Books / Śiva Purāṇa — Sanskrit Text

1. Śiva Purāṇa (part 1 of 2)

Chapter 1

1,mang

श्रीशिवमहापुराणम् अथ श्रीशिवमहापुराणं विद्येश्वरसंहिता प्रारभ्यते ॥ श्रीगणेशाय नमः ॥ श्रीगुरुभ्यो नमः ॥ श्रिसरस्वत्यै नमः ॥ अथ शिवपुरणे प्रथमा विद्येश्वरसंहिताप्रारभ्यते ॥ आद्यन्तमंगलमजातसमानभावमार्यं तमीशमजरामरमात्मदेवम्

śrīśivamahāpurāṇam atha śrīśivamahāpurāṇaṃ vidyeśvarasaṃhitā prārabhyate || śrīgaṇeśāya namaḥ || śrīgurubhyo namaḥ || śrisarasvatyai namaḥ || atha śivapuraṇe prathamā vidyeśvarasaṃhitāprārabhyate || ādyantamaṃgalamajātasamānabhāvamāryaṃ tamīśamajarāmaramātmadevam


1,mang

_अब्/पञ्चाननं प्रबलपञ्चविनोदशीलं संभावये मनसिशंकरमम्बिकेशम्

_ab/pañcānanaṃ prabalapañcavinodaśīlaṃ saṃbhāvaye manasiśaṃkaramambikeśam

Chapter 1.1

1,1.1ab

_च्द्/ व्यास उवाच धर्मक्षेत्रे महाक्षेत्रे गंगाकालिन्दिसंगमे

_cd/ vyāsa uvāca dharmakṣetre mahākṣetre gaṃgākālindisaṃgame


1,1.1cd

प्रयागे परमे पुण्ये ब्रह्मलोकस्य वर्त्मनि

prayāge parame puṇye brahmalokasya vartmani


1,1.2ab

मुनयः शंसितात्मनस्सत्यव्रतपरायणाः

munayaḥ śaṃsitātmanassatyavrataparāyaṇāḥ


1,1.2cd

महौजसो महाभागा महासत्रं वितेनिरे

mahaujaso mahābhāgā mahāsatraṃ vitenire


1,1.3ab

तत्र सत्रं समाकर्ण्य व्यासशिष्यो महामुनिः

tatra satraṃ samākarṇya vyāsaśiṣyo mahāmuniḥ


1,1.3cd

आजगाम मुनीन्द्रष्टुं सूतः पौराणिकोत्तमः

ājagāma munīndraṣṭuṃ sūtaḥ paurāṇikottamaḥ


1,1.4ab

तं दृष्ट्वा सूतमायांतं हर्षिता मुनयस्तदा

taṃ dṛṣṭvā sūtamāyāṃtaṃ harṣitā munayastadā


1,1.4cd

चेतसा सुप्रसन्नेन पूजां चक्रुर्यथाविधि

cetasā suprasannena pūjāṃ cakruryathāvidhi


1,1.5ab

ततो विनयसंयुक्ता प्रोचुः सांजलयश्चते

tato vinayasaṃyuktā procuḥ sāṃjalayaścate


1,1.5cd

सुप्रसन्ना महात्मानः स्तुतिं कृत्वायथाविधि

suprasannā mahātmānaḥ stutiṃ kṛtvāyathāvidhi


1,1.6ab

रोमहर्षण सर्वज्ञ भवान् वै भाग्यगौरवात्

romaharṣaṇa sarvajña bhavān vai bhāgyagauravāt


1,1.6cd

पुराणविद्यामखिलां व्यासात्प्रत्यर्थमीयिवान्

purāṇavidyāmakhilāṃ vyāsātpratyarthamīyivān


1,1.7ab

तस्मादाश्चर्यभूतानां कथानां त्वं हि भाजनम्

tasmādāścaryabhūtānāṃ kathānāṃ tvaṃ hi bhājanam


1,1.7cd

रत्नानामुरुसाराणां रत्नाकर इवार्णवः

ratnānāmurusārāṇāṃ ratnākara ivārṇavaḥ


1,1.8ab

यच्च भूतं च भव्यं च यच्चान्यद्वस्तु वर्तते

yacca bhūtaṃ ca bhavyaṃ ca yaccānyadvastu vartate


1,1.8cd

न त्वया ऽविदितं किंचित्त्रिषु लोकेषु विद्यते

na tvayā 'viditaṃ kiṃcittriṣu lokeṣu vidyate


1,1.9ab

त्वं मद्दिष्टवशादस्य दर्शनार्थमिहागतः

tvaṃ maddiṣṭavaśādasya darśanārthamihāgataḥ


1,1.9cd

कुर्वन्किमपि नः श्रेयो न वृथा गंतुमर्हसि

kurvankimapi naḥ śreyo na vṛthā gaṃtumarhasi


1,1.10ab

तत्त्वं श्रुतं स्म नः सर्वं पूर्वमेव शुभाशुभम्

tattvaṃ śrutaṃ sma naḥ sarvaṃ pūrvameva śubhāśubham


1,1.10cd

न तृप्तिमधिगच्छामः श्रवणेच्छा मुहुर्मुहुः

na tṛptimadhigacchāmaḥ śravaṇecchā muhurmuhuḥ


1,1.11ab

इदानीमेकमेवास्ति श्रोतव्यं सूत सन्मते

idānīmekamevāsti śrotavyaṃ sūta sanmate


1,1.11cd

तद्रहस्यमपि ब्रूहि यदि ते ऽनुग्रहो भवेत्

tadrahasyamapi brūhi yadi te 'nugraho bhavet


1,1.12ab

प्राप्ते कलियुगे घोरे नराः पुण्यविवर्जिताः

prāpte kaliyuge ghore narāḥ puṇyavivarjitāḥ


1,1.12cd

दुराचाररताः सर्वे सत्यवार्तापराङ्मुखाः

durācāraratāḥ sarve satyavārtāparāṅmukhāḥ


1,1.13ab

परापवादनिरताः परद्रव्याभिलाषिणः

parāpavādaniratāḥ paradravyābhilāṣiṇaḥ


1,1.13cd

परस्त्रीसक्तमनसः परहिंसापरायणाः

parastrīsaktamanasaḥ parahiṃsāparāyaṇāḥ


1,1.14ab

देहात्मदृष्टया मूढा नास्तिकाः पशुबुद्धयः

dehātmadṛṣṭayā mūḍhā nāstikāḥ paśubuddhayaḥ


1,1.14cd

मातृपितृकृतद्वेषाः स्त्रीदेवाः कामकिंकराः

mātṛpitṛkṛtadveṣāḥ strīdevāḥ kāmakiṃkarāḥ


1,1.15ab

विप्रा लोभग्रहग्रस्ता वेदविक्रयजीविनः

viprā lobhagrahagrastā vedavikrayajīvinaḥ


1,1.15cd

धनार्जनार्थमभ्यस्तविद्या मदविमोहिताः

dhanārjanārthamabhyastavidyā madavimohitāḥ


1,1.16ab

त्यक्तस्वजातिकर्माणः प्राय्हशःपरवंचकाः

tyaktasvajātikarmāṇaḥ prāyhaśaḥparavaṃcakāḥ


1,1.16cd

त्रिकालसंध्यया हीना ब्रह्मबोधविवर्जिताः

trikālasaṃdhyayā hīnā brahmabodhavivarjitāḥ


1,1.17ab

अदयाः पंडितंमन्यास्स्वाचारव्रतलोपकाः

adayāḥ paṃḍitaṃmanyāssvācāravratalopakāḥ


1,1.17cd

कृष्युद्यमरताः क्रूरस्वभावा मलिनाशयाः

kṛṣyudyamaratāḥ krūrasvabhāvā malināśayāḥ


1,1.18ab

क्षत्रियाश्च तथा सर्वे स्वधर्मत्यागशीलिनः

kṣatriyāśca tathā sarve svadharmatyāgaśīlinaḥ


1,1.18cd

असत्संगाः पापरता व्यभिचारपरायणाः

asatsaṃgāḥ pāparatā vyabhicāraparāyaṇāḥ


1,1.19ab

अशूरा अरणप्रीताः पलायनपरायणाः

aśūrā araṇaprītāḥ palāyanaparāyaṇāḥ


1,1.19cd

कुचौरवृत्तयः शूद्राः कामकिंकरचेतसः

kucauravṛttayaḥ śūdrāḥ kāmakiṃkaracetasaḥ


1,1.20ab

शस्त्रास्त्रविद्यया हीना धेनुविप्रावनोज्झिताः

śastrāstravidyayā hīnā dhenuviprāvanojjhitāḥ


1,1.20cd

शरण्यावनहीनाश्च कामिन्यूतिमृगास्सदा

śaraṇyāvanahīnāśca kāminyūtimṛgāssadā


1,1.21ab

प्रजापालनसद्धर्मविहीना भोगतत्पराः

prajāpālanasaddharmavihīnā bhogatatparāḥ


1,1.21cd

प्रजासंहारका दुष्टा जीवहिंसाकरा मुदा

prajāsaṃhārakā duṣṭā jīvahiṃsākarā mudā


1,1.22ab

वैश्याः संस्कारहीनास्ते स्वधर्मत्यागशीलिनः

vaiśyāḥ saṃskārahīnāste svadharmatyāgaśīlinaḥ


1,1.22cd

कुपथाः स्वार्जनरतास्तुलाकर्मकुवृत्तयः

kupathāḥ svārjanaratāstulākarmakuvṛttayaḥ


1,1.23ab

गुरुदेवद्विजातीनां भक्तिहीनाः कुबुद्धयः

gurudevadvijātīnāṃ bhaktihīnāḥ kubuddhayaḥ


1,1.23cd

अभोजितद्विजाः प्रायः कृपणा बद्धमुष्टयः

abhojitadvijāḥ prāyaḥ kṛpaṇā baddhamuṣṭayaḥ


1,1.24ab

कामिनीजारभावेषु सुरता मलिनाशयाः

kāminījārabhāveṣu suratā malināśayāḥ


1,1.24cd

लोभमोहविचेतस्काः पूर्तादिसुवृषोज्झिताः

lobhamohavicetaskāḥ pūrtādisuvṛṣojjhitāḥ


1,1.25ab

तद्वच्छूद्राश्च ये केचिद्ब्राह्मणाचारतत्पराः

tadvacchūdrāśca ye kecidbrāhmaṇācāratatparāḥ


1,1.25cd

उज्ज्वलाकृतयो मूढाः स्वधर्मत्यागशीलिनः

ujjvalākṛtayo mūḍhāḥ svadharmatyāgaśīlinaḥ


1,1.26ab

कर्तारस्तपसां भूयो द्विजतेजोपहारकाः

kartārastapasāṃ bhūyo dvijatejopahārakāḥ


1,1.26cd

शिश्वल्पमृत्युकाराश्च मंत्रोच्चारपरायणाः

śiśvalpamṛtyukārāśca maṃtroccāraparāyaṇāḥ


1,1.27ab

शीलिग्रामशिलादीनां पूजकाहोमतत्पराः

śīligrāmaśilādīnāṃ pūjakāhomatatparāḥ


1,1.27cd

प्रतिकूलविचाराश्च कुटिला द्विजदूषकाः

pratikūlavicārāśca kuṭilā dvijadūṣakāḥ


1,1.28ab

धनवंतः कुकर्माणो विद्यावन्तो विवादिनः

dhanavaṃtaḥ kukarmāṇo vidyāvanto vivādinaḥ


1,1.28cd

आख्यायोपासना धर्मवक्तारो धर्मलोपकाः

ākhyāyopāsanā dharmavaktāro dharmalopakāḥ


1,1.29ab

सुभूपाकृतयो दंभाः सुदातारो महामदाः

subhūpākṛtayo daṃbhāḥ sudātāro mahāmadāḥ


1,1.29cd

विप्रादीन्सेवकान्मत्वा मन्यमाना निजं प्रभुम्

viprādīnsevakānmatvā manyamānā nijaṃ prabhum


1,1.30ab

स्वधर्मरहिता मूडाः संकराः क्रूरबुद्धयः

svadharmarahitā mūḍāḥ saṃkarāḥ krūrabuddhayaḥ


1,1.30cd

महाभिमानिनो नित्यं चतुर्वर्णविलोपकाः

mahābhimānino nityaṃ caturvarṇavilopakāḥ


1,1.31ab

सुकुलीनान्निजान्मत्वा चतुर्वर्णैर्विवर्तनाः

sukulīnānnijānmatvā caturvarṇairvivartanāḥ


1,1.31cd

सर्ववर्णभ्रष्टकरा मूढास्सत्कर्मकारिणः

sarvavarṇabhraṣṭakarā mūḍhāssatkarmakāriṇaḥ


1,1.32ab

स्त्रियश्च प्रायशो भ्रष्टा भर्त्रवज्ञानकारिकाः

striyaśca prāyaśo bhraṣṭā bhartravajñānakārikāḥ


1,1.32cd

श्वशुरद्रोहकारिण्यो निर्भया मलिनाशनाः

śvaśuradrohakāriṇyo nirbhayā malināśanāḥ


1,1.33ab

कुहावभावनिरताः कुशीलास्स्मरविह्वलाः

kuhāvabhāvaniratāḥ kuśīlāssmaravihvalāḥ


1,1.33cd

जारसंगरता नित्यं स्वस्वामिविमुखास्तथा

jārasaṃgaratā nityaṃ svasvāmivimukhāstathā


1,1.34ab

तनया मातृपित्रोश्च भक्तिहीना दुराशयाः

tanayā mātṛpitrośca bhaktihīnā durāśayāḥ


1,1.34cd

अविद्यापाठका नित्यं रोगग्रसितदेहकाः

avidyāpāṭhakā nityaṃ rogagrasitadehakāḥ


1,1.35ab

एतेषां नष्टबुद्धीनां स्वधर्मत्यागशीलिनाम्

eteṣāṃ naṣṭabuddhīnāṃ svadharmatyāgaśīlinām


1,1.35cd

परलोकेपीह लोके कथं सूत गतिर्भवेत्

paralokepīha loke kathaṃ sūta gatirbhavet


1,1.36ab

इति चिंताकुलं चित्तं जायते सततं हि नः

iti ciṃtākulaṃ cittaṃ jāyate satataṃ hi naḥ


1,1.36cd

परोपकारसदृशो नास्ति धर्मो परः खलु

paropakārasadṛśo nāsti dharmo paraḥ khalu


1,1.37ab

लघूपायेन येनैषां भवेत्सद्योघनाशनम्

laghūpāyena yenaiṣāṃ bhavetsadyoghanāśanam


1,1.37cd

सर्वसिद्धान्तवित्त्वं हि कृपया तद्वदाधुना

sarvasiddhāntavittvaṃ hi kṛpayā tadvadādhunā


1,1.38ab

व्यास उवाच इत्याकर्ण्य वचस्तेषां मुनीनां भावितात्मनाम्

vyāsa uvāca ityākarṇya vacasteṣāṃ munīnāṃ bhāvitātmanām


1,1.38cd

मनसा शंकरं स्मृत्वा सूतः प्रोवाच तान्मुनीन्

manasā śaṃkaraṃ smṛtvā sūtaḥ provāca tānmunīn

Chapter 1.2

1,2.1ab

इति श्रीशैवे महापुराणे विद्येश्वरसंहितायां मुनिप्रश्नवर्णनोनामप्रथमो ऽध्यायः सूतौवाच साधुपृष्टं साधवो वस्त्रैलोक्यहितकारकम्

iti śrīśaive mahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ munipraśnavarṇanonāmaprathamo 'dhyāyaḥ sūtauvāca sādhupṛṣṭaṃ sādhavo vastrailokyahitakārakam


1,2.1cd

गुरुं स्मृत्वा भवत्स्नेहाद्वक्ष्ये तच्छृणुतादरात्

guruṃ smṛtvā bhavatsnehādvakṣye tacchṛṇutādarāt


1,2.2ab

वेदांतसारसर्वस्वं पुराणं शैवमुत्तमम्

vedāṃtasārasarvasvaṃ purāṇaṃ śaivamuttamam


1,2.2cd

सर्वाघौघोद्धारकरं परत्र परमार्थदम्

sarvāghaughoddhārakaraṃ paratra paramārthadam


1,2.3ab

कलिकल्मषविध्वंसि यस्मिञ्च्छिवयशः परम्

kalikalmaṣavidhvaṃsi yasmiñcchivayaśaḥ param


1,2.3cd

विजृम्भते सदा विप्राश्चतुर्वर्गफलप्रदम्

vijṛmbhate sadā viprāścaturvargaphalapradam


1,2.4ab

तस्याध्ययनमात्रेण पुराणस्य द्विजोत्तमाः

tasyādhyayanamātreṇa purāṇasya dvijottamāḥ


1,2.4cd

सर्वोत्तमस्य शैवस्य ते यास्यंति सुसद्गतिम्

sarvottamasya śaivasya te yāsyaṃti susadgatim


1,2.5ab

तावद्विजृंभते पापं ब्रह्महत्यापुरस्सरम्

tāvadvijṛṃbhate pāpaṃ brahmahatyāpurassaram


1,2.5cd

यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति जगत्यहो

yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati jagatyaho


1,2.6ab

तावत्कलिमहोत्पाताः संचरिष्यंति निर्भयाः

tāvatkalimahotpātāḥ saṃcariṣyaṃti nirbhayāḥ


1,2.6cd

यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति जगत्यहो

yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati jagatyaho


1,2.7ab

तावत्सर्वाणि शास्त्राणि विवदंति परस्परम्

tāvatsarvāṇi śāstrāṇi vivadaṃti parasparam


1,2.7cd

यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति जगत्यहो

yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati jagatyaho


1,2.8ab

तावत्स्वरूपं दुर्बोधं शिवस्य महतामपि

tāvatsvarūpaṃ durbodhaṃ śivasya mahatāmapi


1,2.8cd

यावच्छिवपुराणं हि नो देष्यति जगत्यहो

yāvacchivapurāṇaṃ hi no deṣyati jagatyaho


1,2.9ab

तावद्यमभटाः क्रूराः संचरिष्यंति निर्भयाः

tāvadyamabhaṭāḥ krūrāḥ saṃcariṣyaṃti nirbhayāḥ


1,2.9cd

यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति जगत्यहो

yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati jagatyaho


1,2.10ab

तावत्सर्वपुराणानि प्रगर्जंति महीतले

tāvatsarvapurāṇāni pragarjaṃti mahītale


1,2.10cd

यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति जगत्यहो

yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati jagatyaho


1,2.11ab

तावत्सर्वाणि तीर्थानि विवदंति महीतले

tāvatsarvāṇi tīrthāni vivadaṃti mahītale


1,2.11cd

यावछिवपुराणं हि नोदेष्यति जगत्यहो

yāvachivapurāṇaṃ hi nodeṣyati jagatyaho


1,2.12ab

तावत्सर्वाणि मंत्राणि विवदंति महीतले

tāvatsarvāṇi maṃtrāṇi vivadaṃti mahītale


1,2.12cd

यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति महीतले

yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati mahītale


1,2.13ab

तावत्सर्वाणि क्षेत्राणि विवदंति महीतले

tāvatsarvāṇi kṣetrāṇi vivadaṃti mahītale


1,2.13cd

यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति महीतले

yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati mahītale


1,2.14ab

तावत्सर्वाणि पीठानि विवदंति महीतले

tāvatsarvāṇi pīṭhāni vivadaṃti mahītale


1,2.14cd

यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति महीतले

yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati mahītale


1,2.15ab

तावत्सर्वाणि दानानि विवदंति महीतले

tāvatsarvāṇi dānāni vivadaṃti mahītale


1,2.15cd

यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति महीतले

yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati mahītale


1,2.16ab

तावत्सर्वे च ते देवा विवदंति महीतले

tāvatsarve ca te devā vivadaṃti mahītale


1,2.16cd

यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति महीतले

yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati mahītale


1,2.17ab

तावत्सर्वे च सिद्धान्ता विवदंति महीतले

tāvatsarve ca siddhāntā vivadaṃti mahītale


1,2.17cd

यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति महीतले

yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati mahītale


1,2.18ab

अस्य शैवपुराणस्य कीर्तनश्रवणाद्द्विजाः

asya śaivapurāṇasya kīrtanaśravaṇāddvijāḥ


1,2.18cd

फलं वक्तुं न शक्नोमि कार्त्स्न्येन मुनिसत्तमाः

phalaṃ vaktuṃ na śaknomi kārtsnyena munisattamāḥ


1,2.19ab

तथापि तस्य माहात्म्यं वक्ष्ये किंचित्तु वोनघाः

tathāpi tasya māhātmyaṃ vakṣye kiṃcittu vonaghāḥ


1,2.19cd

चित्तमाधाय शृणुत व्यासेनोक्तं पुरा मम

cittamādhāya śṛṇuta vyāsenoktaṃ purā mama


1,2.20ab

एतच्छिवपुराणं हि श्लोकं श्लोकार्धमेव च

etacchivapurāṇaṃ hi ślokaṃ ślokārdhameva ca


1,2.20cd

यः पठेद्भक्तिसंयुक्तस्स पापान्मुच्यते क्षणात्

yaḥ paṭhedbhaktisaṃyuktassa pāpānmucyate kṣaṇāt


1,2.21ab

एतच्छिवपुराणं हि यः प्रत्यहमतंद्रितः

etacchivapurāṇaṃ hi yaḥ pratyahamataṃdritaḥ


1,2.21cd

यथाशक्ति पठेद्भक्त्या स जीवन्मुक्त उच्यते

yathāśakti paṭhedbhaktyā sa jīvanmukta ucyate


1,2.22ab

एतच्छिवपुराणं हि यो भक्त्यार्चयते सदा

etacchivapurāṇaṃ hi yo bhaktyārcayate sadā


1,2.22cd

दिने दिने ऽश्वमेधस्य फलं प्राप्नोत्यसंशयम्

dine dine 'śvamedhasya phalaṃ prāpnotyasaṃśayam


1,2.23ab

एतच्छिवपुराणं यस्साधारणपदेच्छया

etacchivapurāṇaṃ yassādhāraṇapadecchayā


1,2.23cd

अन्यतः शृणुयात्सो ऽपि मत्तो मुच्येत पातकात्

anyataḥ śṛṇuyātso 'pi matto mucyeta pātakāt


1,2.24ab

एतच्छिवपुराणं यो नमस्कुर्याददूरतः

etacchivapurāṇaṃ yo namaskuryādadūrataḥ


1,2.24cd

सर्वदेवार्चनफलं स प्राप्नोति न संशयः

sarvadevārcanaphalaṃ sa prāpnoti na saṃśayaḥ


1,2.25ab

एतच्छिवपुराणं वै लिखित्वा पुस्तकं स्वयम्

etacchivapurāṇaṃ vai likhitvā pustakaṃ svayam


1,2.25cd

यो दद्याच्छिवभक्तेभ्यस्तस्य पुण्यफलं शृणु

yo dadyācchivabhaktebhyastasya puṇyaphalaṃ śṛṇu


1,2.26ab

अधीतेषु च शास्त्रेषु वेदेषु व्याकृतेषु च

adhīteṣu ca śāstreṣu vedeṣu vyākṛteṣu ca


1,2.26cd

यत्फलं दुर्लभं लोके तत्फलं तस्य संभवेत्

yatphalaṃ durlabhaṃ loke tatphalaṃ tasya saṃbhavet


1,2.27ab

एतच्छिवपुराणं हि चतुर्दश्यामुपोषितः

etacchivapurāṇaṃ hi caturdaśyāmupoṣitaḥ


1,2.27cd

शिवभक्तसभायां यो व्याकरोति स उत्तमः

śivabhaktasabhāyāṃ yo vyākaroti sa uttamaḥ


1,2.28ab

प्रत्यक्षरं तु गायत्रीपुरश्चर्याफलं लभेत्

pratyakṣaraṃ tu gāyatrīpuraścaryāphalaṃ labhet


1,2.28cd

इह भुक्त्वाखिलान्कामानंते निर्वाणतां व्रजेत्

iha bhuktvākhilānkāmānaṃte nirvāṇatāṃ vrajet


1,2.29ab

उपोषितश्चतुर्दश्यां रात्रौ जागरणान्वितः

upoṣitaścaturdaśyāṃ rātrau jāgaraṇānvitaḥ


1,2.29cd

यः पठेच्छृणुयाद्वापि तस्य पुण्यं वदाम्यहम्

yaḥ paṭhecchṛṇuyādvāpi tasya puṇyaṃ vadāmyaham


1,2.30ab

कुरुक्षेत्रादिनिखिलपुण्यतीर्थेष्वनेकशः

kurukṣetrādinikhilapuṇyatīrtheṣvanekaśaḥ


1,2.30cd

आत्मतुल्यधनं सूर्यग्रहणे सर्वतोमुखे

ātmatulyadhanaṃ sūryagrahaṇe sarvatomukhe


1,2.31ab

विप्रेभ्यो व्यासमुख्येभ्यो दत्त्वायत्फलमश्नुते

viprebhyo vyāsamukhyebhyo dattvāyatphalamaśnute


1,2.31cd

तत्फलं संभवेत्तस्य सत्यं सत्यं न संशयः

tatphalaṃ saṃbhavettasya satyaṃ satyaṃ na saṃśayaḥ


1,2.32ab

एतच्छिवपुराणं हि गायते योप्यहर्निशम्

etacchivapurāṇaṃ hi gāyate yopyaharniśam


1,2.32cd

आज्ञां तस्य प्रतीक्षेरन्दवा इन्द्रपुरोगमाः

ājñāṃ tasya pratīkṣerandavā indrapurogamāḥ


1,2.33ab

एतच्छिवपुराणं यः पठञ्छृण्वन्हि नित्यशः

etacchivapurāṇaṃ yaḥ paṭhañchṛṇvanhi nityaśaḥ


1,2.33cd

यद्यत्करोति सत्कर्म तत्कोटिगुणितं भवेत्

yadyatkaroti satkarma tatkoṭiguṇitaṃ bhavet


1,2.34ab

समाहितः पठेद्यस्तु तत्र श्रीरुद्रसंहिताम्

samāhitaḥ paṭhedyastu tatra śrīrudrasaṃhitām


1,2.34cd

स ब्रह्मघ्नो ऽपि पूतात्मा त्रिभिरेव दिनैर्भवेत्

sa brahmaghno 'pi pūtātmā tribhireva dinairbhavet


1,2.35ab

तां रुद्रसंहितां यस्तु भैरवप्रतिमांतिके

tāṃ rudrasaṃhitāṃ yastu bhairavapratimāṃtike


1,2.35cd

त्रिः पठेत्प्रत्यहं मौनी स कामानखिलांल्लभेत्

triḥ paṭhetpratyahaṃ maunī sa kāmānakhilāṃllabhet


1,2.36ab

तां रुद्रसंहितां यस्तु सपठेद्वटबिल्वयोः

tāṃ rudrasaṃhitāṃ yastu sapaṭhedvaṭabilvayoḥ


1,2.36cd

प्रदक्षिणां प्रकुर्वाणो ब्रह्महत्या निवर्तते

pradakṣiṇāṃ prakurvāṇo brahmahatyā nivartate


1,2.37ab

कैलाससंहिता तत्र ततो ऽपि परमस्मृता

kailāsasaṃhitā tatra tato 'pi paramasmṛtā


1,2.37cd

ब्रह्मस्वरूपिणी साक्षात्प्रणवार्थप्रकाशिका

brahmasvarūpiṇī sākṣātpraṇavārthaprakāśikā


1,2.38ab

कैलाससंहितायास्तु माहात्म्यं वेत्ति शंकरः

kailāsasaṃhitāyāstu māhātmyaṃ vetti śaṃkaraḥ


1,2.38cd

कृत्स्नं तदर्धं व्यासश्च तदर्धं वेद्म्यहं द्विजाः

kṛtsnaṃ tadardhaṃ vyāsaśca tadardhaṃ vedmyahaṃ dvijāḥ


1,2.39ab

तत्र किंचित्प्रवक्ष्यामि कृत्स्नं वक्तुं न शक्यते

tatra kiṃcitpravakṣyāmi kṛtsnaṃ vaktuṃ na śakyate


1,2.39cd

यज्ज्ञात्वा तत्क्षणाल्लोकश्चित्तशुद्धिमवाप्नुयात्

yajjñātvā tatkṣaṇāllokaścittaśuddhimavāpnuyāt


1,2.40ab

न नाशयति यत्पापं सा रौद्री संहिता द्विजाः

na nāśayati yatpāpaṃ sā raudrī saṃhitā dvijāḥ


1,2.40cd

तन्न पश्याम्यहं लोके मार्गमाणो ऽपि सर्वदा

tanna paśyāmyahaṃ loke mārgamāṇo 'pi sarvadā


1,2.41ab

शिवेनोपनिषत्सिंधुमन्थनोत्पादितां मुदा

śivenopaniṣatsiṃdhumanthanotpāditāṃ mudā


1,2.41cd

कुमारायार्पितां तां वै सुधां पीत्वा ऽमरो भवेत्

kumārāyārpitāṃ tāṃ vai sudhāṃ pītvā 'maro bhavet


1,2.42ab

ब्रह्महत्यादिपापानां निष्कृतिं कर्तुमुद्यतः

brahmahatyādipāpānāṃ niṣkṛtiṃ kartumudyataḥ


1,2.42cd

मासमात्रं संहितां तां पठित्वा मुच्यते ततः

māsamātraṃ saṃhitāṃ tāṃ paṭhitvā mucyate tataḥ


1,2.43ab

दुष्प्रतिग्रहदुर्भोज्यदुरालापादिसंभवम्

duṣpratigrahadurbhojyadurālāpādisaṃbhavam


1,2.43cd

पापं सकृत्कीर्तनेन संहिता सा विनाशयेत्

pāpaṃ sakṛtkīrtanena saṃhitā sā vināśayet


1,2.44ab

शिवालये विल्ववने संहितां तां पठेत्तु यः

śivālaye vilvavane saṃhitāṃ tāṃ paṭhettu yaḥ


1,2.44cd

स तत्फलमवाप्नोति यद्वाचो ऽपि न गोचरे

sa tatphalamavāpnoti yadvāco 'pi na gocare


1,2.45ab

संहितां तां पठन् भक्त्या यः श्राद्धे भोजयेद्द्विजान्

saṃhitāṃ tāṃ paṭhan bhaktyā yaḥ śrāddhe bhojayeddvijān


1,2.45cd

तस्य ये पितरः सर्वे यांति शंभोः परं पदम्

tasya ye pitaraḥ sarve yāṃti śaṃbhoḥ paraṃ padam


1,2.46ab

चतुर्दश्यां निराहारो यः पठेत्संहितां च ताम्

caturdaśyāṃ nirāhāro yaḥ paṭhetsaṃhitāṃ ca tām


1,2.46cd

बिल्वमूले शिवः साक्षात्सदेवैश्च प्रपूज्यते

bilvamūle śivaḥ sākṣātsadevaiśca prapūjyate


1,2.47ab

अन्यापि संहिता तत्र सर्वकामफलप्रदा

anyāpi saṃhitā tatra sarvakāmaphalapradā


1,2.47cd

उभे विशिष्टे विज्ञेये लीलाविज्ञानपूरिते

ubhe viśiṣṭe vijñeye līlāvijñānapūrite


1,2.48ab

तदिदं शैवमाख्यातं पुराणं वेदसंमितम्

tadidaṃ śaivamākhyātaṃ purāṇaṃ vedasaṃmitam


1,2.48cd

निर्मितं तच्छिवेनैव प्रथमं ब्रह्मसंमितम्

nirmitaṃ tacchivenaiva prathamaṃ brahmasaṃmitam


1,2.49ab

विद्येशंच तथारौद्रं वैनायकमथौमिकम्

vidyeśaṃca tathāraudraṃ vaināyakamathaumikam


1,2.49cd

मात्रं रुद्रैकादशकं कैलासं शतरुद्रकम्

mātraṃ rudraikādaśakaṃ kailāsaṃ śatarudrakam


1,2.50ab

कोटिरुद्रसहस्राद्यं कोटिरुद्रं तथैव च

koṭirudrasahasrādyaṃ koṭirudraṃ tathaiva ca


1,2.50cd

वायवीयं धर्मसंज्ञं पुराणमिति भेदतः

vāyavīyaṃ dharmasaṃjñaṃ purāṇamiti bhedataḥ


1,2.51ab

संहिता द्वादशमिता महापुण्यतरा मता

saṃhitā dvādaśamitā mahāpuṇyatarā matā


1,2.51cd

तासां संख्यां ब्रुवे विप्राः शृणुतादरतोखिलम्

tāsāṃ saṃkhyāṃ bruve viprāḥ śṛṇutādaratokhilam


1,2.52ab

विद्येशं दशासाहस्रं रुद्रं वैनायकं तथा

vidyeśaṃ daśāsāhasraṃ rudraṃ vaināyakaṃ tathā


1,2.52cd

औमं मातृपुराणाख्यं प्रत्येकाष्टसहस्रकम्

aumaṃ mātṛpurāṇākhyaṃ pratyekāṣṭasahasrakam


1,2.53ab

त्रयोदशसहस्रं हि रुद्रैकादशकं द्विजाः

trayodaśasahasraṃ hi rudraikādaśakaṃ dvijāḥ


1,2.53cd

षट्सहस्रं च कैलासं शतरुद्रं तदर्धकम्

ṣaṭsahasraṃ ca kailāsaṃ śatarudraṃ tadardhakam


1,2.54ab

कोटिरुद्रं त्रिगुणितमेकादशसहस्रकम्

koṭirudraṃ triguṇitamekādaśasahasrakam


1,2.54cd

सहस्रकोटिरुद्राख्यमुदितं ग्रंथसंख्यया

sahasrakoṭirudrākhyamuditaṃ graṃthasaṃkhyayā


1,2.55ab

वायवीयं खाब्धिशतं घर्मं रविसहस्रकम्

vāyavīyaṃ khābdhiśataṃ gharmaṃ ravisahasrakam


1,2.55cd

तदेवं लक्षसंख्याकं शैवसंख्याविभेदतः

tadevaṃ lakṣasaṃkhyākaṃ śaivasaṃkhyāvibhedataḥ


1,2.56ab

व्यासेन तत्तु संक्षिप्तं चतुर्विंशत्सहस्रकम्

vyāsena tattu saṃkṣiptaṃ caturviṃśatsahasrakam


1,2.56cd

शैवं तत्र चतुर्थं वै पुराणं सप्तसंहितम्

śaivaṃ tatra caturthaṃ vai purāṇaṃ saptasaṃhitam


1,2.57ab

शिवे संकल्पितं पूर्वं पुराणं ग्रन्थसंख्यया

śive saṃkalpitaṃ pūrvaṃ purāṇaṃ granthasaṃkhyayā


1,2.57cd

शतकोटिप्रमाणं हि पुरा सृष्टौ सुविस्मृतम्

śatakoṭipramāṇaṃ hi purā sṛṣṭau suvismṛtam


1,2.58ab

व्यस्तेष्टादशधा चैव पुराणे द्वापरादिषु

vyasteṣṭādaśadhā caiva purāṇe dvāparādiṣu


1,2.58cd

चतुर्लक्षेण संक्षिप्ते कृते द्वैपायनादिभिः

caturlakṣeṇa saṃkṣipte kṛte dvaipāyanādibhiḥ


1,2.59ab

प्रोक्तं शिवपुराणं हि चतुर्विंशत्सहस्रकम्

proktaṃ śivapurāṇaṃ hi caturviṃśatsahasrakam


1,2.59cd

श्लोकानां संख्यया सप्तसंहितं ब्रह्मसंमितम्

ślokānāṃ saṃkhyayā saptasaṃhitaṃ brahmasaṃmitam


1,2.60ab

विद्येश्वराख्या तत्राद्या रौद्री ज्ञेया द्वितीयिका

vidyeśvarākhyā tatrādyā raudrī jñeyā dvitīyikā


1,2.60cd

तृतीया शतरुद्राख्या कोटिरुद्रा चतुर्थिका

tṛtīyā śatarudrākhyā koṭirudrā caturthikā


1,2.61ab

पञ्चमी चैव मौमाख्या षष्ठी कैलाससंज्ञिका

pañcamī caiva maumākhyā ṣaṣṭhī kailāsasaṃjñikā


1,2.61cd

सप्तमी वायवीयाख्या सप्तैवं संहितामताः

saptamī vāyavīyākhyā saptaivaṃ saṃhitāmatāḥ


1,2.62ab

ससप्तसंहितं दिव्यं पुराणं शिवसंज्ञकम्

sasaptasaṃhitaṃ divyaṃ purāṇaṃ śivasaṃjñakam


1,2.62cd

वरीवर्ति ब्रह्मतुल्यं सर्वोपरि गतिप्रदम्

varīvarti brahmatulyaṃ sarvopari gatipradam


1,2.63ab

एतच्छिवपुराणं हि सप्तसंहितमादरात्

etacchivapurāṇaṃ hi saptasaṃhitamādarāt


1,2.63cd

परिपूर्णं पठेद्यस्तु स जीवन्मुक्त उच्यते

paripūrṇaṃ paṭhedyastu sa jīvanmukta ucyate


1,2.64ab

श्रुतिस्मृतिपुराणेतिहासागमशतानि च

śrutismṛtipurāṇetihāsāgamaśatāni ca


1,2.64cd

एतच्छिवपुराणस्य नार्हंत्यल्पां कलामपि

etacchivapurāṇasya nārhaṃtyalpāṃ kalāmapi


1,2.65ab

शैवं पुराणममलं शिवकीर्तितं तद्व्यासेन शैवप्रवणेन न संगृहीतम्

śaivaṃ purāṇamamalaṃ śivakīrtitaṃ tadvyāsena śaivapravaṇena na saṃgṛhītam


1,2.65cd

संक्षेपतः सकलजीवगुणोपकारे तापत्रयघ्नमतुलं शिवदं सतां हि

saṃkṣepataḥ sakalajīvaguṇopakāre tāpatrayaghnamatulaṃ śivadaṃ satāṃ hi


1,2.66ab

विकैतवो धर्म इह प्रगीतो वेदांतविज्ञानमयः प्रधानः

vikaitavo dharma iha pragīto vedāṃtavijñānamayaḥ pradhānaḥ


1,2.66cd

अमत्सरांतर्बुधवेद्यवस्तु सत्कॢप्तमत्रैव त्रिवर्गयुक्तम्

amatsarāṃtarbudhavedyavastu satkḷptamatraiva trivargayuktam


1,2.67ab

शैवं पुराणतिलकं खलु सत्पुराणं वेदांतवेदविलसत्परवस्तुगीतम्

śaivaṃ purāṇatilakaṃ khalu satpurāṇaṃ vedāṃtavedavilasatparavastugītam


1,2.67cd

यो वै पठेच्च शृणुयात्परमादरेण शंभुप्रियः स हि लभेत्परमां गतिं वै

yo vai paṭhecca śṛṇuyātparamādareṇa śaṃbhupriyaḥ sa hi labhetparamāṃ gatiṃ vai

Chapter 1.3

1,3.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां द्विदीयो ऽध्यायः व्यास उवाच इत्याकर्ण्य वचः सौतं प्रोचुस्ते परमर्षयः

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ dvidīyo 'dhyāyaḥ vyāsa uvāca ityākarṇya vacaḥ sautaṃ procuste paramarṣayaḥ


1,3.1cd

वेदांतसारसर्वस्वं पुराणं श्रावयाद्भुतम्

vedāṃtasārasarvasvaṃ purāṇaṃ śrāvayādbhutam


1,3.2ab

इति श्रुत्वा मुनीनां स वचनं सुप्रहर्षितः

iti śrutvā munīnāṃ sa vacanaṃ supraharṣitaḥ


1,3.2cd

संस्मरञ्छंकरं सूतः प्रोवाच मुनिसत्तमान्

saṃsmarañchaṃkaraṃ sūtaḥ provāca munisattamān


1,3.3ab

सूत उवाच शृण्वंतु ऋषयः सर्वे स्मृत्वा शिवमनामयम्

sūta uvāca śṛṇvaṃtu ṛṣayaḥ sarve smṛtvā śivamanāmayam


1,3.3cd

पुराणप्रवणं शैवं पुराणं वेदसारजम्

purāṇapravaṇaṃ śaivaṃ purāṇaṃ vedasārajam


1,3.4ab

यत्र गीतं त्रिकं प्रीत्या भक्तिज्ञानविरागकम्

yatra gītaṃ trikaṃ prītyā bhaktijñānavirāgakam


1,3.5ab

वेदांतवेद्यं सद्वस्तु विशेषेण प्रवर्णितम्

vedāṃtavedyaṃ sadvastu viśeṣeṇa pravarṇitam


1,3.6ab

सूत उवाच शृण्वंतु ऋषयः सर्वे पुराणं वेदसारजम्

sūta uvāca śṛṇvaṃtu ṛṣayaḥ sarve purāṇaṃ vedasārajam


1,3.6cd

पुरा कालेन महता कल्पे ऽतीते पुनःपुनः

purā kālena mahatā kalpe 'tīte punaḥpunaḥ


1,3.7ab

अस्मिन्नुपस्थिते कल्पे प्रवृत्ते सृष्टिकर्मणि

asminnupasthite kalpe pravṛtte sṛṣṭikarmaṇi


1,3.7cd

मुनीनां षट्कुलीनानां ब्रुवतामितरेतरम्

munīnāṃ ṣaṭkulīnānāṃ bruvatāmitaretaram


1,3.8ab

इदं परमिदं नेति विवादः सुमहानभूत्

idaṃ paramidaṃ neti vivādaḥ sumahānabhūt


1,3.8cd

ते ऽभिजग्मुर्विधातारं ब्रह्माणं प्रष्टुमव्ययम्

te 'bhijagmurvidhātāraṃ brahmāṇaṃ praṣṭumavyayam


1,3.9ab

वाग्भिर्विनयगर्भाभिः सर्वे प्रांजलयो ऽब्रुवन्

vāgbhirvinayagarbhābhiḥ sarve prāṃjalayo 'bruvan


1,3.9cd

त्वं हि सर्वजगद्धाता सर्वकारणकारणम्

tvaṃ hi sarvajagaddhātā sarvakāraṇakāraṇam


1,3.10ab

कः पुमान्सर्वतत्त्वेभ्यः पुराणः परतः परः

kaḥ pumānsarvatattvebhyaḥ purāṇaḥ parataḥ paraḥ


1,3.10cd

ब्रह्मोवाच यतो वाचो निवर्तंते अप्राप्य मनसा सह

brahmovāca yato vāco nivartaṃte aprāpya manasā saha


1,3.11ab

यस्मात्सर्वमिदं ब्रह्मविष्णुरुद्रेंद्रपूर्वकम्

yasmātsarvamidaṃ brahmaviṣṇurudreṃdrapūrvakam


1,3.11cd

सहभूतेंद्रियैः सर्वैः प्रथमं संप्रसूयते

sahabhūteṃdriyaiḥ sarvaiḥ prathamaṃ saṃprasūyate


1,3.12ab

एष देवो महादेवः सर्वज्ञो जगदीश्वरः

eṣa devo mahādevaḥ sarvajño jagadīśvaraḥ


1,3.12cd

अयं तु परया भक्त्या दृश्यते ना ऽन्यथा क्वचित्

ayaṃ tu parayā bhaktyā dṛśyate nā 'nyathā kvacit


1,3.13ab

रुद्रो हरिर्हरश्चैव तथान्ये च सुरेश्वराः

rudro harirharaścaiva tathānye ca sureśvarāḥ


1,3.13cd

भक्त्या परमया तस्य नित्यं दर्शनकांक्षिणः

bhaktyā paramayā tasya nityaṃ darśanakāṃkṣiṇaḥ


1,3.14ab

बहुनात्र किमुक्तेन शिवे भक्त्या विमुच्यते

bahunātra kimuktena śive bhaktyā vimucyate


1,3.14cd

प्रसादाद्देवताभक्तिः प्रसादो भक्तिसंभवः

prasādāddevatābhaktiḥ prasādo bhaktisaṃbhavaḥ


1,3.14ef

यथेहांकुरतो बीजं बीजतो वा यथांकुरः

yathehāṃkurato bījaṃ bījato vā yathāṃkuraḥ


1,3.15ab

तस्मादीशप्रसादार्थं यूयं गत्वा भुवं द्विजाः

tasmādīśaprasādārthaṃ yūyaṃ gatvā bhuvaṃ dvijāḥ


1,3.15cd

दीर्घसत्रं समाकृध्वं यूयं वर्षसहस्रकम्

dīrghasatraṃ samākṛdhvaṃ yūyaṃ varṣasahasrakam


1,3.16ab

अमुष्यैवाध्वरेशस्य शिवस्यैव प्रसादतः

amuṣyaivādhvareśasya śivasyaiva prasādataḥ


1,3.16cd

वेदोक्तविद्यासारं तु ज्ञायते साध्यसाधनं

vedoktavidyāsāraṃ tu jñāyate sādhyasādhanaṃ


1,3.17ab

मुनय ऊचुः अथ किं परमं साध्यं किंवा तत्साधनं परम्

munaya ūcuḥ atha kiṃ paramaṃ sādhyaṃ kiṃvā tatsādhanaṃ param


1,3.17cd

साधकः कीदृशस्तत्र तदिदं ब्रूहि तत्त्वतः

sādhakaḥ kīdṛśastatra tadidaṃ brūhi tattvataḥ


1,3.18ab

ब्रह्मोवाच साध्यं शिवपदप्राप्तिः साधनं तस्य सेवनम्

brahmovāca sādhyaṃ śivapadaprāptiḥ sādhanaṃ tasya sevanam


1,3.18cd

साधकस्तत्प्रसादाद्यो ऽनित्यादिफलनिःस्पृहः

sādhakastatprasādādyo 'nityādiphalaniḥspṛhaḥ


1,3.19ab

कर्म कृत्वा तु वेदोक्तं तदर्पितमहाफलम्

karma kṛtvā tu vedoktaṃ tadarpitamahāphalam


1,3.19cd

परमेशपदप्राप्तः सालोक्यादिक्रमात्ततः

parameśapadaprāptaḥ sālokyādikramāttataḥ


1,3.20ab

तत्तद्भक्त्यनुसारेण सर्वेषां परमं फलम्

tattadbhaktyanusāreṇa sarveṣāṃ paramaṃ phalam


1,3.20cd

तत्साधनं बहुविधं साक्षादीशेन बोधितम्

tatsādhanaṃ bahuvidhaṃ sākṣādīśena bodhitam


1,3.21ab

संक्षिप्य तत्र वः सारं साधनं प्रब्रवीम्यहम्

saṃkṣipya tatra vaḥ sāraṃ sādhanaṃ prabravīmyaham


1,3.21cd

श्रोत्रेण श्रवणं तस्य वचसा कीर्तनं तथा

śrotreṇa śravaṇaṃ tasya vacasā kīrtanaṃ tathā


1,3.22ab

मनसा मननं तस्य महासाधनमुच्यते

manasā mananaṃ tasya mahāsādhanamucyate


1,3.22cd

श्रोतव्यः कीर्तितव्यश्च मन्तव्यश्च महेश्वरः

śrotavyaḥ kīrtitavyaśca mantavyaśca maheśvaraḥ


1,3.23ab

इति श्रुतिप्रमाणं नः साधनेना ऽमुना परम्

iti śrutipramāṇaṃ naḥ sādhanenā 'munā param


1,3.23cd

साध्यं व्रजत सर्वार्थसाधनैकपरायणाः

sādhyaṃ vrajata sarvārthasādhanaikaparāyaṇāḥ


1,3.24ab

प्रत्यक्षं चक्षुषा दृष्ट्वा तत्र लोकः प्रवर्तते

pratyakṣaṃ cakṣuṣā dṛṣṭvā tatra lokaḥ pravartate


1,3.24cd

अप्रत्यक्षं हि सर्वत्र ज्ञात्वा श्रोत्रेण चेष्टते

apratyakṣaṃ hi sarvatra jñātvā śrotreṇa ceṣṭate


1,3.25ab

तस्माच्छ्रवणमेवादौ श्रुत्वा गुरुमुखाद्बुधः

tasmācchravaṇamevādau śrutvā gurumukhādbudhaḥ


1,3.25cd

ततः संसाधयेदन्यत्कीर्तनं मननं सुधीः

tataḥ saṃsādhayedanyatkīrtanaṃ mananaṃ sudhīḥ


1,3.26ab

क्रमान्मननपर्यंते साधने ऽस्मिन्सुसाधिते

kramānmananaparyaṃte sādhane 'sminsusādhite


1,3.26cd

शिवयोगो भवेत्तेन सालोक्यादिक्रमाच्छनैः

śivayogo bhavettena sālokyādikramācchanaiḥ


1,3.27ab

सर्वांगव्याधयः पश्चात्सर्वानंदश्च लीयते

sarvāṃgavyādhayaḥ paścātsarvānaṃdaśca līyate


1,3.27cd

अभ्यासात्क्लेशमेतद्वै पश्चादाद्यंतमंगलम्

abhyāsātkleśametadvai paścādādyaṃtamaṃgalam

Chapter 1.4

1,4.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखण्डे तृतीयो ऽध्यायः मुनय ऊचुः मननं कीदृशं ब्रह्मञ्छ्रवणं चापि कीदृशम्

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṇḍe tṛtīyo 'dhyāyaḥ munaya ūcuḥ mananaṃ kīdṛśaṃ brahmañchravaṇaṃ cāpi kīdṛśam


1,4.1cd

कीर्तनं वा कथं तस्य कीर्तयैतद्यथायथम्

kīrtanaṃ vā kathaṃ tasya kīrtayaitadyathāyatham


1,4.2ab

ब्रह्मोवच पूजाजपेशगुणरूपविलासनाम्नां युक्तिप्रियेण मनसा परिशोधनं यत्

brahmovaca pūjājapeśaguṇarūpavilāsanāmnāṃ yuktipriyeṇa manasā pariśodhanaṃ yat


1,4.2cd

तत्संततं मननमीश्वरदृष्टिलभ्यं सर्वेषु साधनवरेष्वपि मुख्यमुख्यम्

tatsaṃtataṃ mananamīśvaradṛṣṭilabhyaṃ sarveṣu sādhanavareṣvapi mukhyamukhyam


1,4.3ab

गीतात्मना श्रुतिपदेन च भाषया वा शंभुप्रतापगुणरूपविलासनाम्नाम्

gītātmanā śrutipadena ca bhāṣayā vā śaṃbhupratāpaguṇarūpavilāsanāmnām


1,4.3cd

वाचा स्फुटं तु रसवत्स्तवनं यदस्य तत्कीर्तनं भवति सा धनमत्र मध्यम्

vācā sphuṭaṃ tu rasavatstavanaṃ yadasya tatkīrtanaṃ bhavati sā dhanamatra madhyam


1,4.4ab

येनापि केन करणेन च शब्दपुंजं यत्र क्वचिच्छिवपरं श्रवणेंद्रियेण

yenāpi kena karaṇena ca śabdapuṃjaṃ yatra kvacicchivaparaṃ śravaṇeṃdriyeṇa


1,4.4cd

स्त्रीकेलिवद्दृढतरं प्रणिधीयते यत्तद्वै बुधाः श्रवणमत्र जगत्प्रसिद्धम्

strīkelivaddṛḍhataraṃ praṇidhīyate yattadvai budhāḥ śravaṇamatra jagatprasiddham


1,4.5ab

सत्संगमेन भवति श्रवणं पुरस्तात्संकीर्तनं पशुपतेरथ तद्दृढं स्यात्

satsaṃgamena bhavati śravaṇaṃ purastātsaṃkīrtanaṃ paśupateratha taddṛḍhaṃ syāt


1,4.5cd

सर्वोत्तमं भवति तन्मननं तदंते सर्वं हि संभवति शंकरदृष्टिपाते

sarvottamaṃ bhavati tanmananaṃ tadaṃte sarvaṃ hi saṃbhavati śaṃkaradṛṣṭipāte


1,4.6ab

सूत उवाच अस्मिन्साधनमाहत्म्ये पुरा वृत्तं मुनीश्वराः

sūta uvāca asminsādhanamāhatmye purā vṛttaṃ munīśvarāḥ


1,4.6cd

युष्मदर्थं प्रवक्ष्यामि शृणुध्वमवधानतः

yuṣmadarthaṃ pravakṣyāmi śṛṇudhvamavadhānataḥ


1,4.7ab

पुरा मम गुरुर्व्यासः पराशरमुनेः सुतः

purā mama gururvyāsaḥ parāśaramuneḥ sutaḥ


1,4.7cd

तपश्चचार संभ्रांतः सरस्वत्यास्तटे शुभे

tapaścacāra saṃbhrāṃtaḥ sarasvatyāstaṭe śubhe


1,4.8ab

गच्छन्यदृछया तत्र विमानेनार्करोचिषा

gacchanyadṛchayā tatra vimānenārkarociṣā


1,4.8cd

सनत्कुमारो भगवान्ददर्श मम देशिकम्

sanatkumāro bhagavāndadarśa mama deśikam


1,4.9ab

ध्यानारूढः प्रबुद्धो ऽसौ ददर्श तमजात्मजम्

dhyānārūḍhaḥ prabuddho 'sau dadarśa tamajātmajam


1,4.9cd

प्रणिपत्याह संभ्रांतः परं कौतूहलं मुनिः

praṇipatyāha saṃbhrāṃtaḥ paraṃ kautūhalaṃ muniḥ


1,4.10ab

दत्त्वार्घ्यमस्मै प्रददौ देवयोग्यं च विष्टिरम्

dattvārghyamasmai pradadau devayogyaṃ ca viṣṭiram


1,4.10cd

प्रसन्नः प्राह तं प्रह्वं प्रभुर्गंभीरया गिरा

prasannaḥ prāha taṃ prahvaṃ prabhurgaṃbhīrayā girā


1,4.11ab

सनत्कुमार उवाच सत्यं वस्तु मुने दध्याः साक्षात्करणगोचरः

sanatkumāra uvāca satyaṃ vastu mune dadhyāḥ sākṣātkaraṇagocaraḥ


1,4.11cd

स शिवोथासहायोत्र तपश्चरसि किं कृते

sa śivothāsahāyotra tapaścarasi kiṃ kṛte


1,4.12ab

एवमुक्तः कुमारेण प्रोवाच स्वाशयं मुनिः

evamuktaḥ kumāreṇa provāca svāśayaṃ muniḥ


1,4.12cd

धर्मार्थकाममोक्षाश्च वेदमार्गे कृतादराः

dharmārthakāmamokṣāśca vedamārge kṛtādarāḥ


1,4.13ab

बहुधा स्थापिता लोके मया त्वत्कृपया तथा

bahudhā sthāpitā loke mayā tvatkṛpayā tathā


1,4.13cd

एवं भुतस्य मेप्येवं गुरुभूतस्य सर्वतः

evaṃ bhutasya mepyevaṃ gurubhūtasya sarvataḥ


1,4.14ab

मुक्तिसाधनकं ज्ञानं नोदेति परमाद्भुतम्

muktisādhanakaṃ jñānaṃ nodeti paramādbhutam


1,4.14cd

तपश्चरामि मुक्त्यर्थं न जाने तत्र कारणम्

tapaścarāmi muktyarthaṃ na jāne tatra kāraṇam


1,4.15ab

इत्थं कुमारो भगवान् व्यासेन मुनिनार्थितः

itthaṃ kumāro bhagavān vyāsena muninārthitaḥ


1,4.15cd

समर्थः प्राह विप्रेंद्रा निश्चयं मुक्तिकारणम्

samarthaḥ prāha vipreṃdrā niścayaṃ muktikāraṇam


1,4.16ab

श्रवणं कीर्तनं शंभोर्मननं च महत्तरम्

śravaṇaṃ kīrtanaṃ śaṃbhormananaṃ ca mahattaram


1,4.16cd

त्रयं साधनमुक्तं च विद्यते वेदसंमतम्

trayaṃ sādhanamuktaṃ ca vidyate vedasaṃmatam


1,4.17ab

पुराहमथ संभ्रांतो ह्यन्यसाधनसंभ्रमः

purāhamatha saṃbhrāṃto hyanyasādhanasaṃbhramaḥ


1,4.17cd

अचले मंदरे शैले तपश्चरणमाचरम्

acale maṃdare śaile tapaścaraṇamācaram


1,4.18ab

शिवाज्ञया ततः प्राप्तो भगवान्नन्दिकेश्वरः

śivājñayā tataḥ prāpto bhagavānnandikeśvaraḥ


1,4.18cd

स मे दयालुर्भगवान्सर्वसाक्षी गणेश्वरः

sa me dayālurbhagavānsarvasākṣī gaṇeśvaraḥ


1,4.19ab

उवाच मह्यं सस्नेहं मुक्तिसाधनमुत्तमम्

uvāca mahyaṃ sasnehaṃ muktisādhanamuttamam


1,4.19cd

श्रवणं कीर्तनं शंभोर्मननं वेदसंमतम्

śravaṇaṃ kīrtanaṃ śaṃbhormananaṃ vedasaṃmatam


1,4.20ab

त्रिकं च साधनं मुक्तौ शिवेन मम भाषितम्

trikaṃ ca sādhanaṃ muktau śivena mama bhāṣitam


1,4.20cd

श्रवणादिं ब्रह्मन्कुरुष्वेति मुहुर्मुहुः

śravaṇādiṃ brahmankuruṣveti muhurmuhuḥ


1,4.21ab

एवमुक्त्वा ततो व्यासं सानुगो विधिनंदनः

evamuktvā tato vyāsaṃ sānugo vidhinaṃdanaḥ


1,4.21cd

जगाम स्वविमानेन पदं परमशोभनम्

jagāma svavimānena padaṃ paramaśobhanam


1,4.22ab

एवमुक्तं समासेन पूर्ववृत्तांतमुत्तमम्

evamuktaṃ samāsena pūrvavṛttāṃtamuttamam


1,4.22cd

ऋषय ऊचुः श्रवणादित्रयं सूत मुक्त्योपायस्त्वयेरितः

ṛṣaya ūcuḥ śravaṇāditrayaṃ sūta muktyopāyastvayeritaḥ


1,4.23ab

श्रवणादित्रिके ऽशक्तः किं कृत्वा मुच्यते जनः

śravaṇāditrike 'śaktaḥ kiṃ kṛtvā mucyate janaḥ


1,4.23cd

अयत्नेनैव मुक्तिः स्यात्कर्मणा केन हेतुना

ayatnenaiva muktiḥ syātkarmaṇā kena hetunā

Chapter 1.5

1,5.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे प्रथमायां विद्येश्वरसंहितायं साध्यसाधनखण्डे चतुर्थो ऽध्यायः सूत उवाच श्रवणादित्रिके ऽशक्तो लिंगं बेरं च शांकरम्

iti śrīśivamahāpurāṇe prathamāyāṃ vidyeśvarasaṃhitāyaṃ sādhyasādhanakhaṇḍe caturtho 'dhyāyaḥ sūta uvāca śravaṇāditrike 'śakto liṃgaṃ beraṃ ca śāṃkaram


1,5.1cd

संस्थाप्य नित्यमभ्यर्च्य तरेत्संसारसागरम्

saṃsthāpya nityamabhyarcya taretsaṃsārasāgaram


1,5.2ab

अपि द्रव्यं वहेदेव यथाबलमवंचयन्

api dravyaṃ vahedeva yathābalamavaṃcayan


1,5.2cd

अर्पयेल्लिंगबेरार्थमर्चयेदपि संततम्

arpayelliṃgaberārthamarcayedapi saṃtatam


1,5.3ab

मंडपं गोपुरं तीर्थं मठं क्षेत्रं तथोत्सवम्

maṃḍapaṃ gopuraṃ tīrthaṃ maṭhaṃ kṣetraṃ tathotsavam


1,5.3cd

वस्त्रं गंधं च माल्यं च धूपं दीपं च भक्तितः

vastraṃ gaṃdhaṃ ca mālyaṃ ca dhūpaṃ dīpaṃ ca bhaktitaḥ


1,5.4ab

विविधान्नं च नैवेद्यमपूपव्यंजनैर्युतम्

vividhānnaṃ ca naivedyamapūpavyaṃjanairyutam


1,5.4cd

छत्रं ध्वजं च व्यजनं चामरं चापि सांगकम्

chatraṃ dhvajaṃ ca vyajanaṃ cāmaraṃ cāpi sāṃgakam


1,5.5ab

राजोपचारवत्सर्वं धारयेल्लिंगबेरयोः

rājopacāravatsarvaṃ dhārayelliṃgaberayoḥ


1,5.5cd

प्रदक्षिणां नमस्कारं यथाशक्ति जपं तथा

pradakṣiṇāṃ namaskāraṃ yathāśakti japaṃ tathā


1,5.6ab

आवाहनादिसर्गांतं नित्यं कुर्यात्सुभक्तितः

āvāhanādisargāṃtaṃ nityaṃ kuryātsubhaktitaḥ


1,5.6cd

इत्थमभ्यर्च्य यन्देवं लिंगेबेरे च शांकरे

itthamabhyarcya yandevaṃ liṃgebere ca śāṃkare


1,5.7ab

सिद्धिमेति शिवप्रीत्या हित्वापि श्रवणादिकम्

siddhimeti śivaprītyā hitvāpi śravaṇādikam


1,5.7cd

लिंगबेरार्चनामात्रान्मुक्ताः पुर्वे महाजनाः

liṃgaberārcanāmātrānmuktāḥ purve mahājanāḥ


1,5.8ab

मनुय ऊचुः बेरमात्रे तु सर्वत्र पूज्यंते देवतागणाः

manuya ūcuḥ beramātre tu sarvatra pūjyaṃte devatāgaṇāḥ


1,5.8cd

लिंगेबेरे च सर्वत्र कथं संपूज्यते शिवः

liṃgebere ca sarvatra kathaṃ saṃpūjyate śivaḥ


1,5.9ab

सूत उवाच अहो मुनीश्वराः पुण्यं प्रश्नमेतन्महाद्भुतम्

sūta uvāca aho munīśvarāḥ puṇyaṃ praśnametanmahādbhutam


1,5.9cd

अत्र वक्ता महादेवो नान्यो ऽस्ति पुरुषः क्वचित्

atra vaktā mahādevo nānyo 'sti puruṣaḥ kvacit


1,5.10ab

शिवेनोक्तं प्रवक्ष्यामि क्रमाद्गुरुमुखाच्छ्रुतम्

śivenoktaṃ pravakṣyāmi kramādgurumukhācchrutam


1,5.10cd

शिवैको ब्रह्मरूपत्वान्निष्कलः परिकीर्तितः

śivaiko brahmarūpatvānniṣkalaḥ parikīrtitaḥ


1,5.11ab

रूपित्वात्सकलस्तद्वत्तस्मात्सकलनिष्कलः

rūpitvātsakalastadvattasmātsakalaniṣkalaḥ


1,5.11cd

निष्कलत्वान्निराकारं लिंगं तस्य समागतम्

niṣkalatvānnirākāraṃ liṃgaṃ tasya samāgatam


1,5.12ab

सकलत्वात्तथा बेरं साकारं तस्य संगतम्

sakalatvāttathā beraṃ sākāraṃ tasya saṃgatam


1,5.12cd

सकलाकलरूपत्वाद्ब्रह्मशब्दाभिधः परः

sakalākalarūpatvādbrahmaśabdābhidhaḥ paraḥ


1,5.13ab

अपि लिंगे च बेरे च नित्यमभ्यर्च्यते जनैः

api liṃge ca bere ca nityamabhyarcyate janaiḥ


1,5.13cd

अब्रह्मत्वात्तदन्येषां निष्कलत्वं न हि क्वचित्

abrahmatvāttadanyeṣāṃ niṣkalatvaṃ na hi kvacit


1,5.14ab

तस्मात्ते निष्कले लिंगे नाराध्यंते सुरेश्वराः

tasmātte niṣkale liṃge nārādhyaṃte sureśvarāḥ


1,5.14cd

अब्रह्मत्वाच्च जीवत्वात्तथान्ये देवतागणाः

abrahmatvācca jīvatvāttathānye devatāgaṇāḥ


1,5.15ab

तूष्णीं सकलमात्रत्वादर्च्यंते बेरमात्रके

tūṣṇīṃ sakalamātratvādarcyaṃte beramātrake


1,5.15cd

जीवत्वं शंकरान्येषां ब्रह्मत्वं शंकरस्य च

jīvatvaṃ śaṃkarānyeṣāṃ brahmatvaṃ śaṃkarasya ca


1,5.16ab

वेदांतसारसंसिद्धं प्रणवार्थे प्रकाशनात्

vedāṃtasārasaṃsiddhaṃ praṇavārthe prakāśanāt


1,5.16cd

एवमेव पुरा पृष्टो मंदरे नन्दिकेश्वरः

evameva purā pṛṣṭo maṃdare nandikeśvaraḥ


1,5.17ab

सनत्कुमारमुनिना ब्रह्मपुत्रेण धीमता

sanatkumāramuninā brahmaputreṇa dhīmatā


1,5.17cd

सनत्कुमार उवाच शिवान्यदेववश्यानां सर्वेषामपि सर्वतः

sanatkumāra uvāca śivānyadevavaśyānāṃ sarveṣāmapi sarvataḥ


1,5.18ab

बेरमात्रं च पूजार्थं श्रुतं दृष्टं च भूरिशः

beramātraṃ ca pūjārthaṃ śrutaṃ dṛṣṭaṃ ca bhūriśaḥ


1,5.18cd

शिवमात्रस्य पूजायां लिंगं बेरं च दृश्यते

śivamātrasya pūjāyāṃ liṃgaṃ beraṃ ca dṛśyate


1,5.19ab

अतस्तद्ब्रूहि कल्याण तत्त्वं मे साधुबोधनम्

atastadbrūhi kalyāṇa tattvaṃ me sādhubodhanam


1,5.19cd

नन्दिकेश्वर उवाच अनुत्तरमिमं प्रश्नं रहस्यं ब्रह्मलक्षणम्

nandikeśvara uvāca anuttaramimaṃ praśnaṃ rahasyaṃ brahmalakṣaṇam


1,5.20ab

कथयामि शिवेनोक्तं भक्तियुक्तस्य ते ऽनघ

kathayāmi śivenoktaṃ bhaktiyuktasya te 'nagha


1,5.20cd

शिवस्य ब्रह्मरूपत्वान्निष्कलत्वाच्च निष्कलम्

śivasya brahmarūpatvānniṣkalatvācca niṣkalam


1,5.21ab

लिंगं तस्यैव पूजायां सर्ववेदेषु संमतम्

liṃgaṃ tasyaiva pūjāyāṃ sarvavedeṣu saṃmatam


1,5.21cd

तस्यैव सकलत्वाच्च तथा सकलनिष्कलम्

tasyaiva sakalatvācca tathā sakalaniṣkalam


1,5.22ab

सकलं च तथा बेरं पूजायां लोकसंमतम्

sakalaṃ ca tathā beraṃ pūjāyāṃ lokasaṃmatam


1,5.22cd

शिवान्येषां च जीवत्वात्सकलत्वाच्च सर्वतः

śivānyeṣāṃ ca jīvatvātsakalatvācca sarvataḥ


1,5.23ab

बेरमात्रं च पूजायां संमतं वेदनिर्णये

beramātraṃ ca pūjāyāṃ saṃmataṃ vedanirṇaye


1,5.23cd

स्वाविर्भावे च देवानां सकलं रूपमेव हि

svāvirbhāve ca devānāṃ sakalaṃ rūpameva hi


1,5.24ab

शिवस्य लिंगं बेरं च दर्शने दृश्यते खलु

śivasya liṃgaṃ beraṃ ca darśane dṛśyate khalu


1,5.24cd

सनत्कुमार उवाच उक्तं त्वया महाभाग लिंगबेरप्रचारणम्

sanatkumāra uvāca uktaṃ tvayā mahābhāga liṃgaberapracāraṇam


1,5.25ab

शिवस्य च तदन्येषां विभज्य परमार्थतः

śivasya ca tadanyeṣāṃ vibhajya paramārthataḥ


1,5.25cd

तस्मात्तदेव परमं लिंगबेरादिसंभवम्

tasmāttadeva paramaṃ liṃgaberādisaṃbhavam


1,5.26ab

श्रोतुमिच्छामि योगींद्र लिंगाविर्भावलक्षणम्

śrotumicchāmi yogīṃdra liṃgāvirbhāvalakṣaṇam


1,5.26cd

नन्दिकेश्वर उवाच शृणु वत्स भवत्प्रीत्या वक्ष्यामि परमार्थतः

nandikeśvara uvāca śṛṇu vatsa bhavatprītyā vakṣyāmi paramārthataḥ


1,5.27ab

पुरा कल्पे महाकाले प्रपन्ने लोकविश्रुते

purā kalpe mahākāle prapanne lokaviśrute


1,5.27cd

आयुध्येतां महात्मानौ ब्रह्मविष्णू परस्परम्

āyudhyetāṃ mahātmānau brahmaviṣṇū parasparam


1,5.28ab

तयोर्मानं निराकर्तुं तन्मध्ये परमेश्वरः

tayormānaṃ nirākartuṃ tanmadhye parameśvaraḥ


1,5.28cd

निष्कलस्तंभरूपेण स्वरूपं समदर्शयत्

niṣkalastaṃbharūpeṇa svarūpaṃ samadarśayat


1,5.29ab

ततः स्वलिंगचिह्नत्वात्स्तम्भतो निष्कलं शिवः

tataḥ svaliṃgacihnatvātstambhato niṣkalaṃ śivaḥ


1,5.29cd

स्वलिंगं दर्शयामास जगतां हितकाम्यया

svaliṃgaṃ darśayāmāsa jagatāṃ hitakāmyayā


1,5.30ab

तदाप्रभृति लोकेषु निष्कलं लिंगमैश्वरम्

tadāprabhṛti lokeṣu niṣkalaṃ liṃgamaiśvaram


1,5.30cd

सकलं च तथा बेरं शिवस्यैव प्रकल्पितम्

sakalaṃ ca tathā beraṃ śivasyaiva prakalpitam


1,5.31ab

शिवान्येषः तु देवानां बेरमात्रं प्रकल्पितम्

śivānyeṣaḥ tu devānāṃ beramātraṃ prakalpitam


1,5.31cd

तत्तद्बेरं तु देवानां तत्तद्भोगप्रदं शुभम्

tattadberaṃ tu devānāṃ tattadbhogapradaṃ śubham


1,5.31ef

शिवस्य लिंगबेरत्वं भोगमोक्षप्रदं शुभम्

śivasya liṃgaberatvaṃ bhogamokṣapradaṃ śubham

Chapter 1.6

1,6.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां पञ्चमो ऽध्यायः नन्दिकेश्वर उवाच पुरा कदाचिद्योगींद्र विष्णुर्विषधरासनः

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ pañcamo 'dhyāyaḥ nandikeśvara uvāca purā kadācidyogīṃdra viṣṇurviṣadharāsanaḥ


1,6.1cd

सुष्वाप परया भूत्या स्वानुगैरपि संवृतः

suṣvāpa parayā bhūtyā svānugairapi saṃvṛtaḥ


1,6.2ab

यदृच्छया गतस्तत्र ब्रह्मा ब्रह्मविदांवरः

yadṛcchayā gatastatra brahmā brahmavidāṃvaraḥ


1,6.2cd

अपृच्छत्पुंडरीकाक्षं शयनं सर्वसुन्दरम्

apṛcchatpuṃḍarīkākṣaṃ śayanaṃ sarvasundaram


1,6.3ab

कस्त्वं पुरुषवच्छेषे दृष्ट्वा मामपि दृप्तवत्

kastvaṃ puruṣavaccheṣe dṛṣṭvā māmapi dṛptavat


1,6.3cd

उत्तिष्ठ वत्स मां पश्य तव नाथमिहागतम्

uttiṣṭha vatsa māṃ paśya tava nāthamihāgatam


1,6.4ab

आगतं गुरुमाराध्यं दृष्ट्वा यो दृप्तवच्चरेत्

āgataṃ gurumārādhyaṃ dṛṣṭvā yo dṛptavaccaret


1,6.4cd

द्रोहिणस्तस्य मूढस्य प्रायश्चित्तं विधीयते

drohiṇastasya mūḍhasya prāyaścittaṃ vidhīyate


1,6.5ab

इति श्रुत्वा वचः क्रुद्धो बहिः शांतवदाचरत्

iti śrutvā vacaḥ kruddho bahiḥ śāṃtavadācarat


1,6.5cd

स्वस्ति ते स्वागतं वत्स तिष्ठ पीठमितो विश

svasti te svāgataṃ vatsa tiṣṭha pīṭhamito viśa


1,6.6ab

किमु ते व्याग्रवद्वक्त्रं विभाति विषमेक्षणम्

kimu te vyāgravadvaktraṃ vibhāti viṣamekṣaṇam


1,6.6cd

ब्रह्मोवाच वत्स विष्णो महामानमागतं कालवेगतः

brahmovāca vatsa viṣṇo mahāmānamāgataṃ kālavegataḥ


1,6.7ab

पितामहश्च जगतः पाता च तव वत्सक

pitāmahaśca jagataḥ pātā ca tava vatsaka


1,6.7cd

विष्णुरुवाच मत्स्थं जगदिदं वत्स मनुषे त्वं हि चोरवत्

viṣṇuruvāca matsthaṃ jagadidaṃ vatsa manuṣe tvaṃ hi coravat


1,6.8ab

मन्नाभिकमलाज्जातः पुत्रस्त्वं भाषसे वृथा

mannābhikamalājjātaḥ putrastvaṃ bhāṣase vṛthā


1,6.8cd

नन्दिकेश्वर उवाच एवं हि वदतोस्तत्र मुग्धयोरजयोस्तदा

nandikeśvara uvāca evaṃ hi vadatostatra mugdhayorajayostadā


1,6.9ab

अहमेव बरो न त्वमहं प्रभुरहं प्रभुः

ahameva baro na tvamahaṃ prabhurahaṃ prabhuḥ


1,6.9cd

परस्परं हंतुकामौ चक्रतुः समरोद्यमम्

parasparaṃ haṃtukāmau cakratuḥ samarodyamam


1,6.10ab

युयुधाते ऽमरौ वीरौ हंसपक्षींद्रवाहनौ

yuyudhāte 'marau vīrau haṃsapakṣīṃdravāhanau


1,6.10cd

वैरंच्या वैष्णवाश्चैवं मिथो युयुधिरे तदा

vairaṃcyā vaiṣṇavāścaivaṃ mitho yuyudhire tadā


1,6.11ab

तावद्विमानगतयः सर्वा वै देवजातयः

tāvadvimānagatayaḥ sarvā vai devajātayaḥ


1,6.11cd

दिदृक्षवः समाजग्मुः समरं तं महाद्भुतम्

didṛkṣavaḥ samājagmuḥ samaraṃ taṃ mahādbhutam


1,6.12ab

क्षिपंतः पुष्पवर्षाणि पश्यंतः स्वैरमंबरे

kṣipaṃtaḥ puṣpavarṣāṇi paśyaṃtaḥ svairamaṃbare


1,6.12cd

सुपर्णवाहनस्तत्र क्रुद्धो वै ब्रह्मवक्षसि

suparṇavāhanastatra kruddho vai brahmavakṣasi


1,6.13ab

मुमोच बाणानसहानस्त्रांश्च विविधान्बहून्

mumoca bāṇānasahānastrāṃśca vividhānbahūn


1,6.13cd

मुमोचा ऽथ विधिः क्रुद्धो विष्णोरुरसि दुःसहान्

mumocā 'tha vidhiḥ kruddho viṣṇorurasi duḥsahān


1,6.14ab

बाणाननलसंकाशानस्त्रांश्च बहुशस्तदा

bāṇānanalasaṃkāśānastrāṃśca bahuśastadā


1,6.14cd

तदाश्चर्यमिति स्पष्टं तयोः समरगोचरम्

tadāścaryamiti spaṣṭaṃ tayoḥ samaragocaram


1,6.15ab

समीक्ष्य दैवतगणाः शशंसुर्भृशमाकुलाः

samīkṣya daivatagaṇāḥ śaśaṃsurbhṛśamākulāḥ


1,6.15cd

ततो विष्णुः सुसंक्रुद्धः श्वसन्व्यसनकर्शितः

tato viṣṇuḥ susaṃkruddhaḥ śvasanvyasanakarśitaḥ


1,6.16ab

माहेश्वरास्त्रं मतिमान् संदधे ब्रह्मणोपरि

māheśvarāstraṃ matimān saṃdadhe brahmaṇopari


1,6.16cd

ततो ब्रह्मा भृशं क्रुद्धः कंपयन्विश्वमेव हि

tato brahmā bhṛśaṃ kruddhaḥ kaṃpayanviśvameva hi


1,6.17ab

अस्त्रं पाशुपतं घोरं संदधे विष्णुवक्षसि

astraṃ pāśupataṃ ghoraṃ saṃdadhe viṣṇuvakṣasi


1,6.17cd

ततस्तदुत्थितं व्योम्नि तपनायुतसन्निभम्

tatastadutthitaṃ vyomni tapanāyutasannibham


1,6.18ab

सहस्रमुखमत्युग्रं चंडवातभयंकरम्

sahasramukhamatyugraṃ caṃḍavātabhayaṃkaram


1,6.18cd

अस्त्रद्वयमिदं तत्र ब्रह्मविष्ण्वोर्भयंकरम्

astradvayamidaṃ tatra brahmaviṣṇvorbhayaṃkaram


1,6.19ab

इत्थं बभूव समरो ब्रह्मविष्ण्वोः परस्परम्

itthaṃ babhūva samaro brahmaviṣṇvoḥ parasparam


1,6.19cd

ततो देवगणाः सर्वे विषण्णा भृशमाकुलाः

tato devagaṇāḥ sarve viṣaṇṇā bhṛśamākulāḥ


1,6.19ef

ऊचुः परस्परं तात राजक्षोभे यथा द्विजाः

ūcuḥ parasparaṃ tāta rājakṣobhe yathā dvijāḥ


1,6.20ab

सृष्टिः स्थितिश्च संहारस्तिरो भावोप्यनुग्रहः

sṛṣṭiḥ sthitiśca saṃhārastiro bhāvopyanugrahaḥ


1,6.20cd

यस्मात्प्रवर्तते तस्मै ब्रह्मणे च त्रिशूलिने

yasmātpravartate tasmai brahmaṇe ca triśūline


1,6.21ab

अशक्यमन्यैर्यदनुग्रहं विना तृणक्षयोप्यत्र यदृच्छया क्वचित्

aśakyamanyairyadanugrahaṃ vinā tṛṇakṣayopyatra yadṛcchayā kvacit


1,6.22ab

इति देवाभयं कृत्वा विचिन्वंतः शिवक्षयम्

iti devābhayaṃ kṛtvā vicinvaṃtaḥ śivakṣayam


1,6.22cd

जग्मुः कैलासशिखरं यत्रास्ते चंद्रशेखरः

jagmuḥ kailāsaśikharaṃ yatrāste caṃdraśekharaḥ


1,6.23ab

दृष्ट्वैवममरा हृष्टाः पदंतत्पारमेश्वरम्

dṛṣṭvaivamamarā hṛṣṭāḥ padaṃtatpārameśvaram


1,6.23cd

प्रणेमुः प्रणवाकारं प्रविष्टास्तत्र सद्मनि

praṇemuḥ praṇavākāraṃ praviṣṭāstatra sadmani


1,6.24ab

तेपि तत्र सभामध्ये मंडपे मणिविष्टरे

tepi tatra sabhāmadhye maṃḍape maṇiviṣṭare


1,6.24cd

विराजमानमुमया ददृशुर्देवपुंगवम्

virājamānamumayā dadṛśurdevapuṃgavam


1,6.25ab

सव्योत्तरेतरपदं तदर्हितकरां बुजम्

savyottaretarapadaṃ tadarhitakarāṃ bujam


1,6.25cd

स्वगणैः सर्वतो जुष्टं सर्वलक्षणलक्षितम्

svagaṇaiḥ sarvato juṣṭaṃ sarvalakṣaṇalakṣitam


1,6.26ab

वीज्यमानं विशोषजैः स्त्रीजनैस्तीव्रभावनैः

vījyamānaṃ viśoṣajaiḥ strījanaistīvrabhāvanaiḥ


1,6.26cd

शस्यमानं सदावेदैरनुगृह्णंतमीश्वरम्

śasyamānaṃ sadāvedairanugṛhṇaṃtamīśvaram


1,6.27ab

दृष्ट्वैवमीशममराः संतोषसलिलेक्षणाः

dṛṣṭvaivamīśamamarāḥ saṃtoṣasalilekṣaṇāḥ


1,6.27cd

दंडवद्दूरतो वत्स नमश्चक्रुर्महागणाः

daṃḍavaddūrato vatsa namaścakrurmahāgaṇāḥ


1,6.28ab

तानवेक्ष्य पतिर्देवान्समीपे चाह्वयद्गणैः

tānavekṣya patirdevānsamīpe cāhvayadgaṇaiḥ


1,6.28cd

अथ संह्लादयन्देवान्देवो देवशिखामणिः

atha saṃhlādayandevāndevo devaśikhāmaṇiḥ


1,6.28ef

अवोचदर्थगंभीरं वचनं मधुमंगलम्

avocadarthagaṃbhīraṃ vacanaṃ madhumaṃgalam

Chapter 1.7

1,7.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां षष्ठो ऽध्यायः ईश्वर उवाच वत्सकाः स्वस्तिवः कच्चिद्वर्तते मम शासनात्

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ ṣaṣṭho 'dhyāyaḥ īśvara uvāca vatsakāḥ svastivaḥ kaccidvartate mama śāsanāt


1,7.1cd

जगच्च देवतावंशः स्वस्वकर्मणि किं नवा

jagacca devatāvaṃśaḥ svasvakarmaṇi kiṃ navā


1,7.2ab

प्रागेव विदितं युद्धं ब्रह्मविष्ण्वोर्मयासुराः

prāgeva viditaṃ yuddhaṃ brahmaviṣṇvormayāsurāḥ


1,7.2cd

भवतामभितापेन पौनरुक्त्येन भाषितम्

bhavatāmabhitāpena paunaruktyena bhāṣitam


1,7.3ab

इति सस्मितया माध्व्या कुमारपरिभाषया

iti sasmitayā mādhvyā kumāraparibhāṣayā


1,7.3cd

समतोषयदंबायाः स पतिस्तत्सुरव्रजम्

samatoṣayadaṃbāyāḥ sa patistatsuravrajam


1,7.4ab

अथ युद्धांगणं गंतुं हरिधात्रोरधीश्वरः

atha yuddhāṃgaṇaṃ gaṃtuṃ haridhātroradhīśvaraḥ


1,7.4cd

आज्ञापयद्गणेशानां शतं तत्रैव संसदि

ājñāpayadgaṇeśānāṃ śataṃ tatraiva saṃsadi


1,7.5ab

ततो वाद्यं बहुविधं प्रयाणाय परेशितुः

tato vādyaṃ bahuvidhaṃ prayāṇāya pareśituḥ


1,7.5cd

गणेश्वराश्च संनद्धा नानावाहनभूषणाः

gaṇeśvarāśca saṃnaddhā nānāvāhanabhūṣaṇāḥ


1,7.6ab

प्रणवाकारमाद्यंतं पञ्चमंडलमंडितम्

praṇavākāramādyaṃtaṃ pañcamaṃḍalamaṃḍitam


1,7.6cd

आरुरोह रथं भद्रमंबिकापतिरीश्वरः

āruroha rathaṃ bhadramaṃbikāpatirīśvaraḥ


1,7.6ef

ससूनुगणमिंद्राद्याः सर्वेप्यनुययुः सुराः

sasūnugaṇamiṃdrādyāḥ sarvepyanuyayuḥ surāḥ


1,7.

चित्रध्वजव्यजनचामरपुष्पवर्षसंगतिनृत्यनिवहैरैपि वाद्यवर्गैः

citradhvajavyajanacāmarapuṣpavarṣasaṃgatinṛtyanivahairaipi vādyavargaiḥ


1,7.7cd

7अब्/ संमानितः पशुपतिः परया च देव्या साकं तयोः समरभूमिमगात्ससैन्यः

7ab/ saṃmānitaḥ paśupatiḥ parayā ca devyā sākaṃ tayoḥ samarabhūmimagātsasainyaḥ


1,7.8ab

समीक्ष्यं तु तयोर्युद्धं निगूढो ऽभ्रं समास्थितः

samīkṣyaṃ tu tayoryuddhaṃ nigūḍho 'bhraṃ samāsthitaḥ


1,7.8cd

समाप्तवाद्यनिर्घोषः शांतोरुगणनिःस्वनः

samāptavādyanirghoṣaḥ śāṃtorugaṇaniḥsvanaḥ


1,7.9ab

अथ ब्रह्माच्युतौ वीरौ हंतुकामौ परस्परम्

atha brahmācyutau vīrau haṃtukāmau parasparam


1,7.9cd

माहेश्वरेण चा ऽस्त्रेण तथा पाशुपतेन च

māheśvareṇa cā 'streṇa tathā pāśupatena ca


1,7.10ab

अस्त्रज्वालैरथो दग्धं ब्रह्मविष्ण्वोर्जगत्त्रयम्

astrajvālairatho dagdhaṃ brahmaviṣṇvorjagattrayam


1,7.10cd

ईशोपि तं निरीक्ष्याथ ह्यकालप्रलयं भृशम्

īśopi taṃ nirīkṣyātha hyakālapralayaṃ bhṛśam


1,7.11ab

महानलस्तंभविभीषणाकृतिर्बभूव तन्मध्यतले स निष्कलः

mahānalastaṃbhavibhīṣaṇākṛtirbabhūva tanmadhyatale sa niṣkalaḥ


1,7.12ab

ते अस्त्रे चापि सज्वाले लोकसंहरणक्षमे

te astre cāpi sajvāle lokasaṃharaṇakṣame


1,7.12cd

निपतेतुः क्षणे नैव ह्याविर्भूते महानले

nipatetuḥ kṣaṇe naiva hyāvirbhūte mahānale


1,7.13ab

दृष्ट्वा तदद्भुतं चित्रमस्त्रशांतिकरं शुभम्

dṛṣṭvā tadadbhutaṃ citramastraśāṃtikaraṃ śubham


1,7.13cd

किमेतदद्भुताकारमित्यूचुश्च परस्परम्

kimetadadbhutākāramityūcuśca parasparam


1,7.14ab

अतींद्रियमिदं स्तंभमग्निरूपं किमुत्थितम्

atīṃdriyamidaṃ staṃbhamagnirūpaṃ kimutthitam


1,7.14cd

अस्योर्ध्वमपि चाधश्चावयोर्लक्ष्यमेव हि

asyordhvamapi cādhaścāvayorlakṣyameva hi


1,7.15ab

इति व्यवसितौ वीरौ मिलितौ वीरमानिनौ

iti vyavasitau vīrau militau vīramāninau


1,7.15cd

तत्परौ तत्परीक्षार्थं प्रतस्थाते ऽथ सत्वरम्

tatparau tatparīkṣārthaṃ pratasthāte 'tha satvaram


1,7.16ab

आवयोर्मिश्रयोस्तत्र कार्यमेकं न संभवेत्

āvayormiśrayostatra kāryamekaṃ na saṃbhavet


1,7.16cd

इत्युक्त्वा सूकरतनुर्विष्णुस्तस्यादिमीयिवान्

ityuktvā sūkaratanurviṣṇustasyādimīyivān


1,7.17ab

तथा ब्रह्माहं सतनुस्तदंतं वीक्षितुं ययौ

tathā brahmāhaṃ satanustadaṃtaṃ vīkṣituṃ yayau


1,7.17cd

भित्त्वा पातालनिलयं गत्वा दूरतरं हरिः

bhittvā pātālanilayaṃ gatvā dūrataraṃ hariḥ


1,7.18ab

ना ऽपि श्यात्तस्य संस्थानं स्तंभस्यानलवर्चसः

nā 'pi śyāttasya saṃsthānaṃ staṃbhasyānalavarcasaḥ


1,7.18cd

श्रांतः स सूकरहरीः प्राप पूर्वं रणांगणम्

śrāṃtaḥ sa sūkaraharīḥ prāpa pūrvaṃ raṇāṃgaṇam


1,7.19ab

अथ गच्छंस्तु व्योम्ना च विधिस्तात पिता तव

atha gacchaṃstu vyomnā ca vidhistāta pitā tava


1,7.19cd

ददर्श केतकी पुष्पं किंचिद्विच्युतमद्भुतम्

dadarśa ketakī puṣpaṃ kiṃcidvicyutamadbhutam


1,7.20ab

अतिसौरभ्यमम्लानं बहुवर्षच्युतं तथा

atisaurabhyamamlānaṃ bahuvarṣacyutaṃ tathā


1,7.20cd

अन्वीक्ष्य च तयोः कृत्यं भगवान्परमेश्वरः

anvīkṣya ca tayoḥ kṛtyaṃ bhagavānparameśvaraḥ


1,7.21ab

परिहासं तु कृतवान्कंपनाच्चलितं शिरः

parihāsaṃ tu kṛtavānkaṃpanāccalitaṃ śiraḥ


1,7.21cd

तस्मात्तावनुगृह्णातुं च्युतं केतकमुत्तमम्

tasmāttāvanugṛhṇātuṃ cyutaṃ ketakamuttamam


1,7.22ab

किं त्वं पतसि पुष्पेश पुष्पराट् केन वा धृतम्

kiṃ tvaṃ patasi puṣpeśa puṣparāṭ kena vā dhṛtam


1,7.22cd

आदिमस्याप्रमेयस्य स्तंभमध्याच्च्युतश्चिरम्

ādimasyāprameyasya staṃbhamadhyāccyutaściram


1,7.23ab

न संपश्यामि तस्मात्त्वं जह्याशामंतदर्शने

na saṃpaśyāmi tasmāttvaṃ jahyāśāmaṃtadarśane


1,7.23cd

अस्यां तस्य च सेवार्थं हंसमूर्तिरिहागतः

asyāṃ tasya ca sevārthaṃ haṃsamūrtirihāgataḥ


1,7.24ab

इतः परं सखे मे ऽद्य त्वया कर्तव्यमीप्सितम्

itaḥ paraṃ sakhe me 'dya tvayā kartavyamīpsitam


1,7.24cd

मया सह त्वया वाच्यमेतद्विष्णोश्च सन्निधौ

mayā saha tvayā vācyametadviṣṇośca sannidhau


1,7.25ab

स्तंभांतो वीक्षितो धात्रा तत्र साक्ष्यहमच्युत

staṃbhāṃto vīkṣito dhātrā tatra sākṣyahamacyuta


1,7.25cd

इत्युक्त्वा केतकं तत्र प्रणनाम पुनः नः

ityuktvā ketakaṃ tatra praṇanāma punaḥ naḥ


1,7.25ef

असत्यमपि शस्तं स्यादापदीत्यनुशासनम्

asatyamapi śastaṃ syādāpadītyanuśāsanam


1,7.26ab

समीक्ष्य तत्रा ऽच्युतमायतश्रमं प्रनष्टहर्षं तु ननर्त हर्षात्

samīkṣya tatrā 'cyutamāyataśramaṃ pranaṣṭaharṣaṃ tu nanarta harṣāt


1,7.26cd

उवाच चैनं परमार्थमच्युतं षंढात्तवादः स विधिस्ततो ऽच्युतम्

uvāca cainaṃ paramārthamacyutaṃ ṣaṃḍhāttavādaḥ sa vidhistato 'cyutam


1,7.27ab

स्तंभाग्रमेतत्समुदीक्षितं हरे तत्रैव साक्षी ननु केतकं त्विदम्

staṃbhāgrametatsamudīkṣitaṃ hare tatraiva sākṣī nanu ketakaṃ tvidam


1,7.27cd

ततो ऽवदत्तत्र हि केतकं मृषा तथेति तद्धातृवचस्तदंतिके

tato 'vadattatra hi ketakaṃ mṛṣā tatheti taddhātṛvacastadaṃtike


1,7.28ab

हरिश्च तत्सत्यमितीव चिंतयंश्चकार तस्मै विधये नमः स्वयम्

hariśca tatsatyamitīva ciṃtayaṃścakāra tasmai vidhaye namaḥ svayam


1,7.28cd

षोडशैरुपचारैश्च पूजयामास तं विधिम्

ṣoḍaśairupacāraiśca pūjayāmāsa taṃ vidhim


1,7.29ab

विधिं प्रहर्तुं शठमग्निलिंगतः स ईश्वरस्तत्र बभूव साकृतिः

vidhiṃ prahartuṃ śaṭhamagniliṃgataḥ sa īśvarastatra babhūva sākṛtiḥ


1,7.29cd

समुत्थितः स्वामि विलोकनात्पुनः प्रकंपपाणिः परिगृह्य तत्पदम्

samutthitaḥ svāmi vilokanātpunaḥ prakaṃpapāṇiḥ parigṛhya tatpadam


1,7.30ab

आद्यंतहीनवपुषि त्वयि मोहबुद्ध्या भूयाद्विमर्श इह नावति कामनोत्थः

ādyaṃtahīnavapuṣi tvayi mohabuddhyā bhūyādvimarśa iha nāvati kāmanotthaḥ


1,7.30cd

स त्वं प्रसीद करुणाकर कश्मलं नौ मृष्टं क्षमस्व विहितं भवतैव केल्या

sa tvaṃ prasīda karuṇākara kaśmalaṃ nau mṛṣṭaṃ kṣamasva vihitaṃ bhavataiva kelyā


1,7.31ab

ईश्वर उवाच वत्सप्रसन्नो ऽस्मि हरे यतस्त्वमीशत्वमिच्छन्नपि सत्यवाक्यम्

īśvara uvāca vatsaprasanno 'smi hare yatastvamīśatvamicchannapi satyavākyam


1,7.31cd

ब्रूयास्ततस्ते भविता जनेषु साम्यं मया सत्कृतिरप्यलप्थाः

brūyāstataste bhavitā janeṣu sāmyaṃ mayā satkṛtirapyalapthāḥ


1,7.32ab

इतः परं ते पृथगात्मनश्च क्षेत्रप्रतिष्ठोत्सवपूजनं च

itaḥ paraṃ te pṛthagātmanaśca kṣetrapratiṣṭhotsavapūjanaṃ ca


1,7.33ab

इति देवः पुरा प्रीतः सत्येन हरये परम्

iti devaḥ purā prītaḥ satyena haraye param


1,7.33cd

ददौ स्वसाम्यमत्यर्थं देवसंघे च पश्यति

dadau svasāmyamatyarthaṃ devasaṃghe ca paśyati

Chapter 1.8

1,8.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां सप्तमो ऽध्यायः नन्दिकेश्वर उवाच ससर्जाथ महादेवः पुरुषं कंचिदद्भुतम्

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ saptamo 'dhyāyaḥ nandikeśvara uvāca sasarjātha mahādevaḥ puruṣaṃ kaṃcidadbhutam


1,8.1cd

भैरवाख्यं भ्रुवोर्मध्याद्ब्रह्मदर्पजिघांसया

bhairavākhyaṃ bhruvormadhyādbrahmadarpajighāṃsayā


1,8.2ab

स वै तदा तत्र पतिं प्रणम्य शिवमंगणे

sa vai tadā tatra patiṃ praṇamya śivamaṃgaṇe


1,8.2cd

किं कार्यं करवाण्यत्र शीघ्रमाज्ञापय प्रभो

kiṃ kāryaṃ karavāṇyatra śīghramājñāpaya prabho


1,8.3ab

वत्सयो ऽयं विधिः साक्षाज्जगतामाद्यदैवतम्

vatsayo 'yaṃ vidhiḥ sākṣājjagatāmādyadaivatam


1,8.3cd

नूनमर्चय खड्गं स्वं तिग्मेन जवसा परम्

nūnamarcaya khaḍgaṃ svaṃ tigmena javasā param


1,8.4ab

स वै गृहीत्वैककरेण केशं तत्पञ्चमं दृप्तमसत्यभाषणम्

sa vai gṛhītvaikakareṇa keśaṃ tatpañcamaṃ dṛptamasatyabhāṣaṇam


1,8.4cd

छित्त्वा शिरांस्यस्य निहंतुमुद्यतः प्रकंपयन्खड्गमतिस्फुटं करैः

chittvā śirāṃsyasya nihaṃtumudyataḥ prakaṃpayankhaḍgamatisphuṭaṃ karaiḥ


1,8.5ab

पिता तवोत्सृष्टविभूषणांबरस्रगुत्तरीयामलकेशसंहतिः

pitā tavotsṛṣṭavibhūṣaṇāṃbarasraguttarīyāmalakeśasaṃhatiḥ


1,8.5cd

प्रवातरंभेव लतेव चंचलः पपात वै भैरवपादपंकजे

pravātaraṃbheva lateva caṃcalaḥ papāta vai bhairavapādapaṃkaje


1,8.6ab

तावद्विधिं तात दिदृक्षुरच्युतः कृपालुरस्मत्पतिपादपल्लवम्

tāvadvidhiṃ tāta didṛkṣuracyutaḥ kṛpālurasmatpatipādapallavam


1,8.6cd

निषिच्य बाष्पैरवदत्कृतांजलिर्यथा शिशुः स्वं पितरं कलाक्षरम्

niṣicya bāṣpairavadatkṛtāṃjaliryathā śiśuḥ svaṃ pitaraṃ kalākṣaram


1,8.7ab

अच्युत उवाच त्वया प्रयत्नेन पुरा हि दत्तं यदस्य पञ्चाननमीशचिह्नम्

acyuta uvāca tvayā prayatnena purā hi dattaṃ yadasya pañcānanamīśacihnam


1,8.7cd

तस्मात्क्षमस्वाद्यमनुग्रहार्हं कुरु प्रसादं विधये ह्यमुष्मै

tasmātkṣamasvādyamanugrahārhaṃ kuru prasādaṃ vidhaye hyamuṣmai


1,8.8ab

इत्यर्थितो ऽच्युतेनेशस्तुष्टः सुरगणांगणे

ityarthito 'cyuteneśastuṣṭaḥ suragaṇāṃgaṇe


1,8.8cd

निवर्तयामास तदा भैरवं ब्रह्मदंडतः

nivartayāmāsa tadā bhairavaṃ brahmadaṃḍataḥ


1,8.9ab

अथाह देवः कितवं विधिं विगतकंधरम्

athāha devaḥ kitavaṃ vidhiṃ vigatakaṃdharam


1,8.9cd

ब्रह्मंस्त्वमर्हणाकांक्षी शठमीशत्वमास्थितः

brahmaṃstvamarhaṇākāṃkṣī śaṭhamīśatvamāsthitaḥ


1,8.10ab

नातस्ते सत्कृतिर्लोके भूयात्स्थानोत्सवादिकम्

nātaste satkṛtirloke bhūyātsthānotsavādikam


1,8.10cd

ब्रह्मोवच स्वामिन्प्रसीदाद्य महाविभूते मन्ये वरं वरद मे शिरसः प्रमोक्षम्

brahmovaca svāminprasīdādya mahāvibhūte manye varaṃ varada me śirasaḥ pramokṣam


1,8.11ab

नमस्तुभ्यं भगवते बंधवे विश्वयोनये

namastubhyaṃ bhagavate baṃdhave viśvayonaye


1,8.11cd

सहिष्णवे सर्वदोषाणां शंभवे शैलधन्वने

sahiṣṇave sarvadoṣāṇāṃ śaṃbhave śailadhanvane


1,8.12ab

ईश्वर उवाच अराजभयमेतद्वै जगत्सर्वं न शिष्यति

īśvara uvāca arājabhayametadvai jagatsarvaṃ na śiṣyati


1,8.12cd

ततस्त्वं जहि दंडार्हं वह लोकधुरं शिशो

tatastvaṃ jahi daṃḍārhaṃ vaha lokadhuraṃ śiśo


1,8.13ab

वरं ददामि ते तत्र गृहाण दुर्लभं परम्

varaṃ dadāmi te tatra gṛhāṇa durlabhaṃ param


1,8.13cd

वैतानिकेषु गृह्येषु यज्ञे च भवान् गुरुः

vaitānikeṣu gṛhyeṣu yajñe ca bhavān guruḥ


1,8.14ab

निष्फलस्त्वदृते यज्ञः सांगश्च सहदक्षिणः

niṣphalastvadṛte yajñaḥ sāṃgaśca sahadakṣiṇaḥ


1,8.14cd

अथाह देवः कितवं केतकं कूटसाक्षिणम्

athāha devaḥ kitavaṃ ketakaṃ kūṭasākṣiṇam


1,8.15ab

रे रे केतक दुष्टस्त्वं शठ दूरमितो व्रज

re re ketaka duṣṭastvaṃ śaṭha dūramito vraja


1,8.15cd

ममापि प्रेम ते पुष्पे मा भूत्पूजास्वितः परम्

mamāpi prema te puṣpe mā bhūtpūjāsvitaḥ param


1,8.16ab

इत्युक्ते तत्र देवेन केतकं देवजातयः

ityukte tatra devena ketakaṃ devajātayaḥ


1,8.16cd

सर्वानि वारयामासुस्तत्पार्श्वादन्यतस्तदा

sarvāni vārayāmāsustatpārśvādanyatastadā


1,8.17ab

केतक उवाच नमस्ते नाथ मे जन्मनिष्फलं भवदाज्ञया

ketaka uvāca namaste nātha me janmaniṣphalaṃ bhavadājñayā


1,8.17cd

सफलं क्रियतां तात क्षम्यतां मम किल्बिषम्

saphalaṃ kriyatāṃ tāta kṣamyatāṃ mama kilbiṣam


1,8.18ab

ज्ञानाज्ञानकृतं पापं नाशयत्येव ते स्मृतिः

jñānājñānakṛtaṃ pāpaṃ nāśayatyeva te smṛtiḥ


1,8.18cd

तादृशे त्वयि दृष्टे मे मिथ्यादोषः कुतो भवेत्

tādṛśe tvayi dṛṣṭe me mithyādoṣaḥ kuto bhavet


1,8.19ab

तथा स्तुतस्तु भगवान्केतकेन सभातले

tathā stutastu bhagavānketakena sabhātale


1,8.19cd

न मे त्वद्धारणं योग्यं सत्यवागहमीश्वरः

na me tvaddhāraṇaṃ yogyaṃ satyavāgahamīśvaraḥ


1,8.20ab

मदीयास्त्वां धरिष्यंइ जन्म ते सफलं ततः

madīyāstvāṃ dhariṣyaṃi janma te saphalaṃ tataḥ


1,8.20cd

त्वं वै वितानव्याजेन ममोपरि भविष्यसि

tvaṃ vai vitānavyājena mamopari bhaviṣyasi


1,8.21ab

इत्यनुगृह्य भगवान्केतकं विधिमाधवौ

ityanugṛhya bhagavānketakaṃ vidhimādhavau


1,8.21cd

विरराज सभामध्ये सर्वदेवैरभिष्टुतः

virarāja sabhāmadhye sarvadevairabhiṣṭutaḥ

Chapter 1.9

1,9.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायामष्टमो ऽध्यायः नन्दिकेश्वर उवाच तत्रांतरे तौ च नाथं प्रणम्य विधिमाधवौ

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāmaṣṭamo 'dhyāyaḥ nandikeśvara uvāca tatrāṃtare tau ca nāthaṃ praṇamya vidhimādhavau


1,9.1cd

बद्धांजलिपुटौ तूष्णीं तस्थतुर्दक्षवामगौ

baddhāṃjalipuṭau tūṣṇīṃ tasthaturdakṣavāmagau


1,9.2ab

तत्र संस्थाप्य तौ देवं सकुटुंबं वरासने

tatra saṃsthāpya tau devaṃ sakuṭuṃbaṃ varāsane


1,9.2cd

पूजयामासतुः पूज्यं पुण्यैः पुरुषवस्तुभिः

pūjayāmāsatuḥ pūjyaṃ puṇyaiḥ puruṣavastubhiḥ


1,9.3ab

पौरुषं प्राकृतं वस्तुज्ञेयं दीर्घाल्पकालिकम्

pauruṣaṃ prākṛtaṃ vastujñeyaṃ dīrghālpakālikam


1,9.3cd

हारनूपुरकेयूरकिरीटमणिकुंडलैः

hāranūpurakeyūrakirīṭamaṇikuṃḍalaiḥ


1,9.4ab

यज्ञसूत्रोत्तरीयस्रक्क्षौममाल्यांगुलीयकैः

yajñasūtrottarīyasrakkṣaumamālyāṃgulīyakaiḥ


1,9.4cd

पुष्पतांबूलकर्पूरचंदनागुरुलेपनैः

puṣpatāṃbūlakarpūracaṃdanāgurulepanaiḥ


1,9.5ab

धूपदीपसितच्छत्रव्यजनध्वजचामरैः

dhūpadīpasitacchatravyajanadhvajacāmaraiḥ


1,9.5cd

अन्यैर्दिव्योपहारैश्च वाङ्मनोतीतवैभवैः

anyairdivyopahāraiśca vāṅmanotītavaibhavaiḥ


1,9.6ab

पतियोग्यैः पश्वलभ्यैस्तौ समर्चयतां पतिम्

patiyogyaiḥ paśvalabhyaistau samarcayatāṃ patim


1,9.6cd

यद्यच्छ्रेष्ठतमं वस्तु पतियोग्यं हितद्ध्वजे

yadyacchreṣṭhatamaṃ vastu patiyogyaṃ hitaddhvaje


1,9.7ab

तद्वस्त्वखिलमीशोपि पारं पर्यचिकीर्षया

tadvastvakhilamīśopi pāraṃ paryacikīrṣayā


1,9.7cd

सभ्यानां प्रददौ हृष्टः पृथक्तत्र यथाक्रमम्

sabhyānāṃ pradadau hṛṣṭaḥ pṛthaktatra yathākramam


1,9.8ab

कोलाहलो महानासीत्तत्र तद्वस्तु गृह्णताम्

kolāhalo mahānāsīttatra tadvastu gṛhṇatām


1,9.8cd

तत्रैव ब्रह्मविष्णुभ्यां चार्चितः शंकरः पुरा

tatraiva brahmaviṣṇubhyāṃ cārcitaḥ śaṃkaraḥ purā


1,9.9ab

प्रसन्नः प्राह तौ नम्रौ सस्मितं भक्तिवर्धनः

prasannaḥ prāha tau namrau sasmitaṃ bhaktivardhanaḥ


1,9.9cd

ईश्वर उवाच तुष्टो ऽहमद्य वां वत्सौ पूजया ऽस्मिन्महादिने

īśvara uvāca tuṣṭo 'hamadya vāṃ vatsau pūjayā 'sminmahādine


1,9.10ab

दिनमेतत्ततः पुण्यं भविष्यति महत्तरम्

dinametattataḥ puṇyaṃ bhaviṣyati mahattaram


1,9.10cd

शिवरात्रिरिति ख्याता तिथिरेषा मम प्रिया

śivarātririti khyātā tithireṣā mama priyā


1,9.11ab

एतत्काले तु यः कुर्यात्पूजां मल्लिंगबेरयोः

etatkāle tu yaḥ kuryātpūjāṃ malliṃgaberayoḥ


1,9.11cd

कुर्यात्तु जगतः कृत्यं स्थितिसर्गादिकं पुमान्

kuryāttu jagataḥ kṛtyaṃ sthitisargādikaṃ pumān


1,9.12ab

शिवरात्रावहोरात्रं निराहारो जितेंद्रियः

śivarātrāvahorātraṃ nirāhāro jiteṃdriyaḥ


1,9.12cd

अर्चयेद्वा यथान्यायं यथाबलमवंचकः

arcayedvā yathānyāyaṃ yathābalamavaṃcakaḥ


1,9.13ab

यत्फलं मम पूजायां वर्षमेकं निरंतरम्

yatphalaṃ mama pūjāyāṃ varṣamekaṃ niraṃtaram


1,9.13cd

तत्फलं लभते सद्यः शिवरात्रौ मदर्चनात्

tatphalaṃ labhate sadyaḥ śivarātrau madarcanāt


1,9.14ab

मद्धर्मवृद्धिकालो ऽयं चंद्रकाल इवांबुधेः

maddharmavṛddhikālo 'yaṃ caṃdrakāla ivāṃbudheḥ


1,9.14cd

प्रतिष्ठाद्युत्सवो यत्र मामको मंगलायनः

pratiṣṭhādyutsavo yatra māmako maṃgalāyanaḥ


1,9.15ab

यत्पुनः स्तंभरूपेण स्वाविरासमहं पुरा

yatpunaḥ staṃbharūpeṇa svāvirāsamahaṃ purā


1,9.15cd

स कालो मार्गशीर्षे तु स्यादार्द्रा ऋक्षमर्भकौ

sa kālo mārgaśīrṣe tu syādārdrā ṛkṣamarbhakau


1,9.16ab

आर्द्रायां मार्गशीर्षे तु यः पश्येन्मामुमासखम्

ārdrāyāṃ mārgaśīrṣe tu yaḥ paśyenmāmumāsakham


1,9.16cd

मद्बेरमपि वा लिंगं स गुहादपि मे प्रियः

madberamapi vā liṃgaṃ sa guhādapi me priyaḥ


1,9.17ab

अलं दर्शनमात्रेण फलं तस्मिन्दिने शुभे

alaṃ darśanamātreṇa phalaṃ tasmindine śubhe


1,9.17cd

अभ्यर्चनं चेदधिकं फलं वाचामगोचरम्

abhyarcanaṃ cedadhikaṃ phalaṃ vācāmagocaram


1,9.18ab

रणरंगतले ऽमुष्मिन्यदहं लिंगवर्ष्मणा

raṇaraṃgatale 'muṣminyadahaṃ liṃgavarṣmaṇā


1,9.18cd

जृंभितो लिंगवत्तस्माल्लिंगस्थानमिदं भवेत्

jṛṃbhito liṃgavattasmālliṃgasthānamidaṃ bhavet


1,9.19ab

अनाद्यंतमिदं स्तंभमणुमात्रं भविष्यति

anādyaṃtamidaṃ staṃbhamaṇumātraṃ bhaviṣyati


1,9.19cd

दर्शनार्थं हि जगतां पूजनार्थं हि पुत्रको

darśanārthaṃ hi jagatāṃ pūjanārthaṃ hi putrako


1,9.20ab

भोगावहमिदं लिंगं भुक्तिं मुक्त्येकसाधनम्

bhogāvahamidaṃ liṃgaṃ bhuktiṃ muktyekasādhanam


1,9.20cd

दर्शनस्पर्शनध्यानाज्जंतूनां जन्ममोचनम्

darśanasparśanadhyānājjaṃtūnāṃ janmamocanam


1,9.21ab

अनलाचलसंकाशं यदिदं लिंगमुत्थितम्

analācalasaṃkāśaṃ yadidaṃ liṃgamutthitam


1,9.21cd

अरुणाचलमित्येव तदिदं ख्यातिमेष्यति

aruṇācalamityeva tadidaṃ khyātimeṣyati


1,9.22ab

अत्र तीर्थं च बहुधा भविष्यति महत्तरम्

atra tīrthaṃ ca bahudhā bhaviṣyati mahattaram


1,9.22cd

मुक्तिरप्यत्र जंतूनां वासेन मरणेन च

muktirapyatra jaṃtūnāṃ vāsena maraṇena ca


1,9.23ab

स्थोत्सवादिकल्याणं जनावासं तु सर्वतः

sthotsavādikalyāṇaṃ janāvāsaṃ tu sarvataḥ


1,9.23cd

अत्र दत्तं हुतं जप्तं सर्वं कोटिगुणं भवेत्

atra dattaṃ hutaṃ japtaṃ sarvaṃ koṭiguṇaṃ bhavet


1,9.24ab

मत्क्षेत्रादपि सर्वस्मात्क्षेत्रमेतन्महत्तरम्

matkṣetrādapi sarvasmātkṣetrametanmahattaram


1,9.24cd

अत्र संस्मृतिमात्रेण मुक्तिर्भवति देहिनाम्

atra saṃsmṛtimātreṇa muktirbhavati dehinām


1,9.25ab

तस्मान्महत्तरमिदं क्षेत्रमत्यंतशोभनम्

tasmānmahattaramidaṃ kṣetramatyaṃtaśobhanam


1,9.25cd

सर्वकल्याणसंपूर्णं सर्वमुक्तिकरं शुभम्

sarvakalyāṇasaṃpūrṇaṃ sarvamuktikaraṃ śubham


1,9.26ab

अर्चयित्वा ऽत्र मामेव लिंगे लिंगिनमीश्वरम्

arcayitvā 'tra māmeva liṃge liṃginamīśvaram


1,9.26cd

सालोक्यं चैव सामीप्यं सारूप्यं सार्ष्टिरेव च

sālokyaṃ caiva sāmīpyaṃ sārūpyaṃ sārṣṭireva ca


1,9.27ab

सायुज्यमिति पञ्चैते क्रियादीनां फलं मतम्

sāyujyamiti pañcaite kriyādīnāṃ phalaṃ matam


1,9.27cd

सर्वेपि यूयं सकलं प्राप्स्यथाशु मनोरथम्

sarvepi yūyaṃ sakalaṃ prāpsyathāśu manoratham


1,9.28ab

नन्दिकेश्वर उवाच इत्यनुगृह्य भगवान्विनीतौ विधिमाधवौ

nandikeśvara uvāca ityanugṛhya bhagavānvinītau vidhimādhavau


1,9.28cd

यत्पूर्वं प्रहतं युद्धे तयोः सैन्यं परस्परम्

yatpūrvaṃ prahataṃ yuddhe tayoḥ sainyaṃ parasparam


1,9.29ab

तदुत्थापयदत्यर्थं स्वशक्त्यामृतधारया

tadutthāpayadatyarthaṃ svaśaktyāmṛtadhārayā


1,9.29cd

तयोर्माढ्यं च वैरं च व्यपनेतुमुवाच तौ

tayormāḍhyaṃ ca vairaṃ ca vyapanetumuvāca tau


1,9.30ab

सकलं निष्कलं चेति स्वरूपद्वयमस्ति मे

sakalaṃ niṣkalaṃ ceti svarūpadvayamasti me


1,9.30cd

नान्यस्य कस्यचित्तस्मादन्यः सर्वोप्यनीश्वरः

nānyasya kasyacittasmādanyaḥ sarvopyanīśvaraḥ


1,9.31ab

पुरस्तात्स्तंभरूपेण पश्चाद्रूपेण चार्भकौ

purastātstaṃbharūpeṇa paścādrūpeṇa cārbhakau


1,9.31cd

ब्रह्मत्वं निष्कलं प्रोक्तमीशत्वं सकलं तथा

brahmatvaṃ niṣkalaṃ proktamīśatvaṃ sakalaṃ tathā


1,9.32ab

द्वयं ममैव संसिद्धं न मदन्यस्य कस्यचित्

dvayaṃ mamaiva saṃsiddhaṃ na madanyasya kasyacit


1,9.32cd

तस्मादीशत्वमन्येषां युवयोरपि न क्वचित्

tasmādīśatvamanyeṣāṃ yuvayorapi na kvacit


1,9.33ab

तदज्ञानेन वां वृत्तमीशमानं महाद्भुतम्

tadajñānena vāṃ vṛttamīśamānaṃ mahādbhutam


1,9.33cd

तन्निराकर्तुमत्रैवमुत्थितो ऽहं रणक्षितौ

tannirākartumatraivamutthito 'haṃ raṇakṣitau


1,9.34ab

त्यजतं मानमात्मीयं मयीशे कुरुतं मतिम्

tyajataṃ mānamātmīyaṃ mayīśe kurutaṃ matim


1,9.34cd

मत्प्रसादेन लोकेषु सर्वोप्यर्थः प्रकाशते

matprasādena lokeṣu sarvopyarthaḥ prakāśate


1,9.35ab

गुरूक्तिर्व्यंजकं तत्र प्रमाणं वा पुनः पुनः

gurūktirvyaṃjakaṃ tatra pramāṇaṃ vā punaḥ punaḥ


1,9.35cd

ब्रह्मतत्त्वमिदं गूढं भवत्प्रीत्या भणाम्यहम्

brahmatattvamidaṃ gūḍhaṃ bhavatprītyā bhaṇāmyaham


1,9.36ab

अहमेव परं ब्रह्म मत्स्वरूपं कलाकलम्

ahameva paraṃ brahma matsvarūpaṃ kalākalam


1,9.36cd

ब्रह्मत्वादीश्वरश्चाहं कृत्यं मेनुग्रहादिकम्

brahmatvādīśvaraścāhaṃ kṛtyaṃ menugrahādikam


1,9.37ab

बृहत्त्वाद्बृंहणत्वाच्च ब्रह्माहं ब्रह्मकेशवौ

bṛhattvādbṛṃhaṇatvācca brahmāhaṃ brahmakeśavau


1,9.37cd

समत्वाद्व्यापकत्वाच्च तथैवात्माहमर्भकौ

samatvādvyāpakatvācca tathaivātmāhamarbhakau


1,9.38ab

अनात्मानः परे सर्वे जीवा एव न संशयः

anātmānaḥ pare sarve jīvā eva na saṃśayaḥ


1,9.38cd

अनुग्रहाद्यं सर्गांगं जगत्कृत्यं च पंकजम्

anugrahādyaṃ sargāṃgaṃ jagatkṛtyaṃ ca paṃkajam


1,9.39ab

ईशत्वादेव मे नित्यं न मदन्यस्य कस्यचित्

īśatvādeva me nityaṃ na madanyasya kasyacit


1,9.39cd

आदौ ब्रह्मत्त्वबुद्ध्यर्थं निष्कलं लिंगमुत्थितम्

ādau brahmattvabuddhyarthaṃ niṣkalaṃ liṃgamutthitam


1,9.40ab

तस्मादज्ञातमीशत्वं व्यक्तं द्योतयितुं हि वाम्

tasmādajñātamīśatvaṃ vyaktaṃ dyotayituṃ hi vām


1,9.40cd

सकलोहमतो जातः साक्षादीशस्तु तत्क्षणात्

sakalohamato jātaḥ sākṣādīśastu tatkṣaṇāt


1,9.41ab

सकलत्वमतो ज्ञेयमीशत्वं मयि सत्वरम्

sakalatvamato jñeyamīśatvaṃ mayi satvaram


1,9.41cd

यदिदं निष्कलं स्तंभं मम ब्रह्मत्वबोधकम्

yadidaṃ niṣkalaṃ staṃbhaṃ mama brahmatvabodhakam


1,9.42ab

लिंगलक्षणयुक्तत्वान्मम लिंगं भवेदिदम्

liṃgalakṣaṇayuktatvānmama liṃgaṃ bhavedidam


1,9.42cd

तदिदं नित्यमभ्यर्च्यं युवाभ्यामत्र पुत्रकौ

tadidaṃ nityamabhyarcyaṃ yuvābhyāmatra putrakau


1,9.43ab

मदात्मकमिदं नित्यं मम सान्निध्यकारणम्

madātmakamidaṃ nityaṃ mama sānnidhyakāraṇam


1,9.43cd

महत्पूज्यमिदं नित्यमभेदाल्लिंगसिंगिनोः

mahatpūjyamidaṃ nityamabhedālliṃgasiṃginoḥ


1,9.44ab

यत्रप्रतिष्ठितं येन मदीयं लिंगमीदृशम्

yatrapratiṣṭhitaṃ yena madīyaṃ liṃgamīdṛśam


1,9.44cd

तत्र प्रतिष्ठितः सोहमप्रतिष्ठोपि वत्सकौ

tatra pratiṣṭhitaḥ sohamapratiṣṭhopi vatsakau


1,9.45ab

मत्साम्यमेकलिंगस्य स्थापने फलमीरितम्

matsāmyamekaliṃgasya sthāpane phalamīritam


1,9.45cd

द्वितीये स्थापिते लिंगे मदैक्यं फलमेव हि

dvitīye sthāpite liṃge madaikyaṃ phalameva hi


1,9.46ab

लिंगं प्राधान्यतः स्थाप्यं तथाबेरं तु गौणकम्

liṃgaṃ prādhānyataḥ sthāpyaṃ tathāberaṃ tu gauṇakam


1,9.46cd

लिंगाभावेन तत्क्षेत्रं सबेरमपि सर्वतः

liṃgābhāvena tatkṣetraṃ saberamapi sarvataḥ

Chapter 1.10

1,10.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां नवमो ऽध्यायः ब्रह्मविष्णू ऊचतुः सर्गादिपञ्चकृत्यस्य लक्षणं ब्रूहि नौ प्रभो

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ navamo 'dhyāyaḥ brahmaviṣṇū ūcatuḥ sargādipañcakṛtyasya lakṣaṇaṃ brūhi nau prabho


1,10.1cd

शिव उवाच मत्कृत्यबोधनं गुह्यं कृपया प्रब्रवीमि वाम्

śiva uvāca matkṛtyabodhanaṃ guhyaṃ kṛpayā prabravīmi vām


1,10.2ab

सृष्टिः स्थितिश्च संहारस्तिरोभावो ऽप्यनुग्रहः

sṛṣṭiḥ sthitiśca saṃhārastirobhāvo 'pyanugrahaḥ


1,10.2cd

पञ्चैव मे जगत्कृत्यं नित्यसिद्धमजाच्युतौ

pañcaiva me jagatkṛtyaṃ nityasiddhamajācyutau


1,10.3ab

सर्गः संसारसंरंभस्तत्प्रतिष्ठा स्थितिर्मता

sargaḥ saṃsārasaṃraṃbhastatpratiṣṭhā sthitirmatā


1,10.3cd

संहारो मर्दनं तस्य तिरोभावस्तदुत्क्रमः

saṃhāro mardanaṃ tasya tirobhāvastadutkramaḥ


1,10.4ab

तन्मोक्षो ऽनुग्रहस्तन्मे कृत्यमेवं हि पञ्चकम्

tanmokṣo 'nugrahastanme kṛtyamevaṃ hi pañcakam


1,10.4cd

कृत्यमेतद्वहत्यन्यस्तूष्णीं गोपुरबिंबवत्

kṛtyametadvahatyanyastūṣṇīṃ gopurabiṃbavat


1,10.5ab

सर्गादि यच्चतुष्कृत्यं संसारपरिजृंभणम्

sargādi yaccatuṣkṛtyaṃ saṃsāraparijṛṃbhaṇam


1,10.5cd

पञ्चमं मुक्तिहेतुर्वै नित्यं मयि च सुस्थिरम्

pañcamaṃ muktiheturvai nityaṃ mayi ca susthiram


1,10.6ab

तदिदं पञ्चभूतेषु दृश्यते मामकैर्जनैः

tadidaṃ pañcabhūteṣu dṛśyate māmakairjanaiḥ


1,10.6cd

सृष्टिर्भूमौ स्थितिस्तोये संहारः पावके तथा

sṛṣṭirbhūmau sthitistoye saṃhāraḥ pāvake tathā


1,10.7ab

तिरोभावो ऽनिले तद्वदनुग्रह इहाम्बरे

tirobhāvo 'nile tadvadanugraha ihāmbare


1,10.7cd

सृज्यते धरया सर्वमद्भिः सर्वं प्रवर्धते

sṛjyate dharayā sarvamadbhiḥ sarvaṃ pravardhate


1,10.8ab

अर्द्यते तेजसा सर्वं वायुना चापनीयते

ardyate tejasā sarvaṃ vāyunā cāpanīyate


1,10.8cd

व्योम्नानुगृह्यते सर्वं ज्ञेयमेवं हि सूरिभिः

vyomnānugṛhyate sarvaṃ jñeyamevaṃ hi sūribhiḥ


1,10.9ab

पञ्चकृत्यमिदं बोढुं ममास्ति मुखपञ्चकम्

pañcakṛtyamidaṃ boḍhuṃ mamāsti mukhapañcakam


1,10.9cd

चतुर्दिक्षु चतुर्वक्त्रं तन्मध्ये पञ्चमं मुखम्

caturdikṣu caturvaktraṃ tanmadhye pañcamaṃ mukham


1,10.10ab

युवाभ्यां तपसा लब्धमेतत्कृत्यद्वयं सुतौ

yuvābhyāṃ tapasā labdhametatkṛtyadvayaṃ sutau


1,10.10cd

सृष्टिस्थित्यभीधं भाग्यं मत्तः प्रीतादतिप्रियम्

sṛṣṭisthityabhīdhaṃ bhāgyaṃ mattaḥ prītādatipriyam


1,10.11ab

तथा रुद्रमहेशाभ्यामन्यत्कृत्यद्वयं परम्

tathā rudramaheśābhyāmanyatkṛtyadvayaṃ param


1,10.11cd

अनुग्रहाख्यं केनापि लब्धुं नैव हि शक्यते

anugrahākhyaṃ kenāpi labdhuṃ naiva hi śakyate


1,10.12ab

तत्सर्वं पौर्विकं कर्म युवाभ्यां कालविस्मृतम्

tatsarvaṃ paurvikaṃ karma yuvābhyāṃ kālavismṛtam


1,10.12cd

न तद्रुद्र महेशाभ्यां विस्मृतं कर्म तादृशम्

na tadrudra maheśābhyāṃ vismṛtaṃ karma tādṛśam


1,10.13ab

रूपे वेशे च कृत्ये च वाहने चासने तथा

rūpe veśe ca kṛtye ca vāhane cāsane tathā


1,10.13cd

आयुधादौ च मत्साम्यमस्माभिस्तत्कृते कृतम्

āyudhādau ca matsāmyamasmābhistatkṛte kṛtam


1,10.14ab

मद्ध्यानविरहाद्वत्सौ मौढ्यं वामेवमागतम्

maddhyānavirahādvatsau mauḍhyaṃ vāmevamāgatam


1,10.14cd

मज्ज्ञाने सति नैवं स्यान्मानं रूपे महेशवत्

majjñāne sati naivaṃ syānmānaṃ rūpe maheśavat


1,10.15ab

तस्मान्मज्ज्ञानसिद्ध्यर्थं मंत्रमोंकारनामकम्

tasmānmajjñānasiddhyarthaṃ maṃtramoṃkāranāmakam


1,10.15cd

इतः परं प्रजपतं मामकं मानभंजनम्

itaḥ paraṃ prajapataṃ māmakaṃ mānabhaṃjanam


1,10.16ab

उपादिशं निजं मंत्रमोंकारमुरुमंगलम्

upādiśaṃ nijaṃ maṃtramoṃkāramurumaṃgalam


1,10.16cd

ओंकारो मन्मुखाज्जज्ञे प्रथमं मत्प्रबोधकः

oṃkāro manmukhājjajñe prathamaṃ matprabodhakaḥ


1,10.17ab

वाचको ऽयमहं वाच्यो मंत्रो ऽयं हि मदात्मकः

vācako 'yamahaṃ vācyo maṃtro 'yaṃ hi madātmakaḥ


1,10.17cd

तदनुस्मरणं नित्यं ममानुस्मरणं भवेत्

tadanusmaraṇaṃ nityaṃ mamānusmaraṇaṃ bhavet


1,10.18ab

अकारौत्तरात्पूर्वमुकारः पश्चिमाननात्

akārauttarātpūrvamukāraḥ paścimānanāt


1,10.18cd

मकारो दक्षिणमुखाद्बिंदुः प्राङ्मुखतस्तथा

makāro dakṣiṇamukhādbiṃduḥ prāṅmukhatastathā


1,10.19ab

नादो मध्यमुखादेवं पञ्चधा ऽसौ विजृंभितः

nādo madhyamukhādevaṃ pañcadhā 'sau vijṛṃbhitaḥ


1,10.19cd

एकीभूतः पुनस्तद्वदोमित्येकाक्षरो भवेत्

ekībhūtaḥ punastadvadomityekākṣaro bhavet


1,10.20ab

नामरूपात्मकं सर्वं वेदभूतकुलद्वयम्

nāmarūpātmakaṃ sarvaṃ vedabhūtakuladvayam


1,10.20cd

व्याप्तमेतेन मंत्रेण शिवशक्त्योश्च बोधकः

vyāptametena maṃtreṇa śivaśaktyośca bodhakaḥ


1,10.21ab

अस्मात्पञ्चाक्षरं जज्ञे बोधकं सकलस्यतत्

asmātpañcākṣaraṃ jajñe bodhakaṃ sakalasyatat


1,10.21cd

आकारादिक्रमेणैव नकारादियथाक्रमम्

ākārādikrameṇaiva nakārādiyathākramam


1,10.22ab

अस्मात्पञ्चाक्षराज्जाता मातृकाः पञ्चभेदतः

asmātpañcākṣarājjātā mātṛkāḥ pañcabhedataḥ


1,10.22cd

तस्माच्छिरश्चतुर्वक्त्रात्त्रिपाद्गाय त्रिरेव हि

tasmācchiraścaturvaktrāttripādgāya trireva hi


1,10.23ab

वेदः सर्वस्ततो जज्ञे ततो वै मंत्रकोटयः

vedaḥ sarvastato jajñe tato vai maṃtrakoṭayaḥ


1,10.23cd

तत्तन्मंत्रेण तत्सिद्धिः सर्वसिद्धिरितो भवेत्

tattanmaṃtreṇa tatsiddhiḥ sarvasiddhirito bhavet


1,10.24ab

अनेन मंत्रकंदेन भोगो मोक्षश्च सिद्ध्यति

anena maṃtrakaṃdena bhogo mokṣaśca siddhyati


1,10.24cd

सकला मंत्रराजानः साक्षाद्भोगप्रदाः शुभाः

sakalā maṃtrarājānaḥ sākṣādbhogapradāḥ śubhāḥ


1,10.25ab

नंदिकेश्वर उवाच पुनस्तयोस्तत्र तिरः पटं गुरुः प्रकल्प्य मंत्रं च समादिशत्परम्

naṃdikeśvara uvāca punastayostatra tiraḥ paṭaṃ guruḥ prakalpya maṃtraṃ ca samādiśatparam


