1. Śiva Purāṇa (part 1 of 2)
Chapter 1
1,mang
श्रीशिवमहापुराणम् अथ श्रीशिवमहापुराणं विद्येश्वरसंहिता प्रारभ्यते ॥ श्रीगणेशाय नमः ॥ श्रीगुरुभ्यो नमः ॥ श्रिसरस्वत्यै नमः ॥ अथ शिवपुरणे प्रथमा विद्येश्वरसंहिताप्रारभ्यते ॥ आद्यन्तमंगलमजातसमानभावमार्यं तमीशमजरामरमात्मदेवम्
śrīśivamahāpurāṇam atha śrīśivamahāpurāṇaṃ vidyeśvarasaṃhitā prārabhyate || śrīgaṇeśāya namaḥ || śrīgurubhyo namaḥ || śrisarasvatyai namaḥ || atha śivapuraṇe prathamā vidyeśvarasaṃhitāprārabhyate || ādyantamaṃgalamajātasamānabhāvamāryaṃ tamīśamajarāmaramātmadevam
1,mang
_अब्/पञ्चाननं प्रबलपञ्चविनोदशीलं संभावये मनसिशंकरमम्बिकेशम्
_ab/pañcānanaṃ prabalapañcavinodaśīlaṃ saṃbhāvaye manasiśaṃkaramambikeśam
Chapter 1.1
1,1.1ab
_च्द्/ व्यास उवाच धर्मक्षेत्रे महाक्षेत्रे गंगाकालिन्दिसंगमे
_cd/ vyāsa uvāca dharmakṣetre mahākṣetre gaṃgākālindisaṃgame
1,1.1cd
प्रयागे परमे पुण्ये ब्रह्मलोकस्य वर्त्मनि
prayāge parame puṇye brahmalokasya vartmani
1,1.2ab
मुनयः शंसितात्मनस्सत्यव्रतपरायणाः
munayaḥ śaṃsitātmanassatyavrataparāyaṇāḥ
1,1.2cd
महौजसो महाभागा महासत्रं वितेनिरे
mahaujaso mahābhāgā mahāsatraṃ vitenire
1,1.3ab
तत्र सत्रं समाकर्ण्य व्यासशिष्यो महामुनिः
tatra satraṃ samākarṇya vyāsaśiṣyo mahāmuniḥ
1,1.3cd
आजगाम मुनीन्द्रष्टुं सूतः पौराणिकोत्तमः
ājagāma munīndraṣṭuṃ sūtaḥ paurāṇikottamaḥ
1,1.4ab
तं दृष्ट्वा सूतमायांतं हर्षिता मुनयस्तदा
taṃ dṛṣṭvā sūtamāyāṃtaṃ harṣitā munayastadā
1,1.4cd
चेतसा सुप्रसन्नेन पूजां चक्रुर्यथाविधि
cetasā suprasannena pūjāṃ cakruryathāvidhi
1,1.5ab
ततो विनयसंयुक्ता प्रोचुः सांजलयश्चते
tato vinayasaṃyuktā procuḥ sāṃjalayaścate
1,1.5cd
सुप्रसन्ना महात्मानः स्तुतिं कृत्वायथाविधि
suprasannā mahātmānaḥ stutiṃ kṛtvāyathāvidhi
1,1.6ab
रोमहर्षण सर्वज्ञ भवान् वै भाग्यगौरवात्
romaharṣaṇa sarvajña bhavān vai bhāgyagauravāt
1,1.6cd
पुराणविद्यामखिलां व्यासात्प्रत्यर्थमीयिवान्
purāṇavidyāmakhilāṃ vyāsātpratyarthamīyivān
1,1.7ab
तस्मादाश्चर्यभूतानां कथानां त्वं हि भाजनम्
tasmādāścaryabhūtānāṃ kathānāṃ tvaṃ hi bhājanam
1,1.7cd
रत्नानामुरुसाराणां रत्नाकर इवार्णवः
ratnānāmurusārāṇāṃ ratnākara ivārṇavaḥ
1,1.8ab
यच्च भूतं च भव्यं च यच्चान्यद्वस्तु वर्तते
yacca bhūtaṃ ca bhavyaṃ ca yaccānyadvastu vartate
1,1.8cd
न त्वया ऽविदितं किंचित्त्रिषु लोकेषु विद्यते
na tvayā 'viditaṃ kiṃcittriṣu lokeṣu vidyate
1,1.9ab
त्वं मद्दिष्टवशादस्य दर्शनार्थमिहागतः
tvaṃ maddiṣṭavaśādasya darśanārthamihāgataḥ
1,1.9cd
कुर्वन्किमपि नः श्रेयो न वृथा गंतुमर्हसि
kurvankimapi naḥ śreyo na vṛthā gaṃtumarhasi
1,1.10ab
तत्त्वं श्रुतं स्म नः सर्वं पूर्वमेव शुभाशुभम्
tattvaṃ śrutaṃ sma naḥ sarvaṃ pūrvameva śubhāśubham
1,1.10cd
न तृप्तिमधिगच्छामः श्रवणेच्छा मुहुर्मुहुः
na tṛptimadhigacchāmaḥ śravaṇecchā muhurmuhuḥ
1,1.11ab
इदानीमेकमेवास्ति श्रोतव्यं सूत सन्मते
idānīmekamevāsti śrotavyaṃ sūta sanmate
1,1.11cd
तद्रहस्यमपि ब्रूहि यदि ते ऽनुग्रहो भवेत्
tadrahasyamapi brūhi yadi te 'nugraho bhavet
1,1.12ab
प्राप्ते कलियुगे घोरे नराः पुण्यविवर्जिताः
prāpte kaliyuge ghore narāḥ puṇyavivarjitāḥ
1,1.12cd
दुराचाररताः सर्वे सत्यवार्तापराङ्मुखाः
durācāraratāḥ sarve satyavārtāparāṅmukhāḥ
1,1.13ab
परापवादनिरताः परद्रव्याभिलाषिणः
parāpavādaniratāḥ paradravyābhilāṣiṇaḥ
1,1.13cd
परस्त्रीसक्तमनसः परहिंसापरायणाः
parastrīsaktamanasaḥ parahiṃsāparāyaṇāḥ
1,1.14ab
देहात्मदृष्टया मूढा नास्तिकाः पशुबुद्धयः
dehātmadṛṣṭayā mūḍhā nāstikāḥ paśubuddhayaḥ
1,1.14cd
मातृपितृकृतद्वेषाः स्त्रीदेवाः कामकिंकराः
mātṛpitṛkṛtadveṣāḥ strīdevāḥ kāmakiṃkarāḥ
1,1.15ab
विप्रा लोभग्रहग्रस्ता वेदविक्रयजीविनः
viprā lobhagrahagrastā vedavikrayajīvinaḥ
1,1.15cd
धनार्जनार्थमभ्यस्तविद्या मदविमोहिताः
dhanārjanārthamabhyastavidyā madavimohitāḥ
1,1.16ab
त्यक्तस्वजातिकर्माणः प्राय्हशःपरवंचकाः
tyaktasvajātikarmāṇaḥ prāyhaśaḥparavaṃcakāḥ
1,1.16cd
त्रिकालसंध्यया हीना ब्रह्मबोधविवर्जिताः
trikālasaṃdhyayā hīnā brahmabodhavivarjitāḥ
1,1.17ab
अदयाः पंडितंमन्यास्स्वाचारव्रतलोपकाः
adayāḥ paṃḍitaṃmanyāssvācāravratalopakāḥ
1,1.17cd
कृष्युद्यमरताः क्रूरस्वभावा मलिनाशयाः
kṛṣyudyamaratāḥ krūrasvabhāvā malināśayāḥ
1,1.18ab
क्षत्रियाश्च तथा सर्वे स्वधर्मत्यागशीलिनः
kṣatriyāśca tathā sarve svadharmatyāgaśīlinaḥ
1,1.18cd
असत्संगाः पापरता व्यभिचारपरायणाः
asatsaṃgāḥ pāparatā vyabhicāraparāyaṇāḥ
1,1.19ab
अशूरा अरणप्रीताः पलायनपरायणाः
aśūrā araṇaprītāḥ palāyanaparāyaṇāḥ
1,1.19cd
कुचौरवृत्तयः शूद्राः कामकिंकरचेतसः
kucauravṛttayaḥ śūdrāḥ kāmakiṃkaracetasaḥ
1,1.20ab
शस्त्रास्त्रविद्यया हीना धेनुविप्रावनोज्झिताः
śastrāstravidyayā hīnā dhenuviprāvanojjhitāḥ
1,1.20cd
शरण्यावनहीनाश्च कामिन्यूतिमृगास्सदा
śaraṇyāvanahīnāśca kāminyūtimṛgāssadā
1,1.21ab
प्रजापालनसद्धर्मविहीना भोगतत्पराः
prajāpālanasaddharmavihīnā bhogatatparāḥ
1,1.21cd
प्रजासंहारका दुष्टा जीवहिंसाकरा मुदा
prajāsaṃhārakā duṣṭā jīvahiṃsākarā mudā
1,1.22ab
वैश्याः संस्कारहीनास्ते स्वधर्मत्यागशीलिनः
vaiśyāḥ saṃskārahīnāste svadharmatyāgaśīlinaḥ
1,1.22cd
कुपथाः स्वार्जनरतास्तुलाकर्मकुवृत्तयः
kupathāḥ svārjanaratāstulākarmakuvṛttayaḥ
1,1.23ab
गुरुदेवद्विजातीनां भक्तिहीनाः कुबुद्धयः
gurudevadvijātīnāṃ bhaktihīnāḥ kubuddhayaḥ
1,1.23cd
अभोजितद्विजाः प्रायः कृपणा बद्धमुष्टयः
abhojitadvijāḥ prāyaḥ kṛpaṇā baddhamuṣṭayaḥ
1,1.24ab
कामिनीजारभावेषु सुरता मलिनाशयाः
kāminījārabhāveṣu suratā malināśayāḥ
1,1.24cd
लोभमोहविचेतस्काः पूर्तादिसुवृषोज्झिताः
lobhamohavicetaskāḥ pūrtādisuvṛṣojjhitāḥ
1,1.25ab
तद्वच्छूद्राश्च ये केचिद्ब्राह्मणाचारतत्पराः
tadvacchūdrāśca ye kecidbrāhmaṇācāratatparāḥ
1,1.25cd
उज्ज्वलाकृतयो मूढाः स्वधर्मत्यागशीलिनः
ujjvalākṛtayo mūḍhāḥ svadharmatyāgaśīlinaḥ
1,1.26ab
कर्तारस्तपसां भूयो द्विजतेजोपहारकाः
kartārastapasāṃ bhūyo dvijatejopahārakāḥ
1,1.26cd
शिश्वल्पमृत्युकाराश्च मंत्रोच्चारपरायणाः
śiśvalpamṛtyukārāśca maṃtroccāraparāyaṇāḥ
1,1.27ab
शीलिग्रामशिलादीनां पूजकाहोमतत्पराः
śīligrāmaśilādīnāṃ pūjakāhomatatparāḥ
1,1.27cd
प्रतिकूलविचाराश्च कुटिला द्विजदूषकाः
pratikūlavicārāśca kuṭilā dvijadūṣakāḥ
1,1.28ab
धनवंतः कुकर्माणो विद्यावन्तो विवादिनः
dhanavaṃtaḥ kukarmāṇo vidyāvanto vivādinaḥ
1,1.28cd
आख्यायोपासना धर्मवक्तारो धर्मलोपकाः
ākhyāyopāsanā dharmavaktāro dharmalopakāḥ
1,1.29ab
सुभूपाकृतयो दंभाः सुदातारो महामदाः
subhūpākṛtayo daṃbhāḥ sudātāro mahāmadāḥ
1,1.29cd
विप्रादीन्सेवकान्मत्वा मन्यमाना निजं प्रभुम्
viprādīnsevakānmatvā manyamānā nijaṃ prabhum
1,1.30ab
स्वधर्मरहिता मूडाः संकराः क्रूरबुद्धयः
svadharmarahitā mūḍāḥ saṃkarāḥ krūrabuddhayaḥ
1,1.30cd
महाभिमानिनो नित्यं चतुर्वर्णविलोपकाः
mahābhimānino nityaṃ caturvarṇavilopakāḥ
1,1.31ab
सुकुलीनान्निजान्मत्वा चतुर्वर्णैर्विवर्तनाः
sukulīnānnijānmatvā caturvarṇairvivartanāḥ
1,1.31cd
सर्ववर्णभ्रष्टकरा मूढास्सत्कर्मकारिणः
sarvavarṇabhraṣṭakarā mūḍhāssatkarmakāriṇaḥ
1,1.32ab
स्त्रियश्च प्रायशो भ्रष्टा भर्त्रवज्ञानकारिकाः
striyaśca prāyaśo bhraṣṭā bhartravajñānakārikāḥ
1,1.32cd
श्वशुरद्रोहकारिण्यो निर्भया मलिनाशनाः
śvaśuradrohakāriṇyo nirbhayā malināśanāḥ
1,1.33ab
कुहावभावनिरताः कुशीलास्स्मरविह्वलाः
kuhāvabhāvaniratāḥ kuśīlāssmaravihvalāḥ
1,1.33cd
जारसंगरता नित्यं स्वस्वामिविमुखास्तथा
jārasaṃgaratā nityaṃ svasvāmivimukhāstathā
1,1.34ab
तनया मातृपित्रोश्च भक्तिहीना दुराशयाः
tanayā mātṛpitrośca bhaktihīnā durāśayāḥ
1,1.34cd
अविद्यापाठका नित्यं रोगग्रसितदेहकाः
avidyāpāṭhakā nityaṃ rogagrasitadehakāḥ
1,1.35ab
एतेषां नष्टबुद्धीनां स्वधर्मत्यागशीलिनाम्
eteṣāṃ naṣṭabuddhīnāṃ svadharmatyāgaśīlinām
1,1.35cd
परलोकेपीह लोके कथं सूत गतिर्भवेत्
paralokepīha loke kathaṃ sūta gatirbhavet
1,1.36ab
इति चिंताकुलं चित्तं जायते सततं हि नः
iti ciṃtākulaṃ cittaṃ jāyate satataṃ hi naḥ
1,1.36cd
परोपकारसदृशो नास्ति धर्मो परः खलु
paropakārasadṛśo nāsti dharmo paraḥ khalu
1,1.37ab
लघूपायेन येनैषां भवेत्सद्योघनाशनम्
laghūpāyena yenaiṣāṃ bhavetsadyoghanāśanam
1,1.37cd
सर्वसिद्धान्तवित्त्वं हि कृपया तद्वदाधुना
sarvasiddhāntavittvaṃ hi kṛpayā tadvadādhunā
1,1.38ab
व्यास उवाच इत्याकर्ण्य वचस्तेषां मुनीनां भावितात्मनाम्
vyāsa uvāca ityākarṇya vacasteṣāṃ munīnāṃ bhāvitātmanām
1,1.38cd
मनसा शंकरं स्मृत्वा सूतः प्रोवाच तान्मुनीन्
manasā śaṃkaraṃ smṛtvā sūtaḥ provāca tānmunīn
Chapter 1.2
1,2.1ab
इति श्रीशैवे महापुराणे विद्येश्वरसंहितायां मुनिप्रश्नवर्णनोनामप्रथमो ऽध्यायः सूतौवाच साधुपृष्टं साधवो वस्त्रैलोक्यहितकारकम्
iti śrīśaive mahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ munipraśnavarṇanonāmaprathamo 'dhyāyaḥ sūtauvāca sādhupṛṣṭaṃ sādhavo vastrailokyahitakārakam
1,2.1cd
गुरुं स्मृत्वा भवत्स्नेहाद्वक्ष्ये तच्छृणुतादरात्
guruṃ smṛtvā bhavatsnehādvakṣye tacchṛṇutādarāt
1,2.2ab
वेदांतसारसर्वस्वं पुराणं शैवमुत्तमम्
vedāṃtasārasarvasvaṃ purāṇaṃ śaivamuttamam
1,2.2cd
सर्वाघौघोद्धारकरं परत्र परमार्थदम्
sarvāghaughoddhārakaraṃ paratra paramārthadam
1,2.3ab
कलिकल्मषविध्वंसि यस्मिञ्च्छिवयशः परम्
kalikalmaṣavidhvaṃsi yasmiñcchivayaśaḥ param
1,2.3cd
विजृम्भते सदा विप्राश्चतुर्वर्गफलप्रदम्
vijṛmbhate sadā viprāścaturvargaphalapradam
1,2.4ab
तस्याध्ययनमात्रेण पुराणस्य द्विजोत्तमाः
tasyādhyayanamātreṇa purāṇasya dvijottamāḥ
1,2.4cd
सर्वोत्तमस्य शैवस्य ते यास्यंति सुसद्गतिम्
sarvottamasya śaivasya te yāsyaṃti susadgatim
1,2.5ab
तावद्विजृंभते पापं ब्रह्महत्यापुरस्सरम्
tāvadvijṛṃbhate pāpaṃ brahmahatyāpurassaram
1,2.5cd
यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति जगत्यहो
yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati jagatyaho
1,2.6ab
तावत्कलिमहोत्पाताः संचरिष्यंति निर्भयाः
tāvatkalimahotpātāḥ saṃcariṣyaṃti nirbhayāḥ
1,2.6cd
यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति जगत्यहो
yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati jagatyaho
1,2.7ab
तावत्सर्वाणि शास्त्राणि विवदंति परस्परम्
tāvatsarvāṇi śāstrāṇi vivadaṃti parasparam
1,2.7cd
यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति जगत्यहो
yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati jagatyaho
1,2.8ab
तावत्स्वरूपं दुर्बोधं शिवस्य महतामपि
tāvatsvarūpaṃ durbodhaṃ śivasya mahatāmapi
1,2.8cd
यावच्छिवपुराणं हि नो देष्यति जगत्यहो
yāvacchivapurāṇaṃ hi no deṣyati jagatyaho
1,2.9ab
तावद्यमभटाः क्रूराः संचरिष्यंति निर्भयाः
tāvadyamabhaṭāḥ krūrāḥ saṃcariṣyaṃti nirbhayāḥ
1,2.9cd
यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति जगत्यहो
yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati jagatyaho
1,2.10ab
तावत्सर्वपुराणानि प्रगर्जंति महीतले
tāvatsarvapurāṇāni pragarjaṃti mahītale
1,2.10cd
यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति जगत्यहो
yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati jagatyaho
1,2.11ab
तावत्सर्वाणि तीर्थानि विवदंति महीतले
tāvatsarvāṇi tīrthāni vivadaṃti mahītale
1,2.11cd
यावछिवपुराणं हि नोदेष्यति जगत्यहो
yāvachivapurāṇaṃ hi nodeṣyati jagatyaho
1,2.12ab
तावत्सर्वाणि मंत्राणि विवदंति महीतले
tāvatsarvāṇi maṃtrāṇi vivadaṃti mahītale
1,2.12cd
यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति महीतले
yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati mahītale
1,2.13ab
तावत्सर्वाणि क्षेत्राणि विवदंति महीतले
tāvatsarvāṇi kṣetrāṇi vivadaṃti mahītale
1,2.13cd
यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति महीतले
yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati mahītale
1,2.14ab
तावत्सर्वाणि पीठानि विवदंति महीतले
tāvatsarvāṇi pīṭhāni vivadaṃti mahītale
1,2.14cd
यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति महीतले
yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati mahītale
1,2.15ab
तावत्सर्वाणि दानानि विवदंति महीतले
tāvatsarvāṇi dānāni vivadaṃti mahītale
1,2.15cd
यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति महीतले
yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati mahītale
1,2.16ab
तावत्सर्वे च ते देवा विवदंति महीतले
tāvatsarve ca te devā vivadaṃti mahītale
1,2.16cd
यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति महीतले
yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati mahītale
1,2.17ab
तावत्सर्वे च सिद्धान्ता विवदंति महीतले
tāvatsarve ca siddhāntā vivadaṃti mahītale
1,2.17cd
यावच्छिवपुराणं हि नोदेष्यति महीतले
yāvacchivapurāṇaṃ hi nodeṣyati mahītale
1,2.18ab
अस्य शैवपुराणस्य कीर्तनश्रवणाद्द्विजाः
asya śaivapurāṇasya kīrtanaśravaṇāddvijāḥ
1,2.18cd
फलं वक्तुं न शक्नोमि कार्त्स्न्येन मुनिसत्तमाः
phalaṃ vaktuṃ na śaknomi kārtsnyena munisattamāḥ
1,2.19ab
तथापि तस्य माहात्म्यं वक्ष्ये किंचित्तु वोनघाः
tathāpi tasya māhātmyaṃ vakṣye kiṃcittu vonaghāḥ
1,2.19cd
चित्तमाधाय शृणुत व्यासेनोक्तं पुरा मम
cittamādhāya śṛṇuta vyāsenoktaṃ purā mama
1,2.20ab
एतच्छिवपुराणं हि श्लोकं श्लोकार्धमेव च
etacchivapurāṇaṃ hi ślokaṃ ślokārdhameva ca
1,2.20cd
यः पठेद्भक्तिसंयुक्तस्स पापान्मुच्यते क्षणात्
yaḥ paṭhedbhaktisaṃyuktassa pāpānmucyate kṣaṇāt
1,2.21ab
एतच्छिवपुराणं हि यः प्रत्यहमतंद्रितः
etacchivapurāṇaṃ hi yaḥ pratyahamataṃdritaḥ
1,2.21cd
यथाशक्ति पठेद्भक्त्या स जीवन्मुक्त उच्यते
yathāśakti paṭhedbhaktyā sa jīvanmukta ucyate
1,2.22ab
एतच्छिवपुराणं हि यो भक्त्यार्चयते सदा
etacchivapurāṇaṃ hi yo bhaktyārcayate sadā
1,2.22cd
दिने दिने ऽश्वमेधस्य फलं प्राप्नोत्यसंशयम्
dine dine 'śvamedhasya phalaṃ prāpnotyasaṃśayam
1,2.23ab
एतच्छिवपुराणं यस्साधारणपदेच्छया
etacchivapurāṇaṃ yassādhāraṇapadecchayā
1,2.23cd
अन्यतः शृणुयात्सो ऽपि मत्तो मुच्येत पातकात्
anyataḥ śṛṇuyātso 'pi matto mucyeta pātakāt
1,2.24ab
एतच्छिवपुराणं यो नमस्कुर्याददूरतः
etacchivapurāṇaṃ yo namaskuryādadūrataḥ
1,2.24cd
सर्वदेवार्चनफलं स प्राप्नोति न संशयः
sarvadevārcanaphalaṃ sa prāpnoti na saṃśayaḥ
1,2.25ab
एतच्छिवपुराणं वै लिखित्वा पुस्तकं स्वयम्
etacchivapurāṇaṃ vai likhitvā pustakaṃ svayam
1,2.25cd
यो दद्याच्छिवभक्तेभ्यस्तस्य पुण्यफलं शृणु
yo dadyācchivabhaktebhyastasya puṇyaphalaṃ śṛṇu
1,2.26ab
अधीतेषु च शास्त्रेषु वेदेषु व्याकृतेषु च
adhīteṣu ca śāstreṣu vedeṣu vyākṛteṣu ca
1,2.26cd
यत्फलं दुर्लभं लोके तत्फलं तस्य संभवेत्
yatphalaṃ durlabhaṃ loke tatphalaṃ tasya saṃbhavet
1,2.27ab
एतच्छिवपुराणं हि चतुर्दश्यामुपोषितः
etacchivapurāṇaṃ hi caturdaśyāmupoṣitaḥ
1,2.27cd
शिवभक्तसभायां यो व्याकरोति स उत्तमः
śivabhaktasabhāyāṃ yo vyākaroti sa uttamaḥ
1,2.28ab
प्रत्यक्षरं तु गायत्रीपुरश्चर्याफलं लभेत्
pratyakṣaraṃ tu gāyatrīpuraścaryāphalaṃ labhet
1,2.28cd
इह भुक्त्वाखिलान्कामानंते निर्वाणतां व्रजेत्
iha bhuktvākhilānkāmānaṃte nirvāṇatāṃ vrajet
1,2.29ab
उपोषितश्चतुर्दश्यां रात्रौ जागरणान्वितः
upoṣitaścaturdaśyāṃ rātrau jāgaraṇānvitaḥ
1,2.29cd
यः पठेच्छृणुयाद्वापि तस्य पुण्यं वदाम्यहम्
yaḥ paṭhecchṛṇuyādvāpi tasya puṇyaṃ vadāmyaham
1,2.30ab
कुरुक्षेत्रादिनिखिलपुण्यतीर्थेष्वनेकशः
kurukṣetrādinikhilapuṇyatīrtheṣvanekaśaḥ
1,2.30cd
आत्मतुल्यधनं सूर्यग्रहणे सर्वतोमुखे
ātmatulyadhanaṃ sūryagrahaṇe sarvatomukhe
1,2.31ab
विप्रेभ्यो व्यासमुख्येभ्यो दत्त्वायत्फलमश्नुते
viprebhyo vyāsamukhyebhyo dattvāyatphalamaśnute
1,2.31cd
तत्फलं संभवेत्तस्य सत्यं सत्यं न संशयः
tatphalaṃ saṃbhavettasya satyaṃ satyaṃ na saṃśayaḥ
1,2.32ab
एतच्छिवपुराणं हि गायते योप्यहर्निशम्
etacchivapurāṇaṃ hi gāyate yopyaharniśam
1,2.32cd
आज्ञां तस्य प्रतीक्षेरन्दवा इन्द्रपुरोगमाः
ājñāṃ tasya pratīkṣerandavā indrapurogamāḥ
1,2.33ab
एतच्छिवपुराणं यः पठञ्छृण्वन्हि नित्यशः
etacchivapurāṇaṃ yaḥ paṭhañchṛṇvanhi nityaśaḥ
1,2.33cd
यद्यत्करोति सत्कर्म तत्कोटिगुणितं भवेत्
yadyatkaroti satkarma tatkoṭiguṇitaṃ bhavet
1,2.34ab
समाहितः पठेद्यस्तु तत्र श्रीरुद्रसंहिताम्
samāhitaḥ paṭhedyastu tatra śrīrudrasaṃhitām
1,2.34cd
स ब्रह्मघ्नो ऽपि पूतात्मा त्रिभिरेव दिनैर्भवेत्
sa brahmaghno 'pi pūtātmā tribhireva dinairbhavet
1,2.35ab
तां रुद्रसंहितां यस्तु भैरवप्रतिमांतिके
tāṃ rudrasaṃhitāṃ yastu bhairavapratimāṃtike
1,2.35cd
त्रिः पठेत्प्रत्यहं मौनी स कामानखिलांल्लभेत्
triḥ paṭhetpratyahaṃ maunī sa kāmānakhilāṃllabhet
1,2.36ab
तां रुद्रसंहितां यस्तु सपठेद्वटबिल्वयोः
tāṃ rudrasaṃhitāṃ yastu sapaṭhedvaṭabilvayoḥ
1,2.36cd
प्रदक्षिणां प्रकुर्वाणो ब्रह्महत्या निवर्तते
pradakṣiṇāṃ prakurvāṇo brahmahatyā nivartate
1,2.37ab
कैलाससंहिता तत्र ततो ऽपि परमस्मृता
kailāsasaṃhitā tatra tato 'pi paramasmṛtā
1,2.37cd
ब्रह्मस्वरूपिणी साक्षात्प्रणवार्थप्रकाशिका
brahmasvarūpiṇī sākṣātpraṇavārthaprakāśikā
1,2.38ab
कैलाससंहितायास्तु माहात्म्यं वेत्ति शंकरः
kailāsasaṃhitāyāstu māhātmyaṃ vetti śaṃkaraḥ
1,2.38cd
कृत्स्नं तदर्धं व्यासश्च तदर्धं वेद्म्यहं द्विजाः
kṛtsnaṃ tadardhaṃ vyāsaśca tadardhaṃ vedmyahaṃ dvijāḥ
1,2.39ab
तत्र किंचित्प्रवक्ष्यामि कृत्स्नं वक्तुं न शक्यते
tatra kiṃcitpravakṣyāmi kṛtsnaṃ vaktuṃ na śakyate
1,2.39cd
यज्ज्ञात्वा तत्क्षणाल्लोकश्चित्तशुद्धिमवाप्नुयात्
yajjñātvā tatkṣaṇāllokaścittaśuddhimavāpnuyāt
1,2.40ab
न नाशयति यत्पापं सा रौद्री संहिता द्विजाः
na nāśayati yatpāpaṃ sā raudrī saṃhitā dvijāḥ
1,2.40cd
तन्न पश्याम्यहं लोके मार्गमाणो ऽपि सर्वदा
tanna paśyāmyahaṃ loke mārgamāṇo 'pi sarvadā
1,2.41ab
शिवेनोपनिषत्सिंधुमन्थनोत्पादितां मुदा
śivenopaniṣatsiṃdhumanthanotpāditāṃ mudā
1,2.41cd
कुमारायार्पितां तां वै सुधां पीत्वा ऽमरो भवेत्
kumārāyārpitāṃ tāṃ vai sudhāṃ pītvā 'maro bhavet
1,2.42ab
ब्रह्महत्यादिपापानां निष्कृतिं कर्तुमुद्यतः
brahmahatyādipāpānāṃ niṣkṛtiṃ kartumudyataḥ
1,2.42cd
मासमात्रं संहितां तां पठित्वा मुच्यते ततः
māsamātraṃ saṃhitāṃ tāṃ paṭhitvā mucyate tataḥ
1,2.43ab
दुष्प्रतिग्रहदुर्भोज्यदुरालापादिसंभवम्
duṣpratigrahadurbhojyadurālāpādisaṃbhavam
1,2.43cd
पापं सकृत्कीर्तनेन संहिता सा विनाशयेत्
pāpaṃ sakṛtkīrtanena saṃhitā sā vināśayet
1,2.44ab
शिवालये विल्ववने संहितां तां पठेत्तु यः
śivālaye vilvavane saṃhitāṃ tāṃ paṭhettu yaḥ
1,2.44cd
स तत्फलमवाप्नोति यद्वाचो ऽपि न गोचरे
sa tatphalamavāpnoti yadvāco 'pi na gocare
1,2.45ab
संहितां तां पठन् भक्त्या यः श्राद्धे भोजयेद्द्विजान्
saṃhitāṃ tāṃ paṭhan bhaktyā yaḥ śrāddhe bhojayeddvijān
1,2.45cd
तस्य ये पितरः सर्वे यांति शंभोः परं पदम्
tasya ye pitaraḥ sarve yāṃti śaṃbhoḥ paraṃ padam
1,2.46ab
चतुर्दश्यां निराहारो यः पठेत्संहितां च ताम्
caturdaśyāṃ nirāhāro yaḥ paṭhetsaṃhitāṃ ca tām
1,2.46cd
बिल्वमूले शिवः साक्षात्सदेवैश्च प्रपूज्यते
bilvamūle śivaḥ sākṣātsadevaiśca prapūjyate
1,2.47ab
अन्यापि संहिता तत्र सर्वकामफलप्रदा
anyāpi saṃhitā tatra sarvakāmaphalapradā
1,2.47cd
उभे विशिष्टे विज्ञेये लीलाविज्ञानपूरिते
ubhe viśiṣṭe vijñeye līlāvijñānapūrite
1,2.48ab
तदिदं शैवमाख्यातं पुराणं वेदसंमितम्
tadidaṃ śaivamākhyātaṃ purāṇaṃ vedasaṃmitam
1,2.48cd
निर्मितं तच्छिवेनैव प्रथमं ब्रह्मसंमितम्
nirmitaṃ tacchivenaiva prathamaṃ brahmasaṃmitam
1,2.49ab
विद्येशंच तथारौद्रं वैनायकमथौमिकम्
vidyeśaṃca tathāraudraṃ vaināyakamathaumikam
1,2.49cd
मात्रं रुद्रैकादशकं कैलासं शतरुद्रकम्
mātraṃ rudraikādaśakaṃ kailāsaṃ śatarudrakam
1,2.50ab
कोटिरुद्रसहस्राद्यं कोटिरुद्रं तथैव च
koṭirudrasahasrādyaṃ koṭirudraṃ tathaiva ca
1,2.50cd
वायवीयं धर्मसंज्ञं पुराणमिति भेदतः
vāyavīyaṃ dharmasaṃjñaṃ purāṇamiti bhedataḥ
1,2.51ab
संहिता द्वादशमिता महापुण्यतरा मता
saṃhitā dvādaśamitā mahāpuṇyatarā matā
1,2.51cd
तासां संख्यां ब्रुवे विप्राः शृणुतादरतोखिलम्
tāsāṃ saṃkhyāṃ bruve viprāḥ śṛṇutādaratokhilam
1,2.52ab
विद्येशं दशासाहस्रं रुद्रं वैनायकं तथा
vidyeśaṃ daśāsāhasraṃ rudraṃ vaināyakaṃ tathā
1,2.52cd
औमं मातृपुराणाख्यं प्रत्येकाष्टसहस्रकम्
aumaṃ mātṛpurāṇākhyaṃ pratyekāṣṭasahasrakam
1,2.53ab
त्रयोदशसहस्रं हि रुद्रैकादशकं द्विजाः
trayodaśasahasraṃ hi rudraikādaśakaṃ dvijāḥ
1,2.53cd
षट्सहस्रं च कैलासं शतरुद्रं तदर्धकम्
ṣaṭsahasraṃ ca kailāsaṃ śatarudraṃ tadardhakam
1,2.54ab
कोटिरुद्रं त्रिगुणितमेकादशसहस्रकम्
koṭirudraṃ triguṇitamekādaśasahasrakam
1,2.54cd
सहस्रकोटिरुद्राख्यमुदितं ग्रंथसंख्यया
sahasrakoṭirudrākhyamuditaṃ graṃthasaṃkhyayā
1,2.55ab
वायवीयं खाब्धिशतं घर्मं रविसहस्रकम्
vāyavīyaṃ khābdhiśataṃ gharmaṃ ravisahasrakam
1,2.55cd
तदेवं लक्षसंख्याकं शैवसंख्याविभेदतः
tadevaṃ lakṣasaṃkhyākaṃ śaivasaṃkhyāvibhedataḥ
1,2.56ab
व्यासेन तत्तु संक्षिप्तं चतुर्विंशत्सहस्रकम्
vyāsena tattu saṃkṣiptaṃ caturviṃśatsahasrakam
1,2.56cd
शैवं तत्र चतुर्थं वै पुराणं सप्तसंहितम्
śaivaṃ tatra caturthaṃ vai purāṇaṃ saptasaṃhitam
1,2.57ab
शिवे संकल्पितं पूर्वं पुराणं ग्रन्थसंख्यया
śive saṃkalpitaṃ pūrvaṃ purāṇaṃ granthasaṃkhyayā
1,2.57cd
शतकोटिप्रमाणं हि पुरा सृष्टौ सुविस्मृतम्
śatakoṭipramāṇaṃ hi purā sṛṣṭau suvismṛtam
1,2.58ab
व्यस्तेष्टादशधा चैव पुराणे द्वापरादिषु
vyasteṣṭādaśadhā caiva purāṇe dvāparādiṣu
1,2.58cd
चतुर्लक्षेण संक्षिप्ते कृते द्वैपायनादिभिः
caturlakṣeṇa saṃkṣipte kṛte dvaipāyanādibhiḥ
1,2.59ab
प्रोक्तं शिवपुराणं हि चतुर्विंशत्सहस्रकम्
proktaṃ śivapurāṇaṃ hi caturviṃśatsahasrakam
1,2.59cd
श्लोकानां संख्यया सप्तसंहितं ब्रह्मसंमितम्
ślokānāṃ saṃkhyayā saptasaṃhitaṃ brahmasaṃmitam
1,2.60ab
विद्येश्वराख्या तत्राद्या रौद्री ज्ञेया द्वितीयिका
vidyeśvarākhyā tatrādyā raudrī jñeyā dvitīyikā
1,2.60cd
तृतीया शतरुद्राख्या कोटिरुद्रा चतुर्थिका
tṛtīyā śatarudrākhyā koṭirudrā caturthikā
1,2.61ab
पञ्चमी चैव मौमाख्या षष्ठी कैलाससंज्ञिका
pañcamī caiva maumākhyā ṣaṣṭhī kailāsasaṃjñikā
1,2.61cd
सप्तमी वायवीयाख्या सप्तैवं संहितामताः
saptamī vāyavīyākhyā saptaivaṃ saṃhitāmatāḥ
1,2.62ab
ससप्तसंहितं दिव्यं पुराणं शिवसंज्ञकम्
sasaptasaṃhitaṃ divyaṃ purāṇaṃ śivasaṃjñakam
1,2.62cd
वरीवर्ति ब्रह्मतुल्यं सर्वोपरि गतिप्रदम्
varīvarti brahmatulyaṃ sarvopari gatipradam
1,2.63ab
एतच्छिवपुराणं हि सप्तसंहितमादरात्
etacchivapurāṇaṃ hi saptasaṃhitamādarāt
1,2.63cd
परिपूर्णं पठेद्यस्तु स जीवन्मुक्त उच्यते
paripūrṇaṃ paṭhedyastu sa jīvanmukta ucyate
1,2.64ab
श्रुतिस्मृतिपुराणेतिहासागमशतानि च
śrutismṛtipurāṇetihāsāgamaśatāni ca
1,2.64cd
एतच्छिवपुराणस्य नार्हंत्यल्पां कलामपि
etacchivapurāṇasya nārhaṃtyalpāṃ kalāmapi
1,2.65ab
शैवं पुराणममलं शिवकीर्तितं तद्व्यासेन शैवप्रवणेन न संगृहीतम्
śaivaṃ purāṇamamalaṃ śivakīrtitaṃ tadvyāsena śaivapravaṇena na saṃgṛhītam
1,2.65cd
संक्षेपतः सकलजीवगुणोपकारे तापत्रयघ्नमतुलं शिवदं सतां हि
saṃkṣepataḥ sakalajīvaguṇopakāre tāpatrayaghnamatulaṃ śivadaṃ satāṃ hi
1,2.66ab
विकैतवो धर्म इह प्रगीतो वेदांतविज्ञानमयः प्रधानः
vikaitavo dharma iha pragīto vedāṃtavijñānamayaḥ pradhānaḥ
1,2.66cd
अमत्सरांतर्बुधवेद्यवस्तु सत्कॢप्तमत्रैव त्रिवर्गयुक्तम्
amatsarāṃtarbudhavedyavastu satkḷptamatraiva trivargayuktam
1,2.67ab
शैवं पुराणतिलकं खलु सत्पुराणं वेदांतवेदविलसत्परवस्तुगीतम्
śaivaṃ purāṇatilakaṃ khalu satpurāṇaṃ vedāṃtavedavilasatparavastugītam
1,2.67cd
यो वै पठेच्च शृणुयात्परमादरेण शंभुप्रियः स हि लभेत्परमां गतिं वै
yo vai paṭhecca śṛṇuyātparamādareṇa śaṃbhupriyaḥ sa hi labhetparamāṃ gatiṃ vai
Chapter 1.3
1,3.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां द्विदीयो ऽध्यायः व्यास उवाच इत्याकर्ण्य वचः सौतं प्रोचुस्ते परमर्षयः
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ dvidīyo 'dhyāyaḥ vyāsa uvāca ityākarṇya vacaḥ sautaṃ procuste paramarṣayaḥ
1,3.1cd
वेदांतसारसर्वस्वं पुराणं श्रावयाद्भुतम्
vedāṃtasārasarvasvaṃ purāṇaṃ śrāvayādbhutam
1,3.2ab
इति श्रुत्वा मुनीनां स वचनं सुप्रहर्षितः
iti śrutvā munīnāṃ sa vacanaṃ supraharṣitaḥ
1,3.2cd
संस्मरञ्छंकरं सूतः प्रोवाच मुनिसत्तमान्
saṃsmarañchaṃkaraṃ sūtaḥ provāca munisattamān
1,3.3ab
सूत उवाच शृण्वंतु ऋषयः सर्वे स्मृत्वा शिवमनामयम्
sūta uvāca śṛṇvaṃtu ṛṣayaḥ sarve smṛtvā śivamanāmayam
1,3.3cd
पुराणप्रवणं शैवं पुराणं वेदसारजम्
purāṇapravaṇaṃ śaivaṃ purāṇaṃ vedasārajam
1,3.4ab
यत्र गीतं त्रिकं प्रीत्या भक्तिज्ञानविरागकम्
yatra gītaṃ trikaṃ prītyā bhaktijñānavirāgakam
1,3.5ab
वेदांतवेद्यं सद्वस्तु विशेषेण प्रवर्णितम्
vedāṃtavedyaṃ sadvastu viśeṣeṇa pravarṇitam
1,3.6ab
सूत उवाच शृण्वंतु ऋषयः सर्वे पुराणं वेदसारजम्
sūta uvāca śṛṇvaṃtu ṛṣayaḥ sarve purāṇaṃ vedasārajam
1,3.6cd
पुरा कालेन महता कल्पे ऽतीते पुनःपुनः
purā kālena mahatā kalpe 'tīte punaḥpunaḥ
1,3.7ab
अस्मिन्नुपस्थिते कल्पे प्रवृत्ते सृष्टिकर्मणि
asminnupasthite kalpe pravṛtte sṛṣṭikarmaṇi
1,3.7cd
मुनीनां षट्कुलीनानां ब्रुवतामितरेतरम्
munīnāṃ ṣaṭkulīnānāṃ bruvatāmitaretaram
1,3.8ab
इदं परमिदं नेति विवादः सुमहानभूत्
idaṃ paramidaṃ neti vivādaḥ sumahānabhūt
1,3.8cd
ते ऽभिजग्मुर्विधातारं ब्रह्माणं प्रष्टुमव्ययम्
te 'bhijagmurvidhātāraṃ brahmāṇaṃ praṣṭumavyayam
1,3.9ab
वाग्भिर्विनयगर्भाभिः सर्वे प्रांजलयो ऽब्रुवन्
vāgbhirvinayagarbhābhiḥ sarve prāṃjalayo 'bruvan
1,3.9cd
त्वं हि सर्वजगद्धाता सर्वकारणकारणम्
tvaṃ hi sarvajagaddhātā sarvakāraṇakāraṇam
1,3.10ab
कः पुमान्सर्वतत्त्वेभ्यः पुराणः परतः परः
kaḥ pumānsarvatattvebhyaḥ purāṇaḥ parataḥ paraḥ
1,3.10cd
ब्रह्मोवाच यतो वाचो निवर्तंते अप्राप्य मनसा सह
brahmovāca yato vāco nivartaṃte aprāpya manasā saha
1,3.11ab
यस्मात्सर्वमिदं ब्रह्मविष्णुरुद्रेंद्रपूर्वकम्
yasmātsarvamidaṃ brahmaviṣṇurudreṃdrapūrvakam
1,3.11cd
सहभूतेंद्रियैः सर्वैः प्रथमं संप्रसूयते
sahabhūteṃdriyaiḥ sarvaiḥ prathamaṃ saṃprasūyate
1,3.12ab
एष देवो महादेवः सर्वज्ञो जगदीश्वरः
eṣa devo mahādevaḥ sarvajño jagadīśvaraḥ
1,3.12cd
अयं तु परया भक्त्या दृश्यते ना ऽन्यथा क्वचित्
ayaṃ tu parayā bhaktyā dṛśyate nā 'nyathā kvacit
1,3.13ab
रुद्रो हरिर्हरश्चैव तथान्ये च सुरेश्वराः
rudro harirharaścaiva tathānye ca sureśvarāḥ
1,3.13cd
भक्त्या परमया तस्य नित्यं दर्शनकांक्षिणः
bhaktyā paramayā tasya nityaṃ darśanakāṃkṣiṇaḥ
1,3.14ab
बहुनात्र किमुक्तेन शिवे भक्त्या विमुच्यते
bahunātra kimuktena śive bhaktyā vimucyate
1,3.14cd
प्रसादाद्देवताभक्तिः प्रसादो भक्तिसंभवः
prasādāddevatābhaktiḥ prasādo bhaktisaṃbhavaḥ
1,3.14ef
यथेहांकुरतो बीजं बीजतो वा यथांकुरः
yathehāṃkurato bījaṃ bījato vā yathāṃkuraḥ
1,3.15ab
तस्मादीशप्रसादार्थं यूयं गत्वा भुवं द्विजाः
tasmādīśaprasādārthaṃ yūyaṃ gatvā bhuvaṃ dvijāḥ
1,3.15cd
दीर्घसत्रं समाकृध्वं यूयं वर्षसहस्रकम्
dīrghasatraṃ samākṛdhvaṃ yūyaṃ varṣasahasrakam
1,3.16ab
अमुष्यैवाध्वरेशस्य शिवस्यैव प्रसादतः
amuṣyaivādhvareśasya śivasyaiva prasādataḥ
1,3.16cd
वेदोक्तविद्यासारं तु ज्ञायते साध्यसाधनं
vedoktavidyāsāraṃ tu jñāyate sādhyasādhanaṃ
1,3.17ab
मुनय ऊचुः अथ किं परमं साध्यं किंवा तत्साधनं परम्
munaya ūcuḥ atha kiṃ paramaṃ sādhyaṃ kiṃvā tatsādhanaṃ param
1,3.17cd
साधकः कीदृशस्तत्र तदिदं ब्रूहि तत्त्वतः
sādhakaḥ kīdṛśastatra tadidaṃ brūhi tattvataḥ
1,3.18ab
ब्रह्मोवाच साध्यं शिवपदप्राप्तिः साधनं तस्य सेवनम्
brahmovāca sādhyaṃ śivapadaprāptiḥ sādhanaṃ tasya sevanam
1,3.18cd
साधकस्तत्प्रसादाद्यो ऽनित्यादिफलनिःस्पृहः
sādhakastatprasādādyo 'nityādiphalaniḥspṛhaḥ
1,3.19ab
कर्म कृत्वा तु वेदोक्तं तदर्पितमहाफलम्
karma kṛtvā tu vedoktaṃ tadarpitamahāphalam
1,3.19cd
परमेशपदप्राप्तः सालोक्यादिक्रमात्ततः
parameśapadaprāptaḥ sālokyādikramāttataḥ
1,3.20ab
तत्तद्भक्त्यनुसारेण सर्वेषां परमं फलम्
tattadbhaktyanusāreṇa sarveṣāṃ paramaṃ phalam
1,3.20cd
तत्साधनं बहुविधं साक्षादीशेन बोधितम्
tatsādhanaṃ bahuvidhaṃ sākṣādīśena bodhitam
1,3.21ab
संक्षिप्य तत्र वः सारं साधनं प्रब्रवीम्यहम्
saṃkṣipya tatra vaḥ sāraṃ sādhanaṃ prabravīmyaham
1,3.21cd
श्रोत्रेण श्रवणं तस्य वचसा कीर्तनं तथा
śrotreṇa śravaṇaṃ tasya vacasā kīrtanaṃ tathā
1,3.22ab
मनसा मननं तस्य महासाधनमुच्यते
manasā mananaṃ tasya mahāsādhanamucyate
1,3.22cd
श्रोतव्यः कीर्तितव्यश्च मन्तव्यश्च महेश्वरः
śrotavyaḥ kīrtitavyaśca mantavyaśca maheśvaraḥ
1,3.23ab
इति श्रुतिप्रमाणं नः साधनेना ऽमुना परम्
iti śrutipramāṇaṃ naḥ sādhanenā 'munā param
1,3.23cd
साध्यं व्रजत सर्वार्थसाधनैकपरायणाः
sādhyaṃ vrajata sarvārthasādhanaikaparāyaṇāḥ
1,3.24ab
प्रत्यक्षं चक्षुषा दृष्ट्वा तत्र लोकः प्रवर्तते
pratyakṣaṃ cakṣuṣā dṛṣṭvā tatra lokaḥ pravartate
1,3.24cd
अप्रत्यक्षं हि सर्वत्र ज्ञात्वा श्रोत्रेण चेष्टते
apratyakṣaṃ hi sarvatra jñātvā śrotreṇa ceṣṭate
1,3.25ab
तस्माच्छ्रवणमेवादौ श्रुत्वा गुरुमुखाद्बुधः
tasmācchravaṇamevādau śrutvā gurumukhādbudhaḥ
1,3.25cd
ततः संसाधयेदन्यत्कीर्तनं मननं सुधीः
tataḥ saṃsādhayedanyatkīrtanaṃ mananaṃ sudhīḥ
1,3.26ab
क्रमान्मननपर्यंते साधने ऽस्मिन्सुसाधिते
kramānmananaparyaṃte sādhane 'sminsusādhite
1,3.26cd
शिवयोगो भवेत्तेन सालोक्यादिक्रमाच्छनैः
śivayogo bhavettena sālokyādikramācchanaiḥ
1,3.27ab
सर्वांगव्याधयः पश्चात्सर्वानंदश्च लीयते
sarvāṃgavyādhayaḥ paścātsarvānaṃdaśca līyate
1,3.27cd
अभ्यासात्क्लेशमेतद्वै पश्चादाद्यंतमंगलम्
abhyāsātkleśametadvai paścādādyaṃtamaṃgalam
Chapter 1.4
1,4.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखण्डे तृतीयो ऽध्यायः मुनय ऊचुः मननं कीदृशं ब्रह्मञ्छ्रवणं चापि कीदृशम्
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṇḍe tṛtīyo 'dhyāyaḥ munaya ūcuḥ mananaṃ kīdṛśaṃ brahmañchravaṇaṃ cāpi kīdṛśam
1,4.1cd
कीर्तनं वा कथं तस्य कीर्तयैतद्यथायथम्
kīrtanaṃ vā kathaṃ tasya kīrtayaitadyathāyatham
1,4.2ab
ब्रह्मोवच पूजाजपेशगुणरूपविलासनाम्नां युक्तिप्रियेण मनसा परिशोधनं यत्
brahmovaca pūjājapeśaguṇarūpavilāsanāmnāṃ yuktipriyeṇa manasā pariśodhanaṃ yat
1,4.2cd
तत्संततं मननमीश्वरदृष्टिलभ्यं सर्वेषु साधनवरेष्वपि मुख्यमुख्यम्
tatsaṃtataṃ mananamīśvaradṛṣṭilabhyaṃ sarveṣu sādhanavareṣvapi mukhyamukhyam
1,4.3ab
गीतात्मना श्रुतिपदेन च भाषया वा शंभुप्रतापगुणरूपविलासनाम्नाम्
gītātmanā śrutipadena ca bhāṣayā vā śaṃbhupratāpaguṇarūpavilāsanāmnām
1,4.3cd
वाचा स्फुटं तु रसवत्स्तवनं यदस्य तत्कीर्तनं भवति सा धनमत्र मध्यम्
vācā sphuṭaṃ tu rasavatstavanaṃ yadasya tatkīrtanaṃ bhavati sā dhanamatra madhyam
1,4.4ab
येनापि केन करणेन च शब्दपुंजं यत्र क्वचिच्छिवपरं श्रवणेंद्रियेण
yenāpi kena karaṇena ca śabdapuṃjaṃ yatra kvacicchivaparaṃ śravaṇeṃdriyeṇa
1,4.4cd
स्त्रीकेलिवद्दृढतरं प्रणिधीयते यत्तद्वै बुधाः श्रवणमत्र जगत्प्रसिद्धम्
strīkelivaddṛḍhataraṃ praṇidhīyate yattadvai budhāḥ śravaṇamatra jagatprasiddham
1,4.5ab
सत्संगमेन भवति श्रवणं पुरस्तात्संकीर्तनं पशुपतेरथ तद्दृढं स्यात्
satsaṃgamena bhavati śravaṇaṃ purastātsaṃkīrtanaṃ paśupateratha taddṛḍhaṃ syāt
1,4.5cd
सर्वोत्तमं भवति तन्मननं तदंते सर्वं हि संभवति शंकरदृष्टिपाते
sarvottamaṃ bhavati tanmananaṃ tadaṃte sarvaṃ hi saṃbhavati śaṃkaradṛṣṭipāte
1,4.6ab
सूत उवाच अस्मिन्साधनमाहत्म्ये पुरा वृत्तं मुनीश्वराः
sūta uvāca asminsādhanamāhatmye purā vṛttaṃ munīśvarāḥ
1,4.6cd
युष्मदर्थं प्रवक्ष्यामि शृणुध्वमवधानतः
yuṣmadarthaṃ pravakṣyāmi śṛṇudhvamavadhānataḥ
1,4.7ab
पुरा मम गुरुर्व्यासः पराशरमुनेः सुतः
purā mama gururvyāsaḥ parāśaramuneḥ sutaḥ
1,4.7cd
तपश्चचार संभ्रांतः सरस्वत्यास्तटे शुभे
tapaścacāra saṃbhrāṃtaḥ sarasvatyāstaṭe śubhe
1,4.8ab
गच्छन्यदृछया तत्र विमानेनार्करोचिषा
gacchanyadṛchayā tatra vimānenārkarociṣā
1,4.8cd
सनत्कुमारो भगवान्ददर्श मम देशिकम्
sanatkumāro bhagavāndadarśa mama deśikam
1,4.9ab
ध्यानारूढः प्रबुद्धो ऽसौ ददर्श तमजात्मजम्
dhyānārūḍhaḥ prabuddho 'sau dadarśa tamajātmajam
1,4.9cd
प्रणिपत्याह संभ्रांतः परं कौतूहलं मुनिः
praṇipatyāha saṃbhrāṃtaḥ paraṃ kautūhalaṃ muniḥ
1,4.10ab
दत्त्वार्घ्यमस्मै प्रददौ देवयोग्यं च विष्टिरम्
dattvārghyamasmai pradadau devayogyaṃ ca viṣṭiram
1,4.10cd
प्रसन्नः प्राह तं प्रह्वं प्रभुर्गंभीरया गिरा
prasannaḥ prāha taṃ prahvaṃ prabhurgaṃbhīrayā girā
1,4.11ab
सनत्कुमार उवाच सत्यं वस्तु मुने दध्याः साक्षात्करणगोचरः
sanatkumāra uvāca satyaṃ vastu mune dadhyāḥ sākṣātkaraṇagocaraḥ
1,4.11cd
स शिवोथासहायोत्र तपश्चरसि किं कृते
sa śivothāsahāyotra tapaścarasi kiṃ kṛte
1,4.12ab
एवमुक्तः कुमारेण प्रोवाच स्वाशयं मुनिः
evamuktaḥ kumāreṇa provāca svāśayaṃ muniḥ
1,4.12cd
धर्मार्थकाममोक्षाश्च वेदमार्गे कृतादराः
dharmārthakāmamokṣāśca vedamārge kṛtādarāḥ
1,4.13ab
बहुधा स्थापिता लोके मया त्वत्कृपया तथा
bahudhā sthāpitā loke mayā tvatkṛpayā tathā
1,4.13cd
एवं भुतस्य मेप्येवं गुरुभूतस्य सर्वतः
evaṃ bhutasya mepyevaṃ gurubhūtasya sarvataḥ
1,4.14ab
मुक्तिसाधनकं ज्ञानं नोदेति परमाद्भुतम्
muktisādhanakaṃ jñānaṃ nodeti paramādbhutam
1,4.14cd
तपश्चरामि मुक्त्यर्थं न जाने तत्र कारणम्
tapaścarāmi muktyarthaṃ na jāne tatra kāraṇam
1,4.15ab
इत्थं कुमारो भगवान् व्यासेन मुनिनार्थितः
itthaṃ kumāro bhagavān vyāsena muninārthitaḥ
1,4.15cd
समर्थः प्राह विप्रेंद्रा निश्चयं मुक्तिकारणम्
samarthaḥ prāha vipreṃdrā niścayaṃ muktikāraṇam
1,4.16ab
श्रवणं कीर्तनं शंभोर्मननं च महत्तरम्
śravaṇaṃ kīrtanaṃ śaṃbhormananaṃ ca mahattaram
1,4.16cd
त्रयं साधनमुक्तं च विद्यते वेदसंमतम्
trayaṃ sādhanamuktaṃ ca vidyate vedasaṃmatam
1,4.17ab
पुराहमथ संभ्रांतो ह्यन्यसाधनसंभ्रमः
purāhamatha saṃbhrāṃto hyanyasādhanasaṃbhramaḥ
1,4.17cd
अचले मंदरे शैले तपश्चरणमाचरम्
acale maṃdare śaile tapaścaraṇamācaram
1,4.18ab
शिवाज्ञया ततः प्राप्तो भगवान्नन्दिकेश्वरः
śivājñayā tataḥ prāpto bhagavānnandikeśvaraḥ
1,4.18cd
स मे दयालुर्भगवान्सर्वसाक्षी गणेश्वरः
sa me dayālurbhagavānsarvasākṣī gaṇeśvaraḥ
1,4.19ab
उवाच मह्यं सस्नेहं मुक्तिसाधनमुत्तमम्
uvāca mahyaṃ sasnehaṃ muktisādhanamuttamam
1,4.19cd
श्रवणं कीर्तनं शंभोर्मननं वेदसंमतम्
śravaṇaṃ kīrtanaṃ śaṃbhormananaṃ vedasaṃmatam
1,4.20ab
त्रिकं च साधनं मुक्तौ शिवेन मम भाषितम्
trikaṃ ca sādhanaṃ muktau śivena mama bhāṣitam
1,4.20cd
श्रवणादिं ब्रह्मन्कुरुष्वेति मुहुर्मुहुः
śravaṇādiṃ brahmankuruṣveti muhurmuhuḥ
1,4.21ab
एवमुक्त्वा ततो व्यासं सानुगो विधिनंदनः
evamuktvā tato vyāsaṃ sānugo vidhinaṃdanaḥ
1,4.21cd
जगाम स्वविमानेन पदं परमशोभनम्
jagāma svavimānena padaṃ paramaśobhanam
1,4.22ab
एवमुक्तं समासेन पूर्ववृत्तांतमुत्तमम्
evamuktaṃ samāsena pūrvavṛttāṃtamuttamam
1,4.22cd
ऋषय ऊचुः श्रवणादित्रयं सूत मुक्त्योपायस्त्वयेरितः
ṛṣaya ūcuḥ śravaṇāditrayaṃ sūta muktyopāyastvayeritaḥ
1,4.23ab
श्रवणादित्रिके ऽशक्तः किं कृत्वा मुच्यते जनः
śravaṇāditrike 'śaktaḥ kiṃ kṛtvā mucyate janaḥ
1,4.23cd
अयत्नेनैव मुक्तिः स्यात्कर्मणा केन हेतुना
ayatnenaiva muktiḥ syātkarmaṇā kena hetunā
Chapter 1.5
1,5.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे प्रथमायां विद्येश्वरसंहितायं साध्यसाधनखण्डे चतुर्थो ऽध्यायः सूत उवाच श्रवणादित्रिके ऽशक्तो लिंगं बेरं च शांकरम्
iti śrīśivamahāpurāṇe prathamāyāṃ vidyeśvarasaṃhitāyaṃ sādhyasādhanakhaṇḍe caturtho 'dhyāyaḥ sūta uvāca śravaṇāditrike 'śakto liṃgaṃ beraṃ ca śāṃkaram
1,5.1cd
संस्थाप्य नित्यमभ्यर्च्य तरेत्संसारसागरम्
saṃsthāpya nityamabhyarcya taretsaṃsārasāgaram
1,5.2ab
अपि द्रव्यं वहेदेव यथाबलमवंचयन्
api dravyaṃ vahedeva yathābalamavaṃcayan
1,5.2cd
अर्पयेल्लिंगबेरार्थमर्चयेदपि संततम्
arpayelliṃgaberārthamarcayedapi saṃtatam
1,5.3ab
मंडपं गोपुरं तीर्थं मठं क्षेत्रं तथोत्सवम्
maṃḍapaṃ gopuraṃ tīrthaṃ maṭhaṃ kṣetraṃ tathotsavam
1,5.3cd
वस्त्रं गंधं च माल्यं च धूपं दीपं च भक्तितः
vastraṃ gaṃdhaṃ ca mālyaṃ ca dhūpaṃ dīpaṃ ca bhaktitaḥ
1,5.4ab
विविधान्नं च नैवेद्यमपूपव्यंजनैर्युतम्
vividhānnaṃ ca naivedyamapūpavyaṃjanairyutam
1,5.4cd
छत्रं ध्वजं च व्यजनं चामरं चापि सांगकम्
chatraṃ dhvajaṃ ca vyajanaṃ cāmaraṃ cāpi sāṃgakam
1,5.5ab
राजोपचारवत्सर्वं धारयेल्लिंगबेरयोः
rājopacāravatsarvaṃ dhārayelliṃgaberayoḥ
1,5.5cd
प्रदक्षिणां नमस्कारं यथाशक्ति जपं तथा
pradakṣiṇāṃ namaskāraṃ yathāśakti japaṃ tathā
1,5.6ab
आवाहनादिसर्गांतं नित्यं कुर्यात्सुभक्तितः
āvāhanādisargāṃtaṃ nityaṃ kuryātsubhaktitaḥ
1,5.6cd
इत्थमभ्यर्च्य यन्देवं लिंगेबेरे च शांकरे
itthamabhyarcya yandevaṃ liṃgebere ca śāṃkare
1,5.7ab
सिद्धिमेति शिवप्रीत्या हित्वापि श्रवणादिकम्
siddhimeti śivaprītyā hitvāpi śravaṇādikam
1,5.7cd
लिंगबेरार्चनामात्रान्मुक्ताः पुर्वे महाजनाः
liṃgaberārcanāmātrānmuktāḥ purve mahājanāḥ
1,5.8ab
मनुय ऊचुः बेरमात्रे तु सर्वत्र पूज्यंते देवतागणाः
manuya ūcuḥ beramātre tu sarvatra pūjyaṃte devatāgaṇāḥ
1,5.8cd
लिंगेबेरे च सर्वत्र कथं संपूज्यते शिवः
liṃgebere ca sarvatra kathaṃ saṃpūjyate śivaḥ
1,5.9ab
सूत उवाच अहो मुनीश्वराः पुण्यं प्रश्नमेतन्महाद्भुतम्
sūta uvāca aho munīśvarāḥ puṇyaṃ praśnametanmahādbhutam
1,5.9cd
अत्र वक्ता महादेवो नान्यो ऽस्ति पुरुषः क्वचित्
atra vaktā mahādevo nānyo 'sti puruṣaḥ kvacit
1,5.10ab
शिवेनोक्तं प्रवक्ष्यामि क्रमाद्गुरुमुखाच्छ्रुतम्
śivenoktaṃ pravakṣyāmi kramādgurumukhācchrutam
1,5.10cd
शिवैको ब्रह्मरूपत्वान्निष्कलः परिकीर्तितः
śivaiko brahmarūpatvānniṣkalaḥ parikīrtitaḥ
1,5.11ab
रूपित्वात्सकलस्तद्वत्तस्मात्सकलनिष्कलः
rūpitvātsakalastadvattasmātsakalaniṣkalaḥ
1,5.11cd
निष्कलत्वान्निराकारं लिंगं तस्य समागतम्
niṣkalatvānnirākāraṃ liṃgaṃ tasya samāgatam
1,5.12ab
सकलत्वात्तथा बेरं साकारं तस्य संगतम्
sakalatvāttathā beraṃ sākāraṃ tasya saṃgatam
1,5.12cd
सकलाकलरूपत्वाद्ब्रह्मशब्दाभिधः परः
sakalākalarūpatvādbrahmaśabdābhidhaḥ paraḥ
1,5.13ab
अपि लिंगे च बेरे च नित्यमभ्यर्च्यते जनैः
api liṃge ca bere ca nityamabhyarcyate janaiḥ
1,5.13cd
अब्रह्मत्वात्तदन्येषां निष्कलत्वं न हि क्वचित्
abrahmatvāttadanyeṣāṃ niṣkalatvaṃ na hi kvacit
1,5.14ab
तस्मात्ते निष्कले लिंगे नाराध्यंते सुरेश्वराः
tasmātte niṣkale liṃge nārādhyaṃte sureśvarāḥ
1,5.14cd
अब्रह्मत्वाच्च जीवत्वात्तथान्ये देवतागणाः
abrahmatvācca jīvatvāttathānye devatāgaṇāḥ
1,5.15ab
तूष्णीं सकलमात्रत्वादर्च्यंते बेरमात्रके
tūṣṇīṃ sakalamātratvādarcyaṃte beramātrake
1,5.15cd
जीवत्वं शंकरान्येषां ब्रह्मत्वं शंकरस्य च
jīvatvaṃ śaṃkarānyeṣāṃ brahmatvaṃ śaṃkarasya ca
1,5.16ab
वेदांतसारसंसिद्धं प्रणवार्थे प्रकाशनात्
vedāṃtasārasaṃsiddhaṃ praṇavārthe prakāśanāt
1,5.16cd
एवमेव पुरा पृष्टो मंदरे नन्दिकेश्वरः
evameva purā pṛṣṭo maṃdare nandikeśvaraḥ
1,5.17ab
सनत्कुमारमुनिना ब्रह्मपुत्रेण धीमता
sanatkumāramuninā brahmaputreṇa dhīmatā
1,5.17cd
सनत्कुमार उवाच शिवान्यदेववश्यानां सर्वेषामपि सर्वतः
sanatkumāra uvāca śivānyadevavaśyānāṃ sarveṣāmapi sarvataḥ
1,5.18ab
बेरमात्रं च पूजार्थं श्रुतं दृष्टं च भूरिशः
beramātraṃ ca pūjārthaṃ śrutaṃ dṛṣṭaṃ ca bhūriśaḥ
1,5.18cd
शिवमात्रस्य पूजायां लिंगं बेरं च दृश्यते
śivamātrasya pūjāyāṃ liṃgaṃ beraṃ ca dṛśyate
1,5.19ab
अतस्तद्ब्रूहि कल्याण तत्त्वं मे साधुबोधनम्
atastadbrūhi kalyāṇa tattvaṃ me sādhubodhanam
1,5.19cd
नन्दिकेश्वर उवाच अनुत्तरमिमं प्रश्नं रहस्यं ब्रह्मलक्षणम्
nandikeśvara uvāca anuttaramimaṃ praśnaṃ rahasyaṃ brahmalakṣaṇam
1,5.20ab
कथयामि शिवेनोक्तं भक्तियुक्तस्य ते ऽनघ
kathayāmi śivenoktaṃ bhaktiyuktasya te 'nagha
1,5.20cd
शिवस्य ब्रह्मरूपत्वान्निष्कलत्वाच्च निष्कलम्
śivasya brahmarūpatvānniṣkalatvācca niṣkalam
1,5.21ab
लिंगं तस्यैव पूजायां सर्ववेदेषु संमतम्
liṃgaṃ tasyaiva pūjāyāṃ sarvavedeṣu saṃmatam
1,5.21cd
तस्यैव सकलत्वाच्च तथा सकलनिष्कलम्
tasyaiva sakalatvācca tathā sakalaniṣkalam
1,5.22ab
सकलं च तथा बेरं पूजायां लोकसंमतम्
sakalaṃ ca tathā beraṃ pūjāyāṃ lokasaṃmatam
1,5.22cd
शिवान्येषां च जीवत्वात्सकलत्वाच्च सर्वतः
śivānyeṣāṃ ca jīvatvātsakalatvācca sarvataḥ
1,5.23ab
बेरमात्रं च पूजायां संमतं वेदनिर्णये
beramātraṃ ca pūjāyāṃ saṃmataṃ vedanirṇaye
1,5.23cd
स्वाविर्भावे च देवानां सकलं रूपमेव हि
svāvirbhāve ca devānāṃ sakalaṃ rūpameva hi
1,5.24ab
शिवस्य लिंगं बेरं च दर्शने दृश्यते खलु
śivasya liṃgaṃ beraṃ ca darśane dṛśyate khalu
1,5.24cd
सनत्कुमार उवाच उक्तं त्वया महाभाग लिंगबेरप्रचारणम्
sanatkumāra uvāca uktaṃ tvayā mahābhāga liṃgaberapracāraṇam
1,5.25ab
शिवस्य च तदन्येषां विभज्य परमार्थतः
śivasya ca tadanyeṣāṃ vibhajya paramārthataḥ
1,5.25cd
तस्मात्तदेव परमं लिंगबेरादिसंभवम्
tasmāttadeva paramaṃ liṃgaberādisaṃbhavam
1,5.26ab
श्रोतुमिच्छामि योगींद्र लिंगाविर्भावलक्षणम्
śrotumicchāmi yogīṃdra liṃgāvirbhāvalakṣaṇam
1,5.26cd
नन्दिकेश्वर उवाच शृणु वत्स भवत्प्रीत्या वक्ष्यामि परमार्थतः
nandikeśvara uvāca śṛṇu vatsa bhavatprītyā vakṣyāmi paramārthataḥ
1,5.27ab
पुरा कल्पे महाकाले प्रपन्ने लोकविश्रुते
purā kalpe mahākāle prapanne lokaviśrute
1,5.27cd
आयुध्येतां महात्मानौ ब्रह्मविष्णू परस्परम्
āyudhyetāṃ mahātmānau brahmaviṣṇū parasparam
1,5.28ab
तयोर्मानं निराकर्तुं तन्मध्ये परमेश्वरः
tayormānaṃ nirākartuṃ tanmadhye parameśvaraḥ
1,5.28cd
निष्कलस्तंभरूपेण स्वरूपं समदर्शयत्
niṣkalastaṃbharūpeṇa svarūpaṃ samadarśayat
1,5.29ab
ततः स्वलिंगचिह्नत्वात्स्तम्भतो निष्कलं शिवः
tataḥ svaliṃgacihnatvātstambhato niṣkalaṃ śivaḥ
1,5.29cd
स्वलिंगं दर्शयामास जगतां हितकाम्यया
svaliṃgaṃ darśayāmāsa jagatāṃ hitakāmyayā
1,5.30ab
तदाप्रभृति लोकेषु निष्कलं लिंगमैश्वरम्
tadāprabhṛti lokeṣu niṣkalaṃ liṃgamaiśvaram
1,5.30cd
सकलं च तथा बेरं शिवस्यैव प्रकल्पितम्
sakalaṃ ca tathā beraṃ śivasyaiva prakalpitam
1,5.31ab
शिवान्येषः तु देवानां बेरमात्रं प्रकल्पितम्
śivānyeṣaḥ tu devānāṃ beramātraṃ prakalpitam
1,5.31cd
तत्तद्बेरं तु देवानां तत्तद्भोगप्रदं शुभम्
tattadberaṃ tu devānāṃ tattadbhogapradaṃ śubham
1,5.31ef
शिवस्य लिंगबेरत्वं भोगमोक्षप्रदं शुभम्
śivasya liṃgaberatvaṃ bhogamokṣapradaṃ śubham
Chapter 1.6
1,6.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां पञ्चमो ऽध्यायः नन्दिकेश्वर उवाच पुरा कदाचिद्योगींद्र विष्णुर्विषधरासनः
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ pañcamo 'dhyāyaḥ nandikeśvara uvāca purā kadācidyogīṃdra viṣṇurviṣadharāsanaḥ
1,6.1cd
सुष्वाप परया भूत्या स्वानुगैरपि संवृतः
suṣvāpa parayā bhūtyā svānugairapi saṃvṛtaḥ
1,6.2ab
यदृच्छया गतस्तत्र ब्रह्मा ब्रह्मविदांवरः
yadṛcchayā gatastatra brahmā brahmavidāṃvaraḥ
1,6.2cd
अपृच्छत्पुंडरीकाक्षं शयनं सर्वसुन्दरम्
apṛcchatpuṃḍarīkākṣaṃ śayanaṃ sarvasundaram
1,6.3ab
कस्त्वं पुरुषवच्छेषे दृष्ट्वा मामपि दृप्तवत्
kastvaṃ puruṣavaccheṣe dṛṣṭvā māmapi dṛptavat
1,6.3cd
उत्तिष्ठ वत्स मां पश्य तव नाथमिहागतम्
uttiṣṭha vatsa māṃ paśya tava nāthamihāgatam
1,6.4ab
आगतं गुरुमाराध्यं दृष्ट्वा यो दृप्तवच्चरेत्
āgataṃ gurumārādhyaṃ dṛṣṭvā yo dṛptavaccaret
1,6.4cd
द्रोहिणस्तस्य मूढस्य प्रायश्चित्तं विधीयते
drohiṇastasya mūḍhasya prāyaścittaṃ vidhīyate
1,6.5ab
इति श्रुत्वा वचः क्रुद्धो बहिः शांतवदाचरत्
iti śrutvā vacaḥ kruddho bahiḥ śāṃtavadācarat
1,6.5cd
स्वस्ति ते स्वागतं वत्स तिष्ठ पीठमितो विश
svasti te svāgataṃ vatsa tiṣṭha pīṭhamito viśa
1,6.6ab
किमु ते व्याग्रवद्वक्त्रं विभाति विषमेक्षणम्
kimu te vyāgravadvaktraṃ vibhāti viṣamekṣaṇam
1,6.6cd
ब्रह्मोवाच वत्स विष्णो महामानमागतं कालवेगतः
brahmovāca vatsa viṣṇo mahāmānamāgataṃ kālavegataḥ
1,6.7ab
पितामहश्च जगतः पाता च तव वत्सक
pitāmahaśca jagataḥ pātā ca tava vatsaka
1,6.7cd
विष्णुरुवाच मत्स्थं जगदिदं वत्स मनुषे त्वं हि चोरवत्
viṣṇuruvāca matsthaṃ jagadidaṃ vatsa manuṣe tvaṃ hi coravat
1,6.8ab
मन्नाभिकमलाज्जातः पुत्रस्त्वं भाषसे वृथा
mannābhikamalājjātaḥ putrastvaṃ bhāṣase vṛthā
1,6.8cd
नन्दिकेश्वर उवाच एवं हि वदतोस्तत्र मुग्धयोरजयोस्तदा
nandikeśvara uvāca evaṃ hi vadatostatra mugdhayorajayostadā
1,6.9ab
अहमेव बरो न त्वमहं प्रभुरहं प्रभुः
ahameva baro na tvamahaṃ prabhurahaṃ prabhuḥ
1,6.9cd
परस्परं हंतुकामौ चक्रतुः समरोद्यमम्
parasparaṃ haṃtukāmau cakratuḥ samarodyamam
1,6.10ab
युयुधाते ऽमरौ वीरौ हंसपक्षींद्रवाहनौ
yuyudhāte 'marau vīrau haṃsapakṣīṃdravāhanau
1,6.10cd
वैरंच्या वैष्णवाश्चैवं मिथो युयुधिरे तदा
vairaṃcyā vaiṣṇavāścaivaṃ mitho yuyudhire tadā
1,6.11ab
तावद्विमानगतयः सर्वा वै देवजातयः
tāvadvimānagatayaḥ sarvā vai devajātayaḥ
1,6.11cd
दिदृक्षवः समाजग्मुः समरं तं महाद्भुतम्
didṛkṣavaḥ samājagmuḥ samaraṃ taṃ mahādbhutam
1,6.12ab
क्षिपंतः पुष्पवर्षाणि पश्यंतः स्वैरमंबरे
kṣipaṃtaḥ puṣpavarṣāṇi paśyaṃtaḥ svairamaṃbare
1,6.12cd
सुपर्णवाहनस्तत्र क्रुद्धो वै ब्रह्मवक्षसि
suparṇavāhanastatra kruddho vai brahmavakṣasi
1,6.13ab
मुमोच बाणानसहानस्त्रांश्च विविधान्बहून्
mumoca bāṇānasahānastrāṃśca vividhānbahūn
1,6.13cd
मुमोचा ऽथ विधिः क्रुद्धो विष्णोरुरसि दुःसहान्
mumocā 'tha vidhiḥ kruddho viṣṇorurasi duḥsahān
1,6.14ab
बाणाननलसंकाशानस्त्रांश्च बहुशस्तदा
bāṇānanalasaṃkāśānastrāṃśca bahuśastadā
1,6.14cd
तदाश्चर्यमिति स्पष्टं तयोः समरगोचरम्
tadāścaryamiti spaṣṭaṃ tayoḥ samaragocaram
1,6.15ab
समीक्ष्य दैवतगणाः शशंसुर्भृशमाकुलाः
samīkṣya daivatagaṇāḥ śaśaṃsurbhṛśamākulāḥ
1,6.15cd
ततो विष्णुः सुसंक्रुद्धः श्वसन्व्यसनकर्शितः
tato viṣṇuḥ susaṃkruddhaḥ śvasanvyasanakarśitaḥ
1,6.16ab
माहेश्वरास्त्रं मतिमान् संदधे ब्रह्मणोपरि
māheśvarāstraṃ matimān saṃdadhe brahmaṇopari
1,6.16cd
ततो ब्रह्मा भृशं क्रुद्धः कंपयन्विश्वमेव हि
tato brahmā bhṛśaṃ kruddhaḥ kaṃpayanviśvameva hi
1,6.17ab
अस्त्रं पाशुपतं घोरं संदधे विष्णुवक्षसि
astraṃ pāśupataṃ ghoraṃ saṃdadhe viṣṇuvakṣasi
1,6.17cd
ततस्तदुत्थितं व्योम्नि तपनायुतसन्निभम्
tatastadutthitaṃ vyomni tapanāyutasannibham
1,6.18ab
सहस्रमुखमत्युग्रं चंडवातभयंकरम्
sahasramukhamatyugraṃ caṃḍavātabhayaṃkaram
1,6.18cd
अस्त्रद्वयमिदं तत्र ब्रह्मविष्ण्वोर्भयंकरम्
astradvayamidaṃ tatra brahmaviṣṇvorbhayaṃkaram
1,6.19ab
इत्थं बभूव समरो ब्रह्मविष्ण्वोः परस्परम्
itthaṃ babhūva samaro brahmaviṣṇvoḥ parasparam
1,6.19cd
ततो देवगणाः सर्वे विषण्णा भृशमाकुलाः
tato devagaṇāḥ sarve viṣaṇṇā bhṛśamākulāḥ
1,6.19ef
ऊचुः परस्परं तात राजक्षोभे यथा द्विजाः
ūcuḥ parasparaṃ tāta rājakṣobhe yathā dvijāḥ
1,6.20ab
सृष्टिः स्थितिश्च संहारस्तिरो भावोप्यनुग्रहः
sṛṣṭiḥ sthitiśca saṃhārastiro bhāvopyanugrahaḥ
1,6.20cd
यस्मात्प्रवर्तते तस्मै ब्रह्मणे च त्रिशूलिने
yasmātpravartate tasmai brahmaṇe ca triśūline
1,6.21ab
अशक्यमन्यैर्यदनुग्रहं विना तृणक्षयोप्यत्र यदृच्छया क्वचित्
aśakyamanyairyadanugrahaṃ vinā tṛṇakṣayopyatra yadṛcchayā kvacit
1,6.22ab
इति देवाभयं कृत्वा विचिन्वंतः शिवक्षयम्
iti devābhayaṃ kṛtvā vicinvaṃtaḥ śivakṣayam
1,6.22cd
जग्मुः कैलासशिखरं यत्रास्ते चंद्रशेखरः
jagmuḥ kailāsaśikharaṃ yatrāste caṃdraśekharaḥ
1,6.23ab
दृष्ट्वैवममरा हृष्टाः पदंतत्पारमेश्वरम्
dṛṣṭvaivamamarā hṛṣṭāḥ padaṃtatpārameśvaram
1,6.23cd
प्रणेमुः प्रणवाकारं प्रविष्टास्तत्र सद्मनि
praṇemuḥ praṇavākāraṃ praviṣṭāstatra sadmani
1,6.24ab
तेपि तत्र सभामध्ये मंडपे मणिविष्टरे
tepi tatra sabhāmadhye maṃḍape maṇiviṣṭare
1,6.24cd
विराजमानमुमया ददृशुर्देवपुंगवम्
virājamānamumayā dadṛśurdevapuṃgavam
1,6.25ab
सव्योत्तरेतरपदं तदर्हितकरां बुजम्
savyottaretarapadaṃ tadarhitakarāṃ bujam
1,6.25cd
स्वगणैः सर्वतो जुष्टं सर्वलक्षणलक्षितम्
svagaṇaiḥ sarvato juṣṭaṃ sarvalakṣaṇalakṣitam
1,6.26ab
वीज्यमानं विशोषजैः स्त्रीजनैस्तीव्रभावनैः
vījyamānaṃ viśoṣajaiḥ strījanaistīvrabhāvanaiḥ
1,6.26cd
शस्यमानं सदावेदैरनुगृह्णंतमीश्वरम्
śasyamānaṃ sadāvedairanugṛhṇaṃtamīśvaram
1,6.27ab
दृष्ट्वैवमीशममराः संतोषसलिलेक्षणाः
dṛṣṭvaivamīśamamarāḥ saṃtoṣasalilekṣaṇāḥ
1,6.27cd
दंडवद्दूरतो वत्स नमश्चक्रुर्महागणाः
daṃḍavaddūrato vatsa namaścakrurmahāgaṇāḥ
1,6.28ab
तानवेक्ष्य पतिर्देवान्समीपे चाह्वयद्गणैः
tānavekṣya patirdevānsamīpe cāhvayadgaṇaiḥ
1,6.28cd
अथ संह्लादयन्देवान्देवो देवशिखामणिः
atha saṃhlādayandevāndevo devaśikhāmaṇiḥ
1,6.28ef
अवोचदर्थगंभीरं वचनं मधुमंगलम्
avocadarthagaṃbhīraṃ vacanaṃ madhumaṃgalam
Chapter 1.7
1,7.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां षष्ठो ऽध्यायः ईश्वर उवाच वत्सकाः स्वस्तिवः कच्चिद्वर्तते मम शासनात्
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ ṣaṣṭho 'dhyāyaḥ īśvara uvāca vatsakāḥ svastivaḥ kaccidvartate mama śāsanāt
1,7.1cd
जगच्च देवतावंशः स्वस्वकर्मणि किं नवा
jagacca devatāvaṃśaḥ svasvakarmaṇi kiṃ navā
1,7.2ab
प्रागेव विदितं युद्धं ब्रह्मविष्ण्वोर्मयासुराः
prāgeva viditaṃ yuddhaṃ brahmaviṣṇvormayāsurāḥ
1,7.2cd
भवतामभितापेन पौनरुक्त्येन भाषितम्
bhavatāmabhitāpena paunaruktyena bhāṣitam
1,7.3ab
इति सस्मितया माध्व्या कुमारपरिभाषया
iti sasmitayā mādhvyā kumāraparibhāṣayā
1,7.3cd
समतोषयदंबायाः स पतिस्तत्सुरव्रजम्
samatoṣayadaṃbāyāḥ sa patistatsuravrajam
1,7.4ab
अथ युद्धांगणं गंतुं हरिधात्रोरधीश्वरः
atha yuddhāṃgaṇaṃ gaṃtuṃ haridhātroradhīśvaraḥ
1,7.4cd
आज्ञापयद्गणेशानां शतं तत्रैव संसदि
ājñāpayadgaṇeśānāṃ śataṃ tatraiva saṃsadi
1,7.5ab
ततो वाद्यं बहुविधं प्रयाणाय परेशितुः
tato vādyaṃ bahuvidhaṃ prayāṇāya pareśituḥ
1,7.5cd
गणेश्वराश्च संनद्धा नानावाहनभूषणाः
gaṇeśvarāśca saṃnaddhā nānāvāhanabhūṣaṇāḥ
1,7.6ab
प्रणवाकारमाद्यंतं पञ्चमंडलमंडितम्
praṇavākāramādyaṃtaṃ pañcamaṃḍalamaṃḍitam
1,7.6cd
आरुरोह रथं भद्रमंबिकापतिरीश्वरः
āruroha rathaṃ bhadramaṃbikāpatirīśvaraḥ
1,7.6ef
ससूनुगणमिंद्राद्याः सर्वेप्यनुययुः सुराः
sasūnugaṇamiṃdrādyāḥ sarvepyanuyayuḥ surāḥ
1,7.
चित्रध्वजव्यजनचामरपुष्पवर्षसंगतिनृत्यनिवहैरैपि वाद्यवर्गैः
citradhvajavyajanacāmarapuṣpavarṣasaṃgatinṛtyanivahairaipi vādyavargaiḥ
1,7.7cd
7अब्/ संमानितः पशुपतिः परया च देव्या साकं तयोः समरभूमिमगात्ससैन्यः
7ab/ saṃmānitaḥ paśupatiḥ parayā ca devyā sākaṃ tayoḥ samarabhūmimagātsasainyaḥ
1,7.8ab
समीक्ष्यं तु तयोर्युद्धं निगूढो ऽभ्रं समास्थितः
samīkṣyaṃ tu tayoryuddhaṃ nigūḍho 'bhraṃ samāsthitaḥ
1,7.8cd
समाप्तवाद्यनिर्घोषः शांतोरुगणनिःस्वनः
samāptavādyanirghoṣaḥ śāṃtorugaṇaniḥsvanaḥ
1,7.9ab
अथ ब्रह्माच्युतौ वीरौ हंतुकामौ परस्परम्
atha brahmācyutau vīrau haṃtukāmau parasparam
1,7.9cd
माहेश्वरेण चा ऽस्त्रेण तथा पाशुपतेन च
māheśvareṇa cā 'streṇa tathā pāśupatena ca
1,7.10ab
अस्त्रज्वालैरथो दग्धं ब्रह्मविष्ण्वोर्जगत्त्रयम्
astrajvālairatho dagdhaṃ brahmaviṣṇvorjagattrayam
1,7.10cd
ईशोपि तं निरीक्ष्याथ ह्यकालप्रलयं भृशम्
īśopi taṃ nirīkṣyātha hyakālapralayaṃ bhṛśam
1,7.11ab
महानलस्तंभविभीषणाकृतिर्बभूव तन्मध्यतले स निष्कलः
mahānalastaṃbhavibhīṣaṇākṛtirbabhūva tanmadhyatale sa niṣkalaḥ
1,7.12ab
ते अस्त्रे चापि सज्वाले लोकसंहरणक्षमे
te astre cāpi sajvāle lokasaṃharaṇakṣame
1,7.12cd
निपतेतुः क्षणे नैव ह्याविर्भूते महानले
nipatetuḥ kṣaṇe naiva hyāvirbhūte mahānale
1,7.13ab
दृष्ट्वा तदद्भुतं चित्रमस्त्रशांतिकरं शुभम्
dṛṣṭvā tadadbhutaṃ citramastraśāṃtikaraṃ śubham
1,7.13cd
किमेतदद्भुताकारमित्यूचुश्च परस्परम्
kimetadadbhutākāramityūcuśca parasparam
1,7.14ab
अतींद्रियमिदं स्तंभमग्निरूपं किमुत्थितम्
atīṃdriyamidaṃ staṃbhamagnirūpaṃ kimutthitam
1,7.14cd
अस्योर्ध्वमपि चाधश्चावयोर्लक्ष्यमेव हि
asyordhvamapi cādhaścāvayorlakṣyameva hi
1,7.15ab
इति व्यवसितौ वीरौ मिलितौ वीरमानिनौ
iti vyavasitau vīrau militau vīramāninau
1,7.15cd
तत्परौ तत्परीक्षार्थं प्रतस्थाते ऽथ सत्वरम्
tatparau tatparīkṣārthaṃ pratasthāte 'tha satvaram
1,7.16ab
आवयोर्मिश्रयोस्तत्र कार्यमेकं न संभवेत्
āvayormiśrayostatra kāryamekaṃ na saṃbhavet
1,7.16cd
इत्युक्त्वा सूकरतनुर्विष्णुस्तस्यादिमीयिवान्
ityuktvā sūkaratanurviṣṇustasyādimīyivān
1,7.17ab
तथा ब्रह्माहं सतनुस्तदंतं वीक्षितुं ययौ
tathā brahmāhaṃ satanustadaṃtaṃ vīkṣituṃ yayau
1,7.17cd
भित्त्वा पातालनिलयं गत्वा दूरतरं हरिः
bhittvā pātālanilayaṃ gatvā dūrataraṃ hariḥ
1,7.18ab
ना ऽपि श्यात्तस्य संस्थानं स्तंभस्यानलवर्चसः
nā 'pi śyāttasya saṃsthānaṃ staṃbhasyānalavarcasaḥ
1,7.18cd
श्रांतः स सूकरहरीः प्राप पूर्वं रणांगणम्
śrāṃtaḥ sa sūkaraharīḥ prāpa pūrvaṃ raṇāṃgaṇam
1,7.19ab
अथ गच्छंस्तु व्योम्ना च विधिस्तात पिता तव
atha gacchaṃstu vyomnā ca vidhistāta pitā tava
1,7.19cd
ददर्श केतकी पुष्पं किंचिद्विच्युतमद्भुतम्
dadarśa ketakī puṣpaṃ kiṃcidvicyutamadbhutam
1,7.20ab
अतिसौरभ्यमम्लानं बहुवर्षच्युतं तथा
atisaurabhyamamlānaṃ bahuvarṣacyutaṃ tathā
1,7.20cd
अन्वीक्ष्य च तयोः कृत्यं भगवान्परमेश्वरः
anvīkṣya ca tayoḥ kṛtyaṃ bhagavānparameśvaraḥ
1,7.21ab
परिहासं तु कृतवान्कंपनाच्चलितं शिरः
parihāsaṃ tu kṛtavānkaṃpanāccalitaṃ śiraḥ
1,7.21cd
तस्मात्तावनुगृह्णातुं च्युतं केतकमुत्तमम्
tasmāttāvanugṛhṇātuṃ cyutaṃ ketakamuttamam
1,7.22ab
किं त्वं पतसि पुष्पेश पुष्पराट् केन वा धृतम्
kiṃ tvaṃ patasi puṣpeśa puṣparāṭ kena vā dhṛtam
1,7.22cd
आदिमस्याप्रमेयस्य स्तंभमध्याच्च्युतश्चिरम्
ādimasyāprameyasya staṃbhamadhyāccyutaściram
1,7.23ab
न संपश्यामि तस्मात्त्वं जह्याशामंतदर्शने
na saṃpaśyāmi tasmāttvaṃ jahyāśāmaṃtadarśane
1,7.23cd
अस्यां तस्य च सेवार्थं हंसमूर्तिरिहागतः
asyāṃ tasya ca sevārthaṃ haṃsamūrtirihāgataḥ
1,7.24ab
इतः परं सखे मे ऽद्य त्वया कर्तव्यमीप्सितम्
itaḥ paraṃ sakhe me 'dya tvayā kartavyamīpsitam
1,7.24cd
मया सह त्वया वाच्यमेतद्विष्णोश्च सन्निधौ
mayā saha tvayā vācyametadviṣṇośca sannidhau
1,7.25ab
स्तंभांतो वीक्षितो धात्रा तत्र साक्ष्यहमच्युत
staṃbhāṃto vīkṣito dhātrā tatra sākṣyahamacyuta
1,7.25cd
इत्युक्त्वा केतकं तत्र प्रणनाम पुनः नः
ityuktvā ketakaṃ tatra praṇanāma punaḥ naḥ
1,7.25ef
असत्यमपि शस्तं स्यादापदीत्यनुशासनम्
asatyamapi śastaṃ syādāpadītyanuśāsanam
1,7.26ab
समीक्ष्य तत्रा ऽच्युतमायतश्रमं प्रनष्टहर्षं तु ननर्त हर्षात्
samīkṣya tatrā 'cyutamāyataśramaṃ pranaṣṭaharṣaṃ tu nanarta harṣāt
1,7.26cd
उवाच चैनं परमार्थमच्युतं षंढात्तवादः स विधिस्ततो ऽच्युतम्
uvāca cainaṃ paramārthamacyutaṃ ṣaṃḍhāttavādaḥ sa vidhistato 'cyutam
1,7.27ab
स्तंभाग्रमेतत्समुदीक्षितं हरे तत्रैव साक्षी ननु केतकं त्विदम्
staṃbhāgrametatsamudīkṣitaṃ hare tatraiva sākṣī nanu ketakaṃ tvidam
1,7.27cd
ततो ऽवदत्तत्र हि केतकं मृषा तथेति तद्धातृवचस्तदंतिके
tato 'vadattatra hi ketakaṃ mṛṣā tatheti taddhātṛvacastadaṃtike
1,7.28ab
हरिश्च तत्सत्यमितीव चिंतयंश्चकार तस्मै विधये नमः स्वयम्
hariśca tatsatyamitīva ciṃtayaṃścakāra tasmai vidhaye namaḥ svayam
1,7.28cd
षोडशैरुपचारैश्च पूजयामास तं विधिम्
ṣoḍaśairupacāraiśca pūjayāmāsa taṃ vidhim
1,7.29ab
विधिं प्रहर्तुं शठमग्निलिंगतः स ईश्वरस्तत्र बभूव साकृतिः
vidhiṃ prahartuṃ śaṭhamagniliṃgataḥ sa īśvarastatra babhūva sākṛtiḥ
1,7.29cd
समुत्थितः स्वामि विलोकनात्पुनः प्रकंपपाणिः परिगृह्य तत्पदम्
samutthitaḥ svāmi vilokanātpunaḥ prakaṃpapāṇiḥ parigṛhya tatpadam
1,7.30ab
आद्यंतहीनवपुषि त्वयि मोहबुद्ध्या भूयाद्विमर्श इह नावति कामनोत्थः
ādyaṃtahīnavapuṣi tvayi mohabuddhyā bhūyādvimarśa iha nāvati kāmanotthaḥ
1,7.30cd
स त्वं प्रसीद करुणाकर कश्मलं नौ मृष्टं क्षमस्व विहितं भवतैव केल्या
sa tvaṃ prasīda karuṇākara kaśmalaṃ nau mṛṣṭaṃ kṣamasva vihitaṃ bhavataiva kelyā
1,7.31ab
ईश्वर उवाच वत्सप्रसन्नो ऽस्मि हरे यतस्त्वमीशत्वमिच्छन्नपि सत्यवाक्यम्
īśvara uvāca vatsaprasanno 'smi hare yatastvamīśatvamicchannapi satyavākyam
1,7.31cd
ब्रूयास्ततस्ते भविता जनेषु साम्यं मया सत्कृतिरप्यलप्थाः
brūyāstataste bhavitā janeṣu sāmyaṃ mayā satkṛtirapyalapthāḥ
1,7.32ab
इतः परं ते पृथगात्मनश्च क्षेत्रप्रतिष्ठोत्सवपूजनं च
itaḥ paraṃ te pṛthagātmanaśca kṣetrapratiṣṭhotsavapūjanaṃ ca
1,7.33ab
इति देवः पुरा प्रीतः सत्येन हरये परम्
iti devaḥ purā prītaḥ satyena haraye param
1,7.33cd
ददौ स्वसाम्यमत्यर्थं देवसंघे च पश्यति
dadau svasāmyamatyarthaṃ devasaṃghe ca paśyati
Chapter 1.8
1,8.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां सप्तमो ऽध्यायः नन्दिकेश्वर उवाच ससर्जाथ महादेवः पुरुषं कंचिदद्भुतम्
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ saptamo 'dhyāyaḥ nandikeśvara uvāca sasarjātha mahādevaḥ puruṣaṃ kaṃcidadbhutam
1,8.1cd
भैरवाख्यं भ्रुवोर्मध्याद्ब्रह्मदर्पजिघांसया
bhairavākhyaṃ bhruvormadhyādbrahmadarpajighāṃsayā
1,8.2ab
स वै तदा तत्र पतिं प्रणम्य शिवमंगणे
sa vai tadā tatra patiṃ praṇamya śivamaṃgaṇe
1,8.2cd
किं कार्यं करवाण्यत्र शीघ्रमाज्ञापय प्रभो
kiṃ kāryaṃ karavāṇyatra śīghramājñāpaya prabho
1,8.3ab
वत्सयो ऽयं विधिः साक्षाज्जगतामाद्यदैवतम्
vatsayo 'yaṃ vidhiḥ sākṣājjagatāmādyadaivatam
1,8.3cd
नूनमर्चय खड्गं स्वं तिग्मेन जवसा परम्
nūnamarcaya khaḍgaṃ svaṃ tigmena javasā param
1,8.4ab
स वै गृहीत्वैककरेण केशं तत्पञ्चमं दृप्तमसत्यभाषणम्
sa vai gṛhītvaikakareṇa keśaṃ tatpañcamaṃ dṛptamasatyabhāṣaṇam
1,8.4cd
छित्त्वा शिरांस्यस्य निहंतुमुद्यतः प्रकंपयन्खड्गमतिस्फुटं करैः
chittvā śirāṃsyasya nihaṃtumudyataḥ prakaṃpayankhaḍgamatisphuṭaṃ karaiḥ
1,8.5ab
पिता तवोत्सृष्टविभूषणांबरस्रगुत्तरीयामलकेशसंहतिः
pitā tavotsṛṣṭavibhūṣaṇāṃbarasraguttarīyāmalakeśasaṃhatiḥ
1,8.5cd
प्रवातरंभेव लतेव चंचलः पपात वै भैरवपादपंकजे
pravātaraṃbheva lateva caṃcalaḥ papāta vai bhairavapādapaṃkaje
1,8.6ab
तावद्विधिं तात दिदृक्षुरच्युतः कृपालुरस्मत्पतिपादपल्लवम्
tāvadvidhiṃ tāta didṛkṣuracyutaḥ kṛpālurasmatpatipādapallavam
1,8.6cd
निषिच्य बाष्पैरवदत्कृतांजलिर्यथा शिशुः स्वं पितरं कलाक्षरम्
niṣicya bāṣpairavadatkṛtāṃjaliryathā śiśuḥ svaṃ pitaraṃ kalākṣaram
1,8.7ab
अच्युत उवाच त्वया प्रयत्नेन पुरा हि दत्तं यदस्य पञ्चाननमीशचिह्नम्
acyuta uvāca tvayā prayatnena purā hi dattaṃ yadasya pañcānanamīśacihnam
1,8.7cd
तस्मात्क्षमस्वाद्यमनुग्रहार्हं कुरु प्रसादं विधये ह्यमुष्मै
tasmātkṣamasvādyamanugrahārhaṃ kuru prasādaṃ vidhaye hyamuṣmai
1,8.8ab
इत्यर्थितो ऽच्युतेनेशस्तुष्टः सुरगणांगणे
ityarthito 'cyuteneśastuṣṭaḥ suragaṇāṃgaṇe
1,8.8cd
निवर्तयामास तदा भैरवं ब्रह्मदंडतः
nivartayāmāsa tadā bhairavaṃ brahmadaṃḍataḥ
1,8.9ab
अथाह देवः कितवं विधिं विगतकंधरम्
athāha devaḥ kitavaṃ vidhiṃ vigatakaṃdharam
1,8.9cd
ब्रह्मंस्त्वमर्हणाकांक्षी शठमीशत्वमास्थितः
brahmaṃstvamarhaṇākāṃkṣī śaṭhamīśatvamāsthitaḥ
1,8.10ab
नातस्ते सत्कृतिर्लोके भूयात्स्थानोत्सवादिकम्
nātaste satkṛtirloke bhūyātsthānotsavādikam
1,8.10cd
ब्रह्मोवच स्वामिन्प्रसीदाद्य महाविभूते मन्ये वरं वरद मे शिरसः प्रमोक्षम्
brahmovaca svāminprasīdādya mahāvibhūte manye varaṃ varada me śirasaḥ pramokṣam
1,8.11ab
नमस्तुभ्यं भगवते बंधवे विश्वयोनये
namastubhyaṃ bhagavate baṃdhave viśvayonaye
1,8.11cd
सहिष्णवे सर्वदोषाणां शंभवे शैलधन्वने
sahiṣṇave sarvadoṣāṇāṃ śaṃbhave śailadhanvane
1,8.12ab
ईश्वर उवाच अराजभयमेतद्वै जगत्सर्वं न शिष्यति
īśvara uvāca arājabhayametadvai jagatsarvaṃ na śiṣyati
1,8.12cd
ततस्त्वं जहि दंडार्हं वह लोकधुरं शिशो
tatastvaṃ jahi daṃḍārhaṃ vaha lokadhuraṃ śiśo
1,8.13ab
वरं ददामि ते तत्र गृहाण दुर्लभं परम्
varaṃ dadāmi te tatra gṛhāṇa durlabhaṃ param
1,8.13cd
वैतानिकेषु गृह्येषु यज्ञे च भवान् गुरुः
vaitānikeṣu gṛhyeṣu yajñe ca bhavān guruḥ
1,8.14ab
निष्फलस्त्वदृते यज्ञः सांगश्च सहदक्षिणः
niṣphalastvadṛte yajñaḥ sāṃgaśca sahadakṣiṇaḥ
1,8.14cd
अथाह देवः कितवं केतकं कूटसाक्षिणम्
athāha devaḥ kitavaṃ ketakaṃ kūṭasākṣiṇam
1,8.15ab
रे रे केतक दुष्टस्त्वं शठ दूरमितो व्रज
re re ketaka duṣṭastvaṃ śaṭha dūramito vraja
1,8.15cd
ममापि प्रेम ते पुष्पे मा भूत्पूजास्वितः परम्
mamāpi prema te puṣpe mā bhūtpūjāsvitaḥ param
1,8.16ab
इत्युक्ते तत्र देवेन केतकं देवजातयः
ityukte tatra devena ketakaṃ devajātayaḥ
1,8.16cd
सर्वानि वारयामासुस्तत्पार्श्वादन्यतस्तदा
sarvāni vārayāmāsustatpārśvādanyatastadā
1,8.17ab
केतक उवाच नमस्ते नाथ मे जन्मनिष्फलं भवदाज्ञया
ketaka uvāca namaste nātha me janmaniṣphalaṃ bhavadājñayā
1,8.17cd
सफलं क्रियतां तात क्षम्यतां मम किल्बिषम्
saphalaṃ kriyatāṃ tāta kṣamyatāṃ mama kilbiṣam
1,8.18ab
ज्ञानाज्ञानकृतं पापं नाशयत्येव ते स्मृतिः
jñānājñānakṛtaṃ pāpaṃ nāśayatyeva te smṛtiḥ
1,8.18cd
तादृशे त्वयि दृष्टे मे मिथ्यादोषः कुतो भवेत्
tādṛśe tvayi dṛṣṭe me mithyādoṣaḥ kuto bhavet
1,8.19ab
तथा स्तुतस्तु भगवान्केतकेन सभातले
tathā stutastu bhagavānketakena sabhātale
1,8.19cd
न मे त्वद्धारणं योग्यं सत्यवागहमीश्वरः
na me tvaddhāraṇaṃ yogyaṃ satyavāgahamīśvaraḥ
1,8.20ab
मदीयास्त्वां धरिष्यंइ जन्म ते सफलं ततः
madīyāstvāṃ dhariṣyaṃi janma te saphalaṃ tataḥ
1,8.20cd
त्वं वै वितानव्याजेन ममोपरि भविष्यसि
tvaṃ vai vitānavyājena mamopari bhaviṣyasi
1,8.21ab
इत्यनुगृह्य भगवान्केतकं विधिमाधवौ
ityanugṛhya bhagavānketakaṃ vidhimādhavau
1,8.21cd
विरराज सभामध्ये सर्वदेवैरभिष्टुतः
virarāja sabhāmadhye sarvadevairabhiṣṭutaḥ
Chapter 1.9
1,9.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायामष्टमो ऽध्यायः नन्दिकेश्वर उवाच तत्रांतरे तौ च नाथं प्रणम्य विधिमाधवौ
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāmaṣṭamo 'dhyāyaḥ nandikeśvara uvāca tatrāṃtare tau ca nāthaṃ praṇamya vidhimādhavau
1,9.1cd
बद्धांजलिपुटौ तूष्णीं तस्थतुर्दक्षवामगौ
baddhāṃjalipuṭau tūṣṇīṃ tasthaturdakṣavāmagau
1,9.2ab
तत्र संस्थाप्य तौ देवं सकुटुंबं वरासने
tatra saṃsthāpya tau devaṃ sakuṭuṃbaṃ varāsane
1,9.2cd
पूजयामासतुः पूज्यं पुण्यैः पुरुषवस्तुभिः
pūjayāmāsatuḥ pūjyaṃ puṇyaiḥ puruṣavastubhiḥ
1,9.3ab
पौरुषं प्राकृतं वस्तुज्ञेयं दीर्घाल्पकालिकम्
pauruṣaṃ prākṛtaṃ vastujñeyaṃ dīrghālpakālikam
1,9.3cd
हारनूपुरकेयूरकिरीटमणिकुंडलैः
hāranūpurakeyūrakirīṭamaṇikuṃḍalaiḥ
1,9.4ab
यज्ञसूत्रोत्तरीयस्रक्क्षौममाल्यांगुलीयकैः
yajñasūtrottarīyasrakkṣaumamālyāṃgulīyakaiḥ
1,9.4cd
पुष्पतांबूलकर्पूरचंदनागुरुलेपनैः
puṣpatāṃbūlakarpūracaṃdanāgurulepanaiḥ
1,9.5ab
धूपदीपसितच्छत्रव्यजनध्वजचामरैः
dhūpadīpasitacchatravyajanadhvajacāmaraiḥ
1,9.5cd
अन्यैर्दिव्योपहारैश्च वाङ्मनोतीतवैभवैः
anyairdivyopahāraiśca vāṅmanotītavaibhavaiḥ
1,9.6ab
पतियोग्यैः पश्वलभ्यैस्तौ समर्चयतां पतिम्
patiyogyaiḥ paśvalabhyaistau samarcayatāṃ patim
1,9.6cd
यद्यच्छ्रेष्ठतमं वस्तु पतियोग्यं हितद्ध्वजे
yadyacchreṣṭhatamaṃ vastu patiyogyaṃ hitaddhvaje
1,9.7ab
तद्वस्त्वखिलमीशोपि पारं पर्यचिकीर्षया
tadvastvakhilamīśopi pāraṃ paryacikīrṣayā
1,9.7cd
सभ्यानां प्रददौ हृष्टः पृथक्तत्र यथाक्रमम्
sabhyānāṃ pradadau hṛṣṭaḥ pṛthaktatra yathākramam
1,9.8ab
कोलाहलो महानासीत्तत्र तद्वस्तु गृह्णताम्
kolāhalo mahānāsīttatra tadvastu gṛhṇatām
1,9.8cd
तत्रैव ब्रह्मविष्णुभ्यां चार्चितः शंकरः पुरा
tatraiva brahmaviṣṇubhyāṃ cārcitaḥ śaṃkaraḥ purā
1,9.9ab
प्रसन्नः प्राह तौ नम्रौ सस्मितं भक्तिवर्धनः
prasannaḥ prāha tau namrau sasmitaṃ bhaktivardhanaḥ
1,9.9cd
ईश्वर उवाच तुष्टो ऽहमद्य वां वत्सौ पूजया ऽस्मिन्महादिने
īśvara uvāca tuṣṭo 'hamadya vāṃ vatsau pūjayā 'sminmahādine
1,9.10ab
दिनमेतत्ततः पुण्यं भविष्यति महत्तरम्
dinametattataḥ puṇyaṃ bhaviṣyati mahattaram
1,9.10cd
शिवरात्रिरिति ख्याता तिथिरेषा मम प्रिया
śivarātririti khyātā tithireṣā mama priyā
1,9.11ab
एतत्काले तु यः कुर्यात्पूजां मल्लिंगबेरयोः
etatkāle tu yaḥ kuryātpūjāṃ malliṃgaberayoḥ
1,9.11cd
कुर्यात्तु जगतः कृत्यं स्थितिसर्गादिकं पुमान्
kuryāttu jagataḥ kṛtyaṃ sthitisargādikaṃ pumān
1,9.12ab
शिवरात्रावहोरात्रं निराहारो जितेंद्रियः
śivarātrāvahorātraṃ nirāhāro jiteṃdriyaḥ
1,9.12cd
अर्चयेद्वा यथान्यायं यथाबलमवंचकः
arcayedvā yathānyāyaṃ yathābalamavaṃcakaḥ
1,9.13ab
यत्फलं मम पूजायां वर्षमेकं निरंतरम्
yatphalaṃ mama pūjāyāṃ varṣamekaṃ niraṃtaram
1,9.13cd
तत्फलं लभते सद्यः शिवरात्रौ मदर्चनात्
tatphalaṃ labhate sadyaḥ śivarātrau madarcanāt
1,9.14ab
मद्धर्मवृद्धिकालो ऽयं चंद्रकाल इवांबुधेः
maddharmavṛddhikālo 'yaṃ caṃdrakāla ivāṃbudheḥ
1,9.14cd
प्रतिष्ठाद्युत्सवो यत्र मामको मंगलायनः
pratiṣṭhādyutsavo yatra māmako maṃgalāyanaḥ
1,9.15ab
यत्पुनः स्तंभरूपेण स्वाविरासमहं पुरा
yatpunaḥ staṃbharūpeṇa svāvirāsamahaṃ purā
1,9.15cd
स कालो मार्गशीर्षे तु स्यादार्द्रा ऋक्षमर्भकौ
sa kālo mārgaśīrṣe tu syādārdrā ṛkṣamarbhakau
1,9.16ab
आर्द्रायां मार्गशीर्षे तु यः पश्येन्मामुमासखम्
ārdrāyāṃ mārgaśīrṣe tu yaḥ paśyenmāmumāsakham
1,9.16cd
मद्बेरमपि वा लिंगं स गुहादपि मे प्रियः
madberamapi vā liṃgaṃ sa guhādapi me priyaḥ
1,9.17ab
अलं दर्शनमात्रेण फलं तस्मिन्दिने शुभे
alaṃ darśanamātreṇa phalaṃ tasmindine śubhe
1,9.17cd
अभ्यर्चनं चेदधिकं फलं वाचामगोचरम्
abhyarcanaṃ cedadhikaṃ phalaṃ vācāmagocaram
1,9.18ab
रणरंगतले ऽमुष्मिन्यदहं लिंगवर्ष्मणा
raṇaraṃgatale 'muṣminyadahaṃ liṃgavarṣmaṇā
1,9.18cd
जृंभितो लिंगवत्तस्माल्लिंगस्थानमिदं भवेत्
jṛṃbhito liṃgavattasmālliṃgasthānamidaṃ bhavet
1,9.19ab
अनाद्यंतमिदं स्तंभमणुमात्रं भविष्यति
anādyaṃtamidaṃ staṃbhamaṇumātraṃ bhaviṣyati
1,9.19cd
दर्शनार्थं हि जगतां पूजनार्थं हि पुत्रको
darśanārthaṃ hi jagatāṃ pūjanārthaṃ hi putrako
1,9.20ab
भोगावहमिदं लिंगं भुक्तिं मुक्त्येकसाधनम्
bhogāvahamidaṃ liṃgaṃ bhuktiṃ muktyekasādhanam
1,9.20cd
दर्शनस्पर्शनध्यानाज्जंतूनां जन्ममोचनम्
darśanasparśanadhyānājjaṃtūnāṃ janmamocanam
1,9.21ab
अनलाचलसंकाशं यदिदं लिंगमुत्थितम्
analācalasaṃkāśaṃ yadidaṃ liṃgamutthitam
1,9.21cd
अरुणाचलमित्येव तदिदं ख्यातिमेष्यति
aruṇācalamityeva tadidaṃ khyātimeṣyati
1,9.22ab
अत्र तीर्थं च बहुधा भविष्यति महत्तरम्
atra tīrthaṃ ca bahudhā bhaviṣyati mahattaram
1,9.22cd
मुक्तिरप्यत्र जंतूनां वासेन मरणेन च
muktirapyatra jaṃtūnāṃ vāsena maraṇena ca
1,9.23ab
स्थोत्सवादिकल्याणं जनावासं तु सर्वतः
sthotsavādikalyāṇaṃ janāvāsaṃ tu sarvataḥ
1,9.23cd
अत्र दत्तं हुतं जप्तं सर्वं कोटिगुणं भवेत्
atra dattaṃ hutaṃ japtaṃ sarvaṃ koṭiguṇaṃ bhavet
1,9.24ab
मत्क्षेत्रादपि सर्वस्मात्क्षेत्रमेतन्महत्तरम्
matkṣetrādapi sarvasmātkṣetrametanmahattaram
1,9.24cd
अत्र संस्मृतिमात्रेण मुक्तिर्भवति देहिनाम्
atra saṃsmṛtimātreṇa muktirbhavati dehinām
1,9.25ab
तस्मान्महत्तरमिदं क्षेत्रमत्यंतशोभनम्
tasmānmahattaramidaṃ kṣetramatyaṃtaśobhanam
1,9.25cd
सर्वकल्याणसंपूर्णं सर्वमुक्तिकरं शुभम्
sarvakalyāṇasaṃpūrṇaṃ sarvamuktikaraṃ śubham
1,9.26ab
अर्चयित्वा ऽत्र मामेव लिंगे लिंगिनमीश्वरम्
arcayitvā 'tra māmeva liṃge liṃginamīśvaram
1,9.26cd
सालोक्यं चैव सामीप्यं सारूप्यं सार्ष्टिरेव च
sālokyaṃ caiva sāmīpyaṃ sārūpyaṃ sārṣṭireva ca
1,9.27ab
सायुज्यमिति पञ्चैते क्रियादीनां फलं मतम्
sāyujyamiti pañcaite kriyādīnāṃ phalaṃ matam
1,9.27cd
सर्वेपि यूयं सकलं प्राप्स्यथाशु मनोरथम्
sarvepi yūyaṃ sakalaṃ prāpsyathāśu manoratham
1,9.28ab
नन्दिकेश्वर उवाच इत्यनुगृह्य भगवान्विनीतौ विधिमाधवौ
nandikeśvara uvāca ityanugṛhya bhagavānvinītau vidhimādhavau
1,9.28cd
यत्पूर्वं प्रहतं युद्धे तयोः सैन्यं परस्परम्
yatpūrvaṃ prahataṃ yuddhe tayoḥ sainyaṃ parasparam
1,9.29ab
तदुत्थापयदत्यर्थं स्वशक्त्यामृतधारया
tadutthāpayadatyarthaṃ svaśaktyāmṛtadhārayā
1,9.29cd
तयोर्माढ्यं च वैरं च व्यपनेतुमुवाच तौ
tayormāḍhyaṃ ca vairaṃ ca vyapanetumuvāca tau
1,9.30ab
सकलं निष्कलं चेति स्वरूपद्वयमस्ति मे
sakalaṃ niṣkalaṃ ceti svarūpadvayamasti me
1,9.30cd
नान्यस्य कस्यचित्तस्मादन्यः सर्वोप्यनीश्वरः
nānyasya kasyacittasmādanyaḥ sarvopyanīśvaraḥ
1,9.31ab
पुरस्तात्स्तंभरूपेण पश्चाद्रूपेण चार्भकौ
purastātstaṃbharūpeṇa paścādrūpeṇa cārbhakau
1,9.31cd
ब्रह्मत्वं निष्कलं प्रोक्तमीशत्वं सकलं तथा
brahmatvaṃ niṣkalaṃ proktamīśatvaṃ sakalaṃ tathā
1,9.32ab
द्वयं ममैव संसिद्धं न मदन्यस्य कस्यचित्
dvayaṃ mamaiva saṃsiddhaṃ na madanyasya kasyacit
1,9.32cd
तस्मादीशत्वमन्येषां युवयोरपि न क्वचित्
tasmādīśatvamanyeṣāṃ yuvayorapi na kvacit
1,9.33ab
तदज्ञानेन वां वृत्तमीशमानं महाद्भुतम्
tadajñānena vāṃ vṛttamīśamānaṃ mahādbhutam
1,9.33cd
तन्निराकर्तुमत्रैवमुत्थितो ऽहं रणक्षितौ
tannirākartumatraivamutthito 'haṃ raṇakṣitau
1,9.34ab
त्यजतं मानमात्मीयं मयीशे कुरुतं मतिम्
tyajataṃ mānamātmīyaṃ mayīśe kurutaṃ matim
1,9.34cd
मत्प्रसादेन लोकेषु सर्वोप्यर्थः प्रकाशते
matprasādena lokeṣu sarvopyarthaḥ prakāśate
1,9.35ab
गुरूक्तिर्व्यंजकं तत्र प्रमाणं वा पुनः पुनः
gurūktirvyaṃjakaṃ tatra pramāṇaṃ vā punaḥ punaḥ
1,9.35cd
ब्रह्मतत्त्वमिदं गूढं भवत्प्रीत्या भणाम्यहम्
brahmatattvamidaṃ gūḍhaṃ bhavatprītyā bhaṇāmyaham
1,9.36ab
अहमेव परं ब्रह्म मत्स्वरूपं कलाकलम्
ahameva paraṃ brahma matsvarūpaṃ kalākalam
1,9.36cd
ब्रह्मत्वादीश्वरश्चाहं कृत्यं मेनुग्रहादिकम्
brahmatvādīśvaraścāhaṃ kṛtyaṃ menugrahādikam
1,9.37ab
बृहत्त्वाद्बृंहणत्वाच्च ब्रह्माहं ब्रह्मकेशवौ
bṛhattvādbṛṃhaṇatvācca brahmāhaṃ brahmakeśavau
1,9.37cd
समत्वाद्व्यापकत्वाच्च तथैवात्माहमर्भकौ
samatvādvyāpakatvācca tathaivātmāhamarbhakau
1,9.38ab
अनात्मानः परे सर्वे जीवा एव न संशयः
anātmānaḥ pare sarve jīvā eva na saṃśayaḥ
1,9.38cd
अनुग्रहाद्यं सर्गांगं जगत्कृत्यं च पंकजम्
anugrahādyaṃ sargāṃgaṃ jagatkṛtyaṃ ca paṃkajam
1,9.39ab
ईशत्वादेव मे नित्यं न मदन्यस्य कस्यचित्
īśatvādeva me nityaṃ na madanyasya kasyacit
1,9.39cd
आदौ ब्रह्मत्त्वबुद्ध्यर्थं निष्कलं लिंगमुत्थितम्
ādau brahmattvabuddhyarthaṃ niṣkalaṃ liṃgamutthitam
1,9.40ab
तस्मादज्ञातमीशत्वं व्यक्तं द्योतयितुं हि वाम्
tasmādajñātamīśatvaṃ vyaktaṃ dyotayituṃ hi vām
1,9.40cd
सकलोहमतो जातः साक्षादीशस्तु तत्क्षणात्
sakalohamato jātaḥ sākṣādīśastu tatkṣaṇāt
1,9.41ab
सकलत्वमतो ज्ञेयमीशत्वं मयि सत्वरम्
sakalatvamato jñeyamīśatvaṃ mayi satvaram
1,9.41cd
यदिदं निष्कलं स्तंभं मम ब्रह्मत्वबोधकम्
yadidaṃ niṣkalaṃ staṃbhaṃ mama brahmatvabodhakam
1,9.42ab
लिंगलक्षणयुक्तत्वान्मम लिंगं भवेदिदम्
liṃgalakṣaṇayuktatvānmama liṃgaṃ bhavedidam
1,9.42cd
तदिदं नित्यमभ्यर्च्यं युवाभ्यामत्र पुत्रकौ
tadidaṃ nityamabhyarcyaṃ yuvābhyāmatra putrakau
1,9.43ab
मदात्मकमिदं नित्यं मम सान्निध्यकारणम्
madātmakamidaṃ nityaṃ mama sānnidhyakāraṇam
1,9.43cd
महत्पूज्यमिदं नित्यमभेदाल्लिंगसिंगिनोः
mahatpūjyamidaṃ nityamabhedālliṃgasiṃginoḥ
1,9.44ab
यत्रप्रतिष्ठितं येन मदीयं लिंगमीदृशम्
yatrapratiṣṭhitaṃ yena madīyaṃ liṃgamīdṛśam
1,9.44cd
तत्र प्रतिष्ठितः सोहमप्रतिष्ठोपि वत्सकौ
tatra pratiṣṭhitaḥ sohamapratiṣṭhopi vatsakau
1,9.45ab
मत्साम्यमेकलिंगस्य स्थापने फलमीरितम्
matsāmyamekaliṃgasya sthāpane phalamīritam
1,9.45cd
द्वितीये स्थापिते लिंगे मदैक्यं फलमेव हि
dvitīye sthāpite liṃge madaikyaṃ phalameva hi
1,9.46ab
लिंगं प्राधान्यतः स्थाप्यं तथाबेरं तु गौणकम्
liṃgaṃ prādhānyataḥ sthāpyaṃ tathāberaṃ tu gauṇakam
1,9.46cd
लिंगाभावेन तत्क्षेत्रं सबेरमपि सर्वतः
liṃgābhāvena tatkṣetraṃ saberamapi sarvataḥ
Chapter 1.10
1,10.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां नवमो ऽध्यायः ब्रह्मविष्णू ऊचतुः सर्गादिपञ्चकृत्यस्य लक्षणं ब्रूहि नौ प्रभो
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ navamo 'dhyāyaḥ brahmaviṣṇū ūcatuḥ sargādipañcakṛtyasya lakṣaṇaṃ brūhi nau prabho
1,10.1cd
शिव उवाच मत्कृत्यबोधनं गुह्यं कृपया प्रब्रवीमि वाम्
śiva uvāca matkṛtyabodhanaṃ guhyaṃ kṛpayā prabravīmi vām
1,10.2ab
सृष्टिः स्थितिश्च संहारस्तिरोभावो ऽप्यनुग्रहः
sṛṣṭiḥ sthitiśca saṃhārastirobhāvo 'pyanugrahaḥ
1,10.2cd
पञ्चैव मे जगत्कृत्यं नित्यसिद्धमजाच्युतौ
pañcaiva me jagatkṛtyaṃ nityasiddhamajācyutau
1,10.3ab
सर्गः संसारसंरंभस्तत्प्रतिष्ठा स्थितिर्मता
sargaḥ saṃsārasaṃraṃbhastatpratiṣṭhā sthitirmatā
1,10.3cd
संहारो मर्दनं तस्य तिरोभावस्तदुत्क्रमः
saṃhāro mardanaṃ tasya tirobhāvastadutkramaḥ
1,10.4ab
तन्मोक्षो ऽनुग्रहस्तन्मे कृत्यमेवं हि पञ्चकम्
tanmokṣo 'nugrahastanme kṛtyamevaṃ hi pañcakam
1,10.4cd
कृत्यमेतद्वहत्यन्यस्तूष्णीं गोपुरबिंबवत्
kṛtyametadvahatyanyastūṣṇīṃ gopurabiṃbavat
1,10.5ab
सर्गादि यच्चतुष्कृत्यं संसारपरिजृंभणम्
sargādi yaccatuṣkṛtyaṃ saṃsāraparijṛṃbhaṇam
1,10.5cd
पञ्चमं मुक्तिहेतुर्वै नित्यं मयि च सुस्थिरम्
pañcamaṃ muktiheturvai nityaṃ mayi ca susthiram
1,10.6ab
तदिदं पञ्चभूतेषु दृश्यते मामकैर्जनैः
tadidaṃ pañcabhūteṣu dṛśyate māmakairjanaiḥ
1,10.6cd
सृष्टिर्भूमौ स्थितिस्तोये संहारः पावके तथा
sṛṣṭirbhūmau sthitistoye saṃhāraḥ pāvake tathā
1,10.7ab
तिरोभावो ऽनिले तद्वदनुग्रह इहाम्बरे
tirobhāvo 'nile tadvadanugraha ihāmbare
1,10.7cd
सृज्यते धरया सर्वमद्भिः सर्वं प्रवर्धते
sṛjyate dharayā sarvamadbhiḥ sarvaṃ pravardhate
1,10.8ab
अर्द्यते तेजसा सर्वं वायुना चापनीयते
ardyate tejasā sarvaṃ vāyunā cāpanīyate
1,10.8cd
व्योम्नानुगृह्यते सर्वं ज्ञेयमेवं हि सूरिभिः
vyomnānugṛhyate sarvaṃ jñeyamevaṃ hi sūribhiḥ
1,10.9ab
पञ्चकृत्यमिदं बोढुं ममास्ति मुखपञ्चकम्
pañcakṛtyamidaṃ boḍhuṃ mamāsti mukhapañcakam
1,10.9cd
चतुर्दिक्षु चतुर्वक्त्रं तन्मध्ये पञ्चमं मुखम्
caturdikṣu caturvaktraṃ tanmadhye pañcamaṃ mukham
1,10.10ab
युवाभ्यां तपसा लब्धमेतत्कृत्यद्वयं सुतौ
yuvābhyāṃ tapasā labdhametatkṛtyadvayaṃ sutau
1,10.10cd
सृष्टिस्थित्यभीधं भाग्यं मत्तः प्रीतादतिप्रियम्
sṛṣṭisthityabhīdhaṃ bhāgyaṃ mattaḥ prītādatipriyam
1,10.11ab
तथा रुद्रमहेशाभ्यामन्यत्कृत्यद्वयं परम्
tathā rudramaheśābhyāmanyatkṛtyadvayaṃ param
1,10.11cd
अनुग्रहाख्यं केनापि लब्धुं नैव हि शक्यते
anugrahākhyaṃ kenāpi labdhuṃ naiva hi śakyate
1,10.12ab
तत्सर्वं पौर्विकं कर्म युवाभ्यां कालविस्मृतम्
tatsarvaṃ paurvikaṃ karma yuvābhyāṃ kālavismṛtam
1,10.12cd
न तद्रुद्र महेशाभ्यां विस्मृतं कर्म तादृशम्
na tadrudra maheśābhyāṃ vismṛtaṃ karma tādṛśam
1,10.13ab
रूपे वेशे च कृत्ये च वाहने चासने तथा
rūpe veśe ca kṛtye ca vāhane cāsane tathā
1,10.13cd
आयुधादौ च मत्साम्यमस्माभिस्तत्कृते कृतम्
āyudhādau ca matsāmyamasmābhistatkṛte kṛtam
1,10.14ab
मद्ध्यानविरहाद्वत्सौ मौढ्यं वामेवमागतम्
maddhyānavirahādvatsau mauḍhyaṃ vāmevamāgatam
1,10.14cd
मज्ज्ञाने सति नैवं स्यान्मानं रूपे महेशवत्
majjñāne sati naivaṃ syānmānaṃ rūpe maheśavat
1,10.15ab
तस्मान्मज्ज्ञानसिद्ध्यर्थं मंत्रमोंकारनामकम्
tasmānmajjñānasiddhyarthaṃ maṃtramoṃkāranāmakam
1,10.15cd
इतः परं प्रजपतं मामकं मानभंजनम्
itaḥ paraṃ prajapataṃ māmakaṃ mānabhaṃjanam
1,10.16ab
उपादिशं निजं मंत्रमोंकारमुरुमंगलम्
upādiśaṃ nijaṃ maṃtramoṃkāramurumaṃgalam
1,10.16cd
ओंकारो मन्मुखाज्जज्ञे प्रथमं मत्प्रबोधकः
oṃkāro manmukhājjajñe prathamaṃ matprabodhakaḥ
1,10.17ab
वाचको ऽयमहं वाच्यो मंत्रो ऽयं हि मदात्मकः
vācako 'yamahaṃ vācyo maṃtro 'yaṃ hi madātmakaḥ
1,10.17cd
तदनुस्मरणं नित्यं ममानुस्मरणं भवेत्
tadanusmaraṇaṃ nityaṃ mamānusmaraṇaṃ bhavet
1,10.18ab
अकारौत्तरात्पूर्वमुकारः पश्चिमाननात्
akārauttarātpūrvamukāraḥ paścimānanāt
1,10.18cd
मकारो दक्षिणमुखाद्बिंदुः प्राङ्मुखतस्तथा
makāro dakṣiṇamukhādbiṃduḥ prāṅmukhatastathā
1,10.19ab
नादो मध्यमुखादेवं पञ्चधा ऽसौ विजृंभितः
nādo madhyamukhādevaṃ pañcadhā 'sau vijṛṃbhitaḥ
1,10.19cd
एकीभूतः पुनस्तद्वदोमित्येकाक्षरो भवेत्
ekībhūtaḥ punastadvadomityekākṣaro bhavet
1,10.20ab
नामरूपात्मकं सर्वं वेदभूतकुलद्वयम्
nāmarūpātmakaṃ sarvaṃ vedabhūtakuladvayam
1,10.20cd
व्याप्तमेतेन मंत्रेण शिवशक्त्योश्च बोधकः
vyāptametena maṃtreṇa śivaśaktyośca bodhakaḥ
1,10.21ab
अस्मात्पञ्चाक्षरं जज्ञे बोधकं सकलस्यतत्
asmātpañcākṣaraṃ jajñe bodhakaṃ sakalasyatat
1,10.21cd
आकारादिक्रमेणैव नकारादियथाक्रमम्
ākārādikrameṇaiva nakārādiyathākramam
1,10.22ab
अस्मात्पञ्चाक्षराज्जाता मातृकाः पञ्चभेदतः
asmātpañcākṣarājjātā mātṛkāḥ pañcabhedataḥ
1,10.22cd
तस्माच्छिरश्चतुर्वक्त्रात्त्रिपाद्गाय त्रिरेव हि
tasmācchiraścaturvaktrāttripādgāya trireva hi
1,10.23ab
वेदः सर्वस्ततो जज्ञे ततो वै मंत्रकोटयः
vedaḥ sarvastato jajñe tato vai maṃtrakoṭayaḥ
1,10.23cd
तत्तन्मंत्रेण तत्सिद्धिः सर्वसिद्धिरितो भवेत्
tattanmaṃtreṇa tatsiddhiḥ sarvasiddhirito bhavet
1,10.24ab
अनेन मंत्रकंदेन भोगो मोक्षश्च सिद्ध्यति
anena maṃtrakaṃdena bhogo mokṣaśca siddhyati
1,10.24cd
सकला मंत्रराजानः साक्षाद्भोगप्रदाः शुभाः
sakalā maṃtrarājānaḥ sākṣādbhogapradāḥ śubhāḥ
1,10.25ab
नंदिकेश्वर उवाच पुनस्तयोस्तत्र तिरः पटं गुरुः प्रकल्प्य मंत्रं च समादिशत्परम्
naṃdikeśvara uvāca punastayostatra tiraḥ paṭaṃ guruḥ prakalpya maṃtraṃ ca samādiśatparam
1,10.25cd
निधाय तच्छीर्ष्णि करांबुजं शनैरुदङ्मुखं संस्थितयोः सहांबिकः
nidhāya tacchīrṣṇi karāṃbujaṃ śanairudaṅmukhaṃ saṃsthitayoḥ sahāṃbikaḥ
1,10.26ab
त्रिरुच्चार्याग्रहीन्मंत्रं यंत्रतंत्रोक्तिपूर्वकम्
triruccāryāgrahīnmaṃtraṃ yaṃtrataṃtroktipūrvakam
1,10.26cd
शिष्यौ च तौ दक्षिणायामात्मानं च समर्पयत्
śiṣyau ca tau dakṣiṇāyāmātmānaṃ ca samarpayat
1,10.27ab
प्रबद्धहस्तौ किल तौ तदंतिके तमेव देवं जगतुर्जगद्गुरुम्
prabaddhahastau kila tau tadaṃtike tameva devaṃ jagaturjagadgurum
1,10.28ab
ब्रह्माच्युतावूचतुः नमो निष्कलरूपाय नमो निष्कलतेजसे
brahmācyutāvūcatuḥ namo niṣkalarūpāya namo niṣkalatejase
1,10.28cd
नमः सकलनाथाय नमस्ते सकलात्मने
namaḥ sakalanāthāya namaste sakalātmane
1,10.29ab
नमः प्रणववाच्याय नमः प्रणवलिंगिने
namaḥ praṇavavācyāya namaḥ praṇavaliṃgine
1,10.29cd
नमः सृष्ट्यादिकर्त्रे च नमः पञ्चमुखायते
namaḥ sṛṣṭyādikartre ca namaḥ pañcamukhāyate
1,10.30ab
पञ्चब्रह्मस्वरूपाय पञ्च कृत्यायते नमः
pañcabrahmasvarūpāya pañca kṛtyāyate namaḥ
1,10.30cd
आत्मने ब्रह्मणे तुभ्यमनंतगुणशक्तये
ātmane brahmaṇe tubhyamanaṃtaguṇaśaktaye
1,10.31ab
सकलाकलरूपाय शंभवे गुरवे नमः
sakalākalarūpāya śaṃbhave gurave namaḥ
1,10.31cd
इति स्तुत्वा गुरुं पद्यैर्ब्रह्मा विष्णुश् च नेमतुः
iti stutvā guruṃ padyairbrahmā viṣṇuś ca nematuḥ
1,10.32ab
ईश्वर उवाच वत्सकौ सर्वतत्त्वं च कथितं दर्शितं च वाम्
īśvara uvāca vatsakau sarvatattvaṃ ca kathitaṃ darśitaṃ ca vām
1,10.32cd
जपतं प्रणवं मंत्रं देवीदिष्टं मदात्मकम्
japataṃ praṇavaṃ maṃtraṃ devīdiṣṭaṃ madātmakam
1,10.33ab
ज्ञानं च सुस्थिरं भाग्यं सर्वं भवति शाश्वतम्
jñānaṃ ca susthiraṃ bhāgyaṃ sarvaṃ bhavati śāśvatam
1,10.33cd
आर्द्रायां च चतुर्दश्यां तज्जाप्यं त्वक्षयं भवेत्
ārdrāyāṃ ca caturdaśyāṃ tajjāpyaṃ tvakṣayaṃ bhavet
1,10.34ab
सूर्यगत्या महार्द्रायामेकं कोटिगुणं भवेत्
sūryagatyā mahārdrāyāmekaṃ koṭiguṇaṃ bhavet
1,10.34cd
मृगशीर्षांतिमो भागः पुनर्वस्वादिमस्तथा
mṛgaśīrṣāṃtimo bhāgaḥ punarvasvādimastathā
1,10.35ab
आर्द्रासमः सदा ज्ञेयः पूजाहोमादितर्पणे
ārdrāsamaḥ sadā jñeyaḥ pūjāhomāditarpaṇe
1,10.35cd
दर्शनं तु प्रभाते च प्रातःसंगवकालयोः
darśanaṃ tu prabhāte ca prātaḥsaṃgavakālayoḥ
1,10.36ab
चतुर्दशी तथा ग्राह्या निशीथव्यापिनी भवेत्
caturdaśī tathā grāhyā niśīthavyāpinī bhavet
1,10.36cd
प्रदोषव्यापिनी चैव परयुक्ता प्रशस्यते
pradoṣavyāpinī caiva parayuktā praśasyate
1,10.37ab
लिंगं बेरं च मेतुल्यं यजतां लिंगमुत्तमम्
liṃgaṃ beraṃ ca metulyaṃ yajatāṃ liṃgamuttamam
1,10.37cd
तस्माल्लिंगं परं पूज्यं बेरादपि मुमुक्षुभिः
tasmālliṃgaṃ paraṃ pūjyaṃ berādapi mumukṣubhiḥ
1,10.38ab
लिंगमोंकारमंत्रेण बेरं पञ्चाक्षरेण तु
liṃgamoṃkāramaṃtreṇa beraṃ pañcākṣareṇa tu
1,10.38cd
स्वयमेव हि द्रव्यैः प्रतिष्ठाप्यं परैरपि
svayameva hi dravyaiḥ pratiṣṭhāpyaṃ parairapi
1,10.39ab
पूजयेदुपचारैश्च मत्पदं सुलभं भवेत्
pūjayedupacāraiśca matpadaṃ sulabhaṃ bhavet
1,10.39cd
इति शास्य तथा शिष्यौ तत्रैवां ऽतर्हितः शिवः
iti śāsya tathā śiṣyau tatraivāṃ 'tarhitaḥ śivaḥ
Chapter 1.11
1,11.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां दशमो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः कथं लिंगं प्रतिष्ठाप्यं कथं वातस्य लक्षणम्
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ daśamo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ kathaṃ liṃgaṃ pratiṣṭhāpyaṃ kathaṃ vātasya lakṣaṇam
1,11.1cd
कथं वा तत्समभ्यर्च्यं देशे काले च केन हि
kathaṃ vā tatsamabhyarcyaṃ deśe kāle ca kena hi
1,11.2ab
सूत उवाच युष्मदर्थं प्रवक्ष्यामि बुद्ध्यतामवधानतः
sūta uvāca yuṣmadarthaṃ pravakṣyāmi buddhyatāmavadhānataḥ
1,11.2cd
अनुकूले शुभे काले पुण्ये तीर्थे तटे तथा
anukūle śubhe kāle puṇye tīrthe taṭe tathā
1,11.3ab
यथेष्टं लिंगमारोप्यं यत्र स्यान्नित्यमर्चनम्
yatheṣṭaṃ liṃgamāropyaṃ yatra syānnityamarcanam
1,11.3cd
पार्थिवेन तथाप्येनं तैजसेन यथारुचि
pārthivena tathāpyenaṃ taijasena yathāruci
1,11.4ab
कल्पलक्षणसंयुक्तं लिंगं पूजाफलं लभेत्
kalpalakṣaṇasaṃyuktaṃ liṃgaṃ pūjāphalaṃ labhet
1,11.4cd
सर्वलक्षणसंयुक्तं सद्यः पूजाफलप्रदम्
sarvalakṣaṇasaṃyuktaṃ sadyaḥ pūjāphalapradam
1,11.5ab
चरे विशिष्यते सूक्ष्मं स्थावरे स्थूलमेव हि
care viśiṣyate sūkṣmaṃ sthāvare sthūlameva hi
1,11.5cd
सलक्षणं सपीठं च स्थापयेच्छिवनिर्मितम्
salakṣaṇaṃ sapīṭhaṃ ca sthāpayecchivanirmitam
1,11.6ab
मंडलं चतुरस्रं वा त्रिकोणमथवा तथा
maṃḍalaṃ caturasraṃ vā trikoṇamathavā tathā
1,11.6cd
खट्वांगवन्मध्यसूक्ष्मं लिंगपीठं महाफलं
khaṭvāṃgavanmadhyasūkṣmaṃ liṃgapīṭhaṃ mahāphalaṃ
1,11.7ab
प्रथमं मृच्छिलादिभ्यो लिगं लोहादिभिः कृतम्
prathamaṃ mṛcchilādibhyo ligaṃ lohādibhiḥ kṛtam
1,11.7cd
येन लिंगं तेन पीठं स्थावरे हि विशिष्यते
yena liṃgaṃ tena pīṭhaṃ sthāvare hi viśiṣyate
1,11.8ab
लिंगं पीठं चरे त्वेकं लिंगं बाणकृतं विना
liṃgaṃ pīṭhaṃ care tvekaṃ liṃgaṃ bāṇakṛtaṃ vinā
1,11.8cd
लिंगप्रमाणं कर्तःणां द्वादशांगुलमुत्तमम्
liṃgapramāṇaṃ kartḥṇāṃ dvādaśāṃgulamuttamam
1,11.9ab
न्यूनं चेत्फलमल्पं स्यादधिकं नैव दूष्यते
nyūnaṃ cetphalamalpaṃ syādadhikaṃ naiva dūṣyate
1,11.9cd
कर्तुरेकांगुलन्यूनं चरेपि च तथैव हि
karturekāṃgulanyūnaṃ carepi ca tathaiva hi
1,11.10ab
आदौ विमानं शिल्पेन कार्यं देवगणैर्युतम्
ādau vimānaṃ śilpena kāryaṃ devagaṇairyutam
1,11.10cd
तत्र गर्भगृहे रम्ये दृढे दर्पणसंनिभो भूषिते
tatra garbhagṛhe ramye dṛḍhe darpaṇasaṃnibho bhūṣite
1,11.11ab
नवरत्नैश्च दिग्द्वारे च प्रधानकैः
navaratnaiśca digdvāre ca pradhānakaiḥ
1,11.11cd
नीलं रक्तं च वै दूर्यं श्यामं मारकतं तथा
nīlaṃ raktaṃ ca vai dūryaṃ śyāmaṃ mārakataṃ tathā
1,11.12ab
मुक्ताप्रवालगोमेदवज्राणि नवरत्नकम्
muktāpravālagomedavajrāṇi navaratnakam
1,11.12cd
मध्ये लिंगं महद्द्रव्यं निक्षिपेत्सहवैदिके
madhye liṃgaṃ mahaddravyaṃ nikṣipetsahavaidike
1,11.13ab
संपूज्य लिंगं सद्याद्यैः पञ्चस्थाने यथाक्रमम्
saṃpūjya liṃgaṃ sadyādyaiḥ pañcasthāne yathākramam
1,11.13cd
अग्नौ च हुत्वा बहुधा हविषास कलं च माम्
agnau ca hutvā bahudhā haviṣāsa kalaṃ ca mām
1,11.14ab
अभ्यर्च्य गुरुमाचार्यमर्थैः कामैश्च बांधवम्
abhyarcya gurumācāryamarthaiḥ kāmaiśca bāṃdhavam
1,11.14cd
दद्यादैश्वर्यमर्थिभ्यो जडमप्यजडं तथा
dadyādaiśvaryamarthibhyo jaḍamapyajaḍaṃ tathā
1,11.15ab
स्थावरं जंगमं जीवं सर्वं संतोष्य यत्नतः
sthāvaraṃ jaṃgamaṃ jīvaṃ sarvaṃ saṃtoṣya yatnataḥ
1,11.15cd
सुवर्णपूरिते श्वभ्रे नवरत्नैश्च पूरिते
suvarṇapūrite śvabhre navaratnaiśca pūrite
1,11.16ab
सद्यादि ब्रह्म चोच्चार्य ध्यात्वा देवं परं शुभम्
sadyādi brahma coccārya dhyātvā devaṃ paraṃ śubham
1,11.16cd
उदीर्य च महामंत्रमोंकारं नादघोषितम्
udīrya ca mahāmaṃtramoṃkāraṃ nādaghoṣitam
1,11.17ab
लिंगं तत्र प्रतिष्ठाप्य लिगं पीठेन योजयेत्
liṃgaṃ tatra pratiṣṭhāpya ligaṃ pīṭhena yojayet
1,11.17cd
लिंगं सपीठं निक्षिप्य नित्यलेपेन बंधयेत्
liṃgaṃ sapīṭhaṃ nikṣipya nityalepena baṃdhayet
1,11.18ab
एवं बेरं च संस्थाप्यं तत्रैव परमं शुभम्
evaṃ beraṃ ca saṃsthāpyaṃ tatraiva paramaṃ śubham
1,11.18cd
पञ्चाक्षरेण बेरं तु उत्सवार्थं वहिस्तथा
pañcākṣareṇa beraṃ tu utsavārthaṃ vahistathā
1,11.19ab
बेरं गुरुभ्यो गृह्णीयात्साधुभिः पूजितं तु वा
beraṃ gurubhyo gṛhṇīyātsādhubhiḥ pūjitaṃ tu vā
1,11.19cd
एवं लिंगे च बेरे च पूजा शिवपदप्रदा
