताश्च देवताः
rathanemidvayaṃ cakrur devā brahmapuraḥsarāḥ ādidvayaṃ pakṣayantraṃ yantrametāśca devatāḥ
133.20
कम्बलाश्वतराभ्यां च नागाभ्यां समवेष्टितम् भार्गवश्चाङ्गिराश्चैव बुधो ऽङ्गारक एव च
kambalāśvatarābhyāṃ ca nāgābhyāṃ samaveṣṭitam bhārgavaścāṅgirāścaiva budho 'ṅgāraka eva ca
133.21
शनैश्चरस्तथा चात्र सर्वे ते देवसत्तमाः वरूथं गगनं चक्रुश् चारुरूपं रथस्य ते
śanaiścarastathā cātra sarve te devasattamāḥ varūthaṃ gaganaṃ cakruś cārurūpaṃ rathasya te
133.22
कृतं द्विजिह्वनयनं त्रिवेणुं शातकौम्भिकम् मणिमुक्तेन्द्रनीलैश्च वृतं ह्यष्टमुखैः सुरैः
kṛtaṃ dvijihvanayanaṃ triveṇuṃ śātakaumbhikam maṇimuktendranīlaiśca vṛtaṃ hyaṣṭamukhaiḥ suraiḥ
133.23
गङ्गा सिन्धुः शतद्रुश्च चन्द्रभागा इरावती वितस्ता च विपाशा च यमुना गण्डकी तथा
gaṅgā sindhuḥ śatadruśca candrabhāgā irāvatī vitastā ca vipāśā ca yamunā gaṇḍakī tathā
133.24
सरस्वती देविका च तथा च सरयूरपि एताः सरिद्वराः सर्वा वेणुसंज्ञा कृता रथे
sarasvatī devikā ca tathā ca sarayūrapi etāḥ saridvarāḥ sarvā veṇusaṃjñā kṛtā rathe
133.25
धृतराष्ट्राश्च ये नागास् ते च वेश्यात्मकाः कृताः वासुकेः कुलजा ये च ये च रैवतवंशजाः
dhṛtarāṣṭrāśca ye nāgās te ca veśyātmakāḥ kṛtāḥ vāsukeḥ kulajā ye ca ye ca raivatavaṃśajāḥ
133.26
ते सर्पा दर्पसम्पूर्णाश् चापतूणेष्व् अनूनगाः अवतस्थुः शरा भूत्वा नानाजातिशुभाननाः
te sarpā darpasampūrṇāś cāpatūṇeṣv anūnagāḥ avatasthuḥ śarā bhūtvā nānājātiśubhānanāḥ
133.27
सुरसा सरमा कद्रूर् विनता शुचिरेव च तृषा बुभुक्षा सर्वोग्रा मृत्युः सर्वशमस्तथा
surasā saramā kadrūr vinatā śucireva ca tṛṣā bubhukṣā sarvogrā mṛtyuḥ sarvaśamastathā
133.28
ब्रह्मवध्या च गोवध्या बालवध्या प्रजाभयाः गदा भूत्वा शक्तयश्च तदा देवरथे ऽभ्ययुः
brahmavadhyā ca govadhyā bālavadhyā prajābhayāḥ gadā bhūtvā śaktayaśca tadā devarathe 'bhyayuḥ
133.29
युगं कृतयुगं चात्र चातुर्होत्रप्रयोजकाः चतुर्वर्णाः सलीलाश्च बभूवुः स्वर्णकुण्डलाः
yugaṃ kṛtayugaṃ cātra cāturhotraprayojakāḥ caturvarṇāḥ salīlāśca babhūvuḥ svarṇakuṇḍalāḥ
133.30
तद्युगं युगसंकाशं रथशीर्षे प्रतिष्ठितम् धृतराष्ट्रेण नागेन बद्धं बलवता महत्
tadyugaṃ yugasaṃkāśaṃ rathaśīrṣe pratiṣṭhitam dhṛtarāṣṭreṇa nāgena baddhaṃ balavatā mahat
133.31
ऋग्वेदः सामवेदश्च यजुर्वेदस्तथा परः वेदाश् चत्वार एवैते चत्वारस्तुरगाभवन्
ṛgvedaḥ sāmavedaśca yajurvedastathā paraḥ vedāś catvāra evaite catvārasturagābhavan
133.32
अन्नदानपुरोगाणि यानि दानानि कानिचित् तान्यासन्वाजिनां तेषां भूषणानि सहस्रशः
annadānapurogāṇi yāni dānāni kānicit tānyāsanvājināṃ teṣāṃ bhūṣaṇāni sahasraśaḥ
133.33
पद्मद्वयं तक्षकश्च कर्कोटकधनंजयौ नागा बभूवुरेवैते हयानां वालबन्धनाः
padmadvayaṃ takṣakaśca karkoṭakadhanaṃjayau nāgā babhūvurevaite hayānāṃ vālabandhanāḥ
133.34
ओंकारप्रभवास्ता वा मन्त्रयज्ञक्रतुक्रियाः उपद्रवाः प्रतीकाराः पशुबन्धेष्टयस्तथा
oṃkāraprabhavāstā vā mantrayajñakratukriyāḥ upadravāḥ pratīkārāḥ paśubandheṣṭayastathā
133.35
यज्ञोपवाहान्येतानि तस्मिंल्लोकरथे शुभे मणिमुक्ताप्रवालैस्तु भूषितानि सहस्रशः
yajñopavāhānyetāni tasmiṃllokarathe śubhe maṇimuktāpravālaistu bhūṣitāni sahasraśaḥ
133.36
प्रतोद ओंकार एवासीत् तदग्रं च वषट्कृतम् सिनीवाली कुहू राका तथा चानुमतिः शुभा योक्त्राण्यासंस्तुरंगाणाम् अपसर्पणविग्रहाः
pratoda oṃkāra evāsīt tadagraṃ ca vaṣaṭkṛtam sinīvālī kuhū rākā tathā cānumatiḥ śubhā yoktrāṇyāsaṃsturaṃgāṇām apasarpaṇavigrahāḥ
133.37
कृष्णान्यथ च पीतानि श्वेतमाञ्जिष्ठकानि च अवदाताः पताकास्तु बभूवुः पवनेरिताः
kṛṣṇānyatha ca pītāni śvetamāñjiṣṭhakāni ca avadātāḥ patākāstu babhūvuḥ pavaneritāḥ
133.38
ऋतुभिश्च कृतः षड्भिर् धनुः संवत्सरो ऽभवत् अजरा ज्याभवच्चापि साम्बिका धनुषो दृढा
ṛtubhiśca kṛtaḥ ṣaḍbhir dhanuḥ saṃvatsaro 'bhavat ajarā jyābhavaccāpi sāmbikā dhanuṣo dṛḍhā
133.39
कालो हि भगवान्रुद्रस् तं च संवत्सरं विदुः तस्मादुमा कालरात्रिर् धनुषो ज्याजराभवत्
kālo hi bhagavānrudras taṃ ca saṃvatsaraṃ viduḥ tasmādumā kālarātrir dhanuṣo jyājarābhavat
133.40
सगर्भं त्रिपुरं येन दग्धवान्स त्रिलोचनः स इषुर्विष्णुसोमाग्नित्रिदैवतमयो ऽभवत्
sagarbhaṃ tripuraṃ yena dagdhavānsa trilocanaḥ sa iṣurviṣṇusomāgnitridaivatamayo 'bhavat
133.41
आननं ह्यग्निरभवच् छल्यं सोमस्तमोनुदः तेजसः समवायो ऽथ चेषोस्तेजो रथाङ्गधृक्
ānanaṃ hyagnirabhavac chalyaṃ somastamonudaḥ tejasaḥ samavāyo 'tha ceṣostejo rathāṅgadhṛk
133.42
तस्मिंश्च वीर्यवृद्ध्यर्थं वासुकिर्नागपार्थिवः तेजःसंवसनार्थं वै मुमोचातिविषो विषम्
tasmiṃśca vīryavṛddhyarthaṃ vāsukirnāgapārthivaḥ tejaḥsaṃvasanārthaṃ vai mumocātiviṣo viṣam
133.43
कृत्वा देवा रथं चापि दिव्यं दिव्यप्रभावतः लोकाधिपतिमभ्येत्य इदं वचनमब्रुवन्
kṛtvā devā rathaṃ cāpi divyaṃ divyaprabhāvataḥ lokādhipatimabhyetya idaṃ vacanamabruvan
133.44
संस्कृतो ऽयं रथो ऽस्माभिस् तव दानवशत्रुजित् इदमापत्परित्राणं देवान्सेन्द्रपुरोगमान्
saṃskṛto 'yaṃ ratho 'smābhis tava dānavaśatrujit idamāpatparitrāṇaṃ devānsendrapurogamān
133.45
तं मेरुशिखराकारं त्रैलोक्यरथमुत्तमम् प्रशस्य देवान्साध्विति रथं पश्यति शंकरः
taṃ meruśikharākāraṃ trailokyarathamuttamam praśasya devānsādhviti rathaṃ paśyati śaṃkaraḥ
133.46
मुहुर्दृष्ट्वा रथं साधु साध्वित्युक्त्वा मुहुर्मुहुः उवाच सेन्द्रानमरान् अमराधिपतिः स्वयम्
muhurdṛṣṭvā rathaṃ sādhu sādhvityuktvā muhurmuhuḥ uvāca sendrānamarān amarādhipatiḥ svayam
133.47
यादृशो ऽयं रथः कॢप्तो युष्माभिर्मम सत्तमाः ईदृशो रथसम्पत्त्या यन्ता शीघ्रं विधीयताम्
yādṛśo 'yaṃ rathaḥ kḷpto yuṣmābhirmama sattamāḥ īdṛśo rathasampattyā yantā śīghraṃ vidhīyatām
133.48
इत्युक्त्वा देवदेवेन देवा विद्धा इवेषुभिः अवापुर्महतीं चिन्तां कथं कार्यमिति ब्रुवन्
ityuktvā devadevena devā viddhā iveṣubhiḥ avāpurmahatīṃ cintāṃ kathaṃ kāryamiti bruvan
133.49
महादेवस्य देवो ऽन्यः को नाम सदृशो भवेत् मुक्त्वा चक्रायुधं देवं सो ऽप्यस्येषुं समाश्रितः
mahādevasya devo 'nyaḥ ko nāma sadṛśo bhavet muktvā cakrāyudhaṃ devaṃ so 'pyasyeṣuṃ samāśritaḥ
133.50
धुरि युक्ता इवोक्षाणो घटन्त इव पर्वतैः निश्वसन्तः सुराः सर्वे कथमेतदिति ब्रुवन्
dhuri yuktā ivokṣāṇo ghaṭanta iva parvataiḥ niśvasantaḥ surāḥ sarve kathametaditi bruvan
133.51
देवेष्वाह देवदेवो लोकनाथस्य धूर्गतान् अहं सारथिरित्युक्त्वा जग्राहाश्वांस्ततो ऽग्रजः
deveṣvāha devadevo lokanāthasya dhūrgatān ahaṃ sārathirityuktvā jagrāhāśvāṃstato 'grajaḥ
133.52
ततो देवैः सगन्धर्वैः सिंहनादो महान्कृतः प्रतोदहस्तं सम्प्रेक्ष्य ब्रह्माणं सूततां गतम्
tato devaiḥ sagandharvaiḥ siṃhanādo mahānkṛtaḥ pratodahastaṃ samprekṣya brahmāṇaṃ sūtatāṃ gatam
133.53
भगवानपि विश्वेशो रथस्थे वै पितामहे सदृशः सूत इत्युक्त्वा चारुरोह रथं हरः
bhagavānapi viśveśo rathasthe vai pitāmahe sadṛśaḥ sūta ityuktvā cāruroha rathaṃ haraḥ
133.54
आरोहति रथं देवे ह्य् अश्वा हरभरातुराः जानुभिः पतिता भूमौ रजोग्रासश्च ग्रासितः
ārohati rathaṃ deve hy aśvā harabharāturāḥ jānubhiḥ patitā bhūmau rajogrāsaśca grāsitaḥ
133.55
देवो दृष्ट्वाथ वेदांस्तान् अभीरुग्रहयान् भयात् उज्जहार पितॄनार्तान् सुपुत्र इव दुःखितान्
devo dṛṣṭvātha vedāṃstān abhīrugrahayān bhayāt ujjahāra pitṝnārtān suputra iva duḥkhitān
133.56
ततः सिंहरवो भूयो बभूव रथभैरवः जयशब्दश्च देवानां संबभूवार्णवोपमः
tataḥ siṃharavo bhūyo babhūva rathabhairavaḥ jayaśabdaśca devānāṃ saṃbabhūvārṇavopamaḥ
133.57
तदोंकारमयं गृह्य प्रतोदं वरदः प्रभुः स्वयम्भूः प्रययौ वाहान् अनुमन्त्र्य यथाजवम्
tadoṃkāramayaṃ gṛhya pratodaṃ varadaḥ prabhuḥ svayambhūḥ prayayau vāhān anumantrya yathājavam
133.58
ग्रसमाना इवाकाशं मुष्णन्त इव मेदिनीम् मुखेभ्यः ससृजुः श्वासान् उच्छ्वसन्त इवोरगाः
grasamānā ivākāśaṃ muṣṇanta iva medinīm mukhebhyaḥ sasṛjuḥ śvāsān ucchvasanta ivoragāḥ
133.59
स्वयम्भुवा चोद्यमानाश् चोदितेन कपर्दिना व्रजन्ति ते ऽश्वा जवनाः क्षयकाल इवानिलाः
svayambhuvā codyamānāś coditena kapardinā vrajanti te 'śvā javanāḥ kṣayakāla ivānilāḥ
133.60
ध्वजोच्छ्रयविनिर्माणे ध्वजयष्टिमनुत्तमाम् आक्रम्य नन्दी वृषभस् तस्थौ तस्मिञ्छिवेच्छया
dhvajocchrayavinirmāṇe dhvajayaṣṭimanuttamām ākramya nandī vṛṣabhas tasthau tasmiñchivecchayā
133.61
भार्गवाङ्गिरसौ देवौ दण्डहस्तौ रविप्रभौ रथचक्रे तु रक्षेते रुद्रस्य प्रियकाङ्क्षिणौ
bhārgavāṅgirasau devau daṇḍahastau raviprabhau rathacakre tu rakṣete rudrasya priyakāṅkṣiṇau
133.62
शेषश्च भगवान्नागो ऽनन्तो ऽनन्तकरो ऽरिणाम् शरहस्तो रथं पाति शयनं ब्रह्मणस्तदा
śeṣaśca bhagavānnāgo 'nanto 'nantakaro 'riṇām śarahasto rathaṃ pāti śayanaṃ brahmaṇastadā
133.63
यमस्तूर्णं समास्थाय महिषं चातिदारुणम् द्रविणाधिपतिर्व्यालं सुराणामधिपो द्विपम्
yamastūrṇaṃ samāsthāya mahiṣaṃ cātidāruṇam draviṇādhipatirvyālaṃ surāṇāmadhipo dvipam
133.64
मयूरं शतचन्द्रं च कूजन्तं किंनरं यथा गुह आस्थाय वरदो युगोपमरथं पितुः
mayūraṃ śatacandraṃ ca kūjantaṃ kiṃnaraṃ yathā guha āsthāya varado yugopamarathaṃ pituḥ
133.65
नन्दीश्वरश्च भगवाञ् छूलमादाय दीप्तिमान् पृष्ठतश्चापि पार्श्वाभ्यां लोकस्य क्षयकृद्यथा
nandīśvaraśca bhagavāñ chūlamādāya dīptimān pṛṣṭhataścāpi pārśvābhyāṃ lokasya kṣayakṛdyathā
133.66
प्रमथाश्चाग्निवर्णाभाः साग्निज्वाला इवाचलाः अनुजग्मू रथं शार्वं नक्रा इव महार्णवम्
pramathāścāgnivarṇābhāḥ sāgnijvālā ivācalāḥ anujagmū rathaṃ śārvaṃ nakrā iva mahārṇavam
133.67
भृगुर्भरद्वाजवसिष्ठगौतमाः क्रतुः पुलस्त्यः पुलहस्तपोधनाः मरीचिरत्रिर्भगवानथाङ्गिराः पराशरागस्त्यमुखा महर्षयः
bhṛgurbharadvājavasiṣṭhagautamāḥ kratuḥ pulastyaḥ pulahastapodhanāḥ marīciratrirbhagavānathāṅgirāḥ parāśarāgastyamukhā maharṣayaḥ
133.68
हरमजितमजं प्रतुष्टुवुर् वचनविशेषैर् विचित्रभूषणैः रथस्त्रिपुरे सकाञ्चनाचलो व्रजति सपक्ष इवाद्रिरम्बरे
haramajitamajaṃ pratuṣṭuvur vacanaviśeṣair vicitrabhūṣaṇaiḥ rathastripure sakāñcanācalo vrajati sapakṣa ivādrirambare
133.69
करिगिरिरविमेघसंनिभाः सजलपयोदनिनादनादिनः ।
प्रमथगणाः परिवार्य देवगुप्तं रथमभितः प्रययुः स्वदर्पयुक्ताः
karigiriravimeghasaṃnibhāḥ sajalapayodaninādanādinaḥ |
pramathagaṇāḥ parivārya devaguptaṃ rathamabhitaḥ prayayuḥ svadarpayuktāḥ
133.70
- मकरतिमितिमिङ्गिलावृतः प्रलय इवातिसमुद्धतो ऽर्णवः व्रजति रथवरो ऽतिभास्वरो ह्य् अशनिनिपातपयोदनिःस्वनः
** makaratimitimiṅgilāvṛtaḥ pralaya ivātisamuddhato 'rṇavaḥ vrajati rathavaro 'tibhāsvaro hy aśaninipātapayodaniḥsvanaḥ*
Chapter 134
134.1
मत्स्य-पुराण 134 पूज्यमाने रथे तस्मिंल् लोकैर्देवे रथे स्थिते प्रमथेषु नदत्सूग्रं प्रवदत्सु च साध्विति
matsya-purāṇa 134 pūjyamāne rathe tasmiṃl lokairdeve rathe sthite pramatheṣu nadatsūgraṃ pravadatsu ca sādhviti
134.2
ईश्वरस्वरघोषेण नर्दमाने महावृषे जयत्सु विप्रेषु तथा गर्जत्सु तुरगेषु च
īśvarasvaraghoṣeṇa nardamāne mahāvṛṣe jayatsu vipreṣu tathā garjatsu turageṣu ca
134.3
रणाङ्गणात्समुत्पत्य देवर्षिर्नारदः प्रभुः कान्त्या चन्द्रोपमस्तूर्णं त्रिपुरं पुरमागतः
raṇāṅgaṇātsamutpatya devarṣirnāradaḥ prabhuḥ kāntyā candropamastūrṇaṃ tripuraṃ puramāgataḥ
134.4
औत्पातिकं तु दैत्यानां त्रिपुरे वर्तते ध्रुवम् नारदश्चात्र भगवान् प्रादुर्भूतस्तपोधनः
autpātikaṃ tu daityānāṃ tripure vartate dhruvam nāradaścātra bhagavān prādurbhūtastapodhanaḥ
134.5
आगतं जलदाभासं समेताः सर्वदानवाः उत्तस्थुर्नारदं दृष्ट्वा अभिवादनवादिनः
āgataṃ jaladābhāsaṃ sametāḥ sarvadānavāḥ uttasthurnāradaṃ dṛṣṭvā abhivādanavādinaḥ
134.6
तमर्घ्येण च पाद्येन मधुपर्केण चेश्वराः नारदं पूजयामासुर् ब्रह्माणमिव वासवः
tamarghyeṇa ca pādyena madhuparkeṇa ceśvarāḥ nāradaṃ pūjayāmāsur brahmāṇamiva vāsavaḥ
134.7
तेषां स पूजां पूजार्हः प्रतिगृह्य तपोधनः नारदः सुखमासीनः काञ्चने परमासने
teṣāṃ sa pūjāṃ pūjārhaḥ pratigṛhya tapodhanaḥ nāradaḥ sukhamāsīnaḥ kāñcane paramāsane
134.8
मयस्तु सुखमासीने नारदे नारदोद्भवे यथार्हं दानवैः सार्धम् आसीनो दानवाधिपः
mayastu sukhamāsīne nārade nāradodbhave yathārhaṃ dānavaiḥ sārdham āsīno dānavādhipaḥ
134.9
आसीनं नारदं प्रेक्ष्य मयस्त्वथ महासुरः अब्रवीद्वचनं तुष्टो हृष्टरोमाननेक्षणः
āsīnaṃ nāradaṃ prekṣya mayastvatha mahāsuraḥ abravīdvacanaṃ tuṣṭo hṛṣṭaromānanekṣaṇaḥ
134.10
औत्पातिकं पुरे ऽस्माकं यथा नान्यत्र कुत्रचित् वर्तते वर्तमानज्ञ वद त्वं हि च नारद
autpātikaṃ pure 'smākaṃ yathā nānyatra kutracit vartate vartamānajña vada tvaṃ hi ca nārada
134.11
दृश्यन्ते भयदाः स्वप्ना भज्यन्ते च ध्वजाः परम् विना च वायुना केतुः पतते च तथा भुवि
dṛśyante bhayadāḥ svapnā bhajyante ca dhvajāḥ param vinā ca vāyunā ketuḥ patate ca tathā bhuvi
134.12
अट्टालकाश्च नृत्यन्ते सपताकाः सगोपुराः हिंस हिंसेति श्रूयन्ते गिरश्च भयदाः पुरे
aṭṭālakāśca nṛtyante sapatākāḥ sagopurāḥ hiṃsa hiṃseti śrūyante giraśca bhayadāḥ pure
134.13
नाहं बिभेमि देवानां सेन्द्राणामपि नारद मुक्त्वैकं वरदं स्थाणुं भक्ताभयकरं हरम्
nāhaṃ bibhemi devānāṃ sendrāṇāmapi nārada muktvaikaṃ varadaṃ sthāṇuṃ bhaktābhayakaraṃ haram
134.14
भगवन्नास्त्यविदितम् उत्पातेषु तवानघ अनागतमतीतं च भवाञ्जानाति तत्त्वतः
bhagavannāstyaviditam utpāteṣu tavānagha anāgatamatītaṃ ca bhavāñjānāti tattvataḥ
134.15
तदेतन्नो भयस्थानम् उत्पाताभिनिवेदितम् कथयस्व मुनिश्रेष्ठ प्रपन्नस्य तु नारद
tadetanno bhayasthānam utpātābhiniveditam kathayasva muniśreṣṭha prapannasya tu nārada
134.16
इत्युक्तो नारदस्तेन मयेनामयवर्जितः
ityukto nāradastena mayenāmayavarjitaḥ
134.17
शृणु दानव तत्त्वेन भवन्त्यौत्पातिका यथा धर्मेति धारणे धातुर् माहात्म्ये चैव पठ्यते धारणाच्च महत्त्वेन धर्म एष निरुच्यते
śṛṇu dānava tattvena bhavantyautpātikā yathā dharmeti dhāraṇe dhātur māhātmye caiva paṭhyate dhāraṇācca mahattvena dharma eṣa nirucyate
134.18
स इष्टप्रापको धर्म आचार्यैरुपदिश्यते इतरश्चानिष्टफल आचार्यैर्नोपदिश्यते
sa iṣṭaprāpako dharma ācāryairupadiśyate itaraścāniṣṭaphala ācāryairnopadiśyate
134.19
उत्पथान्मार्गमागच्छेन् मार्गाच्चेव विमार्गताम् विनाशस्तस्य निर्देश्य इति वेदविदो विदुः
utpathānmārgamāgacchen mārgācceva vimārgatām vināśastasya nirdeśya iti vedavido viduḥ
134.20
त्वमधर्मरथारूढः सहैभिर्मत्तदानवैः अपकारिषु देवानां कुरुषे त्वं सहायताम्
tvamadharmarathārūḍhaḥ sahaibhirmattadānavaiḥ apakāriṣu devānāṃ kuruṣe tvaṃ sahāyatām
134.21
तदेतान्येवमादीनि उत्पातावेदितानि च वैनाशिकानि दृश्यन्ते दानवानां तथैव च
tadetānyevamādīni utpātāveditāni ca vaināśikāni dṛśyante dānavānāṃ tathaiva ca
134.22
एष रुद्रः समास्थाय महालोकमयं रथम् आयाति त्रिपुरं हन्तुं मय त्वामसुरानपि
eṣa rudraḥ samāsthāya mahālokamayaṃ ratham āyāti tripuraṃ hantuṃ maya tvāmasurānapi
134.23
स त्वं महौजसं नित्यं प्रपद्यस्व महेश्वरम् यास्यसे सह पुत्रेण दानवैः सह मानद
sa tvaṃ mahaujasaṃ nityaṃ prapadyasva maheśvaram yāsyase saha putreṇa dānavaiḥ saha mānada
134.24
इत्येवमावेद्य भयं दानवोपस्थितं महत् दानवानां पुनर्देवो देवेशपदमागतः
ityevamāvedya bhayaṃ dānavopasthitaṃ mahat dānavānāṃ punardevo deveśapadamāgataḥ
134.25
नारदे तु मुनौ याते मयो दानवनायकः शूरसंमतमित्येवं दानवानाह दानवः
nārade tu munau yāte mayo dānavanāyakaḥ śūrasaṃmatamityevaṃ dānavānāha dānavaḥ
134.26
शूराः स्थ जातपुत्राः स्थ कृतकृत्याः स्थ दानवाः युध्यध्वं दैवतैः सार्धं कर्तव्यं चापि नो भयम्
śūrāḥ stha jātaputrāḥ stha kṛtakṛtyāḥ stha dānavāḥ yudhyadhvaṃ daivataiḥ sārdhaṃ kartavyaṃ cāpi no bhayam
134.27
जित्वा वयं भविष्यामः सर्वे ऽमरसभासदः देवांश्च सेन्द्रकान्हत्वा लोकान्भोक्ष्यामहे ऽसुराः
jitvā vayaṃ bhaviṣyāmaḥ sarve 'marasabhāsadaḥ devāṃśca sendrakānhatvā lokānbhokṣyāmahe 'surāḥ
134.28
अट्टालकेषु च तथा तिष्ठध्वं शस्त्रपाणयः दंशिता युद्धसज्जाश्च तिष्ठध्वं प्रोद्यतायुधाः
aṭṭālakeṣu ca tathā tiṣṭhadhvaṃ śastrapāṇayaḥ daṃśitā yuddhasajjāśca tiṣṭhadhvaṃ prodyatāyudhāḥ
134.29
पुराणि त्रीणि चैतानि यथास्थानेषु दानवाः तिष्ठध्वं लङ्घनीयानि भविष्यन्ति पुराणि च
purāṇi trīṇi caitāni yathāsthāneṣu dānavāḥ tiṣṭhadhvaṃ laṅghanīyāni bhaviṣyanti purāṇi ca
134.30
नमोगतास्तथा शूरा देवता विदिता हि वः ताः प्रयत्नेन वार्याश्च विदार्याश्चैव सायकैः
namogatāstathā śūrā devatā viditā hi vaḥ tāḥ prayatnena vāryāśca vidāryāścaiva sāyakaiḥ
134.31
इति दनुतनयान्मयस्तथोक्त्वा सुरगणवारणवारणे वचांसि युवतिजनविषण्णमानसं तत् त्रिपुरपुरं सहसा विवेश राजा
iti danutanayānmayastathoktvā suragaṇavāraṇavāraṇe vacāṃsi yuvatijanaviṣaṇṇamānasaṃ tat tripurapuraṃ sahasā viveśa rājā
134.32
अथ रजतविशुद्धभावभावो भवमभिपूज्य दिगम्बरं सुगीर्भिः शरणमुपजगाम देवदेवं मदनार्यन्धकयज्ञदेहघातम्
atha rajataviśuddhabhāvabhāvo bhavamabhipūjya digambaraṃ sugīrbhiḥ śaraṇamupajagāma devadevaṃ madanāryandhakayajñadehaghātam
134.33
मयमभयपदैषिणं प्रपन्नं न किल बुबोध तृतीयदीप्तनेत्रः तदभिमतमदात्ततः शशाङ्की स च किल निर्भय एव दानवो ऽभूत्
mayamabhayapadaiṣiṇaṃ prapannaṃ na kila bubodha tṛtīyadīptanetraḥ tadabhimatamadāttataḥ śaśāṅkī sa ca kila nirbhaya eva dānavo 'bhūt
Chapter 135
135.1
मत्स्य-पुराण 135 ततो रणे देवबलं नारदो ऽभ्यगमत्पुनः आगत्य चैव त्रिपुरात् सभायामास्थितः स्वयम्
matsya-purāṇa 135 tato raṇe devabalaṃ nārado 'bhyagamatpunaḥ āgatya caiva tripurāt sabhāyāmāsthitaḥ svayam
135.2
इलावृतमिति ख्यातं तद्वर्षं विस्तृतायतम् यत्र यज्ञो बलेर्वृत्तो बलिर्यत्र च संयतः
ilāvṛtamiti khyātaṃ tadvarṣaṃ vistṛtāyatam yatra yajño balervṛtto baliryatra ca saṃyataḥ
135.3
देवानां जन्मभूमिर्या त्रिषु लोकेषु विश्रुता विवाहाः क्रतवश्चैव जातकर्मादिकाः क्रियाः
devānāṃ janmabhūmiryā triṣu lokeṣu viśrutā vivāhāḥ kratavaścaiva jātakarmādikāḥ kriyāḥ
135.4
देवानां यत्र वृत्तानि कन्यादानानि यानि च रेमे नित्यं भवो यत्र सहायैः पार्षदैर्गणैः
devānāṃ yatra vṛttāni kanyādānāni yāni ca reme nityaṃ bhavo yatra sahāyaiḥ pārṣadairgaṇaiḥ
135.5
लोकपालाः सदा यत्र तस्थुर्मेरुगिरौ यथा मधुपिङ्गलनेत्रस्तु चन्द्रावयवभूषणः देवानामधिपं प्राह गणपांश्च महेश्वरः
lokapālāḥ sadā yatra tasthurmerugirau yathā madhupiṅgalanetrastu candrāvayavabhūṣaṇaḥ devānāmadhipaṃ prāha gaṇapāṃśca maheśvaraḥ
135.6
वासवैतद् अरीणां ते त्रिपुरं परिदृश्यते विमानैश्च पताकाभिर् ध्वजैश्च समलंकृतम्
vāsavaitad arīṇāṃ te tripuraṃ paridṛśyate vimānaiśca patākābhir dhvajaiśca samalaṃkṛtam
135.7
इदं वृत्तमिदं ख्यातं वह्निवद्भृशतापनम् एते जना गिरिप्रख्याः सकुण्डलकिरीटिनः
idaṃ vṛttamidaṃ khyātaṃ vahnivadbhṛśatāpanam ete janā giriprakhyāḥ sakuṇḍalakirīṭinaḥ
135.8
प्राकारगोपुराट्टेषु कक्षान्ते दानवाः स्थिताः इमे च तोयदाभासा दनुजा विकृताननाः
prākāragopurāṭṭeṣu kakṣānte dānavāḥ sthitāḥ ime ca toyadābhāsā danujā vikṛtānanāḥ
135.9
निर्गच्छन्ति पुरो दैत्याः सायुधा विजयैषिणः
nirgacchanti puro daityāḥ sāyudhā vijayaiṣiṇaḥ
135.10
स त्वं सुरशतैः सार्धं ससहायो वरायुधः सहद्भिर्मामकैर्भृत्यैर् व्यापादय महासुरान्
sa tvaṃ suraśataiḥ sārdhaṃ sasahāyo varāyudhaḥ sahadbhirmāmakairbhṛtyair vyāpādaya mahāsurān
135.11
अहं च रथवर्येण निश्चलाचलवत्स्थितः पुरः पुरस्य रन्ध्रार्थी स्थास्यामि विजयाय वः
ahaṃ ca rathavaryeṇa niścalācalavatsthitaḥ puraḥ purasya randhrārthī sthāsyāmi vijayāya vaḥ
135.12
यदा तु पुष्ययोगेण एकत्वं स्थास्यते पुरम् तदेतन्निर्दहिष्यामि शरेणैकेन वासव
yadā tu puṣyayogeṇa ekatvaṃ sthāsyate puram tadetannirdahiṣyāmi śareṇaikena vāsava
135.13
इत्युक्तो वै भगवता रुद्रेणेह सुरेश्वरः ययौ तत्त्रिपुरं जेतुं तेन सैन्येन संवृतः
ityukto vai bhagavatā rudreṇeha sureśvaraḥ yayau tattripuraṃ jetuṃ tena sainyena saṃvṛtaḥ
135.14
प्रक्रान्तरथभीमैस्तैः सदेवैः पार्षदां गणैः कृतसिंहरवोपेतैर् उद्गच्छद्भिरिवाम्बुदैः
prakrāntarathabhīmaistaiḥ sadevaiḥ pārṣadāṃ gaṇaiḥ kṛtasiṃharavopetair udgacchadbhirivāmbudaiḥ
135.15
तेन नादेन त्रिपुराद् दानवा युद्धलालसाः उत्पत्य दुद्रुवुश्चेलुः सायुधाः खे गणेश्वरान्
tena nādena tripurād dānavā yuddhalālasāḥ utpatya dudruvuśceluḥ sāyudhāḥ khe gaṇeśvarān
135.16
अन्ये पयोधरारावाः पयोधरसमा बभुः ससिंहनादं वादित्रं वादयामासुरुद्धताः
anye payodharārāvāḥ payodharasamā babhuḥ sasiṃhanādaṃ vāditraṃ vādayāmāsuruddhatāḥ
135.17
देवानां सिंहनादश्च सर्वतूर्यरवो महान् ग्रस्तो ऽभूद्दैत्यनादैश्च चन्द्रस्तोयधरैरिव
devānāṃ siṃhanādaśca sarvatūryaravo mahān grasto 'bhūddaityanādaiśca candrastoyadharairiva
135.18
चन्द्रोदयात्समुद्भूतः पौर्णमास इवार्णवः त्रिपुरं प्रभवत्तद्वद् भीमरूपमहासुरैः
candrodayātsamudbhūtaḥ paurṇamāsa ivārṇavaḥ tripuraṃ prabhavattadvad bhīmarūpamahāsuraiḥ
135.19
प्राकारेषु पुरे तत्र गोपुरेष्वपि चापरे अट्टालकान्समारुह्य केचिच् चलितवादिनः
prākāreṣu pure tatra gopureṣvapi cāpare aṭṭālakānsamāruhya kecic calitavādinaḥ
135.20
स्वर्णमालाधराः शूराः प्रभासितकराम्बराः केचिन् नदन्ति दनुजास् तोयमत्ता इवाम्बुदाः
svarṇamālādharāḥ śūrāḥ prabhāsitakarāmbarāḥ kecin nadanti danujās toyamattā ivāmbudāḥ
135.21
इतश्चेतश्च धावन्तः केचिदुद्भूतवाससः किमेतदिति पप्रच्छुर् अन्योन्यं गृहमाश्रिताः
itaścetaśca dhāvantaḥ kecidudbhūtavāsasaḥ kimetaditi papracchur anyonyaṃ gṛhamāśritāḥ
135.22
किमेतन्नैव जानामि ज्ञानमन्तर्हितं हि मे ज्ञास्यसे ऽनन्तरेणेति कालो विस्तारतो महान्
kimetannaiva jānāmi jñānamantarhitaṃ hi me jñāsyase 'nantareṇeti kālo vistārato mahān
135.23
सो ऽप्यसौ पृथ्वीसारं च सिंहश्च रथमास्थितः तिष्ठते त्रिपुरं पीड्य देहं व्याधिरिवोच्छ्रितः
so 'pyasau pṛthvīsāraṃ ca siṃhaśca rathamāsthitaḥ tiṣṭhate tripuraṃ pīḍya dehaṃ vyādhirivocchritaḥ
135.24
य एषो ऽस्ति स एषो ऽस्तु का चिन्ता सम्भ्रमे सति एहि आयुधम् आदाय क्व मे पृच्छा भविष्यति
ya eṣo 'sti sa eṣo 'stu kā cintā sambhrame sati ehi āyudham ādāya kva me pṛcchā bhaviṣyati
135.25
इति ते ऽन्योन्यमाविद्धा उत्तरोत्तरभाषिणः आसाद्य पृच्छन्ति तदा दानवास्त्रिपुरालयाः
iti te 'nyonyamāviddhā uttarottarabhāṣiṇaḥ āsādya pṛcchanti tadā dānavāstripurālayāḥ
135.26
तारकाख्यपुरे दैत्यास् तारकाख्यपुरःसराः निर्गताः कुपितास्तूर्णं बिलादिव महोरगाः
tārakākhyapure daityās tārakākhyapuraḥsarāḥ nirgatāḥ kupitāstūrṇaṃ bilādiva mahoragāḥ
135.27
निर्धावन्तस्तु ते दैत्याः प्रमथाधिपयूथपैः निरुद्धा गजराजानो यथा केसरियूथपैः
nirdhāvantastu te daityāḥ pramathādhipayūthapaiḥ niruddhā gajarājāno yathā kesariyūthapaiḥ
135.28
दर्पितानां ततश्चैषां दर्पितानाम् इवाग्नीनाम् रूपाणि जज्वलुस्तेषाम् अग्नीनामिव धम्यताम्
darpitānāṃ tataścaiṣāṃ darpitānām ivāgnīnām rūpāṇi jajvalusteṣām agnīnāmiva dhamyatām
135.29
ततो बृहन्ति चापानि भीमनादानि सर्वशः निकृष्य जघ्नुरन्योन्यम् इषुभिः प्राणभोजनैः
tato bṛhanti cāpāni bhīmanādāni sarvaśaḥ nikṛṣya jaghnuranyonyam iṣubhiḥ prāṇabhojanaiḥ
135.30
मार्जारमृगभीमास्यान् पार्षदान्विकृताननान् दृष्ट्वा दृष्ट्वाहसन्नुच्चैर् दानवा रूपसम्पदा
mārjāramṛgabhīmāsyān pārṣadānvikṛtānanān dṛṣṭvā dṛṣṭvāhasannuccair dānavā rūpasampadā
135.31
बाहुभिः परिघाकारैः कृष्यतां धनुषां शराः भटवर्मेषु विविशुस् तडागानीव पक्षिणः
bāhubhiḥ parighākāraiḥ kṛṣyatāṃ dhanuṣāṃ śarāḥ bhaṭavarmeṣu viviśus taḍāgānīva pakṣiṇaḥ
135.32
मृताः स्थ क्व नु यास्यध्वं हनिष्यामो निवर्तताम् इत्येवं परुषाण्युक्त्वा दानवाः पार्षदर्षभान्
mṛtāḥ stha kva nu yāsyadhvaṃ haniṣyāmo nivartatām ityevaṃ paruṣāṇyuktvā dānavāḥ pārṣadarṣabhān
135.33
बिभिदुः सायकैस्तीक्ष्णैः सूर्यपादा इवाम्बुदान् प्रमथा अपि सिंहाक्षाः सिंहविक्रान्तविक्रमाः खण्डशैलशिलावृक्षैर् बिभिदुर् दैत्यदानवान्
bibhiduḥ sāyakaistīkṣṇaiḥ sūryapādā ivāmbudān pramathā api siṃhākṣāḥ siṃhavikrāntavikramāḥ khaṇḍaśailaśilāvṛkṣair bibhidur daityadānavān
135.34
अम्बुदैराकुलमिव हंसाकुलमिवाम्बरम् दानवाकुलमत्यर्थं तत्पुरं सकलं बभौ
ambudairākulamiva haṃsākulamivāmbaram dānavākulamatyarthaṃ tatpuraṃ sakalaṃ babhau
135.35
विकृष्टचापा दैत्येन्द्राः सृजन्ति शरदुर्दिनम् इन्द्रचापाङ्कितोरस्का जलदा इव दुर्दिनम्
vikṛṣṭacāpā daityendrāḥ sṛjanti śaradurdinam indracāpāṅkitoraskā jaladā iva durdinam
135.36
इषुभिस्ताड्यमानास्ते भूयो भूयो गणेश्वराः चक्रुस्ते देहनिर्यासं स्वर्णधातुमिवाचलाः
iṣubhistāḍyamānāste bhūyo bhūyo gaṇeśvarāḥ cakruste dehaniryāsaṃ svarṇadhātumivācalāḥ
135.37
तथा वृक्षशिलावज्रशूलपट्टिपरश्वधैः चूर्ण्यन्ते ऽभिहता दैत्याः काचाष्टङ्कहता इव
tathā vṛkṣaśilāvajraśūlapaṭṭiparaśvadhaiḥ cūrṇyante 'bhihatā daityāḥ kācāṣṭaṅkahatā iva
135.38
चन्द्रोदयात्समुद्भूतः पौर्णमास इवार्णवः त्रिपुरं प्रभवत् तद्वद् भीमरूपमहासुरैः
candrodayātsamudbhūtaḥ paurṇamāsa ivārṇavaḥ tripuraṃ prabhavat tadvad bhīmarūpamahāsuraiḥ
135.39
तारकाख्यो जयत्येष इति दैत्या अघोषयन् जयतीन्द्रश्च रुद्रश्च इत्येव च गणेश्वराः
tārakākhyo jayatyeṣa iti daityā aghoṣayan jayatīndraśca rudraśca ityeva ca gaṇeśvarāḥ
135.40
वारिता दारिता बाणैर् योधास्तस्मिन्बलार्णवे निःस्वनन्तो ऽम्बुसमये जलगर्भा इवाम्बुदाः
vāritā dāritā bāṇair yodhāstasminbalārṇave niḥsvananto 'mbusamaye jalagarbhā ivāmbudāḥ
135.41
करैश्छिन्नैः शिरोभिश्च ध्वजैश्छत्त्रैश्च पाण्डुरैः युद्धभूमिर्भयवती मांसशोणितपूरिता
karaiśchinnaiḥ śirobhiśca dhvajaiśchattraiśca pāṇḍuraiḥ yuddhabhūmirbhayavatī māṃsaśoṇitapūritā
135.42
व्योम्नि चोत्प्लुत्य सहसा तालमात्रं वरायुधैः दृढाहताः पतन् पूर्वं दानवाः प्रमथास्तथा
vyomni cotplutya sahasā tālamātraṃ varāyudhaiḥ dṛḍhāhatāḥ patan pūrvaṃ dānavāḥ pramathāstathā
135.43
सिद्धाश्चाप्सरसश्चैव चारणाश्च नभोगताः दृढप्रहारहृषिताः साधु साध्विति चुक्रुशुः
siddhāścāpsarasaścaiva cāraṇāśca nabhogatāḥ dṛḍhaprahārahṛṣitāḥ sādhu sādhviti cukruśuḥ
135.44
अनाहताश्च वियति देवदुन्दुभयस्तथा नदन्तो मेघशब्देन शरभा इव रोषिताः
anāhatāśca viyati devadundubhayastathā nadanto meghaśabdena śarabhā iva roṣitāḥ
135.45
ते तस्मिंस्त्रिपुरे दैत्या नद्यः सिन्धुपताविव विशन्ति क्रुद्धवदना वल्मीकमिव पन्नगाः
te tasmiṃstripure daityā nadyaḥ sindhupatāviva viśanti kruddhavadanā valmīkamiva pannagāḥ
135.46
तारकाख्यपुरे तस्मिन् सुराः शूराः समन्ततः सशस्त्रा निपतन्ति स्म सपक्षा इव भूधराः
tārakākhyapure tasmin surāḥ śūrāḥ samantataḥ saśastrā nipatanti sma sapakṣā iva bhūdharāḥ
135.47
योधयन्ति त्रिभागेण त्रिपुरे तु गणेश्वराः विद्युन्माली मयश्चैव मग्नौ च द्रुमवद्रणे
yodhayanti tribhāgeṇa tripure tu gaṇeśvarāḥ vidyunmālī mayaścaiva magnau ca drumavadraṇe
135.48
विद्युन्माली स दैत्येन्द्रो गिरीन्द्रसदृशद्युतिः आदाय परिघं घोरं ताडयामास नन्दिनम्
vidyunmālī sa daityendro girīndrasadṛśadyutiḥ ādāya parighaṃ ghoraṃ tāḍayāmāsa nandinam
135.49
स नन्दी दानवेन्द्रेण परिघेण दृढाहतः भ्रमते मधुना व्यक्तः पुरा नारायणो यथा
sa nandī dānavendreṇa parigheṇa dṛḍhāhataḥ bhramate madhunā vyaktaḥ purā nārāyaṇo yathā
135.50
नन्दीश्वरे गते तत्र गणपाः ख्यातविक्रमाः दुद्रुवुर्जातसंरम्भा विद्युन्मालिनमासुरम्
nandīśvare gate tatra gaṇapāḥ khyātavikramāḥ dudruvurjātasaṃrambhā vidyunmālinamāsuram
135.51
घण्टाकर्णः शङ्कुकर्णो महाकालश्च पार्षदाः ततश्च सायकैः सर्वान् गणपान्गणपाकृतीन्
ghaṇṭākarṇaḥ śaṅkukarṇo mahākālaśca pārṣadāḥ tataśca sāyakaiḥ sarvān gaṇapāngaṇapākṛtīn
135.52
भूयो भूयः स विव्याध गणेश्वरमहत्तमान् भित्त्वा भित्त्वा रुरावोच्चैर् नभस्यम्बुधरो यथा
bhūyo bhūyaḥ sa vivyādha gaṇeśvaramahattamān bhittvā bhittvā rurāvoccair nabhasyambudharo yathā
135.53
तस्यारम्भितशब्देन नन्दी दिनकरप्रभः संज्ञां प्राप्य ततः सो ऽपि विद्युन्मालिनमाद्रवत्
tasyārambhitaśabdena nandī dinakaraprabhaḥ saṃjñāṃ prāpya tataḥ so 'pi vidyunmālinamādravat
135.54
रुद्रदत्तं तदा दीप्तं दीप्तानलसमप्रभम् वज्रं वज्रनिभाङ्गस्य दानवस्य ससर्ज ह
rudradattaṃ tadā dīptaṃ dīptānalasamaprabham vajraṃ vajranibhāṅgasya dānavasya sasarja ha
135.55
तं नन्दिभुजनिर्मुक्तं मुक्ताफलविभूषितम् पपात वक्षसि तदा वज्रं दैत्यस्य भीषणम्
taṃ nandibhujanirmuktaṃ muktāphalavibhūṣitam papāta vakṣasi tadā vajraṃ daityasya bhīṣaṇam
135.56
स वज्रनिहतो दैत्यो वज्रसंहननोपमः पपात वज्राभिहतः शक्रेणाद्रिरिवाहतः
sa vajranihato daityo vajrasaṃhananopamaḥ papāta vajrābhihataḥ śakreṇādririvāhataḥ
135.57
दैत्येश्वरं विनिहतं नन्दिना कुलनन्दिना चुक्रुशुर्दानवाः प्रेक्ष्य दुद्रुवुश्च गणाधिपाः
daityeśvaraṃ vinihataṃ nandinā kulanandinā cukruśurdānavāḥ prekṣya dudruvuśca gaṇādhipāḥ
135.58
दुःखामर्षितरोषास्ते विद्युन्मालिनि पातिते द्रुमशैलमहावृष्टिं पयोदाः ससृजुर्यथा
duḥkhāmarṣitaroṣāste vidyunmālini pātite drumaśailamahāvṛṣṭiṃ payodāḥ sasṛjuryathā
135.59
ते पीड्यमाना गुरुभिर् गिरिभिश्च गणेश्वराः कर्तव्यं न विदुः किंचिद् वन्द्यमाधार्मिका इव
te pīḍyamānā gurubhir giribhiśca gaṇeśvarāḥ kartavyaṃ na viduḥ kiṃcid vandyamādhārmikā iva
135.60
ततो ऽसुरवरः श्रीमांस् तारकाख्यः प्रतापवान् सतरूणां गिरीणां वै तुल्यरूपधरो बभौ
tato 'suravaraḥ śrīmāṃs tārakākhyaḥ pratāpavān satarūṇāṃ girīṇāṃ vai tulyarūpadharo babhau
135.61
भिन्नोत्तमाङ्गा गणपा भिन्नपादाङ्किताननाः विरेजुर्भुजगा मन्त्रैर् वार्यमाणा यथा तथा
bhinnottamāṅgā gaṇapā bhinnapādāṅkitānanāḥ virejurbhujagā mantrair vāryamāṇā yathā tathā
135.62
मयेन मायावीर्येण वध्यमाना गणेश्वराः भ्रमन्ति बहुशब्दालाः पञ्जरे शकुना इव
mayena māyāvīryeṇa vadhyamānā gaṇeśvarāḥ bhramanti bahuśabdālāḥ pañjare śakunā iva
135.63
तयासुरवरः श्रीमांस् तारकाख्यः प्रतापवान् ददाह च बलं सर्वं शुष्केन्धनमिवानलः
tayāsuravaraḥ śrīmāṃs tārakākhyaḥ pratāpavān dadāha ca balaṃ sarvaṃ śuṣkendhanamivānalaḥ
135.64
तारकाख्येन वार्यन्ते शरवर्षैस्तदा गणाः मयेन मायानिहतास् तारकाख्येन चेषुभिः गणेशा विधुरा जाता जीर्णमूला यथा द्रुमाः
tārakākhyena vāryante śaravarṣaistadā gaṇāḥ mayena māyānihatās tārakākhyena ceṣubhiḥ gaṇeśā vidhurā jātā jīrṇamūlā yathā drumāḥ
135.65
भूयः संपतते चाग्निर् ग्रहान्ग्राहान्भुजंगमान् गिरीन्द्रांश्च हरीन्व्याघ्रान् वृक्षान् सृमरवर्णकान्
bhūyaḥ saṃpatate cāgnir grahāngrāhānbhujaṃgamān girīndrāṃśca harīnvyāghrān vṛkṣān sṛmaravarṇakān
135.66
शरभानष्टपादांश्च अपः पवनमेव च मयो मायाबलेनैव पातयत्येव शत्रुषु
śarabhānaṣṭapādāṃśca apaḥ pavanameva ca mayo māyābalenaiva pātayatyeva śatruṣu
135.67
ते तारकाख्येन मयेन मायया संमुह्यमाना विवशा गणेश्वराः नाशक्नुवंस्ते मनसापि चेष्टितुं यथेन्द्रियार्था मुनिनाभिसंयताः
te tārakākhyena mayena māyayā saṃmuhyamānā vivaśā gaṇeśvarāḥ nāśaknuvaṃste manasāpi ceṣṭituṃ yathendriyārthā muninābhisaṃyatāḥ
135.68
महाजलाग्न्यादिसकुञ्जरोरगैर् हरीन्द्रव्याघ्रर्क्षतरक्षुराक्षसैः विबाध्यमानास्तमसा विमोहिताः समुद्रमध्येष्विव गाधकाङ्क्षिणः
mahājalāgnyādisakuñjaroragair harīndravyāghrarkṣatarakṣurākṣasaiḥ vibādhyamānāstamasā vimohitāḥ samudramadhyeṣviva gādhakāṅkṣiṇaḥ
135.69
संमर्द्यमानेषु गणेश्वरेषु संनर्दमानेषु सुरेतरेषु ततः सुराणां प्रवराभिरक्षितुं रिपोर्बलं संविविशुः सहायुधाः
saṃmardyamāneṣu gaṇeśvareṣu saṃnardamāneṣu suretareṣu tataḥ surāṇāṃ pravarābhirakṣituṃ riporbalaṃ saṃviviśuḥ sahāyudhāḥ
135.70
यमो गदास्त्रो वरुणश्च भास्करस् तथा कुमारो ऽमरकोटिसंयुतः स्वयं च शक्रः सितनागवाहनः कुलीशपाणिः सुरलोकपुंगवः
yamo gadāstro varuṇaśca bhāskaras tathā kumāro 'marakoṭisaṃyutaḥ svayaṃ ca śakraḥ sitanāgavāhanaḥ kulīśapāṇiḥ suralokapuṃgavaḥ
135.71
स चोडुनाथः ससुतो दिवाकरः स सान्तकस्त्र्यक्षपतिर् महाद्युतिः एते रिपूणां प्रबलाभिरक्षितं तदा बलं संविविशुर्मदोद्धताः
sa coḍunāthaḥ sasuto divākaraḥ sa sāntakastryakṣapatir mahādyutiḥ ete ripūṇāṃ prabalābhirakṣitaṃ tadā balaṃ saṃviviśurmadoddhatāḥ
135.72
यथा वनं दर्पितकुञ्जराधिपा यथा नभः साम्बुधरं दिवाकरः यथा च सिंहैर्विजनेषु गोकुलं तथा बलं तत्त्रिदशैर् अभिद्रुतम्
yathā vanaṃ darpitakuñjarādhipā yathā nabhaḥ sāmbudharaṃ divākaraḥ yathā ca siṃhairvijaneṣu gokulaṃ tathā balaṃ tattridaśair abhidrutam
135.73
कृतप्रहारातुरदीनदानवं ततस्त्वभज्यन्त बलं हि पार्षदाः स्वर्ज्योतिषां ज्योतिर् इवोष्मवान् हरिर् यथा तमो घोरतरं नराणाम्
kṛtaprahārāturadīnadānavaṃ tatastvabhajyanta balaṃ hi pārṣadāḥ svarjyotiṣāṃ jyotir ivoṣmavān harir yathā tamo ghorataraṃ narāṇām
135.74
विशान्तयामास यथा सदैव निशाकरः संचितशार्वरं तमः ततो ऽपकृष्टे च तमःप्रभावे अस्त्रप्रभावे च विवर्धमाने
viśāntayāmāsa yathā sadaiva niśākaraḥ saṃcitaśārvaraṃ tamaḥ tato 'pakṛṣṭe ca tamaḥprabhāve astraprabhāve ca vivardhamāne
135.75
दिग्लोकपालैर् गणनायकैश्च कृतो महान्सिंहरवो मुहूर्तम् संख्ये विभग्ना विकरा विपादाश् छिन्नोत्तमाङ्गाः शरपूरिताङ्गाः
diglokapālair gaṇanāyakaiśca kṛto mahānsiṃharavo muhūrtam saṃkhye vibhagnā vikarā vipādāś chinnottamāṅgāḥ śarapūritāṅgāḥ
135.76
देवेतरा देववरैर्विभिन्नाः सीदन्ति पङ्केषु यथा गजेन्द्राः वज्रेण भीमेन च वज्रपाणिः शक्त्या च शक्त्या च मयूरकेतुः
devetarā devavarairvibhinnāḥ sīdanti paṅkeṣu yathā gajendrāḥ vajreṇa bhīmena ca vajrapāṇiḥ śaktyā ca śaktyā ca mayūraketuḥ
135.77
दण्डेन चोग्रेण च धर्मराजः पाशेन चोग्रेण च वारिगोप्ता शूलेन कालेन च यक्षराजो वीर्येण तेजस्वितया सुकेशः
daṇḍena cogreṇa ca dharmarājaḥ pāśena cogreṇa ca vārigoptā śūlena kālena ca yakṣarājo vīryeṇa tejasvitayā sukeśaḥ
135.78
गणेश्वरास्ते सुरसंनिकाशाः पूर्णाहुतीसिक्तशिखिप्रकाशाः उत्सादयन्ते दनुपुत्रवृन्दान् यथैव इन्द्राशनयः पतन्त्यः
gaṇeśvarāste surasaṃnikāśāḥ pūrṇāhutīsiktaśikhiprakāśāḥ utsādayante danuputravṛndān yathaiva indrāśanayaḥ patantyaḥ
135.79
मयस्तु देवान्परिरक्षितारम् उमात्मजं देववरं कुमारम् शरेण भित्त्वा स हि तारकासुतं स तारकाख्यासुरम् आबभाषे
mayastu devānparirakṣitāram umātmajaṃ devavaraṃ kumāram śareṇa bhittvā sa hi tārakāsutaṃ sa tārakākhyāsuram ābabhāṣe
135.80
कृत्वा प्रहारं प्रविशामि वीरं पुरं हि दैत्येन्द्रबलेन युक्तः विश्राममूर्जस्करमप्यवाप्य पुनः करिष्यामि रणं प्रपन्नैः
kṛtvā prahāraṃ praviśāmi vīraṃ puraṃ hi daityendrabalena yuktaḥ viśrāmamūrjaskaramapyavāpya punaḥ kariṣyāmi raṇaṃ prapannaiḥ
135.81
वयं हि शस्त्रक्षतविक्षताङ्गा विशीर्णशस्त्रध्वजवर्मवाहाः जयैषिणस्ते जयकाशिनश्च गणेश्वरा लोकवराधिपाश्च
vayaṃ hi śastrakṣatavikṣatāṅgā viśīrṇaśastradhvajavarmavāhāḥ jayaiṣiṇaste jayakāśinaśca gaṇeśvarā lokavarādhipāśca
135.82
मयस्य श्रुत्वा दिवि तारकाख्यो वचो ऽभिकाङ्क्षन्क्षतजोपमाक्षः विवेश तूर्णं त्रिपुरं दितेः सुतैः सुतैरदित्या युधि वृद्धहर्षैः
mayasya śrutvā divi tārakākhyo vaco 'bhikāṅkṣankṣatajopamākṣaḥ viveśa tūrṇaṃ tripuraṃ diteḥ sutaiḥ sutairadityā yudhi vṛddhaharṣaiḥ
135.83
ततः सशङ्खानकभेरिभीमं ससिंहनादं हरसैन्यमाबभौ ।
मयानुगं घोरगभीरगह्वरं यथा सिंहनादितम्
tataḥ saśaṅkhānakabheribhīmaṃ sasiṃhanādaṃ harasainyamābabhau |
mayānugaṃ ghoragabhīragahvaraṃ yathā siṃhanāditam
Chapter 136
136.1
- मत्स्य-पुराण 136 मयः प्रहारं कृत्वा तु मायावी दानवर्षभः विवेश तूर्णं त्रिपुरम् अभ्रं नीलमिवाम्बरम्
** matsya-purāṇa 136 mayaḥ prahāraṃ kṛtvā tu māyāvī dānavarṣabhaḥ viveśa tūrṇaṃ tripuram abhraṃ nīlamivāmbaram*
136.2
स दीर्घमुष्णं निःश्वस्य दानवान्वीक्ष्य मध्यगान् दध्यौ लोकक्षये प्राप्ते कालं काल इवापरः
sa dīrghamuṣṇaṃ niḥśvasya dānavānvīkṣya madhyagān dadhyau lokakṣaye prāpte kālaṃ kāla ivāparaḥ
136.3
इन्द्रो ऽपि बिभ्यते यस्य स्थितो युद्धेप्सुरग्रतः स चापि निधनं प्राप्तो विद्युन्माली महायशाः
indro 'pi bibhyate yasya sthito yuddhepsuragrataḥ sa cāpi nidhanaṃ prāpto vidyunmālī mahāyaśāḥ
136.4
दुर्गं वै त्रिपुरस्यास्य न समं विद्यते पुरम् तस्याप्येषो ऽनयः प्राप्तो न दुर्गं कारणं क्वचित्
durgaṃ vai tripurasyāsya na samaṃ vidyate puram tasyāpyeṣo 'nayaḥ prāpto na durgaṃ kāraṇaṃ kvacit
136.5
कालस्यैव वशे सर्वं दुर्गं दुर्गतरं च यत् काले क्रुद्धे कथं कालात् त्राणं नो ऽद्य भविष्यति
kālasyaiva vaśe sarvaṃ durgaṃ durgataraṃ ca yat kāle kruddhe kathaṃ kālāt trāṇaṃ no 'dya bhaviṣyati
136.6
एकेषु त्रिषु यत्किंचिद् बलं वै सर्वजन्तुषु कालस्य तद्वशं सर्वम् इति पैतामहो विधिः
ekeṣu triṣu yatkiṃcid balaṃ vai sarvajantuṣu kālasya tadvaśaṃ sarvam iti paitāmaho vidhiḥ
136.7
अस्मिन्कः प्रभवेद्योगो ह्य् असंधार्ये ऽमितात्मनि लङ्घने कः समर्थः स्याद् ऋते देवं महेश्वरम्
asminkaḥ prabhavedyogo hy asaṃdhārye 'mitātmani laṅghane kaḥ samarthaḥ syād ṛte devaṃ maheśvaram
136.8
बिभेमि नेन्द्राद्धि यमाद् वरुणान्न च वित्तपात् स्वामी चैषां तु देवानां दुर्जयः स महेश्वरः
bibhemi nendrāddhi yamād varuṇānna ca vittapāt svāmī caiṣāṃ tu devānāṃ durjayaḥ sa maheśvaraḥ
136.9
ऐश्वर्यस्य फलं यत्तत् प्रभुत्वस्य च यत्फलम् तदद्य दर्शयिष्यामि यावद्वीराः समन्ततः
aiśvaryasya phalaṃ yattat prabhutvasya ca yatphalam tadadya darśayiṣyāmi yāvadvīrāḥ samantataḥ
136.10
वापीममृततोयेन पूर्णां स्रक्ष्ये वरौषधीः जीविष्यन्ति तदा दैत्याः संजीवनवरौषधैः
vāpīmamṛtatoyena pūrṇāṃ srakṣye varauṣadhīḥ jīviṣyanti tadā daityāḥ saṃjīvanavarauṣadhaiḥ
136.11
इति संचिन्त्य बलवान् मयो मायाविनां वरः मायया ससृजे वापीं रम्भामिव पितामहः
iti saṃcintya balavān mayo māyāvināṃ varaḥ māyayā sasṛje vāpīṃ rambhāmiva pitāmahaḥ
136.12
द्वियोजनायतां दीर्घां पूर्णयोजनविस्तृताम् आरोहसंक्रमवतीं चित्ररूपां कथामिव
dviyojanāyatāṃ dīrghāṃ pūrṇayojanavistṛtām ārohasaṃkramavatīṃ citrarūpāṃ kathāmiva
136.13
इन्दोः किरणकल्पेन मृष्टेनामृतगन्धिना पूर्णां परमतोयेन गुणपूर्णामिवाङ्गनाम्
indoḥ kiraṇakalpena mṛṣṭenāmṛtagandhinā pūrṇāṃ paramatoyena guṇapūrṇāmivāṅganām
136.14
उत्पलैः कुमुदैः पद्मैर् वृतां कादम्बकैस्तथा चन्द्रभास्करवर्णाभैर् भीमैर् आवरणैर्वृताम्
utpalaiḥ kumudaiḥ padmair vṛtāṃ kādambakaistathā candrabhāskaravarṇābhair bhīmair āvaraṇairvṛtām
136.15
खगैर् मधुररावैश्च चारुचामीकरप्रभैः कामैषिभिर् इवाकीर्णां जीवानामरणीम् इव
khagair madhurarāvaiśca cārucāmīkaraprabhaiḥ kāmaiṣibhir ivākīrṇāṃ jīvānāmaraṇīm iva
136.16
तां वापीं सृज्य स मयो गङ्गामिव महेश्वरः तस्यां प्रक्षालयामास विद्युन्मालिनमादितः
tāṃ vāpīṃ sṛjya sa mayo gaṅgāmiva maheśvaraḥ tasyāṃ prakṣālayāmāsa vidyunmālinamāditaḥ
136.17
स वाप्यां मज्जितो दैत्यो देवशत्रुर्महाबलः उत्तस्थाविन्धनैरिद्धः सद्यो हुत इवानलः
sa vāpyāṃ majjito daityo devaśatrurmahābalaḥ uttasthāvindhanairiddhaḥ sadyo huta ivānalaḥ
136.18
मयस्य चाञ्जलिं कृत्वा तारकाख्यो ऽभिवादितः विद्युन्मालीति वचनं मयमुत्थाय चाब्रवीत्
mayasya cāñjaliṃ kṛtvā tārakākhyo 'bhivāditaḥ vidyunmālīti vacanaṃ mayamutthāya cābravīt
136.19
क्व नन्दी सह रुद्रेण वृतः प्रमथजम्बुकैः युध्यामो ऽरीन् विनिष्पीड्य दया देहेषु का हि नः
kva nandī saha rudreṇa vṛtaḥ pramathajambukaiḥ yudhyāmo 'rīn viniṣpīḍya dayā deheṣu kā hi naḥ
136.20
अन्वास्यैव च रुद्रस्य भवामः प्रभविष्णवः तैर्वा विनिहता युद्धे भविष्यामो यमाशनाः
anvāsyaiva ca rudrasya bhavāmaḥ prabhaviṣṇavaḥ tairvā vinihatā yuddhe bhaviṣyāmo yamāśanāḥ
136.21
विद्युन्मालेर् निशम्यैतन् मयो वचनमूर्जितम् तं परिष्वज्य सार्द्राक्ष इदमाह महासुरः
vidyunmāler niśamyaitan mayo vacanamūrjitam taṃ pariṣvajya sārdrākṣa idamāha mahāsuraḥ
136.22
विद्युन्मालिन्न मे राज्यम् अभिप्रेतं न जीवितम् त्वया विना महाबाहो किमन्येन महासुर
vidyunmālinna me rājyam abhipretaṃ na jīvitam tvayā vinā mahābāho kimanyena mahāsura
136.23
महामृतमयी वापी ह्य् एषा मायाभिरीश्वर सृष्टा दानवदैत्यानां हतानां जीववर्धिनी
mahāmṛtamayī vāpī hy eṣā māyābhirīśvara sṛṣṭā dānavadaityānāṃ hatānāṃ jīvavardhinī
136.24
दिष्ट्या त्वां दैत्य पश्यामि यमलोकाद् इहागतम् दुर्गतावनयग्रस्तं भोक्ष्यामो ऽद्य महानिधिम्
diṣṭyā tvāṃ daitya paśyāmi yamalokād ihāgatam durgatāvanayagrastaṃ bhokṣyāmo 'dya mahānidhim
136.25
दृष्ट्वा दृष्ट्वा च तां वापीं मायया मयनिर्मिताम् हृष्टाननाक्षा दैत्येन्द्रा इदं वचनमब्रुवन्
dṛṣṭvā dṛṣṭvā ca tāṃ vāpīṃ māyayā mayanirmitām hṛṣṭānanākṣā daityendrā idaṃ vacanamabruvan
136.26
दानवा युध्यतेदानीं प्रमथैः सह निर्भयाः मयेन निर्मिता वापी हतान्संजीवयिष्यति
dānavā yudhyatedānīṃ pramathaiḥ saha nirbhayāḥ mayena nirmitā vāpī hatānsaṃjīvayiṣyati
136.27
ततः क्षुब्धाम्बुधिनिभा भेरी सा तु भयंकरी वाद्यमाना ननादोच्चै रौरवी सा पुनः पुनः
tataḥ kṣubdhāmbudhinibhā bherī sā tu bhayaṃkarī vādyamānā nanādoccai rauravī sā punaḥ punaḥ
136.28
श्रुत्वा भेरीरवं घोरं मेघारम्भितसंनिभम् न्यपतन्नसुरास्तूर्णं त्रिपुराद्युद्धलालसाः
śrutvā bherīravaṃ ghoraṃ meghārambhitasaṃnibham nyapatannasurāstūrṇaṃ tripurādyuddhalālasāḥ
136.29
लोहराजतसौवर्णैः कटकैर्मणिराजितैः आमुक्तैः कुण्डलैर्हारैर् मुकुटैरपि चोत्कटैः
loharājatasauvarṇaiḥ kaṭakairmaṇirājitaiḥ āmuktaiḥ kuṇḍalairhārair mukuṭairapi cotkaṭaiḥ
136.30
धूमायिता ह्यविरमा ज्वलन्त इव पावकाः आयुधानि समादाय काशिनो दृढविक्रमाः
dhūmāyitā hyaviramā jvalanta iva pāvakāḥ āyudhāni samādāya kāśino dṛḍhavikramāḥ
136.31
नृत्यमाना इव नटा गर्जन्त इव तोयदाः करोच्छ्रया इव गजाः सिंहा इव च निर्भयाः
nṛtyamānā iva naṭā garjanta iva toyadāḥ karocchrayā iva gajāḥ siṃhā iva ca nirbhayāḥ
136.32
ह्रदा इव च गम्भीराः सूर्या इव प्रतापिताः द्रुमा इव च दैत्येन्द्रास् त्रासयन्तो बलं महत्
hradā iva ca gambhīrāḥ sūryā iva pratāpitāḥ drumā iva ca daityendrās trāsayanto balaṃ mahat
136.33
प्रमथा अपि सोत्साहा गरुडोत्पातपातिनः युयुत्सवो ऽभिधावन्ति दानवान्दानवारयः
pramathā api sotsāhā garuḍotpātapātinaḥ yuyutsavo 'bhidhāvanti dānavāndānavārayaḥ
136.34
नन्दीश्वरेण प्रमथास् तारकाख्येन दानवाः चक्रुः संहत्य संग्रामं चोद्यमाना बलेन च
nandīśvareṇa pramathās tārakākhyena dānavāḥ cakruḥ saṃhatya saṃgrāmaṃ codyamānā balena ca
136.35
ते ऽसिभिश्चन्द्रसंकाशैः शूलैश्चानलपिङ्गलैः बाणैश्च दृढनिर्मुक्तैर् अभिजघ्नुः परस्परम्
te 'sibhiścandrasaṃkāśaiḥ śūlaiścānalapiṅgalaiḥ bāṇaiśca dṛḍhanirmuktair abhijaghnuḥ parasparam
136.36
शराणां सृज्यमानानाम् असीनां च निपात्यताम् रूपाण्यासन्महोल्कानां पतन्तीनामिवाम्बरात्
śarāṇāṃ sṛjyamānānām asīnāṃ ca nipātyatām rūpāṇyāsanmaholkānāṃ patantīnāmivāmbarāt
136.37
शक्तिभिर्भिन्नहृदया निर्दया इव पातिताः निरयेष्विव निर्मग्नाः कूजन्ते प्रमथासुराः
śaktibhirbhinnahṛdayā nirdayā iva pātitāḥ nirayeṣviva nirmagnāḥ kūjante pramathāsurāḥ
136.38
हेमकुण्डलयुक्तानि किरीटोत्कटवन्ति च शिरांस्युर्व्यां पतन्ति स्म गिरिकूटा इवात्यये
hemakuṇḍalayuktāni kirīṭotkaṭavanti ca śirāṃsyurvyāṃ patanti sma girikūṭā ivātyaye
136.39
परश्वधैः पट्टिशैश्च खड्गैश्च परिघैस्तथा छिन्नाः करिवराकारा निपेतुस्ते धरातले
paraśvadhaiḥ paṭṭiśaiśca khaḍgaiśca parighaistathā chinnāḥ karivarākārā nipetuste dharātale
136.40
गर्जन्ति सहसा हृष्टाः प्रमथा भीमगर्जनाः साधयन्त्यपरे सिद्धा युद्धगान्धर्वमद्भुतम्
garjanti sahasā hṛṣṭāḥ pramathā bhīmagarjanāḥ sādhayantyapare siddhā yuddhagāndharvamadbhutam
136.41
बलवान्भासि प्रमथ दर्पितो भासि दानव इति चोच्चारयन्वाचं वारणा रणधूर्गताः
balavānbhāsi pramatha darpito bhāsi dānava iti coccārayanvācaṃ vāraṇā raṇadhūrgatāḥ
136.42
परिघैराहताः केचिद् दानवैः शंकरानुगाः वमन्ते रुधिरं वक्त्रैः स्वर्णधातुमिवाचलाः
parighairāhatāḥ kecid dānavaiḥ śaṃkarānugāḥ vamante rudhiraṃ vaktraiḥ svarṇadhātumivācalāḥ
136.43
प्रमथैरपि नाराचैर् असुराः सुरशत्रवः द्रुमैश्च गिरिशृङ्गैश्च गाढमेवाहवे हताः
pramathairapi nārācair asurāḥ suraśatravaḥ drumaiśca giriśṛṅgaiśca gāḍhamevāhave hatāḥ
136.44
सूदितानथ तान्दैत्यान् अन्ये दानवपुंगवाः उत्क्षिप्य चिक्षिपुर् वाप्यां मयदानवचोदिताः
sūditānatha tāndaityān anye dānavapuṃgavāḥ utkṣipya cikṣipur vāpyāṃ mayadānavacoditāḥ
136.45
ते चापि भास्वरैर्देहैः स्वर्गलोक इवामराः उत्तस्थुर्वापीमासाद्य सद्रूपाभरणाम्बराः
te cāpi bhāsvarairdehaiḥ svargaloka ivāmarāḥ uttasthurvāpīmāsādya sadrūpābharaṇāmbarāḥ
136.46
अथैके दानवाः प्राप्य वापीप्रक्षेपणाद् असून् आस्फोट्य सिंहनादं च कृत्वाधावंस्तथासुराः
athaike dānavāḥ prāpya vāpīprakṣepaṇād asūn āsphoṭya siṃhanādaṃ ca kṛtvādhāvaṃstathāsurāḥ
136.47
दानवाः प्रमथानेतान् प्रसर्पत किम् आसथ हतानपि हि वो वापी पुनरुज्जीवयिष्यति
dānavāḥ pramathānetān prasarpata kim āsatha hatānapi hi vo vāpī punarujjīvayiṣyati
136.48
एवं श्रुत्वा शङ्कुकर्णो वचो ऽग्रग्रहसंनिभः द्रुतमेवैत्य देवेशम् इदं वचनमब्रवीत्
evaṃ śrutvā śaṅkukarṇo vaco 'gragrahasaṃnibhaḥ drutamevaitya deveśam idaṃ vacanamabravīt
136.49
सूदिताः सूदिता देव प्रमथैरसुरा ह्यमी उत्तिष्ठन्ति पुनर्भीमाः सस्या इव जलोक्षिताः
sūditāḥ sūditā deva pramathairasurā hyamī uttiṣṭhanti punarbhīmāḥ sasyā iva jalokṣitāḥ
136.50
अस्मिन्किल पुरे वापी पूर्णामृतरसाम्भसा निहता निहता यत्र क्षिप्ता जीवन्ति दानवाः
asminkila pure vāpī pūrṇāmṛtarasāmbhasā nihatā nihatā yatra kṣiptā jīvanti dānavāḥ
136.51
इति विज्ञापयद्देवं शङ्कुकर्णो महेश्वरम् अभवन्दानवबल उत्पाता वै सुदारुणाः
iti vijñāpayaddevaṃ śaṅkukarṇo maheśvaram abhavandānavabala utpātā vai sudāruṇāḥ
136.52
तारकाख्यः सुभीमाक्षो दारितास्यो हरिर्यथा अभ्यधावत्सुसंक्रुद्धो महादेवरथं प्रति
tārakākhyaḥ subhīmākṣo dāritāsyo hariryathā abhyadhāvatsusaṃkruddho mahādevarathaṃ prati
136.53
त्रिपुरे तु महान्घोरो भेरीशङ्खरवो बभौ दानवा निःसृता दृष्ट्वा देवदेवरथे सुरम्
tripure tu mahānghoro bherīśaṅkharavo babhau dānavā niḥsṛtā dṛṣṭvā devadevarathe suram
136.54
भूकम्पश्चाभवत्तत्र शताङ्गो भूगतो ऽभवत् दृष्ट्वा क्षोभमगाद्रुद्रः स्वयम्भूश्च पितामहः
bhūkampaścābhavattatra śatāṅgo bhūgato 'bhavat dṛṣṭvā kṣobhamagādrudraḥ svayambhūśca pitāmahaḥ
136.55
ताभ्यां देववरिष्ठाभ्याम् अन्वितः स रथोत्तमः अनायतनम् आसाद्य सीदते गुणवानिव
tābhyāṃ devavariṣṭhābhyām anvitaḥ sa rathottamaḥ anāyatanam āsādya sīdate guṇavāniva
136.56
धातुक्षये देह इव ग्रीष्मे चाल्पमिवोदकम् शैथिल्यं याति स रथः स्नेहो विप्रकृतो यथा
dhātukṣaye deha iva grīṣme cālpamivodakam śaithilyaṃ yāti sa rathaḥ sneho viprakṛto yathā
136.57
रथादुत्पत्यात्मभूर् वै सीदन्तं तु रथोत्तमम् उज्जहार महाप्राणो रथं त्रैलोक्यरूपिणम्
rathādutpatyātmabhūr vai sīdantaṃ tu rathottamam ujjahāra mahāprāṇo rathaṃ trailokyarūpiṇam
136.58
तदा शराद्विनिष्पत्य पीतवासा जनार्दनः वृषरूपं महत्कृत्वा रथं जग्राह दुर्धरम्
tadā śarādviniṣpatya pītavāsā janārdanaḥ vṛṣarūpaṃ mahatkṛtvā rathaṃ jagrāha durdharam
136.59
स विषाणाभ्यां त्रैलोक्यं रथमेव महारथः प्रगृह्योद्वहते सज्जं कुलं कुलवहो यथा
sa viṣāṇābhyāṃ trailokyaṃ rathameva mahārathaḥ pragṛhyodvahate sajjaṃ kulaṃ kulavaho yathā
136.60
तारकाख्यो ऽपि दैत्येन्द्रो गिरीन्द्र इव पक्षवान् अभ्यद्रवत्तदा देवं ब्रह्माणं हतवांश्च सः
tārakākhyo 'pi daityendro girīndra iva pakṣavān abhyadravattadā devaṃ brahmāṇaṃ hatavāṃśca saḥ
136.61
स तारकाख्याभिहतः प्रतोदं न्यस्य कूबरे विजज्वाल मुहुर्ब्रह्मा श्वासं वक्त्रात् समुद्गिरन्
sa tārakākhyābhihataḥ pratodaṃ nyasya kūbare vijajvāla muhurbrahmā śvāsaṃ vaktrāt samudgiran
136.62
तत्र दैत्यैर्महानादो दानवैरपि भैरवः तारकाख्यस्य पूजार्थं कृतो जलधरोपमः
tatra daityairmahānādo dānavairapi bhairavaḥ tārakākhyasya pūjārthaṃ kṛto jaladharopamaḥ
136.63
रथचरणकरो ऽथ महामृधे वृषभवपुर्वृषभेन्द्रपूजितः दितितनयबलं विमर्द्य सर्वं त्रिपुरपुरं प्रविवेश केशवः
rathacaraṇakaro 'tha mahāmṛdhe vṛṣabhavapurvṛṣabhendrapūjitaḥ dititanayabalaṃ vimardya sarvaṃ tripurapuraṃ praviveśa keśavaḥ
136.64
सजलजलदराजितां समस्तां कुमुदवरोत्पलफुल्लपङ्कजाढ्याम् सुरगुरुरपिबत्पयो ऽमृतं तद् रविरिव संचितशार्वरं तमो ऽन्धम्
sajalajaladarājitāṃ samastāṃ kumudavarotpalaphullapaṅkajāḍhyām suragururapibatpayo 'mṛtaṃ tad raviriva saṃcitaśārvaraṃ tamo 'ndham
136.65
वापीं पीत्वासुरेन्द्राणां पीतवासा जनार्दनः नर्दमानो महाबाहुः प्रविवेश शरं ततः
vāpīṃ pītvāsurendrāṇāṃ pītavāsā janārdanaḥ nardamāno mahābāhuḥ praviveśa śaraṃ tataḥ
136.66
ततो ऽसुरा भीमगणेश्वरैर्हताः प्रहारसंवर्धितशोणितापगाः पराङ्मुखा भीममुखैः कृता रणे यथा नयाभ्युद्यततत्परैर्नरैः
tato 'surā bhīmagaṇeśvarairhatāḥ prahārasaṃvardhitaśoṇitāpagāḥ parāṅmukhā bhīmamukhaiḥ kṛtā raṇe yathā nayābhyudyatatatparairnaraiḥ
136.67
स तारकाख्यस् तडिन्मालिरेव च मयेन सार्धं प्रमथैरभिद्रुताः पुरं परावृत्य नु ते शरार्दिता यथा शरीरं पवनोदये गताः
sa tārakākhyas taḍinmālireva ca mayena sārdhaṃ pramathairabhidrutāḥ puraṃ parāvṛtya nu te śarārditā yathā śarīraṃ pavanodaye gatāḥ
136.68
गणेश्वराभ्युद्यतदर्पकाशिनो महेन्द्रनन्दीश्वरषण्मुखा युधि विनेदुरुच्चैर्जहसुश्च दुर्मदा जयेम चन्द्रादिदिगीश्वरैः सह
gaṇeśvarābhyudyatadarpakāśino mahendranandīśvaraṣaṇmukhā yudhi vineduruccairjahasuśca durmadā jayema candrādidigīśvaraiḥ saha
Chapter 137
137.1
मत्स्य-पुराण 137 प्रमथैः समरे भिन्नास् त्रैपुरास्ते सुरारयः पुरं प्रविविशुर्भीताः प्रमथैर्भग्नगोपुरम्
matsya-purāṇa 137 pramathaiḥ samare bhinnās traipurāste surārayaḥ puraṃ praviviśurbhītāḥ pramathairbhagnagopuram
137.2
शीर्णदंष्ट्रा यथा नागा भग्नशृङ्गा यथा वृषाः यथा विपक्षाः शकुना नद्यः क्षीणोदका यथा
śīrṇadaṃṣṭrā yathā nāgā bhagnaśṛṅgā yathā vṛṣāḥ yathā vipakṣāḥ śakunā nadyaḥ kṣīṇodakā yathā
137.3
मृतप्रायास्तथा दैत्या दैवतैर्विकृताननाः बभूवुस्ते विमनसः कथं कार्यमिति ब्रुवन्
mṛtaprāyāstathā daityā daivatairvikṛtānanāḥ babhūvuste vimanasaḥ kathaṃ kāryamiti bruvan
137.4
अथ तान्म्लानमनसस् तदा तामरसाननः उवाच दैत्यो दैत्यानां परमाधिपतिर्मयः
atha tānmlānamanasas tadā tāmarasānanaḥ uvāca daityo daityānāṃ paramādhipatirmayaḥ
137.5
कृत्वा युद्धानि घोराणि प्रमथैः सह सामरैः तोषयित्वा तथा युद्धे प्रमथानमरैः सह
kṛtvā yuddhāni ghorāṇi pramathaiḥ saha sāmaraiḥ toṣayitvā tathā yuddhe pramathānamaraiḥ saha
137.6
यूयं यत्प्रथमं दैत्याः पश्चाच्च बलपीडिताः प्रविष्टा नगरं त्रासात् प्रमथैर्भृशमर्दिताः
yūyaṃ yatprathamaṃ daityāḥ paścācca balapīḍitāḥ praviṣṭā nagaraṃ trāsāt pramathairbhṛśamarditāḥ
137.7
अप्रियं क्रियते व्यक्तं देवैर्नास्त्यत्र संशयः यत्र नाम महाभागाः प्रविशन्ति गिरेर्वनम्
apriyaṃ kriyate vyaktaṃ devairnāstyatra saṃśayaḥ yatra nāma mahābhāgāḥ praviśanti girervanam
137.8
अहो हि कालस्य बलम् अहो कालो हि दुर्जयः यत्रेदृशस्य दुर्गस्य उपरोधो ऽवमागतः
aho hi kālasya balam aho kālo hi durjayaḥ yatredṛśasya durgasya uparodho 'vamāgataḥ
137.9
मये विवदमाने तु नर्दमान इवाम्बुदे बभूवुर्निष्प्रभा दैत्या ग्रहा इन्दूदये यथा
maye vivadamāne tu nardamāna ivāmbude babhūvurniṣprabhā daityā grahā indūdaye yathā
137.10
वापीपालास्ततो ऽभ्येत्य नभः काल इवाम्बुदाः मयमाहुर्यमप्रख्यं साञ्जलिप्रग्रहाः स्थिताः
vāpīpālāstato 'bhyetya nabhaḥ kāla ivāmbudāḥ mayamāhuryamaprakhyaṃ sāñjalipragrahāḥ sthitāḥ
137.11
या सामृतरसा गूढा वापी वै निर्मिता त्वया समाकुलोत्पलवना समीनाकुलपङ्कजा
yā sāmṛtarasā gūḍhā vāpī vai nirmitā tvayā samākulotpalavanā samīnākulapaṅkajā
137.12
पीता सा वृषरूपेण केनचिद्दैत्यनायक वापी सा साम्प्रतं दृष्टा मृतसंज्ञा इवाङ्गना
pītā sā vṛṣarūpeṇa kenaciddaityanāyaka vāpī sā sāmprataṃ dṛṣṭā mṛtasaṃjñā ivāṅganā
137.13
वापीपालवचः श्रुत्वा मयो ऽसौ दानवप्रभुः कष्टमित्यसकृत्प्रोच्य दितिजानिदमब्रवीत्
vāpīpālavacaḥ śrutvā mayo 'sau dānavaprabhuḥ kaṣṭamityasakṛtprocya ditijānidamabravīt
137.14
मया मायाबलकृता वापी पीता त्वियं यदि विनष्टाः स्म न संदेहस् त्रिपुरं दानवा गतम्
mayā māyābalakṛtā vāpī pītā tviyaṃ yadi vinaṣṭāḥ sma na saṃdehas tripuraṃ dānavā gatam
137.15
निहतान्निहतान्दैत्यान् आजीवयति दैवतैः पीता वा यदि वा वापी पीता वै पीतवाससा
nihatānnihatāndaityān ājīvayati daivataiḥ pītā vā yadi vā vāpī pītā vai pītavāsasā
137.16
को ऽन्यो मन्मायया गुप्तां वापीम् अमृततोयिनीम् पास्यते विष्णुमजितं वर्जयित्वा गदाधरम्
ko 'nyo manmāyayā guptāṃ vāpīm amṛtatoyinīm pāsyate viṣṇumajitaṃ varjayitvā gadādharam
137.17
सुगुह्यम् अपि दैत्यानां नास्त्यस्याविदितं भुवि यत्र मद्वरकौशल्यं विज्ञातं न वृतं बुधैः
suguhyam api daityānāṃ nāstyasyāviditaṃ bhuvi yatra madvarakauśalyaṃ vijñātaṃ na vṛtaṃ budhaiḥ
137.18
समो ऽयं रुचिरो देशो निर्द्रुमो निर्द्रुमाचलः नवाम्भःपूरितं कृत्वा बाधन्ते ऽस्मान्मरुद्गणाः
samo 'yaṃ ruciro deśo nirdrumo nirdrumācalaḥ navāmbhaḥpūritaṃ kṛtvā bādhante 'smānmarudgaṇāḥ
137.19
ते यूयं यदि मन्यध्वं सागरोपरिधिष्ठिताः प्रमथानां महावेगं सहामः श्वसनोपमम्
te yūyaṃ yadi manyadhvaṃ sāgaroparidhiṣṭhitāḥ pramathānāṃ mahāvegaṃ sahāmaḥ śvasanopamam
137.20
एतेषां च समारम्भास् तस्मिन्सागरसम्प्लवे निरुत्साहा भविष्यन्ति एतद्रथपथावृताः
eteṣāṃ ca samārambhās tasminsāgarasamplave nirutsāhā bhaviṣyanti etadrathapathāvṛtāḥ
137.21
युध्यतां निघ्नतां शत्रून् भीतानां च द्रविष्यताम् सागरो ऽम्बरसंकाशः शरणं नो भविष्यति
yudhyatāṃ nighnatāṃ śatrūn bhītānāṃ ca draviṣyatām sāgaro 'mbarasaṃkāśaḥ śaraṇaṃ no bhaviṣyati
137.22
इत्युक्त्वा स मयो दैत्यो दैत्यानामधिपस्तदा त्रिपुरेण ययौ तूर्णं सागरं सिन्धुबान्धवम्
ityuktvā sa mayo daityo daityānāmadhipastadā tripureṇa yayau tūrṇaṃ sāgaraṃ sindhubāndhavam
137.23
सागरे जलगम्भीर उत्पपात पुरं वरम् अवतस्थुः पुराण्येव गोपुराभरणानि च
sāgare jalagambhīra utpapāta puraṃ varam avatasthuḥ purāṇyeva gopurābharaṇāni ca
137.24
अपक्रान्ते तु त्रिपुरे त्रिपुरारिस्त्रिलोचनः पितामहमुवाचेदं वेदवादविशारदम्
apakrānte tu tripure tripurāristrilocanaḥ pitāmahamuvācedaṃ vedavādaviśāradam
137.25
पितामह दृढं भीता भगवन्दानवा हि नः विपुलं सागरं ते तु दानवाः समुपाश्रिताः
pitāmaha dṛḍhaṃ bhītā bhagavandānavā hi naḥ vipulaṃ sāgaraṃ te tu dānavāḥ samupāśritāḥ
137.26
यत एव हि ते यातास् त्रिपुरेण तु दानवाः तत एव रथं तूर्णं प्रापयस्व पितामह
yata eva hi te yātās tripureṇa tu dānavāḥ tata eva rathaṃ tūrṇaṃ prāpayasva pitāmaha
137.27
सिंहनादं ततः कृत्वा देवा देवरथं च तम् परिवार्य ययुर्हृष्टाः सायुधाः पश्चिमोदधिम्
siṃhanādaṃ tataḥ kṛtvā devā devarathaṃ ca tam parivārya yayurhṛṣṭāḥ sāyudhāḥ paścimodadhim
137.28
ततो ऽमरामरगुरुं परिवार्य भवं हरम् नर्दयन्तो ययुस्तूर्णं सागरं दानवालयम्
tato 'marāmaraguruṃ parivārya bhavaṃ haram nardayanto yayustūrṇaṃ sāgaraṃ dānavālayam
137.29
अथ चारुपताकभूषितं पटहाडम्बरशङ्खनादितम् ।
त्रिपुरमभिसमीक्ष्य देवता विविधबला ननदुर्यथा घनाः
atha cārupatākabhūṣitaṃ paṭahāḍambaraśaṅkhanāditam |
tripuramabhisamīkṣya devatā vividhabalā nanaduryathā ghanāḥ
137.30
- अमरवरपुरे ऽपि दारुणो जलधररावमृदङ्गगह्वरः दनुतनयनिनादमिश्रितः प्रतिनिधिसंक्षुभिताणवोपमः
** amaravarapure 'pi dāruṇo jaladhararāvamṛdaṅgagahvaraḥ danutanayaninādamiśritaḥ pratinidhisaṃkṣubhitāṇavopamaḥ*
137.31
अथ भुवनपतिर्गतिः सुराणाम् अरिमृगयाम् अददात्सुलब्धबुद्धिः त्रिदशगणपतिर्ह्युवाच शक्रं त्रिपुरगतं सहसा निरीक्ष्य शत्रुम्
atha bhuvanapatirgatiḥ surāṇām arimṛgayām adadātsulabdhabuddhiḥ tridaśagaṇapatirhyuvāca śakraṃ tripuragataṃ sahasā nirīkṣya śatrum
137.32
त्रिदशगणपते निशामयैतत् त्रिपुरनिकेतनं दानवाः प्रविष्टाः यमवरुणकुबेरषण्मुखैस्तत् सह गणपैरपि हन्मि तावदेव
tridaśagaṇapate niśāmayaitat tripuraniketanaṃ dānavāḥ praviṣṭāḥ yamavaruṇakuberaṣaṇmukhaistat saha gaṇapairapi hanmi tāvadeva
137.33
विहितपरबलाभिघातभूतं व्रज जलधेस्तु यतः पुराणि तस्थुः स रथवरगतो भवः समर्थो ह्य् उदधिमगात्त्रिपुरं पुनर्निहन्तुम्
vihitaparabalābhighātabhūtaṃ vraja jaladhestu yataḥ purāṇi tasthuḥ sa rathavaragato bhavaḥ samartho hy udadhimagāttripuraṃ punarnihantum
137.34
इति परिगणयन्तो दितेः सुता ह्य् अवतस्थुर्लवणार्णवोपरिष्टात् अभिभवत्रिपुरं सदानवेन्द्रं शरवर्षैर्मुसलैश्च वज्रमिश्रैः
iti parigaṇayanto diteḥ sutā hy avatasthurlavaṇārṇavopariṣṭāt abhibhavatripuraṃ sadānavendraṃ śaravarṣairmusalaiśca vajramiśraiḥ
137.35
अहमपि रथवर्यमास्थितः सुरवरवर्य भवेय पृष्ठतः असुरवरवधार्थमुद्यतानां प्रतिविदधामि सुखाय ते ऽनघ
ahamapi rathavaryamāsthitaḥ suravaravarya bhaveya pṛṣṭhataḥ asuravaravadhārthamudyatānāṃ pratividadhāmi sukhāya te 'nagha
137.36
इति भववचनप्रचोदिते दशशतनयनवपुः समुद्यतः त्रिपुरपुरजिघांसया हरिः प्रविकसिताम्बुजलोचनो ययौ
iti bhavavacanapracodite daśaśatanayanavapuḥ samudyataḥ tripurapurajighāṃsayā hariḥ pravikasitāmbujalocano yayau
Chapter 138
138.1
मत्स्य-पुराण 138 मघवा तु निहन्तुं तानसुरानमरेश्वरः लोकपाला ययुः सर्वे गणपालाश्च सर्वशः
matsya-purāṇa 138 maghavā tu nihantuṃ tānasurānamareśvaraḥ lokapālā yayuḥ sarve gaṇapālāśca sarvaśaḥ
138.2
ईश्वरा मोदिताः सर्व उत्पेतुश्चाम्बरे तदा खगतास्तु विरेजुस्ते पक्षवन्त इवाचलाः
īśvarā moditāḥ sarva utpetuścāmbare tadā khagatāstu virejuste pakṣavanta ivācalāḥ
138.3
प्रययुस्तत्पुरं हन्तुं शरीरमिव व्याधयः शङ्खाडम्बरनिर्घोषैः पणवान्पटहानपि नादयन्तः पुरो देवा दृष्टास्त्रिपुरवासिभिः
prayayustatpuraṃ hantuṃ śarīramiva vyādhayaḥ śaṅkhāḍambaranirghoṣaiḥ paṇavānpaṭahānapi nādayantaḥ puro devā dṛṣṭāstripuravāsibhiḥ
138.4
हरः प्राप्त इतीवोक्त्वा बलिनस्ते महासुराः आजग्मुः परमं क्षोभम् अत्ययेष्विव सागराः
haraḥ prāpta itīvoktvā balinaste mahāsurāḥ ājagmuḥ paramaṃ kṣobham atyayeṣviva sāgarāḥ
138.5
सुरतूर्यरवं श्रुत्वा दानवा भीमदर्शनाः निनेदुर्वादयन्तश्च नानावाद्यान्यनेकशः
suratūryaravaṃ śrutvā dānavā bhīmadarśanāḥ ninedurvādayantaśca nānāvādyānyanekaśaḥ
138.6
भूयोदीरितवीर्यास्ते परस्परकृतागसः पूर्वदेवाश्च देवाश्च सूदयन्तः परस्परम्
bhūyodīritavīryāste parasparakṛtāgasaḥ pūrvadevāśca devāśca sūdayantaḥ parasparam
138.7
आक्रोशे ऽपि समप्रख्ये तेषां देहनिकृन्तनम् प्रवृत्तं युद्धमतुलं प्रहारकृतनिःस्वनम्
ākrośe 'pi samaprakhye teṣāṃ dehanikṛntanam pravṛttaṃ yuddhamatulaṃ prahārakṛtaniḥsvanam
138.8
निष्पतन्त इवादित्याः प्रज्वलन्त इवाग्नयः शंसन्त इव नागेन्द्रा भ्रमन्त एव पक्षिणः गिरीन्द्रा इव कम्पन्तो गर्जन्त इव तोयदाः
niṣpatanta ivādityāḥ prajvalanta ivāgnayaḥ śaṃsanta iva nāgendrā bhramanta eva pakṣiṇaḥ girīndrā iva kampanto garjanta iva toyadāḥ
138.9
जृम्भन्त इव शार्दूलाः गर्जन्त इव तोयदाः प्रवृद्धोर्मितरंगौघाः क्षुभ्यन्त इव सागराः
jṛmbhanta iva śārdūlāḥ garjanta iva toyadāḥ pravṛddhormitaraṃgaughāḥ kṣubhyanta iva sāgarāḥ
138.10
प्रमथाश्च महाशूरा दानवाश्च महाबलाः युयुधुर्निश्चला भूत्वा वज्रा इव महाचलैः
pramathāśca mahāśūrā dānavāśca mahābalāḥ yuyudhurniścalā bhūtvā vajrā iva mahācalaiḥ
138.11
कार्मुकाणां विकृष्टानां बभूवुर्दारुणा रवाः कालानुगानां मेघानां यथा वियति वायुना
kārmukāṇāṃ vikṛṣṭānāṃ babhūvurdāruṇā ravāḥ kālānugānāṃ meghānāṃ yathā viyati vāyunā
138.12
आहुश्च युद्धे मा भैषीः क्व यास्यसि मृतो ह्यसि प्रहराशु स्थितो ऽस्म्यत्र एहि दर्शय पौरुषम्
āhuśca yuddhe mā bhaiṣīḥ kva yāsyasi mṛto hyasi praharāśu sthito 'smyatra ehi darśaya pauruṣam
138.13
गृहाण छिन्द्धि भिन्द्धीति खाद मारय दारय इत्यन्योन्यम् अनूच्चार्य प्रययुर्यमसादनम्
gṛhāṇa chinddhi bhinddhīti khāda māraya dāraya ityanyonyam anūccārya prayayuryamasādanam
138.14
खड्गापवर्जिताः केचित् केचिच्छिन्नाः परश्वधैः केचिन्मुद्गरचूर्णाश्च केचिद्बाहुभिराहताः
khaḍgāpavarjitāḥ kecit kecicchinnāḥ paraśvadhaiḥ kecinmudgaracūrṇāśca kecidbāhubhirāhatāḥ
138.15
पट्टिशैः सूदिताः केचित् केचिच्छूलविदारिताः दानवाः शरपुष्पाभाः सवना इव पर्वताः निपतन्त्यर्णवजले भीमनक्रतिमिङ्गिले
paṭṭiśaiḥ sūditāḥ kecit kecicchūlavidāritāḥ dānavāḥ śarapuṣpābhāḥ savanā iva parvatāḥ nipatantyarṇavajale bhīmanakratimiṅgile
138.16
व्यसुभिः सुनिबद्धाङ्गैः पतमानैः सुरेतरैः संबभूवार्णवे शब्दः सजलाम्बुदनिस्वनः
vyasubhiḥ sunibaddhāṅgaiḥ patamānaiḥ suretaraiḥ saṃbabhūvārṇave śabdaḥ sajalāmbudanisvanaḥ
138.17
तेन शब्देन मकरा नक्रास्तिमितिमिङ्गिलाः मत्ता लोहितगन्धेन क्षोभयन्तो महार्णवम्
tena śabdena makarā nakrāstimitimiṅgilāḥ mattā lohitagandhena kṣobhayanto mahārṇavam
138.18
परस्परेण कलहं कुर्वाणा भीममूर्तयः भ्रमन्ते भक्षयन्तश्च दानवानां च लोहितम्
paraspareṇa kalahaṃ kurvāṇā bhīmamūrtayaḥ bhramante bhakṣayantaśca dānavānāṃ ca lohitam
138.19
सरथान् सायुधान् साश्वान् सवस्त्राभरणावृतान् जग्रसुस्तिमयो दैत्यान् द्रावयन्तो जलेचरान्
sarathān sāyudhān sāśvān savastrābharaṇāvṛtān jagrasustimayo daityān drāvayanto jalecarān
138.20
मृधं यथासुराणां च प्रमथानां प्रवर्तते अम्बरे ऽम्भसि च तथा युद्धं चक्रुर्जलेचराः
mṛdhaṃ yathāsurāṇāṃ ca pramathānāṃ pravartate ambare 'mbhasi ca tathā yuddhaṃ cakrurjalecarāḥ
138.21
यथा भ्रमन्ति प्रमथाः सदैत्यास् तथा भ्रमन्ते तिमयः सनक्राः यथैव छिन्दन्ति परस्परं तु तथैव क्रन्दन्ति विभिन्नदेहाः
yathā bhramanti pramathāḥ sadaityās tathā bhramante timayaḥ sanakrāḥ yathaiva chindanti parasparaṃ tu tathaiva krandanti vibhinnadehāḥ
138.22
व्रणाननैर् अङ्गरसं स्रवद्भिः सुरासुरैर्नक्रतिमिङ्गिलैश्च कृतो मुहूर्तेन समुद्रदेशः सरक्ततोयः समुदीर्णतोयः
vraṇānanair aṅgarasaṃ sravadbhiḥ surāsurairnakratimiṅgilaiśca kṛto muhūrtena samudradeśaḥ saraktatoyaḥ samudīrṇatoyaḥ
138.23
पूर्वं महाम्भोधरपर्वताभं द्वारं महान्तं त्रिपुरस्य शक्रः निपीड्य तस्थौ महता बलेन युक्तो ऽमराणां महता बलेन
pūrvaṃ mahāmbhodharaparvatābhaṃ dvāraṃ mahāntaṃ tripurasya śakraḥ nipīḍya tasthau mahatā balena yukto 'marāṇāṃ mahatā balena
138.24
तथोत्तरं सो ऽन्तरजो हरस्य बालार्कजाम्बूनदतुल्यवर्णः स्कन्दः पुरद्वारमथारुरोह वृद्धो ऽस्तशृङ्गं प्रपतन्निवार्कः
tathottaraṃ so 'ntarajo harasya bālārkajāmbūnadatulyavarṇaḥ skandaḥ puradvāramathāruroha vṛddho 'staśṛṅgaṃ prapatannivārkaḥ
138.25
यमश्च वित्ताधिपतिश्च देवो दण्डान्वितः पाशवरायुधश्च देवारिणस्तस्य पुरस्य द्वारं ताभ्यां तु तत्पश्चिमतो निरुद्धम्
yamaśca vittādhipatiśca devo daṇḍānvitaḥ pāśavarāyudhaśca devāriṇastasya purasya dvāraṃ tābhyāṃ tu tatpaścimato niruddham
138.26
दक्षारिरुद्रस्तपनायुताभः स भास्वता देवरथेन देवः तद्दक्षिणद्वारमरेः पुरस्य रुद्ध्वावतस्थौ भगवांस्त्रिनेत्रः
dakṣārirudrastapanāyutābhaḥ sa bhāsvatā devarathena devaḥ taddakṣiṇadvāramareḥ purasya ruddhvāvatasthau bhagavāṃstrinetraḥ
138.27
तुङ्गानि वेश्मानि सगोपुराणि स्वर्णानि कैलासशशिप्रभाणि प्रह्लादरूपाः प्रमथावरुद्धा ज्योतींषि मेघा इव चाश्मवर्षाः
tuṅgāni veśmāni sagopurāṇi svarṇāni kailāsaśaśiprabhāṇi prahlādarūpāḥ pramathāvaruddhā jyotīṃṣi meghā iva cāśmavarṣāḥ
138.28
उत्पात्य चोत्पाट्य गृहाणि तेषां सशैलमालासमवेदिकानि प्रक्षिप्य प्रक्षिप्य समुद्रमध्ये कालाम्बुदाभाः प्रमथा विनेदुः
utpātya cotpāṭya gṛhāṇi teṣāṃ saśailamālāsamavedikāni prakṣipya prakṣipya samudramadhye kālāmbudābhāḥ pramathā vineduḥ
138.29
रक्तानि चाशेषवनैर्युतानि साशोकखण्डानि सकोकिलानि गृहाणि हे नाथ पितः सुतेति भ्रातेति कान्तेति प्रियेति चापि उत्पाट्यमानेषु गृहेषु नार्यस् त्व् अनार्यशब्दान्विविधान्प्रचक्रुः
raktāni cāśeṣavanairyutāni sāśokakhaṇḍāni sakokilāni gṛhāṇi he nātha pitaḥ suteti bhrāteti kānteti priyeti cāpi utpāṭyamāneṣu gṛheṣu nāryas tv anāryaśabdānvividhānpracakruḥ
138.30
कलत्रपुत्रक्षयप्राणनाशे तस्मिन्पुरे युद्धमतिप्रवृत्ते महासुराः सागरतुल्यवेगा गणेश्वराः कोपवृताः प्रतीयुः
kalatraputrakṣayaprāṇanāśe tasminpure yuddhamatipravṛtte mahāsurāḥ sāgaratulyavegā gaṇeśvarāḥ kopavṛtāḥ pratīyuḥ
138.31
परश्वधैस्तत्र शिलोपलैश्च त्रिशूलवज्रोत्तमकम्पनैश्च शरीरसद्मक्षपणं सुघोरं युद्धं प्रवृत्तं दृढवैरबद्धम्
paraśvadhaistatra śilopalaiśca triśūlavajrottamakampanaiśca śarīrasadmakṣapaṇaṃ sughoraṃ yuddhaṃ pravṛttaṃ dṛḍhavairabaddham
138.32
अन्योन्यमुद्दिश्य विमर्दतां च प्रधावतां चैव विनिघ्नतां च शब्दो बभूवामरदानवानां युगान्तकालेष्विव सागराणाम्
anyonyamuddiśya vimardatāṃ ca pradhāvatāṃ caiva vinighnatāṃ ca śabdo babhūvāmaradānavānāṃ yugāntakāleṣviva sāgarāṇām
138.33
व्रणैरजस्रं क्षतजं वमन्तः कोपोपरक्ता बहुधा नदन्तः गणेश्वरास्ते ऽसुरपुंगवाश्च युध्यन्ति शब्दं च महदुद्गिरन्तः
vraṇairajasraṃ kṣatajaṃ vamantaḥ kopoparaktā bahudhā nadantaḥ gaṇeśvarāste 'surapuṃgavāśca yudhyanti śabdaṃ ca mahadudgirantaḥ
138.34
मार्गाः पुरे लोहितकर्दमालाः स्वर्णेष्टकास्फाटिकभिन्नचित्राः कृता मुहूर्तेन सुखेन गन्तुं छिन्नोत्तमाङ्गाङ्घ्रिकराः करालाः
mārgāḥ pure lohitakardamālāḥ svarṇeṣṭakāsphāṭikabhinnacitrāḥ kṛtā muhūrtena sukhena gantuṃ chinnottamāṅgāṅghrikarāḥ karālāḥ
138.35
कोपावृताक्षः स तु तारकाख्यः संख्ये सवृक्षः सगिरिर्निलीनः तस्मिन्क्षणे द्वारवरं रिरक्षो रुद्धं भवेनाद्भुतविक्रमेण
kopāvṛtākṣaḥ sa tu tārakākhyaḥ saṃkhye savṛkṣaḥ sagirirnilīnaḥ tasminkṣaṇe dvāravaraṃ rirakṣo ruddhaṃ bhavenādbhutavikrameṇa
138.36
स तत्र प्राकारागतांश्च भूताञ् छातन् महानद्भुतवीर्यसत्त्वः चचार चाप्तेन्द्रियगर्वदृप्तः पुराद्विनिष्क्रम्य ररास घोरम्
sa tatra prākārāgatāṃśca bhūtāñ chātan mahānadbhutavīryasattvaḥ cacāra cāptendriyagarvadṛptaḥ purādviniṣkramya rarāsa ghoram
138.37
ततः स दैत्योत्तमपर्वताभो यथाञ्जसा नाग इवाभिमत्तः निवारितो रुद्ररथं जिघृक्षुर् यथार्णवः सर्पति चातिवेलः
tataḥ sa daityottamaparvatābho yathāñjasā nāga ivābhimattaḥ nivārito rudrarathaṃ jighṛkṣur yathārṇavaḥ sarpati cātivelaḥ
138.38
शेषः सुधन्वा गिरिशश्च देवश् चतुर्मुखो यः स त्रिलोचनश्च ते तारकाख्याभिगता गताजौ क्षोभं यथा वायुवशात्समुद्राः
śeṣaḥ sudhanvā giriśaśca devaś caturmukho yaḥ sa trilocanaśca te tārakākhyābhigatā gatājau kṣobhaṃ yathā vāyuvaśātsamudrāḥ
138.39
शेषो गिरीशः सपितामहेशश् चोत्क्षुभ्यमाणः स रथे ऽम्बरस्थः बिभेद संधीषु बलाभिपन्नः कूजन्निनादांश्च करोति घोरान्
śeṣo girīśaḥ sapitāmaheśaś cotkṣubhyamāṇaḥ sa rathe 'mbarasthaḥ bibheda saṃdhīṣu balābhipannaḥ kūjanninādāṃśca karoti ghorān
138.40
एकं तु ऋग्वेदतुरंगमस्य पृष्ठे पदं न्यस्य वृषस्य चैकम् तस्थौ भवः सोद्यतबाणचापः पुरस्य तत्सङ्गसमीक्षमाणः
ekaṃ tu ṛgvedaturaṃgamasya pṛṣṭhe padaṃ nyasya vṛṣasya caikam tasthau bhavaḥ sodyatabāṇacāpaḥ purasya tatsaṅgasamīkṣamāṇaḥ
138.41
तदा भवपदन्यासाद् धयस्य वृषभस्य च पेतुः स्तनाश्च दन्ताश्च पीडिताभ्यां त्रिशूलिना
tadā bhavapadanyāsād dhayasya vṛṣabhasya ca petuḥ stanāśca dantāśca pīḍitābhyāṃ triśūlinā
138.42
ततःप्रभृति चाश्वानां स्तना दन्ता गवां तथा मूढाः समभवंस्तेन चादृश्यत्वमुपागताः
tataḥprabhṛti cāśvānāṃ stanā dantā gavāṃ tathā mūḍhāḥ samabhavaṃstena cādṛśyatvamupāgatāḥ
138.43
तारकाख्यस्तु भीमाक्षो रौद्ररक्तान्तरेक्षणः रुद्रान्तिके सुसंरुद्धो नन्दिना कुलनन्दिना
tārakākhyastu bhīmākṣo raudraraktāntarekṣaṇaḥ rudrāntike susaṃruddho nandinā kulanandinā
138.44
परश्वधेन तीक्ष्णेन स नन्दी दानवेश्वरम् तक्षयामास वै तक्षा चन्दनं गन्धदो यथा
paraśvadhena tīkṣṇena sa nandī dānaveśvaram takṣayāmāsa vai takṣā candanaṃ gandhado yathā
138.45
परश्वधहतः शूरः शैलादिः शरभो यथा दुद्राव खड्गं निष्कृष्य तारकाख्यो गणेश्वरम्
paraśvadhahataḥ śūraḥ śailādiḥ śarabho yathā dudrāva khaḍgaṃ niṣkṛṣya tārakākhyo gaṇeśvaram
138.46
यज्ञोपवीतम् आदाय चिछेद च ननाद च ततः सिंहरवो घोरः शङ्खशब्दश्च भैरवः गणेश्वरैः कृतस्तत्र तारकाख्ये निषूदिते
yajñopavītam ādāya cicheda ca nanāda ca tataḥ siṃharavo ghoraḥ śaṅkhaśabdaśca bhairavaḥ gaṇeśvaraiḥ kṛtastatra tārakākhye niṣūdite
138.47
प्रमथारसितं श्रुत्वा वादित्रस्वनमेव च पार्श्वस्थः सुमहापार्श्वं विद्युन्मालिं मयो ऽब्रवीत्
pramathārasitaṃ śrutvā vāditrasvanameva ca pārśvasthaḥ sumahāpārśvaṃ vidyunmāliṃ mayo 'bravīt
138.48
बहुवदनवतां किमेष शब्दो नदतां श्रूयते भिन्नसागराभः वद वचनं तडिन्मालिन् किं किम् एतद्गणपाला युयुधुर्ययुर्गजेन्द्राः
bahuvadanavatāṃ kimeṣa śabdo nadatāṃ śrūyate bhinnasāgarābhaḥ vada vacanaṃ taḍinmālin kiṃ kim etadgaṇapālā yuyudhuryayurgajendrāḥ
138.49
इति मयवचनाङ्कुशार्दितस्तं तडिन्माली रविरिवांशुमाली रणशिरसि समागतः सुराणां निजगादेदम् अरिंदमो ऽतिहर्षात्
iti mayavacanāṅkuśārditastaṃ taḍinmālī ravirivāṃśumālī raṇaśirasi samāgataḥ surāṇāṃ nijagādedam ariṃdamo 'tiharṣāt
138.50
यमवरुणमहेन्द्ररुद्रवीर्यस् तव यशसो निधिर्धीर तारकाख्यः सकलसमरशीर्षपर्वतेन्द्रो युद्ध्वा यस्तपति हि तारको गणेन्द्रैः
yamavaruṇamahendrarudravīryas tava yaśaso nidhirdhīra tārakākhyaḥ sakalasamaraśīrṣaparvatendro yuddhvā yastapati hi tārako gaṇendraiḥ
138.51
मृदितम् उपनिशम्य तारकाख्यं रविदीप्तानलभीषणायताक्षम् हृषितसकलनेत्रलोमसत्त्वाः प्रमथास्तोयमुचो यथा नदन्ति
mṛditam upaniśamya tārakākhyaṃ ravidīptānalabhīṣaṇāyatākṣam hṛṣitasakalanetralomasattvāḥ pramathāstoyamuco yathā nadanti
138.52
इति सुहृदो वचनं निशम्य तत् त्वं तडिमालेः स मयः सुवर्णमाली रणशिरस्य् असिताञ्जनाचलाभो जगदे वाक्यमिदं नवेन्दुमालिम्
iti suhṛdo vacanaṃ niśamya tat tvaṃ taḍimāleḥ sa mayaḥ suvarṇamālī raṇaśirasy asitāñjanācalābho jagade vākyamidaṃ navendumālim
138.53
विद्युन्मालिन्न नः कालः साधितुं ह्यवहेलया करोमि विक्रमेणैतत् पुरं व्यसनवर्जितम्
vidyunmālinna naḥ kālaḥ sādhituṃ hyavahelayā karomi vikrameṇaitat puraṃ vyasanavarjitam
138.54
विद्युन्माली ततः क्रुद्धो मयश्च त्रिपुरेश्वरः गणाञ्जघ्नुस्तु द्राघिष्ठाः सहितास्तैर्महासुरैः
vidyunmālī tataḥ kruddho mayaśca tripureśvaraḥ gaṇāñjaghnustu drāghiṣṭhāḥ sahitāstairmahāsuraiḥ
138.55
येन येन ततो विद्युन् माली याति मयश्च सः तेन तेन पुरं शून्यं प्रमथैः प्रहृतैः कृतम्
yena yena tato vidyun mālī yāti mayaśca saḥ tena tena puraṃ śūnyaṃ pramathaiḥ prahṛtaiḥ kṛtam
138.56
अथ यमवरुणमृदङ्गघोषैः पणवडिण्डिमज्यास्वनप्रघोषैः सकरतलपुटैश्च सिंहनादैर् भवमभिपूज्य तदा सुरा अवतस्थुः
atha yamavaruṇamṛdaṅgaghoṣaiḥ paṇavaḍiṇḍimajyāsvanapraghoṣaiḥ sakaratalapuṭaiśca siṃhanādair bhavamabhipūjya tadā surā avatasthuḥ
138.57
सम्पूज्यमानो दितिजैर्महात्मभिः सहस्ररश्मिप्रतिमौजसैर् विभुः अभिष्टुतः सत्यरतैस् तपोधनैर् यथास्तशृङ्गाभिगतो दिवाकरः
sampūjyamāno ditijairmahātmabhiḥ sahasraraśmipratimaujasair vibhuḥ abhiṣṭutaḥ satyaratais tapodhanair yathāstaśṛṅgābhigato divākaraḥ
Chapter 139
139.1
मत्स्य-पुराण 139 तारकाख्ये हते युद्धे उत्सार्य प्रमथान्मयः उवाच दानवान्भूयो भूयः स तु भयावृतान्
matsya-purāṇa 139 tārakākhye hate yuddhe utsārya pramathānmayaḥ uvāca dānavānbhūyo bhūyaḥ sa tu bhayāvṛtān
139.2
भो ऽसुरेन्द्राधुना सर्वे निबोधध्वं प्रभाषितम् यत्कर्तव्यं मया चैव युष्माभिश्च महाबलैः
bho 'surendrādhunā sarve nibodhadhvaṃ prabhāṣitam yatkartavyaṃ mayā caiva yuṣmābhiśca mahābalaiḥ
139.3
पुष्यं समेष्यते काले चन्द्रश्चन्द्रनिभाननाः यदैकं त्रिपुरं सर्वं क्षणमेकं भविष्यति
puṣyaṃ sameṣyate kāle candraścandranibhānanāḥ yadaikaṃ tripuraṃ sarvaṃ kṣaṇamekaṃ bhaviṣyati
139.4
कुरुध्वं निर्भयाः काले कोकिलाशंसितेन च स कालः पुष्ययोगस्य पुरस्य च मया कृतः
kurudhvaṃ nirbhayāḥ kāle kokilāśaṃsitena ca sa kālaḥ puṣyayogasya purasya ca mayā kṛtaḥ
139.5
काले तस्मिन्पुरे यस्तु संभावयति संहतिम् स एनं कारयेच्चूर्णं बलिनैकैषुणा सुरः
kāle tasminpure yastu saṃbhāvayati saṃhatim sa enaṃ kārayeccūrṇaṃ balinaikaiṣuṇā suraḥ
139.6
यो वः प्राणो बलं यच्च या च वो वैरितासुराः तत्कृत्वा हृदये चैव पालयध्वमिदं पुरम्
yo vaḥ prāṇo balaṃ yacca yā ca vo vairitāsurāḥ tatkṛtvā hṛdaye caiva pālayadhvamidaṃ puram
139.7
महेश्वररथं ह्येकं सर्वप्राणेन भीषणम् विमुखीकुरुतात्यर्थं यथा नोत्सृजते शरम्
maheśvararathaṃ hyekaṃ sarvaprāṇena bhīṣaṇam vimukhīkurutātyarthaṃ yathā notsṛjate śaram
139.8
तत एवं कृते ऽस्माभिस् त्रिपुरस्यापि रक्षणे प्रतीक्षिष्यन्ति विवशाः पुष्ययोगं दिवौकसः
tata evaṃ kṛte 'smābhis tripurasyāpi rakṣaṇe pratīkṣiṣyanti vivaśāḥ puṣyayogaṃ divaukasaḥ
139.9
निशम्य तन्मयस्यैवं दानवास्त्रिपुरालयाः मुहुः सिंहरुतं कृत्वा मयमूचुर्यमोपमाः
niśamya tanmayasyaivaṃ dānavāstripurālayāḥ muhuḥ siṃharutaṃ kṛtvā mayamūcuryamopamāḥ
139.10
प्रयत्नेन वयं सर्वे कुर्मस्तव प्रभाषितम् तथा कुर्मो यथा रुद्रो न मोक्ष्यति पुरे शरम्
prayatnena vayaṃ sarve kurmastava prabhāṣitam tathā kurmo yathā rudro na mokṣyati pure śaram
139.11
अद्य यास्यामः संग्रामं तद्रुद्रस्य जिघांसवः कथयन्ति दितेः पुत्रा हृष्टा भिन्नतनूरुहाः
adya yāsyāmaḥ saṃgrāmaṃ tadrudrasya jighāṃsavaḥ kathayanti diteḥ putrā hṛṣṭā bhinnatanūruhāḥ
139.12
कल्पं स्थास्यति वा खस्थं त्रिपुरं शाश्वतं ध्रुवम् अदानवं वा भविता नारायणपदत्रयम्
kalpaṃ sthāsyati vā khasthaṃ tripuraṃ śāśvataṃ dhruvam adānavaṃ vā bhavitā nārāyaṇapadatrayam
139.13
वयं न धर्मं हास्यामो यस्मिन्योक्ष्यसि नो भवान् अदैवतम् अदैत्यं वा लोकं द्रक्ष्यन्ति मानवाः
vayaṃ na dharmaṃ hāsyāmo yasminyokṣyasi no bhavān adaivatam adaityaṃ vā lokaṃ drakṣyanti mānavāḥ
139.14
इति संमन्त्र्य हृष्टास्ते पुरान्तर्विबुधारयः प्रदोषे मुदिता भूत्वा चेरुर्मन्मथचारताम्
iti saṃmantrya hṛṣṭāste purāntarvibudhārayaḥ pradoṣe muditā bhūtvā cerurmanmathacāratām
139.15
मुहुर्मुक्तोदयो भ्रान्त उदयाग्रं महामणिः तमांस्युत्सार्य भगवांश् चन्द्रो जृम्भति सो ऽम्बरम्
muhurmuktodayo bhrānta udayāgraṃ mahāmaṇiḥ tamāṃsyutsārya bhagavāṃś candro jṛmbhati so 'mbaram
139.16
कुमुदालंकृते हंसो यथा सरसि विस्तृते सिंहो यथा चोपविष्टो वैडूर्यशिखरे महान्
kumudālaṃkṛte haṃso yathā sarasi vistṛte siṃho yathā copaviṣṭo vaiḍūryaśikhare mahān
139.17
विष्णोर्यथा च विस्तीर्णे हारश्चोरसि संस्थितः तथावगाढे नभसि चन्द्रो ऽत्रिनयनोद्भवः भ्राजते भ्राजयंल् लोकान् सृजञ्ज्योत्स्नारसं बलात्
viṣṇoryathā ca vistīrṇe hāraścorasi saṃsthitaḥ tathāvagāḍhe nabhasi candro 'trinayanodbhavaḥ bhrājate bhrājayaṃl lokān sṛjañjyotsnārasaṃ balāt
139.18
शीतांशावुदिते चन्द्रे ज्योत्स्नापूर्णे पुरे ऽसुराः प्रदोषे ललितं चक्रुर् गृहमात्मानमेव च
śītāṃśāvudite candre jyotsnāpūrṇe pure 'surāḥ pradoṣe lalitaṃ cakrur gṛhamātmānameva ca
139.19
रथ्यासु राजमार्गेषु प्रासादेषु गृहेषु च दीपाश्चम्पकपुष्पाभा नाल्पस्नेहप्रदीपिताः
rathyāsu rājamārgeṣu prāsādeṣu gṛheṣu ca dīpāścampakapuṣpābhā nālpasnehapradīpitāḥ
139.20
तदा मठेषु ते दीपाः स्नेहपूर्णाः प्रदीपिताः गृहाणि वसुमन्त्येषां सर्वरत्नमयानि च ज्वलतो ऽदीपयन्दीपांश् चन्द्रोदय इव ग्रहाः
tadā maṭheṣu te dīpāḥ snehapūrṇāḥ pradīpitāḥ gṛhāṇi vasumantyeṣāṃ sarvaratnamayāni ca jvalato 'dīpayandīpāṃś candrodaya iva grahāḥ
139.21
चन्द्रांशुभिर्भासमानम् अन्तर्दीपैः सुदीपितम् उपद्रवैः कुलमिव पीयते त्रिपुरे तमः
candrāṃśubhirbhāsamānam antardīpaiḥ sudīpitam upadravaiḥ kulamiva pīyate tripure tamaḥ
139.22
तस्मिन्पुरे वै तरुणप्रदोषे चन्द्राट्टहासे तरुणप्रदोषे रत्यर्थिनो वै दनुजा गृहेषु सहाङ्गनाभिः सुचिरं विरेमुः
tasminpure vai taruṇapradoṣe candrāṭṭahāse taruṇapradoṣe ratyarthino vai danujā gṛheṣu sahāṅganābhiḥ suciraṃ viremuḥ
139.23
विनोदिता ये तु वृषध्वजस्य पञ्चेषवस्ते मकरध्वजेन तत्रासुरेष्वासुरपुंगवेषु स्वाङ्गाङ्गनाः स्वेदयुता बभूवुः
vinoditā ye tu vṛṣadhvajasya pañceṣavaste makaradhvajena tatrāsureṣvāsurapuṃgaveṣu svāṅgāṅganāḥ svedayutā babhūvuḥ
139.24
कलप्रलापेषु च दानवीनां वीणाप्रलापेषु च मूर्छितेषु मत्तप्रलापेषु च कोकिलानां सचापबाणो मदनो ममन्थ
kalapralāpeṣu ca dānavīnāṃ vīṇāpralāpeṣu ca mūrchiteṣu mattapralāpeṣu ca kokilānāṃ sacāpabāṇo madano mamantha
139.25
तमांसि नैशानि द्रुतं निहत्य ज्योत्स्नावितानेन जगद्वितत्य खे रोहिणीं तां च प्रियां समेत्य चन्द्रः प्रभाभिः कुरुते ऽधिराज्यम्
tamāṃsi naiśāni drutaṃ nihatya jyotsnāvitānena jagadvitatya khe rohiṇīṃ tāṃ ca priyāṃ sametya candraḥ prabhābhiḥ kurute 'dhirājyam
139.26
स्थित्वैव कान्तस्य तु पादमूले काचिद्वरस्त्री स्वकपोलमूले विशेषकं चारुतरं करोति तेनाननं स्वं समलंकरोति
sthitvaiva kāntasya tu pādamūle kācidvarastrī svakapolamūle viśeṣakaṃ cārutaraṃ karoti tenānanaṃ svaṃ samalaṃkaroti
139.27
दृष्ट्वाननं मण्डलदर्पणस्थं महाप्रभा मे मुखजेति जप्त्वा स्मृत्वा वराङ्गी रमणेरितानि तेनैव भावेन रतीमवाप
dṛṣṭvānanaṃ maṇḍaladarpaṇasthaṃ mahāprabhā me mukhajeti japtvā smṛtvā varāṅgī ramaṇeritāni tenaiva bhāvena ratīmavāpa
139.28
रोमाञ्चितैर्गात्रवरैर्युवभ्यो रतानुरागाद् रमणेन चान्याः स्वयं द्रुतं यान्ति मदाभिभूताः क्षपा यथा चार्कदिनावसाने
romāñcitairgātravarairyuvabhyo ratānurāgād ramaṇena cānyāḥ svayaṃ drutaṃ yānti madābhibhūtāḥ kṣapā yathā cārkadināvasāne
139.29
पेपीयते चातिरसानुविद्धा विमार्गितान्या च प्रियं प्रसन्ना काचित्प्रियस्यातिचिरात्प्रसन्ना आसीत्प्रलापेषु च सम्प्रसन्ना
pepīyate cātirasānuviddhā vimārgitānyā ca priyaṃ prasannā kācitpriyasyāticirātprasannā āsītpralāpeṣu ca samprasannā
139.30
गोशीर्षयुक्तैर्हरिचन्दनैश्च पङ्काङ्किताक्षी च वरासुरीणाम् मनोज्ञरूपा रुचिरा बभूवुः पूर्णामृतस्येव सुवर्णकुम्भाः
gośīrṣayuktairharicandanaiśca paṅkāṅkitākṣī ca varāsurīṇām manojñarūpā rucirā babhūvuḥ pūrṇāmṛtasyeva suvarṇakumbhāḥ
139.31
क्षताधरोष्ठा द्रुतदोषरक्ता ललन्ति दैत्या दयितासु रक्ताः तन्त्रीप्रलापास्त्रिपुरेषु रक्ताः स्त्रीणां प्रलापेषु पुनर्विरक्ताः
kṣatādharoṣṭhā drutadoṣaraktā lalanti daityā dayitāsu raktāḥ tantrīpralāpāstripureṣu raktāḥ strīṇāṃ pralāpeṣu punarviraktāḥ
139.32
क्वचित्प्रवृत्तं मधुराभिगानं कामस्य बाणैः सुकृतं निधानम् आपानभूमीषु सुखप्रमेयं गेयं प्रवृत्तं त्वथ साधयन्ति
kvacitpravṛttaṃ madhurābhigānaṃ kāmasya bāṇaiḥ sukṛtaṃ nidhānam āpānabhūmīṣu sukhaprameyaṃ geyaṃ pravṛttaṃ tvatha sādhayanti
139.33
गेयं प्रवृत्तं त्वथ शोधयन्ति केचित्प्रियां तत्र च साधयन्ति केचित्प्रियां सम्प्रति बोधयन्ति संबुध्य संबुध्य च रामयन्ति
geyaṃ pravṛttaṃ tvatha śodhayanti kecitpriyāṃ tatra ca sādhayanti kecitpriyāṃ samprati bodhayanti saṃbudhya saṃbudhya ca rāmayanti
139.34
धूतप्रसूनप्रभवः सुबन्धः सूर्ये गते वै त्रिपुरे बभूव समर्मरो नूपुरमेखलानां शब्दश्च संबाधति कोकिलानाम्
dhūtaprasūnaprabhavaḥ subandhaḥ sūrye gate vai tripure babhūva samarmaro nūpuramekhalānāṃ śabdaśca saṃbādhati kokilānām
139.35
प्रियावगूढा दयितोपगूढा काचित्प्ररूढाङ्गरुहापि नारी सुचारुबाष्पाङ्कुरपल्लवानां नवाम्बुसिक्ता इव भूमिरासीत्
priyāvagūḍhā dayitopagūḍhā kācitprarūḍhāṅgaruhāpi nārī sucārubāṣpāṅkurapallavānāṃ navāmbusiktā iva bhūmirāsīt
139.36
शशाङ्कपादैरुपशोभितेषु प्रासादवर्येषु वराङ्गनानाम् माधुर्यभूताभरणा महान्तः स्वना बभूवुर्मदनेषु तुल्याः
śaśāṅkapādairupaśobhiteṣu prāsādavaryeṣu varāṅganānām mādhuryabhūtābharaṇā mahāntaḥ svanā babhūvurmadaneṣu tulyāḥ
139.37
पानेन खिन्ना दयितातिवेलं कपोलमाजिघ्रसि किं ममेदम् आरोह मे श्रोणिमिमां विशालां पीनोन्नतां काञ्चनमेखलाढ्याम्
pānena khinnā dayitātivelaṃ kapolamājighrasi kiṃ mamedam āroha me śroṇimimāṃ viśālāṃ pīnonnatāṃ kāñcanamekhalāḍhyām
139.38
रथ्यासु चन्द्रोदयभासितासु सुरेन्द्रमार्गेषु च विस्तृतेषु दैत्याङ्गना यूथगता विभान्ति तारा यथा चन्द्रमसो दिवान्ते
rathyāsu candrodayabhāsitāsu surendramārgeṣu ca vistṛteṣu daityāṅganā yūthagatā vibhānti tārā yathā candramaso divānte
139.39
अट्टाट्टहासेषु च चामरेषु प्रेङ्खासु चान्या मदलोलभावात् संदोलयन्ते कलसम्प्रहासाः प्रोवाच काञ्ची गुणसूक्ष्मनादा
aṭṭāṭṭahāseṣu ca cāmareṣu preṅkhāsu cānyā madalolabhāvāt saṃdolayante kalasamprahāsāḥ provāca kāñcī guṇasūkṣmanādā
139.40
अम्लानमालान्वितसुन्दरीणां पर्याय एषो ऽस्ति च हर्षितानाम् श्रूयन्ति वाचः कलधौतकल्पा वापीषु चान्ये कलहंसशब्दाः
amlānamālānvitasundarīṇāṃ paryāya eṣo 'sti ca harṣitānām śrūyanti vācaḥ kaladhautakalpā vāpīṣu cānye kalahaṃsaśabdāḥ
139.41
काञ्चीकलापश्च सहाङ्गरागः प्रेङ्खासु तद्रागकृताश्च भावाः छिन्दन्ति तासामसुराङ्गनानां प्रियालयान् मन्मथमार्गणानाम्
kāñcīkalāpaśca sahāṅgarāgaḥ preṅkhāsu tadrāgakṛtāśca bhāvāḥ chindanti tāsāmasurāṅganānāṃ priyālayān manmathamārgaṇānām
139.42
चित्राम्बरश्चोद्धृतकेशपाशः संदोल्यमानः शुशुभे ऽसुरीणाम् सुचारुवेशाभरणैरुपेतस् तारागणैर् ज्योतिरिवास चन्द्रः
citrāmbaraścoddhṛtakeśapāśaḥ saṃdolyamānaḥ śuśubhe 'surīṇām sucāruveśābharaṇairupetas tārāgaṇair jyotirivāsa candraḥ
139.43
संदोलनाद् उच्छ्वसितैश्छिन्नसूत्रैः काञ्चीभ्रष्टैर्मणिभिर्विप्रकीर्णैः दोलाभूमिस्तैर्विचित्रा विभाति चन्द्रस्य पार्श्वोपगतैर् विचित्रा
saṃdolanād ucchvasitaiśchinnasūtraiḥ kāñcībhraṣṭairmaṇibhirviprakīrṇaiḥ dolābhūmistairvicitrā vibhāti candrasya pārśvopagatair vicitrā
139.44
सचन्द्रिके सोपवने प्रदोषे रुतेषु वृन्देषु च कोकिलानाम् शरव्ययं प्राप्य पुरे ऽसुराणां प्रक्षीणबाणो मदनश्चचार
sacandrike sopavane pradoṣe ruteṣu vṛndeṣu ca kokilānām śaravyayaṃ prāpya pure 'surāṇāṃ prakṣīṇabāṇo madanaścacāra
139.45
इति तत्र पुरे ऽमरद्विषाणां सपदि हि पश्चिमकौमुदी तदासीत् ।
रणशिरसि पराभविष्यतां वै भवतुरगैः कृतसंक्षया अरीणाम्
iti tatra pure 'maradviṣāṇāṃ sapadi hi paścimakaumudī tadāsīt |
raṇaśirasi parābhaviṣyatāṃ vai bhavaturagaiḥ kṛtasaṃkṣayā arīṇām
139.46
- चन्द्रो ऽथ कुन्दकुसुमाकरहारवर्णो ज्योत्स्नावितानरहितो ऽभ्रसमानवर्णः विछायतां हि समुपेत्य न भाति तद्वद् भाग्यक्षये धनपतिश्च नरो विवर्णः
** candro 'tha kundakusumākarahāravarṇo jyotsnāvitānarahito 'bhrasamānavarṇaḥ vichāyatāṃ hi samupetya na bhāti tadvad bhāgyakṣaye dhanapatiśca naro vivarṇaḥ*
139.47
चन्द्रप्रभामरुणसारथिनाभिभूय संतप्तकाञ्चनरथाङ्गसमानबिम्बः स्थित्वोदयाग्रमुकुटे बहुरेव सूर्यो भात्यम्बरे तिमिरतोयवहां तरिष्यन्
candraprabhāmaruṇasārathinābhibhūya saṃtaptakāñcanarathāṅgasamānabimbaḥ sthitvodayāgramukuṭe bahureva sūryo bhātyambare timiratoyavahāṃ tariṣyan
Chapter 140
140.1
मत्स्य-पुराण 140 उदिते तु सहस्रांशौ मेरौ भासाकरे रवौ नदद्देवबलं कृत्स्नं युगान्त इव सागरः
matsya-purāṇa 140 udite tu sahasrāṃśau merau bhāsākare ravau nadaddevabalaṃ kṛtsnaṃ yugānta iva sāgaraḥ
140.2
सहस्रनयनो देवस् ततः शक्रः पुरंदरः सवित्तदः सवरुणस् त्रिपुरं प्रययौ हरः
sahasranayano devas tataḥ śakraḥ puraṃdaraḥ savittadaḥ savaruṇas tripuraṃ prayayau haraḥ
140.3
ते नानाविधरूपाश्च प्रमथातिप्रमाथिनः ययुः सिंहरवैर् घोरैर् वादित्रनिनदैरपि
te nānāvidharūpāśca pramathātipramāthinaḥ yayuḥ siṃharavair ghorair vāditraninadairapi
140.4
ततो वादितवादित्रैश् चातपत्रैर्महाद्रुमैः बभूव तद्बलं दिव्यं वनं प्रचलितं यथा
tato vāditavāditraiś cātapatrairmahādrumaiḥ babhūva tadbalaṃ divyaṃ vanaṃ pracalitaṃ yathā
140.5
तदापतन्तं सम्प्रेक्ष्य रौद्रं रुद्रबलं महत् संक्षोभो दानवेन्द्राणां समुद्रप्रतिमो बभौ
tadāpatantaṃ samprekṣya raudraṃ rudrabalaṃ mahat saṃkṣobho dānavendrāṇāṃ samudrapratimo babhau
140.6
ते चासीन्पट्टिशाञ्शक्तीः शूलदण्डपरश्वधान् शरासनानि वज्राणि गुरूणि मुसलानि च
te cāsīnpaṭṭiśāñśaktīḥ śūladaṇḍaparaśvadhān śarāsanāni vajrāṇi gurūṇi musalāni ca
140.7
प्रगृह्य कोपरक्ताक्षाः सपक्षा इव पर्वताः निजघ्नुः पर्वतघ्नाय घना इव तपात्यये
pragṛhya koparaktākṣāḥ sapakṣā iva parvatāḥ nijaghnuḥ parvataghnāya ghanā iva tapātyaye
140.8
सविद्युन्मालिनस्ते वै समया दितिनन्दनाः मोदमानाः समासेदुर् देवदेवैः सुरारयः
savidyunmālinaste vai samayā ditinandanāḥ modamānāḥ samāsedur devadevaiḥ surārayaḥ
140.9
मर्तव्यकृतबुद्धीनां जये चानिश्चितात्मनाम् अबलानां चमूर्ह्यासीद् अबलावयवा इव