1,10.25cd

निधाय तच्छीर्ष्णि करांबुजं शनैरुदङ्मुखं संस्थितयोः सहांबिकः

nidhāya tacchīrṣṇi karāṃbujaṃ śanairudaṅmukhaṃ saṃsthitayoḥ sahāṃbikaḥ


1,10.26ab

त्रिरुच्चार्याग्रहीन्मंत्रं यंत्रतंत्रोक्तिपूर्वकम्

triruccāryāgrahīnmaṃtraṃ yaṃtrataṃtroktipūrvakam


1,10.26cd

शिष्यौ च तौ दक्षिणायामात्मानं च समर्पयत्

śiṣyau ca tau dakṣiṇāyāmātmānaṃ ca samarpayat


1,10.27ab

प्रबद्धहस्तौ किल तौ तदंतिके तमेव देवं जगतुर्जगद्गुरुम्

prabaddhahastau kila tau tadaṃtike tameva devaṃ jagaturjagadgurum


1,10.28ab

ब्रह्माच्युतावूचतुः नमो निष्कलरूपाय नमो निष्कलतेजसे

brahmācyutāvūcatuḥ namo niṣkalarūpāya namo niṣkalatejase


1,10.28cd

नमः सकलनाथाय नमस्ते सकलात्मने

namaḥ sakalanāthāya namaste sakalātmane


1,10.29ab

नमः प्रणववाच्याय नमः प्रणवलिंगिने

namaḥ praṇavavācyāya namaḥ praṇavaliṃgine


1,10.29cd

नमः सृष्ट्यादिकर्त्रे च नमः पञ्चमुखायते

namaḥ sṛṣṭyādikartre ca namaḥ pañcamukhāyate


1,10.30ab

पञ्चब्रह्मस्वरूपाय पञ्च कृत्यायते नमः

pañcabrahmasvarūpāya pañca kṛtyāyate namaḥ


1,10.30cd

आत्मने ब्रह्मणे तुभ्यमनंतगुणशक्तये

ātmane brahmaṇe tubhyamanaṃtaguṇaśaktaye


1,10.31ab

सकलाकलरूपाय शंभवे गुरवे नमः

sakalākalarūpāya śaṃbhave gurave namaḥ


1,10.31cd

इति स्तुत्वा गुरुं पद्यैर्ब्रह्मा विष्णुश् च नेमतुः

iti stutvā guruṃ padyairbrahmā viṣṇuś ca nematuḥ


1,10.32ab

ईश्वर उवाच वत्सकौ सर्वतत्त्वं च कथितं दर्शितं च वाम्

īśvara uvāca vatsakau sarvatattvaṃ ca kathitaṃ darśitaṃ ca vām


1,10.32cd

जपतं प्रणवं मंत्रं देवीदिष्टं मदात्मकम्

japataṃ praṇavaṃ maṃtraṃ devīdiṣṭaṃ madātmakam


1,10.33ab

ज्ञानं च सुस्थिरं भाग्यं सर्वं भवति शाश्वतम्

jñānaṃ ca susthiraṃ bhāgyaṃ sarvaṃ bhavati śāśvatam


1,10.33cd

आर्द्रायां च चतुर्दश्यां तज्जाप्यं त्वक्षयं भवेत्

ārdrāyāṃ ca caturdaśyāṃ tajjāpyaṃ tvakṣayaṃ bhavet


1,10.34ab

सूर्यगत्या महार्द्रायामेकं कोटिगुणं भवेत्

sūryagatyā mahārdrāyāmekaṃ koṭiguṇaṃ bhavet


1,10.34cd

मृगशीर्षांतिमो भागः पुनर्वस्वादिमस्तथा

mṛgaśīrṣāṃtimo bhāgaḥ punarvasvādimastathā


1,10.35ab

आर्द्रासमः सदा ज्ञेयः पूजाहोमादितर्पणे

ārdrāsamaḥ sadā jñeyaḥ pūjāhomāditarpaṇe


1,10.35cd

दर्शनं तु प्रभाते च प्रातःसंगवकालयोः

darśanaṃ tu prabhāte ca prātaḥsaṃgavakālayoḥ


1,10.36ab

चतुर्दशी तथा ग्राह्या निशीथव्यापिनी भवेत्

caturdaśī tathā grāhyā niśīthavyāpinī bhavet


1,10.36cd

प्रदोषव्यापिनी चैव परयुक्ता प्रशस्यते

pradoṣavyāpinī caiva parayuktā praśasyate


1,10.37ab

लिंगं बेरं च मेतुल्यं यजतां लिंगमुत्तमम्

liṃgaṃ beraṃ ca metulyaṃ yajatāṃ liṃgamuttamam


1,10.37cd

तस्माल्लिंगं परं पूज्यं बेरादपि मुमुक्षुभिः

tasmālliṃgaṃ paraṃ pūjyaṃ berādapi mumukṣubhiḥ


1,10.38ab

लिंगमोंकारमंत्रेण बेरं पञ्चाक्षरेण तु

liṃgamoṃkāramaṃtreṇa beraṃ pañcākṣareṇa tu


1,10.38cd

स्वयमेव हि द्रव्यैः प्रतिष्ठाप्यं परैरपि

svayameva hi dravyaiḥ pratiṣṭhāpyaṃ parairapi


1,10.39ab

पूजयेदुपचारैश्च मत्पदं सुलभं भवेत्

pūjayedupacāraiśca matpadaṃ sulabhaṃ bhavet


1,10.39cd

इति शास्य तथा शिष्यौ तत्रैवां ऽतर्हितः शिवः

iti śāsya tathā śiṣyau tatraivāṃ 'tarhitaḥ śivaḥ

Chapter 1.11

1,11.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां दशमो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः कथं लिंगं प्रतिष्ठाप्यं कथं वातस्य लक्षणम्

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ daśamo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ kathaṃ liṃgaṃ pratiṣṭhāpyaṃ kathaṃ vātasya lakṣaṇam


1,11.1cd

कथं वा तत्समभ्यर्च्यं देशे काले च केन हि

kathaṃ vā tatsamabhyarcyaṃ deśe kāle ca kena hi


1,11.2ab

सूत उवाच युष्मदर्थं प्रवक्ष्यामि बुद्ध्यतामवधानतः

sūta uvāca yuṣmadarthaṃ pravakṣyāmi buddhyatāmavadhānataḥ


1,11.2cd

अनुकूले शुभे काले पुण्ये तीर्थे तटे तथा

anukūle śubhe kāle puṇye tīrthe taṭe tathā


1,11.3ab

यथेष्टं लिंगमारोप्यं यत्र स्यान्नित्यमर्चनम्

yatheṣṭaṃ liṃgamāropyaṃ yatra syānnityamarcanam


1,11.3cd

पार्थिवेन तथाप्येनं तैजसेन यथारुचि

pārthivena tathāpyenaṃ taijasena yathāruci


1,11.4ab

कल्पलक्षणसंयुक्तं लिंगं पूजाफलं लभेत्

kalpalakṣaṇasaṃyuktaṃ liṃgaṃ pūjāphalaṃ labhet


1,11.4cd

सर्वलक्षणसंयुक्तं सद्यः पूजाफलप्रदम्

sarvalakṣaṇasaṃyuktaṃ sadyaḥ pūjāphalapradam


1,11.5ab

चरे विशिष्यते सूक्ष्मं स्थावरे स्थूलमेव हि

care viśiṣyate sūkṣmaṃ sthāvare sthūlameva hi


1,11.5cd

सलक्षणं सपीठं च स्थापयेच्छिवनिर्मितम्

salakṣaṇaṃ sapīṭhaṃ ca sthāpayecchivanirmitam


1,11.6ab

मंडलं चतुरस्रं वा त्रिकोणमथवा तथा

maṃḍalaṃ caturasraṃ vā trikoṇamathavā tathā


1,11.6cd

खट्वांगवन्मध्यसूक्ष्मं लिंगपीठं महाफलं

khaṭvāṃgavanmadhyasūkṣmaṃ liṃgapīṭhaṃ mahāphalaṃ


1,11.7ab

प्रथमं मृच्छिलादिभ्यो लिगं लोहादिभिः कृतम्

prathamaṃ mṛcchilādibhyo ligaṃ lohādibhiḥ kṛtam


1,11.7cd

येन लिंगं तेन पीठं स्थावरे हि विशिष्यते

yena liṃgaṃ tena pīṭhaṃ sthāvare hi viśiṣyate


1,11.8ab

लिंगं पीठं चरे त्वेकं लिंगं बाणकृतं विना

liṃgaṃ pīṭhaṃ care tvekaṃ liṃgaṃ bāṇakṛtaṃ vinā


1,11.8cd

लिंगप्रमाणं कर्तःणां द्वादशांगुलमुत्तमम्

liṃgapramāṇaṃ kartḥṇāṃ dvādaśāṃgulamuttamam


1,11.9ab

न्यूनं चेत्फलमल्पं स्यादधिकं नैव दूष्यते

nyūnaṃ cetphalamalpaṃ syādadhikaṃ naiva dūṣyate


1,11.9cd

कर्तुरेकांगुलन्यूनं चरेपि च तथैव हि

karturekāṃgulanyūnaṃ carepi ca tathaiva hi


1,11.10ab

आदौ विमानं शिल्पेन कार्यं देवगणैर्युतम्

ādau vimānaṃ śilpena kāryaṃ devagaṇairyutam


1,11.10cd

तत्र गर्भगृहे रम्ये दृढे दर्पणसंनिभो भूषिते

tatra garbhagṛhe ramye dṛḍhe darpaṇasaṃnibho bhūṣite


1,11.11ab

नवरत्नैश्च दिग्द्वारे च प्रधानकैः

navaratnaiśca digdvāre ca pradhānakaiḥ


1,11.11cd

नीलं रक्तं च वै दूर्यं श्यामं मारकतं तथा

nīlaṃ raktaṃ ca vai dūryaṃ śyāmaṃ mārakataṃ tathā


1,11.12ab

मुक्ताप्रवालगोमेदवज्राणि नवरत्नकम्

muktāpravālagomedavajrāṇi navaratnakam


1,11.12cd

मध्ये लिंगं महद्द्रव्यं निक्षिपेत्सहवैदिके

madhye liṃgaṃ mahaddravyaṃ nikṣipetsahavaidike


1,11.13ab

संपूज्य लिंगं सद्याद्यैः पञ्चस्थाने यथाक्रमम्

saṃpūjya liṃgaṃ sadyādyaiḥ pañcasthāne yathākramam


1,11.13cd

अग्नौ च हुत्वा बहुधा हविषास कलं च माम्

agnau ca hutvā bahudhā haviṣāsa kalaṃ ca mām


1,11.14ab

अभ्यर्च्य गुरुमाचार्यमर्थैः कामैश्च बांधवम्

abhyarcya gurumācāryamarthaiḥ kāmaiśca bāṃdhavam


1,11.14cd

दद्यादैश्वर्यमर्थिभ्यो जडमप्यजडं तथा

dadyādaiśvaryamarthibhyo jaḍamapyajaḍaṃ tathā


1,11.15ab

स्थावरं जंगमं जीवं सर्वं संतोष्य यत्नतः

sthāvaraṃ jaṃgamaṃ jīvaṃ sarvaṃ saṃtoṣya yatnataḥ


1,11.15cd

सुवर्णपूरिते श्वभ्रे नवरत्नैश्च पूरिते

suvarṇapūrite śvabhre navaratnaiśca pūrite


1,11.16ab

सद्यादि ब्रह्म चोच्चार्य ध्यात्वा देवं परं शुभम्

sadyādi brahma coccārya dhyātvā devaṃ paraṃ śubham


1,11.16cd

उदीर्य च महामंत्रमोंकारं नादघोषितम्

udīrya ca mahāmaṃtramoṃkāraṃ nādaghoṣitam


1,11.17ab

लिंगं तत्र प्रतिष्ठाप्य लिगं पीठेन योजयेत्

liṃgaṃ tatra pratiṣṭhāpya ligaṃ pīṭhena yojayet


1,11.17cd

लिंगं सपीठं निक्षिप्य नित्यलेपेन बंधयेत्

liṃgaṃ sapīṭhaṃ nikṣipya nityalepena baṃdhayet


1,11.18ab

एवं बेरं च संस्थाप्यं तत्रैव परमं शुभम्

evaṃ beraṃ ca saṃsthāpyaṃ tatraiva paramaṃ śubham


1,11.18cd

पञ्चाक्षरेण बेरं तु उत्सवार्थं वहिस्तथा

pañcākṣareṇa beraṃ tu utsavārthaṃ vahistathā


1,11.19ab

बेरं गुरुभ्यो गृह्णीयात्साधुभिः पूजितं तु वा

beraṃ gurubhyo gṛhṇīyātsādhubhiḥ pūjitaṃ tu vā


1,11.19cd

एवं लिंगे च बेरे च पूजा शिवपदप्रदा

evaṃ liṃge ca bere ca pūjā śivapadapradā


1,11.20ab

पुनश्च द्विविधं प्रोक्तं स्थावरं जंगमं तथा

punaśca dvividhaṃ proktaṃ sthāvaraṃ jaṃgamaṃ tathā


1,11.20cd

स्थावरं लिंगमित्याहुस्तरुगुल्मादिकं तथा

sthāvaraṃ liṃgamityāhustarugulmādikaṃ tathā


1,11.21ab

जंगमं लिंगमित्याहुः कृमिकीटादिकं तथा

jaṃgamaṃ liṃgamityāhuḥ kṛmikīṭādikaṃ tathā


1,11.21cd

स्थावरस्य च शुश्रूषा जंगमस्य च तर्पणम्

sthāvarasya ca śuśrūṣā jaṃgamasya ca tarpaṇam


1,11.22ab

तत्तत्सुखानुरागेण शिवपूजां विदुर्बुधाः

tattatsukhānurāgeṇa śivapūjāṃ vidurbudhāḥ


1,11.22cd

पीठमंबामयं सर्वं शिवलिंगं च चिन्मयम्

pīṭhamaṃbāmayaṃ sarvaṃ śivaliṃgaṃ ca cinmayam


1,11.23ab

यथा देवीमुमामंके धृत्वा तिष्ठति शंकरः

yathā devīmumāmaṃke dhṛtvā tiṣṭhati śaṃkaraḥ


1,11.23cd

तथा लिंगमिदं पीठं धृत्वा तिष्ठति संततम्

tathā liṃgamidaṃ pīṭhaṃ dhṛtvā tiṣṭhati saṃtatam


1,11.24ab

एवं स्थाप्य महालिंगं पूजयेदुपचारकैः

evaṃ sthāpya mahāliṃgaṃ pūjayedupacārakaiḥ


1,11.24cd

नित्यपूजा यथा शक्तिध्वजादिकरणं तथा

nityapūjā yathā śaktidhvajādikaraṇaṃ tathā


1,11.25ab

इति संस्थापयेल्लिंगं साक्षाच्छिवपदप्रदम्

iti saṃsthāpayelliṃgaṃ sākṣācchivapadapradam


1,11.25cd

अथवा चरलिंगं तु षोडशैरुपचारकैः

athavā caraliṃgaṃ tu ṣoḍaśairupacārakaiḥ


1,11.26ab

पूजयेच्च यथान्यायं क्रमाच्छिवपदप्रदम्

pūjayecca yathānyāyaṃ kramācchivapadapradam


1,11.26cd

आवाहनं चासनं च अर्घ्यं पाद्यं तथैव च

āvāhanaṃ cāsanaṃ ca arghyaṃ pādyaṃ tathaiva ca


1,11.27ab

तदंगाचमनं चैव स्नानमभ्यंगपूर्वकम्

tadaṃgācamanaṃ caiva snānamabhyaṃgapūrvakam


1,11.27cd

वस्त्रं गंधं तथा पुष्पं धूपं दीपं निवेदनम्

vastraṃ gaṃdhaṃ tathā puṣpaṃ dhūpaṃ dīpaṃ nivedanam


1,11.28ab

नीराजनं च तांबूलं नमस्कारो विसर्जनम्

nīrājanaṃ ca tāṃbūlaṃ namaskāro visarjanam


1,11.28cd

अथवा ऽर्घ्यादिकं कृत्वा नैवेद्यां तं यथाविधि

athavā 'rghyādikaṃ kṛtvā naivedyāṃ taṃ yathāvidhi


1,11.29ab

अथाभिषेकं नैवेद्यं नमस्कारं च तर्पणम्

athābhiṣekaṃ naivedyaṃ namaskāraṃ ca tarpaṇam


1,11.29cd

यथाशक्ति सदाकुर्यात्क्रमाच्छिवपदप्रदम्

yathāśakti sadākuryātkramācchivapadapradam


1,11.30ab

अथवा मानुषे लिंगेप्यार्षे दैवे स्वयंभुवि

athavā mānuṣe liṃgepyārṣe daive svayaṃbhuvi


1,11.30cd

स्थापिते ऽपूर्वके लिंगे सोपचारं यथा तथा

sthāpite 'pūrvake liṃge sopacāraṃ yathā tathā


1,11.31ab

पूजोपकरणे दत्ते यत्किंचित्फलमश्नुते

pūjopakaraṇe datte yatkiṃcitphalamaśnute


1,11.31cd

प्रदक्षिणानमस्कारैः क्रमाच्छिवपदप्रदम्

pradakṣiṇānamaskāraiḥ kramācchivapadapradam


1,11.32ab

लिंगं दर्शनमात्रं वा नियमेन शिवप्रदम्

liṃgaṃ darśanamātraṃ vā niyamena śivapradam


1,11.32cd

मृत्पिष्टगोशकृत्पुष्पैः करवीरेण वा फलैः

mṛtpiṣṭagośakṛtpuṣpaiḥ karavīreṇa vā phalaiḥ


1,11.33ab

गुडेन नवनीतेन भस्मनान्नैर्यथारुचि

guḍena navanītena bhasmanānnairyathāruci


1,11.33cd

लिंगं यत्नेन कृत्वांते यजेत्तदनुसारतः

liṃgaṃ yatnena kṛtvāṃte yajettadanusārataḥ


1,11.34ab

अंगुष्ठादावपि तथा पूजामिच्छंति केचन

aṃguṣṭhādāvapi tathā pūjāmicchaṃti kecana


1,11.34cd

लिंगकर्मणि सर्वत्र निषेधोस्ति न कर्हिचित्

liṃgakarmaṇi sarvatra niṣedhosti na karhicit


1,11.35ab

सर्वत्र फलदाता हि प्रयासानुगुणं शिवः

sarvatra phaladātā hi prayāsānuguṇaṃ śivaḥ


1,11.35cd

अथवा लिंगदानं वा लिंगमौल्यमथापि वा

athavā liṃgadānaṃ vā liṃgamaulyamathāpi vā


1,11.36ab

श्रद्धया शिवभक्ताय दत्तं शिवपदप्रदम्

śraddhayā śivabhaktāya dattaṃ śivapadapradam


1,11.36cd

अथवा प्रणवं नित्यं जपेद्दशसहस्रकम्

athavā praṇavaṃ nityaṃ japeddaśasahasrakam


1,11.37ab

संध्ययोश्च सहस्रं वा ज्ञेयं शिवपदप्रदम्

saṃdhyayośca sahasraṃ vā jñeyaṃ śivapadapradam


1,11.37cd

जपकाले मकारांतं मनःशुद्धिकरं भजेत्

japakāle makārāṃtaṃ manaḥśuddhikaraṃ bhajet


1,11.38ab

समाधौ मानसं प्रोक्तमुपांशु सार्वकालिकम्

samādhau mānasaṃ proktamupāṃśu sārvakālikam


1,11.38cd

समानप्रणवं चेमं बिंदुनादयुतं विदुः

samānapraṇavaṃ cemaṃ biṃdunādayutaṃ viduḥ


1,11.39ab

अथ पञ्चाक्षरं नित्यं जपेदयुतमादरात्

atha pañcākṣaraṃ nityaṃ japedayutamādarāt


1,11.39cd

संध्ययोश्च सहस्रं वा ज्ञेयं शिवपदप्रदम्

saṃdhyayośca sahasraṃ vā jñeyaṃ śivapadapradam


1,11.40ab

प्रणवेनादिसंयुक्तं ब्राह्मणानां विशिष्यते

praṇavenādisaṃyuktaṃ brāhmaṇānāṃ viśiṣyate


1,11.40cd

दीक्षायुक्तं गुरोर्ग्राह्यं मंत्रं ह्यथ फलाप्तये

dīkṣāyuktaṃ gurorgrāhyaṃ maṃtraṃ hyatha phalāptaye


1,11.41ab

कुंभस्नानं मंत्रदीक्षां मातृकान्यासमेव च

kuṃbhasnānaṃ maṃtradīkṣāṃ mātṛkānyāsameva ca


1,11.41cd

ब्राह्मणः सत्यपूतात्मा गुरुर्ज्ञानी विशिष्यते

brāhmaṇaḥ satyapūtātmā gururjñānī viśiṣyate


1,11.42ab

द्विजानां च नमःपूर्वमन्येषां च नमोन्तकम्

dvijānāṃ ca namaḥpūrvamanyeṣāṃ ca namontakam


1,11.42cd

स्त्रीणां च क्वचिदिच्छंति नमो तं च यथाविधि

strīṇāṃ ca kvacidicchaṃti namo taṃ ca yathāvidhi


1,11.43ab

विप्रस्त्रीणां नमः पूर्वमिदमिच्छंति केचन

viprastrīṇāṃ namaḥ pūrvamidamicchaṃti kecana


1,11.43cd

पञ्चकोटिजपं कृत्वा सदा शिवसमो भवेत्

pañcakoṭijapaṃ kṛtvā sadā śivasamo bhavet


1,11.44ab

एकद्वित्रिचतुःकोट्याब्रह्मादीनां पदं व्रजेत्

ekadvitricatuḥkoṭyābrahmādīnāṃ padaṃ vrajet


1,11.44cd

जपेदक्षरलक्षंवा अक्षराणां पृथक्पृथक्

japedakṣaralakṣaṃvā akṣarāṇāṃ pṛthakpṛthak


1,11.45ab

अथवाक्षरलक्षं वा ज्ञेयं शिवपदप्रदम्

athavākṣaralakṣaṃ vā jñeyaṃ śivapadapradam


1,11.45cd

सहस्रं तु सहस्राणां सहस्रेण दिनेन हि

sahasraṃ tu sahasrāṇāṃ sahasreṇa dinena hi


1,11.46ab

जपेन्मंत्रादिष्टसिद्धिर्नित्यं ब्राह्मणभोजनात्

japenmaṃtrādiṣṭasiddhirnityaṃ brāhmaṇabhojanāt


1,11.46cd

अष्टोत्तरसहस्रं वै गायत्रीं प्रातरेव हि

aṣṭottarasahasraṃ vai gāyatrīṃ prātareva hi


1,11.47ab

ब्राह्मणस्तु जपेन्नित्यं क्रमाच्छिवपदप्रदान्

brāhmaṇastu japennityaṃ kramācchivapadapradān


1,11.47cd

वेदमंत्रांस्तु सूक्तानि जपेन्नियममास्थितः

vedamaṃtrāṃstu sūktāni japenniyamamāsthitaḥ


1,11.48ab

एकं दशार्णं मंत्रं च शतोनं च तदूर्ध्वकम्

ekaṃ daśārṇaṃ maṃtraṃ ca śatonaṃ ca tadūrdhvakam


1,11.48cd

अयुतं च सहस्रं च शतमेकं विना भवेत्

ayutaṃ ca sahasraṃ ca śatamekaṃ vinā bhavet


1,11.49ab

वेदपारायणं चैव ज्ञेयं शिवपदप्रदम्

vedapārāyaṇaṃ caiva jñeyaṃ śivapadapradam


1,11.49cd

अन्यान्बहुतरान्मंत्राञ्जपेदक्षरलक्षतः

anyānbahutarānmaṃtrāñjapedakṣaralakṣataḥ


1,11.50ab

एकाक्षरांस्तथा मंत्राञ्जपेदक्षरकोटितः

ekākṣarāṃstathā maṃtrāñjapedakṣarakoṭitaḥ


1,11.50cd

ततः परं जपेच्चैव सहस्रं भक्तिपूर्वकम्

tataḥ paraṃ japeccaiva sahasraṃ bhaktipūrvakam


1,11.51ab

एवं कुर्याद्यथाशक्ति क्रमाच्छिव पदं लभेत्

evaṃ kuryādyathāśakti kramācchiva padaṃ labhet


1,11.51cd

नित्यं रुचिकरं त्वेकं मंत्रमामरणांतिकम्

nityaṃ rucikaraṃ tvekaṃ maṃtramāmaraṇāṃtikam


1,11.52ab

जपेत्सहस्रमोमिति सर्वाभीष्टं शिवाज्ञया

japetsahasramomiti sarvābhīṣṭaṃ śivājñayā


1,11.52cd

पुष्पारामादिकं वापि तथा संमार्जनादिकम्

puṣpārāmādikaṃ vāpi tathā saṃmārjanādikam


1,11.53ab

शिवाय शिवकार्याथे कृत्वा शिवपदं लभेत्

śivāya śivakāryāthe kṛtvā śivapadaṃ labhet


1,11.53cd

शिवक्षेत्रे तथा वासं नित्यं कुर्याच्च भक्तितः

śivakṣetre tathā vāsaṃ nityaṃ kuryācca bhaktitaḥ


1,11.54ab

जडानामजडानां च सर्वेषां भुक्तिमुक्तिदम्

jaḍānāmajaḍānāṃ ca sarveṣāṃ bhuktimuktidam


1,11.54cd

तस्माद्वासं शिवक्षेत्रे कुर्यदामरणं बुधः

tasmādvāsaṃ śivakṣetre kuryadāmaraṇaṃ budhaḥ


1,11.55ab

लिंगाद्धस्तशतं पुण्यं क्षेत्रे मानुषके विदुः

liṃgāddhastaśataṃ puṇyaṃ kṣetre mānuṣake viduḥ


1,11.55cd

सहस्रारत्निमात्रं तु पुण्यक्षेत्रे तथार्षके

sahasrāratnimātraṃ tu puṇyakṣetre tathārṣake


1,11.56ab

दैवलिंगे तथा ज्ञेयं सहस्रारत्निमानतः

daivaliṃge tathā jñeyaṃ sahasrāratnimānataḥ


1,11.56cd

धनुष्प्रमाणसाहस्रं पुण्यं क्षेत्रे स्वयं भुवि

dhanuṣpramāṇasāhasraṃ puṇyaṃ kṣetre svayaṃ bhuvi


1,11.57ab

पुण्यक्षेत्रे स्थिता वापी कूपाद्यपुष्कराणि च

puṇyakṣetre sthitā vāpī kūpādyapuṣkarāṇi ca


1,11.57cd

शिवगंगेति विज्ञेयं शिवस्य वचनं यथा

śivagaṃgeti vijñeyaṃ śivasya vacanaṃ yathā


1,11.58ab

तत्र स्नात्वा तथा दत्त्वा जपित्वा हि शिवं व्रजेत्

tatra snātvā tathā dattvā japitvā hi śivaṃ vrajet


1,11.58cd

शिवक्षेत्रं समाश्रित्य वसेदामरणं तथा

śivakṣetraṃ samāśritya vasedāmaraṇaṃ tathā


1,11.59ab

दाहं दशाहं मास्यं वा सपिंडीकरणं तु वा

dāhaṃ daśāhaṃ māsyaṃ vā sapiṃḍīkaraṇaṃ tu vā


1,11.59cd

आब्दिकं वा शिवक्षेत्रे क्षेत्रे पिंडमथापि वा

ābdikaṃ vā śivakṣetre kṣetre piṃḍamathāpi vā


1,11.60ab

सर्वपाप विनिर्मुक्तः सद्यः शिवपदं लभेत्

sarvapāpa vinirmuktaḥ sadyaḥ śivapadaṃ labhet


1,11.60cd

अथवा सप्तरात्रं वा वसेद्वा पञ्चरात्रकम्

athavā saptarātraṃ vā vasedvā pañcarātrakam


1,11.61ab

त्रिरात्रमेकरात्रं वा क्रमाच्छिवपदं लभेत्

trirātramekarātraṃ vā kramācchivapadaṃ labhet


1,11.61cd

स्ववर्णानुगुणं लोके स्वाचारात्प्राप्नुते नरः

svavarṇānuguṇaṃ loke svācārātprāpnute naraḥ


1,11.62ab

वर्णोद्धारेण भक्त्या च तत्फलातिशयं नरः

varṇoddhāreṇa bhaktyā ca tatphalātiśayaṃ naraḥ


1,11.62cd

सर्वं कृतं कामनया सद्यः फलमवाप्नुयात्

sarvaṃ kṛtaṃ kāmanayā sadyaḥ phalamavāpnuyāt


1,11.63ab

सर्वं कृतमकामेन साक्षाच्छिवपदप्रदम्

sarvaṃ kṛtamakāmena sākṣācchivapadapradam


1,11.63cd

प्रातर्मध्याह्नसायाह्नमहस्त्रिष्वेकतः क्रमात्

prātarmadhyāhnasāyāhnamahastriṣvekataḥ kramāt


1,11.64ab

प्रातर्विधिकरं ज्ञेयं मध्याह्नं कामिकं तथा

prātarvidhikaraṃ jñeyaṃ madhyāhnaṃ kāmikaṃ tathā


1,11.64cd

सायाह्नं शांतिकं ज्ञेयं रात्रावपि तथैव हि

sāyāhnaṃ śāṃtikaṃ jñeyaṃ rātrāvapi tathaiva hi


1,11.65ab

कालो निशीथो वै प्रोक्तोमध्ययामद्वयं निशि

kālo niśītho vai proktomadhyayāmadvayaṃ niśi


1,11.65cd

शिवपूजा विशेषेण तत्काले ऽभीष्टसिद्धिदा

śivapūjā viśeṣeṇa tatkāle 'bhīṣṭasiddhidā


1,11.66ab

एवं ज्ञात्वा नरः कुर्वन्यथोक्तफलभाग्भवेत्

evaṃ jñātvā naraḥ kurvanyathoktaphalabhāgbhavet


1,11.66cd

कलौ युगे विशेषेण फलसिद्धिस्तु कर्मणा

kalau yuge viśeṣeṇa phalasiddhistu karmaṇā


1,11.67ab

उक्तेन केनचिद्वापि अधिकारविभेदतः

uktena kenacidvāpi adhikāravibhedataḥ


1,11.67cd

सद्वृत्तिः पापभीरुश्चेत्ततत्फलमवाप्नुयात्

sadvṛttiḥ pāpabhīruścettatatphalamavāpnuyāt


1,11.68ab

ऋषय ऊचुः अथ क्षेत्राणि पुण्यानि समासात्कथयस्व नः

ṛṣaya ūcuḥ atha kṣetrāṇi puṇyāni samāsātkathayasva naḥ


1,11.68cd

सर्वाः स्त्रियश्च पुरुषा यान्याश्रित्य पदं लभेत्

sarvāḥ striyaśca puruṣā yānyāśritya padaṃ labhet


1,11.69ab

सूत योगिवरश्रेष्ठ शिवक्षेत्रागमांस्तथा

sūta yogivaraśreṣṭha śivakṣetrāgamāṃstathā


1,11.69cd

सूत उवाच शृणुत श्रद्धया सर्वक्षेत्राणि च तदागमान्

sūta uvāca śṛṇuta śraddhayā sarvakṣetrāṇi ca tadāgamān

Chapter 1.12

1,12.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायांएकदशो ऽध्यायः सूत उवाच शृणुध्वमृषयः प्राज्ञाः शिवक्षेत्रं विमुक्तिदम्

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃekadaśo 'dhyāyaḥ sūta uvāca śṛṇudhvamṛṣayaḥ prājñāḥ śivakṣetraṃ vimuktidam


1,12.1cd

तदागमांस्ततो वक्ष्ये लोकरक्षार्थमेव हि

tadāgamāṃstato vakṣye lokarakṣārthameva hi


1,12.2ab

पञ्चाशत्कोटिविस्तीर्णा सशैलवनकानना

pañcāśatkoṭivistīrṇā saśailavanakānanā


1,12.2cd

शिवाज्ञया हि पृथिवी लोकं धृत्वा च तिष्ठति

śivājñayā hi pṛthivī lokaṃ dhṛtvā ca tiṣṭhati


1,12.3ab

तत्र तत्र शिवक्षेत्रं तत्र तत्र निवासिनाम्

tatra tatra śivakṣetraṃ tatra tatra nivāsinām


1,12.3cd

मोक्षार्थं कृपया देवः क्षेत्रं कल्पितवान्प्रभुः

mokṣārthaṃ kṛpayā devaḥ kṣetraṃ kalpitavānprabhuḥ


1,12.4ab

परिग्रहादृषीणां च देवानां परिग्रहात्

parigrahādṛṣīṇāṃ ca devānāṃ parigrahāt


1,12.4cd

स्वयंभूतान्यथान्यानि लोकरक्षार्थमेव हि

svayaṃbhūtānyathānyāni lokarakṣārthameva hi


1,12.5ab

तीर्थे क्षेत्रे सदाकार्यं स्नानदानजपादिकम्

tīrthe kṣetre sadākāryaṃ snānadānajapādikam


1,12.5cd

अन्यथा रोगदारिद्र्यमूकत्वाद्याप्नुयान्नरः

anyathā rogadāridryamūkatvādyāpnuyānnaraḥ


1,12.6ab

अथास्मिन्भारते वर्षे प्राप्नोति मरणं नरः

athāsminbhārate varṣe prāpnoti maraṇaṃ naraḥ


1,12.6cd

स्वयंभूस्थानवासेन पुनर्मानुष्यमाप्नुयात्

svayaṃbhūsthānavāsena punarmānuṣyamāpnuyāt


1,12.7ab

क्षेत्रे पापस्य करणं दृढं भवति भूसुराः

kṣetre pāpasya karaṇaṃ dṛḍhaṃ bhavati bhūsurāḥ


1,12.7cd

पुण्यक्षेत्रे निवासे हि पापमण्वपि नाचरेत्

puṇyakṣetre nivāse hi pāpamaṇvapi nācaret


1,12.8ab

येन केनाप्युपायेन पुण्यक्षेत्रे वसेन्नरः

yena kenāpyupāyena puṇyakṣetre vasennaraḥ


1,12.8cd

सिंधोः शतनदीतीरे संति क्षेत्राण्यनेकशः

siṃdhoḥ śatanadītīre saṃti kṣetrāṇyanekaśaḥ


1,12.9ab

सरस्वती नदी पुण्या प्रोक्ता षष्टिमुखा तथा

sarasvatī nadī puṇyā proktā ṣaṣṭimukhā tathā


1,12.9cd

तत्तत्तीरे वसेत्प्राज्ञः क्रमाद्ब्रह्मपदं लभेत्

tattattīre vasetprājñaḥ kramādbrahmapadaṃ labhet


1,12.10ab

हिमवद्गिरिजा गंगा पुण्या शतमुखा नदी

himavadgirijā gaṃgā puṇyā śatamukhā nadī


1,12.10cd

तत्तीरे चैव काश्यादिपुण्यक्षेत्राण्यनेकशः

tattīre caiva kāśyādipuṇyakṣetrāṇyanekaśaḥ


1,12.11ab

तत्र तीरं प्रशस्तं हि मृगबृहस्पतौ

tatra tīraṃ praśastaṃ hi mṛgabṛhaspatau


1,12.11cd

शोणभद्रो दशमुखः पुण्योभीष्टफलप्रदः

śoṇabhadro daśamukhaḥ puṇyobhīṣṭaphalapradaḥ


1,12.12ab

तत्र स्नानोपवासेन पदं वैनायकं लभेत्

tatra snānopavāsena padaṃ vaināyakaṃ labhet


1,12.12cd

चतुर्वींशमुखा पुण्या नर्मदा च महानदी

caturvīṃśamukhā puṇyā narmadā ca mahānadī


1,12.13ab

तस्यां स्नानेन वासेन पदं वैष्णवमाप्नुयात्

tasyāṃ snānena vāsena padaṃ vaiṣṇavamāpnuyāt


1,12.13cd

तमसा द्वादशमुखा रेवा दशमुखा नदी

tamasā dvādaśamukhā revā daśamukhā nadī


1,12.14ab

गोदावरी महापुण्या ब्रह्मगोवधनाशिनी

godāvarī mahāpuṇyā brahmagovadhanāśinī


1,12.14cd

एकविंशमुखा प्रोक्ता रुद्रलोकप्रदायिनी

ekaviṃśamukhā proktā rudralokapradāyinī


1,12.15ab

कृष्णवेणी पुण्यनदी सर्वपापक्षयावहा

kṛṣṇaveṇī puṇyanadī sarvapāpakṣayāvahā


1,12.15cd

साष्टादशमुखाप्रोक्ता विष्णुलोकप्रदायिनी

sāṣṭādaśamukhāproktā viṣṇulokapradāyinī


1,12.16ab

तुंगभद्रा दशमुखा ब्रह्मलोकप्रदायिनी

tuṃgabhadrā daśamukhā brahmalokapradāyinī


1,12.16cd

सुवर्णमुखरी पुण्या प्रोक्ता नवमुखा तथा

suvarṇamukharī puṇyā proktā navamukhā tathā


1,12.17ab

तत्रैव सुप्रजायंते ब्रह्मलोकच्युतास्तथा

tatraiva suprajāyaṃte brahmalokacyutāstathā


1,12.17cd

सरस्वती च पंपा च कन्याश्वेतनदी शुभा

sarasvatī ca paṃpā ca kanyāśvetanadī śubhā


1,12.18ab

एतासां तीरवासेन इंद्रलोकमवाप्नुयात्

etāsāṃ tīravāsena iṃdralokamavāpnuyāt


1,12.18cd

सह्याद्रिजा महापुण्या कावेरीति महानदी

sahyādrijā mahāpuṇyā kāverīti mahānadī


1,12.19ab

सप्तविंशमुखा प्रोक्ता सर्वाभीष्टं प्रदायिनी

saptaviṃśamukhā proktā sarvābhīṣṭaṃ pradāyinī


1,12.19cd

तत्तीराः स्वर्गदाश्चैव ब्रह्मविष्णुपदप्रदाः

tattīrāḥ svargadāścaiva brahmaviṣṇupadapradāḥ


1,12.20ab

शिवलोकप्रदा शैवास् तथा ऽभीष्टफलप्रदाः

śivalokapradā śaivās tathā 'bhīṣṭaphalapradāḥ


1,12.20cd

नैमिषे बदरे स्नायान्मेषगे च गुरौ रवौ

naimiṣe badare snāyānmeṣage ca gurau ravau


1,12.21ab

ब्रह्मलोकप्रदं विद्यात्ततः पूजादिकं तथा

brahmalokapradaṃ vidyāttataḥ pūjādikaṃ tathā


1,12.21cd

सिंधुनद्यां तथा स्नानं सिंहे कर्कटगे रवौ

siṃdhunadyāṃ tathā snānaṃ siṃhe karkaṭage ravau


1,12.22ab

केदारोदकपानं च स्नानं च ज्ञानदं विदुः

kedārodakapānaṃ ca snānaṃ ca jñānadaṃ viduḥ


1,12.22cd

गोदावर्यां सिंहमासे स्नायात्सिंहबृहस्पतौ

godāvaryāṃ siṃhamāse snāyātsiṃhabṛhaspatau


1,12.23ab

शिवलोकप्रदमिति शिवेनोक्तं तथा पुरा

śivalokapradamiti śivenoktaṃ tathā purā


1,12.23cd

यमुनाशोणयोः स्नायाद्गुरौ कन्यागते रवौ

yamunāśoṇayoḥ snāyādgurau kanyāgate ravau


1,12.24ab

धर्मलोके दंतिलोके महाभोगप्रदं विदुः

dharmaloke daṃtiloke mahābhogapradaṃ viduḥ


1,12.24cd

कावेर्यां च तथास्नायात्तुलागे तु रवौ गुरौ

kāveryāṃ ca tathāsnāyāttulāge tu ravau gurau


1,12.25ab

विष्णोर्वचनमहात्म्यात्सर्वाभीष्टप्रदं विदुः

viṣṇorvacanamahātmyātsarvābhīṣṭapradaṃ viduḥ


1,12.25cd

वृश्चिके मासि संप्राप्ते तथार्के गुरुवृश्चिके

vṛścike māsi saṃprāpte tathārke guruvṛścike


1,12.26ab

नर्मदायां नदीस्नानाद्विष्णुलोकम्वाप्नुयात्

narmadāyāṃ nadīsnānādviṣṇulokamvāpnuyāt


1,12.26cd

सुवर्णमुखरीस्नानं चापगे च गुरौ रवौ

suvarṇamukharīsnānaṃ cāpage ca gurau ravau


1,12.27ab

शिवलोकप्रदमिति ब्राह्मणो वचनं यथा

śivalokapradamiti brāhmaṇo vacanaṃ yathā


1,12.27cd

मृगमासि तथा स्नायाज्जाह्नव्यां मृगगे गुरौ

mṛgamāsi tathā snāyājjāhnavyāṃ mṛgage gurau


1,12.28ab

शिवलोकप्रदमिति ब्रह्मणो वचनं यथा

śivalokapradamiti brahmaṇo vacanaṃ yathā


1,12.28cd

ब्रह्मविष्ण्वोः पदे भुक्त्वा तदंते ज्ञानमाप्नुयात्

brahmaviṣṇvoḥ pade bhuktvā tadaṃte jñānamāpnuyāt


1,12.29ab

गंगायां माघमासे तु तथाकुंभगते रवौ

gaṃgāyāṃ māghamāse tu tathākuṃbhagate ravau


1,12.29cd

श्राद्धं वा पिंडदानं वा तिलोदकमथापिवा

śrāddhaṃ vā piṃḍadānaṃ vā tilodakamathāpivā


1,12.30ab

वंशद्वयपितःणां च कुलकोट्युद्धरं विदुः

vaṃśadvayapitḥṇāṃ ca kulakoṭyuddharaṃ viduḥ


1,12.30cd

कृष्णवेण्यां प्रशंसंति मीनगे च गुरौ रवौ

kṛṣṇaveṇyāṃ praśaṃsaṃti mīnage ca gurau ravau


1,12.31ab

तत्तत्तीर्थे च तन्मासि स्नानमिंद्रपदप्रदम्

tattattīrthe ca tanmāsi snānamiṃdrapadapradam


1,12.31cd

गंगां वा सह्यजां वापि समाश्रित्य वसेद्बुधः

gaṃgāṃ vā sahyajāṃ vāpi samāśritya vasedbudhaḥ


1,12.32ab

तत्कालकृतपापस्य क्षयो भवति निश्चितम्

tatkālakṛtapāpasya kṣayo bhavati niścitam


1,12.32cd

रुद्रलोकप्रदान्येव संति क्षेत्राण्यनेकशः

rudralokapradānyeva saṃti kṣetrāṇyanekaśaḥ


1,12.33ab

ताम्रपर्णी वेगवती ब्रह्मलोकफलप्रदे

tāmraparṇī vegavatī brahmalokaphalaprade


1,12.33cd

तयोस्तीरे हि संत्येव क्षेत्राणि स्वर्गदानि च

tayostīre hi saṃtyeva kṣetrāṇi svargadāni ca


1,12.34ab

संति क्षेत्राणि तन्मध्ये पुण्यदानि च भूरिशः

saṃti kṣetrāṇi tanmadhye puṇyadāni ca bhūriśaḥ


1,12.34cd

तत्र तत्र वसन्प्राज्ञस्तादृशं च फलं लभेत्

tatra tatra vasanprājñastādṛśaṃ ca phalaṃ labhet


1,12.35ab

सदाचारेण सद्वृत्त्या सदा भावनयापि च

sadācāreṇa sadvṛttyā sadā bhāvanayāpi ca


1,12.35cd

वसेद्दयालुः प्राज्ञो वै नान्यथा तत्फलं लभेत्

vaseddayāluḥ prājño vai nānyathā tatphalaṃ labhet


1,12.36ab

पुण्यक्षेत्रे कृतं पुण्यं बहुधा ऋद्धिमृच्छति

puṇyakṣetre kṛtaṃ puṇyaṃ bahudhā ṛddhimṛcchati


1,12.36cd

पुण्यक्षेत्रे कृतं पापं महदण्वपि जायते

puṇyakṣetre kṛtaṃ pāpaṃ mahadaṇvapi jāyate


1,12.37ab

तत्कालं जीवनार्थश्चेत्पुण्येन क्षयमेष्यति

tatkālaṃ jīvanārthaścetpuṇyena kṣayameṣyati


1,12.37cd

पुण्यमैश्वर्यदं प्राहुः कायिकं वाचिकं तथा

puṇyamaiśvaryadaṃ prāhuḥ kāyikaṃ vācikaṃ tathā


1,12.38ab

मानसं च तथा पापं तादृशं नाशयेद्द्विजाः

mānasaṃ ca tathā pāpaṃ tādṛśaṃ nāśayeddvijāḥ


1,12.38cd

मानसं वज्रलेपं तु कल्पकल्पानुगं तथा

mānasaṃ vajralepaṃ tu kalpakalpānugaṃ tathā


1,12.39ab

ध्यानादेव हि तन्नश्येन्नान्यथा नाशमृच्छति

dhyānādeva hi tannaśyennānyathā nāśamṛcchati


1,12.39cd

वाचिकं जपजालेन कायिकं कायशोषणात्

vācikaṃ japajālena kāyikaṃ kāyaśoṣaṇāt


1,12.40ab

दानाद्धनकृतं नश्येन्ना ऽन्यथाकल्पकोटिभिः

dānāddhanakṛtaṃ naśyennā 'nyathākalpakoṭibhiḥ


1,12.40cd

क्वचित्पापेन पुण्यं च वृद्धिपूर्वेण नश्यति

kvacitpāpena puṇyaṃ ca vṛddhipūrveṇa naśyati


1,12.41ab

बीजांशश्चैव वृद्ध्यंशो भोगांशः पुण्यपापयोः

bījāṃśaścaiva vṛddhyaṃśo bhogāṃśaḥ puṇyapāpayoḥ


1,12.41cd

ज्ञाननाश्यो हि बीजांशो वृद्धिरुक्तप्रकारतः

jñānanāśyo hi bījāṃśo vṛddhiruktaprakārataḥ


1,12.42ab

भोजांशो भोगनाश्यस्तु नान्यथा पुण्यकोटिभिः

bhojāṃśo bhoganāśyastu nānyathā puṇyakoṭibhiḥ


1,12.42cd

बीजप्ररोहे नष्टे तु शेषो भोगाय कल्पते

bījaprarohe naṣṭe tu śeṣo bhogāya kalpate


1,12.43ab

देवानां पूजया चैव ब्रह्मणानां च दानतः

devānāṃ pūjayā caiva brahmaṇānāṃ ca dānataḥ


1,12.43cd

तपोधिक्याच्च कालेन भोगः सह्यो भवेन्नृणाम्

tapodhikyācca kālena bhogaḥ sahyo bhavennṛṇām


1,12.43ef

तस्मात्पापमकृत्वैव वस्तव्यंस्सुखमिच्छता

tasmātpāpamakṛtvaiva vastavyaṃssukhamicchatā

Chapter 1.13

1,13.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां द्वादशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः सदाचारं श्रावयाशु येन लोकाञ्जयेद्बुधः

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ dvādaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ sadācāraṃ śrāvayāśu yena lokāñjayedbudhaḥ


1,13.1cd

धर्माधर्ममयान्ब्रूहि स्वर्गनारकदांस्तथा

dharmādharmamayānbrūhi svarganārakadāṃstathā


1,13.2ab

सूत उवाच सदाचारयुतो विद्वान्ब्राह्मणो नाम नामतः

sūta uvāca sadācārayuto vidvānbrāhmaṇo nāma nāmataḥ


1,13.2cd

वेदाचारयुतो विप्रो ह्येतैरेकैकवान्द्विजः

vedācārayuto vipro hyetairekaikavāndvijaḥ


1,13.3ab

अल्पाचारोल्पवेदश्च क्षत्रियो राजसेवकः

alpācārolpavedaśca kṣatriyo rājasevakaḥ


1,13.3cd

किंचिदाचारवान्वैश्यः कृषिवाणिज्यकृत्तया

kiṃcidācāravānvaiśyaḥ kṛṣivāṇijyakṛttayā


1,13.4ab

शूद्रब्राह्मण इत्युक्तः स्वयमेव हि कर्षकः

śūdrabrāhmaṇa ityuktaḥ svayameva hi karṣakaḥ


1,13.4cd

असूयालुः परद्रोही चंडालद्विज उच्यते

asūyāluḥ paradrohī caṃḍāladvija ucyate


1,13.5ab

पृथिवीपालको राजा इतरेक्षत्रिया मताः

pṛthivīpālako rājā itarekṣatriyā matāḥ


1,13.5cd

धान्यादिक्रयवान्वैश्य इतरो वणिगुच्यते

dhānyādikrayavānvaiśya itaro vaṇigucyate


1,13.6ab

ब्रह्मक्षत्रियवैश्यानां शुश्रूषुः शूद्र उच्यते

brahmakṣatriyavaiśyānāṃ śuśrūṣuḥ śūdra ucyate


1,13.6cd

कर्षको वृषलो ज्ञेय इतरे चैव दस्यवः

karṣako vṛṣalo jñeya itare caiva dasyavaḥ


1,13.7ab

सर्वो ह्युषःप्राचीमुखश्चिन्तयेद्देवपूर्वकान्

sarvo hyuṣaḥprācīmukhaścintayeddevapūrvakān


1,13.7cd

धर्मानर्थांश्च तत्क्लेशानायं च व्ययमेव च

dharmānarthāṃśca tatkleśānāyaṃ ca vyayameva ca


1,13.8ab

आयुर्द्वेषश्च मरणं पापं भाग्यं तथैव च

āyurdveṣaśca maraṇaṃ pāpaṃ bhāgyaṃ tathaiva ca


1,13.8cd

व्याधिः पुष्टिस्तथा शक्तिः प्रातरुत्थानदिक्फलम्

vyādhiḥ puṣṭistathā śaktiḥ prātarutthānadikphalam


1,13.9ab

निशांत्यायामोषा ज्ञेया यामार्धं संधिरुच्यते

niśāṃtyāyāmoṣā jñeyā yāmārdhaṃ saṃdhirucyate


1,13.9cd

तत्काले तु समुत्थाय विण्मूत्रे विसृजेद्द्विजः

tatkāle tu samutthāya viṇmūtre visṛjeddvijaḥ


1,13.10ab

गृहाद्दूरं ततो गत्वा बाह्यतः प्रवृतस्तथा

gṛhāddūraṃ tato gatvā bāhyataḥ pravṛtastathā


1,13.10cd

उदङ्मुखः समाविश्य प्रतिबंधे ऽन्यदिङ्मुखः

udaṅmukhaḥ samāviśya pratibaṃdhe 'nyadiṅmukhaḥ


1,13.11ab

जलाग्निब्राह्मणादीनां देवानां नाभिमुख्यतः

jalāgnibrāhmaṇādīnāṃ devānāṃ nābhimukhyataḥ


1,13.11cd

लिंगं पिधाय वामेन मुखमन्येन पाणिना

liṃgaṃ pidhāya vāmena mukhamanyena pāṇinā


1,13.12ab

मलमुत्सृज्य चोत्थाय न पश्येच्चैव तन्मलम्

malamutsṛjya cotthāya na paśyeccaiva tanmalam


1,13.12cd

उद्धृतेन जलेनैव शौचं कुर्याज्जलाद्बहिः

uddhṛtena jalenaiva śaucaṃ kuryājjalādbahiḥ


1,13.13ab

अथवा देवपित्रार्षतीर्थावतरणं विना

athavā devapitrārṣatīrthāvataraṇaṃ vinā


1,13.13cd

सप्त वा पञ्च वा त्रीन्वा गुदं संशोधयेन्मृदा

sapta vā pañca vā trīnvā gudaṃ saṃśodhayenmṛdā


1,13.14ab

लिंगे कर्कोटमात्रं तु गुदे प्रसृतिरिष्यते

liṃge karkoṭamātraṃ tu gude prasṛtiriṣyate


1,13.14cd

तत उत्थाय पद्धस्तशौचं गण्डूषमष्टकम्

tata utthāya paddhastaśaucaṃ gaṇḍūṣamaṣṭakam


1,13.15ab

येन केन च पत्रेण काष्ठेन च जलाद्बहिः

yena kena ca patreṇa kāṣṭhena ca jalādbahiḥ


1,13.15cd

कार्यं संत्यज्य तर्जनीं दंतधावनमीरितम्

kāryaṃ saṃtyajya tarjanīṃ daṃtadhāvanamīritam


1,13.16ab

जलदेवान्नमस्कृत्य मंत्रेण स्नानमाचरेत्

jaladevānnamaskṛtya maṃtreṇa snānamācaret


1,13.16cd

अशक्तः कंठदघ्नं वा कटिदघ्नमथापि वा

aśaktaḥ kaṃṭhadaghnaṃ vā kaṭidaghnamathāpi vā


1,13.17ab

आजानु जलमाविश्य मंत्रस्नानं समाचरेत्

ājānu jalamāviśya maṃtrasnānaṃ samācaret


1,13.17cd

देवादींस्तर्पयेद्विद्वांस्तत्र तीर्थजलेन च

devādīṃstarpayedvidvāṃstatra tīrthajalena ca


1,13.18ab

धौतवस्त्रं समादाय पञ्चकच्छेन धारयेत्

dhautavastraṃ samādāya pañcakacchena dhārayet


1,13.18cd

उत्तरीयं च किं चैव धार्यं सर्वेषु कर्मसु

uttarīyaṃ ca kiṃ caiva dhāryaṃ sarveṣu karmasu


1,13.19ab

नद्यादितीर्थस्नाने तु स्नानवस्त्रं न शोधयेत्

nadyāditīrthasnāne tu snānavastraṃ na śodhayet


1,13.19cd

वापीकूपगृहादौ तु स्नानादूर्ध्वं नयेद्बुधः

vāpīkūpagṛhādau tu snānādūrdhvaṃ nayedbudhaḥ


1,13.20ab

शिलादार्वादिके वापि जले वापि स्थलेपि वा

śilādārvādike vāpi jale vāpi sthalepi vā


1,13.20cd

संशोध्य पीडयेद्वस्त्रं पितःणां तृप्तये द्विजाः

saṃśodhya pīḍayedvastraṃ pitḥṇāṃ tṛptaye dvijāḥ


1,13.21ab

जाबालकोक्तमंत्रेण भस्मना च त्रिपुंड्रकम्

jābālakoktamaṃtreṇa bhasmanā ca tripuṃḍrakam


1,13.21cd

अन्यथा चेज्जले पात इतस्तन्नरकमृच्छति

anyathā cejjale pāta itastannarakamṛcchati


1,13.22ab

आपोहिष्ठेति शिरसि प्रोक्षयेत्पापशांतये

āpohiṣṭheti śirasi prokṣayetpāpaśāṃtaye


1,13.22cd

यस्येति मंत्रं पादे तु संधिप्रोक्षणमुच्यते

yasyeti maṃtraṃ pāde tu saṃdhiprokṣaṇamucyate


1,13.23ab

पादे मूर्ध्नि हृदि चैव मूर्ध्नि हृत्पाद एव च

pāde mūrdhni hṛdi caiva mūrdhni hṛtpāda eva ca


1,13.23cd

हृत्पादमूर्ध्नि संप्रोक्ष्य मंत्रस्नानं विदुर्बुधाः

hṛtpādamūrdhni saṃprokṣya maṃtrasnānaṃ vidurbudhāḥ


1,13.24ab

ईषत्स्पर्शे च दौः स्वास्थ्ये राजराष्ट्रभये ऽपि च

īṣatsparśe ca dauḥ svāsthye rājarāṣṭrabhaye 'pi ca


1,13.24cd

अत्यागतिकाले च मंत्रस्नानं समाचरेत्

atyāgatikāle ca maṃtrasnānaṃ samācaret


1,13.25ab

प्रातः सूर्यानुवाकेन सायमग्न्यनुवाकतः

prātaḥ sūryānuvākena sāyamagnyanuvākataḥ


1,13.25cd

अपः पीत्वा तथामध्ये पुनः प्रोक्षणमाचरेत्

apaḥ pītvā tathāmadhye punaḥ prokṣaṇamācaret


1,13.26ab

गायत्र्या जपमंत्रांते वीरूर्ध्वं प्राग्विनिक्षिपेत्

gāyatryā japamaṃtrāṃte vīrūrdhvaṃ prāgvinikṣipet


1,13.26cd

मंत्रेण सह चैकं वै मध्ये ऽर्घ्यं तु रवेर्द्विजा

maṃtreṇa saha caikaṃ vai madhye 'rghyaṃ tu raverdvijā


1,13.27ab

अथ जाते च सायाह्ने भुवि पश्चिमदिङ्मुखः

atha jāte ca sāyāhne bhuvi paścimadiṅmukhaḥ


1,13.27cd

उद्धृत्य दद्यात्प्रातस्तु मध्याह्नेंगुलिभिस्तथा

uddhṛtya dadyātprātastu madhyāhneṃgulibhistathā


1,13.28ab

अंगुलीनां च रंध्रेण लंबं पश्येद्दिवाकरम्

aṃgulīnāṃ ca raṃdhreṇa laṃbaṃ paśyeddivākaram


1,13.28cd

आत्मप्रदक्षिणं कृत्वा शुद्धाचमनमाचरेत्

ātmapradakṣiṇaṃ kṛtvā śuddhācamanamācaret


1,13.29ab

सायं मुहूर्तादर्वाक्तु कृता संध्या वृथा भवेत्

sāyaṃ muhūrtādarvāktu kṛtā saṃdhyā vṛthā bhavet


1,13.29cd

अकालात्काल इत्युक्तो दिने ऽतीते यथाक्रमम्

akālātkāla ityukto dine 'tīte yathākramam


1,13.30ab

दिवा ऽतीते च गायत्रीं शतं नित्ये क्रमाज्जपेत्

divā 'tīte ca gāyatrīṃ śataṃ nitye kramājjapet


1,13.30cd

आदर्शाहात्परा ऽतीते गायत्रीं लक्षमभ्यसेत्

ādarśāhātparā 'tīte gāyatrīṃ lakṣamabhyaset


1,13.31ab

मासातीते तु नित्ये हि पुनश्चोपनयं चरेत्

māsātīte tu nitye hi punaścopanayaṃ caret


1,13.31cd

ईशो गौरीगुहो विष्णुर्ब्रह्मा चेंद्रश्च वै यमः

īśo gaurīguho viṣṇurbrahmā ceṃdraśca vai yamaḥ


1,13.32ab

एवं रूपांश्च वै देवांस्तर्पयेदर्थसिद्धये

evaṃ rūpāṃśca vai devāṃstarpayedarthasiddhaye


1,13.32cd

ब्रह्मार्पणं ततः कृत्वा शुद्धाचमनमाचरेत्

brahmārpaṇaṃ tataḥ kṛtvā śuddhācamanamācaret


1,13.33ab

तीर्थदक्षिणतः शस्ते मठे मंत्रालये बुधः

tīrthadakṣiṇataḥ śaste maṭhe maṃtrālaye budhaḥ


1,13.33cd

तत्र देवालये वापि गृहे वा नियतस्थले

tatra devālaye vāpi gṛhe vā niyatasthale


1,13.34ab

सर्वान्देवान्नमस्कृत्य स्थिरबुद्धिः स्थिरासनः

sarvāndevānnamaskṛtya sthirabuddhiḥ sthirāsanaḥ


1,13.34cd

प्रणवं पूर्वमभ्यस्य गायत्रीमभ्यसेत्ततः

praṇavaṃ pūrvamabhyasya gāyatrīmabhyasettataḥ


1,13.35ab

जीवब्रह्मैक्यविषयं बुद्ध्वा प्रणवमभ्यसेत्

jīvabrahmaikyaviṣayaṃ buddhvā praṇavamabhyaset


1,13.35cd

त्रैलोक्यसृष्टिकर्तारं स्थितिकर्तारमच्युतम्

trailokyasṛṣṭikartāraṃ sthitikartāramacyutam


1,13.36ab

संहर्तारं तथा रुद्रं स्वप्रकाशमुपास्महे

saṃhartāraṃ tathā rudraṃ svaprakāśamupāsmahe


1,13.36cd

ज्ञानकर्मेंद्रियाणां च मनोवृत्तीर्धियस्तथा

jñānakarmeṃdriyāṇāṃ ca manovṛttīrdhiyastathā


1,13.37ab

भोगमोक्षप्रदे धर्मे ज्ञाने च प्रेरयेत्सदा

bhogamokṣaprade dharme jñāne ca prerayetsadā


1,13.37cd

इत्थमर्थं धियाध्यायन्ब्रह्मप्राप्नोति निश्चयः

itthamarthaṃ dhiyādhyāyanbrahmaprāpnoti niścayaḥ


1,13.38ab

केवलं वा जपेन्नित्यं ब्राह्मण्यस्य च पूर्तये

kevalaṃ vā japennityaṃ brāhmaṇyasya ca pūrtaye


1,13.38cd

सहस्रमभ्यसेन्नित्यं प्रातर्ब्राह्मणपुंगवः

sahasramabhyasennityaṃ prātarbrāhmaṇapuṃgavaḥ


1,13.39ab

अन्येषां च यथा शक्तिम् अध्याह्ने च शतं जपेत्

anyeṣāṃ ca yathā śaktim adhyāhne ca śataṃ japet


1,13.39cd

सायं द्विदशकं ज्ञेयं शिखाष्टकसमन्वितम्

sāyaṃ dvidaśakaṃ jñeyaṃ śikhāṣṭakasamanvitam


1,13.40ab

मूलाधारं समारभ्य द्वादशांतस्थितांस्तथा

mūlādhāraṃ samārabhya dvādaśāṃtasthitāṃstathā


1,13.40cd

विद्येशब्रह्मविष्ण्वीशजीवात्मपरमेश्वरान्

vidyeśabrahmaviṣṇvīśajīvātmaparameśvarān


1,13.41ab

ब्रह्मबुद्ध्या तदैक्यं च सोहं भावनया जपेत्

brahmabuddhyā tadaikyaṃ ca sohaṃ bhāvanayā japet


1,13.41cd

तानेव ब्रह्मरंध्रादौ कायाद्बाह्ये च भावयेत्

tāneva brahmaraṃdhrādau kāyādbāhye ca bhāvayet


1,13.42ab

महत्तत्त्वं समारभ्य शरीरं तु सहस्रकम्

mahattattvaṃ samārabhya śarīraṃ tu sahasrakam


1,13.42cd

एकैकस्माज्जपादेकमतिक्रम्य शनैः शनैः

ekaikasmājjapādekamatikramya śanaiḥ śanaiḥ


1,13.43ab

परस्मिन्योजयेज्जीवं जपतत्त्वमुदाहृतम्

parasminyojayejjīvaṃ japatattvamudāhṛtam


1,13.43cd

शतद्विदशकं देहं शिखाष्टकसमन्वितम्

śatadvidaśakaṃ dehaṃ śikhāṣṭakasamanvitam


1,13.44ab

मंत्राणां जप एवं हि जपमादिक्रमाद्विदुः

maṃtrāṇāṃ japa evaṃ hi japamādikramādviduḥ


1,13.44cd

सहस्रं ब्राह्मदं विद्याच्छतमैंद्रप्रदं विदुः

sahasraṃ brāhmadaṃ vidyācchatamaiṃdrapradaṃ viduḥ


1,13.45ab

इतरत्त्वात्मरक्षार्थं ब्रह्मयोनिषु जायते

itarattvātmarakṣārthaṃ brahmayoniṣu jāyate


1,13.45cd

दिवाकरमुपस्थाय नित्यमित्थं समाचरेत्

divākaramupasthāya nityamitthaṃ samācaret


1,13.46ab

लक्षद्वादशयुक्तस्तु पूर्णब्राह्मण ईरितः

lakṣadvādaśayuktastu pūrṇabrāhmaṇa īritaḥ


1,13.46cd

गायत्र्या लक्षहीनं तु वेदकार्येन योजयेत्

gāyatryā lakṣahīnaṃ tu vedakāryena yojayet


1,13.47ab

आसप्ततेस्तु नियमं पश्चात्प्रव्राजनं चरेत्

āsaptatestu niyamaṃ paścātpravrājanaṃ caret


1,13.47cd

प्रातर्द्वादशसाहस्रं प्रव्राजीप्रणवं जपेत्

prātardvādaśasāhasraṃ pravrājīpraṇavaṃ japet


1,13.48ab

दिने दिने त्वतिक्रांते नित्यमेवं क्रमाज्जपेत्

dine dine tvatikrāṃte nityamevaṃ kramājjapet


1,13.48cd

मासादौ क्रमशो ऽतीते सार्धलक्षजपेन हि

māsādau kramaśo 'tīte sārdhalakṣajapena hi


1,13.49ab

अत ऊर्ध्वमतिक्रांते पुनः प्रैषं समाचरेत्

ata ūrdhvamatikrāṃte punaḥ praiṣaṃ samācaret


1,13.49cd

एवं कृत्वा दोषशांतिरन्यथा रौरवं व्रजेत्

evaṃ kṛtvā doṣaśāṃtiranyathā rauravaṃ vrajet


1,13.50ab

धर्मार्थयोस्ततो यत्नं कुर्यात्कामी न चेतरः

dharmārthayostato yatnaṃ kuryātkāmī na cetaraḥ


1,13.50cd

ब्राह्मणो मुक्तिकामः स्याद्ब्रह्मज्ञानं सदाभ्यसेत्

brāhmaṇo muktikāmaḥ syādbrahmajñānaṃ sadābhyaset


1,13.51ab

धर्मादर्थो ऽर्थतो भोगो भोगाद्वैराग्यसंभवः

dharmādartho 'rthato bhogo bhogādvairāgyasaṃbhavaḥ


1,13.51cd

धर्मार्जितार्थभोगेन वैराग्यमुपजायते

dharmārjitārthabhogena vairāgyamupajāyate


1,13.52ab

विपरीतार्थभोगेन राग एव प्रजायते

viparītārthabhogena rāga eva prajāyate


1,13.52cd

धर्मश्च द्विविधः प्रोक्तो द्रव्यदेहद्वयेन च

dharmaśca dvividhaḥ prokto dravyadehadvayena ca


1,13.53ab

द्रव्यमिज्यादिरूपं स्यात्तीर्थस्नानादि दैहिकम्

dravyamijyādirūpaṃ syāttīrthasnānādi daihikam


1,13.53cd

धनेन धनमाप्नोति तपसा दिव्यरूपताम्

dhanena dhanamāpnoti tapasā divyarūpatām


1,13.54ab

निष्कामः शुद्धिमाप्नोति शुद्ध्या ज्ञानं न संशयः

niṣkāmaḥ śuddhimāpnoti śuddhyā jñānaṃ na saṃśayaḥ


1,13.54cd

कृतादौ हि तपःश्लोघ्यं द्रव्यधर्मः कलौ युगे

kṛtādau hi tapaḥśloghyaṃ dravyadharmaḥ kalau yuge


1,13.55ab

कृतेध्यानाज्ज्ञानसिद्धिस्त्रेतायां तपसा तथा

kṛtedhyānājjñānasiddhistretāyāṃ tapasā tathā


1,13.55cd

द्वापरे यजनाज्ज्ञानं प्रतिमापूजया कलौ

dvāpare yajanājjñānaṃ pratimāpūjayā kalau


1,13.56ab

यादृशं पुण्यं पापं वा तादृशं फलमेव हि

yādṛśaṃ puṇyaṃ pāpaṃ vā tādṛśaṃ phalameva hi


1,13.56cd

द्रव्यदेहांगभेदेन न्यूनवृद्धिक्षयादिकम्

dravyadehāṃgabhedena nyūnavṛddhikṣayādikam


1,13.57ab

अधर्मो हिंसिकारूपो धर्मस्तु सुखरूपकः

adharmo hiṃsikārūpo dharmastu sukharūpakaḥ


1,13.57cd

अधर्माद्दुःखमाप्नोति धर्माद्वै सुखमेधते

adharmādduḥkhamāpnoti dharmādvai sukhamedhate


1,13.58ab

विद्यादुर्वृत्तितो दुःखं सुखं विद्यात्सुवृत्तितः

vidyādurvṛttito duḥkhaṃ sukhaṃ vidyātsuvṛttitaḥ


1,13.58cd

धर्मार्जनमतः कुर्याद्भोगमोक्षप्रसिद्धये

dharmārjanamataḥ kuryādbhogamokṣaprasiddhaye


1,13.59ab

सकुटुंबस्य विप्रस्य चतुर्जनयुतस्य च

sakuṭuṃbasya viprasya caturjanayutasya ca


1,13.59cd

शतवर्षस्य वृत्तिं तु दद्यात्तद्ब्रह्मलोकदम्

śatavarṣasya vṛttiṃ tu dadyāttadbrahmalokadam


1,13.60ab

चांद्रायणसहस्रं तु ब्रह्मलोकप्रदं विदुः

cāṃdrāyaṇasahasraṃ tu brahmalokapradaṃ viduḥ


1,13.60cd

सहस्रस्य कुटुंबस्य प्रतिष्ठां क्षत्रियश्चरेत्

sahasrasya kuṭuṃbasya pratiṣṭhāṃ kṣatriyaścaret


1,13.61ab

इंद्रलोकप्रदं विद्यादयुतं ब्रह्मलोकदम्

iṃdralokapradaṃ vidyādayutaṃ brahmalokadam


1,13.61cd

यां देवतां पुरस्कृत्य दानमाचरते नरः

yāṃ devatāṃ puraskṛtya dānamācarate naraḥ


1,13.62ab

तत्तल्लोकमवाप्नोति इति वेदविदो विदुः

tattallokamavāpnoti iti vedavido viduḥ


1,13.62cd

अर्थहीनः सदा कुर्यात्तपसा मार्जनं तथा

arthahīnaḥ sadā kuryāttapasā mārjanaṃ tathā


1,13.63ab

तीर्थाच्च तपसा प्राप्यं सुखमक्षय्यमश्नुते

tīrthācca tapasā prāpyaṃ sukhamakṣayyamaśnute


1,13.63cd

अर्थार्जनमथो वक्ष्ये न्यायतः सुसमाहितः

arthārjanamatho vakṣye nyāyataḥ susamāhitaḥ


1,13.64ab

कृतात्प्रतिग्रहाच्चैव याजनाच्च विशुद्धितः

kṛtātpratigrahāccaiva yājanācca viśuddhitaḥ


1,13.64cd

अदैन्यादनतिक्लेशाद्ब्राह्मणो धनमर्जयेत्

adainyādanatikleśādbrāhmaṇo dhanamarjayet


1,13.65ab

क्षत्रियो बाहुवीर्येण कृषिगोरक्षणाद्विशः

kṣatriyo bāhuvīryeṇa kṛṣigorakṣaṇādviśaḥ


1,13.65cd

न्यायार्जितस्य वित्तस्य दानात्सिद्धिं समश्नुते

nyāyārjitasya vittasya dānātsiddhiṃ samaśnute


1,13.66ab

ज्ञानसिद्ध्या मोक्षसिद्धिः सर्वेषां गुर्वनुग्रहात्

jñānasiddhyā mokṣasiddhiḥ sarveṣāṃ gurvanugrahāt


1,13.66cd

मोक्षात्स्वरूपसिद्धिः स्यात्परानन्दं समश्नुते

mokṣātsvarūpasiddhiḥ syātparānandaṃ samaśnute


1,13.67ab

सत्संगात्सर्वमेतद्वै नराणां जायते द्विजाः

satsaṃgātsarvametadvai narāṇāṃ jāyate dvijāḥ


1,13.67cd

धनधान्यादिकं सर्वं देयं वै गृहमेधिना

dhanadhānyādikaṃ sarvaṃ deyaṃ vai gṛhamedhinā


1,13.68ab

यद्यत्काले वस्तुजातं फलं वा धान्यमेव च

yadyatkāle vastujātaṃ phalaṃ vā dhānyameva ca


1,13.68cd

तत्तत्सर्वं ब्राह्मणेभ्यो देयं वै हितमिच्छता

tattatsarvaṃ brāhmaṇebhyo deyaṃ vai hitamicchatā


1,13.69ab

जलं चैव सदा देयमन्नं क्षुद्व्याधिशांतये

jalaṃ caiva sadā deyamannaṃ kṣudvyādhiśāṃtaye


1,13.69cd

क्षेत्रं धान्यं तथा ऽ ऽमान्नमन्नमेवं चतुर्विधम्

kṣetraṃ dhānyaṃ tathā ' 'mānnamannamevaṃ caturvidham


1,13.70ab

यावत्कालं यदन्नं वै भुक्त्वा श्रवणमेधते

yāvatkālaṃ yadannaṃ vai bhuktvā śravaṇamedhate


1,13.70cd

तावत्कृतस्य पुण्यस्य त्वर्धं दातुर्न संशयः

tāvatkṛtasya puṇyasya tvardhaṃ dāturna saṃśayaḥ


1,13.71ab

ग्रहीताहिगृहीतस्य दानाद्वै तपसा तथा

grahītāhigṛhītasya dānādvai tapasā tathā


1,13.71cd

पापसंशोधनं कुर्यादन्यथा रौरवं व्रजेत्

pāpasaṃśodhanaṃ kuryādanyathā rauravaṃ vrajet


1,13.72ab

आत्मवित्तं त्रिधा कुर्याद्धर्मवृद्ध्यात्मभोगतः

ātmavittaṃ tridhā kuryāddharmavṛddhyātmabhogataḥ


1,13.72cd

नित्यं नैमित्तकं काम्यं कर्म कुर्यात्तु धर्मतः

nityaṃ naimittakaṃ kāmyaṃ karma kuryāttu dharmataḥ


1,13.73ab

वित्तस्य वर्धनं कुर्याद्वृद्ध्यंशेन हि साधकः

vittasya vardhanaṃ kuryādvṛddhyaṃśena hi sādhakaḥ


1,13.73cd

हितेन मितमे ध्येन भोगं भोगांशतश्चरेत्

hitena mitame dhyena bhogaṃ bhogāṃśataścaret


1,13.74ab

कृष्यर्जिते दशांशं हि देयं पापस्य शुद्धये

kṛṣyarjite daśāṃśaṃ hi deyaṃ pāpasya śuddhaye


1,13.74cd

शेषेण कुर्याद्धर्मादि अन्यथा रौरवं व्रजेत्

śeṣeṇa kuryāddharmādi anyathā rauravaṃ vrajet


1,13.75ab

अथवा पापबुद्धिः स्यात्क्षयं वा सत्यमेष्यति

athavā pāpabuddhiḥ syātkṣayaṃ vā satyameṣyati


1,13.75cd

वृद्धिवाणिज्यके देयष्षडंशो हि विचक्षणैः

vṛddhivāṇijyake deyaṣṣaḍaṃśo hi vicakṣaṇaiḥ


1,13.76ab

शुद्धप्रतिग्रहे देयश्चतुर्थांशो द्विजोत्तमैः

śuddhapratigrahe deyaścaturthāṃśo dvijottamaiḥ


1,13.76cd

अकस्मादुत्थिते ऽर्थे हि देयमर्धं द्विजोत्तमैः

akasmādutthite 'rthe hi deyamardhaṃ dvijottamaiḥ


1,13.77ab

असत्प्रतिग्रहसर्वं दुर्दानं सागरे क्षिपेत्

asatpratigrahasarvaṃ durdānaṃ sāgare kṣipet


1,13.77cd

आहूय दानं कर्तव्यमात्मभोगसमृद्धये

āhūya dānaṃ kartavyamātmabhogasamṛddhaye


1,13.78ab

पृष्टं सर्वं सदा देयमात्मशक्त्यनुसारतः

pṛṣṭaṃ sarvaṃ sadā deyamātmaśaktyanusārataḥ


1,13.78cd

जन्मांतरे ऋणी हि स्याददत्ते पृष्टवस्तुनि

janmāṃtare ṛṇī hi syādadatte pṛṣṭavastuni


1,13.79ab

परेषां च तथा दोषं न प्रशंसेद्विचक्षणः

pareṣāṃ ca tathā doṣaṃ na praśaṃsedvicakṣaṇaḥ


1,13.79cd

विशेषेण तथाब्रह्मञ्छ्रुतं दृष्टं च नो वदेत्

viśeṣeṇa tathābrahmañchrutaṃ dṛṣṭaṃ ca no vadet


1,13.80ab

न वदेत्सर्वजंतूनां हृदि रोषकरं बुधः

na vadetsarvajaṃtūnāṃ hṛdi roṣakaraṃ budhaḥ


1,13.80cd

संध्ययोरग्निकार्यं च कुर्यादैश्वर्यसिद्धये

saṃdhyayoragnikāryaṃ ca kuryādaiśvaryasiddhaye


1,13.81ab

अशक्तस्त्वेककाले वा सूर्याग्नी च यथाविधि

aśaktastvekakāle vā sūryāgnī ca yathāvidhi


1,13.81cd

तंडुलं धान्यमाज्यं वा फलं कंदं हविस्तथा

taṃḍulaṃ dhānyamājyaṃ vā phalaṃ kaṃdaṃ havistathā


1,13.82ab

स्थालीपाकं तथा कुर्याद्यथान्यायं यथाविधि

sthālīpākaṃ tathā kuryādyathānyāyaṃ yathāvidhi


1,13.82cd

प्रधानहोममात्रं वा हव्याभावे समाचरेत्

pradhānahomamātraṃ vā havyābhāve samācaret


1,13.83ab

नित्यसंधानमित्युक्तं तमजस्रं विदुर्बुधाः

nityasaṃdhānamityuktaṃ tamajasraṃ vidurbudhāḥ


1,13.83cd

अथवा जपमात्रं वा सूर्यवंदनमेव च

athavā japamātraṃ vā sūryavaṃdanameva ca


1,13.84ab

एवमात्मार्थिनः कुर्युरर्थार्थी च यथाविधि

evamātmārthinaḥ kuryurarthārthī ca yathāvidhi


1,13.84cd

ब्रह्मयज्ञरता नित्यं देवपूजारतास्तथा

brahmayajñaratā nityaṃ devapūjāratāstathā


1,13.85ab

अग्निपूजापरा नित्यं गुरुपूजारतास्तथा

agnipūjāparā nityaṃ gurupūjāratāstathā


1,13.85cd

ब्राह्मणानां तृप्तिकराः सर्वे स्वर्गस्य भागिनः

brāhmaṇānāṃ tṛptikarāḥ sarve svargasya bhāginaḥ

Chapter 1.14

1,14.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां त्रयोदशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः अग्नियज्ञदेवयज्ञं ब्रह्मयज्ञं तथैव च

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ trayodaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ agniyajñadevayajñaṃ brahmayajñaṃ tathaiva ca


1,14.1cd

गुरुपूजां ब्रह्मतृप्तिं क्रमेण ब्रूहि नः प्रभो

gurupūjāṃ brahmatṛptiṃ krameṇa brūhi naḥ prabho


1,14.2ab

सूत उवाच अग्नौ जुहोति यद्द्रव्यमग्नियज्ञः स उच्यते

sūta uvāca agnau juhoti yaddravyamagniyajñaḥ sa ucyate


1,14.2cd

ब्रह्मचर्याश्रमस्थानां समिदाधानमेव हि

brahmacaryāśramasthānāṃ samidādhānameva hi


1,14.3ab

समिदग्रौ व्रताद्यं च विशेषयजनादिकम्

samidagrau vratādyaṃ ca viśeṣayajanādikam


1,14.3cd

प्रथमाश्रमिणामेवं यावदौपासनं द्विजाः

prathamāśramiṇāmevaṃ yāvadaupāsanaṃ dvijāḥ


1,14.4ab

आत्मन्यारोपिताग्नीनां वनिनां यतिनां द्विजाः

ātmanyāropitāgnīnāṃ vanināṃ yatināṃ dvijāḥ


1,14.4cd

हितं च मितमेध्यान्नं स्वकाले भोजनं हुतिः

hitaṃ ca mitamedhyānnaṃ svakāle bhojanaṃ hutiḥ


1,14.5ab

औपासनाग्निसंधानं समारभ्य सुरक्षितम्

aupāsanāgnisaṃdhānaṃ samārabhya surakṣitam


1,14.5cd

कुंडे वाप्यथ भांडे वा तदजस्रं समीरितम्

kuṃḍe vāpyatha bhāṃḍe vā tadajasraṃ samīritam


1,14.6ab

अग्निमात्मन्यरण्यां वा राजदैववशाद्ध्रुवम्

agnimātmanyaraṇyāṃ vā rājadaivavaśāddhruvam


1,14.6cd

अग्नित्यागभयादुक्तं समारोपितमुच्यते

agnityāgabhayāduktaṃ samāropitamucyate


1,14.7ab

संपत्करी तथा ज्ञेया सायमग्न्याहुतिर्द्विजाः

saṃpatkarī tathā jñeyā sāyamagnyāhutirdvijāḥ


1,14.7cd

आयुष्करीति विज्ञेया प्रातः सूर्याहुतिस्तथा

āyuṣkarīti vijñeyā prātaḥ sūryāhutistathā


1,14.8ab

अग्नियज्ञो ह्ययं प्रोक्तो दिवा सूर्यनिवेशनात्

agniyajño hyayaṃ prokto divā sūryaniveśanāt


1,14.8cd

इंद्रादीन्सकलान्देवानुद्दिश्याग्नौ जुहोतियत्

iṃdrādīnsakalāndevānuddiśyāgnau juhotiyat


1,14.9ab

देवयज्ञं हि तं विद्यात्स्थालीपाकादिकान्क्रतून्

devayajñaṃ hi taṃ vidyātsthālīpākādikānkratūn


1,14.9cd

चौलादिकं तथा ज्ञेयं लौकिकाग्नौ प्रतिष्ठितम्

caulādikaṃ tathā jñeyaṃ laukikāgnau pratiṣṭhitam


1,14.10ab

ब्रह्मयज्ञं द्विजः कुर्याद्देवानां तृप्तये सकृत्

brahmayajñaṃ dvijaḥ kuryāddevānāṃ tṛptaye sakṛt


1,14.10cd

ब्रह्मयज्ञ इति प्रोक्तो वेदस्या ऽध्ययनं भवेत्

brahmayajña iti prokto vedasyā 'dhyayanaṃ bhavet


1,14.11ab

नित्यानंतरमासोयं ततस्तु न विधीयते

nityānaṃtaramāsoyaṃ tatastu na vidhīyate


1,14.11cd

अनग्नौ देवयजनं शृणुत श्रद्धयादरात्

anagnau devayajanaṃ śṛṇuta śraddhayādarāt


1,14.12ab

आदिसृष्टौ महादेवः सर्वज्ञः करुणाकरः

ādisṛṣṭau mahādevaḥ sarvajñaḥ karuṇākaraḥ


1,14.12cd

सर्वलोकोपकारार्थं वारान्कल्पितवान्प्रभुः

sarvalokopakārārthaṃ vārānkalpitavānprabhuḥ


1,14.13ab

संसारवैद्यः सर्वज्ञः सर्वभेषजभेषजम्

saṃsāravaidyaḥ sarvajñaḥ sarvabheṣajabheṣajam


1,14.13cd

आदावारोग्यदं वारं स्ववारं कृतवान्प्रभुः

ādāvārogyadaṃ vāraṃ svavāraṃ kṛtavānprabhuḥ


1,14.14ab

संपत्कारं स्वमायाया वरं च कृतवांस्ततः

saṃpatkāraṃ svamāyāyā varaṃ ca kṛtavāṃstataḥ


1,14.14cd

जनने दुर्गतिक्रांते कुमारस्य ततः परम्

janane durgatikrāṃte kumārasya tataḥ param


1,14.15ab

आलस्यदुरितक्रांत्यै वारं कल्पितवान्प्रभुः

ālasyaduritakrāṃtyai vāraṃ kalpitavānprabhuḥ


1,14.15cd

रक्षकस्य तथा विष्णोर्लोकानां हितकाम्यया

rakṣakasya tathā viṣṇorlokānāṃ hitakāmyayā


1,14.16ab

पुष्ट्यर्थं चैव रक्षार्थं वारं कल्पितवान्प्रभुः

puṣṭyarthaṃ caiva rakṣārthaṃ vāraṃ kalpitavānprabhuḥ


1,14.16cd

आयुष्करं ततो वारमायुषां कर्तुरेव हि

āyuṣkaraṃ tato vāramāyuṣāṃ kartureva hi


1,14.17ab

त्रैलोक्यसृष्टिकर्तुर्हि ब्रह्मणः परमेष्ठिनः

trailokyasṛṣṭikarturhi brahmaṇaḥ parameṣṭhinaḥ


1,14.17cd

जगदायुष्यसिद्ध्यर्थं वारं कल्पितवान्प्रभुः

jagadāyuṣyasiddhyarthaṃ vāraṃ kalpitavānprabhuḥ


1,14.18ab

आदौ त्रैलोक्यवृद्ध्यर्थं पुण्यपापे प्रकल्पिते

ādau trailokyavṛddhyarthaṃ puṇyapāpe prakalpite


1,14.18cd

तयोः कर्त्रोस्ततो वारमिंद्रस्य च यमस्य च

tayoḥ kartrostato vāramiṃdrasya ca yamasya ca


1,14.19ab

भोगप्रदं मृत्युहरं लोकानां च प्रकल्पितम्

bhogapradaṃ mṛtyuharaṃ lokānāṃ ca prakalpitam


1,14.19cd

आदित्यादीन्स्वस्वरूपान्सुखदुःखस्य सूचकान्

ādityādīnsvasvarūpānsukhaduḥkhasya sūcakān


1,14.20ab

वारेशान्कल्पयित्वादौ ज्योतिश्चक्रेप्रतिष्ठितान्

vāreśānkalpayitvādau jyotiścakrepratiṣṭhitān


1,14.20cd

स्वस्ववारे तु तेषां तु पूजा स्वस्वफलप्रदा

svasvavāre tu teṣāṃ tu pūjā svasvaphalapradā


1,14.21ab

आरोग्यं संपदश्चैव व्याधीनां शांतिरेव च

ārogyaṃ saṃpadaścaiva vyādhīnāṃ śāṃtireva ca


1,14.21cd

पुष्टिरायुस्तथा भोगो मृतेर्हानिर्यथाक्रमम्

puṣṭirāyustathā bhogo mṛterhāniryathākramam


1,14.22ab

वारक्रमफलं प्राहुर्देवप्रीतिपुरःसरम्

vārakramaphalaṃ prāhurdevaprītipuraḥsaram


1,14.22cd

अन्येषामपि देवानां पूजायाः फलदः शिवः

anyeṣāmapi devānāṃ pūjāyāḥ phaladaḥ śivaḥ


1,14.23ab

देवानां प्रीतये पूजापञ्चधैव प्रकल्पिता

devānāṃ prītaye pūjāpañcadhaiva prakalpitā


1,14.23cd

तत्तन्मंत्रजपो होमो दानं चैव तपस्तथा

tattanmaṃtrajapo homo dānaṃ caiva tapastathā


1,14.24ab

स्थंडिले प्रतिमायां च ह्यग्नौ ब्राह्मणविग्रहे

sthaṃḍile pratimāyāṃ ca hyagnau brāhmaṇavigrahe


1,14.24cd

समाराधनमित्येवं षोडशैरुपचारकैः

samārādhanamityevaṃ ṣoḍaśairupacārakaiḥ


1,14.25ab

उत्तरोत्तरवैशिष्ट्यात्पूर्वाभावे तथोत्तरम्

uttarottaravaiśiṣṭyātpūrvābhāve tathottaram


1,14.25cd

नेत्रयोः शिरसो रोगे तथा कुष्ठस्य शांतये

netrayoḥ śiraso roge tathā kuṣṭhasya śāṃtaye


1,14.26ab

आदित्यं पूजयित्वा तु ब्राह्मणान्भोजयेत्ततः

ādityaṃ pūjayitvā tu brāhmaṇānbhojayettataḥ


1,14.26cd

दिनं मासं तथा वर्षं वर्षत्रयमथवापि वा

dinaṃ māsaṃ tathā varṣaṃ varṣatrayamathavāpi vā


1,14.27ab

प्रारब्धं प्रबलं चेत्स्यान्नश्येद्रोगजरादिकम्

prārabdhaṃ prabalaṃ cetsyānnaśyedrogajarādikam


1,14.27cd

जपाद्यमिष्टदेवस्य वारादीनां फलं विदुः

japādyamiṣṭadevasya vārādīnāṃ phalaṃ viduḥ


1,14.28ab

पापशांतिर्विशेषेण ह्यादिवारे निवेदयेत्

pāpaśāṃtirviśeṣeṇa hyādivāre nivedayet


1,14.28cd

आदित्यस्यैव देवानां ब्राह्मणानां विशिष्टदम्

ādityasyaiva devānāṃ brāhmaṇānāṃ viśiṣṭadam


1,14.29ab

सोमवारे च लक्ष्म्यादीन्संपदर्थं यजेद्बुधः

somavāre ca lakṣmyādīnsaṃpadarthaṃ yajedbudhaḥ


1,14.29cd

आज्यान्नेन तथा विप्रान्सपत्नीकांश्च भोजयेत्

ājyānnena tathā viprānsapatnīkāṃśca bhojayet


1,14.30ab

काल्यादीन्भौम वारे तु यजेद्रोगप्रशांतये

kālyādīnbhauma vāre tu yajedrogapraśāṃtaye


1,14.30cd

माषमुद्गाढकान्नेन ब्रह्मणांश्चैव भोजयेत्

māṣamudgāḍhakānnena brahmaṇāṃścaiva bhojayet


1,14.31ab

सौम्यवारे तथा विष्णुं दध्यन्नेन यजेद्बुधः

saumyavāre tathā viṣṇuṃ dadhyannena yajedbudhaḥ


1,14.31cd

पुत्रमित्रकलत्रादिपुष्टिर्भवति सर्वदा

putramitrakalatrādipuṣṭirbhavati sarvadā


1,14.32ab

आयुष्कामो गुरोर्वारे देवानां पुष्टिसिद्धये

āyuṣkāmo gurorvāre devānāṃ puṣṭisiddhaye


1,14.32cd

उपवीतेन वस्त्रेण क्षीराज्येन यजेद्बुधः

upavītena vastreṇa kṣīrājyena yajedbudhaḥ


1,14.33ab

भोगार्थं भृगवारे तु यजेद्देवान्समाहितः

bhogārthaṃ bhṛgavāre tu yajeddevānsamāhitaḥ


1,14.33cd

षड्रसोपेतमन्नं च दद्याद्ब्राह्मणतृप्तये

ṣaḍrasopetamannaṃ ca dadyādbrāhmaṇatṛptaye


1,14.34ab

स्त्रीणां च तृप्तये तद्वद्देयं वस्त्रादिकं शुभम्

strīṇāṃ ca tṛptaye tadvaddeyaṃ vastrādikaṃ śubham


1,14.34cd

अपमृत्युहरे मंदे रुद्राद्रींश्च यजेद्बुधः

apamṛtyuhare maṃde rudrādrīṃśca yajedbudhaḥ


1,14.35ab

तिलहोमेन दानेन तिलान्नेन च भोजयेत्

tilahomena dānena tilānnena ca bhojayet


1,14.35cd

इत्थं यजेच्च विबुधानारोग्यादिफलं लभेत्

itthaṃ yajecca vibudhānārogyādiphalaṃ labhet


1,14.36ab

देवानां नित्ययजने विशेषयजनेपि च

devānāṃ nityayajane viśeṣayajanepi ca


1,14.36cd

स्नाने दाने जपे होमे ब्राह्मणानां च तर्पणे

snāne dāne jape home brāhmaṇānāṃ ca tarpaṇe


1,14.37ab

तिथिनक्षत्रयोगे च तत्तद्देवप्रपूजने

tithinakṣatrayoge ca tattaddevaprapūjane


1,14.37cd

आदिवारादिवारेषु सर्वज्ञो जगदीश्वरः

ādivārādivāreṣu sarvajño jagadīśvaraḥ


1,14.38ab

ततद्रूपेण सर्वेषामारोग्यादिफलप्रदः

tatadrūpeṇa sarveṣāmārogyādiphalapradaḥ


1,14.38cd

देशकालानुसारेण तथा पात्रानुसारतः

deśakālānusāreṇa tathā pātrānusārataḥ


1,14.39ab

द्रव्यश्रद्धानुसारेण तथा लोकानुसारतः

dravyaśraddhānusāreṇa tathā lokānusārataḥ


1,14.39cd

तारतम्यक्रमाद्देवस्त्वारोग्यादीन्प्रयच्छति

tāratamyakramāddevastvārogyādīnprayacchati


1,14.40ab

शुभादावशुभांते च जन्मर्क्षेषु गृहे गृही

śubhādāvaśubhāṃte ca janmarkṣeṣu gṛhe gṛhī


1,14.40cd

आरोग्यादिसमृद्ध्यर्थमादित्यादीन्ग्रहान्यजेत्

ārogyādisamṛddhyarthamādityādīngrahānyajet


1,14.41ab

तस्माद्वै देवयजनं सर्वाभीष्टफलप्रदम्

tasmādvai devayajanaṃ sarvābhīṣṭaphalapradam


1,14.41cd

समंत्रकं ब्राह्मणानामन्येषां चैव तांत्रिकम्

samaṃtrakaṃ brāhmaṇānāmanyeṣāṃ caiva tāṃtrikam


1,14.42ab

यथाशक्त्यानुरूपेण कर्तव्यं सर्वदा नरैः

yathāśaktyānurūpeṇa kartavyaṃ sarvadā naraiḥ


1,14.42cd

सप्तस्वपि च वारेषु नरैः शुभफलेप्सुभिः

saptasvapi ca vāreṣu naraiḥ śubhaphalepsubhiḥ


1,14.43ab

दरिद्रस्तपसा देवान्यजेदाढ्यो धनेन हि

daridrastapasā devānyajedāḍhyo dhanena hi


1,14.43cd

पुनश्चैवंविधं धर्मं कुरुते श्रद्धया सह

punaścaivaṃvidhaṃ dharmaṃ kurute śraddhayā saha


1,14.44ab

पुनश्च भोगान्विविधान्भुक्त्वा भूमौ प्रजायते

punaśca bhogānvividhānbhuktvā bhūmau prajāyate


1,14.44cd

छायां जलाशयं ब्रह्मप्रतिष्ठां धर्मसंचयम्

chāyāṃ jalāśayaṃ brahmapratiṣṭhāṃ dharmasaṃcayam


1,14.45ab

सर्वं च वित्तवान्कुर्यात्सदा भोगप्रसिद्धये

sarvaṃ ca vittavānkuryātsadā bhogaprasiddhaye


1,14.45cd

कालाच्च पुण्यपाकेन ज्ञानसिद्धिः प्रजायते

kālācca puṇyapākena jñānasiddhiḥ prajāyate


1,14.46ab

य इमं शृणुते ऽध्यायं पठते वा नरो द्विजाः

ya imaṃ śṛṇute 'dhyāyaṃ paṭhate vā naro dvijāḥ


1,14.46cd

श्रवणस्योपकर्ता च देवयज्ञफलं लभेत्

śravaṇasyopakartā ca devayajñaphalaṃ labhet

Chapter 1.15

1,15.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां चतुर्दशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः देशादीन्क्रमशो ब्रूहि सूत सर्वार्थवित्तम्

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ caturdaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ deśādīnkramaśo brūhi sūta sarvārthavittam


1,15.1cd

सूत उवाच शुद्धं गृहं समफलं देवयज्ञादिकर्मसु

sūta uvāca śuddhaṃ gṛhaṃ samaphalaṃ devayajñādikarmasu


1,15.2ab

ततो दशगुणं गोष्ठं जलतीरं ततो दश

tato daśaguṇaṃ goṣṭhaṃ jalatīraṃ tato daśa


1,15.2cd

ततो दशगुणं बिल्वतुलस्यश्वत्थमूलकम्

tato daśaguṇaṃ bilvatulasyaśvatthamūlakam


1,15.3ab

ततो देवालयं विद्यात्तीर्थतीरं ततो दश

tato devālayaṃ vidyāttīrthatīraṃ tato daśa


1,15.3cd

ततो दशगुणं नद्यास्तीर्थनद्यास्ततो दश

tato daśaguṇaṃ nadyāstīrthanadyāstato daśa


1,15.4ab

सप्तगंगानदीतीरं तस्या दशगुणं भवेत्

saptagaṃgānadītīraṃ tasyā daśaguṇaṃ bhavet


1,15.4cd

गंगा गोदावरी चैव कावेरी ताम्रपर्णिका

gaṃgā godāvarī caiva kāverī tāmraparṇikā


1,15.5ab

सिंधुश्च सरयू रेवा सप्तगंगाः प्रकीर्तिताः

siṃdhuśca sarayū revā saptagaṃgāḥ prakīrtitāḥ


1,15.5cd

ततो ऽब्धितीरं दश च पर्वताग्रे ततो दश

tato 'bdhitīraṃ daśa ca parvatāgre tato daśa


1,15.6ab

सर्वस्मादधिकं ज्ञेयं यत्र वा रोचते मनः

sarvasmādadhikaṃ jñeyaṃ yatra vā rocate manaḥ


1,15.6cd

कृते पूर्णफलं ज्ञेयं यज्ञदानादिकं तथा

kṛte pūrṇaphalaṃ jñeyaṃ yajñadānādikaṃ tathā


1,15.7ab

त्रेतायुगे त्रिपादं च द्वापरे ऽर्धं सदा स्मृतम्

tretāyuge tripādaṃ ca dvāpare 'rdhaṃ sadā smṛtam


1,15.7cd

कलौ पादं तु विज्ञेयं तत्पादोनं ततोर्धके

kalau pādaṃ tu vijñeyaṃ tatpādonaṃ tatordhake


1,15.8ab

शुद्धात्मनः शुद्धदिनं पुण्यं समफलं विदुः

śuddhātmanaḥ śuddhadinaṃ puṇyaṃ samaphalaṃ viduḥ


1,15.8cd

तस्माद्दशगुणं ज्ञेयं रविसंक्रमणे बुधाः

tasmāddaśaguṇaṃ jñeyaṃ ravisaṃkramaṇe budhāḥ


1,15.9ab

विषुवे तद्दशगुणमयने तद्दश स्मृतम्

viṣuve taddaśaguṇamayane taddaśa smṛtam


1,15.9cd

तद्दश मृगसंक्रांतौ तच्चंद्रग्रहणे दश

taddaśa mṛgasaṃkrāṃtau taccaṃdragrahaṇe daśa


1,15.10ab

ततश्च सूर्यग्रहणे पूर्णकालोत्तमे विदुः

tataśca sūryagrahaṇe pūrṇakālottame viduḥ


1,15.10cd

जगद्रूपस्य सूर्यस्य विषयोगाच्च रोगदम्

jagadrūpasya sūryasya viṣayogācca rogadam


1,15.11ab

अतस्तद्विषशांत्यर्थं स्नानदानजपां चरेत्

atastadviṣaśāṃtyarthaṃ snānadānajapāṃ caret


1,15.11cd

विषशांत्यर्थकालत्वात्स कालः पुण्यदः स्मृतः

viṣaśāṃtyarthakālatvātsa kālaḥ puṇyadaḥ smṛtaḥ


1,15.12ab

जन्मर्क्षे च व्रतांते च सूर्यरागोपमं विदुः

janmarkṣe ca vratāṃte ca sūryarāgopamaṃ viduḥ


1,15.12cd

महतां संगकालश्च कोट्यर्कग्रहणं विदुः

mahatāṃ saṃgakālaśca koṭyarkagrahaṇaṃ viduḥ


1,15.13ab

तपोनिष्ठा ज्ञाननिष्ठा योगिनो यतयस्तथा

taponiṣṭhā jñānaniṣṭhā yogino yatayastathā


1,15.13cd

पूजायाः पात्रमेते हि पापसंक्षयकारणम्

pūjāyāḥ pātramete hi pāpasaṃkṣayakāraṇam


1,15.14ab

चतुर्विंशतिलक्षं वा गायत्र्या जपसंयुतः

caturviṃśatilakṣaṃ vā gāyatryā japasaṃyutaḥ


1,15.14cd

ब्राह्मणस्तु भवेत्पात्रं संपूर्णफलभोगदम्

brāhmaṇastu bhavetpātraṃ saṃpūrṇaphalabhogadam


1,15.15ab

पतनात्त्रायत इति पात्रं शास्त्रे प्रयुज्यते

patanāttrāyata iti pātraṃ śāstre prayujyate


1,15.15cd

दातुश्च पातकात्त्राणात्पात्रमित्यभिधीयते

dātuśca pātakāttrāṇātpātramityabhidhīyate


1,15.16ab

गायकं त्रायते पाताद्गायत्रीत्युच्यते हि सा

gāyakaṃ trāyate pātādgāyatrītyucyate hi sā


1,15.16cd

यथा ऽर्थहिनो लोके ऽस्मिन्परस्यार्थं न यच्छति

yathā 'rthahino loke 'sminparasyārthaṃ na yacchati


1,15.17ab

अर्थवानिह यो लोके परस्यार्थं प्रयच्छति

arthavāniha yo loke parasyārthaṃ prayacchati


1,15.17cd

स्वयं शुद्धो हि पूतात्मा नरान्सत्रातुमर्हति

svayaṃ śuddho hi pūtātmā narānsatrātumarhati


1,15.18ab

गायत्रीजपशुद्धो हि शुद्धब्राह्मण उच्यते

gāyatrījapaśuddho hi śuddhabrāhmaṇa ucyate


1,15.18cd

तस्माद्दाने जपे होमे पूजायां सर्वकर्मणि

tasmāddāne jape home pūjāyāṃ sarvakarmaṇi


1,15.19ab

दानं कर्तुं तथा त्रातुं पात्रं तु ब्राह्मणोर्हति

dānaṃ kartuṃ tathā trātuṃ pātraṃ tu brāhmaṇorhati


1,15.19cd

अन्नस्य क्षुधितं पात्रं नारीनरमयात्मकम्

annasya kṣudhitaṃ pātraṃ nārīnaramayātmakam


1,15.20ab

ब्राह्मणं श्रेष्ठमाहूय यत्काले सुसमाहितम्

brāhmaṇaṃ śreṣṭhamāhūya yatkāle susamāhitam


1,15.20cd

तदर्थं शब्दमर्थं वा सद्बोधकमभीष्टदम्

tadarthaṃ śabdamarthaṃ vā sadbodhakamabhīṣṭadam


1,15.21ab

इच्छावतः प्रदानं च संपूर्णफलदं विदुः

icchāvataḥ pradānaṃ ca saṃpūrṇaphaladaṃ viduḥ


1,15.21cd

यत्प्रश्नानंतरं दत्तं तदर्थफलदं विदुः

yatpraśnānaṃtaraṃ dattaṃ tadarthaphaladaṃ viduḥ


1,15.22ab

यत्सेवकाय दत्तं स्यात्तत्पादफलदं विदुः

yatsevakāya dattaṃ syāttatpādaphaladaṃ viduḥ


1,15.22cd

जातिमात्रस्य विप्रस्य दीनवृत्तेर्द्विजर्षभाः

jātimātrasya viprasya dīnavṛtterdvijarṣabhāḥ


1,15.23ab

दत्तमर्थं हि भोगाय भूर्लोकेदशवार्षिकम्

dattamarthaṃ hi bhogāya bhūrlokedaśavārṣikam


1,15.23cd

वेदयुक्तस्य विप्रस्य स्वर्गे हि दशवार्षिकम्

vedayuktasya viprasya svarge hi daśavārṣikam


1,15.24ab

गायत्रीजपयुक्तस्य सत्ये हि दशवार्षिकम्

gāyatrījapayuktasya satye hi daśavārṣikam


1,15.24cd

विष्णुभक्तस्य विप्रस्य दत्तं वैकुंठदं विदुः

viṣṇubhaktasya viprasya dattaṃ vaikuṃṭhadaṃ viduḥ


1,15.25ab

शिवभक्तस्य विप्रस्य दत्तं कैलासदं विदुः

śivabhaktasya viprasya dattaṃ kailāsadaṃ viduḥ


1,15.25cd

तत्तल्लोकोपभोगार्थं सर्वेषां दानमिष्यते

tattallokopabhogārthaṃ sarveṣāṃ dānamiṣyate


1,15.26ab

दशांगमन्नं विप्रस्य भानुवारे ददन्नरः

daśāṃgamannaṃ viprasya bhānuvāre dadannaraḥ


1,15.26cd

परजन्मनि चारोग्यं दशवर्षं समश्नुते

parajanmani cārogyaṃ daśavarṣaṃ samaśnute


1,15.27ab

बहुमानमथाह्वानमभ्यंगं पादसेवनम्

bahumānamathāhvānamabhyaṃgaṃ pādasevanam


1,15.27cd

वासो गंधाद्यर्चनं च घृतापूपरसोत्तरम्

vāso gaṃdhādyarcanaṃ ca ghṛtāpūparasottaram


1,15.28ab

षड्रसं व्यंजनं चैव तांबूलं दक्षिणोत्तरम्

ṣaḍrasaṃ vyaṃjanaṃ caiva tāṃbūlaṃ dakṣiṇottaram


1,15.28cd

नमश्चानुगमश्चैव स्वन्नदानं दशांगकम्

namaścānugamaścaiva svannadānaṃ daśāṃgakam


1,15.29ab

दशांगमन्नं विप्रेभ्यो दशभ्यो वै ददन्नरः

daśāṃgamannaṃ viprebhyo daśabhyo vai dadannaraḥ


1,15.29cd

अर्कवारे तथा ऽ ऽरोग्यं शतवर्षं समश्नुते

arkavāre tathā ' 'rogyaṃ śatavarṣaṃ samaśnute


1,15.30ab

सोमवारादिवारेषु तत्तद्वारगुणं फलम्

somavārādivāreṣu tattadvāraguṇaṃ phalam


1,15.30cd

अन्नदानस्य विज्ञेयं भूर्लोके परजन्मनि

annadānasya vijñeyaṃ bhūrloke parajanmani


1,15.31ab

सप्तस्वपि च वारेषु दशभ्यश्च दशांगकम्

saptasvapi ca vāreṣu daśabhyaśca daśāṃgakam


1,15.31cd

अन्नं दत्त्वा शतं वर्षमारोग्यादिकमश्नुते

annaṃ dattvā śataṃ varṣamārogyādikamaśnute


1,15.32ab

एवं शतेभ्यो विप्रेभ्यो भानुवारे ददन्नरः

evaṃ śatebhyo viprebhyo bhānuvāre dadannaraḥ


1,15.32cd

सहस्रवर्षमारोग्यं शर्वलोके समश्नुते

sahasravarṣamārogyaṃ śarvaloke samaśnute


1,15.33ab

सहस्रेभ्यस्तथा दत्त्वा ऽयुतवर्षं समश्नुते

sahasrebhyastathā dattvā 'yutavarṣaṃ samaśnute


1,15.33cd

एवं सोमादिवारेषु विज्ञेयं हि विपश्चिता

evaṃ somādivāreṣu vijñeyaṃ hi vipaścitā


1,15.34ab

भानुवारे सहस्राणां गायत्रीपूतचेतसाम्

bhānuvāre sahasrāṇāṃ gāyatrīpūtacetasām


1,15.34cd

अन्नं दत्त्वा सत्यलोके ह्यारोग्यादि समश्नुते

annaṃ dattvā satyaloke hyārogyādi samaśnute


1,15.35ab

अयुतानां तथा दत्त्वा विष्णुलोके समश्नुते

ayutānāṃ tathā dattvā viṣṇuloke samaśnute


1,15.35cd

अन्नं दत्त्वा तु लक्षाणां रुद्रलोके समश्नुते

annaṃ dattvā tu lakṣāṇāṃ rudraloke samaśnute


1,15.36ab

बालानां ब्रह्मबुद्ध्या हि देयं विद्यार्थिभिर्नरैः

bālānāṃ brahmabuddhyā hi deyaṃ vidyārthibhirnaraiḥ


1,15.36cd

यूनां च विष्णुबुद्ध्या हि पुत्रकामार्थिभिर्नरैः

yūnāṃ ca viṣṇubuddhyā hi putrakāmārthibhirnaraiḥ


1,15.37ab

वृद्धानां रुद्रबुद्ध्या हि देयं ज्ञानार्थिभिर्नरैः

vṛddhānāṃ rudrabuddhyā hi deyaṃ jñānārthibhirnaraiḥ


1,15.37cd

बालस्त्रीभारतीबुद्ध्या बुद्धिकामैर्नरोत्तमैः

bālastrībhāratībuddhyā buddhikāmairnarottamaiḥ


1,15.38ab

लक्ष्मीबुद्ध्या युवस्त्रीषु भोगकामैर्नरोत्तमैः

lakṣmībuddhyā yuvastrīṣu bhogakāmairnarottamaiḥ


1,15.38cd

वृद्धासु पार्वतीबुद्ध्या देयमात्मार्थिभिर्जनैः

vṛddhāsu pārvatībuddhyā deyamātmārthibhirjanaiḥ


1,15.39ab

शिलवृत्त्योञ्छवृत्त्या च गुरुदक्षिणयार्जितम्

śilavṛttyoñchavṛttyā ca gurudakṣiṇayārjitam


1,15.39cd

शुद्धद्रव्यमिति प्राहुस्तत्पूर्णफलदं विदुः

śuddhadravyamiti prāhustatpūrṇaphaladaṃ viduḥ


1,15.40ab

शुक्लप्रतिग्रहाद्दत्तं मध्यमं द्रव्यमुच्यते

śuklapratigrahāddattaṃ madhyamaṃ dravyamucyate


1,15.40cd

कृषिवाणिज्यकोपेतमधमं द्रव्यमुच्यते

kṛṣivāṇijyakopetamadhamaṃ dravyamucyate


1,15.41ab

क्षत्रियाणां विशां चैव शौर्यवाणिज्यकार्जितम्

kṣatriyāṇāṃ viśāṃ caiva śauryavāṇijyakārjitam


1,15.41cd

उत्तमं द्रव्यमित्याहुः शूद्राणां भृतकार्जितम्

uttamaṃ dravyamityāhuḥ śūdrāṇāṃ bhṛtakārjitam


1,15.42ab

स्त्रीणां धर्मार्थिनां द्रव्यं पैतृकं भर्तृकं तथा

strīṇāṃ dharmārthināṃ dravyaṃ paitṛkaṃ bhartṛkaṃ tathā


1,15.42cd

गवादीनां द्वादशीनां चैत्रादिषु यथाक्रमम्

gavādīnāṃ dvādaśīnāṃ caitrādiṣu yathākramam


1,15.43ab

संभूय वा पुण्यकाले दद्यादिष्टसमृद्धये

saṃbhūya vā puṇyakāle dadyādiṣṭasamṛddhaye


1,15.43cd

गोभूतिलहिरण्याज्यवासोधान्यगुडानि च

gobhūtilahiraṇyājyavāsodhānyaguḍāni ca


1,15.44ab

रौप्यं लवणकूष्मांडे कन्याद्वादशकं तथा

raupyaṃ lavaṇakūṣmāṃḍe kanyādvādaśakaṃ tathā


1,15.44cd

गोदानाद्दत्तगव्येन गोमयेनोपकारिणा

godānāddattagavyena gomayenopakāriṇā


1,15.45ab

धनधान्याद्याश्रितानां दुरितानां निवारणम्

dhanadhānyādyāśritānāṃ duritānāṃ nivāraṇam


1,15.45cd

जलस्नेहाद्याश्रितानां दुरितानां तु गोजलैः

jalasnehādyāśritānāṃ duritānāṃ tu gojalaiḥ


1,15.46ab

कायिकादित्राणां तु क्षीरदध्याज्यकैस्तथा

kāyikāditrāṇāṃ tu kṣīradadhyājyakaistathā


1,15.46cd

तथा तेषां च पुष्टिश्च विज्ञेया हि विपश्चिता

tathā teṣāṃ ca puṣṭiśca vijñeyā hi vipaścitā


1,15.47ab

भूदानं तु प्रतिष्ठार्थमिह चा ऽमुत्र च द्विजाः

bhūdānaṃ tu pratiṣṭhārthamiha cā 'mutra ca dvijāḥ


1,15.47cd

तिलदानं बलार्थं हि सदा मृत्युजयं विदुः

tiladānaṃ balārthaṃ hi sadā mṛtyujayaṃ viduḥ


1,15.48ab

हिरण्यं जाठराग्नेस्तु वृद्धिदं वीर्यदं तथा

hiraṇyaṃ jāṭharāgnestu vṛddhidaṃ vīryadaṃ tathā


1,15.48cd

आज्यं पुष्टिकरं विद्याद्वस्त्रमायुष्करं विदुः

ājyaṃ puṣṭikaraṃ vidyādvastramāyuṣkaraṃ viduḥ


1,15.49ab

धान्यमन्नं समृद्ध्यर्थं मधुराहारदं गुडम्

dhānyamannaṃ samṛddhyarthaṃ madhurāhāradaṃ guḍam


1,15.49cd

रौप्यं रेतोभिवृद्ध्यर्थं षड्रसार्थं तु लावणम्

raupyaṃ retobhivṛddhyarthaṃ ṣaḍrasārthaṃ tu lāvaṇam


1,15.50ab

सर्वं सर्वसमृद्ध्यर्थं कूष्मांडं पुष्टिदं विदुः

sarvaṃ sarvasamṛddhyarthaṃ kūṣmāṃḍaṃ puṣṭidaṃ viduḥ


1,15.50cd

प्राप्तिदं सर्वभोगानामिह चा ऽमुत्र च द्विजाः

prāptidaṃ sarvabhogānāmiha cā 'mutra ca dvijāḥ


1,15.51ab

यावज्जीवनमुक्तं हि कन्यादानं तु भोगदम्

yāvajjīvanamuktaṃ hi kanyādānaṃ tu bhogadam


1,15.51cd

पनसाम्रकपित्थानां वृक्षाणां फलमेव च

panasāmrakapitthānāṃ vṛkṣāṇāṃ phalameva ca


1,15.52ab

कदल्याद्यौषधीनां च फलं गुल्मोद्भवं तथा

kadalyādyauṣadhīnāṃ ca phalaṃ gulmodbhavaṃ tathā


1,15.52cd

माषादीनां च मुद्गानां फलं शाकादिकं तथा

māṣādīnāṃ ca mudgānāṃ phalaṃ śākādikaṃ tathā


1,15.53ab

मरीचिसर्षपाद्यानां शाकोपकरणं तथा

marīcisarṣapādyānāṃ śākopakaraṇaṃ tathā


1,15.53cd

यदृतौ यत्फलं सिद्धं तद्देयं हि विपश्चिता

yadṛtau yatphalaṃ siddhaṃ taddeyaṃ hi vipaścitā


1,15.54ab

श्रोत्रादींद्रियतृप्तिश्च सदा देया विपश्चिता

śrotrādīṃdriyatṛptiśca sadā deyā vipaścitā


1,15.54cd

शब्दादिदशभोगार्थं दिगादीनां च तुष्टिदा

śabdādidaśabhogārthaṃ digādīnāṃ ca tuṣṭidā


1,15.55ab

वेदशास्त्रं समादाय बुद्ध्वा गुरुमुखात्स्वयम्

vedaśāstraṃ samādāya buddhvā gurumukhātsvayam


1,15.55cd

कर्मणां फलमस्तीति बुद्धिरास्तिक्यमुच्यते

karmaṇāṃ phalamastīti buddhirāstikyamucyate


1,15.56ab

बंधुराजभयाद्बुद्धिश्रद्धा सा च कनीयसी

baṃdhurājabhayādbuddhiśraddhā sā ca kanīyasī


1,15.56cd

सर्वाभावे दरिद्रस्तु वाचा वा कर्मणा यजेत्

sarvābhāve daridrastu vācā vā karmaṇā yajet


1,15.57ab

वाचिकं यजनं विद्यान्मंत्रस्तोत्रजपादिकम्

vācikaṃ yajanaṃ vidyānmaṃtrastotrajapādikam


1,15.57cd

तीर्थयात्राव्रताद्यं हि कायिकं यजनं विदुः

tīrthayātrāvratādyaṃ hi kāyikaṃ yajanaṃ viduḥ


1,15.58ab

येन केनाप्युपायेन ह्यल्पं वा यदि वा बहु

yena kenāpyupāyena hyalpaṃ vā yadi vā bahu


1,15.58cd

देवतार्पणबुद्ध्या च कृतं भोगाय कल्पते

devatārpaṇabuddhyā ca kṛtaṃ bhogāya kalpate


1,15.59ab

तपश्चर्या च दानं च कर्तव्यमुभयं सदा

tapaścaryā ca dānaṃ ca kartavyamubhayaṃ sadā


1,15.59cd

प्रतिश्रयं प्रदातव्यं स्ववर्णगुणशोभितम्

pratiśrayaṃ pradātavyaṃ svavarṇaguṇaśobhitam


1,15.60ab

देवानां तृप्तये ऽत्यर्थं सर्वभोगप्रदं बुधैः

devānāṃ tṛptaye 'tyarthaṃ sarvabhogapradaṃ budhaiḥ


1,15.60cd

इहा ऽमुत्रोत्तमं जन्मसदाभोगं लभेद्बुधः

ihā 'mutrottamaṃ janmasadābhogaṃ labhedbudhaḥ


1,15.60ef

ईश्वरार्पणबुद्ध्या हि कृत्वा मोक्षफलं लभेत्

īśvarārpaṇabuddhyā hi kṛtvā mokṣaphalaṃ labhet


1,15.61ab

य इमं पठते ऽध्यायं यः शृणोति सदा नरः

ya imaṃ paṭhate 'dhyāyaṃ yaḥ śṛṇoti sadā naraḥ


1,15.61cd

तस्य वैधर्मबुद्धिश्च ज्ञानसिद्धिः प्रजायते

tasya vaidharmabuddhiśca jñānasiddhiḥ prajāyate

Chapter 1.16

1,16.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां पञ्चदशोध्यायः ऋषय ऊचुः पार्थिवप्रतिमापूजाविधानं ब्रूहि सत्तम

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ pañcadaśodhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ pārthivapratimāpūjāvidhānaṃ brūhi sattama