evaṃ liṃge ca bere ca pūjā śivapadapradā
1,11.20ab
पुनश्च द्विविधं प्रोक्तं स्थावरं जंगमं तथा
punaśca dvividhaṃ proktaṃ sthāvaraṃ jaṃgamaṃ tathā
1,11.20cd
स्थावरं लिंगमित्याहुस्तरुगुल्मादिकं तथा
sthāvaraṃ liṃgamityāhustarugulmādikaṃ tathā
1,11.21ab
जंगमं लिंगमित्याहुः कृमिकीटादिकं तथा
jaṃgamaṃ liṃgamityāhuḥ kṛmikīṭādikaṃ tathā
1,11.21cd
स्थावरस्य च शुश्रूषा जंगमस्य च तर्पणम्
sthāvarasya ca śuśrūṣā jaṃgamasya ca tarpaṇam
1,11.22ab
तत्तत्सुखानुरागेण शिवपूजां विदुर्बुधाः
tattatsukhānurāgeṇa śivapūjāṃ vidurbudhāḥ
1,11.22cd
पीठमंबामयं सर्वं शिवलिंगं च चिन्मयम्
pīṭhamaṃbāmayaṃ sarvaṃ śivaliṃgaṃ ca cinmayam
1,11.23ab
यथा देवीमुमामंके धृत्वा तिष्ठति शंकरः
yathā devīmumāmaṃke dhṛtvā tiṣṭhati śaṃkaraḥ
1,11.23cd
तथा लिंगमिदं पीठं धृत्वा तिष्ठति संततम्
tathā liṃgamidaṃ pīṭhaṃ dhṛtvā tiṣṭhati saṃtatam
1,11.24ab
एवं स्थाप्य महालिंगं पूजयेदुपचारकैः
evaṃ sthāpya mahāliṃgaṃ pūjayedupacārakaiḥ
1,11.24cd
नित्यपूजा यथा शक्तिध्वजादिकरणं तथा
nityapūjā yathā śaktidhvajādikaraṇaṃ tathā
1,11.25ab
इति संस्थापयेल्लिंगं साक्षाच्छिवपदप्रदम्
iti saṃsthāpayelliṃgaṃ sākṣācchivapadapradam
1,11.25cd
अथवा चरलिंगं तु षोडशैरुपचारकैः
athavā caraliṃgaṃ tu ṣoḍaśairupacārakaiḥ
1,11.26ab
पूजयेच्च यथान्यायं क्रमाच्छिवपदप्रदम्
pūjayecca yathānyāyaṃ kramācchivapadapradam
1,11.26cd
आवाहनं चासनं च अर्घ्यं पाद्यं तथैव च
āvāhanaṃ cāsanaṃ ca arghyaṃ pādyaṃ tathaiva ca
1,11.27ab
तदंगाचमनं चैव स्नानमभ्यंगपूर्वकम्
tadaṃgācamanaṃ caiva snānamabhyaṃgapūrvakam
1,11.27cd
वस्त्रं गंधं तथा पुष्पं धूपं दीपं निवेदनम्
vastraṃ gaṃdhaṃ tathā puṣpaṃ dhūpaṃ dīpaṃ nivedanam
1,11.28ab
नीराजनं च तांबूलं नमस्कारो विसर्जनम्
nīrājanaṃ ca tāṃbūlaṃ namaskāro visarjanam
1,11.28cd
अथवा ऽर्घ्यादिकं कृत्वा नैवेद्यां तं यथाविधि
athavā 'rghyādikaṃ kṛtvā naivedyāṃ taṃ yathāvidhi
1,11.29ab
अथाभिषेकं नैवेद्यं नमस्कारं च तर्पणम्
athābhiṣekaṃ naivedyaṃ namaskāraṃ ca tarpaṇam
1,11.29cd
यथाशक्ति सदाकुर्यात्क्रमाच्छिवपदप्रदम्
yathāśakti sadākuryātkramācchivapadapradam
1,11.30ab
अथवा मानुषे लिंगेप्यार्षे दैवे स्वयंभुवि
athavā mānuṣe liṃgepyārṣe daive svayaṃbhuvi
1,11.30cd
स्थापिते ऽपूर्वके लिंगे सोपचारं यथा तथा
sthāpite 'pūrvake liṃge sopacāraṃ yathā tathā
1,11.31ab
पूजोपकरणे दत्ते यत्किंचित्फलमश्नुते
pūjopakaraṇe datte yatkiṃcitphalamaśnute
1,11.31cd
प्रदक्षिणानमस्कारैः क्रमाच्छिवपदप्रदम्
pradakṣiṇānamaskāraiḥ kramācchivapadapradam
1,11.32ab
लिंगं दर्शनमात्रं वा नियमेन शिवप्रदम्
liṃgaṃ darśanamātraṃ vā niyamena śivapradam
1,11.32cd
मृत्पिष्टगोशकृत्पुष्पैः करवीरेण वा फलैः
mṛtpiṣṭagośakṛtpuṣpaiḥ karavīreṇa vā phalaiḥ
1,11.33ab
गुडेन नवनीतेन भस्मनान्नैर्यथारुचि
guḍena navanītena bhasmanānnairyathāruci
1,11.33cd
लिंगं यत्नेन कृत्वांते यजेत्तदनुसारतः
liṃgaṃ yatnena kṛtvāṃte yajettadanusārataḥ
1,11.34ab
अंगुष्ठादावपि तथा पूजामिच्छंति केचन
aṃguṣṭhādāvapi tathā pūjāmicchaṃti kecana
1,11.34cd
लिंगकर्मणि सर्वत्र निषेधोस्ति न कर्हिचित्
liṃgakarmaṇi sarvatra niṣedhosti na karhicit
1,11.35ab
सर्वत्र फलदाता हि प्रयासानुगुणं शिवः
sarvatra phaladātā hi prayāsānuguṇaṃ śivaḥ
1,11.35cd
अथवा लिंगदानं वा लिंगमौल्यमथापि वा
athavā liṃgadānaṃ vā liṃgamaulyamathāpi vā
1,11.36ab
श्रद्धया शिवभक्ताय दत्तं शिवपदप्रदम्
śraddhayā śivabhaktāya dattaṃ śivapadapradam
1,11.36cd
अथवा प्रणवं नित्यं जपेद्दशसहस्रकम्
athavā praṇavaṃ nityaṃ japeddaśasahasrakam
1,11.37ab
संध्ययोश्च सहस्रं वा ज्ञेयं शिवपदप्रदम्
saṃdhyayośca sahasraṃ vā jñeyaṃ śivapadapradam
1,11.37cd
जपकाले मकारांतं मनःशुद्धिकरं भजेत्
japakāle makārāṃtaṃ manaḥśuddhikaraṃ bhajet
1,11.38ab
समाधौ मानसं प्रोक्तमुपांशु सार्वकालिकम्
samādhau mānasaṃ proktamupāṃśu sārvakālikam
1,11.38cd
समानप्रणवं चेमं बिंदुनादयुतं विदुः
samānapraṇavaṃ cemaṃ biṃdunādayutaṃ viduḥ
1,11.39ab
अथ पञ्चाक्षरं नित्यं जपेदयुतमादरात्
atha pañcākṣaraṃ nityaṃ japedayutamādarāt
1,11.39cd
संध्ययोश्च सहस्रं वा ज्ञेयं शिवपदप्रदम्
saṃdhyayośca sahasraṃ vā jñeyaṃ śivapadapradam
1,11.40ab
प्रणवेनादिसंयुक्तं ब्राह्मणानां विशिष्यते
praṇavenādisaṃyuktaṃ brāhmaṇānāṃ viśiṣyate
1,11.40cd
दीक्षायुक्तं गुरोर्ग्राह्यं मंत्रं ह्यथ फलाप्तये
dīkṣāyuktaṃ gurorgrāhyaṃ maṃtraṃ hyatha phalāptaye
1,11.41ab
कुंभस्नानं मंत्रदीक्षां मातृकान्यासमेव च
kuṃbhasnānaṃ maṃtradīkṣāṃ mātṛkānyāsameva ca
1,11.41cd
ब्राह्मणः सत्यपूतात्मा गुरुर्ज्ञानी विशिष्यते
brāhmaṇaḥ satyapūtātmā gururjñānī viśiṣyate
1,11.42ab
द्विजानां च नमःपूर्वमन्येषां च नमोन्तकम्
dvijānāṃ ca namaḥpūrvamanyeṣāṃ ca namontakam
1,11.42cd
स्त्रीणां च क्वचिदिच्छंति नमो तं च यथाविधि
strīṇāṃ ca kvacidicchaṃti namo taṃ ca yathāvidhi
1,11.43ab
विप्रस्त्रीणां नमः पूर्वमिदमिच्छंति केचन
viprastrīṇāṃ namaḥ pūrvamidamicchaṃti kecana
1,11.43cd
पञ्चकोटिजपं कृत्वा सदा शिवसमो भवेत्
pañcakoṭijapaṃ kṛtvā sadā śivasamo bhavet
1,11.44ab
एकद्वित्रिचतुःकोट्याब्रह्मादीनां पदं व्रजेत्
ekadvitricatuḥkoṭyābrahmādīnāṃ padaṃ vrajet
1,11.44cd
जपेदक्षरलक्षंवा अक्षराणां पृथक्पृथक्
japedakṣaralakṣaṃvā akṣarāṇāṃ pṛthakpṛthak
1,11.45ab
अथवाक्षरलक्षं वा ज्ञेयं शिवपदप्रदम्
athavākṣaralakṣaṃ vā jñeyaṃ śivapadapradam
1,11.45cd
सहस्रं तु सहस्राणां सहस्रेण दिनेन हि
sahasraṃ tu sahasrāṇāṃ sahasreṇa dinena hi
1,11.46ab
जपेन्मंत्रादिष्टसिद्धिर्नित्यं ब्राह्मणभोजनात्
japenmaṃtrādiṣṭasiddhirnityaṃ brāhmaṇabhojanāt
1,11.46cd
अष्टोत्तरसहस्रं वै गायत्रीं प्रातरेव हि
aṣṭottarasahasraṃ vai gāyatrīṃ prātareva hi
1,11.47ab
ब्राह्मणस्तु जपेन्नित्यं क्रमाच्छिवपदप्रदान्
brāhmaṇastu japennityaṃ kramācchivapadapradān
1,11.47cd
वेदमंत्रांस्तु सूक्तानि जपेन्नियममास्थितः
vedamaṃtrāṃstu sūktāni japenniyamamāsthitaḥ
1,11.48ab
एकं दशार्णं मंत्रं च शतोनं च तदूर्ध्वकम्
ekaṃ daśārṇaṃ maṃtraṃ ca śatonaṃ ca tadūrdhvakam
1,11.48cd
अयुतं च सहस्रं च शतमेकं विना भवेत्
ayutaṃ ca sahasraṃ ca śatamekaṃ vinā bhavet
1,11.49ab
वेदपारायणं चैव ज्ञेयं शिवपदप्रदम्
vedapārāyaṇaṃ caiva jñeyaṃ śivapadapradam
1,11.49cd
अन्यान्बहुतरान्मंत्राञ्जपेदक्षरलक्षतः
anyānbahutarānmaṃtrāñjapedakṣaralakṣataḥ
1,11.50ab
एकाक्षरांस्तथा मंत्राञ्जपेदक्षरकोटितः
ekākṣarāṃstathā maṃtrāñjapedakṣarakoṭitaḥ
1,11.50cd
ततः परं जपेच्चैव सहस्रं भक्तिपूर्वकम्
tataḥ paraṃ japeccaiva sahasraṃ bhaktipūrvakam
1,11.51ab
एवं कुर्याद्यथाशक्ति क्रमाच्छिव पदं लभेत्
evaṃ kuryādyathāśakti kramācchiva padaṃ labhet
1,11.51cd
नित्यं रुचिकरं त्वेकं मंत्रमामरणांतिकम्
nityaṃ rucikaraṃ tvekaṃ maṃtramāmaraṇāṃtikam
1,11.52ab
जपेत्सहस्रमोमिति सर्वाभीष्टं शिवाज्ञया
japetsahasramomiti sarvābhīṣṭaṃ śivājñayā
1,11.52cd
पुष्पारामादिकं वापि तथा संमार्जनादिकम्
puṣpārāmādikaṃ vāpi tathā saṃmārjanādikam
1,11.53ab
शिवाय शिवकार्याथे कृत्वा शिवपदं लभेत्
śivāya śivakāryāthe kṛtvā śivapadaṃ labhet
1,11.53cd
शिवक्षेत्रे तथा वासं नित्यं कुर्याच्च भक्तितः
śivakṣetre tathā vāsaṃ nityaṃ kuryācca bhaktitaḥ
1,11.54ab
जडानामजडानां च सर्वेषां भुक्तिमुक्तिदम्
jaḍānāmajaḍānāṃ ca sarveṣāṃ bhuktimuktidam
1,11.54cd
तस्माद्वासं शिवक्षेत्रे कुर्यदामरणं बुधः
tasmādvāsaṃ śivakṣetre kuryadāmaraṇaṃ budhaḥ
1,11.55ab
लिंगाद्धस्तशतं पुण्यं क्षेत्रे मानुषके विदुः
liṃgāddhastaśataṃ puṇyaṃ kṣetre mānuṣake viduḥ
1,11.55cd
सहस्रारत्निमात्रं तु पुण्यक्षेत्रे तथार्षके
sahasrāratnimātraṃ tu puṇyakṣetre tathārṣake
1,11.56ab
दैवलिंगे तथा ज्ञेयं सहस्रारत्निमानतः
daivaliṃge tathā jñeyaṃ sahasrāratnimānataḥ
1,11.56cd
धनुष्प्रमाणसाहस्रं पुण्यं क्षेत्रे स्वयं भुवि
dhanuṣpramāṇasāhasraṃ puṇyaṃ kṣetre svayaṃ bhuvi
1,11.57ab
पुण्यक्षेत्रे स्थिता वापी कूपाद्यपुष्कराणि च
puṇyakṣetre sthitā vāpī kūpādyapuṣkarāṇi ca
1,11.57cd
शिवगंगेति विज्ञेयं शिवस्य वचनं यथा
śivagaṃgeti vijñeyaṃ śivasya vacanaṃ yathā
1,11.58ab
तत्र स्नात्वा तथा दत्त्वा जपित्वा हि शिवं व्रजेत्
tatra snātvā tathā dattvā japitvā hi śivaṃ vrajet
1,11.58cd
शिवक्षेत्रं समाश्रित्य वसेदामरणं तथा
śivakṣetraṃ samāśritya vasedāmaraṇaṃ tathā
1,11.59ab
दाहं दशाहं मास्यं वा सपिंडीकरणं तु वा
dāhaṃ daśāhaṃ māsyaṃ vā sapiṃḍīkaraṇaṃ tu vā
1,11.59cd
आब्दिकं वा शिवक्षेत्रे क्षेत्रे पिंडमथापि वा
ābdikaṃ vā śivakṣetre kṣetre piṃḍamathāpi vā
1,11.60ab
सर्वपाप विनिर्मुक्तः सद्यः शिवपदं लभेत्
sarvapāpa vinirmuktaḥ sadyaḥ śivapadaṃ labhet
1,11.60cd
अथवा सप्तरात्रं वा वसेद्वा पञ्चरात्रकम्
athavā saptarātraṃ vā vasedvā pañcarātrakam
1,11.61ab
त्रिरात्रमेकरात्रं वा क्रमाच्छिवपदं लभेत्
trirātramekarātraṃ vā kramācchivapadaṃ labhet
1,11.61cd
स्ववर्णानुगुणं लोके स्वाचारात्प्राप्नुते नरः
svavarṇānuguṇaṃ loke svācārātprāpnute naraḥ
1,11.62ab
वर्णोद्धारेण भक्त्या च तत्फलातिशयं नरः
varṇoddhāreṇa bhaktyā ca tatphalātiśayaṃ naraḥ
1,11.62cd
सर्वं कृतं कामनया सद्यः फलमवाप्नुयात्
sarvaṃ kṛtaṃ kāmanayā sadyaḥ phalamavāpnuyāt
1,11.63ab
सर्वं कृतमकामेन साक्षाच्छिवपदप्रदम्
sarvaṃ kṛtamakāmena sākṣācchivapadapradam
1,11.63cd
प्रातर्मध्याह्नसायाह्नमहस्त्रिष्वेकतः क्रमात्
prātarmadhyāhnasāyāhnamahastriṣvekataḥ kramāt
1,11.64ab
प्रातर्विधिकरं ज्ञेयं मध्याह्नं कामिकं तथा
prātarvidhikaraṃ jñeyaṃ madhyāhnaṃ kāmikaṃ tathā
1,11.64cd
सायाह्नं शांतिकं ज्ञेयं रात्रावपि तथैव हि
sāyāhnaṃ śāṃtikaṃ jñeyaṃ rātrāvapi tathaiva hi
1,11.65ab
कालो निशीथो वै प्रोक्तोमध्ययामद्वयं निशि
kālo niśītho vai proktomadhyayāmadvayaṃ niśi
1,11.65cd
शिवपूजा विशेषेण तत्काले ऽभीष्टसिद्धिदा
śivapūjā viśeṣeṇa tatkāle 'bhīṣṭasiddhidā
1,11.66ab
एवं ज्ञात्वा नरः कुर्वन्यथोक्तफलभाग्भवेत्
evaṃ jñātvā naraḥ kurvanyathoktaphalabhāgbhavet
1,11.66cd
कलौ युगे विशेषेण फलसिद्धिस्तु कर्मणा
kalau yuge viśeṣeṇa phalasiddhistu karmaṇā
1,11.67ab
उक्तेन केनचिद्वापि अधिकारविभेदतः
uktena kenacidvāpi adhikāravibhedataḥ
1,11.67cd
सद्वृत्तिः पापभीरुश्चेत्ततत्फलमवाप्नुयात्
sadvṛttiḥ pāpabhīruścettatatphalamavāpnuyāt
1,11.68ab
ऋषय ऊचुः अथ क्षेत्राणि पुण्यानि समासात्कथयस्व नः
ṛṣaya ūcuḥ atha kṣetrāṇi puṇyāni samāsātkathayasva naḥ
1,11.68cd
सर्वाः स्त्रियश्च पुरुषा यान्याश्रित्य पदं लभेत्
sarvāḥ striyaśca puruṣā yānyāśritya padaṃ labhet
1,11.69ab
सूत योगिवरश्रेष्ठ शिवक्षेत्रागमांस्तथा
sūta yogivaraśreṣṭha śivakṣetrāgamāṃstathā
1,11.69cd
सूत उवाच शृणुत श्रद्धया सर्वक्षेत्राणि च तदागमान्
sūta uvāca śṛṇuta śraddhayā sarvakṣetrāṇi ca tadāgamān
Chapter 1.12
1,12.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायांएकदशो ऽध्यायः सूत उवाच शृणुध्वमृषयः प्राज्ञाः शिवक्षेत्रं विमुक्तिदम्
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃekadaśo 'dhyāyaḥ sūta uvāca śṛṇudhvamṛṣayaḥ prājñāḥ śivakṣetraṃ vimuktidam
1,12.1cd
तदागमांस्ततो वक्ष्ये लोकरक्षार्थमेव हि
tadāgamāṃstato vakṣye lokarakṣārthameva hi
1,12.2ab
पञ्चाशत्कोटिविस्तीर्णा सशैलवनकानना
pañcāśatkoṭivistīrṇā saśailavanakānanā
1,12.2cd
शिवाज्ञया हि पृथिवी लोकं धृत्वा च तिष्ठति
śivājñayā hi pṛthivī lokaṃ dhṛtvā ca tiṣṭhati
1,12.3ab
तत्र तत्र शिवक्षेत्रं तत्र तत्र निवासिनाम्
tatra tatra śivakṣetraṃ tatra tatra nivāsinām
1,12.3cd
मोक्षार्थं कृपया देवः क्षेत्रं कल्पितवान्प्रभुः
mokṣārthaṃ kṛpayā devaḥ kṣetraṃ kalpitavānprabhuḥ
1,12.4ab
परिग्रहादृषीणां च देवानां परिग्रहात्
parigrahādṛṣīṇāṃ ca devānāṃ parigrahāt
1,12.4cd
स्वयंभूतान्यथान्यानि लोकरक्षार्थमेव हि
svayaṃbhūtānyathānyāni lokarakṣārthameva hi
1,12.5ab
तीर्थे क्षेत्रे सदाकार्यं स्नानदानजपादिकम्
tīrthe kṣetre sadākāryaṃ snānadānajapādikam
1,12.5cd
अन्यथा रोगदारिद्र्यमूकत्वाद्याप्नुयान्नरः
anyathā rogadāridryamūkatvādyāpnuyānnaraḥ
1,12.6ab
अथास्मिन्भारते वर्षे प्राप्नोति मरणं नरः
athāsminbhārate varṣe prāpnoti maraṇaṃ naraḥ
1,12.6cd
स्वयंभूस्थानवासेन पुनर्मानुष्यमाप्नुयात्
svayaṃbhūsthānavāsena punarmānuṣyamāpnuyāt
1,12.7ab
क्षेत्रे पापस्य करणं दृढं भवति भूसुराः
kṣetre pāpasya karaṇaṃ dṛḍhaṃ bhavati bhūsurāḥ
1,12.7cd
पुण्यक्षेत्रे निवासे हि पापमण्वपि नाचरेत्
puṇyakṣetre nivāse hi pāpamaṇvapi nācaret
1,12.8ab
येन केनाप्युपायेन पुण्यक्षेत्रे वसेन्नरः
yena kenāpyupāyena puṇyakṣetre vasennaraḥ
1,12.8cd
सिंधोः शतनदीतीरे संति क्षेत्राण्यनेकशः
siṃdhoḥ śatanadītīre saṃti kṣetrāṇyanekaśaḥ
1,12.9ab
सरस्वती नदी पुण्या प्रोक्ता षष्टिमुखा तथा
sarasvatī nadī puṇyā proktā ṣaṣṭimukhā tathā
1,12.9cd
तत्तत्तीरे वसेत्प्राज्ञः क्रमाद्ब्रह्मपदं लभेत्
tattattīre vasetprājñaḥ kramādbrahmapadaṃ labhet
1,12.10ab
हिमवद्गिरिजा गंगा पुण्या शतमुखा नदी
himavadgirijā gaṃgā puṇyā śatamukhā nadī
1,12.10cd
तत्तीरे चैव काश्यादिपुण्यक्षेत्राण्यनेकशः
tattīre caiva kāśyādipuṇyakṣetrāṇyanekaśaḥ
1,12.11ab
तत्र तीरं प्रशस्तं हि मृगबृहस्पतौ
tatra tīraṃ praśastaṃ hi mṛgabṛhaspatau
1,12.11cd
शोणभद्रो दशमुखः पुण्योभीष्टफलप्रदः
śoṇabhadro daśamukhaḥ puṇyobhīṣṭaphalapradaḥ
1,12.12ab
तत्र स्नानोपवासेन पदं वैनायकं लभेत्
tatra snānopavāsena padaṃ vaināyakaṃ labhet
1,12.12cd
चतुर्वींशमुखा पुण्या नर्मदा च महानदी
caturvīṃśamukhā puṇyā narmadā ca mahānadī
1,12.13ab
तस्यां स्नानेन वासेन पदं वैष्णवमाप्नुयात्
tasyāṃ snānena vāsena padaṃ vaiṣṇavamāpnuyāt
1,12.13cd
तमसा द्वादशमुखा रेवा दशमुखा नदी
tamasā dvādaśamukhā revā daśamukhā nadī
1,12.14ab
गोदावरी महापुण्या ब्रह्मगोवधनाशिनी
godāvarī mahāpuṇyā brahmagovadhanāśinī
1,12.14cd
एकविंशमुखा प्रोक्ता रुद्रलोकप्रदायिनी
ekaviṃśamukhā proktā rudralokapradāyinī
1,12.15ab
कृष्णवेणी पुण्यनदी सर्वपापक्षयावहा
kṛṣṇaveṇī puṇyanadī sarvapāpakṣayāvahā
1,12.15cd
साष्टादशमुखाप्रोक्ता विष्णुलोकप्रदायिनी
sāṣṭādaśamukhāproktā viṣṇulokapradāyinī
1,12.16ab
तुंगभद्रा दशमुखा ब्रह्मलोकप्रदायिनी
tuṃgabhadrā daśamukhā brahmalokapradāyinī
1,12.16cd
सुवर्णमुखरी पुण्या प्रोक्ता नवमुखा तथा
suvarṇamukharī puṇyā proktā navamukhā tathā
1,12.17ab
तत्रैव सुप्रजायंते ब्रह्मलोकच्युतास्तथा
tatraiva suprajāyaṃte brahmalokacyutāstathā
1,12.17cd
सरस्वती च पंपा च कन्याश्वेतनदी शुभा
sarasvatī ca paṃpā ca kanyāśvetanadī śubhā
1,12.18ab
एतासां तीरवासेन इंद्रलोकमवाप्नुयात्
etāsāṃ tīravāsena iṃdralokamavāpnuyāt
1,12.18cd
सह्याद्रिजा महापुण्या कावेरीति महानदी
sahyādrijā mahāpuṇyā kāverīti mahānadī
1,12.19ab
सप्तविंशमुखा प्रोक्ता सर्वाभीष्टं प्रदायिनी
saptaviṃśamukhā proktā sarvābhīṣṭaṃ pradāyinī
1,12.19cd
तत्तीराः स्वर्गदाश्चैव ब्रह्मविष्णुपदप्रदाः
tattīrāḥ svargadāścaiva brahmaviṣṇupadapradāḥ
1,12.20ab
शिवलोकप्रदा शैवास् तथा ऽभीष्टफलप्रदाः
śivalokapradā śaivās tathā 'bhīṣṭaphalapradāḥ
1,12.20cd
नैमिषे बदरे स्नायान्मेषगे च गुरौ रवौ
naimiṣe badare snāyānmeṣage ca gurau ravau
1,12.21ab
ब्रह्मलोकप्रदं विद्यात्ततः पूजादिकं तथा
brahmalokapradaṃ vidyāttataḥ pūjādikaṃ tathā
1,12.21cd
सिंधुनद्यां तथा स्नानं सिंहे कर्कटगे रवौ
siṃdhunadyāṃ tathā snānaṃ siṃhe karkaṭage ravau
1,12.22ab
केदारोदकपानं च स्नानं च ज्ञानदं विदुः
kedārodakapānaṃ ca snānaṃ ca jñānadaṃ viduḥ
1,12.22cd
गोदावर्यां सिंहमासे स्नायात्सिंहबृहस्पतौ
godāvaryāṃ siṃhamāse snāyātsiṃhabṛhaspatau
1,12.23ab
शिवलोकप्रदमिति शिवेनोक्तं तथा पुरा
śivalokapradamiti śivenoktaṃ tathā purā
1,12.23cd
यमुनाशोणयोः स्नायाद्गुरौ कन्यागते रवौ
yamunāśoṇayoḥ snāyādgurau kanyāgate ravau
1,12.24ab
धर्मलोके दंतिलोके महाभोगप्रदं विदुः
dharmaloke daṃtiloke mahābhogapradaṃ viduḥ
1,12.24cd
कावेर्यां च तथास्नायात्तुलागे तु रवौ गुरौ
kāveryāṃ ca tathāsnāyāttulāge tu ravau gurau
1,12.25ab
विष्णोर्वचनमहात्म्यात्सर्वाभीष्टप्रदं विदुः
viṣṇorvacanamahātmyātsarvābhīṣṭapradaṃ viduḥ
1,12.25cd
वृश्चिके मासि संप्राप्ते तथार्के गुरुवृश्चिके
vṛścike māsi saṃprāpte tathārke guruvṛścike
1,12.26ab
नर्मदायां नदीस्नानाद्विष्णुलोकम्वाप्नुयात्
narmadāyāṃ nadīsnānādviṣṇulokamvāpnuyāt
1,12.26cd
सुवर्णमुखरीस्नानं चापगे च गुरौ रवौ
suvarṇamukharīsnānaṃ cāpage ca gurau ravau
1,12.27ab
शिवलोकप्रदमिति ब्राह्मणो वचनं यथा
śivalokapradamiti brāhmaṇo vacanaṃ yathā
1,12.27cd
मृगमासि तथा स्नायाज्जाह्नव्यां मृगगे गुरौ
mṛgamāsi tathā snāyājjāhnavyāṃ mṛgage gurau
1,12.28ab
शिवलोकप्रदमिति ब्रह्मणो वचनं यथा
śivalokapradamiti brahmaṇo vacanaṃ yathā
1,12.28cd
ब्रह्मविष्ण्वोः पदे भुक्त्वा तदंते ज्ञानमाप्नुयात्
brahmaviṣṇvoḥ pade bhuktvā tadaṃte jñānamāpnuyāt
1,12.29ab
गंगायां माघमासे तु तथाकुंभगते रवौ
gaṃgāyāṃ māghamāse tu tathākuṃbhagate ravau
1,12.29cd
श्राद्धं वा पिंडदानं वा तिलोदकमथापिवा
śrāddhaṃ vā piṃḍadānaṃ vā tilodakamathāpivā
1,12.30ab
वंशद्वयपितःणां च कुलकोट्युद्धरं विदुः
vaṃśadvayapitḥṇāṃ ca kulakoṭyuddharaṃ viduḥ
1,12.30cd
कृष्णवेण्यां प्रशंसंति मीनगे च गुरौ रवौ
kṛṣṇaveṇyāṃ praśaṃsaṃti mīnage ca gurau ravau
1,12.31ab
तत्तत्तीर्थे च तन्मासि स्नानमिंद्रपदप्रदम्
tattattīrthe ca tanmāsi snānamiṃdrapadapradam
1,12.31cd
गंगां वा सह्यजां वापि समाश्रित्य वसेद्बुधः
gaṃgāṃ vā sahyajāṃ vāpi samāśritya vasedbudhaḥ
1,12.32ab
तत्कालकृतपापस्य क्षयो भवति निश्चितम्
tatkālakṛtapāpasya kṣayo bhavati niścitam
1,12.32cd
रुद्रलोकप्रदान्येव संति क्षेत्राण्यनेकशः
rudralokapradānyeva saṃti kṣetrāṇyanekaśaḥ
1,12.33ab
ताम्रपर्णी वेगवती ब्रह्मलोकफलप्रदे
tāmraparṇī vegavatī brahmalokaphalaprade
1,12.33cd
तयोस्तीरे हि संत्येव क्षेत्राणि स्वर्गदानि च
tayostīre hi saṃtyeva kṣetrāṇi svargadāni ca
1,12.34ab
संति क्षेत्राणि तन्मध्ये पुण्यदानि च भूरिशः
saṃti kṣetrāṇi tanmadhye puṇyadāni ca bhūriśaḥ
1,12.34cd
तत्र तत्र वसन्प्राज्ञस्तादृशं च फलं लभेत्
tatra tatra vasanprājñastādṛśaṃ ca phalaṃ labhet
1,12.35ab
सदाचारेण सद्वृत्त्या सदा भावनयापि च
sadācāreṇa sadvṛttyā sadā bhāvanayāpi ca
1,12.35cd
वसेद्दयालुः प्राज्ञो वै नान्यथा तत्फलं लभेत्
vaseddayāluḥ prājño vai nānyathā tatphalaṃ labhet
1,12.36ab
पुण्यक्षेत्रे कृतं पुण्यं बहुधा ऋद्धिमृच्छति
puṇyakṣetre kṛtaṃ puṇyaṃ bahudhā ṛddhimṛcchati
1,12.36cd
पुण्यक्षेत्रे कृतं पापं महदण्वपि जायते
puṇyakṣetre kṛtaṃ pāpaṃ mahadaṇvapi jāyate
1,12.37ab
तत्कालं जीवनार्थश्चेत्पुण्येन क्षयमेष्यति
tatkālaṃ jīvanārthaścetpuṇyena kṣayameṣyati
1,12.37cd
पुण्यमैश्वर्यदं प्राहुः कायिकं वाचिकं तथा
puṇyamaiśvaryadaṃ prāhuḥ kāyikaṃ vācikaṃ tathā
1,12.38ab
मानसं च तथा पापं तादृशं नाशयेद्द्विजाः
mānasaṃ ca tathā pāpaṃ tādṛśaṃ nāśayeddvijāḥ
1,12.38cd
मानसं वज्रलेपं तु कल्पकल्पानुगं तथा
mānasaṃ vajralepaṃ tu kalpakalpānugaṃ tathā
1,12.39ab
ध्यानादेव हि तन्नश्येन्नान्यथा नाशमृच्छति
dhyānādeva hi tannaśyennānyathā nāśamṛcchati
1,12.39cd
वाचिकं जपजालेन कायिकं कायशोषणात्
vācikaṃ japajālena kāyikaṃ kāyaśoṣaṇāt
1,12.40ab
दानाद्धनकृतं नश्येन्ना ऽन्यथाकल्पकोटिभिः
dānāddhanakṛtaṃ naśyennā 'nyathākalpakoṭibhiḥ
1,12.40cd
क्वचित्पापेन पुण्यं च वृद्धिपूर्वेण नश्यति
kvacitpāpena puṇyaṃ ca vṛddhipūrveṇa naśyati
1,12.41ab
बीजांशश्चैव वृद्ध्यंशो भोगांशः पुण्यपापयोः
bījāṃśaścaiva vṛddhyaṃśo bhogāṃśaḥ puṇyapāpayoḥ
1,12.41cd
ज्ञाननाश्यो हि बीजांशो वृद्धिरुक्तप्रकारतः
jñānanāśyo hi bījāṃśo vṛddhiruktaprakārataḥ
1,12.42ab
भोजांशो भोगनाश्यस्तु नान्यथा पुण्यकोटिभिः
bhojāṃśo bhoganāśyastu nānyathā puṇyakoṭibhiḥ
1,12.42cd
बीजप्ररोहे नष्टे तु शेषो भोगाय कल्पते
bījaprarohe naṣṭe tu śeṣo bhogāya kalpate
1,12.43ab
देवानां पूजया चैव ब्रह्मणानां च दानतः
devānāṃ pūjayā caiva brahmaṇānāṃ ca dānataḥ
1,12.43cd
तपोधिक्याच्च कालेन भोगः सह्यो भवेन्नृणाम्
tapodhikyācca kālena bhogaḥ sahyo bhavennṛṇām
1,12.43ef
तस्मात्पापमकृत्वैव वस्तव्यंस्सुखमिच्छता
tasmātpāpamakṛtvaiva vastavyaṃssukhamicchatā
Chapter 1.13
1,13.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां द्वादशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः सदाचारं श्रावयाशु येन लोकाञ्जयेद्बुधः
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ dvādaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ sadācāraṃ śrāvayāśu yena lokāñjayedbudhaḥ
1,13.1cd
धर्माधर्ममयान्ब्रूहि स्वर्गनारकदांस्तथा
dharmādharmamayānbrūhi svarganārakadāṃstathā
1,13.2ab
सूत उवाच सदाचारयुतो विद्वान्ब्राह्मणो नाम नामतः
sūta uvāca sadācārayuto vidvānbrāhmaṇo nāma nāmataḥ
1,13.2cd
वेदाचारयुतो विप्रो ह्येतैरेकैकवान्द्विजः
vedācārayuto vipro hyetairekaikavāndvijaḥ
1,13.3ab
अल्पाचारोल्पवेदश्च क्षत्रियो राजसेवकः
alpācārolpavedaśca kṣatriyo rājasevakaḥ
1,13.3cd
किंचिदाचारवान्वैश्यः कृषिवाणिज्यकृत्तया
kiṃcidācāravānvaiśyaḥ kṛṣivāṇijyakṛttayā
1,13.4ab
शूद्रब्राह्मण इत्युक्तः स्वयमेव हि कर्षकः
śūdrabrāhmaṇa ityuktaḥ svayameva hi karṣakaḥ
1,13.4cd
असूयालुः परद्रोही चंडालद्विज उच्यते
asūyāluḥ paradrohī caṃḍāladvija ucyate
1,13.5ab
पृथिवीपालको राजा इतरेक्षत्रिया मताः
pṛthivīpālako rājā itarekṣatriyā matāḥ
1,13.5cd
धान्यादिक्रयवान्वैश्य इतरो वणिगुच्यते
dhānyādikrayavānvaiśya itaro vaṇigucyate
1,13.6ab
ब्रह्मक्षत्रियवैश्यानां शुश्रूषुः शूद्र उच्यते
brahmakṣatriyavaiśyānāṃ śuśrūṣuḥ śūdra ucyate
1,13.6cd
कर्षको वृषलो ज्ञेय इतरे चैव दस्यवः
karṣako vṛṣalo jñeya itare caiva dasyavaḥ
1,13.7ab
सर्वो ह्युषःप्राचीमुखश्चिन्तयेद्देवपूर्वकान्
sarvo hyuṣaḥprācīmukhaścintayeddevapūrvakān
1,13.7cd
धर्मानर्थांश्च तत्क्लेशानायं च व्ययमेव च
dharmānarthāṃśca tatkleśānāyaṃ ca vyayameva ca
1,13.8ab
आयुर्द्वेषश्च मरणं पापं भाग्यं तथैव च
āyurdveṣaśca maraṇaṃ pāpaṃ bhāgyaṃ tathaiva ca
1,13.8cd
व्याधिः पुष्टिस्तथा शक्तिः प्रातरुत्थानदिक्फलम्
vyādhiḥ puṣṭistathā śaktiḥ prātarutthānadikphalam
1,13.9ab
निशांत्यायामोषा ज्ञेया यामार्धं संधिरुच्यते
niśāṃtyāyāmoṣā jñeyā yāmārdhaṃ saṃdhirucyate
1,13.9cd
तत्काले तु समुत्थाय विण्मूत्रे विसृजेद्द्विजः
tatkāle tu samutthāya viṇmūtre visṛjeddvijaḥ
1,13.10ab
गृहाद्दूरं ततो गत्वा बाह्यतः प्रवृतस्तथा
gṛhāddūraṃ tato gatvā bāhyataḥ pravṛtastathā
1,13.10cd
उदङ्मुखः समाविश्य प्रतिबंधे ऽन्यदिङ्मुखः
udaṅmukhaḥ samāviśya pratibaṃdhe 'nyadiṅmukhaḥ
1,13.11ab
जलाग्निब्राह्मणादीनां देवानां नाभिमुख्यतः
jalāgnibrāhmaṇādīnāṃ devānāṃ nābhimukhyataḥ
1,13.11cd
लिंगं पिधाय वामेन मुखमन्येन पाणिना
liṃgaṃ pidhāya vāmena mukhamanyena pāṇinā
1,13.12ab
मलमुत्सृज्य चोत्थाय न पश्येच्चैव तन्मलम्
malamutsṛjya cotthāya na paśyeccaiva tanmalam
1,13.12cd
उद्धृतेन जलेनैव शौचं कुर्याज्जलाद्बहिः
uddhṛtena jalenaiva śaucaṃ kuryājjalādbahiḥ
1,13.13ab
अथवा देवपित्रार्षतीर्थावतरणं विना
athavā devapitrārṣatīrthāvataraṇaṃ vinā
1,13.13cd
सप्त वा पञ्च वा त्रीन्वा गुदं संशोधयेन्मृदा
sapta vā pañca vā trīnvā gudaṃ saṃśodhayenmṛdā
1,13.14ab
लिंगे कर्कोटमात्रं तु गुदे प्रसृतिरिष्यते
liṃge karkoṭamātraṃ tu gude prasṛtiriṣyate
1,13.14cd
तत उत्थाय पद्धस्तशौचं गण्डूषमष्टकम्
tata utthāya paddhastaśaucaṃ gaṇḍūṣamaṣṭakam
1,13.15ab
येन केन च पत्रेण काष्ठेन च जलाद्बहिः
yena kena ca patreṇa kāṣṭhena ca jalādbahiḥ
1,13.15cd
कार्यं संत्यज्य तर्जनीं दंतधावनमीरितम्
kāryaṃ saṃtyajya tarjanīṃ daṃtadhāvanamīritam
1,13.16ab
जलदेवान्नमस्कृत्य मंत्रेण स्नानमाचरेत्
jaladevānnamaskṛtya maṃtreṇa snānamācaret
1,13.16cd
अशक्तः कंठदघ्नं वा कटिदघ्नमथापि वा
aśaktaḥ kaṃṭhadaghnaṃ vā kaṭidaghnamathāpi vā
1,13.17ab
आजानु जलमाविश्य मंत्रस्नानं समाचरेत्
ājānu jalamāviśya maṃtrasnānaṃ samācaret
1,13.17cd
देवादींस्तर्पयेद्विद्वांस्तत्र तीर्थजलेन च
devādīṃstarpayedvidvāṃstatra tīrthajalena ca
1,13.18ab
धौतवस्त्रं समादाय पञ्चकच्छेन धारयेत्
dhautavastraṃ samādāya pañcakacchena dhārayet
1,13.18cd
उत्तरीयं च किं चैव धार्यं सर्वेषु कर्मसु
uttarīyaṃ ca kiṃ caiva dhāryaṃ sarveṣu karmasu
1,13.19ab
नद्यादितीर्थस्नाने तु स्नानवस्त्रं न शोधयेत्
nadyāditīrthasnāne tu snānavastraṃ na śodhayet
1,13.19cd
वापीकूपगृहादौ तु स्नानादूर्ध्वं नयेद्बुधः
vāpīkūpagṛhādau tu snānādūrdhvaṃ nayedbudhaḥ
1,13.20ab
शिलादार्वादिके वापि जले वापि स्थलेपि वा
śilādārvādike vāpi jale vāpi sthalepi vā
1,13.20cd
संशोध्य पीडयेद्वस्त्रं पितःणां तृप्तये द्विजाः
saṃśodhya pīḍayedvastraṃ pitḥṇāṃ tṛptaye dvijāḥ
1,13.21ab
जाबालकोक्तमंत्रेण भस्मना च त्रिपुंड्रकम्
jābālakoktamaṃtreṇa bhasmanā ca tripuṃḍrakam
1,13.21cd
अन्यथा चेज्जले पात इतस्तन्नरकमृच्छति
anyathā cejjale pāta itastannarakamṛcchati
1,13.22ab
आपोहिष्ठेति शिरसि प्रोक्षयेत्पापशांतये
āpohiṣṭheti śirasi prokṣayetpāpaśāṃtaye
1,13.22cd
यस्येति मंत्रं पादे तु संधिप्रोक्षणमुच्यते
yasyeti maṃtraṃ pāde tu saṃdhiprokṣaṇamucyate
1,13.23ab
पादे मूर्ध्नि हृदि चैव मूर्ध्नि हृत्पाद एव च
pāde mūrdhni hṛdi caiva mūrdhni hṛtpāda eva ca
1,13.23cd
हृत्पादमूर्ध्नि संप्रोक्ष्य मंत्रस्नानं विदुर्बुधाः
hṛtpādamūrdhni saṃprokṣya maṃtrasnānaṃ vidurbudhāḥ
1,13.24ab
ईषत्स्पर्शे च दौः स्वास्थ्ये राजराष्ट्रभये ऽपि च
īṣatsparśe ca dauḥ svāsthye rājarāṣṭrabhaye 'pi ca
1,13.24cd
अत्यागतिकाले च मंत्रस्नानं समाचरेत्
atyāgatikāle ca maṃtrasnānaṃ samācaret
1,13.25ab
प्रातः सूर्यानुवाकेन सायमग्न्यनुवाकतः
prātaḥ sūryānuvākena sāyamagnyanuvākataḥ
1,13.25cd
अपः पीत्वा तथामध्ये पुनः प्रोक्षणमाचरेत्
apaḥ pītvā tathāmadhye punaḥ prokṣaṇamācaret
1,13.26ab
गायत्र्या जपमंत्रांते वीरूर्ध्वं प्राग्विनिक्षिपेत्
gāyatryā japamaṃtrāṃte vīrūrdhvaṃ prāgvinikṣipet
1,13.26cd
मंत्रेण सह चैकं वै मध्ये ऽर्घ्यं तु रवेर्द्विजा
maṃtreṇa saha caikaṃ vai madhye 'rghyaṃ tu raverdvijā
1,13.27ab
अथ जाते च सायाह्ने भुवि पश्चिमदिङ्मुखः
atha jāte ca sāyāhne bhuvi paścimadiṅmukhaḥ
1,13.27cd
उद्धृत्य दद्यात्प्रातस्तु मध्याह्नेंगुलिभिस्तथा
uddhṛtya dadyātprātastu madhyāhneṃgulibhistathā
1,13.28ab
अंगुलीनां च रंध्रेण लंबं पश्येद्दिवाकरम्
aṃgulīnāṃ ca raṃdhreṇa laṃbaṃ paśyeddivākaram
1,13.28cd
आत्मप्रदक्षिणं कृत्वा शुद्धाचमनमाचरेत्
ātmapradakṣiṇaṃ kṛtvā śuddhācamanamācaret
1,13.29ab
सायं मुहूर्तादर्वाक्तु कृता संध्या वृथा भवेत्
sāyaṃ muhūrtādarvāktu kṛtā saṃdhyā vṛthā bhavet
1,13.29cd
अकालात्काल इत्युक्तो दिने ऽतीते यथाक्रमम्
akālātkāla ityukto dine 'tīte yathākramam
1,13.30ab
दिवा ऽतीते च गायत्रीं शतं नित्ये क्रमाज्जपेत्
divā 'tīte ca gāyatrīṃ śataṃ nitye kramājjapet
1,13.30cd
आदर्शाहात्परा ऽतीते गायत्रीं लक्षमभ्यसेत्
ādarśāhātparā 'tīte gāyatrīṃ lakṣamabhyaset
1,13.31ab
मासातीते तु नित्ये हि पुनश्चोपनयं चरेत्
māsātīte tu nitye hi punaścopanayaṃ caret
1,13.31cd
ईशो गौरीगुहो विष्णुर्ब्रह्मा चेंद्रश्च वै यमः
īśo gaurīguho viṣṇurbrahmā ceṃdraśca vai yamaḥ
1,13.32ab
एवं रूपांश्च वै देवांस्तर्पयेदर्थसिद्धये
evaṃ rūpāṃśca vai devāṃstarpayedarthasiddhaye
1,13.32cd
ब्रह्मार्पणं ततः कृत्वा शुद्धाचमनमाचरेत्
brahmārpaṇaṃ tataḥ kṛtvā śuddhācamanamācaret
1,13.33ab
तीर्थदक्षिणतः शस्ते मठे मंत्रालये बुधः
tīrthadakṣiṇataḥ śaste maṭhe maṃtrālaye budhaḥ
1,13.33cd
तत्र देवालये वापि गृहे वा नियतस्थले
tatra devālaye vāpi gṛhe vā niyatasthale
1,13.34ab
सर्वान्देवान्नमस्कृत्य स्थिरबुद्धिः स्थिरासनः
sarvāndevānnamaskṛtya sthirabuddhiḥ sthirāsanaḥ
1,13.34cd
प्रणवं पूर्वमभ्यस्य गायत्रीमभ्यसेत्ततः
praṇavaṃ pūrvamabhyasya gāyatrīmabhyasettataḥ
1,13.35ab
जीवब्रह्मैक्यविषयं बुद्ध्वा प्रणवमभ्यसेत्
jīvabrahmaikyaviṣayaṃ buddhvā praṇavamabhyaset
1,13.35cd
त्रैलोक्यसृष्टिकर्तारं स्थितिकर्तारमच्युतम्
trailokyasṛṣṭikartāraṃ sthitikartāramacyutam
1,13.36ab
संहर्तारं तथा रुद्रं स्वप्रकाशमुपास्महे
saṃhartāraṃ tathā rudraṃ svaprakāśamupāsmahe
1,13.36cd
ज्ञानकर्मेंद्रियाणां च मनोवृत्तीर्धियस्तथा
jñānakarmeṃdriyāṇāṃ ca manovṛttīrdhiyastathā
1,13.37ab
भोगमोक्षप्रदे धर्मे ज्ञाने च प्रेरयेत्सदा
bhogamokṣaprade dharme jñāne ca prerayetsadā
1,13.37cd
इत्थमर्थं धियाध्यायन्ब्रह्मप्राप्नोति निश्चयः
itthamarthaṃ dhiyādhyāyanbrahmaprāpnoti niścayaḥ
1,13.38ab
केवलं वा जपेन्नित्यं ब्राह्मण्यस्य च पूर्तये
kevalaṃ vā japennityaṃ brāhmaṇyasya ca pūrtaye
1,13.38cd
सहस्रमभ्यसेन्नित्यं प्रातर्ब्राह्मणपुंगवः
sahasramabhyasennityaṃ prātarbrāhmaṇapuṃgavaḥ
1,13.39ab
अन्येषां च यथा शक्तिम् अध्याह्ने च शतं जपेत्
anyeṣāṃ ca yathā śaktim adhyāhne ca śataṃ japet
1,13.39cd
सायं द्विदशकं ज्ञेयं शिखाष्टकसमन्वितम्
sāyaṃ dvidaśakaṃ jñeyaṃ śikhāṣṭakasamanvitam
1,13.40ab
मूलाधारं समारभ्य द्वादशांतस्थितांस्तथा
mūlādhāraṃ samārabhya dvādaśāṃtasthitāṃstathā
1,13.40cd
विद्येशब्रह्मविष्ण्वीशजीवात्मपरमेश्वरान्
vidyeśabrahmaviṣṇvīśajīvātmaparameśvarān
1,13.41ab
ब्रह्मबुद्ध्या तदैक्यं च सोहं भावनया जपेत्
brahmabuddhyā tadaikyaṃ ca sohaṃ bhāvanayā japet
1,13.41cd
तानेव ब्रह्मरंध्रादौ कायाद्बाह्ये च भावयेत्
tāneva brahmaraṃdhrādau kāyādbāhye ca bhāvayet
1,13.42ab
महत्तत्त्वं समारभ्य शरीरं तु सहस्रकम्
mahattattvaṃ samārabhya śarīraṃ tu sahasrakam
1,13.42cd
एकैकस्माज्जपादेकमतिक्रम्य शनैः शनैः
ekaikasmājjapādekamatikramya śanaiḥ śanaiḥ
1,13.43ab
परस्मिन्योजयेज्जीवं जपतत्त्वमुदाहृतम्
parasminyojayejjīvaṃ japatattvamudāhṛtam
1,13.43cd
शतद्विदशकं देहं शिखाष्टकसमन्वितम्
śatadvidaśakaṃ dehaṃ śikhāṣṭakasamanvitam
1,13.44ab
मंत्राणां जप एवं हि जपमादिक्रमाद्विदुः
maṃtrāṇāṃ japa evaṃ hi japamādikramādviduḥ
1,13.44cd
सहस्रं ब्राह्मदं विद्याच्छतमैंद्रप्रदं विदुः
sahasraṃ brāhmadaṃ vidyācchatamaiṃdrapradaṃ viduḥ
1,13.45ab
इतरत्त्वात्मरक्षार्थं ब्रह्मयोनिषु जायते
itarattvātmarakṣārthaṃ brahmayoniṣu jāyate
1,13.45cd
दिवाकरमुपस्थाय नित्यमित्थं समाचरेत्
divākaramupasthāya nityamitthaṃ samācaret
1,13.46ab
लक्षद्वादशयुक्तस्तु पूर्णब्राह्मण ईरितः
lakṣadvādaśayuktastu pūrṇabrāhmaṇa īritaḥ
1,13.46cd
गायत्र्या लक्षहीनं तु वेदकार्येन योजयेत्
gāyatryā lakṣahīnaṃ tu vedakāryena yojayet
1,13.47ab
आसप्ततेस्तु नियमं पश्चात्प्रव्राजनं चरेत्
āsaptatestu niyamaṃ paścātpravrājanaṃ caret
1,13.47cd
प्रातर्द्वादशसाहस्रं प्रव्राजीप्रणवं जपेत्
prātardvādaśasāhasraṃ pravrājīpraṇavaṃ japet
1,13.48ab
दिने दिने त्वतिक्रांते नित्यमेवं क्रमाज्जपेत्
dine dine tvatikrāṃte nityamevaṃ kramājjapet
1,13.48cd
मासादौ क्रमशो ऽतीते सार्धलक्षजपेन हि
māsādau kramaśo 'tīte sārdhalakṣajapena hi
1,13.49ab
अत ऊर्ध्वमतिक्रांते पुनः प्रैषं समाचरेत्
ata ūrdhvamatikrāṃte punaḥ praiṣaṃ samācaret
1,13.49cd
एवं कृत्वा दोषशांतिरन्यथा रौरवं व्रजेत्
evaṃ kṛtvā doṣaśāṃtiranyathā rauravaṃ vrajet
1,13.50ab
धर्मार्थयोस्ततो यत्नं कुर्यात्कामी न चेतरः
dharmārthayostato yatnaṃ kuryātkāmī na cetaraḥ
1,13.50cd
ब्राह्मणो मुक्तिकामः स्याद्ब्रह्मज्ञानं सदाभ्यसेत्
brāhmaṇo muktikāmaḥ syādbrahmajñānaṃ sadābhyaset
1,13.51ab
धर्मादर्थो ऽर्थतो भोगो भोगाद्वैराग्यसंभवः
dharmādartho 'rthato bhogo bhogādvairāgyasaṃbhavaḥ
1,13.51cd
धर्मार्जितार्थभोगेन वैराग्यमुपजायते
dharmārjitārthabhogena vairāgyamupajāyate
1,13.52ab
विपरीतार्थभोगेन राग एव प्रजायते
viparītārthabhogena rāga eva prajāyate
1,13.52cd
धर्मश्च द्विविधः प्रोक्तो द्रव्यदेहद्वयेन च
dharmaśca dvividhaḥ prokto dravyadehadvayena ca
1,13.53ab
द्रव्यमिज्यादिरूपं स्यात्तीर्थस्नानादि दैहिकम्
dravyamijyādirūpaṃ syāttīrthasnānādi daihikam
1,13.53cd
धनेन धनमाप्नोति तपसा दिव्यरूपताम्
dhanena dhanamāpnoti tapasā divyarūpatām
1,13.54ab
निष्कामः शुद्धिमाप्नोति शुद्ध्या ज्ञानं न संशयः
niṣkāmaḥ śuddhimāpnoti śuddhyā jñānaṃ na saṃśayaḥ
1,13.54cd
कृतादौ हि तपःश्लोघ्यं द्रव्यधर्मः कलौ युगे
kṛtādau hi tapaḥśloghyaṃ dravyadharmaḥ kalau yuge
1,13.55ab
कृतेध्यानाज्ज्ञानसिद्धिस्त्रेतायां तपसा तथा
kṛtedhyānājjñānasiddhistretāyāṃ tapasā tathā
1,13.55cd
द्वापरे यजनाज्ज्ञानं प्रतिमापूजया कलौ
dvāpare yajanājjñānaṃ pratimāpūjayā kalau
1,13.56ab
यादृशं पुण्यं पापं वा तादृशं फलमेव हि
yādṛśaṃ puṇyaṃ pāpaṃ vā tādṛśaṃ phalameva hi
1,13.56cd
द्रव्यदेहांगभेदेन न्यूनवृद्धिक्षयादिकम्
dravyadehāṃgabhedena nyūnavṛddhikṣayādikam
1,13.57ab
अधर्मो हिंसिकारूपो धर्मस्तु सुखरूपकः
adharmo hiṃsikārūpo dharmastu sukharūpakaḥ
1,13.57cd
अधर्माद्दुःखमाप्नोति धर्माद्वै सुखमेधते
adharmādduḥkhamāpnoti dharmādvai sukhamedhate
1,13.58ab
विद्यादुर्वृत्तितो दुःखं सुखं विद्यात्सुवृत्तितः
vidyādurvṛttito duḥkhaṃ sukhaṃ vidyātsuvṛttitaḥ
1,13.58cd
धर्मार्जनमतः कुर्याद्भोगमोक्षप्रसिद्धये
dharmārjanamataḥ kuryādbhogamokṣaprasiddhaye
1,13.59ab
सकुटुंबस्य विप्रस्य चतुर्जनयुतस्य च
sakuṭuṃbasya viprasya caturjanayutasya ca
1,13.59cd
शतवर्षस्य वृत्तिं तु दद्यात्तद्ब्रह्मलोकदम्
śatavarṣasya vṛttiṃ tu dadyāttadbrahmalokadam
1,13.60ab
चांद्रायणसहस्रं तु ब्रह्मलोकप्रदं विदुः
cāṃdrāyaṇasahasraṃ tu brahmalokapradaṃ viduḥ
1,13.60cd
सहस्रस्य कुटुंबस्य प्रतिष्ठां क्षत्रियश्चरेत्
sahasrasya kuṭuṃbasya pratiṣṭhāṃ kṣatriyaścaret
1,13.61ab
इंद्रलोकप्रदं विद्यादयुतं ब्रह्मलोकदम्
iṃdralokapradaṃ vidyādayutaṃ brahmalokadam
1,13.61cd
यां देवतां पुरस्कृत्य दानमाचरते नरः
yāṃ devatāṃ puraskṛtya dānamācarate naraḥ
1,13.62ab
तत्तल्लोकमवाप्नोति इति वेदविदो विदुः
tattallokamavāpnoti iti vedavido viduḥ
1,13.62cd
अर्थहीनः सदा कुर्यात्तपसा मार्जनं तथा
arthahīnaḥ sadā kuryāttapasā mārjanaṃ tathā
1,13.63ab
तीर्थाच्च तपसा प्राप्यं सुखमक्षय्यमश्नुते
tīrthācca tapasā prāpyaṃ sukhamakṣayyamaśnute
1,13.63cd
अर्थार्जनमथो वक्ष्ये न्यायतः सुसमाहितः
arthārjanamatho vakṣye nyāyataḥ susamāhitaḥ
1,13.64ab
कृतात्प्रतिग्रहाच्चैव याजनाच्च विशुद्धितः
kṛtātpratigrahāccaiva yājanācca viśuddhitaḥ
1,13.64cd
अदैन्यादनतिक्लेशाद्ब्राह्मणो धनमर्जयेत्
adainyādanatikleśādbrāhmaṇo dhanamarjayet
1,13.65ab
क्षत्रियो बाहुवीर्येण कृषिगोरक्षणाद्विशः
kṣatriyo bāhuvīryeṇa kṛṣigorakṣaṇādviśaḥ
1,13.65cd
न्यायार्जितस्य वित्तस्य दानात्सिद्धिं समश्नुते
nyāyārjitasya vittasya dānātsiddhiṃ samaśnute
1,13.66ab
ज्ञानसिद्ध्या मोक्षसिद्धिः सर्वेषां गुर्वनुग्रहात्
jñānasiddhyā mokṣasiddhiḥ sarveṣāṃ gurvanugrahāt
1,13.66cd
मोक्षात्स्वरूपसिद्धिः स्यात्परानन्दं समश्नुते
mokṣātsvarūpasiddhiḥ syātparānandaṃ samaśnute
1,13.67ab
सत्संगात्सर्वमेतद्वै नराणां जायते द्विजाः
satsaṃgātsarvametadvai narāṇāṃ jāyate dvijāḥ
1,13.67cd
धनधान्यादिकं सर्वं देयं वै गृहमेधिना
dhanadhānyādikaṃ sarvaṃ deyaṃ vai gṛhamedhinā
1,13.68ab
यद्यत्काले वस्तुजातं फलं वा धान्यमेव च
yadyatkāle vastujātaṃ phalaṃ vā dhānyameva ca
1,13.68cd
तत्तत्सर्वं ब्राह्मणेभ्यो देयं वै हितमिच्छता
tattatsarvaṃ brāhmaṇebhyo deyaṃ vai hitamicchatā
1,13.69ab
जलं चैव सदा देयमन्नं क्षुद्व्याधिशांतये
jalaṃ caiva sadā deyamannaṃ kṣudvyādhiśāṃtaye
1,13.69cd
क्षेत्रं धान्यं तथा ऽ ऽमान्नमन्नमेवं चतुर्विधम्
kṣetraṃ dhānyaṃ tathā ' 'mānnamannamevaṃ caturvidham
1,13.70ab
यावत्कालं यदन्नं वै भुक्त्वा श्रवणमेधते
yāvatkālaṃ yadannaṃ vai bhuktvā śravaṇamedhate
1,13.70cd
तावत्कृतस्य पुण्यस्य त्वर्धं दातुर्न संशयः
tāvatkṛtasya puṇyasya tvardhaṃ dāturna saṃśayaḥ
1,13.71ab
ग्रहीताहिगृहीतस्य दानाद्वै तपसा तथा
grahītāhigṛhītasya dānādvai tapasā tathā
1,13.71cd
पापसंशोधनं कुर्यादन्यथा रौरवं व्रजेत्
pāpasaṃśodhanaṃ kuryādanyathā rauravaṃ vrajet
1,13.72ab
आत्मवित्तं त्रिधा कुर्याद्धर्मवृद्ध्यात्मभोगतः
ātmavittaṃ tridhā kuryāddharmavṛddhyātmabhogataḥ
1,13.72cd
नित्यं नैमित्तकं काम्यं कर्म कुर्यात्तु धर्मतः
nityaṃ naimittakaṃ kāmyaṃ karma kuryāttu dharmataḥ
1,13.73ab
वित्तस्य वर्धनं कुर्याद्वृद्ध्यंशेन हि साधकः
vittasya vardhanaṃ kuryādvṛddhyaṃśena hi sādhakaḥ
1,13.73cd
हितेन मितमे ध्येन भोगं भोगांशतश्चरेत्
hitena mitame dhyena bhogaṃ bhogāṃśataścaret
1,13.74ab
कृष्यर्जिते दशांशं हि देयं पापस्य शुद्धये
kṛṣyarjite daśāṃśaṃ hi deyaṃ pāpasya śuddhaye
1,13.74cd
शेषेण कुर्याद्धर्मादि अन्यथा रौरवं व्रजेत्
śeṣeṇa kuryāddharmādi anyathā rauravaṃ vrajet
1,13.75ab
अथवा पापबुद्धिः स्यात्क्षयं वा सत्यमेष्यति
athavā pāpabuddhiḥ syātkṣayaṃ vā satyameṣyati
1,13.75cd
वृद्धिवाणिज्यके देयष्षडंशो हि विचक्षणैः
vṛddhivāṇijyake deyaṣṣaḍaṃśo hi vicakṣaṇaiḥ
1,13.76ab
शुद्धप्रतिग्रहे देयश्चतुर्थांशो द्विजोत्तमैः
śuddhapratigrahe deyaścaturthāṃśo dvijottamaiḥ
1,13.76cd
अकस्मादुत्थिते ऽर्थे हि देयमर्धं द्विजोत्तमैः
akasmādutthite 'rthe hi deyamardhaṃ dvijottamaiḥ
1,13.77ab
असत्प्रतिग्रहसर्वं दुर्दानं सागरे क्षिपेत्
asatpratigrahasarvaṃ durdānaṃ sāgare kṣipet
1,13.77cd
आहूय दानं कर्तव्यमात्मभोगसमृद्धये
āhūya dānaṃ kartavyamātmabhogasamṛddhaye
1,13.78ab
पृष्टं सर्वं सदा देयमात्मशक्त्यनुसारतः
pṛṣṭaṃ sarvaṃ sadā deyamātmaśaktyanusārataḥ
1,13.78cd
जन्मांतरे ऋणी हि स्याददत्ते पृष्टवस्तुनि
janmāṃtare ṛṇī hi syādadatte pṛṣṭavastuni
1,13.79ab
परेषां च तथा दोषं न प्रशंसेद्विचक्षणः
pareṣāṃ ca tathā doṣaṃ na praśaṃsedvicakṣaṇaḥ
1,13.79cd
विशेषेण तथाब्रह्मञ्छ्रुतं दृष्टं च नो वदेत्
viśeṣeṇa tathābrahmañchrutaṃ dṛṣṭaṃ ca no vadet
1,13.80ab
न वदेत्सर्वजंतूनां हृदि रोषकरं बुधः
na vadetsarvajaṃtūnāṃ hṛdi roṣakaraṃ budhaḥ
1,13.80cd
संध्ययोरग्निकार्यं च कुर्यादैश्वर्यसिद्धये
saṃdhyayoragnikāryaṃ ca kuryādaiśvaryasiddhaye
1,13.81ab
अशक्तस्त्वेककाले वा सूर्याग्नी च यथाविधि
aśaktastvekakāle vā sūryāgnī ca yathāvidhi
1,13.81cd
तंडुलं धान्यमाज्यं वा फलं कंदं हविस्तथा
taṃḍulaṃ dhānyamājyaṃ vā phalaṃ kaṃdaṃ havistathā
1,13.82ab
स्थालीपाकं तथा कुर्याद्यथान्यायं यथाविधि
sthālīpākaṃ tathā kuryādyathānyāyaṃ yathāvidhi
1,13.82cd
प्रधानहोममात्रं वा हव्याभावे समाचरेत्
pradhānahomamātraṃ vā havyābhāve samācaret
1,13.83ab
नित्यसंधानमित्युक्तं तमजस्रं विदुर्बुधाः
nityasaṃdhānamityuktaṃ tamajasraṃ vidurbudhāḥ
1,13.83cd
अथवा जपमात्रं वा सूर्यवंदनमेव च
athavā japamātraṃ vā sūryavaṃdanameva ca
1,13.84ab
एवमात्मार्थिनः कुर्युरर्थार्थी च यथाविधि
evamātmārthinaḥ kuryurarthārthī ca yathāvidhi
1,13.84cd
ब्रह्मयज्ञरता नित्यं देवपूजारतास्तथा
brahmayajñaratā nityaṃ devapūjāratāstathā
1,13.85ab
अग्निपूजापरा नित्यं गुरुपूजारतास्तथा
agnipūjāparā nityaṃ gurupūjāratāstathā
1,13.85cd
ब्राह्मणानां तृप्तिकराः सर्वे स्वर्गस्य भागिनः
brāhmaṇānāṃ tṛptikarāḥ sarve svargasya bhāginaḥ
Chapter 1.14
1,14.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां त्रयोदशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः अग्नियज्ञदेवयज्ञं ब्रह्मयज्ञं तथैव च
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ trayodaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ agniyajñadevayajñaṃ brahmayajñaṃ tathaiva ca
1,14.1cd
गुरुपूजां ब्रह्मतृप्तिं क्रमेण ब्रूहि नः प्रभो
gurupūjāṃ brahmatṛptiṃ krameṇa brūhi naḥ prabho
1,14.2ab
सूत उवाच अग्नौ जुहोति यद्द्रव्यमग्नियज्ञः स उच्यते
sūta uvāca agnau juhoti yaddravyamagniyajñaḥ sa ucyate
1,14.2cd
ब्रह्मचर्याश्रमस्थानां समिदाधानमेव हि
brahmacaryāśramasthānāṃ samidādhānameva hi
1,14.3ab
समिदग्रौ व्रताद्यं च विशेषयजनादिकम्
samidagrau vratādyaṃ ca viśeṣayajanādikam
1,14.3cd
प्रथमाश्रमिणामेवं यावदौपासनं द्विजाः
prathamāśramiṇāmevaṃ yāvadaupāsanaṃ dvijāḥ
1,14.4ab
आत्मन्यारोपिताग्नीनां वनिनां यतिनां द्विजाः
ātmanyāropitāgnīnāṃ vanināṃ yatināṃ dvijāḥ
1,14.4cd
हितं च मितमेध्यान्नं स्वकाले भोजनं हुतिः
hitaṃ ca mitamedhyānnaṃ svakāle bhojanaṃ hutiḥ
1,14.5ab
औपासनाग्निसंधानं समारभ्य सुरक्षितम्
aupāsanāgnisaṃdhānaṃ samārabhya surakṣitam
1,14.5cd
कुंडे वाप्यथ भांडे वा तदजस्रं समीरितम्
kuṃḍe vāpyatha bhāṃḍe vā tadajasraṃ samīritam
1,14.6ab
अग्निमात्मन्यरण्यां वा राजदैववशाद्ध्रुवम्
agnimātmanyaraṇyāṃ vā rājadaivavaśāddhruvam
1,14.6cd
अग्नित्यागभयादुक्तं समारोपितमुच्यते
agnityāgabhayāduktaṃ samāropitamucyate
1,14.7ab
संपत्करी तथा ज्ञेया सायमग्न्याहुतिर्द्विजाः
saṃpatkarī tathā jñeyā sāyamagnyāhutirdvijāḥ
1,14.7cd
आयुष्करीति विज्ञेया प्रातः सूर्याहुतिस्तथा
āyuṣkarīti vijñeyā prātaḥ sūryāhutistathā
1,14.8ab
अग्नियज्ञो ह्ययं प्रोक्तो दिवा सूर्यनिवेशनात्
agniyajño hyayaṃ prokto divā sūryaniveśanāt
1,14.8cd
इंद्रादीन्सकलान्देवानुद्दिश्याग्नौ जुहोतियत्
iṃdrādīnsakalāndevānuddiśyāgnau juhotiyat
1,14.9ab
देवयज्ञं हि तं विद्यात्स्थालीपाकादिकान्क्रतून्
devayajñaṃ hi taṃ vidyātsthālīpākādikānkratūn
1,14.9cd
चौलादिकं तथा ज्ञेयं लौकिकाग्नौ प्रतिष्ठितम्
caulādikaṃ tathā jñeyaṃ laukikāgnau pratiṣṭhitam
1,14.10ab
ब्रह्मयज्ञं द्विजः कुर्याद्देवानां तृप्तये सकृत्
brahmayajñaṃ dvijaḥ kuryāddevānāṃ tṛptaye sakṛt
1,14.10cd
ब्रह्मयज्ञ इति प्रोक्तो वेदस्या ऽध्ययनं भवेत्
brahmayajña iti prokto vedasyā 'dhyayanaṃ bhavet
1,14.11ab
नित्यानंतरमासोयं ततस्तु न विधीयते
nityānaṃtaramāsoyaṃ tatastu na vidhīyate
1,14.11cd
अनग्नौ देवयजनं शृणुत श्रद्धयादरात्
anagnau devayajanaṃ śṛṇuta śraddhayādarāt
1,14.12ab
आदिसृष्टौ महादेवः सर्वज्ञः करुणाकरः
ādisṛṣṭau mahādevaḥ sarvajñaḥ karuṇākaraḥ
1,14.12cd
सर्वलोकोपकारार्थं वारान्कल्पितवान्प्रभुः
sarvalokopakārārthaṃ vārānkalpitavānprabhuḥ
1,14.13ab
संसारवैद्यः सर्वज्ञः सर्वभेषजभेषजम्
saṃsāravaidyaḥ sarvajñaḥ sarvabheṣajabheṣajam
1,14.13cd
आदावारोग्यदं वारं स्ववारं कृतवान्प्रभुः
ādāvārogyadaṃ vāraṃ svavāraṃ kṛtavānprabhuḥ
1,14.14ab
संपत्कारं स्वमायाया वरं च कृतवांस्ततः
saṃpatkāraṃ svamāyāyā varaṃ ca kṛtavāṃstataḥ
1,14.14cd
जनने दुर्गतिक्रांते कुमारस्य ततः परम्
janane durgatikrāṃte kumārasya tataḥ param
1,14.15ab
आलस्यदुरितक्रांत्यै वारं कल्पितवान्प्रभुः
ālasyaduritakrāṃtyai vāraṃ kalpitavānprabhuḥ
1,14.15cd
रक्षकस्य तथा विष्णोर्लोकानां हितकाम्यया
rakṣakasya tathā viṣṇorlokānāṃ hitakāmyayā
1,14.16ab
पुष्ट्यर्थं चैव रक्षार्थं वारं कल्पितवान्प्रभुः
puṣṭyarthaṃ caiva rakṣārthaṃ vāraṃ kalpitavānprabhuḥ
1,14.16cd
आयुष्करं ततो वारमायुषां कर्तुरेव हि
āyuṣkaraṃ tato vāramāyuṣāṃ kartureva hi
1,14.17ab
त्रैलोक्यसृष्टिकर्तुर्हि ब्रह्मणः परमेष्ठिनः
trailokyasṛṣṭikarturhi brahmaṇaḥ parameṣṭhinaḥ
1,14.17cd
जगदायुष्यसिद्ध्यर्थं वारं कल्पितवान्प्रभुः
jagadāyuṣyasiddhyarthaṃ vāraṃ kalpitavānprabhuḥ
1,14.18ab
आदौ त्रैलोक्यवृद्ध्यर्थं पुण्यपापे प्रकल्पिते
ādau trailokyavṛddhyarthaṃ puṇyapāpe prakalpite
1,14.18cd
तयोः कर्त्रोस्ततो वारमिंद्रस्य च यमस्य च
tayoḥ kartrostato vāramiṃdrasya ca yamasya ca
1,14.19ab
भोगप्रदं मृत्युहरं लोकानां च प्रकल्पितम्
bhogapradaṃ mṛtyuharaṃ lokānāṃ ca prakalpitam
1,14.19cd
आदित्यादीन्स्वस्वरूपान्सुखदुःखस्य सूचकान्
ādityādīnsvasvarūpānsukhaduḥkhasya sūcakān
1,14.20ab
वारेशान्कल्पयित्वादौ ज्योतिश्चक्रेप्रतिष्ठितान्
vāreśānkalpayitvādau jyotiścakrepratiṣṭhitān
1,14.20cd
स्वस्ववारे तु तेषां तु पूजा स्वस्वफलप्रदा
svasvavāre tu teṣāṃ tu pūjā svasvaphalapradā
1,14.21ab
आरोग्यं संपदश्चैव व्याधीनां शांतिरेव च
ārogyaṃ saṃpadaścaiva vyādhīnāṃ śāṃtireva ca
1,14.21cd
पुष्टिरायुस्तथा भोगो मृतेर्हानिर्यथाक्रमम्
puṣṭirāyustathā bhogo mṛterhāniryathākramam
1,14.22ab
वारक्रमफलं प्राहुर्देवप्रीतिपुरःसरम्
vārakramaphalaṃ prāhurdevaprītipuraḥsaram
1,14.22cd
अन्येषामपि देवानां पूजायाः फलदः शिवः
anyeṣāmapi devānāṃ pūjāyāḥ phaladaḥ śivaḥ
1,14.23ab
देवानां प्रीतये पूजापञ्चधैव प्रकल्पिता
devānāṃ prītaye pūjāpañcadhaiva prakalpitā
1,14.23cd
तत्तन्मंत्रजपो होमो दानं चैव तपस्तथा
tattanmaṃtrajapo homo dānaṃ caiva tapastathā
1,14.24ab
स्थंडिले प्रतिमायां च ह्यग्नौ ब्राह्मणविग्रहे
sthaṃḍile pratimāyāṃ ca hyagnau brāhmaṇavigrahe
1,14.24cd
समाराधनमित्येवं षोडशैरुपचारकैः
samārādhanamityevaṃ ṣoḍaśairupacārakaiḥ
1,14.25ab
उत्तरोत्तरवैशिष्ट्यात्पूर्वाभावे तथोत्तरम्
uttarottaravaiśiṣṭyātpūrvābhāve tathottaram
1,14.25cd
नेत्रयोः शिरसो रोगे तथा कुष्ठस्य शांतये
netrayoḥ śiraso roge tathā kuṣṭhasya śāṃtaye
1,14.26ab
आदित्यं पूजयित्वा तु ब्राह्मणान्भोजयेत्ततः
ādityaṃ pūjayitvā tu brāhmaṇānbhojayettataḥ
1,14.26cd
दिनं मासं तथा वर्षं वर्षत्रयमथवापि वा
dinaṃ māsaṃ tathā varṣaṃ varṣatrayamathavāpi vā
1,14.27ab
प्रारब्धं प्रबलं चेत्स्यान्नश्येद्रोगजरादिकम्
prārabdhaṃ prabalaṃ cetsyānnaśyedrogajarādikam
1,14.27cd
जपाद्यमिष्टदेवस्य वारादीनां फलं विदुः
japādyamiṣṭadevasya vārādīnāṃ phalaṃ viduḥ
1,14.28ab
पापशांतिर्विशेषेण ह्यादिवारे निवेदयेत्
pāpaśāṃtirviśeṣeṇa hyādivāre nivedayet
1,14.28cd
आदित्यस्यैव देवानां ब्राह्मणानां विशिष्टदम्
ādityasyaiva devānāṃ brāhmaṇānāṃ viśiṣṭadam
1,14.29ab
सोमवारे च लक्ष्म्यादीन्संपदर्थं यजेद्बुधः
somavāre ca lakṣmyādīnsaṃpadarthaṃ yajedbudhaḥ
1,14.29cd
आज्यान्नेन तथा विप्रान्सपत्नीकांश्च भोजयेत्
ājyānnena tathā viprānsapatnīkāṃśca bhojayet
1,14.30ab
काल्यादीन्भौम वारे तु यजेद्रोगप्रशांतये
kālyādīnbhauma vāre tu yajedrogapraśāṃtaye
1,14.30cd
माषमुद्गाढकान्नेन ब्रह्मणांश्चैव भोजयेत्
māṣamudgāḍhakānnena brahmaṇāṃścaiva bhojayet
1,14.31ab
सौम्यवारे तथा विष्णुं दध्यन्नेन यजेद्बुधः
saumyavāre tathā viṣṇuṃ dadhyannena yajedbudhaḥ
1,14.31cd
पुत्रमित्रकलत्रादिपुष्टिर्भवति सर्वदा
putramitrakalatrādipuṣṭirbhavati sarvadā
1,14.32ab
आयुष्कामो गुरोर्वारे देवानां पुष्टिसिद्धये
āyuṣkāmo gurorvāre devānāṃ puṣṭisiddhaye
1,14.32cd
उपवीतेन वस्त्रेण क्षीराज्येन यजेद्बुधः
upavītena vastreṇa kṣīrājyena yajedbudhaḥ
1,14.33ab
भोगार्थं भृगवारे तु यजेद्देवान्समाहितः
bhogārthaṃ bhṛgavāre tu yajeddevānsamāhitaḥ
1,14.33cd
षड्रसोपेतमन्नं च दद्याद्ब्राह्मणतृप्तये
ṣaḍrasopetamannaṃ ca dadyādbrāhmaṇatṛptaye
1,14.34ab
स्त्रीणां च तृप्तये तद्वद्देयं वस्त्रादिकं शुभम्
strīṇāṃ ca tṛptaye tadvaddeyaṃ vastrādikaṃ śubham
1,14.34cd
अपमृत्युहरे मंदे रुद्राद्रींश्च यजेद्बुधः
apamṛtyuhare maṃde rudrādrīṃśca yajedbudhaḥ
1,14.35ab
तिलहोमेन दानेन तिलान्नेन च भोजयेत्
tilahomena dānena tilānnena ca bhojayet
1,14.35cd
इत्थं यजेच्च विबुधानारोग्यादिफलं लभेत्
itthaṃ yajecca vibudhānārogyādiphalaṃ labhet
1,14.36ab
देवानां नित्ययजने विशेषयजनेपि च
devānāṃ nityayajane viśeṣayajanepi ca
1,14.36cd
स्नाने दाने जपे होमे ब्राह्मणानां च तर्पणे
snāne dāne jape home brāhmaṇānāṃ ca tarpaṇe
1,14.37ab
तिथिनक्षत्रयोगे च तत्तद्देवप्रपूजने
tithinakṣatrayoge ca tattaddevaprapūjane
1,14.37cd
आदिवारादिवारेषु सर्वज्ञो जगदीश्वरः
ādivārādivāreṣu sarvajño jagadīśvaraḥ
1,14.38ab
ततद्रूपेण सर्वेषामारोग्यादिफलप्रदः
tatadrūpeṇa sarveṣāmārogyādiphalapradaḥ
1,14.38cd
देशकालानुसारेण तथा पात्रानुसारतः
deśakālānusāreṇa tathā pātrānusārataḥ
1,14.39ab
द्रव्यश्रद्धानुसारेण तथा लोकानुसारतः
dravyaśraddhānusāreṇa tathā lokānusārataḥ
1,14.39cd
तारतम्यक्रमाद्देवस्त्वारोग्यादीन्प्रयच्छति
tāratamyakramāddevastvārogyādīnprayacchati
1,14.40ab
शुभादावशुभांते च जन्मर्क्षेषु गृहे गृही
śubhādāvaśubhāṃte ca janmarkṣeṣu gṛhe gṛhī
1,14.40cd
आरोग्यादिसमृद्ध्यर्थमादित्यादीन्ग्रहान्यजेत्
ārogyādisamṛddhyarthamādityādīngrahānyajet
1,14.41ab
तस्माद्वै देवयजनं सर्वाभीष्टफलप्रदम्
tasmādvai devayajanaṃ sarvābhīṣṭaphalapradam
1,14.41cd
समंत्रकं ब्राह्मणानामन्येषां चैव तांत्रिकम्
samaṃtrakaṃ brāhmaṇānāmanyeṣāṃ caiva tāṃtrikam
1,14.42ab
यथाशक्त्यानुरूपेण कर्तव्यं सर्वदा नरैः
yathāśaktyānurūpeṇa kartavyaṃ sarvadā naraiḥ
1,14.42cd
सप्तस्वपि च वारेषु नरैः शुभफलेप्सुभिः
saptasvapi ca vāreṣu naraiḥ śubhaphalepsubhiḥ
1,14.43ab
दरिद्रस्तपसा देवान्यजेदाढ्यो धनेन हि
daridrastapasā devānyajedāḍhyo dhanena hi
1,14.43cd
पुनश्चैवंविधं धर्मं कुरुते श्रद्धया सह
punaścaivaṃvidhaṃ dharmaṃ kurute śraddhayā saha
1,14.44ab
पुनश्च भोगान्विविधान्भुक्त्वा भूमौ प्रजायते
punaśca bhogānvividhānbhuktvā bhūmau prajāyate
1,14.44cd
छायां जलाशयं ब्रह्मप्रतिष्ठां धर्मसंचयम्
chāyāṃ jalāśayaṃ brahmapratiṣṭhāṃ dharmasaṃcayam
1,14.45ab
सर्वं च वित्तवान्कुर्यात्सदा भोगप्रसिद्धये
sarvaṃ ca vittavānkuryātsadā bhogaprasiddhaye
1,14.45cd
कालाच्च पुण्यपाकेन ज्ञानसिद्धिः प्रजायते
kālācca puṇyapākena jñānasiddhiḥ prajāyate
1,14.46ab
य इमं शृणुते ऽध्यायं पठते वा नरो द्विजाः
ya imaṃ śṛṇute 'dhyāyaṃ paṭhate vā naro dvijāḥ
1,14.46cd
श्रवणस्योपकर्ता च देवयज्ञफलं लभेत्
śravaṇasyopakartā ca devayajñaphalaṃ labhet
Chapter 1.15
1,15.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां चतुर्दशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः देशादीन्क्रमशो ब्रूहि सूत सर्वार्थवित्तम्
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ caturdaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ deśādīnkramaśo brūhi sūta sarvārthavittam
1,15.1cd
सूत उवाच शुद्धं गृहं समफलं देवयज्ञादिकर्मसु
sūta uvāca śuddhaṃ gṛhaṃ samaphalaṃ devayajñādikarmasu
1,15.2ab
ततो दशगुणं गोष्ठं जलतीरं ततो दश
tato daśaguṇaṃ goṣṭhaṃ jalatīraṃ tato daśa
1,15.2cd
ततो दशगुणं बिल्वतुलस्यश्वत्थमूलकम्
tato daśaguṇaṃ bilvatulasyaśvatthamūlakam
1,15.3ab
ततो देवालयं विद्यात्तीर्थतीरं ततो दश
tato devālayaṃ vidyāttīrthatīraṃ tato daśa
1,15.3cd
ततो दशगुणं नद्यास्तीर्थनद्यास्ततो दश
tato daśaguṇaṃ nadyāstīrthanadyāstato daśa
1,15.4ab
सप्तगंगानदीतीरं तस्या दशगुणं भवेत्
saptagaṃgānadītīraṃ tasyā daśaguṇaṃ bhavet
1,15.4cd
गंगा गोदावरी चैव कावेरी ताम्रपर्णिका
gaṃgā godāvarī caiva kāverī tāmraparṇikā
1,15.5ab
सिंधुश्च सरयू रेवा सप्तगंगाः प्रकीर्तिताः
siṃdhuśca sarayū revā saptagaṃgāḥ prakīrtitāḥ
1,15.5cd
ततो ऽब्धितीरं दश च पर्वताग्रे ततो दश
tato 'bdhitīraṃ daśa ca parvatāgre tato daśa
1,15.6ab
सर्वस्मादधिकं ज्ञेयं यत्र वा रोचते मनः
sarvasmādadhikaṃ jñeyaṃ yatra vā rocate manaḥ
1,15.6cd
कृते पूर्णफलं ज्ञेयं यज्ञदानादिकं तथा
kṛte pūrṇaphalaṃ jñeyaṃ yajñadānādikaṃ tathā
1,15.7ab
त्रेतायुगे त्रिपादं च द्वापरे ऽर्धं सदा स्मृतम्
tretāyuge tripādaṃ ca dvāpare 'rdhaṃ sadā smṛtam
1,15.7cd
कलौ पादं तु विज्ञेयं तत्पादोनं ततोर्धके
kalau pādaṃ tu vijñeyaṃ tatpādonaṃ tatordhake
1,15.8ab
शुद्धात्मनः शुद्धदिनं पुण्यं समफलं विदुः
śuddhātmanaḥ śuddhadinaṃ puṇyaṃ samaphalaṃ viduḥ
1,15.8cd
तस्माद्दशगुणं ज्ञेयं रविसंक्रमणे बुधाः
tasmāddaśaguṇaṃ jñeyaṃ ravisaṃkramaṇe budhāḥ
1,15.9ab
विषुवे तद्दशगुणमयने तद्दश स्मृतम्
viṣuve taddaśaguṇamayane taddaśa smṛtam
1,15.9cd
तद्दश मृगसंक्रांतौ तच्चंद्रग्रहणे दश
taddaśa mṛgasaṃkrāṃtau taccaṃdragrahaṇe daśa
1,15.10ab
ततश्च सूर्यग्रहणे पूर्णकालोत्तमे विदुः
tataśca sūryagrahaṇe pūrṇakālottame viduḥ
1,15.10cd
जगद्रूपस्य सूर्यस्य विषयोगाच्च रोगदम्
jagadrūpasya sūryasya viṣayogācca rogadam
1,15.11ab
अतस्तद्विषशांत्यर्थं स्नानदानजपां चरेत्
atastadviṣaśāṃtyarthaṃ snānadānajapāṃ caret
1,15.11cd
विषशांत्यर्थकालत्वात्स कालः पुण्यदः स्मृतः
viṣaśāṃtyarthakālatvātsa kālaḥ puṇyadaḥ smṛtaḥ
1,15.12ab
जन्मर्क्षे च व्रतांते च सूर्यरागोपमं विदुः
janmarkṣe ca vratāṃte ca sūryarāgopamaṃ viduḥ
1,15.12cd
महतां संगकालश्च कोट्यर्कग्रहणं विदुः
mahatāṃ saṃgakālaśca koṭyarkagrahaṇaṃ viduḥ
1,15.13ab
तपोनिष्ठा ज्ञाननिष्ठा योगिनो यतयस्तथा
taponiṣṭhā jñānaniṣṭhā yogino yatayastathā
1,15.13cd
पूजायाः पात्रमेते हि पापसंक्षयकारणम्
pūjāyāḥ pātramete hi pāpasaṃkṣayakāraṇam
1,15.14ab
चतुर्विंशतिलक्षं वा गायत्र्या जपसंयुतः
caturviṃśatilakṣaṃ vā gāyatryā japasaṃyutaḥ
1,15.14cd
ब्राह्मणस्तु भवेत्पात्रं संपूर्णफलभोगदम्
brāhmaṇastu bhavetpātraṃ saṃpūrṇaphalabhogadam
1,15.15ab
पतनात्त्रायत इति पात्रं शास्त्रे प्रयुज्यते
patanāttrāyata iti pātraṃ śāstre prayujyate
1,15.15cd
दातुश्च पातकात्त्राणात्पात्रमित्यभिधीयते
dātuśca pātakāttrāṇātpātramityabhidhīyate
1,15.16ab
गायकं त्रायते पाताद्गायत्रीत्युच्यते हि सा
gāyakaṃ trāyate pātādgāyatrītyucyate hi sā
1,15.16cd
यथा ऽर्थहिनो लोके ऽस्मिन्परस्यार्थं न यच्छति
yathā 'rthahino loke 'sminparasyārthaṃ na yacchati
1,15.17ab
अर्थवानिह यो लोके परस्यार्थं प्रयच्छति
arthavāniha yo loke parasyārthaṃ prayacchati
1,15.17cd
स्वयं शुद्धो हि पूतात्मा नरान्सत्रातुमर्हति
svayaṃ śuddho hi pūtātmā narānsatrātumarhati
1,15.18ab
गायत्रीजपशुद्धो हि शुद्धब्राह्मण उच्यते
gāyatrījapaśuddho hi śuddhabrāhmaṇa ucyate
1,15.18cd
तस्माद्दाने जपे होमे पूजायां सर्वकर्मणि
tasmāddāne jape home pūjāyāṃ sarvakarmaṇi
1,15.19ab
दानं कर्तुं तथा त्रातुं पात्रं तु ब्राह्मणोर्हति
dānaṃ kartuṃ tathā trātuṃ pātraṃ tu brāhmaṇorhati
1,15.19cd
अन्नस्य क्षुधितं पात्रं नारीनरमयात्मकम्
annasya kṣudhitaṃ pātraṃ nārīnaramayātmakam
1,15.20ab
ब्राह्मणं श्रेष्ठमाहूय यत्काले सुसमाहितम्
brāhmaṇaṃ śreṣṭhamāhūya yatkāle susamāhitam
1,15.20cd
तदर्थं शब्दमर्थं वा सद्बोधकमभीष्टदम्
tadarthaṃ śabdamarthaṃ vā sadbodhakamabhīṣṭadam
1,15.21ab
इच्छावतः प्रदानं च संपूर्णफलदं विदुः
icchāvataḥ pradānaṃ ca saṃpūrṇaphaladaṃ viduḥ
1,15.21cd
यत्प्रश्नानंतरं दत्तं तदर्थफलदं विदुः
yatpraśnānaṃtaraṃ dattaṃ tadarthaphaladaṃ viduḥ
1,15.22ab
यत्सेवकाय दत्तं स्यात्तत्पादफलदं विदुः
yatsevakāya dattaṃ syāttatpādaphaladaṃ viduḥ
1,15.22cd
जातिमात्रस्य विप्रस्य दीनवृत्तेर्द्विजर्षभाः
jātimātrasya viprasya dīnavṛtterdvijarṣabhāḥ
1,15.23ab
दत्तमर्थं हि भोगाय भूर्लोकेदशवार्षिकम्
dattamarthaṃ hi bhogāya bhūrlokedaśavārṣikam
1,15.23cd
वेदयुक्तस्य विप्रस्य स्वर्गे हि दशवार्षिकम्
vedayuktasya viprasya svarge hi daśavārṣikam
1,15.24ab
गायत्रीजपयुक्तस्य सत्ये हि दशवार्षिकम्
gāyatrījapayuktasya satye hi daśavārṣikam
1,15.24cd
विष्णुभक्तस्य विप्रस्य दत्तं वैकुंठदं विदुः
viṣṇubhaktasya viprasya dattaṃ vaikuṃṭhadaṃ viduḥ
1,15.25ab
शिवभक्तस्य विप्रस्य दत्तं कैलासदं विदुः
śivabhaktasya viprasya dattaṃ kailāsadaṃ viduḥ
1,15.25cd
तत्तल्लोकोपभोगार्थं सर्वेषां दानमिष्यते
tattallokopabhogārthaṃ sarveṣāṃ dānamiṣyate
1,15.26ab
दशांगमन्नं विप्रस्य भानुवारे ददन्नरः
daśāṃgamannaṃ viprasya bhānuvāre dadannaraḥ
1,15.26cd
परजन्मनि चारोग्यं दशवर्षं समश्नुते
parajanmani cārogyaṃ daśavarṣaṃ samaśnute
1,15.27ab
बहुमानमथाह्वानमभ्यंगं पादसेवनम्
bahumānamathāhvānamabhyaṃgaṃ pādasevanam
1,15.27cd
वासो गंधाद्यर्चनं च घृतापूपरसोत्तरम्
vāso gaṃdhādyarcanaṃ ca ghṛtāpūparasottaram
1,15.28ab
षड्रसं व्यंजनं चैव तांबूलं दक्षिणोत्तरम्
ṣaḍrasaṃ vyaṃjanaṃ caiva tāṃbūlaṃ dakṣiṇottaram
1,15.28cd
नमश्चानुगमश्चैव स्वन्नदानं दशांगकम्
namaścānugamaścaiva svannadānaṃ daśāṃgakam
1,15.29ab
दशांगमन्नं विप्रेभ्यो दशभ्यो वै ददन्नरः
daśāṃgamannaṃ viprebhyo daśabhyo vai dadannaraḥ
1,15.29cd
अर्कवारे तथा ऽ ऽरोग्यं शतवर्षं समश्नुते
arkavāre tathā ' 'rogyaṃ śatavarṣaṃ samaśnute
1,15.30ab
सोमवारादिवारेषु तत्तद्वारगुणं फलम्
somavārādivāreṣu tattadvāraguṇaṃ phalam
1,15.30cd
अन्नदानस्य विज्ञेयं भूर्लोके परजन्मनि
annadānasya vijñeyaṃ bhūrloke parajanmani
1,15.31ab
सप्तस्वपि च वारेषु दशभ्यश्च दशांगकम्
saptasvapi ca vāreṣu daśabhyaśca daśāṃgakam
1,15.31cd
अन्नं दत्त्वा शतं वर्षमारोग्यादिकमश्नुते
annaṃ dattvā śataṃ varṣamārogyādikamaśnute
1,15.32ab
एवं शतेभ्यो विप्रेभ्यो भानुवारे ददन्नरः
evaṃ śatebhyo viprebhyo bhānuvāre dadannaraḥ
1,15.32cd
सहस्रवर्षमारोग्यं शर्वलोके समश्नुते
sahasravarṣamārogyaṃ śarvaloke samaśnute
1,15.33ab
सहस्रेभ्यस्तथा दत्त्वा ऽयुतवर्षं समश्नुते
sahasrebhyastathā dattvā 'yutavarṣaṃ samaśnute
1,15.33cd
एवं सोमादिवारेषु विज्ञेयं हि विपश्चिता
evaṃ somādivāreṣu vijñeyaṃ hi vipaścitā
1,15.34ab
भानुवारे सहस्राणां गायत्रीपूतचेतसाम्
bhānuvāre sahasrāṇāṃ gāyatrīpūtacetasām
1,15.34cd
अन्नं दत्त्वा सत्यलोके ह्यारोग्यादि समश्नुते
annaṃ dattvā satyaloke hyārogyādi samaśnute
1,15.35ab
अयुतानां तथा दत्त्वा विष्णुलोके समश्नुते
ayutānāṃ tathā dattvā viṣṇuloke samaśnute
1,15.35cd
अन्नं दत्त्वा तु लक्षाणां रुद्रलोके समश्नुते
annaṃ dattvā tu lakṣāṇāṃ rudraloke samaśnute
1,15.36ab
बालानां ब्रह्मबुद्ध्या हि देयं विद्यार्थिभिर्नरैः
bālānāṃ brahmabuddhyā hi deyaṃ vidyārthibhirnaraiḥ
1,15.36cd
यूनां च विष्णुबुद्ध्या हि पुत्रकामार्थिभिर्नरैः
yūnāṃ ca viṣṇubuddhyā hi putrakāmārthibhirnaraiḥ
1,15.37ab
वृद्धानां रुद्रबुद्ध्या हि देयं ज्ञानार्थिभिर्नरैः
vṛddhānāṃ rudrabuddhyā hi deyaṃ jñānārthibhirnaraiḥ
1,15.37cd
बालस्त्रीभारतीबुद्ध्या बुद्धिकामैर्नरोत्तमैः
bālastrībhāratībuddhyā buddhikāmairnarottamaiḥ
1,15.38ab
लक्ष्मीबुद्ध्या युवस्त्रीषु भोगकामैर्नरोत्तमैः
lakṣmībuddhyā yuvastrīṣu bhogakāmairnarottamaiḥ
1,15.38cd
वृद्धासु पार्वतीबुद्ध्या देयमात्मार्थिभिर्जनैः
vṛddhāsu pārvatībuddhyā deyamātmārthibhirjanaiḥ
1,15.39ab
शिलवृत्त्योञ्छवृत्त्या च गुरुदक्षिणयार्जितम्
śilavṛttyoñchavṛttyā ca gurudakṣiṇayārjitam
1,15.39cd
शुद्धद्रव्यमिति प्राहुस्तत्पूर्णफलदं विदुः
śuddhadravyamiti prāhustatpūrṇaphaladaṃ viduḥ
1,15.40ab
शुक्लप्रतिग्रहाद्दत्तं मध्यमं द्रव्यमुच्यते
śuklapratigrahāddattaṃ madhyamaṃ dravyamucyate
1,15.40cd
कृषिवाणिज्यकोपेतमधमं द्रव्यमुच्यते
kṛṣivāṇijyakopetamadhamaṃ dravyamucyate
1,15.41ab
क्षत्रियाणां विशां चैव शौर्यवाणिज्यकार्जितम्
kṣatriyāṇāṃ viśāṃ caiva śauryavāṇijyakārjitam
1,15.41cd
उत्तमं द्रव्यमित्याहुः शूद्राणां भृतकार्जितम्
uttamaṃ dravyamityāhuḥ śūdrāṇāṃ bhṛtakārjitam
1,15.42ab
स्त्रीणां धर्मार्थिनां द्रव्यं पैतृकं भर्तृकं तथा
strīṇāṃ dharmārthināṃ dravyaṃ paitṛkaṃ bhartṛkaṃ tathā
1,15.42cd
गवादीनां द्वादशीनां चैत्रादिषु यथाक्रमम्
gavādīnāṃ dvādaśīnāṃ caitrādiṣu yathākramam
1,15.43ab
संभूय वा पुण्यकाले दद्यादिष्टसमृद्धये
saṃbhūya vā puṇyakāle dadyādiṣṭasamṛddhaye
1,15.43cd
गोभूतिलहिरण्याज्यवासोधान्यगुडानि च
gobhūtilahiraṇyājyavāsodhānyaguḍāni ca
1,15.44ab
रौप्यं लवणकूष्मांडे कन्याद्वादशकं तथा
raupyaṃ lavaṇakūṣmāṃḍe kanyādvādaśakaṃ tathā
1,15.44cd
गोदानाद्दत्तगव्येन गोमयेनोपकारिणा
godānāddattagavyena gomayenopakāriṇā
1,15.45ab
धनधान्याद्याश्रितानां दुरितानां निवारणम्
dhanadhānyādyāśritānāṃ duritānāṃ nivāraṇam
1,15.45cd
जलस्नेहाद्याश्रितानां दुरितानां तु गोजलैः
jalasnehādyāśritānāṃ duritānāṃ tu gojalaiḥ
1,15.46ab
कायिकादित्राणां तु क्षीरदध्याज्यकैस्तथा
kāyikāditrāṇāṃ tu kṣīradadhyājyakaistathā
1,15.46cd
तथा तेषां च पुष्टिश्च विज्ञेया हि विपश्चिता
tathā teṣāṃ ca puṣṭiśca vijñeyā hi vipaścitā
1,15.47ab
भूदानं तु प्रतिष्ठार्थमिह चा ऽमुत्र च द्विजाः
bhūdānaṃ tu pratiṣṭhārthamiha cā 'mutra ca dvijāḥ
1,15.47cd
तिलदानं बलार्थं हि सदा मृत्युजयं विदुः
tiladānaṃ balārthaṃ hi sadā mṛtyujayaṃ viduḥ
1,15.48ab
हिरण्यं जाठराग्नेस्तु वृद्धिदं वीर्यदं तथा
hiraṇyaṃ jāṭharāgnestu vṛddhidaṃ vīryadaṃ tathā
1,15.48cd
आज्यं पुष्टिकरं विद्याद्वस्त्रमायुष्करं विदुः
ājyaṃ puṣṭikaraṃ vidyādvastramāyuṣkaraṃ viduḥ
1,15.49ab
धान्यमन्नं समृद्ध्यर्थं मधुराहारदं गुडम्
dhānyamannaṃ samṛddhyarthaṃ madhurāhāradaṃ guḍam
1,15.49cd
रौप्यं रेतोभिवृद्ध्यर्थं षड्रसार्थं तु लावणम्
raupyaṃ retobhivṛddhyarthaṃ ṣaḍrasārthaṃ tu lāvaṇam
1,15.50ab
सर्वं सर्वसमृद्ध्यर्थं कूष्मांडं पुष्टिदं विदुः
sarvaṃ sarvasamṛddhyarthaṃ kūṣmāṃḍaṃ puṣṭidaṃ viduḥ
1,15.50cd
प्राप्तिदं सर्वभोगानामिह चा ऽमुत्र च द्विजाः
prāptidaṃ sarvabhogānāmiha cā 'mutra ca dvijāḥ
1,15.51ab
यावज्जीवनमुक्तं हि कन्यादानं तु भोगदम्
yāvajjīvanamuktaṃ hi kanyādānaṃ tu bhogadam
1,15.51cd
पनसाम्रकपित्थानां वृक्षाणां फलमेव च
panasāmrakapitthānāṃ vṛkṣāṇāṃ phalameva ca
1,15.52ab
कदल्याद्यौषधीनां च फलं गुल्मोद्भवं तथा
kadalyādyauṣadhīnāṃ ca phalaṃ gulmodbhavaṃ tathā
1,15.52cd
माषादीनां च मुद्गानां फलं शाकादिकं तथा
māṣādīnāṃ ca mudgānāṃ phalaṃ śākādikaṃ tathā
1,15.53ab
मरीचिसर्षपाद्यानां शाकोपकरणं तथा
marīcisarṣapādyānāṃ śākopakaraṇaṃ tathā
1,15.53cd
यदृतौ यत्फलं सिद्धं तद्देयं हि विपश्चिता
yadṛtau yatphalaṃ siddhaṃ taddeyaṃ hi vipaścitā
1,15.54ab
श्रोत्रादींद्रियतृप्तिश्च सदा देया विपश्चिता
śrotrādīṃdriyatṛptiśca sadā deyā vipaścitā
1,15.54cd
शब्दादिदशभोगार्थं दिगादीनां च तुष्टिदा
śabdādidaśabhogārthaṃ digādīnāṃ ca tuṣṭidā
1,15.55ab
वेदशास्त्रं समादाय बुद्ध्वा गुरुमुखात्स्वयम्
vedaśāstraṃ samādāya buddhvā gurumukhātsvayam
1,15.55cd
कर्मणां फलमस्तीति बुद्धिरास्तिक्यमुच्यते
karmaṇāṃ phalamastīti buddhirāstikyamucyate
1,15.56ab
बंधुराजभयाद्बुद्धिश्रद्धा सा च कनीयसी
baṃdhurājabhayādbuddhiśraddhā sā ca kanīyasī
1,15.56cd
सर्वाभावे दरिद्रस्तु वाचा वा कर्मणा यजेत्
sarvābhāve daridrastu vācā vā karmaṇā yajet
1,15.57ab
वाचिकं यजनं विद्यान्मंत्रस्तोत्रजपादिकम्
vācikaṃ yajanaṃ vidyānmaṃtrastotrajapādikam
1,15.57cd
तीर्थयात्राव्रताद्यं हि कायिकं यजनं विदुः
tīrthayātrāvratādyaṃ hi kāyikaṃ yajanaṃ viduḥ
1,15.58ab
येन केनाप्युपायेन ह्यल्पं वा यदि वा बहु
yena kenāpyupāyena hyalpaṃ vā yadi vā bahu
1,15.58cd
देवतार्पणबुद्ध्या च कृतं भोगाय कल्पते
devatārpaṇabuddhyā ca kṛtaṃ bhogāya kalpate
1,15.59ab
तपश्चर्या च दानं च कर्तव्यमुभयं सदा
tapaścaryā ca dānaṃ ca kartavyamubhayaṃ sadā
1,15.59cd
प्रतिश्रयं प्रदातव्यं स्ववर्णगुणशोभितम्
pratiśrayaṃ pradātavyaṃ svavarṇaguṇaśobhitam
1,15.60ab
देवानां तृप्तये ऽत्यर्थं सर्वभोगप्रदं बुधैः
devānāṃ tṛptaye 'tyarthaṃ sarvabhogapradaṃ budhaiḥ
1,15.60cd
इहा ऽमुत्रोत्तमं जन्मसदाभोगं लभेद्बुधः
ihā 'mutrottamaṃ janmasadābhogaṃ labhedbudhaḥ
1,15.60ef
ईश्वरार्पणबुद्ध्या हि कृत्वा मोक्षफलं लभेत्
īśvarārpaṇabuddhyā hi kṛtvā mokṣaphalaṃ labhet
1,15.61ab
य इमं पठते ऽध्यायं यः शृणोति सदा नरः
ya imaṃ paṭhate 'dhyāyaṃ yaḥ śṛṇoti sadā naraḥ
1,15.61cd
तस्य वैधर्मबुद्धिश्च ज्ञानसिद्धिः प्रजायते
tasya vaidharmabuddhiśca jñānasiddhiḥ prajāyate
Chapter 1.16
1,16.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां पञ्चदशोध्यायः ऋषय ऊचुः पार्थिवप्रतिमापूजाविधानं ब्रूहि सत्तम
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ pañcadaśodhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ pārthivapratimāpūjāvidhānaṃ brūhi sattama
1,16.1cd
येन पूजाविधानेन सर्वाभिष्टमवाप्यते
yena pūjāvidhānena sarvābhiṣṭamavāpyate
1,16.2ab
सूत उवाच सुसाधुपृष्टं युष्माभिः सदा सर्वार्थदायकम्
sūta uvāca susādhupṛṣṭaṃ yuṣmābhiḥ sadā sarvārthadāyakam
1,16.2cd
सद्यो दुःखस्य शमनं शृणुत प्रब्रवीमि वः
sadyo duḥkhasya śamanaṃ śṛṇuta prabravīmi vaḥ
1,16.3ab
अपमृत्युहरं कालमृत्योश्चापि विनाशनम्
apamṛtyuharaṃ kālamṛtyoścāpi vināśanam
1,16.3cd
सद्यः कलत्रपुत्रादिधनधान्यप्रदं द्विजाः
sadyaḥ kalatraputrādidhanadhānyapradaṃ dvijāḥ
1,16.4ab
अन्नादिभोज्यं वस्त्रादिसर्वमुत्पद्यते यतः
annādibhojyaṃ vastrādisarvamutpadyate yataḥ
1,16.4cd
ततो मृदादिप्रतिमापूजाभीष्टप्रदा भुवि
tato mṛdādipratimāpūjābhīṣṭapradā bhuvi
1,16.5ab
पुरुषाणां च नारीणामधिकारोत्र निश्चितम्
puruṣāṇāṃ ca nārīṇāmadhikārotra niścitam
1,16.5cd
नद्यां तडागे कूपे वा जलांतर्मृदमाहरेत्
nadyāṃ taḍāge kūpe vā jalāṃtarmṛdamāharet
1,16.6ab
संशोध्य गंधचूर्णेन पेषयित्वा सुमंडपे
saṃśodhya gaṃdhacūrṇena peṣayitvā sumaṃḍape
1,16.6cd
हस्तेन प्रतिमां कुर्यात्क्षीरेण च सुसंस्कृताम्
hastena pratimāṃ kuryātkṣīreṇa ca susaṃskṛtām
1,16.7ab
अंगप्रत्यंगकोपेतामायुधैश्च समन्विताम्
aṃgapratyaṃgakopetāmāyudhaiśca samanvitām
1,16.7cd
पद्मासनस्थितां कृत्वा पूजयेदादरेण हि
padmāsanasthitāṃ kṛtvā pūjayedādareṇa hi
1,16.8ab
विघ्नेशादित्यविष्णूनामंबायाश्च शिवस्य च
vighneśādityaviṣṇūnāmaṃbāyāśca śivasya ca
1,16.8cd
शिवस्यशिवलिंगं च सर्वदा पूजयेद्द्विज
śivasyaśivaliṃgaṃ ca sarvadā pūjayeddvija
1,16.9ab
षोडशैरुपचारैश्च कुर्यात्तत्फलसिद्धये
ṣoḍaśairupacāraiśca kuryāttatphalasiddhaye
1,16.9cd
पुष्पेण प्रोक्षणं कुर्यादभिषेकं समंत्रकम्
puṣpeṇa prokṣaṇaṃ kuryādabhiṣekaṃ samaṃtrakam
1,16.10ab
शाल्यन्नेनैव नैवेद्यं सर्वं कुडवमानतः
śālyannenaiva naivedyaṃ sarvaṃ kuḍavamānataḥ
1,16.10cd
गृहे तु कुडवं ज्ञेयं मानुषे प्रस्थमिष्यते
gṛhe tu kuḍavaṃ jñeyaṃ mānuṣe prasthamiṣyate
1,16.11ab
दैवे प्रस्थत्रयं योग्यं स्वयंभोः प्रस्थपञ्चकम्
daive prasthatrayaṃ yogyaṃ svayaṃbhoḥ prasthapañcakam
1,16.11cd
एवं पूर्णफलं विद्यादधिकं वै द्वयं त्रयम्
evaṃ pūrṇaphalaṃ vidyādadhikaṃ vai dvayaṃ trayam
1,16.12ab
सहस्रपूजया सत्यं सत्यलोकं लभेद्द्विजः
sahasrapūjayā satyaṃ satyalokaṃ labheddvijaḥ
1,16.12cd
द्वादशांगुलमायामं द्विगुणं च ततो ऽधिकम्
dvādaśāṃgulamāyāmaṃ dviguṇaṃ ca tato 'dhikam
1,16.13ab
प्रमाणमंगुलस्यैकं तदूर्ध्वं पञ्चकत्रयम्
pramāṇamaṃgulasyaikaṃ tadūrdhvaṃ pañcakatrayam
1,16.13cd
अयोदारुकृतं पात्रं शिवमित्युच्यते बुधैः
ayodārukṛtaṃ pātraṃ śivamityucyate budhaiḥ
1,16.14ab
तदष्टभागः प्रस्थः स्यात्तच्चतुःकुडवं मतम्
tadaṣṭabhāgaḥ prasthaḥ syāttaccatuḥkuḍavaṃ matam
1,16.14cd
दशप्रस्थं शतप्रस्थं सहस्रप्रस्थमेव च
daśaprasthaṃ śataprasthaṃ sahasraprasthameva ca
1,16.15ab
जलतैलादिगंधानां यथायोग्यं च मानतः
jalatailādigaṃdhānāṃ yathāyogyaṃ ca mānataḥ
1,16.15cd
मानुषार्षस्वयंभूनां महापूजेति कथ्यते
mānuṣārṣasvayaṃbhūnāṃ mahāpūjeti kathyate
1,16.16ab
अभिषेकादात्मशुद्धिर्गंधात्पुण्यमवाप्यते
abhiṣekādātmaśuddhirgaṃdhātpuṇyamavāpyate
1,16.16cd
आयुस्तृप्तिश्च नैवेद्याद्धूपादर्थमवाप्यते
āyustṛptiśca naivedyāddhūpādarthamavāpyate
1,16.17ab
दीपाज्ज्ञानमवाप्नोति तांबूलाद्भोगमाप्नुयात्
dīpājjñānamavāpnoti tāṃbūlādbhogamāpnuyāt
1,16.17cd
तस्मात्स्नानादिकं षट्कं प्रयत्नेन प्रसाधयेत्
tasmātsnānādikaṃ ṣaṭkaṃ prayatnena prasādhayet
1,16.18ab
नमस्कारो जपश्चैव सर्वाभीष्टप्रदावुभौ
namaskāro japaścaiva sarvābhīṣṭapradāvubhau
1,16.18cd
पूजान्ते च सदाकार्यौ भोगमोक्षार्थिभिर्नरैः
pūjānte ca sadākāryau bhogamokṣārthibhirnaraiḥ
1,16.19ab
संपूज्य मनसा पूर्वं कुर्यात्तत्तत्सदा नरः
saṃpūjya manasā pūrvaṃ kuryāttattatsadā naraḥ
1,16.19cd
देवानां पूजया चैव तत्तल्लोकमवाप्नुयात्
devānāṃ pūjayā caiva tattallokamavāpnuyāt
1,16.20ab
तदवांतरलोके च यथेष्टं भोग्यमाप्यते
tadavāṃtaraloke ca yatheṣṭaṃ bhogyamāpyate
1,16.20cd
तद्विशेषान्प्रवक्ष्यामि शृणुत श्रद्धया द्विजाः
tadviśeṣānpravakṣyāmi śṛṇuta śraddhayā dvijāḥ
1,16.21ab
विघ्नेशपूजया सम्यग्भूर्लोके ऽभीष्टमाप्नुयात्
vighneśapūjayā samyagbhūrloke 'bhīṣṭamāpnuyāt
1,16.21cd
शुक्रवारे चतुर्थ्यां च सिते श्रावणभाद्रके
śukravāre caturthyāṃ ca site śrāvaṇabhādrake
1,16.22ab
भिषगृक्षे धनुर्मासे विघ्नेशं विधिवद्यजेत्
bhiṣagṛkṣe dhanurmāse vighneśaṃ vidhivadyajet
1,16.22cd
शतं पूजासहस्रं वा तत्संख्याकदिनैर्व्रजेत्
śataṃ pūjāsahasraṃ vā tatsaṃkhyākadinairvrajet
1,16.23ab
देवाग्निश्रद्धया नित्यं पुत्रदं चेष्टदं नृणाम्
devāgniśraddhayā nityaṃ putradaṃ ceṣṭadaṃ nṛṇām
1,16.23cd
सर्वपापप्रशमनं तत्तद्दुरितनाशनम्
sarvapāpapraśamanaṃ tattadduritanāśanam
1,16.24ab
वारपूजांशिवादीनामात्मशुद्धिप्रदां विदुः
vārapūjāṃśivādīnāmātmaśuddhipradāṃ viduḥ
1,16.24cd
तीथिनक्षत्रयोगानामाधारं सार्वकामिकम्
tīthinakṣatrayogānāmādhāraṃ sārvakāmikam
1,16.25ab
तथा बृद्धिक्षयाभावात्पूर्णब्रह्मात्मकं विदुः
tathā bṛddhikṣayābhāvātpūrṇabrahmātmakaṃ viduḥ
1,16.25cd
उदयादुदयं वारो ब्रह्मप्रभृति कर्मणाम्
udayādudayaṃ vāro brahmaprabhṛti karmaṇām
1,16.26ab
तिथ्यादौ देवपूजा हि पूर्णभोगप्रदा नृणाम्
tithyādau devapūjā hi pūrṇabhogapradā nṛṇām
1,16.26cd
पूर्वभागः पितःणां तु निशि युक्तः प्रशस्यते
pūrvabhāgaḥ pitḥṇāṃ tu niśi yuktaḥ praśasyate
1,16.27ab
परभागस्तु देवानां दिवा युक्तः प्रशास्यते
parabhāgastu devānāṃ divā yuktaḥ praśāsyate
1,16.27cd
उदयव्यापिनी ग्राह्या मध्याह्ने यदि सा तिथिः
udayavyāpinī grāhyā madhyāhne yadi sā tithiḥ
1,16.28ab
देवकार्ये तथा ग्राह्यास्थिति ऋक्षादिकाः शुभाः
devakārye tathā grāhyāsthiti ṛkṣādikāḥ śubhāḥ
1,16.28cd
सम्यग्विचार्य वारादीन्कुर्यात्पूजाजपादिकम्
samyagvicārya vārādīnkuryātpūjājapādikam
1,16.29ab
पूजार्यते ह्यनेनेति वेदेष्वर्थस्य योजना
pūjāryate hyaneneti vedeṣvarthasya yojanā
1,16.29cd
पूर्णभोगफलसिद्धिश्च जायते तेन कर्मणा
pūrṇabhogaphalasiddhiśca jāyate tena karmaṇā
1,16.30ab
मनोभावांस्तथा ज्ञानमिष्टभोगार्थयोजनात्
manobhāvāṃstathā jñānamiṣṭabhogārthayojanāt
1,16.30cd
पूजाशब्दर्थ एवं हि विश्रुतो लोकवेदयोः
pūjāśabdartha evaṃ hi viśruto lokavedayoḥ
1,16.31ab
नित्यनैमित्तिकं कालात्सद्यः काम्ये स्वनुष्ठिते
nityanaimittikaṃ kālātsadyaḥ kāmye svanuṣṭhite
1,16.31cd
नित्यं मासं च पक्षं च वर्षं चैव यथाक्रमम्
nityaṃ māsaṃ ca pakṣaṃ ca varṣaṃ caiva yathākramam
1,16.32ab
तत्तत्कर्मफलप्राप्तिस्तादृक्पापक्षयः क्रमात्
tattatkarmaphalaprāptistādṛkpāpakṣayaḥ kramāt
1,16.32cd
महागणपतेः पूजा चतुर्थ्यां कृष्णपक्षके
mahāgaṇapateḥ pūjā caturthyāṃ kṛṣṇapakṣake
1,16.33ab
पक्षपापक्षयकरी पक्षभोगफलप्रदा
pakṣapāpakṣayakarī pakṣabhogaphalapradā
1,16.33cd
चैत्रे चतुर्थ्यां पूजा च कृता मासफलप्रदा
caitre caturthyāṃ pūjā ca kṛtā māsaphalapradā
1,16.34ab
वर्षभोगप्रदा ज्ञेया कृता वै सिंहभाद्रके
varṣabhogapradā jñeyā kṛtā vai siṃhabhādrake
1,16.34cd
श्रवण्यादित्यवारे च सप्तम्यां हस्तभे दिने
śravaṇyādityavāre ca saptamyāṃ hastabhe dine
1,16.35ab
माघशुक्ले च सप्तम्यामादित्ययजनं चरेत्
māghaśukle ca saptamyāmādityayajanaṃ caret
1,16.35cd
ज्येष्ठभाद्रकसौम्ये च द्वादश्यां श्रवर्णक्षके
jyeṣṭhabhādrakasaumye ca dvādaśyāṃ śravarṇakṣake
1,16.36ab
द्वादश्यां विष्णुयजनमिष्टंसंपत्करं विदुः
dvādaśyāṃ viṣṇuyajanamiṣṭaṃsaṃpatkaraṃ viduḥ
1,16.36cd
श्रावणे विष्णुयजनमिष्टारोग्यप्रदं भवेत्
śrāvaṇe viṣṇuyajanamiṣṭārogyapradaṃ bhavet
1,16.37ab
गवादीन्द्वादशानर्थान्सांगान्दत्वा तु यत्फलम्
gavādīndvādaśānarthānsāṃgāndatvā tu yatphalam
1,16.37cd
तत्फलं समवाप्नोति द्वादश्यां विष्णुतर्पणात्
tatphalaṃ samavāpnoti dvādaśyāṃ viṣṇutarpaṇāt
1,16.38ab
द्वादश्यां द्वादशान्विप्रान्विष्णोर्द्वादशनामतः
dvādaśyāṃ dvādaśānviprānviṣṇordvādaśanāmataḥ
1,16.38cd
षोडशैरुपचारैश्च यजेत्तत्प्रीतिमाप्नुयात्
ṣoḍaśairupacāraiśca yajettatprītimāpnuyāt
1,16.39ab
एवं च सर्वदेवानां तत्तद्द्वादशनामकैः
evaṃ ca sarvadevānāṃ tattaddvādaśanāmakaiḥ
1,16.39cd
द्वादशब्रह्मयजनं तत्तत्प्रीतिकरं भवेत्
dvādaśabrahmayajanaṃ tattatprītikaraṃ bhavet
1,16.40ab
कर्कटे सोमवारे च नवम्यां मृगशीर्षके
karkaṭe somavāre ca navamyāṃ mṛgaśīrṣake
1,16.40cd
अंबां यजेद्भूतिकामः सर्वभोगफलप्रदाम्
aṃbāṃ yajedbhūtikāmaḥ sarvabhogaphalapradām
1,16.41ab
आश्वयुक्छुक्लनवमी सर्वाभीष्टफलप्रदा
āśvayukchuklanavamī sarvābhīṣṭaphalapradā
1,16.41cd
आदिवारे चतुर्दश्यां कृष्णपक्षे विशेषतः
ādivāre caturdaśyāṃ kṛṣṇapakṣe viśeṣataḥ
1,16.42ab
आर्द्रायां च महार्द्रायां शिवपूजा विशिष्यते
ārdrāyāṃ ca mahārdrāyāṃ śivapūjā viśiṣyate
1,16.42cd
माघकृष्णचतुर्दश्यां सर्वाभीष्टफलप्रदा
māghakṛṣṇacaturdaśyāṃ sarvābhīṣṭaphalapradā
1,16.43ab
आयुष्करी मृत्युहरा सर्वसिद्धिकरी नृणाम्
āyuṣkarī mṛtyuharā sarvasiddhikarī nṛṇām
1,16.43cd
ज्येष्ठमासे महार्द्रायां चतुर्दशीदिनेपि च
jyeṣṭhamāse mahārdrāyāṃ caturdaśīdinepi ca
1,16.44ab
मार्गशीर्षार्द्रकायां वा षोडशैरुपचारकैः
mārgaśīrṣārdrakāyāṃ vā ṣoḍaśairupacārakaiḥ
1,16.44cd
तत्तन्मूर्तिशिवं पूज्य तस्य वै पाददर्शनम्
tattanmūrtiśivaṃ pūjya tasya vai pādadarśanam
1,16.45ab
शिवस्य यजनं ज्ञेयं भोगमोक्षप्रदं नृणाम्
śivasya yajanaṃ jñeyaṃ bhogamokṣapradaṃ nṛṇām
1,16.45cd
वारादिदेवयजनं कार्तिके हि विशिष्यते
vārādidevayajanaṃ kārtike hi viśiṣyate
1,16.46ab
कार्तिके मासि संप्राप्ते सर्वान्देवान्यजेद्बुधः
kārtike māsi saṃprāpte sarvāndevānyajedbudhaḥ
1,16.46cd
दानेन तपसा होमैर्जपेन नियमेन च
dānena tapasā homairjapena niyamena ca
1,16.47ab
षोडशैरुपचारैश्च प्रतिमा विप्रमंत्रकैः
ṣoḍaśairupacāraiśca pratimā vipramaṃtrakaiḥ
1,16.47cd
ब्राह्मणानां भोजनेन निष्कामार्तिकरो भवेत्
brāhmaṇānāṃ bhojanena niṣkāmārtikaro bhavet
1,16.48ab
कार्तिके देवयजनं सर्वभोगप्रदं भवेत्
kārtike devayajanaṃ sarvabhogapradaṃ bhavet
1,16.48cd
व्याधीनां हरणं चैव भवेद्भूतग्रहक्षयः
vyādhīnāṃ haraṇaṃ caiva bhavedbhūtagrahakṣayaḥ
1,16.49ab
कार्तिकादित्यवारेषु नृणामादित्यपूजनात्
kārtikādityavāreṣu nṛṇāmādityapūjanāt
1,16.49cd
तैलकार्पासदानात्तु भवेत्कुष्ठादिसंक्षयः
tailakārpāsadānāttu bhavetkuṣṭhādisaṃkṣayaḥ
1,16.50ab
हरीतकीमरीचीनां वस्त्रक्षीरादिदानतः
harītakīmarīcīnāṃ vastrakṣīrādidānataḥ
1,16.50cd
ब्रह्मप्रतिष्ठया चैव क्षयरोगक्षयो भवेत्
brahmapratiṣṭhayā caiva kṣayarogakṣayo bhavet
1,16.51ab
दीपसर्षपदानाच्च अपस्मारक्षयो भवेत्
dīpasarṣapadānācca apasmārakṣayo bhavet
1,16.51cd
कृत्तिकासोमवारेषु शिवस्य यजनं नृणाम्
kṛttikāsomavāreṣu śivasya yajanaṃ nṛṇām
1,16.52ab
महादारिद्र्यशमनं सर्वसंपत्करं भवेत्
mahādāridryaśamanaṃ sarvasaṃpatkaraṃ bhavet
1,16.52cd
गृहक्षेत्रादिदानाच्च गृहोपकरणादिना
gṛhakṣetrādidānācca gṛhopakaraṇādinā
1,16.53ab
कृत्तिकाभौमवारेषु स्कंदस्य यजनान्नृणाम्
kṛttikābhaumavāreṣu skaṃdasya yajanānnṛṇām
1,16.53cd
दीपघंटादिदानाद्वै वाक्सिद्धिरचिराद्भवेत्
dīpaghaṃṭādidānādvai vāksiddhiracirādbhavet
1,16.54ab
कृत्तिकासौम्यवारेषु विष्णोर्वै यजनं नृणाम्
kṛttikāsaumyavāreṣu viṣṇorvai yajanaṃ nṛṇām
1,16.54cd
दध्योदनस्य दानं च सत्संतानकरं भवेत्
dadhyodanasya dānaṃ ca satsaṃtānakaraṃ bhavet
1,16.55ab
कृतिकागुरुवारेषु ब्रह्मणो यजनाद्धनैः
kṛtikāguruvāreṣu brahmaṇo yajanāddhanaiḥ
1,16.55cd
मधुस्वर्णाज्यदानेन भोगवृद्धिर्भवेन्नृणाम्
madhusvarṇājyadānena bhogavṛddhirbhavennṛṇām
1,16.56ab
कृत्तिकाशुक्रवारेषु गजकोमेडयाजनात् 1
kṛttikāśukravāreṣu gajakomeḍayājanāt 1
1,16.56cd
गंधपुष्पान्नदानेन भोग्यवृद्धिर्भवेन्नृणाम्
gaṃdhapuṣpānnadānena bhogyavṛddhirbhavennṛṇām
1,16.57ab
वंध्या सुपुत्रं लभते स्वर्णरौप्यादिदानतः
vaṃdhyā suputraṃ labhate svarṇaraupyādidānataḥ
1,16.57cd
कृत्तिकाशनिवारेषु दिक्पालानां च वंदनम्
kṛttikāśanivāreṣu dikpālānāṃ ca vaṃdanam
1,16.58ab
दिग्गजानां च नागानां सेतुपानां च पूजनम्
diggajānāṃ ca nāgānāṃ setupānāṃ ca pūjanam
1,16.58cd
गजकोमेडो गजवक्त्रः त्र्यंबकस्य च रुद्रस्य विष्णोः पापहरस्य च
gajakomeḍo gajavaktraḥ tryaṃbakasya ca rudrasya viṣṇoḥ pāpaharasya ca
1,16.59ab
ज्ञानदं ब्रह्मणश्चैव धन्वंतर्यश्विनोस्तथा
jñānadaṃ brahmaṇaścaiva dhanvaṃtaryaśvinostathā
1,16.59cd
रोगापमृत्युहरणं तत्कालव्याधिशांतिदम्
rogāpamṛtyuharaṇaṃ tatkālavyādhiśāṃtidam
1,16.60ab
लवणायसतैलानां माषादीनां च दानतः
lavaṇāyasatailānāṃ māṣādīnāṃ ca dānataḥ
1,16.60cd
त्रिकटुफलगंधानां जलादीनां च दानतः
trikaṭuphalagaṃdhānāṃ jalādīnāṃ ca dānataḥ
1,16.61ab
द्रवाणां कठिनानां च प्रस्थेन पलमानतः
dravāṇāṃ kaṭhinānāṃ ca prasthena palamānataḥ
1,16.61cd
स्वर्गप्राप्तिर्धनुर्मासे ह्युषःकाले च पूजनम्
svargaprāptirdhanurmāse hyuṣaḥkāle ca pūjanam
1,16.62ab
शिवादीनां च सर्वेषां क्रमाद्वै सर्वसिद्धये
śivādīnāṃ ca sarveṣāṃ kramādvai sarvasiddhaye
1,16.62cd
शाल्यन्नस्य हविष्यस्य नैवेद्यं शस्तमुच्यते
śālyannasya haviṣyasya naivedyaṃ śastamucyate
1,16.63ab
विविधान्नस्य नैवेद्यं धनुर्मासे विशिष्यते
vividhānnasya naivedyaṃ dhanurmāse viśiṣyate
1,16.63cd
मार्गशीर्षे ऽन्नदस्यैव सर्वमिष्टफलं भवेत्
mārgaśīrṣe 'nnadasyaiva sarvamiṣṭaphalaṃ bhavet
1,16.64ab
पापक्षयं चेष्टसिद्धिं चारोग्यं धर्ममेव च
pāpakṣayaṃ ceṣṭasiddhiṃ cārogyaṃ dharmameva ca
1,16.64cd
सम्यग्वेदपरिज्ञानं सदनुष्ठानमेव च
samyagvedaparijñānaṃ sadanuṣṭhānameva ca
1,16.65ab
इहामुत्र महाभोगानंते योगं च शाश्वतम्
ihāmutra mahābhogānaṃte yogaṃ ca śāśvatam
1,16.65cd
वेदांतज्ञानसिद्धिं च मार्गशीर्षान्नदो लभेत्
vedāṃtajñānasiddhiṃ ca mārgaśīrṣānnado labhet
1,16.66ab
मार्गशीर्षे ह्युषःकाले दिनत्रयमथापि वा
mārgaśīrṣe hyuṣaḥkāle dinatrayamathāpi vā
1,16.66cd
यजेद्देवान्भोगकामो नाधनुर्मासिको भवेत्
yajeddevānbhogakāmo nādhanurmāsiko bhavet
1,16.67ab
यावत्संगवकालं तु धनुर्मासो विधीयते
yāvatsaṃgavakālaṃ tu dhanurmāso vidhīyate
1,16.67cd
धनुर्मासे निराहारो मासमात्रं जितेंद्रियः
dhanurmāse nirāhāro māsamātraṃ jiteṃdriyaḥ
1,16.68ab
आमध्याह्नजपेद्विप्रो गायत्रीं वेदमातरम्
āmadhyāhnajapedvipro gāyatrīṃ vedamātaram
1,16.68cd
पञ्चाक्षरादिकान्मंत्रान्पश्चादासप्तिकं जपेत्
pañcākṣarādikānmaṃtrānpaścādāsaptikaṃ japet
1,16.69ab
ज्ञानं लब्ध्वा च देहांते विप्रो मुक्तिमवाप्नुयात्
jñānaṃ labdhvā ca dehāṃte vipro muktimavāpnuyāt
1,16.69cd
अन्येषां नरनारीणां त्रिःस्नानेन जपेन च
anyeṣāṃ naranārīṇāṃ triḥsnānena japena ca
1,16.70ab
सदा पञ्चाक्षरस्यैव विशुद्धं ज्ञानमाप्यते
sadā pañcākṣarasyaiva viśuddhaṃ jñānamāpyate
1,16.70cd
इष्टमन्त्रान्सदाजप्त्वा महापापक्षयं लभेत्
iṣṭamantrānsadājaptvā mahāpāpakṣayaṃ labhet
1,16.71ab
धनुर्मासे विशेषेण महानैवेद्यमाचरेत्
dhanurmāse viśeṣeṇa mahānaivedyamācaret
1,16.71cd
शालितंडुलभारेण मरीचप्रस्थकेन च
śālitaṃḍulabhāreṇa marīcaprasthakena ca
1,16.72ab
गणनाद्द्वादशं सर्वं मध्वाज्यकुडवेन हि
gaṇanāddvādaśaṃ sarvaṃ madhvājyakuḍavena hi
1,16.72cd
द्रोणयुक्तेन मुद्गेन द्वादशव्यंजनेन च
droṇayuktena mudgena dvādaśavyaṃjanena ca
1,16.73ab
घृतपक्वैरपूपैश्च मोदकैः शालिकादिभिः
ghṛtapakvairapūpaiśca modakaiḥ śālikādibhiḥ
1,16.73cd
द्वादशैश्च दधिक्षीरैर्द्वादशप्रस्थकेन च
dvādaśaiśca dadhikṣīrairdvādaśaprasthakena ca
1,16.74ab
नारिकेलफलादीनां तथा गणनया सह
nārikelaphalādīnāṃ tathā gaṇanayā saha
1,16.74cd
द्वादशक्रमुकैर्युक्तं षट्त्रिंशत्पत्रकैर्युतम्
dvādaśakramukairyuktaṃ ṣaṭtriṃśatpatrakairyutam
1,16.75ab
कर्पूरखुरचूर्णेन पञ्चसौगंधिकैर्युतम्
karpūrakhuracūrṇena pañcasaugaṃdhikairyutam
1,16.75cd
तांबूलयुक्तं तु यदा महानैवेद्यलक्षणम्
tāṃbūlayuktaṃ tu yadā mahānaivedyalakṣaṇam
1,16.76ab
महानैवेद्यमेतद्वै देवतार्पणपूर्वकम्
mahānaivedyametadvai devatārpaṇapūrvakam
1,16.76cd
वर्णानुक्रमपूर्वेण तद्भक्तेभ्यः प्रदापयेत्
varṇānukramapūrveṇa tadbhaktebhyaḥ pradāpayet
1,16.77ab
एवं चौदननैवेद्याद्भूमौ राष्ट्रपतिर्भवेत्
evaṃ caudananaivedyādbhūmau rāṣṭrapatirbhavet
1,16.77cd
महानैवेद्यदानेन नरः स्वर्गमवाप्नुयात्
mahānaivedyadānena naraḥ svargamavāpnuyāt
1,16.78ab
महानैवेद्यदानेन सहस्रेण द्विजर्षभाः
mahānaivedyadānena sahasreṇa dvijarṣabhāḥ
1,16.78cd
सत्यलोके च तल्लोके पूर्णमायुरवाप्नुयात्
satyaloke ca talloke pūrṇamāyuravāpnuyāt
1,16.79ab
सहस्राणां च त्रिंशत्या महानैवेद्यदानतः
sahasrāṇāṃ ca triṃśatyā mahānaivedyadānataḥ
1,16.79cd
तदूर्ध्वलोकमाप्यैव न पुनर्जन्मभाग्भवेत्
tadūrdhvalokamāpyaiva na punarjanmabhāgbhavet
1,16.80ab
सहस्राणां च षट्त्रिंशज्जन्म नैवेद्यमीरितम्
sahasrāṇāṃ ca ṣaṭtriṃśajjanma naivedyamīritam
1,16.80cd
तावन्नैवेद्यदानं तु महापूर्णं तदुच्यते
tāvannaivedyadānaṃ tu mahāpūrṇaṃ taducyate
1,16.81ab
महापूर्णस्य नैवेद्यं जन्मनैवेद्यमिष्यते
mahāpūrṇasya naivedyaṃ janmanaivedyamiṣyate
1,16.81cd
जन्मनैवेद्यदानेन पुनर्जन्म न विद्यते
janmanaivedyadānena punarjanma na vidyate
1,16.82ab
ऊर्जे मासि दिने पुण्ये जन्म नैवेद्यमाचरेत्
ūrje māsi dine puṇye janma naivedyamācaret
1,16.82cd
संक्रांतिपातजन्मर्क्षपौर्णमास्यादिसंयुते
saṃkrāṃtipātajanmarkṣapaurṇamāsyādisaṃyute
1,16.83ab
अब्दजन्मदिने कुर्याज्जन्मनैवेद्यमुत्तमम्
abdajanmadine kuryājjanmanaivedyamuttamam
1,16.83cd
मासांतरेषु जन्मर्क्षपूर्णयोगदिनेपि च
māsāṃtareṣu janmarkṣapūrṇayogadinepi ca
1,16.84ab
मेलनेचशनेर्वापितावत्साहस्रमाचरेत्
melanecaśanervāpitāvatsāhasramācaret
1,16.84cd
जन्मनैवेद्यदानेनजन्मार्पणफलंलभेत्
janmanaivedyadānenajanmārpaṇaphalaṃlabhet
1,16.85ab
जन्मार्पणाच्छिवः प्रीतिःस्वसायुज्यंददातिहि
janmārpaṇācchivaḥ prītiḥsvasāyujyaṃdadātihi
1,16.85cd
इदंतज्जन्मनैवेद्यंशिवस्यैवप्रदापयेत्
idaṃtajjanmanaivedyaṃśivasyaivapradāpayet
1,16.86ab
योनिलिंगस्वरूपेणशिवोजन्मानिरूपकः
yoniliṃgasvarūpeṇaśivojanmānirūpakaḥ
1,16.86cd
तस्माज्जन्मनिवृत्त्यर्थंजन्म पूजा शिवस्य हि
tasmājjanmanivṛttyarthaṃjanma pūjā śivasya hi
1,16.87ab
बिंदुनादात्मकंसर्वंजगत्स्थावरजंगमम्
biṃdunādātmakaṃsarvaṃjagatsthāvarajaṃgamam
1,16.87cd
बिंदुःशक्तिःशिवोनादःशिवशक्त्यात्मकंजगत्
biṃduḥśaktiḥśivonādaḥśivaśaktyātmakaṃjagat
1,16.88ab
नादाधारमिदंबिंदुर्बिंद्वाधारमिदं जगत्
nādādhāramidaṃbiṃdurbiṃdvādhāramidaṃ jagat
1,16.88cd
जगदाधारभूतौहिबिंदुनादौ व्यवस्थितौ
jagadādhārabhūtauhibiṃdunādau vyavasthitau
1,16.89ab
विन्दुनादयुतंसर्वंसकलीकरणंभवेत्
vindunādayutaṃsarvaṃsakalīkaraṇaṃbhavet
1,16.89cd
सकलीकरणाज्जन्मजगत्प्राप्नोत्यसंशयः
sakalīkaraṇājjanmajagatprāpnotyasaṃśayaḥ
1,16.90ab
बिंदुनादात्मकंलिंगंजगत्कारणमुच्यते
biṃdunādātmakaṃliṃgaṃjagatkāraṇamucyate
1,16.90cd
बिंदुर्देर्वीशिवोनादःशिवलिंगंतुकथ्यते
biṃdurdervīśivonādaḥśivaliṃgaṃtukathyate
1,16.91ab
तस्माज्जन्मनिवृत्त्यर्थंशिवलिंगंप्रपूजयेत्
tasmājjanmanivṛttyarthaṃśivaliṃgaṃprapūjayet
1,16.91cd
मातादेवीबिंदुरूपानादरूपः शिवः पिता
mātādevībiṃdurūpānādarūpaḥ śivaḥ pitā
1,16.92ab
पूजिताभ्यांपितृभ्यांतुपरमानंद एव हि
pūjitābhyāṃpitṛbhyāṃtuparamānaṃda eva hi
1,16.92cd
परमानंदलाभार्थंशिवलिंगंप्रपूजयेत्
paramānaṃdalābhārthaṃśivaliṃgaṃprapūjayet
1,16.93ab
सादेवीजगतांमातासशिवोजगतः पिता
sādevījagatāṃmātāsaśivojagataḥ pitā
1,16.93cd
पित्रोः शुश्रूषकेनित्यंकृपाधिक्यं हि वर्धते
pitroḥ śuśrūṣakenityaṃkṛpādhikyaṃ hi vardhate
1,16.94ab
कृपयांतर्गतैश्वर्यंपूजकस्यददातिहि
kṛpayāṃtargataiśvaryaṃpūjakasyadadātihi
1,16.94cd
तस्मादंतर्गतानंदलाभार्थंमुनिपुंगवाः
tasmādaṃtargatānaṃdalābhārthaṃmunipuṃgavāḥ
1,16.95ab
पितृमातृस्वरूपेणशिवलिंगंप्रपूजयेत्
pitṛmātṛsvarūpeṇaśivaliṃgaṃprapūjayet
1,16.95cd
भर्गः पुरुषरूपो हि भर्गाप्रकृतिरुच्यते
bhargaḥ puruṣarūpo hi bhargāprakṛtirucyate
1,16.96ab
अव्यक्तांतरधिष्ठानं गर्भः पुरुष उच्यते
avyaktāṃtaradhiṣṭhānaṃ garbhaḥ puruṣa ucyate
1,16.96cd
सुव्यक्तांतरधिष्ठानंगर्भः प्रकृतिरुच्यते
suvyaktāṃtaradhiṣṭhānaṃgarbhaḥ prakṛtirucyate
1,16.97ab
पुरुषत्वादिगर्भोहिगर्भवाञ्जनकोयतः
puruṣatvādigarbhohigarbhavāñjanakoyataḥ
1,16.97cd
पुरुषात्प्रकृतोयुक्तंप्रथमंजन्मकथ्यते
puruṣātprakṛtoyuktaṃprathamaṃjanmakathyate
1,16.98ab
प्रकृतेर्व्यक्ततांयातंद्वितीयं जन्म कथ्यते
prakṛtervyaktatāṃyātaṃdvitīyaṃ janma kathyate
1,16.98cd
जन्मजंतुर्मृत्युजन्म पुरुषात्प्रतिपद्यते
janmajaṃturmṛtyujanma puruṣātpratipadyate
1,16.99ab
अन्यतोभाव्यते ऽवश्यंमाययाजन्मकथ्यते
anyatobhāvyate 'vaśyaṃmāyayājanmakathyate
1,16.99cd
जीर्यतेजन्मकालाद्यत्तस्माज्जीव इति स्मृतः
jīryatejanmakālādyattasmājjīva iti smṛtaḥ
1,16.100ab
जन्मतेतन्यते पाशैर्जीवशब्दार्थ एव हि
janmatetanyate pāśairjīvaśabdārtha eva hi
1,16.100cd
जन्मपाशनिवृत्त्यर्थंजन्मलिंगंप्रपूजयेत्
janmapāśanivṛttyarthaṃjanmaliṃgaṃprapūjayet
1,16.101ab
भं वृद्धिं गच्छतीत्यर्थाद्भगःप्रकृतिरुच्यते
bhaṃ vṛddhiṃ gacchatītyarthādbhagaḥprakṛtirucyate
1,16.101cd
प्राकृतैः शब्दमात्राद्यैः प्राकृतेंद्रियभोजनात्
prākṛtaiḥ śabdamātrādyaiḥ prākṛteṃdriyabhojanāt
1,16.102ab
भगस्येदं भोगमिति शब्दार्थो मुख्यतः श्रुतः
bhagasyedaṃ bhogamiti śabdārtho mukhyataḥ śrutaḥ
1,16.102cd
मुख्यो भगस्तु प्रकृतिर्भगवाञ्छिव उच्यते
mukhyo bhagastu prakṛtirbhagavāñchiva ucyate
1,16.103ab
भगवान्भोगदाताहिना ऽन्योभोगप्रदायकः
bhagavānbhogadātāhinā 'nyobhogapradāyakaḥ
1,16.103cd
भगस्वामीचभगवान्भर्ग इत्युच्यतेबुधैः
bhagasvāmīcabhagavānbharga ityucyatebudhaiḥ
1,16.104ab
भगेनसहितंलिंगं भगंलिंगेनसंयुतम्
bhagenasahitaṃliṃgaṃ bhagaṃliṃgenasaṃyutam
1,16.104cd
इहामुत्रचभोगार्थंनित्यभोगार्थमेव च
ihāmutracabhogārthaṃnityabhogārthameva ca
1,16.105ab
भगवंतंमहादेवं शिवलिंगंप्रपूजयेत्
bhagavaṃtaṃmahādevaṃ śivaliṃgaṃprapūjayet
1,16.105cd
लोकप्रसवितासूर्यस्तच्चिह्नं प्रसवाद्भवेत्
lokaprasavitāsūryastaccihnaṃ prasavādbhavet
1,16.