martavyakṛtabuddhīnāṃ jaye cāniścitātmanām abalānāṃ camūrhyāsīd abalāvayavā iva
140.10
विगर्जन्त इवाम्भोदा अम्भोदसदृशत्विषः प्रयुध्य युद्धकुशलाः परस्परकृतागसः
vigarjanta ivāmbhodā ambhodasadṛśatviṣaḥ prayudhya yuddhakuśalāḥ parasparakṛtāgasaḥ
140.11
धूमायन्तो ज्वलद्भिश्च आयुधैश्चन्द्रवर्चसैः कोपाद्वा युद्धलुब्धाश्च कुट्टयन्ते परस्परम्
dhūmāyanto jvaladbhiśca āyudhaiścandravarcasaiḥ kopādvā yuddhalubdhāśca kuṭṭayante parasparam
140.12
वज्राहताः पतन्त्यन्ये बाणैरन्ये विदारिताः अन्ये विदारिताश्चक्रैः पतन्ति ह्युदधेर्जले
vajrāhatāḥ patantyanye bāṇairanye vidāritāḥ anye vidāritāścakraiḥ patanti hyudadherjale
140.13
छिन्नस्रग्दामहाराश्च प्रमृष्टाम्बरभूषणाः तिमिनक्रगणे चैव पतन्ति प्रमथाः सुराः
chinnasragdāmahārāśca pramṛṣṭāmbarabhūṣaṇāḥ timinakragaṇe caiva patanti pramathāḥ surāḥ
140.14
गदानां मुसलानां च तोमराणां परश्वधाम् वज्रशूलर्ष्टिपातानां पट्टिशानां च सर्वतः
gadānāṃ musalānāṃ ca tomarāṇāṃ paraśvadhām vajraśūlarṣṭipātānāṃ paṭṭiśānāṃ ca sarvataḥ
140.15
गिरिशृङ्गोपलानां च प्रेरितानां प्रमन्युभिः सजवानां दानवानां सधूमानां रवित्विषाम् आयुधानां महानोघः सागरौघे पतत्यपि
giriśṛṅgopalānāṃ ca preritānāṃ pramanyubhiḥ sajavānāṃ dānavānāṃ sadhūmānāṃ ravitviṣām āyudhānāṃ mahānoghaḥ sāgaraughe patatyapi
140.16
प्रवृद्धवेगैस्तैस्तत्र सुरासुरकरेरितैः आयुधैस्त्रस्तनक्षत्रः क्रियते संक्षयो महान्
pravṛddhavegaistaistatra surāsurakareritaiḥ āyudhaistrastanakṣatraḥ kriyate saṃkṣayo mahān
140.17
क्षुद्राणां गजयोर्युद्धे यथा भवति संक्षयः देवासुरगणैस् तद्वत् तिमिनक्रक्षयो ऽभवत्
kṣudrāṇāṃ gajayoryuddhe yathā bhavati saṃkṣayaḥ devāsuragaṇais tadvat timinakrakṣayo 'bhavat
140.18
विद्युन्माली च वेगेन विद्युन्माली इवाम्बुदः विद्युर्मालघनोन्नादो नन्दीश्वरमभिद्रुतः
vidyunmālī ca vegena vidyunmālī ivāmbudaḥ vidyurmālaghanonnādo nandīśvaramabhidrutaḥ
140.19
स तं तमोरिवदनं प्रणदन्वदतां वरः उवाच युधि शैलादिं दानवो ऽम्बुधिनिःस्वनः
sa taṃ tamorivadanaṃ praṇadanvadatāṃ varaḥ uvāca yudhi śailādiṃ dānavo 'mbudhiniḥsvanaḥ
140.20
युद्धाकाङ्क्षी तु बलवान् विद्युन्माल्यहमागतः यदि त्विदानीं मे जीवन् मुच्यसे नन्दिकेश्वर न विद्युन्मालिहननं वचोभिर्युधि दानव
yuddhākāṅkṣī tu balavān vidyunmālyahamāgataḥ yadi tvidānīṃ me jīvan mucyase nandikeśvara na vidyunmālihananaṃ vacobhiryudhi dānava
140.21
तम् एवंवादिनं दैत्यं नन्दीशस्तपतां वरः उवाच प्रहरंस्तत्र वाक्यालंकारकोविदः
tam evaṃvādinaṃ daityaṃ nandīśastapatāṃ varaḥ uvāca praharaṃstatra vākyālaṃkārakovidaḥ
140.22
दानवा धर्मकामाणां नैषो ऽवसर इत्युत शक्तो हन्तुं किमात्मानं जातिदोषाद् विबृंहसि
dānavā dharmakāmāṇāṃ naiṣo 'vasara ityuta śakto hantuṃ kimātmānaṃ jātidoṣād vibṛṃhasi
140.23
यदि तावन्मया पूर्वं हतो ऽसि पशुवद्यथा इदानीं वा कथं नाम न हिंस्ये क्रतुदूषणम्
yadi tāvanmayā pūrvaṃ hato 'si paśuvadyathā idānīṃ vā kathaṃ nāma na hiṃsye kratudūṣaṇam
140.24
सागरं तरते दोर्भ्यां पातयेद्यो दिवाकरम् सो ऽपि मां शक्नुयान्नैव चक्षुर्भ्यां समवेक्षितुम्
sāgaraṃ tarate dorbhyāṃ pātayedyo divākaram so 'pi māṃ śaknuyānnaiva cakṣurbhyāṃ samavekṣitum
140.25
इत्येवंवादिनं तत्र नन्दिनं तन्निभो बले बिभेदैकेषुणा दैत्यः करेणार्क इवाम्बुदम्
ityevaṃvādinaṃ tatra nandinaṃ tannibho bale bibhedaikeṣuṇā daityaḥ kareṇārka ivāmbudam
140.26
वक्षसः स शरस्तस्य पपौ रुधिरमुत्तमम् सूर्यस्त्वात्मप्रभावेण नद्यर्णवजलं यथा
vakṣasaḥ sa śarastasya papau rudhiramuttamam sūryastvātmaprabhāveṇa nadyarṇavajalaṃ yathā
140.27
स तेन सुप्रहारेण प्रथमं चातिरोपितः हस्तेन वृक्षमुत्पाट्य चिक्षेप गजराडिव
sa tena suprahāreṇa prathamaṃ cātiropitaḥ hastena vṛkṣamutpāṭya cikṣepa gajarāḍiva
140.28
वायुनुन्नः स च तरुः शीर्णपुष्पो महारवः विद्युन्मालिशरैश्छिन्नः पपात पतगेशवत्
vāyununnaḥ sa ca taruḥ śīrṇapuṣpo mahāravaḥ vidyunmāliśaraiśchinnaḥ papāta patageśavat
140.29
वृक्षमालोक्य तं छिन्नं दानवेन वरेषुभिः रोषमाहारयत्तीव्रं नन्दीश्वरः सुविग्रहः
vṛkṣamālokya taṃ chinnaṃ dānavena vareṣubhiḥ roṣamāhārayattīvraṃ nandīśvaraḥ suvigrahaḥ
140.30
सोद्यम्य करमारावे रविशक्रकरप्रभम् दुद्राव हन्तुं स क्रूरं महिषं गजराडिव
sodyamya karamārāve raviśakrakaraprabham dudrāva hantuṃ sa krūraṃ mahiṣaṃ gajarāḍiva
140.31
तमापतन्तं वेगेन वेगवान्प्रसभं बलात् विद्युन्माली शरशतैः पूरयामास नन्दिनम्
tamāpatantaṃ vegena vegavānprasabhaṃ balāt vidyunmālī śaraśataiḥ pūrayāmāsa nandinam
140.32
शरकण्टकिताङ्गो वै शैलादिः सो ऽभवत्पुनः अरेर्गृह्य रथं तस्य महतः प्रययौ जवात्
śarakaṇṭakitāṅgo vai śailādiḥ so 'bhavatpunaḥ arergṛhya rathaṃ tasya mahataḥ prayayau javāt
140.33
विलम्बिताश्वो विशिरो भ्रमितश्च रणे रथः पपात मुनिशापेन सादित्यो ऽर्करथो यथा
vilambitāśvo viśiro bhramitaśca raṇe rathaḥ papāta muniśāpena sādityo 'rkaratho yathā
140.34
अन्तरान्निर्गतश्चैव मायया स दितेः सुतः आजघान तदा शक्त्या शैलादिं समवस्थितम्
antarānnirgataścaiva māyayā sa diteḥ sutaḥ ājaghāna tadā śaktyā śailādiṃ samavasthitam
140.35
तामेव तु विनिष्क्रम्य शक्तिं शोणितभूषिताम् विद्युन्मालिनमुद्दिश्य चिक्षेप प्रमथाग्रणीर्
tāmeva tu viniṣkramya śaktiṃ śoṇitabhūṣitām vidyunmālinamuddiśya cikṣepa pramathāgraṇīr
140.36
तया भिन्नतनुत्राणो विभिन्नहृदयस्त्वपि विद्युन्माल्यपतद्भूमौ वज्राहत इवाचलः
tayā bhinnatanutrāṇo vibhinnahṛdayastvapi vidyunmālyapatadbhūmau vajrāhata ivācalaḥ
140.37
विद्युन्मालिनि निहते सिद्धचारणकिंनराः साधु साध्विति चोक्त्वा ते पूजयन्त उमापतिम्
vidyunmālini nihate siddhacāraṇakiṃnarāḥ sādhu sādhviti coktvā te pūjayanta umāpatim
140.38
नन्दिना सादिते दैत्ये विद्युन्मालौ हते मयः ददाह प्रमथानीकं वनमग्निरिवोद्धतः
nandinā sādite daitye vidyunmālau hate mayaḥ dadāha pramathānīkaṃ vanamagnirivoddhataḥ
140.39
शूलनिर्दारितोरस्का गदाचूर्णितमस्तकाः इषुभिर्गाढविद्धाश्च पतन्ति प्रमथार्णवे
śūlanirdāritoraskā gadācūrṇitamastakāḥ iṣubhirgāḍhaviddhāśca patanti pramathārṇave
140.40
अथ वज्रधरो यमो ऽर्थदः स च नन्दी स च षण्मुखो गुहः ।
मयम् असुरवीरसम्प्रवृत्तं विविधुः शस्त्रवरैर्हतारयः
atha vajradharo yamo 'rthadaḥ sa ca nandī sa ca ṣaṇmukho guhaḥ |
mayam asuravīrasampravṛttaṃ vividhuḥ śastravarairhatārayaḥ
140.41
- नागं तु नागाधिपतेः शताक्षं मयो विदार्येषुवरेण तूर्णम् यमं च वित्ताधिपतिं च विद्ध्वा ररास मत्ताम्बुदवत्तदानीम्
** nāgaṃ tu nāgādhipateḥ śatākṣaṃ mayo vidāryeṣuvareṇa tūrṇam yamaṃ ca vittādhipatiṃ ca viddhvā rarāsa mattāmbudavattadānīm*
140.42
ततः शरैः प्रमथगणैश्च दानवा दृढाहताश्चोत्तमवेगविक्रमाः भृशानुविद्धास्त्रिपुरं प्रवेशिता यथा शिवश्चक्रधरेण संयुगे
tataḥ śaraiḥ pramathagaṇaiśca dānavā dṛḍhāhatāścottamavegavikramāḥ bhṛśānuviddhāstripuraṃ praveśitā yathā śivaścakradhareṇa saṃyuge
140.43
ततस्तु शङ्खानकभेरिमर्दलाः ससिंहनादा दनुपुत्रभङ्गदाः कपर्दिसैन्ये प्रबभुः समन्ततो निपात्यमाना युधि वज्रसंनिभाः
tatastu śaṅkhānakabherimardalāḥ sasiṃhanādā danuputrabhaṅgadāḥ kapardisainye prababhuḥ samantato nipātyamānā yudhi vajrasaṃnibhāḥ
140.44
अथ दैत्यपुराभावे पुष्ययोगो बभूव ह बभूव चापि संयुक्तं तद्योगेन पुरत्रयम्
atha daityapurābhāve puṣyayogo babhūva ha babhūva cāpi saṃyuktaṃ tadyogena puratrayam
140.45
ततो बाणं त्रिधा देवस् त्रिदैवतमयं हरः मुमोच त्रिपुरे तूर्णं त्रिनेत्रस्त्रिपथाधिपः
tato bāṇaṃ tridhā devas tridaivatamayaṃ haraḥ mumoca tripure tūrṇaṃ trinetrastripathādhipaḥ
140.46
तेन मुक्तेन बाणेन बाणपुष्पसमप्रभम् आकाशं स्वर्णसंकाशं कृतं सूर्येण रञ्जितम्
tena muktena bāṇena bāṇapuṣpasamaprabham ākāśaṃ svarṇasaṃkāśaṃ kṛtaṃ sūryeṇa rañjitam
140.47
मुक्त्वा त्रिदैवतमयं त्रिपुरे त्रिदशः शरम् धिग्धिङ् मामिति चक्रन्द कष्टं कष्टमिति ब्रुवन्
muktvā tridaivatamayaṃ tripure tridaśaḥ śaram dhigdhiṅ māmiti cakranda kaṣṭaṃ kaṣṭamiti bruvan
140.48
वैधुर्यं दैवतं दृष्ट्वा शैलादिर्गजवद्गतः किमिदं त्विति पप्रच्छ शूलपाणिं महेश्वरम्
vaidhuryaṃ daivataṃ dṛṣṭvā śailādirgajavadgataḥ kimidaṃ tviti papraccha śūlapāṇiṃ maheśvaram
140.49
ततः शशाङ्कतिलकः कपर्दी परमार्तवत् उवाच नन्दिनं भक्तः स मयो ऽद्य विनङ्क्ष्यति
tataḥ śaśāṅkatilakaḥ kapardī paramārtavat uvāca nandinaṃ bhaktaḥ sa mayo 'dya vinaṅkṣyati
140.50
अथ नन्दीश्वरस्तूर्णं मनोमारुतवद्बली शरे त्रिपुरमायाति त्रिपुरं प्रविवेश सः
atha nandīśvarastūrṇaṃ manomārutavadbalī śare tripuramāyāti tripuraṃ praviveśa saḥ
140.51
स मयं प्रेक्ष्य गणपः प्राह काञ्चनसंनिभः विनाशस्त्रिपुरस्यास्य प्राप्तो मय सुदारुणः अनेनैव गृहेण त्वम् अपक्राम ब्रवीम्यहम्
sa mayaṃ prekṣya gaṇapaḥ prāha kāñcanasaṃnibhaḥ vināśastripurasyāsya prāpto maya sudāruṇaḥ anenaiva gṛheṇa tvam apakrāma bravīmyaham
140.52
श्रुत्वा तन्नन्दिवचनं दृढभक्तो महेश्वरे तेनैव गृहमुख्येण त्रिपुराद् अपसर्पितः
śrutvā tannandivacanaṃ dṛḍhabhakto maheśvare tenaiva gṛhamukhyeṇa tripurād apasarpitaḥ
140.53
सो ऽपीषुः पत्त्रपुटवद् दग्ध्वा तन्नगरत्रयम् त्रिधा इव हुताशश्च सोमो नारायणस्तथा
so 'pīṣuḥ pattrapuṭavad dagdhvā tannagaratrayam tridhā iva hutāśaśca somo nārāyaṇastathā
140.54
शरतेजःपरीतानि पुराणि द्विजपुंगवाः दुष्पुत्रदोषाद्दह्यन्ते कुलान्यूर्ध्वं यथा तथा
śaratejaḥparītāni purāṇi dvijapuṃgavāḥ duṣputradoṣāddahyante kulānyūrdhvaṃ yathā tathā
140.55
मेरुकैलासकल्पानि मन्दराग्रनिभानि च सकपाटगवाक्षाणि बलिभिः शोभितानि च
merukailāsakalpāni mandarāgranibhāni ca sakapāṭagavākṣāṇi balibhiḥ śobhitāni ca
140.56
सप्रासादानि रम्याणि कूटागारोत्कटानि च सजलानि समाख्यानि सावलोकनकानि च
saprāsādāni ramyāṇi kūṭāgārotkaṭāni ca sajalāni samākhyāni sāvalokanakāni ca
140.57
बद्धध्वजपताकानि स्वर्णरौप्यमयानि च गृहाणि तस्मिंस्त्रिपुरे दानवानामुपद्रवे दह्यन्ते दहनाभानि दहनेन सहस्रशः
baddhadhvajapatākāni svarṇaraupyamayāni ca gṛhāṇi tasmiṃstripure dānavānāmupadrave dahyante dahanābhāni dahanena sahasraśaḥ
140.58
प्रासादाग्रेषु रम्येषु वनेषूपवनेषु च वातायनगताश्चान्याश् चाकाशस्य तलेषु च
prāsādāgreṣu ramyeṣu vaneṣūpavaneṣu ca vātāyanagatāścānyāś cākāśasya taleṣu ca
140.59
रमणैरुपगूढाश्च रमन्त्यो रमणैः सह दह्यन्ते दानवेन्द्राणाम् अग्निना ह्यपि ताः स्त्रियः
ramaṇairupagūḍhāśca ramantyo ramaṇaiḥ saha dahyante dānavendrāṇām agninā hyapi tāḥ striyaḥ
140.60
काचित्प्रियं परित्यज्य अशक्ता गन्तुमन्यतः पुरः प्रियस्य पञ्चत्वं गताग्निवदने क्षयम्
kācitpriyaṃ parityajya aśaktā gantumanyataḥ puraḥ priyasya pañcatvaṃ gatāgnivadane kṣayam
140.61
उवाच शतपत्त्राक्षी सास्राक्षीव कृताञ्जलिः हव्यवाहन भार्याहं परस्य परतापन धर्मसाक्षी त्रिलोकस्य न मां स्प्रष्टुमिहार्हसि
uvāca śatapattrākṣī sāsrākṣīva kṛtāñjaliḥ havyavāhana bhāryāhaṃ parasya paratāpana dharmasākṣī trilokasya na māṃ spraṣṭumihārhasi
140.62
शायितं च मया देव शिवया च शिवप्रभ परेण प्रैहि मुक्त्वेदं गृहं च दयितं हि मे
śāyitaṃ ca mayā deva śivayā ca śivaprabha pareṇa praihi muktvedaṃ gṛhaṃ ca dayitaṃ hi me
140.63
एका पुत्रमुपादाय बालकं दानवाङ्गना हुताशनसमीपस्था इत्युवाच हुताशनम्
ekā putramupādāya bālakaṃ dānavāṅganā hutāśanasamīpasthā ityuvāca hutāśanam
140.64
बालो ऽयं दुःखलब्धश्च मया पावक पुत्रकः नार्हस्येनमुपादातुं दयितं षण्मुखप्रिय
bālo 'yaṃ duḥkhalabdhaśca mayā pāvaka putrakaḥ nārhasyenamupādātuṃ dayitaṃ ṣaṇmukhapriya
140.65
काश्चित्प्रियान्परित्यज्य पीडिता दानवाङ्गनाः निपतन्त्यर्णवजले सिञ्जमानविभूषणाः
kāścitpriyānparityajya pīḍitā dānavāṅganāḥ nipatantyarṇavajale siñjamānavibhūṣaṇāḥ
140.66
तात पुत्रेति मातेति मातुलेति च विह्वलम् चक्रन्दुस्त्रिपुरे नार्यः पावकज्वालवेपिताः
tāta putreti māteti mātuleti ca vihvalam cakrandustripure nāryaḥ pāvakajvālavepitāḥ
140.67
यथा दहति शैलाग्निः साम्बुजं जलजाकरम् तथा स्त्रीवक्त्रपद्मानि चादहत्त्रिपुरे ऽनलः
yathā dahati śailāgniḥ sāmbujaṃ jalajākaram tathā strīvaktrapadmāni cādahattripure 'nalaḥ
140.68
तुषारराशिः कमलाकराणां यथा दहत्यम्बुजकानि शीते तथैव सो ऽग्निस्त्रिपुराङ्गनानां ददाह वक्त्रेक्षणपङ्कजानि
tuṣārarāśiḥ kamalākarāṇāṃ yathā dahatyambujakāni śīte tathaiva so 'gnistripurāṅganānāṃ dadāha vaktrekṣaṇapaṅkajāni
140.69
शराग्निपातात् समभिद्रुतानां तत्राङ्गनानाम् अतिकोमलानाम् बभूव काञ्चीगुणनूपुराणाम् आक्रन्दितानां च रवो ऽतिमिश्रः
śarāgnipātāt samabhidrutānāṃ tatrāṅganānām atikomalānām babhūva kāñcīguṇanūpurāṇām ākranditānāṃ ca ravo 'timiśraḥ
140.70
दग्धार्धचन्द्राणि सवेदिकानि विशीर्णहर्म्याणि सतोरणानि दग्धानि दग्धानि गृहाणि तत्र पतन्ति रक्षार्थमिवार्णवौघे
dagdhārdhacandrāṇi savedikāni viśīrṇaharmyāṇi satoraṇāni dagdhāni dagdhāni gṛhāṇi tatra patanti rakṣārthamivārṇavaughe
140.71
गृहैः पतद्भिर्ज्वलनावलीढैर् आसीत्समुद्रे सलिलं प्रतप्तम् कुपुत्रदोषैः प्रहतानुविद्धं यथा कुलं याति धनान्वितस्य
gṛhaiḥ patadbhirjvalanāvalīḍhair āsītsamudre salilaṃ prataptam kuputradoṣaiḥ prahatānuviddhaṃ yathā kulaṃ yāti dhanānvitasya
140.72
गृहप्रतापैः क्वथितं समन्तात् तदार्णवे तोयमुदीर्णवेगम् वित्रासयामास तिमीन्सनक्रांस् तिमिङ्गिलांस्तत्क्वथितांस्तथान्यान्
gṛhapratāpaiḥ kvathitaṃ samantāt tadārṇave toyamudīrṇavegam vitrāsayāmāsa timīnsanakrāṃs timiṅgilāṃstatkvathitāṃstathānyān
140.73
सगोपुरो मन्दरपादकल्पः प्राकारवर्यस्त्रिपुरे च सो ऽथ तैरेव सार्धं भवनैः पपात शब्दं महान्तं जनयन्समुद्रे
sagopuro mandarapādakalpaḥ prākāravaryastripure ca so 'tha taireva sārdhaṃ bhavanaiḥ papāta śabdaṃ mahāntaṃ janayansamudre
140.74
सहस्रशृङ्गैर् भवनैर् यदासीत् सहस्रशृङ्गः स इवाचलेशः नामावशेषं त्रिपुरं प्रजज्ञे हुताशनाहारबलिप्रयुक्तम्
sahasraśṛṅgair bhavanair yadāsīt sahasraśṛṅgaḥ sa ivācaleśaḥ nāmāvaśeṣaṃ tripuraṃ prajajñe hutāśanāhārabaliprayuktam
140.75
प्रदह्यमानेन पुरेण तेन जगत् सपातालदिवं प्रतप्तम् दुःखं महत्प्राप्य जलावमग्नं यस्मिन्महान्सौधवरो मयस्य
pradahyamānena pureṇa tena jagat sapātāladivaṃ prataptam duḥkhaṃ mahatprāpya jalāvamagnaṃ yasminmahānsaudhavaro mayasya
140.76
तद्देवेशो वचः श्रुत्वा इन्द्रो वज्रधरस्तदा शशाप तद्गृहं चापि मयस्यादितिनन्दनः
taddeveśo vacaḥ śrutvā indro vajradharastadā śaśāpa tadgṛhaṃ cāpi mayasyāditinandanaḥ
140.77
असेव्यमप्रतिष्ठं च भयेन च समावृतम् भविष्यति मयगृहं नित्यमेव यथानलः
asevyamapratiṣṭhaṃ ca bhayena ca samāvṛtam bhaviṣyati mayagṛhaṃ nityameva yathānalaḥ
140.78
यस्य यस्य तु देशस्य भविष्यति पराभवः द्रक्ष्यन्ति त्रिपुरं खण्डं तत्रेदं नाशगा जनाः तदेतदद्यापि गृहं मयस्यामयवर्जितम्
yasya yasya tu deśasya bhaviṣyati parābhavaḥ drakṣyanti tripuraṃ khaṇḍaṃ tatredaṃ nāśagā janāḥ tadetadadyāpi gṛhaṃ mayasyāmayavarjitam
140.79
भगवन्स मयो येन गृहेण प्रपलायितः तस्य नो गतिमाख्याहि मयस्य चमसोद्भव
bhagavansa mayo yena gṛheṇa prapalāyitaḥ tasya no gatimākhyāhi mayasya camasodbhava
140.80
दृश्यते दृश्यते यत्र ध्रुवस्तत्र मयास्पदम् देवद्विट् तु मयश्चातः स तदा खिन्नमानसः ततश्च्युतो ऽन्यलोके ऽस्मिंस् त्राणार्थं वै चकार सः
dṛśyate dṛśyate yatra dhruvastatra mayāspadam devadviṭ tu mayaścātaḥ sa tadā khinnamānasaḥ tataścyuto 'nyaloke 'smiṃs trāṇārthaṃ vai cakāra saḥ
140.81
तत्रापि देवताः सन्ति आप्तोर्यामाः सुरोत्तमाः तत्राशक्तं ततो गन्तुं तं चैकं पुरमुत्तमम्
tatrāpi devatāḥ santi āptoryāmāḥ surottamāḥ tatrāśaktaṃ tato gantuṃ taṃ caikaṃ puramuttamam
140.82
शिवः सृष्ट्वा गृहं प्रादान् मयायैव गृहार्थिने विरराम सहस्राक्षः पूजयामास चेश्वरम् पूज्यमानं च भूतेशं सर्वे तुष्टुवुरीश्वरम्
śivaḥ sṛṣṭvā gṛhaṃ prādān mayāyaiva gṛhārthine virarāma sahasrākṣaḥ pūjayāmāsa ceśvaram pūjyamānaṃ ca bhūteśaṃ sarve tuṣṭuvurīśvaram
140.83
सम्पूज्यमानं त्रिदशैः समीक्ष्य गणैर्गणेशाधिपतिं तु मुख्यम् हर्षाद् ववल्गुर् जहसुश्च देवा जग्मुर्ननर्दुस्तु विषक्तहस्ताः
sampūjyamānaṃ tridaśaiḥ samīkṣya gaṇairgaṇeśādhipatiṃ tu mukhyam harṣād vavalgur jahasuśca devā jagmurnanardustu viṣaktahastāḥ
140.84
पितामहं वन्द्य ततो महेशं प्रगृह्य चापं प्रविमृज्य भूतान् रथाच्च संपत्य हरेषुदग्धं क्षिप्तं पुरं तन्मकरालये च
pitāmahaṃ vandya tato maheśaṃ pragṛhya cāpaṃ pravimṛjya bhūtān rathācca saṃpatya hareṣudagdhaṃ kṣiptaṃ puraṃ tanmakarālaye ca
140.85
य इमं रुद्रविजयं पठते विजयावहम् विजयं तस्य कृत्येषु ददाति वृषभध्वजः
ya imaṃ rudravijayaṃ paṭhate vijayāvaham vijayaṃ tasya kṛtyeṣu dadāti vṛṣabhadhvajaḥ
140.86
पितॄणां वापि श्राद्धेषु य इमं श्रावयिष्यति अनन्तं तस्य पुण्यं स्यात् सर्वयज्ञफलप्रदम्
pitṝṇāṃ vāpi śrāddheṣu ya imaṃ śrāvayiṣyati anantaṃ tasya puṇyaṃ syāt sarvayajñaphalapradam
140.87
इदं स्वस्त्ययनं पुण्यम् इदं पुंसवनं महत् इदं श्रुत्वा पठित्वा च यान्ति रुद्रसलोकताम्
idaṃ svastyayanaṃ puṇyam idaṃ puṃsavanaṃ mahat idaṃ śrutvā paṭhitvā ca yānti rudrasalokatām
Chapter 141
141.1
मत्स्य-पुराण 141 कथं गच्छत्यमावास्यां मासि मासि दिवं नृपः ऐलः पुरूरवाः सूत तर्पयेत कथं पितॄन् एतदिच्छामहे श्रोतुं प्रभावं तस्य धीमतः
matsya-purāṇa 141 kathaṃ gacchatyamāvāsyāṃ māsi māsi divaṃ nṛpaḥ ailaḥ purūravāḥ sūta tarpayeta kathaṃ pitṝn etadicchāmahe śrotuṃ prabhāvaṃ tasya dhīmataḥ
141.2
एतदेव तु पप्रच्छ मनुः स मधुसूदनम् सूर्यपुत्राय चोवाच यथा तन्मे निबोधत
etadeva tu papraccha manuḥ sa madhusūdanam sūryaputrāya covāca yathā tanme nibodhata
141.3
तस्य चाहं प्रवक्ष्यामि प्रभावं विस्तरेण तु ऐलस्य दिवि संयोगं सोमेन सह धीमता
tasya cāhaṃ pravakṣyāmi prabhāvaṃ vistareṇa tu ailasya divi saṃyogaṃ somena saha dhīmatā
141.4
सोमाच्चैवामृतप्राप्तिः पितॄणां तर्पणं तथा सौम्या बर्हिषदः काव्या अग्निष्वात्तास्तथैव च
somāccaivāmṛtaprāptiḥ pitṝṇāṃ tarpaṇaṃ tathā saumyā barhiṣadaḥ kāvyā agniṣvāttāstathaiva ca
141.5
यदा चन्द्रश्च सूर्यश्च नक्षत्राणां समागतौ अमावास्यां निवसत एकस्मिन्नथ मण्डले
yadā candraśca sūryaśca nakṣatrāṇāṃ samāgatau amāvāsyāṃ nivasata ekasminnatha maṇḍale
141.6
तदा स गच्छति द्रष्टुं दिवाकरनिशाकरौ अमावास्याममावास्यां मातामहपितामहौ
tadā sa gacchati draṣṭuṃ divākaraniśākarau amāvāsyāmamāvāsyāṃ mātāmahapitāmahau
141.7
अभिवाद्य तु तौ तत्र कालापेक्षः स तिष्ठति प्रचस्कन्द ततः सोमम् अर्चयित्वा परिश्रमात्
abhivādya tu tau tatra kālāpekṣaḥ sa tiṣṭhati pracaskanda tataḥ somam arcayitvā pariśramāt
141.8
ऐलः पुरूरवा विद्वान् मासि श्राद्धचिकीर्षया ततः स दिवि सोमं वै ह्य् उपतस्थे पितॄनपि
ailaḥ purūravā vidvān māsi śrāddhacikīrṣayā tataḥ sa divi somaṃ vai hy upatasthe pitṝnapi
141.9
द्विलवं कुहूमात्रं च तावुभौ तु निधाय सः सिनीवालीप्रमाणाल्पकुहूमात्रव्रतोदये
dvilavaṃ kuhūmātraṃ ca tāvubhau tu nidhāya saḥ sinīvālīpramāṇālpakuhūmātravratodaye
141.10
कुहूमात्रं पित्रुद्देशं ज्ञात्वा कुहूमुपासाते तमुपास्य ततः सोमं कलापेक्षी प्रतीक्षते
kuhūmātraṃ pitruddeśaṃ jñātvā kuhūmupāsāte tamupāsya tataḥ somaṃ kalāpekṣī pratīkṣate
141.11
स्वधामृतं तु सोमाद्वै वसंस्तेषां च तृप्तये दशभिः पञ्चभिश्चैव स्वधामृतपरिस्रवैः कृष्णपक्षभुजां प्रीतिर् द्रुह्यते परमांशुभिः
svadhāmṛtaṃ tu somādvai vasaṃsteṣāṃ ca tṛptaye daśabhiḥ pañcabhiścaiva svadhāmṛtaparisravaiḥ kṛṣṇapakṣabhujāṃ prītir druhyate paramāṃśubhiḥ
141.12
सद्यो ऽभिक्षरता तेन सौम्येन मधुना च सः निवापेष्वथ दत्तेषु पित्र्येण विधिना तु वै
sadyo 'bhikṣaratā tena saumyena madhunā ca saḥ nivāpeṣvatha datteṣu pitryeṇa vidhinā tu vai
141.13
स्वधामृतेन सौम्येन तर्पयामास वै पितॄन् सौम्या बर्हिषदः काव्या अग्निष्वात्तास्तथैव च
svadhāmṛtena saumyena tarpayāmāsa vai pitṝn saumyā barhiṣadaḥ kāvyā agniṣvāttāstathaiva ca
141.14
ऋतुरग्निः स्मृतो विप्रैर् ऋतुं संवत्सरं विदुः जज्ञिरे ऋतवस्तस्माद् ऋतुभ्यो ह्यार्तवा अभवन्
ṛturagniḥ smṛto viprair ṛtuṃ saṃvatsaraṃ viduḥ jajñire ṛtavastasmād ṛtubhyo hyārtavā abhavan
141.15
पितर ऋतवो ऽर्धमासा विज्ञेया ऋतुसूनवः पितामहास्तु ऋतवो ह्य् अमावास्याब्दसूनवः प्रपितामहाः स्मृता देवाः पञ्चाब्दा ब्रह्मणः सुताः
pitara ṛtavo 'rdhamāsā vijñeyā ṛtusūnavaḥ pitāmahāstu ṛtavo hy amāvāsyābdasūnavaḥ prapitāmahāḥ smṛtā devāḥ pañcābdā brahmaṇaḥ sutāḥ
141.16
सौम्या बर्हिषदः काव्या अग्निष्वात्ता इति त्रिधा गृहस्था ये तु यज्वानो हविर्यज्ञार्तवाश्च ये स्मृता बर्हिषदस्ते वै पुराणे निश्चयं गताः
saumyā barhiṣadaḥ kāvyā agniṣvāttā iti tridhā gṛhasthā ye tu yajvāno haviryajñārtavāśca ye smṛtā barhiṣadaste vai purāṇe niścayaṃ gatāḥ
141.17
गृहमेधिनश्च यज्वानो ह्य् अग्निष्वात्तार्तवाः स्मृताः अष्टकापतयः काव्याः पञ्चाब्दांस्तु निबोधत
gṛhamedhinaśca yajvāno hy agniṣvāttārtavāḥ smṛtāḥ aṣṭakāpatayaḥ kāvyāḥ pañcābdāṃstu nibodhata
141.18
तेषु संवत्सरो ह्यग्निः सूर्यस्तु परिवत्सरः सोमस् त्विड्वत्सरश् चैव वायुश्चैवानुवत्सरः
teṣu saṃvatsaro hyagniḥ sūryastu parivatsaraḥ somas tviḍvatsaraś caiva vāyuścaivānuvatsaraḥ
141.19
रुद्रस्तु वत्सरस्तेषां पञ्चाब्दा ये युगात्मकाः कालेनाधिष्ठितस्तेषु चन्द्रमाः स्रवते सुधाम्
rudrastu vatsarasteṣāṃ pañcābdā ye yugātmakāḥ kālenādhiṣṭhitasteṣu candramāḥ sravate sudhām
141.20
एते स्मृता देवकृत्याः सोमपाश्चोष्मपाश्च ये तांस्तेन तर्पयामास यावदासीत्पुरूरवाः
ete smṛtā devakṛtyāḥ somapāścoṣmapāśca ye tāṃstena tarpayāmāsa yāvadāsītpurūravāḥ
141.21
यस्मात्प्रसूयते सोमो मासि मासि विशेषतः ततः स्वधाभृतं तद्वै पितॄणां सोमपायिनाम् एतत्तदमृतं सोमम् अवाप मधु चैव हि
yasmātprasūyate somo māsi māsi viśeṣataḥ tataḥ svadhābhṛtaṃ tadvai pitṝṇāṃ somapāyinām etattadamṛtaṃ somam avāpa madhu caiva hi
141.22
ततः पीतसुधं सोमं सूर्यो ऽसावेकरश्मिना आप्यायते सुषुम्नेन सोमं तु सोमपायिनम्
tataḥ pītasudhaṃ somaṃ sūryo 'sāvekaraśminā āpyāyate suṣumnena somaṃ tu somapāyinam
141.23
निःशेषा वै कलाः पूर्वा युगपद् व्यापयन् पुरा सुषुम्नाप्यायमानस्य भागं भागमहःक्रमात्
niḥśeṣā vai kalāḥ pūrvā yugapad vyāpayan purā suṣumnāpyāyamānasya bhāgaṃ bhāgamahaḥkramāt
141.24
कलाः क्षीयन्ति कृष्णास्ताः शुक्ला ह्याप्याययन्ति च एवं सा सूर्यवीर्येण चन्द्रस्याप्यायिता तनुः
kalāḥ kṣīyanti kṛṣṇāstāḥ śuklā hyāpyāyayanti ca evaṃ sā sūryavīryeṇa candrasyāpyāyitā tanuḥ
141.25
पौर्णमास्यां स दृश्येत शुक्लः सम्पूर्णमण्डलः एवमाप्यायितः सोमः शुक्लपक्षे ऽप्यहःक्रमात् देवैः पीतसुधं सोमं पुरा पश्चात्पिबेद्रविः
paurṇamāsyāṃ sa dṛśyeta śuklaḥ sampūrṇamaṇḍalaḥ evamāpyāyitaḥ somaḥ śuklapakṣe 'pyahaḥkramāt devaiḥ pītasudhaṃ somaṃ purā paścātpibedraviḥ
141.26
पीतं पञ्चदशाहं तु रश्मिनैकेन भास्करः आप्याययत्सुषुम्नेन भागं भागमहःक्रमात्
pītaṃ pañcadaśāhaṃ tu raśminaikena bhāskaraḥ āpyāyayatsuṣumnena bhāgaṃ bhāgamahaḥkramāt
141.27
सुषुम्नाप्यायमानस्य शुक्ला वर्धन्ति वै कलाः तस्माद्ध्रसन्ति वै कृष्णाः शुक्ला ह्याप्याययन्ति च
suṣumnāpyāyamānasya śuklā vardhanti vai kalāḥ tasmāddhrasanti vai kṛṣṇāḥ śuklā hyāpyāyayanti ca
141.28
एवमाप्यायते सोमः क्षयिते च पुनः पुनः समृद्धिरेवं सोमस्य पक्षयोः शुक्लकृष्णयोः
evamāpyāyate somaḥ kṣayite ca punaḥ punaḥ samṛddhirevaṃ somasya pakṣayoḥ śuklakṛṣṇayoḥ
141.29
इत्येष पितृमान्सोमः स्मृतस्तद्वसुधात्मकः कान्तः पञ्चदशैः सार्धं सुधाभृतपरिस्रवैः
ityeṣa pitṛmānsomaḥ smṛtastadvasudhātmakaḥ kāntaḥ pañcadaśaiḥ sārdhaṃ sudhābhṛtaparisravaiḥ
141.30
अतः परं प्रवक्ष्यामि पर्वणां संधयश्च याः यथा ग्रथ्नन्ति पर्वाणि आवृत्तादिक्षुवेणुवत्
ataḥ paraṃ pravakṣyāmi parvaṇāṃ saṃdhayaśca yāḥ yathā grathnanti parvāṇi āvṛttādikṣuveṇuvat
141.31
तथाब्दमासाः पक्षाश्च शुक्लाः कृष्णास्तु वै स्मृताः पौर्णमास्यास्तु यो भेदो ग्रन्थयः संधयस्तथा
tathābdamāsāḥ pakṣāśca śuklāḥ kṛṣṇāstu vai smṛtāḥ paurṇamāsyāstu yo bhedo granthayaḥ saṃdhayastathā
141.32
अर्धमासस्य पर्वाणि द्वितीयाप्रभृतीनि च अग्न्याधानक्रिया यस्मान् नीयन्ते पर्वसंधिषु
ardhamāsasya parvāṇi dvitīyāprabhṛtīni ca agnyādhānakriyā yasmān nīyante parvasaṃdhiṣu
141.33
तस्मात्तु पर्वणो ह्यादौ प्रतिपद्यादिसंधिषु सायाह्ने अनुमत्याश्च द्वौ लवौ काल उच्यते लवौ द्वावेव राकायाः कालो ज्ञेयो ऽपराह्णिकः
tasmāttu parvaṇo hyādau pratipadyādisaṃdhiṣu sāyāhne anumatyāśca dvau lavau kāla ucyate lavau dvāveva rākāyāḥ kālo jñeyo 'parāhṇikaḥ
141.34
प्रकृतिः कृष्णपक्षस्य काले ऽतीते ऽपराह्णिके सायाह्ने प्रतिपद्येष स कालः पौर्णमासिकः
prakṛtiḥ kṛṣṇapakṣasya kāle 'tīte 'parāhṇike sāyāhne pratipadyeṣa sa kālaḥ paurṇamāsikaḥ
141.35
व्यतीपाते स्थिते सूर्ये लेखादूर्ध्वं युगान्तरम् युगान्तरोदिते चैव चन्द्रे लेखोपरि स्थिते
vyatīpāte sthite sūrye lekhādūrdhvaṃ yugāntaram yugāntarodite caiva candre lekhopari sthite
141.36
पूर्णमासव्यतीपातौ यदा पश्येत्परस्परम् तौ तु वै प्रतिपद्यावत् तस्मिन्काले व्यवस्थितौ
pūrṇamāsavyatīpātau yadā paśyetparasparam tau tu vai pratipadyāvat tasminkāle vyavasthitau
141.37
तत्कालं सूर्यमुद्दिश्य दृष्ट्वा संख्यातुमर्हसि स चैव सत्क्रियाकालः षष्ठः कालो ऽभिधीयते
tatkālaṃ sūryamuddiśya dṛṣṭvā saṃkhyātumarhasi sa caiva satkriyākālaḥ ṣaṣṭhaḥ kālo 'bhidhīyate
141.38
पूर्णेन्दुः पूर्णपक्षे तु रात्रिसंधिषु पूर्णिमा तस्मादाप्यायते नक्तं पौर्णमास्यां निशाकरः
pūrṇenduḥ pūrṇapakṣe tu rātrisaṃdhiṣu pūrṇimā tasmādāpyāyate naktaṃ paurṇamāsyāṃ niśākaraḥ
141.39
यदान्योन्यवतीं पाते पूर्णिमां प्रेक्षते दिवा चन्द्रादित्यो ऽपराह्णे तु पूर्णत्वात्पूर्णिमा स्मृता
yadānyonyavatīṃ pāte pūrṇimāṃ prekṣate divā candrādityo 'parāhṇe tu pūrṇatvātpūrṇimā smṛtā
141.40
यस्मात्तामनुमन्यन्ते पितरो दैवतैः सह तस्मादनुमतिर्नाम पूर्णत्वात्पूर्णिमा स्मृता
yasmāttāmanumanyante pitaro daivataiḥ saha tasmādanumatirnāma pūrṇatvātpūrṇimā smṛtā
141.41
अत्यर्थं राजते यस्मात् पौर्णमास्यां निशाकरः रञ्जनाच्चैव चन्द्रस्य राकेति कवयो विदुः
atyarthaṃ rājate yasmāt paurṇamāsyāṃ niśākaraḥ rañjanāccaiva candrasya rāketi kavayo viduḥ
141.42
अमा वसेतामृक्षे तु यदा चन्द्रदिवाकरौ एका पञ्चदशी रात्रिर् अमावास्या ततः स्मृता
amā vasetāmṛkṣe tu yadā candradivākarau ekā pañcadaśī rātrir amāvāsyā tataḥ smṛtā
141.43
उद्दिश्य ताममावास्यां यदा दर्शं समागतौ अन्योन्यं चन्द्रसूर्यौ तु दर्शनाद्दर्श उच्यते
uddiśya tāmamāvāsyāṃ yadā darśaṃ samāgatau anyonyaṃ candrasūryau tu darśanāddarśa ucyate
141.44
द्वौ द्वौ लवावमावास्यां स कालः पर्वसंधिषु द्व्यक्षरः कुहूमात्रश्च पर्वकालस्तु स स्मृतः
dvau dvau lavāvamāvāsyāṃ sa kālaḥ parvasaṃdhiṣu dvyakṣaraḥ kuhūmātraśca parvakālastu sa smṛtaḥ
141.45
दृष्टचन्द्रा त्वमावास्या मध्याह्नप्रभृतीह वै दिवा तदूर्ध्वं रात्र्यां तु सूर्ये प्राप्ते तु चन्द्रमाः सूर्येण सहसोद्गच्छेत् ततः प्रातस्तनात्तु वै
dṛṣṭacandrā tvamāvāsyā madhyāhnaprabhṛtīha vai divā tadūrdhvaṃ rātryāṃ tu sūrye prāpte tu candramāḥ sūryeṇa sahasodgacchet tataḥ prātastanāttu vai
141.46
समागम्य लवौ द्वौ तु मध्याह्नान्निपतन्रविः प्रतिपच्छुक्लपक्षस्य चन्द्रमाः सूर्यमण्डलात्
samāgamya lavau dvau tu madhyāhnānnipatanraviḥ pratipacchuklapakṣasya candramāḥ sūryamaṇḍalāt
141.47
निर्मुच्यमानयोर्मध्ये तयोर्मण्डलयोस्तु वै स तदान्वाहुतेः कालो दर्शस्य च वषट्क्रियाः एतदृतुमुखं ज्ञेयम् अमावास्यां तु पार्वणम्
nirmucyamānayormadhye tayormaṇḍalayostu vai sa tadānvāhuteḥ kālo darśasya ca vaṣaṭkriyāḥ etadṛtumukhaṃ jñeyam amāvāsyāṃ tu pārvaṇam
141.48
दिवा पर्व त्वमावास्यां क्षीणेन्दौ धवले तु वै तस्माद्दिवा त्वमावास्यां गृह्यते यो दिवाकरः
divā parva tvamāvāsyāṃ kṣīṇendau dhavale tu vai tasmāddivā tvamāvāsyāṃ gṛhyate yo divākaraḥ
141.49
कुहेति कोकिलेनोक्तं यस्मात्कालात्समाप्यते तत्कालसंज्ञिता ह्येषा अमावास्या कुहूः स्मृता
kuheti kokilenoktaṃ yasmātkālātsamāpyate tatkālasaṃjñitā hyeṣā amāvāsyā kuhūḥ smṛtā
141.50
सिनीवालीप्रमाणं तु क्षीणशेषो निशाकरः अमावास्या विशत्यर्कं सिनीवाली तदा स्मृता
sinīvālīpramāṇaṃ tu kṣīṇaśeṣo niśākaraḥ amāvāsyā viśatyarkaṃ sinīvālī tadā smṛtā
141.51
अनुमतिश्च राका च सिनीवाली कुहूस्तथा एतासां द्विलवः कालः कुहूमात्रा कुहूः स्मृता
anumatiśca rākā ca sinīvālī kuhūstathā etāsāṃ dvilavaḥ kālaḥ kuhūmātrā kuhūḥ smṛtā
141.52
इत्येष पर्वसंधीनां कालो वै द्विलवः स्मृतः पर्वणां तुल्यकालस्तु तुल्याहुतिवषट्क्रियाः
ityeṣa parvasaṃdhīnāṃ kālo vai dvilavaḥ smṛtaḥ parvaṇāṃ tulyakālastu tulyāhutivaṣaṭkriyāḥ
141.53
चन्द्रभूर्यव्यतीपाते समे वै पूर्णिमे उभे प्रतिपत्प्रतिपन्नस्तु पर्वकालो द्विमात्रकः
candrabhūryavyatīpāte same vai pūrṇime ubhe pratipatpratipannastu parvakālo dvimātrakaḥ
141.54
कालः कुहूसिनीवाल्योः समुद्धो द्विलवः स्मृतः अर्कनिर्मण्डले सोमे पर्वकालः कलाः स्मृताः
kālaḥ kuhūsinīvālyoḥ samuddho dvilavaḥ smṛtaḥ arkanirmaṇḍale some parvakālaḥ kalāḥ smṛtāḥ
141.55
यस्माद् आपूर्यते सोमः पञ्चदश्यां तु पूर्णिमा दशभिः पञ्चभिश्चैव कलाभिर्दिवसक्रमात्
yasmād āpūryate somaḥ pañcadaśyāṃ tu pūrṇimā daśabhiḥ pañcabhiścaiva kalābhirdivasakramāt
141.56
तस्मात्पञ्चदशे सोमे कला वै नास्ति षोडशी तस्मात्सोमस्य विप्रोक्तः पञ्चदश्यां मया क्षयः
tasmātpañcadaśe some kalā vai nāsti ṣoḍaśī tasmātsomasya viproktaḥ pañcadaśyāṃ mayā kṣayaḥ
141.57
इत्येते पितरो देवाः सोमपाः सोमवर्धनाः आर्तवा ऋतवो ऽथाब्दा देवास्तान्भावयन्ति हि
ityete pitaro devāḥ somapāḥ somavardhanāḥ ārtavā ṛtavo 'thābdā devāstānbhāvayanti hi
141.58
अतः परं प्रवक्ष्यामि पितॄञ्छ्राद्धभुजस्तु ये तेषां गतिं च सत्तत्वं प्राप्तिं श्राद्धस्य चैव हि
ataḥ paraṃ pravakṣyāmi pitṝñchrāddhabhujastu ye teṣāṃ gatiṃ ca sattatvaṃ prāptiṃ śrāddhasya caiva hi
141.59
न मृतानां गतिः शक्या ज्ञातुं वा पुनरागतिः तपसा हि प्रसिद्धेन किं पुनर्मांसचक्षुषा
na mṛtānāṃ gatiḥ śakyā jñātuṃ vā punarāgatiḥ tapasā hi prasiddhena kiṃ punarmāṃsacakṣuṣā
141.60
अत्र देवान्पितॄंश्चैते पितरो लौकिकाः स्मृताः तेषां ते धर्मसामर्थ्यात् स्मृताः सायुज्यगा द्विजैः
atra devānpitṝṃścaite pitaro laukikāḥ smṛtāḥ teṣāṃ te dharmasāmarthyāt smṛtāḥ sāyujyagā dvijaiḥ
141.61
यदि वाश्रमधर्मेण प्रज्ञानेषु व्यवस्थितान् अन्ये चात्र प्रसीदन्ति श्रद्धायुक्तेषु कर्मसु
yadi vāśramadharmeṇa prajñāneṣu vyavasthitān anye cātra prasīdanti śraddhāyukteṣu karmasu
141.62
ब्रह्मचर्येण तपसा यज्ञेन प्रजया भुवि श्राद्धेन विद्यया चैव चान्नदानेन सप्तधा
brahmacaryeṇa tapasā yajñena prajayā bhuvi śrāddhena vidyayā caiva cānnadānena saptadhā
141.63
कर्मस्वेतेषु ये सक्ता वर्तन्त्य् आ देहपातनात् देवैस्ते पितृभिः सार्धम् ऊष्मपैः सोमपैस्तथा स्वर्गता दिवि मोदन्ते पितृमन्त उपासते
karmasveteṣu ye saktā vartanty ā dehapātanāt devaiste pitṛbhiḥ sārdham ūṣmapaiḥ somapaistathā svargatā divi modante pitṛmanta upāsate
141.64
प्रजावतां प्रसिद्धैषा उक्ता श्राद्धकृतां च वै तेषां निवापे दत्तं हि तत्कुलीनैस्तु बान्धवैः
prajāvatāṃ prasiddhaiṣā uktā śrāddhakṛtāṃ ca vai teṣāṃ nivāpe dattaṃ hi tatkulīnaistu bāndhavaiḥ
141.65
मासश्राद्धं हि भुञ्जानास् तेऽत्येते सोमलौकिकाः एते मनुष्याः पितरो मासश्राद्धभुजस्तु वै
māsaśrāddhaṃ hi bhuñjānās te'tyete somalaukikāḥ ete manuṣyāḥ pitaro māsaśrāddhabhujastu vai
141.66
तेभ्यो ऽपरे तु ये त्वन्ये संकीर्णाः कर्मयोनिषु भ्रष्टाश्चाश्रमधर्मेषु स्वधास्वाहाविवर्जिताः
tebhyo 'pare tu ye tvanye saṃkīrṇāḥ karmayoniṣu bhraṣṭāścāśramadharmeṣu svadhāsvāhāvivarjitāḥ
141.67
भिन्ने देहे दुरापन्नाः प्रेतभूता यमक्षये स्वकर्माण्यनुशोचन्तो यातनास्थानमागताः
bhinne dehe durāpannāḥ pretabhūtā yamakṣaye svakarmāṇyanuśocanto yātanāsthānamāgatāḥ
141.68
दीर्घाश्चैवातिशुष्काश्च श्मश्रुलाश्च विवाससः क्षुत्पिपासाभिभूतास्ते विद्रवन्ति त्वितस्ततः
dīrghāścaivātiśuṣkāśca śmaśrulāśca vivāsasaḥ kṣutpipāsābhibhūtāste vidravanti tvitastataḥ
141.69
सरित्सरस्तडागानि पुष्करिण्यश्च सर्वशः परान्नान्यभिकाङ्क्षन्तः काल्यमाना इतस्ततः
saritsarastaḍāgāni puṣkariṇyaśca sarvaśaḥ parānnānyabhikāṅkṣantaḥ kālyamānā itastataḥ
141.70
स्थानेषु पात्यमाना ये यातनास्थेषु तेषु वै शाल्मल्यां वैतरण्यां च कुम्भीपाकेद्धवालुके
sthāneṣu pātyamānā ye yātanāstheṣu teṣu vai śālmalyāṃ vaitaraṇyāṃ ca kumbhīpākeddhavāluke
141.71
असिपत्त्रवने चैव पात्यमानाः स्वकर्मभिः तत्रस्थानां तु तेषां वै दुःखितानाम् अशायिनाम्
asipattravane caiva pātyamānāḥ svakarmabhiḥ tatrasthānāṃ tu teṣāṃ vai duḥkhitānām aśāyinām
141.72
तेषां लोकान्तरस्थानां बान्धवैर्नामगोत्रतः भूमावसव्यं दर्भेषु दत्ताः पिण्डास्त्रयस्तु वै प्राप्तांस्तु तर्पयन्त्येव प्रेतस्थानेष्वधिष्ठितान्
teṣāṃ lokāntarasthānāṃ bāndhavairnāmagotrataḥ bhūmāvasavyaṃ darbheṣu dattāḥ piṇḍāstrayastu vai prāptāṃstu tarpayantyeva pretasthāneṣvadhiṣṭhitān
141.73
अप्राप्ता यातनास्थानं प्रभ्रष्टा ये च पञ्चधा पश्चाद्ये स्थावरान्ते वै भूतानीके स्वकर्मभिः
aprāptā yātanāsthānaṃ prabhraṣṭā ye ca pañcadhā paścādye sthāvarānte vai bhūtānīke svakarmabhiḥ
141.74
नानारूपासु जातीनां तिर्यग्योनिषु मूर्तिषु यदाहारा भवन्त्येते तासु तास्विह योनिषु
nānārūpāsu jātīnāṃ tiryagyoniṣu mūrtiṣu yadāhārā bhavantyete tāsu tāsviha yoniṣu
141.75
तस्मिंस् तस्मिंस् तदाहारे श्राद्धं दत्तं तु प्रीणयेत् काले न्यायागतं पात्रे विधिना प्रतिपादितम् प्राप्नुवन्त्यन्नमादत्तं यत्र यत्रावतिष्ठते
tasmiṃs tasmiṃs tadāhāre śrāddhaṃ dattaṃ tu prīṇayet kāle nyāyāgataṃ pātre vidhinā pratipāditam prāpnuvantyannamādattaṃ yatra yatrāvatiṣṭhate
141.76
यथा गोषु प्रनष्टासु वत्सो विन्दति मातरम् तथा श्राद्धेषु दृष्टान्तो मन्त्रः प्रापयते तु तम्
yathā goṣu pranaṣṭāsu vatso vindati mātaram tathā śrāddheṣu dṛṣṭānto mantraḥ prāpayate tu tam
141.77
एवं ह्यविकलं श्राद्धं श्रद्धादत्तं मनुर्ब्रवीत् सनत्कुमारः प्रोवाच पश्यन्दिव्येन चक्षुषा
evaṃ hyavikalaṃ śrāddhaṃ śraddhādattaṃ manurbravīt sanatkumāraḥ provāca paśyandivyena cakṣuṣā
141.78
गतागतज्ञः प्रेतानां प्राप्तिं श्राद्धस्य चैव हि कृष्णपक्षस्त्वहस्तेषां शुक्लः स्वप्नाय शर्वरी
gatāgatajñaḥ pretānāṃ prāptiṃ śrāddhasya caiva hi kṛṣṇapakṣastvahasteṣāṃ śuklaḥ svapnāya śarvarī
141.79
इत्येते पितरो देवा देवाश्च पितरश्च वै अन्योन्यपितरो ह्येते देवाश्च पितरो दिवि
ityete pitaro devā devāśca pitaraśca vai anyonyapitaro hyete devāśca pitaro divi
141.80
एते तु पितरो देवा मनुष्याः पितरश्च ये पिता पितामहश्चैव तथैव प्रपितामहः
ete tu pitaro devā manuṣyāḥ pitaraśca ye pitā pitāmahaścaiva tathaiva prapitāmahaḥ
141.81
इत्येष विषयः प्रोक्तः पितॄणां सोमपायिनाम् एतत्पितृमहत्त्वं हि पुराणे निश्चयं गतम्
ityeṣa viṣayaḥ proktaḥ pitṝṇāṃ somapāyinām etatpitṛmahattvaṃ hi purāṇe niścayaṃ gatam
141.82
इत्येष सोमसूर्याभ्याम् ऐलस्य च समागमः अवाप्तिं श्रद्धया चैव पितॄणां चैव तर्पणम्
ityeṣa somasūryābhyām ailasya ca samāgamaḥ avāptiṃ śraddhayā caiva pitṝṇāṃ caiva tarpaṇam
141.83
पर्वणां चैव यः कालो यातनास्थानमेव च समासात्कीर्तितस्तुभ्यं सर्ग एष सनातनः
parvaṇāṃ caiva yaḥ kālo yātanāsthānameva ca samāsātkīrtitastubhyaṃ sarga eṣa sanātanaḥ
141.84
वैरूप्यं येन तत्सर्वं कथितं त्वेकदेशिकम् अशक्यं परिसंख्यातुं श्रद्धेयं भूतिमिच्छता
vairūpyaṃ yena tatsarvaṃ kathitaṃ tvekadeśikam aśakyaṃ parisaṃkhyātuṃ śraddheyaṃ bhūtimicchatā
141.85
स्वायम्भुवस्य देवस्य एष सर्गो मयेरितः विस्तरेणानुपूर्व्याच्च भूयः किं कथयामि वः
svāyambhuvasya devasya eṣa sargo mayeritaḥ vistareṇānupūrvyācca bhūyaḥ kiṃ kathayāmi vaḥ
Chapter 142
142.1
मत्स्य-पुराण 142 चतुर्युगाणि यानि स्युः पूर्वे स्वायम्भुवे ऽन्तरे एषां निसर्गसंख्यां च श्रोतुमिच्छाम विस्तरात्
matsya-purāṇa 142 caturyugāṇi yāni syuḥ pūrve svāyambhuve 'ntare eṣāṃ nisargasaṃkhyāṃ ca śrotumicchāma vistarāt
142.2
पृथिवीद्युप्रसङ्गेन मया तु प्रागुदाहृतम् एतच्चतुर्युगं त्वेवं तद्वक्ष्यामि निबोधत तत्प्रमाणं प्रसंख्याय विस्तराच्चैव कृत्स्नशः
pṛthivīdyuprasaṅgena mayā tu prāgudāhṛtam etaccaturyugaṃ tvevaṃ tadvakṣyāmi nibodhata tatpramāṇaṃ prasaṃkhyāya vistarāccaiva kṛtsnaśaḥ
142.3
लौकिकेन प्रमाणेन निष्पाद्याब्दं तु मानुषम् तेनापीह प्रसंख्याय वक्ष्यामि तु चतुर्युगम् निमेषतुल्यकालानि मात्रालब्धेक्षराणि च
laukikena pramāṇena niṣpādyābdaṃ tu mānuṣam tenāpīha prasaṃkhyāya vakṣyāmi tu caturyugam nimeṣatulyakālāni mātrālabdhekṣarāṇi ca
142.4
काष्ठा निमेषा दश पञ्च चैव त्रिंशच्च काष्ठां गणयेत्कलां तु त्रिंशत्कलाश्चैव भवेन्मुहूर्तस् तैस्त्रिंशता रात्र्यहनी समेते
kāṣṭhā nimeṣā daśa pañca caiva triṃśacca kāṣṭhāṃ gaṇayetkalāṃ tu triṃśatkalāścaiva bhavenmuhūrtas taistriṃśatā rātryahanī samete
142.5
अहोरात्रे विभजते सूर्यो मानुषलौकिके रात्रिः स्वप्नाय भूतानां चेष्टायै कर्मणामहः
ahorātre vibhajate sūryo mānuṣalaukike rātriḥ svapnāya bhūtānāṃ ceṣṭāyai karmaṇāmahaḥ
142.6
पित्र्ये रात्र्यहनी मासः प्रविभागस् तयोः पुनः कृष्णपक्षस् त्वहस्तेषां शुक्लः स्वप्नाय शर्वरी
pitrye rātryahanī māsaḥ pravibhāgas tayoḥ punaḥ kṛṣṇapakṣas tvahasteṣāṃ śuklaḥ svapnāya śarvarī
142.7
त्रिंशद्ये मानुषा मासाः पित्र्यो मासः स उच्यते शतानि त्रीणि मासानां षष्ट्या चाभ्यधिकानि तु पित्र्यः संवत्सरो ह्येष मानुषेण विभाव्यते
triṃśadye mānuṣā māsāḥ pitryo māsaḥ sa ucyate śatāni trīṇi māsānāṃ ṣaṣṭyā cābhyadhikāni tu pitryaḥ saṃvatsaro hyeṣa mānuṣeṇa vibhāvyate
142.8
मानुषेणैव मानेन वर्षाणां यच्छतं भवेत् पितॄणां तानि वर्षाणि संख्यातानि तु त्रीणि वै दश च द्व्यधिका मासाः पितृसंख्येह कीर्तिता
mānuṣeṇaiva mānena varṣāṇāṃ yacchataṃ bhavet pitṝṇāṃ tāni varṣāṇi saṃkhyātāni tu trīṇi vai daśa ca dvyadhikā māsāḥ pitṛsaṃkhyeha kīrtitā
142.9
लौकिकेन प्रमाणेन अब्दो यो मानुषः स्मृतः एतद्दिव्यमहोरात्रम् इत्येषा वैदिकी श्रुतिः
laukikena pramāṇena abdo yo mānuṣaḥ smṛtaḥ etaddivyamahorātram ityeṣā vaidikī śrutiḥ
142.10
दिव्ये रात्र्यहनी वर्षं प्रविभागस्तयोः पुनः अहस्तु यदुदक्चैव रात्रिर्या दक्षिणायनम् एते रात्र्यहनी दिव्ये प्रसंख्याते तयोः पुनः
divye rātryahanī varṣaṃ pravibhāgastayoḥ punaḥ ahastu yadudakcaiva rātriryā dakṣiṇāyanam ete rātryahanī divye prasaṃkhyāte tayoḥ punaḥ
142.11
त्रिंशद्यानि तु वर्षाणि दिव्यो मासस्तु स स्मृतः मानुषाणां शतं यच्च दिव्या मासास्त्रयस्तु वै तथैव सह संख्यातो दिव्य एष विधिः स्मृतः
triṃśadyāni tu varṣāṇi divyo māsastu sa smṛtaḥ mānuṣāṇāṃ śataṃ yacca divyā māsāstrayastu vai tathaiva saha saṃkhyāto divya eṣa vidhiḥ smṛtaḥ
142.12
त्रीणि वर्षशतान्येवं षष्टिर्वर्षास्तथैव च दिव्यः संवत्सरो ह्येष मानुषेण प्रकीर्तितः
trīṇi varṣaśatānyevaṃ ṣaṣṭirvarṣāstathaiva ca divyaḥ saṃvatsaro hyeṣa mānuṣeṇa prakīrtitaḥ
142.13
त्रीणि वर्षसहस्राणि मानुषेण प्रमाणतः त्रिंशदन्यानि वर्षाणि स्मृतः सप्तर्षिवत्सरः
trīṇi varṣasahasrāṇi mānuṣeṇa pramāṇataḥ triṃśadanyāni varṣāṇi smṛtaḥ saptarṣivatsaraḥ
142.14
नव यानि सहस्राणि वर्षाणां मानुषाणि च वर्षाणि नवतिश्चैव ध्रुवसंवत्सरः स्मृतः
nava yāni sahasrāṇi varṣāṇāṃ mānuṣāṇi ca varṣāṇi navatiścaiva dhruvasaṃvatsaraḥ smṛtaḥ
142.15
षट्त्रिंशत्तु सहस्राणि वर्षाणां मानुषाणि च षष्टिश्चैव सहस्राणि संख्यातानि तु संख्यया दिव्यं वर्षसहस्रं तु प्राहुः संख्याविदो जनाः
ṣaṭtriṃśattu sahasrāṇi varṣāṇāṃ mānuṣāṇi ca ṣaṣṭiścaiva sahasrāṇi saṃkhyātāni tu saṃkhyayā divyaṃ varṣasahasraṃ tu prāhuḥ saṃkhyāvido janāḥ
142.16
इत्येतदृषिभिर्गीतं दिव्यया संख्यया द्विजाः दिव्येनैव प्रमाणेन युगसंख्या प्रकल्पिता
ityetadṛṣibhirgītaṃ divyayā saṃkhyayā dvijāḥ divyenaiva pramāṇena yugasaṃkhyā prakalpitā
142.17
चत्वारि भारते वर्षे युगानि ऋषयो ऽब्रुवन् कृतं त्रेता द्वापरं च कलिश्चैवं चतुर्युगम्
catvāri bhārate varṣe yugāni ṛṣayo 'bruvan kṛtaṃ tretā dvāparaṃ ca kaliścaivaṃ caturyugam
142.18
पूर्वं कृतयुगं नाम ततस्त्रेताभिधीयते द्वापरं च कलिश्चैव युगानि परिकल्पयेत्
pūrvaṃ kṛtayugaṃ nāma tatastretābhidhīyate dvāparaṃ ca kaliścaiva yugāni parikalpayet
142.19
चत्वार्याहुः सहस्राणि वर्षाणां तत्कृतं युगम् तस्य ताव् अच्छती संध्या संध्यांशश्च तथाविधः
catvāryāhuḥ sahasrāṇi varṣāṇāṃ tatkṛtaṃ yugam tasya tāv acchatī saṃdhyā saṃdhyāṃśaśca tathāvidhaḥ
142.20
इतरेषु ससंध्येषु ससंध्यांशेषु च त्रिषु एकपादे निवर्तन्ते सहस्राणि शतानि च
itareṣu sasaṃdhyeṣu sasaṃdhyāṃśeṣu ca triṣu ekapāde nivartante sahasrāṇi śatāni ca
142.21
त्रेता त्रीणि सहस्राणि युगसंख्याविदो विदुः तस्यापि त्रिशती संध्या संध्यांशः संध्यया समः
tretā trīṇi sahasrāṇi yugasaṃkhyāvido viduḥ tasyāpi triśatī saṃdhyā saṃdhyāṃśaḥ saṃdhyayā samaḥ
142.22
द्वे सहस्रे द्वापरं तु संध्यांशौ तु चतुःशतम् सहस्रमेकं वर्षाणां कलिरेव प्रकीर्तितः द्वे शते च तथान्ये च संध्यासंध्यांशयोः स्मृते
dve sahasre dvāparaṃ tu saṃdhyāṃśau tu catuḥśatam sahasramekaṃ varṣāṇāṃ kalireva prakīrtitaḥ dve śate ca tathānye ca saṃdhyāsaṃdhyāṃśayoḥ smṛte
142.23
एषा द्वादशसाहस्री युगसंख्या तु संज्ञिता कृतं त्रेता द्वापरं च कलिश्चेति चतुष्टयम्
eṣā dvādaśasāhasrī yugasaṃkhyā tu saṃjñitā kṛtaṃ tretā dvāparaṃ ca kaliśceti catuṣṭayam
142.24
तत्र संवत्सराः सृष्टा मानुषास्तान्निबोधत नियुतानि दश द्वे च पञ्च चैवात्र संख्यया अष्टाविंशत्सहस्राणि कृतं युगमथोच्यते
tatra saṃvatsarāḥ sṛṣṭā mānuṣāstānnibodhata niyutāni daśa dve ca pañca caivātra saṃkhyayā aṣṭāviṃśatsahasrāṇi kṛtaṃ yugamathocyate
142.25
प्रयुतं तु तथा पूर्णं द्वे चान्ये नियुते पुनः षण्णवतिसहस्राणि संख्यातानि च संख्यया त्रेतायुगस्य संख्यैषा मानुषेण तु संज्ञिता
prayutaṃ tu tathā pūrṇaṃ dve cānye niyute punaḥ ṣaṇṇavatisahasrāṇi saṃkhyātāni ca saṃkhyayā tretāyugasya saṃkhyaiṣā mānuṣeṇa tu saṃjñitā
142.26
अष्टौ शतसहस्राणि वर्षाणां मानुषाणि तु चतुःषष्टिसहस्राणि वर्षाणां द्वापरं युगम्
aṣṭau śatasahasrāṇi varṣāṇāṃ mānuṣāṇi tu catuḥṣaṣṭisahasrāṇi varṣāṇāṃ dvāparaṃ yugam
142.27
चत्वारि नियुतानि स्युर् वर्षाणि तु कलिर्युगम् द्वात्रिंशच्च तथान्यानि सहस्राणि तु संख्यया एतत्कलियुगं प्रोक्तं मानुषेण प्रमाणतः
catvāri niyutāni syur varṣāṇi tu kaliryugam dvātriṃśacca tathānyāni sahasrāṇi tu saṃkhyayā etatkaliyugaṃ proktaṃ mānuṣeṇa pramāṇataḥ
142.28
एषा चतुर्युगावस्था मानुषेण प्रकीर्तिता चतुर्युगस्य संख्याता संध्या संध्यांशकैः सह
eṣā caturyugāvasthā mānuṣeṇa prakīrtitā caturyugasya saṃkhyātā saṃdhyā saṃdhyāṃśakaiḥ saha
142.29
एषा चतुर्युगाख्या तु साधिका त्वेकसप्ततिः कृतत्रेतादियुक्ता सा मनोरन्तरमुच्यते
eṣā caturyugākhyā tu sādhikā tvekasaptatiḥ kṛtatretādiyuktā sā manorantaramucyate
142.30
मन्वन्तरस्य संख्या तु मानुषेण निबोधत एकत्रिंशत्तथा कोट्यः संख्याताः संख्यया द्विजैः
manvantarasya saṃkhyā tu mānuṣeṇa nibodhata ekatriṃśattathā koṭyaḥ saṃkhyātāḥ saṃkhyayā dvijaiḥ
142.31
तथा शतसहस्राणि दश चान्यानि भागशः सहस्राणि तु द्वात्रिंशच् छतान्यष्टाधिकानि च
tathā śatasahasrāṇi daśa cānyāni bhāgaśaḥ sahasrāṇi tu dvātriṃśac chatānyaṣṭādhikāni ca
142.32
अशीतिश्चैव वर्षाणि मासाश्चैवाधिकास्तु षट् मन्वन्तरस्य संख्यैषा मानुषेण प्रकीर्तिता
aśītiścaiva varṣāṇi māsāścaivādhikāstu ṣaṭ manvantarasya saṃkhyaiṣā mānuṣeṇa prakīrtitā
142.33
दिव्येन च प्रमाणेन प्रवक्ष्याम्यन्तरं मनोः सहस्राणां शतान्याहुः स च वै परिसंख्यया
divyena ca pramāṇena pravakṣyāmyantaraṃ manoḥ sahasrāṇāṃ śatānyāhuḥ sa ca vai parisaṃkhyayā
142.34
चत्वारिंशत्सहस्राणि मनोरन्तरमुच्यते मन्वन्तरस्य कालस्तु युगैः सह प्रकीर्तितः
catvāriṃśatsahasrāṇi manorantaramucyate manvantarasya kālastu yugaiḥ saha prakīrtitaḥ
142.35
एषा चतुर्युगाख्या तु साधिका ह्येकसप्ततिः क्रमेण परिवृत्ता सा मनोरन्तरमुच्यते
eṣā caturyugākhyā tu sādhikā hyekasaptatiḥ krameṇa parivṛttā sā manorantaramucyate
142.36
एतच्चतुर्दशगुणं कल्पमाहुस्तु तद्विदः ततस्तु प्रलयः कृत्स्नः स तु संप्रलयो महान्
etaccaturdaśaguṇaṃ kalpamāhustu tadvidaḥ tatastu pralayaḥ kṛtsnaḥ sa tu saṃpralayo mahān
142.37
कल्पप्रमाणो द्विगुणो यथा भवति संख्यया चतुर्युगाख्या व्याख्याता कृतं त्रेतायुगं च वै
kalpapramāṇo dviguṇo yathā bhavati saṃkhyayā caturyugākhyā vyākhyātā kṛtaṃ tretāyugaṃ ca vai
142.38
त्रेतासृष्टं प्रवक्ष्यामि द्वापरं कलिमेव च युगपत्समवेतौ द्वौ द्विधा वक्तुं न शक्यते
tretāsṛṣṭaṃ pravakṣyāmi dvāparaṃ kalimeva ca yugapatsamavetau dvau dvidhā vaktuṃ na śakyate
142.39
क्रमागतं मयाप्येतत् तुभ्यं नोक्तं युगद्वयम् ऋषिवंशप्रसङ्गेन व्याकुलत्वात्तथा क्रमात्
kramāgataṃ mayāpyetat tubhyaṃ noktaṃ yugadvayam ṛṣivaṃśaprasaṅgena vyākulatvāttathā kramāt
142.40
नोक्तं त्रेतायुगे शेषं तद्वक्ष्यामि निबोधत अथ त्रेतायुगस्यादौ मनुः सप्तर्षयश्च ये श्रौतस्मार्तं ब्रुवन्धर्मं ब्रह्मणा तु प्रचोदिताः
noktaṃ tretāyuge śeṣaṃ tadvakṣyāmi nibodhata atha tretāyugasyādau manuḥ saptarṣayaśca ye śrautasmārtaṃ bruvandharmaṃ brahmaṇā tu pracoditāḥ
142.41
दाराग्निहोत्रसम्बन्धम् ऋग्यजुःसामसंहिताः इत्यादिबहुलं श्रौतं धर्मं सप्तर्षयो ऽब्रुवन्
dārāgnihotrasambandham ṛgyajuḥsāmasaṃhitāḥ ityādibahulaṃ śrautaṃ dharmaṃ saptarṣayo 'bruvan
142.42
परम्परागतं धर्मं स्मार्तं त्वाचारलक्षणम् वर्णाश्रमाचारयुतं मनुः स्वायम्भुवो ऽब्रवीत्
paramparāgataṃ dharmaṃ smārtaṃ tvācāralakṣaṇam varṇāśramācārayutaṃ manuḥ svāyambhuvo 'bravīt
142.43
सत्येन ब्रह्मचर्येण श्रुतेन तपसा तथा तेषां सुतप्ततपसाम् आर्षेणानुक्रमेण ह
satyena brahmacaryeṇa śrutena tapasā tathā teṣāṃ sutaptatapasām ārṣeṇānukrameṇa ha
142.44
सप्तर्षीणां मनोश्चैव आदौ त्रेतायुगे ततः अबुद्धिपूर्वकं तेन सकृत्पूर्वकमेव च
saptarṣīṇāṃ manoścaiva ādau tretāyuge tataḥ abuddhipūrvakaṃ tena sakṛtpūrvakameva ca
142.45
अभिवृत्तास्तु ते मन्त्रा दर्शनैस्तारकादिभिः आदिकल्पे तु देवानां प्रादुर्भूतास्तु ते स्वयम्
abhivṛttāstu te mantrā darśanaistārakādibhiḥ ādikalpe tu devānāṃ prādurbhūtāstu te svayam
142.46
प्रमाणेष्वथ सिद्धानाम् अन्येषां च प्रवर्तते मन्त्रयोगो व्यतीतेषु कल्पेष्वथ सहस्रशः ते मन्त्रा वै पुनस्तेषां प्रतिमायामुपस्थिताः
pramāṇeṣvatha siddhānām anyeṣāṃ ca pravartate mantrayogo vyatīteṣu kalpeṣvatha sahasraśaḥ te mantrā vai punasteṣāṃ pratimāyāmupasthitāḥ
142.47
ऋचो यजूंषि सामानि मन्त्राश्चाथर्वणास्तु ये सप्तर्षिभिश्च ये प्रोक्ताः स्मार्तं तु मनुरब्रवीत्
ṛco yajūṃṣi sāmāni mantrāścātharvaṇāstu ye saptarṣibhiśca ye proktāḥ smārtaṃ tu manurabravīt
142.48
त्रेतादौ संहता वेदाः केवलं धर्मसेतवः संरोधादायुषश्चैव व्यस्यन्ते द्वापरे च ते ऋषयस्तपसा वेदान् अहोरात्रमधीयते
tretādau saṃhatā vedāḥ kevalaṃ dharmasetavaḥ saṃrodhādāyuṣaścaiva vyasyante dvāpare ca te ṛṣayastapasā vedān ahorātramadhīyate
142.49
अनादिनिधना दिव्याः पूर्वं प्रोक्ताः स्वयम्भुवा स्वधर्मसंवृताः साङ्गा यथाधर्मं युगे युगे विक्रियन्ते स्वधर्मं तु वेदवादाद्यथायुगम्
anādinidhanā divyāḥ pūrvaṃ proktāḥ svayambhuvā svadharmasaṃvṛtāḥ sāṅgā yathādharmaṃ yuge yuge vikriyante svadharmaṃ tu vedavādādyathāyugam
142.50
आरम्भयज्ञः क्षत्रस्य हविर्यज्ञा विशः स्मृताः परिचारयज्ञाः शूद्राश्च जपयज्ञाश्च ब्राह्मणाः
ārambhayajñaḥ kṣatrasya haviryajñā viśaḥ smṛtāḥ paricārayajñāḥ śūdrāśca japayajñāśca brāhmaṇāḥ
142.51
ततः समुदिता वर्णास् त्रेतायां धर्मशालिनः क्रियावन्तः प्रजावन्तः समृद्धाः सुखिनश्च वै
tataḥ samuditā varṇās tretāyāṃ dharmaśālinaḥ kriyāvantaḥ prajāvantaḥ samṛddhāḥ sukhinaśca vai
142.52
ब्राह्मणैश्च विधीयन्ते क्षत्रियाः क्षत्रियैर्विशः वैश्याञ्छूद्रा अनुवर्तन्ते परस्परमनुग्रहात्
brāhmaṇaiśca vidhīyante kṣatriyāḥ kṣatriyairviśaḥ vaiśyāñchūdrā anuvartante parasparamanugrahāt
142.53
शुभाः प्रकृतयस्तेषां धर्मा वर्णाश्रमाश्रयाः संकल्पितेन मनसा वाचा वा हस्तकर्मणा त्रेतायुगे ह्यविकले कर्मारम्भः प्रसिध्यति
śubhāḥ prakṛtayasteṣāṃ dharmā varṇāśramāśrayāḥ saṃkalpitena manasā vācā vā hastakarmaṇā tretāyuge hyavikale karmārambhaḥ prasidhyati
142.54
आयूरूपं बलं मेधा आरोग्यं धर्मशीलता सर्वसाधारणं ह्येतद् आसीत्त्रेतायुगे तु वै
āyūrūpaṃ balaṃ medhā ārogyaṃ dharmaśīlatā sarvasādhāraṇaṃ hyetad āsīttretāyuge tu vai
142.55
वर्णाश्रमव्यवस्थानम् एषां ब्रह्मा तथाकरोत् संहिताश्च तथा मन्त्रा आरोग्यं धर्मशीलता
varṇāśramavyavasthānam eṣāṃ brahmā tathākarot saṃhitāśca tathā mantrā ārogyaṃ dharmaśīlatā
142.56
संहिताश्च तथा मन्त्रा ऋषिभिर् ब्रह्मणः सुतैः यज्ञः प्रवर्तितश्चैव तदा ह्येव तु दैवतैः
saṃhitāśca tathā mantrā ṛṣibhir brahmaṇaḥ sutaiḥ yajñaḥ pravartitaścaiva tadā hyeva tu daivataiḥ
142.57
यामैः शुक्लैर्जयैश्चैव सर्वसाधनसंभृतैः विश्वसृड्भिस् तथा सार्धं देवेन्द्रेण महौजसा स्वायम्भुवे ऽन्तरे देवैस् ते यज्ञाः प्राक्प्रवर्तिताः
yāmaiḥ śuklairjayaiścaiva sarvasādhanasaṃbhṛtaiḥ viśvasṛḍbhis tathā sārdhaṃ devendreṇa mahaujasā svāyambhuve 'ntare devais te yajñāḥ prākpravartitāḥ
142.58
सत्यं जपस्तपो दानं पूर्वधर्मो य उच्यते यदा धर्मस्य ह्रसते शाखाधर्मस्य वर्धते
satyaṃ japastapo dānaṃ pūrvadharmo ya ucyate yadā dharmasya hrasate śākhādharmasya vardhate
142.59
जायन्ते च तदा शूरा आयुष्मन्तो महाबलाः न्यस्तदण्डा महायोगा यज्वानो ब्रह्मवादिनः
jāyante ca tadā śūrā āyuṣmanto mahābalāḥ nyastadaṇḍā mahāyogā yajvāno brahmavādinaḥ
142.60
पद्मपत्त्रायताक्षाश्च पृथुवक्त्राः सुसंहताः सिंहोरस्का महासत्त्वा मत्तमातंगगामिनः
padmapattrāyatākṣāśca pṛthuvaktrāḥ susaṃhatāḥ siṃhoraskā mahāsattvā mattamātaṃgagāminaḥ
142.61
महाधनुर्धराश्चैव त्रेतायां चक्रवर्तिनः सर्वलक्षणपूर्णास्ते न्यग्रोधपरिमण्डलाः
mahādhanurdharāścaiva tretāyāṃ cakravartinaḥ sarvalakṣaṇapūrṇāste nyagrodhaparimaṇḍalāḥ
142.62
न्यग्रोधौ तु स्मृतौ बाहू व्यामो न्यग्रोध उच्यते व्यामेन सूच्छ्रयो यस्य अत ऊर्ध्वं तु देहिनः समुच्छ्रयः परीणाहो न्यग्रोधपरिमण्डलः
nyagrodhau tu smṛtau bāhū vyāmo nyagrodha ucyate vyāmena sūcchrayo yasya ata ūrdhvaṃ tu dehinaḥ samucchrayaḥ parīṇāho nyagrodhaparimaṇḍalaḥ
142.63
चक्रं रथो मणिर्भार्या निधिरश्वो गजस्तथा प्रोक्तानि सप्त रत्नानि पूर्वं स्वायम्भुवे ऽन्तरे
cakraṃ ratho maṇirbhāryā nidhiraśvo gajastathā proktāni sapta ratnāni pūrvaṃ svāyambhuve 'ntare
142.64
विष्णोरंशेन जायन्ते पृथिव्यां चक्रवर्तिनः मन्वन्तरेषु सर्वेषु ह्य् अतीतानागतेषु वै
viṣṇoraṃśena jāyante pṛthivyāṃ cakravartinaḥ manvantareṣu sarveṣu hy atītānāgateṣu vai
142.65
भूतभव्यानि यानीह वर्तमानानि यानि च त्रेतायुगानि तेष्वत्र जायन्ते चक्रवर्तिनः
bhūtabhavyāni yānīha vartamānāni yāni ca tretāyugāni teṣvatra jāyante cakravartinaḥ
142.66
भद्राणीमानि तेषां च विभाव्यन्ते महीक्षिताम् अत्यद्भुतानि चत्वारि बलं धर्मं सुखं धनम्
bhadrāṇīmāni teṣāṃ ca vibhāvyante mahīkṣitām atyadbhutāni catvāri balaṃ dharmaṃ sukhaṃ dhanam
142.67
अन्योन्यस्याविरोधेन प्राप्यन्ते नृपतेः समम् अर्थो धर्मश्च कामश्च यशो विजय एव च
anyonyasyāvirodhena prāpyante nṛpateḥ samam artho dharmaśca kāmaśca yaśo vijaya eva ca
142.68
ऐश्वर्येणाणिमाद्येन प्रभुशक्तिबलान्विताः श्रुतेन तपसा चैव ऋषींस्ते ऽभिभवन्ति हि
aiśvaryeṇāṇimādyena prabhuśaktibalānvitāḥ śrutena tapasā caiva ṛṣīṃste 'bhibhavanti hi
142.69
बलेनाभिभवन्त्येते तेन दानवमानवान् लक्षणैश्चैव जायन्ते शरीरस्थैरमानुषैः
balenābhibhavantyete tena dānavamānavān lakṣaṇaiścaiva jāyante śarīrasthairamānuṣaiḥ
142.70
केशाः स्थिता ललाटेन जिह्वा च परिमार्जनी श्यामप्रभाश्चतुर्दंष्ट्राः सुवंशाश्चोर्ध्वरेतसः
keśāḥ sthitā lalāṭena jihvā ca parimārjanī śyāmaprabhāścaturdaṃṣṭrāḥ suvaṃśāścordhvaretasaḥ
142.71
आजानुबाहवश्चैव तालहस्तौ वृषाकृती परिणाहप्रमाणाभ्यां सिंहस्कन्धाश्च मेधिनः
ājānubāhavaścaiva tālahastau vṛṣākṛtī pariṇāhapramāṇābhyāṃ siṃhaskandhāśca medhinaḥ
142.72
पादयोश्चक्रमत्स्यौ तु शङ्खपद्मे च हस्तयोः पञ्चाशीतिसहस्राणि जीवन्ति ह्यजरामयाः
pādayoścakramatsyau tu śaṅkhapadme ca hastayoḥ pañcāśītisahasrāṇi jīvanti hyajarāmayāḥ
142.73
असङ्गा गतयस्तेषां चतस्रश्चक्रवर्तिनाम् अन्तरिक्षे समुद्रेषु पाताले पर्वतेषु च
asaṅgā gatayasteṣāṃ catasraścakravartinām antarikṣe samudreṣu pātāle parvateṣu ca
142.74
इज्या दानं तपः सत्यं त्रेताधर्मास्तु वै स्मृताः तदा प्रवर्तते धर्मो वर्णाश्रमविभागशः मर्यादास्थापनार्थं च दण्डनीतिः प्रवर्तते
ijyā dānaṃ tapaḥ satyaṃ tretādharmāstu vai smṛtāḥ tadā pravartate dharmo varṇāśramavibhāgaśaḥ maryādāsthāpanārthaṃ ca daṇḍanītiḥ pravartate
142.75
हृष्टपुष्टा जनाः सर्वे अरोगाः पूर्णमानसाः एको वेदश्चतुष्पादस् त्रेतायां तु विधिः स्मृतः त्रीणि वर्षसहस्राणि जीवन्ते तत्र ताः प्रजाः
hṛṣṭapuṣṭā janāḥ sarve arogāḥ pūrṇamānasāḥ eko vedaścatuṣpādas tretāyāṃ tu vidhiḥ smṛtaḥ trīṇi varṣasahasrāṇi jīvante tatra tāḥ prajāḥ
142.76
पुत्रपौत्रसमाकीर्णा म्रियन्ते च क्रमेण ताः एष त्रेतायुगे भावस् त्रेतासंख्यां निबोधत
putrapautrasamākīrṇā mriyante ca krameṇa tāḥ eṣa tretāyuge bhāvas tretāsaṃkhyāṃ nibodhata
142.77
त्रेतायुगस्वभावेन संध्यापादेन वर्तते संध्यापादः स्वभावाच्च यो ऽंशः पादेन तिष्ठति
tretāyugasvabhāvena saṃdhyāpādena vartate saṃdhyāpādaḥ svabhāvācca yo 'ṃśaḥ pādena tiṣṭhati
Chapter 143
143.1
मत्स्य-पुराण 143 कथं त्रेतायुगमुखे यज्ञस्यासीत्प्रवर्तनम् पूर्वे स्वायम्भुवे सर्गे यथावत्प्रब्रवीहि नः
matsya-purāṇa 143 kathaṃ tretāyugamukhe yajñasyāsītpravartanam pūrve svāyambhuve sarge yathāvatprabravīhi naḥ
143.2
अन्तर्हितायां संध्यायां सार्धं कृतयुगेन हि कालाख्यायां प्रवृत्तायां प्राप्ते त्रेतायुगे तदा
antarhitāyāṃ saṃdhyāyāṃ sārdhaṃ kṛtayugena hi kālākhyāyāṃ pravṛttāyāṃ prāpte tretāyuge tadā
143.3
ओषधीषु च जातासु प्रवृत्ते वृष्टिसर्जने प्रतिष्ठितायां वार्त्तायां ग्रामेषु च पुरेषु च
oṣadhīṣu ca jātāsu pravṛtte vṛṣṭisarjane pratiṣṭhitāyāṃ vārttāyāṃ grāmeṣu ca pureṣu ca
143.4
वर्णाश्रमप्रतिष्ठानं कृत्वा मन्त्रैश्च तैः पुनः संहितास्तु सुसंहृत्य कथं यज्ञः प्रवर्तितः एतच्छ्रुत्वाब्रवीत्सूतः श्रूयतां तत्प्रचोदितम्
varṇāśramapratiṣṭhānaṃ kṛtvā mantraiśca taiḥ punaḥ saṃhitāstu susaṃhṛtya kathaṃ yajñaḥ pravartitaḥ etacchrutvābravītsūtaḥ śrūyatāṃ tatpracoditam
143.5
मन्त्रान्वै योजयित्वा तु इहामुत्र च कर्मसु तथा विश्वभुगिन्द्रस्तु यज्ञं प्रावर्तयत्प्रभुः
mantrānvai yojayitvā tu ihāmutra ca karmasu tathā viśvabhugindrastu yajñaṃ prāvartayatprabhuḥ
143.6
दैवतैः सह संहृत्य सर्वसाधनसंवृतः तस्याश्वमेधे वितते समाजग्मुर्महर्षयः
daivataiḥ saha saṃhṛtya sarvasādhanasaṃvṛtaḥ tasyāśvamedhe vitate samājagmurmaharṣayaḥ
143.7
यज्ञकर्मण्यवर्तन्त कर्मण्यग्रे तथर्त्विजः हूयमाने देवहोत्रे अग्नौ बहुविधं हविः
yajñakarmaṇyavartanta karmaṇyagre tathartvijaḥ hūyamāne devahotre agnau bahuvidhaṃ haviḥ
143.8
सम्प्रतीतेषु देवेषु सामगेषु च सुस्वरम् परिक्रान्तेषु लघुषु अध्वर्युपुरुषेषु च
sampratīteṣu deveṣu sāmageṣu ca susvaram parikrānteṣu laghuṣu adhvaryupuruṣeṣu ca
143.9
आलब्धेषु च मध्ये तु तथा पशुगणेषु वै आहूतेषु च देवेषु यज्ञभुक्षु ततस्तदा
ālabdheṣu ca madhye tu tathā paśugaṇeṣu vai āhūteṣu ca deveṣu yajñabhukṣu tatastadā
143.10
य इन्द्रियात्मका देवा यज्ञभागभुजस्तु ते तान्यजन्ति तदा देवाः कल्यादिषु भवन्ति ये
ya indriyātmakā devā yajñabhāgabhujastu te tānyajanti tadā devāḥ kalyādiṣu bhavanti ye
143.11
अध्वर्युप्रैषकाले तु व्युत्थिता ऋषयस्तथा महर्षयश्च तान्दृष्ट्वा दीनान्पशुगणांस्तदा विश्वभुजं ते त्वपृच्छन् कथं यज्ञविधिस्तव
adhvaryupraiṣakāle tu vyutthitā ṛṣayastathā maharṣayaśca tāndṛṣṭvā dīnānpaśugaṇāṃstadā viśvabhujaṃ te tvapṛcchan kathaṃ yajñavidhistava
143.12
अधर्मो बलवानेष हिंसा धर्मेप्सया तव नवः पशुविधिस्त्विष्टस् तव यज्ञे सुरोत्तम
adharmo balavāneṣa hiṃsā dharmepsayā tava navaḥ paśuvidhistviṣṭas tava yajñe surottama
143.13
अधर्मो धर्मघाताय प्रारब्धः पशुभिस्त्वया नायं धर्मो ह्यधर्मो ऽयं न हिंसा धर्म उच्यते आगमेन भवान्धर्मं प्रकरोतु यदीच्छति
adharmo dharmaghātāya prārabdhaḥ paśubhistvayā nāyaṃ dharmo hyadharmo 'yaṃ na hiṃsā dharma ucyate āgamena bhavāndharmaṃ prakarotu yadīcchati
143.14
विधिदृष्टेन यज्ञेन धर्मेणाव्यसनेन तु यज्ञबीजैः सुरश्रेष्ठ त्रिवर्गपरिमोषितैः
vidhidṛṣṭena yajñena dharmeṇāvyasanena tu yajñabījaiḥ suraśreṣṭha trivargaparimoṣitaiḥ
143.15
एष यज्ञो महानिन्द्रः स्वयम्भुविहितः पुरा एवं विश्वभुगिन्द्रस्तु ऋषिभिस्तत्त्वदर्शिभिः उक्तो न प्रतिजग्राह मानमोहसमन्वितः
eṣa yajño mahānindraḥ svayambhuvihitaḥ purā evaṃ viśvabhugindrastu ṛṣibhistattvadarśibhiḥ ukto na pratijagrāha mānamohasamanvitaḥ
143.16
तेषां विवादः सुमहाञ् जज्ञे इन्द्रमहर्षीणाम् जङ्गमैः स्थावरैः केन यष्टव्यमिति चोच्यते
teṣāṃ vivādaḥ sumahāñ jajñe indramaharṣīṇām jaṅgamaiḥ sthāvaraiḥ kena yaṣṭavyamiti cocyate
143.17
ते तु खिन्ना विवादेन शक्त्या युक्ता महर्षयः संधाय सममिन्द्रेण पप्रच्छुः खचरं वसुम्
te tu khinnā vivādena śaktyā yuktā maharṣayaḥ saṃdhāya samamindreṇa papracchuḥ khacaraṃ vasum
143.18
महाप्राज्ञ त्वया दृष्टः कथं यज्ञविधिर्नृप औत्तानपादे प्रब्रूहि संशयं नस्तुद प्रभो
mahāprājña tvayā dṛṣṭaḥ kathaṃ yajñavidhirnṛpa auttānapāde prabrūhi saṃśayaṃ nastuda prabho
143.19
श्रुत्वा वाक्यं वसुस्तेषाम् अविचार्य बलाबलम् वेदशास्त्रमनुस्मृत्य यज्ञतत्त्वमुवाच ह
śrutvā vākyaṃ vasusteṣām avicārya balābalam vedaśāstramanusmṛtya yajñatattvamuvāca ha
143.20
यथोपनीतैर्यष्टव्यम् इति होवाच पार्थिवः यष्टव्यं पशुभिर्मेध्यैर् अथ मूलफलैरपि
yathopanītairyaṣṭavyam iti hovāca pārthivaḥ yaṣṭavyaṃ paśubhirmedhyair atha mūlaphalairapi
143.21
हिंसा स्वभावो यज्ञस्य इति मे दर्शनागमः तथैते भाविता मन्त्रा हिंसालिङ्गा महर्षिभिः
hiṃsā svabhāvo yajñasya iti me darśanāgamaḥ tathaite bhāvitā mantrā hiṃsāliṅgā maharṣibhiḥ
143.22
दीर्घेण तपसा युक्तैस् तारकादिनिदर्शिभिः तत्प्रमाणं मया चोक्तं तस्माच्छमितुम् अर्हथ
dīrgheṇa tapasā yuktais tārakādinidarśibhiḥ tatpramāṇaṃ mayā coktaṃ tasmācchamitum arhatha
143.23
यदि प्रमाणं स्वान्येव मन्त्रवाक्याणि वो द्विजाः तथा प्रवर्ततां यज्ञो ह्य् अन्यथा मानृतं वचः
yadi pramāṇaṃ svānyeva mantravākyāṇi vo dvijāḥ tathā pravartatāṃ yajño hy anyathā mānṛtaṃ vacaḥ
143.24
एवं कृतोत्तरास्ते तु युज्यात्मानं ततो धिया अवश्यम्भाविनं दृष्ट्वा तमधो ह्यशपंस्तदा
evaṃ kṛtottarāste tu yujyātmānaṃ tato dhiyā avaśyambhāvinaṃ dṛṣṭvā tamadho hyaśapaṃstadā
143.25
इत्युक्तमात्रो नृपतिः प्रविवेश रसातलम् ऊर्ध्वचारी नृपो भूत्वा रसातलचरो ऽभवत्
ityuktamātro nṛpatiḥ praviveśa rasātalam ūrdhvacārī nṛpo bhūtvā rasātalacaro 'bhavat
143.26
वसुधातलचारी तु तेन वाक्येन सो ऽभवत् धर्माणां संशयछेत्ता राजा वसुरधोगतः
vasudhātalacārī tu tena vākyena so 'bhavat dharmāṇāṃ saṃśayachettā rājā vasuradhogataḥ
143.27
तस्मान्न वाच्यो ह्येकेन बहुज्ञेनापि संशयः बहुधारस्य धर्मस्य सूक्ष्मा दुरनुगा गतिः
tasmānna vācyo hyekena bahujñenāpi saṃśayaḥ bahudhārasya dharmasya sūkṣmā duranugā gatiḥ
143.28
तस्मान्न निश्चयाद्वक्तुं धर्मः शक्यो हि केनचित् देवानृषीनुपादाय स्वायम्भुवमृते मनुम्
tasmānna niścayādvaktuṃ dharmaḥ śakyo hi kenacit devānṛṣīnupādāya svāyambhuvamṛte manum
143.29
तस्मान्न हिंसा यज्ञे स्याद् यदुक्तमृषिभिः पुरा ऋषिकोटिसहस्राणि स्वैस्तपोभिर्दिवं गताः
tasmānna hiṃsā yajñe syād yaduktamṛṣibhiḥ purā ṛṣikoṭisahasrāṇi svaistapobhirdivaṃ gatāḥ
143.30
तस्मान्न हिंसायज्ञं च प्रशंसन्ति महर्षयः उञ्छं मूलं फलं शाकम् उदपात्रं तपोधनाः
tasmānna hiṃsāyajñaṃ ca praśaṃsanti maharṣayaḥ uñchaṃ mūlaṃ phalaṃ śākam udapātraṃ tapodhanāḥ
143.31
एतद्दत्त्वा विभवतः स्वर्गलोके प्रतिष्ठिताः अद्रोहश्चाप्यलोभश्च दमो भूतदया शमः
etaddattvā vibhavataḥ svargaloke pratiṣṭhitāḥ adrohaścāpyalobhaśca damo bhūtadayā śamaḥ
143.32
ब्रह्मचर्यं तपः शौचम् अनुक्रोशं क्षमा धृतिः सनातनस्य धर्मस्य मूलमेव दुरासदम्
brahmacaryaṃ tapaḥ śaucam anukrośaṃ kṣamā dhṛtiḥ sanātanasya dharmasya mūlameva durāsadam
143.33
द्रव्यमन्त्रात्मको यज्ञस् तपश्च समतात्मकम् यज्ञैश्च देवानाप्नोति वैराजं तपसा पुनः
dravyamantrātmako yajñas tapaśca samatātmakam yajñaiśca devānāpnoti vairājaṃ tapasā punaḥ
143.34
ब्रह्मणः कर्मसंन्यासाद् वैराग्यात्प्रकृतेर्लयम् ज्ञानात्प्राप्नोति कैवल्यं पञ्चैता गतयः स्मृताः
brahmaṇaḥ karmasaṃnyāsād vairāgyātprakṛterlayam jñānātprāpnoti kaivalyaṃ pañcaitā gatayaḥ smṛtāḥ
143.35
एवं विवादः सुमहान् यज्ञस्यासीत्प्रवर्तने ऋषीणां देवतानां च पूर्वे स्वायम्भुवे ऽन्तरे
evaṃ vivādaḥ sumahān yajñasyāsītpravartane ṛṣīṇāṃ devatānāṃ ca pūrve svāyambhuve 'ntare
143.36
ततस्ते ऋषयो दृष्ट्वा हृतं धर्मं बलेन तु वसोर्वाक्यमनादृत्य जग्मुस्ते वै यथागतम्
tataste ṛṣayo dṛṣṭvā hṛtaṃ dharmaṃ balena tu vasorvākyamanādṛtya jagmuste vai yathāgatam
143.37
गतेषु ऋषिसंघेषु देवा यज्ञमवाप्नुयुः श्रूयन्ते हि तपःसिद्धा ब्रह्मक्षत्रादयो नृपाः
gateṣu ṛṣisaṃgheṣu devā yajñamavāpnuyuḥ śrūyante hi tapaḥsiddhā brahmakṣatrādayo nṛpāḥ
143.38
प्रियव्रतोत्तानपादौ ध्रुवो मेधातिथिर्वसुः सुधामा विरजाश्चैव शङ्खपाद्राजसस्तथा
priyavratottānapādau dhruvo medhātithirvasuḥ sudhāmā virajāścaiva śaṅkhapādrājasastathā
143.39
प्राचीनबर्हिः पर्जन्यो हविर्धानादयो नृपाः एते चान्ये च बहवस् ते तपोभिर्दिवं गताः
prācīnabarhiḥ parjanyo havirdhānādayo nṛpāḥ ete cānye ca bahavas te tapobhirdivaṃ gatāḥ
143.40
राजर्षयो महात्मानो येषां कीर्तिः प्रतिष्ठिता तस्माद्विशिष्यते यज्ञात् तपः सर्वैस्तु कारणैः
rājarṣayo mahātmāno yeṣāṃ kīrtiḥ pratiṣṭhitā tasmādviśiṣyate yajñāt tapaḥ sarvaistu kāraṇaiḥ
143.41
ब्रह्मणा तपसा सृष्टं जगद्विश्वमिदं पुरा तस्मान्नाप्नोति तद्यज्ञात् तपोमूलमिदं स्मृतम्
brahmaṇā tapasā sṛṣṭaṃ jagadviśvamidaṃ purā tasmānnāpnoti tadyajñāt tapomūlamidaṃ smṛtam
143.42
यज्ञप्रवर्तनं ह्येवम् आसीत्स्वायम्भुवे ऽन्तरे तदाप्रभृति यज्ञो ऽयं युगैः सार्धं प्रवर्तितः
yajñapravartanaṃ hyevam āsītsvāyambhuve 'ntare tadāprabhṛti yajño 'yaṃ yugaiḥ sārdhaṃ pravartitaḥ
Chapter 144
144.1
मत्स्य-पुराण 144 अत ऊर्ध्वं प्रवक्ष्यामि द्वापरस्य विधिं पुनः तत्र त्रेतायुगे क्षीणे द्वापरं प्रतिपद्यते
matsya-purāṇa 144 ata ūrdhvaṃ pravakṣyāmi dvāparasya vidhiṃ punaḥ tatra tretāyuge kṣīṇe dvāparaṃ pratipadyate
144.2
द्वापरादौ प्रजानां तु सिद्धिस्त्रेतायुगे तु या परिवृत्ते युगे तस्मिंस् ततः सा वै प्रणश्यति
dvāparādau prajānāṃ tu siddhistretāyuge tu yā parivṛtte yuge tasmiṃs tataḥ sā vai praṇaśyati
144.3
ततः प्रवर्तिते तासां प्रजानां द्वापरे पुनः लोभो धृतिर्वणिग्युद्धं तत्त्वानाम् अविनिश्चयः
tataḥ pravartite tāsāṃ prajānāṃ dvāpare punaḥ lobho dhṛtirvaṇigyuddhaṃ tattvānām aviniścayaḥ
144.4
प्रध्वंसश्चैव वर्णानां कर्मणां तु विपर्ययः यात्रा वधः परो दण्डो मानो दर्पो ऽक्षमा बलम्
pradhvaṃsaścaiva varṇānāṃ karmaṇāṃ tu viparyayaḥ yātrā vadhaḥ paro daṇḍo māno darpo 'kṣamā balam
144.5
तथा रजस्तमो भूयः प्रवृत्ते द्वापरे पुनः आद्ये कृते नाधर्मो ऽस्ति स त्रेतायां प्रवर्तितः
tathā rajastamo bhūyaḥ pravṛtte dvāpare punaḥ ādye kṛte nādharmo 'sti sa tretāyāṃ pravartitaḥ
144.6
द्वापरे व्याकुलो भूत्वा प्रणश्यति कलौ पुनः वर्णानां द्वापरे धर्माः संकीर्यन्ते तथाश्रमाः
dvāpare vyākulo bhūtvā praṇaśyati kalau punaḥ varṇānāṃ dvāpare dharmāḥ saṃkīryante tathāśramāḥ
144.7
द्वैधमुत्पद्यते चैव युगे तस्मिञ्श्रुतिस्मृतौ द्विधा श्रुतिः स्मृतिश्चैव निश्चयो नाधिगम्यते
dvaidhamutpadyate caiva yuge tasmiñśrutismṛtau dvidhā śrutiḥ smṛtiścaiva niścayo nādhigamyate
144.8
अनिश्चयावगमनाद् धर्मतत्त्वं न विद्यते धर्मतत्त्वे ह्यविज्ञाते मतिभेदस्तु जायते
aniścayāvagamanād dharmatattvaṃ na vidyate dharmatattve hyavijñāte matibhedastu jāyate
144.9
परस्परं विभिन्नास्ते दृष्टीनां विभ्रमेण तु अतो दृष्टिविभिन्नैस्तैः कृतमत्याकुलं त्विदम्
parasparaṃ vibhinnāste dṛṣṭīnāṃ vibhrameṇa tu ato dṛṣṭivibhinnaistaiḥ kṛtamatyākulaṃ tvidam
144.10
एको वेदश्चतुष्पादः संहृत्य तु पुनः पुनः संक्षेपादायुषश्चैव व्यस्यते द्वापरेष्विह
eko vedaścatuṣpādaḥ saṃhṛtya tu punaḥ punaḥ saṃkṣepādāyuṣaścaiva vyasyate dvāpareṣviha
144.11
वेदश्चैकश्चतुर्धा तु व्यस्यते द्वापरादिषु ऋषिपुत्रैः पुनर्वेदा भिद्यन्ते दृष्टिविभ्रमैः
vedaścaikaścaturdhā tu vyasyate dvāparādiṣu ṛṣiputraiḥ punarvedā bhidyante dṛṣṭivibhramaiḥ
144.12
ते तु ब्राह्मणविन्यासैः स्वरक्रमविपर्ययैः संहृता ऋग्यजुःसाम्नां संहितास्तैर्महर्षिभिः
te tu brāhmaṇavinyāsaiḥ svarakramaviparyayaiḥ saṃhṛtā ṛgyajuḥsāmnāṃ saṃhitāstairmaharṣibhiḥ
144.13
सामान्याद्वैकृताच्चैव दृष्टिभिन्नैः क्वचित्क्वचित् ब्राह्मणं कल्पसूत्राणि भाष्यविद्यास्तथैव च
sāmānyādvaikṛtāccaiva dṛṣṭibhinnaiḥ kvacitkvacit brāhmaṇaṃ kalpasūtrāṇi bhāṣyavidyāstathaiva ca
144.14
अन्ये तु प्रस्थितास्तान्वै केचित् तान् प्रत्यवस्थिताः द्वापरेषु प्रवर्तन्ते भिन्नार्थैस्तैः स्वदर्शनैः
anye tu prasthitāstānvai kecit tān pratyavasthitāḥ dvāpareṣu pravartante bhinnārthaistaiḥ svadarśanaiḥ
144.15
एकमाध्वर्यवं पूर्वम् आसीद्द्वैधं तु तत्पुनः सामान्यविपरीतार्थैः कृतं शास्त्राकुलं त्विदम्
ekamādhvaryavaṃ pūrvam āsīddvaidhaṃ tu tatpunaḥ sāmānyaviparītārthaiḥ kṛtaṃ śāstrākulaṃ tvidam
144.16
आध्वर्यवं च प्रस्थानैर् बहुधा व्याकुलीकृतम् तथैवाथर्वणां साम्नां विकल्पैः स्वस्य संक्षयैः
ādhvaryavaṃ ca prasthānair bahudhā vyākulīkṛtam tathaivātharvaṇāṃ sāmnāṃ vikalpaiḥ svasya saṃkṣayaiḥ
144.17
व्याकुलो द्वापरेष्वर्थः क्रियते भिन्नदर्शनैः द्वापरे संनिवृत्ते ते वेदा नश्यन्ति वै कलौ
vyākulo dvāpareṣvarthaḥ kriyate bhinnadarśanaiḥ dvāpare saṃnivṛtte te vedā naśyanti vai kalau
144.18
तेषां विपर्ययोत्पन्ना भवन्ति द्वापरे पुनः अदृष्टिर्मरणं चैव तथैव व्याध्युपद्रवाः
teṣāṃ viparyayotpannā bhavanti dvāpare punaḥ adṛṣṭirmaraṇaṃ caiva tathaiva vyādhyupadravāḥ
144.19
वाङ्मनःकर्मभिर्दुःखैर् निर्वेदो जायते ततः निर्वेदाज्जायते तेषां दुःखमोक्षविचारणा
vāṅmanaḥkarmabhirduḥkhair nirvedo jāyate tataḥ nirvedājjāyate teṣāṃ duḥkhamokṣavicāraṇā
144.20
विचारणायां वैराग्यं वैराग्याद्दोषदर्शनम् दोषाणां दर्शनाच्चैव ज्ञानोत्पत्तिस्तु जायते
vicāraṇāyāṃ vairāgyaṃ vairāgyāddoṣadarśanam doṣāṇāṃ darśanāccaiva jñānotpattistu jāyate
144.21
तेषां मेधाविनां पूर्वं मर्त्ये स्वायम्भुवे ऽन्तरे उत्पस्यन्तीह शास्त्राणां द्वापरे परिपन्थिनः
teṣāṃ medhāvināṃ pūrvaṃ martye svāyambhuve 'ntare utpasyantīha śāstrāṇāṃ dvāpare paripanthinaḥ
144.22
आयुर्वेदविकल्पाश्च अङ्गानां ज्योतिषस्य च अर्थशास्त्रविकल्पाश्च हेतुशास्त्रविकल्पनम्
āyurvedavikalpāśca aṅgānāṃ jyotiṣasya ca arthaśāstravikalpāśca hetuśāstravikalpanam
144.23
प्रक्रिया कल्पसूत्राणां भाष्यविद्याविकल्पनम् स्मृतिशास्त्रप्रभेदाश्च प्रस्थानानि पृथक् पृथक्
prakriyā kalpasūtrāṇāṃ bhāṣyavidyāvikalpanam smṛtiśāstraprabhedāśca prasthānāni pṛthak pṛthak
144.24
द्वापरेष्वभिवर्तन्ते मतिभेदास्तथा नृणाम् मनसा कर्मणा वाचा कृच्छ्राद्वार्त्ता प्रसिध्यति
dvāpareṣvabhivartante matibhedāstathā nṛṇām manasā karmaṇā vācā kṛcchrādvārttā prasidhyati
144.25
द्वापरे सर्वभूतानां कालः क्लेशपरः स्मृतः लोभो ऽधृतिर्वणिग्युद्धं तत्त्वानामविनिश्चयः
dvāpare sarvabhūtānāṃ kālaḥ kleśaparaḥ smṛtaḥ lobho 'dhṛtirvaṇigyuddhaṃ tattvānāmaviniścayaḥ
144.26
वेदशास्त्रप्रणयनं धर्माणां संकरस्तथा वर्णाश्रमपरिध्वंसः कामद्वेषौ तथैव च
vedaśāstrapraṇayanaṃ dharmāṇāṃ saṃkarastathā varṇāśramaparidhvaṃsaḥ kāmadveṣau tathaiva ca
144.27
पूर्णे वर्षसहस्रे द्वे परमायुस्तदा नृणाम् निःशेषे द्वापरे तस्मिंस् तस्य संध्या तु पादतः
pūrṇe varṣasahasre dve paramāyustadā nṛṇām niḥśeṣe dvāpare tasmiṃs tasya saṃdhyā tu pādataḥ
144.28
गुणहीनास्तु तिष्ठन्ति धर्मस्य द्वापरस्य तु तथैव संध्या पादेन अंशस्तस्यां प्रतिष्ठितः
guṇahīnāstu tiṣṭhanti dharmasya dvāparasya tu tathaiva saṃdhyā pādena aṃśastasyāṃ pratiṣṭhitaḥ
144.29
द्वापरस्य तु पर्याये पुष्यस्य च निबोधत द्वापरस्यांशशेषे तु प्रतिपत्तिः कलेरथ
dvāparasya tu paryāye puṣyasya ca nibodhata dvāparasyāṃśaśeṣe tu pratipattiḥ kaleratha
144.30
हिंसा स्तेयानृतं माया दम्भश्चैव तपस्विनाम् एते स्वभावाः पुष्यस्य साधयन्ति च ताः प्रजाः
hiṃsā steyānṛtaṃ māyā dambhaścaiva tapasvinām ete svabhāvāḥ puṣyasya sādhayanti ca tāḥ prajāḥ
144.31
एष धर्मः स्मृतः कृत्स्नो धर्मश्च परिहीयते मनसा कर्मणा वाचा वार्त्ताः सिध्यन्ति वा न वा
eṣa dharmaḥ smṛtaḥ kṛtsno dharmaśca parihīyate manasā karmaṇā vācā vārttāḥ sidhyanti vā na vā
144.32
कलिः प्रमारको रोगः सततं चापि क्षुद्भयम् अनावृष्टिभयं चैव देशानां च विपर्ययः
kaliḥ pramārako rogaḥ satataṃ cāpi kṣudbhayam anāvṛṣṭibhayaṃ caiva deśānāṃ ca viparyayaḥ
144.33
न प्रमाणे स्थितिर्ह्यस्ति पुष्ये घोरे युगे कलौ गर्भस्थो म्रियते कश्चिद् यौवनस्थस्तथा परः
na pramāṇe sthitirhyasti puṣye ghore yuge kalau garbhastho mriyate kaścid yauvanasthastathā paraḥ
144.34
स्थाविर्ये मध्यकौमारे म्रियन्ते च कलौ प्रजाः अल्पतेजोबलाः पापा महाकोपा ह्यधार्मिकाः
sthāvirye madhyakaumāre mriyante ca kalau prajāḥ alpatejobalāḥ pāpā mahākopā hyadhārmikāḥ
144.35
अनृतव्रतलुब्धाश्च पुष्ये चैव प्रजाः स्थिताः दुरिष्टैर्दुरधीतैश्च दुराचारैर्दुरागमैः
anṛtavratalubdhāśca puṣye caiva prajāḥ sthitāḥ duriṣṭairduradhītaiśca durācārairdurāgamaiḥ
144.36
विप्राणां कर्मदोषैस्तैः प्रजानां जायते भयम् हिंसा मानस्तथेर्ष्या च क्रोधो ऽसूयाक्षमाधृतिः
viprāṇāṃ karmadoṣaistaiḥ prajānāṃ jāyate bhayam hiṃsā mānastatherṣyā ca krodho 'sūyākṣamādhṛtiḥ
144.37
पुष्ये भवन्ति जन्तूनां लोभो मोहश्च सर्वशः संक्षोभो जायते ऽत्यर्थं कलिमासाद्य वै युगम्
puṣye bhavanti jantūnāṃ lobho mohaśca sarvaśaḥ saṃkṣobho jāyate 'tyarthaṃ kalimāsādya vai yugam
144.38
नाधीयते तथा वेदान् न यजन्ते द्विजातयः उत्सीदन्ति तथा चैव वैश्यैः सार्धं तु क्षत्रियाः
nādhīyate tathā vedān na yajante dvijātayaḥ utsīdanti tathā caiva vaiśyaiḥ sārdhaṃ tu kṣatriyāḥ
144.39
शूद्राणां मन्त्रयोनिस्तु सम्बन्धो ब्राह्मणैः सह भवतीह कलौ तस्मिञ् छयनासनभोजनैः
śūdrāṇāṃ mantrayonistu sambandho brāhmaṇaiḥ saha bhavatīha kalau tasmiñ chayanāsanabhojanaiḥ
144.40
राजानः शूद्रभूयिष्ठाः पाषण्डानां प्रवृत्तयः काषायिणश्च निष्कच्छास् तथा कापालिनश्च ह
rājānaḥ śūdrabhūyiṣṭhāḥ pāṣaṇḍānāṃ pravṛttayaḥ kāṣāyiṇaśca niṣkacchās tathā kāpālinaśca ha
144.41
ये चान्ये देवव्रतिनस् तथा ये धर्मदूषकाः दिव्यवृत्ताश्च ये केचिद् वृत्त्यर्थं श्रुतिलिङ्गिनः
ye cānye devavratinas tathā ye dharmadūṣakāḥ divyavṛttāśca ye kecid vṛttyarthaṃ śrutiliṅginaḥ
144.42
एवंविधाश्च ये केचिद् भवन्तीह कलौ युगे अधीयते तदा वेदाञ् छूद्रा धर्मार्थकोविदाः
evaṃvidhāśca ye kecid bhavantīha kalau yuge adhīyate tadā vedāñ chūdrā dharmārthakovidāḥ
144.43
यजन्ते ह्यश्वमेधैस्तु राजानः शूद्रयोनयः स्त्रीबालगोवधं कृत्वा हत्वा चैव परस्परम्
yajante hyaśvamedhaistu rājānaḥ śūdrayonayaḥ strībālagovadhaṃ kṛtvā hatvā caiva parasparam
144.44
उपहत्य तथान्योन्यं साधयन्ति तदा प्रजाः दुःखप्रचुरताल्पायुर् देशोत्सादः सरोगता
upahatya tathānyonyaṃ sādhayanti tadā prajāḥ duḥkhapracuratālpāyur deśotsādaḥ sarogatā
144.45
अधर्माभिनिवेशित्वं तमोवृत्तं कलौ स्मृतम् भ्रूणहत्या प्रजानां न तथा ह्येवं प्रवर्तते
adharmābhiniveśitvaṃ tamovṛttaṃ kalau smṛtam bhrūṇahatyā prajānāṃ na tathā hyevaṃ pravartate
144.46
तस्मादायुर्बलं रूपं प्रहीयन्ते कलौ युगे दुःखेनाभिप्लुतानां च परमायुः शतं नृणाम्
tasmādāyurbalaṃ rūpaṃ prahīyante kalau yuge duḥkhenābhiplutānāṃ ca paramāyuḥ śataṃ nṛṇām
144.47
भूत्वा च न भवन्तीह वेदाः कलियुगे ऽखिलाः उत्सीदन्ते तथा यज्ञाः केवलं धर्महेतवः
bhūtvā ca na bhavantīha vedāḥ kaliyuge 'khilāḥ utsīdante tathā yajñāḥ kevalaṃ dharmahetavaḥ
144.48
एषा कलियुगावस्था संध्यांशौ तु निबोधत युगे युगे तु हीयन्ते त्रींस्त्रीन्पादांश्च सिद्धयः
eṣā kaliyugāvasthā saṃdhyāṃśau tu nibodhata yuge yuge tu hīyante trīṃstrīnpādāṃśca siddhayaḥ
144.49
युगस्वभावाः संध्यासु अवतिष्ठन्ति पादतः संध्यास्वभावाः स्वांशेषु पादेनैवावतस्थिरे
yugasvabhāvāḥ saṃdhyāsu avatiṣṭhanti pādataḥ saṃdhyāsvabhāvāḥ svāṃśeṣu pādenaivāvatasthire
144.50
एवं संध्यांशके काले सम्प्राप्ते तु युगान्तिके तेषामधर्मिणां शास्ता भृगूणां च कुले स्थितः
evaṃ saṃdhyāṃśake kāle samprāpte tu yugāntike teṣāmadharmiṇāṃ śāstā bhṛgūṇāṃ ca kule sthitaḥ
144.51
गोत्रेण वै चन्द्रमसो नाम्ना प्रमतिरुच्यते कलिसंध्यांशभागेषु मनोः स्वायम्भुवे ऽन्तरे
gotreṇa vai candramaso nāmnā pramatirucyate kalisaṃdhyāṃśabhāgeṣu manoḥ svāyambhuve 'ntare
144.52
समास्त्रिंशत्तु सम्पूर्णाः पर्यटन्वै वसुंधराम् अश्वकर्मा स वै सेनां हस्त्यश्वरथसंकुलाम्
samāstriṃśattu sampūrṇāḥ paryaṭanvai vasuṃdharām aśvakarmā sa vai senāṃ hastyaśvarathasaṃkulām
144.53
प्रगृहीतायुधैर्विप्रैः शतशो ऽथ सहस्रशः स तदा तैः परिवृतो म्लेच्छान्सर्वान् निजघ्निवान्
pragṛhītāyudhairvipraiḥ śataśo 'tha sahasraśaḥ sa tadā taiḥ parivṛto mlecchānsarvān nijaghnivān
144.54
स हत्वा सर्वशश्चैव राजानः शूद्रयोनयः पाषण्डान्स सदा सर्वान् निःशेषानकरोत्प्रभुः
sa hatvā sarvaśaścaiva rājānaḥ śūdrayonayaḥ pāṣaṇḍānsa sadā sarvān niḥśeṣānakarotprabhuḥ
144.55
अधार्मिकाश्च ये केचित् तान्सर्वान्हन्ति सर्वशः उदीच्यान्मध्यदेशांश्च पार्वतीयांस्तथैव च
adhārmikāśca ye kecit tānsarvānhanti sarvaśaḥ udīcyānmadhyadeśāṃśca pārvatīyāṃstathaiva ca
144.56
प्राच्यान्प्रतीच्यांश्च तथा विन्ध्यपृष्ठापरान्तिकान् तथैव दाक्षिणात्यांश्च द्रविडान्सिंहलैः सह
prācyānpratīcyāṃśca tathā vindhyapṛṣṭhāparāntikān tathaiva dākṣiṇātyāṃśca draviḍānsiṃhalaiḥ saha
144.57
गान्धारान्पारदांश्चैव पह्लवान्यवनाञ्छकान् तुषारान्बर्बराञ्छ्वेतान् हलिकान्दरदान्खसान्
gāndhārānpāradāṃścaiva pahlavānyavanāñchakān tuṣārānbarbarāñchvetān halikāndaradānkhasān
144.58
लम्पकान् आन्ध्रकांश्चापि चोरजातींस्तथैव च प्रवृत्तचक्रो बलवाञ् छूद्राणामन्तकृद्बभौ
lampakān āndhrakāṃścāpi corajātīṃstathaiva ca pravṛttacakro balavāñ chūdrāṇāmantakṛdbabhau
144.59
विद्राव्य सर्वभूतानि चचार वसुधामिमाम् मानवस्य तु वंशे तु नृदेवस्येह जज्ञिवान्
vidrāvya sarvabhūtāni cacāra vasudhāmimām mānavasya tu vaṃśe tu nṛdevasyeha jajñivān
144.60
पूर्वजन्मनि विष्णुश्च प्रमतिर्नाम वीर्यवान् सुतः स वै चन्द्रमसः पूर्वे कलियुगे प्रभुः
pūrvajanmani viṣṇuśca pramatirnāma vīryavān sutaḥ sa vai candramasaḥ pūrve kaliyuge prabhuḥ
144.61
द्वात्रिंशे ऽभ्युदिते वर्षे प्रक्रान्तो विंशतिं समाः निजघ्ने सर्वभूतानि मानुषाण्येव सर्वशः
dvātriṃśe 'bhyudite varṣe prakrānto viṃśatiṃ samāḥ nijaghne sarvabhūtāni mānuṣāṇyeva sarvaśaḥ
144.62
कृत्वा बीजावशिष्टां तां पृथ्वीं क्रूरेण कर्मणा परस्परनिमित्तेन कालेनाकस्मिकेन च
kṛtvā bījāvaśiṣṭāṃ tāṃ pṛthvīṃ krūreṇa karmaṇā parasparanimittena kālenākasmikena ca
144.63
संस्थिता सहसा या तु सेना प्रमतिना सह गङ्गायमुनयोर्मध्ये सिद्धिं प्राप्ता समाधिना
saṃsthitā sahasā yā tu senā pramatinā saha gaṅgāyamunayormadhye siddhiṃ prāptā samādhinā
144.64
ततस्तेषु प्रनष्टेषु संध्यांशे कूरकर्मसु उत्साद्य पार्थिवान्सर्वांस् तेष्वतीतेषु वै तदा
tatasteṣu pranaṣṭeṣu saṃdhyāṃśe kūrakarmasu utsādya pārthivānsarvāṃs teṣvatīteṣu vai tadā
144.65
ततः संध्यांशके काले सम्प्राप्ते च युगान्तिके स्थितास्वल्पावशिष्टासु प्रजास्विह क्वचित् क्वचित्
tataḥ saṃdhyāṃśake kāle samprāpte ca yugāntike sthitāsvalpāvaśiṣṭāsu prajāsviha kvacit kvacit
144.66
स्वाप्रदानास् तदा ते वै लोभाविष्टास्तु वृन्दशः उपहिंसन्ति चान्योन्यं प्रलुम्पन्ति परस्परम्
svāpradānās tadā te vai lobhāviṣṭāstu vṛndaśaḥ upahiṃsanti cānyonyaṃ pralumpanti parasparam
144.67
अराजके युगांशे तु संक्षये समुपस्थिते प्रजास्ता वै तदा सर्वाः परस्परभयार्दिताः
arājake yugāṃśe tu saṃkṣaye samupasthite prajāstā vai tadā sarvāḥ parasparabhayārditāḥ
144.68
व्याकुलास्ताः परावृत्तास् त्यक्त्वा देवं गृहाणि तु स्वान्स्वान्प्राणानवेक्षन्तो निष्कारुण्यात् सुदुःखिताः
vyākulāstāḥ parāvṛttās tyaktvā devaṃ gṛhāṇi tu svānsvānprāṇānavekṣanto niṣkāruṇyāt suduḥkhitāḥ
144.69
नष्टे श्रौतस्मृते धर्मे कामक्रोधवशानुगाः निर्मर्यादा निरानन्दा निःस्नेहा निरपत्रपाः
naṣṭe śrautasmṛte dharme kāmakrodhavaśānugāḥ nirmaryādā nirānandā niḥsnehā nirapatrapāḥ
144.70
नष्टे धर्मे प्रतिहता ह्रस्वकाः पञ्चविंशकाः हित्वा दारांश्च पुत्रांश्च विषादव्याकुलप्रजाः
naṣṭe dharme pratihatā hrasvakāḥ pañcaviṃśakāḥ hitvā dārāṃśca putrāṃśca viṣādavyākulaprajāḥ
144.71
अनावृष्टिहतास्ते वै वार्त्तामुत्सृज्य दुःखिताः आश्रयन्ति स्म प्रत्यन्तान् हित्वा जनपदान्स्वकान्
anāvṛṣṭihatāste vai vārttāmutsṛjya duḥkhitāḥ āśrayanti sma pratyantān hitvā janapadānsvakān
144.72
सरितः सागरानूपान् सेवन्ते पर्वतानपि चीरकृष्णाजिनधरा निष्क्रिया निष्परिग्रहाः
saritaḥ sāgarānūpān sevante parvatānapi cīrakṛṣṇājinadharā niṣkriyā niṣparigrahāḥ
144.73
वर्णाश्रमपरिभ्रष्टाः संकरं घोरमास्थिताः एवं कष्टमनुप्राप्ता ह्य् अल्पशेषाः प्रजास्ततः
varṇāśramaparibhraṣṭāḥ saṃkaraṃ ghoramāsthitāḥ evaṃ kaṣṭamanuprāptā hy alpaśeṣāḥ prajāstataḥ
144.74
जन्तवश्च क्षुधाविष्टा दुःखान्निर्वेदमागमन् संश्रयन्ति च देशांस्तांश् चक्रवत्परिवर्तनाः
jantavaśca kṣudhāviṣṭā duḥkhānnirvedamāgaman saṃśrayanti ca deśāṃstāṃś cakravatparivartanāḥ
144.75
ततः प्रजास्तु ताः सर्वा मांसाहारा भवन्ति हि मृगान्वराहान्वृषभान् ये चान्ये वनचारिणः
tataḥ prajāstu tāḥ sarvā māṃsāhārā bhavanti hi mṛgānvarāhānvṛṣabhān ye cānye vanacāriṇaḥ
144.76
भक्ष्यांश्चैवाप्यभक्ष्यांश्च सर्वांस्तान्भक्षयन्ति ताः समुद्रं संश्रिता यास्तु नदीश्चैव प्रजास्तु ताः
bhakṣyāṃścaivāpyabhakṣyāṃśca sarvāṃstānbhakṣayanti tāḥ samudraṃ saṃśritā yāstu nadīścaiva prajāstu tāḥ
144.77
ते ऽपि मत्स्यान्हरन्तीह आहारार्थं च सर्वशः अभक्ष्याहारदोषेण एकवर्णगताः प्रजाः
te 'pi matsyānharantīha āhārārthaṃ ca sarvaśaḥ abhakṣyāhāradoṣeṇa ekavarṇagatāḥ prajāḥ
144.78
यथा कृतयुगे पूर्वम् एकवर्णमभूत्किल तथा कलियुगस्यान्ते शूद्रीभूताः प्रजास्तथा
yathā kṛtayuge pūrvam ekavarṇamabhūtkila tathā kaliyugasyānte śūdrībhūtāḥ prajāstathā
144.79
एवं वर्षशतं पूर्णं दिव्यं तेषां न्यवर्तत षट्त्रिंशच्च सहस्राणि मानुषाणि तु तानि वै
evaṃ varṣaśataṃ pūrṇaṃ divyaṃ teṣāṃ nyavartata ṣaṭtriṃśacca sahasrāṇi mānuṣāṇi tu tāni vai
144.80
अथ दीर्घेण कालेन पक्षिणः पशवस्तथा मत्स्याश्चैव हताः सर्वैः क्षुधाविष्टैश्च सर्वशः
atha dīrgheṇa kālena pakṣiṇaḥ paśavastathā matsyāścaiva hatāḥ sarvaiḥ kṣudhāviṣṭaiśca sarvaśaḥ
144.81
निःशेषेष्वथ सर्वेषु मत्स्यपक्षिपशुष्वथ संध्यांशे प्रतिपन्ने तु निःशेषास्तु तदा कृताः
niḥśeṣeṣvatha sarveṣu matsyapakṣipaśuṣvatha saṃdhyāṃśe pratipanne tu niḥśeṣāstu tadā kṛtāḥ
144.82
ततः प्रजास्तु सम्भूय कन्दमूलमथो ऽखनन् फलमूलाशनाः सर्वे अनिकेतास्तथैव च
tataḥ prajāstu sambhūya kandamūlamatho 'khanan phalamūlāśanāḥ sarve aniketāstathaiva ca
144.83
वल्कलान्यथ वासांसि अधःशय्याश्च सर्वशः परिग्रहो न तेष्वस्ति धनशुद्धिमवाप्नुयुः
valkalānyatha vāsāṃsi adhaḥśayyāśca sarvaśaḥ parigraho na teṣvasti dhanaśuddhimavāpnuyuḥ
144.84
एवं क्षयं गमिष्यन्ति ह्य् अल्पशिष्टाः प्रजास्तदा तासामल्पावशिष्टानाम् आहारादृद्धिरिष्यते
evaṃ kṣayaṃ gamiṣyanti hy alpaśiṣṭāḥ prajāstadā tāsāmalpāvaśiṣṭānām āhārādṛddhiriṣyate
144.85
एवं वर्षशतं दिव्यं संध्यांशस्तस्य वर्तते ततो वर्षशतस्यान्ते अल्पशिष्टाः स्त्रियः सुताः
evaṃ varṣaśataṃ divyaṃ saṃdhyāṃśastasya vartate tato varṣaśatasyānte alpaśiṣṭāḥ striyaḥ sutāḥ
144.86
मिथुनानि तु ताः सर्वा ह्य् अन्योन्यं सम्प्रजज्ञिरे ततस्तास्तु म्रियन्ते वै पूर्वोत्पन्नाः प्रजास्तु याः
mithunāni tu tāḥ sarvā hy anyonyaṃ samprajajñire tatastāstu mriyante vai pūrvotpannāḥ prajāstu yāḥ
144.87
जातमात्रेष्वपत्येषु ततः कृतमवर्तत यथा स्वर्गे शरीराणि नरके चैव देहिनाम्
jātamātreṣvapatyeṣu tataḥ kṛtamavartata yathā svarge śarīrāṇi narake caiva dehinām
144.88
उपभोगसमर्थानि एवं कृतयुगादिषु एवं कृतस्य संतानः कलेश्चैव क्षयस्तथा
upabhogasamarthāni evaṃ kṛtayugādiṣu evaṃ kṛtasya saṃtānaḥ kaleścaiva kṣayastathā
144.89
विचारणात्तु निर्वेदः साम्यावस्थात्मना तथा ततश्चैवात्मसम्बोधः सम्बोधाद्धर्मशीलता
vicāraṇāttu nirvedaḥ sāmyāvasthātmanā tathā tataścaivātmasambodhaḥ sambodhāddharmaśīlatā
144.90
कलिशिष्टेषु तेष्वेवं जायन्ते पूर्ववत्प्रजाः भाविनो ऽर्थस्य च बलात् ततः कृतमवर्तत
kaliśiṣṭeṣu teṣvevaṃ jāyante pūrvavatprajāḥ bhāvino 'rthasya ca balāt tataḥ kṛtamavartata
144.91
अतीतानागतानि स्युर् यानि मन्वन्तरेष्विह एते युगस्वभावास्तु मयोक्तास्तु समासतः
atītānāgatāni syur yāni manvantareṣviha ete yugasvabhāvāstu mayoktāstu samāsataḥ
144.92
विस्तरेणानुपूर्व्याच्च नमस्कृत्य स्वयम्भुवे प्रवृत्ते तु ततस्तस्मिन् पुनः कृतयुगे तु वै
vistareṇānupūrvyācca namaskṛtya svayambhuve pravṛtte tu tatastasmin punaḥ kṛtayuge tu vai
144.93
उत्पन्नाः कलिशिष्टेषु प्रजाः कार्तयुगास्तथा तिष्ठन्ति चेह ये सिद्धा अदृष्टा विहरन्ति च
utpannāḥ kaliśiṣṭeṣu prajāḥ kārtayugāstathā tiṣṭhanti ceha ye siddhā adṛṣṭā viharanti ca
144.94
सह सप्तर्षिभिर्ये तु तत्र ये च व्यवस्थिताः ब्रह्मक्षत्रविशः शूद्रा बीजार्थे य इह स्मृताः कार्तयुगभवैः सार्धं निर्विशेषास्तदाभवन्
saha saptarṣibhirye tu tatra ye ca vyavasthitāḥ brahmakṣatraviśaḥ śūdrā bījārthe ya iha smṛtāḥ kārtayugabhavaiḥ sārdhaṃ nirviśeṣāstadābhavan
144.95
तेषां सप्तर्षयो धर्मं कथयन्तीह तेषु च
teṣāṃ saptarṣayo dharmaṃ kathayantīha teṣu ca
144.96
वर्णाश्रमाचारयुतं श्रौतस्मार्तविधानतः एवं तेषु क्रियावत्सु प्रवर्तन्तीह वै कृते
varṇāśramācārayutaṃ śrautasmārtavidhānataḥ evaṃ teṣu kriyāvatsu pravartantīha vai kṛte
144.97
श्रौतस्मार्तस्थितानां तु धर्मे सप्तर्षिदर्शिते ते तु धर्मव्यवस्थार्थं तिष्ठन्तीह कृते युगे
śrautasmārtasthitānāṃ tu dharme saptarṣidarśite te tu dharmavyavasthārthaṃ tiṣṭhantīha kṛte yuge
144.98
मन्वन्तराधिकारेषु तिष्ठन्ति ऋषयस्तु ते यथा दावप्रदग्धेषु तृणेष्वेवापरं तृणम्
manvantarādhikāreṣu tiṣṭhanti ṛṣayastu te yathā dāvapradagdheṣu tṛṇeṣvevāparaṃ tṛṇam
144.99
वनानां प्रथमं वृष्ट्या तेषां मूलेषु सम्भवः एवं युगाद्युगानां वै संतानस्तु परस्परम्
vanānāṃ prathamaṃ vṛṣṭyā teṣāṃ mūleṣu sambhavaḥ evaṃ yugādyugānāṃ vai saṃtānastu parasparam
144.100
प्रवर्तते ह्यविच्छेदाद् यावन्मन्वन्तरक्षयः सुखमायुर्बलं रूपं धर्मार्थौ काम एव च
pravartate hyavicchedād yāvanmanvantarakṣayaḥ sukhamāyurbalaṃ rūpaṃ dharmārthau kāma eva ca
144.101
युगेष्वेतानि हीयन्ते त्रयः पादाः क्रमेण तु इत्येष प्रतिसंधिर्वः कीर्तितस्तु मया द्विजाः
yugeṣvetāni hīyante trayaḥ pādāḥ krameṇa tu ityeṣa pratisaṃdhirvaḥ kīrtitastu mayā dvijāḥ
144.102
चतुर्युगाणां सर्वेषाम् एतदेव प्रसाधनम् एषां चतुर्युगाणां तु गणिता ह्येकसप्ततिः
caturyugāṇāṃ sarveṣām etadeva prasādhanam eṣāṃ caturyugāṇāṃ tu gaṇitā hyekasaptatiḥ
144.103
क्रमेण परिवृत्तास्ता मनोरन्तरमुच्यते युगाख्यासु तु सर्वासु भवतीह यदा च यत्
krameṇa parivṛttāstā manorantaramucyate yugākhyāsu tu sarvāsu bhavatīha yadā ca yat
144.104
तदेव च तदन्यासु पुनस्तद्वै यथाक्रमम् सर्गे सर्गे यथा भेदा ह्य् उत्पद्यन्ते तथैव च