1,16.1cd

येन पूजाविधानेन सर्वाभिष्टमवाप्यते

yena pūjāvidhānena sarvābhiṣṭamavāpyate


1,16.2ab

सूत उवाच सुसाधुपृष्टं युष्माभिः सदा सर्वार्थदायकम्

sūta uvāca susādhupṛṣṭaṃ yuṣmābhiḥ sadā sarvārthadāyakam


1,16.2cd

सद्यो दुःखस्य शमनं शृणुत प्रब्रवीमि वः

sadyo duḥkhasya śamanaṃ śṛṇuta prabravīmi vaḥ


1,16.3ab

अपमृत्युहरं कालमृत्योश्चापि विनाशनम्

apamṛtyuharaṃ kālamṛtyoścāpi vināśanam


1,16.3cd

सद्यः कलत्रपुत्रादिधनधान्यप्रदं द्विजाः

sadyaḥ kalatraputrādidhanadhānyapradaṃ dvijāḥ


1,16.4ab

अन्नादिभोज्यं वस्त्रादिसर्वमुत्पद्यते यतः

annādibhojyaṃ vastrādisarvamutpadyate yataḥ


1,16.4cd

ततो मृदादिप्रतिमापूजाभीष्टप्रदा भुवि

tato mṛdādipratimāpūjābhīṣṭapradā bhuvi


1,16.5ab

पुरुषाणां च नारीणामधिकारोत्र निश्चितम्

puruṣāṇāṃ ca nārīṇāmadhikārotra niścitam


1,16.5cd

नद्यां तडागे कूपे वा जलांतर्मृदमाहरेत्

nadyāṃ taḍāge kūpe vā jalāṃtarmṛdamāharet


1,16.6ab

संशोध्य गंधचूर्णेन पेषयित्वा सुमंडपे

saṃśodhya gaṃdhacūrṇena peṣayitvā sumaṃḍape


1,16.6cd

हस्तेन प्रतिमां कुर्यात्क्षीरेण च सुसंस्कृताम्

hastena pratimāṃ kuryātkṣīreṇa ca susaṃskṛtām


1,16.7ab

अंगप्रत्यंगकोपेतामायुधैश्च समन्विताम्

aṃgapratyaṃgakopetāmāyudhaiśca samanvitām


1,16.7cd

पद्मासनस्थितां कृत्वा पूजयेदादरेण हि

padmāsanasthitāṃ kṛtvā pūjayedādareṇa hi


1,16.8ab

विघ्नेशादित्यविष्णूनामंबायाश्च शिवस्य च

vighneśādityaviṣṇūnāmaṃbāyāśca śivasya ca


1,16.8cd

शिवस्यशिवलिंगं च सर्वदा पूजयेद्द्विज

śivasyaśivaliṃgaṃ ca sarvadā pūjayeddvija


1,16.9ab

षोडशैरुपचारैश्च कुर्यात्तत्फलसिद्धये

ṣoḍaśairupacāraiśca kuryāttatphalasiddhaye


1,16.9cd

पुष्पेण प्रोक्षणं कुर्यादभिषेकं समंत्रकम्

puṣpeṇa prokṣaṇaṃ kuryādabhiṣekaṃ samaṃtrakam


1,16.10ab

शाल्यन्नेनैव नैवेद्यं सर्वं कुडवमानतः

śālyannenaiva naivedyaṃ sarvaṃ kuḍavamānataḥ


1,16.10cd

गृहे तु कुडवं ज्ञेयं मानुषे प्रस्थमिष्यते

gṛhe tu kuḍavaṃ jñeyaṃ mānuṣe prasthamiṣyate


1,16.11ab

दैवे प्रस्थत्रयं योग्यं स्वयंभोः प्रस्थपञ्चकम्

daive prasthatrayaṃ yogyaṃ svayaṃbhoḥ prasthapañcakam


1,16.11cd

एवं पूर्णफलं विद्यादधिकं वै द्वयं त्रयम्

evaṃ pūrṇaphalaṃ vidyādadhikaṃ vai dvayaṃ trayam


1,16.12ab

सहस्रपूजया सत्यं सत्यलोकं लभेद्द्विजः

sahasrapūjayā satyaṃ satyalokaṃ labheddvijaḥ


1,16.12cd

द्वादशांगुलमायामं द्विगुणं च ततो ऽधिकम्

dvādaśāṃgulamāyāmaṃ dviguṇaṃ ca tato 'dhikam


1,16.13ab

प्रमाणमंगुलस्यैकं तदूर्ध्वं पञ्चकत्रयम्

pramāṇamaṃgulasyaikaṃ tadūrdhvaṃ pañcakatrayam


1,16.13cd

अयोदारुकृतं पात्रं शिवमित्युच्यते बुधैः

ayodārukṛtaṃ pātraṃ śivamityucyate budhaiḥ


1,16.14ab

तदष्टभागः प्रस्थः स्यात्तच्चतुःकुडवं मतम्

tadaṣṭabhāgaḥ prasthaḥ syāttaccatuḥkuḍavaṃ matam


1,16.14cd

दशप्रस्थं शतप्रस्थं सहस्रप्रस्थमेव च

daśaprasthaṃ śataprasthaṃ sahasraprasthameva ca


1,16.15ab

जलतैलादिगंधानां यथायोग्यं च मानतः

jalatailādigaṃdhānāṃ yathāyogyaṃ ca mānataḥ


1,16.15cd

मानुषार्षस्वयंभूनां महापूजेति कथ्यते

mānuṣārṣasvayaṃbhūnāṃ mahāpūjeti kathyate


1,16.16ab

अभिषेकादात्मशुद्धिर्गंधात्पुण्यमवाप्यते

abhiṣekādātmaśuddhirgaṃdhātpuṇyamavāpyate


1,16.16cd

आयुस्तृप्तिश्च नैवेद्याद्धूपादर्थमवाप्यते

āyustṛptiśca naivedyāddhūpādarthamavāpyate


1,16.17ab

दीपाज्ज्ञानमवाप्नोति तांबूलाद्भोगमाप्नुयात्

dīpājjñānamavāpnoti tāṃbūlādbhogamāpnuyāt


1,16.17cd

तस्मात्स्नानादिकं षट्कं प्रयत्नेन प्रसाधयेत्

tasmātsnānādikaṃ ṣaṭkaṃ prayatnena prasādhayet


1,16.18ab

नमस्कारो जपश्चैव सर्वाभीष्टप्रदावुभौ

namaskāro japaścaiva sarvābhīṣṭapradāvubhau


1,16.18cd

पूजान्ते च सदाकार्यौ भोगमोक्षार्थिभिर्नरैः

pūjānte ca sadākāryau bhogamokṣārthibhirnaraiḥ


1,16.19ab

संपूज्य मनसा पूर्वं कुर्यात्तत्तत्सदा नरः

saṃpūjya manasā pūrvaṃ kuryāttattatsadā naraḥ


1,16.19cd

देवानां पूजया चैव तत्तल्लोकमवाप्नुयात्

devānāṃ pūjayā caiva tattallokamavāpnuyāt


1,16.20ab

तदवांतरलोके च यथेष्टं भोग्यमाप्यते

tadavāṃtaraloke ca yatheṣṭaṃ bhogyamāpyate


1,16.20cd

तद्विशेषान्प्रवक्ष्यामि शृणुत श्रद्धया द्विजाः

tadviśeṣānpravakṣyāmi śṛṇuta śraddhayā dvijāḥ


1,16.21ab

विघ्नेशपूजया सम्यग्भूर्लोके ऽभीष्टमाप्नुयात्

vighneśapūjayā samyagbhūrloke 'bhīṣṭamāpnuyāt


1,16.21cd

शुक्रवारे चतुर्थ्यां च सिते श्रावणभाद्रके

śukravāre caturthyāṃ ca site śrāvaṇabhādrake


1,16.22ab

भिषगृक्षे धनुर्मासे विघ्नेशं विधिवद्यजेत्

bhiṣagṛkṣe dhanurmāse vighneśaṃ vidhivadyajet


1,16.22cd

शतं पूजासहस्रं वा तत्संख्याकदिनैर्व्रजेत्

śataṃ pūjāsahasraṃ vā tatsaṃkhyākadinairvrajet


1,16.23ab

देवाग्निश्रद्धया नित्यं पुत्रदं चेष्टदं नृणाम्

devāgniśraddhayā nityaṃ putradaṃ ceṣṭadaṃ nṛṇām


1,16.23cd

सर्वपापप्रशमनं तत्तद्दुरितनाशनम्

sarvapāpapraśamanaṃ tattadduritanāśanam


1,16.24ab

वारपूजांशिवादीनामात्मशुद्धिप्रदां विदुः

vārapūjāṃśivādīnāmātmaśuddhipradāṃ viduḥ


1,16.24cd

तीथिनक्षत्रयोगानामाधारं सार्वकामिकम्

tīthinakṣatrayogānāmādhāraṃ sārvakāmikam


1,16.25ab

तथा बृद्धिक्षयाभावात्पूर्णब्रह्मात्मकं विदुः

tathā bṛddhikṣayābhāvātpūrṇabrahmātmakaṃ viduḥ


1,16.25cd

उदयादुदयं वारो ब्रह्मप्रभृति कर्मणाम्

udayādudayaṃ vāro brahmaprabhṛti karmaṇām


1,16.26ab

तिथ्यादौ देवपूजा हि पूर्णभोगप्रदा नृणाम्

tithyādau devapūjā hi pūrṇabhogapradā nṛṇām


1,16.26cd

पूर्वभागः पितःणां तु निशि युक्तः प्रशस्यते

pūrvabhāgaḥ pitḥṇāṃ tu niśi yuktaḥ praśasyate


1,16.27ab

परभागस्तु देवानां दिवा युक्तः प्रशास्यते

parabhāgastu devānāṃ divā yuktaḥ praśāsyate


1,16.27cd

उदयव्यापिनी ग्राह्या मध्याह्ने यदि सा तिथिः

udayavyāpinī grāhyā madhyāhne yadi sā tithiḥ


1,16.28ab

देवकार्ये तथा ग्राह्यास्थिति ऋक्षादिकाः शुभाः

devakārye tathā grāhyāsthiti ṛkṣādikāḥ śubhāḥ


1,16.28cd

सम्यग्विचार्य वारादीन्कुर्यात्पूजाजपादिकम्

samyagvicārya vārādīnkuryātpūjājapādikam


1,16.29ab

पूजार्यते ह्यनेनेति वेदेष्वर्थस्य योजना

pūjāryate hyaneneti vedeṣvarthasya yojanā


1,16.29cd

पूर्णभोगफलसिद्धिश्च जायते तेन कर्मणा

pūrṇabhogaphalasiddhiśca jāyate tena karmaṇā


1,16.30ab

मनोभावांस्तथा ज्ञानमिष्टभोगार्थयोजनात्

manobhāvāṃstathā jñānamiṣṭabhogārthayojanāt


1,16.30cd

पूजाशब्दर्थ एवं हि विश्रुतो लोकवेदयोः

pūjāśabdartha evaṃ hi viśruto lokavedayoḥ


1,16.31ab

नित्यनैमित्तिकं कालात्सद्यः काम्ये स्वनुष्ठिते

nityanaimittikaṃ kālātsadyaḥ kāmye svanuṣṭhite


1,16.31cd

नित्यं मासं च पक्षं च वर्षं चैव यथाक्रमम्

nityaṃ māsaṃ ca pakṣaṃ ca varṣaṃ caiva yathākramam


1,16.32ab

तत्तत्कर्मफलप्राप्तिस्तादृक्पापक्षयः क्रमात्

tattatkarmaphalaprāptistādṛkpāpakṣayaḥ kramāt


1,16.32cd

महागणपतेः पूजा चतुर्थ्यां कृष्णपक्षके

mahāgaṇapateḥ pūjā caturthyāṃ kṛṣṇapakṣake


1,16.33ab

पक्षपापक्षयकरी पक्षभोगफलप्रदा

pakṣapāpakṣayakarī pakṣabhogaphalapradā


1,16.33cd

चैत्रे चतुर्थ्यां पूजा च कृता मासफलप्रदा

caitre caturthyāṃ pūjā ca kṛtā māsaphalapradā


1,16.34ab

वर्षभोगप्रदा ज्ञेया कृता वै सिंहभाद्रके

varṣabhogapradā jñeyā kṛtā vai siṃhabhādrake


1,16.34cd

श्रवण्यादित्यवारे च सप्तम्यां हस्तभे दिने

śravaṇyādityavāre ca saptamyāṃ hastabhe dine


1,16.35ab

माघशुक्ले च सप्तम्यामादित्ययजनं चरेत्

māghaśukle ca saptamyāmādityayajanaṃ caret


1,16.35cd

ज्येष्ठभाद्रकसौम्ये च द्वादश्यां श्रवर्णक्षके

jyeṣṭhabhādrakasaumye ca dvādaśyāṃ śravarṇakṣake


1,16.36ab

द्वादश्यां विष्णुयजनमिष्टंसंपत्करं विदुः

dvādaśyāṃ viṣṇuyajanamiṣṭaṃsaṃpatkaraṃ viduḥ


1,16.36cd

श्रावणे विष्णुयजनमिष्टारोग्यप्रदं भवेत्

śrāvaṇe viṣṇuyajanamiṣṭārogyapradaṃ bhavet


1,16.37ab

गवादीन्द्वादशानर्थान्सांगान्दत्वा तु यत्फलम्

gavādīndvādaśānarthānsāṃgāndatvā tu yatphalam


1,16.37cd

तत्फलं समवाप्नोति द्वादश्यां विष्णुतर्पणात्

tatphalaṃ samavāpnoti dvādaśyāṃ viṣṇutarpaṇāt


1,16.38ab

द्वादश्यां द्वादशान्विप्रान्विष्णोर्द्वादशनामतः

dvādaśyāṃ dvādaśānviprānviṣṇordvādaśanāmataḥ


1,16.38cd

षोडशैरुपचारैश्च यजेत्तत्प्रीतिमाप्नुयात्

ṣoḍaśairupacāraiśca yajettatprītimāpnuyāt


1,16.39ab

एवं च सर्वदेवानां तत्तद्द्वादशनामकैः

evaṃ ca sarvadevānāṃ tattaddvādaśanāmakaiḥ


1,16.39cd

द्वादशब्रह्मयजनं तत्तत्प्रीतिकरं भवेत्

dvādaśabrahmayajanaṃ tattatprītikaraṃ bhavet


1,16.40ab

कर्कटे सोमवारे च नवम्यां मृगशीर्षके

karkaṭe somavāre ca navamyāṃ mṛgaśīrṣake


1,16.40cd

अंबां यजेद्भूतिकामः सर्वभोगफलप्रदाम्

aṃbāṃ yajedbhūtikāmaḥ sarvabhogaphalapradām


1,16.41ab

आश्वयुक्छुक्लनवमी सर्वाभीष्टफलप्रदा

āśvayukchuklanavamī sarvābhīṣṭaphalapradā


1,16.41cd

आदिवारे चतुर्दश्यां कृष्णपक्षे विशेषतः

ādivāre caturdaśyāṃ kṛṣṇapakṣe viśeṣataḥ


1,16.42ab

आर्द्रायां च महार्द्रायां शिवपूजा विशिष्यते

ārdrāyāṃ ca mahārdrāyāṃ śivapūjā viśiṣyate


1,16.42cd

माघकृष्णचतुर्दश्यां सर्वाभीष्टफलप्रदा

māghakṛṣṇacaturdaśyāṃ sarvābhīṣṭaphalapradā


1,16.43ab

आयुष्करी मृत्युहरा सर्वसिद्धिकरी नृणाम्

āyuṣkarī mṛtyuharā sarvasiddhikarī nṛṇām


1,16.43cd

ज्येष्ठमासे महार्द्रायां चतुर्दशीदिनेपि च

jyeṣṭhamāse mahārdrāyāṃ caturdaśīdinepi ca


1,16.44ab

मार्गशीर्षार्द्रकायां वा षोडशैरुपचारकैः

mārgaśīrṣārdrakāyāṃ vā ṣoḍaśairupacārakaiḥ


1,16.44cd

तत्तन्मूर्तिशिवं पूज्य तस्य वै पाददर्शनम्

tattanmūrtiśivaṃ pūjya tasya vai pādadarśanam


1,16.45ab

शिवस्य यजनं ज्ञेयं भोगमोक्षप्रदं नृणाम्

śivasya yajanaṃ jñeyaṃ bhogamokṣapradaṃ nṛṇām


1,16.45cd

वारादिदेवयजनं कार्तिके हि विशिष्यते

vārādidevayajanaṃ kārtike hi viśiṣyate


1,16.46ab

कार्तिके मासि संप्राप्ते सर्वान्देवान्यजेद्बुधः

kārtike māsi saṃprāpte sarvāndevānyajedbudhaḥ


1,16.46cd

दानेन तपसा होमैर्जपेन नियमेन च

dānena tapasā homairjapena niyamena ca


1,16.47ab

षोडशैरुपचारैश्च प्रतिमा विप्रमंत्रकैः

ṣoḍaśairupacāraiśca pratimā vipramaṃtrakaiḥ


1,16.47cd

ब्राह्मणानां भोजनेन निष्कामार्तिकरो भवेत्

brāhmaṇānāṃ bhojanena niṣkāmārtikaro bhavet


1,16.48ab

कार्तिके देवयजनं सर्वभोगप्रदं भवेत्

kārtike devayajanaṃ sarvabhogapradaṃ bhavet


1,16.48cd

व्याधीनां हरणं चैव भवेद्भूतग्रहक्षयः

vyādhīnāṃ haraṇaṃ caiva bhavedbhūtagrahakṣayaḥ


1,16.49ab

कार्तिकादित्यवारेषु नृणामादित्यपूजनात्

kārtikādityavāreṣu nṛṇāmādityapūjanāt


1,16.49cd

तैलकार्पासदानात्तु भवेत्कुष्ठादिसंक्षयः

tailakārpāsadānāttu bhavetkuṣṭhādisaṃkṣayaḥ


1,16.50ab

हरीतकीमरीचीनां वस्त्रक्षीरादिदानतः

harītakīmarīcīnāṃ vastrakṣīrādidānataḥ


1,16.50cd

ब्रह्मप्रतिष्ठया चैव क्षयरोगक्षयो भवेत्

brahmapratiṣṭhayā caiva kṣayarogakṣayo bhavet


1,16.51ab

दीपसर्षपदानाच्च अपस्मारक्षयो भवेत्

dīpasarṣapadānācca apasmārakṣayo bhavet


1,16.51cd

कृत्तिकासोमवारेषु शिवस्य यजनं नृणाम्

kṛttikāsomavāreṣu śivasya yajanaṃ nṛṇām


1,16.52ab

महादारिद्र्यशमनं सर्वसंपत्करं भवेत्

mahādāridryaśamanaṃ sarvasaṃpatkaraṃ bhavet


1,16.52cd

गृहक्षेत्रादिदानाच्च गृहोपकरणादिना

gṛhakṣetrādidānācca gṛhopakaraṇādinā


1,16.53ab

कृत्तिकाभौमवारेषु स्कंदस्य यजनान्नृणाम्

kṛttikābhaumavāreṣu skaṃdasya yajanānnṛṇām


1,16.53cd

दीपघंटादिदानाद्वै वाक्सिद्धिरचिराद्भवेत्

dīpaghaṃṭādidānādvai vāksiddhiracirādbhavet


1,16.54ab

कृत्तिकासौम्यवारेषु विष्णोर्वै यजनं नृणाम्

kṛttikāsaumyavāreṣu viṣṇorvai yajanaṃ nṛṇām


1,16.54cd

दध्योदनस्य दानं च सत्संतानकरं भवेत्

dadhyodanasya dānaṃ ca satsaṃtānakaraṃ bhavet


1,16.55ab

कृतिकागुरुवारेषु ब्रह्मणो यजनाद्धनैः

kṛtikāguruvāreṣu brahmaṇo yajanāddhanaiḥ


1,16.55cd

मधुस्वर्णाज्यदानेन भोगवृद्धिर्भवेन्नृणाम्

madhusvarṇājyadānena bhogavṛddhirbhavennṛṇām


1,16.56ab

कृत्तिकाशुक्रवारेषु गजकोमेडयाजनात् 1

kṛttikāśukravāreṣu gajakomeḍayājanāt 1


1,16.56cd

गंधपुष्पान्नदानेन भोग्यवृद्धिर्भवेन्नृणाम्

gaṃdhapuṣpānnadānena bhogyavṛddhirbhavennṛṇām


1,16.57ab

वंध्या सुपुत्रं लभते स्वर्णरौप्यादिदानतः

vaṃdhyā suputraṃ labhate svarṇaraupyādidānataḥ


1,16.57cd

कृत्तिकाशनिवारेषु दिक्पालानां च वंदनम्

kṛttikāśanivāreṣu dikpālānāṃ ca vaṃdanam


1,16.58ab

दिग्गजानां च नागानां सेतुपानां च पूजनम्

diggajānāṃ ca nāgānāṃ setupānāṃ ca pūjanam


1,16.58cd

गजकोमेडो गजवक्त्रः त्र्यंबकस्य च रुद्रस्य विष्णोः पापहरस्य च

gajakomeḍo gajavaktraḥ tryaṃbakasya ca rudrasya viṣṇoḥ pāpaharasya ca


1,16.59ab

ज्ञानदं ब्रह्मणश्चैव धन्वंतर्यश्विनोस्तथा

jñānadaṃ brahmaṇaścaiva dhanvaṃtaryaśvinostathā


1,16.59cd

रोगापमृत्युहरणं तत्कालव्याधिशांतिदम्

rogāpamṛtyuharaṇaṃ tatkālavyādhiśāṃtidam


1,16.60ab

लवणायसतैलानां माषादीनां च दानतः

lavaṇāyasatailānāṃ māṣādīnāṃ ca dānataḥ


1,16.60cd

त्रिकटुफलगंधानां जलादीनां च दानतः

trikaṭuphalagaṃdhānāṃ jalādīnāṃ ca dānataḥ


1,16.61ab

द्रवाणां कठिनानां च प्रस्थेन पलमानतः

dravāṇāṃ kaṭhinānāṃ ca prasthena palamānataḥ


1,16.61cd

स्वर्गप्राप्तिर्धनुर्मासे ह्युषःकाले च पूजनम्

svargaprāptirdhanurmāse hyuṣaḥkāle ca pūjanam


1,16.62ab

शिवादीनां च सर्वेषां क्रमाद्वै सर्वसिद्धये

śivādīnāṃ ca sarveṣāṃ kramādvai sarvasiddhaye


1,16.62cd

शाल्यन्नस्य हविष्यस्य नैवेद्यं शस्तमुच्यते

śālyannasya haviṣyasya naivedyaṃ śastamucyate


1,16.63ab

विविधान्नस्य नैवेद्यं धनुर्मासे विशिष्यते

vividhānnasya naivedyaṃ dhanurmāse viśiṣyate


1,16.63cd

मार्गशीर्षे ऽन्नदस्यैव सर्वमिष्टफलं भवेत्

mārgaśīrṣe 'nnadasyaiva sarvamiṣṭaphalaṃ bhavet


1,16.64ab

पापक्षयं चेष्टसिद्धिं चारोग्यं धर्ममेव च

pāpakṣayaṃ ceṣṭasiddhiṃ cārogyaṃ dharmameva ca


1,16.64cd

सम्यग्वेदपरिज्ञानं सदनुष्ठानमेव च

samyagvedaparijñānaṃ sadanuṣṭhānameva ca


1,16.65ab

इहामुत्र महाभोगानंते योगं च शाश्वतम्

ihāmutra mahābhogānaṃte yogaṃ ca śāśvatam


1,16.65cd

वेदांतज्ञानसिद्धिं च मार्गशीर्षान्नदो लभेत्

vedāṃtajñānasiddhiṃ ca mārgaśīrṣānnado labhet


1,16.66ab

मार्गशीर्षे ह्युषःकाले दिनत्रयमथापि वा

mārgaśīrṣe hyuṣaḥkāle dinatrayamathāpi vā


1,16.66cd

यजेद्देवान्भोगकामो नाधनुर्मासिको भवेत्

yajeddevānbhogakāmo nādhanurmāsiko bhavet


1,16.67ab

यावत्संगवकालं तु धनुर्मासो विधीयते

yāvatsaṃgavakālaṃ tu dhanurmāso vidhīyate


1,16.67cd

धनुर्मासे निराहारो मासमात्रं जितेंद्रियः

dhanurmāse nirāhāro māsamātraṃ jiteṃdriyaḥ


1,16.68ab

आमध्याह्नजपेद्विप्रो गायत्रीं वेदमातरम्

āmadhyāhnajapedvipro gāyatrīṃ vedamātaram


1,16.68cd

पञ्चाक्षरादिकान्मंत्रान्पश्चादासप्तिकं जपेत्

pañcākṣarādikānmaṃtrānpaścādāsaptikaṃ japet


1,16.69ab

ज्ञानं लब्ध्वा च देहांते विप्रो मुक्तिमवाप्नुयात्

jñānaṃ labdhvā ca dehāṃte vipro muktimavāpnuyāt


1,16.69cd

अन्येषां नरनारीणां त्रिःस्नानेन जपेन च

anyeṣāṃ naranārīṇāṃ triḥsnānena japena ca


1,16.70ab

सदा पञ्चाक्षरस्यैव विशुद्धं ज्ञानमाप्यते

sadā pañcākṣarasyaiva viśuddhaṃ jñānamāpyate


1,16.70cd

इष्टमन्त्रान्सदाजप्त्वा महापापक्षयं लभेत्

iṣṭamantrānsadājaptvā mahāpāpakṣayaṃ labhet


1,16.71ab

धनुर्मासे विशेषेण महानैवेद्यमाचरेत्

dhanurmāse viśeṣeṇa mahānaivedyamācaret


1,16.71cd

शालितंडुलभारेण मरीचप्रस्थकेन च

śālitaṃḍulabhāreṇa marīcaprasthakena ca


1,16.72ab

गणनाद्द्वादशं सर्वं मध्वाज्यकुडवेन हि

gaṇanāddvādaśaṃ sarvaṃ madhvājyakuḍavena hi


1,16.72cd

द्रोणयुक्तेन मुद्गेन द्वादशव्यंजनेन च

droṇayuktena mudgena dvādaśavyaṃjanena ca


1,16.73ab

घृतपक्वैरपूपैश्च मोदकैः शालिकादिभिः

ghṛtapakvairapūpaiśca modakaiḥ śālikādibhiḥ


1,16.73cd

द्वादशैश्च दधिक्षीरैर्द्वादशप्रस्थकेन च

dvādaśaiśca dadhikṣīrairdvādaśaprasthakena ca


1,16.74ab

नारिकेलफलादीनां तथा गणनया सह

nārikelaphalādīnāṃ tathā gaṇanayā saha


1,16.74cd

द्वादशक्रमुकैर्युक्तं षट्त्रिंशत्पत्रकैर्युतम्

dvādaśakramukairyuktaṃ ṣaṭtriṃśatpatrakairyutam


1,16.75ab

कर्पूरखुरचूर्णेन पञ्चसौगंधिकैर्युतम्

karpūrakhuracūrṇena pañcasaugaṃdhikairyutam


1,16.75cd

तांबूलयुक्तं तु यदा महानैवेद्यलक्षणम्

tāṃbūlayuktaṃ tu yadā mahānaivedyalakṣaṇam


1,16.76ab

महानैवेद्यमेतद्वै देवतार्पणपूर्वकम्

mahānaivedyametadvai devatārpaṇapūrvakam


1,16.76cd

वर्णानुक्रमपूर्वेण तद्भक्तेभ्यः प्रदापयेत्

varṇānukramapūrveṇa tadbhaktebhyaḥ pradāpayet


1,16.77ab

एवं चौदननैवेद्याद्भूमौ राष्ट्रपतिर्भवेत्

evaṃ caudananaivedyādbhūmau rāṣṭrapatirbhavet


1,16.77cd

महानैवेद्यदानेन नरः स्वर्गमवाप्नुयात्

mahānaivedyadānena naraḥ svargamavāpnuyāt


1,16.78ab

महानैवेद्यदानेन सहस्रेण द्विजर्षभाः

mahānaivedyadānena sahasreṇa dvijarṣabhāḥ


1,16.78cd

सत्यलोके च तल्लोके पूर्णमायुरवाप्नुयात्

satyaloke ca talloke pūrṇamāyuravāpnuyāt


1,16.79ab

सहस्राणां च त्रिंशत्या महानैवेद्यदानतः

sahasrāṇāṃ ca triṃśatyā mahānaivedyadānataḥ


1,16.79cd

तदूर्ध्वलोकमाप्यैव न पुनर्जन्मभाग्भवेत्

tadūrdhvalokamāpyaiva na punarjanmabhāgbhavet


1,16.80ab

सहस्राणां च षट्त्रिंशज्जन्म नैवेद्यमीरितम्

sahasrāṇāṃ ca ṣaṭtriṃśajjanma naivedyamīritam


1,16.80cd

तावन्नैवेद्यदानं तु महापूर्णं तदुच्यते

tāvannaivedyadānaṃ tu mahāpūrṇaṃ taducyate


1,16.81ab

महापूर्णस्य नैवेद्यं जन्मनैवेद्यमिष्यते

mahāpūrṇasya naivedyaṃ janmanaivedyamiṣyate


1,16.81cd

जन्मनैवेद्यदानेन पुनर्जन्म न विद्यते

janmanaivedyadānena punarjanma na vidyate


1,16.82ab

ऊर्जे मासि दिने पुण्ये जन्म नैवेद्यमाचरेत्

ūrje māsi dine puṇye janma naivedyamācaret


1,16.82cd

संक्रांतिपातजन्मर्क्षपौर्णमास्यादिसंयुते

saṃkrāṃtipātajanmarkṣapaurṇamāsyādisaṃyute


1,16.83ab

अब्दजन्मदिने कुर्याज्जन्मनैवेद्यमुत्तमम्

abdajanmadine kuryājjanmanaivedyamuttamam


1,16.83cd

मासांतरेषु जन्मर्क्षपूर्णयोगदिनेपि च

māsāṃtareṣu janmarkṣapūrṇayogadinepi ca


1,16.84ab

मेलनेचशनेर्वापितावत्साहस्रमाचरेत्

melanecaśanervāpitāvatsāhasramācaret


1,16.84cd

जन्मनैवेद्यदानेनजन्मार्पणफलंलभेत्

janmanaivedyadānenajanmārpaṇaphalaṃlabhet


1,16.85ab

जन्मार्पणाच्छिवः प्रीतिःस्वसायुज्यंददातिहि

janmārpaṇācchivaḥ prītiḥsvasāyujyaṃdadātihi


1,16.85cd

इदंतज्जन्मनैवेद्यंशिवस्यैवप्रदापयेत्

idaṃtajjanmanaivedyaṃśivasyaivapradāpayet


1,16.86ab

योनिलिंगस्वरूपेणशिवोजन्मानिरूपकः

yoniliṃgasvarūpeṇaśivojanmānirūpakaḥ


1,16.86cd

तस्माज्जन्मनिवृत्त्यर्थंजन्म पूजा शिवस्य हि

tasmājjanmanivṛttyarthaṃjanma pūjā śivasya hi


1,16.87ab

बिंदुनादात्मकंसर्वंजगत्स्थावरजंगमम्

biṃdunādātmakaṃsarvaṃjagatsthāvarajaṃgamam


1,16.87cd

बिंदुःशक्तिःशिवोनादःशिवशक्त्यात्मकंजगत्

biṃduḥśaktiḥśivonādaḥśivaśaktyātmakaṃjagat


1,16.88ab

नादाधारमिदंबिंदुर्बिंद्वाधारमिदं जगत्

nādādhāramidaṃbiṃdurbiṃdvādhāramidaṃ jagat


1,16.88cd

जगदाधारभूतौहिबिंदुनादौ व्यवस्थितौ

jagadādhārabhūtauhibiṃdunādau vyavasthitau


1,16.89ab

विन्दुनादयुतंसर्वंसकलीकरणंभवेत्

vindunādayutaṃsarvaṃsakalīkaraṇaṃbhavet


1,16.89cd

सकलीकरणाज्जन्मजगत्प्राप्नोत्यसंशयः

sakalīkaraṇājjanmajagatprāpnotyasaṃśayaḥ


1,16.90ab

बिंदुनादात्मकंलिंगंजगत्कारणमुच्यते

biṃdunādātmakaṃliṃgaṃjagatkāraṇamucyate


1,16.90cd

बिंदुर्देर्वीशिवोनादःशिवलिंगंतुकथ्यते

biṃdurdervīśivonādaḥśivaliṃgaṃtukathyate


1,16.91ab

तस्माज्जन्मनिवृत्त्यर्थंशिवलिंगंप्रपूजयेत्

tasmājjanmanivṛttyarthaṃśivaliṃgaṃprapūjayet


1,16.91cd

मातादेवीबिंदुरूपानादरूपः शिवः पिता

mātādevībiṃdurūpānādarūpaḥ śivaḥ pitā


1,16.92ab

पूजिताभ्यांपितृभ्यांतुपरमानंद एव हि

pūjitābhyāṃpitṛbhyāṃtuparamānaṃda eva hi


1,16.92cd

परमानंदलाभार्थंशिवलिंगंप्रपूजयेत्

paramānaṃdalābhārthaṃśivaliṃgaṃprapūjayet


1,16.93ab

सादेवीजगतांमातासशिवोजगतः पिता

sādevījagatāṃmātāsaśivojagataḥ pitā


1,16.93cd

पित्रोः शुश्रूषकेनित्यंकृपाधिक्यं हि वर्धते

pitroḥ śuśrūṣakenityaṃkṛpādhikyaṃ hi vardhate


1,16.94ab

कृपयांतर्गतैश्वर्यंपूजकस्यददातिहि

kṛpayāṃtargataiśvaryaṃpūjakasyadadātihi


1,16.94cd

तस्मादंतर्गतानंदलाभार्थंमुनिपुंगवाः

tasmādaṃtargatānaṃdalābhārthaṃmunipuṃgavāḥ


1,16.95ab

पितृमातृस्वरूपेणशिवलिंगंप्रपूजयेत्

pitṛmātṛsvarūpeṇaśivaliṃgaṃprapūjayet


1,16.95cd

भर्गः पुरुषरूपो हि भर्गाप्रकृतिरुच्यते

bhargaḥ puruṣarūpo hi bhargāprakṛtirucyate


1,16.96ab

अव्यक्तांतरधिष्ठानं गर्भः पुरुष उच्यते

avyaktāṃtaradhiṣṭhānaṃ garbhaḥ puruṣa ucyate


1,16.96cd

सुव्यक्तांतरधिष्ठानंगर्भः प्रकृतिरुच्यते

suvyaktāṃtaradhiṣṭhānaṃgarbhaḥ prakṛtirucyate


1,16.97ab

पुरुषत्वादिगर्भोहिगर्भवाञ्जनकोयतः

puruṣatvādigarbhohigarbhavāñjanakoyataḥ


1,16.97cd

पुरुषात्प्रकृतोयुक्तंप्रथमंजन्मकथ्यते

puruṣātprakṛtoyuktaṃprathamaṃjanmakathyate


1,16.98ab

प्रकृतेर्व्यक्ततांयातंद्वितीयं जन्म कथ्यते

prakṛtervyaktatāṃyātaṃdvitīyaṃ janma kathyate


1,16.98cd

जन्मजंतुर्मृत्युजन्म पुरुषात्प्रतिपद्यते

janmajaṃturmṛtyujanma puruṣātpratipadyate


1,16.99ab

अन्यतोभाव्यते ऽवश्यंमाययाजन्मकथ्यते

anyatobhāvyate 'vaśyaṃmāyayājanmakathyate


1,16.99cd

जीर्यतेजन्मकालाद्यत्तस्माज्जीव इति स्मृतः

jīryatejanmakālādyattasmājjīva iti smṛtaḥ


1,16.100ab

जन्मतेतन्यते पाशैर्जीवशब्दार्थ एव हि

janmatetanyate pāśairjīvaśabdārtha eva hi


1,16.100cd

जन्मपाशनिवृत्त्यर्थंजन्मलिंगंप्रपूजयेत्

janmapāśanivṛttyarthaṃjanmaliṃgaṃprapūjayet


1,16.101ab

भं वृद्धिं गच्छतीत्यर्थाद्भगःप्रकृतिरुच्यते

bhaṃ vṛddhiṃ gacchatītyarthādbhagaḥprakṛtirucyate


1,16.101cd

प्राकृतैः शब्दमात्राद्यैः प्राकृतेंद्रियभोजनात्

prākṛtaiḥ śabdamātrādyaiḥ prākṛteṃdriyabhojanāt


1,16.102ab

भगस्येदं भोगमिति शब्दार्थो मुख्यतः श्रुतः

bhagasyedaṃ bhogamiti śabdārtho mukhyataḥ śrutaḥ


1,16.102cd

मुख्यो भगस्तु प्रकृतिर्भगवाञ्छिव उच्यते

mukhyo bhagastu prakṛtirbhagavāñchiva ucyate


1,16.103ab

भगवान्भोगदाताहिना ऽन्योभोगप्रदायकः

bhagavānbhogadātāhinā 'nyobhogapradāyakaḥ


1,16.103cd

भगस्वामीचभगवान्भर्ग इत्युच्यतेबुधैः

bhagasvāmīcabhagavānbharga ityucyatebudhaiḥ


1,16.104ab

भगेनसहितंलिंगं भगंलिंगेनसंयुतम्

bhagenasahitaṃliṃgaṃ bhagaṃliṃgenasaṃyutam


1,16.104cd

इहामुत्रचभोगार्थंनित्यभोगार्थमेव च

ihāmutracabhogārthaṃnityabhogārthameva ca


1,16.105ab

भगवंतंमहादेवं शिवलिंगंप्रपूजयेत्

bhagavaṃtaṃmahādevaṃ śivaliṃgaṃprapūjayet


1,16.105cd

लोकप्रसवितासूर्यस्तच्चिह्नं प्रसवाद्भवेत्

lokaprasavitāsūryastaccihnaṃ prasavādbhavet


1,16.

लिंगेप्रसूतिकर्तारंलिंगिनंपुरुषोयजेत्

liṃgeprasūtikartāraṃliṃginaṃpuruṣoyajet


1,16.106cd

106अब्/ लिंगार्थगमकंचिह्नंलिंगमित्यभिधीयते

106ab/ liṃgārthagamakaṃcihnaṃliṃgamityabhidhīyate


1,16.107ab

लिंगमर्थंहिपुरुषं शिवंगमयतीत्यदः

liṃgamarthaṃhipuruṣaṃ śivaṃgamayatītyadaḥ


1,16.107cd

शिवशक्त्योश्चचिह्नस्यमेलनंलिंगमुच्यते

śivaśaktyoścacihnasyamelanaṃliṃgamucyate


1,16.108ab

स्वचिह्नपूजनात्प्रीतश्चिह्नकार्यं न वीयते

svacihnapūjanātprītaścihnakāryaṃ na vīyate


1,16.108cd

चिह्नकार्यंतुजन्मादिजन्माद्यंविनिवर्तते

cihnakāryaṃtujanmādijanmādyaṃvinivartate


1,16.109ab

प्राकृतैः पुरुषैश्चापिबाह्याभ्यंतरसंभवैः

prākṛtaiḥ puruṣaiścāpibāhyābhyaṃtarasaṃbhavaiḥ


1,16.109cd

षोडशैरुपचारैश्च शिवलिंगंप्रपूजयेत्

ṣoḍaśairupacāraiśca śivaliṃgaṃprapūjayet


1,16.110ab

एवमादित्यवारेहिपूजाजन्मनिवर्तिका

evamādityavārehipūjājanmanivartikā


1,16.110cd

आदिवारेमहालिंगंप्रणवेनैवपूजयेत्

ādivāremahāliṃgaṃpraṇavenaivapūjayet


1,16.111ab

आदिवारे पञ्चगव्यैरभिषेको विशिष्यते

ādivāre pañcagavyairabhiṣeko viśiṣyate


1,16.111cd

गोमयंगोजलंक्षीरंदध्याज्यं पञ्चगव्यकम्

gomayaṃgojalaṃkṣīraṃdadhyājyaṃ pañcagavyakam


1,16.112ab

क्षीराद्यंचपृथक्च्चैवमधुनाचेक्षुसारकैः

kṣīrādyaṃcapṛthakccaivamadhunācekṣusārakaiḥ


1,16.112cd

गव्यक्षीरान्ननैवेद्यंप्रणवेनैवकारयेत्

gavyakṣīrānnanaivedyaṃpraṇavenaivakārayet


1,16.113ab

प्रणवंध्वनिलिंगंतुनादलिंगंस्वयंभुवः

praṇavaṃdhvaniliṃgaṃtunādaliṃgaṃsvayaṃbhuvaḥ


1,16.113cd

बिंदुलिंगं तु यंत्रंस्यान्मकारंतुप्रतिष्ठितम्

biṃduliṃgaṃ tu yaṃtraṃsyānmakāraṃtupratiṣṭhitam


1,16.114ab

उकारंचरलिंगंस्यादकारंगुरुविग्रहम्

ukāraṃcaraliṃgaṃsyādakāraṃguruvigraham


1,16.114cd

षड्लिंगपूजयानित्यंजीवन्मुक्तोनसंशयः

ṣaḍliṃgapūjayānityaṃjīvanmuktonasaṃśayaḥ


1,16.115ab

शिवस्यभक्त्यापूजा हि जन्ममुक्तिकरीनृणाम्

śivasyabhaktyāpūjā hi janmamuktikarīnṛṇām


1,16.115cd

रुद्राक्षधारणात्पादमर्धं वैभूतिधारणात्

rudrākṣadhāraṇātpādamardhaṃ vaibhūtidhāraṇāt


1,16.116ab

त्रिपादं मंत्रजाप्याच्च पूजया पूर्णभक्तिमान्

tripādaṃ maṃtrajāpyācca pūjayā pūrṇabhaktimān


1,16.116cd

शिवलिंगं च भक्तं च पूज्य मोक्षं लभेन्नरः

śivaliṃgaṃ ca bhaktaṃ ca pūjya mokṣaṃ labhennaraḥ


1,16.117ab

य इमं पठते ऽध्यायं शृणुयाद्वा समाहितः

ya imaṃ paṭhate 'dhyāyaṃ śṛṇuyādvā samāhitaḥ


1,16.117cd

तस्यैव शिवभक्तिश्च वर्धतेसुदृढा द्विजाः

tasyaiva śivabhaktiśca vardhatesudṛḍhā dvijāḥ

Chapter 1.17

1,17.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां षोडशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः प्रणवस्यचमाहात्म्यंषड्लिंगस्यमहामुने

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ ṣoḍaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ praṇavasyacamāhātmyaṃṣaḍliṃgasyamahāmune


1,17.1cd

शिवभक्तस्यपूजांचक्रमशोब्रूहिनःप्रभो

śivabhaktasyapūjāṃcakramaśobrūhinaḥprabho


1,17.2ab

सूत उवाच तपोधनैर्भवद्भिश्च सम्यक्प्रश्नस्त्वयं कृतः

sūta uvāca tapodhanairbhavadbhiśca samyakpraśnastvayaṃ kṛtaḥ


1,17.2cd

अस्योत्तरंमहादेवोजानातिस्मनचापरः

asyottaraṃmahādevojānātismanacāparaḥ


1,17.3ab

अथापिवक्ष्येतमहंशिवस्यकृपयैवहि

athāpivakṣyetamahaṃśivasyakṛpayaivahi


1,17.3cd

शिवो ऽस्माकंचयुष्माकंरक्षांगृह्णातुभूरिशः

śivo 'smākaṃcayuṣmākaṃrakṣāṃgṛhṇātubhūriśaḥ


1,17.4ab

प्रोहिप्रकृतिजातस्यसंसारस्यमहोदधेः

prohiprakṛtijātasyasaṃsārasyamahodadheḥ


1,17.4cd

नवं नावांतरमिति प्रणवं वै विदुर्बुधाः

navaṃ nāvāṃtaramiti praṇavaṃ vai vidurbudhāḥ


1,17.5ab

प्रःप्रपञ्चोननास्तिवो युष्माकंप्रणवंविदुः

praḥprapañconanāstivo yuṣmākaṃpraṇavaṃviduḥ


1,17.5cd

प्रकर्षेणनयेद्यस्मान्मोक्षंवः प्रणवं विदुः

prakarṣeṇanayedyasmānmokṣaṃvaḥ praṇavaṃ viduḥ


1,17.6ab

स्वजापकानांयोगिनांस्वमंत्रपूजकस्यच

svajāpakānāṃyogināṃsvamaṃtrapūjakasyaca


1,17.6cd

सर्वकर्मक्षयंकृत्वादिव्यज्ञानंतुनूतनम्

sarvakarmakṣayaṃkṛtvādivyajñānaṃtunūtanam


1,17.7ab

तमेव मायारहितं नूतनं परिचक्षते

tameva māyārahitaṃ nūtanaṃ paricakṣate


1,17.7cd

प्रकर्षेण महात्मानं नवं शुद्धस्वरूपकम्

prakarṣeṇa mahātmānaṃ navaṃ śuddhasvarūpakam


1,17.8ab

नूतनं वै करोतीति प्रणवं तं विदुर्बुधाः

nūtanaṃ vai karotīti praṇavaṃ taṃ vidurbudhāḥ


1,17.8cd

प्रणवंद्विविधंप्रोक्तंसूक्ष्मस्थूलविभेदतः

praṇavaṃdvividhaṃproktaṃsūkṣmasthūlavibhedataḥ


1,17.9ab

सूक्ष्ममेकाक्षरं विद्यात्स्थूलं पञ्चाक्षरं विदुः

sūkṣmamekākṣaraṃ vidyātsthūlaṃ pañcākṣaraṃ viduḥ


1,17.9cd

सूक्ष्ममव्यक्तपञ्चार्णं सुव्यक्तार्णं तथेतरत्

sūkṣmamavyaktapañcārṇaṃ suvyaktārṇaṃ tathetarat


1,17.10ab

जीवन्मुक्तस्य सूक्ष्मं हि सर्वसारं हि तस्यहि

jīvanmuktasya sūkṣmaṃ hi sarvasāraṃ hi tasyahi


1,17.10cd

मंत्रेणार्थानुसंधानं स्वदेहविलयावधि

maṃtreṇārthānusaṃdhānaṃ svadehavilayāvadhi


1,17.11ab

स्वदेहेगलितेपूर्णंशिवंप्राप्नोतिनिश्चयः

svadehegalitepūrṇaṃśivaṃprāpnotiniścayaḥ


1,17.11cd

केवलंमंत्रजापीतुयोगंप्राप्नोतिनिश्चयः

kevalaṃmaṃtrajāpītuyogaṃprāpnotiniścayaḥ


1,17.12ab

षट्त्रिंशत्कोटिजापीतुनिश्चयंयोगमाप्नुयात्

ṣaṭtriṃśatkoṭijāpītuniścayaṃyogamāpnuyāt


1,17.12cd

सूक्ष्मंचद्विविधंज्ञेयंह्रस्वदीर्घविभेदतः

sūkṣmaṃcadvividhaṃjñeyaṃhrasvadīrghavibhedataḥ


1,17.13ab

अकारश्च उकारश्चमकारश्चततःपरम्

akāraśca ukāraścamakāraścatataḥparam


1,17.13cd

बिंदुनादयुतं तद्धि शब्दकालकलान्वितम्

biṃdunādayutaṃ taddhi śabdakālakalānvitam


1,17.14ab

दीर्घप्रणवमेवंहियोगिनामेवहृद्गतम्

dīrghapraṇavamevaṃhiyogināmevahṛdgatam


1,17.14cd

मकारंतंत्रितत्त्वं हि ह्रस्वप्रणव उच्यते

makāraṃtaṃtritattvaṃ hi hrasvapraṇava ucyate


1,17.15ab

शिवःशक्तिस्तयोरैक्यंमकारंतुत्रिकात्मकम्

śivaḥśaktistayoraikyaṃmakāraṃtutrikātmakam


1,17.15cd

ह्रस्वमेवंहिजाप्यंस्यात्सर्वपापक्षयैषिणाम्

hrasvamevaṃhijāpyaṃsyātsarvapāpakṣayaiṣiṇām


1,17.16ab

भूवायुकनकार्णोद्योःशब्दाद्याश्चतथादश

bhūvāyukanakārṇodyoḥśabdādyāścatathādaśa


1,17.16cd

आशान्वयेदशपुनः प्रवृत्ता इतिकथ्यते

āśānvayedaśapunaḥ pravṛttā itikathyate


1,17.17ab

ह्रस्वमेवप्रवृत्तानांनिवृत्तानांतुदीर्घकम्

hrasvamevapravṛttānāṃnivṛttānāṃtudīrghakam


1,17.17cd

व्याहृत्यादौचमंत्रादौकामंशब्दकलायुतम्

vyāhṛtyādaucamaṃtrādaukāmaṃśabdakalāyutam


1,17.18ab

वेदादौचप्रयोज्यंस्याद्वंदनेसंध्ययोरपि

vedādaucaprayojyaṃsyādvaṃdanesaṃdhyayorapi


1,17.18cd

नवकौटिजपाञ्जप्त्वासंशुद्धःपुरुषोभवेत्

navakauṭijapāñjaptvāsaṃśuddhaḥpuruṣobhavet


1,17.19ab

पुनश्चनवकोट्यातुपृथिवीजयमाप्नुयात्

punaścanavakoṭyātupṛthivījayamāpnuyāt


1,17.19cd

पुनश्चनवकोट्यातुह्यपांजयमवाप्नुयात्

punaścanavakoṭyātuhyapāṃjayamavāpnuyāt


1,17.20ab

पुनश्चनवकोट्यातुतेजसांजयमाप्नुयात्

punaścanavakoṭyātutejasāṃjayamāpnuyāt


1,17.20cd

पुनश्चनवकोट्या तु वायोर्जयमवाप्नुयात्

punaścanavakoṭyā tu vāyorjayamavāpnuyāt


1,17.20ef

आकाशजयमाप्नोति नवकोटिजपेन वै

ākāśajayamāpnoti navakoṭijapena vai


1,17.21ab

गंधादीनांक्रमेणैवनवकोटिजपेणवै

gaṃdhādīnāṃkrameṇaivanavakoṭijapeṇavai


1,17.21cd

अहंकारस्य च पुनर्नव कोटिजपेन वै

ahaṃkārasya ca punarnava koṭijapena vai


1,17.22ab

सहस्रमंत्रजप्तेन नित्यशुद्धो भवेत्पुमान्

sahasramaṃtrajaptena nityaśuddho bhavetpumān


1,17.22cd

ततः परंस्वसिद्ध्यर्थंजपोभवतिहिद्विजाः

tataḥ paraṃsvasiddhyarthaṃjapobhavatihidvijāḥ


1,17.23ab

एवमष्टोत्तरशतकोटिजप्तेनवैपुनः

evamaṣṭottaraśatakoṭijaptenavaipunaḥ


1,17.23cd

प्रणवेनप्रबुद्धस्तुशुद्धयोगमवाप्नुयात्

praṇavenaprabuddhastuśuddhayogamavāpnuyāt


1,17.24ab

शुद्धयोगेनसंयुक्तोजीवन्मुक्तोनसंशयः

śuddhayogenasaṃyuktojīvanmuktonasaṃśayaḥ


1,17.24cd

सदाजपन्सदाध्यायञ्छिवं प्रणवरूपिणम्

sadājapansadādhyāyañchivaṃ praṇavarūpiṇam


1,17.25ab

समाधिस्थोमहायोगीशिव एव नसंशयः

samādhisthomahāyogīśiva eva nasaṃśayaḥ


1,17.25cd

ऋषिच्छंदोदेवतादिन्यस्यदेहेपुनर्जपेत्

ṛṣicchaṃdodevatādinyasyadehepunarjapet


1,17.26ab

प्रणवं मातृकायुक्तंदेहेत्यस्य ऋषिर्भवेत्

praṇavaṃ mātṛkāyuktaṃdehetyasya ṛṣirbhavet


1,17.26cd

दशमातृषडध्वादि सर्वंन्यासफलं लभेत्

daśamātṛṣaḍadhvādi sarvaṃnyāsaphalaṃ labhet


1,17.27ab

प्रवृत्तानां चमिश्राणांस्थूलप्रणवमिष्यते

pravṛttānāṃ camiśrāṇāṃsthūlapraṇavamiṣyate


1,17.27cd

क्रियातपोजपैर्युक्तास्त्रिविधाः शिवयोगिनः

kriyātapojapairyuktāstrividhāḥ śivayoginaḥ


1,17.28ab

धनादिविभवैश्चैवकराद्यंगैर्नमादिभिः

dhanādivibhavaiścaivakarādyaṃgairnamādibhiḥ


1,17.28cd

क्रियया पूजयायुक्तःक्रियायोगीति कथ्यते

kriyayā pūjayāyuktaḥkriyāyogīti kathyate


1,17.29ab

पूजायुक्तश्चमितभुग्बाह्यंद्रियजयान्वितः

pūjāyuktaścamitabhugbāhyaṃdriyajayānvitaḥ


1,17.29cd

परद्रोहादिरहितस्तपोयोगीति कथ्यते

paradrohādirahitastapoyogīti kathyate


1,17.30ab

एतैर्युक्तःसदाक्रुद्धःसर्वकामादिवर्जितः

etairyuktaḥsadākruddhaḥsarvakāmādivarjitaḥ


1,17.30cd

सदाजपपरःशांतोजपयोगीति तंविदुः

sadājapaparaḥśāṃtojapayogīti taṃviduḥ


1,17.31ab

उपचारैः षोडशभिः पूजया शिवयोगिनाम्

upacāraiḥ ṣoḍaśabhiḥ pūjayā śivayoginām


1,17.31cd

सालोक्यादिक्रमेणैवशुद्धोमुक्तिंलभेन्नरः

sālokyādikrameṇaivaśuddhomuktiṃlabhennaraḥ


1,17.32ab

जपयोगमथोवक्ष्येगदतः शृणुतद्विजाः

japayogamathovakṣyegadataḥ śṛṇutadvijāḥ


1,17.32cd

तपःकर्तुर्जपः प्रोक्तोयज्जमन्परिमार्जते

tapaḥkarturjapaḥ proktoyajjamanparimārjate


1,17.33ab

शिवनामनमःपूर्वंचतुर्थ्यांपञ्चतत्त्वकम्

śivanāmanamaḥpūrvaṃcaturthyāṃpañcatattvakam


1,17.33cd

स्थूलप्रणवरूपं हि शिवपञ्चाक्षरं द्विजाः

sthūlapraṇavarūpaṃ hi śivapañcākṣaraṃ dvijāḥ


1,17.34ab

पञ्चाक्षरजपेनैव सर्वसिद्धिं लभेन्नरः

pañcākṣarajapenaiva sarvasiddhiṃ labhennaraḥ


1,17.34cd

प्रणवेनादिसंयुक्तंसदापञ्चाक्षरंजपेत्

praṇavenādisaṃyuktaṃsadāpañcākṣaraṃjapet


1,17.35ab

गुरूपदेशंसंगम्यसुखवासेसुभूतले

gurūpadeśaṃsaṃgamyasukhavāsesubhūtale


1,17.35cd

पूर्वपक्षेसमारभ्यकृष्णभूतावधिद्विजाः

pūrvapakṣesamārabhyakṛṣṇabhūtāvadhidvijāḥ


1,17.36ab

माघंभाद्रंविशिष्टंतुसर्वकालोत्तमोत्तमम्

māghaṃbhādraṃviśiṣṭaṃtusarvakālottamottamam


1,17.36cd

एकवारंमिताशीतुवाग्यतोनियतेंद्रियः

ekavāraṃmitāśītuvāgyatoniyateṃdriyaḥ


1,17.37ab

स्वस्यराजपितःणांचशुश्रूषणंचनित्यशः

svasyarājapitḥṇāṃcaśuśrūṣaṇaṃcanityaśaḥ


1,17.37cd

सहस्रजपमात्रेणभवेच्छुद्धो ऽन्यथा ऋणी

sahasrajapamātreṇabhavecchuddho 'nyathā ṛṇī


1,17.38ab

पञ्चाक्षरंपञ्चलक्षंजपेच्छिवमनुस्मरन्

pañcākṣaraṃpañcalakṣaṃjapecchivamanusmaran


1,17.38cd

पद्मासनस्थंशिवदंगंगाचंद्रकलान्वितम्

padmāsanasthaṃśivadaṃgaṃgācaṃdrakalānvitam


1,17.39ab

वामोरुस्थितशक्त्याचविराजंतंमहागणैः

vāmorusthitaśaktyācavirājaṃtaṃmahāgaṇaiḥ


1,17.39cd

मृगटंकधरंदेवंवरदाभयपाणिकम्

mṛgaṭaṃkadharaṃdevaṃvaradābhayapāṇikam


1,17.40ab

सदानुग्रहकर्तारं सदाशिवमनुस्मरन्

sadānugrahakartāraṃ sadāśivamanusmaran


1,17.40cd

संपूज्यमनसा पूर्वंहृदिवासूर्यमंडले

saṃpūjyamanasā pūrvaṃhṛdivāsūryamaṃḍale


1,17.41ab

जपेत्पञ्चाक्षरींविद्यांप्राङ्मुखः शुद्धकर्मकृत्

japetpañcākṣarīṃvidyāṃprāṅmukhaḥ śuddhakarmakṛt


1,17.41cd

प्रातःकृष्णचतुर्दश्यां नित्यकर्मसमाप्यच

prātaḥkṛṣṇacaturdaśyāṃ nityakarmasamāpyaca


1,17.42ab

मनोरमेशुचौदेशेनियतः शुद्धमानसः

manorameśucaudeśeniyataḥ śuddhamānasaḥ


1,17.42cd

पञ्चाक्षरस्यमंत्रस्य सहस्रंद्वादशंजपेत्

pañcākṣarasyamaṃtrasya sahasraṃdvādaśaṃjapet


1,17.43ab

वरयेच्चसपत्नीकाञ्छैवान्वैब्राह्मणोत्तमान्

varayeccasapatnīkāñchaivānvaibrāhmaṇottamān


1,17.43cd

एकंगुरुवरंशिष्टंवरयेत्सांबमूर्तिकम्

ekaṃguruvaraṃśiṣṭaṃvarayetsāṃbamūrtikam


1,17.44ab

ईशानंचाथपुरुषमघोरंवाममेव च

īśānaṃcāthapuruṣamaghoraṃvāmameva ca


1,17.44cd

सद्योजातं चपञ्चैवशिवभक्तान्द्विजोत्तमान्

sadyojātaṃ capañcaivaśivabhaktāndvijottamān


1,17.45ab

पूजाद्रव्याणिसंपाद्यशिवपूजांसमारभेत्

pūjādravyāṇisaṃpādyaśivapūjāṃsamārabhet


1,17.45cd

शिवपूजांचविधिवत्कृत्वाहोमंसमारभेत्

śivapūjāṃcavidhivatkṛtvāhomaṃsamārabhet


1,17.46ab

मुखांतं च स्वसूत्रेणकृत्याहोमंसमारभेत्

mukhāṃtaṃ ca svasūtreṇakṛtyāhomaṃsamārabhet


1,17.46cd

दशैकंवाशतैकंवासहस्रैकमथापिवा

daśaikaṃvāśataikaṃvāsahasraikamathāpivā


1,17.47ab

कापिलेनघृतेनैवजुहुयात्स्वयमेवहि

kāpilenaghṛtenaivajuhuyātsvayamevahi


1,17.47cd

कारयेच्छिवभक्तैर्वाप्यष्टोत्तरशतंबुधः

kārayecchivabhaktairvāpyaṣṭottaraśataṃbudhaḥ


1,17.48ab

होमान्ते दक्षिणादेयागुरोर्गोमिथुनं तथा

homānte dakṣiṇādeyāgurorgomithunaṃ tathā


1,17.48cd

ईशानादिस्वरूपांस्तान्गुरुंसांबंविभाव्य च

īśānādisvarūpāṃstānguruṃsāṃbaṃvibhāvya ca


1,17.49ab

तेषां पत्सिक्ततोयेनस्वशिरः स्नानमाचरेत्

teṣāṃ patsiktatoyenasvaśiraḥ snānamācaret


1,17.49cd

षट्त्रिंशत्कोटितीर्थेषुसद्यःस्नानफलंलभेत्

ṣaṭtriṃśatkoṭitīrtheṣusadyaḥsnānaphalaṃlabhet


1,17.50ab

दशांगमन्नंतेषां वैदद्याद्वैभक्तिपूर्वकम्

daśāṃgamannaṃteṣāṃ vaidadyādvaibhaktipūrvakam


1,17.50cd

पराबुद्ध्यागुरोः पत्नीमीशानादिक्रमेण तु

parābuddhyāguroḥ patnīmīśānādikrameṇa tu


1,17.51ab

परमान्नेनसंपूज्ययथाविभवविस्तरम्

paramānnenasaṃpūjyayathāvibhavavistaram


1,17.51cd

रुद्राक्षवस्त्रपूर्वंचवटकापूपकैर्युतम्

rudrākṣavastrapūrvaṃcavaṭakāpūpakairyutam


1,17.52ab

बलिदानंततः कृत्वाभूरिभोजनमाचरेत्

balidānaṃtataḥ kṛtvābhūribhojanamācaret


1,17.52cd

ततः संप्रार्थ्यदेवेशंजपंतावत्समापयेत्

tataḥ saṃprārthyadeveśaṃjapaṃtāvatsamāpayet


1,17.53ab

पुरश्चरणमेवंतुकृत्वामन्त्रीभवेन्नरः

puraścaraṇamevaṃtukṛtvāmantrībhavennaraḥ


1,17.53cd

पुनश्चपञ्च लक्षेणसर्वपापक्षयोभवेत्

punaścapañca lakṣeṇasarvapāpakṣayobhavet


1,17.54ab

अतलादिसमारभ्यसत्यलोकावधिक्रमात्

atalādisamārabhyasatyalokāvadhikramāt


1,17.54cd

पञ्चलक्षजपात्तत्तल्लोकैश्वर्यमवाप्नुयात्

pañcalakṣajapāttattallokaiśvaryamavāpnuyāt


1,17.55ab

मध्येमृतश्चेद्भोगांतेभूमौतज्जापकोभवेत्

madhyemṛtaścedbhogāṃtebhūmautajjāpakobhavet


1,17.55cd

पुनश्चपञ्चलक्षेणब्रह्मसामीप्यमाप्नुयात्

punaścapañcalakṣeṇabrahmasāmīpyamāpnuyāt


1,17.56ab

पुनश्चपञ्चलक्षेण सारूप्यैश्वर्यमाप्नुयात्

punaścapañcalakṣeṇa sārūpyaiśvaryamāpnuyāt


1,17.56cd

आहत्यशतलक्षेणसाक्षाद्ब्रह्मसमोभवेत्

āhatyaśatalakṣeṇasākṣādbrahmasamobhavet


1,17.57ab

कार्यब्रह्मण एवं हि सायुज्यंप्रतिपद्य वै

kāryabrahmaṇa evaṃ hi sāyujyaṃpratipadya vai


1,17.57cd

यथेष्टंभोगमाप्नोतितद्ब्रह्मप्रलयावधि

yatheṣṭaṃbhogamāpnotitadbrahmapralayāvadhi


1,17.58ab

पुनः कल्पांतरेवृत्ते ब्रह्मपुत्रः सजायते

punaḥ kalpāṃtarevṛtte brahmaputraḥ sajāyate


1,17.58cd

पुनश्चतपसादीप्तःक्रमान्मुक्तोभविष्यति

punaścatapasādīptaḥkramānmuktobhaviṣyati


1,17.59ab

पृथ्व्यादिकार्यभूतेभ्योलोकावैनिर्मिताःक्रमात्

pṛthvyādikāryabhūtebhyolokāvainirmitāḥkramāt


1,17.59cd

पातालादि च सत्यांतंब्रह्मलोकाश्चतुर्दश

pātālādi ca satyāṃtaṃbrahmalokāścaturdaśa


1,17.60ab

सत्यादूर्ध्वंक्षमांतंवैविष्णुलोकाश्चतुर्दश

satyādūrdhvaṃkṣamāṃtaṃvaiviṣṇulokāścaturdaśa


1,17.60cd

क्षमलोकेकार्यविष्णुर्वैकुंठेवरपत्तने

kṣamalokekāryaviṣṇurvaikuṃṭhevarapattane


1,17.61ab

कार्यलक्ष्म्यामहाभोगिरक्षांकृत्वा ऽधितिष्ठति

kāryalakṣmyāmahābhogirakṣāṃkṛtvā 'dhitiṣṭhati


1,17.61cd

तदूर्ध्वगाश्चाशुच्यंतालोकाष्टाविंशतिः स्थिताः

tadūrdhvagāścāśucyaṃtālokāṣṭāviṃśatiḥ sthitāḥ


1,17.62ab

शुचौलोकेतुकैलासेरुद्रोवैभूतहृत्स्थितः

śucauloketukailāserudrovaibhūtahṛtsthitaḥ


1,17.62cd

षडुत्तराश्चपञ्चाशदहिंसांतास्तदूर्ध्वगाः

ṣaḍuttarāścapañcāśadahiṃsāṃtāstadūrdhvagāḥ


1,17.63ab

अहिंसालोकमास्थायज्ञानकैलासकेपुरे

ahiṃsālokamāsthāyajñānakailāsakepure


1,17.63cd

कार्येश्वरस्तिरोभावंसर्वान्कृत्वाधितिष्ठति

kāryeśvarastirobhāvaṃsarvānkṛtvādhitiṣṭhati


1,17.64ab

तदंतेकालचक्रंहिकालातीतस्ततःपरम्

tadaṃtekālacakraṃhikālātītastataḥparam


1,17.64cd

शिवेनाधिष्ठितस्तत्रकालश्चक्रेश्वराह्वयः

śivenādhiṣṭhitastatrakālaścakreśvarāhvayaḥ


1,17.65ab

माहिषं धर्ममास्थायसर्वान्कालेन युंजति

māhiṣaṃ dharmamāsthāyasarvānkālena yuṃjati


1,17.65cd

असत्यश्चाशुचिश्चैव हिंसाचैवाथनिर्घृणा

asatyaścāśuciścaiva hiṃsācaivāthanirghṛṇā


1,17.66ab

असत्यादिचतुष्पादःसर्वांशः कामरूपधृक्

asatyādicatuṣpādaḥsarvāṃśaḥ kāmarūpadhṛk


1,17.66cd

नास्तिक्यलक्ष्मीर्दुःसंगोवेदबाह्यध्वनिःसदा

nāstikyalakṣmīrduḥsaṃgovedabāhyadhvaniḥsadā


1,17.67ab

क्रोधसंगःकृष्णवर्णोमहामहिषवेषवान्

krodhasaṃgaḥkṛṣṇavarṇomahāmahiṣaveṣavān


1,17.67cd

तावन्महेश्वरःप्रोक्तस्तिरोधास्तावदेव हि

tāvanmaheśvaraḥproktastirodhāstāvadeva hi


1,17.68ab

तदर्वाक्कर्मभोगो हि तदूर्ध्वंज्ञानभोगकम्

tadarvākkarmabhogo hi tadūrdhvaṃjñānabhogakam


1,17.68cd

तदर्वाक्कर्म मायाहिज्ञानमाया तदूर्ध्वकम्

tadarvākkarma māyāhijñānamāyā tadūrdhvakam


1,17.69ab

मा लक्ष्मीः कर्मभोगोवैयातिमायेतिकथ्यते

mā lakṣmīḥ karmabhogovaiyātimāyetikathyate


1,17.69cd

मा लक्ष्मीर्ज्ञानभोगोवैयातिमायेतिकथ्यते

mā lakṣmīrjñānabhogovaiyātimāyetikathyate


1,17.70ab

तदूर्ध्वंनित्यभोगोहितदर्वाङ्नश्वरंविदुः

tadūrdhvaṃnityabhogohitadarvāṅnaśvaraṃviduḥ


1,17.70cd

तदर्वाक्चतिरोधानंतदूर्ध्वंनतिरोधनम्

tadarvākcatirodhānaṃtadūrdhvaṃnatirodhanam


1,17.71ab

तदर्वाक्पाशबंधोहितदूर्ध्वंनहिबंधनम्

tadarvākpāśabaṃdhohitadūrdhvaṃnahibaṃdhanam


1,17.71cd

तदर्वाक्परिवर्तंतेकाम्यकर्मानुसारिणः

tadarvākparivartaṃtekāmyakarmānusāriṇaḥ


1,17.72ab

निष्कामकर्मभोगस्तुतदूर्ध्वंपरिकीर्तितः

niṣkāmakarmabhogastutadūrdhvaṃparikīrtitaḥ


1,17.72cd

तदर्वाक्परिवर्तंतेबिंदुपूजापरायणाः

tadarvākparivartaṃtebiṃdupūjāparāyaṇāḥ


1,17.73ab

तदूर्ध्वंहिव्रजंत्येवनिष्कामालिंगपूजकाः

tadūrdhvaṃhivrajaṃtyevaniṣkāmāliṃgapūjakāḥ


1,17.73cd

तदर्वाक्परिवर्तंतंशिवान्यसुरपूजकाः

tadarvākparivartaṃtaṃśivānyasurapūjakāḥ


1,17.74ab

शिवैकनिरताये च तदूर्ध्वंसंप्रयांतिते

śivaikaniratāye ca tadūrdhvaṃsaṃprayāṃtite


1,17.74cd

तदर्वाग्जीवकोटिःस्यात्तदूर्ध्वंपरकोटिकाः

tadarvāgjīvakoṭiḥsyāttadūrdhvaṃparakoṭikāḥ


1,17.75ab

सांसारिकास्तदर्वाक्च मुक्ताः खलु तदूर्ध्वगाः

sāṃsārikāstadarvākca muktāḥ khalu tadūrdhvagāḥ


1,17.75cd

तदर्वाक्परिवर्तंते प्राकृतद्रव्यपूजकाः

tadarvākparivartaṃte prākṛtadravyapūjakāḥ


1,17.76ab

तदूर्ध्वंहिव्रजंत्येतेपौरुषद्रव्यपूजकाः

tadūrdhvaṃhivrajaṃtyetepauruṣadravyapūjakāḥ


1,17.76cd

तदर्वाक्छक्तिलिंगं तु शिवलिंगं तदूर्ध्वकम्

tadarvākchaktiliṃgaṃ tu śivaliṃgaṃ tadūrdhvakam


1,17.77ab

तदर्वागावृतं लिंगं तदूर्ध्वं हि निरावृति

tadarvāgāvṛtaṃ liṃgaṃ tadūrdhvaṃ hi nirāvṛti


1,17.77cd

तदर्वाक्कल्पितं लिंगं तदूर्ध्वं वै न कल्पितम्

tadarvākkalpitaṃ liṃgaṃ tadūrdhvaṃ vai na kalpitam


1,17.

तदर्वाग्बाह्यलिंगं स्यादंतरंगं तदूर्ध्वकम्

tadarvāgbāhyaliṃgaṃ syādaṃtaraṃgaṃ tadūrdhvakam


1,17.78cd

78अब्/ तदर्वाक्छक्तिलोका हि शतं वै द्वादशाधिकम्

78ab/ tadarvākchaktilokā hi śataṃ vai dvādaśādhikam


1,17.79ab

तदर्वाग्बिंदुरूपं हि नादरूपं तदुत्तरम्

tadarvāgbiṃdurūpaṃ hi nādarūpaṃ taduttaram


1,17.79cd

तदर्वाक्कर्मलोकस्तु तदूर्ध्वं ज्ञानलोककः

tadarvākkarmalokastu tadūrdhvaṃ jñānalokakaḥ


1,17.80ab

नमस्कारस्तदूर्ध्वंहिमदाहंकारनाशनः

namaskārastadūrdhvaṃhimadāhaṃkāranāśanaḥ


1,17.80cd

जनिजंतिरोधानंनानिषिद्ध्यातते इति

janijaṃtirodhānaṃnāniṣiddhyātate iti


1,17.81ab

ज्ञानशब्दार्थ एवं हि तिरोधाननिवारणात्

jñānaśabdārtha evaṃ hi tirodhānanivāraṇāt


1,17.81cd

तदर्वाक्परिवर्तंतेह्याधिभौतिकपूजकाः

tadarvākparivartaṃtehyādhibhautikapūjakāḥ


1,17.82ab

आध्यात्मिकार्चका एव तदूर्ध्वंसंप्रयांतिवै

ādhyātmikārcakā eva tadūrdhvaṃsaṃprayāṃtivai


1,17.82cd

तावद्वैवेदिभागंतन्महालोकात्मलिंगके

tāvadvaivedibhāgaṃtanmahālokātmaliṃgake


1,17.83ab

प्रकृत्याद्यष्टबंधोपिवेद्यंतेसंप्रतिष्ठतः

prakṛtyādyaṣṭabaṃdhopivedyaṃtesaṃpratiṣṭhataḥ


1,17.83cd

एवमेतादृशंज्ञेयंसर्वंलौकिकवैदिकम्

evametādṛśaṃjñeyaṃsarvaṃlaukikavaidikam


1,17.84ab

अधर्ममहिषारूढंकालचक्रंतरंतिते

adharmamahiṣārūḍhaṃkālacakraṃtaraṃtite


1,17.84cd

सत्यादिधर्मयुक्तायेशिवपूजापराश्चये

satyādidharmayuktāyeśivapūjāparāścaye


1,17.85ab

तदूर्ध्वंवृषभोधर्मोब्रह्मचर्यस्वरूपधृक्

tadūrdhvaṃvṛṣabhodharmobrahmacaryasvarūpadhṛk


1,17.85cd

सत्यादिपादयुक्तस्तुशिवलोकाग्रतःस्थितः

satyādipādayuktastuśivalokāgrataḥsthitaḥ


1,17.86ab

क्षमाशृङ्गः शमश्रोत्रो वेदध्वनिविभूषितः

kṣamāśṛṅgaḥ śamaśrotro vedadhvanivibhūṣitaḥ


1,17.86cd

आस्तिक्यचक्षुर्निश्वासगुरुबुद्धिमना वृषः

āstikyacakṣurniśvāsagurubuddhimanā vṛṣaḥ


1,17.87ab

क्रियादिवृषभा ज्ञेयाः कारणादिषु सर्वदा

kriyādivṛṣabhā jñeyāḥ kāraṇādiṣu sarvadā


1,17.87cd

तं क्रियावृषभं धर्मं कालातीतोधितिष्ठति

taṃ kriyāvṛṣabhaṃ dharmaṃ kālātītodhitiṣṭhati


1,17.88ab

ब्रह्मविष्णुमहेशानां स्वस्वायुर्दिनमुच्यते

brahmaviṣṇumaheśānāṃ svasvāyurdinamucyate


1,17.

तदूर्ध्वं न दिनं रात्रिर्न जन्ममरणादिकम्

tadūrdhvaṃ na dinaṃ rātrirna janmamaraṇādikam


1,17.89ab

88च्द्/ पुनः कारणसत्यांताः कारणब्रह्मणस्तथा

88cd/ punaḥ kāraṇasatyāṃtāḥ kāraṇabrahmaṇastathā


1,17.89cd

गंधादिभ्यस्तु भूतेभ्यस्तदूर्ध्वं निर्मिताः सदा

gaṃdhādibhyastu bhūtebhyastadūrdhvaṃ nirmitāḥ sadā


1,17.90ab

सूक्ष्मगंधस्वरूपाहिस्थितालोकाश्चतुर्दश

sūkṣmagaṃdhasvarūpāhisthitālokāścaturdaśa


1,17.90cd

पुनः कारणविष्णोर्वैस्थिता लोकाश्चतुर्दश

punaḥ kāraṇaviṣṇorvaisthitā lokāścaturdaśa


1,17.91ab

पुनःकारणरुद्रस्यलोकाष्टाविंशका मताः

punaḥkāraṇarudrasyalokāṣṭāviṃśakā matāḥ


1,17.91cd

पुनश्चकारणेशस्यषट्पञ्चाशत्तदूर्ध्वगाः

punaścakāraṇeśasyaṣaṭpañcāśattadūrdhvagāḥ


1,17.92ab

ततः परंब्रह्मचर्यलोकाख्यं शिवसंमतम्

tataḥ paraṃbrahmacaryalokākhyaṃ śivasaṃmatam


1,17.92cd

तत्रैवज्ञानकैलासेपञ्चावरणसंयुते

tatraivajñānakailāsepañcāvaraṇasaṃyute


1,17.93ab

पञ्चमंडलसंयुक्तंपञ्चब्रह्मकलान्वितम्

pañcamaṃḍalasaṃyuktaṃpañcabrahmakalānvitam


1,17.93cd

आदिशक्तिसमायुक्तमादिलिंगंतुतत्रवै

ādiśaktisamāyuktamādiliṃgaṃtutatravai


1,17.94ab

शिवालयमिदंप्रोक्तंशिवस्यपरमात्मनः

śivālayamidaṃproktaṃśivasyaparamātmanaḥ


1,17.94cd

परशक्त्यासमायुक्तस्तत्रैवपरमेश्वरः

paraśaktyāsamāyuktastatraivaparameśvaraḥ


1,17.95ab

सृष्टिः स्थितिश्चसंहारस्तिरोभावोप्यनुग्रहः

sṛṣṭiḥ sthitiścasaṃhārastirobhāvopyanugrahaḥ


1,17.95cd

पञ्चकृत्यप्रवीणो ऽसौसच्चिदानंदविग्रहः

pañcakṛtyapravīṇo 'sausaccidānaṃdavigrahaḥ


1,17.96ab

ध्यानधर्मः सदायस्यसदानुग्रहतत्परः

dhyānadharmaḥ sadāyasyasadānugrahatatparaḥ


1,17.96cd

समाध्यासनमासीनः स्वात्मारामोविराजते

samādhyāsanamāsīnaḥ svātmārāmovirājate


1,17.97ab

तस्यसंदर्शनंसांध्यंकर्मध्यानादिभिः क्रमात्

tasyasaṃdarśanaṃsāṃdhyaṃkarmadhyānādibhiḥ kramāt


1,17.97cd

नित्यादिकर्मयजनाच्छिवकर्ममतिर्भवेत्

nityādikarmayajanācchivakarmamatirbhavet


1,17.98ab

क्रियादिशिवकर्मभ्यः शिवज्ञानंप्रसाधयेत्

kriyādiśivakarmabhyaḥ śivajñānaṃprasādhayet


1,17.98cd

तद्दर्शनगताःसर्वेमुक्ता एव नसंशयः

taddarśanagatāḥsarvemuktā eva nasaṃśayaḥ


1,17.99ab

मुक्तिरात्मस्वरूपेणस्वात्मारामत्वमेवहि

muktirātmasvarūpeṇasvātmārāmatvamevahi


1,17.99cd

क्रियातपोजपज्ञानध्यानधर्मेषुसुस्थितः

kriyātapojapajñānadhyānadharmeṣususthitaḥ


1,17.100ab

शिवस्यदर्शनंलब्धास्वात्मारामत्वमेवहि

śivasyadarśanaṃlabdhāsvātmārāmatvamevahi


1,17.100cd

यथारविःस्वकिरणादशुद्धिमपनेष्यति

yathāraviḥsvakiraṇādaśuddhimapaneṣyati


1,17.101ab

कृपाविचक्षणःशंभुरज्ञानमपनेष्यति

kṛpāvicakṣaṇaḥśaṃbhurajñānamapaneṣyati


1,17.101cd

अज्ञानविनिवृत्तौतुशिवज्ञानंप्रवर्तते

ajñānavinivṛttautuśivajñānaṃpravartate


1,17.102ab

शिवज्ञानात्स्वस्वरूपमात्मारामत्वमेष्यति

śivajñānātsvasvarūpamātmārāmatvameṣyati


1,17.102cd

आत्मारामत्वसंसिद्धौकृतकृत्योभवेन्नरः

ātmārāmatvasaṃsiddhaukṛtakṛtyobhavennaraḥ


1,17.103ab

पुनश्चशतलक्षेणब्रह्मणःपदमाप्नुयात्

punaścaśatalakṣeṇabrahmaṇaḥpadamāpnuyāt


1,17.103cd

पुनश्चशतलक्षेणविष्णोःपदमवाप्नुयात्

punaścaśatalakṣeṇaviṣṇoḥpadamavāpnuyāt


1,17.104ab

पुनश्चशतलक्षेणरुद्रस्यपदमाप्नुयात्

punaścaśatalakṣeṇarudrasyapadamāpnuyāt


1,17.104cd

पुनश्च शतलक्षेण ऐश्वर्यं पदमाप्नुयात्

punaśca śatalakṣeṇa aiśvaryaṃ padamāpnuyāt


1,17.105ab

पुनश्चैवंविधेनैव जपेन सुसमाहितः

punaścaivaṃvidhenaiva japena susamāhitaḥ


1,17.105cd

शिवलोकादिभूतं हि कालचक्रमवाप्नुयात्

śivalokādibhūtaṃ hi kālacakramavāpnuyāt


1,17.106ab

कालचक्रंपञ्चचक्रमेकैकेनक्रमोत्तरे

kālacakraṃpañcacakramekaikenakramottare


1,17.106cd

सृष्टिमोहौब्रह्मचक्रंभोगमोहौतुवैष्णवम्

sṛṣṭimohaubrahmacakraṃbhogamohautuvaiṣṇavam


1,17.107ab

कोपमोहौरौद्रचक्रंभ्रमणंचैश्वरंविदुः

kopamohauraudracakraṃbhramaṇaṃcaiśvaraṃviduḥ


1,17.107cd

शिवचक्रंज्ञानमोहौपञ्चचक्रंविदुर्बुधाः

śivacakraṃjñānamohaupañcacakraṃvidurbudhāḥ


1,17.108ab

पुनश्चदशकोट्या हि कारणब्रह्मणः पदम्

punaścadaśakoṭyā hi kāraṇabrahmaṇaḥ padam


1,17.108cd

पुनश्च दशकोट्याहितत्पदैश्वर्यमाप्नुयात्

punaśca daśakoṭyāhitatpadaiśvaryamāpnuyāt


1,17.109ab

एवं क्रमेण विष्ण्वादेः पदंलब्ध्वामहौजसः

evaṃ krameṇa viṣṇvādeḥ padaṃlabdhvāmahaujasaḥ


1,17.109cd

क्रमेणतत्पदैश्वर्यं लब्ध्वाचैवमहात्मनः

krameṇatatpadaiśvaryaṃ labdhvācaivamahātmanaḥ


1,17.110ab

शतकोटिमनुं जप्त्वा पञ्चोत्तरमतंद्रितः

śatakoṭimanuṃ japtvā pañcottaramataṃdritaḥ


1,17.110cd

शिवलोकमवाप्नोतिपञ्चमावरणाद्बहिः

śivalokamavāpnotipañcamāvaraṇādbahiḥ


1,17.111ab

राजसंमंडपंतत्रनंदीसंस्थानमुत्तमम्

rājasaṃmaṃḍapaṃtatranaṃdīsaṃsthānamuttamam


1,17.111cd

तपोरूपश्चवृषभस्तत्रैवपरिदृश्यते

taporūpaścavṛṣabhastatraivaparidṛśyate


1,17.112ab

सद्योजातस्यतत्स्थानंपञ्चमावरणंपरम्

sadyojātasyatatsthānaṃpañcamāvaraṇaṃparam


1,17.112cd

वामदेवस्यचस्थानंचतुर्थावरणंपुनः

vāmadevasyacasthānaṃcaturthāvaraṇaṃpunaḥ


1,17.113ab

अघोरनिलयंपश्चात्तृतीयावरणंपरम्

aghoranilayaṃpaścāttṛtīyāvaraṇaṃparam


1,17.113cd

पुरुषस्यैवसांबस्यद्वितीयावरणंशुभम्

puruṣasyaivasāṃbasyadvitīyāvaraṇaṃśubham


1,17.114ab

ईशानस्यपरस्यैवप्रथमावरणंततः

īśānasyaparasyaivaprathamāvaraṇaṃtataḥ


1,17.114cd

ध्यानधर्मस्य च स्थानंपञ्चमंमंडपंततः

dhyānadharmasya ca sthānaṃpañcamaṃmaṃḍapaṃtataḥ


1,17.115ab

बलिनाथस्यसंस्थानंतत्रपूर्णामृतप्रदम्

balināthasyasaṃsthānaṃtatrapūrṇāmṛtapradam


1,17.115cd

चतुर्थंमंडपंपश्चाच्चंद्रशेखरमूर्तिमत्

caturthaṃmaṃḍapaṃpaścāccaṃdraśekharamūrtimat


1,17.116ab

सोमस्कंदस्यचस्थानंतृतीयंमंडपंपरम्

somaskaṃdasyacasthānaṃtṛtīyaṃmaṃḍapaṃparam


1,17.116cd

द्वितीयंमंडपंनृत्यमंडपंप्राहुरास्तिकाः

dvitīyaṃmaṃḍapaṃnṛtyamaṃḍapaṃprāhurāstikāḥ


1,17.117ab

प्रथमंमूलमायायाः स्थानंतत्रैवशोभनम्

prathamaṃmūlamāyāyāḥ sthānaṃtatraivaśobhanam


1,17.117cd

ततः परं गर्भगृहंलिंगस्थानं परं शुभम्

tataḥ paraṃ garbhagṛhaṃliṃgasthānaṃ paraṃ śubham


1,17.118ab

नन्दिसंस्थानतः पश्चान्नविदुः शिववैभवम्

nandisaṃsthānataḥ paścānnaviduḥ śivavaibhavam


1,17.118cd

नंदीश्वरोबहिस्तिष्ठन्पञ्चाक्षरमुपासते

naṃdīśvarobahistiṣṭhanpañcākṣaramupāsate


1,17.119ab

एवं गुरुक्रमाल्लब्धं नंदीशाच्च मयापुनः

evaṃ gurukramāllabdhaṃ naṃdīśācca mayāpunaḥ


1,17.119cd

ततः परंस्वसंवेद्यं शिवे नैवानुभावितम्

tataḥ paraṃsvasaṃvedyaṃ śive naivānubhāvitam


1,17.120ab

शिवस्यकृपयासाक्षाच्छिवलोकस्यवैभवम्

śivasyakṛpayāsākṣācchivalokasyavaibhavam


1,17.120cd

विज्ञातुंशक्यते सर्वैर्नान्यथेत्याहुरास्तिकाः

vijñātuṃśakyate sarvairnānyathetyāhurāstikāḥ


1,17.121ab

एवंक्रमेणमुक्ताःस्युर्ब्राह्मणावैजितेंद्रियः

evaṃkrameṇamuktāḥsyurbrāhmaṇāvaijiteṃdriyaḥ


1,17.121cd

अन्येषां च क्रमंवक्ष्ये गदतः शृणुतादरात्

anyeṣāṃ ca kramaṃvakṣye gadataḥ śṛṇutādarāt


1,17.122ab

गुरूपदेशाज्जाप्यंवैब्राह्मणानांनमो ऽंतकम्

gurūpadeśājjāpyaṃvaibrāhmaṇānāṃnamo 'ṃtakam


1,17.122cd

पञ्चाक्षरं पञ्चलक्षमायुष्यंप्रजपेद्विधिः

pañcākṣaraṃ pañcalakṣamāyuṣyaṃprajapedvidhiḥ


1,17.123ab

स्त्रीत्वापनयनार्थंतुपञ्चलक्षंजपेत्पुनः

strītvāpanayanārthaṃtupañcalakṣaṃjapetpunaḥ


1,17.123cd

मंत्रेणपुरुषोभूत्वाक्रमान्मुक्तोभवेद्बुधः

maṃtreṇapuruṣobhūtvākramānmuktobhavedbudhaḥ


1,17.124ab

क्षत्रियःपञ्चलक्षेणक्षत्त्रत्वमपनेष्यति

kṣatriyaḥpañcalakṣeṇakṣattratvamapaneṣyati


1,17.124cd

पुनश्चपञ्चलक्षेणक्षत्त्रियोब्राह्मणोभवेत्

punaścapañcalakṣeṇakṣattriyobrāhmaṇobhavet


1,17.125ab

मंत्रसिद्धिर्जपाच्चैवक्रमान्मुक्तोभवैन्नरः

maṃtrasiddhirjapāccaivakramānmuktobhavainnaraḥ


1,17.125cd

वैश्यस्तुपञ्चलक्षेणवैश्यत्वमपनेष्यति

vaiśyastupañcalakṣeṇavaiśyatvamapaneṣyati


1,17.126ab

पुनश्चपञ्चलक्षेणमंत्रक्षत्त्रिय उच्यते

punaścapañcalakṣeṇamaṃtrakṣattriya ucyate


1,17.126cd

पुनश्चपञ्चलक्षेण क्षत्त्रत्वमपनेष्यति

punaścapañcalakṣeṇa kṣattratvamapaneṣyati


1,17.127ab

पुनश्चपञ्चलक्षेणमंत्रब्राह्मण उच्यते

punaścapañcalakṣeṇamaṃtrabrāhmaṇa ucyate


1,17.127cd

शूद्रश्चैवनमोंतेन पञ्चविंशतिलक्षतः

śūdraścaivanamoṃtena pañcaviṃśatilakṣataḥ


1,17.128ab

मंत्रविप्रत्वमापद्य पश्चाच्छुद्धो भवेद्द्विजः

maṃtravipratvamāpadya paścācchuddho bhaveddvijaḥ


1,17.128cd

नारीवाथ नरो वाथ ब्राह्मणो वान्य एव वा

nārīvātha naro vātha brāhmaṇo vānya eva vā


1,17.129ab

नमोन्तं वा नमः पूर्वमातुरः सर्वमातुरः सर्वदा जपेत्

namontaṃ vā namaḥ pūrvamāturaḥ sarvamāturaḥ sarvadā japet


1,17.129cd

ततः स्त्रीणांतथैवोह्यगुरुर्निर्दर्शयेत्क्रमात्

tataḥ strīṇāṃtathaivohyagururnirdarśayetkramāt


1,17.130ab

साधकः पञ्चलक्षान्ते शिवप्रीत्यर्थमेव हि

sādhakaḥ pañcalakṣānte śivaprītyarthameva hi


1,17.130cd

महाभिषेक नैवेद्यं कृत्वा भक्तांश्च पूजयेत्

mahābhiṣeka naivedyaṃ kṛtvā bhaktāṃśca pūjayet


1,17.131ab

पूजया शिवभक्तस्य शिवः प्रीततरो भवेत्

pūjayā śivabhaktasya śivaḥ prītataro bhavet


1,17.131cd

शिवस्य शिवभक्तस्य भेदो नास्ति शिवो हि सः

śivasya śivabhaktasya bhedo nāsti śivo hi saḥ


1,17.132ab

शिवस्वरूपमंत्रस्यधारणाच्छिव एव हि

śivasvarūpamaṃtrasyadhāraṇācchiva eva hi


1,17.132cd

शिवभक्तशरीरे हि शिवेतत्परमोभवेत्

śivabhaktaśarīre hi śivetatparamobhavet


1,17.133ab

शिवभक्ताः क्रियाः सर्वा वेदसर्वक्रियांविदुः

śivabhaktāḥ kriyāḥ sarvā vedasarvakriyāṃviduḥ


1,17.133cd

यावद्यावच्छिवंमंत्रंयेनजप्तंभवेत्क्रमात्

yāvadyāvacchivaṃmaṃtraṃyenajaptaṃbhavetkramāt


1,17.134ab

तावद्वैशिवसान्निध्यं तस्मिन्देहे न संशयः

tāvadvaiśivasānnidhyaṃ tasmindehe na saṃśayaḥ


1,17.134cd

देवीलिंगंभवेद्रूपं शिवभक्तस्त्रियास्तथा

devīliṃgaṃbhavedrūpaṃ śivabhaktastriyāstathā


1,17.135ab

यावन्मंत्रंजपेद्देव्यास्तावत्सान्निध्यमस्ति हि

yāvanmaṃtraṃjapeddevyāstāvatsānnidhyamasti hi


1,17.135cd

शिवंसंपूजयेद्धीमान्स्वयंवैशब्दरूपभाक्

śivaṃsaṃpūjayeddhīmānsvayaṃvaiśabdarūpabhāk


1,17.136ab

स्वयंचैवशिवोभूत्वापरांशक्तिंप्रपूजयेत्

svayaṃcaivaśivobhūtvāparāṃśaktiṃprapūjayet


1,17.136cd

शक्तिंबेरंचलिंगं च ह्यालेख्यामाययायजेत्

śaktiṃberaṃcaliṃgaṃ ca hyālekhyāmāyayāyajet


1,17.137ab

शिवलिंगं शिवंमत्वास्वात्मानंशक्तिरूपकम्

śivaliṃgaṃ śivaṃmatvāsvātmānaṃśaktirūpakam


1,17.137cd

शक्तिलिंगंचदेवींचमत्वास्वंशिवरूपकम्

śaktiliṃgaṃcadevīṃcamatvāsvaṃśivarūpakam


1,17.138ab

शिवलिंगंनादरूपबिंदुरूपंतुशक्तिकम्

śivaliṃgaṃnādarūpabiṃdurūpaṃtuśaktikam


1,17.138cd

उपप्रधानभावेन अन्योन्यासक्तलिंगकम्

upapradhānabhāvena anyonyāsaktaliṃgakam


1,17.139ab

पूजयेच्च शिवंशक्तिसशिवोमूलभावनात्

pūjayecca śivaṃśaktisaśivomūlabhāvanāt


1,17.139cd

शिवभक्ताञ्छिवमत्ररूपकाञ्छिवरूपकान्

śivabhaktāñchivamatrarūpakāñchivarūpakān


1,17.140ab

षोडशैरुपचारैश्चपूजयेदिष्टमाप्नुयात्

ṣoḍaśairupacāraiścapūjayediṣṭamāpnuyāt


1,17.140cd

येनशुश्रूषणाद्यैश्च शिवभक्तस्य लिंगिनः

yenaśuśrūṣaṇādyaiśca śivabhaktasya liṃginaḥ


1,17.141ab

आनंदंजनयेद्विद्वाञ्छिवःप्रीततरो भवेत्

ānaṃdaṃjanayedvidvāñchivaḥprītataro bhavet


1,17.141cd

शिवभक्तान्सपत्नीकान्पत्न्यासहसदैवतत्

śivabhaktānsapatnīkānpatnyāsahasadaivatat


1,17.142ab

पूजयेद्भोजनाद्यैश्चपञ्चवादशवाशतम्

pūjayedbhojanādyaiścapañcavādaśavāśatam


1,17.142cd

धनेदेहेचमंत्रेचभावनायामवंचकः

dhanedehecamaṃtrecabhāvanāyāmavaṃcakaḥ


1,17.143ab

शिवशक्तिस्वरूपेणनपुनर्जायते भुवि

śivaśaktisvarūpeṇanapunarjāyate bhuvi


1,17.143cd

नाभेरधो ब्रह्मभागमाकंठंविष्णुभागकम्

nābheradho brahmabhāgamākaṃṭhaṃviṣṇubhāgakam


1,17.144ab

मुखंलिंगमितिप्रोक्तंशिवभक्तशरीरकम्

mukhaṃliṃgamitiproktaṃśivabhaktaśarīrakam


1,17.144cd

मृतान्दाहादियुक्तान्वादाहादिरहितान्मृतान्

mṛtāndāhādiyuktānvādāhādirahitānmṛtān


1,17.145ab

उद्दिश्यपूजयेदादिपितरंशिवमेवहि

uddiśyapūjayedādipitaraṃśivamevahi


1,17.145cd

पूजांकृत्वादिमातुश्चशिवभक्तांश्च पूजयेत्

pūjāṃkṛtvādimātuścaśivabhaktāṃśca pūjayet


1,17.146ab

पितृलोकंसमासाद्यक्रमान्मुक्तोभवेन्मृतः

pitṛlokaṃsamāsādyakramānmuktobhavenmṛtaḥ


1,17.146cd

क्रियायुक्तदशभ्यश्चतपोयुक्तोविशिष्यते

kriyāyuktadaśabhyaścatapoyuktoviśiṣyate


1,17.147ab

तपोयुक्तशतेभ्यश्चजपयुक्तोविशिष्यते

tapoyuktaśatebhyaścajapayuktoviśiṣyate


1,17.147cd

जपयुक्तसहस्रेभ्यः शिवज्ञानी विशिष्यते

japayuktasahasrebhyaḥ śivajñānī viśiṣyate


1,17.148ab

शिवज्ञानिषुलक्षेषु ध्यानयुक्तो विशिष्यते

śivajñāniṣulakṣeṣu dhyānayukto viśiṣyate


1,17.148cd

ध्यानयुक्तेषु कोटिभ्यः समाधिस्थो विशिष्यते

dhyānayukteṣu koṭibhyaḥ samādhistho viśiṣyate


1,17.149ab

उत्तरोत्तर वै शिष्ट्यात्पूजायामुत्तरोत्तरम्

uttarottara vai śiṣṭyātpūjāyāmuttarottaram


1,17.149cd

फलंवैशिष्ट्यरूपञ्चदुर्विज्ञेयंमनीषिभिः

phalaṃvaiśiṣṭyarūpañcadurvijñeyaṃmanīṣibhiḥ


1,17.150ab

तस्माद्वैशिवभक्तस्यमहिमानंवेत्तिकोनरः

tasmādvaiśivabhaktasyamahimānaṃvettikonaraḥ


1,17.150cd

शिवशक्त्योः पूजनं च शिवभक्तस्य पूजनम्

śivaśaktyoḥ pūjanaṃ ca śivabhaktasya pūjanam


1,17.151ab

कुरुतेयोनरोभक्त्यासशिवः शिवमेधते

kuruteyonarobhaktyāsaśivaḥ śivamedhate


1,17.151cd

य इमं पठते ऽध्यायमर्थवद्वेदसंमतम्

ya imaṃ paṭhate 'dhyāyamarthavadvedasaṃmatam


1,17.152ab

शिवज्ञानीभवेद्विप्रःशिवेन सहमोदते

śivajñānībhavedvipraḥśivena sahamodate


1,17.152cd

श्रावयेच्छिवभक्तांश्चविशेषज्ञो मनीश्वराः

śrāvayecchivabhaktāṃścaviśeṣajño manīśvarāḥ


1,17.153ab

शिवप्रसादशिद्धिः स्याच्छिवस्यकृपया बुधाः

śivaprasādaśiddhiḥ syācchivasyakṛpayā budhāḥ

Chapter 1.18

1,18.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां सप्तदशो ऽध्यायः ऋष्य ऊचुः बंधमोक्षस्वरूपं हि ब्रूहि सर्वार्थवित्तम

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ saptadaśo 'dhyāyaḥ ṛṣya ūcuḥ baṃdhamokṣasvarūpaṃ hi brūhi sarvārthavittama


1,18.1cd

सूत उवाच बंधमोक्षंतथोपायंवक्ष्ये ऽहंशृणुतादरात्

sūta uvāca baṃdhamokṣaṃtathopāyaṃvakṣye 'haṃśṛṇutādarāt


1,18.2ab

प्रकृत्याद्यष्टबंधेनबद्धोजीवः स उच्यते

prakṛtyādyaṣṭabaṃdhenabaddhojīvaḥ sa ucyate


1,18.2cd

प्रकृत्याद्यष्टबंधेननिर्मुक्तोमुक्त उच्यते

prakṛtyādyaṣṭabaṃdhenanirmuktomukta ucyate


1,18.3ab

प्रकृत्यादिवशीकारोमोक्ष इत्युच्यतेस्वतः

prakṛtyādivaśīkāromokṣa ityucyatesvataḥ


1,18.3cd

बद्धजीवस्तुनिर्मुक्तोमुक्तजीवः स कथ्यते

baddhajīvastunirmuktomuktajīvaḥ sa kathyate


1,18.4ab

प्रकृत्यग्रेततोबुद्धिरहंकारोगुणात्मकः

prakṛtyagretatobuddhirahaṃkāroguṇātmakaḥ


1,18.4cd

पञ्चतन्मात्रमित्येतेप्रकृत्याद्यष्टकंविदुः

pañcatanmātramityeteprakṛtyādyaṣṭakaṃviduḥ


1,18.5ab

प्रकृट्याद्यष्टजोदेहोदेहजंकर्म उच्यते

prakṛṭyādyaṣṭajodehodehajaṃkarma ucyate


1,18.5cd

पुनश्चकर्मजोदेहोजन्मकर्मपुनःपुनः

punaścakarmajodehojanmakarmapunaḥpunaḥ


1,18.6ab

शरीरंत्रिविधंज्ञेयंस्थूलंसूक्ष्मंचकारणम्

śarīraṃtrividhaṃjñeyaṃsthūlaṃsūkṣmaṃcakāraṇam


1,18.6cd

स्थूलंव्यापारदंप्रोक्तंसूक्ष्ममिंद्रियभोगदम्

sthūlaṃvyāpāradaṃproktaṃsūkṣmamiṃdriyabhogadam


1,18.7ab

कारणंत्वात्मभोगार्थंजीवकर्मानुरूपतः

kāraṇaṃtvātmabhogārthaṃjīvakarmānurūpataḥ


1,18.7cd

सुखं दुःखं पुण्यपापैः कर्मभिः फलमश्नुते

sukhaṃ duḥkhaṃ puṇyapāpaiḥ karmabhiḥ phalamaśnute


1,18.8ab

तस्माद्धिकर्मरज्ज्वा हि बद्धो जीवः पुनः पुनः

tasmāddhikarmarajjvā hi baddho jīvaḥ punaḥ punaḥ


1,18.8cd

शरीरत्रयकर्मभ्यां चक्रवद्भ्राम्यते सदा

śarīratrayakarmabhyāṃ cakravadbhrāmyate sadā


1,18.9ab

चक्रभ्रमनिवृत्यर्थं चक्रकर्तारमीडयेत्

cakrabhramanivṛtyarthaṃ cakrakartāramīḍayet


1,18.9cd

प्रकृत्यादि महाचक्रं प्रकृतेः परतः शिवः

prakṛtyādi mahācakraṃ prakṛteḥ parataḥ śivaḥ


1,18.10ab

चक्रकर्तामहेशो हि प्रकृतेः परतोयतः

cakrakartāmaheśo hi prakṛteḥ paratoyataḥ


1,18.10cd

पिबतिवाथवमतिजीवन्बालोजलंयथा

pibativāthavamatijīvanbālojalaṃyathā


1,18.11ab

शिवस्तथा प्रकृत्यादि वशीकृत्याधितिष्ठति

śivastathā prakṛtyādi vaśīkṛtyādhitiṣṭhati


1,18.11cd

सर्वंवशीकृतंयस्मात्तस्माच्छिव इति स्मृतः

sarvaṃvaśīkṛtaṃyasmāttasmācchiva iti smṛtaḥ


1,18.11ef

शिव एव हि सर्वज्ञः परिपूर्णश्च निःस्पृहः

śiva eva hi sarvajñaḥ paripūrṇaśca niḥspṛhaḥ


1,18.12ab

सर्वज्ञतातृप्तिरनादिबोधः स्वतंत्रता नित्यमलुप्तशक्तिः

sarvajñatātṛptiranādibodhaḥ svataṃtratā nityamaluptaśaktiḥ


1,18.12cd

अनंतशक्तिश्चमहेश्वरस्य यन्मानसैश्वर्यमवैति वेदः

anaṃtaśaktiścamaheśvarasya yanmānasaiśvaryamavaiti vedaḥ


1,18.13ab

अतः शिवप्रसादेन प्रकृत्यादिवशंभवेत्

ataḥ śivaprasādena prakṛtyādivaśaṃbhavet


1,18.13cd

शिवप्रसादलाभार्थं शिवमेवप्रपूजयतेत्

śivaprasādalābhārthaṃ śivamevaprapūjayatet


1,18.14ab

निःस्पृहस्य च पूर्णस्यतस्य पूजाकथं भवेत्

niḥspṛhasya ca pūrṇasyatasya pūjākathaṃ bhavet


1,18.14cd

शिवोद्देशकृतं कर्म प्रसादजनकं भवेत्

śivoddeśakṛtaṃ karma prasādajanakaṃ bhavet


1,18.15ab

लिंगेबेरेभक्तजनेशिवमुद्दिश्यपूजयेत्

liṃgeberebhaktajaneśivamuddiśyapūjayet


1,18.15cd

कायेनमनसावाचाधनेनापिप्रपूजयेत्

kāyenamanasāvācādhanenāpiprapūjayet


1,18.16ab

पुजया तु महेशो हि प्रकृतेः परमः शिवः

pujayā tu maheśo hi prakṛteḥ paramaḥ śivaḥ


1,18.16cd

प्रसादंकुरुतेसत्यंपूजकस्यविशेषतः

prasādaṃkurutesatyaṃpūjakasyaviśeṣataḥ


1,18.17ab

शिवप्रसादात्कर्माद्यंक्रमेणस्ववशंभवेत्

śivaprasādātkarmādyaṃkrameṇasvavaśaṃbhavet


1,18.17cd

कर्मारभ्यप्रकृत्यंतंयदासर्वं वशंभवेत्

karmārabhyaprakṛtyaṃtaṃyadāsarvaṃ vaśaṃbhavet


1,18.18ab

तदामुक्त इतिप्रोक्तःस्वात्मारामोविराजते

tadāmukta itiproktaḥsvātmārāmovirājate


1,18.18cd

प्रसादात्परमेशस्यकर्म देहोयदावशः

prasādātparameśasyakarma dehoyadāvaśaḥ


1,18.19ab

तदावैशिवलोकेतुवासःसालोक्यमुच्यते

tadāvaiśivaloketuvāsaḥsālokyamucyate


1,18.19cd

सामीप्यंयातिसांबस्यतन्मात्रेचवशंगते

sāmīpyaṃyātisāṃbasyatanmātrecavaśaṃgate


1,18.20ab

तदातुशिवसायुज्यमायुधाद्यैः क्रियादिभिः

tadātuśivasāyujyamāyudhādyaiḥ kriyādibhiḥ


1,18.20cd

महाप्रसादलाभेचबुद्धिश्चापिवशाभवेत्

mahāprasādalābhecabuddhiścāpivaśābhavet


1,18.21ab

बुद्धिस्तुकार्यंप्रकृतेस्तत्सृष्टिरितिकथ्यते

buddhistukāryaṃprakṛtestatsṛṣṭiritikathyate


1,18.21cd

पुनर्महाप्रसादेनप्रकृतिर्वशमेष्यति

punarmahāprasādenaprakṛtirvaśameṣyati


1,18.22ab

शिवस्यमानसैश्वर्यंतदा ऽयत्नंभविष्यति

śivasyamānasaiśvaryaṃtadā 'yatnaṃbhaviṣyati


1,18.22cd

सार्वज्ञाद्यंशिवैश्वर्यंलब्ध्वास्वात्मनि राजते

sārvajñādyaṃśivaiśvaryaṃlabdhvāsvātmani rājate


1,18.23ab

तत्सायुज्यमितिप्राहुर्वेदागमपरायणाः

tatsāyujyamitiprāhurvedāgamaparāyaṇāḥ


1,18.23cd

एवंक्रमेणमुक्तिःस्याल्लिंगादौपूजयास्वतः

evaṃkrameṇamuktiḥsyālliṃgādaupūjayāsvataḥ


1,18.24ab

अतःशिवप्रसादार्थंक्रियाद्यैःपूजयेच्छिवम्

ataḥśivaprasādārthaṃkriyādyaiḥpūjayecchivam


1,18.24cd

शिवक्रिया शिवतपः शिवमंत्रजपः सदा

śivakriyā śivatapaḥ śivamaṃtrajapaḥ sadā


1,18.25ab

शिवज्ञानंशिवध्यानमुत्तरोत्तरमभ्यसेत्

śivajñānaṃśivadhyānamuttarottaramabhyaset


1,18.25cd

आसुप्तेरामृतेःकालंनयेद्वैशिवचिंतया

āsupterāmṛteḥkālaṃnayedvaiśivaciṃtayā


1,18.

सद्यादिभिश्चकुसुमैरर्चयेच्छिंवमेष्यति

sadyādibhiścakusumairarcayecchiṃvameṣyati


1,18.26cd

26अब्/ ऋषय ऊचुः लिंगादौशिवपूजायाविधानंब्रूहिसर्वतः

26ab/ ṛṣaya ūcuḥ liṃgādauśivapūjāyāvidhānaṃbrūhisarvataḥ


1,18.27ab

सूत उवाच लिंगानांचक्रमंवक्ष्येयथावच्छृणुत द्विजाः

sūta uvāca liṃgānāṃcakramaṃvakṣyeyathāvacchṛṇuta dvijāḥ


1,18.27cd

तदेवलिंगं प्रथमं प्रणवं सार्वकामिकम्

tadevaliṃgaṃ prathamaṃ praṇavaṃ sārvakāmikam


1,18.28ab

सूक्ष्मप्रणवरूपंहिसूक्ष्मरूपंतुनिष्फलम्

sūkṣmapraṇavarūpaṃhisūkṣmarūpaṃtuniṣphalam


1,18.28cd

स्थूललिंगं हि सकलंतत्पञ्चाक्षरमुच्यते

sthūlaliṃgaṃ hi sakalaṃtatpañcākṣaramucyate


1,18.29ab

तयोः पूजातपः प्रोक्तंसाक्षान्मोक्षप्रदे उभे

tayoḥ pūjātapaḥ proktaṃsākṣānmokṣaprade ubhe


1,18.29cd

पौरुषप्रकृतिभूतानिलिंगानिसुबहूनिच

pauruṣaprakṛtibhūtāniliṃgānisubahūnica


1,18.30ab

तानि विस्तरतोवक्तुं शिवो वेत्तिनचापरः

tāni vistaratovaktuṃ śivo vettinacāparaḥ


1,18.30cd

भूविकाराणिलिंगानिज्ञातानिप्रब्रवीमिवः

bhūvikārāṇiliṃgānijñātāniprabravīmivaḥ


1,18.31ab

स्वयंभूलिंगंप्रथमंबिंदुलिंगंद्वितीयकम्

svayaṃbhūliṃgaṃprathamaṃbiṃduliṃgaṃdvitīyakam


1,18.31cd

प्रतिष्ठितंचरंचैवगुरुलिंगंतु पञ्चमम्

pratiṣṭhitaṃcaraṃcaivaguruliṃgaṃtu pañcamam


1,18.32ab

देवर्षितपसा तुष्टः सान्निध्यार्थंतुतत्रवै

devarṣitapasā tuṣṭaḥ sānnidhyārthaṃtutatravai


1,18.32cd

पृथिव्यन्तर्गतःशर्वोबीजं वै नादरूपतः

pṛthivyantargataḥśarvobījaṃ vai nādarūpataḥ


1,18.33ab

स्थावरांकुरवद्भूमिमुद्भिद्य व्यक्त एव सः

sthāvarāṃkuravadbhūmimudbhidya vyakta eva saḥ


1,18.33cd

स्वयंभूतं जातमिति स्वयंभूरिति तं विदुः

svayaṃbhūtaṃ jātamiti svayaṃbhūriti taṃ viduḥ


1,18.34ab

तल्लिंगपूजया ज्ञानं स्वयमेव प्रवर्धते

talliṃgapūjayā jñānaṃ svayameva pravardhate


1,18.34cd

सुवर्णरजतादौ वा पृथिव्यांस्थिंडिलेपिवा

suvarṇarajatādau vā pṛthivyāṃsthiṃḍilepivā


1,18.35ab

स्वहस्ताल्लिखितं लिंगं शुद्धप्रणवमंत्रकम्

svahastāllikhitaṃ liṃgaṃ śuddhapraṇavamaṃtrakam


1,18.35cd

यंत्रलिंगं समालिख्य प्रतिष्ठावाहनं चरेत्

yaṃtraliṃgaṃ samālikhya pratiṣṭhāvāhanaṃ caret


1,18.36ab

बिंदुनादमयंलिंगंस्थावरंजंगमंचयत्

biṃdunādamayaṃliṃgaṃsthāvaraṃjaṃgamaṃcayat


1,18.36cd

भावनामयमेतद्धि शिवदृष्टं न संशयः

bhāvanāmayametaddhi śivadṛṣṭaṃ na saṃśayaḥ


1,18.37ab

यत्र विश्वस्यते शंभुस्तत्र तस्मै फलप्रदः

yatra viśvasyate śaṃbhustatra tasmai phalapradaḥ


1,18.37cd

स्वहस्ताल्लिख्यते यंत्रे स्थावरादावकृत्रिमे

svahastāllikhyate yaṃtre sthāvarādāvakṛtrime


1,18.38ab

आवाह्यपूजयेच्छंभुंषोडशैरुपचारकैः

āvāhyapūjayecchaṃbhuṃṣoḍaśairupacārakaiḥ


1,18.38cd

स्वयमैस्वर्यमाप्नोतिज्ञानमभ्यासतोभवेत्

svayamaisvaryamāpnotijñānamabhyāsatobhavet


1,18.39ab

देवैश्च ऋषिभिश्चापिस्वात्मसिद्ध्यर्थमेवहि

devaiśca ṛṣibhiścāpisvātmasiddhyarthamevahi


1,18.39cd

समंत्रेणात्महस्तेनकृतंयच्छुद्धमंडले

samaṃtreṇātmahastenakṛtaṃyacchuddhamaṃḍale


1,18.40ab

शुद्धभावनया चैवस्थापितं लिंगमुत्तमम्

śuddhabhāvanayā caivasthāpitaṃ liṃgamuttamam


1,18.40cd

तल्लिंगंपौरुषं प्राहुस्तत्प्रतिष्ठितमुच्यते

talliṃgaṃpauruṣaṃ prāhustatpratiṣṭhitamucyate


1,18.41ab

तल्लिंगपूजयानित्यंपौरुषैश्वर्यमाप्नुयात्

talliṃgapūjayānityaṃpauruṣaiśvaryamāpnuyāt


1,18.41cd

महद्भिर्ब्राह्मणैश्चापिराजभिश्चमहाधनैः

mahadbhirbrāhmaṇaiścāpirājabhiścamahādhanaiḥ


1,18.42ab

शिल्पिनाकल्पितंलिंगंमंत्रेणस्थापितंचयत्

śilpinākalpitaṃliṃgaṃmaṃtreṇasthāpitaṃcayat


1,18.42cd

प्रतिष्ठितंप्राकृतंहिप्राकृतैश्वर्यभोगदम्

pratiṣṭhitaṃprākṛtaṃhiprākṛtaiśvaryabhogadam


1,18.43ab

यदूर्जितंचनित्यं च तद्धि पौरुषमुच्यते

yadūrjitaṃcanityaṃ ca taddhi pauruṣamucyate


1,18.43cd

यद्दुर्बलमनित्यं च तद्धि प्राकृतमुच्यते

yaddurbalamanityaṃ ca taddhi prākṛtamucyate


1,18.44ab

लिंगंनाभिस्तथाजिह्वानासाग्रञ्चशिखाक्रमात्

liṃgaṃnābhistathājihvānāsāgrañcaśikhākramāt


1,18.44cd

कट्यादिषुत्रिलोकेषु लिंगमाध्यात्मिकंचरम्

kaṭyādiṣutrilokeṣu liṃgamādhyātmikaṃcaram


1,18.45ab

पर्वतंपौरुषं प्रोक्तंभूतलं प्राकृतं विदुः

parvataṃpauruṣaṃ proktaṃbhūtalaṃ prākṛtaṃ viduḥ


1,18.45cd

वृक्षादि पौरुषं ज्ञेयं गुल्मादि प्राकृतं विदुः

vṛkṣādi pauruṣaṃ jñeyaṃ gulmādi prākṛtaṃ viduḥ


1,18.46ab

षाष्टिकं प्राकृतं ज्ञेयं शालिगोधूमपौरुषम्

ṣāṣṭikaṃ prākṛtaṃ jñeyaṃ śāligodhūmapauruṣam


1,18.46cd

ऐश्वर्यं पौरुषं विद्यादणिमाद्यष्टसिद्धिदम्

aiśvaryaṃ pauruṣaṃ vidyādaṇimādyaṣṭasiddhidam


1,18.47ab

सुस्त्रीधनादिविषयं प्राकृतं प्राहुरास्तिकाः

sustrīdhanādiviṣayaṃ prākṛtaṃ prāhurāstikāḥ


1,18.47cd

प्रथमं चरलिंगेषु रसलिंगं प्रकथ्यते

prathamaṃ caraliṃgeṣu rasaliṃgaṃ prakathyate


1,18.48ab

रसलिंगंब्राह्मणानांसर्वाभीष्टप्रदंभवेत्

rasaliṃgaṃbrāhmaṇānāṃsarvābhīṣṭapradaṃbhavet


1,18.48cd

बाणलिंगंक्षत्रियाणां महाराज्यप्रदंशुभम्

bāṇaliṃgaṃkṣatriyāṇāṃ mahārājyapradaṃśubham


1,18.49ab

स्वर्णलिंगं तु वैश्यानांमहाधनपतित्वदम्

svarṇaliṃgaṃ tu vaiśyānāṃmahādhanapatitvadam


1,18.49cd

शिलालिंगंतुशूद्राणांमहाशुद्धिकरंशुभम्

śilāliṃgaṃtuśūdrāṇāṃmahāśuddhikaraṃśubham


1,18.50ab

स्फाटिकंबाणलिंगं च सर्वेषांसर्वकामदम्

sphāṭikaṃbāṇaliṃgaṃ ca sarveṣāṃsarvakāmadam


1,18.50cd

स्वीयाभावे ऽन्यदीयंतुपूजायांननिषिद्ध्यते

svīyābhāve 'nyadīyaṃtupūjāyāṃnaniṣiddhyate


1,18.51ab

स्त्रीणांतुपार्थिवंलिंगंसभतःणांविशेषतः

strīṇāṃtupārthivaṃliṃgaṃsabhatḥṇāṃviśeṣataḥ


1,18.51cd

विधवानांप्रवृत्तानांस्फाटिकं परिकीर्तितम्

vidhavānāṃpravṛttānāṃsphāṭikaṃ parikīrtitam


1,18.52ab

विधवानां निवृत्तानां रसलिंगं विशिष्यते

vidhavānāṃ nivṛttānāṃ rasaliṃgaṃ viśiṣyate


1,18.52cd

बाल्येवायौवनेवापिवार्धकेवापिसुव्रताः

bālyevāyauvanevāpivārdhakevāpisuvratāḥ


1,18.53ab

शुद्धस्फटिकलिंगंतुस्त्रीणांतत्सर्वभोगदम्

śuddhasphaṭikaliṃgaṃtustrīṇāṃtatsarvabhogadam


1,18.53cd

प्रवृत्तानांपीठपूजासर्वाभीष्टप्रदा भुवि

pravṛttānāṃpīṭhapūjāsarvābhīṣṭapradā bhuvi


1,18.54ab

पात्रेणैवप्रवृत्तस्तुसर्वपूजांसमाचरेत्

pātreṇaivapravṛttastusarvapūjāṃsamācaret


1,18.54cd

अभिषेकांतेनैवेद्यंशाल्यन्नेनसमाचरेत्

abhiṣekāṃtenaivedyaṃśālyannenasamācaret


1,18.55ab

पूजांतेस्थापयेल्लिंगंसंपुटेषुपृथग्गृहे

pūjāṃtesthāpayelliṃgaṃsaṃpuṭeṣupṛthaggṛhe


1,18.55cd

करपूजानिवृत्तानांस्वभोज्यंतुनिवेदयेत्

karapūjānivṛttānāṃsvabhojyaṃtunivedayet


1,18.56ab

निवृत्तानांपरंसूक्ष्मलिंगमेवविशिष्यते

nivṛttānāṃparaṃsūkṣmaliṃgamevaviśiṣyate


1,18.56cd

विभूत्यभ्यर्चनं कुर्याद्विभूतिंचनिवेदयेत्

vibhūtyabhyarcanaṃ kuryādvibhūtiṃcanivedayet


1,18.57ab

पूजांकृत्वाथतल्लिंगंशिरसाधारयेत्सदा

pūjāṃkṛtvāthatalliṃgaṃśirasādhārayetsadā


1,18.57cd

विभूतिस्त्रिविधाप्रोक्तालोकवेदशिवाग्निभिः

vibhūtistrividhāproktālokavedaśivāgnibhiḥ


1,18.58ab

लोकाग्निजमथो भस्मद्रव्यशुद्ध्यर्थमावहेत्

lokāgnijamatho bhasmadravyaśuddhyarthamāvahet


1,18.58cd

मृद्दारुलोहरूपाणांधान्यानांचतथैवच

mṛddāruloharūpāṇāṃdhānyānāṃcatathaivaca


1,18.59ab

तिलादीनां च द्रव्याणांवस्त्रादीनांतथैव च

tilādīnāṃ ca dravyāṇāṃvastrādīnāṃtathaiva ca


1,18.59cd

तथापर्युषितानांचभस्मनाशिद्धिरिष्यते

tathāparyuṣitānāṃcabhasmanāśiddhiriṣyate


1,18.60ab

श्वादिभिर्दूषितानांचभस्मनाशुद्धिरिष्यते

śvādibhirdūṣitānāṃcabhasmanāśuddhiriṣyate


1,18.60cd

सजलंनिर्जलंभस्म यथायोग्यं तु योजयेत्

sajalaṃnirjalaṃbhasma yathāyogyaṃ tu yojayet


1,18.61ab

वेदाग्निजंतथाभस्मतत्कर्मांतेषु धारयेत्

vedāgnijaṃtathābhasmatatkarmāṃteṣu dhārayet


1,18.61cd

मंत्रेणक्रिययाजन्यंकर्माग्नौ भस्मरूपधृक्

maṃtreṇakriyayājanyaṃkarmāgnau bhasmarūpadhṛk


1,18.62ab

तद्भस्मधारणात्कर्म स्वात्मन्यारोपितं भवेत्

tadbhasmadhāraṇātkarma svātmanyāropitaṃ bhavet


1,18.62cd

अघोरेणात्मंत्रेण बिल्वकाष्ठंप्रदाहयेत्

aghoreṇātmaṃtreṇa bilvakāṣṭhaṃpradāhayet


1,18.63ab

शिवाग्निरितिसंप्रोक्तस्तेनदग्धंशिवाग्निजम्

śivāgniritisaṃproktastenadagdhaṃśivāgnijam


1,18.63cd

कपिलागोमयं पूर्वं केवलं गव्यमेव वा

kapilāgomayaṃ pūrvaṃ kevalaṃ gavyameva vā


1,18.64ab

शम्यस्वत्थपलाशान्वावटारम्वधबिल्वकान्

śamyasvatthapalāśānvāvaṭāramvadhabilvakān


1,18.64cd

शिवाग्निनादहेच्छुद्धंतद्वैभस्म शिवाग्निजम्

śivāgninādahecchuddhaṃtadvaibhasma śivāgnijam


1,18.65ab

दर्भाग्नौ वादहेत्काष्ठंशिवमंत्रंसमुच्चरन्

darbhāgnau vādahetkāṣṭhaṃśivamaṃtraṃsamuccaran


1,18.65cd

सम्यक्संशोध्यवस्त्रेणनवकुंभेनिधापयेत्

samyaksaṃśodhyavastreṇanavakuṃbhenidhāpayet


1,18.66ab

दीप्त्यर्थं तत्तु संग्राह्यं मन्यते पूज्यतेपि च

dīptyarthaṃ tattu saṃgrāhyaṃ manyate pūjyatepi ca


1,18.66cd

भस्मशब्दार्थ एवं हि शिवःपूर्वंतथा ऽकरोत्

bhasmaśabdārtha evaṃ hi śivaḥpūrvaṃtathā 'karot


1,18.67ab

यथास्वविषयेराजासारंगृह्णातियत्करम्

yathāsvaviṣayerājāsāraṃgṛhṇātiyatkaram


1,18.67cd

यथामनुष्याःसस्यादीन्दग्ध्वासारंभजंतिवै

yathāmanuṣyāḥsasyādīndagdhvāsāraṃbhajaṃtivai


1,18.68ab

यथाहिजाठराग्निश्चभक्ष्यादीन्विविधान्बहून्

yathāhijāṭharāgniścabhakṣyādīnvividhānbahūn


1,18.68cd

दग्ध्वासारतरंसारात्स्वदेहंपरिपुष्यति

dagdhvāsārataraṃsārātsvadehaṃparipuṣyati


1,18.69ab

तथाप्रपञ्चकर्तापिसशिवःपरमेश्वरः

tathāprapañcakartāpisaśivaḥparameśvaraḥ


1,18.69cd

स्वाधिष्ठेयप्रपञ्चस्यदग्ध्वासारंगृहीतवान्

svādhiṣṭheyaprapañcasyadagdhvāsāraṃgṛhītavān


1,18.70ab

दग्ध्वाप्रपञ्चंतद्भस्मस्वात्मन्यारोपयच्छिवः

dagdhvāprapañcaṃtadbhasmasvātmanyāropayacchivaḥ


1,18.70cd

उद्धूलनेनव्याजेन जगत्सारं गृहीतवान्

uddhūlanenavyājena jagatsāraṃ gṛhītavān


1,18.71ab

स्वरत्नंस्थापयामास स्वकीयेहिशरीरके

svaratnaṃsthāpayāmāsa svakīyehiśarīrake


1,18.71cd

केशमाकाशसारेणवायुसारेणवैमुखम्

keśamākāśasāreṇavāyusāreṇavaimukham


1,18.72ab

हृदयंचाग्निसारेणत्वपांसारेणवैकटिम्

hṛdayaṃcāgnisāreṇatvapāṃsāreṇavaikaṭim


1,18.72cd

जानुचावनिसारेणतद्वत्सर्वं तदंगकम्

jānucāvanisāreṇatadvatsarvaṃ tadaṃgakam


1,18.73ab

ब्रह्मविष्ण्वोश्चरुद्राणांसारंचैवत्रिपुंड्रकम्

brahmaviṣṇvoścarudrāṇāṃsāraṃcaivatripuṃḍrakam


1,18.73cd

तथातिलकरूपेणललाटान्तेमहेश्वरः

tathātilakarūpeṇalalāṭāntemaheśvaraḥ


1,18.74ab

भवृद्ध्यासर्वमेतद्धिमन्यतेस्वयमैत्यसौ

bhavṛddhyāsarvametaddhimanyatesvayamaityasau


1,18.74cd

प्रपञ्चसारसर्वस्वमनेनैववशीकृतम्

prapañcasārasarvasvamanenaivavaśīkṛtam


1,18.75ab

तस्मादस्यवशीकर्तानास्तीतिसशिवःस्मृतः

tasmādasyavaśīkartānāstītisaśivaḥsmṛtaḥ


1,18.75cd

यथासर्वमृगाणांचहिंसकोमृगहिंसकः

yathāsarvamṛgāṇāṃcahiṃsakomṛgahiṃsakaḥ


1,18.76ab

अस्यहिंसामृगोनास्तिततस्मात्सिंह इतीरितः

asyahiṃsāmṛgonāstitatasmātsiṃha itīritaḥ


1,18.76cd

शं नित्यंसुखमानंदमिकारः पुरुषः स्मृतः

śaṃ nityaṃsukhamānaṃdamikāraḥ puruṣaḥ smṛtaḥ


1,18.77ab

वकारः शक्तिरमृतंमेलनंशिव उच्यते

vakāraḥ śaktiramṛtaṃmelanaṃśiva ucyate


1,18.77cd

तस्मादेवंस्वमात्मानं शिवंकृत्वार्चयेच्छिवम्

tasmādevaṃsvamātmānaṃ śivaṃkṛtvārcayecchivam


1,18.78ab

तस्मादुद्धूलनंपूर्वं त्रिपुंड्रंधारयेत्परम्

tasmāduddhūlanaṃpūrvaṃ tripuṃḍraṃdhārayetparam


1,18.78cd

पूजाकालेहिसजलंशुद्ध्यर्थंनिर्जलंभवेत्

pūjākālehisajalaṃśuddhyarthaṃnirjalaṃbhavet


1,18.79ab

दिवावा यदिवारात्रौनारीवाथनरोपिवा

divāvā yadivārātraunārīvāthanaropivā


1,18.79cd

पूजार्थंसजलंभस्मत्रिपुंड्रेणैवधारयेत्

pūjārthaṃsajalaṃbhasmatripuṃḍreṇaivadhārayet


1,18.80ab

त्रिपुंड्रंसजलंभस्मधृत्वापूजांकरोतियः

tripuṃḍraṃsajalaṃbhasmadhṛtvāpūjāṃkarotiyaḥ


1,18.80cd

शिवपूजांफलंसांगंतस्यैवहिसुनिश्चितम्

śivapūjāṃphalaṃsāṃgaṃtasyaivahisuniścitam


1,18.81ab

भस्मवैशिवमंत्रेणधृत्वाह्यत्याश्रमीभवेत्

bhasmavaiśivamaṃtreṇadhṛtvāhyatyāśramībhavet


1,18.81cd

शिवाश्रमीतिसंप्रोक्तः शिवैकपरमोयतः

śivāśramītisaṃproktaḥ śivaikaparamoyataḥ


1,18.82ab

शिवव्रतैकनिष्ठस्यनाशौचंनचसूतकम्

śivavrataikaniṣṭhasyanāśaucaṃnacasūtakam


1,18.82cd

ललाटे ऽग्रेसितंभस्मतिलकंधारयेन्मृदा

lalāṭe 'gresitaṃbhasmatilakaṃdhārayenmṛdā


1,18.83ab

स्वहस्ताद्गुरुहस्ताद्वाशिवभक्तस्यलक्षणम्

svahastādguruhastādvāśivabhaktasyalakṣaṇam


1,18.83cd

गुणान्रुंध इति प्रोक्तोगुरुशब्दस्यविग्रहः

guṇānruṃdha iti proktoguruśabdasyavigrahaḥ


1,18.84ab

सविकारान्राजसादीन्गुणान्रुंधेव्यपोहति

savikārānrājasādīnguṇānruṃdhevyapohati


1,18.84cd

गुणातीतः परशिवोगुरुरूपंसमाश्रितः

guṇātītaḥ paraśivogururūpaṃsamāśritaḥ


1,18.85ab

गुणत्रयंव्यपोह्याग्रेशिवंबोधयतीतिसः

guṇatrayaṃvyapohyāgreśivaṃbodhayatītisaḥ


1,18.85cd

विश्वस्तानांतुशिष्याणांगुरुरित्यभिधीयते

viśvastānāṃtuśiṣyāṇāṃgururityabhidhīyate


1,18.86ab

तस्माद्गुरुशरीरंतुगुरुलिंगंभवेद्बुधः

tasmādguruśarīraṃtuguruliṃgaṃbhavedbudhaḥ


1,18.86cd

गुरुलिंगस्यपूजातुगुरुशुश्रूषणं भवेत्

guruliṃgasyapūjātuguruśuśrūṣaṇaṃ bhavet


1,18.87ab

श्रुतंकरोतिशुश्रूषाकायेनमनसागिरा

śrutaṃkarotiśuśrūṣākāyenamanasāgirā


1,18.87cd

उक्तं यद्गुरुणापूर्वं शक्यंवा ऽशक्यमेववा

uktaṃ yadguruṇāpūrvaṃ śakyaṃvā 'śakyamevavā


1,18.88ab

करोत्येवहिपूतात्माप्राणैरपिधनैरपि

karotyevahipūtātmāprāṇairapidhanairapi


1,18.88cd

तस्माद्वैशासनेयोग्यः शिष्य इत्यभिधीयते

tasmādvaiśāsaneyogyaḥ śiṣya ityabhidhīyate


1,18.89ab

शरीराद्यर्थकंसर्वंगुरोर्दत्त्वासुशिष्यकः

śarīrādyarthakaṃsarvaṃgurordattvāsuśiṣyakaḥ


1,18.89cd

अग्रपाकंनिवेद्याग्रेभुंजीयाद्गुर्वनुज्ञया

agrapākaṃnivedyāgrebhuṃjīyādgurvanujñayā


1,18.90ab

शिष्यःपुत्र इति प्रोक्तः सदाशिष्यत्वयोगतः

śiṣyaḥputra iti proktaḥ sadāśiṣyatvayogataḥ


1,18.90cd

जिह्वालिंगान्मंत्रशुक्रंकर्णयोनौनिषिच्यवै

jihvāliṃgānmaṃtraśukraṃkarṇayonauniṣicyavai


1,18.91ab

जातःपुत्रोमंत्रपुत्रःपितरंपूजयेद्गुरुम्

jātaḥputromaṃtraputraḥpitaraṃpūjayedgurum


1,18.91cd

निमज्जयतिपुत्रंवैसंसारेजनकःपिता

nimajjayatiputraṃvaisaṃsārejanakaḥpitā


1,18.92ab

संतारयतिसंसाराद्गुरुर्वैबोधकः पिता

saṃtārayatisaṃsārādgururvaibodhakaḥ pitā


1,18.92cd

उभयोरंतरंज्ञात्वापितरंगुरुमर्चयेत्

ubhayoraṃtaraṃjñātvāpitaraṃgurumarcayet


1,18.93ab

अंगशुश्रूषयाचापि धनाद्यैः स्वार्जितैर्गुरुम्

aṃgaśuśrūṣayācāpi dhanādyaiḥ svārjitairgurum


1,18.93cd

पादादिकेशपर्यंतंलिंगान्यंगानियद्गुरोः

pādādikeśaparyaṃtaṃliṃgānyaṃgāniyadguroḥ


1,18.94ab

धनरूपैः पादुकाद्यैः पादसंग्रणादिभिः

dhanarūpaiḥ pādukādyaiḥ pādasaṃgraṇādibhiḥ


1,18.94cd

स्नानाभिषेकनैवेद्यैर्भोजनैश्चप्रपूजयेत्

snānābhiṣekanaivedyairbhojanaiścaprapūjayet


1,18.95ab

गुरुपूजैवपूजास्याच्छिवस्यपरमात्मनः

gurupūjaivapūjāsyācchivasyaparamātmanaḥ


1,18.95cd

गुरुशेषंतुयत्सर्वमात्मशुद्धिकरंभवेत्

guruśeṣaṃtuyatsarvamātmaśuddhikaraṃbhavet


1,18.96ab

गुरोःशेषःशिवोच्छिष्टंजलमन्नादिनिर्मितम्

guroḥśeṣaḥśivocchiṣṭaṃjalamannādinirmitam


1,18.96cd

शिष्याणांशिवभक्तानांग्राह्यंभोज्यंभवेद्द्विजाः

śiṣyāṇāṃśivabhaktānāṃgrāhyaṃbhojyaṃbhaveddvijāḥ


1,18.97ab

गुर्वनुज्ञाविरहितंचोरवत्सकलंभवेत्

gurvanujñāvirahitaṃcoravatsakalaṃbhavet


1,18.97cd

गुरोरपिविशेषज्ञंयत्नाद्गृह्णीतवैगुरुम्

gurorapiviśeṣajñaṃyatnādgṛhṇītavaigurum


1,18.98ab

अज्ञानमोचनंसाध्यंविशेषज्ञोहिमोचकः

ajñānamocanaṃsādhyaṃviśeṣajñohimocakaḥ


1,18.98cd

आदौचविघ्नशमनंकर्तव्यंकर्मपूर्तये

ādaucavighnaśamanaṃkartavyaṃkarmapūrtaye


1,18.99ab

निर्विघ्नेनकृतंसांगंकर्मवैसफलं भवेत्

nirvighnenakṛtaṃsāṃgaṃkarmavaisaphalaṃ bhavet


1,18.99cd

तस्मात्सकलकर्मादौविघ्नेशं पूजयेद् बुधः

tasmātsakalakarmādauvighneśaṃ pūjayed budhaḥ


1,18.100ab

सर्वबाधानिवृत्त्यर्थंसर्वान्देवान्यजेद्बुधः

sarvabādhānivṛttyarthaṃsarvāndevānyajedbudhaḥ


1,18.100cd

ज्वरादिग्रंथिरोगाश्चबाधाह्याध्यात्मिकामता

jvarādigraṃthirogāścabādhāhyādhyātmikāmatā


1,18.101ab

पिशाचजंबुकादीनांवल्मीकाद्युद्भवेतथा

piśācajaṃbukādīnāṃvalmīkādyudbhavetathā


1,18.101cd

अकस्मादेवगोधादिजंतूनांपतनेपिच

akasmādevagodhādijaṃtūnāṃpatanepica


1,18.102ab

गृहेकच्छपसर्पस्त्रीदुर्जनादर्शनेपिच

gṛhekacchapasarpastrīdurjanādarśanepica


1,18.102cd

वृक्षनारीगवादीनांप्रसूतिविषयेपिच

vṛkṣanārīgavādīnāṃprasūtiviṣayepica


1,18.103ab

भाविदुःखंसमायातितस्मात्तेभौतिकामता

bhāviduḥkhaṃsamāyātitasmāttebhautikāmatā


1,18.103cd

अमेध्या शनिपातश्चमहामारीतथैवच

amedhyā śanipātaścamahāmārītathaivaca


1,18.104ab

ज्वरमारीविषूचिश्चगोमारीचमसूरिका

jvaramārīviṣūciścagomārīcamasūrikā


1,18.104cd

जन्मर्क्षग्रहसंक्रांतिग्रहयोगास्वराशिके

janmarkṣagrahasaṃkrāṃtigrahayogāsvarāśike


1,18.105ab

दुःस्वप्नदर्शनाद्याश्चमतावैह्यधिदैविकाः

duḥsvapnadarśanādyāścamatāvaihyadhidaivikāḥ


1,18.105cd

शवचांडालपतितस्पर्शाद्येंतर्गृहेगते

śavacāṃḍālapatitasparśādyeṃtargṛhegate


1,18.106ab

एतादृशेसमुत्पन्नेभाविदुःखस्यसूचके

etādṛśesamutpannebhāviduḥkhasyasūcake


1,18.106cd

शांतियज्ञंतुमतिमान्कुर्यात्तद्दोषशांतये

śāṃtiyajñaṃtumatimānkuryāttaddoṣaśāṃtaye


1,18.107ab

देवालये ऽथगोष्ठेवाचैत्येवापिगृहांगणे

devālaye 'thagoṣṭhevācaityevāpigṛhāṃgaṇe


1,18.107cd

प्रादेशोन्नतधिष्ण्येवैद्विहस्तेयस्वलंकृते

prādeśonnatadhiṣṇyevaidvihasteyasvalaṃkṛte


1,18.108ab

भारमात्रव्रीहिधान्यंप्रस्थाप्यपरिसृत्यच

bhāramātravrīhidhānyaṃprasthāpyaparisṛtyaca


1,18.108cd

मध्येविलिख्यकमलंतथादिक्षुविलिख्यवै

madhyevilikhyakamalaṃtathādikṣuvilikhyavai


1,18.109ab

तंतुनावेष्टितंकुंभं नवगुग्गुलधूपितम्

taṃtunāveṣṭitaṃkuṃbhaṃ navagugguladhūpitam


1,18.109cd

मध्येस्थाप्यमहाकुंभंतथादिक्ष्वपिविन्यसेत्

madhyesthāpyamahākuṃbhaṃtathādikṣvapivinyaset


1,18.110ab

सनालाम्रककूर्चादीन्कलशांश्च तथाष्टसु

sanālāmrakakūrcādīnkalaśāṃśca tathāṣṭasu


1,18.110cd

पूरयेन्मंत्रपूतेनपञ्चद्रव्ययुतेनहि

pūrayenmaṃtrapūtenapañcadravyayutenahi


1,18.111ab

प्रक्षिपेन्नवरत्नानिनीलादीन्क्रमशस्तथा

prakṣipennavaratnāninīlādīnkramaśastathā


1,18.111cd

कर्मज्ञंचसपत्नीकमाचार्यंवरयेद्बुधः

karmajñaṃcasapatnīkamācāryaṃvarayedbudhaḥ


1,18.112ab

सुवर्णप्रतिमां विष्णोरिंद्रादीनांच निक्षिपेत्

suvarṇapratimāṃ viṣṇoriṃdrādīnāṃca nikṣipet


1,18.112cd

सशिरस्केमध्यकुंभेविष्णुमाबाह्यपूजयेत्

saśiraskemadhyakuṃbheviṣṇumābāhyapūjayet


1,18.113ab

प्रागादिषुयथामंत्रमिंद्रादीन्क्रमशोयजेत्

prāgādiṣuyathāmaṃtramiṃdrādīnkramaśoyajet


1,18.113cd

तत्तन्नाम्नाचतुर्थ्यांचनमोन्ते नयथाक्रमम्

tattannāmnācaturthyāṃcanamonte nayathākramam


1,18.114ab

आवाहनादिकंसर्वमाचार्येणैवकारयेत्

āvāhanādikaṃsarvamācāryeṇaivakārayet


1,18.114cd

आचार्य ऋत्विजा सार्धं तन्मात्रान्प्रजपेच्छतम्

ācārya ṛtvijā sārdhaṃ tanmātrānprajapecchatam


1,18.115ab

कुंभस्य पश्चिमे भागेजपांतेहोममाचरेत्

kuṃbhasya paścime bhāgejapāṃtehomamācaret


1,18.115cd

कोटिंलक्षंसहस्रंवाशतमष्टोत्तरं बुधाः

koṭiṃlakṣaṃsahasraṃvāśatamaṣṭottaraṃ budhāḥ


1,18.116ab

एकाहंवानवाहंवातथामंडलमेव वा

ekāhaṃvānavāhaṃvātathāmaṃḍalameva vā


1,18.116cd

यथायोग्यंप्रकुर्वीतकालदेशानुसारतः

yathāyogyaṃprakurvītakāladeśānusārataḥ


1,18.117ab

शमीहोमश्च शांत्यर्थे वृत्त्यर्थेचपलाशकम्

śamīhomaśca śāṃtyarthe vṛttyarthecapalāśakam


1,18.117cd

समिदन्नाज्यकैर्द्रव्यैर्नाम्नामंत्रेण वा हुनेत्

samidannājyakairdravyairnāmnāmaṃtreṇa vā hunet


1,18.118ab

प्रारंभेयत्कृतंद्रव्यंतत्क्रियांतंसमाचरेत्

prāraṃbheyatkṛtaṃdravyaṃtatkriyāṃtaṃsamācaret


1,18.118cd

पुण्याहंवाचयित्वांते दिनेसंप्रोक्ष्ययेज्जलैः

puṇyāhaṃvācayitvāṃte dinesaṃprokṣyayejjalaiḥ


1,18.119ab

ब्राह्मणान्भोजयेत्पश्चाद्यावदाहुतिसंख्यया

brāhmaṇānbhojayetpaścādyāvadāhutisaṃkhyayā


1,18.119cd

आचार्यश्चहविष्याशीत्विजश्चभवेद्बुधाः

ācāryaścahaviṣyāśītvijaścabhavedbudhāḥ


1,18.120ab

आदित्यादीन्ग्रहानिष्ट्वासर्वहोमांत एवहि

ādityādīngrahāniṣṭvāsarvahomāṃta evahi


1,18.120cd

ऋत्विभ्योदक्षिणांदद्यान्नवरत्नंयथा क्रमम्

ṛtvibhyodakṣiṇāṃdadyānnavaratnaṃyathā kramam


1,18.121ab

दशदानंततःकुर्याद्भूरिदानंततः परम्

daśadānaṃtataḥkuryādbhūridānaṃtataḥ param


1,18.121cd

बालानामुपनीतानांगृहिणांवनिनांधनम्

bālānāmupanītānāṃgṛhiṇāṃvanināṃdhanam


1,18.122ab

कन्यानांचसभर्तःणांविधवानांततःपरम्

kanyānāṃcasabhartḥṇāṃvidhavānāṃtataḥparam


1,18.122cd

तंत्रोपकरणंसर्वमाचार्यायनिवेदयेत्

taṃtropakaraṇaṃsarvamācāryāyanivedayet


1,18.123ab

उत्पातानांचमारीणांदुःखस्वामीयमःस्मृतः

utpātānāṃcamārīṇāṃduḥkhasvāmīyamaḥsmṛtaḥ


1,18.123cd

तस्माद्यमस्यप्रीत्यर्थंकालदानंप्रदापयेत्

tasmādyamasyaprītyarthaṃkāladānaṃpradāpayet


1,18.124ab

शतनिष्केण वा कुर्याद्दशनिष्केण वा पुनः

śataniṣkeṇa vā kuryāddaśaniṣkeṇa vā punaḥ


1,18.124cd

पाशांकुशधरं कालं कुर्यात्पुरुषरूपिणम्

pāśāṃkuśadharaṃ kālaṃ kuryātpuruṣarūpiṇam


1,18.125ab

तत्स्वर्णप्रतिमादानंकुर्याद्दक्षिणयासह

tatsvarṇapratimādānaṃkuryāddakṣiṇayāsaha


1,18.125cd

तिलदानंततःकुर्यात्पूर्णायुष्यप्रसिद्धये

tiladānaṃtataḥkuryātpūrṇāyuṣyaprasiddhaye


1,18.126ab

आज्यावेक्षणदानंचकुर्याद्व्याधिनिवृत्तये

ājyāvekṣaṇadānaṃcakuryādvyādhinivṛttaye


1,18.126cd

सहस्रंभोजयेद्विप्रान्दरिद्रःशतमेववा

sahasraṃbhojayedviprāndaridraḥśatamevavā


1,18.127ab

वित्ताभावेदरिद्रस्तुयथाशक्तिसमाचरेत्

vittābhāvedaridrastuyathāśaktisamācaret


1,18.127cd

भैरवस्यमहापूजांकुर्याद्भूतादिशांतये

bhairavasyamahāpūjāṃkuryādbhūtādiśāṃtaye


1,18.128ab

महाभिषेकंनैवेद्यंशिवस्यान्तेतुकारयेत्

mahābhiṣekaṃnaivedyaṃśivasyāntetukārayet


1,18.128cd

ब्राह्मणान्भोजयेत्पश्चाद्भूरिभोजनरूपतः

brāhmaṇānbhojayetpaścādbhūribhojanarūpataḥ


1,18.129ab

एवंकृतेनयज्ञेनदोषशांतिमवाप्नुयात्

evaṃkṛtenayajñenadoṣaśāṃtimavāpnuyāt


1,18.129cd

शांतियज्ञमिमंकुर्याद्वर्षेवर्षेतुफाल्गुने

śāṃtiyajñamimaṃkuryādvarṣevarṣetuphālgune


1,18.130ab

दुर्दर्शनादौ सद्यो वै मासमात्रेसमाचरेत्

durdarśanādau sadyo vai māsamātresamācaret


1,18.130cd

महापापादिसंप्राप्तौ कुर्याद्भैरवपूजनम्

mahāpāpādisaṃprāptau kuryādbhairavapūjanam


1,18.131ab

महाव्याधिसमुत्पत्तौसंकल्पंपुनराचरेत्

mahāvyādhisamutpattausaṃkalpaṃpunarācaret


1,18.131cd

सर्वभावे दरिद्रस्तु दीपदानमथाचरेत्

sarvabhāve daridrastu dīpadānamathācaret


1,18.132ab

तदप्यशक्तः स्नात्वावैयत्किंचिद्दानमाचरेत्

tadapyaśaktaḥ snātvāvaiyatkiṃciddānamācaret


1,18.132cd

दिवाकरंनमस्कुर्यान्मन्त्रेणाष्टोत्तरंशतम्

divākaraṃnamaskuryānmantreṇāṣṭottaraṃśatam


1,18.133ab

सहस्रमयुतंलक्षंकोटिंवाकारयेद् बुधः

sahasramayutaṃlakṣaṃkoṭiṃvākārayed budhaḥ


1,18.133cd

नमस्कारात्मयज्ञेन तुष्टाः स्युः सर्वदेवताः

namaskārātmayajñena tuṣṭāḥ syuḥ sarvadevatāḥ


1,18.134ab

त्वत्स्वरूपेर्पिताबुद्धिर्नते ऽशून्ये च रोचति

tvatsvarūperpitābuddhirnate 'śūnye ca rocati


1,18.134cd

या चास्त्यस्मदहंतेति त्वयिदृष्टे विवर्जिता

yā cāstyasmadahaṃteti tvayidṛṣṭe vivarjitā


1,18.135ab

नम्रो ऽहंहिस्वदेहेनभोमहांस्त्वमसिप्रभो

namro 'haṃhisvadehenabhomahāṃstvamasiprabho


1,18.135cd

नशून्योमत्स्वरूपोवैतवदासो ऽस्मिसांप्रतम्

naśūnyomatsvarūpovaitavadāso 'smisāṃpratam


1,18.136ab

यथायोग्यंस्वात्मयज्ञंनमस्कारंप्रकल्पयेत्

yathāyogyaṃsvātmayajñaṃnamaskāraṃprakalpayet


1,18.136cd

अथात्रशिवनैवेद्यंदत्त्वातांबूलमाहरेत्

athātraśivanaivedyaṃdattvātāṃbūlamāharet


1,18.137ab

शिवप्रदक्षिणंकुर्यात्स्वयमष्टोत्तरं शतम्

śivapradakṣiṇaṃkuryātsvayamaṣṭottaraṃ śatam


1,18.137cd

सहस्रमयुतंलक्षं कोटिमन्येन कारयेत्

sahasramayutaṃlakṣaṃ koṭimanyena kārayet


1,18.138ab

शिवप्रदक्षिणात्सर्वंपातकंनश्यतिक्षणात्

śivapradakṣiṇātsarvaṃpātakaṃnaśyatikṣaṇāt


1,18.138cd

दुःखस्यमूलंव्याधिर्हिव्याधेर्मूलंहिपातकम्

duḥkhasyamūlaṃvyādhirhivyādhermūlaṃhipātakam


1,18.139ab

धर्मेणैवहिपापानामपनोदनमीरितम्

dharmeṇaivahipāpānāmapanodanamīritam


1,18.139cd

शिवोद्देशकृतोधर्मःक्षमःपापविनोदने

śivoddeśakṛtodharmaḥkṣamaḥpāpavinodane


1,18.140ab

अध्यक्षं शिवधर्मेषु प्रदक्षिणमितीरितम्

adhyakṣaṃ śivadharmeṣu pradakṣiṇamitīritam


1,18.140cd

क्रियया जपरूपंहिप्रणवंतुप्रदक्षिणम्

kriyayā japarūpaṃhipraṇavaṃtupradakṣiṇam


1,18.141ab

जननंमरणंद्वंद्वंमायाचक्रमितीरितम्

jananaṃmaraṇaṃdvaṃdvaṃmāyācakramitīritam


1,18.141cd

शिवस्यमायाचक्रंहिबलिपीठंतदुच्यते

śivasyamāyācakraṃhibalipīṭhaṃtaducyate


1,18.142ab

बलिपीठंसमारभ्यप्रादक्षिण्यक्रमेणवै

balipīṭhaṃsamārabhyaprādakṣiṇyakrameṇavai


1,18.142cd

पदेपदांतरंगत्वाबलिपीठं समाविशेत्

padepadāṃtaraṃgatvābalipīṭhaṃ samāviśet


1,18.143ab

नमस्कारंततः कुर्यात्प्रदक्षिणमितीरितम्

namaskāraṃtataḥ kuryātpradakṣiṇamitīritam


1,18.143cd

निर्गमाज्जननंप्राप्तंनमस्त्वात्मसमर्पणम्

nirgamājjananaṃprāptaṃnamastvātmasamarpaṇam


1,18.144ab

जननं मरणं द्वंद्वं शिवमायासमर्पितम्

jananaṃ maraṇaṃ dvaṃdvaṃ śivamāyāsamarpitam


1,18.144cd

शिवमायार्पितद्वंद्वो न पुनस्त्वात्मभाग्भवेत्

śivamāyārpitadvaṃdvo na punastvātmabhāgbhavet


1,18.145ab

यावद्देहंक्रियाधीनःसजीवोबद्ध उच्यते

yāvaddehaṃkriyādhīnaḥsajīvobaddha ucyate


1,18.145cd

देहत्रयवशीकारेमोक्ष इत्युच्यते बुधैः

dehatrayavaśīkāremokṣa ityucyate budhaiḥ


1,18.146ab

मायाचक्रप्रणेताहिशिवः परमकारणम्

māyācakrapraṇetāhiśivaḥ paramakāraṇam


1,18.146cd

शिवमायार्पितद्वंद्वंशिवस्तुपरिमार्जति

śivamāyārpitadvaṃdvaṃśivastuparimārjati


1,18.147ab

शिवेनकल्पितंद्वंद्वंतस्मिन्नेव समर्पयेत्

śivenakalpitaṃdvaṃdvaṃtasminneva samarpayet


1,18.147cd

शिवस्यातिप्रियंविद्यात्प्रदक्षिणंनमोबुधाः

śivasyātipriyaṃvidyātpradakṣiṇaṃnamobudhāḥ


1,18.148ab

प्रदक्षिणनमस्काराः शिवस्यपरमात्मनः

pradakṣiṇanamaskārāḥ śivasyaparamātmanaḥ


1,18.148cd

षोडशैरुपचारैश्चकृतपूजाफलप्रदा

ṣoḍaśairupacāraiścakṛtapūjāphalapradā


1,18.149ab

प्रदक्षिणा ऽविनाश्यंहि पातकंनास्ति भूतले

pradakṣiṇā 'vināśyaṃhi pātakaṃnāsti bhūtale


1,18.149cd

तस्मात्प्रदक्षिणेनैवसर्वपापंविनाशयेत्

tasmātpradakṣiṇenaivasarvapāpaṃvināśayet


1,18.150ab

शिवपूजापरोमौनीसत्यादिगुणसंयुतः

śivapūjāparomaunīsatyādiguṇasaṃyutaḥ


1,18.150cd

क्रियातपोजपज्ञानध्यानेष्वेकैकमाचरेत्

kriyātapojapajñānadhyāneṣvekaikamācaret


1,18.151ab

ऐश्वर्यंदिव्यदेहश्चज्ञानमज्ञानसंशयः

aiśvaryaṃdivyadehaścajñānamajñānasaṃśayaḥ


1,18.151cd

शिवसान्निध्यमित्येतेक्रियादीनांफलंभवेत्

śivasānnidhyamityetekriyādīnāṃphalaṃbhavet


1,18.152ab

करणेनफलंयातितमसः परिहापनात्

karaṇenaphalaṃyātitamasaḥ parihāpanāt


1,18.152cd

जन्मनःपरिमार्जित्वाज्ज्ञबुद्ध्याजनितानिच

janmanaḥparimārjitvājjñabuddhyājanitānica


1,18.153ab

यथादेशं यथाकालं यथादेहं यथाधनम्

yathādeśaṃ yathākālaṃ yathādehaṃ yathādhanam


1,18.153cd

यथायोग्यंप्रकुर्वीत क्रियादीञ्छिवभक्तिमान्

yathāyogyaṃprakurvīta kriyādīñchivabhaktimān


1,18.154ab

न्यायार्जितसुवित्तेनवसेत्प्राज्ञः शिवस्थले

nyāyārjitasuvittenavasetprājñaḥ śivasthale


1,18.154cd

जीवहिंसादिरहितमतिक्लेशविवर्जितम्

jīvahiṃsādirahitamatikleśavivarjitam


1,18.155ab

पञ्चाक्षरेणजप्तंचतोयमन्नंविदुः सुखम्

pañcākṣareṇajaptaṃcatoyamannaṃviduḥ sukham


1,18.155cd

अथवा ऽहुर्दरिद्रस्यभिक्षान्नंज्ञानदंभवेत्

athavā 'hurdaridrasyabhikṣānnaṃjñānadaṃbhavet


1,18.156ab

शिवभक्तस्यभिक्षान्नंशिवभक्तिविवर्धनम्

śivabhaktasyabhikṣānnaṃśivabhaktivivardhanam


1,18.156cd

शंभुसत्रमितिप्राहुर्भिक्षान्नंशिवयोगिनः

śaṃbhusatramitiprāhurbhikṣānnaṃśivayoginaḥ


1,18.157ab

येनकेनाप्युपायेनयत्रकुत्रापिभूतले

yenakenāpyupāyenayatrakutrāpibhūtale


1,18.157cd

शुद्धान्नभुक्सदामौनीरहस्यं न प्रकाशयेत्

śuddhānnabhuksadāmaunīrahasyaṃ na prakāśayet


1,18.158ab

प्रकाशयेत्तुभक्तानांशिवमाहात्म्यमेवहि

prakāśayettubhaktānāṃśivamāhātmyamevahi


1,18.158cd

रहस्यंशिवमंत्रस्यशिवोजानातिनापरः

rahasyaṃśivamaṃtrasyaśivojānātināparaḥ


1,18.159ab

शिवभक्तोवसेन्नित्यंशिवलिंगंसमाश्रितः

śivabhaktovasennityaṃśivaliṃgaṃsamāśritaḥ


1,18.159cd

स्थाणुलिंगाश्रयेणैवस्थाणुर्भवतिभूसुराः

sthāṇuliṃgāśrayeṇaivasthāṇurbhavatibhūsurāḥ


1,18.160ab

पूजयाचरलिंगस्यक्रमान्मुक्तोभवेद्ध्रुवम्

pūjayācaraliṃgasyakramānmuktobhaveddhruvam


1,18.160cd

सर्वमुक्तंसमासेनसाध्यसाधनमुत्तमम्

sarvamuktaṃsamāsenasādhyasādhanamuttamam


1,18.161ab

व्यासेनयत्पुराप्रोक्तंयच्छ्रुतंहिमयापुरा

vyāsenayatpurāproktaṃyacchrutaṃhimayāpurā


1,18.161cd

भद्रमस्तुहिवो ऽस्माकं शिवभक्तिर्दृढा ऽस्तुसा

bhadramastuhivo 'smākaṃ śivabhaktirdṛḍhā 'stusā


1,18.162ab

य इमंपठते ऽध्यायं यः शृणोति नरः सदा

ya imaṃpaṭhate 'dhyāyaṃ yaḥ śṛṇoti naraḥ sadā


1,18.162cd

शिवज्ञानंसलभतेशिवस्यकृपयाबुधाः

śivajñānaṃsalabhateśivasyakṛpayābudhāḥ

Chapter 1.19

1,19.1ab

इति श्रीशैवे महापुराणे विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखंडे शिवलिंगमहिमावर्णनं नामाष्टादशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः सूतसूतचिरंजीवधन्यस्त्वंशिवभक्तिमान्

iti śrīśaive mahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṃḍe śivaliṃgamahimāvarṇanaṃ nāmāṣṭādaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ sūtasūtaciraṃjīvadhanyastvaṃśivabhaktimān