लिंगेप्रसूतिकर्तारंलिंगिनंपुरुषोयजेत्
liṃgeprasūtikartāraṃliṃginaṃpuruṣoyajet
1,16.106cd
106अब्/ लिंगार्थगमकंचिह्नंलिंगमित्यभिधीयते
106ab/ liṃgārthagamakaṃcihnaṃliṃgamityabhidhīyate
1,16.107ab
लिंगमर्थंहिपुरुषं शिवंगमयतीत्यदः
liṃgamarthaṃhipuruṣaṃ śivaṃgamayatītyadaḥ
1,16.107cd
शिवशक्त्योश्चचिह्नस्यमेलनंलिंगमुच्यते
śivaśaktyoścacihnasyamelanaṃliṃgamucyate
1,16.108ab
स्वचिह्नपूजनात्प्रीतश्चिह्नकार्यं न वीयते
svacihnapūjanātprītaścihnakāryaṃ na vīyate
1,16.108cd
चिह्नकार्यंतुजन्मादिजन्माद्यंविनिवर्तते
cihnakāryaṃtujanmādijanmādyaṃvinivartate
1,16.109ab
प्राकृतैः पुरुषैश्चापिबाह्याभ्यंतरसंभवैः
prākṛtaiḥ puruṣaiścāpibāhyābhyaṃtarasaṃbhavaiḥ
1,16.109cd
षोडशैरुपचारैश्च शिवलिंगंप्रपूजयेत्
ṣoḍaśairupacāraiśca śivaliṃgaṃprapūjayet
1,16.110ab
एवमादित्यवारेहिपूजाजन्मनिवर्तिका
evamādityavārehipūjājanmanivartikā
1,16.110cd
आदिवारेमहालिंगंप्रणवेनैवपूजयेत्
ādivāremahāliṃgaṃpraṇavenaivapūjayet
1,16.111ab
आदिवारे पञ्चगव्यैरभिषेको विशिष्यते
ādivāre pañcagavyairabhiṣeko viśiṣyate
1,16.111cd
गोमयंगोजलंक्षीरंदध्याज्यं पञ्चगव्यकम्
gomayaṃgojalaṃkṣīraṃdadhyājyaṃ pañcagavyakam
1,16.112ab
क्षीराद्यंचपृथक्च्चैवमधुनाचेक्षुसारकैः
kṣīrādyaṃcapṛthakccaivamadhunācekṣusārakaiḥ
1,16.112cd
गव्यक्षीरान्ननैवेद्यंप्रणवेनैवकारयेत्
gavyakṣīrānnanaivedyaṃpraṇavenaivakārayet
1,16.113ab
प्रणवंध्वनिलिंगंतुनादलिंगंस्वयंभुवः
praṇavaṃdhvaniliṃgaṃtunādaliṃgaṃsvayaṃbhuvaḥ
1,16.113cd
बिंदुलिंगं तु यंत्रंस्यान्मकारंतुप्रतिष्ठितम्
biṃduliṃgaṃ tu yaṃtraṃsyānmakāraṃtupratiṣṭhitam
1,16.114ab
उकारंचरलिंगंस्यादकारंगुरुविग्रहम्
ukāraṃcaraliṃgaṃsyādakāraṃguruvigraham
1,16.114cd
षड्लिंगपूजयानित्यंजीवन्मुक्तोनसंशयः
ṣaḍliṃgapūjayānityaṃjīvanmuktonasaṃśayaḥ
1,16.115ab
शिवस्यभक्त्यापूजा हि जन्ममुक्तिकरीनृणाम्
śivasyabhaktyāpūjā hi janmamuktikarīnṛṇām
1,16.115cd
रुद्राक्षधारणात्पादमर्धं वैभूतिधारणात्
rudrākṣadhāraṇātpādamardhaṃ vaibhūtidhāraṇāt
1,16.116ab
त्रिपादं मंत्रजाप्याच्च पूजया पूर्णभक्तिमान्
tripādaṃ maṃtrajāpyācca pūjayā pūrṇabhaktimān
1,16.116cd
शिवलिंगं च भक्तं च पूज्य मोक्षं लभेन्नरः
śivaliṃgaṃ ca bhaktaṃ ca pūjya mokṣaṃ labhennaraḥ
1,16.117ab
य इमं पठते ऽध्यायं शृणुयाद्वा समाहितः
ya imaṃ paṭhate 'dhyāyaṃ śṛṇuyādvā samāhitaḥ
1,16.117cd
तस्यैव शिवभक्तिश्च वर्धतेसुदृढा द्विजाः
tasyaiva śivabhaktiśca vardhatesudṛḍhā dvijāḥ
Chapter 1.17
1,17.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां षोडशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः प्रणवस्यचमाहात्म्यंषड्लिंगस्यमहामुने
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ ṣoḍaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ praṇavasyacamāhātmyaṃṣaḍliṃgasyamahāmune
1,17.1cd
शिवभक्तस्यपूजांचक्रमशोब्रूहिनःप्रभो
śivabhaktasyapūjāṃcakramaśobrūhinaḥprabho
1,17.2ab
सूत उवाच तपोधनैर्भवद्भिश्च सम्यक्प्रश्नस्त्वयं कृतः
sūta uvāca tapodhanairbhavadbhiśca samyakpraśnastvayaṃ kṛtaḥ
1,17.2cd
अस्योत्तरंमहादेवोजानातिस्मनचापरः
asyottaraṃmahādevojānātismanacāparaḥ
1,17.3ab
अथापिवक्ष्येतमहंशिवस्यकृपयैवहि
athāpivakṣyetamahaṃśivasyakṛpayaivahi
1,17.3cd
शिवो ऽस्माकंचयुष्माकंरक्षांगृह्णातुभूरिशः
śivo 'smākaṃcayuṣmākaṃrakṣāṃgṛhṇātubhūriśaḥ
1,17.4ab
प्रोहिप्रकृतिजातस्यसंसारस्यमहोदधेः
prohiprakṛtijātasyasaṃsārasyamahodadheḥ
1,17.4cd
नवं नावांतरमिति प्रणवं वै विदुर्बुधाः
navaṃ nāvāṃtaramiti praṇavaṃ vai vidurbudhāḥ
1,17.5ab
प्रःप्रपञ्चोननास्तिवो युष्माकंप्रणवंविदुः
praḥprapañconanāstivo yuṣmākaṃpraṇavaṃviduḥ
1,17.5cd
प्रकर्षेणनयेद्यस्मान्मोक्षंवः प्रणवं विदुः
prakarṣeṇanayedyasmānmokṣaṃvaḥ praṇavaṃ viduḥ
1,17.6ab
स्वजापकानांयोगिनांस्वमंत्रपूजकस्यच
svajāpakānāṃyogināṃsvamaṃtrapūjakasyaca
1,17.6cd
सर्वकर्मक्षयंकृत्वादिव्यज्ञानंतुनूतनम्
sarvakarmakṣayaṃkṛtvādivyajñānaṃtunūtanam
1,17.7ab
तमेव मायारहितं नूतनं परिचक्षते
tameva māyārahitaṃ nūtanaṃ paricakṣate
1,17.7cd
प्रकर्षेण महात्मानं नवं शुद्धस्वरूपकम्
prakarṣeṇa mahātmānaṃ navaṃ śuddhasvarūpakam
1,17.8ab
नूतनं वै करोतीति प्रणवं तं विदुर्बुधाः
nūtanaṃ vai karotīti praṇavaṃ taṃ vidurbudhāḥ
1,17.8cd
प्रणवंद्विविधंप्रोक्तंसूक्ष्मस्थूलविभेदतः
praṇavaṃdvividhaṃproktaṃsūkṣmasthūlavibhedataḥ
1,17.9ab
सूक्ष्ममेकाक्षरं विद्यात्स्थूलं पञ्चाक्षरं विदुः
sūkṣmamekākṣaraṃ vidyātsthūlaṃ pañcākṣaraṃ viduḥ
1,17.9cd
सूक्ष्ममव्यक्तपञ्चार्णं सुव्यक्तार्णं तथेतरत्
sūkṣmamavyaktapañcārṇaṃ suvyaktārṇaṃ tathetarat
1,17.10ab
जीवन्मुक्तस्य सूक्ष्मं हि सर्वसारं हि तस्यहि
jīvanmuktasya sūkṣmaṃ hi sarvasāraṃ hi tasyahi
1,17.10cd
मंत्रेणार्थानुसंधानं स्वदेहविलयावधि
maṃtreṇārthānusaṃdhānaṃ svadehavilayāvadhi
1,17.11ab
स्वदेहेगलितेपूर्णंशिवंप्राप्नोतिनिश्चयः
svadehegalitepūrṇaṃśivaṃprāpnotiniścayaḥ
1,17.11cd
केवलंमंत्रजापीतुयोगंप्राप्नोतिनिश्चयः
kevalaṃmaṃtrajāpītuyogaṃprāpnotiniścayaḥ
1,17.12ab
षट्त्रिंशत्कोटिजापीतुनिश्चयंयोगमाप्नुयात्
ṣaṭtriṃśatkoṭijāpītuniścayaṃyogamāpnuyāt
1,17.12cd
सूक्ष्मंचद्विविधंज्ञेयंह्रस्वदीर्घविभेदतः
sūkṣmaṃcadvividhaṃjñeyaṃhrasvadīrghavibhedataḥ
1,17.13ab
अकारश्च उकारश्चमकारश्चततःपरम्
akāraśca ukāraścamakāraścatataḥparam
1,17.13cd
बिंदुनादयुतं तद्धि शब्दकालकलान्वितम्
biṃdunādayutaṃ taddhi śabdakālakalānvitam
1,17.14ab
दीर्घप्रणवमेवंहियोगिनामेवहृद्गतम्
dīrghapraṇavamevaṃhiyogināmevahṛdgatam
1,17.14cd
मकारंतंत्रितत्त्वं हि ह्रस्वप्रणव उच्यते
makāraṃtaṃtritattvaṃ hi hrasvapraṇava ucyate
1,17.15ab
शिवःशक्तिस्तयोरैक्यंमकारंतुत्रिकात्मकम्
śivaḥśaktistayoraikyaṃmakāraṃtutrikātmakam
1,17.15cd
ह्रस्वमेवंहिजाप्यंस्यात्सर्वपापक्षयैषिणाम्
hrasvamevaṃhijāpyaṃsyātsarvapāpakṣayaiṣiṇām
1,17.16ab
भूवायुकनकार्णोद्योःशब्दाद्याश्चतथादश
bhūvāyukanakārṇodyoḥśabdādyāścatathādaśa
1,17.16cd
आशान्वयेदशपुनः प्रवृत्ता इतिकथ्यते
āśānvayedaśapunaḥ pravṛttā itikathyate
1,17.17ab
ह्रस्वमेवप्रवृत्तानांनिवृत्तानांतुदीर्घकम्
hrasvamevapravṛttānāṃnivṛttānāṃtudīrghakam
1,17.17cd
व्याहृत्यादौचमंत्रादौकामंशब्दकलायुतम्
vyāhṛtyādaucamaṃtrādaukāmaṃśabdakalāyutam
1,17.18ab
वेदादौचप्रयोज्यंस्याद्वंदनेसंध्ययोरपि
vedādaucaprayojyaṃsyādvaṃdanesaṃdhyayorapi
1,17.18cd
नवकौटिजपाञ्जप्त्वासंशुद्धःपुरुषोभवेत्
navakauṭijapāñjaptvāsaṃśuddhaḥpuruṣobhavet
1,17.19ab
पुनश्चनवकोट्यातुपृथिवीजयमाप्नुयात्
punaścanavakoṭyātupṛthivījayamāpnuyāt
1,17.19cd
पुनश्चनवकोट्यातुह्यपांजयमवाप्नुयात्
punaścanavakoṭyātuhyapāṃjayamavāpnuyāt
1,17.20ab
पुनश्चनवकोट्यातुतेजसांजयमाप्नुयात्
punaścanavakoṭyātutejasāṃjayamāpnuyāt
1,17.20cd
पुनश्चनवकोट्या तु वायोर्जयमवाप्नुयात्
punaścanavakoṭyā tu vāyorjayamavāpnuyāt
1,17.20ef
आकाशजयमाप्नोति नवकोटिजपेन वै
ākāśajayamāpnoti navakoṭijapena vai
1,17.21ab
गंधादीनांक्रमेणैवनवकोटिजपेणवै
gaṃdhādīnāṃkrameṇaivanavakoṭijapeṇavai
1,17.21cd
अहंकारस्य च पुनर्नव कोटिजपेन वै
ahaṃkārasya ca punarnava koṭijapena vai
1,17.22ab
सहस्रमंत्रजप्तेन नित्यशुद्धो भवेत्पुमान्
sahasramaṃtrajaptena nityaśuddho bhavetpumān
1,17.22cd
ततः परंस्वसिद्ध्यर्थंजपोभवतिहिद्विजाः
tataḥ paraṃsvasiddhyarthaṃjapobhavatihidvijāḥ
1,17.23ab
एवमष्टोत्तरशतकोटिजप्तेनवैपुनः
evamaṣṭottaraśatakoṭijaptenavaipunaḥ
1,17.23cd
प्रणवेनप्रबुद्धस्तुशुद्धयोगमवाप्नुयात्
praṇavenaprabuddhastuśuddhayogamavāpnuyāt
1,17.24ab
शुद्धयोगेनसंयुक्तोजीवन्मुक्तोनसंशयः
śuddhayogenasaṃyuktojīvanmuktonasaṃśayaḥ
1,17.24cd
सदाजपन्सदाध्यायञ्छिवं प्रणवरूपिणम्
sadājapansadādhyāyañchivaṃ praṇavarūpiṇam
1,17.25ab
समाधिस्थोमहायोगीशिव एव नसंशयः
samādhisthomahāyogīśiva eva nasaṃśayaḥ
1,17.25cd
ऋषिच्छंदोदेवतादिन्यस्यदेहेपुनर्जपेत्
ṛṣicchaṃdodevatādinyasyadehepunarjapet
1,17.26ab
प्रणवं मातृकायुक्तंदेहेत्यस्य ऋषिर्भवेत्
praṇavaṃ mātṛkāyuktaṃdehetyasya ṛṣirbhavet
1,17.26cd
दशमातृषडध्वादि सर्वंन्यासफलं लभेत्
daśamātṛṣaḍadhvādi sarvaṃnyāsaphalaṃ labhet
1,17.27ab
प्रवृत्तानां चमिश्राणांस्थूलप्रणवमिष्यते
pravṛttānāṃ camiśrāṇāṃsthūlapraṇavamiṣyate
1,17.27cd
क्रियातपोजपैर्युक्तास्त्रिविधाः शिवयोगिनः
kriyātapojapairyuktāstrividhāḥ śivayoginaḥ
1,17.28ab
धनादिविभवैश्चैवकराद्यंगैर्नमादिभिः
dhanādivibhavaiścaivakarādyaṃgairnamādibhiḥ
1,17.28cd
क्रियया पूजयायुक्तःक्रियायोगीति कथ्यते
kriyayā pūjayāyuktaḥkriyāyogīti kathyate
1,17.29ab
पूजायुक्तश्चमितभुग्बाह्यंद्रियजयान्वितः
pūjāyuktaścamitabhugbāhyaṃdriyajayānvitaḥ
1,17.29cd
परद्रोहादिरहितस्तपोयोगीति कथ्यते
paradrohādirahitastapoyogīti kathyate
1,17.30ab
एतैर्युक्तःसदाक्रुद्धःसर्वकामादिवर्जितः
etairyuktaḥsadākruddhaḥsarvakāmādivarjitaḥ
1,17.30cd
सदाजपपरःशांतोजपयोगीति तंविदुः
sadājapaparaḥśāṃtojapayogīti taṃviduḥ
1,17.31ab
उपचारैः षोडशभिः पूजया शिवयोगिनाम्
upacāraiḥ ṣoḍaśabhiḥ pūjayā śivayoginām
1,17.31cd
सालोक्यादिक्रमेणैवशुद्धोमुक्तिंलभेन्नरः
sālokyādikrameṇaivaśuddhomuktiṃlabhennaraḥ
1,17.32ab
जपयोगमथोवक्ष्येगदतः शृणुतद्विजाः
japayogamathovakṣyegadataḥ śṛṇutadvijāḥ
1,17.32cd
तपःकर्तुर्जपः प्रोक्तोयज्जमन्परिमार्जते
tapaḥkarturjapaḥ proktoyajjamanparimārjate
1,17.33ab
शिवनामनमःपूर्वंचतुर्थ्यांपञ्चतत्त्वकम्
śivanāmanamaḥpūrvaṃcaturthyāṃpañcatattvakam
1,17.33cd
स्थूलप्रणवरूपं हि शिवपञ्चाक्षरं द्विजाः
sthūlapraṇavarūpaṃ hi śivapañcākṣaraṃ dvijāḥ
1,17.34ab
पञ्चाक्षरजपेनैव सर्वसिद्धिं लभेन्नरः
pañcākṣarajapenaiva sarvasiddhiṃ labhennaraḥ
1,17.34cd
प्रणवेनादिसंयुक्तंसदापञ्चाक्षरंजपेत्
praṇavenādisaṃyuktaṃsadāpañcākṣaraṃjapet
1,17.35ab
गुरूपदेशंसंगम्यसुखवासेसुभूतले
gurūpadeśaṃsaṃgamyasukhavāsesubhūtale
1,17.35cd
पूर्वपक्षेसमारभ्यकृष्णभूतावधिद्विजाः
pūrvapakṣesamārabhyakṛṣṇabhūtāvadhidvijāḥ
1,17.36ab
माघंभाद्रंविशिष्टंतुसर्वकालोत्तमोत्तमम्
māghaṃbhādraṃviśiṣṭaṃtusarvakālottamottamam
1,17.36cd
एकवारंमिताशीतुवाग्यतोनियतेंद्रियः
ekavāraṃmitāśītuvāgyatoniyateṃdriyaḥ
1,17.37ab
स्वस्यराजपितःणांचशुश्रूषणंचनित्यशः
svasyarājapitḥṇāṃcaśuśrūṣaṇaṃcanityaśaḥ
1,17.37cd
सहस्रजपमात्रेणभवेच्छुद्धो ऽन्यथा ऋणी
sahasrajapamātreṇabhavecchuddho 'nyathā ṛṇī
1,17.38ab
पञ्चाक्षरंपञ्चलक्षंजपेच्छिवमनुस्मरन्
pañcākṣaraṃpañcalakṣaṃjapecchivamanusmaran
1,17.38cd
पद्मासनस्थंशिवदंगंगाचंद्रकलान्वितम्
padmāsanasthaṃśivadaṃgaṃgācaṃdrakalānvitam
1,17.39ab
वामोरुस्थितशक्त्याचविराजंतंमहागणैः
vāmorusthitaśaktyācavirājaṃtaṃmahāgaṇaiḥ
1,17.39cd
मृगटंकधरंदेवंवरदाभयपाणिकम्
mṛgaṭaṃkadharaṃdevaṃvaradābhayapāṇikam
1,17.40ab
सदानुग्रहकर्तारं सदाशिवमनुस्मरन्
sadānugrahakartāraṃ sadāśivamanusmaran
1,17.40cd
संपूज्यमनसा पूर्वंहृदिवासूर्यमंडले
saṃpūjyamanasā pūrvaṃhṛdivāsūryamaṃḍale
1,17.41ab
जपेत्पञ्चाक्षरींविद्यांप्राङ्मुखः शुद्धकर्मकृत्
japetpañcākṣarīṃvidyāṃprāṅmukhaḥ śuddhakarmakṛt
1,17.41cd
प्रातःकृष्णचतुर्दश्यां नित्यकर्मसमाप्यच
prātaḥkṛṣṇacaturdaśyāṃ nityakarmasamāpyaca
1,17.42ab
मनोरमेशुचौदेशेनियतः शुद्धमानसः
manorameśucaudeśeniyataḥ śuddhamānasaḥ
1,17.42cd
पञ्चाक्षरस्यमंत्रस्य सहस्रंद्वादशंजपेत्
pañcākṣarasyamaṃtrasya sahasraṃdvādaśaṃjapet
1,17.43ab
वरयेच्चसपत्नीकाञ्छैवान्वैब्राह्मणोत्तमान्
varayeccasapatnīkāñchaivānvaibrāhmaṇottamān
1,17.43cd
एकंगुरुवरंशिष्टंवरयेत्सांबमूर्तिकम्
ekaṃguruvaraṃśiṣṭaṃvarayetsāṃbamūrtikam
1,17.44ab
ईशानंचाथपुरुषमघोरंवाममेव च
īśānaṃcāthapuruṣamaghoraṃvāmameva ca
1,17.44cd
सद्योजातं चपञ्चैवशिवभक्तान्द्विजोत्तमान्
sadyojātaṃ capañcaivaśivabhaktāndvijottamān
1,17.45ab
पूजाद्रव्याणिसंपाद्यशिवपूजांसमारभेत्
pūjādravyāṇisaṃpādyaśivapūjāṃsamārabhet
1,17.45cd
शिवपूजांचविधिवत्कृत्वाहोमंसमारभेत्
śivapūjāṃcavidhivatkṛtvāhomaṃsamārabhet
1,17.46ab
मुखांतं च स्वसूत्रेणकृत्याहोमंसमारभेत्
mukhāṃtaṃ ca svasūtreṇakṛtyāhomaṃsamārabhet
1,17.46cd
दशैकंवाशतैकंवासहस्रैकमथापिवा
daśaikaṃvāśataikaṃvāsahasraikamathāpivā
1,17.47ab
कापिलेनघृतेनैवजुहुयात्स्वयमेवहि
kāpilenaghṛtenaivajuhuyātsvayamevahi
1,17.47cd
कारयेच्छिवभक्तैर्वाप्यष्टोत्तरशतंबुधः
kārayecchivabhaktairvāpyaṣṭottaraśataṃbudhaḥ
1,17.48ab
होमान्ते दक्षिणादेयागुरोर्गोमिथुनं तथा
homānte dakṣiṇādeyāgurorgomithunaṃ tathā
1,17.48cd
ईशानादिस्वरूपांस्तान्गुरुंसांबंविभाव्य च
īśānādisvarūpāṃstānguruṃsāṃbaṃvibhāvya ca
1,17.49ab
तेषां पत्सिक्ततोयेनस्वशिरः स्नानमाचरेत्
teṣāṃ patsiktatoyenasvaśiraḥ snānamācaret
1,17.49cd
षट्त्रिंशत्कोटितीर्थेषुसद्यःस्नानफलंलभेत्
ṣaṭtriṃśatkoṭitīrtheṣusadyaḥsnānaphalaṃlabhet
1,17.50ab
दशांगमन्नंतेषां वैदद्याद्वैभक्तिपूर्वकम्
daśāṃgamannaṃteṣāṃ vaidadyādvaibhaktipūrvakam
1,17.50cd
पराबुद्ध्यागुरोः पत्नीमीशानादिक्रमेण तु
parābuddhyāguroḥ patnīmīśānādikrameṇa tu
1,17.51ab
परमान्नेनसंपूज्ययथाविभवविस्तरम्
paramānnenasaṃpūjyayathāvibhavavistaram
1,17.51cd
रुद्राक्षवस्त्रपूर्वंचवटकापूपकैर्युतम्
rudrākṣavastrapūrvaṃcavaṭakāpūpakairyutam
1,17.52ab
बलिदानंततः कृत्वाभूरिभोजनमाचरेत्
balidānaṃtataḥ kṛtvābhūribhojanamācaret
1,17.52cd
ततः संप्रार्थ्यदेवेशंजपंतावत्समापयेत्
tataḥ saṃprārthyadeveśaṃjapaṃtāvatsamāpayet
1,17.53ab
पुरश्चरणमेवंतुकृत्वामन्त्रीभवेन्नरः
puraścaraṇamevaṃtukṛtvāmantrībhavennaraḥ
1,17.53cd
पुनश्चपञ्च लक्षेणसर्वपापक्षयोभवेत्
punaścapañca lakṣeṇasarvapāpakṣayobhavet
1,17.54ab
अतलादिसमारभ्यसत्यलोकावधिक्रमात्
atalādisamārabhyasatyalokāvadhikramāt
1,17.54cd
पञ्चलक्षजपात्तत्तल्लोकैश्वर्यमवाप्नुयात्
pañcalakṣajapāttattallokaiśvaryamavāpnuyāt
1,17.55ab
मध्येमृतश्चेद्भोगांतेभूमौतज्जापकोभवेत्
madhyemṛtaścedbhogāṃtebhūmautajjāpakobhavet
1,17.55cd
पुनश्चपञ्चलक्षेणब्रह्मसामीप्यमाप्नुयात्
punaścapañcalakṣeṇabrahmasāmīpyamāpnuyāt
1,17.56ab
पुनश्चपञ्चलक्षेण सारूप्यैश्वर्यमाप्नुयात्
punaścapañcalakṣeṇa sārūpyaiśvaryamāpnuyāt
1,17.56cd
आहत्यशतलक्षेणसाक्षाद्ब्रह्मसमोभवेत्
āhatyaśatalakṣeṇasākṣādbrahmasamobhavet
1,17.57ab
कार्यब्रह्मण एवं हि सायुज्यंप्रतिपद्य वै
kāryabrahmaṇa evaṃ hi sāyujyaṃpratipadya vai
1,17.57cd
यथेष्टंभोगमाप्नोतितद्ब्रह्मप्रलयावधि
yatheṣṭaṃbhogamāpnotitadbrahmapralayāvadhi
1,17.58ab
पुनः कल्पांतरेवृत्ते ब्रह्मपुत्रः सजायते
punaḥ kalpāṃtarevṛtte brahmaputraḥ sajāyate
1,17.58cd
पुनश्चतपसादीप्तःक्रमान्मुक्तोभविष्यति
punaścatapasādīptaḥkramānmuktobhaviṣyati
1,17.59ab
पृथ्व्यादिकार्यभूतेभ्योलोकावैनिर्मिताःक्रमात्
pṛthvyādikāryabhūtebhyolokāvainirmitāḥkramāt
1,17.59cd
पातालादि च सत्यांतंब्रह्मलोकाश्चतुर्दश
pātālādi ca satyāṃtaṃbrahmalokāścaturdaśa
1,17.60ab
सत्यादूर्ध्वंक्षमांतंवैविष्णुलोकाश्चतुर्दश
satyādūrdhvaṃkṣamāṃtaṃvaiviṣṇulokāścaturdaśa
1,17.60cd
क्षमलोकेकार्यविष्णुर्वैकुंठेवरपत्तने
kṣamalokekāryaviṣṇurvaikuṃṭhevarapattane
1,17.61ab
कार्यलक्ष्म्यामहाभोगिरक्षांकृत्वा ऽधितिष्ठति
kāryalakṣmyāmahābhogirakṣāṃkṛtvā 'dhitiṣṭhati
1,17.61cd
तदूर्ध्वगाश्चाशुच्यंतालोकाष्टाविंशतिः स्थिताः
tadūrdhvagāścāśucyaṃtālokāṣṭāviṃśatiḥ sthitāḥ
1,17.62ab
शुचौलोकेतुकैलासेरुद्रोवैभूतहृत्स्थितः
śucauloketukailāserudrovaibhūtahṛtsthitaḥ
1,17.62cd
षडुत्तराश्चपञ्चाशदहिंसांतास्तदूर्ध्वगाः
ṣaḍuttarāścapañcāśadahiṃsāṃtāstadūrdhvagāḥ
1,17.63ab
अहिंसालोकमास्थायज्ञानकैलासकेपुरे
ahiṃsālokamāsthāyajñānakailāsakepure
1,17.63cd
कार्येश्वरस्तिरोभावंसर्वान्कृत्वाधितिष्ठति
kāryeśvarastirobhāvaṃsarvānkṛtvādhitiṣṭhati
1,17.64ab
तदंतेकालचक्रंहिकालातीतस्ततःपरम्
tadaṃtekālacakraṃhikālātītastataḥparam
1,17.64cd
शिवेनाधिष्ठितस्तत्रकालश्चक्रेश्वराह्वयः
śivenādhiṣṭhitastatrakālaścakreśvarāhvayaḥ
1,17.65ab
माहिषं धर्ममास्थायसर्वान्कालेन युंजति
māhiṣaṃ dharmamāsthāyasarvānkālena yuṃjati
1,17.65cd
असत्यश्चाशुचिश्चैव हिंसाचैवाथनिर्घृणा
asatyaścāśuciścaiva hiṃsācaivāthanirghṛṇā
1,17.66ab
असत्यादिचतुष्पादःसर्वांशः कामरूपधृक्
asatyādicatuṣpādaḥsarvāṃśaḥ kāmarūpadhṛk
1,17.66cd
नास्तिक्यलक्ष्मीर्दुःसंगोवेदबाह्यध्वनिःसदा
nāstikyalakṣmīrduḥsaṃgovedabāhyadhvaniḥsadā
1,17.67ab
क्रोधसंगःकृष्णवर्णोमहामहिषवेषवान्
krodhasaṃgaḥkṛṣṇavarṇomahāmahiṣaveṣavān
1,17.67cd
तावन्महेश्वरःप्रोक्तस्तिरोधास्तावदेव हि
tāvanmaheśvaraḥproktastirodhāstāvadeva hi
1,17.68ab
तदर्वाक्कर्मभोगो हि तदूर्ध्वंज्ञानभोगकम्
tadarvākkarmabhogo hi tadūrdhvaṃjñānabhogakam
1,17.68cd
तदर्वाक्कर्म मायाहिज्ञानमाया तदूर्ध्वकम्
tadarvākkarma māyāhijñānamāyā tadūrdhvakam
1,17.69ab
मा लक्ष्मीः कर्मभोगोवैयातिमायेतिकथ्यते
mā lakṣmīḥ karmabhogovaiyātimāyetikathyate
1,17.69cd
मा लक्ष्मीर्ज्ञानभोगोवैयातिमायेतिकथ्यते
mā lakṣmīrjñānabhogovaiyātimāyetikathyate
1,17.70ab
तदूर्ध्वंनित्यभोगोहितदर्वाङ्नश्वरंविदुः
tadūrdhvaṃnityabhogohitadarvāṅnaśvaraṃviduḥ
1,17.70cd
तदर्वाक्चतिरोधानंतदूर्ध्वंनतिरोधनम्
tadarvākcatirodhānaṃtadūrdhvaṃnatirodhanam
1,17.71ab
तदर्वाक्पाशबंधोहितदूर्ध्वंनहिबंधनम्
tadarvākpāśabaṃdhohitadūrdhvaṃnahibaṃdhanam
1,17.71cd
तदर्वाक्परिवर्तंतेकाम्यकर्मानुसारिणः
tadarvākparivartaṃtekāmyakarmānusāriṇaḥ
1,17.72ab
निष्कामकर्मभोगस्तुतदूर्ध्वंपरिकीर्तितः
niṣkāmakarmabhogastutadūrdhvaṃparikīrtitaḥ
1,17.72cd
तदर्वाक्परिवर्तंतेबिंदुपूजापरायणाः
tadarvākparivartaṃtebiṃdupūjāparāyaṇāḥ
1,17.73ab
तदूर्ध्वंहिव्रजंत्येवनिष्कामालिंगपूजकाः
tadūrdhvaṃhivrajaṃtyevaniṣkāmāliṃgapūjakāḥ
1,17.73cd
तदर्वाक्परिवर्तंतंशिवान्यसुरपूजकाः
tadarvākparivartaṃtaṃśivānyasurapūjakāḥ
1,17.74ab
शिवैकनिरताये च तदूर्ध्वंसंप्रयांतिते
śivaikaniratāye ca tadūrdhvaṃsaṃprayāṃtite
1,17.74cd
तदर्वाग्जीवकोटिःस्यात्तदूर्ध्वंपरकोटिकाः
tadarvāgjīvakoṭiḥsyāttadūrdhvaṃparakoṭikāḥ
1,17.75ab
सांसारिकास्तदर्वाक्च मुक्ताः खलु तदूर्ध्वगाः
sāṃsārikāstadarvākca muktāḥ khalu tadūrdhvagāḥ
1,17.75cd
तदर्वाक्परिवर्तंते प्राकृतद्रव्यपूजकाः
tadarvākparivartaṃte prākṛtadravyapūjakāḥ
1,17.76ab
तदूर्ध्वंहिव्रजंत्येतेपौरुषद्रव्यपूजकाः
tadūrdhvaṃhivrajaṃtyetepauruṣadravyapūjakāḥ
1,17.76cd
तदर्वाक्छक्तिलिंगं तु शिवलिंगं तदूर्ध्वकम्
tadarvākchaktiliṃgaṃ tu śivaliṃgaṃ tadūrdhvakam
1,17.77ab
तदर्वागावृतं लिंगं तदूर्ध्वं हि निरावृति
tadarvāgāvṛtaṃ liṃgaṃ tadūrdhvaṃ hi nirāvṛti
1,17.77cd
तदर्वाक्कल्पितं लिंगं तदूर्ध्वं वै न कल्पितम्
tadarvākkalpitaṃ liṃgaṃ tadūrdhvaṃ vai na kalpitam
1,17.
तदर्वाग्बाह्यलिंगं स्यादंतरंगं तदूर्ध्वकम्
tadarvāgbāhyaliṃgaṃ syādaṃtaraṃgaṃ tadūrdhvakam
1,17.78cd
78अब्/ तदर्वाक्छक्तिलोका हि शतं वै द्वादशाधिकम्
78ab/ tadarvākchaktilokā hi śataṃ vai dvādaśādhikam
1,17.79ab
तदर्वाग्बिंदुरूपं हि नादरूपं तदुत्तरम्
tadarvāgbiṃdurūpaṃ hi nādarūpaṃ taduttaram
1,17.79cd
तदर्वाक्कर्मलोकस्तु तदूर्ध्वं ज्ञानलोककः
tadarvākkarmalokastu tadūrdhvaṃ jñānalokakaḥ
1,17.80ab
नमस्कारस्तदूर्ध्वंहिमदाहंकारनाशनः
namaskārastadūrdhvaṃhimadāhaṃkāranāśanaḥ
1,17.80cd
जनिजंतिरोधानंनानिषिद्ध्यातते इति
janijaṃtirodhānaṃnāniṣiddhyātate iti
1,17.81ab
ज्ञानशब्दार्थ एवं हि तिरोधाननिवारणात्
jñānaśabdārtha evaṃ hi tirodhānanivāraṇāt
1,17.81cd
तदर्वाक्परिवर्तंतेह्याधिभौतिकपूजकाः
tadarvākparivartaṃtehyādhibhautikapūjakāḥ
1,17.82ab
आध्यात्मिकार्चका एव तदूर्ध्वंसंप्रयांतिवै
ādhyātmikārcakā eva tadūrdhvaṃsaṃprayāṃtivai
1,17.82cd
तावद्वैवेदिभागंतन्महालोकात्मलिंगके
tāvadvaivedibhāgaṃtanmahālokātmaliṃgake
1,17.83ab
प्रकृत्याद्यष्टबंधोपिवेद्यंतेसंप्रतिष्ठतः
prakṛtyādyaṣṭabaṃdhopivedyaṃtesaṃpratiṣṭhataḥ
1,17.83cd
एवमेतादृशंज्ञेयंसर्वंलौकिकवैदिकम्
evametādṛśaṃjñeyaṃsarvaṃlaukikavaidikam
1,17.84ab
अधर्ममहिषारूढंकालचक्रंतरंतिते
adharmamahiṣārūḍhaṃkālacakraṃtaraṃtite
1,17.84cd
सत्यादिधर्मयुक्तायेशिवपूजापराश्चये
satyādidharmayuktāyeśivapūjāparāścaye
1,17.85ab
तदूर्ध्वंवृषभोधर्मोब्रह्मचर्यस्वरूपधृक्
tadūrdhvaṃvṛṣabhodharmobrahmacaryasvarūpadhṛk
1,17.85cd
सत्यादिपादयुक्तस्तुशिवलोकाग्रतःस्थितः
satyādipādayuktastuśivalokāgrataḥsthitaḥ
1,17.86ab
क्षमाशृङ्गः शमश्रोत्रो वेदध्वनिविभूषितः
kṣamāśṛṅgaḥ śamaśrotro vedadhvanivibhūṣitaḥ
1,17.86cd
आस्तिक्यचक्षुर्निश्वासगुरुबुद्धिमना वृषः
āstikyacakṣurniśvāsagurubuddhimanā vṛṣaḥ
1,17.87ab
क्रियादिवृषभा ज्ञेयाः कारणादिषु सर्वदा
kriyādivṛṣabhā jñeyāḥ kāraṇādiṣu sarvadā
1,17.87cd
तं क्रियावृषभं धर्मं कालातीतोधितिष्ठति
taṃ kriyāvṛṣabhaṃ dharmaṃ kālātītodhitiṣṭhati
1,17.88ab
ब्रह्मविष्णुमहेशानां स्वस्वायुर्दिनमुच्यते
brahmaviṣṇumaheśānāṃ svasvāyurdinamucyate
1,17.
तदूर्ध्वं न दिनं रात्रिर्न जन्ममरणादिकम्
tadūrdhvaṃ na dinaṃ rātrirna janmamaraṇādikam
1,17.89ab
88च्द्/ पुनः कारणसत्यांताः कारणब्रह्मणस्तथा
88cd/ punaḥ kāraṇasatyāṃtāḥ kāraṇabrahmaṇastathā
1,17.89cd
गंधादिभ्यस्तु भूतेभ्यस्तदूर्ध्वं निर्मिताः सदा
gaṃdhādibhyastu bhūtebhyastadūrdhvaṃ nirmitāḥ sadā
1,17.90ab
सूक्ष्मगंधस्वरूपाहिस्थितालोकाश्चतुर्दश
sūkṣmagaṃdhasvarūpāhisthitālokāścaturdaśa
1,17.90cd
पुनः कारणविष्णोर्वैस्थिता लोकाश्चतुर्दश
punaḥ kāraṇaviṣṇorvaisthitā lokāścaturdaśa
1,17.91ab
पुनःकारणरुद्रस्यलोकाष्टाविंशका मताः
punaḥkāraṇarudrasyalokāṣṭāviṃśakā matāḥ
1,17.91cd
पुनश्चकारणेशस्यषट्पञ्चाशत्तदूर्ध्वगाः
punaścakāraṇeśasyaṣaṭpañcāśattadūrdhvagāḥ
1,17.92ab
ततः परंब्रह्मचर्यलोकाख्यं शिवसंमतम्
tataḥ paraṃbrahmacaryalokākhyaṃ śivasaṃmatam
1,17.92cd
तत्रैवज्ञानकैलासेपञ्चावरणसंयुते
tatraivajñānakailāsepañcāvaraṇasaṃyute
1,17.93ab
पञ्चमंडलसंयुक्तंपञ्चब्रह्मकलान्वितम्
pañcamaṃḍalasaṃyuktaṃpañcabrahmakalānvitam
1,17.93cd
आदिशक्तिसमायुक्तमादिलिंगंतुतत्रवै
ādiśaktisamāyuktamādiliṃgaṃtutatravai
1,17.94ab
शिवालयमिदंप्रोक्तंशिवस्यपरमात्मनः
śivālayamidaṃproktaṃśivasyaparamātmanaḥ
1,17.94cd
परशक्त्यासमायुक्तस्तत्रैवपरमेश्वरः
paraśaktyāsamāyuktastatraivaparameśvaraḥ
1,17.95ab
सृष्टिः स्थितिश्चसंहारस्तिरोभावोप्यनुग्रहः
sṛṣṭiḥ sthitiścasaṃhārastirobhāvopyanugrahaḥ
1,17.95cd
पञ्चकृत्यप्रवीणो ऽसौसच्चिदानंदविग्रहः
pañcakṛtyapravīṇo 'sausaccidānaṃdavigrahaḥ
1,17.96ab
ध्यानधर्मः सदायस्यसदानुग्रहतत्परः
dhyānadharmaḥ sadāyasyasadānugrahatatparaḥ
1,17.96cd
समाध्यासनमासीनः स्वात्मारामोविराजते
samādhyāsanamāsīnaḥ svātmārāmovirājate
1,17.97ab
तस्यसंदर्शनंसांध्यंकर्मध्यानादिभिः क्रमात्
tasyasaṃdarśanaṃsāṃdhyaṃkarmadhyānādibhiḥ kramāt
1,17.97cd
नित्यादिकर्मयजनाच्छिवकर्ममतिर्भवेत्
nityādikarmayajanācchivakarmamatirbhavet
1,17.98ab
क्रियादिशिवकर्मभ्यः शिवज्ञानंप्रसाधयेत्
kriyādiśivakarmabhyaḥ śivajñānaṃprasādhayet
1,17.98cd
तद्दर्शनगताःसर्वेमुक्ता एव नसंशयः
taddarśanagatāḥsarvemuktā eva nasaṃśayaḥ
1,17.99ab
मुक्तिरात्मस्वरूपेणस्वात्मारामत्वमेवहि
muktirātmasvarūpeṇasvātmārāmatvamevahi
1,17.99cd
क्रियातपोजपज्ञानध्यानधर्मेषुसुस्थितः
kriyātapojapajñānadhyānadharmeṣususthitaḥ
1,17.100ab
शिवस्यदर्शनंलब्धास्वात्मारामत्वमेवहि
śivasyadarśanaṃlabdhāsvātmārāmatvamevahi
1,17.100cd
यथारविःस्वकिरणादशुद्धिमपनेष्यति
yathāraviḥsvakiraṇādaśuddhimapaneṣyati
1,17.101ab
कृपाविचक्षणःशंभुरज्ञानमपनेष्यति
kṛpāvicakṣaṇaḥśaṃbhurajñānamapaneṣyati
1,17.101cd
अज्ञानविनिवृत्तौतुशिवज्ञानंप्रवर्तते
ajñānavinivṛttautuśivajñānaṃpravartate
1,17.102ab
शिवज्ञानात्स्वस्वरूपमात्मारामत्वमेष्यति
śivajñānātsvasvarūpamātmārāmatvameṣyati
1,17.102cd
आत्मारामत्वसंसिद्धौकृतकृत्योभवेन्नरः
ātmārāmatvasaṃsiddhaukṛtakṛtyobhavennaraḥ
1,17.103ab
पुनश्चशतलक्षेणब्रह्मणःपदमाप्नुयात्
punaścaśatalakṣeṇabrahmaṇaḥpadamāpnuyāt
1,17.103cd
पुनश्चशतलक्षेणविष्णोःपदमवाप्नुयात्
punaścaśatalakṣeṇaviṣṇoḥpadamavāpnuyāt
1,17.104ab
पुनश्चशतलक्षेणरुद्रस्यपदमाप्नुयात्
punaścaśatalakṣeṇarudrasyapadamāpnuyāt
1,17.104cd
पुनश्च शतलक्षेण ऐश्वर्यं पदमाप्नुयात्
punaśca śatalakṣeṇa aiśvaryaṃ padamāpnuyāt
1,17.105ab
पुनश्चैवंविधेनैव जपेन सुसमाहितः
punaścaivaṃvidhenaiva japena susamāhitaḥ
1,17.105cd
शिवलोकादिभूतं हि कालचक्रमवाप्नुयात्
śivalokādibhūtaṃ hi kālacakramavāpnuyāt
1,17.106ab
कालचक्रंपञ्चचक्रमेकैकेनक्रमोत्तरे
kālacakraṃpañcacakramekaikenakramottare
1,17.106cd
सृष्टिमोहौब्रह्मचक्रंभोगमोहौतुवैष्णवम्
sṛṣṭimohaubrahmacakraṃbhogamohautuvaiṣṇavam
1,17.107ab
कोपमोहौरौद्रचक्रंभ्रमणंचैश्वरंविदुः
kopamohauraudracakraṃbhramaṇaṃcaiśvaraṃviduḥ
1,17.107cd
शिवचक्रंज्ञानमोहौपञ्चचक्रंविदुर्बुधाः
śivacakraṃjñānamohaupañcacakraṃvidurbudhāḥ
1,17.108ab
पुनश्चदशकोट्या हि कारणब्रह्मणः पदम्
punaścadaśakoṭyā hi kāraṇabrahmaṇaḥ padam
1,17.108cd
पुनश्च दशकोट्याहितत्पदैश्वर्यमाप्नुयात्
punaśca daśakoṭyāhitatpadaiśvaryamāpnuyāt
1,17.109ab
एवं क्रमेण विष्ण्वादेः पदंलब्ध्वामहौजसः
evaṃ krameṇa viṣṇvādeḥ padaṃlabdhvāmahaujasaḥ
1,17.109cd
क्रमेणतत्पदैश्वर्यं लब्ध्वाचैवमहात्मनः
krameṇatatpadaiśvaryaṃ labdhvācaivamahātmanaḥ
1,17.110ab
शतकोटिमनुं जप्त्वा पञ्चोत्तरमतंद्रितः
śatakoṭimanuṃ japtvā pañcottaramataṃdritaḥ
1,17.110cd
शिवलोकमवाप्नोतिपञ्चमावरणाद्बहिः
śivalokamavāpnotipañcamāvaraṇādbahiḥ
1,17.111ab
राजसंमंडपंतत्रनंदीसंस्थानमुत्तमम्
rājasaṃmaṃḍapaṃtatranaṃdīsaṃsthānamuttamam
1,17.111cd
तपोरूपश्चवृषभस्तत्रैवपरिदृश्यते
taporūpaścavṛṣabhastatraivaparidṛśyate
1,17.112ab
सद्योजातस्यतत्स्थानंपञ्चमावरणंपरम्
sadyojātasyatatsthānaṃpañcamāvaraṇaṃparam
1,17.112cd
वामदेवस्यचस्थानंचतुर्थावरणंपुनः
vāmadevasyacasthānaṃcaturthāvaraṇaṃpunaḥ
1,17.113ab
अघोरनिलयंपश्चात्तृतीयावरणंपरम्
aghoranilayaṃpaścāttṛtīyāvaraṇaṃparam
1,17.113cd
पुरुषस्यैवसांबस्यद्वितीयावरणंशुभम्
puruṣasyaivasāṃbasyadvitīyāvaraṇaṃśubham
1,17.114ab
ईशानस्यपरस्यैवप्रथमावरणंततः
īśānasyaparasyaivaprathamāvaraṇaṃtataḥ
1,17.114cd
ध्यानधर्मस्य च स्थानंपञ्चमंमंडपंततः
dhyānadharmasya ca sthānaṃpañcamaṃmaṃḍapaṃtataḥ
1,17.115ab
बलिनाथस्यसंस्थानंतत्रपूर्णामृतप्रदम्
balināthasyasaṃsthānaṃtatrapūrṇāmṛtapradam
1,17.115cd
चतुर्थंमंडपंपश्चाच्चंद्रशेखरमूर्तिमत्
caturthaṃmaṃḍapaṃpaścāccaṃdraśekharamūrtimat
1,17.116ab
सोमस्कंदस्यचस्थानंतृतीयंमंडपंपरम्
somaskaṃdasyacasthānaṃtṛtīyaṃmaṃḍapaṃparam
1,17.116cd
द्वितीयंमंडपंनृत्यमंडपंप्राहुरास्तिकाः
dvitīyaṃmaṃḍapaṃnṛtyamaṃḍapaṃprāhurāstikāḥ
1,17.117ab
प्रथमंमूलमायायाः स्थानंतत्रैवशोभनम्
prathamaṃmūlamāyāyāḥ sthānaṃtatraivaśobhanam
1,17.117cd
ततः परं गर्भगृहंलिंगस्थानं परं शुभम्
tataḥ paraṃ garbhagṛhaṃliṃgasthānaṃ paraṃ śubham
1,17.118ab
नन्दिसंस्थानतः पश्चान्नविदुः शिववैभवम्
nandisaṃsthānataḥ paścānnaviduḥ śivavaibhavam
1,17.118cd
नंदीश्वरोबहिस्तिष्ठन्पञ्चाक्षरमुपासते
naṃdīśvarobahistiṣṭhanpañcākṣaramupāsate
1,17.119ab
एवं गुरुक्रमाल्लब्धं नंदीशाच्च मयापुनः
evaṃ gurukramāllabdhaṃ naṃdīśācca mayāpunaḥ
1,17.119cd
ततः परंस्वसंवेद्यं शिवे नैवानुभावितम्
tataḥ paraṃsvasaṃvedyaṃ śive naivānubhāvitam
1,17.120ab
शिवस्यकृपयासाक्षाच्छिवलोकस्यवैभवम्
śivasyakṛpayāsākṣācchivalokasyavaibhavam
1,17.120cd
विज्ञातुंशक्यते सर्वैर्नान्यथेत्याहुरास्तिकाः
vijñātuṃśakyate sarvairnānyathetyāhurāstikāḥ
1,17.121ab
एवंक्रमेणमुक्ताःस्युर्ब्राह्मणावैजितेंद्रियः
evaṃkrameṇamuktāḥsyurbrāhmaṇāvaijiteṃdriyaḥ
1,17.121cd
अन्येषां च क्रमंवक्ष्ये गदतः शृणुतादरात्
anyeṣāṃ ca kramaṃvakṣye gadataḥ śṛṇutādarāt
1,17.122ab
गुरूपदेशाज्जाप्यंवैब्राह्मणानांनमो ऽंतकम्
gurūpadeśājjāpyaṃvaibrāhmaṇānāṃnamo 'ṃtakam
1,17.122cd
पञ्चाक्षरं पञ्चलक्षमायुष्यंप्रजपेद्विधिः
pañcākṣaraṃ pañcalakṣamāyuṣyaṃprajapedvidhiḥ
1,17.123ab
स्त्रीत्वापनयनार्थंतुपञ्चलक्षंजपेत्पुनः
strītvāpanayanārthaṃtupañcalakṣaṃjapetpunaḥ
1,17.123cd
मंत्रेणपुरुषोभूत्वाक्रमान्मुक्तोभवेद्बुधः
maṃtreṇapuruṣobhūtvākramānmuktobhavedbudhaḥ
1,17.124ab
क्षत्रियःपञ्चलक्षेणक्षत्त्रत्वमपनेष्यति
kṣatriyaḥpañcalakṣeṇakṣattratvamapaneṣyati
1,17.124cd
पुनश्चपञ्चलक्षेणक्षत्त्रियोब्राह्मणोभवेत्
punaścapañcalakṣeṇakṣattriyobrāhmaṇobhavet
1,17.125ab
मंत्रसिद्धिर्जपाच्चैवक्रमान्मुक्तोभवैन्नरः
maṃtrasiddhirjapāccaivakramānmuktobhavainnaraḥ
1,17.125cd
वैश्यस्तुपञ्चलक्षेणवैश्यत्वमपनेष्यति
vaiśyastupañcalakṣeṇavaiśyatvamapaneṣyati
1,17.126ab
पुनश्चपञ्चलक्षेणमंत्रक्षत्त्रिय उच्यते
punaścapañcalakṣeṇamaṃtrakṣattriya ucyate
1,17.126cd
पुनश्चपञ्चलक्षेण क्षत्त्रत्वमपनेष्यति
punaścapañcalakṣeṇa kṣattratvamapaneṣyati
1,17.127ab
पुनश्चपञ्चलक्षेणमंत्रब्राह्मण उच्यते
punaścapañcalakṣeṇamaṃtrabrāhmaṇa ucyate
1,17.127cd
शूद्रश्चैवनमोंतेन पञ्चविंशतिलक्षतः
śūdraścaivanamoṃtena pañcaviṃśatilakṣataḥ
1,17.128ab
मंत्रविप्रत्वमापद्य पश्चाच्छुद्धो भवेद्द्विजः
maṃtravipratvamāpadya paścācchuddho bhaveddvijaḥ
1,17.128cd
नारीवाथ नरो वाथ ब्राह्मणो वान्य एव वा
nārīvātha naro vātha brāhmaṇo vānya eva vā
1,17.129ab
नमोन्तं वा नमः पूर्वमातुरः सर्वमातुरः सर्वदा जपेत्
namontaṃ vā namaḥ pūrvamāturaḥ sarvamāturaḥ sarvadā japet
1,17.129cd
ततः स्त्रीणांतथैवोह्यगुरुर्निर्दर्शयेत्क्रमात्
tataḥ strīṇāṃtathaivohyagururnirdarśayetkramāt
1,17.130ab
साधकः पञ्चलक्षान्ते शिवप्रीत्यर्थमेव हि
sādhakaḥ pañcalakṣānte śivaprītyarthameva hi
1,17.130cd
महाभिषेक नैवेद्यं कृत्वा भक्तांश्च पूजयेत्
mahābhiṣeka naivedyaṃ kṛtvā bhaktāṃśca pūjayet
1,17.131ab
पूजया शिवभक्तस्य शिवः प्रीततरो भवेत्
pūjayā śivabhaktasya śivaḥ prītataro bhavet
1,17.131cd
शिवस्य शिवभक्तस्य भेदो नास्ति शिवो हि सः
śivasya śivabhaktasya bhedo nāsti śivo hi saḥ
1,17.132ab
शिवस्वरूपमंत्रस्यधारणाच्छिव एव हि
śivasvarūpamaṃtrasyadhāraṇācchiva eva hi
1,17.132cd
शिवभक्तशरीरे हि शिवेतत्परमोभवेत्
śivabhaktaśarīre hi śivetatparamobhavet
1,17.133ab
शिवभक्ताः क्रियाः सर्वा वेदसर्वक्रियांविदुः
śivabhaktāḥ kriyāḥ sarvā vedasarvakriyāṃviduḥ
1,17.133cd
यावद्यावच्छिवंमंत्रंयेनजप्तंभवेत्क्रमात्
yāvadyāvacchivaṃmaṃtraṃyenajaptaṃbhavetkramāt
1,17.134ab
तावद्वैशिवसान्निध्यं तस्मिन्देहे न संशयः
tāvadvaiśivasānnidhyaṃ tasmindehe na saṃśayaḥ
1,17.134cd
देवीलिंगंभवेद्रूपं शिवभक्तस्त्रियास्तथा
devīliṃgaṃbhavedrūpaṃ śivabhaktastriyāstathā
1,17.135ab
यावन्मंत्रंजपेद्देव्यास्तावत्सान्निध्यमस्ति हि
yāvanmaṃtraṃjapeddevyāstāvatsānnidhyamasti hi
1,17.135cd
शिवंसंपूजयेद्धीमान्स्वयंवैशब्दरूपभाक्
śivaṃsaṃpūjayeddhīmānsvayaṃvaiśabdarūpabhāk
1,17.136ab
स्वयंचैवशिवोभूत्वापरांशक्तिंप्रपूजयेत्
svayaṃcaivaśivobhūtvāparāṃśaktiṃprapūjayet
1,17.136cd
शक्तिंबेरंचलिंगं च ह्यालेख्यामाययायजेत्
śaktiṃberaṃcaliṃgaṃ ca hyālekhyāmāyayāyajet
1,17.137ab
शिवलिंगं शिवंमत्वास्वात्मानंशक्तिरूपकम्
śivaliṃgaṃ śivaṃmatvāsvātmānaṃśaktirūpakam
1,17.137cd
शक्तिलिंगंचदेवींचमत्वास्वंशिवरूपकम्
śaktiliṃgaṃcadevīṃcamatvāsvaṃśivarūpakam
1,17.138ab
शिवलिंगंनादरूपबिंदुरूपंतुशक्तिकम्
śivaliṃgaṃnādarūpabiṃdurūpaṃtuśaktikam
1,17.138cd
उपप्रधानभावेन अन्योन्यासक्तलिंगकम्
upapradhānabhāvena anyonyāsaktaliṃgakam
1,17.139ab
पूजयेच्च शिवंशक्तिसशिवोमूलभावनात्
pūjayecca śivaṃśaktisaśivomūlabhāvanāt
1,17.139cd
शिवभक्ताञ्छिवमत्ररूपकाञ्छिवरूपकान्
śivabhaktāñchivamatrarūpakāñchivarūpakān
1,17.140ab
षोडशैरुपचारैश्चपूजयेदिष्टमाप्नुयात्
ṣoḍaśairupacāraiścapūjayediṣṭamāpnuyāt
1,17.140cd
येनशुश्रूषणाद्यैश्च शिवभक्तस्य लिंगिनः
yenaśuśrūṣaṇādyaiśca śivabhaktasya liṃginaḥ
1,17.141ab
आनंदंजनयेद्विद्वाञ्छिवःप्रीततरो भवेत्
ānaṃdaṃjanayedvidvāñchivaḥprītataro bhavet
1,17.141cd
शिवभक्तान्सपत्नीकान्पत्न्यासहसदैवतत्
śivabhaktānsapatnīkānpatnyāsahasadaivatat
1,17.142ab
पूजयेद्भोजनाद्यैश्चपञ्चवादशवाशतम्
pūjayedbhojanādyaiścapañcavādaśavāśatam
1,17.142cd
धनेदेहेचमंत्रेचभावनायामवंचकः
dhanedehecamaṃtrecabhāvanāyāmavaṃcakaḥ
1,17.143ab
शिवशक्तिस्वरूपेणनपुनर्जायते भुवि
śivaśaktisvarūpeṇanapunarjāyate bhuvi
1,17.143cd
नाभेरधो ब्रह्मभागमाकंठंविष्णुभागकम्
nābheradho brahmabhāgamākaṃṭhaṃviṣṇubhāgakam
1,17.144ab
मुखंलिंगमितिप्रोक्तंशिवभक्तशरीरकम्
mukhaṃliṃgamitiproktaṃśivabhaktaśarīrakam
1,17.144cd
मृतान्दाहादियुक्तान्वादाहादिरहितान्मृतान्
mṛtāndāhādiyuktānvādāhādirahitānmṛtān
1,17.145ab
उद्दिश्यपूजयेदादिपितरंशिवमेवहि
uddiśyapūjayedādipitaraṃśivamevahi
1,17.145cd
पूजांकृत्वादिमातुश्चशिवभक्तांश्च पूजयेत्
pūjāṃkṛtvādimātuścaśivabhaktāṃśca pūjayet
1,17.146ab
पितृलोकंसमासाद्यक्रमान्मुक्तोभवेन्मृतः
pitṛlokaṃsamāsādyakramānmuktobhavenmṛtaḥ
1,17.146cd
क्रियायुक्तदशभ्यश्चतपोयुक्तोविशिष्यते
kriyāyuktadaśabhyaścatapoyuktoviśiṣyate
1,17.147ab
तपोयुक्तशतेभ्यश्चजपयुक्तोविशिष्यते
tapoyuktaśatebhyaścajapayuktoviśiṣyate
1,17.147cd
जपयुक्तसहस्रेभ्यः शिवज्ञानी विशिष्यते
japayuktasahasrebhyaḥ śivajñānī viśiṣyate
1,17.148ab
शिवज्ञानिषुलक्षेषु ध्यानयुक्तो विशिष्यते
śivajñāniṣulakṣeṣu dhyānayukto viśiṣyate
1,17.148cd
ध्यानयुक्तेषु कोटिभ्यः समाधिस्थो विशिष्यते
dhyānayukteṣu koṭibhyaḥ samādhistho viśiṣyate
1,17.149ab
उत्तरोत्तर वै शिष्ट्यात्पूजायामुत्तरोत्तरम्
uttarottara vai śiṣṭyātpūjāyāmuttarottaram
1,17.149cd
फलंवैशिष्ट्यरूपञ्चदुर्विज्ञेयंमनीषिभिः
phalaṃvaiśiṣṭyarūpañcadurvijñeyaṃmanīṣibhiḥ
1,17.150ab
तस्माद्वैशिवभक्तस्यमहिमानंवेत्तिकोनरः
tasmādvaiśivabhaktasyamahimānaṃvettikonaraḥ
1,17.150cd
शिवशक्त्योः पूजनं च शिवभक्तस्य पूजनम्
śivaśaktyoḥ pūjanaṃ ca śivabhaktasya pūjanam
1,17.151ab
कुरुतेयोनरोभक्त्यासशिवः शिवमेधते
kuruteyonarobhaktyāsaśivaḥ śivamedhate
1,17.151cd
य इमं पठते ऽध्यायमर्थवद्वेदसंमतम्
ya imaṃ paṭhate 'dhyāyamarthavadvedasaṃmatam
1,17.152ab
शिवज्ञानीभवेद्विप्रःशिवेन सहमोदते
śivajñānībhavedvipraḥśivena sahamodate
1,17.152cd
श्रावयेच्छिवभक्तांश्चविशेषज्ञो मनीश्वराः
śrāvayecchivabhaktāṃścaviśeṣajño manīśvarāḥ
1,17.153ab
शिवप्रसादशिद्धिः स्याच्छिवस्यकृपया बुधाः
śivaprasādaśiddhiḥ syācchivasyakṛpayā budhāḥ
Chapter 1.18
1,18.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां सप्तदशो ऽध्यायः ऋष्य ऊचुः बंधमोक्षस्वरूपं हि ब्रूहि सर्वार्थवित्तम
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ saptadaśo 'dhyāyaḥ ṛṣya ūcuḥ baṃdhamokṣasvarūpaṃ hi brūhi sarvārthavittama
1,18.1cd
सूत उवाच बंधमोक्षंतथोपायंवक्ष्ये ऽहंशृणुतादरात्
sūta uvāca baṃdhamokṣaṃtathopāyaṃvakṣye 'haṃśṛṇutādarāt
1,18.2ab
प्रकृत्याद्यष्टबंधेनबद्धोजीवः स उच्यते
prakṛtyādyaṣṭabaṃdhenabaddhojīvaḥ sa ucyate
1,18.2cd
प्रकृत्याद्यष्टबंधेननिर्मुक्तोमुक्त उच्यते
prakṛtyādyaṣṭabaṃdhenanirmuktomukta ucyate
1,18.3ab
प्रकृत्यादिवशीकारोमोक्ष इत्युच्यतेस्वतः
prakṛtyādivaśīkāromokṣa ityucyatesvataḥ
1,18.3cd
बद्धजीवस्तुनिर्मुक्तोमुक्तजीवः स कथ्यते
baddhajīvastunirmuktomuktajīvaḥ sa kathyate
1,18.4ab
प्रकृत्यग्रेततोबुद्धिरहंकारोगुणात्मकः
prakṛtyagretatobuddhirahaṃkāroguṇātmakaḥ
1,18.4cd
पञ्चतन्मात्रमित्येतेप्रकृत्याद्यष्टकंविदुः
pañcatanmātramityeteprakṛtyādyaṣṭakaṃviduḥ
1,18.5ab
प्रकृट्याद्यष्टजोदेहोदेहजंकर्म उच्यते
prakṛṭyādyaṣṭajodehodehajaṃkarma ucyate
1,18.5cd
पुनश्चकर्मजोदेहोजन्मकर्मपुनःपुनः
punaścakarmajodehojanmakarmapunaḥpunaḥ
1,18.6ab
शरीरंत्रिविधंज्ञेयंस्थूलंसूक्ष्मंचकारणम्
śarīraṃtrividhaṃjñeyaṃsthūlaṃsūkṣmaṃcakāraṇam
1,18.6cd
स्थूलंव्यापारदंप्रोक्तंसूक्ष्ममिंद्रियभोगदम्
sthūlaṃvyāpāradaṃproktaṃsūkṣmamiṃdriyabhogadam
1,18.7ab
कारणंत्वात्मभोगार्थंजीवकर्मानुरूपतः
kāraṇaṃtvātmabhogārthaṃjīvakarmānurūpataḥ
1,18.7cd
सुखं दुःखं पुण्यपापैः कर्मभिः फलमश्नुते
sukhaṃ duḥkhaṃ puṇyapāpaiḥ karmabhiḥ phalamaśnute
1,18.8ab
तस्माद्धिकर्मरज्ज्वा हि बद्धो जीवः पुनः पुनः
tasmāddhikarmarajjvā hi baddho jīvaḥ punaḥ punaḥ
1,18.8cd
शरीरत्रयकर्मभ्यां चक्रवद्भ्राम्यते सदा
śarīratrayakarmabhyāṃ cakravadbhrāmyate sadā
1,18.9ab
चक्रभ्रमनिवृत्यर्थं चक्रकर्तारमीडयेत्
cakrabhramanivṛtyarthaṃ cakrakartāramīḍayet
1,18.9cd
प्रकृत्यादि महाचक्रं प्रकृतेः परतः शिवः
prakṛtyādi mahācakraṃ prakṛteḥ parataḥ śivaḥ
1,18.10ab
चक्रकर्तामहेशो हि प्रकृतेः परतोयतः
cakrakartāmaheśo hi prakṛteḥ paratoyataḥ
1,18.10cd
पिबतिवाथवमतिजीवन्बालोजलंयथा
pibativāthavamatijīvanbālojalaṃyathā
1,18.11ab
शिवस्तथा प्रकृत्यादि वशीकृत्याधितिष्ठति
śivastathā prakṛtyādi vaśīkṛtyādhitiṣṭhati
1,18.11cd
सर्वंवशीकृतंयस्मात्तस्माच्छिव इति स्मृतः
sarvaṃvaśīkṛtaṃyasmāttasmācchiva iti smṛtaḥ
1,18.11ef
शिव एव हि सर्वज्ञः परिपूर्णश्च निःस्पृहः
śiva eva hi sarvajñaḥ paripūrṇaśca niḥspṛhaḥ
1,18.12ab
सर्वज्ञतातृप्तिरनादिबोधः स्वतंत्रता नित्यमलुप्तशक्तिः
sarvajñatātṛptiranādibodhaḥ svataṃtratā nityamaluptaśaktiḥ
1,18.12cd
अनंतशक्तिश्चमहेश्वरस्य यन्मानसैश्वर्यमवैति वेदः
anaṃtaśaktiścamaheśvarasya yanmānasaiśvaryamavaiti vedaḥ
1,18.13ab
अतः शिवप्रसादेन प्रकृत्यादिवशंभवेत्
ataḥ śivaprasādena prakṛtyādivaśaṃbhavet
1,18.13cd
शिवप्रसादलाभार्थं शिवमेवप्रपूजयतेत्
śivaprasādalābhārthaṃ śivamevaprapūjayatet
1,18.14ab
निःस्पृहस्य च पूर्णस्यतस्य पूजाकथं भवेत्
niḥspṛhasya ca pūrṇasyatasya pūjākathaṃ bhavet
1,18.14cd
शिवोद्देशकृतं कर्म प्रसादजनकं भवेत्
śivoddeśakṛtaṃ karma prasādajanakaṃ bhavet
1,18.15ab
लिंगेबेरेभक्तजनेशिवमुद्दिश्यपूजयेत्
liṃgeberebhaktajaneśivamuddiśyapūjayet
1,18.15cd
कायेनमनसावाचाधनेनापिप्रपूजयेत्
kāyenamanasāvācādhanenāpiprapūjayet
1,18.16ab
पुजया तु महेशो हि प्रकृतेः परमः शिवः
pujayā tu maheśo hi prakṛteḥ paramaḥ śivaḥ
1,18.16cd
प्रसादंकुरुतेसत्यंपूजकस्यविशेषतः
prasādaṃkurutesatyaṃpūjakasyaviśeṣataḥ
1,18.17ab
शिवप्रसादात्कर्माद्यंक्रमेणस्ववशंभवेत्
śivaprasādātkarmādyaṃkrameṇasvavaśaṃbhavet
1,18.17cd
कर्मारभ्यप्रकृत्यंतंयदासर्वं वशंभवेत्
karmārabhyaprakṛtyaṃtaṃyadāsarvaṃ vaśaṃbhavet
1,18.18ab
तदामुक्त इतिप्रोक्तःस्वात्मारामोविराजते
tadāmukta itiproktaḥsvātmārāmovirājate
1,18.18cd
प्रसादात्परमेशस्यकर्म देहोयदावशः
prasādātparameśasyakarma dehoyadāvaśaḥ
1,18.19ab
तदावैशिवलोकेतुवासःसालोक्यमुच्यते
tadāvaiśivaloketuvāsaḥsālokyamucyate
1,18.19cd
सामीप्यंयातिसांबस्यतन्मात्रेचवशंगते
sāmīpyaṃyātisāṃbasyatanmātrecavaśaṃgate
1,18.20ab
तदातुशिवसायुज्यमायुधाद्यैः क्रियादिभिः
tadātuśivasāyujyamāyudhādyaiḥ kriyādibhiḥ
1,18.20cd
महाप्रसादलाभेचबुद्धिश्चापिवशाभवेत्
mahāprasādalābhecabuddhiścāpivaśābhavet
1,18.21ab
बुद्धिस्तुकार्यंप्रकृतेस्तत्सृष्टिरितिकथ्यते
buddhistukāryaṃprakṛtestatsṛṣṭiritikathyate
1,18.21cd
पुनर्महाप्रसादेनप्रकृतिर्वशमेष्यति
punarmahāprasādenaprakṛtirvaśameṣyati
1,18.22ab
शिवस्यमानसैश्वर्यंतदा ऽयत्नंभविष्यति
śivasyamānasaiśvaryaṃtadā 'yatnaṃbhaviṣyati
1,18.22cd
सार्वज्ञाद्यंशिवैश्वर्यंलब्ध्वास्वात्मनि राजते
sārvajñādyaṃśivaiśvaryaṃlabdhvāsvātmani rājate
1,18.23ab
तत्सायुज्यमितिप्राहुर्वेदागमपरायणाः
tatsāyujyamitiprāhurvedāgamaparāyaṇāḥ
1,18.23cd
एवंक्रमेणमुक्तिःस्याल्लिंगादौपूजयास्वतः
evaṃkrameṇamuktiḥsyālliṃgādaupūjayāsvataḥ
1,18.24ab
अतःशिवप्रसादार्थंक्रियाद्यैःपूजयेच्छिवम्
ataḥśivaprasādārthaṃkriyādyaiḥpūjayecchivam
1,18.24cd
शिवक्रिया शिवतपः शिवमंत्रजपः सदा
śivakriyā śivatapaḥ śivamaṃtrajapaḥ sadā
1,18.25ab
शिवज्ञानंशिवध्यानमुत्तरोत्तरमभ्यसेत्
śivajñānaṃśivadhyānamuttarottaramabhyaset
1,18.25cd
आसुप्तेरामृतेःकालंनयेद्वैशिवचिंतया
āsupterāmṛteḥkālaṃnayedvaiśivaciṃtayā
1,18.