tadeva ca tadanyāsu punastadvai yathākramam sarge sarge yathā bhedā hy utpadyante tathaiva ca
144.105
चतुर्दशसु तावन्तो ज्ञेया मन्वन्तरेष्विह आसुरी यातुधानी च पैशाची यक्षराक्षसी
caturdaśasu tāvanto jñeyā manvantareṣviha āsurī yātudhānī ca paiśācī yakṣarākṣasī
144.106
युगे युगे तदा काले प्रजा जायन्ति ताः शृणु यथाकल्पं युगैः सार्धं भवन्ते तुल्यलक्षणाः इत्येतल्लक्षणं प्रोक्तं युगानां वै यथाक्रमम्
yuge yuge tadā kāle prajā jāyanti tāḥ śṛṇu yathākalpaṃ yugaiḥ sārdhaṃ bhavante tulyalakṣaṇāḥ ityetallakṣaṇaṃ proktaṃ yugānāṃ vai yathākramam
144.107
मन्वन्तराणां परिवर्तनानि चिरप्रवृत्तानि युगस्वभावात् क्षणं न संतिष्ठति जीवलोकः क्षयोदयाभ्यां परिवर्तमानः
manvantarāṇāṃ parivartanāni cirapravṛttāni yugasvabhāvāt kṣaṇaṃ na saṃtiṣṭhati jīvalokaḥ kṣayodayābhyāṃ parivartamānaḥ
144.108
एते युगस्वभावा वः परिक्रान्ता यथाक्रमम् मन्वन्तराणि यान्यस्मिन् कल्पे वक्ष्यामि तानि च
ete yugasvabhāvā vaḥ parikrāntā yathākramam manvantarāṇi yānyasmin kalpe vakṣyāmi tāni ca
Chapter 145
145.1
मत्स्य-पुराण 145 मन्वन्तराणि यानि स्युः कल्पे कल्पे चतुर्दश व्यतीतानागतानि स्युर् यानि मन्वन्तरेष्विह
matsya-purāṇa 145 manvantarāṇi yāni syuḥ kalpe kalpe caturdaśa vyatītānāgatāni syur yāni manvantareṣviha
145.2
विस्तरेणानुपूर्व्याच्च स्थितिं वक्ष्ये युगे युगे तस्मिन्युगे च सम्भूतिर् यासां यावच्च जीवितम्
vistareṇānupūrvyācca sthitiṃ vakṣye yuge yuge tasminyuge ca sambhūtir yāsāṃ yāvacca jīvitam
145.3
युगमात्रं तु जीवन्ति न्यूनं तत्स्याद्द्वयेन च चतुर्दशसु तावन्तो ज्ञेया मन्वन्तरेष्विह
yugamātraṃ tu jīvanti nyūnaṃ tatsyāddvayena ca caturdaśasu tāvanto jñeyā manvantareṣviha
145.4
मनुष्याणां पशूनां च पक्षिणां स्थावरैः सह तेषामायुरुपक्रान्तं युगधर्मेषु सर्वशः
manuṣyāṇāṃ paśūnāṃ ca pakṣiṇāṃ sthāvaraiḥ saha teṣāmāyurupakrāntaṃ yugadharmeṣu sarvaśaḥ
145.5
तथैवायुः परिक्रान्तं युगधर्मेषु सर्वशः अस्थितिं च कलौ दृष्ट्वा भूतानामायुषश्च वै
tathaivāyuḥ parikrāntaṃ yugadharmeṣu sarvaśaḥ asthitiṃ ca kalau dṛṣṭvā bhūtānāmāyuṣaśca vai
145.6
परमायुः शतं त्वेतन् मानुषाणां कलौ स्मृतम् देवासुरमनुष्याश्च यक्षगन्धर्वराक्षसाः
paramāyuḥ śataṃ tvetan mānuṣāṇāṃ kalau smṛtam devāsuramanuṣyāśca yakṣagandharvarākṣasāḥ
145.7
परिणाहोच्छ्रये तुल्या जायन्ते ह कृते युगे षण्णवत्यङ्गुलोत्सेधो ह्य् अष्टानां देवयोनिनाम्
pariṇāhocchraye tulyā jāyante ha kṛte yuge ṣaṇṇavatyaṅgulotsedho hy aṣṭānāṃ devayoninām
145.8
नवाङ्गुलप्रमाणेन निष्पन्नेन तथाष्टकम् एतत्स्वाभाविकं तेषां प्रमाणमधिकुर्वताम्
navāṅgulapramāṇena niṣpannena tathāṣṭakam etatsvābhāvikaṃ teṣāṃ pramāṇamadhikurvatām
145.9
मनुष्या वर्तमानास्तु युगसंध्यांशकेष्विह देवासुरप्रमाणं तु सप्तसप्ताङ्गुलं क्रमात्
manuṣyā vartamānāstu yugasaṃdhyāṃśakeṣviha devāsurapramāṇaṃ tu saptasaptāṅgulaṃ kramāt
145.10
चतुरशीतिकैश्चैव कलिजैरङ्गुलैः स्मृतम् आ पादतलमस्तको नवतालो भवेत्तु यः
caturaśītikaiścaiva kalijairaṅgulaiḥ smṛtam ā pādatalamastako navatālo bhavettu yaḥ
145.11
संहृत्याजानुबाहुश्च दैवतैरभिपूज्यते गवां च हस्तिनां चैव महिषस्थावरात्मनाम्
saṃhṛtyājānubāhuśca daivatairabhipūjyate gavāṃ ca hastināṃ caiva mahiṣasthāvarātmanām
145.12
क्रमेणैतेन विज्ञेये ह्रासवृद्धी युगे युगे षट्सप्तत्यङ्गुलोत्सेधः पशुर् आककुदो भवेत्
krameṇaitena vijñeye hrāsavṛddhī yuge yuge ṣaṭsaptatyaṅgulotsedhaḥ paśur ākakudo bhavet
145.13
अङ्गुलानामष्टशतम् उत्सेधो हस्तिनां स्मृतः अङ्गुलानां सहस्रं तु द्विचत्वारिंशदङ्गुलम्
aṅgulānāmaṣṭaśatam utsedho hastināṃ smṛtaḥ aṅgulānāṃ sahasraṃ tu dvicatvāriṃśadaṅgulam
145.14
शतार्धमङ्गुलानां तु ह्य् उत्सेधः शाखिनां परः मानुषस्य शरीरस्य संनिवेशस्तु यादृशः
śatārdhamaṅgulānāṃ tu hy utsedhaḥ śākhināṃ paraḥ mānuṣasya śarīrasya saṃniveśastu yādṛśaḥ
145.15
तल्लक्षणं तु देवानां दृश्यते ऽन्वयदर्शनात् बुद्ध्यातिशयसंयुक्तो देवानां काय उच्यते
tallakṣaṇaṃ tu devānāṃ dṛśyate 'nvayadarśanāt buddhyātiśayasaṃyukto devānāṃ kāya ucyate
145.16
तथा नातिशयश्चैव मानुषः काय उच्यते इत्येव हि परिक्रान्ता भावा ये दिव्यमानुषाः
tathā nātiśayaścaiva mānuṣaḥ kāya ucyate ityeva hi parikrāntā bhāvā ye divyamānuṣāḥ
145.17
पशूनां पक्षिणां चैव स्थावराणां च सर्वशः गावो ऽजाश्वाश्च विज्ञेया हस्तिनः पक्षिणो मृगाः
paśūnāṃ pakṣiṇāṃ caiva sthāvarāṇāṃ ca sarvaśaḥ gāvo 'jāśvāśca vijñeyā hastinaḥ pakṣiṇo mṛgāḥ
145.18
उपयुक्ताः क्रियास्वेते यज्ञियास्त्विह सर्वशः यथाक्रमोपभोगाश्च देवानां पशुमूर्तयः
upayuktāḥ kriyāsvete yajñiyāstviha sarvaśaḥ yathākramopabhogāśca devānāṃ paśumūrtayaḥ
145.19
तेषां रूपानुरूपैश्च प्रमाणैः स्थिरजङ्गमाः मनोज्ञैस्तत्र तैर्भोगैः सुखिनो ह्युपपेदिरे
teṣāṃ rūpānurūpaiśca pramāṇaiḥ sthirajaṅgamāḥ manojñaistatra tairbhogaiḥ sukhino hyupapedire
145.20
अथ शिष्टान्प्रवक्ष्यामि साधूनथ ततश्च वै ब्राह्मणाः श्रुतिशब्दाश्च देवानां पशुमूर्तयः संयुज्य ब्रह्मणा ह्यन्तस् तेन सन्तः प्रचक्षते
atha śiṣṭānpravakṣyāmi sādhūnatha tataśca vai brāhmaṇāḥ śrutiśabdāśca devānāṃ paśumūrtayaḥ saṃyujya brahmaṇā hyantas tena santaḥ pracakṣate
145.21
सामान्येषु च धर्मेषु तथा वैशिषिकेषु च ब्रह्मक्षत्रविशो युक्ताः श्रौतस्मार्तेन कर्मणा
sāmānyeṣu ca dharmeṣu tathā vaiśiṣikeṣu ca brahmakṣatraviśo yuktāḥ śrautasmārtena karmaṇā
145.22
वर्णाश्रमेषु युक्तस्य सुखोदर्कस्य स्वर्गतौ श्रौतस्मार्तो हि यो धर्मो ज्ञानधर्मः स उच्यते
varṇāśrameṣu yuktasya sukhodarkasya svargatau śrautasmārto hi yo dharmo jñānadharmaḥ sa ucyate
145.23
दिव्यानां साधनात्साधुर् ब्रह्मचारी गुरोर्हितः कारणात्साधनाच्चैव गृहस्थः साधुरुच्यते
divyānāṃ sādhanātsādhur brahmacārī gurorhitaḥ kāraṇātsādhanāccaiva gṛhasthaḥ sādhurucyate
145.24
तपसश्च तथारण्ये साधुर्वैखानसः स्मृतः यतमानो यतिः साधुः स्मृतो योगस्य साधनात्
tapasaśca tathāraṇye sādhurvaikhānasaḥ smṛtaḥ yatamāno yatiḥ sādhuḥ smṛto yogasya sādhanāt
145.25
धर्मो धर्मगतिः प्रोक्तः शब्दो ह्येष क्रियात्मकः कुशलाकुशलौ चैव धर्माधर्मौ ब्रवीत्प्रभुः
dharmo dharmagatiḥ proktaḥ śabdo hyeṣa kriyātmakaḥ kuśalākuśalau caiva dharmādharmau bravītprabhuḥ
145.26
अथ देवाश्च पितर ऋषयश्चैव मानुषाः अयं धर्मो ह्ययं नेति ब्रुवते मौनमूर्तिना
atha devāśca pitara ṛṣayaścaiva mānuṣāḥ ayaṃ dharmo hyayaṃ neti bruvate maunamūrtinā
145.27
धर्मेति धारणे धातुर् महत्त्वे चैव उच्यते आधारणे महत्त्वे वा धर्मः स तु निरुच्यते
dharmeti dhāraṇe dhātur mahattve caiva ucyate ādhāraṇe mahattve vā dharmaḥ sa tu nirucyate
145.28
तत्रेष्टप्रापको धर्म आचार्यैरुपदिश्यते अधर्मश्चानिष्टफल आचार्यैर्नोपदिश्यते
tatreṣṭaprāpako dharma ācāryairupadiśyate adharmaścāniṣṭaphala ācāryairnopadiśyate
145.29
वृद्धाश्चालोलुपाश्चैव आत्मवन्तो ह्यदाम्भिकाः सम्यग्विनीता मृदवस् तानाचार्यान्प्रचक्षते
vṛddhāścālolupāścaiva ātmavanto hyadāmbhikāḥ samyagvinītā mṛdavas tānācāryānpracakṣate
145.30
धर्मज्ञैर्विहितो धर्मः श्रौतस्मार्तो द्विजातिभिः दाराग्निहोत्रसम्बन्धम् इज्या श्रौतस्य लक्षणम्
dharmajñairvihito dharmaḥ śrautasmārto dvijātibhiḥ dārāgnihotrasambandham ijyā śrautasya lakṣaṇam
145.31
स्मार्तो वर्णाश्रमाचारो यमैश्च नियमैर्युतः पूर्वेभ्यो वेदयित्वेह श्रौतं सप्तर्षयो ऽब्रुवन्
smārto varṇāśramācāro yamaiśca niyamairyutaḥ pūrvebhyo vedayitveha śrautaṃ saptarṣayo 'bruvan
145.32
ऋचो यजूंषि सामानि ब्रह्मणो ऽङ्गानि वै श्रुतिः मन्वन्तरस्यातीतस्य स्मृत्वा तन्मनुरब्रवीत्
ṛco yajūṃṣi sāmāni brahmaṇo 'ṅgāni vai śrutiḥ manvantarasyātītasya smṛtvā tanmanurabravīt
145.33
तस्मात्स्मार्तः सूतो धर्मो वर्णाश्रमविभागशः एवं वै द्विविधो धर्मः शिष्टाचारः स उच्यते
tasmātsmārtaḥ sūto dharmo varṇāśramavibhāgaśaḥ evaṃ vai dvividho dharmaḥ śiṣṭācāraḥ sa ucyate
145.34
शिषेर् धातोश्च निष्ठान्ताच् छिष्टशब्दं प्रचक्षते मन्वन्तरेषु ये शिष्टा इह तिष्ठन्ति धार्मिकाः
śiṣer dhātośca niṣṭhāntāc chiṣṭaśabdaṃ pracakṣate manvantareṣu ye śiṣṭā iha tiṣṭhanti dhārmikāḥ
145.35
मनुः सप्तर्षयश्चैव लोकसंतानकारिणः तिष्ठन्तीह च धर्मार्थं ताञ्छिष्टान्सम्प्रचक्षते
manuḥ saptarṣayaścaiva lokasaṃtānakāriṇaḥ tiṣṭhantīha ca dharmārthaṃ tāñchiṣṭānsampracakṣate
145.36
तैः शिष्टैश्चलितो धर्मः स्थाप्यते वै युगे युगे त्रयी वार्त्ता दण्डनीतिः प्रजावर्णाश्रमेप्सया
taiḥ śiṣṭaiścalito dharmaḥ sthāpyate vai yuge yuge trayī vārttā daṇḍanītiḥ prajāvarṇāśramepsayā
145.37
शिष्टैराचर्यते यस्मात् पुनश्चैव मनुक्षये पूर्वैःपूर्वैर्मतत्वाच्च शिष्टाचारः स शाश्वतः
śiṣṭairācaryate yasmāt punaścaiva manukṣaye pūrvaiḥpūrvairmatatvācca śiṣṭācāraḥ sa śāśvataḥ
145.38
दानं सत्यं तपो लोको विद्येज्या पूजनं दमः अष्टौ तानि चरित्राणि शिष्टाचारस्य लक्षणम्
dānaṃ satyaṃ tapo loko vidyejyā pūjanaṃ damaḥ aṣṭau tāni caritrāṇi śiṣṭācārasya lakṣaṇam
145.39
शिष्टा यस्माच्चरन्त्येनं मनुः सप्तर्षयश्च ह मन्वन्तरेषु सर्वेषु शिष्टाचारस्ततः स्मृतः
śiṣṭā yasmāccarantyenaṃ manuḥ saptarṣayaśca ha manvantareṣu sarveṣu śiṣṭācārastataḥ smṛtaḥ
145.40
विज्ञेयः श्रवणाच्छ्रौतः स्मरणात्स्मार्त उच्यते इज्यावेदात्मकः श्रौतः स्मार्तो वर्णाश्रमात्मकः प्रत्यङ्गानि प्रवक्ष्यामि धर्मस्येह तु लक्षणम्
vijñeyaḥ śravaṇācchrautaḥ smaraṇātsmārta ucyate ijyāvedātmakaḥ śrautaḥ smārto varṇāśramātmakaḥ pratyaṅgāni pravakṣyāmi dharmasyeha tu lakṣaṇam
145.41
दृष्टानुभूतमर्थं च यः पृष्टो न विगूहते यथाभूतप्रवादस्तु इत्येतत्सत्यलक्षणम्
dṛṣṭānubhūtamarthaṃ ca yaḥ pṛṣṭo na vigūhate yathābhūtapravādastu ityetatsatyalakṣaṇam
145.42
ब्रह्मचर्यं तपो मौनं निराहारत्वमेव च इत्येतत्तपसो रूपं सुघोरं तु दुरासदम्
brahmacaryaṃ tapo maunaṃ nirāhāratvameva ca ityetattapaso rūpaṃ sughoraṃ tu durāsadam
145.43
पशूनां द्रव्यहविषाम् ऋक्सामयजुषां तथा ऋत्विजां दक्षिणायाश्च संयोगो यज्ञ उच्यते
paśūnāṃ dravyahaviṣām ṛksāmayajuṣāṃ tathā ṛtvijāṃ dakṣiṇāyāśca saṃyogo yajña ucyate
145.44
आत्मवत्सर्वभूतेषु यो हिताय शुभाय च वर्तते सततं हृष्टः क्रिया श्रेष्ठा दया स्मृता
ātmavatsarvabhūteṣu yo hitāya śubhāya ca vartate satataṃ hṛṣṭaḥ kriyā śreṣṭhā dayā smṛtā
145.45
आक्रुष्टो ऽभिहतो यस्तु नाक्रोशेत्प्रहरेदपि अदुष्टो वाङ्मनःकायैस् तितिक्षुः सा क्षमा स्मृता
ākruṣṭo 'bhihato yastu nākrośetpraharedapi aduṣṭo vāṅmanaḥkāyais titikṣuḥ sā kṣamā smṛtā
145.46
स्वामिना रक्ष्यमाणानाम् उत्सृष्टानां च सम्भ्रमे परस्वानाम् अनादानम् अलोभ इति संज्ञितम्
svāminā rakṣyamāṇānām utsṛṣṭānāṃ ca sambhrame parasvānām anādānam alobha iti saṃjñitam
145.47
मैथुनस्यासमाचारो जल्पनाच्चिन्तनात्तथा निवृत्तिर्ब्रह्मचर्यं च तदेतच्छमलक्षणम्
maithunasyāsamācāro jalpanāccintanāttathā nivṛttirbrahmacaryaṃ ca tadetacchamalakṣaṇam
145.48
आत्मार्थे वा परार्थे वा इन्द्रियाणीह यस्य वै विषये न प्रवर्तन्ते दमस्यैतत्तु लक्षणम्
ātmārthe vā parārthe vā indriyāṇīha yasya vai viṣaye na pravartante damasyaitattu lakṣaṇam
145.49
पञ्चात्मके यो विषये कारणे चाष्टलक्षणे न क्रुध्येत प्रतिहतः स जितात्मा भविष्यति
pañcātmake yo viṣaye kāraṇe cāṣṭalakṣaṇe na krudhyeta pratihataḥ sa jitātmā bhaviṣyati
145.50
यद्यदिष्टतमं द्रव्यं न्यायेनैवागतं च यत् तत्तद्गुणवते देयम् इत्येतद्दानलक्षणम्
yadyadiṣṭatamaṃ dravyaṃ nyāyenaivāgataṃ ca yat tattadguṇavate deyam ityetaddānalakṣaṇam
145.51
श्रुतिस्मृतिभ्यां विहितो धर्मो वर्णाश्रमात्मकः शिष्टाचारप्रवृद्धश्च धर्मो ऽयं साधुसंमतः
śrutismṛtibhyāṃ vihito dharmo varṇāśramātmakaḥ śiṣṭācārapravṛddhaśca dharmo 'yaṃ sādhusaṃmataḥ
145.52
अप्रद्वेषो ह्यनिष्टेषु इष्टं वै नाभिनन्दति प्रीतितापविषादानां विनिवृत्तिर् विरक्तता
apradveṣo hyaniṣṭeṣu iṣṭaṃ vai nābhinandati prītitāpaviṣādānāṃ vinivṛttir viraktatā
145.53
संन्यासः कर्मणां न्यासः कृतानामकृतैः सह कुशलाकुशलाभ्यां तु प्रहाणं न्यास उच्यते
saṃnyāsaḥ karmaṇāṃ nyāsaḥ kṛtānāmakṛtaiḥ saha kuśalākuśalābhyāṃ tu prahāṇaṃ nyāsa ucyate
145.54
अव्यक्तादिविशेषान्तव् इकारे ऽस्मिन्निवर्तते चेतनाचेतनं ज्ञात्वा ज्ञाने ज्ञानी स उच्यते
avyaktādiviśeṣāntav ikāre 'sminnivartate cetanācetanaṃ jñātvā jñāne jñānī sa ucyate
145.55
प्रत्यङ्गानि तु धर्मस्य चेत्येतल्लक्षणं स्मृतम् ऋषिभिर्धर्मतत्त्वज्ञैः पूर्वैः स्वायम्भुवे ऽन्तरे
pratyaṅgāni tu dharmasya cetyetallakṣaṇaṃ smṛtam ṛṣibhirdharmatattvajñaiḥ pūrvaiḥ svāyambhuve 'ntare
145.56
अत्र वो वर्णयिष्यामि विधिं मन्वन्तरस्य तु तथैव चातुर्होत्रस्य चातुर्वर्ण्यस्य चैव हि
atra vo varṇayiṣyāmi vidhiṃ manvantarasya tu tathaiva cāturhotrasya cāturvarṇyasya caiva hi
145.57
प्रतिमन्वन्तरं चैव श्रुतिरन्या विधीयते ऋचो यजूंषि सामानि यथावत्प्रतिदैवतम्
pratimanvantaraṃ caiva śrutiranyā vidhīyate ṛco yajūṃṣi sāmāni yathāvatpratidaivatam
145.58
विधिस्तोत्रं तथा हौत्रं पूर्ववत्सम्प्रवर्तते द्रव्यस्तोत्रं गुणस्तोत्रं कर्मस्तोत्रं तथैव च
vidhistotraṃ tathā hautraṃ pūrvavatsampravartate dravyastotraṃ guṇastotraṃ karmastotraṃ tathaiva ca
145.59
तथैवाभिजनस्तोत्रं स्तोत्रमेवं चतुर्विधम् मन्वन्तरेषु सर्वेषु यथा भेदा भवन्ति हि
tathaivābhijanastotraṃ stotramevaṃ caturvidham manvantareṣu sarveṣu yathā bhedā bhavanti hi
145.60
प्रवर्तयन्ति तेषां वै ब्रह्मस्तोत्रं पुनः पुनः एवं मन्त्रगुणानां तु समुत्पत्तिश्चतुर्विधा
pravartayanti teṣāṃ vai brahmastotraṃ punaḥ punaḥ evaṃ mantraguṇānāṃ tu samutpattiścaturvidhā
145.61
अथर्वऋग्यजुःसाम्नां वेदेष्विह पृथक्पृथक् ऋषीणां तप्यतां तेषां तपः परमदुश्चरम्
atharvaṛgyajuḥsāmnāṃ vedeṣviha pṛthakpṛthak ṛṣīṇāṃ tapyatāṃ teṣāṃ tapaḥ paramaduścaram
145.62
मन्त्राः प्रादुर्भवन्त्यादौ पूर्वमन्वन्तरस्य ह असंतोषाद्भयाद्दुःखान् मोहाच्छोकाच्च पञ्चधा
mantrāḥ prādurbhavantyādau pūrvamanvantarasya ha asaṃtoṣādbhayādduḥkhān mohācchokācca pañcadhā
145.63
ऋषीणां तारका येन लक्षणेन यदृच्छया ऋषीणां यादृशत्वं हि तद्वक्ष्यामीह लक्षणम्
ṛṣīṇāṃ tārakā yena lakṣaṇena yadṛcchayā ṛṣīṇāṃ yādṛśatvaṃ hi tadvakṣyāmīha lakṣaṇam
145.64
अतीतानागतानां च पञ्चधा ह्यार्षकं स्मृतम् तथा ऋषीणां वक्ष्यामि आर्षस्येह समुद्भवम्
atītānāgatānāṃ ca pañcadhā hyārṣakaṃ smṛtam tathā ṛṣīṇāṃ vakṣyāmi ārṣasyeha samudbhavam
145.65
गुणसाम्येन वर्तन्ते सर्वसंप्रलये तदा अविभागेन देवानाम् अनिर्देश्ये तमोमये
guṇasāmyena vartante sarvasaṃpralaye tadā avibhāgena devānām anirdeśye tamomaye
145.66
अबुद्धिपूर्वकं तद्वै चेतनार्थं प्रवर्तते तेनार्षं बुद्धिपूर्वं तु चेतनेनाप्यधिष्ठितम्
abuddhipūrvakaṃ tadvai cetanārthaṃ pravartate tenārṣaṃ buddhipūrvaṃ tu cetanenāpyadhiṣṭhitam
145.67
प्रवर्तते तथा ते तु यथा मत्स्योदकावुभौ चेतनाधिकृतं सर्वं प्रावर्तत गुणात्मकम् कार्यकारणभावेन तथा तस्य प्रवर्तते
pravartate tathā te tu yathā matsyodakāvubhau cetanādhikṛtaṃ sarvaṃ prāvartata guṇātmakam kāryakāraṇabhāvena tathā tasya pravartate
145.68
विषयो विषयित्वं च तदा ह्यर्थपदात्मकौ कालेन प्रापणीयेन भेदाश्च कारणात्मकाः
viṣayo viṣayitvaṃ ca tadā hyarthapadātmakau kālena prāpaṇīyena bhedāśca kāraṇātmakāḥ
145.69
सांसिद्धिकास्तदा वृत्ताः क्रमेण महदादयः महतो ऽसावहंकारस् तस्माद्भूतेन्द्रियाणि च
sāṃsiddhikāstadā vṛttāḥ krameṇa mahadādayaḥ mahato 'sāvahaṃkāras tasmādbhūtendriyāṇi ca
145.70
भूतभेदाश्च भूतेभ्यो जज्ञिरे तु परस्परम् संसिद्धिकारणं कार्यं सद्य एव विवर्तते
bhūtabhedāśca bhūtebhyo jajñire tu parasparam saṃsiddhikāraṇaṃ kāryaṃ sadya eva vivartate
145.71
यथोल्मुकात्तु विटपा एककालाद्भवन्ति हि तथा प्रवृत्ताः क्षेत्रज्ञाः कालेनैकेन कारणात्
yatholmukāttu viṭapā ekakālādbhavanti hi tathā pravṛttāḥ kṣetrajñāḥ kālenaikena kāraṇāt
145.72
यथान्धकारे खद्योतः सहसा सम्प्रदृश्यते तथा निवृत्तो ह्यव्यक्तः खद्योत इव संज्वलन्
yathāndhakāre khadyotaḥ sahasā sampradṛśyate tathā nivṛtto hyavyaktaḥ khadyota iva saṃjvalan
145.73
स महात्मा शरीरस्थस् तत्रैवेह प्रवर्तते महतस्तमसः पारे वैलक्षण्याद्विभाव्यते
sa mahātmā śarīrasthas tatraiveha pravartate mahatastamasaḥ pāre vailakṣaṇyādvibhāvyate
145.74
तत्रैव संस्थितो विद्वांस् तपसो ऽन्त इति श्रुतम् बुद्धिर्विवर्धतस्तस्य प्रादुर्भूता चतुर्विधा
tatraiva saṃsthito vidvāṃs tapaso 'nta iti śrutam buddhirvivardhatastasya prādurbhūtā caturvidhā
145.75
ज्ञानं वैराग्यमैश्वर्यं धर्मश्चेति चतुष्टयम् सांसिद्धिकान्यथैतानि अप्रतीतानि तस्य वै
jñānaṃ vairāgyamaiśvaryaṃ dharmaśceti catuṣṭayam sāṃsiddhikānyathaitāni apratītāni tasya vai
145.76
महात्मनः शरीरस्य चैतन्यात्सिद्धिरुच्यते पुरि शेते यतः पूर्वं क्षेत्रज्ञानं तथापि च
mahātmanaḥ śarīrasya caitanyātsiddhirucyate puri śete yataḥ pūrvaṃ kṣetrajñānaṃ tathāpi ca
145.77
पुरे शयनात्पुरुषो ज्ञानात्क्षेत्रज्ञ उच्यते यस्माद्धर्मात्प्रसूते हि तस्माद्वै धार्मिकस्तु सः
pure śayanātpuruṣo jñānātkṣetrajña ucyate yasmāddharmātprasūte hi tasmādvai dhārmikastu saḥ
145.78
सांसिद्धिके शरीरे च बुद्ध्याव्यक्तस्तु चेतनः एवं विवृत्तः क्षेत्रज्ञः क्षेत्रं ह्यनभिसंधितः
sāṃsiddhike śarīre ca buddhyāvyaktastu cetanaḥ evaṃ vivṛttaḥ kṣetrajñaḥ kṣetraṃ hyanabhisaṃdhitaḥ
145.79
निवृत्तिसमकाले तु पुराणं तदचेतनम् क्षेत्रज्ञेन परिज्ञातं भोग्यो ऽयं विषयो मम
nivṛttisamakāle tu purāṇaṃ tadacetanam kṣetrajñena parijñātaṃ bhogyo 'yaṃ viṣayo mama
145.80
ऋषिर्हिंसागतौ धातुर् विद्या सत्यं तपः श्रुतम् एष सन्निलयो यस्माद् ब्राह्मणस्तुततस् त्व् ऋषिः
ṛṣirhiṃsāgatau dhātur vidyā satyaṃ tapaḥ śrutam eṣa sannilayo yasmād brāhmaṇastutatas tv ṛṣiḥ
145.81
निवृत्तिसमकालाच्च बुद्ध्याव्यक्त ऋषिस्त्वयम् ऋषते परमं यस्मात् परमर्षिस्ततः स्मृतः
nivṛttisamakālācca buddhyāvyakta ṛṣistvayam ṛṣate paramaṃ yasmāt paramarṣistataḥ smṛtaḥ
145.82
गत्यर्थाद् ऋषतेर् धातोर् नामनिर्वृत्तिकारणम् यस्मादेष स्वयंभूतस् तस्माच्च ऋषिता मता
gatyarthād ṛṣater dhātor nāmanirvṛttikāraṇam yasmādeṣa svayaṃbhūtas tasmācca ṛṣitā matā
145.83
सेश्वराः स्वयमुद्भूता ब्रह्मणो मानसाः सुताः निवर्तमानैस्तैर्बुद्ध्या महान्परिगतः परः
seśvarāḥ svayamudbhūtā brahmaṇo mānasāḥ sutāḥ nivartamānaistairbuddhyā mahānparigataḥ paraḥ
145.84
यस्माद् दृशपरत्वेन सह तस्मान्महर्षयः ईश्वराणां सुतास्तेषां मानसाश्चौरसाश्च वै
yasmād dṛśaparatvena saha tasmānmaharṣayaḥ īśvarāṇāṃ sutāsteṣāṃ mānasāścaurasāśca vai
145.85
ऋषिस्तस्मात्परत्वेन भूतादिरृषयस्ततः ऋषिपुत्रा ऋषीकास्तु मैथुनाद्गर्भसम्भवाः
ṛṣistasmātparatvena bhūtādirṛṣayastataḥ ṛṣiputrā ṛṣīkāstu maithunādgarbhasambhavāḥ
145.86
परत्वेन ऋषन्ते वै भूतादीनृषिकास्ततः ऋषिकाणां सुता ये तु विज्ञेया ऋषिपुत्रकाः
paratvena ṛṣante vai bhūtādīnṛṣikāstataḥ ṛṣikāṇāṃ sutā ye tu vijñeyā ṛṣiputrakāḥ
145.87
श्रुत्वा ऋषं परत्वेन श्रुतास्तस्माच्छ्रुतर्षयः अव्यक्तात्मा महात्मा वा-हंकारात्मा तथैव च
śrutvā ṛṣaṃ paratvena śrutāstasmācchrutarṣayaḥ avyaktātmā mahātmā vā-haṃkārātmā tathaiva ca
145.88
भूतात्मा चेन्द्रियात्मा च तेषां तज्ज्ञानमुच्यते इत्येवमृषिजातिस्तु पञ्चधा नामविश्रुता
bhūtātmā cendriyātmā ca teṣāṃ tajjñānamucyate ityevamṛṣijātistu pañcadhā nāmaviśrutā
145.89
भृगुर्मरीचिरत्रिश्च अङ्गिराः पुलहः क्रतुः मनुर्दक्षो वसिष्ठश्च पुलस्त्यश्चापि ते दश
bhṛgurmarīciratriśca aṅgirāḥ pulahaḥ kratuḥ manurdakṣo vasiṣṭhaśca pulastyaścāpi te daśa
145.90
ब्रह्मणो मानसा ह्येते उत्पन्नाः स्वयमीश्वराः परत्वेनर्षयो यस्मान् मतास्तस्मान्महर्षयः
brahmaṇo mānasā hyete utpannāḥ svayamīśvarāḥ paratvenarṣayo yasmān matāstasmānmaharṣayaḥ
145.91
ईश्वराणां सुतास्त्वेषाम् ऋषयस्तान्निबोधत काव्यो बृहस्पतिश्चैव कश्यपश्च्यवनस्तथा
īśvarāṇāṃ sutāstveṣām ṛṣayastānnibodhata kāvyo bṛhaspatiścaiva kaśyapaścyavanastathā
145.92
उतथ्यो वामदेवश्च अगस्त्यः कौशिकस्तथा कर्दमो वालखिल्याश्च विश्रवाः शक्तिवर्धनः
utathyo vāmadevaśca agastyaḥ kauśikastathā kardamo vālakhilyāśca viśravāḥ śaktivardhanaḥ
145.93
इत्येते ऋषयः प्रोक्तास् तपसा ऋषितां गताः तेषां पुत्रानृषीकांस्तु गर्भोत्पन्नान्निबोधत
ityete ṛṣayaḥ proktās tapasā ṛṣitāṃ gatāḥ teṣāṃ putrānṛṣīkāṃstu garbhotpannānnibodhata
145.94
वत्सरो नग्नहूश् चैव भरद्वाजश्च वीर्यवान् ऋषिर्दीर्घतमाश्चैव बृहद्वक्षाः शरद्वतः
vatsaro nagnahūś caiva bharadvājaśca vīryavān ṛṣirdīrghatamāścaiva bṛhadvakṣāḥ śaradvataḥ
145.95
वाजिश्रवाः सुचिन्तश्च शावश्च सपराशरः शृङ्गी च शङ्खपाच् चैव राजा वैश्रवणस्तथा
vājiśravāḥ sucintaśca śāvaśca saparāśaraḥ śṛṅgī ca śaṅkhapāc caiva rājā vaiśravaṇastathā
145.96
इत्येते ऋषिकाः सर्वे सत्येन ऋषितां गताः ईश्वरा ऋषयश्चैव ऋषीका ये च विश्रुताः
ityete ṛṣikāḥ sarve satyena ṛṣitāṃ gatāḥ īśvarā ṛṣayaścaiva ṛṣīkā ye ca viśrutāḥ
145.97
एवं मन्त्रकृतः सर्वे कृत्स्नशश्च निबोधत भृगुः काश्यपः प्रचेता दधीचो ह्यात्मवानपि
evaṃ mantrakṛtaḥ sarve kṛtsnaśaśca nibodhata bhṛguḥ kāśyapaḥ pracetā dadhīco hyātmavānapi
145.98
ऊर्षो ऽथ जमदग्निश्च वेदः सारस्वतस्तथा आर्ष्टिषेणश्च्यवनश्च वीतहव्यः सवेधसः
ūrṣo 'tha jamadagniśca vedaḥ sārasvatastathā ārṣṭiṣeṇaścyavanaśca vītahavyaḥ savedhasaḥ
145.99
वैन्यः पृथुर्दिवोदासो ब्रह्मवान्गृत्सशौनकौ एकोनविंशतिर्ह्येते भृगवो मन्त्रकृत्तमाः
vainyaḥ pṛthurdivodāso brahmavāngṛtsaśaunakau ekonaviṃśatirhyete bhṛgavo mantrakṛttamāḥ
145.100
अङ्गिराश्चैव त्रितश्च भरद्वाजो ऽथ लक्ष्मणः कृतवाचस्तथा गर्गः स्मृतिसंकृतिरेव च
aṅgirāścaiva tritaśca bharadvājo 'tha lakṣmaṇaḥ kṛtavācastathā gargaḥ smṛtisaṃkṛtireva ca
145.101
गुरुवीतश्च मान्धाता अम्बरीषस्तथैव च युवनाश्वः पुरुकुत्सः स्वश्रवस्तु सदस्यवान्
guruvītaśca māndhātā ambarīṣastathaiva ca yuvanāśvaḥ purukutsaḥ svaśravastu sadasyavān
145.102
अजमीढो ऽस्वहार्यश्च ह्य् उत्कलः कविरेव च पृषदश्वो विरूपश्च काव्यश्चैवाथ मुद्गलः
ajamīḍho 'svahāryaśca hy utkalaḥ kavireva ca pṛṣadaśvo virūpaśca kāvyaścaivātha mudgalaḥ
145.103
उतथ्यश्च शरद्वांश्च तथा वाजिश्रवा अपि अपस्यौषः सुचित्तिश्च वामदेवस्तथैव च
utathyaśca śaradvāṃśca tathā vājiśravā api apasyauṣaḥ sucittiśca vāmadevastathaiva ca
145.104
ऋषिजो बृहच्छुक्लश्च ऋषिर्दीर्घतमा अपि कक्षीवांश्च त्रयस्त्रिंशत् स्मृता ह्यङ्गिरसां वराः
ṛṣijo bṛhacchuklaśca ṛṣirdīrghatamā api kakṣīvāṃśca trayastriṃśat smṛtā hyaṅgirasāṃ varāḥ
145.105
एते मन्त्रकृतः सर्वे काश्यपांस्तु निबोधत काश्यपः सहवत्सारो नैध्रुवो नित्य एव च
ete mantrakṛtaḥ sarve kāśyapāṃstu nibodhata kāśyapaḥ sahavatsāro naidhruvo nitya eva ca
145.106
असितो देवलश्चैव षडेते ब्रह्मवादिनः अत्रिर् अर्धस्वनश्चैव शावास्यो ऽथ गविष्ठिरः
asito devalaścaiva ṣaḍete brahmavādinaḥ atrir ardhasvanaścaiva śāvāsyo 'tha gaviṣṭhiraḥ
145.107
कर्णकश्च ऋषिः सिद्धस् तथा पूर्वातिथिश्च यः
karṇakaśca ṛṣiḥ siddhas tathā pūrvātithiśca yaḥ
145.108
इत्येते त्वत्रयः प्रोक्ता मन्त्रकृत्षण्महर्षयः वसिष्ठश्चैव शक्तिश्च तृतीयश्च पराशरः
ityete tvatrayaḥ proktā mantrakṛtṣaṇmaharṣayaḥ vasiṣṭhaścaiva śaktiśca tṛtīyaśca parāśaraḥ
145.109
ततस्तु इन्द्रप्रतिमः पञ्चमस्तु भरद्वसुः षष्ठस्तु मित्रावरुणः सत्तमः कुण्डिनस्तथा
tatastu indrapratimaḥ pañcamastu bharadvasuḥ ṣaṣṭhastu mitrāvaruṇaḥ sattamaḥ kuṇḍinastathā
145.110
इत्येते सप्त विज्ञेया वासिष्ठा ब्रह्मवादिनः विश्वामित्रश्च गाधेयो देवरातस्तथा बलः
ityete sapta vijñeyā vāsiṣṭhā brahmavādinaḥ viśvāmitraśca gādheyo devarātastathā balaḥ
145.111
तथा विद्वान्मधुच्छन्दा ऋषिश्चान्यो ऽघमर्षणः अष्टको लोहितश्चैव भृतकीलश्च माम्बुधिः
tathā vidvānmadhucchandā ṛṣiścānyo 'ghamarṣaṇaḥ aṣṭako lohitaścaiva bhṛtakīlaśca māmbudhiḥ
145.112
देवश्रवा देवरातः पुराणश्च धनंजयः शिशिरश्च महातेजाः शालङ्कायन एव च
devaśravā devarātaḥ purāṇaśca dhanaṃjayaḥ śiśiraśca mahātejāḥ śālaṅkāyana eva ca
145.113
त्रयोदशैते विज्ञेया ब्रह्मिष्ठाः कौशिका वराः अगस्त्यो ऽथ दृढद्युम्न इन्द्रबाहुस्तथैव च
trayodaśaite vijñeyā brahmiṣṭhāḥ kauśikā varāḥ agastyo 'tha dṛḍhadyumna indrabāhustathaiva ca
145.114
ब्रह्मिष्ठागस्तयो ह्येते त्रयः परमकीर्तयः मनुर्वैवस्वतश्चैव ऐलो राजा पुरूरवाः
brahmiṣṭhāgastayo hyete trayaḥ paramakīrtayaḥ manurvaivasvataścaiva ailo rājā purūravāḥ
145.115
क्षत्रियाणां वरा ह्येते विज्ञेया मन्त्रवादिनः भलन्दकश्च वासाश्वः संकीलश्चैव ते त्रयः
kṣatriyāṇāṃ varā hyete vijñeyā mantravādinaḥ bhalandakaśca vāsāśvaḥ saṃkīlaścaiva te trayaḥ
145.116
एते मन्त्रकृतो ज्ञेया वैश्यानां प्रवराः सदा इति द्विनवतिः प्रोक्ता मन्त्रायैश्च बहिष्कृताः
ete mantrakṛto jñeyā vaiśyānāṃ pravarāḥ sadā iti dvinavatiḥ proktā mantrāyaiśca bahiṣkṛtāḥ
145.117
ब्राह्मणाः क्षत्रिया वैश्या ऋषिपुत्रान्निबोधत ऋषीकाणां सुता ह्येते ऋषिपुत्राः श्रुतर्षयः
brāhmaṇāḥ kṣatriyā vaiśyā ṛṣiputrānnibodhata ṛṣīkāṇāṃ sutā hyete ṛṣiputrāḥ śrutarṣayaḥ
Chapter 146
146.1
मत्स्य-पुराण 146 कथं मत्स्येन कथितस् तारकस्य वधो महान् कस्मिन्काले विनिर्वृत्ता कथेयं सूतनन्दन
matsya-purāṇa 146 kathaṃ matsyena kathitas tārakasya vadho mahān kasminkāle vinirvṛttā katheyaṃ sūtanandana
146.2
त्वन्मुखक्षीरसिन्धूत्था कथेयममृतात्मिका कर्णाभ्यां पिबतां तृप्तिर् अस्माकं न प्रजायते इदं मुने समाख्याहि महाबुद्धे मनोगतम्
tvanmukhakṣīrasindhūtthā katheyamamṛtātmikā karṇābhyāṃ pibatāṃ tṛptir asmākaṃ na prajāyate idaṃ mune samākhyāhi mahābuddhe manogatam
146.3
पृष्टस्तु मनुना देवो मत्स्यरूपी जनार्दनः कथं शरवणे जातो देवः षड्वदनो विभो
pṛṣṭastu manunā devo matsyarūpī janārdanaḥ kathaṃ śaravaṇe jāto devaḥ ṣaḍvadano vibho
146.4
एतत्तु वचनं श्रुत्वा पार्थिवस्यामितौजसः उवाच भगवान्प्रीतो ब्रह्मसूनुर्महामतिम्
etattu vacanaṃ śrutvā pārthivasyāmitaujasaḥ uvāca bhagavānprīto brahmasūnurmahāmatim
146.5
वज्राङ्गो नाम दैत्यो ऽभूत् तस्य पुत्रस्तु तारकः सुरानुद्वासयामास पुरेभ्यः स महाबलः
vajrāṅgo nāma daityo 'bhūt tasya putrastu tārakaḥ surānudvāsayāmāsa purebhyaḥ sa mahābalaḥ
146.6
ततस्ते ब्रह्मणो ऽभ्याशं जग्मुर्भयनिपीडिताः भीतांश्च त्रिदशान्दृष्ट्वा ब्रह्मा तेषामुवाच ह
tataste brahmaṇo 'bhyāśaṃ jagmurbhayanipīḍitāḥ bhītāṃśca tridaśāndṛṣṭvā brahmā teṣāmuvāca ha
146.7
संत्यजध्वं भयं देवाः शंकरस्यात्मजः शिशुः तुहिनाचलदौहित्रस् तं हनिष्यति दानवम्
saṃtyajadhvaṃ bhayaṃ devāḥ śaṃkarasyātmajaḥ śiśuḥ tuhinācaladauhitras taṃ haniṣyati dānavam
146.8
ततः काले तु कस्मिंश्चिद् दृष्ट्वा वै शैलजां शिवः स्वरेतो वह्निवदने व्यसृजत्कारणान्तरे
tataḥ kāle tu kasmiṃścid dṛṣṭvā vai śailajāṃ śivaḥ svareto vahnivadane vyasṛjatkāraṇāntare
146.9
तत्प्राप्तं वह्निवदने रेतो देवानतर्पयत् विदार्य जठराण्येषाम् अजीर्णं निर्गतं मुने
tatprāptaṃ vahnivadane reto devānatarpayat vidārya jaṭharāṇyeṣām ajīrṇaṃ nirgataṃ mune
146.10
पतितं तत्सरिद्वरां ततस्तु शरकानने तस्मात्तु स समुद्भूतो गुहो दिनकरप्रभः
patitaṃ tatsaridvarāṃ tatastu śarakānane tasmāttu sa samudbhūto guho dinakaraprabhaḥ
146.11
स सप्तदिवसो बालो निजघ्ने तारकासुरम् एवं श्रुत्वा ततो वाक्यं तम् ऊचुर् ऋषिसत्तमाः
sa saptadivaso bālo nijaghne tārakāsuram evaṃ śrutvā tato vākyaṃ tam ūcur ṛṣisattamāḥ
146.12
अत्याश्चर्यवती रम्या कथेयं पापनाशिनी विस्तरेण हि नो ब्रूहि याथातथ्येन शृण्वताम्
atyāścaryavatī ramyā katheyaṃ pāpanāśinī vistareṇa hi no brūhi yāthātathyena śṛṇvatām
146.13
वज्राङ्गो नाम दैत्येन्द्रः कस्य वंशोद्भवः पुरा यस्याभूत्तारकः पुत्रः सुरप्रमथनो बली
vajrāṅgo nāma daityendraḥ kasya vaṃśodbhavaḥ purā yasyābhūttārakaḥ putraḥ surapramathano balī
146.14
निर्मितः को वधे चाभूत् तस्य दैत्येश्वरस्य तु गुहजन्म तु कार्त्स्न्येन अस्माकं ब्रूहि मानद
nirmitaḥ ko vadhe cābhūt tasya daityeśvarasya tu guhajanma tu kārtsnyena asmākaṃ brūhi mānada
146.15
मानसो ब्रह्मणः पुत्रो दक्षो नाम प्रजापतिः षष्टिं सो ऽजनयत्कन्या वैरिण्यामेव नः श्रुतम्
mānaso brahmaṇaḥ putro dakṣo nāma prajāpatiḥ ṣaṣṭiṃ so 'janayatkanyā vairiṇyāmeva naḥ śrutam
146.16
ददौ स दश धर्माय कश्यपाय त्रयोदश सप्तविंशतिं सोमाय चतस्रो ऽरिष्टनेमये
dadau sa daśa dharmāya kaśyapāya trayodaśa saptaviṃśatiṃ somāya catasro 'riṣṭanemaye
146.17
द्वे वै बाहुकपुत्राय द्वे वै चाङ्गिरसे तथा द्वे कृशाश्वाय विदुषे प्रजापतिसुतः प्रभुः
dve vai bāhukaputrāya dve vai cāṅgirase tathā dve kṛśāśvāya viduṣe prajāpatisutaḥ prabhuḥ
146.18
अदितिर्दितिर्दनुर्विश्वा ह्य् अरिष्टा सुरसा तथा सुरभिर्विनता चैव ताम्रा क्रोधवशा इरा
aditirditirdanurviśvā hy ariṣṭā surasā tathā surabhirvinatā caiva tāmrā krodhavaśā irā
146.19
कद्रूर्मुनिश्च लोकस्य मातरो गोषु मातरः तासां सकाशाल्लोकानां जङ्गमस्थावरात्मनाम्
kadrūrmuniśca lokasya mātaro goṣu mātaraḥ tāsāṃ sakāśāllokānāṃ jaṅgamasthāvarātmanām
146.20
जन्म नानाप्रकाराणां ताभ्यो ऽन्ये देहिनः स्मृताः देवेन्द्रोपेन्द्रपूषाद्याः सर्वे ते दितिजा मताः
janma nānāprakārāṇāṃ tābhyo 'nye dehinaḥ smṛtāḥ devendropendrapūṣādyāḥ sarve te ditijā matāḥ
146.21
दितेः सकाशाल्लोकास्तु हिरण्यकशिपादयः दानवाश्च दनोः पुत्रा गावश्च सुरभीसुताः
diteḥ sakāśāllokāstu hiraṇyakaśipādayaḥ dānavāśca danoḥ putrā gāvaśca surabhīsutāḥ
146.22
पक्षिणो विनतापुत्रा गरुडप्रमुखाः स्मृताः नागाः कद्रूसुता ज्ञेयाः शेषाश्चान्ये ऽपि जन्तवः
pakṣiṇo vinatāputrā garuḍapramukhāḥ smṛtāḥ nāgāḥ kadrūsutā jñeyāḥ śeṣāścānye 'pi jantavaḥ
146.23
त्रैलोक्यनाथं शक्रं तु सर्वामरगणप्रभुम् हिरण्यकशिपुश्चक्रे जित्वा राज्यं महाबलः
trailokyanāthaṃ śakraṃ tu sarvāmaragaṇaprabhum hiraṇyakaśipuścakre jitvā rājyaṃ mahābalaḥ
146.24
ततः केनापि कालेन हिरण्यकशिपादयः निहता विष्णुना संख्ये शेषाश्चेन्द्रेण दानवाः
tataḥ kenāpi kālena hiraṇyakaśipādayaḥ nihatā viṣṇunā saṃkhye śeṣāścendreṇa dānavāḥ
146.25
ततो निहतपुत्राभूद् दितिर् वरमयाचत भर्तारं कश्यपं देवं पुत्रमन्यं महाबलम्
tato nihataputrābhūd ditir varamayācata bhartāraṃ kaśyapaṃ devaṃ putramanyaṃ mahābalam
146.26
समरे शक्रहन्तारं स तस्या अददात्प्रभुः
samare śakrahantāraṃ sa tasyā adadātprabhuḥ
146.27
नियमे वर्त हे देवि सहस्रं शुचिमानसा वर्षाणां लप्स्यसे पुत्रम् इत्युक्ता सा तथाकरोत्
niyame varta he devi sahasraṃ śucimānasā varṣāṇāṃ lapsyase putram ityuktā sā tathākarot
146.28
वर्तन्त्या नियमे तस्याः सहस्राक्षः समाहितः उपासामाचरत्तस्याः सा चैनमन्वमन्यत
vartantyā niyame tasyāḥ sahasrākṣaḥ samāhitaḥ upāsāmācarattasyāḥ sā cainamanvamanyata
146.29
दशवत्सरशेषस्य सहस्रस्य तदा दितिः उवाच शक्रं सुप्रीता वरदा तपसि स्थिता
daśavatsaraśeṣasya sahasrasya tadā ditiḥ uvāca śakraṃ suprītā varadā tapasi sthitā
146.30
पुत्रोत्तीर्णव्रतां प्रायो विद्धि मां पाकशासन भविष्यति च ते भ्राता तेन सार्धमिमां श्रियम्
putrottīrṇavratāṃ prāyo viddhi māṃ pākaśāsana bhaviṣyati ca te bhrātā tena sārdhamimāṃ śriyam
146.31
भुङ्क्ष्व वत्स यथाकामं त्रैलोक्यं हतकण्टकम् इत्युक्त्वा निद्रयाविष्टा चरणाक्रान्तमूर्धजा
bhuṅkṣva vatsa yathākāmaṃ trailokyaṃ hatakaṇṭakam ityuktvā nidrayāviṣṭā caraṇākrāntamūrdhajā
146.32
स्वयं सुष्वापानियता भाविनो ऽर्थस्य गौरवात् तत्तु रन्ध्रं समासाद्य जठरं पाकशासनः
svayaṃ suṣvāpāniyatā bhāvino 'rthasya gauravāt tattu randhraṃ samāsādya jaṭharaṃ pākaśāsanaḥ
146.33
चकार सप्तधा गर्भं कुलिशेन तु देवराट् एकैकं तु पुनः खण्डं चकार मघवा ततः
cakāra saptadhā garbhaṃ kuliśena tu devarāṭ ekaikaṃ tu punaḥ khaṇḍaṃ cakāra maghavā tataḥ
146.34
सप्तधा सप्तधा कोपात् प्राबुध्यत ततो दितिः विबुध्योवाच मा शक्र घातयेथाः प्रजां मम
saptadhā saptadhā kopāt prābudhyata tato ditiḥ vibudhyovāca mā śakra ghātayethāḥ prajāṃ mama
146.35
तच्छ्रुत्वा निर्गतः शक्रः स्थित्वा प्राञ्जलिरग्रतः उवाच वाक्यं संत्रस्तो मातुर्वै वदनेरितम्
tacchrutvā nirgataḥ śakraḥ sthitvā prāñjaliragrataḥ uvāca vākyaṃ saṃtrasto māturvai vadaneritam
146.36
दिवास्वप्नपरा मातः पादाक्रान्तशिरोरुहा सप्तसप्तभिरेवातस् तव गर्भः कृतो मया
divāsvapnaparā mātaḥ pādākrāntaśiroruhā saptasaptabhirevātas tava garbhaḥ kṛto mayā
146.37
एकोनपञ्चाशत्कृता भागा वज्रेण ते सुताः दास्यामि तेषां स्थानानि दिवि दैवतपूजिते
ekonapañcāśatkṛtā bhāgā vajreṇa te sutāḥ dāsyāmi teṣāṃ sthānāni divi daivatapūjite
146.38
इत्युक्ता सा तदा देवी सैवमस्त्वित्यभाषत पुनश्च देवी भर्तारम् उवाचासितलोचना
ityuktā sā tadā devī saivamastvityabhāṣata punaśca devī bhartāram uvācāsitalocanā
146.39
पुत्रं प्रजापते देहि शक्रजेतारमूर्जितम् यो नास्त्रशस्त्रैर्वध्यत्वं गच्छेत्त्रिदिववासिनाम्
putraṃ prajāpate dehi śakrajetāramūrjitam yo nāstraśastrairvadhyatvaṃ gacchettridivavāsinām
146.40
इत्युक्तः स तथोवाच तां पत्नीमतिदुःखिताम् दश वर्षसहस्राणि तपः कृत्वा तु लप्स्यसे
ityuktaḥ sa tathovāca tāṃ patnīmatiduḥkhitām daśa varṣasahasrāṇi tapaḥ kṛtvā tu lapsyase
146.41
वज्रासारमयैर् अङ्गैर् अछेद्यैरायसैर् दृढैः वज्राङ्गो नाम पुत्रस्ते भविता पुत्रवत्सले
vajrāsāramayair aṅgair achedyairāyasair dṛḍhaiḥ vajrāṅgo nāma putraste bhavitā putravatsale
146.42
सा तु लब्धवरा देवी जगाम तपसे वनम् दश वर्षसहस्राणि सा तपो घोरमाचरत्
sā tu labdhavarā devī jagāma tapase vanam daśa varṣasahasrāṇi sā tapo ghoramācarat
146.43
तपसो ऽन्ते भगवती जनयामास दुर्जयम् पुत्रमप्रतिकर्माणम् अजेयं वज्रदुश्छिदम्
tapaso 'nte bhagavatī janayāmāsa durjayam putramapratikarmāṇam ajeyaṃ vajraduśchidam
146.44
स जातमात्र एवाभूत् सर्वशस्त्रास्त्रपारगः उवाच मातरं भक्त्या मातः किं करवाण्यहम्
sa jātamātra evābhūt sarvaśastrāstrapāragaḥ uvāca mātaraṃ bhaktyā mātaḥ kiṃ karavāṇyaham
146.45
तमुवाच ततो हृष्टा दितिर्दैत्याधिपं च सा बहवो मे हताः पुत्राः सहस्राक्षेण पुत्रक
tamuvāca tato hṛṣṭā ditirdaityādhipaṃ ca sā bahavo me hatāḥ putrāḥ sahasrākṣeṇa putraka
146.46
तेषां त्वं प्रतिकर्तुं वै गच्छ शक्रवधाय च बाढमित्येव तामुक्त्वा जगाम त्रिदिवं बली
teṣāṃ tvaṃ pratikartuṃ vai gaccha śakravadhāya ca bāḍhamityeva tāmuktvā jagāma tridivaṃ balī
146.47
बद्ध्वा ततः सहस्राक्षं पाशेनामोघवर्चसा मातुरन्तिकमागच्छद् व्याघ्रः क्षुद्रमृगं यथा
baddhvā tataḥ sahasrākṣaṃ pāśenāmoghavarcasā māturantikamāgacchad vyāghraḥ kṣudramṛgaṃ yathā
146.48
एतस्मिन्नन्तरे ब्रह्मा कश्यपश्च महातपाः आगतौ तत्र यत्रास्तां मातापुत्रावभीतकौ
etasminnantare brahmā kaśyapaśca mahātapāḥ āgatau tatra yatrāstāṃ mātāputrāvabhītakau
146.49
दृष्ट्वा तु तावुवाचेदं ब्रह्मा कश्यप एव च मुञ्चैनं पुत्र देवेन्द्रं किमनेन प्रयोजनम्
dṛṣṭvā tu tāvuvācedaṃ brahmā kaśyapa eva ca muñcainaṃ putra devendraṃ kimanena prayojanam
146.50
अपमानो वधः प्रोक्तः पुत्र संभावितस्य च अस्मद्वाक्येन यो मुक्तो विद्धि तं मृतमेव च
apamāno vadhaḥ proktaḥ putra saṃbhāvitasya ca asmadvākyena yo mukto viddhi taṃ mṛtameva ca
146.51
परस्य गौरवान्मुक्तः शत्रूणां भारमावहेत् जीवन्नेव मृतो वत्स दिवसे दिवसे स तु
parasya gauravānmuktaḥ śatrūṇāṃ bhāramāvahet jīvanneva mṛto vatsa divase divase sa tu
146.52
महतां वशमायाते वैरं नैवास्ति वैरिणि एतच्छ्रुत्वा तु वज्राङ्गः प्रणतो वाक्यमब्रवीत्
mahatāṃ vaśamāyāte vairaṃ naivāsti vairiṇi etacchrutvā tu vajrāṅgaḥ praṇato vākyamabravīt
146.53
न मे कृत्यमनेनास्ति मातुराज्ञा कृता मया त्वं सुरासुरनाथो ऽसि मम च प्रपितामहः
na me kṛtyamanenāsti māturājñā kṛtā mayā tvaṃ surāsuranātho 'si mama ca prapitāmahaḥ
146.54
करिष्ये त्वद्वचो देव एष मुक्तः शतक्रतुः तपसे मे रतिर्देव निर्विघ्नं चैव मे भवेत्
kariṣye tvadvaco deva eṣa muktaḥ śatakratuḥ tapase me ratirdeva nirvighnaṃ caiva me bhavet
146.55
त्वत्प्रसादेन भगवन्न् इत्युक्त्वा विरराम सः तस्मिंस्तूष्णीं स्थिते दैत्ये प्रोवाचेदं पितामहः
tvatprasādena bhagavann ityuktvā virarāma saḥ tasmiṃstūṣṇīṃ sthite daitye provācedaṃ pitāmahaḥ
146.56
तपस्त्वं क्रूरमापन्नो ह्य् अस्मच्छासनसंस्थितः अनया चित्तशुद्ध्या ते पर्याप्तं जन्मनः फलम्
tapastvaṃ krūramāpanno hy asmacchāsanasaṃsthitaḥ anayā cittaśuddhyā te paryāptaṃ janmanaḥ phalam
146.57
इत्युक्त्वा पद्मजः कन्यां ससर्जायतलोचनाम् तामस्मै प्रददौ देवः पत्न्यर्थं पद्मसम्भवः
ityuktvā padmajaḥ kanyāṃ sasarjāyatalocanām tāmasmai pradadau devaḥ patnyarthaṃ padmasambhavaḥ
146.58
वराङ्गीति च नामास्याः कृत्वा यातः पितामहः वज्राङ्गो ऽपि तया सार्धं जगाम तपसे वनम्
varāṅgīti ca nāmāsyāḥ kṛtvā yātaḥ pitāmahaḥ vajrāṅgo 'pi tayā sārdhaṃ jagāma tapase vanam
146.59
ऊर्ध्वबाहुः स दैत्येन्द्रो ऽचरदब्दसहस्रकम् कालं कमलपत्त्राक्षः शुद्धबुद्धिर् महातपाः
ūrdhvabāhuḥ sa daityendro 'caradabdasahasrakam kālaṃ kamalapattrākṣaḥ śuddhabuddhir mahātapāḥ
146.60
तावच्चावाङ्मुखः कालं तावत्पञ्चाग्निमध्यगः निराहारो घोरतपास् तपोराशिरजायत
tāvaccāvāṅmukhaḥ kālaṃ tāvatpañcāgnimadhyagaḥ nirāhāro ghoratapās taporāśirajāyata
146.61
ततः सो ऽन्तर्जले चक्रे कालं वर्षसहस्रकम् जलान्तरं प्रविष्टस्य तस्य पत्नी महाव्रता
tataḥ so 'ntarjale cakre kālaṃ varṣasahasrakam jalāntaraṃ praviṣṭasya tasya patnī mahāvratā
146.62
तस्यैव तीरे सरसस् तत्प्रीत्या मौनमास्थिता निराहारा तपो घोरं प्रविवेश महाद्युतिः
tasyaiva tīre sarasas tatprītyā maunamāsthitā nirāhārā tapo ghoraṃ praviveśa mahādyutiḥ
146.63
तस्यां तपसि वर्तन्त्याम् इन्द्रश्चक्रे विभीषिकाम् भूत्वा तु मर्कटस्तत्र तदाश्रमपदं महान्
tasyāṃ tapasi vartantyām indraścakre vibhīṣikām bhūtvā tu markaṭastatra tadāśramapadaṃ mahān
146.64
चक्रे विलोलं निःशेषं तुम्बीघटकरण्डकम् ततस्तु मेघरूषेण कम्पं तस्याकरोन्महान्
cakre vilolaṃ niḥśeṣaṃ tumbīghaṭakaraṇḍakam tatastu megharūṣeṇa kampaṃ tasyākaronmahān
146.65
ततो भुजंगरूपेण बद्ध्वा च चरणद्वयम् अपाकर्षत्ततो दूरं भ्रमंस्तस्या महीमिमाम्
tato bhujaṃgarūpeṇa baddhvā ca caraṇadvayam apākarṣattato dūraṃ bhramaṃstasyā mahīmimām
146.66
तपोबलाढ्या सा तस्य न वध्यत्वं जगाम ह ततो गोमायुरूपेण तस्यादूषयदाश्रमम्
tapobalāḍhyā sā tasya na vadhyatvaṃ jagāma ha tato gomāyurūpeṇa tasyādūṣayadāśramam
146.67
ततस्तु मेघरूपेण तस्याः क्लेदयदाश्रमम् भीषिकाभिर् अनेकाभिस् तां क्लिश्यन्पाकशासनः
tatastu megharūpeṇa tasyāḥ kledayadāśramam bhīṣikābhir anekābhis tāṃ kliśyanpākaśāsanaḥ
146.68
विरराम यदा नैवं वज्राङ्गमहिषी तदा शैलस्य दुष्टतां मत्वा शापं दातुं व्यवस्थिता
virarāma yadā naivaṃ vajrāṅgamahiṣī tadā śailasya duṣṭatāṃ matvā śāpaṃ dātuṃ vyavasthitā
146.69
स शापाभिमुखां दृष्ट्वा शैलः पुरुषविग्रहः उवाच तां वरारोहां वराङ्गीं भीरुचेतनः
sa śāpābhimukhāṃ dṛṣṭvā śailaḥ puruṣavigrahaḥ uvāca tāṃ varārohāṃ varāṅgīṃ bhīrucetanaḥ
146.70
नाहं वराङ्गने दुष्टः सेव्यो ऽहं सर्वदेहिनाम् विभ्रमं तु करोत्येष रुषितः पाकशासनः
nāhaṃ varāṅgane duṣṭaḥ sevyo 'haṃ sarvadehinām vibhramaṃ tu karotyeṣa ruṣitaḥ pākaśāsanaḥ
146.71
एतस्मिन्नन्तरे जातः कालो वर्षसहस्रिकः तस्मिन्गते तु भगवान् काले कमलसंभवः तुष्टः प्रोवाच वज्राङ्गं तमागम्य जलाश्रयम्
etasminnantare jātaḥ kālo varṣasahasrikaḥ tasmingate tu bhagavān kāle kamalasaṃbhavaḥ tuṣṭaḥ provāca vajrāṅgaṃ tamāgamya jalāśrayam
146.72
ददामि सर्वकामांस्ते उत्तिष्ठ दितिनन्दन एवमुक्तस्तदोत्थाय दैत्येन्द्रस्तपसां निधिः उवाच प्राञ्जलिर्वाक्यं सर्वलोकपितामहम्
dadāmi sarvakāmāṃste uttiṣṭha ditinandana evamuktastadotthāya daityendrastapasāṃ nidhiḥ uvāca prāñjalirvākyaṃ sarvalokapitāmaham
146.73
आसुरो मास्तु मे भावः सन्तु लोका ममाक्षयाः तपस्येव रतिर् मेऽस्तु शरीरस्यास्तु वर्तनम्
āsuro māstu me bhāvaḥ santu lokā mamākṣayāḥ tapasyeva ratir me'stu śarīrasyāstu vartanam
146.74
एवमस्त्विति तं देवो जगाम स्वकमालयम् वज्राङ्गो ऽपि समाप्ते तु तपसि स्थिरसंयमः
evamastviti taṃ devo jagāma svakamālayam vajrāṅgo 'pi samāpte tu tapasi sthirasaṃyamaḥ
146.75
आहारमिच्छन्भार्यां स्वां न ददर्शाश्रमे स्वके क्षुधाविष्टः स शैलस्य गहनं प्रविवेश ह
āhāramicchanbhāryāṃ svāṃ na dadarśāśrame svake kṣudhāviṣṭaḥ sa śailasya gahanaṃ praviveśa ha
146.76
आदातुं फलमूलानि स च तस्मिन्व्यलोकयत् रुदतीं तां प्रियां दीनां तनुप्रच्छादिताननाम् तां विलोक्य स दैत्येन्द्रः प्रोवाच परिसान्त्वयन्
ādātuṃ phalamūlāni sa ca tasminvyalokayat rudatīṃ tāṃ priyāṃ dīnāṃ tanupracchāditānanām tāṃ vilokya sa daityendraḥ provāca parisāntvayan
146.77
केन ते ऽपकृतं भीरु यमलोकं यियासुना कं वा कामं प्रयच्छामि शीघ्रं मे ब्रूहि भामिनि
kena te 'pakṛtaṃ bhīru yamalokaṃ yiyāsunā kaṃ vā kāmaṃ prayacchāmi śīghraṃ me brūhi bhāmini
Chapter 147
147.1
मत्स्य-पुराण 147 त्रासितास्म्यपविद्धास्मि ताडिता पीडितापि च रौद्रेण देवराजेन नष्टनाथेव भूरिशः
matsya-purāṇa 147 trāsitāsmyapaviddhāsmi tāḍitā pīḍitāpi ca raudreṇa devarājena naṣṭanātheva bhūriśaḥ
147.2
दुःखपारमपश्यन्ती प्राणांस्त्यक्तुं व्यवस्थिता पुत्रं मे तारकं देहि दुःखशोकमहार्णवात्
duḥkhapāramapaśyantī prāṇāṃstyaktuṃ vyavasthitā putraṃ me tārakaṃ dehi duḥkhaśokamahārṇavāt
147.3
एवमुक्तः स दैत्येन्द्रः कोपव्याकुललोचनः शक्तो ऽपि देवराजस्य प्रतिकर्तुं महासुरः
evamuktaḥ sa daityendraḥ kopavyākulalocanaḥ śakto 'pi devarājasya pratikartuṃ mahāsuraḥ
147.4
तपः कर्तुं पुनर्दैत्यो व्यवस्वेत महाबलः ज्ञात्वा तु तस्य संकल्पं ब्रह्मा क्रूरतरं पुनः
tapaḥ kartuṃ punardaityo vyavasveta mahābalaḥ jñātvā tu tasya saṃkalpaṃ brahmā krūrataraṃ punaḥ
147.5
आजगाम तदा तत्र यत्रासौ दितिनन्दनः उवाच तस्मै भगवान् प्रभुर्मधुरया गिरा
ājagāma tadā tatra yatrāsau ditinandanaḥ uvāca tasmai bhagavān prabhurmadhurayā girā
147.6
किमर्थं पुत्रं भूयस्त्वं नियमं क्रूरमिच्छसि आहाराभिमुखो दैत्य तन्नो ब्रूहि महाव्रत
kimarthaṃ putraṃ bhūyastvaṃ niyamaṃ krūramicchasi āhārābhimukho daitya tanno brūhi mahāvrata
147.7
यावदब्दसहस्रेण निराहारस्य यत्फलम् क्षणेनैकेन तल्लभ्यं त्यक्त्वाहारमुपस्थितम्
yāvadabdasahasreṇa nirāhārasya yatphalam kṣaṇenaikena tallabhyaṃ tyaktvāhāramupasthitam
147.8
त्यागो ह्यप्राप्तकामानां कामेभ्यो न तथा गुरुः यथा प्राप्तं परित्यज्य कामं कमललोचन
tyāgo hyaprāptakāmānāṃ kāmebhyo na tathā guruḥ yathā prāptaṃ parityajya kāmaṃ kamalalocana
147.9
श्रुत्वैतद्ब्रह्मणो वाक्यं दैत्यः प्राञ्जलिरब्रवीत् चिन्तयंस्तपसा युक्तो हृदि ब्रह्ममुखेरितम्
śrutvaitadbrahmaṇo vākyaṃ daityaḥ prāñjalirabravīt cintayaṃstapasā yukto hṛdi brahmamukheritam
147.10
उत्थितेन मया दृष्टा समाधानात्त्वदाज्ञया महिषी भीषिता दीना रुदती शाखिनस्तले
utthitena mayā dṛṣṭā samādhānāttvadājñayā mahiṣī bhīṣitā dīnā rudatī śākhinastale
147.11
सा मयोक्ता तु तन्वङ्गी दूयमानेन चेतसा किमेवं वर्तसे भीरु वद त्वं किं चिकीर्षसि
sā mayoktā tu tanvaṅgī dūyamānena cetasā kimevaṃ vartase bhīru vada tvaṃ kiṃ cikīrṣasi
147.12
इत्युक्ता सा मया देव प्रोवाच स्खलिताक्षरम् वाक्यं चोवाच तन्वङ्गी भीता सा हेतुसंहितम्
ityuktā sā mayā deva provāca skhalitākṣaram vākyaṃ covāca tanvaṅgī bhītā sā hetusaṃhitam
147.13
त्रासितास्म्यपविद्धास्मि कर्षिता पीडितास्मि च रौद्रेण देवराजेन नष्टनाथेव भूरिशः
trāsitāsmyapaviddhāsmi karṣitā pīḍitāsmi ca raudreṇa devarājena naṣṭanātheva bhūriśaḥ
147.14
दुःखस्यान्तमपश्यन्ती प्राणांस्त्यक्तुं व्यवस्थिता पुत्रं मे तारकं देहि ह्य् अस्माद्दुःखमहार्णवात्
duḥkhasyāntamapaśyantī prāṇāṃstyaktuṃ vyavasthitā putraṃ me tārakaṃ dehi hy asmādduḥkhamahārṇavāt
147.15
एवमुक्तस्तु संक्षुब्धस् तस्याः पुत्रार्थमुद्यतः तपो घोरं करिष्यामि जयाय त्रिदिवौकसाम्
evamuktastu saṃkṣubdhas tasyāḥ putrārthamudyataḥ tapo ghoraṃ kariṣyāmi jayāya tridivaukasām
147.16
एतच्छ्रुत्वा वचो देवः पद्मगर्भोद्भवस्तदा उवाच दैत्यराजानं प्रसन्नश्चतुराननः
etacchrutvā vaco devaḥ padmagarbhodbhavastadā uvāca daityarājānaṃ prasannaścaturānanaḥ
147.17
अलं ते तपसा वत्स मा क्लेशे दुस्तरे विश पुत्रस्ते तारको नाम भविष्यति महाबलः
alaṃ te tapasā vatsa mā kleśe dustare viśa putraste tārako nāma bhaviṣyati mahābalaḥ
147.18
देवसीमन्तिनीनां तु धम्मिल्लस्य विमोक्षणः इत्युक्तो दैत्यनाथस्तु प्रणिपत्य पितामहम्
devasīmantinīnāṃ tu dhammillasya vimokṣaṇaḥ ityukto daityanāthastu praṇipatya pitāmaham
147.19
आगत्यानन्दयामास महिषीं हर्षिताननः तौ दम्पती कृतार्थौ तु जग्मतुः स्वाश्रमं मुदा
āgatyānandayāmāsa mahiṣīṃ harṣitānanaḥ tau dampatī kṛtārthau tu jagmatuḥ svāśramaṃ mudā
147.20
वज्राङ्गेणाहितं गर्भं वराङ्गी वरवर्णिनी पूर्णं वर्षसहस्रं च दधारोदर एव हि
vajrāṅgeṇāhitaṃ garbhaṃ varāṅgī varavarṇinī pūrṇaṃ varṣasahasraṃ ca dadhārodara eva hi
147.21
ततो वर्षसहस्रान्ते वराङ्गी सुषुवे सुतम् जायमाने तु दैत्येन्द्रे तस्मिंल्लोकभयंकरे
tato varṣasahasrānte varāṅgī suṣuve sutam jāyamāne tu daityendre tasmiṃllokabhayaṃkare
147.22
चचाल सकला पृथ्वी समुद्राश्च चकम्पिरे चेलुर्महीधराः सर्वे ववुर्वाताश्च भीषणाः
cacāla sakalā pṛthvī samudrāśca cakampire celurmahīdharāḥ sarve vavurvātāśca bhīṣaṇāḥ
147.23
जेपुर्जप्यं मुनिवरा नेदुर्व्यालमृगा अपि चन्द्रसूर्यौ जहुः कान्तिं सनीहारा दिशो ऽभवन्
jepurjapyaṃ munivarā nedurvyālamṛgā api candrasūryau jahuḥ kāntiṃ sanīhārā diśo 'bhavan
147.24
जाते महासुरे तस्मिन् सर्वे चापि महासुराः आजग्मुर्हृषितास्तत्र तथा चासुरयोषितः
jāte mahāsure tasmin sarve cāpi mahāsurāḥ ājagmurhṛṣitāstatra tathā cāsurayoṣitaḥ
147.25
जगुर्हर्षसमाविष्टा ननृतुश्चासुराङ्गनाः ततो महोत्सवो जातो दानवानां द्विजोत्तमाः
jagurharṣasamāviṣṭā nanṛtuścāsurāṅganāḥ tato mahotsavo jāto dānavānāṃ dvijottamāḥ
147.26
विषण्णमनसो देवाः समहेन्द्रास्तदाभवन् वराङ्गी स्वसुतं दृष्ट्वा हर्षेणापूरिता तदा
viṣaṇṇamanaso devāḥ samahendrāstadābhavan varāṅgī svasutaṃ dṛṣṭvā harṣeṇāpūritā tadā
147.27
बहु मेने न देवेन्द्रविजयं तु तदेव सा जातमात्रस्तु दैत्येन्द्रस् तारकश्चण्डविक्रमः
bahu mene na devendravijayaṃ tu tadeva sā jātamātrastu daityendras tārakaścaṇḍavikramaḥ
147.28
अभिषिक्तो ऽसुरैः सर्वैः कुजम्भमहिषादिभिः सर्वासुरमहाराज्ये पृथिवीतुलनक्षमैः
abhiṣikto 'suraiḥ sarvaiḥ kujambhamahiṣādibhiḥ sarvāsuramahārājye pṛthivītulanakṣamaiḥ
147.29
स तु प्राप्य महाराज्यं तारको मुनिसत्तमाः उवाच दानवश्रेष्ठान् युक्तियुक्तमिदं वचः
sa tu prāpya mahārājyaṃ tārako munisattamāḥ uvāca dānavaśreṣṭhān yuktiyuktamidaṃ vacaḥ
Chapter 148
148.1
मत्स्य-पुराण 148 शृणुध्वमसुराः सर्वे वाक्यं मम महाबलाः श्रेयसे क्रियतां बुद्धिः सर्वैः कृत्यस्य संविधौ
matsya-purāṇa 148 śṛṇudhvamasurāḥ sarve vākyaṃ mama mahābalāḥ śreyase kriyatāṃ buddhiḥ sarvaiḥ kṛtyasya saṃvidhau
148.2
वंशक्षयकरा देवाः सर्वेषामेव दानवाः अस्माकं जातिधर्मो वै विरूढं वैरमक्षयम्
vaṃśakṣayakarā devāḥ sarveṣāmeva dānavāḥ asmākaṃ jātidharmo vai virūḍhaṃ vairamakṣayam
148.3
वयमद्य गमिष्यामः सुराणां निग्रहाय तु स्वबाहुबलमाश्रित्य सर्व एव न संशयः
vayamadya gamiṣyāmaḥ surāṇāṃ nigrahāya tu svabāhubalamāśritya sarva eva na saṃśayaḥ
148.4
किंतु नातपसा युक्तो मन्ये ऽहं सुरसंगमम् अहमादौ करिष्यामि ततो घोरं दितेः सुताः
kiṃtu nātapasā yukto manye 'haṃ surasaṃgamam ahamādau kariṣyāmi tato ghoraṃ diteḥ sutāḥ
148.5
ततः सुरान्विजेष्यामो भोक्ष्यामो ऽथ जगत्त्रयम् स्थिरोपायो हि पुरुषः स्थिरश्रीरपि जायते
tataḥ surānvijeṣyāmo bhokṣyāmo 'tha jagattrayam sthiropāyo hi puruṣaḥ sthiraśrīrapi jāyate
148.6
रक्षितुं नैव शक्नोति चपलश्चपलाः श्रियः तच्छ्रुत्वा दानवाः सर्वे वाक्यं तस्यासुरस्य तु
rakṣituṃ naiva śaknoti capalaścapalāḥ śriyaḥ tacchrutvā dānavāḥ sarve vākyaṃ tasyāsurasya tu
148.7
साधु साध्वित्यवोचंस्ते तत्र दैत्याः सविस्मयाः सो ऽगच्छत्पारियात्रस्य गिरेः कन्दरमुत्तमम्
sādhu sādhvityavocaṃste tatra daityāḥ savismayāḥ so 'gacchatpāriyātrasya gireḥ kandaramuttamam
148.8
सर्वर्तुकुसुमाकीर्णं नानौषधिविदीपितम् नानाधातुरसस्रावचित्रं नानागुहागृहम्
sarvartukusumākīrṇaṃ nānauṣadhividīpitam nānādhāturasasrāvacitraṃ nānāguhāgṛham
148.9
गहनैः सर्वतो गूढं चित्रकल्पद्रुमाश्रयम् अनेकाकारबहुलं पृथक्पक्षिकुलाकुलम्
gahanaiḥ sarvato gūḍhaṃ citrakalpadrumāśrayam anekākārabahulaṃ pṛthakpakṣikulākulam
148.10
नानाप्रस्रवणोपेतं नानाविधजलाशयम् प्राप्य तत्कन्दरं दैत्यश् चचार विपुलं तपः
nānāprasravaṇopetaṃ nānāvidhajalāśayam prāpya tatkandaraṃ daityaś cacāra vipulaṃ tapaḥ
148.11
निराहारः पञ्चतपाः पत्त्रभुग्वारिभोजनः शतं शतं समानां तु तपांस्येतानि सो ऽकरोत्
nirāhāraḥ pañcatapāḥ pattrabhugvāribhojanaḥ śataṃ śataṃ samānāṃ tu tapāṃsyetāni so 'karot
148.12
ततः स्वदेहादुत्कृत्य कर्षं कर्षं दिने दिने मांसस्याग्नौ जुहावासौ ततो निर्मांसतां गतः
tataḥ svadehādutkṛtya karṣaṃ karṣaṃ dine dine māṃsasyāgnau juhāvāsau tato nirmāṃsatāṃ gataḥ
148.13
तस्मिन्निर्मांसतां याते तपोराशित्वमागते जज्वलुः सर्वभूतानि तेजसा तस्य सर्वतः
tasminnirmāṃsatāṃ yāte taporāśitvamāgate jajvaluḥ sarvabhūtāni tejasā tasya sarvataḥ
148.14
उद्विग्नाश्च सुराः सर्वे तपसा तस्य भीषिताः एतस्मिन्नन्तरे ब्रह्मा परमं तोषमागतः
udvignāśca surāḥ sarve tapasā tasya bhīṣitāḥ etasminnantare brahmā paramaṃ toṣamāgataḥ
148.15
तारकस्य वरं दातुं जगाम त्रिदशालयात् प्राप्य तं शैलराजानं स गिरेः कन्दरस्थितम् उवाच तारकं देवो गिरा मधुरया युतः
tārakasya varaṃ dātuṃ jagāma tridaśālayāt prāpya taṃ śailarājānaṃ sa gireḥ kandarasthitam uvāca tārakaṃ devo girā madhurayā yutaḥ
148.16
पुत्रालं तपसा ते ऽस्तु नास्त्यसाध्यं तवाधुना वरं वृणीष्व रुचिरं यत्ते मनसि वर्तते
putrālaṃ tapasā te 'stu nāstyasādhyaṃ tavādhunā varaṃ vṛṇīṣva ruciraṃ yatte manasi vartate
148.17
इत्युक्तस्तारको दैत्यः प्रणम्यात्मभुवं विभुम् उवाच प्राञ्जलिर्भूत्वा प्रणतः पृथुविक्रमः
ityuktastārako daityaḥ praṇamyātmabhuvaṃ vibhum uvāca prāñjalirbhūtvā praṇataḥ pṛthuvikramaḥ
148.18
देवभूतमनोवास वेत्सि जन्तुविचेष्टितम् कृतप्रतिकृताकाङ्क्षी जिगीषुः प्रायशो जनः
devabhūtamanovāsa vetsi jantuviceṣṭitam kṛtapratikṛtākāṅkṣī jigīṣuḥ prāyaśo janaḥ
148.19
वयं च जातिधर्मेण कृतवैराः सहामरैः तैश्च निःशेषिता दैत्याः क्रूरैः संत्यज्य धर्मिताम् तेषामहं समुद्धर्ता भवेयमिति मे मतिः
vayaṃ ca jātidharmeṇa kṛtavairāḥ sahāmaraiḥ taiśca niḥśeṣitā daityāḥ krūraiḥ saṃtyajya dharmitām teṣāmahaṃ samuddhartā bhaveyamiti me matiḥ
148.20
अवध्यः सर्वभूतानाम् अस्त्राणां च महौजसाम् स्यामहं परमो ह्येष वरो मम हृदि स्थितः
avadhyaḥ sarvabhūtānām astrāṇāṃ ca mahaujasām syāmahaṃ paramo hyeṣa varo mama hṛdi sthitaḥ
148.21
एतन्मे देहि देवेश नान्यो मे रोचते वरः तमुवाच ततो दैत्यं विरिञ्चिः सुरनायकः
etanme dehi deveśa nānyo me rocate varaḥ tamuvāca tato daityaṃ viriñciḥ suranāyakaḥ
148.22
न युज्यन्ते विना मृत्युं देहिनो दैत्यसत्तम यतस्ततो ऽपि वरय मृत्युं यस्मान्न शङ्कसे
na yujyante vinā mṛtyuṃ dehino daityasattama yatastato 'pi varaya mṛtyuṃ yasmānna śaṅkase
148.23
ततः संचिन्त्य दैत्येन्द्रः शिशोर्वै सप्तवासरात् वव्रे महासुरो मृत्युम् अवलेपेन मोहितः
tataḥ saṃcintya daityendraḥ śiśorvai saptavāsarāt vavre mahāsuro mṛtyum avalepena mohitaḥ
148.24
ब्रह्मा चास्मै वरं दत्त्वा यत्किंचिन्मनसेप्सितम् जगाम त्रिदिवं देवो दैत्यो ऽपि स्वकमालयम्
brahmā cāsmai varaṃ dattvā yatkiṃcinmanasepsitam jagāma tridivaṃ devo daityo 'pi svakamālayam
148.25
उत्तीर्णं तपसस्तं तु दैत्यं दैत्येश्वरास्तथा परिवव्रुः सहस्राक्षं दिवि देवगणा यथा
uttīrṇaṃ tapasastaṃ tu daityaṃ daityeśvarāstathā parivavruḥ sahasrākṣaṃ divi devagaṇā yathā
148.26
तस्मिन्महति राज्यस्थे तारके दैत्यनन्दने ऋतवो मूर्तिमन्तश्च स्वकालगुणबृंहिताः
tasminmahati rājyasthe tārake daityanandane ṛtavo mūrtimantaśca svakālaguṇabṛṃhitāḥ
148.27
अभवन्किंकरास्तस्य लोकपालाश्च सर्वशः कान्तिर्द्युतिर्धृतिर्मेधा श्रीरवेक्ष्य च दानवम्
abhavankiṃkarāstasya lokapālāśca sarvaśaḥ kāntirdyutirdhṛtirmedhā śrīravekṣya ca dānavam
148.28
परिवव्रुर्गुणाकीर्णा निश्छिद्राः सर्व एव हि कालागुरुविलिप्ताङ्गं महामुकुटभूषणम्
parivavrurguṇākīrṇā niśchidrāḥ sarva eva hi kālāguruviliptāṅgaṃ mahāmukuṭabhūṣaṇam
148.29
रुचिराङ्गदनद्धाङ्गं महासिंहासने स्थितम् वीजयन्त्यप्सरःश्रेष्ठा भृशं मुञ्चन्ति नैव ताः
rucirāṅgadanaddhāṅgaṃ mahāsiṃhāsane sthitam vījayantyapsaraḥśreṣṭhā bhṛśaṃ muñcanti naiva tāḥ
148.30
चन्द्रार्कौ दीपमार्गेषु व्यजनेषु च मारुतः कृतान्तो ऽग्रेसरस्तस्य बभूवुर्मुनिसत्तमाः
candrārkau dīpamārgeṣu vyajaneṣu ca mārutaḥ kṛtānto 'gresarastasya babhūvurmunisattamāḥ
148.31
एवं प्रयाति काले तु वितते तारकासुरः बभाषे सचिवान्दैत्यः प्रभूतवरदर्पितः
evaṃ prayāti kāle tu vitate tārakāsuraḥ babhāṣe sacivāndaityaḥ prabhūtavaradarpitaḥ
148.32
राज्येन कारणं किं मे त्व् अनाक्रम्य त्रिविष्टपम् अनिर्याप्य सुरैर्वैरं का शान्तिर्हृदये मम
rājyena kāraṇaṃ kiṃ me tv anākramya triviṣṭapam aniryāpya surairvairaṃ kā śāntirhṛdaye mama
148.33
भुञ्जते ऽद्यापि यज्ञांशान् अमरा नाक एव हि विष्णुः श्रियं न जहति तिष्ठते च गतभ्रमः
bhuñjate 'dyāpi yajñāṃśān amarā nāka eva hi viṣṇuḥ śriyaṃ na jahati tiṣṭhate ca gatabhramaḥ
148.34
स्वस्थाभिः स्वर्गनारीभिः पीड्यन्ते ऽमरवल्लभाः सोत्पला मदिरामोदा दिवि क्रीडायनेषु च
svasthābhiḥ svarganārībhiḥ pīḍyante 'maravallabhāḥ sotpalā madirāmodā divi krīḍāyaneṣu ca
148.35
लब्ध्वा जन्म न यः कश्चिद् घटयेत्पौरुषं नरः जन्म तस्य वृथा भूतम् अजन्मा तु विशिष्यते
labdhvā janma na yaḥ kaścid ghaṭayetpauruṣaṃ naraḥ janma tasya vṛthā bhūtam ajanmā tu viśiṣyate
148.36
मातापितृभ्यां न करोति कामान् बन्धूनशोकान्न करोति यो वा कीर्तिं हि वा नार्जयते हिमाभां पुमान्स जातो ऽपि मृतो मतं मे
mātāpitṛbhyāṃ na karoti kāmān bandhūnaśokānna karoti yo vā kīrtiṃ hi vā nārjayate himābhāṃ pumānsa jāto 'pi mṛto mataṃ me
148.37
तस्माज्जयायामरपुंगवानां त्रैलोक्यलक्ष्मीहरणाय शीघ्रम् संयोज्यतां मे रथमष्टचक्रं बलं च मे दुर्जयदैत्यचक्रम् ध्वजं च मे काञ्चनपट्टनद्धं छत्त्रं च मे मौक्तिकजालबद्धम्
tasmājjayāyāmarapuṃgavānāṃ trailokyalakṣmīharaṇāya śīghram saṃyojyatāṃ me rathamaṣṭacakraṃ balaṃ ca me durjayadaityacakram dhvajaṃ ca me kāñcanapaṭṭanaddhaṃ chattraṃ ca me mauktikajālabaddham
148.38
तारकस्य वचः श्रुत्वा ग्रसनो नाम दानवः सेनानीर् दैत्यराजस्य तथा चक्रे बलान्वितः
tārakasya vacaḥ śrutvā grasano nāma dānavaḥ senānīr daityarājasya tathā cakre balānvitaḥ
148.39
आहत्य भेरीं गम्भीरां दैत्यानाहूय सत्वरः तुरगाणां सहस्रेण चक्राष्टकविभूषितम्
āhatya bherīṃ gambhīrāṃ daityānāhūya satvaraḥ turagāṇāṃ sahasreṇa cakrāṣṭakavibhūṣitam
148.40
शुक्लाम्बरपरिष्कारं चतुर्योजनविस्तृतम् नानाक्रीडागृहयुतं गीतवाद्यमनोहरम्
śuklāmbarapariṣkāraṃ caturyojanavistṛtam nānākrīḍāgṛhayutaṃ gītavādyamanoharam
148.41
विमानमिव देवस्य सुरभर्तुः शतक्रतोः दशकोटीश्वरा दैत्या दैत्यानां चण्डविक्रमाः
vimānamiva devasya surabhartuḥ śatakratoḥ daśakoṭīśvarā daityā daityānāṃ caṇḍavikramāḥ
148.42
तेषामग्रेसरो जम्भः कुजम्भो ऽनन्तरस्ततः महिषः कुञ्जरो मेघः कालनेमिर्निमिस्तथा
teṣāmagresaro jambhaḥ kujambho 'nantarastataḥ mahiṣaḥ kuñjaro meghaḥ kālanemirnimistathā
148.43
मथनो जम्भकः शुम्भो दैत्येन्द्रा दश नायकाः अन्ये ऽपि शतशस्तस्य पृथिवीदलनक्षमाः
mathano jambhakaḥ śumbho daityendrā daśa nāyakāḥ anye 'pi śataśastasya pṛthivīdalanakṣamāḥ
148.44
दैत्येन्द्रा गिरिवर्ष्माणः सन्ति चण्डपराक्रमाः नानायुधप्रहरणा नानाशस्त्रास्त्रपारगाः
daityendrā girivarṣmāṇaḥ santi caṇḍaparākramāḥ nānāyudhapraharaṇā nānāśastrāstrapāragāḥ
148.45
तारकस्याभवत्केतू रौद्रः कनकभूषणः केतुना मकरेणापि सेनानीर् ग्रसनो ऽरिहा
tārakasyābhavatketū raudraḥ kanakabhūṣaṇaḥ ketunā makareṇāpi senānīr grasano 'rihā
148.46
पैशाचं यस्य वदनं जम्भस्यासीदयोमयम् खरविधूतलाङ्गूलं कुजम्भस्याभवद्ध्वजे
paiśācaṃ yasya vadanaṃ jambhasyāsīdayomayam kharavidhūtalāṅgūlaṃ kujambhasyābhavaddhvaje
148.47
महिषस्य तु गोमायुः केतोर्हैमस्तदाभवत् ध्वाङ्क्षो ध्वजे तु शुम्भस्य कृष्णायोमयमुच्छ्रितम्
mahiṣasya tu gomāyuḥ ketorhaimastadābhavat dhvāṅkṣo dhvaje tu śumbhasya kṛṣṇāyomayamucchritam
148.48
अनेकाकारविन्यासाश् चान्येषां तु ध्वजास्तथा शतेन शीघ्रवेगाणां व्याघ्राणां हेममालिनाम्
anekākāravinyāsāś cānyeṣāṃ tu dhvajāstathā śatena śīghravegāṇāṃ vyāghrāṇāṃ hemamālinām
148.49
ग्रसनस्य रथो युक्तां किङ्किणीजालमालिनाम् शतेनापि च सिंहानां रथो जम्भस्य दुर्जयः
grasanasya ratho yuktāṃ kiṅkiṇījālamālinām śatenāpi ca siṃhānāṃ ratho jambhasya durjayaḥ
148.50
कुजम्भस्य रथो युक्तः पिशाचवदनैः खरैः रथस्तु महिषस्योष्ट्रैर् गजस्य तु तुरंगमैः
kujambhasya ratho yuktaḥ piśācavadanaiḥ kharaiḥ rathastu mahiṣasyoṣṭrair gajasya tu turaṃgamaiḥ
148.51
मेषस्य द्वीपिभिर्भीमैः कुञ्जरैः कालनेमिनः पर्वताभैः समारूढो निमिर्मत्तैर्महागजैः
meṣasya dvīpibhirbhīmaiḥ kuñjaraiḥ kālaneminaḥ parvatābhaiḥ samārūḍho nimirmattairmahāgajaiḥ
148.52
चतुर्दन्तैर्गन्धवद्भिः शिक्षितैर्मेघभैरवैः शतहस्तायतैः कृष्णैस् तुरंगैर्हेमभूषणैः
caturdantairgandhavadbhiḥ śikṣitairmeghabhairavaiḥ śatahastāyataiḥ kṛṣṇais turaṃgairhemabhūṣaṇaiḥ
148.53
सितचामरजालेन शोभिते दक्षिणां दिशम् सितचन्दनचार्वङ्गो नानापुष्पस्रजोज्ज्वलः
sitacāmarajālena śobhite dakṣiṇāṃ diśam sitacandanacārvaṅgo nānāpuṣpasrajojjvalaḥ
148.54
मथनो नाम दैत्येन्द्रः पाशहस्तो व्यराजत जम्भकः किङ्किणीजालमालमुष्ट्रं समास्थितः
mathano nāma daityendraḥ pāśahasto vyarājata jambhakaḥ kiṅkiṇījālamālamuṣṭraṃ samāsthitaḥ
148.55
कालशुक्लमहामेषम् आरूढः शुम्भदानवः अन्ये ऽपि दानवा वीरा नानावाहनगामिनः
kālaśuklamahāmeṣam ārūḍhaḥ śumbhadānavaḥ anye 'pi dānavā vīrā nānāvāhanagāminaḥ
148.56
प्रचण्डचित्रकर्माणः कुण्डलोष्णीषभूषणाः नानाविधोत्तरासङ्गा नानामाल्यविभूषणाः
pracaṇḍacitrakarmāṇaḥ kuṇḍaloṣṇīṣabhūṣaṇāḥ nānāvidhottarāsaṅgā nānāmālyavibhūṣaṇāḥ
148.57
नानासुगन्धिगन्धाढ्या नानाबन्दिजनस्तुताः नानावाद्यपरिस्पन्दाश् चाग्रेसरमहारथाः
nānāsugandhigandhāḍhyā nānābandijanastutāḥ nānāvādyaparispandāś cāgresaramahārathāḥ
148.58
नानाशौर्यकथासक्तास् तस्मिन्सैन्ये महासुराः तद्बलं दैत्यसिंहस्य भीमरूपं व्यजायत
nānāśauryakathāsaktās tasminsainye mahāsurāḥ tadbalaṃ daityasiṃhasya bhīmarūpaṃ vyajāyata
148.59
प्रमत्तचण्डमातंगतुरंगरथसंकुलम् प्रतस्थे ऽमरयुद्धाय बहुपत्तिपताकि तत्
pramattacaṇḍamātaṃgaturaṃgarathasaṃkulam pratasthe 'marayuddhāya bahupattipatāki tat
148.60
एतस्मिन्नन्तरे वायुर् देवदूतो ऽम्बरालये दृष्ट्वा स दानवबलं जगामेन्द्रस्य शंसितुम्
etasminnantare vāyur devadūto 'mbarālaye dṛṣṭvā sa dānavabalaṃ jagāmendrasya śaṃsitum
148.61
स गत्वा तु सभां दिव्यां महेन्द्रस्य महात्मनः शशंस मध्ये देवानां तत्कार्यं समुपस्थितम्
sa gatvā tu sabhāṃ divyāṃ mahendrasya mahātmanaḥ śaśaṃsa madhye devānāṃ tatkāryaṃ samupasthitam
148.62
तच्छ्रुत्वा देवराजस्तु निमीलितविलोचनः बृहस्पतिमुवाचेदं वाक्यं काले महाभुजः
tacchrutvā devarājastu nimīlitavilocanaḥ bṛhaspatimuvācedaṃ vākyaṃ kāle mahābhujaḥ
148.63
सम्प्राप्तो ऽति विमर्दो ऽयं देवानां दानवैः सह कार्यं किमत्र तद्ब्रूहि नीत्युपायसमन्वितम्
samprāpto 'ti vimardo 'yaṃ devānāṃ dānavaiḥ saha kāryaṃ kimatra tadbrūhi nītyupāyasamanvitam
148.64
एतच्छ्रुत्वा तु वचनं महेन्द्रस्य गिरांपतिः इत्युवाच महाभागो बृहस्पतिरुदारधीः
etacchrutvā tu vacanaṃ mahendrasya girāṃpatiḥ ityuvāca mahābhāgo bṛhaspatirudāradhīḥ
148.65
सामपूर्वा स्मृता नीतिश् चतुरङ्गा पताकिनी जिगीषतां सुरश्रेष्ठ स्थितिरेषा सनातनी
sāmapūrvā smṛtā nītiś caturaṅgā patākinī jigīṣatāṃ suraśreṣṭha sthitireṣā sanātanī
148.66
साम भेदस्तथा दानं दण्डश्चाङ्गचतुष्टयम् नीतौ क्रमाद्देशकालरिपुयोग्यक्रमादिदम्
sāma bhedastathā dānaṃ daṇḍaścāṅgacatuṣṭayam nītau kramāddeśakālaripuyogyakramādidam
148.67
न शान्तिगोचरे लुब्धः क्रूरो लब्धसमाश्रयः संतापितः खलो याति साध्यतां भ्रष्टसंशयः
na śāntigocare lubdhaḥ krūro labdhasamāśrayaḥ saṃtāpitaḥ khalo yāti sādhyatāṃ bhraṣṭasaṃśayaḥ
148.68
साम दैत्येषु नैवास्ति यतस्ते लब्धसंश्रयाः जातिधर्मेण वा भेद्या दानं प्राप्तश्रिये च किम्
sāma daityeṣu naivāsti yataste labdhasaṃśrayāḥ jātidharmeṇa vā bhedyā dānaṃ prāptaśriye ca kim
148.69
एको ऽभ्युपायो दण्डो ऽत्र भवतां यदि रोचते दुर्जनेषु कृतं साम महद्याति च वन्ध्यताम्
eko 'bhyupāyo daṇḍo 'tra bhavatāṃ yadi rocate durjaneṣu kṛtaṃ sāma mahadyāti ca vandhyatām
148.70
भवादिति व्यवस्यन्ति क्रूराः साम महात्मनाम् ऋजुतामार्यबुद्धित्वं दयानीतिव्यतिक्रमम्
bhavāditi vyavasyanti krūrāḥ sāma mahātmanām ṛjutāmāryabuddhitvaṃ dayānītivyatikramam
148.71
मन्यन्ते दुर्जना नित्यं साम चापि भयोदयात् तस्माद् दुर्जनम् आक्रान्तुं श्रेयान्पौरुषसंश्रयः
manyante durjanā nityaṃ sāma cāpi bhayodayāt tasmād durjanam ākrāntuṃ śreyānpauruṣasaṃśrayaḥ
148.72
आक्रान्ते तु क्रिया युक्ता सतामेतन्महाव्रतम् दुर्जनः सुजनत्वाय कल्पते न कदाचन
ākrānte tu kriyā yuktā satāmetanmahāvratam durjanaḥ sujanatvāya kalpate na kadācana
148.73
सुजनो ऽपि स्वभावस्य त्यागं वाञ्छेत्कदाचन एवं मे बुध्यते बुद्धिर् यूयमत्र व्यवस्यत
sujano 'pi svabhāvasya tyāgaṃ vāñchetkadācana evaṃ me budhyate buddhir yūyamatra vyavasyata
148.74
एवमुक्तः सहस्राक्ष एवमेवेत्युवाच तम् कर्तव्यतां स संचिन्त्य प्रोवाचामरसंसदि
evamuktaḥ sahasrākṣa evamevetyuvāca tam kartavyatāṃ sa saṃcintya provācāmarasaṃsadi
148.75
सावधानेन मे वाचं शृणुध्वं नाकवासिनः भवन्तो यज्ञभोक्तारस् तुष्टात्मानो ऽतिसात्त्विकाः
sāvadhānena me vācaṃ śṛṇudhvaṃ nākavāsinaḥ bhavanto yajñabhoktāras tuṣṭātmāno 'tisāttvikāḥ
148.76
स्वे महिम्नि स्थिता नित्यं जगतः परिपालकाः भवतश्चानिमित्तेन बाधने दानवेश्वराः
sve mahimni sthitā nityaṃ jagataḥ paripālakāḥ bhavataścānimittena bādhane dānaveśvarāḥ
148.77
तेषां सामादि नैवास्ति दण्ड एव विधीयताम् क्रियतां समरोद्योगः सैन्यं संयोज्यतां मम
teṣāṃ sāmādi naivāsti daṇḍa eva vidhīyatām kriyatāṃ samarodyogaḥ sainyaṃ saṃyojyatāṃ mama
148.78
आद्रियन्तां च शस्त्राणि पूज्यन्तामस्त्रदेवताः वाहनानि च यानानि योजयन्तु ममामराः
ādriyantāṃ ca śastrāṇi pūjyantāmastradevatāḥ vāhanāni ca yānāni yojayantu mamāmarāḥ
148.79
यमं सेनापतिं कृत्वा शीघ्रमेवं दिवौकसः इत्युक्ताः समनह्यन्त देवानां ये प्रधानतः
yamaṃ senāpatiṃ kṛtvā śīghramevaṃ divaukasaḥ ityuktāḥ samanahyanta devānāṃ ye pradhānataḥ
148.80
वाजिनामयुतेनाजौ हेमघण्टापरिष्कृतम् नानाश्चर्यगुणोपेतं सम्प्राप्तं सर्वदैवतैः
vājināmayutenājau hemaghaṇṭāpariṣkṛtam nānāścaryaguṇopetaṃ samprāptaṃ sarvadaivataiḥ
148.81
रथं मातलिना कॢप्तं देवराजस्य दुर्जयम् यमो महिषमास्थाय सेनाग्रे समवर्तत
rathaṃ mātalinā kḷptaṃ devarājasya durjayam yamo mahiṣamāsthāya senāgre samavartata
148.82
चण्डकिंकरवृन्देन सर्वतः परिवारितः कल्पकालोद्धतज्वालापूरिताम्बरलोचनः
caṇḍakiṃkaravṛndena sarvataḥ parivāritaḥ kalpakāloddhatajvālāpūritāmbaralocanaḥ
148.83
हुताशनश्छागरूढः शक्तिहस्तो व्यवस्थितः पवनो ऽङ्कुशपाणिस्तु विस्तारितमहाजवः
hutāśanaśchāgarūḍhaḥ śaktihasto vyavasthitaḥ pavano 'ṅkuśapāṇistu vistāritamahājavaḥ
148.84
भुजगेन्द्रसमारूढो जलेशो भगवान्स्वयम् नरयुक्तरथे देवो राक्षसेशो वियच्चरः
bhujagendrasamārūḍho jaleśo bhagavānsvayam narayuktarathe devo rākṣaseśo viyaccaraḥ
148.85
तीक्ष्णखड्गयुतो भीमः समरे समवस्थितः महासिंहरवो देवो धनाध्यक्षो गदायुधः
tīkṣṇakhaḍgayuto bhīmaḥ samare samavasthitaḥ mahāsiṃharavo devo dhanādhyakṣo gadāyudhaḥ
148.86
चन्द्रादित्यावश्विनौ च चतुरङ्गबलान्वितौ राजभिः सहितास्तस्थुर् गन्धर्वा हेमभूषणाः
candrādityāvaśvinau ca caturaṅgabalānvitau rājabhiḥ sahitāstasthur gandharvā hemabhūṣaṇāḥ
148.87
हेमपीतोत्तरासङ्गाश् चित्रवर्मरथायुधाः नाकपृष्ठशिखण्डास्तु वैडूर्यमकरध्वजाः
hemapītottarāsaṅgāś citravarmarathāyudhāḥ nākapṛṣṭhaśikhaṇḍāstu vaiḍūryamakaradhvajāḥ
148.88
जपारक्तोत्तरासङ्गा राक्षसा रक्तमूर्धजाः गृध्रध्वजा महावीर्या निर्मलायोविभूषणाः
japāraktottarāsaṅgā rākṣasā raktamūrdhajāḥ gṛdhradhvajā mahāvīryā nirmalāyovibhūṣaṇāḥ
148.89
मुसलासिगदाहस्ता रथे चोष्णीषदंशिताः महामेघरवा नागा भीमोल्काशनिहेतयः
musalāsigadāhastā rathe coṣṇīṣadaṃśitāḥ mahāmegharavā nāgā bhīmolkāśanihetayaḥ
148.90
यक्षाः कृष्णाम्बरभृतो भीमबाणधनुर्धराः ताम्रोलूकध्वजा रौद्रा हेमरत्नविभूषणाः
yakṣāḥ kṛṣṇāmbarabhṛto bhīmabāṇadhanurdharāḥ tāmrolūkadhvajā raudrā hemaratnavibhūṣaṇāḥ
148.91
द्वीपिचर्मोत्तरासङ्गं निशाचरबलं बभौ गार्ध्रपत्त्रध्वजप्रायम् अस्थिभूषणभूषितम्
dvīpicarmottarāsaṅgaṃ niśācarabalaṃ babhau gārdhrapattradhvajaprāyam asthibhūṣaṇabhūṣitam
148.92
मुसलायुधदुष्प्रेक्ष्यं नानाप्राणिमहारवम् किंनराः श्वेतवसनाः सितपत्त्रिपताकिनः
musalāyudhaduṣprekṣyaṃ nānāprāṇimahāravam kiṃnarāḥ śvetavasanāḥ sitapattripatākinaḥ
148.93
मत्तेभवाहनप्रायास् तीक्ष्णतोमरहेतयः मुक्ताजालपरिष्कारो हंसो रजतनिर्मितः
mattebhavāhanaprāyās tīkṣṇatomarahetayaḥ muktājālapariṣkāro haṃso rajatanirmitaḥ
148.94
केतुर्जलाधिनाथस्य भीमधूमध्वजानलः पद्मरागमहारत्नविटपं धनदस्य तु
keturjalādhināthasya bhīmadhūmadhvajānalaḥ padmarāgamahāratnaviṭapaṃ dhanadasya tu
148.95
ध्वजं समुच्छ्रितं भाति गन्तुकाममिवाम्बरम् वृकेण काष्ठलोहेन यमस्यासीन्महाध्वजः
dhvajaṃ samucchritaṃ bhāti gantukāmamivāmbaram vṛkeṇa kāṣṭhalohena yamasyāsīnmahādhvajaḥ
148.96
राक्षसेशस्य केतोर्वै प्रेतस्य मुखमाबभौ हेमसिंहध्वजौ देवौ चन्द्रार्कावमितद्युती
rākṣaseśasya ketorvai pretasya mukhamābabhau hemasiṃhadhvajau devau candrārkāvamitadyutī
148.97
कुम्भेन रत्नचित्रेण केतुर् अश्विनयोर् अभूत् हेममातंगरचितं चित्ररत्नपरिष्कृतम्
kumbhena ratnacitreṇa ketur aśvinayor abhūt hemamātaṃgaracitaṃ citraratnapariṣkṛtam
148.98
ध्वजं शतक्रतोरासीत् सितचामरमण्डितम् सनागयक्षगन्धर्वम् अहोरगनिशाचरा
dhvajaṃ śatakratorāsīt sitacāmaramaṇḍitam sanāgayakṣagandharvam ahoraganiśācarā
148.99
सेना सा देवराजस्य दुर्जया भुवनत्रये कोटयस्तास् त्रयस्त्रिंशद् देवदेवनिकायिनाम्
senā sā devarājasya durjayā bhuvanatraye koṭayastās trayastriṃśad devadevanikāyinām
148.100
हिमाचलाभे सितकर्णचामरे सुवर्णपद्मामलसुन्दरस्रजि कृताभिरागोज्ज्वलकुङ्कुमाङ्कुरे कपोललीलालिकदम्बसंकुले
himācalābhe sitakarṇacāmare suvarṇapadmāmalasundarasraji kṛtābhirāgojjvalakuṅkumāṅkure kapolalīlālikadambasaṃkule
148.101
स्थितस्तदैरावतनामकुञ्जरे महाबलश्चित्रविभूषणाम्बरः विशालवस्त्रांशुवितानभूषितः प्रकीर्णकेयूरभुजाग्रमण्डलः सहस्रदृग्बन्दिसहस्रसंस्तुतस् त्रिविष्टपे ऽशोभत पाकशासनः
sthitastadairāvatanāmakuñjare mahābalaścitravibhūṣaṇāmbaraḥ viśālavastrāṃśuvitānabhūṣitaḥ prakīrṇakeyūrabhujāgramaṇḍalaḥ sahasradṛgbandisahasrasaṃstutas triviṣṭape 'śobhata pākaśāsanaḥ
148.102
तुरंगमातंगबलौघसंकुला सितातपत्रध्वजराजिशालिनी चमूश्च सा दुर्जयपत्त्रिसंतता विभाति नानायुधयोधदुस्तरा
turaṃgamātaṃgabalaughasaṃkulā sitātapatradhvajarājiśālinī camūśca sā durjayapattrisaṃtatā vibhāti nānāyudhayodhadustarā
Chapter 149
149.1
मत्स्य-पुराण 149 सुरासुराणां सम्मर्दस् तस्मिन्नत्यन्तदारुणे तुमुलो ऽतिमहानासीत् सेनयोरुभयोरपि
matsya-purāṇa 149 surāsurāṇāṃ sammardas tasminnatyantadāruṇe tumulo 'timahānāsīt senayorubhayorapi
149.2
गर्जतां देवदैत्यानां शङ्खभेरीरवेण च तूर्याणां चैव निर्घोषैर् मातंगानां च बृंहितैः
garjatāṃ devadaityānāṃ śaṅkhabherīraveṇa ca tūryāṇāṃ caiva nirghoṣair mātaṃgānāṃ ca bṛṃhitaiḥ
149.3
ह्वेषतां हयवृन्दानां रथनेमिस्वनेन च ज्याघोषेण च शूराणां तुमुलो ऽतिमहानभूत्
hveṣatāṃ hayavṛndānāṃ rathanemisvanena ca jyāghoṣeṇa ca śūrāṇāṃ tumulo 'timahānabhūt
149.4
समासाद्योभये सेने परस्परजयैषिणाम् रोषेणातिपरीतानां त्यक्तजीवितचेतसाम्
samāsādyobhaye sene parasparajayaiṣiṇām roṣeṇātiparītānāṃ tyaktajīvitacetasām
149.5
समासाद्य तु ते ऽन्योन्यं प्रक्रमेण विलोमतः रथेनासक्तपादातो रथेन च तुरंगमः
samāsādya tu te 'nyonyaṃ prakrameṇa vilomataḥ rathenāsaktapādāto rathena ca turaṃgamaḥ
149.6
हस्ती पदातिसंयुक्तो रथिना च क्वचिद्रथी मातंगेनापरो हस्ती तुरंगैर्बहुभिर्गजः
hastī padātisaṃyukto rathinā ca kvacidrathī mātaṃgenāparo hastī turaṃgairbahubhirgajaḥ
149.7
पदातिरेको बहुभिर् गजैर्मत्तैश्च युज्यते ततः प्रासाशनिगदाभिन्दिपालपरश्वधैः
padātireko bahubhir gajairmattaiśca yujyate tataḥ prāsāśanigadābhindipālaparaśvadhaiḥ
149.8
शक्तिभिः पट्टिशैः शूलैर् मुद्गरैः कुणपैर्गडैः चक्रैश्च शङ्कुभिश्चैव तोमरैरङ्कुशैः सितैः
śaktibhiḥ paṭṭiśaiḥ śūlair mudgaraiḥ kuṇapairgaḍaiḥ cakraiśca śaṅkubhiścaiva tomarairaṅkuśaiḥ sitaiḥ
149.9
कर्णिनालीकनाराचवत्सदन्तार्धचन्द्रकैः भल्लैश्च शतपत्त्रैश्च शुकतुण्डैश्च निर्मलैः
karṇinālīkanārācavatsadantārdhacandrakaiḥ bhallaiśca śatapattraiśca śukatuṇḍaiśca nirmalaiḥ
149.10
वृष्टिरत्यद्भुताकारा गगने समदृश्यत संप्रच्छाद्य दिशः सर्वास् तमोमयमिवाकरोत्
vṛṣṭiratyadbhutākārā gagane samadṛśyata saṃpracchādya diśaḥ sarvās tamomayamivākarot
149.11
न प्राज्ञायत ते ऽन्योन्यं तस्मिंस्तमसि संकुले अलक्ष्यं विसृजन्तस्ते हेतिसंघातमुद्धतम्
na prājñāyata te 'nyonyaṃ tasmiṃstamasi saṃkule alakṣyaṃ visṛjantaste hetisaṃghātamuddhatam
149.12
पतितं सेनयोर्मध्ये निरीक्षन्ते परस्परम् ततो ध्वजैर्भुजैश्छत्त्रैः शिरोभिश्च सकुण्डलैः
patitaṃ senayormadhye nirīkṣante parasparam tato dhvajairbhujaiśchattraiḥ śirobhiśca sakuṇḍalaiḥ
149.13
गजैस्तुरंगैः पादातैः पतद्भिः पतितैरपि आकाशसरसो भ्रष्टैः पङ्कजैरिव भूः स्तृता
gajaisturaṃgaiḥ pādātaiḥ patadbhiḥ patitairapi ākāśasaraso bhraṣṭaiḥ paṅkajairiva bhūḥ stṛtā
149.14
भग्नदन्ता भिन्नकुम्भाश् छिन्नदीर्घमहाकराः गजाः शलनिभाः पेतुर् धरण्यां रुधिरस्रवाः
bhagnadantā bhinnakumbhāś chinnadīrghamahākarāḥ gajāḥ śalanibhāḥ petur dharaṇyāṃ rudhirasravāḥ
149.15
भग्नेषादण्डचक्राक्षा रथाश्च शकलीकृताः पेतुः शकलतां यातास् तुरंगाश्च सहस्रशः
bhagneṣādaṇḍacakrākṣā rathāśca śakalīkṛtāḥ petuḥ śakalatāṃ yātās turaṃgāśca sahasraśaḥ
149.16
ततो ऽसृघ्रददुस्तारा पृथिवी समजायत नद्यश्च रुधिरावर्ता हर्षदाः पिशिताशिनाम् वेतालाक्रीडमभवत् तत्संकुलरणाजिरम्
tato 'sṛghradadustārā pṛthivī samajāyata nadyaśca rudhirāvartā harṣadāḥ piśitāśinām vetālākrīḍamabhavat tatsaṃkularaṇājiram
Chapter 150 (part 1/2)
150.1
मत्स्य-पुराण 150 अथ ग्रसनमालोक्य यमः क्रोधविमूर्छितः ववर्ष शरवर्षेण विशेषेणाग्निवर्चसा
matsya-purāṇa 150 atha grasanamālokya yamaḥ krodhavimūrchitaḥ vavarṣa śaravarṣeṇa viśeṣeṇāgnivarcasā
150.2
स विद्धो बहुभिर्बाणैर् ग्रसनो ऽतिपराक्रमः कृतप्रतिकृताकाङ्क्षी धनुरानम्य भैरवम्
sa viddho bahubhirbāṇair grasano 'tiparākramaḥ kṛtapratikṛtākāṅkṣī dhanurānamya bhairavam
150.3
शतैः पञ्चभिरत्युग्रैः शराणां यममर्दयत् स विचिन्त्य यमो बाणान् ग्रसनस्यातिपौरुषम्
śataiḥ pañcabhiratyugraiḥ śarāṇāṃ yamamardayat sa vicintya yamo bāṇān grasanasyātipauruṣam
150.4
बाणवृष्टिभिरुग्राभिर् यमो ग्रसनमर्दयत् कृतान्तशरवृष्टिं तां वियति प्रतिसर्पिणीम्
bāṇavṛṣṭibhirugrābhir yamo grasanamardayat kṛtāntaśaravṛṣṭiṃ tāṃ viyati pratisarpiṇīm
150.5
चिछेद शरवर्षेण ग्रसनो दानवेश्वरः विफलां तां समालोक्य यमस्तां शरसंततिम्
cicheda śaravarṣeṇa grasano dānaveśvaraḥ viphalāṃ tāṃ samālokya yamastāṃ śarasaṃtatim
150.6
स विचिन्त्य शरव्रातं ग्रसनस्य रथं प्रति चिक्षेप मुद्गरं घोरं तरसा तस्य चान्तकः
sa vicintya śaravrātaṃ grasanasya rathaṃ prati cikṣepa mudgaraṃ ghoraṃ tarasā tasya cāntakaḥ
150.7
स तं मुद्गरम् आयान्तम् उत्प्लुत्य गगनस्थितम् जग्राह वामहस्तेन याम्यं दानवनन्दनः
sa taṃ mudgaram āyāntam utplutya gaganasthitam jagrāha vāmahastena yāmyaṃ dānavanandanaḥ
150.8
तमेव मुद्गरं गृह्य यमस्य महिषं रुषा पातयामास वेगेन स पपात महीतले
tameva mudgaraṃ gṛhya yamasya mahiṣaṃ ruṣā pātayāmāsa vegena sa papāta mahītale
150.9
उत्प्लुत्याथ यमस्तस्मान् महिषान्निष्पतिष्यतः प्रासेन ताडयामास ग्रसनं वदने दृढम्
utplutyātha yamastasmān mahiṣānniṣpatiṣyataḥ prāsena tāḍayāmāsa grasanaṃ vadane dṛḍham
150.10
स तु प्रासप्रहारेण मूर्छितो न्यपतद्भुवि ग्रसनं पतितं दृष्ट्वा जम्भो भीमपराक्रमः
sa tu prāsaprahāreṇa mūrchito nyapatadbhuvi grasanaṃ patitaṃ dṛṣṭvā jambho bhīmaparākramaḥ
150.11
यमस्य भिन्दिपालेन प्रहारमकरोद्धृदि यमस्तेन प्रहारेण सुस्राव रुधिरं मुखात्
yamasya bhindipālena prahāramakaroddhṛdi yamastena prahāreṇa susrāva rudhiraṃ mukhāt
150.12
कृतान्तं मर्दितं दृष्ट्वा गदापाणिर्धनाधिपः वृतो यक्षायुतशतैर् जम्भं प्रत्युद्ययौ रुषा
kṛtāntaṃ marditaṃ dṛṣṭvā gadāpāṇirdhanādhipaḥ vṛto yakṣāyutaśatair jambhaṃ pratyudyayau ruṣā
150.13
जम्भो रुषा तम् आयान्तं दानवानीकसंवृतः उवाच प्राज्ञो वाक्यं तु यथा स्निग्धेन भाषितम्
jambho ruṣā tam āyāntaṃ dānavānīkasaṃvṛtaḥ uvāca prājño vākyaṃ tu yathā snigdhena bhāṣitam
150.14
ग्रसनो लब्धसंज्ञो ऽथ यमस्य प्राहिणोद्गदाम् मणिहेमपरिष्कारां गुर्वीम् अरिविमर्दिनीम्
grasano labdhasaṃjño 'tha yamasya prāhiṇodgadām maṇihemapariṣkārāṃ gurvīm arivimardinīm
150.15
तामप्रतर्क्यां सम्प्रेक्ष्य गदां महिषवाहनः गदायाः प्रतिघातार्थं जगद्दलनभैरवम्
tāmapratarkyāṃ samprekṣya gadāṃ mahiṣavāhanaḥ gadāyāḥ pratighātārthaṃ jagaddalanabhairavam
150.16
दण्डं मुमोच कोपेन ज्वालामालासमाकुलम् स गदां वियति प्राप्य ररासाम्बुधरो यथा
daṇḍaṃ mumoca kopena jvālāmālāsamākulam sa gadāṃ viyati prāpya rarāsāmbudharo yathā
150.17
संघट्टमभवत्ताभ्यां शैलाभ्यामिव दुःसहम् ताभ्यां निष्पेषनिर्ह्रादजडीकृतदिगन्तरम्
saṃghaṭṭamabhavattābhyāṃ śailābhyāmiva duḥsaham tābhyāṃ niṣpeṣanirhrādajaḍīkṛtadigantaram
150.18
जगद् व्याकुलतां यातं प्रलयागमशङ्कया क्षणात्प्रशान्तनिर्ह्रादं ज्वलदुल्कासमाचितम्
jagad vyākulatāṃ yātaṃ pralayāgamaśaṅkayā kṣaṇātpraśāntanirhrādaṃ jvaladulkāsamācitam
150.19
निष्पेषणे तयोर्भीमम् अभूद्गगनगोचरम् निहत्याथ गदां दण्डस् ततो ग्रसनमूर्धनि
niṣpeṣaṇe tayorbhīmam abhūdgaganagocaram nihatyātha gadāṃ daṇḍas tato grasanamūrdhani
150.20
हृत्वा श्रियमिवानर्थो दुर्वृत्तस्यापतद्दृढः स तु तेन प्रहारेण दृष्ट्वा सतिमिरा दिशः
hṛtvā śriyamivānartho durvṛttasyāpataddṛḍhaḥ sa tu tena prahāreṇa dṛṣṭvā satimirā diśaḥ
150.21
पपात भूमौ निःसंज्ञो भूमिरेणुविभूषितः ततो हाहारवो घोरः सेनयोरुभयोरभूत्
papāta bhūmau niḥsaṃjño bhūmireṇuvibhūṣitaḥ tato hāhāravo ghoraḥ senayorubhayorabhūt
150.22
ततो मुहूर्तमात्रेण ग्रसनः प्राप्य चेतनाम् अपश्यत्स्वां तनुं ध्वस्तां विलोलाभरणाम्बराम्
tato muhūrtamātreṇa grasanaḥ prāpya cetanām apaśyatsvāṃ tanuṃ dhvastāṃ vilolābharaṇāmbarām
150.23
स चापि चिन्तयामास कृते प्रतिकृतिक्रियाम् मद्विधे वस्तुनि पुंसि प्रभोः परिभवोदयात्
sa cāpi cintayāmāsa kṛte pratikṛtikriyām madvidhe vastuni puṃsi prabhoḥ paribhavodayāt
150.24
मय्याश्रितानि सैन्यानि जिते मयि विनाशिता असंभावित एवास्तु जनः स्वच्छन्दचेष्टितः
mayyāśritāni sainyāni jite mayi vināśitā asaṃbhāvita evāstu janaḥ svacchandaceṣṭitaḥ
150.25
न तु व्यर्थशतोद्घुष्टसंभावितधनो नरः एवं संचिन्त्य वेगेन समुत्तस्थौ महाबलः
na tu vyarthaśatodghuṣṭasaṃbhāvitadhano naraḥ evaṃ saṃcintya vegena samuttasthau mahābalaḥ
150.26
मुद्गरं कालदण्डाभं गृहीत्वा गिरिसंनिभः ग्रसनो घोरसंकल्पः संदष्टौष्ठपुटच्छदः
mudgaraṃ kāladaṇḍābhaṃ gṛhītvā girisaṃnibhaḥ grasano ghorasaṃkalpaḥ saṃdaṣṭauṣṭhapuṭacchadaḥ
150.27
रथेन त्वरितो गच्छन् नाससादान्तकं रणे समासाद्य यमं युद्धे ग्रसनो भ्राम्य मुद्गरम्
rathena tvarito gacchan nāsasādāntakaṃ raṇe samāsādya yamaṃ yuddhe grasano bhrāmya mudgaram
150.28
वेगेन महता रौद्रं चिक्षेप यममूर्धनि विलोक्य मुद्गरं दीप्तं यमः संभ्रान्तलोचनः
vegena mahatā raudraṃ cikṣepa yamamūrdhani vilokya mudgaraṃ dīptaṃ yamaḥ saṃbhrāntalocanaḥ
150.29
वञ्चयामास दुर्धर्षं मुद्गरं स महाबलः तस्मिन्नपसृते दूरं चण्डानां भीमकर्मणाम्
vañcayāmāsa durdharṣaṃ mudgaraṃ sa mahābalaḥ tasminnapasṛte dūraṃ caṇḍānāṃ bhīmakarmaṇām
150.30
याम्यानां किंकराणां तु सहस्रं निष्पिपेष ह ततस्तां निहतां दृष्ट्वा घोरां किंकरवाहिनीम्
yāmyānāṃ kiṃkarāṇāṃ tu sahasraṃ niṣpipeṣa ha tatastāṃ nihatāṃ dṛṣṭvā ghorāṃ kiṃkaravāhinīm
150.31
अगमत्परमं क्षोभं नानाप्रहरणोद्यतः ग्रसनस्तु समालोक्य तां किंकरमयीं चमूम्
agamatparamaṃ kṣobhaṃ nānāpraharaṇodyataḥ grasanastu samālokya tāṃ kiṃkaramayīṃ camūm
150.32
मेने यमसहस्राणि सृष्टानि यममायया निग्राह्य ग्रसनः सेनां विसृजन्नस्त्रवृष्टयः
mene yamasahasrāṇi sṛṣṭāni yamamāyayā nigrāhya grasanaḥ senāṃ visṛjannastravṛṣṭayaḥ
150.33
कल्पान्तघोरसंकाशो बभूव क्रोधमूर्छितः कांश्चिद्बिभेद शूलेन कांश्चिद्बाणैरजिह्मगैः
kalpāntaghorasaṃkāśo babhūva krodhamūrchitaḥ kāṃścidbibheda śūlena kāṃścidbāṇairajihmagaiḥ
150.34
कांश्चित् पिपेष गदया कांश्च मुद्गरवृष्टिभिः केचित्प्रासप्रहारैश्च दारुणैस्ताडितास्तदा
kāṃścit pipeṣa gadayā kāṃśca mudgaravṛṣṭibhiḥ kecitprāsaprahāraiśca dāruṇaistāḍitāstadā
150.35
अपरे बहुशस्तस्य ललम्बुर्बाहुमण्डले शिलाभिरपरे जघ्नुर् द्रुमैरन्यैर्महोच्छ्रयैः
apare bahuśastasya lalamburbāhumaṇḍale śilābhirapare jaghnur drumairanyairmahocchrayaiḥ
150.36
तस्यापरे तु गात्रेषु दशनैरप्यदंशयन् अपरे मुष्टिभिः पृष्ठं किंकराः प्रहरन्ति च
tasyāpare tu gātreṣu daśanairapyadaṃśayan apare muṣṭibhiḥ pṛṣṭhaṃ kiṃkarāḥ praharanti ca
150.37
अभिद्रुतस्तथा घोरैर् ग्रसनः क्रोधमूर्छितः उत्सृज्य गात्रं भूपृष्ठे निष्पिपेष सहस्रशः
abhidrutastathā ghorair grasanaḥ krodhamūrchitaḥ utsṛjya gātraṃ bhūpṛṣṭhe niṣpipeṣa sahasraśaḥ
150.38
कांश्चिदुत्थाय मुष्टिभिर् जघ्ने किंकरसंश्रयान् स तु किंकरयुद्धेन ग्रसनः श्रममाप्तवान्
kāṃścidutthāya muṣṭibhir jaghne kiṃkarasaṃśrayān sa tu kiṃkarayuddhena grasanaḥ śramamāptavān
150.39
तमालोक्य यमः श्रान्तं निहतां च स्ववाहिनीम् आजगाम समुद्यम्य दण्डं महिषवाहनः
tamālokya yamaḥ śrāntaṃ nihatāṃ ca svavāhinīm ājagāma samudyamya daṇḍaṃ mahiṣavāhanaḥ
150.40
ग्रसनस्तु समायान्तम् आजघ्ने गदयोरसि अचिन्तयित्वा तत्कर्म ग्रसनस्यान्तको ऽरिहा
grasanastu samāyāntam ājaghne gadayorasi acintayitvā tatkarma grasanasyāntako 'rihā
150.41
जघ्ने रथस्य मूर्धन्यान् व्याघ्रान्दण्डेन कोपनः स रथो दण्डमथितैर् व्याघ्रैरर्धैर् विकृष्यते
jaghne rathasya mūrdhanyān vyāghrāndaṇḍena kopanaḥ sa ratho daṇḍamathitair vyāghrairardhair vikṛṣyate
150.42
संशयः पुरुषस्येव चित्तं दैत्यस्य तद्रथम् समुत्सृज्य रथं दैत्यः पदातिर्धरणीं गतः
saṃśayaḥ puruṣasyeva cittaṃ daityasya tadratham samutsṛjya rathaṃ daityaḥ padātirdharaṇīṃ gataḥ
150.43
यमं भुजाभ्यामादाय योधयामास दानवः यमो ऽपि शस्त्राण्युत्सृज्य बाहुयुद्धेष्ववर्तत
yamaṃ bhujābhyāmādāya yodhayāmāsa dānavaḥ yamo 'pi śastrāṇyutsṛjya bāhuyuddheṣvavartata
150.44
ग्रसनः कटिवस्त्रैस्तु यमं गुह्य बलोद्धतः भ्रामयामास वेगेन प्रचित्तमिव सम्भ्रमः
grasanaḥ kaṭivastraistu yamaṃ guhya baloddhataḥ bhrāmayāmāsa vegena pracittamiva sambhramaḥ
150.45
यमो ऽपि कण्ठे ऽवष्टभ्य दैत्यं बाहुयुगेन तु वेगेन भ्रामयामास समुत्कृष्य महीतलात्
yamo 'pi kaṇṭhe 'vaṣṭabhya daityaṃ bāhuyugena tu vegena bhrāmayāmāsa samutkṛṣya mahītalāt
150.46
ततो मुष्टिभिरन्योन्यं निर्दयौ तौ निजघ्नतुः दैत्येन्द्रस्यातिकायत्वात् ततः श्रान्तभुजो यमः
tato muṣṭibhiranyonyaṃ nirdayau tau nijaghnatuḥ daityendrasyātikāyatvāt tataḥ śrāntabhujo yamaḥ
150.47
स्कन्धे निधाय दैत्यस्य मुखं विश्रान्तिमैच्छत तमालक्ष्य ततो दैत्यः श्रान्तमन्तकमोजसा
skandhe nidhāya daityasya mukhaṃ viśrāntimaicchata tamālakṣya tato daityaḥ śrāntamantakamojasā
150.48
निष्पिपेष महीपृष्ठे बहुशः पार्ष्णिपाणिभिः यावद्यमस्य वदनात् सुस्राव रुधिरं बहु
niṣpipeṣa mahīpṛṣṭhe bahuśaḥ pārṣṇipāṇibhiḥ yāvadyamasya vadanāt susrāva rudhiraṃ bahu
150.49
निर्जीवितं यमं दृष्ट्वा ततः संत्यज्य दानवः जयं प्राप्योद्धतं दैत्यो नादं मुक्त्वा महास्वनः
nirjīvitaṃ yamaṃ dṛṣṭvā tataḥ saṃtyajya dānavaḥ jayaṃ prāpyoddhataṃ daityo nādaṃ muktvā mahāsvanaḥ
150.50
स्वयं सैन्यं समासाद्य तस्थौ गिरिरिवाचलः धनाधिपस्य जम्भेन सायकैर्मर्मभेदिभिः
svayaṃ sainyaṃ samāsādya tasthau giririvācalaḥ dhanādhipasya jambhena sāyakairmarmabhedibhiḥ
150.51
दिशो ऽवरुद्धाः क्रुद्धेन सैन्यं चास्य निकृन्तितम् ततः क्रोधपरीतस्तु धनेशो जम्भदानवम्
diśo 'varuddhāḥ kruddhena sainyaṃ cāsya nikṛntitam tataḥ krodhaparītastu dhaneśo jambhadānavam
150.52
हृदि विव्याध बाणानां सहस्रेणाग्निवर्चसाम् सारथिं च शतेनाजौ ध्वजं दशभिरेव च
hṛdi vivyādha bāṇānāṃ sahasreṇāgnivarcasām sārathiṃ ca śatenājau dhvajaṃ daśabhireva ca
150.53
हस्तौ च पञ्चसप्तत्या मार्गणैर्दशभिर्धनुः मार्गणैर् बर्हिपत्त्राङ्गैस् तैलधौतैरजिह्मगैः
hastau ca pañcasaptatyā mārgaṇairdaśabhirdhanuḥ mārgaṇair barhipattrāṅgais tailadhautairajihmagaiḥ
150.54
सिंहमेकेन तं तीक्ष्णैर् विव्याध दशभिः शरैः जम्भस्तु कर्म तद्दृष्ट्वा धनेशस्यातिदुष्करम्
siṃhamekena taṃ tīkṣṇair vivyādha daśabhiḥ śaraiḥ jambhastu karma taddṛṣṭvā dhaneśasyātiduṣkaram
150.55
हृदि धैर्यं समालम्ब्य किंचित्संत्रस्तमानसः जग्राह निशितान्बाणाञ् छत्रुमर्मविभेदिनः
hṛdi dhairyaṃ samālambya kiṃcitsaṃtrastamānasaḥ jagrāha niśitānbāṇāñ chatrumarmavibhedinaḥ
150.56
आकर्णाकृष्टचापस्तु जम्भः क्रोधपरिप्लुतः विव्याध धनदं तीक्ष्णैः शरैर्वक्षसि दानवः
ākarṇākṛṣṭacāpastu jambhaḥ krodhapariplutaḥ vivyādha dhanadaṃ tīkṣṇaiḥ śarairvakṣasi dānavaḥ
150.57
सारथिं चास्य बाणेन दृढेनाभ्यहनद्धृदि चिछेद ज्यामथैकेन तैलधौतेन दानवः
sārathiṃ cāsya bāṇena dṛḍhenābhyahanaddhṛdi cicheda jyāmathaikena tailadhautena dānavaḥ
150.58
ततस्तु निशितैर्बाणैर् दारुणैर् मर्मभेदिभिः विव्याधोरसि वित्तेशं दशभिः क्रूरकर्मकृत्
tatastu niśitairbāṇair dāruṇair marmabhedibhiḥ vivyādhorasi vitteśaṃ daśabhiḥ krūrakarmakṛt
150.59
मोहं परमतो गच्छन् दृढविद्धो हि वित्तपः स क्षणाद्धैर्यमालम्ब्य धनुराकृष्य भैरवम्
mohaṃ paramato gacchan dṛḍhaviddho hi vittapaḥ sa kṣaṇāddhairyamālambya dhanurākṛṣya bhairavam
150.60
किरन्बाणसहस्राणि निशितानि धनाधिपः दिशः खं विदिशो भूमीर् अनीकान्यसुरस्य च
kiranbāṇasahasrāṇi niśitāni dhanādhipaḥ diśaḥ khaṃ vidiśo bhūmīr anīkānyasurasya ca
150.61
पूरयामास वेगेन संछाद्य रविमण्डलम् जम्भो ऽपि परमेकैकं शरैर्बहुभिराहवे
pūrayāmāsa vegena saṃchādya ravimaṇḍalam jambho 'pi paramekaikaṃ śarairbahubhirāhave
150.62
चिछेद लघुसंधानो धनेशस्यातिपौरुषात् ततो धनेशः संक्रुद्धो दानवेन्द्रस्य कर्मणा
cicheda laghusaṃdhāno dhaneśasyātipauruṣāt tato dhaneśaḥ saṃkruddho dānavendrasya karmaṇā
150.63
व्यधमत्तस्य सैन्यानि नानासायकवृष्टिभिः तद्दृष्ट्वा दुष्कृतं कर्म धनाध्यक्षस्य दानवः
vyadhamattasya sainyāni nānāsāyakavṛṣṭibhiḥ taddṛṣṭvā duṣkṛtaṃ karma dhanādhyakṣasya dānavaḥ
150.64
गृहीत्वा मुद्गरं भीमम् आयसं हेमभूषितम् धनदानुचरान्यक्षान् निष्पिपेष सहस्रशः
gṛhītvā mudgaraṃ bhīmam āyasaṃ hemabhūṣitam dhanadānucarānyakṣān niṣpipeṣa sahasraśaḥ
150.65
ते वध्यमाना दैत्येन मुञ्चन्तो भैरवान्रवान् रथं धनपतेः सर्वे परिवार्य व्यवस्थिताः
te vadhyamānā daityena muñcanto bhairavānravān rathaṃ dhanapateḥ sarve parivārya vyavasthitāḥ
150.66
दृष्ट्वा तानर्दितान्देवः शूलं जग्राह दारुणम् तेन दैत्यसहस्राणि सूदयामास सत्वरः
dṛṣṭvā tānarditāndevaḥ śūlaṃ jagrāha dāruṇam tena daityasahasrāṇi sūdayāmāsa satvaraḥ
150.67
क्षीयमाणेषु दैत्येषु दानवः क्रोधमूर्छितः जग्राह परशुं दैत्यो मर्दनं दैत्यविद्विषाम्