1,19.1cd

सम्यगुक्तस्त्वयालिंगमहिमासत्फलप्रदः

samyaguktastvayāliṃgamahimāsatphalapradaḥ


1,19.2ab

यत्रपार्थिवमाहेशलिंगस्यमहिमाधुना

yatrapārthivamāheśaliṃgasyamahimādhunā


1,19.2cd

सर्वोत्कृष्टश्चकथितोव्यासतोब्रूहितंपुनः

sarvotkṛṣṭaścakathitovyāsatobrūhitaṃpunaḥ


1,19.3ab

सूत उवाच शृणुध्वमृषयः सर्वे सद्भक्त्या हरतो खिलाः

sūta uvāca śṛṇudhvamṛṣayaḥ sarve sadbhaktyā harato khilāḥ


1,19.3cd

शिवपार्थिवलिंगस्यमहिमाप्रोच्यतेमया

śivapārthivaliṃgasyamahimāprocyatemayā


1,19.4ab

उक्तेष्वेतेषु लिंगेषु पार्थिवं लिंगमुत्तमम्

ukteṣveteṣu liṃgeṣu pārthivaṃ liṃgamuttamam


1,19.4cd

तस्यपूजनतोविप्राबहवः सिद्धिमागताः

tasyapūjanatoviprābahavaḥ siddhimāgatāḥ


1,19.5ab

हरिर्ब्रह्मा च ऋषयः सप्रजापतयस्तथा

harirbrahmā ca ṛṣayaḥ saprajāpatayastathā


1,19.5cd

संपूज्य पार्थिवंलिंगंप्रापुःसर्वेप्सितंद्विजाः

saṃpūjya pārthivaṃliṃgaṃprāpuḥsarvepsitaṃdvijāḥ


1,19.6ab

देवासुरमनुष्याश्चगंधर्वोरगराक्षसाः

devāsuramanuṣyāścagaṃdharvoragarākṣasāḥ


1,19.6cd

अन्येपिबहवस्तंसंपूज्यसिद्धिंगताःपरम्

anyepibahavastaṃsaṃpūjyasiddhiṃgatāḥparam


1,19.7ab

कृतेरत्नमयंलिंगंत्रेतायांहेमसंभवम्

kṛteratnamayaṃliṃgaṃtretāyāṃhemasaṃbhavam


1,19.7cd

द्वापरेपारदंश्रेष्ठंपार्थिवंतुकलौयुगे

dvāparepāradaṃśreṣṭhaṃpārthivaṃtukalauyuge


1,19.8ab

अष्टमूर्तिषुसर्वासुमूर्तिर्वैपार्थिवीवराः

aṣṭamūrtiṣusarvāsumūrtirvaipārthivīvarāḥ


1,19.8cd

अनन्यपूजिताविप्रास्तपस्तस्मान्महत्फलम्

ananyapūjitāviprāstapastasmānmahatphalam


1,19.9ab

यथासर्वेषुदेवेषुज्येष्ठःश्रेष्ठोमहेश्वरः

yathāsarveṣudeveṣujyeṣṭhaḥśreṣṭhomaheśvaraḥ


1,19.9cd

एवंसर्वेषु लिंगेषुपार्थिवंश्रेष्टमुच्यते

evaṃsarveṣu liṃgeṣupārthivaṃśreṣṭamucyate


1,19.10ab

यथानदीषुसर्वासुज्येष्ठाश्रेष्ठासुरापगा

yathānadīṣusarvāsujyeṣṭhāśreṣṭhāsurāpagā


1,19.10cd

तथासर्वेषुलिंगेषुपार्थिवंश्रेष्ठमुच्यते

tathāsarveṣuliṃgeṣupārthivaṃśreṣṭhamucyate


1,19.11ab

यथासर्वेषुमंत्रेषुप्रणवो हि महान्स्मृतः

yathāsarveṣumaṃtreṣupraṇavo hi mahānsmṛtaḥ


1,19.11cd

तथेदंपार्थिवंश्रेष्ठमाराध्यंपूज्यमेवहि

tathedaṃpārthivaṃśreṣṭhamārādhyaṃpūjyamevahi


1,19.12ab

यथासर्वेषुवर्णेषुब्राह्मणःश्रेष्ठ उच्यते

yathāsarveṣuvarṇeṣubrāhmaṇaḥśreṣṭha ucyate


1,19.12cd

तथासर्वेषुलिंगेषुपार्थिवं श्रेष्ठमुच्यते

tathāsarveṣuliṃgeṣupārthivaṃ śreṣṭhamucyate


1,19.13ab

यथापुरीषुसर्वासुकाशीश्रेष्ठतमास्मृता

yathāpurīṣusarvāsukāśīśreṣṭhatamāsmṛtā


1,19.13cd

तथासर्वेषुलिंगेषुपार्थिवंश्रेष्ठमुच्यते

tathāsarveṣuliṃgeṣupārthivaṃśreṣṭhamucyate


1,19.14ab

यथाव्रतेषुसर्वेषुशिवरात्रिव्रतंपरम्

yathāvrateṣusarveṣuśivarātrivrataṃparam


1,19.14cd

तथासर्वेषुलिंगेषुपार्थिवंश्रेष्थमुच्यते

tathāsarveṣuliṃgeṣupārthivaṃśreṣthamucyate


1,19.15ab

यथादेवीषुसर्वासुशैवीशक्तिः परास्मृता

yathādevīṣusarvāsuśaivīśaktiḥ parāsmṛtā


1,19.15cd

तथा सर्वेषु लिंगेषु पार्थिवं श्रेष्ठमुच्यते

tathā sarveṣu liṃgeṣu pārthivaṃ śreṣṭhamucyate


1,19.16ab

प्रकृत्यपार्थिवंलिंगंयोन्यदेवंप्रपूजयेत्

prakṛtyapārthivaṃliṃgaṃyonyadevaṃprapūjayet


1,19.16cd

वृथा भवति सा पूजा स्नानदानादिकंवृथा

vṛthā bhavati sā pūjā snānadānādikaṃvṛthā


1,19.17ab

पार्थिवाराधनंपुण्यंधन्यमायुर्विवर्धनम्

pārthivārādhanaṃpuṇyaṃdhanyamāyurvivardhanam


1,19.17cd

तुष्टिदंपुष्टिदंश्रीदंकार्यंसाधकसत्तमैः

tuṣṭidaṃpuṣṭidaṃśrīdaṃkāryaṃsādhakasattamaiḥ


1,19.18ab

यथालब्धोपचारैश्चभक्त्या श्रद्धासमन्वितः

yathālabdhopacāraiścabhaktyā śraddhāsamanvitaḥ


1,19.18cd

पूजयेत्पार्थिवं लिंगं सर्वकामार्थसिद्धिदम्

pūjayetpārthivaṃ liṃgaṃ sarvakāmārthasiddhidam


1,19.19ab

यःकृत्वापार्थिवंलिंगेपूजयेच्छुभवेदिकम्

yaḥkṛtvāpārthivaṃliṃgepūjayecchubhavedikam


1,19.19cd

इहैवधनवाञ्छ्रीमानंतेरुद्रोभिजायते

ihaivadhanavāñchrīmānaṃterudrobhijāyate


1,19.20ab

त्रिसंध्यंयोर्चयंल्लिंगंकृत्वाबिल्वेनपार्थिवम्

trisaṃdhyaṃyorcayaṃlliṃgaṃkṛtvābilvenapārthivam


1,19.20cd

दशैकादशकंयावत्तस्यपुण्यफलंशृणु

daśaikādaśakaṃyāvattasyapuṇyaphalaṃśṛṇu


1,19.21ab

अनेनैव स्वदेहेन रुद्रलोकेमहीयते

anenaiva svadehena rudralokemahīyate


1,19.21cd

पापहं सर्वमर्त्यानां दर्शनात्स्पर्शनादपि

pāpahaṃ sarvamartyānāṃ darśanātsparśanādapi


1,19.22ab

जीवन्मुक्तः सवैज्ञानीशिव एव न संशयः

jīvanmuktaḥ savaijñānīśiva eva na saṃśayaḥ


1,19.22cd

तस्यदर्शनमात्रेणभुक्तिर्मुक्तिश्च जायते

tasyadarśanamātreṇabhuktirmuktiśca jāyate


1,19.23ab

शिवं यः पूजयेन्नित्यं कृत्वालिंगं तु पार्थिवम्

śivaṃ yaḥ pūjayennityaṃ kṛtvāliṃgaṃ tu pārthivam


1,19.23cd

यावज्जीवनपर्यंतं स याति शिवमन्दिरम्

yāvajjīvanaparyaṃtaṃ sa yāti śivamandiram


1,19.24ab

मृडेनाप्रमितान्वर्षाञ्छिवलोकेहि तिष्ठति

mṛḍenāpramitānvarṣāñchivalokehi tiṣṭhati


1,19.24cd

सकामः पुनरागत्य राजेन्द्रोभारतेभवेत्

sakāmaḥ punarāgatya rājendrobhāratebhavet


1,19.25ab

निष्कामः पूजयेन्नित्यं पार्थिवंलिंगमुत्तमम्

niṣkāmaḥ pūjayennityaṃ pārthivaṃliṃgamuttamam


1,19.25cd

शिवलोके सदा तिष्ठेत्ततः सायुज्यमाप्नुयात्

śivaloke sadā tiṣṭhettataḥ sāyujyamāpnuyāt


1,19.26ab

पार्थिवं शिवलिंगं च विप्रो यदि न पूजयेत्

pārthivaṃ śivaliṃgaṃ ca vipro yadi na pūjayet


1,19.26cd

सयातिनरकंघोरंशूलप्रोतं सुदारुणम्

sayātinarakaṃghoraṃśūlaprotaṃ sudāruṇam


1,19.27ab

यथाकथंचिद्विधिनारम्यं लिंगं प्रकारयेत्

yathākathaṃcidvidhināramyaṃ liṃgaṃ prakārayet


1,19.27cd

पञ्चसूत्रविधानां च पार्थिवेन विचारयेत्

pañcasūtravidhānāṃ ca pārthivena vicārayet


1,19.28ab

अखण्डंतद्धिकर्तव्यंनविखण्डंप्रकारयेत्

akhaṇḍaṃtaddhikartavyaṃnavikhaṇḍaṃprakārayet


1,19.28cd

द्विखण्डंतुप्रकुर्वाणोनैवपूजाफलंलभेत्

dvikhaṇḍaṃtuprakurvāṇonaivapūjāphalaṃlabhet


1,19.29ab

रत्नजं हेमजं लिंगं पारदं स्फाटिकं तथा

ratnajaṃ hemajaṃ liṃgaṃ pāradaṃ sphāṭikaṃ tathā


1,19.29cd

पार्थिवं पुष्परागोत्थमखंडं तु प्रकारयेत्

pārthivaṃ puṣparāgotthamakhaṃḍaṃ tu prakārayet


1,19.30ab

अखंडं तु चरं लिंगंद्विखंडमचरं स्मृतम्

akhaṃḍaṃ tu caraṃ liṃgaṃdvikhaṃḍamacaraṃ smṛtam


1,19.30cd

खंडाखंडविचारोयं सचराचरयोः स्मृतः

khaṃḍākhaṃḍavicāroyaṃ sacarācarayoḥ smṛtaḥ


1,19.31ab

वेदिकातुमहाविद्यालिंगंदेवो महेश्वरः

vedikātumahāvidyāliṃgaṃdevo maheśvaraḥ


1,19.31cd

अतो हि स्थावरेलिंगे स्मृताश्रेष्ठादिखंडिता

ato hi sthāvareliṃge smṛtāśreṣṭhādikhaṃḍitā


1,19.32ab

द्विखंडंस्थावरंलिंगंकर्तव्यंहिविधानतः

dvikhaṃḍaṃsthāvaraṃliṃgaṃkartavyaṃhividhānataḥ


1,19.32cd

अखंडंजंगमंप्रोक्तंशैवसिद्धान्तवेदिभिः

akhaṃḍaṃjaṃgamaṃproktaṃśaivasiddhāntavedibhiḥ


1,19.33ab

द्विखंडंतुचरांलिंगंकुर्वन्त्यज्ञानमोहिताः

dvikhaṃḍaṃtucarāṃliṃgaṃkurvantyajñānamohitāḥ


1,19.33cd

नैवसिद्धान्तवेत्तारो मुनयः शास्त्रकोविदाः

naivasiddhāntavettāro munayaḥ śāstrakovidāḥ


1,19.34ab

अखंडंस्थावरंलिंगंद्विखंडंचरमेवच

akhaṃḍaṃsthāvaraṃliṃgaṃdvikhaṃḍaṃcaramevaca


1,19.34cd

येकुर्वन्तिनरामूढानपूजाफलभागिनः

yekurvantinarāmūḍhānapūjāphalabhāginaḥ


1,19.35ab

तस्माच्छास्त्रोक्तविधिना अखंडंचरसंज्ञकम्

tasmācchāstroktavidhinā akhaṃḍaṃcarasaṃjñakam


1,19.35cd

द्विखंडं स्थावरं लिंगं कर्तव्यं परया मुदा

dvikhaṃḍaṃ sthāvaraṃ liṃgaṃ kartavyaṃ parayā mudā


1,19.36ab

अखंडे तु चरे पूजासम्पूर्णफलदायिनी

akhaṃḍe tu care pūjāsampūrṇaphaladāyinī


1,19.36cd

द्विखंडे तु चरे पूजामहाहानिप्रदा स्मृता

dvikhaṃḍe tu care pūjāmahāhānipradā smṛtā


1,19.37ab

अखंडे स्थावरे पूजा न कामफलदायिनी

akhaṃḍe sthāvare pūjā na kāmaphaladāyinī


1,19.37cd

प्रत्यवायकरीनित्यमित्युक्तंशास्त्रवेदिभिः

pratyavāyakarīnityamityuktaṃśāstravedibhiḥ

Chapter 1.20

1,20.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखंडे पार्थिवशिवलिंगपूजनमाहात्म्यवर्णनं नामैकोनविंशो ऽध्यायः सूत उवाच अथ वैदिकभक्तानां पार्थिवार्चां निगद्यते

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṃḍe pārthivaśivaliṃgapūjanamāhātmyavarṇanaṃ nāmaikonaviṃśo 'dhyāyaḥ sūta uvāca atha vaidikabhaktānāṃ pārthivārcāṃ nigadyate


1,20.1cd

वैदिकेनैवमार्गेणभुक्तिमुक्तिप्रदायिनी

vaidikenaivamārgeṇabhuktimuktipradāyinī


1,20.2ab

सूत्रोक्तविधिनास्नात्वासंध्यां कृत्वा यथाविधि

sūtroktavidhināsnātvāsaṃdhyāṃ kṛtvā yathāvidhi


1,20.2cd

ब्रह्मयज्ञंविधायादौततस्तर्पणमाचरेत्

brahmayajñaṃvidhāyādautatastarpaṇamācaret


1,20.

नैत्यिकं सकलंकामं विधायानंतरंपुमान्

naityikaṃ sakalaṃkāmaṃ vidhāyānaṃtaraṃpumān


1,20.3cd

3अब्/ शिवस्मरणपूर्वं हि भस्मरुद्राक्षधारकः

3ab/ śivasmaraṇapūrvaṃ hi bhasmarudrākṣadhārakaḥ


1,20.4ab

वेदोक्ताविधिना सम्यक्संपूर्णफलसिद्धये

vedoktāvidhinā samyaksaṃpūrṇaphalasiddhaye


1,20.4cd

पूजयेत्परयाभक्त्यापार्थिवंलिंगमुत्तमम्

pūjayetparayābhaktyāpārthivaṃliṃgamuttamam


1,20.5ab

नदीतीरे तडागे च पर्वतेकानने ऽपिच

nadītīre taḍāge ca parvatekānane 'pica


1,20.5cd

शिवालये शुचौ देशे पार्थिवार्चा विधीयते

śivālaye śucau deśe pārthivārcā vidhīyate


1,20.6ab

शुद्धप्रदेशसंभूतां मृदमाहृत्य यत्नतः

śuddhapradeśasaṃbhūtāṃ mṛdamāhṛtya yatnataḥ


1,20.6cd

शिवलिंगं प्रकल्पेत सावधानतया द्विजाः

śivaliṃgaṃ prakalpeta sāvadhānatayā dvijāḥ


1,20.7ab

विप्रे गौरा स्मृता शोणा बाहुजे पीतवर्णका

vipre gaurā smṛtā śoṇā bāhuje pītavarṇakā


1,20.7cd

वैश्येकृष्णा पादजाते ह्यथवा यत्र या भवेत्

vaiśyekṛṣṇā pādajāte hyathavā yatra yā bhavet


1,20.8ab

संगृह्यमृत्तिकांलिंगनिर्माणार्थंप्रयत्नतः

saṃgṛhyamṛttikāṃliṃganirmāṇārthaṃprayatnataḥ


1,20.8cd

अतीवशुभदेशेचस्थापयेत्तांमृदंशुभाम्

atīvaśubhadeśecasthāpayettāṃmṛdaṃśubhām


1,20.9ab

संशोध्यचजलेनापिपिंडीकृत्य शनैः शनैः

saṃśodhyacajalenāpipiṃḍīkṛtya śanaiḥ śanaiḥ


1,20.9cd

विधीयेतशुभंलिंगंपार्थिवंवेदमार्गतः

vidhīyetaśubhaṃliṃgaṃpārthivaṃvedamārgataḥ


1,20.10ab

ततः संपूजयेद्भक्त्याभुक्तिमुक्तिफलाप्तये

tataḥ saṃpūjayedbhaktyābhuktimuktiphalāptaye


1,20.10cd

तत्प्रकारमहंवच्मिशृणुध्वंसंविधानतः

tatprakāramahaṃvacmiśṛṇudhvaṃsaṃvidhānataḥ


1,20.11ab

नमः शिवायमंत्रेणार्चनंद्रव्यंचप्रोक्षयेत्

namaḥ śivāyamaṃtreṇārcanaṃdravyaṃcaprokṣayet


1,20.11cd

भूरसीतिचमंत्रेणक्षेत्रसिद्धिंप्रकारयेत्

bhūrasīticamaṃtreṇakṣetrasiddhiṃprakārayet


1,20.12ab

आपोस्मानितिमंत्रेणजलसंस्कारमाचरेत्

āposmānitimaṃtreṇajalasaṃskāramācaret


1,20.12cd

नमस्ते रुद्रमंत्रेण फाटिकाबंधमुच्यते

namaste rudramaṃtreṇa phāṭikābaṃdhamucyate


1,20.13ab

शंभवायेतिमंत्रेणक्षेत्रशुद्धिं प्रकारयेत्

śaṃbhavāyetimaṃtreṇakṣetraśuddhiṃ prakārayet


1,20.13cd

नमः पूर्वेण कुर्यात्पञ्चामृतस्यापि प्रोक्षणम्

namaḥ pūrveṇa kuryātpañcāmṛtasyāpi prokṣaṇam


1,20.14ab

नीलग्रीवायमंत्रेणनमःपूर्वेणभक्तिमान्

nīlagrīvāyamaṃtreṇanamaḥpūrveṇabhaktimān


1,20.14cd

चरेच्छंकरलिंगस्यप्रतिष्ठापनमुत्तमम्

carecchaṃkaraliṃgasyapratiṣṭhāpanamuttamam


1,20.15ab

भक्तितस्तत एतत्तेरुद्रायेति च मंत्रतः

bhaktitastata etatterudrāyeti ca maṃtrataḥ


1,20.15cd

आसनं रमणीयं वैदद्याद्वैदिकमार्गकृत्

āsanaṃ ramaṇīyaṃ vaidadyādvaidikamārgakṛt


1,20.16ab

मानोमहन्तमितिचमंत्रेणावाहनंचरेत्

mānomahantamiticamaṃtreṇāvāhanaṃcaret


1,20.16cd

यातेरुद्रेणमंत्रेणसंचरेदुपवेशनम्

yāterudreṇamaṃtreṇasaṃcaredupaveśanam


1,20.17ab

मंत्रेणयामिषुमिति न्यासंकुर्याच्छिवस्यच

maṃtreṇayāmiṣumiti nyāsaṃkuryācchivasyaca


1,20.17cd

अध्यवोचदिति प्रेम्णाधिवासंमनुनाचरेत्

adhyavocaditi premṇādhivāsaṃmanunācaret


1,20.18ab

मनुनासौजीव इतिदेवतान्यासमाचरेत्

manunāsaujīva itidevatānyāsamācaret


1,20.18cd

असौयोवसर्पतीति चाचरेदपसर्पणम्

asauyovasarpatīti cācaredapasarpaṇam


1,20.

नमोस्तु नीलग्रीवायेति पाद्यं मनुनाहरेत्

namostu nīlagrīvāyeti pādyaṃ manunāharet


1,20.19cd

19अब्/ अर्घ्यं च रुद्रगायत्र्या ऽचमनं त्र्यंबकेण च

19ab/ arghyaṃ ca rudragāyatryā 'camanaṃ tryaṃbakeṇa ca


1,20.20ab

पयःपृथिव्यामिति च पयसास्नानमाचरेत्

payaḥpṛthivyāmiti ca payasāsnānamācaret


1,20.20cd

दधिक्राव्णेतिमंत्रेणदधिस्नानं च कारयेत्

dadhikrāvṇetimaṃtreṇadadhisnānaṃ ca kārayet


1,20.

घृटंस्नानेखलुघृतंघृतंयावेतिमंत्रतः

ghṛṭaṃsnānekhalughṛtaṃghṛtaṃyāvetimaṃtrataḥ


1,20.

21अब्/ मधुवातामधुनक्तंमधुमान्न इति त्र्यृचा

21ab/ madhuvātāmadhunaktaṃmadhumānna iti tryṛcā


1,20.22ab

21च्द्/ मधुखंडस्नपनंप्रोक्तमितिपञ्चामृतं स्मृतम्

21cd/ madhukhaṃḍasnapanaṃproktamitipañcāmṛtaṃ smṛtam


1,20.22cd

अथवा पाद्यमंत्रेण स्नानंपञ्चामृतेन च

athavā pādyamaṃtreṇa snānaṃpañcāmṛtena ca


1,20.23ab

मानस्तोके इति प्रेम्णा मंत्रेण कटिबंधनम्

mānastoke iti premṇā maṃtreṇa kaṭibaṃdhanam


1,20.23cd

नमो धृष्णवे इति वा उत्तरीयं च धापयेत्

namo dhṛṣṇave iti vā uttarīyaṃ ca dhāpayet


1,20.24ab

या ते हेतिरिति प्रेम्णा ऋक्चतुष्केण वैदिकः

yā te hetiriti premṇā ṛkcatuṣkeṇa vaidikaḥ


1,20.24cd

शिवाय विधिना भक्तश्चरेद्वस्त्रसमर्पणम्

śivāya vidhinā bhaktaścaredvastrasamarpaṇam


1,20.25ab

नमः श्वभ्य इति प्रेम्णा गंधं दद्यादृचा सुधीः

namaḥ śvabhya iti premṇā gaṃdhaṃ dadyādṛcā sudhīḥ


1,20.

नमस्तक्षभ्य इति चाक्षतान्मंत्रेण चार्पयेत्

namastakṣabhya iti cākṣatānmaṃtreṇa cārpayet


1,20.26ab

25च्द्/ नमः पार्याय इति वा पुष्प मंत्रेण चार्पयेत्

25cd/ namaḥ pāryāya iti vā puṣpa maṃtreṇa cārpayet


1,20.26cd

नमः पर्ण्याय इति वा बिल्बपत्रसमर्पणम्

namaḥ parṇyāya iti vā bilbapatrasamarpaṇam


1,20.27ab

नमःकपर्दिनेचेति धूपं दद्याद्यथाविधि

namaḥkapardineceti dhūpaṃ dadyādyathāvidhi


1,20.27cd

दीपं दद्याद्यथोक्तं तु नम आशव इत्यृचा

dīpaṃ dadyādyathoktaṃ tu nama āśava ityṛcā


1,20.28ab

नमोज्येष्ठायमंत्रेण दद्यान्नैवेद्यमुत्तमम्

namojyeṣṭhāyamaṃtreṇa dadyānnaivedyamuttamam


1,20.28cd

मनुनात्र्यम्बकमितिपुनराचमनंस्मृतम्

manunātryambakamitipunarācamanaṃsmṛtam


1,20.29ab

इमा रुद्रायेति ऋचा कुर्यात्फलसमर्पणम्

imā rudrāyeti ṛcā kuryātphalasamarpaṇam


1,20.29cd

नमो व्रज्यायेति ऋचा सकलं शंभवेर्पयेत्

namo vrajyāyeti ṛcā sakalaṃ śaṃbhaverpayet


1,20.30ab

मनो महांतमिति च मानस्तोके इति ततः

mano mahāṃtamiti ca mānastoke iti tataḥ


1,20.30cd

मंत्रेद्वयेनैकदशाक्षतै रुद्रान्प्रपूजयेत्

maṃtredvayenaikadaśākṣatai rudrānprapūjayet


1,20.31ab

हिरण्यगर्भ इति त्र्यृचादक्षिणांहिसमर्पयेत्

hiraṇyagarbha iti tryṛcādakṣiṇāṃhisamarpayet


1,20.31cd

देवस्यत्वेतिमंत्रेणह्यभिषेकंचरेद्बुधः

devasyatvetimaṃtreṇahyabhiṣekaṃcaredbudhaḥ


1,20.32ab

दीपमंत्रेणवाशंभोर्नीराजनविधिंचरेत्

dīpamaṃtreṇavāśaṃbhornīrājanavidhiṃcaret


1,20.32cd

पुष्पांजलिंचरेद्भक्त्या इमा रुद्रायचत्र्यृचा

puṣpāṃjaliṃcaredbhaktyā imā rudrāyacatryṛcā


1,20.33ab

मानोमहान्तमिति च चरेत्प्राज्ञः प्रदक्षिणाम्

mānomahāntamiti ca caretprājñaḥ pradakṣiṇām


1,20.33cd

मानस्तोकेति मंत्रेण साष्टाङ्गंप्रणमेत्सुधीः

mānastoketi maṃtreṇa sāṣṭāṅgaṃpraṇametsudhīḥ


1,20.

एषते इतिमंत्रेणशिवमुद्रांप्रदर्शयेत्

eṣate itimaṃtreṇaśivamudrāṃpradarśayet


1,20.34cd

34अब्/ यतोयत इत्यभयांज्ञानाख्यां त्र्यंबकेण च

34ab/ yatoyata ityabhayāṃjñānākhyāṃ tryaṃbakeṇa ca


1,20.35ab

नमःसेनेति मंत्रेणमहामुद्रांप्रदर्शयेत्

namaḥseneti maṃtreṇamahāmudrāṃpradarśayet


1,20.35cd

दर्शयेद्धेनुमुद्रांचनमोगेभ्य ऋचानया

darśayeddhenumudrāṃcanamogebhya ṛcānayā


1,20.36ab

पञ्चमुद्राःप्रदर्श्याथ शिवमंत्रजपं चरेत्

pañcamudrāḥpradarśyātha śivamaṃtrajapaṃ caret


1,20.36cd

शतरुद्रियमंत्रेण जपेद्वेदविचक्षणः

śatarudriyamaṃtreṇa japedvedavicakṣaṇaḥ


1,20.37ab

ततः पञ्चाङ्गपाठंचकुर्याद्वेदविचक्षणः

tataḥ pañcāṅgapāṭhaṃcakuryādvedavicakṣaṇaḥ


1,20.37cd

देवागात्वितिमंत्रेणकुर्याच्छंभोर्विसर्जनम्

devāgātvitimaṃtreṇakuryācchaṃbhorvisarjanam


1,20.38ab

इत्युक्तः शिवपूजायाव्यासतोवैदिकोविधिः

ityuktaḥ śivapūjāyāvyāsatovaidikovidhiḥ


1,20.38cd

समासतश्चशृणुतवैदिकंविधिमुत्तमम्

samāsataścaśṛṇutavaidikaṃvidhimuttamam


1,20.39ab

ऋचासद्योजातमितिमृदाहरणमाचरेत्

ṛcāsadyojātamitimṛdāharaṇamācaret


1,20.39cd

वामदेवाय इति च जलप्रक्षेपमाचरेत्

vāmadevāya iti ca jalaprakṣepamācaret


1,20.40ab

अघोरेण च मंत्रेणलिंगनिर्माणमाचरेत्

aghoreṇa ca maṃtreṇaliṃganirmāṇamācaret


1,20.40cd

तत्पुरुषायमंत्रेणाह्वानं कुर्याद्यथाविधि

tatpuruṣāyamaṃtreṇāhvānaṃ kuryādyathāvidhi


1,20.41ab

संयोजयेद्वेदिकायामीशानमनुनाहरम्

saṃyojayedvedikāyāmīśānamanunāharam


1,20.41cd

अन्यत्सर्वं विधानंचकुर्यात्संक्षेपतः सुधीः

anyatsarvaṃ vidhānaṃcakuryātsaṃkṣepataḥ sudhīḥ


1,20.42ab

पञ्चाक्षरेणमंत्रेणगुरुदत्तेनवातथा

pañcākṣareṇamaṃtreṇagurudattenavātathā


1,20.42cd

कुर्यात्पूजां षोडशोपचारेण विधिवत्सुधीः

kuryātpūjāṃ ṣoḍaśopacāreṇa vidhivatsudhīḥ


1,20.43ab

भवायभवनाशायमहादेवायधीमहि

bhavāyabhavanāśāyamahādevāyadhīmahi


1,20.43cd

उग्राय उग्रनाशाय शर्वाय शशिमौलिने

ugrāya ugranāśāya śarvāya śaśimauline


1,20.44ab

अनेन मनुना वापि पूजयेच्छंकरंसुधीः

anena manunā vāpi pūjayecchaṃkaraṃsudhīḥ


1,20.44cd

सुभक्त्या चभ्रमंत्यक्त्वाभक्त्यैवफलदः शिवः

subhaktyā cabhramaṃtyaktvābhaktyaivaphaladaḥ śivaḥ


1,20.45ab

इत्यपि प्रोक्तमादृत्य वैदिकक्रमपूजनम्

ityapi proktamādṛtya vaidikakramapūjanam


1,20.45cd

प्रोच्यतेन्यविधिः सम्यक्साधारणतयाद्विजः

procyatenyavidhiḥ samyaksādhāraṇatayādvijaḥ


1,20.46ab

पूजापार्थिवलिंगस्यसंप्रोक्ताशिवनामभिः

pūjāpārthivaliṃgasyasaṃproktāśivanāmabhiḥ


1,20.

तां शृणुध्वं मुनिश्रेष्ठाः सर्वकामप्रदायिनीम्

tāṃ śṛṇudhvaṃ muniśreṣṭhāḥ sarvakāmapradāyinīm


1,20.47ab

46च्द्/ हरोमहेश्वरः शंभुःशूलपाणिः पिनाकधृक्

46cd/ haromaheśvaraḥ śaṃbhuḥśūlapāṇiḥ pinākadhṛk


1,20.47cd

शिवः पशुपतिश्चैवमहादेव इति क्रमात्

śivaḥ paśupatiścaivamahādeva iti kramāt


1,20.48ab

मृदाहरणसंघट्टप्रतिष्ठाह्वानमेवच

mṛdāharaṇasaṃghaṭṭapratiṣṭhāhvānamevaca


1,20.48cd

स्नपनंपूजनंचैवक्षमस्वेतिविसर्जनम्

snapanaṃpūjanaṃcaivakṣamasvetivisarjanam


1,20.49ab

अंकारादिचतुर्थ्यंतैर्नमोन्तैर्नामभिः क्रमात्

aṃkārādicaturthyaṃtairnamontairnāmabhiḥ kramāt


1,20.49cd

कर्तव्याचक्रियासर्वाभक्त्यापरमयामुदा

kartavyācakriyāsarvābhaktyāparamayāmudā


1,20.50ab

कृत्वा न्यासविधिंसम्यक्षडङ्गकरयोस्तथा

kṛtvā nyāsavidhiṃsamyakṣaḍaṅgakarayostathā


1,20.50cd

षडक्षरेणमंत्रेणततोध्यानंसमाचरेत्

ṣaḍakṣareṇamaṃtreṇatatodhyānaṃsamācaret


1,20.51ab

कैलासपीठासनमध्यसंस्थं भक्तैः सनंदादिभिरर्च्यमानम्

kailāsapīṭhāsanamadhyasaṃsthaṃ bhaktaiḥ sanaṃdādibhirarcyamānam


1,20.51cd

भक्तर्तिदावानलमप्रमेयंध्यायेदुमालिंगितविश्वभूषणम्

bhaktartidāvānalamaprameyaṃdhyāyedumāliṃgitaviśvabhūṣaṇam


1,20.52ab

ध्यायेन्नित्यंमहेशंरजतगिरिनिभंचारुचंद्रावतंसंरत्नाकल्पोज्ज्वलांगंपरशुमृगवराभीतिहस्तंप्रसन्नम्

dhyāyennityaṃmaheśaṃrajatagirinibhaṃcārucaṃdrāvataṃsaṃratnākalpojjvalāṃgaṃparaśumṛgavarābhītihastaṃprasannam


1,20.52cd

पद्मासीनंसमंतात्स्थितममरगणैर्व्याघ्रकृत्तिंवसानंविश्वाद्यंविश्वबीजंनिखिलभयहरंपञ्चवक्त्रंत्रिनेत्रम्

padmāsīnaṃsamaṃtātsthitamamaragaṇairvyāghrakṛttiṃvasānaṃviśvādyaṃviśvabījaṃnikhilabhayaharaṃpañcavaktraṃtrinetram


1,20.53ab

इतिध्यात्वाचसंपूज्यपार्थिवंलिंगमुत्तमम्

itidhyātvācasaṃpūjyapārthivaṃliṃgamuttamam


1,20.53cd

जपेत्पञ्चाक्षरंमंत्रंगुरुदत्तंयथाविधि

japetpañcākṣaraṃmaṃtraṃgurudattaṃyathāvidhi


1,20.54ab

स्तुतिभिश्चैवदेवेशंस्तुवीतप्रणमन्सुधीः

stutibhiścaivadeveśaṃstuvītapraṇamansudhīḥ


1,20.54cd

नानाभिधाभिर्विप्रेन्द्राः पठेद्वैशतरुद्रियम्

nānābhidhābhirviprendrāḥ paṭhedvaiśatarudriyam


1,20.55ab

ततः साक्षतपुष्पाणिगृहीत्वांजलिनामुदा

tataḥ sākṣatapuṣpāṇigṛhītvāṃjalināmudā


1,20.55cd

प्रार्थयेच्छंकरंभक्त्यामंत्रैरेभिःसुभक्तितः

prārthayecchaṃkaraṃbhaktyāmaṃtrairebhiḥsubhaktitaḥ


1,20.56ab

तावकस्त्वद्गुणप्राणस्त्वच्चित्तोहंसदामृड

tāvakastvadguṇaprāṇastvaccittohaṃsadāmṛḍa


1,20.56cd

कृपानिध इतिज्ञात्वाभूतनाथप्रसीदमे

kṛpānidha itijñātvābhūtanāthaprasīdame


1,20.57ab

अज्ञानाद्यदिवाज्ञानाज्जप पूजादिकं मया

ajñānādyadivājñānājjapa pūjādikaṃ mayā


1,20.57cd

कृतं तदस्तुसफलंकृपयातवशंकर

kṛtaṃ tadastusaphalaṃkṛpayātavaśaṃkara


1,20.58ab

अहंपापीमहानद्यपावनश्चभवान्महान्

ahaṃpāpīmahānadyapāvanaścabhavānmahān


1,20.58cd

इतिविज्ञायगौरीशयदिच्छसितथाकुरु

itivijñāyagaurīśayadicchasitathākuru


1,20.59ab

वेदैः पुराणैः सिद्धान्तैरृषिभिर्विविधैरपि

vedaiḥ purāṇaiḥ siddhāntairṛṣibhirvividhairapi


1,20.59cd

नज्ञातोसिमहादेवकुतोहंत्वंमहाशिव

najñātosimahādevakutohaṃtvaṃmahāśiva


1,20.60ab

यथा तथा त्वदीयोस्मि सर्वभावैर्महेश्वर

yathā tathā tvadīyosmi sarvabhāvairmaheśvara


1,20.60cd

रक्षणीयस्त्वयाहं वै प्रसीद परमेश्वर

rakṣaṇīyastvayāhaṃ vai prasīda parameśvara


1,20.61ab

इत्येवं चाक्षतान्पुष्पानारोप्य च शिवोपरि

ityevaṃ cākṣatānpuṣpānāropya ca śivopari


1,20.61cd

प्रणमेद्भक्तितश्शंभुं साष्टांगं विधिवन्मुने

praṇamedbhaktitaśśaṃbhuṃ sāṣṭāṃgaṃ vidhivanmune


1,20.62ab

ततः प्रदक्षिणां कुर्याद्यथोक्तविधिना सुधीः

tataḥ pradakṣiṇāṃ kuryādyathoktavidhinā sudhīḥ


1,20.62cd

पुनः स्तुवीत देवेशं स्तुतिभिः श्रद्धयान्वितः

punaḥ stuvīta deveśaṃ stutibhiḥ śraddhayānvitaḥ


1,20.63ab

ततो गलरवंकृत्वा प्रणमेच्छुचिनम्रधीः

tato galaravaṃkṛtvā praṇamecchucinamradhīḥ


1,20.63cd

कुर्याद्विज्ञप्तिमादृत्य विसर्जनमथाचरेत्

kuryādvijñaptimādṛtya visarjanamathācaret


1,20.64ab

इत्युक्ता मुनिशार्दूलाः पार्थिवार्चा विधानतः

ityuktā muniśārdūlāḥ pārthivārcā vidhānataḥ


1,20.64cd

भुक्तिदामुक्तिदाचैवशिवभक्तिविवर्धिनी

bhuktidāmuktidācaivaśivabhaktivivardhinī


1,20.65ab

इत्यध्यायंसुचित्तेनयःपठेच्छृणुयादपि

ityadhyāyaṃsucittenayaḥpaṭhecchṛṇuyādapi


1,20.65cd

सर्वपापविशुद्धात्मासर्वान्कामानवाप्नुयात्

sarvapāpaviśuddhātmāsarvānkāmānavāpnuyāt


1,20.66ab

आयुरायोग्यदंचैवयशस्यंस्वर्ग्यमेवच

āyurāyogyadaṃcaivayaśasyaṃsvargyamevaca


1,20.66cd

पुत्रपौत्रादिसुखदमाख्यानमिदमुत्तमम्

putrapautrādisukhadamākhyānamidamuttamam

Chapter 1.21

1,21.

इति श्रीशिवमहापुराणे प्र- विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखण्डे पार्थिवशिवलिंगपूजाविधिवर्णनं नाम विंशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः सूतसूतमहाभागव्यासशिष्यनमोस्तुते

iti śrīśivamahāpurāṇe pra- vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṇḍe pārthivaśivaliṃgapūjāvidhivarṇanaṃ nāma viṃśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ sūtasūtamahābhāgavyāsaśiṣyanamostute


1,21.1cd

1अब्/ सम्यगुक्तंत्वयातातपार्थिवार्चाविधानकम्

1ab/ samyaguktaṃtvayātātapārthivārcāvidhānakam


1,21.2ab

कामनाभेदमाश्रित्यसंख्यांब्रूहिविधानतः

kāmanābhedamāśrityasaṃkhyāṃbrūhividhānataḥ


1,21.2cd

शिवपार्थिवलिंगानां कृपयादीनवत्सल

śivapārthivaliṃgānāṃ kṛpayādīnavatsala


1,21.3ab

सूत उवाच शृणुध्वमृषयः सर्वेपार्थिवार्चाविधानकम्

sūta uvāca śṛṇudhvamṛṣayaḥ sarvepārthivārcāvidhānakam


1,21.3cd

यस्यानुष्ठानमात्रेणकृतकृत्योभवेन्नरः

yasyānuṣṭhānamātreṇakṛtakṛtyobhavennaraḥ


1,21.4ab

अकृत्वा पार्थिवं लिंगं योन्यदेवंप्रपूजयेत्

akṛtvā pārthivaṃ liṃgaṃ yonyadevaṃprapūjayet


1,21.4cd

वृथाभवतिसापूजादमदानादिकंवृथा

vṛthābhavatisāpūjādamadānādikaṃvṛthā


1,21.5ab

संख्यापार्थिवलिंगानांयथाकामंनिगद्यते

saṃkhyāpārthivaliṃgānāṃyathākāmaṃnigadyate


1,21.5cd

संख्यासद्योमुनिश्रेष्ठनिश्चयेनफलप्रदा

saṃkhyāsadyomuniśreṣṭhaniścayenaphalapradā


1,21.6ab

प्रथमावाहनंतत्रप्रतिष्ठापूजनंपृथक्

prathamāvāhanaṃtatrapratiṣṭhāpūjanaṃpṛthak


1,21.6cd

लिंगाकारंसमंतत्रसर्वंज्ञेयंपृथक्पृथक्

liṃgākāraṃsamaṃtatrasarvaṃjñeyaṃpṛthakpṛthak


1,21.7ab

विद्यार्थीपुरुषःप्रीत्यासहस्रमितपार्थिवम्

vidyārthīpuruṣaḥprītyāsahasramitapārthivam


1,21.7cd

पूजयेच्छिवलिंगंहिनिश्चयात्तत्फलप्रदम्

pūjayecchivaliṃgaṃhiniścayāttatphalapradam


1,21.8ab

नरःपार्थिवलिंगानांधनार्थीचतदर्धकम्

naraḥpārthivaliṃgānāṃdhanārthīcatadardhakam


1,21.8cd

पुत्रार्थीसार्धसाहस्रंवस्त्रार्थीशतपञ्चक्रम्

putrārthīsārdhasāhasraṃvastrārthīśatapañcakram


1,21.9ab

मोक्षार्थीकोटिगुणितंभूकामश्चसहस्रकम्

mokṣārthīkoṭiguṇitaṃbhūkāmaścasahasrakam


1,21.9cd

दयार्थीचत्रिसाहस्रंतीर्थार्थीद्विसहस्रकम्

dayārthīcatrisāhasraṃtīrthārthīdvisahasrakam


1,21.10ab

सुहृत्कामीत्रिसाहस्रंवश्यार्थीशतमष्टकम्

suhṛtkāmītrisāhasraṃvaśyārthīśatamaṣṭakam


1,21.10cd

मारणार्थीसप्तशतंमोहनार्थीशताष्टकम्

māraṇārthīsaptaśataṃmohanārthīśatāṣṭakam


1,21.11ab

उच्चाटनपरश्चैवसहस्रंचयथोक्ततः

uccāṭanaparaścaivasahasraṃcayathoktataḥ


1,21.11cd

स्तंभनार्थीसहस्रंतुद्वेषणार्थी तदर्धकम्

staṃbhanārthīsahasraṃtudveṣaṇārthī tadardhakam


1,21.12ab

निगडान्मुक्तिकामस्तुसहस्रंसर्धमुत्तमम्

nigaḍānmuktikāmastusahasraṃsardhamuttamam


1,21.12cd

महाराजभयेपञ्चशतंज्ञेयंविचक्षणैः

mahārājabhayepañcaśataṃjñeyaṃvicakṣaṇaiḥ


1,21.13ab

चौरादिसंकटेज्ञेयंपार्थिवानांशतद्वयम्

caurādisaṃkaṭejñeyaṃpārthivānāṃśatadvayam


1,21.13cd

डाकिन्यादिभयेपञ्चशतमुक्तंजपार्थिवम्

ḍākinyādibhayepañcaśatamuktaṃjapārthivam


1,21.14ab

दारिद्र्येपञ्चसाहस्रमयुतंसर्वकामदम्

dāridryepañcasāhasramayutaṃsarvakāmadam


1,21.14cd

अथनित्यविधिंवक्ष्येशृणुध्वंमुनिसत्तमाः

athanityavidhiṃvakṣyeśṛṇudhvaṃmunisattamāḥ


1,21.15ab

एकंपापहरंप्रोक्तंद्विलिंगंचार्थसिद्धिदम्

ekaṃpāpaharaṃproktaṃdviliṃgaṃcārthasiddhidam


1,21.15cd

त्रिलिंगंसर्वकामानांकारणंपरमीरितम्

triliṃgaṃsarvakāmānāṃkāraṇaṃparamīritam


1,21.16ab

उत्तरोत्तरमेवंस्यात्पूर्वोक्तगणानाविधि

uttarottaramevaṃsyātpūrvoktagaṇānāvidhi


1,21.16cd

मतांतरमथोवक्ष्येसंख्यायांमुनिभेदतः

matāṃtaramathovakṣyesaṃkhyāyāṃmunibhedataḥ


1,21.17ab

लिंगानामयुतंकृत्वापार्थिवानांसुबुद्धिमान्

liṃgānāmayutaṃkṛtvāpārthivānāṃsubuddhimān


1,21.17cd

निर्भयोहिभवेन्नूनंमहाराजभयंहरेत्

nirbhayohibhavennūnaṃmahārājabhayaṃharet


1,21.18ab

कारागृहादिमुक्त्यर्थमयुतंकारयेद्बुधः

kārāgṛhādimuktyarthamayutaṃkārayedbudhaḥ


1,21.18cd

डाकिन्यादिभयेसप्तसहस्रंकारयेत्तथा

ḍākinyādibhayesaptasahasraṃkārayettathā


1,21.19ab

सहस्राणिपञ्चपञ्चाशदपुत्रःप्रकारयेत्

sahasrāṇipañcapañcāśadaputraḥprakārayet


1,21.19cd

लिंगानामयुतेनैवकन्यकासंततिंलभेत्

liṃgānāmayutenaivakanyakāsaṃtatiṃlabhet


1,21.20ab

लिंगानामयुतेनैवविष्ण्वादैश्वर्यमाप्नुयात्

liṃgānāmayutenaivaviṣṇvādaiśvaryamāpnuyāt


1,21.20cd

लिंगानांप्रयुतेनैवह्यतुलांश्रियमाप्नुयात्

liṃgānāṃprayutenaivahyatulāṃśriyamāpnuyāt


1,21.21ab

कोटिमेकांतुलिंगानां यः करोतिनरोभुवि

koṭimekāṃtuliṃgānāṃ yaḥ karotinarobhuvi


1,21.21cd

शिव एवभवेत्सोपिनात्रकार्या विचारणा

śiva evabhavetsopinātrakāryā vicāraṇā


1,21.22ab

अर्चा पार्थिवलिंगानां कोटियज्ञफलप्रदा

arcā pārthivaliṃgānāṃ koṭiyajñaphalapradā


1,21.22cd

भुक्तिदामुक्तिदानित्यंततःकामर्थिनांनृणाम्

bhuktidāmuktidānityaṃtataḥkāmarthināṃnṛṇām


1,21.23ab

विनालिंगार्चनं यस्य कालोगच्छति नित्यशः

vināliṃgārcanaṃ yasya kālogacchati nityaśaḥ


1,21.23cd

महाहानिर्भवेत्तस्यदुर्वृत्तस्यदुरात्मनः

mahāhānirbhavettasyadurvṛttasyadurātmanaḥ


1,21.24ab

एकतः सर्वदानानि व्रतानि विविधानि च

ekataḥ sarvadānāni vratāni vividhāni ca


1,21.24cd

तीर्थानिनियमायज्ञालिंगार्चाचैकतः स्मृता

tīrthāniniyamāyajñāliṃgārcācaikataḥ smṛtā


1,21.25ab

कलौलिंगार्चनंश्रेष्ठंतथालोकेप्रदृश्यते

kalauliṃgārcanaṃśreṣṭhaṃtathālokepradṛśyate


1,21.25cd

तथानास्तीति शास्त्राणामेष सिद्धान्तनिश्चयः

tathānāstīti śāstrāṇāmeṣa siddhāntaniścayaḥ


1,21.26ab

भुक्तिमुक्तिप्रदंलिंगं विविधापन्निवारणम्

bhuktimuktipradaṃliṃgaṃ vividhāpannivāraṇam


1,21.26cd

पूजयित्वानरोनित्यं शिवसायुज्यमाप्नुयात्

pūjayitvānaronityaṃ śivasāyujyamāpnuyāt


1,21.27ab

शिवानाममयं लिंगंनित्यं पूज्यं महर्षिभिः

śivānāmamayaṃ liṃgaṃnityaṃ pūjyaṃ maharṣibhiḥ


1,21.27cd

यतश्च सर्वलिंगेषु तस्मात्पूज्यंविधानतः

yataśca sarvaliṃgeṣu tasmātpūjyaṃvidhānataḥ


1,21.28ab

उत्तमं मध्यमं नीचं त्रिविधं लिंगमीरितम्

uttamaṃ madhyamaṃ nīcaṃ trividhaṃ liṃgamīritam


1,21.28cd

मानतो मुनिशार्दूलास्तच्छृणुध्वं वदाम्यहम्

mānato muniśārdūlāstacchṛṇudhvaṃ vadāmyaham


1,21.29ab

चतुरंगुलमुच्छ्रायंरम्यंवेदिकयायुतम्

caturaṃgulamucchrāyaṃramyaṃvedikayāyutam


1,21.29cd

उत्तमंलिंगमाख्यातंमुनिभिःशास्त्रकोविदैः

uttamaṃliṃgamākhyātaṃmunibhiḥśāstrakovidaiḥ


1,21.30ab

तदर्धंमध्यमंप्रोक्तंतदर्धमघमंस्मृतम्

tadardhaṃmadhyamaṃproktaṃtadardhamaghamaṃsmṛtam


1,21.30cd

इत्थंत्रिविधमाख्यातमुत्तरोत्तरतःपरम्

itthaṃtrividhamākhyātamuttarottarataḥparam


1,21.31ab

अनेकलिंगंयोनित्यंभक्तिश्रद्धासमन्वितः

anekaliṃgaṃyonityaṃbhaktiśraddhāsamanvitaḥ


1,21.31cd

पूजयेत्सलभेत्कामान्मनसा मानसेप्सितान्

pūjayetsalabhetkāmānmanasā mānasepsitān


1,21.32ab

नलिंगाराधनादन्यत्पुण्यंवेदचतुष्टये

naliṃgārādhanādanyatpuṇyaṃvedacatuṣṭaye


1,21.32cd

विद्यतेसर्वशास्त्राणामेष एवविनिश्चयः

vidyatesarvaśāstrāṇāmeṣa evaviniścayaḥ


1,21.33ab

सर्वमेतत्परित्यज्यकर्मजालमशेषतः

sarvametatparityajyakarmajālamaśeṣataḥ


1,21.33cd

भक्त्यापरमया विद्वांल्लिंगमेकंप्रपूजयेत्

bhaktyāparamayā vidvāṃlliṃgamekaṃprapūjayet


1,21.34ab

लिंगेर्चितेर्चितंसर्वंजगत्स्थावरजंगमम्

liṃgercitercitaṃsarvaṃjagatsthāvarajaṃgamam


1,21.34cd

संसारांबुधिमग्नानांनान्यत्तारणसाधनम्

saṃsārāṃbudhimagnānāṃnānyattāraṇasādhanam


1,21.35ab

अज्ञानतिमिरांधानांविषयासक्तचेतसाम्

ajñānatimirāṃdhānāṃviṣayāsaktacetasām


1,21.35cd

प्लवोनान्योस्तिजगतिलिंगाराधनमंतरा

plavonānyostijagatiliṃgārādhanamaṃtarā


1,21.36ab

हरिब्रह्मादयोदेवामुनयोयक्षराक्षसाः

haribrahmādayodevāmunayoyakṣarākṣasāḥ


1,21.36cd

गंधर्वाश्चरणास्सिद्धादैतेयादानवास्तथा

gaṃdharvāścaraṇāssiddhādaiteyādānavāstathā


1,21.37ab

नागाःशेषप्रभृतयोगरुडाद्याःखगास्तथा

nāgāḥśeṣaprabhṛtayogaruḍādyāḥkhagāstathā


1,21.37cd

सप्रजापतयश्चान्येमनवःकिन्नरानराः

saprajāpatayaścānyemanavaḥkinnarānarāḥ


1,21.38ab

पूजयित्वामहाभक्त्यालिंगंसर्वार्थसिद्धिदम्

pūjayitvāmahābhaktyāliṃgaṃsarvārthasiddhidam


1,21.38cd

प्राप्ताःकामानभीष्टांश्चतांस्तान्सर्वान्हृदिस्थितान्

prāptāḥkāmānabhīṣṭāṃścatāṃstānsarvānhṛdisthitān


1,21.39ab

ब्राह्मणःक्षत्रियोवैश्यःशूद्रोवाप्रतिलोमजः

brāhmaṇaḥkṣatriyovaiśyaḥśūdrovāpratilomajaḥ


1,21.39cd

पूजयेत्सततंलिंगंतत्तन्मंत्रेणसादरम्

pūjayetsatataṃliṃgaṃtattanmaṃtreṇasādaram


1,21.40ab

किंबहूक्तेनमुनयःस्त्रीणामपितथान्यतः

kiṃbahūktenamunayaḥstrīṇāmapitathānyataḥ


1,21.40cd

अधिकारोस्तिसर्वेषांशिवलिंगार्चनेद्विजाः

adhikārostisarveṣāṃśivaliṃgārcanedvijāḥ


1,21.41ab

द्विजानांवैदिकेनापिमार्गेणाराधनंवरम्

dvijānāṃvaidikenāpimārgeṇārādhanaṃvaram


1,21.41cd

अन्येषामपिजंतूनांवैदिकेननसंमतम्

anyeṣāmapijaṃtūnāṃvaidikenanasaṃmatam


1,21.42ab

वैदिकानांद्विजानांचपूजावैदिकमार्गतः

vaidikānāṃdvijānāṃcapūjāvaidikamārgataḥ


1,21.42cd

कर्तव्यानान्यमार्गेण इत्याहभगवाञ्छिवः

kartavyānānyamārgeṇa ityāhabhagavāñchivaḥ


1,21.43ab

दधीच गौतमादीनांशापेनादग्धचेतसाम्

dadhīca gautamādīnāṃśāpenādagdhacetasām


1,21.43cd

द्विजानां जायतेश्रद्धानैव वैदिककर्मणि

dvijānāṃ jāyateśraddhānaiva vaidikakarmaṇi


1,21.44ab

योवैदिकमनादृत्यकर्मस्मार्तमथापिवा

yovaidikamanādṛtyakarmasmārtamathāpivā


1,21.44cd

अन्यत्समाचरेन्मर्त्योनसंकल्पफलंलभेत्

anyatsamācarenmartyonasaṃkalpaphalaṃlabhet


1,21.45ab

इत्थंकृत्वार्चनंशंभोर्नैवेद्यांतंविधानतः

itthaṃkṛtvārcanaṃśaṃbhornaivedyāṃtaṃvidhānataḥ


1,21.45cd

पूजयेदष्टमूर्तीश्चतत्रैवत्रिजगन्मयीः

pūjayedaṣṭamūrtīścatatraivatrijaganmayīḥ


1,21.46ab

क्षितिरापोनलोवायुराकाशः सूर्यसोमकौ

kṣitirāponalovāyurākāśaḥ sūryasomakau


1,21.46cd

यजमान इति त्वष्टौमूर्तयःपरिकीर्तिताः

yajamāna iti tvaṣṭaumūrtayaḥparikīrtitāḥ


1,21.47ab

शर्वोभवश्च रुद्रश्च उग्रोभीम इतीश्वरः

śarvobhavaśca rudraśca ugrobhīma itīśvaraḥ


1,21.47cd

महादेवः पशुपतिरेतान्मूर्तिभिरर्चयेत्

mahādevaḥ paśupatiretānmūrtibhirarcayet


1,21.48ab

पूजयेत्परिवारं चततःशंभोःसुभक्तितः

pūjayetparivāraṃ catataḥśaṃbhoḥsubhaktitaḥ


1,21.48cd

ईशानादिक्रमात्तत्रचंदनाक्षतपत्रकैः

īśānādikramāttatracaṃdanākṣatapatrakaiḥ


1,21.49ab

ईशानंनन्दिनंचंडंमहाकालंचभृंगिणम्

īśānaṃnandinaṃcaṃḍaṃmahākālaṃcabhṛṃgiṇam


1,21.49cd

वृषंस्कंदंकपर्दीशंसोमंशुक्रंचतत्क्रमात्

vṛṣaṃskaṃdaṃkapardīśaṃsomaṃśukraṃcatatkramāt


1,21.50ab

अग्रतोवीरभद्रं च पृष्ठेकीर्तिमुखं तथा

agratovīrabhadraṃ ca pṛṣṭhekīrtimukhaṃ tathā


1,21.50cd

तत एकादशान्नुद्रान्पूजयेद्विधिनाततः

tata ekādaśānnudrānpūjayedvidhinātataḥ


1,21.51ab

ततःपञ्चाक्षरं जप्त्वा शतरुद्रियमेव च

tataḥpañcākṣaraṃ japtvā śatarudriyameva ca


1,21.51cd

स्तुतीर्नानाविधाः कृत्वा पञ्चांगपठनं तथा

stutīrnānāvidhāḥ kṛtvā pañcāṃgapaṭhanaṃ tathā


1,21.52ab

ततः प्रदक्षिणां कृत्वा नत्वा लिंगं विसर्जयेत्

tataḥ pradakṣiṇāṃ kṛtvā natvā liṃgaṃ visarjayet


1,21.52cd

इतिप्रोक्तमशेषं च शिवपूजनमादरात्

itiproktamaśeṣaṃ ca śivapūjanamādarāt


1,21.53ab

रात्रावुदङ्मुखः कुर्याद्देवकार्यंसदैवहि

rātrāvudaṅmukhaḥ kuryāddevakāryaṃsadaivahi


1,21.53cd

शिवार्चनं सदाप्येवंशुचिः कुर्यादुदङ्मुखः

śivārcanaṃ sadāpyevaṃśuciḥ kuryādudaṅmukhaḥ


1,21.54ab

न प्राचीमग्रतः शंभोर्नोदीचीं शक्तिसंहितान्

na prācīmagrataḥ śaṃbhornodīcīṃ śaktisaṃhitān


1,21.54cd

नप्रतीचींयतः पृष्ठमतोग्राह्यं समाश्रयेत्

napratīcīṃyataḥ pṛṣṭhamatogrāhyaṃ samāśrayet


1,21.55ab

विनाभस्मत्रिपुंड्रेण विना रुद्राक्षमालया

vinābhasmatripuṃḍreṇa vinā rudrākṣamālayā


1,21.55cd

बिल्वपत्रं विना नैव पूजयेच्छंकरं बुधः

bilvapatraṃ vinā naiva pūjayecchaṃkaraṃ budhaḥ


1,21.56ab

भस्माप्राप्तौमुनिश्रेष्ठाः प्रवृत्ते शिवपूजने

bhasmāprāptaumuniśreṣṭhāḥ pravṛtte śivapūjane


1,21.56cd

तस्मान्मृदापि कर्तव्यं ललाटे च त्रिपुण्ड्रकम्

tasmānmṛdāpi kartavyaṃ lalāṭe ca tripuṇḍrakam

Chapter 1.22

1,22.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे प्रथमायां विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखण्डे पार्थिवपूजनवर्णनं नामैकविंशो ऽध्यायः ऋष्य ऊचुः अग्राह्यं शिवनैवेद्यमिति पूर्वं श्रुतं वचः

iti śrīśivamahāpurāṇe prathamāyāṃ vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṇḍe pārthivapūjanavarṇanaṃ nāmaikaviṃśo 'dhyāyaḥ ṛṣya ūcuḥ agrāhyaṃ śivanaivedyamiti pūrvaṃ śrutaṃ vacaḥ


1,22.1cd

ब्रूहि तन्निर्णयं बिल्वमाहात्म्यमपि सन्मुने

brūhi tannirṇayaṃ bilvamāhātmyamapi sanmune


1,22.

सूत उवाच शृणुध्वंमुनयःसर्वेसावधानतयाधुना

sūta uvāca śṛṇudhvaṃmunayaḥsarvesāvadhānatayādhunā


1,22.2cd

2अब्/ सर्वंवदामिसंप्रीत्या धन्या यूयं शिवव्रताः

2ab/ sarvaṃvadāmisaṃprītyā dhanyā yūyaṃ śivavratāḥ


1,22.3ab

शिवभक्तः शुचिः शुद्धः सद्व्रतीदृढनिश्चयः

śivabhaktaḥ śuciḥ śuddhaḥ sadvratīdṛḍhaniścayaḥ


1,22.3cd

भक्षयेच्छिवनैवेद्यंत्यजेदग्राह्यभावनाम्

bhakṣayecchivanaivedyaṃtyajedagrāhyabhāvanām


1,22.4ab

दृष्ट्वापि शिवनैवेद्ये यांति पापानि दूरतः

dṛṣṭvāpi śivanaivedye yāṃti pāpāni dūrataḥ


1,22.4cd

भक्तेतुशिवनैवेद्येपुण्यान्या यांतिकोटिशः

bhaktetuśivanaivedyepuṇyānyā yāṃtikoṭiśaḥ


1,22.5ab

अलं यागसहस्रेणाप्यलं यागार्बुदैरपि

alaṃ yāgasahasreṇāpyalaṃ yāgārbudairapi


1,22.5cd

भक्षिते शिवनैवेद्ये शिवसायुज्यमाप्नुयात्

bhakṣite śivanaivedye śivasāyujyamāpnuyāt


1,22.6ab

यद्गृहेशिवनैवेद्यप्रचारोपिप्रजायते

yadgṛheśivanaivedyapracāropiprajāyate


1,22.6cd

तद्गृहंपावनंसर्वमन्यपावनकारणम्

tadgṛhaṃpāvanaṃsarvamanyapāvanakāraṇam


1,22.7ab

आगतं शिवनैवेद्यं गृहीत्वा शिरसामुदा

āgataṃ śivanaivedyaṃ gṛhītvā śirasāmudā


1,22.7cd

भक्षणीयंप्रयत्ने न शिवस्मरणपूर्वकम्

bhakṣaṇīyaṃprayatne na śivasmaraṇapūrvakam


1,22.8ab

आगतं शिवनैवेद्यमन्यदा ग्राह्यमित्यपि

āgataṃ śivanaivedyamanyadā grāhyamityapi


1,22.8cd

विलंबेपापसंबंधोभवत्येव हि मानवे

vilaṃbepāpasaṃbaṃdhobhavatyeva hi mānave


1,22.9ab

न यस्य शिवनैवेद्यग्रहणेच्छाप्रजायते

na yasya śivanaivedyagrahaṇecchāprajāyate


1,22.9cd

सपापिष्ठोगरिष्ठःस्यान्नरकंयात्यपिध्रुवम्

sapāpiṣṭhogariṣṭhaḥsyānnarakaṃyātyapidhruvam


1,22.10ab

हृदये चन्द्रकान्ते च स्वर्णरूप्यादिनिर्मिते

hṛdaye candrakānte ca svarṇarūpyādinirmite


1,22.10cd

शिवदीक्षावताभक्तेनेदंभक्ष्यमितीर्यते

śivadīkṣāvatābhaktenedaṃbhakṣyamitīryate


1,22.11ab

शिवदीक्षान्वितोभक्तो महाप्रसादसंज्ञकम्

śivadīkṣānvitobhakto mahāprasādasaṃjñakam


1,22.11cd

सर्वेषामपि लिंगानां नैवेद्यं भक्षयेच्छुभम्

sarveṣāmapi liṃgānāṃ naivedyaṃ bhakṣayecchubham


1,22.12ab

अन्यदीक्षायुजांनःणांशिवभक्तिरतात्मनाम्

anyadīkṣāyujāṃnḥṇāṃśivabhaktiratātmanām


1,22.12cd

शृणुध्वंनिर्णयंप्रीत्याशिवनैवेद्यभक्षणे

śṛṇudhvaṃnirṇayaṃprītyāśivanaivedyabhakṣaṇe


1,22.13ab

शालग्रामोद्भवे लिंगे रसलिंगेतथा द्विजाः

śālagrāmodbhave liṃge rasaliṃgetathā dvijāḥ


1,22.13cd

पाषाणे राजतेस्वर्णेसुरसिद्धप्रतिष्ठिते

pāṣāṇe rājatesvarṇesurasiddhapratiṣṭhite


1,22.14ab

काश्मीरे स्फाटिकेरात्ने ज्योतिर्लिंगेषु सर्वशः

kāśmīre sphāṭikerātne jyotirliṃgeṣu sarvaśaḥ


1,22.14cd

चान्द्रायणसमं प्रोक्तं शंभोर्नैवेद्यभक्षणम्

cāndrāyaṇasamaṃ proktaṃ śaṃbhornaivedyabhakṣaṇam


1,22.15ab

ब्रह्महापि शुचिर्भूत्वा निर्माल्यंयस्तुधारयेत्

brahmahāpi śucirbhūtvā nirmālyaṃyastudhārayet


1,22.15cd

भक्षयित्वाद्रुतंतस्यसर्वपापं प्रणश्यति

bhakṣayitvādrutaṃtasyasarvapāpaṃ praṇaśyati


1,22.16ab

चंडाधिकारोयत्रास्तितद्भाक्तव्यंनमानवैः

caṃḍādhikāroyatrāstitadbhāktavyaṃnamānavaiḥ


1,22.16cd

चंडाधिकारोनोयत्रभोक्तव्यंतच्चभक्तितः

caṃḍādhikāronoyatrabhoktavyaṃtaccabhaktitaḥ


1,22.17ab

बाणलिंगेचलौहेचसिद्धेलिंगेस्वयंभुवि

bāṇaliṃgecalauhecasiddheliṃgesvayaṃbhuvi


1,22.17cd

प्रतिमासुचसर्वासुनचंडोधिकृतोभवेत्

pratimāsucasarvāsunacaṃḍodhikṛtobhavet


1,22.18ab

स्नापयित्वाविधानेनयोलिंगस्नापनोदकम्

snāpayitvāvidhānenayoliṃgasnāpanodakam


1,22.18cd

त्रिःपिबेत्त्रिविधंपापंतस्येहाशु विनश्यति

triḥpibettrividhaṃpāpaṃtasyehāśu vinaśyati


1,22.19ab

अग्राह्यंशिवनैवेद्यं पत्रंपुष्पंफलंजलम्

agrāhyaṃśivanaivedyaṃ patraṃpuṣpaṃphalaṃjalam


1,22.19cd

शालग्रामशिलासंगात्सर्वं याति पवित्रिताम्

śālagrāmaśilāsaṃgātsarvaṃ yāti pavitritām


1,22.20ab

लोंगोपरि च यद्द्रव्यंतदग्राह्यं मुनीश्वराः

loṃgopari ca yaddravyaṃtadagrāhyaṃ munīśvarāḥ


1,22.20cd

सुपवित्रं च तज्ज्ञेयं यल्लिंगस्पर्शबाह्यतः

supavitraṃ ca tajjñeyaṃ yalliṃgasparśabāhyataḥ


1,22.21ab

नैवेद्यनिर्णयःप्रोक्त इत्थंवोमुनिसत्तमाः

naivedyanirṇayaḥprokta itthaṃvomunisattamāḥ


1,22.21cd

शृणुध्वं बिल्वमाहात्म्यं सावधानतया ऽदरात्

śṛṇudhvaṃ bilvamāhātmyaṃ sāvadhānatayā 'darāt


1,22.22ab

महादेवस्वरूपोयं बिल्वोदेवैरपिस्तुतिः

mahādevasvarūpoyaṃ bilvodevairapistutiḥ


1,22.22cd

यथाकथंचिदेतस्यमहिमाज्ञायतेकथम्

yathākathaṃcidetasyamahimājñāyatekatham


1,22.23ab

पुण्यतीर्थानियावंतिलोकेषुप्रथितान्यपि

puṇyatīrthāniyāvaṃtilokeṣuprathitānyapi


1,22.23cd

तानिसर्वाणितीर्थानिबिल्वमूलेवसंतिहि

tānisarvāṇitīrthānibilvamūlevasaṃtihi


1,22.24ab

बिल्वमूले महादेवं लिंगरूपिणमव्ययम्

bilvamūle mahādevaṃ liṃgarūpiṇamavyayam


1,22.24cd

यः पूजयति पुण्यात्मा स शिवं प्राप्नुयाद्ध्रुवम्

yaḥ pūjayati puṇyātmā sa śivaṃ prāpnuyāddhruvam


1,22.25ab

बिल्वमूले जलैर्यस्तु मूर्धानमभिषिंचति

bilvamūle jalairyastu mūrdhānamabhiṣiṃcati


1,22.25cd

स सर्वतीर्थस्नातःस्यात्स एव भुवि पावनः

sa sarvatīrthasnātaḥsyātsa eva bhuvi pāvanaḥ


1,22.26ab

एतस्यबिल्वमूलस्याथालवालमनुत्तमम्

etasyabilvamūlasyāthālavālamanuttamam


1,22.26cd

जलाकुलंमहादेवोदृष्ट्वातुष्टोभवत्यलम्

jalākulaṃmahādevodṛṣṭvātuṣṭobhavatyalam


1,22.27ab

पूजयेद्विल्वमूलं यो गंधपुष्पादिभिर्नरः

pūjayedvilvamūlaṃ yo gaṃdhapuṣpādibhirnaraḥ


1,22.27cd

शिवलोकमवाप्नोतिसंततिर्वर्धते सुखम्

śivalokamavāpnotisaṃtatirvardhate sukham


1,22.28ab

बिल्वमूले दीपमालांयः कल्पयति सादरम्

bilvamūle dīpamālāṃyaḥ kalpayati sādaram


1,22.28cd

सतत्त्वज्ञानसंपन्नोमहेशांतर्गतोभवेत्

satattvajñānasaṃpannomaheśāṃtargatobhavet


1,22.29ab

बिल्वशाखां समादाय हस्तेन नवपल्लवम्

bilvaśākhāṃ samādāya hastena navapallavam


1,22.29cd

गृहीत्वापूजयेद्बिल्वंसचपापैः प्रमुच्यते

gṛhītvāpūjayedbilvaṃsacapāpaiḥ pramucyate


1,22.30ab

बिल्वमूले शिवरतं भोजयेद्यस्तु भक्तितः

bilvamūle śivarataṃ bhojayedyastu bhaktitaḥ


1,22.30cd

एकंवाकोटिगुणितंतस्यपुण्यंप्रजायते

ekaṃvākoṭiguṇitaṃtasyapuṇyaṃprajāyate


1,22.31ab

बिल्वमूले क्षीरमुक्तमन्नमाज्येन संयुतम्

bilvamūle kṣīramuktamannamājyena saṃyutam


1,22.31cd

यो दद्याच्छिवभक्ताय स दरिद्रो न जायते

yo dadyācchivabhaktāya sa daridro na jāyate


1,22.32ab

सांगोपांगमिति प्रोक्तं शिवलिंगप्रपूजनम्

sāṃgopāṃgamiti proktaṃ śivaliṃgaprapūjanam


1,22.32cd

प्रवृत्तानां निवृत्तानां भेदतो द्विविधं द्विजाः

pravṛttānāṃ nivṛttānāṃ bhedato dvividhaṃ dvijāḥ


1,22.33ab

प्रवृत्तानां पीठपूजां सर्वपूजां समाचरेत्

pravṛttānāṃ pīṭhapūjāṃ sarvapūjāṃ samācaret


1,22.34ab

अभिषेकान्ते नैवेद्यं शाल्यन्नेन समाचरेत्

abhiṣekānte naivedyaṃ śālyannena samācaret


1,22.34cd

पूजान्ते स्थापयेल्लिंगं पुटे शुद्धे पृथग्गृहे

pūjānte sthāpayelliṃgaṃ puṭe śuddhe pṛthaggṛhe


1,22.35ab

करपूजानिवृत्तानां स्वभोज्यं तु निवेदयेत्

karapūjānivṛttānāṃ svabhojyaṃ tu nivedayet


1,22.35cd

निवृत्तानां परंसूक्ष्मं लिंगमेव विशिष्यते

nivṛttānāṃ paraṃsūkṣmaṃ liṃgameva viśiṣyate


1,22.36ab

विभूत्यभ्यर्चनं कुर्याद्विभूतिं च निवेदयेत्

vibhūtyabhyarcanaṃ kuryādvibhūtiṃ ca nivedayet


1,22.36cd

पूजां कृत्वा तथा लिंगंशिरसाधारयेत्सदा

pūjāṃ kṛtvā tathā liṃgaṃśirasādhārayetsadā

Chapter 1.23

1,23.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखण्डे शिवनैवेद्यवर्णनोनामद्वाविंशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः सूतसूतमहाभागव्यासशिष्यनमोस्तुते

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṇḍe śivanaivedyavarṇanonāmadvāviṃśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ sūtasūtamahābhāgavyāsaśiṣyanamostute


1,23.1cd

तदेवव्यासतोब्रूहिभस्ममाहात्म्यमुत्तमम्

tadevavyāsatobrūhibhasmamāhātmyamuttamam


1,23.2ab

तथा रुद्राक्षमाहात्म्यं नाम माहात्म्यमुत्तमम्

tathā rudrākṣamāhātmyaṃ nāma māhātmyamuttamam


1,23.2cd

त्रितयं ब्रूहिसुप्रीत्याममानंदयचेतसम्

tritayaṃ brūhisuprītyāmamānaṃdayacetasam


1,23.3ab

सूत उवाच साधुपृष्टंभवद्भिश्चलोकानांहितकारकम्

sūta uvāca sādhupṛṣṭaṃbhavadbhiścalokānāṃhitakārakam


1,23.3cd

भवंतोवैमहाधन्याः पवित्राः कुलभूषणाः

bhavaṃtovaimahādhanyāḥ pavitrāḥ kulabhūṣaṇāḥ


1,23.4ab

येषांचैवशिवःसाक्षाद्दैवतंपरमंशुभम्

yeṣāṃcaivaśivaḥsākṣāddaivataṃparamaṃśubham


1,23.4cd

सदाशिवकथालोकेवल्लभाभवतां सदा

sadāśivakathālokevallabhābhavatāṃ sadā


1,23.5ab

तेधन्याश्चकृतार्थाश्चसफलंदेहधारणम्

tedhanyāścakṛtārthāścasaphalaṃdehadhāraṇam


1,23.5cd

उद्धृतञ्चकुलंतेषांयेशिवंसमुपासते

uddhṛtañcakulaṃteṣāṃyeśivaṃsamupāsate


1,23.6ab

मुखेयस्यशिवनामसदाशिवशिवेतिच

mukheyasyaśivanāmasadāśivaśivetica


1,23.6cd

पापानिनस्पृशंत्येवखदिरांगारंकयथा

pāpāninaspṛśaṃtyevakhadirāṃgāraṃkayathā


1,23.7ab

श्रीशिवायनमस्तुभ्यंमुखंव्याहरतेयदा

śrīśivāyanamastubhyaṃmukhaṃvyāharateyadā


1,23.7cd

तन्मुखंपावनंतीर्थंसर्वपापविनाशनम्

tanmukhaṃpāvanaṃtīrthaṃsarvapāpavināśanam


1,23.8ab

तन्मुखञ्चतथायोवैपश्यतिप्रीतिमान्नरः

tanmukhañcatathāyovaipaśyatiprītimānnaraḥ


1,23.8cd

तीर्थजन्यंफलंतस्यभवतीतिसुनिश्चितम्

tīrthajanyaṃphalaṃtasyabhavatītisuniścitam


1,23.9ab

यत्रत्रयंसदातिष्ठेदेतच्छुभतरंद्विजा

yatratrayaṃsadātiṣṭhedetacchubhataraṃdvijā


1,23.9cd

तस्यदर्शनमात्रेणवेणीस्नानफलंलभेत्

tasyadarśanamātreṇaveṇīsnānaphalaṃlabhet


1,23.10ab

शिवनामविभूतिश्चतथारुद्राक्ष एव च

śivanāmavibhūtiścatathārudrākṣa eva ca


1,23.10cd

एतत्त्रयंमहापुण्यंत्रिवेणीसदृशंस्मृतम्

etattrayaṃmahāpuṇyaṃtriveṇīsadṛśaṃsmṛtam


1,23.11ab

एतत्त्रयंशरीरेचयस्यतिष्ठतिनित्यशः

etattrayaṃśarīrecayasyatiṣṭhatinityaśaḥ


1,23.11cd

तस्यैवदर्शनंलोकेदुर्लभंपापहारकम्

tasyaivadarśanaṃlokedurlabhaṃpāpahārakam


1,23.12ab

तद्दर्शनंयथावेणीनोभयोरंतरंमनाक्

taddarśanaṃyathāveṇīnobhayoraṃtaraṃmanāk


1,23.12cd

एवंयोनविजानातिसपापिष्ठोनसंशयः

evaṃyonavijānātisapāpiṣṭhonasaṃśayaḥ


1,23.13ab

विभूतिर्यस्यनोभालेनांगेरुद्राक्षधारणम्

vibhūtiryasyanobhālenāṃgerudrākṣadhāraṇam


1,23.13cd

नास्ये शिवमयीवाणीतंत्यजेदधमंयथा

nāsye śivamayīvāṇītaṃtyajedadhamaṃyathā


1,23.14ab

शैवंनामयथागंगाविभूतिर्यमुनामता

śaivaṃnāmayathāgaṃgāvibhūtiryamunāmatā


1,23.14cd

रुद्राक्षं विधिजाप्रोक्तासर्वपापाविनाशिनी

rudrākṣaṃ vidhijāproktāsarvapāpāvināśinī


1,23.15ab

शरीरेचत्रयंयस्यतत्फलंचैकतःस्थितम्

śarīrecatrayaṃyasyatatphalaṃcaikataḥsthitam


1,23.15cd

एकतोवेणिकायाश्चस्नानजंतुफलंबुधैः

ekatoveṇikāyāścasnānajaṃtuphalaṃbudhaiḥ


1,23.16ab

तदेवंतुलितंपूर्वंब्रह्मणाहितकारिणा

tadevaṃtulitaṃpūrvaṃbrahmaṇāhitakāriṇā


1,23.16cd

समानं चैवतज्जातंतस्माद्धार्यंसदाबुधैः

samānaṃ caivatajjātaṃtasmāddhāryaṃsadābudhaiḥ


1,23.17ab

तद्दिनंहिसमारभ्यब्रह्मविष्ण्वादिभिःसरैः

taddinaṃhisamārabhyabrahmaviṣṇvādibhiḥsaraiḥ


1,23.17cd

धार्यते त्रितयंतच्चदर्शनात्पापहारकम्

dhāryate tritayaṃtaccadarśanātpāpahārakam


1,23.18ab

ऋष्य ऊचुः ईदृशंहिफलंप्रोक्तंनामादित्रितयोद्भवम्

ṛṣya ūcuḥ īdṛśaṃhiphalaṃproktaṃnāmāditritayodbhavam


1,23.18cd

तन्माहात्म्यंविशेषेणवक्तुमर्हसिसुव्रत

tanmāhātmyaṃviśeṣeṇavaktumarhasisuvrata


1,23.19ab

सूत उवाच ऋषयोहिमहाप्राज्ञाः सच्छैवाज्ञानिनांमराः

sūta uvāca ṛṣayohimahāprājñāḥ sacchaivājñānināṃmarāḥ


1,23.19cd

तन्माहात्म्यंहिसद्भक्त्याशृणुतादरतोद्विजाः

tanmāhātmyaṃhisadbhaktyāśṛṇutādaratodvijāḥ


1,23.20ab

सुगूढमपि शास्त्रेषुपुराणेश्रुतिष्वपि

sugūḍhamapi śāstreṣupurāṇeśrutiṣvapi


1,23.20cd

भवत्स्नेहान्मया विप्राःप्रकाशः क्रियते ऽधुना

bhavatsnehānmayā viprāḥprakāśaḥ kriyate 'dhunā


1,23.21ab

कस्तत्त्रितयमाहात्म्यंसंजानातिद्विजोत्तमाः

kastattritayamāhātmyaṃsaṃjānātidvijottamāḥ


1,23.21cd

महेश्वरंविनासर्वंब्रह्माण्डेसदसत्परम्

maheśvaraṃvināsarvaṃbrahmāṇḍesadasatparam


1,23.22ab

वच्म्यहंनाममाहात्म्यंयथाभक्तिसमासतः

vacmyahaṃnāmamāhātmyaṃyathābhaktisamāsataḥ


1,23.22cd

शृणुतप्रीतितोविप्राः सर्वपापहरंपरम्

śṛṇutaprītitoviprāḥ sarvapāpaharaṃparam


1,23.23ab

शिवेतिनामदावाग्नेर्महापातकपर्वताः

śivetināmadāvāgnermahāpātakaparvatāḥ


1,23.23cd

भस्मीभवंत्यनायासात्सत्यंसत्यंनसंशयः

bhasmībhavaṃtyanāyāsātsatyaṃsatyaṃnasaṃśayaḥ


1,23.24ab

पापमूलानि दुःखानिविविधान्यपिशौनक

pāpamūlāni duḥkhānivividhānyapiśaunaka


1,23.24cd

शिवनामैकनश्यानिनान्यनश्यानिसर्वथा

śivanāmaikanaśyāninānyanaśyānisarvathā


1,23.25ab

सवैदिकः सपुण्यात्मासधन्यस्सबुधोमतः

savaidikaḥ sapuṇyātmāsadhanyassabudhomataḥ


1,23.25cd

शिवनामजपासक्तोयोनित्यंभुविमानव

śivanāmajapāsaktoyonityaṃbhuvimānava


1,23.26ab

भवंतिविविधाधर्मास्तेषांसद्यःफलोन्मुखाः

bhavaṃtivividhādharmāsteṣāṃsadyaḥphalonmukhāḥ


1,23.26cd

येषांभवतिविश्वासःशिवनामजपेमुने

yeṣāṃbhavativiśvāsaḥśivanāmajapemune


1,23.27ab

पातकानिविनश्यंतियावंतिशिवनामतः

pātakānivinaśyaṃtiyāvaṃtiśivanāmataḥ


1,23.27cd

भुवितावंतिपापानिक्रियंतेननरैर्मुने

bhuvitāvaṃtipāpānikriyaṃtenanarairmune


1,23.28ab

ब्रह्महत्यादिपापानांराशीनप्रमितान्मुने

brahmahatyādipāpānāṃrāśīnapramitānmune


1,23.28cd

शिवनामद्रुतंप्रोक्तंनाशयत्यखिलान्नरैः

śivanāmadrutaṃproktaṃnāśayatyakhilānnaraiḥ


1,23.29ab

शिवनामतरींप्राप्यसंसाराब्धिंतरंतिये

śivanāmatarīṃprāpyasaṃsārābdhiṃtaraṃtiye


1,23.29cd

संसारमूलपापानितानिनश्यंत्यसंशयम्

saṃsāramūlapāpānitāninaśyaṃtyasaṃśayam


1,23.30ab

संसारमूलभूतानांपातकानांमहामुने

saṃsāramūlabhūtānāṃpātakānāṃmahāmune


1,23.30cd

शिवनामकुठारेणविनाशोजायतेध्रुवम्

śivanāmakuṭhāreṇavināśojāyatedhruvam


1,23.31ab

शिवनामामृतंपेयंपापदावानलार्दितैः

śivanāmāmṛtaṃpeyaṃpāpadāvānalārditaiḥ


1,23.31cd

पापदावाग्नितप्तानांशांतिस्तेनविनानहि

pāpadāvāgnitaptānāṃśāṃtistenavinānahi


1,23.32ab

शिवेतिनामपीयूषवर्षवर्षधारापरिप्लुताः

śivetināmapīyūṣavarṣavarṣadhārāpariplutāḥ


1,23.32cd

संसारदवमध्येपिनशोचंतिकदाचन

saṃsāradavamadhyepinaśocaṃtikadācana


1,23.33ab

शिवनाम्निमहद्भक्तिर्जातायेषांमहात्मनाम्

śivanāmnimahadbhaktirjātāyeṣāṃmahātmanām


1,23.33cd

तद्विधानांतुसहसामुक्तिर्भवतिसर्वथा

tadvidhānāṃtusahasāmuktirbhavatisarvathā


1,23.34ab

अनेकजन्मभिर्येनतपस्तप्तंमुनीश्वर

anekajanmabhiryenatapastaptaṃmunīśvara


1,23.34cd

शिवनाम्निभवेद्भक्तिःसर्वपापापहारिणी

śivanāmnibhavedbhaktiḥsarvapāpāpahāriṇī


1,23.35ab

यस्या साधारणं शंभुनाम्निभक्तिरखंडिता

yasyā sādhāraṇaṃ śaṃbhunāmnibhaktirakhaṃḍitā


1,23.35cd

तस्यैवमोक्षः सुलभोनान्यस्येतिमतिर्मम

tasyaivamokṣaḥ sulabhonānyasyetimatirmama


1,23.36ab

कृत्वाप्यनेकपापानिशिवनामजपादरः

kṛtvāpyanekapāpāniśivanāmajapādaraḥ


1,23.36cd

सर्वपापविनिर्मुक्तोभवत्येवनसंशयः

sarvapāpavinirmuktobhavatyevanasaṃśayaḥ


1,23.37ab

भवंतिभस्मसाद्वृक्षादवदग्धायथावने

bhavaṃtibhasmasādvṛkṣādavadagdhāyathāvane


1,23.37cd

तथातावंतिदग्धानिपापानिशिवनामतः

tathātāvaṃtidagdhānipāpāniśivanāmataḥ


1,23.38ab

योनित्यंभस्मपूतांगः शिवनामजपादरः

yonityaṃbhasmapūtāṃgaḥ śivanāmajapādaraḥ


1,23.38cd

संतरत्येवसंसारंसघोरमपिशौनक

saṃtaratyevasaṃsāraṃsaghoramapiśaunaka


1,23.39ab

ब्रह्मस्वहरणंकृत्वाहत्वापिब्राह्मणान्बहून्

brahmasvaharaṇaṃkṛtvāhatvāpibrāhmaṇānbahūn


1,23.39cd

नलिप्यतेनरः पापैःशिवनामजपादरः

nalipyatenaraḥ pāpaiḥśivanāmajapādaraḥ


1,23.40ab

विलोक्यवेदानखिलाञ्छिवनामजपःपरम्

vilokyavedānakhilāñchivanāmajapaḥparam


1,23.40cd

संसारतारणोपाय इतिपूर्वैर्विनिश्चितः

saṃsāratāraṇopāya itipūrvairviniścitaḥ


1,23.41ab

किंबहूक्त्यामुनिश्रेष्ठाः श्लोकेनैकेनवच्म्यहम्

kiṃbahūktyāmuniśreṣṭhāḥ ślokenaikenavacmyaham


1,23.41cd

शिवनाम्नोमहिमानंसर्वपापापहारिणम्

śivanāmnomahimānaṃsarvapāpāpahāriṇam


1,23.42ab

पापानांहरणेशंभोर्नामः शक्तिर्हिपावनी

pāpānāṃharaṇeśaṃbhornāmaḥ śaktirhipāvanī


1,23.42cd

शक्नोतिपातकंतावत्कर्तुंनापिनरः क्वचित्

śaknotipātakaṃtāvatkartuṃnāpinaraḥ kvacit


1,23.43ab

शिवनामप्रभावेणलेभेसद्गतिमुत्तमाम्

śivanāmaprabhāveṇalebhesadgatimuttamām


1,23.43cd

इन्द्रद्युम्ननृपःपूर्वंमहापापः पुरामुने

indradyumnanṛpaḥpūrvaṃmahāpāpaḥ purāmune


1,23.44ab

तथाकाचिद्द्विजायोषासौमुनेबहुपापिनी

tathākāciddvijāyoṣāsaumunebahupāpinī


1,23.44cd

शिवनामप्रभावेणलेभेसद्गतिमुत्तमाम्

śivanāmaprabhāveṇalebhesadgatimuttamām


1,23.45ab

इत्युक्तंवोद्विजश्रेष्ठानाममाहात्म्यमुत्तमम्

ityuktaṃvodvijaśreṣṭhānāmamāhātmyamuttamam


1,23.45cd

शृणुध्वंभस्ममाहात्म्यंसर्वपावनपावनम्

śṛṇudhvaṃbhasmamāhātmyaṃsarvapāvanapāvanam

Chapter 1.24

1,24.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखंडेशिवनममाहात्म्यवर्णनोनामत्रयोविंशो ऽध्यायः सूत उवाच द्विविधंभस्मसंप्रोक्तंसर्वमंगलदंपरम्

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṃḍeśivanamamāhātmyavarṇanonāmatrayoviṃśo 'dhyāyaḥ sūta uvāca dvividhaṃbhasmasaṃproktaṃsarvamaṃgaladaṃparam


1,24.1cd

तत्प्रकारमहंवक्ष्येसावधानतयाशृणु

tatprakāramahaṃvakṣyesāvadhānatayāśṛṇu


1,24.2ab

एकंज्ञेयं महाभस्मद्वितीयंस्वल्पसंज्ञकम्

ekaṃjñeyaṃ mahābhasmadvitīyaṃsvalpasaṃjñakam


1,24.2cd

महाभस्म इतिप्रोक्तंभस्मनानाविधंपरम्

mahābhasma itiproktaṃbhasmanānāvidhaṃparam


1,24.3ab

तद्भस्मत्रिविधंप्रोक्तंश्रोतंस्मार्तंचलौकिकम्

tadbhasmatrividhaṃproktaṃśrotaṃsmārtaṃcalaukikam


1,24.3cd

भस्मैव स्वल्पसज्ञाहिबहुधापरिकीर्तितम्

bhasmaiva svalpasajñāhibahudhāparikīrtitam


1,24.4ab

श्रौतंभस्मतथास्मार्तंद्विजानामेवकीर्तितम्

śrautaṃbhasmatathāsmārtaṃdvijānāmevakīrtitam


1,24.4cd

अन्येषामपिसर्वेषामपरंभस्मलौकिकम्

anyeṣāmapisarveṣāmaparaṃbhasmalaukikam


1,24.5ab

धारणंमंत्रतः प्रोक्तंद्विजानांमुनिपुंगवैः

dhāraṇaṃmaṃtrataḥ proktaṃdvijānāṃmunipuṃgavaiḥ


1,24.5cd

केवलंधारणंज्ञेयमन्येषांमंत्रवर्जितम्

kevalaṃdhāraṇaṃjñeyamanyeṣāṃmaṃtravarjitam


1,24.6ab

आग्नेयमुच्यतेभस्मदग्धगोमयसंभवम्

āgneyamucyatebhasmadagdhagomayasaṃbhavam


1,24.6cd

तदापिद्रव्यमित्युक्तंत्रिपुंड्रस्यमहामुने

tadāpidravyamityuktaṃtripuṃḍrasyamahāmune


1,24.7ab

अग्निहोत्रोत्थितंभस्मसंग्राह्यंवामनीषिभिः

agnihotrotthitaṃbhasmasaṃgrāhyaṃvāmanīṣibhiḥ


1,24.7cd

अन्ययज्ञोत्थितंवापित्रिपुण्ड्रस्यचधारणे

anyayajñotthitaṃvāpitripuṇḍrasyacadhāraṇe


1,24.8ab

अग्निरित्यादिभिर्मंत्रैर्जाबालोपनिषद्गतेः

agnirityādibhirmaṃtrairjābālopaniṣadgateḥ


1,24.8cd

सप्तभिधूलनंकार्यंभस्मनासजलेनच

saptabhidhūlanaṃkāryaṃbhasmanāsajalenaca


1,24.9ab

वर्णानामाश्रमाणांचमंत्रतोमंत्रतोपि च

varṇānāmāśramāṇāṃcamaṃtratomaṃtratopi ca


1,24.9cd

त्रिपुंड्रोद्धूलनंप्रोक्तजाबालैरादरेणच

tripuṃḍroddhūlanaṃproktajābālairādareṇaca


1,24.10ab

भस्मनोद्धूलनंचैवयथातिर्यक्त्रिपुंड्रकम्

bhasmanoddhūlanaṃcaivayathātiryaktripuṃḍrakam


1,24.10cd

प्रमादादपिमोक्षार्थीनत्यजेदितिविश्रुतिः

pramādādapimokṣārthīnatyajeditiviśrutiḥ


1,24.11ab

शिवेनविष्णुनाचैवतथातिर्यक्त्रिपुंड्रकम्

śivenaviṣṇunācaivatathātiryaktripuṃḍrakam


1,24.11cd

उमादेवीचलक्ष्मींश्चवाचान्याभिश्चनित्यशः

umādevīcalakṣmīṃścavācānyābhiścanityaśaḥ


1,24.12ab

ब्राह्मणैः क्षत्रियैर्वैश्यैः शूद्रैरपिचसंस्करैः

brāhmaṇaiḥ kṣatriyairvaiśyaiḥ śūdrairapicasaṃskaraiḥ


1,24.12cd

अपभ्रंशैर्धृतंभस्मत्रिपुंड्रोद्धूलनात्मना

apabhraṃśairdhṛtaṃbhasmatripuṃḍroddhūlanātmanā


1,24.13ab

उद्धूलनंत्रिपुंड्रंचश्रद्धयानाचरंतिये

uddhūlanaṃtripuṃḍraṃcaśraddhayānācaraṃtiye


1,24.13cd

तेषांनास्तिसमाचारोवर्णाश्रमसमन्वितः

teṣāṃnāstisamācārovarṇāśramasamanvitaḥ


1,24.14ab

उद्धूलनंत्रिपुंड्रंचश्रद्धयानाचरंतिये

uddhūlanaṃtripuṃḍraṃcaśraddhayānācaraṃtiye


1,24.14cd

तेषांनास्तिविनिमुंक्तिस्संसाराज्जन्मकोटिभिः

teṣāṃnāstivinimuṃktissaṃsārājjanmakoṭibhiḥ


1,24.15ab

उद्धूलनंत्रिपुंड्रंचश्रद्धयानाचरन्तिये

uddhūlanaṃtripuṃḍraṃcaśraddhayānācarantiye


1,24.15cd

तेषांनास्तिशिवज्ञानंकल्पकोटिशतैरपि

teṣāṃnāstiśivajñānaṃkalpakoṭiśatairapi


1,24.16ab

उद्धूलनंत्रिपुंड्रं च श्रद्धयानाचरन्तिये

uddhūlanaṃtripuṃḍraṃ ca śraddhayānācarantiye


1,24.16cd

तेमहापातकैर्युक्ता इतिशास्त्रीयनिर्णयः

temahāpātakairyuktā itiśāstrīyanirṇayaḥ


1,24.17ab

उद्धूलनंत्रिपुंड्रंचश्रद्धयानाचरन्ति ये

uddhūlanaṃtripuṃḍraṃcaśraddhayānācaranti ye


1,24.17cd

तेषामाचरितं सर्वंविपरीतफलाय हि

teṣāmācaritaṃ sarvaṃviparītaphalāya hi


1,24.18ab

महापातकयुक्तानां जंतूनांशर्वविद्विषाम्

mahāpātakayuktānāṃ jaṃtūnāṃśarvavidviṣām


1,24.18cd

त्रिपुंड्रोद्धूलनद्वेषोजायतेसुदृढं मुने

tripuṃḍroddhūlanadveṣojāyatesudṛḍhaṃ mune


1,24.19ab

शिवाग्निकार्यं यः कृत्वाकुर्यात्त्रियायुषात्मवित्

śivāgnikāryaṃ yaḥ kṛtvākuryāttriyāyuṣātmavit


1,24.19cd

मुच्यतेसर्वपापैस्तुस्पृष्टेनभस्मनानरः

mucyatesarvapāpaistuspṛṣṭenabhasmanānaraḥ


1,24.20ab

सितेनभस्मनाकुर्यात्त्रिसन्ध्यंयस्त्रिपुण्ड्रकम्

sitenabhasmanākuryāttrisandhyaṃyastripuṇḍrakam


1,24.20cd

सर्वपापविनिर्मुक्तः शिवेनसहमोदते

sarvapāpavinirmuktaḥ śivenasahamodate


1,24.21ab

सितेनभस्मना कुर्यालाटे तु त्रिपुण्ड्रकम्

sitenabhasmanā kuryālāṭe tu tripuṇḍrakam


1,24.21cd

योसावनादिभूतान्हिलोकानाप्तो मृतोभवेत्

yosāvanādibhūtānhilokānāpto mṛtobhavet


1,24.22ab

अकृत्वा भस्मनास्नानं न जपेद्वैषडक्षरम्

akṛtvā bhasmanāsnānaṃ na japedvaiṣaḍakṣaram


1,24.22cd

त्रिपुंड्रं च रचित्वा तु विधिनाभस्मनाजपेत्

tripuṃḍraṃ ca racitvā tu vidhinābhasmanājapet


1,24.23ab

अदयो वाधमो वापि सर्वपापान्वितोपि वा

adayo vādhamo vāpi sarvapāpānvitopi vā


1,24.23cd

उषःपापान्वितो वापिमूर्खो वा पतितोपि वा

uṣaḥpāpānvito vāpimūrkho vā patitopi vā


1,24.24ab

यस्मिन्देशेवसेन्नित्यंभूतिशासनसंयुतः

yasmindeśevasennityaṃbhūtiśāsanasaṃyutaḥ


1,24.24cd

सर्वतीर्थैश्चक्रतुभिःसांनिध्यंक्रियतेसदा

sarvatīrthaiścakratubhiḥsāṃnidhyaṃkriyatesadā


1,24.25ab

त्रिपुंड्रसहितो जीवः पूज्यः सर्वैः सुरासुरैः

tripuṃḍrasahito jīvaḥ pūjyaḥ sarvaiḥ surāsuraiḥ


1,24.25cd

पापान्वितोपि शुद्धात्मा किं पुनः श्रद्धया युतः

pāpānvitopi śuddhātmā kiṃ punaḥ śraddhayā yutaḥ


1,24.26ab

यस्मिन्देशे शिवज्ञानी भूतिशासनसंयुतः

yasmindeśe śivajñānī bhūtiśāsanasaṃyutaḥ


1,24.26cd

गतो यदृच्छयाद्यापि तस्मिस्तीर्थाः समागताः

gato yadṛcchayādyāpi tasmistīrthāḥ samāgatāḥ


1,24.27ab

बहुनात्रकिमुक्तेनधार्यंभस्मसदा बुधैः

bahunātrakimuktenadhāryaṃbhasmasadā budhaiḥ


1,24.27cd

लिंगार्चनंसदाकार्यंजप्योमंत्रःषडक्षरः

liṃgārcanaṃsadākāryaṃjapyomaṃtraḥṣaḍakṣaraḥ


1,24.28ab

ब्रह्मणाविष्णुनावापि रुद्रेणमुनिभिः सुरैः

brahmaṇāviṣṇunāvāpi rudreṇamunibhiḥ suraiḥ


1,24.28cd

भस्मधारणमाहात्म्यंनशक्यंपरिभाषितुम्

bhasmadhāraṇamāhātmyaṃnaśakyaṃparibhāṣitum


1,24.29ab

इति वर्णाश्रमाचारोलुप्तवर्णक्रियोपि च

iti varṇāśramācāroluptavarṇakriyopi ca


1,24.29cd

पापात्सकृत्त्रिपुंड्रस्यधारणात्सोपिमुच्यते

pāpātsakṛttripuṃḍrasyadhāraṇātsopimucyate


1,24.30ab

येभस्मधारिणंत्यक्त्वाकर्मकुर्वंतिमानवाः

yebhasmadhāriṇaṃtyaktvākarmakurvaṃtimānavāḥ


1,24.30cd

तेषां नास्तिविनिर्मोक्षः संसाराज्जन्मकोटिभिः

teṣāṃ nāstivinirmokṣaḥ saṃsārājjanmakoṭibhiḥ


1,24.31ab

ते नाधीतंगुरोःसर्वंतेनसर्वमनुष्ठितम्

te nādhītaṃguroḥsarvaṃtenasarvamanuṣṭhitam


1,24.31cd

येनविप्रेणशिरसित्रिपुंड्रंभस्मनाकृतम्

yenavipreṇaśirasitripuṃḍraṃbhasmanākṛtam


1,24.32ab

ये भस्मधारिणं दृष्ट्वानराः कुर्वंतिताडनम्

ye bhasmadhāriṇaṃ dṛṣṭvānarāḥ kurvaṃtitāḍanam


1,24.32cd

तेषांचंडालतोजन्मब्रह्मन्नूह्यंविपश्चिता

teṣāṃcaṃḍālatojanmabrahmannūhyaṃvipaścitā


1,24.33ab

मानस्तोकेनमंत्रेणमंत्रितंभस्मधारयेत्

mānastokenamaṃtreṇamaṃtritaṃbhasmadhārayet


1,24.33cd

ब्राह्मणःक्षत्रियश्चैव प्रोक्तेष्वंगेषुभक्तिमान्

brāhmaṇaḥkṣatriyaścaiva prokteṣvaṃgeṣubhaktimān


1,24.34ab

वैश्यस्त्रियंबकेनैवशूद्रःपञ्चाक्षरेणतु

vaiśyastriyaṃbakenaivaśūdraḥpañcākṣareṇatu


1,24.34cd

अन्येषां विधवास्त्रीणां विधिः प्रोक्तश्चशूद्रवत्

anyeṣāṃ vidhavāstrīṇāṃ vidhiḥ proktaścaśūdravat


1,24.35ab

पञ्चब्रह्मादिमनुभिर्गृहस्थस्यविधीयते

pañcabrahmādimanubhirgṛhasthasyavidhīyate


1,24.35cd

त्रियंबकेनमनुनाविधिर्वैब्रह्मचारिणः

triyaṃbakenamanunāvidhirvaibrahmacāriṇaḥ


1,24.36ab

अघोरेणाथमनुनाविपिनस्थविधिःस्मृतः

aghoreṇāthamanunāvipinasthavidhiḥsmṛtaḥ


1,24.36cd

यतिस्तुप्रणवेनैव त्रिपुंड्रादीनिकारयेत्

yatistupraṇavenaiva tripuṃḍrādīnikārayet


1,24.37ab

अतिवर्णाश्रमीनित्यंशिवोहंभावनात्परात्

ativarṇāśramīnityaṃśivohaṃbhāvanātparāt


1,24.37cd

शिवयोगी च नियतमीशानेनापि धारयेत्

śivayogī ca niyatamīśānenāpi dhārayet


1,24.38ab

न त्याज्यं सर्ववर्णैश्च भस्मधारणमुत्तमम्

na tyājyaṃ sarvavarṇaiśca bhasmadhāraṇamuttamam


1,24.38cd

अन्यैरपि यथाजीवैस्सदेति शिवशासनम्

anyairapi yathājīvaissadeti śivaśāsanam


1,24.39ab

भस्मस्नानेनयावंतः कणाः स्वाङ्गेप्रतिष्ठिताः

bhasmasnānenayāvaṃtaḥ kaṇāḥ svāṅgepratiṣṭhitāḥ


1,24.39cd

तावंति शिवलिंगानि तनौधत्तेहिधारकः

tāvaṃti śivaliṃgāni tanaudhattehidhārakaḥ


1,24.40ab

ब्राह्मणाः क्षत्रियावैश्याः शूद्राश्चापि च संकराः

brāhmaṇāḥ kṣatriyāvaiśyāḥ śūdrāścāpi ca saṃkarāḥ


1,24.40cd

स्त्रियोथविधवाबालाः प्राप्ताः पाखंडिकास्तथा

striyothavidhavābālāḥ prāptāḥ pākhaṃḍikāstathā


1,24.41ab

ब्रह्मचारीगृहीवन्यःसंन्यासीवाव्रतीतथा

brahmacārīgṛhīvanyaḥsaṃnyāsīvāvratītathā


1,24.41cd

नार्योभस्मत्रिपुंड्रांकामुक्ता एवनसंशयः

nāryobhasmatripuṃḍrāṃkāmuktā evanasaṃśayaḥ


1,24.42ab

ज्ञानधृज्ञानतोवापिवह्निदाहसमोयथा

jñānadhṛjñānatovāpivahnidāhasamoyathā


1,24.42cd

ज्ञानाज्ञानधृतंभस्मपावयेत्सकलंनरम्

jñānājñānadhṛtaṃbhasmapāvayetsakalaṃnaram


1,24.43ab

नाश्नीयाज्जलमन्नमल्पमपिवा भस्माक्षधृत्याविना भुक्त्वावाथगृहीवनीपतियतिर्वर्णीतथासंकरः

nāśnīyājjalamannamalpamapivā bhasmākṣadhṛtyāvinā bhuktvāvāthagṛhīvanīpatiyatirvarṇītathāsaṃkaraḥ


1,24.43cd

एनोभुङ्नरकंप्रयातिसतदागायत्रिजापेनतद्वर्णानां तु यतेस्तु मुख्यप्रणवाजपेन मुक्तंभवेत्

enobhuṅnarakaṃprayātisatadāgāyatrijāpenatadvarṇānāṃ tu yatestu mukhyapraṇavājapena muktaṃbhavet


1,24.44ab

त्रिपुंड्रं ये विनिंदंति निन्दन्तिशिवमेवते

tripuṃḍraṃ ye viniṃdaṃti nindantiśivamevate


1,24.44cd

धारयंतिचयेभक्त्या धारयन्ति तमेवते

dhārayaṃticayebhaktyā dhārayanti tamevate


1,24.45ab

धिग्भस्मरहितं भालंधिग्ग्राममशिवालयम्

dhigbhasmarahitaṃ bhālaṃdhiggrāmamaśivālayam


1,24.45cd

धिगनीशार्चनं जन्मधिग्विद्यामशिवाश्रयाम्

dhiganīśārcanaṃ janmadhigvidyāmaśivāśrayām


1,24.46ab

येनिंदंतिमहेश्वरंत्रिजगतामाधारभूतंहरं ये निन्दंतित्रिपुंड्रधारणकरं दोषस्तु तद्दर्शने

yeniṃdaṃtimaheśvaraṃtrijagatāmādhārabhūtaṃharaṃ ye nindaṃtitripuṃḍradhāraṇakaraṃ doṣastu taddarśane


1,24.46cd

तेवैसंकरसूकरासुरखरश्वक्रोष्टुकीटोपमाजाता एव भवंतिपापपरमास्तेनारकाः केवलम्

tevaisaṃkarasūkarāsurakharaśvakroṣṭukīṭopamājātā eva bhavaṃtipāpaparamāstenārakāḥ kevalam


1,24.47ab

तेदृष्ट्वा शशिभास्करौनिशि दिनेस्वप्नेपिनोकेवलंपश्यंतुश्रुतिरुद्रसूक्तजपतोमुच्येततेनादृताः

tedṛṣṭvā śaśibhāskarauniśi dinesvapnepinokevalaṃpaśyaṃtuśrutirudrasūktajapatomucyetatenādṛtāḥ


1,24.47cd

सत्संभाषणतोभवेद्धिनरकंनिस्तारवानास्थितंयेभस्मादिविधारणंहिपुरुषंनिंदंतिमंदाहिते

satsaṃbhāṣaṇatobhaveddhinarakaṃnistāravānāsthitaṃyebhasmādividhāraṇaṃhipuruṣaṃniṃdaṃtimaṃdāhite