सद्यादिभिश्चकुसुमैरर्चयेच्छिंवमेष्यति
sadyādibhiścakusumairarcayecchiṃvameṣyati
1,18.26cd
26अब्/ ऋषय ऊचुः लिंगादौशिवपूजायाविधानंब्रूहिसर्वतः
26ab/ ṛṣaya ūcuḥ liṃgādauśivapūjāyāvidhānaṃbrūhisarvataḥ
1,18.27ab
सूत उवाच लिंगानांचक्रमंवक्ष्येयथावच्छृणुत द्विजाः
sūta uvāca liṃgānāṃcakramaṃvakṣyeyathāvacchṛṇuta dvijāḥ
1,18.27cd
तदेवलिंगं प्रथमं प्रणवं सार्वकामिकम्
tadevaliṃgaṃ prathamaṃ praṇavaṃ sārvakāmikam
1,18.28ab
सूक्ष्मप्रणवरूपंहिसूक्ष्मरूपंतुनिष्फलम्
sūkṣmapraṇavarūpaṃhisūkṣmarūpaṃtuniṣphalam
1,18.28cd
स्थूललिंगं हि सकलंतत्पञ्चाक्षरमुच्यते
sthūlaliṃgaṃ hi sakalaṃtatpañcākṣaramucyate
1,18.29ab
तयोः पूजातपः प्रोक्तंसाक्षान्मोक्षप्रदे उभे
tayoḥ pūjātapaḥ proktaṃsākṣānmokṣaprade ubhe
1,18.29cd
पौरुषप्रकृतिभूतानिलिंगानिसुबहूनिच
pauruṣaprakṛtibhūtāniliṃgānisubahūnica
1,18.30ab
तानि विस्तरतोवक्तुं शिवो वेत्तिनचापरः
tāni vistaratovaktuṃ śivo vettinacāparaḥ
1,18.30cd
भूविकाराणिलिंगानिज्ञातानिप्रब्रवीमिवः
bhūvikārāṇiliṃgānijñātāniprabravīmivaḥ
1,18.31ab
स्वयंभूलिंगंप्रथमंबिंदुलिंगंद्वितीयकम्
svayaṃbhūliṃgaṃprathamaṃbiṃduliṃgaṃdvitīyakam
1,18.31cd
प्रतिष्ठितंचरंचैवगुरुलिंगंतु पञ्चमम्
pratiṣṭhitaṃcaraṃcaivaguruliṃgaṃtu pañcamam
1,18.32ab
देवर्षितपसा तुष्टः सान्निध्यार्थंतुतत्रवै
devarṣitapasā tuṣṭaḥ sānnidhyārthaṃtutatravai
1,18.32cd
पृथिव्यन्तर्गतःशर्वोबीजं वै नादरूपतः
pṛthivyantargataḥśarvobījaṃ vai nādarūpataḥ
1,18.33ab
स्थावरांकुरवद्भूमिमुद्भिद्य व्यक्त एव सः
sthāvarāṃkuravadbhūmimudbhidya vyakta eva saḥ
1,18.33cd
स्वयंभूतं जातमिति स्वयंभूरिति तं विदुः
svayaṃbhūtaṃ jātamiti svayaṃbhūriti taṃ viduḥ
1,18.34ab
तल्लिंगपूजया ज्ञानं स्वयमेव प्रवर्धते
talliṃgapūjayā jñānaṃ svayameva pravardhate
1,18.34cd
सुवर्णरजतादौ वा पृथिव्यांस्थिंडिलेपिवा
suvarṇarajatādau vā pṛthivyāṃsthiṃḍilepivā
1,18.35ab
स्वहस्ताल्लिखितं लिंगं शुद्धप्रणवमंत्रकम्
svahastāllikhitaṃ liṃgaṃ śuddhapraṇavamaṃtrakam
1,18.35cd
यंत्रलिंगं समालिख्य प्रतिष्ठावाहनं चरेत्
yaṃtraliṃgaṃ samālikhya pratiṣṭhāvāhanaṃ caret
1,18.36ab
बिंदुनादमयंलिंगंस्थावरंजंगमंचयत्
biṃdunādamayaṃliṃgaṃsthāvaraṃjaṃgamaṃcayat
1,18.36cd
भावनामयमेतद्धि शिवदृष्टं न संशयः
bhāvanāmayametaddhi śivadṛṣṭaṃ na saṃśayaḥ
1,18.37ab
यत्र विश्वस्यते शंभुस्तत्र तस्मै फलप्रदः
yatra viśvasyate śaṃbhustatra tasmai phalapradaḥ
1,18.37cd
स्वहस्ताल्लिख्यते यंत्रे स्थावरादावकृत्रिमे
svahastāllikhyate yaṃtre sthāvarādāvakṛtrime
1,18.38ab
आवाह्यपूजयेच्छंभुंषोडशैरुपचारकैः
āvāhyapūjayecchaṃbhuṃṣoḍaśairupacārakaiḥ
1,18.38cd
स्वयमैस्वर्यमाप्नोतिज्ञानमभ्यासतोभवेत्
svayamaisvaryamāpnotijñānamabhyāsatobhavet
1,18.39ab
देवैश्च ऋषिभिश्चापिस्वात्मसिद्ध्यर्थमेवहि
devaiśca ṛṣibhiścāpisvātmasiddhyarthamevahi
1,18.39cd
समंत्रेणात्महस्तेनकृतंयच्छुद्धमंडले
samaṃtreṇātmahastenakṛtaṃyacchuddhamaṃḍale
1,18.40ab
शुद्धभावनया चैवस्थापितं लिंगमुत्तमम्
śuddhabhāvanayā caivasthāpitaṃ liṃgamuttamam
1,18.40cd
तल्लिंगंपौरुषं प्राहुस्तत्प्रतिष्ठितमुच्यते
talliṃgaṃpauruṣaṃ prāhustatpratiṣṭhitamucyate
1,18.41ab
तल्लिंगपूजयानित्यंपौरुषैश्वर्यमाप्नुयात्
talliṃgapūjayānityaṃpauruṣaiśvaryamāpnuyāt
1,18.41cd
महद्भिर्ब्राह्मणैश्चापिराजभिश्चमहाधनैः
mahadbhirbrāhmaṇaiścāpirājabhiścamahādhanaiḥ
1,18.42ab
शिल्पिनाकल्पितंलिंगंमंत्रेणस्थापितंचयत्
śilpinākalpitaṃliṃgaṃmaṃtreṇasthāpitaṃcayat
1,18.42cd
प्रतिष्ठितंप्राकृतंहिप्राकृतैश्वर्यभोगदम्
pratiṣṭhitaṃprākṛtaṃhiprākṛtaiśvaryabhogadam
1,18.43ab
यदूर्जितंचनित्यं च तद्धि पौरुषमुच्यते
yadūrjitaṃcanityaṃ ca taddhi pauruṣamucyate
1,18.43cd
यद्दुर्बलमनित्यं च तद्धि प्राकृतमुच्यते
yaddurbalamanityaṃ ca taddhi prākṛtamucyate
1,18.44ab
लिंगंनाभिस्तथाजिह्वानासाग्रञ्चशिखाक्रमात्
liṃgaṃnābhistathājihvānāsāgrañcaśikhākramāt
1,18.44cd
कट्यादिषुत्रिलोकेषु लिंगमाध्यात्मिकंचरम्
kaṭyādiṣutrilokeṣu liṃgamādhyātmikaṃcaram
1,18.45ab
पर्वतंपौरुषं प्रोक्तंभूतलं प्राकृतं विदुः
parvataṃpauruṣaṃ proktaṃbhūtalaṃ prākṛtaṃ viduḥ
1,18.45cd
वृक्षादि पौरुषं ज्ञेयं गुल्मादि प्राकृतं विदुः
vṛkṣādi pauruṣaṃ jñeyaṃ gulmādi prākṛtaṃ viduḥ
1,18.46ab
षाष्टिकं प्राकृतं ज्ञेयं शालिगोधूमपौरुषम्
ṣāṣṭikaṃ prākṛtaṃ jñeyaṃ śāligodhūmapauruṣam
1,18.46cd
ऐश्वर्यं पौरुषं विद्यादणिमाद्यष्टसिद्धिदम्
aiśvaryaṃ pauruṣaṃ vidyādaṇimādyaṣṭasiddhidam
1,18.47ab
सुस्त्रीधनादिविषयं प्राकृतं प्राहुरास्तिकाः
sustrīdhanādiviṣayaṃ prākṛtaṃ prāhurāstikāḥ
1,18.47cd
प्रथमं चरलिंगेषु रसलिंगं प्रकथ्यते
prathamaṃ caraliṃgeṣu rasaliṃgaṃ prakathyate
1,18.48ab
रसलिंगंब्राह्मणानांसर्वाभीष्टप्रदंभवेत्
rasaliṃgaṃbrāhmaṇānāṃsarvābhīṣṭapradaṃbhavet
1,18.48cd
बाणलिंगंक्षत्रियाणां महाराज्यप्रदंशुभम्
bāṇaliṃgaṃkṣatriyāṇāṃ mahārājyapradaṃśubham
1,18.49ab
स्वर्णलिंगं तु वैश्यानांमहाधनपतित्वदम्
svarṇaliṃgaṃ tu vaiśyānāṃmahādhanapatitvadam
1,18.49cd
शिलालिंगंतुशूद्राणांमहाशुद्धिकरंशुभम्
śilāliṃgaṃtuśūdrāṇāṃmahāśuddhikaraṃśubham
1,18.50ab
स्फाटिकंबाणलिंगं च सर्वेषांसर्वकामदम्
sphāṭikaṃbāṇaliṃgaṃ ca sarveṣāṃsarvakāmadam
1,18.50cd
स्वीयाभावे ऽन्यदीयंतुपूजायांननिषिद्ध्यते
svīyābhāve 'nyadīyaṃtupūjāyāṃnaniṣiddhyate
1,18.51ab
स्त्रीणांतुपार्थिवंलिंगंसभतःणांविशेषतः
strīṇāṃtupārthivaṃliṃgaṃsabhatḥṇāṃviśeṣataḥ
1,18.51cd
विधवानांप्रवृत्तानांस्फाटिकं परिकीर्तितम्
vidhavānāṃpravṛttānāṃsphāṭikaṃ parikīrtitam
1,18.52ab
विधवानां निवृत्तानां रसलिंगं विशिष्यते
vidhavānāṃ nivṛttānāṃ rasaliṃgaṃ viśiṣyate
1,18.52cd
बाल्येवायौवनेवापिवार्धकेवापिसुव्रताः
bālyevāyauvanevāpivārdhakevāpisuvratāḥ
1,18.53ab
शुद्धस्फटिकलिंगंतुस्त्रीणांतत्सर्वभोगदम्
śuddhasphaṭikaliṃgaṃtustrīṇāṃtatsarvabhogadam
1,18.53cd
प्रवृत्तानांपीठपूजासर्वाभीष्टप्रदा भुवि
pravṛttānāṃpīṭhapūjāsarvābhīṣṭapradā bhuvi
1,18.54ab
पात्रेणैवप्रवृत्तस्तुसर्वपूजांसमाचरेत्
pātreṇaivapravṛttastusarvapūjāṃsamācaret
1,18.54cd
अभिषेकांतेनैवेद्यंशाल्यन्नेनसमाचरेत्
abhiṣekāṃtenaivedyaṃśālyannenasamācaret
1,18.55ab
पूजांतेस्थापयेल्लिंगंसंपुटेषुपृथग्गृहे
pūjāṃtesthāpayelliṃgaṃsaṃpuṭeṣupṛthaggṛhe
1,18.55cd
करपूजानिवृत्तानांस्वभोज्यंतुनिवेदयेत्
karapūjānivṛttānāṃsvabhojyaṃtunivedayet
1,18.56ab
निवृत्तानांपरंसूक्ष्मलिंगमेवविशिष्यते
nivṛttānāṃparaṃsūkṣmaliṃgamevaviśiṣyate
1,18.56cd
विभूत्यभ्यर्चनं कुर्याद्विभूतिंचनिवेदयेत्
vibhūtyabhyarcanaṃ kuryādvibhūtiṃcanivedayet
1,18.57ab
पूजांकृत्वाथतल्लिंगंशिरसाधारयेत्सदा
pūjāṃkṛtvāthatalliṃgaṃśirasādhārayetsadā
1,18.57cd
विभूतिस्त्रिविधाप्रोक्तालोकवेदशिवाग्निभिः
vibhūtistrividhāproktālokavedaśivāgnibhiḥ
1,18.58ab
लोकाग्निजमथो भस्मद्रव्यशुद्ध्यर्थमावहेत्
lokāgnijamatho bhasmadravyaśuddhyarthamāvahet
1,18.58cd
मृद्दारुलोहरूपाणांधान्यानांचतथैवच
mṛddāruloharūpāṇāṃdhānyānāṃcatathaivaca
1,18.59ab
तिलादीनां च द्रव्याणांवस्त्रादीनांतथैव च
tilādīnāṃ ca dravyāṇāṃvastrādīnāṃtathaiva ca
1,18.59cd
तथापर्युषितानांचभस्मनाशिद्धिरिष्यते
tathāparyuṣitānāṃcabhasmanāśiddhiriṣyate
1,18.60ab
श्वादिभिर्दूषितानांचभस्मनाशुद्धिरिष्यते
śvādibhirdūṣitānāṃcabhasmanāśuddhiriṣyate
1,18.60cd
सजलंनिर्जलंभस्म यथायोग्यं तु योजयेत्
sajalaṃnirjalaṃbhasma yathāyogyaṃ tu yojayet
1,18.61ab
वेदाग्निजंतथाभस्मतत्कर्मांतेषु धारयेत्
vedāgnijaṃtathābhasmatatkarmāṃteṣu dhārayet
1,18.61cd
मंत्रेणक्रिययाजन्यंकर्माग्नौ भस्मरूपधृक्
maṃtreṇakriyayājanyaṃkarmāgnau bhasmarūpadhṛk
1,18.62ab
तद्भस्मधारणात्कर्म स्वात्मन्यारोपितं भवेत्
tadbhasmadhāraṇātkarma svātmanyāropitaṃ bhavet
1,18.62cd
अघोरेणात्मंत्रेण बिल्वकाष्ठंप्रदाहयेत्
aghoreṇātmaṃtreṇa bilvakāṣṭhaṃpradāhayet
1,18.63ab
शिवाग्निरितिसंप्रोक्तस्तेनदग्धंशिवाग्निजम्
śivāgniritisaṃproktastenadagdhaṃśivāgnijam
1,18.63cd
कपिलागोमयं पूर्वं केवलं गव्यमेव वा
kapilāgomayaṃ pūrvaṃ kevalaṃ gavyameva vā
1,18.64ab
शम्यस्वत्थपलाशान्वावटारम्वधबिल्वकान्
śamyasvatthapalāśānvāvaṭāramvadhabilvakān
1,18.64cd
शिवाग्निनादहेच्छुद्धंतद्वैभस्म शिवाग्निजम्
śivāgninādahecchuddhaṃtadvaibhasma śivāgnijam
1,18.65ab
दर्भाग्नौ वादहेत्काष्ठंशिवमंत्रंसमुच्चरन्
darbhāgnau vādahetkāṣṭhaṃśivamaṃtraṃsamuccaran
1,18.65cd
सम्यक्संशोध्यवस्त्रेणनवकुंभेनिधापयेत्
samyaksaṃśodhyavastreṇanavakuṃbhenidhāpayet
1,18.66ab
दीप्त्यर्थं तत्तु संग्राह्यं मन्यते पूज्यतेपि च
dīptyarthaṃ tattu saṃgrāhyaṃ manyate pūjyatepi ca
1,18.66cd
भस्मशब्दार्थ एवं हि शिवःपूर्वंतथा ऽकरोत्
bhasmaśabdārtha evaṃ hi śivaḥpūrvaṃtathā 'karot
1,18.67ab
यथास्वविषयेराजासारंगृह्णातियत्करम्
yathāsvaviṣayerājāsāraṃgṛhṇātiyatkaram
1,18.67cd
यथामनुष्याःसस्यादीन्दग्ध्वासारंभजंतिवै
yathāmanuṣyāḥsasyādīndagdhvāsāraṃbhajaṃtivai
1,18.68ab
यथाहिजाठराग्निश्चभक्ष्यादीन्विविधान्बहून्
yathāhijāṭharāgniścabhakṣyādīnvividhānbahūn
1,18.68cd
दग्ध्वासारतरंसारात्स्वदेहंपरिपुष्यति
dagdhvāsārataraṃsārātsvadehaṃparipuṣyati
1,18.69ab
तथाप्रपञ्चकर्तापिसशिवःपरमेश्वरः
tathāprapañcakartāpisaśivaḥparameśvaraḥ
1,18.69cd
स्वाधिष्ठेयप्रपञ्चस्यदग्ध्वासारंगृहीतवान्
svādhiṣṭheyaprapañcasyadagdhvāsāraṃgṛhītavān
1,18.70ab
दग्ध्वाप्रपञ्चंतद्भस्मस्वात्मन्यारोपयच्छिवः
dagdhvāprapañcaṃtadbhasmasvātmanyāropayacchivaḥ
1,18.70cd
उद्धूलनेनव्याजेन जगत्सारं गृहीतवान्
uddhūlanenavyājena jagatsāraṃ gṛhītavān
1,18.71ab
स्वरत्नंस्थापयामास स्वकीयेहिशरीरके
svaratnaṃsthāpayāmāsa svakīyehiśarīrake
1,18.71cd
केशमाकाशसारेणवायुसारेणवैमुखम्
keśamākāśasāreṇavāyusāreṇavaimukham
1,18.72ab
हृदयंचाग्निसारेणत्वपांसारेणवैकटिम्
hṛdayaṃcāgnisāreṇatvapāṃsāreṇavaikaṭim
1,18.72cd
जानुचावनिसारेणतद्वत्सर्वं तदंगकम्
jānucāvanisāreṇatadvatsarvaṃ tadaṃgakam
1,18.73ab
ब्रह्मविष्ण्वोश्चरुद्राणांसारंचैवत्रिपुंड्रकम्
brahmaviṣṇvoścarudrāṇāṃsāraṃcaivatripuṃḍrakam
1,18.73cd
तथातिलकरूपेणललाटान्तेमहेश्वरः
tathātilakarūpeṇalalāṭāntemaheśvaraḥ
1,18.74ab
भवृद्ध्यासर्वमेतद्धिमन्यतेस्वयमैत्यसौ
bhavṛddhyāsarvametaddhimanyatesvayamaityasau
1,18.74cd
प्रपञ्चसारसर्वस्वमनेनैववशीकृतम्
prapañcasārasarvasvamanenaivavaśīkṛtam
1,18.75ab
तस्मादस्यवशीकर्तानास्तीतिसशिवःस्मृतः
tasmādasyavaśīkartānāstītisaśivaḥsmṛtaḥ
1,18.75cd
यथासर्वमृगाणांचहिंसकोमृगहिंसकः
yathāsarvamṛgāṇāṃcahiṃsakomṛgahiṃsakaḥ
1,18.76ab
अस्यहिंसामृगोनास्तिततस्मात्सिंह इतीरितः
asyahiṃsāmṛgonāstitatasmātsiṃha itīritaḥ
1,18.76cd
शं नित्यंसुखमानंदमिकारः पुरुषः स्मृतः
śaṃ nityaṃsukhamānaṃdamikāraḥ puruṣaḥ smṛtaḥ
1,18.77ab
वकारः शक्तिरमृतंमेलनंशिव उच्यते
vakāraḥ śaktiramṛtaṃmelanaṃśiva ucyate
1,18.77cd
तस्मादेवंस्वमात्मानं शिवंकृत्वार्चयेच्छिवम्
tasmādevaṃsvamātmānaṃ śivaṃkṛtvārcayecchivam
1,18.78ab
तस्मादुद्धूलनंपूर्वं त्रिपुंड्रंधारयेत्परम्
tasmāduddhūlanaṃpūrvaṃ tripuṃḍraṃdhārayetparam
1,18.78cd
पूजाकालेहिसजलंशुद्ध्यर्थंनिर्जलंभवेत्
pūjākālehisajalaṃśuddhyarthaṃnirjalaṃbhavet
1,18.79ab
दिवावा यदिवारात्रौनारीवाथनरोपिवा
divāvā yadivārātraunārīvāthanaropivā
1,18.79cd
पूजार्थंसजलंभस्मत्रिपुंड्रेणैवधारयेत्
pūjārthaṃsajalaṃbhasmatripuṃḍreṇaivadhārayet
1,18.80ab
त्रिपुंड्रंसजलंभस्मधृत्वापूजांकरोतियः
tripuṃḍraṃsajalaṃbhasmadhṛtvāpūjāṃkarotiyaḥ
1,18.80cd
शिवपूजांफलंसांगंतस्यैवहिसुनिश्चितम्
śivapūjāṃphalaṃsāṃgaṃtasyaivahisuniścitam
1,18.81ab
भस्मवैशिवमंत्रेणधृत्वाह्यत्याश्रमीभवेत्
bhasmavaiśivamaṃtreṇadhṛtvāhyatyāśramībhavet
1,18.81cd
शिवाश्रमीतिसंप्रोक्तः शिवैकपरमोयतः
śivāśramītisaṃproktaḥ śivaikaparamoyataḥ
1,18.82ab
शिवव्रतैकनिष्ठस्यनाशौचंनचसूतकम्
śivavrataikaniṣṭhasyanāśaucaṃnacasūtakam
1,18.82cd
ललाटे ऽग्रेसितंभस्मतिलकंधारयेन्मृदा
lalāṭe 'gresitaṃbhasmatilakaṃdhārayenmṛdā
1,18.83ab
स्वहस्ताद्गुरुहस्ताद्वाशिवभक्तस्यलक्षणम्
svahastādguruhastādvāśivabhaktasyalakṣaṇam
1,18.83cd
गुणान्रुंध इति प्रोक्तोगुरुशब्दस्यविग्रहः
guṇānruṃdha iti proktoguruśabdasyavigrahaḥ
1,18.84ab
सविकारान्राजसादीन्गुणान्रुंधेव्यपोहति
savikārānrājasādīnguṇānruṃdhevyapohati
1,18.84cd
गुणातीतः परशिवोगुरुरूपंसमाश्रितः
guṇātītaḥ paraśivogururūpaṃsamāśritaḥ
1,18.85ab
गुणत्रयंव्यपोह्याग्रेशिवंबोधयतीतिसः
guṇatrayaṃvyapohyāgreśivaṃbodhayatītisaḥ
1,18.85cd
विश्वस्तानांतुशिष्याणांगुरुरित्यभिधीयते
viśvastānāṃtuśiṣyāṇāṃgururityabhidhīyate
1,18.86ab
तस्माद्गुरुशरीरंतुगुरुलिंगंभवेद्बुधः
tasmādguruśarīraṃtuguruliṃgaṃbhavedbudhaḥ
1,18.86cd
गुरुलिंगस्यपूजातुगुरुशुश्रूषणं भवेत्
guruliṃgasyapūjātuguruśuśrūṣaṇaṃ bhavet
1,18.87ab
श्रुतंकरोतिशुश्रूषाकायेनमनसागिरा
śrutaṃkarotiśuśrūṣākāyenamanasāgirā
1,18.87cd
उक्तं यद्गुरुणापूर्वं शक्यंवा ऽशक्यमेववा
uktaṃ yadguruṇāpūrvaṃ śakyaṃvā 'śakyamevavā
1,18.88ab
करोत्येवहिपूतात्माप्राणैरपिधनैरपि
karotyevahipūtātmāprāṇairapidhanairapi
1,18.88cd
तस्माद्वैशासनेयोग्यः शिष्य इत्यभिधीयते
tasmādvaiśāsaneyogyaḥ śiṣya ityabhidhīyate
1,18.89ab
शरीराद्यर्थकंसर्वंगुरोर्दत्त्वासुशिष्यकः
śarīrādyarthakaṃsarvaṃgurordattvāsuśiṣyakaḥ
1,18.89cd
अग्रपाकंनिवेद्याग्रेभुंजीयाद्गुर्वनुज्ञया
agrapākaṃnivedyāgrebhuṃjīyādgurvanujñayā
1,18.90ab
शिष्यःपुत्र इति प्रोक्तः सदाशिष्यत्वयोगतः
śiṣyaḥputra iti proktaḥ sadāśiṣyatvayogataḥ
1,18.90cd
जिह्वालिंगान्मंत्रशुक्रंकर्णयोनौनिषिच्यवै
jihvāliṃgānmaṃtraśukraṃkarṇayonauniṣicyavai
1,18.91ab
जातःपुत्रोमंत्रपुत्रःपितरंपूजयेद्गुरुम्
jātaḥputromaṃtraputraḥpitaraṃpūjayedgurum
1,18.91cd
निमज्जयतिपुत्रंवैसंसारेजनकःपिता
nimajjayatiputraṃvaisaṃsārejanakaḥpitā
1,18.92ab
संतारयतिसंसाराद्गुरुर्वैबोधकः पिता
saṃtārayatisaṃsārādgururvaibodhakaḥ pitā
1,18.92cd
उभयोरंतरंज्ञात्वापितरंगुरुमर्चयेत्
ubhayoraṃtaraṃjñātvāpitaraṃgurumarcayet
1,18.93ab
अंगशुश्रूषयाचापि धनाद्यैः स्वार्जितैर्गुरुम्
aṃgaśuśrūṣayācāpi dhanādyaiḥ svārjitairgurum
1,18.93cd
पादादिकेशपर्यंतंलिंगान्यंगानियद्गुरोः
pādādikeśaparyaṃtaṃliṃgānyaṃgāniyadguroḥ
1,18.94ab
धनरूपैः पादुकाद्यैः पादसंग्रणादिभिः
dhanarūpaiḥ pādukādyaiḥ pādasaṃgraṇādibhiḥ
1,18.94cd
स्नानाभिषेकनैवेद्यैर्भोजनैश्चप्रपूजयेत्
snānābhiṣekanaivedyairbhojanaiścaprapūjayet
1,18.95ab
गुरुपूजैवपूजास्याच्छिवस्यपरमात्मनः
gurupūjaivapūjāsyācchivasyaparamātmanaḥ
1,18.95cd
गुरुशेषंतुयत्सर्वमात्मशुद्धिकरंभवेत्
guruśeṣaṃtuyatsarvamātmaśuddhikaraṃbhavet
1,18.96ab
गुरोःशेषःशिवोच्छिष्टंजलमन्नादिनिर्मितम्
guroḥśeṣaḥśivocchiṣṭaṃjalamannādinirmitam
1,18.96cd
शिष्याणांशिवभक्तानांग्राह्यंभोज्यंभवेद्द्विजाः
śiṣyāṇāṃśivabhaktānāṃgrāhyaṃbhojyaṃbhaveddvijāḥ
1,18.97ab
गुर्वनुज्ञाविरहितंचोरवत्सकलंभवेत्
gurvanujñāvirahitaṃcoravatsakalaṃbhavet
1,18.97cd
गुरोरपिविशेषज्ञंयत्नाद्गृह्णीतवैगुरुम्
gurorapiviśeṣajñaṃyatnādgṛhṇītavaigurum
1,18.98ab
अज्ञानमोचनंसाध्यंविशेषज्ञोहिमोचकः
ajñānamocanaṃsādhyaṃviśeṣajñohimocakaḥ
1,18.98cd
आदौचविघ्नशमनंकर्तव्यंकर्मपूर्तये
ādaucavighnaśamanaṃkartavyaṃkarmapūrtaye
1,18.99ab
निर्विघ्नेनकृतंसांगंकर्मवैसफलं भवेत्
nirvighnenakṛtaṃsāṃgaṃkarmavaisaphalaṃ bhavet
1,18.99cd
तस्मात्सकलकर्मादौविघ्नेशं पूजयेद् बुधः
tasmātsakalakarmādauvighneśaṃ pūjayed budhaḥ
1,18.100ab
सर्वबाधानिवृत्त्यर्थंसर्वान्देवान्यजेद्बुधः
sarvabādhānivṛttyarthaṃsarvāndevānyajedbudhaḥ
1,18.100cd
ज्वरादिग्रंथिरोगाश्चबाधाह्याध्यात्मिकामता
jvarādigraṃthirogāścabādhāhyādhyātmikāmatā
1,18.101ab
पिशाचजंबुकादीनांवल्मीकाद्युद्भवेतथा
piśācajaṃbukādīnāṃvalmīkādyudbhavetathā
1,18.101cd
अकस्मादेवगोधादिजंतूनांपतनेपिच
akasmādevagodhādijaṃtūnāṃpatanepica
1,18.102ab
गृहेकच्छपसर्पस्त्रीदुर्जनादर्शनेपिच
gṛhekacchapasarpastrīdurjanādarśanepica
1,18.102cd
वृक्षनारीगवादीनांप्रसूतिविषयेपिच
vṛkṣanārīgavādīnāṃprasūtiviṣayepica
1,18.103ab
भाविदुःखंसमायातितस्मात्तेभौतिकामता
bhāviduḥkhaṃsamāyātitasmāttebhautikāmatā
1,18.103cd
अमेध्या शनिपातश्चमहामारीतथैवच
amedhyā śanipātaścamahāmārītathaivaca
1,18.104ab
ज्वरमारीविषूचिश्चगोमारीचमसूरिका
jvaramārīviṣūciścagomārīcamasūrikā
1,18.104cd
जन्मर्क्षग्रहसंक्रांतिग्रहयोगास्वराशिके
janmarkṣagrahasaṃkrāṃtigrahayogāsvarāśike
1,18.105ab
दुःस्वप्नदर्शनाद्याश्चमतावैह्यधिदैविकाः
duḥsvapnadarśanādyāścamatāvaihyadhidaivikāḥ
1,18.105cd
शवचांडालपतितस्पर्शाद्येंतर्गृहेगते
śavacāṃḍālapatitasparśādyeṃtargṛhegate
1,18.106ab
एतादृशेसमुत्पन्नेभाविदुःखस्यसूचके
etādṛśesamutpannebhāviduḥkhasyasūcake
1,18.106cd
शांतियज्ञंतुमतिमान्कुर्यात्तद्दोषशांतये
śāṃtiyajñaṃtumatimānkuryāttaddoṣaśāṃtaye
1,18.107ab
देवालये ऽथगोष्ठेवाचैत्येवापिगृहांगणे
devālaye 'thagoṣṭhevācaityevāpigṛhāṃgaṇe
1,18.107cd
प्रादेशोन्नतधिष्ण्येवैद्विहस्तेयस्वलंकृते
prādeśonnatadhiṣṇyevaidvihasteyasvalaṃkṛte
1,18.108ab
भारमात्रव्रीहिधान्यंप्रस्थाप्यपरिसृत्यच
bhāramātravrīhidhānyaṃprasthāpyaparisṛtyaca
1,18.108cd
मध्येविलिख्यकमलंतथादिक्षुविलिख्यवै
madhyevilikhyakamalaṃtathādikṣuvilikhyavai
1,18.109ab
तंतुनावेष्टितंकुंभं नवगुग्गुलधूपितम्
taṃtunāveṣṭitaṃkuṃbhaṃ navagugguladhūpitam
1,18.109cd
मध्येस्थाप्यमहाकुंभंतथादिक्ष्वपिविन्यसेत्
madhyesthāpyamahākuṃbhaṃtathādikṣvapivinyaset
1,18.110ab
सनालाम्रककूर्चादीन्कलशांश्च तथाष्टसु
sanālāmrakakūrcādīnkalaśāṃśca tathāṣṭasu
1,18.110cd
पूरयेन्मंत्रपूतेनपञ्चद्रव्ययुतेनहि
pūrayenmaṃtrapūtenapañcadravyayutenahi
1,18.111ab
प्रक्षिपेन्नवरत्नानिनीलादीन्क्रमशस्तथा
prakṣipennavaratnāninīlādīnkramaśastathā
1,18.111cd
कर्मज्ञंचसपत्नीकमाचार्यंवरयेद्बुधः
karmajñaṃcasapatnīkamācāryaṃvarayedbudhaḥ
1,18.112ab
सुवर्णप्रतिमां विष्णोरिंद्रादीनांच निक्षिपेत्
suvarṇapratimāṃ viṣṇoriṃdrādīnāṃca nikṣipet
1,18.112cd
सशिरस्केमध्यकुंभेविष्णुमाबाह्यपूजयेत्
saśiraskemadhyakuṃbheviṣṇumābāhyapūjayet
1,18.113ab
प्रागादिषुयथामंत्रमिंद्रादीन्क्रमशोयजेत्
prāgādiṣuyathāmaṃtramiṃdrādīnkramaśoyajet
1,18.113cd
तत्तन्नाम्नाचतुर्थ्यांचनमोन्ते नयथाक्रमम्
tattannāmnācaturthyāṃcanamonte nayathākramam
1,18.114ab
आवाहनादिकंसर्वमाचार्येणैवकारयेत्
āvāhanādikaṃsarvamācāryeṇaivakārayet
1,18.114cd
आचार्य ऋत्विजा सार्धं तन्मात्रान्प्रजपेच्छतम्
ācārya ṛtvijā sārdhaṃ tanmātrānprajapecchatam
1,18.115ab
कुंभस्य पश्चिमे भागेजपांतेहोममाचरेत्
kuṃbhasya paścime bhāgejapāṃtehomamācaret
1,18.115cd
कोटिंलक्षंसहस्रंवाशतमष्टोत्तरं बुधाः
koṭiṃlakṣaṃsahasraṃvāśatamaṣṭottaraṃ budhāḥ
1,18.116ab
एकाहंवानवाहंवातथामंडलमेव वा
ekāhaṃvānavāhaṃvātathāmaṃḍalameva vā
1,18.116cd
यथायोग्यंप्रकुर्वीतकालदेशानुसारतः
yathāyogyaṃprakurvītakāladeśānusārataḥ
1,18.117ab
शमीहोमश्च शांत्यर्थे वृत्त्यर्थेचपलाशकम्
śamīhomaśca śāṃtyarthe vṛttyarthecapalāśakam
1,18.117cd
समिदन्नाज्यकैर्द्रव्यैर्नाम्नामंत्रेण वा हुनेत्
samidannājyakairdravyairnāmnāmaṃtreṇa vā hunet
1,18.118ab
प्रारंभेयत्कृतंद्रव्यंतत्क्रियांतंसमाचरेत्
prāraṃbheyatkṛtaṃdravyaṃtatkriyāṃtaṃsamācaret
1,18.118cd
पुण्याहंवाचयित्वांते दिनेसंप्रोक्ष्ययेज्जलैः
puṇyāhaṃvācayitvāṃte dinesaṃprokṣyayejjalaiḥ
1,18.119ab
ब्राह्मणान्भोजयेत्पश्चाद्यावदाहुतिसंख्यया
brāhmaṇānbhojayetpaścādyāvadāhutisaṃkhyayā
1,18.119cd
आचार्यश्चहविष्याशीत्विजश्चभवेद्बुधाः
ācāryaścahaviṣyāśītvijaścabhavedbudhāḥ
1,18.120ab
आदित्यादीन्ग्रहानिष्ट्वासर्वहोमांत एवहि
ādityādīngrahāniṣṭvāsarvahomāṃta evahi
1,18.120cd
ऋत्विभ्योदक्षिणांदद्यान्नवरत्नंयथा क्रमम्
ṛtvibhyodakṣiṇāṃdadyānnavaratnaṃyathā kramam
1,18.121ab
दशदानंततःकुर्याद्भूरिदानंततः परम्
daśadānaṃtataḥkuryādbhūridānaṃtataḥ param
1,18.121cd
बालानामुपनीतानांगृहिणांवनिनांधनम्
bālānāmupanītānāṃgṛhiṇāṃvanināṃdhanam
1,18.122ab
कन्यानांचसभर्तःणांविधवानांततःपरम्
kanyānāṃcasabhartḥṇāṃvidhavānāṃtataḥparam
1,18.122cd
तंत्रोपकरणंसर्वमाचार्यायनिवेदयेत्
taṃtropakaraṇaṃsarvamācāryāyanivedayet
1,18.123ab
उत्पातानांचमारीणांदुःखस्वामीयमःस्मृतः
utpātānāṃcamārīṇāṃduḥkhasvāmīyamaḥsmṛtaḥ
1,18.123cd
तस्माद्यमस्यप्रीत्यर्थंकालदानंप्रदापयेत्
tasmādyamasyaprītyarthaṃkāladānaṃpradāpayet
1,18.124ab
शतनिष्केण वा कुर्याद्दशनिष्केण वा पुनः
śataniṣkeṇa vā kuryāddaśaniṣkeṇa vā punaḥ
1,18.124cd
पाशांकुशधरं कालं कुर्यात्पुरुषरूपिणम्
pāśāṃkuśadharaṃ kālaṃ kuryātpuruṣarūpiṇam
1,18.125ab
तत्स्वर्णप्रतिमादानंकुर्याद्दक्षिणयासह
tatsvarṇapratimādānaṃkuryāddakṣiṇayāsaha
1,18.125cd
तिलदानंततःकुर्यात्पूर्णायुष्यप्रसिद्धये
tiladānaṃtataḥkuryātpūrṇāyuṣyaprasiddhaye
1,18.126ab
आज्यावेक्षणदानंचकुर्याद्व्याधिनिवृत्तये
ājyāvekṣaṇadānaṃcakuryādvyādhinivṛttaye
1,18.126cd
सहस्रंभोजयेद्विप्रान्दरिद्रःशतमेववा
sahasraṃbhojayedviprāndaridraḥśatamevavā
1,18.127ab
वित्ताभावेदरिद्रस्तुयथाशक्तिसमाचरेत्
vittābhāvedaridrastuyathāśaktisamācaret
1,18.127cd
भैरवस्यमहापूजांकुर्याद्भूतादिशांतये
bhairavasyamahāpūjāṃkuryādbhūtādiśāṃtaye
1,18.128ab
महाभिषेकंनैवेद्यंशिवस्यान्तेतुकारयेत्
mahābhiṣekaṃnaivedyaṃśivasyāntetukārayet
1,18.128cd
ब्राह्मणान्भोजयेत्पश्चाद्भूरिभोजनरूपतः
brāhmaṇānbhojayetpaścādbhūribhojanarūpataḥ
1,18.129ab
एवंकृतेनयज्ञेनदोषशांतिमवाप्नुयात्
evaṃkṛtenayajñenadoṣaśāṃtimavāpnuyāt
1,18.129cd
शांतियज्ञमिमंकुर्याद्वर्षेवर्षेतुफाल्गुने
śāṃtiyajñamimaṃkuryādvarṣevarṣetuphālgune
1,18.130ab
दुर्दर्शनादौ सद्यो वै मासमात्रेसमाचरेत्
durdarśanādau sadyo vai māsamātresamācaret
1,18.130cd
महापापादिसंप्राप्तौ कुर्याद्भैरवपूजनम्
mahāpāpādisaṃprāptau kuryādbhairavapūjanam
1,18.131ab
महाव्याधिसमुत्पत्तौसंकल्पंपुनराचरेत्
mahāvyādhisamutpattausaṃkalpaṃpunarācaret
1,18.131cd
सर्वभावे दरिद्रस्तु दीपदानमथाचरेत्
sarvabhāve daridrastu dīpadānamathācaret
1,18.132ab
तदप्यशक्तः स्नात्वावैयत्किंचिद्दानमाचरेत्
tadapyaśaktaḥ snātvāvaiyatkiṃciddānamācaret
1,18.132cd
दिवाकरंनमस्कुर्यान्मन्त्रेणाष्टोत्तरंशतम्
divākaraṃnamaskuryānmantreṇāṣṭottaraṃśatam
1,18.133ab
सहस्रमयुतंलक्षंकोटिंवाकारयेद् बुधः
sahasramayutaṃlakṣaṃkoṭiṃvākārayed budhaḥ
1,18.133cd
नमस्कारात्मयज्ञेन तुष्टाः स्युः सर्वदेवताः
namaskārātmayajñena tuṣṭāḥ syuḥ sarvadevatāḥ
1,18.134ab
त्वत्स्वरूपेर्पिताबुद्धिर्नते ऽशून्ये च रोचति
tvatsvarūperpitābuddhirnate 'śūnye ca rocati
1,18.134cd
या चास्त्यस्मदहंतेति त्वयिदृष्टे विवर्जिता
yā cāstyasmadahaṃteti tvayidṛṣṭe vivarjitā
1,18.135ab
नम्रो ऽहंहिस्वदेहेनभोमहांस्त्वमसिप्रभो
namro 'haṃhisvadehenabhomahāṃstvamasiprabho
1,18.135cd
नशून्योमत्स्वरूपोवैतवदासो ऽस्मिसांप्रतम्
naśūnyomatsvarūpovaitavadāso 'smisāṃpratam
1,18.136ab
यथायोग्यंस्वात्मयज्ञंनमस्कारंप्रकल्पयेत्
yathāyogyaṃsvātmayajñaṃnamaskāraṃprakalpayet
1,18.136cd
अथात्रशिवनैवेद्यंदत्त्वातांबूलमाहरेत्
athātraśivanaivedyaṃdattvātāṃbūlamāharet
1,18.137ab
शिवप्रदक्षिणंकुर्यात्स्वयमष्टोत्तरं शतम्
śivapradakṣiṇaṃkuryātsvayamaṣṭottaraṃ śatam
1,18.137cd
सहस्रमयुतंलक्षं कोटिमन्येन कारयेत्
sahasramayutaṃlakṣaṃ koṭimanyena kārayet
1,18.138ab
शिवप्रदक्षिणात्सर्वंपातकंनश्यतिक्षणात्
śivapradakṣiṇātsarvaṃpātakaṃnaśyatikṣaṇāt
1,18.138cd
दुःखस्यमूलंव्याधिर्हिव्याधेर्मूलंहिपातकम्
duḥkhasyamūlaṃvyādhirhivyādhermūlaṃhipātakam
1,18.139ab
धर्मेणैवहिपापानामपनोदनमीरितम्
dharmeṇaivahipāpānāmapanodanamīritam
1,18.139cd
शिवोद्देशकृतोधर्मःक्षमःपापविनोदने
śivoddeśakṛtodharmaḥkṣamaḥpāpavinodane
1,18.140ab
अध्यक्षं शिवधर्मेषु प्रदक्षिणमितीरितम्
adhyakṣaṃ śivadharmeṣu pradakṣiṇamitīritam
1,18.140cd
क्रियया जपरूपंहिप्रणवंतुप्रदक्षिणम्
kriyayā japarūpaṃhipraṇavaṃtupradakṣiṇam
1,18.141ab
जननंमरणंद्वंद्वंमायाचक्रमितीरितम्
jananaṃmaraṇaṃdvaṃdvaṃmāyācakramitīritam
1,18.141cd
शिवस्यमायाचक्रंहिबलिपीठंतदुच्यते
śivasyamāyācakraṃhibalipīṭhaṃtaducyate
1,18.142ab
बलिपीठंसमारभ्यप्रादक्षिण्यक्रमेणवै
balipīṭhaṃsamārabhyaprādakṣiṇyakrameṇavai
1,18.142cd
पदेपदांतरंगत्वाबलिपीठं समाविशेत्
padepadāṃtaraṃgatvābalipīṭhaṃ samāviśet
1,18.143ab
नमस्कारंततः कुर्यात्प्रदक्षिणमितीरितम्
namaskāraṃtataḥ kuryātpradakṣiṇamitīritam
1,18.143cd
निर्गमाज्जननंप्राप्तंनमस्त्वात्मसमर्पणम्
nirgamājjananaṃprāptaṃnamastvātmasamarpaṇam
1,18.144ab
जननं मरणं द्वंद्वं शिवमायासमर्पितम्
jananaṃ maraṇaṃ dvaṃdvaṃ śivamāyāsamarpitam
1,18.144cd
शिवमायार्पितद्वंद्वो न पुनस्त्वात्मभाग्भवेत्
śivamāyārpitadvaṃdvo na punastvātmabhāgbhavet
1,18.145ab
यावद्देहंक्रियाधीनःसजीवोबद्ध उच्यते
yāvaddehaṃkriyādhīnaḥsajīvobaddha ucyate
1,18.145cd
देहत्रयवशीकारेमोक्ष इत्युच्यते बुधैः
dehatrayavaśīkāremokṣa ityucyate budhaiḥ
1,18.146ab
मायाचक्रप्रणेताहिशिवः परमकारणम्
māyācakrapraṇetāhiśivaḥ paramakāraṇam
1,18.146cd
शिवमायार्पितद्वंद्वंशिवस्तुपरिमार्जति
śivamāyārpitadvaṃdvaṃśivastuparimārjati
1,18.147ab
शिवेनकल्पितंद्वंद्वंतस्मिन्नेव समर्पयेत्
śivenakalpitaṃdvaṃdvaṃtasminneva samarpayet
1,18.147cd
शिवस्यातिप्रियंविद्यात्प्रदक्षिणंनमोबुधाः
śivasyātipriyaṃvidyātpradakṣiṇaṃnamobudhāḥ
1,18.148ab
प्रदक्षिणनमस्काराः शिवस्यपरमात्मनः
pradakṣiṇanamaskārāḥ śivasyaparamātmanaḥ
1,18.148cd
षोडशैरुपचारैश्चकृतपूजाफलप्रदा
ṣoḍaśairupacāraiścakṛtapūjāphalapradā
1,18.149ab
प्रदक्षिणा ऽविनाश्यंहि पातकंनास्ति भूतले
pradakṣiṇā 'vināśyaṃhi pātakaṃnāsti bhūtale
1,18.149cd
तस्मात्प्रदक्षिणेनैवसर्वपापंविनाशयेत्
tasmātpradakṣiṇenaivasarvapāpaṃvināśayet
1,18.150ab
शिवपूजापरोमौनीसत्यादिगुणसंयुतः
śivapūjāparomaunīsatyādiguṇasaṃyutaḥ
1,18.150cd
क्रियातपोजपज्ञानध्यानेष्वेकैकमाचरेत्
kriyātapojapajñānadhyāneṣvekaikamācaret
1,18.151ab
ऐश्वर्यंदिव्यदेहश्चज्ञानमज्ञानसंशयः
aiśvaryaṃdivyadehaścajñānamajñānasaṃśayaḥ
1,18.151cd
शिवसान्निध्यमित्येतेक्रियादीनांफलंभवेत्
śivasānnidhyamityetekriyādīnāṃphalaṃbhavet
1,18.152ab
करणेनफलंयातितमसः परिहापनात्
karaṇenaphalaṃyātitamasaḥ parihāpanāt
1,18.152cd
जन्मनःपरिमार्जित्वाज्ज्ञबुद्ध्याजनितानिच
janmanaḥparimārjitvājjñabuddhyājanitānica
1,18.153ab
यथादेशं यथाकालं यथादेहं यथाधनम्
yathādeśaṃ yathākālaṃ yathādehaṃ yathādhanam
1,18.153cd
यथायोग्यंप्रकुर्वीत क्रियादीञ्छिवभक्तिमान्
yathāyogyaṃprakurvīta kriyādīñchivabhaktimān
1,18.154ab
न्यायार्जितसुवित्तेनवसेत्प्राज्ञः शिवस्थले
nyāyārjitasuvittenavasetprājñaḥ śivasthale
1,18.154cd
जीवहिंसादिरहितमतिक्लेशविवर्जितम्
jīvahiṃsādirahitamatikleśavivarjitam
1,18.155ab
पञ्चाक्षरेणजप्तंचतोयमन्नंविदुः सुखम्
pañcākṣareṇajaptaṃcatoyamannaṃviduḥ sukham
1,18.155cd
अथवा ऽहुर्दरिद्रस्यभिक्षान्नंज्ञानदंभवेत्
athavā 'hurdaridrasyabhikṣānnaṃjñānadaṃbhavet
1,18.156ab
शिवभक्तस्यभिक्षान्नंशिवभक्तिविवर्धनम्
śivabhaktasyabhikṣānnaṃśivabhaktivivardhanam
1,18.156cd
शंभुसत्रमितिप्राहुर्भिक्षान्नंशिवयोगिनः
śaṃbhusatramitiprāhurbhikṣānnaṃśivayoginaḥ
1,18.157ab
येनकेनाप्युपायेनयत्रकुत्रापिभूतले
yenakenāpyupāyenayatrakutrāpibhūtale
1,18.157cd
शुद्धान्नभुक्सदामौनीरहस्यं न प्रकाशयेत्
śuddhānnabhuksadāmaunīrahasyaṃ na prakāśayet
1,18.158ab
प्रकाशयेत्तुभक्तानांशिवमाहात्म्यमेवहि
prakāśayettubhaktānāṃśivamāhātmyamevahi
1,18.158cd
रहस्यंशिवमंत्रस्यशिवोजानातिनापरः
rahasyaṃśivamaṃtrasyaśivojānātināparaḥ
1,18.159ab
शिवभक्तोवसेन्नित्यंशिवलिंगंसमाश्रितः
śivabhaktovasennityaṃśivaliṃgaṃsamāśritaḥ
1,18.159cd
स्थाणुलिंगाश्रयेणैवस्थाणुर्भवतिभूसुराः
sthāṇuliṃgāśrayeṇaivasthāṇurbhavatibhūsurāḥ
1,18.160ab
पूजयाचरलिंगस्यक्रमान्मुक्तोभवेद्ध्रुवम्
pūjayācaraliṃgasyakramānmuktobhaveddhruvam
1,18.160cd
सर्वमुक्तंसमासेनसाध्यसाधनमुत्तमम्
sarvamuktaṃsamāsenasādhyasādhanamuttamam
1,18.161ab
व्यासेनयत्पुराप्रोक्तंयच्छ्रुतंहिमयापुरा
vyāsenayatpurāproktaṃyacchrutaṃhimayāpurā
1,18.161cd
भद्रमस्तुहिवो ऽस्माकं शिवभक्तिर्दृढा ऽस्तुसा
bhadramastuhivo 'smākaṃ śivabhaktirdṛḍhā 'stusā
1,18.162ab
य इमंपठते ऽध्यायं यः शृणोति नरः सदा
ya imaṃpaṭhate 'dhyāyaṃ yaḥ śṛṇoti naraḥ sadā
1,18.162cd
शिवज्ञानंसलभतेशिवस्यकृपयाबुधाः
śivajñānaṃsalabhateśivasyakṛpayābudhāḥ
Chapter 1.19
1,19.1ab
इति श्रीशैवे महापुराणे विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखंडे शिवलिंगमहिमावर्णनं नामाष्टादशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः सूतसूतचिरंजीवधन्यस्त्वंशिवभक्तिमान्
iti śrīśaive mahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṃḍe śivaliṃgamahimāvarṇanaṃ nāmāṣṭādaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ sūtasūtaciraṃjīvadhanyastvaṃśivabhaktimān
1,19.1cd
सम्यगुक्तस्त्वयालिंगमहिमासत्फलप्रदः
samyaguktastvayāliṃgamahimāsatphalapradaḥ
1,19.2ab
यत्रपार्थिवमाहेशलिंगस्यमहिमाधुना
yatrapārthivamāheśaliṃgasyamahimādhunā
1,19.2cd
सर्वोत्कृष्टश्चकथितोव्यासतोब्रूहितंपुनः
sarvotkṛṣṭaścakathitovyāsatobrūhitaṃpunaḥ
1,19.3ab
सूत उवाच शृणुध्वमृषयः सर्वे सद्भक्त्या हरतो खिलाः
sūta uvāca śṛṇudhvamṛṣayaḥ sarve sadbhaktyā harato khilāḥ
1,19.3cd
शिवपार्थिवलिंगस्यमहिमाप्रोच्यतेमया
śivapārthivaliṃgasyamahimāprocyatemayā
1,19.4ab
उक्तेष्वेतेषु लिंगेषु पार्थिवं लिंगमुत्तमम्
ukteṣveteṣu liṃgeṣu pārthivaṃ liṃgamuttamam
1,19.4cd
तस्यपूजनतोविप्राबहवः सिद्धिमागताः
tasyapūjanatoviprābahavaḥ siddhimāgatāḥ
1,19.5ab
हरिर्ब्रह्मा च ऋषयः सप्रजापतयस्तथा
harirbrahmā ca ṛṣayaḥ saprajāpatayastathā
1,19.5cd
संपूज्य पार्थिवंलिंगंप्रापुःसर्वेप्सितंद्विजाः
saṃpūjya pārthivaṃliṃgaṃprāpuḥsarvepsitaṃdvijāḥ
1,19.6ab
देवासुरमनुष्याश्चगंधर्वोरगराक्षसाः
devāsuramanuṣyāścagaṃdharvoragarākṣasāḥ
1,19.6cd
अन्येपिबहवस्तंसंपूज्यसिद्धिंगताःपरम्
anyepibahavastaṃsaṃpūjyasiddhiṃgatāḥparam
1,19.7ab
कृतेरत्नमयंलिंगंत्रेतायांहेमसंभवम्
kṛteratnamayaṃliṃgaṃtretāyāṃhemasaṃbhavam
1,19.7cd
द्वापरेपारदंश्रेष्ठंपार्थिवंतुकलौयुगे
dvāparepāradaṃśreṣṭhaṃpārthivaṃtukalauyuge
1,19.8ab
अष्टमूर्तिषुसर्वासुमूर्तिर्वैपार्थिवीवराः
aṣṭamūrtiṣusarvāsumūrtirvaipārthivīvarāḥ
1,19.8cd
अनन्यपूजिताविप्रास्तपस्तस्मान्महत्फलम्
ananyapūjitāviprāstapastasmānmahatphalam
1,19.9ab
यथासर्वेषुदेवेषुज्येष्ठःश्रेष्ठोमहेश्वरः
yathāsarveṣudeveṣujyeṣṭhaḥśreṣṭhomaheśvaraḥ
1,19.9cd
एवंसर्वेषु लिंगेषुपार्थिवंश्रेष्टमुच्यते
evaṃsarveṣu liṃgeṣupārthivaṃśreṣṭamucyate
1,19.10ab
यथानदीषुसर्वासुज्येष्ठाश्रेष्ठासुरापगा
yathānadīṣusarvāsujyeṣṭhāśreṣṭhāsurāpagā
1,19.10cd
तथासर्वेषुलिंगेषुपार्थिवंश्रेष्ठमुच्यते
tathāsarveṣuliṃgeṣupārthivaṃśreṣṭhamucyate
1,19.11ab
यथासर्वेषुमंत्रेषुप्रणवो हि महान्स्मृतः
yathāsarveṣumaṃtreṣupraṇavo hi mahānsmṛtaḥ
1,19.11cd
तथेदंपार्थिवंश्रेष्ठमाराध्यंपूज्यमेवहि
tathedaṃpārthivaṃśreṣṭhamārādhyaṃpūjyamevahi
1,19.12ab
यथासर्वेषुवर्णेषुब्राह्मणःश्रेष्ठ उच्यते
yathāsarveṣuvarṇeṣubrāhmaṇaḥśreṣṭha ucyate
1,19.12cd
तथासर्वेषुलिंगेषुपार्थिवं श्रेष्ठमुच्यते
tathāsarveṣuliṃgeṣupārthivaṃ śreṣṭhamucyate
1,19.13ab
यथापुरीषुसर्वासुकाशीश्रेष्ठतमास्मृता
yathāpurīṣusarvāsukāśīśreṣṭhatamāsmṛtā
1,19.13cd
तथासर्वेषुलिंगेषुपार्थिवंश्रेष्ठमुच्यते
tathāsarveṣuliṃgeṣupārthivaṃśreṣṭhamucyate
1,19.14ab
यथाव्रतेषुसर्वेषुशिवरात्रिव्रतंपरम्
yathāvrateṣusarveṣuśivarātrivrataṃparam
1,19.14cd
तथासर्वेषुलिंगेषुपार्थिवंश्रेष्थमुच्यते
tathāsarveṣuliṃgeṣupārthivaṃśreṣthamucyate
1,19.15ab
यथादेवीषुसर्वासुशैवीशक्तिः परास्मृता
yathādevīṣusarvāsuśaivīśaktiḥ parāsmṛtā
1,19.15cd
तथा सर्वेषु लिंगेषु पार्थिवं श्रेष्ठमुच्यते
tathā sarveṣu liṃgeṣu pārthivaṃ śreṣṭhamucyate
1,19.16ab
प्रकृत्यपार्थिवंलिंगंयोन्यदेवंप्रपूजयेत्
prakṛtyapārthivaṃliṃgaṃyonyadevaṃprapūjayet
1,19.16cd
वृथा भवति सा पूजा स्नानदानादिकंवृथा
vṛthā bhavati sā pūjā snānadānādikaṃvṛthā
1,19.17ab
पार्थिवाराधनंपुण्यंधन्यमायुर्विवर्धनम्
pārthivārādhanaṃpuṇyaṃdhanyamāyurvivardhanam
1,19.17cd
तुष्टिदंपुष्टिदंश्रीदंकार्यंसाधकसत्तमैः
tuṣṭidaṃpuṣṭidaṃśrīdaṃkāryaṃsādhakasattamaiḥ
1,19.18ab
यथालब्धोपचारैश्चभक्त्या श्रद्धासमन्वितः
yathālabdhopacāraiścabhaktyā śraddhāsamanvitaḥ
1,19.18cd
पूजयेत्पार्थिवं लिंगं सर्वकामार्थसिद्धिदम्
pūjayetpārthivaṃ liṃgaṃ sarvakāmārthasiddhidam
1,19.19ab
यःकृत्वापार्थिवंलिंगेपूजयेच्छुभवेदिकम्
yaḥkṛtvāpārthivaṃliṃgepūjayecchubhavedikam
1,19.19cd
इहैवधनवाञ्छ्रीमानंतेरुद्रोभिजायते
ihaivadhanavāñchrīmānaṃterudrobhijāyate
1,19.20ab
त्रिसंध्यंयोर्चयंल्लिंगंकृत्वाबिल्वेनपार्थिवम्
trisaṃdhyaṃyorcayaṃlliṃgaṃkṛtvābilvenapārthivam
1,19.20cd
दशैकादशकंयावत्तस्यपुण्यफलंशृणु
daśaikādaśakaṃyāvattasyapuṇyaphalaṃśṛṇu
1,19.21ab
अनेनैव स्वदेहेन रुद्रलोकेमहीयते
anenaiva svadehena rudralokemahīyate
1,19.21cd
पापहं सर्वमर्त्यानां दर्शनात्स्पर्शनादपि
pāpahaṃ sarvamartyānāṃ darśanātsparśanādapi
1,19.22ab
जीवन्मुक्तः सवैज्ञानीशिव एव न संशयः
jīvanmuktaḥ savaijñānīśiva eva na saṃśayaḥ
1,19.22cd
तस्यदर्शनमात्रेणभुक्तिर्मुक्तिश्च जायते
tasyadarśanamātreṇabhuktirmuktiśca jāyate
1,19.23ab
शिवं यः पूजयेन्नित्यं कृत्वालिंगं तु पार्थिवम्
śivaṃ yaḥ pūjayennityaṃ kṛtvāliṃgaṃ tu pārthivam
1,19.23cd
यावज्जीवनपर्यंतं स याति शिवमन्दिरम्
yāvajjīvanaparyaṃtaṃ sa yāti śivamandiram
1,19.24ab
मृडेनाप्रमितान्वर्षाञ्छिवलोकेहि तिष्ठति
mṛḍenāpramitānvarṣāñchivalokehi tiṣṭhati
1,19.24cd
सकामः पुनरागत्य राजेन्द्रोभारतेभवेत्
sakāmaḥ punarāgatya rājendrobhāratebhavet
1,19.25ab
निष्कामः पूजयेन्नित्यं पार्थिवंलिंगमुत्तमम्
niṣkāmaḥ pūjayennityaṃ pārthivaṃliṃgamuttamam
1,19.25cd
शिवलोके सदा तिष्ठेत्ततः सायुज्यमाप्नुयात्
śivaloke sadā tiṣṭhettataḥ sāyujyamāpnuyāt
1,19.26ab
पार्थिवं शिवलिंगं च विप्रो यदि न पूजयेत्
pārthivaṃ śivaliṃgaṃ ca vipro yadi na pūjayet
1,19.26cd
सयातिनरकंघोरंशूलप्रोतं सुदारुणम्
sayātinarakaṃghoraṃśūlaprotaṃ sudāruṇam
1,19.27ab
यथाकथंचिद्विधिनारम्यं लिंगं प्रकारयेत्
yathākathaṃcidvidhināramyaṃ liṃgaṃ prakārayet
1,19.27cd
पञ्चसूत्रविधानां च पार्थिवेन विचारयेत्
pañcasūtravidhānāṃ ca pārthivena vicārayet
1,19.28ab
अखण्डंतद्धिकर्तव्यंनविखण्डंप्रकारयेत्
akhaṇḍaṃtaddhikartavyaṃnavikhaṇḍaṃprakārayet
1,19.28cd
द्विखण्डंतुप्रकुर्वाणोनैवपूजाफलंलभेत्
dvikhaṇḍaṃtuprakurvāṇonaivapūjāphalaṃlabhet
1,19.29ab
रत्नजं हेमजं लिंगं पारदं स्फाटिकं तथा
ratnajaṃ hemajaṃ liṃgaṃ pāradaṃ sphāṭikaṃ tathā
1,19.29cd
पार्थिवं पुष्परागोत्थमखंडं तु प्रकारयेत्
pārthivaṃ puṣparāgotthamakhaṃḍaṃ tu prakārayet
1,19.30ab
अखंडं तु चरं लिंगंद्विखंडमचरं स्मृतम्
akhaṃḍaṃ tu caraṃ liṃgaṃdvikhaṃḍamacaraṃ smṛtam
1,19.30cd
खंडाखंडविचारोयं सचराचरयोः स्मृतः
khaṃḍākhaṃḍavicāroyaṃ sacarācarayoḥ smṛtaḥ
1,19.31ab
वेदिकातुमहाविद्यालिंगंदेवो महेश्वरः
vedikātumahāvidyāliṃgaṃdevo maheśvaraḥ
1,19.31cd
अतो हि स्थावरेलिंगे स्मृताश्रेष्ठादिखंडिता
ato hi sthāvareliṃge smṛtāśreṣṭhādikhaṃḍitā
1,19.32ab
द्विखंडंस्थावरंलिंगंकर्तव्यंहिविधानतः
dvikhaṃḍaṃsthāvaraṃliṃgaṃkartavyaṃhividhānataḥ
1,19.32cd
अखंडंजंगमंप्रोक्तंशैवसिद्धान्तवेदिभिः
akhaṃḍaṃjaṃgamaṃproktaṃśaivasiddhāntavedibhiḥ
1,19.33ab
द्विखंडंतुचरांलिंगंकुर्वन्त्यज्ञानमोहिताः
dvikhaṃḍaṃtucarāṃliṃgaṃkurvantyajñānamohitāḥ
1,19.33cd
नैवसिद्धान्तवेत्तारो मुनयः शास्त्रकोविदाः
naivasiddhāntavettāro munayaḥ śāstrakovidāḥ
1,19.34ab
अखंडंस्थावरंलिंगंद्विखंडंचरमेवच
akhaṃḍaṃsthāvaraṃliṃgaṃdvikhaṃḍaṃcaramevaca
1,19.34cd
येकुर्वन्तिनरामूढानपूजाफलभागिनः
yekurvantinarāmūḍhānapūjāphalabhāginaḥ
1,19.35ab
तस्माच्छास्त्रोक्तविधिना अखंडंचरसंज्ञकम्
tasmācchāstroktavidhinā akhaṃḍaṃcarasaṃjñakam
1,19.35cd
द्विखंडं स्थावरं लिंगं कर्तव्यं परया मुदा
dvikhaṃḍaṃ sthāvaraṃ liṃgaṃ kartavyaṃ parayā mudā
1,19.36ab
अखंडे तु चरे पूजासम्पूर्णफलदायिनी
akhaṃḍe tu care pūjāsampūrṇaphaladāyinī
1,19.36cd
द्विखंडे तु चरे पूजामहाहानिप्रदा स्मृता
dvikhaṃḍe tu care pūjāmahāhānipradā smṛtā
1,19.37ab
अखंडे स्थावरे पूजा न कामफलदायिनी
akhaṃḍe sthāvare pūjā na kāmaphaladāyinī
1,19.37cd
प्रत्यवायकरीनित्यमित्युक्तंशास्त्रवेदिभिः
pratyavāyakarīnityamityuktaṃśāstravedibhiḥ
Chapter 1.20
1,20.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखंडे पार्थिवशिवलिंगपूजनमाहात्म्यवर्णनं नामैकोनविंशो ऽध्यायः सूत उवाच अथ वैदिकभक्तानां पार्थिवार्चां निगद्यते
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṃḍe pārthivaśivaliṃgapūjanamāhātmyavarṇanaṃ nāmaikonaviṃśo 'dhyāyaḥ sūta uvāca atha vaidikabhaktānāṃ pārthivārcāṃ nigadyate
1,20.1cd
वैदिकेनैवमार्गेणभुक्तिमुक्तिप्रदायिनी
vaidikenaivamārgeṇabhuktimuktipradāyinī
1,20.2ab
सूत्रोक्तविधिनास्नात्वासंध्यां कृत्वा यथाविधि
sūtroktavidhināsnātvāsaṃdhyāṃ kṛtvā yathāvidhi
1,20.2cd
ब्रह्मयज्ञंविधायादौततस्तर्पणमाचरेत्
brahmayajñaṃvidhāyādautatastarpaṇamācaret
1,20.
नैत्यिकं सकलंकामं विधायानंतरंपुमान्
naityikaṃ sakalaṃkāmaṃ vidhāyānaṃtaraṃpumān
1,20.3cd
3अब्/ शिवस्मरणपूर्वं हि भस्मरुद्राक्षधारकः
3ab/ śivasmaraṇapūrvaṃ hi bhasmarudrākṣadhārakaḥ
1,20.4ab
वेदोक्ताविधिना सम्यक्संपूर्णफलसिद्धये
vedoktāvidhinā samyaksaṃpūrṇaphalasiddhaye
1,20.4cd
पूजयेत्परयाभक्त्यापार्थिवंलिंगमुत्तमम्
pūjayetparayābhaktyāpārthivaṃliṃgamuttamam
1,20.5ab
नदीतीरे तडागे च पर्वतेकानने ऽपिच
nadītīre taḍāge ca parvatekānane 'pica
1,20.5cd
शिवालये शुचौ देशे पार्थिवार्चा विधीयते
śivālaye śucau deśe pārthivārcā vidhīyate
1,20.6ab
शुद्धप्रदेशसंभूतां मृदमाहृत्य यत्नतः
śuddhapradeśasaṃbhūtāṃ mṛdamāhṛtya yatnataḥ
1,20.6cd
शिवलिंगं प्रकल्पेत सावधानतया द्विजाः
śivaliṃgaṃ prakalpeta sāvadhānatayā dvijāḥ
1,20.7ab
विप्रे गौरा स्मृता शोणा बाहुजे पीतवर्णका
vipre gaurā smṛtā śoṇā bāhuje pītavarṇakā
1,20.7cd
वैश्येकृष्णा पादजाते ह्यथवा यत्र या भवेत्
vaiśyekṛṣṇā pādajāte hyathavā yatra yā bhavet
1,20.8ab
संगृह्यमृत्तिकांलिंगनिर्माणार्थंप्रयत्नतः
saṃgṛhyamṛttikāṃliṃganirmāṇārthaṃprayatnataḥ
1,20.8cd
अतीवशुभदेशेचस्थापयेत्तांमृदंशुभाम्
atīvaśubhadeśecasthāpayettāṃmṛdaṃśubhām
1,20.9ab
संशोध्यचजलेनापिपिंडीकृत्य शनैः शनैः
saṃśodhyacajalenāpipiṃḍīkṛtya śanaiḥ śanaiḥ
1,20.9cd
विधीयेतशुभंलिंगंपार्थिवंवेदमार्गतः
vidhīyetaśubhaṃliṃgaṃpārthivaṃvedamārgataḥ
1,20.10ab
ततः संपूजयेद्भक्त्याभुक्तिमुक्तिफलाप्तये
tataḥ saṃpūjayedbhaktyābhuktimuktiphalāptaye
1,20.10cd
तत्प्रकारमहंवच्मिशृणुध्वंसंविधानतः
tatprakāramahaṃvacmiśṛṇudhvaṃsaṃvidhānataḥ
1,20.11ab
नमः शिवायमंत्रेणार्चनंद्रव्यंचप्रोक्षयेत्
namaḥ śivāyamaṃtreṇārcanaṃdravyaṃcaprokṣayet
1,20.11cd
भूरसीतिचमंत्रेणक्षेत्रसिद्धिंप्रकारयेत्
bhūrasīticamaṃtreṇakṣetrasiddhiṃprakārayet
1,20.12ab
आपोस्मानितिमंत्रेणजलसंस्कारमाचरेत्
āposmānitimaṃtreṇajalasaṃskāramācaret
1,20.12cd
नमस्ते रुद्रमंत्रेण फाटिकाबंधमुच्यते
namaste rudramaṃtreṇa phāṭikābaṃdhamucyate
1,20.13ab
शंभवायेतिमंत्रेणक्षेत्रशुद्धिं प्रकारयेत्
śaṃbhavāyetimaṃtreṇakṣetraśuddhiṃ prakārayet
1,20.13cd
नमः पूर्वेण कुर्यात्पञ्चामृतस्यापि प्रोक्षणम्
namaḥ pūrveṇa kuryātpañcāmṛtasyāpi prokṣaṇam
1,20.14ab
नीलग्रीवायमंत्रेणनमःपूर्वेणभक्तिमान्
nīlagrīvāyamaṃtreṇanamaḥpūrveṇabhaktimān
1,20.14cd
चरेच्छंकरलिंगस्यप्रतिष्ठापनमुत्तमम्
carecchaṃkaraliṃgasyapratiṣṭhāpanamuttamam
1,20.15ab
भक्तितस्तत एतत्तेरुद्रायेति च मंत्रतः
bhaktitastata etatterudrāyeti ca maṃtrataḥ
1,20.15cd
आसनं रमणीयं वैदद्याद्वैदिकमार्गकृत्
āsanaṃ ramaṇīyaṃ vaidadyādvaidikamārgakṛt
1,20.16ab
मानोमहन्तमितिचमंत्रेणावाहनंचरेत्
mānomahantamiticamaṃtreṇāvāhanaṃcaret
1,20.16cd
यातेरुद्रेणमंत्रेणसंचरेदुपवेशनम्
yāterudreṇamaṃtreṇasaṃcaredupaveśanam
1,20.17ab
मंत्रेणयामिषुमिति न्यासंकुर्याच्छिवस्यच
maṃtreṇayāmiṣumiti nyāsaṃkuryācchivasyaca
1,20.17cd
अध्यवोचदिति प्रेम्णाधिवासंमनुनाचरेत्
adhyavocaditi premṇādhivāsaṃmanunācaret
1,20.18ab
मनुनासौजीव इतिदेवतान्यासमाचरेत्
manunāsaujīva itidevatānyāsamācaret
1,20.18cd
असौयोवसर्पतीति चाचरेदपसर्पणम्
asauyovasarpatīti cācaredapasarpaṇam
1,20.
नमोस्तु नीलग्रीवायेति पाद्यं मनुनाहरेत्
namostu nīlagrīvāyeti pādyaṃ manunāharet
1,20.19cd
19अब्/ अर्घ्यं च रुद्रगायत्र्या ऽचमनं त्र्यंबकेण च
19ab/ arghyaṃ ca rudragāyatryā 'camanaṃ tryaṃbakeṇa ca
1,20.20ab
पयःपृथिव्यामिति च पयसास्नानमाचरेत्
payaḥpṛthivyāmiti ca payasāsnānamācaret
1,20.20cd
दधिक्राव्णेतिमंत्रेणदधिस्नानं च कारयेत्
dadhikrāvṇetimaṃtreṇadadhisnānaṃ ca kārayet
1,20.
घृटंस्नानेखलुघृतंघृतंयावेतिमंत्रतः
ghṛṭaṃsnānekhalughṛtaṃghṛtaṃyāvetimaṃtrataḥ
1,20.
21अब्/ मधुवातामधुनक्तंमधुमान्न इति त्र्यृचा
21ab/ madhuvātāmadhunaktaṃmadhumānna iti tryṛcā
1,20.22ab
21च्द्/ मधुखंडस्नपनंप्रोक्तमितिपञ्चामृतं स्मृतम्
21cd/ madhukhaṃḍasnapanaṃproktamitipañcāmṛtaṃ smṛtam
1,20.22cd
अथवा पाद्यमंत्रेण स्नानंपञ्चामृतेन च
athavā pādyamaṃtreṇa snānaṃpañcāmṛtena ca
1,20.23ab
मानस्तोके इति प्रेम्णा मंत्रेण कटिबंधनम्
mānastoke iti premṇā maṃtreṇa kaṭibaṃdhanam
1,20.23cd
नमो धृष्णवे इति वा उत्तरीयं च धापयेत्
namo dhṛṣṇave iti vā uttarīyaṃ ca dhāpayet
1,20.24ab
या ते हेतिरिति प्रेम्णा ऋक्चतुष्केण वैदिकः
yā te hetiriti premṇā ṛkcatuṣkeṇa vaidikaḥ
1,20.24cd
शिवाय विधिना भक्तश्चरेद्वस्त्रसमर्पणम्
śivāya vidhinā bhaktaścaredvastrasamarpaṇam
1,20.25ab
नमः श्वभ्य इति प्रेम्णा गंधं दद्यादृचा सुधीः
namaḥ śvabhya iti premṇā gaṃdhaṃ dadyādṛcā sudhīḥ
1,20.
नमस्तक्षभ्य इति चाक्षतान्मंत्रेण चार्पयेत्
namastakṣabhya iti cākṣatānmaṃtreṇa cārpayet
1,20.26ab
25च्द्/ नमः पार्याय इति वा पुष्प मंत्रेण चार्पयेत्
25cd/ namaḥ pāryāya iti vā puṣpa maṃtreṇa cārpayet
1,20.26cd
नमः पर्ण्याय इति वा बिल्बपत्रसमर्पणम्
namaḥ parṇyāya iti vā bilbapatrasamarpaṇam
1,20.27ab
नमःकपर्दिनेचेति धूपं दद्याद्यथाविधि
namaḥkapardineceti dhūpaṃ dadyādyathāvidhi
1,20.27cd
दीपं दद्याद्यथोक्तं तु नम आशव इत्यृचा
dīpaṃ dadyādyathoktaṃ tu nama āśava ityṛcā
1,20.28ab
नमोज्येष्ठायमंत्रेण दद्यान्नैवेद्यमुत्तमम्
namojyeṣṭhāyamaṃtreṇa dadyānnaivedyamuttamam
1,20.28cd
मनुनात्र्यम्बकमितिपुनराचमनंस्मृतम्
manunātryambakamitipunarācamanaṃsmṛtam
1,20.29ab
इमा रुद्रायेति ऋचा कुर्यात्फलसमर्पणम्
imā rudrāyeti ṛcā kuryātphalasamarpaṇam
1,20.29cd
नमो व्रज्यायेति ऋचा सकलं शंभवेर्पयेत्
namo vrajyāyeti ṛcā sakalaṃ śaṃbhaverpayet
1,20.30ab
मनो महांतमिति च मानस्तोके इति ततः
mano mahāṃtamiti ca mānastoke iti tataḥ
1,20.30cd
मंत्रेद्वयेनैकदशाक्षतै रुद्रान्प्रपूजयेत्
maṃtredvayenaikadaśākṣatai rudrānprapūjayet
1,20.31ab
हिरण्यगर्भ इति त्र्यृचादक्षिणांहिसमर्पयेत्
hiraṇyagarbha iti tryṛcādakṣiṇāṃhisamarpayet
1,20.31cd
देवस्यत्वेतिमंत्रेणह्यभिषेकंचरेद्बुधः
devasyatvetimaṃtreṇahyabhiṣekaṃcaredbudhaḥ
1,20.32ab
दीपमंत्रेणवाशंभोर्नीराजनविधिंचरेत्
dīpamaṃtreṇavāśaṃbhornīrājanavidhiṃcaret
1,20.32cd
पुष्पांजलिंचरेद्भक्त्या इमा रुद्रायचत्र्यृचा
puṣpāṃjaliṃcaredbhaktyā imā rudrāyacatryṛcā
1,20.33ab
मानोमहान्तमिति च चरेत्प्राज्ञः प्रदक्षिणाम्
mānomahāntamiti ca caretprājñaḥ pradakṣiṇām
1,20.33cd
मानस्तोकेति मंत्रेण साष्टाङ्गंप्रणमेत्सुधीः
mānastoketi maṃtreṇa sāṣṭāṅgaṃpraṇametsudhīḥ
1,20.
एषते इतिमंत्रेणशिवमुद्रांप्रदर्शयेत्
eṣate itimaṃtreṇaśivamudrāṃpradarśayet
1,20.34cd
34अब्/ यतोयत इत्यभयांज्ञानाख्यां त्र्यंबकेण च
34ab/ yatoyata ityabhayāṃjñānākhyāṃ tryaṃbakeṇa ca
1,20.35ab
नमःसेनेति मंत्रेणमहामुद्रांप्रदर्शयेत्
namaḥseneti maṃtreṇamahāmudrāṃpradarśayet
1,20.35cd
दर्शयेद्धेनुमुद्रांचनमोगेभ्य ऋचानया
darśayeddhenumudrāṃcanamogebhya ṛcānayā
1,20.36ab
पञ्चमुद्राःप्रदर्श्याथ शिवमंत्रजपं चरेत्
pañcamudrāḥpradarśyātha śivamaṃtrajapaṃ caret
1,20.36cd
शतरुद्रियमंत्रेण जपेद्वेदविचक्षणः
śatarudriyamaṃtreṇa japedvedavicakṣaṇaḥ
1,20.37ab
ततः पञ्चाङ्गपाठंचकुर्याद्वेदविचक्षणः
tataḥ pañcāṅgapāṭhaṃcakuryādvedavicakṣaṇaḥ
1,20.37cd
देवागात्वितिमंत्रेणकुर्याच्छंभोर्विसर्जनम्
devāgātvitimaṃtreṇakuryācchaṃbhorvisarjanam
1,20.38ab
इत्युक्तः शिवपूजायाव्यासतोवैदिकोविधिः
ityuktaḥ śivapūjāyāvyāsatovaidikovidhiḥ
1,20.38cd
समासतश्चशृणुतवैदिकंविधिमुत्तमम्
samāsataścaśṛṇutavaidikaṃvidhimuttamam
1,20.39ab
ऋचासद्योजातमितिमृदाहरणमाचरेत्
ṛcāsadyojātamitimṛdāharaṇamācaret
1,20.39cd
वामदेवाय इति च जलप्रक्षेपमाचरेत्
vāmadevāya iti ca jalaprakṣepamācaret
1,20.40ab
अघोरेण च मंत्रेणलिंगनिर्माणमाचरेत्
aghoreṇa ca maṃtreṇaliṃganirmāṇamācaret
1,20.40cd
तत्पुरुषायमंत्रेणाह्वानं कुर्याद्यथाविधि
tatpuruṣāyamaṃtreṇāhvānaṃ kuryādyathāvidhi
1,20.41ab
संयोजयेद्वेदिकायामीशानमनुनाहरम्
saṃyojayedvedikāyāmīśānamanunāharam
1,20.41cd
अन्यत्सर्वं विधानंचकुर्यात्संक्षेपतः सुधीः
anyatsarvaṃ vidhānaṃcakuryātsaṃkṣepataḥ sudhīḥ
1,20.42ab
पञ्चाक्षरेणमंत्रेणगुरुदत्तेनवातथा
pañcākṣareṇamaṃtreṇagurudattenavātathā
1,20.42cd
कुर्यात्पूजां षोडशोपचारेण विधिवत्सुधीः
kuryātpūjāṃ ṣoḍaśopacāreṇa vidhivatsudhīḥ
1,20.43ab
भवायभवनाशायमहादेवायधीमहि
bhavāyabhavanāśāyamahādevāyadhīmahi
1,20.43cd
उग्राय उग्रनाशाय शर्वाय शशिमौलिने
ugrāya ugranāśāya śarvāya śaśimauline
1,20.44ab
अनेन मनुना वापि पूजयेच्छंकरंसुधीः
anena manunā vāpi pūjayecchaṃkaraṃsudhīḥ
1,20.44cd
सुभक्त्या चभ्रमंत्यक्त्वाभक्त्यैवफलदः शिवः
subhaktyā cabhramaṃtyaktvābhaktyaivaphaladaḥ śivaḥ
1,20.45ab
इत्यपि प्रोक्तमादृत्य वैदिकक्रमपूजनम्
ityapi proktamādṛtya vaidikakramapūjanam
1,20.45cd
प्रोच्यतेन्यविधिः सम्यक्साधारणतयाद्विजः
procyatenyavidhiḥ samyaksādhāraṇatayādvijaḥ
1,20.46ab
पूजापार्थिवलिंगस्यसंप्रोक्ताशिवनामभिः
pūjāpārthivaliṃgasyasaṃproktāśivanāmabhiḥ
1,20.
तां शृणुध्वं मुनिश्रेष्ठाः सर्वकामप्रदायिनीम्
tāṃ śṛṇudhvaṃ muniśreṣṭhāḥ sarvakāmapradāyinīm
1,20.47ab
46च्द्/ हरोमहेश्वरः शंभुःशूलपाणिः पिनाकधृक्
46cd/ haromaheśvaraḥ śaṃbhuḥśūlapāṇiḥ pinākadhṛk
1,20.47cd
शिवः पशुपतिश्चैवमहादेव इति क्रमात्
śivaḥ paśupatiścaivamahādeva iti kramāt
1,20.48ab
मृदाहरणसंघट्टप्रतिष्ठाह्वानमेवच
mṛdāharaṇasaṃghaṭṭapratiṣṭhāhvānamevaca
1,20.48cd
स्नपनंपूजनंचैवक्षमस्वेतिविसर्जनम्
snapanaṃpūjanaṃcaivakṣamasvetivisarjanam
1,20.49ab
अंकारादिचतुर्थ्यंतैर्नमोन्तैर्नामभिः क्रमात्
aṃkārādicaturthyaṃtairnamontairnāmabhiḥ kramāt
1,20.49cd
कर्तव्याचक्रियासर्वाभक्त्यापरमयामुदा
kartavyācakriyāsarvābhaktyāparamayāmudā
1,20.50ab
कृत्वा न्यासविधिंसम्यक्षडङ्गकरयोस्तथा
kṛtvā nyāsavidhiṃsamyakṣaḍaṅgakarayostathā
1,20.50cd
षडक्षरेणमंत्रेणततोध्यानंसमाचरेत्
ṣaḍakṣareṇamaṃtreṇatatodhyānaṃsamācaret
1,20.51ab
कैलासपीठासनमध्यसंस्थं भक्तैः सनंदादिभिरर्च्यमानम्
kailāsapīṭhāsanamadhyasaṃsthaṃ bhaktaiḥ sanaṃdādibhirarcyamānam
1,20.51cd
भक्तर्तिदावानलमप्रमेयंध्यायेदुमालिंगितविश्वभूषणम्
bhaktartidāvānalamaprameyaṃdhyāyedumāliṃgitaviśvabhūṣaṇam
1,20.52ab
ध्यायेन्नित्यंमहेशंरजतगिरिनिभंचारुचंद्रावतंसंरत्नाकल्पोज्ज्वलांगंपरशुमृगवराभीतिहस्तंप्रसन्नम्
dhyāyennityaṃmaheśaṃrajatagirinibhaṃcārucaṃdrāvataṃsaṃratnākalpojjvalāṃgaṃparaśumṛgavarābhītihastaṃprasannam
1,20.52cd
पद्मासीनंसमंतात्स्थितममरगणैर्व्याघ्रकृत्तिंवसानंविश्वाद्यंविश्वबीजंनिखिलभयहरंपञ्चवक्त्रंत्रिनेत्रम्
padmāsīnaṃsamaṃtātsthitamamaragaṇairvyāghrakṛttiṃvasānaṃviśvādyaṃviśvabījaṃnikhilabhayaharaṃpañcavaktraṃtrinetram
1,20.53ab
इतिध्यात्वाचसंपूज्यपार्थिवंलिंगमुत्तमम्
itidhyātvācasaṃpūjyapārthivaṃliṃgamuttamam
1,20.53cd
जपेत्पञ्चाक्षरंमंत्रंगुरुदत्तंयथाविधि
japetpañcākṣaraṃmaṃtraṃgurudattaṃyathāvidhi
1,20.54ab
स्तुतिभिश्चैवदेवेशंस्तुवीतप्रणमन्सुधीः
stutibhiścaivadeveśaṃstuvītapraṇamansudhīḥ
1,20.54cd
नानाभिधाभिर्विप्रेन्द्राः पठेद्वैशतरुद्रियम्
nānābhidhābhirviprendrāḥ paṭhedvaiśatarudriyam
1,20.55ab
ततः साक्षतपुष्पाणिगृहीत्वांजलिनामुदा
tataḥ sākṣatapuṣpāṇigṛhītvāṃjalināmudā
1,20.55cd
प्रार्थयेच्छंकरंभक्त्यामंत्रैरेभिःसुभक्तितः
prārthayecchaṃkaraṃbhaktyāmaṃtrairebhiḥsubhaktitaḥ
1,20.56ab
तावकस्त्वद्गुणप्राणस्त्वच्चित्तोहंसदामृड
tāvakastvadguṇaprāṇastvaccittohaṃsadāmṛḍa
1,20.56cd
कृपानिध इतिज्ञात्वाभूतनाथप्रसीदमे
kṛpānidha itijñātvābhūtanāthaprasīdame
1,20.57ab
अज्ञानाद्यदिवाज्ञानाज्जप पूजादिकं मया
ajñānādyadivājñānājjapa pūjādikaṃ mayā
1,20.57cd
कृतं तदस्तुसफलंकृपयातवशंकर
kṛtaṃ tadastusaphalaṃkṛpayātavaśaṃkara
1,20.58ab
अहंपापीमहानद्यपावनश्चभवान्महान्
ahaṃpāpīmahānadyapāvanaścabhavānmahān
1,20.58cd
इतिविज्ञायगौरीशयदिच्छसितथाकुरु
itivijñāyagaurīśayadicchasitathākuru
1,20.59ab
वेदैः पुराणैः सिद्धान्तैरृषिभिर्विविधैरपि
vedaiḥ purāṇaiḥ siddhāntairṛṣibhirvividhairapi
1,20.59cd
नज्ञातोसिमहादेवकुतोहंत्वंमहाशिव
najñātosimahādevakutohaṃtvaṃmahāśiva
1,20.60ab
यथा तथा त्वदीयोस्मि सर्वभावैर्महेश्वर
yathā tathā tvadīyosmi sarvabhāvairmaheśvara
1,20.60cd
रक्षणीयस्त्वयाहं वै प्रसीद परमेश्वर
rakṣaṇīyastvayāhaṃ vai prasīda parameśvara
1,20.61ab
इत्येवं चाक्षतान्पुष्पानारोप्य च शिवोपरि
ityevaṃ cākṣatānpuṣpānāropya ca śivopari
1,20.61cd
प्रणमेद्भक्तितश्शंभुं साष्टांगं विधिवन्मुने
praṇamedbhaktitaśśaṃbhuṃ sāṣṭāṃgaṃ vidhivanmune
1,20.62ab
ततः प्रदक्षिणां कुर्याद्यथोक्तविधिना सुधीः
tataḥ pradakṣiṇāṃ kuryādyathoktavidhinā sudhīḥ
1,20.62cd
पुनः स्तुवीत देवेशं स्तुतिभिः श्रद्धयान्वितः
punaḥ stuvīta deveśaṃ stutibhiḥ śraddhayānvitaḥ
1,20.63ab
ततो गलरवंकृत्वा प्रणमेच्छुचिनम्रधीः
tato galaravaṃkṛtvā praṇamecchucinamradhīḥ
1,20.63cd
कुर्याद्विज्ञप्तिमादृत्य विसर्जनमथाचरेत्
kuryādvijñaptimādṛtya visarjanamathācaret
1,20.64ab
इत्युक्ता मुनिशार्दूलाः पार्थिवार्चा विधानतः
ityuktā muniśārdūlāḥ pārthivārcā vidhānataḥ
1,20.64cd
भुक्तिदामुक्तिदाचैवशिवभक्तिविवर्धिनी
bhuktidāmuktidācaivaśivabhaktivivardhinī
1,20.65ab
इत्यध्यायंसुचित्तेनयःपठेच्छृणुयादपि
ityadhyāyaṃsucittenayaḥpaṭhecchṛṇuyādapi
1,20.65cd
सर्वपापविशुद्धात्मासर्वान्कामानवाप्नुयात्
sarvapāpaviśuddhātmāsarvānkāmānavāpnuyāt
1,20.66ab
आयुरायोग्यदंचैवयशस्यंस्वर्ग्यमेवच
āyurāyogyadaṃcaivayaśasyaṃsvargyamevaca
1,20.66cd
पुत्रपौत्रादिसुखदमाख्यानमिदमुत्तमम्
putrapautrādisukhadamākhyānamidamuttamam
Chapter 1.21
1,21.
इति श्रीशिवमहापुराणे प्र- विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखण्डे पार्थिवशिवलिंगपूजाविधिवर्णनं नाम विंशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः सूतसूतमहाभागव्यासशिष्यनमोस्तुते
iti śrīśivamahāpurāṇe pra- vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṇḍe pārthivaśivaliṃgapūjāvidhivarṇanaṃ nāma viṃśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ sūtasūtamahābhāgavyāsaśiṣyanamostute
1,21.1cd
1अब्/ सम्यगुक्तंत्वयातातपार्थिवार्चाविधानकम्
1ab/ samyaguktaṃtvayātātapārthivārcāvidhānakam
1,21.2ab
कामनाभेदमाश्रित्यसंख्यांब्रूहिविधानतः
kāmanābhedamāśrityasaṃkhyāṃbrūhividhānataḥ
1,21.2cd
शिवपार्थिवलिंगानां कृपयादीनवत्सल
śivapārthivaliṃgānāṃ kṛpayādīnavatsala
1,21.3ab
सूत उवाच शृणुध्वमृषयः सर्वेपार्थिवार्चाविधानकम्
sūta uvāca śṛṇudhvamṛṣayaḥ sarvepārthivārcāvidhānakam
1,21.3cd
यस्यानुष्ठानमात्रेणकृतकृत्योभवेन्नरः
yasyānuṣṭhānamātreṇakṛtakṛtyobhavennaraḥ
1,21.4ab
अकृत्वा पार्थिवं लिंगं योन्यदेवंप्रपूजयेत्
akṛtvā pārthivaṃ liṃgaṃ yonyadevaṃprapūjayet
1,21.4cd
वृथाभवतिसापूजादमदानादिकंवृथा
vṛthābhavatisāpūjādamadānādikaṃvṛthā
1,21.5ab
संख्यापार्थिवलिंगानांयथाकामंनिगद्यते
saṃkhyāpārthivaliṃgānāṃyathākāmaṃnigadyate
1,21.5cd
संख्यासद्योमुनिश्रेष्ठनिश्चयेनफलप्रदा
saṃkhyāsadyomuniśreṣṭhaniścayenaphalapradā
1,21.6ab
प्रथमावाहनंतत्रप्रतिष्ठापूजनंपृथक्
prathamāvāhanaṃtatrapratiṣṭhāpūjanaṃpṛthak
1,21.6cd
लिंगाकारंसमंतत्रसर्वंज्ञेयंपृथक्पृथक्
liṃgākāraṃsamaṃtatrasarvaṃjñeyaṃpṛthakpṛthak
1,21.7ab
विद्यार्थीपुरुषःप्रीत्यासहस्रमितपार्थिवम्
vidyārthīpuruṣaḥprītyāsahasramitapārthivam
1,21.7cd
पूजयेच्छिवलिंगंहिनिश्चयात्तत्फलप्रदम्
pūjayecchivaliṃgaṃhiniścayāttatphalapradam
1,21.8ab
नरःपार्थिवलिंगानांधनार्थीचतदर्धकम्
naraḥpārthivaliṃgānāṃdhanārthīcatadardhakam
1,21.8cd
पुत्रार्थीसार्धसाहस्रंवस्त्रार्थीशतपञ्चक्रम्
putrārthīsārdhasāhasraṃvastrārthīśatapañcakram
1,21.9ab
मोक्षार्थीकोटिगुणितंभूकामश्चसहस्रकम्
mokṣārthīkoṭiguṇitaṃbhūkāmaścasahasrakam
1,21.9cd
दयार्थीचत्रिसाहस्रंतीर्थार्थीद्विसहस्रकम्
dayārthīcatrisāhasraṃtīrthārthīdvisahasrakam
1,21.10ab
सुहृत्कामीत्रिसाहस्रंवश्यार्थीशतमष्टकम्
suhṛtkāmītrisāhasraṃvaśyārthīśatamaṣṭakam
1,21.10cd
मारणार्थीसप्तशतंमोहनार्थीशताष्टकम्
māraṇārthīsaptaśataṃmohanārthīśatāṣṭakam
1,21.11ab
उच्चाटनपरश्चैवसहस्रंचयथोक्ततः
uccāṭanaparaścaivasahasraṃcayathoktataḥ
1,21.11cd
स्तंभनार्थीसहस्रंतुद्वेषणार्थी तदर्धकम्
staṃbhanārthīsahasraṃtudveṣaṇārthī tadardhakam
1,21.12ab
निगडान्मुक्तिकामस्तुसहस्रंसर्धमुत्तमम्
nigaḍānmuktikāmastusahasraṃsardhamuttamam
1,21.12cd
महाराजभयेपञ्चशतंज्ञेयंविचक्षणैः
mahārājabhayepañcaśataṃjñeyaṃvicakṣaṇaiḥ
1,21.13ab
चौरादिसंकटेज्ञेयंपार्थिवानांशतद्वयम्
caurādisaṃkaṭejñeyaṃpārthivānāṃśatadvayam
1,21.13cd
डाकिन्यादिभयेपञ्चशतमुक्तंजपार्थिवम्
ḍākinyādibhayepañcaśatamuktaṃjapārthivam
1,21.14ab
दारिद्र्येपञ्चसाहस्रमयुतंसर्वकामदम्
dāridryepañcasāhasramayutaṃsarvakāmadam
1,21.14cd
अथनित्यविधिंवक्ष्येशृणुध्वंमुनिसत्तमाः
athanityavidhiṃvakṣyeśṛṇudhvaṃmunisattamāḥ
1,21.15ab
एकंपापहरंप्रोक्तंद्विलिंगंचार्थसिद्धिदम्
ekaṃpāpaharaṃproktaṃdviliṃgaṃcārthasiddhidam
1,21.15cd
त्रिलिंगंसर्वकामानांकारणंपरमीरितम्
triliṃgaṃsarvakāmānāṃkāraṇaṃparamīritam
1,21.16ab
उत्तरोत्तरमेवंस्यात्पूर्वोक्तगणानाविधि
uttarottaramevaṃsyātpūrvoktagaṇānāvidhi
1,21.16cd
मतांतरमथोवक्ष्येसंख्यायांमुनिभेदतः
matāṃtaramathovakṣyesaṃkhyāyāṃmunibhedataḥ
1,21.17ab
लिंगानामयुतंकृत्वापार्थिवानांसुबुद्धिमान्
liṃgānāmayutaṃkṛtvāpārthivānāṃsubuddhimān
1,21.17cd
निर्भयोहिभवेन्नूनंमहाराजभयंहरेत्
nirbhayohibhavennūnaṃmahārājabhayaṃharet
1,21.18ab
कारागृहादिमुक्त्यर्थमयुतंकारयेद्बुधः
kārāgṛhādimuktyarthamayutaṃkārayedbudhaḥ
1,21.18cd
डाकिन्यादिभयेसप्तसहस्रंकारयेत्तथा
ḍākinyādibhayesaptasahasraṃkārayettathā
1,21.19ab
सहस्राणिपञ्चपञ्चाशदपुत्रःप्रकारयेत्
sahasrāṇipañcapañcāśadaputraḥprakārayet
1,21.19cd
लिंगानामयुतेनैवकन्यकासंततिंलभेत्
liṃgānāmayutenaivakanyakāsaṃtatiṃlabhet
1,21.20ab
लिंगानामयुतेनैवविष्ण्वादैश्वर्यमाप्नुयात्
liṃgānāmayutenaivaviṣṇvādaiśvaryamāpnuyāt
1,21.20cd
लिंगानांप्रयुतेनैवह्यतुलांश्रियमाप्नुयात्
liṃgānāṃprayutenaivahyatulāṃśriyamāpnuyāt
1,21.21ab
कोटिमेकांतुलिंगानां यः करोतिनरोभुवि
koṭimekāṃtuliṃgānāṃ yaḥ karotinarobhuvi
1,21.21cd
शिव एवभवेत्सोपिनात्रकार्या विचारणा
śiva evabhavetsopinātrakāryā vicāraṇā
1,21.22ab
अर्चा पार्थिवलिंगानां कोटियज्ञफलप्रदा
arcā pārthivaliṃgānāṃ koṭiyajñaphalapradā
1,21.22cd
भुक्तिदामुक्तिदानित्यंततःकामर्थिनांनृणाम्
bhuktidāmuktidānityaṃtataḥkāmarthināṃnṛṇām
1,21.23ab
विनालिंगार्चनं यस्य कालोगच्छति नित्यशः
vināliṃgārcanaṃ yasya kālogacchati nityaśaḥ
1,21.23cd
महाहानिर्भवेत्तस्यदुर्वृत्तस्यदुरात्मनः
mahāhānirbhavettasyadurvṛttasyadurātmanaḥ
1,21.24ab
एकतः सर्वदानानि व्रतानि विविधानि च
ekataḥ sarvadānāni vratāni vividhāni ca
1,21.24cd
तीर्थानिनियमायज्ञालिंगार्चाचैकतः स्मृता
tīrthāniniyamāyajñāliṃgārcācaikataḥ smṛtā
1,21.25ab
कलौलिंगार्चनंश्रेष्ठंतथालोकेप्रदृश्यते
kalauliṃgārcanaṃśreṣṭhaṃtathālokepradṛśyate
1,21.25cd
तथानास्तीति शास्त्राणामेष सिद्धान्तनिश्चयः
tathānāstīti śāstrāṇāmeṣa siddhāntaniścayaḥ
1,21.26ab
भुक्तिमुक्तिप्रदंलिंगं विविधापन्निवारणम्
bhuktimuktipradaṃliṃgaṃ vividhāpannivāraṇam
1,21.26cd
पूजयित्वानरोनित्यं शिवसायुज्यमाप्नुयात्
pūjayitvānaronityaṃ śivasāyujyamāpnuyāt
1,21.27ab
शिवानाममयं लिंगंनित्यं पूज्यं महर्षिभिः
śivānāmamayaṃ liṃgaṃnityaṃ pūjyaṃ maharṣibhiḥ
1,21.27cd
यतश्च सर्वलिंगेषु तस्मात्पूज्यंविधानतः
yataśca sarvaliṃgeṣu tasmātpūjyaṃvidhānataḥ
1,21.28ab
उत्तमं मध्यमं नीचं त्रिविधं लिंगमीरितम्
uttamaṃ madhyamaṃ nīcaṃ trividhaṃ liṃgamīritam
1,21.28cd
मानतो मुनिशार्दूलास्तच्छृणुध्वं वदाम्यहम्
mānato muniśārdūlāstacchṛṇudhvaṃ vadāmyaham
1,21.29ab
चतुरंगुलमुच्छ्रायंरम्यंवेदिकयायुतम्
caturaṃgulamucchrāyaṃramyaṃvedikayāyutam
1,21.29cd
उत्तमंलिंगमाख्यातंमुनिभिःशास्त्रकोविदैः
uttamaṃliṃgamākhyātaṃmunibhiḥśāstrakovidaiḥ
1,21.30ab
तदर्धंमध्यमंप्रोक्तंतदर्धमघमंस्मृतम्
tadardhaṃmadhyamaṃproktaṃtadardhamaghamaṃsmṛtam
1,21.30cd
इत्थंत्रिविधमाख्यातमुत्तरोत्तरतःपरम्
itthaṃtrividhamākhyātamuttarottarataḥparam
1,21.31ab
अनेकलिंगंयोनित्यंभक्तिश्रद्धासमन्वितः
anekaliṃgaṃyonityaṃbhaktiśraddhāsamanvitaḥ
1,21.31cd
पूजयेत्सलभेत्कामान्मनसा मानसेप्सितान्
pūjayetsalabhetkāmānmanasā mānasepsitān
1,21.32ab
नलिंगाराधनादन्यत्पुण्यंवेदचतुष्टये
naliṃgārādhanādanyatpuṇyaṃvedacatuṣṭaye
1,21.32cd
विद्यतेसर्वशास्त्राणामेष एवविनिश्चयः
vidyatesarvaśāstrāṇāmeṣa evaviniścayaḥ
1,21.33ab
सर्वमेतत्परित्यज्यकर्मजालमशेषतः
sarvametatparityajyakarmajālamaśeṣataḥ
1,21.33cd
भक्त्यापरमया विद्वांल्लिंगमेकंप्रपूजयेत्
bhaktyāparamayā vidvāṃlliṃgamekaṃprapūjayet
1,21.34ab
लिंगेर्चितेर्चितंसर्वंजगत्स्थावरजंगमम्
liṃgercitercitaṃsarvaṃjagatsthāvarajaṃgamam
1,21.34cd
संसारांबुधिमग्नानांनान्यत्तारणसाधनम्
saṃsārāṃbudhimagnānāṃnānyattāraṇasādhanam
1,21.35ab
अज्ञानतिमिरांधानांविषयासक्तचेतसाम्
ajñānatimirāṃdhānāṃviṣayāsaktacetasām
1,21.35cd
प्लवोनान्योस्तिजगतिलिंगाराधनमंतरा
plavonānyostijagatiliṃgārādhanamaṃtarā
1,21.36ab
हरिब्रह्मादयोदेवामुनयोयक्षराक्षसाः
haribrahmādayodevāmunayoyakṣarākṣasāḥ
1,21.36cd
गंधर्वाश्चरणास्सिद्धादैतेयादानवास्तथा
gaṃdharvāścaraṇāssiddhādaiteyādānavāstathā
1,21.37ab
नागाःशेषप्रभृतयोगरुडाद्याःखगास्तथा
nāgāḥśeṣaprabhṛtayogaruḍādyāḥkhagāstathā
1,21.37cd
सप्रजापतयश्चान्येमनवःकिन्नरानराः
saprajāpatayaścānyemanavaḥkinnarānarāḥ
1,21.38ab
पूजयित्वामहाभक्त्यालिंगंसर्वार्थसिद्धिदम्
pūjayitvāmahābhaktyāliṃgaṃsarvārthasiddhidam
1,21.38cd
प्राप्ताःकामानभीष्टांश्चतांस्तान्सर्वान्हृदिस्थितान्
prāptāḥkāmānabhīṣṭāṃścatāṃstānsarvānhṛdisthitān
1,21.39ab
ब्राह्मणःक्षत्रियोवैश्यःशूद्रोवाप्रतिलोमजः
brāhmaṇaḥkṣatriyovaiśyaḥśūdrovāpratilomajaḥ
1,21.39cd
पूजयेत्सततंलिंगंतत्तन्मंत्रेणसादरम्
pūjayetsatataṃliṃgaṃtattanmaṃtreṇasādaram
1,21.40ab
किंबहूक्तेनमुनयःस्त्रीणामपितथान्यतः
kiṃbahūktenamunayaḥstrīṇāmapitathānyataḥ
1,21.40cd
अधिकारोस्तिसर्वेषांशिवलिंगार्चनेद्विजाः
adhikārostisarveṣāṃśivaliṃgārcanedvijāḥ
1,21.41ab
द्विजानांवैदिकेनापिमार्गेणाराधनंवरम्
dvijānāṃvaidikenāpimārgeṇārādhanaṃvaram
1,21.41cd
अन्येषामपिजंतूनांवैदिकेननसंमतम्
anyeṣāmapijaṃtūnāṃvaidikenanasaṃmatam
1,21.42ab
वैदिकानांद्विजानांचपूजावैदिकमार्गतः
vaidikānāṃdvijānāṃcapūjāvaidikamārgataḥ
1,21.42cd
कर्तव्यानान्यमार्गेण इत्याहभगवाञ्छिवः
kartavyānānyamārgeṇa ityāhabhagavāñchivaḥ
1,21.43ab
दधीच गौतमादीनांशापेनादग्धचेतसाम्
dadhīca gautamādīnāṃśāpenādagdhacetasām
1,21.43cd
द्विजानां जायतेश्रद्धानैव वैदिककर्मणि
dvijānāṃ jāyateśraddhānaiva vaidikakarmaṇi
1,21.44ab
योवैदिकमनादृत्यकर्मस्मार्तमथापिवा
yovaidikamanādṛtyakarmasmārtamathāpivā
1,21.44cd
अन्यत्समाचरेन्मर्त्योनसंकल्पफलंलभेत्
anyatsamācarenmartyonasaṃkalpaphalaṃlabhet
1,21.45ab
इत्थंकृत्वार्चनंशंभोर्नैवेद्यांतंविधानतः
itthaṃkṛtvārcanaṃśaṃbhornaivedyāṃtaṃvidhānataḥ
1,21.45cd
पूजयेदष्टमूर्तीश्चतत्रैवत्रिजगन्मयीः
pūjayedaṣṭamūrtīścatatraivatrijaganmayīḥ
1,21.46ab
क्षितिरापोनलोवायुराकाशः सूर्यसोमकौ
kṣitirāponalovāyurākāśaḥ sūryasomakau
1,21.46cd
यजमान इति त्वष्टौमूर्तयःपरिकीर्तिताः
yajamāna iti tvaṣṭaumūrtayaḥparikīrtitāḥ
1,21.47ab
शर्वोभवश्च रुद्रश्च उग्रोभीम इतीश्वरः
śarvobhavaśca rudraśca ugrobhīma itīśvaraḥ
1,21.47cd
महादेवः पशुपतिरेतान्मूर्तिभिरर्चयेत्
mahādevaḥ paśupatiretānmūrtibhirarcayet
1,21.48ab
पूजयेत्परिवारं चततःशंभोःसुभक्तितः
pūjayetparivāraṃ catataḥśaṃbhoḥsubhaktitaḥ
1,21.48cd
ईशानादिक्रमात्तत्रचंदनाक्षतपत्रकैः
īśānādikramāttatracaṃdanākṣatapatrakaiḥ
1,21.49ab
ईशानंनन्दिनंचंडंमहाकालंचभृंगिणम्
īśānaṃnandinaṃcaṃḍaṃmahākālaṃcabhṛṃgiṇam
1,21.49cd
वृषंस्कंदंकपर्दीशंसोमंशुक्रंचतत्क्रमात्
vṛṣaṃskaṃdaṃkapardīśaṃsomaṃśukraṃcatatkramāt
1,21.50ab
अग्रतोवीरभद्रं च पृष्ठेकीर्तिमुखं तथा
agratovīrabhadraṃ ca pṛṣṭhekīrtimukhaṃ tathā
1,21.50cd
तत एकादशान्नुद्रान्पूजयेद्विधिनाततः
tata ekādaśānnudrānpūjayedvidhinātataḥ
1,21.51ab
ततःपञ्चाक्षरं जप्त्वा शतरुद्रियमेव च
tataḥpañcākṣaraṃ japtvā śatarudriyameva ca
1,21.51cd
स्तुतीर्नानाविधाः कृत्वा पञ्चांगपठनं तथा
stutīrnānāvidhāḥ kṛtvā pañcāṃgapaṭhanaṃ tathā
1,21.52ab
ततः प्रदक्षिणां कृत्वा नत्वा लिंगं विसर्जयेत्
tataḥ pradakṣiṇāṃ kṛtvā natvā liṃgaṃ visarjayet
1,21.52cd
इतिप्रोक्तमशेषं च शिवपूजनमादरात्
itiproktamaśeṣaṃ ca śivapūjanamādarāt
1,21.53ab
रात्रावुदङ्मुखः कुर्याद्देवकार्यंसदैवहि
rātrāvudaṅmukhaḥ kuryāddevakāryaṃsadaivahi
1,21.53cd
शिवार्चनं सदाप्येवंशुचिः कुर्यादुदङ्मुखः
śivārcanaṃ sadāpyevaṃśuciḥ kuryādudaṅmukhaḥ
1,21.54ab
न प्राचीमग्रतः शंभोर्नोदीचीं शक्तिसंहितान्
na prācīmagrataḥ śaṃbhornodīcīṃ śaktisaṃhitān
1,21.54cd
नप्रतीचींयतः पृष्ठमतोग्राह्यं समाश्रयेत्
napratīcīṃyataḥ pṛṣṭhamatogrāhyaṃ samāśrayet
1,21.55ab
विनाभस्मत्रिपुंड्रेण विना रुद्राक्षमालया
vinābhasmatripuṃḍreṇa vinā rudrākṣamālayā
1,21.55cd
बिल्वपत्रं विना नैव पूजयेच्छंकरं बुधः
bilvapatraṃ vinā naiva pūjayecchaṃkaraṃ budhaḥ
1,21.56ab
भस्माप्राप्तौमुनिश्रेष्ठाः प्रवृत्ते शिवपूजने
bhasmāprāptaumuniśreṣṭhāḥ pravṛtte śivapūjane
1,21.56cd
तस्मान्मृदापि कर्तव्यं ललाटे च त्रिपुण्ड्रकम्
tasmānmṛdāpi kartavyaṃ lalāṭe ca tripuṇḍrakam
Chapter 1.22
1,22.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे प्रथमायां विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखण्डे पार्थिवपूजनवर्णनं नामैकविंशो ऽध्यायः ऋष्य ऊचुः अग्राह्यं शिवनैवेद्यमिति पूर्वं श्रुतं वचः
iti śrīśivamahāpurāṇe prathamāyāṃ vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṇḍe pārthivapūjanavarṇanaṃ nāmaikaviṃśo 'dhyāyaḥ ṛṣya ūcuḥ agrāhyaṃ śivanaivedyamiti pūrvaṃ śrutaṃ vacaḥ
1,22.1cd
ब्रूहि तन्निर्णयं बिल्वमाहात्म्यमपि सन्मुने
brūhi tannirṇayaṃ bilvamāhātmyamapi sanmune
1,22.