kṣīyamāṇeṣu daityeṣu dānavaḥ krodhamūrchitaḥ jagrāha paraśuṃ daityo mardanaṃ daityavidviṣām
150.68
स तेन शितधारेण धनभर्तुर् महारथम् चिछेद शतशो दैत्यो ह्य् आखुः स्निग्धमिवाम्बरम्
sa tena śitadhāreṇa dhanabhartur mahāratham cicheda śataśo daityo hy ākhuḥ snigdhamivāmbaram
150.69
पदातिरथ वित्तेशो गदामादाय भैरवीम् महाहवविमर्देषु दृप्तशत्रुविनाशिनीम्
padātiratha vitteśo gadāmādāya bhairavīm mahāhavavimardeṣu dṛptaśatruvināśinīm
150.70
अधृष्यां सर्वभूतानां बहुवर्षगणार्चिताम् नानाचन्दनदिग्धाङ्गां दिव्यपुष्पविवासिताम्
adhṛṣyāṃ sarvabhūtānāṃ bahuvarṣagaṇārcitām nānācandanadigdhāṅgāṃ divyapuṣpavivāsitām
150.71
निर्मलायोमयीं गुर्वीम् अमोघां हेमभूषणाम् चिक्षेप मूर्ध्नि संक्रुद्धो जम्भस्य तु धनाधिपः
nirmalāyomayīṃ gurvīm amoghāṃ hemabhūṣaṇām cikṣepa mūrdhni saṃkruddho jambhasya tu dhanādhipaḥ
150.72
आयान्तीं तां समालोक्य तडित्संघातमण्डिताम् दैत्यो गदाभिघातार्थं शस्त्रवृष्टिं मुमोच ह
āyāntīṃ tāṃ samālokya taḍitsaṃghātamaṇḍitām daityo gadābhighātārthaṃ śastravṛṣṭiṃ mumoca ha
150.73
चक्राणि कुणपान्प्रासान् भुशुण्डीः पट्टिशानपि हेमकेयूरनद्धाभ्यां बाहुभ्यां चण्डविक्रमः
cakrāṇi kuṇapānprāsān bhuśuṇḍīḥ paṭṭiśānapi hemakeyūranaddhābhyāṃ bāhubhyāṃ caṇḍavikramaḥ
150.74
व्यर्थीकृत्य तु तान्सर्वान् आयुधान्दैत्यवक्षसि प्रस्फुरन्ती पपातोग्रा महोल्केवाद्रिकन्दरे
vyarthīkṛtya tu tānsarvān āyudhāndaityavakṣasi prasphurantī papātogrā maholkevādrikandare
150.75
स तयाभिहतो गाढं पपात रथकूबरे स्रोतोभिश्चास्य रुधिरं सुस्राव गतचेतसः
sa tayābhihato gāḍhaṃ papāta rathakūbare srotobhiścāsya rudhiraṃ susrāva gatacetasaḥ
150.76
जम्भं तु निहतं मत्वा कुजम्भो भैरवस्वनः धनाधिपस्य संक्रुद्धो वाक्येनातीव कोपितः
jambhaṃ tu nihataṃ matvā kujambho bhairavasvanaḥ dhanādhipasya saṃkruddho vākyenātīva kopitaḥ
150.77
चक्रे बाणमयं जालं दिक्षु यक्षाधिपस्य तु चिछेद बाणजालं तद् अर्धचन्द्रैः शितैस्ततः
cakre bāṇamayaṃ jālaṃ dikṣu yakṣādhipasya tu cicheda bāṇajālaṃ tad ardhacandraiḥ śitaistataḥ
150.78
मुमोच शरवृष्टिं तु तस्मै यक्षाधिपो बली स तं दैत्यः शरव्रातं चिछेद निशितैः शरैः
mumoca śaravṛṣṭiṃ tu tasmai yakṣādhipo balī sa taṃ daityaḥ śaravrātaṃ cicheda niśitaiḥ śaraiḥ
150.79
व्यर्थीकृतां तु तां दृष्ट्वा शरवृष्टिं धनाधिपः शक्तिं जग्राह दुर्धर्षां हेमघण्टाट्टहासिनीम्
vyarthīkṛtāṃ tu tāṃ dṛṣṭvā śaravṛṣṭiṃ dhanādhipaḥ śaktiṃ jagrāha durdharṣāṃ hemaghaṇṭāṭṭahāsinīm
150.80
बाहुना रत्नकेयूरकान्तिसंतानहासिना स तां निरूप्य वेगेन कुजम्भाय मुमोच ह
bāhunā ratnakeyūrakāntisaṃtānahāsinā sa tāṃ nirūpya vegena kujambhāya mumoca ha
150.81
सा कुजम्भस्य हृदयं दारयामास दारुणम् वित्तेहा स्वल्पसत्त्वस्य पुरुषस्येव भाविता
sā kujambhasya hṛdayaṃ dārayāmāsa dāruṇam vittehā svalpasattvasya puruṣasyeva bhāvitā
150.82
अथास्य हृदयं भित्त्वा जगाम धरणीतलम् ततो मुहूर्तादस्वस्थो दानवो दारुणाकृतिः
athāsya hṛdayaṃ bhittvā jagāma dharaṇītalam tato muhūrtādasvastho dānavo dāruṇākṛtiḥ
150.83
जग्राह पट्टिशं दैत्यः प्रांशुं शितशिलामुखम् स तेन पट्टिशेनाजौ धनदस्य स्तनान्तरम्
jagrāha paṭṭiśaṃ daityaḥ prāṃśuṃ śitaśilāmukham sa tena paṭṭiśenājau dhanadasya stanāntaram
150.84
वाक्येन तीक्ष्णरूपेण मर्मान्तरविसर्पिणा निर्बिभेदाभिजातस्य हृदयं दुर्जनो यथा
vākyena tīkṣṇarūpeṇa marmāntaravisarpiṇā nirbibhedābhijātasya hṛdayaṃ durjano yathā
150.85
तेन पट्टिशघातेन धनेशः परिमूर्छितः निपपात रथोपस्थे जर्जरो धूर्वहो यथा
tena paṭṭiśaghātena dhaneśaḥ parimūrchitaḥ nipapāta rathopasthe jarjaro dhūrvaho yathā
150.86
तथागतं तु तं दृष्ट्वा धनेशं नरवाहनम् खड्गास्त्रो निरृतिर्देवो निशाचरबलानुगः
tathāgataṃ tu taṃ dṛṣṭvā dhaneśaṃ naravāhanam khaḍgāstro nirṛtirdevo niśācarabalānugaḥ
150.87
अभिदुद्राव वेगेन कुजम्भं भीमविक्रमम् अथ दृष्ट्वा तु दुर्धर्षं कुजम्भो राक्षसेश्वरम्
abhidudrāva vegena kujambhaṃ bhīmavikramam atha dṛṣṭvā tu durdharṣaṃ kujambho rākṣaseśvaram
150.88
चोदयामास सैन्यानि राक्षसेन्द्रवधं प्रति स दृष्ट्वा चोदितां सेनां भल्लनानास्त्रभीषणाम्
codayāmāsa sainyāni rākṣasendravadhaṃ prati sa dṛṣṭvā coditāṃ senāṃ bhallanānāstrabhīṣaṇām
150.89
रथादाप्लुत्य वेगेन भूषणद्युतिभास्वरः खड्गेन कमलानीव विकोशेनाम्बरत्विषा
rathādāplutya vegena bhūṣaṇadyutibhāsvaraḥ khaḍgena kamalānīva vikośenāmbaratviṣā
150.90
चिछेद रिपुवक्त्राणि विचित्राणि समन्ततः तिर्यक्पृष्ठमधश्चोर्ध्वं दीर्घबाहुर्महासिना
cicheda ripuvaktrāṇi vicitrāṇi samantataḥ tiryakpṛṣṭhamadhaścordhvaṃ dīrghabāhurmahāsinā
150.91
संदष्टौष्ठपुटाटोपभ्रुकुटीविकटाननः प्रचण्डकोपरक्ताक्षो न्यकृन्तद्दानवान्रणे
saṃdaṣṭauṣṭhapuṭāṭopabhrukuṭīvikaṭānanaḥ pracaṇḍakoparaktākṣo nyakṛntaddānavānraṇe
150.92
ततो निःशेषितप्रायां विलोक्य स्वामनीकिनीम् मुक्त्वा कुजम्भो धनदं राक्षसेन्द्रमभिद्रवन्
tato niḥśeṣitaprāyāṃ vilokya svāmanīkinīm muktvā kujambho dhanadaṃ rākṣasendramabhidravan
150.93
लब्धसंज्ञो ऽथ जम्भस्तु धनाध्यक्षपदानुगान् जीवग्राहान्स जग्राह बद्ध्वा पाशैः सहस्रशः
labdhasaṃjño 'tha jambhastu dhanādhyakṣapadānugān jīvagrāhānsa jagrāha baddhvā pāśaiḥ sahasraśaḥ
150.94
मूर्तिमन्ति तु रत्नानि विविधानि च दानवाः वाहनानि च दिव्यानि विमानानि सहस्रशः
mūrtimanti tu ratnāni vividhāni ca dānavāḥ vāhanāni ca divyāni vimānāni sahasraśaḥ
150.95
धनेशो लब्धसंज्ञो ऽथ तामवस्थां विलोक्य तु निःश्वसन्दीर्घमुष्णं च रोषात्ताम्रविलोचनः
dhaneśo labdhasaṃjño 'tha tāmavasthāṃ vilokya tu niḥśvasandīrghamuṣṇaṃ ca roṣāttāmravilocanaḥ
150.96
ध्यात्वास्त्रं गारुडं दिव्यं बाणं संधाय कार्मुके मुमोच दानवानीके तं बाणं शत्रुदारणम्
dhyātvāstraṃ gāruḍaṃ divyaṃ bāṇaṃ saṃdhāya kārmuke mumoca dānavānīke taṃ bāṇaṃ śatrudāraṇam
150.97
प्रथमं कार्मुकात्तस्य निश्चेरुर्धूमराजयः अनन्तरं स्फुलिङ्गानां कोटयो दीप्तवर्चसाम्
prathamaṃ kārmukāttasya niścerurdhūmarājayaḥ anantaraṃ sphuliṅgānāṃ koṭayo dīptavarcasām
150.98
ततो ज्वालाकुलं व्योम चकारास्त्रं समन्ततः ततः क्रमेण दुर्वारं नानारूपं तदाभवत्
tato jvālākulaṃ vyoma cakārāstraṃ samantataḥ tataḥ krameṇa durvāraṃ nānārūpaṃ tadābhavat
150.99
अमूर्तश्चाभवल्लोको ह्य् अन्धकारसमावृतः ततो ऽन्तरिक्षे शंसन्ति तेजस्ते तु परिष्कृतम्
amūrtaścābhavalloko hy andhakārasamāvṛtaḥ tato 'ntarikṣe śaṃsanti tejaste tu pariṣkṛtam
150.100
कुजम्भस्तत्समालोच्य दानवो ऽतिपराक्रमः अभिदुद्राव वेगेन पदातिर्धनदं नदन्
kujambhastatsamālocya dānavo 'tiparākramaḥ abhidudrāva vegena padātirdhanadaṃ nadan
150.101
अथाभिमुखम् आयान्तं दैत्यं दृष्ट्वा धनाधिपः बभूव सम्भ्रमाविष्टः पलायनपरायणः
athābhimukham āyāntaṃ daityaṃ dṛṣṭvā dhanādhipaḥ babhūva sambhramāviṣṭaḥ palāyanaparāyaṇaḥ
150.102
ततः पलायतस्तस्य मुकुटं रत्नमण्डितम् पपात भूतले दीप्तं रविबिम्बमिवाम्बरात्
tataḥ palāyatastasya mukuṭaṃ ratnamaṇḍitam papāta bhūtale dīptaṃ ravibimbamivāmbarāt
150.103
शूराणामभिजातानां भर्तर्यपसृते रणात् मर्तुं संग्रामशिरसि युक्तं तद्भूषणाग्रतः
śūrāṇāmabhijātānāṃ bhartaryapasṛte raṇāt martuṃ saṃgrāmaśirasi yuktaṃ tadbhūṣaṇāgrataḥ
150.104
इति व्यवस्य दुर्धर्षा नानाशस्त्रास्त्रपाणयः युयुत्सवः स्थिता यक्षा मुकुटं परिवार्य तम्
iti vyavasya durdharṣā nānāśastrāstrapāṇayaḥ yuyutsavaḥ sthitā yakṣā mukuṭaṃ parivārya tam
150.105
अभिमानधना वीरा धनदस्य पदानुगाः तानमर्षाच्च सम्प्रेक्ष्य दानवश्चण्डपौरुषः
abhimānadhanā vīrā dhanadasya padānugāḥ tānamarṣācca samprekṣya dānavaścaṇḍapauruṣaḥ
150.106
भुशुण्डीं भैरवाकारां गृहीत्वा शैलगौरवाम् रक्षिणो मुकुटस्याथ निष्पिपेष निशाचरान्
bhuśuṇḍīṃ bhairavākārāṃ gṛhītvā śailagauravām rakṣiṇo mukuṭasyātha niṣpipeṣa niśācarān
150.107
तान्प्रमथ्याथ दनुजो मुकुटं तत्स्वके रथे समारोप्यामररिपुर् जित्वा धनदमाहवे
tānpramathyātha danujo mukuṭaṃ tatsvake rathe samāropyāmararipur jitvā dhanadamāhave
150.108
धनानि रत्नानि च मूर्तिमन्ति तथा निधानानि शरीरिणश्च आदाय सर्वाणि जगाम दैत्यो जम्भः स्वसैन्यं दनुजेन्द्रसिंहः धनाधिपो वै विनिकीर्णमूर्धजो जगाम दीनः सुरभर्तुरन्तिकम्
dhanāni ratnāni ca mūrtimanti tathā nidhānāni śarīriṇaśca ādāya sarvāṇi jagāma daityo jambhaḥ svasainyaṃ danujendrasiṃhaḥ dhanādhipo vai vinikīrṇamūrdhajo jagāma dīnaḥ surabharturantikam
150.109
कुजम्भेनाथ संसक्तो रजनीचरनन्दनः मायाममोघामाश्रित्य तामसीं राक्षसेश्वरः
kujambhenātha saṃsakto rajanīcaranandanaḥ māyāmamoghāmāśritya tāmasīṃ rākṣaseśvaraḥ
150.110
मोहयामास दैत्येन्द्रं जगत्कृत्वा तमोमयम् ततो विफलनेत्राणि दानवानां बलानि तु
mohayāmāsa daityendraṃ jagatkṛtvā tamomayam tato viphalanetrāṇi dānavānāṃ balāni tu
150.111
न शेकुश्चलितं तत्र पदादपि पदं तदा ततो नानास्त्रवर्षेण दानवानां महाचमूम्
na śekuścalitaṃ tatra padādapi padaṃ tadā tato nānāstravarṣeṇa dānavānāṃ mahācamūm
150.112
जघान घननीहारतिमिरातुरवाहनाम् वध्यमानेषु दैत्येषु कुजम्भे मूढचेतसि
jaghāna ghananīhāratimirāturavāhanām vadhyamāneṣu daityeṣu kujambhe mūḍhacetasi
150.113
महिषो दानवेन्द्रस्तु कल्पान्ताम्भोदसंनिभः अस्त्रं चकार सावित्रम् उल्कासंघातमण्डितम्
mahiṣo dānavendrastu kalpāntāmbhodasaṃnibhaḥ astraṃ cakāra sāvitram ulkāsaṃghātamaṇḍitam
150.114
विजृम्भत्यथ सावित्रे परमास्त्रे प्रतापिनि प्रणाशमगमत्तीव्रं तमो घोरमनन्तरम्
vijṛmbhatyatha sāvitre paramāstre pratāpini praṇāśamagamattīvraṃ tamo ghoramanantaram
150.115
ततो ऽस्त्रं विस्फुलिङ्गाङ्कं तमः कृत्स्नं व्यनाशयत् प्रफुल्लारुणपद्मौघं शरदीवामलं सरः
tato 'straṃ visphuliṅgāṅkaṃ tamaḥ kṛtsnaṃ vyanāśayat praphullāruṇapadmaughaṃ śaradīvāmalaṃ saraḥ
150.116
ततस्तमसि संशान्ते दैत्येन्द्राः प्राप्तचक्षुषः चक्रुः क्रूरेण मनसा देवानीकैः सहाद्भुतम्
tatastamasi saṃśānte daityendrāḥ prāptacakṣuṣaḥ cakruḥ krūreṇa manasā devānīkaiḥ sahādbhutam
150.117
शस्त्रैरमर्षान्निर्मुक्तैर् भुजंगास्त्रं विनोदितम् अथादाय धनुर्घोरम् इषूंश्चाशीविषोपमान्
śastrairamarṣānnirmuktair bhujaṃgāstraṃ vinoditam athādāya dhanurghoram iṣūṃścāśīviṣopamān
150.118
कुजम्भो ऽधावत क्षिप्तं रक्षोराजबलं प्रति राक्षसेन्द्रस्तम् आयान्तं विलोक्य सपदानुगः
kujambho 'dhāvata kṣiptaṃ rakṣorājabalaṃ prati rākṣasendrastam āyāntaṃ vilokya sapadānugaḥ
150.119
विव्याध निशितैर्बाणैः क्रूराशीविषभीषणैः तदादानं च संधानं न मोक्षश्चापि लक्ष्यते
vivyādha niśitairbāṇaiḥ krūrāśīviṣabhīṣaṇaiḥ tadādānaṃ ca saṃdhānaṃ na mokṣaścāpi lakṣyate
150.120
चिछेदास्य शरव्रातान् स्वशरैर् अतिलाघवात् ध्वजं परमतीक्ष्णेन चित्रकर्मामरद्विषः
cichedāsya śaravrātān svaśarair atilāghavāt dhvajaṃ paramatīkṣṇena citrakarmāmaradviṣaḥ
150.121
सारथिं चास्य भल्लेन रथनीडादपातयत् कुजम्भः कर्म तद्दृष्ट्वा राक्षसेन्द्रस्य संयुगे
sārathiṃ cāsya bhallena rathanīḍādapātayat kujambhaḥ karma taddṛṣṭvā rākṣasendrasya saṃyuge
150.122
रोषरक्तेक्षणयुतो रथादाप्लुत्य दानवः खड्गं जग्राह वेगेन शरदम्बरनिर्मलम्
roṣaraktekṣaṇayuto rathādāplutya dānavaḥ khaḍgaṃ jagrāha vegena śaradambaranirmalam
150.123
चर्म चोदयखण्डेन्दुदशकेन विभूषितम् अभ्यद्रवद्रणे दैत्यो रक्षो ऽधिपतिमोजसा
carma codayakhaṇḍendudaśakena vibhūṣitam abhyadravadraṇe daityo rakṣo 'dhipatimojasā
150.124
तं रक्षो ऽधिपतिः प्राप्तं मुद्गरेणाहनद्धृदि स तु तेन प्रहारेण क्षीणः संभ्रान्तमानसः
taṃ rakṣo 'dhipatiḥ prāptaṃ mudgareṇāhanaddhṛdi sa tu tena prahāreṇa kṣīṇaḥ saṃbhrāntamānasaḥ
150.125
तस्थावचेष्टो दनुजो यथा धीरो धराधरः स मुहूर्तं समाश्वस्तो दानवेन्द्रो ऽतिदुर्जयः
tasthāvaceṣṭo danujo yathā dhīro dharādharaḥ sa muhūrtaṃ samāśvasto dānavendro 'tidurjayaḥ
150.126
रथमारुह्य जग्राह रक्षो वामकरेण तु केशेषु निरृतिं दैत्यो जानुनाक्रम्य धिष्ठितम्
rathamāruhya jagrāha rakṣo vāmakareṇa tu keśeṣu nirṛtiṃ daityo jānunākramya dhiṣṭhitam
150.127
ततः खड्गेन च शिरश् छेत्तुमैच्छदमर्षणः तस्मिंस्तदन्तरे देवो वरुणो ऽपांपतिर्द्रुतम्
tataḥ khaḍgena ca śiraś chettumaicchadamarṣaṇaḥ tasmiṃstadantare devo varuṇo 'pāṃpatirdrutam
150.128
पाशेन दानवेन्द्रस्य बबन्ध च भुजद्वयम् ततो बद्धभुजं दैत्यं विफलीकृतपौरुषम्
pāśena dānavendrasya babandha ca bhujadvayam tato baddhabhujaṃ daityaṃ viphalīkṛtapauruṣam
150.129
ताडयामास गदया दयामुत्सृज्य पाशभृत् स तु तेन प्रहारेण स्रोतोभिः क्षतजं वमन्
tāḍayāmāsa gadayā dayāmutsṛjya pāśabhṛt sa tu tena prahāreṇa srotobhiḥ kṣatajaṃ vaman
150.130
दधार रूपं मेघस्य विद्युन्मालालतावृतम् तदवस्थागतं दृष्ट्वा कुजम्भं महिषासुरः
dadhāra rūpaṃ meghasya vidyunmālālatāvṛtam tadavasthāgataṃ dṛṣṭvā kujambhaṃ mahiṣāsuraḥ
150.131
व्यावृत्तवदने ऽगाधे ग्रस्तुमैच्छत् सुरावुभौ निरृतिं वरुणं चैव तीक्ष्णदंष्ट्रोत्कटाननः
vyāvṛttavadane 'gādhe grastumaicchat surāvubhau nirṛtiṃ varuṇaṃ caiva tīkṣṇadaṃṣṭrotkaṭānanaḥ
150.132
तावभिप्रायमालक्ष्य तस्य दैत्यस्य दूषितम् त्यक्त्वा रथपथं भीतौ महिषस्यातिरंहसा
tāvabhiprāyamālakṣya tasya daityasya dūṣitam tyaktvā rathapathaṃ bhītau mahiṣasyātiraṃhasā
150.133
भृशं द्रुतौ जवाद् दिग्भ्याम् उभाभ्यां भयविह्वलौ जगाम निरृतिः क्षिप्रं शरणं पाकशासनम्
bhṛśaṃ drutau javād digbhyām ubhābhyāṃ bhayavihvalau jagāma nirṛtiḥ kṣipraṃ śaraṇaṃ pākaśāsanam
150.134
क्रुद्धस्तु महिषो दैत्यो वरुणं समभिद्रुतः तमन्तकमुखासक्तम् आलोक्य हिमवद्द्युतिः
kruddhastu mahiṣo daityo varuṇaṃ samabhidrutaḥ tamantakamukhāsaktam ālokya himavaddyutiḥ
150.135
चक्रे सोमास्त्रनिःसृष्टं हिमसंघातकण्टकम् वायव्यं चास्त्रमतुलं चन्द्रश्चक्रे द्वितीयकम्
cakre somāstraniḥsṛṣṭaṃ himasaṃghātakaṇṭakam vāyavyaṃ cāstramatulaṃ candraścakre dvitīyakam
150.136
वायुना तेन चन्द्रेण संशुष्केण हिमेन च व्यथिता दानवाः सर्वे शीतोच्छिन्ना विपौरुषाः
vāyunā tena candreṇa saṃśuṣkeṇa himena ca vyathitā dānavāḥ sarve śītocchinnā vipauruṣāḥ
150.137
न शेकुश्चलितुं पद्भ्यां नास्त्राण्यादातुमेव च महाहिमनिपातेन शस्त्रैश्चन्द्रप्रचोदितैः
na śekuścalituṃ padbhyāṃ nāstrāṇyādātumeva ca mahāhimanipātena śastraiścandrapracoditaiḥ
150.138
गात्राण्यसुरसैन्यानाम् अदह्यन्त समन्ततः महिषो निष्प्रयत्नस्तु शीतेनाकम्पिताननः
gātrāṇyasurasainyānām adahyanta samantataḥ mahiṣo niṣprayatnastu śītenākampitānanaḥ
150.139
कक्षावालम्ब्य पाणिभ्याम् उपविष्टो ह्यधोमुखः सर्वे ते निष्प्रतीकारा दैत्याश्चन्द्रमसा जिताः
kakṣāvālambya pāṇibhyām upaviṣṭo hyadhomukhaḥ sarve te niṣpratīkārā daityāścandramasā jitāḥ
150.140
रणेच्छां दूरतस्त्यक्त्वा तस्थुस्ते जीवितार्थिनः तत्राब्रवीत्कालनेमिर् दैत्यान्कोपेन दीपितः
raṇecchāṃ dūratastyaktvā tasthuste jīvitārthinaḥ tatrābravītkālanemir daityānkopena dīpitaḥ
150.141
भो भोः शृङ्गारिणः शराः सर्वे शस्त्रास्त्रपारगाः एकैको ऽपि जगत्सर्वं शक्तस्तुलयितुं भुजैः
bho bhoḥ śṛṅgāriṇaḥ śarāḥ sarve śastrāstrapāragāḥ ekaiko 'pi jagatsarvaṃ śaktastulayituṃ bhujaiḥ
150.142
एकैको ऽपि क्षमो ग्रस्तुं जगत्सर्वं चराचरम् एकैकस्यापि पर्याप्ता न सर्वे ऽपि दिवौकसः
ekaiko 'pi kṣamo grastuṃ jagatsarvaṃ carācaram ekaikasyāpi paryāptā na sarve 'pi divaukasaḥ
150.143
कलां पूरयितुं यत्नात् षोडशीमतिविक्रमाः किं प्रयाताश्च तिष्ठध्वं समरे ऽमरनिर्जिताः
kalāṃ pūrayituṃ yatnāt ṣoḍaśīmativikramāḥ kiṃ prayātāśca tiṣṭhadhvaṃ samare 'maranirjitāḥ
150.144
न युक्तमेतच्छूराणां विशेषाद्दैत्यजन्मनाम् राजा चान्तरितो ऽस्माकं तारको लोकमारकः
na yuktametacchūrāṇāṃ viśeṣāddaityajanmanām rājā cāntarito 'smākaṃ tārako lokamārakaḥ
150.145
विरतानां रणादस्मात् क्रुद्धः प्राणान्हरिष्यति शीतेन नष्टश्रुतयो भ्रष्टवाक्पाटवास्तथा
viratānāṃ raṇādasmāt kruddhaḥ prāṇānhariṣyati śītena naṣṭaśrutayo bhraṣṭavākpāṭavāstathā
150.146
मूकास्तदाभवन्दैत्या रणद्दशनपङ्क्तयः तान्दृष्ट्वा नष्टचेतस्कान् दैत्याञ्छीतेन सादितान्
mūkāstadābhavandaityā raṇaddaśanapaṅktayaḥ tāndṛṣṭvā naṣṭacetaskān daityāñchītena sāditān
150.147
मत्वा कालक्षमं कार्यं कालनेमिर्महासुरः आश्रित्य दानवीं मायां वितत्य स्वं महावपुः
matvā kālakṣamaṃ kāryaṃ kālanemirmahāsuraḥ āśritya dānavīṃ māyāṃ vitatya svaṃ mahāvapuḥ
150.148
पूरयामास गगनं दिशो विदिश एव च निर्ममे दानवेन्द्रेशः शरीरे भास्करायुतम्
pūrayāmāsa gaganaṃ diśo vidiśa eva ca nirmame dānavendreśaḥ śarīre bhāskarāyutam
150.149
दिशश्च मायया चण्डैः पूरयामास पावकैः ततो ज्वालाकुलं सर्वं त्रैलोक्यमभवत्क्षणात्
diśaśca māyayā caṇḍaiḥ pūrayāmāsa pāvakaiḥ tato jvālākulaṃ sarvaṃ trailokyamabhavatkṣaṇāt
150.150
तेन ज्वालासमूहेन हिमांशुरगमच्छमम् ततः क्रमेण विभ्रष्टं शीतदुर्दिनम् आबभौ
tena jvālāsamūhena himāṃśuragamacchamam tataḥ krameṇa vibhraṣṭaṃ śītadurdinam ābabhau
150.151
तद्बलं दानवेन्द्राणां मायया कालनेमिनः तद्दृष्ट्वा दानवानीकं लब्धसंज्ञं दिवाकरः उवाचारुणमुद्भ्रान्तः कोपाल्लोकैकलोचनः
tadbalaṃ dānavendrāṇāṃ māyayā kālaneminaḥ taddṛṣṭvā dānavānīkaṃ labdhasaṃjñaṃ divākaraḥ uvācāruṇamudbhrāntaḥ kopāllokaikalocanaḥ
150.152
नयारुण रथं शीघ्रं कालनेमिरथो यतः विमर्दस्तत्र विषमो भविता शूरसंक्षयः
nayāruṇa rathaṃ śīghraṃ kālanemiratho yataḥ vimardastatra viṣamo bhavitā śūrasaṃkṣayaḥ
150.153
जित एष शशाङ्को ऽत्र यद्बलं वयमाश्रिताः इत्युक्तश्चोदयामास रथं गरुडपूर्वजः
jita eṣa śaśāṅko 'tra yadbalaṃ vayamāśritāḥ ityuktaścodayāmāsa rathaṃ garuḍapūrvajaḥ
150.154
प्रयत्नविधृतैरश्वैः सितचामरमालिभिः जगद्दीपो ऽथ भगवाञ् जग्राह विततं धनुः
prayatnavidhṛtairaśvaiḥ sitacāmaramālibhiḥ jagaddīpo 'tha bhagavāñ jagrāha vitataṃ dhanuḥ
150.155
शरौ च द्वौ महाभागो दिव्यावाशीविषद्युती संचारास्त्रेण संधाय बाणमेकं ससर्ज सः
śarau ca dvau mahābhāgo divyāvāśīviṣadyutī saṃcārāstreṇa saṃdhāya bāṇamekaṃ sasarja saḥ
150.156
द्वितीयमिन्द्रजालेन योजितं प्रमुमोच ह संचारास्त्रेण रूपाणां क्षणाच्चक्रे विपर्ययम्
dvitīyamindrajālena yojitaṃ pramumoca ha saṃcārāstreṇa rūpāṇāṃ kṣaṇāccakre viparyayam
150.157
देवानां दानवं रूपं दानवानां च दैविकम् मत्वा सुरान्स्वकानेव जघ्ने घोरास्त्रलाघवात्
devānāṃ dānavaṃ rūpaṃ dānavānāṃ ca daivikam matvā surānsvakāneva jaghne ghorāstralāghavāt
150.158
कालनेमी रुषाविष्टः कृतान्त इव संक्षये कांश्चित्खड्गेन तीक्ष्णेन कांश्चिन् नाराचवृष्टिभिः कांश्चिद्गदाभिर्घोराभिः कांश्चिद्घोरैः परश्वधैः
kālanemī ruṣāviṣṭaḥ kṛtānta iva saṃkṣaye kāṃścitkhaḍgena tīkṣṇena kāṃścin nārācavṛṣṭibhiḥ kāṃścidgadābhirghorābhiḥ kāṃścidghoraiḥ paraśvadhaiḥ
150.159
शिरांसि केषांचिदपातयच्च भुजान्रथान्सारथींश्चोग्रवेगः कांश्चित् पिपेषाथ रथस्य वेगात् कांश्चित्क्रुधा चोद्धतमुष्टिपातैः
śirāṃsi keṣāṃcidapātayacca bhujānrathānsārathīṃścogravegaḥ kāṃścit pipeṣātha rathasya vegāt kāṃścitkrudhā coddhatamuṣṭipātaiḥ
150.160
रणे विनिहतान्दृष्ट्वा नेमिः स्वान्दानवाधिपः रूपं स्वं तु प्रपद्यन्त ह्य् असुराः सुरधर्षिताः
raṇe vinihatāndṛṣṭvā nemiḥ svāndānavādhipaḥ rūpaṃ svaṃ tu prapadyanta hy asurāḥ suradharṣitāḥ
150.161
कालनेमी रुषाविष्टस् तेषां रूपं न बुद्धवान् नेमिदैत्यस्तु तान्दृष्ट्वा कालनेमिमुवाच ह
kālanemī ruṣāviṣṭas teṣāṃ rūpaṃ na buddhavān nemidaityastu tāndṛṣṭvā kālanemimuvāca ha
150.162
अहं नेमिः सुरो नैव कालनेमे विदस्व माम् भवता मोहितेनाजौ निहता भूरिविक्रमाः
ahaṃ nemiḥ suro naiva kālaneme vidasva mām bhavatā mohitenājau nihatā bhūrivikramāḥ
150.163
दैत्यानां दशलक्षाणि दुर्जयानां सुरैरिह सर्वास्त्रवारणं मुञ्च ब्राह्ममस्त्रं त्वरान्वितः
daityānāṃ daśalakṣāṇi durjayānāṃ surairiha sarvāstravāraṇaṃ muñca brāhmamastraṃ tvarānvitaḥ
150.164
स तेन बोधितो दैत्यः सम्भ्रमाकुलचेतनः योजयामास बाणं हि ब्रह्मास्त्रविहितेन तु
sa tena bodhito daityaḥ sambhramākulacetanaḥ yojayāmāsa bāṇaṃ hi brahmāstravihitena tu
150.165
मुमोच चापि दैत्येन्द्रः स स्वयं सुरकण्टकः ततो ऽस्त्रतेजसा व्याप्तं त्रैलोक्यं सचराचरम्
mumoca cāpi daityendraḥ sa svayaṃ surakaṇṭakaḥ tato 'stratejasā vyāptaṃ trailokyaṃ sacarācaram
150.166
देवानां चाभवत्सैन्यं सर्वमेव भयान्वितम् संचरास्त्रं च संशान्तं स्वयमायोधने बभौ
devānāṃ cābhavatsainyaṃ sarvameva bhayānvitam saṃcarāstraṃ ca saṃśāntaṃ svayamāyodhane babhau
150.167
तस्मिन्प्रतिहते ह्यस्त्रे भ्रष्टतेजा दिवाकरः महेन्द्रजालमाश्रित्य चक्रे स्वां कोटिशस्तनुम्
tasminpratihate hyastre bhraṣṭatejā divākaraḥ mahendrajālamāśritya cakre svāṃ koṭiśastanum
150.168
विस्फूर्जत्करसम्पातसमाक्रान्तजगत्त्रयम् तताप दानवानीकं गतमज्जौघशोणितम्
visphūrjatkarasampātasamākrāntajagattrayam tatāpa dānavānīkaṃ gatamajjaughaśoṇitam
150.169
ततश्चावर्षदनलं समन्ताद् अतिसंहतम् चक्षूंषि दानवेन्द्राणां चकारान्धानि च प्रभुः
tataścāvarṣadanalaṃ samantād atisaṃhatam cakṣūṃṣi dānavendrāṇāṃ cakārāndhāni ca prabhuḥ
150.170
गजानामगलन्मेदः पेतुश्चाप्यरवा भुवि तुरगा निःश्वसन्तश्च घर्मार्ता रथिनो ऽपि च
gajānāmagalanmedaḥ petuścāpyaravā bhuvi turagā niḥśvasantaśca gharmārtā rathino 'pi ca
150.171
इतश्चेतश्च सलिलं प्रार्थयन्तस्तृषातुराः प्रच्छायविटपांश्चैव गिरीणां गह्वराणि च
itaścetaśca salilaṃ prārthayantastṛṣāturāḥ pracchāyaviṭapāṃścaiva girīṇāṃ gahvarāṇi ca
150.172
तेषां प्रार्थयतां शीतं द्रुमान्तरविसर्पिणाम् दावाग्निः प्रज्वलंश्चैव घोरार्चिर्दग्धपादपः तोयार्थिनः पुरो दृष्ट्वा तोयं कल्लोलमालिनम्
teṣāṃ prārthayatāṃ śītaṃ drumāntaravisarpiṇām dāvāgniḥ prajvalaṃścaiva ghorārcirdagdhapādapaḥ toyārthinaḥ puro dṛṣṭvā toyaṃ kallolamālinam
150.173
पुरःस्थितमपि प्राप्तुं न शेकुरवमर्दिताः अप्राप्य सलिलं भूमौ व्यात्तास्या गतचेतसः
puraḥsthitamapi prāptuṃ na śekuravamarditāḥ aprāpya salilaṃ bhūmau vyāttāsyā gatacetasaḥ
150.174
तत्र तत्र व्यदृश्यन्त मृता दैत्येश्वरा भुवि रथा गजाश्च पतितास् तुरगाश्च समापिताः
tatra tatra vyadṛśyanta mṛtā daityeśvarā bhuvi rathā gajāśca patitās turagāśca samāpitāḥ
150.175
स्थिता वमन्तो धावन्तो गलद्रक्तवसासृजः दानवानां सहस्राणि व्यदृश्यन्त मृतानि तु
sthitā vamanto dhāvanto galadraktavasāsṛjaḥ dānavānāṃ sahasrāṇi vyadṛśyanta mṛtāni tu
150.176
संक्षये दानवेन्द्राणां तस्मिन्महति वर्तिते प्रकोपोद्भूतताम्राक्षः कालनेमी रुषातुरः
saṃkṣaye dānavendrāṇāṃ tasminmahati vartite prakopodbhūtatāmrākṣaḥ kālanemī ruṣāturaḥ
150.177
अभवत्कल्पमेघाभः स्फुरद्भूरिशतह्रदः गम्भीरास्फोटनिर्ह्रादजगद्धृदयघट्टकः
abhavatkalpameghābhaḥ sphuradbhūriśatahradaḥ gambhīrāsphoṭanirhrādajagaddhṛdayaghaṭṭakaḥ
150.178
प्रच्छाद्य गगनाभोगं रविमायां व्यनाशयत् शीतं ववर्ष सलिलं दानवेन्द्रबलं प्रति
pracchādya gaganābhogaṃ ravimāyāṃ vyanāśayat śītaṃ vavarṣa salilaṃ dānavendrabalaṃ prati
150.179
दैत्यास्तां वृष्टिमासाद्य समाश्वस्तास्ततः क्रमात् बीजाङ्कुरा इवाम्लानाः प्राप्य वृष्टिं धरातले
daityāstāṃ vṛṣṭimāsādya samāśvastāstataḥ kramāt bījāṅkurā ivāmlānāḥ prāpya vṛṣṭiṃ dharātale
150.180
ततः स मेघरूपी तु कालनेमिर्महासुरः शस्त्रवृष्टिं ववर्षोग्रां देवानीकेषु दुर्जयाम्
tataḥ sa megharūpī tu kālanemirmahāsuraḥ śastravṛṣṭiṃ vavarṣogrāṃ devānīkeṣu durjayām
150.181
तया वृष्ट्या बाध्यमाना दैत्येन्द्राणां महौजसाम् गतिं कां च न पश्यन्तो गावः शीतार्दिता इव
tayā vṛṣṭyā bādhyamānā daityendrāṇāṃ mahaujasām gatiṃ kāṃ ca na paśyanto gāvaḥ śītārditā iva
150.182
परस्परं व्यलीयन्त पृष्ठेषु व्यस्त्रपाणयः स्वेषु बाधे व्यलीयन्त गजेषु तुरगेषु च
parasparaṃ vyalīyanta pṛṣṭheṣu vyastrapāṇayaḥ sveṣu bādhe vyalīyanta gajeṣu turageṣu ca
150.183
रथेषु त्वमरास्त्रस्तास् तत्र तत्र निलिल्यिरे अपरे कुञ्चितैर्गात्रैः स्वहस्तपिहिताननाः
ratheṣu tvamarāstrastās tatra tatra nililyire apare kuñcitairgātraiḥ svahastapihitānanāḥ
Chapter 150 (part 2/2)
150.184
इतश्चेतश्च संभ्रान्ता बभ्रमुर्वै दिशो दश एवंविधे तु संग्रामे तुमुले देवसंक्षये
itaścetaśca saṃbhrāntā babhramurvai diśo daśa evaṃvidhe tu saṃgrāme tumule devasaṃkṣaye
150.185
दृश्यन्ते पतिता भूमौ शस्त्रभिन्नाङ्गसंधयः विभुजा भिन्नमूर्धानस् तथा छिन्नोरुजानवः
dṛśyante patitā bhūmau śastrabhinnāṅgasaṃdhayaḥ vibhujā bhinnamūrdhānas tathā chinnorujānavaḥ
150.186
विपर्यस्तरथासङ्गा निष्पिष्टध्वजपङ्क्तयः निर्भिन्नाङ्गैस्तुरंगैस्तु गजैश्चाचलसंनिभैः
viparyastarathāsaṅgā niṣpiṣṭadhvajapaṅktayaḥ nirbhinnāṅgaisturaṃgaistu gajaiścācalasaṃnibhaiḥ
150.187
स्रुतरक्तह्रदैर्भूमिर् विकृताविकृता बभौ एवमाजौ बली दैत्यः कालनेमिर्महासुरः
srutaraktahradairbhūmir vikṛtāvikṛtā babhau evamājau balī daityaḥ kālanemirmahāsuraḥ
150.188
जघ्ने मुहूर्तमात्रेण गन्धर्वाणां दशायुतम् यक्षाणां पञ्च लक्षाणि रक्षसामयुतानि षट्
jaghne muhūrtamātreṇa gandharvāṇāṃ daśāyutam yakṣāṇāṃ pañca lakṣāṇi rakṣasāmayutāni ṣaṭ
150.189
त्रीणि लक्षाणि जघ्ने स किंनराणां तरस्विनाम् जघ्ने पिशाचमुख्यानां सप्त लक्षाणि निर्भयः
trīṇi lakṣāṇi jaghne sa kiṃnarāṇāṃ tarasvinām jaghne piśācamukhyānāṃ sapta lakṣāṇi nirbhayaḥ
150.190
इतरेषामसंख्याताः सुरजातिनिकायिनाम् जघ्ने स कोटीः संक्रुद्धश् चित्रास्त्रैरस्त्रकोविदः
itareṣāmasaṃkhyātāḥ surajātinikāyinām jaghne sa koṭīḥ saṃkruddhaś citrāstrairastrakovidaḥ
150.191
एवं परिभवे भीमे तदा त्वमरसंक्षये संक्रुद्धावश्विनौ देवौ चित्रास्त्रकवचोज्ज्वलौ
evaṃ paribhave bhīme tadā tvamarasaṃkṣaye saṃkruddhāvaśvinau devau citrāstrakavacojjvalau
150.192
जघ्नतुः समरे दैत्यं कृतान्तानलसंनिभम् तमासाद्य रणे घोरम् एकैकः षष्टिभिः शरैः
jaghnatuḥ samare daityaṃ kṛtāntānalasaṃnibham tamāsādya raṇe ghoram ekaikaḥ ṣaṣṭibhiḥ śaraiḥ
150.193
जघ्ने मर्मसु तीक्ष्णाग्रैर् असुरं भीमदर्शनम् ताभ्यां बाणप्रहारैः स किंचिदायस्तचेतनः
jaghne marmasu tīkṣṇāgrair asuraṃ bhīmadarśanam tābhyāṃ bāṇaprahāraiḥ sa kiṃcidāyastacetanaḥ
150.194
जग्राह चक्रमष्टारं तैलधौतं रणान्तकम् तेन चक्रेण सो ऽश्विभ्यां चिछेद रथकूबरम्
jagrāha cakramaṣṭāraṃ tailadhautaṃ raṇāntakam tena cakreṇa so 'śvibhyāṃ cicheda rathakūbaram
150.195
जग्राहाथ धनुर्दैत्यः शरांश्चाशीविषोपमान् ववर्ष भिषजो मूर्ध्नि संछाद्याकाशगोचरम्
jagrāhātha dhanurdaityaḥ śarāṃścāśīviṣopamān vavarṣa bhiṣajo mūrdhni saṃchādyākāśagocaram
150.196
तावप्यस्त्रैश्चिछिदतुः शितैस्तैर्दैत्यसायकान् तच्च कर्म तयोर्दृष्ट्वा विस्मितः कोपमाविशत्
tāvapyastraiścichidatuḥ śitaistairdaityasāyakān tacca karma tayordṛṣṭvā vismitaḥ kopamāviśat
150.197
महता स तु कोपेन सर्वायोमयसादनम् जग्राह मुद्गरं भीमं कालदण्डविभीषणम्
mahatā sa tu kopena sarvāyomayasādanam jagrāha mudgaraṃ bhīmaṃ kāladaṇḍavibhīṣaṇam
150.198
स ततो भ्राम्य वेगेन चिक्षेपाश्विरथं प्रति तं तु मुद्गरम् आयान्तम् आलोक्याम्बरगोचरम्
sa tato bhrāmya vegena cikṣepāśvirathaṃ prati taṃ tu mudgaram āyāntam ālokyāmbaragocaram
150.199
त्यक्त्वा रथौ तु तौ वेगाद् आप्लुतौ तरसाश्विनौ तौ रथौ स तु निष्पिष्य मुद्गरो ऽचलसंनिभः
tyaktvā rathau tu tau vegād āplutau tarasāśvinau tau rathau sa tu niṣpiṣya mudgaro 'calasaṃnibhaḥ
150.200
दारयामास धरणीं हेमजालपरिष्कृतः तस्य कर्माश्विनौ दृष्ट्वा भिषजौ चित्रयोधिनौ
dārayāmāsa dharaṇīṃ hemajālapariṣkṛtaḥ tasya karmāśvinau dṛṣṭvā bhiṣajau citrayodhinau
150.201
वज्रास्त्रं तु प्रकुर्वाते दानवेन्द्रनिवारणम् ततो वज्रमयं वर्षं प्रावर्तद् अतिदारुणम्
vajrāstraṃ tu prakurvāte dānavendranivāraṇam tato vajramayaṃ varṣaṃ prāvartad atidāruṇam
150.202
घोरवज्रप्रहारैस्तु दैत्येन्द्रः स परिष्कृतः रथो ध्वजो धनुश्चक्रं कवचं चापि काञ्चनम्
ghoravajraprahāraistu daityendraḥ sa pariṣkṛtaḥ ratho dhvajo dhanuścakraṃ kavacaṃ cāpi kāñcanam
150.203
क्षणेन तिलशो जातं सर्वसैन्यस्य पश्यतः तद्दृष्ट्वा दुष्करं कर्म सो ऽश्विभ्यां भीमविक्रमः
kṣaṇena tilaśo jātaṃ sarvasainyasya paśyataḥ taddṛṣṭvā duṣkaraṃ karma so 'śvibhyāṃ bhīmavikramaḥ
150.204
नारायणास्त्रं बलवान् मुमोच रणमूर्धनि वज्रास्त्रं शमयामास दानवेन्द्रो ऽस्त्रतेजसा
nārāyaṇāstraṃ balavān mumoca raṇamūrdhani vajrāstraṃ śamayāmāsa dānavendro 'stratejasā
150.205
तस्मिन्प्रशान्ते वज्रास्त्रे कालनेमिरनन्तरम् जीवग्राहं ग्राहयितुम् अश्विनौ तु प्रचक्रमे
tasminpraśānte vajrāstre kālanemiranantaram jīvagrāhaṃ grāhayitum aśvinau tu pracakrame
150.206
तावश्विनौ रणाद्भीतौ सहस्राक्षरथं प्रति प्रयातौ वेपमानौ तु पदा शस्त्रविवर्जितौ
tāvaśvinau raṇādbhītau sahasrākṣarathaṃ prati prayātau vepamānau tu padā śastravivarjitau
150.207
तयोरनुगतो दैत्यः कालनेमिर्महाबलः प्राप्येन्द्रस्य रथं क्रूरो दैत्यानीकपदानुगः
tayoranugato daityaḥ kālanemirmahābalaḥ prāpyendrasya rathaṃ krūro daityānīkapadānugaḥ
150.208
तं दृष्ट्वा सर्वभूतानि वित्रेसुर्विह्वलानि तु दृष्ट्वा दैत्यस्य तत्क्रौर्यं सर्वभूतानि मेनिरे
taṃ dṛṣṭvā sarvabhūtāni vitresurvihvalāni tu dṛṣṭvā daityasya tatkrauryaṃ sarvabhūtāni menire
150.209
पराजयं महेन्द्रस्य सर्वलोकक्षयावहम् चेलुः शिखरिणो मुख्याः पेतुरुल्का नभस्तलात्
parājayaṃ mahendrasya sarvalokakṣayāvaham celuḥ śikhariṇo mukhyāḥ peturulkā nabhastalāt
150.210
जगर्जुर्जलदा दिक्षु ह्य् उद्भूताश्च महार्णवाः तां भूतविकृतिं दृष्ट्वा भगवान्गरुडध्वजः
jagarjurjaladā dikṣu hy udbhūtāśca mahārṇavāḥ tāṃ bhūtavikṛtiṃ dṛṣṭvā bhagavāngaruḍadhvajaḥ
150.211
व्यबुध्यताहिपर्यङ्के योगनिद्रां विहाय तु लक्ष्मीकरयुगाजस्रलालिताङ्घ्रिसरोरुहः
vyabudhyatāhiparyaṅke yoganidrāṃ vihāya tu lakṣmīkarayugājasralālitāṅghrisaroruhaḥ
150.212
शरदम्बरनीलाब्जकान्तदेहछविर्विभुः कौस्तुभोद्भासितोरस्कः कान्तकेयूरभास्वरः
śaradambaranīlābjakāntadehachavirvibhuḥ kaustubhodbhāsitoraskaḥ kāntakeyūrabhāsvaraḥ
150.213
विमृश्य सुरसंक्षोभं वैनतेयं समाह्वयत् आहूते ऽवस्थिते तस्मिन् नागावस्थितवर्ष्मणि
vimṛśya surasaṃkṣobhaṃ vainateyaṃ samāhvayat āhūte 'vasthite tasmin nāgāvasthitavarṣmaṇi
150.214
दिव्यनानास्त्रतीक्ष्णार्चिर् आरुह्यागात् सुरान्स्वयम् तत्रापश्यत देवेन्द्रम् अभिद्रुतमभिप्लुतैः
divyanānāstratīkṣṇārcir āruhyāgāt surānsvayam tatrāpaśyata devendram abhidrutamabhiplutaiḥ
150.215
दानवेन्द्रैर्नवाम्भोदसच्छायैः पौरुषोत्कटैः यथा हि पुरुषं घोरैर् अभाग्यैर्वंशशालिभिः
dānavendrairnavāmbhodasacchāyaiḥ pauruṣotkaṭaiḥ yathā hi puruṣaṃ ghorair abhāgyairvaṃśaśālibhiḥ
150.216
परित्राणायाशु कृतं सुक्षेत्रे कर्म निर्मलम् अथापश्यन्त दैतेया वियति ज्योतिर्मण्डलम्
paritrāṇāyāśu kṛtaṃ sukṣetre karma nirmalam athāpaśyanta daiteyā viyati jyotirmaṇḍalam
150.217
स्फुरन्तमुदयाद्रिस्थं सूर्यमुष्णत्विषा इव प्रभावं ज्ञातुमिच्छन्तो दानवास्तस्य तेजसः
sphurantamudayādristhaṃ sūryamuṣṇatviṣā iva prabhāvaṃ jñātumicchanto dānavāstasya tejasaḥ
150.218
गरुत्मन्तमपश्यन्तः कल्पान्तानलसंनिभम् तमास्थितं च मेघौघद्युतिमक्षयमच्युतम्
garutmantamapaśyantaḥ kalpāntānalasaṃnibham tamāsthitaṃ ca meghaughadyutimakṣayamacyutam
150.219
तम् आलोक्यासुरेन्द्रास्तु हर्षसम्पूर्णमानसाः अयं वै देवसर्वस्वं जिते ऽस्मिन्निर्जिताः सुराः
tam ālokyāsurendrāstu harṣasampūrṇamānasāḥ ayaṃ vai devasarvasvaṃ jite 'sminnirjitāḥ surāḥ
150.220
अयं स दैत्यचक्राणां कृतान्तः केशवो ऽरिहा एनमाश्रित्य लोकेषु यज्ञभागभुजो ऽमराः
ayaṃ sa daityacakrāṇāṃ kṛtāntaḥ keśavo 'rihā enamāśritya lokeṣu yajñabhāgabhujo 'marāḥ
150.221
इत्युक्त्वा दानवाः सर्वे परिवार्य समन्ततः निजघ्नुर्विविधैरस्त्रैस् ते तम् आयान्तम् आहवे
ityuktvā dānavāḥ sarve parivārya samantataḥ nijaghnurvividhairastrais te tam āyāntam āhave
150.222
कालनेमिप्रभृतयो दश दैत्या महारथाः षष्ट्या विव्याध बाणानां कालनेमिर्जनार्दनम्
kālanemiprabhṛtayo daśa daityā mahārathāḥ ṣaṣṭyā vivyādha bāṇānāṃ kālanemirjanārdanam
150.223
निमिः शतेन बाणानां मथनो ऽशीतिभिः शरैः जम्भकश्चैव सप्तत्या शुम्भो दशभिरेव च
nimiḥ śatena bāṇānāṃ mathano 'śītibhiḥ śaraiḥ jambhakaścaiva saptatyā śumbho daśabhireva ca
150.224
शेषा दैत्येश्वराः सर्वे विष्णुमेकैकशः शरैः दशभिश्चैव यत्तास्ते जघ्नुः सगरुडं रणे
śeṣā daityeśvarāḥ sarve viṣṇumekaikaśaḥ śaraiḥ daśabhiścaiva yattāste jaghnuḥ sagaruḍaṃ raṇe
150.225
तेषाम् अमृष्य तत्कर्म विष्णुर्दानवसूदनः एकैकं दानवं जघ्ने षड्भिः षड्भिरजिह्मगैः
teṣām amṛṣya tatkarma viṣṇurdānavasūdanaḥ ekaikaṃ dānavaṃ jaghne ṣaḍbhiḥ ṣaḍbhirajihmagaiḥ
150.226
आकर्णकृष्टैर्भूयश्च कालनेमिस् त्रिभिः शरैः विष्णुं विव्याध हृदये क्रोधाद्रक्तविलोचनः
ākarṇakṛṣṭairbhūyaśca kālanemis tribhiḥ śaraiḥ viṣṇuṃ vivyādha hṛdaye krodhādraktavilocanaḥ
150.227
तस्याशोभन्त ते बाणा हृदये तप्तकाञ्चनाः मयूखानीव दीप्तानि कौस्तुभस्य स्फुटत्विषः
tasyāśobhanta te bāṇā hṛdaye taptakāñcanāḥ mayūkhānīva dīptāni kaustubhasya sphuṭatviṣaḥ
150.228
तैर्बाणैः किंचिदायस्तो हरिर्जग्राह मुद्गरम् सततं भ्राम्य वेगेन दानवाय व्यसर्जयत्
tairbāṇaiḥ kiṃcidāyasto harirjagrāha mudgaram satataṃ bhrāmya vegena dānavāya vyasarjayat
150.229
दानवेन्द्रस्तमप्राप्तं वियत्येव शतैः शरैः चिछेद तिलशः क्रुद्धो दर्शयन्पाणिलाघवम्
dānavendrastamaprāptaṃ viyatyeva śataiḥ śaraiḥ cicheda tilaśaḥ kruddho darśayanpāṇilāghavam
150.230
ततो विष्णुः प्रकुपितः प्रासं जग्राह भैरवम् तेन दैत्यस्य हृदयं ताडयामास गाढतः
tato viṣṇuḥ prakupitaḥ prāsaṃ jagrāha bhairavam tena daityasya hṛdayaṃ tāḍayāmāsa gāḍhataḥ
150.231
क्षणेन लब्धसंज्ञस्तु कालनेमिर्महासुरः शक्तिं जग्राह तीक्ष्णाग्रां हेमघण्टाट्टहासिनीम्
kṣaṇena labdhasaṃjñastu kālanemirmahāsuraḥ śaktiṃ jagrāha tīkṣṇāgrāṃ hemaghaṇṭāṭṭahāsinīm
150.232
तया वामभुजं विष्णोर् बिभेद दितिनन्दनः भिन्नः शक्त्या भुजस्तस्य स्रुतशोणित आबभौ
tayā vāmabhujaṃ viṣṇor bibheda ditinandanaḥ bhinnaḥ śaktyā bhujastasya srutaśoṇita ābabhau
150.233
पद्मरागमयेनेव केयूरेण विभूषितः ततो विष्णुः प्रकुपितो जग्राह विपुलं धनुः
padmarāgamayeneva keyūreṇa vibhūṣitaḥ tato viṣṇuḥ prakupito jagrāha vipulaṃ dhanuḥ
150.234
सप्तदश च नाराचांस् तीक्ष्णान्मर्मविभेदिनः दैत्यस्य हृदयं षड्भिर् विव्याध च त्रिभिः शरैः
saptadaśa ca nārācāṃs tīkṣṇānmarmavibhedinaḥ daityasya hṛdayaṃ ṣaḍbhir vivyādha ca tribhiḥ śaraiḥ
150.235
चतुर्भिः सारथिं चास्य ध्वजं चैकेन पत्त्रिणा द्वाभ्यां ज्याधनुषी चापि भुजं सव्यं च पत्त्रिणा
caturbhiḥ sārathiṃ cāsya dhvajaṃ caikena pattriṇā dvābhyāṃ jyādhanuṣī cāpi bhujaṃ savyaṃ ca pattriṇā
150.236
स विद्धो हृदये गाढं दैत्यो हरिशिलीमुखैः स्रुतरक्तारुणप्रांशुः पीडाकुलितमानसः
sa viddho hṛdaye gāḍhaṃ daityo hariśilīmukhaiḥ srutaraktāruṇaprāṃśuḥ pīḍākulitamānasaḥ
150.237
चकम्पे मारुतेनेव नोदितः किंशुकद्रुमः तमाकम्पितमालक्ष्य गदां जग्राह केशवः
cakampe māruteneva noditaḥ kiṃśukadrumaḥ tamākampitamālakṣya gadāṃ jagrāha keśavaḥ
150.238
तां च वेगेन चिक्षेप कालनेमिरथं प्रति सा पपात शिरस्युग्रा विपुला कालनेमिनः
tāṃ ca vegena cikṣepa kālanemirathaṃ prati sā papāta śirasyugrā vipulā kālaneminaḥ
150.239
संचूर्णितोत्तमाङ्गस्तु निष्पिष्टमुकुटो ऽसुरः स्रुतरक्तौघरन्ध्रस्तु स्रुतधातुरिवाचलः
saṃcūrṇitottamāṅgastu niṣpiṣṭamukuṭo 'suraḥ srutaraktaugharandhrastu srutadhāturivācalaḥ
150.240
प्रापतत्स्वे रथे भग्ने विसंज्ञः शिष्टजीवितः पतितस्य रथोपस्थे दानवस्याच्युतो ऽरिहा
prāpatatsve rathe bhagne visaṃjñaḥ śiṣṭajīvitaḥ patitasya rathopasthe dānavasyācyuto 'rihā
150.241
स्मितपूर्वमुवाचेदं वाक्यं चक्रायुधः प्रभुः गच्छासुर विमुक्तो ऽसि साम्प्रतं जीव निर्भयः
smitapūrvamuvācedaṃ vākyaṃ cakrāyudhaḥ prabhuḥ gacchāsura vimukto 'si sāmprataṃ jīva nirbhayaḥ
150.242
ततः स्वल्पेन कालेन अहमेव तवान्तकः एतच्छ्रुत्वा वचस्तस्य सारथिः कालनेमिनः अपवाह्य रथं दूरम् अनयत्कालनेमिनः
tataḥ svalpena kālena ahameva tavāntakaḥ etacchrutvā vacastasya sārathiḥ kālaneminaḥ apavāhya rathaṃ dūram anayatkālaneminaḥ
Chapter 151
151.1
मत्स्य-पुराण 151 तं दृष्ट्वा दानवाः क्रुद्धाश्चेरुः स्वैः स्वैर्बलैर्वृताः ।
सरघा इव माक्षीकहरणे सर्वतोदिशम्
matsya-purāṇa 151 taṃ dṛṣṭvā dānavāḥ kruddhāśceruḥ svaiḥ svairbalairvṛtāḥ |
saraghā iva mākṣīkaharaṇe sarvatodiśam
151.2
- कृष्णचामरजालाढ्ये सुधाविरचिताङ्कुरे चित्रपञ्चपताके तु प्रभिन्नकरटामुखे
** kṛṣṇacāmarajālāḍhye sudhāviracitāṅkure citrapañcapatāke tu prabhinnakaraṭāmukhe*
151.3
पर्वताभे गजे भीमे मदस्राविणि दुर्धरे आरुह्याजौ निमिर्दैत्यो हरिं प्रत्युद्ययौ बली
parvatābhe gaje bhīme madasrāviṇi durdhare āruhyājau nimirdaityo hariṃ pratyudyayau balī
151.4
तस्यासन्दानवा रौद्रा गजस्य पदरक्षिणः सप्तविंशतिसाहस्राः किरीटकवचोज्ज्वलाः
tasyāsandānavā raudrā gajasya padarakṣiṇaḥ saptaviṃśatisāhasrāḥ kirīṭakavacojjvalāḥ
151.5
अश्वारूढश्च मथनो जम्भकश्चोष्ट्रवाहनः शुम्भो ऽपि विपुलं मेषं समारुह्याव्रजद्रणम्
aśvārūḍhaśca mathano jambhakaścoṣṭravāhanaḥ śumbho 'pi vipulaṃ meṣaṃ samāruhyāvrajadraṇam
151.6
अपरे दानवेन्द्रास्तु यत्ता नानास्त्रपाणयः आजघ्नुः समरे क्रुद्धा विष्णुमक्लिष्टकारिणम्
apare dānavendrāstu yattā nānāstrapāṇayaḥ ājaghnuḥ samare kruddhā viṣṇumakliṣṭakāriṇam
151.7
परिघेण निमिर्दैत्यो मथनो मुद्गरेण तु शुम्भः शूलेन तीक्ष्णेन प्रासेन ग्रसनस्तथा
parigheṇa nimirdaityo mathano mudgareṇa tu śumbhaḥ śūlena tīkṣṇena prāsena grasanastathā
151.8
चक्रेण महिषः क्रुद्धो जम्भः शक्त्या महारणे जघ्नुर्नारायणं सर्वे शेषास्तीक्ष्णैश्च मार्गणैः
cakreṇa mahiṣaḥ kruddho jambhaḥ śaktyā mahāraṇe jaghnurnārāyaṇaṃ sarve śeṣāstīkṣṇaiśca mārgaṇaiḥ
151.9
तान्यस्त्राणि प्रयुक्तानि शरीरं विविशुर्हरेः गुरूक्तान्युपदिष्टानि सच्छिष्यस्य श्रुताविव
tānyastrāṇi prayuktāni śarīraṃ viviśurhareḥ gurūktānyupadiṣṭāni sacchiṣyasya śrutāviva
151.10
असम्भ्रान्तो रणे विष्णुर् अथ जग्राह कार्मुकम् शरांश्चाशीविषाकारांस् तैलधौतानजिह्मगान्
asambhrānto raṇe viṣṇur atha jagrāha kārmukam śarāṃścāśīviṣākārāṃs tailadhautānajihmagān
151.11
ततो ऽभिसंध्य दैत्यांस्तान् आकर्णाकृष्टकार्मुकः अभ्यद्रवद्रणे क्रुद्धो दैत्यानीके तु पौरुषात्
tato 'bhisaṃdhya daityāṃstān ākarṇākṛṣṭakārmukaḥ abhyadravadraṇe kruddho daityānīke tu pauruṣāt
151.12
निमिं विव्याध विंशत्या बाणानामग्निवर्चसाम् मथनं दशभिर्बाणैः शुम्भं पञ्चभिरेव च
nimiṃ vivyādha viṃśatyā bāṇānāmagnivarcasām mathanaṃ daśabhirbāṇaiḥ śumbhaṃ pañcabhireva ca
151.13
एकेन महिषं क्रुद्धो विव्याधोरसि पत्त्रिणा जम्भं द्वादशभिस्तीक्ष्णैः सर्वांश्चैकैकशो ऽष्टभिः
ekena mahiṣaṃ kruddho vivyādhorasi pattriṇā jambhaṃ dvādaśabhistīkṣṇaiḥ sarvāṃścaikaikaśo 'ṣṭabhiḥ
151.14
तस्य तल्लाघवं दृष्ट्वा दानवाः क्रोधमूर्छिताः नर्दमानाः प्रयत्नेन चक्रुरत्यद्भुतं रणम्
tasya tallāghavaṃ dṛṣṭvā dānavāḥ krodhamūrchitāḥ nardamānāḥ prayatnena cakruratyadbhutaṃ raṇam
151.15
चिछेदाथ धनुर्विष्णोर् निमिर्भल्लेन दानवः संध्यमानं शरं हस्ते चिछेद महिषासुरः
cichedātha dhanurviṣṇor nimirbhallena dānavaḥ saṃdhyamānaṃ śaraṃ haste cicheda mahiṣāsuraḥ
151.16
पीडयामास गरुडं जम्भस्तीक्ष्णैस्तु सायकैः भुजं तस्याहनद्गाढं शुम्भो भूधरसंनिभः
pīḍayāmāsa garuḍaṃ jambhastīkṣṇaistu sāyakaiḥ bhujaṃ tasyāhanadgāḍhaṃ śumbho bhūdharasaṃnibhaḥ
151.17
छिन्ने धनुषि गोविन्दो गदां जग्राह भीषणाम् तां प्राहिणोत्स वेगेन मथनाय महाहवे
chinne dhanuṣi govindo gadāṃ jagrāha bhīṣaṇām tāṃ prāhiṇotsa vegena mathanāya mahāhave
151.18
तामप्राप्तां निमिर्बाणैश् चिछेद तिलशो रणे तां नाशमागतां दृष्ट्वा हीनाग्रे प्रार्थनामिव
tāmaprāptāṃ nimirbāṇaiś cicheda tilaśo raṇe tāṃ nāśamāgatāṃ dṛṣṭvā hīnāgre prārthanāmiva
151.19
जग्राह मुद्गरं घोरं दिव्यरत्नपरिष्कृतम् तं मुमोचाथ वेगेन निमिमुद्दिश्य दानवम्
jagrāha mudgaraṃ ghoraṃ divyaratnapariṣkṛtam taṃ mumocātha vegena nimimuddiśya dānavam
151.20
तम् आयान्तं वियत्येव त्रयो दैत्या न्यवारयन् गदया जम्भदैत्यस्तु ग्रसनः पट्टिशेन तु
tam āyāntaṃ viyatyeva trayo daityā nyavārayan gadayā jambhadaityastu grasanaḥ paṭṭiśena tu
151.21
शक्त्या च महिषो दैत्यः स्वपक्षजयकाङ्क्षया निराकृतं तमालोक्य दुर्जने प्रणयं यथा
śaktyā ca mahiṣo daityaḥ svapakṣajayakāṅkṣayā nirākṛtaṃ tamālokya durjane praṇayaṃ yathā
151.22
जग्राह शक्तिमुग्राग्राम् अष्टघण्टोत्कटस्वनाम् जम्भाय तां समुद्दिश्य प्राहिणोद्रणभीषणः
jagrāha śaktimugrāgrām aṣṭaghaṇṭotkaṭasvanām jambhāya tāṃ samuddiśya prāhiṇodraṇabhīṣaṇaḥ
151.23
तामम्बरस्थां जग्राह गजो दानवनन्दनः गृहीतां तां समालोक्य शिक्षामिव विवेकिभिः
tāmambarasthāṃ jagrāha gajo dānavanandanaḥ gṛhītāṃ tāṃ samālokya śikṣāmiva vivekibhiḥ
151.24
दृढं भारसहं सारम् अन्यदादाय कार्मुकम् रौद्रास्त्रमभिसंधाय तस्मिन्बाणं मुमोच ह
dṛḍhaṃ bhārasahaṃ sāram anyadādāya kārmukam raudrāstramabhisaṃdhāya tasminbāṇaṃ mumoca ha
151.25
ततो ऽस्त्रतेजसा सर्वं व्याप्तं लोकं चराचरम् ततो बाणमयं सर्वम् आकाशं समदृश्यत
tato 'stratejasā sarvaṃ vyāptaṃ lokaṃ carācaram tato bāṇamayaṃ sarvam ākāśaṃ samadṛśyata
151.26
भूर्दिशो विदिशश्चैव बाणजालमया बभुः दृष्ट्वा तदस्त्रमाहात्म्यं सेननीर् ग्रसनो ऽसुरः
bhūrdiśo vidiśaścaiva bāṇajālamayā babhuḥ dṛṣṭvā tadastramāhātmyaṃ senanīr grasano 'suraḥ
151.27
ब्राह्ममस्त्रं चकारासौ सर्वास्त्रविनिवारणम् तेन तत्प्रशमं यातं रौद्रास्त्रं लोकघस्मरम्
brāhmamastraṃ cakārāsau sarvāstravinivāraṇam tena tatpraśamaṃ yātaṃ raudrāstraṃ lokaghasmaram
151.28
अस्त्रे प्रतिहते तस्मिन् विष्णुर्दानवसूदनः कालदण्डास्त्रमकरोत् सर्वलोकभयंकरम्
astre pratihate tasmin viṣṇurdānavasūdanaḥ kāladaṇḍāstramakarot sarvalokabhayaṃkaram
151.29
संधीयमाने तस्मिंस्तु मारुतः परुषो ववौ चकम्पे च मही देवी दैत्या भिन्नधियो ऽभवन्
saṃdhīyamāne tasmiṃstu mārutaḥ paruṣo vavau cakampe ca mahī devī daityā bhinnadhiyo 'bhavan
151.30
तदस्त्रमुग्रं दृष्ट्वा तु दानवा युद्धदुर्मदाः चक्रुरस्त्राणि दिव्यानि नानारूपाणि संयुगे
tadastramugraṃ dṛṣṭvā tu dānavā yuddhadurmadāḥ cakrurastrāṇi divyāni nānārūpāṇi saṃyuge
151.31
नारायणास्त्रं ग्रसनो गृहीत्वा चक्रं निमिः स्वास्त्रवरं मुमोच ऐषीकमस्त्रं च चकार जम्भस् तत्कालदण्डास्त्रनिवारणाय
nārāyaṇāstraṃ grasano gṛhītvā cakraṃ nimiḥ svāstravaraṃ mumoca aiṣīkamastraṃ ca cakāra jambhas tatkāladaṇḍāstranivāraṇāya
151.32
यावन्न संध्या न दशां प्रयान्ति दैत्येश्वराश्चास्त्रनिवारणाय तावत्क्षणेनैव जघान कोटीर् दैत्येश्वराणां सगजान्सहाश्वान्
yāvanna saṃdhyā na daśāṃ prayānti daityeśvarāścāstranivāraṇāya tāvatkṣaṇenaiva jaghāna koṭīr daityeśvarāṇāṃ sagajānsahāśvān
151.33
अनन्तरं शान्तमभूत्तदस्त्रं दैत्यास्त्रयोगेण तु कालदण्डम् शान्तं तदालोक्य हरिः स्वशस्त्रं स्वविक्रमे मन्युपरीतमूर्तिः
anantaraṃ śāntamabhūttadastraṃ daityāstrayogeṇa tu kāladaṇḍam śāntaṃ tadālokya hariḥ svaśastraṃ svavikrame manyuparītamūrtiḥ
151.34
जग्राह चक्रं तपनायुताभम् उग्रारमात्मानमिव द्वितीयम् चिक्षेप सेनापतये ऽभिसंध्य कण्ठस्थलं वज्रकठोरमुग्रम्
jagrāha cakraṃ tapanāyutābham ugrāramātmānamiva dvitīyam cikṣepa senāpataye 'bhisaṃdhya kaṇṭhasthalaṃ vajrakaṭhoramugram
151.35
चक्रं तदाकाशगतं विलोक्य सर्वात्मना दैत्यवराः स्ववीर्यैः नाशक्नुवन्वारयितुं प्रचण्डं दैवं यथा कर्म मुधा प्रपन्नम्
cakraṃ tadākāśagataṃ vilokya sarvātmanā daityavarāḥ svavīryaiḥ nāśaknuvanvārayituṃ pracaṇḍaṃ daivaṃ yathā karma mudhā prapannam
151.36
तमप्रतर्क्यं जनयन्नजय्यं चक्रं पपात ग्रसनस्य कण्ठे द्विधा तु कृत्वा ग्रसनस्य कण्ठं तद्रक्तधारारुणघोरनाभि जगाम भूयो ऽपि जनार्दनस्य पाणिं प्रवृद्धानलतुल्यदीप्ति
tamapratarkyaṃ janayannajayyaṃ cakraṃ papāta grasanasya kaṇṭhe dvidhā tu kṛtvā grasanasya kaṇṭhaṃ tadraktadhārāruṇaghoranābhi jagāma bhūyo 'pi janārdanasya pāṇiṃ pravṛddhānalatulyadīpti
Chapter 152
152.1
मत्स्य-पुराण 152 तस्मिन्विनिहते दैत्ये ग्रसने लोकनायके निर्मर्यादमयुध्यन्त हरिणा सह दानवाः
matsya-purāṇa 152 tasminvinihate daitye grasane lokanāyake nirmaryādamayudhyanta hariṇā saha dānavāḥ
152.2
पट्टिशैर्मुशलैः पाशैर् गदाभिः कुणपैरपि तीक्ष्णाननैश्च नाराचैश् चक्रैः शक्तिभिरेव च
paṭṭiśairmuśalaiḥ pāśair gadābhiḥ kuṇapairapi tīkṣṇānanaiśca nārācaiś cakraiḥ śaktibhireva ca
152.3
तानस्त्रान्दानवैर्मुक्तांश् चित्रयोधी जनार्दनः एकैकं शतशश्चक्रे बाणैरग्निशिखोपमैः
tānastrāndānavairmuktāṃś citrayodhī janārdanaḥ ekaikaṃ śataśaścakre bāṇairagniśikhopamaiḥ
152.4
ततः क्षीणायुधप्राणा दानवा भ्रान्तचेतसः अस्त्राण्यादातुमभवन्न् असमर्था यदा रणे
tataḥ kṣīṇāyudhaprāṇā dānavā bhrāntacetasaḥ astrāṇyādātumabhavann asamarthā yadā raṇe
152.5
तदा मृतैर्गजैरश्वैर् जनार्दनमयोधयन् समन्तात्कोटिशो दैत्याः सर्वतः प्रत्ययोधयन्
tadā mṛtairgajairaśvair janārdanamayodhayan samantātkoṭiśo daityāḥ sarvataḥ pratyayodhayan
152.6
बहु कृत्वा वपुर्विष्णुः किंचिच्छान्तभुजो ऽभवत् उवाच च गरुत्मन्तं तस्मिन्सुतुमुले रणे
bahu kṛtvā vapurviṣṇuḥ kiṃcicchāntabhujo 'bhavat uvāca ca garutmantaṃ tasminsutumule raṇe
152.7
गरुत्मन्कच्चिदश्रान्तस् त्वमस्मिन्नपि साम्प्रतम् यद्यश्रान्तो ऽसि तद्याहि मथनस्य रथं प्रति
garutmankaccidaśrāntas tvamasminnapi sāmpratam yadyaśrānto 'si tadyāhi mathanasya rathaṃ prati
152.8
श्रान्तो ऽस्यथ मुहूर्तं त्वं रणादपसृतो भव इत्युक्तो गरुडस्तेन विष्णुना प्रभविष्णुना
śrānto 'syatha muhūrtaṃ tvaṃ raṇādapasṛto bhava ityukto garuḍastena viṣṇunā prabhaviṣṇunā
152.9
आससाद रणे दैत्यं मथनं घोरदर्शनम् दैत्यस्त्वभिमुखं दृष्ट्वा शङ्खचक्रगदाधरम्
āsasāda raṇe daityaṃ mathanaṃ ghoradarśanam daityastvabhimukhaṃ dṛṣṭvā śaṅkhacakragadādharam
152.10
जघान भिन्दिपालेन शितबाणेन वक्षसि तत्प्रहारमचिन्त्यैव विष्णुस्तस्मिन्महाहवे
jaghāna bhindipālena śitabāṇena vakṣasi tatprahāramacintyaiva viṣṇustasminmahāhave
152.11
जघान पञ्चभिर्बाणैर् मार्जितैश्च शिलाशितैः पुनर्दशभिर् आकृष्टैस् तं तताड स्तनान्तरे
jaghāna pañcabhirbāṇair mārjitaiśca śilāśitaiḥ punardaśabhir ākṛṣṭais taṃ tatāḍa stanāntare
152.12
विद्धो मर्मसु दैत्येन्द्रो हरिबाणैरकम्पत स मुहूर्तं समाश्वास्य जग्राह परिघं तदा
viddho marmasu daityendro haribāṇairakampata sa muhūrtaṃ samāśvāsya jagrāha parighaṃ tadā
152.13
जघ्ने जनार्दनं चापि परिघेणाग्निवर्चसा विष्णुस्तेन प्रहारेण किंचिदाघूर्णितो ऽभवत्
jaghne janārdanaṃ cāpi parigheṇāgnivarcasā viṣṇustena prahāreṇa kiṃcidāghūrṇito 'bhavat
152.14
ततः क्रोधविवृत्ताक्षो गदां जग्राह माधवः मथनं सरथं रोषान् निष्पिपेषाथ रोषतः
tataḥ krodhavivṛttākṣo gadāṃ jagrāha mādhavaḥ mathanaṃ sarathaṃ roṣān niṣpipeṣātha roṣataḥ
152.15
स पपाताथ दैत्येन्द्रः क्षयकाले ऽचलो यथा तस्मिन्निपतिते भूमौ दानवे वीर्यशालिनि
sa papātātha daityendraḥ kṣayakāle 'calo yathā tasminnipatite bhūmau dānave vīryaśālini
152.16
अवसादं ययुर्दैत्याः कर्दमे करिणो यथा ततस्तेषु विपन्नेषु दानवेष्वतिमानिषु
avasādaṃ yayurdaityāḥ kardame kariṇo yathā tatasteṣu vipanneṣu dānaveṣvatimāniṣu
152.17
प्रकोपाद्रक्तनयनो महिषो दानवेश्वरः प्रत्युद्ययौ हरिं रौद्रः स्वबाहुबलमास्थितः
prakopādraktanayano mahiṣo dānaveśvaraḥ pratyudyayau hariṃ raudraḥ svabāhubalamāsthitaḥ
152.18
तीक्ष्णधारेण शूलेन महिषो हरिमर्दयन् शक्त्या च गरुडं वीरो महिषो ऽभ्यहनद्धृदि
tīkṣṇadhāreṇa śūlena mahiṣo harimardayan śaktyā ca garuḍaṃ vīro mahiṣo 'bhyahanaddhṛdi
152.19
ततो व्यावृत्य वदनं महाचलगुहानिभम् ग्रस्तुमैच्छद्रणे दैत्यः स गरुत्मन्तमच्युतम्
tato vyāvṛtya vadanaṃ mahācalaguhānibham grastumaicchadraṇe daityaḥ sa garutmantamacyutam
152.20
अथाच्युतो ऽपि विज्ञाय दानवस्य चिकीर्षितम् वदनं पूरयामास दिव्यैरस्त्रैर्महाबलः
athācyuto 'pi vijñāya dānavasya cikīrṣitam vadanaṃ pūrayāmāsa divyairastrairmahābalaḥ
152.21
महिषस्याथ ससृजे बाणौघं गरुडध्वजः पिधाय वदनं दिव्यैर् दिव्यास्त्रपरिमन्त्रितैः
mahiṣasyātha sasṛje bāṇaughaṃ garuḍadhvajaḥ pidhāya vadanaṃ divyair divyāstraparimantritaiḥ
152.22
स तैर्बाणैरभिहतो महिषो ऽचलसंनिभः परिवर्तितकायो ऽधः पपात न ममार च
sa tairbāṇairabhihato mahiṣo 'calasaṃnibhaḥ parivartitakāyo 'dhaḥ papāta na mamāra ca
152.23
महिषं पतितं दृष्ट्वा भूमौ प्रोवाच केशवः महिषासुर मत्तस्त्वं वधं नास्त्रैरिहार्हसि
mahiṣaṃ patitaṃ dṛṣṭvā bhūmau provāca keśavaḥ mahiṣāsura mattastvaṃ vadhaṃ nāstrairihārhasi
152.24
योषिद्वध्यः पुरोक्तो ऽसि साक्षात्कमलयोनिना उत्तिष्ठ जीवितं रक्ष गच्छास्मात्संगराद्द्रुतम्
yoṣidvadhyaḥ purokto 'si sākṣātkamalayoninā uttiṣṭha jīvitaṃ rakṣa gacchāsmātsaṃgarāddrutam
152.25
तस्मिन्पराङ्मुखे दैत्ये महिषे शुम्भदानवः संदष्टौष्ठपुटः कोपाद् भ्रुकुटीकुटिलाननः
tasminparāṅmukhe daitye mahiṣe śumbhadānavaḥ saṃdaṣṭauṣṭhapuṭaḥ kopād bhrukuṭīkuṭilānanaḥ
152.26
निर्मथ्य पाणिना पाणिं धनुरादाय भैरवम् सज्यं चकार स धनुः शरांश्चाशीविषोपमान्
nirmathya pāṇinā pāṇiṃ dhanurādāya bhairavam sajyaṃ cakāra sa dhanuḥ śarāṃścāśīviṣopamān
152.27
स चित्रयोधी दृढमुष्टिपातस् ततस्तु विष्णुं गरुडं च दैत्यः बाणैर्ज्वलद्वह्निशिखानिकाशैः क्षिप्तैरसंख्यैः परिघातहीनैः
sa citrayodhī dṛḍhamuṣṭipātas tatastu viṣṇuṃ garuḍaṃ ca daityaḥ bāṇairjvaladvahniśikhānikāśaiḥ kṣiptairasaṃkhyaiḥ parighātahīnaiḥ
152.28
विष्णुश्च दैत्येन्द्रशराहतो ऽपि भुशुण्डिमादाय कृतान्ततुल्याम् तया भुशुण्ड्या च पिपेष मेषं शुम्भस्य पत्त्रं धरणीधराभम्
viṣṇuśca daityendraśarāhato 'pi bhuśuṇḍimādāya kṛtāntatulyām tayā bhuśuṇḍyā ca pipeṣa meṣaṃ śumbhasya pattraṃ dharaṇīdharābham
152.29
तस्मादवप्लुत्य हताच्च मेषाद् भूभौ पदातिः स तु दैत्यनाथः ततो महीस्थस्य हरिः शरौघान् मुमोच कालानलतुल्यभासः
tasmādavaplutya hatācca meṣād bhūbhau padātiḥ sa tu daityanāthaḥ tato mahīsthasya hariḥ śaraughān mumoca kālānalatulyabhāsaḥ
152.30
शरैस्त्रिभिस्तस्य भुजं बिभेद षड्भिश्च शीर्षं दशभिश्च केतुम् विष्णुर्विकृष्टैः श्रवणावसानं दैत्यस्य विव्याध विवृत्तनेत्रः
śaraistribhistasya bhujaṃ bibheda ṣaḍbhiśca śīrṣaṃ daśabhiśca ketum viṣṇurvikṛṣṭaiḥ śravaṇāvasānaṃ daityasya vivyādha vivṛttanetraḥ
152.31
स तेन विद्धो व्यथितो बभूव दैत्येश्वरो विस्रुतशोणितौघः ततो ऽस्य किंचिच् चलितस्य धैर्याद् उवाच शङ्खाम्बुजशार्ङ्गपाणिः
sa tena viddho vyathito babhūva daityeśvaro visrutaśoṇitaughaḥ tato 'sya kiṃcic calitasya dhairyād uvāca śaṅkhāmbujaśārṅgapāṇiḥ
152.32
कुमारिवध्यो ऽसि रणं विमुञ्च शुम्भासुर स्वल्पतरैरहोभिः वधं न मत्तो ऽर्हसि चेह मूढ वृथैव किं युद्धसमुत्सुको ऽसि
kumārivadhyo 'si raṇaṃ vimuñca śumbhāsura svalpatarairahobhiḥ vadhaṃ na matto 'rhasi ceha mūḍha vṛthaiva kiṃ yuddhasamutsuko 'si
152.33
जम्भो वचो विष्णुमुखान्निशम्य निमिश्च निष्पेष्टुमियेष विष्णुम् गदामथोद्यम्य निमिः प्रचण्डां जघान गाढां गरुडं शिरस्तः
jambho vaco viṣṇumukhānniśamya nimiśca niṣpeṣṭumiyeṣa viṣṇum gadāmathodyamya nimiḥ pracaṇḍāṃ jaghāna gāḍhāṃ garuḍaṃ śirastaḥ
152.34
शुम्भो ऽपि विष्णुं परिघेण मूर्ध्नि प्रमृष्टरत्नौघविचित्रभासा तौ दानवाभ्यां विषमैः प्रहारैर् निपेतुरुर्व्यां घनपावकाभौ
śumbho 'pi viṣṇuṃ parigheṇa mūrdhni pramṛṣṭaratnaughavicitrabhāsā tau dānavābhyāṃ viṣamaiḥ prahārair nipetururvyāṃ ghanapāvakābhau
152.35
तत्कर्म दृष्ट्वा दितिजास्तु सर्वे जगर्जुरुच्चैः कृतसिंहनादाः धनूंषि चास्फोट्य सुराभिघातैर् व्यदारयन्भूमिमपि प्रचण्डाः वासांसि चैवादुधुवुः परे तु दध्मुश्च शङ्खानकगोमुखौघान्
tatkarma dṛṣṭvā ditijāstu sarve jagarjuruccaiḥ kṛtasiṃhanādāḥ dhanūṃṣi cāsphoṭya surābhighātair vyadārayanbhūmimapi pracaṇḍāḥ vāsāṃsi caivādudhuvuḥ pare tu dadhmuśca śaṅkhānakagomukhaughān
152.36
अथ संज्ञामवाप्याशु गरुडो ऽपि सकेशवः पराङ्मुखो रणात्तस्मात् पलायत महाजवः
atha saṃjñāmavāpyāśu garuḍo 'pi sakeśavaḥ parāṅmukho raṇāttasmāt palāyata mahājavaḥ
Chapter 153 (part 1/2)
153.1
मत्स्य-पुराण 153 तमालोक्य पलायन्तं विभ्रष्टध्वजकार्मुकम् हरिं देवः सहस्राक्षो मेने भग्नं दुराहवे
matsya-purāṇa 153 tamālokya palāyantaṃ vibhraṣṭadhvajakārmukam hariṃ devaḥ sahasrākṣo mene bhagnaṃ durāhave
153.2
दैत्यांश्च मुदितान्दृष्ट्वा कर्तव्यं नाध्यगच्छत अथायान्निकटे विष्णोः सुरेशः पाकशासनः
daityāṃśca muditāndṛṣṭvā kartavyaṃ nādhyagacchata athāyānnikaṭe viṣṇoḥ sureśaḥ pākaśāsanaḥ
153.3
उवाच चैनं मधुरं प्रोत्साहपरिबृंहकम् किमेभिः क्रीडसे देव दानवैर्दुष्टमानसैः
uvāca cainaṃ madhuraṃ protsāhaparibṛṃhakam kimebhiḥ krīḍase deva dānavairduṣṭamānasaiḥ
153.4
दुर्जनैर्लब्धरन्ध्रस्य पुरुषस्य कुतः क्रियाः शक्तेनोपेक्षितो नीचो मन्यते बलमात्मनः
durjanairlabdharandhrasya puruṣasya kutaḥ kriyāḥ śaktenopekṣito nīco manyate balamātmanaḥ
153.5
तस्मान्न नीचं मतिमान् दुर्गहीनं हि संत्यजेत् अथाग्रेसरसंपत्त्या रथिनो जयमाप्नुयुः
tasmānna nīcaṃ matimān durgahīnaṃ hi saṃtyajet athāgresarasaṃpattyā rathino jayamāpnuyuḥ
153.6
कस्ते सखाभवच्चाग्रे हिरण्याक्षवधे विभो हिरण्यकशिपुर्दैत्यो वीर्यशाली मदोद्धतः
kaste sakhābhavaccāgre hiraṇyākṣavadhe vibho hiraṇyakaśipurdaityo vīryaśālī madoddhataḥ
153.7
त्वां प्राप्यापश्यदसुरो विषमं स्मृतिविभ्रमम् पूर्वे ऽप्यतिबला ये च दैत्येन्द्राः सुरविद्विषः
tvāṃ prāpyāpaśyadasuro viṣamaṃ smṛtivibhramam pūrve 'pyatibalā ye ca daityendrāḥ suravidviṣaḥ
153.8
विनाशमागताः प्राप्य शलभा इव पावकम् युगे युगे च दैत्यानां त्वमेवान्तकरो हरे
vināśamāgatāḥ prāpya śalabhā iva pāvakam yuge yuge ca daityānāṃ tvamevāntakaro hare
153.9
तथैवाद्येह मग्नानां भव विष्णो सुराश्रयः एवमुक्तस्ततो विष्णुर् व्यवर्धत महाभुजः
tathaivādyeha magnānāṃ bhava viṣṇo surāśrayaḥ evamuktastato viṣṇur vyavardhata mahābhujaḥ
153.10
ऋद्ध्या परमया युक्तः सर्वभूताश्रयो ऽरिहा अथोवाच सहस्राक्षं कालक्षमम् अधोक्षजः
ṛddhyā paramayā yuktaḥ sarvabhūtāśrayo 'rihā athovāca sahasrākṣaṃ kālakṣamam adhokṣajaḥ
153.11
दैत्येन्द्राः स्वैर्वधोपायैः शक्या हन्तुं हि नान्यतः दुर्जयस्तारको दैत्यो मुक्त्वा सप्तदिनं शिशुम्
daityendrāḥ svairvadhopāyaiḥ śakyā hantuṃ hi nānyataḥ durjayastārako daityo muktvā saptadinaṃ śiśum
153.12
कश्चित्स्त्रीवध्यतां प्राप्तो वधे ऽन्यस्य कुमारिका जम्भस्तु वध्यतां प्राप्तो दानवः क्रूरविक्रमः
kaścitstrīvadhyatāṃ prāpto vadhe 'nyasya kumārikā jambhastu vadhyatāṃ prāpto dānavaḥ krūravikramaḥ
153.13
तस्माद्वीर्येण दिव्येन जहि जम्भं जगद्वरम् अवध्यः सर्वभूतानां त्वां विना स तु दानवः
tasmādvīryeṇa divyena jahi jambhaṃ jagadvaram avadhyaḥ sarvabhūtānāṃ tvāṃ vinā sa tu dānavaḥ
153.14
मया गुप्तो रणे जम्भं जगत्कण्टकमुद्धर तद्वैकुण्ठवचः श्रुत्वा सहस्राक्षो ऽमरारिहा
mayā gupto raṇe jambhaṃ jagatkaṇṭakamuddhara tadvaikuṇṭhavacaḥ śrutvā sahasrākṣo 'marārihā
153.15
समादिशत्सुरान्सर्वान् सैन्यस्य रचनां प्रति यत्सारं सर्वलोकेषु वीर्यस्य तपसो ऽपि च
samādiśatsurānsarvān sainyasya racanāṃ prati yatsāraṃ sarvalokeṣu vīryasya tapaso 'pi ca
153.16
तदेकादश रुद्रांस्तु चकाराग्रेसरान्हरिः व्यालभोगाङ्गसंनद्धा बलिनो नीलकंधराः
tadekādaśa rudrāṃstu cakārāgresarānhariḥ vyālabhogāṅgasaṃnaddhā balino nīlakaṃdharāḥ
153.17
चन्द्रखण्डनृमुण्डालीमण्डितोरुशिखण्डिनः शूलज्वालावलिप्ताङ्गा भुजमण्डलभैरवाः
candrakhaṇḍanṛmuṇḍālīmaṇḍitoruśikhaṇḍinaḥ śūlajvālāvaliptāṅgā bhujamaṇḍalabhairavāḥ
153.18
पिङ्गोत्तुङ्गजटाजूटाः सिंहचर्मानुषङ्गिणः कपालीशादयो रुद्रा विद्रावितमहासुराः
piṅgottuṅgajaṭājūṭāḥ siṃhacarmānuṣaṅgiṇaḥ kapālīśādayo rudrā vidrāvitamahāsurāḥ
153.19
कपाली पिङ्गलो भीमो विरूपाक्षो विलोहितः अजेशः शासनः शास्ता शंभुश्चण्डो ध्रुवस्तथा
kapālī piṅgalo bhīmo virūpākṣo vilohitaḥ ajeśaḥ śāsanaḥ śāstā śaṃbhuścaṇḍo dhruvastathā
153.20
एत एकादशानन्तबला रुद्राः प्रभाविणः पालयन्तो बलस्याग्रे दारयन्तश्च दानवान्
eta ekādaśānantabalā rudrāḥ prabhāviṇaḥ pālayanto balasyāgre dārayantaśca dānavān
153.21
आप्याययन्तस्त्रिदशान् गर्जन्त इव चाम्बुदाः हिमाचलाभे महति काञ्चनाम्बुरुहस्रजि
āpyāyayantastridaśān garjanta iva cāmbudāḥ himācalābhe mahati kāñcanāmburuhasraji
153.22
प्रचलच्चामरे हेमघण्टासंघातमण्डिते ऐरावते चतुर्दन्ते मातङ्गे ऽचलसंस्थिते
pracalaccāmare hemaghaṇṭāsaṃghātamaṇḍite airāvate caturdante mātaṅge 'calasaṃsthite
153.23
महामदजलस्रावे कामरूपे शतक्रतुः तस्थौ हिमगिरेः शृङ्गे भानुमानिव दीप्तिमान्
mahāmadajalasrāve kāmarūpe śatakratuḥ tasthau himagireḥ śṛṅge bhānumāniva dīptimān
153.24
तस्यारक्षत्पदं सव्यं मारुतो ऽमितविक्रमः जुगोपापरमग्निस्तु ज्वालापूरितदिङ्मुखः
tasyārakṣatpadaṃ savyaṃ māruto 'mitavikramaḥ jugopāparamagnistu jvālāpūritadiṅmukhaḥ
153.25
पृष्ठरक्षो ऽभवद्विष्णुः ससैन्यस्य शतक्रतोः आदित्या वसवो विश्वे मरुतश्चाश्विनावपि
pṛṣṭharakṣo 'bhavadviṣṇuḥ sasainyasya śatakratoḥ ādityā vasavo viśve marutaścāśvināvapi
153.26
गन्धर्वा राक्षसा यक्षाः सकिंनरमहोरगाः नानाविधायुधाश्चित्रा दधाना हेमभूषणाः
gandharvā rākṣasā yakṣāḥ sakiṃnaramahoragāḥ nānāvidhāyudhāścitrā dadhānā hemabhūṣaṇāḥ
153.27
कोटिशः कोटिशः कृत्वा वृन्दं चिह्नोपलक्षितम् विश्रामयन्तः स्वां कीर्तिं बन्दिवृन्दपुरःसराः चेरुर्दैत्यवधे हृष्टाः सहेन्द्राः सुरजातयः
koṭiśaḥ koṭiśaḥ kṛtvā vṛndaṃ cihnopalakṣitam viśrāmayantaḥ svāṃ kīrtiṃ bandivṛndapuraḥsarāḥ cerurdaityavadhe hṛṣṭāḥ sahendrāḥ surajātayaḥ
153.28
शतक्रतोरमरनिकायपालिता पताकिनी गजशतवाजिनादिता सितोन्नतध्वजपटकोटिमण्डिता बभूव सा दितिसुतशोकवर्धिनी
śatakratoramaranikāyapālitā patākinī gajaśatavājināditā sitonnatadhvajapaṭakoṭimaṇḍitā babhūva sā ditisutaśokavardhinī
153.29
आयान्तीम् अवलोक्याथ सुरसेनां गजासुरः गजरूपी महाम्भोदसंघातो भाति भैरवः
āyāntīm avalokyātha surasenāṃ gajāsuraḥ gajarūpī mahāmbhodasaṃghāto bhāti bhairavaḥ
153.30
परश्वधायुधो दैत्यो दंशितोष्ठकसंपुटः ममर्द च रणे देवांश् चिक्षेपान्यान्करेण तु
paraśvadhāyudho daityo daṃśitoṣṭhakasaṃpuṭaḥ mamarda ca raṇe devāṃś cikṣepānyānkareṇa tu
153.31
परान्परशुना जघ्ने दैत्येन्द्रो रौद्रविक्रमः तस्य पातयतः सेनां यक्षगन्धर्वकिंनराः
parānparaśunā jaghne daityendro raudravikramaḥ tasya pātayataḥ senāṃ yakṣagandharvakiṃnarāḥ
153.32
मुमुचुः संहताः सर्वे चित्रशस्त्रास्त्रसंहतिम् पाशान् परश्वधांश्चक्रान् भिन्दिपालान् समुद्गरान्
mumucuḥ saṃhatāḥ sarve citraśastrāstrasaṃhatim pāśān paraśvadhāṃścakrān bhindipālān samudgarān
153.33
कुन्तान्प्रासान् असींस्तीक्ष्णान् मुद्गरांश्चापि दुःसहान् तान्सर्वान्सो ऽग्रसद्दैत्यः कवलानिव यूथपः
kuntānprāsān asīṃstīkṣṇān mudgarāṃścāpi duḥsahān tānsarvānso 'grasaddaityaḥ kavalāniva yūthapaḥ
153.34
कोपास्फालितदीर्घाग्रकरास्फोटेन पातयन् विचचार रणे देवान् दुष्प्रेक्ष्ये गजदानवः
kopāsphālitadīrghāgrakarāsphoṭena pātayan vicacāra raṇe devān duṣprekṣye gajadānavaḥ
153.35
यस्मिन्यस्मिन्निपतति सुरवृन्दे गजासुरः तस्मिंस्तस्मिन्महाशब्दो हाहाकारकृतो ऽभवत्
yasminyasminnipatati suravṛnde gajāsuraḥ tasmiṃstasminmahāśabdo hāhākārakṛto 'bhavat
153.36
अथ विद्रवमाणं तद् बलं प्रेक्ष्य समन्ततः रुद्राः परस्परं प्रोचुर् अहंकारोत्थितार्चिषः
atha vidravamāṇaṃ tad balaṃ prekṣya samantataḥ rudrāḥ parasparaṃ procur ahaṃkārotthitārciṣaḥ
153.37
भो भो गृह्णीत दैत्येन्द्रं मर्दतैनं हताश्रयम् कर्षतैनं शितैः शूलैर् भञ्जतैनं च मर्मसु
bho bho gṛhṇīta daityendraṃ mardatainaṃ hatāśrayam karṣatainaṃ śitaiḥ śūlair bhañjatainaṃ ca marmasu
153.38
कपाली वाक्यमाकर्ण्य शूलं शितशिखामुखम् संमार्ज्य वामहस्तेन संरम्भविवृतेक्षणः
kapālī vākyamākarṇya śūlaṃ śitaśikhāmukham saṃmārjya vāmahastena saṃrambhavivṛtekṣaṇaḥ
153.39
अधावद्भृकुटीवक्रो दैत्येन्द्राभिमुखो रणे दृढेन मुष्टिबन्धेन शूलं विष्टभ्य निर्मलम्
adhāvadbhṛkuṭīvakro daityendrābhimukho raṇe dṛḍhena muṣṭibandhena śūlaṃ viṣṭabhya nirmalam
153.40
जघान कुम्भदेशे तु कपाली गजदानवम् ततो दशापि ते रुद्रा निर्मलायोमयै रणे
jaghāna kumbhadeśe tu kapālī gajadānavam tato daśāpi te rudrā nirmalāyomayai raṇe
153.41
जघ्नुः शूलैश्च दैत्येन्द्रं शैलवर्ष्माणमाहवे स्रुतशोणितरन्ध्रस्तु शितशूलमुखार्दितः
jaghnuḥ śūlaiśca daityendraṃ śailavarṣmāṇamāhave srutaśoṇitarandhrastu śitaśūlamukhārditaḥ
153.42
बभौ कृष्णच्छविर् दैत्यः शरदीवामलं सरः प्रोत्फुल्लारुणनीलाब्जसंघातः सर्वतोदिशम्
babhau kṛṣṇacchavir daityaḥ śaradīvāmalaṃ saraḥ protphullāruṇanīlābjasaṃghātaḥ sarvatodiśam
153.43
भस्मशुभ्रतनुछायै रुद्रैर्हंसैरिवावृतः उपस्थितार्तिर्दैत्यो ऽथ प्रचलत्कर्णपल्लवः
bhasmaśubhratanuchāyai rudrairhaṃsairivāvṛtaḥ upasthitārtirdaityo 'tha pracalatkarṇapallavaḥ
153.44
शंभुं बिभेद दशनैर् नाभिदेशे गजासुरः दृष्ट्वा सक्तं तु रुद्राभ्यां नव रुद्रास्ततो ऽद्भुतम्
śaṃbhuṃ bibheda daśanair nābhideśe gajāsuraḥ dṛṣṭvā saktaṃ tu rudrābhyāṃ nava rudrāstato 'dbhutam
153.45
ततक्षुर्विविधैः शस्त्रैः शरीरममरद्विषः निर्भया बलिनो युद्धे रणभूमौ व्यवस्थिताः
tatakṣurvividhaiḥ śastraiḥ śarīramamaradviṣaḥ nirbhayā balino yuddhe raṇabhūmau vyavasthitāḥ
153.46
मृतं महिषमासाद्य वने गोमायवो यथा कपालिनं परित्यज्य गतश्चासुरपुंगवः
mṛtaṃ mahiṣamāsādya vane gomāyavo yathā kapālinaṃ parityajya gataścāsurapuṃgavaḥ
153.47
वेगेन कुपितो दैत्यो नव रुद्रानुपाद्रवत् ममर्द चरणाघातैर् दन्तैश्चापि करेण च
vegena kupito daityo nava rudrānupādravat mamarda caraṇāghātair dantaiścāpi kareṇa ca
153.48
स तैस्तुमुलयुद्धेन श्रममासादितो यदा तदा कपाली जग्राह करं तस्यामरद्विषः
sa taistumulayuddhena śramamāsādito yadā tadā kapālī jagrāha karaṃ tasyāmaradviṣaḥ
153.49
भ्रामयामास वेगेन ह्य् अतीव च गजासुरम् दृष्ट्वा श्रमातुरं दैत्यं किंचित्स्फुरितजीवितम्
bhrāmayāmāsa vegena hy atīva ca gajāsuram dṛṣṭvā śramāturaṃ daityaṃ kiṃcitsphuritajīvitam
153.50
निरुत्साहं रणे तस्मिन् गतयुद्धोत्सवोद्यमम् ततः पतत एवास्य चर्म चोत्कृत्य भैरवम्
nirutsāhaṃ raṇe tasmin gatayuddhotsavodyamam tataḥ patata evāsya carma cotkṛtya bhairavam
153.51
स्रवत्सर्वाङ्गरक्तौघं चकाराम्बरमात्मनः दृष्ट्वा विनिहतं दैत्यं दानवेन्द्रा महाबलाः
sravatsarvāṅgaraktaughaṃ cakārāmbaramātmanaḥ dṛṣṭvā vinihataṃ daityaṃ dānavendrā mahābalāḥ
153.52
वित्रेसुर्दुद्रुवुर्जग्मुर् निपेतुश्च सहस्रशः दृष्ट्वा कपालिनो रूपं गजचर्माम्बरावृतम्
vitresurdudruvurjagmur nipetuśca sahasraśaḥ dṛṣṭvā kapālino rūpaṃ gajacarmāmbarāvṛtam
153.53
दिक्षु भूमौ तमेवोग्रं रुद्रं दैत्या व्यलोकयन् एवं विलुलिते तस्मिन् दानवेन्द्रे महाबले
dikṣu bhūmau tamevograṃ rudraṃ daityā vyalokayan evaṃ vilulite tasmin dānavendre mahābale
153.54
द्विपाधिरूढो दैत्येन्द्रो हतदुन्दुभिना ततः कल्पान्ताम्बुधराभेण दुर्धरेणापि दानवः
dvipādhirūḍho daityendro hatadundubhinā tataḥ kalpāntāmbudharābheṇa durdhareṇāpi dānavaḥ
153.55
निमिरभ्यपतत्तूर्णं सुरसैन्यानि लोडयन्
nimirabhyapatattūrṇaṃ surasainyāni loḍayan
153.56
यां यां निमिगजो याति दिशं तां तां सवाहना संत्यज्य दुद्रुवुर्देवा भयार्तास्त्यक्तहेतयः गन्धेन सुरमातङ्गा दुद्रुवुस्तस्य हस्तिनः
yāṃ yāṃ nimigajo yāti diśaṃ tāṃ tāṃ savāhanā saṃtyajya dudruvurdevā bhayārtāstyaktahetayaḥ gandhena suramātaṅgā dudruvustasya hastinaḥ
153.57
पलायितेषु सैन्येषु सुराणां पाकशासनः तस्थौ दिक्पालकैः सार्धम् अष्टभिः केशवेन च
palāyiteṣu sainyeṣu surāṇāṃ pākaśāsanaḥ tasthau dikpālakaiḥ sārdham aṣṭabhiḥ keśavena ca
153.58
सम्प्राप्तो निमिमातङ्गो यावच्छक्रगजं प्रति तावच्छक्रगजो यातो मुक्त्वा नादं स भैरवम्
samprāpto nimimātaṅgo yāvacchakragajaṃ prati tāvacchakragajo yāto muktvā nādaṃ sa bhairavam
153.59
ध्रियमाणो ऽपि यत्नेन स रणे नैव तिष्ठति पलायिते गजे तस्मिन्न् आरूढः पाकशासनः
dhriyamāṇo 'pi yatnena sa raṇe naiva tiṣṭhati palāyite gaje tasminn ārūḍhaḥ pākaśāsanaḥ
153.60
विपरीतमुखो ऽयुध्यद् दानवेन्द्रबलं प्रति शतक्रतुस्तु वज्रेण निमिं वक्षस्यताडयत्
viparītamukho 'yudhyad dānavendrabalaṃ prati śatakratustu vajreṇa nimiṃ vakṣasyatāḍayat
153.61
गदया दन्तिनश्चास्य गण्डदेशे ऽहनद्दृढम् तत्प्रहारमचिन्त्यैव निमिर्निर्भयपौरुषः
gadayā dantinaścāsya gaṇḍadeśe 'hanaddṛḍham tatprahāramacintyaiva nimirnirbhayapauruṣaḥ
153.62
ऐरावणं कटीदेशे मुद्गरेणाभ्यताडयत् स हतो मुद्गरेणाथ शक्रकुञ्जर आहवे
airāvaṇaṃ kaṭīdeśe mudgareṇābhyatāḍayat sa hato mudgareṇātha śakrakuñjara āhave
153.63
जगाम पश्चाच्चरणैर् धरणीं भूधराकृतिः लाघवात्क्षिप्रमुत्थाय ततो ऽमरमहागजः
jagāma paścāccaraṇair dharaṇīṃ bhūdharākṛtiḥ lāghavātkṣipramutthāya tato 'maramahāgajaḥ
153.64
रणादपससर्पाशु भीषितो निमिहस्तिना ततो वायुर्ववौ रूक्षो बहुशर्करपांसुलः
raṇādapasasarpāśu bhīṣito nimihastinā tato vāyurvavau rūkṣo bahuśarkarapāṃsulaḥ
153.65
संमुखो निमिमातङ्गो जवनाचलकम्पनः स्रुतरक्तो बभौ शैलो घनधातुह्रदो यथा
saṃmukho nimimātaṅgo javanācalakampanaḥ srutarakto babhau śailo ghanadhātuhrado yathā
153.66
धनेशो ऽपि गदां गुर्वीं तस्य दानवहस्तिनः चिक्षेप वेगाद्दैत्येन्द्रो निपपातास्य मूर्धनि
dhaneśo 'pi gadāṃ gurvīṃ tasya dānavahastinaḥ cikṣepa vegāddaityendro nipapātāsya mūrdhani
153.67
गजो गदानिपातेन स तेन परिमूर्छितः दन्तैर्भित्त्वा धरां वेगात् पपाताचलसंनिभः
gajo gadānipātena sa tena parimūrchitaḥ dantairbhittvā dharāṃ vegāt papātācalasaṃnibhaḥ
153.68
पतिते तु गजे तस्मिन् सिंहनादो महानभूत् सर्वतः सुरसैन्यानां गजबृंहितबृंहितैः
patite tu gaje tasmin siṃhanādo mahānabhūt sarvataḥ surasainyānāṃ gajabṛṃhitabṛṃhitaiḥ
153.69
ह्रेषारवेण चाश्वानां गुणास्फोटैश्च धन्विनाम् गजं तं निहतं दृष्ट्वा निमिं चापि पराङ्मुखम्
hreṣāraveṇa cāśvānāṃ guṇāsphoṭaiśca dhanvinām gajaṃ taṃ nihataṃ dṛṣṭvā nimiṃ cāpi parāṅmukham
153.70
श्रुत्वा च सिंहनादं च सुराणामतिकोपनः जम्भो जज्वाल कोपेन पीताज्य इव पावकः
śrutvā ca siṃhanādaṃ ca surāṇāmatikopanaḥ jambho jajvāla kopena pītājya iva pāvakaḥ
153.71
स सुरान्कोपरक्ताक्षो धनुष्यारोप्य सायकम् तिष्ठतेत्यब्रवीत्तावत् सारथिं चाप्यचोदयत्
sa surānkoparaktākṣo dhanuṣyāropya sāyakam tiṣṭhatetyabravīttāvat sārathiṃ cāpyacodayat
153.72
वेगेन चलतस्तस्य तद्रथस्याभवद्द्युतिः यथादित्यसहस्रस्याभुदितस्योदयाचले
vegena calatastasya tadrathasyābhavaddyutiḥ yathādityasahasrasyābhuditasyodayācale
153.73
पताकिना रथेनाजौ किङ्किणीजालमालिना शशिशुभ्रातपत्रेण स तेन स्यन्दनेन तु
patākinā rathenājau kiṅkiṇījālamālinā śaśiśubhrātapatreṇa sa tena syandanena tu
153.74
घट्टयन्सुरसैन्यानां हृदयं समदृश्यत तम् आयान्तम् अभिप्रेक्ष्य धनुष्याहितसायकः
ghaṭṭayansurasainyānāṃ hṛdayaṃ samadṛśyata tam āyāntam abhiprekṣya dhanuṣyāhitasāyakaḥ
153.75
शतक्रतुरदीनात्मा दृढमाधत्त कार्मुकम् बाणं च तैलधौताग्रम् अर्धचन्द्रमजिह्मगम्
śatakraturadīnātmā dṛḍhamādhatta kārmukam bāṇaṃ ca tailadhautāgram ardhacandramajihmagam
153.76
तेनास्य सशरं चापं रणे चिछेद वृत्रहा क्षिप्रं संत्यज्य तच्चापं जम्भो दानवनन्दनः
tenāsya saśaraṃ cāpaṃ raṇe cicheda vṛtrahā kṣipraṃ saṃtyajya taccāpaṃ jambho dānavanandanaḥ
153.77
अन्यत्कार्मुकमादाय वेगवद्भारसाधनम् शरांश्चाशीविषाकारांस् तैलधौतानजिह्मगान्
anyatkārmukamādāya vegavadbhārasādhanam śarāṃścāśīviṣākārāṃs tailadhautānajihmagān
153.78
शक्रं विव्याध दशभिर् जत्रुदेशे तु पत्त्रिभिः हृदये च त्रिभिश्चापि द्वाभ्यां च स्कन्धयोर् द्वयोः
śakraṃ vivyādha daśabhir jatrudeśe tu pattribhiḥ hṛdaye ca tribhiścāpi dvābhyāṃ ca skandhayor dvayoḥ
153.79
शक्रो ऽपि दानवेन्द्राय बाणजालमपीदृशम् अप्राप्तान्दानवेन्द्रस्तु शराञ्छक्रभुजेरितान्
śakro 'pi dānavendrāya bāṇajālamapīdṛśam aprāptāndānavendrastu śarāñchakrabhujeritān
153.80
चिछेद दशधाकाशे शरैरग्निशिखोपमैः ततस्तु शरजालेन देवेन्द्रो दानवेश्वरम्
cicheda daśadhākāśe śarairagniśikhopamaiḥ tatastu śarajālena devendro dānaveśvaram
153.81
आच्छादयत यत्नेन वर्षास्विव घनैर्नभः दैत्यो ऽपि बाणजालं तद् व्यधमत्सायकैः शितैः
ācchādayata yatnena varṣāsviva ghanairnabhaḥ daityo 'pi bāṇajālaṃ tad vyadhamatsāyakaiḥ śitaiḥ
153.82
यथा वायुर्घनाटोपं परिवार्य दिशो मुखे शक्रो ऽथ क्रोधसंरम्भान् न विशेषयते यदा
yathā vāyurghanāṭopaṃ parivārya diśo mukhe śakro 'tha krodhasaṃrambhān na viśeṣayate yadā
153.83
दानवेन्द्रं तदा चक्रे गन्धर्वास्त्रं महाद्भुतम् तदुत्थतेजसा व्याप्तम् अभूद्गमनगोचरम्
dānavendraṃ tadā cakre gandharvāstraṃ mahādbhutam tadutthatejasā vyāptam abhūdgamanagocaram
153.84
गन्धर्वनगरैश् चापि नानाप्राकारतोरणैः मुञ्चद्भिरद्भुताकारैर् अस्त्रवृष्टिं समन्ततः
gandharvanagaraiś cāpi nānāprākāratoraṇaiḥ muñcadbhiradbhutākārair astravṛṣṭiṃ samantataḥ
153.85
अथास्त्रवृष्ट्या दैत्यानां हन्यमाना महाचमूः जम्भं शरणमागच्छद् अप्रमेयपराक्रमम्
athāstravṛṣṭyā daityānāṃ hanyamānā mahācamūḥ jambhaṃ śaraṇamāgacchad aprameyaparākramam
153.86
व्याकुलो ऽपि स्वयं दैत्यः सहस्राक्षास्त्रपीडितः स्मरन्साधुसमाचारं भीतत्राणपरो ऽभवत्
vyākulo 'pi svayaṃ daityaḥ sahasrākṣāstrapīḍitaḥ smaransādhusamācāraṃ bhītatrāṇaparo 'bhavat
153.87
अथास्त्रं मौसलं नाम मुमोच दितिनन्दनः ततो ऽयोमुसलैः सर्वम् अभवत्पूरितं जगत्
athāstraṃ mausalaṃ nāma mumoca ditinandanaḥ tato 'yomusalaiḥ sarvam abhavatpūritaṃ jagat
153.88
एकप्रहारकरणैर् अप्रधृष्यैः समन्ततः गन्धर्वनगरं तेषु गन्धर्वास्त्रविनिर्मितम्
ekaprahārakaraṇair apradhṛṣyaiḥ samantataḥ gandharvanagaraṃ teṣu gandharvāstravinirmitam
153.89
गान्धर्वमस्त्रं संधाय सुरसैन्येषु चापरम् एकैकेन प्रहारेण गजानश्वान्महारथान्
gāndharvamastraṃ saṃdhāya surasainyeṣu cāparam ekaikena prahāreṇa gajānaśvānmahārathān
153.90
रथाश्वान्सो ऽहनत्क्षिप्रं शतशो ऽथ सहस्रशः ततः सुराधिपस्त्वाष्ट्रम् अस्त्रं च समुदीरयत्
rathāśvānso 'hanatkṣipraṃ śataśo 'tha sahasraśaḥ tataḥ surādhipastvāṣṭram astraṃ ca samudīrayat
153.91
संध्यमाने ततस्त्वाष्ट्रे निश्चेरुः पावकार्चिषः ततो यन्त्रमयान् दिव्यान् आयुधान्दुष्प्रधर्षिणः
saṃdhyamāne tatastvāṣṭre niśceruḥ pāvakārciṣaḥ tato yantramayān divyān āyudhānduṣpradharṣiṇaḥ
153.92
तैर्यन्त्रैरभवद्बद्धम् अन्तरिक्षे वितानकम् वितानकेन तेनाथ प्रशमं मौसले गते
tairyantrairabhavadbaddham antarikṣe vitānakam vitānakena tenātha praśamaṃ mausale gate
153.93
शैलास्त्रं मुमुचे जम्भो यन्त्रसंघातताडनम् व्यामप्रमाणैरुपलैस् ततो वर्षमवर्तत
śailāstraṃ mumuce jambho yantrasaṃghātatāḍanam vyāmapramāṇairupalais tato varṣamavartata
153.94
त्वाष्ट्रस्य निर्मितान्याशु यन्त्राणि तदनन्तरम् तेनोपलनिपातेन गतानि तिलशस्ततः
tvāṣṭrasya nirmitānyāśu yantrāṇi tadanantaram tenopalanipātena gatāni tilaśastataḥ
153.95
यन्त्राणि तिलशः कृत्वा शैलास्त्रं परमूर्धसु निपपातातिवेगेना-दारयत्पृथिवीं ततः
yantrāṇi tilaśaḥ kṛtvā śailāstraṃ paramūrdhasu nipapātātivegenā-dārayatpṛthivīṃ tataḥ
153.96
ततो वज्रास्त्रम् अकरोत् सहस्राक्षः पुरंदरः तदोपलमहावर्षं व्यशीर्यत समन्ततः
tato vajrāstram akarot sahasrākṣaḥ puraṃdaraḥ tadopalamahāvarṣaṃ vyaśīryata samantataḥ
153.97
ततः प्रशान्ते शैलास्त्रे जम्भो भूधरसंनिभः ऐषीकमस्त्रमकरोद् अभीतो ऽतिपराक्रमः
tataḥ praśānte śailāstre jambho bhūdharasaṃnibhaḥ aiṣīkamastramakarod abhīto 'tiparākramaḥ
153.98
ऐषीकेणागमन्नाशं वज्रास्त्रं शक्रवल्लभम् विजृम्भत्यथ चैषीके परमास्त्रे ऽतिदुर्धरे
aiṣīkeṇāgamannāśaṃ vajrāstraṃ śakravallabham vijṛmbhatyatha caiṣīke paramāstre 'tidurdhare
153.99
जज्वलुर्देवसैन्यानि सस्यन्दनगजानि तु दह्यमानेष्वनीकेषु तेजसा सुरसत्तमः
jajvalurdevasainyāni sasyandanagajāni tu dahyamāneṣvanīkeṣu tejasā surasattamaḥ
153.100
आग्नेयमस्त्रमकरोद् बलवान्पाकशासनः तेनास्त्रेण तदस्त्रं च बभ्रंशे तदनन्तरम्
āgneyamastramakarod balavānpākaśāsanaḥ tenāstreṇa tadastraṃ ca babhraṃśe tadanantaram
153.101
तस्मिन्प्रतिहते चास्त्रे पावकास्त्रं व्यजृम्भत जज्वाल कायं जम्भस्य सरथं च ससारथिम्
tasminpratihate cāstre pāvakāstraṃ vyajṛmbhata jajvāla kāyaṃ jambhasya sarathaṃ ca sasārathim
153.102
ततः प्रतिहतः सो ऽथ दैत्येन्द्रः प्रतिभानवान् वारुणास्त्रं मुमोचाथ शमनं पावकार्चिषाम्
tataḥ pratihataḥ so 'tha daityendraḥ pratibhānavān vāruṇāstraṃ mumocātha śamanaṃ pāvakārciṣām
153.103
ततो जलधरैर्व्योम स्फुरद्विद्युल्लताकुलैः गम्भीरमुरजध्वानैर् आपूरितम् इवाम्बरम्
tato jaladharairvyoma sphuradvidyullatākulaiḥ gambhīramurajadhvānair āpūritam ivāmbaram
153.104
करीन्द्रकरतुल्याभिर् जलधाराभिर् अम्बरात् पतन्तीभिर्जगत्सर्वं क्षणेनापूरितं बभौ
karīndrakaratulyābhir jaladhārābhir ambarāt patantībhirjagatsarvaṃ kṣaṇenāpūritaṃ babhau
153.105
शान्तमाग्नेयमस्त्रं तत् प्रविलोक्य सुराधिपः वायव्यम् अस्त्रम् अकरोन् मेघसंघातनाशनम्
śāntamāgneyamastraṃ tat pravilokya surādhipaḥ vāyavyam astram akaron meghasaṃghātanāśanam
153.106
वायव्यास्त्रबलेनाथ निर्धूते मेघमण्डले बभूव विमलं व्योम नीलोत्पलदलप्रभम्
vāyavyāstrabalenātha nirdhūte meghamaṇḍale babhūva vimalaṃ vyoma nīlotpaladalaprabham
153.107
वायुना चातिघोरेण कम्पितास्ते तु दानवाः न शेकुस्तत्र ते स्थातुं रणे ऽतिबलिनो ऽपि ये
vāyunā cātighoreṇa kampitāste tu dānavāḥ na śekustatra te sthātuṃ raṇe 'tibalino 'pi ye
153.108
तदा जम्भो ऽभवच्छैलो दशयोजनविस्तृतः मारुतप्रतिघातार्थं दानवानां भयापहः
tadā jambho 'bhavacchailo daśayojanavistṛtaḥ mārutapratighātārthaṃ dānavānāṃ bhayāpahaḥ
153.109
मुक्तनानायुधोदग्रतेजो ऽभिज्वलितद्रुमः ततः प्रशमिते वायौ दैत्येन्द्रे पर्वताकृतौ
muktanānāyudhodagratejo 'bhijvalitadrumaḥ tataḥ praśamite vāyau daityendre parvatākṛtau
153.110
महाशनीं वज्रमयीं मुमोचाशु शतक्रतुः तयाशन्या पतितया दैत्यस्याचलरूपिणः
mahāśanīṃ vajramayīṃ mumocāśu śatakratuḥ tayāśanyā patitayā daityasyācalarūpiṇaḥ
153.111
कन्दराणि व्यशीर्यन्त समन्तान्निर्झराणि तु ततः सा दानवेन्द्रस्य शैलमाया न्यवर्तत
kandarāṇi vyaśīryanta samantānnirjharāṇi tu tataḥ sā dānavendrasya śailamāyā nyavartata
153.112
निवृत्तशैलमायो ऽथ दानवेन्द्रो मदोत्कटः बभूव कुञ्जरो भीमो महाशैलसमाकृतिः
nivṛttaśailamāyo 'tha dānavendro madotkaṭaḥ babhūva kuñjaro bhīmo mahāśailasamākṛtiḥ
153.113
स ममर्द सुरानीकं दन्तैश्चाप्यहनत्सुरान् बभञ्ज पृष्ठतः कांश्चित् करेणावेष्ट्य दानवः
sa mamarda surānīkaṃ dantaiścāpyahanatsurān babhañja pṛṣṭhataḥ kāṃścit kareṇāveṣṭya dānavaḥ
153.114
ततः क्षपयतस्तस्य सुरसैन्यानि वृत्रहा अस्त्रं त्रैलोक्यदुर्धर्षं नारसिंहं मुमोच ह
tataḥ kṣapayatastasya surasainyāni vṛtrahā astraṃ trailokyadurdharṣaṃ nārasiṃhaṃ mumoca ha
153.115
ततः सिंहसहस्राणि निश्चेरुर्मन्त्रतेजसा कृष्णदंष्ट्राट्टहासानि क्रकचाभनखानि च
tataḥ siṃhasahasrāṇi niścerurmantratejasā kṛṣṇadaṃṣṭrāṭṭahāsāni krakacābhanakhāni ca
153.116
तैर्विपाटितगात्रो ऽसौ गजमायां व्यपोथयत् ततश्चाशीविषो घोरो ऽभवत्फणशताकुलः
tairvipāṭitagātro 'sau gajamāyāṃ vyapothayat tataścāśīviṣo ghoro 'bhavatphaṇaśatākulaḥ
153.117
विषनिःश्वासनिर्दग्धं सुरसैन्यं महारथः ततो ऽस्त्रं गारुडं चक्रे शक्रश्चारुभुजस्तदा
viṣaniḥśvāsanirdagdhaṃ surasainyaṃ mahārathaḥ tato 'straṃ gāruḍaṃ cakre śakraścārubhujastadā
153.118
ततो गरुत्मतस्तस्मात् सहस्राणि विनिर्ययुः तैर्गरुत्मद्भिरासाद्य जम्भो भुजगरूपवान् कृतस्तु खण्डशो दैत्यः सास्य माया व्यनश्यत
tato garutmatastasmāt sahasrāṇi viniryayuḥ tairgarutmadbhirāsādya jambho bhujagarūpavān kṛtastu khaṇḍaśo daityaḥ sāsya māyā vyanaśyata
153.119
प्रनष्टायां तु मायायां ततो जम्भो महासुरः चकार रूपमतुलं चन्द्रादित्यपथानुगम् विवृत्तवदनो ग्रस्तुम् इयेष सुरपुंगवान्
pranaṣṭāyāṃ tu māyāyāṃ tato jambho mahāsuraḥ cakāra rūpamatulaṃ candrādityapathānugam vivṛttavadano grastum iyeṣa surapuṃgavān
153.120
ततो ऽस्य विविशुर्वक्त्रं समहारथकुञ्जरा सुरसेनाविशद्भीमं पातालोत्तानतालुकम्
tato 'sya viviśurvaktraṃ samahārathakuñjarā surasenāviśadbhīmaṃ pātālottānatālukam
153.121
सैन्येषु ग्रस्यमानेषु दानवेन बलीयसा शक्रो दैन्यं समापन्नः श्रान्तबाहुः सवाहनः
sainyeṣu grasyamāneṣu dānavena balīyasā śakro dainyaṃ samāpannaḥ śrāntabāhuḥ savāhanaḥ
153.122
कर्तव्यतां नाध्यगच्छत् प्रोवाचेदं जनार्दनम् किमनन्तरमत्रास्ति कर्तव्यस्यावशेषितम्
kartavyatāṃ nādhyagacchat provācedaṃ janārdanam kimanantaramatrāsti kartavyasyāvaśeṣitam
153.123
यदाश्रित्य घटामो ऽस्य दानवस्य युयुत्सवः ततो हरिरुवाचेदं वज्रायुधमुदारधीः
yadāśritya ghaṭāmo 'sya dānavasya yuyutsavaḥ tato hariruvācedaṃ vajrāyudhamudāradhīḥ
153.124
न सांप्रतं रणस्त्याज्यस् त्वया कातरभैरवः वर्धस्वाशु महामायां पुरंदर रिपुं प्रति
na sāṃprataṃ raṇastyājyas tvayā kātarabhairavaḥ vardhasvāśu mahāmāyāṃ puraṃdara ripuṃ prati
153.125
मयैष लक्षितो दैत्यो ऽधिष्ठितः प्राप्तपौरुषः मा शक्र मोहमागच्छ क्षिप्रमस्त्रं स्मर प्रभो
mayaiṣa lakṣito daityo 'dhiṣṭhitaḥ prāptapauruṣaḥ mā śakra mohamāgaccha kṣipramastraṃ smara prabho
153.126
ततः शक्रः प्रकुपितो दानवं प्रति देवराट् नारायणास्त्रं प्रयतो मुमोचासुरवक्षसि
tataḥ śakraḥ prakupito dānavaṃ prati devarāṭ nārāyaṇāstraṃ prayato mumocāsuravakṣasi
153.126
एतस्मिन्नन्तरे दैत्यो विवृतास्यो ऽग्रसत्क्षणात् त्रीणि लक्षाणि गन्धर्वीकिंनरोरगराक्षसान्
etasminnantare daityo vivṛtāsyo 'grasatkṣaṇāt trīṇi lakṣāṇi gandharvīkiṃnaroragarākṣasān
153.127
- ततो नारायणास्त्रं तत् पपातासुरवक्षसि महास्त्रभिन्नहृदयः सुस्राव रुधिरं च सः
** tato nārāyaṇāstraṃ tat papātāsuravakṣasi mahāstrabhinnahṛdayaḥ susrāva rudhiraṃ ca saḥ*
153.128
रणागारमिवोद्गारं तत्याजासुरनन्दनः तदस्त्रतेजसा तस्य रूपं दैत्यस्य नाशितम्
raṇāgāramivodgāraṃ tatyājāsuranandanaḥ tadastratejasā tasya rūpaṃ daityasya nāśitam
153.129
ततश्चान्तर्दधे दैत्यो वियत्यनुपलक्षितः गगनस्थः स दैत्येन्द्रः शस्त्रासनमतीन्द्रियम्
tataścāntardadhe daityo viyatyanupalakṣitaḥ gaganasthaḥ sa daityendraḥ śastrāsanamatīndriyam
153.130
मुमोच सुरसैन्यानां संहारे कारणं परम् प्रासान्परश्वधांश्चक्रान् बाणान्वज्रान्समुद्गरान्
mumoca surasainyānāṃ saṃhāre kāraṇaṃ param prāsānparaśvadhāṃścakrān bāṇānvajrānsamudgarān
153.131
कुठारान्सह खड्गैश्च भिन्दिपालानयोगुडान् ववर्ष दानवो रौद्रो ह्य् अबन्ध्यानक्षयानपि
kuṭhārānsaha khaḍgaiśca bhindipālānayoguḍān vavarṣa dānavo raudro hy abandhyānakṣayānapi
153.132
तैरस्त्रैर्दानवैर्मुक्तैर् देवानीकेषु भीषणैः बाहुभिर्धरणिः पूर्णा शिरोभिश्च सकुण्डलैः
tairastrairdānavairmuktair devānīkeṣu bhīṣaṇaiḥ bāhubhirdharaṇiḥ pūrṇā śirobhiśca sakuṇḍalaiḥ
153.133
ऊरुभिर् गजहस्ताभैः करीन्द्रैर्वाचलोपमैः भग्नेषादण्डचक्राक्षै रथैः सारथिभिः सह
ūrubhir gajahastābhaiḥ karīndrairvācalopamaiḥ bhagneṣādaṇḍacakrākṣai rathaiḥ sārathibhiḥ saha
153.134
दुःसंचाराभवत्पृथ्वी मांसशोणितकर्दमा रुधिरौघह्रदावर्ता शवराशिशिलोच्चयैः
duḥsaṃcārābhavatpṛthvī māṃsaśoṇitakardamā rudhiraughahradāvartā śavarāśiśiloccayaiḥ
153.135
कबन्धनृत्यसंकुले स्रवद्वसास्रकर्दमे जगत्त्रयोपसंहृतौ समे समस्तदेहिनाम् शृगालगृध्रवायसाः परं प्रमोदमादधुः क्वचिद्विकृष्टलोचनः शवस्य रौति वायसः
kabandhanṛtyasaṃkule sravadvasāsrakardame jagattrayopasaṃhṛtau same samastadehinām śṛgālagṛdhravāyasāḥ paraṃ pramodamādadhuḥ kvacidvikṛṣṭalocanaḥ śavasya rauti vāyasaḥ
153.136
विकृष्टपीवरान्त्रकाः प्रयान्ति जम्बुकाः क्वचित् क्वचित्स्थितो ऽतिभीषणः श्वचञ्चुचर्वितो बकः मृतस्य मांसमाहरञ्छ्वजातयश्च संस्थिताः क्वचिद्वृको गजासृजं पपौ निलीयतान्त्रतः
vikṛṣṭapīvarāntrakāḥ prayānti jambukāḥ kvacit kvacitsthito 'tibhīṣaṇaḥ śvacañcucarvito bakaḥ mṛtasya māṃsamāharañchvajātayaśca saṃsthitāḥ kvacidvṛko gajāsṛjaṃ papau nilīyatāntrataḥ
153.137
क्वचित् तुरंगमण्डली विकृष्यते श्वजातिभिः क्वचित्पिशाचजातकैः प्रपीतशोणितासवैः स्वकामिनीयुतैर्द्रुतं प्रमोदमत्तसंभ्रमैर् ममैतदानयाननं खुरो ऽयमस्तु मे प्रियः
kvacit turaṃgamaṇḍalī vikṛṣyate śvajātibhiḥ kvacitpiśācajātakaiḥ prapītaśoṇitāsavaiḥ svakāminīyutairdrutaṃ pramodamattasaṃbhramair mamaitadānayānanaṃ khuro 'yamastu me priyaḥ
153.138
करो ऽयमब्जसंनिभो ममास्तु कर्णपूरकः सरोषमीक्षते ऽपरा वपां विना प्रियं तदा परा प्रिया ह्यवाप यद्भृतोष्णशोणितासवं विकृष्य शवचर्म तत्प्रबद्धसान्द्रपल्लवम्
karo 'yamabjasaṃnibho mamāstu karṇapūrakaḥ saroṣamīkṣate 'parā vapāṃ vinā priyaṃ tadā parā priyā hyavāpa yadbhṛtoṣṇaśoṇitāsavaṃ vikṛṣya śavacarma tatprabaddhasāndrapallavam
153.139
चकार यक्षकामिनी तरुं कुठारपाटितं गजस्य दन्तमात्मजं प्रगृह्य कुम्भसंपुटम् विपाट्य मौक्तिकं परं प्रियप्रसादमिच्छते समांसशोणितासवं पपुश्च यक्षराक्षसाः
cakāra yakṣakāminī taruṃ kuṭhārapāṭitaṃ gajasya dantamātmajaṃ pragṛhya kumbhasaṃpuṭam vipāṭya mauktikaṃ paraṃ priyaprasādamicchate samāṃsaśoṇitāsavaṃ papuśca yakṣarākṣasāḥ
153.140
मृताश्वकेशवासितं रसं प्रगृह्य पाणिना प्रियाविमुक्तजीवितं समानयासृगासवम् न पथ्यतां प्रयाति मे गतं श्मशानगोचरं नरस्य तज्जहात्यसौ प्रशस्य किंनराननम्
mṛtāśvakeśavāsitaṃ rasaṃ pragṛhya pāṇinā priyāvimuktajīvitaṃ samānayāsṛgāsavam na pathyatāṃ prayāti me gataṃ śmaśānagocaraṃ narasya tajjahātyasau praśasya kiṃnarānanam
153.141
स नाग एष नो भयं दधाति मुक्तजीवितो न दानवस्य शक्यते मया तदेकयाननम् इति प्रियाय वल्लभा वदन्ति यक्षयोषितः परे कपालपाणयः पिशाचयक्षराक्षसाः
sa nāga eṣa no bhayaṃ dadhāti muktajīvito na dānavasya śakyate mayā tadekayānanam iti priyāya vallabhā vadanti yakṣayoṣitaḥ pare kapālapāṇayaḥ piśācayakṣarākṣasāḥ
153.142
वदन्ति देहि देहि मे ममातिभक्ष्यचारिणः परे ऽवतीर्य शोणितापगासु धौतमूर्तया पितॄन् प्रतर्प्य देवताः समर्चयन्ति चामिषैर् गजोडुपे सुसंस्थितास्तरन्ति शोणितं ह्रदम्
vadanti dehi dehi me mamātibhakṣyacāriṇaḥ pare 'vatīrya śoṇitāpagāsu dhautamūrtayā pitṝn pratarpya devatāḥ samarcayanti cāmiṣair gajoḍupe susaṃsthitāstaranti śoṇitaṃ hradam
153.143
इति प्रगाढसंकटे सुरासुरे सुसंगरे भयं समुझ्य दुर्जया भटाः स्फुटन्ति मानिनः
iti pragāḍhasaṃkaṭe surāsure susaṃgare bhayaṃ samujhya durjayā bhaṭāḥ sphuṭanti māninaḥ
153.144
तत शक्रो धनेशश्च वरुणः पवनो ऽनलः यमो ऽपि निरृतिश्चापि दिव्यास्त्राणि महाबलाः
tata śakro dhaneśaśca varuṇaḥ pavano 'nalaḥ yamo 'pi nirṛtiścāpi divyāstrāṇi mahābalāḥ
153.145
आकाशे मुमुचुः सर्वे दानवानभिसंध्य ते अस्त्राणि व्यर्थतां जग्मुर् देवानां दानवान्प्रति
ākāśe mumucuḥ sarve dānavānabhisaṃdhya te astrāṇi vyarthatāṃ jagmur devānāṃ dānavānprati
153.146
संरम्भेणाप्ययुध्यन्त संहतास्तुमुलेन च गतिं न विविदुश्चापि श्रान्ता दैत्यस्य देवताः
saṃrambheṇāpyayudhyanta saṃhatāstumulena ca gatiṃ na vividuścāpi śrāntā daityasya devatāḥ
153.147
दैत्यास्त्रभिन्नसर्वाङ्गा ह्य् अकिंचित्करतां गताः परस्परं व्यलीयन्त गावः शीतार्दिता इव
daityāstrabhinnasarvāṅgā hy akiṃcitkaratāṃ gatāḥ parasparaṃ vyalīyanta gāvaḥ śītārditā iva
153.148
तदवस्थान्हरिर्दृष्ट्वा देवाञ्छक्रमुवाच ह ब्रह्मास्त्रं स्मर देवेन्द्र यस्यावध्यो न विद्यते विष्णुना चोदितः शक्रः सस्मारास्त्रं महौजसम्
tadavasthānharirdṛṣṭvā devāñchakramuvāca ha brahmāstraṃ smara devendra yasyāvadhyo na vidyate viṣṇunā coditaḥ śakraḥ sasmārāstraṃ mahaujasam
153.149
सम्पूजितं नित्यमरातिनाशनं समाहितं बाणममित्रघातने धनुष्यजय्ये विनियोज्य बुद्धिमान् अभूत्ततो मन्त्रसमाधिमानसः
sampūjitaṃ nityamarātināśanaṃ samāhitaṃ bāṇamamitraghātane dhanuṣyajayye viniyojya buddhimān abhūttato mantrasamādhimānasaḥ
153.150
स मन्त्रमुच्चार्य यतान्तराशयो वधाय दैत्यस्य धियाभिसंध्य तु विकृष्य कर्णान्तम् अकुण्ठदीधितिं मुमोच वीक्ष्याम्बरमार्गमुन्मुखः
sa mantramuccārya yatāntarāśayo vadhāya daityasya dhiyābhisaṃdhya tu vikṛṣya karṇāntam akuṇṭhadīdhitiṃ mumoca vīkṣyāmbaramārgamunmukhaḥ