1,24.48ab

नतांत्रिकस्त्वधिकृतोनोर्ध्वपुंड्रधरोमुने

natāṃtrikastvadhikṛtonordhvapuṃḍradharomune


1,24.48cd

संतप्तचक्रचिह्नोत्रशिवयज्ञेबहिष्कृतः

saṃtaptacakracihnotraśivayajñebahiṣkṛtaḥ


1,24.49ab

तत्रैतेबहवोलोकाबृहज्जाबालचोदिताः

tatraitebahavolokābṛhajjābālacoditāḥ


1,24.49cd

तेविचार्याःप्रयत्नेनततोभस्मरतोभवेत्

tevicāryāḥprayatnenatatobhasmaratobhavet


1,24.50ab

यच्चंदनैश्चंदनकेपिमिश्रंधार्यंहिभस्मैवत्रिपुंड्रभस्मना

yaccaṃdanaiścaṃdanakepimiśraṃdhāryaṃhibhasmaivatripuṃḍrabhasmanā


1,24.50cd

विभूतिभालोपरिकिंचनापिधार्यंसदानोयदिसंतिबुद्धयः

vibhūtibhāloparikiṃcanāpidhāryaṃsadānoyadisaṃtibuddhayaḥ


1,24.51ab

स्त्रीभिस्त्रिपुण्ड्रमलकावधि धारणीयं भस्मद्विजादिभिरथो विधवाभिरेवम्

strībhistripuṇḍramalakāvadhi dhāraṇīyaṃ bhasmadvijādibhiratho vidhavābhirevam


1,24.51cd

तद्वत्सदाश्रमवतां विशदाविभूतिर्धार्यापवर्गफलदासकलाघहन्त्री

tadvatsadāśramavatāṃ viśadāvibhūtirdhāryāpavargaphaladāsakalāghahantrī


1,24.52ab

त्रिपुण्ड्रंकुरुतेयस्तु भस्मना विधिपूर्वकम्

tripuṇḍraṃkuruteyastu bhasmanā vidhipūrvakam


1,24.52cd

महापातकसंघातैर्मुच्यते चोपपातकैः

mahāpātakasaṃghātairmucyate copapātakaiḥ


1,24.53ab

ब्रह्मचारीगृहस्थोवावानप्रस्थोथवायतिः

brahmacārīgṛhasthovāvānaprasthothavāyatiḥ


1,24.53cd

ब्रह्मक्षत्त्राश्चविट्शूद्रास्तथान्ये पतिताधमाः

brahmakṣattrāścaviṭśūdrāstathānye patitādhamāḥ


1,24.54ab

उद्धूलनंत्रिपुंड्रं च धृत्वाशुद्धाभवंतिच

uddhūlanaṃtripuṃḍraṃ ca dhṛtvāśuddhābhavaṃtica


1,24.54cd

भस्मनोविधिना सम्यक्पापराशिंविहाय च

bhasmanovidhinā samyakpāparāśiṃvihāya ca


1,24.55ab

भस्मधारी विशेषेण स्त्रीगोहत्यादिपातकैः

bhasmadhārī viśeṣeṇa strīgohatyādipātakaiḥ


1,24.55cd

वीरहत्याश्वहत्याभ्यां मुच्यतेनात्र संशयः

vīrahatyāśvahatyābhyāṃ mucyatenātra saṃśayaḥ


1,24.56ab

परद्रव्यापहरणं परदाराभिमर्शनम्

paradravyāpaharaṇaṃ paradārābhimarśanam


1,24.56cd

परनिन्दा परक्षेत्रहरणं परपीडनम्

paranindā parakṣetraharaṇaṃ parapīḍanam


1,24.57ab

सस्यारामादिहरणं गृहदाहादिकर्म च

sasyārāmādiharaṇaṃ gṛhadāhādikarma ca


1,24.57cd

गोहिरण्यमहिष्यादितिलकम्बलवाससाम्

gohiraṇyamahiṣyāditilakambalavāsasām


1,24.58ab

अन्नधान्यजलादीनां नीचेभ्यश्चपरिग्रहः

annadhānyajalādīnāṃ nīcebhyaścaparigrahaḥ


1,24.58cd

दशवेश्यामतंगीषु वृषलीषु नटीषु च

daśaveśyāmataṃgīṣu vṛṣalīṣu naṭīṣu ca


1,24.59ab

रजस्वलासु कन्यासु विधवासु च मैथुनम्

rajasvalāsu kanyāsu vidhavāsu ca maithunam


1,24.59cd

मांसचर्मरसादीनां लवणस्य च विक्रयः

māṃsacarmarasādīnāṃ lavaṇasya ca vikrayaḥ


1,24.60ab

पैशुन्यं कूटवादश्च साक्षिमिथ्याभिलाषिणाम्

paiśunyaṃ kūṭavādaśca sākṣimithyābhilāṣiṇām


1,24.60cd

एवमादीन्यसंख्यानि पापानि विधानि च

evamādīnyasaṃkhyāni pāpāni vidhāni ca


1,24.60ef

सद्य एव विनश्यंति त्रिपुंड्रस्य च धारणात्

sadya eva vinaśyaṃti tripuṃḍrasya ca dhāraṇāt


1,24.61ab

शिवद्रव्यापहरणंशिवनिंदाचकुत्रचित्

śivadravyāpaharaṇaṃśivaniṃdācakutracit


1,24.61cd

निंदाचशिवभक्तानांप्रायश्चित्तैर्नशुद्ध्यति

niṃdācaśivabhaktānāṃprāyaścittairnaśuddhyati


1,24.62ab

रुद्राक्षं यस्य गात्रेषु ललाटे तु त्रिपंड्रकम्

rudrākṣaṃ yasya gātreṣu lalāṭe tu tripaṃḍrakam


1,24.62cd

सचांडालोपिसंपूज्यस्सर्ववर्णोत्तमोत्तमः

sacāṃḍālopisaṃpūjyassarvavarṇottamottamaḥ


1,24.63ab

यानितीर्थानिलोकेस्मिन्गंगाद्यास्सरितश्चयोः

yānitīrthānilokesmingaṃgādyāssaritaścayoḥ


1,24.63cd

स्नातोभवतिसर्वत्रललाटेयस्त्रिपुंड्रकम्

snātobhavatisarvatralalāṭeyastripuṃḍrakam


1,24.64ab

सप्तकोटि महामंत्राः पञ्चाक्षरपुरस्सराः

saptakoṭi mahāmaṃtrāḥ pañcākṣarapurassarāḥ


1,24.64cd

तथान्ये कोटिशो मंत्राः शैवकैवल्यहेतवः

tathānye koṭiśo maṃtrāḥ śaivakaivalyahetavaḥ


1,24.65ab

अन्ये मंत्राश्च देवानां सर्वसौख्यकरामुने

anye maṃtrāśca devānāṃ sarvasaukhyakarāmune


1,24.65cd

ते सर्वे तस्य वश्याः स्युर्यो बिभर्ति त्रिपुंड्रकम्

te sarve tasya vaśyāḥ syuryo bibharti tripuṃḍrakam


1,24.66ab

सहस्रं पूर्वजातानां सहस्रं जनयिष्यताम्

sahasraṃ pūrvajātānāṃ sahasraṃ janayiṣyatām


1,24.66cd

स्ववंशजानां ज्ञातीनामुद्धरेद्यस्त्रिपुण्ड्रकृत्

svavaṃśajānāṃ jñātīnāmuddharedyastripuṇḍrakṛt


1,24.67ab

इह भुक्त्वाखिलान्भोगान्दीर्घायुर्व्याधिवर्जितः

iha bhuktvākhilānbhogāndīrghāyurvyādhivarjitaḥ


1,24.67cd

जीवितांते च मरणं सुखेनैव प्रपद्यते

jīvitāṃte ca maraṇaṃ sukhenaiva prapadyate


1,24.68ab

अष्टैश्वर्यगुणोपेतंप्राप्यदिव्यवपुः शिवम्

aṣṭaiśvaryaguṇopetaṃprāpyadivyavapuḥ śivam


1,24.68cd

दिव्यंविमानमारुह्यदिव्यत्रिदशसेवितम्

divyaṃvimānamāruhyadivyatridaśasevitam


1,24.69ab

विद्याधराणांसर्वेषांगंधर्वाणांमहौजसाम्

vidyādharāṇāṃsarveṣāṃgaṃdharvāṇāṃmahaujasām


1,24.69cd

इंद्रादिलोकपालानांलोकेषुचयथाक्रमम्

iṃdrādilokapālānāṃlokeṣucayathākramam


1,24.70ab

भुक्त्वा भोगान्सुविपुलान्प्रजेशानां पदेषु च

bhuktvā bhogānsuvipulānprajeśānāṃ padeṣu ca


1,24.70cd

ब्रह्मणः पदमासाद्यतत्रकन्याशतंलमेत्

brahmaṇaḥ padamāsādyatatrakanyāśataṃlamet


1,24.71ab

तत्र ब्रह्मायुषोमानंभुक्त्वाभोगाननेकशः

tatra brahmāyuṣomānaṃbhuktvābhogānanekaśaḥ


1,24.71cd

विष्णोर्लोकेलभेद्भोगंयावद्ब्रह्मशतात्ययः

viṣṇorlokelabhedbhogaṃyāvadbrahmaśatātyayaḥ


1,24.72ab

शिवलोकं ततः प्राप्य लब्ध्वेष्टं काममक्षयम्

śivalokaṃ tataḥ prāpya labdhveṣṭaṃ kāmamakṣayam


1,24.72cd

शिवसायुज्यमाप्नोतिसंशयोनात्रजायते

śivasāyujyamāpnotisaṃśayonātrajāyate


1,24.73ab

सर्वोपनिषदांसारंसमालोक्यमुहुर्मुहुः

sarvopaniṣadāṃsāraṃsamālokyamuhurmuhuḥ


1,24.73cd

इदमेव हि निर्णीतं परं श्रेयस्त्रिपुंड्रकम्

idameva hi nirṇītaṃ paraṃ śreyastripuṃḍrakam


1,24.74ab

विभूतिंनिंदतेयोवैब्राह्मणः सोन्यजातकः

vibhūtiṃniṃdateyovaibrāhmaṇaḥ sonyajātakaḥ


1,24.74cd

यातिचनरकेघोरेयावद्ब्रह्मा चतुर्मुखः

yāticanarakeghoreyāvadbrahmā caturmukhaḥ


1,24.75ab

श्राद्धेयज्ञेजपेहोमेवैश्वदेवेसुरार्चने

śrāddheyajñejapehomevaiśvadevesurārcane


1,24.75cd

धृतत्रिपुंड्रःपूतात्मामृत्युंजयतिमानवः

dhṛtatripuṃḍraḥpūtātmāmṛtyuṃjayatimānavaḥ


1,24.76ab

जलस्नानं मलत्यागेभस्मस्नानंसदाशुचि

jalasnānaṃ malatyāgebhasmasnānaṃsadāśuci


1,24.76cd

मंत्रस्नानंहरेत्पापंज्ञानस्नानेपरंपदम्

maṃtrasnānaṃharetpāpaṃjñānasnāneparaṃpadam


1,24.77ab

सर्वतीर्थेषुयत्पुण्यंसर्वतीर्थेषुयत्फलम्

sarvatīrtheṣuyatpuṇyaṃsarvatīrtheṣuyatphalam


1,24.77cd

तत्फलंसमवाप्नोतिभस्मस्नानकरोनरः

tatphalaṃsamavāpnotibhasmasnānakaronaraḥ


1,24.78ab

भस्मस्नानं परं तीर्थंगंगास्नानंदिनेदिने

bhasmasnānaṃ paraṃ tīrthaṃgaṃgāsnānaṃdinedine


1,24.78cd

भस्मरूपीशिवःसाक्षाद्भस्म त्रैलोक्यपावनम्

bhasmarūpīśivaḥsākṣādbhasma trailokyapāvanam


1,24.79ab

नतदूनंनतद्ध्यानंनतद्दानंजपोनसः

natadūnaṃnataddhyānaṃnataddānaṃjaponasaḥ


1,24.79cd

त्रिपुंड्रेणविनायेन विप्रेण यदनुष्ठितम्

tripuṃḍreṇavināyena vipreṇa yadanuṣṭhitam


1,24.80ab

वानप्रस्थस्यकन्यानांदीक्षाहीननृणां तथा

vānaprasthasyakanyānāṃdīkṣāhīnanṛṇāṃ tathā


1,24.80cd

मध्याह्नात्प्राग्जलैर्युक्तंपरतोजलवर्जितम्

madhyāhnātprāgjalairyuktaṃparatojalavarjitam


1,24.81ab

एवं त्रिपुंड्रं यः कुर्यान्नित्यंनियतमानसः

evaṃ tripuṃḍraṃ yaḥ kuryānnityaṃniyatamānasaḥ


1,24.81cd

शिवभक्तः सविज्ञेयो भुक्तिमुक्तिं च विंदति

śivabhaktaḥ savijñeyo bhuktimuktiṃ ca viṃdati


1,24.82ab

यस्यांगेनैवरुद्राक्ष एकोपिबहुपुण्यदः

yasyāṃgenaivarudrākṣa ekopibahupuṇyadaḥ


1,24.82cd

तस्यजन्मनिरर्थंस्यात्त्रिपुंड्ररहितो यदि

tasyajanmanirarthaṃsyāttripuṃḍrarahito yadi


1,24.83ab

एवंत्रिपुंड्रमाहात्म्यंसमासात्कथितंमया

evaṃtripuṃḍramāhātmyaṃsamāsātkathitaṃmayā


1,24.83cd

रहस्यंसर्वजंतूनां गोपनीयमिदं त्वया

rahasyaṃsarvajaṃtūnāṃ gopanīyamidaṃ tvayā


1,24.84ab

तिस्रोरेखाभवंत्येवस्थानेषुमुनिपुंगवाः

tisrorekhābhavaṃtyevasthāneṣumunipuṃgavāḥ


1,24.84cd

ललाटादिषुसर्वेषुयथोक्तेषुबुधैर्मुने

lalāṭādiṣusarveṣuyathokteṣubudhairmune


1,24.85ab

भ्रुवोर्मध्यंसमारभ्ययावदंतोभवेद्भ्रुवोः

bhruvormadhyaṃsamārabhyayāvadaṃtobhavedbhruvoḥ


1,24.85cd

तावत्प्रमाणंसंधार्यं ललाटे च त्रिपुंड्रकम्

tāvatpramāṇaṃsaṃdhāryaṃ lalāṭe ca tripuṃḍrakam


1,24.86ab

मध्यमानामिकांगुल्यामध्येतुप्रतिलोमतः

madhyamānāmikāṃgulyāmadhyetupratilomataḥ


1,24.86cd

अंगुष्ठेन कृतारेखा त्रिपुंड्राख्या भिधीयते

aṃguṣṭhena kṛtārekhā tripuṃḍrākhyā bhidhīyate


1,24.87ab

मध्येंगुलिभिरादाय तिसृभिर्भस्मयत्नतः

madhyeṃgulibhirādāya tisṛbhirbhasmayatnataḥ


1,24.87cd

त्रिपुण्ड्रधारयेद्भक्त्याभुक्तिमुक्तिप्रदंपरम्

tripuṇḍradhārayedbhaktyābhuktimuktipradaṃparam


1,24.88ab

तिसृणामपि रेखानां प्रत्येकंनवदेवताः

tisṛṇāmapi rekhānāṃ pratyekaṃnavadevatāḥ


1,24.88cd

सर्वत्रांगेषुतावक्ष्येसावधानतया शृणु

sarvatrāṃgeṣutāvakṣyesāvadhānatayā śṛṇu


1,24.89ab

अकारो गार्हपत्याग्निर्भूधर्मश्च रजोगुणः

akāro gārhapatyāgnirbhūdharmaśca rajoguṇaḥ


1,24.89cd

ऋग्वेदश्च क्रियाशक्तिः प्रातःसवनमेव च

ṛgvedaśca kriyāśaktiḥ prātaḥsavanameva ca


1,24.90ab

महदेवश्च रेखायाः प्रथमायाश्च देवता

mahadevaśca rekhāyāḥ prathamāyāśca devatā


1,24.90cd

विज्ञेया मुनिशार्दूलाः शिवदीक्षापरायणैः

vijñeyā muniśārdūlāḥ śivadīkṣāparāyaṇaiḥ


1,24.91ab

उकारो दक्षिणाग्निश्च नभस्तत्त्वं यजुस्तथा

ukāro dakṣiṇāgniśca nabhastattvaṃ yajustathā


1,24.91cd

मध्यंदिनं च सवनमिच्छाशक्त्यंतरात्मकौ

madhyaṃdinaṃ ca savanamicchāśaktyaṃtarātmakau


1,24.92ab

महेश्वरश्च रेखाया द्वितीयायाश्च देवता

maheśvaraśca rekhāyā dvitīyāyāśca devatā


1,24.92cd

विज्ञेयामुनिशार्दूल शिवदीक्षापरायणैः

vijñeyāmuniśārdūla śivadīkṣāparāyaṇaiḥ


1,24.93ab

मकाराहवनीयौ च परमात्मा तमोदिवौ

makārāhavanīyau ca paramātmā tamodivau


1,24.93cd

ज्ञानशक्तिः सामवेदस्तृतीयं सवनं तथा

jñānaśaktiḥ sāmavedastṛtīyaṃ savanaṃ tathā


1,24.94ab

शिवश्चैव च रेखायास्तृतियायाश्च देवता

śivaścaiva ca rekhāyāstṛtiyāyāśca devatā


1,24.94cd

विज्ञेयामुनिशार्दूल शिवदीक्षापरायणौ

vijñeyāmuniśārdūla śivadīkṣāparāyaṇau


1,24.95ab

एवं नित्यं नमस्कृत्य सद्भक्त्या स्थानदेवताः

evaṃ nityaṃ namaskṛtya sadbhaktyā sthānadevatāḥ


1,24.95cd

त्रिपुंड्रं धारयेच्छुद्धो भुक्तिंमुक्तिं च विंदति

tripuṃḍraṃ dhārayecchuddho bhuktiṃmuktiṃ ca viṃdati


1,24.96ab

इत्युक्ताःस्थानदेवाश्चसर्वांगेषुमुनिश्वर

ityuktāḥsthānadevāścasarvāṃgeṣumuniśvara


1,24.96cd

तेषां संबंधिनोभक्त्यास्थानानिशृणुसांप्रतम्

teṣāṃ saṃbaṃdhinobhaktyāsthānāniśṛṇusāṃpratam


1,24.97ab

द्वात्रिंशत्स्थानके वार्धषोडशस्थानकेपि च

dvātriṃśatsthānake vārdhaṣoḍaśasthānakepi ca


1,24.97cd

अष्टस्थाने तथा चैव पञ्चस्थानेपि नान्यसेत्

aṣṭasthāne tathā caiva pañcasthānepi nānyaset


1,24.98ab

उत्तमांगे ललाटे च कर्णयोर्नेत्रयोस्तथा

uttamāṃge lalāṭe ca karṇayornetrayostathā


1,24.98cd

नासावक्त्रगलेष्वेवंहस्तद्वय अतःपरम्

nāsāvaktragaleṣvevaṃhastadvaya ataḥparam


1,24.99ab

कूर्परे मणिबंधेचहृदयेपार्श्वयोर्द्वयोः

kūrpare maṇibaṃdhecahṛdayepārśvayordvayoḥ


1,24.99cd

नाभौमुष्कद्वयेचैवमूर्वोर्गुल्फेचजानुनि

nābhaumuṣkadvayecaivamūrvorgulphecajānuni


1,24.100ab

जंघाद्वयेपदद्वन्द्वेद्वात्रिंशत्स्थानमुत्तमम्

jaṃghādvayepadadvandvedvātriṃśatsthānamuttamam


1,24.100cd

अग्न्यब्भूवायुदिग्देशदिक्पालान्वसुभिः सह

agnyabbhūvāyudigdeśadikpālānvasubhiḥ saha


1,24.101ab

धराध्रुवश्चसोमश्च अपश्चेवानिलोनलः

dharādhruvaścasomaśca apaścevānilonalaḥ


1,24.101cd

प्रत्यूषश्च प्रभासश्चवसवोष्टप्रकीर्तिताः

pratyūṣaśca prabhāsaścavasavoṣṭaprakīrtitāḥ


1,24.102ab

एतेषांनाममात्रेणत्रिपुंड्रंधारयेद्बुधाः

eteṣāṃnāmamātreṇatripuṃḍraṃdhārayedbudhāḥ


1,24.102cd

कुर्याद्वाषोडशस्थानेत्रिपुण्ड्रंतुसमाहितः

kuryādvāṣoḍaśasthānetripuṇḍraṃtusamāhitaḥ


1,24.103ab

शीर्षकेचललाटेचकंठेचांसद्वयेभुजे

śīrṣakecalalāṭecakaṃṭhecāṃsadvayebhuje


1,24.103cd

कूर्परेमणिबंधेचहृदयेनाभिपार्श्वके

kūrparemaṇibaṃdhecahṛdayenābhipārśvake


1,24.104ab

पृष्ठेचैवंप्रतिष्ठाययजेत्तत्राश्विदैवते

pṛṣṭhecaivaṃpratiṣṭhāyayajettatrāśvidaivate


1,24.104cd

शिवशक्तिंतथारुद्रमीशंनारदमेवच

śivaśaktiṃtathārudramīśaṃnāradamevaca


1,24.105ab

वामादिनवशक्तीश्च एताः षोडशदेवताः

vāmādinavaśaktīśca etāḥ ṣoḍaśadevatāḥ


1,24.105cd

नासत्योदस्रकश्चैव अश्विनौद्वौप्रकीर्तितौ

nāsatyodasrakaścaiva aśvinaudvauprakīrtitau


1,24.106ab

अथवामूर्ध्निकेशेचकर्मयोर्वदनेतथा

athavāmūrdhnikeśecakarmayorvadanetathā


1,24.106cd

बाहुद्वये च हृदयेनाभ्यामूरुयुगेतथा

bāhudvaye ca hṛdayenābhyāmūruyugetathā


1,24.107ab

जानुद्वयेचपदयोः पृष्ठभागे च षोडश

jānudvayecapadayoḥ pṛṣṭhabhāge ca ṣoḍaśa


1,24.107cd

शिवश्चन्द्रश्च रुद्रःको विघ्नेशोविष्णुरेव वा

śivaścandraśca rudraḥko vighneśoviṣṇureva vā


1,24.108ab

श्रीश्चैवहृदयेशम्भुस्तथानाभौप्रजापतिः

śrīścaivahṛdayeśambhustathānābhauprajāpatiḥ


1,24.108cd

नागश्चनागकन्याश्च उभयोरृषिकन्यकाः

nāgaścanāgakanyāśca ubhayorṛṣikanyakāḥ


1,24.109ab

पादयोश्चसमुद्राश्चतीर्थाः पृष्ठे विशालतः

pādayoścasamudrāścatīrthāḥ pṛṣṭhe viśālataḥ


1,24.109cd

इत्येव षोडश स्थानमथोच्यते

ityeva ṣoḍaśa sthānamathocyate


1,24.110ab

गुह्यस्थानं ललाटश्च कर्णद्वयमनुत्तमम्

guhyasthānaṃ lalāṭaśca karṇadvayamanuttamam


1,24.110cd

अंसयुग्मं च हृदयं नाभिरित्येवमष्टकम्

aṃsayugmaṃ ca hṛdayaṃ nābhirityevamaṣṭakam


1,24.111ab

ब्रह्मा च ऋषयः सप्तदेवताश्चप्रकीर्तिताः

brahmā ca ṛṣayaḥ saptadevatāścaprakīrtitāḥ


1,24.111cd

इत्येवं तु समुद्दिष्टं भस्मविद्भिर्मुनीश्वराः

ityevaṃ tu samuddiṣṭaṃ bhasmavidbhirmunīśvarāḥ


1,24.112ab

अथ वा मस्तकं बाहूहृदयं नाभिरेव च

atha vā mastakaṃ bāhūhṛdayaṃ nābhireva ca


1,24.112cd

पञ्चस्थानान्यमून्याहुर्धारणे भस्मविज्जनाः

pañcasthānānyamūnyāhurdhāraṇe bhasmavijjanāḥ


1,24.113ab

यथासंभवनं कुर्याद्देशकालाद्यपेक्षया

yathāsaṃbhavanaṃ kuryāddeśakālādyapekṣayā


1,24.113cd

उद्धूलनेप्यशक्तिश्चेत्त्रिपुण्ड्रादीनि कारयेत्

uddhūlanepyaśaktiścettripuṇḍrādīni kārayet


1,24.114ab

त्रिनेत्रंत्रिगुणाधारंत्रिवेदजनकंशिवम्

trinetraṃtriguṇādhāraṃtrivedajanakaṃśivam


1,24.114cd

स्मरन्नमः शिवायेति ललाटे तु त्रिपुण्ड्रकम्

smarannamaḥ śivāyeti lalāṭe tu tripuṇḍrakam


1,24.115ab

ईशाभ्यांनम इत्युक्त्वापार्श्वयोश्च त्रिपुण्ड्रकम्

īśābhyāṃnama ityuktvāpārśvayośca tripuṇḍrakam


1,24.115cd

बीजाभ्यां नम इत्युक्त्वाधारयेत्तुप्रकोष्ठयोः

bījābhyāṃ nama ityuktvādhārayettuprakoṣṭhayoḥ


1,24.116ab

कुर्यादधः पितृभ्यां च उमेशाभ्यांतथोपरि

kuryādadhaḥ pitṛbhyāṃ ca umeśābhyāṃtathopari


1,24.116cd

भीमायेतिततःपृष्ठेशिरसःपश्चिमेतथा

bhīmāyetitataḥpṛṣṭheśirasaḥpaścimetathā

Chapter 1.25

1,25.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां भस्मधारणवर्णनोनाम चतुर्विंशो ऽध्यायः सूत उवाच शैनकर्षे महाप्राज्ञशिवरूपमहापते

iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ bhasmadhāraṇavarṇanonāma caturviṃśo 'dhyāyaḥ sūta uvāca śainakarṣe mahāprājñaśivarūpamahāpate


1,25.1cd

शृणुरुद्राक्षमाहात्म्यं समासात्कथयाम्यहम्

śṛṇurudrākṣamāhātmyaṃ samāsātkathayāmyaham


1,25.2ab

शिवप्रियतमोज्ञेयो रुद्राक्षः परपावनः

śivapriyatamojñeyo rudrākṣaḥ parapāvanaḥ


1,25.2cd

दर्शनात्स्पर्शनाज्जाप्यात्सर्वपापहरःस्मृतः

darśanātsparśanājjāpyātsarvapāpaharaḥsmṛtaḥ


1,25.3ab

पुरारुद्राक्षमहिमादेव्यग्रेकथितोमुने

purārudrākṣamahimādevyagrekathitomune


1,25.3cd

लोकोपकरणार्थायशिवेन परमात्मना

lokopakaraṇārthāyaśivena paramātmanā


1,25.4ab

शिव उवाच शृणुदेविमहेशानिरुद्राक्षमहिमाशिवे

śiva uvāca śṛṇudevimaheśānirudrākṣamahimāśive


1,25.4cd

कथयामितवप्रीत्याभक्तानांहितकाम्यया

kathayāmitavaprītyābhaktānāṃhitakāmyayā


1,25.5ab

दिव्यवर्षसहस्राणि महेशानिपुनःपुरा

divyavarṣasahasrāṇi maheśānipunaḥpurā


1,25.5cd

तपःप्रकुर्वतस्त्रस्तंमनः संयम्यवै मम

tapaḥprakurvatastrastaṃmanaḥ saṃyamyavai mama


1,25.6ab

स्वतंत्रेण परेशेन लोकोपकृतिकारिणा

svataṃtreṇa pareśena lokopakṛtikāriṇā


1,25.6cd

लीलयापरमेशानि चक्षुरुन्मीलितंमया

līlayāparameśāni cakṣurunmīlitaṃmayā


1,25.7ab

पुटाभ्यांचारुचक्षुर्भ्यांपतिताजलबिंदवः

puṭābhyāṃcārucakṣurbhyāṃpatitājalabiṃdavaḥ


1,25.7cd

तत्राश्रुबिन्दवोजातावृक्षारुद्राक्षसंज्ञकाः

tatrāśrubindavojātāvṛkṣārudrākṣasaṃjñakāḥ


1,25.8ab

स्थावरत्वमनुप्राप्यभक्तानुग्रहकारणात्

sthāvaratvamanuprāpyabhaktānugrahakāraṇāt


1,25.8cd

ते दत्ताविष्णुभक्तेभ्यश्चतुर्वर्णेभ्य एव च

te dattāviṣṇubhaktebhyaścaturvarṇebhya eva ca


1,25.9ab

भूमौगौंडोद्भवांश्चक्रेरुद्राक्षाञ्छिववल्लभान्

bhūmaugauṃḍodbhavāṃścakrerudrākṣāñchivavallabhān


1,25.9cd

मथुरायामयोध्यायालंकायांमलये तथा

mathurāyāmayodhyāyālaṃkāyāṃmalaye tathā


1,25.10ab

सह्याद्रौचतथाकाश्यांदशेष्वन्येषुवातथा

sahyādraucatathākāśyāṃdaśeṣvanyeṣuvātathā


1,25.10cd

परानसह्यपापौघभेदनाञ्छ्रुतिनोदनात्

parānasahyapāpaughabhedanāñchrutinodanāt


1,25.11ab

ब्राह्मणाःक्षत्रियावैश्याःशूद्राजाताममाज्ञया

brāhmaṇāḥkṣatriyāvaiśyāḥśūdrājātāmamājñayā


1,25.11cd

रुद्राक्षास्तेपृथिव्यांतुतज्जातीयाः शुभाक्षकाः

rudrākṣāstepṛthivyāṃtutajjātīyāḥ śubhākṣakāḥ


1,25.12ab

श्वेतरक्ताः पीतकृष्णावर्णाज्ञेयाः क्रमाद्बुधैः

śvetaraktāḥ pītakṛṣṇāvarṇājñeyāḥ kramādbudhaiḥ


1,25.12cd

स्वजातीयंनृभिर्धार्यं रुद्राक्षंवर्णतः क्रमात्

svajātīyaṃnṛbhirdhāryaṃ rudrākṣaṃvarṇataḥ kramāt


1,25.13ab

वर्णैस्तुतत्फलंधार्यंभुक्तिमुक्तिफलेप्सुभिः

varṇaistutatphalaṃdhāryaṃbhuktimuktiphalepsubhiḥ


1,25.13cd

शिवभक्तैर्विशेषेणशिवयोः प्रीतयेसदा

śivabhaktairviśeṣeṇaśivayoḥ prītayesadā


1,25.14ab

धात्रीफलप्रमाणंयच्छ्रेष्ठमेतदुदाहृतम्

dhātrīphalapramāṇaṃyacchreṣṭhametadudāhṛtam


1,25.14cd

बदरीफलमात्रंतुमध्यमंसंप्रकीर्तितम्

badarīphalamātraṃtumadhyamaṃsaṃprakīrtitam


1,25.15ab

अधमंचणमात्रंस्यात्प्रक्रियैषापरोच्यते

adhamaṃcaṇamātraṃsyātprakriyaiṣāparocyate


1,25.15cd

शृणुपार्वतिसुप्रीत्याभक्तानांहितकाम्यया

śṛṇupārvatisuprītyābhaktānāṃhitakāmyayā


1,25.16ab

बदरीफलमात्रंचयत्स्यात्किलमहेश्वरि

badarīphalamātraṃcayatsyātkilamaheśvari


1,25.16cd

तथापिफलदंलोकेसुखसौभाग्यवर्धनम्

tathāpiphaladaṃlokesukhasaubhāgyavardhanam


1,25.17ab

धात्रीफलसमंयत्स्यात्सर्वारिष्टविनाशनम्

dhātrīphalasamaṃyatsyātsarvāriṣṭavināśanam


1,25.17cd

गुंजयासदृशंयत्स्यात्सर्वार्थफलसाधनम्

guṃjayāsadṛśaṃyatsyātsarvārthaphalasādhanam


1,25.18ab

यथायथालघुःस्याद्वैतथाधिकफलप्रदम्

yathāyathālaghuḥsyādvaitathādhikaphalapradam


1,25.18cd

एकैकतःफलंप्रोक्तंदशांशैरधिकंबुधैः

ekaikataḥphalaṃproktaṃdaśāṃśairadhikaṃbudhaiḥ


1,25.19ab

रुद्राक्षधारणंप्रोक्तंपापनाशनहेतवे

rudrākṣadhāraṇaṃproktaṃpāpanāśanahetave


1,25.19cd

तस्माच्चधारणीयोवैसर्वार्थसाधनोध्रुवम्

tasmāccadhāraṇīyovaisarvārthasādhanodhruvam


1,25.20ab

यथाचदृश्यतेलोकेरुद्राक्षफलदः शुभः

yathācadṛśyatelokerudrākṣaphaladaḥ śubhaḥ


1,25.20cd

नतथादृश्यते ऽन्याचमालिकापरमेश्वरि

natathādṛśyate 'nyācamālikāparameśvari


1,25.21ab

समाःस्निग्धादृढाःस्थूलाःकंटकैःसंयुताःशुभाः

samāḥsnigdhādṛḍhāḥsthūlāḥkaṃṭakaiḥsaṃyutāḥśubhāḥ


1,25.21cd

रुद्राक्षाःकामदादेविभुक्तिमुक्तिप्रदाः सदा

rudrākṣāḥkāmadādevibhuktimuktipradāḥ sadā


1,25.22ab

क्रिमिदुष्टंछिन्नभिन्नंकंटकैर्हीनमेवच

krimiduṣṭaṃchinnabhinnaṃkaṃṭakairhīnamevaca


1,25.22cd

व्रणयुक्तमवृत्तंचरुद्राक्षान्षड्विवर्जयेत्

vraṇayuktamavṛttaṃcarudrākṣānṣaḍvivarjayet


1,25.23ab

स्वयमेवकृतद्वारंरुद्राक्षंस्यदिहोत्तमम्

svayamevakṛtadvāraṃrudrākṣaṃsyadihottamam


1,25.23cd

यत्तुपौरुषयत्नेनकृतंतन्मध्यमंभवेत्

yattupauruṣayatnenakṛtaṃtanmadhyamaṃbhavet


1,25.24ab

रुद्राक्षधारणंप्राप्तंमहापातकनाशनम्

rudrākṣadhāraṇaṃprāptaṃmahāpātakanāśanam


1,25.24cd

रुद्रसंख्याशतंधृत्वरुद्ररूपोभवेन्नरः

rudrasaṃkhyāśataṃdhṛtvarudrarūpobhavennaraḥ


1,25.25ab

एकादशशतानीहधृत्वायत्फलमाप्यते

ekādaśaśatānīhadhṛtvāyatphalamāpyate


1,25.25cd

तत्फलंशक्यतेनैव वक्तुं वर्षशतैरपि

tatphalaṃśakyatenaiva vaktuṃ varṣaśatairapi


1,25.26ab

शतार्धेनयुतेः पञ्चशतैर्वै मुकुटं मतम्

śatārdhenayuteḥ pañcaśatairvai mukuṭaṃ matam


1,25.26cd

रुद्राक्षैर्विरचेत्सम्यग्भक्तिमान्पुरुषो वरः

rudrākṣairviracetsamyagbhaktimānpuruṣo varaḥ


1,25.27ab

त्रिभिः शतैः षष्टियुक्तैस्त्रिरावृत्त्या तथा पुनः

tribhiḥ śataiḥ ṣaṣṭiyuktaistrirāvṛttyā tathā punaḥ


1,25.27cd

रुद्राक्षैरुपवीतं व निर्मीयाद्भक्तितत्परः

rudrākṣairupavītaṃ va nirmīyādbhaktitatparaḥ


1,25.28ab

शिखायांचत्रयंप्रोक्तंरुद्रक्षाणां महेश्वरि

śikhāyāṃcatrayaṃproktaṃrudrakṣāṇāṃ maheśvari


1,25.28cd

कर्णयोः षट् च षट्चैववामदक्षिणयोस्तथा

karṇayoḥ ṣaṭ ca ṣaṭcaivavāmadakṣiṇayostathā


1,25.29ab

शतमेकोत्तरंकंठेबाह्वोर्वैरुद्रसंख्यया

śatamekottaraṃkaṃṭhebāhvorvairudrasaṃkhyayā


1,25.29cd

कूर्परद्वारयोस्तत्रमणिबंधेतथापुनः

kūrparadvārayostatramaṇibaṃdhetathāpunaḥ


1,25.30ab

उपवीतेत्रयंधार्यंशिवभक्तिरतैर्नरैः

upavītetrayaṃdhāryaṃśivabhaktiratairnaraiḥ


1,25.30cd

शेषानुर्वरितान्पञ्चसम्मितान्धारयेत्कटौ

śeṣānurvaritānpañcasammitāndhārayetkaṭau


1,25.31ab

एतत्संख्याधृतायेनरुद्राक्षाः परमेश्वरि

etatsaṃkhyādhṛtāyenarudrākṣāḥ parameśvari


1,25.31cd

तद्रूपं तु प्रणम्यंहिस्तुत्यंसर्वैर्महेशवत्

tadrūpaṃ tu praṇamyaṃhistutyaṃsarvairmaheśavat


1,25.32ab

एवंभूतंस्थितंध्यानेयदाकृत्वासनैर्जनम्

evaṃbhūtaṃsthitaṃdhyāneyadākṛtvāsanairjanam


1,25.32cd

शिवेतिव्याहरंश्चैवदृष्ट्वापापैः प्रमुच्यते

śivetivyāharaṃścaivadṛṣṭvāpāpaiḥ pramucyate


1,25.33ab

शतादिकसहस्रस्यविधिरेषप्रकीर्तितः

śatādikasahasrasyavidhireṣaprakīrtitaḥ


1,25.33cd

तदभावेप्रकारोन्यः शुभः संप्रोच्यतेमया

tadabhāveprakāronyaḥ śubhaḥ saṃprocyatemayā


1,25.34ab

शिखायामेकरुद्राक्षंशिरसात्रिंशतंवहेत्

śikhāyāmekarudrākṣaṃśirasātriṃśataṃvahet


1,25.34cd

पञ्चाशच्चगलेदध्याद्बाह्वोः षोडशषोडश

pañcāśaccagaledadhyādbāhvoḥ ṣoḍaśaṣoḍaśa


1,25.35ab

मणिबंधे द्वादशद्विस्कंधे पञ्चशतंवहेत्

maṇibaṃdhe dvādaśadviskaṃdhe pañcaśataṃvahet


1,25.35cd

अष्टोत्तरशतैर्माल्यमुपवीतंप्रकल्पयेत्

aṣṭottaraśatairmālyamupavītaṃprakalpayet


1,25.36ab

एवंसहस्ररुद्राक्षान्धारयेद्योदृढव्रतः

evaṃsahasrarudrākṣāndhārayedyodṛḍhavrataḥ


1,25.36cd

तंनमंतिसुराःसर्वेयथारुद्रस्तथैव सः

taṃnamaṃtisurāḥsarveyathārudrastathaiva saḥ


1,25.37ab

एकंशिखायांरुद्राक्षंचत्वारिंशत्तुमस्तके

ekaṃśikhāyāṃrudrākṣaṃcatvāriṃśattumastake


1,25.37cd

द्वात्रिंशत्कण्ठदेशेतुवक्षस्यष्टोत्तरंशतम्

dvātriṃśatkaṇṭhadeśetuvakṣasyaṣṭottaraṃśatam


1,25.38ab

एकैकंकर्णयोः षट्षड्बाह्वोःषोडशषोडश

ekaikaṃkarṇayoḥ ṣaṭṣaḍbāhvoḥṣoḍaśaṣoḍaśa


1,25.38cd

करयोरविमानेनद्विगुणेनमुनीश्वर

karayoravimānenadviguṇenamunīśvara


1,25.39ab

संख्याप्रीतिर्धृयायेनसोपिशैवजनःपरः

saṃkhyāprītirdhṛyāyenasopiśaivajanaḥparaḥ


1,25.39cd

शिववत्पूजनीयोहिवंद्यस्सर्वैरभीक्ष्णशः

śivavatpūjanīyohivaṃdyassarvairabhīkṣṇaśaḥ


1,25.40ab

शिरसीशानमंत्रेणकर्णेतत्पुरुषेण च

śirasīśānamaṃtreṇakarṇetatpuruṣeṇa ca


1,25.40cd

अघोरेणगलेधार्यंतेनैवहृदयेपि च

aghoreṇagaledhāryaṃtenaivahṛdayepi ca


1,25.41ab

अघोरबीजमंत्रेण करयोर्धारयेत्सुधीः

aghorabījamaṃtreṇa karayordhārayetsudhīḥ


1,25.41cd

पञ्चदशाक्षग्रथितांवामदेवेनचोदरे

pañcadaśākṣagrathitāṃvāmadevenacodare


1,25.42ab

पञ्चब्रह्मभिरंगश्चत्रिमालां पञ्चसप्त च

pañcabrahmabhiraṃgaścatrimālāṃ pañcasapta ca


1,25.42cd

अथवामूलमंत्रेण सर्वानक्षांस्तुधारयेत्

athavāmūlamaṃtreṇa sarvānakṣāṃstudhārayet


1,25.43ab

मद्यंमांसंतुलशुनंपलाण्डुंशिग्रुमेव च

madyaṃmāṃsaṃtulaśunaṃpalāṇḍuṃśigrumeva ca


1,25.43cd

श्लेष्मांतकं विड्वराहंभक्षणे वर्जयेत्ततः

śleṣmāṃtakaṃ viḍvarāhaṃbhakṣaṇe varjayettataḥ


1,25.44ab

वलक्षंरुद्राक्षंद्विजतनुभिरेवेहविहितंसुरक्तंक्षत्राणांप्रमुदितमुमेपीतमसकृत्

valakṣaṃrudrākṣaṃdvijatanubhirevehavihitaṃsuraktaṃkṣatrāṇāṃpramuditamumepītamasakṛt


1,25.44cd

छिन्नं खंडितं भिन्नं विदीर्ण ततोवैश्यैर्धायप्रतिदिवसभावश्यकमहोतथाकृष्णंशूद्रैःश्रुतिगदितमार्गोयमगजे

chinnaṃ khaṃḍitaṃ bhinnaṃ vidīrṇa tatovaiśyairdhāyapratidivasabhāvaśyakamahotathākṛṣṇaṃśūdraiḥśrutigaditamārgoyamagaje


1,25.45ab

वर्णीवनीगृहयतीर्नियमेनदध्यादेतद्रहस्यपरमोनहिजातुतिष्ठेत्

varṇīvanīgṛhayatīrniyamenadadhyādetadrahasyaparamonahijātutiṣṭhet


1,25.45cd

रुद्राक्षधारणमिदंसुकृतैश्चलभ्यंत्यक्त्वेदमेतदखिलान्नरकान्प्रयांति

rudrākṣadhāraṇamidaṃsukṛtaiścalabhyaṃtyaktvedametadakhilānnarakānprayāṃti


1,25.46ab

आदावामलकात्स्वतो लघुतरा रुग्णास्ततःकंटकैःसंदष्टाःक्रिमिभिस्तनूपकरणच्छिद्रेण हीनास्तथा

ādāvāmalakātsvato laghutarā rugṇāstataḥkaṃṭakaiḥsaṃdaṣṭāḥkrimibhistanūpakaraṇacchidreṇa hīnāstathā


1,25.46cd

धार्यानैव शुभेप्सुभिश्चणकवद्रुद्राक्षमप्यंततोरुद्राक्षोममलिंगमंगलमुमेसूक्ष्मंप्रशस्तंसदा

dhāryānaiva śubhepsubhiścaṇakavadrudrākṣamapyaṃtatorudrākṣomamaliṃgamaṃgalamumesūkṣmaṃpraśastaṃsadā


1,25.47ab

सर्वाश्रमाणांवर्णानांस्त्रीशूद्रणांशिवाज्ञया

sarvāśramāṇāṃvarṇānāṃstrīśūdraṇāṃśivājñayā


1,25.47cd

धार्याः सदैवरुद्राक्षायतीनां प्रणवेन हि

dhāryāḥ sadaivarudrākṣāyatīnāṃ praṇavena hi


1,25.48ab

दिवाबिभ्रद्रात्रिकृतैरात्रौविभ्रद्दिवाकृतैः

divābibhradrātrikṛtairātrauvibhraddivākṛtaiḥ


1,25.48cd

प्रातर्मध्याह्नसायाह्नेमुच्यतेसर्वपातकैः

prātarmadhyāhnasāyāhnemucyatesarvapātakaiḥ


1,25.49ab

ये त्रिपुण्ड्र धरालोके जटाधारिण एव ये

ye tripuṇḍra dharāloke jaṭādhāriṇa eva ye


1,25.49cd

ये रुद्राक्षधरास्तेवैयमलोकंप्रयांतिन

ye rudrākṣadharāstevaiyamalokaṃprayāṃtina


1,25.50ab

रुद्राक्षमेकंशिरसाबिभर्तितथात्रिपुण्ड्रंचललाटमध्ये

rudrākṣamekaṃśirasābibhartitathātripuṇḍraṃcalalāṭamadhye


1,25.50cd

पञ्चाक्षरंयेहिजपंतिमंत्रंपूज्याभवद्भिः खलुतेहिसाधवः

pañcākṣaraṃyehijapaṃtimaṃtraṃpūjyābhavadbhiḥ khalutehisādhavaḥ


1,25.51ab

यस्याङ्गेनास्तिरुद्राक्षस्त्रिपुण्ड्रंभालपट्टके

yasyāṅgenāstirudrākṣastripuṇḍraṃbhālapaṭṭake


1,25.51cd

मुखेपञ्चाक्षरंनास्तितमानययमालयम्

mukhepañcākṣaraṃnāstitamānayayamālayam


1,25.52ab

ज्ञात्वाज्ञात्वातत्प्रभावंभस्मरुद्राक्षधारिणः

jñātvājñātvātatprabhāvaṃbhasmarudrākṣadhāriṇaḥ


1,25.52cd

तेपूज्याः सर्वदास्माकंनोनेतव्याः कदाचन

tepūjyāḥ sarvadāsmākaṃnonetavyāḥ kadācana


1,25.53ab

एवमाज्ञापयामासकालोपिनिजकिङ्करान्

evamājñāpayāmāsakālopinijakiṅkarān


1,25.53cd

तथेतिमत्त्वातेसर्वेतूष्णीमासन्सुविस्मिताः

tathetimattvātesarvetūṣṇīmāsansuvismitāḥ


1,25.54ab

अत एवमहादेविरुद्राक्षोत्यघनाशनः

ata evamahādevirudrākṣotyaghanāśanaḥ


1,25.54cd

तद्धरोमत्प्रियः शुद्धो ऽत्यघवानपिपार्वति

taddharomatpriyaḥ śuddho 'tyaghavānapipārvati


1,25.55ab

हस्तेबाहौतथामूर्ध्निरुद्राक्षंधारयेत्तुयः

hastebāhautathāmūrdhnirudrākṣaṃdhārayettuyaḥ


1,25.55cd

अवध्यःसर्वभूतानांरुद्ररूपीचरेद्भुवि

avadhyaḥsarvabhūtānāṃrudrarūpīcaredbhuvi


1,25.56ab

सुरासुराणांसर्वेषां वंदनीयःसदासवै

surāsurāṇāṃsarveṣāṃ vaṃdanīyaḥsadāsavai


1,25.56cd

पूजनीयो हि दृष्टस्यपापहाचयथाशिवः

pūjanīyo hi dṛṣṭasyapāpahācayathāśivaḥ


1,25.57ab

ध्यानज्ञानावमुक्तोपिरुद्राक्षंधारयेत्तुयः

dhyānajñānāvamuktopirudrākṣaṃdhārayettuyaḥ


1,25.57cd

सर्वपापविनिर्मुक्तःसयातिपरमांगतिम्

sarvapāpavinirmuktaḥsayātiparamāṃgatim


1,25.58ab

रुद्राक्षेणजपन्मन्त्रं पुण्यंकोटि गुणं भवेत्

rudrākṣeṇajapanmantraṃ puṇyaṃkoṭi guṇaṃ bhavet


1,25.58cd

दशकोटिगुणंपुण्यंधारणाल्लभते नरः

daśakoṭiguṇaṃpuṇyaṃdhāraṇāllabhate naraḥ


1,25.59ab

यावत्कालंहिजीवस्यशरीरस्थोभवेत्सवै

yāvatkālaṃhijīvasyaśarīrasthobhavetsavai


1,25.59cd

तावत्कालंस्वल्पमृत्युर्नतंदेविबाधते

tāvatkālaṃsvalpamṛtyurnataṃdevibādhate


1,25.60ab

त्रिपुंड्रेणचसंयुक्तंरुद्राक्षाविलसांगकम्

tripuṃḍreṇacasaṃyuktaṃrudrākṣāvilasāṃgakam


1,25.60cd

मृत्युंजयंजपंतंचदृष्ट्वारुद्रफलंलभेत्

mṛtyuṃjayaṃjapaṃtaṃcadṛṣṭvārudraphalaṃlabhet


1,25.61ab

पञ्चदेवप्रियश्चैवसर्वदेवप्रियस्तथा

pañcadevapriyaścaivasarvadevapriyastathā


1,25.61cd

सर्वमन्त्राञ्जपेद्भक्तोरुद्राक्षमालयाप्रिये

sarvamantrāñjapedbhaktorudrākṣamālayāpriye


1,25.62ab

विष्ण्वादिदेवभक्ताश्चधारयेयुर्नसंशयः

viṣṇvādidevabhaktāścadhārayeyurnasaṃśayaḥ


1,25.62cd

रुद्रभक्तो विशेषेणरुद्राक्षान्धारयेत्सदा

rudrabhakto viśeṣeṇarudrākṣāndhārayetsadā


1,25.63ab

रुद्राक्षाविविधाःप्रोक्तास्तेषां भेदान्वदाम्यहम्

rudrākṣāvividhāḥproktāsteṣāṃ bhedānvadāmyaham


1,25.63cd

शृणुपार्वति सद्भक्त्या भुक्तिमुक्तिफलप्रदान्

śṛṇupārvati sadbhaktyā bhuktimuktiphalapradān


1,25.64ab

एकवक्त्रः शिवः साक्षाद्भुक्तिमुक्तिफलप्रदः

ekavaktraḥ śivaḥ sākṣādbhuktimuktiphalapradaḥ


1,25.64cd

तस्यदर्शनमात्रेणब्रह्महत्याव्यपोहति

tasyadarśanamātreṇabrahmahatyāvyapohati


1,25.65ab

यत्रसंपूजितस्तत्रलक्ष्मीर्दूरतरा नहि

yatrasaṃpūjitastatralakṣmīrdūratarā nahi


1,25.65cd

नश्यंत्युपद्रवाःसर्वेसर्वकामाभवंतिहि

naśyaṃtyupadravāḥsarvesarvakāmābhavaṃtihi


1,25.66ab

द्विवक्त्रोदेवदेवेशस्सर्वकामफलप्रदः

dvivaktrodevadeveśassarvakāmaphalapradaḥ


1,25.66cd

विशेषतः सरुद्राक्षोगोवधंनाशयेद्द्रुतम्

viśeṣataḥ sarudrākṣogovadhaṃnāśayeddrutam


1,25.67ab

त्रिवक्त्रोयोहिरुद्राक्षः साक्षात्साधनदस्सदा

trivaktroyohirudrākṣaḥ sākṣātsādhanadassadā


1,25.67cd

तत्प्रभावाद्भवेयुर्वैविद्याः सर्वाः प्रतिष्ठिताः

tatprabhāvādbhaveyurvaividyāḥ sarvāḥ pratiṣṭhitāḥ


1,25.68ab

चतुर्वक्त्रः स्वयंब्रह्मानरहत्यांव्यपोहति

caturvaktraḥ svayaṃbrahmānarahatyāṃvyapohati


1,25.68cd

दर्शनात्स्पर्शनात्सद्यश्चतुर्वर्गफलप्रदः

darśanātsparśanātsadyaścaturvargaphalapradaḥ


1,25.69ab

पञ्चवक्त्रः स्वयंरुद्रः कालाग्निर्नामतः प्रभुः

pañcavaktraḥ svayaṃrudraḥ kālāgnirnāmataḥ prabhuḥ


1,25.69cd

सर्वमुक्तिप्रदश्चैवसर्वकामफलप्रदः

sarvamuktipradaścaivasarvakāmaphalapradaḥ


1,25.70ab

अगम्यागमनंपापमभक्ष्यस्य च भक्षणम्

agamyāgamanaṃpāpamabhakṣyasya ca bhakṣaṇam


1,25.70cd

इत्यादि सर्वपापानि पञ्चवक्त्रोव्यपोहति

ityādi sarvapāpāni pañcavaktrovyapohati


1,25.71ab

षड्वक्त्रःकार्तिकेयस्तुधारणाद्दक्षिणेभुजे

ṣaḍvaktraḥkārtikeyastudhāraṇāddakṣiṇebhuje


1,25.71cd

ब्रह्महत्यादिकैः पापैर्मुच्यतेनात्र संशयः

brahmahatyādikaiḥ pāpairmucyatenātra saṃśayaḥ


1,25.72ab

सप्तवक्त्रोमहेशानि ह्यनंगोनामनामतः

saptavaktromaheśāni hyanaṃgonāmanāmataḥ


1,25.72cd

धारणात्तस्य देवेशिदरिद्रोपीश्वरोभवेत्

dhāraṇāttasya deveśidaridropīśvarobhavet


1,25.73ab

रुद्राक्षश्चाष्टवक्त्रश्च वसुमूर्तिश्च भैरवः

rudrākṣaścāṣṭavaktraśca vasumūrtiśca bhairavaḥ


1,25.73cd

धारणात्तस्य पूर्णायुर्मृतो भवति शूलभृत्

dhāraṇāttasya pūrṇāyurmṛto bhavati śūlabhṛt


1,25.74ab

भैरवोनववक्त्रश्च कपिलश्चमुनिःस्मृतः

bhairavonavavaktraśca kapilaścamuniḥsmṛtaḥ


1,25.74cd

दुर्गावातदधिष्ठात्री नवरूपामहेश्वरी

durgāvātadadhiṣṭhātrī navarūpāmaheśvarī


1,25.75ab

तं धारयेद्वामहस्ते रुद्राक्षंभक्तितत्परः

taṃ dhārayedvāmahaste rudrākṣaṃbhaktitatparaḥ


1,25.75cd

सर्वेश्वरोभवेन्नूनंमम तुल्यो न संशयः

sarveśvarobhavennūnaṃmama tulyo na saṃśayaḥ


1,25.76ab

दशवक्त्रो महेशानि स्वयं देवो जनार्दनः

daśavaktro maheśāni svayaṃ devo janārdanaḥ


1,25.76cd

धारणात्तस्य देवेशि सर्वान्कामानवाप्नुयात्

dhāraṇāttasya deveśi sarvānkāmānavāpnuyāt


1,25.77ab

एकादशमुखोयस्तुरुद्राक्षःपरमेश्वरि

ekādaśamukhoyasturudrākṣaḥparameśvari


1,25.77cd

सरुद्रोधारणात्तस्यसर्वत्रविजयीभवेत्

sarudrodhāraṇāttasyasarvatravijayībhavet


1,25.78ab

द्वादशास्यं तु रुद्राक्षं धारयेत्केशदेशके

dvādaśāsyaṃ tu rudrākṣaṃ dhārayetkeśadeśake


1,25.78cd

आदित्याश्चैव ते सर्वेद्वादशैव स्थितास्तथा

ādityāścaiva te sarvedvādaśaiva sthitāstathā


1,25.79ab

त्रयोदशमुखो विश्वेदेवस्तद्धारणान्नरः

trayodaśamukho viśvedevastaddhāraṇānnaraḥ


1,25.79cd

सर्वान्कामानवाप्नोति सौभाग्यं मंगलंलभेत्

sarvānkāmānavāpnoti saubhāgyaṃ maṃgalaṃlabhet


1,25.80ab

चतुर्दशमुखो यो हि रुद्राक्षः परमःशिवः

caturdaśamukho yo hi rudrākṣaḥ paramaḥśivaḥ


1,25.80cd

धारयेन्मूर्ध्नि तं भक्त्यासर्वपापं प्रणश्यति

dhārayenmūrdhni taṃ bhaktyāsarvapāpaṃ praṇaśyati


1,25.81ab

इतिरुद्राक्षभेदा हि प्रोक्तावैमुखभेदतः

itirudrākṣabhedā hi proktāvaimukhabhedataḥ


1,25.

तत्तन्मंत्राञ्छृणु प्रीत्या क्रमाच्छैल्लेश्वरात्मजे

tattanmaṃtrāñchṛṇu prītyā kramācchailleśvarātmaje


1,25.82ab

81च्द्/ अं ह्रीनमः 1 अंनमः 2 अंक्लींनमः 3 अंह्रींनमः 4 अंह्रींनमः 5 अंह्रीं हुं नमः 6 अंहुंनमः 7 अंहुंनमः 8 अंह्रींहुंनमः 9 अंह्रींनमः नमः 10 अंह्रींहुंनमः 11 अंक्रों क्षौं रौं नमः 12 अंह्रींनमः 13 अंनम 14 भक्तिश्रद्धायुतश्चैव सर्वकामार्थसिद्धये

81cd/ aṃ hrīnamaḥ 1 aṃnamaḥ 2 aṃklīṃnamaḥ 3 aṃhrīṃnamaḥ 4 aṃhrīṃnamaḥ 5 aṃhrīṃ huṃ namaḥ 6 aṃhuṃnamaḥ 7 aṃhuṃnamaḥ 8 aṃhrīṃhuṃnamaḥ 9 aṃhrīṃnamaḥ namaḥ 10 aṃhrīṃhuṃnamaḥ 11 aṃkroṃ kṣauṃ rauṃ namaḥ 12 aṃhrīṃnamaḥ 13 aṃnama 14 bhaktiśraddhāyutaścaiva sarvakāmārthasiddhaye


1,25.82cd

रुद्राक्षान्धारयेन्मंत्रैर्देवनालस्य वर्जितः

rudrākṣāndhārayenmaṃtrairdevanālasya varjitaḥ


1,25.83ab

विना मंत्रेण हो धत्ते रुद्राक्षं भुविमानवः

vinā maṃtreṇa ho dhatte rudrākṣaṃ bhuvimānavaḥ


1,25.83cd

स याति नरकं घोरं यावदिन्द्राश्चतुर्दश

sa yāti narakaṃ ghoraṃ yāvadindrāścaturdaśa


1,25.84ab

रुद्राक्षमालिनंदृष्ट्वा भूतप्रेतपिशाचकाः

rudrākṣamālinaṃdṛṣṭvā bhūtapretapiśācakāḥ


1,25.84cd

डाकिनीशाकिनी चैव ये चान्ये द्रोहकारकाः

ḍākinīśākinī caiva ye cānye drohakārakāḥ


1,25.85ab

कृत्रिमं चैव यत्किंचिदभिचारादिकंचयात्

kṛtrimaṃ caiva yatkiṃcidabhicārādikaṃcayāt


1,25.85cd

तत्सर्वंदूरतोयातिदृष्ट्वा शंकितविग्रहम्

tatsarvaṃdūratoyātidṛṣṭvā śaṃkitavigraham


1,25.86ab

रुद्राक्षमालिनं दृष्ट्वा शिवो विष्णुः प्रसीदति

rudrākṣamālinaṃ dṛṣṭvā śivo viṣṇuḥ prasīdati


1,25.86cd

देवीगणपतिस्सूर्यःसुराश्चान्येपिपार्वति

devīgaṇapatissūryaḥsurāścānyepipārvati


1,25.87ab

एवंज्ञात्वातुमाहात्म्यंरुद्राक्षस्यमहेश्वरि

evaṃjñātvātumāhātmyaṃrudrākṣasyamaheśvari


1,25.87cd

सम्यग्धार्यास्समंत्राश्चभक्त्याधर्मविवृद्धये

samyagdhāryāssamaṃtrāścabhaktyādharmavivṛddhaye


1,25.88ab

इत्युक्तंगिरिजाग्रेहिशिवेनपरमात्मना

ityuktaṃgirijāgrehiśivenaparamātmanā


1,25.88cd

भस्मरूद्राक्षमाहात्म्यं भुक्तिमुक्तिफलप्रदम्

bhasmarūdrākṣamāhātmyaṃ bhuktimuktiphalapradam


1,25.89ab

शिवस्यातिप्रियौज्ञेयौ भस्मरुद्राक्षधारिणौ

śivasyātipriyaujñeyau bhasmarudrākṣadhāriṇau


1,25.89cd

तद्धारणप्रभावद्धि भुक्तिर्मुक्तिर्न संशयः

taddhāraṇaprabhāvaddhi bhuktirmuktirna saṃśayaḥ


1,25.90ab

भस्मरुद्राक्षधारी यः शिवभक्तस्स उच्यते

bhasmarudrākṣadhārī yaḥ śivabhaktassa ucyate


1,25.90cd

पञ्चाक्षरजपासक्तः परिपूर्णश्चसन्मुखे

pañcākṣarajapāsaktaḥ paripūrṇaścasanmukhe


1,25.91ab

विनाभस्मत्रिपुंड्रेणविनारुद्राक्षमालया

vinābhasmatripuṃḍreṇavinārudrākṣamālayā


1,25.91cd

पूजितोपिमहादेवोनाभीष्टफलदायकः

pūjitopimahādevonābhīṣṭaphaladāyakaḥ


1,25.92ab

तत्सर्वं च समाख्यातं यत्पृष्टंहिमुनीश्वर

tatsarvaṃ ca samākhyātaṃ yatpṛṣṭaṃhimunīśvara


1,25.92cd

भस्मरुद्राक्षमाहात्म्यं सर्वकामसमृद्धिदम्

bhasmarudrākṣamāhātmyaṃ sarvakāmasamṛddhidam


1,25.93ab

एतद्यःशृणुयान्नित्यंमाहात्म्यपरमंशुभम्

etadyaḥśṛṇuyānnityaṃmāhātmyaparamaṃśubham


1,25.93cd

रुद्राक्षभस्मनोर्भक्त्यासर्वान्कामानवाप्नुयात्

rudrākṣabhasmanorbhaktyāsarvānkāmānavāpnuyāt


1,25.94ab

इह सर्वसुखं भुक्त्वा पुत्रपौत्रादिसंयुतः

iha sarvasukhaṃ bhuktvā putrapautrādisaṃyutaḥ


1,25.94cd

लभेत्परत्र सन्मोक्षं शिवस्यातिप्रियो भवेत्

labhetparatra sanmokṣaṃ śivasyātipriyo bhavet


1,25.95ab

विद्येश्वरसंहितेयं कथिता वो मुनीश्वराः

vidyeśvarasaṃhiteyaṃ kathitā vo munīśvarāḥ


1,25.95cd

सर्वसिद्धिप्रदा नित्यंमुक्तिदा शिवशासनात्

sarvasiddhipradā nityaṃmuktidā śivaśāsanāt

Chapter 7.1.1

7.1,1.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे प्रथमायां विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखण्डे रुद्राक्षमहात्म्यवर्णनोनाम पञ्चविंशो ऽध्यायः वायवीयसंहिता अथ श्रीशिवमहापुराणे सप्तमी वायवीयसंहिता प्रारभ्यते ॥ श्रीगणेशाय नमः ॥ श्रीगौरीशंकराभ्यां नमः ॥ अथ सप्तमी वायवीयसंहिता प्रारभ्यते ॥ व्यास उवाच नमश्शिवाय सोमाय सगणाय ससूनवे

iti śrīśivamahāpurāṇe prathamāyāṃ vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṇḍe rudrākṣamahātmyavarṇanonāma pañcaviṃśo 'dhyāyaḥ vāyavīyasaṃhitā atha śrīśivamahāpurāṇe saptamī vāyavīyasaṃhitā prārabhyate || śrīgaṇeśāya namaḥ || śrīgaurīśaṃkarābhyāṃ namaḥ || atha saptamī vāyavīyasaṃhitā prārabhyate || vyāsa uvāca namaśśivāya somāya sagaṇāya sasūnave


7.1,1.1cd

प्रधानपुरुषेशाय सर्गस्थित्यंतहेतवे

pradhānapuruṣeśāya sargasthityaṃtahetave


7.1,1.2ab

शक्तिरप्रतिमा यस्य ह्यैश्वर्यं चापि सर्वगम्

śaktirapratimā yasya hyaiśvaryaṃ cāpi sarvagam


7.1,1.2cd

स्वामित्वं च विभुत्वं च स्वभावं संप्रचक्षते

svāmitvaṃ ca vibhutvaṃ ca svabhāvaṃ saṃpracakṣate


7.1,1.3ab

तमजं विश्वकर्माणं शाश्वतं शिवमव्ययम्

tamajaṃ viśvakarmāṇaṃ śāśvataṃ śivamavyayam


7.1,1.3cd

महादेवं महात्मानं व्रजामि शरणं शिवम्

mahādevaṃ mahātmānaṃ vrajāmi śaraṇaṃ śivam


7.1,1.4ab

धर्मक्षेत्रे महातीर्थे गंगाकालिंदिसंगमे

dharmakṣetre mahātīrthe gaṃgākāliṃdisaṃgame


7.1,1.4cd

प्रयागे नैमिषारण्ये ब्रह्मलोकस्य वर्त्मनि

prayāge naimiṣāraṇye brahmalokasya vartmani


7.1,1.5ab

मुनयश्शंसितात्मानः सत्यव्रतपरायणाः

munayaśśaṃsitātmānaḥ satyavrataparāyaṇāḥ


7.1,1.5cd

महौजसो महाभागा महासत्रं वितेनिरे

mahaujaso mahābhāgā mahāsatraṃ vitenire


7.1,1.6ab

तत्र सत्रं समाकर्ण्य तेषामक्लिष्टकर्मणाम्

tatra satraṃ samākarṇya teṣāmakliṣṭakarmaṇām


7.1,1.6cd

साक्षात्सत्यवतीसूनोर्वेदव्यासस्य धीमतः

sākṣātsatyavatīsūnorvedavyāsasya dhīmataḥ


7.1,1.7ab

शिष्यो महात्मा मेधावी त्रिषु लोकेषु विश्रुतः

śiṣyo mahātmā medhāvī triṣu lokeṣu viśrutaḥ


7.1,1.7cd

पञ्चावयवयुक्तस्य वाक्यस्य गुणदोषवित्

pañcāvayavayuktasya vākyasya guṇadoṣavit


7.1,1.8ab

उत्तरोत्तरवक्ता च ब्रुवतो ऽपि बृहस्पतेः

uttarottaravaktā ca bruvato 'pi bṛhaspateḥ


7.1,1.8cd

मधुरः श्रवणानां च मनोज्ञपदपर्वणाम्

madhuraḥ śravaṇānāṃ ca manojñapadaparvaṇām


7.1,1.9ab

कथानां निपुणो वक्ता कालविन्नयवित्कविः

kathānāṃ nipuṇo vaktā kālavinnayavitkaviḥ


7.1,1.9cd

आजगाम स तं देशं सूतः पौराणिकोत्तमः

ājagāma sa taṃ deśaṃ sūtaḥ paurāṇikottamaḥ


7.1,1.10ab

तं दृष्ट्वा सूतमायांतं मुनयो हृष्टमानसाः

taṃ dṛṣṭvā sūtamāyāṃtaṃ munayo hṛṣṭamānasāḥ


7.1,1.10cd

तस्मै साम च पूजां च यथावत्प्रत्यपादयन्

tasmai sāma ca pūjāṃ ca yathāvatpratyapādayan


7.1,1.11ab

प्रतिगृह्य सतां पूजां मुनिभिः प्रतिपादिताम्

pratigṛhya satāṃ pūjāṃ munibhiḥ pratipāditām


7.1,1.11cd

उद्दिष्टमानसं भेजे नियुक्तो युक्तमात्मनः

uddiṣṭamānasaṃ bheje niyukto yuktamātmanaḥ


7.1,1.12ab

ततस्तत्संगमादेव मुनीनां भावितात्मनाम्

tatastatsaṃgamādeva munīnāṃ bhāvitātmanām


7.1,1.12cd

सोत्कंठमभवच्चितं श्रोतुं पौराणिकीं कथाम्

sotkaṃṭhamabhavaccitaṃ śrotuṃ paurāṇikīṃ kathām


7.1,1.13ab

तदा तमनुकूलाभिर्वाग्भिः पूज्य 1 महर्षयः

tadā tamanukūlābhirvāgbhiḥ pūjya 1 maharṣayaḥ


7.1,1.13cd

अतीवाभिमुखं कृत्वा वचनं चेदमब्रुवन्

atīvābhimukhaṃ kṛtvā vacanaṃ cedamabruvan


7.1,1.14ab

ऋषय ऊचुः रोमहर्षण सर्वज्ञ भवान्नो भाग्यगौरवात्

ṛṣaya ūcuḥ romaharṣaṇa sarvajña bhavānno bhāgyagauravāt


7.1,1.14cd

संप्राप्तोद्य महाभाग शैवराज महामते

saṃprāptodya mahābhāga śaivarāja mahāmate


7.1,1.15ab

पुराणविद्यामखिलां व्यासात्प्रत्यक्षमीयिवान्

purāṇavidyāmakhilāṃ vyāsātpratyakṣamīyivān


7.1,1.15cd

तस्मादाश्चर्यभूतानां कथानां त्वं हि भाजनम्

tasmādāścaryabhūtānāṃ kathānāṃ tvaṃ hi bhājanam


7.1,1.16ab

रत्नानामुरुसाराणां रत्नाकर इवार्णवः

ratnānāmurusārāṇāṃ ratnākara ivārṇavaḥ


7.1,1.16cd

यच्च भूतं यच्च भव्यं यच्चान्यद्वस्तु वर्तते

yacca bhūtaṃ yacca bhavyaṃ yaccānyadvastu vartate


7.1,1.17ab

न तवाविदितं किञ्चित्त्रिषु लोकेषु विद्यते

na tavāviditaṃ kiñcittriṣu lokeṣu vidyate


7.1,1.17cd

त्वमदृष्टवशादस्मद्दर्शनार्थमिहागतः

tvamadṛṣṭavaśādasmaddarśanārthamihāgataḥ


7.1,1.17ef

अकुर्वन्किमपि श्रेयो न वृथा गन्तुमर्हसि

akurvankimapi śreyo na vṛthā gantumarhasi


7.1,1.18ab

तस्माच्छ्राव्यतरं पुण्यं सत्कथाज्ञानसंहितम्

tasmācchrāvyataraṃ puṇyaṃ satkathājñānasaṃhitam


7.1,1.18cd

वेदांतसारसर्वस्वं पुराणं श्रावयाशु नः

vedāṃtasārasarvasvaṃ purāṇaṃ śrāvayāśu naḥ


7.1,1.19ab

एवमभ्यर्थितस्सूतो मुनिभिर्वेदवादिभिः

evamabhyarthitassūto munibhirvedavādibhiḥ


7.1,1.19cd

श्लक्ष्णां च न्यायसंयुक्तां प्रत्युवाच शुभां गिरम्

ślakṣṇāṃ ca nyāyasaṃyuktāṃ pratyuvāca śubhāṃ giram


7.1,1.20ab

502अ सूत उवाच पूजितो ऽनुगृहीतश्च भवद्भिरिति चोदितः

502a sūta uvāca pūjito 'nugṛhītaśca bhavadbhiriti coditaḥ


7.1,1.20cd

कस्मात्सम्यङ्न विब्रूयां पुराणमृषिपूजितम्

kasmātsamyaṅna vibrūyāṃ purāṇamṛṣipūjitam


7.1,1.21ab

अभिवंद्य महादेवं देवीं स्कंदं विनायकम्

abhivaṃdya mahādevaṃ devīṃ skaṃdaṃ vināyakam


7.1,1.21cd

नंदिनं च तथा व्यासं साक्षात्सत्यवतीसुतम्

naṃdinaṃ ca tathā vyāsaṃ sākṣātsatyavatīsutam


7.1,1.22ab

वक्ष्यामि परमं पुण्यं पुराणं वेदसंमितम्

vakṣyāmi paramaṃ puṇyaṃ purāṇaṃ vedasaṃmitam


7.1,1.22cd

शिवज्ञानार्णवं साक्षाद्भक्तिमुक्तिफलप्रदम्

śivajñānārṇavaṃ sākṣādbhaktimuktiphalapradam


7.1,1.23ab

शब्दार्थन्यायसंयुक्तै रागमार्थैर्विभूषितम्

śabdārthanyāyasaṃyuktai rāgamārthairvibhūṣitam


7.1,1.23cd

श्वेतकल्पप्रसंगेन वायुना कथितं पुरा

śvetakalpaprasaṃgena vāyunā kathitaṃ purā


7.1,1.24ab

विद्यास्थानानि सर्वाणि पुराणानुक्रमं तथा

vidyāsthānāni sarvāṇi purāṇānukramaṃ tathā


7.1,1.24cd

तत्पुराणस्य चोत्पत्तिं ब्रुवतो मे निबोधत

tatpurāṇasya cotpattiṃ bruvato me nibodhata


7.1,1.25ab

अंगानि वेदाश्चत्वारो मीमांसान्यायविस्तरः

aṃgāni vedāścatvāro mīmāṃsānyāyavistaraḥ


7.1,1.25cd

पुराणं धर्मशास्त्रं च विद्याश्चेताश्चतुर्दश

purāṇaṃ dharmaśāstraṃ ca vidyāścetāścaturdaśa


7.1,1.26ab

आयुर्वेदो धनुर्वेदो गांधर्वश्चेत्यनुक्रमात्

āyurvedo dhanurvedo gāṃdharvaścetyanukramāt


7.1,1.26cd

अर्थशास्त्रं परं तस्माद्विद्या ह्यष्टादश स्मृताः

arthaśāstraṃ paraṃ tasmādvidyā hyaṣṭādaśa smṛtāḥ


7.1,1.27ab

अष्टादशानां विद्यानामेतासां भिन्नवर्त्मनाम्

aṣṭādaśānāṃ vidyānāmetāsāṃ bhinnavartmanām


7.1,1.27cd

आदिकर्ता कविस्साक्षाच्छूलपाणिरिति श्रुतिः

ādikartā kavissākṣācchūlapāṇiriti śrutiḥ


7.1,1.28ab

स हि सर्वजगन्नाथः सिसृक्षुरखिलं जगत्

sa hi sarvajagannāthaḥ sisṛkṣurakhilaṃ jagat


7.1,1.28cd

ब्रह्माणं विदधे साक्षात्पुत्रमग्रे सनातनम्

brahmāṇaṃ vidadhe sākṣātputramagre sanātanam


7.1,1.29ab

तस्मै प्रथमपुत्राय ब्रह्मणे विश्वयोनये

tasmai prathamaputrāya brahmaṇe viśvayonaye


7.1,1.29cd

विद्याश्चेमा ददौ पूर्वं विश्वसृष्ट्यर्थमीश्वरः

vidyāścemā dadau pūrvaṃ viśvasṛṣṭyarthamīśvaraḥ


7.1,1.30ab

पालनाय हरिं देवं रक्षाशक्तिं ददौ ततः

pālanāya hariṃ devaṃ rakṣāśaktiṃ dadau tataḥ


7.1,1.30cd

मध्यमं तनयं विष्णुं पातारं ब्रह्मणो ऽपि हि

madhyamaṃ tanayaṃ viṣṇuṃ pātāraṃ brahmaṇo 'pi hi


7.1,1.31ab

लब्धविद्येन विधिना प्रजासृष्टिं वितन्वता

labdhavidyena vidhinā prajāsṛṣṭiṃ vitanvatā


7.1,1.31cd

प्रथमं सर्वशास्त्राणां पुराणं ब्रह्मणा स्मृतम्

prathamaṃ sarvaśāstrāṇāṃ purāṇaṃ brahmaṇā smṛtam


7.1,1.32ab

अनंतरं तु वक्त्रेभ्यो वेदास्तस्य विनिर्गताः

anaṃtaraṃ tu vaktrebhyo vedāstasya vinirgatāḥ


7.1,1.32cd

प्रवृत्तिस्सर्वशास्त्राणां तन्मुखादभवत्ततः

pravṛttissarvaśāstrāṇāṃ tanmukhādabhavattataḥ


7.1,1.33ab

यदास्य विस्तरं शक्ता नाधिगंतुं प्रजा भुवि

yadāsya vistaraṃ śaktā nādhigaṃtuṃ prajā bhuvi


7.1,1.33cd

तदा विद्यासमासार्थं विश्वेश्वरनियोगतः

tadā vidyāsamāsārthaṃ viśveśvaraniyogataḥ


7.1,1.34ab

द्वापरांतेषु विश्वात्मा विष्णुर्विश्वंभरः प्रभुः

dvāparāṃteṣu viśvātmā viṣṇurviśvaṃbharaḥ prabhuḥ


7.1,1.34cd

व्यासनाम्ना चरत्यस्मिन्नवतीर्य महीतले

vyāsanāmnā caratyasminnavatīrya mahītale


7.1,1.35ab

एवं व्यस्ताश्च वेदाश्च द्वापरेद्वापरे द्विजाः

evaṃ vyastāśca vedāśca dvāparedvāpare dvijāḥ


7.1,1.35cd

निर्मितानि पुराणानि अन्यानि च ततः परम्

nirmitāni purāṇāni anyāni ca tataḥ param


7.1,1.36ab

स पुनर्द्वापरे चास्मिन्कृष्णद्वैपायनाख्यया

sa punardvāpare cāsminkṛṣṇadvaipāyanākhyayā


7.1,1.36cd

अरण्यामिव हव्याशी सत्यवत्यामजायत

araṇyāmiva havyāśī satyavatyāmajāyata


7.1,1.37ab

संक्षिप्य स पुनर्वेदांश्चतुर्धा कृतवान्मुनिः

saṃkṣipya sa punarvedāṃścaturdhā kṛtavānmuniḥ


7.1,1.37cd

व्यस्तवेदतया लोके वेदव्यास इति श्रुतः

vyastavedatayā loke vedavyāsa iti śrutaḥ


7.1,1.38ab

पुराणानाञ्च संक्षिप्तं चतुर्लक्षप्रमाणतः

purāṇānāñca saṃkṣiptaṃ caturlakṣapramāṇataḥ


7.1,1.38cd

अद्यापि देवलोके तच्छतकोटिप्रविस्तरम्

adyāpi devaloke tacchatakoṭipravistaram


7.1,1.39ab

यो विद्याच्चतुरो वेदान् सांगोपणिषदान्द्विजः

yo vidyāccaturo vedān sāṃgopaṇiṣadāndvijaḥ


7.1,1.39cd

न चेत्पुराणं संविद्यान्नैव स स्याद्विचक्षणः

na cetpurāṇaṃ saṃvidyānnaiva sa syādvicakṣaṇaḥ


7.1,1.40ab

इतिहासपुराणाभ्यां वेदं समुपबृंहयेत्

itihāsapurāṇābhyāṃ vedaṃ samupabṛṃhayet


7.1,1.40cd

बिभेत्यल्पश्रुताद्वेदो मामयं प्रतरिष्यति

bibhetyalpaśrutādvedo māmayaṃ pratariṣyati


7.1,1.41ab

सर्गश्च प्रतिसर्गश्च वंशो मन्वंतराणि च

sargaśca pratisargaśca vaṃśo manvaṃtarāṇi ca


7.1,1.41cd

वंशानुचरितं चैव पुराणं पञ्चलक्षणम्

vaṃśānucaritaṃ caiva purāṇaṃ pañcalakṣaṇam


7.1,1.42ab

दशधा चाष्टधा चैतत्पुराणमुपदिश्यते

daśadhā cāṣṭadhā caitatpurāṇamupadiśyate


7.1,1.42cd

502ब् बृहत्सूक्ष्मप्रभेदेन मुनिभिस्तत्त्ववित्तमैः

502b bṛhatsūkṣmaprabhedena munibhistattvavittamaiḥ


7.1,1.43ab

ब्राह्मं पाद्मं वैष्णवं च शैवं भागवतं तथा

brāhmaṃ pādmaṃ vaiṣṇavaṃ ca śaivaṃ bhāgavataṃ tathā


7.1,1.43cd

भविष्यं नारदीयं च मार्कंडेयमतः परम्

bhaviṣyaṃ nāradīyaṃ ca mārkaṃḍeyamataḥ param


7.1,1.44ab

आग्नेयं ब्रह्मवैवर्तं लैंगं वाराहमेव च

āgneyaṃ brahmavaivartaṃ laiṃgaṃ vārāhameva ca


7.1,1.44cd

स्कान्दं च वामनं चैव कौर्म्यं मात्स्यं च गारुडम्

skāndaṃ ca vāmanaṃ caiva kaurmyaṃ mātsyaṃ ca gāruḍam


7.1,1.45ab

ब्रह्मांडं चेति पुण्यो ऽयं पुराणानामनुक्रमः

brahmāṃḍaṃ ceti puṇyo 'yaṃ purāṇānāmanukramaḥ


7.1,1.45cd

तत्र शैवं तुरीयं यच्छार्वं सर्वार्थसाधकम्

tatra śaivaṃ turīyaṃ yacchārvaṃ sarvārthasādhakam


7.1,1.46ab

ग्रंथो लक्षप्रमाणं तद्व्यस्तं द्वादशसंहितम्

graṃtho lakṣapramāṇaṃ tadvyastaṃ dvādaśasaṃhitam


7.1,1.46cd

निर्मितं तच्छिवेनैव तत्र धर्मः प्रतिष्ठितः

nirmitaṃ tacchivenaiva tatra dharmaḥ pratiṣṭhitaḥ


7.1,1.47ab

तदुक्तेनैव धर्मेण शैवास्त्रैवर्णिका नराः

taduktenaiva dharmeṇa śaivāstraivarṇikā narāḥ


7.1,1.47cd

तस्माद्विमुकुतिमन्विच्छञ्च्छिवमेव समाश्रयेत्

tasmādvimukutimanvicchañcchivameva samāśrayet


7.1,1.48ab

तमाश्रित्यैव देवानामपि मुक्तिर्न चान्यथा

tamāśrityaiva devānāmapi muktirna cānyathā


7.1,1.49ab

यदिदं शैवमाख्यातं पुराणं वेदसंमितम्

yadidaṃ śaivamākhyātaṃ purāṇaṃ vedasaṃmitam


7.1,1.49cd

तस्य भेदान्समासेन ब्रुवतो मे निबोधत

tasya bhedānsamāsena bruvato me nibodhata


7.1,1.50ab

विद्येश्वरं तथा रौद्रं वैनायकमनुत्तमम्

vidyeśvaraṃ tathā raudraṃ vaināyakamanuttamam


7.1,1.50cd

औमं मातृपुराणं च रुद्रैकादशकं तथा

aumaṃ mātṛpurāṇaṃ ca rudraikādaśakaṃ tathā


7.1,1.51ab

कैलासं शतरुद्रं च शतरुद्राख्यमेव च

kailāsaṃ śatarudraṃ ca śatarudrākhyameva ca


7.1,1.51cd

सहस्रकोटिरुद्राख्यं वायवीयं ततःपरम्

sahasrakoṭirudrākhyaṃ vāyavīyaṃ tataḥparam


7.1,1.52ab

धर्मसंज्ञं पुराणं चेत्येवं द्वादश संहिताः

dharmasaṃjñaṃ purāṇaṃ cetyevaṃ dvādaśa saṃhitāḥ


7.1,1.52cd

विद्येशं दशसाहस्रमुदितं ग्रंथसंख्यया

vidyeśaṃ daśasāhasramuditaṃ graṃthasaṃkhyayā


7.1,1.53ab

रौद्रं वैनायकं चौमं मातृकाख्यं ततः परम्

raudraṃ vaināyakaṃ caumaṃ mātṛkākhyaṃ tataḥ param


7.1,1.53cd

प्रत्येकमष्टसाहस्रं त्रयोदशसहस्रकम्

pratyekamaṣṭasāhasraṃ trayodaśasahasrakam


7.1,1.54ab

रौद्रकादशकाख्यं यत्कैलासं षट्सहस्रकम्

raudrakādaśakākhyaṃ yatkailāsaṃ ṣaṭsahasrakam


7.1,1.54cd

शतरुद्रं त्रिसाहस्रं कोटिरुद्रं ततः परम्

śatarudraṃ trisāhasraṃ koṭirudraṃ tataḥ param


7.1,1.55ab

सहस्रैर्नवभिर्युक्तं सर्वार्थज्ञानसंयुतम्

sahasrairnavabhiryuktaṃ sarvārthajñānasaṃyutam


7.1,1.55cd

सहस्रकोटिरुद्राख्यमेकादशसहस्रकम्

sahasrakoṭirudrākhyamekādaśasahasrakam


7.1,1.56ab

चतुस्सहस्रसंख्येयं वायवीयमनुत्तमम्

catussahasrasaṃkhyeyaṃ vāyavīyamanuttamam


7.1,1.56cd

धर्मसंज्ञं पुराणं यत्तद्द्वादशसहस्रकम्

dharmasaṃjñaṃ purāṇaṃ yattaddvādaśasahasrakam


7.1,1.57ab

तदेवं लक्षमुद्दिष्टं शैवं शाखाविभेदतः

tadevaṃ lakṣamuddiṣṭaṃ śaivaṃ śākhāvibhedataḥ


7.1,1.57cd

पुराणं वेदसारं तद्भुक्तिमुक्तिफलप्रदम्

purāṇaṃ vedasāraṃ tadbhuktimuktiphalapradam


7.1,1.58ab

व्यासेन तत्तु संक्षिप्तं चतुर्विंशत्सहस्रकम्

vyāsena tattu saṃkṣiptaṃ caturviṃśatsahasrakam


7.1,1.58cd

शैवन्तत्र पुराणं वै चतुर्थं सप्तसंहितम्

śaivantatra purāṇaṃ vai caturthaṃ saptasaṃhitam


7.1,1.59ab

विद्येश्वराख्या तत्राद्या द्वितीया रुद्रसंहिता

vidyeśvarākhyā tatrādyā dvitīyā rudrasaṃhitā


7.1,1.59cd

तृतीया शतरुद्राख्या कोटिरुद्रा चतुर्थिका

tṛtīyā śatarudrākhyā koṭirudrā caturthikā


7.1,1.60ab

पञ्चमी कथिता चोमा षष्ठी कैलाससंहिता

pañcamī kathitā comā ṣaṣṭhī kailāsasaṃhitā


7.1,1.60cd

सप्तमी वायवीयाख्या सप्तैवं संहिता इह

saptamī vāyavīyākhyā saptaivaṃ saṃhitā iha


7.1,1.61ab

विद्येश्वरं द्विसाहस्रं रौद्रं पञ्चशतायुतम्

vidyeśvaraṃ dvisāhasraṃ raudraṃ pañcaśatāyutam


7.1,1.61cd

त्रिंशत्तथा द्विसाहस्रं सार्धैकशतमीरितम्

triṃśattathā dvisāhasraṃ sārdhaikaśatamīritam


7.1,1.62ab

शतरुद्रन्तथा कोटिरुद्रं व्योमयुगाधिकम्

śatarudrantathā koṭirudraṃ vyomayugādhikam


7.1,1.62cd

द्विसाहस्रं च द्विशतं तथोमं भूसहस्रकम्

dvisāhasraṃ ca dviśataṃ tathomaṃ bhūsahasrakam


7.1,1.63ab

चत्वारिंशत्साष्टशतं कैलासं भूसहस्रकम्

catvāriṃśatsāṣṭaśataṃ kailāsaṃ bhūsahasrakam


7.1,1.63cd

चत्वारिंशच्च द्विशतं वायवीयमतः परम्

catvāriṃśacca dviśataṃ vāyavīyamataḥ param


7.1,1.64ab

चतुस्साहस्रसंख्याकमेवं संख्याविभेदतः

catussāhasrasaṃkhyākamevaṃ saṃkhyāvibhedataḥ


7.1,1.64cd

श्रुतम्परमपुण्यन्तु पुराणं शिवसंज्ञकम्

śrutamparamapuṇyantu purāṇaṃ śivasaṃjñakam


7.1,1.65ab

चतुःसाहस्रकं यत्तु वायवीयमुदीरितम्

catuḥsāhasrakaṃ yattu vāyavīyamudīritam


7.1,1.65cd

तदिदं वर्तयिष्यामि भागद्वयसमन्वितम्

tadidaṃ vartayiṣyāmi bhāgadvayasamanvitam


7.1,1.66ab

नावेदविदुषे वाच्यमिदं शास्त्रमनुत्तमम्

nāvedaviduṣe vācyamidaṃ śāstramanuttamam


7.1,1.66cd

न चैवाश्रद्धधानाय नापुराणविदे तथा

na caivāśraddhadhānāya nāpurāṇavide tathā


7.1,1.67ab

परीक्षिताय शिष्याय धार्मिकायानसूयवे

parīkṣitāya śiṣyāya dhārmikāyānasūyave


7.1,1.67cd

प्रदेयं शिवभक्ताय शिवधर्मानुसारिणे

pradeyaṃ śivabhaktāya śivadharmānusāriṇe


7.1,1.68ab

पुराणसंहिता यस्य प्रसादान्मयि वर्तते

purāṇasaṃhitā yasya prasādānmayi vartate


7.1,1.68cd

नमो भगवते तस्मै व्यासायामिततेजसे

namo bhagavate tasmai vyāsāyāmitatejase

Chapter 7.1.2

7.1,2.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे विद्यावतारकथनं नामप्रथमो ऽध्यायः सूत उवाच पुरा कालेन महता कल्पेतीते पुनःपुनः

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe vidyāvatārakathanaṃ nāmaprathamo 'dhyāyaḥ sūta uvāca purā kālena mahatā kalpetīte punaḥpunaḥ


7.1,2.1cd

अस्मिन्नुपस्थिते कल्पे प्रवृत्ते सृष्ठिकर्मणि

asminnupasthite kalpe pravṛtte sṛṣṭhikarmaṇi


7.1,2.2ab

प्रतिष्ठितायां वार्तायां प्रबुद्धासु प्रजासु च

pratiṣṭhitāyāṃ vārtāyāṃ prabuddhāsu prajāsu ca


7.1,2.2cd

मुनीनां षट्कुलीयानां ब्रुवतामितरेतरम्

munīnāṃ ṣaṭkulīyānāṃ bruvatāmitaretaram


7.1,2.3ab

इदं परमिदं नेति विवादस्सुमहानभूत्

idaṃ paramidaṃ neti vivādassumahānabhūt


7.1,2.3cd

परस्य दुर्निरूपत्वान्न जातस्तत्र निश्चयः

parasya durnirūpatvānna jātastatra niścayaḥ


7.1,2.4ab

ते ऽभिजग्मुर्विधातारं द्रष्टुं ब्रह्माणमव्ययम्

te 'bhijagmurvidhātāraṃ draṣṭuṃ brahmāṇamavyayam


7.1,2.4cd

यत्रास्ते भगवान् ब्रह्मा स्तूयमानस्सुरासुरैः

yatrāste bhagavān brahmā stūyamānassurāsuraiḥ


7.1,2.5ab

मेरुशृंगे शुभे रम्ये देवदानवसंकुले

meruśṛṃge śubhe ramye devadānavasaṃkule


7.1,2.5cd

सिद्धचारणसंवादे यक्षगंधर्वसेविते

siddhacāraṇasaṃvāde yakṣagaṃdharvasevite


7.1,2.6ab

विहंगसंघसंघुष्टे मणिविद्रुमभूषिते

vihaṃgasaṃghasaṃghuṣṭe maṇividrumabhūṣite


7.1,2.6cd

निकुंजकंदरदरीगृहानिर्झरशोभिते

nikuṃjakaṃdaradarīgṛhānirjharaśobhite


7.1,2.7ab

तत्र ब्रह्मवनं नाम नानामृगसमाकुलम्

tatra brahmavanaṃ nāma nānāmṛgasamākulam


7.1,2.7cd

दशयोजनविस्तीर्णं शतयोजनमायतम्

daśayojanavistīrṇaṃ śatayojanamāyatam


7.1,2.8ab

सुरसामलपानीयपूर्णरम्यसरोवरम्

surasāmalapānīyapūrṇaramyasarovaram


7.1,2.8cd

मत्तभ्रमरसंछन्नरम्यपुष्पितपादपम्

mattabhramarasaṃchannaramyapuṣpitapādapam


7.1,2.9ab

तरुणादित्यसंकाशं तत्र चारु महत्पुरम्

taruṇādityasaṃkāśaṃ tatra cāru mahatpuram


7.1,2.9cd

दुर्धर्षबलदृप्तानां दैत्यदानवरक्षसाम्

durdharṣabaladṛptānāṃ daityadānavarakṣasām


7.1,2.10ab

तप्तजांबूनदमयं प्रांशुप्राकारतोरणम्

taptajāṃbūnadamayaṃ prāṃśuprākāratoraṇam


7.1,2.10cd

निर्व्यूहवलभीकूटप्रतोलीशतमंडितम्

nirvyūhavalabhīkūṭapratolīśatamaṃḍitam


7.1,2.11ab

महार्हमणिचित्राभिर्लेलिहानमिवांबरम्

mahārhamaṇicitrābhirlelihānamivāṃbaram


7.1,2.11cd

महाभवनकोटीभिरनेकाभिरलंकृतम्

mahābhavanakoṭībhiranekābhiralaṃkṛtam


7.1,2.12ab

तस्मिन्निवसति ब्रह्मा सभ्यैः सार्धं प्रजापतिः

tasminnivasati brahmā sabhyaiḥ sārdhaṃ prajāpatiḥ


7.1,2.12cd

तत्र गत्वा महात्मानं साक्षाल्लोकपितामहम्

tatra gatvā mahātmānaṃ sākṣāllokapitāmaham


7.1,2.13ab

दद्दशुर्मुनयो देवा देवर्षिगणसेवितम्

daddaśurmunayo devā devarṣigaṇasevitam


7.1,2.13cd

शुद्धचामीकरप्रख्यं सर्वाभरणभूषितम्

śuddhacāmīkaraprakhyaṃ sarvābharaṇabhūṣitam


7.1,2.14ab

प्रसन्नवदनं सौम्यं पद्मपत्रायतेक्षणम्

prasannavadanaṃ saumyaṃ padmapatrāyatekṣaṇam


7.1,2.14cd

दिव्यकांतिसमायुक्तं दिव्यगंधानुलेपनम्

divyakāṃtisamāyuktaṃ divyagaṃdhānulepanam


7.1,2.15ab

दिव्यशुक्लांबरधरं दिव्यमालाविभूषितम्

divyaśuklāṃbaradharaṃ divyamālāvibhūṣitam


7.1,2.15cd

सुरासुरेन्द्रयोगींद्रवंद्यमानपदांबुजम्

surāsurendrayogīṃdravaṃdyamānapadāṃbujam


7.1,2.16ab

सर्वलक्षणयुक्तांग्या लब्धचामरहस्तया

sarvalakṣaṇayuktāṃgyā labdhacāmarahastayā


7.1,2.16cd

भ्राजमानं सरस्वत्या प्रभयेव दिवाकरम्

bhrājamānaṃ sarasvatyā prabhayeva divākaram


7.1,2.17ab

तं दृष्ट्वा मुनयस्सर्वे प्रसन्नवदनेक्षणाः

taṃ dṛṣṭvā munayassarve prasannavadanekṣaṇāḥ


7.1,2.17cd

शिरस्यंजलिमाधाय तुष्टुवुस्सुरपुंगवम्

śirasyaṃjalimādhāya tuṣṭuvussurapuṃgavam


7.1,2.18ab

मुनय ऊचुः नमस्त्रिमूर्तये तुभ्यं सर्गस्थित्यंतहेतवे

munaya ūcuḥ namastrimūrtaye tubhyaṃ sargasthityaṃtahetave


7.1,2.18cd

पुरुषाय पुराणाय ब्रह्मणे परमात्मने

puruṣāya purāṇāya brahmaṇe paramātmane


7.1,2.19ab

नमः प्रधानदेहाय प्रधानक्षोभकारिणे

namaḥ pradhānadehāya pradhānakṣobhakāriṇe


7.1,2.19cd

त्रयोविंशतिभेदेन विकृतायाविकारिणे

trayoviṃśatibhedena vikṛtāyāvikāriṇe


7.1,2.20ab

नमो ब्रह्माण्डदेहाय ब्रह्मांडोदरवर्तिने

namo brahmāṇḍadehāya brahmāṃḍodaravartine


7.1,2.20cd

तत्र संसिद्धकार्याय संसिद्धकरणाय च

tatra saṃsiddhakāryāya saṃsiddhakaraṇāya ca


7.1,2.21ab

नमोस्तु सर्वलोकाय सर्वलोकविधायिने

namostu sarvalokāya sarvalokavidhāyine


7.1,2.21cd

सर्वात्मदेहसंयोग वियोगविधिहेतवे

sarvātmadehasaṃyoga viyogavidhihetave


7.1,2.22ab

त्वयैव निखिलं सृष्टं संहृतं पालितं जगत्

tvayaiva nikhilaṃ sṛṣṭaṃ saṃhṛtaṃ pālitaṃ jagat


7.1,2.22cd

तथापि मायया नाथ न विद्मस्त्वां पितामह

tathāpi māyayā nātha na vidmastvāṃ pitāmaha


7.1,2.23ab

सूत उवाच एवं ब्रह्मा महाभागैर्महर्षिभिरभिष्टुतः

sūta uvāca evaṃ brahmā mahābhāgairmaharṣibhirabhiṣṭutaḥ


7.1,2.23cd

प्राह गंभीरया वाचा मुनीन् प्रह्लादयन्निव

prāha gaṃbhīrayā vācā munīn prahlādayanniva


7.1,2.24ab

ब्रह्मोवाच ऋषयो हे महाभागा महासत्त्वा महौजसः

brahmovāca ṛṣayo he mahābhāgā mahāsattvā mahaujasaḥ


7.1,2.24cd

किमर्थं सहितास्सर्वे यूयमत्र समागताः

kimarthaṃ sahitāssarve yūyamatra samāgatāḥ


7.1,2.25ab

तमेवंवादिनं देवं ब्रह्माणं ब्रह्मवित्तमाः

tamevaṃvādinaṃ devaṃ brahmāṇaṃ brahmavittamāḥ


7.1,2.25cd

वाग्भिर्विनयगर्भाभिस्सर्वे प्रांजलयो ऽब्रुवन्

vāgbhirvinayagarbhābhissarve prāṃjalayo 'bruvan


7.1,2.26ab

मुनय ऊचुः भगवन्नंधकारेण महता वयमावृताः

munaya ūcuḥ bhagavannaṃdhakāreṇa mahatā vayamāvṛtāḥ


7.1,2.26cd

खिन्ना विवदमानाश्च न पश्यामो ऽत्र यत्परम्

khinnā vivadamānāśca na paśyāmo 'tra yatparam


7.1,2.27ab

त्वं हि सर्वजगद्धाता सर्वकारणकारणम्

tvaṃ hi sarvajagaddhātā sarvakāraṇakāraṇam


7.1,2.27cd

त्वया ह्यविदितं नाथ नेह किंचन विद्यते

tvayā hyaviditaṃ nātha neha kiṃcana vidyate


7.1,2.28ab

कः पुमान् सर्वसत्त्वेभ्यः पुराणः पुरुषः परः

kaḥ pumān sarvasattvebhyaḥ purāṇaḥ puruṣaḥ paraḥ


7.1,2.28cd

विशुद्धः परिपूर्णश्च शाश्वतः परमेश्वरः

viśuddhaḥ paripūrṇaśca śāśvataḥ parameśvaraḥ


7.1,2.29ab

केनैव चित्रकृत्येन प्रथमं सृज्यते जगत्

kenaiva citrakṛtyena prathamaṃ sṛjyate jagat


7.1,2.29cd

तत्त्वं वद महाप्राज्ञ स्वसंदेहापनुत्तये

tattvaṃ vada mahāprājña svasaṃdehāpanuttaye


7.1,2.30ab

एवं पृष्टस्तदा ब्रह्मा विस्मयस्मेरवीक्षणः

evaṃ pṛṣṭastadā brahmā vismayasmeravīkṣaṇaḥ


7.1,2.30cd

देवानां दानवानां च मुनीनामपि सन्निधौ

devānāṃ dānavānāṃ ca munīnāmapi sannidhau


7.1,2.31ab

उत्थाय सुचिरं ध्यात्वा रुद्र इत्युद्धरन् गिरिम्

utthāya suciraṃ dhyātvā rudra ityuddharan girim


7.1,2.31cd

आनंदक्लिन्नसर्वांगः कृतांजलिरभाषत

ānaṃdaklinnasarvāṃgaḥ kṛtāṃjalirabhāṣata

Chapter 7.1.3

7.1,3.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे मुनिप्रस्ताववर्णनं नाम द्वितीयो ऽध्यायः ब्रहमोवाच यतो वाचो निवर्तंते अप्राप्य मनसा सह

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe muniprastāvavarṇanaṃ nāma dvitīyo 'dhyāyaḥ brahamovāca yato vāco nivartaṃte aprāpya manasā saha


7.1,3.1cd

आनंदं यस्य वै विद्वान्न बिभेति कुतश्चन

ānaṃdaṃ yasya vai vidvānna bibheti kutaścana


7.1,3.2ab

यस्मात्सर्वमिदं ब्रह्मविष्णुरुद्रेन्द्रपूर्वकम्

yasmātsarvamidaṃ brahmaviṣṇurudrendrapūrvakam


7.1,3.2cd

सह भूतेन्द्रियैः सर्वैः प्रथमं संप्रसूयते

saha bhūtendriyaiḥ sarvaiḥ prathamaṃ saṃprasūyate


7.1,3.3ab

कारणानां च यो धाता ध्याता परमकारणम्

kāraṇānāṃ ca yo dhātā dhyātā paramakāraṇam


7.1,3.3cd

न संप्रसूयते ऽन्यस्मात्कुतश्चन कदाचन

na saṃprasūyate 'nyasmātkutaścana kadācana


7.1,3.4ab

सर्वैश्वर्येण संपन्नो नाम्ना सर्वेश्वरः स्वयम्

sarvaiśvaryeṇa saṃpanno nāmnā sarveśvaraḥ svayam


7.1,3.4cd

सर्वैर्मुमुक्षुभिर्ध्येयश्शंभुराकाशमध्यगः

sarvairmumukṣubhirdhyeyaśśaṃbhurākāśamadhyagaḥ


7.1,3.5ab

यो ऽग्रे मां विदधे पुत्रं ज्ञानं च प्रहिणोति मे

yo 'gre māṃ vidadhe putraṃ jñānaṃ ca prahiṇoti me


7.1,3.5cd

तत्प्रसादान्मयालब्धं प्राजापत्यमिदं पदम्

tatprasādānmayālabdhaṃ prājāpatyamidaṃ padam


7.1,3.6ab

ईशो वृक्ष इव स्तब्धो य एको दिवि तिष्ठति

īśo vṛkṣa iva stabdho ya eko divi tiṣṭhati


7.1,3.6cd

येनेदमखिलं पूर्णं पुरुषेण महात्मना

yenedamakhilaṃ pūrṇaṃ puruṣeṇa mahātmanā


7.1,3.7ab

504अ एको बहूनां जंतूनां निष्क्रियाणां च सक्रियः

504a eko bahūnāṃ jaṃtūnāṃ niṣkriyāṇāṃ ca sakriyaḥ


7.1,3.7cd

य एको बहुधा बीजं करोति स महेश्वरः

ya eko bahudhā bījaṃ karoti sa maheśvaraḥ


7.1,3.8ab

जीवैरेभिरिमांल्लोकान्सर्वानीशो य ईशते 1

jīvairebhirimāṃllokānsarvānīśo ya īśate 1


7.1,3.8cd

य एको भागवान्रुद्रो न द्वितीयो ऽस्ति कश्चन

ya eko bhāgavānrudro na dvitīyo 'sti kaścana


7.1,3.9ab

सदा जनानां हृदये संनिविष्टो ऽपि यः परैः

sadā janānāṃ hṛdaye saṃniviṣṭo 'pi yaḥ paraiḥ


7.1,3.9cd

अलक्ष्यो लक्षयन्विश्वमधितिष्ठति सर्वदा

alakṣyo lakṣayanviśvamadhitiṣṭhati sarvadā


7.1,3.10ab

यस्तु कालात्प्रमुक्तानि कारणान्यखिलान्यपि

yastu kālātpramuktāni kāraṇānyakhilānyapi


7.1,3.10cd

अनन्तशक्तिरेवैको भगवानधितिष्ठति

anantaśaktirevaiko bhagavānadhitiṣṭhati


7.1,3.11ab

न यस्य दिवसो रात्रिर्न समानो न चाधिकः

na yasya divaso rātrirna samāno na cādhikaḥ


7.1,3.11cd

स्वभाविकी पराशक्तिर्नित्या ज्ञानक्रिये अपि

svabhāvikī parāśaktirnityā jñānakriye api


7.1,3.12ab

यदिदं क्षरमव्यक्तं यदप्यमृतमक्षरम्

yadidaṃ kṣaramavyaktaṃ yadapyamṛtamakṣaram


7.1,3.12cd

तावुभावक्षरात्मानावेको देवः स्वयं हरः

tāvubhāvakṣarātmānāveko devaḥ svayaṃ haraḥ


7.1,3.13ab

ईशते तदभिध्यानाद्योजनासत्त्वभावनः

īśate tadabhidhyānādyojanāsattvabhāvanaḥ


7.1,3.13cd

भूयो ह्यस्य पशोरन्ते विश्वमाया निवर्तते

bhūyo hyasya paśorante viśvamāyā nivartate


7.1,3.14ab

यस्मिन्न भासते विद्युन्न सूर्यो न च चन्द्रमाः

yasminna bhāsate vidyunna sūryo na ca candramāḥ


7.1,3.14cd

यस्य भासा विभातीदमित्येषा शाश्वती श्रुतिः

yasya bhāsā vibhātīdamityeṣā śāśvatī śrutiḥ


7.1,3.15ab

एको देवो महादेवो विज्ञेयस्तु महेश्वरः

eko devo mahādevo vijñeyastu maheśvaraḥ


7.1,3.15cd

न तस्य परमं किंचित्पदं समधिगम्यते

na tasya paramaṃ kiṃcitpadaṃ samadhigamyate


7.1,3.16ab

अयमादिरनाद्यन्तस्स्वभावादेव निर्मलः

ayamādiranādyantassvabhāvādeva nirmalaḥ


7.1,3.16cd

स्वतन्त्रः परिपूर्णश्च स्वेच्छाधीनश्चराचरः

svatantraḥ paripūrṇaśca svecchādhīnaścarācaraḥ


7.1,3.17ab

अप्राकृतवपुः श्रीमांल्लक्ष्यलक्षणवर्जितः

aprākṛtavapuḥ śrīmāṃllakṣyalakṣaṇavarjitaḥ


7.1,3.17cd

अयं मुक्तो मोचकश्च ह्यकालः कालचोदकः

ayaṃ mukto mocakaśca hyakālaḥ kālacodakaḥ


7.1,3.18ab

सर्वोपरिकृतावासस्सर्वावासश्च सर्ववित्

sarvoparikṛtāvāsassarvāvāsaśca sarvavit


7.1,3.18cd

षड्विधाध्वमयस्यास्य सर्वस्य जगतः पतिः

ṣaḍvidhādhvamayasyāsya sarvasya jagataḥ patiḥ


7.1,3.19ab

उत्तरोत्तरभूतानामुत्तरश्च निरुत्तरः

uttarottarabhūtānāmuttaraśca niruttaraḥ


7.1,3.19cd

अनन्तानन्तसन्दोहमकरंदमधुव्रतः

anantānantasandohamakaraṃdamadhuvrataḥ


7.1,3.20ab

अखंडजगदंडानां पिंडीकरणपंडितः

akhaṃḍajagadaṃḍānāṃ piṃḍīkaraṇapaṃḍitaḥ


7.1,3.20cd

औदार्यवीर्यगांभीर्यमाधुर्यमकरालयः

audāryavīryagāṃbhīryamādhuryamakarālayaḥ


7.1,3.21ab

नैवास्य सदृशं वस्तु नाधिकं चापि किंचन

naivāsya sadṛśaṃ vastu nādhikaṃ cāpi kiṃcana


7.1,3.21cd

अतुलः सर्वभूतानां राजराजश्च तिष्ठति

atulaḥ sarvabhūtānāṃ rājarājaśca tiṣṭhati


7.1,3.22ab

अनेन चित्रकृत्येन प्रथमं सृज्यते जगत्

anena citrakṛtyena prathamaṃ sṛjyate jagat


7.1,3.22cd

अंतकाले पुनश्चेदं तस्मिन्प्रलयमेष्यते

aṃtakāle punaścedaṃ tasminpralayameṣyate


7.1,3.23ab

अस्य भूतानि वश्यानि अयं सर्वनियोजकः

asya bhūtāni vaśyāni ayaṃ sarvaniyojakaḥ


7.1,3.23cd

अयं तु परया भक्त्या दृश्यते नान्यथा क्वचित्

ayaṃ tu parayā bhaktyā dṛśyate nānyathā kvacit


7.1,3.24ab

व्रतानि सर्वदानानि तपांसि नियमास्तथा

vratāni sarvadānāni tapāṃsi niyamāstathā


7.1,3.24cd

कथितानि पुरा सद्भिर्भावार्थं नात्र संशयः

kathitāni purā sadbhirbhāvārthaṃ nātra saṃśayaḥ


7.1,3.25ab

हरिश्चाहं च रुद्रश्च तथान्ये च सुरासुराः

hariścāhaṃ ca rudraśca tathānye ca surāsurāḥ


7.1,3.25cd

तपोभिरुग्रैरद्यापि तस्य दर्शनकांक्षिणः

tapobhirugrairadyāpi tasya darśanakāṃkṣiṇaḥ


7.1,3.26ab

अदृश्यः पतितैर्मूढैर्दुर्जनैरपि कुत्सितैः

adṛśyaḥ patitairmūḍhairdurjanairapi kutsitaiḥ


7.1,3.26cd

भक्तैरन्तर्बहिश्चापि पूज्यः संभाष्य एव च

bhaktairantarbahiścāpi pūjyaḥ saṃbhāṣya eva ca


7.1,3.27ab

तदिदं त्रिविधं रूपं स्थूलं सूक्ष्मं ततः परम्

tadidaṃ trividhaṃ rūpaṃ sthūlaṃ sūkṣmaṃ tataḥ param


7.1,3.27cd

अस्मदाद्यमरैर्दृश्यं स्थूलं सूक्ष्मं तु योगिभिः

asmadādyamarairdṛśyaṃ sthūlaṃ sūkṣmaṃ tu yogibhiḥ


7.1,3.28ab

1 शपो लुगभाव आर्ष 504ब् ततः परं तु यन्नित्यं ज्ञानमानंदमव्ययम्

1 śapo lugabhāva ārṣa 504b tataḥ paraṃ tu yannityaṃ jñānamānaṃdamavyayam


7.1,3.28cd

तन्निष्ठैस्तत्परैर्भक्तैर्दृश्यं तद्व्रतमाश्रितैः

tanniṣṭhaistatparairbhaktairdṛśyaṃ tadvratamāśritaiḥ


7.1,3.29ab

बहुनात्र किमुक्तेन गुह्याद्गुह्यतरं परम्

bahunātra kimuktena guhyādguhyataraṃ param


7.1,3.29cd

शिवे भक्तिर्न सन्देहस्तया युक्तो विमुच्यते

śive bhaktirna sandehastayā yukto vimucyate


7.1,3.30ab

प्रसादादेव सा भक्तिः प्रसादो भक्तिसंभवः

prasādādeva sā bhaktiḥ prasādo bhaktisaṃbhavaḥ


7.1,3.30cd

यथा चांकुरतो बीजं बीजतो वा यथांकुरः

yathā cāṃkurato bījaṃ bījato vā yathāṃkuraḥ


7.1,3.31ab

प्रसादपूर्विका एव पशोस्सर्वत्र सिद्धयः

prasādapūrvikā eva paśossarvatra siddhayaḥ


7.1,3.31cd

स एव साधनैरन्ते सर्वैरपि च साध्यते

sa eva sādhanairante sarvairapi ca sādhyate


7.1,3.32ab

प्रसादसाधनं धर्मस्स च वेदेन दर्शितः

prasādasādhanaṃ dharmassa ca vedena darśitaḥ


7.1,3.32cd

तदभ्यासवशात्साम्यं पूर्वयोः पुण्यपापयोः

tadabhyāsavaśātsāmyaṃ pūrvayoḥ puṇyapāpayoḥ


7.1,3.33ab

साम्यात्प्रसादसंपर्को धर्मस्यातिशयस्ततः

sāmyātprasādasaṃparko dharmasyātiśayastataḥ


7.1,3.33cd

धर्मातिशयमासाद्य पशोः पापपरिक्षयः

dharmātiśayamāsādya paśoḥ pāpaparikṣayaḥ


7.1,3.34ab

एवं प्रक्षीणपापस्य बहुभिर्जन्मभिः क्रमात्

evaṃ prakṣīṇapāpasya bahubhirjanmabhiḥ kramāt


7.1,3.34cd

सांबे सर्वेश्वरे भक्तिर्ज्ञानपूर्वा प्रजायते

sāṃbe sarveśvare bhaktirjñānapūrvā prajāyate


7.1,3.35ab

भावानुगुणमीशस्य प्रसादो व्यतिरिच्यते

bhāvānuguṇamīśasya prasādo vyatiricyate


7.1,3.35cd

प्रसादात्कर्मसंत्यागः फलतो न स्वरूपतः

prasādātkarmasaṃtyāgaḥ phalato na svarūpataḥ


7.1,3.36ab

तस्मात्कर्मफलत्यागाच्छिवधर्मान्वयः शुभः

tasmātkarmaphalatyāgācchivadharmānvayaḥ śubhaḥ


7.1,3.36cd

स च गुर्वनपेक्षश्च तदपेक्ष इति द्विधा

sa ca gurvanapekṣaśca tadapekṣa iti dvidhā


7.1,3.37ab

तत्रानपेक्षात्सापेक्षो मुख्यः शतगुणाधिकः

tatrānapekṣātsāpekṣo mukhyaḥ śataguṇādhikaḥ


7.1,3.37cd

शिवधर्मान्वयस्यास्य शिवज्ञानसमन्वयः

śivadharmānvayasyāsya śivajñānasamanvayaḥ


7.1,3.38ab

ज्ञनान्वयवशात्पुंसः संसारे दोषदर्शनम्

jñanānvayavaśātpuṃsaḥ saṃsāre doṣadarśanam


7.1,3.38cd

ततो विषयवैराग्यं वैराग्याद्भावसाधनम्

tato viṣayavairāgyaṃ vairāgyādbhāvasādhanam


7.1,3.39ab

भावसिद्ध्युपपन्नस्य ध्याने निष्ठा न कर्मणि

bhāvasiddhyupapannasya dhyāne niṣṭhā na karmaṇi


7.1,3.39cd

ज्ञानध्यानाभियुक्तस्य पुंसो योगः प्रवर्तते

jñānadhyānābhiyuktasya puṃso yogaḥ pravartate


7.1,3.40ab

योगेन तु परा भक्तिः प्रसादस्तदनंतरम्

yogena tu parā bhaktiḥ prasādastadanaṃtaram


7.1,3.40cd

प्रसादान्मुच्यते जंतुर्मुक्तः शिवसमो भवेत्

prasādānmucyate jaṃturmuktaḥ śivasamo bhavet


7.1,3.41ab

अनुग्रहप्रकारस्य क्रमो ऽयमविवक्षितः

anugrahaprakārasya kramo 'yamavivakṣitaḥ


7.1,3.41cd

यादृशी योग्यता पुंसस्तस्य तादृगनुग्रहः

yādṛśī yogyatā puṃsastasya tādṛganugrahaḥ


7.1,3.42ab

गर्भस्थो मुच्यते कश्चिज्जायमानस्तथापरः

garbhastho mucyate kaścijjāyamānastathāparaḥ


7.1,3.42cd

बालो वा तरुणो वाथ वृद्धो वा मुच्यते परः

bālo vā taruṇo vātha vṛddho vā mucyate paraḥ


7.1,3.43ab

तिर्यग्योनिगतः कश्चिन्मुच्यते नारको ऽपरः

tiryagyonigataḥ kaścinmucyate nārako 'paraḥ


7.1,3.43cd

अपरस्तु पदं प्राप्तो मुच्यते स्वपदक्षये

aparastu padaṃ prāpto mucyate svapadakṣaye


7.1,3.44ab

कश्चित्क्षीणपदो भूत्वा पुनरावर्त्य मुच्यते

kaścitkṣīṇapado bhūtvā punarāvartya mucyate


7.1,3.44cd

कश्चिदध्वगतस्तस्मिन् स्थित्वास्थित्वा विमुच्यते

kaścidadhvagatastasmin sthitvāsthitvā vimucyate


7.1,3.45ab

तस्मान्नैकप्रकारेण नराणां मुक्तिरिष्यते

tasmānnaikaprakāreṇa narāṇāṃ muktiriṣyate


7.1,3.45cd

ज्ञानभावानुरूपेण प्रसादेनैव निर्वृतिः

jñānabhāvānurūpeṇa prasādenaiva nirvṛtiḥ


7.1,3.46ab

तस्मादस्य प्रसादार्थं वाङ्मनोदोषवर्जिताः

tasmādasya prasādārthaṃ vāṅmanodoṣavarjitāḥ


7.1,3.46cd

ध्यायंतश्शिवमेवैकं सदारतनयाग्नयः

dhyāyaṃtaśśivamevaikaṃ sadāratanayāgnayaḥ


7.1,3.47ab

तन्निष्ठास्तत्परास्सर्वे तद्युक्तास्तदुपाश्रयाः

tanniṣṭhāstatparāssarve tadyuktāstadupāśrayāḥ


7.1,3.47cd

सर्वक्रियाः प्रकुर्वाणास्तमेव मनसागताः

sarvakriyāḥ prakurvāṇāstameva manasāgatāḥ


7.1,3.48ab

दीर्घसूत्रसमारब्धं दिव्यवर्षसहस्रकम्

dīrghasūtrasamārabdhaṃ divyavarṣasahasrakam


7.1,3.48cd

सत्रांते मंत्रयोगेन वायुस्तत्र गमिष्यति

satrāṃte maṃtrayogena vāyustatra gamiṣyati


7.1,3.49ab

स एव भवतः श्रेयः सोपायं कथयिष्यति

sa eva bhavataḥ śreyaḥ sopāyaṃ kathayiṣyati


7.1,3.49cd

505अ ततो वाराणसी पुण्या पुरी परमशोभना

505a tato vārāṇasī puṇyā purī paramaśobhanā


7.1,3.50ab

गंतव्या यत्र विश्वेशो देव्या सह पिनाकधृक्

gaṃtavyā yatra viśveśo devyā saha pinākadhṛk


7.1,3.50cd

सदा विहरति श्रीमान् भक्तानुग्रहकारणात्

sadā viharati śrīmān bhaktānugrahakāraṇāt


7.1,3.51ab

तत्राश्चर्यं महद्दृष्ट्वा मत्समीपं गमिष्यथ

tatrāścaryaṃ mahaddṛṣṭvā matsamīpaṃ gamiṣyatha


7.1,3.51cd

ततो वः कथयिष्यामि मोक्षोपाय द्विजोत्तमाः

tato vaḥ kathayiṣyāmi mokṣopāya dvijottamāḥ


7.1,3.52ab

येनैकजन्मना मुक्तिर्युष्मत्करतले स्थिता

yenaikajanmanā muktiryuṣmatkaratale sthitā


7.1,3.52cd

अनेकजन्मसंसारबंधनिर्मोक्षकारिणी

anekajanmasaṃsārabaṃdhanirmokṣakāriṇī


7.1,3.53ab

एतन्मनोमयं चक्रं मया सृष्टं विसृज्यते

etanmanomayaṃ cakraṃ mayā sṛṣṭaṃ visṛjyate


7.1,3.53cd

यत्रास्य शीर्यते नेमिः स देशस्तपसश्शुभः

yatrāsya śīryate nemiḥ sa deśastapasaśśubhaḥ


7.1,3.54ab

इत्युक्त्वा सूर्यसंकाशं चक्रं दृष्ट्वा मनोमयम्

ityuktvā sūryasaṃkāśaṃ cakraṃ dṛṣṭvā manomayam


7.1,3.54cd

प्रणिपत्य महादेवं विससर्ज पितामहः

praṇipatya mahādevaṃ visasarja pitāmahaḥ


7.1,3.55ab

ते ऽपि हृष्टतरा विप्राः प्रणम्य जगतां प्रभुम्

te 'pi hṛṣṭatarā viprāḥ praṇamya jagatāṃ prabhum


7.1,3.55cd

प्रययुस्तस्य चक्रस्य यत्र नेमिरशीर्यत

prayayustasya cakrasya yatra nemiraśīryata


7.1,3.56ab

चक्रं तदपि संक्षिप्तं श्लक्ष्णं चारुशिलातले

cakraṃ tadapi saṃkṣiptaṃ ślakṣṇaṃ cāruśilātale


7.1,3.56cd

विमलस्वादुपानीये निजपात वने क्वचित्

vimalasvādupānīye nijapāta vane kvacit


7.1,3.57ab

तद्वनं तेन विख्यातं नैमिषं मुनिपूजितम्

tadvanaṃ tena vikhyātaṃ naimiṣaṃ munipūjitam


7.1,3.57cd

अनेकयक्षगंधर्वविद्याधरसमाकुलम्

anekayakṣagaṃdharvavidyādharasamākulam


7.1,3.58ab

अष्टादश समुद्रस्य द्वीपानश्नन्पुरूरवाः

aṣṭādaśa samudrasya dvīpānaśnanpurūravāḥ


7.1,3.58cd

विलासवशमुर्वश्या यातो दैवेन चोदितः

vilāsavaśamurvaśyā yāto daivena coditaḥ


7.1,3.59ab

अक्रमेण हरन्मोहाद्यज्ञवाटं हिरण्मयम्

akrameṇa haranmohādyajñavāṭaṃ hiraṇmayam


7.1,3.59cd

मुनिभिर्यत्र संक्रुद्धैः कुशवज्रैर्निपातितः

munibhiryatra saṃkruddhaiḥ kuśavajrairnipātitaḥ


7.1,3.60ab

विश्वं सिसृक्षमाणा वै यत्र विश्वसृजः पुरा

viśvaṃ sisṛkṣamāṇā vai yatra viśvasṛjaḥ purā


7.1,3.60cd

सत्रमारेभिरे दिव्यं ब्रह्मज्ञा गार्हपत्यगाः

satramārebhire divyaṃ brahmajñā gārhapatyagāḥ


7.1,3.61ab

ऋषिभिर्यत्र विद्वद्भिः शब्दार्थन्यायकोविदैः

ṛṣibhiryatra vidvadbhiḥ śabdārthanyāyakovidaiḥ


7.1,3.61cd

शक्तिप्रज्ञाक्रियायोगैर्विधिरासीदनुष्ठितः

śaktiprajñākriyāyogairvidhirāsīdanuṣṭhitaḥ


7.1,3.62ab

यत्र वेदविदो नित्यं वेदवादबहिष्कृतान्

yatra vedavido nityaṃ vedavādabahiṣkṛtān


7.1,3.62cd

वादजल्पबलैर्घ्नंति वचोभिरतिवादिनः

vādajalpabalairghnaṃti vacobhirativādinaḥ


7.1,3.63ab

स्फटिकमयमहीभृत्पादजाभ्यश्शिलाभ्यः प्रसरदमृतकल्पस्स्वच्छपानीयरम्यम्

sphaṭikamayamahībhṛtpādajābhyaśśilābhyaḥ prasaradamṛtakalpassvacchapānīyaramyam


7.1,3.63cd

अतिरसफलवृक्षप्रायमव्यालसत्त्वं तपस उचितमासीन्नैमिषं तन्मुनीनाम्

atirasaphalavṛkṣaprāyamavyālasattvaṃ tapasa ucitamāsīnnaimiṣaṃ tanmunīnām

Chapter 7.1.4

7.1,4.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे नैमिषोपाख्यानं नाम तृतीयो ऽध्यायः सूत उवाच तस्मिन्देशे महाभागा मुनयश्शंसितव्रताः

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe naimiṣopākhyānaṃ nāma tṛtīyo 'dhyāyaḥ sūta uvāca tasmindeśe mahābhāgā munayaśśaṃsitavratāḥ


7.1,4.1cd

अर्चयंतो महादेवं सत्रमारेभिरे तदा

arcayaṃto mahādevaṃ satramārebhire tadā


7.1,4.2ab

तच्च सत्रं प्रववृते सर्वाश्चर्यं महर्षिणाम् 1

tacca satraṃ pravavṛte sarvāścaryaṃ maharṣiṇām 1


7.1,4.2cd

विश्वं सिसृक्षमाणानां पुरा विश्वसृजामिव

viśvaṃ sisṛkṣamāṇānāṃ purā viśvasṛjāmiva


7.1,4.3ab

अथ काले गते सत्रे समाप्ते भूरिदक्षिणे

atha kāle gate satre samāpte bhūridakṣiṇe


7.1,4.3cd

पितामहनियोगेन वायुस्तत्रागमत्स्वयम्

pitāmahaniyogena vāyustatrāgamatsvayam


7.1,4.4ab

शिष्यस्स्वयंभुवो देवस्सर्वप्रत्यक्षदृग्वशी

śiṣyassvayaṃbhuvo devassarvapratyakṣadṛgvaśī


7.1,4.4cd

आज्ञायां मरुतो यस्य संस्थितास्सप्तसप्तकाः

ājñāyāṃ maruto yasya saṃsthitāssaptasaptakāḥ


7.1,4.5ab

1 दीर्घाभाव आर्षः 505ब् प्रेरयञ्छश्वदंगानि प्राणाद्याभिः स्ववृत्तिभिः

1 dīrghābhāva ārṣaḥ 505b prerayañchaśvadaṃgāni prāṇādyābhiḥ svavṛttibhiḥ


7.1,4.5cd

सर्वभूतशरीराणां कुरुते यश्च धारणम्

sarvabhūtaśarīrāṇāṃ kurute yaśca dhāraṇam


7.1,4.6ab

अणिमादिभिरष्टाभिरैश्वर्यैश्च समन्वितः

aṇimādibhiraṣṭābhiraiśvaryaiśca samanvitaḥ


7.1,4.6cd

तिर्यक्कालादिभिर्मेध्यैर्भुवनानि बिभर्ति यः

tiryakkālādibhirmedhyairbhuvanāni bibharti yaḥ


7.1,4.7ab

आकाशयोनिर्द्विगुणः स्पर्शशब्दसमन्वयात्

ākāśayonirdviguṇaḥ sparśaśabdasamanvayāt


7.1,4.7cd

तेजसां प्रकृतिश्चेति यमाहुस्तत्त्वचिंतकाः

tejasāṃ prakṛtiśceti yamāhustattvaciṃtakāḥ


7.1,4.8ab

तमाश्रमगतं दृष्ट्वा मुनयो दीर्घसत्रिणः

tamāśramagataṃ dṛṣṭvā munayo dīrghasatriṇaḥ


7.1,4.8cd

पितामहवचः स्मृत्वा प्रहर्षमतुलं ययुः

pitāmahavacaḥ smṛtvā praharṣamatulaṃ yayuḥ


7.1,4.9ab

अभ्युत्थाय ततस्सर्वे प्रणम्यांबरसंभवम्

abhyutthāya tatassarve praṇamyāṃbarasaṃbhavam


7.1,4.9cd

चामीकरमयं तस्मै विष्टरं समकल्पयन्

cāmīkaramayaṃ tasmai viṣṭaraṃ samakalpayan


7.1,4.10ab

सोपि तत्र समासीनो मुनिभिस्सम्यगर्चितः

sopi tatra samāsīno munibhissamyagarcitaḥ


7.1,4.10cd

प्रतिनंद्य च तान् सर्वान् पप्रच्छ कुशलं ततः

pratinaṃdya ca tān sarvān papraccha kuśalaṃ tataḥ


7.1,4.11ab

वायुरुवाच अत्र वः कुशलं विप्राः कच्चिद्वृत्ते महाक्रतौ

vāyuruvāca atra vaḥ kuśalaṃ viprāḥ kaccidvṛtte mahākratau


7.1,4.11cd

कच्चिद्यज्ञहनो दैत्या न बाधेरन्सुरद्विषः

kaccidyajñahano daityā na bādheransuradviṣaḥ


7.1,4.12ab

प्रायश्चित्तं दुरिष्टं वा न कच्चित्समजायत

prāyaścittaṃ duriṣṭaṃ vā na kaccitsamajāyata


7.1,4.12cd

स्तोत्रशस्त्रगृहैर्देवान् पितःन् पित्र्यैश्च कर्मभिः

stotraśastragṛhairdevān pitḥn pitryaiśca karmabhiḥ


7.1,4.13ab

कच्चिदभ्यर्च्य युष्माभिर्विधिरासीत्स्वनुष्ठितः

kaccidabhyarcya yuṣmābhirvidhirāsītsvanuṣṭhitaḥ


7.1,4.13cd

निवृत्ते च महासत्रे पश्चात्किं वश्चिकीर्षितम्

nivṛtte ca mahāsatre paścātkiṃ vaścikīrṣitam


7.1,4.14ab

इत्युक्ता मुनयः सर्वे वायुना शिवभाविना

ityuktā munayaḥ sarve vāyunā śivabhāvinā


7.1,4.14cd

प्रहृष्टमनसः पूताः प्रत्यूचुर्विनयान्विताः

prahṛṣṭamanasaḥ pūtāḥ pratyūcurvinayānvitāḥ


7.1,4.15ab

मुनय ऊचुः अद्य नः कुशलं सर्वमद्य साधु भवेत्तपः

munaya ūcuḥ adya naḥ kuśalaṃ sarvamadya sādhu bhavettapaḥ


7.1,4.15cd

अस्मच्छ्रेयोभिवृद्ध्यर्थं भवानत्रागतो यतः

asmacchreyobhivṛddhyarthaṃ bhavānatrāgato yataḥ


7.1,4.16ab

शृणु चेदं पुरावृत्तं तमसाक्रांतमानसैः

śṛṇu cedaṃ purāvṛttaṃ tamasākrāṃtamānasaiḥ


7.1,4.16cd

उपासितः पुरास्माभिर्विज्ञानार्थं प्रजापतिः

upāsitaḥ purāsmābhirvijñānārthaṃ prajāpatiḥ


7.1,4.17ab

सोप्यस्माननुगृह्याह शरण्यश्शरणागतान्

sopyasmānanugṛhyāha śaraṇyaśśaraṇāgatān


7.1,4.17cd

सर्वस्मादधिको रुद्रो विप्राः परमकारणम्

sarvasmādadhiko rudro viprāḥ paramakāraṇam


7.1,4.18ab

तमप्रतर्क्यं याथात्म्यं भक्तिमानेव पश्यति

tamapratarkyaṃ yāthātmyaṃ bhaktimāneva paśyati


7.1,4.18cd

भक्तिश्चास्य प्रसादेन प्रसादादेव निर्वृतिः

bhaktiścāsya prasādena prasādādeva nirvṛtiḥ


7.1,4.19ab

तस्मादस्य प्रसादार्थं नैमिषे सत्रयोगतः

tasmādasya prasādārthaṃ naimiṣe satrayogataḥ


7.1,4.19cd

यजध्वं दीर्घसत्रेण रुद्रं परमकारणम्

yajadhvaṃ dīrghasatreṇa rudraṃ paramakāraṇam


7.1,4.20ab

तत्प्रसादेन सत्रांते वायुस्तत्रागमिष्यति

tatprasādena satrāṃte vāyustatrāgamiṣyati


7.1,4.20cd

तन्मुखाज्ज्ञानलाभो वस्तत्र श्रेयो भविष्यति

tanmukhājjñānalābho vastatra śreyo bhaviṣyati


7.1,4.21ab

इत्यादिश्य वयं सर्वे प्रेषिता परमेष्ठिना

ityādiśya vayaṃ sarve preṣitā parameṣṭhinā


7.1,4.21cd

अस्मिन्देशे महाभाग तवागमनकांक्षिणः

asmindeśe mahābhāga tavāgamanakāṃkṣiṇaḥ


7.1,4.22ab

दीर्घसत्रं समासीना दिव्यवर्षसहस्रकम्

dīrghasatraṃ samāsīnā divyavarṣasahasrakam


7.1,4.22cd

अतस्तवागमादन्यत्प्रार्थ्यं नो नास्ति किंचन

atastavāgamādanyatprārthyaṃ no nāsti kiṃcana


7.1,4.23ab

इत्याकर्ण्य पुरावृत्तमृषीणां दीर्घसत्रिणाम्

ityākarṇya purāvṛttamṛṣīṇāṃ dīrghasatriṇām


7.1,4.23cd

वायुः प्रीतमना भूत्वा तत्रासीन्मुनिसंवृतः

vāyuḥ prītamanā bhūtvā tatrāsīnmunisaṃvṛtaḥ


7.1,4.24ab

ततस्तैर्मुनिभिः पृष्टस्तेषां भावविवृद्धये

tatastairmunibhiḥ pṛṣṭasteṣāṃ bhāvavivṛddhaye


7.1,4.24cd

सर्गादि शार्वमैश्वर्यं समासाद वदद्विभुः

sargādi śārvamaiśvaryaṃ samāsāda vadadvibhuḥ

Chapter 7.1.5

7.1,5.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे वायुसमागमो नाम चतुर्थो ऽध्यायः 506अ सूत उवाच तत्र पूर्वं महाभागा नैमिषारण्यवासिनः

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe vāyusamāgamo nāma caturtho 'dhyāyaḥ 506a sūta uvāca tatra pūrvaṃ mahābhāgā naimiṣāraṇyavāsinaḥ