सूत उवाच शृणुध्वंमुनयःसर्वेसावधानतयाधुना
sūta uvāca śṛṇudhvaṃmunayaḥsarvesāvadhānatayādhunā
1,22.2cd
2अब्/ सर्वंवदामिसंप्रीत्या धन्या यूयं शिवव्रताः
2ab/ sarvaṃvadāmisaṃprītyā dhanyā yūyaṃ śivavratāḥ
1,22.3ab
शिवभक्तः शुचिः शुद्धः सद्व्रतीदृढनिश्चयः
śivabhaktaḥ śuciḥ śuddhaḥ sadvratīdṛḍhaniścayaḥ
1,22.3cd
भक्षयेच्छिवनैवेद्यंत्यजेदग्राह्यभावनाम्
bhakṣayecchivanaivedyaṃtyajedagrāhyabhāvanām
1,22.4ab
दृष्ट्वापि शिवनैवेद्ये यांति पापानि दूरतः
dṛṣṭvāpi śivanaivedye yāṃti pāpāni dūrataḥ
1,22.4cd
भक्तेतुशिवनैवेद्येपुण्यान्या यांतिकोटिशः
bhaktetuśivanaivedyepuṇyānyā yāṃtikoṭiśaḥ
1,22.5ab
अलं यागसहस्रेणाप्यलं यागार्बुदैरपि
alaṃ yāgasahasreṇāpyalaṃ yāgārbudairapi
1,22.5cd
भक्षिते शिवनैवेद्ये शिवसायुज्यमाप्नुयात्
bhakṣite śivanaivedye śivasāyujyamāpnuyāt
1,22.6ab
यद्गृहेशिवनैवेद्यप्रचारोपिप्रजायते
yadgṛheśivanaivedyapracāropiprajāyate
1,22.6cd
तद्गृहंपावनंसर्वमन्यपावनकारणम्
tadgṛhaṃpāvanaṃsarvamanyapāvanakāraṇam
1,22.7ab
आगतं शिवनैवेद्यं गृहीत्वा शिरसामुदा
āgataṃ śivanaivedyaṃ gṛhītvā śirasāmudā
1,22.7cd
भक्षणीयंप्रयत्ने न शिवस्मरणपूर्वकम्
bhakṣaṇīyaṃprayatne na śivasmaraṇapūrvakam
1,22.8ab
आगतं शिवनैवेद्यमन्यदा ग्राह्यमित्यपि
āgataṃ śivanaivedyamanyadā grāhyamityapi
1,22.8cd
विलंबेपापसंबंधोभवत्येव हि मानवे
vilaṃbepāpasaṃbaṃdhobhavatyeva hi mānave
1,22.9ab
न यस्य शिवनैवेद्यग्रहणेच्छाप्रजायते
na yasya śivanaivedyagrahaṇecchāprajāyate
1,22.9cd
सपापिष्ठोगरिष्ठःस्यान्नरकंयात्यपिध्रुवम्
sapāpiṣṭhogariṣṭhaḥsyānnarakaṃyātyapidhruvam
1,22.10ab
हृदये चन्द्रकान्ते च स्वर्णरूप्यादिनिर्मिते
hṛdaye candrakānte ca svarṇarūpyādinirmite
1,22.10cd
शिवदीक्षावताभक्तेनेदंभक्ष्यमितीर्यते
śivadīkṣāvatābhaktenedaṃbhakṣyamitīryate
1,22.11ab
शिवदीक्षान्वितोभक्तो महाप्रसादसंज्ञकम्
śivadīkṣānvitobhakto mahāprasādasaṃjñakam
1,22.11cd
सर्वेषामपि लिंगानां नैवेद्यं भक्षयेच्छुभम्
sarveṣāmapi liṃgānāṃ naivedyaṃ bhakṣayecchubham
1,22.12ab
अन्यदीक्षायुजांनःणांशिवभक्तिरतात्मनाम्
anyadīkṣāyujāṃnḥṇāṃśivabhaktiratātmanām
1,22.12cd
शृणुध्वंनिर्णयंप्रीत्याशिवनैवेद्यभक्षणे
śṛṇudhvaṃnirṇayaṃprītyāśivanaivedyabhakṣaṇe
1,22.13ab
शालग्रामोद्भवे लिंगे रसलिंगेतथा द्विजाः
śālagrāmodbhave liṃge rasaliṃgetathā dvijāḥ
1,22.13cd
पाषाणे राजतेस्वर्णेसुरसिद्धप्रतिष्ठिते
pāṣāṇe rājatesvarṇesurasiddhapratiṣṭhite
1,22.14ab
काश्मीरे स्फाटिकेरात्ने ज्योतिर्लिंगेषु सर्वशः
kāśmīre sphāṭikerātne jyotirliṃgeṣu sarvaśaḥ
1,22.14cd
चान्द्रायणसमं प्रोक्तं शंभोर्नैवेद्यभक्षणम्
cāndrāyaṇasamaṃ proktaṃ śaṃbhornaivedyabhakṣaṇam
1,22.15ab
ब्रह्महापि शुचिर्भूत्वा निर्माल्यंयस्तुधारयेत्
brahmahāpi śucirbhūtvā nirmālyaṃyastudhārayet
1,22.15cd
भक्षयित्वाद्रुतंतस्यसर्वपापं प्रणश्यति
bhakṣayitvādrutaṃtasyasarvapāpaṃ praṇaśyati
1,22.16ab
चंडाधिकारोयत्रास्तितद्भाक्तव्यंनमानवैः
caṃḍādhikāroyatrāstitadbhāktavyaṃnamānavaiḥ
1,22.16cd
चंडाधिकारोनोयत्रभोक्तव्यंतच्चभक्तितः
caṃḍādhikāronoyatrabhoktavyaṃtaccabhaktitaḥ
1,22.17ab
बाणलिंगेचलौहेचसिद्धेलिंगेस्वयंभुवि
bāṇaliṃgecalauhecasiddheliṃgesvayaṃbhuvi
1,22.17cd
प्रतिमासुचसर्वासुनचंडोधिकृतोभवेत्
pratimāsucasarvāsunacaṃḍodhikṛtobhavet
1,22.18ab
स्नापयित्वाविधानेनयोलिंगस्नापनोदकम्
snāpayitvāvidhānenayoliṃgasnāpanodakam
1,22.18cd
त्रिःपिबेत्त्रिविधंपापंतस्येहाशु विनश्यति
triḥpibettrividhaṃpāpaṃtasyehāśu vinaśyati
1,22.19ab
अग्राह्यंशिवनैवेद्यं पत्रंपुष्पंफलंजलम्
agrāhyaṃśivanaivedyaṃ patraṃpuṣpaṃphalaṃjalam
1,22.19cd
शालग्रामशिलासंगात्सर्वं याति पवित्रिताम्
śālagrāmaśilāsaṃgātsarvaṃ yāti pavitritām
1,22.20ab
लोंगोपरि च यद्द्रव्यंतदग्राह्यं मुनीश्वराः
loṃgopari ca yaddravyaṃtadagrāhyaṃ munīśvarāḥ
1,22.20cd
सुपवित्रं च तज्ज्ञेयं यल्लिंगस्पर्शबाह्यतः
supavitraṃ ca tajjñeyaṃ yalliṃgasparśabāhyataḥ
1,22.21ab
नैवेद्यनिर्णयःप्रोक्त इत्थंवोमुनिसत्तमाः
naivedyanirṇayaḥprokta itthaṃvomunisattamāḥ
1,22.21cd
शृणुध्वं बिल्वमाहात्म्यं सावधानतया ऽदरात्
śṛṇudhvaṃ bilvamāhātmyaṃ sāvadhānatayā 'darāt
1,22.22ab
महादेवस्वरूपोयं बिल्वोदेवैरपिस्तुतिः
mahādevasvarūpoyaṃ bilvodevairapistutiḥ
1,22.22cd
यथाकथंचिदेतस्यमहिमाज्ञायतेकथम्
yathākathaṃcidetasyamahimājñāyatekatham
1,22.23ab
पुण्यतीर्थानियावंतिलोकेषुप्रथितान्यपि
puṇyatīrthāniyāvaṃtilokeṣuprathitānyapi
1,22.23cd
तानिसर्वाणितीर्थानिबिल्वमूलेवसंतिहि
tānisarvāṇitīrthānibilvamūlevasaṃtihi
1,22.24ab
बिल्वमूले महादेवं लिंगरूपिणमव्ययम्
bilvamūle mahādevaṃ liṃgarūpiṇamavyayam
1,22.24cd
यः पूजयति पुण्यात्मा स शिवं प्राप्नुयाद्ध्रुवम्
yaḥ pūjayati puṇyātmā sa śivaṃ prāpnuyāddhruvam
1,22.25ab
बिल्वमूले जलैर्यस्तु मूर्धानमभिषिंचति
bilvamūle jalairyastu mūrdhānamabhiṣiṃcati
1,22.25cd
स सर्वतीर्थस्नातःस्यात्स एव भुवि पावनः
sa sarvatīrthasnātaḥsyātsa eva bhuvi pāvanaḥ
1,22.26ab
एतस्यबिल्वमूलस्याथालवालमनुत्तमम्
etasyabilvamūlasyāthālavālamanuttamam
1,22.26cd
जलाकुलंमहादेवोदृष्ट्वातुष्टोभवत्यलम्
jalākulaṃmahādevodṛṣṭvātuṣṭobhavatyalam
1,22.27ab
पूजयेद्विल्वमूलं यो गंधपुष्पादिभिर्नरः
pūjayedvilvamūlaṃ yo gaṃdhapuṣpādibhirnaraḥ
1,22.27cd
शिवलोकमवाप्नोतिसंततिर्वर्धते सुखम्
śivalokamavāpnotisaṃtatirvardhate sukham
1,22.28ab
बिल्वमूले दीपमालांयः कल्पयति सादरम्
bilvamūle dīpamālāṃyaḥ kalpayati sādaram
1,22.28cd
सतत्त्वज्ञानसंपन्नोमहेशांतर्गतोभवेत्
satattvajñānasaṃpannomaheśāṃtargatobhavet
1,22.29ab
बिल्वशाखां समादाय हस्तेन नवपल्लवम्
bilvaśākhāṃ samādāya hastena navapallavam
1,22.29cd
गृहीत्वापूजयेद्बिल्वंसचपापैः प्रमुच्यते
gṛhītvāpūjayedbilvaṃsacapāpaiḥ pramucyate
1,22.30ab
बिल्वमूले शिवरतं भोजयेद्यस्तु भक्तितः
bilvamūle śivarataṃ bhojayedyastu bhaktitaḥ
1,22.30cd
एकंवाकोटिगुणितंतस्यपुण्यंप्रजायते
ekaṃvākoṭiguṇitaṃtasyapuṇyaṃprajāyate
1,22.31ab
बिल्वमूले क्षीरमुक्तमन्नमाज्येन संयुतम्
bilvamūle kṣīramuktamannamājyena saṃyutam
1,22.31cd
यो दद्याच्छिवभक्ताय स दरिद्रो न जायते
yo dadyācchivabhaktāya sa daridro na jāyate
1,22.32ab
सांगोपांगमिति प्रोक्तं शिवलिंगप्रपूजनम्
sāṃgopāṃgamiti proktaṃ śivaliṃgaprapūjanam
1,22.32cd
प्रवृत्तानां निवृत्तानां भेदतो द्विविधं द्विजाः
pravṛttānāṃ nivṛttānāṃ bhedato dvividhaṃ dvijāḥ
1,22.33ab
प्रवृत्तानां पीठपूजां सर्वपूजां समाचरेत्
pravṛttānāṃ pīṭhapūjāṃ sarvapūjāṃ samācaret
1,22.34ab
अभिषेकान्ते नैवेद्यं शाल्यन्नेन समाचरेत्
abhiṣekānte naivedyaṃ śālyannena samācaret
1,22.34cd
पूजान्ते स्थापयेल्लिंगं पुटे शुद्धे पृथग्गृहे
pūjānte sthāpayelliṃgaṃ puṭe śuddhe pṛthaggṛhe
1,22.35ab
करपूजानिवृत्तानां स्वभोज्यं तु निवेदयेत्
karapūjānivṛttānāṃ svabhojyaṃ tu nivedayet
1,22.35cd
निवृत्तानां परंसूक्ष्मं लिंगमेव विशिष्यते
nivṛttānāṃ paraṃsūkṣmaṃ liṃgameva viśiṣyate
1,22.36ab
विभूत्यभ्यर्चनं कुर्याद्विभूतिं च निवेदयेत्
vibhūtyabhyarcanaṃ kuryādvibhūtiṃ ca nivedayet
1,22.36cd
पूजां कृत्वा तथा लिंगंशिरसाधारयेत्सदा
pūjāṃ kṛtvā tathā liṃgaṃśirasādhārayetsadā
Chapter 1.23
1,23.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखण्डे शिवनैवेद्यवर्णनोनामद्वाविंशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः सूतसूतमहाभागव्यासशिष्यनमोस्तुते
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṇḍe śivanaivedyavarṇanonāmadvāviṃśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ sūtasūtamahābhāgavyāsaśiṣyanamostute
1,23.1cd
तदेवव्यासतोब्रूहिभस्ममाहात्म्यमुत्तमम्
tadevavyāsatobrūhibhasmamāhātmyamuttamam
1,23.2ab
तथा रुद्राक्षमाहात्म्यं नाम माहात्म्यमुत्तमम्
tathā rudrākṣamāhātmyaṃ nāma māhātmyamuttamam
1,23.2cd
त्रितयं ब्रूहिसुप्रीत्याममानंदयचेतसम्
tritayaṃ brūhisuprītyāmamānaṃdayacetasam
1,23.3ab
सूत उवाच साधुपृष्टंभवद्भिश्चलोकानांहितकारकम्
sūta uvāca sādhupṛṣṭaṃbhavadbhiścalokānāṃhitakārakam
1,23.3cd
भवंतोवैमहाधन्याः पवित्राः कुलभूषणाः
bhavaṃtovaimahādhanyāḥ pavitrāḥ kulabhūṣaṇāḥ
1,23.4ab
येषांचैवशिवःसाक्षाद्दैवतंपरमंशुभम्
yeṣāṃcaivaśivaḥsākṣāddaivataṃparamaṃśubham
1,23.4cd
सदाशिवकथालोकेवल्लभाभवतां सदा
sadāśivakathālokevallabhābhavatāṃ sadā
1,23.5ab
तेधन्याश्चकृतार्थाश्चसफलंदेहधारणम्
tedhanyāścakṛtārthāścasaphalaṃdehadhāraṇam
1,23.5cd
उद्धृतञ्चकुलंतेषांयेशिवंसमुपासते
uddhṛtañcakulaṃteṣāṃyeśivaṃsamupāsate
1,23.6ab
मुखेयस्यशिवनामसदाशिवशिवेतिच
mukheyasyaśivanāmasadāśivaśivetica
1,23.6cd
पापानिनस्पृशंत्येवखदिरांगारंकयथा
pāpāninaspṛśaṃtyevakhadirāṃgāraṃkayathā
1,23.7ab
श्रीशिवायनमस्तुभ्यंमुखंव्याहरतेयदा
śrīśivāyanamastubhyaṃmukhaṃvyāharateyadā
1,23.7cd
तन्मुखंपावनंतीर्थंसर्वपापविनाशनम्
tanmukhaṃpāvanaṃtīrthaṃsarvapāpavināśanam
1,23.8ab
तन्मुखञ्चतथायोवैपश्यतिप्रीतिमान्नरः
tanmukhañcatathāyovaipaśyatiprītimānnaraḥ
1,23.8cd
तीर्थजन्यंफलंतस्यभवतीतिसुनिश्चितम्
tīrthajanyaṃphalaṃtasyabhavatītisuniścitam
1,23.9ab
यत्रत्रयंसदातिष्ठेदेतच्छुभतरंद्विजा
yatratrayaṃsadātiṣṭhedetacchubhataraṃdvijā
1,23.9cd
तस्यदर्शनमात्रेणवेणीस्नानफलंलभेत्
tasyadarśanamātreṇaveṇīsnānaphalaṃlabhet
1,23.10ab
शिवनामविभूतिश्चतथारुद्राक्ष एव च
śivanāmavibhūtiścatathārudrākṣa eva ca
1,23.10cd
एतत्त्रयंमहापुण्यंत्रिवेणीसदृशंस्मृतम्
etattrayaṃmahāpuṇyaṃtriveṇīsadṛśaṃsmṛtam
1,23.11ab
एतत्त्रयंशरीरेचयस्यतिष्ठतिनित्यशः
etattrayaṃśarīrecayasyatiṣṭhatinityaśaḥ
1,23.11cd
तस्यैवदर्शनंलोकेदुर्लभंपापहारकम्
tasyaivadarśanaṃlokedurlabhaṃpāpahārakam
1,23.12ab
तद्दर्शनंयथावेणीनोभयोरंतरंमनाक्
taddarśanaṃyathāveṇīnobhayoraṃtaraṃmanāk
1,23.12cd
एवंयोनविजानातिसपापिष्ठोनसंशयः
evaṃyonavijānātisapāpiṣṭhonasaṃśayaḥ
1,23.13ab
विभूतिर्यस्यनोभालेनांगेरुद्राक्षधारणम्
vibhūtiryasyanobhālenāṃgerudrākṣadhāraṇam
1,23.13cd
नास्ये शिवमयीवाणीतंत्यजेदधमंयथा
nāsye śivamayīvāṇītaṃtyajedadhamaṃyathā
1,23.14ab
शैवंनामयथागंगाविभूतिर्यमुनामता
śaivaṃnāmayathāgaṃgāvibhūtiryamunāmatā
1,23.14cd
रुद्राक्षं विधिजाप्रोक्तासर्वपापाविनाशिनी
rudrākṣaṃ vidhijāproktāsarvapāpāvināśinī
1,23.15ab
शरीरेचत्रयंयस्यतत्फलंचैकतःस्थितम्
śarīrecatrayaṃyasyatatphalaṃcaikataḥsthitam
1,23.15cd
एकतोवेणिकायाश्चस्नानजंतुफलंबुधैः
ekatoveṇikāyāścasnānajaṃtuphalaṃbudhaiḥ
1,23.16ab
तदेवंतुलितंपूर्वंब्रह्मणाहितकारिणा
tadevaṃtulitaṃpūrvaṃbrahmaṇāhitakāriṇā
1,23.16cd
समानं चैवतज्जातंतस्माद्धार्यंसदाबुधैः
samānaṃ caivatajjātaṃtasmāddhāryaṃsadābudhaiḥ
1,23.17ab
तद्दिनंहिसमारभ्यब्रह्मविष्ण्वादिभिःसरैः
taddinaṃhisamārabhyabrahmaviṣṇvādibhiḥsaraiḥ
1,23.17cd
धार्यते त्रितयंतच्चदर्शनात्पापहारकम्
dhāryate tritayaṃtaccadarśanātpāpahārakam
1,23.18ab
ऋष्य ऊचुः ईदृशंहिफलंप्रोक्तंनामादित्रितयोद्भवम्
ṛṣya ūcuḥ īdṛśaṃhiphalaṃproktaṃnāmāditritayodbhavam
1,23.18cd
तन्माहात्म्यंविशेषेणवक्तुमर्हसिसुव्रत
tanmāhātmyaṃviśeṣeṇavaktumarhasisuvrata
1,23.19ab
सूत उवाच ऋषयोहिमहाप्राज्ञाः सच्छैवाज्ञानिनांमराः
sūta uvāca ṛṣayohimahāprājñāḥ sacchaivājñānināṃmarāḥ
1,23.19cd
तन्माहात्म्यंहिसद्भक्त्याशृणुतादरतोद्विजाः
tanmāhātmyaṃhisadbhaktyāśṛṇutādaratodvijāḥ
1,23.20ab
सुगूढमपि शास्त्रेषुपुराणेश्रुतिष्वपि
sugūḍhamapi śāstreṣupurāṇeśrutiṣvapi
1,23.20cd
भवत्स्नेहान्मया विप्राःप्रकाशः क्रियते ऽधुना
bhavatsnehānmayā viprāḥprakāśaḥ kriyate 'dhunā
1,23.21ab
कस्तत्त्रितयमाहात्म्यंसंजानातिद्विजोत्तमाः
kastattritayamāhātmyaṃsaṃjānātidvijottamāḥ
1,23.21cd
महेश्वरंविनासर्वंब्रह्माण्डेसदसत्परम्
maheśvaraṃvināsarvaṃbrahmāṇḍesadasatparam
1,23.22ab
वच्म्यहंनाममाहात्म्यंयथाभक्तिसमासतः
vacmyahaṃnāmamāhātmyaṃyathābhaktisamāsataḥ
1,23.22cd
शृणुतप्रीतितोविप्राः सर्वपापहरंपरम्
śṛṇutaprītitoviprāḥ sarvapāpaharaṃparam
1,23.23ab
शिवेतिनामदावाग्नेर्महापातकपर्वताः
śivetināmadāvāgnermahāpātakaparvatāḥ
1,23.23cd
भस्मीभवंत्यनायासात्सत्यंसत्यंनसंशयः
bhasmībhavaṃtyanāyāsātsatyaṃsatyaṃnasaṃśayaḥ
1,23.24ab
पापमूलानि दुःखानिविविधान्यपिशौनक
pāpamūlāni duḥkhānivividhānyapiśaunaka
1,23.24cd
शिवनामैकनश्यानिनान्यनश्यानिसर्वथा
śivanāmaikanaśyāninānyanaśyānisarvathā
1,23.25ab
सवैदिकः सपुण्यात्मासधन्यस्सबुधोमतः
savaidikaḥ sapuṇyātmāsadhanyassabudhomataḥ
1,23.25cd
शिवनामजपासक्तोयोनित्यंभुविमानव
śivanāmajapāsaktoyonityaṃbhuvimānava
1,23.26ab
भवंतिविविधाधर्मास्तेषांसद्यःफलोन्मुखाः
bhavaṃtivividhādharmāsteṣāṃsadyaḥphalonmukhāḥ
1,23.26cd
येषांभवतिविश्वासःशिवनामजपेमुने
yeṣāṃbhavativiśvāsaḥśivanāmajapemune
1,23.27ab
पातकानिविनश्यंतियावंतिशिवनामतः
pātakānivinaśyaṃtiyāvaṃtiśivanāmataḥ
1,23.27cd
भुवितावंतिपापानिक्रियंतेननरैर्मुने
bhuvitāvaṃtipāpānikriyaṃtenanarairmune
1,23.28ab
ब्रह्महत्यादिपापानांराशीनप्रमितान्मुने
brahmahatyādipāpānāṃrāśīnapramitānmune
1,23.28cd
शिवनामद्रुतंप्रोक्तंनाशयत्यखिलान्नरैः
śivanāmadrutaṃproktaṃnāśayatyakhilānnaraiḥ
1,23.29ab
शिवनामतरींप्राप्यसंसाराब्धिंतरंतिये
śivanāmatarīṃprāpyasaṃsārābdhiṃtaraṃtiye
1,23.29cd
संसारमूलपापानितानिनश्यंत्यसंशयम्
saṃsāramūlapāpānitāninaśyaṃtyasaṃśayam
1,23.30ab
संसारमूलभूतानांपातकानांमहामुने
saṃsāramūlabhūtānāṃpātakānāṃmahāmune
1,23.30cd
शिवनामकुठारेणविनाशोजायतेध्रुवम्
śivanāmakuṭhāreṇavināśojāyatedhruvam
1,23.31ab
शिवनामामृतंपेयंपापदावानलार्दितैः
śivanāmāmṛtaṃpeyaṃpāpadāvānalārditaiḥ
1,23.31cd
पापदावाग्नितप्तानांशांतिस्तेनविनानहि
pāpadāvāgnitaptānāṃśāṃtistenavinānahi
1,23.32ab
शिवेतिनामपीयूषवर्षवर्षधारापरिप्लुताः
śivetināmapīyūṣavarṣavarṣadhārāpariplutāḥ
1,23.32cd
संसारदवमध्येपिनशोचंतिकदाचन
saṃsāradavamadhyepinaśocaṃtikadācana
1,23.33ab
शिवनाम्निमहद्भक्तिर्जातायेषांमहात्मनाम्
śivanāmnimahadbhaktirjātāyeṣāṃmahātmanām
1,23.33cd
तद्विधानांतुसहसामुक्तिर्भवतिसर्वथा
tadvidhānāṃtusahasāmuktirbhavatisarvathā
1,23.34ab
अनेकजन्मभिर्येनतपस्तप्तंमुनीश्वर
anekajanmabhiryenatapastaptaṃmunīśvara
1,23.34cd
शिवनाम्निभवेद्भक्तिःसर्वपापापहारिणी
śivanāmnibhavedbhaktiḥsarvapāpāpahāriṇī
1,23.35ab
यस्या साधारणं शंभुनाम्निभक्तिरखंडिता
yasyā sādhāraṇaṃ śaṃbhunāmnibhaktirakhaṃḍitā
1,23.35cd
तस्यैवमोक्षः सुलभोनान्यस्येतिमतिर्मम
tasyaivamokṣaḥ sulabhonānyasyetimatirmama
1,23.36ab
कृत्वाप्यनेकपापानिशिवनामजपादरः
kṛtvāpyanekapāpāniśivanāmajapādaraḥ
1,23.36cd
सर्वपापविनिर्मुक्तोभवत्येवनसंशयः
sarvapāpavinirmuktobhavatyevanasaṃśayaḥ
1,23.37ab
भवंतिभस्मसाद्वृक्षादवदग्धायथावने
bhavaṃtibhasmasādvṛkṣādavadagdhāyathāvane
1,23.37cd
तथातावंतिदग्धानिपापानिशिवनामतः
tathātāvaṃtidagdhānipāpāniśivanāmataḥ
1,23.38ab
योनित्यंभस्मपूतांगः शिवनामजपादरः
yonityaṃbhasmapūtāṃgaḥ śivanāmajapādaraḥ
1,23.38cd
संतरत्येवसंसारंसघोरमपिशौनक
saṃtaratyevasaṃsāraṃsaghoramapiśaunaka
1,23.39ab
ब्रह्मस्वहरणंकृत्वाहत्वापिब्राह्मणान्बहून्
brahmasvaharaṇaṃkṛtvāhatvāpibrāhmaṇānbahūn
1,23.39cd
नलिप्यतेनरः पापैःशिवनामजपादरः
nalipyatenaraḥ pāpaiḥśivanāmajapādaraḥ
1,23.40ab
विलोक्यवेदानखिलाञ्छिवनामजपःपरम्
vilokyavedānakhilāñchivanāmajapaḥparam
1,23.40cd
संसारतारणोपाय इतिपूर्वैर्विनिश्चितः
saṃsāratāraṇopāya itipūrvairviniścitaḥ
1,23.41ab
किंबहूक्त्यामुनिश्रेष्ठाः श्लोकेनैकेनवच्म्यहम्
kiṃbahūktyāmuniśreṣṭhāḥ ślokenaikenavacmyaham
1,23.41cd
शिवनाम्नोमहिमानंसर्वपापापहारिणम्
śivanāmnomahimānaṃsarvapāpāpahāriṇam
1,23.42ab
पापानांहरणेशंभोर्नामः शक्तिर्हिपावनी
pāpānāṃharaṇeśaṃbhornāmaḥ śaktirhipāvanī
1,23.42cd
शक्नोतिपातकंतावत्कर्तुंनापिनरः क्वचित्
śaknotipātakaṃtāvatkartuṃnāpinaraḥ kvacit
1,23.43ab
शिवनामप्रभावेणलेभेसद्गतिमुत्तमाम्
śivanāmaprabhāveṇalebhesadgatimuttamām
1,23.43cd
इन्द्रद्युम्ननृपःपूर्वंमहापापः पुरामुने
indradyumnanṛpaḥpūrvaṃmahāpāpaḥ purāmune
1,23.44ab
तथाकाचिद्द्विजायोषासौमुनेबहुपापिनी
tathākāciddvijāyoṣāsaumunebahupāpinī
1,23.44cd
शिवनामप्रभावेणलेभेसद्गतिमुत्तमाम्
śivanāmaprabhāveṇalebhesadgatimuttamām
1,23.45ab
इत्युक्तंवोद्विजश्रेष्ठानाममाहात्म्यमुत्तमम्
ityuktaṃvodvijaśreṣṭhānāmamāhātmyamuttamam
1,23.45cd
शृणुध्वंभस्ममाहात्म्यंसर्वपावनपावनम्
śṛṇudhvaṃbhasmamāhātmyaṃsarvapāvanapāvanam
Chapter 1.24
1,24.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखंडेशिवनममाहात्म्यवर्णनोनामत्रयोविंशो ऽध्यायः सूत उवाच द्विविधंभस्मसंप्रोक्तंसर्वमंगलदंपरम्
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṃḍeśivanamamāhātmyavarṇanonāmatrayoviṃśo 'dhyāyaḥ sūta uvāca dvividhaṃbhasmasaṃproktaṃsarvamaṃgaladaṃparam
1,24.1cd
तत्प्रकारमहंवक्ष्येसावधानतयाशृणु
tatprakāramahaṃvakṣyesāvadhānatayāśṛṇu
1,24.2ab
एकंज्ञेयं महाभस्मद्वितीयंस्वल्पसंज्ञकम्
ekaṃjñeyaṃ mahābhasmadvitīyaṃsvalpasaṃjñakam
1,24.2cd
महाभस्म इतिप्रोक्तंभस्मनानाविधंपरम्
mahābhasma itiproktaṃbhasmanānāvidhaṃparam
1,24.3ab
तद्भस्मत्रिविधंप्रोक्तंश्रोतंस्मार्तंचलौकिकम्
tadbhasmatrividhaṃproktaṃśrotaṃsmārtaṃcalaukikam
1,24.3cd
भस्मैव स्वल्पसज्ञाहिबहुधापरिकीर्तितम्
bhasmaiva svalpasajñāhibahudhāparikīrtitam
1,24.4ab
श्रौतंभस्मतथास्मार्तंद्विजानामेवकीर्तितम्
śrautaṃbhasmatathāsmārtaṃdvijānāmevakīrtitam
1,24.4cd
अन्येषामपिसर्वेषामपरंभस्मलौकिकम्
anyeṣāmapisarveṣāmaparaṃbhasmalaukikam
1,24.5ab
धारणंमंत्रतः प्रोक्तंद्विजानांमुनिपुंगवैः
dhāraṇaṃmaṃtrataḥ proktaṃdvijānāṃmunipuṃgavaiḥ
1,24.5cd
केवलंधारणंज्ञेयमन्येषांमंत्रवर्जितम्
kevalaṃdhāraṇaṃjñeyamanyeṣāṃmaṃtravarjitam
1,24.6ab
आग्नेयमुच्यतेभस्मदग्धगोमयसंभवम्
āgneyamucyatebhasmadagdhagomayasaṃbhavam
1,24.6cd
तदापिद्रव्यमित्युक्तंत्रिपुंड्रस्यमहामुने
tadāpidravyamityuktaṃtripuṃḍrasyamahāmune
1,24.7ab
अग्निहोत्रोत्थितंभस्मसंग्राह्यंवामनीषिभिः
agnihotrotthitaṃbhasmasaṃgrāhyaṃvāmanīṣibhiḥ
1,24.7cd
अन्ययज्ञोत्थितंवापित्रिपुण्ड्रस्यचधारणे
anyayajñotthitaṃvāpitripuṇḍrasyacadhāraṇe
1,24.8ab
अग्निरित्यादिभिर्मंत्रैर्जाबालोपनिषद्गतेः
agnirityādibhirmaṃtrairjābālopaniṣadgateḥ
1,24.8cd
सप्तभिधूलनंकार्यंभस्मनासजलेनच
saptabhidhūlanaṃkāryaṃbhasmanāsajalenaca
1,24.9ab
वर्णानामाश्रमाणांचमंत्रतोमंत्रतोपि च
varṇānāmāśramāṇāṃcamaṃtratomaṃtratopi ca
1,24.9cd
त्रिपुंड्रोद्धूलनंप्रोक्तजाबालैरादरेणच
tripuṃḍroddhūlanaṃproktajābālairādareṇaca
1,24.10ab
भस्मनोद्धूलनंचैवयथातिर्यक्त्रिपुंड्रकम्
bhasmanoddhūlanaṃcaivayathātiryaktripuṃḍrakam
1,24.10cd
प्रमादादपिमोक्षार्थीनत्यजेदितिविश्रुतिः
pramādādapimokṣārthīnatyajeditiviśrutiḥ
1,24.11ab
शिवेनविष्णुनाचैवतथातिर्यक्त्रिपुंड्रकम्
śivenaviṣṇunācaivatathātiryaktripuṃḍrakam
1,24.11cd
उमादेवीचलक्ष्मींश्चवाचान्याभिश्चनित्यशः
umādevīcalakṣmīṃścavācānyābhiścanityaśaḥ
1,24.12ab
ब्राह्मणैः क्षत्रियैर्वैश्यैः शूद्रैरपिचसंस्करैः
brāhmaṇaiḥ kṣatriyairvaiśyaiḥ śūdrairapicasaṃskaraiḥ
1,24.12cd
अपभ्रंशैर्धृतंभस्मत्रिपुंड्रोद्धूलनात्मना
apabhraṃśairdhṛtaṃbhasmatripuṃḍroddhūlanātmanā
1,24.13ab
उद्धूलनंत्रिपुंड्रंचश्रद्धयानाचरंतिये
uddhūlanaṃtripuṃḍraṃcaśraddhayānācaraṃtiye
1,24.13cd
तेषांनास्तिसमाचारोवर्णाश्रमसमन्वितः
teṣāṃnāstisamācārovarṇāśramasamanvitaḥ
1,24.14ab
उद्धूलनंत्रिपुंड्रंचश्रद्धयानाचरंतिये
uddhūlanaṃtripuṃḍraṃcaśraddhayānācaraṃtiye
1,24.14cd
तेषांनास्तिविनिमुंक्तिस्संसाराज्जन्मकोटिभिः
teṣāṃnāstivinimuṃktissaṃsārājjanmakoṭibhiḥ
1,24.15ab
उद्धूलनंत्रिपुंड्रंचश्रद्धयानाचरन्तिये
uddhūlanaṃtripuṃḍraṃcaśraddhayānācarantiye
1,24.15cd
तेषांनास्तिशिवज्ञानंकल्पकोटिशतैरपि
teṣāṃnāstiśivajñānaṃkalpakoṭiśatairapi
1,24.16ab
उद्धूलनंत्रिपुंड्रं च श्रद्धयानाचरन्तिये
uddhūlanaṃtripuṃḍraṃ ca śraddhayānācarantiye
1,24.16cd
तेमहापातकैर्युक्ता इतिशास्त्रीयनिर्णयः
temahāpātakairyuktā itiśāstrīyanirṇayaḥ
1,24.17ab
उद्धूलनंत्रिपुंड्रंचश्रद्धयानाचरन्ति ये
uddhūlanaṃtripuṃḍraṃcaśraddhayānācaranti ye
1,24.17cd
तेषामाचरितं सर्वंविपरीतफलाय हि
teṣāmācaritaṃ sarvaṃviparītaphalāya hi
1,24.18ab
महापातकयुक्तानां जंतूनांशर्वविद्विषाम्
mahāpātakayuktānāṃ jaṃtūnāṃśarvavidviṣām
1,24.18cd
त्रिपुंड्रोद्धूलनद्वेषोजायतेसुदृढं मुने
tripuṃḍroddhūlanadveṣojāyatesudṛḍhaṃ mune
1,24.19ab
शिवाग्निकार्यं यः कृत्वाकुर्यात्त्रियायुषात्मवित्
śivāgnikāryaṃ yaḥ kṛtvākuryāttriyāyuṣātmavit
1,24.19cd
मुच्यतेसर्वपापैस्तुस्पृष्टेनभस्मनानरः
mucyatesarvapāpaistuspṛṣṭenabhasmanānaraḥ
1,24.20ab
सितेनभस्मनाकुर्यात्त्रिसन्ध्यंयस्त्रिपुण्ड्रकम्
sitenabhasmanākuryāttrisandhyaṃyastripuṇḍrakam
1,24.20cd
सर्वपापविनिर्मुक्तः शिवेनसहमोदते
sarvapāpavinirmuktaḥ śivenasahamodate
1,24.21ab
सितेनभस्मना कुर्यालाटे तु त्रिपुण्ड्रकम्
sitenabhasmanā kuryālāṭe tu tripuṇḍrakam
1,24.21cd
योसावनादिभूतान्हिलोकानाप्तो मृतोभवेत्
yosāvanādibhūtānhilokānāpto mṛtobhavet
1,24.22ab
अकृत्वा भस्मनास्नानं न जपेद्वैषडक्षरम्
akṛtvā bhasmanāsnānaṃ na japedvaiṣaḍakṣaram
1,24.22cd
त्रिपुंड्रं च रचित्वा तु विधिनाभस्मनाजपेत्
tripuṃḍraṃ ca racitvā tu vidhinābhasmanājapet
1,24.23ab
अदयो वाधमो वापि सर्वपापान्वितोपि वा
adayo vādhamo vāpi sarvapāpānvitopi vā
1,24.23cd
उषःपापान्वितो वापिमूर्खो वा पतितोपि वा
uṣaḥpāpānvito vāpimūrkho vā patitopi vā
1,24.24ab
यस्मिन्देशेवसेन्नित्यंभूतिशासनसंयुतः
yasmindeśevasennityaṃbhūtiśāsanasaṃyutaḥ
1,24.24cd
सर्वतीर्थैश्चक्रतुभिःसांनिध्यंक्रियतेसदा
sarvatīrthaiścakratubhiḥsāṃnidhyaṃkriyatesadā
1,24.25ab
त्रिपुंड्रसहितो जीवः पूज्यः सर्वैः सुरासुरैः
tripuṃḍrasahito jīvaḥ pūjyaḥ sarvaiḥ surāsuraiḥ
1,24.25cd
पापान्वितोपि शुद्धात्मा किं पुनः श्रद्धया युतः
pāpānvitopi śuddhātmā kiṃ punaḥ śraddhayā yutaḥ
1,24.26ab
यस्मिन्देशे शिवज्ञानी भूतिशासनसंयुतः
yasmindeśe śivajñānī bhūtiśāsanasaṃyutaḥ
1,24.26cd
गतो यदृच्छयाद्यापि तस्मिस्तीर्थाः समागताः
gato yadṛcchayādyāpi tasmistīrthāḥ samāgatāḥ
1,24.27ab
बहुनात्रकिमुक्तेनधार्यंभस्मसदा बुधैः
bahunātrakimuktenadhāryaṃbhasmasadā budhaiḥ
1,24.27cd
लिंगार्चनंसदाकार्यंजप्योमंत्रःषडक्षरः
liṃgārcanaṃsadākāryaṃjapyomaṃtraḥṣaḍakṣaraḥ
1,24.28ab
ब्रह्मणाविष्णुनावापि रुद्रेणमुनिभिः सुरैः
brahmaṇāviṣṇunāvāpi rudreṇamunibhiḥ suraiḥ
1,24.28cd
भस्मधारणमाहात्म्यंनशक्यंपरिभाषितुम्
bhasmadhāraṇamāhātmyaṃnaśakyaṃparibhāṣitum
1,24.29ab
इति वर्णाश्रमाचारोलुप्तवर्णक्रियोपि च
iti varṇāśramācāroluptavarṇakriyopi ca
1,24.29cd
पापात्सकृत्त्रिपुंड्रस्यधारणात्सोपिमुच्यते
pāpātsakṛttripuṃḍrasyadhāraṇātsopimucyate
1,24.30ab
येभस्मधारिणंत्यक्त्वाकर्मकुर्वंतिमानवाः
yebhasmadhāriṇaṃtyaktvākarmakurvaṃtimānavāḥ
1,24.30cd
तेषां नास्तिविनिर्मोक्षः संसाराज्जन्मकोटिभिः
teṣāṃ nāstivinirmokṣaḥ saṃsārājjanmakoṭibhiḥ
1,24.31ab
ते नाधीतंगुरोःसर्वंतेनसर्वमनुष्ठितम्
te nādhītaṃguroḥsarvaṃtenasarvamanuṣṭhitam
1,24.31cd
येनविप्रेणशिरसित्रिपुंड्रंभस्मनाकृतम्
yenavipreṇaśirasitripuṃḍraṃbhasmanākṛtam
1,24.32ab
ये भस्मधारिणं दृष्ट्वानराः कुर्वंतिताडनम्
ye bhasmadhāriṇaṃ dṛṣṭvānarāḥ kurvaṃtitāḍanam
1,24.32cd
तेषांचंडालतोजन्मब्रह्मन्नूह्यंविपश्चिता
teṣāṃcaṃḍālatojanmabrahmannūhyaṃvipaścitā
1,24.33ab
मानस्तोकेनमंत्रेणमंत्रितंभस्मधारयेत्
mānastokenamaṃtreṇamaṃtritaṃbhasmadhārayet
1,24.33cd
ब्राह्मणःक्षत्रियश्चैव प्रोक्तेष्वंगेषुभक्तिमान्
brāhmaṇaḥkṣatriyaścaiva prokteṣvaṃgeṣubhaktimān
1,24.34ab
वैश्यस्त्रियंबकेनैवशूद्रःपञ्चाक्षरेणतु
vaiśyastriyaṃbakenaivaśūdraḥpañcākṣareṇatu
1,24.34cd
अन्येषां विधवास्त्रीणां विधिः प्रोक्तश्चशूद्रवत्
anyeṣāṃ vidhavāstrīṇāṃ vidhiḥ proktaścaśūdravat
1,24.35ab
पञ्चब्रह्मादिमनुभिर्गृहस्थस्यविधीयते
pañcabrahmādimanubhirgṛhasthasyavidhīyate
1,24.35cd
त्रियंबकेनमनुनाविधिर्वैब्रह्मचारिणः
triyaṃbakenamanunāvidhirvaibrahmacāriṇaḥ
1,24.36ab
अघोरेणाथमनुनाविपिनस्थविधिःस्मृतः
aghoreṇāthamanunāvipinasthavidhiḥsmṛtaḥ
1,24.36cd
यतिस्तुप्रणवेनैव त्रिपुंड्रादीनिकारयेत्
yatistupraṇavenaiva tripuṃḍrādīnikārayet
1,24.37ab
अतिवर्णाश्रमीनित्यंशिवोहंभावनात्परात्
ativarṇāśramīnityaṃśivohaṃbhāvanātparāt
1,24.37cd
शिवयोगी च नियतमीशानेनापि धारयेत्
śivayogī ca niyatamīśānenāpi dhārayet
1,24.38ab
न त्याज्यं सर्ववर्णैश्च भस्मधारणमुत्तमम्
na tyājyaṃ sarvavarṇaiśca bhasmadhāraṇamuttamam
1,24.38cd
अन्यैरपि यथाजीवैस्सदेति शिवशासनम्
anyairapi yathājīvaissadeti śivaśāsanam
1,24.39ab
भस्मस्नानेनयावंतः कणाः स्वाङ्गेप्रतिष्ठिताः
bhasmasnānenayāvaṃtaḥ kaṇāḥ svāṅgepratiṣṭhitāḥ
1,24.39cd
तावंति शिवलिंगानि तनौधत्तेहिधारकः
tāvaṃti śivaliṃgāni tanaudhattehidhārakaḥ
1,24.40ab
ब्राह्मणाः क्षत्रियावैश्याः शूद्राश्चापि च संकराः
brāhmaṇāḥ kṣatriyāvaiśyāḥ śūdrāścāpi ca saṃkarāḥ
1,24.40cd
स्त्रियोथविधवाबालाः प्राप्ताः पाखंडिकास्तथा
striyothavidhavābālāḥ prāptāḥ pākhaṃḍikāstathā
1,24.41ab
ब्रह्मचारीगृहीवन्यःसंन्यासीवाव्रतीतथा
brahmacārīgṛhīvanyaḥsaṃnyāsīvāvratītathā
1,24.41cd
नार्योभस्मत्रिपुंड्रांकामुक्ता एवनसंशयः
nāryobhasmatripuṃḍrāṃkāmuktā evanasaṃśayaḥ
1,24.42ab
ज्ञानधृज्ञानतोवापिवह्निदाहसमोयथा
jñānadhṛjñānatovāpivahnidāhasamoyathā
1,24.42cd
ज्ञानाज्ञानधृतंभस्मपावयेत्सकलंनरम्
jñānājñānadhṛtaṃbhasmapāvayetsakalaṃnaram
1,24.43ab
नाश्नीयाज्जलमन्नमल्पमपिवा भस्माक्षधृत्याविना भुक्त्वावाथगृहीवनीपतियतिर्वर्णीतथासंकरः
nāśnīyājjalamannamalpamapivā bhasmākṣadhṛtyāvinā bhuktvāvāthagṛhīvanīpatiyatirvarṇītathāsaṃkaraḥ
1,24.43cd
एनोभुङ्नरकंप्रयातिसतदागायत्रिजापेनतद्वर्णानां तु यतेस्तु मुख्यप्रणवाजपेन मुक्तंभवेत्
enobhuṅnarakaṃprayātisatadāgāyatrijāpenatadvarṇānāṃ tu yatestu mukhyapraṇavājapena muktaṃbhavet
1,24.44ab
त्रिपुंड्रं ये विनिंदंति निन्दन्तिशिवमेवते
tripuṃḍraṃ ye viniṃdaṃti nindantiśivamevate
1,24.44cd
धारयंतिचयेभक्त्या धारयन्ति तमेवते
dhārayaṃticayebhaktyā dhārayanti tamevate
1,24.45ab
धिग्भस्मरहितं भालंधिग्ग्राममशिवालयम्
dhigbhasmarahitaṃ bhālaṃdhiggrāmamaśivālayam
1,24.45cd
धिगनीशार्चनं जन्मधिग्विद्यामशिवाश्रयाम्
dhiganīśārcanaṃ janmadhigvidyāmaśivāśrayām
1,24.46ab
येनिंदंतिमहेश्वरंत्रिजगतामाधारभूतंहरं ये निन्दंतित्रिपुंड्रधारणकरं दोषस्तु तद्दर्शने
yeniṃdaṃtimaheśvaraṃtrijagatāmādhārabhūtaṃharaṃ ye nindaṃtitripuṃḍradhāraṇakaraṃ doṣastu taddarśane
1,24.46cd
तेवैसंकरसूकरासुरखरश्वक्रोष्टुकीटोपमाजाता एव भवंतिपापपरमास्तेनारकाः केवलम्
tevaisaṃkarasūkarāsurakharaśvakroṣṭukīṭopamājātā eva bhavaṃtipāpaparamāstenārakāḥ kevalam
1,24.47ab
तेदृष्ट्वा शशिभास्करौनिशि दिनेस्वप्नेपिनोकेवलंपश्यंतुश्रुतिरुद्रसूक्तजपतोमुच्येततेनादृताः
tedṛṣṭvā śaśibhāskarauniśi dinesvapnepinokevalaṃpaśyaṃtuśrutirudrasūktajapatomucyetatenādṛtāḥ
1,24.47cd
सत्संभाषणतोभवेद्धिनरकंनिस्तारवानास्थितंयेभस्मादिविधारणंहिपुरुषंनिंदंतिमंदाहिते
satsaṃbhāṣaṇatobhaveddhinarakaṃnistāravānāsthitaṃyebhasmādividhāraṇaṃhipuruṣaṃniṃdaṃtimaṃdāhite
1,24.48ab
नतांत्रिकस्त्वधिकृतोनोर्ध्वपुंड्रधरोमुने
natāṃtrikastvadhikṛtonordhvapuṃḍradharomune
1,24.48cd
संतप्तचक्रचिह्नोत्रशिवयज्ञेबहिष्कृतः
saṃtaptacakracihnotraśivayajñebahiṣkṛtaḥ
1,24.49ab
तत्रैतेबहवोलोकाबृहज्जाबालचोदिताः
tatraitebahavolokābṛhajjābālacoditāḥ
1,24.49cd
तेविचार्याःप्रयत्नेनततोभस्मरतोभवेत्
tevicāryāḥprayatnenatatobhasmaratobhavet
1,24.50ab
यच्चंदनैश्चंदनकेपिमिश्रंधार्यंहिभस्मैवत्रिपुंड्रभस्मना
yaccaṃdanaiścaṃdanakepimiśraṃdhāryaṃhibhasmaivatripuṃḍrabhasmanā
1,24.50cd
विभूतिभालोपरिकिंचनापिधार्यंसदानोयदिसंतिबुद्धयः
vibhūtibhāloparikiṃcanāpidhāryaṃsadānoyadisaṃtibuddhayaḥ
1,24.51ab
स्त्रीभिस्त्रिपुण्ड्रमलकावधि धारणीयं भस्मद्विजादिभिरथो विधवाभिरेवम्
strībhistripuṇḍramalakāvadhi dhāraṇīyaṃ bhasmadvijādibhiratho vidhavābhirevam
1,24.51cd
तद्वत्सदाश्रमवतां विशदाविभूतिर्धार्यापवर्गफलदासकलाघहन्त्री
tadvatsadāśramavatāṃ viśadāvibhūtirdhāryāpavargaphaladāsakalāghahantrī
1,24.52ab
त्रिपुण्ड्रंकुरुतेयस्तु भस्मना विधिपूर्वकम्
tripuṇḍraṃkuruteyastu bhasmanā vidhipūrvakam
1,24.52cd
महापातकसंघातैर्मुच्यते चोपपातकैः
mahāpātakasaṃghātairmucyate copapātakaiḥ
1,24.53ab
ब्रह्मचारीगृहस्थोवावानप्रस्थोथवायतिः
brahmacārīgṛhasthovāvānaprasthothavāyatiḥ
1,24.53cd
ब्रह्मक्षत्त्राश्चविट्शूद्रास्तथान्ये पतिताधमाः
brahmakṣattrāścaviṭśūdrāstathānye patitādhamāḥ
1,24.54ab
उद्धूलनंत्रिपुंड्रं च धृत्वाशुद्धाभवंतिच
uddhūlanaṃtripuṃḍraṃ ca dhṛtvāśuddhābhavaṃtica
1,24.54cd
भस्मनोविधिना सम्यक्पापराशिंविहाय च
bhasmanovidhinā samyakpāparāśiṃvihāya ca
1,24.55ab
भस्मधारी विशेषेण स्त्रीगोहत्यादिपातकैः
bhasmadhārī viśeṣeṇa strīgohatyādipātakaiḥ
1,24.55cd
वीरहत्याश्वहत्याभ्यां मुच्यतेनात्र संशयः
vīrahatyāśvahatyābhyāṃ mucyatenātra saṃśayaḥ
1,24.56ab
परद्रव्यापहरणं परदाराभिमर्शनम्
paradravyāpaharaṇaṃ paradārābhimarśanam
1,24.56cd
परनिन्दा परक्षेत्रहरणं परपीडनम्
paranindā parakṣetraharaṇaṃ parapīḍanam
1,24.57ab
सस्यारामादिहरणं गृहदाहादिकर्म च
sasyārāmādiharaṇaṃ gṛhadāhādikarma ca
1,24.57cd
गोहिरण्यमहिष्यादितिलकम्बलवाससाम्
gohiraṇyamahiṣyāditilakambalavāsasām
1,24.58ab
अन्नधान्यजलादीनां नीचेभ्यश्चपरिग्रहः
annadhānyajalādīnāṃ nīcebhyaścaparigrahaḥ
1,24.58cd
दशवेश्यामतंगीषु वृषलीषु नटीषु च
daśaveśyāmataṃgīṣu vṛṣalīṣu naṭīṣu ca
1,24.59ab
रजस्वलासु कन्यासु विधवासु च मैथुनम्
rajasvalāsu kanyāsu vidhavāsu ca maithunam
1,24.59cd
मांसचर्मरसादीनां लवणस्य च विक्रयः
māṃsacarmarasādīnāṃ lavaṇasya ca vikrayaḥ
1,24.60ab
पैशुन्यं कूटवादश्च साक्षिमिथ्याभिलाषिणाम्
paiśunyaṃ kūṭavādaśca sākṣimithyābhilāṣiṇām
1,24.60cd
एवमादीन्यसंख्यानि पापानि विधानि च
evamādīnyasaṃkhyāni pāpāni vidhāni ca
1,24.60ef
सद्य एव विनश्यंति त्रिपुंड्रस्य च धारणात्
sadya eva vinaśyaṃti tripuṃḍrasya ca dhāraṇāt
1,24.61ab
शिवद्रव्यापहरणंशिवनिंदाचकुत्रचित्
śivadravyāpaharaṇaṃśivaniṃdācakutracit
1,24.61cd
निंदाचशिवभक्तानांप्रायश्चित्तैर्नशुद्ध्यति
niṃdācaśivabhaktānāṃprāyaścittairnaśuddhyati
1,24.62ab
रुद्राक्षं यस्य गात्रेषु ललाटे तु त्रिपंड्रकम्
rudrākṣaṃ yasya gātreṣu lalāṭe tu tripaṃḍrakam
1,24.62cd
सचांडालोपिसंपूज्यस्सर्ववर्णोत्तमोत्तमः
sacāṃḍālopisaṃpūjyassarvavarṇottamottamaḥ
1,24.63ab
यानितीर्थानिलोकेस्मिन्गंगाद्यास्सरितश्चयोः
yānitīrthānilokesmingaṃgādyāssaritaścayoḥ
1,24.63cd
स्नातोभवतिसर्वत्रललाटेयस्त्रिपुंड्रकम्
snātobhavatisarvatralalāṭeyastripuṃḍrakam
1,24.64ab
सप्तकोटि महामंत्राः पञ्चाक्षरपुरस्सराः
saptakoṭi mahāmaṃtrāḥ pañcākṣarapurassarāḥ
1,24.64cd
तथान्ये कोटिशो मंत्राः शैवकैवल्यहेतवः
tathānye koṭiśo maṃtrāḥ śaivakaivalyahetavaḥ
1,24.65ab
अन्ये मंत्राश्च देवानां सर्वसौख्यकरामुने
anye maṃtrāśca devānāṃ sarvasaukhyakarāmune
1,24.65cd
ते सर्वे तस्य वश्याः स्युर्यो बिभर्ति त्रिपुंड्रकम्
te sarve tasya vaśyāḥ syuryo bibharti tripuṃḍrakam
1,24.66ab
सहस्रं पूर्वजातानां सहस्रं जनयिष्यताम्
sahasraṃ pūrvajātānāṃ sahasraṃ janayiṣyatām
1,24.66cd
स्ववंशजानां ज्ञातीनामुद्धरेद्यस्त्रिपुण्ड्रकृत्
svavaṃśajānāṃ jñātīnāmuddharedyastripuṇḍrakṛt
1,24.67ab
इह भुक्त्वाखिलान्भोगान्दीर्घायुर्व्याधिवर्जितः
iha bhuktvākhilānbhogāndīrghāyurvyādhivarjitaḥ
1,24.67cd
जीवितांते च मरणं सुखेनैव प्रपद्यते
jīvitāṃte ca maraṇaṃ sukhenaiva prapadyate
1,24.68ab
अष्टैश्वर्यगुणोपेतंप्राप्यदिव्यवपुः शिवम्
aṣṭaiśvaryaguṇopetaṃprāpyadivyavapuḥ śivam
1,24.68cd
दिव्यंविमानमारुह्यदिव्यत्रिदशसेवितम्
divyaṃvimānamāruhyadivyatridaśasevitam
1,24.69ab
विद्याधराणांसर्वेषांगंधर्वाणांमहौजसाम्
vidyādharāṇāṃsarveṣāṃgaṃdharvāṇāṃmahaujasām
1,24.69cd
इंद्रादिलोकपालानांलोकेषुचयथाक्रमम्
iṃdrādilokapālānāṃlokeṣucayathākramam
1,24.70ab
भुक्त्वा भोगान्सुविपुलान्प्रजेशानां पदेषु च
bhuktvā bhogānsuvipulānprajeśānāṃ padeṣu ca
1,24.70cd
ब्रह्मणः पदमासाद्यतत्रकन्याशतंलमेत्
brahmaṇaḥ padamāsādyatatrakanyāśataṃlamet
1,24.71ab
तत्र ब्रह्मायुषोमानंभुक्त्वाभोगाननेकशः
tatra brahmāyuṣomānaṃbhuktvābhogānanekaśaḥ
1,24.71cd
विष्णोर्लोकेलभेद्भोगंयावद्ब्रह्मशतात्ययः
viṣṇorlokelabhedbhogaṃyāvadbrahmaśatātyayaḥ
1,24.72ab
शिवलोकं ततः प्राप्य लब्ध्वेष्टं काममक्षयम्
śivalokaṃ tataḥ prāpya labdhveṣṭaṃ kāmamakṣayam
1,24.72cd
शिवसायुज्यमाप्नोतिसंशयोनात्रजायते
śivasāyujyamāpnotisaṃśayonātrajāyate
1,24.73ab
सर्वोपनिषदांसारंसमालोक्यमुहुर्मुहुः
sarvopaniṣadāṃsāraṃsamālokyamuhurmuhuḥ
1,24.73cd
इदमेव हि निर्णीतं परं श्रेयस्त्रिपुंड्रकम्
idameva hi nirṇītaṃ paraṃ śreyastripuṃḍrakam
1,24.74ab
विभूतिंनिंदतेयोवैब्राह्मणः सोन्यजातकः
vibhūtiṃniṃdateyovaibrāhmaṇaḥ sonyajātakaḥ
1,24.74cd
यातिचनरकेघोरेयावद्ब्रह्मा चतुर्मुखः
yāticanarakeghoreyāvadbrahmā caturmukhaḥ
1,24.75ab
श्राद्धेयज्ञेजपेहोमेवैश्वदेवेसुरार्चने
śrāddheyajñejapehomevaiśvadevesurārcane
1,24.75cd
धृतत्रिपुंड्रःपूतात्मामृत्युंजयतिमानवः
dhṛtatripuṃḍraḥpūtātmāmṛtyuṃjayatimānavaḥ
1,24.76ab
जलस्नानं मलत्यागेभस्मस्नानंसदाशुचि
jalasnānaṃ malatyāgebhasmasnānaṃsadāśuci
1,24.76cd
मंत्रस्नानंहरेत्पापंज्ञानस्नानेपरंपदम्
maṃtrasnānaṃharetpāpaṃjñānasnāneparaṃpadam
1,24.77ab
सर्वतीर्थेषुयत्पुण्यंसर्वतीर्थेषुयत्फलम्
sarvatīrtheṣuyatpuṇyaṃsarvatīrtheṣuyatphalam
1,24.77cd
तत्फलंसमवाप्नोतिभस्मस्नानकरोनरः
tatphalaṃsamavāpnotibhasmasnānakaronaraḥ
1,24.78ab
भस्मस्नानं परं तीर्थंगंगास्नानंदिनेदिने
bhasmasnānaṃ paraṃ tīrthaṃgaṃgāsnānaṃdinedine
1,24.78cd
भस्मरूपीशिवःसाक्षाद्भस्म त्रैलोक्यपावनम्
bhasmarūpīśivaḥsākṣādbhasma trailokyapāvanam
1,24.79ab
नतदूनंनतद्ध्यानंनतद्दानंजपोनसः
natadūnaṃnataddhyānaṃnataddānaṃjaponasaḥ
1,24.79cd
त्रिपुंड्रेणविनायेन विप्रेण यदनुष्ठितम्
tripuṃḍreṇavināyena vipreṇa yadanuṣṭhitam
1,24.80ab
वानप्रस्थस्यकन्यानांदीक्षाहीननृणां तथा
vānaprasthasyakanyānāṃdīkṣāhīnanṛṇāṃ tathā
1,24.80cd
मध्याह्नात्प्राग्जलैर्युक्तंपरतोजलवर्जितम्
madhyāhnātprāgjalairyuktaṃparatojalavarjitam
1,24.81ab
एवं त्रिपुंड्रं यः कुर्यान्नित्यंनियतमानसः
evaṃ tripuṃḍraṃ yaḥ kuryānnityaṃniyatamānasaḥ
1,24.81cd
शिवभक्तः सविज्ञेयो भुक्तिमुक्तिं च विंदति
śivabhaktaḥ savijñeyo bhuktimuktiṃ ca viṃdati
1,24.82ab
यस्यांगेनैवरुद्राक्ष एकोपिबहुपुण्यदः
yasyāṃgenaivarudrākṣa ekopibahupuṇyadaḥ
1,24.82cd
तस्यजन्मनिरर्थंस्यात्त्रिपुंड्ररहितो यदि
tasyajanmanirarthaṃsyāttripuṃḍrarahito yadi
1,24.83ab
एवंत्रिपुंड्रमाहात्म्यंसमासात्कथितंमया
evaṃtripuṃḍramāhātmyaṃsamāsātkathitaṃmayā
1,24.83cd
रहस्यंसर्वजंतूनां गोपनीयमिदं त्वया
rahasyaṃsarvajaṃtūnāṃ gopanīyamidaṃ tvayā
1,24.84ab
तिस्रोरेखाभवंत्येवस्थानेषुमुनिपुंगवाः
tisrorekhābhavaṃtyevasthāneṣumunipuṃgavāḥ
1,24.84cd
ललाटादिषुसर्वेषुयथोक्तेषुबुधैर्मुने
lalāṭādiṣusarveṣuyathokteṣubudhairmune
1,24.85ab
भ्रुवोर्मध्यंसमारभ्ययावदंतोभवेद्भ्रुवोः
bhruvormadhyaṃsamārabhyayāvadaṃtobhavedbhruvoḥ
1,24.85cd
तावत्प्रमाणंसंधार्यं ललाटे च त्रिपुंड्रकम्
tāvatpramāṇaṃsaṃdhāryaṃ lalāṭe ca tripuṃḍrakam
1,24.86ab
मध्यमानामिकांगुल्यामध्येतुप्रतिलोमतः
madhyamānāmikāṃgulyāmadhyetupratilomataḥ
1,24.86cd
अंगुष्ठेन कृतारेखा त्रिपुंड्राख्या भिधीयते
aṃguṣṭhena kṛtārekhā tripuṃḍrākhyā bhidhīyate
1,24.87ab
मध्येंगुलिभिरादाय तिसृभिर्भस्मयत्नतः
madhyeṃgulibhirādāya tisṛbhirbhasmayatnataḥ
1,24.87cd
त्रिपुण्ड्रधारयेद्भक्त्याभुक्तिमुक्तिप्रदंपरम्
tripuṇḍradhārayedbhaktyābhuktimuktipradaṃparam
1,24.88ab
तिसृणामपि रेखानां प्रत्येकंनवदेवताः
tisṛṇāmapi rekhānāṃ pratyekaṃnavadevatāḥ
1,24.88cd
सर्वत्रांगेषुतावक्ष्येसावधानतया शृणु
sarvatrāṃgeṣutāvakṣyesāvadhānatayā śṛṇu
1,24.89ab
अकारो गार्हपत्याग्निर्भूधर्मश्च रजोगुणः
akāro gārhapatyāgnirbhūdharmaśca rajoguṇaḥ
1,24.89cd
ऋग्वेदश्च क्रियाशक्तिः प्रातःसवनमेव च
ṛgvedaśca kriyāśaktiḥ prātaḥsavanameva ca
1,24.90ab
महदेवश्च रेखायाः प्रथमायाश्च देवता
mahadevaśca rekhāyāḥ prathamāyāśca devatā
1,24.90cd
विज्ञेया मुनिशार्दूलाः शिवदीक्षापरायणैः
vijñeyā muniśārdūlāḥ śivadīkṣāparāyaṇaiḥ
1,24.91ab
उकारो दक्षिणाग्निश्च नभस्तत्त्वं यजुस्तथा
ukāro dakṣiṇāgniśca nabhastattvaṃ yajustathā
1,24.91cd
मध्यंदिनं च सवनमिच्छाशक्त्यंतरात्मकौ
madhyaṃdinaṃ ca savanamicchāśaktyaṃtarātmakau
1,24.92ab
महेश्वरश्च रेखाया द्वितीयायाश्च देवता
maheśvaraśca rekhāyā dvitīyāyāśca devatā
1,24.92cd
विज्ञेयामुनिशार्दूल शिवदीक्षापरायणैः
vijñeyāmuniśārdūla śivadīkṣāparāyaṇaiḥ
1,24.93ab
मकाराहवनीयौ च परमात्मा तमोदिवौ
makārāhavanīyau ca paramātmā tamodivau
1,24.93cd
ज्ञानशक्तिः सामवेदस्तृतीयं सवनं तथा
jñānaśaktiḥ sāmavedastṛtīyaṃ savanaṃ tathā
1,24.94ab
शिवश्चैव च रेखायास्तृतियायाश्च देवता
śivaścaiva ca rekhāyāstṛtiyāyāśca devatā
1,24.94cd
विज्ञेयामुनिशार्दूल शिवदीक्षापरायणौ
vijñeyāmuniśārdūla śivadīkṣāparāyaṇau
1,24.95ab
एवं नित्यं नमस्कृत्य सद्भक्त्या स्थानदेवताः
evaṃ nityaṃ namaskṛtya sadbhaktyā sthānadevatāḥ
1,24.95cd
त्रिपुंड्रं धारयेच्छुद्धो भुक्तिंमुक्तिं च विंदति
tripuṃḍraṃ dhārayecchuddho bhuktiṃmuktiṃ ca viṃdati
1,24.96ab
इत्युक्ताःस्थानदेवाश्चसर्वांगेषुमुनिश्वर
ityuktāḥsthānadevāścasarvāṃgeṣumuniśvara
1,24.96cd
तेषां संबंधिनोभक्त्यास्थानानिशृणुसांप्रतम्
teṣāṃ saṃbaṃdhinobhaktyāsthānāniśṛṇusāṃpratam
1,24.97ab
द्वात्रिंशत्स्थानके वार्धषोडशस्थानकेपि च
dvātriṃśatsthānake vārdhaṣoḍaśasthānakepi ca
1,24.97cd
अष्टस्थाने तथा चैव पञ्चस्थानेपि नान्यसेत्
aṣṭasthāne tathā caiva pañcasthānepi nānyaset
1,24.98ab
उत्तमांगे ललाटे च कर्णयोर्नेत्रयोस्तथा
uttamāṃge lalāṭe ca karṇayornetrayostathā
1,24.98cd
नासावक्त्रगलेष्वेवंहस्तद्वय अतःपरम्
nāsāvaktragaleṣvevaṃhastadvaya ataḥparam
1,24.99ab
कूर्परे मणिबंधेचहृदयेपार्श्वयोर्द्वयोः
kūrpare maṇibaṃdhecahṛdayepārśvayordvayoḥ
1,24.99cd
नाभौमुष्कद्वयेचैवमूर्वोर्गुल्फेचजानुनि
nābhaumuṣkadvayecaivamūrvorgulphecajānuni
1,24.100ab
जंघाद्वयेपदद्वन्द्वेद्वात्रिंशत्स्थानमुत्तमम्
jaṃghādvayepadadvandvedvātriṃśatsthānamuttamam
1,24.100cd
अग्न्यब्भूवायुदिग्देशदिक्पालान्वसुभिः सह
agnyabbhūvāyudigdeśadikpālānvasubhiḥ saha
1,24.101ab
धराध्रुवश्चसोमश्च अपश्चेवानिलोनलः
dharādhruvaścasomaśca apaścevānilonalaḥ
1,24.101cd
प्रत्यूषश्च प्रभासश्चवसवोष्टप्रकीर्तिताः
pratyūṣaśca prabhāsaścavasavoṣṭaprakīrtitāḥ
1,24.102ab
एतेषांनाममात्रेणत्रिपुंड्रंधारयेद्बुधाः
eteṣāṃnāmamātreṇatripuṃḍraṃdhārayedbudhāḥ
1,24.102cd
कुर्याद्वाषोडशस्थानेत्रिपुण्ड्रंतुसमाहितः
kuryādvāṣoḍaśasthānetripuṇḍraṃtusamāhitaḥ
1,24.103ab
शीर्षकेचललाटेचकंठेचांसद्वयेभुजे
śīrṣakecalalāṭecakaṃṭhecāṃsadvayebhuje
1,24.103cd
कूर्परेमणिबंधेचहृदयेनाभिपार्श्वके
kūrparemaṇibaṃdhecahṛdayenābhipārśvake
1,24.104ab
पृष्ठेचैवंप्रतिष्ठाययजेत्तत्राश्विदैवते
pṛṣṭhecaivaṃpratiṣṭhāyayajettatrāśvidaivate
1,24.104cd
शिवशक्तिंतथारुद्रमीशंनारदमेवच
śivaśaktiṃtathārudramīśaṃnāradamevaca
1,24.105ab
वामादिनवशक्तीश्च एताः षोडशदेवताः
vāmādinavaśaktīśca etāḥ ṣoḍaśadevatāḥ
1,24.105cd
नासत्योदस्रकश्चैव अश्विनौद्वौप्रकीर्तितौ
nāsatyodasrakaścaiva aśvinaudvauprakīrtitau
1,24.106ab
अथवामूर्ध्निकेशेचकर्मयोर्वदनेतथा
athavāmūrdhnikeśecakarmayorvadanetathā
1,24.106cd
बाहुद्वये च हृदयेनाभ्यामूरुयुगेतथा
bāhudvaye ca hṛdayenābhyāmūruyugetathā
1,24.107ab
जानुद्वयेचपदयोः पृष्ठभागे च षोडश
jānudvayecapadayoḥ pṛṣṭhabhāge ca ṣoḍaśa
1,24.107cd
शिवश्चन्द्रश्च रुद्रःको विघ्नेशोविष्णुरेव वा
śivaścandraśca rudraḥko vighneśoviṣṇureva vā
1,24.108ab
श्रीश्चैवहृदयेशम्भुस्तथानाभौप्रजापतिः
śrīścaivahṛdayeśambhustathānābhauprajāpatiḥ
1,24.108cd
नागश्चनागकन्याश्च उभयोरृषिकन्यकाः
nāgaścanāgakanyāśca ubhayorṛṣikanyakāḥ
1,24.109ab
पादयोश्चसमुद्राश्चतीर्थाः पृष्ठे विशालतः
pādayoścasamudrāścatīrthāḥ pṛṣṭhe viśālataḥ
1,24.109cd
इत्येव षोडश स्थानमथोच्यते
ityeva ṣoḍaśa sthānamathocyate
1,24.110ab
गुह्यस्थानं ललाटश्च कर्णद्वयमनुत्तमम्
guhyasthānaṃ lalāṭaśca karṇadvayamanuttamam
1,24.110cd
अंसयुग्मं च हृदयं नाभिरित्येवमष्टकम्
aṃsayugmaṃ ca hṛdayaṃ nābhirityevamaṣṭakam
1,24.111ab
ब्रह्मा च ऋषयः सप्तदेवताश्चप्रकीर्तिताः
brahmā ca ṛṣayaḥ saptadevatāścaprakīrtitāḥ
1,24.111cd
इत्येवं तु समुद्दिष्टं भस्मविद्भिर्मुनीश्वराः
ityevaṃ tu samuddiṣṭaṃ bhasmavidbhirmunīśvarāḥ
1,24.112ab
अथ वा मस्तकं बाहूहृदयं नाभिरेव च
atha vā mastakaṃ bāhūhṛdayaṃ nābhireva ca
1,24.112cd
पञ्चस्थानान्यमून्याहुर्धारणे भस्मविज्जनाः
pañcasthānānyamūnyāhurdhāraṇe bhasmavijjanāḥ
1,24.113ab
यथासंभवनं कुर्याद्देशकालाद्यपेक्षया
yathāsaṃbhavanaṃ kuryāddeśakālādyapekṣayā
1,24.113cd
उद्धूलनेप्यशक्तिश्चेत्त्रिपुण्ड्रादीनि कारयेत्
uddhūlanepyaśaktiścettripuṇḍrādīni kārayet
1,24.114ab
त्रिनेत्रंत्रिगुणाधारंत्रिवेदजनकंशिवम्
trinetraṃtriguṇādhāraṃtrivedajanakaṃśivam
1,24.114cd
स्मरन्नमः शिवायेति ललाटे तु त्रिपुण्ड्रकम्
smarannamaḥ śivāyeti lalāṭe tu tripuṇḍrakam
1,24.115ab
ईशाभ्यांनम इत्युक्त्वापार्श्वयोश्च त्रिपुण्ड्रकम्
īśābhyāṃnama ityuktvāpārśvayośca tripuṇḍrakam
1,24.115cd
बीजाभ्यां नम इत्युक्त्वाधारयेत्तुप्रकोष्ठयोः
bījābhyāṃ nama ityuktvādhārayettuprakoṣṭhayoḥ
1,24.116ab
कुर्यादधः पितृभ्यां च उमेशाभ्यांतथोपरि
kuryādadhaḥ pitṛbhyāṃ ca umeśābhyāṃtathopari
1,24.116cd
भीमायेतिततःपृष्ठेशिरसःपश्चिमेतथा
bhīmāyetitataḥpṛṣṭheśirasaḥpaścimetathā
Chapter 1.25
1,25.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे विद्येश्वरसंहितायां भस्मधारणवर्णनोनाम चतुर्विंशो ऽध्यायः सूत उवाच शैनकर्षे महाप्राज्ञशिवरूपमहापते
iti śrīśivamahāpurāṇe vidyeśvarasaṃhitāyāṃ bhasmadhāraṇavarṇanonāma caturviṃśo 'dhyāyaḥ sūta uvāca śainakarṣe mahāprājñaśivarūpamahāpate
1,25.1cd
शृणुरुद्राक्षमाहात्म्यं समासात्कथयाम्यहम्
śṛṇurudrākṣamāhātmyaṃ samāsātkathayāmyaham
1,25.2ab
शिवप्रियतमोज्ञेयो रुद्राक्षः परपावनः
śivapriyatamojñeyo rudrākṣaḥ parapāvanaḥ
1,25.2cd
दर्शनात्स्पर्शनाज्जाप्यात्सर्वपापहरःस्मृतः
darśanātsparśanājjāpyātsarvapāpaharaḥsmṛtaḥ
1,25.3ab
पुरारुद्राक्षमहिमादेव्यग्रेकथितोमुने
purārudrākṣamahimādevyagrekathitomune
1,25.3cd
लोकोपकरणार्थायशिवेन परमात्मना
lokopakaraṇārthāyaśivena paramātmanā
1,25.4ab
शिव उवाच शृणुदेविमहेशानिरुद्राक्षमहिमाशिवे
śiva uvāca śṛṇudevimaheśānirudrākṣamahimāśive
1,25.4cd
कथयामितवप्रीत्याभक्तानांहितकाम्यया
kathayāmitavaprītyābhaktānāṃhitakāmyayā
1,25.5ab
दिव्यवर्षसहस्राणि महेशानिपुनःपुरा
divyavarṣasahasrāṇi maheśānipunaḥpurā
1,25.5cd
तपःप्रकुर्वतस्त्रस्तंमनः संयम्यवै मम
tapaḥprakurvatastrastaṃmanaḥ saṃyamyavai mama
1,25.6ab
स्वतंत्रेण परेशेन लोकोपकृतिकारिणा
svataṃtreṇa pareśena lokopakṛtikāriṇā
1,25.6cd
लीलयापरमेशानि चक्षुरुन्मीलितंमया
līlayāparameśāni cakṣurunmīlitaṃmayā
1,25.7ab
पुटाभ्यांचारुचक्षुर्भ्यांपतिताजलबिंदवः
puṭābhyāṃcārucakṣurbhyāṃpatitājalabiṃdavaḥ
1,25.7cd
तत्राश्रुबिन्दवोजातावृक्षारुद्राक्षसंज्ञकाः
tatrāśrubindavojātāvṛkṣārudrākṣasaṃjñakāḥ
1,25.8ab
स्थावरत्वमनुप्राप्यभक्तानुग्रहकारणात्
sthāvaratvamanuprāpyabhaktānugrahakāraṇāt
1,25.8cd
ते दत्ताविष्णुभक्तेभ्यश्चतुर्वर्णेभ्य एव च
te dattāviṣṇubhaktebhyaścaturvarṇebhya eva ca
1,25.9ab
भूमौगौंडोद्भवांश्चक्रेरुद्राक्षाञ्छिववल्लभान्
bhūmaugauṃḍodbhavāṃścakrerudrākṣāñchivavallabhān
1,25.9cd
मथुरायामयोध्यायालंकायांमलये तथा
mathurāyāmayodhyāyālaṃkāyāṃmalaye tathā
1,25.10ab
सह्याद्रौचतथाकाश्यांदशेष्वन्येषुवातथा
sahyādraucatathākāśyāṃdaśeṣvanyeṣuvātathā
1,25.10cd
परानसह्यपापौघभेदनाञ्छ्रुतिनोदनात्
parānasahyapāpaughabhedanāñchrutinodanāt
1,25.11ab
ब्राह्मणाःक्षत्रियावैश्याःशूद्राजाताममाज्ञया
brāhmaṇāḥkṣatriyāvaiśyāḥśūdrājātāmamājñayā
1,25.11cd
रुद्राक्षास्तेपृथिव्यांतुतज्जातीयाः शुभाक्षकाः
rudrākṣāstepṛthivyāṃtutajjātīyāḥ śubhākṣakāḥ
1,25.12ab
श्वेतरक्ताः पीतकृष्णावर्णाज्ञेयाः क्रमाद्बुधैः
śvetaraktāḥ pītakṛṣṇāvarṇājñeyāḥ kramādbudhaiḥ
1,25.12cd
स्वजातीयंनृभिर्धार्यं रुद्राक्षंवर्णतः क्रमात्
svajātīyaṃnṛbhirdhāryaṃ rudrākṣaṃvarṇataḥ kramāt
1,25.13ab
वर्णैस्तुतत्फलंधार्यंभुक्तिमुक्तिफलेप्सुभिः
varṇaistutatphalaṃdhāryaṃbhuktimuktiphalepsubhiḥ
1,25.13cd
शिवभक्तैर्विशेषेणशिवयोः प्रीतयेसदा
śivabhaktairviśeṣeṇaśivayoḥ prītayesadā
1,25.14ab
धात्रीफलप्रमाणंयच्छ्रेष्ठमेतदुदाहृतम्
dhātrīphalapramāṇaṃyacchreṣṭhametadudāhṛtam
1,25.14cd
बदरीफलमात्रंतुमध्यमंसंप्रकीर्तितम्
badarīphalamātraṃtumadhyamaṃsaṃprakīrtitam
1,25.15ab
अधमंचणमात्रंस्यात्प्रक्रियैषापरोच्यते
adhamaṃcaṇamātraṃsyātprakriyaiṣāparocyate
1,25.15cd
शृणुपार्वतिसुप्रीत्याभक्तानांहितकाम्यया
śṛṇupārvatisuprītyābhaktānāṃhitakāmyayā
1,25.16ab
बदरीफलमात्रंचयत्स्यात्किलमहेश्वरि
badarīphalamātraṃcayatsyātkilamaheśvari
1,25.16cd
तथापिफलदंलोकेसुखसौभाग्यवर्धनम्
tathāpiphaladaṃlokesukhasaubhāgyavardhanam
1,25.17ab
धात्रीफलसमंयत्स्यात्सर्वारिष्टविनाशनम्
dhātrīphalasamaṃyatsyātsarvāriṣṭavināśanam
1,25.17cd
गुंजयासदृशंयत्स्यात्सर्वार्थफलसाधनम्
guṃjayāsadṛśaṃyatsyātsarvārthaphalasādhanam
1,25.18ab
यथायथालघुःस्याद्वैतथाधिकफलप्रदम्
yathāyathālaghuḥsyādvaitathādhikaphalapradam
1,25.18cd
एकैकतःफलंप्रोक्तंदशांशैरधिकंबुधैः
ekaikataḥphalaṃproktaṃdaśāṃśairadhikaṃbudhaiḥ
1,25.19ab
रुद्राक्षधारणंप्रोक्तंपापनाशनहेतवे
rudrākṣadhāraṇaṃproktaṃpāpanāśanahetave
1,25.19cd
तस्माच्चधारणीयोवैसर्वार्थसाधनोध्रुवम्
tasmāccadhāraṇīyovaisarvārthasādhanodhruvam
1,25.20ab
यथाचदृश्यतेलोकेरुद्राक्षफलदः शुभः
yathācadṛśyatelokerudrākṣaphaladaḥ śubhaḥ
1,25.20cd
नतथादृश्यते ऽन्याचमालिकापरमेश्वरि
natathādṛśyate 'nyācamālikāparameśvari
1,25.21ab
समाःस्निग्धादृढाःस्थूलाःकंटकैःसंयुताःशुभाः
samāḥsnigdhādṛḍhāḥsthūlāḥkaṃṭakaiḥsaṃyutāḥśubhāḥ
1,25.21cd
रुद्राक्षाःकामदादेविभुक्तिमुक्तिप्रदाः सदा
rudrākṣāḥkāmadādevibhuktimuktipradāḥ sadā
1,25.22ab
क्रिमिदुष्टंछिन्नभिन्नंकंटकैर्हीनमेवच
krimiduṣṭaṃchinnabhinnaṃkaṃṭakairhīnamevaca
1,25.22cd
व्रणयुक्तमवृत्तंचरुद्राक्षान्षड्विवर्जयेत्
vraṇayuktamavṛttaṃcarudrākṣānṣaḍvivarjayet
1,25.23ab
स्वयमेवकृतद्वारंरुद्राक्षंस्यदिहोत्तमम्
svayamevakṛtadvāraṃrudrākṣaṃsyadihottamam
1,25.23cd
यत्तुपौरुषयत्नेनकृतंतन्मध्यमंभवेत्
yattupauruṣayatnenakṛtaṃtanmadhyamaṃbhavet
1,25.24ab
रुद्राक्षधारणंप्राप्तंमहापातकनाशनम्
rudrākṣadhāraṇaṃprāptaṃmahāpātakanāśanam
1,25.24cd
रुद्रसंख्याशतंधृत्वरुद्ररूपोभवेन्नरः
rudrasaṃkhyāśataṃdhṛtvarudrarūpobhavennaraḥ
1,25.25ab
एकादशशतानीहधृत्वायत्फलमाप्यते
ekādaśaśatānīhadhṛtvāyatphalamāpyate
1,25.25cd
तत्फलंशक्यतेनैव वक्तुं वर्षशतैरपि
tatphalaṃśakyatenaiva vaktuṃ varṣaśatairapi
1,25.26ab
शतार्धेनयुतेः पञ्चशतैर्वै मुकुटं मतम्
śatārdhenayuteḥ pañcaśatairvai mukuṭaṃ matam
1,25.26cd
रुद्राक्षैर्विरचेत्सम्यग्भक्तिमान्पुरुषो वरः
rudrākṣairviracetsamyagbhaktimānpuruṣo varaḥ
1,25.27ab
त्रिभिः शतैः षष्टियुक्तैस्त्रिरावृत्त्या तथा पुनः
tribhiḥ śataiḥ ṣaṣṭiyuktaistrirāvṛttyā tathā punaḥ
1,25.27cd
रुद्राक्षैरुपवीतं व निर्मीयाद्भक्तितत्परः
rudrākṣairupavītaṃ va nirmīyādbhaktitatparaḥ
1,25.28ab
शिखायांचत्रयंप्रोक्तंरुद्रक्षाणां महेश्वरि
śikhāyāṃcatrayaṃproktaṃrudrakṣāṇāṃ maheśvari
1,25.28cd
कर्णयोः षट् च षट्चैववामदक्षिणयोस्तथा
karṇayoḥ ṣaṭ ca ṣaṭcaivavāmadakṣiṇayostathā
1,25.29ab
शतमेकोत्तरंकंठेबाह्वोर्वैरुद्रसंख्यया
śatamekottaraṃkaṃṭhebāhvorvairudrasaṃkhyayā
1,25.29cd
कूर्परद्वारयोस्तत्रमणिबंधेतथापुनः
kūrparadvārayostatramaṇibaṃdhetathāpunaḥ
1,25.30ab
उपवीतेत्रयंधार्यंशिवभक्तिरतैर्नरैः
upavītetrayaṃdhāryaṃśivabhaktiratairnaraiḥ
1,25.30cd
शेषानुर्वरितान्पञ्चसम्मितान्धारयेत्कटौ
śeṣānurvaritānpañcasammitāndhārayetkaṭau
1,25.31ab
एतत्संख्याधृतायेनरुद्राक्षाः परमेश्वरि
etatsaṃkhyādhṛtāyenarudrākṣāḥ parameśvari
1,25.31cd
तद्रूपं तु प्रणम्यंहिस्तुत्यंसर्वैर्महेशवत्
tadrūpaṃ tu praṇamyaṃhistutyaṃsarvairmaheśavat
1,25.32ab
एवंभूतंस्थितंध्यानेयदाकृत्वासनैर्जनम्
evaṃbhūtaṃsthitaṃdhyāneyadākṛtvāsanairjanam
1,25.32cd
शिवेतिव्याहरंश्चैवदृष्ट्वापापैः प्रमुच्यते
śivetivyāharaṃścaivadṛṣṭvāpāpaiḥ pramucyate
1,25.33ab
शतादिकसहस्रस्यविधिरेषप्रकीर्तितः
śatādikasahasrasyavidhireṣaprakīrtitaḥ
1,25.33cd
तदभावेप्रकारोन्यः शुभः संप्रोच्यतेमया
tadabhāveprakāronyaḥ śubhaḥ saṃprocyatemayā
1,25.34ab
शिखायामेकरुद्राक्षंशिरसात्रिंशतंवहेत्
śikhāyāmekarudrākṣaṃśirasātriṃśataṃvahet
1,25.34cd
पञ्चाशच्चगलेदध्याद्बाह्वोः षोडशषोडश
pañcāśaccagaledadhyādbāhvoḥ ṣoḍaśaṣoḍaśa
1,25.35ab
मणिबंधे द्वादशद्विस्कंधे पञ्चशतंवहेत्
maṇibaṃdhe dvādaśadviskaṃdhe pañcaśataṃvahet
1,25.35cd
अष्टोत्तरशतैर्माल्यमुपवीतंप्रकल्पयेत्
aṣṭottaraśatairmālyamupavītaṃprakalpayet
1,25.36ab
एवंसहस्ररुद्राक्षान्धारयेद्योदृढव्रतः
evaṃsahasrarudrākṣāndhārayedyodṛḍhavrataḥ
1,25.36cd
तंनमंतिसुराःसर्वेयथारुद्रस्तथैव सः
taṃnamaṃtisurāḥsarveyathārudrastathaiva saḥ
1,25.37ab
एकंशिखायांरुद्राक्षंचत्वारिंशत्तुमस्तके
ekaṃśikhāyāṃrudrākṣaṃcatvāriṃśattumastake
1,25.37cd
द्वात्रिंशत्कण्ठदेशेतुवक्षस्यष्टोत्तरंशतम्
dvātriṃśatkaṇṭhadeśetuvakṣasyaṣṭottaraṃśatam
1,25.38ab
एकैकंकर्णयोः षट्षड्बाह्वोःषोडशषोडश
ekaikaṃkarṇayoḥ ṣaṭṣaḍbāhvoḥṣoḍaśaṣoḍaśa
1,25.38cd
करयोरविमानेनद्विगुणेनमुनीश्वर
karayoravimānenadviguṇenamunīśvara
1,25.39ab
संख्याप्रीतिर्धृयायेनसोपिशैवजनःपरः
saṃkhyāprītirdhṛyāyenasopiśaivajanaḥparaḥ
1,25.39cd
शिववत्पूजनीयोहिवंद्यस्सर्वैरभीक्ष्णशः
śivavatpūjanīyohivaṃdyassarvairabhīkṣṇaśaḥ
1,25.40ab
शिरसीशानमंत्रेणकर्णेतत्पुरुषेण च
śirasīśānamaṃtreṇakarṇetatpuruṣeṇa ca
1,25.40cd
अघोरेणगलेधार्यंतेनैवहृदयेपि च
aghoreṇagaledhāryaṃtenaivahṛdayepi ca
1,25.41ab
अघोरबीजमंत्रेण करयोर्धारयेत्सुधीः
aghorabījamaṃtreṇa karayordhārayetsudhīḥ
1,25.41cd
पञ्चदशाक्षग्रथितांवामदेवेनचोदरे
pañcadaśākṣagrathitāṃvāmadevenacodare
1,25.42ab
पञ्चब्रह्मभिरंगश्चत्रिमालां पञ्चसप्त च
pañcabrahmabhiraṃgaścatrimālāṃ pañcasapta ca
1,25.42cd
अथवामूलमंत्रेण सर्वानक्षांस्तुधारयेत्
athavāmūlamaṃtreṇa sarvānakṣāṃstudhārayet
1,25.43ab
मद्यंमांसंतुलशुनंपलाण्डुंशिग्रुमेव च
madyaṃmāṃsaṃtulaśunaṃpalāṇḍuṃśigrumeva ca
1,25.43cd
श्लेष्मांतकं विड्वराहंभक्षणे वर्जयेत्ततः
śleṣmāṃtakaṃ viḍvarāhaṃbhakṣaṇe varjayettataḥ
1,25.44ab
वलक्षंरुद्राक्षंद्विजतनुभिरेवेहविहितंसुरक्तंक्षत्राणांप्रमुदितमुमेपीतमसकृत्
valakṣaṃrudrākṣaṃdvijatanubhirevehavihitaṃsuraktaṃkṣatrāṇāṃpramuditamumepītamasakṛt
1,25.44cd
छिन्नं खंडितं भिन्नं विदीर्ण ततोवैश्यैर्धायप्रतिदिवसभावश्यकमहोतथाकृष्णंशूद्रैःश्रुतिगदितमार्गोयमगजे
chinnaṃ khaṃḍitaṃ bhinnaṃ vidīrṇa tatovaiśyairdhāyapratidivasabhāvaśyakamahotathākṛṣṇaṃśūdraiḥśrutigaditamārgoyamagaje
1,25.45ab
वर्णीवनीगृहयतीर्नियमेनदध्यादेतद्रहस्यपरमोनहिजातुतिष्ठेत्
varṇīvanīgṛhayatīrniyamenadadhyādetadrahasyaparamonahijātutiṣṭhet
1,25.45cd
रुद्राक्षधारणमिदंसुकृतैश्चलभ्यंत्यक्त्वेदमेतदखिलान्नरकान्प्रयांति
rudrākṣadhāraṇamidaṃsukṛtaiścalabhyaṃtyaktvedametadakhilānnarakānprayāṃti
1,25.46ab
आदावामलकात्स्वतो लघुतरा रुग्णास्ततःकंटकैःसंदष्टाःक्रिमिभिस्तनूपकरणच्छिद्रेण हीनास्तथा
ādāvāmalakātsvato laghutarā rugṇāstataḥkaṃṭakaiḥsaṃdaṣṭāḥkrimibhistanūpakaraṇacchidreṇa hīnāstathā
1,25.46cd
धार्यानैव शुभेप्सुभिश्चणकवद्रुद्राक्षमप्यंततोरुद्राक्षोममलिंगमंगलमुमेसूक्ष्मंप्रशस्तंसदा
dhāryānaiva śubhepsubhiścaṇakavadrudrākṣamapyaṃtatorudrākṣomamaliṃgamaṃgalamumesūkṣmaṃpraśastaṃsadā
1,25.47ab
सर्वाश्रमाणांवर्णानांस्त्रीशूद्रणांशिवाज्ञया
sarvāśramāṇāṃvarṇānāṃstrīśūdraṇāṃśivājñayā
1,25.47cd
धार्याः सदैवरुद्राक्षायतीनां प्रणवेन हि
dhāryāḥ sadaivarudrākṣāyatīnāṃ praṇavena hi
1,25.48ab
दिवाबिभ्रद्रात्रिकृतैरात्रौविभ्रद्दिवाकृतैः
divābibhradrātrikṛtairātrauvibhraddivākṛtaiḥ
1,25.48cd
प्रातर्मध्याह्नसायाह्नेमुच्यतेसर्वपातकैः
prātarmadhyāhnasāyāhnemucyatesarvapātakaiḥ
1,25.49ab
ये त्रिपुण्ड्र धरालोके जटाधारिण एव ये
ye tripuṇḍra dharāloke jaṭādhāriṇa eva ye
1,25.49cd
ये रुद्राक्षधरास्तेवैयमलोकंप्रयांतिन
ye rudrākṣadharāstevaiyamalokaṃprayāṃtina
1,25.50ab
रुद्राक्षमेकंशिरसाबिभर्तितथात्रिपुण्ड्रंचललाटमध्ये
rudrākṣamekaṃśirasābibhartitathātripuṇḍraṃcalalāṭamadhye
1,25.50cd
पञ्चाक्षरंयेहिजपंतिमंत्रंपूज्याभवद्भिः खलुतेहिसाधवः
pañcākṣaraṃyehijapaṃtimaṃtraṃpūjyābhavadbhiḥ khalutehisādhavaḥ
1,25.51ab
यस्याङ्गेनास्तिरुद्राक्षस्त्रिपुण्ड्रंभालपट्टके
yasyāṅgenāstirudrākṣastripuṇḍraṃbhālapaṭṭake
1,25.51cd
मुखेपञ्चाक्षरंनास्तितमानययमालयम्
mukhepañcākṣaraṃnāstitamānayayamālayam
1,25.52ab
ज्ञात्वाज्ञात्वातत्प्रभावंभस्मरुद्राक्षधारिणः
jñātvājñātvātatprabhāvaṃbhasmarudrākṣadhāriṇaḥ
1,25.52cd
तेपूज्याः सर्वदास्माकंनोनेतव्याः कदाचन
tepūjyāḥ sarvadāsmākaṃnonetavyāḥ kadācana
1,25.53ab
एवमाज्ञापयामासकालोपिनिजकिङ्करान्
evamājñāpayāmāsakālopinijakiṅkarān
1,25.53cd
तथेतिमत्त्वातेसर्वेतूष्णीमासन्सुविस्मिताः
tathetimattvātesarvetūṣṇīmāsansuvismitāḥ
1,25.54ab
अत एवमहादेविरुद्राक्षोत्यघनाशनः
ata evamahādevirudrākṣotyaghanāśanaḥ
1,25.54cd
तद्धरोमत्प्रियः शुद्धो ऽत्यघवानपिपार्वति
taddharomatpriyaḥ śuddho 'tyaghavānapipārvati
1,25.55ab
हस्तेबाहौतथामूर्ध्निरुद्राक्षंधारयेत्तुयः
hastebāhautathāmūrdhnirudrākṣaṃdhārayettuyaḥ
1,25.55cd
अवध्यःसर्वभूतानांरुद्ररूपीचरेद्भुवि
avadhyaḥsarvabhūtānāṃrudrarūpīcaredbhuvi
1,25.56ab
सुरासुराणांसर्वेषां वंदनीयःसदासवै
surāsurāṇāṃsarveṣāṃ vaṃdanīyaḥsadāsavai
1,25.56cd
पूजनीयो हि दृष्टस्यपापहाचयथाशिवः
pūjanīyo hi dṛṣṭasyapāpahācayathāśivaḥ
1,25.57ab
ध्यानज्ञानावमुक्तोपिरुद्राक्षंधारयेत्तुयः
dhyānajñānāvamuktopirudrākṣaṃdhārayettuyaḥ
1,25.57cd
सर्वपापविनिर्मुक्तःसयातिपरमांगतिम्
sarvapāpavinirmuktaḥsayātiparamāṃgatim
1,25.58ab
रुद्राक्षेणजपन्मन्त्रं पुण्यंकोटि गुणं भवेत्
rudrākṣeṇajapanmantraṃ puṇyaṃkoṭi guṇaṃ bhavet
1,25.58cd
दशकोटिगुणंपुण्यंधारणाल्लभते नरः
daśakoṭiguṇaṃpuṇyaṃdhāraṇāllabhate naraḥ
1,25.59ab
यावत्कालंहिजीवस्यशरीरस्थोभवेत्सवै
yāvatkālaṃhijīvasyaśarīrasthobhavetsavai
1,25.59cd
तावत्कालंस्वल्पमृत्युर्नतंदेविबाधते
tāvatkālaṃsvalpamṛtyurnataṃdevibādhate
1,25.60ab
त्रिपुंड्रेणचसंयुक्तंरुद्राक्षाविलसांगकम्
tripuṃḍreṇacasaṃyuktaṃrudrākṣāvilasāṃgakam
1,25.60cd
मृत्युंजयंजपंतंचदृष्ट्वारुद्रफलंलभेत्
mṛtyuṃjayaṃjapaṃtaṃcadṛṣṭvārudraphalaṃlabhet
1,25.61ab
पञ्चदेवप्रियश्चैवसर्वदेवप्रियस्तथा
pañcadevapriyaścaivasarvadevapriyastathā
1,25.61cd
सर्वमन्त्राञ्जपेद्भक्तोरुद्राक्षमालयाप्रिये
sarvamantrāñjapedbhaktorudrākṣamālayāpriye
1,25.62ab
विष्ण्वादिदेवभक्ताश्चधारयेयुर्नसंशयः
viṣṇvādidevabhaktāścadhārayeyurnasaṃśayaḥ
1,25.62cd
रुद्रभक्तो विशेषेणरुद्राक्षान्धारयेत्सदा
rudrabhakto viśeṣeṇarudrākṣāndhārayetsadā
1,25.63ab
रुद्राक्षाविविधाःप्रोक्तास्तेषां भेदान्वदाम्यहम्
rudrākṣāvividhāḥproktāsteṣāṃ bhedānvadāmyaham
1,25.63cd
शृणुपार्वति सद्भक्त्या भुक्तिमुक्तिफलप्रदान्
śṛṇupārvati sadbhaktyā bhuktimuktiphalapradān
1,25.64ab
एकवक्त्रः शिवः साक्षाद्भुक्तिमुक्तिफलप्रदः
ekavaktraḥ śivaḥ sākṣādbhuktimuktiphalapradaḥ
1,25.64cd
तस्यदर्शनमात्रेणब्रह्महत्याव्यपोहति
tasyadarśanamātreṇabrahmahatyāvyapohati
1,25.65ab
यत्रसंपूजितस्तत्रलक्ष्मीर्दूरतरा नहि
yatrasaṃpūjitastatralakṣmīrdūratarā nahi
1,25.65cd
नश्यंत्युपद्रवाःसर्वेसर्वकामाभवंतिहि
naśyaṃtyupadravāḥsarvesarvakāmābhavaṃtihi
1,25.66ab
द्विवक्त्रोदेवदेवेशस्सर्वकामफलप्रदः
dvivaktrodevadeveśassarvakāmaphalapradaḥ
1,25.66cd
विशेषतः सरुद्राक्षोगोवधंनाशयेद्द्रुतम्
viśeṣataḥ sarudrākṣogovadhaṃnāśayeddrutam
1,25.67ab
त्रिवक्त्रोयोहिरुद्राक्षः साक्षात्साधनदस्सदा
trivaktroyohirudrākṣaḥ sākṣātsādhanadassadā
1,25.67cd
तत्प्रभावाद्भवेयुर्वैविद्याः सर्वाः प्रतिष्ठिताः
tatprabhāvādbhaveyurvaividyāḥ sarvāḥ pratiṣṭhitāḥ
1,25.68ab
चतुर्वक्त्रः स्वयंब्रह्मानरहत्यांव्यपोहति
caturvaktraḥ svayaṃbrahmānarahatyāṃvyapohati
1,25.68cd
दर्शनात्स्पर्शनात्सद्यश्चतुर्वर्गफलप्रदः
darśanātsparśanātsadyaścaturvargaphalapradaḥ
1,25.69ab
पञ्चवक्त्रः स्वयंरुद्रः कालाग्निर्नामतः प्रभुः
pañcavaktraḥ svayaṃrudraḥ kālāgnirnāmataḥ prabhuḥ
1,25.69cd
सर्वमुक्तिप्रदश्चैवसर्वकामफलप्रदः
sarvamuktipradaścaivasarvakāmaphalapradaḥ
1,25.70ab
अगम्यागमनंपापमभक्ष्यस्य च भक्षणम्
agamyāgamanaṃpāpamabhakṣyasya ca bhakṣaṇam
1,25.70cd
इत्यादि सर्वपापानि पञ्चवक्त्रोव्यपोहति
ityādi sarvapāpāni pañcavaktrovyapohati
1,25.71ab
षड्वक्त्रःकार्तिकेयस्तुधारणाद्दक्षिणेभुजे
ṣaḍvaktraḥkārtikeyastudhāraṇāddakṣiṇebhuje
1,25.71cd
ब्रह्महत्यादिकैः पापैर्मुच्यतेनात्र संशयः
brahmahatyādikaiḥ pāpairmucyatenātra saṃśayaḥ
1,25.72ab
सप्तवक्त्रोमहेशानि ह्यनंगोनामनामतः
saptavaktromaheśāni hyanaṃgonāmanāmataḥ
1,25.72cd
धारणात्तस्य देवेशिदरिद्रोपीश्वरोभवेत्
dhāraṇāttasya deveśidaridropīśvarobhavet
1,25.73ab
रुद्राक्षश्चाष्टवक्त्रश्च वसुमूर्तिश्च भैरवः
rudrākṣaścāṣṭavaktraśca vasumūrtiśca bhairavaḥ
1,25.73cd
धारणात्तस्य पूर्णायुर्मृतो भवति शूलभृत्
dhāraṇāttasya pūrṇāyurmṛto bhavati śūlabhṛt
1,25.74ab
भैरवोनववक्त्रश्च कपिलश्चमुनिःस्मृतः
bhairavonavavaktraśca kapilaścamuniḥsmṛtaḥ
1,25.74cd
दुर्गावातदधिष्ठात्री नवरूपामहेश्वरी
durgāvātadadhiṣṭhātrī navarūpāmaheśvarī
1,25.75ab
तं धारयेद्वामहस्ते रुद्राक्षंभक्तितत्परः
taṃ dhārayedvāmahaste rudrākṣaṃbhaktitatparaḥ
1,25.75cd
सर्वेश्वरोभवेन्नूनंमम तुल्यो न संशयः
sarveśvarobhavennūnaṃmama tulyo na saṃśayaḥ
1,25.76ab
दशवक्त्रो महेशानि स्वयं देवो जनार्दनः
daśavaktro maheśāni svayaṃ devo janārdanaḥ
1,25.76cd
धारणात्तस्य देवेशि सर्वान्कामानवाप्नुयात्
dhāraṇāttasya deveśi sarvānkāmānavāpnuyāt
1,25.77ab
एकादशमुखोयस्तुरुद्राक्षःपरमेश्वरि
ekādaśamukhoyasturudrākṣaḥparameśvari
1,25.77cd
सरुद्रोधारणात्तस्यसर्वत्रविजयीभवेत्
sarudrodhāraṇāttasyasarvatravijayībhavet
1,25.78ab
द्वादशास्यं तु रुद्राक्षं धारयेत्केशदेशके
dvādaśāsyaṃ tu rudrākṣaṃ dhārayetkeśadeśake
1,25.78cd
आदित्याश्चैव ते सर्वेद्वादशैव स्थितास्तथा
ādityāścaiva te sarvedvādaśaiva sthitāstathā
1,25.79ab
त्रयोदशमुखो विश्वेदेवस्तद्धारणान्नरः
trayodaśamukho viśvedevastaddhāraṇānnaraḥ
1,25.79cd
सर्वान्कामानवाप्नोति सौभाग्यं मंगलंलभेत्
sarvānkāmānavāpnoti saubhāgyaṃ maṃgalaṃlabhet
1,25.80ab
चतुर्दशमुखो यो हि रुद्राक्षः परमःशिवः
caturdaśamukho yo hi rudrākṣaḥ paramaḥśivaḥ
1,25.80cd
धारयेन्मूर्ध्नि तं भक्त्यासर्वपापं प्रणश्यति
dhārayenmūrdhni taṃ bhaktyāsarvapāpaṃ praṇaśyati
1,25.81ab
इतिरुद्राक्षभेदा हि प्रोक्तावैमुखभेदतः
itirudrākṣabhedā hi proktāvaimukhabhedataḥ
1,25.
तत्तन्मंत्राञ्छृणु प्रीत्या क्रमाच्छैल्लेश्वरात्मजे
tattanmaṃtrāñchṛṇu prītyā kramācchailleśvarātmaje
1,25.82ab
81च्द्/ अं ह्रीनमः 1 अंनमः 2 अंक्लींनमः 3 अंह्रींनमः 4 अंह्रींनमः 5 अंह्रीं हुं नमः 6 अंहुंनमः 7 अंहुंनमः 8 अंह्रींहुंनमः 9 अंह्रींनमः नमः 10 अंह्रींहुंनमः 11 अंक्रों क्षौं रौं नमः 12 अंह्रींनमः 13 अंनम 14 भक्तिश्रद्धायुतश्चैव सर्वकामार्थसिद्धये
81cd/ aṃ hrīnamaḥ 1 aṃnamaḥ 2 aṃklīṃnamaḥ 3 aṃhrīṃnamaḥ 4 aṃhrīṃnamaḥ 5 aṃhrīṃ huṃ namaḥ 6 aṃhuṃnamaḥ 7 aṃhuṃnamaḥ 8 aṃhrīṃhuṃnamaḥ 9 aṃhrīṃnamaḥ namaḥ 10 aṃhrīṃhuṃnamaḥ 11 aṃkroṃ kṣauṃ rauṃ namaḥ 12 aṃhrīṃnamaḥ 13 aṃnama 14 bhaktiśraddhāyutaścaiva sarvakāmārthasiddhaye
1,25.82cd
रुद्राक्षान्धारयेन्मंत्रैर्देवनालस्य वर्जितः
rudrākṣāndhārayenmaṃtrairdevanālasya varjitaḥ
1,25.83ab
विना मंत्रेण हो धत्ते रुद्राक्षं भुविमानवः
vinā maṃtreṇa ho dhatte rudrākṣaṃ bhuvimānavaḥ
1,25.83cd
स याति नरकं घोरं यावदिन्द्राश्चतुर्दश
sa yāti narakaṃ ghoraṃ yāvadindrāścaturdaśa
1,25.84ab
रुद्राक्षमालिनंदृष्ट्वा भूतप्रेतपिशाचकाः
rudrākṣamālinaṃdṛṣṭvā bhūtapretapiśācakāḥ
1,25.84cd
डाकिनीशाकिनी चैव ये चान्ये द्रोहकारकाः
ḍākinīśākinī caiva ye cānye drohakārakāḥ
1,25.85ab
कृत्रिमं चैव यत्किंचिदभिचारादिकंचयात्
kṛtrimaṃ caiva yatkiṃcidabhicārādikaṃcayāt
1,25.85cd
तत्सर्वंदूरतोयातिदृष्ट्वा शंकितविग्रहम्
tatsarvaṃdūratoyātidṛṣṭvā śaṃkitavigraham
1,25.86ab
रुद्राक्षमालिनं दृष्ट्वा शिवो विष्णुः प्रसीदति
rudrākṣamālinaṃ dṛṣṭvā śivo viṣṇuḥ prasīdati
1,25.86cd
देवीगणपतिस्सूर्यःसुराश्चान्येपिपार्वति
devīgaṇapatissūryaḥsurāścānyepipārvati
1,25.87ab
एवंज्ञात्वातुमाहात्म्यंरुद्राक्षस्यमहेश्वरि
evaṃjñātvātumāhātmyaṃrudrākṣasyamaheśvari
1,25.87cd
सम्यग्धार्यास्समंत्राश्चभक्त्याधर्मविवृद्धये
samyagdhāryāssamaṃtrāścabhaktyādharmavivṛddhaye
1,25.88ab
इत्युक्तंगिरिजाग्रेहिशिवेनपरमात्मना
ityuktaṃgirijāgrehiśivenaparamātmanā
1,25.88cd
भस्मरूद्राक्षमाहात्म्यं भुक्तिमुक्तिफलप्रदम्
bhasmarūdrākṣamāhātmyaṃ bhuktimuktiphalapradam
1,25.89ab
शिवस्यातिप्रियौज्ञेयौ भस्मरुद्राक्षधारिणौ
śivasyātipriyaujñeyau bhasmarudrākṣadhāriṇau
1,25.89cd
तद्धारणप्रभावद्धि भुक्तिर्मुक्तिर्न संशयः
taddhāraṇaprabhāvaddhi bhuktirmuktirna saṃśayaḥ
1,25.90ab
भस्मरुद्राक्षधारी यः शिवभक्तस्स उच्यते
bhasmarudrākṣadhārī yaḥ śivabhaktassa ucyate
1,25.90cd
पञ्चाक्षरजपासक्तः परिपूर्णश्चसन्मुखे
pañcākṣarajapāsaktaḥ paripūrṇaścasanmukhe
1,25.91ab
विनाभस्मत्रिपुंड्रेणविनारुद्राक्षमालया
vinābhasmatripuṃḍreṇavinārudrākṣamālayā
1,25.91cd
पूजितोपिमहादेवोनाभीष्टफलदायकः
pūjitopimahādevonābhīṣṭaphaladāyakaḥ
1,25.92ab
तत्सर्वं च समाख्यातं यत्पृष्टंहिमुनीश्वर
tatsarvaṃ ca samākhyātaṃ yatpṛṣṭaṃhimunīśvara
1,25.92cd
भस्मरुद्राक्षमाहात्म्यं सर्वकामसमृद्धिदम्
bhasmarudrākṣamāhātmyaṃ sarvakāmasamṛddhidam
1,25.93ab
एतद्यःशृणुयान्नित्यंमाहात्म्यपरमंशुभम्
etadyaḥśṛṇuyānnityaṃmāhātmyaparamaṃśubham
1,25.93cd
रुद्राक्षभस्मनोर्भक्त्यासर्वान्कामानवाप्नुयात्
rudrākṣabhasmanorbhaktyāsarvānkāmānavāpnuyāt
1,25.94ab
इह सर्वसुखं भुक्त्वा पुत्रपौत्रादिसंयुतः
iha sarvasukhaṃ bhuktvā putrapautrādisaṃyutaḥ
1,25.94cd
लभेत्परत्र सन्मोक्षं शिवस्यातिप्रियो भवेत्
labhetparatra sanmokṣaṃ śivasyātipriyo bhavet
1,25.95ab
विद्येश्वरसंहितेयं कथिता वो मुनीश्वराः
vidyeśvarasaṃhiteyaṃ kathitā vo munīśvarāḥ
1,25.95cd
सर्वसिद्धिप्रदा नित्यंमुक्तिदा शिवशासनात्
sarvasiddhipradā nityaṃmuktidā śivaśāsanāt
Chapter 7.1.1
7.1,1.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे प्रथमायां विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखण्डे रुद्राक्षमहात्म्यवर्णनोनाम पञ्चविंशो ऽध्यायः वायवीयसंहिता अथ श्रीशिवमहापुराणे सप्तमी वायवीयसंहिता प्रारभ्यते ॥ श्रीगणेशाय नमः ॥ श्रीगौरीशंकराभ्यां नमः ॥ अथ सप्तमी वायवीयसंहिता प्रारभ्यते ॥ व्यास उवाच नमश्शिवाय सोमाय सगणाय ससूनवे
iti śrīśivamahāpurāṇe prathamāyāṃ vidyeśvarasaṃhitāyāṃ sādhyasādhanakhaṇḍe rudrākṣamahātmyavarṇanonāma pañcaviṃśo 'dhyāyaḥ vāyavīyasaṃhitā atha śrīśivamahāpurāṇe saptamī vāyavīyasaṃhitā prārabhyate || śrīgaṇeśāya namaḥ || śrīgaurīśaṃkarābhyāṃ namaḥ || atha saptamī vāyavīyasaṃhitā prārabhyate || vyāsa uvāca namaśśivāya somāya sagaṇāya sasūnave
7.1,1.1cd
प्रधानपुरुषेशाय सर्गस्थित्यंतहेतवे
pradhānapuruṣeśāya sargasthityaṃtahetave
7.1,1.2ab
शक्तिरप्रतिमा यस्य ह्यैश्वर्यं चापि सर्वगम्
śaktirapratimā yasya hyaiśvaryaṃ cāpi sarvagam
7.1,1.2cd
स्वामित्वं च विभुत्वं च स्वभावं संप्रचक्षते
svāmitvaṃ ca vibhutvaṃ ca svabhāvaṃ saṃpracakṣate
7.1,1.3ab
तमजं विश्वकर्माणं शाश्वतं शिवमव्ययम्
tamajaṃ viśvakarmāṇaṃ śāśvataṃ śivamavyayam
7.1,1.3cd
महादेवं महात्मानं व्रजामि शरणं शिवम्
mahādevaṃ mahātmānaṃ vrajāmi śaraṇaṃ śivam
7.1,1.4ab
धर्मक्षेत्रे महातीर्थे गंगाकालिंदिसंगमे
dharmakṣetre mahātīrthe gaṃgākāliṃdisaṃgame
7.1,1.4cd
प्रयागे नैमिषारण्ये ब्रह्मलोकस्य वर्त्मनि
prayāge naimiṣāraṇye brahmalokasya vartmani
7.1,1.5ab
मुनयश्शंसितात्मानः सत्यव्रतपरायणाः
munayaśśaṃsitātmānaḥ satyavrataparāyaṇāḥ
7.1,1.5cd
महौजसो महाभागा महासत्रं वितेनिरे
mahaujaso mahābhāgā mahāsatraṃ vitenire
7.1,1.6ab
तत्र सत्रं समाकर्ण्य तेषामक्लिष्टकर्मणाम्
tatra satraṃ samākarṇya teṣāmakliṣṭakarmaṇām
7.1,1.6cd
साक्षात्सत्यवतीसूनोर्वेदव्यासस्य धीमतः
sākṣātsatyavatīsūnorvedavyāsasya dhīmataḥ
7.1,1.7ab
शिष्यो महात्मा मेधावी त्रिषु लोकेषु विश्रुतः
śiṣyo mahātmā medhāvī triṣu lokeṣu viśrutaḥ
7.1,1.7cd
पञ्चावयवयुक्तस्य वाक्यस्य गुणदोषवित्
pañcāvayavayuktasya vākyasya guṇadoṣavit
7.1,1.8ab
उत्तरोत्तरवक्ता च ब्रुवतो ऽपि बृहस्पतेः
uttarottaravaktā ca bruvato 'pi bṛhaspateḥ
7.1,1.8cd
मधुरः श्रवणानां च मनोज्ञपदपर्वणाम्
madhuraḥ śravaṇānāṃ ca manojñapadaparvaṇām
7.1,1.9ab
कथानां निपुणो वक्ता कालविन्नयवित्कविः
kathānāṃ nipuṇo vaktā kālavinnayavitkaviḥ
7.1,1.9cd
आजगाम स तं देशं सूतः पौराणिकोत्तमः
ājagāma sa taṃ deśaṃ sūtaḥ paurāṇikottamaḥ
7.1,1.10ab
तं दृष्ट्वा सूतमायांतं मुनयो हृष्टमानसाः
taṃ dṛṣṭvā sūtamāyāṃtaṃ munayo hṛṣṭamānasāḥ
7.1,1.10cd
तस्मै साम च पूजां च यथावत्प्रत्यपादयन्
tasmai sāma ca pūjāṃ ca yathāvatpratyapādayan
7.1,1.11ab
प्रतिगृह्य सतां पूजां मुनिभिः प्रतिपादिताम्
pratigṛhya satāṃ pūjāṃ munibhiḥ pratipāditām
7.1,1.11cd
उद्दिष्टमानसं भेजे नियुक्तो युक्तमात्मनः
uddiṣṭamānasaṃ bheje niyukto yuktamātmanaḥ
7.1,1.12ab
ततस्तत्संगमादेव मुनीनां भावितात्मनाम्
tatastatsaṃgamādeva munīnāṃ bhāvitātmanām
7.1,1.12cd
सोत्कंठमभवच्चितं श्रोतुं पौराणिकीं कथाम्
sotkaṃṭhamabhavaccitaṃ śrotuṃ paurāṇikīṃ kathām
7.1,1.13ab
तदा तमनुकूलाभिर्वाग्भिः पूज्य 1 महर्षयः
tadā tamanukūlābhirvāgbhiḥ pūjya 1 maharṣayaḥ
7.1,1.13cd
अतीवाभिमुखं कृत्वा वचनं चेदमब्रुवन्
atīvābhimukhaṃ kṛtvā vacanaṃ cedamabruvan
7.1,1.14ab
ऋषय ऊचुः रोमहर्षण सर्वज्ञ भवान्नो भाग्यगौरवात्
ṛṣaya ūcuḥ romaharṣaṇa sarvajña bhavānno bhāgyagauravāt
7.1,1.14cd
संप्राप्तोद्य महाभाग शैवराज महामते
saṃprāptodya mahābhāga śaivarāja mahāmate
7.1,1.15ab
पुराणविद्यामखिलां व्यासात्प्रत्यक्षमीयिवान्
purāṇavidyāmakhilāṃ vyāsātpratyakṣamīyivān
7.1,1.15cd
तस्मादाश्चर्यभूतानां कथानां त्वं हि भाजनम्
tasmādāścaryabhūtānāṃ kathānāṃ tvaṃ hi bhājanam
7.1,1.16ab
रत्नानामुरुसाराणां रत्नाकर इवार्णवः
ratnānāmurusārāṇāṃ ratnākara ivārṇavaḥ
7.1,1.16cd
यच्च भूतं यच्च भव्यं यच्चान्यद्वस्तु वर्तते
yacca bhūtaṃ yacca bhavyaṃ yaccānyadvastu vartate
7.1,1.17ab
न तवाविदितं किञ्चित्त्रिषु लोकेषु विद्यते
na tavāviditaṃ kiñcittriṣu lokeṣu vidyate
7.1,1.17cd
त्वमदृष्टवशादस्मद्दर्शनार्थमिहागतः
tvamadṛṣṭavaśādasmaddarśanārthamihāgataḥ
7.1,1.17ef
अकुर्वन्किमपि श्रेयो न वृथा गन्तुमर्हसि
akurvankimapi śreyo na vṛthā gantumarhasi
7.1,1.18ab
तस्माच्छ्राव्यतरं पुण्यं सत्कथाज्ञानसंहितम्
tasmācchrāvyataraṃ puṇyaṃ satkathājñānasaṃhitam
7.1,1.18cd
वेदांतसारसर्वस्वं पुराणं श्रावयाशु नः
vedāṃtasārasarvasvaṃ purāṇaṃ śrāvayāśu naḥ
7.1,1.19ab
एवमभ्यर्थितस्सूतो मुनिभिर्वेदवादिभिः
evamabhyarthitassūto munibhirvedavādibhiḥ
7.1,1.19cd
श्लक्ष्णां च न्यायसंयुक्तां प्रत्युवाच शुभां गिरम्
ślakṣṇāṃ ca nyāyasaṃyuktāṃ pratyuvāca śubhāṃ giram
7.1,1.20ab
502अ सूत उवाच पूजितो ऽनुगृहीतश्च भवद्भिरिति चोदितः
502a sūta uvāca pūjito 'nugṛhītaśca bhavadbhiriti coditaḥ
7.1,1.20cd
कस्मात्सम्यङ्न विब्रूयां पुराणमृषिपूजितम्
kasmātsamyaṅna vibrūyāṃ purāṇamṛṣipūjitam
7.1,1.21ab
अभिवंद्य महादेवं देवीं स्कंदं विनायकम्
abhivaṃdya mahādevaṃ devīṃ skaṃdaṃ vināyakam
7.1,1.21cd
नंदिनं च तथा व्यासं साक्षात्सत्यवतीसुतम्
naṃdinaṃ ca tathā vyāsaṃ sākṣātsatyavatīsutam
7.1,1.22ab
वक्ष्यामि परमं पुण्यं पुराणं वेदसंमितम्
vakṣyāmi paramaṃ puṇyaṃ purāṇaṃ vedasaṃmitam
7.1,1.22cd
शिवज्ञानार्णवं साक्षाद्भक्तिमुक्तिफलप्रदम्
śivajñānārṇavaṃ sākṣādbhaktimuktiphalapradam
7.1,1.23ab
शब्दार्थन्यायसंयुक्तै रागमार्थैर्विभूषितम्
śabdārthanyāyasaṃyuktai rāgamārthairvibhūṣitam
7.1,1.23cd
श्वेतकल्पप्रसंगेन वायुना कथितं पुरा
śvetakalpaprasaṃgena vāyunā kathitaṃ purā
7.1,1.24ab
विद्यास्थानानि सर्वाणि पुराणानुक्रमं तथा
vidyāsthānāni sarvāṇi purāṇānukramaṃ tathā
7.1,1.24cd
तत्पुराणस्य चोत्पत्तिं ब्रुवतो मे निबोधत
tatpurāṇasya cotpattiṃ bruvato me nibodhata
7.1,1.25ab
अंगानि वेदाश्चत्वारो मीमांसान्यायविस्तरः
aṃgāni vedāścatvāro mīmāṃsānyāyavistaraḥ
7.1,1.25cd
पुराणं धर्मशास्त्रं च विद्याश्चेताश्चतुर्दश
purāṇaṃ dharmaśāstraṃ ca vidyāścetāścaturdaśa
7.1,1.26ab
आयुर्वेदो धनुर्वेदो गांधर्वश्चेत्यनुक्रमात्
āyurvedo dhanurvedo gāṃdharvaścetyanukramāt
7.1,1.26cd
अर्थशास्त्रं परं तस्माद्विद्या ह्यष्टादश स्मृताः
arthaśāstraṃ paraṃ tasmādvidyā hyaṣṭādaśa smṛtāḥ
7.1,1.27ab
अष्टादशानां विद्यानामेतासां भिन्नवर्त्मनाम्
aṣṭādaśānāṃ vidyānāmetāsāṃ bhinnavartmanām
7.1,1.27cd
आदिकर्ता कविस्साक्षाच्छूलपाणिरिति श्रुतिः
ādikartā kavissākṣācchūlapāṇiriti śrutiḥ
7.1,1.28ab
स हि सर्वजगन्नाथः सिसृक्षुरखिलं जगत्
sa hi sarvajagannāthaḥ sisṛkṣurakhilaṃ jagat
7.1,1.28cd
ब्रह्माणं विदधे साक्षात्पुत्रमग्रे सनातनम्
brahmāṇaṃ vidadhe sākṣātputramagre sanātanam
7.1,1.29ab
तस्मै प्रथमपुत्राय ब्रह्मणे विश्वयोनये
tasmai prathamaputrāya brahmaṇe viśvayonaye
7.1,1.29cd
विद्याश्चेमा ददौ पूर्वं विश्वसृष्ट्यर्थमीश्वरः
vidyāścemā dadau pūrvaṃ viśvasṛṣṭyarthamīśvaraḥ
7.1,1.30ab
पालनाय हरिं देवं रक्षाशक्तिं ददौ ततः
pālanāya hariṃ devaṃ rakṣāśaktiṃ dadau tataḥ
7.1,1.30cd
मध्यमं तनयं विष्णुं पातारं ब्रह्मणो ऽपि हि
madhyamaṃ tanayaṃ viṣṇuṃ pātāraṃ brahmaṇo 'pi hi
7.1,1.31ab
लब्धविद्येन विधिना प्रजासृष्टिं वितन्वता
labdhavidyena vidhinā prajāsṛṣṭiṃ vitanvatā
7.1,1.31cd
प्रथमं सर्वशास्त्राणां पुराणं ब्रह्मणा स्मृतम्
prathamaṃ sarvaśāstrāṇāṃ purāṇaṃ brahmaṇā smṛtam
7.1,1.32ab
अनंतरं तु वक्त्रेभ्यो वेदास्तस्य विनिर्गताः
anaṃtaraṃ tu vaktrebhyo vedāstasya vinirgatāḥ
7.1,1.32cd
प्रवृत्तिस्सर्वशास्त्राणां तन्मुखादभवत्ततः
pravṛttissarvaśāstrāṇāṃ tanmukhādabhavattataḥ
7.1,1.33ab
यदास्य विस्तरं शक्ता नाधिगंतुं प्रजा भुवि
yadāsya vistaraṃ śaktā nādhigaṃtuṃ prajā bhuvi
7.1,1.33cd
तदा विद्यासमासार्थं विश्वेश्वरनियोगतः
tadā vidyāsamāsārthaṃ viśveśvaraniyogataḥ
7.1,1.34ab
द्वापरांतेषु विश्वात्मा विष्णुर्विश्वंभरः प्रभुः
dvāparāṃteṣu viśvātmā viṣṇurviśvaṃbharaḥ prabhuḥ
7.1,1.34cd
व्यासनाम्ना चरत्यस्मिन्नवतीर्य महीतले
vyāsanāmnā caratyasminnavatīrya mahītale
7.1,1.35ab
एवं व्यस्ताश्च वेदाश्च द्वापरेद्वापरे द्विजाः
evaṃ vyastāśca vedāśca dvāparedvāpare dvijāḥ
7.1,1.35cd
निर्मितानि पुराणानि अन्यानि च ततः परम्
nirmitāni purāṇāni anyāni ca tataḥ param
7.1,1.36ab
स पुनर्द्वापरे चास्मिन्कृष्णद्वैपायनाख्यया
sa punardvāpare cāsminkṛṣṇadvaipāyanākhyayā
7.1,1.36cd
अरण्यामिव हव्याशी सत्यवत्यामजायत
araṇyāmiva havyāśī satyavatyāmajāyata
7.1,1.37ab
संक्षिप्य स पुनर्वेदांश्चतुर्धा कृतवान्मुनिः
saṃkṣipya sa punarvedāṃścaturdhā kṛtavānmuniḥ
7.1,1.37cd
व्यस्तवेदतया लोके वेदव्यास इति श्रुतः
vyastavedatayā loke vedavyāsa iti śrutaḥ
7.1,1.38ab
पुराणानाञ्च संक्षिप्तं चतुर्लक्षप्रमाणतः
purāṇānāñca saṃkṣiptaṃ caturlakṣapramāṇataḥ
7.1,1.38cd
अद्यापि देवलोके तच्छतकोटिप्रविस्तरम्
adyāpi devaloke tacchatakoṭipravistaram
7.1,1.39ab
यो विद्याच्चतुरो वेदान् सांगोपणिषदान्द्विजः
yo vidyāccaturo vedān sāṃgopaṇiṣadāndvijaḥ
7.1,1.39cd
न चेत्पुराणं संविद्यान्नैव स स्याद्विचक्षणः
na cetpurāṇaṃ saṃvidyānnaiva sa syādvicakṣaṇaḥ
7.1,1.40ab
इतिहासपुराणाभ्यां वेदं समुपबृंहयेत्
itihāsapurāṇābhyāṃ vedaṃ samupabṛṃhayet
7.1,1.40cd
बिभेत्यल्पश्रुताद्वेदो मामयं प्रतरिष्यति
bibhetyalpaśrutādvedo māmayaṃ pratariṣyati
7.1,1.41ab
सर्गश्च प्रतिसर्गश्च वंशो मन्वंतराणि च
sargaśca pratisargaśca vaṃśo manvaṃtarāṇi ca
7.1,1.41cd
वंशानुचरितं चैव पुराणं पञ्चलक्षणम्
vaṃśānucaritaṃ caiva purāṇaṃ pañcalakṣaṇam
7.1,1.42ab
दशधा चाष्टधा चैतत्पुराणमुपदिश्यते
daśadhā cāṣṭadhā caitatpurāṇamupadiśyate
7.1,1.42cd
502ब् बृहत्सूक्ष्मप्रभेदेन मुनिभिस्तत्त्ववित्तमैः
502b bṛhatsūkṣmaprabhedena munibhistattvavittamaiḥ
7.1,1.43ab
ब्राह्मं पाद्मं वैष्णवं च शैवं भागवतं तथा
brāhmaṃ pādmaṃ vaiṣṇavaṃ ca śaivaṃ bhāgavataṃ tathā
7.1,1.43cd
भविष्यं नारदीयं च मार्कंडेयमतः परम्
bhaviṣyaṃ nāradīyaṃ ca mārkaṃḍeyamataḥ param
7.1,1.44ab
आग्नेयं ब्रह्मवैवर्तं लैंगं वाराहमेव च
āgneyaṃ brahmavaivartaṃ laiṃgaṃ vārāhameva ca
7.1,1.44cd
स्कान्दं च वामनं चैव कौर्म्यं मात्स्यं च गारुडम्
skāndaṃ ca vāmanaṃ caiva kaurmyaṃ mātsyaṃ ca gāruḍam
7.1,1.45ab
ब्रह्मांडं चेति पुण्यो ऽयं पुराणानामनुक्रमः
brahmāṃḍaṃ ceti puṇyo 'yaṃ purāṇānāmanukramaḥ
7.1,1.45cd
तत्र शैवं तुरीयं यच्छार्वं सर्वार्थसाधकम्
tatra śaivaṃ turīyaṃ yacchārvaṃ sarvārthasādhakam
7.1,1.46ab
ग्रंथो लक्षप्रमाणं तद्व्यस्तं द्वादशसंहितम्
graṃtho lakṣapramāṇaṃ tadvyastaṃ dvādaśasaṃhitam
7.1,1.46cd
निर्मितं तच्छिवेनैव तत्र धर्मः प्रतिष्ठितः
nirmitaṃ tacchivenaiva tatra dharmaḥ pratiṣṭhitaḥ
7.1,1.47ab
तदुक्तेनैव धर्मेण शैवास्त्रैवर्णिका नराः
taduktenaiva dharmeṇa śaivāstraivarṇikā narāḥ
7.1,1.47cd
तस्माद्विमुकुतिमन्विच्छञ्च्छिवमेव समाश्रयेत्
tasmādvimukutimanvicchañcchivameva samāśrayet
7.1,1.48ab
तमाश्रित्यैव देवानामपि मुक्तिर्न चान्यथा
tamāśrityaiva devānāmapi muktirna cānyathā
7.1,1.49ab
यदिदं शैवमाख्यातं पुराणं वेदसंमितम्
yadidaṃ śaivamākhyātaṃ purāṇaṃ vedasaṃmitam
7.1,1.49cd
तस्य भेदान्समासेन ब्रुवतो मे निबोधत
tasya bhedānsamāsena bruvato me nibodhata
7.1,1.50ab
विद्येश्वरं तथा रौद्रं वैनायकमनुत्तमम्
vidyeśvaraṃ tathā raudraṃ vaināyakamanuttamam
7.1,1.50cd
औमं मातृपुराणं च रुद्रैकादशकं तथा
aumaṃ mātṛpurāṇaṃ ca rudraikādaśakaṃ tathā
7.1,1.51ab
कैलासं शतरुद्रं च शतरुद्राख्यमेव च
kailāsaṃ śatarudraṃ ca śatarudrākhyameva ca
7.1,1.51cd
सहस्रकोटिरुद्राख्यं वायवीयं ततःपरम्
sahasrakoṭirudrākhyaṃ vāyavīyaṃ tataḥparam
7.1,1.52ab
धर्मसंज्ञं पुराणं चेत्येवं द्वादश संहिताः
dharmasaṃjñaṃ purāṇaṃ cetyevaṃ dvādaśa saṃhitāḥ
7.1,1.52cd
विद्येशं दशसाहस्रमुदितं ग्रंथसंख्यया
vidyeśaṃ daśasāhasramuditaṃ graṃthasaṃkhyayā
7.1,1.53ab
रौद्रं वैनायकं चौमं मातृकाख्यं ततः परम्
raudraṃ vaināyakaṃ caumaṃ mātṛkākhyaṃ tataḥ param
7.1,1.53cd
प्रत्येकमष्टसाहस्रं त्रयोदशसहस्रकम्
pratyekamaṣṭasāhasraṃ trayodaśasahasrakam
7.1,1.54ab
रौद्रकादशकाख्यं यत्कैलासं षट्सहस्रकम्
raudrakādaśakākhyaṃ yatkailāsaṃ ṣaṭsahasrakam
7.1,1.54cd
शतरुद्रं त्रिसाहस्रं कोटिरुद्रं ततः परम्
śatarudraṃ trisāhasraṃ koṭirudraṃ tataḥ param
7.1,1.55ab
सहस्रैर्नवभिर्युक्तं सर्वार्थज्ञानसंयुतम्
sahasrairnavabhiryuktaṃ sarvārthajñānasaṃyutam
7.1,1.55cd
सहस्रकोटिरुद्राख्यमेकादशसहस्रकम्
sahasrakoṭirudrākhyamekādaśasahasrakam
7.1,1.56ab
चतुस्सहस्रसंख्येयं वायवीयमनुत्तमम्
catussahasrasaṃkhyeyaṃ vāyavīyamanuttamam
7.1,1.56cd
धर्मसंज्ञं पुराणं यत्तद्द्वादशसहस्रकम्
dharmasaṃjñaṃ purāṇaṃ yattaddvādaśasahasrakam
7.1,1.57ab
तदेवं लक्षमुद्दिष्टं शैवं शाखाविभेदतः
tadevaṃ lakṣamuddiṣṭaṃ śaivaṃ śākhāvibhedataḥ
7.1,1.57cd
पुराणं वेदसारं तद्भुक्तिमुक्तिफलप्रदम्
purāṇaṃ vedasāraṃ tadbhuktimuktiphalapradam
7.1,1.58ab
व्यासेन तत्तु संक्षिप्तं चतुर्विंशत्सहस्रकम्
vyāsena tattu saṃkṣiptaṃ caturviṃśatsahasrakam
7.1,1.58cd
शैवन्तत्र पुराणं वै चतुर्थं सप्तसंहितम्
śaivantatra purāṇaṃ vai caturthaṃ saptasaṃhitam
7.1,1.59ab
विद्येश्वराख्या तत्राद्या द्वितीया रुद्रसंहिता
vidyeśvarākhyā tatrādyā dvitīyā rudrasaṃhitā
7.1,1.59cd
तृतीया शतरुद्राख्या कोटिरुद्रा चतुर्थिका
tṛtīyā śatarudrākhyā koṭirudrā caturthikā
7.1,1.60ab
पञ्चमी कथिता चोमा षष्ठी कैलाससंहिता
pañcamī kathitā comā ṣaṣṭhī kailāsasaṃhitā
7.1,1.60cd
सप्तमी वायवीयाख्या सप्तैवं संहिता इह
saptamī vāyavīyākhyā saptaivaṃ saṃhitā iha
7.1,1.61ab
विद्येश्वरं द्विसाहस्रं रौद्रं पञ्चशतायुतम्
vidyeśvaraṃ dvisāhasraṃ raudraṃ pañcaśatāyutam
7.1,1.61cd
त्रिंशत्तथा द्विसाहस्रं सार्धैकशतमीरितम्
triṃśattathā dvisāhasraṃ sārdhaikaśatamīritam
7.1,1.62ab
शतरुद्रन्तथा कोटिरुद्रं व्योमयुगाधिकम्
śatarudrantathā koṭirudraṃ vyomayugādhikam
7.1,1.62cd
द्विसाहस्रं च द्विशतं तथोमं भूसहस्रकम्
dvisāhasraṃ ca dviśataṃ tathomaṃ bhūsahasrakam
7.1,1.63ab
चत्वारिंशत्साष्टशतं कैलासं भूसहस्रकम्
catvāriṃśatsāṣṭaśataṃ kailāsaṃ bhūsahasrakam
7.1,1.63cd
चत्वारिंशच्च द्विशतं वायवीयमतः परम्
catvāriṃśacca dviśataṃ vāyavīyamataḥ param
7.1,1.64ab
चतुस्साहस्रसंख्याकमेवं संख्याविभेदतः
catussāhasrasaṃkhyākamevaṃ saṃkhyāvibhedataḥ
7.1,1.64cd
श्रुतम्परमपुण्यन्तु पुराणं शिवसंज्ञकम्
śrutamparamapuṇyantu purāṇaṃ śivasaṃjñakam
7.1,1.65ab
चतुःसाहस्रकं यत्तु वायवीयमुदीरितम्
catuḥsāhasrakaṃ yattu vāyavīyamudīritam
7.1,1.65cd
तदिदं वर्तयिष्यामि भागद्वयसमन्वितम्
tadidaṃ vartayiṣyāmi bhāgadvayasamanvitam
7.1,1.66ab
नावेदविदुषे वाच्यमिदं शास्त्रमनुत्तमम्
nāvedaviduṣe vācyamidaṃ śāstramanuttamam
7.1,1.66cd
न चैवाश्रद्धधानाय नापुराणविदे तथा
na caivāśraddhadhānāya nāpurāṇavide tathā
7.1,1.67ab
परीक्षिताय शिष्याय धार्मिकायानसूयवे
parīkṣitāya śiṣyāya dhārmikāyānasūyave
7.1,1.67cd
प्रदेयं शिवभक्ताय शिवधर्मानुसारिणे
pradeyaṃ śivabhaktāya śivadharmānusāriṇe
7.1,1.68ab
पुराणसंहिता यस्य प्रसादान्मयि वर्तते
purāṇasaṃhitā yasya prasādānmayi vartate
7.1,1.68cd
नमो भगवते तस्मै व्यासायामिततेजसे
namo bhagavate tasmai vyāsāyāmitatejase
Chapter 7.1.2
7.1,2.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे विद्यावतारकथनं नामप्रथमो ऽध्यायः सूत उवाच पुरा कालेन महता कल्पेतीते पुनःपुनः