153.151
अथासुरः प्रेक्ष्य महास्त्रमाहितं विहाय मायामवनौ व्यतिष्ठत प्रवेपमानेन मुखेन शुष्यता बलेन गात्रेण च संभ्रमाकुलः
athāsuraḥ prekṣya mahāstramāhitaṃ vihāya māyāmavanau vyatiṣṭhata pravepamānena mukhena śuṣyatā balena gātreṇa ca saṃbhramākulaḥ
153.152
ततस्तु तस्यास्त्रवराभिमन्त्रितः शरो ऽर्धचन्द्रप्रतिमो महारणे पुरंदरस्यासनबन्धुतां गतो नवार्कबिम्बं वपुषा विडम्बयन्
tatastu tasyāstravarābhimantritaḥ śaro 'rdhacandrapratimo mahāraṇe puraṃdarasyāsanabandhutāṃ gato navārkabimbaṃ vapuṣā viḍambayan
153.153
किरीटकोटिस्फुटकान्तिसंकटं सुगन्धिनानाकुसुमाधिवासितम् प्रकीर्णधूमज्वलनाभमूर्धजं पपात जम्भस्य शिरः सकुण्डलम्
kirīṭakoṭisphuṭakāntisaṃkaṭaṃ sugandhinānākusumādhivāsitam prakīrṇadhūmajvalanābhamūrdhajaṃ papāta jambhasya śiraḥ sakuṇḍalam
153.154
तस्मिन्विनिहते जम्भे दानवेन्द्राः पराङ्मुखाः ततस्ते भग्नसंकल्पाः प्रययुर्यत्र तारकः
tasminvinihate jambhe dānavendrāḥ parāṅmukhāḥ tataste bhagnasaṃkalpāḥ prayayuryatra tārakaḥ
153.155
तांस्तु त्रस्तान्समालोक्य श्रुत्वारोषमगात्परम् स जम्भदानवेन्द्रं तु सुरै रणमुखे हतम्
tāṃstu trastānsamālokya śrutvāroṣamagātparam sa jambhadānavendraṃ tu surai raṇamukhe hatam
153.156
सावलेपं ससंरम्भं सगर्वं सपराक्रमम् साविष्कारमनाकारं तारको भावमाविशत्
sāvalepaṃ sasaṃrambhaṃ sagarvaṃ saparākramam sāviṣkāramanākāraṃ tārako bhāvamāviśat
153.157
स जैत्रं रथमास्थाय सहस्रेण गरुत्मताम् संरम्भाद्दानवेन्द्रस्तु सुरै रणमुखे गतः
sa jaitraṃ rathamāsthāya sahasreṇa garutmatām saṃrambhāddānavendrastu surai raṇamukhe gataḥ
153.158
सर्वायुधपरिष्कारः सर्वास्त्रपरिरक्षितः त्रैलोक्यऋद्धिसम्पन्नः सुविस्तृतमहाननः
sarvāyudhapariṣkāraḥ sarvāstraparirakṣitaḥ trailokyaṛddhisampannaḥ suvistṛtamahānanaḥ
153.159
रणायाभ्यपतत्तूर्णं सैन्येन महता वृतः जम्भास्त्रक्षतसर्वाङ्गं त्यक्त्वैरावतदन्तिनम्
raṇāyābhyapatattūrṇaṃ sainyena mahatā vṛtaḥ jambhāstrakṣatasarvāṅgaṃ tyaktvairāvatadantinam
153.160
सज्जं मातलिना गुप्तं रथमिन्द्रस्य तेजसा तप्तहेमपरिष्कारं महारत्नसमन्वितम्
sajjaṃ mātalinā guptaṃ rathamindrasya tejasā taptahemapariṣkāraṃ mahāratnasamanvitam
153.161
चतुर्योजनविस्तीर्णं सिद्धसंघपरिष्कृतम् गन्धर्वकिंनरोद्गीतम् अप्सरोनृत्यसंकुलम्
caturyojanavistīrṇaṃ siddhasaṃghapariṣkṛtam gandharvakiṃnarodgītam apsaronṛtyasaṃkulam
153.162
सर्वायुधम् असंबाधं विचित्ररचनोज्ज्वलम् तं रथं देवराजस्य परिवार्य समन्ततः
sarvāyudham asaṃbādhaṃ vicitraracanojjvalam taṃ rathaṃ devarājasya parivārya samantataḥ
153.163
दंशिता लोकपालास्तु तस्थुः सगरुडध्वजाः ततश्चचाल वसुधा ततो रूक्षो मरुद्ववौ
daṃśitā lokapālāstu tasthuḥ sagaruḍadhvajāḥ tataścacāla vasudhā tato rūkṣo marudvavau
153.164
ततो ऽम्बुधय उद्भूतास् ततो नष्टा रविप्रभा ततस्तमः समुद्भूतं नातो ऽदृश्यन्त तारकाः
tato 'mbudhaya udbhūtās tato naṣṭā raviprabhā tatastamaḥ samudbhūtaṃ nāto 'dṛśyanta tārakāḥ
153.165
ततो जज्वलुरस्त्राणि ततो ऽकम्पत वाहिनी एकतस्तारको दैत्यः सुरसंघस्तु चैकतः
tato jajvalurastrāṇi tato 'kampata vāhinī ekatastārako daityaḥ surasaṃghastu caikataḥ
153.166
लोकावसादमेकत्र जगत्पालनमेकतः चराचराणि भूतानि सुरासुरविभेदतः
lokāvasādamekatra jagatpālanamekataḥ carācarāṇi bhūtāni surāsuravibhedataḥ
153.167
तद्द्विधाप्येकतां यातं ददृशुः प्रेक्षका इव यद्वस्तु किंचिल् लोकेषु त्रिषु सत्तास्वरूपकम् तत् तत्रादृश्यद् अखिलं खिलीभूतविभूतिकम्
taddvidhāpyekatāṃ yātaṃ dadṛśuḥ prekṣakā iva yadvastu kiṃcil lokeṣu triṣu sattāsvarūpakam tat tatrādṛśyad akhilaṃ khilībhūtavibhūtikam
153.168
अस्त्राणि तेजांसि धनानि धैर्यं सेनाबलं वीर्यपराक्रमौ च सत्त्वौजसां तन्निकरं बभूव सुरासुराणां तपसो बलेन
astrāṇi tejāṃsi dhanāni dhairyaṃ senābalaṃ vīryaparākramau ca sattvaujasāṃ tannikaraṃ babhūva surāsurāṇāṃ tapaso balena
153.169
अथाभिमुखम् आयान्तं नवभिर्नतपर्वभिः बाणैरनलकल्पाग्रैर् बिभिदुस्तारकं हृदि
athābhimukham āyāntaṃ navabhirnataparvabhiḥ bāṇairanalakalpāgrair bibhidustārakaṃ hṛdi
153.170
स तानचिन्त्य दैत्येन्द्रः सुरबाणान्गतान्हृदि नवभिर्नवभिर्बाणैः सुरान्विव्याध दानवः
sa tānacintya daityendraḥ surabāṇāngatānhṛdi navabhirnavabhirbāṇaiḥ surānvivyādha dānavaḥ
153.171
जगद्धरणसम्भूतैः शल्यैरिव पुरःसरैः ततो ऽच्छिन्नं शरव्रातं संग्रामे मुमुचुः सुराः
jagaddharaṇasambhūtaiḥ śalyairiva puraḥsaraiḥ tato 'cchinnaṃ śaravrātaṃ saṃgrāme mumucuḥ surāḥ
153.172
अनन्तरं च कान्तानाम् अश्रुपातमिवानिशम् तदप्राप्तं वियत्येव नाशयामास दानवः
anantaraṃ ca kāntānām aśrupātamivāniśam tadaprāptaṃ viyatyeva nāśayāmāsa dānavaḥ
153.173
शरैर्यथा कुचरितैः प्रख्यातं परमागतम् सुनिर्मलं क्रमायातं कुपुत्रः स्वं महाकुलम्
śarairyathā kucaritaiḥ prakhyātaṃ paramāgatam sunirmalaṃ kramāyātaṃ kuputraḥ svaṃ mahākulam
153.174
ततो निवार्य तद्बाणजालं सुरभुजेरितम् बाणैर्व्योम दिशः पृथ्वीं पूरयामास दानवः
tato nivārya tadbāṇajālaṃ surabhujeritam bāṇairvyoma diśaḥ pṛthvīṃ pūrayāmāsa dānavaḥ
153.175
चिछेद पुङ्खदेशेषु स्वके स्थाने च लाघवात् बाणजालैः सुतीक्ष्णाग्रैः कङ्कबर्हिणवाजितैः
cicheda puṅkhadeśeṣu svake sthāne ca lāghavāt bāṇajālaiḥ sutīkṣṇāgraiḥ kaṅkabarhiṇavājitaiḥ
Chapter 153 (part 2/2)
153.176
कर्णान्तकृष्टैर्विमलैः सुवर्णरजतोज्ज्वलैः शास्त्रार्थैः संशयप्राप्तान् यथार्थान्वै विकल्पितैः
karṇāntakṛṣṭairvimalaiḥ suvarṇarajatojjvalaiḥ śāstrārthaiḥ saṃśayaprāptān yathārthānvai vikalpitaiḥ
153.177
ततः शतेन बाणानां शक्रं विव्याध दानवः नारायणं च सप्तत्या नवत्या च हुताशनम्
tataḥ śatena bāṇānāṃ śakraṃ vivyādha dānavaḥ nārāyaṇaṃ ca saptatyā navatyā ca hutāśanam
153.178
दशभिर्मारुतं मूर्ध्नि यमं दशभिरेव च धनदं चैव सप्तत्या वरुणं च तथाष्टभिः
daśabhirmārutaṃ mūrdhni yamaṃ daśabhireva ca dhanadaṃ caiva saptatyā varuṇaṃ ca tathāṣṭabhiḥ
153.179
विंशत्या निरृतिं दैत्यः पुनश्चाष्टाभिरेव च विव्याध पुनरेकैकं दशभिर्दशभिः शरैः
viṃśatyā nirṛtiṃ daityaḥ punaścāṣṭābhireva ca vivyādha punarekaikaṃ daśabhirdaśabhiḥ śaraiḥ
153.180
तथा च मातलिं दैत्यो विव्याध त्रिभिराशुगैः गरुडं दशभिश्चैव स विव्याध पतत्रिभिः
tathā ca mātaliṃ daityo vivyādha tribhirāśugaiḥ garuḍaṃ daśabhiścaiva sa vivyādha patatribhiḥ
153.181
पुनश्च दैत्यो देवानां तिलशो नतपर्वभिः चकार वर्मजातानि चिछेद च धनूंषि तु ततो विकवचा देवा विधनुष्काः शरैः कृताः
punaśca daityo devānāṃ tilaśo nataparvabhiḥ cakāra varmajātāni cicheda ca dhanūṃṣi tu tato vikavacā devā vidhanuṣkāḥ śaraiḥ kṛtāḥ
153.182
अथान्यानि चापानि तस्मिन्सरोषा रणे लोकपाला गृहीत्वा समन्तात् शरैरक्षयैर्दानवेन्द्रं ततक्षुस् तदा दानवो ऽमर्षसंरक्तनेत्रः
athānyāni cāpāni tasminsaroṣā raṇe lokapālā gṛhītvā samantāt śarairakṣayairdānavendraṃ tatakṣus tadā dānavo 'marṣasaṃraktanetraḥ
153.183
शरानग्निकल्पान्ववर्षामराणां ततो बाणमादाय कल्पानलाभम् जघानोरसि क्षिप्रमिन्द्रं सुबाहुं महेन्द्रो व्यकम्पद्रथोपस्थ एव
śarānagnikalpānvavarṣāmarāṇāṃ tato bāṇamādāya kalpānalābham jaghānorasi kṣipramindraṃ subāhuṃ mahendro vyakampadrathopastha eva
153.184
विलोक्यान्तरिक्षे सहस्रार्कबिम्बं पुनर्दानवो विष्णुमुद्भूतवीर्यम् शराभ्यां जघानांसमूले सलीलं ततः केशवस्यापतच्छार्ङ्गमग्रे
vilokyāntarikṣe sahasrārkabimbaṃ punardānavo viṣṇumudbhūtavīryam śarābhyāṃ jaghānāṃsamūle salīlaṃ tataḥ keśavasyāpatacchārṅgamagre
153.185
ततस्तारकः प्रेतनाथं पृषत्कैर् वसुं तस्य सव्ये स्मरन्क्षुद्रभावम् शरैरग्निकल्पैर्जलेशस्य कायं रणे ऽशोषयद्दुर्जयो दैत्यराजः
tatastārakaḥ pretanāthaṃ pṛṣatkair vasuṃ tasya savye smarankṣudrabhāvam śarairagnikalpairjaleśasya kāyaṃ raṇe 'śoṣayaddurjayo daityarājaḥ
153.186
शरैरग्निकल्पैश्चकाराशु दैत्यस् तथा राक्षसान्भीतभीतान्दिशासु पृषत्कैश्च रूक्षैर्विकारप्रयुक्तं चकारानिलं लीलयैवासुरेशः
śarairagnikalpaiścakārāśu daityas tathā rākṣasānbhītabhītāndiśāsu pṛṣatkaiśca rūkṣairvikāraprayuktaṃ cakārānilaṃ līlayaivāsureśaḥ
153.187
क्षणाल्लब्धचित्ताः स्वयं विष्णुशक्रानलाद्याः सुसंहत्य तीक्ष्णैः पृषत्कैः ।
प्रचक्रुः प्रचण्डेन दैत्येन सार्धं महासंगरं संगरग्रासकल्पम्
kṣaṇāllabdhacittāḥ svayaṃ viṣṇuśakrānalādyāḥ susaṃhatya tīkṣṇaiḥ pṛṣatkaiḥ |
pracakruḥ pracaṇḍena daityena sārdhaṃ mahāsaṃgaraṃ saṃgaragrāsakalpam
153.188
- अथानम्य चापं हरिस्तीक्ष्णबाणैर् हनत्सारथिं दैत्यराजस्य हृद्यम् ध्वजं धूमकेतुः किरीटं महेन्द्रो धनेशो धनुः काञ्चनानद्धपृष्ठम् यमो बाहुदण्डं रथाङ्गानि वायुर् निशाचारिणाम् ईश्वरस्यापि वर्म
** athānamya cāpaṃ haristīkṣṇabāṇair hanatsārathiṃ daityarājasya hṛdyam dhvajaṃ dhūmaketuḥ kirīṭaṃ mahendro dhaneśo dhanuḥ kāñcanānaddhapṛṣṭham yamo bāhudaṇḍaṃ rathāṅgāni vāyur niśācāriṇām īśvarasyāpi varma*
153.189
दृष्ट्वा तद्युद्धममरैर् अकृत्रिमपराक्रमम् दैत्यनाथः कृतं संख्ये स्वबाहुयुगबान्धवः
dṛṣṭvā tadyuddhamamarair akṛtrimaparākramam daityanāthaḥ kṛtaṃ saṃkhye svabāhuyugabāndhavaḥ
153.190
मुमोच मुद्गरं भीमं सहस्राक्षाय संगरे दृष्ट्वा मुद्गरम् आयान्तम् अनिवार्यमथाम्बरे
mumoca mudgaraṃ bhīmaṃ sahasrākṣāya saṃgare dṛṣṭvā mudgaram āyāntam anivāryamathāmbare
153.191
रथादाप्लुत्य धरणीम् अगमत्पाकशासनः मुद्गरो ऽपि रथोपस्थे पपात परुषस्वनः
rathādāplutya dharaṇīm agamatpākaśāsanaḥ mudgaro 'pi rathopasthe papāta paruṣasvanaḥ
153.192
स रथं चूर्णयामास न ममार च मातलिः गृहीत्वा पट्टिशं दैत्यो जघानोरसि केशवम्
sa rathaṃ cūrṇayāmāsa na mamāra ca mātaliḥ gṛhītvā paṭṭiśaṃ daityo jaghānorasi keśavam
153.193
स्कन्धे गरुत्मतः सो ऽपि निषसाद विचेतनः खड्गेन राक्षसेन्द्रस्य निचकर्त च वाहनम्
skandhe garutmataḥ so 'pi niṣasāda vicetanaḥ khaḍgena rākṣasendrasya nicakarta ca vāhanam
153.194
यमं च पातयामास भूमौ दैत्यो भुशुण्डिना वह्निं च भिन्दिपालेन ताडयामास मूर्धनि
yamaṃ ca pātayāmāsa bhūmau daityo bhuśuṇḍinā vahniṃ ca bhindipālena tāḍayāmāsa mūrdhani
153.195
वायुं च दोर्भ्यामुत्क्षिप्य पातयामास भूतले धनेशं च धनुष्कोट्या कुट्टयामास कोपनः
vāyuṃ ca dorbhyāmutkṣipya pātayāmāsa bhūtale dhaneśaṃ ca dhanuṣkoṭyā kuṭṭayāmāsa kopanaḥ
153.196
ततो देवनिकायानाम् एकैकं समरे ततः जघानास्त्रैरसंख्येयैर् दैत्येन्द्रो ऽमितविक्रमः
tato devanikāyānām ekaikaṃ samare tataḥ jaghānāstrairasaṃkhyeyair daityendro 'mitavikramaḥ
153.197
लब्धसंज्ञः क्षणाद्विष्णुश् चक्रं जग्राह दुर्धरम् दानवेन्द्रवसासिक्तं पिशिताशनकोन्मुखम्
labdhasaṃjñaḥ kṣaṇādviṣṇuś cakraṃ jagrāha durdharam dānavendravasāsiktaṃ piśitāśanakonmukham
153.198
मुमोच दानवेन्द्रस्य दृढं वक्षसि केशवः पपात चक्रं दैत्यस्य हृदये भास्करद्युति
mumoca dānavendrasya dṛḍhaṃ vakṣasi keśavaḥ papāta cakraṃ daityasya hṛdaye bhāskaradyuti
153.199
व्यशीर्यत ततः काये नीलोत्पलमिवाश्मनि ततो वज्रं महेन्द्रस्तु प्रमुमोचार्चितं चिरम्
vyaśīryata tataḥ kāye nīlotpalamivāśmani tato vajraṃ mahendrastu pramumocārcitaṃ ciram
153.200
यस्मिञ्जयाशा शक्रस्य दानवेन्द्ररणे त्वभूत् तारकस्य सुसंप्राप्य शरीरं शौर्यशालिनः
yasmiñjayāśā śakrasya dānavendraraṇe tvabhūt tārakasya susaṃprāpya śarīraṃ śauryaśālinaḥ
153.201
व्यशीर्यत विकीर्णार्चिः शतधा खण्डतां गतम् विनाशमगमन्मुक्तं वायुनासुरवक्षसि
vyaśīryata vikīrṇārciḥ śatadhā khaṇḍatāṃ gatam vināśamagamanmuktaṃ vāyunāsuravakṣasi
153.202
ज्वलितं ज्वलनाभासम् अङ्कुशं कुलिशं यथा विनाशमागतं दृष्ट्वा वायुश्चाङ्कुशमाहवे
jvalitaṃ jvalanābhāsam aṅkuśaṃ kuliśaṃ yathā vināśamāgataṃ dṛṣṭvā vāyuścāṅkuśamāhave
153.203
रुष्टः शैलेन्द्रमुत्पाट्य पुष्पितद्रुमकन्दरम् चिक्षेप दानवेन्द्राय पञ्चयोजनविस्तृतम्
ruṣṭaḥ śailendramutpāṭya puṣpitadrumakandaram cikṣepa dānavendrāya pañcayojanavistṛtam
153.204
महीधरं तम् आयान्तं दैत्यः स्मितमुखस्तदा जग्राह वामहस्तेन बालकन्दुकलीलया
mahīdharaṃ tam āyāntaṃ daityaḥ smitamukhastadā jagrāha vāmahastena bālakandukalīlayā
153.205
ततो दण्डं समुद्यम्य कृतान्तः क्रोधमूर्छितः दैत्येन्द्रं मूर्ध्नि चिक्षेप भ्राम्य वेगेन दुर्जयः
tato daṇḍaṃ samudyamya kṛtāntaḥ krodhamūrchitaḥ daityendraṃ mūrdhni cikṣepa bhrāmya vegena durjayaḥ
153.206
सो ऽसुरस्यापतन्मूर्ध्नि दैत्यस्तं च न बुद्धवान् कल्पान्तदहनालोकाम् अजय्यां ज्वलनस्ततः
so 'surasyāpatanmūrdhni daityastaṃ ca na buddhavān kalpāntadahanālokām ajayyāṃ jvalanastataḥ
153.207
शक्तिं चिक्षेप दुर्धर्षां दानवेन्द्राय संयुगे नवा शिरीषमालेव सास्य वक्षस्यराजत
śaktiṃ cikṣepa durdharṣāṃ dānavendrāya saṃyuge navā śirīṣamāleva sāsya vakṣasyarājata
153.208
ततः खड्गं समाकृष्य कोशाद् आकाशनिर्मलम् भासितासितदिग्भागं लोकपालो ऽपि निरृतिः
tataḥ khaḍgaṃ samākṛṣya kośād ākāśanirmalam bhāsitāsitadigbhāgaṃ lokapālo 'pi nirṛtiḥ
153.209
चिक्षेप दानवेन्द्राय तस्य मूर्ध्नि पपात च पतितश्चागमत्खड्गः स शीघ्रं शतखण्डताम्
cikṣepa dānavendrāya tasya mūrdhni papāta ca patitaścāgamatkhaḍgaḥ sa śīghraṃ śatakhaṇḍatām
153.210
जलेशस्तूग्रदुर्धर्षं विषपावकभैरवम् मुमोच पाशं दैत्यस्य भुजबन्धाभिलाषुकः
jaleśastūgradurdharṣaṃ viṣapāvakabhairavam mumoca pāśaṃ daityasya bhujabandhābhilāṣukaḥ
153.211
स दैत्यभुजमासाद्य सर्पः सद्यो व्यपद्यत स्फुटितक्रकचक्रूरदशनालिर् महाहनुः
sa daityabhujamāsādya sarpaḥ sadyo vyapadyata sphuṭitakrakacakrūradaśanālir mahāhanuḥ
153.212
ततो ऽश्विनौ समरुतः ससाध्याः समहोरगाः यक्षराक्षसगन्धर्वा दिव्यनानास्त्रपाणयः
tato 'śvinau samarutaḥ sasādhyāḥ samahoragāḥ yakṣarākṣasagandharvā divyanānāstrapāṇayaḥ
153.213
जघ्नुर्दैत्येश्वरं सर्वे सम्भूय सुमहाबलाः न चास्त्राण्यस्य सजन्ति गात्रे वज्राचलोपमे
jaghnurdaityeśvaraṃ sarve sambhūya sumahābalāḥ na cāstrāṇyasya sajanti gātre vajrācalopame
153.214
ततो रथादवप्लुत्य तारको दानवाधिपः जघान कोटिशो देवान् करपार्ष्णिभिरेव च
tato rathādavaplutya tārako dānavādhipaḥ jaghāna koṭiśo devān karapārṣṇibhireva ca
153.215
हतशेषाणि सैन्यानि देवानां विप्रदुद्रुवुः दिशो भीतानि संत्यज्य रणोपकरणानि तु
hataśeṣāṇi sainyāni devānāṃ vipradudruvuḥ diśo bhītāni saṃtyajya raṇopakaraṇāni tu
153.216
लोकपालांस्ततो दैत्यो बबन्धेन्द्रमुखान्रणे सकेशवान्दृढैः पाशैः पशुमारः पशूनिव
lokapālāṃstato daityo babandhendramukhānraṇe sakeśavāndṛḍhaiḥ pāśaiḥ paśumāraḥ paśūniva
153.217
स भूयो रथमास्थाय जगाम स्वकमालयम् सिद्धगन्धर्वसंघुष्टविपुलाचलमस्तकम्
sa bhūyo rathamāsthāya jagāma svakamālayam siddhagandharvasaṃghuṣṭavipulācalamastakam
153.218
स्तूयमानो दितिसुतैर् अप्सरोभिर्विनोदितः त्रैलोक्यलक्ष्मीस्तद्देशे प्राविशत्स्वपुरं यथा
stūyamāno ditisutair apsarobhirvinoditaḥ trailokyalakṣmīstaddeśe prāviśatsvapuraṃ yathā
153.219
निषसादासने पद्मरागरत्नविनिर्मिते ततः किंनरगन्धर्वनागनारीविनोदितैः क्षणं विनोद्यमानस्तु प्रचलन्मणिकुण्डलः
niṣasādāsane padmarāgaratnavinirmite tataḥ kiṃnaragandharvanāganārīvinoditaiḥ kṣaṇaṃ vinodyamānastu pracalanmaṇikuṇḍalaḥ
Chapter 154 (part 1/4)
154.1
मत्स्य-पुराण 154 प्रादुरासीत्प्रतीहारः शुभ्रनीलाम्बुजाम्बरः स जानुभ्यां महीं गत्वा पिहितास्यः स्वपाणिना
matsya-purāṇa 154 prādurāsītpratīhāraḥ śubhranīlāmbujāmbaraḥ sa jānubhyāṃ mahīṃ gatvā pihitāsyaḥ svapāṇinā
154.2
उवाचानाविलं वाक्यम् अल्पाक्षरपरिस्फुटम् दैत्येन्द्रमर्कवृन्दानां बिभ्रतं भास्वरं वपुः
uvācānāvilaṃ vākyam alpākṣaraparisphuṭam daityendramarkavṛndānāṃ bibhrataṃ bhāsvaraṃ vapuḥ
154.3
कालनेमिः सुरान्बद्धांश् चादाय द्वारि तिष्ठति स विज्ञापयति स्थेयं क्व बन्दिभिरिति प्रभो
kālanemiḥ surānbaddhāṃś cādāya dvāri tiṣṭhati sa vijñāpayati stheyaṃ kva bandibhiriti prabho
154.4
तन्निशम्याब्रवीद्दैत्यः प्रतीहारस्य भाषितम् यथेष्टं स्थीयतामेभिर् गृहं मे भुवनत्रयम्
tanniśamyābravīddaityaḥ pratīhārasya bhāṣitam yatheṣṭaṃ sthīyatāmebhir gṛhaṃ me bhuvanatrayam
154.5
केवलं पाशबन्धेन विमुक्तैरविलम्बितम् एवं कृते ततो देवा दूयमानेन चेतसा
kevalaṃ pāśabandhena vimuktairavilambitam evaṃ kṛte tato devā dūyamānena cetasā
154.6
जग्मुर्जगद्गुरुं द्रष्टुं शरणं कमलोद्भवम् निवेदितास्ते शक्राद्याः शिरोभिर्धरणिं गताः तुष्टुवुः स्पष्टवर्णार्थैर् वचोभिः कमलासनम्
jagmurjagadguruṃ draṣṭuṃ śaraṇaṃ kamalodbhavam niveditāste śakrādyāḥ śirobhirdharaṇiṃ gatāḥ tuṣṭuvuḥ spaṣṭavarṇārthair vacobhiḥ kamalāsanam
154.7
त्वमोंकारो ऽस्यङ्कुराय प्रसूतो विश्वस्यात्मानन्तभेदस्य पूर्वम् सम्भूतस्यानन्तरं सत्त्वमूर्ते संहारेच्छोस्ते नमो रुद्रमूर्ते
tvamoṃkāro 'syaṅkurāya prasūto viśvasyātmānantabhedasya pūrvam sambhūtasyānantaraṃ sattvamūrte saṃhārecchoste namo rudramūrte
154.8
व्यक्तिं नीत्वा त्वं वपुः स्वं महिम्ना तस्मादण्डात् साभिधानादचिन्त्यः द्यावापृथ्व्योर् ऊर्ध्वखण्डावराम्यां ह्य् अण्डादस्मात्त्वं विभागं करोषि
vyaktiṃ nītvā tvaṃ vapuḥ svaṃ mahimnā tasmādaṇḍāt sābhidhānādacintyaḥ dyāvāpṛthvyor ūrdhvakhaṇḍāvarāmyāṃ hy aṇḍādasmāttvaṃ vibhāgaṃ karoṣi
154.9
व्यक्तं मेरौ यज्जनायुस्तवाभूद् एवं विद्मस्त्वत्प्रणीतश्चकास्ति व्यक्तं देवा जन्मनः शाश्वतस्य द्यौस्ते मूर्धा लोचने चन्द्रसूर्यौ
vyaktaṃ merau yajjanāyustavābhūd evaṃ vidmastvatpraṇītaścakāsti vyaktaṃ devā janmanaḥ śāśvatasya dyauste mūrdhā locane candrasūryau
154.10
व्यालाः केशाः श्रोत्ररन्ध्रा दिशस्ते पादौ भूमिर्नाभिरन्ध्रे समुद्राः मायाकारः कारणं त्वं प्रसिद्धो वेदैः शान्तो ज्योतिषा त्वं विमुक्तः
vyālāḥ keśāḥ śrotrarandhrā diśaste pādau bhūmirnābhirandhre samudrāḥ māyākāraḥ kāraṇaṃ tvaṃ prasiddho vedaiḥ śānto jyotiṣā tvaṃ vimuktaḥ
154.11
वेदार्थेषु त्वां विवृण्वन्ति बुद्ध्वा हृत्पद्मान्तःसंनिविष्टं पुराणम् त्वामात्मानं लब्धयोगा गृणन्ति सांख्यैर्यास्ताः सप्त सूक्ष्माः प्रणीताः
vedārtheṣu tvāṃ vivṛṇvanti buddhvā hṛtpadmāntaḥsaṃniviṣṭaṃ purāṇam tvāmātmānaṃ labdhayogā gṛṇanti sāṃkhyairyāstāḥ sapta sūkṣmāḥ praṇītāḥ
154.12
तासां हेतुर्याष्टमी चापि गीता तस्यां तस्यां गीयसे वै त्वमन्तम् दृष्ट्वा मूर्तिं स्थूलसूक्ष्मां चकार देवैर्भावाः कारणैः कैश्चिदुक्ताः
tāsāṃ heturyāṣṭamī cāpi gītā tasyāṃ tasyāṃ gīyase vai tvamantam dṛṣṭvā mūrtiṃ sthūlasūkṣmāṃ cakāra devairbhāvāḥ kāraṇaiḥ kaiściduktāḥ
154.13
सम्भूतास्ते त्वत्त एवादिसर्गे भूयस्तां तां वासनां ते ऽभ्युपेयुः त्वत्संकल्पेनान्तमायाप्तिगूढः कालो मेयो ध्वस्तसंख्याविकल्पः
sambhūtāste tvatta evādisarge bhūyastāṃ tāṃ vāsanāṃ te 'bhyupeyuḥ tvatsaṃkalpenāntamāyāptigūḍhaḥ kālo meyo dhvastasaṃkhyāvikalpaḥ
154.14
भावाभावव्यक्तिसंहारहेतुस् त्वं सो ऽनन्तस्तस्य कर्तासि चात्मन् ये ऽन्ये सूक्ष्माः सन्ति तेभ्यो ऽभिगीतः स्थूला भावाश्चावृतारश्च तेषाम्
bhāvābhāvavyaktisaṃhārahetus tvaṃ so 'nantastasya kartāsi cātman ye 'nye sūkṣmāḥ santi tebhyo 'bhigītaḥ sthūlā bhāvāścāvṛtāraśca teṣām
154.15
तेभ्यः स्थूलैस्तैः पुराणैः प्रतीतो भूतं भव्यं चैवमुद्भूतिभाजाम् भावे भावे भावितं त्वा युनक्ति युक्तं युक्तं व्यक्तिभावान्निरस्य इत्थं देवो भक्तिभाजां शरण्यस् त्राता गोप्ता नो भवानन्तमूर्तिः
tebhyaḥ sthūlaistaiḥ purāṇaiḥ pratīto bhūtaṃ bhavyaṃ caivamudbhūtibhājām bhāve bhāve bhāvitaṃ tvā yunakti yuktaṃ yuktaṃ vyaktibhāvānnirasya itthaṃ devo bhaktibhājāṃ śaraṇyas trātā goptā no bhavānantamūrtiḥ
154.16
विरेमुरमराः स्तुत्वा ब्रह्माणमविकारिणम् तस्थुर्मनोभिर् इष्टार्थसम्प्राप्तिप्रार्थनास्ततः
viremuramarāḥ stutvā brahmāṇamavikāriṇam tasthurmanobhir iṣṭārthasamprāptiprārthanāstataḥ
154.17
एवं स्तुतो विरिञ्चिस्तु प्रसादं परमं गतः अमरान्वरदेनाह वामहस्तेन निर्दिशन्
evaṃ stuto viriñcistu prasādaṃ paramaṃ gataḥ amarānvaradenāha vāmahastena nirdiśan
154.18
नारी याभर्तृकाकस्मात् तनुस्ते त्यक्तभूषणा न राजते तथा शक्र म्लानवक्त्रशिरोरुहा
nārī yābhartṛkākasmāt tanuste tyaktabhūṣaṇā na rājate tathā śakra mlānavaktraśiroruhā
154.19
हुताशनविमुक्तो ऽपि न धूमेन विराजसे भस्मनेव प्रतिच्छन्नो दग्धदावश्चिरोषितः
hutāśanavimukto 'pi na dhūmena virājase bhasmaneva praticchanno dagdhadāvaściroṣitaḥ
154.20
यमामयमये नैव शरीरे त्वं विराजसे दण्डस्यालम्बनेनेव ह्य् अकृच्छ्रस्तु पदे पदे
yamāmayamaye naiva śarīre tvaṃ virājase daṇḍasyālambaneneva hy akṛcchrastu pade pade
154.21
रजनीचरनाथो ऽपि किं भीत इव भाषसे राक्षसेन्द्र क्षताराते त्वमरातिक्षतो यथा
rajanīcaranātho 'pi kiṃ bhīta iva bhāṣase rākṣasendra kṣatārāte tvamarātikṣato yathā
154.22
तनुस्ते वरुणोच्छुष्का परीतस्येव वह्निना विमुक्तरुधिरं पाशं फणिभिः प्रविलोकयन्
tanuste varuṇocchuṣkā parītasyeva vahninā vimuktarudhiraṃ pāśaṃ phaṇibhiḥ pravilokayan
154.23
वायो भवान् विचेतस्कस् त्वं स्निग्धैरिव निर्जितः किं त्वं बिभेषि धनद संन्यस्यैव कुबेरताम्
vāyo bhavān vicetaskas tvaṃ snigdhairiva nirjitaḥ kiṃ tvaṃ bibheṣi dhanada saṃnyasyaiva kuberatām
154.24
रुद्रास्त्रिशूलिनः सन्तो वदध्वं बहुशूलताम् भवन्तः केन तत्क्षिप्तं तेजस्तु भवतामपि
rudrāstriśūlinaḥ santo vadadhvaṃ bahuśūlatām bhavantaḥ kena tatkṣiptaṃ tejastu bhavatāmapi
154.25
अकिंचित्करतां यातः करस्ते न विभासते अलं नीलोत्पलाभेन चक्रेण मधुसूदन
akiṃcitkaratāṃ yātaḥ karaste na vibhāsate alaṃ nīlotpalābhena cakreṇa madhusūdana
154.26
किं त्वयानुदरालीनभुवनप्रविलोकनम् क्रियते स्तिमिताक्षेण भवता विश्वतोमुख
kiṃ tvayānudarālīnabhuvanapravilokanam kriyate stimitākṣeṇa bhavatā viśvatomukha
154.27
एवमुक्ताः सुरास्तेन ब्रह्मणा ब्रह्ममूर्तिना वाचां प्रधानभूतत्वान् मारुतं तमचोदयन्
evamuktāḥ surāstena brahmaṇā brahmamūrtinā vācāṃ pradhānabhūtatvān mārutaṃ tamacodayan
154.28
अथ विष्णुमुखैर्देवैः श्वसनः प्रतिबोधितः चतुर्मुखं तदा प्राह चराचरगुरुं विभुम्
atha viṣṇumukhairdevaiḥ śvasanaḥ pratibodhitaḥ caturmukhaṃ tadā prāha carācaraguruṃ vibhum
154.29
न तु वेत्सि चराचरभूतगतं भवभावमतीव महानुच्छ्रितः प्रभवः ।
पुनरर्थिवचो ऽभिविस्तृतश्रवणोपमकौतुकभावकृतः
na tu vetsi carācarabhūtagataṃ bhavabhāvamatīva mahānucchritaḥ prabhavaḥ |
punararthivaco 'bhivistṛtaśravaṇopamakautukabhāvakṛtaḥ
154.30
- त्वमनन्त करोषि जगद्भवतां सचराचरगर्भविभिन्नगुणाम् अमरासुरमेतदशेषमपि त्वयि तुल्यमहो जनको ऽसि यतः
** tvamananta karoṣi jagadbhavatāṃ sacarācaragarbhavibhinnaguṇām amarāsurametadaśeṣamapi tvayi tulyamaho janako 'si yataḥ*
154.31
पितुरस्ति तथापि मनोविकृतिः सगुणो विगुणो बलवानबलः भवतो वरलाभनिवृत्तभयः कुलिशाङ्गसुतो दितिजो ऽतिबलः
piturasti tathāpi manovikṛtiḥ saguṇo viguṇo balavānabalaḥ bhavato varalābhanivṛttabhayaḥ kuliśāṅgasuto ditijo 'tibalaḥ
154.32
सचराचरनिर्मथने किमिति कितवस्तु कृतो विहितो भवता किल देव त्वया स्थितये जगतां महदद्भुतचित्रविचिगुणाः
sacarācaranirmathane kimiti kitavastu kṛto vihito bhavatā kila deva tvayā sthitaye jagatāṃ mahadadbhutacitraviciguṇāḥ
154.33
अपि तुष्टिकृतः श्रुतकामफला विहिता द्विजनायक देवगणाः अपि नाकमभूत्किल यज्ञभुजां भवतो विनियोगवशात्सततम्
api tuṣṭikṛtaḥ śrutakāmaphalā vihitā dvijanāyaka devagaṇāḥ api nākamabhūtkila yajñabhujāṃ bhavato viniyogavaśātsatatam
154.34
अपहृत्य विमानगणं स कृतो दितिजेन महामरुभूमिसमः कृतवानसि सर्वगुणातिशयं यमशेषमहीधरराजतया
apahṛtya vimānagaṇaṃ sa kṛto ditijena mahāmarubhūmisamaḥ kṛtavānasi sarvaguṇātiśayaṃ yamaśeṣamahīdhararājatayā
154.35
सममिङ्गितभावविधिः स गिरिर् गगनेन सदोच्छ्रयतां हि गतः अधिवासविहारविधावुचितो दितिजने पविक्षतशृङ्गतटः
samamiṅgitabhāvavidhiḥ sa girir gaganena sadocchrayatāṃ hi gataḥ adhivāsavihāravidhāvucito ditijane pavikṣataśṛṅgataṭaḥ
154.36
परिलुण्ठितरत्नगुहानिवहो बहुदैत्यसभाश्रयतां गमितः सुरराज स तस्य भयेन गतं व्यदधादशरीर इतो ऽपि वृथा
pariluṇṭhitaratnaguhānivaho bahudaityasabhāśrayatāṃ gamitaḥ surarāja sa tasya bhayena gataṃ vyadadhādaśarīra ito 'pi vṛthā
154.37
उपयोग्यतया विवृतं सुचिरं विमलद्युतिपूरितदिग्वदनम् भवतैव विनिर्मितमादियुगे सुरहेतिसमूहम् अनुत्थमिदम्
upayogyatayā vivṛtaṃ suciraṃ vimaladyutipūritadigvadanam bhavataiva vinirmitamādiyuge surahetisamūham anutthamidam
154.38
दितिजस्य शरीरमवाप्य गतं शतधा मतिभेदमिवाल्पमनाः आसारधूलिध्वस्ताङ्गा द्वारस्थाः स्मः कदर्थिनः लब्धप्रवेशाः कृच्छ्रेण वयं तस्यामरद्विषः
ditijasya śarīramavāpya gataṃ śatadhā matibhedamivālpamanāḥ āsāradhūlidhvastāṅgā dvārasthāḥ smaḥ kadarthinaḥ labdhapraveśāḥ kṛcchreṇa vayaṃ tasyāmaradviṣaḥ
154.39
सभायाममरा देव निकृष्टे ऽप्युपवेशिताः वेत्रहस्तैर् अजल्पन्तस् ततो ऽपहसितास्तु तैः
sabhāyāmamarā deva nikṛṣṭe 'pyupaveśitāḥ vetrahastair ajalpantas tato 'pahasitāstu taiḥ
154.40
महार्थाः सिद्धसर्वार्था भवन्तः स्वल्पभाषिणः चाटुयुक्तमथो कर्म ह्य् अमरा बहु भाषत
mahārthāḥ siddhasarvārthā bhavantaḥ svalpabhāṣiṇaḥ cāṭuyuktamatho karma hy amarā bahu bhāṣata
154.41
समयं दैत्यसिंहस्य सशक्रस्य नु संस्थिताः वदतेति च दैत्यस्य प्रेष्यैर्विहसिता बहु
samayaṃ daityasiṃhasya saśakrasya nu saṃsthitāḥ vadateti ca daityasya preṣyairvihasitā bahu
154.42
ऋतवो मूर्तिमन्तस्तम् उपासन्ते ह्यहर्निशम् कृतापराधसंत्रासं न त्यजन्ति कदाचन
ṛtavo mūrtimantastam upāsante hyaharniśam kṛtāparādhasaṃtrāsaṃ na tyajanti kadācana
154.43
तन्त्रीत्रयलयोपेतं सिद्धगन्धर्वकिंनरैः सुरागम् उपधा नित्यं गीयते तस्य वेश्मसु
tantrītrayalayopetaṃ siddhagandharvakiṃnaraiḥ surāgam upadhā nityaṃ gīyate tasya veśmasu
154.44
हन्ताकृतोपकरणैर् मित्राणि गुरुलाघवैः शरणागतसंत्यागी त्यक्तसत्यपरिश्रयः
hantākṛtopakaraṇair mitrāṇi gurulāghavaiḥ śaraṇāgatasaṃtyāgī tyaktasatyapariśrayaḥ
154.45
इति निःशेषमथवा निःशेषं वै न शक्यते तस्याविनयमाख्यातुं स्रष्टा तत्र परायणम्
iti niḥśeṣamathavā niḥśeṣaṃ vai na śakyate tasyāvinayamākhyātuṃ sraṣṭā tatra parāyaṇam
154.46
इत्युक्तः स्वात्मभूर्देवः सुरैर्दैत्यविचेष्टितम् सुरानुवाच भगवांस् ततः स्मितमुखाम्बुजः
ityuktaḥ svātmabhūrdevaḥ surairdaityaviceṣṭitam surānuvāca bhagavāṃs tataḥ smitamukhāmbujaḥ
154.47
अवध्यस्तारको दैत्यः सर्वैरपि सुरासुरैः यस्य वध्यः स नाद्यापि जातस्त्रिभुवने पुमान्
avadhyastārako daityaḥ sarvairapi surāsuraiḥ yasya vadhyaḥ sa nādyāpi jātastribhuvane pumān
154.48
मया स वरदानेन छन्दयित्वा निवारितः तपसः सांप्रतं राजा त्रैलोक्यदहनात्मकात्
mayā sa varadānena chandayitvā nivāritaḥ tapasaḥ sāṃprataṃ rājā trailokyadahanātmakāt
154.49
स च वव्रे वधं दैत्यः शिशुतः सप्तवासरात् स सप्तदिवसो बालः शंकराद्यो भविष्यति
sa ca vavre vadhaṃ daityaḥ śiśutaḥ saptavāsarāt sa saptadivaso bālaḥ śaṃkarādyo bhaviṣyati
154.50
तारकस्य निहन्ता स भास्कराभो भविष्यति सांप्रतं चाप्यपत्नीकः शंकरो भगवान्प्रभुः
tārakasya nihantā sa bhāskarābho bhaviṣyati sāṃprataṃ cāpyapatnīkaḥ śaṃkaro bhagavānprabhuḥ
154.51
यच्चाहमुक्तवान्यस्या ह्य् उत्तानकरता सदा उत्तानो वरदः पाणिर् एष देव्याः सदैव तु
yaccāhamuktavānyasyā hy uttānakaratā sadā uttāno varadaḥ pāṇir eṣa devyāḥ sadaiva tu
154.52
हिमाचलस्य दुहिता सा तु देवी भविष्यति तस्याः सकाशाद्यः शर्वस् त्व् अरण्यां पावको यथा
himācalasya duhitā sā tu devī bhaviṣyati tasyāḥ sakāśādyaḥ śarvas tv araṇyāṃ pāvako yathā
154.53
जनयिष्यति तं प्राप्य तारको ऽभिभविष्यति मयाप्युपायः स कृतो यथैवं हि भविष्यति
janayiṣyati taṃ prāpya tārako 'bhibhaviṣyati mayāpyupāyaḥ sa kṛto yathaivaṃ hi bhaviṣyati
154.54
शेषश्चाप्यस्य विभवो विनश्येत्तदनन्तरम् स्तोककालं प्रतीक्षध्वं निर्विशङ्केन चेतसा
śeṣaścāpyasya vibhavo vinaśyettadanantaram stokakālaṃ pratīkṣadhvaṃ nirviśaṅkena cetasā
154.55
इत्युक्तास्त्रिदशास्तेन साक्षात्कमलजन्मना जग्मुस्तं प्रणिपत्येशं यथायोगं दिवौकसः
ityuktāstridaśāstena sākṣātkamalajanmanā jagmustaṃ praṇipatyeśaṃ yathāyogaṃ divaukasaḥ
154.56
ततो गतेषु देवेषु ब्रह्मा लोकपितामहः निशां सस्मार भगवान् स्वतनोः पूर्वसंभवाम्
tato gateṣu deveṣu brahmā lokapitāmahaḥ niśāṃ sasmāra bhagavān svatanoḥ pūrvasaṃbhavām
154.57
ततो भगवती रात्रिर् उपतस्थे पितामहम् तां विविक्ते समालोक्य ब्रह्मोवाच विभावरीम्
tato bhagavatī rātrir upatasthe pitāmaham tāṃ vivikte samālokya brahmovāca vibhāvarīm
154.58
विभावरि महत्कायं विबुधानामुपस्थितम् तत्कर्तव्यं त्वया देवि शृणु कार्यस्य निश्चयम्
vibhāvari mahatkāyaṃ vibudhānāmupasthitam tatkartavyaṃ tvayā devi śṛṇu kāryasya niścayam
154.59
तारको नाम दैत्येन्द्रः सुरकेतुरनिर्जितः तस्याभावाय भगवाञ् जनयिष्यति चेश्वरः
tārako nāma daityendraḥ suraketuranirjitaḥ tasyābhāvāya bhagavāñ janayiṣyati ceśvaraḥ
154.60
सुतं स भविता तस्य तारकस्यान्तकारकः शंकरस्याभवत्पत्नी सती दक्षसुता तु या
sutaṃ sa bhavitā tasya tārakasyāntakārakaḥ śaṃkarasyābhavatpatnī satī dakṣasutā tu yā
154.61
सा मृता कुपिता देवी कस्मिंश्चित्कारणान्तरे भविता हिमशैलस्य दुहिता लोकभाविनी
sā mṛtā kupitā devī kasmiṃścitkāraṇāntare bhavitā himaśailasya duhitā lokabhāvinī
154.62
विरहेण हरस्तस्या मत्वा शून्यं जगत्त्रयम् तपस्यन्हिमशैलस्य कन्दरे सिद्धसेविते
viraheṇa harastasyā matvā śūnyaṃ jagattrayam tapasyanhimaśailasya kandare siddhasevite
154.63
प्रतीक्षमाणस्तज्जन्म कंचित्कालं निवत्स्यति तयोः सुतप्ततपसोर् भविता यो महाबलः
pratīkṣamāṇastajjanma kaṃcitkālaṃ nivatsyati tayoḥ sutaptatapasor bhavitā yo mahābalaḥ
154.64
स भविष्यति दैत्यस्य तारकस्य विनाशकः जातमात्रा तु सा देवी स्वल्पसंज्ञा च भामिनी
sa bhaviṣyati daityasya tārakasya vināśakaḥ jātamātrā tu sā devī svalpasaṃjñā ca bhāminī
154.65
विरहोत्कण्ठिता गाढं हरसंगमलालसा तयोः सुतप्ततपसोः संयोगः स्याच्छुभानने
virahotkaṇṭhitā gāḍhaṃ harasaṃgamalālasā tayoḥ sutaptatapasoḥ saṃyogaḥ syācchubhānane
154.66
ततस्ताभ्यां तु जनितः स्वल्पो वाक्कलहो भवेत् ततो ऽपि संशयो भूयस् तारकं प्रति दृश्यते
tatastābhyāṃ tu janitaḥ svalpo vākkalaho bhavet tato 'pi saṃśayo bhūyas tārakaṃ prati dṛśyate
154.67
तयोः संयुक्तयोस्तस्मात् सुरतासक्तिकारणे विघ्नस्त्वया विधातव्यो यथा ताभ्यां तथा शृणु
tayoḥ saṃyuktayostasmāt suratāsaktikāraṇe vighnastvayā vidhātavyo yathā tābhyāṃ tathā śṛṇu
154.68
गर्भस्थाने च तन्मातुः स्वेन रूपेण रञ्जय ततो विहाय शर्वस्तां विश्रान्तो नर्मपूर्वकम्
garbhasthāne ca tanmātuḥ svena rūpeṇa rañjaya tato vihāya śarvastāṃ viśrānto narmapūrvakam
154.69
भर्त्सयिष्यति तां देवीं ततः सा कुपिता सती प्रयास्यति तपश्चर्तुं तत्तस्मात्तपसे पुनः
bhartsayiṣyati tāṃ devīṃ tataḥ sā kupitā satī prayāsyati tapaścartuṃ tattasmāttapase punaḥ
154.70
जनयिष्यति यं शर्वा दयितद्युतिमण्डितम् स भविष्यति हन्ता वै सुरारीणामसंशयम्
janayiṣyati yaṃ śarvā dayitadyutimaṇḍitam sa bhaviṣyati hantā vai surārīṇāmasaṃśayam
154.71
त्वयापि दानवा देवि हन्तव्या लोकदुर्जयाः यावच्च न सती देहसंक्रान्तगुणसंचया
tvayāpi dānavā devi hantavyā lokadurjayāḥ yāvacca na satī dehasaṃkrāntaguṇasaṃcayā
154.72
तत्संगमेन तावत्त्वं दैत्यान्हन्तुं न शक्ष्यसे एवं कृते तपस्तप्त्वा सृष्टिसंहारकारिणी
tatsaṃgamena tāvattvaṃ daityānhantuṃ na śakṣyase evaṃ kṛte tapastaptvā sṛṣṭisaṃhārakāriṇī
154.73
समाप्तनियमा देवी यदा चोमा भविष्यति तदा स्वमेव तद्रूपं शैलजा प्रतिपत्स्यते
samāptaniyamā devī yadā comā bhaviṣyati tadā svameva tadrūpaṃ śailajā pratipatsyate
154.74
तनुस्तवापि सहजा सैकानंशा भविष्यति रूपांशेन तु संयुक्ता त्वमुमायां भविष्यसि
tanustavāpi sahajā saikānaṃśā bhaviṣyati rūpāṃśena tu saṃyuktā tvamumāyāṃ bhaviṣyasi
154.75
एकानंशेति लोकस्त्वां वरदे पूजयिष्यति भेदैर्बहुविधाकारैः सर्वगा कामसाधिनी
ekānaṃśeti lokastvāṃ varade pūjayiṣyati bhedairbahuvidhākāraiḥ sarvagā kāmasādhinī
154.76
ओंकारवक्त्रा गायत्री त्वमिति ब्रह्मवादिभिः आक्रान्तिरूर्जिताकारा राजभिश्च महाभुजैः
oṃkāravaktrā gāyatrī tvamiti brahmavādibhiḥ ākrāntirūrjitākārā rājabhiśca mahābhujaiḥ
154.77
त्वं भूरिति विशां माता शूद्रैः शैवीति पूजिता क्षान्तिर्मुनीनामक्षोभ्या दया नियमिनामिति
tvaṃ bhūriti viśāṃ mātā śūdraiḥ śaivīti pūjitā kṣāntirmunīnāmakṣobhyā dayā niyamināmiti
154.78
त्वं महोपायसंदोहा नीतिर्नयविसर्पिणाम् परिच्छित्तिस्त्वमर्थानां त्वमीहा प्राणिहृच्छया
tvaṃ mahopāyasaṃdohā nītirnayavisarpiṇām paricchittistvamarthānāṃ tvamīhā prāṇihṛcchayā
154.79
त्वं मुक्तिः सर्वभूतानां त्वं गतिः सर्वदेहिनाम् त्वं च कीर्तिमतां कीर्तिस् त्वं मूर्तिः सर्वदेहिनाम्
tvaṃ muktiḥ sarvabhūtānāṃ tvaṃ gatiḥ sarvadehinām tvaṃ ca kīrtimatāṃ kīrtis tvaṃ mūrtiḥ sarvadehinām
154.80
रतिस्त्वं रक्तचित्तानां प्रीतिस्त्वं हृष्टदर्शिनाम् त्वं कान्तिः कृतभूषाणां त्वं शान्तिर्दुःखकर्मणाम्
ratistvaṃ raktacittānāṃ prītistvaṃ hṛṣṭadarśinām tvaṃ kāntiḥ kṛtabhūṣāṇāṃ tvaṃ śāntirduḥkhakarmaṇām
154.81
त्वं भ्रान्तिः सर्वबोधानां त्वं गतिः क्रतुयाजिनाम् जलधीनां महावेला त्वं च लीला विलासिनाम्
tvaṃ bhrāntiḥ sarvabodhānāṃ tvaṃ gatiḥ kratuyājinām jaladhīnāṃ mahāvelā tvaṃ ca līlā vilāsinām
154.82
संभूतिस्त्वं पदार्थानां स्थितिस्त्वं लोकपालिनी त्वं कालरात्रिर्निःशेषभुवनावलिनाशिनी
saṃbhūtistvaṃ padārthānāṃ sthitistvaṃ lokapālinī tvaṃ kālarātrirniḥśeṣabhuvanāvalināśinī
154.83
प्रियकण्ठग्रहानन्ददायिनी त्वं विभावरी इत्यनेकविधैर्देवि रूपैर्लोके त्वमर्चिता
priyakaṇṭhagrahānandadāyinī tvaṃ vibhāvarī ityanekavidhairdevi rūpairloke tvamarcitā
154.84
ये त्वां स्तोष्यन्ति वरदे पूजयिष्यन्ति वापि ये ते सर्वकामानाप्स्यन्ति नियता नात्र संशयः
ye tvāṃ stoṣyanti varade pūjayiṣyanti vāpi ye te sarvakāmānāpsyanti niyatā nātra saṃśayaḥ
154.85
इत्युक्ता तु निशा देवी तथेत्युक्त्वा कृताञ्जलिः जगाम त्वरिता तूर्णं गृहं हिमगिरेः परम्
ityuktā tu niśā devī tathetyuktvā kṛtāñjaliḥ jagāma tvaritā tūrṇaṃ gṛhaṃ himagireḥ param
154.86
तत्रासीनां महाहर्म्ये रत्नभित्तिसमाश्रयाम् ददर्श मेनामापाण्डुच्छविवक्त्रसरोरुहाम्
tatrāsīnāṃ mahāharmye ratnabhittisamāśrayām dadarśa menāmāpāṇḍucchavivaktrasaroruhām
154.87
किंचिच् छ्याममुखोदग्रस्तनभारावनामिताम् महौषधिगणाबद्धमन्त्रराजनिषेविताम्
kiṃcic chyāmamukhodagrastanabhārāvanāmitām mahauṣadhigaṇābaddhamantrarājaniṣevitām
154.88
उद्वहत्कनकोन्नद्धजीवरक्षामहोरगाम् मणिदीपगणज्योतिर् महालोकप्रकाशिते
udvahatkanakonnaddhajīvarakṣāmahoragām maṇidīpagaṇajyotir mahālokaprakāśite
154.89
प्रकीर्णबहुसिद्धार्थे मनोजपरिवारके शुचिन्यंशुकसंछन्नभूशय्यास्तरणोज्ज्वले
prakīrṇabahusiddhārthe manojaparivārake śucinyaṃśukasaṃchannabhūśayyāstaraṇojjvale
154.90
धूपामोदमनोरम्ये सर्जगन्धोपयोगिके ततः क्रमेण दिवसे गते दूरं विभावरी
dhūpāmodamanoramye sarjagandhopayogike tataḥ krameṇa divase gate dūraṃ vibhāvarī
154.91
व्यजृम्भत सुखोदर्के ततो मेना महागृहे प्रसुप्तप्रायपुरुषे निद्राभूतोपचारिके
vyajṛmbhata sukhodarke tato menā mahāgṛhe prasuptaprāyapuruṣe nidrābhūtopacārike
154.92
स्फुटालोके शशभृति भ्रान्तिरात्रिविहंगमे रजनीचरभूतानां संघैरावृतचत्वरे
sphuṭāloke śaśabhṛti bhrāntirātrivihaṃgame rajanīcarabhūtānāṃ saṃghairāvṛtacatvare
154.93
गाढकण्ठग्रहालग्नसुभगेष्टजने ततः किंचिदाकुलतां प्राप्ते मेनानेत्राम्बुजद्वये
gāḍhakaṇṭhagrahālagnasubhageṣṭajane tataḥ kiṃcidākulatāṃ prāpte menānetrāmbujadvaye
154.94
आविवेश मुखे रात्रिः सुचिरस्फुटसंगमा जन्मदाया जगन्मातुः क्रमेण जठरान्तरे
āviveśa mukhe rātriḥ sucirasphuṭasaṃgamā janmadāyā jaganmātuḥ krameṇa jaṭharāntare
154.95
आविवेशान्तरं जन्म मन्यमाना क्षपा तु वै अरञ्जयच्छविं देव्या गुहारण्ये विभावरी
āviveśāntaraṃ janma manyamānā kṣapā tu vai arañjayacchaviṃ devyā guhāraṇye vibhāvarī
154.96
ततो जगत्पतिप्राणहेतुर्हिमगिरिप्रिया ब्राह्मे मुहूर्ते सुभगे व्यसूयत गुहारणिम्
tato jagatpatiprāṇaheturhimagiripriyā brāhme muhūrte subhage vyasūyata guhāraṇim
154.97
तस्यां तु जायमानायां जन्तवः स्थाणुजङ्गमाः अभवन्सुखिनः सर्वे सर्वलोकनिवासिनः
tasyāṃ tu jāyamānāyāṃ jantavaḥ sthāṇujaṅgamāḥ abhavansukhinaḥ sarve sarvalokanivāsinaḥ
154.98
नारकाणामपि तदा सुखं स्वर्गसमं महत् अभवत्क्रूरसत्त्वानां चेतः शान्तं च देहिनाम्
nārakāṇāmapi tadā sukhaṃ svargasamaṃ mahat abhavatkrūrasattvānāṃ cetaḥ śāntaṃ ca dehinām
154.99
ज्योतिषामपि तेजस्त्वम् अभवत्सुरतोन्नता वनाश्रिताश्चौषधयः स्वादुवन्ति फलानि च
jyotiṣāmapi tejastvam abhavatsuratonnatā vanāśritāścauṣadhayaḥ svāduvanti phalāni ca
154.100
गन्धवन्ति च माल्यानि विमलं च नभो ऽभवत् मारुतश्च सुखस्पर्शो दिशश्च सुमनोहरा
gandhavanti ca mālyāni vimalaṃ ca nabho 'bhavat mārutaśca sukhasparśo diśaśca sumanoharā
154.101
तेन चोद्भूतफलितपरिपाकगुणोज्ज्वलाः अभवत्पृथिवी देवी शालिमालाकुलापि च
tena codbhūtaphalitaparipākaguṇojjvalāḥ abhavatpṛthivī devī śālimālākulāpi ca
154.102
तपांसि दीर्घचीर्णानि मुनीनां भावितात्मनाम् तस्मिन्गतानि साफल्यं काले निर्मलचेतसाम्
tapāṃsi dīrghacīrṇāni munīnāṃ bhāvitātmanām tasmingatāni sāphalyaṃ kāle nirmalacetasām
154.103
विस्मृतानि च शस्त्राणि प्रादुर्भावं प्रपेदिरे प्रभावस्तीर्थमुख्यानां तदा पुण्यतमो ऽभवत्
vismṛtāni ca śastrāṇi prādurbhāvaṃ prapedire prabhāvastīrthamukhyānāṃ tadā puṇyatamo 'bhavat
154.104
अन्तरिक्षे सुराश्चासन् विमानेषु सहस्रशः समहेन्द्रहरिब्रह्मवायुवह्निपुरोगमाः
antarikṣe surāścāsan vimāneṣu sahasraśaḥ samahendraharibrahmavāyuvahnipurogamāḥ
154.105
पुष्पवृष्टिं प्रमुमुचुस् तस्मिंस्तु हिमभूधरे जगुर्गन्धर्वमुख्याश्च ननृतुश्चाप्सरोगणाः
puṣpavṛṣṭiṃ pramumucus tasmiṃstu himabhūdhare jagurgandharvamukhyāśca nanṛtuścāpsarogaṇāḥ
154.106
मेरुप्रभृतयश्चापि मूर्तिमन्तो महाबलाः तस्मिन्महोत्सवे प्राप्ते दिव्यप्रभृतपाणयः
meruprabhṛtayaścāpi mūrtimanto mahābalāḥ tasminmahotsave prāpte divyaprabhṛtapāṇayaḥ
154.107
सरितः सागराश्चैव समाजग्मुश्च सर्वशः हिमशैलो ऽभवल्लोके तथा सर्वैश्चराचरैः
saritaḥ sāgarāścaiva samājagmuśca sarvaśaḥ himaśailo 'bhavalloke tathā sarvaiścarācaraiḥ
154.108
सेव्यश्चाप्यभिगम्यश्च स श्रेयांश्चाचलोत्तमः अनुभूयोत्सवं देवा जग्मुः स्वानालयान्मुदा
sevyaścāpyabhigamyaśca sa śreyāṃścācalottamaḥ anubhūyotsavaṃ devā jagmuḥ svānālayānmudā
154.109
देवगन्धर्वनागेन्द्रशैलशीलावनीगुणैः हिमशैलसुता देवी स्वयंपूर्विकया ततः
devagandharvanāgendraśailaśīlāvanīguṇaiḥ himaśailasutā devī svayaṃpūrvikayā tataḥ
154.110
क्रमेण वृद्धिमानीता लक्ष्मीवानलसैर्बुधैः क्रमेण रूपसौभाग्यप्रबोधैर्भुवनत्रयम्
krameṇa vṛddhimānītā lakṣmīvānalasairbudhaiḥ krameṇa rūpasaubhāgyaprabodhairbhuvanatrayam
154.111
अजयद्भूषयच्चापि निःसाधारैर्नगात्मजा एतस्मिन्नन्तरे शक्रो नारदं देवसंमतम्
ajayadbhūṣayaccāpi niḥsādhārairnagātmajā etasminnantare śakro nāradaṃ devasaṃmatam
154.112
देवर्षिमथ सस्मार कार्यसाधनसत्वरम् स्मृतिं शक्रस्य विज्ञाय जातां तु भगवांस्तदा
devarṣimatha sasmāra kāryasādhanasatvaram smṛtiṃ śakrasya vijñāya jātāṃ tu bhagavāṃstadā
154.113
आजगाम मुदा युक्तो महेन्द्रस्य निवेशनम् तं स दृष्ट्वा सहस्राक्षः समुत्थाय महासनात्
ājagāma mudā yukto mahendrasya niveśanam taṃ sa dṛṣṭvā sahasrākṣaḥ samutthāya mahāsanāt
154.114
यथार्हेण तु पाद्येन पूजयामास वासवः शक्रप्रणीतां तां पूजां प्रतिगृह्य यथाविधि
yathārheṇa tu pādyena pūjayāmāsa vāsavaḥ śakrapraṇītāṃ tāṃ pūjāṃ pratigṛhya yathāvidhi
154.115
नारदः कुशलं देवम् अपृच्छत्पाकशासनम् पृष्टे च कुशले शक्रः प्रोवाच वचनं प्रभुः
nāradaḥ kuśalaṃ devam apṛcchatpākaśāsanam pṛṣṭe ca kuśale śakraḥ provāca vacanaṃ prabhuḥ
154.116
कुशलस्याङ्कुरे तावत् सम्भूते भुवनत्रये तत्फलोद्भवसंपत्तौ त्वं भवातन्द्रितो मुने
kuśalasyāṅkure tāvat sambhūte bhuvanatraye tatphalodbhavasaṃpattau tvaṃ bhavātandrito mune
154.117
वेत्सि चैतत्समस्तं त्वं तथापि परिचोदकः निर्वृतिं परमां याति निवेद्यार्थं सुहृज्जने
vetsi caitatsamastaṃ tvaṃ tathāpi paricodakaḥ nirvṛtiṃ paramāṃ yāti nivedyārthaṃ suhṛjjane
154.118
तद्यथा शैलजा देवी योगं यायात्पिनाकिना शीघ्रं तदुद्यमः सर्वैर् अस्मत्पक्षैर्विधीयताम्
tadyathā śailajā devī yogaṃ yāyātpinākinā śīghraṃ tadudyamaḥ sarvair asmatpakṣairvidhīyatām
154.119
अवगम्यार्थमखिलं तत आमन्त्र्य नारदः शक्रं जगाम भगवान् हिमशैलनिवेशनम्
avagamyārthamakhilaṃ tata āmantrya nāradaḥ śakraṃ jagāma bhagavān himaśailaniveśanam
154.120
तत्र द्वारे स विप्रेन्द्रश् चित्रवेत्रलताकुले वन्दितो हिमशैलेन निर्गतेन पुरो मुनिः
tatra dvāre sa viprendraś citravetralatākule vandito himaśailena nirgatena puro muniḥ
154.121
सह प्रविश्य भवनं भुवो भूषणतां गतम् निवेदिते स्वयं हैमे हिमशैले न विस्तृते
saha praviśya bhavanaṃ bhuvo bhūṣaṇatāṃ gatam nivedite svayaṃ haime himaśaile na vistṛte
154.122
महासने मुनिवरो निषसादातुलद्युतिः यथार्हं चार्घ्यपाद्यं च शैलस्तस्मै न्यवेदयत्
mahāsane munivaro niṣasādātuladyutiḥ yathārhaṃ cārghyapādyaṃ ca śailastasmai nyavedayat
154.123
मुनिस्तु प्रतिजग्राह तमर्घं विधिवत्तदा गृहीतार्घं मुनिवरम् अपृच्छच्छ्लक्ष्णया गिरा
munistu pratijagrāha tamarghaṃ vidhivattadā gṛhītārghaṃ munivaram apṛcchacchlakṣṇayā girā
154.124
कुशलं तपसः शैलः शनैः फुल्लाननाम्बुजः मुनिरप्यद्रिराजानम् अपृच्छत्कुशलं तदा
kuśalaṃ tapasaḥ śailaḥ śanaiḥ phullānanāmbujaḥ munirapyadrirājānam apṛcchatkuśalaṃ tadā
154.125
अहो ऽवतारिताः सर्वे संनिवेशे महागिरे पृथुत्वं मनसा तुल्यं कन्दराणां तथाचल
aho 'vatāritāḥ sarve saṃniveśe mahāgire pṛthutvaṃ manasā tulyaṃ kandarāṇāṃ tathācala
154.126
गुरुत्वं ते गुणौघानां स्थावरादतिरिच्यते प्रसन्नता च तोयस्य मनसो ऽप्यधिका च ते
gurutvaṃ te guṇaughānāṃ sthāvarādatiricyate prasannatā ca toyasya manaso 'pyadhikā ca te
154.127
न लक्षयामः शैलेन्द्र शिष्यते कन्दरोदरात् न च लक्ष्मीस्तथा स्वर्गे कुत्राधिकतया स्थिता
na lakṣayāmaḥ śailendra śiṣyate kandarodarāt na ca lakṣmīstathā svarge kutrādhikatayā sthitā
154.128
नानातपोभिर्मुनिभिर् ज्वलनार्कसमप्रभैः पावनैः पावितो नित्यं त्वत्कन्दरसमाश्रितैः
nānātapobhirmunibhir jvalanārkasamaprabhaiḥ pāvanaiḥ pāvito nityaṃ tvatkandarasamāśritaiḥ
154.129
अवमत्य विमानानि स्वर्गवासविरागिणः पितुर्गृह इवासन्ना देवगन्धर्वकिंनराः
avamatya vimānāni svargavāsavirāgiṇaḥ piturgṛha ivāsannā devagandharvakiṃnarāḥ
154.130
अहो धन्यो ऽसि शैलेन्द्र यस्य ते कन्दरं हरः अध्यास्ते लोकनाथो ऽपि समाधानपरायणः
aho dhanyo 'si śailendra yasya te kandaraṃ haraḥ adhyāste lokanātho 'pi samādhānaparāyaṇaḥ
154.131
इत्युक्तवति देवर्षौ नारदे सादरं गिरा हिमशैलस्य महिषी मेना मुनिदिदृक्षया
ityuktavati devarṣau nārade sādaraṃ girā himaśailasya mahiṣī menā munididṛkṣayā
154.132
अनुयाता दुहित्रा तु स्वल्पालिपरिचारिका लज्जाप्रणयनम्राङ्गी प्रविवेश निवेशनम्
anuyātā duhitrā tu svalpāliparicārikā lajjāpraṇayanamrāṅgī praviveśa niveśanam
154.133
तत्र स्थितो मुनिवरः शैलेन सहितो वशी दृष्ट्वा तु तेजसो राशिं मुनिं शैलप्रिया तदा
tatra sthito munivaraḥ śailena sahito vaśī dṛṣṭvā tu tejaso rāśiṃ muniṃ śailapriyā tadā
154.134
ववन्दे गूढवदना पाणिपद्मकृताञ्जलिः तां विलोक्य महाभागो महर्षिर् अमितद्युतिः
vavande gūḍhavadanā pāṇipadmakṛtāñjaliḥ tāṃ vilokya mahābhāgo maharṣir amitadyutiḥ
154.135
आशीर्भिर् अमृतोद्गाररूपाभिस्तां व्यवर्धयत् ततो विस्मितचित्ता तु हिमवद्गिरिपुत्रिका
āśīrbhir amṛtodgārarūpābhistāṃ vyavardhayat tato vismitacittā tu himavadgiriputrikā
154.136
उदैक्षन्नारदं देवी मुनिमद्भुतरूपिणम् एहि वत्सेति चाप्युक्ता ऋषिणा स्निग्धया गिरा
udaikṣannāradaṃ devī munimadbhutarūpiṇam ehi vatseti cāpyuktā ṛṣiṇā snigdhayā girā
154.137
कण्ठे गृहीत्वा पितरम् उत्सङ्गे समुपाविशत् उवाच माता तां देवीम् अभिवन्दय पुत्रिके
kaṇṭhe gṛhītvā pitaram utsaṅge samupāviśat uvāca mātā tāṃ devīm abhivandaya putrike
154.138
भगवन्तं ततो धन्यं पतिमाप्स्यसि संमतम् इत्युक्ता तु ततो मात्रा वस्त्रान्तपिहितानना
bhagavantaṃ tato dhanyaṃ patimāpsyasi saṃmatam ityuktā tu tato mātrā vastrāntapihitānanā
154.139
किंचित्कम्पितमूर्धा तु वाक्यं नोवाच किंचन ततः पुनरुवाचेदं वाक्यं माता सुतां तदा
kiṃcitkampitamūrdhā tu vākyaṃ novāca kiṃcana tataḥ punaruvācedaṃ vākyaṃ mātā sutāṃ tadā
154.140
वत्से वन्दय देवर्षिं ततो दास्यामि ते शुभम् रत्नक्रीडनकं रम्यं स्थापितं यच्चिरं मया
vatse vandaya devarṣiṃ tato dāsyāmi te śubham ratnakrīḍanakaṃ ramyaṃ sthāpitaṃ yacciraṃ mayā
154.141
इत्युक्ता तु ततो वेगाद् उद्धृत्य चरणौ तदा ववन्दे मूर्ध्नि संधाय करपङ्कजकुड्मलम्
ityuktā tu tato vegād uddhṛtya caraṇau tadā vavande mūrdhni saṃdhāya karapaṅkajakuḍmalam
154.142
कृते तु वन्दने तस्या माता सखीमुखेन तु चोदयामास शनकैस् तस्याः सौभाग्यशंसिनाम्
kṛte tu vandane tasyā mātā sakhīmukhena tu codayāmāsa śanakais tasyāḥ saubhāgyaśaṃsinām
154.143
शरीरलक्षणानां तु विज्ञानाय तु कौतुकात् स्त्रीस्वभावाद्यद्दुहितुश् चिन्तां हृदि समुद्वहन्
śarīralakṣaṇānāṃ tu vijñānāya tu kautukāt strīsvabhāvādyadduhituś cintāṃ hṛdi samudvahan
154.144
ज्ञात्वा तदिङ्गितं शैलो महिष्या हृदयेन तु अनुद्गीर्णो ऽक्षतिर्मेने रम्यमेतदुपस्थितम्
jñātvā tadiṅgitaṃ śailo mahiṣyā hṛdayena tu anudgīrṇo 'kṣatirmene ramyametadupasthitam
154.145
चोदितः शैलमहिषीसख्या मुनिवरस्तदा स्मिताननो महाभागो वाक्यं प्रोवाच नारदः
coditaḥ śailamahiṣīsakhyā munivarastadā smitānano mahābhāgo vākyaṃ provāca nāradaḥ
154.146
न जातो ऽस्याः पतिर्भद्रे लक्षणैश्च विवर्जिता उत्तानहस्ता सततं चरणैर्व्यभिचारिभिः स्वछायया भविष्येयं किमन्यद्बहु भाष्यते
na jāto 'syāḥ patirbhadre lakṣaṇaiśca vivarjitā uttānahastā satataṃ caraṇairvyabhicāribhiḥ svachāyayā bhaviṣyeyaṃ kimanyadbahu bhāṣyate
154.147
श्रुत्वैतत्संभ्रमाविष्टो ध्वस्तधैर्यो महाबलः नारदं प्रत्युवाचाथ साश्रुकण्ठो महागिरिः
śrutvaitatsaṃbhramāviṣṭo dhvastadhairyo mahābalaḥ nāradaṃ pratyuvācātha sāśrukaṇṭho mahāgiriḥ
154.148
संसारस्यातिदोषस्य दुर्विज्ञेया गतिर्यतः सृष्ट्यां चावश्यभाविन्यां केनाप्यतिशयात्मना
saṃsārasyātidoṣasya durvijñeyā gatiryataḥ sṛṣṭyāṃ cāvaśyabhāvinyāṃ kenāpyatiśayātmanā
154.149
कर्त्रा प्रणीता मर्यादा स्थिता संसारिणामियम् यो जायते हि यद्बीजो जनितुः स ह्यसार्थकः
kartrā praṇītā maryādā sthitā saṃsāriṇāmiyam yo jāyate hi yadbījo janituḥ sa hyasārthakaḥ
154.150
जनिता चापि जातस्य न कश्चिदिति यत्स्फुटम् स्वकर्मणैव जायन्ते विविधा भूतजातयः
janitā cāpi jātasya na kaściditi yatsphuṭam svakarmaṇaiva jāyante vividhā bhūtajātayaḥ
154.151
अण्डजो ह्यण्डजाज्जातः पुनर्जायेत मानवः मानुषाच्च सरीसृप्यां मनुष्यत्वेन जायते
aṇḍajo hyaṇḍajājjātaḥ punarjāyeta mānavaḥ mānuṣācca sarīsṛpyāṃ manuṣyatvena jāyate
154.152
तत्रापि जातौ श्रेष्ठायां धर्मस्योत्कर्षणेन तु अपुत्रजन्मिनः शेषाः प्राणिनः समवस्थिताः
tatrāpi jātau śreṣṭhāyāṃ dharmasyotkarṣaṇena tu aputrajanminaḥ śeṣāḥ prāṇinaḥ samavasthitāḥ
154.153
मनुजास्तत्र जायन्ते यतो न गृहधर्मिणः क्रमेणाश्रमसंप्राप्तिर् ब्रह्मचारिव्रतादनु
manujāstatra jāyante yato na gṛhadharmiṇaḥ krameṇāśramasaṃprāptir brahmacārivratādanu
154.154
तस्य कर्तुर्नियोगेन संसारो येन वर्धितः संसारस्य कुतो वृद्धिः सर्वे स्युर्यदतिग्रहाः
tasya karturniyogena saṃsāro yena vardhitaḥ saṃsārasya kuto vṛddhiḥ sarve syuryadatigrahāḥ
154.155
अतः कर्त्रा तु शास्त्रेषु सुतलाभः प्रशंसितः प्राणिनां मोहनार्थाय नरकत्राणसंश्रयात्
ataḥ kartrā tu śāstreṣu sutalābhaḥ praśaṃsitaḥ prāṇināṃ mohanārthāya narakatrāṇasaṃśrayāt
154.156
स्त्रिया विरहिता सृष्टिर् जन्तूनां नोपपद्यते स्त्रीजातिस्तु प्रकृत्यैव कृपणा दैन्यभाषिणी शास्त्रालोचनसामर्थ्यम् उज्झितं तासु वेधसा
striyā virahitā sṛṣṭir jantūnāṃ nopapadyate strījātistu prakṛtyaiva kṛpaṇā dainyabhāṣiṇī śāstrālocanasāmarthyam ujjhitaṃ tāsu vedhasā
154.157
शास्त्रेषूक्तमसंदिग्धं बहुवारं महाफलम् दशपुत्रसमा कन्या या न स्याच्छीलवर्जिता
śāstreṣūktamasaṃdigdhaṃ bahuvāraṃ mahāphalam daśaputrasamā kanyā yā na syācchīlavarjitā
154.158
वाक्यमेतत्फलभ्रष्टं पुंसि ग्लानिकरं परम् कन्या हि कृपणा शोच्या पितुर्दुःखविवर्धिनी
vākyametatphalabhraṣṭaṃ puṃsi glānikaraṃ param kanyā hi kṛpaṇā śocyā piturduḥkhavivardhinī
154.159
यापि स्यात्पूर्णसर्वाढ्या पतिपुत्रधनादिभिः किं पुनर्दुर्भगा हीना पतिपुत्रधनादिभिः
yāpi syātpūrṇasarvāḍhyā patiputradhanādibhiḥ kiṃ punardurbhagā hīnā patiputradhanādibhiḥ
154.160
त्वं चोक्तवान्सुताया मे शरीरे दोषसंग्रहम् अहो मुह्यामि शुष्यामि ग्लामि सीदामि नारद
tvaṃ coktavānsutāyā me śarīre doṣasaṃgraham aho muhyāmi śuṣyāmi glāmi sīdāmi nārada
154.161
अयुक्तमथ वक्तव्यम् अप्राप्यमपि सांप्रतम् अनुग्रहेण मे छिन्द्धि दुःखं कन्याश्रयं मुने
ayuktamatha vaktavyam aprāpyamapi sāṃpratam anugraheṇa me chinddhi duḥkhaṃ kanyāśrayaṃ mune
154.162
परिच्छिन्ने ऽप्यसंदिग्धे मनः परिभवाश्रयम् तृष्णा मुष्णाति निष्णाता फललोभाश्रयाशुभा
paricchinne 'pyasaṃdigdhe manaḥ paribhavāśrayam tṛṣṇā muṣṇāti niṣṇātā phalalobhāśrayāśubhā
154.163
स्त्रीणां हि परमं जन्म कुलानामुभयात्मनाम् इहामुत्र सुखायोक्तं सत्पतिप्राप्तिसंज्ञितम्
strīṇāṃ hi paramaṃ janma kulānāmubhayātmanām ihāmutra sukhāyoktaṃ satpatiprāptisaṃjñitam
154.164
दुर्लभः सत्पतिः स्त्रीणां विगुणो ऽपि पतिः किल न प्राप्यते विना पुण्यैः पतिर्नार्या कदाचन
durlabhaḥ satpatiḥ strīṇāṃ viguṇo 'pi patiḥ kila na prāpyate vinā puṇyaiḥ patirnāryā kadācana
154.165
यतो निःसाधनो धर्मः परिमाणोज्झिता रतिः धनं जीवितपर्याप्तं पत्यौ नार्याः प्रतिष्ठितम्
yato niḥsādhano dharmaḥ parimāṇojjhitā ratiḥ dhanaṃ jīvitaparyāptaṃ patyau nāryāḥ pratiṣṭhitam
154.166
निर्धनो दुर्भगो मूर्खः सर्वलक्षणवर्जितः दैवतं परमं नार्याः पतिरुक्तः सदैव हि
nirdhano durbhago mūrkhaḥ sarvalakṣaṇavarjitaḥ daivataṃ paramaṃ nāryāḥ patiruktaḥ sadaiva hi
154.167
त्वया चोक्तं हि देवर्षे न जातो ऽस्याः पतिः किल एतद्दौर्भाग्यमतुलम् असंख्यं गुरु दुःसहम्
tvayā coktaṃ hi devarṣe na jāto 'syāḥ patiḥ kila etaddaurbhāgyamatulam asaṃkhyaṃ guru duḥsaham
154.168
चराचरे भूतसर्गे यदद्यापि च नो मुने न स जात इति ब्रूषे तेन मे व्याकुलं मनः
carācare bhūtasarge yadadyāpi ca no mune na sa jāta iti brūṣe tena me vyākulaṃ manaḥ
154.169
मनुष्यदेवजातीनां शुभाशुभनिवेदकम् लक्षणं हस्तपादादौ विहितैर्लक्षणैः किल
manuṣyadevajātīnāṃ śubhāśubhanivedakam lakṣaṇaṃ hastapādādau vihitairlakṣaṇaiḥ kila
154.170
सेयम् उत्तानहस्तेति त्वयोक्ता मुनिपुंगव उत्तानहस्तता प्रोक्ता याचतामेव नित्यदा
seyam uttānahasteti tvayoktā munipuṃgava uttānahastatā proktā yācatāmeva nityadā
154.171
शुभोदयानां धन्यानां न कदाचित्प्रयच्छताम् स्वछाययास्याश्चरणौ त्वयोक्तौ व्यभिचारिणौ
śubhodayānāṃ dhanyānāṃ na kadācitprayacchatām svachāyayāsyāścaraṇau tvayoktau vyabhicāriṇau
154.172
तत्रापि श्रेयसां ह्याशा मुने न प्रतिभाति नः शरीरलक्षणाश्चान्ये पृथक्फलनिवेदिनः
tatrāpi śreyasāṃ hyāśā mune na pratibhāti naḥ śarīralakṣaṇāścānye pṛthakphalanivedinaḥ
154.173
सौभाग्यधनपुत्रायुः पतिलाभानुशंसनम् तैश्च सर्वैर्विहीनेयं त्वमात्थ मुनिपुंगव
saubhāgyadhanaputrāyuḥ patilābhānuśaṃsanam taiśca sarvairvihīneyaṃ tvamāttha munipuṃgava
154.174
त्वं मे सर्वं विजानासि सत्यवागसि चाप्यतः मुह्यामि मुनिशार्दूल हृदयं दीर्यतीव मे
tvaṃ me sarvaṃ vijānāsi satyavāgasi cāpyataḥ muhyāmi muniśārdūla hṛdayaṃ dīryatīva me
154.175
इत्युक्त्वा विरतः शैलो महादुःखविचारणात् श्रुत्वैतदखिलं तस्माच् छैलराजमुखाम्बुजात् स्मितपूर्वमुवाचेदं नारदो देवचोदितः
ityuktvā virataḥ śailo mahāduḥkhavicāraṇāt śrutvaitadakhilaṃ tasmāc chailarājamukhāmbujāt smitapūrvamuvācedaṃ nārado devacoditaḥ
154.176
हर्षस्थाने ऽपि महति त्वया दुःखं निरूप्यते अपरिच्छिन्नवाक्यार्थे मोहं यासि महागिरे
harṣasthāne 'pi mahati tvayā duḥkhaṃ nirūpyate aparicchinnavākyārthe mohaṃ yāsi mahāgire
154.177
इमां शृणु गिरं मत्तो रहस्यपरिनिष्ठिताम् समाहितो महाशैल मयोक्तस्य विचारणे
imāṃ śṛṇu giraṃ matto rahasyapariniṣṭhitām samāhito mahāśaila mayoktasya vicāraṇe
154.178
न जातो ऽस्याः पतिर्देव्या यन्मयोक्तं हिमाचल न स जातो महादेवो भूतभव्यभवोद्भवः शरण्यः शाश्वतः शास्ता शंकरः परमेश्वरः
na jāto 'syāḥ patirdevyā yanmayoktaṃ himācala na sa jāto mahādevo bhūtabhavyabhavodbhavaḥ śaraṇyaḥ śāśvataḥ śāstā śaṃkaraḥ parameśvaraḥ
Chapter 154 (part 2/4)
154.179
ब्रह्मविष्ण्विन्द्रमुनयो जन्ममृत्युजरार्दिताः तस्यैते परमेशस्य सर्वे क्रीडनका गिरे
brahmaviṣṇvindramunayo janmamṛtyujarārditāḥ tasyaite parameśasya sarve krīḍanakā gire
154.180
आस्ते ब्रह्मा तदिच्छातः सम्भूतो भुवनप्रभुः विष्णुर्युगे युगे जातो नानाजातिर्महातनुः
āste brahmā tadicchātaḥ sambhūto bhuvanaprabhuḥ viṣṇuryuge yuge jāto nānājātirmahātanuḥ
154.181
मन्यसे मायया जातं विष्णुं चापि युगे युगे आत्मनो न विनाशो ऽस्ति स्थावरान्ते ऽपि भूधर
manyase māyayā jātaṃ viṣṇuṃ cāpi yuge yuge ātmano na vināśo 'sti sthāvarānte 'pi bhūdhara
154.182
संसारे जायमानस्य भ्रियमाणस्य देहिनः नश्यते देह एवात्र नात्मनो नाश उच्यते
saṃsāre jāyamānasya bhriyamāṇasya dehinaḥ naśyate deha evātra nātmano nāśa ucyate
154.183
ब्रह्मादिस्थावरान्तो ऽयं संसारो यः प्रकीर्तितः स जन्ममृत्युदुःखार्तो ह्य् अवशः परिवर्तते
brahmādisthāvarānto 'yaṃ saṃsāro yaḥ prakīrtitaḥ sa janmamṛtyuduḥkhārto hy avaśaḥ parivartate
154.184
महादेवो ऽचलः स्थाणुर् न जातो जनको ऽजरः भविष्यति पतिः सो ऽस्या जगन्नाथो निरामयः
mahādevo 'calaḥ sthāṇur na jāto janako 'jaraḥ bhaviṣyati patiḥ so 'syā jagannātho nirāmayaḥ
154.185
यदुक्तं च मया देवी लक्षणैर्वर्जिता तव शृणु तस्यापि वाक्यस्य सम्यक्त्वेन विचारणम्
yaduktaṃ ca mayā devī lakṣaṇairvarjitā tava śṛṇu tasyāpi vākyasya samyaktvena vicāraṇam
154.186
लक्षणं दैविको ह्यङ्कः शरीरावयवाश्रयः सर्वायुर्धनसौभाग्यपरिमाणप्रकाशकः
lakṣaṇaṃ daiviko hyaṅkaḥ śarīrāvayavāśrayaḥ sarvāyurdhanasaubhāgyaparimāṇaprakāśakaḥ
154.187
अनन्तस्याप्रमेयस्य सौभाग्यस्यास्य भूधर नैवाङ्को लक्षणाकारः शरीरे संविधीयते
anantasyāprameyasya saubhāgyasyāsya bhūdhara naivāṅko lakṣaṇākāraḥ śarīre saṃvidhīyate
154.188
अतो ऽस्या लक्षणं गात्रे शैल नास्ति महामते यथाहमुक्तवानस्या ह्य् उत्तानकरतां सदा
ato 'syā lakṣaṇaṃ gātre śaila nāsti mahāmate yathāhamuktavānasyā hy uttānakaratāṃ sadā
154.189
उत्तानो वरदः पाणिर् एष देव्याः सदैव तु सुरासुरमुनिव्रातवरदेयं भविष्यति
uttāno varadaḥ pāṇir eṣa devyāḥ sadaiva tu surāsuramunivrātavaradeyaṃ bhaviṣyati
154.190
यथा प्रोक्तं तदा पादौ स्वच्छायाव्यभिचारिणौ अस्याः शृणु ममात्रापि वाग्युक्तिं शैलसत्तम
yathā proktaṃ tadā pādau svacchāyāvyabhicāriṇau asyāḥ śṛṇu mamātrāpi vāgyuktiṃ śailasattama
154.191
चरणौ पद्मसंकाशाव् अस्याः स्वच्छनखोज्ज्वलौ सुरासुराणां नमतां किरीटमणिकान्तिभिः
caraṇau padmasaṃkāśāv asyāḥ svacchanakhojjvalau surāsurāṇāṃ namatāṃ kirīṭamaṇikāntibhiḥ
154.192
विचित्रवर्णैर्भासन्तौ स्वच्छायाप्रतिबिम्बितौ भार्या जगद्गुरोर्ह्येषा वृषाङ्कस्य महीधर
vicitravarṇairbhāsantau svacchāyāpratibimbitau bhāryā jagadgurorhyeṣā vṛṣāṅkasya mahīdhara
154.193
जननी लोकधर्मस्य सम्भूता भूतभावनी शिवेयं पावनायैव त्वत्क्षेत्रे पावकद्युतिः
jananī lokadharmasya sambhūtā bhūtabhāvanī śiveyaṃ pāvanāyaiva tvatkṣetre pāvakadyutiḥ
154.194
तद्यथा शीघ्रमेवैषां योगं यायात्पिनाकिना तथा विधेयं विधिवत् त्वया शैलेन्द्रसत्तम अत्यन्तं हि महत्कार्यं देवानां हिमभूधर
tadyathā śīghramevaiṣāṃ yogaṃ yāyātpinākinā tathā vidheyaṃ vidhivat tvayā śailendrasattama atyantaṃ hi mahatkāryaṃ devānāṃ himabhūdhara
154.195
एवं श्रुत्वा तु शैलेन्द्रो नारदात्सर्वमेव हि आत्मानं स पुनर्जातं मेने मेनापतिस्तदा
evaṃ śrutvā tu śailendro nāradātsarvameva hi ātmānaṃ sa punarjātaṃ mene menāpatistadā
154.196
नमस्कृत्य वृषाङ्काय तदा देवाय धीमते उवाच सो ऽपि संहृष्टो नारदं तु हिमाचलः
namaskṛtya vṛṣāṅkāya tadā devāya dhīmate uvāca so 'pi saṃhṛṣṭo nāradaṃ tu himācalaḥ
154.197
दुस्तरान्नरकाद्घोराद् उद्धृतो ऽस्मि त्वया मुने पातालादहमुद्धृत्य सप्तलोकाधिपः कृतः
dustarānnarakādghorād uddhṛto 'smi tvayā mune pātālādahamuddhṛtya saptalokādhipaḥ kṛtaḥ
154.198
हिमाचलो ऽस्मि विख्यातस् त्वया मुनिवराधुना हिमाचले ऽचलगुणां प्रापितो ऽस्मि समुन्नतिम्
himācalo 'smi vikhyātas tvayā munivarādhunā himācale 'calaguṇāṃ prāpito 'smi samunnatim
154.199
आनन्ददिवसाहारि हृदयं मे ऽधुना मुने नाध्यवस्यति कृत्यानां प्रविभागविचारणम् यदि वाचामधीशः स्यां त्वद्गुणानां विचारणे
ānandadivasāhāri hṛdayaṃ me 'dhunā mune nādhyavasyati kṛtyānāṃ pravibhāgavicāraṇam yadi vācāmadhīśaḥ syāṃ tvadguṇānāṃ vicāraṇe
154.200
भवद्विधानां नियतम् अमोघं दर्शनं मुने तवास्मान्प्रति चापल्यं व्यक्तं मम महामुने
bhavadvidhānāṃ niyatam amoghaṃ darśanaṃ mune tavāsmānprati cāpalyaṃ vyaktaṃ mama mahāmune
154.201
भवद्भिरेव कृत्यो ऽहं निवासायात्मरूपिणाम् मुनीनां देवतानां च स्वयंकर्तापि कल्मषम्
bhavadbhireva kṛtyo 'haṃ nivāsāyātmarūpiṇām munīnāṃ devatānāṃ ca svayaṃkartāpi kalmaṣam
154.202
तथापि वस्तुन्येकस्मिन्न् आज्ञा मे सम्प्रदीयताम् इत्युक्तवति शैलेन्द्रे स तदा हर्षनिर्भरे
tathāpi vastunyekasminn ājñā me sampradīyatām ityuktavati śailendre sa tadā harṣanirbhare
154.203
तथा च नारदो वाक्यं कृतं सर्वमिति प्रभो सुरकार्ये य एवार्थस् तवापि सुमहत्तरः
tathā ca nārado vākyaṃ kṛtaṃ sarvamiti prabho surakārye ya evārthas tavāpi sumahattaraḥ
154.204
इत्युक्त्वा नारदः शीघ्रं जगाम त्रिदिवं प्रति स गत्वा शक्रभवनम् अमरेशं ददर्श ह
ityuktvā nāradaḥ śīghraṃ jagāma tridivaṃ prati sa gatvā śakrabhavanam amareśaṃ dadarśa ha
154.205
ततो ऽभिरूपे स मुनिर् उपविष्टो महासने पृष्टः शक्रेण प्रोवाच हिमजासंश्रयां कथाम्
tato 'bhirūpe sa munir upaviṣṭo mahāsane pṛṣṭaḥ śakreṇa provāca himajāsaṃśrayāṃ kathām
154.206
समूह्य यत्तु कर्तव्यं तन्मया कृतमेव हि किं तु पञ्चशरस्यैव समयो ऽयमुपस्थितः
samūhya yattu kartavyaṃ tanmayā kṛtameva hi kiṃ tu pañcaśarasyaiva samayo 'yamupasthitaḥ
154.207
इत्युक्तो देवराजस्तु मुनिना कार्यदर्शिना चूताङ्कुरास्त्रं सस्मार भगवान्पाकशासनः
ityukto devarājastu muninā kāryadarśinā cūtāṅkurāstraṃ sasmāra bhagavānpākaśāsanaḥ
154.208
संस्मृतस्तु तदा क्षिप्रं सहस्राक्षेण धीमता उपतस्थे रतियुतः सविलासो झषध्वजः प्रादुर्भूतं तु तं दृष्ट्वा शक्रः प्रोवाच सादरम्
saṃsmṛtastu tadā kṣipraṃ sahasrākṣeṇa dhīmatā upatasthe ratiyutaḥ savilāso jhaṣadhvajaḥ prādurbhūtaṃ tu taṃ dṛṣṭvā śakraḥ provāca sādaram
154.209
उपदेशेन बहुना किं त्वां प्रति वदे प्रियम् मनोभवो ऽसि तेन त्वं वेत्सि भूतमनोगतम्
upadeśena bahunā kiṃ tvāṃ prati vade priyam manobhavo 'si tena tvaṃ vetsi bhūtamanogatam
154.210
तद्यथार्थकमेव त्वं कुरु नाकसदां प्रियम् शंकरं योजय क्षिप्रं गिरिपुत्र्या मनोभव संयुतो मधुना चैव ऋतुराजेन दुर्जय
tadyathārthakameva tvaṃ kuru nākasadāṃ priyam śaṃkaraṃ yojaya kṣipraṃ giriputryā manobhava saṃyuto madhunā caiva ṛturājena durjaya
154.211
इत्युक्तो मदनस्तेन शक्रेण स्वार्थसिद्धये प्रोवाच पञ्चबाणो ऽथ वाक्यं भीतः शतक्रतुम्
ityukto madanastena śakreṇa svārthasiddhaye provāca pañcabāṇo 'tha vākyaṃ bhītaḥ śatakratum
154.212
अनया देवसामग्र्या मुनिदानवभीमया दुःसाध्यः शंकरो देवः किं न वेत्सि जगत्प्रभो
anayā devasāmagryā munidānavabhīmayā duḥsādhyaḥ śaṃkaro devaḥ kiṃ na vetsi jagatprabho
154.213
तस्य देवस्य वेत्थ त्वं कारणं तु यदव्ययम् प्रायः प्रसादः कोपो ऽपि सर्वो हि महतां महान्
tasya devasya vettha tvaṃ kāraṇaṃ tu yadavyayam prāyaḥ prasādaḥ kopo 'pi sarvo hi mahatāṃ mahān
154.214
सर्वोपभोगसारा हि सुन्दर्यः स्वर्गसंभवाः अध्याश्रितं च यत्सौख्यं भवता नष्टचेष्टितम्
sarvopabhogasārā hi sundaryaḥ svargasaṃbhavāḥ adhyāśritaṃ ca yatsaukhyaṃ bhavatā naṣṭaceṣṭitam
154.215
प्रमादादथ विभ्रश्येद् ईशं प्रति विचिन्त्यताम् प्रागेव चेह दृश्यन्ते भूतानां कार्यसंभवाः
pramādādatha vibhraśyed īśaṃ prati vicintyatām prāgeva ceha dṛśyante bhūtānāṃ kāryasaṃbhavāḥ
154.216
विशेषं काङ्क्षतां शक्र सामान्याद्भ्रंशनं फलम् श्रुत्वैतद्वचनं शक्रस् तमुवाचामरैर्युतः
viśeṣaṃ kāṅkṣatāṃ śakra sāmānyādbhraṃśanaṃ phalam śrutvaitadvacanaṃ śakras tamuvācāmarairyutaḥ
154.217
वयं प्रमाणास्ते ह्यत्र रतिकान्त न संशयः संदेशेन विना शक्तिर् अपकारस्य नेष्यते कस्यचिच् च क्वचिद्दृष्टं सामर्थ्यं न तु सर्वतः
vayaṃ pramāṇāste hyatra ratikānta na saṃśayaḥ saṃdeśena vinā śaktir apakārasya neṣyate kasyacic ca kvaciddṛṣṭaṃ sāmarthyaṃ na tu sarvataḥ
154.218
इत्युक्तः प्रययौ कामः सखायं मधुमाश्रितः रतियुक्तो जगामाशु प्रस्थं तु हिमभूभृतः
ityuktaḥ prayayau kāmaḥ sakhāyaṃ madhumāśritaḥ ratiyukto jagāmāśu prasthaṃ tu himabhūbhṛtaḥ
154.219
स तु तत्राकरोच्चिन्तां कार्यस्योपायपूर्विकाम् महार्था ये हि निष्कम्पा मनस्तेषां सुदुर्जयम्
sa tu tatrākaroccintāṃ kāryasyopāyapūrvikām mahārthā ye hi niṣkampā manasteṣāṃ sudurjayam
154.220
तदादावेव संक्षोभ्य नियतं सुजयो भवेत् संसिद्धिं प्राप्नुयुश्चैव पूर्वं संशोध्य मानसम्
tadādāveva saṃkṣobhya niyataṃ sujayo bhavet saṃsiddhiṃ prāpnuyuścaiva pūrvaṃ saṃśodhya mānasam
154.221
कथं च विविधैर्भावैर् द्वेषानुगमनं विना क्रोधः क्रूरतरासङ्गाद् भीषणेर्ष्यां महासखीम्
kathaṃ ca vividhairbhāvair dveṣānugamanaṃ vinā krodhaḥ krūratarāsaṅgād bhīṣaṇerṣyāṃ mahāsakhīm
154.222
चापल्यमूर्ध्नि विध्वस्तधैर्याधारां महाबलाम् तामस्य विनियोक्ष्यामि मनसो विकृतिं पराम्
cāpalyamūrdhni vidhvastadhairyādhārāṃ mahābalām tāmasya viniyokṣyāmi manaso vikṛtiṃ parām
154.223
पिधाय धैर्यद्वाराणि संतोषमपकृष्य च अवगन्तुं हि मां तत्र न कश्चिदतिपण्डितः
pidhāya dhairyadvārāṇi saṃtoṣamapakṛṣya ca avagantuṃ hi māṃ tatra na kaścidatipaṇḍitaḥ
154.224
विकल्पमात्रावस्थाने वैरूप्यं मनसो भवेत् पश्चान्मूलक्रियारम्भगम्भीरावर्तदुस्तरः
vikalpamātrāvasthāne vairūpyaṃ manaso bhavet paścānmūlakriyārambhagambhīrāvartadustaraḥ
154.225
हरिष्यामि हरस्याहं तपस्तस्य स्थिरात्मनः इन्द्रियग्राममावृत्य रम्यसाधनसंविधिः
hariṣyāmi harasyāhaṃ tapastasya sthirātmanaḥ indriyagrāmamāvṛtya ramyasādhanasaṃvidhiḥ
154.226
चिन्तयित्वेति मदनो भूतभर्तुस्तदाश्रमम् जगाम जगतीसारं सरलद्रुमवेदिकम्
cintayitveti madano bhūtabhartustadāśramam jagāma jagatīsāraṃ saraladrumavedikam
154.227
शान्तसत्त्वसमाकीर्णम् अचलप्राणिसंकुलम् नानापुष्पलताजालं गगनस्थगणेश्वरम्
śāntasattvasamākīrṇam acalaprāṇisaṃkulam nānāpuṣpalatājālaṃ gaganasthagaṇeśvaram
154.228
निर्व्यग्रवृषभाध्युष्टनीलशाद्वलसानुकम् तत्रापश्यत्त्रिनेत्रस्य रम्यं कंचिद्द्वितीयकम्
nirvyagravṛṣabhādhyuṣṭanīlaśādvalasānukam tatrāpaśyattrinetrasya ramyaṃ kaṃciddvitīyakam
154.229
वीरकं लोकवीरेशम् ईशानसदृशद्युतिम् यक्षकुङ्कुमकिञ्जल्कपुञ्जपिङ्गजटासटम्
vīrakaṃ lokavīreśam īśānasadṛśadyutim yakṣakuṅkumakiñjalkapuñjapiṅgajaṭāsaṭam
154.230
वेत्रपाणिनम् अव्यग्रम् उग्रभोगीन्द्रभूषणम् ततो निमीलितोन्निद्रपद्मपत्राभलोचनम्
vetrapāṇinam avyagram ugrabhogīndrabhūṣaṇam tato nimīlitonnidrapadmapatrābhalocanam
154.231
प्रेक्षमाणमृजुस्थानं नासिकाग्रं सुलोचनैः श्रवस्तरससिंहेन्द्रचर्मलम्बोत्तरीयकम्
prekṣamāṇamṛjusthānaṃ nāsikāgraṃ sulocanaiḥ śravastarasasiṃhendracarmalambottarīyakam
154.232
श्रवणाहिफलन्मुक्तनिःश्वासानलपिङ्गलम् प्रेङ्खत्कपालपर्यन्ततुम्बिलम्बिजटाचयम्
śravaṇāhiphalanmuktaniḥśvāsānalapiṅgalam preṅkhatkapālaparyantatumbilambijaṭācayam
154.233
कृतवासुकिपर्यङ्कनाभिमूलनिवेशितम् ब्रह्माञ्जलिस्थपुच्छाग्रनिबद्धोरगभूषणम्
kṛtavāsukiparyaṅkanābhimūlaniveśitam brahmāñjalisthapucchāgranibaddhoragabhūṣaṇam
154.234
ददर्श शंकरं कामः क्रमप्राप्तान्तिकं शनैः ततो भ्रमरझङ्कारमालम्बिद्रुमसानुकम्
dadarśa śaṃkaraṃ kāmaḥ kramaprāptāntikaṃ śanaiḥ tato bhramarajhaṅkāramālambidrumasānukam
154.235
प्रविष्टः कर्णरन्ध्रेण भवस्य मदनो मनः शंकरस्तमथाकर्ण्य मधुरं मदनाश्रयम्
praviṣṭaḥ karṇarandhreṇa bhavasya madano manaḥ śaṃkarastamathākarṇya madhuraṃ madanāśrayam
154.236
सस्मार दक्षदुहितारं दयितां रक्तमानसः ततः सा तस्य शनकैस् तिरोभूयातिनिर्मला
sasmāra dakṣaduhitāraṃ dayitāṃ raktamānasaḥ tataḥ sā tasya śanakais tirobhūyātinirmalā
154.237
समाधिभावना तस्थौ लक्ष्यप्रत्यक्षरूपिणी ततस्तन्मयतां यातः प्रत्यूहापिहिताशयः
samādhibhāvanā tasthau lakṣyapratyakṣarūpiṇī tatastanmayatāṃ yātaḥ pratyūhāpihitāśayaḥ
154.238
वशित्वेन बुबोधेशो विकृतिं मदनात्मिकाम् ईषत्कोपसमाविष्टो धैर्यमालम्ब्य धूर्जटिः
vaśitvena bubodheśo vikṛtiṃ madanātmikām īṣatkopasamāviṣṭo dhairyamālambya dhūrjaṭiḥ
154.239
निरासे मदनस्थित्या योगमायासमाव्रतः स तया माययाविष्टो जज्वाल मदनस्ततः
nirāse madanasthityā yogamāyāsamāvrataḥ sa tayā māyayāviṣṭo jajvāla madanastataḥ
154.240
इच्छाशरीरो दुर्जेयो रोषदोषमहाश्रयः हृदयान्निर्गतः सो ऽथ वासनाव्यसनात्मकः
icchāśarīro durjeyo roṣadoṣamahāśrayaḥ hṛdayānnirgataḥ so 'tha vāsanāvyasanātmakaḥ
154.241
बहिःस्थलं समालम्ब्य ह्य् उपतस्थौ झषध्वजः अनुयातो ऽथ हृद्येन मित्रेण मधुना सह
bahiḥsthalaṃ samālambya hy upatasthau jhaṣadhvajaḥ anuyāto 'tha hṛdyena mitreṇa madhunā saha
154.242
सहकारतरौ दृष्ट्वा मृदुमारुतनिर्धुतम् स्तबकं मदनो रम्यं हरवक्षसि सत्वरम्
sahakāratarau dṛṣṭvā mṛdumārutanirdhutam stabakaṃ madano ramyaṃ haravakṣasi satvaram
154.243
मुमोच मोहनं नाम मार्गणं मकरध्वजः शिवस्य हृदये शुद्धे नाशशाली महाशरः
mumoca mohanaṃ nāma mārgaṇaṃ makaradhvajaḥ śivasya hṛdaye śuddhe nāśaśālī mahāśaraḥ
154.244
पपात परुषप्रांशुः पुष्पबाणो विमोहनः ततः करणसंदेहो विद्धस्तु हृदये भवः
papāta paruṣaprāṃśuḥ puṣpabāṇo vimohanaḥ tataḥ karaṇasaṃdeho viddhastu hṛdaye bhavaḥ
154.245
बभूव भूधरौपम्यधैर्यो ऽपि मदनोन्मुखः ततः प्रभुत्वाद्भावानां नावेशं समपद्यत
babhūva bhūdharaupamyadhairyo 'pi madanonmukhaḥ tataḥ prabhutvādbhāvānāṃ nāveśaṃ samapadyata
154.246
बाह्यं बहु समासाद्य प्रत्यूहप्रसवात्मकम् ततः कोपानलोद्भूतघोरहुङ्कारभीषणे
bāhyaṃ bahu samāsādya pratyūhaprasavātmakam tataḥ kopānalodbhūtaghorahuṅkārabhīṣaṇe
154.247
बभूव वदने नेत्रं तृतीयमनलाकुलम् रुद्रस्य रौद्रवपुषो जगत्संहारभैरवम्
babhūva vadane netraṃ tṛtīyamanalākulam rudrasya raudravapuṣo jagatsaṃhārabhairavam
154.248
तदन्तिकस्थे मदने व्यस्फारयत धूर्जटिः तन्नेत्रविस्फुलिङ्गेन क्रोशतां नाकवासिनाम्
tadantikasthe madane vyasphārayata dhūrjaṭiḥ tannetravisphuliṅgena krośatāṃ nākavāsinām
154.249
गमितो भस्मसात्तूर्णं कन्दर्पः कामिदर्पकः स तु तं भस्मसात्कृत्वा हरनेत्रोद्भवो ऽनलः
gamito bhasmasāttūrṇaṃ kandarpaḥ kāmidarpakaḥ sa tu taṃ bhasmasātkṛtvā haranetrodbhavo 'nalaḥ
154.250
व्यजृम्भत जगद्दग्धुं ज्वालाहुङ्कारघस्मरः ततो भवो जगद्धेतोर् व्यभवज्जातवेदसम्
vyajṛmbhata jagaddagdhuṃ jvālāhuṅkāraghasmaraḥ tato bhavo jagaddhetor vyabhavajjātavedasam
154.251
सहकारे मधौ चन्द्रे सुमनःसु परेष्वपि भृङ्गेषु कोकिलास्येषु विभागेन स्मरानलम्
sahakāre madhau candre sumanaḥsu pareṣvapi bhṛṅgeṣu kokilāsyeṣu vibhāgena smarānalam
154.252
स बाह्यान्तरविद्धेन हरेण स्मरमार्गणः रागस्नेहसमिद्धान्तर्धावंस्तीव्रहुताशनः
sa bāhyāntaraviddhena hareṇa smaramārgaṇaḥ rāgasnehasamiddhāntardhāvaṃstīvrahutāśanaḥ
154.253
विभक्तलोकसंक्षोभकरो दुर्वारजृम्भितः सम्प्राप्य स्नेहसंपृक्तं कामिनां हृदयं किल
vibhaktalokasaṃkṣobhakaro durvārajṛmbhitaḥ samprāpya snehasaṃpṛktaṃ kāmināṃ hṛdayaṃ kila
154.254
ज्वलत्यहर्निशं भीमो दुश्चिकित्स्यमुखात्मकः विलोक्य हरहुङ्कारज्वालाभस्मकृतं स्मरम्
jvalatyaharniśaṃ bhīmo duścikitsyamukhātmakaḥ vilokya harahuṅkārajvālābhasmakṛtaṃ smaram
154.255
विललाप रतिः क्रूरं बन्धुना मधुना सह ततो विलप्य बहुशो मधुना परिसान्त्विता
vilalāpa ratiḥ krūraṃ bandhunā madhunā saha tato vilapya bahuśo madhunā parisāntvitā
154.256
जगाम शरणं देवम् इन्दुमौलिं त्रिलोचनम् भृङ्गानुयातां संगृह्य पुष्पितां सहकारजाम्
jagāma śaraṇaṃ devam indumauliṃ trilocanam bhṛṅgānuyātāṃ saṃgṛhya puṣpitāṃ sahakārajām
154.257
लतां पवित्रकस्थाने पाणौ परभृतां सखीम् निर्बध्य तु जटाजूटं कुटिलैर् अलकै रतिः
latāṃ pavitrakasthāne pāṇau parabhṛtāṃ sakhīm nirbadhya tu jaṭājūṭaṃ kuṭilair alakai ratiḥ
154.258
उद्ध्वल्य गात्रं शुभ्रेण हृद्येन स्मरभस्मना जानुभ्यामवनीं गत्वा प्रोवाचेन्दुविभूषणम्
uddhvalya gātraṃ śubhreṇa hṛdyena smarabhasmanā jānubhyāmavanīṃ gatvā provācenduvibhūṣaṇam
154.259
नमः शिवायास्तु निरामयाय नमः शिवायास्तु मनोमयाय नमः शिवायास्तु सुरार्चिताय तुभ्यं सदा भक्तकृपापराय
namaḥ śivāyāstu nirāmayāya namaḥ śivāyāstu manomayāya namaḥ śivāyāstu surārcitāya tubhyaṃ sadā bhaktakṛpāparāya
154.260
नमो भवायास्तु भवोद्भवाय नमो ऽस्तु ते ध्वस्तमनोभवाय नमो ऽस्तु ते गूढमहाव्रताय नमो ऽस्तु मायागहनाश्रयाय
namo bhavāyāstu bhavodbhavāya namo 'stu te dhvastamanobhavāya namo 'stu te gūḍhamahāvratāya namo 'stu māyāgahanāśrayāya
154.261
नमो ऽस्तु शर्वाय नमः शिवाय नमो ऽस्तु सिद्धाय पुरातनाय नमो ऽस्तु कालाय नमः कलाय नमो ऽस्तु ते ज्ञानवरप्रदाय
namo 'stu śarvāya namaḥ śivāya namo 'stu siddhāya purātanāya namo 'stu kālāya namaḥ kalāya namo 'stu te jñānavarapradāya
154.262
नमो ऽस्तु ते कालकलातिगाय नमो निसर्गामलभूषणाय नमो ऽस्त्वमेयान्धकमर्दकाय नमः शरण्याय नमो ऽगुणाय
namo 'stu te kālakalātigāya namo nisargāmalabhūṣaṇāya namo 'stvameyāndhakamardakāya namaḥ śaraṇyāya namo 'guṇāya
154.263
नमो ऽस्तु ते भीमगणानुगाय नमो ऽस्तु नानाभुवनादिकर्त्रे नमो ऽस्तु नानाजगतां विधात्रे नमो ऽस्तु ते चित्रफलप्रयोक्त्रे
namo 'stu te bhīmagaṇānugāya namo 'stu nānābhuvanādikartre namo 'stu nānājagatāṃ vidhātre namo 'stu te citraphalaprayoktre
154.264
सर्वावसाने ह्यविनाशनेत्रे नमो ऽस्तु चित्राध्वरभागभोक्त्रे नमो ऽस्तु भक्ताभिमतप्रदात्रे नमः सदा ते भवसङ्गहर्त्रे
sarvāvasāne hyavināśanetre namo 'stu citrādhvarabhāgabhoktre namo 'stu bhaktābhimatapradātre namaḥ sadā te bhavasaṅgahartre
154.265
अनन्तरूपाय सदैव तुभ्यम् असह्यकोपाय नमो ऽस्तु तुभ्यम् शशाङ्कचिह्नाय सदैव तुभ्यम् अमेयमानाय नमः स्तुताय
anantarūpāya sadaiva tubhyam asahyakopāya namo 'stu tubhyam śaśāṅkacihnāya sadaiva tubhyam ameyamānāya namaḥ stutāya
154.266
वृषेन्द्रयानाय पुरान्तकाय नमः प्रसिद्धाय महौषधाय नमो ऽस्तु भक्त्याभिमतप्रदाय नमो ऽस्तु सर्वार्तिहराय तुभ्यम्
vṛṣendrayānāya purāntakāya namaḥ prasiddhāya mahauṣadhāya namo 'stu bhaktyābhimatapradāya namo 'stu sarvārtiharāya tubhyam
154.267
चराचराचारविचारवर्यम् आचार्यम् उत्प्रेक्षितभूतसर्गम् त्वामिन्दुमौलिं शरणं प्रपन्ना प्रियाप्रमेयं महतां महेशम्
carācarācāravicāravaryam ācāryam utprekṣitabhūtasargam tvāmindumauliṃ śaraṇaṃ prapannā priyāprameyaṃ mahatāṃ maheśam
154.268
प्रयच्छ मे कामयशःसमृद्धिं पुनः प्रभो जीवतु कामदेवः प्रियं विना त्वां प्रियजीवितेषु त्वत्तो ऽपरः को भुवनेष्विहास्ति
prayaccha me kāmayaśaḥsamṛddhiṃ punaḥ prabho jīvatu kāmadevaḥ priyaṃ vinā tvāṃ priyajīviteṣu tvatto 'paraḥ ko bhuvaneṣvihāsti
154.269
प्रभुः प्रियायाः प्रसवः प्रियाणां प्रणीतपर्यायपरापरार्थः त्वमेवमेको भुवनस्य नाथो दयालुरुन्मूलितभक्तभीतिः
prabhuḥ priyāyāḥ prasavaḥ priyāṇāṃ praṇītaparyāyaparāparārthaḥ tvamevameko bhuvanasya nātho dayālurunmūlitabhaktabhītiḥ
154.270
इत्थं स्तुतः शंकर ईड्य ईशो वृषाकपिर्मन्मथकान्तया तु तुतोष दोषाकरखण्डधारी उवाच चैनां मधुरं निरीक्ष्य
itthaṃ stutaḥ śaṃkara īḍya īśo vṛṣākapirmanmathakāntayā tu tutoṣa doṣākarakhaṇḍadhārī uvāca caināṃ madhuraṃ nirīkṣya
154.271
भवितेति च कामो ऽयं कालात्कान्तो ऽचिरादपि अनङ्ग इति लोकेषु स विख्यातिं गमिष्यति
bhaviteti ca kāmo 'yaṃ kālātkānto 'cirādapi anaṅga iti lokeṣu sa vikhyātiṃ gamiṣyati
154.272
इत्युक्ता शिरसावन्द्य गिरिशं कामवल्लभा जगामोपवनं रम्यं रतिस्तु हिमभूभृतः
ityuktā śirasāvandya giriśaṃ kāmavallabhā jagāmopavanaṃ ramyaṃ ratistu himabhūbhṛtaḥ
154.273
रुरोद चापि बहुशो दीना रम्ये स्थले तु सा मरणव्यवसायात्तु निवृत्ता सा हराज्ञया
ruroda cāpi bahuśo dīnā ramye sthale tu sā maraṇavyavasāyāttu nivṛttā sā harājñayā
154.274
अथ नारदवाक्येन चोदितो हिमभूधरः कृताभरणसंस्कारां कृतकौतुकमङ्गलाम्
atha nāradavākyena codito himabhūdharaḥ kṛtābharaṇasaṃskārāṃ kṛtakautukamaṅgalām
154.275
स्वर्गपुष्पकृतापीडां शुभ्रचीनांशुकाम्बराम् शराभ्यां संयुतां शैलो गृहीत्वा स्वसुतां ततः
svargapuṣpakṛtāpīḍāṃ śubhracīnāṃśukāmbarām śarābhyāṃ saṃyutāṃ śailo gṛhītvā svasutāṃ tataḥ
154.276
जगाम शुभयोगेन तदा सम्पूर्णमानसः सकाननान्युपाक्रम्य वनान्युपवनानि च
jagāma śubhayogena tadā sampūrṇamānasaḥ sakānanānyupākramya vanānyupavanāni ca
154.277
ददर्श रुदतीं नारीम् अप्रतर्क्यमहौजसम् रूपेणासदृशीं लोके रम्येषु वनसानुषु
dadarśa rudatīṃ nārīm apratarkyamahaujasam rūpeṇāsadṛśīṃ loke ramyeṣu vanasānuṣu
154.278
कौतुकेन परामृश्य तां दृष्ट्वा रुदतीं गिरिः उपसर्प्य ततस्तस्या निकटे सो ऽभ्यपृच्छत
kautukena parāmṛśya tāṃ dṛṣṭvā rudatīṃ giriḥ upasarpya tatastasyā nikaṭe so 'bhyapṛcchata
154.279
कासि कस्यासि कल्याणि किमर्थं चापि रोदिषि नैतदल्पमहं मन्ये कारणं लोकसुन्दरि
kāsi kasyāsi kalyāṇi kimarthaṃ cāpi rodiṣi naitadalpamahaṃ manye kāraṇaṃ lokasundari
154.280
सा तस्य वचनं श्रुत्वा उवाच मधुना सह रुदती शोकजननं श्वसती दैन्यवर्धनम्
sā tasya vacanaṃ śrutvā uvāca madhunā saha rudatī śokajananaṃ śvasatī dainyavardhanam
154.281
कामस्य दयितां भार्यां रतिं मां विद्धि सुव्रत गिरावस्मिन्महाभाग गिरिशस्तपसि स्थितः
kāmasya dayitāṃ bhāryāṃ ratiṃ māṃ viddhi suvrata girāvasminmahābhāga giriśastapasi sthitaḥ
154.282
तेन प्रत्यूहरुष्टेन विस्फार्यालोक्य लोचनम् दग्धो ऽसौ झषकेतुस्तु मम कान्तो ऽतिवल्लभः
tena pratyūharuṣṭena visphāryālokya locanam dagdho 'sau jhaṣaketustu mama kānto 'tivallabhaḥ
154.283
अहं तु शरणं याता तं देवं भयविह्वला स्तुतवत्यथ संस्तुत्या ततो मां गिरिशो ऽब्रवीत्
ahaṃ tu śaraṇaṃ yātā taṃ devaṃ bhayavihvalā stutavatyatha saṃstutyā tato māṃ giriśo 'bravīt
154.284
तुष्टो ऽहं कामदयिते कामो ऽयं ते भविष्यति त्वत्स्तुतिं चाप्यधीयानो नरो भक्त्या मदाश्रयः लप्स्यते काङ्क्षितं कामं निवर्त्य मरणादितः
tuṣṭo 'haṃ kāmadayite kāmo 'yaṃ te bhaviṣyati tvatstutiṃ cāpyadhīyāno naro bhaktyā madāśrayaḥ lapsyate kāṅkṣitaṃ kāmaṃ nivartya maraṇāditaḥ
154.285
प्रतीक्षन्ती च तद्वाक्यम् आशावेशादिभिर्ह्यहम् शरीरं परिरक्षिष्ये कंचित्कालं महाद्युते
pratīkṣantī ca tadvākyam āśāveśādibhirhyaham śarīraṃ parirakṣiṣye kaṃcitkālaṃ mahādyute
154.286
इत्युक्तस्तु तदा रत्या शैलः संभ्रमभीषितः पाणावादाय हि सुतां गन्तुमैच्छत्स्वकं पुरम्
ityuktastu tadā ratyā śailaḥ saṃbhramabhīṣitaḥ pāṇāvādāya hi sutāṃ gantumaicchatsvakaṃ puram
154.287
भाविनो ऽवश्यभावित्वाद् भवित्री भूतभाविनी लज्जमाना सखिमुखैर् उवाच पितरं गिरिम्
bhāvino 'vaśyabhāvitvād bhavitrī bhūtabhāvinī lajjamānā sakhimukhair uvāca pitaraṃ girim
154.288
दुर्भाग्येण शरीरेण किं ममानेन कारणम् कथं च तादृशं प्राप्तं सुखं मे स पतिर्भवेत्
durbhāgyeṇa śarīreṇa kiṃ mamānena kāraṇam kathaṃ ca tādṛśaṃ prāptaṃ sukhaṃ me sa patirbhavet
154.289
तपोभिः प्राप्यते ऽभीष्टं नासाध्यं हि तपस्यतः दुर्भगत्वं वृथा लोको वहते सति साधने
tapobhiḥ prāpyate 'bhīṣṭaṃ nāsādhyaṃ hi tapasyataḥ durbhagatvaṃ vṛthā loko vahate sati sādhane
154.290
जीविताद्दुर्भगाच्छ्रेयो मरणं ह्यतपस्यतः भविष्यामि न संदेहो नियमैः शोषये तनुम्
jīvitāddurbhagācchreyo maraṇaṃ hyatapasyataḥ bhaviṣyāmi na saṃdeho niyamaiḥ śoṣaye tanum
154.291
तपसि भ्रष्टसंदेह उद्यमो ऽर्थजिगीषया साहं तपः करिष्यामि यदहं प्राप्य दुर्लभा
tapasi bhraṣṭasaṃdeha udyamo 'rthajigīṣayā sāhaṃ tapaḥ kariṣyāmi yadahaṃ prāpya durlabhā
154.292
इत्युक्तः शैलराजस्तु दुहित्रा स्नेहविक्लवः उवाच वाचा शैलेन्द्रः स्नेहगद्गदवर्णया
ityuktaḥ śailarājastu duhitrā snehaviklavaḥ uvāca vācā śailendraḥ snehagadgadavarṇayā
154.293
उमेति चपले पुत्रि न क्षमं तावकं वपुः सोढुं क्लेशस्वरूपस्य तपसः सौम्यदर्शने
umeti capale putri na kṣamaṃ tāvakaṃ vapuḥ soḍhuṃ kleśasvarūpasya tapasaḥ saumyadarśane
154.294
भावीन्यभिविचार्याणि पदार्थानि सदैव तु भाविनो ऽर्था भवन्त्येव हठेनानिच्छतो ऽपि वा
bhāvīnyabhivicāryāṇi padārthāni sadaiva tu bhāvino 'rthā bhavantyeva haṭhenānicchato 'pi vā
154.295
तस्मान्न तपसा ते ऽस्ति बाले किंचित्प्रयोजनम् भवनायैव गच्छामश् चिन्तयिष्यामि तत्र वै
tasmānna tapasā te 'sti bāle kiṃcitprayojanam bhavanāyaiva gacchāmaś cintayiṣyāmi tatra vai
154.296
इत्युक्ता तु यदा नैव गुहायाभ्येति शैलजा ततः स चिन्तयाविष्टो दुहितां प्रशशंस च
ityuktā tu yadā naiva guhāyābhyeti śailajā tataḥ sa cintayāviṣṭo duhitāṃ praśaśaṃsa ca
154.297
ततो ऽन्तरिक्षे दिव्या वाग् अभूद्भुवनभूतले उमेति चपले पुत्रि त्वयोक्ता तनया ततः
tato 'ntarikṣe divyā vāg abhūdbhuvanabhūtale umeti capale putri tvayoktā tanayā tataḥ
154.298
उमेति नाम तेनास्या भुवनेषु भविष्यति सिद्धिं च मूर्तिमत्येषा साधयिष्यति चिन्तिताम्
umeti nāma tenāsyā bhuvaneṣu bhaviṣyati siddhiṃ ca mūrtimatyeṣā sādhayiṣyati cintitām
154.299
इति श्रुत्वा तु वचनम् आकाशात्काशपाण्डुरः अनुज्ञाय सुतां शैलो जगामाशु स्वमन्दिरम्
iti śrutvā tu vacanam ākāśātkāśapāṇḍuraḥ anujñāya sutāṃ śailo jagāmāśu svamandiram
154.300
शैलजापि ययौ शैलम् अगम्यमपि दैवतैः सखीभ्यामनुयाता तु नियता नगराजजा
śailajāpi yayau śailam agamyamapi daivataiḥ sakhībhyāmanuyātā tu niyatā nagarājajā
154.301
शृङ्गं हिमवतः पुण्यं नानाधातुविभूषितम् दिव्यपुष्पलताकीर्णं सिद्धगन्धर्वसेवितम्
śṛṅgaṃ himavataḥ puṇyaṃ nānādhātuvibhūṣitam divyapuṣpalatākīrṇaṃ siddhagandharvasevitam
154.302
नानामृगगणाकीर्णं भ्रमरोद्घुष्टपादपम् दिव्यप्रस्रवणोपेतं दीर्घिकाभिरलंकृतम्
nānāmṛgagaṇākīrṇaṃ bhramarodghuṣṭapādapam divyaprasravaṇopetaṃ dīrghikābhiralaṃkṛtam
154.303
नानापक्षिगणाकीर्णं चक्रवाकोपशोभितम् जलजस्थलजैः पुष्पैः प्रोत्फुल्लैरुपशोभितम्
nānāpakṣigaṇākīrṇaṃ cakravākopaśobhitam jalajasthalajaiḥ puṣpaiḥ protphullairupaśobhitam
154.304
चित्रकन्दरसंस्थानं गुहागृहमनोहरम् विहङ्गसंघसंजुष्टं कल्पपादपसंकटम्
citrakandarasaṃsthānaṃ guhāgṛhamanoharam vihaṅgasaṃghasaṃjuṣṭaṃ kalpapādapasaṃkaṭam
154.305
तत्रापश्यन्महाशाखं शाखिनं हरितच्छदम् सर्वर्तुकुसुमोपेतं मनोरथशतोज्ज्वलम्
tatrāpaśyanmahāśākhaṃ śākhinaṃ haritacchadam sarvartukusumopetaṃ manorathaśatojjvalam
154.306
नानापुष्पसमाकीर्णं नानाविधफलान्वितम् नतं सूर्यस्य रुचिभिर् भिन्नसंहृतपल्लवम्
nānāpuṣpasamākīrṇaṃ nānāvidhaphalānvitam nataṃ sūryasya rucibhir bhinnasaṃhṛtapallavam
154.307
तत्राम्बराणि संत्यज्य भूषणानि च शैलजा संवीता वल्कलैर्दिव्यैर् दर्भनिर्मितमेखला
tatrāmbarāṇi saṃtyajya bhūṣaṇāni ca śailajā saṃvītā valkalairdivyair darbhanirmitamekhalā
154.308
त्रिःस्नाता पाटलाहारा बभूव शरदां शतम् शतमेकेन शीर्णेन पर्णेनावर्तयत्तदा
triḥsnātā pāṭalāhārā babhūva śaradāṃ śatam śatamekena śīrṇena parṇenāvartayattadā
154.309
निराहारा शतं साभूत् समानां तपसां निधिः तत उद्वेजिताः सर्वे प्राणिनस्तत्तपो ऽग्निना
nirāhārā śataṃ sābhūt samānāṃ tapasāṃ nidhiḥ tata udvejitāḥ sarve prāṇinastattapo 'gninā
154.310
ततः सस्मार भगवान् मुनीन्सप्त शतक्रतुः ते समागम्य मुनयः सर्वे समुदितास्ततः
tataḥ sasmāra bhagavān munīnsapta śatakratuḥ te samāgamya munayaḥ sarve samuditāstataḥ
154.311
पूजिताश्च महेन्द्रेण पप्रच्छुस्तं प्रयोजनम् किमर्थं तु सुरश्रेष्ठ संस्मृतास्तु वयं त्वया
pūjitāśca mahendreṇa papracchustaṃ prayojanam kimarthaṃ tu suraśreṣṭha saṃsmṛtāstu vayaṃ tvayā
154.312
शक्रः प्रोवाच शृण्वन्तु भगवन्तः प्रयोजनम् हिमाचले तपो घोरं तप्यते भूधरात्मजा तस्या ह्यभिमतं कामं भवन्तः कर्तुमर्हथ
śakraḥ provāca śṛṇvantu bhagavantaḥ prayojanam himācale tapo ghoraṃ tapyate bhūdharātmajā tasyā hyabhimataṃ kāmaṃ bhavantaḥ kartumarhatha
154.313
ततः समापतन्देव्या जगदर्थं त्वरान्विताः तथेत्युक्त्वा तु शैलेन्द्रं सिद्धसंघातसेवितम्
tataḥ samāpatandevyā jagadarthaṃ tvarānvitāḥ tathetyuktvā tu śailendraṃ siddhasaṃghātasevitam
154.314
ऊचुरागत्य मुनयस् तामथो मधुराक्षरम् पुत्रि किं ते व्यवसितः कामः कमललोचने
ūcurāgatya munayas tāmatho madhurākṣaram putri kiṃ te vyavasitaḥ kāmaḥ kamalalocane
154.315
तानुवाच ततो देवी सलज्जा गौरवान्मुनीन् तपस्यतो महाभागाः प्राप्य मौने भवादृशान्
tānuvāca tato devī salajjā gauravānmunīn tapasyato mahābhāgāḥ prāpya maune bhavādṛśān
154.316
वन्दनाय नियुक्ता धीः पावयत्यविकल्पितम् प्रश्नोन्मुखत्वाद्भवतां युक्तमासनमादितः
vandanāya niyuktā dhīḥ pāvayatyavikalpitam praśnonmukhatvādbhavatāṃ yuktamāsanamāditaḥ
154.317
उपविष्टाः श्रमोन्मुक्तास् ततः प्रक्ष्यथ मामतः इत्युक्त्वा सा ततश्चक्रे कृतासनपरिग्रहान्
upaviṣṭāḥ śramonmuktās tataḥ prakṣyatha māmataḥ ityuktvā sā tataścakre kṛtāsanaparigrahān
154.318
सा तु तान्विधिवत्पूज्यान् पूजयित्वा विधानतः उवाचादित्यसंकाशान् मुनीन्सप्त सती शनैः
sā tu tānvidhivatpūjyān pūjayitvā vidhānataḥ uvācādityasaṃkāśān munīnsapta satī śanaiḥ
154.319
त्यक्त्वा व्रतात्मकं मौनं मौनं जग्राह ह्रीमयम् भावं तस्यास्तु मौनान्तं तस्याः सप्तर्षयो यथा
tyaktvā vratātmakaṃ maunaṃ maunaṃ jagrāha hrīmayam bhāvaṃ tasyāstu maunāntaṃ tasyāḥ saptarṣayo yathā
154.320
गौरवाधीनतां प्राप्ताः पप्रच्छुस्तां पुनस्तथा सापि गौरवगर्भेण मनसा चारुहासिनी
gauravādhīnatāṃ prāptāḥ papracchustāṃ punastathā sāpi gauravagarbheṇa manasā cāruhāsinī
154.321
मुनीञ्शान्तकथालापान् प्रेक्ष्य प्रोवाच वाग्यमम् भगवन्तो विजानन्ति प्राणिनां मानसं हितम्
munīñśāntakathālāpān prekṣya provāca vāgyamam bhagavanto vijānanti prāṇināṃ mānasaṃ hitam
154.322
मनोगतीभिरत्यर्थं कदर्थन्ते हि देहिनः केचित् तु निपुणास्तत्र घटन्ते विबुधोद्यमैः
manogatībhiratyarthaṃ kadarthante hi dehinaḥ kecit tu nipuṇāstatra ghaṭante vibudhodyamaiḥ
154.323
उपायैर्दुर्लभान्भावान् प्राप्नुवन्ति ह्यतन्द्रिताः अपरे तु परिच्छिन्ना नानाकाराभ्युपक्रमाः
upāyairdurlabhānbhāvān prāpnuvanti hyatandritāḥ apare tu paricchinnā nānākārābhyupakramāḥ
154.324
देहान्तरार्थमारम्भम् आश्रयन्ति हितप्रदम् मम त्वाकाशसम्भूतपुष्पदामा विभूषितम्
dehāntarārthamārambham āśrayanti hitapradam mama tvākāśasambhūtapuṣpadāmā vibhūṣitam
154.325
वन्ध्या सुतं प्राप्तुकामा मनः प्रसरते मुहुः अहं किल भवं देवं पतिं प्राप्तुं समुद्यता
vandhyā sutaṃ prāptukāmā manaḥ prasarate muhuḥ ahaṃ kila bhavaṃ devaṃ patiṃ prāptuṃ samudyatā
154.326
प्रकृत्यैव दुराधर्षं तपस्यन्तं तु संप्रति सुरासुरैरनिर्णीतं परमार्थक्रियाश्रयम्
prakṛtyaiva durādharṣaṃ tapasyantaṃ tu saṃprati surāsurairanirṇītaṃ paramārthakriyāśrayam
154.327
सांप्रतं चापि निर्दग्धमदनं वीतरागिणम् कथमाराधयेदीशं मादृशी तादृशं शिवम्
sāṃprataṃ cāpi nirdagdhamadanaṃ vītarāgiṇam kathamārādhayedīśaṃ mādṛśī tādṛśaṃ śivam
154.328
इत्युक्ता मुनयस्ते तु स्थिरतां मनसस्ततः ज्ञातुमस्या वचः प्रोचुः प्रक्रमात्प्रकृतार्थकम्
ityuktā munayaste tu sthiratāṃ manasastataḥ jñātumasyā vacaḥ procuḥ prakramātprakṛtārthakam
154.329
द्विविधं तु सुखं तावत् पुत्रि लोकेषु भाव्यते शरीरस्यास्य संभोगैश् चेतसश्चापि निर्वृतिः
dvividhaṃ tu sukhaṃ tāvat putri lokeṣu bhāvyate śarīrasyāsya saṃbhogaiś cetasaścāpi nirvṛtiḥ
154.330
प्रकृत्या स तु दिग्वासा भीमः पितृवणेशयः कपाली भिक्षुको नग्नो विरूपाक्षः स्थिरक्रियः