7.1,5.1cd

प्रणिपत्य यथान्यायं पप्रच्छुः पवनं प्रभुम्

praṇipatya yathānyāyaṃ papracchuḥ pavanaṃ prabhum


7.1,5.2ab

नैमिषीया ऊचुः भवान् कथमनुप्राप्तो ज्ञानमीश्वरगोचरम्

naimiṣīyā ūcuḥ bhavān kathamanuprāpto jñānamīśvaragocaram


7.1,5.2cd

कथं च शिवभावस्ते ब्रह्मणो ऽव्यक्तजन्मनः

kathaṃ ca śivabhāvaste brahmaṇo 'vyaktajanmanaḥ


7.1,5.3ab

वायुरुवाच एकोनविंशतिः कल्पो विज्ञेयः श्वेतलोहितः

vāyuruvāca ekonaviṃśatiḥ kalpo vijñeyaḥ śvetalohitaḥ


7.1,5.3cd

तस्मिन्कल्पे चतुर्वक्त्रस्स्रष्टुकामो ऽतपत्तपः

tasminkalpe caturvaktrassraṣṭukāmo 'tapattapaḥ


7.1,5.4ab

तपसा तेन तीव्रेण तुष्टस्तस्य पिता स्वयम्

tapasā tena tīvreṇa tuṣṭastasya pitā svayam


7.1,5.4cd

दिव्यं कौमारमास्थाय रूपं रूपवतां वरः

divyaṃ kaumāramāsthāya rūpaṃ rūpavatāṃ varaḥ


7.1,5.5ab

श्वेतो नाम मुनिर्भूत्वा दिव्यां वाचमुदीरयन्

śveto nāma munirbhūtvā divyāṃ vācamudīrayan


7.1,5.5cd

दर्शनं प्रददौ तस्मै देवदेवो महेश्वरः

darśanaṃ pradadau tasmai devadevo maheśvaraḥ


7.1,5.6ab

तं दृष्ट्वा पितरं ब्रह्मा ब्रह्मणो ऽधिपतिं पतिम्

taṃ dṛṣṭvā pitaraṃ brahmā brahmaṇo 'dhipatiṃ patim


7.1,5.6cd

प्रणम्य परमज्ञानं गायत्र्या सह लब्धवान्

praṇamya paramajñānaṃ gāyatryā saha labdhavān


7.1,5.7ab

ततस्स लब्धविज्ञानो विश्वकर्मा चतुर्मुखः

tatassa labdhavijñāno viśvakarmā caturmukhaḥ


7.1,5.7cd

असृजत्सर्वभूतानि स्थावराणि चराणि च

asṛjatsarvabhūtāni sthāvarāṇi carāṇi ca


7.1,5.8ab

यतश्श्रुत्वामृतं लब्धं ब्रह्मणा परमेश्वरात्

yataśśrutvāmṛtaṃ labdhaṃ brahmaṇā parameśvarāt


7.1,5.8cd

ततस्तद्वदनादेव मया लब्धं तपोबलात्

tatastadvadanādeva mayā labdhaṃ tapobalāt


7.1,5.9ab

मुनय ऊचुः किं तज्ज्ञानं त्वया लब्धं तथ्यात्तथ्यंतरं शुभम्

munaya ūcuḥ kiṃ tajjñānaṃ tvayā labdhaṃ tathyāttathyaṃtaraṃ śubham


7.1,5.9cd

यत्र कृत्वा परां निष्ठां पुरुषस्सुखमृच्छति

yatra kṛtvā parāṃ niṣṭhāṃ puruṣassukhamṛcchati


7.1,5.10ab

वयुरुवाच पशुपाशपतिज्ञानं यल्लब्धं तु मया पुरा

vayuruvāca paśupāśapatijñānaṃ yallabdhaṃ tu mayā purā


7.1,5.10cd

तत्र निष्ठा परा कार्या पुरुषेण सुखार्थिना

tatra niṣṭhā parā kāryā puruṣeṇa sukhārthinā


7.1,5.11ab

अज्ञानप्रभवं दुःखं ज्ञानेनैव निवर्तते

ajñānaprabhavaṃ duḥkhaṃ jñānenaiva nivartate


7.1,5.11cd

ज्ञानं वस्तुपरिच्छेदो वस्तु च द्विविधं स्मृतम्

jñānaṃ vastuparicchedo vastu ca dvividhaṃ smṛtam


7.1,5.12ab

अजडं च जडं चैव नियंतृ च तयोरपि

ajaḍaṃ ca jaḍaṃ caiva niyaṃtṛ ca tayorapi


7.1,5.12cd

पशुः पाशः पतिश्चेति कथ्यते तत्त्रयं क्रमात्

paśuḥ pāśaḥ patiśceti kathyate tattrayaṃ kramāt


7.1,5.13ab

अक्षरं च क्षरं चैव क्षराक्षरपरं तथा

akṣaraṃ ca kṣaraṃ caiva kṣarākṣaraparaṃ tathā


7.1,5.13cd

तदेतत्त्रितयं भूम्ना कथ्यते तत्त्ववेदिभिः

tadetattritayaṃ bhūmnā kathyate tattvavedibhiḥ


7.1,5.14ab

अक्षरं पशुरित्युक्तः क्षरं पाश उदाहृतः

akṣaraṃ paśurityuktaḥ kṣaraṃ pāśa udāhṛtaḥ


7.1,5.14cd

क्षराक्षरपरं यत्तत्पतिरित्यभिधीयते

kṣarākṣaraparaṃ yattatpatirityabhidhīyate


7.1,5.15ab

मुनय ऊचुः किं तदक्षरमित्युक्तं किं च क्षरमुदाहृतम्

munaya ūcuḥ kiṃ tadakṣaramityuktaṃ kiṃ ca kṣaramudāhṛtam


7.1,5.15cd

तयोश्च परमं किं वा तदेतद् ब्रूहि मारुत

tayośca paramaṃ kiṃ vā tadetad brūhi māruta


7.1,5.16ab

वायुरुवाच प्रकृतिः क्षरमित्युक्तं पुरुषो ऽक्षर उच्यते

vāyuruvāca prakṛtiḥ kṣaramityuktaṃ puruṣo 'kṣara ucyate


7.1,5.16cd

ताविमौ प्रेरयत्यन्यस्स परा परमेश्वरः

tāvimau prerayatyanyassa parā parameśvaraḥ


7.1,5.17ab

मुनय ऊचुः कैषा प्रकृतिरित्युक्ता क एष पुरुषो मतः

munaya ūcuḥ kaiṣā prakṛtirityuktā ka eṣa puruṣo mataḥ


7.1,5.17cd

अनयोः केन सम्बन्धः कोयं प्रेरक ईश्वरः

anayoḥ kena sambandhaḥ koyaṃ preraka īśvaraḥ


7.1,5.18ab

वायुरुवाच माया प्रकृतिरुद्दिष्टा पुरुषो मायया वृतः

vāyuruvāca māyā prakṛtiruddiṣṭā puruṣo māyayā vṛtaḥ


7.1,5.18cd

संबन्धो मूलकर्मभ्यां शिवः प्रेरक ईश्वरः

saṃbandho mūlakarmabhyāṃ śivaḥ preraka īśvaraḥ


7.1,5.19ab

मुनय ऊचुः केयं माया समा ख्याता किंरूपो मायया वृतः

munaya ūcuḥ keyaṃ māyā samā khyātā kiṃrūpo māyayā vṛtaḥ


7.1,5.19cd

मूलं कीदृक् कुतो वास्य किं शिवत्वं कुतश्शिवः

mūlaṃ kīdṛk kuto vāsya kiṃ śivatvaṃ kutaśśivaḥ


7.1,5.20ab

वायुरुवाच माया माहेश्वरी शक्तिश्चिद्रूपो मायया वृतः

vāyuruvāca māyā māheśvarī śaktiścidrūpo māyayā vṛtaḥ


7.1,5.20cd

506ब् मलश्चिच्छादको नैजो विशुद्धिश्शिवता स्वतः

506b malaścicchādako naijo viśuddhiśśivatā svataḥ


7.1,5.21ab

मुनय ऊचुः आवृणोति कथं माया व्यापिनं केन हेतुना

munaya ūcuḥ āvṛṇoti kathaṃ māyā vyāpinaṃ kena hetunā


7.1,5.21cd

किमर्थं चावृतिः पुंसः केन वा विनिवर्तते

kimarthaṃ cāvṛtiḥ puṃsaḥ kena vā vinivartate


7.1,5.22ab

वायुरुवाच आवृतिर्व्यपिनो ऽपि स्याद्व्यापि यस्मात्कलाद्यपि

vāyuruvāca āvṛtirvyapino 'pi syādvyāpi yasmātkalādyapi


7.1,5.22cd

हेतुः कर्मैव भोगार्थं निवर्तेत मलक्षयात्

hetuḥ karmaiva bhogārthaṃ nivarteta malakṣayāt


7.1,5.23ab

मुनय ऊचुः कलादि कथ्यते किं तत्कर्म वा किमुदाहृतम्

munaya ūcuḥ kalādi kathyate kiṃ tatkarma vā kimudāhṛtam


7.1,5.23cd

तत्किमादि किमन्तं वा किं फलं वा किमाश्रयम्

tatkimādi kimantaṃ vā kiṃ phalaṃ vā kimāśrayam


7.1,5.24ab

कस्य भोगेन किं भोग्यं किं वा तद्भोगसाधनम्

kasya bhogena kiṃ bhogyaṃ kiṃ vā tadbhogasādhanam


7.1,5.24cd

मलक्षयस्य को हेतुः कीदृक् क्षीणमलः पुमान्

malakṣayasya ko hetuḥ kīdṛk kṣīṇamalaḥ pumān


7.1,5.25ab

वायुरुवाच कला विद्या च रागश्च कालो नियतिरेव च

vāyuruvāca kalā vidyā ca rāgaśca kālo niyatireva ca


7.1,5.25cd

कलादयस्समाख्याता यो भोक्ता पुरुषो भवेत्

kalādayassamākhyātā yo bhoktā puruṣo bhavet


7.1,5.26ab

पुण्यपापात्मकं कर्म सुखदुःखफलं तु यत्

puṇyapāpātmakaṃ karma sukhaduḥkhaphalaṃ tu yat


7.1,5.26cd

अनादिमलभोगान्तमज्ञानात्मसमाश्रयम्

anādimalabhogāntamajñānātmasamāśrayam


7.1,5.27ab

भोगः कर्मविनाशाय भोगमव्यक्तमुच्यते

bhogaḥ karmavināśāya bhogamavyaktamucyate


7.1,5.27cd

बाह्यांतःकरणद्वारं शरीरं भोगसाधनम्

bāhyāṃtaḥkaraṇadvāraṃ śarīraṃ bhogasādhanam


7.1,5.28ab

भावातिशयलब्धेन प्रसादेन मलक्षयः

bhāvātiśayalabdhena prasādena malakṣayaḥ


7.1,5.28cd

क्षीणे चात्ममले तस्मिन् पुमाञ्च्छिवसमो भवेत्

kṣīṇe cātmamale tasmin pumāñcchivasamo bhavet


7.1,5.29ab

मुनय ऊचुः कलादिपञ्चतत्त्वानां किं कर्म पृथगुच्यते

munaya ūcuḥ kalādipañcatattvānāṃ kiṃ karma pṛthagucyate


7.1,5.29cd

भोक्तेति पुरुषश्चेति येनात्मा व्यपदिश्यते

bhokteti puruṣaśceti yenātmā vyapadiśyate


7.1,5.30ab

किमात्मकं तदव्यक्तं केनाकारेण भुज्यते

kimātmakaṃ tadavyaktaṃ kenākāreṇa bhujyate


7.1,5.30cd

किं तस्य शरणं भुक्तौ शरीरं च किमुच्यते

kiṃ tasya śaraṇaṃ bhuktau śarīraṃ ca kimucyate


7.1,5.31ab

वायुरुवाच दिक्क्रियाव्यंजका विद्या कालो रागः प्रवर्तकः

vāyuruvāca dikkriyāvyaṃjakā vidyā kālo rāgaḥ pravartakaḥ


7.1,5.31cd

कालो ऽवच्छेदकस्तत्र नियतिस्तु नियामिका

kālo 'vacchedakastatra niyatistu niyāmikā


7.1,5.32ab

अव्यक्तं कारणं यत्तत्त्रिगुणं प्रभवाप्ययम्

avyaktaṃ kāraṇaṃ yattattriguṇaṃ prabhavāpyayam


7.1,5.32cd

प्रधानं प्रकृतिश्चेति यदाहुस्तत्त्वचिंतकाः

pradhānaṃ prakṛtiśceti yadāhustattvaciṃtakāḥ


7.1,5.33ab

कलातस्तदभिव्यक्तमनभिव्यक्तलक्षणम्

kalātastadabhivyaktamanabhivyaktalakṣaṇam


7.1,5.33cd

सुखदुःखविमोहात्मा भुज्यते गुणवांस्त्रिधा

sukhaduḥkhavimohātmā bhujyate guṇavāṃstridhā


7.1,5.34ab

सत्त्वं रजस्तम इति गुणाः प्रकृतिसंभवाः

sattvaṃ rajastama iti guṇāḥ prakṛtisaṃbhavāḥ


7.1,5.34cd

प्रकृतौ सूक्ष्मरूपेण तिले तैलमिव स्थिताः

prakṛtau sūkṣmarūpeṇa tile tailamiva sthitāḥ


7.1,5.35ab

सुखं च सुखहेतुश्च समासात्सात्त्विकं स्मृतम्

sukhaṃ ca sukhahetuśca samāsātsāttvikaṃ smṛtam


7.1,5.35cd

राजसं तद्विपर्यासात्स्तंभमोहौ तु तामसौ

rājasaṃ tadviparyāsātstaṃbhamohau tu tāmasau


7.1,5.36ab

सात्त्विक्यूर्ध्वगतिः प्रोक्ता तामसी स्यादधोगतिः

sāttvikyūrdhvagatiḥ proktā tāmasī syādadhogatiḥ


7.1,5.36cd

मध्यमा तु गतिर्या सा राजसी परिपठ्यते

madhyamā tu gatiryā sā rājasī paripaṭhyate


7.1,5.37ab

तन्मात्रापञ्चकं चैव भूतपञ्चकमेव च

tanmātrāpañcakaṃ caiva bhūtapañcakameva ca


7.1,5.37cd

ज्ञानेंद्रियाणि पञ्चैक्यं पञ्च कर्मेन्द्रियाणि च

jñāneṃdriyāṇi pañcaikyaṃ pañca karmendriyāṇi ca


7.1,5.38ab

प्रधानबुद्ध्यहंकारमनांसि च चतुष्टयम्

pradhānabuddhyahaṃkāramanāṃsi ca catuṣṭayam


7.1,5.38cd

समासादेवमव्यक्तं सविकारमुदाहृतम्

samāsādevamavyaktaṃ savikāramudāhṛtam


7.1,5.39ab

तत्कारणदशापन्नमव्यक्तमिति कथ्यते

tatkāraṇadaśāpannamavyaktamiti kathyate


7.1,5.39cd

व्यक्तं कार्यदशापन्नं शरीरादिघटादिवत्

vyaktaṃ kāryadaśāpannaṃ śarīrādighaṭādivat


7.1,5.40ab

507अ यथा घटादिकं कार्यं मृदादेर्नातिभिद्यते

507a yathā ghaṭādikaṃ kāryaṃ mṛdādernātibhidyate


7.1,5.40cd

शरीरादि तथा व्यक्तमव्यक्तान्नातिभिद्यते

śarīrādi tathā vyaktamavyaktānnātibhidyate


7.1,5.41ab

तस्मादव्यक्तमेवैक्यकारणं करणानि च

tasmādavyaktamevaikyakāraṇaṃ karaṇāni ca


7.1,5.41cd

शरीरं च तदाधारं तद्भोग्यं चापि नेतरत्

śarīraṃ ca tadādhāraṃ tadbhogyaṃ cāpi netarat


7.1,5.42ab

मुनय ऊचुः बुद्धीन्द्रियशरीरेभ्यो व्यतिरेकस्य कस्यचित्

munaya ūcuḥ buddhīndriyaśarīrebhyo vyatirekasya kasyacit


7.1,5.42cd

आत्मशब्दाभिधेयस्य वस्तुतो ऽपि कुतः स्थितिः

ātmaśabdābhidheyasya vastuto 'pi kutaḥ sthitiḥ


7.1,5.43ab

वायुरुवाच बुद्धीन्द्रियशरीरेभ्यो व्यतिरेको विभोर्ध्रुवम्

vāyuruvāca buddhīndriyaśarīrebhyo vyatireko vibhordhruvam


7.1,5.43cd

अस्त्येव कश्चिदात्मेति हेतुस्तत्र सुदुर्गमः

astyeva kaścidātmeti hetustatra sudurgamaḥ


7.1,5.44ab

बुद्धीन्द्रियशरीराणां नात्मता सद्भिरिष्यते

buddhīndriyaśarīrāṇāṃ nātmatā sadbhiriṣyate


7.1,5.44cd

स्मृतेरनियतज्ञानादयावद्देहवेदनात्

smṛteraniyatajñānādayāvaddehavedanāt


7.1,5.45ab

अतः स्मर्तानुभूतानामशेषज्ञेयगोचरः

ataḥ smartānubhūtānāmaśeṣajñeyagocaraḥ


7.1,5.45cd

अन्तर्यामीति वेदेषु वेदांतेषु च गीयते

antaryāmīti vedeṣu vedāṃteṣu ca gīyate


7.1,5.46ab

सर्वं तत्र स सर्वत्र व्याप्य तिष्ठति शाश्वतः

sarvaṃ tatra sa sarvatra vyāpya tiṣṭhati śāśvataḥ


7.1,5.46cd

तथापि क्वापि केनापि व्यक्तमेष न दृश्यते

tathāpi kvāpi kenāpi vyaktameṣa na dṛśyate


7.1,5.47ab

नैवायं चक्षुषा ग्राह्यो नापरैरिन्द्रियैरपि

naivāyaṃ cakṣuṣā grāhyo nāparairindriyairapi


7.1,5.47cd

मनसैव प्रदीप्तेन महानात्मावसीयते 1

manasaiva pradīptena mahānātmāvasīyate 1


7.1,5.48ab

न च स्त्री न पुमानेष नैव चापि नपुंसकः

na ca strī na pumāneṣa naiva cāpi napuṃsakaḥ


7.1,5.48cd

नैवोर्ध्वं नापि तिर्यक् नाधस्तान्न कुतश्चन

naivordhvaṃ nāpi tiryak nādhastānna kutaścana


7.1,5.49ab

अशरीरं शरीरेषु चलेषु स्थाणुमव्ययम्

aśarīraṃ śarīreṣu caleṣu sthāṇumavyayam


7.1,5.49cd

सदा पश्यति तं धीरो नरः प्रत्यवमर्शनात्

sadā paśyati taṃ dhīro naraḥ pratyavamarśanāt


7.1,5.50ab

किमत्र बहुनोक्तेन पुरुषो देहतः पृथक्

kimatra bahunoktena puruṣo dehataḥ pṛthak


7.1,5.50cd

अपृथग्ये तु पश्यंति ह्यसम्यक्तेषु दर्शनम्

apṛthagye tu paśyaṃti hyasamyakteṣu darśanam


7.1,5.51ab

यच्छरीरमिदं प्रोक्तं पुरुषस्य ततः परम्

yaccharīramidaṃ proktaṃ puruṣasya tataḥ param


7.1,5.51cd

अशुद्धमवशं दुःखमध्रुवं न च विद्यते

aśuddhamavaśaṃ duḥkhamadhruvaṃ na ca vidyate


7.1,5.52ab

विपदां वीजभूतेन पुरुषस्तेन संयुतः

vipadāṃ vījabhūtena puruṣastena saṃyutaḥ


7.1,5.52cd

सुखी दुःखी च मूढश्च भवति स्वेन कर्मणा

sukhī duḥkhī ca mūḍhaśca bhavati svena karmaṇā


7.1,5.53ab

अद्भिराप्लवितं क्षेत्रं जनयत्यंकुरं यथा

adbhirāplavitaṃ kṣetraṃ janayatyaṃkuraṃ yathā


7.1,5.53cd

आज्ञानात्प्लावितं कर्म देहं जनयते तथा

ājñānātplāvitaṃ karma dehaṃ janayate tathā


7.1,5.54ab

अत्यंतमसुखावासास्स्मृताश्चैकांतमृत्यवः

atyaṃtamasukhāvāsāssmṛtāścaikāṃtamṛtyavaḥ


7.1,5.54cd

अनागता अतीताश्च तनवो ऽस्य सहस्रशः

anāgatā atītāśca tanavo 'sya sahasraśaḥ


7.1,5.55ab

आगत्यागत्य शीर्णेषु शरीरेषु शरीरिणः

āgatyāgatya śīrṇeṣu śarīreṣu śarīriṇaḥ


7.1,5.55cd

अत्यंतवसतिः क्वापि न केनापि च लभ्यते

atyaṃtavasatiḥ kvāpi na kenāpi ca labhyate


7.1,5.56ab

छादितश्च वियुक्तश्च शरीरैरेषु लक्ष्यते

chāditaśca viyuktaśca śarīraireṣu lakṣyate


7.1,5.56cd

चंद्रबिंबवदाकाशे तरलैरभ्रसंचयैः

caṃdrabiṃbavadākāśe taralairabhrasaṃcayaiḥ


7.1,5.57ab

अनेकदेहभेदेन भिन्ना वृत्तिरिहात्मनः

anekadehabhedena bhinnā vṛttirihātmanaḥ


7.1,5.57cd

अष्टापदपरिक्षेपे ह्यक्षमुद्रेव लक्ष्यते

aṣṭāpadaparikṣepe hyakṣamudreva lakṣyate


7.1,5.58ab

नैवास्य भविता कश्चिन्नासौ भवति कस्यचित्

naivāsya bhavitā kaścinnāsau bhavati kasyacit


7.1,5.58cd

पथि संगम एवायं दारैः पुत्रैश्च बंधुभिः

pathi saṃgama evāyaṃ dāraiḥ putraiśca baṃdhubhiḥ


7.1,5.59ab

यथा काष्ठं च काष्ठं च समेयातां महोदधौ

yathā kāṣṭhaṃ ca kāṣṭhaṃ ca sameyātāṃ mahodadhau


7.1,5.59cd

समेत्य च व्यपेयातां तद्वद्भूतसमागमः

sametya ca vyapeyātāṃ tadvadbhūtasamāgamaḥ


7.1,5.60ab

स पश्यति शरीरं तच्छरीरं तन्न पश्यति

sa paśyati śarīraṃ taccharīraṃ tanna paśyati


7.1,5.60cd

तौ पश्यति परः कश्चित्तावुभौ तं न पश्यतः

tau paśyati paraḥ kaścittāvubhau taṃ na paśyataḥ


7.1,5.61ab

1 निश्चीयते 507ब् ब्रह्माद्याः स्थावरांतश्च पशवः परिकीर्तिताः

1 niścīyate 507b brahmādyāḥ sthāvarāṃtaśca paśavaḥ parikīrtitāḥ


7.1,5.61cd

पशूनामेव सर्वेषां प्रोक्तमेतन्निदर्शनम्

paśūnāmeva sarveṣāṃ proktametannidarśanam


7.1,5.62ab

स एष बध्यते पाशैः सुखदुःखाशनः पशुः

sa eṣa badhyate pāśaiḥ sukhaduḥkhāśanaḥ paśuḥ


7.1,5.62cd

लीलासाधनभूतो य ईश्वरस्येति सूरयः

līlāsādhanabhūto ya īśvarasyeti sūrayaḥ


7.1,5.63ab

अज्ञो जंतुरनीशो ऽयमात्मनस्सुखदुःखयोः

ajño jaṃturanīśo 'yamātmanassukhaduḥkhayoḥ


7.1,5.63cd

ईश्वरप्रेरितो गच्छेत्स्वर्गं वा श्वभ्रमेव वा

īśvaraprerito gacchetsvargaṃ vā śvabhrameva vā


7.1,5.64ab

सूत उवाच इत्याकर्ण्यानिलवचो मुनयः प्रीतमानसाः

sūta uvāca ityākarṇyānilavaco munayaḥ prītamānasāḥ


7.1,5.64cd

प्रोचुः प्रणम्य तं वायुं शैवागमविचक्षणम्

procuḥ praṇamya taṃ vāyuṃ śaivāgamavicakṣaṇam

Chapter 7.1.6

7.1,6.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे शिवतत्त्वज्ञानवर्णनं नाम पञ्चमो ऽध्यायः मुनय ऊचुः यो ऽयं पशुरिति प्रोक्तो यश्च पाश उदाहृतः

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe śivatattvajñānavarṇanaṃ nāma pañcamo 'dhyāyaḥ munaya ūcuḥ yo 'yaṃ paśuriti prokto yaśca pāśa udāhṛtaḥ


7.1,6.1cd

अभ्यां विलक्षणः कश्चित्कोयमस्ति तयोः पतिः

abhyāṃ vilakṣaṇaḥ kaścitkoyamasti tayoḥ patiḥ


7.1,6.2ab

वायुरुवाच अस्ति कश्चिदपर्यंतरमणीयगुणाश्रयः

vāyuruvāca asti kaścidaparyaṃtaramaṇīyaguṇāśrayaḥ


7.1,6.2cd

पतिर्विश्वस्य निर्माता पशुपाशविमोचनः

patirviśvasya nirmātā paśupāśavimocanaḥ


7.1,6.3ab

अभावे तस्य विश्वस्य सृष्टिरेषा कथं भवेत्

abhāve tasya viśvasya sṛṣṭireṣā kathaṃ bhavet


7.1,6.3cd

अचेतनत्वादज्ञानादनयोः पशुपाशयोः

acetanatvādajñānādanayoḥ paśupāśayoḥ


7.1,6.4ab

प्रधानपरमाण्वादि यावत्किंचिदचेतनम्

pradhānaparamāṇvādi yāvatkiṃcidacetanam


7.1,6.4cd

तत्कर्तृकं स्वयं दृष्टं बुद्धिमत्कारणं विना

tatkartṛkaṃ svayaṃ dṛṣṭaṃ buddhimatkāraṇaṃ vinā


7.1,6.5ab

जगच्च कर्तृसापेक्षं कार्यं सावयवं यतः

jagacca kartṛsāpekṣaṃ kāryaṃ sāvayavaṃ yataḥ


7.1,6.5cd

तस्मात्कार्यस्य कर्तृत्वं पत्युर्न पशुपाशयोः

tasmātkāryasya kartṛtvaṃ patyurna paśupāśayoḥ


7.1,6.6ab

पशोरपि च कर्तृत्वं पत्युः प्रेरणपूर्वकम्

paśorapi ca kartṛtvaṃ patyuḥ preraṇapūrvakam


7.1,6.6cd

अयथाकरणज्ञानमंधस्य गमनं यथा

ayathākaraṇajñānamaṃdhasya gamanaṃ yathā


7.1,6.7ab

आत्मानं च पृथङ्मत्वा प्रेरितारं ततः पृथक्

ātmānaṃ ca pṛthaṅmatvā preritāraṃ tataḥ pṛthak


7.1,6.7cd

असौ जुष्टस्ततस्तेन ह्यमृतत्वाय कल्पते

asau juṣṭastatastena hyamṛtatvāya kalpate


7.1,6.8ab

पशोः पाशस्य पत्युश्च तत्त्वतो ऽस्ति पदं परम्

paśoḥ pāśasya patyuśca tattvato 'sti padaṃ param


7.1,6.8cd

ब्रह्मवित्तद्विदित्वैव योनिमुक्तो भविष्यति

brahmavittadviditvaiva yonimukto bhaviṣyati


7.1,6.9ab

संयुक्तमेतद्द्वितयं क्षरमक्षरमेव च

saṃyuktametaddvitayaṃ kṣaramakṣarameva ca


7.1,6.9cd

व्यक्ताव्यक्तं बिभर्तीशो विश्वं विश्वविमोचकः

vyaktāvyaktaṃ bibhartīśo viśvaṃ viśvavimocakaḥ


7.1,6.10ab

भोक्ता भोग्यं प्रेरयिता मंतव्यं त्रिविधं स्मृतम्

bhoktā bhogyaṃ prerayitā maṃtavyaṃ trividhaṃ smṛtam


7.1,6.10cd

नातः परं विजानद्भिर्वेदितव्यं हि किंचनः

nātaḥ paraṃ vijānadbhirveditavyaṃ hi kiṃcanaḥ


7.1,6.11ab

तिलेषु वा यथा तैलं दध्नि वा सर्पिरर्पितम्

tileṣu vā yathā tailaṃ dadhni vā sarpirarpitam


7.1,6.11cd

यथापः स्रोतसि व्याप्ता यथारण्यां हुताशनः

yathāpaḥ srotasi vyāptā yathāraṇyāṃ hutāśanaḥ


7.1,6.12ab

एवमेव महात्मानमात्मन्यात्मविलक्षणम्

evameva mahātmānamātmanyātmavilakṣaṇam


7.1,6.12cd

सत्येन तपसा चैव नित्ययुक्तो ऽनुपश्यति

satyena tapasā caiva nityayukto 'nupaśyati


7.1,6.13ab

य एको जालवानीश ईशानीभिस्स्वशक्तिभिः

ya eko jālavānīśa īśānībhissvaśaktibhiḥ


7.1,6.13cd

सर्वांल्लोकानिमान् कृत्वा एक एव स ईशते 1

sarvāṃllokānimān kṛtvā eka eva sa īśate 1


7.1,6.14ab

एक एव तदा रुद्रो न द्वितीयो ऽस्ति कश्चन

eka eva tadā rudro na dvitīyo 'sti kaścana


7.1,6.14cd

संसृज्य विश्वभुवनं गोप्ता ते संचुकोच यः

saṃsṛjya viśvabhuvanaṃ goptā te saṃcukoca yaḥ


7.1,6.15ab

1 शब्लुगभाव आर्ष 508अ विश्वतश्चक्षुरेवायमुतायं विश्वतोमुखः

1 śablugabhāva ārṣa 508a viśvataścakṣurevāyamutāyaṃ viśvatomukhaḥ


7.1,6.15cd

तथैव विश्वतोबाहुविश्वतः पादसंयुतः

tathaiva viśvatobāhuviśvataḥ pādasaṃyutaḥ


7.1,6.16ab

द्यावाभूमी च जनयन् देव एको महेश्वरः

dyāvābhūmī ca janayan deva eko maheśvaraḥ


7.1,6.16cd

स एव सर्वदेवानां प्रभवश्चोद्भवस्तथा

sa eva sarvadevānāṃ prabhavaścodbhavastathā


7.1,6.17ab

हिरण्यगर्भं देवानां प्रथमं जनयेदयम्

hiraṇyagarbhaṃ devānāṃ prathamaṃ janayedayam


7.1,6.17cd

विश्वस्मादधिको रुद्रो महर्षिरिति हि श्रुतिः

viśvasmādadhiko rudro maharṣiriti hi śrutiḥ


7.1,6.18ab

वेदाहमेतं पुरुषं महांतममृतं ध्रुवम्

vedāhametaṃ puruṣaṃ mahāṃtamamṛtaṃ dhruvam


7.1,6.18cd

आदित्यवर्णं तमसः परस्तात्संस्थितं प्रभुम्

ādityavarṇaṃ tamasaḥ parastātsaṃsthitaṃ prabhum


7.1,6.19ab

अस्मान्नास्ति परं किंचिदपरं परमात्मनः

asmānnāsti paraṃ kiṃcidaparaṃ paramātmanaḥ


7.1,6.19cd

नाणीयो ऽस्ति न च ज्यायस्तेन पूर्णमिदं जगत्

nāṇīyo 'sti na ca jyāyastena pūrṇamidaṃ jagat


7.1,6.20ab

सर्वाननशिरोग्रीवः सर्वभूतगुहाशयः

sarvānanaśirogrīvaḥ sarvabhūtaguhāśayaḥ


7.1,6.20cd

सर्वव्यापी च भगवांस्तस्मात्सर्वगतश्शिवः

sarvavyāpī ca bhagavāṃstasmātsarvagataśśivaḥ


7.1,6.21ab

सर्वतः पाणिपादो ऽयं सर्वतो ऽक्षिशिरोमुखः

sarvataḥ pāṇipādo 'yaṃ sarvato 'kṣiśiromukhaḥ


7.1,6.21cd

सर्वतः श्रुतिमांल्लोके सर्वमावृत्य तिष्ठति

sarvataḥ śrutimāṃlloke sarvamāvṛtya tiṣṭhati


7.1,6.22ab

सर्वेन्द्रियगुणाभासस्सर्वेन्द्रियविवर्जितः

sarvendriyaguṇābhāsassarvendriyavivarjitaḥ


7.1,6.22cd

सर्वस्य प्रभुरीशानः सर्वस्य शरणं सुहृत्

sarvasya prabhurīśānaḥ sarvasya śaraṇaṃ suhṛt


7.1,6.23ab

अचक्षुरपि यः पश्यत्यकर्णो ऽपि शृणोति यः

acakṣurapi yaḥ paśyatyakarṇo 'pi śṛṇoti yaḥ


7.1,6.23cd

सर्वं वेत्ति न वेत्तास्य तमाहुः पुरुषं परम्

sarvaṃ vetti na vettāsya tamāhuḥ puruṣaṃ param


7.1,6.24ab

अणोरणीयान्महतो महीयानयमव्ययः

aṇoraṇīyānmahato mahīyānayamavyayaḥ


7.1,6.24cd

गुहायां निहितश्चापि जंतोरस्य महेश्वरः

guhāyāṃ nihitaścāpi jaṃtorasya maheśvaraḥ


7.1,6.25ab

तमक्रतुं क्रतुप्रायं महिमातिशयान्वितम्

tamakratuṃ kratuprāyaṃ mahimātiśayānvitam


7.1,6.25cd

धातुः प्रसादादीशानं वीतशोकः प्रपश्यति

dhātuḥ prasādādīśānaṃ vītaśokaḥ prapaśyati


7.1,6.26ab

वेदाहमेनमजरं पुराणं सर्वगं विभुम्

vedāhamenamajaraṃ purāṇaṃ sarvagaṃ vibhum


7.1,6.26cd

निरोधं जन्मनो यस्य वदंति ब्रह्मवादिनः

nirodhaṃ janmano yasya vadaṃti brahmavādinaḥ


7.1,6.27ab

एको ऽपि त्रीनिमांल्लोकान् बहुधा शक्तियोगतः

eko 'pi trīnimāṃllokān bahudhā śaktiyogataḥ


7.1,6.27cd

विदधाति विचेत्यंते 1 विश्वमादौ महेश्वरः

vidadhāti vicetyaṃte 1 viśvamādau maheśvaraḥ


7.1,6.28ab

विश्वधात्रीत्यजाख्या च शैवी चित्रा कृतिः परा

viśvadhātrītyajākhyā ca śaivī citrā kṛtiḥ parā


7.1,6.28cd

तामजां लोहितां शुक्लां कृष्णामेकां त्वजः प्रजाम्

tāmajāṃ lohitāṃ śuklāṃ kṛṣṇāmekāṃ tvajaḥ prajām


7.1,6.29ab

जनित्रीमनुशेते ऽन्योजुषमाणस्स्वरूपिणीम्

janitrīmanuśete 'nyojuṣamāṇassvarūpiṇīm


7.1,6.29cd

तामेवाजामजो ऽन्यस्तु भक्तभोगा जहाति च

tāmevājāmajo 'nyastu bhaktabhogā jahāti ca


7.1,6.30ab

द्वौ सुपर्णौ च सयुजौ समानं वृक्षमास्थितौ

dvau suparṇau ca sayujau samānaṃ vṛkṣamāsthitau


7.1,6.30cd

एको ऽत्ति पिप्पलं स्वादु परो ऽनश्नन् प्रपश्यति

eko 'tti pippalaṃ svādu paro 'naśnan prapaśyati


7.1,6.31ab

वृक्षेस्मिन् पुरुषो मग्नो गुह्यमानश्च शोचति

vṛkṣesmin puruṣo magno guhyamānaśca śocati


7.1,6.31cd

जुष्टमन्यं यदा पश्येदीशं परमकारणम्

juṣṭamanyaṃ yadā paśyedīśaṃ paramakāraṇam


7.1,6.32ab

तदास्य महिमानं च वीतशोकस्सुखी भवेत्

tadāsya mahimānaṃ ca vītaśokassukhī bhavet


7.1,6.32cd

छंदांसि यज्ञाः ऋतवो यद्भूतं भव्यमेव च

chaṃdāṃsi yajñāḥ ṛtavo yadbhūtaṃ bhavyameva ca


7.1,6.33ab

मायी विश्वं सृजत्यस्मिन्निविष्टो मायया परः

māyī viśvaṃ sṛjatyasminniviṣṭo māyayā paraḥ


7.1,6.33cd

मायां तु प्रकृतिं विद्यान्मायिनं तु महेश्वरम्

māyāṃ tu prakṛtiṃ vidyānmāyinaṃ tu maheśvaram


7.1,6.34ab

तस्यास्त्ववयवैरेव व्याप्तं सर्वमिदं जगत्

tasyāstvavayavaireva vyāptaṃ sarvamidaṃ jagat


7.1,6.34cd

सूक्ष्मातिसूक्ष्ममीशानं कललस्यापि मध्यतः

sūkṣmātisūkṣmamīśānaṃ kalalasyāpi madhyataḥ


7.1,6.35ab

1 विचेतोति प्रयोगस्त्वार्षत्वेन, `व्यत्ययो बहुलमऽ इति स्मरणेन साधुः 508ब् स्रष्टारमपि विश्वस्य वेष्टितारं च तस्य तु

1 vicetoti prayogastvārṣatvena, `vyatyayo bahulam' iti smaraṇena sādhuḥ 508b sraṣṭāramapi viśvasya veṣṭitāraṃ ca tasya tu


7.1,6.35cd

शिवमेवेश्वरं ज्ञात्वा शांतिमत्यंतमृच्छति

śivameveśvaraṃ jñātvā śāṃtimatyaṃtamṛcchati


7.1,6.36ab

स एव कालो गोप्ता च विश्वस्याधिपतिः प्रभुः

sa eva kālo goptā ca viśvasyādhipatiḥ prabhuḥ


7.1,6.36cd

तं विश्वाधिपतिं ज्ञात्वा मृत्युपाशात्प्रमुच्यते

taṃ viśvādhipatiṃ jñātvā mṛtyupāśātpramucyate


7.1,6.37ab

घृतात्परं मंडमिव सूक्ष्मं ज्ञात्वा स्थितं प्रभुम्

ghṛtātparaṃ maṃḍamiva sūkṣmaṃ jñātvā sthitaṃ prabhum


7.1,6.37cd

सर्वभूतेषु गूढं च सर्वपापैः प्रमुच्यते

sarvabhūteṣu gūḍhaṃ ca sarvapāpaiḥ pramucyate


7.1,6.38ab

एष एव परो देवो विश्वकर्मा महेश्वरः

eṣa eva paro devo viśvakarmā maheśvaraḥ


7.1,6.38cd

हृदये संनिविष्टं तं ज्ञात्वैवामृतमश्नुते

hṛdaye saṃniviṣṭaṃ taṃ jñātvaivāmṛtamaśnute


7.1,6.39ab

यदा समस्तं न दिवा न रात्रिर्न सदप्यसत्

yadā samastaṃ na divā na rātrirna sadapyasat


7.1,6.39cd

केवलश्शिव एवैको यतः प्रज्ञा पुरातनी

kevalaśśiva evaiko yataḥ prajñā purātanī


7.1,6.40ab

नैनमूर्ध्वं न तिर्यक्च न मध्यं पर्यजिग्रहत्

nainamūrdhvaṃ na tiryakca na madhyaṃ paryajigrahat


7.1,6.40cd

न तस्य प्रतिमा चास्ति यस्य नाम महद्यशः

na tasya pratimā cāsti yasya nāma mahadyaśaḥ


7.1,6.41ab

अजातमिममेवैके बुद्धा जन्मनि भीरवः

ajātamimamevaike buddhā janmani bhīravaḥ


7.1,6.41cd

रुद्रस्यास्य प्रपद्यंते रक्षार्थं दक्षिणं सुखम्

rudrasyāsya prapadyaṃte rakṣārthaṃ dakṣiṇaṃ sukham


7.1,6.42ab

द्वे अक्षरे ब्रह्मपरे त्वनंते समुदाहृते

dve akṣare brahmapare tvanaṃte samudāhṛte


7.1,6.42cd

विद्याविद्ये समाख्याते निहिते यत्र गूढवत्

vidyāvidye samākhyāte nihite yatra gūḍhavat


7.1,6.43ab

क्षरं त्वविद्या ह्यमृतं विद्येति परिगीयते

kṣaraṃ tvavidyā hyamṛtaṃ vidyeti parigīyate


7.1,6.43cd

ते उभे ईशते यस्तु सो ऽन्यः खलु महेश्वरः

te ubhe īśate yastu so 'nyaḥ khalu maheśvaraḥ


7.1,6.44ab

एकैकं बहुधा जालं विकुर्वन्नेकवच्च यः

ekaikaṃ bahudhā jālaṃ vikurvannekavacca yaḥ


7.1,6.44cd

सर्वाधिपत्यं कुरुते सृष्ट्वा सर्वान् प्रतापवान्

sarvādhipatyaṃ kurute sṛṣṭvā sarvān pratāpavān


7.1,6.45ab

दिश ऊर्ध्वमधस्तिर्यक् भासयन् भ्राजते स्वयम्

diśa ūrdhvamadhastiryak bhāsayan bhrājate svayam


7.1,6.45cd

यो निःस्वभावादप्येको वरेण्यस्त्वधितिष्ठति

yo niḥsvabhāvādapyeko vareṇyastvadhitiṣṭhati


7.1,6.46ab

स्वभाववाचकान् सर्वान् वाच्यांश्च परिणामयन्

svabhāvavācakān sarvān vācyāṃśca pariṇāmayan


7.1,6.46cd

गुणांश्च भोग्यभोक्तृत्वे तद्विश्वमधितिष्ठति

guṇāṃśca bhogyabhoktṛtve tadviśvamadhitiṣṭhati


7.1,6.47ab

ते वै गुह्योपणिषदि गूढं ब्रह्म परात्परम्

te vai guhyopaṇiṣadi gūḍhaṃ brahma parātparam


7.1,6.47cd

ब्रह्मयोनिं जगत्पूर्वं विदुर्देवा महर्षयः

brahmayoniṃ jagatpūrvaṃ vidurdevā maharṣayaḥ


7.1,6.48ab

भावग्राह्यमनीहाख्यं भावाभावकरं शिवम्

bhāvagrāhyamanīhākhyaṃ bhāvābhāvakaraṃ śivam


7.1,6.48cd

कलासर्गकरं देवं ये विदुस्ते जहुस्तनुम्

kalāsargakaraṃ devaṃ ye viduste jahustanum


7.1,6.49ab

स्वभावमेके मन्यंते कालमेके विमोहिताः

svabhāvameke manyaṃte kālameke vimohitāḥ


7.1,6.49cd

देवस्य महिमा ह्येष येनेदं भ्राम्यते जगत्

devasya mahimā hyeṣa yenedaṃ bhrāmyate jagat


7.1,6.50ab

येनेदमावृतं नित्यं कालकालात्मना यतः

yenedamāvṛtaṃ nityaṃ kālakālātmanā yataḥ


7.1,6.50cd

तेनेरितमिदं कर्म भूतैः सह विवर्तते

teneritamidaṃ karma bhūtaiḥ saha vivartate


7.1,6.51ab

तत्कर्म भूयशः कृत्वा विनिवृत्य च भूयशः

tatkarma bhūyaśaḥ kṛtvā vinivṛtya ca bhūyaśaḥ


7.1,6.51cd

तत्त्वस्य सह तत्त्वेन योगं चापि समेत्य वै

tattvasya saha tattvena yogaṃ cāpi sametya vai


7.1,6.52ab

अष्टाभिश्च त्रिभिश्चैवं द्वाभ्यां चैकेन वा पुनः

aṣṭābhiśca tribhiścaivaṃ dvābhyāṃ caikena vā punaḥ


7.1,6.52cd

कालेनात्मगुणैश्चापि कृत्स्नमेव जगत् स्वयम्

kālenātmaguṇaiścāpi kṛtsnameva jagat svayam


7.1,6.53ab

गुणैरारभ्य कर्माणि स्वभावादीनि योजयेत्

guṇairārabhya karmāṇi svabhāvādīni yojayet


7.1,6.53cd

तेषामभावे नाशः स्यात्कृतस्यापि च कर्मणः

teṣāmabhāve nāśaḥ syātkṛtasyāpi ca karmaṇaḥ


7.1,6.54ab

कर्मक्षये पुनश्चान्यत्ततो याति स तत्त्वतः

karmakṣaye punaścānyattato yāti sa tattvataḥ


7.1,6.54cd

स एवादिस्स्वयं योगनिमित्तं भोक्तृभोगयोः

sa evādissvayaṃ yoganimittaṃ bhoktṛbhogayoḥ


7.1,6.55ab

परस्त्रिकालादकलस्स एव परमेश्वरः

parastrikālādakalassa eva parameśvaraḥ


7.1,6.55cd

सर्ववित् त्रिगुणाधीशो ब्रह्मसाक्षात्परात्परः

sarvavit triguṇādhīśo brahmasākṣātparātparaḥ


7.1,6.56ab

तं विश्वरूपमभवं भवमीड्यं प्रजापतिम्

taṃ viśvarūpamabhavaṃ bhavamīḍyaṃ prajāpatim


7.1,6.56cd

509अ देवदेवं जगत्पूज्यं स्वचित्तस्थमुपास्महे

509a devadevaṃ jagatpūjyaṃ svacittasthamupāsmahe


7.1,6.57ab

कालादिभिः परो यस्मात्प्रपञ्चः परिवर्तते

kālādibhiḥ paro yasmātprapañcaḥ parivartate


7.1,6.57cd

धर्मावहं पापनुदं भोगेशं विश्वधाम च

dharmāvahaṃ pāpanudaṃ bhogeśaṃ viśvadhāma ca


7.1,6.58ab

तमीश्वराणां परमं महेश्वरं तं देवतानां परमं च दैवतम्

tamīśvarāṇāṃ paramaṃ maheśvaraṃ taṃ devatānāṃ paramaṃ ca daivatam


7.1,6.58cd

पतिं पतीनां परमं परस्ताद्विदाम देवं भुवनेश्वरेश्वरम्

patiṃ patīnāṃ paramaṃ parastādvidāma devaṃ bhuvaneśvareśvaram


7.1,6.59ab

न तस्य विद्येत कार्यं कारणं च न विद्यते

na tasya vidyeta kāryaṃ kāraṇaṃ ca na vidyate


7.1,6.59cd

न तत्समो ऽधिकश्चापि क्वचिज्जगति दृश्यते

na tatsamo 'dhikaścāpi kvacijjagati dṛśyate


7.1,6.60ab

परास्य विविधा शक्तिः श्रुतौ स्वाभाविकी श्रुता

parāsya vividhā śaktiḥ śrutau svābhāvikī śrutā


7.1,6.60cd

ज्ञानं बलं क्रिया चैव याभ्यो विश्वमिदं कृतम्

jñānaṃ balaṃ kriyā caiva yābhyo viśvamidaṃ kṛtam


7.1,6.61ab

तस्यास्ति पतिः कश्चिन्नैव लिंगं न चेशिता

tasyāsti patiḥ kaścinnaiva liṃgaṃ na ceśitā


7.1,6.61cd

कारणं कारणानां च स तेषामधिपाधिपः

kāraṇaṃ kāraṇānāṃ ca sa teṣāmadhipādhipaḥ


7.1,6.62ab

न चास्य जनिता कश्चिन्न च जन्म कुतश्चन

na cāsya janitā kaścinna ca janma kutaścana


7.1,6.62cd

न जन्महेतवस्तद्वन्मलमायादिसंज्ञकाः

na janmahetavastadvanmalamāyādisaṃjñakāḥ


7.1,6.63ab

स एकस्सर्वभूतेषु गूढो व्याप्तश्च विश्वतः

sa ekassarvabhūteṣu gūḍho vyāptaśca viśvataḥ


7.1,6.63cd

सर्वभूतांतरात्मा च धर्माध्यक्षस्स कथ्यते

sarvabhūtāṃtarātmā ca dharmādhyakṣassa kathyate


7.1,6.64ab

सर्वभूताधिवासश्च साक्षी चेता च निर्गुणः

sarvabhūtādhivāsaśca sākṣī cetā ca nirguṇaḥ


7.1,6.64cd

एको वशी निष्क्रियाणां बहूनां विवशात्मनाम्

eko vaśī niṣkriyāṇāṃ bahūnāṃ vivaśātmanām


7.1,6.65ab

नित्यानामप्यसौ नित्यश्चेतनानां च चेतनः

nityānāmapyasau nityaścetanānāṃ ca cetanaḥ


7.1,6.65cd

एको बहूनां चाकामः कामानीशः प्रयच्छति

eko bahūnāṃ cākāmaḥ kāmānīśaḥ prayacchati


7.1,6.66ab

सांख्ययोगाधिगम्यं यत्कारणं जगतां पतिम्

sāṃkhyayogādhigamyaṃ yatkāraṇaṃ jagatāṃ patim


7.1,6.66cd

ज्ञात्वा देवं पशुः पाशैस्सर्वैरेव विमुच्यते

jñātvā devaṃ paśuḥ pāśaissarvaireva vimucyate


7.1,6.67ab

विश्वकृद्विश्ववित्स्वात्मयोनिज्ञः कालकृद्गुणी

viśvakṛdviśvavitsvātmayonijñaḥ kālakṛdguṇī


7.1,6.67cd

प्रधानः क्षेत्रज्ञपतिर्गुणेशः पाशमोचकः

pradhānaḥ kṣetrajñapatirguṇeśaḥ pāśamocakaḥ


7.1,6.68ab

ब्रह्माणं विदधे पूर्वं वेदांश्चोपादिशत्स्वयम्

brahmāṇaṃ vidadhe pūrvaṃ vedāṃścopādiśatsvayam


7.1,6.68cd

यो देवस्तमहं बुद्ध्वा स्वात्मबुद्धिप्रसादतः

yo devastamahaṃ buddhvā svātmabuddhiprasādataḥ


7.1,6.69ab

मुमुक्षुरस्मात्संसारात्प्रपद्ये शरणं शिवम्

mumukṣurasmātsaṃsārātprapadye śaraṇaṃ śivam


7.1,6.69cd

निष्फलं निष्क्रियं शांतं निरवद्यं निरंजनम्

niṣphalaṃ niṣkriyaṃ śāṃtaṃ niravadyaṃ niraṃjanam


7.1,6.70ab

अमृतस्य परं सेतुं दग्धेंधनमिवानिलम्

amṛtasya paraṃ setuṃ dagdheṃdhanamivānilam


7.1,6.70cd

यदा चर्मवदाकाशं वेष्टयिष्यंति मानवाः

yadā carmavadākāśaṃ veṣṭayiṣyaṃti mānavāḥ


7.1,6.71ab

तदा शिवमविज्ञाय दुःखस्यांतो भविष्यति

tadā śivamavijñāya duḥkhasyāṃto bhaviṣyati


7.1,6.72ab

तपःप्रभावाद्देवस्य प्रसादाच्च महर्षयः

tapaḥprabhāvāddevasya prasādācca maharṣayaḥ


7.1,6.72cd

अत्याश्रमोचितज्ञानं पवित्रं पापनाशनम्

atyāśramocitajñānaṃ pavitraṃ pāpanāśanam


7.1,6.73ab

वेदांते परमं गुह्यं पुराकल्पप्रचोदितम्

vedāṃte paramaṃ guhyaṃ purākalpapracoditam


7.1,6.73cd

ब्रह्मणो वदनाल्लब्धं मयेदं भाग्यगौरवात्

brahmaṇo vadanāllabdhaṃ mayedaṃ bhāgyagauravāt


7.1,6.74ab

नाप्रशांताय दातव्यमेतज्ज्ञानमनुत्तमम्

nāpraśāṃtāya dātavyametajjñānamanuttamam


7.1,6.74cd

न पुत्रायाशुवृत्ताय नाशिष्याय च सर्वथा

na putrāyāśuvṛttāya nāśiṣyāya ca sarvathā


7.1,6.75ab

यस्य देवे पराभक्तिर्यथा देवे तथा गुरौ

yasya deve parābhaktiryathā deve tathā gurau


7.1,6.75cd

तस्यैते कथिताह्यर्थाः प्रकाशंते महात्मनः

tasyaite kathitāhyarthāḥ prakāśaṃte mahātmanaḥ


7.1,6.76ab

अतश्च संक्षेपमिदं शृणुध्वं शिवः परस्तात्प्रकृतेश्च पुंसः

ataśca saṃkṣepamidaṃ śṛṇudhvaṃ śivaḥ parastātprakṛteśca puṃsaḥ


7.1,6.76cd

स सर्गकाले च करोति सर्वं संहारकाले पुनराददाति

sa sargakāle ca karoti sarvaṃ saṃhārakāle punarādadāti

Chapter 7.1.7

7.1,7.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे शिवतत्त्ववर्णनं नाम षष्ठो ऽध्यायः 509ब् मुनय ऊचुः कालादुत्पद्यते सर्वं कालदेव विपद्यते

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe śivatattvavarṇanaṃ nāma ṣaṣṭho 'dhyāyaḥ 509b munaya ūcuḥ kālādutpadyate sarvaṃ kāladeva vipadyate


7.1,7.1cd

न कालनिरपेक्षं हि क्वचित्किंचन विद्यते

na kālanirapekṣaṃ hi kvacitkiṃcana vidyate


7.1,7.2ab

यदास्यांतर्गतं विश्वं शश्वत्संसारमण्डलम्

yadāsyāṃtargataṃ viśvaṃ śaśvatsaṃsāramaṇḍalam


7.1,7.2cd

सर्गसंहृतिमुद्राभ्यां चक्रवत्परिवर्तते

sargasaṃhṛtimudrābhyāṃ cakravatparivartate


7.1,7.3ab

ब्रह्मा हरिश्च रुद्रश्च तथान्ये च सुरासुराः

brahmā hariśca rudraśca tathānye ca surāsurāḥ


7.1,7.3cd

यत्कृतां नियतिं प्राप्य प्रभवो नातिवर्तितुम्

yatkṛtāṃ niyatiṃ prāpya prabhavo nātivartitum


7.1,7.4ab

भूतभव्यभविष्याद्यैर्विभज्य जरयन् प्रजाः

bhūtabhavyabhaviṣyādyairvibhajya jarayan prajāḥ


7.1,7.4cd

अतिप्रभुरिति स्वैरं वर्तते ऽतिभयंकरः

atiprabhuriti svairaṃ vartate 'tibhayaṃkaraḥ


7.1,7.5ab

क एष भगवान् कालः कस्य वा वशवर्त्ययम्

ka eṣa bhagavān kālaḥ kasya vā vaśavartyayam


7.1,7.5cd

क एवास्य वशे न स्यात्कथयैतद्विचक्षण

ka evāsya vaśe na syātkathayaitadvicakṣaṇa


7.1,7.6ab

वायुरुवाच कालकाष्ठानिमेषादिकलाकलितविग्रहम्

vāyuruvāca kālakāṣṭhānimeṣādikalākalitavigraham


7.1,7.6cd

कालात्मेति समाख्यातं तेजो माहेश्वरं परम्

kālātmeti samākhyātaṃ tejo māheśvaraṃ param


7.1,7.7ab

यदलंघ्यमशेषस्य स्थावरस्य चरस्य च

yadalaṃghyamaśeṣasya sthāvarasya carasya ca


7.1,7.7cd

नियोगरूपमीशस्य बलं विश्वनियामकम्

niyogarūpamīśasya balaṃ viśvaniyāmakam


7.1,7.8ab

तस्यांशांशमयी मुक्तिः कालात्मनि महात्मनि

tasyāṃśāṃśamayī muktiḥ kālātmani mahātmani


7.1,7.8cd

ततो निष्क्रम्य संक्रांता विसृष्टाग्रेरिवायसी

tato niṣkramya saṃkrāṃtā visṛṣṭāgrerivāyasī


7.1,7.9ab

तस्मात्कालवशे विश्वं न स विश्ववशे स्थितः

tasmātkālavaśe viśvaṃ na sa viśvavaśe sthitaḥ


7.1,7.9cd

शिवस्य तु वशे कालो न कालस्य वशे शिवः

śivasya tu vaśe kālo na kālasya vaśe śivaḥ


7.1,7.10ab

यतो ऽप्रतिहतं शार्वं तेजः काले प्रतिष्ठितम्

yato 'pratihataṃ śārvaṃ tejaḥ kāle pratiṣṭhitam


7.1,7.10cd

महती तेन कालस्य मर्यादा हि दुरत्यया

mahatī tena kālasya maryādā hi duratyayā


7.1,7.11ab

कालं प्रज्ञाविशेषेण को ऽतिवर्तितुमर्हति

kālaṃ prajñāviśeṣeṇa ko 'tivartitumarhati


7.1,7.11cd

कालेन तु कृतं कर्म न कश्चिदतिवर्तते

kālena tu kṛtaṃ karma na kaścidativartate


7.1,7.12ab

एकच्छत्रां महीं कृत्स्नां ये पराक्रम्य शासति

ekacchatrāṃ mahīṃ kṛtsnāṃ ye parākramya śāsati


7.1,7.12cd

ते ऽपि नैवातिवर्तंते कालवेलामिवाब्धयः

te 'pi naivātivartaṃte kālavelāmivābdhayaḥ


7.1,7.13ab

ये निगृह्येंद्रियग्रामं जयंति सकलं जगत्

ye nigṛhyeṃdriyagrāmaṃ jayaṃti sakalaṃ jagat


7.1,7.13cd

न जयंत्यपि ते कालं कालो जयति तानपि

na jayaṃtyapi te kālaṃ kālo jayati tānapi


7.1,7.14ab

आयुर्वेदविदो वैद्यास्त्वनुष्ठितरसायनाः

āyurvedavido vaidyāstvanuṣṭhitarasāyanāḥ


7.1,7.14cd

न मृत्युमतिवर्तंते कालो हि दुरतिक्रमः

na mṛtyumativartaṃte kālo hi duratikramaḥ


7.1,7.15ab

श्रिया रूपेण शीलेन बलेन च कुलेन च

śriyā rūpeṇa śīlena balena ca kulena ca


7.1,7.15cd

अन्यच्चिंतयते जंतुः कालो ऽन्यत्कुरुते बलात्

anyacciṃtayate jaṃtuḥ kālo 'nyatkurute balāt


7.1,7.16ab

अप्रियैश्च प्रियैश्चैव ह्यचिंतितगमागमैः

apriyaiśca priyaiścaiva hyaciṃtitagamāgamaiḥ


7.1,7.16cd

संयोजयति भूतानि वियोजयति चेश्वरः

saṃyojayati bhūtāni viyojayati ceśvaraḥ


7.1,7.17ab

यदैव दुःखितः कश्चित्तदैव सुखितः परः

yadaiva duḥkhitaḥ kaścittadaiva sukhitaḥ paraḥ


7.1,7.17cd

दुर्विज्ञेयस्वभावस्य कालास्याहो विचित्रता

durvijñeyasvabhāvasya kālāsyāho vicitratā


7.1,7.18ab

यो युवा स भवेद्वृद्धो यो बलीयान्स दुर्बलः

yo yuvā sa bhavedvṛddho yo balīyānsa durbalaḥ


7.1,7.18cd

यः श्रीमान्सो ऽपि निःश्रीकः कालश्चित्रगतिर्द्विजा

yaḥ śrīmānso 'pi niḥśrīkaḥ kālaścitragatirdvijā


7.1,7.19ab

नाभिजात्यं न वै शीलं न बलं न च नैपुणम्

nābhijātyaṃ na vai śīlaṃ na balaṃ na ca naipuṇam


7.1,7.19cd

भवेत्कार्याय पर्याप्तं कालश्च ह्यनिरोधकः

bhavetkāryāya paryāptaṃ kālaśca hyanirodhakaḥ


7.1,7.20ab

ये सनाथाश्च दातारो गीतवाद्यैरुपस्थिताः

ye sanāthāśca dātāro gītavādyairupasthitāḥ


7.1,7.20cd

ये चानाथाः परान्नादाः कालस्तेषु समक्रियः

ye cānāthāḥ parānnādāḥ kālasteṣu samakriyaḥ


7.1,7.21ab

फलंत्यकाले न रसायनानि सम्यक्प्रयुक्तान्यपि चौषधानि

phalaṃtyakāle na rasāyanāni samyakprayuktānyapi cauṣadhāni


7.1,7.21cd

तान्येव कालेन समाहृतानि सिद्धिं प्रयांत्याशु सुखं दिशंति

tānyeva kālena samāhṛtāni siddhiṃ prayāṃtyāśu sukhaṃ diśaṃti


7.1,7.22ab

510अ नाकालतो ऽयं म्रियते जायते वा नाकालतः पुष्टिमग्र्यामुपैति

510a nākālato 'yaṃ mriyate jāyate vā nākālataḥ puṣṭimagryāmupaiti


7.1,7.22cd

नाकालतः सुखितं दुःखितं वा नाकालिकं वस्तु समस्ति किंचित्

nākālataḥ sukhitaṃ duḥkhitaṃ vā nākālikaṃ vastu samasti kiṃcit


7.1,7.23ab

कालेन शीतः प्रतिवाति वातःकालेन वृष्टिर्जलदानुपैति

kālena śītaḥ prativāti vātaḥkālena vṛṣṭirjaladānupaiti


7.1,7.23cd

कालेन चोष्मा प्रशमं प्रयाति कालेन सर्वं सफलत्वमेति

kālena coṣmā praśamaṃ prayāti kālena sarvaṃ saphalatvameti


7.1,7.24ab

कालश्च सर्वस्य भवस्य हेतुः कालेन सस्यानि भवंति नित्यम्

kālaśca sarvasya bhavasya hetuḥ kālena sasyāni bhavaṃti nityam


7.1,7.24cd

कालेन सस्यानि लयं प्रयांति कालेन संजीवति जीवलोकः

kālena sasyāni layaṃ prayāṃti kālena saṃjīvati jīvalokaḥ


7.1,7.25ab

इत्थं कालात्मनस्तत्त्वं यो विजानाति तत्त्वतः

itthaṃ kālātmanastattvaṃ yo vijānāti tattvataḥ


7.1,7.25cd

कालात्मानमतिक्रम्य कालातीतं स पश्यति

kālātmānamatikramya kālātītaṃ sa paśyati


7.1,7.26ab

न यस्य कालो न च बंधमुक्ती न यः पुमान्न प्रकृतिर्न विश्वम्

na yasya kālo na ca baṃdhamuktī na yaḥ pumānna prakṛtirna viśvam


7.1,7.26cd

विचित्ररूपाय शिवाय तस्मै नमःपरस्मै परमेश्वराय

vicitrarūpāya śivāya tasmai namaḥparasmai parameśvarāya

Chapter 7.1.8

7.1,8.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे कालमहिमवर्णनं नाम सप्तमो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः केन मानेन कालेस्मिन्नायुस्संख्या प्रकल्प्यते

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe kālamahimavarṇanaṃ nāma saptamo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ kena mānena kālesminnāyussaṃkhyā prakalpyate


7.1,8.1cd

संख्यारूपस्य कालस्य कः पुनः परमो ऽवधिः

saṃkhyārūpasya kālasya kaḥ punaḥ paramo 'vadhiḥ


7.1,8.2ab

वायुरुवाच आयुषो ऽत्र निमेषाख्यमाद्यमानं प्रचक्षते

vāyuruvāca āyuṣo 'tra nimeṣākhyamādyamānaṃ pracakṣate


7.1,8.2cd

संख्यारूपस्य कालस्य शांत्त्वतीतकलावधि

saṃkhyārūpasya kālasya śāṃttvatītakalāvadhi


7.1,8.3ab

अक्षिपक्ष्मपरिक्षेपो निमेषः परिकल्पितः

akṣipakṣmaparikṣepo nimeṣaḥ parikalpitaḥ


7.1,8.3cd

तादृशानां निमेषाणां काष्ठा दश च पञ्च च

tādṛśānāṃ nimeṣāṇāṃ kāṣṭhā daśa ca pañca ca


7.1,8.4ab

काष्ठांस्त्रिंशत्कला नाम कलांस्त्रिंशन्मुहूर्तकः

kāṣṭhāṃstriṃśatkalā nāma kalāṃstriṃśanmuhūrtakaḥ


7.1,8.4cd

मुहूर्तानामपि त्रिंशदहोरात्रं प्रचक्षते

muhūrtānāmapi triṃśadahorātraṃ pracakṣate


7.1,8.5ab

त्रिंशत्संख्यैरहोरात्रैर्मासः पक्षद्वयात्मकः

triṃśatsaṃkhyairahorātrairmāsaḥ pakṣadvayātmakaḥ


7.1,8.6ab

ज्ञेयं पित्र्यमहोरात्रं मासः कृष्णसितात्मकः

jñeyaṃ pitryamahorātraṃ māsaḥ kṛṣṇasitātmakaḥ


7.1,8.7ab

मासैस्तैरयनं षड्भिर्वर्षं द्वे चायनं मतम्

māsaistairayanaṃ ṣaḍbhirvarṣaṃ dve cāyanaṃ matam


7.1,8.7cd

लौकिकेनैव मानेन अब्दो यो मानुषः स्मृतः

laukikenaiva mānena abdo yo mānuṣaḥ smṛtaḥ


7.1,8.8ab

एतद्दिव्यमहोरात्रमिति शास्त्रस्य निश्चयः

etaddivyamahorātramiti śāstrasya niścayaḥ


7.1,8.8cd

दक्षिणं चायनं रात्रिस्तथोदगयनं दिनम्

dakṣiṇaṃ cāyanaṃ rātristathodagayanaṃ dinam


7.1,8.9ab

मासस्त्रिंशदहोरात्रैर्दिव्यो मानुषवत्स्मृतः

māsastriṃśadahorātrairdivyo mānuṣavatsmṛtaḥ


7.1,8.9cd

संवत्सरो ऽपि देवानां मासैर्द्वादशभिस्तथा

saṃvatsaro 'pi devānāṃ māsairdvādaśabhistathā


7.1,8.10ab

त्रीणि वर्षशतान्येव षष्टिवर्षयुतान्यपि

trīṇi varṣaśatānyeva ṣaṣṭivarṣayutānyapi


7.1,8.10cd

दिव्यस्संवत्सरो ज्ञेयो मानुषेण प्रकीर्तितः

divyassaṃvatsaro jñeyo mānuṣeṇa prakīrtitaḥ


7.1,8.11ab

दिव्येनैव प्रमाणेन युगसंख्या प्रवर्तते

divyenaiva pramāṇena yugasaṃkhyā pravartate


7.1,8.11cd

चत्वारि भारते वर्षे युगानि कवयो विदुः

catvāri bhārate varṣe yugāni kavayo viduḥ


7.1,8.12ab

पूर्वं कृतयुगं नाम ततस्त्रेता विधीयते

pūrvaṃ kṛtayugaṃ nāma tatastretā vidhīyate


7.1,8.12cd

द्वापरं च कलिश्चैव युगान्येतानि कृत्स्नशः

dvāparaṃ ca kaliścaiva yugānyetāni kṛtsnaśaḥ


7.1,8.13ab

चत्वारि तु सहस्राणि वर्षाणां तत्कृतं युगम्

catvāri tu sahasrāṇi varṣāṇāṃ tatkṛtaṃ yugam


7.1,8.13cd

तस्य तावच्छतीसंध्या संध्यांशश्च तथाविधः

tasya tāvacchatīsaṃdhyā saṃdhyāṃśaśca tathāvidhaḥ


7.1,8.14ab

इतरेषु ससंध्येषु ससंध्यांशेषु च त्रिषु

itareṣu sasaṃdhyeṣu sasaṃdhyāṃśeṣu ca triṣu


7.1,8.14cd

एकापायेन वर्तंते सहस्राणि शतानि च

ekāpāyena vartaṃte sahasrāṇi śatāni ca


7.1,8.15ab

एतद्द्वादशसाहस्रं साधिकं च चतुर्युगम्

etaddvādaśasāhasraṃ sādhikaṃ ca caturyugam


7.1,8.15cd

चतुर्युगसहस्रं यत्संकल्प इति कथ्यते

caturyugasahasraṃ yatsaṃkalpa iti kathyate


7.1,8.16ab

चतुर्युगैकसप्तत्या मनोरंतरमुच्यते

caturyugaikasaptatyā manoraṃtaramucyate


7.1,8.16cd

कल्पे चतुर्दशैकस्मिन्मनूनां परिवृत्तयः

kalpe caturdaśaikasminmanūnāṃ parivṛttayaḥ


7.1,8.17ab

एतेन क्रमयोगेन कल्पमन्वंतराणि च

etena kramayogena kalpamanvaṃtarāṇi ca


7.1,8.17cd

सप्रजानि व्यतीतानि शतशो ऽथ सहस्रशः

saprajāni vyatītāni śataśo 'tha sahasraśaḥ


7.1,8.18ab

अज्ञेयत्वाच्च सर्वेषामसंख्येयतया पुनः

ajñeyatvācca sarveṣāmasaṃkhyeyatayā punaḥ


7.1,8.18cd

शक्यो नैवानुपूर्व्याद्वै तेषां वक्तुं सुविस्तरः

śakyo naivānupūrvyādvai teṣāṃ vaktuṃ suvistaraḥ


7.1,8.19ab

कल्पो नाम दिवा प्रोक्तो ब्रह्मणो ऽव्यक्तजन्मनः

kalpo nāma divā prokto brahmaṇo 'vyaktajanmanaḥ


7.1,8.19cd

कल्पानां वै सहस्रं च ब्राह्मं वर्षमिहोच्यते

kalpānāṃ vai sahasraṃ ca brāhmaṃ varṣamihocyate


7.1,8.20ab

वर्षाणामष्टसाहस्रं यच्च तद्ब्रह्मणो युगम्

varṣāṇāmaṣṭasāhasraṃ yacca tadbrahmaṇo yugam


7.1,8.20cd

सवनं युगसाहस्रं ब्रह्मणः पद्मजन्मनः

savanaṃ yugasāhasraṃ brahmaṇaḥ padmajanmanaḥ


7.1,8.21ab

सवनानां सहस्रं च त्रिगुणं त्रिवृतं तथा

savanānāṃ sahasraṃ ca triguṇaṃ trivṛtaṃ tathā


7.1,8.21cd

कल्प्यते सकलः कालो ब्रह्मणः परमेष्ठिनः

kalpyate sakalaḥ kālo brahmaṇaḥ parameṣṭhinaḥ


7.1,8.22ab

तस्य वै दिवसे यांति चतुर्दश पुरंदराः

tasya vai divase yāṃti caturdaśa puraṃdarāḥ


7.1,8.22cd

शतानि मासे चत्वारि विंशत्या सहितानि च

śatāni māse catvāri viṃśatyā sahitāni ca


7.1,8.23ab

अब्दे पञ्च सहस्राणि चत्वारिंशद्युतानि च

abde pañca sahasrāṇi catvāriṃśadyutāni ca


7.1,8.23cd

चत्वारिंशत्सहस्राणि पञ्च लक्षाणि चायुषि

catvāriṃśatsahasrāṇi pañca lakṣāṇi cāyuṣi


7.1,8.24ab

ब्रह्मा विष्णोर्दिने चैको विष्णू रुद्रदिने तथा

brahmā viṣṇordine caiko viṣṇū rudradine tathā


7.1,8.24cd

ईश्वरस्य दिने रुद्रस्सदाख्यस्य तथेश्वरः

īśvarasya dine rudrassadākhyasya tatheśvaraḥ


7.1,8.25ab

साक्षाच्छिवस्य तत्संख्यस्तथा सो ऽपि सदाशिवः

sākṣācchivasya tatsaṃkhyastathā so 'pi sadāśivaḥ


7.1,8.25cd

चत्वारिंशत्सहस्राणि पञ्चलक्षाणि चायुषि

catvāriṃśatsahasrāṇi pañcalakṣāṇi cāyuṣi


7.1,8.26

तस्मिन्साक्षाच्छिवेनैष कालात्मा सम्प्रवर्तते

tasminsākṣācchivenaiṣa kālātmā sampravartate


7.1,8.26

*1अब्/ यत्तत्सृष्टेस्समाख्यातं कालान्तरमिह द्विजाः

*1ab/ yattatsṛṣṭessamākhyātaṃ kālāntaramiha dvijāḥ


7.1,8.26

*1च्द्/ एतत्कालान्तरं ज्ञेयमहर्वै पारमेश्वरम्

*1cd/ etatkālāntaraṃ jñeyamaharvai pārameśvaram


7.1,8.26

*2अब्/ रात्रिश्च तावती ज्ञेया परमेशस्य कृत्स्नशः

*2ab/ rātriśca tāvatī jñeyā parameśasya kṛtsnaśaḥ


7.1,8.27ab

*2च्द्/ अहस्तस्य तु या सृष्टी रात्रिश्च प्रलयः स्मृतः

*2cd/ ahastasya tu yā sṛṣṭī rātriśca pralayaḥ smṛtaḥ


7.1,8.27cd

अहर्न विद्यते तस्य न रात्रिरिति धारयेत्

aharna vidyate tasya na rātririti dhārayet


7.1,8.28ab

एषोपचारः क्रियते लोकानां हितकाम्यया

eṣopacāraḥ kriyate lokānāṃ hitakāmyayā


7.1,8.28cd

प्रजाः प्रजानां पतयो मूर्तयश्च सुरासुराः

prajāḥ prajānāṃ patayo mūrtayaśca surāsurāḥ


7.1,8.29ab

इन्द्रियाणीन्द्रियार्थाश्च महाभूतानि पञ्च च

indriyāṇīndriyārthāśca mahābhūtāni pañca ca


7.1,8.29cd

तन्मात्राण्यथ भूतादिर्बुद्धिश्च सह दैवतः

tanmātrāṇyatha bhūtādirbuddhiśca saha daivataḥ


7.1,8.30ab

अहस्तिष्ठंति सर्वाणि पारमेशस्य धीमतः

ahastiṣṭhaṃti sarvāṇi pārameśasya dhīmataḥ


7.1,8.30cd

अहरंते प्रलीयन्ते रात्र्यन्ते विश्वसंभवः

aharaṃte pralīyante rātryante viśvasaṃbhavaḥ


7.1,8.31ab

यो विश्वात्मा कर्मकालस्वभावाद्यर्थे शक्तिर्यस्य नोल्लंघनीया

yo viśvātmā karmakālasvabhāvādyarthe śaktiryasya nollaṃghanīyā


7.1,8.31cd

यस्यैवाज्ञाधीनमेतत्समस्तं नमस्तस्मै महते शंकराय

yasyaivājñādhīnametatsamastaṃ namastasmai mahate śaṃkarāya

Chapter 7.1.9

7.1,9.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वभागे कालप्रभावे त्रिदेवायुर्वर्णनं नामाष्टमो ऽध्यायः मुनय ऊचुः कथं जगदिदं कृत्स्नं विधाय च निधाय च

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvabhāge kālaprabhāve tridevāyurvarṇanaṃ nāmāṣṭamo 'dhyāyaḥ munaya ūcuḥ kathaṃ jagadidaṃ kṛtsnaṃ vidhāya ca nidhāya ca


7.1,9.1cd

आज्ञया परमां क्रीडां करोति परमेश्वरः

ājñayā paramāṃ krīḍāṃ karoti parameśvaraḥ


7.1,9.2ab

किं तत्प्रथमसंभूतं केनेदमखिलं ततम्

kiṃ tatprathamasaṃbhūtaṃ kenedamakhilaṃ tatam


7.1,9.2cd

केना वा पुनरेवेदं ग्रस्यते पृथुकुक्षिणा

kenā vā punarevedaṃ grasyate pṛthukukṣiṇā


7.1,9.3ab

वायुरुवाच शक्तिः प्रथमसम्भूता शांत्यतीतपदोत्तरा

vāyuruvāca śaktiḥ prathamasambhūtā śāṃtyatītapadottarā


7.1,9.3cd

ततो माया ततो ऽव्यक्तं शिवाच्छक्तिमतः प्रभोः

tato māyā tato 'vyaktaṃ śivācchaktimataḥ prabhoḥ


7.1,9.4ab

511अ शान्त्यतीतपदं शक्तेस्ततः शान्तिपदक्रमात्

511a śāntyatītapadaṃ śaktestataḥ śāntipadakramāt


7.1,9.4cd

ततो विद्यापदं तस्मात्प्रतिष्ठापदसंभवः

tato vidyāpadaṃ tasmātpratiṣṭhāpadasaṃbhavaḥ


7.1,9.5ab

निवृत्तिपदमुत्पन्नं प्रतिष्ठापदतः क्रमात्

nivṛttipadamutpannaṃ pratiṣṭhāpadataḥ kramāt


7.1,9.5cd

एवमुक्ता समासेन सृष्टिरीश्वरचोदिता

evamuktā samāsena sṛṣṭirīśvaracoditā


7.1,9.6ab

आनुलोम्यात्तथैतेषां प्रतिलोम्येन संहृतिः

ānulomyāttathaiteṣāṃ pratilomyena saṃhṛtiḥ


7.1,9.6cd

अस्मात्पञ्चपदोद्दिष्टात्परस्स्रष्टा समिष्यते

asmātpañcapadoddiṣṭātparassraṣṭā samiṣyate


7.1,9.7ab

कलाभिः पञ्चभिर्व्याप्तं तस्माद्विश्वमिदं जगत्

kalābhiḥ pañcabhirvyāptaṃ tasmādviśvamidaṃ jagat


7.1,9.7cd

अव्यक्तं कारणं यत्तदात्मना समनुष्ठितम्

avyaktaṃ kāraṇaṃ yattadātmanā samanuṣṭhitam


7.1,9.8ab

महदादिविशेषांतं सृजतीत्यपि संमतम्

mahadādiviśeṣāṃtaṃ sṛjatītyapi saṃmatam


7.1,9.8cd

किं तु तत्रापि कर्तृत्वं नाव्यक्तस्य न चात्मनः

kiṃ tu tatrāpi kartṛtvaṃ nāvyaktasya na cātmanaḥ


7.1,9.9ab

अचेतनत्वात्प्रकृतेरज्ञत्वात्पुरुषस्य च

acetanatvātprakṛterajñatvātpuruṣasya ca


7.1,9.9cd

प्रधानपरमाण्वादि यावत्किञ्चिदचेतनम्

pradhānaparamāṇvādi yāvatkiñcidacetanam


7.1,9.10ab

तत्कर्तृकं स्वयं दृष्टं बुद्धिमत्कारणं विना

tatkartṛkaṃ svayaṃ dṛṣṭaṃ buddhimatkāraṇaṃ vinā


7.1,9.10cd

जगच्च कर्तृसापेक्षं कार्यं सावयवं यतः

jagacca kartṛsāpekṣaṃ kāryaṃ sāvayavaṃ yataḥ


7.1,9.11ab

तस्माच्छक्तस्स्वतन्त्रो यः सर्वशक्तिश्च सर्ववित्

tasmācchaktassvatantro yaḥ sarvaśaktiśca sarvavit


7.1,9.11cd

अनादिनिधनश्चायं महदैश्वर्यसंयुतः

anādinidhanaścāyaṃ mahadaiśvaryasaṃyutaḥ


7.1,9.12ab

स एव जगतः कर्ता महादेवो महेश्वराः

sa eva jagataḥ kartā mahādevo maheśvarāḥ


7.1,9.12cd

पाता हर्ता च सर्वस्य ततः पृथगनन्वयः

pātā hartā ca sarvasya tataḥ pṛthagananvayaḥ


7.1,9.13ab

परिणामः प्रधानस्य प्रवृत्तिः पुरुषस्य च

pariṇāmaḥ pradhānasya pravṛttiḥ puruṣasya ca


7.1,9.13cd

सर्वं सत्यव्रतस्यैव शासनेन प्रवर्तते

sarvaṃ satyavratasyaiva śāsanena pravartate


7.1,9.14ab

इतीयं शाश्वती निष्ठा सतां मनसि वर्तते

itīyaṃ śāśvatī niṣṭhā satāṃ manasi vartate


7.1,9.14cd

न चैनं पक्षमाश्रित्य वर्तते स्वल्पचेतनः

na cainaṃ pakṣamāśritya vartate svalpacetanaḥ


7.1,9.15ab

यावदादिसमारंभो यावद्यः प्रलयो महान्

yāvadādisamāraṃbho yāvadyaḥ pralayo mahān


7.1,9.15cd

तावदप्येति सकलं ब्रह्मणः शारदां शतम्

tāvadapyeti sakalaṃ brahmaṇaḥ śāradāṃ śatam


7.1,9.16ab

परमित्यायुषो नाम ब्रह्मणो ऽव्यक्तजन्मनः

paramityāyuṣo nāma brahmaṇo 'vyaktajanmanaḥ


7.1,9.16cd

तत्पराख्यं तदर्धं च परार्धमभिधीयते

tatparākhyaṃ tadardhaṃ ca parārdhamabhidhīyate


7.1,9.17ab

परार्धद्वयकालांते प्रलये समुपस्थिते

parārdhadvayakālāṃte pralaye samupasthite


7.1,9.17cd

अव्यक्तमात्मनः कार्यमादायात्मनि तिष्ठति

avyaktamātmanaḥ kāryamādāyātmani tiṣṭhati


7.1,9.18ab

आत्मन्यवस्थिते ऽव्यक्ते विकारे प्रतिसंहृते

ātmanyavasthite 'vyakte vikāre pratisaṃhṛte


7.1,9.18cd

साधर्म्येणाधितिष्ठेते प्रधानपुरुषावुभौ

sādharmyeṇādhitiṣṭhete pradhānapuruṣāvubhau


7.1,9.19ab

तमः सत्त्वगुणावेतौ समत्वेन व्यवस्थितौ

tamaḥ sattvaguṇāvetau samatvena vyavasthitau


7.1,9.19cd

अनुद्रिक्तावनन्तौ तावोतप्रोतौ परस्परम्

anudriktāvanantau tāvotaprotau parasparam


7.1,9.20ab

गुणसाम्ये तदा तस्मिन्नविभागे तमोदये

guṇasāmye tadā tasminnavibhāge tamodaye


7.1,9.20cd

शांतवातैकनीरे च न प्राज्ञायत किंचन

śāṃtavātaikanīre ca na prājñāyata kiṃcana


7.1,9.21ab

अप्रज्ञाते जगत्यस्मिन्नेक एव महेश्वरः

aprajñāte jagatyasminneka eva maheśvaraḥ


7.1,9.21cd

उपास्य रजनीं कृत्स्नां परां माहेश्वरीं ततः

upāsya rajanīṃ kṛtsnāṃ parāṃ māheśvarīṃ tataḥ


7.1,9.22ab

प्रभातायां तु शर्वर्यां प्रधानपुरुषावुभौ

prabhātāyāṃ tu śarvaryāṃ pradhānapuruṣāvubhau


7.1,9.22cd

प्रविश्य क्षोभयामास मायायोगान्महेश्वरः

praviśya kṣobhayāmāsa māyāyogānmaheśvaraḥ


7.1,9.23ab

ततः पुनरशेषाणां भूतानां प्रभवाप्ययात्

tataḥ punaraśeṣāṇāṃ bhūtānāṃ prabhavāpyayāt


7.1,9.23cd

अव्यक्तादभवत्सृष्टिराज्ञया परमेष्ठिनः

avyaktādabhavatsṛṣṭirājñayā parameṣṭhinaḥ


7.1,9.24ab

विश्वोत्तरोत्तरविचित्रमनोरथस्य यस्यैकशक्तिशकले सकलस्समाप्तः

viśvottarottaravicitramanorathasya yasyaikaśaktiśakale sakalassamāptaḥ


7.1,9.24cd

आत्मानमध्वपतिमध्वविदो वदंति तस्मै नमः सकललोकविलक्षणाय

ātmānamadhvapatimadhvavido vadaṃti tasmai namaḥ sakalalokavilakṣaṇāya

Chapter 7.1.10

7.1,10.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वभागे सृष्टिपालनप्रलयकर्तृत्ववर्णनं नाम नवमो ऽध्यायः वायुरुवाच पुरुषाधिष्ठितात्पूर्वमव्यक्तादीश्वराज्ञया

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvabhāge sṛṣṭipālanapralayakartṛtvavarṇanaṃ nāma navamo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca puruṣādhiṣṭhitātpūrvamavyaktādīśvarājñayā


7.1,10.1cd

बुद्ध्यादयो विशेषांता विकाराश्चाभवन् क्रमात्

buddhyādayo viśeṣāṃtā vikārāścābhavan kramāt


7.1,10.2ab

ततस्तेभ्यो विकारेभ्यो रुद्रो विष्णुः पितामहः

tatastebhyo vikārebhyo rudro viṣṇuḥ pitāmahaḥ


7.1,10.2cd

कारणत्वेन सर्वेषां त्रयो देवाः प्रजज्ञिरे

kāraṇatvena sarveṣāṃ trayo devāḥ prajajñire


7.1,10.3ab

सर्वतो भुवनव्याप्तिशक्तिमव्याहतां क्वचित्

sarvato bhuvanavyāptiśaktimavyāhatāṃ kvacit


7.1,10.3cd

ज्ञानमप्रतिमं शश्वदैश्वर्यं चाणिमादिकम्

jñānamapratimaṃ śaśvadaiśvaryaṃ cāṇimādikam


7.1,10.4ab

सृष्टिस्थितिलयाख्येषु कर्मसु त्रिषु हेतुताम्

sṛṣṭisthitilayākhyeṣu karmasu triṣu hetutām


7.1,10.4cd

प्रभुत्वेन सहैतेषां प्रसीदति महेश्वरः

prabhutvena sahaiteṣāṃ prasīdati maheśvaraḥ


7.1,10.5ab

कल्पान्तरे पुनस्तेषामस्पर्धा बुद्धिमोहिनाम्

kalpāntare punasteṣāmaspardhā buddhimohinām


7.1,10.5cd

सर्गरक्षालयाचारं प्रत्येकं प्रददौ च सः

sargarakṣālayācāraṃ pratyekaṃ pradadau ca saḥ


7.1,10.6ab

एते परस्परोत्पन्ना धारयन्ति परस्परम्

ete parasparotpannā dhārayanti parasparam


7.1,10.6cd

परस्परेण वर्धंते परस्परमनुव्रताः

paraspareṇa vardhaṃte parasparamanuvratāḥ


7.1,10.7ab

क्वचिद्ब्रह्मा क्वचिद्विष्णुः क्वचिद्रुद्रः प्रशस्यते

kvacidbrahmā kvacidviṣṇuḥ kvacidrudraḥ praśasyate


7.1,10.7cd

नानेन तेषामाधिक्यमैश्वर्यं चातिरिच्यते

nānena teṣāmādhikyamaiśvaryaṃ cātiricyate


7.1,10.8ab

मूर्खा निंदंति तान्वाग्भिः संरंभाभिनिवेशिनः

mūrkhā niṃdaṃti tānvāgbhiḥ saṃraṃbhābhiniveśinaḥ


7.1,10.8cd

यातुधाना भवंत्येव पिशाचाश्च न संशयः

yātudhānā bhavaṃtyeva piśācāśca na saṃśayaḥ


7.1,10.9ab

देवो गुणत्रयातीतश्चतुर्व्यूहो महेश्वरः

devo guṇatrayātītaścaturvyūho maheśvaraḥ


7.1,10.9cd

सकलस्सकलाधारशक्तेरुत्पत्तिकारणम्

sakalassakalādhāraśakterutpattikāraṇam


7.1,10.10ab

सोयमात्मा त्रयस्यास्य प्रकृतेः पुरुषस्य च

soyamātmā trayasyāsya prakṛteḥ puruṣasya ca


7.1,10.10cd

लीलाकृतजगत्सृष्टिरीश्वरत्वे व्यवस्थितः

līlākṛtajagatsṛṣṭirīśvaratve vyavasthitaḥ


7.1,10.11ab

यस्सर्वस्मात्परो नित्यो निष्कलः परमेश्वरः

yassarvasmātparo nityo niṣkalaḥ parameśvaraḥ


7.1,10.11cd

स एव च तदाधारस्तदात्मा तदधिष्ठितः

sa eva ca tadādhārastadātmā tadadhiṣṭhitaḥ


7.1,10.12ab

तस्मान्महेश्वरश्चैव प्रकृतिः पुरुषस्तथा

tasmānmaheśvaraścaiva prakṛtiḥ puruṣastathā


7.1,10.12cd

सदाशिवभवो विष्णुर्ब्रह्मा सर्वशिवात्मकम्

sadāśivabhavo viṣṇurbrahmā sarvaśivātmakam


7.1,10.13ab

प्रधानात्प्रथमं जज्ञे वृद्धिः ख्यातिर्मतिर्महान्

pradhānātprathamaṃ jajñe vṛddhiḥ khyātirmatirmahān


7.1,10.13cd

महत्तत्त्वस्य संक्षोभादहंकारस्त्रिधा ऽभवत्

mahattattvasya saṃkṣobhādahaṃkārastridhā 'bhavat


7.1,10.14ab

अहंकारश्च भूतानि तन्मात्रानींद्रियाणि च

ahaṃkāraśca bhūtāni tanmātrānīṃdriyāṇi ca


7.1,10.14cd

वैकारिकादहंकारात्सत्त्वोद्रिक्तात्तु सात्त्विकः

vaikārikādahaṃkārātsattvodriktāttu sāttvikaḥ


7.1,10.15ab

वैकारिकः स सर्गस्तु युगपत्संप्रवर्तते

vaikārikaḥ sa sargastu yugapatsaṃpravartate


7.1,10.15cd

बुद्धीन्द्रियाणि पञ्चैव पञ्चकर्मेंद्रियाणि च

buddhīndriyāṇi pañcaiva pañcakarmeṃdriyāṇi ca


7.1,10.16ab

एकादशं मनस्तत्र स्वगुणेनोभयात्मकम्

ekādaśaṃ manastatra svaguṇenobhayātmakam


7.1,10.16cd

तमोयुक्तादहंकाराद्भूततन्मात्रसंभवः

tamoyuktādahaṃkārādbhūtatanmātrasaṃbhavaḥ


7.1,10.17ab

भूतानामादिभूतत्वाद्भूतादिः कथ्यते तु सः

bhūtānāmādibhūtatvādbhūtādiḥ kathyate tu saḥ


7.1,10.17cd

भूतादेश्शब्दमात्रं स्यात्तत्र चाकाशसंभवः

bhūtādeśśabdamātraṃ syāttatra cākāśasaṃbhavaḥ


7.1,10.18ab

आकाशात्स्पर्श उत्पन्नः स्पर्शाद्वायुसमुद्भवः

ākāśātsparśa utpannaḥ sparśādvāyusamudbhavaḥ


7.1,10.18cd

वायो रूपं ततस्तेजस्तेजसो रससंभवः

vāyo rūpaṃ tatastejastejaso rasasaṃbhavaḥ


7.1,10.19ab

रसादापस्समुत्पन्नास्तेभ्यो गन्धसमुद्भवः

rasādāpassamutpannāstebhyo gandhasamudbhavaḥ


7.1,10.19cd

गन्धाच्च पृथिवी जाता भूतेभ्योन्यच्चराचरम्

gandhācca pṛthivī jātā bhūtebhyonyaccarācaram


7.1,10.20ab

पुरुषाधिष्ठितत्वाच्च अव्यक्तानुग्रहेण च

puruṣādhiṣṭhitatvācca avyaktānugraheṇa ca


7.1,10.20cd

महदादिविशेषान्ता ह्यण्डमुत्पादयन्ति ते

mahadādiviśeṣāntā hyaṇḍamutpādayanti te


7.1,10.21ab

512अ तत्र कार्यं च करणं संसिद्धं ब्रह्मणो यदा

512a tatra kāryaṃ ca karaṇaṃ saṃsiddhaṃ brahmaṇo yadā


7.1,10.21cd

तदंडे सुप्रवृद्धो ऽभूत् क्षेत्रज्ञो ब्रह्मसंज्ञितः

tadaṃḍe supravṛddho 'bhūt kṣetrajño brahmasaṃjñitaḥ


7.1,10.22ab

स वै शरीरी प्रथमः स वै पुरुष उच्यते

sa vai śarīrī prathamaḥ sa vai puruṣa ucyate


7.1,10.22cd

आदिकर्ता स भूतानां ब्रह्माग्रे समवर्तत

ādikartā sa bhūtānāṃ brahmāgre samavartata


7.1,10.23ab

तस्येश्वरस्य प्रतिमा ज्ञानवैराग्यलक्षणा

tasyeśvarasya pratimā jñānavairāgyalakṣaṇā


7.1,10.23cd

धर्मैश्वर्यकरी बुद्धिर्ब्राह्मी यज्ञे ऽभिमानिनः

dharmaiśvaryakarī buddhirbrāhmī yajñe 'bhimāninaḥ


7.1,10.24ab

अव्यक्ताज्जायते तस्य मनसा यद्यदीप्सितम्

avyaktājjāyate tasya manasā yadyadīpsitam


7.1,10.24cd

वशी विकृत्वात्त्रैगुण्यात्सापेक्षत्वात्स्वभावतः

vaśī vikṛtvāttraiguṇyātsāpekṣatvātsvabhāvataḥ


7.1,10.25ab

त्रिधा विभज्य चात्मानं त्रैलोक्ये संप्रवर्तते

tridhā vibhajya cātmānaṃ trailokye saṃpravartate


7.1,10.25cd

सृजते ग्रसते चैव वीक्षते च त्रिभिस्स्वयम्

sṛjate grasate caiva vīkṣate ca tribhissvayam


7.1,10.26ab

चतुर्मुखस्तु ब्रह्मत्वे कालत्वे चांतकस्स्मृतः

caturmukhastu brahmatve kālatve cāṃtakassmṛtaḥ


7.1,10.26cd

सहस्रमूर्धा पुरुषस्तिस्रोवस्थास्स्वयंभुवः

sahasramūrdhā puruṣastisrovasthāssvayaṃbhuvaḥ


7.1,10.27ab

सत्त्वं रजश्च ब्रह्मा च कालत्वे च तमो रजः

sattvaṃ rajaśca brahmā ca kālatve ca tamo rajaḥ


7.1,10.27cd

विष्णुत्वे केवलं सत्त्वं गुणवृद्धिस्त्रिधा विभौ

viṣṇutve kevalaṃ sattvaṃ guṇavṛddhistridhā vibhau


7.1,10.28ab

ब्रह्मत्वे सृजते लोकान् कालत्वे संक्षिपत्यपि

brahmatve sṛjate lokān kālatve saṃkṣipatyapi


7.1,10.28cd

पुरुषत्वे ऽत्युदासीनः कर्म च त्रिविधं विभोः

puruṣatve 'tyudāsīnaḥ karma ca trividhaṃ vibhoḥ


7.1,10.29ab

एवं त्रिधा विभिन्नत्वाद्ब्रह्मा त्रिगुण उच्यते

evaṃ tridhā vibhinnatvādbrahmā triguṇa ucyate


7.1,10.29cd

चतुर्धा प्रविभक्तत्वाच्चातुर्व्यूहः प्रकीर्तितः

caturdhā pravibhaktatvāccāturvyūhaḥ prakīrtitaḥ


7.1,10.30ab

आदित्वादादिदेवो ऽसावजातत्वादजः स्मृतः

āditvādādidevo 'sāvajātatvādajaḥ smṛtaḥ


7.1,10.30cd

पाति यस्मात्प्रजाः सर्वाः प्रजापतिरिति स्मृतः

pāti yasmātprajāḥ sarvāḥ prajāpatiriti smṛtaḥ


7.1,10.31ab

हिरण्मयस्तु यो मेरुस्तस्योल्बं सुमहात्मनः

hiraṇmayastu yo merustasyolbaṃ sumahātmanaḥ


7.1,10.31cd

गर्भोदकं समुद्राश्च जरायुश्चा ऽपि पर्वताः

garbhodakaṃ samudrāśca jarāyuścā 'pi parvatāḥ


7.1,10.32ab

तस्मिन्नंडे त्विमे लोका अंतर्विश्वमिदं जगत्

tasminnaṃḍe tvime lokā aṃtarviśvamidaṃ jagat


7.1,10.32cd

चंद्रादित्यौ सनक्षत्रौ सग्रहौ सह वायुना

caṃdrādityau sanakṣatrau sagrahau saha vāyunā


7.1,10.33ab

अद्भिर्दशगुणाभिस्तु बाह्यतोण्डं समावृतम्

adbhirdaśaguṇābhistu bāhyatoṇḍaṃ samāvṛtam


7.1,10.33cd

आपो दशगुणेनैव तेजसा बहिरावृताः

āpo daśaguṇenaiva tejasā bahirāvṛtāḥ


7.1,10.34ab

तेजो दशगुणेनैव वायुना बहिरावृतम्

tejo daśaguṇenaiva vāyunā bahirāvṛtam


7.1,10.34cd

आकाशेनावृतो वायुः खं च भूतादिनावृतम्

ākāśenāvṛto vāyuḥ khaṃ ca bhūtādināvṛtam


7.1,10.35ab

भूतादिर्महता तद्वदव्यक्तेनावृतो महान्

bhūtādirmahatā tadvadavyaktenāvṛto mahān


7.1,10.35cd

एतैरावरणैरण्डं सप्तभिर्बहिरावृतम्

etairāvaraṇairaṇḍaṃ saptabhirbahirāvṛtam


7.1,10.36ab

एतदावृत्त्य चान्योन्यमष्टौ प्रकृतयः स्थिताः

etadāvṛttya cānyonyamaṣṭau prakṛtayaḥ sthitāḥ


7.1,10.36cd

सृष्टिपालनविध्वंसकर्मकर्त्र्यो द्विजोत्तमाः

sṛṣṭipālanavidhvaṃsakarmakartryo dvijottamāḥ


7.1,10.37ab

एवं परस्परोत्पन्ना धारयंति परस्परम्

evaṃ parasparotpannā dhārayaṃti parasparam


7.1,10.37cd

आधाराधेयभावेन विकारास्तु विकारिषु

ādhārādheyabhāvena vikārāstu vikāriṣu


7.1,10.38ab

कूर्मोंगानि यथा पूर्वं प्रसार्य विनियच्छति

kūrmoṃgāni yathā pūrvaṃ prasārya viniyacchati


7.1,10.38cd

विकारांश्च तथा ऽव्यक्तं सृष्ट्वा भूयो नियच्छति

vikārāṃśca tathā 'vyaktaṃ sṛṣṭvā bhūyo niyacchati


7.1,10.39ab

अव्यक्तप्रभवं सर्वमानुलोम्येन जायते

avyaktaprabhavaṃ sarvamānulomyena jāyate


7.1,10.39cd

प्राप्ते प्रलयकाले तु प्रतिलोम्येनुलीयते

prāpte pralayakāle tu pratilomyenulīyate


7.1,10.40ab

गुणाः कालवशादेव भवंति विषमाः समाः

guṇāḥ kālavaśādeva bhavaṃti viṣamāḥ samāḥ


7.1,10.40cd

गुणसाम्ये लयो ज्ञेयो वैषम्ये सृष्टिरुच्यते

guṇasāmye layo jñeyo vaiṣamye sṛṣṭirucyate


7.1,10.41ab

तदिदं ब्रह्मणो योनिरेतदंडं घनं महत्

tadidaṃ brahmaṇo yoniretadaṃḍaṃ ghanaṃ mahat


7.1,10.41cd

ब्रह्मणः क्षेत्रमुद्दिष्टं ब्रह्मा क्षेत्रज्ञ उच्यते

brahmaṇaḥ kṣetramuddiṣṭaṃ brahmā kṣetrajña ucyate


7.1,10.42ab

इतीदृशानामण्डानां कोट्यो ज्ञेयाः सहस्रशः

itīdṛśānāmaṇḍānāṃ koṭyo jñeyāḥ sahasraśaḥ


7.1,10.42cd

सर्वगत्वात्प्रधानस्य तिर्यगूर्ध्वमधः स्थिताः

sarvagatvātpradhānasya tiryagūrdhvamadhaḥ sthitāḥ


7.1,10.43ab

512ब् तत्र तत्र चतुर्वक्त्रा ब्रह्माणो हरयो भवाः

512b tatra tatra caturvaktrā brahmāṇo harayo bhavāḥ


7.1,10.43cd

सृष्टा प्रधानेन तथा लब्ध्वा शंभोस्तु सन्निधिम्

sṛṣṭā pradhānena tathā labdhvā śaṃbhostu sannidhim


7.1,10.44ab

महेश्वरः परोव्यक्तादंडमव्यक्तसंभवम्

maheśvaraḥ parovyaktādaṃḍamavyaktasaṃbhavam


7.1,10.44cd

अण्डाज्जज्ञे विभुर्ब्रह्मा लोकास्तेन कृतास्त्विमे

aṇḍājjajñe vibhurbrahmā lokāstena kṛtāstvime


7.1,10.45ab

अबुद्धिपूर्वः कथितो मयैष प्रधानसर्गः प्रथमः प्रवृतः

abuddhipūrvaḥ kathito mayaiṣa pradhānasargaḥ prathamaḥ pravṛtaḥ


7.1,10.45cd

आत्यंतिकश्च प्रलयोन्तकाले लीलाकृतः केवलमीश्वरस्य

ātyaṃtikaśca pralayontakāle līlākṛtaḥ kevalamīśvarasya


7.1,10.46ab

यत्तत्स्मृतं कारणमप्रमेयं ब्रह्मा प्रधानं प्रकृतेः प्रसूतिः

yattatsmṛtaṃ kāraṇamaprameyaṃ brahmā pradhānaṃ prakṛteḥ prasūtiḥ


7.1,10.46cd

अनादिमध्यान्तमनन्तवीर्यं शुक्लं सुरक्तं पुरुषेण युक्तम्

anādimadhyāntamanantavīryaṃ śuklaṃ suraktaṃ puruṣeṇa yuktam


7.1,10.47ab

उत्पादकत्वाद्रजसोतिरेकाल्लोकस्य संतानविवृद्धिहेतून्

utpādakatvādrajasotirekāllokasya saṃtānavivṛddhihetūn


7.1,10.47cd

अष्टौ विकारानपि चादिकाले सृष्ट्वा समश्नाति तथांतकाले

aṣṭau vikārānapi cādikāle sṛṣṭvā samaśnāti tathāṃtakāle


7.1,10.48ab

प्रकृत्यवस्थापितकारणानां या च स्थितिर्या च पुनः प्रवृत्तिः

prakṛtyavasthāpitakāraṇānāṃ yā ca sthitiryā ca punaḥ pravṛttiḥ


7.1,10.48cd

तत्सर्वमप्राकृतवैभवस्य संकल्पमात्रेण महेश्वरस्य

tatsarvamaprākṛtavaibhavasya saṃkalpamātreṇa maheśvarasya

Chapter 7.1.11

7.1,11.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां ब्रह्मांडस्थितिवर्णनं नाम दशमो ऽध्यायः मुनय ऊचुः मन्वंतराणि सर्वाणि कल्पभेदांश्च सर्वशः

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ brahmāṃḍasthitivarṇanaṃ nāma daśamo 'dhyāyaḥ munaya ūcuḥ manvaṃtarāṇi sarvāṇi kalpabhedāṃśca sarvaśaḥ


7.1,11.1cd

तेष्वेवांतरसर्गं च प्रतिसर्गं च नो वद

teṣvevāṃtarasargaṃ ca pratisargaṃ ca no vada


7.1,11.2ab

वायुरुवाच कालसंख्याविवृत्तस्य परार्धो ब्रह्मणस्स्मृतः

vāyuruvāca kālasaṃkhyāvivṛttasya parārdho brahmaṇassmṛtaḥ


7.1,11.2cd

तावांश्चैवास्य कालोन्यस्तस्यांते प्रतिसृज्यते

tāvāṃścaivāsya kālonyastasyāṃte pratisṛjyate


7.1,11.3ab

दिवसे दिवसे तस्य ब्रह्मणः पूर्वजन्मनः

divase divase tasya brahmaṇaḥ pūrvajanmanaḥ


7.1,11.3cd

चतुर्दशमहाभागा मनूनां परिवृत्तयः

caturdaśamahābhāgā manūnāṃ parivṛttayaḥ


7.1,11.4ab

अनादित्वादनंतत्वादज्ञेयत्वाच्च कृत्स्नशः

anāditvādanaṃtatvādajñeyatvācca kṛtsnaśaḥ


7.1,11.4cd

मन्वंतराणि कल्पाश्च न शक्या वचनात्पृथक्

manvaṃtarāṇi kalpāśca na śakyā vacanātpṛthak


7.1,11.5ab

उक्तेष्वपि च सर्वेषु शृण्वतां वो वचो मम

ukteṣvapi ca sarveṣu śṛṇvatāṃ vo vaco mama


7.1,11.5cd

किमिहास्ति फलं तस्मान्न पृथक् वक्तुमुत्सहे

kimihāsti phalaṃ tasmānna pṛthak vaktumutsahe


7.1,11.6ab

य एव खलु कल्पेषु कल्पः संप्रति वर्तते

ya eva khalu kalpeṣu kalpaḥ saṃprati vartate


7.1,11.6cd

तत्र संक्षिप्य वर्तंते सृष्टयः प्रतिसृष्टयः

tatra saṃkṣipya vartaṃte sṛṣṭayaḥ pratisṛṣṭayaḥ


7.1,11.7ab

यस्त्वयं वर्तते कल्पो वाराहो नाम नामतः

yastvayaṃ vartate kalpo vārāho nāma nāmataḥ


7.1,11.7cd

अस्मिन्नपि द्विजश्रेष्ठा मनवस्तु चतुर्दश

asminnapi dvijaśreṣṭhā manavastu caturdaśa


7.1,11.8ab

स्वायंभुवादयस्सप्त सप्त सावर्णिकादयः

svāyaṃbhuvādayassapta sapta sāvarṇikādayaḥ


7.1,11.8cd

तेषु वैवस्वतो नाम सप्तमो वर्तते मनुः

teṣu vaivasvato nāma saptamo vartate manuḥ


7.1,11.9ab

मन्वंतरेषु सर्वेषु सर्गसंहारवृत्तयः

manvaṃtareṣu sarveṣu sargasaṃhāravṛttayaḥ


7.1,11.9cd

प्रायः समाभवंतीति तर्कः कार्यो विजानता

prāyaḥ samābhavaṃtīti tarkaḥ kāryo vijānatā


7.1,11.10ab

पूर्वकल्पे परावृत्ते प्रवृत्ते कालमारुते

pūrvakalpe parāvṛtte pravṛtte kālamārute


7.1,11.10cd

समुन्मूलितमूलेषु वृक्षेषु च वनेषु च

samunmūlitamūleṣu vṛkṣeṣu ca vaneṣu ca


7.1,11.11ab

जगंति तृणवक्त्रीणि देवे दहति पावके

jagaṃti tṛṇavaktrīṇi deve dahati pāvake


7.1,11.11cd

वृष्ट्या भुवि निषिक्तायां विवेलेष्वर्णवेषु च

vṛṣṭyā bhuvi niṣiktāyāṃ viveleṣvarṇaveṣu ca


7.1,11.12ab

दिक्षु सर्वासु मग्नासु वारिपूरे महीयसि

dikṣu sarvāsu magnāsu vāripūre mahīyasi


7.1,11.12cd

तदद्भिश्चटुलाक्षेपैस्तरंगभुजमण्डलैः

tadadbhiścaṭulākṣepaistaraṃgabhujamaṇḍalaiḥ


7.1,11.13ab

प्रारब्धचण्डनृत्येषु ततः प्रलयवारिषु

prārabdhacaṇḍanṛtyeṣu tataḥ pralayavāriṣu


7.1,11.13cd

ब्रह्मा नारायणो भूत्वा सुष्वाप सलिले सुखम्

brahmā nārāyaṇo bhūtvā suṣvāpa salile sukham


7.1,11.14ab

513अ इमं चोदाहरन्मंत्रं श्लोकं नारायणं प्रति

513a imaṃ codāharanmaṃtraṃ ślokaṃ nārāyaṇaṃ prati


7.1,11.14cd

तं शृणुध्वं मुनिश्रेष्ठास्तदर्थं चाक्षराश्रयम्

taṃ śṛṇudhvaṃ muniśreṣṭhāstadarthaṃ cākṣarāśrayam


7.1,11.15ab

आपो नारा इति प्रोक्ता आपो वै नरसूनवः

āpo nārā iti proktā āpo vai narasūnavaḥ


7.1,11.15cd

अयनं तस्य ता यस्मात्तेन नारायणः स्मृतः

ayanaṃ tasya tā yasmāttena nārāyaṇaḥ smṛtaḥ


7.1,11.16ab

शिवयोगमयीं निद्रां कुर्वन्तं त्रिदशेश्वरम्

śivayogamayīṃ nidrāṃ kurvantaṃ tridaśeśvaram


7.1,11.16cd

बद्धांजलि पुटास्सिद्धा जनलोकनिवासिनः

baddhāṃjali puṭāssiddhā janalokanivāsinaḥ


7.1,11.17ab

स्तोत्रैः प्रबोधयामासुः प्रभातसमये सुराः

stotraiḥ prabodhayāmāsuḥ prabhātasamaye surāḥ


7.1,11.17cd

यथा सृष्ट्यादिसमये ईश्वरं श्रुतयः पुरा

yathā sṛṣṭyādisamaye īśvaraṃ śrutayaḥ purā


7.1,11.18ab

ततः प्रबुद्ध उत्थाय शयनात्तोयमध्यगात्

tataḥ prabuddha utthāya śayanāttoyamadhyagāt


7.1,11.18cd

उदैक्षत दिशः सर्वा योगनिद्रालसेक्षणः

udaikṣata diśaḥ sarvā yoganidrālasekṣaṇaḥ


7.1,11.19ab

नापश्यत्स तदा किंचित्स्वात्मनो व्यतिरेकि यत्

nāpaśyatsa tadā kiṃcitsvātmano vyatireki yat


7.1,11.19cd

सविस्मय इवासीनः परां चिंतामुपागमत्

savismaya ivāsīnaḥ parāṃ ciṃtāmupāgamat


7.1,11.20ab

क्व सा भगवती या तु मनोज्ञा महती मही

kva sā bhagavatī yā tu manojñā mahatī mahī


7.1,11.20cd

नानाविधमहाशैलनदीनगरकानना

nānāvidhamahāśailanadīnagarakānanā


7.1,11.21ab

एवं संचिंतयन्ब्रह्मा बुबुधे नैव भूस्थितिम्

evaṃ saṃciṃtayanbrahmā bubudhe naiva bhūsthitim


7.1,11.21cd

तदा सस्मार पितरं भगवंतं त्रिलोचनम्

tadā sasmāra pitaraṃ bhagavaṃtaṃ trilocanam


7.1,11.22ab

स्मरणाद्देवदेवस्य भवस्यामिततेजसः

smaraṇāddevadevasya bhavasyāmitatejasaḥ


7.1,11.22cd

ज्ञातवान्सलिले मग्नां धरणीं धरणीपतिः

jñātavānsalile magnāṃ dharaṇīṃ dharaṇīpatiḥ


7.1,11.23ab

ततो भूमेस्समुद्धारं कर्तुकामः प्रजापतिः

tato bhūmessamuddhāraṃ kartukāmaḥ prajāpatiḥ


7.1,11.23cd

जलक्रीडोचितं दिव्यं वाराहं रूपमस्मरत्

jalakrīḍocitaṃ divyaṃ vārāhaṃ rūpamasmarat


7.1,11.24ab

महापर्वतवर्ष्माणं महाजलदनिःस्वनम्

mahāparvatavarṣmāṇaṃ mahājaladaniḥsvanam


7.1,11.24cd

नीलमेघप्रतीकाशं दीप्तशब्दं भयानकम्

nīlameghapratīkāśaṃ dīptaśabdaṃ bhayānakam


7.1,11.25ab

पीनवृत्तघनस्कंधपीनोन्नतकटीतटम्

pīnavṛttaghanaskaṃdhapīnonnatakaṭītaṭam


7.1,11.25cd

ह्रस्ववृत्तोरुजंघाग्रं सुतीक्ष्णपुरमण्डलम्

hrasvavṛttorujaṃghāgraṃ sutīkṣṇapuramaṇḍalam


7.1,11.26ab

पद्मरागमणिप्रख्यं वृत्तभीषणलोचनम्

padmarāgamaṇiprakhyaṃ vṛttabhīṣaṇalocanam


7.1,11.26cd

वृत्तदीर्घमहागात्रं स्तब्धकर्णस्थलोज्ज्वलम्

vṛttadīrghamahāgātraṃ stabdhakarṇasthalojjvalam


7.1,11.27ab

उदीर्णोच्छ्वासनिश्वासघूर्णितप्रलयार्णवम्

udīrṇocchvāsaniśvāsaghūrṇitapralayārṇavam


7.1,11.27cd

विस्फुरत्सुसटाच्छन्नकपोलस्कंधबंधुरम्

visphuratsusaṭācchannakapolaskaṃdhabaṃdhuram


7.1,11.28ab

मणिभिर्भूषणैश्चित्रैर्महारत्नैःपरिष्कृतम्

maṇibhirbhūṣaṇaiścitrairmahāratnaiḥpariṣkṛtam


7.1,11.28cd

विराजमानं विद्युद्भिर्मेघसंघमिवोन्नतम्

virājamānaṃ vidyudbhirmeghasaṃghamivonnatam


7.1,11.29ab

आस्थाय विपुलं रूपं वाराहममितं विधिः

āsthāya vipulaṃ rūpaṃ vārāhamamitaṃ vidhiḥ


7.1,11.29cd

पृथिव्युद्धरणार्थाय प्रविवेश रसातलम्

pṛthivyuddharaṇārthāya praviveśa rasātalam


7.1,11.30ab

स तदा शुशुभे ऽतीव सूकरो गिरिसंनिभः

sa tadā śuśubhe 'tīva sūkaro girisaṃnibhaḥ


7.1,11.30cd

लिंगाकृतेर्महेशस्य पादमूलं गतो यथा

liṃgākṛtermaheśasya pādamūlaṃ gato yathā


7.1,11.31ab

ततस्स सलिले मग्नां पृथिवीं पृथिवींधरः

tatassa salile magnāṃ pṛthivīṃ pṛthivīṃdharaḥ


7.1,11.31cd

उद्धृत्यालिंग्य दंष्ट्राभ्यामुन्ममज्ज रसातलात्

uddhṛtyāliṃgya daṃṣṭrābhyāmunmamajja rasātalāt


7.1,11.32ab

तं दृष्ट्वा मुनयस्सिद्धा जनलोकनिवासिनः

taṃ dṛṣṭvā munayassiddhā janalokanivāsinaḥ


7.1,11.32cd

मुमुदुर्ननृतुर्मूर्ध्नि तस्य पुष्पैरवाकिरन्

mumudurnanṛturmūrdhni tasya puṣpairavākiran


7.1,11.33ab

वपुर्महावराहस्य शुशुभे पुष्पसंवृतम्

vapurmahāvarāhasya śuśubhe puṣpasaṃvṛtam


7.1,11.33cd

पतद्भिरिव खद्योतैः प्राशुरंजनपर्वतः

patadbhiriva khadyotaiḥ prāśuraṃjanaparvataḥ


7.1,11.34ab

ततः संस्थानमानीय वराहो महतीं महीम्

tataḥ saṃsthānamānīya varāho mahatīṃ mahīm


7.1,11.34cd

स्वमेव रूपमास्थाय स्थापयामास वै विभुः

svameva rūpamāsthāya sthāpayāmāsa vai vibhuḥ


7.1,11.35ab

पृथिवीं च समीकृत्य पृथिव्यां स्थापयन्गिरीन्

pṛthivīṃ ca samīkṛtya pṛthivyāṃ sthāpayangirīn


7.1,11.35cd

513ब् भूराद्यांश्चतुरो लोकान् कल्पयामास पूर्ववत्

513b bhūrādyāṃścaturo lokān kalpayāmāsa pūrvavat


7.1,11.36ab

इति सह महतीं महीं महीध्रैः प्रलयमहाजलधेरधःस्थमध्यात्

iti saha mahatīṃ mahīṃ mahīdhraiḥ pralayamahājaladheradhaḥsthamadhyāt


7.1,11.36cd

उपरि च विनिवेश्य विश्वकर्मा चरमचरं च जगत्ससर्ज भूयः

upari ca viniveśya viśvakarmā caramacaraṃ ca jagatsasarja bhūyaḥ

Chapter 7.1.12

7.1,12.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वा-- पू-- सृष्ट्यादिवर्णनं नामैकादशो ऽध्यायः वायुरुवाच सर्गं चिंतयतस्तस्य तदा वै बुद्धिपूर्वकम्

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vā-- pū-- sṛṣṭyādivarṇanaṃ nāmaikādaśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca sargaṃ ciṃtayatastasya tadā vai buddhipūrvakam


7.1,12.1cd

प्रध्यानकाले मोहस्तु प्रादुर्भूतस्तमोमयः

pradhyānakāle mohastu prādurbhūtastamomayaḥ


7.1,12.2ab

तमोमोहो महामोहस्तामिस्रश्चान्धसंज्ञितः

tamomoho mahāmohastāmisraścāndhasaṃjñitaḥ


7.1,12.2cd

अविद्या पञ्चमी चैषा प्रादुर्भूता महात्मनः

avidyā pañcamī caiṣā prādurbhūtā mahātmanaḥ


7.1,12.3ab

पञ्चधा ऽवस्थितः सर्गो ध्यायतस्त्वभिमानिनः

pañcadhā 'vasthitaḥ sargo dhyāyatastvabhimāninaḥ


7.1,12.3cd

सर्वतस्तमसातीव बीजकुम्भवदावृतः

sarvatastamasātīva bījakumbhavadāvṛtaḥ


7.1,12.4ab

बहिरन्तश्चाप्रकाशः स्तब्धो निःसंज्ञ एव च

bahirantaścāprakāśaḥ stabdho niḥsaṃjña eva ca


7.1,12.4cd

तस्मात्तेषां वृता बुद्धिर्मुखानि करणानि च

tasmātteṣāṃ vṛtā buddhirmukhāni karaṇāni ca


7.1,12.5ab

तस्मात्ते संवृतात्मानो नगा मुख्याः प्रकीर्तिताः

tasmātte saṃvṛtātmāno nagā mukhyāḥ prakīrtitāḥ


7.1,12.5cd

तं दृष्ट्वा ऽसाधकं ब्रह्मा प्रथमं सर्गमीदृशम्

taṃ dṛṣṭvā 'sādhakaṃ brahmā prathamaṃ sargamīdṛśam


7.1,12.6ab

अप्रसन्नमना भूत्वा द्वितीयं सो ऽभ्यमन्यत

aprasannamanā bhūtvā dvitīyaṃ so 'bhyamanyata


7.1,12.6cd

तस्याभिधायतः सर्गं तिर्यक्स्रोतो ऽभ्यवर्तत

tasyābhidhāyataḥ sargaṃ tiryaksroto 'bhyavartata


7.1,12.7ab

अन्तःप्रकाशास्तिर्यंच आवृताश्च बहिः पुनः

antaḥprakāśāstiryaṃca āvṛtāśca bahiḥ punaḥ


7.1,12.7cd

पश्वात्मानस्ततो जाता उत्पथग्राहिणश्च ते

paśvātmānastato jātā utpathagrāhiṇaśca te


7.1,12.8ab

तमप्यसाधकं ज्ञात्वा सर्गमन्यममन्यत

tamapyasādhakaṃ jñātvā sargamanyamamanyata


7.1,12.8cd

तदोर्ध्वस्रोतसो वृत्तो देवसर्गस्तु सात्त्विकः

tadordhvasrotaso vṛtto devasargastu sāttvikaḥ


7.1,12.9ab

ते सुखप्रीतिबहुला बहिरन्तश्च नावृताः

te sukhaprītibahulā bahirantaśca nāvṛtāḥ


7.1,12.9cd

प्रकाशा बहिरन्तश्चस्वभावादेव संज्ञिताः

prakāśā bahirantaścasvabhāvādeva saṃjñitāḥ


7.1,12.10ab

ततो ऽभिध्यायतोव्यक्तादर्वाक्स्रोतस्तु साधकः

tato 'bhidhyāyatovyaktādarvāksrotastu sādhakaḥ


7.1,12.10cd

मनुष्यनामा सञ्जातः सर्गो दुःखसमुत्कटः

manuṣyanāmā sañjātaḥ sargo duḥkhasamutkaṭaḥ


7.1,12.11ab

प्रकाशाबहिरन्तस्ते तमोद्रिक्ता रजो ऽधिकाः

prakāśābahirantaste tamodriktā rajo 'dhikāḥ


7.1,12.11cd

पञ्चमोनुग्रहः सर्गश्चतुर्धा संव्यवस्थितः

pañcamonugrahaḥ sargaścaturdhā saṃvyavasthitaḥ


7.1,12.12ab

विपर्ययेण शक्त्या च तुष्ट्यासिद्ध्या तथैव च

viparyayeṇa śaktyā ca tuṣṭyāsiddhyā tathaiva ca


7.1,12.12cd

ते ऽपरिग्राहिणः सर्वे संविभागरताः पुनः

te 'parigrāhiṇaḥ sarve saṃvibhāgaratāḥ punaḥ


7.1,12.13ab

खादनाश्चाप्यशीलाश्च भूताद्याः परिकीर्तिताः

khādanāścāpyaśīlāśca bhūtādyāḥ parikīrtitāḥ


7.1,12.13cd

प्रथमो महतः सर्गो ब्रह्मणः परमेष्ठिनः

prathamo mahataḥ sargo brahmaṇaḥ parameṣṭhinaḥ


7.1,12.14ab

तन्मात्राणां द्वितीयस्तु भूतसर्गः स उच्यते

tanmātrāṇāṃ dvitīyastu bhūtasargaḥ sa ucyate


7.1,12.14cd

वैकारिकस्तृतीयस्तु सर्ग ऐन्द्रियकः स्मृतः

vaikārikastṛtīyastu sarga aindriyakaḥ smṛtaḥ


7.1,12.15ab

इत्येष प्रकृतेः सर्गः सम्भृतो ऽबुद्धिपूर्वकः

ityeṣa prakṛteḥ sargaḥ sambhṛto 'buddhipūrvakaḥ


7.1,12.15cd

मुख्यसर्गश्चतुर्थस्तु मुख्या वै स्थावराः स्मृताः

mukhyasargaścaturthastu mukhyā vai sthāvarāḥ smṛtāḥ


7.1,12.16ab

तिर्यक्स्रोतस्तु यः प्रोक्तस्तिर्यग्योनिः स पञ्चमः

tiryaksrotastu yaḥ proktastiryagyoniḥ sa pañcamaḥ


7.1,12.16cd

तदूर्ध्वस्रोतसः षष्ठो देवसर्गस्तु स स्मृतः

tadūrdhvasrotasaḥ ṣaṣṭho devasargastu sa smṛtaḥ


7.1,12.17ab

ततो ऽर्वाक् स्रोतसां सर्गः सप्तमः स तु मानुषः

tato 'rvāk srotasāṃ sargaḥ saptamaḥ sa tu mānuṣaḥ


7.1,12.17cd

अष्टमो ऽनुग्रहः सर्गः कौमारो नवमः स्मृतः

aṣṭamo 'nugrahaḥ sargaḥ kaumāro navamaḥ smṛtaḥ


7.1,12.18ab

प्राकृताश्च त्रयः पूर्वे सर्गास्ते ऽबुद्धिपूर्वकाः

prākṛtāśca trayaḥ pūrve sargāste 'buddhipūrvakāḥ


7.1,12.18cd

514अ बुद्धिपूर्वं प्रवर्तन्ते मुख्याद्याः पञ्च वैकृताः

514a buddhipūrvaṃ pravartante mukhyādyāḥ pañca vaikṛtāḥ


7.1,12.19ab

अग्रे ससर्ज वै ब्रह्मा मानसानात्मनः समान्

agre sasarja vai brahmā mānasānātmanaḥ samān


7.1,12.19cd

सनन्दं सनकञ्चैव विद्वांसञ्च सनातनम्

sanandaṃ sanakañcaiva vidvāṃsañca sanātanam


7.1,12.20ab

ऋभुं सनत्कुमारञ्च पूर्वमेव प्रजापतिः

ṛbhuṃ sanatkumārañca pūrvameva prajāpatiḥ


7.1,12.20cd

सर्वे ते योगिनो ज्ञेया वीतरागा विमत्सराः

sarve te yogino jñeyā vītarāgā vimatsarāḥ


7.1,12.21ab

इश्वरासक्तमनसो न चक्रुः सृष्टये मतिम्

iśvarāsaktamanaso na cakruḥ sṛṣṭaye matim


7.1,12.21cd

तेषु सृष्ट्यनपेक्षेषु गतेषु सनकादिषु

teṣu sṛṣṭyanapekṣeṣu gateṣu sanakādiṣu


7.1,12.22ab

स्रष्टुकामः पुनर्ब्रह्मा तताप परमं तपः

sraṣṭukāmaḥ punarbrahmā tatāpa paramaṃ tapaḥ


7.1,12.22cd

तस्यैवं तप्यमानस्य न किंचित्समवर्तत

tasyaivaṃ tapyamānasya na kiṃcitsamavartata


7.1,12.23ab

ततो दीर्घेण कालेन दुःखात्क्रोधो व्यजायत

tato dīrgheṇa kālena duḥkhātkrodho vyajāyata


7.1,12.23cd

क्रोधाविष्टस्य नेत्राभ्यां प्रापतन्नश्रुबिन्दवः

krodhāviṣṭasya netrābhyāṃ prāpatannaśrubindavaḥ


7.1,12.24ab

ततस्तेभ्यो ऽश्रुबिन्दुभ्यो भूताः प्रेतास्तदाभवन्

tatastebhyo 'śrubindubhyo bhūtāḥ pretāstadābhavan


7.1,12.24cd

सर्वांस्तानश्रुजान्दृष्ट्वा ब्रह्मात्मानमनिंदत

sarvāṃstānaśrujāndṛṣṭvā brahmātmānamaniṃdata


7.1,12.25ab

तस्य तीव्रा ऽभवन्मूर्छा क्रोधामर्षसमुद्भवा

tasya tīvrā 'bhavanmūrchā krodhāmarṣasamudbhavā


7.1,12.25cd

मूर्छितस्तु जहौ प्राणान्क्रोधाविष्टः प्रजापतिः

mūrchitastu jahau prāṇānkrodhāviṣṭaḥ prajāpatiḥ


7.1,12.26ab

ततः प्राणेश्वरो रुद्रो भगवान्नीललोहितः

tataḥ prāṇeśvaro rudro bhagavānnīlalohitaḥ


7.1,12.26cd

प्रसादमतुलं कर्तुं प्रादुरासीत्प्रभोर्मुखात्

prasādamatulaṃ kartuṃ prādurāsītprabhormukhāt


7.1,12.27ab

दशधा चैकधा चक्रे स्वात्मानं प्रभुरीश्वरः

daśadhā caikadhā cakre svātmānaṃ prabhurīśvaraḥ


7.1,12.27cd

ते तेनोक्ता महात्मानो दशधा चैकधा कृताः

te tenoktā mahātmāno daśadhā caikadhā kṛtāḥ


7.1,12.28ab

यूयं सृष्टा मया वत्सा लोकानुग्रहकारणात्

yūyaṃ sṛṣṭā mayā vatsā lokānugrahakāraṇāt


7.1,12.28cd

तस्मात्सर्वस्य लोकस्य स्थापनाय हिताय च

tasmātsarvasya lokasya sthāpanāya hitāya ca


7.1,12.29ab

प्रजासन्तानहेतोश्च प्रयतध्वमतन्द्रिताः

prajāsantānahetośca prayatadhvamatandritāḥ


7.1,12.29cd

एवमुक्ताश्च रुरुदुर्दुद्रुवुश्च समन्ततः

evamuktāśca rurudurdudruvuśca samantataḥ


7.1,12.30ab

रोदनाद्द्रावणाच्चैव ते रुद्रा नामतः स्मृताः

rodanāddrāvaṇāccaiva te rudrā nāmataḥ smṛtāḥ


7.1,12.30cd

ये रुद्रास्ते खलु प्राणा ये प्राणास्ते महात्मकाः

ye rudrāste khalu prāṇā ye prāṇāste mahātmakāḥ


7.1,12.31ab

ततो मृतस्य देवस्य ब्रह्मणः परमेष्ठिनः

tato mṛtasya devasya brahmaṇaḥ parameṣṭhinaḥ


7.1,12.31cd

घृणी ददौ पुनः प्राणान्ब्रह्मपुत्रो महेश्वरः

ghṛṇī dadau punaḥ prāṇānbrahmaputro maheśvaraḥ


7.1,12.32ab

प्रहृष्टवदनो रुद्रः प्राणप्रत्यागमाद्विभोः

prahṛṣṭavadano rudraḥ prāṇapratyāgamādvibhoḥ


7.1,12.32cd

अभ्यभाषत विश्वेशो ब्रह्माणं परमं वचः

abhyabhāṣata viśveśo brahmāṇaṃ paramaṃ vacaḥ


7.1,12.33ab

माभैर्माभैर्महाभाग विरिंच जगतां गुरो

mābhairmābhairmahābhāga viriṃca jagatāṃ guro


7.1,12.33cd

मया ते प्राणिताः प्राणाः सुखमुत्तिष्ठ सुव्रत

mayā te prāṇitāḥ prāṇāḥ sukhamuttiṣṭha suvrata


7.1,12.34ab

स्वप्नानुभूतमिव तच्छ्रुत्वा वाक्यं मनोहरम्

svapnānubhūtamiva tacchrutvā vākyaṃ manoharam


7.1,12.34cd

हरं निरीक्ष्य शनकैर्नेत्रैः फुल्लाम्बुजप्रभैः

haraṃ nirīkṣya śanakairnetraiḥ phullāmbujaprabhaiḥ


7.1,12.35ab

तथा प्रत्यागतप्राणः स्निग्धगम्भीरया गिरा

tathā pratyāgataprāṇaḥ snigdhagambhīrayā girā


7.1,12.35cd

उवाच वचनं ब्रह्मा तमुद्दिश्य कृताञ्जलिः

uvāca vacanaṃ brahmā tamuddiśya kṛtāñjaliḥ


7.1,12.36ab

त्वं हि दर्शनमात्रेण चानन्दयसि मे मनः

tvaṃ hi darśanamātreṇa cānandayasi me manaḥ


7.1,12.36cd

को भवान् विश्वमूर्त्या वा स्थित एकादशात्मकः

ko bhavān viśvamūrtyā vā sthita ekādaśātmakaḥ


7.1,12.37ab

तस्य तद्वचनं श्रुत्वा व्याजहार महेश्वरः

tasya tadvacanaṃ śrutvā vyājahāra maheśvaraḥ


7.1,12.37cd

स्पृशन् काराभ्यां ब्रह्माणं सुसुखाभ्यां सुरेश्वरः

spṛśan kārābhyāṃ brahmāṇaṃ susukhābhyāṃ sureśvaraḥ


7.1,12.38ab

मां विद्धि परमात्मानं तव पुत्रत्वमागतम्

māṃ viddhi paramātmānaṃ tava putratvamāgatam


7.1,12.38cd

एते चैकादश रुद्रास्त्वां सुरक्षितुमागताः

ete caikādaśa rudrāstvāṃ surakṣitumāgatāḥ


7.1,12.39ab

तस्मात्तीव्रामिमाम्मूर्छां विधूय मदनुग्रहात्

tasmāttīvrāmimāmmūrchāṃ vidhūya madanugrahāt


7.1,12.39cd

प्रबुद्धस्व यथापूर्वं प्रजा वै स्रष्टुमर्हसि

prabuddhasva yathāpūrvaṃ prajā vai sraṣṭumarhasi


7.1,12.40ab

514ब् एवं भगवता प्रोक्तो ब्रह्मा प्रीतमना ह्यभूत्

514b evaṃ bhagavatā prokto brahmā prītamanā hyabhūt


7.1,12.40cd

नानाष्टकेन विश्वात्मा तुष्टाव परमेश्वरम्

nānāṣṭakena viśvātmā tuṣṭāva parameśvaram


7.1,12.41ab

ब्रह्मोवाच नमस्ते भगवन् रुद्र भास्करामिततेजसे

brahmovāca namaste bhagavan rudra bhāskarāmitatejase


7.1,12.41cd

नमो भवाय देवाय रसायाम्बुमयात्मने

namo bhavāya devāya rasāyāmbumayātmane


7.1,12.41ef

शर्वाय क्षितिरूपाय नन्दीसुरभये नमः

śarvāya kṣitirūpāya nandīsurabhaye namaḥ


7.1,12.42ab

ईशाय वसवे तुभ्यं नमस्स्पर्शमयात्मने

īśāya vasave tubhyaṃ namassparśamayātmane


7.1,12.42cd

पशूनां पतये चैव पावकायातितेजसे

paśūnāṃ pataye caiva pāvakāyātitejase


7.1,12.42ef

भीमाय व्योमरूपाय शब्दमात्राय ते नमः

bhīmāya vyomarūpāya śabdamātrāya te namaḥ


7.1,12.43ab

उग्रायोग्रस्वरूपाय यजमानात्मने नमः

ugrāyograsvarūpāya yajamānātmane namaḥ


7.1,12.43cd

महादेवाय सोमाय नमोस्त्वमृतमूर्तये

mahādevāya somāya namostvamṛtamūrtaye


7.1,12.44ab

एवं स्तुत्वा महादेवं ब्रह्मा लोकपितामहः

evaṃ stutvā mahādevaṃ brahmā lokapitāmahaḥ


7.1,12.44cd

प्रार्थयामास विश्वेशं गिरा प्रणतिपूर्वया

prārthayāmāsa viśveśaṃ girā praṇatipūrvayā


7.1,12.45ab

भगवन् भूतभव्येश मम पुत्र महेश्वर

bhagavan bhūtabhavyeśa mama putra maheśvara


7.1,12.45cd

सृष्टिहेतोस्त्वमुत्पन्नो ममांगे ऽनंगनाशनः

sṛṣṭihetostvamutpanno mamāṃge 'naṃganāśanaḥ


7.1,12.46ab

तस्मान्महति कार्येस्मिन् व्यापृतस्य जगत्प्रभो

tasmānmahati kāryesmin vyāpṛtasya jagatprabho


7.1,12.46cd

सहायं कुरु सर्वत्र स्रष्टुमर्हसि स प्रजाः

sahāyaṃ kuru sarvatra sraṣṭumarhasi sa prajāḥ


7.1,12.47ab

तेनैषां पावितो देवो रुद्रस्त्रिपुरमर्दनः

tenaiṣāṃ pāvito devo rudrastripuramardanaḥ


7.1,12.47cd

बाढमित्येव तां वाणीं प्रतिजग्राह शंकरः

bāḍhamityeva tāṃ vāṇīṃ pratijagrāha śaṃkaraḥ


7.1,12.48ab

ततस्स भगवान् ब्रह्मा हृष्टं तमभिनंद्य च

tatassa bhagavān brahmā hṛṣṭaṃ tamabhinaṃdya ca


7.1,12.48cd

स्रष्टुं तेनाभ्यनुज्ञातस्तथान्याश्चासृजत्प्रजाः

sraṣṭuṃ tenābhyanujñātastathānyāścāsṛjatprajāḥ


7.1,12.49ab

मरीचिभृग्वंगिरसः पुलस्त्यं पुलहं क्रतुम्

marīcibhṛgvaṃgirasaḥ pulastyaṃ pulahaṃ kratum


7.1,12.49cd

दक्षमत्रिं वसिष्ठं च सो ऽसृजन्मनसैव च

dakṣamatriṃ vasiṣṭhaṃ ca so 'sṛjanmanasaiva ca


7.1,12.49ef

पुरस्तादसृजद्ब्रह्मा धर्मं संकल्पमेव च

purastādasṛjadbrahmā dharmaṃ saṃkalpameva ca


7.1,12.50ab

इत्येते ब्रह्मणः पुत्रा द्वादशादौ प्रकीर्तिताः

ityete brahmaṇaḥ putrā dvādaśādau prakīrtitāḥ


7.1,12.50cd

सह रुद्रेण संभूताः पुराणा गृहमेधिनः

saha rudreṇa saṃbhūtāḥ purāṇā gṛhamedhinaḥ


7.1,12.51ab

तेषां द्वादश वंशाः स्युर्दिव्या देवगणान्विताः

teṣāṃ dvādaśa vaṃśāḥ syurdivyā devagaṇānvitāḥ


7.1,12.51cd

प्रजावन्तः क्रियावन्तो महर्षिभिरलंकृताः

prajāvantaḥ kriyāvanto maharṣibhiralaṃkṛtāḥ


7.1,12.52ab

अथ देवासुरपितःन् मनुष्यांश्च चतुष्टयम्

atha devāsurapitḥn manuṣyāṃśca catuṣṭayam


7.1,12.52cd

सह रुद्रेण सिसृक्षुरंभस्येतानि वै विधिः

saha rudreṇa sisṛkṣuraṃbhasyetāni vai vidhiḥ


7.1,12.53ab

स सृष्ट्यर्थं समाधाय ब्रह्मात्मानमयूयुजत्

sa sṛṣṭyarthaṃ samādhāya brahmātmānamayūyujat


7.1,12.53cd

मुखादजनयद्देवान् पितःंश्चैवोपपक्षतः

mukhādajanayaddevān pitḥṃścaivopapakṣataḥ


7.1,12.54ab

जघनादसुरान् सर्वान् प्रजनादपि मानुषान्

jaghanādasurān sarvān prajanādapi mānuṣān


7.1,12.54cd

अवस्करे क्षुधाविष्टा राक्षसास्तस्य जज्ञिरे

avaskare kṣudhāviṣṭā rākṣasāstasya jajñire


7.1,12.55ab

पुत्रास्तमोरजःप्राया बलिनस्ते निशाचराः

putrāstamorajaḥprāyā balinaste niśācarāḥ


7.1,12.55cd

सर्पा यक्षास्तथा भूता गंधर्वाः संप्रजज्ञिरे

sarpā yakṣāstathā bhūtā gaṃdharvāḥ saṃprajajñire


7.1,12.56ab

वयांसि पक्षतः सृष्टाः पक्षिणो वक्षसो ऽसृजत्

vayāṃsi pakṣataḥ sṛṣṭāḥ pakṣiṇo vakṣaso 'sṛjat


7.1,12.56cd

मुखतोजांस्तथा पार्श्वादुरगांश्च विनिर्ममे

mukhatojāṃstathā pārśvāduragāṃśca vinirmame


7.1,12.57ab

पद्भ्यां चाश्वान्समातंगान् शरभान् गवयान् मृगान्

padbhyāṃ cāśvānsamātaṃgān śarabhān gavayān mṛgān


7.1,12.57cd

उष्ट्रानश्वतरांश्चैव न्यंकूनन्याश्च जातयः 1

uṣṭrānaśvatarāṃścaiva nyaṃkūnanyāśca jātayaḥ 1


7.1,12.58ab

औषध्यः फलमूलानि रोमभ्यस्तस्य जज्ञिरे

auṣadhyaḥ phalamūlāni romabhyastasya jajñire


7.1,12.58cd

गायत्रीं च ऋचं चैव त्रिवृत्साम रथंतरम्

gāyatrīṃ ca ṛcaṃ caiva trivṛtsāma rathaṃtaram


7.1,12.59ab

अग्निष्टोमं च यज्ञानां निर्ममे प्रथमान्मुखात्

agniṣṭomaṃ ca yajñānāṃ nirmame prathamānmukhāt


7.1,12.59cd

यजूंषि त्रैष्टुभं छंदःस्तोमं पञ्चदशं तथा

yajūṃṣi traiṣṭubhaṃ chaṃdaḥstomaṃ pañcadaśaṃ tathā


7.1,12.60ab

1 प्रथमार्षो 515अ बृहत्साम तथोक्थं च दक्षिणादसृजन्मुखात्

1 prathamārṣo 515a bṛhatsāma tathokthaṃ ca dakṣiṇādasṛjanmukhāt


7.1,12.60cd

सामानि जगतीछंदः स्तोमं सप्तदशं तथा

sāmāni jagatīchaṃdaḥ stomaṃ saptadaśaṃ tathā


7.1,12.61ab

वैरूप्यमतिरात्रं च पश्चिमादसृजन् मुखात्

vairūpyamatirātraṃ ca paścimādasṛjan mukhāt


7.1,12.61cd

एकविंशमथर्वाणमाप्तोर्यामाणमेव च

ekaviṃśamatharvāṇamāptoryāmāṇameva ca


7.1,12.62ab

अनुष्टुभं स वैराजमुत्तरादसृजन्मुखात्

anuṣṭubhaṃ sa vairājamuttarādasṛjanmukhāt


7.1,12.62cd

उच्चावचानि भूतानि गात्रेभ्यस्तस्य जज्ञिरे

uccāvacāni bhūtāni gātrebhyastasya jajñire


7.1,12.63ab

यक्षाः पिशाचा गंधर्वास्तथैवाप्सरसां गणाः

yakṣāḥ piśācā gaṃdharvāstathaivāpsarasāṃ gaṇāḥ


7.1,12.63cd

नरकिन्नररक्षांसि वयःपशुमृगोरगाः

narakinnararakṣāṃsi vayaḥpaśumṛgoragāḥ


7.1,12.64ab

अव्ययं चैव यदिदं स्थाणुस्थावरजंगमम्

avyayaṃ caiva yadidaṃ sthāṇusthāvarajaṃgamam


7.1,12.64cd

तेषां वै यानि कर्माणि प्राक्सृष्टानि प्रपेदिरे

teṣāṃ vai yāni karmāṇi prāksṛṣṭāni prapedire


7.1,12.65ab

तान्येव ते प्रपद्यंते सृज्यमानाः पुनः पुनः

tānyeva te prapadyaṃte sṛjyamānāḥ punaḥ punaḥ


7.1,12.65cd

हिंस्राहिंस्रे मृदुक्रूरे धर्माधर्मावृतानृते

hiṃsrāhiṃsre mṛdukrūre dharmādharmāvṛtānṛte


7.1,12.66ab

तद्भाविताः प्रपद्यंते तस्मात्तत्तस्य रोचते

tadbhāvitāḥ prapadyaṃte tasmāttattasya rocate


7.1,12.66cd

महाभूतेषु नानात्वमिंद्रियार्थेषु मुक्तिषु

mahābhūteṣu nānātvamiṃdriyārtheṣu muktiṣu


7.1,12.67ab

विनियोगं च भूतानां धातैव व्यदधत्स्वयम्

viniyogaṃ ca bhūtānāṃ dhātaiva vyadadhatsvayam


7.1,12.67cd

नाम रूपं च भूतानां प्राकृतानां प्रपञ्चनम्

nāma rūpaṃ ca bhūtānāṃ prākṛtānāṃ prapañcanam


7.1,12.68ab

वेदशब्देभ्य एवादौ निर्ममे ऽसौ पितामहः

vedaśabdebhya evādau nirmame 'sau pitāmahaḥ


7.1,12.68cd

आर्षाणि चैव नामानि याश्च वेदेषु वृत्तयः

ārṣāṇi caiva nāmāni yāśca vedeṣu vṛttayaḥ


7.1,12.69ab

शर्वर्यंते प्रसूतानां तान्येवैभ्यो ददावजः

śarvaryaṃte prasūtānāṃ tānyevaibhyo dadāvajaḥ


7.1,12.69cd

यथर्तावृतुलिंगानि नानारूपाणि पर्यये

yathartāvṛtuliṃgāni nānārūpāṇi paryaye


7.1,12.70ab

दृश्यंते तानि तान्येव तथा भावा युगादिषु

dṛśyaṃte tāni tānyeva tathā bhāvā yugādiṣu


7.1,12.70cd

इत्येष करणोद्भूतो लोकसर्गस्स्वयंभुवः

ityeṣa karaṇodbhūto lokasargassvayaṃbhuvaḥ


7.1,12.71ab

महदाद्योविशेषांतो विकारः प्रकृतेः स्वयम्

mahadādyoviśeṣāṃto vikāraḥ prakṛteḥ svayam


7.1,12.71cd

चंद्रसूर्यप्रभाजुष्टो ग्रहनक्षत्रमंडितः

caṃdrasūryaprabhājuṣṭo grahanakṣatramaṃḍitaḥ


7.1,12.72ab

नदीभिश्च समुद्रैश्च पर्वतैश्च स मंडितः

nadībhiśca samudraiśca parvataiśca sa maṃḍitaḥ


7.1,12.72cd

परैश्च विविधैरम्यैस्स्फीतैर्जनपदैस्तथा

paraiśca vividhairamyaissphītairjanapadaistathā


7.1,12.73ab

तस्मिन् ब्रह्मवने ऽव्यक्तो ब्रह्मा चरति सर्ववित्

tasmin brahmavane 'vyakto brahmā carati sarvavit


7.1,12.73cd

अव्यक्तबीजप्रभव ईश्वरानुग्रहे स्थितः

avyaktabījaprabhava īśvarānugrahe sthitaḥ


7.1,12.74ab

बुद्धिस्कंधमहाशाख इन्द्रियांतरकोटरः

buddhiskaṃdhamahāśākha indriyāṃtarakoṭaraḥ


7.1,12.74cd

महाभूतप्रमाणश्च विशेषामलपल्लवः

mahābhūtapramāṇaśca viśeṣāmalapallavaḥ


7.1,12.75ab

धर्माधर्मसुपुष्पाढ्यः सुखदुःखफलोदयः

dharmādharmasupuṣpāḍhyaḥ sukhaduḥkhaphalodayaḥ


7.1,12.75cd

आजीव्यः सर्वभूतानां ब्रह्मवृक्षः सनातनः

ājīvyaḥ sarvabhūtānāṃ brahmavṛkṣaḥ sanātanaḥ


7.1,12.76ab

द्यां मूर्धानं तस्य विप्रा वदंति खं वै नाभिं चंद्रसूर्यौ च नेत्रे

dyāṃ mūrdhānaṃ tasya viprā vadaṃti khaṃ vai nābhiṃ caṃdrasūryau ca netre


7.1,12.76cd

दिशः श्रोत्रे चरणौ च क्षितिं च सो ऽचिन्त्यात्मा सर्वभूतप्रणेता

diśaḥ śrotre caraṇau ca kṣitiṃ ca so 'cintyātmā sarvabhūtapraṇetā


7.1,12.77ab

वक्त्रात्तस्य ब्रह्मणास्संप्रसूतास्तद्वक्षसः क्षत्रियाः पूर्वभागात्

vaktrāttasya brahmaṇāssaṃprasūtāstadvakṣasaḥ kṣatriyāḥ pūrvabhāgāt


7.1,12.77cd

वैश्या उरुभ्यां तस्य पद्भ्यां च शूद्राः सर्वे वर्णा गात्रतः संप्रसूताः

vaiśyā urubhyāṃ tasya padbhyāṃ ca śūdrāḥ sarve varṇā gātrataḥ saṃprasūtāḥ

Chapter 7.1.13

7.1,13.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे सृष्टिवर्णनं नाम द्वादशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः भवता कथिता सृष्टिर्भवस्य परमात्मनः