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe vidyāvatārakathanaṃ nāmaprathamo 'dhyāyaḥ sūta uvāca purā kālena mahatā kalpetīte punaḥpunaḥ
7.1,2.1cd
अस्मिन्नुपस्थिते कल्पे प्रवृत्ते सृष्ठिकर्मणि
asminnupasthite kalpe pravṛtte sṛṣṭhikarmaṇi
7.1,2.2ab
प्रतिष्ठितायां वार्तायां प्रबुद्धासु प्रजासु च
pratiṣṭhitāyāṃ vārtāyāṃ prabuddhāsu prajāsu ca
7.1,2.2cd
मुनीनां षट्कुलीयानां ब्रुवतामितरेतरम्
munīnāṃ ṣaṭkulīyānāṃ bruvatāmitaretaram
7.1,2.3ab
इदं परमिदं नेति विवादस्सुमहानभूत्
idaṃ paramidaṃ neti vivādassumahānabhūt
7.1,2.3cd
परस्य दुर्निरूपत्वान्न जातस्तत्र निश्चयः
parasya durnirūpatvānna jātastatra niścayaḥ
7.1,2.4ab
ते ऽभिजग्मुर्विधातारं द्रष्टुं ब्रह्माणमव्ययम्
te 'bhijagmurvidhātāraṃ draṣṭuṃ brahmāṇamavyayam
7.1,2.4cd
यत्रास्ते भगवान् ब्रह्मा स्तूयमानस्सुरासुरैः
yatrāste bhagavān brahmā stūyamānassurāsuraiḥ
7.1,2.5ab
मेरुशृंगे शुभे रम्ये देवदानवसंकुले
meruśṛṃge śubhe ramye devadānavasaṃkule
7.1,2.5cd
सिद्धचारणसंवादे यक्षगंधर्वसेविते
siddhacāraṇasaṃvāde yakṣagaṃdharvasevite
7.1,2.6ab
विहंगसंघसंघुष्टे मणिविद्रुमभूषिते
vihaṃgasaṃghasaṃghuṣṭe maṇividrumabhūṣite
7.1,2.6cd
निकुंजकंदरदरीगृहानिर्झरशोभिते
nikuṃjakaṃdaradarīgṛhānirjharaśobhite
7.1,2.7ab
तत्र ब्रह्मवनं नाम नानामृगसमाकुलम्
tatra brahmavanaṃ nāma nānāmṛgasamākulam
7.1,2.7cd
दशयोजनविस्तीर्णं शतयोजनमायतम्
daśayojanavistīrṇaṃ śatayojanamāyatam
7.1,2.8ab
सुरसामलपानीयपूर्णरम्यसरोवरम्
surasāmalapānīyapūrṇaramyasarovaram
7.1,2.8cd
मत्तभ्रमरसंछन्नरम्यपुष्पितपादपम्
mattabhramarasaṃchannaramyapuṣpitapādapam
7.1,2.9ab
तरुणादित्यसंकाशं तत्र चारु महत्पुरम्
taruṇādityasaṃkāśaṃ tatra cāru mahatpuram
7.1,2.9cd
दुर्धर्षबलदृप्तानां दैत्यदानवरक्षसाम्
durdharṣabaladṛptānāṃ daityadānavarakṣasām
7.1,2.10ab
तप्तजांबूनदमयं प्रांशुप्राकारतोरणम्
taptajāṃbūnadamayaṃ prāṃśuprākāratoraṇam
7.1,2.10cd
निर्व्यूहवलभीकूटप्रतोलीशतमंडितम्
nirvyūhavalabhīkūṭapratolīśatamaṃḍitam
7.1,2.11ab
महार्हमणिचित्राभिर्लेलिहानमिवांबरम्
mahārhamaṇicitrābhirlelihānamivāṃbaram
7.1,2.11cd
महाभवनकोटीभिरनेकाभिरलंकृतम्
mahābhavanakoṭībhiranekābhiralaṃkṛtam
7.1,2.12ab
तस्मिन्निवसति ब्रह्मा सभ्यैः सार्धं प्रजापतिः
tasminnivasati brahmā sabhyaiḥ sārdhaṃ prajāpatiḥ
7.1,2.12cd
तत्र गत्वा महात्मानं साक्षाल्लोकपितामहम्
tatra gatvā mahātmānaṃ sākṣāllokapitāmaham
7.1,2.13ab
दद्दशुर्मुनयो देवा देवर्षिगणसेवितम्
daddaśurmunayo devā devarṣigaṇasevitam
7.1,2.13cd
शुद्धचामीकरप्रख्यं सर्वाभरणभूषितम्
śuddhacāmīkaraprakhyaṃ sarvābharaṇabhūṣitam
7.1,2.14ab
प्रसन्नवदनं सौम्यं पद्मपत्रायतेक्षणम्
prasannavadanaṃ saumyaṃ padmapatrāyatekṣaṇam
7.1,2.14cd
दिव्यकांतिसमायुक्तं दिव्यगंधानुलेपनम्
divyakāṃtisamāyuktaṃ divyagaṃdhānulepanam
7.1,2.15ab
दिव्यशुक्लांबरधरं दिव्यमालाविभूषितम्
divyaśuklāṃbaradharaṃ divyamālāvibhūṣitam
7.1,2.15cd
सुरासुरेन्द्रयोगींद्रवंद्यमानपदांबुजम्
surāsurendrayogīṃdravaṃdyamānapadāṃbujam
7.1,2.16ab
सर्वलक्षणयुक्तांग्या लब्धचामरहस्तया
sarvalakṣaṇayuktāṃgyā labdhacāmarahastayā
7.1,2.16cd
भ्राजमानं सरस्वत्या प्रभयेव दिवाकरम्
bhrājamānaṃ sarasvatyā prabhayeva divākaram
7.1,2.17ab
तं दृष्ट्वा मुनयस्सर्वे प्रसन्नवदनेक्षणाः
taṃ dṛṣṭvā munayassarve prasannavadanekṣaṇāḥ
7.1,2.17cd
शिरस्यंजलिमाधाय तुष्टुवुस्सुरपुंगवम्
śirasyaṃjalimādhāya tuṣṭuvussurapuṃgavam
7.1,2.18ab
मुनय ऊचुः नमस्त्रिमूर्तये तुभ्यं सर्गस्थित्यंतहेतवे
munaya ūcuḥ namastrimūrtaye tubhyaṃ sargasthityaṃtahetave
7.1,2.18cd
पुरुषाय पुराणाय ब्रह्मणे परमात्मने
puruṣāya purāṇāya brahmaṇe paramātmane
7.1,2.19ab
नमः प्रधानदेहाय प्रधानक्षोभकारिणे
namaḥ pradhānadehāya pradhānakṣobhakāriṇe
7.1,2.19cd
त्रयोविंशतिभेदेन विकृतायाविकारिणे
trayoviṃśatibhedena vikṛtāyāvikāriṇe
7.1,2.20ab
नमो ब्रह्माण्डदेहाय ब्रह्मांडोदरवर्तिने
namo brahmāṇḍadehāya brahmāṃḍodaravartine
7.1,2.20cd
तत्र संसिद्धकार्याय संसिद्धकरणाय च
tatra saṃsiddhakāryāya saṃsiddhakaraṇāya ca
7.1,2.21ab
नमोस्तु सर्वलोकाय सर्वलोकविधायिने
namostu sarvalokāya sarvalokavidhāyine
7.1,2.21cd
सर्वात्मदेहसंयोग वियोगविधिहेतवे
sarvātmadehasaṃyoga viyogavidhihetave
7.1,2.22ab
त्वयैव निखिलं सृष्टं संहृतं पालितं जगत्
tvayaiva nikhilaṃ sṛṣṭaṃ saṃhṛtaṃ pālitaṃ jagat
7.1,2.22cd
तथापि मायया नाथ न विद्मस्त्वां पितामह
tathāpi māyayā nātha na vidmastvāṃ pitāmaha
7.1,2.23ab
सूत उवाच एवं ब्रह्मा महाभागैर्महर्षिभिरभिष्टुतः
sūta uvāca evaṃ brahmā mahābhāgairmaharṣibhirabhiṣṭutaḥ
7.1,2.23cd
प्राह गंभीरया वाचा मुनीन् प्रह्लादयन्निव
prāha gaṃbhīrayā vācā munīn prahlādayanniva
7.1,2.24ab
ब्रह्मोवाच ऋषयो हे महाभागा महासत्त्वा महौजसः
brahmovāca ṛṣayo he mahābhāgā mahāsattvā mahaujasaḥ
7.1,2.24cd
किमर्थं सहितास्सर्वे यूयमत्र समागताः
kimarthaṃ sahitāssarve yūyamatra samāgatāḥ
7.1,2.25ab
तमेवंवादिनं देवं ब्रह्माणं ब्रह्मवित्तमाः
tamevaṃvādinaṃ devaṃ brahmāṇaṃ brahmavittamāḥ
7.1,2.25cd
वाग्भिर्विनयगर्भाभिस्सर्वे प्रांजलयो ऽब्रुवन्
vāgbhirvinayagarbhābhissarve prāṃjalayo 'bruvan
7.1,2.26ab
मुनय ऊचुः भगवन्नंधकारेण महता वयमावृताः
munaya ūcuḥ bhagavannaṃdhakāreṇa mahatā vayamāvṛtāḥ
7.1,2.26cd
खिन्ना विवदमानाश्च न पश्यामो ऽत्र यत्परम्
khinnā vivadamānāśca na paśyāmo 'tra yatparam
7.1,2.27ab
त्वं हि सर्वजगद्धाता सर्वकारणकारणम्
tvaṃ hi sarvajagaddhātā sarvakāraṇakāraṇam
7.1,2.27cd
त्वया ह्यविदितं नाथ नेह किंचन विद्यते
tvayā hyaviditaṃ nātha neha kiṃcana vidyate
7.1,2.28ab
कः पुमान् सर्वसत्त्वेभ्यः पुराणः पुरुषः परः
kaḥ pumān sarvasattvebhyaḥ purāṇaḥ puruṣaḥ paraḥ
7.1,2.28cd
विशुद्धः परिपूर्णश्च शाश्वतः परमेश्वरः
viśuddhaḥ paripūrṇaśca śāśvataḥ parameśvaraḥ
7.1,2.29ab
केनैव चित्रकृत्येन प्रथमं सृज्यते जगत्
kenaiva citrakṛtyena prathamaṃ sṛjyate jagat
7.1,2.29cd
तत्त्वं वद महाप्राज्ञ स्वसंदेहापनुत्तये
tattvaṃ vada mahāprājña svasaṃdehāpanuttaye
7.1,2.30ab
एवं पृष्टस्तदा ब्रह्मा विस्मयस्मेरवीक्षणः
evaṃ pṛṣṭastadā brahmā vismayasmeravīkṣaṇaḥ
7.1,2.30cd
देवानां दानवानां च मुनीनामपि सन्निधौ
devānāṃ dānavānāṃ ca munīnāmapi sannidhau
7.1,2.31ab
उत्थाय सुचिरं ध्यात्वा रुद्र इत्युद्धरन् गिरिम्
utthāya suciraṃ dhyātvā rudra ityuddharan girim
7.1,2.31cd
आनंदक्लिन्नसर्वांगः कृतांजलिरभाषत
ānaṃdaklinnasarvāṃgaḥ kṛtāṃjalirabhāṣata
Chapter 7.1.3
7.1,3.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे मुनिप्रस्ताववर्णनं नाम द्वितीयो ऽध्यायः ब्रहमोवाच यतो वाचो निवर्तंते अप्राप्य मनसा सह
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe muniprastāvavarṇanaṃ nāma dvitīyo 'dhyāyaḥ brahamovāca yato vāco nivartaṃte aprāpya manasā saha
7.1,3.1cd
आनंदं यस्य वै विद्वान्न बिभेति कुतश्चन
ānaṃdaṃ yasya vai vidvānna bibheti kutaścana
7.1,3.2ab
यस्मात्सर्वमिदं ब्रह्मविष्णुरुद्रेन्द्रपूर्वकम्
yasmātsarvamidaṃ brahmaviṣṇurudrendrapūrvakam
7.1,3.2cd
सह भूतेन्द्रियैः सर्वैः प्रथमं संप्रसूयते
saha bhūtendriyaiḥ sarvaiḥ prathamaṃ saṃprasūyate
7.1,3.3ab
कारणानां च यो धाता ध्याता परमकारणम्
kāraṇānāṃ ca yo dhātā dhyātā paramakāraṇam
7.1,3.3cd
न संप्रसूयते ऽन्यस्मात्कुतश्चन कदाचन
na saṃprasūyate 'nyasmātkutaścana kadācana
7.1,3.4ab
सर्वैश्वर्येण संपन्नो नाम्ना सर्वेश्वरः स्वयम्
sarvaiśvaryeṇa saṃpanno nāmnā sarveśvaraḥ svayam
7.1,3.4cd
सर्वैर्मुमुक्षुभिर्ध्येयश्शंभुराकाशमध्यगः
sarvairmumukṣubhirdhyeyaśśaṃbhurākāśamadhyagaḥ
7.1,3.5ab
यो ऽग्रे मां विदधे पुत्रं ज्ञानं च प्रहिणोति मे
yo 'gre māṃ vidadhe putraṃ jñānaṃ ca prahiṇoti me
7.1,3.5cd
तत्प्रसादान्मयालब्धं प्राजापत्यमिदं पदम्
tatprasādānmayālabdhaṃ prājāpatyamidaṃ padam
7.1,3.6ab
ईशो वृक्ष इव स्तब्धो य एको दिवि तिष्ठति
īśo vṛkṣa iva stabdho ya eko divi tiṣṭhati
7.1,3.6cd
येनेदमखिलं पूर्णं पुरुषेण महात्मना
yenedamakhilaṃ pūrṇaṃ puruṣeṇa mahātmanā
7.1,3.7ab
504अ एको बहूनां जंतूनां निष्क्रियाणां च सक्रियः
504a eko bahūnāṃ jaṃtūnāṃ niṣkriyāṇāṃ ca sakriyaḥ
7.1,3.7cd
य एको बहुधा बीजं करोति स महेश्वरः
ya eko bahudhā bījaṃ karoti sa maheśvaraḥ
7.1,3.8ab
जीवैरेभिरिमांल्लोकान्सर्वानीशो य ईशते 1
jīvairebhirimāṃllokānsarvānīśo ya īśate 1
7.1,3.8cd
य एको भागवान्रुद्रो न द्वितीयो ऽस्ति कश्चन
ya eko bhāgavānrudro na dvitīyo 'sti kaścana
7.1,3.9ab
सदा जनानां हृदये संनिविष्टो ऽपि यः परैः
sadā janānāṃ hṛdaye saṃniviṣṭo 'pi yaḥ paraiḥ
7.1,3.9cd
अलक्ष्यो लक्षयन्विश्वमधितिष्ठति सर्वदा
alakṣyo lakṣayanviśvamadhitiṣṭhati sarvadā
7.1,3.10ab
यस्तु कालात्प्रमुक्तानि कारणान्यखिलान्यपि
yastu kālātpramuktāni kāraṇānyakhilānyapi
7.1,3.10cd
अनन्तशक्तिरेवैको भगवानधितिष्ठति
anantaśaktirevaiko bhagavānadhitiṣṭhati
7.1,3.11ab
न यस्य दिवसो रात्रिर्न समानो न चाधिकः
na yasya divaso rātrirna samāno na cādhikaḥ
7.1,3.11cd
स्वभाविकी पराशक्तिर्नित्या ज्ञानक्रिये अपि
svabhāvikī parāśaktirnityā jñānakriye api
7.1,3.12ab
यदिदं क्षरमव्यक्तं यदप्यमृतमक्षरम्
yadidaṃ kṣaramavyaktaṃ yadapyamṛtamakṣaram
7.1,3.12cd
तावुभावक्षरात्मानावेको देवः स्वयं हरः
tāvubhāvakṣarātmānāveko devaḥ svayaṃ haraḥ
7.1,3.13ab
ईशते तदभिध्यानाद्योजनासत्त्वभावनः
īśate tadabhidhyānādyojanāsattvabhāvanaḥ
7.1,3.13cd
भूयो ह्यस्य पशोरन्ते विश्वमाया निवर्तते
bhūyo hyasya paśorante viśvamāyā nivartate
7.1,3.14ab
यस्मिन्न भासते विद्युन्न सूर्यो न च चन्द्रमाः
yasminna bhāsate vidyunna sūryo na ca candramāḥ
7.1,3.14cd
यस्य भासा विभातीदमित्येषा शाश्वती श्रुतिः
yasya bhāsā vibhātīdamityeṣā śāśvatī śrutiḥ
7.1,3.15ab
एको देवो महादेवो विज्ञेयस्तु महेश्वरः
eko devo mahādevo vijñeyastu maheśvaraḥ
7.1,3.15cd
न तस्य परमं किंचित्पदं समधिगम्यते
na tasya paramaṃ kiṃcitpadaṃ samadhigamyate
7.1,3.16ab
अयमादिरनाद्यन्तस्स्वभावादेव निर्मलः
ayamādiranādyantassvabhāvādeva nirmalaḥ
7.1,3.16cd
स्वतन्त्रः परिपूर्णश्च स्वेच्छाधीनश्चराचरः
svatantraḥ paripūrṇaśca svecchādhīnaścarācaraḥ
7.1,3.17ab
अप्राकृतवपुः श्रीमांल्लक्ष्यलक्षणवर्जितः
aprākṛtavapuḥ śrīmāṃllakṣyalakṣaṇavarjitaḥ
7.1,3.17cd
अयं मुक्तो मोचकश्च ह्यकालः कालचोदकः
ayaṃ mukto mocakaśca hyakālaḥ kālacodakaḥ
7.1,3.18ab
सर्वोपरिकृतावासस्सर्वावासश्च सर्ववित्
sarvoparikṛtāvāsassarvāvāsaśca sarvavit
7.1,3.18cd
षड्विधाध्वमयस्यास्य सर्वस्य जगतः पतिः
ṣaḍvidhādhvamayasyāsya sarvasya jagataḥ patiḥ
7.1,3.19ab
उत्तरोत्तरभूतानामुत्तरश्च निरुत्तरः
uttarottarabhūtānāmuttaraśca niruttaraḥ
7.1,3.19cd
अनन्तानन्तसन्दोहमकरंदमधुव्रतः
anantānantasandohamakaraṃdamadhuvrataḥ
7.1,3.20ab
अखंडजगदंडानां पिंडीकरणपंडितः
akhaṃḍajagadaṃḍānāṃ piṃḍīkaraṇapaṃḍitaḥ
7.1,3.20cd
औदार्यवीर्यगांभीर्यमाधुर्यमकरालयः
audāryavīryagāṃbhīryamādhuryamakarālayaḥ
7.1,3.21ab
नैवास्य सदृशं वस्तु नाधिकं चापि किंचन
naivāsya sadṛśaṃ vastu nādhikaṃ cāpi kiṃcana
7.1,3.21cd
अतुलः सर्वभूतानां राजराजश्च तिष्ठति
atulaḥ sarvabhūtānāṃ rājarājaśca tiṣṭhati
7.1,3.22ab
अनेन चित्रकृत्येन प्रथमं सृज्यते जगत्
anena citrakṛtyena prathamaṃ sṛjyate jagat
7.1,3.22cd
अंतकाले पुनश्चेदं तस्मिन्प्रलयमेष्यते
aṃtakāle punaścedaṃ tasminpralayameṣyate
7.1,3.23ab
अस्य भूतानि वश्यानि अयं सर्वनियोजकः
asya bhūtāni vaśyāni ayaṃ sarvaniyojakaḥ
7.1,3.23cd
अयं तु परया भक्त्या दृश्यते नान्यथा क्वचित्
ayaṃ tu parayā bhaktyā dṛśyate nānyathā kvacit
7.1,3.24ab
व्रतानि सर्वदानानि तपांसि नियमास्तथा
vratāni sarvadānāni tapāṃsi niyamāstathā
7.1,3.24cd
कथितानि पुरा सद्भिर्भावार्थं नात्र संशयः
kathitāni purā sadbhirbhāvārthaṃ nātra saṃśayaḥ
7.1,3.25ab
हरिश्चाहं च रुद्रश्च तथान्ये च सुरासुराः
hariścāhaṃ ca rudraśca tathānye ca surāsurāḥ
7.1,3.25cd
तपोभिरुग्रैरद्यापि तस्य दर्शनकांक्षिणः
tapobhirugrairadyāpi tasya darśanakāṃkṣiṇaḥ
7.1,3.26ab
अदृश्यः पतितैर्मूढैर्दुर्जनैरपि कुत्सितैः
adṛśyaḥ patitairmūḍhairdurjanairapi kutsitaiḥ
7.1,3.26cd
भक्तैरन्तर्बहिश्चापि पूज्यः संभाष्य एव च
bhaktairantarbahiścāpi pūjyaḥ saṃbhāṣya eva ca
7.1,3.27ab
तदिदं त्रिविधं रूपं स्थूलं सूक्ष्मं ततः परम्
tadidaṃ trividhaṃ rūpaṃ sthūlaṃ sūkṣmaṃ tataḥ param
7.1,3.27cd
अस्मदाद्यमरैर्दृश्यं स्थूलं सूक्ष्मं तु योगिभिः
asmadādyamarairdṛśyaṃ sthūlaṃ sūkṣmaṃ tu yogibhiḥ
7.1,3.28ab
1 शपो लुगभाव आर्ष 504ब् ततः परं तु यन्नित्यं ज्ञानमानंदमव्ययम्
1 śapo lugabhāva ārṣa 504b tataḥ paraṃ tu yannityaṃ jñānamānaṃdamavyayam
7.1,3.28cd
तन्निष्ठैस्तत्परैर्भक्तैर्दृश्यं तद्व्रतमाश्रितैः
tanniṣṭhaistatparairbhaktairdṛśyaṃ tadvratamāśritaiḥ
7.1,3.29ab
बहुनात्र किमुक्तेन गुह्याद्गुह्यतरं परम्
bahunātra kimuktena guhyādguhyataraṃ param
7.1,3.29cd
शिवे भक्तिर्न सन्देहस्तया युक्तो विमुच्यते
śive bhaktirna sandehastayā yukto vimucyate
7.1,3.30ab
प्रसादादेव सा भक्तिः प्रसादो भक्तिसंभवः
prasādādeva sā bhaktiḥ prasādo bhaktisaṃbhavaḥ
7.1,3.30cd
यथा चांकुरतो बीजं बीजतो वा यथांकुरः
yathā cāṃkurato bījaṃ bījato vā yathāṃkuraḥ
7.1,3.31ab
प्रसादपूर्विका एव पशोस्सर्वत्र सिद्धयः
prasādapūrvikā eva paśossarvatra siddhayaḥ
7.1,3.31cd
स एव साधनैरन्ते सर्वैरपि च साध्यते
sa eva sādhanairante sarvairapi ca sādhyate
7.1,3.32ab
प्रसादसाधनं धर्मस्स च वेदेन दर्शितः
prasādasādhanaṃ dharmassa ca vedena darśitaḥ
7.1,3.32cd
तदभ्यासवशात्साम्यं पूर्वयोः पुण्यपापयोः
tadabhyāsavaśātsāmyaṃ pūrvayoḥ puṇyapāpayoḥ
7.1,3.33ab
साम्यात्प्रसादसंपर्को धर्मस्यातिशयस्ततः
sāmyātprasādasaṃparko dharmasyātiśayastataḥ
7.1,3.33cd
धर्मातिशयमासाद्य पशोः पापपरिक्षयः
dharmātiśayamāsādya paśoḥ pāpaparikṣayaḥ
7.1,3.34ab
एवं प्रक्षीणपापस्य बहुभिर्जन्मभिः क्रमात्
evaṃ prakṣīṇapāpasya bahubhirjanmabhiḥ kramāt
7.1,3.34cd
सांबे सर्वेश्वरे भक्तिर्ज्ञानपूर्वा प्रजायते
sāṃbe sarveśvare bhaktirjñānapūrvā prajāyate
7.1,3.35ab
भावानुगुणमीशस्य प्रसादो व्यतिरिच्यते
bhāvānuguṇamīśasya prasādo vyatiricyate
7.1,3.35cd
प्रसादात्कर्मसंत्यागः फलतो न स्वरूपतः
prasādātkarmasaṃtyāgaḥ phalato na svarūpataḥ
7.1,3.36ab
तस्मात्कर्मफलत्यागाच्छिवधर्मान्वयः शुभः
tasmātkarmaphalatyāgācchivadharmānvayaḥ śubhaḥ
7.1,3.36cd
स च गुर्वनपेक्षश्च तदपेक्ष इति द्विधा
sa ca gurvanapekṣaśca tadapekṣa iti dvidhā
7.1,3.37ab
तत्रानपेक्षात्सापेक्षो मुख्यः शतगुणाधिकः
tatrānapekṣātsāpekṣo mukhyaḥ śataguṇādhikaḥ
7.1,3.37cd
शिवधर्मान्वयस्यास्य शिवज्ञानसमन्वयः
śivadharmānvayasyāsya śivajñānasamanvayaḥ
7.1,3.38ab
ज्ञनान्वयवशात्पुंसः संसारे दोषदर्शनम्
jñanānvayavaśātpuṃsaḥ saṃsāre doṣadarśanam
7.1,3.38cd
ततो विषयवैराग्यं वैराग्याद्भावसाधनम्
tato viṣayavairāgyaṃ vairāgyādbhāvasādhanam
7.1,3.39ab
भावसिद्ध्युपपन्नस्य ध्याने निष्ठा न कर्मणि
bhāvasiddhyupapannasya dhyāne niṣṭhā na karmaṇi
7.1,3.39cd
ज्ञानध्यानाभियुक्तस्य पुंसो योगः प्रवर्तते
jñānadhyānābhiyuktasya puṃso yogaḥ pravartate
7.1,3.40ab
योगेन तु परा भक्तिः प्रसादस्तदनंतरम्
yogena tu parā bhaktiḥ prasādastadanaṃtaram
7.1,3.40cd
प्रसादान्मुच्यते जंतुर्मुक्तः शिवसमो भवेत्
prasādānmucyate jaṃturmuktaḥ śivasamo bhavet
7.1,3.41ab
अनुग्रहप्रकारस्य क्रमो ऽयमविवक्षितः
anugrahaprakārasya kramo 'yamavivakṣitaḥ
7.1,3.41cd
यादृशी योग्यता पुंसस्तस्य तादृगनुग्रहः
yādṛśī yogyatā puṃsastasya tādṛganugrahaḥ
7.1,3.42ab
गर्भस्थो मुच्यते कश्चिज्जायमानस्तथापरः
garbhastho mucyate kaścijjāyamānastathāparaḥ
7.1,3.42cd
बालो वा तरुणो वाथ वृद्धो वा मुच्यते परः
bālo vā taruṇo vātha vṛddho vā mucyate paraḥ
7.1,3.43ab
तिर्यग्योनिगतः कश्चिन्मुच्यते नारको ऽपरः
tiryagyonigataḥ kaścinmucyate nārako 'paraḥ
7.1,3.43cd
अपरस्तु पदं प्राप्तो मुच्यते स्वपदक्षये
aparastu padaṃ prāpto mucyate svapadakṣaye
7.1,3.44ab
कश्चित्क्षीणपदो भूत्वा पुनरावर्त्य मुच्यते
kaścitkṣīṇapado bhūtvā punarāvartya mucyate
7.1,3.44cd
कश्चिदध्वगतस्तस्मिन् स्थित्वास्थित्वा विमुच्यते
kaścidadhvagatastasmin sthitvāsthitvā vimucyate
7.1,3.45ab
तस्मान्नैकप्रकारेण नराणां मुक्तिरिष्यते
tasmānnaikaprakāreṇa narāṇāṃ muktiriṣyate
7.1,3.45cd
ज्ञानभावानुरूपेण प्रसादेनैव निर्वृतिः
jñānabhāvānurūpeṇa prasādenaiva nirvṛtiḥ
7.1,3.46ab
तस्मादस्य प्रसादार्थं वाङ्मनोदोषवर्जिताः
tasmādasya prasādārthaṃ vāṅmanodoṣavarjitāḥ
7.1,3.46cd
ध्यायंतश्शिवमेवैकं सदारतनयाग्नयः
dhyāyaṃtaśśivamevaikaṃ sadāratanayāgnayaḥ
7.1,3.47ab
तन्निष्ठास्तत्परास्सर्वे तद्युक्तास्तदुपाश्रयाः
tanniṣṭhāstatparāssarve tadyuktāstadupāśrayāḥ
7.1,3.47cd
सर्वक्रियाः प्रकुर्वाणास्तमेव मनसागताः
sarvakriyāḥ prakurvāṇāstameva manasāgatāḥ
7.1,3.48ab
दीर्घसूत्रसमारब्धं दिव्यवर्षसहस्रकम्
dīrghasūtrasamārabdhaṃ divyavarṣasahasrakam
7.1,3.48cd
सत्रांते मंत्रयोगेन वायुस्तत्र गमिष्यति
satrāṃte maṃtrayogena vāyustatra gamiṣyati
7.1,3.49ab
स एव भवतः श्रेयः सोपायं कथयिष्यति
sa eva bhavataḥ śreyaḥ sopāyaṃ kathayiṣyati
7.1,3.49cd
505अ ततो वाराणसी पुण्या पुरी परमशोभना
505a tato vārāṇasī puṇyā purī paramaśobhanā
7.1,3.50ab
गंतव्या यत्र विश्वेशो देव्या सह पिनाकधृक्
gaṃtavyā yatra viśveśo devyā saha pinākadhṛk
7.1,3.50cd
सदा विहरति श्रीमान् भक्तानुग्रहकारणात्
sadā viharati śrīmān bhaktānugrahakāraṇāt
7.1,3.51ab
तत्राश्चर्यं महद्दृष्ट्वा मत्समीपं गमिष्यथ
tatrāścaryaṃ mahaddṛṣṭvā matsamīpaṃ gamiṣyatha
7.1,3.51cd
ततो वः कथयिष्यामि मोक्षोपाय द्विजोत्तमाः
tato vaḥ kathayiṣyāmi mokṣopāya dvijottamāḥ
7.1,3.52ab
येनैकजन्मना मुक्तिर्युष्मत्करतले स्थिता
yenaikajanmanā muktiryuṣmatkaratale sthitā
7.1,3.52cd
अनेकजन्मसंसारबंधनिर्मोक्षकारिणी
anekajanmasaṃsārabaṃdhanirmokṣakāriṇī
7.1,3.53ab
एतन्मनोमयं चक्रं मया सृष्टं विसृज्यते
etanmanomayaṃ cakraṃ mayā sṛṣṭaṃ visṛjyate
7.1,3.53cd
यत्रास्य शीर्यते नेमिः स देशस्तपसश्शुभः
yatrāsya śīryate nemiḥ sa deśastapasaśśubhaḥ
7.1,3.54ab
इत्युक्त्वा सूर्यसंकाशं चक्रं दृष्ट्वा मनोमयम्
ityuktvā sūryasaṃkāśaṃ cakraṃ dṛṣṭvā manomayam
7.1,3.54cd
प्रणिपत्य महादेवं विससर्ज पितामहः
praṇipatya mahādevaṃ visasarja pitāmahaḥ
7.1,3.55ab
ते ऽपि हृष्टतरा विप्राः प्रणम्य जगतां प्रभुम्
te 'pi hṛṣṭatarā viprāḥ praṇamya jagatāṃ prabhum
7.1,3.55cd
प्रययुस्तस्य चक्रस्य यत्र नेमिरशीर्यत
prayayustasya cakrasya yatra nemiraśīryata
7.1,3.56ab
चक्रं तदपि संक्षिप्तं श्लक्ष्णं चारुशिलातले
cakraṃ tadapi saṃkṣiptaṃ ślakṣṇaṃ cāruśilātale
7.1,3.56cd
विमलस्वादुपानीये निजपात वने क्वचित्
vimalasvādupānīye nijapāta vane kvacit
7.1,3.57ab
तद्वनं तेन विख्यातं नैमिषं मुनिपूजितम्
tadvanaṃ tena vikhyātaṃ naimiṣaṃ munipūjitam
7.1,3.57cd
अनेकयक्षगंधर्वविद्याधरसमाकुलम्
anekayakṣagaṃdharvavidyādharasamākulam
7.1,3.58ab
अष्टादश समुद्रस्य द्वीपानश्नन्पुरूरवाः
aṣṭādaśa samudrasya dvīpānaśnanpurūravāḥ
7.1,3.58cd
विलासवशमुर्वश्या यातो दैवेन चोदितः
vilāsavaśamurvaśyā yāto daivena coditaḥ
7.1,3.59ab
अक्रमेण हरन्मोहाद्यज्ञवाटं हिरण्मयम्
akrameṇa haranmohādyajñavāṭaṃ hiraṇmayam
7.1,3.59cd
मुनिभिर्यत्र संक्रुद्धैः कुशवज्रैर्निपातितः
munibhiryatra saṃkruddhaiḥ kuśavajrairnipātitaḥ
7.1,3.60ab
विश्वं सिसृक्षमाणा वै यत्र विश्वसृजः पुरा
viśvaṃ sisṛkṣamāṇā vai yatra viśvasṛjaḥ purā
7.1,3.60cd
सत्रमारेभिरे दिव्यं ब्रह्मज्ञा गार्हपत्यगाः
satramārebhire divyaṃ brahmajñā gārhapatyagāḥ
7.1,3.61ab
ऋषिभिर्यत्र विद्वद्भिः शब्दार्थन्यायकोविदैः
ṛṣibhiryatra vidvadbhiḥ śabdārthanyāyakovidaiḥ
7.1,3.61cd
शक्तिप्रज्ञाक्रियायोगैर्विधिरासीदनुष्ठितः
śaktiprajñākriyāyogairvidhirāsīdanuṣṭhitaḥ
7.1,3.62ab
यत्र वेदविदो नित्यं वेदवादबहिष्कृतान्
yatra vedavido nityaṃ vedavādabahiṣkṛtān
7.1,3.62cd
वादजल्पबलैर्घ्नंति वचोभिरतिवादिनः
vādajalpabalairghnaṃti vacobhirativādinaḥ
7.1,3.63ab
स्फटिकमयमहीभृत्पादजाभ्यश्शिलाभ्यः प्रसरदमृतकल्पस्स्वच्छपानीयरम्यम्
sphaṭikamayamahībhṛtpādajābhyaśśilābhyaḥ prasaradamṛtakalpassvacchapānīyaramyam
7.1,3.63cd
अतिरसफलवृक्षप्रायमव्यालसत्त्वं तपस उचितमासीन्नैमिषं तन्मुनीनाम्
atirasaphalavṛkṣaprāyamavyālasattvaṃ tapasa ucitamāsīnnaimiṣaṃ tanmunīnām
Chapter 7.1.4
7.1,4.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे नैमिषोपाख्यानं नाम तृतीयो ऽध्यायः सूत उवाच तस्मिन्देशे महाभागा मुनयश्शंसितव्रताः
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe naimiṣopākhyānaṃ nāma tṛtīyo 'dhyāyaḥ sūta uvāca tasmindeśe mahābhāgā munayaśśaṃsitavratāḥ
7.1,4.1cd
अर्चयंतो महादेवं सत्रमारेभिरे तदा
arcayaṃto mahādevaṃ satramārebhire tadā
7.1,4.2ab
तच्च सत्रं प्रववृते सर्वाश्चर्यं महर्षिणाम् 1
tacca satraṃ pravavṛte sarvāścaryaṃ maharṣiṇām 1
7.1,4.2cd
विश्वं सिसृक्षमाणानां पुरा विश्वसृजामिव
viśvaṃ sisṛkṣamāṇānāṃ purā viśvasṛjāmiva
7.1,4.3ab
अथ काले गते सत्रे समाप्ते भूरिदक्षिणे
atha kāle gate satre samāpte bhūridakṣiṇe
7.1,4.3cd
पितामहनियोगेन वायुस्तत्रागमत्स्वयम्
pitāmahaniyogena vāyustatrāgamatsvayam
7.1,4.4ab
शिष्यस्स्वयंभुवो देवस्सर्वप्रत्यक्षदृग्वशी
śiṣyassvayaṃbhuvo devassarvapratyakṣadṛgvaśī
7.1,4.4cd
आज्ञायां मरुतो यस्य संस्थितास्सप्तसप्तकाः
ājñāyāṃ maruto yasya saṃsthitāssaptasaptakāḥ
7.1,4.5ab
1 दीर्घाभाव आर्षः 505ब् प्रेरयञ्छश्वदंगानि प्राणाद्याभिः स्ववृत्तिभिः
1 dīrghābhāva ārṣaḥ 505b prerayañchaśvadaṃgāni prāṇādyābhiḥ svavṛttibhiḥ
7.1,4.5cd
सर्वभूतशरीराणां कुरुते यश्च धारणम्
sarvabhūtaśarīrāṇāṃ kurute yaśca dhāraṇam
7.1,4.6ab
अणिमादिभिरष्टाभिरैश्वर्यैश्च समन्वितः
aṇimādibhiraṣṭābhiraiśvaryaiśca samanvitaḥ
7.1,4.6cd
तिर्यक्कालादिभिर्मेध्यैर्भुवनानि बिभर्ति यः
tiryakkālādibhirmedhyairbhuvanāni bibharti yaḥ
7.1,4.7ab
आकाशयोनिर्द्विगुणः स्पर्शशब्दसमन्वयात्
ākāśayonirdviguṇaḥ sparśaśabdasamanvayāt
7.1,4.7cd
तेजसां प्रकृतिश्चेति यमाहुस्तत्त्वचिंतकाः
tejasāṃ prakṛtiśceti yamāhustattvaciṃtakāḥ
7.1,4.8ab
तमाश्रमगतं दृष्ट्वा मुनयो दीर्घसत्रिणः
tamāśramagataṃ dṛṣṭvā munayo dīrghasatriṇaḥ
7.1,4.8cd
पितामहवचः स्मृत्वा प्रहर्षमतुलं ययुः
pitāmahavacaḥ smṛtvā praharṣamatulaṃ yayuḥ
7.1,4.9ab
अभ्युत्थाय ततस्सर्वे प्रणम्यांबरसंभवम्
abhyutthāya tatassarve praṇamyāṃbarasaṃbhavam
7.1,4.9cd
चामीकरमयं तस्मै विष्टरं समकल्पयन्
cāmīkaramayaṃ tasmai viṣṭaraṃ samakalpayan
7.1,4.10ab
सोपि तत्र समासीनो मुनिभिस्सम्यगर्चितः
sopi tatra samāsīno munibhissamyagarcitaḥ
7.1,4.10cd
प्रतिनंद्य च तान् सर्वान् पप्रच्छ कुशलं ततः
pratinaṃdya ca tān sarvān papraccha kuśalaṃ tataḥ
7.1,4.11ab
वायुरुवाच अत्र वः कुशलं विप्राः कच्चिद्वृत्ते महाक्रतौ
vāyuruvāca atra vaḥ kuśalaṃ viprāḥ kaccidvṛtte mahākratau
7.1,4.11cd
कच्चिद्यज्ञहनो दैत्या न बाधेरन्सुरद्विषः
kaccidyajñahano daityā na bādheransuradviṣaḥ
7.1,4.12ab
प्रायश्चित्तं दुरिष्टं वा न कच्चित्समजायत
prāyaścittaṃ duriṣṭaṃ vā na kaccitsamajāyata
7.1,4.12cd
स्तोत्रशस्त्रगृहैर्देवान् पितःन् पित्र्यैश्च कर्मभिः
stotraśastragṛhairdevān pitḥn pitryaiśca karmabhiḥ
7.1,4.13ab
कच्चिदभ्यर्च्य युष्माभिर्विधिरासीत्स्वनुष्ठितः
kaccidabhyarcya yuṣmābhirvidhirāsītsvanuṣṭhitaḥ
7.1,4.13cd
निवृत्ते च महासत्रे पश्चात्किं वश्चिकीर्षितम्
nivṛtte ca mahāsatre paścātkiṃ vaścikīrṣitam
7.1,4.14ab
इत्युक्ता मुनयः सर्वे वायुना शिवभाविना
ityuktā munayaḥ sarve vāyunā śivabhāvinā
7.1,4.14cd
प्रहृष्टमनसः पूताः प्रत्यूचुर्विनयान्विताः
prahṛṣṭamanasaḥ pūtāḥ pratyūcurvinayānvitāḥ
7.1,4.15ab
मुनय ऊचुः अद्य नः कुशलं सर्वमद्य साधु भवेत्तपः
munaya ūcuḥ adya naḥ kuśalaṃ sarvamadya sādhu bhavettapaḥ
7.1,4.15cd
अस्मच्छ्रेयोभिवृद्ध्यर्थं भवानत्रागतो यतः
asmacchreyobhivṛddhyarthaṃ bhavānatrāgato yataḥ
7.1,4.16ab
शृणु चेदं पुरावृत्तं तमसाक्रांतमानसैः
śṛṇu cedaṃ purāvṛttaṃ tamasākrāṃtamānasaiḥ
7.1,4.16cd
उपासितः पुरास्माभिर्विज्ञानार्थं प्रजापतिः
upāsitaḥ purāsmābhirvijñānārthaṃ prajāpatiḥ
7.1,4.17ab
सोप्यस्माननुगृह्याह शरण्यश्शरणागतान्
sopyasmānanugṛhyāha śaraṇyaśśaraṇāgatān
7.1,4.17cd
सर्वस्मादधिको रुद्रो विप्राः परमकारणम्
sarvasmādadhiko rudro viprāḥ paramakāraṇam
7.1,4.18ab
तमप्रतर्क्यं याथात्म्यं भक्तिमानेव पश्यति
tamapratarkyaṃ yāthātmyaṃ bhaktimāneva paśyati
7.1,4.18cd
भक्तिश्चास्य प्रसादेन प्रसादादेव निर्वृतिः
bhaktiścāsya prasādena prasādādeva nirvṛtiḥ
7.1,4.19ab
तस्मादस्य प्रसादार्थं नैमिषे सत्रयोगतः
tasmādasya prasādārthaṃ naimiṣe satrayogataḥ
7.1,4.19cd
यजध्वं दीर्घसत्रेण रुद्रं परमकारणम्
yajadhvaṃ dīrghasatreṇa rudraṃ paramakāraṇam
7.1,4.20ab
तत्प्रसादेन सत्रांते वायुस्तत्रागमिष्यति
tatprasādena satrāṃte vāyustatrāgamiṣyati
7.1,4.20cd
तन्मुखाज्ज्ञानलाभो वस्तत्र श्रेयो भविष्यति
tanmukhājjñānalābho vastatra śreyo bhaviṣyati
7.1,4.21ab
इत्यादिश्य वयं सर्वे प्रेषिता परमेष्ठिना
ityādiśya vayaṃ sarve preṣitā parameṣṭhinā
7.1,4.21cd
अस्मिन्देशे महाभाग तवागमनकांक्षिणः
asmindeśe mahābhāga tavāgamanakāṃkṣiṇaḥ
7.1,4.22ab
दीर्घसत्रं समासीना दिव्यवर्षसहस्रकम्
dīrghasatraṃ samāsīnā divyavarṣasahasrakam
7.1,4.22cd
अतस्तवागमादन्यत्प्रार्थ्यं नो नास्ति किंचन
atastavāgamādanyatprārthyaṃ no nāsti kiṃcana
7.1,4.23ab
इत्याकर्ण्य पुरावृत्तमृषीणां दीर्घसत्रिणाम्
ityākarṇya purāvṛttamṛṣīṇāṃ dīrghasatriṇām
7.1,4.23cd
वायुः प्रीतमना भूत्वा तत्रासीन्मुनिसंवृतः
vāyuḥ prītamanā bhūtvā tatrāsīnmunisaṃvṛtaḥ
7.1,4.24ab
ततस्तैर्मुनिभिः पृष्टस्तेषां भावविवृद्धये
tatastairmunibhiḥ pṛṣṭasteṣāṃ bhāvavivṛddhaye
7.1,4.24cd
सर्गादि शार्वमैश्वर्यं समासाद वदद्विभुः
sargādi śārvamaiśvaryaṃ samāsāda vadadvibhuḥ
Chapter 7.1.5
7.1,5.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे वायुसमागमो नाम चतुर्थो ऽध्यायः 506अ सूत उवाच तत्र पूर्वं महाभागा नैमिषारण्यवासिनः
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe vāyusamāgamo nāma caturtho 'dhyāyaḥ 506a sūta uvāca tatra pūrvaṃ mahābhāgā naimiṣāraṇyavāsinaḥ
7.1,5.1cd
प्रणिपत्य यथान्यायं पप्रच्छुः पवनं प्रभुम्
praṇipatya yathānyāyaṃ papracchuḥ pavanaṃ prabhum
7.1,5.2ab
नैमिषीया ऊचुः भवान् कथमनुप्राप्तो ज्ञानमीश्वरगोचरम्
naimiṣīyā ūcuḥ bhavān kathamanuprāpto jñānamīśvaragocaram
7.1,5.2cd
कथं च शिवभावस्ते ब्रह्मणो ऽव्यक्तजन्मनः
kathaṃ ca śivabhāvaste brahmaṇo 'vyaktajanmanaḥ
7.1,5.3ab
वायुरुवाच एकोनविंशतिः कल्पो विज्ञेयः श्वेतलोहितः
vāyuruvāca ekonaviṃśatiḥ kalpo vijñeyaḥ śvetalohitaḥ
7.1,5.3cd
तस्मिन्कल्पे चतुर्वक्त्रस्स्रष्टुकामो ऽतपत्तपः
tasminkalpe caturvaktrassraṣṭukāmo 'tapattapaḥ
7.1,5.4ab
तपसा तेन तीव्रेण तुष्टस्तस्य पिता स्वयम्
tapasā tena tīvreṇa tuṣṭastasya pitā svayam
7.1,5.4cd
दिव्यं कौमारमास्थाय रूपं रूपवतां वरः
divyaṃ kaumāramāsthāya rūpaṃ rūpavatāṃ varaḥ
7.1,5.5ab
श्वेतो नाम मुनिर्भूत्वा दिव्यां वाचमुदीरयन्
śveto nāma munirbhūtvā divyāṃ vācamudīrayan
7.1,5.5cd
दर्शनं प्रददौ तस्मै देवदेवो महेश्वरः
darśanaṃ pradadau tasmai devadevo maheśvaraḥ
7.1,5.6ab
तं दृष्ट्वा पितरं ब्रह्मा ब्रह्मणो ऽधिपतिं पतिम्
taṃ dṛṣṭvā pitaraṃ brahmā brahmaṇo 'dhipatiṃ patim
7.1,5.6cd
प्रणम्य परमज्ञानं गायत्र्या सह लब्धवान्
praṇamya paramajñānaṃ gāyatryā saha labdhavān
7.1,5.7ab
ततस्स लब्धविज्ञानो विश्वकर्मा चतुर्मुखः
tatassa labdhavijñāno viśvakarmā caturmukhaḥ
7.1,5.7cd
असृजत्सर्वभूतानि स्थावराणि चराणि च
asṛjatsarvabhūtāni sthāvarāṇi carāṇi ca
7.1,5.8ab
यतश्श्रुत्वामृतं लब्धं ब्रह्मणा परमेश्वरात्
yataśśrutvāmṛtaṃ labdhaṃ brahmaṇā parameśvarāt
7.1,5.8cd
ततस्तद्वदनादेव मया लब्धं तपोबलात्
tatastadvadanādeva mayā labdhaṃ tapobalāt
7.1,5.9ab
मुनय ऊचुः किं तज्ज्ञानं त्वया लब्धं तथ्यात्तथ्यंतरं शुभम्
munaya ūcuḥ kiṃ tajjñānaṃ tvayā labdhaṃ tathyāttathyaṃtaraṃ śubham
7.1,5.9cd
यत्र कृत्वा परां निष्ठां पुरुषस्सुखमृच्छति
yatra kṛtvā parāṃ niṣṭhāṃ puruṣassukhamṛcchati
7.1,5.10ab
वयुरुवाच पशुपाशपतिज्ञानं यल्लब्धं तु मया पुरा
vayuruvāca paśupāśapatijñānaṃ yallabdhaṃ tu mayā purā
7.1,5.10cd
तत्र निष्ठा परा कार्या पुरुषेण सुखार्थिना
tatra niṣṭhā parā kāryā puruṣeṇa sukhārthinā
7.1,5.11ab
अज्ञानप्रभवं दुःखं ज्ञानेनैव निवर्तते
ajñānaprabhavaṃ duḥkhaṃ jñānenaiva nivartate
7.1,5.11cd
ज्ञानं वस्तुपरिच्छेदो वस्तु च द्विविधं स्मृतम्
jñānaṃ vastuparicchedo vastu ca dvividhaṃ smṛtam
7.1,5.12ab
अजडं च जडं चैव नियंतृ च तयोरपि
ajaḍaṃ ca jaḍaṃ caiva niyaṃtṛ ca tayorapi
7.1,5.12cd
पशुः पाशः पतिश्चेति कथ्यते तत्त्रयं क्रमात्
paśuḥ pāśaḥ patiśceti kathyate tattrayaṃ kramāt
7.1,5.13ab
अक्षरं च क्षरं चैव क्षराक्षरपरं तथा
akṣaraṃ ca kṣaraṃ caiva kṣarākṣaraparaṃ tathā
7.1,5.13cd
तदेतत्त्रितयं भूम्ना कथ्यते तत्त्ववेदिभिः
tadetattritayaṃ bhūmnā kathyate tattvavedibhiḥ
7.1,5.14ab
अक्षरं पशुरित्युक्तः क्षरं पाश उदाहृतः
akṣaraṃ paśurityuktaḥ kṣaraṃ pāśa udāhṛtaḥ
7.1,5.14cd
क्षराक्षरपरं यत्तत्पतिरित्यभिधीयते
kṣarākṣaraparaṃ yattatpatirityabhidhīyate
7.1,5.15ab
मुनय ऊचुः किं तदक्षरमित्युक्तं किं च क्षरमुदाहृतम्
munaya ūcuḥ kiṃ tadakṣaramityuktaṃ kiṃ ca kṣaramudāhṛtam
7.1,5.15cd
तयोश्च परमं किं वा तदेतद् ब्रूहि मारुत
tayośca paramaṃ kiṃ vā tadetad brūhi māruta
7.1,5.16ab
वायुरुवाच प्रकृतिः क्षरमित्युक्तं पुरुषो ऽक्षर उच्यते
vāyuruvāca prakṛtiḥ kṣaramityuktaṃ puruṣo 'kṣara ucyate
7.1,5.16cd
ताविमौ प्रेरयत्यन्यस्स परा परमेश्वरः
tāvimau prerayatyanyassa parā parameśvaraḥ
7.1,5.17ab
मुनय ऊचुः कैषा प्रकृतिरित्युक्ता क एष पुरुषो मतः
munaya ūcuḥ kaiṣā prakṛtirityuktā ka eṣa puruṣo mataḥ
7.1,5.17cd
अनयोः केन सम्बन्धः कोयं प्रेरक ईश्वरः
anayoḥ kena sambandhaḥ koyaṃ preraka īśvaraḥ
7.1,5.18ab
वायुरुवाच माया प्रकृतिरुद्दिष्टा पुरुषो मायया वृतः
vāyuruvāca māyā prakṛtiruddiṣṭā puruṣo māyayā vṛtaḥ
7.1,5.18cd
संबन्धो मूलकर्मभ्यां शिवः प्रेरक ईश्वरः
saṃbandho mūlakarmabhyāṃ śivaḥ preraka īśvaraḥ
7.1,5.19ab
मुनय ऊचुः केयं माया समा ख्याता किंरूपो मायया वृतः
munaya ūcuḥ keyaṃ māyā samā khyātā kiṃrūpo māyayā vṛtaḥ
7.1,5.19cd
मूलं कीदृक् कुतो वास्य किं शिवत्वं कुतश्शिवः
mūlaṃ kīdṛk kuto vāsya kiṃ śivatvaṃ kutaśśivaḥ
7.1,5.20ab
वायुरुवाच माया माहेश्वरी शक्तिश्चिद्रूपो मायया वृतः
vāyuruvāca māyā māheśvarī śaktiścidrūpo māyayā vṛtaḥ
7.1,5.20cd
506ब् मलश्चिच्छादको नैजो विशुद्धिश्शिवता स्वतः
506b malaścicchādako naijo viśuddhiśśivatā svataḥ
7.1,5.21ab
मुनय ऊचुः आवृणोति कथं माया व्यापिनं केन हेतुना
munaya ūcuḥ āvṛṇoti kathaṃ māyā vyāpinaṃ kena hetunā
7.1,5.21cd
किमर्थं चावृतिः पुंसः केन वा विनिवर्तते
kimarthaṃ cāvṛtiḥ puṃsaḥ kena vā vinivartate
7.1,5.22ab
वायुरुवाच आवृतिर्व्यपिनो ऽपि स्याद्व्यापि यस्मात्कलाद्यपि
vāyuruvāca āvṛtirvyapino 'pi syādvyāpi yasmātkalādyapi
7.1,5.22cd
हेतुः कर्मैव भोगार्थं निवर्तेत मलक्षयात्
hetuḥ karmaiva bhogārthaṃ nivarteta malakṣayāt
7.1,5.23ab
मुनय ऊचुः कलादि कथ्यते किं तत्कर्म वा किमुदाहृतम्
munaya ūcuḥ kalādi kathyate kiṃ tatkarma vā kimudāhṛtam
7.1,5.23cd
तत्किमादि किमन्तं वा किं फलं वा किमाश्रयम्
tatkimādi kimantaṃ vā kiṃ phalaṃ vā kimāśrayam
7.1,5.24ab
कस्य भोगेन किं भोग्यं किं वा तद्भोगसाधनम्
kasya bhogena kiṃ bhogyaṃ kiṃ vā tadbhogasādhanam
7.1,5.24cd
मलक्षयस्य को हेतुः कीदृक् क्षीणमलः पुमान्
malakṣayasya ko hetuḥ kīdṛk kṣīṇamalaḥ pumān
7.1,5.25ab
वायुरुवाच कला विद्या च रागश्च कालो नियतिरेव च
vāyuruvāca kalā vidyā ca rāgaśca kālo niyatireva ca
7.1,5.25cd
कलादयस्समाख्याता यो भोक्ता पुरुषो भवेत्
kalādayassamākhyātā yo bhoktā puruṣo bhavet
7.1,5.26ab
पुण्यपापात्मकं कर्म सुखदुःखफलं तु यत्
puṇyapāpātmakaṃ karma sukhaduḥkhaphalaṃ tu yat
7.1,5.26cd
अनादिमलभोगान्तमज्ञानात्मसमाश्रयम्
anādimalabhogāntamajñānātmasamāśrayam
7.1,5.27ab
भोगः कर्मविनाशाय भोगमव्यक्तमुच्यते
bhogaḥ karmavināśāya bhogamavyaktamucyate
7.1,5.27cd
बाह्यांतःकरणद्वारं शरीरं भोगसाधनम्
bāhyāṃtaḥkaraṇadvāraṃ śarīraṃ bhogasādhanam
7.1,5.28ab
भावातिशयलब्धेन प्रसादेन मलक्षयः
bhāvātiśayalabdhena prasādena malakṣayaḥ
7.1,5.28cd
क्षीणे चात्ममले तस्मिन् पुमाञ्च्छिवसमो भवेत्
kṣīṇe cātmamale tasmin pumāñcchivasamo bhavet
7.1,5.29ab
मुनय ऊचुः कलादिपञ्चतत्त्वानां किं कर्म पृथगुच्यते
munaya ūcuḥ kalādipañcatattvānāṃ kiṃ karma pṛthagucyate
7.1,5.29cd
भोक्तेति पुरुषश्चेति येनात्मा व्यपदिश्यते
bhokteti puruṣaśceti yenātmā vyapadiśyate
7.1,5.30ab
किमात्मकं तदव्यक्तं केनाकारेण भुज्यते
kimātmakaṃ tadavyaktaṃ kenākāreṇa bhujyate
7.1,5.30cd
किं तस्य शरणं भुक्तौ शरीरं च किमुच्यते
kiṃ tasya śaraṇaṃ bhuktau śarīraṃ ca kimucyate
7.1,5.31ab
वायुरुवाच दिक्क्रियाव्यंजका विद्या कालो रागः प्रवर्तकः
vāyuruvāca dikkriyāvyaṃjakā vidyā kālo rāgaḥ pravartakaḥ
7.1,5.31cd
कालो ऽवच्छेदकस्तत्र नियतिस्तु नियामिका
kālo 'vacchedakastatra niyatistu niyāmikā
7.1,5.32ab
अव्यक्तं कारणं यत्तत्त्रिगुणं प्रभवाप्ययम्
avyaktaṃ kāraṇaṃ yattattriguṇaṃ prabhavāpyayam
7.1,5.32cd
प्रधानं प्रकृतिश्चेति यदाहुस्तत्त्वचिंतकाः
pradhānaṃ prakṛtiśceti yadāhustattvaciṃtakāḥ
7.1,5.33ab
कलातस्तदभिव्यक्तमनभिव्यक्तलक्षणम्
kalātastadabhivyaktamanabhivyaktalakṣaṇam
7.1,5.33cd
सुखदुःखविमोहात्मा भुज्यते गुणवांस्त्रिधा
sukhaduḥkhavimohātmā bhujyate guṇavāṃstridhā
7.1,5.34ab
सत्त्वं रजस्तम इति गुणाः प्रकृतिसंभवाः
sattvaṃ rajastama iti guṇāḥ prakṛtisaṃbhavāḥ
7.1,5.34cd
प्रकृतौ सूक्ष्मरूपेण तिले तैलमिव स्थिताः
prakṛtau sūkṣmarūpeṇa tile tailamiva sthitāḥ
7.1,5.35ab
सुखं च सुखहेतुश्च समासात्सात्त्विकं स्मृतम्
sukhaṃ ca sukhahetuśca samāsātsāttvikaṃ smṛtam
7.1,5.35cd
राजसं तद्विपर्यासात्स्तंभमोहौ तु तामसौ
rājasaṃ tadviparyāsātstaṃbhamohau tu tāmasau
7.1,5.36ab
सात्त्विक्यूर्ध्वगतिः प्रोक्ता तामसी स्यादधोगतिः
sāttvikyūrdhvagatiḥ proktā tāmasī syādadhogatiḥ
7.1,5.36cd
मध्यमा तु गतिर्या सा राजसी परिपठ्यते
madhyamā tu gatiryā sā rājasī paripaṭhyate
7.1,5.37ab
तन्मात्रापञ्चकं चैव भूतपञ्चकमेव च
tanmātrāpañcakaṃ caiva bhūtapañcakameva ca
7.1,5.37cd
ज्ञानेंद्रियाणि पञ्चैक्यं पञ्च कर्मेन्द्रियाणि च
jñāneṃdriyāṇi pañcaikyaṃ pañca karmendriyāṇi ca
7.1,5.38ab
प्रधानबुद्ध्यहंकारमनांसि च चतुष्टयम्
pradhānabuddhyahaṃkāramanāṃsi ca catuṣṭayam
7.1,5.38cd
समासादेवमव्यक्तं सविकारमुदाहृतम्
samāsādevamavyaktaṃ savikāramudāhṛtam
7.1,5.39ab
तत्कारणदशापन्नमव्यक्तमिति कथ्यते
tatkāraṇadaśāpannamavyaktamiti kathyate
7.1,5.39cd
व्यक्तं कार्यदशापन्नं शरीरादिघटादिवत्
vyaktaṃ kāryadaśāpannaṃ śarīrādighaṭādivat
7.1,5.40ab
507अ यथा घटादिकं कार्यं मृदादेर्नातिभिद्यते
507a yathā ghaṭādikaṃ kāryaṃ mṛdādernātibhidyate
7.1,5.40cd
शरीरादि तथा व्यक्तमव्यक्तान्नातिभिद्यते
śarīrādi tathā vyaktamavyaktānnātibhidyate
7.1,5.41ab
तस्मादव्यक्तमेवैक्यकारणं करणानि च
tasmādavyaktamevaikyakāraṇaṃ karaṇāni ca
7.1,5.41cd
शरीरं च तदाधारं तद्भोग्यं चापि नेतरत्
śarīraṃ ca tadādhāraṃ tadbhogyaṃ cāpi netarat
7.1,5.42ab
मुनय ऊचुः बुद्धीन्द्रियशरीरेभ्यो व्यतिरेकस्य कस्यचित्
munaya ūcuḥ buddhīndriyaśarīrebhyo vyatirekasya kasyacit
7.1,5.42cd
आत्मशब्दाभिधेयस्य वस्तुतो ऽपि कुतः स्थितिः
ātmaśabdābhidheyasya vastuto 'pi kutaḥ sthitiḥ
7.1,5.43ab
वायुरुवाच बुद्धीन्द्रियशरीरेभ्यो व्यतिरेको विभोर्ध्रुवम्
vāyuruvāca buddhīndriyaśarīrebhyo vyatireko vibhordhruvam
7.1,5.43cd
अस्त्येव कश्चिदात्मेति हेतुस्तत्र सुदुर्गमः
astyeva kaścidātmeti hetustatra sudurgamaḥ
7.1,5.44ab
बुद्धीन्द्रियशरीराणां नात्मता सद्भिरिष्यते
buddhīndriyaśarīrāṇāṃ nātmatā sadbhiriṣyate
7.1,5.44cd
स्मृतेरनियतज्ञानादयावद्देहवेदनात्
smṛteraniyatajñānādayāvaddehavedanāt
7.1,5.45ab
अतः स्मर्तानुभूतानामशेषज्ञेयगोचरः
ataḥ smartānubhūtānāmaśeṣajñeyagocaraḥ
7.1,5.45cd
अन्तर्यामीति वेदेषु वेदांतेषु च गीयते
antaryāmīti vedeṣu vedāṃteṣu ca gīyate
7.1,5.46ab
सर्वं तत्र स सर्वत्र व्याप्य तिष्ठति शाश्वतः
sarvaṃ tatra sa sarvatra vyāpya tiṣṭhati śāśvataḥ
7.1,5.46cd
तथापि क्वापि केनापि व्यक्तमेष न दृश्यते
tathāpi kvāpi kenāpi vyaktameṣa na dṛśyate
7.1,5.47ab
नैवायं चक्षुषा ग्राह्यो नापरैरिन्द्रियैरपि
naivāyaṃ cakṣuṣā grāhyo nāparairindriyairapi
7.1,5.47cd
मनसैव प्रदीप्तेन महानात्मावसीयते 1
manasaiva pradīptena mahānātmāvasīyate 1
7.1,5.48ab
न च स्त्री न पुमानेष नैव चापि नपुंसकः
na ca strī na pumāneṣa naiva cāpi napuṃsakaḥ
7.1,5.48cd
नैवोर्ध्वं नापि तिर्यक् नाधस्तान्न कुतश्चन
naivordhvaṃ nāpi tiryak nādhastānna kutaścana
7.1,5.49ab
अशरीरं शरीरेषु चलेषु स्थाणुमव्ययम्
aśarīraṃ śarīreṣu caleṣu sthāṇumavyayam
7.1,5.49cd
सदा पश्यति तं धीरो नरः प्रत्यवमर्शनात्
sadā paśyati taṃ dhīro naraḥ pratyavamarśanāt
7.1,5.50ab
किमत्र बहुनोक्तेन पुरुषो देहतः पृथक्
kimatra bahunoktena puruṣo dehataḥ pṛthak
7.1,5.50cd
अपृथग्ये तु पश्यंति ह्यसम्यक्तेषु दर्शनम्
apṛthagye tu paśyaṃti hyasamyakteṣu darśanam
7.1,5.51ab
यच्छरीरमिदं प्रोक्तं पुरुषस्य ततः परम्
yaccharīramidaṃ proktaṃ puruṣasya tataḥ param
7.1,5.51cd
अशुद्धमवशं दुःखमध्रुवं न च विद्यते
aśuddhamavaśaṃ duḥkhamadhruvaṃ na ca vidyate
7.1,5.52ab
विपदां वीजभूतेन पुरुषस्तेन संयुतः
vipadāṃ vījabhūtena puruṣastena saṃyutaḥ
7.1,5.52cd
सुखी दुःखी च मूढश्च भवति स्वेन कर्मणा
sukhī duḥkhī ca mūḍhaśca bhavati svena karmaṇā
7.1,5.53ab
अद्भिराप्लवितं क्षेत्रं जनयत्यंकुरं यथा
adbhirāplavitaṃ kṣetraṃ janayatyaṃkuraṃ yathā
7.1,5.53cd
आज्ञानात्प्लावितं कर्म देहं जनयते तथा
ājñānātplāvitaṃ karma dehaṃ janayate tathā
7.1,5.54ab
अत्यंतमसुखावासास्स्मृताश्चैकांतमृत्यवः
atyaṃtamasukhāvāsāssmṛtāścaikāṃtamṛtyavaḥ
7.1,5.54cd
अनागता अतीताश्च तनवो ऽस्य सहस्रशः
anāgatā atītāśca tanavo 'sya sahasraśaḥ
7.1,5.55ab
आगत्यागत्य शीर्णेषु शरीरेषु शरीरिणः
āgatyāgatya śīrṇeṣu śarīreṣu śarīriṇaḥ
7.1,5.55cd
अत्यंतवसतिः क्वापि न केनापि च लभ्यते
atyaṃtavasatiḥ kvāpi na kenāpi ca labhyate
7.1,5.56ab
छादितश्च वियुक्तश्च शरीरैरेषु लक्ष्यते
chāditaśca viyuktaśca śarīraireṣu lakṣyate
7.1,5.56cd
चंद्रबिंबवदाकाशे तरलैरभ्रसंचयैः
caṃdrabiṃbavadākāśe taralairabhrasaṃcayaiḥ
7.1,5.57ab
अनेकदेहभेदेन भिन्ना वृत्तिरिहात्मनः
anekadehabhedena bhinnā vṛttirihātmanaḥ
7.1,5.57cd
अष्टापदपरिक्षेपे ह्यक्षमुद्रेव लक्ष्यते
aṣṭāpadaparikṣepe hyakṣamudreva lakṣyate
7.1,5.58ab
नैवास्य भविता कश्चिन्नासौ भवति कस्यचित्
naivāsya bhavitā kaścinnāsau bhavati kasyacit
7.1,5.58cd
पथि संगम एवायं दारैः पुत्रैश्च बंधुभिः
pathi saṃgama evāyaṃ dāraiḥ putraiśca baṃdhubhiḥ
7.1,5.59ab
यथा काष्ठं च काष्ठं च समेयातां महोदधौ
yathā kāṣṭhaṃ ca kāṣṭhaṃ ca sameyātāṃ mahodadhau
7.1,5.59cd
समेत्य च व्यपेयातां तद्वद्भूतसमागमः
sametya ca vyapeyātāṃ tadvadbhūtasamāgamaḥ
7.1,5.60ab
स पश्यति शरीरं तच्छरीरं तन्न पश्यति
sa paśyati śarīraṃ taccharīraṃ tanna paśyati
7.1,5.60cd
तौ पश्यति परः कश्चित्तावुभौ तं न पश्यतः
tau paśyati paraḥ kaścittāvubhau taṃ na paśyataḥ
7.1,5.61ab
1 निश्चीयते 507ब् ब्रह्माद्याः स्थावरांतश्च पशवः परिकीर्तिताः
1 niścīyate 507b brahmādyāḥ sthāvarāṃtaśca paśavaḥ parikīrtitāḥ
7.1,5.61cd
पशूनामेव सर्वेषां प्रोक्तमेतन्निदर्शनम्
paśūnāmeva sarveṣāṃ proktametannidarśanam
7.1,5.62ab
स एष बध्यते पाशैः सुखदुःखाशनः पशुः
sa eṣa badhyate pāśaiḥ sukhaduḥkhāśanaḥ paśuḥ
7.1,5.62cd
लीलासाधनभूतो य ईश्वरस्येति सूरयः
līlāsādhanabhūto ya īśvarasyeti sūrayaḥ
7.1,5.63ab
अज्ञो जंतुरनीशो ऽयमात्मनस्सुखदुःखयोः
ajño jaṃturanīśo 'yamātmanassukhaduḥkhayoḥ
7.1,5.63cd
ईश्वरप्रेरितो गच्छेत्स्वर्गं वा श्वभ्रमेव वा
īśvaraprerito gacchetsvargaṃ vā śvabhrameva vā
7.1,5.64ab
सूत उवाच इत्याकर्ण्यानिलवचो मुनयः प्रीतमानसाः
sūta uvāca ityākarṇyānilavaco munayaḥ prītamānasāḥ
7.1,5.64cd
प्रोचुः प्रणम्य तं वायुं शैवागमविचक्षणम्
procuḥ praṇamya taṃ vāyuṃ śaivāgamavicakṣaṇam
Chapter 7.1.6
7.1,6.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे शिवतत्त्वज्ञानवर्णनं नाम पञ्चमो ऽध्यायः मुनय ऊचुः यो ऽयं पशुरिति प्रोक्तो यश्च पाश उदाहृतः
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe śivatattvajñānavarṇanaṃ nāma pañcamo 'dhyāyaḥ munaya ūcuḥ yo 'yaṃ paśuriti prokto yaśca pāśa udāhṛtaḥ
7.1,6.1cd
अभ्यां विलक्षणः कश्चित्कोयमस्ति तयोः पतिः
abhyāṃ vilakṣaṇaḥ kaścitkoyamasti tayoḥ patiḥ
7.1,6.2ab
वायुरुवाच अस्ति कश्चिदपर्यंतरमणीयगुणाश्रयः
vāyuruvāca asti kaścidaparyaṃtaramaṇīyaguṇāśrayaḥ
7.1,6.2cd
पतिर्विश्वस्य निर्माता पशुपाशविमोचनः
patirviśvasya nirmātā paśupāśavimocanaḥ
7.1,6.3ab
अभावे तस्य विश्वस्य सृष्टिरेषा कथं भवेत्
abhāve tasya viśvasya sṛṣṭireṣā kathaṃ bhavet
7.1,6.3cd
अचेतनत्वादज्ञानादनयोः पशुपाशयोः
acetanatvādajñānādanayoḥ paśupāśayoḥ
7.1,6.4ab
प्रधानपरमाण्वादि यावत्किंचिदचेतनम्
pradhānaparamāṇvādi yāvatkiṃcidacetanam
7.1,6.4cd
तत्कर्तृकं स्वयं दृष्टं बुद्धिमत्कारणं विना
tatkartṛkaṃ svayaṃ dṛṣṭaṃ buddhimatkāraṇaṃ vinā
7.1,6.5ab
जगच्च कर्तृसापेक्षं कार्यं सावयवं यतः
jagacca kartṛsāpekṣaṃ kāryaṃ sāvayavaṃ yataḥ
7.1,6.5cd
तस्मात्कार्यस्य कर्तृत्वं पत्युर्न पशुपाशयोः
tasmātkāryasya kartṛtvaṃ patyurna paśupāśayoḥ
7.1,6.6ab
पशोरपि च कर्तृत्वं पत्युः प्रेरणपूर्वकम्
paśorapi ca kartṛtvaṃ patyuḥ preraṇapūrvakam
7.1,6.6cd
अयथाकरणज्ञानमंधस्य गमनं यथा
ayathākaraṇajñānamaṃdhasya gamanaṃ yathā
7.1,6.7ab
आत्मानं च पृथङ्मत्वा प्रेरितारं ततः पृथक्
ātmānaṃ ca pṛthaṅmatvā preritāraṃ tataḥ pṛthak
7.1,6.7cd
असौ जुष्टस्ततस्तेन ह्यमृतत्वाय कल्पते
asau juṣṭastatastena hyamṛtatvāya kalpate
7.1,6.8ab
पशोः पाशस्य पत्युश्च तत्त्वतो ऽस्ति पदं परम्
paśoḥ pāśasya patyuśca tattvato 'sti padaṃ param
7.1,6.8cd
ब्रह्मवित्तद्विदित्वैव योनिमुक्तो भविष्यति
brahmavittadviditvaiva yonimukto bhaviṣyati
7.1,6.9ab
संयुक्तमेतद्द्वितयं क्षरमक्षरमेव च
saṃyuktametaddvitayaṃ kṣaramakṣarameva ca
7.1,6.9cd
व्यक्ताव्यक्तं बिभर्तीशो विश्वं विश्वविमोचकः
vyaktāvyaktaṃ bibhartīśo viśvaṃ viśvavimocakaḥ
7.1,6.10ab
भोक्ता भोग्यं प्रेरयिता मंतव्यं त्रिविधं स्मृतम्
bhoktā bhogyaṃ prerayitā maṃtavyaṃ trividhaṃ smṛtam
7.1,6.10cd
नातः परं विजानद्भिर्वेदितव्यं हि किंचनः
nātaḥ paraṃ vijānadbhirveditavyaṃ hi kiṃcanaḥ
7.1,6.11ab
तिलेषु वा यथा तैलं दध्नि वा सर्पिरर्पितम्
tileṣu vā yathā tailaṃ dadhni vā sarpirarpitam
7.1,6.11cd
यथापः स्रोतसि व्याप्ता यथारण्यां हुताशनः
yathāpaḥ srotasi vyāptā yathāraṇyāṃ hutāśanaḥ
7.1,6.12ab
एवमेव महात्मानमात्मन्यात्मविलक्षणम्
evameva mahātmānamātmanyātmavilakṣaṇam
7.1,6.12cd
सत्येन तपसा चैव नित्ययुक्तो ऽनुपश्यति
satyena tapasā caiva nityayukto 'nupaśyati
7.1,6.13ab
य एको जालवानीश ईशानीभिस्स्वशक्तिभिः
ya eko jālavānīśa īśānībhissvaśaktibhiḥ
7.1,6.13cd
सर्वांल्लोकानिमान् कृत्वा एक एव स ईशते 1
sarvāṃllokānimān kṛtvā eka eva sa īśate 1
7.1,6.14ab
एक एव तदा रुद्रो न द्वितीयो ऽस्ति कश्चन
eka eva tadā rudro na dvitīyo 'sti kaścana
7.1,6.14cd
संसृज्य विश्वभुवनं गोप्ता ते संचुकोच यः
saṃsṛjya viśvabhuvanaṃ goptā te saṃcukoca yaḥ
7.1,6.15ab
1 शब्लुगभाव आर्ष 508अ विश्वतश्चक्षुरेवायमुतायं विश्वतोमुखः
1 śablugabhāva ārṣa 508a viśvataścakṣurevāyamutāyaṃ viśvatomukhaḥ
7.1,6.15cd
तथैव विश्वतोबाहुविश्वतः पादसंयुतः
tathaiva viśvatobāhuviśvataḥ pādasaṃyutaḥ
7.1,6.16ab
द्यावाभूमी च जनयन् देव एको महेश्वरः
dyāvābhūmī ca janayan deva eko maheśvaraḥ
7.1,6.16cd
स एव सर्वदेवानां प्रभवश्चोद्भवस्तथा
sa eva sarvadevānāṃ prabhavaścodbhavastathā
7.1,6.17ab
हिरण्यगर्भं देवानां प्रथमं जनयेदयम्
hiraṇyagarbhaṃ devānāṃ prathamaṃ janayedayam
7.1,6.17cd
विश्वस्मादधिको रुद्रो महर्षिरिति हि श्रुतिः
viśvasmādadhiko rudro maharṣiriti hi śrutiḥ
7.1,6.18ab
वेदाहमेतं पुरुषं महांतममृतं ध्रुवम्
vedāhametaṃ puruṣaṃ mahāṃtamamṛtaṃ dhruvam
7.1,6.18cd
आदित्यवर्णं तमसः परस्तात्संस्थितं प्रभुम्
ādityavarṇaṃ tamasaḥ parastātsaṃsthitaṃ prabhum
7.1,6.19ab
अस्मान्नास्ति परं किंचिदपरं परमात्मनः
asmānnāsti paraṃ kiṃcidaparaṃ paramātmanaḥ
7.1,6.19cd
नाणीयो ऽस्ति न च ज्यायस्तेन पूर्णमिदं जगत्
nāṇīyo 'sti na ca jyāyastena pūrṇamidaṃ jagat
7.1,6.20ab
सर्वाननशिरोग्रीवः सर्वभूतगुहाशयः
sarvānanaśirogrīvaḥ sarvabhūtaguhāśayaḥ
7.1,6.20cd
सर्वव्यापी च भगवांस्तस्मात्सर्वगतश्शिवः
sarvavyāpī ca bhagavāṃstasmātsarvagataśśivaḥ
7.1,6.21ab
सर्वतः पाणिपादो ऽयं सर्वतो ऽक्षिशिरोमुखः
sarvataḥ pāṇipādo 'yaṃ sarvato 'kṣiśiromukhaḥ
7.1,6.21cd
सर्वतः श्रुतिमांल्लोके सर्वमावृत्य तिष्ठति
sarvataḥ śrutimāṃlloke sarvamāvṛtya tiṣṭhati
7.1,6.22ab
सर्वेन्द्रियगुणाभासस्सर्वेन्द्रियविवर्जितः
sarvendriyaguṇābhāsassarvendriyavivarjitaḥ
7.1,6.22cd
सर्वस्य प्रभुरीशानः सर्वस्य शरणं सुहृत्
sarvasya prabhurīśānaḥ sarvasya śaraṇaṃ suhṛt
7.1,6.23ab
अचक्षुरपि यः पश्यत्यकर्णो ऽपि शृणोति यः
acakṣurapi yaḥ paśyatyakarṇo 'pi śṛṇoti yaḥ
7.1,6.23cd
सर्वं वेत्ति न वेत्तास्य तमाहुः पुरुषं परम्
sarvaṃ vetti na vettāsya tamāhuḥ puruṣaṃ param
7.1,6.24ab
अणोरणीयान्महतो महीयानयमव्ययः
aṇoraṇīyānmahato mahīyānayamavyayaḥ
7.1,6.24cd
गुहायां निहितश्चापि जंतोरस्य महेश्वरः
guhāyāṃ nihitaścāpi jaṃtorasya maheśvaraḥ
7.1,6.25ab
तमक्रतुं क्रतुप्रायं महिमातिशयान्वितम्
tamakratuṃ kratuprāyaṃ mahimātiśayānvitam
7.1,6.25cd
धातुः प्रसादादीशानं वीतशोकः प्रपश्यति
dhātuḥ prasādādīśānaṃ vītaśokaḥ prapaśyati
7.1,6.26ab
वेदाहमेनमजरं पुराणं सर्वगं विभुम्
vedāhamenamajaraṃ purāṇaṃ sarvagaṃ vibhum
7.1,6.26cd
निरोधं जन्मनो यस्य वदंति ब्रह्मवादिनः
nirodhaṃ janmano yasya vadaṃti brahmavādinaḥ
7.1,6.27ab
एको ऽपि त्रीनिमांल्लोकान् बहुधा शक्तियोगतः
eko 'pi trīnimāṃllokān bahudhā śaktiyogataḥ
7.1,6.27cd
विदधाति विचेत्यंते 1 विश्वमादौ महेश्वरः
vidadhāti vicetyaṃte 1 viśvamādau maheśvaraḥ
7.1,6.28ab
विश्वधात्रीत्यजाख्या च शैवी चित्रा कृतिः परा
viśvadhātrītyajākhyā ca śaivī citrā kṛtiḥ parā
7.1,6.28cd
तामजां लोहितां शुक्लां कृष्णामेकां त्वजः प्रजाम्
tāmajāṃ lohitāṃ śuklāṃ kṛṣṇāmekāṃ tvajaḥ prajām
7.1,6.29ab
जनित्रीमनुशेते ऽन्योजुषमाणस्स्वरूपिणीम्
janitrīmanuśete 'nyojuṣamāṇassvarūpiṇīm
7.1,6.29cd
तामेवाजामजो ऽन्यस्तु भक्तभोगा जहाति च
tāmevājāmajo 'nyastu bhaktabhogā jahāti ca
7.1,6.30ab
द्वौ सुपर्णौ च सयुजौ समानं वृक्षमास्थितौ
dvau suparṇau ca sayujau samānaṃ vṛkṣamāsthitau
7.1,6.30cd
एको ऽत्ति पिप्पलं स्वादु परो ऽनश्नन् प्रपश्यति
eko 'tti pippalaṃ svādu paro 'naśnan prapaśyati
7.1,6.31ab
वृक्षेस्मिन् पुरुषो मग्नो गुह्यमानश्च शोचति
vṛkṣesmin puruṣo magno guhyamānaśca śocati
7.1,6.31cd
जुष्टमन्यं यदा पश्येदीशं परमकारणम्
juṣṭamanyaṃ yadā paśyedīśaṃ paramakāraṇam
7.1,6.32ab
तदास्य महिमानं च वीतशोकस्सुखी भवेत्
tadāsya mahimānaṃ ca vītaśokassukhī bhavet
7.1,6.32cd
छंदांसि यज्ञाः ऋतवो यद्भूतं भव्यमेव च
chaṃdāṃsi yajñāḥ ṛtavo yadbhūtaṃ bhavyameva ca
7.1,6.33ab
मायी विश्वं सृजत्यस्मिन्निविष्टो मायया परः
māyī viśvaṃ sṛjatyasminniviṣṭo māyayā paraḥ
7.1,6.33cd
मायां तु प्रकृतिं विद्यान्मायिनं तु महेश्वरम्
māyāṃ tu prakṛtiṃ vidyānmāyinaṃ tu maheśvaram
7.1,6.34ab
तस्यास्त्ववयवैरेव व्याप्तं सर्वमिदं जगत्
tasyāstvavayavaireva vyāptaṃ sarvamidaṃ jagat
7.1,6.34cd
सूक्ष्मातिसूक्ष्ममीशानं कललस्यापि मध्यतः
sūkṣmātisūkṣmamīśānaṃ kalalasyāpi madhyataḥ
7.1,6.35ab
1 विचेतोति प्रयोगस्त्वार्षत्वेन, `व्यत्ययो बहुलमऽ इति स्मरणेन साधुः 508ब् स्रष्टारमपि विश्वस्य वेष्टितारं च तस्य तु
1 vicetoti prayogastvārṣatvena, `vyatyayo bahulam' iti smaraṇena sādhuḥ 508b sraṣṭāramapi viśvasya veṣṭitāraṃ ca tasya tu
7.1,6.35cd
शिवमेवेश्वरं ज्ञात्वा शांतिमत्यंतमृच्छति
śivameveśvaraṃ jñātvā śāṃtimatyaṃtamṛcchati
7.1,6.36ab
स एव कालो गोप्ता च विश्वस्याधिपतिः प्रभुः
sa eva kālo goptā ca viśvasyādhipatiḥ prabhuḥ
7.1,6.36cd
तं विश्वाधिपतिं ज्ञात्वा मृत्युपाशात्प्रमुच्यते
taṃ viśvādhipatiṃ jñātvā mṛtyupāśātpramucyate
7.1,6.37ab
घृतात्परं मंडमिव सूक्ष्मं ज्ञात्वा स्थितं प्रभुम्
ghṛtātparaṃ maṃḍamiva sūkṣmaṃ jñātvā sthitaṃ prabhum
7.1,6.37cd
सर्वभूतेषु गूढं च सर्वपापैः प्रमुच्यते
sarvabhūteṣu gūḍhaṃ ca sarvapāpaiḥ pramucyate
7.1,6.38ab
एष एव परो देवो विश्वकर्मा महेश्वरः
eṣa eva paro devo viśvakarmā maheśvaraḥ
7.1,6.38cd
हृदये संनिविष्टं तं ज्ञात्वैवामृतमश्नुते
hṛdaye saṃniviṣṭaṃ taṃ jñātvaivāmṛtamaśnute
7.1,6.39ab
यदा समस्तं न दिवा न रात्रिर्न सदप्यसत्
yadā samastaṃ na divā na rātrirna sadapyasat
7.1,6.39cd
केवलश्शिव एवैको यतः प्रज्ञा पुरातनी
kevalaśśiva evaiko yataḥ prajñā purātanī
7.1,6.40ab
नैनमूर्ध्वं न तिर्यक्च न मध्यं पर्यजिग्रहत्
nainamūrdhvaṃ na tiryakca na madhyaṃ paryajigrahat
7.1,6.40cd
न तस्य प्रतिमा चास्ति यस्य नाम महद्यशः
na tasya pratimā cāsti yasya nāma mahadyaśaḥ
7.1,6.41ab
अजातमिममेवैके बुद्धा जन्मनि भीरवः
ajātamimamevaike buddhā janmani bhīravaḥ
7.1,6.41cd
रुद्रस्यास्य प्रपद्यंते रक्षार्थं दक्षिणं सुखम्
rudrasyāsya prapadyaṃte rakṣārthaṃ dakṣiṇaṃ sukham
7.1,6.42ab
द्वे अक्षरे ब्रह्मपरे त्वनंते समुदाहृते
dve akṣare brahmapare tvanaṃte samudāhṛte
7.1,6.42cd
विद्याविद्ये समाख्याते निहिते यत्र गूढवत्
vidyāvidye samākhyāte nihite yatra gūḍhavat
7.1,6.43ab
क्षरं त्वविद्या ह्यमृतं विद्येति परिगीयते
kṣaraṃ tvavidyā hyamṛtaṃ vidyeti parigīyate
7.1,6.43cd
ते उभे ईशते यस्तु सो ऽन्यः खलु महेश्वरः
te ubhe īśate yastu so 'nyaḥ khalu maheśvaraḥ
7.1,6.44ab
एकैकं बहुधा जालं विकुर्वन्नेकवच्च यः
ekaikaṃ bahudhā jālaṃ vikurvannekavacca yaḥ
7.1,6.44cd
सर्वाधिपत्यं कुरुते सृष्ट्वा सर्वान् प्रतापवान्
sarvādhipatyaṃ kurute sṛṣṭvā sarvān pratāpavān
7.1,6.45ab
दिश ऊर्ध्वमधस्तिर्यक् भासयन् भ्राजते स्वयम्
diśa ūrdhvamadhastiryak bhāsayan bhrājate svayam
7.1,6.45cd
यो निःस्वभावादप्येको वरेण्यस्त्वधितिष्ठति
yo niḥsvabhāvādapyeko vareṇyastvadhitiṣṭhati
7.1,6.46ab
स्वभाववाचकान् सर्वान् वाच्यांश्च परिणामयन्
svabhāvavācakān sarvān vācyāṃśca pariṇāmayan
7.1,6.46cd
गुणांश्च भोग्यभोक्तृत्वे तद्विश्वमधितिष्ठति
guṇāṃśca bhogyabhoktṛtve tadviśvamadhitiṣṭhati
7.1,6.47ab
ते वै गुह्योपणिषदि गूढं ब्रह्म परात्परम्
te vai guhyopaṇiṣadi gūḍhaṃ brahma parātparam
7.1,6.47cd
ब्रह्मयोनिं जगत्पूर्वं विदुर्देवा महर्षयः
brahmayoniṃ jagatpūrvaṃ vidurdevā maharṣayaḥ
7.1,6.48ab
भावग्राह्यमनीहाख्यं भावाभावकरं शिवम्
bhāvagrāhyamanīhākhyaṃ bhāvābhāvakaraṃ śivam
7.1,6.48cd
कलासर्गकरं देवं ये विदुस्ते जहुस्तनुम्
kalāsargakaraṃ devaṃ ye viduste jahustanum
7.1,6.49ab
स्वभावमेके मन्यंते कालमेके विमोहिताः
svabhāvameke manyaṃte kālameke vimohitāḥ
7.1,6.49cd
देवस्य महिमा ह्येष येनेदं भ्राम्यते जगत्
devasya mahimā hyeṣa yenedaṃ bhrāmyate jagat
7.1,6.50ab
येनेदमावृतं नित्यं कालकालात्मना यतः
yenedamāvṛtaṃ nityaṃ kālakālātmanā yataḥ
7.1,6.50cd
तेनेरितमिदं कर्म भूतैः सह विवर्तते
teneritamidaṃ karma bhūtaiḥ saha vivartate
7.1,6.51ab
तत्कर्म भूयशः कृत्वा विनिवृत्य च भूयशः
tatkarma bhūyaśaḥ kṛtvā vinivṛtya ca bhūyaśaḥ
7.1,6.51cd
तत्त्वस्य सह तत्त्वेन योगं चापि समेत्य वै
tattvasya saha tattvena yogaṃ cāpi sametya vai
7.1,6.52ab
अष्टाभिश्च त्रिभिश्चैवं द्वाभ्यां चैकेन वा पुनः
aṣṭābhiśca tribhiścaivaṃ dvābhyāṃ caikena vā punaḥ
7.1,6.52cd
कालेनात्मगुणैश्चापि कृत्स्नमेव जगत् स्वयम्
kālenātmaguṇaiścāpi kṛtsnameva jagat svayam
7.1,6.53ab
गुणैरारभ्य कर्माणि स्वभावादीनि योजयेत्
guṇairārabhya karmāṇi svabhāvādīni yojayet
7.1,6.53cd
तेषामभावे नाशः स्यात्कृतस्यापि च कर्मणः
teṣāmabhāve nāśaḥ syātkṛtasyāpi ca karmaṇaḥ
7.1,6.54ab
कर्मक्षये पुनश्चान्यत्ततो याति स तत्त्वतः
karmakṣaye punaścānyattato yāti sa tattvataḥ
7.1,6.54cd
स एवादिस्स्वयं योगनिमित्तं भोक्तृभोगयोः
sa evādissvayaṃ yoganimittaṃ bhoktṛbhogayoḥ
7.1,6.55ab
परस्त्रिकालादकलस्स एव परमेश्वरः
parastrikālādakalassa eva parameśvaraḥ
7.1,6.55cd
सर्ववित् त्रिगुणाधीशो ब्रह्मसाक्षात्परात्परः
sarvavit triguṇādhīśo brahmasākṣātparātparaḥ
7.1,6.56ab
तं विश्वरूपमभवं भवमीड्यं प्रजापतिम्
taṃ viśvarūpamabhavaṃ bhavamīḍyaṃ prajāpatim
7.1,6.56cd
509अ देवदेवं जगत्पूज्यं स्वचित्तस्थमुपास्महे
509a devadevaṃ jagatpūjyaṃ svacittasthamupāsmahe
7.1,6.57ab
कालादिभिः परो यस्मात्प्रपञ्चः परिवर्तते
kālādibhiḥ paro yasmātprapañcaḥ parivartate
7.1,6.57cd
धर्मावहं पापनुदं भोगेशं विश्वधाम च
dharmāvahaṃ pāpanudaṃ bhogeśaṃ viśvadhāma ca
7.1,6.58ab
तमीश्वराणां परमं महेश्वरं तं देवतानां परमं च दैवतम्
tamīśvarāṇāṃ paramaṃ maheśvaraṃ taṃ devatānāṃ paramaṃ ca daivatam
7.1,6.58cd
पतिं पतीनां परमं परस्ताद्विदाम देवं भुवनेश्वरेश्वरम्
patiṃ patīnāṃ paramaṃ parastādvidāma devaṃ bhuvaneśvareśvaram
7.1,6.59ab
न तस्य विद्येत कार्यं कारणं च न विद्यते
na tasya vidyeta kāryaṃ kāraṇaṃ ca na vidyate
7.1,6.59cd
न तत्समो ऽधिकश्चापि क्वचिज्जगति दृश्यते
na tatsamo 'dhikaścāpi kvacijjagati dṛśyate
7.1,6.60ab
परास्य विविधा शक्तिः श्रुतौ स्वाभाविकी श्रुता
parāsya vividhā śaktiḥ śrutau svābhāvikī śrutā
7.1,6.60cd
ज्ञानं बलं क्रिया चैव याभ्यो विश्वमिदं कृतम्
jñānaṃ balaṃ kriyā caiva yābhyo viśvamidaṃ kṛtam
7.1,6.61ab
तस्यास्ति पतिः कश्चिन्नैव लिंगं न चेशिता
tasyāsti patiḥ kaścinnaiva liṃgaṃ na ceśitā
7.1,6.61cd
कारणं कारणानां च स तेषामधिपाधिपः
kāraṇaṃ kāraṇānāṃ ca sa teṣāmadhipādhipaḥ
7.1,6.62ab
न चास्य जनिता कश्चिन्न च जन्म कुतश्चन
na cāsya janitā kaścinna ca janma kutaścana
7.1,6.62cd
न जन्महेतवस्तद्वन्मलमायादिसंज्ञकाः
na janmahetavastadvanmalamāyādisaṃjñakāḥ
7.1,6.63ab
स एकस्सर्वभूतेषु गूढो व्याप्तश्च विश्वतः
sa ekassarvabhūteṣu gūḍho vyāptaśca viśvataḥ
7.1,6.63cd
सर्वभूतांतरात्मा च धर्माध्यक्षस्स कथ्यते
sarvabhūtāṃtarātmā ca dharmādhyakṣassa kathyate
7.1,6.64ab
सर्वभूताधिवासश्च साक्षी चेता च निर्गुणः
sarvabhūtādhivāsaśca sākṣī cetā ca nirguṇaḥ
7.1,6.64cd
एको वशी निष्क्रियाणां बहूनां विवशात्मनाम्
eko vaśī niṣkriyāṇāṃ bahūnāṃ vivaśātmanām
7.1,6.65ab
नित्यानामप्यसौ नित्यश्चेतनानां च चेतनः
nityānāmapyasau nityaścetanānāṃ ca cetanaḥ
7.1,6.65cd
एको बहूनां चाकामः कामानीशः प्रयच्छति
eko bahūnāṃ cākāmaḥ kāmānīśaḥ prayacchati
7.1,6.66ab
सांख्ययोगाधिगम्यं यत्कारणं जगतां पतिम्
sāṃkhyayogādhigamyaṃ yatkāraṇaṃ jagatāṃ patim
7.1,6.66cd
ज्ञात्वा देवं पशुः पाशैस्सर्वैरेव विमुच्यते
jñātvā devaṃ paśuḥ pāśaissarvaireva vimucyate
7.1,6.67ab
विश्वकृद्विश्ववित्स्वात्मयोनिज्ञः कालकृद्गुणी
viśvakṛdviśvavitsvātmayonijñaḥ kālakṛdguṇī
7.1,6.67cd
प्रधानः क्षेत्रज्ञपतिर्गुणेशः पाशमोचकः
pradhānaḥ kṣetrajñapatirguṇeśaḥ pāśamocakaḥ
7.1,6.68ab
ब्रह्माणं विदधे पूर्वं वेदांश्चोपादिशत्स्वयम्
brahmāṇaṃ vidadhe pūrvaṃ vedāṃścopādiśatsvayam
7.1,6.68cd
यो देवस्तमहं बुद्ध्वा स्वात्मबुद्धिप्रसादतः
yo devastamahaṃ buddhvā svātmabuddhiprasādataḥ
7.1,6.69ab
मुमुक्षुरस्मात्संसारात्प्रपद्ये शरणं शिवम्
mumukṣurasmātsaṃsārātprapadye śaraṇaṃ śivam
7.1,6.69cd
निष्फलं निष्क्रियं शांतं निरवद्यं निरंजनम्
niṣphalaṃ niṣkriyaṃ śāṃtaṃ niravadyaṃ niraṃjanam
7.1,6.70ab
अमृतस्य परं सेतुं दग्धेंधनमिवानिलम्
amṛtasya paraṃ setuṃ dagdheṃdhanamivānilam
7.1,6.70cd
यदा चर्मवदाकाशं वेष्टयिष्यंति मानवाः
yadā carmavadākāśaṃ veṣṭayiṣyaṃti mānavāḥ
7.1,6.71ab
तदा शिवमविज्ञाय दुःखस्यांतो भविष्यति
tadā śivamavijñāya duḥkhasyāṃto bhaviṣyati
7.1,6.72ab
तपःप्रभावाद्देवस्य प्रसादाच्च महर्षयः
tapaḥprabhāvāddevasya prasādācca maharṣayaḥ
7.1,6.72cd
अत्याश्रमोचितज्ञानं पवित्रं पापनाशनम्
atyāśramocitajñānaṃ pavitraṃ pāpanāśanam
7.1,6.73ab
वेदांते परमं गुह्यं पुराकल्पप्रचोदितम्
vedāṃte paramaṃ guhyaṃ purākalpapracoditam
7.1,6.73cd
ब्रह्मणो वदनाल्लब्धं मयेदं भाग्यगौरवात्
brahmaṇo vadanāllabdhaṃ mayedaṃ bhāgyagauravāt
7.1,6.74ab
नाप्रशांताय दातव्यमेतज्ज्ञानमनुत्तमम्
nāpraśāṃtāya dātavyametajjñānamanuttamam
7.1,6.74cd
न पुत्रायाशुवृत्ताय नाशिष्याय च सर्वथा
na putrāyāśuvṛttāya nāśiṣyāya ca sarvathā
7.1,6.75ab
यस्य देवे पराभक्तिर्यथा देवे तथा गुरौ
yasya deve parābhaktiryathā deve tathā gurau
7.1,6.75cd
तस्यैते कथिताह्यर्थाः प्रकाशंते महात्मनः
tasyaite kathitāhyarthāḥ prakāśaṃte mahātmanaḥ
7.1,6.76ab
अतश्च संक्षेपमिदं शृणुध्वं शिवः परस्तात्प्रकृतेश्च पुंसः
ataśca saṃkṣepamidaṃ śṛṇudhvaṃ śivaḥ parastātprakṛteśca puṃsaḥ
7.1,6.76cd
स सर्गकाले च करोति सर्वं संहारकाले पुनराददाति
sa sargakāle ca karoti sarvaṃ saṃhārakāle punarādadāti
Chapter 7.1.7
7.1,7.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे शिवतत्त्ववर्णनं नाम षष्ठो ऽध्यायः 509ब् मुनय ऊचुः कालादुत्पद्यते सर्वं कालदेव विपद्यते
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe śivatattvavarṇanaṃ nāma ṣaṣṭho 'dhyāyaḥ 509b munaya ūcuḥ kālādutpadyate sarvaṃ kāladeva vipadyate
7.1,7.1cd
न कालनिरपेक्षं हि क्वचित्किंचन विद्यते
na kālanirapekṣaṃ hi kvacitkiṃcana vidyate
7.1,7.2ab
यदास्यांतर्गतं विश्वं शश्वत्संसारमण्डलम्
yadāsyāṃtargataṃ viśvaṃ śaśvatsaṃsāramaṇḍalam
7.1,7.2cd
सर्गसंहृतिमुद्राभ्यां चक्रवत्परिवर्तते
sargasaṃhṛtimudrābhyāṃ cakravatparivartate
7.1,7.3ab
ब्रह्मा हरिश्च रुद्रश्च तथान्ये च सुरासुराः
brahmā hariśca rudraśca tathānye ca surāsurāḥ
7.1,7.3cd
यत्कृतां नियतिं प्राप्य प्रभवो नातिवर्तितुम्
yatkṛtāṃ niyatiṃ prāpya prabhavo nātivartitum
7.1,7.4ab
भूतभव्यभविष्याद्यैर्विभज्य जरयन् प्रजाः
bhūtabhavyabhaviṣyādyairvibhajya jarayan prajāḥ
7.1,7.4cd
अतिप्रभुरिति स्वैरं वर्तते ऽतिभयंकरः
atiprabhuriti svairaṃ vartate 'tibhayaṃkaraḥ
7.1,7.5ab
क एष भगवान् कालः कस्य वा वशवर्त्ययम्
ka eṣa bhagavān kālaḥ kasya vā vaśavartyayam
7.1,7.5cd
क एवास्य वशे न स्यात्कथयैतद्विचक्षण
ka evāsya vaśe na syātkathayaitadvicakṣaṇa
7.1,7.6ab
वायुरुवाच कालकाष्ठानिमेषादिकलाकलितविग्रहम्
vāyuruvāca kālakāṣṭhānimeṣādikalākalitavigraham
7.1,7.6cd
कालात्मेति समाख्यातं तेजो माहेश्वरं परम्
kālātmeti samākhyātaṃ tejo māheśvaraṃ param
7.1,7.7ab
यदलंघ्यमशेषस्य स्थावरस्य चरस्य च
yadalaṃghyamaśeṣasya sthāvarasya carasya ca
7.1,7.7cd
नियोगरूपमीशस्य बलं विश्वनियामकम्
niyogarūpamīśasya balaṃ viśvaniyāmakam
7.1,7.8ab
तस्यांशांशमयी मुक्तिः कालात्मनि महात्मनि
tasyāṃśāṃśamayī muktiḥ kālātmani mahātmani
7.1,7.8cd
ततो निष्क्रम्य संक्रांता विसृष्टाग्रेरिवायसी
tato niṣkramya saṃkrāṃtā visṛṣṭāgrerivāyasī
7.1,7.9ab
तस्मात्कालवशे विश्वं न स विश्ववशे स्थितः
tasmātkālavaśe viśvaṃ na sa viśvavaśe sthitaḥ
7.1,7.9cd
शिवस्य तु वशे कालो न कालस्य वशे शिवः
śivasya tu vaśe kālo na kālasya vaśe śivaḥ
7.1,7.10ab
यतो ऽप्रतिहतं शार्वं तेजः काले प्रतिष्ठितम्
yato 'pratihataṃ śārvaṃ tejaḥ kāle pratiṣṭhitam
7.1,7.10cd
महती तेन कालस्य मर्यादा हि दुरत्यया
mahatī tena kālasya maryādā hi duratyayā
7.1,7.11ab
कालं प्रज्ञाविशेषेण को ऽतिवर्तितुमर्हति
kālaṃ prajñāviśeṣeṇa ko 'tivartitumarhati
7.1,7.11cd
कालेन तु कृतं कर्म न कश्चिदतिवर्तते
kālena tu kṛtaṃ karma na kaścidativartate
7.1,7.12ab
एकच्छत्रां महीं कृत्स्नां ये पराक्रम्य शासति
ekacchatrāṃ mahīṃ kṛtsnāṃ ye parākramya śāsati
7.1,7.12cd
ते ऽपि नैवातिवर्तंते कालवेलामिवाब्धयः
te 'pi naivātivartaṃte kālavelāmivābdhayaḥ
7.1,7.13ab
ये निगृह्येंद्रियग्रामं जयंति सकलं जगत्
ye nigṛhyeṃdriyagrāmaṃ jayaṃti sakalaṃ jagat
7.1,7.13cd
न जयंत्यपि ते कालं कालो जयति तानपि
na jayaṃtyapi te kālaṃ kālo jayati tānapi
7.1,7.14ab
आयुर्वेदविदो वैद्यास्त्वनुष्ठितरसायनाः
āyurvedavido vaidyāstvanuṣṭhitarasāyanāḥ
7.1,7.14cd
न मृत्युमतिवर्तंते कालो हि दुरतिक्रमः
na mṛtyumativartaṃte kālo hi duratikramaḥ
7.1,7.15ab
श्रिया रूपेण शीलेन बलेन च कुलेन च
śriyā rūpeṇa śīlena balena ca kulena ca
7.1,7.15cd
अन्यच्चिंतयते जंतुः कालो ऽन्यत्कुरुते बलात्
anyacciṃtayate jaṃtuḥ kālo 'nyatkurute balāt
7.1,7.16ab
अप्रियैश्च प्रियैश्चैव ह्यचिंतितगमागमैः
apriyaiśca priyaiścaiva hyaciṃtitagamāgamaiḥ
7.1,7.16cd
संयोजयति भूतानि वियोजयति चेश्वरः
saṃyojayati bhūtāni viyojayati ceśvaraḥ
7.1,7.17ab
यदैव दुःखितः कश्चित्तदैव सुखितः परः
yadaiva duḥkhitaḥ kaścittadaiva sukhitaḥ paraḥ
7.1,7.17cd
दुर्विज्ञेयस्वभावस्य कालास्याहो विचित्रता
durvijñeyasvabhāvasya kālāsyāho vicitratā
7.1,7.18ab
यो युवा स भवेद्वृद्धो यो बलीयान्स दुर्बलः
yo yuvā sa bhavedvṛddho yo balīyānsa durbalaḥ
7.1,7.18cd
यः श्रीमान्सो ऽपि निःश्रीकः कालश्चित्रगतिर्द्विजा
yaḥ śrīmānso 'pi niḥśrīkaḥ kālaścitragatirdvijā
7.1,7.19ab
नाभिजात्यं न वै शीलं न बलं न च नैपुणम्
nābhijātyaṃ na vai śīlaṃ na balaṃ na ca naipuṇam
7.1,7.19cd
भवेत्कार्याय पर्याप्तं कालश्च ह्यनिरोधकः
bhavetkāryāya paryāptaṃ kālaśca hyanirodhakaḥ
7.1,7.20ab
ये सनाथाश्च दातारो गीतवाद्यैरुपस्थिताः
ye sanāthāśca dātāro gītavādyairupasthitāḥ
7.1,7.20cd
ये चानाथाः परान्नादाः कालस्तेषु समक्रियः
ye cānāthāḥ parānnādāḥ kālasteṣu samakriyaḥ
7.1,7.21ab
फलंत्यकाले न रसायनानि सम्यक्प्रयुक्तान्यपि चौषधानि
phalaṃtyakāle na rasāyanāni samyakprayuktānyapi cauṣadhāni
7.1,7.21cd
तान्येव कालेन समाहृतानि सिद्धिं प्रयांत्याशु सुखं दिशंति
tānyeva kālena samāhṛtāni siddhiṃ prayāṃtyāśu sukhaṃ diśaṃti
7.1,7.22ab
510अ नाकालतो ऽयं म्रियते जायते वा नाकालतः पुष्टिमग्र्यामुपैति
510a nākālato 'yaṃ mriyate jāyate vā nākālataḥ puṣṭimagryāmupaiti
7.1,7.22cd
नाकालतः सुखितं दुःखितं वा नाकालिकं वस्तु समस्ति किंचित्
nākālataḥ sukhitaṃ duḥkhitaṃ vā nākālikaṃ vastu samasti kiṃcit
7.1,7.23ab
कालेन शीतः प्रतिवाति वातःकालेन वृष्टिर्जलदानुपैति
kālena śītaḥ prativāti vātaḥkālena vṛṣṭirjaladānupaiti
7.1,7.23cd
कालेन चोष्मा प्रशमं प्रयाति कालेन सर्वं सफलत्वमेति
kālena coṣmā praśamaṃ prayāti kālena sarvaṃ saphalatvameti
7.1,7.24ab
कालश्च सर्वस्य भवस्य हेतुः कालेन सस्यानि भवंति नित्यम्
kālaśca sarvasya bhavasya hetuḥ kālena sasyāni bhavaṃti nityam
7.1,7.24cd
कालेन सस्यानि लयं प्रयांति कालेन संजीवति जीवलोकः
kālena sasyāni layaṃ prayāṃti kālena saṃjīvati jīvalokaḥ
7.1,7.25ab
इत्थं कालात्मनस्तत्त्वं यो विजानाति तत्त्वतः
itthaṃ kālātmanastattvaṃ yo vijānāti tattvataḥ
7.1,7.25cd
कालात्मानमतिक्रम्य कालातीतं स पश्यति
kālātmānamatikramya kālātītaṃ sa paśyati
7.1,7.26ab
न यस्य कालो न च बंधमुक्ती न यः पुमान्न प्रकृतिर्न विश्वम्
na yasya kālo na ca baṃdhamuktī na yaḥ pumānna prakṛtirna viśvam
7.1,7.26cd
विचित्ररूपाय शिवाय तस्मै नमःपरस्मै परमेश्वराय
vicitrarūpāya śivāya tasmai namaḥparasmai parameśvarāya
Chapter 7.1.8
7.1,8.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे कालमहिमवर्णनं नाम सप्तमो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः केन मानेन कालेस्मिन्नायुस्संख्या प्रकल्प्यते
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe kālamahimavarṇanaṃ nāma saptamo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ kena mānena kālesminnāyussaṃkhyā prakalpyate
7.1,8.1cd
संख्यारूपस्य कालस्य कः पुनः परमो ऽवधिः
saṃkhyārūpasya kālasya kaḥ punaḥ paramo 'vadhiḥ
7.1,8.2ab
वायुरुवाच आयुषो ऽत्र निमेषाख्यमाद्यमानं प्रचक्षते
vāyuruvāca āyuṣo 'tra nimeṣākhyamādyamānaṃ pracakṣate
7.1,8.2cd
संख्यारूपस्य कालस्य शांत्त्वतीतकलावधि
saṃkhyārūpasya kālasya śāṃttvatītakalāvadhi
7.1,8.3ab
अक्षिपक्ष्मपरिक्षेपो निमेषः परिकल्पितः
akṣipakṣmaparikṣepo nimeṣaḥ parikalpitaḥ
7.1,8.3cd
तादृशानां निमेषाणां काष्ठा दश च पञ्च च
tādṛśānāṃ nimeṣāṇāṃ kāṣṭhā daśa ca pañca ca
7.1,8.4ab
काष्ठांस्त्रिंशत्कला नाम कलांस्त्रिंशन्मुहूर्तकः
kāṣṭhāṃstriṃśatkalā nāma kalāṃstriṃśanmuhūrtakaḥ
7.1,8.4cd
मुहूर्तानामपि त्रिंशदहोरात्रं प्रचक्षते
muhūrtānāmapi triṃśadahorātraṃ pracakṣate
7.1,8.5ab
त्रिंशत्संख्यैरहोरात्रैर्मासः पक्षद्वयात्मकः
triṃśatsaṃkhyairahorātrairmāsaḥ pakṣadvayātmakaḥ
7.1,8.6ab
ज्ञेयं पित्र्यमहोरात्रं मासः कृष्णसितात्मकः
jñeyaṃ pitryamahorātraṃ māsaḥ kṛṣṇasitātmakaḥ
7.1,8.7ab
मासैस्तैरयनं षड्भिर्वर्षं द्वे चायनं मतम्
māsaistairayanaṃ ṣaḍbhirvarṣaṃ dve cāyanaṃ matam
7.1,8.7cd
लौकिकेनैव मानेन अब्दो यो मानुषः स्मृतः
laukikenaiva mānena abdo yo mānuṣaḥ smṛtaḥ
7.1,8.8ab
एतद्दिव्यमहोरात्रमिति शास्त्रस्य निश्चयः
etaddivyamahorātramiti śāstrasya niścayaḥ
7.1,8.8cd
दक्षिणं चायनं रात्रिस्तथोदगयनं दिनम्
dakṣiṇaṃ cāyanaṃ rātristathodagayanaṃ dinam
7.1,8.9ab
मासस्त्रिंशदहोरात्रैर्दिव्यो मानुषवत्स्मृतः
māsastriṃśadahorātrairdivyo mānuṣavatsmṛtaḥ
7.1,8.9cd
संवत्सरो ऽपि देवानां मासैर्द्वादशभिस्तथा
saṃvatsaro 'pi devānāṃ māsairdvādaśabhistathā
7.1,8.10ab
त्रीणि वर्षशतान्येव षष्टिवर्षयुतान्यपि
trīṇi varṣaśatānyeva ṣaṣṭivarṣayutānyapi
7.1,8.10cd
दिव्यस्संवत्सरो ज्ञेयो मानुषेण प्रकीर्तितः
divyassaṃvatsaro jñeyo mānuṣeṇa prakīrtitaḥ
7.1,8.11ab
दिव्येनैव प्रमाणेन युगसंख्या प्रवर्तते
divyenaiva pramāṇena yugasaṃkhyā pravartate
7.1,8.11cd
चत्वारि भारते वर्षे युगानि कवयो विदुः
catvāri bhārate varṣe yugāni kavayo viduḥ
7.1,8.12ab
पूर्वं कृतयुगं नाम ततस्त्रेता विधीयते
pūrvaṃ kṛtayugaṃ nāma tatastretā vidhīyate
7.1,8.12cd
द्वापरं च कलिश्चैव युगान्येतानि कृत्स्नशः
dvāparaṃ ca kaliścaiva yugānyetāni kṛtsnaśaḥ
7.1,8.13ab
चत्वारि तु सहस्राणि वर्षाणां तत्कृतं युगम्
catvāri tu sahasrāṇi varṣāṇāṃ tatkṛtaṃ yugam
7.1,8.13cd
तस्य तावच्छतीसंध्या संध्यांशश्च तथाविधः
tasya tāvacchatīsaṃdhyā saṃdhyāṃśaśca tathāvidhaḥ
7.1,8.14ab
इतरेषु ससंध्येषु ससंध्यांशेषु च त्रिषु
itareṣu sasaṃdhyeṣu sasaṃdhyāṃśeṣu ca triṣu
7.1,8.14cd
एकापायेन वर्तंते सहस्राणि शतानि च
ekāpāyena vartaṃte sahasrāṇi śatāni ca
7.1,8.15ab
एतद्द्वादशसाहस्रं साधिकं च चतुर्युगम्
etaddvādaśasāhasraṃ sādhikaṃ ca caturyugam
7.1,8.15cd
चतुर्युगसहस्रं यत्संकल्प इति कथ्यते
caturyugasahasraṃ yatsaṃkalpa iti kathyate
7.1,8.16ab
चतुर्युगैकसप्तत्या मनोरंतरमुच्यते
caturyugaikasaptatyā manoraṃtaramucyate
7.1,8.16cd
कल्पे चतुर्दशैकस्मिन्मनूनां परिवृत्तयः
kalpe caturdaśaikasminmanūnāṃ parivṛttayaḥ
7.1,8.17ab
एतेन क्रमयोगेन कल्पमन्वंतराणि च
etena kramayogena kalpamanvaṃtarāṇi ca
7.1,8.17cd
सप्रजानि व्यतीतानि शतशो ऽथ सहस्रशः
saprajāni vyatītāni śataśo 'tha sahasraśaḥ
7.1,8.18ab
अज्ञेयत्वाच्च सर्वेषामसंख्येयतया पुनः
ajñeyatvācca sarveṣāmasaṃkhyeyatayā punaḥ
7.1,8.18cd
शक्यो नैवानुपूर्व्याद्वै तेषां वक्तुं सुविस्तरः
śakyo naivānupūrvyādvai teṣāṃ vaktuṃ suvistaraḥ
7.1,8.19ab
कल्पो नाम दिवा प्रोक्तो ब्रह्मणो ऽव्यक्तजन्मनः
kalpo nāma divā prokto brahmaṇo 'vyaktajanmanaḥ
7.1,8.19cd
कल्पानां वै सहस्रं च ब्राह्मं वर्षमिहोच्यते
kalpānāṃ vai sahasraṃ ca brāhmaṃ varṣamihocyate
7.1,8.20ab
वर्षाणामष्टसाहस्रं यच्च तद्ब्रह्मणो युगम्
varṣāṇāmaṣṭasāhasraṃ yacca tadbrahmaṇo yugam
7.1,8.20cd
सवनं युगसाहस्रं ब्रह्मणः पद्मजन्मनः
savanaṃ yugasāhasraṃ brahmaṇaḥ padmajanmanaḥ
7.1,8.21ab
सवनानां सहस्रं च त्रिगुणं त्रिवृतं तथा
savanānāṃ sahasraṃ ca triguṇaṃ trivṛtaṃ tathā
7.1,8.21cd
कल्प्यते सकलः कालो ब्रह्मणः परमेष्ठिनः
kalpyate sakalaḥ kālo brahmaṇaḥ parameṣṭhinaḥ
7.1,8.22ab
तस्य वै दिवसे यांति चतुर्दश पुरंदराः
tasya vai divase yāṃti caturdaśa puraṃdarāḥ
7.1,8.22cd
शतानि मासे चत्वारि विंशत्या सहितानि च
śatāni māse catvāri viṃśatyā sahitāni ca
7.1,8.23ab
अब्दे पञ्च सहस्राणि चत्वारिंशद्युतानि च
abde pañca sahasrāṇi catvāriṃśadyutāni ca
7.1,8.23cd
चत्वारिंशत्सहस्राणि पञ्च लक्षाणि चायुषि
catvāriṃśatsahasrāṇi pañca lakṣāṇi cāyuṣi
7.1,8.24ab
ब्रह्मा विष्णोर्दिने चैको विष्णू रुद्रदिने तथा
brahmā viṣṇordine caiko viṣṇū rudradine tathā
7.1,8.24cd
ईश्वरस्य दिने रुद्रस्सदाख्यस्य तथेश्वरः
īśvarasya dine rudrassadākhyasya tatheśvaraḥ
7.1,8.25ab
साक्षाच्छिवस्य तत्संख्यस्तथा सो ऽपि सदाशिवः
sākṣācchivasya tatsaṃkhyastathā so 'pi sadāśivaḥ
7.1,8.25cd
चत्वारिंशत्सहस्राणि पञ्चलक्षाणि चायुषि
catvāriṃśatsahasrāṇi pañcalakṣāṇi cāyuṣi
7.1,8.26
तस्मिन्साक्षाच्छिवेनैष कालात्मा सम्प्रवर्तते
tasminsākṣācchivenaiṣa kālātmā sampravartate
7.1,8.26
*1अब्/ यत्तत्सृष्टेस्समाख्यातं कालान्तरमिह द्विजाः
*1ab/ yattatsṛṣṭessamākhyātaṃ kālāntaramiha dvijāḥ
7.1,8.26
*1च्द्/ एतत्कालान्तरं ज्ञेयमहर्वै पारमेश्वरम्
*1cd/ etatkālāntaraṃ jñeyamaharvai pārameśvaram
7.1,8.26
*2अब्/ रात्रिश्च तावती ज्ञेया परमेशस्य कृत्स्नशः
*2ab/ rātriśca tāvatī jñeyā parameśasya kṛtsnaśaḥ
7.1,8.27ab
*2च्द्/ अहस्तस्य तु या सृष्टी रात्रिश्च प्रलयः स्मृतः
*2cd/ ahastasya tu yā sṛṣṭī rātriśca pralayaḥ smṛtaḥ
7.1,8.27cd
अहर्न विद्यते तस्य न रात्रिरिति धारयेत्
aharna vidyate tasya na rātririti dhārayet
7.1,8.28ab
एषोपचारः क्रियते लोकानां हितकाम्यया
eṣopacāraḥ kriyate lokānāṃ hitakāmyayā
7.1,8.28cd
प्रजाः प्रजानां पतयो मूर्तयश्च सुरासुराः
prajāḥ prajānāṃ patayo mūrtayaśca surāsurāḥ
7.1,8.29ab
इन्द्रियाणीन्द्रियार्थाश्च महाभूतानि पञ्च च
indriyāṇīndriyārthāśca mahābhūtāni pañca ca
7.1,8.29cd
तन्मात्राण्यथ भूतादिर्बुद्धिश्च सह दैवतः
tanmātrāṇyatha bhūtādirbuddhiśca saha daivataḥ
7.1,8.30ab
अहस्तिष्ठंति सर्वाणि पारमेशस्य धीमतः
ahastiṣṭhaṃti sarvāṇi pārameśasya dhīmataḥ
7.1,8.30cd
अहरंते प्रलीयन्ते रात्र्यन्ते विश्वसंभवः
aharaṃte pralīyante rātryante viśvasaṃbhavaḥ
7.1,8.31ab
यो विश्वात्मा कर्मकालस्वभावाद्यर्थे शक्तिर्यस्य नोल्लंघनीया
yo viśvātmā karmakālasvabhāvādyarthe śaktiryasya nollaṃghanīyā
7.1,8.31cd
यस्यैवाज्ञाधीनमेतत्समस्तं नमस्तस्मै महते शंकराय
yasyaivājñādhīnametatsamastaṃ namastasmai mahate śaṃkarāya
Chapter 7.1.9
7.1,9.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वभागे कालप्रभावे त्रिदेवायुर्वर्णनं नामाष्टमो ऽध्यायः मुनय ऊचुः कथं जगदिदं कृत्स्नं विधाय च निधाय च
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvabhāge kālaprabhāve tridevāyurvarṇanaṃ nāmāṣṭamo 'dhyāyaḥ munaya ūcuḥ kathaṃ jagadidaṃ kṛtsnaṃ vidhāya ca nidhāya ca
7.1,9.1cd
आज्ञया परमां क्रीडां करोति परमेश्वरः
ājñayā paramāṃ krīḍāṃ karoti parameśvaraḥ
7.1,9.2ab
किं तत्प्रथमसंभूतं केनेदमखिलं ततम्
kiṃ tatprathamasaṃbhūtaṃ kenedamakhilaṃ tatam
7.1,9.2cd
केना वा पुनरेवेदं ग्रस्यते पृथुकुक्षिणा
kenā vā punarevedaṃ grasyate pṛthukukṣiṇā
7.1,9.3ab
वायुरुवाच शक्तिः प्रथमसम्भूता शांत्यतीतपदोत्तरा
vāyuruvāca śaktiḥ prathamasambhūtā śāṃtyatītapadottarā
7.1,9.3cd
ततो माया ततो ऽव्यक्तं शिवाच्छक्तिमतः प्रभोः
tato māyā tato 'vyaktaṃ śivācchaktimataḥ prabhoḥ
7.1,9.4ab
511अ शान्त्यतीतपदं शक्तेस्ततः शान्तिपदक्रमात्
511a śāntyatītapadaṃ śaktestataḥ śāntipadakramāt
7.1,9.4cd
ततो विद्यापदं तस्मात्प्रतिष्ठापदसंभवः
tato vidyāpadaṃ tasmātpratiṣṭhāpadasaṃbhavaḥ
7.1,9.5ab
निवृत्तिपदमुत्पन्नं प्रतिष्ठापदतः क्रमात्
nivṛttipadamutpannaṃ pratiṣṭhāpadataḥ kramāt
7.1,9.5cd
एवमुक्ता समासेन सृष्टिरीश्वरचोदिता
evamuktā samāsena sṛṣṭirīśvaracoditā
7.1,9.6ab
आनुलोम्यात्तथैतेषां प्रतिलोम्येन संहृतिः
ānulomyāttathaiteṣāṃ pratilomyena saṃhṛtiḥ
7.1,9.6cd
अस्मात्पञ्चपदोद्दिष्टात्परस्स्रष्टा समिष्यते
asmātpañcapadoddiṣṭātparassraṣṭā samiṣyate
7.1,9.7ab
कलाभिः पञ्चभिर्व्याप्तं तस्माद्विश्वमिदं जगत्
kalābhiḥ pañcabhirvyāptaṃ tasmādviśvamidaṃ jagat
7.1,9.7cd
अव्यक्तं कारणं यत्तदात्मना समनुष्ठितम्
avyaktaṃ kāraṇaṃ yattadātmanā samanuṣṭhitam
7.1,9.8ab
महदादिविशेषांतं सृजतीत्यपि संमतम्
mahadādiviśeṣāṃtaṃ sṛjatītyapi saṃmatam
7.1,9.8cd
किं तु तत्रापि कर्तृत्वं नाव्यक्तस्य न चात्मनः
kiṃ tu tatrāpi kartṛtvaṃ nāvyaktasya na cātmanaḥ
7.1,9.9ab
अचेतनत्वात्प्रकृतेरज्ञत्वात्पुरुषस्य च
acetanatvātprakṛterajñatvātpuruṣasya ca
7.1,9.9cd
प्रधानपरमाण्वादि यावत्किञ्चिदचेतनम्
pradhānaparamāṇvādi yāvatkiñcidacetanam
7.1,9.10ab
तत्कर्तृकं स्वयं दृष्टं बुद्धिमत्कारणं विना
tatkartṛkaṃ svayaṃ dṛṣṭaṃ buddhimatkāraṇaṃ vinā
7.1,9.10cd
जगच्च कर्तृसापेक्षं कार्यं सावयवं यतः
jagacca kartṛsāpekṣaṃ kāryaṃ sāvayavaṃ yataḥ
7.1,9.11ab
तस्माच्छक्तस्स्वतन्त्रो यः सर्वशक्तिश्च सर्ववित्
tasmācchaktassvatantro yaḥ sarvaśaktiśca sarvavit
7.1,9.11cd
अनादिनिधनश्चायं महदैश्वर्यसंयुतः
anādinidhanaścāyaṃ mahadaiśvaryasaṃyutaḥ
7.1,9.12ab
स एव जगतः कर्ता महादेवो महेश्वराः
sa eva jagataḥ kartā mahādevo maheśvarāḥ
7.1,9.12cd
पाता हर्ता च सर्वस्य ततः पृथगनन्वयः
pātā hartā ca sarvasya tataḥ pṛthagananvayaḥ
7.1,9.13ab
परिणामः प्रधानस्य प्रवृत्तिः पुरुषस्य च
pariṇāmaḥ pradhānasya pravṛttiḥ puruṣasya ca
7.1,9.13cd
सर्वं सत्यव्रतस्यैव शासनेन प्रवर्तते
sarvaṃ satyavratasyaiva śāsanena pravartate
7.1,9.14ab
इतीयं शाश्वती निष्ठा सतां मनसि वर्तते
itīyaṃ śāśvatī niṣṭhā satāṃ manasi vartate
7.1,9.14cd
न चैनं पक्षमाश्रित्य वर्तते स्वल्पचेतनः
na cainaṃ pakṣamāśritya vartate svalpacetanaḥ
7.1,9.15ab
यावदादिसमारंभो यावद्यः प्रलयो महान्
yāvadādisamāraṃbho yāvadyaḥ pralayo mahān
7.1,9.15cd
तावदप्येति सकलं ब्रह्मणः शारदां शतम्
tāvadapyeti sakalaṃ brahmaṇaḥ śāradāṃ śatam
7.1,9.16ab
परमित्यायुषो नाम ब्रह्मणो ऽव्यक्तजन्मनः
paramityāyuṣo nāma brahmaṇo 'vyaktajanmanaḥ
7.1,9.16cd
तत्पराख्यं तदर्धं च परार्धमभिधीयते
tatparākhyaṃ tadardhaṃ ca parārdhamabhidhīyate
7.1,9.17ab
परार्धद्वयकालांते प्रलये समुपस्थिते
parārdhadvayakālāṃte pralaye samupasthite
7.1,9.17cd
अव्यक्तमात्मनः कार्यमादायात्मनि तिष्ठति
avyaktamātmanaḥ kāryamādāyātmani tiṣṭhati
7.1,9.18ab
आत्मन्यवस्थिते ऽव्यक्ते विकारे प्रतिसंहृते
ātmanyavasthite 'vyakte vikāre pratisaṃhṛte
7.1,9.18cd
साधर्म्येणाधितिष्ठेते प्रधानपुरुषावुभौ
sādharmyeṇādhitiṣṭhete pradhānapuruṣāvubhau
7.1,9.19ab
तमः सत्त्वगुणावेतौ समत्वेन व्यवस्थितौ
tamaḥ sattvaguṇāvetau samatvena vyavasthitau
7.1,9.19cd
अनुद्रिक्तावनन्तौ तावोतप्रोतौ परस्परम्
anudriktāvanantau tāvotaprotau parasparam
7.1,9.20ab
गुणसाम्ये तदा तस्मिन्नविभागे तमोदये
guṇasāmye tadā tasminnavibhāge tamodaye
7.1,9.20cd
शांतवातैकनीरे च न प्राज्ञायत किंचन
śāṃtavātaikanīre ca na prājñāyata kiṃcana
7.1,9.21ab
अप्रज्ञाते जगत्यस्मिन्नेक एव महेश्वरः
aprajñāte jagatyasminneka eva maheśvaraḥ
7.1,9.21cd
उपास्य रजनीं कृत्स्नां परां माहेश्वरीं ततः
upāsya rajanīṃ kṛtsnāṃ parāṃ māheśvarīṃ tataḥ
7.1,9.22ab
प्रभातायां तु शर्वर्यां प्रधानपुरुषावुभौ
prabhātāyāṃ tu śarvaryāṃ pradhānapuruṣāvubhau
7.1,9.22cd
प्रविश्य क्षोभयामास मायायोगान्महेश्वरः
praviśya kṣobhayāmāsa māyāyogānmaheśvaraḥ
7.1,9.23ab
ततः पुनरशेषाणां भूतानां प्रभवाप्ययात्
tataḥ punaraśeṣāṇāṃ bhūtānāṃ prabhavāpyayāt
7.1,9.23cd
अव्यक्तादभवत्सृष्टिराज्ञया परमेष्ठिनः
avyaktādabhavatsṛṣṭirājñayā parameṣṭhinaḥ
7.1,9.24ab
विश्वोत्तरोत्तरविचित्रमनोरथस्य यस्यैकशक्तिशकले सकलस्समाप्तः
viśvottarottaravicitramanorathasya yasyaikaśaktiśakale sakalassamāptaḥ
7.1,9.24cd
आत्मानमध्वपतिमध्वविदो वदंति तस्मै नमः सकललोकविलक्षणाय
ātmānamadhvapatimadhvavido vadaṃti tasmai namaḥ sakalalokavilakṣaṇāya
Chapter 7.1.10
7.1,10.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वभागे सृष्टिपालनप्रलयकर्तृत्ववर्णनं नाम नवमो ऽध्यायः वायुरुवाच पुरुषाधिष्ठितात्पूर्वमव्यक्तादीश्वराज्ञया
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvabhāge sṛṣṭipālanapralayakartṛtvavarṇanaṃ nāma navamo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca puruṣādhiṣṭhitātpūrvamavyaktādīśvarājñayā
7.1,10.1cd
बुद्ध्यादयो विशेषांता विकाराश्चाभवन् क्रमात्
buddhyādayo viśeṣāṃtā vikārāścābhavan kramāt
7.1,10.2ab
ततस्तेभ्यो विकारेभ्यो रुद्रो विष्णुः पितामहः
tatastebhyo vikārebhyo rudro viṣṇuḥ pitāmahaḥ
7.1,10.2cd
कारणत्वेन सर्वेषां त्रयो देवाः प्रजज्ञिरे
kāraṇatvena sarveṣāṃ trayo devāḥ prajajñire
7.1,10.3ab
सर्वतो भुवनव्याप्तिशक्तिमव्याहतां क्वचित्
sarvato bhuvanavyāptiśaktimavyāhatāṃ kvacit
7.1,10.3cd
ज्ञानमप्रतिमं शश्वदैश्वर्यं चाणिमादिकम्
jñānamapratimaṃ śaśvadaiśvaryaṃ cāṇimādikam
7.1,10.4ab
सृष्टिस्थितिलयाख्येषु कर्मसु त्रिषु हेतुताम्
sṛṣṭisthitilayākhyeṣu karmasu triṣu hetutām
7.1,10.4cd
प्रभुत्वेन सहैतेषां प्रसीदति महेश्वरः
prabhutvena sahaiteṣāṃ prasīdati maheśvaraḥ
7.1,10.5ab
कल्पान्तरे पुनस्तेषामस्पर्धा बुद्धिमोहिनाम्
kalpāntare punasteṣāmaspardhā buddhimohinām
7.1,10.5cd
सर्गरक्षालयाचारं प्रत्येकं प्रददौ च सः
sargarakṣālayācāraṃ pratyekaṃ pradadau ca saḥ
7.1,10.6ab
एते परस्परोत्पन्ना धारयन्ति परस्परम्
ete parasparotpannā dhārayanti parasparam
7.1,10.6cd
परस्परेण वर्धंते परस्परमनुव्रताः
paraspareṇa vardhaṃte parasparamanuvratāḥ
7.1,10.7ab
क्वचिद्ब्रह्मा क्वचिद्विष्णुः क्वचिद्रुद्रः प्रशस्यते
kvacidbrahmā kvacidviṣṇuḥ kvacidrudraḥ praśasyate
7.1,10.7cd
नानेन तेषामाधिक्यमैश्वर्यं चातिरिच्यते
nānena teṣāmādhikyamaiśvaryaṃ cātiricyate
7.1,10.8ab
मूर्खा निंदंति तान्वाग्भिः संरंभाभिनिवेशिनः
mūrkhā niṃdaṃti tānvāgbhiḥ saṃraṃbhābhiniveśinaḥ
7.1,10.8cd
यातुधाना भवंत्येव पिशाचाश्च न संशयः
yātudhānā bhavaṃtyeva piśācāśca na saṃśayaḥ
7.1,10.9ab