prakṛtyā sa tu digvāsā bhīmaḥ pitṛvaṇeśayaḥ kapālī bhikṣuko nagno virūpākṣaḥ sthirakriyaḥ
154.331
प्रमत्तोन्मत्तकाकारो बीभत्सकृतसंग्रहः यतिना तेन कस्ते ऽर्थो मूर्तानर्थेन काङ्क्षितः
pramattonmattakākāro bībhatsakṛtasaṃgrahaḥ yatinā tena kaste 'rtho mūrtānarthena kāṅkṣitaḥ
154.332
यदि ह्यस्य शरीरस्य भोगमिच्छसि सांप्रतम् तत्कथं ते महादेवाद् भयभाजो जुगुप्सितात्
yadi hyasya śarīrasya bhogamicchasi sāṃpratam tatkathaṃ te mahādevād bhayabhājo jugupsitāt
154.333
स्रवद्रक्तवसाभ्यक्तकपालकृतभूषणात् श्वसदुग्रभुजंगेन्द्रकृतभूषणभीषणात्
sravadraktavasābhyaktakapālakṛtabhūṣaṇāt śvasadugrabhujaṃgendrakṛtabhūṣaṇabhīṣaṇāt
154.334
श्मशानवासिनो रौद्रप्रमथानुगतात् सति सुरेन्द्रमुकुटव्रातनिघृष्टचरणो ऽरिहा
śmaśānavāsino raudrapramathānugatāt sati surendramukuṭavrātanighṛṣṭacaraṇo 'rihā
154.335
हरिरस्ति जगद्धाता श्रीकान्तो ऽनन्तमूर्तिमान् नाथो यज्ञभुजामस्ति तथेन्द्रः पाकशासनः
harirasti jagaddhātā śrīkānto 'nantamūrtimān nātho yajñabhujāmasti tathendraḥ pākaśāsanaḥ
154.336
देवतानां निधिश्चास्ति ज्वलनः सर्वकामकृत् वायुरस्ति जगद्धाता यः प्राणः सर्वदेहिनाम्
devatānāṃ nidhiścāsti jvalanaḥ sarvakāmakṛt vāyurasti jagaddhātā yaḥ prāṇaḥ sarvadehinām
154.337
तथा वैश्रवणो राजा सर्वार्थमतिमान्विभुः एभ्य एकतमं कस्मान् न त्वं सम्प्राप्तुमिच्छसि
tathā vaiśravaṇo rājā sarvārthamatimānvibhuḥ ebhya ekatamaṃ kasmān na tvaṃ samprāptumicchasi
154.338
उतान्यदेहसंप्राप्त्या सुखं ते मनसेप्सितम् एवमेतत्तवाप्यत्र प्रभवो नाकसंपदाम् अस्मिन्नेव पराः सर्वाः कल्याणप्राप्तयस्तव
utānyadehasaṃprāptyā sukhaṃ te manasepsitam evametattavāpyatra prabhavo nākasaṃpadām asminneva parāḥ sarvāḥ kalyāṇaprāptayastava
154.339
पितुरेवास्ति तत्सर्वं सुरेभ्यो यन्न विद्यते अतस्तत्प्राप्तये क्लेशः स वाप्यत्राफलस्तव
piturevāsti tatsarvaṃ surebhyo yanna vidyate atastatprāptaye kleśaḥ sa vāpyatrāphalastava
154.340
प्रायेण प्रार्थितो भद्रे सुस्वल्पो ह्यतिदुर्लभः अस्य ते विधियोगस्य धाता कर्तात्र चैव हि
prāyeṇa prārthito bhadre susvalpo hyatidurlabhaḥ asya te vidhiyogasya dhātā kartātra caiva hi
154.341
इत्युक्ता सा तु कुपिता मुनिवर्येषु शैलजा उवाच कोपरक्ताक्षी स्फुरद्भिर्दशनच्छदैः
ityuktā sā tu kupitā munivaryeṣu śailajā uvāca koparaktākṣī sphuradbhirdaśanacchadaiḥ
154.342
असद्ग्रहस्य का प्रीतिर् व्यसनस्य क्व यन्त्रणा विपरीतार्थबोद्धारः सत्पथे केन योजिताः
asadgrahasya kā prītir vyasanasya kva yantraṇā viparītārthaboddhāraḥ satpathe kena yojitāḥ
154.343
एवं मां वेत्थ दुष्प्रज्ञां ह्य् अस्थानासद्ग्रहप्रियाम् न मां प्रतिविचारो ऽस्ति यत्रेहासद्ग्रहावितौ
evaṃ māṃ vettha duṣprajñāṃ hy asthānāsadgrahapriyām na māṃ prativicāro 'sti yatrehāsadgrahāvitau
154.344
प्रजापतिसमाः सर्वे भवन्तः सर्वदर्शिनः नूनं न वेत्थ तं देवं शाश्वतं जगतः प्रभुम्
prajāpatisamāḥ sarve bhavantaḥ sarvadarśinaḥ nūnaṃ na vettha taṃ devaṃ śāśvataṃ jagataḥ prabhum
154.345
अजमीशानमव्यक्तम् अमेयमहिमोदयम्
ajamīśānamavyaktam ameyamahimodayam
154.346
आस्तां तद्धर्मसद्भावसंबोधस्तावदद्भुतः विदुर्यं न हरिब्रह्मप्रमुखा हि सुरेश्वराः
āstāṃ taddharmasadbhāvasaṃbodhastāvadadbhutaḥ viduryaṃ na haribrahmapramukhā hi sureśvarāḥ
154.347
यत्तस्य विभवात्स्वोत्थं भुवनेषु विजृम्भितम् प्रकटं सर्वभूतानां तदप्यत्र न वेत्थ किम्
yattasya vibhavātsvotthaṃ bhuvaneṣu vijṛmbhitam prakaṭaṃ sarvabhūtānāṃ tadapyatra na vettha kim
154.348
कस्यैतद्गगनं भूरितः कस्याग्निः कस्य मारुतः कस्य भूः कस्य वरुणः कश्चन्द्रार्कविलोचनः
kasyaitadgaganaṃ bhūritaḥ kasyāgniḥ kasya mārutaḥ kasya bhūḥ kasya varuṇaḥ kaścandrārkavilocanaḥ
154.349
कस्यार्चयन्ति लोकेषु लिङ्गं भक्त्या सुरासुराः यं ब्रुवन्तीश्वरं देवा विधीन्द्राद्या महर्षयः
kasyārcayanti lokeṣu liṅgaṃ bhaktyā surāsurāḥ yaṃ bruvantīśvaraṃ devā vidhīndrādyā maharṣayaḥ
154.350
प्रभावं प्रभवं चैष तेषामपि न वेत्थ किम् अदितिः कस्य मातेयं कस्माज्जातो जनार्दनः
prabhāvaṃ prabhavaṃ caiṣa teṣāmapi na vettha kim aditiḥ kasya māteyaṃ kasmājjāto janārdanaḥ
154.351
अदितेः कश्यपाज्जाता देवा नारायणादयः मरीचेः कश्यपः पुत्रो ह्य् अदितिर्दक्षपुत्रिका
aditeḥ kaśyapājjātā devā nārāyaṇādayaḥ marīceḥ kaśyapaḥ putro hy aditirdakṣaputrikā
154.352
मरीचिश्चापि दक्षश्च पुत्रौ तौ ब्रह्मणः किल ब्रह्मा हिरण्मयात्त्वण्डाद् दिव्यसिद्धिविभूतिकम्
marīciścāpi dakṣaśca putrau tau brahmaṇaḥ kila brahmā hiraṇmayāttvaṇḍād divyasiddhivibhūtikam
154.353
कस्य प्रादुरभूद्ध्यानात् प्रक्षुब्धाः प्राकृतांशकाः प्रकृतौ तु तृतीयायां मधुद्विड्जननक्रिया
kasya prādurabhūddhyānāt prakṣubdhāḥ prākṛtāṃśakāḥ prakṛtau tu tṛtīyāyāṃ madhudviḍjananakriyā
154.354
जाता ससर्ज षड्वर्गान् बुद्धिपूर्वान् स्वकर्मजान् अजातको ऽभवद्वेधा ब्रह्मणो ऽव्यक्तजन्मनः
jātā sasarja ṣaḍvargān buddhipūrvān svakarmajān ajātako 'bhavadvedhā brahmaṇo 'vyaktajanmanaḥ
154.355
यः स्वयोगेन संक्षोभ्य प्रकृतिं कृतवानिदम् ब्रह्मणः सिद्धसर्वार्थम् ऐश्वर्यं लोककर्तृताम्
yaḥ svayogena saṃkṣobhya prakṛtiṃ kṛtavānidam brahmaṇaḥ siddhasarvārtham aiśvaryaṃ lokakartṛtām
154.356
विदुर्विष्ण्वादयो यच्च स्वमहिम्ना सदैव हि कृत्वान्यं देहम् अन्या दृक् तादृक् कृत्वा पुनर्हरिः
vidurviṣṇvādayo yacca svamahimnā sadaiva hi kṛtvānyaṃ deham anyā dṛk tādṛk kṛtvā punarhariḥ
154.357
कुरुते जगतः कृत्यम् उत्तमाधममध्यमम् एवमेव हि संसारो यो जन्ममरणात्मकः
kurute jagataḥ kṛtyam uttamādhamamadhyamam evameva hi saṃsāro yo janmamaraṇātmakaḥ
154.358
कर्मणश्च फलं ह्येतन् नानारूपसमुद्भवम् अथ नारायणो देवः स्वकां छायां समाश्रयत्
karmaṇaśca phalaṃ hyetan nānārūpasamudbhavam atha nārāyaṇo devaḥ svakāṃ chāyāṃ samāśrayat
Chapter 154 (part 3/4)
154.359
तत्प्रेरितः प्रकुरुते जन्म नानाप्रकारकम् सापि कर्मण एवोक्ता प्रेरणा विवशात्मनाम्
tatpreritaḥ prakurute janma nānāprakārakam sāpi karmaṇa evoktā preraṇā vivaśātmanām
154.360
यथोन्मादादिजुष्टस्य मतिरेव हि सा भवेत् इष्टान्येव यथार्थानि विपरीतानि मन्यते
yathonmādādijuṣṭasya matireva hi sā bhavet iṣṭānyeva yathārthāni viparītāni manyate
154.361
लोकस्य व्यवहारेषु सृष्टेषु सहते सदा धर्माधर्मफलावाप्तौ विष्णुरेव निबोधितः
lokasya vyavahāreṣu sṛṣṭeṣu sahate sadā dharmādharmaphalāvāptau viṣṇureva nibodhitaḥ
154.362
अथानादित्वमस्यास्ति सामान्यात्तु तदात्मना न ह्यस्य जीवितं दीर्घं दृष्टं देहे तु कुत्रचित्
athānāditvamasyāsti sāmānyāttu tadātmanā na hyasya jīvitaṃ dīrghaṃ dṛṣṭaṃ dehe tu kutracit
154.363
भवद्भिर्यस्य नो दृष्टम् अन्तरग्रमथापि वा देहिनां धर्म एवैष क्वचिज्जायेत्कचिन्म्रियेत्
bhavadbhiryasya no dṛṣṭam antaragramathāpi vā dehināṃ dharma evaiṣa kvacijjāyetkacinmriyet
154.364
क्वचिद्गर्भगतो नश्येत् क्वचिज् जीवेज्जरामयः क्वचित्समाः शतं जीवेत् क्वचिद्बाल्ये विपद्यते
kvacidgarbhagato naśyet kvacij jīvejjarāmayaḥ kvacitsamāḥ śataṃ jīvet kvacidbālye vipadyate
154.365
शतायुः पुरुषो यस्तु सो ऽनन्तः स्वल्पजन्मनः जीवितो न म्रियत्यग्रे तस्मात्सो ऽमर उच्यते
śatāyuḥ puruṣo yastu so 'nantaḥ svalpajanmanaḥ jīvito na mriyatyagre tasmātso 'mara ucyate
154.366
अदृष्टजन्मनिधना ह्य् एवं विष्ण्वादयो मताः एतत्संशुद्धमैश्वर्यं संसारे को लभेदिह
adṛṣṭajanmanidhanā hy evaṃ viṣṇvādayo matāḥ etatsaṃśuddhamaiśvaryaṃ saṃsāre ko labhediha
154.367
तत्र क्षयादियोगात्तु नानाश्चर्यस्वरूपिणि तस्माद्दिवश्चरान्सर्वान् मलिनान्स्वल्पभूतिकान्
tatra kṣayādiyogāttu nānāścaryasvarūpiṇi tasmāddivaścarānsarvān malinānsvalpabhūtikān
154.368
नाहं भद्राः किलेच्छामि ऋते शर्वात्पिनाकिनः स्थितं च तारतम्येन प्राणिनां परमं त्विदम्
nāhaṃ bhadrāḥ kilecchāmi ṛte śarvātpinākinaḥ sthitaṃ ca tāratamyena prāṇināṃ paramaṃ tvidam
154.369
धीबलैश्वर्यकार्यादिप्रमाणं महतां महत् यस्मान्न किंचिदपरं सर्वं यस्मात्प्रवर्तते
dhībalaiśvaryakāryādipramāṇaṃ mahatāṃ mahat yasmānna kiṃcidaparaṃ sarvaṃ yasmātpravartate
154.370
यस्यैश्वर्यमनाद्यन्तं तमहं शरणं गता एष मे व्यवसायश्च दीर्घो ऽतिविपरीतकः
yasyaiśvaryamanādyantaṃ tamahaṃ śaraṇaṃ gatā eṣa me vyavasāyaśca dīrgho 'tiviparītakaḥ
154.371
यात वा तिष्ठतैवाथ मुनयो मद्विधायकाः एवं निशम्य वचनं देव्या मुनिवरास्तदा
yāta vā tiṣṭhataivātha munayo madvidhāyakāḥ evaṃ niśamya vacanaṃ devyā munivarāstadā
154.372
आनन्दाश्रुपरीताक्षाः सस्वजुस्तां तपस्विनीम् ऊचुश्च परमप्रीताः शैलजां मधुरं वचः
ānandāśruparītākṣāḥ sasvajustāṃ tapasvinīm ūcuśca paramaprītāḥ śailajāṃ madhuraṃ vacaḥ
154.373
अत्यद्भुतास्यहो पुत्रि ज्ञानमूर्तिरिवामला प्रसादयति नो भावं भवभावप्रतिश्रयात्
atyadbhutāsyaho putri jñānamūrtirivāmalā prasādayati no bhāvaṃ bhavabhāvapratiśrayāt
154.374
ननु विद्मो वयं तस्य देवस्यैश्वर्यमद्भुतम् त्वन्निश्चयस्य दृढतां वेत्तुं वयमिहागताः
nanu vidmo vayaṃ tasya devasyaiśvaryamadbhutam tvanniścayasya dṛḍhatāṃ vettuṃ vayamihāgatāḥ
154.375
अचिरादेव तन्वङ्गि कामस्ते ऽयं भविष्यति क्वादित्यस्य प्रभा याति रत्नेभ्यः क्व द्युतिः पृथक्
acirādeva tanvaṅgi kāmaste 'yaṃ bhaviṣyati kvādityasya prabhā yāti ratnebhyaḥ kva dyutiḥ pṛthak
154.376
को ऽर्थो वर्णालिकाव्यक्तः कथं त्वं गिरिशं विना यामो नैकाभ्युपायने तमभ्यर्थयितुं वयम्
ko 'rtho varṇālikāvyaktaḥ kathaṃ tvaṃ giriśaṃ vinā yāmo naikābhyupāyane tamabhyarthayituṃ vayam
154.377
अस्माकमपि वै सो ऽर्थः सुतरां हृदि वर्तते अतस्त्वमेव सा बुद्धिर् यतो नीतिस्त्वमेव हि
asmākamapi vai so 'rthaḥ sutarāṃ hṛdi vartate atastvameva sā buddhir yato nītistvameva hi
154.378
अतो निःसंशयं कायं शंकरो ऽपि विधास्यति इत्युक्त्वा पूजिता याता मुनयो गिरिकन्यया
ato niḥsaṃśayaṃ kāyaṃ śaṃkaro 'pi vidhāsyati ityuktvā pūjitā yātā munayo girikanyayā
154.379
प्रययुर्गिरिशं द्रष्टुं प्रस्थं हिमवतो महत् गङ्गाम्बुप्लावितात्मानं पिङ्गबद्धजटासटम्
prayayurgiriśaṃ draṣṭuṃ prasthaṃ himavato mahat gaṅgāmbuplāvitātmānaṃ piṅgabaddhajaṭāsaṭam
154.380
भृङ्गानुयातपाणिस्थमन्दारकुसुमस्रजम् गिरेः सम्प्राप्य ते प्रस्थं ददृशुः शंकराश्रमम्
bhṛṅgānuyātapāṇisthamandārakusumasrajam gireḥ samprāpya te prasthaṃ dadṛśuḥ śaṃkarāśramam
154.381
प्रशान्ताशेषसत्त्वौघं नवस्तिमितकाननम् निःशब्दाक्षोभसलिलप्रपातं सर्वतोदिशम्
praśāntāśeṣasattvaughaṃ navastimitakānanam niḥśabdākṣobhasalilaprapātaṃ sarvatodiśam
154.382
तत्रापश्यंस्ततो द्वारि वीरकं वेत्रपाणिनम् सप्त ते मुनयः पूज्या विनीताः कार्यगौरवात्
tatrāpaśyaṃstato dvāri vīrakaṃ vetrapāṇinam sapta te munayaḥ pūjyā vinītāḥ kāryagauravāt
154.383
ऊचुर्मधुरभाषिण्या वाचा ते वाग्मिनां वराः द्रष्टुं वयमिहायाताः शरण्यं गणनायकम्
ūcurmadhurabhāṣiṇyā vācā te vāgmināṃ varāḥ draṣṭuṃ vayamihāyātāḥ śaraṇyaṃ gaṇanāyakam
154.384
त्रिलोचनं विजानीहि सुरकार्यप्रचोदिताः त्वमेव नो गतिस्तत्त्वं यथा कालानतिक्रमः
trilocanaṃ vijānīhi surakāryapracoditāḥ tvameva no gatistattvaṃ yathā kālānatikramaḥ
154.385
सा प्रार्थनैषा प्रायेण प्रतीहारमयः प्रभुः इत्युक्तो मुनिभिः सो ऽथ गौरवात्तानुवाच सः
sā prārthanaiṣā prāyeṇa pratīhāramayaḥ prabhuḥ ityukto munibhiḥ so 'tha gauravāttānuvāca saḥ
154.386
सवनस्यापरां संध्यां स्नातुं मन्दाकिनीजले क्षणेन भविता विप्रास् तत्र द्रक्ष्यथ शूलिनम्
savanasyāparāṃ saṃdhyāṃ snātuṃ mandākinījale kṣaṇena bhavitā viprās tatra drakṣyatha śūlinam
154.387
इत्युक्ता मुनयस्तस्थुस् ते तत्कालप्रतीक्षिणः गम्भीराम्बुधरं प्रावृट्तृषिताश्चातका यथा
ityuktā munayastasthus te tatkālapratīkṣiṇaḥ gambhīrāmbudharaṃ prāvṛṭtṛṣitāścātakā yathā
154.388
ततः क्षणेन निष्पन्नसमाधानक्रियाविधिः वीरासनं बिभेदेशो मृगचर्मनिवासितम्
tataḥ kṣaṇena niṣpannasamādhānakriyāvidhiḥ vīrāsanaṃ bibhedeśo mṛgacarmanivāsitam
154.389
ततो विनीतो जानुभ्याम् अवलम्ब्य महीस्थितिम् उवाच वीरको देवं प्रणामैकसमाश्रयः
tato vinīto jānubhyām avalambya mahīsthitim uvāca vīrako devaṃ praṇāmaikasamāśrayaḥ
154.390
सम्प्राप्ता मुनयः सप्त त्वां द्रष्टुं दीप्ततेजसः विभो समादिश द्रष्टुम् अवगन्तुम् इहार्हसि ते ऽब्रुवन्देवकार्येण तव दर्शनलालसाः
samprāptā munayaḥ sapta tvāṃ draṣṭuṃ dīptatejasaḥ vibho samādiśa draṣṭum avagantum ihārhasi te 'bruvandevakāryeṇa tava darśanalālasāḥ
154.391
इत्युक्तो धूर्जटिस्तेन वीरकेण महात्मना भूभङ्गसंज्ञया तेषां प्रवेशाज्ञां ददौ तदा
ityukto dhūrjaṭistena vīrakeṇa mahātmanā bhūbhaṅgasaṃjñayā teṣāṃ praveśājñāṃ dadau tadā
154.392
मूर्ध्नः कम्पेन तान्सर्वान् वीरको ऽपि महामुनीन् आजुहावाविदूरस्थान् दर्शनाय पिनाकिनः
mūrdhnaḥ kampena tānsarvān vīrako 'pi mahāmunīn ājuhāvāvidūrasthān darśanāya pinākinaḥ
154.393
त्वराबद्धार्धचूडास्ते लम्बमानाजिनाम्बराः विविशुर्वेदिकां सिद्धां गिरिशस्य विभूतिभिः
tvarābaddhārdhacūḍāste lambamānājināmbarāḥ viviśurvedikāṃ siddhāṃ giriśasya vibhūtibhiḥ
154.394
बद्धपाणिपुटाक्षिप्तनाकपुष्पोत्करास्ततः पिनाकिपादयुगलं वन्द्यं नाकनिवासिनाम्
baddhapāṇipuṭākṣiptanākapuṣpotkarāstataḥ pinākipādayugalaṃ vandyaṃ nākanivāsinām
154.395
ततः स्निग्धेक्षिताः शान्ता मुनयः शूलपाणिना मन्मथारिं ततो हृष्टाः समं तुष्टुवुरादृताः
tataḥ snigdhekṣitāḥ śāntā munayaḥ śūlapāṇinā manmathāriṃ tato hṛṣṭāḥ samaṃ tuṣṭuvurādṛtāḥ
154.396
अहो कृतार्था वयमेव सांप्रतं सुरेश्वरो ऽप्यत्र वरो भविष्यति भवत्प्रसादामलवारिसेकतः फलेन काचित् तपसा नियुज्यते
aho kṛtārthā vayameva sāṃprataṃ sureśvaro 'pyatra varo bhaviṣyati bhavatprasādāmalavārisekataḥ phalena kācit tapasā niyujyate
154.397
जयत्यसौ धन्यतरो हिमाचलस् तदाश्रयं यस्य सुता तपस्यति स दैत्यराजो ऽपि महाफलोदयो विमूलिताशेषसुरो हि तारकः
jayatyasau dhanyataro himācalas tadāśrayaṃ yasya sutā tapasyati sa daityarājo 'pi mahāphalodayo vimūlitāśeṣasuro hi tārakaḥ
154.398
त्वदीयमंशं प्रविलोक्य कल्मषात् स्वकं शरीरं परिमोक्ष्यते हि यः स धन्यधीर्लोकपिता चतुर्मुखो हरिश्च यत्संभ्रमवह्निदीपितः
tvadīyamaṃśaṃ pravilokya kalmaṣāt svakaṃ śarīraṃ parimokṣyate hi yaḥ sa dhanyadhīrlokapitā caturmukho hariśca yatsaṃbhramavahnidīpitaḥ
154.399
त्वदङ्घ्रियुग्मं हृदयेन बिभ्रतो महाभितापप्रशमैकहेतुकम् त्वमेव चैको विविधाकृतक्रियः किलेति वाचा विधुरैर् विभाष्यते
tvadaṅghriyugmaṃ hṛdayena bibhrato mahābhitāpapraśamaikahetukam tvameva caiko vividhākṛtakriyaḥ kileti vācā vidhurair vibhāṣyate
154.400
अथाद्य एकस्त्वमवादि नान्यथा जगत्तथा निर्घृणतां तव स्पृशेत् न वेत्सि वा दुःखमिदं प्रजात्मकं विहन्यते ते खलु सर्वतः क्रिया
athādya ekastvamavādi nānyathā jagattathā nirghṛṇatāṃ tava spṛśet na vetsi vā duḥkhamidaṃ prajātmakaṃ vihanyate te khalu sarvataḥ kriyā
154.401
उपेक्षसे चेज् जगतामुपद्रवं दयामयत्वं तव केन कथ्यते स्वयोगमायामहिमागुहाश्रयं न विद्यते निर्मलभूतिगौरवम्
upekṣase cej jagatāmupadravaṃ dayāmayatvaṃ tava kena kathyate svayogamāyāmahimāguhāśrayaṃ na vidyate nirmalabhūtigauravam
154.402
वयं च ते धन्यतराः शरीरिणां यदीदृशं त्वां प्रविलोकयामहे अदर्शनं तेन मनोरथो यथा प्रयाति साफल्यतया मनोगतम्
vayaṃ ca te dhanyatarāḥ śarīriṇāṃ yadīdṛśaṃ tvāṃ pravilokayāmahe adarśanaṃ tena manoratho yathā prayāti sāphalyatayā manogatam
154.403
जगद्विधानैकविधौ जगन्मुखे करिष्यसे ऽतो बलभिच्चरा वयम् विनेमुरित्थं मुनयो विसृज्य तां गिरं गिरीशश्रुतिभूमिसंनिधौ
jagadvidhānaikavidhau jaganmukhe kariṣyase 'to balabhiccarā vayam vinemuritthaṃ munayo visṛjya tāṃ giraṃ girīśaśrutibhūmisaṃnidhau
154.404
उत्कृष्टकेदार इवावनीतले सुबीजमुष्टिं सुफलाय कर्षकाः
utkṛṣṭakedāra ivāvanītale subījamuṣṭiṃ suphalāya karṣakāḥ
154.405
तेषां श्रुत्वा तु तां रम्यां प्रक्रमोपक्रमक्रियाम् वाचं वाचस्पतिस्तुष्टः प्रोवाच स्मितसुन्दरीम्
teṣāṃ śrutvā tu tāṃ ramyāṃ prakramopakramakriyām vācaṃ vācaspatistuṣṭaḥ provāca smitasundarīm
154.406
जाने लोकविधानस्य कन्या सत्कार्यमुत्तमम् जाता प्रालेयशैलस्य संकेतकनिरूपणाः
jāne lokavidhānasya kanyā satkāryamuttamam jātā prāleyaśailasya saṃketakanirūpaṇāḥ
154.407
सत्यमुत्कण्ठिताः सर्वे देवकार्यार्थमुद्यताः तेषां त्वरन्ति चेतांसि किंतु कार्यं विवक्षितम्
satyamutkaṇṭhitāḥ sarve devakāryārthamudyatāḥ teṣāṃ tvaranti cetāṃsi kiṃtu kāryaṃ vivakṣitam
154.408
लोकयात्रानुगन्तव्या विशेषेण विचक्षणैः सेवन्ते ते यतो धर्मं तत्प्रामाण्यात्परे स्थिताः
lokayātrānugantavyā viśeṣeṇa vicakṣaṇaiḥ sevante te yato dharmaṃ tatprāmāṇyātpare sthitāḥ
154.409
इत्युक्ता मुनयो जग्मुस् त्वरितास्तु हिमाचलम् तत्र ते पूजितास्तेन हिमशैलेन सादरम् ऊचुर्मुनिवराः प्रीताः स्वल्पवर्णं त्वरान्विताः
ityuktā munayo jagmus tvaritāstu himācalam tatra te pūjitāstena himaśailena sādaram ūcurmunivarāḥ prītāḥ svalpavarṇaṃ tvarānvitāḥ
154.410
देवो दुहितरं साक्षात् पिनाकी तव मार्गते तच्छीघ्रं पावयात्मानम् आहुत्येवानलार्पणात्
devo duhitaraṃ sākṣāt pinākī tava mārgate tacchīghraṃ pāvayātmānam āhutyevānalārpaṇāt
154.411
कार्यमेतच्च देवानां सुचिरं परिवर्तते जगदुद्धरणायैष क्रियतां वै समुद्यमः
kāryametacca devānāṃ suciraṃ parivartate jagaduddharaṇāyaiṣa kriyatāṃ vai samudyamaḥ
154.412
इत्युक्तस्तैस्तदा शैलो हर्षाविष्टो ऽवदन्मुनीन् असमर्थो ऽभवद्वक्तुम् उत्तरं प्रार्थयञ्छिवम्
ityuktastaistadā śailo harṣāviṣṭo 'vadanmunīn asamartho 'bhavadvaktum uttaraṃ prārthayañchivam
154.413
ततो मेना मुनीन्वीक्ष्य प्रोवाच स्नेहविक्लवा दुहितुस्तान्मुनींश्चैव चरणाश्रयम् अर्थवित्
tato menā munīnvīkṣya provāca snehaviklavā duhitustānmunīṃścaiva caraṇāśrayam arthavit
154.414
यदर्थं दुहितुर्जन्म नेच्छन्त्यपि महाफलम् तदेवोपस्थितं सर्वं प्रक्रमेणैव सांप्रतम्
yadarthaṃ duhiturjanma necchantyapi mahāphalam tadevopasthitaṃ sarvaṃ prakrameṇaiva sāṃpratam
154.415
कुलजन्मवयोरूपविभूत्यृद्धियुतो ऽपि यः वरस्तस्यापि चाहूय सुता देया ह्ययाचतः
kulajanmavayorūpavibhūtyṛddhiyuto 'pi yaḥ varastasyāpi cāhūya sutā deyā hyayācataḥ
154.416
तत्समस्ततपोघोरं कथं पुत्री प्रयास्यति पुत्रीवाक्याद्यदत्रास्ति विधेयं तद्विधीयताम्
tatsamastatapoghoraṃ kathaṃ putrī prayāsyati putrīvākyādyadatrāsti vidheyaṃ tadvidhīyatām
154.417
इत्युक्ता मुनयस्ते तु प्रियया हिमभूभृतः ऊचुः पुनरुदारार्थं नारीचित्तप्रसादकम्
ityuktā munayaste tu priyayā himabhūbhṛtaḥ ūcuḥ punarudārārthaṃ nārīcittaprasādakam
154.418
ऐश्वर्यमवगच्छस्व शंकरस्य सुरासुरैः आराध्यमानपादाब्जयुगलत्वात्सुनिर्वृतैः
aiśvaryamavagacchasva śaṃkarasya surāsuraiḥ ārādhyamānapādābjayugalatvātsunirvṛtaiḥ
154.419
यस्योपयोगि यद्रूपं सा च तत्प्राप्तये चिरम् घोरं तपस्यते बाला तेन रूपेण निर्वृतिः
yasyopayogi yadrūpaṃ sā ca tatprāptaye ciram ghoraṃ tapasyate bālā tena rūpeṇa nirvṛtiḥ
154.420
यस्तद्व्रतानि दिव्यानि नयिष्यति समापनम् तत्र सावहिता तावत् तस्मात् सैव भविष्यति
yastadvratāni divyāni nayiṣyati samāpanam tatra sāvahitā tāvat tasmāt saiva bhaviṣyati
154.421
इत्युक्त्वा गिरिणा सार्धं ते ययुर्यत्र शैलजा जितार्कज्वलनज्वाला तपस्तेजोमयी ह्युमा
ityuktvā giriṇā sārdhaṃ te yayuryatra śailajā jitārkajvalanajvālā tapastejomayī hyumā
154.422
प्रोचुस्तां मुनयः स्निग्धं संमान्य पथमागतम् रम्यं प्रियं मनोहारि मा रूपं तपसा दह
procustāṃ munayaḥ snigdhaṃ saṃmānya pathamāgatam ramyaṃ priyaṃ manohāri mā rūpaṃ tapasā daha
154.423
प्रातस्ते शंकरः पाणिम् एष पुत्रि ग्रहीष्यति वयमर्थितवन्तस्ते पितरं पूर्वमागताः
prātaste śaṃkaraḥ pāṇim eṣa putri grahīṣyati vayamarthitavantaste pitaraṃ pūrvamāgatāḥ
154.424
पित्रा सह गृहं गच्छ वयं यामः स्वमन्दिरम्
pitrā saha gṛhaṃ gaccha vayaṃ yāmaḥ svamandiram
154.425
इत्युक्ता तपसः सत्यं फलमस्तीति चिन्त्य सा त्वरमाणा ययौ वेश्म पितुर्दिव्यार्थशोभितम्
ityuktā tapasaḥ satyaṃ phalamastīti cintya sā tvaramāṇā yayau veśma piturdivyārthaśobhitam
154.426
सा तत्र रजनीं मेने वर्षायुतसमां सती हरदर्शनसंजातमहोत्कण्ठा हिमाद्रिजा
sā tatra rajanīṃ mene varṣāyutasamāṃ satī haradarśanasaṃjātamahotkaṇṭhā himādrijā
154.427
ततो मुहूर्ते ब्राह्मे तु तस्याश्चक्रुः सुरस्त्रियः नानामङ्गलसंदोहान् यथावत्क्रमपूर्वकम्
tato muhūrte brāhme tu tasyāścakruḥ surastriyaḥ nānāmaṅgalasaṃdohān yathāvatkramapūrvakam
154.428
दिव्यमण्डनमङ्गानां मन्दिरे बहुमङ्गले उपासत गिरिं मूर्ता ऋतवः सार्वकामिकाः
divyamaṇḍanamaṅgānāṃ mandire bahumaṅgale upāsata giriṃ mūrtā ṛtavaḥ sārvakāmikāḥ
154.429
वायवो वारिदाश्चासन् संमार्जनविधौ गिरेः हर्म्येषु श्रीः स्वयं देवी कृतनानाप्रसाधना
vāyavo vāridāścāsan saṃmārjanavidhau gireḥ harmyeṣu śrīḥ svayaṃ devī kṛtanānāprasādhanā
154.430
कान्तिः सर्वेषु भावेषु ऋद्धिश्चाभवदाकुला चिन्तामणिप्रभृतयो रत्नाः शैलं समन्ततः
kāntiḥ sarveṣu bhāveṣu ṛddhiścābhavadākulā cintāmaṇiprabhṛtayo ratnāḥ śailaṃ samantataḥ
154.431
उपतस्थुर्नगाश्चापि कल्पकाममहाद्रुमाः ओषध्यो मूर्तिमत्यश्च दिव्यौषधिसमन्विताः
upatasthurnagāścāpi kalpakāmamahādrumāḥ oṣadhyo mūrtimatyaśca divyauṣadhisamanvitāḥ
154.432
रसाश्च धातवश्चैव सर्वे शैलस्य किंकराः किंकरास्तस्य शैलस्य व्यग्राश्चाज्ञानुवर्तिनः
rasāśca dhātavaścaiva sarve śailasya kiṃkarāḥ kiṃkarāstasya śailasya vyagrāścājñānuvartinaḥ
154.433
नद्यः समुद्रा निखिलाः स्थावरं जङ्गमं च यत् तत्सर्वं हिमशैलस्य महिमानमवर्धयत्
nadyaḥ samudrā nikhilāḥ sthāvaraṃ jaṅgamaṃ ca yat tatsarvaṃ himaśailasya mahimānamavardhayat
154.434
अभवन्मुनयो नागा यक्षगन्धर्वकिंनराः शंकरस्यापि विबुधा गन्धमादनपर्वते
abhavanmunayo nāgā yakṣagandharvakiṃnarāḥ śaṃkarasyāpi vibudhā gandhamādanaparvate
154.435
सर्वे मण्डनसंभारास् तस्थुर्निर्मलमूर्तयः शर्वस्यापि जटाजूटे चन्द्रखण्डं पितामहः
sarve maṇḍanasaṃbhārās tasthurnirmalamūrtayaḥ śarvasyāpi jaṭājūṭe candrakhaṇḍaṃ pitāmahaḥ
154.436
बबन्ध प्रणयोदारविस्फारितविलोचनः कपालमालां विपुलां चामुण्डा मूर्ध्न्यबन्धयत्
babandha praṇayodāravisphāritavilocanaḥ kapālamālāṃ vipulāṃ cāmuṇḍā mūrdhnyabandhayat
154.437
उवाच चापि वचनं पुत्रं जनय शंकर यो दैत्येन्द्रकुलं हत्वा मां रक्तैस्तर्पयिष्यति
uvāca cāpi vacanaṃ putraṃ janaya śaṃkara yo daityendrakulaṃ hatvā māṃ raktaistarpayiṣyati
154.438
सौरिर् ज्वलच्छिरोरत्नमुकुटं चानलोल्बणम् भुजगाभरणं गृह्य सज्जं शंभोः पुरो ऽभवत्
saurir jvalacchiroratnamukuṭaṃ cānalolbaṇam bhujagābharaṇaṃ gṛhya sajjaṃ śaṃbhoḥ puro 'bhavat
154.439
शक्रो गजाजिनं तस्य वसाभ्यक्ताग्रपल्लवम् दध्रे सरभसं स्विद्यद् विस्तीर्णमुखपङ्कजम्
śakro gajājinaṃ tasya vasābhyaktāgrapallavam dadhre sarabhasaṃ svidyad vistīrṇamukhapaṅkajam
154.440
वायुश्च विपुलं तीक्ष्णशृङ्गं हिमगिरिप्रभम् वृषं विभूषयामास हरयानं महौजसम्
vāyuśca vipulaṃ tīkṣṇaśṛṅgaṃ himagiriprabham vṛṣaṃ vibhūṣayāmāsa harayānaṃ mahaujasam
154.441
वितेनुर्नयनान्तःस्थाः शम्भोः सूर्यानलेन्दवः स्वां द्युतिं लोकनाथस्य जगतः कर्मसाक्षिणः
vitenurnayanāntaḥsthāḥ śambhoḥ sūryānalendavaḥ svāṃ dyutiṃ lokanāthasya jagataḥ karmasākṣiṇaḥ
154.442
चिताभस्म समाधाय कपाले रजतप्रभम् मनुजास्थिमयीं मालाम् आबबन्ध च पाणिना
citābhasma samādhāya kapāle rajataprabham manujāsthimayīṃ mālām ābabandha ca pāṇinā
154.443
प्रेताधिपः पुरो द्वारे सगदः समवर्तत नानाकारमहारत्नभूषणं धनदाहृतम्
pretādhipaḥ puro dvāre sagadaḥ samavartata nānākāramahāratnabhūṣaṇaṃ dhanadāhṛtam
154.444
विहायोदग्रसर्पेन्द्रकटकेन स्वपाणिना कर्णोत्तंसं चकारेशो वासुकिं तक्षकं स्वयम्
vihāyodagrasarpendrakaṭakena svapāṇinā karṇottaṃsaṃ cakāreśo vāsukiṃ takṣakaṃ svayam
154.445
जलाधीशाहृतां स्थास्नुप्रसूनावेष्टितां पृथक् ततस्तु ते गणाधीशा विनयात्तत्र वीरकम्
jalādhīśāhṛtāṃ sthāsnuprasūnāveṣṭitāṃ pṛthak tatastu te gaṇādhīśā vinayāttatra vīrakam
154.446
प्रोचुर्व्यग्राकृते त्वं गां समावेदय शूलिने निष्पन्नाभरणं देवं प्रसाध्येशं प्रसाधनैः
procurvyagrākṛte tvaṃ gāṃ samāvedaya śūline niṣpannābharaṇaṃ devaṃ prasādhyeśaṃ prasādhanaiḥ
154.447
सप्त वारिधयस्तस्थुः कर्तुं दर्पणविभ्रमम् ततो विलोकितात्मानं महाम्बुधिजलोदरे
sapta vāridhayastasthuḥ kartuṃ darpaṇavibhramam tato vilokitātmānaṃ mahāmbudhijalodare
154.448
धरामालिङ्ग्य जानुभ्यां स्थाणुं प्रोवाच केशवः शोभसे देव रूपेण जगदानन्ददायिना
dharāmāliṅgya jānubhyāṃ sthāṇuṃ provāca keśavaḥ śobhase deva rūpeṇa jagadānandadāyinā
154.449
मातरः प्रेरयन् कामवधूं वैधव्यचिह्निताम् कालो ऽयमिति चालक्ष्य प्रकारेङ्गितसंज्ञया
mātaraḥ prerayan kāmavadhūṃ vaidhavyacihnitām kālo 'yamiti cālakṣya prakāreṅgitasaṃjñayā
154.450
ततस्ताश्चोदिता देवम् ऊचुः प्रहसिताननाः रतिः पुरस्तव प्राप्ता नाभाति मदनोज्झिता
tatastāścoditā devam ūcuḥ prahasitānanāḥ ratiḥ purastava prāptā nābhāti madanojjhitā
154.451
ततस्तां संनिर्वायाह वामहस्ताग्रसंज्ञया प्रयाणं गिरिजावक्त्रदर्शनोत्सुकमानसः
tatastāṃ saṃnirvāyāha vāmahastāgrasaṃjñayā prayāṇaṃ girijāvaktradarśanotsukamānasaḥ
154.452
ततो हरो हिमगिरिकन्दराकृतिं सितं कशामृदुहतिभिः प्रचोदयत् महावृषं गणतुमुलाहितेक्षणं स भूधरानशनिरिव प्रकम्पयन्
tato haro himagirikandarākṛtiṃ sitaṃ kaśāmṛduhatibhiḥ pracodayat mahāvṛṣaṃ gaṇatumulāhitekṣaṇaṃ sa bhūdharānaśaniriva prakampayan
154.453
ततो हरिर्द्रुतपदपद्धतिः पुरः पुरःसरान्द्रुमनिकरेषु संश्रितान् धरारजःशबलितभूषणो ऽब्रवीत् प्रयात मा कुरुत पथो ऽस्य संकटम्
tato harirdrutapadapaddhatiḥ puraḥ puraḥsarāndrumanikareṣu saṃśritān dharārajaḥśabalitabhūṣaṇo 'bravīt prayāta mā kuruta patho 'sya saṃkaṭam
154.454
प्रभोः पुनः प्रथमनियोगमूर्जयन् सुतो ऽब्रवीद् भ्रुकुटिमुखो ऽपि वीरकः वियच्चरा वियति किमस्ति कान्तकं प्रयात नो धरणिधराविदूरतः
prabhoḥ punaḥ prathamaniyogamūrjayan suto 'bravīd bhrukuṭimukho 'pi vīrakaḥ viyaccarā viyati kimasti kāntakaṃ prayāta no dharaṇidharāvidūrataḥ
154.455
महार्णवाः कुरुत शिलोपमं पयः सुरद्विषागमनमहातिकर्दमम् गणेश्वराश् चपलतया न गम्यतां सुरेश्वरैः स्थिरमतिभिर् निरीक्ष्यते
mahārṇavāḥ kuruta śilopamaṃ payaḥ suradviṣāgamanamahātikardamam gaṇeśvarāś capalatayā na gamyatāṃ sureśvaraiḥ sthiramatibhir nirīkṣyate
154.456
न भृङ्गिणा स्वतनुमवेक्ष्य नीयते पिनाकिनः पृथुमुखमण्डम् अग्रतः वृथा यमः प्रकटितदन्तकोटरं त्वमायुधं वहसि विहाय संभ्रमम्
na bhṛṅgiṇā svatanumavekṣya nīyate pinākinaḥ pṛthumukhamaṇḍam agrataḥ vṛthā yamaḥ prakaṭitadantakoṭaraṃ tvamāyudhaṃ vahasi vihāya saṃbhramam
154.457
पदं न यद्रथतुरगैः पुरद्विषः प्रमुच्यते बहुतरमातृसंकुलम् अमी सुराः पृथगनुयायिभिर्वृताः पदातयो द्विगुणपथान् हरप्रियाः
padaṃ na yadrathaturagaiḥ puradviṣaḥ pramucyate bahutaramātṛsaṃkulam amī surāḥ pṛthaganuyāyibhirvṛtāḥ padātayo dviguṇapathān harapriyāḥ
154.458
स्ववाहनैः पवनविधूतचामरैश् चलध्वजैर्व्रजत विहारशालिभिः सुराः स्वकं किमिति सरागमूर्जितं विचार्यते नियतलयत्रयानुगम्
svavāhanaiḥ pavanavidhūtacāmaraiś caladhvajairvrajata vihāraśālibhiḥ surāḥ svakaṃ kimiti sarāgamūrjitaṃ vicāryate niyatalayatrayānugam
154.459
न किंनरैर् अभिभवितुं हि शक्यते विभूषणचयसमुद्भवो ध्वनिः अजातिजाः किमिति न षड्जमध्यम् अपृथुस्वरं बहुतरमत्र वक्ष्यते
na kiṃnarair abhibhavituṃ hi śakyate vibhūṣaṇacayasamudbhavo dhvaniḥ ajātijāḥ kimiti na ṣaḍjamadhyam apṛthusvaraṃ bahutaramatra vakṣyate
154.460
नतानतानतनततानतां गताः पृथक्तया समयकृता विभिन्नताम् विशङ्किता भवदतिभेदशीलिनः प्रयान्त्यमी द्रुतपदमेव गौडकाः
natānatānatanatatānatāṃ gatāḥ pṛthaktayā samayakṛtā vibhinnatām viśaṅkitā bhavadatibhedaśīlinaḥ prayāntyamī drutapadameva gauḍakāḥ
154.461
विसंहताः किमिति न षाड्गवादयः स्वगीतकैर् ललितपदप्रयोगजैः प्रभोः पुरो भवति हि यस्य चाक्षतं समुद्गतार्थकमिति तत्प्रतीयते
visaṃhatāḥ kimiti na ṣāḍgavādayaḥ svagītakair lalitapadaprayogajaiḥ prabhoḥ puro bhavati hi yasya cākṣataṃ samudgatārthakamiti tatpratīyate
154.462
अमी पृथग्विरचितरम्यरासकं विलासिनो बहुगमकस्वभावकम् प्रयुञ्जते गिरिशयशोविसारिणं प्रकीर्णकं बहुतरनागजातयः
amī pṛthagviracitaramyarāsakaṃ vilāsino bahugamakasvabhāvakam prayuñjate giriśayaśovisāriṇaṃ prakīrṇakaṃ bahutaranāgajātayaḥ
154.463
अमी कथं ककुभि कथाः प्रतिक्षणं ध्वनन्ति ते विविधवधूविमिश्रिताः न जातयो ध्वनिमुरजासमीरिता न मूर्छिताः किमिति च मूर्छनात्मकाः
amī kathaṃ kakubhi kathāḥ pratikṣaṇaṃ dhvananti te vividhavadhūvimiśritāḥ na jātayo dhvanimurajāsamīritā na mūrchitāḥ kimiti ca mūrchanātmakāḥ
154.464
श्रुतिप्रियक्रमगतिभेदसाधनं ततादिकं किमिति न तुम्बरेरितम् ।
न हन्यते बहुविधवाद्यडम्बरं प्रकीर्णवीणामुरजादि नाम यत्
śrutipriyakramagatibhedasādhanaṃ tatādikaṃ kimiti na tumbareritam |
na hanyate bahuvidhavādyaḍambaraṃ prakīrṇavīṇāmurajādi nāma yat
154.465
- इतीरते गिरिमवधानशालिनः सुरासुराः सपदि तु वीरकाज्ञया नियामिताः प्रययुरतीव हर्षिताश् चराचरं जगदखिलं ह्यपूरयन्
** itīrate girimavadhānaśālinaḥ surāsurāḥ sapadi tu vīrakājñayā niyāmitāḥ prayayuratīva harṣitāś carācaraṃ jagadakhilaṃ hyapūrayan*
154.466
इति स्तनत्ककुभि रसन्महार्णवे स्तनद्घने विदलितशैलकंदरे जगत्यभूत्तुमुल इवाकुलीकृतः पिनाकिना त्वरितगतेन भूधरः
iti stanatkakubhi rasanmahārṇave stanadghane vidalitaśailakaṃdare jagatyabhūttumula ivākulīkṛtaḥ pinākinā tvaritagatena bhūdharaḥ
154.467
परिज्वलत्कनकसहस्रतोरणं क्वचिन्मिलन्मरकतवेश्मवेदिकम् क्वचित् क्वचिद् विमलविदूरवेदिकं क्वचिद् गलज्जलधररम्यनिर्झरम्
parijvalatkanakasahasratoraṇaṃ kvacinmilanmarakataveśmavedikam kvacit kvacid vimalavidūravedikaṃ kvacid galajjaladhararamyanirjharam
154.468
चलद्ध्वजप्रवरसहस्रमण्डितं सुरद्रुमस्तबकविकीर्णचत्वरम् सितासितारुणरुचिधातुवर्णिकं श्रियोज्ज्वलं प्रविततमार्गगोपुरम्
caladdhvajapravarasahasramaṇḍitaṃ suradrumastabakavikīrṇacatvaram sitāsitāruṇarucidhātuvarṇikaṃ śriyojjvalaṃ pravitatamārgagopuram
154.469
विजृम्भिताप्रतिमध्वनिवारिदं सुगन्धिभिः पुरपवनैर्मनोहरम् ।
हरो महागिरिनगरं समासदत्क्षणादिव प्रवरसुरासुरस्तुतः
vijṛmbhitāpratimadhvanivāridaṃ sugandhibhiḥ purapavanairmanoharam |
haro mahāgirinagaraṃ samāsadatkṣaṇādiva pravarasurāsurastutaḥ
154.470
- तं प्रविशन्तमगात्प्रविलोक्य व्याकुलतां नगरं गिरिभर्तुः व्यग्रपुरन्ध्रिजनं जययुक्तं धावितमार्गजनाकुलरथ्यम्
** taṃ praviśantamagātpravilokya vyākulatāṃ nagaraṃ giribhartuḥ vyagrapurandhrijanaṃ jayayuktaṃ dhāvitamārgajanākularathyam*
154.471
हर्म्यगवाक्षगतामरनारीलोचननीलसरोरुहमालम् सुप्रकटा समदृश्यत काचित् स्वाभरणांशुवितानविगूढा
harmyagavākṣagatāmaranārīlocananīlasaroruhamālam suprakaṭā samadṛśyata kācit svābharaṇāṃśuvitānavigūḍhā
154.472
काप्यखिलीकृतमण्डनभूषा त्यक्तसखीप्रणया हरम् ऐक्षत् काचिदुवाच कलं गतमाना कातरतां सखि मा कुरु मूढे
kāpyakhilīkṛtamaṇḍanabhūṣā tyaktasakhīpraṇayā haram aikṣat kāciduvāca kalaṃ gatamānā kātaratāṃ sakhi mā kuru mūḍhe
154.473
दग्धमनोभव एव पिनाकी कामयते स्वयमेव विहर्तुम् काचिदपि स्वयमेव पतन्ती प्राह परां विरहस्खलिताङ्गीम्
dagdhamanobhava eva pinākī kāmayate svayameva vihartum kācidapi svayameva patantī prāha parāṃ virahaskhalitāṅgīm
154.474
मा चपले मदनव्यतिषङ्गं शंकरजं स्खलनेन वद त्वम् कापि कृतव्यवधानमदृष्ट्वा युक्तिवशाद्गिरिशो ह्ययमूचे
mā capale madanavyatiṣaṅgaṃ śaṃkarajaṃ skhalanena vada tvam kāpi kṛtavyavadhānamadṛṣṭvā yuktivaśādgiriśo hyayamūce
154.475
एष स यत्र सहस्रमखाद्या नाकसदामधिपाः स्वयमुक्तैः नामभिर् इन्दुजटं निजसेवाप्राप्तफलाय नतास्तु घटन्ते
eṣa sa yatra sahasramakhādyā nākasadāmadhipāḥ svayamuktaiḥ nāmabhir indujaṭaṃ nijasevāprāptaphalāya natāstu ghaṭante
154.476
एष न चैष स एष यदग्रे चर्मपरीततनुः शशिमौली धावति वज्रधरो ऽमरराजो मार्गममुं विवृतीकरणाय
eṣa na caiṣa sa eṣa yadagre carmaparītatanuḥ śaśimaulī dhāvati vajradharo 'mararājo mārgamamuṃ vivṛtīkaraṇāya
154.477
एष स पद्मभवो ऽयमुपेत्य प्रांशुजटामृगचर्मनिगूढः सप्रणयं करघट्टितवक्त्रः किंचिदुवाच मितं श्रुतिमूले
eṣa sa padmabhavo 'yamupetya prāṃśujaṭāmṛgacarmanigūḍhaḥ sapraṇayaṃ karaghaṭṭitavaktraḥ kiṃciduvāca mitaṃ śrutimūle
154.478
एवमभूत्सुरनारिकुलानां चित्तविसंष्ठुलता गुरुरागात् शंकरसंश्रयणाद् गिरिजायाजन्मफलं परमं त्विति चोचुः
evamabhūtsuranārikulānāṃ cittavisaṃṣṭhulatā gururāgāt śaṃkarasaṃśrayaṇād girijāyājanmaphalaṃ paramaṃ tviti cocuḥ
154.479
ततो हिमगिरेर्वेश्म विश्वकर्मनिवेदितम् महानीलमयस्तम्भं ज्वलत्काञ्चनकुट्टिमम्
tato himagirerveśma viśvakarmaniveditam mahānīlamayastambhaṃ jvalatkāñcanakuṭṭimam
154.480
मुक्ताजालपरिष्कारं ज्वलितौषधिदीपितम् क्रीडोद्यानसहस्राढ्यं काञ्चनाम्बुजदीर्घिकम्
muktājālapariṣkāraṃ jvalitauṣadhidīpitam krīḍodyānasahasrāḍhyaṃ kāñcanāmbujadīrghikam
154.481
महेन्द्रप्रमुखाः सर्वे सुरा दृष्ट्वा तदद्भुतम् नेत्राणि सफलान्यद्य मनोभिरिति ते दधुः
mahendrapramukhāḥ sarve surā dṛṣṭvā tadadbhutam netrāṇi saphalānyadya manobhiriti te dadhuḥ
154.482
विमर्दक्षीणकेयूरा हरिणा द्वारि रोधिताः कथंचित्प्रमुखास्तत्र विविशुर्नाकवासिनः
vimardakṣīṇakeyūrā hariṇā dvāri rodhitāḥ kathaṃcitpramukhāstatra viviśurnākavāsinaḥ
154.483
प्रणतेनाचलेन्द्रेण पूजितो ऽथ चतुर्मुखः चकार विधिना सर्वं विधिमन्त्रपुरःसरम्
praṇatenācalendreṇa pūjito 'tha caturmukhaḥ cakāra vidhinā sarvaṃ vidhimantrapuraḥsaram
154.484
शर्वस्य पाणिग्रहणम् अग्निसाक्षिकमक्षतम् दाता महीभृतां नाथो होता देवश्चतुर्मुखः
śarvasya pāṇigrahaṇam agnisākṣikamakṣatam dātā mahībhṛtāṃ nātho hotā devaścaturmukhaḥ
154.485
वरः पशुपतिः साक्षात् कन्या विश्वारणिस्तथा चराचराणि भूतानि सुरासुरवराणि च
varaḥ paśupatiḥ sākṣāt kanyā viśvāraṇistathā carācarāṇi bhūtāni surāsuravarāṇi ca
154.486
तत्राप्येते नियमतो ह्य् अभवन्व्यग्रमूर्तयः मुमोचाभिनवान्सर्वान् सस्यशालीन्रसौषधीः
tatrāpyete niyamato hy abhavanvyagramūrtayaḥ mumocābhinavānsarvān sasyaśālīnrasauṣadhīḥ
154.487
व्यग्रा तु पृथिवी देवी सर्वभावमनोरमा गृहीत्वा वरुणः सर्वरत्नान्याभरणानि च
vyagrā tu pṛthivī devī sarvabhāvamanoramā gṛhītvā varuṇaḥ sarvaratnānyābharaṇāni ca
154.488
पुण्यानि च पवित्राणि नानारत्नमयानि तु तस्थौ साभरणो देवो हर्षदः सर्वदेहिनाम्
puṇyāni ca pavitrāṇi nānāratnamayāni tu tasthau sābharaṇo devo harṣadaḥ sarvadehinām
154.489
धनदश्चापि दिव्यानि हैमान्याभरणानि च जातरूपविचित्राणि प्रयतः समुपस्थितः
dhanadaścāpi divyāni haimānyābharaṇāni ca jātarūpavicitrāṇi prayataḥ samupasthitaḥ
154.490
वायुर्ववौ सुसुरभिः सुखसंस्पर्शनो विभुः छत्रमिन्दुकरोद्भासि सुसितं च शतक्रतुः
vāyurvavau susurabhiḥ sukhasaṃsparśano vibhuḥ chatramindukarodbhāsi susitaṃ ca śatakratuḥ
154.491
जग्राह मुदितः स्रग्वी बाहुभिर्बहुभूषणैः जगुर्गन्धर्वमुख्याश्च ननृतुश्चाप्सरोगणाः
jagrāha muditaḥ sragvī bāhubhirbahubhūṣaṇaiḥ jagurgandharvamukhyāśca nanṛtuścāpsarogaṇāḥ
154.492
वादयन्तो ऽतिमधुरं जगुर् गन्धर्वकिंनराः मूर्ताश्च ऋतवस्तत्र जगुश्च ननृतुश्च वै
vādayanto 'timadhuraṃ jagur gandharvakiṃnarāḥ mūrtāśca ṛtavastatra jaguśca nanṛtuśca vai
154.493
चपलाश्च गणास्तस्थुर् लोलयन्तो हिमाचलम् उत्तिष्ठन्क्रमशश्चात्र विश्वभुग्भगनेत्रहा
capalāśca gaṇāstasthur lolayanto himācalam uttiṣṭhankramaśaścātra viśvabhugbhaganetrahā
154.494
चकारौद्वाहिकं कृत्यं पत्न्या सह यथोचितम् दत्तार्घो गिरिराजेन सुरवृन्दैर् विनोदितः
cakāraudvāhikaṃ kṛtyaṃ patnyā saha yathocitam dattārgho girirājena suravṛndair vinoditaḥ
154.495
अवसत्तां क्षपां तत्र पत्न्या सह पुरान्तकः ततो गन्धर्वगीतेन नृत्येनाप्सरसामपि
avasattāṃ kṣapāṃ tatra patnyā saha purāntakaḥ tato gandharvagītena nṛtyenāpsarasāmapi
154.496
स्तुतिभिर् देवदैत्यानां विबुद्धो विबुधाधिपः आमन्त्र्य हिमशैलेन्द्रं प्रभाते चोमया सह जगाम मन्दरगिरिं वायुवेगेन शृङ्गिणा
stutibhir devadaityānāṃ vibuddho vibudhādhipaḥ āmantrya himaśailendraṃ prabhāte comayā saha jagāma mandaragiriṃ vāyuvegena śṛṅgiṇā
154.497
ततो गते भगवति नीललोहिते सहोमया रतिमलभन्न भूधरः सबान्धवो भवति च कस्य नो मनो विह्वलं च जगति हि कन्यकापितुः
tato gate bhagavati nīlalohite sahomayā ratimalabhanna bhūdharaḥ sabāndhavo bhavati ca kasya no mano vihvalaṃ ca jagati hi kanyakāpituḥ
154.498
ज्वलन्मणिस्फटिकहाटकोत्कटं स्फुटद्युति स्फटिकगोपुरं पुरम् हरो गिरौ चिरमनुकल्पितं तदा विसर्जितामरनिवहो ऽविशत्स्वकम्
jvalanmaṇisphaṭikahāṭakotkaṭaṃ sphuṭadyuti sphaṭikagopuraṃ puram haro girau ciramanukalpitaṃ tadā visarjitāmaranivaho 'viśatsvakam
154.499
तदोमासहितो देवो विजहार भगाक्षिहा पुरोद्यानेषु रम्येषु विविक्तेषु वनेषु च
tadomāsahito devo vijahāra bhagākṣihā purodyāneṣu ramyeṣu vivikteṣu vaneṣu ca
154.500
सुरक्तहृदयो देव्या मकराङ्कपुरःसरः ततो बहुतिथे काले सुतकामा गिरेः सुता
suraktahṛdayo devyā makarāṅkapuraḥsaraḥ tato bahutithe kāle sutakāmā gireḥ sutā
154.501
सखीभिः सहिता क्रीडां चक्रे कृत्रिमपुत्रकैः कदाचिद्गन्धतैलेन गात्रमभ्यज्य शैलजा
sakhībhiḥ sahitā krīḍāṃ cakre kṛtrimaputrakaiḥ kadācidgandhatailena gātramabhyajya śailajā
154.502
चूर्णैरुद्वर्तयामास मलिनान्तरितां तनुम् तदुद्वर्तनकं गृह्य नरं चक्रे गजाननम्
cūrṇairudvartayāmāsa malināntaritāṃ tanum tadudvartanakaṃ gṛhya naraṃ cakre gajānanam
154.503
पुत्रकं क्रीडती देवी तं चाप्यर्पयदम्भसि जाह्नव्यास्तु शिवासख्यास् ततः सो ऽभूद्बृहद्वपुः
putrakaṃ krīḍatī devī taṃ cāpyarpayadambhasi jāhnavyāstu śivāsakhyās tataḥ so 'bhūdbṛhadvapuḥ
154.504
कायेनातिविशालेन जगदापूरयत्तदा पुत्रेत्युवाच ते देवी पुत्रेत्यूचे च जाह्नवी
kāyenātiviśālena jagadāpūrayattadā putretyuvāca te devī putretyūce ca jāhnavī
154.505
गाङ्गेय इति देवैस्तु पूजितो ऽभूद्गजाननः विनायकाधिपत्यं च ददावस्य पितामहः
gāṅgeya iti devaistu pūjito 'bhūdgajānanaḥ vināyakādhipatyaṃ ca dadāvasya pitāmahaḥ
154.506
पुनः सा क्रीडनं चक्रे पुत्रार्थं वरवर्णिनी मनोज्ञमङ्कुरं रूढम् अशोकस्य शुभानना
punaḥ sā krīḍanaṃ cakre putrārthaṃ varavarṇinī manojñamaṅkuraṃ rūḍham aśokasya śubhānanā
154.507
वर्धयामास तं चापि कृतसंस्कारमङ्गला बृहस्पतिमुखैर्विप्रैर् दिवस्पतिपुरोगमैः
vardhayāmāsa taṃ cāpi kṛtasaṃskāramaṅgalā bṛhaspatimukhairviprair divaspatipurogamaiḥ
154.508
ततो देवैश्च मुनिभिः प्रोक्ता देवी त्विदं वचः भवानि भवती भव्या सम्भूता लोकभूतये
tato devaiśca munibhiḥ proktā devī tvidaṃ vacaḥ bhavāni bhavatī bhavyā sambhūtā lokabhūtaye
154.509
प्रायः सुतफलो लोकः पुत्रपौत्रैश्च लभ्यते अपुत्राश्च प्रजाः प्रायो दृश्यन्ते दैवहेतवः
prāyaḥ sutaphalo lokaḥ putrapautraiśca labhyate aputrāśca prajāḥ prāyo dṛśyante daivahetavaḥ
154.510
अधुना दर्शिते मार्गे मर्यादां कर्तुमर्हसि फलं किं भविता देवि कल्पितैस्तरुपुत्रकैः इत्युक्ता हर्षपूर्णाङ्गी प्रोवाचोमा शुभां गिरम्
adhunā darśite mārge maryādāṃ kartumarhasi phalaṃ kiṃ bhavitā devi kalpitaistaruputrakaiḥ ityuktā harṣapūrṇāṅgī provācomā śubhāṃ giram
154.511
एवं निरुदके देशे यः कूपं कारयेद्बुधः बिन्दौ बिन्दौ च तोयस्य वसेत्संवत्सरं दिवि
evaṃ nirudake deśe yaḥ kūpaṃ kārayedbudhaḥ bindau bindau ca toyasya vasetsaṃvatsaraṃ divi
154.512
दशकूपसमा वापी दशवापीसमो ह्रदः दशह्रदसमः पुत्रो दशपुत्रसमो द्रुमः एषैव मम मर्यादा नियता लोकभाविनी
daśakūpasamā vāpī daśavāpīsamo hradaḥ daśahradasamaḥ putro daśaputrasamo drumaḥ eṣaiva mama maryādā niyatā lokabhāvinī
154.513
इत्युक्तास्तु ततो विप्रा बृहस्पतिपुरोगमाः जग्मुः स्वमन्दिराण्येव भवानीं वन्द्य सादरम्
ityuktāstu tato viprā bṛhaspatipurogamāḥ jagmuḥ svamandirāṇyeva bhavānīṃ vandya sādaram
154.514
गतेषु तेषु देवो ऽपि शंकरः पर्वतात्मजाम् पाणिनालम्ब्य वामेन शनैः प्रावेशयच्छुभाम्
gateṣu teṣu devo 'pi śaṃkaraḥ parvatātmajām pāṇinālambya vāmena śanaiḥ prāveśayacchubhām
154.515
चित्तप्रसादजननं प्रासादमनुगोपुरम् लम्बमौक्तिकदामानं मालिकाकुलवेदिकम्
cittaprasādajananaṃ prāsādamanugopuram lambamauktikadāmānaṃ mālikākulavedikam
154.516
निर्धौतकलधौतं च क्रीडागुहमनोरमम् प्रकीर्णकुसुमामोदमत्तालिकुलकूजितम्
nirdhautakaladhautaṃ ca krīḍāguhamanoramam prakīrṇakusumāmodamattālikulakūjitam
154.517
किंनरोद्गीतसंगीतगृहान्तरितभित्तिकम् सुगन्धिधूपसंघातमनःप्रार्थ्यमलक्षितम्
kiṃnarodgītasaṃgītagṛhāntaritabhittikam sugandhidhūpasaṃghātamanaḥprārthyamalakṣitam
154.518
क्रीडन्मयूरनारीभिर् वृतं वै ततवादिभिः हंससंघातसंघुष्टं स्फटिकस्तम्भवेदिकम्
krīḍanmayūranārībhir vṛtaṃ vai tatavādibhiḥ haṃsasaṃghātasaṃghuṣṭaṃ sphaṭikastambhavedikam
154.519
अनाविलमसंभ्रान्त्या बहुशः किंनराकुलम् शुकैर्यत्राभिहन्यन्ते पद्मरागविनिर्मिताः
anāvilamasaṃbhrāntyā bahuśaḥ kiṃnarākulam śukairyatrābhihanyante padmarāgavinirmitāḥ
154.520
भित्तयो दाडिमभ्रान्त्या प्रतिबिम्बितमौक्तिकाः तत्राक्षक्रीडया देवी विहर्तुमुपचक्रमे
bhittayo dāḍimabhrāntyā pratibimbitamauktikāḥ tatrākṣakrīḍayā devī vihartumupacakrame
154.521
स्वच्छेन्द्रनीलभूभागे क्रीडने यत्र धिष्ठितौ वपुःसहायतां प्राप्तौ विनोदरसनिर्वृतौ
svacchendranīlabhūbhāge krīḍane yatra dhiṣṭhitau vapuḥsahāyatāṃ prāptau vinodarasanirvṛtau
154.522
एवं प्रक्रीडतोस्तत्र देवीशंकरयोस्तदा प्रादुर्भवन्महाशब्दस् तद्गृहोदरगोचरः
evaṃ prakrīḍatostatra devīśaṃkarayostadā prādurbhavanmahāśabdas tadgṛhodaragocaraḥ
154.523
तच्छ्रुत्वा कौतुकाद्देवी किमेतदिति शंकरम् पप्रच्छ तं शुभतनुर् हरं विस्मयपूर्वकम्
tacchrutvā kautukāddevī kimetaditi śaṃkaram papraccha taṃ śubhatanur haraṃ vismayapūrvakam
154.524
उवाच देवीं नैतत्ते दृष्टपूर्वं सुविस्मिते एते गणेशाः क्रीडन्ते शैले ऽस्मिन्मत्प्रियाः सदा
uvāca devīṃ naitatte dṛṣṭapūrvaṃ suvismite ete gaṇeśāḥ krīḍante śaile 'sminmatpriyāḥ sadā
154.525
तपसा ब्रह्मचर्येण नियमैः क्षेत्रसेवनैः यैरहं तोषितः पूर्वं त एते मनुजोत्तमाः
tapasā brahmacaryeṇa niyamaiḥ kṣetrasevanaiḥ yairahaṃ toṣitaḥ pūrvaṃ ta ete manujottamāḥ
154.526
मत्समीपमनुप्राप्ता मम हृद्याः शुभानने कामरूपा महोत्साहा महारूपगुणान्विताः
matsamīpamanuprāptā mama hṛdyāḥ śubhānane kāmarūpā mahotsāhā mahārūpaguṇānvitāḥ
154.527
कर्मभिर्विस्मयं तेषां प्रयामि बलशालिनाम् चराचरस्य जगतः सृष्टिसंहरणक्षमाः
karmabhirvismayaṃ teṣāṃ prayāmi balaśālinām carācarasya jagataḥ sṛṣṭisaṃharaṇakṣamāḥ
154.528
ब्रह्मविष्ण्विन्द्रगन्धर्वैः सकिंनरमहोरगैः समावृतो ऽप्यहं नित्यं नैभिर्विरहितो रमे
brahmaviṣṇvindragandharvaiḥ sakiṃnaramahoragaiḥ samāvṛto 'pyahaṃ nityaṃ naibhirvirahito rame
154.529
हृद्या मे चारुसर्वाङ्गि त एते क्रीडिता गिरौ इत्युक्ता तु ततो देवी त्यक्त्वा तद्विस्मयाकुला
hṛdyā me cārusarvāṅgi ta ete krīḍitā girau ityuktā tu tato devī tyaktvā tadvismayākulā
154.530
गवाक्षान्तरमासाद्य प्रेक्षते विस्मितानना यावन्तस्ते कृशा दीर्घा ह्रस्वाः स्थूला महोदराः
gavākṣāntaramāsādya prekṣate vismitānanā yāvantaste kṛśā dīrghā hrasvāḥ sthūlā mahodarāḥ
154.531
व्याघ्रेभवदनाः केचित् केचिन्मेषाजरूपिणः अनेकप्राणिरूपाश्च ज्वालास्याः कृष्णपिङ्गलाः
vyāghrebhavadanāḥ kecit kecinmeṣājarūpiṇaḥ anekaprāṇirūpāśca jvālāsyāḥ kṛṣṇapiṅgalāḥ
Chapter 154 (part 4/4)
154.532
सौम्या भीमाः स्मितमुखाः कृष्णपिङ्गजटासटाः नानाविहङ्गवदना नानाविधमृगाननाः
saumyā bhīmāḥ smitamukhāḥ kṛṣṇapiṅgajaṭāsaṭāḥ nānāvihaṅgavadanā nānāvidhamṛgānanāḥ
154.533
कौशेयचर्मवसना नग्नाश्चान्ये विरूपिणः गोकर्णा गजकर्णाश्च बहुवक्त्रेक्षणोदराः
kauśeyacarmavasanā nagnāścānye virūpiṇaḥ gokarṇā gajakarṇāśca bahuvaktrekṣaṇodarāḥ
154.534
बहुपादा बहुभुजा दिव्यनानास्त्रपाणयः अनेककुसुमापीडा नानाव्यालविभूषणाः
bahupādā bahubhujā divyanānāstrapāṇayaḥ anekakusumāpīḍā nānāvyālavibhūṣaṇāḥ
154.535
वृकाननायुधधरा नानाकवचभूषणाः विचित्रवाहनारूढा दिव्यरूपा वियच्चराः
vṛkānanāyudhadharā nānākavacabhūṣaṇāḥ vicitravāhanārūḍhā divyarūpā viyaccarāḥ
154.536
वीणावाद्यमुखोद्घुष्टा नानास्थानकनर्तकाः गणेशांस्तांस्तथा दृष्ट्वा देवी प्रोवाच शंकरम्
vīṇāvādyamukhodghuṣṭā nānāsthānakanartakāḥ gaṇeśāṃstāṃstathā dṛṣṭvā devī provāca śaṃkaram
154.537
गणेशाः कतिसंख्याताः किंनामानः किमात्मकाः एकैकशो मम ब्रूहि धिष्ठिता ये पृथक्पृथक्
gaṇeśāḥ katisaṃkhyātāḥ kiṃnāmānaḥ kimātmakāḥ ekaikaśo mama brūhi dhiṣṭhitā ye pṛthakpṛthak
154.538
कोटिसंख्या ह्यसंख्याता नानाविख्यातपौरुषाः जगदापूरितं सर्वैर् एभिर्भीमैर्महाबलैः
koṭisaṃkhyā hyasaṃkhyātā nānāvikhyātapauruṣāḥ jagadāpūritaṃ sarvair ebhirbhīmairmahābalaiḥ
154.539
सिद्धक्षेत्रेषु रथ्यासु जीर्णोद्यानेषु वेश्मसु दानवानां शरीरेषु बालेषून्मत्तकेषु च एते विशन्ति मुदिता नानाहारविहारिणः
siddhakṣetreṣu rathyāsu jīrṇodyāneṣu veśmasu dānavānāṃ śarīreṣu bāleṣūnmattakeṣu ca ete viśanti muditā nānāhāravihāriṇaḥ
154.540
ऊष्मपाः फेनपाश्चैव धूमपा मधुपायिनः रक्तपाः सर्वभक्षाश्च वायुपा ह्यम्बुभोजनाः
ūṣmapāḥ phenapāścaiva dhūmapā madhupāyinaḥ raktapāḥ sarvabhakṣāśca vāyupā hyambubhojanāḥ
154.541
गेयनृत्योपहाराश्च नानावाद्यरवप्रियाः न ह्येषां वै अनन्तत्वाद् गुणान्वक्तुं हि शक्यते
geyanṛtyopahārāśca nānāvādyaravapriyāḥ na hyeṣāṃ vai anantatvād guṇānvaktuṃ hi śakyate
154.542
मार्गत्वगुत्तरासङ्गशुद्धाङ्गो मुञ्जमेखली मानशिलेन कल्केन चपलो रञ्जिताननः
mārgatvaguttarāsaṅgaśuddhāṅgo muñjamekhalī mānaśilena kalkena capalo rañjitānanaḥ
154.543
पिनद्धोत्पलस्रग्दामा सुकान्तो मधुराकृतिः पाषाणशकलोत्तानकांस्यतालप्रवर्तकः
pinaddhotpalasragdāmā sukānto madhurākṛtiḥ pāṣāṇaśakalottānakāṃsyatālapravartakaḥ
154.544
असौ गणेश्वरो देवः किंनामा किंनरानुगः य एष गणगीतेषु दत्तकर्णो मुहुर्मुहुः
asau gaṇeśvaro devaḥ kiṃnāmā kiṃnarānugaḥ ya eṣa gaṇagīteṣu dattakarṇo muhurmuhuḥ
154.545
स एष वीरको देवि सदा मद्धृदयप्रियः नानाश्चर्यगुणाधारो गणेश्वरगणार्चितः
sa eṣa vīrako devi sadā maddhṛdayapriyaḥ nānāścaryaguṇādhāro gaṇeśvaragaṇārcitaḥ
154.546
ईदृशस्य सुतस्यास्ति ममोत्कण्ठा पुरान्तक कदाहम् ईदृशं पुत्रं द्रक्ष्याम्यानन्ददायिनम्
īdṛśasya sutasyāsti mamotkaṇṭhā purāntaka kadāham īdṛśaṃ putraṃ drakṣyāmyānandadāyinam
154.547
एष एव सुतस्ते ऽस्तु नयनानन्दहेतुकः त्वया मात्रा कृतार्थो ऽस्तु वीरको ऽपि सुमध्यमे
eṣa eva sutaste 'stu nayanānandahetukaḥ tvayā mātrā kṛtārtho 'stu vīrako 'pi sumadhyame
154.548
इत्युक्ता प्रेषयामास विजयां हर्षणोत्सुका वीरकानयनायाशु दुहिता हिमभूभृतः
ityuktā preṣayāmāsa vijayāṃ harṣaṇotsukā vīrakānayanāyāśu duhitā himabhūbhṛtaḥ
154.549
सावरुह्य त्वरायुक्ता प्रासादादम्बरस्पृशः विजयोवाच गणपं गणमध्ये प्रवर्तिता
sāvaruhya tvarāyuktā prāsādādambaraspṛśaḥ vijayovāca gaṇapaṃ gaṇamadhye pravartitā
154.550
एहि वीरक चापल्यात् त्वया देवः प्रकोपितः किमुत्तरं वदत्यर्थे नृत्यरङ्गे तु शैलजा
ehi vīraka cāpalyāt tvayā devaḥ prakopitaḥ kimuttaraṃ vadatyarthe nṛtyaraṅge tu śailajā
154.551
इत्युक्तस्त्यक्तपाषाणशकलो मार्जिताननः आहूतस्तु तयोद्भूतमूलप्रस्तावशंसकः
ityuktastyaktapāṣāṇaśakalo mārjitānanaḥ āhūtastu tayodbhūtamūlaprastāvaśaṃsakaḥ
154.552
देव्याः समीपमागच्छद् विजयानुगुप्तः शनैः प्रासादशिखरात्फुल्लरक्ताम्बुजनिभद्युतिः
devyāḥ samīpamāgacchad vijayānuguptaḥ śanaiḥ prāsādaśikharātphullaraktāmbujanibhadyutiḥ
154.553
तं दृष्ट्वा प्रस्रुतानल्पस्वादुक्षीरपयोधरा गिरिजोवाच सस्नेहं गिरा मधुरवर्णया
taṃ dṛṣṭvā prasrutānalpasvādukṣīrapayodharā girijovāca sasnehaṃ girā madhuravarṇayā
154.554
एह्येहि यातो ऽसि मे पुत्रतां देवदेवेन दत्तो ऽधुना वीरक
ehyehi yāto 'si me putratāṃ devadevena datto 'dhunā vīraka
154.555
इत्येवमङ्के निधायाथ तं पर्यचुम्बत्कपोले कलवादिनम्
ityevamaṅke nidhāyātha taṃ paryacumbatkapole kalavādinam
154.556
मूर्ध्न्युपाघ्राय संमार्ज्य गात्राणि भूषयामास दिव्यैः स्वयं भूषणैः किङ्किणीमेखलानूपुरैर् माणिक्यकेयूरहारोरुमूलगुणैः
mūrdhnyupāghrāya saṃmārjya gātrāṇi bhūṣayāmāsa divyaiḥ svayaṃ bhūṣaṇaiḥ kiṅkiṇīmekhalānūpurair māṇikyakeyūrahārorumūlaguṇaiḥ
154.557
कोमलैः पल्लवैश्चित्रितैश्चारुभिर् दिव्यमन्त्रोद्भवैस् तस्य शुभैस्ततो भूरिभिश्चाकरोन्मिश्रसिद्धार्थकैर् अङ्गरक्षाविधिम्
komalaiḥ pallavaiścitritaiścārubhir divyamantrodbhavais tasya śubhaistato bhūribhiścākaronmiśrasiddhārthakair aṅgarakṣāvidhim
154.558
एवमादाय चोवाच कृत्वा स्रजं मूर्ध्नि गोरोचनापत्रभङ्गोज्ज्वलम्
evamādāya covāca kṛtvā srajaṃ mūrdhni gorocanāpatrabhaṅgojjvalam
154.559
गच्छ गच्छाधुना क्रीड सार्धं गणैरप्रमत्तो नगे श्वभ्रवर्ज शनैर्व्यालमालाकुलाः शैलसानुद्रुमदन्तिभिर् भिन्नसाराः परे सङ्गिनः
gaccha gacchādhunā krīḍa sārdhaṃ gaṇairapramatto nage śvabhravarja śanairvyālamālākulāḥ śailasānudrumadantibhir bhinnasārāḥ pare saṅginaḥ
154.560
जाह्नवीयं जलं क्षुब्धतोयाकुलं कूलं मा विशेथा बहुव्याघ्रदुष्टे वने
jāhnavīyaṃ jalaṃ kṣubdhatoyākulaṃ kūlaṃ mā viśethā bahuvyāghraduṣṭe vane
154.561
वत्सासंख्येषु दुर्गा गणेशेष्वेतस्मिन्वीरके पुत्रभावोपतुष्टान्तःकरणा तिष्ठतु
vatsāsaṃkhyeṣu durgā gaṇeśeṣvetasminvīrake putrabhāvopatuṣṭāntaḥkaraṇā tiṣṭhatu
154.562
स्वस्य पितृजनप्रार्थितं भव्यमायातिभाविन्यसौ भव्यता
svasya pitṛjanaprārthitaṃ bhavyamāyātibhāvinyasau bhavyatā
154.563
सो ऽपि निर्वर्त्य सर्वान् गणान् सस्मयमाह बालत्वलीलारसाविष्टधीः
so 'pi nirvartya sarvān gaṇān sasmayamāha bālatvalīlārasāviṣṭadhīḥ
154.564
एष मात्रा स्वयं मे कृतभूषणो ऽत्र एष पटः पाटलैर्बिन्दुभिः सिन्दुवारस्य पुष्पैरियं मालतीमिश्रिता मालिका मे शिरस्याहिता
eṣa mātrā svayaṃ me kṛtabhūṣaṇo 'tra eṣa paṭaḥ pāṭalairbindubhiḥ sinduvārasya puṣpairiyaṃ mālatīmiśritā mālikā me śirasyāhitā
154.565
को ऽयमातोद्यधारी गणस्तस्य दास्यामि हस्तादिदं क्रीडनम्
ko 'yamātodyadhārī gaṇastasya dāsyāmi hastādidaṃ krīḍanam
154.566
दक्षिणात्पश्चिमं पश्चिमादुत्तरमुत्तरात्पूर्वमभ्येत्य सख्या युता प्रेक्षती तं गवाक्षान्तराद्वीरकं शैलपुत्री बहिः क्रीडनं यज्जगन्मातुरप्येष चित्तभ्रमः
dakṣiṇātpaścimaṃ paścimāduttaramuttarātpūrvamabhyetya sakhyā yutā prekṣatī taṃ gavākṣāntarādvīrakaṃ śailaputrī bahiḥ krīḍanaṃ yajjaganmāturapyeṣa cittabhramaḥ
154.567
पुत्रलुब्धो जनस्तत्र को मोहमायाति न स्वल्पचेता जडो मांसविण्मूत्रसंघातदेहः
putralubdho janastatra ko mohamāyāti na svalpacetā jaḍo māṃsaviṇmūtrasaṃghātadehaḥ
154.568
द्रष्टुमभ्यन्तरे नाकवासेश्वरैर् इन्दुमौलिं प्रविष्टेषु कक्षान्तरम्
draṣṭumabhyantare nākavāseśvarair indumauliṃ praviṣṭeṣu kakṣāntaram
154.569
वाहनात्यावरोहा गणास्तैर्युतो लोकपालास्त्रमूर्तो ह्ययं खड्गो विखड्गकरो निर्ममः कृतान्तः कस्य केनाहतो ब्रूत मौने भवन्तो ऽस्त्रदण्डेन किं दुःस्पृहाः
vāhanātyāvarohā gaṇāstairyuto lokapālāstramūrto hyayaṃ khaḍgo vikhaḍgakaro nirmamaḥ kṛtāntaḥ kasya kenāhato brūta maune bhavanto 'stradaṇḍena kiṃ duḥspṛhāḥ
154.570
भीममूर्त्याननेनास्ति कृत्यं गिरौ य एषो ऽस्त्रज्ञेन किं वध्यते
bhīmamūrtyānanenāsti kṛtyaṃ girau ya eṣo 'strajñena kiṃ vadhyate
154.571
मा वृथा लोकपालानुगचित्तता एवम् एवैतद् इत्यूचुरस्मै तदा देवताः
mā vṛthā lokapālānugacittatā evam evaitad ityūcurasmai tadā devatāḥ
154.572
देवदेवानुगं वीरकं लक्षणा प्राह देवी वनं पर्वता निर्झराण्यग्निदेव्यान्यथो भूतपा निर्झराम्भोनिपातेषु निमज्जत
devadevānugaṃ vīrakaṃ lakṣaṇā prāha devī vanaṃ parvatā nirjharāṇyagnidevyānyatho bhūtapā nirjharāmbhonipāteṣu nimajjata
154.573
पुष्पजालावनद्धेषु धामस्वपि प्रोत्तुङ्गनानाद्रिकुञ्जेष्वनुगर्जन्तु हेमारुतास्फोटसंक्षेपणात् कामतः
puṣpajālāvanaddheṣu dhāmasvapi prottuṅganānādrikuñjeṣvanugarjantu hemārutāsphoṭasaṃkṣepaṇāt kāmataḥ
154.574
काञ्चनोत्तुङ्गशृङ्गावरोहक्षितौ हेमरेणूत्करासङ्गद्युतिं खेचराणां वनाधायिनि रम्ये बहुरूपसंपत्प्रकरे गणान्वासितं मन्दरकन्दरे सुन्दरमन्दारपुष्पप्रवालाम्बुजे सिद्धनारीभिर् आपीतरूपामृतं विस्तृतैर् नेत्रपात्रैर् अनुन्मेषिभिर् वीरके शैलपुत्री निमेषान्तराद् अस्मरत्पुत्रगृध्री विनोदार्थिनी
kāñcanottuṅgaśṛṅgāvarohakṣitau hemareṇūtkarāsaṅgadyutiṃ khecarāṇāṃ vanādhāyini ramye bahurūpasaṃpatprakare gaṇānvāsitaṃ mandarakandare sundaramandārapuṣpapravālāmbuje siddhanārībhir āpītarūpāmṛtaṃ vistṛtair netrapātrair anunmeṣibhir vīrake śailaputrī nimeṣāntarād asmaratputragṛdhrī vinodārthinī
154.575
सो ऽपि तादृक्क्षणावाप्तपुण्योदयो यो ऽपि जन्मान्तरस्यात्मजत्वं गतः क्रीडतस्तस्य तृप्तिः कथं जायते यो ऽपि भाविजगद्वेधसा तेजसः कल्पितः प्रतिक्षणं दिव्यगीतक्षणो नृत्यलोलो गणेशैः प्रणतः
so 'pi tādṛkkṣaṇāvāptapuṇyodayo yo 'pi janmāntarasyātmajatvaṃ gataḥ krīḍatastasya tṛptiḥ kathaṃ jāyate yo 'pi bhāvijagadvedhasā tejasaḥ kalpitaḥ pratikṣaṇaṃ divyagītakṣaṇo nṛtyalolo gaṇeśaiḥ praṇataḥ
154.576
क्षणं सिंहनादाकुले गण्डशैले सृजद्रत्नजाले बृहत्सालताले क्षणं फुल्लनानातमालालिकाले क्षणं वृक्षमूले विलोलो मराले
kṣaṇaṃ siṃhanādākule gaṇḍaśaile sṛjadratnajāle bṛhatsālatāle kṣaṇaṃ phullanānātamālālikāle kṣaṇaṃ vṛkṣamūle vilolo marāle
154.577
क्षणे स्वल्पपङ्के जले पङ्कजाढ्ये क्षणं मातुरङ्के शुभे निष्कलङ्के परिक्रीडते बाललीलाविहारी गणेशाधिपो देवतानन्दकारी निकुञ्जेषु विद्याधरैर्गीतशीलः पिनाकीव लीलाविलासैः सलीलः
kṣaṇe svalpapaṅke jale paṅkajāḍhye kṣaṇaṃ māturaṅke śubhe niṣkalaṅke parikrīḍate bālalīlāvihārī gaṇeśādhipo devatānandakārī nikuñjeṣu vidyādharairgītaśīlaḥ pinākīva līlāvilāsaiḥ salīlaḥ
154.578
प्रकाश्य भुवनाभोगी ततो दिनकरे गते देशान्तरं तदा पश्चाद् दूरमस्तावनीधरम्
prakāśya bhuvanābhogī tato dinakare gate deśāntaraṃ tadā paścād dūramastāvanīdharam
154.579
उदयास्ते पुरोभावी यो हि चास्ते ऽवनीधरः मित्रत्वमस्य सुदृढं हृदये परिचिन्त्यताम्
udayāste purobhāvī yo hi cāste 'vanīdharaḥ mitratvamasya sudṛḍhaṃ hṛdaye paricintyatām
154.580
नित्यमाराधितः श्रीमान् पृथुमूलः समुन्नतः नाकरोत्सेवितुं मेरुर् उपहारं पतिष्यतः
nityamārādhitaḥ śrīmān pṛthumūlaḥ samunnataḥ nākarotsevituṃ merur upahāraṃ patiṣyataḥ
154.581
जले ऽप्येषा व्यवस्थेति संशयेताखिलं बुधः दिनान्तानुगतो भानुः स्वजनत्वमपूरयत्
jale 'pyeṣā vyavastheti saṃśayetākhilaṃ budhaḥ dināntānugato bhānuḥ svajanatvamapūrayat
154.582
संध्याबद्धाञ्जलिपुटा मुनयो ऽभिमुखा रविम् याचन्त्यागमनं शीघ्रं निवार्यात्मनि भाविताम्
saṃdhyābaddhāñjalipuṭā munayo 'bhimukhā ravim yācantyāgamanaṃ śīghraṃ nivāryātmani bhāvitām
154.583
व्यजृम्भत तथा लोके क्रमाद्वैभावरं तमः कुटिलस्येव हृदये कालुष्यं दूषयन्मनः
vyajṛmbhata tathā loke kramādvaibhāvaraṃ tamaḥ kuṭilasyeva hṛdaye kāluṣyaṃ dūṣayanmanaḥ
154.584
ज्वलत्फणिफणारत्नदीपोद्द्योतितभित्तिके शयनं शशिसंघातशुभ्रवस्त्रोत्तरच्छदम्
jvalatphaṇiphaṇāratnadīpoddyotitabhittike śayanaṃ śaśisaṃghātaśubhravastrottaracchadam
154.585
नानारत्नद्युतिलसच्छक्रचापविडम्बकम् रत्नकिङ्किणिकाजालं लम्बमुक्ताकलापकम्
nānāratnadyutilasacchakracāpaviḍambakam ratnakiṅkiṇikājālaṃ lambamuktākalāpakam
154.586
कमनीयचलल्लोलवितानाच्छादिताम्बरम् मन्दिरे मन्दसंचारः शनैर्गिरिसुतायुतः
kamanīyacalallolavitānācchāditāmbaram mandire mandasaṃcāraḥ śanairgirisutāyutaḥ
154.587
तस्थौ गिरिसुताबाहुलतामीलितकंधरः शशिमौलिसितज्योत्स्ना शुचिपूरितगोचरः
tasthau girisutābāhulatāmīlitakaṃdharaḥ śaśimaulisitajyotsnā śucipūritagocaraḥ
154.588
गिरिजाप्यसितापङ्गी नीलोत्पलदलच्छविः विभावर्या च संपृक्ता बभूवातितमोमयी तमुवाच ततो देवः क्रीडाकेलिकलायुतम्
girijāpyasitāpaṅgī nīlotpaladalacchaviḥ vibhāvaryā ca saṃpṛktā babhūvātitamomayī tamuvāca tato devaḥ krīḍākelikalāyutam
Chapter 155
155.1
मत्स्य-पुराण 155 शरीरे मम तन्वङ्गि सिते भास्यसितद्युतिः भुजंगीवासिता शुद्धा संश्लिष्टा चन्दने तरौ
matsya-purāṇa 155 śarīre mama tanvaṅgi site bhāsyasitadyutiḥ bhujaṃgīvāsitā śuddhā saṃśliṣṭā candane tarau
155.2
चन्द्रातपेन संपृक्ता रुचिराम्बरया तथा रजनीवासिते पक्षे दृष्टिदोषं ददासि मे
candrātapena saṃpṛktā rucirāmbarayā tathā rajanīvāsite pakṣe dṛṣṭidoṣaṃ dadāsi me
155.3
इत्युक्ता गिरिजा तेन मुक्तकण्ठा पिनाकिना उवाच कोपरक्ताक्षी भ्रुकुटीकुटिलानना
ityuktā girijā tena muktakaṇṭhā pinākinā uvāca koparaktākṣī bhrukuṭīkuṭilānanā
155.4
स्वकृतेन जनः सर्वो जाड्येन परिभूयते अवश्यमर्थी प्राप्नोति खण्डनां जनमण्डले
svakṛtena janaḥ sarvo jāḍyena paribhūyate avaśyamarthī prāpnoti khaṇḍanāṃ janamaṇḍale
155.5
तपोभिर्दीर्घचरितैर् यच्च प्रार्थितवत्यहम् तस्या मे नियतस्त्वेष ह्य् अवमानः पदे पदे
tapobhirdīrghacaritair yacca prārthitavatyaham tasyā me niyatastveṣa hy avamānaḥ pade pade
155.6
नैवास्मि कुटिला शर्व विषमा नैव धूर्जटे सविषयस्त्वं गतः ख्यातिं व्यक्तदोषाकराश्रयः
naivāsmi kuṭilā śarva viṣamā naiva dhūrjaṭe saviṣayastvaṃ gataḥ khyātiṃ vyaktadoṣākarāśrayaḥ
155.7
नाहं पूष्णो ऽपि दशना नेत्रे चास्मि भगस्य हि आदित्यश्च विजानाति भगवान्द्वादशात्मकः
nāhaṃ pūṣṇo 'pi daśanā netre cāsmi bhagasya hi ādityaśca vijānāti bhagavāndvādaśātmakaḥ
155.8
मूर्ध्नि शूलं जनयसि स्वैर्दोषैर्मामधिक्षिपन् यस्त्वं मामाह कृष्णेति महाकालेति विश्रुतः
mūrdhni śūlaṃ janayasi svairdoṣairmāmadhikṣipan yastvaṃ māmāha kṛṣṇeti mahākāleti viśrutaḥ
155.9
यास्याम्यहं परित्यक्त्वा चात्मानं तपसा गिरिम् जीवन्त्या नास्ति मे कृत्यं धूर्तेन परिभूतया
yāsyāmyahaṃ parityaktvā cātmānaṃ tapasā girim jīvantyā nāsti me kṛtyaṃ dhūrtena paribhūtayā
155.10
निशम्य तस्या वचनं कोपतीक्ष्णाक्षरं भवः उवाचाविष्टसंभ्रान्तिप्रणयोन्मिश्रया गिरा
niśamya tasyā vacanaṃ kopatīkṣṇākṣaraṃ bhavaḥ uvācāviṣṭasaṃbhrāntipraṇayonmiśrayā girā
155.11
अनात्मज्ञासि गिरिजे नाहं निन्दापरस्तव त्वद्भक्तिबुद्ध्या कृतवांस् तवाहं नामसंश्रयम्
anātmajñāsi girije nāhaṃ nindāparastava tvadbhaktibuddhyā kṛtavāṃs tavāhaṃ nāmasaṃśrayam
155.12
विकल्पः स्वस्थचित्ते ऽपि गिरिजे नैव कल्पना यद्येवं कुपिता भीरु त्वं तवाहं न वै पुनः
vikalpaḥ svasthacitte 'pi girije naiva kalpanā yadyevaṃ kupitā bhīru tvaṃ tavāhaṃ na vai punaḥ
155.13
नर्मवादी भविष्यामि जहि कोपं शुचिस्मिते शिरसा प्रणतश्चाहं रचितस्ते मयाञ्जलिः
narmavādī bhaviṣyāmi jahi kopaṃ śucismite śirasā praṇataścāhaṃ racitaste mayāñjaliḥ
155.14
स्नेहेनाप्यवमानेन निन्दितेनैति विक्रियाम् तस्मान्न जातु रुष्टस्य नर्मस्पृष्टो जनः किल
snehenāpyavamānena ninditenaiti vikriyām tasmānna jātu ruṣṭasya narmaspṛṣṭo janaḥ kila
155.15
अनेकैश्चाटुभिर्देवी देवेन प्रतिबोधिता कोपं तीव्रं न तत्याज सती मर्मणि घट्टिता
anekaiścāṭubhirdevī devena pratibodhitā kopaṃ tīvraṃ na tatyāja satī marmaṇi ghaṭṭitā
155.16
अवष्टब्धम् अथास्फाल्य वासः शंकरपाणिना विपर्यस्तालका वेगाद् यातुमैच्छत शैलजा
avaṣṭabdham athāsphālya vāsaḥ śaṃkarapāṇinā viparyastālakā vegād yātumaicchata śailajā
155.17
तस्या व्रजन्त्याः कोपेन पुनराह पुरान्तकः सत्यं सर्वैरवयवैः सुतासि सदृशी पितुः
tasyā vrajantyāḥ kopena punarāha purāntakaḥ satyaṃ sarvairavayavaiḥ sutāsi sadṛśī pituḥ
155.18
हिमाचलस्य शृङ्गैस्तैर् मेघजालाकुलैर्नभः तथा दुरवगाह्येभ्यो हृदयेभ्यस्तवाशयः
himācalasya śṛṅgaistair meghajālākulairnabhaḥ tathā duravagāhyebhyo hṛdayebhyastavāśayaḥ
155.19
काठिन्याङ्कस्त्वमस्मभ्यं वनेभ्यो बहुधा गता कुटिलत्वं च वर्त्मभ्यो दुःसेव्यत्वं हिमादपि संक्रान्तिं सर्वदैवेति तन्वङ्गि हिमशैलराट्
kāṭhinyāṅkastvamasmabhyaṃ vanebhyo bahudhā gatā kuṭilatvaṃ ca vartmabhyo duḥsevyatvaṃ himādapi saṃkrāntiṃ sarvadaiveti tanvaṅgi himaśailarāṭ
155.20
इत्युक्ता सा पुनः प्राह गिरिशं शैलजा तदा कोपकम्पितमूर्धा च प्रस्फुरद्दशनच्छदा
ityuktā sā punaḥ prāha giriśaṃ śailajā tadā kopakampitamūrdhā ca prasphuraddaśanacchadā
155.21
मा सर्वान्दोषदानेन निन्दान्यान्गुणिनो जनान् तवापि दुष्टसंपर्कात् संक्रान्तं सर्वमेव हि
mā sarvāndoṣadānena nindānyānguṇino janān tavāpi duṣṭasaṃparkāt saṃkrāntaṃ sarvameva hi
155.22
व्यालेभ्यो ऽनेकजिह्वत्वं भस्मना स्नेहबन्धनम् हृत्कालुष्यं शशाङ्कात्तु दुर्बोधित्वं वृषादपि
vyālebhyo 'nekajihvatvaṃ bhasmanā snehabandhanam hṛtkāluṣyaṃ śaśāṅkāttu durbodhitvaṃ vṛṣādapi
155.23
तथा बहु किमुक्तेन अलं वाचा श्रमेण ते श्मशानवासान् निर्भीस् त्वं नग्नत्वान्न तव त्रपा निर्घृणत्वं कपालित्वाद् दया ते विगता चिरम्
tathā bahu kimuktena alaṃ vācā śrameṇa te śmaśānavāsān nirbhīs tvaṃ nagnatvānna tava trapā nirghṛṇatvaṃ kapālitvād dayā te vigatā ciram
155.24
इत्युक्त्वा मन्दिरात्तस्मान् निर्जगाम हिमाद्रिजा
ityuktvā mandirāttasmān nirjagāma himādrijā
155.25
तस्यां व्रजन्त्यां देवेशगणैः किलकिलो ध्वनिः क्व मातर्गच्छसि त्यक्त्वा रुदन्तो धाविताः पुनः
tasyāṃ vrajantyāṃ deveśagaṇaiḥ kilakilo dhvaniḥ kva mātargacchasi tyaktvā rudanto dhāvitāḥ punaḥ
155.26
विष्टभ्य चरणौ देव्या वीरको बाष्पगद्गदम् प्रोवाच मातः किंत्वेतत् क्व यासि कुपितान्तरा
viṣṭabhya caraṇau devyā vīrako bāṣpagadgadam provāca mātaḥ kiṃtvetat kva yāsi kupitāntarā
155.27
अहं त्वामनुयास्यामि व्रजन्तीं स्नेहवर्जिताम् नो चेत्पतिष्ये शिखरात् तपोनिष्ठे त्वयोज्झितः
ahaṃ tvāmanuyāsyāmi vrajantīṃ snehavarjitām no cetpatiṣye śikharāt taponiṣṭhe tvayojjhitaḥ
155.28
उन्नाम्य वदनं देवी दक्षिणेन तु पाणिना उवाच वीरकं माता शोकं पुत्रक मा कृथाः
unnāmya vadanaṃ devī dakṣiṇena tu pāṇinā uvāca vīrakaṃ mātā śokaṃ putraka mā kṛthāḥ
155.29
शैलाग्रात्पतितुं नैव न चागन्तुं मया सह युक्तं ते पुत्र वक्ष्यामि येन कार्येण तच्छृणु
śailāgrātpatituṃ naiva na cāgantuṃ mayā saha yuktaṃ te putra vakṣyāmi yena kāryeṇa tacchṛṇu
155.30
कृष्णेत्युक्त्वा हरेणाहं निन्दिता चाप्यनिन्दिता सार्हं तपः करिष्यामि येन गौरीत्वमाप्नुयाम्
kṛṣṇetyuktvā hareṇāhaṃ ninditā cāpyaninditā sārhaṃ tapaḥ kariṣyāmi yena gaurītvamāpnuyām
155.31
एष स्त्रीलम्पटो देवो यातायां मय्यनन्तरम् द्वाररक्षा त्वया कार्या नित्यं रन्ध्रान्ववेक्षिणा
eṣa strīlampaṭo devo yātāyāṃ mayyanantaram dvārarakṣā tvayā kāryā nityaṃ randhrānvavekṣiṇā
155.32
यथा न काचित् प्रविशेद् योषिदत्र हरान्तिकम् दृष्ट्वा परांस्त्रियं चात्र वदेथा मम पुत्रक
yathā na kācit praviśed yoṣidatra harāntikam dṛṣṭvā parāṃstriyaṃ cātra vadethā mama putraka
155.33
शीघ्रम् एव करिष्यामि यथायुक्तम् अनन्तरम् एवमस्त्विति देवीं स वीरकः प्राह सांप्रतम्
śīghram eva kariṣyāmi yathāyuktam anantaram evamastviti devīṃ sa vīrakaḥ prāha sāṃpratam
155.34
मातुराज्ञामृताह्लादप्लाविताङ्गो गतज्वरः जगाम कक्षां संद्रष्टुं प्रणिपत्य च मातरम्
māturājñāmṛtāhlādaplāvitāṅgo gatajvaraḥ jagāma kakṣāṃ saṃdraṣṭuṃ praṇipatya ca mātaram
Chapter 156
156.1
मत्स्य-पुराण 156 देवीं सापश्यद् आयान्तीं सखीं मातुर्विभूषिताम् कुसुममोदिनीं नाम तस्य शैलस्य देवताम्
matsya-purāṇa 156 devīṃ sāpaśyad āyāntīṃ sakhīṃ māturvibhūṣitām kusumamodinīṃ nāma tasya śailasya devatām
156.2
सापि दृष्ट्वा गिरिसुतां स्नेहविक्लवमानसा क्व पुत्रि गच्छसीत्युच्चैर् आलिङ्ग्योवाच देवता
sāpi dṛṣṭvā girisutāṃ snehaviklavamānasā kva putri gacchasītyuccair āliṅgyovāca devatā
156.3
सा चास्यै सर्वमाचख्यौ शंकरात्कोपकारणम् पुनश्चोवाच गिरिजा देवतां मातृसंमताम्
sā cāsyai sarvamācakhyau śaṃkarātkopakāraṇam punaścovāca girijā devatāṃ mātṛsaṃmatām
156.4
नित्यं शैलाधिराजस्य देवता त्वमनिन्दिते सर्वतः संनिधानं ते मम चातीव वत्सला
nityaṃ śailādhirājasya devatā tvamanindite sarvataḥ saṃnidhānaṃ te mama cātīva vatsalā
156.5
अतस्तुते प्रवक्ष्यामि यद्विधेयं तदा धिया अन्यस्त्रीसंप्रवेशस्तु त्वया रक्ष्यः प्रयत्नतः
atastute pravakṣyāmi yadvidheyaṃ tadā dhiyā anyastrīsaṃpraveśastu tvayā rakṣyaḥ prayatnataḥ
156.6
रहस्यत्र प्रयत्नेन चेतसा सततं गिरौ पिनाकिनः प्रविष्टायां वक्तव्यं मे त्वयानघे
rahasyatra prayatnena cetasā satataṃ girau pinākinaḥ praviṣṭāyāṃ vaktavyaṃ me tvayānaghe
156.7
ततो ऽहं संविधास्यामि यत्कृत्यं तदनन्तरम् इत्युक्ता सा तथेत्युक्त्वा जगाम स्वगिरिं शुभम्
tato 'haṃ saṃvidhāsyāmi yatkṛtyaṃ tadanantaram ityuktā sā tathetyuktvā jagāma svagiriṃ śubham
156.8
उमापि पितुरुद्यानं जगामाद्रिसुता द्रुतम् अन्तरिक्षं समाविश्य मेघमालामिव प्रभा
umāpi piturudyānaṃ jagāmādrisutā drutam antarikṣaṃ samāviśya meghamālāmiva prabhā
156.9
ततो विभूषणान्यस्य वृक्षवल्कलधारिणी ग्रीष्मे पञ्चाग्निसंतप्ता वर्षासु च जलोषिता
tato vibhūṣaṇānyasya vṛkṣavalkaladhāriṇī grīṣme pañcāgnisaṃtaptā varṣāsu ca jaloṣitā
156.10
शैशिरासु च रात्रीषु शुष्कस्थण्डिलशायिनी एवं साधयती तत्र तपसा संव्यवस्थिता
śaiśirāsu ca rātrīṣu śuṣkasthaṇḍilaśāyinī evaṃ sādhayatī tatra tapasā saṃvyavasthitā
156.11
ज्ञात्वा तु तां गिरिसुतां दैत्यस्तत्रान्तरे वशी अन्धकस्य सुतो दृप्तः पितुर्वधमनुस्मरन्
jñātvā tu tāṃ girisutāṃ daityastatrāntare vaśī andhakasya suto dṛptaḥ piturvadhamanusmaran
156.12
देवान्सर्वान्विजित्याजौ बकभ्राता रणोत्कटः आडिर्नामान्तरप्रेक्षी सततं चन्द्रमौलिनः
devānsarvānvijityājau bakabhrātā raṇotkaṭaḥ āḍirnāmāntaraprekṣī satataṃ candramaulinaḥ
156.13
आजगामामररिपुः पुरं त्रिपुरघातिनः स तत्रागत्य ददृशे वीरकं द्वार्यवस्थितम्
ājagāmāmararipuḥ puraṃ tripuraghātinaḥ sa tatrāgatya dadṛśe vīrakaṃ dvāryavasthitam
156.14
विचिन्त्यासीद्वरं दत्तं स पुरा पद्मजन्मना हते तदान्धके दैत्ये गिरिशेनामरद्विषि
vicintyāsīdvaraṃ dattaṃ sa purā padmajanmanā hate tadāndhake daitye giriśenāmaradviṣi
156.15
आडिश्चकार विपुलं तपः परमदारुणम् तमागत्याब्रवीद्ब्रह्मा तपसा परितोषितः
āḍiścakāra vipulaṃ tapaḥ paramadāruṇam tamāgatyābravīdbrahmā tapasā paritoṣitaḥ
156.16
किमाडे दानवश्रेष्ठ तपसा प्राप्तुमिच्छसि ब्रह्माणमाह दैत्यस्तु निर्मृत्युत्वमहं वृणे
kimāḍe dānavaśreṣṭha tapasā prāptumicchasi brahmāṇamāha daityastu nirmṛtyutvamahaṃ vṛṇe
156.17
न कश्चिच् च विना मृत्युं नरो दानव विद्यते यतस्ततो ऽपि दैत्येन्द्र मृत्युः प्राप्यः शरीरिणा
na kaścic ca vinā mṛtyuṃ naro dānava vidyate yatastato 'pi daityendra mṛtyuḥ prāpyaḥ śarīriṇā
156.18
इत्युक्तो दैत्यसिंहस्तु प्रोवाचाम्बुजसंभवम् रूपस्य परिवर्तो मे यदा स्यात्पद्मसंभव
ityukto daityasiṃhastu provācāmbujasaṃbhavam rūpasya parivarto me yadā syātpadmasaṃbhava
156.19
तदा मृत्युर्मम भवेद् अन्यथा त्वमरो ह्यहम् इत्युक्तस्तु तदोवाच तुष्टः कमलसंभवः
tadā mṛtyurmama bhaved anyathā tvamaro hyaham ityuktastu tadovāca tuṣṭaḥ kamalasaṃbhavaḥ
156.20
यदा द्वितीयो रूपस्य विवर्तस्ते भविष्यति तदा ते भविता मृत्युर् अन्यथा न भविष्यति
yadā dvitīyo rūpasya vivartaste bhaviṣyati tadā te bhavitā mṛtyur anyathā na bhaviṣyati
156.21
इत्युक्तो ऽमरतां मेने दैत्यसूनुर् महाबलः तस्मिन्काले तु संस्मृत्य तद्वधोपायमात्मनः
ityukto 'maratāṃ mene daityasūnur mahābalaḥ tasminkāle tu saṃsmṛtya tadvadhopāyamātmanaḥ
156.22
परिहर्तुं दृष्टिपथं वीरकस्याभवत्तदा भुजंगरूपी रन्ध्रेण प्रविवेश दृशः पथम्
parihartuṃ dṛṣṭipathaṃ vīrakasyābhavattadā bhujaṃgarūpī randhreṇa praviveśa dṛśaḥ patham
156.23
परिहृत्य गणेशस्य दानवो ऽसौ सुदुर्जयः अलक्षितो गणेशेन प्रविष्टो ऽथ पुरान्तकम्
parihṛtya gaṇeśasya dānavo 'sau sudurjayaḥ alakṣito gaṇeśena praviṣṭo 'tha purāntakam
156.24
भुजगरूपं संत्यज्य बभूवाथ महासुरः उमारूपी छलयितुं गिरिशं मूढचेतनः
bhujagarūpaṃ saṃtyajya babhūvātha mahāsuraḥ umārūpī chalayituṃ giriśaṃ mūḍhacetanaḥ
156.25
कृत्वा मायां ततो रूपम् अप्रतर्क्यमनोहरम् सर्वावयवसम्पूर्णं सर्वाभिज्ञानसंवृतम्
kṛtvā māyāṃ tato rūpam apratarkyamanoharam sarvāvayavasampūrṇaṃ sarvābhijñānasaṃvṛtam
156.26
कृत्वा मुखान्तरे दन्तान् दैत्यो वज्रोपमान्दृढान् तीक्ष्णाग्रान् बुद्धिमोहेन गिरिशं हन्तुमुद्यतः
kṛtvā mukhāntare dantān daityo vajropamāndṛḍhān tīkṣṇāgrān buddhimohena giriśaṃ hantumudyataḥ
156.27
कृत्वोमारूपसंस्थानं गतो दैत्यो हरान्तिकम् पापो रम्याकृतिश्चित्रभूषणाम्बरभूषितः
kṛtvomārūpasaṃsthānaṃ gato daityo harāntikam pāpo ramyākṛtiścitrabhūṣaṇāmbarabhūṣitaḥ
156.28
तं दृष्ट्वा गिरिशस्तुष्टस् तदालिङ्ग्य महासुरम् मन्यमानो गिरिसुतां सर्वैरवयवान्तरैः
taṃ dṛṣṭvā giriśastuṣṭas tadāliṅgya mahāsuram manyamāno girisutāṃ sarvairavayavāntaraiḥ
156.29
अपृच्छत्साधु ते भावो गिरिपुत्रि न कृत्रिमः या त्वं मदाशयं ज्ञात्वा प्राप्तेह वरवर्णिनी
apṛcchatsādhu te bhāvo giriputri na kṛtrimaḥ yā tvaṃ madāśayaṃ jñātvā prāpteha varavarṇinī
156.30
त्वया विरहितं शून्यं मन्यमानो जगत्त्रयम् प्राप्ता प्रसन्नवदना युक्तमेवंविधं त्वयि
tvayā virahitaṃ śūnyaṃ manyamāno jagattrayam prāptā prasannavadanā yuktamevaṃvidhaṃ tvayi
156.31
इत्युक्तो दानवेन्द्रस्तु तदाभाषत्स्मयञ्छनैः न चाबुध्यदभिज्ञानं प्रायस्त्रिपुरघातिनः
ityukto dānavendrastu tadābhāṣatsmayañchanaiḥ na cābudhyadabhijñānaṃ prāyastripuraghātinaḥ
156.32
यातास्म्यहं तपश्चर्तुं वाल्लभ्याय तवातुलम् रतिश्च तत्र मे नाभूत् ततः प्राप्ता त्वदन्तिकम्
yātāsmyahaṃ tapaścartuṃ vāllabhyāya tavātulam ratiśca tatra me nābhūt tataḥ prāptā tvadantikam
156.33
इत्युक्तः शंकरः शङ्कां कांचित्प्राप्यावधारयत् हृदयेन समाधाय देवः प्रहसिताननः
ityuktaḥ śaṃkaraḥ śaṅkāṃ kāṃcitprāpyāvadhārayat hṛdayena samādhāya devaḥ prahasitānanaḥ
156.34
कुपिता मयि तन्वङ्गी प्रकृत्या च दृढव्रता अप्राप्तकामा सम्प्राप्ता किमेतत्संशयो मम
kupitā mayi tanvaṅgī prakṛtyā ca dṛḍhavratā aprāptakāmā samprāptā kimetatsaṃśayo mama
156.35
इति चिन्त्य हरस्तस्या अभिज्ञानं विधारयन् नापश्यद्वामपार्श्वे तु तदङ्गे पद्मलक्षणम्
iti cintya harastasyā abhijñānaṃ vidhārayan nāpaśyadvāmapārśve tu tadaṅge padmalakṣaṇam
156.36
लोमावर्तं तु रचितं ततो देवः पिनाकधृक् अबुध्यद्दानवीं मायाम् आकारं गूहयंस्ततः
lomāvartaṃ tu racitaṃ tato devaḥ pinākadhṛk abudhyaddānavīṃ māyām ākāraṃ gūhayaṃstataḥ
156.37
मेढ्रे वज्रास्त्रमादाय दानवं तमसूदयत् अबुध्यद्वीरको नैव दानवेन्द्रं निषूदितम्
meḍhre vajrāstramādāya dānavaṃ tamasūdayat abudhyadvīrako naiva dānavendraṃ niṣūditam
156.38
हरेण सूदितं दृष्ट्वा स्त्रीरूपं दानवेश्वरम् अपरिच्छिन्नतत्त्वार्था शैलपुत्र्यै न्यवेदयत्
hareṇa sūditaṃ dṛṣṭvā strīrūpaṃ dānaveśvaram aparicchinnatattvārthā śailaputryai nyavedayat
156.39
दूतेन मारुतेनाशुगामिना नगदेवता श्रुत्वा वायुमुखाद्देवी क्रोधरक्तविलोचना अशपद्वीरकं पुत्रं हृदयेन विदूयता
dūtena mārutenāśugāminā nagadevatā śrutvā vāyumukhāddevī krodharaktavilocanā aśapadvīrakaṃ putraṃ hṛdayena vidūyatā
Chapter 157
157.1
मत्स्य-पुराण 157 मातरं मा परित्यज्य यस्मात्त्वं स्नेहविक्लवाम् विहितावसरः स्त्रीणां शंकरस्य रहोविधौ
matsya-purāṇa 157 mātaraṃ mā parityajya yasmāttvaṃ snehaviklavām vihitāvasaraḥ strīṇāṃ śaṃkarasya rahovidhau
157.2
तस्मात्ते परुषा रूक्षा जडा हृदयवर्जिता गणेश क्षारसदृशी शिला माता भविष्यति
tasmātte paruṣā rūkṣā jaḍā hṛdayavarjitā gaṇeśa kṣārasadṛśī śilā mātā bhaviṣyati
157.3
निमित्तमेतद्विख्यातं वीरकस्य शिलोदये सो ऽभवत्प्रक्रमेणैव विचित्राख्यानसंश्रयः
nimittametadvikhyātaṃ vīrakasya śilodaye so 'bhavatprakrameṇaiva vicitrākhyānasaṃśrayaḥ
157.4
एवमुत्सृष्टशपाया गिरिपुत्र्यास्त्वनन्तरम् निर्जगाम मुखात्क्रोधः सिंहरूपी महाबलः
evamutsṛṣṭaśapāyā giriputryāstvanantaram nirjagāma mukhātkrodhaḥ siṃharūpī mahābalaḥ
157.5
स तु सिंहः करालास्यो जटाजटिलकंधरः प्रोद्धूतलम्बलाङ्गूलो दंष्ट्रोत्कटमुखातटः
sa tu siṃhaḥ karālāsyo jaṭājaṭilakaṃdharaḥ proddhūtalambalāṅgūlo daṃṣṭrotkaṭamukhātaṭaḥ
157.6
व्यादितास्यो ललज्जिह्वः क्षामकुक्षिश्चिखादिषुः तस्याशु वर्तितुं देवी व्यवस्यत सती तदा
vyāditāsyo lalajjihvaḥ kṣāmakukṣiścikhādiṣuḥ tasyāśu vartituṃ devī vyavasyata satī tadā
157.7
ज्ञात्वा मनोगतं तस्या भगवांश्चतुराननः आजगामाश्रमपदं संपदामाश्रयं तदा आगम्योवाच देवेशो गिरिजां स्पष्टया गिरा
jñātvā manogataṃ tasyā bhagavāṃścaturānanaḥ ājagāmāśramapadaṃ saṃpadāmāśrayaṃ tadā āgamyovāca deveśo girijāṃ spaṣṭayā girā
157.8
किं पुत्रि प्राप्तुकामासि किमलभ्यं ददामि ते विरम्यताम् अतिक्लेशात् तपसो ऽस्मान्मदाज्ञया
kiṃ putri prāptukāmāsi kimalabhyaṃ dadāmi te viramyatām atikleśāt tapaso 'smānmadājñayā
157.9
तच्छ्रुत्वोवाच गिरिजा गुरोर्गौरत्वगर्भितम् वाक्यं वाचा चिरोद्गीर्णवर्णनिर्णीतवाञ्छितम्
tacchrutvovāca girijā gurorgauratvagarbhitam vākyaṃ vācā cirodgīrṇavarṇanirṇītavāñchitam
157.10
तपसा दुष्करेणाप्तः पतित्वे शंकरो मया स मां श्यामलवर्णेति बहुशः प्रोक्तवान्भवः
tapasā duṣkareṇāptaḥ patitve śaṃkaro mayā sa māṃ śyāmalavarṇeti bahuśaḥ proktavānbhavaḥ
157.11
स्यामहं काञ्चनाकारा वाल्लभ्येन च संयुता भर्तुर्भूतपतेरङ्गम् एकतो निर्विशे ऽङ्गवत्
syāmahaṃ kāñcanākārā vāllabhyena ca saṃyutā bharturbhūtapateraṅgam ekato nirviśe 'ṅgavat
157.12
तस्यास्तद्भाषितं श्रुत्वा प्रोवाच कमलासनः एवं भव त्वं भूयश्च भर्तृदेहार्धधारिणी
tasyāstadbhāṣitaṃ śrutvā provāca kamalāsanaḥ evaṃ bhava tvaṃ bhūyaśca bhartṛdehārdhadhāriṇī
157.13
ततस्तत्याज भृङ्गाङ्गं फुल्लनीलोत्पलत्वचम्
tatastatyāja bhṛṅgāṅgaṃ phullanīlotpalatvacam
157.14
त्वचा सा चाभवद्दीप्ता घण्टाहस्ता त्रिलोचना नानाभरणपूर्णाङ्गी पीतकौशेयधारिणी
tvacā sā cābhavaddīptā ghaṇṭāhastā trilocanā nānābharaṇapūrṇāṅgī pītakauśeyadhāriṇī
157.15
तामब्रवीत्ततो ब्रह्मा देवीं नीलाम्बुजत्विषम् निशे भूधरजादेहसम्पर्कात् त्वं ममाज्ञया
tāmabravīttato brahmā devīṃ nīlāmbujatviṣam niśe bhūdharajādehasamparkāt tvaṃ mamājñayā
157.16
सम्प्राप्ता कृतकृत्यत्वम् एकानंशा पुरा ह्यसि य एष सिंहः प्रोद्भूतो देव्याः क्रोधाद्वरानने
samprāptā kṛtakṛtyatvam ekānaṃśā purā hyasi ya eṣa siṃhaḥ prodbhūto devyāḥ krodhādvarānane
157.17
स ते ऽस्तु वाहनं देवि केतौ चास्तु महाबलः गच्छ विन्ध्याचलं तत्र सुरकार्यं करिष्यसि
sa te 'stu vāhanaṃ devi ketau cāstu mahābalaḥ gaccha vindhyācalaṃ tatra surakāryaṃ kariṣyasi
157.18
पञ्चालो नाम यक्षो ऽयं यक्षलक्षपदानुगः दत्तस्ते किंकरो देवि मया मायाशतैर्युतः
pañcālo nāma yakṣo 'yaṃ yakṣalakṣapadānugaḥ dattaste kiṃkaro devi mayā māyāśatairyutaḥ
157.19
इत्युक्ता कौशिकी देवी विन्ध्यशैलं जगाम ह उमापि प्राप्तसंकल्पा जगाम गिरिशान्तिकम्
ityuktā kauśikī devī vindhyaśailaṃ jagāma ha umāpi prāptasaṃkalpā jagāma giriśāntikam
157.20
प्रविशन्तीं तु तां द्वाराद् अपकृष्य समाहितः रुरोध वीरको देवीं हेमवेत्रलताधरः
praviśantīṃ tu tāṃ dvārād apakṛṣya samāhitaḥ rurodha vīrako devīṃ hemavetralatādharaḥ
157.21
तामुवाच स कोपेन रूपात्तु व्यभिचारिणीम् प्रयोजनं न ते ऽस्तीह गच्छ यावन्न भेत्स्यसे
tāmuvāca sa kopena rūpāttu vyabhicāriṇīm prayojanaṃ na te 'stīha gaccha yāvanna bhetsyase
157.22
देव्या रूपधरो दैत्यो देवं वञ्चयितुं त्विह प्रविष्टो न च दृष्टो ऽसौ स वै देवेन घातितः
devyā rūpadharo daityo devaṃ vañcayituṃ tviha praviṣṭo na ca dṛṣṭo 'sau sa vai devena ghātitaḥ
157.23
घातिते चाहमाज्ञप्तो नीलकण्ठेन कोपिना द्वारेषु नावधानं ते यस्मात्पश्यामि वै ततः
ghātite cāhamājñapto nīlakaṇṭhena kopinā dvāreṣu nāvadhānaṃ te yasmātpaśyāmi vai tataḥ
157.24
भविष्यसि न मद्द्वाःस्थो वर्षपूगान्यनेकशः अतस्ते ऽत्र न दास्यामि प्रवेशं गम्यतां द्रुतम्
bhaviṣyasi na maddvāḥstho varṣapūgānyanekaśaḥ ataste 'tra na dāsyāmi praveśaṃ gamyatāṃ drutam
Chapter 158
158.1
मत्स्य-पुराण 158 एवमुक्त्वा गिरिसुता माता मे स्नेहवत्सला प्रवेशं लभते नान्या नारी कमललोचने
matsya-purāṇa 158 evamuktvā girisutā mātā me snehavatsalā praveśaṃ labhate nānyā nārī kamalalocane
158.2
इत्युक्ता तु तदा देवी चिन्तयामास चेतसा न सा नारीति दैत्यो ऽसौ वायुर्मे यामभाषत
ityuktā tu tadā devī cintayāmāsa cetasā na sā nārīti daityo 'sau vāyurme yāmabhāṣata
158.3
वृथैव वीरकः शप्तो मया क्रोधपरीतया अकार्यं क्रियते मूढैः प्रायः क्रोधसमीरितैः
vṛthaiva vīrakaḥ śapto mayā krodhaparītayā akāryaṃ kriyate mūḍhaiḥ prāyaḥ krodhasamīritaiḥ
158.4
क्रोधेन नश्यते कीर्तिः क्रोधो हन्ति स्थिरां श्रियम् अपरिच्छिन्नतत्त्वार्था पुत्रं शापितवत्यहम् विपरीतार्थबुद्धीनां सुलभो विपदोदयः
krodhena naśyate kīrtiḥ krodho hanti sthirāṃ śriyam aparicchinnatattvārthā putraṃ śāpitavatyaham viparītārthabuddhīnāṃ sulabho vipadodayaḥ
158.5
संचिन्त्यैवमुवाचेदं वीरकं प्रति शैलजा लज्जासज्जविकारेण वदनेनाम्बुजत्विषा
saṃcintyaivamuvācedaṃ vīrakaṃ prati śailajā lajjāsajjavikāreṇa vadanenāmbujatviṣā
158.6
अहं वीरक ते माता मा ते ऽस्तु मनसो भ्रमः शंकरस्यास्मि दयिता सुता तुहिनभूभृतः
ahaṃ vīraka te mātā mā te 'stu manaso bhramaḥ śaṃkarasyāsmi dayitā sutā tuhinabhūbhṛtaḥ
158.7
मम गात्रच्छविभ्रान्त्या मा शङ्कां पुत्र भावय तुष्टेन गौरता दत्ता ममेयं पद्मजन्मना
mama gātracchavibhrāntyā mā śaṅkāṃ putra bhāvaya tuṣṭena gauratā dattā mameyaṃ padmajanmanā
158.8
मया शप्तो ऽस्यविदिते वृत्तान्ते दैत्यनिर्मिते ज्ञात्वा नारीप्रवेशं तु शंकरे रहसि स्थिते
mayā śapto 'syavidite vṛttānte daityanirmite jñātvā nārīpraveśaṃ tu śaṃkare rahasi sthite
158.9
न निवर्तयितुं शक्यः शापः किं तु ब्रवीमि ते शीघ्रमेष्यसि मानुष्यात् स त्वं कामसमन्वितः
na nivartayituṃ śakyaḥ śāpaḥ kiṃ tu bravīmi te śīghrameṣyasi mānuṣyāt sa tvaṃ kāmasamanvitaḥ
158.10
शिरसा तु ततो वन्द्य मातरं पूर्णमानसः उवाचोदितपूर्णेन्दुद्युतिं च हिमशैलजाम्
śirasā tu tato vandya mātaraṃ pūrṇamānasaḥ uvācoditapūrṇendudyutiṃ ca himaśailajām
158.11
नतसुरासुरमौलिमिलन्मणिप्रचयकान्तिकरालनखाङ्किते नगसुते शरणागतवत्सले तव नतो ऽस्मि नतार्तिविनाशिनि
natasurāsuramaulimilanmaṇipracayakāntikarālanakhāṅkite nagasute śaraṇāgatavatsale tava nato 'smi natārtivināśini
158.12
तपनमण्डलमण्डितकंधरे पृथुसुवर्णसुवर्णनगद्युते विषभुजंगनिषङ्गविभूषिते गिरिसुते भवतीमहमाश्रये
tapanamaṇḍalamaṇḍitakaṃdhare pṛthusuvarṇasuvarṇanagadyute viṣabhujaṃganiṣaṅgavibhūṣite girisute bhavatīmahamāśraye
158.13
जगति कः प्रणताभिमतं ददौ झटिति सिद्धनुते भवती यथा जगति कां च न वाञ्छति शंकरो भुवनधृत्तनये भवतीं यथा
jagati kaḥ praṇatābhimataṃ dadau jhaṭiti siddhanute bhavatī yathā jagati kāṃ ca na vāñchati śaṃkaro bhuvanadhṛttanaye bhavatīṃ yathā
158.14
विमलयोगविनिर्मितदुर्जयस्वतनुतुल्यमहेश्वरमण्डले विदलितान्धकबान्धवसंहतिः सुरवरैः प्रथमं त्वमभिष्टुता
vimalayogavinirmitadurjayasvatanutulyamaheśvaramaṇḍale vidalitāndhakabāndhavasaṃhatiḥ suravaraiḥ prathamaṃ tvamabhiṣṭutā
158.15
सितसटापटलोद्धतकंधराभरमहामृगराजरथस्थिता विमलशक्तिमुखानलपिङ्गलायतभुजौघविपिष्टमहासुरा
sitasaṭāpaṭaloddhatakaṃdharābharamahāmṛgarājarathasthitā vimalaśaktimukhānalapiṅgalāyatabhujaughavipiṣṭamahāsurā
158.16
निगदिता भुवनैरिति चण्डिका जननि शुम्भनिशुम्भनिषूदनी प्रणतचिन्तितदानवदानवप्रमथनैकरतिस्तरसा भुवि
nigaditā bhuvanairiti caṇḍikā janani śumbhaniśumbhaniṣūdanī praṇatacintitadānavadānavapramathanaikaratistarasā bhuvi
158.17
वियति वायुपथे ज्वलनोज्ज्वले ऽवनितले तव देवि च यद्वपुः तदजिते ऽप्रतिमे प्रणमाम्यहं भुवनभाविनि ते भववल्लभे
viyati vāyupathe jvalanojjvale 'vanitale tava devi ca yadvapuḥ tadajite 'pratime praṇamāmyahaṃ bhuvanabhāvini te bhavavallabhe
158.18
जलधयो ललितोद्धतवीचयो हुतवहद्युतयश्च चराचरम् फणसहस्रभृतश्च भुजंगमास् त्वदभिधास्यति मय्यभयंकराः
jaladhayo lalitoddhatavīcayo hutavahadyutayaśca carācaram phaṇasahasrabhṛtaśca bhujaṃgamās tvadabhidhāsyati mayyabhayaṃkarāḥ
158.19
भगवति स्थिरभक्तजनाश्रये प्रतिगतो भवतीचरणाश्रयम् करणजातमिहास्तु ममाचलं नुतिलवाप्तिफलाशयहेतुतः
bhagavati sthirabhaktajanāśraye pratigato bhavatīcaraṇāśrayam karaṇajātamihāstu mamācalaṃ nutilavāptiphalāśayahetutaḥ
158.19
प्रशममेहि ममात्मजवत्सले तव नमो ऽस्तु जगत्त्रयसंश्रये त्वयि ममास्तु मतिः सततं शिवे शरणगो ऽस्मि नतो ऽस्मि नमो ऽस्तु ते
praśamamehi mamātmajavatsale tava namo 'stu jagattrayasaṃśraye tvayi mamāstu matiḥ satataṃ śive śaraṇago 'smi nato 'smi namo 'stu te
158.20
- प्रसन्ना तु ततो देवी वीरकस्येति संस्तुता प्रविवेश शुभं भर्तुर् भवनं भूधरात्मजा
** prasannā tu tato devī vīrakasyeti saṃstutā praviveśa śubhaṃ bhartur bhavanaṃ bhūdharātmajā*
158.21
अथ रुद्रो महागौरीं गौरीं दृष्ट्वा तु सुन्दरीम् चित्तव्यामोहनाकारां करीन्द्रोन्मत्तगामिनीम्
atha rudro mahāgaurīṃ gaurīṃ dṛṣṭvā tu sundarīm cittavyāmohanākārāṃ karīndronmattagāminīm
158.22
पूर्णचन्द्राननां तन्वीं नितम्बोरुघनस्तनीम् मध्ये क्षामां तथाक्षीणलावण्यामृतवर्षिणीम्
pūrṇacandrānanāṃ tanvīṃ nitamborughanastanīm madhye kṣāmāṃ tathākṣīṇalāvaṇyāmṛtavarṣiṇīm
158.23
सर्वाभरणपूर्वाङ्गीं मदो मन्देन कारिणीम् सकामः शङ्कितो दीनो रौद्रो वीरो भयानकः
sarvābharaṇapūrvāṅgīṃ mado mandena kāriṇīm sakāmaḥ śaṅkito dīno raudro vīro bhayānakaḥ
158.24
करुणाहास्यबीभत्सकिंचित्किंचिद्धरो ऽभवत् जिघांसुर्देववाक्येन भैरवं कृतवान्वपुः
karuṇāhāsyabībhatsakiṃcitkiṃciddharo 'bhavat jighāṃsurdevavākyena bhairavaṃ kṛtavānvapuḥ
158.25
सा चापि भैरवी जाता देवस्य प्रतिरूपिणी तस्या रूपसहस्राणि ददर्श गिरिगोचरः
sā cāpi bhairavī jātā devasya pratirūpiṇī tasyā rūpasahasrāṇi dadarśa girigocaraḥ
158.26
ग्रस्ते सहस्ररूपाणां तारारूपे प्रदर्शिते पार्वत्या चाथ निःशङ्कः शंकरो वाभवत्ततः
graste sahasrarūpāṇāṃ tārārūpe pradarśite pārvatyā cātha niḥśaṅkaḥ śaṃkaro vābhavattataḥ
158.27
दृष्ट्वा जगन्मयीं तां तु रराम सुरतप्रियः विरहोत्कण्ठितां भार्यां प्राप्य भूयो हिमात्मजाम्
dṛṣṭvā jaganmayīṃ tāṃ tu rarāma suratapriyaḥ virahotkaṇṭhitāṃ bhāryāṃ prāpya bhūyo himātmajām
158.28
यावद्वर्षसहस्रान्तम् उभयो रहसिस्थयोः नानाकरणबद्धोत्था क्रीडासीत् संतता तयोः
yāvadvarṣasahasrāntam ubhayo rahasisthayoḥ nānākaraṇabaddhotthā krīḍāsīt saṃtatā tayoḥ
158.29
द्वारस्थो वीरको देवान् हरदर्शनकाङ्क्षिणः व्यसर्जयत् स्वकान्येव गृहाण्यादरपूर्वकम्
dvārastho vīrako devān haradarśanakāṅkṣiṇaḥ vyasarjayat svakānyeva gṛhāṇyādarapūrvakam
158.30
नास्त्यत्रावसरो देवा देव्या सह वृषाकपिः निभृतः क्रीडतीत्युक्ता ययुस्ते च यथागतम्
nāstyatrāvasaro devā devyā saha vṛṣākapiḥ nibhṛtaḥ krīḍatītyuktā yayuste ca yathāgatam
158.31
गते वर्षसहस्रे तु देवास्त्वरितमानसाः ज्वलनं चोदयामासुर् ज्ञातुं शंकरचेष्टितम्
gate varṣasahasre tu devāstvaritamānasāḥ jvalanaṃ codayāmāsur jñātuṃ śaṃkaraceṣṭitam
158.32
प्रविश्य जालरन्ध्रेण शुकरूपी हुताशनः ददृशे शयने शर्वं रतं गिरिजया सह
praviśya jālarandhreṇa śukarūpī hutāśanaḥ dadṛśe śayane śarvaṃ rataṃ girijayā saha
158.33
ददृशे तं च देवेशो हुताशं शुकरूपिणम् तमुवाच महादेवः किंचित्कोपसमन्वितः
dadṛśe taṃ ca deveśo hutāśaṃ śukarūpiṇam tamuvāca mahādevaḥ kiṃcitkopasamanvitaḥ
158.34
निषिक्तमर्धं देव्यां मे शुक्रस्य शुकविग्रह लज्जया विरतिस्थायां त्वमर्धं पिब पावक
niṣiktamardhaṃ devyāṃ me śukrasya śukavigraha lajjayā viratisthāyāṃ tvamardhaṃ piba pāvaka
158.35
यस्मात्तु त्वत्कृतो विघ्नस् तस्मात्त्वय्युपपद्यते इत्युक्तः प्राञ्जलिर्वह्निर् अपिबद्वीर्यमाहितम्
yasmāttu tvatkṛto vighnas tasmāttvayyupapadyate ityuktaḥ prāñjalirvahnir apibadvīryamāhitam
158.36
तेनापूर्यत तान्देवांस् तत्तत्कायविभेदतः विपाट्य जठरं तेषां वीर्यं माहेश्वरं ततः
tenāpūryata tāndevāṃs tattatkāyavibhedataḥ vipāṭya jaṭharaṃ teṣāṃ vīryaṃ māheśvaraṃ tataḥ
158.37
निष्क्रान्ते तप्तहेमाभं विततं शंकराश्रमे तस्मिन्सरो महज्जातं विमलं बहुयोजनम्
niṣkrānte taptahemābhaṃ vitataṃ śaṃkarāśrame tasminsaro mahajjātaṃ vimalaṃ bahuyojanam
158.38
प्रोत्फुल्लहेमकमलं नानाविहगनादितम् तच्छ्रुत्वा तु ततो देवी हेमद्रुममहाजलम्
protphullahemakamalaṃ nānāvihaganāditam tacchrutvā tu tato devī hemadrumamahājalam
158.39
जगाम कौतुकाविष्टा तत्सरः कनकाम्बुजम् तत्र कृत्वा जलक्रीडां तदब्जकृतशेखरा