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe sṛṣṭivarṇanaṃ nāma dvādaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ bhavatā kathitā sṛṣṭirbhavasya paramātmanaḥ


7.1,13.1cd

चतुर्मुखमुखात्तस्य संशयो नः प्रजायते

caturmukhamukhāttasya saṃśayo naḥ prajāyate


7.1,13.2ab

देवश्रेष्ठो विरूपाक्षो दीप्तश्शूलधरो हरः

devaśreṣṭho virūpākṣo dīptaśśūladharo haraḥ


7.1,13.2cd

कालात्मा भगवान् रुद्रः कपर्दी नीललोहितः

kālātmā bhagavān rudraḥ kapardī nīlalohitaḥ


7.1,13.3ab

सब्रह्मकमिमं लोकं सविष्णुमपि पावकम्

sabrahmakamimaṃ lokaṃ saviṣṇumapi pāvakam


7.1,13.3cd

515ब् यः संहरति संक्रुद्धो युगांते समुपस्थिते

515b yaḥ saṃharati saṃkruddho yugāṃte samupasthite


7.1,13.4ab

यस्य ब्रह्मा च विष्णुश्च प्रणामं कुरुतो भयात्

yasya brahmā ca viṣṇuśca praṇāmaṃ kuruto bhayāt


7.1,13.4cd

लोकसंकोचकस्यास्य यस्य तौ वशवर्तिनौ

lokasaṃkocakasyāsya yasya tau vaśavartinau


7.1,13.5ab

यो ऽयं देवः स्वकादंगाद्ब्रह्मविष्णू पुरासृजत्

yo 'yaṃ devaḥ svakādaṃgādbrahmaviṣṇū purāsṛjat


7.1,13.5cd

स एव हि तयोर्नित्यं योगक्षेमकरः प्रभुः

sa eva hi tayornityaṃ yogakṣemakaraḥ prabhuḥ


7.1,13.6ab

स कथं भगवान् रुद्र आदिदेवः पुरातनः

sa kathaṃ bhagavān rudra ādidevaḥ purātanaḥ


7.1,13.6cd

पुत्रत्वमगमच्छंभुर्ब्रह्मणो ऽव्यक्तजन्मनः

putratvamagamacchaṃbhurbrahmaṇo 'vyaktajanmanaḥ


7.1,13.7ab

प्रजापतिश्च विष्णुश्च रुद्रस्यैतौ परस्परम्

prajāpatiśca viṣṇuśca rudrasyaitau parasparam


7.1,13.7cd

सृष्टौ परस्परस्यांगादिति प्रागपि शुश्रुम

sṛṣṭau parasparasyāṃgāditi prāgapi śuśruma


7.1,13.8ab

कथं पुनरशेषाणां भूतानां हेतुभूतयोः

kathaṃ punaraśeṣāṇāṃ bhūtānāṃ hetubhūtayoḥ


7.1,13.8cd

गुणप्रधानभावेन प्रादुर्भावः परस्परात्

guṇapradhānabhāvena prādurbhāvaḥ parasparāt


7.1,13.9ab

नापृष्टं भवता किंचिन्नाश्रुतं च कथंचन

nāpṛṣṭaṃ bhavatā kiṃcinnāśrutaṃ ca kathaṃcana


7.1,13.9cd

भगवच्छिष्यभूतेन भवता सकलं स्मृतम्

bhagavacchiṣyabhūtena bhavatā sakalaṃ smṛtam


7.1,13.10ab

तत्त्वं वद यथा ब्रह्मा मुनीनामवदद्विभुः

tattvaṃ vada yathā brahmā munīnāmavadadvibhuḥ


7.1,13.10cd

वयं श्रद्धालवस्तात श्रोतुमीश्वरसद्यशः

vayaṃ śraddhālavastāta śrotumīśvarasadyaśaḥ


7.1,13.11ab

वायुरुवाच स्थाने पृष्टमिदं विप्रा भवद्भिः प्रश्नकोविदैः

vāyuruvāca sthāne pṛṣṭamidaṃ viprā bhavadbhiḥ praśnakovidaiḥ


7.1,13.11cd

इदमेव पुरा पृष्टो मम प्राह पितामहः

idameva purā pṛṣṭo mama prāha pitāmahaḥ


7.1,13.12ab

तदहं सम्प्रवक्ष्यामि यथा रुद्रसमुद्भवः

tadahaṃ sampravakṣyāmi yathā rudrasamudbhavaḥ


7.1,13.12cd

यथा च पुनरुत्पत्तिर्ब्रह्मविष्ण्वोः परस्परम्

yathā ca punarutpattirbrahmaviṣṇvoḥ parasparam


7.1,13.13ab

त्रयस्ते कारणात्मानो जतास्साक्षान्महेश्वरात्

trayaste kāraṇātmāno jatāssākṣānmaheśvarāt


7.1,13.13cd

चराचरस्य विश्वस्य सर्गस्थित्यंतहेतवः

carācarasya viśvasya sargasthityaṃtahetavaḥ


7.1,13.14ab

परमैश्वर्यसंयुक्ताः परमेश्वरभाविताः

paramaiśvaryasaṃyuktāḥ parameśvarabhāvitāḥ


7.1,13.14cd

तच्छक्त्याधिष्ठिता नित्यं तत्कार्यकरणक्षमाः

tacchaktyādhiṣṭhitā nityaṃ tatkāryakaraṇakṣamāḥ


7.1,13.15ab

पित्रा नियमिताः पूर्वं त्रयोपि त्रिषु कर्मसु

pitrā niyamitāḥ pūrvaṃ trayopi triṣu karmasu


7.1,13.15cd

ब्रह्मा सर्गे हरिस्त्राणे रुद्रः संहरणे तथा

brahmā sarge haristrāṇe rudraḥ saṃharaṇe tathā


7.1,13.16ab

तथाप्यन्योन्यमात्सर्यादन्योन्यातिशयाशिनः

tathāpyanyonyamātsaryādanyonyātiśayāśinaḥ


7.1,13.16cd

तपसा तोषयित्वा स्वं पितरं परमेश्वरम्

tapasā toṣayitvā svaṃ pitaraṃ parameśvaram


7.1,13.17ab

लब्ध्वा सर्वात्मना तस्य प्रसादात्परमेष्ठिनः

labdhvā sarvātmanā tasya prasādātparameṣṭhinaḥ


7.1,13.17cd

ब्रह्मनारायणौ पूर्वं रुद्रः कल्पान्तरे ऽसृजत्

brahmanārāyaṇau pūrvaṃ rudraḥ kalpāntare 'sṛjat


7.1,13.18ab

कल्पान्तरे पुनर्ब्रह्मा रुद्रविष्णू जगन्मयः

kalpāntare punarbrahmā rudraviṣṇū jaganmayaḥ


7.1,13.18cd

विष्णुश्च भगवान्रुद्रं ब्रह्माणमसृजत्पुनः

viṣṇuśca bhagavānrudraṃ brahmāṇamasṛjatpunaḥ


7.1,13.19ab

नारायणं पुनर्ब्रह्मा ब्रह्माणमसृजत्पुनः

nārāyaṇaṃ punarbrahmā brahmāṇamasṛjatpunaḥ


7.1,13.19cd

एवं कल्पेषु कल्पेषु ब्रह्मविष्णुमहेश्वराः

evaṃ kalpeṣu kalpeṣu brahmaviṣṇumaheśvarāḥ


7.1,13.20ab

परस्परेण जायंते परस्परहितैषिणः

paraspareṇa jāyaṃte parasparahitaiṣiṇaḥ


7.1,13.20cd

तत्तत्कल्पान्तवृत्तान्तमधिकृत्य महर्षिभिः

tattatkalpāntavṛttāntamadhikṛtya maharṣibhiḥ


7.1,13.21ab

प्रभावः कथ्यते तेषां परस्परसमुद्भवात्

prabhāvaḥ kathyate teṣāṃ parasparasamudbhavāt


7.1,13.21cd

शृणु तेषां कथां चित्रां पुण्यां पापप्रमोचिनीम्

śṛṇu teṣāṃ kathāṃ citrāṃ puṇyāṃ pāpapramocinīm


7.1,13.22ab

कल्पे तत्पुरुषे वृत्तां ब्रह्मणः परमेष्ठिनः

kalpe tatpuruṣe vṛttāṃ brahmaṇaḥ parameṣṭhinaḥ


7.1,13.22cd

पुरा नारायणो नाम कल्पे वै मेघवाहने

purā nārāyaṇo nāma kalpe vai meghavāhane


7.1,13.23ab

दिव्यं वर्षसहस्रं तु मेघो भूत्वावहद्धराम्

divyaṃ varṣasahasraṃ tu megho bhūtvāvahaddharām


7.1,13.23cd

तस्य भावं समालक्ष्य विष्णोर्विश्वजगद्गुरुः

tasya bhāvaṃ samālakṣya viṣṇorviśvajagadguruḥ


7.1,13.24ab

सर्वस्सर्वात्मभावेन प्रददौ शक्तिमव्ययाम्

sarvassarvātmabhāvena pradadau śaktimavyayām


7.1,13.24cd

शक्तिं लब्ध्वा तु सर्वात्मा शिवात्सर्वेश्वरात्तदा

śaktiṃ labdhvā tu sarvātmā śivātsarveśvarāttadā


7.1,13.25ab

ससर्ज भगावन् विष्णुर्विश्वं विश्वसृजा सह

sasarja bhagāvan viṣṇurviśvaṃ viśvasṛjā saha


7.1,13.25cd

516अ विष्णोस्तद्वैभवं दृष्ट्वा सृष्टस्तेन पितामहः

516a viṣṇostadvaibhavaṃ dṛṣṭvā sṛṣṭastena pitāmahaḥ


7.1,13.26ab

ईर्ष्यया परया ग्रस्तः प्रहसन्निदमब्रवीत्

īrṣyayā parayā grastaḥ prahasannidamabravīt


7.1,13.26cd

गच्छ विष्णो मया ज्ञातं तव सर्गस्य कारणम्

gaccha viṣṇo mayā jñātaṃ tava sargasya kāraṇam


7.1,13.26ef

आवयोरधिकश्चास्ति स रुद्रो नात्र संशयः

āvayoradhikaścāsti sa rudro nātra saṃśayaḥ


7.1,13.27ab

तस्य देवाधिदेवस्य प्रसादात्परमेष्ठिनः

tasya devādhidevasya prasādātparameṣṭhinaḥ


7.1,13.27cd

स्रष्टा त्वं भगवानाद्यः पालकः परमार्थतः

sraṣṭā tvaṃ bhagavānādyaḥ pālakaḥ paramārthataḥ


7.1,13.28ab

अहं च तपसाराध्य रुद्रं त्रिदशनायकम्

ahaṃ ca tapasārādhya rudraṃ tridaśanāyakam


7.1,13.28cd

त्वया सह जगत्सर्वं स्रक्ष्याम्यत्र न संशयः

tvayā saha jagatsarvaṃ srakṣyāmyatra na saṃśayaḥ


7.1,13.29ab

एवं विष्णुमुपालभ्य भगवानब्जसम्भवः

evaṃ viṣṇumupālabhya bhagavānabjasambhavaḥ


7.1,13.29cd

एवं विज्ञापयामास तपसा प्राप्य शंकरम्

evaṃ vijñāpayāmāsa tapasā prāpya śaṃkaram


7.1,13.30ab

भगवन् देवदेवेश विश्वेश्वर महेश्वर

bhagavan devadeveśa viśveśvara maheśvara


7.1,13.30cd

तव वामांगजो विष्णुर्दक्षिणांगभवो ह्यहम्

tava vāmāṃgajo viṣṇurdakṣiṇāṃgabhavo hyaham


7.1,13.31ab

मया सह जगत्सर्वं तथाप्यसृजदच्युतः

mayā saha jagatsarvaṃ tathāpyasṛjadacyutaḥ


7.1,13.31cd

स मत्सरादुपालब्धस्त्वदाश्रयबलान्मया

sa matsarādupālabdhastvadāśrayabalānmayā


7.1,13.32ab

मद्भावान्नाधिकस्तेति भावस्त्वयि महेश्वरे

madbhāvānnādhikasteti bhāvastvayi maheśvare


7.1,13.32cd

त्वत्त एव समुत्पत्तिरावयोस्सदृशी यतः

tvatta eva samutpattirāvayossadṛśī yataḥ


7.1,13.33ab

तस्य भक्त्या यथापूर्वं प्रसादं कृतवानसि

tasya bhaktyā yathāpūrvaṃ prasādaṃ kṛtavānasi


7.1,13.33cd

तथा ममापि तत्सर्वं दातुमर्हसि शंकर

tathā mamāpi tatsarvaṃ dātumarhasi śaṃkara


7.1,13.34ab

इति विज्ञापितस्तेन भगवान् भगनेत्रहा

iti vijñāpitastena bhagavān bhaganetrahā


7.1,13.34cd

न्यायेन वै ददौ सर्वं तस्यापि स घृणानिधिः

nyāyena vai dadau sarvaṃ tasyāpi sa ghṛṇānidhiḥ


7.1,13.35ab

लब्ध्वैवमीश्वरादेव ब्रह्मा सर्वात्मतां क्षणात्

labdhvaivamīśvarādeva brahmā sarvātmatāṃ kṣaṇāt


7.1,13.35cd

त्वरमाणोथ संगम्य ददर्श पुरुषोत्तमम्

tvaramāṇotha saṃgamya dadarśa puruṣottamam


7.1,13.36ab

क्षीरार्णवालये शुभ्रे विमाने सूर्यसंनिभे

kṣīrārṇavālaye śubhre vimāne sūryasaṃnibhe


7.1,13.36cd

हेमरत्नान्विते दिव्ये मनसा तेन निर्मिते

hemaratnānvite divye manasā tena nirmite


7.1,13.37ab

अनंतभोगशय्यायां शयानं पंकजेक्षणम्

anaṃtabhogaśayyāyāṃ śayānaṃ paṃkajekṣaṇam


7.1,13.37cd

चतुर्भुजमुदारांगं सर्वाभरणभूषितम्

caturbhujamudārāṃgaṃ sarvābharaṇabhūṣitam


7.1,13.38ab

शंखचक्रधरं सौम्यं चन्द्रबिंबसमाननम्

śaṃkhacakradharaṃ saumyaṃ candrabiṃbasamānanam


7.1,13.38cd

श्रीवत्सवक्षसं देवं प्रसन्नमधुरस्मितम्

śrīvatsavakṣasaṃ devaṃ prasannamadhurasmitam


7.1,13.39ab

धरामृदुकरांभोजस्पर्शरक्तपदांबुजम्

dharāmṛdukarāṃbhojasparśaraktapadāṃbujam


7.1,13.39cd

क्षीरार्णवामृतमिव शयानं योगनिद्रया

kṣīrārṇavāmṛtamiva śayānaṃ yoganidrayā


7.1,13.40ab

तमसा कालरुद्राख्यं रजसा कनकांडजम्

tamasā kālarudrākhyaṃ rajasā kanakāṃḍajam


7.1,13.40cd

सत्त्वेन सर्वगं विष्णुं निर्गुणत्वे महेश्वरम्

sattvena sarvagaṃ viṣṇuṃ nirguṇatve maheśvaram


7.1,13.41ab

तं दृष्ट्वा पुरुषं ब्रह्मा प्रगल्भमिदमब्रवीत्

taṃ dṛṣṭvā puruṣaṃ brahmā pragalbhamidamabravīt


7.1,13.41cd

ग्रसामि त्वामहं विष्णो त्वमात्मानं यथा पुरा

grasāmi tvāmahaṃ viṣṇo tvamātmānaṃ yathā purā


7.1,13.42ab

तस्य तद्वचनं श्रुत्वा प्रतिबुद्ध्य पितामहम्

tasya tadvacanaṃ śrutvā pratibuddhya pitāmaham


7.1,13.42cd

उदैक्षत महाबाहुस्स्मितमीषच्चकार च

udaikṣata mahābāhussmitamīṣaccakāra ca


7.1,13.43ab

तस्मिन्नवसरे विष्णुर्ग्रस्तस्तेन महात्मना

tasminnavasare viṣṇurgrastastena mahātmanā


7.1,13.43cd

सृष्टश्च ब्रह्मणा सद्यो भ्रुवोर्मध्यादयत्नतः

sṛṣṭaśca brahmaṇā sadyo bhruvormadhyādayatnataḥ


7.1,13.44ab

तस्मिन्नवसरे साक्षाद्भगवानिन्दुभूषणः

tasminnavasare sākṣādbhagavānindubhūṣaṇaḥ


7.1,13.44cd

शक्तिं तयोरपि द्रष्टुमरूपो रूपमास्थितः

śaktiṃ tayorapi draṣṭumarūpo rūpamāsthitaḥ


7.1,13.45ab

प्रसादमतुलं कर्तुं पुरा दत्तवरस्तयोः

prasādamatulaṃ kartuṃ purā dattavarastayoḥ


7.1,13.45cd

आगच्छत्तत्र यत्रेमौ ब्रह्मनारायणौ स्थितौ

āgacchattatra yatremau brahmanārāyaṇau sthitau


7.1,13.46ab

अथ तुष्टुवतुर्देवं प्रीतौ भीतौ च कौतुकात्

atha tuṣṭuvaturdevaṃ prītau bhītau ca kautukāt


7.1,13.46cd

प्रणेमतुश्च बहुशो बहुमानेन दूरतः

praṇematuśca bahuśo bahumānena dūrataḥ


7.1,13.47ab

516ब् भवोपि भगवानेतावनुगृह्य पिनाकधृक्

516b bhavopi bhagavānetāvanugṛhya pinākadhṛk


7.1,13.47cd

सादरं पश्यतोरेव तयोरंतरधीयत

sādaraṃ paśyatoreva tayoraṃtaradhīyata

Chapter 7.1.14

7.1,14.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे ब्रह्मविष्णुसृष्टिकथनं नाम त्रयोदशो ऽध्यायः वायुरुवाच प्रतिकल्पं प्रवक्ष्यामि रुद्राविर्भावकारणम्

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe brahmaviṣṇusṛṣṭikathanaṃ nāma trayodaśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca pratikalpaṃ pravakṣyāmi rudrāvirbhāvakāraṇam


7.1,14.1cd

यतो विच्छिन्नसंताना ब्रह्मसृष्टिः प्रवर्तते

yato vicchinnasaṃtānā brahmasṛṣṭiḥ pravartate


7.1,14.2ab

कल्पेकल्पे प्रजाः सृष्ट्वा ब्रह्मा ब्रह्मांडसंभवः

kalpekalpe prajāḥ sṛṣṭvā brahmā brahmāṃḍasaṃbhavaḥ


7.1,14.2cd

अवृद्धिहेतोर्भूतानां मुमोह भृशदुःखितः

avṛddhihetorbhūtānāṃ mumoha bhṛśaduḥkhitaḥ


7.1,14.3ab

तस्य दुःखप्रशांत्यर्थं प्रजानां च विवृद्धये

tasya duḥkhapraśāṃtyarthaṃ prajānāṃ ca vivṛddhaye


7.1,14.3cd

तत्तत्कल्पेषु कालात्मा रुद्रो रुद्रगणाधिपः

tattatkalpeṣu kālātmā rudro rudragaṇādhipaḥ


7.1,14.4ab

निर्दिष्टः पममेशेन महेशो नीललोहितः

nirdiṣṭaḥ pamameśena maheśo nīlalohitaḥ


7.1,14.4cd

पुत्रो भूत्वानुगृह्णाति ब्रह्माणं ब्रह्मणोनुजः

putro bhūtvānugṛhṇāti brahmāṇaṃ brahmaṇonujaḥ


7.1,14.5ab

स एव भगवानीशस्तेजोराशिरनामयः

sa eva bhagavānīśastejorāśiranāmayaḥ


7.1,14.5cd

अनादिनिधनोधाता भूतसंकोचको विभुः

anādinidhanodhātā bhūtasaṃkocako vibhuḥ


7.1,14.6ab

परमैश्वर्यसंयुक्तः परमेश्वरभावितः

paramaiśvaryasaṃyuktaḥ parameśvarabhāvitaḥ


7.1,14.6cd

तच्छक्त्याधिष्ठितश्शश्वत्तच्चिह्नैरपि चिह्नितः

tacchaktyādhiṣṭhitaśśaśvattaccihnairapi cihnitaḥ


7.1,14.7ab

तन्नामनामा तद्रूपस्तत्कार्यकरणक्षमः

tannāmanāmā tadrūpastatkāryakaraṇakṣamaḥ


7.1,14.7cd

तत्तुल्यव्यवहारश्च तदाज्ञापरिपालकः

tattulyavyavahāraśca tadājñāparipālakaḥ


7.1,14.8ab

सहस्रादित्यसंकाशश्चन्द्रावयवभूषणः

sahasrādityasaṃkāśaścandrāvayavabhūṣaṇaḥ


7.1,14.8cd

भुजंगहारकेयूरवलयो मुंजमेखलः

bhujaṃgahārakeyūravalayo muṃjamekhalaḥ


7.1,14.9ab

जलंधरविरिंचेन्द्रकपालशकलोज्ज्वलः

jalaṃdharaviriṃcendrakapālaśakalojjvalaḥ


7.1,14.9cd

गङ्गातुंगतरंगार्धपिंगलाननमूर्धजः

gaṅgātuṃgataraṃgārdhapiṃgalānanamūrdhajaḥ


7.1,14.10ab

भग्नदंष्ट्रांकुराक्रान्तप्रान्तकान्तधराधरः

bhagnadaṃṣṭrāṃkurākrāntaprāntakāntadharādharaḥ


7.1,14.10cd

सव्यश्रवणपार्श्वांतमंडलीकृतकुण्डलः

savyaśravaṇapārśvāṃtamaṃḍalīkṛtakuṇḍalaḥ


7.1,14.11ab

महावृषभनिर्याणो महाजलदनिःस्वनः

mahāvṛṣabhaniryāṇo mahājaladaniḥsvanaḥ


7.1,14.11cd

महानलसमप्रख्यो महाबलपराक्रमः

mahānalasamaprakhyo mahābalaparākramaḥ


7.1,14.12ab

एवं घोरमहारूपो ब्रह्मपुत्रीं महेश्वरः

evaṃ ghoramahārūpo brahmaputrīṃ maheśvaraḥ


7.1,14.12cd

विज्ञानं ब्रह्मणे दत्त्वा सर्गे सहकरोति च

vijñānaṃ brahmaṇe dattvā sarge sahakaroti ca


7.1,14.13ab

तस्माद्रुद्रप्रसादेन प्रतिकल्पं प्रजापतेः

tasmādrudraprasādena pratikalpaṃ prajāpateḥ


7.1,14.13cd

प्रवाहरूपतो नित्या प्रजासृष्टिः प्रवर्तते

pravāharūpato nityā prajāsṛṣṭiḥ pravartate


7.1,14.14ab

कदाचित्प्रार्थितः स्रष्टुं ब्रह्मणा नीललोहितः

kadācitprārthitaḥ sraṣṭuṃ brahmaṇā nīlalohitaḥ


7.1,14.14cd

स्वात्मना सदृशान् सर्वान् ससर्ज मनसा विभुः

svātmanā sadṛśān sarvān sasarja manasā vibhuḥ


7.1,14.15ab

कपर्दिनो निरातंकान्नीलग्रीवांस्त्रिलोचनान्

kapardino nirātaṃkānnīlagrīvāṃstrilocanān


7.1,14.15cd

जरामरणनिर्मुक्तान् दीप्तशूलवरायुधान्

jarāmaraṇanirmuktān dīptaśūlavarāyudhān


7.1,14.16ab

तैस्तु संच्छादितं सर्वं चतुर्दशविधं जगत्

taistu saṃcchāditaṃ sarvaṃ caturdaśavidhaṃ jagat


7.1,14.16cd

तान्दृष्टा विविधान्रुद्रान् रुद्रमाह पितामहः

tāndṛṣṭā vividhānrudrān rudramāha pitāmahaḥ


7.1,14.17ab

नमस्ते देवदेवेश मास्राक्षीरीदृशीः प्रजाः

namaste devadeveśa māsrākṣīrīdṛśīḥ prajāḥ


7.1,14.17cd

अन्याः सृज त्वं भद्रं ते प्रजा मृत्युसमन्विताः

anyāḥ sṛja tvaṃ bhadraṃ te prajā mṛtyusamanvitāḥ


7.1,14.18ab

इत्युक्तः प्रहसन्प्राह ब्रह्माणं परमेश्वरः

ityuktaḥ prahasanprāha brahmāṇaṃ parameśvaraḥ


7.1,14.18cd

नास्ति मे तादृशस्सर्गस्सृज त्वमशुभाः प्रजाः

nāsti me tādṛśassargassṛja tvamaśubhāḥ prajāḥ


7.1,14.19ab

ये त्विमे मनसा सृष्टा महात्मानो महाबलाः

ye tvime manasā sṛṣṭā mahātmāno mahābalāḥ


7.1,14.19cd

चरिष्यंति मया सार्धं सर्व एव हि याज्ञिकाः

cariṣyaṃti mayā sārdhaṃ sarva eva hi yājñikāḥ


7.1,14.20ab

इत्युक्त्वा विश्वकर्माणं विश्वभूतेश्वरो हरः

ityuktvā viśvakarmāṇaṃ viśvabhūteśvaro haraḥ


7.1,14.20cd

सह रुद्रैः प्रजासर्गान्निवृत्तात्मा व्यतिष्ठत

saha rudraiḥ prajāsargānnivṛttātmā vyatiṣṭhata


7.1,14.21ab

ततः प्रभृति देवो ऽसौ न प्रसूते प्रजाः शुभाः

tataḥ prabhṛti devo 'sau na prasūte prajāḥ śubhāḥ


7.1,14.21cd

517अ ऊर्ध्वरेताः स्थितः स्थाणुर्यावदाभूतसंप्लवम्

517a ūrdhvaretāḥ sthitaḥ sthāṇuryāvadābhūtasaṃplavam

Chapter 7.1.15

7.1,15.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे रुद्राविर्भाववर्णनं नाम चतुर्दशो ऽध्यायः वायुरुवाच यदा पुनः प्रजाः सृष्टा न व्यवर्धन्त वेधसः

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe rudrāvirbhāvavarṇanaṃ nāma caturdaśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca yadā punaḥ prajāḥ sṛṣṭā na vyavardhanta vedhasaḥ


7.1,15.1cd

तदा मैथुनजां सृष्टिं ब्रह्मा कर्तुममन्यत

tadā maithunajāṃ sṛṣṭiṃ brahmā kartumamanyata


7.1,15.2ab

न निर्गतं पुरा यस्मान्नारीणां कुलमीश्वरात्

na nirgataṃ purā yasmānnārīṇāṃ kulamīśvarāt


7.1,15.2cd

तेन मैथुनजां सृष्टिं न शशाक पितामहः

tena maithunajāṃ sṛṣṭiṃ na śaśāka pitāmahaḥ


7.1,15.3ab

ततस्स विदधे बुद्धिमर्थनिश्चयगामिनीम्

tatassa vidadhe buddhimarthaniścayagāminīm


7.1,15.3cd

प्रजानमेव वृद्ध्यर्थं प्रष्टव्यः परमेश्वर

prajānameva vṛddhyarthaṃ praṣṭavyaḥ parameśvara


7.1,15.4ab

प्रसादेन विना तस्य न वर्धेरन्निमाः प्रजाः

prasādena vinā tasya na vardherannimāḥ prajāḥ


7.1,15.4cd

एवं संचिन्त्य विश्वात्मा तपः कर्तुं प्रचक्रमे

evaṃ saṃcintya viśvātmā tapaḥ kartuṃ pracakrame


7.1,15.5ab

तदाद्या परमा शक्तिरनंता लोकभाविनी

tadādyā paramā śaktiranaṃtā lokabhāvinī


7.1,15.5cd

आद्या सूक्ष्मतरा शुद्धा भावगम्या मनोहरा

ādyā sūkṣmatarā śuddhā bhāvagamyā manoharā


7.1,15.6ab

निर्गुणा निष्प्रपञ्चा च निष्कला निरुपप्लवा

nirguṇā niṣprapañcā ca niṣkalā nirupaplavā


7.1,15.6cd

निरंतरतरा नित्या नित्यमीश्वरपार्श्वगा

niraṃtaratarā nityā nityamīśvarapārśvagā


7.1,15.7ab

तया परमया शक्त्या भगवंतं त्रियम्बकम्

tayā paramayā śaktyā bhagavaṃtaṃ triyambakam


7.1,15.7cd

संचिन्त्य हृदये ब्रह्मा तताप परमं तपः

saṃcintya hṛdaye brahmā tatāpa paramaṃ tapaḥ


7.1,15.8ab

तीव्रेण तपसा तस्य युक्तस्य परमेष्ठिनः

tīvreṇa tapasā tasya yuktasya parameṣṭhinaḥ


7.1,15.8cd

अचिरेणैव कालेन पिता संप्रतुतोष ह

acireṇaiva kālena pitā saṃpratutoṣa ha


7.1,15.9ab

ततः केनचिदंशेन मूर्तिमाविश्य कामपि

tataḥ kenacidaṃśena mūrtimāviśya kāmapi


7.1,15.9cd

अर्धनारीश्वरो भूत्वा ययौ देवस्स्वयं हरः

ardhanārīśvaro bhūtvā yayau devassvayaṃ haraḥ


7.1,15.10ab

तं दृष्ट्वा परमं देवं तमसः परमव्ययम्

taṃ dṛṣṭvā paramaṃ devaṃ tamasaḥ paramavyayam


7.1,15.10cd

अद्वितीयमनिर्देश्यमदृश्यमकृतात्मभिः

advitīyamanirdeśyamadṛśyamakṛtātmabhiḥ


7.1,15.11ab

सर्वलोकविधातारं सर्वलोकेश्वरेश्वरम्

sarvalokavidhātāraṃ sarvalokeśvareśvaram


7.1,15.11cd

सर्वलोकविधायिन्या शक्त्या परमया युतम्

sarvalokavidhāyinyā śaktyā paramayā yutam


7.1,15.12ab

अप्रतर्क्यमनाभासममेयमजरं ध्रुवम्

apratarkyamanābhāsamameyamajaraṃ dhruvam


7.1,15.12cd

अचलं निर्गुणं शांतमनंतमहिमास्पदम्

acalaṃ nirguṇaṃ śāṃtamanaṃtamahimāspadam


7.1,15.13ab

सर्वगं सर्वदं सर्वसदसद्व्यक्तिवर्जितम्

sarvagaṃ sarvadaṃ sarvasadasadvyaktivarjitam


7.1,15.13cd

सर्वोपमाननिर्मुक्तं शरण्यं शाश्वतं शिवम्

sarvopamānanirmuktaṃ śaraṇyaṃ śāśvataṃ śivam


7.1,15.14ab

प्रणम्य दंडवद्ब्रह्मा समुत्थाय कृतांजलिः

praṇamya daṃḍavadbrahmā samutthāya kṛtāṃjaliḥ


7.1,15.14cd

श्रद्धाविनयसंपन्नैः श्राव्यैः संस्करसंयुतैः

śraddhāvinayasaṃpannaiḥ śrāvyaiḥ saṃskarasaṃyutaiḥ


7.1,15.15ab

यथार्थयुक्तसर्वार्थैर्वेदार्थपरिबृंहितैः

yathārthayuktasarvārthairvedārthaparibṛṃhitaiḥ


7.1,15.15cd

तुष्टाव देवं देवीं च सूक्तैः सूक्ष्मार्थगोचरैः

tuṣṭāva devaṃ devīṃ ca sūktaiḥ sūkṣmārthagocaraiḥ


7.1,15.16ab

ब्रह्मोवाच जय देव महादेव जयेश्वर महेश्वर

brahmovāca jaya deva mahādeva jayeśvara maheśvara


7.1,15.16cd

जय सर्वगुण श्रेष्ठ जय सर्वसुराधिप

jaya sarvaguṇa śreṣṭha jaya sarvasurādhipa


7.1,15.17ab

जय प्रकृति कल्याणि जय प्रकृतिनायिके

jaya prakṛti kalyāṇi jaya prakṛtināyike


7.1,15.17cd

जय प्रकृतिदूरे त्वं जय प्रकृतिसुन्दरि

jaya prakṛtidūre tvaṃ jaya prakṛtisundari


7.1,15.18ab

जयामोघमहामाय जयामोघ मनोरथ

jayāmoghamahāmāya jayāmogha manoratha


7.1,15.18cd

जयामोघमहालील जयामोघमहाबल

jayāmoghamahālīla jayāmoghamahābala


7.1,15.19ab

जय विश्वजगन्मातर्जय विश्वजगन्मये

jaya viśvajaganmātarjaya viśvajaganmaye


7.1,15.19cd

जय विश्वजगद्धात्रि जय विश्वजगत्सखि

jaya viśvajagaddhātri jaya viśvajagatsakhi


7.1,15.20ab

जय शाश्वतिकैश्वर्ये जय शाश्वतिकालय

jaya śāśvatikaiśvarye jaya śāśvatikālaya


7.1,15.20cd

जय शाश्वतिकाकार जय शाश्वतिकानुग

jaya śāśvatikākāra jaya śāśvatikānuga


7.1,15.21ab

जयात्मत्रयनिर्मात्रि जयात्मत्रयपालिनि

jayātmatrayanirmātri jayātmatrayapālini


7.1,15.21cd

517ब् जयात्मत्रयसंहर्त्रि जयात्मत्रयनायिके

517b jayātmatrayasaṃhartri jayātmatrayanāyike


7.1,15.22ab

जयावलोकनायत्तजगत्कारणबृंहण

jayāvalokanāyattajagatkāraṇabṛṃhaṇa


7.1,15.22cd

जयोपेक्षाकटाक्षोत्थहुतभुग्भुक्तभौतिक

jayopekṣākaṭākṣotthahutabhugbhuktabhautika


7.1,15.23ab

जय देवाद्यविज्ञेये स्वात्मसूक्ष्मदृशोज्ज्वले

jaya devādyavijñeye svātmasūkṣmadṛśojjvale


7.1,15.23cd

जय स्थूलात्मशक्त्येशेजय व्याप्तचराचरे

jaya sthūlātmaśaktyeśejaya vyāptacarācare


7.1,15.24ab

जय नामैकविन्यस्तविश्वतत्त्वसमुच्चय

jaya nāmaikavinyastaviśvatattvasamuccaya


7.1,15.24cd

जयासुरशिरोनिष्ठश्रेष्ठानुगकदंबक

jayāsuraśironiṣṭhaśreṣṭhānugakadaṃbaka


7.1,15.25ab

जयोपाश्रितसंरक्षासंविधानपटीयसि

jayopāśritasaṃrakṣāsaṃvidhānapaṭīyasi


7.1,15.25cd

जयोन्मूलितसंसारविषवृक्षांकुरोद्गमे

jayonmūlitasaṃsāraviṣavṛkṣāṃkurodgame


7.1,15.26ab

जय प्रादेशिकैश्वर्यवीर्यशौर्यविजृंभण

jaya prādeśikaiśvaryavīryaśauryavijṛṃbhaṇa


7.1,15.26cd

जय विश्वबहिर्भूत निरस्तपरवैभव

jaya viśvabahirbhūta nirastaparavaibhava


7.1,15.27ab

जय प्रणीतपञ्चार्थप्रयोगपरमामृत

jaya praṇītapañcārthaprayogaparamāmṛta


7.1,15.27cd

जय पञ्चार्थविज्ञानसुधास्तोत्रस्वरूपिणि

jaya pañcārthavijñānasudhāstotrasvarūpiṇi


7.1,15.28ab

जयति घोरसंसारमहारोगभिषग्वर

jayati ghorasaṃsāramahārogabhiṣagvara


7.1,15.28cd

जयानादिमलाज्ञानतमःपटलचंद्रिके

jayānādimalājñānatamaḥpaṭalacaṃdrike


7.1,15.29ab

जय त्रिपुरकालाग्ने जय त्रिपुरभैरवि

jaya tripurakālāgne jaya tripurabhairavi


7.1,15.29cd

जय त्रिगुणनिर्मुक्ते जय त्रिगुणमर्दिनि

jaya triguṇanirmukte jaya triguṇamardini


7.1,15.30ab

जय प्रथमसर्वज्ञ जय सर्वप्रबोधिक

jaya prathamasarvajña jaya sarvaprabodhika


7.1,15.30cd

जय प्रचुरदिव्यांग जय प्रार्थितदायिनि

jaya pracuradivyāṃga jaya prārthitadāyini


7.1,15.31ab

क्व देव ते परं धाम क्व च तुच्छं च नो वचः

kva deva te paraṃ dhāma kva ca tucchaṃ ca no vacaḥ


7.1,15.31cd

तथापि भगवन् भक्त्या प्रलपंतं क्षमस्व माम्

tathāpi bhagavan bhaktyā pralapaṃtaṃ kṣamasva mām


7.1,15.32ab

विज्ञाप्यैवंविधैः सूक्तैर्विश्वकर्मा चतुर्मुखः

vijñāpyaivaṃvidhaiḥ sūktairviśvakarmā caturmukhaḥ


7.1,15.32cd

नमश्चकार रुद्राय रद्राण्यै च मुहुर्मुहुः

namaścakāra rudrāya radrāṇyai ca muhurmuhuḥ


7.1,15.33ab

इदं स्तोत्रवरं पुण्यं ब्रह्मणा समुदीरितम्

idaṃ stotravaraṃ puṇyaṃ brahmaṇā samudīritam


7.1,15.33cd

अर्धनारीश्वरं नाम शिवयोर्हर्षवर्धनम्

ardhanārīśvaraṃ nāma śivayorharṣavardhanam


7.1,15.34ab

य इदं कीर्तयेद्भक्त्या यस्य कस्यापि शिक्षया

ya idaṃ kīrtayedbhaktyā yasya kasyāpi śikṣayā


7.1,15.34cd

स तत्फलमवाप्नोति शिवयोः प्रीतिकारणात्

sa tatphalamavāpnoti śivayoḥ prītikāraṇāt


7.1,15.35ab

सकलभुवनभूतभावनाभ्यां जननविनाशविहीनविग्रहाभ्याम्

sakalabhuvanabhūtabhāvanābhyāṃ jananavināśavihīnavigrahābhyām


7.1,15.35cd

नरवरयुवतीवपुर्धराभ्यां सततमहं प्रणतोस्मि शंकराभ्याम्

naravarayuvatīvapurdharābhyāṃ satatamahaṃ praṇatosmi śaṃkarābhyām

Chapter 7.1.16

7.1,16.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पू-- शिवशिवास्तुतिवर्णनं नाम पञ्चदशो ऽध्यायः वायुरुवाच अथ देवो महादेवो महाजलदनादया

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pū-- śivaśivāstutivarṇanaṃ nāma pañcadaśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca atha devo mahādevo mahājaladanādayā


7.1,16.1cd

वाचा मधुरगंभीरशिवदश्लक्ष्णवर्णया

vācā madhuragaṃbhīraśivadaślakṣṇavarṇayā


7.1,16.2ab

अर्थसंपन्नपदया राजलक्षणयुक्तया

arthasaṃpannapadayā rājalakṣaṇayuktayā


7.1,16.2cd

अशेषविषयारंभरक्षाविमलदक्षया

aśeṣaviṣayāraṃbharakṣāvimaladakṣayā


7.1,16.3ab

मनोहरतरोदारमधुरस्मितपूर्वया

manoharatarodāramadhurasmitapūrvayā


7.1,16.3cd

संबभाषे सुसंपीतो विश्वकर्माणमीश्वरः

saṃbabhāṣe susaṃpīto viśvakarmāṇamīśvaraḥ


7.1,16.4ab

ईश्वर उवाच वत्स वत्स महाभाग मम पुत्र पितामह

īśvara uvāca vatsa vatsa mahābhāga mama putra pitāmaha


7.1,16.4cd

ज्ञातमेव मया सर्वं तव वाक्यस्य गौरवम्

jñātameva mayā sarvaṃ tava vākyasya gauravam


7.1,16.5ab

प्रजानामेव बृद्ध्यर्थं तपस्तप्तं त्वयाधुना

prajānāmeva bṛddhyarthaṃ tapastaptaṃ tvayādhunā


7.1,16.5cd

तपसा ऽनेन तुष्टोस्मि ददामि च तवेप्सितम्

tapasā 'nena tuṣṭosmi dadāmi ca tavepsitam


7.1,16.6ab

इत्युक्त्वा परमोदारं स्वभावमधुरं वचः

ityuktvā paramodāraṃ svabhāvamadhuraṃ vacaḥ


7.1,16.6cd

ससर्ज वपुषो भागाद्देवीं देववरो हरः

sasarja vapuṣo bhāgāddevīṃ devavaro haraḥ


7.1,16.7ab

यामाहुर्ब्रह्मविद्वांसो देवीं दिव्यगुणान्विताम्

yāmāhurbrahmavidvāṃso devīṃ divyaguṇānvitām


7.1,16.7cd

परस्य परमां शक्तिं भवस्य परमात्मनः

parasya paramāṃ śaktiṃ bhavasya paramātmanaḥ


7.1,16.8ab

518अ यस्यां न खलु विद्यंते जन्म मृत्युजरादयः

518a yasyāṃ na khalu vidyaṃte janma mṛtyujarādayaḥ


7.1,16.8cd

या भवानी भवस्यांगात्समाविरभवत्किल

yā bhavānī bhavasyāṃgātsamāvirabhavatkila


7.1,16.9ab

यस्या वाचो निवर्तन्ते मनसा चेंद्रियैः सह

yasyā vāco nivartante manasā ceṃdriyaiḥ saha


7.1,16.9cd

सा भर्तुर्वपुषो भागाज्जातेव समदृश्यत

sā bharturvapuṣo bhāgājjāteva samadṛśyata


7.1,16.10ab

या सा जगदिदं कृत्स्नं महिम्ना व्याप्य तिष्ठति

yā sā jagadidaṃ kṛtsnaṃ mahimnā vyāpya tiṣṭhati


7.1,16.10cd

शरीरिणीव स देवी विचित्रं समलक्ष्यत

śarīriṇīva sa devī vicitraṃ samalakṣyata


7.1,16.11ab

सर्वं जगदिदं चैषा संमोहयति मायया

sarvaṃ jagadidaṃ caiṣā saṃmohayati māyayā


7.1,16.11cd

ईश्वरात्सैव जाताभूदजाता परमार्थतः

īśvarātsaiva jātābhūdajātā paramārthataḥ


7.1,16.12ab

न यस्या परमो भावः सुराणामपि गोचरः

na yasyā paramo bhāvaḥ surāṇāmapi gocaraḥ


7.1,16.12cd

विश्वामरेश्वरी चैव विभक्ता भर्तुरंगतः

viśvāmareśvarī caiva vibhaktā bharturaṃgataḥ


7.1,16.13ab

तां दृष्ट्वा परमेशानीं सर्वलोकमहेश्वरीम्

tāṃ dṛṣṭvā parameśānīṃ sarvalokamaheśvarīm


7.1,16.13cd

सर्वज्ञां सर्वगां सूक्ष्मां सदसद्व्यक्तिवर्जिताम्

sarvajñāṃ sarvagāṃ sūkṣmāṃ sadasadvyaktivarjitām


7.1,16.14ab

परमां निखिलं भासा भासयन्तीमिदं जगत्

paramāṃ nikhilaṃ bhāsā bhāsayantīmidaṃ jagat


7.1,16.14cd

प्रणिपत्य महादेवीं प्रार्थयामास वै विराट्

praṇipatya mahādevīṃ prārthayāmāsa vai virāṭ


7.1,16.15ab

ब्रह्मोवाच देवि देवेन सृष्टो ऽहमादौ सर्वजगन्मयि

brahmovāca devi devena sṛṣṭo 'hamādau sarvajaganmayi


7.1,16.15cd

प्रजासर्गे नियुक्तश्च सृजामि सकलं जगत्

prajāsarge niyuktaśca sṛjāmi sakalaṃ jagat


7.1,16.16ab

मनसा निर्मिताः सर्वे देवि देवादयो मया

manasā nirmitāḥ sarve devi devādayo mayā


7.1,16.16cd

न वृद्धिमुपगच्छन्ति सृज्यमानाः पुनः पुनः

na vṛddhimupagacchanti sṛjyamānāḥ punaḥ punaḥ


7.1,16.17ab

मिथुनप्रभवामेव कृत्वा सृष्टिमतः परम्

mithunaprabhavāmeva kṛtvā sṛṣṭimataḥ param


7.1,16.17cd

संवर्धयितुमिच्छामि सर्वा एव मम प्रजाः

saṃvardhayitumicchāmi sarvā eva mama prajāḥ


7.1,16.18ab

न निर्गतं पुरा त्वत्तो नारीणां कुलमव्ययम्

na nirgataṃ purā tvatto nārīṇāṃ kulamavyayam


7.1,16.18cd

तेन नारीकुलं स्रष्टुं शक्तिर्मम न विद्यते

tena nārīkulaṃ sraṣṭuṃ śaktirmama na vidyate


7.1,16.19ab

सर्वासामेव शक्तीनां त्वत्तः खलु समुद्भवः

sarvāsāmeva śaktīnāṃ tvattaḥ khalu samudbhavaḥ


7.1,16.19cd

तस्मात्सर्वत्र सर्वेषां सर्वशक्तिप्रदायिनीम्

tasmātsarvatra sarveṣāṃ sarvaśaktipradāyinīm


7.1,16.20ab

त्वामेव वरदां मायां प्रार्थयामि सुरेश्वरीम्

tvāmeva varadāṃ māyāṃ prārthayāmi sureśvarīm


7.1,16.20cd

चराचरविवृद्ध्यर्थमंशेनैकेन सर्वगे

carācaravivṛddhyarthamaṃśenaikena sarvage


7.1,16.21ab

दक्षस्य मम पुत्रस्य पुत्री भव भवार्दिनि

dakṣasya mama putrasya putrī bhava bhavārdini


7.1,16.21cd

एवं सा याचिता देवी ब्रह्मणा ब्रह्मयोनिना

evaṃ sā yācitā devī brahmaṇā brahmayoninā


7.1,16.22ab

शक्तिमेकां भ्रुवोर्मध्यात्ससर्जात्मसमप्रभाम्

śaktimekāṃ bhruvormadhyātsasarjātmasamaprabhām


7.1,16.22cd

तामाह प्रहसन्प्रेक्ष्य देवदेववरो हरः

tāmāha prahasanprekṣya devadevavaro haraḥ


7.1,16.23ab

ब्रह्माणं तपसाराध्य कुरु तस्य यथेप्सितम्

brahmāṇaṃ tapasārādhya kuru tasya yathepsitam


7.1,16.23cd

तामाज्ञां परमेशस्य शिरसा प्रतिगृह्य सा

tāmājñāṃ parameśasya śirasā pratigṛhya sā


7.1,16.24ab

ब्रह्मणो वचनाद्देवी दक्षस्य दुहिताभवत्

brahmaṇo vacanāddevī dakṣasya duhitābhavat


7.1,16.24cd

दत्त्वैवमतुलां शक्तिं ब्रह्मणे ब्रह्मरूपिणीम्

dattvaivamatulāṃ śaktiṃ brahmaṇe brahmarūpiṇīm


7.1,16.25ab

विवेश देहं देवस्य देवश्चांतरधीयत

viveśa dehaṃ devasya devaścāṃtaradhīyata


7.1,16.25cd

तदा प्रभृति लोके ऽस्मिन् स्त्रियां भोगः प्रतिष्ठितः

tadā prabhṛti loke 'smin striyāṃ bhogaḥ pratiṣṭhitaḥ


7.1,16.26ab

प्रजासृष्टिश्च विप्रेंद्रा मैथुनेन प्रवर्तते

prajāsṛṣṭiśca vipreṃdrā maithunena pravartate


7.1,16.26cd

ब्रह्मापि प्राप सानन्दं सन्तोषं मुनिपुंगवाः

brahmāpi prāpa sānandaṃ santoṣaṃ munipuṃgavāḥ


7.1,16.27ab

एतद्वस्सर्वमाख्यातं देव्याः शक्तिसमुद्भवम्

etadvassarvamākhyātaṃ devyāḥ śaktisamudbhavam


7.1,16.27cd

पुण्यवृद्धिकरं श्राव्यं भूतसर्गानुपंगतः

puṇyavṛddhikaraṃ śrāvyaṃ bhūtasargānupaṃgataḥ


7.1,16.28ab

य इदं कीर्तयेन्नित्यं देव्याः शक्तिसमुद्भवम्

ya idaṃ kīrtayennityaṃ devyāḥ śaktisamudbhavam


7.1,16.28cd

पुण्यं सर्वमवाप्नोति पुत्रांश्च लभते शुभान्

puṇyaṃ sarvamavāpnoti putrāṃśca labhate śubhān

Chapter 7.1.17

7.1,17.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे देवीशक्त्युद्भवो नाम षोडशो ऽध्यायः 518ब् वायुरुवाच एवं लब्ध्वा परां शक्तिमीश्वरादेव शाश्वतीम्

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe devīśaktyudbhavo nāma ṣoḍaśo 'dhyāyaḥ 518b vāyuruvāca evaṃ labdhvā parāṃ śaktimīśvarādeva śāśvatīm


7.1,17.1cd

मैथुनप्रभवां सृष्टिं कर्तृकामः प्रजापतिः

maithunaprabhavāṃ sṛṣṭiṃ kartṛkāmaḥ prajāpatiḥ


7.1,17.2ab

स्वयमप्यद्भुतो नारी चार्धेन पुरुषो ऽभवत्

svayamapyadbhuto nārī cārdhena puruṣo 'bhavat


7.1,17.2cd

यार्धेन नारी सा तस्माच्छतरूपा व्यजायत

yārdhena nārī sā tasmācchatarūpā vyajāyata


7.1,17.3ab

विराजमसृजद्ब्रह्मा सो ऽर्धन पुरुषो ऽभवत्

virājamasṛjadbrahmā so 'rdhana puruṣo 'bhavat


7.1,17.3cd

स वै स्वायंभुवः पूर्वं पुरुषो मनुरुच्यते

sa vai svāyaṃbhuvaḥ pūrvaṃ puruṣo manurucyate


7.1,17.4ab

सा देवी शतरूपा तु तपः कृत्वा सुदुश्चरम्

sā devī śatarūpā tu tapaḥ kṛtvā suduścaram


7.1,17.4cd

भर्तारं दीप्तयशसं मनुमेवान्वपद्यत

bhartāraṃ dīptayaśasaṃ manumevānvapadyata


7.1,17.5ab

तस्मात्तु शतरूपा सा पुत्रद्वयमसूयत

tasmāttu śatarūpā sā putradvayamasūyata


7.1,17.5cd

प्रियव्रतोत्तानपादौ पुत्रौ पुत्रवतां वरौ

priyavratottānapādau putrau putravatāṃ varau


7.1,17.6ab

कन्ये द्वे च महाभागे याभ्यां जातास्त्विमाः प्रजाः

kanye dve ca mahābhāge yābhyāṃ jātāstvimāḥ prajāḥ


7.1,17.6cd

आकूतिरेका विज्ञेया प्रसूतिरपरा स्मृता

ākūtirekā vijñeyā prasūtiraparā smṛtā


7.1,17.7ab

स्वायंभुवः प्रसूतिं च ददौ दक्षाय तां प्रभुः

svāyaṃbhuvaḥ prasūtiṃ ca dadau dakṣāya tāṃ prabhuḥ


7.1,17.7cd

रुचेः प्रजापतिश्चैव चाकूतिं समपादयत्

ruceḥ prajāpatiścaiva cākūtiṃ samapādayat


7.1,17.8ab

आकूत्यां मिथुनं जज्ञे मानसस्य रुचेः शुभम्

ākūtyāṃ mithunaṃ jajñe mānasasya ruceḥ śubham


7.1,17.8cd

यज्ञश्च दक्षिणा चैव याभ्यां संवर्तितं जगत्

yajñaśca dakṣiṇā caiva yābhyāṃ saṃvartitaṃ jagat


7.1,17.9ab

स्वायंभुवसुतायां तु प्रसूत्यां लोकमातरः 1

svāyaṃbhuvasutāyāṃ tu prasūtyāṃ lokamātaraḥ 1


7.1,17.9cd

चतस्रो विंशतिः कन्या दक्षस्त्वजनयत्प्रभुः

catasro viṃśatiḥ kanyā dakṣastvajanayatprabhuḥ


7.1,17.10ab

श्रद्धा लक्ष्मीर्धृतिः पुष्टिस्तुष्टिर्मेधा क्रिया तथा

śraddhā lakṣmīrdhṛtiḥ puṣṭistuṣṭirmedhā kriyā tathā


7.1,17.10cd

बुद्धिर्लज्जा वपुः शांतिस्सिद्धिः कीर्तिस्त्रयोदशी

buddhirlajjā vapuḥ śāṃtissiddhiḥ kīrtistrayodaśī


7.1,17.11ab

पत्न्यर्थं प्रतिजग्राह धर्मो दाक्षायणीः प्रभुः

patnyarthaṃ pratijagrāha dharmo dākṣāyaṇīḥ prabhuḥ


7.1,17.11cd

ताभ्यः शिष्टा यवीयस्य एकादश सुलोचनाः

tābhyaḥ śiṣṭā yavīyasya ekādaśa sulocanāḥ


7.1,17.12ab

ख्यातिः सत्यर्थसंभूतिः स्मृतिः प्रीतिः क्षमा तथा

khyātiḥ satyarthasaṃbhūtiḥ smṛtiḥ prītiḥ kṣamā tathā


7.1,17.12cd

सन्नतिश्चानसूया च ऊर्जा स्वाहा स्वधा तथा

sannatiścānasūyā ca ūrjā svāhā svadhā tathā


7.1,17.13ab

भृगुश्शर्वो मरीचिश्च अंगिराः पुलहः क्रतुः

bhṛguśśarvo marīciśca aṃgirāḥ pulahaḥ kratuḥ


7.1,17.13cd

पुलस्त्यो ऽत्रिर्विशिष्ठश्च पावकः पितरस्तथा

pulastyo 'trirviśiṣṭhaśca pāvakaḥ pitarastathā


7.1,17.14ab

ख्यात्याद्या जगृहुः कन्यामुनयो मुनिसत्तमाः

khyātyādyā jagṛhuḥ kanyāmunayo munisattamāḥ


7.1,17.14cd

कामाद्यास्तु यशोंता ये ते त्रयोदश सूनवः

kāmādyāstu yaśoṃtā ye te trayodaśa sūnavaḥ


7.1,17.15ab

धर्मस्य जज्ञिरे तास्तु श्रद्धाद्यास्सुसुखोत्तराः

dharmasya jajñire tāstu śraddhādyāssusukhottarāḥ


7.1,17.15cd

दुःखोत्तराश्च हिंसायामधर्मस्य च संततौ

duḥkhottarāśca hiṃsāyāmadharmasya ca saṃtatau


7.1,17.16ab

निकृत्यादय उत्पन्नाःपुत्राश्च धर्मलक्षणाः

nikṛtyādaya utpannāḥputrāśca dharmalakṣaṇāḥ


7.1,17.16cd

नैषां भार्याश्च पुत्रा वा सर्वे त्वनियमाः स्मृताः

naiṣāṃ bhāryāśca putrā vā sarve tvaniyamāḥ smṛtāḥ


7.1,17.17ab

स एष तामसस्सर्गो जज्ञे धर्मनियामकः

sa eṣa tāmasassargo jajñe dharmaniyāmakaḥ


7.1,17.17cd

या सा दक्षस्य दुहिता रुद्रस्य दयिता सती

yā sā dakṣasya duhitā rudrasya dayitā satī


7.1,17.18ab

भर्तृनिन्दाप्रसंगेन त्यक्त्वा दाक्षायिणीं तनुम्

bhartṛnindāprasaṃgena tyaktvā dākṣāyiṇīṃ tanum


7.1,17.18cd

दक्षं च दक्षभार्यां च विनिंद्य सह बन्धुभिः

dakṣaṃ ca dakṣabhāryāṃ ca viniṃdya saha bandhubhiḥ


7.1,17.19ab

सा मेनायामाविरभूत्पुत्री हिमवतो गिरेः

sā menāyāmāvirabhūtputrī himavato gireḥ


7.1,17.19cd

1 प्रथमार्षी 519अ रुद्रस्तु तां सतीं दृष्ट्वा रुद्रांस्त्वात्मसमप्रभान्

1 prathamārṣī 519a rudrastu tāṃ satīṃ dṛṣṭvā rudrāṃstvātmasamaprabhān


7.1,17.20ab

यथासृजदसंख्यातांस्तथा कथितमेव च

yathāsṛjadasaṃkhyātāṃstathā kathitameva ca


7.1,17.20cd

भृगोः ख्यात्यां समुत्पन्ना लक्ष्मीर्नारायणप्रिया

bhṛgoḥ khyātyāṃ samutpannā lakṣmīrnārāyaṇapriyā


7.1,17.21ab

देवौ धातृविधातारौ मन्वंतरविधारिणौ

devau dhātṛvidhātārau manvaṃtaravidhāriṇau


7.1,17.21cd

तयोर्वै पुत्रपौत्राद्याश्शतशो ऽथ सहस्रशः

tayorvai putrapautrādyāśśataśo 'tha sahasraśaḥ


7.1,17.22ab

स्वायंभुवे ऽंतरे नीताः सर्वे ते भार्गवा मताः

svāyaṃbhuve 'ṃtare nītāḥ sarve te bhārgavā matāḥ


7.1,17.22cd

मरीचेरपि संभूतिः पौर्णमासमसूयत

marīcerapi saṃbhūtiḥ paurṇamāsamasūyata


7.1,17.23ab

कन्याचतुष्टयं चैव महीयांसस्तदन्वयाः

kanyācatuṣṭayaṃ caiva mahīyāṃsastadanvayāḥ


7.1,17.23cd

येषां वंशे समुत्पन्नो बहुपुत्रस्य कश्यपः

yeṣāṃ vaṃśe samutpanno bahuputrasya kaśyapaḥ


7.1,17.24ab

स्मृतिश्चांगिरसः पत्नी जनयामास वै सुतौ

smṛtiścāṃgirasaḥ patnī janayāmāsa vai sutau


7.1,17.24cd

आग्नीध्रं शरभञ्चैव तथा कन्याचतुष्टयम्

āgnīdhraṃ śarabhañcaiva tathā kanyācatuṣṭayam


7.1,17.25ab

तदीयाः पुत्रपौत्राश्च येतीतास्ते सहस्रशः

tadīyāḥ putrapautrāśca yetītāste sahasraśaḥ


7.1,17.25cd

प्रीत्यां पुलस्त्यभार्यायां दन्तोग्निरभवत्सुतः

prītyāṃ pulastyabhāryāyāṃ dantognirabhavatsutaḥ


7.1,17.25ef

पूर्वजन्मनि योगस्त्यस्स्मृतः स्वायंभुवे ऽंतरे

pūrvajanmani yogastyassmṛtaḥ svāyaṃbhuve 'ṃtare


7.1,17.26ab

तत्संततीया बहवः पौलस्त्या इति विश्रुताः

tatsaṃtatīyā bahavaḥ paulastyā iti viśrutāḥ


7.1,17.26cd

क्षमा तु सुषुवे पुत्रान्पुलहस्य प्रजापतेः

kṣamā tu suṣuve putrānpulahasya prajāpateḥ


7.1,17.27ab

कर्दमश्च सुरिश्चैव सहिष्णुश्चेति ते त्रयः

kardamaśca suriścaiva sahiṣṇuśceti te trayaḥ


7.1,17.27cd

त्रेताग्निवर्चसस्सर्वे येषां वंशः प्रतिष्ठितः

tretāgnivarcasassarve yeṣāṃ vaṃśaḥ pratiṣṭhitaḥ


7.1,17.28ab

क्रतोः क्रतुसमान्भार्या सन्नतिस्सुषुवे सुतान्

kratoḥ kratusamānbhāryā sannatissuṣuve sutān


7.1,17.28cd

नैषां भार्याश्च पुत्राश्च सर्वे ते ह्यूर्ध्वरेतसः

naiṣāṃ bhāryāśca putrāśca sarve te hyūrdhvaretasaḥ


7.1,17.29ab

षष्टिस्तानि सहस्राणि वालखिल्या इति स्मृताः

ṣaṣṭistāni sahasrāṇi vālakhilyā iti smṛtāḥ


7.1,17.29cd

अनूरोरग्रतो यांति परिवार्य दिवाकरम्

anūroragrato yāṃti parivārya divākaram


7.1,17.30ab

अत्रेर्भार्यानुसूया च पञ्चात्रेयानसूयत

atrerbhāryānusūyā ca pañcātreyānasūyata


7.1,17.30cd

कन्यकां च श्रुतिं नाम माता शंखपदस्य च

kanyakāṃ ca śrutiṃ nāma mātā śaṃkhapadasya ca


7.1,17.31ab

सत्यनेत्रश्च हव्यश्च आपोमूर्तिश्शनैश्चरः

satyanetraśca havyaśca āpomūrtiśśanaiścaraḥ


7.1,17.31cd

सोमश्च पञ्चमस्त्वेते पञ्चात्रेयाः प्रकीर्तिताः

somaśca pañcamastvete pañcātreyāḥ prakīrtitāḥ


7.1,17.32ab

तेषां पुत्राश्च पौत्राश्च ह्यात्रेयाणां महात्मनाम्

teṣāṃ putrāśca pautrāśca hyātreyāṇāṃ mahātmanām


7.1,17.32cd

स्वायंभुवे ऽंतरे ऽतीताः शतशो ऽथ सहस्रशः

svāyaṃbhuve 'ṃtare 'tītāḥ śataśo 'tha sahasraśaḥ


7.1,17.33ab

ऊर्जायां तु वसिष्ठस्य पुत्रा वै सप्त जज्ञिरे

ūrjāyāṃ tu vasiṣṭhasya putrā vai sapta jajñire


7.1,17.33cd

ज्यायसी च स्वसा तेषां पुंडरीका सुमध्यमा

jyāyasī ca svasā teṣāṃ puṃḍarīkā sumadhyamā


7.1,17.34ab

रजो गात्रोर्ध्वबाहू च सवनश्चानयश्च यः

rajo gātrordhvabāhū ca savanaścānayaśca yaḥ


7.1,17.34cd

सुतपाश्शुक्र इत्येते सप्त सप्तर्षयः स्मृताः

sutapāśśukra ityete sapta saptarṣayaḥ smṛtāḥ


7.1,17.35ab

गोत्राणि नामभिस्तेषां वासिष्ठानां महात्मनाम्

gotrāṇi nāmabhisteṣāṃ vāsiṣṭhānāṃ mahātmanām


7.1,17.35cd

स्वायंभुवे ऽंतरे ऽतीतान्यर्बुदानि शतानि च

svāyaṃbhuve 'ṃtare 'tītānyarbudāni śatāni ca


7.1,17.36ab

इत्येष ऋषिसर्गस्तु सानुबंधः प्रकीर्तितः

ityeṣa ṛṣisargastu sānubaṃdhaḥ prakīrtitaḥ


7.1,17.36cd

समासाद्विस्तराद्वक्तुमशक्यो ऽयमिति द्विजाः

samāsādvistarādvaktumaśakyo 'yamiti dvijāḥ


7.1,17.37ab

यो ऽसौ रुद्रात्मको बह्निब्रह्मणो मानसस्सुतः

yo 'sau rudrātmako bahnibrahmaṇo mānasassutaḥ


7.1,17.37cd

स्वाहा तस्य प्रिया लेभे पुत्रांस्त्रीनमितौजसः

svāhā tasya priyā lebhe putrāṃstrīnamitaujasaḥ


7.1,17.38ab

पावकः पवमानश्च शुचिरित्येष ते त्रयः

pāvakaḥ pavamānaśca śucirityeṣa te trayaḥ


7.1,17.38cd

निर्मंथ्यः पवमानस्स्याद्वैद्युतः पावकस्स्मृतः

nirmaṃthyaḥ pavamānassyādvaidyutaḥ pāvakassmṛtaḥ


7.1,17.39ab

सूर्ये तपति यश्चासौ शुचिः सौर उदाहृतः

sūrye tapati yaścāsau śuciḥ saura udāhṛtaḥ


7.1,17.39cd

हव्यवाहः कव्यवाहः सहरक्षा इति त्रयः

havyavāhaḥ kavyavāhaḥ saharakṣā iti trayaḥ


7.1,17.40ab

त्रयाणां क्रमशः पुत्रा देवपितृसुराश्च ते

trayāṇāṃ kramaśaḥ putrā devapitṛsurāśca te


7.1,17.40cd

519ब् एतेषां पुत्रपौत्राश्च चत्वारिंशन्नवैव ते

519b eteṣāṃ putrapautrāśca catvāriṃśannavaiva te


7.1,17.41ab

काम्यनैमित्तिकाजस्रकर्मसु त्रिषु संस्थिताः

kāmyanaimittikājasrakarmasu triṣu saṃsthitāḥ


7.1,17.41cd

सर्वे तपस्विनो ज्ञेयाः सर्वे व्रतभृतस्तथा

sarve tapasvino jñeyāḥ sarve vratabhṛtastathā


7.1,17.42ab

सर्वे रुद्रात्मकश्चैव सर्वे रुद्रपरायणाः

sarve rudrātmakaścaiva sarve rudraparāyaṇāḥ


7.1,17.42cd

तस्मादग्निमुखे यत्तद्धुतं स्यादेव केनचित्

tasmādagnimukhe yattaddhutaṃ syādeva kenacit


7.1,17.43ab

तत्सर्वं रुद्रमुद्दिश्य दत्तं स्यान्नात्र संशयः

tatsarvaṃ rudramuddiśya dattaṃ syānnātra saṃśayaḥ


7.1,17.43cd

इत्येवं निश्चयोग्नीनामनुक्रांतो यथातथम्

ityevaṃ niścayognīnāmanukrāṃto yathātatham


7.1,17.44ab

नातिविस्तरतो विप्राः पितःन्वक्ष्याम्यतः परम्

nātivistarato viprāḥ pitḥnvakṣyāmyataḥ param


7.1,17.44cd

यस्मात्षडृतवस्तेषां स्थानं स्थानाभिमानिनाम्

yasmātṣaḍṛtavasteṣāṃ sthānaṃ sthānābhimāninām


7.1,17.45ab

ऋतवः पितरस्तस्मादित्येषा वैदिकी श्रुतिः

ṛtavaḥ pitarastasmādityeṣā vaidikī śrutiḥ


7.1,17.45cd

युष्मादृतुषु सर्वे हि जायंते स्थास्नुजंगमा

yuṣmādṛtuṣu sarve hi jāyaṃte sthāsnujaṃgamā


7.1,17.46ab

तस्मादेते पितर आर्तवा इति च श्रुतम्

tasmādete pitara ārtavā iti ca śrutam


7.1,17.46cd

एवं पितःणामेतेषामृतुकालाभिमानिनाम्

evaṃ pitḥṇāmeteṣāmṛtukālābhimāninām


7.1,17.47ab

आत्मैश्वर्या महात्मानस्तिष्ठंतीहाब्भ्रसंगमात्

ātmaiśvaryā mahātmānastiṣṭhaṃtīhābbhrasaṃgamāt


7.1,17.47cd

आग्निष्वात्ता बर्हिषदः पितरो द्विविधाः स्मृताः

āgniṣvāttā barhiṣadaḥ pitaro dvividhāḥ smṛtāḥ


7.1,17.48ab

अयज्वानश्च यज्वानः क्रमात्ते मृहमेधिनः

ayajvānaśca yajvānaḥ kramātte mṛhamedhinaḥ


7.1,17.48cd

स्वधासूत पितृभ्यश्च द्वे कन्ये लोकविश्रुते

svadhāsūta pitṛbhyaśca dve kanye lokaviśrute


7.1,17.49ab

मेनां च धरणीं चैव याभ्यां विश्वमिदं धृतम्

menāṃ ca dharaṇīṃ caiva yābhyāṃ viśvamidaṃ dhṛtam


7.1,17.49cd

अग्निष्वात्तसुता मेना धरणी बर्हिषत्सुता

agniṣvāttasutā menā dharaṇī barhiṣatsutā


7.1,17.50ab

मेना हिमवतः पत्नी मैनाकं क्रौंचमेव च

menā himavataḥ patnī mainākaṃ krauṃcameva ca


7.1,17.50cd

गौरीं गंगां च सुषुवे भवांगाश्लेषपावनीम्

gaurīṃ gaṃgāṃ ca suṣuve bhavāṃgāśleṣapāvanīm


7.1,17.51ab

मेरोस्तु धरणी पत्नी दिव्यौषधिसमन्वितम्

merostu dharaṇī patnī divyauṣadhisamanvitam


7.1,17.51cd

मंदरं सुषुवे पुत्रं चित्रिसुन्दरकन्धरम्

maṃdaraṃ suṣuve putraṃ citrisundarakandharam


7.1,17.52ab

स एव मंदरः श्रीमान्मेरुपुत्रस्तपोबलात्

sa eva maṃdaraḥ śrīmānmeruputrastapobalāt


7.1,17.52cd

साक्षाच्छ्रीकंठनाथस्य शिवस्यावसथं गतः

sākṣācchrīkaṃṭhanāthasya śivasyāvasathaṃ gataḥ


7.1,17.53ab

सासूता धरणी भूयस्त्रिंशत्कन्याश्च विश्रुताः

sāsūtā dharaṇī bhūyastriṃśatkanyāśca viśrutāḥ


7.1,17.53cd

वेलां च नियतिं चैव तृतीयामपि चायतिम्

velāṃ ca niyatiṃ caiva tṛtīyāmapi cāyatim


7.1,17.54ab

आयतिर्नियतिश्चैव पत्न्यौ द्वे भृगुपुत्रयोः

āyatirniyatiścaiva patnyau dve bhṛguputrayoḥ


7.1,17.54cd

स्वायंभुवे ऽंतरे पूर्वं कथितस्ते तदन्वयः

svāyaṃbhuve 'ṃtare pūrvaṃ kathitaste tadanvayaḥ


7.1,17.55ab

सुषुवे सागराद्वेला कन्यामेकामनिंदिताम्

suṣuve sāgarādvelā kanyāmekāmaniṃditām


7.1,17.55cd

सवर्णां नाम सामुद्रीं पत्नीं प्राचीनबर्हिषः

savarṇāṃ nāma sāmudrīṃ patnīṃ prācīnabarhiṣaḥ


7.1,17.56ab

सामुद्री सुषुवे पुत्रान्दश प्राचीनबर्हिषः

sāmudrī suṣuve putrāndaśa prācīnabarhiṣaḥ


7.1,17.56cd

सर्वे प्राचेतसा नाम धनुर्वेदस्य पारगाः

sarve prācetasā nāma dhanurvedasya pāragāḥ


7.1,17.57ab

येषां स्वायंभुवे दक्षः पुत्रत्वमगमत्पुरा

yeṣāṃ svāyaṃbhuve dakṣaḥ putratvamagamatpurā


7.1,17.57cd

त्रियम्बकस्य शापेन चाक्षुषस्यांतरे मनोः

triyambakasya śāpena cākṣuṣasyāṃtare manoḥ


7.1,17.58ab

इत्येते ब्रह्मपुत्राणां धर्मादीनाम्महात्मनाम्

ityete brahmaputrāṇāṃ dharmādīnāmmahātmanām


7.1,17.58cd

नातिसंक्षेपतो विप्रा नाति विस्तरतः क्रमात्

nātisaṃkṣepato viprā nāti vistarataḥ kramāt


7.1,17.59ab

वर्णिता वै मया वंशा दिव्या देवगणान्विताः

varṇitā vai mayā vaṃśā divyā devagaṇānvitāḥ


7.1,17.59cd

क्रियावंतः प्रजावंतो महर्धिभिरलंकृताः

kriyāvaṃtaḥ prajāvaṃto mahardhibhiralaṃkṛtāḥ


7.1,17.60ab

प्रजानां संनिवेशो ऽयं प्रजापतिसमुद्भवः

prajānāṃ saṃniveśo 'yaṃ prajāpatisamudbhavaḥ


7.1,17.60cd

न हि शक्यः प्रसंख्यातुं वर्षकोटिशतैरपि

na hi śakyaḥ prasaṃkhyātuṃ varṣakoṭiśatairapi


7.1,17.61ab

राज्ञामपि च यो वंशो द्विधा सो ऽपि प्रवर्तते

rājñāmapi ca yo vaṃśo dvidhā so 'pi pravartate


7.1,17.61cd

सूर्यवंशस्सोमवंश इति पुण्यतमः क्षितौ

sūryavaṃśassomavaṃśa iti puṇyatamaḥ kṣitau


7.1,17.62ab

520अ इक्ष्वाकुरम्बरीषश्च ययातिर्नाहुषादयः

520a ikṣvākurambarīṣaśca yayātirnāhuṣādayaḥ


7.1,17.62cd

पुण्यश्लोकाः श्रुता ये ऽत्र ते पि तद्वंशसंभवाः

puṇyaślokāḥ śrutā ye 'tra te pi tadvaṃśasaṃbhavāḥ


7.1,17.63ab

अन्ये च राजऋषयो नानावीर्यसमन्विता

anye ca rājaṛṣayo nānāvīryasamanvitā


7.1,17.63cd

किं तैः फलमनुत्क्रांतैरुक्तपूर्वैः पुरातनैः

kiṃ taiḥ phalamanutkrāṃtairuktapūrvaiḥ purātanaiḥ


7.1,17.64ab

किं चेश्वरकथा वृत्ता यत्र तत्रान्यकीर्तनम्

kiṃ ceśvarakathā vṛttā yatra tatrānyakīrtanam


7.1,17.64cd

न सद्भिः संमतं मत्वा नोत्सहे बहुभाषितुम्

na sadbhiḥ saṃmataṃ matvā notsahe bahubhāṣitum


7.1,17.65ab

प्रसंगादीश्वरस्यैव प्रभावद्योतनादपि

prasaṃgādīśvarasyaiva prabhāvadyotanādapi


7.1,17.65cd

सर्गादयो ऽपि कथिता इत्यत्र तत्प्रविस्तरैः

sargādayo 'pi kathitā ityatra tatpravistaraiḥ

Chapter 7.1.18

7.1,18.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे सृष्टिकथनं नाम सप्तदशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः देवी दक्षस्य तनया त्यक्त्वा दाक्षायणी तनुम्

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe sṛṣṭikathanaṃ nāma saptadaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ devī dakṣasya tanayā tyaktvā dākṣāyaṇī tanum


7.1,18.1cd

कथं हिमवतः पुत्री मेनायामभवत्पुरा

kathaṃ himavataḥ putrī menāyāmabhavatpurā


7.1,18.2ab

कथं च निन्दितो रुद्रो दक्षेण च महात्मना

kathaṃ ca nindito rudro dakṣeṇa ca mahātmanā


7.1,18.2cd

निमित्तमपि किं तत्र येन स्यान्निंदितो भवः

nimittamapi kiṃ tatra yena syānniṃdito bhavaḥ


7.1,18.3ab

उत्पन्नश्च कथं दक्षो अभिशापाद्भवस्य तु

utpannaśca kathaṃ dakṣo abhiśāpādbhavasya tu


7.1,18.3cd

चाक्षुषस्यांतरे पूर्वं मनोः प्रब्रूहि मारुत

cākṣuṣasyāṃtare pūrvaṃ manoḥ prabrūhi māruta


7.1,18.4ab

वायुरुवाव शृण्वंतु कथयिष्यामि दक्षस्य लघुचेतसः

vāyuruvāva śṛṇvaṃtu kathayiṣyāmi dakṣasya laghucetasaḥ


7.1,18.4cd

वृत्तं पापात्प्रमादाच्च विश्वामरविदूषणम्

vṛttaṃ pāpātpramādācca viśvāmaravidūṣaṇam


7.1,18.5ab

पुरा सुरासुराः सर्वे सिद्धाश्च परमर्षयः

purā surāsurāḥ sarve siddhāśca paramarṣayaḥ


7.1,18.5cd

कदाचिद्द्रष्टुमीशानं हिमवच्छिखरं ययुः

kadāciddraṣṭumīśānaṃ himavacchikharaṃ yayuḥ


7.1,18.6ab

तदा देवश्च देवी च दिव्यासनगतावुभौ

tadā devaśca devī ca divyāsanagatāvubhau


7.1,18.6cd

दर्शनं ददतुस्तेषां देवादीनां द्विजोत्तमाः

darśanaṃ dadatusteṣāṃ devādīnāṃ dvijottamāḥ


7.1,18.7ab

तदानीमेव दक्षो ऽपि गतस्तत्र सहामरैः

tadānīmeva dakṣo 'pi gatastatra sahāmaraiḥ


7.1,18.7cd

जामातरं हरं द्रष्टुं द्रष्टुं चात्मसुतां सतीम्

jāmātaraṃ haraṃ draṣṭuṃ draṣṭuṃ cātmasutāṃ satīm


7.1,18.8ab

तदात्मगौरवाद्देवो देव्या दक्षे समागते

tadātmagauravāddevo devyā dakṣe samāgate


7.1,18.8cd

देवादिभ्यो विशेषेण न कदाचिदभूत्स्मृतिः

devādibhyo viśeṣeṇa na kadācidabhūtsmṛtiḥ


7.1,18.9ab

तस्य तस्याः परं भावमज्ञातुश्चापि केवलम्

tasya tasyāḥ paraṃ bhāvamajñātuścāpi kevalam


7.1,18.9cd

पुत्रीत्येवं विमूढस्य तस्यां वैरमजायत

putrītyevaṃ vimūḍhasya tasyāṃ vairamajāyata


7.1,18.10ab

ततस्तेनैव वैरेण विधिना च प्रचोदितः

tatastenaiva vaireṇa vidhinā ca pracoditaḥ


7.1,18.10cd

नाजुवाह भवं दक्षो दीक्षितस्तामपि द्विषन्

nājuvāha bhavaṃ dakṣo dīkṣitastāmapi dviṣan


7.1,18.11ab

अन्याञ् 1जामातरस्सर्वानाहूय स यथाक्रमम्

anyāñ 1jāmātarassarvānāhūya sa yathākramam


7.1,18.11cd

शतशः पुष्कलामर्चाञ्चकार च पृथक्पृथक्

śataśaḥ puṣkalāmarcāñcakāra ca pṛthakpṛthak


7.1,18.12ab

तथा तान्संगताञ्छ्रुत्वा नारदस्य मुखात्तदा

tathā tānsaṃgatāñchrutvā nāradasya mukhāttadā


7.1,18.12cd

ययौ रुद्राय रुद्राणी विज्ञाप्य भवनं पितुः

yayau rudrāya rudrāṇī vijñāpya bhavanaṃ pituḥ


7.1,18.13ab

अथ संनिहितं दिव्यं विमानं विश्वतोमुखम्

atha saṃnihitaṃ divyaṃ vimānaṃ viśvatomukham


7.1,18.13cd

लक्षणाढ्यं सुखारोहमतिमात्रमनोहरम्

lakṣaṇāḍhyaṃ sukhārohamatimātramanoharam


7.1,18.14ab

तप्तजांबूनदप्रख्यं चित्ररत्नपरिष्कृतम्

taptajāṃbūnadaprakhyaṃ citraratnapariṣkṛtam


7.1,18.14cd

मुक्तामयवितानाग्न्यं स्रग्दामसमलंकृतम्

muktāmayavitānāgnyaṃ sragdāmasamalaṃkṛtam


7.1,18.15ab

तप्तकंचननिर्व्यूहं रत्नस्तंभशतावृतम्

taptakaṃcananirvyūhaṃ ratnastaṃbhaśatāvṛtam


7.1,18.15cd

वज्रकल्पितसोपानं विद्रुमस्तंभतोरणम्

vajrakalpitasopānaṃ vidrumastaṃbhatoraṇam


7.1,18.16ab

1 प्रथमान्तः प्रयोग आर्षः 520ब् पुष्पपट्टपरिस्तीर्णं चित्ररत्नमहासनम्

1 prathamāntaḥ prayoga ārṣaḥ 520b puṣpapaṭṭaparistīrṇaṃ citraratnamahāsanam


7.1,18.16cd

वज्रजालकिरच्छिद्रमच्छिद्रमणिकुट्टिमम्

vajrajālakiracchidramacchidramaṇikuṭṭimam


7.1,18.17ab

मणिदंडमनोज्ञेन महावृषभलक्ष्मणा

maṇidaṃḍamanojñena mahāvṛṣabhalakṣmaṇā


7.1,18.17cd

अलंकृतपुरोभागमब्भ्रशुब्भ्रेण केतुना

alaṃkṛtapurobhāgamabbhraśubbhreṇa ketunā


7.1,18.18ab

रत्नकंचुकगुप्तांगैश्चित्रवेत्रकपाणिभिः

ratnakaṃcukaguptāṃgaiścitravetrakapāṇibhiḥ


7.1,18.18cd

अधिष्ठितमहाद्वारमप्रधृष्यैर्गुणेश्वरैः

adhiṣṭhitamahādvāramapradhṛṣyairguṇeśvaraiḥ


7.1,18.19ab

मृदंगतालगीतादिवेणुवीणाविशारदैः

mṛdaṃgatālagītādiveṇuvīṇāviśāradaiḥ


7.1,18.19cd

विदग्धवेषभाषैश्च बहुभिः स्त्रीजनैर्वृतम्

vidagdhaveṣabhāṣaiśca bahubhiḥ strījanairvṛtam


7.1,18.20ab

आरुरोह महादेवी सह प्रियसखीजनैः

āruroha mahādevī saha priyasakhījanaiḥ


7.1,18.20cd

चामारव्यञ्जनं तस्या वज्रदंडमनोहरे

cāmāravyañjanaṃ tasyā vajradaṃḍamanohare


7.1,18.21ab

गृहीत्वा रुद्रकन्ये द्वे विवीजतुरुभे शुभे

gṛhītvā rudrakanye dve vivījaturubhe śubhe


7.1,18.21cd

तदाचामरयोर्मध्ये देव्या वदनमाबभौ

tadācāmarayormadhye devyā vadanamābabhau


7.1,18.22ab

अन्योन्यं युध्यतोर्मध्ये हंसयोरिव पंकजम्

anyonyaṃ yudhyatormadhye haṃsayoriva paṃkajam


7.1,18.22cd

छत्रं शशिनिभं तस्याश्चूडोपरि सुमालिनी

chatraṃ śaśinibhaṃ tasyāścūḍopari sumālinī


7.1,18.23ab

धृतमुक्तापरिक्षिप्तं बभार प्रेमनिर्भरा

dhṛtamuktāparikṣiptaṃ babhāra premanirbharā


7.1,18.23cd

तच्छत्रमुज्ज्वलं देव्या रुरुचे वदनोपरि

tacchatramujjvalaṃ devyā ruruce vadanopari


7.1,18.24ab

उपर्यमृतभांडस्य मंडलं शशिनो यथा

uparyamṛtabhāṃḍasya maṃḍalaṃ śaśino yathā


7.1,18.24cd

अथ चाग्रे समासीना सुस्मितास्या शुभावती

atha cāgre samāsīnā susmitāsyā śubhāvatī


7.1,18.25ab

अक्षद्यूतविनोदेन रमयामास वै सतीम्

akṣadyūtavinodena ramayāmāsa vai satīm


7.1,18.25cd

सुयशाः पादुके देव्याश्शुभे रत्नपरिष्कृते

suyaśāḥ pāduke devyāśśubhe ratnapariṣkṛte


7.1,18.26ab

स्तनयोरंतरे कृत्वा तदा देवीमसेवतः

stanayoraṃtare kṛtvā tadā devīmasevataḥ


7.1,18.26cd

अन्या कांचनचार्वंगी दीप्तं जग्राह दर्पणम्

anyā kāṃcanacārvaṃgī dīptaṃ jagrāha darpaṇam


7.1,18.27ab

अपरा तालवृन्तं च परा तांबूलपेटिकाम्

aparā tālavṛntaṃ ca parā tāṃbūlapeṭikām


7.1,18.27cd

काचित्क्रीडाशुकं चारु करे ऽकुरुत भामिनी

kācitkrīḍāśukaṃ cāru kare 'kuruta bhāminī


7.1,18.28ab

काचित्तु सुमनोज्ञानि पुष्पाणि सुरभीणि च

kācittu sumanojñāni puṣpāṇi surabhīṇi ca


7.1,18.28cd

काचिदाभरणाधारं बभार कमलेक्षणा

kācidābharaṇādhāraṃ babhāra kamalekṣaṇā


7.1,18.29ab

काचिच्च पुनरालेपं सुप्रसूतं शुभांजनम्

kācicca punarālepaṃ suprasūtaṃ śubhāṃjanam


7.1,18.29cd

अन्याश्च सदृशास्तास्ता यथास्वमुचितक्रियाः

anyāśca sadṛśāstāstā yathāsvamucitakriyāḥ


7.1,18.30ab

आवृत्त्या तां महादेवीमसेवंत समंततः

āvṛttyā tāṃ mahādevīmasevaṃta samaṃtataḥ


7.1,18.30cd

अतीव शुशुभे तासामंतरे परमेश्वरी

atīva śuśubhe tāsāmaṃtare parameśvarī


7.1,18.31ab

तारापरिषदो मध्ये चंद्रलेखेव शारदी

tārāpariṣado madhye caṃdralekheva śāradī


7.1,18.31cd

ततः शंखसमुत्थस्य नादस्य समनंतरम्

tataḥ śaṃkhasamutthasya nādasya samanaṃtaram


7.1,18.32ab

प्रास्थानिको महानादः पटहः समताड्यत

prāsthāniko mahānādaḥ paṭahaḥ samatāḍyata


7.1,18.32cd

ततो मधुरवाद्यानि सह तालोद्यतैस्स्वनैः

tato madhuravādyāni saha tālodyataissvanaiḥ


7.1,18.33ab

अनाहतानि सन्नेदुः काहलानां शतानि च

anāhatāni sanneduḥ kāhalānāṃ śatāni ca


7.1,18.33cd

सायुधानां गणेशानां महेशसमतेजसाम्

sāyudhānāṃ gaṇeśānāṃ maheśasamatejasām


7.1,18.34ab

सहस्राणि शतान्यष्टौ तदानीं पुरतो ययुः

sahasrāṇi śatānyaṣṭau tadānīṃ purato yayuḥ


7.1,18.34cd

तेषां मध्ये वृषारूढो गजारूढो यथा गुरुः

teṣāṃ madhye vṛṣārūḍho gajārūḍho yathā guruḥ


7.1,18.35ab

जगाम गणपः श्रीमान् सोमनंदीश्वरार्चितः

jagāma gaṇapaḥ śrīmān somanaṃdīśvarārcitaḥ


7.1,18.35cd

देवदुंदुभयो नेदुर्दिवि दिव्यसुखा घनाः

devaduṃdubhayo nedurdivi divyasukhā ghanāḥ


7.1,18.36ab

ननृतुर्मुनयस्सर्वे मुमुदुः सिद्धयोगिनः

nanṛturmunayassarve mumuduḥ siddhayoginaḥ


7.1,18.36cd

ससृजुः पुष्पवृष्टिं च वितानोपरि वारिदाः

sasṛjuḥ puṣpavṛṣṭiṃ ca vitānopari vāridāḥ


7.1,18.37ab

तदा देवगणैश्चान्यैः पथि सर्वत्र संगता

tadā devagaṇaiścānyaiḥ pathi sarvatra saṃgatā


7.1,18.37cd

क्षणादिव पितुर्गेहं प्रविवेश महेश्वरी

kṣaṇādiva piturgehaṃ praviveśa maheśvarī


7.1,18.38ab

तां दृष्ट्वा कुपितो दक्षश्चात्मनः क्षयकारणात्

tāṃ dṛṣṭvā kupito dakṣaścātmanaḥ kṣayakāraṇāt


7.1,18.38cd

तस्या यवीयसीभ्यो ऽपि चक्रे पूजाम सत्कृताम्

tasyā yavīyasībhyo 'pi cakre pūjāma satkṛtām


7.1,18.39ab

521अ तदा शशिमुखी देवी पितरं सदसि स्थितम्

521a tadā śaśimukhī devī pitaraṃ sadasi sthitam


7.1,18.39cd

अंबिका युक्तमव्यग्रमुवाचाकृपणं वचः

aṃbikā yuktamavyagramuvācākṛpaṇaṃ vacaḥ


7.1,18.40ab

देव्युवाच ब्रह्मादयः पिशाचांता यस्याज्ञावशवर्तिनः

devyuvāca brahmādayaḥ piśācāṃtā yasyājñāvaśavartinaḥ


7.1,18.40cd

स देवस्सांप्रतं तात विधिना नार्चितः किल

sa devassāṃprataṃ tāta vidhinā nārcitaḥ kila


7.1,18.41ab

तदास्तां मम ज्यायस्याः पुत्र्याः पूजां किमीदृशीम्

tadāstāṃ mama jyāyasyāḥ putryāḥ pūjāṃ kimīdṛśīm


7.1,18.41cd

असत्कृतामवज्ञाय कृतवानसि गर्हितम्

asatkṛtāmavajñāya kṛtavānasi garhitam


7.1,18.42ab

एवमुक्तो ऽब्रवीदेनां दक्षः क्रोधादमर्षितः

evamukto 'bravīdenāṃ dakṣaḥ krodhādamarṣitaḥ


7.1,18.42cd

त्वत्तः श्रेष्ठा विशिष्टाश्च पूज्या बालाः सुता मम

tvattaḥ śreṣṭhā viśiṣṭāśca pūjyā bālāḥ sutā mama


7.1,18.43ab

तासां तु ये च भर्तारस्ते मे बहुमता मुदा

tāsāṃ tu ye ca bhartāraste me bahumatā mudā


7.1,18.43cd

गुनैश्चाप्यधिकास्सर्वैर्भर्तुस्ते त्र्यंबकादपि

gunaiścāpyadhikāssarvairbhartuste tryaṃbakādapi


7.1,18.44ab

स्तब्धात्मा तामसश्शर्वस्त्वमिमं समुपाश्रिता

stabdhātmā tāmasaśśarvastvamimaṃ samupāśritā


7.1,18.44cd

तेन त्वामवमन्ये ऽहं प्रतिकूलो हि मे भवः

tena tvāmavamanye 'haṃ pratikūlo hi me bhavaḥ


7.1,18.45ab

तथोक्ता पितरं दक्षं क्रुद्धा देवी तमब्रवीत्

tathoktā pitaraṃ dakṣaṃ kruddhā devī tamabravīt


7.1,18.45cd

शृण्वतामेव सर्वेषां ये यज्ञसदसि स्थिताः

śṛṇvatāmeva sarveṣāṃ ye yajñasadasi sthitāḥ


7.1,18.46ab

अकस्मान्मम भर्तारमजाताशेषदूषणम्

akasmānmama bhartāramajātāśeṣadūṣaṇam


7.1,18.46cd

वाचा दूषयसे दक्ष साक्षाल्लोकमहेश्वरम्

vācā dūṣayase dakṣa sākṣāllokamaheśvaram


7.1,18.47ab

विद्याचौरो गुरुद्रोही वेदेश्वरविदूषकः

vidyācauro gurudrohī vedeśvaravidūṣakaḥ


7.1,18.47cd

त एते बहुपाप्मानस्सर्वे दंड्या इति श्रुतिः

ta ete bahupāpmānassarve daṃḍyā iti śrutiḥ


7.1,18.48ab

तस्मादत्युत्कटस्यास्य पापस्य सदृशो भृशम्

tasmādatyutkaṭasyāsya pāpasya sadṛśo bhṛśam


7.1,18.48cd

सहसा दारुणो दंडस्तव दैवाद्भविष्यति

sahasā dāruṇo daṃḍastava daivādbhaviṣyati


7.1,18.49ab

त्वया न पूजितो यस्माद्देवदेवस्त्रियंबकः

tvayā na pūjito yasmāddevadevastriyaṃbakaḥ


7.1,18.49cd

तस्मात्तव कुलं दुष्टं नष्टमित्यवधारय

tasmāttava kulaṃ duṣṭaṃ naṣṭamityavadhāraya


7.1,18.50ab

इत्युक्त्वा पितरं रुष्टा सती संत्यक्तसाध्वसा

ityuktvā pitaraṃ ruṣṭā satī saṃtyaktasādhvasā


7.1,18.50cd

तदीयां च तनुं त्यक्त्वा हिमवंतं ययौ गिरिम्

tadīyāṃ ca tanuṃ tyaktvā himavaṃtaṃ yayau girim


7.1,18.51ab

स पर्वतपरः श्रीमांल्लब्धपुण्यफलोदयः

sa parvataparaḥ śrīmāṃllabdhapuṇyaphalodayaḥ


7.1,18.51cd

तदर्थमेव कृतवान् सुचिरं दुश्चरं तपः

tadarthameva kṛtavān suciraṃ duścaraṃ tapaḥ


7.1,18.52ab

तस्मात्तमनुगृह्णाति भूधरेश्वरमीश्वरी

tasmāttamanugṛhṇāti bhūdhareśvaramīśvarī


7.1,18.52cd

स्वेच्छया पितरं चक्रे स्वात्मनो योगमायया

svecchayā pitaraṃ cakre svātmano yogamāyayā


7.1,18.53ab

यदा गता सती दक्षं विनिंद्य भयविह्वला

yadā gatā satī dakṣaṃ viniṃdya bhayavihvalā


7.1,18.53cd

तदा तिरोहिता मंत्रा विहतश्च ततो ऽध्वरः

tadā tirohitā maṃtrā vihataśca tato 'dhvaraḥ


7.1,18.54ab

तदुपश्रुत्य गमनं देव्यास्त्रिपुरुमर्दनः

tadupaśrutya gamanaṃ devyāstripurumardanaḥ


7.1,18.54cd

दक्षाय च ऋषिभ्यश्च चुकोप च शशाप तान्

dakṣāya ca ṛṣibhyaśca cukopa ca śaśāpa tān


7.1,18.55ab

यस्मादवमता दक्षमत्कृते ऽनागसा सती

yasmādavamatā dakṣamatkṛte 'nāgasā satī


7.1,18.55cd

पूजिताश्चेतराः सर्वाः स्वसुता भर्तृभिः सह

pūjitāścetarāḥ sarvāḥ svasutā bhartṛbhiḥ saha


7.1,18.56ab

वैवस्वते ऽंतरे तस्मात्तव जामातरस्त्वमी

vaivasvate 'ṃtare tasmāttava jāmātarastvamī


7.1,18.56cd

उत्पत्स्यंते समं सर्वे ब्रह्मयज्ञेष्वयोनिजाः

utpatsyaṃte samaṃ sarve brahmayajñeṣvayonijāḥ


7.1,18.57ab

भविता मानुषो राजा चाक्षुषस्य त्वमन्वये

bhavitā mānuṣo rājā cākṣuṣasya tvamanvaye


7.1,18.57cd

प्राचीनबर्हिषः पौत्रः पुत्रश्चापि प्रचेतसः

prācīnabarhiṣaḥ pautraḥ putraścāpi pracetasaḥ


7.1,18.58ab

अहं तत्रापि ते विघ्नमाचरिष्यामि दुर्मते

ahaṃ tatrāpi te vighnamācariṣyāmi durmate


7.1,18.58cd

धर्मार्थकामयुक्तेषु कर्मस्वपि पुनः पुनः

dharmārthakāmayukteṣu karmasvapi punaḥ punaḥ


7.1,18.59ab

तेनैवं व्याहृतो दक्षो रुद्रेणामिततेजसा

tenaivaṃ vyāhṛto dakṣo rudreṇāmitatejasā


7.1,18.59cd

स्वायंभुवीं तनुं त्यक्त्वा पपात भुवि दुःखितः

svāyaṃbhuvīṃ tanuṃ tyaktvā papāta bhuvi duḥkhitaḥ


7.1,18.60ab

ततः प्राचेतसो दक्षो जज्ञे वै चाक्षुषे ऽन्तरे

tataḥ prācetaso dakṣo jajñe vai cākṣuṣe 'ntare


7.1,18.60cd

प्राचीनबर्हिषः पौत्रः पुत्रश्चैव प्रचेतसाम्

prācīnabarhiṣaḥ pautraḥ putraścaiva pracetasām


7.1,18.61ab

521ब् भृग्वादयो ऽपि जाता वै मनोर्वैवस्वतस्य तु

521b bhṛgvādayo 'pi jātā vai manorvaivasvatasya tu


7.1,18.61cd

अंतरे ब्रह्मणो यज्ञे वारुणीं बिभ्रतस्तनुम्

aṃtare brahmaṇo yajñe vāruṇīṃ bibhratastanum


7.1,18.62ab

तदा दक्षस्य धर्मार्थं यज्ञे तस्य दुरात्मनः

tadā dakṣasya dharmārthaṃ yajñe tasya durātmanaḥ


7.1,18.62cd

महेशः कृतवान्विघ्नं मना ववस्वते सति

maheśaḥ kṛtavānvighnaṃ manā vavasvate sati

Chapter 7.1.19

7.1,19.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे सतीदेहत्यागो नामाष्टादशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः कथं दक्षस्य धर्मार्थं प्रवृत्तस्य दुरात्मनः

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe satīdehatyāgo nāmāṣṭādaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ kathaṃ dakṣasya dharmārthaṃ pravṛttasya durātmanaḥ


7.1,19.1cd

महेशः कृतवान् विघ्नमेतदिच्छाम वेदितुम्

maheśaḥ kṛtavān vighnametadicchāma veditum


7.1,19.2ab

वायुरुवाच विश्वस्य जगतो मातुरपि देव्यास्तपोबलात्

vāyuruvāca viśvasya jagato māturapi devyāstapobalāt


7.1,19.2cd

पितृभावमुपागम्य मुदिते हिमवद्गिरौ

pitṛbhāvamupāgamya mudite himavadgirau


7.1,19.3ab

देवे ऽपि तत्कृतोद्वाहे हिमवच्छिखरालये

deve 'pi tatkṛtodvāhe himavacchikharālaye


7.1,19.3cd

संकीडति तया सार्धं काले बहुतरे गते

saṃkīḍati tayā sārdhaṃ kāle bahutare gate


7.1,19.4ab

वैवस्वते ऽंतरे प्राप्ते दक्षः प्राचेतसः स्वयम्

vaivasvate 'ṃtare prāpte dakṣaḥ prācetasaḥ svayam


7.1,19.4cd

अश्वमेधेन यज्ञेन यक्ष्यमाणो ऽन्वपद्यत

aśvamedhena yajñena yakṣyamāṇo 'nvapadyata


7.1,19.5ab

ततो हिमवतः पृष्ठे दक्षो वै यज्ञमाहरत्

tato himavataḥ pṛṣṭhe dakṣo vai yajñamāharat


7.1,19.5cd

गंगाद्वारे शुभे देशे ऋषिसिद्धनिषेविते

gaṃgādvāre śubhe deśe ṛṣisiddhaniṣevite


7.1,19.6ab

तस्य तस्मिन्मखेदेवाः सर्वे शक्र पुरोगमाः

tasya tasminmakhedevāḥ sarve śakra purogamāḥ


7.1,19.6cd

गमनाय समागम्य बुद्धिमापेदिरे तदा

gamanāya samāgamya buddhimāpedire tadā


7.1,19.7ab

आदित्या वसवो रुद्रास्साध्यास्सह मरुद्गणैः

ādityā vasavo rudrāssādhyāssaha marudgaṇaiḥ


7.1,19.7cd

ऊष्मपाः सोमपाश्चैव आज्यपा धूमपास्तथा

ūṣmapāḥ somapāścaiva ājyapā dhūmapāstathā


7.1,19.8ab

अश्विनौ पितरश्चैव तथा चान्ये महर्षयः

aśvinau pitaraścaiva tathā cānye maharṣayaḥ


7.1,19.8cd

विष्णुना सहिताः सर्वे स्वागता यज्ञभागिनः

viṣṇunā sahitāḥ sarve svāgatā yajñabhāginaḥ


7.1,19.9ab

दृष्ट्वा देवकुलं सर्वमीश्वरेण विनागतम्

dṛṣṭvā devakulaṃ sarvamīśvareṇa vināgatam


7.1,19.9cd

दधीचो मन्युनाविष्टो दक्षमेवमभाषत

dadhīco manyunāviṣṭo dakṣamevamabhāṣata


7.1,19.10ab

दधीच उवाच अप्रपूज्ये चैव पूजा पूज्यानां चाप्य पूजने

dadhīca uvāca aprapūjye caiva pūjā pūjyānāṃ cāpya pūjane


7.1,19.10cd

नरः पापमवाप्नोति महद्वै नात्र संशयः

naraḥ pāpamavāpnoti mahadvai nātra saṃśayaḥ


7.1,19.11ab

असतां संमतिर्यत्र सतामवमतिस्तथा

asatāṃ saṃmatiryatra satāmavamatistathā


7.1,19.11cd

दंडो देवकृतस्तत्र सद्यः पतति दारुणः

daṃḍo devakṛtastatra sadyaḥ patati dāruṇaḥ


7.1,19.12ab

एवमुक्त्वा तु विप्रर्षिः पुनर्दक्षमभाषत

evamuktvā tu viprarṣiḥ punardakṣamabhāṣata


7.1,19.12cd

पूज्यं तु पशुभर्तारं कस्मान्नार्चयसे प्रभुम्

pūjyaṃ tu paśubhartāraṃ kasmānnārcayase prabhum


7.1,19.13ab

दक्ष उवाच संति मे बहवो रुद्राः शूलहस्ताः कपर्दिनः

dakṣa uvāca saṃti me bahavo rudrāḥ śūlahastāḥ kapardinaḥ


7.1,19.13cd

एकादशावस्थिता ये नान्यं वेद्मि महेश्वरम्

ekādaśāvasthitā ye nānyaṃ vedmi maheśvaram


7.1,19.14ab

दधीच उवाच किमेभिरमरैरन्यैः पूजितैरध्वरे फलम्

dadhīca uvāca kimebhiramarairanyaiḥ pūjitairadhvare phalam


7.1,19.14cd

राजा चेदध्वरस्यास्य न रुद्रः पूज्यते त्वया

rājā cedadhvarasyāsya na rudraḥ pūjyate tvayā


7.1,19.15ab

ब्रह्मविष्णुमहेशानां स्रष्टा यः प्रभुरव्ययः

brahmaviṣṇumaheśānāṃ sraṣṭā yaḥ prabhuravyayaḥ


7.1,19.15cd

ब्रह्मादयः पिशाचांता यस्य कैंकर्यवादिनः

brahmādayaḥ piśācāṃtā yasya kaiṃkaryavādinaḥ


7.1,19.16ab

प्रकृतीनां परश्चैव पुरुषस्य च यः परः

prakṛtīnāṃ paraścaiva puruṣasya ca yaḥ paraḥ


7.1,19.16cd

चिंत्यते योगविद्वद्भि ऋषिभिस्तत्त्वदर्शिभिः

ciṃtyate yogavidvadbhi ṛṣibhistattvadarśibhiḥ


7.1,19.17ab

अक्षरं परमं ब्रह्म ह्यसच्च सदसच्च यत्

akṣaraṃ paramaṃ brahma hyasacca sadasacca yat


7.1,19.17cd

अनादिमध्यनिधनमप्रतर्क्यं सनातनम्

anādimadhyanidhanamapratarkyaṃ sanātanam


7.1,19.18ab

यः स्रष्टा चैव संहर्ता भर्ता चैव महेश्वरः

yaḥ sraṣṭā caiva saṃhartā bhartā caiva maheśvaraḥ


7.1,19.18cd

522अ तस्मादन्यं न पश्यामि शंकरात्मानमध्वरे

522a tasmādanyaṃ na paśyāmi śaṃkarātmānamadhvare


7.1,19.19ab

दक्ष उवाच एतन्मखेशस्य सुवर्णपात्रे हविः समस्तं विधिमंत्रपूतम्

dakṣa uvāca etanmakheśasya suvarṇapātre haviḥ samastaṃ vidhimaṃtrapūtam


7.1,19.19cd

विष्णोर्नयाम्यप्रतिमस्य भागं प्रभोर्विभज्यावहनीयमद्य

viṣṇornayāmyapratimasya bhāgaṃ prabhorvibhajyāvahanīyamadya


7.1,19.20ab

दधीच उवाच यस्मान्नाराधितो रुद्रस्सर्वदेवेश्वरेश्वरः

dadhīca uvāca yasmānnārādhito rudrassarvadeveśvareśvaraḥ


7.1,19.20cd

तस्माद्दक्ष तवाशेषो यज्ञो ऽयं न भविष्यति

tasmāddakṣa tavāśeṣo yajño 'yaṃ na bhaviṣyati


7.1,19.21ab

इत्युक्त्वा वचनं क्रुद्धो दधीचो मुनिसत्तमः

ityuktvā vacanaṃ kruddho dadhīco munisattamaḥ


7.1,19.21cd

निर्गम्य च ततो देशाज्जगाम स्वकमाश्रमम्

nirgamya ca tato deśājjagāma svakamāśramam


7.1,19.22ab

निर्गते ऽपि मुनौ तस्मिन्देवा दक्षं न तत्यजुः

nirgate 'pi munau tasmindevā dakṣaṃ na tatyajuḥ


7.1,19.22cd

अवश्यमनुभावित्वादनर्थस्य तु भाविनः

avaśyamanubhāvitvādanarthasya tu bhāvinaḥ


7.1,19.23ab

एतस्मिन्नेव काले तु ज्ञात्वैतत्सर्वमीश्वरात्

etasminneva kāle tu jñātvaitatsarvamīśvarāt


7.1,19.23cd

दग्धुं दक्षाध्वरं विप्रा देवी देवमचोदयत्

dagdhuṃ dakṣādhvaraṃ viprā devī devamacodayat


7.1,19.24ab

देव्या संचोदितो देवो दक्षाध्वरजिघांसया

devyā saṃcodito devo dakṣādhvarajighāṃsayā


7.1,19.24cd

ससर्ज सहसा वीरं वीरभद्रं गणेश्वरम्

sasarja sahasā vīraṃ vīrabhadraṃ gaṇeśvaram


7.1,19.25ab

सहस्रवदनं देवं सहस्रकमलेक्षणम्

sahasravadanaṃ devaṃ sahasrakamalekṣaṇam


7.1,19.25cd

सहस्रमुद्गरधरं सहस्रशरपाणिकम्

sahasramudgaradharaṃ sahasraśarapāṇikam


7.1,19.26ab

शूलटंकगदाहस्तं दीप्तकार्मुकधारिणम्

śūlaṭaṃkagadāhastaṃ dīptakārmukadhāriṇam


7.1,19.26cd

चक्रवज्रधरं घोरं चंद्रार्धकृतशेखरम्

cakravajradharaṃ ghoraṃ caṃdrārdhakṛtaśekharam


7.1,19.27ab

कुलिशोद्योतितकरं तडिज्ज्वलितमूर्धजम्

kuliśodyotitakaraṃ taḍijjvalitamūrdhajam


7.1,19.27cd

दंष्ट्राकरालं बिभ्राणं महावक्त्रं महोदरम्

daṃṣṭrākarālaṃ bibhrāṇaṃ mahāvaktraṃ mahodaram


7.1,19.28ab

विद्युज्जिह्वं प्रलंबोष्ठं मेघसागरनिःस्वनम्

vidyujjihvaṃ pralaṃboṣṭhaṃ meghasāgaraniḥsvanam


7.1,19.28cd

वसानं चर्म वैयाघ्रं महद्रुधिरनिस्रवम्

vasānaṃ carma vaiyāghraṃ mahadrudhiranisravam


7.1,19.29ab

गण्डद्वितयसंसृष्टमण्डलीकृतकुण्डलम्

gaṇḍadvitayasaṃsṛṣṭamaṇḍalīkṛtakuṇḍalam


7.1,19.29cd

वरामरशिरोमालावलीकलितशेखरम्

varāmaraśiromālāvalīkalitaśekharam


7.1,19.30ab

रणन्नूपुरकेयूरमहाकनकभूषितम्

raṇannūpurakeyūramahākanakabhūṣitam


7.1,19.30cd

रत्नसंचयसंदीप्तं तारहारावृतोरसम्

ratnasaṃcayasaṃdīptaṃ tārahārāvṛtorasam


7.1,19.31ab

महाशरभशार्दूलसिंहैः सदृशविक्रमम्

mahāśarabhaśārdūlasiṃhaiḥ sadṛśavikramam


7.1,19.31cd

प्रशस्तमत्तमातंगसमानगमनालसम्

praśastamattamātaṃgasamānagamanālasam


7.1,19.32ab

शंखचामरकुंदेन्दुमृणालसदृशप्रभम्

śaṃkhacāmarakuṃdendumṛṇālasadṛśaprabham


7.1,19.32cd

सतुषारमिवाद्रीन्द्रं साक्षाज्जंगमतां गतम्

satuṣāramivādrīndraṃ sākṣājjaṃgamatāṃ gatam


7.1,19.33ab

ज्वालामालापरिक्षिप्तं दीप्तमौक्तिकभूषणम्

jvālāmālāparikṣiptaṃ dīptamauktikabhūṣaṇam


7.1,19.33cd

तेजसा चैव दीव्यंतं युगांत इव पावकम्

tejasā caiva dīvyaṃtaṃ yugāṃta iva pāvakam


7.1,19.34ab

स जानुभ्यां महीं गत्वा प्रणतः प्रांजलिस्ततः

sa jānubhyāṃ mahīṃ gatvā praṇataḥ prāṃjalistataḥ


7.1,19.34cd

पार्श्वतो देवदेवस्य पर्यतिष्ठद्गणेश्वरः

pārśvato devadevasya paryatiṣṭhadgaṇeśvaraḥ


7.1,19.35ab

मन्युना चासृजद्भद्रां भद्रकालीं महेश्वरीम्

manyunā cāsṛjadbhadrāṃ bhadrakālīṃ maheśvarīm


7.1,19.35cd

आत्मनः कर्मसाक्षित्वे तेन गंतुं सहैव तु

ātmanaḥ karmasākṣitve tena gaṃtuṃ sahaiva tu


7.1,19.36ab

तं दृष्ट्वावस्थितं वीरभद्रं कालाग्निसन्निभम्

taṃ dṛṣṭvāvasthitaṃ vīrabhadraṃ kālāgnisannibham


7.1,19.36cd

भद्रया सहितं प्राह भद्रमस्त्विति शंकरः

bhadrayā sahitaṃ prāha bhadramastviti śaṃkaraḥ


7.1,19.37ab

स च विज्ञापयामास सह देव्या महेश्वरम्

sa ca vijñāpayāmāsa saha devyā maheśvaram


7.1,19.37cd

आज्ञापय महादेव किं कार्यं करवाण्यहम्

ājñāpaya mahādeva kiṃ kāryaṃ karavāṇyaham


7.1,19.38ab

ततस्त्रिपुरहा प्राह हैमवत्याः प्रियेच्छया

tatastripurahā prāha haimavatyāḥ priyecchayā


7.1,19.38cd

वीरभद्रं महाबाहुं वाचा विपुलनादया

vīrabhadraṃ mahābāhuṃ vācā vipulanādayā


7.1,19.39ab

देवदेव उवाच प्राचेतसस्य दक्षस्य यज्ञं सद्यो विनाशय

devadeva uvāca prācetasasya dakṣasya yajñaṃ sadyo vināśaya


7.1,19.39cd

भद्रकाल्या सहासि त्वमेतत्कृत्यं गणेश्वर

bhadrakālyā sahāsi tvametatkṛtyaṃ gaṇeśvara


7.1,19.40ab

522ब् अहमप्यनया सार्धं रैभ्याश्रमसपीपतः

522b ahamapyanayā sārdhaṃ raibhyāśramasapīpataḥ


7.1,19.40cd

स्थित्वा वीक्षे गणेशान विक्रमं तव दुःसहम्

sthitvā vīkṣe gaṇeśāna vikramaṃ tava duḥsaham


7.1,19.41ab

वृक्षा कनखले ये तु गंगाद्वारसमीपगाः

vṛkṣā kanakhale ye tu gaṃgādvārasamīpagāḥ


7.1,19.41cd

सुवर्णशृंगस्य गिरेर्मेरुमंदरसंनिभाः

suvarṇaśṛṃgasya girermerumaṃdarasaṃnibhāḥ


7.1,19.42ab

तस्मिन्प्रदेशे दक्षस्य युज्ञः संप्रति वर्तते

tasminpradeśe dakṣasya yujñaḥ saṃprati vartate


7.1,19.42cd

सहसा तस्य यज्ञस्य विघातं कुरु मा चिरम्

sahasā tasya yajñasya vighātaṃ kuru mā ciram


7.1,19.43ab

इत्युक्ते सति देवेन देवी हिमगिरीन्द्रजा

ityukte sati devena devī himagirīndrajā


7.1,19.43cd

भद्रं भद्रं च संप्रेक्ष्य वत्सं धेनुरिवौरसम्

bhadraṃ bhadraṃ ca saṃprekṣya vatsaṃ dhenurivaurasam


7.1,19.44ab

आलिंग्य च समाघ्राय मूर्ध्नि षड्वदनं यथा

āliṃgya ca samāghrāya mūrdhni ṣaḍvadanaṃ yathā


7.1,19.44cd

सस्मिता वचनं प्राह मधुरं मधुरं स्वयम्

sasmitā vacanaṃ prāha madhuraṃ madhuraṃ svayam


7.1,19.45ab

देव्युवाच वत्स भद्र महाभाग महाबलपराक्रम

devyuvāca vatsa bhadra mahābhāga mahābalaparākrama


7.1,19.45cd

मत्प्रियार्थं त्वमुत्पन्नो मम मन्युं प्रमार्जक

matpriyārthaṃ tvamutpanno mama manyuṃ pramārjaka


7.1,19.46ab

यज्ञेश्वरमनाहूय यज्ञकर्मरतो ऽभवत्

yajñeśvaramanāhūya yajñakarmarato 'bhavat


7.1,19.46cd

दक्षं वैरेण तं तस्माद्भिंधि यज्ञं गणेश्वर

dakṣaṃ vaireṇa taṃ tasmādbhiṃdhi yajñaṃ gaṇeśvara


7.1,19.47ab

यज्ञलक्ष्मीमलक्ष्मीं त्वं भद्र कृत्वा ममाज्ञया

yajñalakṣmīmalakṣmīṃ tvaṃ bhadra kṛtvā mamājñayā


7.1,19.47cd

यजमानं च तं हत्वा वत्स हिंसय भद्रया

yajamānaṃ ca taṃ hatvā vatsa hiṃsaya bhadrayā


7.1,19.48ab

अशेषामिव तामाज्ञां शिवयोश्चित्रकृत्ययोः

aśeṣāmiva tāmājñāṃ śivayościtrakṛtyayoḥ


7.1,19.48cd

मूर्ध्नि कृत्वा नमस्कृत्य भद्रो गंतुं प्रचक्रमे

mūrdhni kṛtvā namaskṛtya bhadro gaṃtuṃ pracakrame


7.1,19.49ab

अथैष भगवान्क्रुद्धः प्रेतावासकृतालयः

athaiṣa bhagavānkruddhaḥ pretāvāsakṛtālayaḥ


7.1,19.49cd

वीरभद्रो महादेवो देव्या मन्युप्रमार्जकः

vīrabhadro mahādevo devyā manyupramārjakaḥ


7.1,19.50ab

ससर्ज रोमकूपेभ्यो रोमजाख्यान्गणेश्वरान्

sasarja romakūpebhyo romajākhyāngaṇeśvarān


7.1,19.50cd

दक्षिणाद्भुजदेशात्तु शतकोटिगविश्वरान्

dakṣiṇādbhujadeśāttu śatakoṭigaviśvarān


7.1,19.51ab

पादात्तथोरुदेशाच्च पृष्ठात्पार्श्वान्मुखाद्गलात्

pādāttathorudeśācca pṛṣṭhātpārśvānmukhādgalāt


7.1,19.51cd

गुह्याद्गुल्फाच्छिरोमध्यात्कंठादास्यात्तथोदरात्

guhyādgulphācchiromadhyātkaṃṭhādāsyāttathodarāt


7.1,19.52ab

तदा गणेश्वरैर्भद्रैर्भद्रतुल्यपराक्रमैः

tadā gaṇeśvarairbhadrairbhadratulyaparākramaiḥ


7.1,19.52cd

संछादितमभूत्सर्वं साकाशविवरं जगत्

saṃchāditamabhūtsarvaṃ sākāśavivaraṃ jagat


7.1,19.53ab

सर्वे सहस्रहस्तास्ते सहस्रायुधपाणयः

sarve sahasrahastāste sahasrāyudhapāṇayaḥ


7.1,19.53cd

रुद्रस्यानुचरास्सर्वे सर्वे रुद्रसमप्रभाः

rudrasyānucarāssarve sarve rudrasamaprabhāḥ


7.1,19.54ab

शूलशक्तिगदाहस्ताष्टंकोपलशिलाधराः

śūlaśaktigadāhastāṣṭaṃkopalaśilādharāḥ


7.1,19.54cd

कालाग्निरुद्रसदृशास्त्रिनेत्राश्च जटाधराः

kālāgnirudrasadṛśāstrinetrāśca jaṭādharāḥ


7.1,19.55ab

निपेतुर्भृशमाकाशे शतशस्सिंहवाहनाः

nipeturbhṛśamākāśe śataśassiṃhavāhanāḥ


7.1,19.55cd

विनेदुश्च महानादाञ्जलदा इव भद्रजाः

vineduśca mahānādāñjaladā iva bhadrajāḥ


7.1,19.56ab

तैर्भद्रैर्भगवान्मद्रस्तथा परिवृतो बभौ

tairbhadrairbhagavānmadrastathā parivṛto babhau


7.1,19.56cd

कालानलशतैर्युक्तो यथांते कालभैरवः

kālānalaśatairyukto yathāṃte kālabhairavaḥ


7.1,19.57ab

तेषां मध्ये समारुह्य वृषेंद्रं वृषभध्वजः

teṣāṃ madhye samāruhya vṛṣeṃdraṃ vṛṣabhadhvajaḥ


7.1,19.57cd

जगाम भगवान्भद्रश्शुभमभ्रं यथा भवः

jagāma bhagavānbhadraśśubhamabhraṃ yathā bhavaḥ


7.1,19.58ab

तस्मिन्वृषभमारूढे भद्रे तु भसितप्रभः

tasminvṛṣabhamārūḍhe bhadre tu bhasitaprabhaḥ


7.1,19.58cd

बभार मौक्तिकं छत्रं गृहीतसितचामरः

babhāra mauktikaṃ chatraṃ gṛhītasitacāmaraḥ


7.1,19.59ab

स तदा शुशुभे पार्श्वे भद्रस्य भसितप्रभः

sa tadā śuśubhe pārśve bhadrasya bhasitaprabhaḥ


7.1,19.59cd

भगवानिव शैलेन्द्रः पार्श्वे विश्वजगद्गुरोः

bhagavāniva śailendraḥ pārśve viśvajagadguroḥ


7.1,19.60ab

सो ऽपि तेन बभौ भद्रः श्वेतचामरपाणिना

so 'pi tena babhau bhadraḥ śvetacāmarapāṇinā


7.1,19.60cd

बालसोमेन सौम्येन यथा शूलवरायुधः

bālasomena saumyena yathā śūlavarāyudhaḥ


7.1,19.61ab

दध्मौ शंखं सितं भद्रं भद्रस्य पुरतः शुभम्

dadhmau śaṃkhaṃ sitaṃ bhadraṃ bhadrasya purataḥ śubham


7.1,19.61cd

भानुकंपो महातेजा हेमरत्नैरलंकृतः

bhānukaṃpo mahātejā hemaratnairalaṃkṛtaḥ


7.1,19.62ab

देवदुंदुभयो नेदुर्दिव्यसंकुलनिःस्वनाः

devaduṃdubhayo nedurdivyasaṃkulaniḥsvanāḥ


7.1,19.62cd

523अ ववृषुश्शतशो मूर्ध्नि पुष्पवर्षं बलाहकाः

523a vavṛṣuśśataśo mūrdhni puṣpavarṣaṃ balāhakāḥ


7.1,19.63ab

फुल्लानां मधुगर्भाणां पुष्पाणां गंधबंधवः

phullānāṃ madhugarbhāṇāṃ puṣpāṇāṃ gaṃdhabaṃdhavaḥ


7.1,19.63cd

मार्गानुकूलसंवाहा वबुश्च पथि मारुताः

mārgānukūlasaṃvāhā vabuśca pathi mārutāḥ


7.1,19.64ab

ततो गणेश्वराः सर्वे मत्ता युद्धबलोद्धताः

tato gaṇeśvarāḥ sarve mattā yuddhabaloddhatāḥ


7.1,19.64cd

ननृतुर्मुमुदुर् 1नेदुर्जहसुर्जगदुर्जगुः

nanṛturmumudur 1nedurjahasurjagadurjaguḥ


7.1,19.65ab

तदा भद्रगणांतःस्थो बभौ भद्रः स भद्रया

tadā bhadragaṇāṃtaḥstho babhau bhadraḥ sa bhadrayā


7.1,19.65cd

यथा रुद्रगणांतः स्थस्त्र्यम्बकोंबिकया सह

yathā rudragaṇāṃtaḥ sthastryambakoṃbikayā saha


7.1,19.66ab

तत्क्षणादेव दक्षस्य यज्ञवाटं रण्मयम्

tatkṣaṇādeva dakṣasya yajñavāṭaṃ raṇmayam


7.1,19.66cd

प्रविवेश महाबाहुर्वीरभद्रो महानुगः

praviveśa mahābāhurvīrabhadro mahānugaḥ


7.1,19.67ab

ततस्तु दक्षप्रतिपादितस्य क्रतुप्रधानस्य गणप्रधानः

tatastu dakṣapratipāditasya kratupradhānasya gaṇapradhānaḥ


7.1,19.67cd

प्रयोगभूमिं प्रविवेश भद्रो रुद्रो यथांते भुवनं दिधक्षुः

prayogabhūmiṃ praviveśa bhadro rudro yathāṃte bhuvanaṃ didhakṣuḥ

Chapter 7.1.20

7.1,20.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे वीरभद्रोत्पत्तिवर्णनं नामैकोनविंशो ऽध्यायः वायुरुवाच ततो विष्णुप्रधानानां सुराणाममितौजसाम्

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe vīrabhadrotpattivarṇanaṃ nāmaikonaviṃśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca tato viṣṇupradhānānāṃ surāṇāmamitaujasām