देवो गुणत्रयातीतश्चतुर्व्यूहो महेश्वरः
devo guṇatrayātītaścaturvyūho maheśvaraḥ
7.1,10.9cd
सकलस्सकलाधारशक्तेरुत्पत्तिकारणम्
sakalassakalādhāraśakterutpattikāraṇam
7.1,10.10ab
सोयमात्मा त्रयस्यास्य प्रकृतेः पुरुषस्य च
soyamātmā trayasyāsya prakṛteḥ puruṣasya ca
7.1,10.10cd
लीलाकृतजगत्सृष्टिरीश्वरत्वे व्यवस्थितः
līlākṛtajagatsṛṣṭirīśvaratve vyavasthitaḥ
7.1,10.11ab
यस्सर्वस्मात्परो नित्यो निष्कलः परमेश्वरः
yassarvasmātparo nityo niṣkalaḥ parameśvaraḥ
7.1,10.11cd
स एव च तदाधारस्तदात्मा तदधिष्ठितः
sa eva ca tadādhārastadātmā tadadhiṣṭhitaḥ
7.1,10.12ab
तस्मान्महेश्वरश्चैव प्रकृतिः पुरुषस्तथा
tasmānmaheśvaraścaiva prakṛtiḥ puruṣastathā
7.1,10.12cd
सदाशिवभवो विष्णुर्ब्रह्मा सर्वशिवात्मकम्
sadāśivabhavo viṣṇurbrahmā sarvaśivātmakam
7.1,10.13ab
प्रधानात्प्रथमं जज्ञे वृद्धिः ख्यातिर्मतिर्महान्
pradhānātprathamaṃ jajñe vṛddhiḥ khyātirmatirmahān
7.1,10.13cd
महत्तत्त्वस्य संक्षोभादहंकारस्त्रिधा ऽभवत्
mahattattvasya saṃkṣobhādahaṃkārastridhā 'bhavat
7.1,10.14ab
अहंकारश्च भूतानि तन्मात्रानींद्रियाणि च
ahaṃkāraśca bhūtāni tanmātrānīṃdriyāṇi ca
7.1,10.14cd
वैकारिकादहंकारात्सत्त्वोद्रिक्तात्तु सात्त्विकः
vaikārikādahaṃkārātsattvodriktāttu sāttvikaḥ
7.1,10.15ab
वैकारिकः स सर्गस्तु युगपत्संप्रवर्तते
vaikārikaḥ sa sargastu yugapatsaṃpravartate
7.1,10.15cd
बुद्धीन्द्रियाणि पञ्चैव पञ्चकर्मेंद्रियाणि च
buddhīndriyāṇi pañcaiva pañcakarmeṃdriyāṇi ca
7.1,10.16ab
एकादशं मनस्तत्र स्वगुणेनोभयात्मकम्
ekādaśaṃ manastatra svaguṇenobhayātmakam
7.1,10.16cd
तमोयुक्तादहंकाराद्भूततन्मात्रसंभवः
tamoyuktādahaṃkārādbhūtatanmātrasaṃbhavaḥ
7.1,10.17ab
भूतानामादिभूतत्वाद्भूतादिः कथ्यते तु सः
bhūtānāmādibhūtatvādbhūtādiḥ kathyate tu saḥ
7.1,10.17cd
भूतादेश्शब्दमात्रं स्यात्तत्र चाकाशसंभवः
bhūtādeśśabdamātraṃ syāttatra cākāśasaṃbhavaḥ
7.1,10.18ab
आकाशात्स्पर्श उत्पन्नः स्पर्शाद्वायुसमुद्भवः
ākāśātsparśa utpannaḥ sparśādvāyusamudbhavaḥ
7.1,10.18cd
वायो रूपं ततस्तेजस्तेजसो रससंभवः
vāyo rūpaṃ tatastejastejaso rasasaṃbhavaḥ
7.1,10.19ab
रसादापस्समुत्पन्नास्तेभ्यो गन्धसमुद्भवः
rasādāpassamutpannāstebhyo gandhasamudbhavaḥ
7.1,10.19cd
गन्धाच्च पृथिवी जाता भूतेभ्योन्यच्चराचरम्
gandhācca pṛthivī jātā bhūtebhyonyaccarācaram
7.1,10.20ab
पुरुषाधिष्ठितत्वाच्च अव्यक्तानुग्रहेण च
puruṣādhiṣṭhitatvācca avyaktānugraheṇa ca
7.1,10.20cd
महदादिविशेषान्ता ह्यण्डमुत्पादयन्ति ते
mahadādiviśeṣāntā hyaṇḍamutpādayanti te
7.1,10.21ab
512अ तत्र कार्यं च करणं संसिद्धं ब्रह्मणो यदा
512a tatra kāryaṃ ca karaṇaṃ saṃsiddhaṃ brahmaṇo yadā
7.1,10.21cd
तदंडे सुप्रवृद्धो ऽभूत् क्षेत्रज्ञो ब्रह्मसंज्ञितः
tadaṃḍe supravṛddho 'bhūt kṣetrajño brahmasaṃjñitaḥ
7.1,10.22ab
स वै शरीरी प्रथमः स वै पुरुष उच्यते
sa vai śarīrī prathamaḥ sa vai puruṣa ucyate
7.1,10.22cd
आदिकर्ता स भूतानां ब्रह्माग्रे समवर्तत
ādikartā sa bhūtānāṃ brahmāgre samavartata
7.1,10.23ab
तस्येश्वरस्य प्रतिमा ज्ञानवैराग्यलक्षणा
tasyeśvarasya pratimā jñānavairāgyalakṣaṇā
7.1,10.23cd
धर्मैश्वर्यकरी बुद्धिर्ब्राह्मी यज्ञे ऽभिमानिनः
dharmaiśvaryakarī buddhirbrāhmī yajñe 'bhimāninaḥ
7.1,10.24ab
अव्यक्ताज्जायते तस्य मनसा यद्यदीप्सितम्
avyaktājjāyate tasya manasā yadyadīpsitam
7.1,10.24cd
वशी विकृत्वात्त्रैगुण्यात्सापेक्षत्वात्स्वभावतः
vaśī vikṛtvāttraiguṇyātsāpekṣatvātsvabhāvataḥ
7.1,10.25ab
त्रिधा विभज्य चात्मानं त्रैलोक्ये संप्रवर्तते
tridhā vibhajya cātmānaṃ trailokye saṃpravartate
7.1,10.25cd
सृजते ग्रसते चैव वीक्षते च त्रिभिस्स्वयम्
sṛjate grasate caiva vīkṣate ca tribhissvayam
7.1,10.26ab
चतुर्मुखस्तु ब्रह्मत्वे कालत्वे चांतकस्स्मृतः
caturmukhastu brahmatve kālatve cāṃtakassmṛtaḥ
7.1,10.26cd
सहस्रमूर्धा पुरुषस्तिस्रोवस्थास्स्वयंभुवः
sahasramūrdhā puruṣastisrovasthāssvayaṃbhuvaḥ
7.1,10.27ab
सत्त्वं रजश्च ब्रह्मा च कालत्वे च तमो रजः
sattvaṃ rajaśca brahmā ca kālatve ca tamo rajaḥ
7.1,10.27cd
विष्णुत्वे केवलं सत्त्वं गुणवृद्धिस्त्रिधा विभौ
viṣṇutve kevalaṃ sattvaṃ guṇavṛddhistridhā vibhau
7.1,10.28ab
ब्रह्मत्वे सृजते लोकान् कालत्वे संक्षिपत्यपि
brahmatve sṛjate lokān kālatve saṃkṣipatyapi
7.1,10.28cd
पुरुषत्वे ऽत्युदासीनः कर्म च त्रिविधं विभोः
puruṣatve 'tyudāsīnaḥ karma ca trividhaṃ vibhoḥ
7.1,10.29ab
एवं त्रिधा विभिन्नत्वाद्ब्रह्मा त्रिगुण उच्यते
evaṃ tridhā vibhinnatvādbrahmā triguṇa ucyate
7.1,10.29cd
चतुर्धा प्रविभक्तत्वाच्चातुर्व्यूहः प्रकीर्तितः
caturdhā pravibhaktatvāccāturvyūhaḥ prakīrtitaḥ
7.1,10.30ab
आदित्वादादिदेवो ऽसावजातत्वादजः स्मृतः
āditvādādidevo 'sāvajātatvādajaḥ smṛtaḥ
7.1,10.30cd
पाति यस्मात्प्रजाः सर्वाः प्रजापतिरिति स्मृतः
pāti yasmātprajāḥ sarvāḥ prajāpatiriti smṛtaḥ
7.1,10.31ab
हिरण्मयस्तु यो मेरुस्तस्योल्बं सुमहात्मनः
hiraṇmayastu yo merustasyolbaṃ sumahātmanaḥ
7.1,10.31cd
गर्भोदकं समुद्राश्च जरायुश्चा ऽपि पर्वताः
garbhodakaṃ samudrāśca jarāyuścā 'pi parvatāḥ
7.1,10.32ab
तस्मिन्नंडे त्विमे लोका अंतर्विश्वमिदं जगत्
tasminnaṃḍe tvime lokā aṃtarviśvamidaṃ jagat
7.1,10.32cd
चंद्रादित्यौ सनक्षत्रौ सग्रहौ सह वायुना
caṃdrādityau sanakṣatrau sagrahau saha vāyunā
7.1,10.33ab
अद्भिर्दशगुणाभिस्तु बाह्यतोण्डं समावृतम्
adbhirdaśaguṇābhistu bāhyatoṇḍaṃ samāvṛtam
7.1,10.33cd
आपो दशगुणेनैव तेजसा बहिरावृताः
āpo daśaguṇenaiva tejasā bahirāvṛtāḥ
7.1,10.34ab
तेजो दशगुणेनैव वायुना बहिरावृतम्
tejo daśaguṇenaiva vāyunā bahirāvṛtam
7.1,10.34cd
आकाशेनावृतो वायुः खं च भूतादिनावृतम्
ākāśenāvṛto vāyuḥ khaṃ ca bhūtādināvṛtam
7.1,10.35ab
भूतादिर्महता तद्वदव्यक्तेनावृतो महान्
bhūtādirmahatā tadvadavyaktenāvṛto mahān
7.1,10.35cd
एतैरावरणैरण्डं सप्तभिर्बहिरावृतम्
etairāvaraṇairaṇḍaṃ saptabhirbahirāvṛtam
7.1,10.36ab
एतदावृत्त्य चान्योन्यमष्टौ प्रकृतयः स्थिताः
etadāvṛttya cānyonyamaṣṭau prakṛtayaḥ sthitāḥ
7.1,10.36cd
सृष्टिपालनविध्वंसकर्मकर्त्र्यो द्विजोत्तमाः
sṛṣṭipālanavidhvaṃsakarmakartryo dvijottamāḥ
7.1,10.37ab
एवं परस्परोत्पन्ना धारयंति परस्परम्
evaṃ parasparotpannā dhārayaṃti parasparam
7.1,10.37cd
आधाराधेयभावेन विकारास्तु विकारिषु
ādhārādheyabhāvena vikārāstu vikāriṣu
7.1,10.38ab
कूर्मोंगानि यथा पूर्वं प्रसार्य विनियच्छति
kūrmoṃgāni yathā pūrvaṃ prasārya viniyacchati
7.1,10.38cd
विकारांश्च तथा ऽव्यक्तं सृष्ट्वा भूयो नियच्छति
vikārāṃśca tathā 'vyaktaṃ sṛṣṭvā bhūyo niyacchati
7.1,10.39ab
अव्यक्तप्रभवं सर्वमानुलोम्येन जायते
avyaktaprabhavaṃ sarvamānulomyena jāyate
7.1,10.39cd
प्राप्ते प्रलयकाले तु प्रतिलोम्येनुलीयते
prāpte pralayakāle tu pratilomyenulīyate
7.1,10.40ab
गुणाः कालवशादेव भवंति विषमाः समाः
guṇāḥ kālavaśādeva bhavaṃti viṣamāḥ samāḥ
7.1,10.40cd
गुणसाम्ये लयो ज्ञेयो वैषम्ये सृष्टिरुच्यते
guṇasāmye layo jñeyo vaiṣamye sṛṣṭirucyate
7.1,10.41ab
तदिदं ब्रह्मणो योनिरेतदंडं घनं महत्
tadidaṃ brahmaṇo yoniretadaṃḍaṃ ghanaṃ mahat
7.1,10.41cd
ब्रह्मणः क्षेत्रमुद्दिष्टं ब्रह्मा क्षेत्रज्ञ उच्यते
brahmaṇaḥ kṣetramuddiṣṭaṃ brahmā kṣetrajña ucyate
7.1,10.42ab
इतीदृशानामण्डानां कोट्यो ज्ञेयाः सहस्रशः
itīdṛśānāmaṇḍānāṃ koṭyo jñeyāḥ sahasraśaḥ
7.1,10.42cd
सर्वगत्वात्प्रधानस्य तिर्यगूर्ध्वमधः स्थिताः
sarvagatvātpradhānasya tiryagūrdhvamadhaḥ sthitāḥ
7.1,10.43ab
512ब् तत्र तत्र चतुर्वक्त्रा ब्रह्माणो हरयो भवाः
512b tatra tatra caturvaktrā brahmāṇo harayo bhavāḥ
7.1,10.43cd
सृष्टा प्रधानेन तथा लब्ध्वा शंभोस्तु सन्निधिम्
sṛṣṭā pradhānena tathā labdhvā śaṃbhostu sannidhim
7.1,10.44ab
महेश्वरः परोव्यक्तादंडमव्यक्तसंभवम्
maheśvaraḥ parovyaktādaṃḍamavyaktasaṃbhavam
7.1,10.44cd
अण्डाज्जज्ञे विभुर्ब्रह्मा लोकास्तेन कृतास्त्विमे
aṇḍājjajñe vibhurbrahmā lokāstena kṛtāstvime
7.1,10.45ab
अबुद्धिपूर्वः कथितो मयैष प्रधानसर्गः प्रथमः प्रवृतः
abuddhipūrvaḥ kathito mayaiṣa pradhānasargaḥ prathamaḥ pravṛtaḥ
7.1,10.45cd
आत्यंतिकश्च प्रलयोन्तकाले लीलाकृतः केवलमीश्वरस्य
ātyaṃtikaśca pralayontakāle līlākṛtaḥ kevalamīśvarasya
7.1,10.46ab
यत्तत्स्मृतं कारणमप्रमेयं ब्रह्मा प्रधानं प्रकृतेः प्रसूतिः
yattatsmṛtaṃ kāraṇamaprameyaṃ brahmā pradhānaṃ prakṛteḥ prasūtiḥ
7.1,10.46cd
अनादिमध्यान्तमनन्तवीर्यं शुक्लं सुरक्तं पुरुषेण युक्तम्
anādimadhyāntamanantavīryaṃ śuklaṃ suraktaṃ puruṣeṇa yuktam
7.1,10.47ab
उत्पादकत्वाद्रजसोतिरेकाल्लोकस्य संतानविवृद्धिहेतून्
utpādakatvādrajasotirekāllokasya saṃtānavivṛddhihetūn
7.1,10.47cd
अष्टौ विकारानपि चादिकाले सृष्ट्वा समश्नाति तथांतकाले
aṣṭau vikārānapi cādikāle sṛṣṭvā samaśnāti tathāṃtakāle
7.1,10.48ab
प्रकृत्यवस्थापितकारणानां या च स्थितिर्या च पुनः प्रवृत्तिः
prakṛtyavasthāpitakāraṇānāṃ yā ca sthitiryā ca punaḥ pravṛttiḥ
7.1,10.48cd
तत्सर्वमप्राकृतवैभवस्य संकल्पमात्रेण महेश्वरस्य
tatsarvamaprākṛtavaibhavasya saṃkalpamātreṇa maheśvarasya
Chapter 7.1.11
7.1,11.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां ब्रह्मांडस्थितिवर्णनं नाम दशमो ऽध्यायः मुनय ऊचुः मन्वंतराणि सर्वाणि कल्पभेदांश्च सर्वशः
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ brahmāṃḍasthitivarṇanaṃ nāma daśamo 'dhyāyaḥ munaya ūcuḥ manvaṃtarāṇi sarvāṇi kalpabhedāṃśca sarvaśaḥ
7.1,11.1cd
तेष्वेवांतरसर्गं च प्रतिसर्गं च नो वद
teṣvevāṃtarasargaṃ ca pratisargaṃ ca no vada
7.1,11.2ab
वायुरुवाच कालसंख्याविवृत्तस्य परार्धो ब्रह्मणस्स्मृतः
vāyuruvāca kālasaṃkhyāvivṛttasya parārdho brahmaṇassmṛtaḥ
7.1,11.2cd
तावांश्चैवास्य कालोन्यस्तस्यांते प्रतिसृज्यते
tāvāṃścaivāsya kālonyastasyāṃte pratisṛjyate
7.1,11.3ab
दिवसे दिवसे तस्य ब्रह्मणः पूर्वजन्मनः
divase divase tasya brahmaṇaḥ pūrvajanmanaḥ
7.1,11.3cd
चतुर्दशमहाभागा मनूनां परिवृत्तयः
caturdaśamahābhāgā manūnāṃ parivṛttayaḥ
7.1,11.4ab
अनादित्वादनंतत्वादज्ञेयत्वाच्च कृत्स्नशः
anāditvādanaṃtatvādajñeyatvācca kṛtsnaśaḥ
7.1,11.4cd
मन्वंतराणि कल्पाश्च न शक्या वचनात्पृथक्
manvaṃtarāṇi kalpāśca na śakyā vacanātpṛthak
7.1,11.5ab
उक्तेष्वपि च सर्वेषु शृण्वतां वो वचो मम
ukteṣvapi ca sarveṣu śṛṇvatāṃ vo vaco mama
7.1,11.5cd
किमिहास्ति फलं तस्मान्न पृथक् वक्तुमुत्सहे
kimihāsti phalaṃ tasmānna pṛthak vaktumutsahe
7.1,11.6ab
य एव खलु कल्पेषु कल्पः संप्रति वर्तते
ya eva khalu kalpeṣu kalpaḥ saṃprati vartate
7.1,11.6cd
तत्र संक्षिप्य वर्तंते सृष्टयः प्रतिसृष्टयः
tatra saṃkṣipya vartaṃte sṛṣṭayaḥ pratisṛṣṭayaḥ
7.1,11.7ab
यस्त्वयं वर्तते कल्पो वाराहो नाम नामतः
yastvayaṃ vartate kalpo vārāho nāma nāmataḥ
7.1,11.7cd
अस्मिन्नपि द्विजश्रेष्ठा मनवस्तु चतुर्दश
asminnapi dvijaśreṣṭhā manavastu caturdaśa
7.1,11.8ab
स्वायंभुवादयस्सप्त सप्त सावर्णिकादयः
svāyaṃbhuvādayassapta sapta sāvarṇikādayaḥ
7.1,11.8cd
तेषु वैवस्वतो नाम सप्तमो वर्तते मनुः
teṣu vaivasvato nāma saptamo vartate manuḥ
7.1,11.9ab
मन्वंतरेषु सर्वेषु सर्गसंहारवृत्तयः
manvaṃtareṣu sarveṣu sargasaṃhāravṛttayaḥ
7.1,11.9cd
प्रायः समाभवंतीति तर्कः कार्यो विजानता
prāyaḥ samābhavaṃtīti tarkaḥ kāryo vijānatā
7.1,11.10ab
पूर्वकल्पे परावृत्ते प्रवृत्ते कालमारुते
pūrvakalpe parāvṛtte pravṛtte kālamārute
7.1,11.10cd
समुन्मूलितमूलेषु वृक्षेषु च वनेषु च
samunmūlitamūleṣu vṛkṣeṣu ca vaneṣu ca
7.1,11.11ab
जगंति तृणवक्त्रीणि देवे दहति पावके
jagaṃti tṛṇavaktrīṇi deve dahati pāvake
7.1,11.11cd
वृष्ट्या भुवि निषिक्तायां विवेलेष्वर्णवेषु च
vṛṣṭyā bhuvi niṣiktāyāṃ viveleṣvarṇaveṣu ca
7.1,11.12ab
दिक्षु सर्वासु मग्नासु वारिपूरे महीयसि
dikṣu sarvāsu magnāsu vāripūre mahīyasi
7.1,11.12cd
तदद्भिश्चटुलाक्षेपैस्तरंगभुजमण्डलैः
tadadbhiścaṭulākṣepaistaraṃgabhujamaṇḍalaiḥ
7.1,11.13ab
प्रारब्धचण्डनृत्येषु ततः प्रलयवारिषु
prārabdhacaṇḍanṛtyeṣu tataḥ pralayavāriṣu
7.1,11.13cd
ब्रह्मा नारायणो भूत्वा सुष्वाप सलिले सुखम्
brahmā nārāyaṇo bhūtvā suṣvāpa salile sukham
7.1,11.14ab
513अ इमं चोदाहरन्मंत्रं श्लोकं नारायणं प्रति
513a imaṃ codāharanmaṃtraṃ ślokaṃ nārāyaṇaṃ prati
7.1,11.14cd
तं शृणुध्वं मुनिश्रेष्ठास्तदर्थं चाक्षराश्रयम्
taṃ śṛṇudhvaṃ muniśreṣṭhāstadarthaṃ cākṣarāśrayam
7.1,11.15ab
आपो नारा इति प्रोक्ता आपो वै नरसूनवः
āpo nārā iti proktā āpo vai narasūnavaḥ
7.1,11.15cd
अयनं तस्य ता यस्मात्तेन नारायणः स्मृतः
ayanaṃ tasya tā yasmāttena nārāyaṇaḥ smṛtaḥ
7.1,11.16ab
शिवयोगमयीं निद्रां कुर्वन्तं त्रिदशेश्वरम्
śivayogamayīṃ nidrāṃ kurvantaṃ tridaśeśvaram
7.1,11.16cd
बद्धांजलि पुटास्सिद्धा जनलोकनिवासिनः
baddhāṃjali puṭāssiddhā janalokanivāsinaḥ
7.1,11.17ab
स्तोत्रैः प्रबोधयामासुः प्रभातसमये सुराः
stotraiḥ prabodhayāmāsuḥ prabhātasamaye surāḥ
7.1,11.17cd
यथा सृष्ट्यादिसमये ईश्वरं श्रुतयः पुरा
yathā sṛṣṭyādisamaye īśvaraṃ śrutayaḥ purā
7.1,11.18ab
ततः प्रबुद्ध उत्थाय शयनात्तोयमध्यगात्
tataḥ prabuddha utthāya śayanāttoyamadhyagāt
7.1,11.18cd
उदैक्षत दिशः सर्वा योगनिद्रालसेक्षणः
udaikṣata diśaḥ sarvā yoganidrālasekṣaṇaḥ
7.1,11.19ab
नापश्यत्स तदा किंचित्स्वात्मनो व्यतिरेकि यत्
nāpaśyatsa tadā kiṃcitsvātmano vyatireki yat
7.1,11.19cd
सविस्मय इवासीनः परां चिंतामुपागमत्
savismaya ivāsīnaḥ parāṃ ciṃtāmupāgamat
7.1,11.20ab
क्व सा भगवती या तु मनोज्ञा महती मही
kva sā bhagavatī yā tu manojñā mahatī mahī
7.1,11.20cd
नानाविधमहाशैलनदीनगरकानना
nānāvidhamahāśailanadīnagarakānanā
7.1,11.21ab
एवं संचिंतयन्ब्रह्मा बुबुधे नैव भूस्थितिम्
evaṃ saṃciṃtayanbrahmā bubudhe naiva bhūsthitim
7.1,11.21cd
तदा सस्मार पितरं भगवंतं त्रिलोचनम्
tadā sasmāra pitaraṃ bhagavaṃtaṃ trilocanam
7.1,11.22ab
स्मरणाद्देवदेवस्य भवस्यामिततेजसः
smaraṇāddevadevasya bhavasyāmitatejasaḥ
7.1,11.22cd
ज्ञातवान्सलिले मग्नां धरणीं धरणीपतिः
jñātavānsalile magnāṃ dharaṇīṃ dharaṇīpatiḥ
7.1,11.23ab
ततो भूमेस्समुद्धारं कर्तुकामः प्रजापतिः
tato bhūmessamuddhāraṃ kartukāmaḥ prajāpatiḥ
7.1,11.23cd
जलक्रीडोचितं दिव्यं वाराहं रूपमस्मरत्
jalakrīḍocitaṃ divyaṃ vārāhaṃ rūpamasmarat
7.1,11.24ab
महापर्वतवर्ष्माणं महाजलदनिःस्वनम्
mahāparvatavarṣmāṇaṃ mahājaladaniḥsvanam
7.1,11.24cd
नीलमेघप्रतीकाशं दीप्तशब्दं भयानकम्
nīlameghapratīkāśaṃ dīptaśabdaṃ bhayānakam
7.1,11.25ab
पीनवृत्तघनस्कंधपीनोन्नतकटीतटम्
pīnavṛttaghanaskaṃdhapīnonnatakaṭītaṭam
7.1,11.25cd
ह्रस्ववृत्तोरुजंघाग्रं सुतीक्ष्णपुरमण्डलम्
hrasvavṛttorujaṃghāgraṃ sutīkṣṇapuramaṇḍalam
7.1,11.26ab
पद्मरागमणिप्रख्यं वृत्तभीषणलोचनम्
padmarāgamaṇiprakhyaṃ vṛttabhīṣaṇalocanam
7.1,11.26cd
वृत्तदीर्घमहागात्रं स्तब्धकर्णस्थलोज्ज्वलम्
vṛttadīrghamahāgātraṃ stabdhakarṇasthalojjvalam
7.1,11.27ab
उदीर्णोच्छ्वासनिश्वासघूर्णितप्रलयार्णवम्
udīrṇocchvāsaniśvāsaghūrṇitapralayārṇavam
7.1,11.27cd
विस्फुरत्सुसटाच्छन्नकपोलस्कंधबंधुरम्
visphuratsusaṭācchannakapolaskaṃdhabaṃdhuram
7.1,11.28ab
मणिभिर्भूषणैश्चित्रैर्महारत्नैःपरिष्कृतम्
maṇibhirbhūṣaṇaiścitrairmahāratnaiḥpariṣkṛtam
7.1,11.28cd
विराजमानं विद्युद्भिर्मेघसंघमिवोन्नतम्
virājamānaṃ vidyudbhirmeghasaṃghamivonnatam
7.1,11.29ab
आस्थाय विपुलं रूपं वाराहममितं विधिः
āsthāya vipulaṃ rūpaṃ vārāhamamitaṃ vidhiḥ
7.1,11.29cd
पृथिव्युद्धरणार्थाय प्रविवेश रसातलम्
pṛthivyuddharaṇārthāya praviveśa rasātalam
7.1,11.30ab
स तदा शुशुभे ऽतीव सूकरो गिरिसंनिभः
sa tadā śuśubhe 'tīva sūkaro girisaṃnibhaḥ
7.1,11.30cd
लिंगाकृतेर्महेशस्य पादमूलं गतो यथा
liṃgākṛtermaheśasya pādamūlaṃ gato yathā
7.1,11.31ab
ततस्स सलिले मग्नां पृथिवीं पृथिवींधरः
tatassa salile magnāṃ pṛthivīṃ pṛthivīṃdharaḥ
7.1,11.31cd
उद्धृत्यालिंग्य दंष्ट्राभ्यामुन्ममज्ज रसातलात्
uddhṛtyāliṃgya daṃṣṭrābhyāmunmamajja rasātalāt
7.1,11.32ab
तं दृष्ट्वा मुनयस्सिद्धा जनलोकनिवासिनः
taṃ dṛṣṭvā munayassiddhā janalokanivāsinaḥ
7.1,11.32cd
मुमुदुर्ननृतुर्मूर्ध्नि तस्य पुष्पैरवाकिरन्
mumudurnanṛturmūrdhni tasya puṣpairavākiran
7.1,11.33ab
वपुर्महावराहस्य शुशुभे पुष्पसंवृतम्
vapurmahāvarāhasya śuśubhe puṣpasaṃvṛtam
7.1,11.33cd
पतद्भिरिव खद्योतैः प्राशुरंजनपर्वतः
patadbhiriva khadyotaiḥ prāśuraṃjanaparvataḥ
7.1,11.34ab
ततः संस्थानमानीय वराहो महतीं महीम्
tataḥ saṃsthānamānīya varāho mahatīṃ mahīm
7.1,11.34cd
स्वमेव रूपमास्थाय स्थापयामास वै विभुः
svameva rūpamāsthāya sthāpayāmāsa vai vibhuḥ
7.1,11.35ab
पृथिवीं च समीकृत्य पृथिव्यां स्थापयन्गिरीन्
pṛthivīṃ ca samīkṛtya pṛthivyāṃ sthāpayangirīn
7.1,11.35cd
513ब् भूराद्यांश्चतुरो लोकान् कल्पयामास पूर्ववत्
513b bhūrādyāṃścaturo lokān kalpayāmāsa pūrvavat
7.1,11.36ab
इति सह महतीं महीं महीध्रैः प्रलयमहाजलधेरधःस्थमध्यात्
iti saha mahatīṃ mahīṃ mahīdhraiḥ pralayamahājaladheradhaḥsthamadhyāt
7.1,11.36cd
उपरि च विनिवेश्य विश्वकर्मा चरमचरं च जगत्ससर्ज भूयः
upari ca viniveśya viśvakarmā caramacaraṃ ca jagatsasarja bhūyaḥ
Chapter 7.1.12
7.1,12.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वा-- पू-- सृष्ट्यादिवर्णनं नामैकादशो ऽध्यायः वायुरुवाच सर्गं चिंतयतस्तस्य तदा वै बुद्धिपूर्वकम्
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vā-- pū-- sṛṣṭyādivarṇanaṃ nāmaikādaśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca sargaṃ ciṃtayatastasya tadā vai buddhipūrvakam
7.1,12.1cd
प्रध्यानकाले मोहस्तु प्रादुर्भूतस्तमोमयः
pradhyānakāle mohastu prādurbhūtastamomayaḥ
7.1,12.2ab
तमोमोहो महामोहस्तामिस्रश्चान्धसंज्ञितः
tamomoho mahāmohastāmisraścāndhasaṃjñitaḥ
7.1,12.2cd
अविद्या पञ्चमी चैषा प्रादुर्भूता महात्मनः
avidyā pañcamī caiṣā prādurbhūtā mahātmanaḥ
7.1,12.3ab
पञ्चधा ऽवस्थितः सर्गो ध्यायतस्त्वभिमानिनः
pañcadhā 'vasthitaḥ sargo dhyāyatastvabhimāninaḥ
7.1,12.3cd
सर्वतस्तमसातीव बीजकुम्भवदावृतः
sarvatastamasātīva bījakumbhavadāvṛtaḥ
7.1,12.4ab
बहिरन्तश्चाप्रकाशः स्तब्धो निःसंज्ञ एव च
bahirantaścāprakāśaḥ stabdho niḥsaṃjña eva ca
7.1,12.4cd
तस्मात्तेषां वृता बुद्धिर्मुखानि करणानि च
tasmātteṣāṃ vṛtā buddhirmukhāni karaṇāni ca
7.1,12.5ab
तस्मात्ते संवृतात्मानो नगा मुख्याः प्रकीर्तिताः
tasmātte saṃvṛtātmāno nagā mukhyāḥ prakīrtitāḥ
7.1,12.5cd
तं दृष्ट्वा ऽसाधकं ब्रह्मा प्रथमं सर्गमीदृशम्
taṃ dṛṣṭvā 'sādhakaṃ brahmā prathamaṃ sargamīdṛśam
7.1,12.6ab
अप्रसन्नमना भूत्वा द्वितीयं सो ऽभ्यमन्यत
aprasannamanā bhūtvā dvitīyaṃ so 'bhyamanyata
7.1,12.6cd
तस्याभिधायतः सर्गं तिर्यक्स्रोतो ऽभ्यवर्तत
tasyābhidhāyataḥ sargaṃ tiryaksroto 'bhyavartata
7.1,12.7ab
अन्तःप्रकाशास्तिर्यंच आवृताश्च बहिः पुनः
antaḥprakāśāstiryaṃca āvṛtāśca bahiḥ punaḥ
7.1,12.7cd
पश्वात्मानस्ततो जाता उत्पथग्राहिणश्च ते
paśvātmānastato jātā utpathagrāhiṇaśca te
7.1,12.8ab
तमप्यसाधकं ज्ञात्वा सर्गमन्यममन्यत
tamapyasādhakaṃ jñātvā sargamanyamamanyata
7.1,12.8cd
तदोर्ध्वस्रोतसो वृत्तो देवसर्गस्तु सात्त्विकः
tadordhvasrotaso vṛtto devasargastu sāttvikaḥ
7.1,12.9ab
ते सुखप्रीतिबहुला बहिरन्तश्च नावृताः
te sukhaprītibahulā bahirantaśca nāvṛtāḥ
7.1,12.9cd
प्रकाशा बहिरन्तश्चस्वभावादेव संज्ञिताः
prakāśā bahirantaścasvabhāvādeva saṃjñitāḥ
7.1,12.10ab
ततो ऽभिध्यायतोव्यक्तादर्वाक्स्रोतस्तु साधकः
tato 'bhidhyāyatovyaktādarvāksrotastu sādhakaḥ
7.1,12.10cd
मनुष्यनामा सञ्जातः सर्गो दुःखसमुत्कटः
manuṣyanāmā sañjātaḥ sargo duḥkhasamutkaṭaḥ
7.1,12.11ab
प्रकाशाबहिरन्तस्ते तमोद्रिक्ता रजो ऽधिकाः
prakāśābahirantaste tamodriktā rajo 'dhikāḥ
7.1,12.11cd
पञ्चमोनुग्रहः सर्गश्चतुर्धा संव्यवस्थितः
pañcamonugrahaḥ sargaścaturdhā saṃvyavasthitaḥ
7.1,12.12ab
विपर्ययेण शक्त्या च तुष्ट्यासिद्ध्या तथैव च
viparyayeṇa śaktyā ca tuṣṭyāsiddhyā tathaiva ca
7.1,12.12cd
ते ऽपरिग्राहिणः सर्वे संविभागरताः पुनः
te 'parigrāhiṇaḥ sarve saṃvibhāgaratāḥ punaḥ
7.1,12.13ab
खादनाश्चाप्यशीलाश्च भूताद्याः परिकीर्तिताः
khādanāścāpyaśīlāśca bhūtādyāḥ parikīrtitāḥ
7.1,12.13cd
प्रथमो महतः सर्गो ब्रह्मणः परमेष्ठिनः
prathamo mahataḥ sargo brahmaṇaḥ parameṣṭhinaḥ
7.1,12.14ab
तन्मात्राणां द्वितीयस्तु भूतसर्गः स उच्यते
tanmātrāṇāṃ dvitīyastu bhūtasargaḥ sa ucyate
7.1,12.14cd
वैकारिकस्तृतीयस्तु सर्ग ऐन्द्रियकः स्मृतः
vaikārikastṛtīyastu sarga aindriyakaḥ smṛtaḥ
7.1,12.15ab
इत्येष प्रकृतेः सर्गः सम्भृतो ऽबुद्धिपूर्वकः
ityeṣa prakṛteḥ sargaḥ sambhṛto 'buddhipūrvakaḥ
7.1,12.15cd
मुख्यसर्गश्चतुर्थस्तु मुख्या वै स्थावराः स्मृताः
mukhyasargaścaturthastu mukhyā vai sthāvarāḥ smṛtāḥ
7.1,12.16ab
तिर्यक्स्रोतस्तु यः प्रोक्तस्तिर्यग्योनिः स पञ्चमः
tiryaksrotastu yaḥ proktastiryagyoniḥ sa pañcamaḥ
7.1,12.16cd
तदूर्ध्वस्रोतसः षष्ठो देवसर्गस्तु स स्मृतः
tadūrdhvasrotasaḥ ṣaṣṭho devasargastu sa smṛtaḥ
7.1,12.17ab
ततो ऽर्वाक् स्रोतसां सर्गः सप्तमः स तु मानुषः
tato 'rvāk srotasāṃ sargaḥ saptamaḥ sa tu mānuṣaḥ
7.1,12.17cd
अष्टमो ऽनुग्रहः सर्गः कौमारो नवमः स्मृतः
aṣṭamo 'nugrahaḥ sargaḥ kaumāro navamaḥ smṛtaḥ
7.1,12.18ab
प्राकृताश्च त्रयः पूर्वे सर्गास्ते ऽबुद्धिपूर्वकाः
prākṛtāśca trayaḥ pūrve sargāste 'buddhipūrvakāḥ
7.1,12.18cd
514अ बुद्धिपूर्वं प्रवर्तन्ते मुख्याद्याः पञ्च वैकृताः
514a buddhipūrvaṃ pravartante mukhyādyāḥ pañca vaikṛtāḥ
7.1,12.19ab
अग्रे ससर्ज वै ब्रह्मा मानसानात्मनः समान्
agre sasarja vai brahmā mānasānātmanaḥ samān
7.1,12.19cd
सनन्दं सनकञ्चैव विद्वांसञ्च सनातनम्
sanandaṃ sanakañcaiva vidvāṃsañca sanātanam
7.1,12.20ab
ऋभुं सनत्कुमारञ्च पूर्वमेव प्रजापतिः
ṛbhuṃ sanatkumārañca pūrvameva prajāpatiḥ
7.1,12.20cd
सर्वे ते योगिनो ज्ञेया वीतरागा विमत्सराः
sarve te yogino jñeyā vītarāgā vimatsarāḥ
7.1,12.21ab
इश्वरासक्तमनसो न चक्रुः सृष्टये मतिम्
iśvarāsaktamanaso na cakruḥ sṛṣṭaye matim
7.1,12.21cd
तेषु सृष्ट्यनपेक्षेषु गतेषु सनकादिषु
teṣu sṛṣṭyanapekṣeṣu gateṣu sanakādiṣu
7.1,12.22ab
स्रष्टुकामः पुनर्ब्रह्मा तताप परमं तपः
sraṣṭukāmaḥ punarbrahmā tatāpa paramaṃ tapaḥ
7.1,12.22cd
तस्यैवं तप्यमानस्य न किंचित्समवर्तत
tasyaivaṃ tapyamānasya na kiṃcitsamavartata
7.1,12.23ab
ततो दीर्घेण कालेन दुःखात्क्रोधो व्यजायत
tato dīrgheṇa kālena duḥkhātkrodho vyajāyata
7.1,12.23cd
क्रोधाविष्टस्य नेत्राभ्यां प्रापतन्नश्रुबिन्दवः
krodhāviṣṭasya netrābhyāṃ prāpatannaśrubindavaḥ
7.1,12.24ab
ततस्तेभ्यो ऽश्रुबिन्दुभ्यो भूताः प्रेतास्तदाभवन्
tatastebhyo 'śrubindubhyo bhūtāḥ pretāstadābhavan
7.1,12.24cd
सर्वांस्तानश्रुजान्दृष्ट्वा ब्रह्मात्मानमनिंदत
sarvāṃstānaśrujāndṛṣṭvā brahmātmānamaniṃdata
7.1,12.25ab
तस्य तीव्रा ऽभवन्मूर्छा क्रोधामर्षसमुद्भवा
tasya tīvrā 'bhavanmūrchā krodhāmarṣasamudbhavā
7.1,12.25cd
मूर्छितस्तु जहौ प्राणान्क्रोधाविष्टः प्रजापतिः
mūrchitastu jahau prāṇānkrodhāviṣṭaḥ prajāpatiḥ
7.1,12.26ab
ततः प्राणेश्वरो रुद्रो भगवान्नीललोहितः
tataḥ prāṇeśvaro rudro bhagavānnīlalohitaḥ
7.1,12.26cd
प्रसादमतुलं कर्तुं प्रादुरासीत्प्रभोर्मुखात्
prasādamatulaṃ kartuṃ prādurāsītprabhormukhāt
7.1,12.27ab
दशधा चैकधा चक्रे स्वात्मानं प्रभुरीश्वरः
daśadhā caikadhā cakre svātmānaṃ prabhurīśvaraḥ
7.1,12.27cd
ते तेनोक्ता महात्मानो दशधा चैकधा कृताः
te tenoktā mahātmāno daśadhā caikadhā kṛtāḥ
7.1,12.28ab
यूयं सृष्टा मया वत्सा लोकानुग्रहकारणात्
yūyaṃ sṛṣṭā mayā vatsā lokānugrahakāraṇāt
7.1,12.28cd
तस्मात्सर्वस्य लोकस्य स्थापनाय हिताय च
tasmātsarvasya lokasya sthāpanāya hitāya ca
7.1,12.29ab
प्रजासन्तानहेतोश्च प्रयतध्वमतन्द्रिताः
prajāsantānahetośca prayatadhvamatandritāḥ
7.1,12.29cd
एवमुक्ताश्च रुरुदुर्दुद्रुवुश्च समन्ततः
evamuktāśca rurudurdudruvuśca samantataḥ
7.1,12.30ab
रोदनाद्द्रावणाच्चैव ते रुद्रा नामतः स्मृताः
rodanāddrāvaṇāccaiva te rudrā nāmataḥ smṛtāḥ
7.1,12.30cd
ये रुद्रास्ते खलु प्राणा ये प्राणास्ते महात्मकाः
ye rudrāste khalu prāṇā ye prāṇāste mahātmakāḥ
7.1,12.31ab
ततो मृतस्य देवस्य ब्रह्मणः परमेष्ठिनः
tato mṛtasya devasya brahmaṇaḥ parameṣṭhinaḥ
7.1,12.31cd
घृणी ददौ पुनः प्राणान्ब्रह्मपुत्रो महेश्वरः
ghṛṇī dadau punaḥ prāṇānbrahmaputro maheśvaraḥ
7.1,12.32ab
प्रहृष्टवदनो रुद्रः प्राणप्रत्यागमाद्विभोः
prahṛṣṭavadano rudraḥ prāṇapratyāgamādvibhoḥ
7.1,12.32cd
अभ्यभाषत विश्वेशो ब्रह्माणं परमं वचः
abhyabhāṣata viśveśo brahmāṇaṃ paramaṃ vacaḥ
7.1,12.33ab
माभैर्माभैर्महाभाग विरिंच जगतां गुरो
mābhairmābhairmahābhāga viriṃca jagatāṃ guro
7.1,12.33cd
मया ते प्राणिताः प्राणाः सुखमुत्तिष्ठ सुव्रत
mayā te prāṇitāḥ prāṇāḥ sukhamuttiṣṭha suvrata
7.1,12.34ab
स्वप्नानुभूतमिव तच्छ्रुत्वा वाक्यं मनोहरम्
svapnānubhūtamiva tacchrutvā vākyaṃ manoharam
7.1,12.34cd
हरं निरीक्ष्य शनकैर्नेत्रैः फुल्लाम्बुजप्रभैः
haraṃ nirīkṣya śanakairnetraiḥ phullāmbujaprabhaiḥ
7.1,12.35ab
तथा प्रत्यागतप्राणः स्निग्धगम्भीरया गिरा
tathā pratyāgataprāṇaḥ snigdhagambhīrayā girā
7.1,12.35cd
उवाच वचनं ब्रह्मा तमुद्दिश्य कृताञ्जलिः
uvāca vacanaṃ brahmā tamuddiśya kṛtāñjaliḥ
7.1,12.36ab
त्वं हि दर्शनमात्रेण चानन्दयसि मे मनः
tvaṃ hi darśanamātreṇa cānandayasi me manaḥ
7.1,12.36cd
को भवान् विश्वमूर्त्या वा स्थित एकादशात्मकः
ko bhavān viśvamūrtyā vā sthita ekādaśātmakaḥ
7.1,12.37ab
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा व्याजहार महेश्वरः
tasya tadvacanaṃ śrutvā vyājahāra maheśvaraḥ
7.1,12.37cd
स्पृशन् काराभ्यां ब्रह्माणं सुसुखाभ्यां सुरेश्वरः
spṛśan kārābhyāṃ brahmāṇaṃ susukhābhyāṃ sureśvaraḥ
7.1,12.38ab
मां विद्धि परमात्मानं तव पुत्रत्वमागतम्
māṃ viddhi paramātmānaṃ tava putratvamāgatam
7.1,12.38cd
एते चैकादश रुद्रास्त्वां सुरक्षितुमागताः
ete caikādaśa rudrāstvāṃ surakṣitumāgatāḥ
7.1,12.39ab
तस्मात्तीव्रामिमाम्मूर्छां विधूय मदनुग्रहात्
tasmāttīvrāmimāmmūrchāṃ vidhūya madanugrahāt
7.1,12.39cd
प्रबुद्धस्व यथापूर्वं प्रजा वै स्रष्टुमर्हसि
prabuddhasva yathāpūrvaṃ prajā vai sraṣṭumarhasi
7.1,12.40ab
514ब् एवं भगवता प्रोक्तो ब्रह्मा प्रीतमना ह्यभूत्
514b evaṃ bhagavatā prokto brahmā prītamanā hyabhūt
7.1,12.40cd
नानाष्टकेन विश्वात्मा तुष्टाव परमेश्वरम्
nānāṣṭakena viśvātmā tuṣṭāva parameśvaram
7.1,12.41ab
ब्रह्मोवाच नमस्ते भगवन् रुद्र भास्करामिततेजसे
brahmovāca namaste bhagavan rudra bhāskarāmitatejase
7.1,12.41cd
नमो भवाय देवाय रसायाम्बुमयात्मने
namo bhavāya devāya rasāyāmbumayātmane
7.1,12.41ef
शर्वाय क्षितिरूपाय नन्दीसुरभये नमः
śarvāya kṣitirūpāya nandīsurabhaye namaḥ
7.1,12.42ab
ईशाय वसवे तुभ्यं नमस्स्पर्शमयात्मने
īśāya vasave tubhyaṃ namassparśamayātmane
7.1,12.42cd
पशूनां पतये चैव पावकायातितेजसे
paśūnāṃ pataye caiva pāvakāyātitejase
7.1,12.42ef
भीमाय व्योमरूपाय शब्दमात्राय ते नमः
bhīmāya vyomarūpāya śabdamātrāya te namaḥ
7.1,12.43ab
उग्रायोग्रस्वरूपाय यजमानात्मने नमः
ugrāyograsvarūpāya yajamānātmane namaḥ
7.1,12.43cd
महादेवाय सोमाय नमोस्त्वमृतमूर्तये
mahādevāya somāya namostvamṛtamūrtaye
7.1,12.44ab
एवं स्तुत्वा महादेवं ब्रह्मा लोकपितामहः
evaṃ stutvā mahādevaṃ brahmā lokapitāmahaḥ
7.1,12.44cd
प्रार्थयामास विश्वेशं गिरा प्रणतिपूर्वया
prārthayāmāsa viśveśaṃ girā praṇatipūrvayā
7.1,12.45ab
भगवन् भूतभव्येश मम पुत्र महेश्वर
bhagavan bhūtabhavyeśa mama putra maheśvara
7.1,12.45cd
सृष्टिहेतोस्त्वमुत्पन्नो ममांगे ऽनंगनाशनः
sṛṣṭihetostvamutpanno mamāṃge 'naṃganāśanaḥ
7.1,12.46ab
तस्मान्महति कार्येस्मिन् व्यापृतस्य जगत्प्रभो
tasmānmahati kāryesmin vyāpṛtasya jagatprabho
7.1,12.46cd
सहायं कुरु सर्वत्र स्रष्टुमर्हसि स प्रजाः
sahāyaṃ kuru sarvatra sraṣṭumarhasi sa prajāḥ
7.1,12.47ab
तेनैषां पावितो देवो रुद्रस्त्रिपुरमर्दनः
tenaiṣāṃ pāvito devo rudrastripuramardanaḥ
7.1,12.47cd
बाढमित्येव तां वाणीं प्रतिजग्राह शंकरः
bāḍhamityeva tāṃ vāṇīṃ pratijagrāha śaṃkaraḥ
7.1,12.48ab
ततस्स भगवान् ब्रह्मा हृष्टं तमभिनंद्य च
tatassa bhagavān brahmā hṛṣṭaṃ tamabhinaṃdya ca
7.1,12.48cd
स्रष्टुं तेनाभ्यनुज्ञातस्तथान्याश्चासृजत्प्रजाः
sraṣṭuṃ tenābhyanujñātastathānyāścāsṛjatprajāḥ
7.1,12.49ab
मरीचिभृग्वंगिरसः पुलस्त्यं पुलहं क्रतुम्
marīcibhṛgvaṃgirasaḥ pulastyaṃ pulahaṃ kratum
7.1,12.49cd
दक्षमत्रिं वसिष्ठं च सो ऽसृजन्मनसैव च
dakṣamatriṃ vasiṣṭhaṃ ca so 'sṛjanmanasaiva ca
7.1,12.49ef
पुरस्तादसृजद्ब्रह्मा धर्मं संकल्पमेव च
purastādasṛjadbrahmā dharmaṃ saṃkalpameva ca
7.1,12.50ab
इत्येते ब्रह्मणः पुत्रा द्वादशादौ प्रकीर्तिताः
ityete brahmaṇaḥ putrā dvādaśādau prakīrtitāḥ
7.1,12.50cd
सह रुद्रेण संभूताः पुराणा गृहमेधिनः
saha rudreṇa saṃbhūtāḥ purāṇā gṛhamedhinaḥ
7.1,12.51ab
तेषां द्वादश वंशाः स्युर्दिव्या देवगणान्विताः
teṣāṃ dvādaśa vaṃśāḥ syurdivyā devagaṇānvitāḥ
7.1,12.51cd
प्रजावन्तः क्रियावन्तो महर्षिभिरलंकृताः
prajāvantaḥ kriyāvanto maharṣibhiralaṃkṛtāḥ
7.1,12.52ab
अथ देवासुरपितःन् मनुष्यांश्च चतुष्टयम्
atha devāsurapitḥn manuṣyāṃśca catuṣṭayam
7.1,12.52cd
सह रुद्रेण सिसृक्षुरंभस्येतानि वै विधिः
saha rudreṇa sisṛkṣuraṃbhasyetāni vai vidhiḥ
7.1,12.53ab
स सृष्ट्यर्थं समाधाय ब्रह्मात्मानमयूयुजत्
sa sṛṣṭyarthaṃ samādhāya brahmātmānamayūyujat
7.1,12.53cd
मुखादजनयद्देवान् पितःंश्चैवोपपक्षतः
mukhādajanayaddevān pitḥṃścaivopapakṣataḥ
7.1,12.54ab
जघनादसुरान् सर्वान् प्रजनादपि मानुषान्
jaghanādasurān sarvān prajanādapi mānuṣān
7.1,12.54cd
अवस्करे क्षुधाविष्टा राक्षसास्तस्य जज्ञिरे
avaskare kṣudhāviṣṭā rākṣasāstasya jajñire
7.1,12.55ab
पुत्रास्तमोरजःप्राया बलिनस्ते निशाचराः
putrāstamorajaḥprāyā balinaste niśācarāḥ
7.1,12.55cd
सर्पा यक्षास्तथा भूता गंधर्वाः संप्रजज्ञिरे
sarpā yakṣāstathā bhūtā gaṃdharvāḥ saṃprajajñire
7.1,12.56ab
वयांसि पक्षतः सृष्टाः पक्षिणो वक्षसो ऽसृजत्
vayāṃsi pakṣataḥ sṛṣṭāḥ pakṣiṇo vakṣaso 'sṛjat
7.1,12.56cd
मुखतोजांस्तथा पार्श्वादुरगांश्च विनिर्ममे
mukhatojāṃstathā pārśvāduragāṃśca vinirmame
7.1,12.57ab
पद्भ्यां चाश्वान्समातंगान् शरभान् गवयान् मृगान्
padbhyāṃ cāśvānsamātaṃgān śarabhān gavayān mṛgān
7.1,12.57cd
उष्ट्रानश्वतरांश्चैव न्यंकूनन्याश्च जातयः 1
uṣṭrānaśvatarāṃścaiva nyaṃkūnanyāśca jātayaḥ 1
7.1,12.58ab
औषध्यः फलमूलानि रोमभ्यस्तस्य जज्ञिरे
auṣadhyaḥ phalamūlāni romabhyastasya jajñire
7.1,12.58cd
गायत्रीं च ऋचं चैव त्रिवृत्साम रथंतरम्
gāyatrīṃ ca ṛcaṃ caiva trivṛtsāma rathaṃtaram
7.1,12.59ab
अग्निष्टोमं च यज्ञानां निर्ममे प्रथमान्मुखात्
agniṣṭomaṃ ca yajñānāṃ nirmame prathamānmukhāt
7.1,12.59cd
यजूंषि त्रैष्टुभं छंदःस्तोमं पञ्चदशं तथा
yajūṃṣi traiṣṭubhaṃ chaṃdaḥstomaṃ pañcadaśaṃ tathā
7.1,12.60ab
1 प्रथमार्षो 515अ बृहत्साम तथोक्थं च दक्षिणादसृजन्मुखात्
1 prathamārṣo 515a bṛhatsāma tathokthaṃ ca dakṣiṇādasṛjanmukhāt
7.1,12.60cd
सामानि जगतीछंदः स्तोमं सप्तदशं तथा
sāmāni jagatīchaṃdaḥ stomaṃ saptadaśaṃ tathā
7.1,12.61ab
वैरूप्यमतिरात्रं च पश्चिमादसृजन् मुखात्
vairūpyamatirātraṃ ca paścimādasṛjan mukhāt
7.1,12.61cd
एकविंशमथर्वाणमाप्तोर्यामाणमेव च
ekaviṃśamatharvāṇamāptoryāmāṇameva ca
7.1,12.62ab
अनुष्टुभं स वैराजमुत्तरादसृजन्मुखात्
anuṣṭubhaṃ sa vairājamuttarādasṛjanmukhāt
7.1,12.62cd
उच्चावचानि भूतानि गात्रेभ्यस्तस्य जज्ञिरे
uccāvacāni bhūtāni gātrebhyastasya jajñire
7.1,12.63ab
यक्षाः पिशाचा गंधर्वास्तथैवाप्सरसां गणाः
yakṣāḥ piśācā gaṃdharvāstathaivāpsarasāṃ gaṇāḥ
7.1,12.63cd
नरकिन्नररक्षांसि वयःपशुमृगोरगाः
narakinnararakṣāṃsi vayaḥpaśumṛgoragāḥ
7.1,12.64ab
अव्ययं चैव यदिदं स्थाणुस्थावरजंगमम्
avyayaṃ caiva yadidaṃ sthāṇusthāvarajaṃgamam
7.1,12.64cd
तेषां वै यानि कर्माणि प्राक्सृष्टानि प्रपेदिरे
teṣāṃ vai yāni karmāṇi prāksṛṣṭāni prapedire
7.1,12.65ab
तान्येव ते प्रपद्यंते सृज्यमानाः पुनः पुनः
tānyeva te prapadyaṃte sṛjyamānāḥ punaḥ punaḥ
7.1,12.65cd
हिंस्राहिंस्रे मृदुक्रूरे धर्माधर्मावृतानृते
hiṃsrāhiṃsre mṛdukrūre dharmādharmāvṛtānṛte
7.1,12.66ab
तद्भाविताः प्रपद्यंते तस्मात्तत्तस्य रोचते
tadbhāvitāḥ prapadyaṃte tasmāttattasya rocate
7.1,12.66cd
महाभूतेषु नानात्वमिंद्रियार्थेषु मुक्तिषु
mahābhūteṣu nānātvamiṃdriyārtheṣu muktiṣu
7.1,12.67ab
विनियोगं च भूतानां धातैव व्यदधत्स्वयम्
viniyogaṃ ca bhūtānāṃ dhātaiva vyadadhatsvayam
7.1,12.67cd
नाम रूपं च भूतानां प्राकृतानां प्रपञ्चनम्
nāma rūpaṃ ca bhūtānāṃ prākṛtānāṃ prapañcanam
7.1,12.68ab
वेदशब्देभ्य एवादौ निर्ममे ऽसौ पितामहः
vedaśabdebhya evādau nirmame 'sau pitāmahaḥ
7.1,12.68cd
आर्षाणि चैव नामानि याश्च वेदेषु वृत्तयः
ārṣāṇi caiva nāmāni yāśca vedeṣu vṛttayaḥ
7.1,12.69ab
शर्वर्यंते प्रसूतानां तान्येवैभ्यो ददावजः
śarvaryaṃte prasūtānāṃ tānyevaibhyo dadāvajaḥ
7.1,12.69cd
यथर्तावृतुलिंगानि नानारूपाणि पर्यये
yathartāvṛtuliṃgāni nānārūpāṇi paryaye
7.1,12.70ab
दृश्यंते तानि तान्येव तथा भावा युगादिषु
dṛśyaṃte tāni tānyeva tathā bhāvā yugādiṣu
7.1,12.70cd
इत्येष करणोद्भूतो लोकसर्गस्स्वयंभुवः
ityeṣa karaṇodbhūto lokasargassvayaṃbhuvaḥ
7.1,12.71ab
महदाद्योविशेषांतो विकारः प्रकृतेः स्वयम्
mahadādyoviśeṣāṃto vikāraḥ prakṛteḥ svayam
7.1,12.71cd
चंद्रसूर्यप्रभाजुष्टो ग्रहनक्षत्रमंडितः
caṃdrasūryaprabhājuṣṭo grahanakṣatramaṃḍitaḥ
7.1,12.72ab
नदीभिश्च समुद्रैश्च पर्वतैश्च स मंडितः
nadībhiśca samudraiśca parvataiśca sa maṃḍitaḥ
7.1,12.72cd
परैश्च विविधैरम्यैस्स्फीतैर्जनपदैस्तथा
paraiśca vividhairamyaissphītairjanapadaistathā
7.1,12.73ab
तस्मिन् ब्रह्मवने ऽव्यक्तो ब्रह्मा चरति सर्ववित्
tasmin brahmavane 'vyakto brahmā carati sarvavit
7.1,12.73cd
अव्यक्तबीजप्रभव ईश्वरानुग्रहे स्थितः
avyaktabījaprabhava īśvarānugrahe sthitaḥ
7.1,12.74ab
बुद्धिस्कंधमहाशाख इन्द्रियांतरकोटरः
buddhiskaṃdhamahāśākha indriyāṃtarakoṭaraḥ
7.1,12.74cd
महाभूतप्रमाणश्च विशेषामलपल्लवः
mahābhūtapramāṇaśca viśeṣāmalapallavaḥ
7.1,12.75ab
धर्माधर्मसुपुष्पाढ्यः सुखदुःखफलोदयः
dharmādharmasupuṣpāḍhyaḥ sukhaduḥkhaphalodayaḥ
7.1,12.75cd
आजीव्यः सर्वभूतानां ब्रह्मवृक्षः सनातनः
ājīvyaḥ sarvabhūtānāṃ brahmavṛkṣaḥ sanātanaḥ
7.1,12.76ab
द्यां मूर्धानं तस्य विप्रा वदंति खं वै नाभिं चंद्रसूर्यौ च नेत्रे
dyāṃ mūrdhānaṃ tasya viprā vadaṃti khaṃ vai nābhiṃ caṃdrasūryau ca netre
7.1,12.76cd
दिशः श्रोत्रे चरणौ च क्षितिं च सो ऽचिन्त्यात्मा सर्वभूतप्रणेता
diśaḥ śrotre caraṇau ca kṣitiṃ ca so 'cintyātmā sarvabhūtapraṇetā
7.1,12.77ab
वक्त्रात्तस्य ब्रह्मणास्संप्रसूतास्तद्वक्षसः क्षत्रियाः पूर्वभागात्
vaktrāttasya brahmaṇāssaṃprasūtāstadvakṣasaḥ kṣatriyāḥ pūrvabhāgāt
7.1,12.77cd
वैश्या उरुभ्यां तस्य पद्भ्यां च शूद्राः सर्वे वर्णा गात्रतः संप्रसूताः
vaiśyā urubhyāṃ tasya padbhyāṃ ca śūdrāḥ sarve varṇā gātrataḥ saṃprasūtāḥ
Chapter 7.1.13
7.1,13.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे सृष्टिवर्णनं नाम द्वादशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः भवता कथिता सृष्टिर्भवस्य परमात्मनः
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe sṛṣṭivarṇanaṃ nāma dvādaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ bhavatā kathitā sṛṣṭirbhavasya paramātmanaḥ
7.1,13.1cd
चतुर्मुखमुखात्तस्य संशयो नः प्रजायते
caturmukhamukhāttasya saṃśayo naḥ prajāyate
7.1,13.2ab
देवश्रेष्ठो विरूपाक्षो दीप्तश्शूलधरो हरः
devaśreṣṭho virūpākṣo dīptaśśūladharo haraḥ
7.1,13.2cd
कालात्मा भगवान् रुद्रः कपर्दी नीललोहितः
kālātmā bhagavān rudraḥ kapardī nīlalohitaḥ
7.1,13.3ab
सब्रह्मकमिमं लोकं सविष्णुमपि पावकम्
sabrahmakamimaṃ lokaṃ saviṣṇumapi pāvakam
7.1,13.3cd
515ब् यः संहरति संक्रुद्धो युगांते समुपस्थिते
515b yaḥ saṃharati saṃkruddho yugāṃte samupasthite
7.1,13.4ab
यस्य ब्रह्मा च विष्णुश्च प्रणामं कुरुतो भयात्
yasya brahmā ca viṣṇuśca praṇāmaṃ kuruto bhayāt
7.1,13.4cd
लोकसंकोचकस्यास्य यस्य तौ वशवर्तिनौ
lokasaṃkocakasyāsya yasya tau vaśavartinau
7.1,13.5ab
यो ऽयं देवः स्वकादंगाद्ब्रह्मविष्णू पुरासृजत्
yo 'yaṃ devaḥ svakādaṃgādbrahmaviṣṇū purāsṛjat
7.1,13.5cd
स एव हि तयोर्नित्यं योगक्षेमकरः प्रभुः
sa eva hi tayornityaṃ yogakṣemakaraḥ prabhuḥ
7.1,13.6ab
स कथं भगवान् रुद्र आदिदेवः पुरातनः
sa kathaṃ bhagavān rudra ādidevaḥ purātanaḥ
7.1,13.6cd
पुत्रत्वमगमच्छंभुर्ब्रह्मणो ऽव्यक्तजन्मनः
putratvamagamacchaṃbhurbrahmaṇo 'vyaktajanmanaḥ
7.1,13.7ab
प्रजापतिश्च विष्णुश्च रुद्रस्यैतौ परस्परम्
prajāpatiśca viṣṇuśca rudrasyaitau parasparam
7.1,13.7cd
सृष्टौ परस्परस्यांगादिति प्रागपि शुश्रुम
sṛṣṭau parasparasyāṃgāditi prāgapi śuśruma
7.1,13.8ab
कथं पुनरशेषाणां भूतानां हेतुभूतयोः
kathaṃ punaraśeṣāṇāṃ bhūtānāṃ hetubhūtayoḥ
7.1,13.8cd
गुणप्रधानभावेन प्रादुर्भावः परस्परात्
guṇapradhānabhāvena prādurbhāvaḥ parasparāt
7.1,13.9ab
नापृष्टं भवता किंचिन्नाश्रुतं च कथंचन
nāpṛṣṭaṃ bhavatā kiṃcinnāśrutaṃ ca kathaṃcana
7.1,13.9cd
भगवच्छिष्यभूतेन भवता सकलं स्मृतम्
bhagavacchiṣyabhūtena bhavatā sakalaṃ smṛtam
7.1,13.10ab
तत्त्वं वद यथा ब्रह्मा मुनीनामवदद्विभुः
tattvaṃ vada yathā brahmā munīnāmavadadvibhuḥ
7.1,13.10cd
वयं श्रद्धालवस्तात श्रोतुमीश्वरसद्यशः
vayaṃ śraddhālavastāta śrotumīśvarasadyaśaḥ
7.1,13.11ab
वायुरुवाच स्थाने पृष्टमिदं विप्रा भवद्भिः प्रश्नकोविदैः
vāyuruvāca sthāne pṛṣṭamidaṃ viprā bhavadbhiḥ praśnakovidaiḥ
7.1,13.11cd
इदमेव पुरा पृष्टो मम प्राह पितामहः
idameva purā pṛṣṭo mama prāha pitāmahaḥ
7.1,13.12ab
तदहं सम्प्रवक्ष्यामि यथा रुद्रसमुद्भवः
tadahaṃ sampravakṣyāmi yathā rudrasamudbhavaḥ
7.1,13.12cd
यथा च पुनरुत्पत्तिर्ब्रह्मविष्ण्वोः परस्परम्
yathā ca punarutpattirbrahmaviṣṇvoḥ parasparam
7.1,13.13ab
त्रयस्ते कारणात्मानो जतास्साक्षान्महेश्वरात्
trayaste kāraṇātmāno jatāssākṣānmaheśvarāt
7.1,13.13cd
चराचरस्य विश्वस्य सर्गस्थित्यंतहेतवः
carācarasya viśvasya sargasthityaṃtahetavaḥ
7.1,13.14ab
परमैश्वर्यसंयुक्ताः परमेश्वरभाविताः
paramaiśvaryasaṃyuktāḥ parameśvarabhāvitāḥ
7.1,13.14cd
तच्छक्त्याधिष्ठिता नित्यं तत्कार्यकरणक्षमाः
tacchaktyādhiṣṭhitā nityaṃ tatkāryakaraṇakṣamāḥ
7.1,13.15ab
पित्रा नियमिताः पूर्वं त्रयोपि त्रिषु कर्मसु
pitrā niyamitāḥ pūrvaṃ trayopi triṣu karmasu
7.1,13.15cd
ब्रह्मा सर्गे हरिस्त्राणे रुद्रः संहरणे तथा
brahmā sarge haristrāṇe rudraḥ saṃharaṇe tathā
7.1,13.16ab
तथाप्यन्योन्यमात्सर्यादन्योन्यातिशयाशिनः
tathāpyanyonyamātsaryādanyonyātiśayāśinaḥ
7.1,13.16cd
तपसा तोषयित्वा स्वं पितरं परमेश्वरम्
tapasā toṣayitvā svaṃ pitaraṃ parameśvaram
7.1,13.17ab
लब्ध्वा सर्वात्मना तस्य प्रसादात्परमेष्ठिनः
labdhvā sarvātmanā tasya prasādātparameṣṭhinaḥ
7.1,13.17cd
ब्रह्मनारायणौ पूर्वं रुद्रः कल्पान्तरे ऽसृजत्
brahmanārāyaṇau pūrvaṃ rudraḥ kalpāntare 'sṛjat
7.1,13.18ab
कल्पान्तरे पुनर्ब्रह्मा रुद्रविष्णू जगन्मयः
kalpāntare punarbrahmā rudraviṣṇū jaganmayaḥ
7.1,13.18cd
विष्णुश्च भगवान्रुद्रं ब्रह्माणमसृजत्पुनः
viṣṇuśca bhagavānrudraṃ brahmāṇamasṛjatpunaḥ
7.1,13.19ab
नारायणं पुनर्ब्रह्मा ब्रह्माणमसृजत्पुनः
nārāyaṇaṃ punarbrahmā brahmāṇamasṛjatpunaḥ
7.1,13.19cd
एवं कल्पेषु कल्पेषु ब्रह्मविष्णुमहेश्वराः
evaṃ kalpeṣu kalpeṣu brahmaviṣṇumaheśvarāḥ
7.1,13.20ab
परस्परेण जायंते परस्परहितैषिणः
paraspareṇa jāyaṃte parasparahitaiṣiṇaḥ
7.1,13.20cd
तत्तत्कल्पान्तवृत्तान्तमधिकृत्य महर्षिभिः
tattatkalpāntavṛttāntamadhikṛtya maharṣibhiḥ
7.1,13.21ab
प्रभावः कथ्यते तेषां परस्परसमुद्भवात्
prabhāvaḥ kathyate teṣāṃ parasparasamudbhavāt
7.1,13.21cd
शृणु तेषां कथां चित्रां पुण्यां पापप्रमोचिनीम्
śṛṇu teṣāṃ kathāṃ citrāṃ puṇyāṃ pāpapramocinīm
7.1,13.22ab
कल्पे तत्पुरुषे वृत्तां ब्रह्मणः परमेष्ठिनः
kalpe tatpuruṣe vṛttāṃ brahmaṇaḥ parameṣṭhinaḥ
7.1,13.22cd
पुरा नारायणो नाम कल्पे वै मेघवाहने
purā nārāyaṇo nāma kalpe vai meghavāhane
7.1,13.23ab
दिव्यं वर्षसहस्रं तु मेघो भूत्वावहद्धराम्
divyaṃ varṣasahasraṃ tu megho bhūtvāvahaddharām
7.1,13.23cd
तस्य भावं समालक्ष्य विष्णोर्विश्वजगद्गुरुः
tasya bhāvaṃ samālakṣya viṣṇorviśvajagadguruḥ
7.1,13.24ab
सर्वस्सर्वात्मभावेन प्रददौ शक्तिमव्ययाम्
sarvassarvātmabhāvena pradadau śaktimavyayām
7.1,13.24cd
शक्तिं लब्ध्वा तु सर्वात्मा शिवात्सर्वेश्वरात्तदा
śaktiṃ labdhvā tu sarvātmā śivātsarveśvarāttadā
7.1,13.25ab
ससर्ज भगावन् विष्णुर्विश्वं विश्वसृजा सह
sasarja bhagāvan viṣṇurviśvaṃ viśvasṛjā saha
7.1,13.25cd
516अ विष्णोस्तद्वैभवं दृष्ट्वा सृष्टस्तेन पितामहः
516a viṣṇostadvaibhavaṃ dṛṣṭvā sṛṣṭastena pitāmahaḥ
7.1,13.26ab
ईर्ष्यया परया ग्रस्तः प्रहसन्निदमब्रवीत्
īrṣyayā parayā grastaḥ prahasannidamabravīt
7.1,13.26cd
गच्छ विष्णो मया ज्ञातं तव सर्गस्य कारणम्
gaccha viṣṇo mayā jñātaṃ tava sargasya kāraṇam
7.1,13.26ef
आवयोरधिकश्चास्ति स रुद्रो नात्र संशयः
āvayoradhikaścāsti sa rudro nātra saṃśayaḥ
7.1,13.27ab
तस्य देवाधिदेवस्य प्रसादात्परमेष्ठिनः
tasya devādhidevasya prasādātparameṣṭhinaḥ
7.1,13.27cd
स्रष्टा त्वं भगवानाद्यः पालकः परमार्थतः
sraṣṭā tvaṃ bhagavānādyaḥ pālakaḥ paramārthataḥ
7.1,13.28ab
अहं च तपसाराध्य रुद्रं त्रिदशनायकम्
ahaṃ ca tapasārādhya rudraṃ tridaśanāyakam
7.1,13.28cd
त्वया सह जगत्सर्वं स्रक्ष्याम्यत्र न संशयः
tvayā saha jagatsarvaṃ srakṣyāmyatra na saṃśayaḥ
7.1,13.29ab
एवं विष्णुमुपालभ्य भगवानब्जसम्भवः
evaṃ viṣṇumupālabhya bhagavānabjasambhavaḥ
7.1,13.29cd
एवं विज्ञापयामास तपसा प्राप्य शंकरम्
evaṃ vijñāpayāmāsa tapasā prāpya śaṃkaram
7.1,13.30ab
भगवन् देवदेवेश विश्वेश्वर महेश्वर
bhagavan devadeveśa viśveśvara maheśvara
7.1,13.30cd
तव वामांगजो विष्णुर्दक्षिणांगभवो ह्यहम्
tava vāmāṃgajo viṣṇurdakṣiṇāṃgabhavo hyaham
7.1,13.31ab
मया सह जगत्सर्वं तथाप्यसृजदच्युतः
mayā saha jagatsarvaṃ tathāpyasṛjadacyutaḥ
7.1,13.31cd
स मत्सरादुपालब्धस्त्वदाश्रयबलान्मया
sa matsarādupālabdhastvadāśrayabalānmayā
7.1,13.32ab
मद्भावान्नाधिकस्तेति भावस्त्वयि महेश्वरे
madbhāvānnādhikasteti bhāvastvayi maheśvare
7.1,13.32cd
त्वत्त एव समुत्पत्तिरावयोस्सदृशी यतः
tvatta eva samutpattirāvayossadṛśī yataḥ
7.1,13.33ab
तस्य भक्त्या यथापूर्वं प्रसादं कृतवानसि
tasya bhaktyā yathāpūrvaṃ prasādaṃ kṛtavānasi
7.1,13.33cd
तथा ममापि तत्सर्वं दातुमर्हसि शंकर
tathā mamāpi tatsarvaṃ dātumarhasi śaṃkara
7.1,13.34ab
इति विज्ञापितस्तेन भगवान् भगनेत्रहा
iti vijñāpitastena bhagavān bhaganetrahā
7.1,13.34cd
न्यायेन वै ददौ सर्वं तस्यापि स घृणानिधिः
nyāyena vai dadau sarvaṃ tasyāpi sa ghṛṇānidhiḥ
7.1,13.35ab
लब्ध्वैवमीश्वरादेव ब्रह्मा सर्वात्मतां क्षणात्
labdhvaivamīśvarādeva brahmā sarvātmatāṃ kṣaṇāt
7.1,13.35cd
त्वरमाणोथ संगम्य ददर्श पुरुषोत्तमम्
tvaramāṇotha saṃgamya dadarśa puruṣottamam
7.1,13.36ab
क्षीरार्णवालये शुभ्रे विमाने सूर्यसंनिभे
kṣīrārṇavālaye śubhre vimāne sūryasaṃnibhe
7.1,13.36cd
हेमरत्नान्विते दिव्ये मनसा तेन निर्मिते
hemaratnānvite divye manasā tena nirmite
7.1,13.37ab
अनंतभोगशय्यायां शयानं पंकजेक्षणम्
anaṃtabhogaśayyāyāṃ śayānaṃ paṃkajekṣaṇam
7.1,13.37cd
चतुर्भुजमुदारांगं सर्वाभरणभूषितम्
caturbhujamudārāṃgaṃ sarvābharaṇabhūṣitam
7.1,13.38ab
शंखचक्रधरं सौम्यं चन्द्रबिंबसमाननम्
śaṃkhacakradharaṃ saumyaṃ candrabiṃbasamānanam
7.1,13.38cd
श्रीवत्सवक्षसं देवं प्रसन्नमधुरस्मितम्
śrīvatsavakṣasaṃ devaṃ prasannamadhurasmitam
7.1,13.39ab
धरामृदुकरांभोजस्पर्शरक्तपदांबुजम्
dharāmṛdukarāṃbhojasparśaraktapadāṃbujam
7.1,13.39cd
क्षीरार्णवामृतमिव शयानं योगनिद्रया
kṣīrārṇavāmṛtamiva śayānaṃ yoganidrayā
7.1,13.40ab
तमसा कालरुद्राख्यं रजसा कनकांडजम्
tamasā kālarudrākhyaṃ rajasā kanakāṃḍajam
7.1,13.40cd
सत्त्वेन सर्वगं विष्णुं निर्गुणत्वे महेश्वरम्
sattvena sarvagaṃ viṣṇuṃ nirguṇatve maheśvaram
7.1,13.41ab
तं दृष्ट्वा पुरुषं ब्रह्मा प्रगल्भमिदमब्रवीत्
taṃ dṛṣṭvā puruṣaṃ brahmā pragalbhamidamabravīt
7.1,13.41cd
ग्रसामि त्वामहं विष्णो त्वमात्मानं यथा पुरा
grasāmi tvāmahaṃ viṣṇo tvamātmānaṃ yathā purā
7.1,13.42ab
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा प्रतिबुद्ध्य पितामहम्
tasya tadvacanaṃ śrutvā pratibuddhya pitāmaham
7.1,13.42cd
उदैक्षत महाबाहुस्स्मितमीषच्चकार च
udaikṣata mahābāhussmitamīṣaccakāra ca
7.1,13.43ab
तस्मिन्नवसरे विष्णुर्ग्रस्तस्तेन महात्मना
tasminnavasare viṣṇurgrastastena mahātmanā
7.1,13.43cd
सृष्टश्च ब्रह्मणा सद्यो भ्रुवोर्मध्यादयत्नतः
sṛṣṭaśca brahmaṇā sadyo bhruvormadhyādayatnataḥ
7.1,13.44ab
तस्मिन्नवसरे साक्षाद्भगवानिन्दुभूषणः
tasminnavasare sākṣādbhagavānindubhūṣaṇaḥ
7.1,13.44cd
शक्तिं तयोरपि द्रष्टुमरूपो रूपमास्थितः
śaktiṃ tayorapi draṣṭumarūpo rūpamāsthitaḥ
7.1,13.45ab
प्रसादमतुलं कर्तुं पुरा दत्तवरस्तयोः
prasādamatulaṃ kartuṃ purā dattavarastayoḥ
7.1,13.45cd
आगच्छत्तत्र यत्रेमौ ब्रह्मनारायणौ स्थितौ
āgacchattatra yatremau brahmanārāyaṇau sthitau
7.1,13.46ab
अथ तुष्टुवतुर्देवं प्रीतौ भीतौ च कौतुकात्
atha tuṣṭuvaturdevaṃ prītau bhītau ca kautukāt
7.1,13.46cd
प्रणेमतुश्च बहुशो बहुमानेन दूरतः
praṇematuśca bahuśo bahumānena dūrataḥ
7.1,13.47ab
516ब् भवोपि भगवानेतावनुगृह्य पिनाकधृक्
516b bhavopi bhagavānetāvanugṛhya pinākadhṛk
7.1,13.47cd
सादरं पश्यतोरेव तयोरंतरधीयत
sādaraṃ paśyatoreva tayoraṃtaradhīyata
Chapter 7.1.14
7.1,14.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे ब्रह्मविष्णुसृष्टिकथनं नाम त्रयोदशो ऽध्यायः वायुरुवाच प्रतिकल्पं प्रवक्ष्यामि रुद्राविर्भावकारणम्
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe brahmaviṣṇusṛṣṭikathanaṃ nāma trayodaśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca pratikalpaṃ pravakṣyāmi rudrāvirbhāvakāraṇam
7.1,14.1cd
यतो विच्छिन्नसंताना ब्रह्मसृष्टिः प्रवर्तते
yato vicchinnasaṃtānā brahmasṛṣṭiḥ pravartate
7.1,14.2ab
कल्पेकल्पे प्रजाः सृष्ट्वा ब्रह्मा ब्रह्मांडसंभवः
kalpekalpe prajāḥ sṛṣṭvā brahmā brahmāṃḍasaṃbhavaḥ
7.1,14.2cd
अवृद्धिहेतोर्भूतानां मुमोह भृशदुःखितः
avṛddhihetorbhūtānāṃ mumoha bhṛśaduḥkhitaḥ
7.1,14.3ab
तस्य दुःखप्रशांत्यर्थं प्रजानां च विवृद्धये
tasya duḥkhapraśāṃtyarthaṃ prajānāṃ ca vivṛddhaye
7.1,14.3cd
तत्तत्कल्पेषु कालात्मा रुद्रो रुद्रगणाधिपः
tattatkalpeṣu kālātmā rudro rudragaṇādhipaḥ
7.1,14.4ab
निर्दिष्टः पममेशेन महेशो नीललोहितः
nirdiṣṭaḥ pamameśena maheśo nīlalohitaḥ
7.1,14.4cd
पुत्रो भूत्वानुगृह्णाति ब्रह्माणं ब्रह्मणोनुजः
putro bhūtvānugṛhṇāti brahmāṇaṃ brahmaṇonujaḥ
7.1,14.5ab
स एव भगवानीशस्तेजोराशिरनामयः
sa eva bhagavānīśastejorāśiranāmayaḥ
7.1,14.5cd
अनादिनिधनोधाता भूतसंकोचको विभुः
anādinidhanodhātā bhūtasaṃkocako vibhuḥ
7.1,14.6ab
परमैश्वर्यसंयुक्तः परमेश्वरभावितः
paramaiśvaryasaṃyuktaḥ parameśvarabhāvitaḥ
7.1,14.6cd
तच्छक्त्याधिष्ठितश्शश्वत्तच्चिह्नैरपि चिह्नितः
tacchaktyādhiṣṭhitaśśaśvattaccihnairapi cihnitaḥ
7.1,14.7ab
तन्नामनामा तद्रूपस्तत्कार्यकरणक्षमः
tannāmanāmā tadrūpastatkāryakaraṇakṣamaḥ
7.1,14.7cd
तत्तुल्यव्यवहारश्च तदाज्ञापरिपालकः
tattulyavyavahāraśca tadājñāparipālakaḥ
7.1,14.8ab
सहस्रादित्यसंकाशश्चन्द्रावयवभूषणः
sahasrādityasaṃkāśaścandrāvayavabhūṣaṇaḥ
7.1,14.8cd
भुजंगहारकेयूरवलयो मुंजमेखलः
bhujaṃgahārakeyūravalayo muṃjamekhalaḥ
7.1,14.9ab
जलंधरविरिंचेन्द्रकपालशकलोज्ज्वलः
jalaṃdharaviriṃcendrakapālaśakalojjvalaḥ
7.1,14.9cd
गङ्गातुंगतरंगार्धपिंगलाननमूर्धजः
gaṅgātuṃgataraṃgārdhapiṃgalānanamūrdhajaḥ
7.1,14.10ab
भग्नदंष्ट्रांकुराक्रान्तप्रान्तकान्तधराधरः
bhagnadaṃṣṭrāṃkurākrāntaprāntakāntadharādharaḥ
7.1,14.10cd
सव्यश्रवणपार्श्वांतमंडलीकृतकुण्डलः
savyaśravaṇapārśvāṃtamaṃḍalīkṛtakuṇḍalaḥ
7.1,14.11ab
महावृषभनिर्याणो महाजलदनिःस्वनः
mahāvṛṣabhaniryāṇo mahājaladaniḥsvanaḥ
7.1,14.11cd
महानलसमप्रख्यो महाबलपराक्रमः
mahānalasamaprakhyo mahābalaparākramaḥ
7.1,14.12ab
एवं घोरमहारूपो ब्रह्मपुत्रीं महेश्वरः
evaṃ ghoramahārūpo brahmaputrīṃ maheśvaraḥ
7.1,14.12cd
विज्ञानं ब्रह्मणे दत्त्वा सर्गे सहकरोति च
vijñānaṃ brahmaṇe dattvā sarge sahakaroti ca
7.1,14.13ab
तस्माद्रुद्रप्रसादेन प्रतिकल्पं प्रजापतेः
tasmādrudraprasādena pratikalpaṃ prajāpateḥ
7.1,14.13cd
प्रवाहरूपतो नित्या प्रजासृष्टिः प्रवर्तते
pravāharūpato nityā prajāsṛṣṭiḥ pravartate
7.1,14.14ab
कदाचित्प्रार्थितः स्रष्टुं ब्रह्मणा नीललोहितः
kadācitprārthitaḥ sraṣṭuṃ brahmaṇā nīlalohitaḥ
7.1,14.14cd
स्वात्मना सदृशान् सर्वान् ससर्ज मनसा विभुः
svātmanā sadṛśān sarvān sasarja manasā vibhuḥ
7.1,14.15ab
कपर्दिनो निरातंकान्नीलग्रीवांस्त्रिलोचनान्
kapardino nirātaṃkānnīlagrīvāṃstrilocanān
7.1,14.15cd
जरामरणनिर्मुक्तान् दीप्तशूलवरायुधान्
jarāmaraṇanirmuktān dīptaśūlavarāyudhān
7.1,14.16ab
तैस्तु संच्छादितं सर्वं चतुर्दशविधं जगत्
taistu saṃcchāditaṃ sarvaṃ caturdaśavidhaṃ jagat
7.1,14.16cd
तान्दृष्टा विविधान्रुद्रान् रुद्रमाह पितामहः
tāndṛṣṭā vividhānrudrān rudramāha pitāmahaḥ
7.1,14.17ab
नमस्ते देवदेवेश मास्राक्षीरीदृशीः प्रजाः
namaste devadeveśa māsrākṣīrīdṛśīḥ prajāḥ
7.1,14.17cd
अन्याः सृज त्वं भद्रं ते प्रजा मृत्युसमन्विताः
anyāḥ sṛja tvaṃ bhadraṃ te prajā mṛtyusamanvitāḥ
7.1,14.18ab
इत्युक्तः प्रहसन्प्राह ब्रह्माणं परमेश्वरः
ityuktaḥ prahasanprāha brahmāṇaṃ parameśvaraḥ
7.1,14.18cd
नास्ति मे तादृशस्सर्गस्सृज त्वमशुभाः प्रजाः
nāsti me tādṛśassargassṛja tvamaśubhāḥ prajāḥ
7.1,14.19ab
ये त्विमे मनसा सृष्टा महात्मानो महाबलाः
ye tvime manasā sṛṣṭā mahātmāno mahābalāḥ
7.1,14.19cd
चरिष्यंति मया सार्धं सर्व एव हि याज्ञिकाः
cariṣyaṃti mayā sārdhaṃ sarva eva hi yājñikāḥ
7.1,14.20ab
इत्युक्त्वा विश्वकर्माणं विश्वभूतेश्वरो हरः
ityuktvā viśvakarmāṇaṃ viśvabhūteśvaro haraḥ
7.1,14.20cd
सह रुद्रैः प्रजासर्गान्निवृत्तात्मा व्यतिष्ठत
saha rudraiḥ prajāsargānnivṛttātmā vyatiṣṭhata
7.1,14.21ab
ततः प्रभृति देवो ऽसौ न प्रसूते प्रजाः शुभाः
tataḥ prabhṛti devo 'sau na prasūte prajāḥ śubhāḥ
7.1,14.21cd
517अ ऊर्ध्वरेताः स्थितः स्थाणुर्यावदाभूतसंप्लवम्
517a ūrdhvaretāḥ sthitaḥ sthāṇuryāvadābhūtasaṃplavam
Chapter 7.1.15
7.1,15.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे रुद्राविर्भाववर्णनं नाम चतुर्दशो ऽध्यायः वायुरुवाच यदा पुनः प्रजाः सृष्टा न व्यवर्धन्त वेधसः
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe rudrāvirbhāvavarṇanaṃ nāma caturdaśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca yadā punaḥ prajāḥ sṛṣṭā na vyavardhanta vedhasaḥ
7.1,15.1cd
तदा मैथुनजां सृष्टिं ब्रह्मा कर्तुममन्यत
tadā maithunajāṃ sṛṣṭiṃ brahmā kartumamanyata
7.1,15.2ab
न निर्गतं पुरा यस्मान्नारीणां कुलमीश्वरात्
na nirgataṃ purā yasmānnārīṇāṃ kulamīśvarāt
7.1,15.2cd
तेन मैथुनजां सृष्टिं न शशाक पितामहः
tena maithunajāṃ sṛṣṭiṃ na śaśāka pitāmahaḥ
7.1,15.3ab
ततस्स विदधे बुद्धिमर्थनिश्चयगामिनीम्
tatassa vidadhe buddhimarthaniścayagāminīm
7.1,15.3cd
प्रजानमेव वृद्ध्यर्थं प्रष्टव्यः परमेश्वर
prajānameva vṛddhyarthaṃ praṣṭavyaḥ parameśvara
7.1,15.4ab
प्रसादेन विना तस्य न वर्धेरन्निमाः प्रजाः
prasādena vinā tasya na vardherannimāḥ prajāḥ
7.1,15.4cd
एवं संचिन्त्य विश्वात्मा तपः कर्तुं प्रचक्रमे
evaṃ saṃcintya viśvātmā tapaḥ kartuṃ pracakrame
7.1,15.5ab
तदाद्या परमा शक्तिरनंता लोकभाविनी
tadādyā paramā śaktiranaṃtā lokabhāvinī
7.1,15.5cd
आद्या सूक्ष्मतरा शुद्धा भावगम्या मनोहरा
ādyā sūkṣmatarā śuddhā bhāvagamyā manoharā
7.1,15.6ab
निर्गुणा निष्प्रपञ्चा च निष्कला निरुपप्लवा
nirguṇā niṣprapañcā ca niṣkalā nirupaplavā
7.1,15.6cd
निरंतरतरा नित्या नित्यमीश्वरपार्श्वगा
niraṃtaratarā nityā nityamīśvarapārśvagā
7.1,15.7ab
तया परमया शक्त्या भगवंतं त्रियम्बकम्
tayā paramayā śaktyā bhagavaṃtaṃ triyambakam
7.1,15.7cd
संचिन्त्य हृदये ब्रह्मा तताप परमं तपः
saṃcintya hṛdaye brahmā tatāpa paramaṃ tapaḥ
7.1,15.8ab
तीव्रेण तपसा तस्य युक्तस्य परमेष्ठिनः
tīvreṇa tapasā tasya yuktasya parameṣṭhinaḥ
7.1,15.8cd
अचिरेणैव कालेन पिता संप्रतुतोष ह
acireṇaiva kālena pitā saṃpratutoṣa ha
7.1,15.9ab
ततः केनचिदंशेन मूर्तिमाविश्य कामपि
tataḥ kenacidaṃśena mūrtimāviśya kāmapi
7.1,15.9cd
अर्धनारीश्वरो भूत्वा ययौ देवस्स्वयं हरः
ardhanārīśvaro bhūtvā yayau devassvayaṃ haraḥ
7.1,15.10ab
तं दृष्ट्वा परमं देवं तमसः परमव्ययम्
taṃ dṛṣṭvā paramaṃ devaṃ tamasaḥ paramavyayam
7.1,15.10cd
अद्वितीयमनिर्देश्यमदृश्यमकृतात्मभिः
advitīyamanirdeśyamadṛśyamakṛtātmabhiḥ
7.1,15.11ab
सर्वलोकविधातारं सर्वलोकेश्वरेश्वरम्
sarvalokavidhātāraṃ sarvalokeśvareśvaram
7.1,15.11cd
सर्वलोकविधायिन्या शक्त्या परमया युतम्
sarvalokavidhāyinyā śaktyā paramayā yutam
7.1,15.12ab
अप्रतर्क्यमनाभासममेयमजरं ध्रुवम्
apratarkyamanābhāsamameyamajaraṃ dhruvam
7.1,15.12cd
अचलं निर्गुणं शांतमनंतमहिमास्पदम्
acalaṃ nirguṇaṃ śāṃtamanaṃtamahimāspadam
7.1,15.13ab
सर्वगं सर्वदं सर्वसदसद्व्यक्तिवर्जितम्
sarvagaṃ sarvadaṃ sarvasadasadvyaktivarjitam
7.1,15.13cd
सर्वोपमाननिर्मुक्तं शरण्यं शाश्वतं शिवम्
sarvopamānanirmuktaṃ śaraṇyaṃ śāśvataṃ śivam
7.1,15.14ab
प्रणम्य दंडवद्ब्रह्मा समुत्थाय कृतांजलिः
praṇamya daṃḍavadbrahmā samutthāya kṛtāṃjaliḥ
7.1,15.14cd
श्रद्धाविनयसंपन्नैः श्राव्यैः संस्करसंयुतैः
śraddhāvinayasaṃpannaiḥ śrāvyaiḥ saṃskarasaṃyutaiḥ
7.1,15.15ab
यथार्थयुक्तसर्वार्थैर्वेदार्थपरिबृंहितैः
yathārthayuktasarvārthairvedārthaparibṛṃhitaiḥ
7.1,15.15cd
तुष्टाव देवं देवीं च सूक्तैः सूक्ष्मार्थगोचरैः
tuṣṭāva devaṃ devīṃ ca sūktaiḥ sūkṣmārthagocaraiḥ
7.1,15.16ab
ब्रह्मोवाच जय देव महादेव जयेश्वर महेश्वर
brahmovāca jaya deva mahādeva jayeśvara maheśvara
7.1,15.16cd
जय सर्वगुण श्रेष्ठ जय सर्वसुराधिप
jaya sarvaguṇa śreṣṭha jaya sarvasurādhipa
7.1,15.17ab
जय प्रकृति कल्याणि जय प्रकृतिनायिके
jaya prakṛti kalyāṇi jaya prakṛtināyike
7.1,15.17cd
जय प्रकृतिदूरे त्वं जय प्रकृतिसुन्दरि
jaya prakṛtidūre tvaṃ jaya prakṛtisundari
7.1,15.18ab
जयामोघमहामाय जयामोघ मनोरथ
jayāmoghamahāmāya jayāmogha manoratha
7.1,15.18cd
जयामोघमहालील जयामोघमहाबल
jayāmoghamahālīla jayāmoghamahābala
7.1,15.19ab
जय विश्वजगन्मातर्जय विश्वजगन्मये
jaya viśvajaganmātarjaya viśvajaganmaye
7.1,15.19cd
जय विश्वजगद्धात्रि जय विश्वजगत्सखि
jaya viśvajagaddhātri jaya viśvajagatsakhi
7.1,15.20ab
जय शाश्वतिकैश्वर्ये जय शाश्वतिकालय
jaya śāśvatikaiśvarye jaya śāśvatikālaya
7.1,15.20cd
जय शाश्वतिकाकार जय शाश्वतिकानुग
jaya śāśvatikākāra jaya śāśvatikānuga
7.1,15.21ab
जयात्मत्रयनिर्मात्रि जयात्मत्रयपालिनि
jayātmatrayanirmātri jayātmatrayapālini
7.1,15.21cd
517ब् जयात्मत्रयसंहर्त्रि जयात्मत्रयनायिके
517b jayātmatrayasaṃhartri jayātmatrayanāyike
7.1,15.22ab
जयावलोकनायत्तजगत्कारणबृंहण
jayāvalokanāyattajagatkāraṇabṛṃhaṇa
7.1,15.22cd
जयोपेक्षाकटाक्षोत्थहुतभुग्भुक्तभौतिक
jayopekṣākaṭākṣotthahutabhugbhuktabhautika
7.1,15.23ab
जय देवाद्यविज्ञेये स्वात्मसूक्ष्मदृशोज्ज्वले
jaya devādyavijñeye svātmasūkṣmadṛśojjvale
7.1,15.23cd
जय स्थूलात्मशक्त्येशेजय व्याप्तचराचरे
jaya sthūlātmaśaktyeśejaya vyāptacarācare
7.1,15.24ab
जय नामैकविन्यस्तविश्वतत्त्वसमुच्चय
jaya nāmaikavinyastaviśvatattvasamuccaya
7.1,15.24cd
जयासुरशिरोनिष्ठश्रेष्ठानुगकदंबक
jayāsuraśironiṣṭhaśreṣṭhānugakadaṃbaka
7.1,15.25ab
जयोपाश्रितसंरक्षासंविधानपटीयसि
jayopāśritasaṃrakṣāsaṃvidhānapaṭīyasi
7.1,15.25cd
जयोन्मूलितसंसारविषवृक्षांकुरोद्गमे
jayonmūlitasaṃsāraviṣavṛkṣāṃkurodgame
7.1,15.26ab
जय प्रादेशिकैश्वर्यवीर्यशौर्यविजृंभण
jaya prādeśikaiśvaryavīryaśauryavijṛṃbhaṇa
7.1,15.26cd
जय विश्वबहिर्भूत निरस्तपरवैभव
jaya viśvabahirbhūta nirastaparavaibhava
7.1,15.27ab
जय प्रणीतपञ्चार्थप्रयोगपरमामृत
jaya praṇītapañcārthaprayogaparamāmṛta
7.1,15.27cd
जय पञ्चार्थविज्ञानसुधास्तोत्रस्वरूपिणि
jaya pañcārthavijñānasudhāstotrasvarūpiṇi
7.1,15.28ab
जयति घोरसंसारमहारोगभिषग्वर
jayati ghorasaṃsāramahārogabhiṣagvara
7.1,15.28cd
जयानादिमलाज्ञानतमःपटलचंद्रिके
jayānādimalājñānatamaḥpaṭalacaṃdrike
7.1,15.29ab
जय त्रिपुरकालाग्ने जय त्रिपुरभैरवि
jaya tripurakālāgne jaya tripurabhairavi
7.1,15.29cd
जय त्रिगुणनिर्मुक्ते जय त्रिगुणमर्दिनि
jaya triguṇanirmukte jaya triguṇamardini
7.1,15.30ab
जय प्रथमसर्वज्ञ जय सर्वप्रबोधिक
jaya prathamasarvajña jaya sarvaprabodhika
7.1,15.30cd
जय प्रचुरदिव्यांग जय प्रार्थितदायिनि
jaya pracuradivyāṃga jaya prārthitadāyini
7.1,15.31ab
क्व देव ते परं धाम क्व च तुच्छं च नो वचः
kva deva te paraṃ dhāma kva ca tucchaṃ ca no vacaḥ
7.1,15.31cd
तथापि भगवन् भक्त्या प्रलपंतं क्षमस्व माम्
tathāpi bhagavan bhaktyā pralapaṃtaṃ kṣamasva mām
7.1,15.32ab
विज्ञाप्यैवंविधैः सूक्तैर्विश्वकर्मा चतुर्मुखः
vijñāpyaivaṃvidhaiḥ sūktairviśvakarmā caturmukhaḥ
7.1,15.32cd
नमश्चकार रुद्राय रद्राण्यै च मुहुर्मुहुः
namaścakāra rudrāya radrāṇyai ca muhurmuhuḥ
7.1,15.33ab
इदं स्तोत्रवरं पुण्यं ब्रह्मणा समुदीरितम्
idaṃ stotravaraṃ puṇyaṃ brahmaṇā samudīritam
7.1,15.33cd
अर्धनारीश्वरं नाम शिवयोर्हर्षवर्धनम्
ardhanārīśvaraṃ nāma śivayorharṣavardhanam
7.1,15.34ab
य इदं कीर्तयेद्भक्त्या यस्य कस्यापि शिक्षया
ya idaṃ kīrtayedbhaktyā yasya kasyāpi śikṣayā
7.1,15.34cd
स तत्फलमवाप्नोति शिवयोः प्रीतिकारणात्
sa tatphalamavāpnoti śivayoḥ prītikāraṇāt
7.1,15.35ab
सकलभुवनभूतभावनाभ्यां जननविनाशविहीनविग्रहाभ्याम्
sakalabhuvanabhūtabhāvanābhyāṃ jananavināśavihīnavigrahābhyām
7.1,15.35cd
नरवरयुवतीवपुर्धराभ्यां सततमहं प्रणतोस्मि शंकराभ्याम्
naravarayuvatīvapurdharābhyāṃ satatamahaṃ praṇatosmi śaṃkarābhyām
Chapter 7.1.16
7.1,16.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पू-- शिवशिवास्तुतिवर्णनं नाम पञ्चदशो ऽध्यायः वायुरुवाच अथ देवो महादेवो महाजलदनादया
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pū-- śivaśivāstutivarṇanaṃ nāma pañcadaśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca atha devo mahādevo mahājaladanādayā
7.1,16.1cd
वाचा मधुरगंभीरशिवदश्लक्ष्णवर्णया
vācā madhuragaṃbhīraśivadaślakṣṇavarṇayā
7.1,16.2ab
अर्थसंपन्नपदया राजलक्षणयुक्तया
arthasaṃpannapadayā rājalakṣaṇayuktayā
7.1,16.2cd
अशेषविषयारंभरक्षाविमलदक्षया
aśeṣaviṣayāraṃbharakṣāvimaladakṣayā
7.1,16.3ab
मनोहरतरोदारमधुरस्मितपूर्वया
manoharatarodāramadhurasmitapūrvayā
7.1,16.3cd
संबभाषे सुसंपीतो विश्वकर्माणमीश्वरः
saṃbabhāṣe susaṃpīto viśvakarmāṇamīśvaraḥ
7.1,16.4ab
ईश्वर उवाच वत्स वत्स महाभाग मम पुत्र पितामह
īśvara uvāca vatsa vatsa mahābhāga mama putra pitāmaha
7.1,16.4cd
ज्ञातमेव मया सर्वं तव वाक्यस्य गौरवम्
jñātameva mayā sarvaṃ tava vākyasya gauravam
7.1,16.5ab
प्रजानामेव बृद्ध्यर्थं तपस्तप्तं त्वयाधुना
prajānāmeva bṛddhyarthaṃ tapastaptaṃ tvayādhunā
7.1,16.5cd
तपसा ऽनेन तुष्टोस्मि ददामि च तवेप्सितम्
tapasā 'nena tuṣṭosmi dadāmi ca tavepsitam
7.1,16.6ab
इत्युक्त्वा परमोदारं स्वभावमधुरं वचः
ityuktvā paramodāraṃ svabhāvamadhuraṃ vacaḥ
7.1,16.6cd
ससर्ज वपुषो भागाद्देवीं देववरो हरः
sasarja vapuṣo bhāgāddevīṃ devavaro haraḥ
7.1,16.7ab
यामाहुर्ब्रह्मविद्वांसो देवीं दिव्यगुणान्विताम्
yāmāhurbrahmavidvāṃso devīṃ divyaguṇānvitām
7.1,16.7cd
परस्य परमां शक्तिं भवस्य परमात्मनः
parasya paramāṃ śaktiṃ bhavasya paramātmanaḥ
7.1,16.8ab
518अ यस्यां न खलु विद्यंते जन्म मृत्युजरादयः
518a yasyāṃ na khalu vidyaṃte janma mṛtyujarādayaḥ
7.1,16.8cd
या भवानी भवस्यांगात्समाविरभवत्किल
yā bhavānī bhavasyāṃgātsamāvirabhavatkila
7.1,16.9ab
यस्या वाचो निवर्तन्ते मनसा चेंद्रियैः सह
yasyā vāco nivartante manasā ceṃdriyaiḥ saha
7.1,16.9cd
सा भर्तुर्वपुषो भागाज्जातेव समदृश्यत
sā bharturvapuṣo bhāgājjāteva samadṛśyata
7.1,16.10ab
या सा जगदिदं कृत्स्नं महिम्ना व्याप्य तिष्ठति
yā sā jagadidaṃ kṛtsnaṃ mahimnā vyāpya tiṣṭhati
7.1,16.10cd
शरीरिणीव स देवी विचित्रं समलक्ष्यत
śarīriṇīva sa devī vicitraṃ samalakṣyata
7.1,16.11ab
सर्वं जगदिदं चैषा संमोहयति मायया
sarvaṃ jagadidaṃ caiṣā saṃmohayati māyayā
7.1,16.11cd
ईश्वरात्सैव जाताभूदजाता परमार्थतः
īśvarātsaiva jātābhūdajātā paramārthataḥ
7.1,16.12ab
न यस्या परमो भावः सुराणामपि गोचरः
na yasyā paramo bhāvaḥ surāṇāmapi gocaraḥ
7.1,16.12cd
विश्वामरेश्वरी चैव विभक्ता भर्तुरंगतः
viśvāmareśvarī caiva vibhaktā bharturaṃgataḥ
7.1,16.13ab
तां दृष्ट्वा परमेशानीं सर्वलोकमहेश्वरीम्
tāṃ dṛṣṭvā parameśānīṃ sarvalokamaheśvarīm
7.1,16.13cd
सर्वज्ञां सर्वगां सूक्ष्मां सदसद्व्यक्तिवर्जिताम्
sarvajñāṃ sarvagāṃ sūkṣmāṃ sadasadvyaktivarjitām
7.1,16.14ab
परमां निखिलं भासा भासयन्तीमिदं जगत्
paramāṃ nikhilaṃ bhāsā bhāsayantīmidaṃ jagat
7.1,16.14cd
प्रणिपत्य महादेवीं प्रार्थयामास वै विराट्
praṇipatya mahādevīṃ prārthayāmāsa vai virāṭ
7.1,16.15ab
ब्रह्मोवाच देवि देवेन सृष्टो ऽहमादौ सर्वजगन्मयि
brahmovāca devi devena sṛṣṭo 'hamādau sarvajaganmayi
7.1,16.15cd
प्रजासर्गे नियुक्तश्च सृजामि सकलं जगत्
prajāsarge niyuktaśca sṛjāmi sakalaṃ jagat
7.1,16.16ab
मनसा निर्मिताः सर्वे देवि देवादयो मया
manasā nirmitāḥ sarve devi devādayo mayā
7.1,16.16cd
न वृद्धिमुपगच्छन्ति सृज्यमानाः पुनः पुनः
na vṛddhimupagacchanti sṛjyamānāḥ punaḥ punaḥ
7.1,16.17ab
मिथुनप्रभवामेव कृत्वा सृष्टिमतः परम्
mithunaprabhavāmeva kṛtvā sṛṣṭimataḥ param
7.1,16.17cd
संवर्धयितुमिच्छामि सर्वा एव मम प्रजाः
saṃvardhayitumicchāmi sarvā eva mama prajāḥ
7.1,16.18ab
न निर्गतं पुरा त्वत्तो नारीणां कुलमव्ययम्
na nirgataṃ purā tvatto nārīṇāṃ kulamavyayam
7.1,16.18cd
तेन नारीकुलं स्रष्टुं शक्तिर्मम न विद्यते
tena nārīkulaṃ sraṣṭuṃ śaktirmama na vidyate
7.1,16.19ab
सर्वासामेव शक्तीनां त्वत्तः खलु समुद्भवः
sarvāsāmeva śaktīnāṃ tvattaḥ khalu samudbhavaḥ
7.1,16.19cd
तस्मात्सर्वत्र सर्वेषां सर्वशक्तिप्रदायिनीम्
tasmātsarvatra sarveṣāṃ sarvaśaktipradāyinīm
7.1,16.20ab
त्वामेव वरदां मायां प्रार्थयामि सुरेश्वरीम्
tvāmeva varadāṃ māyāṃ prārthayāmi sureśvarīm
7.1,16.20cd
चराचरविवृद्ध्यर्थमंशेनैकेन सर्वगे
carācaravivṛddhyarthamaṃśenaikena sarvage
7.1,16.21ab
दक्षस्य मम पुत्रस्य पुत्री भव भवार्दिनि
dakṣasya mama putrasya putrī bhava bhavārdini
7.1,16.21cd
एवं सा याचिता देवी ब्रह्मणा ब्रह्मयोनिना
evaṃ sā yācitā devī brahmaṇā brahmayoninā
7.1,16.22ab
शक्तिमेकां भ्रुवोर्मध्यात्ससर्जात्मसमप्रभाम्
śaktimekāṃ bhruvormadhyātsasarjātmasamaprabhām
7.1,16.22cd
तामाह प्रहसन्प्रेक्ष्य देवदेववरो हरः
tāmāha prahasanprekṣya devadevavaro haraḥ
7.1,16.23ab
ब्रह्माणं तपसाराध्य कुरु तस्य यथेप्सितम्
brahmāṇaṃ tapasārādhya kuru tasya yathepsitam
7.1,16.23cd
तामाज्ञां परमेशस्य शिरसा प्रतिगृह्य सा
tāmājñāṃ parameśasya śirasā pratigṛhya sā
7.1,16.24ab
ब्रह्मणो वचनाद्देवी दक्षस्य दुहिताभवत्
brahmaṇo vacanāddevī dakṣasya duhitābhavat
7.1,16.24cd
दत्त्वैवमतुलां शक्तिं ब्रह्मणे ब्रह्मरूपिणीम्
dattvaivamatulāṃ śaktiṃ brahmaṇe brahmarūpiṇīm
7.1,16.25ab
विवेश देहं देवस्य देवश्चांतरधीयत
viveśa dehaṃ devasya devaścāṃtaradhīyata
7.1,16.25cd
तदा प्रभृति लोके ऽस्मिन् स्त्रियां भोगः प्रतिष्ठितः
tadā prabhṛti loke 'smin striyāṃ bhogaḥ pratiṣṭhitaḥ
7.1,16.26ab
प्रजासृष्टिश्च विप्रेंद्रा मैथुनेन प्रवर्तते
prajāsṛṣṭiśca vipreṃdrā maithunena pravartate
7.1,16.26cd
ब्रह्मापि प्राप सानन्दं सन्तोषं मुनिपुंगवाः
brahmāpi prāpa sānandaṃ santoṣaṃ munipuṃgavāḥ
7.1,16.27ab
एतद्वस्सर्वमाख्यातं देव्याः शक्तिसमुद्भवम्
etadvassarvamākhyātaṃ devyāḥ śaktisamudbhavam
7.1,16.27cd
पुण्यवृद्धिकरं श्राव्यं भूतसर्गानुपंगतः
puṇyavṛddhikaraṃ śrāvyaṃ bhūtasargānupaṃgataḥ
7.1,16.28ab
य इदं कीर्तयेन्नित्यं देव्याः शक्तिसमुद्भवम्
ya idaṃ kīrtayennityaṃ devyāḥ śaktisamudbhavam
7.1,16.28cd
पुण्यं सर्वमवाप्नोति पुत्रांश्च लभते शुभान्
puṇyaṃ sarvamavāpnoti putrāṃśca labhate śubhān
Chapter 7.1.17
7.1,17.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे देवीशक्त्युद्भवो नाम षोडशो ऽध्यायः 518ब् वायुरुवाच एवं लब्ध्वा परां शक्तिमीश्वरादेव शाश्वतीम्
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe devīśaktyudbhavo nāma ṣoḍaśo 'dhyāyaḥ 518b vāyuruvāca evaṃ labdhvā parāṃ śaktimīśvarādeva śāśvatīm
7.1,17.1cd
मैथुनप्रभवां सृष्टिं कर्तृकामः प्रजापतिः
maithunaprabhavāṃ sṛṣṭiṃ kartṛkāmaḥ prajāpatiḥ
7.1,17.2ab
स्वयमप्यद्भुतो नारी चार्धेन पुरुषो ऽभवत्
svayamapyadbhuto nārī cārdhena puruṣo 'bhavat
7.1,17.2cd
यार्धेन नारी सा तस्माच्छतरूपा व्यजायत
yārdhena nārī sā tasmācchatarūpā vyajāyata
7.1,17.3ab
विराजमसृजद्ब्रह्मा सो ऽर्धन पुरुषो ऽभवत्
virājamasṛjadbrahmā so 'rdhana puruṣo 'bhavat
7.1,17.3cd
स वै स्वायंभुवः पूर्वं पुरुषो मनुरुच्यते
sa vai svāyaṃbhuvaḥ pūrvaṃ puruṣo manurucyate
7.1,17.4ab
सा देवी शतरूपा तु तपः कृत्वा सुदुश्चरम्
sā devī śatarūpā tu tapaḥ kṛtvā suduścaram
7.1,17.4cd
भर्तारं दीप्तयशसं मनुमेवान्वपद्यत
bhartāraṃ dīptayaśasaṃ manumevānvapadyata
7.1,17.5ab
तस्मात्तु शतरूपा सा पुत्रद्वयमसूयत
tasmāttu śatarūpā sā putradvayamasūyata
7.1,17.5cd
प्रियव्रतोत्तानपादौ पुत्रौ पुत्रवतां वरौ
priyavratottānapādau putrau putravatāṃ varau
7.1,17.6ab
कन्ये द्वे च महाभागे याभ्यां जातास्त्विमाः प्रजाः
kanye dve ca mahābhāge yābhyāṃ jātāstvimāḥ prajāḥ
7.1,17.6cd
आकूतिरेका विज्ञेया प्रसूतिरपरा स्मृता
ākūtirekā vijñeyā prasūtiraparā smṛtā
7.1,17.7ab
स्वायंभुवः प्रसूतिं च ददौ दक्षाय तां प्रभुः
svāyaṃbhuvaḥ prasūtiṃ ca dadau dakṣāya tāṃ prabhuḥ
7.1,17.7cd
रुचेः प्रजापतिश्चैव चाकूतिं समपादयत्
ruceḥ prajāpatiścaiva cākūtiṃ samapādayat
7.1,17.8ab
आकूत्यां मिथुनं जज्ञे मानसस्य रुचेः शुभम्
ākūtyāṃ mithunaṃ jajñe mānasasya ruceḥ śubham
7.1,17.8cd
यज्ञश्च दक्षिणा चैव याभ्यां संवर्तितं जगत्
yajñaśca dakṣiṇā caiva yābhyāṃ saṃvartitaṃ jagat
7.1,17.9ab
स्वायंभुवसुतायां तु प्रसूत्यां लोकमातरः 1
svāyaṃbhuvasutāyāṃ tu prasūtyāṃ lokamātaraḥ 1
7.1,17.9cd
चतस्रो विंशतिः कन्या दक्षस्त्वजनयत्प्रभुः
catasro viṃśatiḥ kanyā dakṣastvajanayatprabhuḥ
7.1,17.10ab
श्रद्धा लक्ष्मीर्धृतिः पुष्टिस्तुष्टिर्मेधा क्रिया तथा
śraddhā lakṣmīrdhṛtiḥ puṣṭistuṣṭirmedhā kriyā tathā
7.1,17.10cd
बुद्धिर्लज्जा वपुः शांतिस्सिद्धिः कीर्तिस्त्रयोदशी
buddhirlajjā vapuḥ śāṃtissiddhiḥ kīrtistrayodaśī
7.1,17.11ab
पत्न्यर्थं प्रतिजग्राह धर्मो दाक्षायणीः प्रभुः
patnyarthaṃ pratijagrāha dharmo dākṣāyaṇīḥ prabhuḥ
7.1,17.11cd
ताभ्यः शिष्टा यवीयस्य एकादश सुलोचनाः
tābhyaḥ śiṣṭā yavīyasya ekādaśa sulocanāḥ
7.1,17.12ab
ख्यातिः सत्यर्थसंभूतिः स्मृतिः प्रीतिः क्षमा तथा
khyātiḥ satyarthasaṃbhūtiḥ smṛtiḥ prītiḥ kṣamā tathā
7.1,17.12cd
सन्नतिश्चानसूया च ऊर्जा स्वाहा स्वधा तथा
sannatiścānasūyā ca ūrjā svāhā svadhā tathā
7.1,17.13ab
भृगुश्शर्वो मरीचिश्च अंगिराः पुलहः क्रतुः
bhṛguśśarvo marīciśca aṃgirāḥ pulahaḥ kratuḥ
7.1,17.13cd
पुलस्त्यो ऽत्रिर्विशिष्ठश्च पावकः पितरस्तथा
pulastyo 'trirviśiṣṭhaśca pāvakaḥ pitarastathā
7.1,17.14ab
ख्यात्याद्या जगृहुः कन्यामुनयो मुनिसत्तमाः
khyātyādyā jagṛhuḥ kanyāmunayo munisattamāḥ
7.1,17.14cd
कामाद्यास्तु यशोंता ये ते त्रयोदश सूनवः
kāmādyāstu yaśoṃtā ye te trayodaśa sūnavaḥ
7.1,17.15ab
धर्मस्य जज्ञिरे तास्तु श्रद्धाद्यास्सुसुखोत्तराः
dharmasya jajñire tāstu śraddhādyāssusukhottarāḥ
7.1,17.15cd
दुःखोत्तराश्च हिंसायामधर्मस्य च संततौ
duḥkhottarāśca hiṃsāyāmadharmasya ca saṃtatau
7.1,17.16ab
निकृत्यादय उत्पन्नाःपुत्राश्च धर्मलक्षणाः
nikṛtyādaya utpannāḥputrāśca dharmalakṣaṇāḥ
7.1,17.16cd
नैषां भार्याश्च पुत्रा वा सर्वे त्वनियमाः स्मृताः
naiṣāṃ bhāryāśca putrā vā sarve tvaniyamāḥ smṛtāḥ
7.1,17.17ab
स एष तामसस्सर्गो जज्ञे धर्मनियामकः
sa eṣa tāmasassargo jajñe dharmaniyāmakaḥ
7.1,17.17cd
या सा दक्षस्य दुहिता रुद्रस्य दयिता सती
yā sā dakṣasya duhitā rudrasya dayitā satī
7.1,17.18ab
भर्तृनिन्दाप्रसंगेन त्यक्त्वा दाक्षायिणीं तनुम्
bhartṛnindāprasaṃgena tyaktvā dākṣāyiṇīṃ tanum
7.1,17.18cd
दक्षं च दक्षभार्यां च विनिंद्य सह बन्धुभिः
dakṣaṃ ca dakṣabhāryāṃ ca viniṃdya saha bandhubhiḥ
7.1,17.19ab
सा मेनायामाविरभूत्पुत्री हिमवतो गिरेः
sā menāyāmāvirabhūtputrī himavato gireḥ
7.1,17.19cd
1 प्रथमार्षी 519अ रुद्रस्तु तां सतीं दृष्ट्वा रुद्रांस्त्वात्मसमप्रभान्
1 prathamārṣī 519a rudrastu tāṃ satīṃ dṛṣṭvā rudrāṃstvātmasamaprabhān
7.1,17.20ab
यथासृजदसंख्यातांस्तथा कथितमेव च
yathāsṛjadasaṃkhyātāṃstathā kathitameva ca
7.1,17.20cd
भृगोः ख्यात्यां समुत्पन्ना लक्ष्मीर्नारायणप्रिया
bhṛgoḥ khyātyāṃ samutpannā lakṣmīrnārāyaṇapriyā
7.1,17.21ab
देवौ धातृविधातारौ मन्वंतरविधारिणौ
devau dhātṛvidhātārau manvaṃtaravidhāriṇau
7.1,17.21cd
तयोर्वै पुत्रपौत्राद्याश्शतशो ऽथ सहस्रशः
tayorvai putrapautrādyāśśataśo 'tha sahasraśaḥ
7.1,17.22ab
स्वायंभुवे ऽंतरे नीताः सर्वे ते भार्गवा मताः
svāyaṃbhuve 'ṃtare nītāḥ sarve te bhārgavā matāḥ
7.1,17.22cd
मरीचेरपि संभूतिः पौर्णमासमसूयत
marīcerapi saṃbhūtiḥ paurṇamāsamasūyata
7.1,17.23ab
कन्याचतुष्टयं चैव महीयांसस्तदन्वयाः
kanyācatuṣṭayaṃ caiva mahīyāṃsastadanvayāḥ
7.1,17.23cd
येषां वंशे समुत्पन्नो बहुपुत्रस्य कश्यपः
yeṣāṃ vaṃśe samutpanno bahuputrasya kaśyapaḥ
7.1,17.24ab
स्मृतिश्चांगिरसः पत्नी जनयामास वै सुतौ
smṛtiścāṃgirasaḥ patnī janayāmāsa vai sutau
7.1,17.24cd
आग्नीध्रं शरभञ्चैव तथा कन्याचतुष्टयम्
āgnīdhraṃ śarabhañcaiva tathā kanyācatuṣṭayam
7.1,17.25ab
तदीयाः पुत्रपौत्राश्च येतीतास्ते सहस्रशः
tadīyāḥ putrapautrāśca yetītāste sahasraśaḥ
7.1,17.25cd
प्रीत्यां पुलस्त्यभार्यायां दन्तोग्निरभवत्सुतः
prītyāṃ pulastyabhāryāyāṃ dantognirabhavatsutaḥ
7.1,17.25ef
पूर्वजन्मनि योगस्त्यस्स्मृतः स्वायंभुवे ऽंतरे
pūrvajanmani yogastyassmṛtaḥ svāyaṃbhuve 'ṃtare
7.1,17.26ab
तत्संततीया बहवः पौलस्त्या इति विश्रुताः
tatsaṃtatīyā bahavaḥ paulastyā iti viśrutāḥ
7.1,17.26cd
क्षमा तु सुषुवे पुत्रान्पुलहस्य प्रजापतेः
kṣamā tu suṣuve putrānpulahasya prajāpateḥ
7.1,17.27ab
कर्दमश्च सुरिश्चैव सहिष्णुश्चेति ते त्रयः
kardamaśca suriścaiva sahiṣṇuśceti te trayaḥ
7.1,17.27cd
त्रेताग्निवर्चसस्सर्वे येषां वंशः प्रतिष्ठितः
tretāgnivarcasassarve yeṣāṃ vaṃśaḥ pratiṣṭhitaḥ
7.1,17.28ab
क्रतोः क्रतुसमान्भार्या सन्नतिस्सुषुवे सुतान्
kratoḥ kratusamānbhāryā sannatissuṣuve sutān
7.1,17.28cd
नैषां भार्याश्च पुत्राश्च सर्वे ते ह्यूर्ध्वरेतसः
naiṣāṃ bhāryāśca putrāśca sarve te hyūrdhvaretasaḥ
7.1,17.29ab
षष्टिस्तानि सहस्राणि वालखिल्या इति स्मृताः
ṣaṣṭistāni sahasrāṇi vālakhilyā iti smṛtāḥ
7.1,17.29cd
अनूरोरग्रतो यांति परिवार्य दिवाकरम्
anūroragrato yāṃti parivārya divākaram
7.1,17.30ab
अत्रेर्भार्यानुसूया च पञ्चात्रेयानसूयत
atrerbhāryānusūyā ca pañcātreyānasūyata
7.1,17.30cd
कन्यकां च श्रुतिं नाम माता शंखपदस्य च
kanyakāṃ ca śrutiṃ nāma mātā śaṃkhapadasya ca
7.1,17.31ab
सत्यनेत्रश्च हव्यश्च आपोमूर्तिश्शनैश्चरः
satyanetraśca havyaśca āpomūrtiśśanaiścaraḥ
7.1,17.31cd
सोमश्च पञ्चमस्त्वेते पञ्चात्रेयाः प्रकीर्तिताः
somaśca pañcamastvete pañcātreyāḥ prakīrtitāḥ
7.1,17.32ab
तेषां पुत्राश्च पौत्राश्च ह्यात्रेयाणां महात्मनाम्
teṣāṃ putrāśca pautrāśca hyātreyāṇāṃ mahātmanām
7.1,17.32cd
स्वायंभुवे ऽंतरे ऽतीताः शतशो ऽथ सहस्रशः
svāyaṃbhuve 'ṃtare 'tītāḥ śataśo 'tha sahasraśaḥ
7.1,17.33ab
ऊर्जायां तु वसिष्ठस्य पुत्रा वै सप्त जज्ञिरे
ūrjāyāṃ tu vasiṣṭhasya putrā vai sapta jajñire
7.1,17.33cd
ज्यायसी च स्वसा तेषां पुंडरीका सुमध्यमा
jyāyasī ca svasā teṣāṃ puṃḍarīkā sumadhyamā
7.1,17.34ab
रजो गात्रोर्ध्वबाहू च सवनश्चानयश्च यः
rajo gātrordhvabāhū ca savanaścānayaśca yaḥ
7.1,17.34cd
सुतपाश्शुक्र इत्येते सप्त सप्तर्षयः स्मृताः
sutapāśśukra ityete sapta saptarṣayaḥ smṛtāḥ
7.1,17.35ab
गोत्राणि नामभिस्तेषां वासिष्ठानां महात्मनाम्
gotrāṇi nāmabhisteṣāṃ vāsiṣṭhānāṃ mahātmanām
7.1,17.35cd
स्वायंभुवे ऽंतरे ऽतीतान्यर्बुदानि शतानि च
svāyaṃbhuve 'ṃtare 'tītānyarbudāni śatāni ca
7.1,17.36ab
इत्येष ऋषिसर्गस्तु सानुबंधः प्रकीर्तितः
ityeṣa ṛṣisargastu sānubaṃdhaḥ prakīrtitaḥ
7.1,17.36cd
समासाद्विस्तराद्वक्तुमशक्यो ऽयमिति द्विजाः
samāsādvistarādvaktumaśakyo 'yamiti dvijāḥ
7.1,17.37ab
यो ऽसौ रुद्रात्मको बह्निब्रह्मणो मानसस्सुतः
yo 'sau rudrātmako bahnibrahmaṇo mānasassutaḥ
7.1,17.37cd
स्वाहा तस्य प्रिया लेभे पुत्रांस्त्रीनमितौजसः
svāhā tasya priyā lebhe putrāṃstrīnamitaujasaḥ
7.1,17.38ab
पावकः पवमानश्च शुचिरित्येष ते त्रयः
pāvakaḥ pavamānaśca śucirityeṣa te trayaḥ
7.1,17.38cd
निर्मंथ्यः पवमानस्स्याद्वैद्युतः पावकस्स्मृतः
nirmaṃthyaḥ pavamānassyādvaidyutaḥ pāvakassmṛtaḥ
7.1,17.39ab
सूर्ये तपति यश्चासौ शुचिः सौर उदाहृतः
sūrye tapati yaścāsau śuciḥ saura udāhṛtaḥ
7.1,17.39cd
हव्यवाहः कव्यवाहः सहरक्षा इति त्रयः
havyavāhaḥ kavyavāhaḥ saharakṣā iti trayaḥ
7.1,17.40ab
त्रयाणां क्रमशः पुत्रा देवपितृसुराश्च ते
trayāṇāṃ kramaśaḥ putrā devapitṛsurāśca te
7.1,17.40cd
519ब् एतेषां पुत्रपौत्राश्च चत्वारिंशन्नवैव ते
519b eteṣāṃ putrapautrāśca catvāriṃśannavaiva te
7.1,17.41ab
काम्यनैमित्तिकाजस्रकर्मसु त्रिषु संस्थिताः
kāmyanaimittikājasrakarmasu triṣu saṃsthitāḥ
7.1,17.41cd
सर्वे तपस्विनो ज्ञेयाः सर्वे व्रतभृतस्तथा
sarve tapasvino jñeyāḥ sarve vratabhṛtastathā
7.1,17.42ab
सर्वे रुद्रात्मकश्चैव सर्वे रुद्रपरायणाः
sarve rudrātmakaścaiva sarve rudraparāyaṇāḥ
7.1,17.42cd
तस्मादग्निमुखे यत्तद्धुतं स्यादेव केनचित्
tasmādagnimukhe yattaddhutaṃ syādeva kenacit
7.1,17.43ab
तत्सर्वं रुद्रमुद्दिश्य दत्तं स्यान्नात्र संशयः
tatsarvaṃ rudramuddiśya dattaṃ syānnātra saṃśayaḥ
7.1,17.43cd
इत्येवं निश्चयोग्नीनामनुक्रांतो यथातथम्
ityevaṃ niścayognīnāmanukrāṃto yathātatham
7.1,17.44ab
नातिविस्तरतो विप्राः पितःन्वक्ष्याम्यतः परम्
nātivistarato viprāḥ pitḥnvakṣyāmyataḥ param
7.1,17.44cd
यस्मात्षडृतवस्तेषां स्थानं स्थानाभिमानिनाम्
yasmātṣaḍṛtavasteṣāṃ sthānaṃ sthānābhimāninām
7.1,17.45ab
ऋतवः पितरस्तस्मादित्येषा वैदिकी श्रुतिः
ṛtavaḥ pitarastasmādityeṣā vaidikī śrutiḥ
7.1,17.45cd
युष्मादृतुषु सर्वे हि जायंते स्थास्नुजंगमा
yuṣmādṛtuṣu sarve hi jāyaṃte sthāsnujaṃgamā
7.1,17.46ab
तस्मादेते पितर आर्तवा इति च श्रुतम्
tasmādete pitara ārtavā iti ca śrutam
7.1,17.46cd
एवं पितःणामेतेषामृतुकालाभिमानिनाम्
evaṃ pitḥṇāmeteṣāmṛtukālābhimāninām
7.1,17.47ab
आत्मैश्वर्या महात्मानस्तिष्ठंतीहाब्भ्रसंगमात्
ātmaiśvaryā mahātmānastiṣṭhaṃtīhābbhrasaṃgamāt
7.1,17.47cd
आग्निष्वात्ता बर्हिषदः पितरो द्विविधाः स्मृताः
āgniṣvāttā barhiṣadaḥ pitaro dvividhāḥ smṛtāḥ
7.1,17.48ab
अयज्वानश्च यज्वानः क्रमात्ते मृहमेधिनः
ayajvānaśca yajvānaḥ kramātte mṛhamedhinaḥ
7.1,17.48cd
स्वधासूत पितृभ्यश्च द्वे कन्ये लोकविश्रुते
svadhāsūta pitṛbhyaśca dve kanye lokaviśrute
7.1,17.49ab
मेनां च धरणीं चैव याभ्यां विश्वमिदं धृतम्
menāṃ ca dharaṇīṃ caiva yābhyāṃ viśvamidaṃ dhṛtam
7.1,17.49cd
अग्निष्वात्तसुता मेना धरणी बर्हिषत्सुता
agniṣvāttasutā menā dharaṇī barhiṣatsutā
7.1,17.50ab
मेना हिमवतः पत्नी मैनाकं क्रौंचमेव च
menā himavataḥ patnī mainākaṃ krauṃcameva ca
7.1,17.50cd
गौरीं गंगां च सुषुवे भवांगाश्लेषपावनीम्
gaurīṃ gaṃgāṃ ca suṣuve bhavāṃgāśleṣapāvanīm
7.1,17.51ab
मेरोस्तु धरणी पत्नी दिव्यौषधिसमन्वितम्
merostu dharaṇī patnī divyauṣadhisamanvitam
7.1,17.51cd
मंदरं सुषुवे पुत्रं चित्रिसुन्दरकन्धरम्
maṃdaraṃ suṣuve putraṃ citrisundarakandharam
7.1,17.52ab
स एव मंदरः श्रीमान्मेरुपुत्रस्तपोबलात्
sa eva maṃdaraḥ śrīmānmeruputrastapobalāt
7.1,17.52cd
साक्षाच्छ्रीकंठनाथस्य शिवस्यावसथं गतः
sākṣācchrīkaṃṭhanāthasya śivasyāvasathaṃ gataḥ
7.1,17.53ab
सासूता धरणी भूयस्त्रिंशत्कन्याश्च विश्रुताः
sāsūtā dharaṇī bhūyastriṃśatkanyāśca viśrutāḥ
7.1,17.53cd
वेलां च नियतिं चैव तृतीयामपि चायतिम्
velāṃ ca niyatiṃ caiva tṛtīyāmapi cāyatim
7.1,17.54ab
आयतिर्नियतिश्चैव पत्न्यौ द्वे भृगुपुत्रयोः
āyatirniyatiścaiva patnyau dve bhṛguputrayoḥ
7.1,17.54cd
स्वायंभुवे ऽंतरे पूर्वं कथितस्ते तदन्वयः
svāyaṃbhuve 'ṃtare pūrvaṃ kathitaste tadanvayaḥ
7.1,17.55ab
सुषुवे सागराद्वेला कन्यामेकामनिंदिताम्
suṣuve sāgarādvelā kanyāmekāmaniṃditām
7.1,17.55cd
सवर्णां नाम सामुद्रीं पत्नीं प्राचीनबर्हिषः
savarṇāṃ nāma sāmudrīṃ patnīṃ prācīnabarhiṣaḥ
7.1,17.56ab
सामुद्री सुषुवे पुत्रान्दश प्राचीनबर्हिषः
sāmudrī suṣuve putrāndaśa prācīnabarhiṣaḥ
7.1,17.56cd
सर्वे प्राचेतसा नाम धनुर्वेदस्य पारगाः
sarve prācetasā nāma dhanurvedasya pāragāḥ
7.1,17.57ab
येषां स्वायंभुवे दक्षः पुत्रत्वमगमत्पुरा
yeṣāṃ svāyaṃbhuve dakṣaḥ putratvamagamatpurā
7.1,17.57cd
त्रियम्बकस्य शापेन चाक्षुषस्यांतरे मनोः
triyambakasya śāpena cākṣuṣasyāṃtare manoḥ
7.1,17.58ab
इत्येते ब्रह्मपुत्राणां धर्मादीनाम्महात्मनाम्
ityete brahmaputrāṇāṃ dharmādīnāmmahātmanām
7.1,17.58cd
नातिसंक्षेपतो विप्रा नाति विस्तरतः क्रमात्
nātisaṃkṣepato viprā nāti vistarataḥ kramāt
7.1,17.59ab
वर्णिता वै मया वंशा दिव्या देवगणान्विताः
varṇitā vai mayā vaṃśā divyā devagaṇānvitāḥ
7.1,17.59cd
क्रियावंतः प्रजावंतो महर्धिभिरलंकृताः
kriyāvaṃtaḥ prajāvaṃto mahardhibhiralaṃkṛtāḥ