jagāma kautukāviṣṭā tatsaraḥ kanakāmbujam tatra kṛtvā jalakrīḍāṃ tadabjakṛtaśekharā
158.40
उपविष्टा ततस्तस्य तीरे देवी सखीयुता पातुकामा च तत्तोयं स्वादु निर्मलपङ्कजम्
upaviṣṭā tatastasya tīre devī sakhīyutā pātukāmā ca tattoyaṃ svādu nirmalapaṅkajam
158.41
अपश्यत्कृत्तिकाः स्नाताः षडर्कद्युतिसंनिभाः पद्मपत्रे तु तद्वारि गृहीत्वोपस्थिता गृहम्
apaśyatkṛttikāḥ snātāḥ ṣaḍarkadyutisaṃnibhāḥ padmapatre tu tadvāri gṛhītvopasthitā gṛham
158.42
हर्षादुवाच पश्यामि पद्मपत्रे स्थितं पयः ततस्ता ऊचुरखिलं कृत्तिका हिमशैलजाम्
harṣāduvāca paśyāmi padmapatre sthitaṃ payaḥ tatastā ūcurakhilaṃ kṛttikā himaśailajām
158.43
दास्यामो यदि ते गर्भः सम्भूतो यो भविष्यति सो ऽस्माकमपि पुत्रः स्याद् अस्मन्नाम्ना च वर्तताम् भवेल्लोकेषु विख्यातः सर्वेष्वपि शुभानने
dāsyāmo yadi te garbhaḥ sambhūto yo bhaviṣyati so 'smākamapi putraḥ syād asmannāmnā ca vartatām bhavellokeṣu vikhyātaḥ sarveṣvapi śubhānane
158.44
इत्युक्तोवाच गिरिजा कथं मद्गात्रसंभवः सर्वैरवयवैर्युक्तो भवतीभ्यः सुतो भवेत्
ityuktovāca girijā kathaṃ madgātrasaṃbhavaḥ sarvairavayavairyukto bhavatībhyaḥ suto bhavet
158.45
ततस्तां कृत्तिका ऊचुर् विधास्यामो ऽस्य वै वयम् उत्तमान्युत्तमाङ्गानि यद्येवं तु भविष्यति
tatastāṃ kṛttikā ūcur vidhāsyāmo 'sya vai vayam uttamānyuttamāṅgāni yadyevaṃ tu bhaviṣyati
158.46
उक्ता वै शैलजा प्राह भवत्वेवमनिन्दिताः ततस्ता हर्षसम्पूर्णाः पद्मपत्रस्थितं पयः
uktā vai śailajā prāha bhavatvevamaninditāḥ tatastā harṣasampūrṇāḥ padmapatrasthitaṃ payaḥ
158.47
तस्यै ददुस्तया चापि तत्पीतं क्रमशो जलम् पीते तु सलिले तस्मिंस् ततस्तस्मिन्सरोवरे
tasyai dadustayā cāpi tatpītaṃ kramaśo jalam pīte tu salile tasmiṃs tatastasminsarovare
158.48
विपाट्य देव्याश्च ततो दक्षिणां कुक्षिमुद्गतः निश्चक्रामाद्भुतो बालः सर्वलोकविभासकः
vipāṭya devyāśca tato dakṣiṇāṃ kukṣimudgataḥ niścakrāmādbhuto bālaḥ sarvalokavibhāsakaḥ
158.49
प्रभाकरप्रभाकारः प्रकाशकनकप्रभः गृहीतनिर्मलोदग्रशक्तिशूलः षडाननः
prabhākaraprabhākāraḥ prakāśakanakaprabhaḥ gṛhītanirmalodagraśaktiśūlaḥ ṣaḍānanaḥ
158.50
दीप्तो मारयितुं दैत्यान् कुत्सितान्कनकच्छविः एतस्मात्कारणाद्दैवः कुमारश्चापि सो ऽभवत्
dīpto mārayituṃ daityān kutsitānkanakacchaviḥ etasmātkāraṇāddaivaḥ kumāraścāpi so 'bhavat
Chapter 159
159.1
मत्स्य-पुराण 159 वामं विदार्य निष्क्रान्तः सुतो देव्याः पुनः शिशुः स्कन्दाच्च वदने वह्नेः शुक्रात्सुवदनो ऽरिहा
matsya-purāṇa 159 vāmaṃ vidārya niṣkrāntaḥ suto devyāḥ punaḥ śiśuḥ skandācca vadane vahneḥ śukrātsuvadano 'rihā
159.2
कृत्तिकामेलनादेव शाखाभिः सविशेषतः शाखाभिधाः समाख्याताः षट्सु वक्त्रेषु विस्तृताः
kṛttikāmelanādeva śākhābhiḥ saviśeṣataḥ śākhābhidhāḥ samākhyātāḥ ṣaṭsu vaktreṣu vistṛtāḥ
159.3
यतस्ततो विशाखो ऽसौ ख्यातो लोकेषु षण्मुखः स्कन्दो विशाखः षड्वक्त्रः कार्तिकेयश्च विश्रुतः
yatastato viśākho 'sau khyāto lokeṣu ṣaṇmukhaḥ skando viśākhaḥ ṣaḍvaktraḥ kārtikeyaśca viśrutaḥ
159.4
चैत्रस्य बहुले पक्षे पञ्चदश्यां महाबलौ सम्भूतावर्कसदृशौ विशाले शरकानने
caitrasya bahule pakṣe pañcadaśyāṃ mahābalau sambhūtāvarkasadṛśau viśāle śarakānane
159.5
चैत्रस्यैव सिते पक्षे पञ्चम्यां पाकशासनः बालकाभ्यां चकारैकं मत्वा चामरभूतये
caitrasyaiva site pakṣe pañcamyāṃ pākaśāsanaḥ bālakābhyāṃ cakāraikaṃ matvā cāmarabhūtaye
159.6
तस्यामेव ततः षष्ठ्याम् अभिषिक्तो गुहः प्रभुः सर्वैरमरसंघातैर् ब्रह्मेन्द्रोपेन्द्रभास्करैः
tasyāmeva tataḥ ṣaṣṭhyām abhiṣikto guhaḥ prabhuḥ sarvairamarasaṃghātair brahmendropendrabhāskaraiḥ
159.7
गन्धमाल्यैः शुभैर्धूपैस् तथा क्रीडनकैरपि छत्रैश्चामरजालैश्च भूषणैश्च विलेपनैः
gandhamālyaiḥ śubhairdhūpais tathā krīḍanakairapi chatraiścāmarajālaiśca bhūṣaṇaiśca vilepanaiḥ
159.8
अभिषिक्तो विधानेन यथावत्षण्मुखः प्रभुः सुतामस्मै ददौ शक्रो देवसेनेति विश्रुताम्
abhiṣikto vidhānena yathāvatṣaṇmukhaḥ prabhuḥ sutāmasmai dadau śakro devaseneti viśrutām
159.9
पत्न्यर्थं देवदेवस्य ददौ विष्णुस्तदायुधम् यक्षाणां दशलक्षाणि ददावस्मै धनाधिपः
patnyarthaṃ devadevasya dadau viṣṇustadāyudham yakṣāṇāṃ daśalakṣāṇi dadāvasmai dhanādhipaḥ
159.10
ददौ हुताशनस्तेजो ददौ वायुश्च वाहनम् ददौ क्रीडनकं त्वष्टा कुक्कुटं कामरूपिणम् एवं सुरास्तु ते सर्वे परिवारमनुत्तमम्
dadau hutāśanastejo dadau vāyuśca vāhanam dadau krīḍanakaṃ tvaṣṭā kukkuṭaṃ kāmarūpiṇam evaṃ surāstu te sarve parivāramanuttamam
159.11
ददुर्मुदितचेतस्काः स्कन्दायादित्यवर्चसे
dadurmuditacetaskāḥ skandāyādityavarcase
159.12
जानुभ्यामवनौ स्थित्वा सुरसंघास्तमस्तुवन् स्तोत्रेणानेन वरदं षण्मुखं मुख्यशः सुराः
jānubhyāmavanau sthitvā surasaṃghāstamastuvan stotreṇānena varadaṃ ṣaṇmukhaṃ mukhyaśaḥ surāḥ
159.13
नमः कुमाराय महाप्रभाय स्कन्दाय च स्कन्दितदानवाय नवार्कविद्युद्द्युतये नमो ऽस्तुते नमो ऽस्तु ते षण्मुख कामरूप
namaḥ kumārāya mahāprabhāya skandāya ca skanditadānavāya navārkavidyuddyutaye namo 'stute namo 'stu te ṣaṇmukha kāmarūpa
159.14
पिनद्धनानाभरणाय भर्त्रे नमो रणे दानवदारणाय नमो ऽस्तु ते ऽर्कप्रतिमप्रभाय नमो ऽस्तु गुह्याय गुहाय तुभ्यम्
pinaddhanānābharaṇāya bhartre namo raṇe dānavadāraṇāya namo 'stu te 'rkapratimaprabhāya namo 'stu guhyāya guhāya tubhyam
159.15
नमो ऽस्तु त्रैलोक्यभयापहाय नमो ऽस्तु ते बाल कृपापराय नमो विशालामललोचनाय नमो विशाखाय महाव्रताय
namo 'stu trailokyabhayāpahāya namo 'stu te bāla kṛpāparāya namo viśālāmalalocanāya namo viśākhāya mahāvratāya
159.16
नमो नमस्ते ऽस्तु मनोहराय नमो नमस्ते ऽस्तु रणोत्कटाय नमो मयूरोज्ज्वलवाहनाय नमो ऽस्तु केयूरधराय तुभ्यम्
namo namaste 'stu manoharāya namo namaste 'stu raṇotkaṭāya namo mayūrojjvalavāhanāya namo 'stu keyūradharāya tubhyam
159.17
नमो धृतोदग्रपताकिने नमस्ते नमः प्रभावप्रणताय ते ऽस्तु नमस्ते नमस्ते वरवीर्यशालिने कृपापरो नो भव भव्यमूर्ते
namo dhṛtodagrapatākine namaste namaḥ prabhāvapraṇatāya te 'stu namaste namaste varavīryaśāline kṛpāparo no bhava bhavyamūrte
159.18
क्रियापरा यज्ञपतिं च स्तुत्वा विनेमुरेवं त्वमराधिपाद्याः एवं तदा षड्वदनस्तु सेन्द्रान् उवाच तुष्टश्च गुहस्ततस्तान् निरीक्ष्य नेत्रैरमलैः सुरेशाञ् शत्रून्हनिष्यामि गतज्वराः स्थ
kriyāparā yajñapatiṃ ca stutvā vinemurevaṃ tvamarādhipādyāḥ evaṃ tadā ṣaḍvadanastu sendrān uvāca tuṣṭaśca guhastatastān nirīkṣya netrairamalaiḥ sureśāñ śatrūnhaniṣyāmi gatajvarāḥ stha
159.19
कं वः कामं प्रयच्छामि देवता ब्रूत निर्वृताः यद्यप्यसाध्यं हृद्यं वो हृदये चिन्तितं परम्
kaṃ vaḥ kāmaṃ prayacchāmi devatā brūta nirvṛtāḥ yadyapyasādhyaṃ hṛdyaṃ vo hṛdaye cintitaṃ param
159.20
इत्युक्तास्तु सुरास्तेन प्रोचुः प्रणतमौलयः सर्व एव महात्मानं गुहं तद्गतमानसाः
ityuktāstu surāstena procuḥ praṇatamaulayaḥ sarva eva mahātmānaṃ guhaṃ tadgatamānasāḥ
159.21
दैत्येन्द्रस्तारको नाम सर्वामरकुलान्तकृत् बलवान्दुर्जयो दुष्टो दुराचारो ऽतिकोपनः तमेव जहि हृद्यो ऽर्थ एषो ऽस्माकं भयापह
daityendrastārako nāma sarvāmarakulāntakṛt balavāndurjayo duṣṭo durācāro 'tikopanaḥ tameva jahi hṛdyo 'rtha eṣo 'smākaṃ bhayāpaha
159.22
एवमुक्तस्तथेत्युक्त्वा सर्वामरपदानुगः जगाम जगतां नाथः स्तूयमानो ऽमरेश्वरैः
evamuktastathetyuktvā sarvāmarapadānugaḥ jagāma jagatāṃ nāthaḥ stūyamāno 'mareśvaraiḥ
159.23
तारकस्य वधार्थाय जगतः कण्टकस्य वै ततश्च प्रेषयामास शक्रो लब्धसमाश्रयः
tārakasya vadhārthāya jagataḥ kaṇṭakasya vai tataśca preṣayāmāsa śakro labdhasamāśrayaḥ
159.24
दूतं दानवसिंहस्य परुषाक्षरवादिनम् स तु गत्वाब्रवीद्दैत्यं निर्भयो भीमदर्शनः
dūtaṃ dānavasiṃhasya paruṣākṣaravādinam sa tu gatvābravīddaityaṃ nirbhayo bhīmadarśanaḥ
159.25
शक्रस्त्वामाह देवेशो दैत्यकेतो दिवस्पतिः तारकासुर तच्छ्रुत्वा घटशक्त्या यथेच्छया
śakrastvāmāha deveśo daityaketo divaspatiḥ tārakāsura tacchrutvā ghaṭaśaktyā yathecchayā
159.26
यज्जगद्दलनादाप्तं किल्बिषं दानव त्वया तस्याहं शासकस्ते ऽद्य राजास्मि भुवनत्रये
yajjagaddalanādāptaṃ kilbiṣaṃ dānava tvayā tasyāhaṃ śāsakaste 'dya rājāsmi bhuvanatraye
159.27
श्रुत्वैतद्दूतवचनं कोपसंरक्तलोचनः उवाच दूतं दुष्टात्मा नष्टप्रायविभूतिकः
śrutvaitaddūtavacanaṃ kopasaṃraktalocanaḥ uvāca dūtaṃ duṣṭātmā naṣṭaprāyavibhūtikaḥ
159.28
दृष्टं ते पौरुषं शक्र रणेषु शतशो मया निस्त्रपत्वान्न ते लज्जा विद्यते शक्र दुर्मते
dṛṣṭaṃ te pauruṣaṃ śakra raṇeṣu śataśo mayā nistrapatvānna te lajjā vidyate śakra durmate
159.29
एवमुक्ते गते दूते चिन्तयामास दानवः नालब्धसंश्रयः शक्रो वक्तुमेवं हि चार्हति
evamukte gate dūte cintayāmāsa dānavaḥ nālabdhasaṃśrayaḥ śakro vaktumevaṃ hi cārhati
159.30
जितः स शक्रो नाकस्माज् जायते संश्रयाश्रयः निमित्तानि च दुष्टानि सो ऽपश्यद्दुष्टचेष्टितः
jitaḥ sa śakro nākasmāj jāyate saṃśrayāśrayaḥ nimittāni ca duṣṭāni so 'paśyadduṣṭaceṣṭitaḥ
159.31
पांशुवर्षमसृक्पातं गगनादवनीतले भुजनेत्रप्रकम्पं च वक्त्रशोषमनोभ्रमम्
pāṃśuvarṣamasṛkpātaṃ gaganādavanītale bhujanetraprakampaṃ ca vaktraśoṣamanobhramam
159.32
स्वकान्तावक्त्रपद्मानां म्लानतां च व्यलोकयत् दुष्टांश्च प्राणिनो रौद्रान् सो ऽपश्यद्दुष्टवेदिनः
svakāntāvaktrapadmānāṃ mlānatāṃ ca vyalokayat duṣṭāṃśca prāṇino raudrān so 'paśyadduṣṭavedinaḥ
159.33
तदचिन्त्वैव दितिजो न्यस्तचिन्तो ऽभवत्क्षणात् यावद्गजघटाघण्टारणत्काररवोत्कटाम्
tadacintvaiva ditijo nyastacinto 'bhavatkṣaṇāt yāvadgajaghaṭāghaṇṭāraṇatkāraravotkaṭām
159.34
तद्वत्तुरगसंघातक्षुण्णभूरेणुपिञ्जराम् चञ्चलस्यन्दनोदग्रध्वजराजिविराजिताम्
tadvatturagasaṃghātakṣuṇṇabhūreṇupiñjarām cañcalasyandanodagradhvajarājivirājitām
159.35
विमानैश्चाद्भुताकारैश् चलितामरचामरैः तां भूषणनिबद्धां च किंनरोद्गतिनादिताम्
vimānaiścādbhutākāraiś calitāmaracāmaraiḥ tāṃ bhūṣaṇanibaddhāṃ ca kiṃnarodgatināditām
159.36
नानानाकतरूत्फुल्लकुसुमापीडधारिणीम् विकोशास्त्रपरिष्कारां वर्मनिर्मलदर्शनाम्
nānānākatarūtphullakusumāpīḍadhāriṇīm vikośāstrapariṣkārāṃ varmanirmaladarśanām
159.37
बन्द्युद्घुष्टस्तुतिरवां नानावाद्यनिनादिताम् सेनां नाकसदां दैत्यः प्रासादस्थो व्यलोकयत्
bandyudghuṣṭastutiravāṃ nānāvādyanināditām senāṃ nākasadāṃ daityaḥ prāsādastho vyalokayat
159.38
चिन्तयामास स तदा किंचिदुद्भ्रान्तमानसः अपूर्वः को भवेद्योद्धा यो मया न विनिर्जितः
cintayāmāsa sa tadā kiṃcidudbhrāntamānasaḥ apūrvaḥ ko bhavedyoddhā yo mayā na vinirjitaḥ
159.39
ततश्चिन्ताकुलो दैत्यः शुश्राव कटुकाक्षरम् सिद्धबन्दिभिरुद्घुष्टम् इदं हृदयदारणम्
tataścintākulo daityaḥ śuśrāva kaṭukākṣaram siddhabandibhirudghuṣṭam idaṃ hṛdayadāraṇam
159.40
अथ गाथा जयातुलशक्तिदीधितिपिञ्जर भुजदण्डचण्डरणरभस । सुरवदन कुमुदकानन-विकासनेन्दो कुमार जय दितिजकुलमहोदधिवडवानल
atha gāthā jayātulaśaktidīdhitipiñjara bhujadaṇḍacaṇḍaraṇarabhasa | suravadana kumudakānana-vikāsanendo kumāra jaya ditijakulamahodadhivaḍavānala
159.41
षण्मुख मधुररवमयूररथ सुरमुकुटकोटिघट्टितचरणनखाङ्कुरमहासन । जय ललितचूडाकलापनवविमलदलकमलकान्त दैत्यवंशदुःसहदावानल
ṣaṇmukha madhuraravamayūraratha suramukuṭakoṭighaṭṭitacaraṇanakhāṅkuramahāsana | jaya lalitacūḍākalāpanavavimaladalakamalakānta daityavaṃśaduḥsahadāvānala
159.42
जय विशाख विभो जय सकललोकतारक जय देवसेनानायक । स्कन्द जय गौरीनन्दन घण्टाप्रिय प्रिय विशाख विभो धृतपताकप्रकीर्णपटल । कनकभूषण भासुरदिनकरच्छाय
jaya viśākha vibho jaya sakalalokatāraka jaya devasenānāyaka | skanda jaya gaurīnandana ghaṇṭāpriya priya viśākha vibho dhṛtapatākaprakīrṇapaṭala | kanakabhūṣaṇa bhāsuradinakaracchāya
159.43
जय जनितसंभ्रम लीलालूनाखिलाराते जय सकललोकतारक दितिजासुरवरतारकान्तक । स्कन्द जय बाल सप्तवासर जय भुवनावलिशोकविनाशन
jaya janitasaṃbhrama līlālūnākhilārāte jaya sakalalokatāraka ditijāsuravaratārakāntaka | skanda jaya bāla saptavāsara jaya bhuvanāvaliśokavināśana
Chapter 160
160.1
मत्स्य-पुराण 160 श्रुत्वैतत्तारकः सर्वम् उद्घुष्टं देवबन्दिभिः सस्मार ब्रह्मणो वाक्यं वधं बालादुपस्थितम्
matsya-purāṇa 160 śrutvaitattārakaḥ sarvam udghuṣṭaṃ devabandibhiḥ sasmāra brahmaṇo vākyaṃ vadhaṃ bālādupasthitam
160.2
स्मृत्वा घर्मार्द्रसर्वाङ्गः पदातिरपदानुगः मन्दिरान्निर्जगामाशु शोकग्रस्तेन चेतसा
smṛtvā gharmārdrasarvāṅgaḥ padātirapadānugaḥ mandirānnirjagāmāśu śokagrastena cetasā
160.3
कालनेमिमुखा दैत्याः संरम्भाद्भ्रान्तचेतसः स्वे स्वे स्वनीकेषु तदा त्वराविस्मितचेतसः योधा धावत गृहीत योजयध्वं वरूथिनीम्
kālanemimukhā daityāḥ saṃrambhādbhrāntacetasaḥ sve sve svanīkeṣu tadā tvarāvismitacetasaḥ yodhā dhāvata gṛhīta yojayadhvaṃ varūthinīm
160.4
कुमारं तारको दृष्ट्वा बभाषे भीषणाकृतिः किं बाल योद्धुकामो ऽसि क्रीड कन्दुकलीलया
kumāraṃ tārako dṛṣṭvā babhāṣe bhīṣaṇākṛtiḥ kiṃ bāla yoddhukāmo 'si krīḍa kandukalīlayā
160.5
त्वया न दानवा दृष्टा यत्सङ्गरविभीषकाः बालत्वादथ ते बुद्धिर् एवं स्वल्पार्थदर्शिनी
tvayā na dānavā dṛṣṭā yatsaṅgaravibhīṣakāḥ bālatvādatha te buddhir evaṃ svalpārthadarśinī
160.6
कुमारो ऽपि तमग्रस्थं बभाषे हर्षयन्सुरान् शृणु तारक शास्त्रार्थस् तव चैव निरूप्यते
kumāro 'pi tamagrasthaṃ babhāṣe harṣayansurān śṛṇu tāraka śāstrārthas tava caiva nirūpyate
160.7
शास्त्रैरर्था न दृश्यन्ते समरे निर्भयैर्भटैः शिशुत्वं मावमंस्था मे शिशुः कालभुजंगमः
śāstrairarthā na dṛśyante samare nirbhayairbhaṭaiḥ śiśutvaṃ māvamaṃsthā me śiśuḥ kālabhujaṃgamaḥ
160.8
दुष्प्रेक्ष्यो भास्करो बालस् तथाहं दुर्जयः शिशुः अल्पाक्षरो न मन्त्रः किं सुस्फुरो दैत्य दृश्यते
duṣprekṣyo bhāskaro bālas tathāhaṃ durjayaḥ śiśuḥ alpākṣaro na mantraḥ kiṃ susphuro daitya dṛśyate
160.9
कुमारे प्रोक्तवत्येवं दैत्यश्चिक्षेप मुद्गरम् कुमारस्तं निरस्याथ वज्रेणामोघवर्चसा
kumāre proktavatyevaṃ daityaścikṣepa mudgaram kumārastaṃ nirasyātha vajreṇāmoghavarcasā
160.10
ततश्चिक्षेप दैत्येन्द्रो भिन्दिपालमयोमयम् करेण तच्च जग्राह कार्तिकेयो ऽमरारिहा
tataścikṣepa daityendro bhindipālamayomayam kareṇa tacca jagrāha kārtikeyo 'marārihā
160.11
गदां मुमोच दैत्याय षण्मुखः परमस्वनाम् तया हतस्ततो दैत्यश् चकम्पे ऽचलराडिव
gadāṃ mumoca daityāya ṣaṇmukhaḥ paramasvanām tayā hatastato daityaś cakampe 'calarāḍiva
160.12
मेने च दुर्जयं दैत्यस् तदा षड्वदनं रणे चिन्तयामास बुद्ध्या वै प्राप्तः कालो न संशयः
mene ca durjayaṃ daityas tadā ṣaḍvadanaṃ raṇe cintayāmāsa buddhyā vai prāptaḥ kālo na saṃśayaḥ
160.13
कुपितं तु तमालोक्य कालनेमिपुरोगमाः सर्वे दैत्येश्वरा जघ्नुः कुमारं रणदारुणम्
kupitaṃ tu tamālokya kālanemipurogamāḥ sarve daityeśvarā jaghnuḥ kumāraṃ raṇadāruṇam
160.14
स तैः प्रहारैरस्पृष्टो वृथाक्लेशैर्महाद्युतिः रणशौण्डास्तु दैत्येन्द्राः पुनः प्रासैः शिलीमुखैः
sa taiḥ prahārairaspṛṣṭo vṛthākleśairmahādyutiḥ raṇaśauṇḍāstu daityendrāḥ punaḥ prāsaiḥ śilīmukhaiḥ
160.15
कुमारं सामरं जघ्नुर् बलिनो देवकण्टकाः कुमारस्य व्यथा नाभूद् दैत्यास्त्रनिहतस्य तु
kumāraṃ sāmaraṃ jaghnur balino devakaṇṭakāḥ kumārasya vyathā nābhūd daityāstranihatasya tu
160.16
प्राणान्तकरणो जातो देवानां दानवाहवः देवान्निपीडितान्दृष्ट्वा कुमारः कोपमाविशत्
prāṇāntakaraṇo jāto devānāṃ dānavāhavaḥ devānnipīḍitāndṛṣṭvā kumāraḥ kopamāviśat
160.17
ततो ऽस्त्रैर्वारयामास दानवानामनीकिनीम् ततस्तैर् निष्प्रतीकरैस् ताडिताः सुरकण्टकाः
tato 'strairvārayāmāsa dānavānāmanīkinīm tatastair niṣpratīkarais tāḍitāḥ surakaṇṭakāḥ
160.18
कालनेमिमुखाः सर्वे रणादासन्पराङ्मुखाः विद्रुतेष्वथ दैत्येषु हतेषु च समन्ततः
kālanemimukhāḥ sarve raṇādāsanparāṅmukhāḥ vidruteṣvatha daityeṣu hateṣu ca samantataḥ
160.19
ततः क्रुद्धो महादैत्यस् तारको ऽसुरनायकः जग्राह च गदां दिव्यां हेमजालपरिष्कृताम्
tataḥ kruddho mahādaityas tārako 'suranāyakaḥ jagrāha ca gadāṃ divyāṃ hemajālapariṣkṛtām
160.20
जघ्ने कुमारं गदया निष्टप्तकनकाङ्गदः शरैर्मयूरपत्रैश्च चकार विमुखान्सुरान्
jaghne kumāraṃ gadayā niṣṭaptakanakāṅgadaḥ śarairmayūrapatraiśca cakāra vimukhānsurān
160.21
तथा परैर्महाभल्लैर् मयूरं गुहवाहनम् बिभेद तारकः क्रुद्धः स सैन्ये ऽसुरनायकः
tathā parairmahābhallair mayūraṃ guhavāhanam bibheda tārakaḥ kruddhaḥ sa sainye 'suranāyakaḥ
160.22
दृष्ट्वा पराङ्मुखान्देवान् मुक्तरक्तं स्ववाहनम् जग्राह शक्तिं विमलां रणे कनकभूषणाम्
dṛṣṭvā parāṅmukhāndevān muktaraktaṃ svavāhanam jagrāha śaktiṃ vimalāṃ raṇe kanakabhūṣaṇām
160.23
बाहुना हेमकेयूररुचिरेण षडाननः ततो जवान्महासेनस् तारकं दानवाधिपम्
bāhunā hemakeyūrarucireṇa ṣaḍānanaḥ tato javānmahāsenas tārakaṃ dānavādhipam
160.24
तिष्ठ तिष्ठ सुदुर्बुद्धे जीवलोकं विलोकय हतो ऽस्यद्य मया शक्त्या स्मर शस्त्रं सुशिक्षितम्
tiṣṭha tiṣṭha sudurbuddhe jīvalokaṃ vilokaya hato 'syadya mayā śaktyā smara śastraṃ suśikṣitam
160.25
इत्युक्त्वा च ततः शक्तिं मुमोच दितिजं प्रति सा कुमारभुजोत्सृष्टा तत्केयूररवानुगा बिभेद दैत्यहृदयं वज्रशैलेन्द्रकर्कशम्
ityuktvā ca tataḥ śaktiṃ mumoca ditijaṃ prati sā kumārabhujotsṛṣṭā tatkeyūraravānugā bibheda daityahṛdayaṃ vajraśailendrakarkaśam
160.26
गतासुः स पपातोर्व्यां प्रलये भूधरो यथा विकीर्णमुकुटोष्णीषो विस्रस्ताखिलभूषणः
gatāsuḥ sa papātorvyāṃ pralaye bhūdharo yathā vikīrṇamukuṭoṣṇīṣo visrastākhilabhūṣaṇaḥ
160.27
तस्मिन्विनिहते दैत्ये त्रिदशानां महोत्सवे नाभूत् कश्चित् तदा दुःखी नरकेष्वपि पापकृत्
tasminvinihate daitye tridaśānāṃ mahotsave nābhūt kaścit tadā duḥkhī narakeṣvapi pāpakṛt
160.28
स्तुवन्तः षण्मुखं देवाः क्रीडन्तश्चाङ्गनायुताः जग्मुः स्वानेव भवनान् भूरिधामान उत्सुकाः
stuvantaḥ ṣaṇmukhaṃ devāḥ krīḍantaścāṅganāyutāḥ jagmuḥ svāneva bhavanān bhūridhāmāna utsukāḥ
160.29
ददुश्चापि वरं सर्वे देवाः स्कन्दमुखं प्रति तुष्टाः सम्प्राप्तसर्वेच्छाः सह सिद्धैस्तपोधनैः
daduścāpi varaṃ sarve devāḥ skandamukhaṃ prati tuṣṭāḥ samprāptasarvecchāḥ saha siddhaistapodhanaiḥ
160.30
यः पठेत्स्कन्दसम्बद्धां कथां मर्त्यो महामतिः शृणुयाच्छ्रावयेद्वापि स भवेत्कीर्तिमान्नरः
yaḥ paṭhetskandasambaddhāṃ kathāṃ martyo mahāmatiḥ śṛṇuyācchrāvayedvāpi sa bhavetkīrtimānnaraḥ
160.31
बह्वायुः सुभगः श्रीमान् कान्तिमाञ्छुभदर्शनः भूतेभ्यो निर्भयश्चापि सर्वदुःखविवर्जितः
bahvāyuḥ subhagaḥ śrīmān kāntimāñchubhadarśanaḥ bhūtebhyo nirbhayaścāpi sarvaduḥkhavivarjitaḥ
160.32
संध्यामुपास्य यः पूर्वां स्कन्दस्य चरितं पठेत् स मुक्तः किल्बिषैः सर्वैर् महाधनपतिर्भवेत्
saṃdhyāmupāsya yaḥ pūrvāṃ skandasya caritaṃ paṭhet sa muktaḥ kilbiṣaiḥ sarvair mahādhanapatirbhavet
160.33
बालानां व्याधिजुष्टानां राजद्वारं च सेवताम् इदं तत्परमं दिव्यं सर्वदा सर्वकामदम् तनुक्षये च सायुज्यं षण्मुखस्य व्रजेन्नरः
bālānāṃ vyādhijuṣṭānāṃ rājadvāraṃ ca sevatām idaṃ tatparamaṃ divyaṃ sarvadā sarvakāmadam tanukṣaye ca sāyujyaṃ ṣaṇmukhasya vrajennaraḥ
Chapter 161
161.1
मत्स्य-पुराण 161 इदानीं श्रोतुमिच्छामो हिरण्यकशिपोर्वधम् नरसिंहस्य माहात्म्यं तथा पापविनाशनम्
matsya-purāṇa 161 idānīṃ śrotumicchāmo hiraṇyakaśiporvadham narasiṃhasya māhātmyaṃ tathā pāpavināśanam
161.2
पुरा कृतयुगे विप्रा हिरण्यकशिपुः प्रभुः दैत्यानामादिपुरुषश् चकार स महत्तपः
purā kṛtayuge viprā hiraṇyakaśipuḥ prabhuḥ daityānāmādipuruṣaś cakāra sa mahattapaḥ
161.3
दश वर्षसहस्राणि दश वर्षशतानि च जलवासी समभवत् स्नानमौनधृतव्रतः
daśa varṣasahasrāṇi daśa varṣaśatāni ca jalavāsī samabhavat snānamaunadhṛtavrataḥ
161.4
ततः शमदमाभ्यां च ब्रह्मचर्येण चैव हि ब्रह्मा प्रीतो ऽभवत्तस्य तपसा नियमेन च
tataḥ śamadamābhyāṃ ca brahmacaryeṇa caiva hi brahmā prīto 'bhavattasya tapasā niyamena ca
161.5
ततः स्वयंभूर्भगवान् स्वयमागम्य तत्र ह विमानेनार्कवर्णेन हंसयुक्तेन भास्वता
tataḥ svayaṃbhūrbhagavān svayamāgamya tatra ha vimānenārkavarṇena haṃsayuktena bhāsvatā
161.6
आदित्यैर्वसुभिः साध्यैर् मरुद्भिर्दैवतैस्तथा रुद्रैर्विश्वसहायैश्च यक्षराक्षसपन्नगैः
ādityairvasubhiḥ sādhyair marudbhirdaivataistathā rudrairviśvasahāyaiśca yakṣarākṣasapannagaiḥ
161.7
दिग्भिश् चैव विदिग्भिश् च नदीभिः सागरैस्तथा नक्षत्रैश्च मुहूर्तैश्च खेचरैश्च महाग्रहैः
digbhiś caiva vidigbhiś ca nadībhiḥ sāgaraistathā nakṣatraiśca muhūrtaiśca khecaraiśca mahāgrahaiḥ
161.8
देवैर्ब्रह्मर्षिभिः सार्धं सिद्धैः सप्तर्षिभिस्तथा राजर्षिभिः पुण्यकृद्भिर् गन्धर्वाप्सरसां गणैः
devairbrahmarṣibhiḥ sārdhaṃ siddhaiḥ saptarṣibhistathā rājarṣibhiḥ puṇyakṛdbhir gandharvāpsarasāṃ gaṇaiḥ
161.9
चराचरगुरुः श्रीमान् वृतः सर्वैर्दिवौकसैः ब्रह्मा ब्रह्मविदां श्रेष्ठो दैत्यं वचनमब्रवीत्
carācaraguruḥ śrīmān vṛtaḥ sarvairdivaukasaiḥ brahmā brahmavidāṃ śreṣṭho daityaṃ vacanamabravīt
161.10
प्रीतो ऽस्मि तव भक्तस्य तपसानेन सुव्रत वरं वरय भद्रं ते यथेष्टं काममाप्नुहि
prīto 'smi tava bhaktasya tapasānena suvrata varaṃ varaya bhadraṃ te yatheṣṭaṃ kāmamāpnuhi
161.11
न देवासुरगन्धर्वा न यक्षोरगराक्षसाः न मानुषाः पिशाचा वा हन्युर्मां देवसत्तम
na devāsuragandharvā na yakṣoragarākṣasāḥ na mānuṣāḥ piśācā vā hanyurmāṃ devasattama
161.12
ऋषयो वा न मां शापैः शपेयुः प्रपितामह यदि मे भगवान्प्रीतो वर एष वृतो मया
ṛṣayo vā na māṃ śāpaiḥ śapeyuḥ prapitāmaha yadi me bhagavānprīto vara eṣa vṛto mayā
161.13
न चास्त्रेण न शस्त्रेण गिरिणा पादपेन च न शुष्केण न चार्द्रेण न दिवा न निशाथ वा
na cāstreṇa na śastreṇa giriṇā pādapena ca na śuṣkeṇa na cārdreṇa na divā na niśātha vā
161.14
भवेयमहमेवार्कः सोमो वायुर्हुताशनः सलिलं चान्तरिक्षं च नक्षत्राणि दिशो दश
bhaveyamahamevārkaḥ somo vāyurhutāśanaḥ salilaṃ cāntarikṣaṃ ca nakṣatrāṇi diśo daśa
161.15
अहं क्रोधश्च कामश्च वरुणो वासवो यमः धनदश्च धनाध्यक्षो यक्षः किंपुरुषाधिपः
ahaṃ krodhaśca kāmaśca varuṇo vāsavo yamaḥ dhanadaśca dhanādhyakṣo yakṣaḥ kiṃpuruṣādhipaḥ
161.16
एते दिव्या वरास्तात मया दत्तास्तवाद्भुताः सर्वान्कामान्सदा वत्स प्राप्स्यसि त्वं न संशयः
ete divyā varāstāta mayā dattāstavādbhutāḥ sarvānkāmānsadā vatsa prāpsyasi tvaṃ na saṃśayaḥ
161.17
एवमुक्त्वा स भगवाञ् जगामाकाश एव हि वैराजं ब्रह्मसदनं ब्रह्मर्षिगणसेवितम्
evamuktvā sa bhagavāñ jagāmākāśa eva hi vairājaṃ brahmasadanaṃ brahmarṣigaṇasevitam
161.18
ततो देवाश्च नागाश्च गन्धर्वा ऋषिभिः सह वरप्रदानं श्रुत्वैव पितामहमुपस्थिताः
tato devāśca nāgāśca gandharvā ṛṣibhiḥ saha varapradānaṃ śrutvaiva pitāmahamupasthitāḥ
161.19
वरप्रदानाद्भगवन् वधिष्यति स नो ऽसुरः तत्प्रसीदाशु भगवन् वधो ऽप्यस्य विचिन्त्यताम्
varapradānādbhagavan vadhiṣyati sa no 'suraḥ tatprasīdāśu bhagavan vadho 'pyasya vicintyatām
161.20
भगवन्सर्वभूतानाम् आदिकर्ता स्वयं प्रभुः स्रष्टा त्वं हव्यकव्यानाम् अव्यक्तप्रकृतिर् बुधः
bhagavansarvabhūtānām ādikartā svayaṃ prabhuḥ sraṣṭā tvaṃ havyakavyānām avyaktaprakṛtir budhaḥ
161.21
सर्वलोकहितं वाक्यं श्रुत्वा देवः प्रजापतिः आश्वासयामास सुरान् सुशीतैर्वचनाम्बुभिः
sarvalokahitaṃ vākyaṃ śrutvā devaḥ prajāpatiḥ āśvāsayāmāsa surān suśītairvacanāmbubhiḥ
161.22
अवश्यं त्रिदशास्तेन प्राप्तव्यं तपसः फलम् तपसो ऽन्ते ऽस्य भगवान् वधं विष्णुः करिष्यति
avaśyaṃ tridaśāstena prāptavyaṃ tapasaḥ phalam tapaso 'nte 'sya bhagavān vadhaṃ viṣṇuḥ kariṣyati
161.23
तच्छ्रुत्वा विबुधा वाक्यं सर्वे पङ्कजजन्मनः स्वानि स्थानानि दिव्यानि विप्रजग्मुर्मुदान्विताः
tacchrutvā vibudhā vākyaṃ sarve paṅkajajanmanaḥ svāni sthānāni divyāni viprajagmurmudānvitāḥ
161.24
लब्धमात्रे वरे चाथ सर्वाः सो ऽबाधत प्रजाः हिरण्यकशिपुर्दैत्यो वरदानेन दर्पितः
labdhamātre vare cātha sarvāḥ so 'bādhata prajāḥ hiraṇyakaśipurdaityo varadānena darpitaḥ
161.25
आश्रमेषु महाभागान् स मुनीञ्छंसितव्रतान् सत्यधर्मपरान्दान्तान् धर्षयामास दानवः
āśrameṣu mahābhāgān sa munīñchaṃsitavratān satyadharmaparāndāntān dharṣayāmāsa dānavaḥ
161.26
देवांस्त्रिभुवनस्थांश्च पराजित्य महासुरः त्रैलोक्यं वशमानीय स्वर्गे वसति दानवः
devāṃstribhuvanasthāṃśca parājitya mahāsuraḥ trailokyaṃ vaśamānīya svarge vasati dānavaḥ
161.27
यदा वरमदोत्सिक्तश् चोदितः कालधर्मतः यज्ञियानकरोद्दैत्यान् अयज्ञियाश्च देवताः
yadā varamadotsiktaś coditaḥ kāladharmataḥ yajñiyānakaroddaityān ayajñiyāśca devatāḥ
161.28
तदादित्याश्च साध्याश्च विश्वे च वसवस्तथा सेन्द्रा देवगणा यक्षाः सिद्धद्विजमहर्षयः
tadādityāśca sādhyāśca viśve ca vasavastathā sendrā devagaṇā yakṣāḥ siddhadvijamaharṣayaḥ
161.29
शरण्यं शरणं विष्णुम् उपतस्थुर्महाबलम् देवदेवं यज्ञमयं वासुदेवं सनातनम्
śaraṇyaṃ śaraṇaṃ viṣṇum upatasthurmahābalam devadevaṃ yajñamayaṃ vāsudevaṃ sanātanam
161.30
नारायण महाभाग देवास्त्वां शरणं गताः त्रायस्व जहि दैत्येन्द्रं हिरण्यकशिपुं प्रभो
nārāyaṇa mahābhāga devāstvāṃ śaraṇaṃ gatāḥ trāyasva jahi daityendraṃ hiraṇyakaśipuṃ prabho
161.31
त्वं हि नः परमो धाता त्वं हि नः परमो गुरुः त्वं हि नः परमो देवो ब्रह्मादीनां सुरोत्तम
tvaṃ hi naḥ paramo dhātā tvaṃ hi naḥ paramo guruḥ tvaṃ hi naḥ paramo devo brahmādīnāṃ surottama
161.32
भयं त्यजध्वममरा अभयं वो ददाम्यहम् तथैव त्रिदिवं देवाः प्रतिपद्यत मा चिरम्
bhayaṃ tyajadhvamamarā abhayaṃ vo dadāmyaham tathaiva tridivaṃ devāḥ pratipadyata mā ciram
161.33
एषो ऽहं सगणं दैत्यं वरदानेन दर्पितम् अवध्यममरेन्द्राणां दानवेन्द्रं निहन्म्यहम्
eṣo 'haṃ sagaṇaṃ daityaṃ varadānena darpitam avadhyamamarendrāṇāṃ dānavendraṃ nihanmyaham
161.34
एवमुक्त्वा तु भगवान् विसृज्य त्रिदशेश्वरान् वधं संकल्पयामास हिरण्यकशिपोः प्रभुः
evamuktvā tu bhagavān visṛjya tridaśeśvarān vadhaṃ saṃkalpayāmāsa hiraṇyakaśipoḥ prabhuḥ
161.35
साहाय्यं च महाबाहुर् ओंकारं गृह्य सत्वरम् अथौंकारसहायस्तु भगवान्विष्णुरव्ययः
sāhāyyaṃ ca mahābāhur oṃkāraṃ gṛhya satvaram athauṃkārasahāyastu bhagavānviṣṇuravyayaḥ
161.36
हिरण्यकशिपुस्थानं जगाम हरिरीश्वरः तेजसा भास्कराकारः शशी कान्त्येव चापरः
hiraṇyakaśipusthānaṃ jagāma harirīśvaraḥ tejasā bhāskarākāraḥ śaśī kāntyeva cāparaḥ
161.37
नरस्य कृत्वार्धतनुं सिंहस्यार्धतनुं तथा नारसिंहेन वपुषा पाणिं संस्पृश्य पाणिना
narasya kṛtvārdhatanuṃ siṃhasyārdhatanuṃ tathā nārasiṃhena vapuṣā pāṇiṃ saṃspṛśya pāṇinā
161.38
ततो ऽपश्यत विस्तीर्णां दिव्यां रम्यां मनोरमाम् सर्वकामयुतां शुभ्रां हिरण्यकशिपोः सभाम्
tato 'paśyata vistīrṇāṃ divyāṃ ramyāṃ manoramām sarvakāmayutāṃ śubhrāṃ hiraṇyakaśipoḥ sabhām
161.39
विस्तीर्णां योजनशतं शतमध्यर्धमायताम् वैहायसीं कामगमां पञ्चयोजनविस्तृताम्
vistīrṇāṃ yojanaśataṃ śatamadhyardhamāyatām vaihāyasīṃ kāmagamāṃ pañcayojanavistṛtām
161.40
जराशोकक्लमापेतां निष्प्रकम्पां शिवां सुखाम् वेश्महर्म्यवतीं रम्यां ज्वलन्तीमिव तेजसा
jarāśokaklamāpetāṃ niṣprakampāṃ śivāṃ sukhām veśmaharmyavatīṃ ramyāṃ jvalantīmiva tejasā
161.41
अन्तःसलिलसंयुक्तां विहितां विश्वकर्मणा दिव्यरत्नमयैर्वृक्षैः फलपुष्पप्रदैर्युताम्
antaḥsalilasaṃyuktāṃ vihitāṃ viśvakarmaṇā divyaratnamayairvṛkṣaiḥ phalapuṣpapradairyutām
161.42
नीलपीतसितश्यामैः कृष्णैर्लोहितकैरपि अवतानैस्तथा गुल्मैर् मञ्जरीशतधारिभिः
nīlapītasitaśyāmaiḥ kṛṣṇairlohitakairapi avatānaistathā gulmair mañjarīśatadhāribhiḥ
161.43
सिताभ्रघनसंकाशा प्लवन्तीव व्यदृश्यत रश्मिवती भास्वरा च दिव्यगन्धमनोरमा
sitābhraghanasaṃkāśā plavantīva vyadṛśyata raśmivatī bhāsvarā ca divyagandhamanoramā
161.44
सुसुखा न च दुःखा सा न शीता न च घर्मदा न क्षुत्पिपासे ग्लानिं वा प्राप्य तां प्राप्नुवन्ति ते
susukhā na ca duḥkhā sā na śītā na ca gharmadā na kṣutpipāse glāniṃ vā prāpya tāṃ prāpnuvanti te
161.45
नानारूपैरुपकृतां विचित्रैरतिभास्वरैः स्तम्भैर्न विभृता सा वै शाश्वती चाक्षपा सदा
nānārūpairupakṛtāṃ vicitrairatibhāsvaraiḥ stambhairna vibhṛtā sā vai śāśvatī cākṣapā sadā
161.46
अति चन्द्रं च सूर्यं च शिखिनं च स्वयंप्रभा दीप्यते नाकपृष्ठस्था भासयन्तीव भास्करम्
ati candraṃ ca sūryaṃ ca śikhinaṃ ca svayaṃprabhā dīpyate nākapṛṣṭhasthā bhāsayantīva bhāskaram
161.47
सर्वे च कामाः प्रचुरा ये दिव्या ये च मानुषाः रसयुक्तं प्रभूतं च भक्ष्यभोज्यमनन्तकम्
sarve ca kāmāḥ pracurā ye divyā ye ca mānuṣāḥ rasayuktaṃ prabhūtaṃ ca bhakṣyabhojyamanantakam
161.48
पुण्यगन्धस्रजश्चात्र नित्यपुष्पफलद्रुमाः उष्णे शीतानि तोयानि शीते चोष्णानि सन्ति च
puṇyagandhasrajaścātra nityapuṣpaphaladrumāḥ uṣṇe śītāni toyāni śīte coṣṇāni santi ca
161.49
पुष्पिताग्रा महाशाखाः प्रवालाङ्कुरधारिणः लतावितानसंछन्ना नदीषु च सरःसु च
puṣpitāgrā mahāśākhāḥ pravālāṅkuradhāriṇaḥ latāvitānasaṃchannā nadīṣu ca saraḥsu ca
161.50
वृक्षान्बहुविधांस्तत्र मृगेन्द्रो ददृशे प्रभुः गन्धवन्ति च पुष्पाणि रसवन्ति फलानि च
vṛkṣānbahuvidhāṃstatra mṛgendro dadṛśe prabhuḥ gandhavanti ca puṣpāṇi rasavanti phalāni ca
161.51
नातिशीतानि नोष्णानि तत्र तत्र सरांसि च अपश्यत्सर्वतीर्थानि सभायां तस्य स प्रभुः
nātiśītāni noṣṇāni tatra tatra sarāṃsi ca apaśyatsarvatīrthāni sabhāyāṃ tasya sa prabhuḥ
161.52
नलिनैः पुण्डरीकैश्च शतपत्त्रैः सुगन्धिभिः रक्तैः कुवलयैर्नीलैः कुमुदैः संवृतानि च
nalinaiḥ puṇḍarīkaiśca śatapattraiḥ sugandhibhiḥ raktaiḥ kuvalayairnīlaiḥ kumudaiḥ saṃvṛtāni ca
161.53
सुकान्तैर्धार्तराष्ट्रैश्च राजहंसैश्च सुप्रियैः कारण्डवैश्चक्रवाकैः सारसैः कुररैरपि
sukāntairdhārtarāṣṭraiśca rājahaṃsaiśca supriyaiḥ kāraṇḍavaiścakravākaiḥ sārasaiḥ kurarairapi
161.54
विमलैः स्फाटिकाभैश्च पाण्डुरच्छदनैर्द्विजैः बहुहंसोपगीतानि सारसाभिरुतानि च
vimalaiḥ sphāṭikābhaiśca pāṇḍuracchadanairdvijaiḥ bahuhaṃsopagītāni sārasābhirutāni ca
161.55
गन्धवत्यः शुभास्तत्र पुष्टमञ्जरिधारिणीः दृष्टवान्पर्वताग्रेषु नानापुष्पधरा लताः
gandhavatyaḥ śubhāstatra puṣṭamañjaridhāriṇīḥ dṛṣṭavānparvatāgreṣu nānāpuṣpadharā latāḥ
161.56
केतक्यशोकसरलाः पुंनागतिलकार्जुनाः चूता नीपाः प्रस्थपुष्पाः कदम्बा बकुला धवाः
ketakyaśokasaralāḥ puṃnāgatilakārjunāḥ cūtā nīpāḥ prasthapuṣpāḥ kadambā bakulā dhavāḥ
161.57
प्रियङ्गुपाटलावृक्षाः शाल्मल्यः सहरिद्रकाः सालास्तालास्तमालाश्च चम्पकाश्च मनोरमाः
priyaṅgupāṭalāvṛkṣāḥ śālmalyaḥ saharidrakāḥ sālāstālāstamālāśca campakāśca manoramāḥ
161.58
तथैवान्ये व्यराजन्त सभायां पुष्पिता द्रुमाः विद्रुमाश्च द्रुमाश्चैव ज्वलिताग्निसमप्रभाः
tathaivānye vyarājanta sabhāyāṃ puṣpitā drumāḥ vidrumāśca drumāścaiva jvalitāgnisamaprabhāḥ
161.59
स्कन्धवन्तः सुशाखाश्च बहुतालसमुच्छ्रयाः अञ्जनाशोकवर्णाश्च बहवश्चित्रका द्रुमाः
skandhavantaḥ suśākhāśca bahutālasamucchrayāḥ añjanāśokavarṇāśca bahavaścitrakā drumāḥ
161.60
वरुणो वत्सनाभश्च पनसाः सह चन्दनैः नीपाः सुमनसश्चैव निम्बा अश्वत्थतिन्दुकाः
varuṇo vatsanābhaśca panasāḥ saha candanaiḥ nīpāḥ sumanasaścaiva nimbā aśvatthatindukāḥ
161.61
पारिजाताश्च लोध्राश्च मल्लिका भद्रदारवः आमलक्यस्तथा जम्बूलकुचाः शैलवालुकाः
pārijātāśca lodhrāśca mallikā bhadradāravaḥ āmalakyastathā jambūlakucāḥ śailavālukāḥ
161.62
खर्जूर्यो नारिकेलाश्च हरीतकविभीतकाः कालीयका द्रुकालाश्च हिङ्गवः पारियात्रकाः
kharjūryo nārikelāśca harītakavibhītakāḥ kālīyakā drukālāśca hiṅgavaḥ pāriyātrakāḥ
161.63
मन्दारकुन्दलक्ताश्च पतङ्गाः कुटजास्तथा रक्ताः कुरण्टकाश्चैव नीलाश्चागरुभिः सह
mandārakundalaktāśca pataṅgāḥ kuṭajāstathā raktāḥ kuraṇṭakāścaiva nīlāścāgarubhiḥ saha
161.64
कदम्बाश्चैव भव्याश्च दाडिमा बीजपूरकाः सप्तपर्णाश्च बिल्वाश्च मधुपैरावृतास्तथा
kadambāścaiva bhavyāśca dāḍimā bījapūrakāḥ saptaparṇāśca bilvāśca madhupairāvṛtāstathā
161.65
अशोकाश्च तमालाश्च नानागुल्मलतावृताः मधूकाः सप्तपर्णाश्च बहवः क्षीरका द्रुमाः
aśokāśca tamālāśca nānāgulmalatāvṛtāḥ madhūkāḥ saptaparṇāśca bahavaḥ kṣīrakā drumāḥ
161.66
लताश्च विविधाकाराः पत्रपुष्पफलोपगाः एते चान्ये च बहवस् तत्र काननजा द्रुमाः
latāśca vividhākārāḥ patrapuṣpaphalopagāḥ ete cānye ca bahavas tatra kānanajā drumāḥ
161.67
नानापुष्पफलोपेता व्यराजन्त समन्ततः चकोराः शतपत्राश्च मत्तकोकिलसारिकाः
nānāpuṣpaphalopetā vyarājanta samantataḥ cakorāḥ śatapatrāśca mattakokilasārikāḥ
161.68
पुष्पिताः पुष्पिताग्रैश्च संपतन्ति महाद्रुमाः रक्तपीतारुणास्तत्र पादपाग्रगताः खगाः
puṣpitāḥ puṣpitāgraiśca saṃpatanti mahādrumāḥ raktapītāruṇāstatra pādapāgragatāḥ khagāḥ
161.69
परस्परमवेक्षन्ते प्रहृष्टा जीवजीवकाः तस्यां सभायां दैत्येन्द्रो हिरण्यकशिपुस्तदा
parasparamavekṣante prahṛṣṭā jīvajīvakāḥ tasyāṃ sabhāyāṃ daityendro hiraṇyakaśipustadā
161.70
स्त्रीसहस्रैः परिवृतो विचित्राभरणाम्बरः अनर्घ्यमणिवज्रार्चिः शिखाज्वलितकुण्डलः
strīsahasraiḥ parivṛto vicitrābharaṇāmbaraḥ anarghyamaṇivajrārciḥ śikhājvalitakuṇḍalaḥ
161.71
आसीनश्चासने चित्रे दशनल्वप्रमाणतः दिवाकरनिभे दिव्ये दिव्यास्तरणसंस्तृते
āsīnaścāsane citre daśanalvapramāṇataḥ divākaranibhe divye divyāstaraṇasaṃstṛte
161.72
दिव्यगन्धवहस्तत्र मारुतः सुसुखो ववौ हिरण्यकशिपुर्दैत्य आस्ते ज्वलितकुण्डलः
divyagandhavahastatra mārutaḥ susukho vavau hiraṇyakaśipurdaitya āste jvalitakuṇḍalaḥ
161.73
उपचेरुर्महादैत्यं हिरण्यकशिपुं तदा दिव्यतानेन गीतानि जगुर् गन्धर्वसत्तमाः
upacerurmahādaityaṃ hiraṇyakaśipuṃ tadā divyatānena gītāni jagur gandharvasattamāḥ
161.74
विश्वाची सहजन्या च प्रम्लोचेत्यभिविश्रुता दिव्याथ सौरभेयी च समीची पुञ्जिकस्थली
viśvācī sahajanyā ca pramlocetyabhiviśrutā divyātha saurabheyī ca samīcī puñjikasthalī
161.75
मिश्रकेशी च रम्भा च चित्रलेखा शुचिस्मिता चारुकेशी घृताची च मेनका चोर्वशी तथा
miśrakeśī ca rambhā ca citralekhā śucismitā cārukeśī ghṛtācī ca menakā corvaśī tathā
161.76
एताः सहस्रशश्चान्या नृत्यगीतविशारदाः उपतिष्ठन्ति राजानं हिरण्यकशिपुं प्रभुम्
etāḥ sahasraśaścānyā nṛtyagītaviśāradāḥ upatiṣṭhanti rājānaṃ hiraṇyakaśipuṃ prabhum
161.77
तत्रासीनं महाबाहुं हिरण्यकशिपुं प्रभुम् उपासते दितेः पुत्राः सर्वे लब्धवरास्तथा
tatrāsīnaṃ mahābāhuṃ hiraṇyakaśipuṃ prabhum upāsate diteḥ putrāḥ sarve labdhavarāstathā
161.78
तमप्रतिमकर्माणं शतशो ऽथ सहस्रशः बलिर्विरोचनस्तत्र नरकः पृथिवीसुतः
tamapratimakarmāṇaṃ śataśo 'tha sahasraśaḥ balirvirocanastatra narakaḥ pṛthivīsutaḥ
161.79
प्रह्लादो विप्रचित्तिश्च गविष्ठश्च महासुरः सुरहन्ता सुनामा च प्रमतिः सुमतिर्वरः
prahlādo vipracittiśca gaviṣṭhaśca mahāsuraḥ surahantā sunāmā ca pramatiḥ sumatirvaraḥ
161.80
घटोदरो महापार्श्वः क्रथनः पिठरस्तथा विश्वरूपः सुरूपश्च स्वबलश्च महाबलः
ghaṭodaro mahāpārśvaḥ krathanaḥ piṭharastathā viśvarūpaḥ surūpaśca svabalaśca mahābalaḥ
161.81
दशग्रीवश्च वाली च मेघवासा महासुरः घटास्यो ऽकम्पनश्चैव प्रजनश्चेन्द्रतापनः
daśagrīvaśca vālī ca meghavāsā mahāsuraḥ ghaṭāsyo 'kampanaścaiva prajanaścendratāpanaḥ
161.82
दैत्यदानवसंघास्ते सर्वे ज्वलितकुण्डलाः स्रग्विणो वाग्मिनः सर्वे सदैव चरितव्रताः
daityadānavasaṃghāste sarve jvalitakuṇḍalāḥ sragviṇo vāgminaḥ sarve sadaiva caritavratāḥ
161.83
सर्वे लब्धवराः शूराः सर्वे विगतमृत्यवः एते चान्ये च बहवो हिरण्यकशिपुं प्रभुम्
sarve labdhavarāḥ śūrāḥ sarve vigatamṛtyavaḥ ete cānye ca bahavo hiraṇyakaśipuṃ prabhum
161.84
उपासन्ति महात्मानं सर्वे दिव्यपरिच्छदाः विमानैर्विविधाकारैर् भ्राजमानैरिवाग्निभिः
upāsanti mahātmānaṃ sarve divyaparicchadāḥ vimānairvividhākārair bhrājamānairivāgnibhiḥ
161.85
महेन्द्रवपुषः सर्वे विचित्राङ्गदबाहवः भूषिताङ्गा दितेः पुत्रास् तमुपासन्त सर्वशः
mahendravapuṣaḥ sarve vicitrāṅgadabāhavaḥ bhūṣitāṅgā diteḥ putrās tamupāsanta sarvaśaḥ
161.86
तस्यां सभायां दिव्यायाम् असुराः पर्वतोपमाः हिरण्यवपुषः सर्वे दिवाकरसमप्रभाः
tasyāṃ sabhāyāṃ divyāyām asurāḥ parvatopamāḥ hiraṇyavapuṣaḥ sarve divākarasamaprabhāḥ
161.87
न श्रुतं नैव दृष्टं हि हिरण्यकशिपोर्यथा ऐश्वर्यं दैत्यसिंहस्य यथा तस्य महात्मनः
na śrutaṃ naiva dṛṣṭaṃ hi hiraṇyakaśiporyathā aiśvaryaṃ daityasiṃhasya yathā tasya mahātmanaḥ
161.88
कनकरजतचित्रवेदिकायां परिहृतरत्नविचित्रवीथिकायाम् स ददर्श मृगाधिपः सभायां सुरचितरत्नगवाक्षशोभितायाम्
kanakarajatacitravedikāyāṃ parihṛtaratnavicitravīthikāyām sa dadarśa mṛgādhipaḥ sabhāyāṃ suracitaratnagavākṣaśobhitāyām
161.89
कनकविमलहारभूषिताङ्गं दितितनयं स मृगाधिपो ददर्श दिवसकरमहाप्रभाज्वलन्तं दितिजसहस्रशतैर्निषेव्यमाणम्
kanakavimalahārabhūṣitāṅgaṃ dititanayaṃ sa mṛgādhipo dadarśa divasakaramahāprabhājvalantaṃ ditijasahasraśatairniṣevyamāṇam
Chapter 162
162.1
मत्स्य-पुराण 162 ततो दृष्ट्वा महात्मानं कालचक्रमिवागतम् नरसिंहवपुश्छन्नं भस्मच्छन्नमिवानलम्
matsya-purāṇa 162 tato dṛṣṭvā mahātmānaṃ kālacakramivāgatam narasiṃhavapuśchannaṃ bhasmacchannamivānalam
162.2
हिरण्यकशिपोः पुत्रः प्रह्लादो नाम वीर्यवान् दिव्येन चक्षुषा सिंहम् अपश्यद्देवमागतम्
hiraṇyakaśipoḥ putraḥ prahlādo nāma vīryavān divyena cakṣuṣā siṃham apaśyaddevamāgatam
162.3
ते दृष्ट्वा रुक्मशैलाभम् अपूर्वां तनुमाश्रितम् विस्मिता दानवाः सर्वे हिरण्यकशिपुश्च सः
te dṛṣṭvā rukmaśailābham apūrvāṃ tanumāśritam vismitā dānavāḥ sarve hiraṇyakaśipuśca saḥ
162.4
महाबाहो महाराज दैत्यानामादिसंभव न श्रुतं न च नो दृष्टं नारसिंहमिदं वपुः
mahābāho mahārāja daityānāmādisaṃbhava na śrutaṃ na ca no dṛṣṭaṃ nārasiṃhamidaṃ vapuḥ
162.5
अव्यक्तप्रभवं दिव्यं किमिदं रूपमागतम् दैत्यान्तकरणं घोरं संशतीव मनो मम
avyaktaprabhavaṃ divyaṃ kimidaṃ rūpamāgatam daityāntakaraṇaṃ ghoraṃ saṃśatīva mano mama
162.6
अस्य देवाः शरीरस्थाः सागराः सरितश्च याः हिमवान्पारियात्रश्च ये चान्ये कुलपर्वताः
asya devāḥ śarīrasthāḥ sāgarāḥ saritaśca yāḥ himavānpāriyātraśca ye cānye kulaparvatāḥ
162.7
चन्द्रमाश्च सनक्षत्रैर् आदित्यैर् वसुभिः सह धनदो वरुणश्चैव यमः शक्रः शचीपतिः
candramāśca sanakṣatrair ādityair vasubhiḥ saha dhanado varuṇaścaiva yamaḥ śakraḥ śacīpatiḥ
162.8
मरुतो देवगन्धर्वा ऋषयश्च तपोधनाः नागा यक्षाः पिशाचाश्च राक्षसा भीमविक्रमाः
maruto devagandharvā ṛṣayaśca tapodhanāḥ nāgā yakṣāḥ piśācāśca rākṣasā bhīmavikramāḥ
162.9
ब्रह्मा देवः पशुपतिर् ललाटस्था भ्रमन्ति वै स्थावराणि च सर्वाणि जङ्गमानि तथैव च
brahmā devaḥ paśupatir lalāṭasthā bhramanti vai sthāvarāṇi ca sarvāṇi jaṅgamāni tathaiva ca
162.10
भवांश्च सहितो ऽस्माभिः सर्वैर्दैत्यगणैर्वृतः विमानशतसंकीर्णा तथैव भवतः सभा
bhavāṃśca sahito 'smābhiḥ sarvairdaityagaṇairvṛtaḥ vimānaśatasaṃkīrṇā tathaiva bhavataḥ sabhā
162.11
सर्वं त्रिभुवनं राजंल् लोकधर्माश्च शाश्वताः दृश्यन्ते नारसिंहे ऽस्मिंस् तथेदमखिलं जगत्
sarvaṃ tribhuvanaṃ rājaṃl lokadharmāśca śāśvatāḥ dṛśyante nārasiṃhe 'smiṃs tathedamakhilaṃ jagat
162.12
प्रजापतिश्चात्र मनुर् महात्मा ग्रहाश्च योगाश्च महीरुहाश्च उत्पातकालश्च धृतिर्मतिश्च रतिश्च सत्यं च तपो दमश्च
prajāpatiścātra manur mahātmā grahāśca yogāśca mahīruhāśca utpātakālaśca dhṛtirmatiśca ratiśca satyaṃ ca tapo damaśca
162.13
सनत्कुमारश्च महानुभावो विश्वे च देवा ऋषयश्च सर्वे क्रोधश्च कामश्च तथैव हर्षो धर्मश्च मोहः पितरश्च सर्वे
sanatkumāraśca mahānubhāvo viśve ca devā ṛṣayaśca sarve krodhaśca kāmaśca tathaiva harṣo dharmaśca mohaḥ pitaraśca sarve
162.14
प्रह्लादस्य वचः श्रुत्वा हिरण्यकशिपुः प्रभुः उवाच दानवान्सर्वान् गणांश्च स गणाधिपः
prahlādasya vacaḥ śrutvā hiraṇyakaśipuḥ prabhuḥ uvāca dānavānsarvān gaṇāṃśca sa gaṇādhipaḥ
162.15
मृगेन्द्रो गृह्यतामेष अपूर्वां तनुमास्थितः यदि वा संशयः कश्चिद् वध्यतां वनगोचरः
mṛgendro gṛhyatāmeṣa apūrvāṃ tanumāsthitaḥ yadi vā saṃśayaḥ kaścid vadhyatāṃ vanagocaraḥ
162.16
ते दानवगणा सर्वे मृगेन्द्रं भीमविक्रमम् परिक्षिपन्तो मुदितास् त्रासयामासुरोजसा
te dānavagaṇā sarve mṛgendraṃ bhīmavikramam parikṣipanto muditās trāsayāmāsurojasā
162.17
सिंहनादं विमुच्याथ नरसिंहो महाबलः बभञ्ज तां सभां दिव्यां व्यादितास्य इवान्तकः
siṃhanādaṃ vimucyātha narasiṃho mahābalaḥ babhañja tāṃ sabhāṃ divyāṃ vyāditāsya ivāntakaḥ
162.18
सभायां भज्यमानायां हिरण्यकशिपुः स्वयम् चिक्षेपास्त्राणि सिंहस्य रोषाद्व्याकुललोचनः
sabhāyāṃ bhajyamānāyāṃ hiraṇyakaśipuḥ svayam cikṣepāstrāṇi siṃhasya roṣādvyākulalocanaḥ
162.19
सर्वास्त्राणामथ ज्येष्ठं दण्डमन्त्रं सुदारुणम् कालचक्रं तथाघोरं विष्णुचक्रं तथा परम्
sarvāstrāṇāmatha jyeṣṭhaṃ daṇḍamantraṃ sudāruṇam kālacakraṃ tathāghoraṃ viṣṇucakraṃ tathā param
162.20
पैतामहं तथात्युग्रं त्रैलोक्यदहनं महत् विचित्रामशनीं चैव शुष्कार्द्रं चाशनिद्वयम्
paitāmahaṃ tathātyugraṃ trailokyadahanaṃ mahat vicitrāmaśanīṃ caiva śuṣkārdraṃ cāśanidvayam
162.21
रौद्रं तथोग्रं शूलं च कङ्कालं मुसलं तथा मोहनं शोषणं चैव संतापनविलापनम्
raudraṃ tathograṃ śūlaṃ ca kaṅkālaṃ musalaṃ tathā mohanaṃ śoṣaṇaṃ caiva saṃtāpanavilāpanam
162.22
वायव्यं मथनं चैव कापालमथ कैङ्करम् तथाप्रतिहतां शक्तिं क्रौञ्चमस्त्रं तथैव च
vāyavyaṃ mathanaṃ caiva kāpālamatha kaiṅkaram tathāpratihatāṃ śaktiṃ krauñcamastraṃ tathaiva ca
162.23
अस्त्रं ब्रह्मशिरश्चैव सोमास्त्रं शिशिरं तथा कम्पनं शातनं चैव त्वाष्ट्रं चैव सुभैरवम्
astraṃ brahmaśiraścaiva somāstraṃ śiśiraṃ tathā kampanaṃ śātanaṃ caiva tvāṣṭraṃ caiva subhairavam
162.24
कालमुद्गरमक्षोभ्यं तपनं च महाबलम् संवर्तनं मोहनं च तथा मायाधरं परम्
kālamudgaramakṣobhyaṃ tapanaṃ ca mahābalam saṃvartanaṃ mohanaṃ ca tathā māyādharaṃ param
162.25
गान्धर्वमस्त्रं दयितम् असिरत्नं च नन्दकम् प्रस्वापनं प्रमथनं वारुणं चास्त्रमुत्तमम् अस्त्रं पाशुपतं चैव यस्याप्रतिहता गतिः
gāndharvamastraṃ dayitam asiratnaṃ ca nandakam prasvāpanaṃ pramathanaṃ vāruṇaṃ cāstramuttamam astraṃ pāśupataṃ caiva yasyāpratihatā gatiḥ
162.26
अस्त्रं हयशिरश्चैव ब्राह्ममस्त्रं तथैव च नारायणास्त्रमैन्द्रं च सार्पमस्त्रं तथाद्भुतम्
astraṃ hayaśiraścaiva brāhmamastraṃ tathaiva ca nārāyaṇāstramaindraṃ ca sārpamastraṃ tathādbhutam
162.27
पैशाचमस्त्रमजितं शोषदं शामनं तथा महाबलं भावनं च प्रस्थापनविकम्पने
paiśācamastramajitaṃ śoṣadaṃ śāmanaṃ tathā mahābalaṃ bhāvanaṃ ca prasthāpanavikampane
162.28
एतान्यस्त्राणि दिव्यानि हिरण्यकशिपुस्तदा असृजन्नरसिंहस्य दीप्तस्याग्नेरिवाहुतिम्
etānyastrāṇi divyāni hiraṇyakaśipustadā asṛjannarasiṃhasya dīptasyāgnerivāhutim
162.29
अस्त्रैः प्रज्वलितैः सिंहम् आवृणोदसुरोत्तमः विवस्वान् घर्मसमये हिमवन्तमिवांशुभिः
astraiḥ prajvalitaiḥ siṃham āvṛṇodasurottamaḥ vivasvān gharmasamaye himavantamivāṃśubhiḥ
162.30
स ह्यमर्षानिलोद्भूतो दैत्यानां सैन्यसागरः क्षणेन प्लावयामास मैनाकमिव सागरः
sa hyamarṣānilodbhūto daityānāṃ sainyasāgaraḥ kṣaṇena plāvayāmāsa mainākamiva sāgaraḥ
162.31
प्रासैः पाशैश्च खड्गैश्च गदाभिर्मुसलैस्तथा वज्रैरशनिभिश्चैव साग्निभिश्च महाद्रुमैः
prāsaiḥ pāśaiśca khaḍgaiśca gadābhirmusalaistathā vajrairaśanibhiścaiva sāgnibhiśca mahādrumaiḥ
162.32
मुद्गरैर्भिन्दिपालैश्च शिलोलूखलपर्वतैः शतघ्नीभिश्च दीप्ताभिर् दण्डैरपि सुदारुणैः
mudgarairbhindipālaiśca śilolūkhalaparvataiḥ śataghnībhiśca dīptābhir daṇḍairapi sudāruṇaiḥ
162.33
ते दानवाः पाशगृहीतहस्ता महेन्द्रतुल्याशनिवज्रवेगाः समन्ततो ऽभ्युद्यतबाहुकायाः स्थितास्त्रिशीर्षा इव नागपाशाः
te dānavāḥ pāśagṛhītahastā mahendratulyāśanivajravegāḥ samantato 'bhyudyatabāhukāyāḥ sthitāstriśīrṣā iva nāgapāśāḥ
162.34
सुवर्णमालाकुलभूषिताङ्गाः पीतांशुकाभोगविभाविताङ्गाः मुक्तावलीदामसनाथकक्षा हंसा इवाभान्ति विशालपक्षाः
suvarṇamālākulabhūṣitāṅgāḥ pītāṃśukābhogavibhāvitāṅgāḥ muktāvalīdāmasanāthakakṣā haṃsā ivābhānti viśālapakṣāḥ
162.35
तेषां तु वायुप्रतिमौजसां वै केयूरमौलीवलयोत्कटानाम् तान्युत्तमाङ्गान्यभितो विभान्ति प्रभातसूर्यांशुसमप्रभाणि
teṣāṃ tu vāyupratimaujasāṃ vai keyūramaulīvalayotkaṭānām tānyuttamāṅgānyabhito vibhānti prabhātasūryāṃśusamaprabhāṇi
162.36
क्षिपद्भिर् उग्रैर् ज्वलितैर् महाबलैर् महास्त्रपूगैः सुसमावृतो बभौ ।
गिरिर्यथा संततवर्षिभिर् घनैः कृतान्धकारान्तरकंदरो द्रुमैः
kṣipadbhir ugrair jvalitair mahābalair mahāstrapūgaiḥ susamāvṛto babhau |
giriryathā saṃtatavarṣibhir ghanaiḥ kṛtāndhakārāntarakaṃdaro drumaiḥ
162.37
- तैर्हन्यमानो ऽपि महास्त्रजालैर् महाबलैर् दैत्यगणैः समेतैः ।
नाकम्पताजौ भगवान्प्रतापस्थितः प्रकृत्या हिमवानिवाचलः
** tairhanyamāno 'pi mahāstrajālair mahābalair daityagaṇaiḥ sametaiḥ |*
nākampatājau bhagavānpratāpasthitaḥ prakṛtyā himavānivācalaḥ
162.38
- संत्रासितास्तेन नृसिंहरूपिणा दितेः सुताः पावकतुल्यतेजसा ।
भयाद्विचेलुः पवनोद्धुताङ्गा यथोर्मयः सागरवारिसंभवाः
** saṃtrāsitāstena nṛsiṃharūpiṇā diteḥ sutāḥ pāvakatulyatejasā |*
bhayādviceluḥ pavanoddhutāṅgā yathormayaḥ sāgaravārisaṃbhavāḥ
Chapter 163
163.1
- मत्स्य-पुराण 163 खराः खरमुखाश्चैव मकराशीविषाननाः ईहामृगमुखाश्चान्ये वराहमुखसंस्थिताः
** matsya-purāṇa 163 kharāḥ kharamukhāścaiva makarāśīviṣānanāḥ īhāmṛgamukhāścānye varāhamukhasaṃsthitāḥ*
163.2
बालसूर्यमुखाश्चान्ये धूमकेतुमुखास्तथा अर्धचन्द्रार्धवक्त्राश्च अग्निदीप्तमुखास्तथा
bālasūryamukhāścānye dhūmaketumukhāstathā ardhacandrārdhavaktrāśca agnidīptamukhāstathā
163.3
हंसकुक्कुटवक्त्राश्च व्यादितास्या भयावहाः सिंहास्या लेलिहानाश्च काकगृध्रमुखास्तथा
haṃsakukkuṭavaktrāśca vyāditāsyā bhayāvahāḥ siṃhāsyā lelihānāśca kākagṛdhramukhāstathā
163.4
द्विजिह्वका वक्रशीर्षास् तथोल्कामुखसंस्थिताः महाग्राहमुखाश्चान्ये दानवा बलदर्पिताः
dvijihvakā vakraśīrṣās tatholkāmukhasaṃsthitāḥ mahāgrāhamukhāścānye dānavā baladarpitāḥ
163.5
शैलसंवर्ष्मणस् तस्य शरीरे शरवृष्टिभिः अवध्यस्य मृगेन्द्रस्य न व्यथां चक्रुराहवे
śailasaṃvarṣmaṇas tasya śarīre śaravṛṣṭibhiḥ avadhyasya mṛgendrasya na vyathāṃ cakrurāhave
163.6
एवं भूयो ऽपरान्घोरान् असृजन्दानवेश्वराः मृगेन्द्रस्योपरि क्रुद्धा निःश्वसन्त इवोरगाः
evaṃ bhūyo 'parānghorān asṛjandānaveśvarāḥ mṛgendrasyopari kruddhā niḥśvasanta ivoragāḥ
163.7
ते दानवशरा घोरा दानवेन्द्रसमीरिताः विलयं जग्मुराकाशे खद्योता इव पर्वते
te dānavaśarā ghorā dānavendrasamīritāḥ vilayaṃ jagmurākāśe khadyotā iva parvate
163.8
ततश्चक्राणि दिव्यानि दैत्याः क्रोधसमन्विताः मृगेन्द्रायासृजन्नाशु ज्वलितानि समन्ततः
tataścakrāṇi divyāni daityāḥ krodhasamanvitāḥ mṛgendrāyāsṛjannāśu jvalitāni samantataḥ
163.9
तैरासीद्गगनं चक्रैः संपतद्भिरितस्ततः युगान्ते संप्रकाशद्भिश् चन्द्रादित्यग्रहैरिव
tairāsīdgaganaṃ cakraiḥ saṃpatadbhiritastataḥ yugānte saṃprakāśadbhiś candrādityagrahairiva
163.10
तानि सर्वाणि चक्राणि मृगेन्द्रेण महात्मना ग्रस्तान्युदीर्णानि तदा पावकार्चिःसमानि वै
tāni sarvāṇi cakrāṇi mṛgendreṇa mahātmanā grastānyudīrṇāni tadā pāvakārciḥsamāni vai
163.11
तानि चक्राणि वदने विशमानानि भान्ति वै मेघोदरदरीष्वेव चन्द्रसूर्यग्रहा इव
tāni cakrāṇi vadane viśamānāni bhānti vai meghodaradarīṣveva candrasūryagrahā iva
163.12
हिरण्यकशिपुर्दैत्यो भूयः प्रासृजदूर्जिताम् शक्तिं प्रज्वलितां घोरां धौतशस्त्रतडित्प्रभाम्
hiraṇyakaśipurdaityo bhūyaḥ prāsṛjadūrjitām śaktiṃ prajvalitāṃ ghorāṃ dhautaśastrataḍitprabhām
163.13
तामापतन्तीं सम्प्रेक्ष्य मृगेन्द्रः शक्तिमुज्ज्वलाम् हुंकारेणैव रौद्रेण बभञ्ज भगवांस्तदा
tāmāpatantīṃ samprekṣya mṛgendraḥ śaktimujjvalām huṃkāreṇaiva raudreṇa babhañja bhagavāṃstadā
163.14
रराज भग्ना सा शक्तिर् मृगेन्द्रेण महीतले सविस्फुलिङ्गा ज्वलिता महोल्केव दिवश्च्युता
rarāja bhagnā sā śaktir mṛgendreṇa mahītale savisphuliṅgā jvalitā maholkeva divaścyutā
163.15
नाराचपङ्क्तिः सिंहस्य प्राप्ता रेजे ऽविदूरतः नीलोत्पलपलाशानां मालेवोज्ज्वलदर्शना
nārācapaṅktiḥ siṃhasya prāptā reje 'vidūrataḥ nīlotpalapalāśānāṃ mālevojjvaladarśanā
163.16
स गर्जित्वा यथान्यायं विक्रम्य च यथासुखम् तत्सैन्यम् उत्सारितवांस् तृणाग्राणीव मारुतः
sa garjitvā yathānyāyaṃ vikramya ca yathāsukham tatsainyam utsāritavāṃs tṛṇāgrāṇīva mārutaḥ
163.17
ततो ऽश्मवर्षं दैत्येन्द्रा व्यमृजन्त नभोगताः नगमात्रैः शिलाखण्डैर् गिरिशृङ्गैर्महाप्रभैः
tato 'śmavarṣaṃ daityendrā vyamṛjanta nabhogatāḥ nagamātraiḥ śilākhaṇḍair giriśṛṅgairmahāprabhaiḥ
163.18
तदश्मवर्षं सिंहस्य महन्मूर्धनि पातितम् दिशो दश विकीर्णा वै खद्योतप्रकरा इव
tadaśmavarṣaṃ siṃhasya mahanmūrdhani pātitam diśo daśa vikīrṇā vai khadyotaprakarā iva
163.19
तदाश्मौघैर् दैत्यगणाः पुनः सिंहमरिंदमम् छादयांचक्रिरे मेघा धाराभिरिव पर्वतम्
tadāśmaughair daityagaṇāḥ punaḥ siṃhamariṃdamam chādayāṃcakrire meghā dhārābhiriva parvatam
163.20
न च तं चालयामासुर् दैत्यौघा देवसत्तमम् भीमवेगो ऽचलश्रेष्ठं समुद्र इव मन्दरम्
na ca taṃ cālayāmāsur daityaughā devasattamam bhīmavego 'calaśreṣṭhaṃ samudra iva mandaram
163.21
ततो ऽश्मवर्षे विहते जलवर्षमनन्तरम् धाराभिरक्षमात्राभिः प्रादुरासीत्समन्ततः
tato 'śmavarṣe vihate jalavarṣamanantaram dhārābhirakṣamātrābhiḥ prādurāsītsamantataḥ
163.22
नभसः प्रच्युता धारास् तिग्मवेगाः समन्ततः आवृत्य सर्वतो व्योम दिशश्चोपदिशस्तथा
nabhasaḥ pracyutā dhārās tigmavegāḥ samantataḥ āvṛtya sarvato vyoma diśaścopadiśastathā
163.23
धारा दिवि च सर्वत्र वसुधायां च सर्वशः न स्पृशन्ति च ता देवं निपतन्त्यो ऽनिशं भुवि
dhārā divi ca sarvatra vasudhāyāṃ ca sarvaśaḥ na spṛśanti ca tā devaṃ nipatantyo 'niśaṃ bhuvi
163.24
बाह्यतो ववृषुर्वर्षं नोपरिष्टाच्च ववृषुः मृगेन्द्रप्रतिरूपस्य स्थितस्य युधि मायया
bāhyato vavṛṣurvarṣaṃ nopariṣṭācca vavṛṣuḥ mṛgendrapratirūpasya sthitasya yudhi māyayā
163.25
हते ऽश्मवर्षे तुमुले जलवर्षे च शोषिते सो ऽसृजद्दानवो मायाम् अग्निवायुसमीरिताम्
hate 'śmavarṣe tumule jalavarṣe ca śoṣite so 'sṛjaddānavo māyām agnivāyusamīritām
163.26
महेन्द्रस्तोयदैः सार्धं सहस्राक्षो महाद्युतिः महता तोयवर्षेण शमयामास पावकम्
mahendrastoyadaiḥ sārdhaṃ sahasrākṣo mahādyutiḥ mahatā toyavarṣeṇa śamayāmāsa pāvakam
163.27
तस्यां प्रतिहतायां तु मायायां युधि दानवः असृजद्घोरसंकाशं तमस्तीव्रं समन्ततः
tasyāṃ pratihatāyāṃ tu māyāyāṃ yudhi dānavaḥ asṛjadghorasaṃkāśaṃ tamastīvraṃ samantataḥ
163.28
तमसा संवृते लोके दैत्येष्वात्तायुधेषु च स्वतेजसा परिवृतो दिवाकर इवाबभौ
tamasā saṃvṛte loke daityeṣvāttāyudheṣu ca svatejasā parivṛto divākara ivābabhau
163.29
त्रिशिखां भ्रुकुटीं चास्य ददृशुर्दानवा रणे ललाटस्थां त्रिशूलाङ्कां गङ्गां त्रिपथगामिव
triśikhāṃ bhrukuṭīṃ cāsya dadṛśurdānavā raṇe lalāṭasthāṃ triśūlāṅkāṃ gaṅgāṃ tripathagāmiva
163.30
ततः सर्वासु मायासु हतासु दितिनन्दनाः हिरण्यकशिपुं दैत्यं विवर्णाः शरणं ययुः
tataḥ sarvāsu māyāsu hatāsu ditinandanāḥ hiraṇyakaśipuṃ daityaṃ vivarṇāḥ śaraṇaṃ yayuḥ
163.31
ततः प्रज्वलितः क्रोधात् प्रदहन्निव तेजसा तस्मिन्क्रुद्धे तु दैत्येन्द्रे तमोभूतमभूज्जगत्
tataḥ prajvalitaḥ krodhāt pradahanniva tejasā tasminkruddhe tu daityendre tamobhūtamabhūjjagat
163.32
आवहः प्रवहश्चैव विवहो ऽथ ह्युदावहः परावहः संवहश्च महाबलपराक्रमाः
āvahaḥ pravahaścaiva vivaho 'tha hyudāvahaḥ parāvahaḥ saṃvahaśca mahābalaparākramāḥ
163.33
तथा परिवहः श्रीमान् उत्पातभयशंसिनः इत्येवं क्षुभिताः सप्त मरुतो गगनेचराः
tathā parivahaḥ śrīmān utpātabhayaśaṃsinaḥ ityevaṃ kṣubhitāḥ sapta maruto gaganecarāḥ
163.34
ये ग्रहाः सर्वलोकस्य क्षये प्रादुर्भवन्ति वै ते सर्वे गगने दृष्टा व्यचरन्त यथासुखम्
ye grahāḥ sarvalokasya kṣaye prādurbhavanti vai te sarve gagane dṛṣṭā vyacaranta yathāsukham
163.35
अयोगतश्चाप्यचरन् मार्गं निशि निशाचरः सग्रहः सह नक्षत्रैर् आकापतिररिंदमः
ayogataścāpyacaran mārgaṃ niśi niśācaraḥ sagrahaḥ saha nakṣatrair ākāpatirariṃdamaḥ
163.36
विवर्णतां च भगवान् गतो दिवि दिवाकरः कृष्णं कबन्धं च तथा लक्ष्यते सुमहद्दिवि
vivarṇatāṃ ca bhagavān gato divi divākaraḥ kṛṣṇaṃ kabandhaṃ ca tathā lakṣyate sumahaddivi
163.37
अमुञ्चच्चार्चिषां वृन्दं भूमिवृत्तिर् विभावसुः गगनस्थश्च भगवान् अभीक्ष्णं परिदृश्यते
amuñcaccārciṣāṃ vṛndaṃ bhūmivṛttir vibhāvasuḥ gaganasthaśca bhagavān abhīkṣṇaṃ paridṛśyate
163.38
सप्त धूम्रनिभा घोराः सूर्या दिवि समुत्थिताः सोमस्य गगनस्थस्य ग्रहास्तिष्ठन्ति शृङ्गगाः
sapta dhūmranibhā ghorāḥ sūryā divi samutthitāḥ somasya gaganasthasya grahāstiṣṭhanti śṛṅgagāḥ
163.39
वामे तु दक्षिणे चैव स्थितौ शुक्रबृहस्पती शनैश्चरो लोहिताङ्गो ज्वलनाङ्गसमद्युतिः
vāme tu dakṣiṇe caiva sthitau śukrabṛhaspatī śanaiścaro lohitāṅgo jvalanāṅgasamadyutiḥ
163.40
समं समधिरोहन्तः सर्वे ते गगनेचराः शृङ्गाणि शनकैर्घोरा युगान्तावर्तिनो ग्रहाः
samaṃ samadhirohantaḥ sarve te gaganecarāḥ śṛṅgāṇi śanakairghorā yugāntāvartino grahāḥ
163.41
चन्द्रमाश्च सनक्षत्रैर् ग्रहैः सह तमोनुदः चराचरविनाशाय रोहिणीं नाभ्यनन्दत
candramāśca sanakṣatrair grahaiḥ saha tamonudaḥ carācaravināśāya rohiṇīṃ nābhyanandata
163.42
गृहीतो राहुणा चन्द्र उल्काभिरभिहन्यते उल्काः प्रज्वलिताश्चन्द्रे विचरन्ति यथासुखम्
gṛhīto rāhuṇā candra ulkābhirabhihanyate ulkāḥ prajvalitāścandre vicaranti yathāsukham
163.43
देवानामपि यो देवः सो ऽप्यवर्षत शोणितम् अपतन्गगनादुल्का विद्युद्रूपा महास्वनाः
devānāmapi yo devaḥ so 'pyavarṣata śoṇitam apatangaganādulkā vidyudrūpā mahāsvanāḥ
163.44
अकाले च द्रुमाः सर्वे पुष्पन्ति च फलन्ति च लताश्च सफलाः सर्वा ये चाहुर्दैत्यनाशनम्
akāle ca drumāḥ sarve puṣpanti ca phalanti ca latāśca saphalāḥ sarvā ye cāhurdaityanāśanam
163.45
फलैः फलान्यजायन्त पुष्पैः पुष्पं तथैव च उन्मीलन्ति निमीलन्ति हसन्ति च रुदन्ति च
phalaiḥ phalānyajāyanta puṣpaiḥ puṣpaṃ tathaiva ca unmīlanti nimīlanti hasanti ca rudanti ca
163.46
विक्रोशन्ति च गम्भीरा धूमयन्ति ज्वलन्ति च प्रतिमाः सर्वदेवानां वेदयन्ति महद्भयम्
vikrośanti ca gambhīrā dhūmayanti jvalanti ca pratimāḥ sarvadevānāṃ vedayanti mahadbhayam
163.47
आरण्यैः सह संसृष्टा ग्राम्याश्च मृगपक्षिणः चक्रुः सुभैरवं तत्र महायुद्धमुपस्थितम्
āraṇyaiḥ saha saṃsṛṣṭā grāmyāśca mṛgapakṣiṇaḥ cakruḥ subhairavaṃ tatra mahāyuddhamupasthitam
163.48
नद्यश्च प्रतिकूलानि वहन्ति कलुषोदकाः न प्रकाशन्ति च दिशो रक्तरेणुसमाकुलाः
nadyaśca pratikūlāni vahanti kaluṣodakāḥ na prakāśanti ca diśo raktareṇusamākulāḥ
163.49
वानस्पत्यो न पूज्यन्ते पूजनार्हाः कथंचन वायुवेगेन हन्यन्ते भज्यन्ते प्रणमन्ति च
vānaspatyo na pūjyante pūjanārhāḥ kathaṃcana vāyuvegena hanyante bhajyante praṇamanti ca
163.50
यदा च सर्वभूतानां छाया न परिवर्तते अपराह्णगते सूर्ये लोकानां युगसंक्षये
yadā ca sarvabhūtānāṃ chāyā na parivartate aparāhṇagate sūrye lokānāṃ yugasaṃkṣaye
163.51
तदा हिरण्यकशिपोर् दैत्यस्योपरि वेश्मनः भाण्डागारायुधागारे निविष्टमभवन्मधु
tadā hiraṇyakaśipor daityasyopari veśmanaḥ bhāṇḍāgārāyudhāgāre niviṣṭamabhavanmadhu
163.52
असुराणां विनाशाय सुराणां विजयाय च दृश्यन्ते विविधोत्पाता घोरा घोरनिदर्शनाः
asurāṇāṃ vināśāya surāṇāṃ vijayāya ca dṛśyante vividhotpātā ghorā ghoranidarśanāḥ
163.53
एते चान्ये च बहवो घोरोत्पाताः समुत्थिताः दैत्येन्द्रस्य विनाशाय दृश्यन्ते कालनिर्मिताः
ete cānye ca bahavo ghorotpātāḥ samutthitāḥ daityendrasya vināśāya dṛśyante kālanirmitāḥ
163.54
मेदिन्यां कम्पमानायां दैत्येन्द्रेण महात्मना महीधरा नागगणा निपेतुरमितौजसः
medinyāṃ kampamānāyāṃ daityendreṇa mahātmanā mahīdharā nāgagaṇā nipeturamitaujasaḥ
163.55
विषज्वालाकुलैर्वक्त्रैर् विमुञ्चन्तो हुताशनम् चतुःशीर्षाः पञ्चशीर्षाः सप्तशीर्षाश्च पन्नगाः
viṣajvālākulairvaktrair vimuñcanto hutāśanam catuḥśīrṣāḥ pañcaśīrṣāḥ saptaśīrṣāśca pannagāḥ
163.56
वासुकिस्तक्षकश्चैव कर्कोटकधनंजयौ एलामुखः कालियश्च महापद्मश्च वीर्यवान्
vāsukistakṣakaścaiva karkoṭakadhanaṃjayau elāmukhaḥ kāliyaśca mahāpadmaśca vīryavān
163.57
सहस्रशीर्षा नागो वै हेमतालध्वजः प्रभुः शेषो ऽनन्तो महाभागो दुष्प्रकम्प्यः प्रकम्पितः
sahasraśīrṣā nāgo vai hematāladhvajaḥ prabhuḥ śeṣo 'nanto mahābhāgo duṣprakampyaḥ prakampitaḥ
163.58
दीप्तान्यन्तर्जलस्थानि पृथिवीधरणानि च तदा क्रुद्धेन महता कम्पितानि समन्ततः
dīptānyantarjalasthāni pṛthivīdharaṇāni ca tadā kruddhena mahatā kampitāni samantataḥ
163.59
नागास्तेजोधराश्चापि पातालतलचारिणः हिरण्यकशिपुर्दैत्यस् तदा संस्पृष्टवान्महीम्
nāgāstejodharāścāpi pātālatalacāriṇaḥ hiraṇyakaśipurdaityas tadā saṃspṛṣṭavānmahīm
163.60
संदष्टौष्ठपुटः क्रोधाद् वाराह इव पूर्वजः नदी भागीरथी चैव सरयूः कौशिकी तथा
saṃdaṣṭauṣṭhapuṭaḥ krodhād vārāha iva pūrvajaḥ nadī bhāgīrathī caiva sarayūḥ kauśikī tathā
163.61
यमुना त्वथ कावेरी कृष्णवेणा च निम्नगा सुवेणा च महाभागा नदी गोदावरी तथा
yamunā tvatha kāverī kṛṣṇaveṇā ca nimnagā suveṇā ca mahābhāgā nadī godāvarī tathā
163.62
चर्मण्वती च सिन्धुश्च तथा नदनदीपतिः कमलप्रभवश्चैव शोणो मणिनिभोदकः
carmaṇvatī ca sindhuśca tathā nadanadīpatiḥ kamalaprabhavaścaiva śoṇo maṇinibhodakaḥ
163.63
नर्मदा शुभतोया च तथा वेत्रवती नदी गोमती गोकुलाकीर्णा तथा पूर्वसरस्वती
narmadā śubhatoyā ca tathā vetravatī nadī gomatī gokulākīrṇā tathā pūrvasarasvatī
163.64
मही कालमही चैव तमसा पुष्पवाहिनी जम्बूद्वीपं रत्नवटं सर्वरत्नोपशोभितम्
mahī kālamahī caiva tamasā puṣpavāhinī jambūdvīpaṃ ratnavaṭaṃ sarvaratnopaśobhitam
163.65
सुवर्णप्रकटं चैव सुवर्णाकरमण्डितम् महानदं च लौहित्यं शैलकाननशोभितम्
suvarṇaprakaṭaṃ caiva suvarṇākaramaṇḍitam mahānadaṃ ca lauhityaṃ śailakānanaśobhitam
163.66
पत्तनं कोशकरणम् ऋषिवीरजनाकरम् मागधाश्च महाग्रामा मुण्डाः शुङ्गास्तथैव च
pattanaṃ kośakaraṇam ṛṣivīrajanākaram māgadhāśca mahāgrāmā muṇḍāḥ śuṅgāstathaiva ca
163.67
सुह्मा मल्ला विदेहाश्च मालवाः काशिकोसलाः भवनं वैनतेयस्य दैत्येन्द्रेणाभिकम्पितम्
suhmā mallā videhāśca mālavāḥ kāśikosalāḥ bhavanaṃ vainateyasya daityendreṇābhikampitam
163.68
कैलासशिखराकारं यत्कृतं विश्वकर्मणा रक्ततोयो महाभीमो लौहित्यो नाम सागरः
kailāsaśikharākāraṃ yatkṛtaṃ viśvakarmaṇā raktatoyo mahābhīmo lauhityo nāma sāgaraḥ
163.69
उदयश्च महाशैल उच्छ्रितः शतयोजनम् सुवर्णवेदिकः श्रीमान् मेघपङ्क्तिनिषेवितः
udayaśca mahāśaila ucchritaḥ śatayojanam suvarṇavedikaḥ śrīmān meghapaṅktiniṣevitaḥ
163.70
भ्राजमानो ऽर्कसदृशैर् जातरूपमयैर्द्रुमैः शालैस्तालैस्तमालैश्च कर्णिकारैश्च पुष्पितैः
bhrājamāno 'rkasadṛśair jātarūpamayairdrumaiḥ śālaistālaistamālaiśca karṇikāraiśca puṣpitaiḥ
163.71
अयोमुखश्च विख्यातः पर्वतो धातुमण्डितः तमालवनगन्धश्च पर्वतो मलयः शुभः
ayomukhaśca vikhyātaḥ parvato dhātumaṇḍitaḥ tamālavanagandhaśca parvato malayaḥ śubhaḥ
163.72
सुराष्ट्राश्च सबाह्लीकाः शूराभीरास्तथैव च भोजाः पाण्ड्याश्च वङ्गाश्च कलिङ्गास्ताम्रलिप्तकाः
surāṣṭrāśca sabāhlīkāḥ śūrābhīrāstathaiva ca bhojāḥ pāṇḍyāśca vaṅgāśca kaliṅgāstāmraliptakāḥ
163.73
तथैवौण्ड्राश्च पौण्ड्राश्च वामचूडाः सकेरलाः क्षोभितास्तेन दैत्येन सदेवाश्चाप्सरोगणाः
tathaivauṇḍrāśca pauṇḍrāśca vāmacūḍāḥ sakeralāḥ kṣobhitāstena daityena sadevāścāpsarogaṇāḥ
163.74
अगस्त्यभवनं चैव यदगम्यं कृतं पुरा सिद्धचारणसंघश्च विप्रकीर्णं मनोहरम्
agastyabhavanaṃ caiva yadagamyaṃ kṛtaṃ purā siddhacāraṇasaṃghaśca viprakīrṇaṃ manoharam
163.75
विचित्रनानाविहगं सुपुष्पितमहाद्रुमम् जातरूपमयैः शृङ्गैर् अप्सरोगणनादितम्
vicitranānāvihagaṃ supuṣpitamahādrumam jātarūpamayaiḥ śṛṅgair apsarogaṇanāditam
163.76
गिरिपुष्पितकश्चैव लक्ष्मीवान्प्रियदर्शनः उत्थितः सागरं भित्त्वा विश्रामश्चन्द्रसूर्ययोः रराज सुमहाशृङ्गैर् गगनं विलिखन्निव
giripuṣpitakaścaiva lakṣmīvānpriyadarśanaḥ utthitaḥ sāgaraṃ bhittvā viśrāmaścandrasūryayoḥ rarāja sumahāśṛṅgair gaganaṃ vilikhanniva
163.77
चन्द्रसूर्यांशुसंकाशैः सागराम्बुसमावृतैः विद्युत्वान्सर्वतः श्रीमान् आयतः शतयोजनम्
candrasūryāṃśusaṃkāśaiḥ sāgarāmbusamāvṛtaiḥ vidyutvānsarvataḥ śrīmān āyataḥ śatayojanam
163.78
विद्युतां यत्र संपाता निपात्यन्ते नगोत्तमे ऋषभः पर्वतश्चैव श्रीमान्वृषभसंज्ञितः
vidyutāṃ yatra saṃpātā nipātyante nagottame ṛṣabhaḥ parvataścaiva śrīmānvṛṣabhasaṃjñitaḥ
163.79
कुञ्जरः पर्वतः श्रीमान् यत्रागस्त्यगृहं शुभम् विशालाक्षश्च दुर्धर्षः सर्पाणामालयः पुरी
kuñjaraḥ parvataḥ śrīmān yatrāgastyagṛhaṃ śubham viśālākṣaśca durdharṣaḥ sarpāṇāmālayaḥ purī
163.80
तथा भोगवती चापि दैत्येन्द्रेणाभिकम्पिता महासेनो गिरिश्चैव पारियात्रश्च पर्वतः
tathā bhogavatī cāpi daityendreṇābhikampitā mahāseno giriścaiva pāriyātraśca parvataḥ
163.81
चक्रवांश्च गिरिश्रेष्ठो वाराहश्चैव पर्वतः प्राग्ज्यौतिषपुरं चापि जातरूपमयं शुभम्
cakravāṃśca giriśreṣṭho vārāhaścaiva parvataḥ prāgjyautiṣapuraṃ cāpi jātarūpamayaṃ śubham
163.82
यस्मिन्वसति दुष्टात्मा नरको नाम दानवः मेघश्च पर्वतश्रेष्ठो मेघगम्भीरनिःस्वनः
yasminvasati duṣṭātmā narako nāma dānavaḥ meghaśca parvataśreṣṭho meghagambhīraniḥsvanaḥ
163.83
षष्टिस्तत्र सहस्राणि पर्वतानां द्विजोत्तमाः तरुणादित्यसंकाशो मेरुस्तत्र महागिरिः
ṣaṣṭistatra sahasrāṇi parvatānāṃ dvijottamāḥ taruṇādityasaṃkāśo merustatra mahāgiriḥ
163.84
यक्षराक्षसगन्धर्वैर् नित्यं सेवितकंदरः हेमगर्भो महाशैलस् तथा हेमसखो गिरिः
yakṣarākṣasagandharvair nityaṃ sevitakaṃdaraḥ hemagarbho mahāśailas tathā hemasakho giriḥ
163.85
कैलासश्चैव शैलेन्द्रो दानवेन्द्रेण कम्पितः हेमपुष्करसंछन्नं तेन वैखानसं सरः
kailāsaścaiva śailendro dānavendreṇa kampitaḥ hemapuṣkarasaṃchannaṃ tena vaikhānasaṃ saraḥ
163.86
कम्पितं मानसं चैव हंसकारण्डवाकुलम् त्रिशृङ्गपर्वतश्चैव कुमारी च सरिद्वरा
kampitaṃ mānasaṃ caiva haṃsakāraṇḍavākulam triśṛṅgaparvataścaiva kumārī ca saridvarā
163.87
तुषारचयसंछन्नो मन्दरश्चापि पर्वतः उशीरबिन्दुश्च गिरिश् चन्द्रप्रस्थस्तथाद्रिराट्
tuṣāracayasaṃchanno mandaraścāpi parvataḥ uśīrabinduśca giriś candraprasthastathādrirāṭ
163.88
प्रजापतिगिरिश्चैव तथा पुष्करपर्वतः देवाभ्रपर्वतश्चैव तथा वै रेणुको गिरिः
prajāpatigiriścaiva tathā puṣkaraparvataḥ devābhraparvataścaiva tathā vai reṇuko giriḥ
163.89
क्रौञ्चः सप्तर्षिशैलश्च धूम्रवर्णश्च पर्वतः एते चान्ये च गिरयो देशा जनपदास्तथा
krauñcaḥ saptarṣiśailaśca dhūmravarṇaśca parvataḥ ete cānye ca girayo deśā janapadāstathā
163.90
नद्यः ससागराः सर्वाः सो ऽकम्पयत दानवः कपिलश्च महीपुत्रो व्याघ्रवांश्चैव कम्पितः
nadyaḥ sasāgarāḥ sarvāḥ so 'kampayata dānavaḥ kapilaśca mahīputro vyāghravāṃścaiva kampitaḥ
163.91
खेचराश्च सतीपुत्राः पातालतलवासिनः गणस्तथा परो रौद्रो मेघनामाङ्कुशायुधः
khecarāśca satīputrāḥ pātālatalavāsinaḥ gaṇastathā paro raudro meghanāmāṅkuśāyudhaḥ
163.92
ऊर्ध्वगो भीमवेगश्च सर्व एवाभिकम्पिताः गदी शूली करालश्च हिरण्यकशिपुस्तदा
ūrdhvago bhīmavegaśca sarva evābhikampitāḥ gadī śūlī karālaśca hiraṇyakaśipustadā
163.93
जीमूतघनसंकाशो जीमूतघननिःस्वनः जीमूतघननिर्घोषो जीमूत इव वेगवान्
jīmūtaghanasaṃkāśo jīmūtaghananiḥsvanaḥ jīmūtaghananirghoṣo jīmūta iva vegavān
163.94
देवारिर्दितिजो वीरो नृसिंहं समुपाद्रवत् समुत्पत्य ततस्तीक्ष्णैर् मृगेन्द्रेण महानखैः तदोंकारसहायेन विदार्य निहतो युधि
devārirditijo vīro nṛsiṃhaṃ samupādravat samutpatya tatastīkṣṇair mṛgendreṇa mahānakhaiḥ tadoṃkārasahāyena vidārya nihato yudhi
163.95
मही च कालश्च शशी नभश्च ग्रहाश्च सूर्यश्च दिशश्च सर्वाः नद्यश्च शैलाश्च महार्णवाश्च गताः प्रसादं दितिपुत्रनाशात्
mahī ca kālaśca śaśī nabhaśca grahāśca sūryaśca diśaśca sarvāḥ nadyaśca śailāśca mahārṇavāśca gatāḥ prasādaṃ ditiputranāśāt
163.96
ततः प्रमुदिता देवा ऋषयश्च तपोधनाः तुष्टुवुर्नामभिर्दिव्यैर् आदिदेवं सनातनम्
tataḥ pramuditā devā ṛṣayaśca tapodhanāḥ tuṣṭuvurnāmabhirdivyair ādidevaṃ sanātanam
163.97
यत्त्वया विहितं देव नारसिंहमिदं वपुः एतदेवार्चयिष्यन्ति परावरविदो जनाः
yattvayā vihitaṃ deva nārasiṃhamidaṃ vapuḥ etadevārcayiṣyanti parāvaravido janāḥ
163.98
भवान्ब्रह्मा च रुद्रश्च महेन्द्रो देवसत्तमः भवान्कर्ता विकर्ता च लोकानां प्रभवो ऽव्ययः
bhavānbrahmā ca rudraśca mahendro devasattamaḥ bhavānkartā vikartā ca lokānāṃ prabhavo 'vyayaḥ
163.99
परां च सिद्धिं च परं च देवं परं च मन्त्रं परमं हविश्च परं च धर्मं परमं च विश्वं त्वामाहुरग्र्यं पुरुषं पुराणम्
parāṃ ca siddhiṃ ca paraṃ ca devaṃ paraṃ ca mantraṃ paramaṃ haviśca paraṃ ca dharmaṃ paramaṃ ca viśvaṃ tvāmāhuragryaṃ puruṣaṃ purāṇam
163.100
परं शरीरं परमं च ब्रह्म परं च योगं परमां च वाणीम् परं रहस्यं परमां गतिं च त्वामाहुरग्र्यं पुरुषं पुराणम्
paraṃ śarīraṃ paramaṃ ca brahma paraṃ ca yogaṃ paramāṃ ca vāṇīm paraṃ rahasyaṃ paramāṃ gatiṃ ca tvāmāhuragryaṃ puruṣaṃ purāṇam
163.101
एवं परस्यापि परं पदं यत् परं परस्यापि परं च देवम् परं परस्यापि परं च भूतं त्वामाहुरग्र्यं पुरुषं पुराणम्
evaṃ parasyāpi paraṃ padaṃ yat paraṃ parasyāpi paraṃ ca devam paraṃ parasyāpi paraṃ ca bhūtaṃ tvāmāhuragryaṃ puruṣaṃ purāṇam
163.102
परं परस्यापि परं रहस्यं परं परस्यापि परं महत्त्वम् परं परस्यापि परं महद्यत् त्वामाहुरग्र्यं पुरुषं पुराणम्
paraṃ parasyāpi paraṃ rahasyaṃ paraṃ parasyāpi paraṃ mahattvam paraṃ parasyāpi paraṃ mahadyat tvāmāhuragryaṃ puruṣaṃ purāṇam
163.103
परं परस्यापि परं निधानं परं परस्यापि परं पवित्रम् परं परस्यापि परं च दान्तं त्वामाहुरग्र्यं पुरुषं पुराणम्
paraṃ parasyāpi paraṃ nidhānaṃ paraṃ parasyāpi paraṃ pavitram paraṃ parasyāpi paraṃ ca dāntaṃ tvāmāhuragryaṃ puruṣaṃ purāṇam
163.104
एवमुक्त्वा तु भगवान् सर्वलोकपितामहः स्तुत्वा नारायणं देवं ब्रह्मलोकं गतः प्रभुः
evamuktvā tu bhagavān sarvalokapitāmahaḥ stutvā nārāyaṇaṃ devaṃ brahmalokaṃ gataḥ prabhuḥ
163.105
ततो नदत्सु तूर्येषु नृत्यन्तीष्वप्सरःसु च क्षीरोदस्योत्तरं कूलं जगाम हरिरीश्वरः
tato nadatsu tūryeṣu nṛtyantīṣvapsaraḥsu ca kṣīrodasyottaraṃ kūlaṃ jagāma harirīśvaraḥ
163.106
नारसिंहं वपुर्देवः स्थापयित्वा सुदीप्तिमत् पौराणं रूपमास्थाय प्रययौ गरुडध्वजः
nārasiṃhaṃ vapurdevaḥ sthāpayitvā sudīptimat paurāṇaṃ rūpamāsthāya prayayau garuḍadhvajaḥ
163.107
अष्टचक्रेण यानेन भूतयुतेन भास्वता अव्यक्तप्रकृतिर्देवः स्वस्थानं गतवान्प्रभुः
aṣṭacakreṇa yānena bhūtayutena bhāsvatā avyaktaprakṛtirdevaḥ svasthānaṃ gatavānprabhuḥ
Chapter 164
164.1
मत्स्य-पुराण 164 कथितं नरसिंहस्य माहात्म्यं विस्तरेण च पुनस्तस्यैव माहात्म्यम् अन्यद्विस्तरतो वद
matsya-purāṇa 164 kathitaṃ narasiṃhasya māhātmyaṃ vistareṇa ca punastasyaiva māhātmyam anyadvistarato vada
164.2
पद्मरूपमभूदेतत् कथं हेममयं जगत् कथं च वैष्णवी सृष्टिः पद्ममध्ये ऽभवत्पुरा
padmarūpamabhūdetat kathaṃ hemamayaṃ jagat kathaṃ ca vaiṣṇavī sṛṣṭiḥ padmamadhye 'bhavatpurā
164.3
श्रुत्वा च नरसिंहस्य माहात्म्यं रविनन्दनः विस्मयोत्फुल्लनयनः पुनः पप्रच्छ केशवम्
śrutvā ca narasiṃhasya māhātmyaṃ ravinandanaḥ vismayotphullanayanaḥ punaḥ papraccha keśavam
164.4
कथं पाद्मे महाकल्पे तव पद्ममयं जगत् जलार्णवगतस्येह नाभौ जातं जनार्दन
kathaṃ pādme mahākalpe tava padmamayaṃ jagat jalārṇavagatasyeha nābhau jātaṃ janārdana
164.5
प्रभावात्पद्मनाभस्य स्वपतः सागराम्भसि पुष्करे च कथं भूता देवाः सर्षिगणाः पुरा
prabhāvātpadmanābhasya svapataḥ sāgarāmbhasi puṣkare ca kathaṃ bhūtā devāḥ sarṣigaṇāḥ purā
164.6
एतदाख्याहि निखिलं योगं योगविदां पते शृण्वतस्तस्य मे कीर्तिं न तृप्तिरुपजायते
etadākhyāhi nikhilaṃ yogaṃ yogavidāṃ pate śṛṇvatastasya me kīrtiṃ na tṛptirupajāyate
164.7
कियता चैव कालेन शेते वै पुरुषोत्तमः कियन्तं वा स्वपिति च को ऽस्य कालस्य संभवः
kiyatā caiva kālena śete vai puruṣottamaḥ kiyantaṃ vā svapiti ca ko 'sya kālasya saṃbhavaḥ
164.8
कियता वाथ कालेन ह्य् उत्तिष्ठति महायशाः कथं चोत्थाय भगवान् सृजते निखिलं जगत्
kiyatā vātha kālena hy uttiṣṭhati mahāyaśāḥ kathaṃ cotthāya bhagavān sṛjate nikhilaṃ jagat
164.9
के प्रजापतयस्तावद् आसन्पूर्वं महामुने कथं निर्मितवांश्चैव चित्रं लोकं सनातनम्
ke prajāpatayastāvad āsanpūrvaṃ mahāmune kathaṃ nirmitavāṃścaiva citraṃ lokaṃ sanātanam
164.10
कथमेकार्णवे शून्ये नष्टस्थावरजङ्गमे दग्धे देवासुरनरे प्रनष्टोरगराक्षसे
kathamekārṇave śūnye naṣṭasthāvarajaṅgame dagdhe devāsuranare pranaṣṭoragarākṣase
164.11
नष्टानिलानले लोके नष्टाकाशमहीतले केवलं गह्वरीभूते महाभूतविपर्यये
naṣṭānilānale loke naṣṭākāśamahītale kevalaṃ gahvarībhūte mahābhūtaviparyaye
164.12
विभुर्महाभूतपतिर् महातेजा महाकृतिः आस्ते सुरवरश्रेष्ठो विधिमास्थाय योगवित्
vibhurmahābhūtapatir mahātejā mahākṛtiḥ āste suravaraśreṣṭho vidhimāsthāya yogavit
164.13
शृणुयां परया भक्त्या ब्रह्मन्नेतदशेषतः वक्तुमर्हसि धर्मिष्ठ यशो नारायणात्मकम्
śṛṇuyāṃ parayā bhaktyā brahmannetadaśeṣataḥ vaktumarhasi dharmiṣṭha yaśo nārāyaṇātmakam
164.14
श्रद्धया चोपविष्टानां भगवन्वक्तुमर्हसि
śraddhayā copaviṣṭānāṃ bhagavanvaktumarhasi
164.15
नारायणस्य यशसः श्रवणे या तव स्पृहा तद्वंश्यान्वयभूतस्य न्याय्यं रविकुलर्षभ
nārāyaṇasya yaśasaḥ śravaṇe yā tava spṛhā tadvaṃśyānvayabhūtasya nyāyyaṃ ravikularṣabha
164.16
शृणुष्वादिपुराणेषु वेदेभ्यश्च यथा श्रुतम् ब्राह्मणानां च वदतां श्रुत्वा वै सुमहात्मनाम्
śṛṇuṣvādipurāṇeṣu vedebhyaśca yathā śrutam brāhmaṇānāṃ ca vadatāṃ śrutvā vai sumahātmanām
164.17
यथा च तपसा दृष्ट्वा बृहस्पतिसमद्युतिः पराशरसुतः श्रीमान् गुरुर्द्वैपायनो ऽब्रवीत्
yathā ca tapasā dṛṣṭvā bṛhaspatisamadyutiḥ parāśarasutaḥ śrīmān gururdvaipāyano 'bravīt
164.18
तत्ते ऽहं कथयिष्यामि यथाशक्ति यथाश्रुति यद्विज्ञातुं मया शक्यम् ऋषिमात्रेण सत्तमाः
tatte 'haṃ kathayiṣyāmi yathāśakti yathāśruti yadvijñātuṃ mayā śakyam ṛṣimātreṇa sattamāḥ
164.19
कः समुत्सहते ज्ञातुं परं नारायणात्मकम् विश्वायनश्च यद्ब्रह्मा न वेदयति तत्त्वतः
kaḥ samutsahate jñātuṃ paraṃ nārāyaṇātmakam viśvāyanaśca yadbrahmā na vedayati tattvataḥ
164.20
तत्कर्म विश्ववेदानां तद्रहस्यं महर्षीणाम् तमीशं सर्वयज्ञानां तत्तत्त्वं सर्वदर्शिनाम् तदध्यात्मविदां चिन्त्यं नरकं च विकर्मिणाम्
tatkarma viśvavedānāṃ tadrahasyaṃ maharṣīṇām tamīśaṃ sarvayajñānāṃ tattattvaṃ sarvadarśinām tadadhyātmavidāṃ cintyaṃ narakaṃ ca vikarmiṇām
164.21
अधिदैवं च यद्दैवम् अधियज्ञं सुसंज्ञितम् तद्भूतमधिभूतं च तत्परं परमर्षीणाम्
adhidaivaṃ ca yaddaivam adhiyajñaṃ susaṃjñitam tadbhūtamadhibhūtaṃ ca tatparaṃ paramarṣīṇām
164.22
स यज्ञो वेदनिर्दिष्टस् तत्तपः कवयो विदुः यः कर्ता कारको बुद्धिर् मनः क्षेत्रज्ञ एव च
sa yajño vedanirdiṣṭas tattapaḥ kavayo viduḥ yaḥ kartā kārako buddhir manaḥ kṣetrajña eva ca
164.23
प्रणवः पुरुषः शास्ता एकश्चेति विभाव्यते प्राणः पञ्चविधश्चैव ध्रुव अक्षर एव च
praṇavaḥ puruṣaḥ śāstā ekaśceti vibhāvyate prāṇaḥ pañcavidhaścaiva dhruva akṣara eva ca
164.24
कालः पाकश्च पक्ता च द्रष्टा स्वाध्याय एव च उच्यते विविधैर्देवैः स एवायं न तत्परम्
kālaḥ pākaśca paktā ca draṣṭā svādhyāya eva ca ucyate vividhairdevaiḥ sa evāyaṃ na tatparam
164.25
स एव भगवान्सर्वं करोति विकरोति च सो ऽस्मान्कारयते सर्वान् सो ऽत्येति व्याकुलीकृतान्
sa eva bhagavānsarvaṃ karoti vikaroti ca so 'smānkārayate sarvān so 'tyeti vyākulīkṛtān
164.26
यजामहे तमेवाद्यं तमेवेच्छाम निर्वृताः यो वक्ता यच्च वक्तव्यं यच्चाहं तद्ब्रवीमि वः
yajāmahe tamevādyaṃ tamevecchāma nirvṛtāḥ yo vaktā yacca vaktavyaṃ yaccāhaṃ tadbravīmi vaḥ
164.27
श्रूयते यच्च वै श्राव्यं यच्चान्यत्परिजल्प्यते याः कथाश्चैव वर्तन्ते श्रुतयो वाथ तत्पराः विश्वं विश्वपतिर्यश्च स तु नारायणः स्मृतः
śrūyate yacca vai śrāvyaṃ yaccānyatparijalpyate yāḥ kathāścaiva vartante śrutayo vātha tatparāḥ viśvaṃ viśvapatiryaśca sa tu nārāyaṇaḥ smṛtaḥ
164.28
यत्सत्यं यदमृतमक्षरं परं यद् यद्भूतं परममिदं च यद्भविष्यत् यत्किंचिच् चरमचरं यदस्ति चान्यत् तत्सर्वं पुरुषवरः प्रभुः पुराणः
yatsatyaṃ yadamṛtamakṣaraṃ paraṃ yad yadbhūtaṃ paramamidaṃ ca yadbhaviṣyat yatkiṃcic caramacaraṃ yadasti cānyat tatsarvaṃ puruṣavaraḥ prabhuḥ purāṇaḥ
Chapter 165
165.1
मत्स्य-पुराण 165 चत्वार्याहुः सहस्राणि वर्षाणां तु कृतं युगम् तस्य तावच्छती संध्या द्विगुणा रविनन्दन
matsya-purāṇa 165 catvāryāhuḥ sahasrāṇi varṣāṇāṃ tu kṛtaṃ yugam tasya tāvacchatī saṃdhyā dviguṇā ravinandana
165.2
यत्र धर्मश्चतुष्पादस् त्व् अधर्मः पादविग्रहः स्वधर्मनिरताः सन्तो जायन्ते यत्र मानवाः
yatra dharmaścatuṣpādas tv adharmaḥ pādavigrahaḥ svadharmaniratāḥ santo jāyante yatra mānavāḥ
165.3
विप्राः स्थिता धर्मपरा राजवृत्तौ स्थिता नृपाः कृष्यामभिरता वैश्याः शूद्राः शुश्रूषवः स्थिताः
viprāḥ sthitā dharmaparā rājavṛttau sthitā nṛpāḥ kṛṣyāmabhiratā vaiśyāḥ śūdrāḥ śuśrūṣavaḥ sthitāḥ
165.4
तदा सत्यं च शौचं च धर्मश्चैव विवर्धते सद्भिराचरितं कर्म क्रियते ख्यायते च वै
tadā satyaṃ ca śaucaṃ ca dharmaścaiva vivardhate sadbhirācaritaṃ karma kriyate khyāyate ca vai
165.5
एतत्कार्तयुगं वृत्तं सर्वेषामपि पार्थिव प्राणिनां धर्मसङ्गानाम् अपि वै नीचजन्मनाम्
etatkārtayugaṃ vṛttaṃ sarveṣāmapi pārthiva prāṇināṃ dharmasaṅgānām api vai nīcajanmanām
165.6
त्रीणि वर्षसहस्राणि त्रेतायुगमिहोच्यते तस्य तावच्छती संध्या द्विगुणा परिकीर्त्यते
trīṇi varṣasahasrāṇi tretāyugamihocyate tasya tāvacchatī saṃdhyā dviguṇā parikīrtyate
165.7
द्वाभ्यामधर्मः पादाभ्यां त्रिभिर्धर्मो व्यवस्थितः यत्र सत्यं च सत्त्वं च त्रेताधर्मो विधीयते
dvābhyāmadharmaḥ pādābhyāṃ tribhirdharmo vyavasthitaḥ yatra satyaṃ ca sattvaṃ ca tretādharmo vidhīyate
165.8
त्रेतायां विकृतिं यान्ति वर्णास्त्वेते न संशयः चातुर्वर्ण्यस्य वैकृत्याद् यान्ति दौर्बल्यमाश्रमाः
tretāyāṃ vikṛtiṃ yānti varṇāstvete na saṃśayaḥ cāturvarṇyasya vaikṛtyād yānti daurbalyamāśramāḥ
165.9
एषा त्रेतायुगगतिर् विचित्रा देवनिर्मिता द्वापरस्य तु या चेष्टा तामपि श्रोतुमर्हसि
eṣā tretāyugagatir vicitrā devanirmitā dvāparasya tu yā ceṣṭā tāmapi śrotumarhasi
165.10
द्वापरं द्वे सहस्रे तु वर्षाणां रविनन्दन तस्य तावच्छती संध्या द्विगुणा युगमुच्यते
dvāparaṃ dve sahasre tu varṣāṇāṃ ravinandana tasya tāvacchatī saṃdhyā dviguṇā yugamucyate
165.11
तत्र चार्थपराः सर्वे प्राणिनो रजसा हताः सर्वे नैष्कृतिकाः क्षुद्रा जायन्ते रविनन्दन
tatra cārthaparāḥ sarve prāṇino rajasā hatāḥ sarve naiṣkṛtikāḥ kṣudrā jāyante ravinandana
165.12
द्वाभ्यां धर्मः स्थितः पद्भ्याम् अधर्मस्त्रिभिरुत्थितः विपर्ययाच्छनैर्धर्मः क्षयमेति कलौ युगे
dvābhyāṃ dharmaḥ sthitaḥ padbhyām adharmastribhirutthitaḥ viparyayācchanairdharmaḥ kṣayameti kalau yuge
165.13
ब्राह्मण्यभावस्य ततस् तथौत्सुक्यं विशीर्यते व्रतोपवासास्त्यज्यन्ते द्वापरे युगपर्यये
brāhmaṇyabhāvasya tatas tathautsukyaṃ viśīryate vratopavāsāstyajyante dvāpare yugaparyaye
165.14
तथा वर्षसहस्रं तु वर्षाणां द्वे शते अपि संध्यया सह संख्यातं क्रूरं कलियुगं स्मृतम्
tathā varṣasahasraṃ tu varṣāṇāṃ dve śate api saṃdhyayā saha saṃkhyātaṃ krūraṃ kaliyugaṃ smṛtam
165.15
यत्राधर्मश्चतुष्पादः स्याद्धर्मः पादविग्रहः कामिनस्तपसा हीना जायन्ते तत्र मानवाः
yatrādharmaścatuṣpādaḥ syāddharmaḥ pādavigrahaḥ kāminastapasā hīnā jāyante tatra mānavāḥ
165.16
नैवातिसात्त्विकः कश्चिन् न साधुर्न च सत्यवाक् नास्तिका ब्रह्मभक्ता वा जायन्ते तत्र मानवाः
naivātisāttvikaḥ kaścin na sādhurna ca satyavāk nāstikā brahmabhaktā vā jāyante tatra mānavāḥ
165.17
अहंकारगृहीताश्च प्रक्षीणस्नेहबन्धनाः विप्राः शूद्रसमाचाराः सन्ति सर्वे कलौ युगे
ahaṃkāragṛhītāśca prakṣīṇasnehabandhanāḥ viprāḥ śūdrasamācārāḥ santi sarve kalau yuge
165.18
आश्रमाणां विपर्यासः कलौ सम्परिवर्तते वर्णानां चैव संदेहो युगान्ते रविनन्दन
āśramāṇāṃ viparyāsaḥ kalau samparivartate varṇānāṃ caiva saṃdeho yugānte ravinandana
165.19
विद्याद्द्वादशसाहस्रीं युगाख्यां पूर्वनिर्मिताम् एवं सहस्रपर्यन्तं तदहर्ब्राह्ममुच्यते
vidyāddvādaśasāhasrīṃ yugākhyāṃ pūrvanirmitām evaṃ sahasraparyantaṃ tadaharbrāhmamucyate
165.20
ततो ऽहनि गते तस्मिन् सर्वेषामेव जीविनाम् शरीरनिर्वृतिं दृष्ट्वा लोकसंहारबुद्धितः
tato 'hani gate tasmin sarveṣāmeva jīvinām śarīranirvṛtiṃ dṛṣṭvā lokasaṃhārabuddhitaḥ
165.21
देवतानां च सर्वासां ब्रह्मादीनां महीपते दैत्यानां दानवानां च यक्षराक्षसपक्षिणाम्
devatānāṃ ca sarvāsāṃ brahmādīnāṃ mahīpate daityānāṃ dānavānāṃ ca yakṣarākṣasapakṣiṇām
165.22
गन्धर्वाणामप्सरसां भुजंगानां च पार्थिव पर्वतानां नदीनां च पशूनां चैव सत्तम तिर्यग्योनिगतानां च सत्त्वानां कृमिणां तथा
gandharvāṇāmapsarasāṃ bhujaṃgānāṃ ca pārthiva parvatānāṃ nadīnāṃ ca paśūnāṃ caiva sattama tiryagyonigatānāṃ ca sattvānāṃ kṛmiṇāṃ tathā
165.23
महाभूतपतिः पञ्च हृत्वा भूतानि भूतकृत् जगत्संहरणार्थाय कुरुते वैशसं महत्
mahābhūtapatiḥ pañca hṛtvā bhūtāni bhūtakṛt jagatsaṃharaṇārthāya kurute vaiśasaṃ mahat
165.24
भूत्वा सूर्यश्चक्षुषी चाददानो भूत्वा वायुः प्राणिनां प्राणजालम् भूत्वा वह्निर्निर्दहन्सर्वलोकान् भूत्वा मेघो भूय उग्रो ऽप्यवर्षत्
bhūtvā sūryaścakṣuṣī cādadāno bhūtvā vāyuḥ prāṇināṃ prāṇajālam bhūtvā vahnirnirdahansarvalokān bhūtvā megho bhūya ugro 'pyavarṣat
Chapter 166
166.1
मत्स्य-पुराण 166 भूत्वा नारायणो योगी सत्त्वमूर्तिर्विभावसुः गभस्तिभिः प्रदीप्ताभिः संशोषयति सागरान्
matsya-purāṇa 166 bhūtvā nārāyaṇo yogī sattvamūrtirvibhāvasuḥ gabhastibhiḥ pradīptābhiḥ saṃśoṣayati sāgarān
166.2
ततः पीत्वार्णवान् सर्वान् नदीः कूपांश्च सर्वशः पर्वतानां च सलिलं सर्वमादाय रश्मिभिः
tataḥ pītvārṇavān sarvān nadīḥ kūpāṃśca sarvaśaḥ parvatānāṃ ca salilaṃ sarvamādāya raśmibhiḥ
166.3
भित्त्वा गभस्तिभिश्चैव महीं गत्वा रसातलात् पातालजलमादाय पिबते रसमुत्तमम्
bhittvā gabhastibhiścaiva mahīṃ gatvā rasātalāt pātālajalamādāya pibate rasamuttamam
166.4
मूत्रासृक्क्लेदम् अन्यच्च यदस्ति प्राणिषु ध्रुवम् तत्सर्वमरविन्दाक्ष आदत्ते पुरुषोत्तमः
mūtrāsṛkkledam anyacca yadasti prāṇiṣu dhruvam tatsarvamaravindākṣa ādatte puruṣottamaḥ
166.5
वायुश्च बलवान्भूत्वा विधुन्वानो ऽखिलं जगत् प्राणापानसमानाद्यान् वायून् आकर्षते हरिः
vāyuśca balavānbhūtvā vidhunvāno 'khilaṃ jagat prāṇāpānasamānādyān vāyūn ākarṣate hariḥ
166.6
ततो देवगणाः सर्वे भूतान्येव च यानि तु गन्धो घ्राणं शरीरं च पृथिवीं संश्रिता गुणाः
tato devagaṇāḥ sarve bhūtānyeva ca yāni tu gandho ghrāṇaṃ śarīraṃ ca pṛthivīṃ saṃśritā guṇāḥ
166.7
जिह्वा रसश्च स्नेहश्च संश्रिताः सलिले गुणाः रूपं चक्षुर्विपाकश्च ज्योतिरेवाश्रिता गुणाः
jihvā rasaśca snehaśca saṃśritāḥ salile guṇāḥ rūpaṃ cakṣurvipākaśca jyotirevāśritā guṇāḥ
166.8
स्पर्शः प्राणश्च चेष्टा च पवने संश्रिता गुणाः शब्दः श्रोत्रं च खान्येव गगने संश्रिता गुणाः
sparśaḥ prāṇaśca ceṣṭā ca pavane saṃśritā guṇāḥ śabdaḥ śrotraṃ ca khānyeva gagane saṃśritā guṇāḥ
166.9
लोकमाया भगवता मुहूर्तेन विनाशिता मनो बुद्धिश्च सर्वेषां क्षेत्रज्ञश्चेति यः श्रुतः
lokamāyā bhagavatā muhūrtena vināśitā mano buddhiśca sarveṣāṃ kṣetrajñaśceti yaḥ śrutaḥ
166.10
तं वरेण्यं परमेष्ठी हृषीकेशमुपाश्रितः ततो भगवतस्तस्य रश्मिभिः परिवारितः
taṃ vareṇyaṃ parameṣṭhī hṛṣīkeśamupāśritaḥ tato bhagavatastasya raśmibhiḥ parivāritaḥ
166.11
वायुनाक्रम्यमाणासु द्रुमशाखासु चाश्रितः तेषां संघर्षणोद्भूतः पावकः शतधा ज्वलन्
vāyunākramyamāṇāsu drumaśākhāsu cāśritaḥ teṣāṃ saṃgharṣaṇodbhūtaḥ pāvakaḥ śatadhā jvalan
166.12
अदहच्च तदा सर्वं वृतः संवर्तको ऽनलः सपर्वतद्रुमान्गुल्मांल् लतावल्लीस्तृणानि च
adahacca tadā sarvaṃ vṛtaḥ saṃvartako 'nalaḥ saparvatadrumāngulmāṃl latāvallīstṛṇāni ca
166.12
विमानानि च दिव्यानि पुराणि विविधानि च यानि चाश्रयणीयानि तानि सर्वाणि सो ऽदहत्
vimānāni ca divyāni purāṇi vividhāni ca yāni cāśrayaṇīyāni tāni sarvāṇi so 'dahat
166.13
- भस्मीकृत्य ततः सर्वांल् लोकांल्लोकगुरुर्हरिः भूयो निर्वापयामास युगान्तेन च कर्मणा
** bhasmīkṛtya tataḥ sarvāṃl lokāṃllokagururhariḥ bhūyo nirvāpayāmāsa yugāntena ca karmaṇā*
166.14
सहस्रवृष्टिः शतधा भूत्वा कृष्णो महाबलः दिव्यतोयेन हविषा तर्पयामास मेदिनीम्
sahasravṛṣṭiḥ śatadhā bhūtvā kṛṣṇo mahābalaḥ divyatoyena haviṣā tarpayāmāsa medinīm
166.15
ततः क्षीरनिकायेन स्वादुना परमाम्भसा शिवेन पुण्येन मही निर्वाणमगमत्परम्
tataḥ kṣīranikāyena svādunā paramāmbhasā śivena puṇyena mahī nirvāṇamagamatparam
166.16
तेन रोधेन संछन्ना पयसां वर्षतो धरा एकार्णवजलीभूता सर्वसत्त्वविवर्जिता
tena rodhena saṃchannā payasāṃ varṣato dharā ekārṇavajalībhūtā sarvasattvavivarjitā
166.17
महासत्त्वान्यपि विभुं प्रविष्टान्यमितौजसम् नष्टार्कपवनाकाशे सूक्ष्मे जगति संवृते
mahāsattvānyapi vibhuṃ praviṣṭānyamitaujasam naṣṭārkapavanākāśe sūkṣme jagati saṃvṛte
166.18
संशोषमात्मना कृत्वा समुद्रानपि देहिनः दग्ध्वा संप्लाव्य च तथा स्वपित्येकः सनातनः
saṃśoṣamātmanā kṛtvā samudrānapi dehinaḥ dagdhvā saṃplāvya ca tathā svapityekaḥ sanātanaḥ
166.19
पौराणं रूपमास्थाय स्वपित्यमितविक्रमः एकार्णवजलव्यापी योगी योगमुपाश्रितः
paurāṇaṃ rūpamāsthāya svapityamitavikramaḥ ekārṇavajalavyāpī yogī yogamupāśritaḥ
166.20
अनेकानि सहस्राणि युगान्येकार्णवाम्भसि न चैनं कश्चिदव्यक्तं व्यक्तं वेदितुमर्हति
anekāni sahasrāṇi yugānyekārṇavāmbhasi na cainaṃ kaścidavyaktaṃ vyaktaṃ veditumarhati
166.21
कश्चैव पुरुषो नाम किंयोगः कश्च योगवान् असौ कियन्तं कालं च एकार्णवविधिं प्रभुः
kaścaiva puruṣo nāma kiṃyogaḥ kaśca yogavān asau kiyantaṃ kālaṃ ca ekārṇavavidhiṃ prabhuḥ
166.22
करिष्यतीति भगवान् इति कश्चिन् न बुध्यते
kariṣyatīti bhagavān iti kaścin na budhyate
166.23
न द्रष्टा नैव गमिता न ज्ञाता नैव पार्श्वगः तस्य न ज्ञायते किंचित् तमृते देवसत्तमम्
na draṣṭā naiva gamitā na jñātā naiva pārśvagaḥ tasya na jñāyate kiṃcit tamṛte devasattamam
166.24
नभः क्षितिं पवनम् अपः प्रकाशकं प्रजापतिं भुवनधरं सुरेश्वरम् पितामहं श्रुतिनिलयं महामुनिं प्रशाम्य भूयः शयनं ह्यरोचयत्
nabhaḥ kṣitiṃ pavanam apaḥ prakāśakaṃ prajāpatiṃ bhuvanadharaṃ sureśvaram pitāmahaṃ śrutinilayaṃ mahāmuniṃ praśāmya bhūyaḥ śayanaṃ hyarocayat
Chapter 167
167.1
मत्स्य-पुराण 167 एवमेकार्णवीभूते शेते लोकेमहाद्युतिः प्रच्छाद्य सलिलेनोर्वीं हंसो नारायणस्तदा
matsya-purāṇa 167 evamekārṇavībhūte śete lokemahādyutiḥ pracchādya salilenorvīṃ haṃso nārāyaṇastadā
167.2
महतो रजसो मध्ये महार्णवसरःसु वै विरजस्कं महाबाहुम् अक्षयं ब्रह्म यद्विदुः
mahato rajaso madhye mahārṇavasaraḥsu vai virajaskaṃ mahābāhum akṣayaṃ brahma yadviduḥ
167.3
आत्मरूपप्रकाशेन तमसा संवृतः प्रभुः मनः सात्त्विकमाधाय यत्र तत्सत्यमासत
ātmarūpaprakāśena tamasā saṃvṛtaḥ prabhuḥ manaḥ sāttvikamādhāya yatra tatsatyamāsata
167.4
याथातथ्यं परं ज्ञानं भूतं तद्ब्रह्मणा पुरा रहस्यारण्यकोद्दिष्टं यच्चौपनिषदं स्मृतम्
yāthātathyaṃ paraṃ jñānaṃ bhūtaṃ tadbrahmaṇā purā rahasyāraṇyakoddiṣṭaṃ yaccaupaniṣadaṃ smṛtam
167.5
पुरुषो यज्ञ इत्येतद् यत्परं परिकीर्तितम् यश्चान्यः पुरुषाख्यः स्यात् स एष पुरुषोत्तमः
puruṣo yajña ityetad yatparaṃ parikīrtitam yaścānyaḥ puruṣākhyaḥ syāt sa eṣa puruṣottamaḥ
167.6
ये च यज्ञकरा विप्रा ये चर्त्विज इति स्मृताः अस्मादेव पुरा भूता यज्ञेभ्यः श्रूयतां तथा
ye ca yajñakarā viprā ye cartvija iti smṛtāḥ asmādeva purā bhūtā yajñebhyaḥ śrūyatāṃ tathā
167.7
ब्रह्माणं प्रथमं वक्त्राद् उद्गातारं च सामगम् होतारमपि चाध्वर्युं बाहुभ्यामसृजत्प्रभुः