7.1,20.1cd

ददर्श च महत्सत्रं चित्रध्वजपरिच्छदम्

dadarśa ca mahatsatraṃ citradhvajaparicchadam


7.1,20.2ab

सुदर्भऋतुसंस्तीर्णं सुसमिद्धहुताशनम्

sudarbhaṛtusaṃstīrṇaṃ susamiddhahutāśanam


7.1,20.2cd

कांचनैर्यज्ञभांडैश्च भ्राजिष्णुभिरलंकृतम्

kāṃcanairyajñabhāṃḍaiśca bhrājiṣṇubhiralaṃkṛtam


7.1,20.3ab

ऋषिभिर्यज्ञपटुभिर्यथावत्कर्मकर्तृभिः

ṛṣibhiryajñapaṭubhiryathāvatkarmakartṛbhiḥ


7.1,20.3cd

विधिना वेददृष्टेन स्वनुष्ठितबहुक्रमम्

vidhinā vedadṛṣṭena svanuṣṭhitabahukramam


7.1,20.4ab

देवांगनासहस्राढ्यमप्सरोगणसेवितम्

devāṃganāsahasrāḍhyamapsarogaṇasevitam


7.1,20.4cd

वेणुवीणारवैर्जुष्टं वेदघोषैश्च बृंहितम्

veṇuvīṇāravairjuṣṭaṃ vedaghoṣaiśca bṛṃhitam


7.1,20.5ab

दृष्ट्वा दक्षाध्वरे वीरो वीरभद्रः प्रतापवान्

dṛṣṭvā dakṣādhvare vīro vīrabhadraḥ pratāpavān


7.1,20.5cd

सिंहनादं तदा चक्रे गंभीरो जलदो यथा

siṃhanādaṃ tadā cakre gaṃbhīro jalado yathā


7.1,20.6ab

ततः किलकिलाशब्द आकाशं पूरयन्निव

tataḥ kilakilāśabda ākāśaṃ pūrayanniva


7.1,20.6cd

गणेश्वरैः कृतो जज्ञे महान्न्यक्कृतसागरः

gaṇeśvaraiḥ kṛto jajñe mahānnyakkṛtasāgaraḥ


7.1,20.7ab

तेन शब्देन महताः ग्रस्ता सर्वेदिवौकसः

tena śabdena mahatāḥ grastā sarvedivaukasaḥ


7.1,20.7cd

दुद्रुवुः परितो भीताः स्रस्तवस्त्रविभूषणाः

dudruvuḥ parito bhītāḥ srastavastravibhūṣaṇāḥ


7.1,20.8ab

किंस्विद्भग्नो महामेरुः किंस्वित्संदीर्यते मही

kiṃsvidbhagno mahāmeruḥ kiṃsvitsaṃdīryate mahī


7.1,20.8cd

किमिदं किमिदं वेति जजल्पुस्त्रिदशा भृशम्

kimidaṃ kimidaṃ veti jajalpustridaśā bhṛśam


7.1,20.9ab

मृगेन्द्राणां यथा नादं गजेंद्रा गहने वने

mṛgendrāṇāṃ yathā nādaṃ gajeṃdrā gahane vane


7.1,20.9cd

श्रुत्वा तथाविधं केचित्तत्यजुर्जीवितं भयात्

śrutvā tathāvidhaṃ kecittatyajurjīvitaṃ bhayāt


7.1,20.10ab

पर्वताश्च व्यशीर्यंत चकम्पे च वसुंधरा

parvatāśca vyaśīryaṃta cakampe ca vasuṃdharā


7.1,20.10cd

मरुतश्च व्यघूर्णंत चुक्षुभे मकरालयः

marutaśca vyaghūrṇaṃta cukṣubhe makarālayaḥ


7.1,20.11ab

अग्नयो नैव दीप्यंते न च दीप्यति भास्करः

agnayo naiva dīpyaṃte na ca dīpyati bhāskaraḥ


7.1,20.11cd

ग्रहाश्च न प्रकाशंते नक्षत्राणि च तारकाः

grahāśca na prakāśaṃte nakṣatrāṇi ca tārakāḥ


7.1,20.12ab

एतस्मिन्नेव काले तु यज्ञवाटं तदुज्ज्वलम्

etasminneva kāle tu yajñavāṭaṃ tadujjvalam


7.1,20.12cd

संप्राप भगवान्भद्रो भद्रैश्च सह भद्रया

saṃprāpa bhagavānbhadro bhadraiśca saha bhadrayā


7.1,20.13ab

तं दृष्ट्वा भीतभीतो ऽपि दक्षो दृढ इव स्थितः

taṃ dṛṣṭvā bhītabhīto 'pi dakṣo dṛḍha iva sthitaḥ


7.1,20.13cd

क्रुद्धवद्वचनं प्राह को भवान् किमिहेच्छसि

kruddhavadvacanaṃ prāha ko bhavān kimihecchasi


7.1,20.14ab

तस्य तद्वचनं श्रुत्वा दक्षस्य च दुरात्मनः

tasya tadvacanaṃ śrutvā dakṣasya ca durātmanaḥ


7.1,20.14cd

वीरभद्रो महातेजा मेघसंभीरनिस्स्वनः

vīrabhadro mahātejā meghasaṃbhīranissvanaḥ


7.1,20.15ab

1 परस्मैपदमार्षम् 523ब् स्मयन्निव तमालोक्य दक्षं देवाश्च ऋत्विजः

1 parasmaipadamārṣam 523b smayanniva tamālokya dakṣaṃ devāśca ṛtvijaḥ


7.1,20.15cd

अर्थगर्भमसंभ्रान्तमवोचदुचितं वचः

arthagarbhamasaṃbhrāntamavocaducitaṃ vacaḥ


7.1,20.16ab

वीरभद्र उवाच वयं ह्यनुचराः सर्वे शर्वस्यामिततेजसः

vīrabhadra uvāca vayaṃ hyanucarāḥ sarve śarvasyāmitatejasaḥ


7.1,20.16cd

भागाभिलिप्सया प्राप्ता भागो नस्संप्रदीयताम्

bhāgābhilipsayā prāptā bhāgo nassaṃpradīyatām


7.1,20.17ab

अथ चेदध्वरे ऽस्माकं न भागः परिकल्पितः

atha cedadhvare 'smākaṃ na bhāgaḥ parikalpitaḥ


7.1,20.17cd

कथ्यतां कारणं तत्र युध्यतां वा मयामरैः

kathyatāṃ kāraṇaṃ tatra yudhyatāṃ vā mayāmaraiḥ


7.1,20.18ab

इत्युक्तास्ते गणेंद्रेण देवा दक्षपुरोगमाः

ityuktāste gaṇeṃdreṇa devā dakṣapurogamāḥ


7.1,20.18cd

ऊचुर्मन्त्राः प्रमाणं नो न वयं प्रभवस्त्विति

ūcurmantrāḥ pramāṇaṃ no na vayaṃ prabhavastviti


7.1,20.19ab

मन्त्रा ऊचुस्सुरा यूयं मोहोपहतचेतसः

mantrā ūcussurā yūyaṃ mohopahatacetasaḥ


7.1,20.19cd

येन प्रथमभागार्हं न यजध्वं महेश्वरम्

yena prathamabhāgārhaṃ na yajadhvaṃ maheśvaram


7.1,20.20ab

मंत्रोक्ता अपि ते देवाः सर्वे संमूढचेतसः

maṃtroktā api te devāḥ sarve saṃmūḍhacetasaḥ


7.1,20.20cd

भद्राय न ददुर्भागं तत्प्रहाणमभीप्सवः

bhadrāya na dadurbhāgaṃ tatprahāṇamabhīpsavaḥ


7.1,20.21ab

यदा तथ्यं च पथ्यं च स्ववाक्यं तद्वृथा ऽभवत्

yadā tathyaṃ ca pathyaṃ ca svavākyaṃ tadvṛthā 'bhavat


7.1,20.21cd

तदा ततो ययुर्मंदा ब्रह्मलोकं सनातनम्

tadā tato yayurmaṃdā brahmalokaṃ sanātanam


7.1,20.22ab

अथोवाच गणाध्यक्षो देवान्विष्णुपुरोगमान्

athovāca gaṇādhyakṣo devānviṣṇupurogamān


7.1,20.22cd

मन्त्राः प्रमाणं न कृता युष्माभिर्बलगर्वितैः

mantrāḥ pramāṇaṃ na kṛtā yuṣmābhirbalagarvitaiḥ


7.1,20.23ab

यस्मादस्मिन् मखे देवैरित्थं वयमसत्कृताः

yasmādasmin makhe devairitthaṃ vayamasatkṛtāḥ


7.1,20.23cd

तस्माद्वो जीवितैस्सार्धमपनेष्यामि गर्वितम्

tasmādvo jīvitaissārdhamapaneṣyāmi garvitam


7.1,20.24ab

इत्युक्त्वा भगवान् क्रुद्धो व्यदहन्नेत्रवह्निना

ityuktvā bhagavān kruddho vyadahannetravahninā


7.1,20.24cd

यक्षवाटं महाकूटं यथातिस्रः पुरो हरः

yakṣavāṭaṃ mahākūṭaṃ yathātisraḥ puro haraḥ


7.1,20.25ab

ततो गणेश्वरास्सर्वे पर्वतोदग्रविग्रहाः

tato gaṇeśvarāssarve parvatodagravigrahāḥ


7.1,20.25cd

यूपानुत्पाट्य होतःणां कंठेष्वाबध्य रज्जुभिः

yūpānutpāṭya hotḥṇāṃ kaṃṭheṣvābadhya rajjubhiḥ


7.1,20.26ab

यज्ञपात्राणि चित्राणि भित्त्वा संचूर्ण्य वारिणि

yajñapātrāṇi citrāṇi bhittvā saṃcūrṇya vāriṇi


7.1,20.26cd

गृहीत्वा चैव यज्ञांगं गंगास्रोतसि चिक्षिपुः

gṛhītvā caiva yajñāṃgaṃ gaṃgāsrotasi cikṣipuḥ


7.1,20.27ab

तत्र दिव्यान्नपानानां राशयः पर्वतोपमाः

tatra divyānnapānānāṃ rāśayaḥ parvatopamāḥ


7.1,20.27cd

क्षीरनद्यो ऽमृतस्रावाः सुस्निग्धदधिकर्दमाः

kṣīranadyo 'mṛtasrāvāḥ susnigdhadadhikardamāḥ


7.1,20.28ab

उच्चावचानि मांसानि भक्ष्याणि सुरभीणि च

uccāvacāni māṃsāni bhakṣyāṇi surabhīṇi ca


7.1,20.28cd

रसवन्ति च पानानि लेह्यचोष्याणि तानि वै

rasavanti ca pānāni lehyacoṣyāṇi tāni vai


7.1,20.29ab

वीरास्तद्भुजते वक्त्रैर्विलुंपंति क्षिपंति च

vīrāstadbhujate vaktrairviluṃpaṃti kṣipaṃti ca


7.1,20.29cd

वज्रैश्चक्रैर्महाशूलैश्शक्तिभिः पाशपट्टिशैः

vajraiścakrairmahāśūlaiśśaktibhiḥ pāśapaṭṭiśaiḥ


7.1,20.30ab

मुसलैरसिभिष्टंकैर्भिधिपालैः परश्वधैः

musalairasibhiṣṭaṃkairbhidhipālaiḥ paraśvadhaiḥ


7.1,20.30cd

उद्धतांस्त्रिदशान्सर्वांल्लोकपालपुरस्सरान्

uddhatāṃstridaśānsarvāṃllokapālapurassarān


7.1,20.31ab

बिभिदुर्बलिनो वीरा वीरभद्रांगसंभवाः

bibhidurbalino vīrā vīrabhadrāṃgasaṃbhavāḥ


7.1,20.31cd

छिंधि भिंधि क्षिप क्षिप्रं मार्यतां दार्यतामिति

chiṃdhi bhiṃdhi kṣipa kṣipraṃ māryatāṃ dāryatāmiti


7.1,20.32ab

हरस्व प्रहरस्वेति पाटयोत्पाटयेति च

harasva praharasveti pāṭayotpāṭayeti ca


7.1,20.32cd

संरंभप्रभवाः क्रूराश्शब्दाः श्रवणशंकवः

saṃraṃbhaprabhavāḥ krūrāśśabdāḥ śravaṇaśaṃkavaḥ


7.1,20.33ab

यत्रतत्र गणेशानां जज्ञिरे समरोचिताः

yatratatra gaṇeśānāṃ jajñire samarocitāḥ


7.1,20.33cd

विवृत्तनयनाः केचिद्दष्टदंष्ट्रोष्ठतालवः

vivṛttanayanāḥ keciddaṣṭadaṃṣṭroṣṭhatālavaḥ


7.1,20.34ab

आश्रमस्थान्समाकृष्य मारयन्ति तपोधनात्

āśramasthānsamākṛṣya mārayanti tapodhanāt


7.1,20.34cd

स्रुवानपहरन्तश्च क्षिपन्तोग्निं जलेषु च

sruvānapaharantaśca kṣipantogniṃ jaleṣu ca


7.1,20.35ab

कलशानपि भिन्दंतश्छिंदंतो मणिवेदिकाः

kalaśānapi bhindaṃtaśchiṃdaṃto maṇivedikāḥ


7.1,20.35cd

गायंतश्च नदन्तश्च हसन्तश्च मुहुर्मुहुः

gāyaṃtaśca nadantaśca hasantaśca muhurmuhuḥ


7.1,20.36ab

रक्तासवं पिबन्तश्च ननृतुर्गणपुंगवाः

raktāsavaṃ pibantaśca nanṛturgaṇapuṃgavāḥ


7.1,20.36cd

524अ निर्मथ्य सेंद्रानमरान् गणेन्द्रान्वृषेन्द्रनागेन्द्रमृगेन्द्रसाराः

524a nirmathya seṃdrānamarān gaṇendrānvṛṣendranāgendramṛgendrasārāḥ


7.1,20.37ab

चक्रुर्बहून्यप्रतिमभावाः सहर्षरोमाणि विचेष्टितानि

cakrurbahūnyapratimabhāvāḥ saharṣaromāṇi viceṣṭitāni


7.1,20.37cd

नन्दंति केचित्प्रहरन्ति केचिद्धावन्ति केचित्प्रलपन्ति केचित्

nandaṃti kecitpraharanti keciddhāvanti kecitpralapanti kecit


7.1,20.38ab

नृत्यन्ति केचिद्विहसन्ति केचिद्वल्गन्ति केचित्प्रमथा बलेन

nṛtyanti kecidvihasanti kecidvalganti kecitpramathā balena


7.1,20.39ab

केचिज्जिघृक्षंति घनान्स तोयान्केचिद्ग्रहीतुं रविमुत्पतंति

kecijjighṛkṣaṃti ghanānsa toyānkecidgrahītuṃ ravimutpataṃti


7.1,20.39cd

केचित्प्रसर्तुं पवनेन सार्धमिच्छंति भीमाः प्रमथा वियत्स्थाः

kecitprasartuṃ pavanena sārdhamicchaṃti bhīmāḥ pramathā viyatsthāḥ


7.1,20.40ab

आक्षिप्य केचिच्च वरायुधानि महा भुजंगानिव वैनतेयाः

ākṣipya kecicca varāyudhāni mahā bhujaṃgāniva vainateyāḥ


7.1,20.40cd

भ्रमंति देवानपि विद्रवंतः खमंडले पर्वतकूटकल्पाः

bhramaṃti devānapi vidravaṃtaḥ khamaṃḍale parvatakūṭakalpāḥ


7.1,20.41ab

उत्पाट्य चोत्पाट्यगृहाणि केचित्सजालवातायनवेदिकानि

utpāṭya cotpāṭyagṛhāṇi kecitsajālavātāyanavedikāni


7.1,20.41cd

विक्षिप्य विक्षिप्य जलस्य मध्ये कालांबुदाभाः प्रमथा निनेदुः

vikṣipya vikṣipya jalasya madhye kālāṃbudābhāḥ pramathā nineduḥ


7.1,20.42ab

उद्वर्तितद्वारकपाटकुड्यं विध्वस्तशालावलभीगवाक्षम्

udvartitadvārakapāṭakuḍyaṃ vidhvastaśālāvalabhīgavākṣam


7.1,20.42cd

अहो बताभज्यत यज्ञवाटमनाथवद्वाक्यमिवायथार्थम्

aho batābhajyata yajñavāṭamanāthavadvākyamivāyathārtham


7.1,20.43ab

हा नाथ तातेति पितुः सुतेति भ्रतर्ममाम्बेति च मातुलेति

hā nātha tāteti pituḥ suteti bhratarmamāmbeti ca mātuleti


7.1,20.43cd

उत्पाट्यमानेषु गृहेषु नार्यो ह्यानाथशब्दान्बहुशः प्रचक्रुः

utpāṭyamāneṣu gṛheṣu nāryo hyānāthaśabdānbahuśaḥ pracakruḥ

Chapter 7.1.21

7.1,21.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे यज्ञविध्वंसनो नाम विंशो ऽध्यायः वायुरुवाच ततस्त्रिदशमुख्यास्ते विष्णुशक्रपुरोगमाः

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe yajñavidhvaṃsano nāma viṃśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca tatastridaśamukhyāste viṣṇuśakrapurogamāḥ


7.1,21.1cd

सर्वे भयपरित्रस्तादुद्रुवुर्भयविह्वलाः

sarve bhayaparitrastādudruvurbhayavihvalāḥ


7.1,21.2ab

निजैरदूषितैरंगैर्दृष्ट्वा देवानुपद्रुतान्

nijairadūṣitairaṃgairdṛṣṭvā devānupadrutān


7.1,21.2cd

दंड्यानदंडितान्मत्वा चुकोप गणपुंगवः

daṃḍyānadaṃḍitānmatvā cukopa gaṇapuṃgavaḥ


7.1,21.3ab

ततस्त्रिशूलमादाय शर्वशक्तिनिबर्हणम्

tatastriśūlamādāya śarvaśaktinibarhaṇam


7.1,21.3cd

ऊर्ध्वदृष्टिर्महाबाहुर्मुखाज्ज्वालाः समुत्सृजन्

ūrdhvadṛṣṭirmahābāhurmukhājjvālāḥ samutsṛjan


7.1,21.4ab

अमरानपि दुद्राव द्विरदानिव केसरी

amarānapi dudrāva dviradāniva kesarī


7.1,21.4cd

तानभिद्रवतस्तस्य गमनं सुमनोहरम्

tānabhidravatastasya gamanaṃ sumanoharam


7.1,21.5ab

वाराणस्येव मत्तस्य जगाम प्रेक्षणीयताम्

vārāṇasyeva mattasya jagāma prekṣaṇīyatām


7.1,21.5cd

ततस्तत्क्षोभयामास महत्सुरबलं बली

tatastatkṣobhayāmāsa mahatsurabalaṃ balī


7.1,21.6ab

महासरोवरं यद्वन्मत्तो वारणयूथपः

mahāsarovaraṃ yadvanmatto vāraṇayūthapaḥ


7.1,21.6cd

विकुर्वन्बहुधावर्णान्नीलपांडुरलोहितान्

vikurvanbahudhāvarṇānnīlapāṃḍuralohitān


7.1,21.7ab

विभ्रद्व्याघ्राजिनं वासो हेमप्रवरतारकम्

vibhradvyāghrājinaṃ vāso hemapravaratārakam


7.1,21.7cd

छिन्दन्भिन्दन्नुद 1क्लिन्दन्दारयन्प्रमथन्नपि

chindanbhindannuda 1klindandārayanpramathannapi


7.1,21.8ab

व्यचरद्देवसंघेषु भद्रो ऽग्निरिव कक्षगः

vyacaraddevasaṃgheṣu bhadro 'gniriva kakṣagaḥ


7.1,21.8cd

तत्र तत्र महावेगाच्चरंतं शूलधारिणम्

tatra tatra mahāvegāccaraṃtaṃ śūladhāriṇam


7.1,21.9ab

तमेकं त्रिदशाः सर्वे सहस्रमिव मेनिरे

tamekaṃ tridaśāḥ sarve sahasramiva menire


7.1,21.9cd

भद्रकाली च संक्रुद्धा युद्धवृद्धमदोद्धता

bhadrakālī ca saṃkruddhā yuddhavṛddhamadoddhatā


7.1,21.10ab

मुक्तज्वालेन शूलेन निर्बिभेद रणे सुरान्

muktajvālena śūlena nirbibheda raṇe surān


7.1,21.10cd

स तया रुरुचे भद्रो रुद्रकोपसमुद्भवः

sa tayā ruruce bhadro rudrakopasamudbhavaḥ


7.1,21.11ab

प्रभयेव युगांताग्निश्चलया धूमधूम्रया

prabhayeva yugāṃtāgniścalayā dhūmadhūmrayā


7.1,21.11cd

भद्रकाली तदायुद्धे विद्रुतत्रिदशाबभौ

bhadrakālī tadāyuddhe vidrutatridaśābabhau


7.1,21.12ab

1 नलोप आर्षः 524ब् कल्पे शेषानलज्वालादग्धाविश्वजगद्यथा

1 nalopa ārṣaḥ 524b kalpe śeṣānalajvālādagdhāviśvajagadyathā


7.1,21.12cd

तदा सवाजिनं सूर्यं रुद्रान्रुद्रगणाग्रणीः

tadā savājinaṃ sūryaṃ rudrānrudragaṇāgraṇīḥ


7.1,21.13ab

भद्रो मूर्ध्नि जघानाशु वामपादेन लीलया

bhadro mūrdhni jaghānāśu vāmapādena līlayā


7.1,21.13cd

असिभिः पावकं भद्रः पट्टिशैस्तु यमं यमी

asibhiḥ pāvakaṃ bhadraḥ paṭṭiśaistu yamaṃ yamī


7.1,21.14ab

रुद्रान्दृढेन शूलेन मुद्गरैर्वरुणं दृढैः

rudrāndṛḍhena śūlena mudgarairvaruṇaṃ dṛḍhaiḥ


7.1,21.14cd

परिघैर्निरृतिं वायुं टंकैष्टंकधरः स्वयम्

parighairnirṛtiṃ vāyuṃ ṭaṃkaiṣṭaṃkadharaḥ svayam


7.1,21.15ab

निर्बिभेद रणे वीरो लीलयैव गणेश्वरः

nirbibheda raṇe vīro līlayaiva gaṇeśvaraḥ


7.1,21.15cd

सर्वान्देवगणान्सद्यो मुनीञ्छंभोर्विरोधिनः

sarvāndevagaṇānsadyo munīñchaṃbhorvirodhinaḥ


7.1,21.16ab

ततो देवः सरस्वत्या नासिकाग्रं सुशोभनम्

tato devaḥ sarasvatyā nāsikāgraṃ suśobhanam


7.1,21.16cd

चिच्छेद करजाग्रेण देवमातुस्तथैव च

ciccheda karajāgreṇa devamātustathaiva ca


7.1,21.17ab

चिच्छेद च कुठारेण बाहुदंडं विभावसोः

ciccheda ca kuṭhāreṇa bāhudaṃḍaṃ vibhāvasoḥ


7.1,21.17cd

अग्रतो द्व्यंगुलां जिह्वां मातुर्देव्या लुलाव च

agrato dvyaṃgulāṃ jihvāṃ māturdevyā lulāva ca


7.1,21.18ab

स्वाहादेव्यास्तथा देवो दक्षिणं नासिकापुटम्

svāhādevyāstathā devo dakṣiṇaṃ nāsikāpuṭam


7.1,21.18cd

चकर्त करजाग्रेण वामं च स्तनचूचुकम्

cakarta karajāgreṇa vāmaṃ ca stanacūcukam


7.1,21.19ab

भगस्य विपुले नेत्रे शतपत्रसमप्रभे

bhagasya vipule netre śatapatrasamaprabhe


7.1,21.19cd

प्रसह्योत्पाटयामास भद्रः परमवेगवान्

prasahyotpāṭayāmāsa bhadraḥ paramavegavān


7.1,21.20ab

पूष्णो दशनरेखां च दीप्तां मुक्तावलीमिव

pūṣṇo daśanarekhāṃ ca dīptāṃ muktāvalīmiva


7.1,21.20cd

जघान धनुषः कोट्या स तेनास्पष्टवागभूत्

jaghāna dhanuṣaḥ koṭyā sa tenāspaṣṭavāgabhūt


7.1,21.21ab

ततश्चंद्रमसं देवः पादांगुष्ठेन लीलया

tataścaṃdramasaṃ devaḥ pādāṃguṣṭhena līlayā


7.1,21.21cd

क्षणं कृमिवदाक्रम्य घर्षयामास भूतले

kṣaṇaṃ kṛmivadākramya gharṣayāmāsa bhūtale


7.1,21.22ab

शिरश्चिच्छेद दक्षस्य भद्रः परमकोपतः

śiraściccheda dakṣasya bhadraḥ paramakopataḥ


7.1,21.22cd

क्रोशंत्यामेव वैरिण्यां भद्रकाल्यै ददौ च तत्

krośaṃtyāmeva vairiṇyāṃ bhadrakālyai dadau ca tat


7.1,21.23ab

तत्प्रहृष्टा समादाय शिरस्तालफलोपमम्

tatprahṛṣṭā samādāya śirastālaphalopamam


7.1,21.23cd

सा देवी कंडुकक्रीडां चकार समरांगणे

sā devī kaṃḍukakrīḍāṃ cakāra samarāṃgaṇe


7.1,21.24ab

ततो दक्षस्य यज्ञस्त्री कुशीला भर्तृभिर्यथा

tato dakṣasya yajñastrī kuśīlā bhartṛbhiryathā


7.1,21.24cd

पादाभ्यां चैव हस्ताभ्यां हन्यते स्म गणेश्वरैः

pādābhyāṃ caiva hastābhyāṃ hanyate sma gaṇeśvaraiḥ


7.1,21.25ab

अरिष्टनेमिने सोमं धर्मं चैव प्रजापतिम्

ariṣṭanemine somaṃ dharmaṃ caiva prajāpatim


7.1,21.25cd

बहुपुत्रं चांगिरसं कृशाश्वं कश्यपं तथा

bahuputraṃ cāṃgirasaṃ kṛśāśvaṃ kaśyapaṃ tathā


7.1,21.26ab

गले प्रगृह्य बलिनो गणपाः सिंहविक्रमाः

gale pragṛhya balino gaṇapāḥ siṃhavikramāḥ


7.1,21.26cd

भर्त्सयंतो भृशं वाग्भिर्निर्जघ्नुर्मूर्ध्नि मुष्टिभिः

bhartsayaṃto bhṛśaṃ vāgbhirnirjaghnurmūrdhni muṣṭibhiḥ


7.1,21.27ab

धर्षिता भूतवेतालैर्दारास्सुतपरिग्रहाः

dharṣitā bhūtavetālairdārāssutaparigrahāḥ


7.1,21.27cd

यथा कलियुगे जारैर्बलेन कुलयोषितः

yathā kaliyuge jārairbalena kulayoṣitaḥ


7.1,21.28ab

तच्च विध्वस्तकलशं भग्नयूपं गतोत्सवम्

tacca vidhvastakalaśaṃ bhagnayūpaṃ gatotsavam


7.1,21.28cd

प्रदीपितमहाशालं प्रभिन्नद्वारतोरणम्

pradīpitamahāśālaṃ prabhinnadvāratoraṇam


7.1,21.29ab

उत्पाटितसुरानीकं हन्यमानं तपोधनम्

utpāṭitasurānīkaṃ hanyamānaṃ tapodhanam


7.1,21.29cd

प्रशान्तब्रह्मनिर्घोषं प्रक्षीणजनसंचयम्

praśāntabrahmanirghoṣaṃ prakṣīṇajanasaṃcayam


7.1,21.30ab

क्रन्दमानातुरस्त्रीकं हताशेषपरिच्छदम्

krandamānāturastrīkaṃ hatāśeṣaparicchadam


7.1,21.30cd

शून्यारण्यनिभं जज्ञे यज्ञवाटं तदार्दितम्

śūnyāraṇyanibhaṃ jajñe yajñavāṭaṃ tadārditam


7.1,21.31ab

शूलवेगप्ररुग्णाश्च भिन्नबाहूरुवक्षसः

śūlavegaprarugṇāśca bhinnabāhūruvakṣasaḥ


7.1,21.31cd

विनिकृत्तोत्तमांगाश्च पेतुरुर्व्यां सुरोत्तमाः

vinikṛttottamāṃgāśca petururvyāṃ surottamāḥ


7.1,21.32ab

हतेषु तेषु देवेषु पतितेषुः सहस्रशः

hateṣu teṣu deveṣu patiteṣuḥ sahasraśaḥ


7.1,21.32cd

प्रविवेश गणेशानः क्षणादाहवनीयकम्

praviveśa gaṇeśānaḥ kṣaṇādāhavanīyakam


7.1,21.33ab

प्रविष्टमथ तं दृष्ट्वा भद्रं कालाग्निसंनिभम्

praviṣṭamatha taṃ dṛṣṭvā bhadraṃ kālāgnisaṃnibham


7.1,21.33cd

दुद्राव मरणाद्भीतो यज्ञो मृगवपुर्धरः

dudrāva maraṇādbhīto yajño mṛgavapurdharaḥ


7.1,21.34ab

स विस्फार्य महच्चापं दृढज्याघोषणभीषणम्

sa visphārya mahaccāpaṃ dṛḍhajyāghoṣaṇabhīṣaṇam


7.1,21.34cd

525अ भद्रस्तमभिदुद्राव विक्षिपन्नेव सायकान्

525a bhadrastamabhidudrāva vikṣipanneva sāyakān


7.1,21.35ab

आकर्णपूर्णमाकृष्टं धनुरम्बुदसंनिभम्

ākarṇapūrṇamākṛṣṭaṃ dhanurambudasaṃnibham


7.1,21.35cd

नादयामास च ज्यां द्यां खं च भूमिं च सर्वशः

nādayāmāsa ca jyāṃ dyāṃ khaṃ ca bhūmiṃ ca sarvaśaḥ


7.1,21.36ab

तमुपश्रित्य सन्नादं हतो ऽस्मीत्येव विह्वलम्

tamupaśritya sannādaṃ hato 'smītyeva vihvalam


7.1,21.36cd

शरणार्धेन वक्रेण स वीरो ऽध्वरपूरुषम्

śaraṇārdhena vakreṇa sa vīro 'dhvarapūruṣam


7.1,21.37ab

महाभयस्खलत्पादं वेपन्तं विगतत्विषम्

mahābhayaskhalatpādaṃ vepantaṃ vigatatviṣam


7.1,21.37cd

मृगरूपेण धावन्तं विशिरस्कं तदाकरोत्

mṛgarūpeṇa dhāvantaṃ viśiraskaṃ tadākarot


7.1,21.38ab

तमीदृशमवज्ञातं दृष्ट्वा वै सूर्यसंभवम्

tamīdṛśamavajñātaṃ dṛṣṭvā vai sūryasaṃbhavam


7.1,21.38cd

विष्णुः परमसंक्रुद्धो युद्धायाभवदुद्यतः

viṣṇuḥ paramasaṃkruddho yuddhāyābhavadudyataḥ


7.1,21.39ab

तमुवाह महावेगात्स्कन्धेन नतसंधिना

tamuvāha mahāvegātskandhena natasaṃdhinā


7.1,21.39cd

सर्वेषां वयसां राजा गरुडः पन्नगाशनः

sarveṣāṃ vayasāṃ rājā garuḍaḥ pannagāśanaḥ


7.1,21.40ab

देवाश्च हतशिष्टा ये देवराजपुरोगमाः

devāśca hataśiṣṭā ye devarājapurogamāḥ


7.1,21.40cd

प्रचक्रुस्तस्य साहाय्यं प्राणांस्त्यक्तुमिवोद्यताः

pracakrustasya sāhāyyaṃ prāṇāṃstyaktumivodyatāḥ


7.1,21.41ab

विष्णुना सहितान्देवान्मृगेन्द्रः क्रोष्टुकानिव

viṣṇunā sahitāndevānmṛgendraḥ kroṣṭukāniva


7.1,21.41cd

दृष्ट्वा जहास भूतेन्द्रो मृगेन्द्र इव विव्यथः

dṛṣṭvā jahāsa bhūtendro mṛgendra iva vivyathaḥ

Chapter 7.1.22

7.1,22.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे देवदंडवर्णनं नामैकविंशो ऽध्यायः तस्मिन्नवसरे व्योम्नि समाविरभवद्रथः

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe devadaṃḍavarṇanaṃ nāmaikaviṃśo 'dhyāyaḥ tasminnavasare vyomni samāvirabhavadrathaḥ


7.1,22.1cd

सहस्रसूर्यसंकाशश्चारुचीरवृषध्वजः

sahasrasūryasaṃkāśaścārucīravṛṣadhvajaḥ


7.1,22.2ab

अश्वरत्नद्वयोदारो रथचक्रचतुष्टयः

aśvaratnadvayodāro rathacakracatuṣṭayaḥ


7.1,22.2cd

सञ्चितानेकदिव्यास्त्रशस्त्ररत्नपरिष्कृतः

sañcitānekadivyāstraśastraratnapariṣkṛtaḥ


7.1,22.3ab

तस्यापि रथवर्यस्य स्यात्स एव हि सारथिः

tasyāpi rathavaryasya syātsa eva hi sārathiḥ


7.1,22.3cd

यथा च त्रैपुरे युद्धे पूर्वं शार्वरथे स्थितः

yathā ca traipure yuddhe pūrvaṃ śārvarathe sthitaḥ


7.1,22.4ab

स तं रथवरं ब्रह्मा शासनादेव शूलिनः

sa taṃ rathavaraṃ brahmā śāsanādeva śūlinaḥ


7.1,22.4cd

हरेस्समीपमानीय कृताञ्जलिरभाषत

haressamīpamānīya kṛtāñjalirabhāṣata


7.1,22.5ab

भगवन्भद्र भद्रांग भगवानिन्दुभूषणः

bhagavanbhadra bhadrāṃga bhagavānindubhūṣaṇaḥ


7.1,22.5cd

आज्ञापयति वीरस्त्वां रथमारोढुमव्ययः

ājñāpayati vīrastvāṃ rathamāroḍhumavyayaḥ


7.1,22.6ab

रेभ्याश्रमसमीपस्थस्त्र्यंबको ऽंबिकया सह

rebhyāśramasamīpasthastryaṃbako 'ṃbikayā saha


7.1,22.6cd

सम्पश्यते महाबाहो दुस्सहं ते पराक्रमम्

sampaśyate mahābāho dussahaṃ te parākramam


7.1,22.7ab

तस्य तद्वचनं श्रुत्वा स वीरो गणकुञ्जरः

tasya tadvacanaṃ śrutvā sa vīro gaṇakuñjaraḥ


7.1,22.7cd

आरुरोह रथं दिव्यमनुगृह्य पितामहम्

āruroha rathaṃ divyamanugṛhya pitāmaham


7.1,22.8ab

तथा रथवरे तस्मिन्स्थिते ब्रह्मणि सारथौ

tathā rathavare tasminsthite brahmaṇi sārathau


7.1,22.8cd

भद्रस्य ववृधे लक्ष्मी रुद्रस्येव पुरद्विषः

bhadrasya vavṛdhe lakṣmī rudrasyeva puradviṣaḥ


7.1,22.9ab

ततः शंखवरं दीप्तं पूर्णचंद्रसमप्रभम्

tataḥ śaṃkhavaraṃ dīptaṃ pūrṇacaṃdrasamaprabham


7.1,22.9cd

प्रदध्मौ वदने कृत्वा भानुकंपो महाबलः

pradadhmau vadane kṛtvā bhānukaṃpo mahābalaḥ


7.1,22.10ab

तस्य शंखस्य तं नादं भिन्नसारससन्निभम्

tasya śaṃkhasya taṃ nādaṃ bhinnasārasasannibham


7.1,22.10cd

श्रुत्वा भयेन देवानां जज्वाल जठरानलः

śrutvā bhayena devānāṃ jajvāla jaṭharānalaḥ


7.1,22.11ab

यक्षविद्याधराहीन्द्रैः सिद्धैर्युद्धदिदृक्षुभिः

yakṣavidyādharāhīndraiḥ siddhairyuddhadidṛkṣubhiḥ


7.1,22.11cd

क्षणेन निबडीभूताः साकाशविवरा दिशाः

kṣaṇena nibaḍībhūtāḥ sākāśavivarā diśāḥ


7.1,22.12ab

ततः शार्ङ्गेण चापाङ्कात्स नारायणनीरदः

tataḥ śārṅgeṇa cāpāṅkātsa nārāyaṇanīradaḥ


7.1,22.12cd

महता बाणवर्षेण तुतोद गणगोवृषम्

mahatā bāṇavarṣeṇa tutoda gaṇagovṛṣam


7.1,22.13ab

तं दृष्ट्वा विष्णुमायांतं शतधा बाणवर्षिणम्

taṃ dṛṣṭvā viṣṇumāyāṃtaṃ śatadhā bāṇavarṣiṇam


7.1,22.13cd

स चाददे धनुर्जैत्रं भद्रो बाणसहस्रमुक्

sa cādade dhanurjaitraṃ bhadro bāṇasahasramuk


7.1,22.14ab

समादाय च तद्दिव्यं धनुस्समरभैरवम्

samādāya ca taddivyaṃ dhanussamarabhairavam


7.1,22.14cd

शनैर्विस्फारयामास मेरुं धनुरिवेश्वरः

śanairvisphārayāmāsa meruṃ dhanuriveśvaraḥ


7.1,22.15ab

तस्य विस्फार्यमाणस्य धनुषो ऽभून्महास्वनः

tasya visphāryamāṇasya dhanuṣo 'bhūnmahāsvanaḥ


7.1,22.15cd

तेन स्वनेन महता पृथिवीं समकंपयत्

tena svanena mahatā pṛthivīṃ samakaṃpayat


7.1,22.16ab

ततः शरवरं घोरं दीप्तमाशीविषोपमम्

tataḥ śaravaraṃ ghoraṃ dīptamāśīviṣopamam


7.1,22.16cd

जग्राह गणपः श्रीमान्स्वयमुग्रपराक्रमः

jagrāha gaṇapaḥ śrīmānsvayamugraparākramaḥ


7.1,22.17ab

बाणोद्धारे भुजो ह्यस्य तूणीवदनसंगतः

bāṇoddhāre bhujo hyasya tūṇīvadanasaṃgataḥ


7.1,22.17cd

प्रत्यदृश्यत वल्मीकं विवेक्षुरिव पन्नगः

pratyadṛśyata valmīkaṃ vivekṣuriva pannagaḥ


7.1,22.18ab

समुद्धृतः करे तस्य तत्क्षणं रुरुचे शरेः

samuddhṛtaḥ kare tasya tatkṣaṇaṃ ruruce śareḥ


7.1,22.18cd

महाभुजंगसंदष्टो यथा बालभुजङ्गमः

mahābhujaṃgasaṃdaṣṭo yathā bālabhujaṅgamaḥ


7.1,22.19ab

शरेण घनतीव्रेण भद्रो रुद्रपराक्रमः

śareṇa ghanatīvreṇa bhadro rudraparākramaḥ


7.1,22.19cd

विव्याध कुपितो गाढं ललाटे विष्णुमव्ययम्

vivyādha kupito gāḍhaṃ lalāṭe viṣṇumavyayam


7.1,22.20ab

ललाटे ऽभिहितो विष्णुः पूर्वमेवावमानितः

lalāṭe 'bhihito viṣṇuḥ pūrvamevāvamānitaḥ


7.1,22.20cd

चुकोप गणपेंद्राय मृगेंद्रायेव गोवृषः

cukopa gaṇapeṃdrāya mṛgeṃdrāyeva govṛṣaḥ


7.1,22.21ab

ततस्त्वशनिकल्पेन क्रूरास्येन महेषुणा

tatastvaśanikalpena krūrāsyena maheṣuṇā


7.1,22.21cd

विव्याध गणराजस्य भुजे भुजगसन्निभे

vivyādha gaṇarājasya bhuje bhujagasannibhe


7.1,22.22ab

सो ऽपि तस्य भुजे भूयः सूर्यायुतसमप्रभम्

so 'pi tasya bhuje bhūyaḥ sūryāyutasamaprabham


7.1,22.22cd

विससर्ज शरं वेगाद्वीरभद्रो महाबलः

visasarja śaraṃ vegādvīrabhadro mahābalaḥ


7.1,22.23ab

स च विष्णुः पुनर्भद्रं भद्रो विष्णुं तथा पुनः

sa ca viṣṇuḥ punarbhadraṃ bhadro viṣṇuṃ tathā punaḥ


7.1,22.23cd

स च तं स च तं विप्राश्शरैस्तावनुजघ्नतुः

sa ca taṃ sa ca taṃ viprāśśaraistāvanujaghnatuḥ


7.1,22.24ab

तयोः परस्परं वेगाच्छरानाशु विमुंचतोः

tayoḥ parasparaṃ vegāccharānāśu vimuṃcatoḥ


7.1,22.24cd

द्वयोस्समभवद्युद्धं तुमुलं रोमहर्षणम्

dvayossamabhavadyuddhaṃ tumulaṃ romaharṣaṇam


7.1,22.25ab

तद्दृष्ट्वा तुमुलं युद्धं तयोरेव परस्परम्

taddṛṣṭvā tumulaṃ yuddhaṃ tayoreva parasparam


7.1,22.25cd

हाहाकारो महानासीदाकाशे खेचरेरितः

hāhākāro mahānāsīdākāśe khecareritaḥ


7.1,22.26ab

ततस्त्वनलतुंडेन शरेणादित्यवर्चसा

tatastvanalatuṃḍena śareṇādityavarcasā


7.1,22.26cd

विव्याध सुदृढं भद्रो विष्णोर्महति वक्षसि

vivyādha sudṛḍhaṃ bhadro viṣṇormahati vakṣasi


7.1,22.27ab

स तु तीव्रप्रपातेन शरेण दृढमाहतः

sa tu tīvraprapātena śareṇa dṛḍhamāhataḥ


7.1,22.27cd

महतीं रुजमासाद्य निपपात विमोहितः

mahatīṃ rujamāsādya nipapāta vimohitaḥ


7.1,22.28ab

पुनः क्षणादिवोत्थाय लब्धसंज्ञस्तदा हरिः

punaḥ kṣaṇādivotthāya labdhasaṃjñastadā hariḥ


7.1,22.28cd

सर्वाण्यपि च दिव्यास्त्राण्यथैनं प्रत्यवासृजत्

sarvāṇyapi ca divyāstrāṇyathainaṃ pratyavāsṛjat


7.1,22.29ab

स च विष्णुर्धनुर्मुक्तान्सर्वाञ्छर्वचमूपतिः

sa ca viṣṇurdhanurmuktānsarvāñcharvacamūpatiḥ


7.1,22.29cd

सहसा वारयामास घोरैः प्रतिशरैः शरान्

sahasā vārayāmāsa ghoraiḥ pratiśaraiḥ śarān


7.1,22.30ab

ततो विष्णुस्स्वनामांकं बाणमव्याहतं क्वचित्

tato viṣṇussvanāmāṃkaṃ bāṇamavyāhataṃ kvacit


7.1,22.30cd

ससर्ज क्रोधरक्ता क्षस्तमुद्दिश्य गणेश्वरम्

sasarja krodharaktā kṣastamuddiśya gaṇeśvaram


7.1,22.30ef

तं बाणं बाणवर्येण भद्रो भद्राह्वयेण तु

taṃ bāṇaṃ bāṇavaryeṇa bhadro bhadrāhvayeṇa tu


7.1,22.31ab

अप्राप्तमेव भगवाञ्चिच्छेद शतधा पथि

aprāptameva bhagavāñciccheda śatadhā pathi


7.1,22.31cd

अथैकेनेषुणा शार्ङ्गं द्वाभ्यां पक्षौ गरुत्मतः

athaikeneṣuṇā śārṅgaṃ dvābhyāṃ pakṣau garutmataḥ


7.1,22.32ab

निमेषादेव चिच्छेद तदद्भुतमिवाभवत्

nimeṣādeva ciccheda tadadbhutamivābhavat


7.1,22.32cd

ततो योगबलाद्विष्णुर्देहाद्देवान्सुदारुणान्

tato yogabalādviṣṇurdehāddevānsudāruṇān


7.1,22.33ab

शंखचक्रगदाहस्तान् विससर्ज सहस्रशः

śaṃkhacakragadāhastān visasarja sahasraśaḥ


7.1,22.33cd

सर्वांस्तान्क्षणमात्रेण त्रैपुरानिव शंकरः

sarvāṃstānkṣaṇamātreṇa traipurāniva śaṃkaraḥ


7.1,22.34ab

निर्ददाह महाबाहुर्नेत्रसृष्टेन वह्निना

nirdadāha mahābāhurnetrasṛṣṭena vahninā


7.1,22.34cd

ततः क्रुद्धतरो विष्णुश्चक्रमुद्यम्य सत्वरः

tataḥ kruddhataro viṣṇuścakramudyamya satvaraḥ


7.1,22.35ab

तस्मिन्वीरो समुत्स्रष्टुं तदानीमुद्यतो ऽभवत्

tasminvīro samutsraṣṭuṃ tadānīmudyato 'bhavat


7.1,22.35cd

तं दृष्ट्वा चक्रमुद्यम्य पुरतः समुपस्थितम्

taṃ dṛṣṭvā cakramudyamya purataḥ samupasthitam


7.1,22.36ab

स्मयन्निव गणेशानो व्यष्टंभयदयत्नतः

smayanniva gaṇeśāno vyaṣṭaṃbhayadayatnataḥ


7.1,22.36cd

स्तंभितांगस्तु तच्चक्रं घोरमप्रतिमं क्वचित्

staṃbhitāṃgastu taccakraṃ ghoramapratimaṃ kvacit


7.1,22.37ab

इच्छन्नपि समुत्स्रष्टुं न विष्णुरभवत्क्षमः

icchannapi samutsraṣṭuṃ na viṣṇurabhavatkṣamaḥ


7.1,22.37cd

श्वसन्निवैकमुद्धृत्य बाहुं चक्रसमन्वितम्

śvasannivaikamuddhṛtya bāhuṃ cakrasamanvitam


7.1,22.38ab

अतिष्ठदलसो भूत्वा पाषाण इव निश्चलः

atiṣṭhadalaso bhūtvā pāṣāṇa iva niścalaḥ


7.1,22.38cd

विशरीरो यथाजीवो विशृङ्गो वा यथा वृषः

viśarīro yathājīvo viśṛṅgo vā yathā vṛṣaḥ


7.1,22.39ab

विदंष्ट्रश्च यथा सिंहस्तथा विष्णुरवस्थितः

vidaṃṣṭraśca yathā siṃhastathā viṣṇuravasthitaḥ


7.1,22.39cd

तं दृष्ट्वा दुर्दशापन्नं विष्णुमिंद्रादयः सुराः

taṃ dṛṣṭvā durdaśāpannaṃ viṣṇumiṃdrādayaḥ surāḥ


7.1,22.39ef

समुन्नद्धा गणेन्द्रेण मृगेंद्रेणेव गोवृषाः

samunnaddhā gaṇendreṇa mṛgeṃdreṇeva govṛṣāḥ


7.1,22.40ab

प्रगृहीतायुधा यौद्धुंक्रुद्धाः समुपतस्थिरे

pragṛhītāyudhā yauddhuṃkruddhāḥ samupatasthire


7.1,22.40cd

तान्दृष्ट्वा समरे भद्रःक्षुद्रानिव हरिर्मृगान्

tāndṛṣṭvā samare bhadraḥkṣudrāniva harirmṛgān


7.1,22.41ab

साक्षाद्रुद्रतनुर्वीरो वरवीरगणावृतः

sākṣādrudratanurvīro varavīragaṇāvṛtaḥ


7.1,22.41cd

अट्टहासेन घोरेण व्यष्टं भयदनिंदितः

aṭṭahāsena ghoreṇa vyaṣṭaṃ bhayadaniṃditaḥ


7.1,22.42ab

तथा शतमखस्यापि सवज्रो दक्षिणः करः

tathā śatamakhasyāpi savajro dakṣiṇaḥ karaḥ


7.1,22.42cd

सिसृक्षोरेव उद्वज्रश्चित्रीकृत इवाभवत्

sisṛkṣoreva udvajraścitrīkṛta ivābhavat


7.1,22.43ab

अन्येषामपि सर्वेषां सरक्ता अपि बाहवः

anyeṣāmapi sarveṣāṃ saraktā api bāhavaḥ


7.1,22.43cd

अलसानामिवारंभास्तादृशाः प्रतियांत्युत

alasānāmivāraṃbhāstādṛśāḥ pratiyāṃtyuta


7.1,22.44ab

एवं भगवता तेन व्याहताशेषवैभवात्

evaṃ bhagavatā tena vyāhatāśeṣavaibhavāt


7.1,22.44cd

अमराः समरे तस्य पुरतः स्थातुमक्षमाः

amarāḥ samare tasya purataḥ sthātumakṣamāḥ


7.1,22.45ab

स्तब्धैरवयवैरेव दुद्रुवुर्भयविह्वलाः

stabdhairavayavaireva dudruvurbhayavihvalāḥ


7.1,22.45cd

स्थितिं च चक्रिरे युद्धे वीरतेजोभयाकुलाः

sthitiṃ ca cakrire yuddhe vīratejobhayākulāḥ


7.1,22.46ab

विद्रुतांस्त्रिदशान्वीरान्वीरभद्रो महाभुजः

vidrutāṃstridaśānvīrānvīrabhadro mahābhujaḥ


7.1,22.46cd

विव्याध निशितैर्बाणैर्मघो वर्षैरिवाचलान्

vivyādha niśitairbāṇairmagho varṣairivācalān


7.1,22.47ab

बहवस्तस्य वीरस्य बाहवः परिघोपमाः

bahavastasya vīrasya bāhavaḥ parighopamāḥ


7.1,22.47cd

शस्त्रैश्चकाशिरे दीप्तैः साग्निज्वाला इवोरगाः

śastraiścakāśire dīptaiḥ sāgnijvālā ivoragāḥ


7.1,22.48ab

अस्त्रशस्त्राण्यनेकानिसवीरो विसृजन्बभौ

astraśastrāṇyanekānisavīro visṛjanbabhau


7.1,22.48cd

विसृजन्सर्वभूतानि यथादौ विश्वसंभवः

visṛjansarvabhūtāni yathādau viśvasaṃbhavaḥ


7.1,22.49ab

यथा रश्मिभिरादित्यः प्रच्छादयति मेदिनीम्

yathā raśmibhirādityaḥ pracchādayati medinīm


7.1,22.49cd

तथा वीरः क्षणादेव शरैः प्राच्छादयद्दिशः

tathā vīraḥ kṣaṇādeva śaraiḥ prācchādayaddiśaḥ


7.1,22.50ab

खमंडले गणेन्द्रस्य शराः कनकभूषिताः

khamaṃḍale gaṇendrasya śarāḥ kanakabhūṣitāḥ


7.1,22.50cd

उत्पतंतस्तडिद्रूपैरुपमानपदं ययुः

utpataṃtastaḍidrūpairupamānapadaṃ yayuḥ


7.1,22.51ab

महांतस्ते सुरगणान् मंडूकानिवडुंडुभाः

mahāṃtaste suragaṇān maṃḍūkānivaḍuṃḍubhāḥ


7.1,22.51cd

प्राणैर्वियोजयामासुः पपुश्च रुधिरासवम्

prāṇairviyojayāmāsuḥ papuśca rudhirāsavam


7.1,22.52ab

निकृत्तबाहवः केचित्केचिल्लूनवराननाः

nikṛttabāhavaḥ kecitkecillūnavarānanāḥ


7.1,22.52cd

पार्श्वे विदारिताः केचिन्निपेतुरमरा भुवि

pārśve vidāritāḥ kecinnipeturamarā bhuvi


7.1,22.53ab

विशिखोन्मथितैर्गात्रैर्बहुभिश्छिन्नसन्धिभिः

viśikhonmathitairgātrairbahubhiśchinnasandhibhiḥ


7.1,22.53cd

विवृत्तनयनाः केचिन्निपेतुर्भूतले मृताः

vivṛttanayanāḥ kecinnipeturbhūtale mṛtāḥ


7.1,22.53ef

गां प्रवेष्टुमिवेच्छंतः खं गंतुमिव लिप्सवः

gāṃ praveṣṭumivecchaṃtaḥ khaṃ gaṃtumiva lipsavaḥ


7.1,22.54ab

अलब्धात्मनिरोधानां व्यलीयंतः परस्परम्

alabdhātmanirodhānāṃ vyalīyaṃtaḥ parasparam


7.1,22.54cd

भूमौ केचित्प्रविविशुः पर्वतानां गुहाः परे

bhūmau kecitpraviviśuḥ parvatānāṃ guhāḥ pare


7.1,22.55ab

अपरे जग्मुराकाशं परे च विविशुर्जलम्

apare jagmurākāśaṃ pare ca viviśurjalam


7.1,22.55cd

तथा संछिन्नसर्वांगैस्स वीरस्त्रिदशैर्बभौ

tathā saṃchinnasarvāṃgaissa vīrastridaśairbabhau


7.1,22.56ab

परिग्रस्तप्रजावर्गो भगवानिव भैरवः

parigrastaprajāvargo bhagavāniva bhairavaḥ


7.1,22.56cd

दग्धत्रिपुरसंव्यूहस्त्रिपुरारिर्यथाभवत्

dagdhatripurasaṃvyūhastripurāriryathābhavat


7.1,22.57ab

एवं देवबलं सर्वं दीनं बीभत्सदर्शनम्

evaṃ devabalaṃ sarvaṃ dīnaṃ bībhatsadarśanam


7.1,22.57cd

गणेश्वरसमुत्पन्नं कृपणं वपुराददे

gaṇeśvarasamutpannaṃ kṛpaṇaṃ vapurādade


7.1,22.58ab

तदा त्रिदशवीराणामसृक्सलिलवाहिनी

tadā tridaśavīrāṇāmasṛksalilavāhinī


7.1,22.58cd

526ब् प्रावर्तत नदी घोरा प्राणिनां भयशंसिनी

526b prāvartata nadī ghorā prāṇināṃ bhayaśaṃsinī


7.1,22.59ab

रुधिरेण परिक्लिन्ना यज्ञभूमिस्तदा बभौ

rudhireṇa pariklinnā yajñabhūmistadā babhau


7.1,22.59cd

रक्तार्द्रवसना श्यामा हतशुंभेव कैशिकी

raktārdravasanā śyāmā hataśuṃbheva kaiśikī


7.1,22.60ab

तस्मिन्महति संवृत्ते समरे भृशदारुणे

tasminmahati saṃvṛtte samare bhṛśadāruṇe


7.1,22.60cd

भयेनेव परित्रस्ता प्रचचाल वसुन्धरा

bhayeneva paritrastā pracacāla vasundharā


7.1,22.61ab

महोर्मिकलिलावर्तश्चुक्षुभे च महोदधिः

mahormikalilāvartaścukṣubhe ca mahodadhiḥ


7.1,22.61cd

पेतुश्चोल्का महोत्पाताः शाखाश्च मुमुचुर्द्रुमाः

petuścolkā mahotpātāḥ śākhāśca mumucurdrumāḥ


7.1,22.62ab

अप्रसन्ना दिशः सर्वाः पवनश्चाशिवो ववौ

aprasannā diśaḥ sarvāḥ pavanaścāśivo vavau


7.1,22.62cd

अहो विधिविपर्यासस्त्वश्वमेधोयमध्वरः

aho vidhiviparyāsastvaśvamedhoyamadhvaraḥ


7.1,22.62ef

यजमानस्स्वयं दक्षौ ब्रह्मपुत्रप्रजापतिः

yajamānassvayaṃ dakṣau brahmaputraprajāpatiḥ


7.1,22.63ab

धर्मादयस्सदस्याश्च रक्षिता गरुडध्वजः

dharmādayassadasyāśca rakṣitā garuḍadhvajaḥ


7.1,22.63cd

भागांश्च प्रतिगृह्णंति साक्षादिंद्रादयः सुराः

bhāgāṃśca pratigṛhṇaṃti sākṣādiṃdrādayaḥ surāḥ


7.1,22.64ab

तथापि यजमानस्य यज्ञस्य च सहर्त्विजः

tathāpi yajamānasya yajñasya ca sahartvijaḥ


7.1,22.64cd

सद्य एव शिरश्छेदस्साधु संपद्यते फलम्

sadya eva śiraśchedassādhu saṃpadyate phalam


7.1,22.65ab

तस्मान्नावेदनिर्दिष्टं न चेश्वरबहिष्कृतम्

tasmānnāvedanirdiṣṭaṃ na ceśvarabahiṣkṛtam


7.1,22.

नासत्परिगृहीतं च कर्म कुर्यात्कदाचन

nāsatparigṛhītaṃ ca karma kuryātkadācana


7.1,22.66ab

65च्द्/कृत्वापि सुमहत्पुण्यमिष्ट्वा यज्ञशतैरपि

65cd/kṛtvāpi sumahatpuṇyamiṣṭvā yajñaśatairapi


7.1,22.66cd

न तत्फलमवाप्नोति भक्तिहीनो महेश्वरे

na tatphalamavāpnoti bhaktihīno maheśvare


7.1,22.67ab

कृत्वापि सुमहत्पापं भक्त्या यजति यश्शिवम्

kṛtvāpi sumahatpāpaṃ bhaktyā yajati yaśśivam


7.1,22.67cd

मुच्यते पातकैः सर्वैर्नात्र कार्या विचारणा

mucyate pātakaiḥ sarvairnātra kāryā vicāraṇā


7.1,22.68ab

बहुनात्र किमुक्तेन वृथा दानं वृथा तपः

bahunātra kimuktena vṛthā dānaṃ vṛthā tapaḥ


7.1,22.68cd

वृथा यज्ञो वृथा होमः शिवनिन्दारतस्य तु

vṛthā yajño vṛthā homaḥ śivanindāratasya tu


7.1,22.69ab

ततः सनारायणकास्सरुद्राः सलोकपालास्समरे सुरौघाः

tataḥ sanārāyaṇakāssarudrāḥ salokapālāssamare suraughāḥ


7.1,22.69cd

गणेंद्रचापच्युतबाणविद्धाः प्रदुद्रुवुर्गाढरुजाभिभूताः

gaṇeṃdracāpacyutabāṇaviddhāḥ pradudruvurgāḍharujābhibhūtāḥ


7.1,22.70ab

चेलुः क्वचित्केचन शीर्णकेशाः सेदुः क्वचित्केचन दीर्घगात्राः

celuḥ kvacitkecana śīrṇakeśāḥ seduḥ kvacitkecana dīrghagātrāḥ


7.1,22.70cd

पेतुः क्वचित्केचन भिन्नवक्त्रा नेशुः क्वचित्केचन देववीराः

petuḥ kvacitkecana bhinnavaktrā neśuḥ kvacitkecana devavīrāḥ


7.1,22.71ab

केचिच्च तत्र त्रिदशा विपन्ना विस्रस्तवस्त्राभरणास्त्रशस्त्राः

kecicca tatra tridaśā vipannā visrastavastrābharaṇāstraśastrāḥ


7.1,22.71cd

निपेतुरुद्भासितदीनमुद्रा मदं च दर्पं च बलं च हित्वा

nipeturudbhāsitadīnamudrā madaṃ ca darpaṃ ca balaṃ ca hitvā


7.1,22.72ab

सस्मुत्पथप्रस्थितमप्रधृष्यो विक्षिप्य दक्षाध्वरमक्षतास्त्रैः

sasmutpathaprasthitamapradhṛṣyo vikṣipya dakṣādhvaramakṣatāstraiḥ


7.1,22.72cd

बभौ गणेशस्स गणेश्वराणां मध्ये स्थितः सिंह इवर्षभाणाम्

babhau gaṇeśassa gaṇeśvarāṇāṃ madhye sthitaḥ siṃha ivarṣabhāṇām

Chapter 7.1.23

7.1,23.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्खण्डे दक्षयज्ञविध्वंसवर्णनं नाम द्वाविंशो ऽध्यायः वायुरुवाच इति सञ्छिन्नभिन्नांगा देवा विष्णुपुरोगमाः

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrkhaṇḍe dakṣayajñavidhvaṃsavarṇanaṃ nāma dvāviṃśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca iti sañchinnabhinnāṃgā devā viṣṇupurogamāḥ


7.1,23.1cd

क्षणात्कष्टां दशामेत्य त्रेसुः स्तोकावशेषिता

kṣaṇātkaṣṭāṃ daśāmetya tresuḥ stokāvaśeṣitā


7.1,23.2ab

त्रस्तांस्तान्समरे वीरान् देवानन्यांश्च वै गणाः

trastāṃstānsamare vīrān devānanyāṃśca vai gaṇāḥ


7.1,23.2cd

प्रमथाः परमक्रुद्धा वीरभद्रप्रणोदिताः

pramathāḥ paramakruddhā vīrabhadrapraṇoditāḥ


7.1,23.3ab

प्रगृह्य च तथा दोषं निगडैरायसैर्दृढैः

pragṛhya ca tathā doṣaṃ nigaḍairāyasairdṛḍhaiḥ


7.1,23.3cd

बबन्धुः पाणिपादेषु कंधरेषूदरेषु च

babandhuḥ pāṇipādeṣu kaṃdhareṣūdareṣu ca


7.1,23.4ab

तस्मिन्नवसरे ब्रह्मा भद्रमद्रीन्द्रजानुतम्

tasminnavasare brahmā bhadramadrīndrajānutam


7.1,23.4cd

सारथ्याल्लब्धवात्सल्यः प्रार्थयन् प्रणतो ऽब्रवीत्

sārathyāllabdhavātsalyaḥ prārthayan praṇato 'bravīt


7.1,23.5ab

527अ अलं क्रोधेन भगवन्नष्टाश्चैते दिवौकसः

527a alaṃ krodhena bhagavannaṣṭāścaite divaukasaḥ


7.1,23.5cd

प्रसीद क्षम्यतां सर्वं रोमजैस्सह सुव्रत

prasīda kṣamyatāṃ sarvaṃ romajaissaha suvrata


7.1,23.6ab

एवं विज्ञापितस्तेन ब्रह्मणा परमेष्ठिना

evaṃ vijñāpitastena brahmaṇā parameṣṭhinā


7.1,23.6cd

शमं जगाम संप्रीतो गणपस्तस्य गौरवात्

śamaṃ jagāma saṃprīto gaṇapastasya gauravāt


7.1,23.7ab

देवाश्च लब्धावसरा देवदेवस्य मंत्रिणः

devāśca labdhāvasarā devadevasya maṃtriṇaḥ


7.1,23.7cd

धारयन्तो ऽञ्जलीन्मूर्ध्नि तुष्टुवुर्विविधैः स्तवैः

dhārayanto 'ñjalīnmūrdhni tuṣṭuvurvividhaiḥ stavaiḥ


7.1,23.

देवा ऊचुः नमः शिवाय शान्ताय यज्ञहन्त्रे त्रिशूलिने

devā ūcuḥ namaḥ śivāya śāntāya yajñahantre triśūline


7.1,23.8cd

8अब्/ रुद्रभद्राय रुद्राणां पतये रुद्रभूतये

8ab/ rudrabhadrāya rudrāṇāṃ pataye rudrabhūtaye


7.1,23.9ab

कालाग्निरुद्ररूपाय कालकामांगहारिणे

kālāgnirudrarūpāya kālakāmāṃgahāriṇe


7.1,23.9cd

देवतानां शिरोहन्त्रे दक्षस्य च दुरात्मनः

devatānāṃ śirohantre dakṣasya ca durātmanaḥ


7.1,23.10ab

संसर्गादस्य पापस्य दक्षस्याक्लिष्टकर्मणः

saṃsargādasya pāpasya dakṣasyākliṣṭakarmaṇaḥ


7.1,23.10cd

शासिताः समरे वीर त्वया वयमनिन्दिता

śāsitāḥ samare vīra tvayā vayamaninditā


7.1,23.11ab

दग्धाश्चामी वयं सर्वे त्वत्तो भीताश्च भो प्रभो

dagdhāścāmī vayaṃ sarve tvatto bhītāśca bho prabho


7.1,23.11cd

त्वमेव गतिरस्माकं त्राहि नश्शरणागतान्

tvameva gatirasmākaṃ trāhi naśśaraṇāgatān


7.1,23.12ab

वायुरुवाच तुष्टस्त्वेवं स्तुतो देवान् विसृज्य निगडात्प्रभुः

vāyuruvāca tuṣṭastvevaṃ stuto devān visṛjya nigaḍātprabhuḥ


7.1,23.12cd

आनयद्देवदेवस्य समीपममरानिह

ānayaddevadevasya samīpamamarāniha


7.1,23.13ab

देवोपि तत्र भगवानन्तरिक्षे स्थितः प्रभुः

devopi tatra bhagavānantarikṣe sthitaḥ prabhuḥ


7.1,23.13cd

सगणः सर्वगः शर्वस्सर्वलोकमहेश्वरः

sagaṇaḥ sarvagaḥ śarvassarvalokamaheśvaraḥ


7.1,23.14ab

तं दृष्ट्वा परमेशानं देवा विष्णुपुरोगमाः

taṃ dṛṣṭvā parameśānaṃ devā viṣṇupurogamāḥ


7.1,23.14cd

प्रीता अपि च भीताश्च नमश्चक्रुर्महेश्वरम्

prītā api ca bhītāśca namaścakrurmaheśvaram


7.1,23.15ab

दृष्ट्वा तानमरान्भीतान्प्रणतार्तिहरो हरः

dṛṣṭvā tānamarānbhītānpraṇatārtiharo haraḥ


7.1,23.15cd

इदमाह महादेवः प्रहसन् प्रेक्ष्य पार्वतीम्

idamāha mahādevaḥ prahasan prekṣya pārvatīm


7.1,23.16ab

महादेव उवाच माभैष्ट त्रिदशास्सर्वे यूयं वै मामिकाः प्रजाः

mahādeva uvāca mābhaiṣṭa tridaśāssarve yūyaṃ vai māmikāḥ prajāḥ


7.1,23.16cd

अनुग्रहार्थमेवेह धृतो दंडः कृपालुना

anugrahārthameveha dhṛto daṃḍaḥ kṛpālunā


7.1,23.17ab

भवतां निर्जराणां हि क्षान्तो ऽस्माभिर्व्यतिक्रमः

bhavatāṃ nirjarāṇāṃ hi kṣānto 'smābhirvyatikramaḥ


7.1,23.17cd

क्रुद्धेष्वस्मासु युष्माकं न स्थितिर्न च जीवितम्

kruddheṣvasmāsu yuṣmākaṃ na sthitirna ca jīvitam


7.1,23.18ab

वायुरुवाच इत्युक्तास्त्रिदशास्सर्वे शर्वेणामिततेजसा

vāyuruvāca ityuktāstridaśāssarve śarveṇāmitatejasā


7.1,23.18cd

सद्यो विगतसन्देहा ननृतुर्विबुधा मुदा

sadyo vigatasandehā nanṛturvibudhā mudā


7.1,23.19ab

प्रसन्नमनसो भूत्वानन्दविह्वलमानसाः

prasannamanaso bhūtvānandavihvalamānasāḥ


7.1,23.19cd

स्तुतिमारेभिरे कर्तुं शंकरस्य दिवौकसः

stutimārebhire kartuṃ śaṃkarasya divaukasaḥ


7.1,23.20ab

देवा ऊचुः त्वमेव देवाखिललोककर्ता पाता च हर्ता परमेश्वरो ऽसि

devā ūcuḥ tvameva devākhilalokakartā pātā ca hartā parameśvaro 'si


7.1,23.20cd

कविष्णुरुद्राख्यस्वरूपभेदै रजस्तमस्सत्त्वधृतात्ममूर्ते

kaviṣṇurudrākhyasvarūpabhedai rajastamassattvadhṛtātmamūrte


7.1,23.21ab

सर्वमूर्ते नमस्ते ऽस्तु विश्वभावन पावन

sarvamūrte namaste 'stu viśvabhāvana pāvana


7.1,23.21cd

अमूर्ते भक्तहेतोर्हि गृहीताकृतिसौख्यद

amūrte bhaktahetorhi gṛhītākṛtisaukhyada


7.1,23.22ab

चंद्रो ऽगदो हि देवेश कृपातस्तव शंकर

caṃdro 'gado hi deveśa kṛpātastava śaṃkara


7.1,23.22cd

निमज्जनान्मृतः प्राप सुखं मिहिरजाजलिः

nimajjanānmṛtaḥ prāpa sukhaṃ mihirajājaliḥ


7.1,23.23ab

सीमन्तिनी हतधवा तव पूजनतः प्रभो

sīmantinī hatadhavā tava pūjanataḥ prabho


7.1,23.23cd

सौभाग्यमतुलं प्राप सोमवारव्रतात्सुतान्

saubhāgyamatulaṃ prāpa somavāravratātsutān


7.1,23.24ab

श्रीकराय ददौ देवः स्वीयं पदमनुत्तमम्

śrīkarāya dadau devaḥ svīyaṃ padamanuttamam


7.1,23.24cd

सुदर्शनमरक्षस्त्वं नृपमंडलभीतितः

sudarśanamarakṣastvaṃ nṛpamaṃḍalabhītitaḥ


7.1,23.25ab

मेदुरं तारयामास सदारं च घृणानिधिः

meduraṃ tārayāmāsa sadāraṃ ca ghṛṇānidhiḥ


7.1,23.25cd

शारदां विधवां चक्रे सधवां क्रियया भवान्

śāradāṃ vidhavāṃ cakre sadhavāṃ kriyayā bhavān


7.1,23.26ab

भद्रायुषो विपत्तिं च विच्छिद्य त्वमदाः सुखम्

bhadrāyuṣo vipattiṃ ca vicchidya tvamadāḥ sukham


7.1,23.26cd

527ब् सौमिनी भवबन्धाद्वै मुक्ता ऽभूत्तव सेवनात्

527b sauminī bhavabandhādvai muktā 'bhūttava sevanāt


7.1,23.27ab

विष्णुरुवाच त्वं शंभो कहरीशाश्च रजस्सत्त्वतमोगुणैः

viṣṇuruvāca tvaṃ śaṃbho kaharīśāśca rajassattvatamoguṇaiḥ


7.1,23.27cd

कर्ता पाता तथा हर्ता जनानुग्रहकांक्षया

kartā pātā tathā hartā janānugrahakāṃkṣayā


7.1,23.28ab

सर्वगर्वापहारी च सर्वतेजोविलासकः

sarvagarvāpahārī ca sarvatejovilāsakaḥ


7.1,23.28cd

सर्वविद्यादिगूढश्च सर्वानुग्रहकारकः

sarvavidyādigūḍhaśca sarvānugrahakārakaḥ


7.1,23.29ab

त्वत्तः सर्वं च त्वं सर्वं त्वयि सर्वं गिरीश्वर

tvattaḥ sarvaṃ ca tvaṃ sarvaṃ tvayi sarvaṃ girīśvara


7.1,23.29cd

त्राहि त्राहि पुनस्त्राहि कृपां कुरु ममोपरि

trāhi trāhi punastrāhi kṛpāṃ kuru mamopari


7.1,23.30ab

अथास्मिन्नन्तरे ब्रह्मा प्रणिपत्य कृतांजलिः

athāsminnantare brahmā praṇipatya kṛtāṃjaliḥ


7.1,23.30cd

एवं त्ववसरं प्राप्य व्यज्ञापयत शूलिने

evaṃ tvavasaraṃ prāpya vyajñāpayata śūline


7.1,23.31ab

ब्रह्मोवाच जय देव महादेव प्रणतार्तिविभंजन

brahmovāca jaya deva mahādeva praṇatārtivibhaṃjana


7.1,23.31cd

ईदृशेष्वपराधेषु को ऽन्यस्त्वत्तः प्रसीदति

īdṛśeṣvaparādheṣu ko 'nyastvattaḥ prasīdati


7.1,23.32ab

लब्धमानो भविष्यंति ये पुरा निहिता मृधे

labdhamāno bhaviṣyaṃti ye purā nihitā mṛdhe


7.1,23.32cd

प्रत्यापत्तिर्न कस्य स्यात्प्रसन्ने परमेश्वरे

pratyāpattirna kasya syātprasanne parameśvare


7.1,23.33ab

यदिदं देवदेवानां कृतमन्तुषु दूषणम्

yadidaṃ devadevānāṃ kṛtamantuṣu dūṣaṇam


7.1,23.33cd

तदिदं भूषणं मन्येत अंगीकारगौरवात्

tadidaṃ bhūṣaṇaṃ manyeta aṃgīkāragauravāt


7.1,23.34ab

इति विज्ञाप्यमानस्तु ब्रह्मणा परमेष्ठिना

iti vijñāpyamānastu brahmaṇā parameṣṭhinā


7.1,23.34cd

विलोक्य वदनं देव्या देवदेवस्स्मयन्निव

vilokya vadanaṃ devyā devadevassmayanniva


7.1,23.35ab

पुत्रभूतस्य वात्सल्याद्ब्रह्मणः पद्मजन्मनः

putrabhūtasya vātsalyādbrahmaṇaḥ padmajanmanaḥ


7.1,23.35cd

देवादीनां यथापूर्वमंगानि प्रददौ प्रभुः

devādīnāṃ yathāpūrvamaṃgāni pradadau prabhuḥ


7.1,23.36ab

प्रथमाद्यैश्च या देव्यो दंडिता देवमातरः

prathamādyaiśca yā devyo daṃḍitā devamātaraḥ


7.1,23.36cd

तासामपि यथापूर्वाण्यंगानि गिरिशो ददौ

tāsāmapi yathāpūrvāṇyaṃgāni giriśo dadau


7.1,23.37ab

दक्षस्य भगवानेव स्वयं ब्रह्मा पितामहः

dakṣasya bhagavāneva svayaṃ brahmā pitāmahaḥ


7.1,23.37cd

तत्पापानुगुणं चक्रे जरच्छागमुखं मुखम्

tatpāpānuguṇaṃ cakre jaracchāgamukhaṃ mukham


7.1,23.38ab

सो ऽपि संज्ञां ततो लब्ध्वा स दृष्ट्वा जीवितः सुधी

so 'pi saṃjñāṃ tato labdhvā sa dṛṣṭvā jīvitaḥ sudhī


7.1,23.38cd

भीतः कृताञ्जलिः शंभुं तुष्टाव प्रलपन्बहु

bhītaḥ kṛtāñjaliḥ śaṃbhuṃ tuṣṭāva pralapanbahu


7.1,23.39ab

दक्ष उवाच जय देव जगन्नाथ लोकानुग्रहकारक

dakṣa uvāca jaya deva jagannātha lokānugrahakāraka


7.1,23.39cd

कृपां कुरु महेशानापराधं मे क्षमस्व ह

kṛpāṃ kuru maheśānāparādhaṃ me kṣamasva ha


7.1,23.40ab

कर्ता भर्ता च हर्ता च त्वमेव जगतां प्रभो

kartā bhartā ca hartā ca tvameva jagatāṃ prabho


7.1,23.40cd

मया ज्ञातं विशेषेण विष्ण्वादिसकलेश्वरः

mayā jñātaṃ viśeṣeṇa viṣṇvādisakaleśvaraḥ


7.1,23.41ab

त्वयैव विततं सर्वं व्याप्तं सृष्टं न नाशितम्

tvayaiva vitataṃ sarvaṃ vyāptaṃ sṛṣṭaṃ na nāśitam


7.1,23.41cd

न हि त्वदधिकाः केचिदीशास्ते ऽच्युतकादयः

na hi tvadadhikāḥ kecidīśāste 'cyutakādayaḥ


7.1,23.42ab

वायुरुवाच तं तथा व्याकुलं भीतं प्रलपंतं कृतागसम्

vāyuruvāca taṃ tathā vyākulaṃ bhītaṃ pralapaṃtaṃ kṛtāgasam


7.1,23.42cd

स्मयन्निवावदत्प्रेक्ष्य मा भैरिति 1 घृणानिधिः

smayannivāvadatprekṣya mā bhairiti 1 ghṛṇānidhiḥ


7.1,23.43ab

तथोक्त्वा ब्रह्मणस्तस्य पितुः प्रियचिकीर्षया

tathoktvā brahmaṇastasya pituḥ priyacikīrṣayā


7.1,23.43cd

गाणपत्यं ददौ तस्मै दक्षायाक्षयमीश्वरः

gāṇapatyaṃ dadau tasmai dakṣāyākṣayamīśvaraḥ


7.1,23.44ab

ततो ब्रह्मादयो देवा अभिवंद्य कृत 2अंजलिः

tato brahmādayo devā abhivaṃdya kṛta 2aṃjaliḥ


7.1,23.44cd

तुष्टुवुः प्रश्रया वाचा शंकरं गिरिजाधिपम्

tuṣṭuvuḥ praśrayā vācā śaṃkaraṃ girijādhipam


7.1,23.45ab

ब्रह्मादय ऊचुः जय शंकर देवेश दीनानाथ महाप्रभो

brahmādaya ūcuḥ jaya śaṃkara deveśa dīnānātha mahāprabho


7.1,23.45cd

1 सिज्लोप आर्षः 2 एकवचनमार्षम् 528अ कृपां कुरु महेशानापराधं नो क्षमस्व वै

1 sijlopa ārṣaḥ 2 ekavacanamārṣam 528a kṛpāṃ kuru maheśānāparādhaṃ no kṣamasva vai


7.1,23.46ab

मखपाल मखाधीश मखविध्वंसकारक

makhapāla makhādhīśa makhavidhvaṃsakāraka


7.1,23.46cd

कृपां कुरु मशानापराधं नः क्षमस्व वै

kṛpāṃ kuru maśānāparādhaṃ naḥ kṣamasva vai


7.1,23.47ab

देवदेव परेशान भक्तप्राणप्रपोषक

devadeva pareśāna bhaktaprāṇaprapoṣaka


7.1,23.47cd

दुष्टदण्डप्रद स्वामिन्कृपां कुरु नमो ऽस्तु ते

duṣṭadaṇḍaprada svāminkṛpāṃ kuru namo 'stu te


7.1,23.48ab

त्वं प्रभो गर्वहर्ता वै दुष्टानां त्वामजानताम्

tvaṃ prabho garvahartā vai duṣṭānāṃ tvāmajānatām


7.1,23.48cd

रक्षको हि विशेषेण सतां त्वत्सक्तचेतसाम्

rakṣako hi viśeṣeṇa satāṃ tvatsaktacetasām


7.1,23.49ab

अद्भुतं चरितं ते हि निश्चितं कृपया तव

adbhutaṃ caritaṃ te hi niścitaṃ kṛpayā tava


7.1,23.49cd

सर्वापराधः क्षंतव्यो विभवो दीनवत्सलाः

sarvāparādhaḥ kṣaṃtavyo vibhavo dīnavatsalāḥ


7.1,23.50ab

वायुरुवाच इति स्तुतो महादेवो ब्रह्माद्यैरमरैः प्रभुः

vāyuruvāca iti stuto mahādevo brahmādyairamaraiḥ prabhuḥ


7.1,23.50cd

स भक्तवत्सलस्स्वामी तुतोष करुणोदधिः

sa bhaktavatsalassvāmī tutoṣa karuṇodadhiḥ


7.1,23.51ab

चकारानुग्रहं तेषां ब्रह्मादीनां दिवौकसाम्

cakārānugrahaṃ teṣāṃ brahmādīnāṃ divaukasām


7.1,23.51cd

ददौ नरांश्च सुप्रीत्या शंकरो दीनवत्सलः

dadau narāṃśca suprītyā śaṃkaro dīnavatsalaḥ


7.1,23.52ab

स च ततस्त्रिदशाञ्छरणागतान् परमकारुणिकः परमेश्वरः

sa ca tatastridaśāñcharaṇāgatān paramakāruṇikaḥ parameśvaraḥ


7.1,23.52cd

अनुगतस्मितलक्षणया गिरा शमितसर्वभयः समभाषत

anugatasmitalakṣaṇayā girā śamitasarvabhayaḥ samabhāṣata


7.1,23.53ab

शिव उवाच यदिदमाग इहाचरितं सुरैर्विधिनियोगवशादिव यन्त्रितैः

śiva uvāca yadidamāga ihācaritaṃ surairvidhiniyogavaśādiva yantritaiḥ


7.1,23.53cd

शरणमेव गतानवलोक्य वस्तदखिलं किल विस्मृतमेव नः

śaraṇameva gatānavalokya vastadakhilaṃ kila vismṛtameva naḥ


7.1,23.54ab

तदिह यूयमपि प्रकृतं मनस्यविगणय्य विमर्दमपत्रपाः

tadiha yūyamapi prakṛtaṃ manasyavigaṇayya vimardamapatrapāḥ


7.1,23.54cd

हरिविरिंचिसुरेन्द्रमुखास्सुखं व्रजत देवपुरं प्रति संप्रति

hariviriṃcisurendramukhāssukhaṃ vrajata devapuraṃ prati saṃprati


7.1,23.55ab

इति सुरानभिधाय सुरेश्वरो निकृतदक्षकृतक्रतुरक्रतुः

iti surānabhidhāya sureśvaro nikṛtadakṣakṛtakraturakratuḥ


7.1,23.55cd

सगिरिजानुचरस्सपरिच्छदः स्थित इवाम्बरतोन्तरधाद्धरः

sagirijānucarassaparicchadaḥ sthita ivāmbaratontaradhāddharaḥ


7.1,23.56ab

अथ सुरा अपि ते विगतव्यथाः कथितभद्रसुभद्रपराक्रमाः

atha surā api te vigatavyathāḥ kathitabhadrasubhadraparākramāḥ


7.1,23.56cd

सपदि खेन सुखेन यथासुखं ययुरनेकमुखाः मघवन्मुखाः

sapadi khena sukhena yathāsukhaṃ yayuranekamukhāḥ maghavanmukhāḥ

Chapter 7.1.24

7.1,24.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे गिरिशानुनयो नाम त्रयोविंशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः अन्तर्धानगतो देव्या सह सानुचरो हरः

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe giriśānunayo nāma trayoviṃśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ antardhānagato devyā saha sānucaro haraḥ


7.1,24.1cd

क्व यातः कुत्र वासः किं कृत्वा विरराम ह

kva yātaḥ kutra vāsaḥ kiṃ kṛtvā virarāma ha


7.1,24.2ab

वायुरुवाच महीधरवरः श्रीमान् मंदरश्चित्रकंदरः

vāyuruvāca mahīdharavaraḥ śrīmān maṃdaraścitrakaṃdaraḥ


7.1,24.2cd

दयितो देवदेवस्य निवासस्तपसो ऽभवत्

dayito devadevasya nivāsastapaso 'bhavat


7.1,24.3ab

तपो महत्कृतं तेन वोढुं स्वशिरसा शिवौ

tapo mahatkṛtaṃ tena voḍhuṃ svaśirasā śivau


7.1,24.3cd

चिरेण लब्धं तत्पादपंकजस्पर्शजं सुखम्

cireṇa labdhaṃ tatpādapaṃkajasparśajaṃ sukham


7.1,24.4ab

तस्य शैलस्य सौन्दर्यं सहस्रवदनैरपि

tasya śailasya saundaryaṃ sahasravadanairapi


7.1,24.4cd

न शक्यं विस्तराद्वक्तुं वर्षकोटिशतैरपि

na śakyaṃ vistarādvaktuṃ varṣakoṭiśatairapi


7.1,24.5ab

शक्यमप्यस्य सौन्दर्यं न वर्णयितुमुत्सहे

śakyamapyasya saundaryaṃ na varṇayitumutsahe


7.1,24.5cd

पर्वतान्तरसौन्दर्यं साधारणविधारणात्

parvatāntarasaundaryaṃ sādhāraṇavidhāraṇāt


7.1,24.6ab

इदन्तु शक्यते वक्तुमस्मिन्पर्वतसुन्दरे

idantu śakyate vaktumasminparvatasundare


7.1,24.6cd

ऋद्ध्या कयापि सौन्दर्यमीश्वरावासयोग्यता

ṛddhyā kayāpi saundaryamīśvarāvāsayogyatā


7.1,24.7ab

अत एव हि देवेन देव्याः प्रियचिकीर्षया

ata eva hi devena devyāḥ priyacikīrṣayā


7.1,24.7cd

अतीव रमणीयोयं गिरिरन्तःपुरीकृतः

atīva ramaṇīyoyaṃ girirantaḥpurīkṛtaḥ


7.1,24.8ab

528ब् मेखलाभूमयस्तस्य विमलोपलपादपाः

528b mekhalābhūmayastasya vimalopalapādapāḥ


7.1,24.8cd

शिवयोर्नित्यसान्निध्यान्न्यक्कुर्वंत्यखिलंजगत्

śivayornityasānnidhyānnyakkurvaṃtyakhilaṃjagat


7.1,24.9ab

पितृभ्यां जगतो नित्यं स्नानपानोपयोगतः

pitṛbhyāṃ jagato nityaṃ snānapānopayogataḥ


7.1,24.9cd

अवाप्तपुण्यसंस्कारः प्रसरद्भिरितस्ततः

avāptapuṇyasaṃskāraḥ prasaradbhiritastataḥ


7.1,24.10ab

लघुशीतलसंस्पर्शैरच्छाच्छैर्निर्झराम्बुभिः

laghuśītalasaṃsparśairacchācchairnirjharāmbubhiḥ


7.1,24.10cd

अधिराज्येन चाद्रीणामद्रीरेषो ऽभिषिच्यते

adhirājyena cādrīṇāmadrīreṣo 'bhiṣicyate


7.1,24.11ab

निशासु शिखरप्रान्तर्वर्तिना स शिलोच्चयः

niśāsu śikharaprāntarvartinā sa śiloccayaḥ


7.1,24.11cd

चंद्रेणाचल साम्राज्यच्छत्रेणेव विराजते

caṃdreṇācala sāmrājyacchatreṇeva virājate


7.1,24.12ab

स शैलश्चंचलीभूतैर्बालैश्चामरयोषिताम्

sa śailaścaṃcalībhūtairbālaiścāmarayoṣitām


7.1,24.12cd

सर्वपर्वतसाम्राज्यचामरैरिव वीज्यते

sarvaparvatasāmrājyacāmarairiva vījyate


7.1,24.13ab

प्रातरभ्युदिते भानौ भूधरो रत्नभूषितः

prātarabhyudite bhānau bhūdharo ratnabhūṣitaḥ


7.1,24.13cd

दर्पणे देहसौभाग्यं द्रष्टुकाम इव स्थितः

darpaṇe dehasaubhāgyaṃ draṣṭukāma iva sthitaḥ


7.1,24.14ab

कूजद्विहंगवाचालैर्वातोद्धृतलताभुजैः

kūjadvihaṃgavācālairvātoddhṛtalatābhujaiḥ


7.1,24.14cd

विमुक्तपुष्पैः सततं व्यालम्बिमृदुपल्लवैः

vimuktapuṣpaiḥ satataṃ vyālambimṛdupallavaiḥ


7.1,24.15ab

लताप्रतानजटिलैस्तरुभिस्तपसैरिव

latāpratānajaṭilaistarubhistapasairiva


7.1,24.15cd

जयाशिषा सहाभ्यर्च्य निषेव्यत इवाद्रिराट्

jayāśiṣā sahābhyarcya niṣevyata ivādrirāṭ


7.1,24.16ab

अधोमुखैरूर्ध्वमुखैश्शृंगैस्तिर्यङ्मुखैस्तथा

adhomukhairūrdhvamukhaiśśṛṃgaistiryaṅmukhaistathā


7.1,24.16cd

प्रपतन्निव पाताले भूपृष्ठादुत्पतन्निव

prapatanniva pātāle bhūpṛṣṭhādutpatanniva


7.1,24.17ab

परीतः सर्वतो दिक्षु भ्रमन्निव विहायसि

parītaḥ sarvato dikṣu bhramanniva vihāyasi


7.1,24.17cd

पश्यन्निव जगत्सर्वं नृत्यन्निव निरन्तरम्

paśyanniva jagatsarvaṃ nṛtyanniva nirantaram


7.1,24.18ab

गुहामुखैः प्रतिदिनं व्यात्तास्यो विपुलोदरैः

guhāmukhaiḥ pratidinaṃ vyāttāsyo vipulodaraiḥ


7.1,24.18cd

अजीर्णलावण्यतया जृंभमाण इवाचलः

ajīrṇalāvaṇyatayā jṛṃbhamāṇa ivācalaḥ


7.1,24.19ab

ग्रसन्निव जगत्सर्वं पिबन्निव पयोनिधिम्

grasanniva jagatsarvaṃ pibanniva payonidhim


7.1,24.19cd

वमन्निव तमोन्तस्थं माद्यन्निव खमम्बुदैः

vamanniva tamontasthaṃ mādyanniva khamambudaiḥ


7.1,24.20ab

निवास भूमयस्तास्ता दर्पणप्रतिमोदराः

nivāsa bhūmayastāstā darpaṇapratimodarāḥ


7.1,24.20cd

तिरस्कृतातपास्स्निग्धाश्रमच्छायामहीरुहाः

tiraskṛtātapāssnigdhāśramacchāyāmahīruhāḥ


7.1,24.21ab

सरित्सरस्तडागादिसंपर्कशिशिरानिलाः

saritsarastaḍāgādisaṃparkaśiśirānilāḥ


7.1,24.21cd

तत्र तत्र निषण्णाभ्यां शिवाभ्यां सफलीकृताः

tatra tatra niṣaṇṇābhyāṃ śivābhyāṃ saphalīkṛtāḥ


7.1,24.22ab

तमिमं सर्वतः श्रेष्ठं स्मृत्वा साम्बस्त्रियम्बकः

tamimaṃ sarvataḥ śreṣṭhaṃ smṛtvā sāmbastriyambakaḥ


7.1,24.22cd

रैभ्याश्रमसमीपस्थश्चान्तर्धानं गतो ययौ

raibhyāśramasamīpasthaścāntardhānaṃ gato yayau


7.1,24.23ab

तत्रोद्यानमनुप्राप्य देव्या सह महेश्वरः

tatrodyānamanuprāpya devyā saha maheśvaraḥ


7.1,24.23cd

रराम रमणीयासु देव्यान्तःपुरभूमिषु

rarāma ramaṇīyāsu devyāntaḥpurabhūmiṣu


7.1,24.24ab

तथा गतेषु कालेषु प्रवृद्धासु प्रजासु च

tathā gateṣu kāleṣu pravṛddhāsu prajāsu ca


7.1,24.24cd

दैत्यौ शुंभनिशुंभाख्यौ भ्रातरौ संबभूवतुः

daityau śuṃbhaniśuṃbhākhyau bhrātarau saṃbabhūvatuḥ


7.1,24.25ab

ताभ्यां तपो बलाद्दत्तं ब्रह्मणा परमेष्टिना

tābhyāṃ tapo balāddattaṃ brahmaṇā parameṣṭinā


7.1,24.25cd

अवध्यत्वं जगत्यस्मिन्पुरुषैरखिलैरपि

avadhyatvaṃ jagatyasminpuruṣairakhilairapi


7.1,24.26ab

अयोनिजा तु या कन्या ह्यंबिकांशसमुद्भवा

ayonijā tu yā kanyā hyaṃbikāṃśasamudbhavā


7.1,24.26cd

अजातपुंस्पर्शरतिरविलंघ्यपराक्रमा

ajātapuṃsparśaratiravilaṃghyaparākramā


7.1,24.27ab

तया तु नौ वधः संख्ये तस्यां कामाभिभूतयोः

tayā tu nau vadhaḥ saṃkhye tasyāṃ kāmābhibhūtayoḥ


7.1,24.27cd

इति चाभ्यर्थितो ब्रह्मा ताभ्याम्प्राह तथास्त्विति

iti cābhyarthito brahmā tābhyāmprāha tathāstviti


7.1,24.28ab

ततः प्रभृति शक्रादीन्विजित्य समरे सुरान्

tataḥ prabhṛti śakrādīnvijitya samare surān


7.1,24.28cd

निःस्वाध्यायवषट्कारं जगच्चक्रतुरक्रमात्

niḥsvādhyāyavaṣaṭkāraṃ jagaccakraturakramāt


7.1,24.29ab

तयोर्वधाय देवेशं ब्रह्माभ्यर्थितवान्पुनः

tayorvadhāya deveśaṃ brahmābhyarthitavānpunaḥ


7.1,24.29cd

विनिंद्यापि रहस्यं वां क्रोधयित्वा यथा तथा

viniṃdyāpi rahasyaṃ vāṃ krodhayitvā yathā tathā


7.1,24.30ab

529अ तद्वर्णकोशजां शक्तिमकामां कन्यकात्मिकाम्

529a tadvarṇakośajāṃ śaktimakāmāṃ kanyakātmikām


7.1,24.30cd

निशुम्भशुंभयोर्हंत्रीं सुरेभ्यो दातुमर्हसि

niśumbhaśuṃbhayorhaṃtrīṃ surebhyo dātumarhasi


7.1,24.31ab

एवमभ्यर्थितो धात्रा भगवान्नीललोहितः

evamabhyarthito dhātrā bhagavānnīlalohitaḥ


7.1,24.31cd

कालीत्याह रहस्यं वां निन्दयन्निव सस्मितः

kālītyāha rahasyaṃ vāṃ nindayanniva sasmitaḥ


7.1,24.32ab

ततः क्रुद्धा तदा देवी सुवर्णा वर्णकारणात्

tataḥ kruddhā tadā devī suvarṇā varṇakāraṇāt


7.1,24.32cd

स्मयन्ती चाह भर्तारमसमाधेयया गिरा

smayantī cāha bhartāramasamādheyayā girā


7.1,24.33ab

देव्युवाच ईदृशो मम वर्णेस्मिन्न रतिर्भवतो ऽस्ति चेत्

devyuvāca īdṛśo mama varṇesminna ratirbhavato 'sti cet


7.1,24.33cd

एवावन्तं चिरं कालं कथमेषा नियम्यते

evāvantaṃ ciraṃ kālaṃ kathameṣā niyamyate


7.1,24.34ab

अरत्या वर्तमानो ऽपि कथं च रमसे मया

aratyā vartamāno 'pi kathaṃ ca ramase mayā


7.1,24.34cd

न ह्यशक्यं जगत्यस्मिन्नीश्वरस्य जगत्प्रभोः

na hyaśakyaṃ jagatyasminnīśvarasya jagatprabhoḥ


7.1,24.35ab

स्वात्मारामस्य भवतो रतिर्न सुखसाधनम्

svātmārāmasya bhavato ratirna sukhasādhanam


7.1,24.35cd

इति हेतोः स्मरो यस्मात्प्रसभं भस्मसात्कृतः

iti hetoḥ smaro yasmātprasabhaṃ bhasmasātkṛtaḥ


7.1,24.36ab

या च नाभिमता भर्तुरपि सर्वांगसुन्दरी

yā ca nābhimatā bharturapi sarvāṃgasundarī


7.1,24.36cd

सा वृथैव हि जायेत सर्वैरपि गुणान्तरैः

sā vṛthaiva hi jāyeta sarvairapi guṇāntaraiḥ


7.1,24.37ab

भर्तुर्भोगैकशेषो हि सर्ग एवैष योषिताम्

bharturbhogaikaśeṣo hi sarga evaiṣa yoṣitām


7.1,24.37cd

तथासत्यन्यथाभूता नारी कुत्रोपयुज्यते

tathāsatyanyathābhūtā nārī kutropayujyate


7.1,24.38ab

तस्माद्वर्णमिमं त्यक्त्वा त्वया रहसि निन्दितम्

tasmādvarṇamimaṃ tyaktvā tvayā rahasi ninditam


7.1,24.38cd

वर्णान्तरं भजिष्ये वा न भजिष्यामि वा स्वयम्

varṇāntaraṃ bhajiṣye vā na bhajiṣyāmi vā svayam


7.1,24.39ab

इत्युक्त्वोत्थाय शयनाद्देवी साचष्ट गद्गदम्

ityuktvotthāya śayanāddevī sācaṣṭa gadgadam


7.1,24.39cd

ययाचे ऽनुमतिं भर्तुस्तपसे कृतनिश्चया

yayāce 'numatiṃ bhartustapase kṛtaniścayā


7.1,24.40ab

तथा प्रणयभंगेन भीतो भूतपतिः स्वयम्

tathā praṇayabhaṃgena bhīto bhūtapatiḥ svayam


7.1,24.40cd

पादयोः प्रणमन्नेव भवानीं प्रत्यभाषत

pādayoḥ praṇamanneva bhavānīṃ pratyabhāṣata


7.1,24.41ab

ईश्वर उवाच अजानती च क्रीडोक्तिं प्रिये किं कुपितासि मे

īśvara uvāca ajānatī ca krīḍoktiṃ priye kiṃ kupitāsi me


7.1,24.41cd

रतिः कुतो वा जायेत त्वत्तश्चेदरतिर्मम

ratiḥ kuto vā jāyeta tvattaścedaratirmama


7.1,24.42ab

माता त्वमस्य जगतः पिताहमधिपस्तथा

mātā tvamasya jagataḥ pitāhamadhipastathā


7.1,24.42cd

कथं तदुत्पपद्येत त्वत्तो नाभिरतिर्मम

kathaṃ tadutpapadyeta tvatto nābhiratirmama


7.1,24.43ab

आवयोरभिकामो ऽपि किमसौ कामकारितः

āvayorabhikāmo 'pi kimasau kāmakāritaḥ


7.1,24.43cd

यतः कामसमुत्पत्तिः प्रागेव जगदुद्भवः

yataḥ kāmasamutpattiḥ prāgeva jagadudbhavaḥ


7.1,24.44ab

पृथग्जनानां रतये कामात्मा कल्पितो मया

pṛthagjanānāṃ rataye kāmātmā kalpito mayā


7.1,24.44cd

ततः कथमुपालब्धः कामदाहादहं त्वया

tataḥ kathamupālabdhaḥ kāmadāhādahaṃ tvayā


7.1,24.45ab

मां वै त्रिदशसामान्यं मन्यमानो मनोभवः

māṃ vai tridaśasāmānyaṃ manyamāno manobhavaḥ


7.1,24.45cd

मनाक्परिभवं कुर्वन्मया वै भस्मसात्कृतः

manākparibhavaṃ kurvanmayā vai bhasmasātkṛtaḥ


7.1,24.46ab

विहारोप्यावयोरस्य जगतस्त्राणकारणात्

vihāropyāvayorasya jagatastrāṇakāraṇāt


7.1,24.46cd

ततस्तदर्थं त्वय्यद्य क्रीडोक्तिं कृतवाहनम्

tatastadarthaṃ tvayyadya krīḍoktiṃ kṛtavāhanam


7.1,24.47ab

स चायमचिरादर्थस्तवैवाविष्करिष्यते

sa cāyamacirādarthastavaivāviṣkariṣyate


7.1,24.47cd

क्रोधस्य जनकं वाक्यं हृदि कृत्वेदमब्रवीत्

krodhasya janakaṃ vākyaṃ hṛdi kṛtvedamabravīt


7.1,24.48ab

देव्युवाच श्रुतपूर्वं हि भगवंस्तव चाटु वचो मया

devyuvāca śrutapūrvaṃ hi bhagavaṃstava cāṭu vaco mayā


7.1,24.48cd

येनैवमतिधीराहमपि प्रागभिवंचिता

yenaivamatidhīrāhamapi prāgabhivaṃcitā


7.1,24.49ab

प्राणानप्यप्रिया भर्तुर्नारी या न परित्यजेत्

prāṇānapyapriyā bharturnārī yā na parityajet


7.1,24.49cd

कुलांगना शुभा सद्भिः कुत्सितैव हि गम्यते

kulāṃganā śubhā sadbhiḥ kutsitaiva hi gamyate


7.1,24.50ab

भूयसी च तवाप्रीतिरगौरमिति मे वपुः

bhūyasī ca tavāprītiragauramiti me vapuḥ


7.1,24.50cd

क्रीडोक्तिरपि कालीति घटते कथमन्यथा

krīḍoktirapi kālīti ghaṭate kathamanyathā


7.1,24.51ab

सद्भिर्विगर्हितं तस्मात्तव कार्ष्ण्यमसंमतम्

sadbhirvigarhitaṃ tasmāttava kārṣṇyamasaṃmatam


7.1,24.51cd

529ब् अनुत्सृज्य तपोयोगात्स्थातुमेवेह नोत्सहे

529b anutsṛjya tapoyogātsthātumeveha notsahe


7.1,24.52ab

शिव उवाच स यद्येवंविधतापस्ते तपसा किं प्रयोजनम्

śiva uvāca sa yadyevaṃvidhatāpaste tapasā kiṃ prayojanam


7.1,24.52cd

ममेच्छया स्वेच्छया वा वर्णान्तरवती भव

mamecchayā svecchayā vā varṇāntaravatī bhava


7.1,24.53ab

देव्युवाच नेच्छामि भवतो वर्णं स्वयं वा कर्तुमन्यथा

devyuvāca necchāmi bhavato varṇaṃ svayaṃ vā kartumanyathā


7.1,24.53cd

ब्रह्माणं तपसाराध्य क्षिप्रं गौरी भवाम्यहम्

brahmāṇaṃ tapasārādhya kṣipraṃ gaurī bhavāmyaham


7.1,24.54ab

ईश्वर उवाच मत्प्रसादात्पुरा ब्रह्मा ब्रह्मत्वं प्राप्तवान्पुरा

īśvara uvāca matprasādātpurā brahmā brahmatvaṃ prāptavānpurā


7.1,24.54cd

तमाहूय महादेवि तपसा किं करिष्यसि

tamāhūya mahādevi tapasā kiṃ kariṣyasi


7.1,24.55ab

देव्युवाच त्वत्तो लब्धपदा एव सर्वे ब्रह्मादयः सुराः

devyuvāca tvatto labdhapadā eva sarve brahmādayaḥ surāḥ


7.1,24.55cd

तथाप्याराध्य तपसा ब्रह्माणं त्वन्नियोगतः

tathāpyārādhya tapasā brahmāṇaṃ tvanniyogataḥ


7.1,24.56ab

पुरा किल सती नाम्ना दक्षस्य दुहिता ऽभवम्

purā kila satī nāmnā dakṣasya duhitā 'bhavam


7.1,24.56cd

जगतां पतिमेवं त्वां पतिं प्राप्तवती तथा

jagatāṃ patimevaṃ tvāṃ patiṃ prāptavatī tathā


7.1,24.57ab

एवमद्यापि तपसा तोषयित्वा द्विजं विधिम्

evamadyāpi tapasā toṣayitvā dvijaṃ vidhim


7.1,24.57cd

गौरी भवितुमिच्छामि को दोषः कथ्यतामिह

gaurī bhavitumicchāmi ko doṣaḥ kathyatāmiha


7.1,24.58ab

एवमुक्तो महादेव्या वामदेवः स्मयन्निव

evamukto mahādevyā vāmadevaḥ smayanniva


7.1,24.58cd

न तां निर्बंधयामास देवकार्यचिकीर्षया

na tāṃ nirbaṃdhayāmāsa devakāryacikīrṣayā

Chapter 7.1.25

7.1,25.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे शिवमन्दरगिरिनिवासक्रीडोक्तवर्णनं नाम चतुर्विंशो ऽध्यायः वायुरुवाच ततः प्रदक्षिणीकृत्य पतिमम्बा पतिव्रता

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe śivamandaragirinivāsakrīḍoktavarṇanaṃ nāma caturviṃśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca tataḥ pradakṣiṇīkṛtya patimambā pativratā


7.1,25.1cd

नियम्य च वियोगार्तिं जगाम हिमवद्गिरिम्

niyamya ca viyogārtiṃ jagāma himavadgirim


7.1,25.2ab

तपःकृतवती पूर्वं देशे यस्मिन्सखीजनैः

tapaḥkṛtavatī pūrvaṃ deśe yasminsakhījanaiḥ


7.1,25.2cd

तमेव देशमवृनोत्तपसे प्रणयात्पुनः

tameva deśamavṛnottapase praṇayātpunaḥ


7.1,25.3ab

ततः स्वपितरं दृष्ट्वा मातरं च तयोर्गृहे

tataḥ svapitaraṃ dṛṣṭvā mātaraṃ ca tayorgṛhe


7.1,25.3cd

प्रणम्य वृत्तं विज्ञाप्य ताभ्यां चानुमता सती

praṇamya vṛttaṃ vijñāpya tābhyāṃ cānumatā satī


7.1,25.4ab

पुनस्तपोवनं गत्वा भूषणानि विसृज्य च

punastapovanaṃ gatvā bhūṣaṇāni visṛjya ca


7.1,25.4cd

स्नात्वा तपस्विनो वेषं कृत्वा परमपावनम्

snātvā tapasvino veṣaṃ kṛtvā paramapāvanam


7.1,25.5ab

संकल्प्य च महातीव्रं तपः परमदुश्चरम्

saṃkalpya ca mahātīvraṃ tapaḥ paramaduścaram


7.1,25.5cd

सदा मनसि सन्धाय भर्तुश्चरणपंकजम्

sadā manasi sandhāya bhartuścaraṇapaṃkajam


7.1,25.6ab

तमेव क्षणिके लिंगे ध्यात्वा बाह्यविधानतः

tameva kṣaṇike liṃge dhyātvā bāhyavidhānataḥ


7.1,25.6cd

त्रिसन्ध्यमभ्यर्चयन्ती वन्यैः पुष्पैः फलादिभिः

trisandhyamabhyarcayantī vanyaiḥ puṣpaiḥ phalādibhiḥ


7.1,25.7ab

स एव ब्रह्मणो मूर्तिमास्थाय तपसः फलम्

sa eva brahmaṇo mūrtimāsthāya tapasaḥ phalam


7.1,25.7cd

प्रदास्यति ममेत्येवं नित्यं कृत्वा ऽकरोत्तपः

pradāsyati mametyevaṃ nityaṃ kṛtvā 'karottapaḥ


7.1,25.8ab

तथा तपश्चरन्तीं तां काले बहुतिथे गते

tathā tapaścarantīṃ tāṃ kāle bahutithe gate


7.1,25.8cd

दृष्टः कश्चिन्महाव्याघ्रो दुष्टभावादुपागमत्

dṛṣṭaḥ kaścinmahāvyāghro duṣṭabhāvādupāgamat


7.1,25.9ab

तथैवोपगतस्यापि तस्यातीवदुरात्मनः

tathaivopagatasyāpi tasyātīvadurātmanaḥ


7.1,25.9cd

गात्रं चित्रार्पितमिव स्तब्धं तस्यास्सकाशतः

gātraṃ citrārpitamiva stabdhaṃ tasyāssakāśataḥ


7.1,25.10ab

तं दृष्ट्वापि तथा व्याघ्रं दुष्टभावादुपागतम्

taṃ dṛṣṭvāpi tathā vyāghraṃ duṣṭabhāvādupāgatam


7.1,25.10cd

न पृथग्जनवद्देवी स्वभावेन विविच्यते

na pṛthagjanavaddevī svabhāvena vivicyate


7.1,25.11ab

स तु विष्टब्धसर्वांगो बुभुक्षापरिपीडितः

sa tu viṣṭabdhasarvāṃgo bubhukṣāparipīḍitaḥ


7.1,25.11cd

ममामिषं ततो नान्यदिति मत्वा निरन्तरम्

mamāmiṣaṃ tato nānyaditi matvā nirantaram


7.1,25.12ab

निरीक्ष्यमाणः सततं देवीमेव तदा ऽनिशम्

nirīkṣyamāṇaḥ satataṃ devīmeva tadā 'niśam


7.1,25.12cd

अतिष्ठदग्रतस्तस्या उपासनमिवाचरत्

atiṣṭhadagratastasyā upāsanamivācarat


7.1,25.13ab

530अ देव्याश्च हृदये नित्यं ममैवायमुपासकः

530a devyāśca hṛdaye nityaṃ mamaivāyamupāsakaḥ


7.1,25.13cd

त्राता च दुष्टसत्त्वेभ्य इति प्रववृते कृपा

trātā ca duṣṭasattvebhya iti pravavṛte kṛpā


7.1,25.14ab

तस्या एव कृपा योगात्सद्योनष्टमलत्रयः

tasyā eva kṛpā yogātsadyonaṣṭamalatrayaḥ


7.1,25.14cd

बभूव सहसा व्याघ्रो देवीं च बुबुधे तदा

babhūva sahasā vyāghro devīṃ ca bubudhe tadā


7.1,25.15ab

न्यवर्तत बुभुक्षा च तस्यांगस्तम्भनं तथा

nyavartata bubhukṣā ca tasyāṃgastambhanaṃ tathā


7.1,25.15cd

दौरात्म्यं जन्मसिद्धं च तृप्तिश्च समजायत

daurātmyaṃ janmasiddhaṃ ca tṛptiśca samajāyata


7.1,25.16ab

तदा परमभावेन ज्ञात्वा कार्तार्थ्यमात्मनः

tadā paramabhāvena jñātvā kārtārthyamātmanaḥ


7.1,25.16cd

सद्योपासक एवैष सिषेवे परमेश्वरीम्

sadyopāsaka evaiṣa siṣeve parameśvarīm


7.1,25.17ab

दुष्टानामपि सत्त्वानां तथान्येषान्दुरात्मनाम्

duṣṭānāmapi sattvānāṃ tathānyeṣāndurātmanām


7.1,25.17cd

स एव द्रावको भूत्वा विचचार तपोवने

sa eva drāvako bhūtvā vicacāra tapovane


7.1,25.18ab

तपश्च ववृधे देव्यास्तीव्रं तीव्रतरात्मकम्

tapaśca vavṛdhe devyāstīvraṃ tīvratarātmakam


7.1,25.18cd

देवाश्च दैत्यनिर्बन्धाद्ब्रह्माणं शरणं गताः

devāśca daityanirbandhādbrahmāṇaṃ śaraṇaṃ gatāḥ


7.1,25.19ab

चक्रुर्निवेदनं देवाः स्वदुःखस्यारिपीडनात्

cakrurnivedanaṃ devāḥ svaduḥkhasyāripīḍanāt


7.1,25.19cd

यथा च ददतुः शुम्भनिशुम्भौ वरसम्मदात्

yathā ca dadatuḥ śumbhaniśumbhau varasammadāt


7.1,25.20ab

सो ऽपि श्रुत्वा विधिर्दुःखं सुराणां कृपयान्वितः

so 'pi śrutvā vidhirduḥkhaṃ surāṇāṃ kṛpayānvitaḥ


7.1,25.20cd

आसीद्दैत्यवधायैव स्मृत्वा हेत्वाश्रयां कथाम्

āsīddaityavadhāyaiva smṛtvā hetvāśrayāṃ kathām


7.1,25.21ab

सामरः प्रार्थितो ब्रह्मा ययौ देव्यास्तपोवनम्

sāmaraḥ prārthito brahmā yayau devyāstapovanam


7.1,25.21cd

संस्मरन्मनसा देवदुःखमोक्षं स्वयत्नतः

saṃsmaranmanasā devaduḥkhamokṣaṃ svayatnataḥ


7.1,25.22ab

ददर्श च सुरश्रेष्ठः श्रेष्ठे तपसि निष्ठिताम्

dadarśa ca suraśreṣṭhaḥ śreṣṭhe tapasi niṣṭhitām


7.1,25.22cd

प्रतिष्ठामिव विश्वस्य भवानीं परमेश्वरीम्

pratiṣṭhāmiva viśvasya bhavānīṃ parameśvarīm


7.1,25.23ab

ननाम चास्य जगतो मातरं स्वस्य वै हरेः

nanāma cāsya jagato mātaraṃ svasya vai hareḥ


7.1,25.23cd

रुद्रस्य च पितुर्भार्यामार्यामद्रीश्वरात्मजाम्

rudrasya ca piturbhāryāmāryāmadrīśvarātmajām


7.1,25.24ab

ब्रह्माणमागतं दृष्ट्वा देवी देवगणैः सह

brahmāṇamāgataṃ dṛṣṭvā devī devagaṇaiḥ saha


7.1,25.24cd

अर्घ्यं तदर्हं दत्त्वा ऽस्मै स्वागताद्यैरुपाचरत्

arghyaṃ tadarhaṃ dattvā 'smai svāgatādyairupācarat


7.1,25.25ab

तां च प्रत्युपचारोक्तिं पुरस्कृत्याभिनंद्य च

tāṃ ca pratyupacāroktiṃ puraskṛtyābhinaṃdya ca


7.1,25.25cd

पप्रच्छ तपसो हेतुमजानन्निव पद्मजः

papraccha tapaso hetumajānanniva padmajaḥ


7.1,25.26ab

ब्रह्मोवाच तीव्रेण तपसानेन देव्या किमिह साध्यते

brahmovāca tīvreṇa tapasānena devyā kimiha sādhyate


7.1,25.26cd

तपःफलानां सर्वेषां त्वदधीना हि सिद्धयः

tapaḥphalānāṃ sarveṣāṃ tvadadhīnā hi siddhayaḥ


7.1,25.27ab

यश्चैव जगतां भर्ता तमेव परमेश्वरम्

yaścaiva jagatāṃ bhartā tameva parameśvaram


7.1,25.27cd

भर्तारमात्मना प्राप्य प्राप्तञ्च तपसः फलम्

bhartāramātmanā prāpya prāptañca tapasaḥ phalam


7.1,25.28ab

अथवा सर्वमेवैतत्क्रीडाविलसितं तव

athavā sarvamevaitatkrīḍāvilasitaṃ tava


7.1,25.28cd

इदन्तु चित्रं देवस्य विरहं सहसे कथम्

idantu citraṃ devasya virahaṃ sahase katham


7.1,25.29ab

देव्युवाच सर्गादौ भवतो देवादुत्पत्तिः श्रूयते यदा

devyuvāca sargādau bhavato devādutpattiḥ śrūyate yadā


7.1,25.29cd

तदा प्रजानां प्रथमस्त्वं मे प्रथमजः सुतः

tadā prajānāṃ prathamastvaṃ me prathamajaḥ sutaḥ


7.1,25.30ab

यदा पुनः प्रजावृद्ध्यै ललाटाद्भवतो भवः

yadā punaḥ prajāvṛddhyai lalāṭādbhavato bhavaḥ


7.1,25.30cd

उत्पन्नो ऽभूत्तदा त्वं मे गुरुः श्वशुरभावतः

utpanno 'bhūttadā tvaṃ me guruḥ śvaśurabhāvataḥ


7.1,25.31ab

यदा भवद्गिरीन्द्रस्ते पुत्रो मम पिता स्वयम्

yadā bhavadgirīndraste putro mama pitā svayam


7.1,25.31cd

तदा पितामहस्त्वं मे जातो लोकपितामह

tadā pitāmahastvaṃ me jāto lokapitāmaha


7.1,25.32ab

तदीदृशस्य भवतो लोकयात्राविधायिनः

tadīdṛśasya bhavato lokayātrāvidhāyinaḥ


7.1,25.32cd

वृत्तवन्तःपुरे भर्ता कथयिष्ये कथं पुनः

vṛttavantaḥpure bhartā kathayiṣye kathaṃ punaḥ


7.1,25.33ab

किमत्र बहुना देहे यश्चायं मम कालिमा

kimatra bahunā dehe yaścāyaṃ mama kālimā


7.1,25.33cd

त्यक्त्वा सत्त्वविधानेन गौरी भवितुमुत्सहे

tyaktvā sattvavidhānena gaurī bhavitumutsahe


7.1,25.34ab

530ब् ब्रह्मोवाच एतावता किमर्थेन तीव्रं देवि तपः कृतम्

530b brahmovāca etāvatā kimarthena tīvraṃ devi tapaḥ kṛtam


7.1,25.34cd

स्वेच्छैव किमपर्याप्ता क्रीडेयं हि तवेदृशी

svecchaiva kimaparyāptā krīḍeyaṃ hi tavedṛśī


7.1,25.35ab

क्रीडा ऽपि च जगन्मातस्तव लोकहिताय वै

krīḍā 'pi ca jaganmātastava lokahitāya vai


7.1,25.35cd

अतो ममेष्टमनया फलं किमपि साध्यताम्

ato mameṣṭamanayā phalaṃ kimapi sādhyatām


7.1,25.36ab

निशुंभशुंभनामानौ दैत्यौ दत्तवरौ मया

niśuṃbhaśuṃbhanāmānau daityau dattavarau mayā


7.1,25.36cd

दृप्तौ देवान्प्रबाधेते त्वत्तो लब्धस्तयोर्वधः

dṛptau devānprabādhete tvatto labdhastayorvadhaḥ


7.1,25.37ab

अलं विलंबनेनात्र त्वं क्षणेन स्थिरा भव

alaṃ vilaṃbanenātra tvaṃ kṣaṇena sthirā bhava


7.1,25.37cd

शक्तिर्विसृज्यमाना ऽद्य तयोर्मृत्युर्भविष्यति

śaktirvisṛjyamānā 'dya tayormṛtyurbhaviṣyati


7.1,25.38ab

ब्राह्मणाभ्यर्थिता चैव देवी गिरिवरात्मजा

brāhmaṇābhyarthitā caiva devī girivarātmajā


7.1,25.38cd

त्वक्कोशं सहसोत्सृज्य गौरी सा समजायत

tvakkośaṃ sahasotsṛjya gaurī sā samajāyata


7.1,25.39ab

सा त्वक्कोशात्मनोत्सृष्टा कौशिकी नाम नामतः

sā tvakkośātmanotsṛṣṭā kauśikī nāma nāmataḥ


7.1,25.39cd

काली कालाम्बुदप्रख्या कन्यका समपद्यत

kālī kālāmbudaprakhyā kanyakā samapadyata


7.1,25.40ab

सा तु मायात्मिका शक्तिर्योगनिद्रा च वैष्णवी

sā tu māyātmikā śaktiryoganidrā ca vaiṣṇavī


7.1,25.40cd

शंखचक्रत्रिशूलादिसायुधाष्टमहाभुजा

śaṃkhacakratriśūlādisāyudhāṣṭamahābhujā


7.1,25.41ab

सौम्या घोरा च मिश्रा च त्रिनेत्रा चन्द्रशेखरा

saumyā ghorā ca miśrā ca trinetrā candraśekharā


7.1,25.41cd

अजातपुंस्पर्शरतिरधृष्या चातिसुन्दरी

ajātapuṃsparśaratiradhṛṣyā cātisundarī


7.1,25.42ab

दत्ता च ब्रह्मणे देव्या शक्तिरेषा सनातनी

dattā ca brahmaṇe devyā śaktireṣā sanātanī


7.1,25.42cd

निशुंभस्य च शुंभस्य निहंत्री दैत्यसिंहयोः

niśuṃbhasya ca śuṃbhasya nihaṃtrī daityasiṃhayoḥ


7.1,25.43ab

ब्रह्मणापि प्रहृष्टेन तस्यै परमशक्तये

brahmaṇāpi prahṛṣṭena tasyai paramaśaktaye


7.1,25.43cd

प्रबलः केसरी दत्तो वाहनत्वे समागतः

prabalaḥ kesarī datto vāhanatve samāgataḥ


7.1,25.44ab

विन्ध्ये च वसतिं तस्याः पूजामासवपूर्वकैः

vindhye ca vasatiṃ tasyāḥ pūjāmāsavapūrvakaiḥ


7.1,25.44cd

मांसैर्मत्स्यैरपूपैश्च निर्वर्त्यासौ समादिशत्

māṃsairmatsyairapūpaiśca nirvartyāsau samādiśat


7.1,25.45ab

सा चैव संमता शक्तिर्ब्रह्मणो विश्वकर्मणः

sā caiva saṃmatā śaktirbrahmaṇo viśvakarmaṇaḥ


7.1,25.45cd

प्रणम्य मातरं गौरीं ब्रह्माणं चानुपूर्वशः

praṇamya mātaraṃ gaurīṃ brahmāṇaṃ cānupūrvaśaḥ


7.1,25.46ab

शक्तिभिश्चापि तुल्याभिः स्वात्मजाभिरनेकशः

śaktibhiścāpi tulyābhiḥ svātmajābhiranekaśaḥ


7.1,25.46cd

परीता प्रययौ विन्ध्यं दैत्येन्द्रौ हन्तुमुद्यता

parītā prayayau vindhyaṃ daityendrau hantumudyatā


7.1,25.47ab

निहतौ च तया तत्र समरे दैत्यपुंगवौ

nihatau ca tayā tatra samare daityapuṃgavau


7.1,25.47cd

तद्बाणैः कामबाणैश्च च्छिन्नभिन्नांगमानसौ

tadbāṇaiḥ kāmabāṇaiśca cchinnabhinnāṃgamānasau


7.1,25.48ab

तद्युद्धविस्तरश्चात्र न कृतो ऽन्यत्र वर्णनात्

tadyuddhavistaraścātra na kṛto 'nyatra varṇanāt


7.1,25.48cd

ऊहनीयं परस्माच्च प्रस्तुतं वर्णयामि वः

ūhanīyaṃ parasmācca prastutaṃ varṇayāmi vaḥ

Chapter 7.1.26

7.1,26.1ab

इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे देवीगौरत्वभवनं नाम पञ्चविंशो ऽध्यायः वायुरुवाच उत्पाद्य कौशिकीं गौरी ब्रह्मणे प्रतिपाद्य ताम्

iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe devīgauratvabhavanaṃ nāma pañcaviṃśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca utpādya kauśikīṃ gaurī brahmaṇe pratipādya tām


7.1,26.1cd

तस्य प्रत्युपकाराय पितामहमथाब्रवीत्

tasya pratyupakārāya pitāmahamathābravīt


7.1,26.2ab

देव्युवाच दृष्टः किमेष भवता शार्दूलो मदुपाश्रयः

devyuvāca dṛṣṭaḥ kimeṣa bhavatā śārdūlo madupāśrayaḥ


7.1,26.2cd

अनेन दुष्टसत्त्वेभ्यो रक्षितं मत्तपोवनम्

anena duṣṭasattvebhyo rakṣitaṃ mattapovanam


7.1,26.3ab

मय्यर्पितमना एष भजते मामनन्यधीः

mayyarpitamanā eṣa bhajate māmananyadhīḥ


7.1,26.3cd

अस्य संरक्षणादन्यत्प्रियं मम न विद्यते

asya saṃrakṣaṇādanyatpriyaṃ mama na vidyate


7.1,26.4ab

भवितव्यमनेनातो ममान्तःपुरचारिणा

bhavitavyamanenāto mamāntaḥpuracāriṇā


7.1,26.4cd

गणेश्वरपदं चास्मै प्रीत्या दास्यति शंकरः

gaṇeśvarapadaṃ cāsmai prītyā dāsyati śaṃkaraḥ


7.1,26.5ab

एनमग्रेसरं कृत्वा सखीभिर्गन्तुमुत्सहे

enamagresaraṃ kṛtvā sakhībhirgantumutsahe


7.1,26.5cd

प्रदीयतामनुज्ञा मे प्रजानां पतिना 1 त्वया

pradīyatāmanujñā me prajānāṃ patinā 1 tvayā


7.1,26.6ab

1 धित्वमार्षम् 531अ इत्युक्तः प्रहसन्ब्रह्मा देवीम्मुग्धामिव स्मयन्

1 dhitvamārṣam 531a ityuktaḥ prahasanbrahmā devīmmugdhāmiva smayan


7.1,26.6cd

तस्य तीव्रैः पुरावृत्तैर्दौरात्म्यं समवर्णयत् 1

tasya tīvraiḥ purāvṛttairdaurātmyaṃ samavarṇayat 1


7.1,26.7ab

ब्रह्मोवाच पशौ देवि मृगाः क्रूराः क्व च ते ऽनुग्रहः शुभः

brahmovāca paśau devi mṛgāḥ krūrāḥ kva ca te 'nugrahaḥ śubhaḥ


7.1,26.7cd

आशीविषमुखे साक्षादमृतं किं निषिच्यते

āśīviṣamukhe sākṣādamṛtaṃ kiṃ niṣicyate


7.1,26.8ab

व्याघ्रमात्रेण सन्नेष दुष्टः को ऽपि निशाचरः

vyāghramātreṇa sanneṣa duṣṭaḥ ko 'pi niśācaraḥ


7.1,26.8cd

अनेन भक्षिता गावो ब्राह्मणाश्च तपोधनाः

anena bhakṣitā gāvo brāhmaṇāśca tapodhanāḥ


7.1,26.9ab

तर्पयंस्तान्यथाकामं कामरूपी चरत्यसौ

tarpayaṃstānyathākāmaṃ kāmarūpī caratyasau


7.1,26.9cd

अवश्यं खलु भोक्तव्यं फलं पापस्य कर्मणः

avaśyaṃ khalu bhoktavyaṃ phalaṃ pāpasya karmaṇaḥ


7.1,26.10ab

अतः किं कृपया कृत्यमीदृशेषु दुरात्मसु

ataḥ kiṃ kṛpayā kṛtyamīdṛśeṣu durātmasu


7.1,26.10cd

अनेन देव्याः किं कृत्यं प्रकृत्या कलुषात्मना

anena devyāḥ kiṃ kṛtyaṃ prakṛtyā kaluṣātmanā


7.1,26.11ab

देव्युवाच यदुक्तं भवता सर्वं तथ्यमस्त्वयमीदृशः

devyuvāca yaduktaṃ bhavatā sarvaṃ tathyamastvayamīdṛśaḥ


7.1,26.11cd

तथापि मां प्रपन्नो ऽभून्न त्याज्यो मामुपाश्रितः

tathāpi māṃ prapanno 'bhūnna tyājyo māmupāśritaḥ


7.1,26.12ab

ब्रह्मोवाच अस्य भक्तिमविज्ञाय प्राग्वृत्तं ते निवेदितम्

brahmovāca asya bhaktimavijñāya prāgvṛttaṃ te niveditam


7.1,26.12cd

भक्तिश्चेदस्य किं पापैर्न ते भक्तः प्रणश्यति

bhaktiścedasya kiṃ pāpairna te bhaktaḥ praṇaśyati


7.1,26.13ab

पुण्यकर्मापि किं कुर्यात्त्वदीयाज्ञानपेक्षया

puṇyakarmāpi kiṃ kuryāttvadīyājñānapekṣayā


7.1,26.13cd

अजा प्रज्ञा पुराणी च त्वमेव परमेश्वरी

ajā prajñā purāṇī ca tvameva parameśvarī


7.1,26.14ab

त्वदधीना हि सर्वेषां बंधमोक्षव्यवस्थितिः

tvadadhīnā hi sarveṣāṃ baṃdhamokṣavyavasthitiḥ


7.1,26.14cd

त्वदृते परमा शक्तिः संसिद्धिः कस्य कर्मणा

tvadṛte paramā śaktiḥ saṃsiddhiḥ kasya karmaṇā


7.1,26.15ab

त्वमेव विविधा शक्तिः भवानामथ वा स्वयम्

tvameva vividhā śaktiḥ bhavānāmatha vā svayam


7.1,26.15cd

अशक्तः कर्मकरणे कर्ता वा किं करिष्यति

aśaktaḥ karmakaraṇe kartā vā kiṃ kariṣyati


7.1,26.16ab

विष्णोश्च मम चान्येषां देवदानवरक्षसाम्

viṣṇośca mama cānyeṣāṃ devadānavarakṣasām


7.1,26.16cd

तत्तदैश्वर्यसम्प्राप्त्यै तवैवाज्ञा हि कारणम्

tattadaiśvaryasamprāptyai tavaivājñā hi kāraṇam


7.1,26.17ab

अतीताः खल्वसंख्याता ब्रह्माणो हरयो भवाः

atītāḥ khalvasaṃkhyātā brahmāṇo harayo bhavāḥ


7.1,26.17cd

अनागतास्त्वसंख्यातास्त्वदाज्ञानुविधायिनः

anāgatāstvasaṃkhyātāstvadājñānuvidhāyinaḥ


7.1,26.18ab

त्वामनाराध्य देवेशि पुरुषार्थचतुष्टयम्

tvāmanārādhya deveśi puruṣārthacatuṣṭayam


7.1,26.18cd

लब्धुं न शक्यमस्माभिरपि सर्वैः सुरोत्तमैः

labdhuṃ na śakyamasmābhirapi sarvaiḥ surottamaiḥ


7.1,26.19ab

व्यत्यासो ऽपि भवेत्सद्यो ब्रह्मत्वस्थावरत्वयोः

vyatyāso 'pi bhavetsadyo brahmatvasthāvaratvayoḥ


7.1,26.19cd

सुकृतं दुष्कृतं चापि त्वयेव स्थापितं यतः

sukṛtaṃ duṣkṛtaṃ cāpi tvayeva sthāpitaṃ yataḥ


7.1,26.20ab

त्वं हि सर्वजगद्भर्तुश्शिवस्य परमात्मनः

tvaṃ hi sarvajagadbhartuśśivasya paramātmanaḥ


7.1,26.20cd

अनादिमध्यनिधना शक्तिराद्या सनातनी

anādimadhyanidhanā śaktirādyā sanātanī


7.1,26.21ab

समस्तलोकयात्रार्थं मूर्तिमाविश्य कामपि

samastalokayātrārthaṃ mūrtimāviśya kāmapi


7.1,26.21cd

क्रीडसे 2 विविधैर्भावैः कस्त्वां जानाति तत्त्वतः

krīḍase 2 vividhairbhāvaiḥ kastvāṃ jānāti tattvataḥ


7.1,26.22ab

अतो दुष्कृतकर्मापि व्याघ्रो ऽयं त्वदनुग्रहात्

ato duṣkṛtakarmāpi vyāghro 'yaṃ tvadanugrahāt


7.1,26.22cd

प्राप्नोतु परमां सिद्धिमत्र कः प्रतिबन्धकः

prāpnotu paramāṃ siddhimatra kaḥ pratibandhakaḥ


7.1,26.23ab

इत्यात्मनः परं भावं स्मारयित्वानुरूपतः

ityātmanaḥ paraṃ bhāvaṃ smārayitvānurūpataḥ


7.1,26.23cd

ब्रह्मणाभ्यर्थिता गौरी तपसो ऽपि न्यवर्तत

brahmaṇābhyarthitā gaurī tapaso 'pi nyavartata


7.1,26.24ab

ततो देवीमनुज्ञाप्य ब्रह्मण्यन्तर्हिते सति

tato devīmanujñāpya brahmaṇyantarhite sati


7.1,26.24cd

देवीं च मातरं दृष्ट्वा मेनां हिमवता सह

devīṃ ca mātaraṃ dṛṣṭvā menāṃ himavatā saha


7.1,26.25ab

प्रणम्याश्वास्य बहुधा पितरौ विरहासहौ

praṇamyāśvāsya bahudhā pitarau virahāsahau


7.1,26.25cd

1 परस्मैपदमार्षम् 2 आत्मनेपदमार्षम् 531ब् तपः प्रणयिनो देवी तपोवनमहीरुहान्

1 parasmaipadamārṣam 2 ātmanepadamārṣam 531b tapaḥ praṇayino devī tapovanamahīruhān


7.1,26.26ab

विप्रयोगशुचेवाग्रे पुष्पबाष्पं विमुंचतः

viprayogaśucevāgre puṣpabāṣpaṃ vimuṃcataḥ


7.1,26.26cd

तत्तुच्छाखासमारूढविहगो दीरितै रुतैः

tattucchākhāsamārūḍhavihago dīritai rutaiḥ


7.1,26.27ab

व्याकुलं बहुधा दीनं विलापमिव कुर्वतः

vyākulaṃ bahudhā dīnaṃ vilāpamiva kurvataḥ


7.1,26.27cd

सखीभ्यः कथयंत्येवं सत्त्वरा भर्तृदर्शने

sakhībhyaḥ kathayaṃtyevaṃ sattvarā bhartṛdarśane


7.1,26.28ab

पुरस्कृत्य च तं व्याघ्रं स्नेहात्पुत्रमिवौरसम्

puraskṛtya ca taṃ vyāghraṃ snehātputramivaurasam


7.1,26.28cd

देहस्य प्रभया चैव दीपयन्ती दिशो दश

dehasya prabhayā caiva dīpayantī diśo daśa


7.1,26.29ab

प्रययौ मंदरं गौरी यत्र भर्ता महेश्वरः

prayayau maṃdaraṃ gaurī yatra bhartā maheśvaraḥ


7.1,26.29cd

सर्वेषां जगतां धाता कर्ता पाता विनाशकृत्

sarveṣāṃ jagatāṃ dhātā kartā pātā vināśakṛt