brahmāṇaṃ prathamaṃ vaktrād udgātāraṃ ca sāmagam hotāramapi cādhvaryuṃ bāhubhyāmasṛjatprabhuḥ
167.8
ब्रह्मणो ब्राह्मणाच्छंसि प्रस्तोतारं च सर्वशः तौ मित्रावरुणौ पृष्ठात् प्रतिप्रस्तारमेव च
brahmaṇo brāhmaṇācchaṃsi prastotāraṃ ca sarvaśaḥ tau mitrāvaruṇau pṛṣṭhāt pratiprastārameva ca
167.9
उदरात्प्रतिहर्तारं पोतारं चैव पार्थिव अच्छावाकमथोरुभ्यां नेष्टारं चैव पार्थिव
udarātpratihartāraṃ potāraṃ caiva pārthiva acchāvākamathorubhyāṃ neṣṭāraṃ caiva pārthiva
167.10
पाणिभ्यामथ चाग्नीध्रं सुब्रह्मण्यं च जानुतः ग्रावस्तुतं तु पादाभ्याम् उन्नेतारं च याजुषम्
pāṇibhyāmatha cāgnīdhraṃ subrahmaṇyaṃ ca jānutaḥ grāvastutaṃ tu pādābhyām unnetāraṃ ca yājuṣam
167.11
एवमेवैष भगवान् षोडशैव जगत्पतिः प्रवक्तॄन्सर्वयज्ञानाम् ऋत्विजो ऽसृजदुत्तमान्
evamevaiṣa bhagavān ṣoḍaśaiva jagatpatiḥ pravaktṝnsarvayajñānām ṛtvijo 'sṛjaduttamān
167.12
तदेष वै वेदमयः पुरुषो यज्ञसंज्ञितः वेदाश्चैतन्मयाः सर्वे साङ्गोपनिषदक्रियाः
tadeṣa vai vedamayaḥ puruṣo yajñasaṃjñitaḥ vedāścaitanmayāḥ sarve sāṅgopaniṣadakriyāḥ
167.13
स्वपित्येकार्णवे चैव यदाश्चर्यमभूत्पुरा श्रूयतां तद्यथा विप्रा मार्कण्डेयकुतूहलम्
svapityekārṇave caiva yadāścaryamabhūtpurā śrūyatāṃ tadyathā viprā mārkaṇḍeyakutūhalam
167.14
गीर्णो भगवतस्तस्य कुक्षावेव महामुनिः बहुवर्षसहस्रायुस् तस्यैव वरतेजसा
gīrṇo bhagavatastasya kukṣāveva mahāmuniḥ bahuvarṣasahasrāyus tasyaiva varatejasā
167.15
अटंस्तीर्थप्रसङ्गेन पृथिवीं तीर्थगोचराम् आश्रमाणि च पुण्यानि देवतायतनानि च
aṭaṃstīrthaprasaṅgena pṛthivīṃ tīrthagocarām āśramāṇi ca puṇyāni devatāyatanāni ca
167.16
देशान्राष्ट्राणि चित्राणि पुराणि विविधानि च जपहोमपरः शान्तस् तपो घोरं समास्थितः
deśānrāṣṭrāṇi citrāṇi purāṇi vividhāni ca japahomaparaḥ śāntas tapo ghoraṃ samāsthitaḥ
167.17
मार्कण्डेयस्ततस्तस्य शनैर्वक्त्राद्विनिःसृतः स निष्क्रामन्न चात्मानं जानीते देवमायया
mārkaṇḍeyastatastasya śanairvaktrādviniḥsṛtaḥ sa niṣkrāmanna cātmānaṃ jānīte devamāyayā
167.18
निष्क्रम्याप्यस्य वदनाद् एकार्णवमथो जगत् सर्वतस्तमसाच्छन्नं मार्कण्डेयो ऽन्ववैक्षत
niṣkramyāpyasya vadanād ekārṇavamatho jagat sarvatastamasācchannaṃ mārkaṇḍeyo 'nvavaikṣata
167.19
तस्योत्पन्नं भयं तीव्रं संशयश्चात्मजीविते देवदर्शनसंहृष्टो विस्मयं परमं गतः
tasyotpannaṃ bhayaṃ tīvraṃ saṃśayaścātmajīvite devadarśanasaṃhṛṣṭo vismayaṃ paramaṃ gataḥ
167.20
चिन्तयञ्जलमध्यस्थो मार्कण्डेयो विशङ्कितः किं नु स्यान्मम चिन्तेयं मोहः स्वप्नो ऽनुभूयते
cintayañjalamadhyastho mārkaṇḍeyo viśaṅkitaḥ kiṃ nu syānmama cinteyaṃ mohaḥ svapno 'nubhūyate
167.21
व्यक्तमन्यतमो भावस् तेषां संभावितो मम न हीदृशं जगत्क्लेशम् अयुक्तं सत्यमर्हति
vyaktamanyatamo bhāvas teṣāṃ saṃbhāvito mama na hīdṛśaṃ jagatkleśam ayuktaṃ satyamarhati
167.22
नष्टचन्द्रार्कपवने नष्टपर्वतभूतले कतमः स्यादयं लोक इति चिन्तामवस्थितः
naṣṭacandrārkapavane naṣṭaparvatabhūtale katamaḥ syādayaṃ loka iti cintāmavasthitaḥ
167.23
ददर्श चापि पुरुषं स्वपन्तं पर्वतोपमम् सलिले ऽर्धमथो मग्नं जीमूतमिव सागरे
dadarśa cāpi puruṣaṃ svapantaṃ parvatopamam salile 'rdhamatho magnaṃ jīmūtamiva sāgare
167.24
ज्वलन्तमिव तेजोभिर् गोयुक्तमिव भास्करम् शर्वर्यां जाग्रतमिव भासन्तं स्वेन तेजसा
jvalantamiva tejobhir goyuktamiva bhāskaram śarvaryāṃ jāgratamiva bhāsantaṃ svena tejasā
167.25
देवं द्रष्टुमिहायातः को भवानिति विस्मयात् तथैव स मुनिः कुक्षिं पुनरेव प्रवेशितः
devaṃ draṣṭumihāyātaḥ ko bhavāniti vismayāt tathaiva sa muniḥ kukṣiṃ punareva praveśitaḥ
167.26
सम्प्रविष्टः पुनः कुक्षिं मार्कण्डेयो ऽतिविस्मयः तथैव तु पुनर्भूयो विजानन्स्वप्नदर्शनम्
sampraviṣṭaḥ punaḥ kukṣiṃ mārkaṇḍeyo 'tivismayaḥ tathaiva tu punarbhūyo vijānansvapnadarśanam
167.27
स तथैव यथापूर्वं यो धरामटते पुरा पुण्यतीर्थजलोपेतां विविधान्याश्रमाणि च
sa tathaiva yathāpūrvaṃ yo dharāmaṭate purā puṇyatīrthajalopetāṃ vividhānyāśramāṇi ca
167.28
क्रतुभिर्यजमानाश्च समाप्तवरदक्षिणान् अपश्यद्देवकुक्षिस्थान् याजकाञ्छतशो द्विजान्
kratubhiryajamānāśca samāptavaradakṣiṇān apaśyaddevakukṣisthān yājakāñchataśo dvijān
167.29
सद्वृत्तमास्थिताः सर्वे वर्णा ब्राह्मणपूर्वकाः चत्वारश्चाश्रमाः सम्यग् यथोद्दिष्टा मया तव
sadvṛttamāsthitāḥ sarve varṇā brāhmaṇapūrvakāḥ catvāraścāśramāḥ samyag yathoddiṣṭā mayā tava
167.30
एवं वर्षशतं साग्रं मार्कण्डेयस्य धीमतः चरतः पृथिवीं सर्वां न कुक्ष्यन्तः समीक्षितः
evaṃ varṣaśataṃ sāgraṃ mārkaṇḍeyasya dhīmataḥ carataḥ pṛthivīṃ sarvāṃ na kukṣyantaḥ samīkṣitaḥ
167.31
ततः कदाचिदथ वै पुनर्वक्त्राद्विनिःसृतः सुप्तं न्यग्रोधशाखायां बालमेकं निरैक्षत
tataḥ kadācidatha vai punarvaktrādviniḥsṛtaḥ suptaṃ nyagrodhaśākhāyāṃ bālamekaṃ niraikṣata
167.32
तथैवैकार्णवजले नीहारेणावृताम्बरे अव्यग्रः क्रीडते लोके सर्वभूतविवर्जिते
tathaivaikārṇavajale nīhāreṇāvṛtāmbare avyagraḥ krīḍate loke sarvabhūtavivarjite
167.33
स मुनिर्विस्मयाविष्टः कौतूहलसमन्वितः बालमादित्यसंकाशं नाशक्नोदभिवीक्षितुम्
sa munirvismayāviṣṭaḥ kautūhalasamanvitaḥ bālamādityasaṃkāśaṃ nāśaknodabhivīkṣitum
167.34
स चिन्तयंस्तथैकान्ते स्थित्वा सलिलसंनिधौ पूर्वदृष्टमिदं मेने शङ्कितो देवमायया
sa cintayaṃstathaikānte sthitvā salilasaṃnidhau pūrvadṛṣṭamidaṃ mene śaṅkito devamāyayā
167.35
अगाधसलिले तस्मिन् मार्कण्डेयः सविस्मयः प्लवंस्तथार्तिम् अगमद् भयात्संत्रस्तलोचनः
agādhasalile tasmin mārkaṇḍeyaḥ savismayaḥ plavaṃstathārtim agamad bhayātsaṃtrastalocanaḥ
167.36
स तस्मै भगवानाह स्वागतं बालयोगवान् बभाषे मेघतुल्येन स्वरेण पुरुषोत्तमः
sa tasmai bhagavānāha svāgataṃ bālayogavān babhāṣe meghatulyena svareṇa puruṣottamaḥ
167.37
मा भैर्वत्स न भेतव्यम् इहैवायाहि मे ऽन्तिकम् मार्कण्डेयो मुनिस्त्वाह बालं तं श्रमपीडितः
mā bhairvatsa na bhetavyam ihaivāyāhi me 'ntikam mārkaṇḍeyo munistvāha bālaṃ taṃ śramapīḍitaḥ
167.38
को मां नाम्ना कीर्तयति तपः परिभवन्मम दिव्यं वर्षसहस्राख्यं धर्षयन्निव मे वयः
ko māṃ nāmnā kīrtayati tapaḥ paribhavanmama divyaṃ varṣasahasrākhyaṃ dharṣayanniva me vayaḥ
167.39
न ह्येष वः समाचारो देवेष्वपि ममोचितः मां ब्रह्मापि हि देवेशो दीर्घायुरिति भाषते
na hyeṣa vaḥ samācāro deveṣvapi mamocitaḥ māṃ brahmāpi hi deveśo dīrghāyuriti bhāṣate
167.40
कस्तमो घोरमासाद्य मामद्य त्यक्तजीवितः मार्कण्डेयेति मामुक्त्वा मृत्युमीक्षितुमर्हति
kastamo ghoramāsādya māmadya tyaktajīvitaḥ mārkaṇḍeyeti māmuktvā mṛtyumīkṣitumarhati
167.41
एवमाभाष्य तं क्रोधान् मार्कण्डेयो महामुनिः तथैव भगवान्भूयो बभाषे मधुसूदनः
evamābhāṣya taṃ krodhān mārkaṇḍeyo mahāmuniḥ tathaiva bhagavānbhūyo babhāṣe madhusūdanaḥ
167.42
अहं ते जनको वत्स हृषीकेशः पिता गुरुः आयुष्प्रदाता पौराणः किं मां त्वं नोपसर्पसि
ahaṃ te janako vatsa hṛṣīkeśaḥ pitā guruḥ āyuṣpradātā paurāṇaḥ kiṃ māṃ tvaṃ nopasarpasi
167.43
मां पुत्रकामः प्रथमं पिता ते ऽङ्गिरसो मुनिः पूर्वमाराधयामास तपस्तीव्रं समाश्रितः
māṃ putrakāmaḥ prathamaṃ pitā te 'ṅgiraso muniḥ pūrvamārādhayāmāsa tapastīvraṃ samāśritaḥ
167.44
ततस्त्वां घोरतपसा प्रावृणोदमितौजसम् उक्तवानहमात्मस्थं महर्षिम् अमितौजसम्
tatastvāṃ ghoratapasā prāvṛṇodamitaujasam uktavānahamātmasthaṃ maharṣim amitaujasam
167.45
कः समुत्सहते चान्यो यो न भूतात्मकात्मजः द्रष्टुमेकार्णवगतं क्रीडन्तं योगवर्त्मना
kaḥ samutsahate cānyo yo na bhūtātmakātmajaḥ draṣṭumekārṇavagataṃ krīḍantaṃ yogavartmanā
167.46
ततः प्रहृष्टवदनो विस्मयोत्फुल्ललोचनः मूर्ध्नि बद्धाञ्जलिपुटो मार्कण्डेयो महातपाः
tataḥ prahṛṣṭavadano vismayotphullalocanaḥ mūrdhni baddhāñjalipuṭo mārkaṇḍeyo mahātapāḥ
167.47
नामगोत्रे ततः प्रोच्य दीर्घायुर्लोकपूजितः तस्मै भगवते भक्त्या नमस्कारमथाकरोत्
nāmagotre tataḥ procya dīrghāyurlokapūjitaḥ tasmai bhagavate bhaktyā namaskāramathākarot
167.48
इच्छेयं तत्त्वतो मायाम् इमां ज्ञातुं तवानघ यदेकार्णवमध्यस्थः शेषे त्वं बालरूपवान्
iccheyaṃ tattvato māyām imāṃ jñātuṃ tavānagha yadekārṇavamadhyasthaḥ śeṣe tvaṃ bālarūpavān
167.49
किंसंज्ञश्चैव भगवांल् लोके विज्ञायसे प्रभो तर्कये त्वां महात्मानं को ह्यन्यः स्थातुमर्हति
kiṃsaṃjñaścaiva bhagavāṃl loke vijñāyase prabho tarkaye tvāṃ mahātmānaṃ ko hyanyaḥ sthātumarhati
167.50
अहं नारायणो ब्रह्मन् सर्वभूतविनाशनः अहं सहस्रशीर्षाख्यो यः पदैरभिसंज्ञितः
ahaṃ nārāyaṇo brahman sarvabhūtavināśanaḥ ahaṃ sahasraśīrṣākhyo yaḥ padairabhisaṃjñitaḥ
167.51
आदित्यवर्णः पुरुषो मखे ब्रह्ममयो मखः अहमग्निर्हव्यवाहो यादसां पतिरव्ययः
ādityavarṇaḥ puruṣo makhe brahmamayo makhaḥ ahamagnirhavyavāho yādasāṃ patiravyayaḥ
167.52
अहमिन्द्रपदे शक्रो वर्षाणां परिवत्सरः अहं योगी युगाख्यस्य युगान्तावर्त एव च
ahamindrapade śakro varṣāṇāṃ parivatsaraḥ ahaṃ yogī yugākhyasya yugāntāvarta eva ca
167.53
अहं सर्वाणि सत्त्वानि दैवतान्यखिलानि तु भुजंगानामहं शेषस् तार्क्ष्यो वै सर्वपक्षिणाम्
ahaṃ sarvāṇi sattvāni daivatānyakhilāni tu bhujaṃgānāmahaṃ śeṣas tārkṣyo vai sarvapakṣiṇām
167.54
कृतान्तः सर्वभूतानां विश्वेषां कालसंज्ञितः अहं धर्मस्तपश्चाहं सर्वाश्रमनिवासिनाम्
kṛtāntaḥ sarvabhūtānāṃ viśveṣāṃ kālasaṃjñitaḥ ahaṃ dharmastapaścāhaṃ sarvāśramanivāsinām
167.55
अहं चैव सरिद्दिव्या क्षीरोदश्च महार्णवः यत्तत्सत्यं च परमम् अहमेकः प्रजापतिः
ahaṃ caiva sariddivyā kṣīrodaśca mahārṇavaḥ yattatsatyaṃ ca paramam ahamekaḥ prajāpatiḥ
167.56
अहं सांख्यमहं योगो ऽप्यहं तत्परमं पदम् अहमिज्या क्रिया चाहम् अहं विद्याधिपः स्मृतः
ahaṃ sāṃkhyamahaṃ yogo 'pyahaṃ tatparamaṃ padam ahamijyā kriyā cāham ahaṃ vidyādhipaḥ smṛtaḥ
167.57
अहं ज्योतिरहं वायुर् अहं भूमिरहं नभः अहमापः समुद्राश्च नक्षत्राणि दिशो दश
ahaṃ jyotirahaṃ vāyur ahaṃ bhūmirahaṃ nabhaḥ ahamāpaḥ samudrāśca nakṣatrāṇi diśo daśa
167.58
अहं वर्षमहं सोमः पर्जन्यो ऽहमहं रविः क्षीरोदसागरे चाहं समुद्रे वडवामुखः
ahaṃ varṣamahaṃ somaḥ parjanyo 'hamahaṃ raviḥ kṣīrodasāgare cāhaṃ samudre vaḍavāmukhaḥ
167.59
वह्निः संवर्तको भूत्वा पिबंस्तोयमयं हविः अहं पुराणः परमं तथैवाहं परायणम्
vahniḥ saṃvartako bhūtvā pibaṃstoyamayaṃ haviḥ ahaṃ purāṇaḥ paramaṃ tathaivāhaṃ parāyaṇam
167.60
अहं भूतस्य भव्यस्य वर्तमानस्य संभवः यत्किंचित्पश्यसे विप्र यच्छृणोषि च किंचन
ahaṃ bhūtasya bhavyasya vartamānasya saṃbhavaḥ yatkiṃcitpaśyase vipra yacchṛṇoṣi ca kiṃcana
167.61
यल्लोके चानुभवसि तत्सर्वं मामनुस्मर विश्वं सृष्टं मया पूर्वं सृज्यं चाद्यापि पश्य माम्
yalloke cānubhavasi tatsarvaṃ māmanusmara viśvaṃ sṛṣṭaṃ mayā pūrvaṃ sṛjyaṃ cādyāpi paśya mām
167.62
युगे युगे च स्रक्ष्यामि मार्कण्डेयाखिलं जगत् तदेतदखिलं सर्वं मार्कण्डेयावधारय
yuge yuge ca srakṣyāmi mārkaṇḍeyākhilaṃ jagat tadetadakhilaṃ sarvaṃ mārkaṇḍeyāvadhāraya
167.63
शुश्रूषुर्मम धर्मांश्च कुक्षौ चर सुखं मम मम ब्रह्मा शरीरस्थो देवैश्च ऋषिभिः सह
śuśrūṣurmama dharmāṃśca kukṣau cara sukhaṃ mama mama brahmā śarīrastho devaiśca ṛṣibhiḥ saha
167.64
व्यक्तमव्यक्तयोगं माम् अवगच्छासुरद्विषम् अहमेकाक्षरो मन्त्रस् त्र्यक्षरश्चैव तारकः
vyaktamavyaktayogaṃ mām avagacchāsuradviṣam ahamekākṣaro mantras tryakṣaraścaiva tārakaḥ
167.65
परस्त्रिवर्गाद् ओंकारस् त्रिवर्गार्थनिदर्शनः एवमादिपुराणेशो वदन्नेव महामतिः
parastrivargād oṃkāras trivargārthanidarśanaḥ evamādipurāṇeśo vadanneva mahāmatiḥ
167.66
वक्त्रमाहृतवानाशु मार्कण्डेयं महामुनिम् ततो भगवतः कुक्षिं प्रविष्टो मुनिसत्तमः
vaktramāhṛtavānāśu mārkaṇḍeyaṃ mahāmunim tato bhagavataḥ kukṣiṃ praviṣṭo munisattamaḥ
167.67
स तस्मिन्सुखमेकान्ते शुश्रूषुर्हंसमव्ययम् यो ऽहमेव विविधतनुं परिश्रितो महार्णवे व्यपगतचन्द्रभास्करे शनैश्चरन्प्रभुरपि हंससंज्ञितो ऽसृजज्जगद्विहरति कालपर्यये
sa tasminsukhamekānte śuśrūṣurhaṃsamavyayam yo 'hameva vividhatanuṃ pariśrito mahārṇave vyapagatacandrabhāskare śanaiścaranprabhurapi haṃsasaṃjñito 'sṛjajjagadviharati kālaparyaye
Chapter 168
168.1
मत्स्य-पुराण 168 आपवः स विभुर्भूत्वा चारयामास वै तपः छादयित्वात्मनो देहं यादसां कुलसंभवम्
matsya-purāṇa 168 āpavaḥ sa vibhurbhūtvā cārayāmāsa vai tapaḥ chādayitvātmano dehaṃ yādasāṃ kulasaṃbhavam
168.2
ततो महात्मातिबलो मतिं लोकस्य सर्जने महतां पञ्चभूतानां विश्वो विश्वमचिन्तयत्
tato mahātmātibalo matiṃ lokasya sarjane mahatāṃ pañcabhūtānāṃ viśvo viśvamacintayat
168.3
तस्य चिन्तयमानस्य निर्वाते संस्थिते ऽर्णवे निराकाशे तोयमये सूक्ष्मे जगति गह्वरे
tasya cintayamānasya nirvāte saṃsthite 'rṇave nirākāśe toyamaye sūkṣme jagati gahvare
168.4
ईषत्संक्षोभयामास सो ऽर्णवं सलिलाश्रयः अनन्तरोर्मिभिः सूक्ष्मम् अथ छिद्रमभूत्पुरा
īṣatsaṃkṣobhayāmāsa so 'rṇavaṃ salilāśrayaḥ anantarormibhiḥ sūkṣmam atha chidramabhūtpurā
168.5
शब्दं प्रति तदोद्भूतो मारुतश्छिद्रसंभवः स लब्ध्वान्तरमक्षोभ्यो व्यवर्धत समीरणः
śabdaṃ prati tadodbhūto mārutaśchidrasaṃbhavaḥ sa labdhvāntaramakṣobhyo vyavardhata samīraṇaḥ
168.6
विवर्धता बलवता वेगाद्विक्षोभितो ऽर्णवः तस्यार्णवस्य क्षुब्धस्य तस्मिन्नम्भसि मन्थिते कृष्णवर्त्मा समभवत् प्रभुर्वैश्वानरो महान्
vivardhatā balavatā vegādvikṣobhito 'rṇavaḥ tasyārṇavasya kṣubdhasya tasminnambhasi manthite kṛṣṇavartmā samabhavat prabhurvaiśvānaro mahān
168.7
ततः संशोषयामास पावकः सलिलं बहु क्षयाज्जलनिधेश्छिद्रम् अभवद्विस्तृतं नभः
tataḥ saṃśoṣayāmāsa pāvakaḥ salilaṃ bahu kṣayājjalanidheśchidram abhavadvistṛtaṃ nabhaḥ
168.8
आत्मतेजोद्भवाः पुण्या आपो ऽमृतरसोपमाः आकाशं छिद्रसम्भूतं वायुराकाशसंभवः
ātmatejodbhavāḥ puṇyā āpo 'mṛtarasopamāḥ ākāśaṃ chidrasambhūtaṃ vāyurākāśasaṃbhavaḥ
168.9
आभ्यां संघर्षणोद्भूतं पावकं वायुसंभवम् दृष्ट्वा प्रीतो महादेवो महाभूतविभावनः
ābhyāṃ saṃgharṣaṇodbhūtaṃ pāvakaṃ vāyusaṃbhavam dṛṣṭvā prīto mahādevo mahābhūtavibhāvanaḥ
168.10
दृष्ट्वा भूतानि भगवांल् लोकसृष्ट्यर्थमुत्तमम् ब्रह्मणो जन्मसहितं बहुरूपो व्यचिन्तयत्
dṛṣṭvā bhūtāni bhagavāṃl lokasṛṣṭyarthamuttamam brahmaṇo janmasahitaṃ bahurūpo vyacintayat
168.11
चतुर्युगाभिसंख्याते सहस्रयुगपर्यये बहुजन्मा हि विश्वात्मा ब्रह्मणो हविरुच्यते
caturyugābhisaṃkhyāte sahasrayugaparyaye bahujanmā hi viśvātmā brahmaṇo havirucyate
168.12
यत्पृथिव्यां द्विजेन्द्राणां तपसा भावितात्मनाम् ज्ञानं वृष्टं तु विश्वार्थे योगिनां याति मुख्यताम्
yatpṛthivyāṃ dvijendrāṇāṃ tapasā bhāvitātmanām jñānaṃ vṛṣṭaṃ tu viśvārthe yogināṃ yāti mukhyatām
168.13
तं योगवन्तं विज्ञाय सम्पूर्णैश्वर्यमुत्तमम् पदे ब्रह्मणि विश्वेशं न्ययोजयत योगवित्
taṃ yogavantaṃ vijñāya sampūrṇaiśvaryamuttamam pade brahmaṇi viśveśaṃ nyayojayata yogavit
168.14
ततस्तस्मिन्महातोये महीशो हरिरच्युतः जले क्रीडंश्च विधिवन् मोदते सर्वलोककृत्
tatastasminmahātoye mahīśo hariracyutaḥ jale krīḍaṃśca vidhivan modate sarvalokakṛt
168.15
पद्मं नाभ्युद्भवं चैकं समुत्पादितवांस्तदा सहस्रपर्णं विरजं भास्कराभं हिरण्मयम्
padmaṃ nābhyudbhavaṃ caikaṃ samutpāditavāṃstadā sahasraparṇaṃ virajaṃ bhāskarābhaṃ hiraṇmayam
168.16
हुताशनज्वलितशिखोज्ज्वलत्प्रभम् उपस्थितं शरदमलार्कतेजसम् विराजते कमलमुदारवर्चसं महात्मनस्तनुरुहचारुदर्शनम्
hutāśanajvalitaśikhojjvalatprabham upasthitaṃ śaradamalārkatejasam virājate kamalamudāravarcasaṃ mahātmanastanuruhacārudarśanam
Chapter 169
169.1
मत्स्य-पुराण 169 अथ योगवतां श्रेष्ठम् असृजद्भूरितेजसम् स्रष्टारं सर्वलोकानां ब्रह्माणं सर्वतोमुखम्
matsya-purāṇa 169 atha yogavatāṃ śreṣṭham asṛjadbhūritejasam sraṣṭāraṃ sarvalokānāṃ brahmāṇaṃ sarvatomukham
169.2
यस्मिन्हिरण्मये पद्मे बहुयोजनविस्तृतम् सर्वतेजोगुणमयं पार्थिवैर्लक्षणैर्वृतम्
yasminhiraṇmaye padme bahuyojanavistṛtam sarvatejoguṇamayaṃ pārthivairlakṣaṇairvṛtam
169.3
तच्च पद्मं पुराणज्ञाः पृथिवीरूपमुत्तमम् नारायणसमुद्भूतं प्रवदन्ति महर्षयः
tacca padmaṃ purāṇajñāḥ pṛthivīrūpamuttamam nārāyaṇasamudbhūtaṃ pravadanti maharṣayaḥ
169.4
या पद्मा सा रसा देवी पृथिवी परिचक्ष्यते ये पद्मसारगुरवस् तान्दिव्यान् पर्वतान्विदुः
yā padmā sā rasā devī pṛthivī paricakṣyate ye padmasāraguravas tāndivyān parvatānviduḥ
169.5
हिमवन्तं च मेरुं च नीलं निषधमेव च कैलासं मुञ्जवन्तं च तथान्यं गन्धमादनम्
himavantaṃ ca meruṃ ca nīlaṃ niṣadhameva ca kailāsaṃ muñjavantaṃ ca tathānyaṃ gandhamādanam
169.6
पुण्यं त्रिशिखरं चैव कान्तं मन्दरमेव च उदयं पिञ्जरं चैव विन्ध्यवन्तं च पर्वतम्
puṇyaṃ triśikharaṃ caiva kāntaṃ mandarameva ca udayaṃ piñjaraṃ caiva vindhyavantaṃ ca parvatam
169.7
एते देवगणानां च सिद्धानां च महात्मनाम् आश्रयाः पुण्यशीलानां सर्वकामफलप्रदाः
ete devagaṇānāṃ ca siddhānāṃ ca mahātmanām āśrayāḥ puṇyaśīlānāṃ sarvakāmaphalapradāḥ
169.8
एतेषामन्तरे देशो जम्बूद्वीप इति स्मृतः जम्बूद्वीपस्य संस्थानं यज्ञिया यत्र वै क्रियाः
eteṣāmantare deśo jambūdvīpa iti smṛtaḥ jambūdvīpasya saṃsthānaṃ yajñiyā yatra vai kriyāḥ
169.9
एभ्यो यत्स्रवते तोयं दिव्यामृतरसोपमम् दिव्यास्तीर्थशताधाराः सुरम्याः सरितः स्मृताः
ebhyo yatsravate toyaṃ divyāmṛtarasopamam divyāstīrthaśatādhārāḥ suramyāḥ saritaḥ smṛtāḥ
169.10
स्मृतानि यानि पद्मस्य केसराणि समन्ततः असंख्येयाः पृथिव्यास्ते विश्वे वै धातुपर्वताः
smṛtāni yāni padmasya kesarāṇi samantataḥ asaṃkhyeyāḥ pṛthivyāste viśve vai dhātuparvatāḥ
169.11
यानि पद्मस्य पर्णानि भूरीणि तु नराधिप ते दुर्गमाः शैलचिता म्लेच्छदेशा विकल्पिताः
yāni padmasya parṇāni bhūrīṇi tu narādhipa te durgamāḥ śailacitā mlecchadeśā vikalpitāḥ
169.12
यान्यधोभागपर्णानि ते निवासास्तु भागशः दैत्यानामुरगाणां च पतङ्गानां च पार्थिव
yānyadhobhāgaparṇāni te nivāsāstu bhāgaśaḥ daityānāmuragāṇāṃ ca pataṅgānāṃ ca pārthiva
169.13
तेषां महार्णवो यत्र तद्रसेत्यभिसंज्ञितम् महापातककर्माणो मज्जन्ते यत्र मानवाः
teṣāṃ mahārṇavo yatra tadrasetyabhisaṃjñitam mahāpātakakarmāṇo majjante yatra mānavāḥ
169.14
पद्मस्यान्तरतो यत्तद् एकार्णवगता मही प्रोक्ताथ दिक्षु सर्वासु चत्वारः सलिलाकराः
padmasyāntarato yattad ekārṇavagatā mahī proktātha dikṣu sarvāsu catvāraḥ salilākarāḥ
169.15
एवं नारायणस्यार्थे मही पुष्करसंभवा प्रादुर्भावो ऽप्ययं तस्मान् नाम्ना पुष्करसंज्ञितः
evaṃ nārāyaṇasyārthe mahī puṣkarasaṃbhavā prādurbhāvo 'pyayaṃ tasmān nāmnā puṣkarasaṃjñitaḥ
169.16
एतस्मात्कारणात्तज्ज्ञैः पुराणैः परमर्षिभिः याज्ञिकैर्वेददृष्टान्तैर् यज्ञे पद्मविधिः स्मृतः
etasmātkāraṇāttajjñaiḥ purāṇaiḥ paramarṣibhiḥ yājñikairvedadṛṣṭāntair yajñe padmavidhiḥ smṛtaḥ
169.17
एवं भगवता तेन विश्वेषां धारणाविधिः पर्वतानां नदीनां च ह्रदानां चैव निर्मितः
evaṃ bhagavatā tena viśveṣāṃ dhāraṇāvidhiḥ parvatānāṃ nadīnāṃ ca hradānāṃ caiva nirmitaḥ
169.18
विभुस्तथैवाप्रतिमप्रभावः प्रभाकराभो वरुणः सितद्युतिः शनैः स्वयंभूः शयनं सृजत्तदा जगन्मयं पद्मविधिं महार्णवे
vibhustathaivāpratimaprabhāvaḥ prabhākarābho varuṇaḥ sitadyutiḥ śanaiḥ svayaṃbhūḥ śayanaṃ sṛjattadā jaganmayaṃ padmavidhiṃ mahārṇave
Chapter 170
170.1
मत्स्य-पुराण 170 विघ्नस्तपसि सम्भूतो मधुर्नाम महासुरः तेनैव च सहोद्भूतो ह्य् असुरो नाम कैटभः
matsya-purāṇa 170 vighnastapasi sambhūto madhurnāma mahāsuraḥ tenaiva ca sahodbhūto hy asuro nāma kaiṭabhaḥ
170.2
तौ रजस्तमसौ विष्णोः सम्भूतौ तामसौ गणौ एकार्णवे जगत्सर्वं क्षोभयन्तौ महाबलौ
tau rajastamasau viṣṇoḥ sambhūtau tāmasau gaṇau ekārṇave jagatsarvaṃ kṣobhayantau mahābalau
170.3
दिव्यरक्ताम्बरधरौ श्वेतदीप्तोग्रदंष्ट्रिणौ किरीटकुण्डलोदग्रौ केयूरवलयोज्ज्वलौ
divyaraktāmbaradharau śvetadīptogradaṃṣṭriṇau kirīṭakuṇḍalodagrau keyūravalayojjvalau
170.4
महाविवृतताम्राक्षौ पीनोरस्कौ महाभुजौ महागिरेः संहननौ जङ्गमाविव पर्वतौ
mahāvivṛtatāmrākṣau pīnoraskau mahābhujau mahāgireḥ saṃhananau jaṅgamāviva parvatau
170.5
नवमेघप्रतीकाशाव् आदित्यसदृशाननौ विद्युदाभौ गदाग्राभ्यां कराभ्यामतिभीषणौ
navameghapratīkāśāv ādityasadṛśānanau vidyudābhau gadāgrābhyāṃ karābhyāmatibhīṣaṇau
170.6
तौ पादयोस्तु विन्यासाद् उत्क्षिपन्ताविवार्णवम् कम्पयन्ताविव हरिं शयानं मधुसूदनम्
tau pādayostu vinyāsād utkṣipantāvivārṇavam kampayantāviva hariṃ śayānaṃ madhusūdanam
170.7
तौ तत्र विचरन्तौ स्म पुष्करे विश्वतोमुखम् योगिनां श्रेष्ठमासाद्य दीप्तं ददृशतुस्तदा
tau tatra vicarantau sma puṣkare viśvatomukham yogināṃ śreṣṭhamāsādya dīptaṃ dadṛśatustadā
170.8
नारायणसमाज्ञातं सृजन्तमखिलाः प्रजाः दैवतानि च विश्वानि मानसानसुरानृषीन्
nārāyaṇasamājñātaṃ sṛjantamakhilāḥ prajāḥ daivatāni ca viśvāni mānasānasurānṛṣīn
170.9
ततस्तावूचतुस्तत्र ब्रह्माणमसुरोत्तमौ दीप्तौ मुमूर्षू संक्रुद्धौ रोषव्याकुलितेक्षणौ
tatastāvūcatustatra brahmāṇamasurottamau dīptau mumūrṣū saṃkruddhau roṣavyākulitekṣaṇau
170.10
कस्त्वं पुष्करमध्यस्थः सितोष्णीषश्चतुर्भुजः आधाय नियमं मोहाद् आस्ते त्वं विगतज्वरः
kastvaṃ puṣkaramadhyasthaḥ sitoṣṇīṣaścaturbhujaḥ ādhāya niyamaṃ mohād āste tvaṃ vigatajvaraḥ
170.11
एह्यागच्छावयोर् युद्धं देहि त्वं कमलोद्भव आवाभ्यां परमीशाभ्याम् अशक्तस्त्वमिहार्णवे
ehyāgacchāvayor yuddhaṃ dehi tvaṃ kamalodbhava āvābhyāṃ paramīśābhyām aśaktastvamihārṇave
170.12
तत्र कश्चोद्भवस्तुभ्यं केन वासि न योजितः कः स्रष्टा कश्च ते गोप्ता केन नाम्ना विधीयसे
tatra kaścodbhavastubhyaṃ kena vāsi na yojitaḥ kaḥ sraṣṭā kaśca te goptā kena nāmnā vidhīyase
170.13
एक इत्युच्यते लोकैर् अविचिन्त्यः सहस्रदृक् तत्संयोगेन भवतोः कर्म नामावगच्छताम्
eka ityucyate lokair avicintyaḥ sahasradṛk tatsaṃyogena bhavatoḥ karma nāmāvagacchatām
170.14
नावयोः परमं लोके किंचिदस्ति महामते आवाभ्यां छाद्यते विश्वं तमसा रजसाथ वै
nāvayoḥ paramaṃ loke kiṃcidasti mahāmate āvābhyāṃ chādyate viśvaṃ tamasā rajasātha vai
170.15
रजस्तमोमयावावाम् ऋषीणाम् अवलङ्घितौ छाद्यमानौ धर्मशीलौ दुस्तरौ सर्वदेहिनाम्
rajastamomayāvāvām ṛṣīṇām avalaṅghitau chādyamānau dharmaśīlau dustarau sarvadehinām
170.16
आवाभ्यामुह्यते लोको दुष्कराभ्यां युगे युगे आवामर्थश्च कामश्च यज्ञः स्वर्गपरिग्रहः
āvābhyāmuhyate loko duṣkarābhyāṃ yuge yuge āvāmarthaśca kāmaśca yajñaḥ svargaparigrahaḥ
170.17
सुखं यत्र मुदा युक्तं यत्र श्रीः कीर्तिरेव च येषां यत्काङ्क्षितं चैव तत्तदावां विचिन्तय
sukhaṃ yatra mudā yuktaṃ yatra śrīḥ kīrtireva ca yeṣāṃ yatkāṅkṣitaṃ caiva tattadāvāṃ vicintaya
170.18
यत्नाद् योगवतो दृष्ट्या योगः पूर्वं मयार्जितः तं समाधाय गुणवत् सत्त्वं चास्मि समाश्रितः
yatnād yogavato dṛṣṭyā yogaḥ pūrvaṃ mayārjitaḥ taṃ samādhāya guṇavat sattvaṃ cāsmi samāśritaḥ
170.19
यः परो योगमतिमान् योगाख्यः सत्त्वमेव च रजसस्तमसश्चैव यः स्रष्टा विश्वसंभवः
yaḥ paro yogamatimān yogākhyaḥ sattvameva ca rajasastamasaścaiva yaḥ sraṣṭā viśvasaṃbhavaḥ
170.20
ततो भूतानि जायन्ते सात्त्विकानीतराणि च स एव हि युवां नांशे वशी देवो हनिष्यति
tato bhūtāni jāyante sāttvikānītarāṇi ca sa eva hi yuvāṃ nāṃśe vaśī devo haniṣyati
170.21
स्वपन्नेव ततः श्रीमान् बहुयोजनविस्तृतम् बाहुं नारायणो ब्रह्मा कृतवानात्ममायया
svapanneva tataḥ śrīmān bahuyojanavistṛtam bāhuṃ nārāyaṇo brahmā kṛtavānātmamāyayā
170.22
कृष्यमाणौ ततस्तस्य बाहुना बाहुशालिनः चेरतुस्तौ विगलितौ शकुनाविव पीवरौ
kṛṣyamāṇau tatastasya bāhunā bāhuśālinaḥ ceratustau vigalitau śakunāviva pīvarau
170.23
ततस्तावाहतुर्गत्वा तदा देवं सनातनम् पद्मनाभं हृषीकेशं प्रणिपत्य स्थितावुभौ
tatastāvāhaturgatvā tadā devaṃ sanātanam padmanābhaṃ hṛṣīkeśaṃ praṇipatya sthitāvubhau
170.24
जानीवस्त्वां विश्वयोनिं त्वामेकं पुरुषोत्तमम् त्वमावां पाहि हेत्वर्थम् इदं नौ बुद्धिकारणम्
jānīvastvāṃ viśvayoniṃ tvāmekaṃ puruṣottamam tvamāvāṃ pāhi hetvartham idaṃ nau buddhikāraṇam
170.25
अमोघदर्शनः स त्वं यतस्त्वां विद्वः शाश्वतम् ततस्त्वामागतावावाम् अभितः प्रसमीक्षितुम्
amoghadarśanaḥ sa tvaṃ yatastvāṃ vidvaḥ śāśvatam tatastvāmāgatāvāvām abhitaḥ prasamīkṣitum
170.26
तदिच्छामो वरं देव त्वत्तो ऽद्भुतम् अरिंदम अमोघदर्शनो ऽसि त्वं नमस्ते समितिंजय
tadicchāmo varaṃ deva tvatto 'dbhutam ariṃdama amoghadarśano 'si tvaṃ namaste samitiṃjaya
170.27
किमर्थं हि द्रुतं ब्रूतं वरं ह्यसुरसत्तमौ दत्तायुष्कौ पुनर्भूयो रहो जीवितुम् इच्छथः
kimarthaṃ hi drutaṃ brūtaṃ varaṃ hyasurasattamau dattāyuṣkau punarbhūyo raho jīvitum icchathaḥ
170.28
यस्मिन्न कश्चिन्मृतवान् देव तस्मिन्प्रभो वधम् तमिच्छावो वधश्चैव त्वत्तो नो ऽस्तु महाव्रत
yasminna kaścinmṛtavān deva tasminprabho vadham tamicchāvo vadhaścaiva tvatto no 'stu mahāvrata
170.29
बाढं युवां तु प्रवरौ भविष्यत्कालसंभवे भविष्यतो न संदेहः सत्यमेतद्ब्रवीमि वाम्
bāḍhaṃ yuvāṃ tu pravarau bhaviṣyatkālasaṃbhave bhaviṣyato na saṃdehaḥ satyametadbravīmi vām
170.30
वरं प्रदायाथ महासुराभ्यां सनातनो विश्ववरः सुरोत्तमः रजस्तमोवर्गभवायनौ यमौ ममन्थ तावूरुतलेन वै प्रभुः
varaṃ pradāyātha mahāsurābhyāṃ sanātano viśvavaraḥ surottamaḥ rajastamovargabhavāyanau yamau mamantha tāvūrutalena vai prabhuḥ
Chapter 171
171.1
मत्स्य-पुराण 171 स्थित्वा च तस्मिन्कमले ब्रह्मा ब्रह्मविदां वरः ऊर्ध्वबाहुर्महातेजास् तपो घोरं समाश्रितः
matsya-purāṇa 171 sthitvā ca tasminkamale brahmā brahmavidāṃ varaḥ ūrdhvabāhurmahātejās tapo ghoraṃ samāśritaḥ
171.2
प्रज्वलन्निव तेजोभिर् भाभिः स्वाभिस्तमोनुदः बभासे सर्वधर्मस्थः सहस्रांशुरिवांशुभिः
prajvalanniva tejobhir bhābhiḥ svābhistamonudaḥ babhāse sarvadharmasthaḥ sahasrāṃśurivāṃśubhiḥ
171.3
अथान्यद्रूपमास्थाय शंभुर्नारायणो ऽव्ययः आजगाम महातेजा योगाचार्यो महायशाः
athānyadrūpamāsthāya śaṃbhurnārāyaṇo 'vyayaḥ ājagāma mahātejā yogācāryo mahāyaśāḥ
171.4
सांख्याचार्यो हि मतिमान् कपिलो ब्राह्मणो वरः उभावपि महात्मानौ स्तुवन्तौ क्षेत्रतत्परौ
sāṃkhyācāryo hi matimān kapilo brāhmaṇo varaḥ ubhāvapi mahātmānau stuvantau kṣetratatparau
171.5
तौ प्राप्तावूचतुस्तत्र ब्रह्माणममितौजसम् परावरविशेषज्ञौ पूजितौ च महर्षिभिः
tau prāptāvūcatustatra brahmāṇamamitaujasam parāvaraviśeṣajñau pūjitau ca maharṣibhiḥ
171.6
ब्रह्मात्मदृढबन्धश्च विशालो जगदास्थितः ग्रामणीः सर्वभूतानां ब्रह्मा त्रैलोक्यपूजितः
brahmātmadṛḍhabandhaśca viśālo jagadāsthitaḥ grāmaṇīḥ sarvabhūtānāṃ brahmā trailokyapūjitaḥ
171.7
तयोस्तद्वचनं श्रुत्वा ब्रह्माभ्याहृतयोगवित् त्रीनिमान् कृतवांल्लोकान् यथेयं ब्रह्मणः श्रुतिः
tayostadvacanaṃ śrutvā brahmābhyāhṛtayogavit trīnimān kṛtavāṃllokān yatheyaṃ brahmaṇaḥ śrutiḥ
171.8
पुत्रं च शंभवे चैकं समुत्पादितवानृषिः तस्याग्रे वाग्यतस्तस्थौ ब्रह्मा तामसमव्ययम्
putraṃ ca śaṃbhave caikaṃ samutpāditavānṛṣiḥ tasyāgre vāgyatastasthau brahmā tāmasamavyayam
171.9
सोत्पन्नमात्रो ब्रह्माणम् उक्तवान्मानसः सुतः किं कुर्मस्तव साहाय्यं ब्रवीतु भगवानृषिः
sotpannamātro brahmāṇam uktavānmānasaḥ sutaḥ kiṃ kurmastava sāhāyyaṃ bravītu bhagavānṛṣiḥ
171.10
य एष कपिलो ब्रह्म नारायणमयस्तथा वदते भवतस्तत्त्वं तत्कुरुष्व महामते
ya eṣa kapilo brahma nārāyaṇamayastathā vadate bhavatastattvaṃ tatkuruṣva mahāmate
171.11
ब्रह्मणस्तु तदर्थं तु तदा भूयः समुत्थितः शुश्रूषुरस्मि युवयोः किं करोमि कृताञ्जलिः
brahmaṇastu tadarthaṃ tu tadā bhūyaḥ samutthitaḥ śuśrūṣurasmi yuvayoḥ kiṃ karomi kṛtāñjaliḥ
171.12
यत्सत्यमक्षरं ब्रह्म ह्य् अष्टादशविधं तु तत् यत्सत्यं यदृतं तत्तु परं पदमनुस्मर
yatsatyamakṣaraṃ brahma hy aṣṭādaśavidhaṃ tu tat yatsatyaṃ yadṛtaṃ tattu paraṃ padamanusmara
171.13
एतद्वचो निशम्यैव ययौ स दिशमुत्तराम् गत्वा च तत्र ब्रह्मत्वम् अगमज्ज्ञानतेजसा
etadvaco niśamyaiva yayau sa diśamuttarām gatvā ca tatra brahmatvam agamajjñānatejasā
171.14
ततो ब्रह्मा भुवं नाम द्वितीयमसृजत्प्रभुः संकल्पयित्वा मनसा तमेव च महामनाः
tato brahmā bhuvaṃ nāma dvitīyamasṛjatprabhuḥ saṃkalpayitvā manasā tameva ca mahāmanāḥ
171.15
ततः सो ऽथाब्रवीद्वाक्यं किं करोमि पितामह पितामहसमाज्ञातो ब्रह्माणं समुपस्थितः
tataḥ so 'thābravīdvākyaṃ kiṃ karomi pitāmaha pitāmahasamājñāto brahmāṇaṃ samupasthitaḥ
171.16
ब्रह्माभ्यासं तु कृतवान् भुवश्च पृथिवीं गतः प्राप्तश्च परमं स्थानं स तयोः पार्श्वमागतः
brahmābhyāsaṃ tu kṛtavān bhuvaśca pṛthivīṃ gataḥ prāptaśca paramaṃ sthānaṃ sa tayoḥ pārśvamāgataḥ
171.17
तस्मिन्नपि गते पुत्रे तृतीयमसृजत्प्रभुः मोक्षप्रवृत्तिकुशलं भूर्भुवं नामतो विभुम्
tasminnapi gate putre tṛtīyamasṛjatprabhuḥ mokṣapravṛttikuśalaṃ bhūrbhuvaṃ nāmato vibhum
171.18
गोपतित्वं समासाद्य तयोरेवागमद्गतिम् एवं पुत्रास्त्रयो ऽप्येत उक्ताः शंभोर्महात्मनः
gopatitvaṃ samāsādya tayorevāgamadgatim evaṃ putrāstrayo 'pyeta uktāḥ śaṃbhormahātmanaḥ
171.19
तान्गृहीत्वा सुतांस्तस्य प्रयातः स्वार्जितां गतिम् नारायणश्च भगवान् कपिलश्च यतीश्वरः
tāngṛhītvā sutāṃstasya prayātaḥ svārjitāṃ gatim nārāyaṇaśca bhagavān kapilaśca yatīśvaraḥ
171.20
यं कालं तौ गतौ मुक्तौ ब्रह्मा तं कालमेव हि ततो घोरतमं भूयः संश्रितः परमं व्रतम्
yaṃ kālaṃ tau gatau muktau brahmā taṃ kālameva hi tato ghoratamaṃ bhūyaḥ saṃśritaḥ paramaṃ vratam
171.21
न रेमे ऽथ ततो ब्रह्मा प्रभुरेकस्तपश्चरन् शरीरार्धात्ततो भार्यां समुत्पादितवाञ्छुभाम्
na reme 'tha tato brahmā prabhurekastapaścaran śarīrārdhāttato bhāryāṃ samutpāditavāñchubhām
171.22
तपसा तेजसा चैव वर्चसा नियमेन च सदृशीमात्मनो देवीं समर्थां लोकसर्जने
tapasā tejasā caiva varcasā niyamena ca sadṛśīmātmano devīṃ samarthāṃ lokasarjane
171.23
तया समाहितस्तत्र रेमे ब्रह्मा तपश्चरन् ततो जगाद त्रिपदां गायत्रीं वेदपूजिताम्
tayā samāhitastatra reme brahmā tapaścaran tato jagāda tripadāṃ gāyatrīṃ vedapūjitām
171.24
सृजन्प्रजानां पतयः सागरांश्चासृजद्विभुः अपरांश्चैव चतुरो वेदान्गायत्रिसंभवान्
sṛjanprajānāṃ patayaḥ sāgarāṃścāsṛjadvibhuḥ aparāṃścaiva caturo vedāngāyatrisaṃbhavān
171.25
आत्मनः सदृशान्पुत्रान् असृजद्वै पितामहः विश्वे प्रजानां पतयो येभ्यो लोका विनिःसृताः
ātmanaḥ sadṛśānputrān asṛjadvai pitāmahaḥ viśve prajānāṃ patayo yebhyo lokā viniḥsṛtāḥ
171.26
विश्वेशं प्रथमं तावन् महातापसमात्मजम् सर्वमन्त्रहितं पुण्यं नाम्ना धर्मं स सृष्टवान्
viśveśaṃ prathamaṃ tāvan mahātāpasamātmajam sarvamantrahitaṃ puṇyaṃ nāmnā dharmaṃ sa sṛṣṭavān
171.27
दक्षं मरीचिमत्रिं च पुलस्त्यं पुलहं क्रतुम् वसिष्ठं गौतमं चैव भृगुमङ्गिरसं मनुम्
dakṣaṃ marīcimatriṃ ca pulastyaṃ pulahaṃ kratum vasiṣṭhaṃ gautamaṃ caiva bhṛgumaṅgirasaṃ manum
171.28
अथैवाद्भुतमित्येते ज्ञेयाः पैतामहर्षयः त्रयोदशगुणं धर्मम् आलभन्त महर्षयः
athaivādbhutamityete jñeyāḥ paitāmaharṣayaḥ trayodaśaguṇaṃ dharmam ālabhanta maharṣayaḥ
171.29
अदितिर्दितिर्दनुः काला अनायुः सिंहिका मुनिः ताम्रा क्रोधाथ सुरता विनता कद्रुरेव च
aditirditirdanuḥ kālā anāyuḥ siṃhikā muniḥ tāmrā krodhātha suratā vinatā kadrureva ca
171.30
दक्षस्यापत्यमेता वै कन्या द्वादश पार्थिव मरीचेः कश्यपः पुत्रस् तपसा निर्मितः किल
dakṣasyāpatyametā vai kanyā dvādaśa pārthiva marīceḥ kaśyapaḥ putras tapasā nirmitaḥ kila
171.31
तस्मै कन्या द्वादशान्या दक्षस्ताः प्रददौ तदा नक्षत्राणि च सोमाय तदा वै दत्तवानृषिः
tasmai kanyā dvādaśānyā dakṣastāḥ pradadau tadā nakṣatrāṇi ca somāya tadā vai dattavānṛṣiḥ
171.32
रोहिण्यादीनि सर्वाणि पुण्यानि रविनन्दन लक्ष्मीर्मरुत्वती साध्या विश्वेशा च मता शुभा
rohiṇyādīni sarvāṇi puṇyāni ravinandana lakṣmīrmarutvatī sādhyā viśveśā ca matā śubhā
171.33
देवी सरस्वती चैव ब्रह्मणा निर्मिताः पुरा एताः पञ्च वरिष्ठा वै सुरश्रेष्ठाय पार्थिव
devī sarasvatī caiva brahmaṇā nirmitāḥ purā etāḥ pañca variṣṭhā vai suraśreṣṭhāya pārthiva
171.34
दत्ता भद्राय धर्माय ब्रह्मणा दृष्टकर्मणा या तु रूपवती पत्नी ब्रह्मणः कामरूपिणी
dattā bhadrāya dharmāya brahmaṇā dṛṣṭakarmaṇā yā tu rūpavatī patnī brahmaṇaḥ kāmarūpiṇī
171.35
सुरभिः सा हिता भूत्वा ब्रह्माणं समुपस्थिता ततस्तामगमद्ब्रह्मा मैथुनं लोकपूजितः
surabhiḥ sā hitā bhūtvā brahmāṇaṃ samupasthitā tatastāmagamadbrahmā maithunaṃ lokapūjitaḥ
171.36
लोकसर्जनहेतुज्ञो गवामर्थाय सत्तमः जज्ञिरे च सुतास्तस्यां विपुला धूमसंनिभाः
lokasarjanahetujño gavāmarthāya sattamaḥ jajñire ca sutāstasyāṃ vipulā dhūmasaṃnibhāḥ
171.37
नक्तसंध्याभ्रसंकाशाः प्रादहंस्तिग्मतेजसः ते रुदन्तो द्रवन्तश्च गर्हयन्तः पितामहम्
naktasaṃdhyābhrasaṃkāśāḥ prādahaṃstigmatejasaḥ te rudanto dravantaśca garhayantaḥ pitāmaham
171.38
रोदनाद्रवणाच्चैव रुद्रा इति ततः स्मृताः निरृतिश्चैव शंभुर्वै तृतीयश्चापराजितः
rodanādravaṇāccaiva rudrā iti tataḥ smṛtāḥ nirṛtiścaiva śaṃbhurvai tṛtīyaścāparājitaḥ
171.39
मृगव्याधः कपर्दी च दहनो ऽथेश्वरश्च वै अहिर्बुध्न्यश्च भगवान् कपाली चापि पिङ्गलः
mṛgavyādhaḥ kapardī ca dahano 'theśvaraśca vai ahirbudhnyaśca bhagavān kapālī cāpi piṅgalaḥ
171.40
सेनानीश्च महातेजा रुद्रास्त्वेकादश स्मृताः तस्यामेव सुरभ्यां च गावो यज्ञेश्वराश्च वै
senānīśca mahātejā rudrāstvekādaśa smṛtāḥ tasyāmeva surabhyāṃ ca gāvo yajñeśvarāśca vai
171.41
प्रकृष्टाश्च तथा मायाः सुरभ्याः पशवो ऽक्षराः अजाश्चैव तु हंसाश्च तथैवामृतमुत्तमम्
prakṛṣṭāśca tathā māyāḥ surabhyāḥ paśavo 'kṣarāḥ ajāścaiva tu haṃsāśca tathaivāmṛtamuttamam
171.42
ओषध्यः प्रवरायाश्च सुरस्यास्ताः समुत्थिताः धर्माल्लक्ष्मीस्तथा कामं साध्या साध्यान्व्यजायत
oṣadhyaḥ pravarāyāśca surasyāstāḥ samutthitāḥ dharmāllakṣmīstathā kāmaṃ sādhyā sādhyānvyajāyata
171.43
भवं च प्रभवं चैव हीशं चासुरहं तथा अरुणं चारुणिं चैव विश्वावसुबलध्रुवौ
bhavaṃ ca prabhavaṃ caiva hīśaṃ cāsurahaṃ tathā aruṇaṃ cāruṇiṃ caiva viśvāvasubaladhruvau
171.44
हविष्यं च वितानं च विधानशमितावपि वत्सरं चैव भूतिं च सर्वासुरनिषूदनम्
haviṣyaṃ ca vitānaṃ ca vidhānaśamitāvapi vatsaraṃ caiva bhūtiṃ ca sarvāsuraniṣūdanam
171.45
सुपर्वाणं बृहत्कान्तिः साध्या लोकनमस्कृताः वासवानुगता देवी जनयामास वै सुरान्
suparvāṇaṃ bṛhatkāntiḥ sādhyā lokanamaskṛtāḥ vāsavānugatā devī janayāmāsa vai surān
171.46
वरं वै प्रथमं देवं द्वितीयं ध्रुवमव्ययम् विश्वावसुं तृतीयं च चतुर्थं सोममीश्वरम्
varaṃ vai prathamaṃ devaṃ dvitīyaṃ dhruvamavyayam viśvāvasuṃ tṛtīyaṃ ca caturthaṃ somamīśvaram
171.47
ततो ऽनुरूपमायं च यमस्तस्मादनन्तरम् सप्तमं च तथा वायुम् अष्टमं निरृतिं वसुम्
tato 'nurūpamāyaṃ ca yamastasmādanantaram saptamaṃ ca tathā vāyum aṣṭamaṃ nirṛtiṃ vasum
171.48
धर्मस्यापत्यम् एतद्वै सुदेव्यां समजायत विश्वे देवाश्च विश्वायां धर्माज्जाता इति श्रुतिः
dharmasyāpatyam etadvai sudevyāṃ samajāyata viśve devāśca viśvāyāṃ dharmājjātā iti śrutiḥ
171.49
दक्षश्चैव महाबाहुः पुष्करस्वन एव च चाक्षुषस्तु मनुश्चैव तथा मधुमहोरगौ
dakṣaścaiva mahābāhuḥ puṣkarasvana eva ca cākṣuṣastu manuścaiva tathā madhumahoragau
171.50
विश्रान्तकवपुर्बालो विष्कम्भश्च महायशाः गरुडश्चातिसत्त्वौजा भास्करप्रतिमद्युतिः
viśrāntakavapurbālo viṣkambhaśca mahāyaśāḥ garuḍaścātisattvaujā bhāskarapratimadyutiḥ
171.51
विश्वान्देवान्देवमाता विश्वेशाजनयत् सुतान् मरुत्वती मरुत्वतो देवानजनयत्सुतान्
viśvāndevāndevamātā viśveśājanayat sutān marutvatī marutvato devānajanayatsutān
171.52
अग्निं चक्षुं रविर्ज्योतिः सावित्रं मित्रमेव च अमरं शरवृष्टिं च सुकर्षं च महाभुजम्
agniṃ cakṣuṃ ravirjyotiḥ sāvitraṃ mitrameva ca amaraṃ śaravṛṣṭiṃ ca sukarṣaṃ ca mahābhujam
171.53
विराजं चैव वाचं च विश्वावसुमतिं तथा अश्वमित्रं चित्ररश्मिं तथा निषधनं नृप
virājaṃ caiva vācaṃ ca viśvāvasumatiṃ tathā aśvamitraṃ citraraśmiṃ tathā niṣadhanaṃ nṛpa
171.54
हूयन्तं वाडवं चैव चारित्रं मन्दपन्नगम् बृहन्तं वै बृहद्रूपं तथा वै पूतनानुगम्
hūyantaṃ vāḍavaṃ caiva cāritraṃ mandapannagam bṛhantaṃ vai bṛhadrūpaṃ tathā vai pūtanānugam
171.55
मरुत्वती पुरा जज्ञ एतान्वै मरुतां गणान् अदितिः कश्यपाज्जज्ञ आदित्यान्द्वादशैव हि
marutvatī purā jajña etānvai marutāṃ gaṇān aditiḥ kaśyapājjajña ādityāndvādaśaiva hi
171.56
इन्द्रो विष्णुर्भगस्त्वष्टा वरुणो ह्यर्यमा रविः पूषा मित्रश्च धनदो धाता पर्जन्य एव च
indro viṣṇurbhagastvaṣṭā varuṇo hyaryamā raviḥ pūṣā mitraśca dhanado dhātā parjanya eva ca
171.57
इत्येते द्वादशादित्या वरिष्ठास्त्रिदिवौकसः आदित्यस्य सरस्वत्यां जज्ञाते द्वौ सुतौ वरौ
ityete dvādaśādityā variṣṭhāstridivaukasaḥ ādityasya sarasvatyāṃ jajñāte dvau sutau varau
171.58
तपःश्रेष्ठौ गुणश्रेष्ठौ त्रिदिवस्यापि संमतौ दनुस्तु दानवाञ्जज्ञे दितिर्दैत्यान्व्यजायत
tapaḥśreṣṭhau guṇaśreṣṭhau tridivasyāpi saṃmatau danustu dānavāñjajñe ditirdaityānvyajāyata
171.59
काला तु वै कालकेयान् असुरान्सुरसा तु वै अनायुषायास्तनया व्याधयः सुमहाबलाः
kālā tu vai kālakeyān asurānsurasā tu vai anāyuṣāyāstanayā vyādhayaḥ sumahābalāḥ
171.60
सिंहिका ग्रहमाता वै गन्धर्वजननी मुनिः ताम्रा त्वप्सरसां माता पुण्यानां भारतोद्भव
siṃhikā grahamātā vai gandharvajananī muniḥ tāmrā tvapsarasāṃ mātā puṇyānāṃ bhāratodbhava
171.61
क्रोधायाः सर्वभूतानि पिशाचाश्चैव पार्थिव जज्ञे यक्षगणांश्चैव राक्षसांश्च विशांपते
krodhāyāḥ sarvabhūtāni piśācāścaiva pārthiva jajñe yakṣagaṇāṃścaiva rākṣasāṃśca viśāṃpate
171.62
चतुष्पदानि सत्त्वानि तथा गावस्तु सौरभाः सुपर्णान्पक्षिणश्चैव विनता च व्यजायत
catuṣpadāni sattvāni tathā gāvastu saurabhāḥ suparṇānpakṣiṇaścaiva vinatā ca vyajāyata
171.63
महीधरान्सर्वनागान् देवी कद्रूर्व्यजायत एवं वृद्धिं समगमन् विश्वे लोकाः परंतप
mahīdharānsarvanāgān devī kadrūrvyajāyata evaṃ vṛddhiṃ samagaman viśve lokāḥ paraṃtapa
171.64
तदा वै पौष्करो राजन् प्रादुर्भावो महात्मनः प्रादुर्भावः पौष्करस्ते मया द्वैपायनेरितः
tadā vai pauṣkaro rājan prādurbhāvo mahātmanaḥ prādurbhāvaḥ pauṣkaraste mayā dvaipāyaneritaḥ
171.65
पुराणः पुरुषश्चैव मया विष्णुर्हरिः प्रभुः कथितस्ते ऽनुपूर्वेण संस्तुतः परमर्षिभिः
purāṇaḥ puruṣaścaiva mayā viṣṇurhariḥ prabhuḥ kathitaste 'nupūrveṇa saṃstutaḥ paramarṣibhiḥ
171.66
यश्चेदमग्र्यं शृणुयात् पुराणं सदा नरः पर्वसु गौरवेण अवाप्य लोकान्स हि वीतरागः परत्र च स्वर्गफलानि भुङ्क्ते
yaścedamagryaṃ śṛṇuyāt purāṇaṃ sadā naraḥ parvasu gauraveṇa avāpya lokānsa hi vītarāgaḥ paratra ca svargaphalāni bhuṅkte
171.67
चक्षुषा मनसा वाचा कर्मणा च चतुर्विधम् प्रसादयति यः कृष्णं तं कृष्णो ऽनुप्रसीदति
cakṣuṣā manasā vācā karmaṇā ca caturvidham prasādayati yaḥ kṛṣṇaṃ taṃ kṛṣṇo 'nuprasīdati
171.68
राजा च लभते राज्यम् अधनश्चोत्तमं धनम् क्षीणायुर्लभते चायुः पुत्रकामः सुतं तथा
rājā ca labhate rājyam adhanaścottamaṃ dhanam kṣīṇāyurlabhate cāyuḥ putrakāmaḥ sutaṃ tathā
171.69
यज्ञा वेदास्तथा कामास् तपांसि विविधानि च प्राप्नोति विविधं पुण्यं विष्णुभक्तो धनानि च
yajñā vedāstathā kāmās tapāṃsi vividhāni ca prāpnoti vividhaṃ puṇyaṃ viṣṇubhakto dhanāni ca
171.70
यद्यत्कामयते किंचित् तत्तल्लोकेश्वराद् भवेत् सर्वं विहाय य इमं पठेत्पौष्करकं हरेः
yadyatkāmayate kiṃcit tattallokeśvarād bhavet sarvaṃ vihāya ya imaṃ paṭhetpauṣkarakaṃ hareḥ
171.71
प्रादुर्भावं नृपश्रेष्ठ न तस्य ह्यशुभं भवेत् एष पौष्करको नाम प्रादुर्भावो महात्मनः कीर्तितस्ते महाभाग व्यासश्रुतिनिदर्शनात्
prādurbhāvaṃ nṛpaśreṣṭha na tasya hyaśubhaṃ bhavet eṣa pauṣkarako nāma prādurbhāvo mahātmanaḥ kīrtitaste mahābhāga vyāsaśrutinidarśanāt
Chapter 172
172.1
मत्स्य-पुराण 172 विष्णुत्वं शृणु विष्णोश्च हरित्वं च कृते युगे वैकुण्ठत्वं च देवेषु कृष्णत्वं मानुषेषु च
matsya-purāṇa 172 viṣṇutvaṃ śṛṇu viṣṇośca haritvaṃ ca kṛte yuge vaikuṇṭhatvaṃ ca deveṣu kṛṣṇatvaṃ mānuṣeṣu ca
172.2
ईश्वरस्य हि तस्यैषा कर्मणां गहना गतिः संप्रत्यतीतान्भव्यांश्च शृणु राजन्यथातथम्
īśvarasya hi tasyaiṣā karmaṇāṃ gahanā gatiḥ saṃpratyatītānbhavyāṃśca śṛṇu rājanyathātatham
172.3
अव्यक्तो व्यक्तलिङ्गस्थो य एष भगवान्प्रभुः नारायणो ह्यनन्तात्मा प्रभवो ऽव्यय एव च
avyakto vyaktaliṅgastho ya eṣa bhagavānprabhuḥ nārāyaṇo hyanantātmā prabhavo 'vyaya eva ca
172.4
एष नारायणो भूत्वा हरिरासीत्सनातनः ब्रह्मा वायुश्च सोमश्च धर्मः शक्रो बृहस्पतिः
eṣa nārāyaṇo bhūtvā harirāsītsanātanaḥ brahmā vāyuśca somaśca dharmaḥ śakro bṛhaspatiḥ
172.5
अदितेरपि पुत्रत्वम् एव याति युगे युगे एष विष्णुरिति ख्यात इन्द्रस्यावरजो विभुः
aditerapi putratvam eva yāti yuge yuge eṣa viṣṇuriti khyāta indrasyāvarajo vibhuḥ
172.6
प्रसादजं ह्यस्य विभोर् अदित्याः पुत्रकारणम् वधार्थं सुरशत्रूणां दैत्यदानवरक्षसाम्
prasādajaṃ hyasya vibhor adityāḥ putrakāraṇam vadhārthaṃ suraśatrūṇāṃ daityadānavarakṣasām
172.7
प्रधानात्मा पुरा ह्येष ब्रह्माणमसृजत्प्रभुः सो ऽसृजत्पूर्वपुरुषः पुराकल्पे प्रजापतीन्
pradhānātmā purā hyeṣa brahmāṇamasṛjatprabhuḥ so 'sṛjatpūrvapuruṣaḥ purākalpe prajāpatīn
172.8
असृजन्मानवांस्तत्र ब्रह्मवंशाननुत्तमान् तेभ्यो ऽभवन्महात्मभ्यो बहुधा ब्रह्म शाश्वतम्
asṛjanmānavāṃstatra brahmavaṃśānanuttamān tebhyo 'bhavanmahātmabhyo bahudhā brahma śāśvatam
172.9
एतदाश्चर्यभूतस्य विष्णोः कर्मानुकीर्तनम् कीर्तनीयस्य लोकेषु कीर्त्यमानं निबोध मे
etadāścaryabhūtasya viṣṇoḥ karmānukīrtanam kīrtanīyasya lokeṣu kīrtyamānaṃ nibodha me
172.10
वृते वृत्रवधे तत्र वर्तमाने कृते युगे आसीत्त्रैलोक्यविख्यातः सङ्ग्रामस्तारकामयः
vṛte vṛtravadhe tatra vartamāne kṛte yuge āsīttrailokyavikhyātaḥ saṅgrāmastārakāmayaḥ
172.11
यत्र ते दानवा घोराः सर्वे सङ्ग्रामदुर्जयाः घ्नन्ति देवगणान्सर्वान् सयक्षोरगराक्षसान्
yatra te dānavā ghorāḥ sarve saṅgrāmadurjayāḥ ghnanti devagaṇānsarvān sayakṣoragarākṣasān
172.12
ते वध्यमाना विमुखाः क्षीणप्रहरणा रणे त्रातारं मनसा जग्मुर् देवं नारायणं प्रभुम्
te vadhyamānā vimukhāḥ kṣīṇapraharaṇā raṇe trātāraṃ manasā jagmur devaṃ nārāyaṇaṃ prabhum
172.13
एतस्मिन्नन्तरे मेघा निर्वाणाङ्गारवर्चसः सार्कचन्द्रग्रहगणं छादयन्तो नभस्तलम्
etasminnantare meghā nirvāṇāṅgāravarcasaḥ sārkacandragrahagaṇaṃ chādayanto nabhastalam
172.14
चण्डा विद्युद्गणोपेता घोरनिर्ह्रादकारिणः अन्योन्यवेगाभिहताः प्रववुः सह मारुताः
caṇḍā vidyudgaṇopetā ghoranirhrādakāriṇaḥ anyonyavegābhihatāḥ pravavuḥ saha mārutāḥ
172.15
दीप्ततोयाशनिपनैर् वज्रवेगानलानिलैः रवैः सुघोरैरुत्पातैर् दह्यमानम् इवाम्बरम्
dīptatoyāśanipanair vajravegānalānilaiḥ ravaiḥ sughorairutpātair dahyamānam ivāmbaram
172.16
तत उल्कासहस्राणि निपेतुः खगतान्यपि दिव्यानि च विमानानि प्रपतन्त्युत्पतन्ति च
tata ulkāsahasrāṇi nipetuḥ khagatānyapi divyāni ca vimānāni prapatantyutpatanti ca
172.17
चतुर्युगान्तपर्याये लोकानां यद्भयं भवेत् अरूपवन्ति रूपाणि तस्मिन्नुत्पातलक्षणे
caturyugāntaparyāye lokānāṃ yadbhayaṃ bhavet arūpavanti rūpāṇi tasminnutpātalakṣaṇe
172.18
जातं च निष्प्रभं सर्वं न प्राज्ञायत किंचन तिमिरौघपरिक्षिप्ता न रेजुश्च दिशो दश
jātaṃ ca niṣprabhaṃ sarvaṃ na prājñāyata kiṃcana timiraughaparikṣiptā na rejuśca diśo daśa
172.19
विवेश रूपिणी काली कालमेघावगुण्ठिता द्यौर्न भात्यभिभूतार्का घोरेण तमसावृता
viveśa rūpiṇī kālī kālameghāvaguṇṭhitā dyaurna bhātyabhibhūtārkā ghoreṇa tamasāvṛtā
172.20
तान्घनौघान्स तिमिरान् दोर्भ्यामाक्षिप्य स प्रभुः वपुः संदर्शयामास दिव्यं कृष्णवपुर्हरिः
tānghanaughānsa timirān dorbhyāmākṣipya sa prabhuḥ vapuḥ saṃdarśayāmāsa divyaṃ kṛṣṇavapurhariḥ
172.21
बलाहकाञ्जननिभं बलाहकतनूरुहम् तेजसा वपुषा चैव कृष्णं कृष्णमिवाचलम्
balāhakāñjananibhaṃ balāhakatanūruham tejasā vapuṣā caiva kṛṣṇaṃ kṛṣṇamivācalam
172.22
दीप्तपीताम्बरधरं तप्तकाञ्चनभूषणम् धूमान्धकारवपुषं युगान्ताग्निमिवोत्थितम्
dīptapītāmbaradharaṃ taptakāñcanabhūṣaṇam dhūmāndhakāravapuṣaṃ yugāntāgnimivotthitam
172.23
चतुर्द्विगुणपीनांसं किरीटच्छन्नमूर्धजम् बभौ चामीकरप्रख्यैर् आयुधैरुपशोभितम्
caturdviguṇapīnāṃsaṃ kirīṭacchannamūrdhajam babhau cāmīkaraprakhyair āyudhairupaśobhitam
172.24
चन्द्रार्ककिरणोद्द्योतं गिरिकूटमिवोच्छ्रितम् नन्दकानन्दितकरं शराशीविषधारिणम्
candrārkakiraṇoddyotaṃ girikūṭamivocchritam nandakānanditakaraṃ śarāśīviṣadhāriṇam
172.25
शक्तिचित्रबलोदग्रं शङ्खचक्रगदाधरम् विष्णुशैलं क्षमामूलं श्रीवृक्षं शार्ङ्गशृङ्गिणम्
śakticitrabalodagraṃ śaṅkhacakragadādharam viṣṇuśailaṃ kṣamāmūlaṃ śrīvṛkṣaṃ śārṅgaśṛṅgiṇam
172.26
त्रिदशोदारफलदं स्वर्गस्त्रीचारुपल्लवम् सर्वलोकमनःकान्तं सर्वसत्त्वमनोहरम्
tridaśodāraphaladaṃ svargastrīcārupallavam sarvalokamanaḥkāntaṃ sarvasattvamanoharam
172.27
नानविमानविटपं तोयदाम्बुमधुस्रवम् विद्याहंकारसाराढ्यं महाभूतप्ररोहणम्
nānavimānaviṭapaṃ toyadāmbumadhusravam vidyāhaṃkārasārāḍhyaṃ mahābhūtaprarohaṇam
172.28
विशेषपत्रैर्निचितं ग्रहनक्षत्रपुष्पितम् दैत्यलोकमहास्कन्धं मर्त्यलोकप्रकाशितम्
viśeṣapatrairnicitaṃ grahanakṣatrapuṣpitam daityalokamahāskandhaṃ martyalokaprakāśitam
172.29
सागराकारनिर्ह्रादं रसातलमहाश्रयम् मृगेन्द्रपाशैर्विततं पक्षजन्तुनिषेवितम्
sāgarākāranirhrādaṃ rasātalamahāśrayam mṛgendrapāśairvitataṃ pakṣajantuniṣevitam
172.30
शीलार्थचारुगन्धाढ्यं सर्वलोकमहाद्रुमम् अव्यक्तानन्तसलिलं व्यक्ताहंकारफेनिलम्
śīlārthacārugandhāḍhyaṃ sarvalokamahādrumam avyaktānantasalilaṃ vyaktāhaṃkāraphenilam
172.31
महाभूततरङ्गौघं ग्रहनक्षत्रबुद्बुदम् विमानविहगव्यातं तोयदाडम्बराकुलम्
mahābhūtataraṅgaughaṃ grahanakṣatrabudbudam vimānavihagavyātaṃ toyadāḍambarākulam
172.32
जन्तुमत्स्यगणाकीर्णं शैलशङ्खकुलैर्युतम् त्रैगुण्यविषयावर्तं सर्वलोकतिमिङ्गिलम्
jantumatsyagaṇākīrṇaṃ śailaśaṅkhakulairyutam traiguṇyaviṣayāvartaṃ sarvalokatimiṅgilam
172.33
वीरवृक्षलतागुल्मं भुजगोत्कृष्टशैवलम् द्वादशार्कमहाद्वीपं रुद्रैकादशपत्तनम्
vīravṛkṣalatāgulmaṃ bhujagotkṛṣṭaśaivalam dvādaśārkamahādvīpaṃ rudraikādaśapattanam
172.34
वस्वष्टपर्वतोपेतं त्रैलोक्याम्भोमहोदधिम् संध्यासंख्योर्मिसलिलं सुपर्णानिलसेवितम्
vasvaṣṭaparvatopetaṃ trailokyāmbhomahodadhim saṃdhyāsaṃkhyormisalilaṃ suparṇānilasevitam
172.35
दैत्यरक्षोगणग्राहं यक्षोरगझषाकुलम् पितामहमहावीर्यं सर्वस्त्रीरत्नशोभितम्
daityarakṣogaṇagrāhaṃ yakṣoragajhaṣākulam pitāmahamahāvīryaṃ sarvastrīratnaśobhitam
172.36
श्रीकीर्तिकान्तिलक्ष्मीभिर् नदीभिर् उपशोभितम् कालयोगिमहापर्वप्रलयोत्पत्तिवेगिनम्
śrīkīrtikāntilakṣmībhir nadībhir upaśobhitam kālayogimahāparvapralayotpattiveginam
172.37
तं तु योगमहापारं नारायणमहार्णवम् देवाधिदेवं वरदं भक्तानां भक्तिवत्सलम्
taṃ tu yogamahāpāraṃ nārāyaṇamahārṇavam devādhidevaṃ varadaṃ bhaktānāṃ bhaktivatsalam
172.38
अनुग्रहकरं देवं प्रशान्तिकरणं शुभम् हर्यश्वरथसंयुक्ते सुपर्णध्वजसेविते
anugrahakaraṃ devaṃ praśāntikaraṇaṃ śubham haryaśvarathasaṃyukte suparṇadhvajasevite
172.39
ग्रहचन्द्रार्करचिते मन्दराक्षवरावृते अनन्तरश्मिभिर्युक्ते विस्तीर्णे मेरुगह्वरे
grahacandrārkaracite mandarākṣavarāvṛte anantaraśmibhiryukte vistīrṇe merugahvare
172.40
तारकाचित्रकुसुमे ग्रहनक्षत्रबन्धुरे भयेष्वभयदं व्योम्नि देवा दैत्यपराजिताः
tārakācitrakusume grahanakṣatrabandhure bhayeṣvabhayadaṃ vyomni devā daityaparājitāḥ
172.41
ददृशुस्ते स्थितं देवं दिव्ये लोकमये रथे ते कृताञ्जलयः सर्वे देवाः शक्रपुरोगमाः
dadṛśuste sthitaṃ devaṃ divye lokamaye rathe te kṛtāñjalayaḥ sarve devāḥ śakrapurogamāḥ
172.42
जयशब्दं पुरस्कृत्य शरण्यं शरणं गताः स तेषां तां गिरं श्रुत्वा विष्णुर्दैवतदैवतम्
jayaśabdaṃ puraskṛtya śaraṇyaṃ śaraṇaṃ gatāḥ sa teṣāṃ tāṃ giraṃ śrutvā viṣṇurdaivatadaivatam
172.43
मनश्चक्रे विनाशाय दानवानां महामृधे आकाशे तु स्थितो विष्णुर् उत्तमं वपुरास्थितः
manaścakre vināśāya dānavānāṃ mahāmṛdhe ākāśe tu sthito viṣṇur uttamaṃ vapurāsthitaḥ
172.44
उवाच देवताः सर्वाः सप्रतिज्ञमिदं वचः शान्तिं व्रजत भद्रं वो मा भैष्ट मरुतां गणाः
uvāca devatāḥ sarvāḥ sapratijñamidaṃ vacaḥ śāntiṃ vrajata bhadraṃ vo mā bhaiṣṭa marutāṃ gaṇāḥ
172.45
जिता मे दानवाः सर्वे त्रैलोक्यं परिगृह्यताम् ते तस्य सत्यसंधस्य विष्णोर्वाक्येन तोषिताः
jitā me dānavāḥ sarve trailokyaṃ parigṛhyatām te tasya satyasaṃdhasya viṣṇorvākyena toṣitāḥ
172.46
देवाः प्रीतिं समाजग्मुः प्राश्यामृतमिवोत्तमम् ततस्तमः संहृतं तद् विनेशुश्च बलाहकाः
devāḥ prītiṃ samājagmuḥ prāśyāmṛtamivottamam tatastamaḥ saṃhṛtaṃ tad vineśuśca balāhakāḥ
172.47
प्रववुश्च शिवा वाताः प्रशान्ताश्च दिशो दश शुद्धप्रभाणि ज्योतींषि सोमश्चक्रुः प्रदक्षिणाम्
pravavuśca śivā vātāḥ praśāntāśca diśo daśa śuddhaprabhāṇi jyotīṃṣi somaścakruḥ pradakṣiṇām
172.48
न विग्रहं ग्रहाश्चक्रुः प्रशान्ताश्चापि सिन्धवः विरजस्काभवन्मार्गा नाकवर्गादयस्त्रयः
na vigrahaṃ grahāścakruḥ praśāntāścāpi sindhavaḥ virajaskābhavanmārgā nākavargādayastrayaḥ
172.49
यथार्थमूहुः सरितो नापि चुक्षुभिरे ऽर्णवाः आसञ्छुभानीन्द्रियाणि नराणामन्तरात्मसु
yathārthamūhuḥ sarito nāpi cukṣubhire 'rṇavāḥ āsañchubhānīndriyāṇi narāṇāmantarātmasu
172.50
महर्षयो वीतशोका वेदान् उच्चैरधीयत यज्ञेषु च हविः पाकं शिवमाप च पावकः
maharṣayo vītaśokā vedān uccairadhīyata yajñeṣu ca haviḥ pākaṃ śivamāpa ca pāvakaḥ
172.51
प्रवृत्तधर्माः संवृत्ता लोका मुदितमानसाः विष्णोर्दत्तप्रतिज्ञस्य श्रुत्वारिनिधने गिरम्
pravṛttadharmāḥ saṃvṛttā lokā muditamānasāḥ viṣṇordattapratijñasya śrutvārinidhane giram
Chapter 173
173.1
मत्स्य-पुराण 173 ततो ऽभयं विष्णुवचः श्रुत्वा दैत्याश्च दानवाः उद्योगं विपुलं चक्रुर् युद्धाय विजयाय च
matsya-purāṇa 173 tato 'bhayaṃ viṣṇuvacaḥ śrutvā daityāśca dānavāḥ udyogaṃ vipulaṃ cakrur yuddhāya vijayāya ca
173.2
मयस्तु काञ्चनमयं त्रिनल्वायतमक्षयम् चतुश्चक्रं सुविपुलं सुकल्पितमहायुगम्
mayastu kāñcanamayaṃ trinalvāyatamakṣayam catuścakraṃ suvipulaṃ sukalpitamahāyugam
173.3
किङ्किणीजालनिर्घोषं द्वीपिचर्मपरिष्कृतम् रुचिरं रत्नजालैश्च हेमजालैश्च शोभितम्
kiṅkiṇījālanirghoṣaṃ dvīpicarmapariṣkṛtam ruciraṃ ratnajālaiśca hemajālaiśca śobhitam
173.4
ईहामृगगणाकीर्णं पक्षिपङ्क्तिविराजितम् दिव्यास्त्रतूणीरधरं पयोधरविनादितम्
īhāmṛgagaṇākīrṇaṃ pakṣipaṅktivirājitam divyāstratūṇīradharaṃ payodharavināditam
173.5
स्वक्षं रथवरोदारं सूपस्थं गगनोपमम् गदापरिघसम्पूर्णं मूर्तिमन्तमिवार्णवम्
svakṣaṃ rathavarodāraṃ sūpasthaṃ gaganopamam gadāparighasampūrṇaṃ mūrtimantamivārṇavam
173.6
हेमकेयूरवलयं स्वर्णमण्डलकूबरम् सपताकध्वजोपेतं सादित्यमिव मन्दरम्
hemakeyūravalayaṃ svarṇamaṇḍalakūbaram sapatākadhvajopetaṃ sādityamiva mandaram
173.7
गजेन्द्राभोगवपुषं क्वचित्केसरिवर्चसम् युक्तमृक्षसहस्रेण समृद्धाम्बुदनादितम्
gajendrābhogavapuṣaṃ kvacitkesarivarcasam yuktamṛkṣasahasreṇa samṛddhāmbudanāditam
173.8
दीप्तमाकाशगं दिव्यं रथं पररथारुजम् अध्यतिष्ठद्रणाकाङ्क्षी मेरुं दीप्त इवांशुमान्
dīptamākāśagaṃ divyaṃ rathaṃ pararathārujam adhyatiṣṭhadraṇākāṅkṣī meruṃ dīpta ivāṃśumān
173.9
तारमुत्क्रोशविस्तारं सर्वं हेममयं रथम् शैलाकारमसंबाधं नीलाञ्जनचयोपमम्
tāramutkrośavistāraṃ sarvaṃ hemamayaṃ ratham śailākāramasaṃbādhaṃ nīlāñjanacayopamam
173.10
कार्ष्णायसमयं दिव्यं लोहेषाबद्धकूबरम् तिमिरोद्गारिकिरणं गर्जन्तमिव तोयदम्
kārṣṇāyasamayaṃ divyaṃ loheṣābaddhakūbaram timirodgārikiraṇaṃ garjantamiva toyadam
173.11
लोहजालेन महता सगवाक्षेण दंशितम् आयसैः परिघैः पूर्णं क्षेपणीयैश्च मुद्गरैः
lohajālena mahatā sagavākṣeṇa daṃśitam āyasaiḥ parighaiḥ pūrṇaṃ kṣepaṇīyaiśca mudgaraiḥ
173.12
प्रासैः पाशैश्च विततैर् असंयुक्तैश्च कण्टकैः शोभितं त्रासयानैश्च तोमरैश्च परश्वधैः
prāsaiḥ pāśaiśca vitatair asaṃyuktaiśca kaṇṭakaiḥ śobhitaṃ trāsayānaiśca tomaraiśca paraśvadhaiḥ
173.13
उद्यन्तं द्विषतां हेतोर् द्वितीयमिव मन्दरम् युक्तं खरसहस्रेण सो ऽध्यारोहद्रथोत्तमम्
udyantaṃ dviṣatāṃ hetor dvitīyamiva mandaram yuktaṃ kharasahasreṇa so 'dhyārohadrathottamam
173.14
विरोचनस्तु संक्रुद्धो गदापाणिरवस्थितः प्रमुखे तस्य सैन्यस्य दीप्तशृङ्ग इवाचलः
virocanastu saṃkruddho gadāpāṇiravasthitaḥ pramukhe tasya sainyasya dīptaśṛṅga ivācalaḥ
173.15
युक्तं रथसहस्रेण हयग्रीवस्तु दानवः स्यन्दनं वाहयामास सपत्नानीकमर्दनः
yuktaṃ rathasahasreṇa hayagrīvastu dānavaḥ syandanaṃ vāhayāmāsa sapatnānīkamardanaḥ
173.16
व्यायतं किष्कुसाहस्रं धनुर्विस्फारयन्महत् वराहः प्रमुखे तस्थौ सप्ररोह इवाचलः
vyāyataṃ kiṣkusāhasraṃ dhanurvisphārayanmahat varāhaḥ pramukhe tasthau sapraroha ivācalaḥ
173.17
खरस्तु विक्षरन्दर्पान् नेत्राभ्यां रोषजं जलम् स्फुरद्दन्तोष्ठनयनः सङ्ग्रामं सो ऽभ्यकाङ्क्षत
kharastu vikṣarandarpān netrābhyāṃ roṣajaṃ jalam sphuraddantoṣṭhanayanaḥ saṅgrāmaṃ so 'bhyakāṅkṣata
173.18
त्वष्टा त्वष्टगजं घोरं यानमास्थाय दानवः व्यूहितुं दानवव्यूहं परिचक्राम वीर्यवान्
tvaṣṭā tvaṣṭagajaṃ ghoraṃ yānamāsthāya dānavaḥ vyūhituṃ dānavavyūhaṃ paricakrāma vīryavān
173.19
विप्रचित्तिसुतः श्वेतः श्वेतकुण्डलभूषणः श्वेतशैलप्रतीकाशो युद्धायाभिमुखे स्थितः
vipracittisutaḥ śvetaḥ śvetakuṇḍalabhūṣaṇaḥ śvetaśailapratīkāśo yuddhāyābhimukhe sthitaḥ
173.20
अरिष्टो बलिपुत्रश्च वरिष्ठो ऽद्रिशिलायुधः युद्धायाभिमुखस्तस्थौ धराधरविकम्पनः
ariṣṭo baliputraśca variṣṭho 'driśilāyudhaḥ yuddhāyābhimukhastasthau dharādharavikampanaḥ
173.21
किशोरस्त्वतिसंहर्षात् किशोर इति चोदितः सबला दानवाश्चैव संनह्यन्ते यथाक्रमम्
kiśorastvatisaṃharṣāt kiśora iti coditaḥ sabalā dānavāścaiva saṃnahyante yathākramam
173.22
अभवद्दैत्यसैन्यस्य मध्ये रविरिवोदितः लम्बस्तु नवमेघाभः प्रलम्बाम्बरभूषणः
abhavaddaityasainyasya madhye ravirivoditaḥ lambastu navameghābhaḥ pralambāmbarabhūṣaṇaḥ
173.23
दैत्यव्यूहगतो भाति सनीहार इवांशुमान् स्वर्भानुरास्ययोधी तु दशनोष्ठेक्षणायुधः
daityavyūhagato bhāti sanīhāra ivāṃśumān svarbhānurāsyayodhī tu daśanoṣṭhekṣaṇāyudhaḥ
173.24
हसंस्तिष्ठति दैत्यानां प्रमुखे स महाग्रहः अन्ये हयगतास्तत्र गजस्कन्धगताः परे
hasaṃstiṣṭhati daityānāṃ pramukhe sa mahāgrahaḥ anye hayagatāstatra gajaskandhagatāḥ pare
173.25
सिंहव्याघ्रगताश्चान्ये वराहर्क्षेषु चापरे केचित्खरोष्ट्रयातारः केचिच्छ्वापदवाहनाः
siṃhavyāghragatāścānye varāharkṣeṣu cāpare kecitkharoṣṭrayātāraḥ kecicchvāpadavāhanāḥ
173.26
पत्तिनस्त्वपरे दैत्या भीषणा विकृताननाः एकपादार्धपादाश्च ननृतुर्युद्धकाङ्क्षिणः
pattinastvapare daityā bhīṣaṇā vikṛtānanāḥ ekapādārdhapādāśca nanṛturyuddhakāṅkṣiṇaḥ
173.27
आस्फोटयन्तो बहवः क्ष्वेडन्तश्च तथा परे हृष्टशार्दूलनिर्घोषा नेदुर्दानवपुंगवाः
āsphoṭayanto bahavaḥ kṣveḍantaśca tathā pare hṛṣṭaśārdūlanirghoṣā nedurdānavapuṃgavāḥ
173.28
ते गदापरिघैरुग्रैः शिलामुसलपाणयः बाहुभिः परिघाकारैस् तर्जयन्ति स्म देवताः
te gadāparighairugraiḥ śilāmusalapāṇayaḥ bāhubhiḥ parighākārais tarjayanti sma devatāḥ
173.29
पाशैः प्रासैश्च परिघैस् तोमराङ्कुशपट्टिशैः चिक्रीडुस्ते शतघ्नीभिः शतधारैश्च मुद्गरैः
pāśaiḥ prāsaiśca parighais tomarāṅkuśapaṭṭiśaiḥ cikrīḍuste śataghnībhiḥ śatadhāraiśca mudgaraiḥ
173.30
गण्डशैलैश्च शैलैश्च परिघैश्चोत्तमायसैः चक्रैश्च दैत्यप्रवराश् चक्रुर् आनन्दितं बलम्
gaṇḍaśailaiśca śailaiśca parighaiścottamāyasaiḥ cakraiśca daityapravarāś cakrur ānanditaṃ balam
173.31
एतद्दानवसैन्यं तत् सर्वं युद्धमदोत्कटम् देवानभिमुखे तस्थौ मेघानीकमिवोद्धतम्
etaddānavasainyaṃ tat sarvaṃ yuddhamadotkaṭam devānabhimukhe tasthau meghānīkamivoddhatam
173.32
तदद्भुतं दैत्यसहस्रगाढं वाय्वग्निशैलाम्बुदतोयकल्पम् बलं रणौघाभ्युदये ऽभ्युदीर्णं युयुत्सयोन्मत्तम् इवाबभासे
tadadbhutaṃ daityasahasragāḍhaṃ vāyvagniśailāmbudatoyakalpam balaṃ raṇaughābhyudaye 'bhyudīrṇaṃ yuyutsayonmattam ivābabhāse
Chapter 174
174.1
मत्स्य-पुराण 174 श्रुतस्ते दैत्यसैन्यस्य विस्तारो रविनन्दन सुराणामपि सैन्यस्य विस्तारं वैष्णवं शृणु
matsya-purāṇa 174 śrutaste daityasainyasya vistāro ravinandana surāṇāmapi sainyasya vistāraṃ vaiṣṇavaṃ śṛṇu
174.2
आदित्या वसवो रुद्रा अश्विनौ च महाबलौ सबलाः सानुगाश्चैव संनह्यन्त यथाक्रमम्
ādityā vasavo rudrā aśvinau ca mahābalau sabalāḥ sānugāścaiva saṃnahyanta yathākramam
174.3
पुरुहूतस्तु पुरतो लोकपालः सहस्रदृक् ग्रामणीः सर्वदेवानाम् आरुरोह सुरद्विपम्
puruhūtastu purato lokapālaḥ sahasradṛk grāmaṇīḥ sarvadevānām āruroha suradvipam
174.4
मध्ये चास्य रथः सर्वपक्षिप्रवरहंसः सुचारुचक्रचरणो हेमवज्रपरिष्कृतः
madhye cāsya rathaḥ sarvapakṣipravarahaṃsaḥ sucārucakracaraṇo hemavajrapariṣkṛtaḥ
174.5
देवगन्धर्वयक्षौघैर् अनुयातः सहस्रशः दीप्तिमद्भिः सदस्यैश्च ब्रह्मर्षिभिरभिष्टुतः
devagandharvayakṣaughair anuyātaḥ sahasraśaḥ dīptimadbhiḥ sadasyaiśca brahmarṣibhirabhiṣṭutaḥ
174.6
वज्रविस्फूर्जितोद्भूतैर् विद्युदिन्द्रायुधोदितैः युक्तो बलाहकगणैः पर्वतैरिव कामगैः
vajravisphūrjitodbhūtair vidyudindrāyudhoditaiḥ yukto balāhakagaṇaiḥ parvatairiva kāmagaiḥ
174.7
यमारूढः स भगवान् पर्येति सकलं जगत् हविर्धानेषु गायन्ति विप्रा मखमुखे स्थिताः
yamārūḍhaḥ sa bhagavān paryeti sakalaṃ jagat havirdhāneṣu gāyanti viprā makhamukhe sthitāḥ
174.8
स्वर्गे शक्रानुयातेषु देवतूर्यनिनादिषु सुन्दर्यः परिनृत्यन्ति शतशो ऽप्सरसां गणाः
svarge śakrānuyāteṣu devatūryaninādiṣu sundaryaḥ parinṛtyanti śataśo 'psarasāṃ gaṇāḥ
174.9
केतुना नागराजेन राजमानो यथा रविः युक्तो हयसहस्रेण मनोमारुतरंहसा
ketunā nāgarājena rājamāno yathā raviḥ yukto hayasahasreṇa manomārutaraṃhasā
174.10
स स्यन्दनवरो भाति गुप्तो मातलिना तदा कृत्स्नः परिवृतो मेरुर् भास्करस्येव तेजसा
sa syandanavaro bhāti gupto mātalinā tadā kṛtsnaḥ parivṛto merur bhāskarasyeva tejasā
174.11
यमस्तु दण्डमुद्यम्य कालयुक्तश्च मुद्गरम् तस्थौ सुरगणानीके दैत्यान्नादेन भीषयन्
yamastu daṇḍamudyamya kālayuktaśca mudgaram tasthau suragaṇānīke daityānnādena bhīṣayan
174.12
चतुर्भिः सागरैर्युक्तो लेलिहानैश्च पन्नगैः शङ्खमुक्ताङ्गदधरो बिभ्रत्तोयमयं वपुः
caturbhiḥ sāgarairyukto lelihānaiśca pannagaiḥ śaṅkhamuktāṅgadadharo bibhrattoyamayaṃ vapuḥ
174.13
कालपाशान्समाविध्यन् हयैः शशिकरोपमैः वाय्वीरितैर् जलाकारैः कुर्वंल्लीलाः सहस्रशः
kālapāśānsamāvidhyan hayaiḥ śaśikaropamaiḥ vāyvīritair jalākāraiḥ kurvaṃllīlāḥ sahasraśaḥ
174.14
पाण्डुरोद्धूतवसनः प्रवालरुचिराङ्गदः मणिश्यामोत्तमवपुर् हरिभारार्पितो वरः
pāṇḍuroddhūtavasanaḥ pravālarucirāṅgadaḥ maṇiśyāmottamavapur haribhārārpito varaḥ
174.15
वरुणः पाशधृङ् मध्ये देवानीकस्य तस्थिवान् युद्धवेलामभिलषन् भिन्नवेल इवार्णवः
varuṇaḥ pāśadhṛṅ madhye devānīkasya tasthivān yuddhavelāmabhilaṣan bhinnavela ivārṇavaḥ
174.16
यक्षराक्षससैन्येन गुह्यकानां गणैरपि युक्तश्च शङ्खपद्माभ्यां निधीनामधिपः प्रभुः
yakṣarākṣasasainyena guhyakānāṃ gaṇairapi yuktaśca śaṅkhapadmābhyāṃ nidhīnāmadhipaḥ prabhuḥ
174.17
राजराजेश्वरः श्रीमान् गदापाणिरदृश्यत विमानयोधी धनदो विमाने पुष्पके स्थितः
rājarājeśvaraḥ śrīmān gadāpāṇiradṛśyata vimānayodhī dhanado vimāne puṣpake sthitaḥ
174.18
स राजराजः शुशुभे युद्धार्थी नरवाहनः उक्षाणमास्थितः संख्ये साक्षादिव शिवः स्वयम्
sa rājarājaḥ śuśubhe yuddhārthī naravāhanaḥ ukṣāṇamāsthitaḥ saṃkhye sākṣādiva śivaḥ svayam
174.19
पूर्वपक्षः सहस्राक्षः पितृराजस्तु दक्षिणः वरुणः पश्चिमं पक्षम् उत्तरं नरवाहनः
pūrvapakṣaḥ sahasrākṣaḥ pitṛrājastu dakṣiṇaḥ varuṇaḥ paścimaṃ pakṣam uttaraṃ naravāhanaḥ
174.20
चतुर्षु युक्ताश्चत्वारो लोकपाला महाबलाः स्वासु दिक्षु स्वरक्षन्त तस्य देवबलस्य ते
caturṣu yuktāścatvāro lokapālā mahābalāḥ svāsu dikṣu svarakṣanta tasya devabalasya te
174.21
सूर्यः सप्ताश्वयुक्तेन रथेनामितगामिना श्रिया जाज्वल्यमानेन दीप्यमानैश्च रश्मिभिः
sūryaḥ saptāśvayuktena rathenāmitagāminā śriyā jājvalyamānena dīpyamānaiśca raśmibhiḥ
174.22
उदयास्तगचक्रेण मेरुपर्वतगामिना त्रिदिवद्वारचक्रेण तपता लोकमव्ययम्
udayāstagacakreṇa meruparvatagāminā tridivadvāracakreṇa tapatā lokamavyayam
174.23
सहस्ररश्मियुक्तेन भ्राजमानेन तेजसा चचार मध्ये लोकानां द्वादशात्मा दिनेश्वरः
sahasraraśmiyuktena bhrājamānena tejasā cacāra madhye lokānāṃ dvādaśātmā dineśvaraḥ
174.24
सोमः श्वेतहये भाति स्यन्दने शीतरश्मिवान् हिमवत्तोयपूर्णाभिर् भाभिराह्लादयञ्जगत्
somaḥ śvetahaye bhāti syandane śītaraśmivān himavattoyapūrṇābhir bhābhirāhlādayañjagat
174.25
तमृक्षपूगानुगतं शिशिरांशुं द्विजेश्वरम् शशच्छायाङ्किततनुं नैशस्य तमसः क्षयम्
tamṛkṣapūgānugataṃ śiśirāṃśuṃ dvijeśvaram śaśacchāyāṅkitatanuṃ naiśasya tamasaḥ kṣayam
174.26
ज्योतिषामीश्वरं व्योम्नि रसानां रसदं प्रभुम् ओषधीनां सहस्राणां निधानममृतस्य च
jyotiṣāmīśvaraṃ vyomni rasānāṃ rasadaṃ prabhum oṣadhīnāṃ sahasrāṇāṃ nidhānamamṛtasya ca
174.27
जगतः प्रथमं भागं सौम्यं सत्यमयं रथम् ददृशुर्दानवाः सोमं हिमप्रहरणं स्थितम्
jagataḥ prathamaṃ bhāgaṃ saumyaṃ satyamayaṃ ratham dadṛśurdānavāḥ somaṃ himapraharaṇaṃ sthitam
174.28
यः प्राणः सर्वभूतानां पञ्चधा भिद्यते नृषु सप्तधातुगतो लोकांस् त्रीन्दधार चचार च
yaḥ prāṇaḥ sarvabhūtānāṃ pañcadhā bhidyate nṛṣu saptadhātugato lokāṃs trīndadhāra cacāra ca
174.29
यमाहुरग्निकर्तारं सर्वप्रभवमीश्वरम् सप्तस्वरगतो यश्च नित्यं गीर्भिरुदीर्यते
yamāhuragnikartāraṃ sarvaprabhavamīśvaram saptasvaragato yaśca nityaṃ gīrbhirudīryate
174.30
यं वदन्त्युत्तमं भूतं यं वदन्त्यशरीरिणम् यमाहुराकाशगमं शीघ्रगं शब्दयोगिनम्
yaṃ vadantyuttamaṃ bhūtaṃ yaṃ vadantyaśarīriṇam yamāhurākāśagamaṃ śīghragaṃ śabdayoginam
174.31
स वायुः सर्वभूतायुर् उद्भूतः स्वेन तेजसा ववौ प्रव्यथयन्दैत्यान् प्रतिलोमं सतोयदः
sa vāyuḥ sarvabhūtāyur udbhūtaḥ svena tejasā vavau pravyathayandaityān pratilomaṃ satoyadaḥ
174.32
मरुतो दिव्यगन्धर्वैर् विद्याधरगणैः सह चिक्रीडुरसिभिः शुभ्रैर् निर्मुक्तैरिव पन्नगैः
maruto divyagandharvair vidyādharagaṇaiḥ saha cikrīḍurasibhiḥ śubhrair nirmuktairiva pannagaiḥ
174.33
सृजन्तः सर्पपतयस् तीव्रतोयमयं विषम् शरभूता दिवीन्द्राणां चेरुर्व्यात्तानना दिवि
sṛjantaḥ sarpapatayas tīvratoyamayaṃ viṣam śarabhūtā divīndrāṇāṃ cerurvyāttānanā divi
174.34
पर्वतैश्च शिलाशृङ्गैः शतशश्चैव पादपैः उपतस्थुः सुरगणाः प्रहर्तुं दानवं बलम्
parvataiśca śilāśṛṅgaiḥ śataśaścaiva pādapaiḥ upatasthuḥ suragaṇāḥ prahartuṃ dānavaṃ balam
174.35
यः स देवो हृषीकेशः पद्मनाभस्त्रिविक्रमः युगान्तकृष्णवर्त्माभो विश्वस्य जगतः प्रभुः
yaḥ sa devo hṛṣīkeśaḥ padmanābhastrivikramaḥ yugāntakṛṣṇavartmābho viśvasya jagataḥ prabhuḥ
174.36
सर्वयोनिः स मधुहा हव्यभुक्क्रतुसंस्थितः भूम्यापोव्योमभूतात्मा श्यामः शान्तिकरो ऽरिहा
sarvayoniḥ sa madhuhā havyabhukkratusaṃsthitaḥ bhūmyāpovyomabhūtātmā śyāmaḥ śāntikaro 'rihā
174.37
अरिघ्नममरादीनां चक्रं गृह्य गदाधरः अर्कं नागादिवोद्यन्तम् उद्यम्योत्तमतेजसा
arighnamamarādīnāṃ cakraṃ gṛhya gadādharaḥ arkaṃ nāgādivodyantam udyamyottamatejasā
174.38
सव्येनालम्ब्य महतीं सर्वासुरविनाशिनीम् करेण कालीं वपुषा शत्रुकालप्रदां गदाम्
savyenālambya mahatīṃ sarvāsuravināśinīm kareṇa kālīṃ vapuṣā śatrukālapradāṃ gadām
174.39
अन्यैर्भुजैः प्रदीप्तानि भुजगारिध्वजः प्रभुः दधारायुधजातानि शार्ङ्गादीनि महाबलः
anyairbhujaiḥ pradīptāni bhujagāridhvajaḥ prabhuḥ dadhārāyudhajātāni śārṅgādīni mahābalaḥ
174.40
स कश्यपस्यात्मभुवं द्विजं भुजगभोजनम् पवनाधिकसंपातं गगनक्षोभणं खगम्
sa kaśyapasyātmabhuvaṃ dvijaṃ bhujagabhojanam pavanādhikasaṃpātaṃ gaganakṣobhaṇaṃ khagam
174.41
भुजगेन्द्रेण वदने निविष्टेन विराजितम् अमृतारम्भनिर्मुक्तं मन्दराद्रिम् इवोच्छ्रितम्
bhujagendreṇa vadane niviṣṭena virājitam amṛtārambhanirmuktaṃ mandarādrim ivocchritam
174.42
देवासुरविमर्देषु बहुशो दृष्टविक्रमम् महेन्द्रेणामृतस्यार्थे वज्रेण कृतलक्षणम्
devāsuravimardeṣu bahuśo dṛṣṭavikramam mahendreṇāmṛtasyārthe vajreṇa kṛtalakṣaṇam
174.43
शिखिनं बलिनं चैव तप्तकुण्डलभूषणम् विचित्रपत्रवसनं धातुमन्तमिवाचलम्
śikhinaṃ balinaṃ caiva taptakuṇḍalabhūṣaṇam vicitrapatravasanaṃ dhātumantamivācalam
174.44
स्फीतक्रोडावलम्बेन शीतांशुसमतेजसा भोगिभोगावसक्तेन मणिरत्नेन भास्वता
sphītakroḍāvalambena śītāṃśusamatejasā bhogibhogāvasaktena maṇiratnena bhāsvatā
174.45
पक्षाभ्यां चारुपत्राभ्याम् आवृत्य दिवि लीलया युगान्ते सेन्द्रचापाभ्यां तोयदाभ्यामिवाम्बरम्
pakṣābhyāṃ cārupatrābhyām āvṛtya divi līlayā yugānte sendracāpābhyāṃ toyadābhyāmivāmbaram
174.46
नीललोहितपीताभिः पताकाभिरलंकृतम् केतुवेषप्रतिच्छन्नं महाकायनिकेतनम्
nīlalohitapītābhiḥ patākābhiralaṃkṛtam ketuveṣapraticchannaṃ mahākāyaniketanam
174.47
अरुणावरजं श्रीमान् आरुह्य समरे विभुः सुवर्णवर्णवपुषा सुपर्णं खेचरोत्तमम्
aruṇāvarajaṃ śrīmān āruhya samare vibhuḥ suvarṇavarṇavapuṣā suparṇaṃ khecarottamam
174.48
तमन्वयुर्देवगणा मुनयश्च समाहिताः गीर्भिः परममन्त्राभिस् तुष्टुवुश्च जनार्दनम्
tamanvayurdevagaṇā munayaśca samāhitāḥ gīrbhiḥ paramamantrābhis tuṣṭuvuśca janārdanam
174.49
तद्वैश्रवणसंश्लिष्टं वैवस्वतपुरःसरम् द्विजराजपरिक्षिप्तं देवराजविराजितम्
tadvaiśravaṇasaṃśliṣṭaṃ vaivasvatapuraḥsaram dvijarājaparikṣiptaṃ devarājavirājitam
174.50
चन्द्रप्रभाभिर्विपुलं युद्धाय समवर्तत पवनाविद्धनिर्घोषं संप्रदीप्तहुताशनम्
candraprabhābhirvipulaṃ yuddhāya samavartata pavanāviddhanirghoṣaṃ saṃpradīptahutāśanam
174.51
विष्णोर्जिष्णोश्च भ्राजिष्णोस् तेजसा तमसावृतम् बलं बलवदुद्वृत्तं युद्धाय समवर्तत
viṣṇorjiṣṇośca bhrājiṣṇos tejasā tamasāvṛtam balaṃ balavadudvṛttaṃ yuddhāya samavartata
174.52
स्वस्त्यस्तु देवेभ्य इति बृहस्पतिरभाषत स्वस्त्यस्तु दानवानीक उशना वाक्यमाददे
svastyastu devebhya iti bṛhaspatirabhāṣata svastyastu dānavānīka uśanā vākyamādade
Chapter 175
175.1
मत्स्य-पुराण 175 ताभ्यां बलाभ्यां संजज्ञे तुमुलो विग्रहस्तदा सुराणामसुराणां च परस्परजयैषिणाम्
matsya-purāṇa 175 tābhyāṃ balābhyāṃ saṃjajñe tumulo vigrahastadā surāṇāmasurāṇāṃ ca parasparajayaiṣiṇām
175.2
दानवा दैवतैः सार्धं नानाप्रहरणोद्यताः समीयुर्युध्यमाना वै पर्वता इव पर्वतैः
dānavā daivataiḥ sārdhaṃ nānāpraharaṇodyatāḥ samīyuryudhyamānā vai parvatā iva parvataiḥ
175.3
तत्सुरासुरसंयुक्तं युद्धमत्यद्भुतं बभौ धर्माधर्मसमायुक्तं दर्पेण विनयेन च
tatsurāsurasaṃyuktaṃ yuddhamatyadbhutaṃ babhau dharmādharmasamāyuktaṃ darpeṇa vinayena ca
175.4
ततो रथैर्विप्रयुक्तैर् वारणैश्च प्रचोदितैः उत्पतद्भिश्च गगनम् असिहस्तैः समन्ततः
tato rathairviprayuktair vāraṇaiśca pracoditaiḥ utpatadbhiśca gaganam asihastaiḥ samantataḥ
175.5
क्षिप्यमाणैश्च मुसलैः संपतद्भिश्च सायकैः चापैर्विस्फार्यमाणैश्च पात्यमानैश्च मुद्गरैः
kṣipyamāṇaiśca musalaiḥ saṃpatadbhiśca sāyakaiḥ cāpairvisphāryamāṇaiśca pātyamānaiśca mudgaraiḥ
175.6
तद्युद्धमभवद्घोरं देवदानवसंकुलम् जगतस्त्रासजननं युगसंवर्तकोपमम्
tadyuddhamabhavadghoraṃ devadānavasaṃkulam jagatastrāsajananaṃ yugasaṃvartakopamam
175.7
हस्तमुक्तैश्च परिघैर् विप्रयुक्तैश्च पर्वतैः दानवाः समरे जघ्नुर् देवानिन्द्रपुरोगमान्
hastamuktaiśca parighair viprayuktaiśca parvataiḥ dānavāḥ samare jaghnur devānindrapurogamān
175.8
ते वध्यमाना बलिभिर् दानवैर्जितकाशिभिः विषण्णवदना देवा जग्मुरार्तिं परां मृधे
te vadhyamānā balibhir dānavairjitakāśibhiḥ viṣaṇṇavadanā devā jagmurārtiṃ parāṃ mṛdhe
175.9
ते ऽस्त्रशूलप्रमथिताः परिघैर्भिन्नमस्तकाः भिन्नोरस्का दितिसुतैर् वेमू रक्तं व्रणैर्बहु
te 'straśūlapramathitāḥ parighairbhinnamastakāḥ bhinnoraskā ditisutair vemū raktaṃ vraṇairbahu
175.10
वेष्टिताः शरजालैश्च निर्यत्नाश्चासुरैः कृताः प्रविष्टा दानवीं मायां न शेकुस्ते विचेष्टितुम्
veṣṭitāḥ śarajālaiśca niryatnāścāsuraiḥ kṛtāḥ praviṣṭā dānavīṃ māyāṃ na śekuste viceṣṭitum
175.11
अस्तं गतमिवाभाति निष्प्राणसदृशाकृति बलं सुराणामसुरैर् निष्प्रयत्नायुधं कृतम्
astaṃ gatamivābhāti niṣprāṇasadṛśākṛti balaṃ surāṇāmasurair niṣprayatnāyudhaṃ kṛtam
175.12
दैत्यचापच्युतान् घोरांश् छित्त्वा वज्रेण ताञ्छरान् शक्रो दैत्यबलं घोरं विवेश बहुलोचनः
daityacāpacyutān ghorāṃś chittvā vajreṇa tāñcharān śakro daityabalaṃ ghoraṃ viveśa bahulocanaḥ
175.13
स दैत्यप्रमुखान्हत्वा तद्दानवबलं महत् तामसेनास्त्रजालेन तमोभूतमथाकरोत्
sa daityapramukhānhatvā taddānavabalaṃ mahat tāmasenāstrajālena tamobhūtamathākarot
175.14
ते ऽन्योन्यं नावबुध्यन्त देवानां वाहनानि च घोरेण तमसाविष्टाः पुरुहूतस्य तेजसा
te 'nyonyaṃ nāvabudhyanta devānāṃ vāhanāni ca ghoreṇa tamasāviṣṭāḥ puruhūtasya tejasā
175.15
मायापाशैर्विमुक्तास्तु यत्नवन्तः सुरोत्तमाः वपूंषि दैत्यसिंहानां तमोभूतान्यपातयन्
māyāpāśairvimuktāstu yatnavantaḥ surottamāḥ vapūṃṣi daityasiṃhānāṃ tamobhūtānyapātayan
175.16
अपध्वस्ता विसंज्ञाश्च तमसा नीलवर्चसा पेतुस्ते दानवगणाश् छिन्नपक्षा इवाद्रयः
apadhvastā visaṃjñāśca tamasā nīlavarcasā petuste dānavagaṇāś chinnapakṣā ivādrayaḥ
175.17
तद्घनीभूतदैत्येन्द्रम् अन्धकार इवार्णवे दानवं देवकदनं तमोभूतमिवाभवत्
tadghanībhūtadaityendram andhakāra ivārṇave dānavaṃ devakadanaṃ tamobhūtamivābhavat
175.18
तदासृजन्महामायां मयस्तां तामसीं दहन् युगान्तोद्योतजननीं सृष्टामौर्वेण वह्निना
tadāsṛjanmahāmāyāṃ mayastāṃ tāmasīṃ dahan yugāntodyotajananīṃ sṛṣṭāmaurveṇa vahninā
175.19
सा ददाह ततः सर्वान् माया मयविकल्पिता दैत्याश्चादित्यवपुषः सद्य उत्तस्थुराहवे
sā dadāha tataḥ sarvān māyā mayavikalpitā daityāścādityavapuṣaḥ sadya uttasthurāhave
175.20
मायामौर्वीं समासाद्य दह्यमाना दिवौकसः भेजिरे चन्द्रविषयं शीतांशुसलिलप्रदम्
māyāmaurvīṃ samāsādya dahyamānā divaukasaḥ bhejire candraviṣayaṃ śītāṃśusalilapradam
175.21
ते दह्यमाना ह्यौर्वेण वह्निना नष्टचेतसः शशंसुर्वज्रिणं देवाः संतप्ताः शरणैषिणः
te dahyamānā hyaurveṇa vahninā naṣṭacetasaḥ śaśaṃsurvajriṇaṃ devāḥ saṃtaptāḥ śaraṇaiṣiṇaḥ
175.22
संतते मायया सैन्ये हन्यमाने च दानवैः चोदितो देवराजेन वरुणो वाक्यमब्रवीत्
saṃtate māyayā sainye hanyamāne ca dānavaiḥ codito devarājena varuṇo vākyamabravīt
175.23
पुरा ब्रह्मर्षिजः शक्र तपस्तेपे सुदारुणम् ऊर्वः सपूर्वतेजस्वी सदृशो ब्रह्मणो गुणैः
purā brahmarṣijaḥ śakra tapastepe sudāruṇam ūrvaḥ sapūrvatejasvī sadṛśo brahmaṇo guṇaiḥ
175.24
तं तपन्तमिवादित्यं तपसा जगदव्ययम् उपतस्थुर्मुनिगणा दिव्या देवर्षिभिः सह
taṃ tapantamivādityaṃ tapasā jagadavyayam upatasthurmunigaṇā divyā devarṣibhiḥ saha
175.25
हिरण्यकशिपुश्चैव दानवो दानवेश्वरः ऋषिं विज्ञापयामासुः पुरा परमतेजसम्
hiraṇyakaśipuścaiva dānavo dānaveśvaraḥ ṛṣiṃ vijñāpayāmāsuḥ purā paramatejasam
175.26
ऊचुर्ब्रह्मर्षयस्तं तु वचनं धर्मसंहितम् ऋषिवंशेषु भगवंश् छिन्नमूलमिदं पदम्
ūcurbrahmarṣayastaṃ tu vacanaṃ dharmasaṃhitam ṛṣivaṃśeṣu bhagavaṃś chinnamūlamidaṃ padam
175.27
एकस्त्वमनपत्यश्च गोत्रजो ऽन्यो न वर्तते कौमारं व्रतमास्थाय क्लेशमेवानुवर्तसे
ekastvamanapatyaśca gotrajo 'nyo na vartate kaumāraṃ vratamāsthāya kleśamevānuvartase
175.28
बहूनि विप्र गोत्राणि मुनीनां भावितात्मनाम् एकदेहानि तिष्ठन्ति विविक्तानि विना प्रजाः
bahūni vipra gotrāṇi munīnāṃ bhāvitātmanām ekadehāni tiṣṭhanti viviktāni vinā prajāḥ
175.29
एवमुच्छिन्नमूलैश्च पुत्रैर्नो नास्ति कारणम् भवांस्तु तपसा श्रेष्ठो प्रजापातसमद्युतिः
evamucchinnamūlaiśca putrairno nāsti kāraṇam bhavāṃstu tapasā śreṣṭho prajāpātasamadyutiḥ
175.30
तत्र वर्तस्व वंशाय वर्धयात्मानम् आत्मना त्वया धर्मो ऽर्जितस्तेन द्वितीयां कुरु वै तनुम्
tatra vartasva vaṃśāya vardhayātmānam ātmanā tvayā dharmo 'rjitastena dvitīyāṃ kuru vai tanum
175.31
स एवमुक्तो मुनिभिर् मुनिर् मर्मसु ताडितः जगर्हे तानृषिगणान् वचनं चेदमब्रवीत्
sa evamukto munibhir munir marmasu tāḍitaḥ jagarhe tānṛṣigaṇān vacanaṃ cedamabravīt
175.32
यथायं विहितो धरो मुनीनां शाश्वतः पुरा आर्षं वै सेवतः कर्म वन्यमूलफलाशिनः
yathāyaṃ vihito dharo munīnāṃ śāśvataḥ purā ārṣaṃ vai sevataḥ karma vanyamūlaphalāśinaḥ
175.33
ब्रह्मयोनौ प्रसूतस्य ब्राह्मणस्यात्मदर्शिनः ब्रह्मचर्यं सुचरितं ब्रह्माणमपि चालयेत्
brahmayonau prasūtasya brāhmaṇasyātmadarśinaḥ brahmacaryaṃ sucaritaṃ brahmāṇamapi cālayet
175.34
जनानां वृत्तयस्तिस्रो ये गृहाश्रमवासिनः अस्माकं तु वरं वृत्तिर् वनाश्रमनिवासिनाम्
janānāṃ vṛttayastisro ye gṛhāśramavāsinaḥ asmākaṃ tu varaṃ vṛttir vanāśramanivāsinām
175.35
अब्भक्षा वायुभक्षाश्च दन्तोलूखलिनस्तथा अश्मकुट्टा ह्यशनकाः पञ्चातपसहाश्च ये
abbhakṣā vāyubhakṣāśca dantolūkhalinastathā aśmakuṭṭā hyaśanakāḥ pañcātapasahāśca ye
175.36
एते तपसि तिष्ठन्ति व्रतैरपि सुदुष्करैः ब्रह्मचर्यं पुरस्कृत्य प्रार्थयन्ति परां गतिम्
ete tapasi tiṣṭhanti vratairapi suduṣkaraiḥ brahmacaryaṃ puraskṛtya prārthayanti parāṃ gatim
175.37
ब्रह्यचर्याद्ब्राह्मणस्य ब्राह्मणत्वं विधीयते एवमाहुः परे लोके ब्रह्मचर्यविदो जनाः
brahyacaryādbrāhmaṇasya brāhmaṇatvaṃ vidhīyate evamāhuḥ pare loke brahmacaryavido janāḥ
175.38
ब्रह्मचर्ये स्थितं सत्यं ब्रह्मचर्ये स्थितं तपः ये स्थिता ब्रह्मचर्ये तु ब्राह्मणा दिवि संस्थिताः
brahmacarye sthitaṃ satyaṃ brahmacarye sthitaṃ tapaḥ ye sthitā brahmacarye tu brāhmaṇā divi saṃsthitāḥ
175.39
नास्ति योगं विना सिद्धिर् न वा सिद्धिं विना यशः नास्ति लोके यशोमूलं ब्रह्मचर्यात्परं तपः
nāsti yogaṃ vinā siddhir na vā siddhiṃ vinā yaśaḥ nāsti loke yaśomūlaṃ brahmacaryātparaṃ tapaḥ
175.40
यो निगृह्येन्द्रियग्रामं भूतग्रामं च पञ्चकम् ब्रह्मचर्यं समाधत्ते किमतः परमं तपः
yo nigṛhyendriyagrāmaṃ bhūtagrāmaṃ ca pañcakam brahmacaryaṃ samādhatte kimataḥ paramaṃ tapaḥ
175.41
अयोगे केशधरणम् असंकल्पव्रतक्रियां अब्रह्मचर्ये चर्या च त्रयं स्याद् दम्भसंज्ञकम्
ayoge keśadharaṇam asaṃkalpavratakriyāṃ abrahmacarye caryā ca trayaṃ syād dambhasaṃjñakam
175.42
क्व दाराः क्व च संयोगः क्व च भावविपर्ययः नन्वियं ब्रह्मणा सृष्टा मनसा मानसी प्रजा
kva dārāḥ kva ca saṃyogaḥ kva ca bhāvaviparyayaḥ nanviyaṃ brahmaṇā sṛṣṭā manasā mānasī prajā
175.43
यद्यस्ति तपसो वीर्यं युष्माकं विदितात्मनाम् सृजध्वं मानसान्पुत्रान् प्राजापत्येन कर्मणा
yadyasti tapaso vīryaṃ yuṣmākaṃ viditātmanām sṛjadhvaṃ mānasānputrān prājāpatyena karmaṇā
175.44
मनसा निर्मिता योनिर् आधातव्या तपस्विभिः न दारयोगो बीजं वा व्रतमुक्तं तपस्विनाम्
manasā nirmitā yonir ādhātavyā tapasvibhiḥ na dārayogo bījaṃ vā vratamuktaṃ tapasvinām
175.45
यदिदं लुप्तधर्मार्थं युष्माभिरिह निर्भयैः व्याहृतं सद्भिरत्यर्थम् असद्भिरिव मे मतम्
yadidaṃ luptadharmārthaṃ yuṣmābhiriha nirbhayaiḥ vyāhṛtaṃ sadbhiratyartham asadbhiriva me matam
175.46
वपुर्दीप्तान्तरात्मानम् एतत्कृत्वा मनोमयम् दारयोगं विना स्रक्ष्ये पुत्रम् आत्मतनूरुहम्
vapurdīptāntarātmānam etatkṛtvā manomayam dārayogaṃ vinā srakṣye putram ātmatanūruham
175.47
एवमात्मानमात्मा मे द्वितीयं जनयिष्यति वन्येनानेन विधिना दिधक्षन्तमिव प्रजाः
evamātmānamātmā me dvitīyaṃ janayiṣyati vanyenānena vidhinā didhakṣantamiva prajāḥ
175.48
ऊर्वस्तु तपसाविष्टो निवेश्योरुं हुताशने ममन्थैकेन दर्भेण सुतस्य प्रभवारणिम्
ūrvastu tapasāviṣṭo niveśyoruṃ hutāśane mamanthaikena darbheṇa sutasya prabhavāraṇim
175.49
तस्योरुं सहसा भित्त्वा ज्वालामाली ह्यनिन्धनः जगतो दहनाकाङ्क्षी पुत्रो ऽग्निः समपद्यत
tasyoruṃ sahasā bhittvā jvālāmālī hyanindhanaḥ jagato dahanākāṅkṣī putro 'gniḥ samapadyata
175.50
ऊर्वस्योरुं विनिर्भिद्य और्वो नामान्तको ऽनलः दिधक्षन्निव लोकांस्त्रीञ् जज्ञे परमकोपनः
ūrvasyoruṃ vinirbhidya aurvo nāmāntako 'nalaḥ didhakṣanniva lokāṃstrīñ jajñe paramakopanaḥ
175.51
उत्पन्नमात्रश्चोवाच पितरं क्षीणया गिरा क्षुधा मे बाधते तात जगद्भक्ष्ये त्यजस्व माम्
utpannamātraścovāca pitaraṃ kṣīṇayā girā kṣudhā me bādhate tāta jagadbhakṣye tyajasva mām
175.52
त्रिदिवारोहिभिर्ज्वालैर् जृम्भमाणो दिशो दश निर्दहन्सर्वभूतानि ववृधे सो ऽन्तको ऽनलः
tridivārohibhirjvālair jṛmbhamāṇo diśo daśa nirdahansarvabhūtāni vavṛdhe so 'ntako 'nalaḥ
175.53
एतस्मिन्नन्तरे ब्रह्मा मुनिमूर्वं सभाजयन् उवाच वार्यतां पुत्रो जगतश्च दयां कुरु
etasminnantare brahmā munimūrvaṃ sabhājayan uvāca vāryatāṃ putro jagataśca dayāṃ kuru
175.54
अस्यापत्यस्य ते विप्र करिष्ये स्थानमुत्तमम् तथ्यमेतद्वचः पुत्र शृणु त्वं वदतां वर
asyāpatyasya te vipra kariṣye sthānamuttamam tathyametadvacaḥ putra śṛṇu tvaṃ vadatāṃ vara
175.55
धन्यो ऽस्म्यनुगृहीतो ऽस्मि यन्मे ऽद्य भगवाञ्छिशोः मतिमेतां ददातीह परमानुग्रहाय वै
dhanyo 'smyanugṛhīto 'smi yanme 'dya bhagavāñchiśoḥ matimetāṃ dadātīha paramānugrahāya vai
175.56
प्रभातकाले सम्प्राप्ते काङ्क्षितव्ये समागमे भगवंस्तर्पितः पुत्रः कैर्हव्यैः प्राप्स्यते सुखम्
prabhātakāle samprāpte kāṅkṣitavye samāgame bhagavaṃstarpitaḥ putraḥ kairhavyaiḥ prāpsyate sukham
175.57
कुत्र चास्य निवासः स्याद् भोजनं वा किमात्मकम् विधास्यतीह भगवान् वीर्यतुल्यं महौजसः
kutra cāsya nivāsaḥ syād bhojanaṃ vā kimātmakam vidhāsyatīha bhagavān vīryatulyaṃ mahaujasaḥ
175.58
वडवामुखे ऽस्य वसतिः समुद्रे वै भविष्यति मम योनिर्जलं विप्र तस्य पीतवतः सुखम्
vaḍavāmukhe 'sya vasatiḥ samudre vai bhaviṣyati mama yonirjalaṃ vipra tasya pītavataḥ sukham
175.59
यत्राहमास नियतं पिबन्वारिमयं हविः तद्धविस्तव पुत्रस्य विसृजाम्यालयं च तत्
yatrāhamāsa niyataṃ pibanvārimayaṃ haviḥ taddhavistava putrasya visṛjāmyālayaṃ ca tat
175.60
ततो युगान्ते भूतानाम् एष चाहं च पुत्रक सहितौ विचरिष्यावो निष्पुत्राणामृणापहः
tato yugānte bhūtānām eṣa cāhaṃ ca putraka sahitau vicariṣyāvo niṣputrāṇāmṛṇāpahaḥ
175.61
एषो ऽग्निर् अन्तकाले तु सलिलाशी मया कृतः दहनः सर्वभूतानां सदेवासुररक्षसाम्
eṣo 'gnir antakāle tu salilāśī mayā kṛtaḥ dahanaḥ sarvabhūtānāṃ sadevāsurarakṣasām
175.62
एवमस्त्विति तं सो ऽग्निः संवृतज्वालमण्डलः प्रविवेशार्णवमुखं प्रक्षिप्य पितरि प्रभाम्
evamastviti taṃ so 'gniḥ saṃvṛtajvālamaṇḍalaḥ praviveśārṇavamukhaṃ prakṣipya pitari prabhām
175.63
प्रतियातस्ततो ब्रह्मा ये च सर्वे महर्षयः और्वस्याग्नेः प्रभां ज्ञात्वा स्वां स्वां गतिमुपाश्रिताः
pratiyātastato brahmā ye ca sarve maharṣayaḥ aurvasyāgneḥ prabhāṃ jñātvā svāṃ svāṃ gatimupāśritāḥ
175.64
हिरण्यकशिपुर्दृष्ट्वा तदा तन्महदद्भुतम् उच्चैः प्रणतसर्वाङ्गो वाक्यमेतदुवाच ह
hiraṇyakaśipurdṛṣṭvā tadā tanmahadadbhutam uccaiḥ praṇatasarvāṅgo vākyametaduvāca ha
175.65
भगवन्नद्भुतमिदं संवृत्तं लोकसाक्षिकम् तपसा ते मुनिश्रेष्ठ परितुष्टः पितामहः
bhagavannadbhutamidaṃ saṃvṛttaṃ lokasākṣikam tapasā te muniśreṣṭha parituṣṭaḥ pitāmahaḥ
175.66
अहं तु तव पुत्रस्य तव चैव महाव्रत भृत्य इत्यवगन्तव्यः साध्यो यदिह कर्मणा
ahaṃ tu tava putrasya tava caiva mahāvrata bhṛtya ityavagantavyaḥ sādhyo yadiha karmaṇā
175.67
तन्मां पश्य समापन्नं तवैवाराधने रतम् यदि सीदेन्मुनिश्रेष्ठ तवैव स्यात्पराजयः
tanmāṃ paśya samāpannaṃ tavaivārādhane ratam yadi sīdenmuniśreṣṭha tavaiva syātparājayaḥ
175.68
धन्यो ऽस्म्यनुगृहीतो ऽस्मि यस्य ते ऽहं गुरुः स्थितः नास्ति मे तपसानेन भयमद्येह सुव्रत
dhanyo 'smyanugṛhīto 'smi yasya te 'haṃ guruḥ sthitaḥ nāsti me tapasānena bhayamadyeha suvrata
175.69
तामेव मायां गृह्णीष्व मम पुत्रेण निर्मिताम् निरिन्धनामग्निमयीं दुर्धर्षां पावकैरपि
tāmeva māyāṃ gṛhṇīṣva mama putreṇa nirmitām nirindhanāmagnimayīṃ durdharṣāṃ pāvakairapi
175.70
एषा ते स्वस्य वंशस्य वशगारिविनिग्रहे संरक्षत्यात्मपक्षं च विपक्षं च प्रधक्ष्यति
eṣā te svasya vaṃśasya vaśagārivinigrahe saṃrakṣatyātmapakṣaṃ ca vipakṣaṃ ca pradhakṣyati
175.71
एवमस्त्विति तां गृह्य प्रणम्य मुनिपुंगवम् जगाम त्रिदिवं हृष्टः कृतार्थो दानवेश्वरः
evamastviti tāṃ gṛhya praṇamya munipuṃgavam jagāma tridivaṃ hṛṣṭaḥ kṛtārtho dānaveśvaraḥ
175.72
एषा दुर्विषहा माया देवैरपि दुरासदा और्वेण निर्मिता पूर्वं पावकेनोर्वसूनुना
eṣā durviṣahā māyā devairapi durāsadā aurveṇa nirmitā pūrvaṃ pāvakenorvasūnunā
175.73
तस्मिंस्तु व्युत्थिते दैत्ये निर्वीर्यैषा न संशयः शापो ह्यस्याः पुरा दत्तः सृष्टा येनैव तेजसा
tasmiṃstu vyutthite daitye nirvīryaiṣā na saṃśayaḥ śāpo hyasyāḥ purā dattaḥ sṛṣṭā yenaiva tejasā
175.74
यद्येषा प्रतिहन्तव्या कर्तव्यो भगवान्सुखी दीयतां मे सखा शक्र तोययोनिर्निशाकरः
yadyeṣā pratihantavyā kartavyo bhagavānsukhī dīyatāṃ me sakhā śakra toyayonirniśākaraḥ
175.75
तेनाहं सह संगम्य यादोभिश्च समावृतः मायामेतां हनिष्यामि त्वत्प्रसादान्न संशयः
tenāhaṃ saha saṃgamya yādobhiśca samāvṛtaḥ māyāmetāṃ haniṣyāmi tvatprasādānna saṃśayaḥ
Chapter 176
176.1
मत्स्य-पुराण 176 एवमस्त्विति संहृष्टः शक्रस्त्रिदशवर्धनः संदिदेशाग्रतः सोमं युद्धाय शिशिरायुधम्
matsya-purāṇa 176 evamastviti saṃhṛṣṭaḥ śakrastridaśavardhanaḥ saṃdideśāgrataḥ somaṃ yuddhāya śiśirāyudham
176.2
गच्छ सोम सहायत्वं कुरु पाशधरस्य वै असुराणां विनाशाय जयार्थं च दिवौकसाम्
gaccha soma sahāyatvaṃ kuru pāśadharasya vai asurāṇāṃ vināśāya jayārthaṃ ca divaukasām
176.3
त्वं मत्तः प्रतिवीर्यश्च ज्योतिषां चेश्वरेश्वरः त्वन्मयं सर्वलोकेषु रसं रसविदो विदुः
tvaṃ mattaḥ prativīryaśca jyotiṣāṃ ceśvareśvaraḥ tvanmayaṃ sarvalokeṣu rasaṃ rasavido viduḥ
176.4
क्षयवृद्धी तव व्यक्ते सागरस्येव मण्डले परिवर्तस्यहोरात्रं कालं जगति योजयन्
kṣayavṛddhī tava vyakte sāgarasyeva maṇḍale parivartasyahorātraṃ kālaṃ jagati yojayan
176.5
लोकच्छायामयं लक्ष्म तवाङ्कः शशसंनिभः न विदुः सोम देवापि ये च नक्षत्रयोनयः
lokacchāyāmayaṃ lakṣma tavāṅkaḥ śaśasaṃnibhaḥ na viduḥ soma devāpi ye ca nakṣatrayonayaḥ
176.6
त्वमादित्यपथादूर्ध्वं ज्योतिषां चोपरि स्थितः तमः प्रोत्सार्य महसा भासयस्यखिलं जगत्
tvamādityapathādūrdhvaṃ jyotiṣāṃ copari sthitaḥ tamaḥ protsārya mahasā bhāsayasyakhilaṃ jagat
176.7
श्वेतभानुर् हिमतनुर् ज्योतिषाम् अधिपः शशी अधिकृत् कालयोगात्मा इष्टो यज्ञरसो ऽव्ययः
śvetabhānur himatanur jyotiṣām adhipaḥ śaśī adhikṛt kālayogātmā iṣṭo yajñaraso 'vyayaḥ
176.8
ओषधीशः क्रियायोनिर् हरशेखरभाक्तथा शीतांशुरमृताधारश् चपलः श्वेतवाहनः
oṣadhīśaḥ kriyāyonir haraśekharabhāktathā śītāṃśuramṛtādhāraś capalaḥ śvetavāhanaḥ
176.9
त्वं कान्तिः कान्तिवपुषां त्वं सोमः सोमपायिनाम् सौम्यस्त्वं सर्वभूतानां तिमिरघ्नस्त्वम् ऋक्षराट्
tvaṃ kāntiḥ kāntivapuṣāṃ tvaṃ somaḥ somapāyinām saumyastvaṃ sarvabhūtānāṃ timiraghnastvam ṛkṣarāṭ
176.10
तद्गच्छ त्वं महासेन वरुणेन वरूथिना शमय त्वासुरीं मायां यया दह्याम संयुगे
tadgaccha tvaṃ mahāsena varuṇena varūthinā śamaya tvāsurīṃ māyāṃ yayā dahyāma saṃyuge
176.11
यन्मां वदसि युद्धार्थे देवराज वरप्रद एष वर्षामि शिशिरं दैत्यमायापकर्षणम्
yanmāṃ vadasi yuddhārthe devarāja varaprada eṣa varṣāmi śiśiraṃ daityamāyāpakarṣaṇam
176.12
एतान्मच्छीतनिर्दग्धान् पश्य त्वं हिमवेष्टितान् विमायान्विमदांश्चैव दैत्यसिंहान्महाहवे
etānmacchītanirdagdhān paśya tvaṃ himaveṣṭitān vimāyānvimadāṃścaiva daityasiṃhānmahāhave
176.13
इत्युक्त्वा तारकाधीशः सजलेशः शिवोदकैः प्लावयामास सैन्यानि सुराणां शान्तिवृद्धये
ityuktvā tārakādhīśaḥ sajaleśaḥ śivodakaiḥ plāvayāmāsa sainyāni surāṇāṃ śāntivṛddhaye
176.14
तेषां हिमकरोत्सृष्टाः सपाशा हिमवृष्टयः वेष्टयन्ति स्म तान्घोरान् दैत्यान्मेघगणा इव
teṣāṃ himakarotsṛṣṭāḥ sapāśā himavṛṣṭayaḥ veṣṭayanti sma tānghorān daityānmeghagaṇā iva