7.1,17.60ab
प्रजानां संनिवेशो ऽयं प्रजापतिसमुद्भवः
prajānāṃ saṃniveśo 'yaṃ prajāpatisamudbhavaḥ
7.1,17.60cd
न हि शक्यः प्रसंख्यातुं वर्षकोटिशतैरपि
na hi śakyaḥ prasaṃkhyātuṃ varṣakoṭiśatairapi
7.1,17.61ab
राज्ञामपि च यो वंशो द्विधा सो ऽपि प्रवर्तते
rājñāmapi ca yo vaṃśo dvidhā so 'pi pravartate
7.1,17.61cd
सूर्यवंशस्सोमवंश इति पुण्यतमः क्षितौ
sūryavaṃśassomavaṃśa iti puṇyatamaḥ kṣitau
7.1,17.62ab
520अ इक्ष्वाकुरम्बरीषश्च ययातिर्नाहुषादयः
520a ikṣvākurambarīṣaśca yayātirnāhuṣādayaḥ
7.1,17.62cd
पुण्यश्लोकाः श्रुता ये ऽत्र ते पि तद्वंशसंभवाः
puṇyaślokāḥ śrutā ye 'tra te pi tadvaṃśasaṃbhavāḥ
7.1,17.63ab
अन्ये च राजऋषयो नानावीर्यसमन्विता
anye ca rājaṛṣayo nānāvīryasamanvitā
7.1,17.63cd
किं तैः फलमनुत्क्रांतैरुक्तपूर्वैः पुरातनैः
kiṃ taiḥ phalamanutkrāṃtairuktapūrvaiḥ purātanaiḥ
7.1,17.64ab
किं चेश्वरकथा वृत्ता यत्र तत्रान्यकीर्तनम्
kiṃ ceśvarakathā vṛttā yatra tatrānyakīrtanam
7.1,17.64cd
न सद्भिः संमतं मत्वा नोत्सहे बहुभाषितुम्
na sadbhiḥ saṃmataṃ matvā notsahe bahubhāṣitum
7.1,17.65ab
प्रसंगादीश्वरस्यैव प्रभावद्योतनादपि
prasaṃgādīśvarasyaiva prabhāvadyotanādapi
7.1,17.65cd
सर्गादयो ऽपि कथिता इत्यत्र तत्प्रविस्तरैः
sargādayo 'pi kathitā ityatra tatpravistaraiḥ
Chapter 7.1.18
7.1,18.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे सृष्टिकथनं नाम सप्तदशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः देवी दक्षस्य तनया त्यक्त्वा दाक्षायणी तनुम्
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe sṛṣṭikathanaṃ nāma saptadaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ devī dakṣasya tanayā tyaktvā dākṣāyaṇī tanum
7.1,18.1cd
कथं हिमवतः पुत्री मेनायामभवत्पुरा
kathaṃ himavataḥ putrī menāyāmabhavatpurā
7.1,18.2ab
कथं च निन्दितो रुद्रो दक्षेण च महात्मना
kathaṃ ca nindito rudro dakṣeṇa ca mahātmanā
7.1,18.2cd
निमित्तमपि किं तत्र येन स्यान्निंदितो भवः
nimittamapi kiṃ tatra yena syānniṃdito bhavaḥ
7.1,18.3ab
उत्पन्नश्च कथं दक्षो अभिशापाद्भवस्य तु
utpannaśca kathaṃ dakṣo abhiśāpādbhavasya tu
7.1,18.3cd
चाक्षुषस्यांतरे पूर्वं मनोः प्रब्रूहि मारुत
cākṣuṣasyāṃtare pūrvaṃ manoḥ prabrūhi māruta
7.1,18.4ab
वायुरुवाव शृण्वंतु कथयिष्यामि दक्षस्य लघुचेतसः
vāyuruvāva śṛṇvaṃtu kathayiṣyāmi dakṣasya laghucetasaḥ
7.1,18.4cd
वृत्तं पापात्प्रमादाच्च विश्वामरविदूषणम्
vṛttaṃ pāpātpramādācca viśvāmaravidūṣaṇam
7.1,18.5ab
पुरा सुरासुराः सर्वे सिद्धाश्च परमर्षयः
purā surāsurāḥ sarve siddhāśca paramarṣayaḥ
7.1,18.5cd
कदाचिद्द्रष्टुमीशानं हिमवच्छिखरं ययुः
kadāciddraṣṭumīśānaṃ himavacchikharaṃ yayuḥ
7.1,18.6ab
तदा देवश्च देवी च दिव्यासनगतावुभौ
tadā devaśca devī ca divyāsanagatāvubhau
7.1,18.6cd
दर्शनं ददतुस्तेषां देवादीनां द्विजोत्तमाः
darśanaṃ dadatusteṣāṃ devādīnāṃ dvijottamāḥ
7.1,18.7ab
तदानीमेव दक्षो ऽपि गतस्तत्र सहामरैः
tadānīmeva dakṣo 'pi gatastatra sahāmaraiḥ
7.1,18.7cd
जामातरं हरं द्रष्टुं द्रष्टुं चात्मसुतां सतीम्
jāmātaraṃ haraṃ draṣṭuṃ draṣṭuṃ cātmasutāṃ satīm
7.1,18.8ab
तदात्मगौरवाद्देवो देव्या दक्षे समागते
tadātmagauravāddevo devyā dakṣe samāgate
7.1,18.8cd
देवादिभ्यो विशेषेण न कदाचिदभूत्स्मृतिः
devādibhyo viśeṣeṇa na kadācidabhūtsmṛtiḥ
7.1,18.9ab
तस्य तस्याः परं भावमज्ञातुश्चापि केवलम्
tasya tasyāḥ paraṃ bhāvamajñātuścāpi kevalam
7.1,18.9cd
पुत्रीत्येवं विमूढस्य तस्यां वैरमजायत
putrītyevaṃ vimūḍhasya tasyāṃ vairamajāyata
7.1,18.10ab
ततस्तेनैव वैरेण विधिना च प्रचोदितः
tatastenaiva vaireṇa vidhinā ca pracoditaḥ
7.1,18.10cd
नाजुवाह भवं दक्षो दीक्षितस्तामपि द्विषन्
nājuvāha bhavaṃ dakṣo dīkṣitastāmapi dviṣan
7.1,18.11ab
अन्याञ् 1जामातरस्सर्वानाहूय स यथाक्रमम्
anyāñ 1jāmātarassarvānāhūya sa yathākramam
7.1,18.11cd
शतशः पुष्कलामर्चाञ्चकार च पृथक्पृथक्
śataśaḥ puṣkalāmarcāñcakāra ca pṛthakpṛthak
7.1,18.12ab
तथा तान्संगताञ्छ्रुत्वा नारदस्य मुखात्तदा
tathā tānsaṃgatāñchrutvā nāradasya mukhāttadā
7.1,18.12cd
ययौ रुद्राय रुद्राणी विज्ञाप्य भवनं पितुः
yayau rudrāya rudrāṇī vijñāpya bhavanaṃ pituḥ
7.1,18.13ab
अथ संनिहितं दिव्यं विमानं विश्वतोमुखम्
atha saṃnihitaṃ divyaṃ vimānaṃ viśvatomukham
7.1,18.13cd
लक्षणाढ्यं सुखारोहमतिमात्रमनोहरम्
lakṣaṇāḍhyaṃ sukhārohamatimātramanoharam
7.1,18.14ab
तप्तजांबूनदप्रख्यं चित्ररत्नपरिष्कृतम्
taptajāṃbūnadaprakhyaṃ citraratnapariṣkṛtam
7.1,18.14cd
मुक्तामयवितानाग्न्यं स्रग्दामसमलंकृतम्
muktāmayavitānāgnyaṃ sragdāmasamalaṃkṛtam
7.1,18.15ab
तप्तकंचननिर्व्यूहं रत्नस्तंभशतावृतम्
taptakaṃcananirvyūhaṃ ratnastaṃbhaśatāvṛtam
7.1,18.15cd
वज्रकल्पितसोपानं विद्रुमस्तंभतोरणम्
vajrakalpitasopānaṃ vidrumastaṃbhatoraṇam
7.1,18.16ab
1 प्रथमान्तः प्रयोग आर्षः 520ब् पुष्पपट्टपरिस्तीर्णं चित्ररत्नमहासनम्
1 prathamāntaḥ prayoga ārṣaḥ 520b puṣpapaṭṭaparistīrṇaṃ citraratnamahāsanam
7.1,18.16cd
वज्रजालकिरच्छिद्रमच्छिद्रमणिकुट्टिमम्
vajrajālakiracchidramacchidramaṇikuṭṭimam
7.1,18.17ab
मणिदंडमनोज्ञेन महावृषभलक्ष्मणा
maṇidaṃḍamanojñena mahāvṛṣabhalakṣmaṇā
7.1,18.17cd
अलंकृतपुरोभागमब्भ्रशुब्भ्रेण केतुना
alaṃkṛtapurobhāgamabbhraśubbhreṇa ketunā
7.1,18.18ab
रत्नकंचुकगुप्तांगैश्चित्रवेत्रकपाणिभिः
ratnakaṃcukaguptāṃgaiścitravetrakapāṇibhiḥ
7.1,18.18cd
अधिष्ठितमहाद्वारमप्रधृष्यैर्गुणेश्वरैः
adhiṣṭhitamahādvāramapradhṛṣyairguṇeśvaraiḥ
7.1,18.19ab
मृदंगतालगीतादिवेणुवीणाविशारदैः
mṛdaṃgatālagītādiveṇuvīṇāviśāradaiḥ
7.1,18.19cd
विदग्धवेषभाषैश्च बहुभिः स्त्रीजनैर्वृतम्
vidagdhaveṣabhāṣaiśca bahubhiḥ strījanairvṛtam
7.1,18.20ab
आरुरोह महादेवी सह प्रियसखीजनैः
āruroha mahādevī saha priyasakhījanaiḥ
7.1,18.20cd
चामारव्यञ्जनं तस्या वज्रदंडमनोहरे
cāmāravyañjanaṃ tasyā vajradaṃḍamanohare
7.1,18.21ab
गृहीत्वा रुद्रकन्ये द्वे विवीजतुरुभे शुभे
gṛhītvā rudrakanye dve vivījaturubhe śubhe
7.1,18.21cd
तदाचामरयोर्मध्ये देव्या वदनमाबभौ
tadācāmarayormadhye devyā vadanamābabhau
7.1,18.22ab
अन्योन्यं युध्यतोर्मध्ये हंसयोरिव पंकजम्
anyonyaṃ yudhyatormadhye haṃsayoriva paṃkajam
7.1,18.22cd
छत्रं शशिनिभं तस्याश्चूडोपरि सुमालिनी
chatraṃ śaśinibhaṃ tasyāścūḍopari sumālinī
7.1,18.23ab
धृतमुक्तापरिक्षिप्तं बभार प्रेमनिर्भरा
dhṛtamuktāparikṣiptaṃ babhāra premanirbharā
7.1,18.23cd
तच्छत्रमुज्ज्वलं देव्या रुरुचे वदनोपरि
tacchatramujjvalaṃ devyā ruruce vadanopari
7.1,18.24ab
उपर्यमृतभांडस्य मंडलं शशिनो यथा
uparyamṛtabhāṃḍasya maṃḍalaṃ śaśino yathā
7.1,18.24cd
अथ चाग्रे समासीना सुस्मितास्या शुभावती
atha cāgre samāsīnā susmitāsyā śubhāvatī
7.1,18.25ab
अक्षद्यूतविनोदेन रमयामास वै सतीम्
akṣadyūtavinodena ramayāmāsa vai satīm
7.1,18.25cd
सुयशाः पादुके देव्याश्शुभे रत्नपरिष्कृते
suyaśāḥ pāduke devyāśśubhe ratnapariṣkṛte
7.1,18.26ab
स्तनयोरंतरे कृत्वा तदा देवीमसेवतः
stanayoraṃtare kṛtvā tadā devīmasevataḥ
7.1,18.26cd
अन्या कांचनचार्वंगी दीप्तं जग्राह दर्पणम्
anyā kāṃcanacārvaṃgī dīptaṃ jagrāha darpaṇam
7.1,18.27ab
अपरा तालवृन्तं च परा तांबूलपेटिकाम्
aparā tālavṛntaṃ ca parā tāṃbūlapeṭikām
7.1,18.27cd
काचित्क्रीडाशुकं चारु करे ऽकुरुत भामिनी
kācitkrīḍāśukaṃ cāru kare 'kuruta bhāminī
7.1,18.28ab
काचित्तु सुमनोज्ञानि पुष्पाणि सुरभीणि च
kācittu sumanojñāni puṣpāṇi surabhīṇi ca
7.1,18.28cd
काचिदाभरणाधारं बभार कमलेक्षणा
kācidābharaṇādhāraṃ babhāra kamalekṣaṇā
7.1,18.29ab
काचिच्च पुनरालेपं सुप्रसूतं शुभांजनम्
kācicca punarālepaṃ suprasūtaṃ śubhāṃjanam
7.1,18.29cd
अन्याश्च सदृशास्तास्ता यथास्वमुचितक्रियाः
anyāśca sadṛśāstāstā yathāsvamucitakriyāḥ
7.1,18.30ab
आवृत्त्या तां महादेवीमसेवंत समंततः
āvṛttyā tāṃ mahādevīmasevaṃta samaṃtataḥ
7.1,18.30cd
अतीव शुशुभे तासामंतरे परमेश्वरी
atīva śuśubhe tāsāmaṃtare parameśvarī
7.1,18.31ab
तारापरिषदो मध्ये चंद्रलेखेव शारदी
tārāpariṣado madhye caṃdralekheva śāradī
7.1,18.31cd
ततः शंखसमुत्थस्य नादस्य समनंतरम्
tataḥ śaṃkhasamutthasya nādasya samanaṃtaram
7.1,18.32ab
प्रास्थानिको महानादः पटहः समताड्यत
prāsthāniko mahānādaḥ paṭahaḥ samatāḍyata
7.1,18.32cd
ततो मधुरवाद्यानि सह तालोद्यतैस्स्वनैः
tato madhuravādyāni saha tālodyataissvanaiḥ
7.1,18.33ab
अनाहतानि सन्नेदुः काहलानां शतानि च
anāhatāni sanneduḥ kāhalānāṃ śatāni ca
7.1,18.33cd
सायुधानां गणेशानां महेशसमतेजसाम्
sāyudhānāṃ gaṇeśānāṃ maheśasamatejasām
7.1,18.34ab
सहस्राणि शतान्यष्टौ तदानीं पुरतो ययुः
sahasrāṇi śatānyaṣṭau tadānīṃ purato yayuḥ
7.1,18.34cd
तेषां मध्ये वृषारूढो गजारूढो यथा गुरुः
teṣāṃ madhye vṛṣārūḍho gajārūḍho yathā guruḥ
7.1,18.35ab
जगाम गणपः श्रीमान् सोमनंदीश्वरार्चितः
jagāma gaṇapaḥ śrīmān somanaṃdīśvarārcitaḥ
7.1,18.35cd
देवदुंदुभयो नेदुर्दिवि दिव्यसुखा घनाः
devaduṃdubhayo nedurdivi divyasukhā ghanāḥ
7.1,18.36ab
ननृतुर्मुनयस्सर्वे मुमुदुः सिद्धयोगिनः
nanṛturmunayassarve mumuduḥ siddhayoginaḥ
7.1,18.36cd
ससृजुः पुष्पवृष्टिं च वितानोपरि वारिदाः
sasṛjuḥ puṣpavṛṣṭiṃ ca vitānopari vāridāḥ
7.1,18.37ab
तदा देवगणैश्चान्यैः पथि सर्वत्र संगता
tadā devagaṇaiścānyaiḥ pathi sarvatra saṃgatā
7.1,18.37cd
क्षणादिव पितुर्गेहं प्रविवेश महेश्वरी
kṣaṇādiva piturgehaṃ praviveśa maheśvarī
7.1,18.38ab
तां दृष्ट्वा कुपितो दक्षश्चात्मनः क्षयकारणात्
tāṃ dṛṣṭvā kupito dakṣaścātmanaḥ kṣayakāraṇāt
7.1,18.38cd
तस्या यवीयसीभ्यो ऽपि चक्रे पूजाम सत्कृताम्
tasyā yavīyasībhyo 'pi cakre pūjāma satkṛtām
7.1,18.39ab
521अ तदा शशिमुखी देवी पितरं सदसि स्थितम्
521a tadā śaśimukhī devī pitaraṃ sadasi sthitam
7.1,18.39cd
अंबिका युक्तमव्यग्रमुवाचाकृपणं वचः
aṃbikā yuktamavyagramuvācākṛpaṇaṃ vacaḥ
7.1,18.40ab
देव्युवाच ब्रह्मादयः पिशाचांता यस्याज्ञावशवर्तिनः
devyuvāca brahmādayaḥ piśācāṃtā yasyājñāvaśavartinaḥ
7.1,18.40cd
स देवस्सांप्रतं तात विधिना नार्चितः किल
sa devassāṃprataṃ tāta vidhinā nārcitaḥ kila
7.1,18.41ab
तदास्तां मम ज्यायस्याः पुत्र्याः पूजां किमीदृशीम्
tadāstāṃ mama jyāyasyāḥ putryāḥ pūjāṃ kimīdṛśīm
7.1,18.41cd
असत्कृतामवज्ञाय कृतवानसि गर्हितम्
asatkṛtāmavajñāya kṛtavānasi garhitam
7.1,18.42ab
एवमुक्तो ऽब्रवीदेनां दक्षः क्रोधादमर्षितः
evamukto 'bravīdenāṃ dakṣaḥ krodhādamarṣitaḥ
7.1,18.42cd
त्वत्तः श्रेष्ठा विशिष्टाश्च पूज्या बालाः सुता मम
tvattaḥ śreṣṭhā viśiṣṭāśca pūjyā bālāḥ sutā mama
7.1,18.43ab
तासां तु ये च भर्तारस्ते मे बहुमता मुदा
tāsāṃ tu ye ca bhartāraste me bahumatā mudā
7.1,18.43cd
गुनैश्चाप्यधिकास्सर्वैर्भर्तुस्ते त्र्यंबकादपि
gunaiścāpyadhikāssarvairbhartuste tryaṃbakādapi
7.1,18.44ab
स्तब्धात्मा तामसश्शर्वस्त्वमिमं समुपाश्रिता
stabdhātmā tāmasaśśarvastvamimaṃ samupāśritā
7.1,18.44cd
तेन त्वामवमन्ये ऽहं प्रतिकूलो हि मे भवः
tena tvāmavamanye 'haṃ pratikūlo hi me bhavaḥ
7.1,18.45ab
तथोक्ता पितरं दक्षं क्रुद्धा देवी तमब्रवीत्
tathoktā pitaraṃ dakṣaṃ kruddhā devī tamabravīt
7.1,18.45cd
शृण्वतामेव सर्वेषां ये यज्ञसदसि स्थिताः
śṛṇvatāmeva sarveṣāṃ ye yajñasadasi sthitāḥ
7.1,18.46ab
अकस्मान्मम भर्तारमजाताशेषदूषणम्
akasmānmama bhartāramajātāśeṣadūṣaṇam
7.1,18.46cd
वाचा दूषयसे दक्ष साक्षाल्लोकमहेश्वरम्
vācā dūṣayase dakṣa sākṣāllokamaheśvaram
7.1,18.47ab
विद्याचौरो गुरुद्रोही वेदेश्वरविदूषकः
vidyācauro gurudrohī vedeśvaravidūṣakaḥ
7.1,18.47cd
त एते बहुपाप्मानस्सर्वे दंड्या इति श्रुतिः
ta ete bahupāpmānassarve daṃḍyā iti śrutiḥ
7.1,18.48ab
तस्मादत्युत्कटस्यास्य पापस्य सदृशो भृशम्
tasmādatyutkaṭasyāsya pāpasya sadṛśo bhṛśam
7.1,18.48cd
सहसा दारुणो दंडस्तव दैवाद्भविष्यति
sahasā dāruṇo daṃḍastava daivādbhaviṣyati
7.1,18.49ab
त्वया न पूजितो यस्माद्देवदेवस्त्रियंबकः
tvayā na pūjito yasmāddevadevastriyaṃbakaḥ
7.1,18.49cd
तस्मात्तव कुलं दुष्टं नष्टमित्यवधारय
tasmāttava kulaṃ duṣṭaṃ naṣṭamityavadhāraya
7.1,18.50ab
इत्युक्त्वा पितरं रुष्टा सती संत्यक्तसाध्वसा
ityuktvā pitaraṃ ruṣṭā satī saṃtyaktasādhvasā
7.1,18.50cd
तदीयां च तनुं त्यक्त्वा हिमवंतं ययौ गिरिम्
tadīyāṃ ca tanuṃ tyaktvā himavaṃtaṃ yayau girim
7.1,18.51ab
स पर्वतपरः श्रीमांल्लब्धपुण्यफलोदयः
sa parvataparaḥ śrīmāṃllabdhapuṇyaphalodayaḥ
7.1,18.51cd
तदर्थमेव कृतवान् सुचिरं दुश्चरं तपः
tadarthameva kṛtavān suciraṃ duścaraṃ tapaḥ
7.1,18.52ab
तस्मात्तमनुगृह्णाति भूधरेश्वरमीश्वरी
tasmāttamanugṛhṇāti bhūdhareśvaramīśvarī
7.1,18.52cd
स्वेच्छया पितरं चक्रे स्वात्मनो योगमायया
svecchayā pitaraṃ cakre svātmano yogamāyayā
7.1,18.53ab
यदा गता सती दक्षं विनिंद्य भयविह्वला
yadā gatā satī dakṣaṃ viniṃdya bhayavihvalā
7.1,18.53cd
तदा तिरोहिता मंत्रा विहतश्च ततो ऽध्वरः
tadā tirohitā maṃtrā vihataśca tato 'dhvaraḥ
7.1,18.54ab
तदुपश्रुत्य गमनं देव्यास्त्रिपुरुमर्दनः
tadupaśrutya gamanaṃ devyāstripurumardanaḥ
7.1,18.54cd
दक्षाय च ऋषिभ्यश्च चुकोप च शशाप तान्
dakṣāya ca ṛṣibhyaśca cukopa ca śaśāpa tān
7.1,18.55ab
यस्मादवमता दक्षमत्कृते ऽनागसा सती
yasmādavamatā dakṣamatkṛte 'nāgasā satī
7.1,18.55cd
पूजिताश्चेतराः सर्वाः स्वसुता भर्तृभिः सह
pūjitāścetarāḥ sarvāḥ svasutā bhartṛbhiḥ saha
7.1,18.56ab
वैवस्वते ऽंतरे तस्मात्तव जामातरस्त्वमी
vaivasvate 'ṃtare tasmāttava jāmātarastvamī
7.1,18.56cd
उत्पत्स्यंते समं सर्वे ब्रह्मयज्ञेष्वयोनिजाः
utpatsyaṃte samaṃ sarve brahmayajñeṣvayonijāḥ
7.1,18.57ab
भविता मानुषो राजा चाक्षुषस्य त्वमन्वये
bhavitā mānuṣo rājā cākṣuṣasya tvamanvaye
7.1,18.57cd
प्राचीनबर्हिषः पौत्रः पुत्रश्चापि प्रचेतसः
prācīnabarhiṣaḥ pautraḥ putraścāpi pracetasaḥ
7.1,18.58ab
अहं तत्रापि ते विघ्नमाचरिष्यामि दुर्मते
ahaṃ tatrāpi te vighnamācariṣyāmi durmate
7.1,18.58cd
धर्मार्थकामयुक्तेषु कर्मस्वपि पुनः पुनः
dharmārthakāmayukteṣu karmasvapi punaḥ punaḥ
7.1,18.59ab
तेनैवं व्याहृतो दक्षो रुद्रेणामिततेजसा
tenaivaṃ vyāhṛto dakṣo rudreṇāmitatejasā
7.1,18.59cd
स्वायंभुवीं तनुं त्यक्त्वा पपात भुवि दुःखितः
svāyaṃbhuvīṃ tanuṃ tyaktvā papāta bhuvi duḥkhitaḥ
7.1,18.60ab
ततः प्राचेतसो दक्षो जज्ञे वै चाक्षुषे ऽन्तरे
tataḥ prācetaso dakṣo jajñe vai cākṣuṣe 'ntare
7.1,18.60cd
प्राचीनबर्हिषः पौत्रः पुत्रश्चैव प्रचेतसाम्
prācīnabarhiṣaḥ pautraḥ putraścaiva pracetasām
7.1,18.61ab
521ब् भृग्वादयो ऽपि जाता वै मनोर्वैवस्वतस्य तु
521b bhṛgvādayo 'pi jātā vai manorvaivasvatasya tu
7.1,18.61cd
अंतरे ब्रह्मणो यज्ञे वारुणीं बिभ्रतस्तनुम्
aṃtare brahmaṇo yajñe vāruṇīṃ bibhratastanum
7.1,18.62ab
तदा दक्षस्य धर्मार्थं यज्ञे तस्य दुरात्मनः
tadā dakṣasya dharmārthaṃ yajñe tasya durātmanaḥ
7.1,18.62cd
महेशः कृतवान्विघ्नं मना ववस्वते सति
maheśaḥ kṛtavānvighnaṃ manā vavasvate sati
Chapter 7.1.19
7.1,19.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे सतीदेहत्यागो नामाष्टादशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः कथं दक्षस्य धर्मार्थं प्रवृत्तस्य दुरात्मनः
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe satīdehatyāgo nāmāṣṭādaśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ kathaṃ dakṣasya dharmārthaṃ pravṛttasya durātmanaḥ
7.1,19.1cd
महेशः कृतवान् विघ्नमेतदिच्छाम वेदितुम्
maheśaḥ kṛtavān vighnametadicchāma veditum
7.1,19.2ab
वायुरुवाच विश्वस्य जगतो मातुरपि देव्यास्तपोबलात्
vāyuruvāca viśvasya jagato māturapi devyāstapobalāt
7.1,19.2cd
पितृभावमुपागम्य मुदिते हिमवद्गिरौ
pitṛbhāvamupāgamya mudite himavadgirau
7.1,19.3ab
देवे ऽपि तत्कृतोद्वाहे हिमवच्छिखरालये
deve 'pi tatkṛtodvāhe himavacchikharālaye
7.1,19.3cd
संकीडति तया सार्धं काले बहुतरे गते
saṃkīḍati tayā sārdhaṃ kāle bahutare gate
7.1,19.4ab
वैवस्वते ऽंतरे प्राप्ते दक्षः प्राचेतसः स्वयम्
vaivasvate 'ṃtare prāpte dakṣaḥ prācetasaḥ svayam
7.1,19.4cd
अश्वमेधेन यज्ञेन यक्ष्यमाणो ऽन्वपद्यत
aśvamedhena yajñena yakṣyamāṇo 'nvapadyata
7.1,19.5ab
ततो हिमवतः पृष्ठे दक्षो वै यज्ञमाहरत्
tato himavataḥ pṛṣṭhe dakṣo vai yajñamāharat
7.1,19.5cd
गंगाद्वारे शुभे देशे ऋषिसिद्धनिषेविते
gaṃgādvāre śubhe deśe ṛṣisiddhaniṣevite
7.1,19.6ab
तस्य तस्मिन्मखेदेवाः सर्वे शक्र पुरोगमाः
tasya tasminmakhedevāḥ sarve śakra purogamāḥ
7.1,19.6cd
गमनाय समागम्य बुद्धिमापेदिरे तदा
gamanāya samāgamya buddhimāpedire tadā
7.1,19.7ab
आदित्या वसवो रुद्रास्साध्यास्सह मरुद्गणैः
ādityā vasavo rudrāssādhyāssaha marudgaṇaiḥ
7.1,19.7cd
ऊष्मपाः सोमपाश्चैव आज्यपा धूमपास्तथा
ūṣmapāḥ somapāścaiva ājyapā dhūmapāstathā
7.1,19.8ab
अश्विनौ पितरश्चैव तथा चान्ये महर्षयः
aśvinau pitaraścaiva tathā cānye maharṣayaḥ
7.1,19.8cd
विष्णुना सहिताः सर्वे स्वागता यज्ञभागिनः
viṣṇunā sahitāḥ sarve svāgatā yajñabhāginaḥ
7.1,19.9ab
दृष्ट्वा देवकुलं सर्वमीश्वरेण विनागतम्
dṛṣṭvā devakulaṃ sarvamīśvareṇa vināgatam
7.1,19.9cd
दधीचो मन्युनाविष्टो दक्षमेवमभाषत
dadhīco manyunāviṣṭo dakṣamevamabhāṣata
7.1,19.10ab
दधीच उवाच अप्रपूज्ये चैव पूजा पूज्यानां चाप्य पूजने
dadhīca uvāca aprapūjye caiva pūjā pūjyānāṃ cāpya pūjane
7.1,19.10cd
नरः पापमवाप्नोति महद्वै नात्र संशयः
naraḥ pāpamavāpnoti mahadvai nātra saṃśayaḥ
7.1,19.11ab
असतां संमतिर्यत्र सतामवमतिस्तथा
asatāṃ saṃmatiryatra satāmavamatistathā
7.1,19.11cd
दंडो देवकृतस्तत्र सद्यः पतति दारुणः
daṃḍo devakṛtastatra sadyaḥ patati dāruṇaḥ
7.1,19.12ab
एवमुक्त्वा तु विप्रर्षिः पुनर्दक्षमभाषत
evamuktvā tu viprarṣiḥ punardakṣamabhāṣata
7.1,19.12cd
पूज्यं तु पशुभर्तारं कस्मान्नार्चयसे प्रभुम्
pūjyaṃ tu paśubhartāraṃ kasmānnārcayase prabhum
7.1,19.13ab
दक्ष उवाच संति मे बहवो रुद्राः शूलहस्ताः कपर्दिनः
dakṣa uvāca saṃti me bahavo rudrāḥ śūlahastāḥ kapardinaḥ
7.1,19.13cd
एकादशावस्थिता ये नान्यं वेद्मि महेश्वरम्
ekādaśāvasthitā ye nānyaṃ vedmi maheśvaram
7.1,19.14ab
दधीच उवाच किमेभिरमरैरन्यैः पूजितैरध्वरे फलम्
dadhīca uvāca kimebhiramarairanyaiḥ pūjitairadhvare phalam
7.1,19.14cd
राजा चेदध्वरस्यास्य न रुद्रः पूज्यते त्वया
rājā cedadhvarasyāsya na rudraḥ pūjyate tvayā
7.1,19.15ab
ब्रह्मविष्णुमहेशानां स्रष्टा यः प्रभुरव्ययः
brahmaviṣṇumaheśānāṃ sraṣṭā yaḥ prabhuravyayaḥ
7.1,19.15cd
ब्रह्मादयः पिशाचांता यस्य कैंकर्यवादिनः
brahmādayaḥ piśācāṃtā yasya kaiṃkaryavādinaḥ
7.1,19.16ab
प्रकृतीनां परश्चैव पुरुषस्य च यः परः
prakṛtīnāṃ paraścaiva puruṣasya ca yaḥ paraḥ
7.1,19.16cd
चिंत्यते योगविद्वद्भि ऋषिभिस्तत्त्वदर्शिभिः
ciṃtyate yogavidvadbhi ṛṣibhistattvadarśibhiḥ
7.1,19.17ab
अक्षरं परमं ब्रह्म ह्यसच्च सदसच्च यत्
akṣaraṃ paramaṃ brahma hyasacca sadasacca yat
7.1,19.17cd
अनादिमध्यनिधनमप्रतर्क्यं सनातनम्
anādimadhyanidhanamapratarkyaṃ sanātanam
7.1,19.18ab
यः स्रष्टा चैव संहर्ता भर्ता चैव महेश्वरः
yaḥ sraṣṭā caiva saṃhartā bhartā caiva maheśvaraḥ
7.1,19.18cd
522अ तस्मादन्यं न पश्यामि शंकरात्मानमध्वरे
522a tasmādanyaṃ na paśyāmi śaṃkarātmānamadhvare
7.1,19.19ab
दक्ष उवाच एतन्मखेशस्य सुवर्णपात्रे हविः समस्तं विधिमंत्रपूतम्
dakṣa uvāca etanmakheśasya suvarṇapātre haviḥ samastaṃ vidhimaṃtrapūtam
7.1,19.19cd
विष्णोर्नयाम्यप्रतिमस्य भागं प्रभोर्विभज्यावहनीयमद्य
viṣṇornayāmyapratimasya bhāgaṃ prabhorvibhajyāvahanīyamadya
7.1,19.20ab
दधीच उवाच यस्मान्नाराधितो रुद्रस्सर्वदेवेश्वरेश्वरः
dadhīca uvāca yasmānnārādhito rudrassarvadeveśvareśvaraḥ
7.1,19.20cd
तस्माद्दक्ष तवाशेषो यज्ञो ऽयं न भविष्यति
tasmāddakṣa tavāśeṣo yajño 'yaṃ na bhaviṣyati
7.1,19.21ab
इत्युक्त्वा वचनं क्रुद्धो दधीचो मुनिसत्तमः
ityuktvā vacanaṃ kruddho dadhīco munisattamaḥ
7.1,19.21cd
निर्गम्य च ततो देशाज्जगाम स्वकमाश्रमम्
nirgamya ca tato deśājjagāma svakamāśramam
7.1,19.22ab
निर्गते ऽपि मुनौ तस्मिन्देवा दक्षं न तत्यजुः
nirgate 'pi munau tasmindevā dakṣaṃ na tatyajuḥ
7.1,19.22cd
अवश्यमनुभावित्वादनर्थस्य तु भाविनः
avaśyamanubhāvitvādanarthasya tu bhāvinaḥ
7.1,19.23ab
एतस्मिन्नेव काले तु ज्ञात्वैतत्सर्वमीश्वरात्
etasminneva kāle tu jñātvaitatsarvamīśvarāt
7.1,19.23cd
दग्धुं दक्षाध्वरं विप्रा देवी देवमचोदयत्
dagdhuṃ dakṣādhvaraṃ viprā devī devamacodayat
7.1,19.24ab
देव्या संचोदितो देवो दक्षाध्वरजिघांसया
devyā saṃcodito devo dakṣādhvarajighāṃsayā
7.1,19.24cd
ससर्ज सहसा वीरं वीरभद्रं गणेश्वरम्
sasarja sahasā vīraṃ vīrabhadraṃ gaṇeśvaram
7.1,19.25ab
सहस्रवदनं देवं सहस्रकमलेक्षणम्
sahasravadanaṃ devaṃ sahasrakamalekṣaṇam
7.1,19.25cd
सहस्रमुद्गरधरं सहस्रशरपाणिकम्
sahasramudgaradharaṃ sahasraśarapāṇikam
7.1,19.26ab
शूलटंकगदाहस्तं दीप्तकार्मुकधारिणम्
śūlaṭaṃkagadāhastaṃ dīptakārmukadhāriṇam
7.1,19.26cd
चक्रवज्रधरं घोरं चंद्रार्धकृतशेखरम्
cakravajradharaṃ ghoraṃ caṃdrārdhakṛtaśekharam
7.1,19.27ab
कुलिशोद्योतितकरं तडिज्ज्वलितमूर्धजम्
kuliśodyotitakaraṃ taḍijjvalitamūrdhajam
7.1,19.27cd
दंष्ट्राकरालं बिभ्राणं महावक्त्रं महोदरम्
daṃṣṭrākarālaṃ bibhrāṇaṃ mahāvaktraṃ mahodaram
7.1,19.28ab
विद्युज्जिह्वं प्रलंबोष्ठं मेघसागरनिःस्वनम्
vidyujjihvaṃ pralaṃboṣṭhaṃ meghasāgaraniḥsvanam
7.1,19.28cd
वसानं चर्म वैयाघ्रं महद्रुधिरनिस्रवम्
vasānaṃ carma vaiyāghraṃ mahadrudhiranisravam
7.1,19.29ab
गण्डद्वितयसंसृष्टमण्डलीकृतकुण्डलम्
gaṇḍadvitayasaṃsṛṣṭamaṇḍalīkṛtakuṇḍalam
7.1,19.29cd
वरामरशिरोमालावलीकलितशेखरम्
varāmaraśiromālāvalīkalitaśekharam
7.1,19.30ab
रणन्नूपुरकेयूरमहाकनकभूषितम्
raṇannūpurakeyūramahākanakabhūṣitam
7.1,19.30cd
रत्नसंचयसंदीप्तं तारहारावृतोरसम्
ratnasaṃcayasaṃdīptaṃ tārahārāvṛtorasam
7.1,19.31ab
महाशरभशार्दूलसिंहैः सदृशविक्रमम्
mahāśarabhaśārdūlasiṃhaiḥ sadṛśavikramam
7.1,19.31cd
प्रशस्तमत्तमातंगसमानगमनालसम्
praśastamattamātaṃgasamānagamanālasam
7.1,19.32ab
शंखचामरकुंदेन्दुमृणालसदृशप्रभम्
śaṃkhacāmarakuṃdendumṛṇālasadṛśaprabham
7.1,19.32cd
सतुषारमिवाद्रीन्द्रं साक्षाज्जंगमतां गतम्
satuṣāramivādrīndraṃ sākṣājjaṃgamatāṃ gatam
7.1,19.33ab
ज्वालामालापरिक्षिप्तं दीप्तमौक्तिकभूषणम्
jvālāmālāparikṣiptaṃ dīptamauktikabhūṣaṇam
7.1,19.33cd
तेजसा चैव दीव्यंतं युगांत इव पावकम्
tejasā caiva dīvyaṃtaṃ yugāṃta iva pāvakam
7.1,19.34ab
स जानुभ्यां महीं गत्वा प्रणतः प्रांजलिस्ततः
sa jānubhyāṃ mahīṃ gatvā praṇataḥ prāṃjalistataḥ
7.1,19.34cd
पार्श्वतो देवदेवस्य पर्यतिष्ठद्गणेश्वरः
pārśvato devadevasya paryatiṣṭhadgaṇeśvaraḥ
7.1,19.35ab
मन्युना चासृजद्भद्रां भद्रकालीं महेश्वरीम्
manyunā cāsṛjadbhadrāṃ bhadrakālīṃ maheśvarīm
7.1,19.35cd
आत्मनः कर्मसाक्षित्वे तेन गंतुं सहैव तु
ātmanaḥ karmasākṣitve tena gaṃtuṃ sahaiva tu
7.1,19.36ab
तं दृष्ट्वावस्थितं वीरभद्रं कालाग्निसन्निभम्
taṃ dṛṣṭvāvasthitaṃ vīrabhadraṃ kālāgnisannibham
7.1,19.36cd
भद्रया सहितं प्राह भद्रमस्त्विति शंकरः
bhadrayā sahitaṃ prāha bhadramastviti śaṃkaraḥ
7.1,19.37ab
स च विज्ञापयामास सह देव्या महेश्वरम्
sa ca vijñāpayāmāsa saha devyā maheśvaram
7.1,19.37cd
आज्ञापय महादेव किं कार्यं करवाण्यहम्
ājñāpaya mahādeva kiṃ kāryaṃ karavāṇyaham
7.1,19.38ab
ततस्त्रिपुरहा प्राह हैमवत्याः प्रियेच्छया
tatastripurahā prāha haimavatyāḥ priyecchayā
7.1,19.38cd
वीरभद्रं महाबाहुं वाचा विपुलनादया
vīrabhadraṃ mahābāhuṃ vācā vipulanādayā
7.1,19.39ab
देवदेव उवाच प्राचेतसस्य दक्षस्य यज्ञं सद्यो विनाशय
devadeva uvāca prācetasasya dakṣasya yajñaṃ sadyo vināśaya
7.1,19.39cd
भद्रकाल्या सहासि त्वमेतत्कृत्यं गणेश्वर
bhadrakālyā sahāsi tvametatkṛtyaṃ gaṇeśvara
7.1,19.40ab
522ब् अहमप्यनया सार्धं रैभ्याश्रमसपीपतः
522b ahamapyanayā sārdhaṃ raibhyāśramasapīpataḥ
7.1,19.40cd
स्थित्वा वीक्षे गणेशान विक्रमं तव दुःसहम्
sthitvā vīkṣe gaṇeśāna vikramaṃ tava duḥsaham
7.1,19.41ab
वृक्षा कनखले ये तु गंगाद्वारसमीपगाः
vṛkṣā kanakhale ye tu gaṃgādvārasamīpagāḥ
7.1,19.41cd
सुवर्णशृंगस्य गिरेर्मेरुमंदरसंनिभाः
suvarṇaśṛṃgasya girermerumaṃdarasaṃnibhāḥ
7.1,19.42ab
तस्मिन्प्रदेशे दक्षस्य युज्ञः संप्रति वर्तते
tasminpradeśe dakṣasya yujñaḥ saṃprati vartate
7.1,19.42cd
सहसा तस्य यज्ञस्य विघातं कुरु मा चिरम्
sahasā tasya yajñasya vighātaṃ kuru mā ciram
7.1,19.43ab
इत्युक्ते सति देवेन देवी हिमगिरीन्द्रजा
ityukte sati devena devī himagirīndrajā
7.1,19.43cd
भद्रं भद्रं च संप्रेक्ष्य वत्सं धेनुरिवौरसम्
bhadraṃ bhadraṃ ca saṃprekṣya vatsaṃ dhenurivaurasam
7.1,19.44ab
आलिंग्य च समाघ्राय मूर्ध्नि षड्वदनं यथा
āliṃgya ca samāghrāya mūrdhni ṣaḍvadanaṃ yathā
7.1,19.44cd
सस्मिता वचनं प्राह मधुरं मधुरं स्वयम्
sasmitā vacanaṃ prāha madhuraṃ madhuraṃ svayam
7.1,19.45ab
देव्युवाच वत्स भद्र महाभाग महाबलपराक्रम
devyuvāca vatsa bhadra mahābhāga mahābalaparākrama
7.1,19.45cd
मत्प्रियार्थं त्वमुत्पन्नो मम मन्युं प्रमार्जक
matpriyārthaṃ tvamutpanno mama manyuṃ pramārjaka
7.1,19.46ab
यज्ञेश्वरमनाहूय यज्ञकर्मरतो ऽभवत्
yajñeśvaramanāhūya yajñakarmarato 'bhavat
7.1,19.46cd
दक्षं वैरेण तं तस्माद्भिंधि यज्ञं गणेश्वर
dakṣaṃ vaireṇa taṃ tasmādbhiṃdhi yajñaṃ gaṇeśvara
7.1,19.47ab
यज्ञलक्ष्मीमलक्ष्मीं त्वं भद्र कृत्वा ममाज्ञया
yajñalakṣmīmalakṣmīṃ tvaṃ bhadra kṛtvā mamājñayā
7.1,19.47cd
यजमानं च तं हत्वा वत्स हिंसय भद्रया
yajamānaṃ ca taṃ hatvā vatsa hiṃsaya bhadrayā
7.1,19.48ab
अशेषामिव तामाज्ञां शिवयोश्चित्रकृत्ययोः
aśeṣāmiva tāmājñāṃ śivayościtrakṛtyayoḥ
7.1,19.48cd
मूर्ध्नि कृत्वा नमस्कृत्य भद्रो गंतुं प्रचक्रमे
mūrdhni kṛtvā namaskṛtya bhadro gaṃtuṃ pracakrame
7.1,19.49ab
अथैष भगवान्क्रुद्धः प्रेतावासकृतालयः
athaiṣa bhagavānkruddhaḥ pretāvāsakṛtālayaḥ
7.1,19.49cd
वीरभद्रो महादेवो देव्या मन्युप्रमार्जकः
vīrabhadro mahādevo devyā manyupramārjakaḥ
7.1,19.50ab
ससर्ज रोमकूपेभ्यो रोमजाख्यान्गणेश्वरान्
sasarja romakūpebhyo romajākhyāngaṇeśvarān
7.1,19.50cd
दक्षिणाद्भुजदेशात्तु शतकोटिगविश्वरान्
dakṣiṇādbhujadeśāttu śatakoṭigaviśvarān
7.1,19.51ab
पादात्तथोरुदेशाच्च पृष्ठात्पार्श्वान्मुखाद्गलात्
pādāttathorudeśācca pṛṣṭhātpārśvānmukhādgalāt
7.1,19.51cd
गुह्याद्गुल्फाच्छिरोमध्यात्कंठादास्यात्तथोदरात्
guhyādgulphācchiromadhyātkaṃṭhādāsyāttathodarāt
7.1,19.52ab
तदा गणेश्वरैर्भद्रैर्भद्रतुल्यपराक्रमैः
tadā gaṇeśvarairbhadrairbhadratulyaparākramaiḥ
7.1,19.52cd
संछादितमभूत्सर्वं साकाशविवरं जगत्
saṃchāditamabhūtsarvaṃ sākāśavivaraṃ jagat
7.1,19.53ab
सर्वे सहस्रहस्तास्ते सहस्रायुधपाणयः
sarve sahasrahastāste sahasrāyudhapāṇayaḥ
7.1,19.53cd
रुद्रस्यानुचरास्सर्वे सर्वे रुद्रसमप्रभाः
rudrasyānucarāssarve sarve rudrasamaprabhāḥ
7.1,19.54ab
शूलशक्तिगदाहस्ताष्टंकोपलशिलाधराः
śūlaśaktigadāhastāṣṭaṃkopalaśilādharāḥ
7.1,19.54cd
कालाग्निरुद्रसदृशास्त्रिनेत्राश्च जटाधराः
kālāgnirudrasadṛśāstrinetrāśca jaṭādharāḥ
7.1,19.55ab
निपेतुर्भृशमाकाशे शतशस्सिंहवाहनाः
nipeturbhṛśamākāśe śataśassiṃhavāhanāḥ
7.1,19.55cd
विनेदुश्च महानादाञ्जलदा इव भद्रजाः
vineduśca mahānādāñjaladā iva bhadrajāḥ
7.1,19.56ab
तैर्भद्रैर्भगवान्मद्रस्तथा परिवृतो बभौ
tairbhadrairbhagavānmadrastathā parivṛto babhau
7.1,19.56cd
कालानलशतैर्युक्तो यथांते कालभैरवः
kālānalaśatairyukto yathāṃte kālabhairavaḥ
7.1,19.57ab
तेषां मध्ये समारुह्य वृषेंद्रं वृषभध्वजः
teṣāṃ madhye samāruhya vṛṣeṃdraṃ vṛṣabhadhvajaḥ
7.1,19.57cd
जगाम भगवान्भद्रश्शुभमभ्रं यथा भवः
jagāma bhagavānbhadraśśubhamabhraṃ yathā bhavaḥ
7.1,19.58ab
तस्मिन्वृषभमारूढे भद्रे तु भसितप्रभः
tasminvṛṣabhamārūḍhe bhadre tu bhasitaprabhaḥ
7.1,19.58cd
बभार मौक्तिकं छत्रं गृहीतसितचामरः
babhāra mauktikaṃ chatraṃ gṛhītasitacāmaraḥ
7.1,19.59ab
स तदा शुशुभे पार्श्वे भद्रस्य भसितप्रभः
sa tadā śuśubhe pārśve bhadrasya bhasitaprabhaḥ
7.1,19.59cd
भगवानिव शैलेन्द्रः पार्श्वे विश्वजगद्गुरोः
bhagavāniva śailendraḥ pārśve viśvajagadguroḥ
7.1,19.60ab
सो ऽपि तेन बभौ भद्रः श्वेतचामरपाणिना
so 'pi tena babhau bhadraḥ śvetacāmarapāṇinā
7.1,19.60cd
बालसोमेन सौम्येन यथा शूलवरायुधः
bālasomena saumyena yathā śūlavarāyudhaḥ
7.1,19.61ab
दध्मौ शंखं सितं भद्रं भद्रस्य पुरतः शुभम्
dadhmau śaṃkhaṃ sitaṃ bhadraṃ bhadrasya purataḥ śubham
7.1,19.61cd
भानुकंपो महातेजा हेमरत्नैरलंकृतः
bhānukaṃpo mahātejā hemaratnairalaṃkṛtaḥ
7.1,19.62ab
देवदुंदुभयो नेदुर्दिव्यसंकुलनिःस्वनाः
devaduṃdubhayo nedurdivyasaṃkulaniḥsvanāḥ
7.1,19.62cd
523अ ववृषुश्शतशो मूर्ध्नि पुष्पवर्षं बलाहकाः
523a vavṛṣuśśataśo mūrdhni puṣpavarṣaṃ balāhakāḥ
7.1,19.63ab
फुल्लानां मधुगर्भाणां पुष्पाणां गंधबंधवः
phullānāṃ madhugarbhāṇāṃ puṣpāṇāṃ gaṃdhabaṃdhavaḥ
7.1,19.63cd
मार्गानुकूलसंवाहा वबुश्च पथि मारुताः
mārgānukūlasaṃvāhā vabuśca pathi mārutāḥ
7.1,19.64ab
ततो गणेश्वराः सर्वे मत्ता युद्धबलोद्धताः
tato gaṇeśvarāḥ sarve mattā yuddhabaloddhatāḥ
7.1,19.64cd
ननृतुर्मुमुदुर् 1नेदुर्जहसुर्जगदुर्जगुः
nanṛturmumudur 1nedurjahasurjagadurjaguḥ
7.1,19.65ab
तदा भद्रगणांतःस्थो बभौ भद्रः स भद्रया
tadā bhadragaṇāṃtaḥstho babhau bhadraḥ sa bhadrayā
7.1,19.65cd
यथा रुद्रगणांतः स्थस्त्र्यम्बकोंबिकया सह
yathā rudragaṇāṃtaḥ sthastryambakoṃbikayā saha
7.1,19.66ab
तत्क्षणादेव दक्षस्य यज्ञवाटं रण्मयम्
tatkṣaṇādeva dakṣasya yajñavāṭaṃ raṇmayam
7.1,19.66cd
प्रविवेश महाबाहुर्वीरभद्रो महानुगः
praviveśa mahābāhurvīrabhadro mahānugaḥ
7.1,19.67ab
ततस्तु दक्षप्रतिपादितस्य क्रतुप्रधानस्य गणप्रधानः
tatastu dakṣapratipāditasya kratupradhānasya gaṇapradhānaḥ
7.1,19.67cd
प्रयोगभूमिं प्रविवेश भद्रो रुद्रो यथांते भुवनं दिधक्षुः
prayogabhūmiṃ praviveśa bhadro rudro yathāṃte bhuvanaṃ didhakṣuḥ
Chapter 7.1.20
7.1,20.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे वीरभद्रोत्पत्तिवर्णनं नामैकोनविंशो ऽध्यायः वायुरुवाच ततो विष्णुप्रधानानां सुराणाममितौजसाम्
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe vīrabhadrotpattivarṇanaṃ nāmaikonaviṃśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca tato viṣṇupradhānānāṃ surāṇāmamitaujasām
7.1,20.1cd
ददर्श च महत्सत्रं चित्रध्वजपरिच्छदम्
dadarśa ca mahatsatraṃ citradhvajaparicchadam
7.1,20.2ab
सुदर्भऋतुसंस्तीर्णं सुसमिद्धहुताशनम्
sudarbhaṛtusaṃstīrṇaṃ susamiddhahutāśanam
7.1,20.2cd
कांचनैर्यज्ञभांडैश्च भ्राजिष्णुभिरलंकृतम्
kāṃcanairyajñabhāṃḍaiśca bhrājiṣṇubhiralaṃkṛtam
7.1,20.3ab
ऋषिभिर्यज्ञपटुभिर्यथावत्कर्मकर्तृभिः
ṛṣibhiryajñapaṭubhiryathāvatkarmakartṛbhiḥ
7.1,20.3cd
विधिना वेददृष्टेन स्वनुष्ठितबहुक्रमम्
vidhinā vedadṛṣṭena svanuṣṭhitabahukramam
7.1,20.4ab
देवांगनासहस्राढ्यमप्सरोगणसेवितम्
devāṃganāsahasrāḍhyamapsarogaṇasevitam
7.1,20.4cd
वेणुवीणारवैर्जुष्टं वेदघोषैश्च बृंहितम्
veṇuvīṇāravairjuṣṭaṃ vedaghoṣaiśca bṛṃhitam
7.1,20.5ab
दृष्ट्वा दक्षाध्वरे वीरो वीरभद्रः प्रतापवान्
dṛṣṭvā dakṣādhvare vīro vīrabhadraḥ pratāpavān
7.1,20.5cd
सिंहनादं तदा चक्रे गंभीरो जलदो यथा
siṃhanādaṃ tadā cakre gaṃbhīro jalado yathā
7.1,20.6ab
ततः किलकिलाशब्द आकाशं पूरयन्निव
tataḥ kilakilāśabda ākāśaṃ pūrayanniva
7.1,20.6cd
गणेश्वरैः कृतो जज्ञे महान्न्यक्कृतसागरः
gaṇeśvaraiḥ kṛto jajñe mahānnyakkṛtasāgaraḥ
7.1,20.7ab
तेन शब्देन महताः ग्रस्ता सर्वेदिवौकसः
tena śabdena mahatāḥ grastā sarvedivaukasaḥ
7.1,20.7cd
दुद्रुवुः परितो भीताः स्रस्तवस्त्रविभूषणाः
dudruvuḥ parito bhītāḥ srastavastravibhūṣaṇāḥ
7.1,20.8ab
किंस्विद्भग्नो महामेरुः किंस्वित्संदीर्यते मही
kiṃsvidbhagno mahāmeruḥ kiṃsvitsaṃdīryate mahī
7.1,20.8cd
किमिदं किमिदं वेति जजल्पुस्त्रिदशा भृशम्
kimidaṃ kimidaṃ veti jajalpustridaśā bhṛśam
7.1,20.9ab
मृगेन्द्राणां यथा नादं गजेंद्रा गहने वने
mṛgendrāṇāṃ yathā nādaṃ gajeṃdrā gahane vane
7.1,20.9cd
श्रुत्वा तथाविधं केचित्तत्यजुर्जीवितं भयात्
śrutvā tathāvidhaṃ kecittatyajurjīvitaṃ bhayāt
7.1,20.10ab
पर्वताश्च व्यशीर्यंत चकम्पे च वसुंधरा
parvatāśca vyaśīryaṃta cakampe ca vasuṃdharā
7.1,20.10cd
मरुतश्च व्यघूर्णंत चुक्षुभे मकरालयः
marutaśca vyaghūrṇaṃta cukṣubhe makarālayaḥ
7.1,20.11ab
अग्नयो नैव दीप्यंते न च दीप्यति भास्करः
agnayo naiva dīpyaṃte na ca dīpyati bhāskaraḥ
7.1,20.11cd
ग्रहाश्च न प्रकाशंते नक्षत्राणि च तारकाः
grahāśca na prakāśaṃte nakṣatrāṇi ca tārakāḥ
7.1,20.12ab
एतस्मिन्नेव काले तु यज्ञवाटं तदुज्ज्वलम्
etasminneva kāle tu yajñavāṭaṃ tadujjvalam
7.1,20.12cd
संप्राप भगवान्भद्रो भद्रैश्च सह भद्रया
saṃprāpa bhagavānbhadro bhadraiśca saha bhadrayā
7.1,20.13ab
तं दृष्ट्वा भीतभीतो ऽपि दक्षो दृढ इव स्थितः
taṃ dṛṣṭvā bhītabhīto 'pi dakṣo dṛḍha iva sthitaḥ
7.1,20.13cd
क्रुद्धवद्वचनं प्राह को भवान् किमिहेच्छसि
kruddhavadvacanaṃ prāha ko bhavān kimihecchasi
7.1,20.14ab
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा दक्षस्य च दुरात्मनः
tasya tadvacanaṃ śrutvā dakṣasya ca durātmanaḥ
7.1,20.14cd
वीरभद्रो महातेजा मेघसंभीरनिस्स्वनः
vīrabhadro mahātejā meghasaṃbhīranissvanaḥ
7.1,20.15ab
1 परस्मैपदमार्षम् 523ब् स्मयन्निव तमालोक्य दक्षं देवाश्च ऋत्विजः
1 parasmaipadamārṣam 523b smayanniva tamālokya dakṣaṃ devāśca ṛtvijaḥ
7.1,20.15cd
अर्थगर्भमसंभ्रान्तमवोचदुचितं वचः
arthagarbhamasaṃbhrāntamavocaducitaṃ vacaḥ
7.1,20.16ab
वीरभद्र उवाच वयं ह्यनुचराः सर्वे शर्वस्यामिततेजसः
vīrabhadra uvāca vayaṃ hyanucarāḥ sarve śarvasyāmitatejasaḥ
7.1,20.16cd
भागाभिलिप्सया प्राप्ता भागो नस्संप्रदीयताम्
bhāgābhilipsayā prāptā bhāgo nassaṃpradīyatām
7.1,20.17ab
अथ चेदध्वरे ऽस्माकं न भागः परिकल्पितः
atha cedadhvare 'smākaṃ na bhāgaḥ parikalpitaḥ
7.1,20.17cd
कथ्यतां कारणं तत्र युध्यतां वा मयामरैः
kathyatāṃ kāraṇaṃ tatra yudhyatāṃ vā mayāmaraiḥ
7.1,20.18ab
इत्युक्तास्ते गणेंद्रेण देवा दक्षपुरोगमाः
ityuktāste gaṇeṃdreṇa devā dakṣapurogamāḥ
7.1,20.18cd
ऊचुर्मन्त्राः प्रमाणं नो न वयं प्रभवस्त्विति
ūcurmantrāḥ pramāṇaṃ no na vayaṃ prabhavastviti
7.1,20.19ab
मन्त्रा ऊचुस्सुरा यूयं मोहोपहतचेतसः
mantrā ūcussurā yūyaṃ mohopahatacetasaḥ
7.1,20.19cd
येन प्रथमभागार्हं न यजध्वं महेश्वरम्
yena prathamabhāgārhaṃ na yajadhvaṃ maheśvaram
7.1,20.20ab
मंत्रोक्ता अपि ते देवाः सर्वे संमूढचेतसः
maṃtroktā api te devāḥ sarve saṃmūḍhacetasaḥ
7.1,20.20cd
भद्राय न ददुर्भागं तत्प्रहाणमभीप्सवः
bhadrāya na dadurbhāgaṃ tatprahāṇamabhīpsavaḥ
7.1,20.21ab
यदा तथ्यं च पथ्यं च स्ववाक्यं तद्वृथा ऽभवत्
yadā tathyaṃ ca pathyaṃ ca svavākyaṃ tadvṛthā 'bhavat
7.1,20.21cd
तदा ततो ययुर्मंदा ब्रह्मलोकं सनातनम्
tadā tato yayurmaṃdā brahmalokaṃ sanātanam
7.1,20.22ab
अथोवाच गणाध्यक्षो देवान्विष्णुपुरोगमान्
athovāca gaṇādhyakṣo devānviṣṇupurogamān
7.1,20.22cd
मन्त्राः प्रमाणं न कृता युष्माभिर्बलगर्वितैः
mantrāḥ pramāṇaṃ na kṛtā yuṣmābhirbalagarvitaiḥ
7.1,20.23ab
यस्मादस्मिन् मखे देवैरित्थं वयमसत्कृताः
yasmādasmin makhe devairitthaṃ vayamasatkṛtāḥ
7.1,20.23cd
तस्माद्वो जीवितैस्सार्धमपनेष्यामि गर्वितम्
tasmādvo jīvitaissārdhamapaneṣyāmi garvitam
7.1,20.24ab
इत्युक्त्वा भगवान् क्रुद्धो व्यदहन्नेत्रवह्निना
ityuktvā bhagavān kruddho vyadahannetravahninā
7.1,20.24cd
यक्षवाटं महाकूटं यथातिस्रः पुरो हरः
yakṣavāṭaṃ mahākūṭaṃ yathātisraḥ puro haraḥ
7.1,20.25ab
ततो गणेश्वरास्सर्वे पर्वतोदग्रविग्रहाः
tato gaṇeśvarāssarve parvatodagravigrahāḥ
7.1,20.25cd
यूपानुत्पाट्य होतःणां कंठेष्वाबध्य रज्जुभिः
yūpānutpāṭya hotḥṇāṃ kaṃṭheṣvābadhya rajjubhiḥ
7.1,20.26ab
यज्ञपात्राणि चित्राणि भित्त्वा संचूर्ण्य वारिणि
yajñapātrāṇi citrāṇi bhittvā saṃcūrṇya vāriṇi
7.1,20.26cd
गृहीत्वा चैव यज्ञांगं गंगास्रोतसि चिक्षिपुः
gṛhītvā caiva yajñāṃgaṃ gaṃgāsrotasi cikṣipuḥ
7.1,20.27ab
तत्र दिव्यान्नपानानां राशयः पर्वतोपमाः
tatra divyānnapānānāṃ rāśayaḥ parvatopamāḥ
7.1,20.27cd
क्षीरनद्यो ऽमृतस्रावाः सुस्निग्धदधिकर्दमाः
kṣīranadyo 'mṛtasrāvāḥ susnigdhadadhikardamāḥ
7.1,20.28ab
उच्चावचानि मांसानि भक्ष्याणि सुरभीणि च
uccāvacāni māṃsāni bhakṣyāṇi surabhīṇi ca
7.1,20.28cd
रसवन्ति च पानानि लेह्यचोष्याणि तानि वै
rasavanti ca pānāni lehyacoṣyāṇi tāni vai
7.1,20.29ab
वीरास्तद्भुजते वक्त्रैर्विलुंपंति क्षिपंति च
vīrāstadbhujate vaktrairviluṃpaṃti kṣipaṃti ca
7.1,20.29cd
वज्रैश्चक्रैर्महाशूलैश्शक्तिभिः पाशपट्टिशैः
vajraiścakrairmahāśūlaiśśaktibhiḥ pāśapaṭṭiśaiḥ
7.1,20.30ab
मुसलैरसिभिष्टंकैर्भिधिपालैः परश्वधैः
musalairasibhiṣṭaṃkairbhidhipālaiḥ paraśvadhaiḥ
7.1,20.30cd
उद्धतांस्त्रिदशान्सर्वांल्लोकपालपुरस्सरान्
uddhatāṃstridaśānsarvāṃllokapālapurassarān
7.1,20.31ab
बिभिदुर्बलिनो वीरा वीरभद्रांगसंभवाः
bibhidurbalino vīrā vīrabhadrāṃgasaṃbhavāḥ
7.1,20.31cd
छिंधि भिंधि क्षिप क्षिप्रं मार्यतां दार्यतामिति
chiṃdhi bhiṃdhi kṣipa kṣipraṃ māryatāṃ dāryatāmiti
7.1,20.32ab
हरस्व प्रहरस्वेति पाटयोत्पाटयेति च
harasva praharasveti pāṭayotpāṭayeti ca
7.1,20.32cd
संरंभप्रभवाः क्रूराश्शब्दाः श्रवणशंकवः
saṃraṃbhaprabhavāḥ krūrāśśabdāḥ śravaṇaśaṃkavaḥ
7.1,20.33ab
यत्रतत्र गणेशानां जज्ञिरे समरोचिताः
yatratatra gaṇeśānāṃ jajñire samarocitāḥ
7.1,20.33cd
विवृत्तनयनाः केचिद्दष्टदंष्ट्रोष्ठतालवः
vivṛttanayanāḥ keciddaṣṭadaṃṣṭroṣṭhatālavaḥ
7.1,20.34ab
आश्रमस्थान्समाकृष्य मारयन्ति तपोधनात्
āśramasthānsamākṛṣya mārayanti tapodhanāt
7.1,20.34cd
स्रुवानपहरन्तश्च क्षिपन्तोग्निं जलेषु च
sruvānapaharantaśca kṣipantogniṃ jaleṣu ca
7.1,20.35ab
कलशानपि भिन्दंतश्छिंदंतो मणिवेदिकाः
kalaśānapi bhindaṃtaśchiṃdaṃto maṇivedikāḥ
7.1,20.35cd
गायंतश्च नदन्तश्च हसन्तश्च मुहुर्मुहुः
gāyaṃtaśca nadantaśca hasantaśca muhurmuhuḥ
7.1,20.36ab
रक्तासवं पिबन्तश्च ननृतुर्गणपुंगवाः
raktāsavaṃ pibantaśca nanṛturgaṇapuṃgavāḥ
7.1,20.36cd
524अ निर्मथ्य सेंद्रानमरान् गणेन्द्रान्वृषेन्द्रनागेन्द्रमृगेन्द्रसाराः
524a nirmathya seṃdrānamarān gaṇendrānvṛṣendranāgendramṛgendrasārāḥ
7.1,20.37ab
चक्रुर्बहून्यप्रतिमभावाः सहर्षरोमाणि विचेष्टितानि
cakrurbahūnyapratimabhāvāḥ saharṣaromāṇi viceṣṭitāni
7.1,20.37cd
नन्दंति केचित्प्रहरन्ति केचिद्धावन्ति केचित्प्रलपन्ति केचित्
nandaṃti kecitpraharanti keciddhāvanti kecitpralapanti kecit
7.1,20.38ab
नृत्यन्ति केचिद्विहसन्ति केचिद्वल्गन्ति केचित्प्रमथा बलेन
nṛtyanti kecidvihasanti kecidvalganti kecitpramathā balena
7.1,20.39ab
केचिज्जिघृक्षंति घनान्स तोयान्केचिद्ग्रहीतुं रविमुत्पतंति
kecijjighṛkṣaṃti ghanānsa toyānkecidgrahītuṃ ravimutpataṃti
7.1,20.39cd
केचित्प्रसर्तुं पवनेन सार्धमिच्छंति भीमाः प्रमथा वियत्स्थाः
kecitprasartuṃ pavanena sārdhamicchaṃti bhīmāḥ pramathā viyatsthāḥ
7.1,20.40ab
आक्षिप्य केचिच्च वरायुधानि महा भुजंगानिव वैनतेयाः
ākṣipya kecicca varāyudhāni mahā bhujaṃgāniva vainateyāḥ
7.1,20.40cd
भ्रमंति देवानपि विद्रवंतः खमंडले पर्वतकूटकल्पाः
bhramaṃti devānapi vidravaṃtaḥ khamaṃḍale parvatakūṭakalpāḥ
7.1,20.41ab
उत्पाट्य चोत्पाट्यगृहाणि केचित्सजालवातायनवेदिकानि
utpāṭya cotpāṭyagṛhāṇi kecitsajālavātāyanavedikāni
7.1,20.41cd
विक्षिप्य विक्षिप्य जलस्य मध्ये कालांबुदाभाः प्रमथा निनेदुः
vikṣipya vikṣipya jalasya madhye kālāṃbudābhāḥ pramathā nineduḥ
7.1,20.42ab
उद्वर्तितद्वारकपाटकुड्यं विध्वस्तशालावलभीगवाक्षम्
udvartitadvārakapāṭakuḍyaṃ vidhvastaśālāvalabhīgavākṣam
7.1,20.42cd
अहो बताभज्यत यज्ञवाटमनाथवद्वाक्यमिवायथार्थम्
aho batābhajyata yajñavāṭamanāthavadvākyamivāyathārtham
7.1,20.43ab
हा नाथ तातेति पितुः सुतेति भ्रतर्ममाम्बेति च मातुलेति
hā nātha tāteti pituḥ suteti bhratarmamāmbeti ca mātuleti
7.1,20.43cd
उत्पाट्यमानेषु गृहेषु नार्यो ह्यानाथशब्दान्बहुशः प्रचक्रुः
utpāṭyamāneṣu gṛheṣu nāryo hyānāthaśabdānbahuśaḥ pracakruḥ
Chapter 7.1.21
7.1,21.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे यज्ञविध्वंसनो नाम विंशो ऽध्यायः वायुरुवाच ततस्त्रिदशमुख्यास्ते विष्णुशक्रपुरोगमाः
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe yajñavidhvaṃsano nāma viṃśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca tatastridaśamukhyāste viṣṇuśakrapurogamāḥ
7.1,21.1cd
सर्वे भयपरित्रस्तादुद्रुवुर्भयविह्वलाः
sarve bhayaparitrastādudruvurbhayavihvalāḥ
7.1,21.2ab
निजैरदूषितैरंगैर्दृष्ट्वा देवानुपद्रुतान्
nijairadūṣitairaṃgairdṛṣṭvā devānupadrutān
7.1,21.2cd
दंड्यानदंडितान्मत्वा चुकोप गणपुंगवः
daṃḍyānadaṃḍitānmatvā cukopa gaṇapuṃgavaḥ
7.1,21.3ab
ततस्त्रिशूलमादाय शर्वशक्तिनिबर्हणम्
tatastriśūlamādāya śarvaśaktinibarhaṇam
7.1,21.3cd
ऊर्ध्वदृष्टिर्महाबाहुर्मुखाज्ज्वालाः समुत्सृजन्
ūrdhvadṛṣṭirmahābāhurmukhājjvālāḥ samutsṛjan
7.1,21.4ab
अमरानपि दुद्राव द्विरदानिव केसरी
amarānapi dudrāva dviradāniva kesarī
7.1,21.4cd
तानभिद्रवतस्तस्य गमनं सुमनोहरम्
tānabhidravatastasya gamanaṃ sumanoharam
7.1,21.5ab
वाराणस्येव मत्तस्य जगाम प्रेक्षणीयताम्
vārāṇasyeva mattasya jagāma prekṣaṇīyatām
7.1,21.5cd
ततस्तत्क्षोभयामास महत्सुरबलं बली
tatastatkṣobhayāmāsa mahatsurabalaṃ balī
7.1,21.6ab
महासरोवरं यद्वन्मत्तो वारणयूथपः
mahāsarovaraṃ yadvanmatto vāraṇayūthapaḥ
7.1,21.6cd
विकुर्वन्बहुधावर्णान्नीलपांडुरलोहितान्
vikurvanbahudhāvarṇānnīlapāṃḍuralohitān
7.1,21.7ab
विभ्रद्व्याघ्राजिनं वासो हेमप्रवरतारकम्
vibhradvyāghrājinaṃ vāso hemapravaratārakam
7.1,21.7cd
छिन्दन्भिन्दन्नुद 1क्लिन्दन्दारयन्प्रमथन्नपि
chindanbhindannuda 1klindandārayanpramathannapi
7.1,21.8ab
व्यचरद्देवसंघेषु भद्रो ऽग्निरिव कक्षगः
vyacaraddevasaṃgheṣu bhadro 'gniriva kakṣagaḥ
7.1,21.8cd
तत्र तत्र महावेगाच्चरंतं शूलधारिणम्
tatra tatra mahāvegāccaraṃtaṃ śūladhāriṇam
7.1,21.9ab
तमेकं त्रिदशाः सर्वे सहस्रमिव मेनिरे
tamekaṃ tridaśāḥ sarve sahasramiva menire
7.1,21.9cd
भद्रकाली च संक्रुद्धा युद्धवृद्धमदोद्धता
bhadrakālī ca saṃkruddhā yuddhavṛddhamadoddhatā
7.1,21.10ab
मुक्तज्वालेन शूलेन निर्बिभेद रणे सुरान्
muktajvālena śūlena nirbibheda raṇe surān
7.1,21.10cd
स तया रुरुचे भद्रो रुद्रकोपसमुद्भवः
sa tayā ruruce bhadro rudrakopasamudbhavaḥ
7.1,21.11ab
प्रभयेव युगांताग्निश्चलया धूमधूम्रया
prabhayeva yugāṃtāgniścalayā dhūmadhūmrayā
7.1,21.11cd
भद्रकाली तदायुद्धे विद्रुतत्रिदशाबभौ
bhadrakālī tadāyuddhe vidrutatridaśābabhau
7.1,21.12ab
1 नलोप आर्षः 524ब् कल्पे शेषानलज्वालादग्धाविश्वजगद्यथा
1 nalopa ārṣaḥ 524b kalpe śeṣānalajvālādagdhāviśvajagadyathā
7.1,21.12cd
तदा सवाजिनं सूर्यं रुद्रान्रुद्रगणाग्रणीः
tadā savājinaṃ sūryaṃ rudrānrudragaṇāgraṇīḥ
7.1,21.13ab
भद्रो मूर्ध्नि जघानाशु वामपादेन लीलया
bhadro mūrdhni jaghānāśu vāmapādena līlayā
7.1,21.13cd
असिभिः पावकं भद्रः पट्टिशैस्तु यमं यमी
asibhiḥ pāvakaṃ bhadraḥ paṭṭiśaistu yamaṃ yamī
7.1,21.14ab
रुद्रान्दृढेन शूलेन मुद्गरैर्वरुणं दृढैः
rudrāndṛḍhena śūlena mudgarairvaruṇaṃ dṛḍhaiḥ
7.1,21.14cd
परिघैर्निरृतिं वायुं टंकैष्टंकधरः स्वयम्
parighairnirṛtiṃ vāyuṃ ṭaṃkaiṣṭaṃkadharaḥ svayam
7.1,21.15ab
निर्बिभेद रणे वीरो लीलयैव गणेश्वरः
nirbibheda raṇe vīro līlayaiva gaṇeśvaraḥ
7.1,21.15cd
सर्वान्देवगणान्सद्यो मुनीञ्छंभोर्विरोधिनः
sarvāndevagaṇānsadyo munīñchaṃbhorvirodhinaḥ
7.1,21.16ab
ततो देवः सरस्वत्या नासिकाग्रं सुशोभनम्
tato devaḥ sarasvatyā nāsikāgraṃ suśobhanam
7.1,21.16cd
चिच्छेद करजाग्रेण देवमातुस्तथैव च
ciccheda karajāgreṇa devamātustathaiva ca
7.1,21.17ab
चिच्छेद च कुठारेण बाहुदंडं विभावसोः
ciccheda ca kuṭhāreṇa bāhudaṃḍaṃ vibhāvasoḥ
7.1,21.17cd
अग्रतो द्व्यंगुलां जिह्वां मातुर्देव्या लुलाव च
agrato dvyaṃgulāṃ jihvāṃ māturdevyā lulāva ca
7.1,21.18ab
स्वाहादेव्यास्तथा देवो दक्षिणं नासिकापुटम्
svāhādevyāstathā devo dakṣiṇaṃ nāsikāpuṭam
7.1,21.18cd
चकर्त करजाग्रेण वामं च स्तनचूचुकम्
cakarta karajāgreṇa vāmaṃ ca stanacūcukam
7.1,21.19ab
भगस्य विपुले नेत्रे शतपत्रसमप्रभे
bhagasya vipule netre śatapatrasamaprabhe
7.1,21.19cd
प्रसह्योत्पाटयामास भद्रः परमवेगवान्
prasahyotpāṭayāmāsa bhadraḥ paramavegavān
7.1,21.20ab
पूष्णो दशनरेखां च दीप्तां मुक्तावलीमिव
pūṣṇo daśanarekhāṃ ca dīptāṃ muktāvalīmiva
7.1,21.20cd
जघान धनुषः कोट्या स तेनास्पष्टवागभूत्
jaghāna dhanuṣaḥ koṭyā sa tenāspaṣṭavāgabhūt
7.1,21.21ab
ततश्चंद्रमसं देवः पादांगुष्ठेन लीलया
tataścaṃdramasaṃ devaḥ pādāṃguṣṭhena līlayā
7.1,21.21cd
क्षणं कृमिवदाक्रम्य घर्षयामास भूतले
kṣaṇaṃ kṛmivadākramya gharṣayāmāsa bhūtale
7.1,21.22ab
शिरश्चिच्छेद दक्षस्य भद्रः परमकोपतः
śiraściccheda dakṣasya bhadraḥ paramakopataḥ
7.1,21.22cd
क्रोशंत्यामेव वैरिण्यां भद्रकाल्यै ददौ च तत्
krośaṃtyāmeva vairiṇyāṃ bhadrakālyai dadau ca tat
7.1,21.23ab
तत्प्रहृष्टा समादाय शिरस्तालफलोपमम्
tatprahṛṣṭā samādāya śirastālaphalopamam
7.1,21.23cd
सा देवी कंडुकक्रीडां चकार समरांगणे
sā devī kaṃḍukakrīḍāṃ cakāra samarāṃgaṇe
7.1,21.24ab
ततो दक्षस्य यज्ञस्त्री कुशीला भर्तृभिर्यथा
tato dakṣasya yajñastrī kuśīlā bhartṛbhiryathā
7.1,21.24cd
पादाभ्यां चैव हस्ताभ्यां हन्यते स्म गणेश्वरैः
pādābhyāṃ caiva hastābhyāṃ hanyate sma gaṇeśvaraiḥ
7.1,21.25ab
अरिष्टनेमिने सोमं धर्मं चैव प्रजापतिम्
ariṣṭanemine somaṃ dharmaṃ caiva prajāpatim
7.1,21.25cd
बहुपुत्रं चांगिरसं कृशाश्वं कश्यपं तथा
bahuputraṃ cāṃgirasaṃ kṛśāśvaṃ kaśyapaṃ tathā
7.1,21.26ab
गले प्रगृह्य बलिनो गणपाः सिंहविक्रमाः
gale pragṛhya balino gaṇapāḥ siṃhavikramāḥ
7.1,21.26cd
भर्त्सयंतो भृशं वाग्भिर्निर्जघ्नुर्मूर्ध्नि मुष्टिभिः
bhartsayaṃto bhṛśaṃ vāgbhirnirjaghnurmūrdhni muṣṭibhiḥ
7.1,21.27ab
धर्षिता भूतवेतालैर्दारास्सुतपरिग्रहाः
dharṣitā bhūtavetālairdārāssutaparigrahāḥ
7.1,21.27cd
यथा कलियुगे जारैर्बलेन कुलयोषितः
yathā kaliyuge jārairbalena kulayoṣitaḥ
7.1,21.28ab
तच्च विध्वस्तकलशं भग्नयूपं गतोत्सवम्
tacca vidhvastakalaśaṃ bhagnayūpaṃ gatotsavam
7.1,21.28cd
प्रदीपितमहाशालं प्रभिन्नद्वारतोरणम्
pradīpitamahāśālaṃ prabhinnadvāratoraṇam
7.1,21.29ab
उत्पाटितसुरानीकं हन्यमानं तपोधनम्
utpāṭitasurānīkaṃ hanyamānaṃ tapodhanam
7.1,21.29cd
प्रशान्तब्रह्मनिर्घोषं प्रक्षीणजनसंचयम्
praśāntabrahmanirghoṣaṃ prakṣīṇajanasaṃcayam
7.1,21.30ab
क्रन्दमानातुरस्त्रीकं हताशेषपरिच्छदम्
krandamānāturastrīkaṃ hatāśeṣaparicchadam
7.1,21.30cd
शून्यारण्यनिभं जज्ञे यज्ञवाटं तदार्दितम्
śūnyāraṇyanibhaṃ jajñe yajñavāṭaṃ tadārditam
7.1,21.31ab
शूलवेगप्ररुग्णाश्च भिन्नबाहूरुवक्षसः
śūlavegaprarugṇāśca bhinnabāhūruvakṣasaḥ
7.1,21.31cd
विनिकृत्तोत्तमांगाश्च पेतुरुर्व्यां सुरोत्तमाः
vinikṛttottamāṃgāśca petururvyāṃ surottamāḥ
7.1,21.32ab
हतेषु तेषु देवेषु पतितेषुः सहस्रशः
hateṣu teṣu deveṣu patiteṣuḥ sahasraśaḥ
7.1,21.32cd
प्रविवेश गणेशानः क्षणादाहवनीयकम्
praviveśa gaṇeśānaḥ kṣaṇādāhavanīyakam
7.1,21.33ab
प्रविष्टमथ तं दृष्ट्वा भद्रं कालाग्निसंनिभम्
praviṣṭamatha taṃ dṛṣṭvā bhadraṃ kālāgnisaṃnibham
7.1,21.33cd
दुद्राव मरणाद्भीतो यज्ञो मृगवपुर्धरः
dudrāva maraṇādbhīto yajño mṛgavapurdharaḥ
7.1,21.34ab
स विस्फार्य महच्चापं दृढज्याघोषणभीषणम्
sa visphārya mahaccāpaṃ dṛḍhajyāghoṣaṇabhīṣaṇam
7.1,21.34cd
525अ भद्रस्तमभिदुद्राव विक्षिपन्नेव सायकान्
525a bhadrastamabhidudrāva vikṣipanneva sāyakān
7.1,21.35ab
आकर्णपूर्णमाकृष्टं धनुरम्बुदसंनिभम्
ākarṇapūrṇamākṛṣṭaṃ dhanurambudasaṃnibham
7.1,21.35cd
नादयामास च ज्यां द्यां खं च भूमिं च सर्वशः
nādayāmāsa ca jyāṃ dyāṃ khaṃ ca bhūmiṃ ca sarvaśaḥ
7.1,21.36ab
तमुपश्रित्य सन्नादं हतो ऽस्मीत्येव विह्वलम्
tamupaśritya sannādaṃ hato 'smītyeva vihvalam
7.1,21.36cd
शरणार्धेन वक्रेण स वीरो ऽध्वरपूरुषम्
śaraṇārdhena vakreṇa sa vīro 'dhvarapūruṣam
7.1,21.37ab
महाभयस्खलत्पादं वेपन्तं विगतत्विषम्
mahābhayaskhalatpādaṃ vepantaṃ vigatatviṣam
7.1,21.37cd
मृगरूपेण धावन्तं विशिरस्कं तदाकरोत्
mṛgarūpeṇa dhāvantaṃ viśiraskaṃ tadākarot
7.1,21.38ab
तमीदृशमवज्ञातं दृष्ट्वा वै सूर्यसंभवम्
tamīdṛśamavajñātaṃ dṛṣṭvā vai sūryasaṃbhavam
7.1,21.38cd
विष्णुः परमसंक्रुद्धो युद्धायाभवदुद्यतः
viṣṇuḥ paramasaṃkruddho yuddhāyābhavadudyataḥ
7.1,21.39ab
तमुवाह महावेगात्स्कन्धेन नतसंधिना
tamuvāha mahāvegātskandhena natasaṃdhinā
7.1,21.39cd
सर्वेषां वयसां राजा गरुडः पन्नगाशनः
sarveṣāṃ vayasāṃ rājā garuḍaḥ pannagāśanaḥ
7.1,21.40ab
देवाश्च हतशिष्टा ये देवराजपुरोगमाः
devāśca hataśiṣṭā ye devarājapurogamāḥ
7.1,21.40cd
प्रचक्रुस्तस्य साहाय्यं प्राणांस्त्यक्तुमिवोद्यताः
pracakrustasya sāhāyyaṃ prāṇāṃstyaktumivodyatāḥ
7.1,21.41ab
विष्णुना सहितान्देवान्मृगेन्द्रः क्रोष्टुकानिव
viṣṇunā sahitāndevānmṛgendraḥ kroṣṭukāniva
7.1,21.41cd
दृष्ट्वा जहास भूतेन्द्रो मृगेन्द्र इव विव्यथः
dṛṣṭvā jahāsa bhūtendro mṛgendra iva vivyathaḥ
Chapter 7.1.22
7.1,22.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे देवदंडवर्णनं नामैकविंशो ऽध्यायः तस्मिन्नवसरे व्योम्नि समाविरभवद्रथः
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe devadaṃḍavarṇanaṃ nāmaikaviṃśo 'dhyāyaḥ tasminnavasare vyomni samāvirabhavadrathaḥ
7.1,22.1cd
सहस्रसूर्यसंकाशश्चारुचीरवृषध्वजः
sahasrasūryasaṃkāśaścārucīravṛṣadhvajaḥ
7.1,22.2ab
अश्वरत्नद्वयोदारो रथचक्रचतुष्टयः
aśvaratnadvayodāro rathacakracatuṣṭayaḥ
7.1,22.2cd
सञ्चितानेकदिव्यास्त्रशस्त्ररत्नपरिष्कृतः
sañcitānekadivyāstraśastraratnapariṣkṛtaḥ
7.1,22.3ab
तस्यापि रथवर्यस्य स्यात्स एव हि सारथिः
tasyāpi rathavaryasya syātsa eva hi sārathiḥ
7.1,22.3cd
यथा च त्रैपुरे युद्धे पूर्वं शार्वरथे स्थितः
yathā ca traipure yuddhe pūrvaṃ śārvarathe sthitaḥ
7.1,22.4ab
स तं रथवरं ब्रह्मा शासनादेव शूलिनः
sa taṃ rathavaraṃ brahmā śāsanādeva śūlinaḥ
7.1,22.4cd
हरेस्समीपमानीय कृताञ्जलिरभाषत
haressamīpamānīya kṛtāñjalirabhāṣata
7.1,22.5ab
भगवन्भद्र भद्रांग भगवानिन्दुभूषणः
bhagavanbhadra bhadrāṃga bhagavānindubhūṣaṇaḥ
7.1,22.5cd
आज्ञापयति वीरस्त्वां रथमारोढुमव्ययः
ājñāpayati vīrastvāṃ rathamāroḍhumavyayaḥ
7.1,22.6ab
रेभ्याश्रमसमीपस्थस्त्र्यंबको ऽंबिकया सह
rebhyāśramasamīpasthastryaṃbako 'ṃbikayā saha
7.1,22.6cd
सम्पश्यते महाबाहो दुस्सहं ते पराक्रमम्
sampaśyate mahābāho dussahaṃ te parākramam
7.1,22.7ab
तस्य तद्वचनं श्रुत्वा स वीरो गणकुञ्जरः
tasya tadvacanaṃ śrutvā sa vīro gaṇakuñjaraḥ
7.1,22.7cd
आरुरोह रथं दिव्यमनुगृह्य पितामहम्
āruroha rathaṃ divyamanugṛhya pitāmaham
7.1,22.8ab
तथा रथवरे तस्मिन्स्थिते ब्रह्मणि सारथौ
tathā rathavare tasminsthite brahmaṇi sārathau
7.1,22.8cd
भद्रस्य ववृधे लक्ष्मी रुद्रस्येव पुरद्विषः
bhadrasya vavṛdhe lakṣmī rudrasyeva puradviṣaḥ
7.1,22.9ab
ततः शंखवरं दीप्तं पूर्णचंद्रसमप्रभम्
tataḥ śaṃkhavaraṃ dīptaṃ pūrṇacaṃdrasamaprabham
7.1,22.9cd
प्रदध्मौ वदने कृत्वा भानुकंपो महाबलः
pradadhmau vadane kṛtvā bhānukaṃpo mahābalaḥ
7.1,22.10ab
तस्य शंखस्य तं नादं भिन्नसारससन्निभम्
tasya śaṃkhasya taṃ nādaṃ bhinnasārasasannibham
7.1,22.10cd
श्रुत्वा भयेन देवानां जज्वाल जठरानलः
śrutvā bhayena devānāṃ jajvāla jaṭharānalaḥ
7.1,22.11ab
यक्षविद्याधराहीन्द्रैः सिद्धैर्युद्धदिदृक्षुभिः
yakṣavidyādharāhīndraiḥ siddhairyuddhadidṛkṣubhiḥ
7.1,22.11cd
क्षणेन निबडीभूताः साकाशविवरा दिशाः
kṣaṇena nibaḍībhūtāḥ sākāśavivarā diśāḥ
7.1,22.12ab
ततः शार्ङ्गेण चापाङ्कात्स नारायणनीरदः
tataḥ śārṅgeṇa cāpāṅkātsa nārāyaṇanīradaḥ
7.1,22.12cd
महता बाणवर्षेण तुतोद गणगोवृषम्
mahatā bāṇavarṣeṇa tutoda gaṇagovṛṣam
7.1,22.13ab
तं दृष्ट्वा विष्णुमायांतं शतधा बाणवर्षिणम्
taṃ dṛṣṭvā viṣṇumāyāṃtaṃ śatadhā bāṇavarṣiṇam
7.1,22.13cd
स चाददे धनुर्जैत्रं भद्रो बाणसहस्रमुक्
sa cādade dhanurjaitraṃ bhadro bāṇasahasramuk
7.1,22.14ab
समादाय च तद्दिव्यं धनुस्समरभैरवम्
samādāya ca taddivyaṃ dhanussamarabhairavam
7.1,22.14cd
शनैर्विस्फारयामास मेरुं धनुरिवेश्वरः
śanairvisphārayāmāsa meruṃ dhanuriveśvaraḥ
7.1,22.15ab
तस्य विस्फार्यमाणस्य धनुषो ऽभून्महास्वनः
tasya visphāryamāṇasya dhanuṣo 'bhūnmahāsvanaḥ
7.1,22.15cd
तेन स्वनेन महता पृथिवीं समकंपयत्
tena svanena mahatā pṛthivīṃ samakaṃpayat
7.1,22.16ab
ततः शरवरं घोरं दीप्तमाशीविषोपमम्
tataḥ śaravaraṃ ghoraṃ dīptamāśīviṣopamam
7.1,22.16cd
जग्राह गणपः श्रीमान्स्वयमुग्रपराक्रमः
jagrāha gaṇapaḥ śrīmānsvayamugraparākramaḥ
7.1,22.17ab
बाणोद्धारे भुजो ह्यस्य तूणीवदनसंगतः
bāṇoddhāre bhujo hyasya tūṇīvadanasaṃgataḥ
7.1,22.17cd
प्रत्यदृश्यत वल्मीकं विवेक्षुरिव पन्नगः
pratyadṛśyata valmīkaṃ vivekṣuriva pannagaḥ
7.1,22.18ab
समुद्धृतः करे तस्य तत्क्षणं रुरुचे शरेः
samuddhṛtaḥ kare tasya tatkṣaṇaṃ ruruce śareḥ
7.1,22.18cd
महाभुजंगसंदष्टो यथा बालभुजङ्गमः
mahābhujaṃgasaṃdaṣṭo yathā bālabhujaṅgamaḥ
7.1,22.19ab
शरेण घनतीव्रेण भद्रो रुद्रपराक्रमः
śareṇa ghanatīvreṇa bhadro rudraparākramaḥ
7.1,22.19cd
विव्याध कुपितो गाढं ललाटे विष्णुमव्ययम्
vivyādha kupito gāḍhaṃ lalāṭe viṣṇumavyayam
7.1,22.20ab
ललाटे ऽभिहितो विष्णुः पूर्वमेवावमानितः
lalāṭe 'bhihito viṣṇuḥ pūrvamevāvamānitaḥ
7.1,22.20cd
चुकोप गणपेंद्राय मृगेंद्रायेव गोवृषः
cukopa gaṇapeṃdrāya mṛgeṃdrāyeva govṛṣaḥ
7.1,22.21ab
ततस्त्वशनिकल्पेन क्रूरास्येन महेषुणा
tatastvaśanikalpena krūrāsyena maheṣuṇā
7.1,22.21cd
विव्याध गणराजस्य भुजे भुजगसन्निभे
vivyādha gaṇarājasya bhuje bhujagasannibhe
7.1,22.22ab
सो ऽपि तस्य भुजे भूयः सूर्यायुतसमप्रभम्
so 'pi tasya bhuje bhūyaḥ sūryāyutasamaprabham
7.1,22.22cd
विससर्ज शरं वेगाद्वीरभद्रो महाबलः
visasarja śaraṃ vegādvīrabhadro mahābalaḥ
7.1,22.23ab
स च विष्णुः पुनर्भद्रं भद्रो विष्णुं तथा पुनः
sa ca viṣṇuḥ punarbhadraṃ bhadro viṣṇuṃ tathā punaḥ
7.1,22.23cd
स च तं स च तं विप्राश्शरैस्तावनुजघ्नतुः
sa ca taṃ sa ca taṃ viprāśśaraistāvanujaghnatuḥ
7.1,22.24ab
तयोः परस्परं वेगाच्छरानाशु विमुंचतोः
tayoḥ parasparaṃ vegāccharānāśu vimuṃcatoḥ
7.1,22.24cd
द्वयोस्समभवद्युद्धं तुमुलं रोमहर्षणम्
dvayossamabhavadyuddhaṃ tumulaṃ romaharṣaṇam
7.1,22.25ab
तद्दृष्ट्वा तुमुलं युद्धं तयोरेव परस्परम्
taddṛṣṭvā tumulaṃ yuddhaṃ tayoreva parasparam
7.1,22.25cd
हाहाकारो महानासीदाकाशे खेचरेरितः
hāhākāro mahānāsīdākāśe khecareritaḥ
7.1,22.26ab
ततस्त्वनलतुंडेन शरेणादित्यवर्चसा
tatastvanalatuṃḍena śareṇādityavarcasā
7.1,22.26cd
विव्याध सुदृढं भद्रो विष्णोर्महति वक्षसि
vivyādha sudṛḍhaṃ bhadro viṣṇormahati vakṣasi
7.1,22.27ab
स तु तीव्रप्रपातेन शरेण दृढमाहतः
sa tu tīvraprapātena śareṇa dṛḍhamāhataḥ
7.1,22.27cd
महतीं रुजमासाद्य निपपात विमोहितः
mahatīṃ rujamāsādya nipapāta vimohitaḥ
7.1,22.28ab
पुनः क्षणादिवोत्थाय लब्धसंज्ञस्तदा हरिः
punaḥ kṣaṇādivotthāya labdhasaṃjñastadā hariḥ
7.1,22.28cd
सर्वाण्यपि च दिव्यास्त्राण्यथैनं प्रत्यवासृजत्
sarvāṇyapi ca divyāstrāṇyathainaṃ pratyavāsṛjat
7.1,22.29ab
स च विष्णुर्धनुर्मुक्तान्सर्वाञ्छर्वचमूपतिः
sa ca viṣṇurdhanurmuktānsarvāñcharvacamūpatiḥ
7.1,22.29cd
सहसा वारयामास घोरैः प्रतिशरैः शरान्
sahasā vārayāmāsa ghoraiḥ pratiśaraiḥ śarān
7.1,22.30ab
ततो विष्णुस्स्वनामांकं बाणमव्याहतं क्वचित्
tato viṣṇussvanāmāṃkaṃ bāṇamavyāhataṃ kvacit
7.1,22.30cd
ससर्ज क्रोधरक्ता क्षस्तमुद्दिश्य गणेश्वरम्
sasarja krodharaktā kṣastamuddiśya gaṇeśvaram
7.1,22.30ef
तं बाणं बाणवर्येण भद्रो भद्राह्वयेण तु
taṃ bāṇaṃ bāṇavaryeṇa bhadro bhadrāhvayeṇa tu
7.1,22.31ab
अप्राप्तमेव भगवाञ्चिच्छेद शतधा पथि
aprāptameva bhagavāñciccheda śatadhā pathi
7.1,22.31cd
अथैकेनेषुणा शार्ङ्गं द्वाभ्यां पक्षौ गरुत्मतः
athaikeneṣuṇā śārṅgaṃ dvābhyāṃ pakṣau garutmataḥ
7.1,22.32ab
निमेषादेव चिच्छेद तदद्भुतमिवाभवत्
nimeṣādeva ciccheda tadadbhutamivābhavat
7.1,22.32cd
ततो योगबलाद्विष्णुर्देहाद्देवान्सुदारुणान्
tato yogabalādviṣṇurdehāddevānsudāruṇān
7.1,22.33ab
शंखचक्रगदाहस्तान् विससर्ज सहस्रशः
śaṃkhacakragadāhastān visasarja sahasraśaḥ
7.1,22.33cd
सर्वांस्तान्क्षणमात्रेण त्रैपुरानिव शंकरः
sarvāṃstānkṣaṇamātreṇa traipurāniva śaṃkaraḥ
7.1,22.34ab
निर्ददाह महाबाहुर्नेत्रसृष्टेन वह्निना
nirdadāha mahābāhurnetrasṛṣṭena vahninā
7.1,22.34cd
ततः क्रुद्धतरो विष्णुश्चक्रमुद्यम्य सत्वरः
tataḥ kruddhataro viṣṇuścakramudyamya satvaraḥ
7.1,22.35ab
तस्मिन्वीरो समुत्स्रष्टुं तदानीमुद्यतो ऽभवत्
tasminvīro samutsraṣṭuṃ tadānīmudyato 'bhavat
7.1,22.35cd
तं दृष्ट्वा चक्रमुद्यम्य पुरतः समुपस्थितम्
taṃ dṛṣṭvā cakramudyamya purataḥ samupasthitam
7.1,22.36ab
स्मयन्निव गणेशानो व्यष्टंभयदयत्नतः
smayanniva gaṇeśāno vyaṣṭaṃbhayadayatnataḥ
7.1,22.36cd
स्तंभितांगस्तु तच्चक्रं घोरमप्रतिमं क्वचित्
staṃbhitāṃgastu taccakraṃ ghoramapratimaṃ kvacit
7.1,22.37ab
इच्छन्नपि समुत्स्रष्टुं न विष्णुरभवत्क्षमः
icchannapi samutsraṣṭuṃ na viṣṇurabhavatkṣamaḥ
7.1,22.37cd
श्वसन्निवैकमुद्धृत्य बाहुं चक्रसमन्वितम्
śvasannivaikamuddhṛtya bāhuṃ cakrasamanvitam
7.1,22.38ab
अतिष्ठदलसो भूत्वा पाषाण इव निश्चलः
atiṣṭhadalaso bhūtvā pāṣāṇa iva niścalaḥ
7.1,22.38cd
विशरीरो यथाजीवो विशृङ्गो वा यथा वृषः
viśarīro yathājīvo viśṛṅgo vā yathā vṛṣaḥ
7.1,22.39ab
विदंष्ट्रश्च यथा सिंहस्तथा विष्णुरवस्थितः
vidaṃṣṭraśca yathā siṃhastathā viṣṇuravasthitaḥ
7.1,22.39cd
तं दृष्ट्वा दुर्दशापन्नं विष्णुमिंद्रादयः सुराः
taṃ dṛṣṭvā durdaśāpannaṃ viṣṇumiṃdrādayaḥ surāḥ
7.1,22.39ef
समुन्नद्धा गणेन्द्रेण मृगेंद्रेणेव गोवृषाः
samunnaddhā gaṇendreṇa mṛgeṃdreṇeva govṛṣāḥ
7.1,22.40ab
प्रगृहीतायुधा यौद्धुंक्रुद्धाः समुपतस्थिरे
pragṛhītāyudhā yauddhuṃkruddhāḥ samupatasthire
7.1,22.40cd
तान्दृष्ट्वा समरे भद्रःक्षुद्रानिव हरिर्मृगान्
tāndṛṣṭvā samare bhadraḥkṣudrāniva harirmṛgān
7.1,22.41ab
साक्षाद्रुद्रतनुर्वीरो वरवीरगणावृतः
sākṣādrudratanurvīro varavīragaṇāvṛtaḥ
7.1,22.41cd
अट्टहासेन घोरेण व्यष्टं भयदनिंदितः
aṭṭahāsena ghoreṇa vyaṣṭaṃ bhayadaniṃditaḥ
7.1,22.42ab
तथा शतमखस्यापि सवज्रो दक्षिणः करः
tathā śatamakhasyāpi savajro dakṣiṇaḥ karaḥ
7.1,22.42cd
सिसृक्षोरेव उद्वज्रश्चित्रीकृत इवाभवत्
sisṛkṣoreva udvajraścitrīkṛta ivābhavat
7.1,22.43ab
अन्येषामपि सर्वेषां सरक्ता अपि बाहवः
anyeṣāmapi sarveṣāṃ saraktā api bāhavaḥ
7.1,22.43cd
अलसानामिवारंभास्तादृशाः प्रतियांत्युत
alasānāmivāraṃbhāstādṛśāḥ pratiyāṃtyuta
7.1,22.44ab
एवं भगवता तेन व्याहताशेषवैभवात्
evaṃ bhagavatā tena vyāhatāśeṣavaibhavāt
7.1,22.44cd
अमराः समरे तस्य पुरतः स्थातुमक्षमाः
amarāḥ samare tasya purataḥ sthātumakṣamāḥ
7.1,22.45ab
स्तब्धैरवयवैरेव दुद्रुवुर्भयविह्वलाः
stabdhairavayavaireva dudruvurbhayavihvalāḥ
7.1,22.45cd
स्थितिं च चक्रिरे युद्धे वीरतेजोभयाकुलाः
sthitiṃ ca cakrire yuddhe vīratejobhayākulāḥ
7.1,22.46ab
विद्रुतांस्त्रिदशान्वीरान्वीरभद्रो महाभुजः
vidrutāṃstridaśānvīrānvīrabhadro mahābhujaḥ
7.1,22.46cd
विव्याध निशितैर्बाणैर्मघो वर्षैरिवाचलान्
vivyādha niśitairbāṇairmagho varṣairivācalān
7.1,22.47ab
बहवस्तस्य वीरस्य बाहवः परिघोपमाः
bahavastasya vīrasya bāhavaḥ parighopamāḥ
7.1,22.47cd
शस्त्रैश्चकाशिरे दीप्तैः साग्निज्वाला इवोरगाः
śastraiścakāśire dīptaiḥ sāgnijvālā ivoragāḥ
7.1,22.48ab
अस्त्रशस्त्राण्यनेकानिसवीरो विसृजन्बभौ
astraśastrāṇyanekānisavīro visṛjanbabhau
7.1,22.48cd
विसृजन्सर्वभूतानि यथादौ विश्वसंभवः
visṛjansarvabhūtāni yathādau viśvasaṃbhavaḥ
7.1,22.49ab
यथा रश्मिभिरादित्यः प्रच्छादयति मेदिनीम्
yathā raśmibhirādityaḥ pracchādayati medinīm
7.1,22.49cd
तथा वीरः क्षणादेव शरैः प्राच्छादयद्दिशः
tathā vīraḥ kṣaṇādeva śaraiḥ prācchādayaddiśaḥ
7.1,22.50ab
खमंडले गणेन्द्रस्य शराः कनकभूषिताः
khamaṃḍale gaṇendrasya śarāḥ kanakabhūṣitāḥ
7.1,22.50cd
उत्पतंतस्तडिद्रूपैरुपमानपदं ययुः
utpataṃtastaḍidrūpairupamānapadaṃ yayuḥ
7.1,22.51ab
महांतस्ते सुरगणान् मंडूकानिवडुंडुभाः
mahāṃtaste suragaṇān maṃḍūkānivaḍuṃḍubhāḥ
7.1,22.51cd
प्राणैर्वियोजयामासुः पपुश्च रुधिरासवम्
prāṇairviyojayāmāsuḥ papuśca rudhirāsavam
7.1,22.52ab
निकृत्तबाहवः केचित्केचिल्लूनवराननाः
nikṛttabāhavaḥ kecitkecillūnavarānanāḥ
7.1,22.52cd
पार्श्वे विदारिताः केचिन्निपेतुरमरा भुवि
pārśve vidāritāḥ kecinnipeturamarā bhuvi
7.1,22.53ab
विशिखोन्मथितैर्गात्रैर्बहुभिश्छिन्नसन्धिभिः
viśikhonmathitairgātrairbahubhiśchinnasandhibhiḥ
7.1,22.53cd
विवृत्तनयनाः केचिन्निपेतुर्भूतले मृताः
vivṛttanayanāḥ kecinnipeturbhūtale mṛtāḥ
7.1,22.53ef
गां प्रवेष्टुमिवेच्छंतः खं गंतुमिव लिप्सवः
gāṃ praveṣṭumivecchaṃtaḥ khaṃ gaṃtumiva lipsavaḥ
7.1,22.54ab
अलब्धात्मनिरोधानां व्यलीयंतः परस्परम्
alabdhātmanirodhānāṃ vyalīyaṃtaḥ parasparam
7.1,22.54cd
भूमौ केचित्प्रविविशुः पर्वतानां गुहाः परे
bhūmau kecitpraviviśuḥ parvatānāṃ guhāḥ pare
7.1,22.55ab
अपरे जग्मुराकाशं परे च विविशुर्जलम्
apare jagmurākāśaṃ pare ca viviśurjalam
7.1,22.55cd
तथा संछिन्नसर्वांगैस्स वीरस्त्रिदशैर्बभौ
tathā saṃchinnasarvāṃgaissa vīrastridaśairbabhau
7.1,22.56ab
परिग्रस्तप्रजावर्गो भगवानिव भैरवः
parigrastaprajāvargo bhagavāniva bhairavaḥ
7.1,22.56cd
दग्धत्रिपुरसंव्यूहस्त्रिपुरारिर्यथाभवत्
dagdhatripurasaṃvyūhastripurāriryathābhavat
7.1,22.57ab
एवं देवबलं सर्वं दीनं बीभत्सदर्शनम्
evaṃ devabalaṃ sarvaṃ dīnaṃ bībhatsadarśanam
7.1,22.57cd
गणेश्वरसमुत्पन्नं कृपणं वपुराददे
gaṇeśvarasamutpannaṃ kṛpaṇaṃ vapurādade
7.1,22.58ab
तदा त्रिदशवीराणामसृक्सलिलवाहिनी
tadā tridaśavīrāṇāmasṛksalilavāhinī
7.1,22.58cd
526ब् प्रावर्तत नदी घोरा प्राणिनां भयशंसिनी
526b prāvartata nadī ghorā prāṇināṃ bhayaśaṃsinī
7.1,22.59ab
रुधिरेण परिक्लिन्ना यज्ञभूमिस्तदा बभौ
rudhireṇa pariklinnā yajñabhūmistadā babhau
7.1,22.59cd
रक्तार्द्रवसना श्यामा हतशुंभेव कैशिकी
raktārdravasanā śyāmā hataśuṃbheva kaiśikī
7.1,22.60ab
तस्मिन्महति संवृत्ते समरे भृशदारुणे
tasminmahati saṃvṛtte samare bhṛśadāruṇe
7.1,22.60cd
भयेनेव परित्रस्ता प्रचचाल वसुन्धरा
bhayeneva paritrastā pracacāla vasundharā
7.1,22.61ab
महोर्मिकलिलावर्तश्चुक्षुभे च महोदधिः
mahormikalilāvartaścukṣubhe ca mahodadhiḥ
7.1,22.61cd
पेतुश्चोल्का महोत्पाताः शाखाश्च मुमुचुर्द्रुमाः
petuścolkā mahotpātāḥ śākhāśca mumucurdrumāḥ
7.1,22.62ab
अप्रसन्ना दिशः सर्वाः पवनश्चाशिवो ववौ
aprasannā diśaḥ sarvāḥ pavanaścāśivo vavau
7.1,22.62cd
अहो विधिविपर्यासस्त्वश्वमेधोयमध्वरः
aho vidhiviparyāsastvaśvamedhoyamadhvaraḥ
7.1,22.62ef
यजमानस्स्वयं दक्षौ ब्रह्मपुत्रप्रजापतिः
yajamānassvayaṃ dakṣau brahmaputraprajāpatiḥ
7.1,22.63ab
धर्मादयस्सदस्याश्च रक्षिता गरुडध्वजः
dharmādayassadasyāśca rakṣitā garuḍadhvajaḥ
7.1,22.63cd
भागांश्च प्रतिगृह्णंति साक्षादिंद्रादयः सुराः
bhāgāṃśca pratigṛhṇaṃti sākṣādiṃdrādayaḥ surāḥ
7.1,22.64ab
तथापि यजमानस्य यज्ञस्य च सहर्त्विजः
tathāpi yajamānasya yajñasya ca sahartvijaḥ
7.1,22.64cd
सद्य एव शिरश्छेदस्साधु संपद्यते फलम्
sadya eva śiraśchedassādhu saṃpadyate phalam
7.1,22.65ab
तस्मान्नावेदनिर्दिष्टं न चेश्वरबहिष्कृतम्
tasmānnāvedanirdiṣṭaṃ na ceśvarabahiṣkṛtam
7.1,22.
नासत्परिगृहीतं च कर्म कुर्यात्कदाचन
nāsatparigṛhītaṃ ca karma kuryātkadācana
7.1,22.66ab
65च्द्/कृत्वापि सुमहत्पुण्यमिष्ट्वा यज्ञशतैरपि
65cd/kṛtvāpi sumahatpuṇyamiṣṭvā yajñaśatairapi
7.1,22.66cd
न तत्फलमवाप्नोति भक्तिहीनो महेश्वरे
na tatphalamavāpnoti bhaktihīno maheśvare
7.1,22.67ab
कृत्वापि सुमहत्पापं भक्त्या यजति यश्शिवम्
kṛtvāpi sumahatpāpaṃ bhaktyā yajati yaśśivam
7.1,22.67cd
मुच्यते पातकैः सर्वैर्नात्र कार्या विचारणा
mucyate pātakaiḥ sarvairnātra kāryā vicāraṇā
7.1,22.68ab
बहुनात्र किमुक्तेन वृथा दानं वृथा तपः
bahunātra kimuktena vṛthā dānaṃ vṛthā tapaḥ
7.1,22.68cd
वृथा यज्ञो वृथा होमः शिवनिन्दारतस्य तु
vṛthā yajño vṛthā homaḥ śivanindāratasya tu
7.1,22.69ab
ततः सनारायणकास्सरुद्राः सलोकपालास्समरे सुरौघाः
tataḥ sanārāyaṇakāssarudrāḥ salokapālāssamare suraughāḥ
7.1,22.69cd
गणेंद्रचापच्युतबाणविद्धाः प्रदुद्रुवुर्गाढरुजाभिभूताः
gaṇeṃdracāpacyutabāṇaviddhāḥ pradudruvurgāḍharujābhibhūtāḥ
7.1,22.70ab
चेलुः क्वचित्केचन शीर्णकेशाः सेदुः क्वचित्केचन दीर्घगात्राः
celuḥ kvacitkecana śīrṇakeśāḥ seduḥ kvacitkecana dīrghagātrāḥ
7.1,22.70cd
पेतुः क्वचित्केचन भिन्नवक्त्रा नेशुः क्वचित्केचन देववीराः
petuḥ kvacitkecana bhinnavaktrā neśuḥ kvacitkecana devavīrāḥ
7.1,22.71ab
केचिच्च तत्र त्रिदशा विपन्ना विस्रस्तवस्त्राभरणास्त्रशस्त्राः
kecicca tatra tridaśā vipannā visrastavastrābharaṇāstraśastrāḥ
7.1,22.71cd
निपेतुरुद्भासितदीनमुद्रा मदं च दर्पं च बलं च हित्वा
nipeturudbhāsitadīnamudrā madaṃ ca darpaṃ ca balaṃ ca hitvā
7.1,22.72ab
सस्मुत्पथप्रस्थितमप्रधृष्यो विक्षिप्य दक्षाध्वरमक्षतास्त्रैः
sasmutpathaprasthitamapradhṛṣyo vikṣipya dakṣādhvaramakṣatāstraiḥ
7.1,22.72cd
बभौ गणेशस्स गणेश्वराणां मध्ये स्थितः सिंह इवर्षभाणाम्
babhau gaṇeśassa gaṇeśvarāṇāṃ madhye sthitaḥ siṃha ivarṣabhāṇām
Chapter 7.1.23
7.1,23.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्खण्डे दक्षयज्ञविध्वंसवर्णनं नाम द्वाविंशो ऽध्यायः वायुरुवाच इति सञ्छिन्नभिन्नांगा देवा विष्णुपुरोगमाः
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrkhaṇḍe dakṣayajñavidhvaṃsavarṇanaṃ nāma dvāviṃśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca iti sañchinnabhinnāṃgā devā viṣṇupurogamāḥ
7.1,23.1cd
क्षणात्कष्टां दशामेत्य त्रेसुः स्तोकावशेषिता
kṣaṇātkaṣṭāṃ daśāmetya tresuḥ stokāvaśeṣitā
7.1,23.2ab
त्रस्तांस्तान्समरे वीरान् देवानन्यांश्च वै गणाः
trastāṃstānsamare vīrān devānanyāṃśca vai gaṇāḥ
7.1,23.2cd
प्रमथाः परमक्रुद्धा वीरभद्रप्रणोदिताः
pramathāḥ paramakruddhā vīrabhadrapraṇoditāḥ
7.1,23.3ab
प्रगृह्य च तथा दोषं निगडैरायसैर्दृढैः
pragṛhya ca tathā doṣaṃ nigaḍairāyasairdṛḍhaiḥ
7.1,23.3cd
बबन्धुः पाणिपादेषु कंधरेषूदरेषु च
babandhuḥ pāṇipādeṣu kaṃdhareṣūdareṣu ca
7.1,23.4ab
तस्मिन्नवसरे ब्रह्मा भद्रमद्रीन्द्रजानुतम्
tasminnavasare brahmā bhadramadrīndrajānutam
7.1,23.4cd
सारथ्याल्लब्धवात्सल्यः प्रार्थयन् प्रणतो ऽब्रवीत्
sārathyāllabdhavātsalyaḥ prārthayan praṇato 'bravīt
7.1,23.5ab
527अ अलं क्रोधेन भगवन्नष्टाश्चैते दिवौकसः
527a alaṃ krodhena bhagavannaṣṭāścaite divaukasaḥ
7.1,23.5cd
प्रसीद क्षम्यतां सर्वं रोमजैस्सह सुव्रत
prasīda kṣamyatāṃ sarvaṃ romajaissaha suvrata
7.1,23.6ab
एवं विज्ञापितस्तेन ब्रह्मणा परमेष्ठिना
evaṃ vijñāpitastena brahmaṇā parameṣṭhinā
7.1,23.6cd
शमं जगाम संप्रीतो गणपस्तस्य गौरवात्
śamaṃ jagāma saṃprīto gaṇapastasya gauravāt
7.1,23.7ab
देवाश्च लब्धावसरा देवदेवस्य मंत्रिणः
devāśca labdhāvasarā devadevasya maṃtriṇaḥ
7.1,23.7cd
धारयन्तो ऽञ्जलीन्मूर्ध्नि तुष्टुवुर्विविधैः स्तवैः
dhārayanto 'ñjalīnmūrdhni tuṣṭuvurvividhaiḥ stavaiḥ
7.1,23.
देवा ऊचुः नमः शिवाय शान्ताय यज्ञहन्त्रे त्रिशूलिने
devā ūcuḥ namaḥ śivāya śāntāya yajñahantre triśūline
7.1,23.8cd
8अब्/ रुद्रभद्राय रुद्राणां पतये रुद्रभूतये
8ab/ rudrabhadrāya rudrāṇāṃ pataye rudrabhūtaye
7.1,23.9ab
कालाग्निरुद्ररूपाय कालकामांगहारिणे
kālāgnirudrarūpāya kālakāmāṃgahāriṇe
7.1,23.9cd
देवतानां शिरोहन्त्रे दक्षस्य च दुरात्मनः
devatānāṃ śirohantre dakṣasya ca durātmanaḥ
7.1,23.10ab
संसर्गादस्य पापस्य दक्षस्याक्लिष्टकर्मणः
saṃsargādasya pāpasya dakṣasyākliṣṭakarmaṇaḥ
7.1,23.10cd
शासिताः समरे वीर त्वया वयमनिन्दिता
śāsitāḥ samare vīra tvayā vayamaninditā
7.1,23.11ab
दग्धाश्चामी वयं सर्वे त्वत्तो भीताश्च भो प्रभो
dagdhāścāmī vayaṃ sarve tvatto bhītāśca bho prabho
7.1,23.11cd
त्वमेव गतिरस्माकं त्राहि नश्शरणागतान्
tvameva gatirasmākaṃ trāhi naśśaraṇāgatān
7.1,23.12ab
वायुरुवाच तुष्टस्त्वेवं स्तुतो देवान् विसृज्य निगडात्प्रभुः
vāyuruvāca tuṣṭastvevaṃ stuto devān visṛjya nigaḍātprabhuḥ
7.1,23.12cd
आनयद्देवदेवस्य समीपममरानिह
ānayaddevadevasya samīpamamarāniha
7.1,23.13ab
देवोपि तत्र भगवानन्तरिक्षे स्थितः प्रभुः
devopi tatra bhagavānantarikṣe sthitaḥ prabhuḥ
7.1,23.13cd
सगणः सर्वगः शर्वस्सर्वलोकमहेश्वरः
sagaṇaḥ sarvagaḥ śarvassarvalokamaheśvaraḥ
7.1,23.14ab
तं दृष्ट्वा परमेशानं देवा विष्णुपुरोगमाः
taṃ dṛṣṭvā parameśānaṃ devā viṣṇupurogamāḥ
7.1,23.14cd
प्रीता अपि च भीताश्च नमश्चक्रुर्महेश्वरम्
prītā api ca bhītāśca namaścakrurmaheśvaram
7.1,23.15ab
दृष्ट्वा तानमरान्भीतान्प्रणतार्तिहरो हरः
dṛṣṭvā tānamarānbhītānpraṇatārtiharo haraḥ
7.1,23.15cd
इदमाह महादेवः प्रहसन् प्रेक्ष्य पार्वतीम्
idamāha mahādevaḥ prahasan prekṣya pārvatīm
7.1,23.16ab
महादेव उवाच माभैष्ट त्रिदशास्सर्वे यूयं वै मामिकाः प्रजाः
mahādeva uvāca mābhaiṣṭa tridaśāssarve yūyaṃ vai māmikāḥ prajāḥ
7.1,23.16cd
अनुग्रहार्थमेवेह धृतो दंडः कृपालुना
anugrahārthameveha dhṛto daṃḍaḥ kṛpālunā
7.1,23.17ab
भवतां निर्जराणां हि क्षान्तो ऽस्माभिर्व्यतिक्रमः
bhavatāṃ nirjarāṇāṃ hi kṣānto 'smābhirvyatikramaḥ
7.1,23.17cd
क्रुद्धेष्वस्मासु युष्माकं न स्थितिर्न च जीवितम्
kruddheṣvasmāsu yuṣmākaṃ na sthitirna ca jīvitam
7.1,23.18ab
वायुरुवाच इत्युक्तास्त्रिदशास्सर्वे शर्वेणामिततेजसा
vāyuruvāca ityuktāstridaśāssarve śarveṇāmitatejasā
7.1,23.18cd
सद्यो विगतसन्देहा ननृतुर्विबुधा मुदा
sadyo vigatasandehā nanṛturvibudhā mudā
7.1,23.19ab
प्रसन्नमनसो भूत्वानन्दविह्वलमानसाः
prasannamanaso bhūtvānandavihvalamānasāḥ
7.1,23.19cd
स्तुतिमारेभिरे कर्तुं शंकरस्य दिवौकसः
stutimārebhire kartuṃ śaṃkarasya divaukasaḥ
7.1,23.20ab
देवा ऊचुः त्वमेव देवाखिललोककर्ता पाता च हर्ता परमेश्वरो ऽसि
devā ūcuḥ tvameva devākhilalokakartā pātā ca hartā parameśvaro 'si
7.1,23.20cd
कविष्णुरुद्राख्यस्वरूपभेदै रजस्तमस्सत्त्वधृतात्ममूर्ते
kaviṣṇurudrākhyasvarūpabhedai rajastamassattvadhṛtātmamūrte
7.1,23.21ab
सर्वमूर्ते नमस्ते ऽस्तु विश्वभावन पावन
sarvamūrte namaste 'stu viśvabhāvana pāvana
7.1,23.21cd
अमूर्ते भक्तहेतोर्हि गृहीताकृतिसौख्यद
amūrte bhaktahetorhi gṛhītākṛtisaukhyada
7.1,23.22ab
चंद्रो ऽगदो हि देवेश कृपातस्तव शंकर
caṃdro 'gado hi deveśa kṛpātastava śaṃkara
7.1,23.22cd
निमज्जनान्मृतः प्राप सुखं मिहिरजाजलिः
nimajjanānmṛtaḥ prāpa sukhaṃ mihirajājaliḥ
7.1,23.23ab
सीमन्तिनी हतधवा तव पूजनतः प्रभो
sīmantinī hatadhavā tava pūjanataḥ prabho
7.1,23.23cd
सौभाग्यमतुलं प्राप सोमवारव्रतात्सुतान्
saubhāgyamatulaṃ prāpa somavāravratātsutān
7.1,23.24ab
श्रीकराय ददौ देवः स्वीयं पदमनुत्तमम्
śrīkarāya dadau devaḥ svīyaṃ padamanuttamam
7.1,23.24cd
सुदर्शनमरक्षस्त्वं नृपमंडलभीतितः
sudarśanamarakṣastvaṃ nṛpamaṃḍalabhītitaḥ
7.1,23.25ab
मेदुरं तारयामास सदारं च घृणानिधिः
meduraṃ tārayāmāsa sadāraṃ ca ghṛṇānidhiḥ
7.1,23.25cd
शारदां विधवां चक्रे सधवां क्रियया भवान्
śāradāṃ vidhavāṃ cakre sadhavāṃ kriyayā bhavān
7.1,23.26ab
भद्रायुषो विपत्तिं च विच्छिद्य त्वमदाः सुखम्
bhadrāyuṣo vipattiṃ ca vicchidya tvamadāḥ sukham
7.1,23.26cd
527ब् सौमिनी भवबन्धाद्वै मुक्ता ऽभूत्तव सेवनात्
527b sauminī bhavabandhādvai muktā 'bhūttava sevanāt
7.1,23.27ab
विष्णुरुवाच त्वं शंभो कहरीशाश्च रजस्सत्त्वतमोगुणैः
viṣṇuruvāca tvaṃ śaṃbho kaharīśāśca rajassattvatamoguṇaiḥ
7.1,23.27cd
कर्ता पाता तथा हर्ता जनानुग्रहकांक्षया
kartā pātā tathā hartā janānugrahakāṃkṣayā
7.1,23.28ab
सर्वगर्वापहारी च सर्वतेजोविलासकः
sarvagarvāpahārī ca sarvatejovilāsakaḥ
7.1,23.28cd
सर्वविद्यादिगूढश्च सर्वानुग्रहकारकः
sarvavidyādigūḍhaśca sarvānugrahakārakaḥ
7.1,23.29ab
त्वत्तः सर्वं च त्वं सर्वं त्वयि सर्वं गिरीश्वर
tvattaḥ sarvaṃ ca tvaṃ sarvaṃ tvayi sarvaṃ girīśvara
7.1,23.29cd
त्राहि त्राहि पुनस्त्राहि कृपां कुरु ममोपरि
trāhi trāhi punastrāhi kṛpāṃ kuru mamopari
7.1,23.30ab
अथास्मिन्नन्तरे ब्रह्मा प्रणिपत्य कृतांजलिः
athāsminnantare brahmā praṇipatya kṛtāṃjaliḥ
7.1,23.30cd
एवं त्ववसरं प्राप्य व्यज्ञापयत शूलिने
evaṃ tvavasaraṃ prāpya vyajñāpayata śūline
7.1,23.31ab
ब्रह्मोवाच जय देव महादेव प्रणतार्तिविभंजन
brahmovāca jaya deva mahādeva praṇatārtivibhaṃjana
7.1,23.31cd
ईदृशेष्वपराधेषु को ऽन्यस्त्वत्तः प्रसीदति
īdṛśeṣvaparādheṣu ko 'nyastvattaḥ prasīdati
7.1,23.32ab
लब्धमानो भविष्यंति ये पुरा निहिता मृधे
labdhamāno bhaviṣyaṃti ye purā nihitā mṛdhe
7.1,23.32cd
प्रत्यापत्तिर्न कस्य स्यात्प्रसन्ने परमेश्वरे
pratyāpattirna kasya syātprasanne parameśvare
7.1,23.33ab
यदिदं देवदेवानां कृतमन्तुषु दूषणम्
yadidaṃ devadevānāṃ kṛtamantuṣu dūṣaṇam
7.1,23.33cd
तदिदं भूषणं मन्येत अंगीकारगौरवात्
tadidaṃ bhūṣaṇaṃ manyeta aṃgīkāragauravāt
7.1,23.34ab
इति विज्ञाप्यमानस्तु ब्रह्मणा परमेष्ठिना
iti vijñāpyamānastu brahmaṇā parameṣṭhinā
7.1,23.34cd
विलोक्य वदनं देव्या देवदेवस्स्मयन्निव
vilokya vadanaṃ devyā devadevassmayanniva
7.1,23.35ab
पुत्रभूतस्य वात्सल्याद्ब्रह्मणः पद्मजन्मनः
putrabhūtasya vātsalyādbrahmaṇaḥ padmajanmanaḥ
7.1,23.35cd
देवादीनां यथापूर्वमंगानि प्रददौ प्रभुः
devādīnāṃ yathāpūrvamaṃgāni pradadau prabhuḥ
7.1,23.36ab
प्रथमाद्यैश्च या देव्यो दंडिता देवमातरः
prathamādyaiśca yā devyo daṃḍitā devamātaraḥ
7.1,23.36cd
तासामपि यथापूर्वाण्यंगानि गिरिशो ददौ
tāsāmapi yathāpūrvāṇyaṃgāni giriśo dadau
7.1,23.37ab
दक्षस्य भगवानेव स्वयं ब्रह्मा पितामहः
dakṣasya bhagavāneva svayaṃ brahmā pitāmahaḥ
7.1,23.37cd
तत्पापानुगुणं चक्रे जरच्छागमुखं मुखम्
tatpāpānuguṇaṃ cakre jaracchāgamukhaṃ mukham
7.1,23.38ab
सो ऽपि संज्ञां ततो लब्ध्वा स दृष्ट्वा जीवितः सुधी
so 'pi saṃjñāṃ tato labdhvā sa dṛṣṭvā jīvitaḥ sudhī
7.1,23.38cd
भीतः कृताञ्जलिः शंभुं तुष्टाव प्रलपन्बहु
bhītaḥ kṛtāñjaliḥ śaṃbhuṃ tuṣṭāva pralapanbahu
7.1,23.39ab
दक्ष उवाच जय देव जगन्नाथ लोकानुग्रहकारक
dakṣa uvāca jaya deva jagannātha lokānugrahakāraka
7.1,23.39cd
कृपां कुरु महेशानापराधं मे क्षमस्व ह
kṛpāṃ kuru maheśānāparādhaṃ me kṣamasva ha
7.1,23.40ab
कर्ता भर्ता च हर्ता च त्वमेव जगतां प्रभो
kartā bhartā ca hartā ca tvameva jagatāṃ prabho
7.1,23.40cd
मया ज्ञातं विशेषेण विष्ण्वादिसकलेश्वरः
mayā jñātaṃ viśeṣeṇa viṣṇvādisakaleśvaraḥ
7.1,23.41ab
त्वयैव विततं सर्वं व्याप्तं सृष्टं न नाशितम्
tvayaiva vitataṃ sarvaṃ vyāptaṃ sṛṣṭaṃ na nāśitam
7.1,23.41cd
न हि त्वदधिकाः केचिदीशास्ते ऽच्युतकादयः
na hi tvadadhikāḥ kecidīśāste 'cyutakādayaḥ
7.1,23.42ab
वायुरुवाच तं तथा व्याकुलं भीतं प्रलपंतं कृतागसम्
vāyuruvāca taṃ tathā vyākulaṃ bhītaṃ pralapaṃtaṃ kṛtāgasam
7.1,23.42cd
स्मयन्निवावदत्प्रेक्ष्य मा भैरिति 1 घृणानिधिः
smayannivāvadatprekṣya mā bhairiti 1 ghṛṇānidhiḥ
7.1,23.43ab
तथोक्त्वा ब्रह्मणस्तस्य पितुः प्रियचिकीर्षया
tathoktvā brahmaṇastasya pituḥ priyacikīrṣayā
7.1,23.43cd
गाणपत्यं ददौ तस्मै दक्षायाक्षयमीश्वरः
gāṇapatyaṃ dadau tasmai dakṣāyākṣayamīśvaraḥ
7.1,23.44ab
ततो ब्रह्मादयो देवा अभिवंद्य कृत 2अंजलिः
tato brahmādayo devā abhivaṃdya kṛta 2aṃjaliḥ
7.1,23.44cd
तुष्टुवुः प्रश्रया वाचा शंकरं गिरिजाधिपम्
tuṣṭuvuḥ praśrayā vācā śaṃkaraṃ girijādhipam
7.1,23.45ab
ब्रह्मादय ऊचुः जय शंकर देवेश दीनानाथ महाप्रभो
brahmādaya ūcuḥ jaya śaṃkara deveśa dīnānātha mahāprabho
7.1,23.45cd
1 सिज्लोप आर्षः 2 एकवचनमार्षम् 528अ कृपां कुरु महेशानापराधं नो क्षमस्व वै
1 sijlopa ārṣaḥ 2 ekavacanamārṣam 528a kṛpāṃ kuru maheśānāparādhaṃ no kṣamasva vai
7.1,23.46ab
मखपाल मखाधीश मखविध्वंसकारक
makhapāla makhādhīśa makhavidhvaṃsakāraka
7.1,23.46cd
कृपां कुरु मशानापराधं नः क्षमस्व वै
kṛpāṃ kuru maśānāparādhaṃ naḥ kṣamasva vai
7.1,23.47ab
देवदेव परेशान भक्तप्राणप्रपोषक
devadeva pareśāna bhaktaprāṇaprapoṣaka
7.1,23.47cd
दुष्टदण्डप्रद स्वामिन्कृपां कुरु नमो ऽस्तु ते
duṣṭadaṇḍaprada svāminkṛpāṃ kuru namo 'stu te
7.1,23.48ab
त्वं प्रभो गर्वहर्ता वै दुष्टानां त्वामजानताम्
tvaṃ prabho garvahartā vai duṣṭānāṃ tvāmajānatām
7.1,23.48cd
रक्षको हि विशेषेण सतां त्वत्सक्तचेतसाम्
rakṣako hi viśeṣeṇa satāṃ tvatsaktacetasām
7.1,23.49ab
अद्भुतं चरितं ते हि निश्चितं कृपया तव
adbhutaṃ caritaṃ te hi niścitaṃ kṛpayā tava
7.1,23.49cd
सर्वापराधः क्षंतव्यो विभवो दीनवत्सलाः
sarvāparādhaḥ kṣaṃtavyo vibhavo dīnavatsalāḥ
7.1,23.50ab
वायुरुवाच इति स्तुतो महादेवो ब्रह्माद्यैरमरैः प्रभुः
vāyuruvāca iti stuto mahādevo brahmādyairamaraiḥ prabhuḥ
7.1,23.50cd
स भक्तवत्सलस्स्वामी तुतोष करुणोदधिः
sa bhaktavatsalassvāmī tutoṣa karuṇodadhiḥ
7.1,23.51ab
चकारानुग्रहं तेषां ब्रह्मादीनां दिवौकसाम्
cakārānugrahaṃ teṣāṃ brahmādīnāṃ divaukasām
7.1,23.51cd
ददौ नरांश्च सुप्रीत्या शंकरो दीनवत्सलः
dadau narāṃśca suprītyā śaṃkaro dīnavatsalaḥ
7.1,23.52ab
स च ततस्त्रिदशाञ्छरणागतान् परमकारुणिकः परमेश्वरः
sa ca tatastridaśāñcharaṇāgatān paramakāruṇikaḥ parameśvaraḥ
7.1,23.52cd
अनुगतस्मितलक्षणया गिरा शमितसर्वभयः समभाषत
anugatasmitalakṣaṇayā girā śamitasarvabhayaḥ samabhāṣata
7.1,23.53ab
शिव उवाच यदिदमाग इहाचरितं सुरैर्विधिनियोगवशादिव यन्त्रितैः
śiva uvāca yadidamāga ihācaritaṃ surairvidhiniyogavaśādiva yantritaiḥ
7.1,23.53cd
शरणमेव गतानवलोक्य वस्तदखिलं किल विस्मृतमेव नः
śaraṇameva gatānavalokya vastadakhilaṃ kila vismṛtameva naḥ
7.1,23.54ab
तदिह यूयमपि प्रकृतं मनस्यविगणय्य विमर्दमपत्रपाः
tadiha yūyamapi prakṛtaṃ manasyavigaṇayya vimardamapatrapāḥ
7.1,23.54cd
हरिविरिंचिसुरेन्द्रमुखास्सुखं व्रजत देवपुरं प्रति संप्रति
hariviriṃcisurendramukhāssukhaṃ vrajata devapuraṃ prati saṃprati
7.1,23.55ab
इति सुरानभिधाय सुरेश्वरो निकृतदक्षकृतक्रतुरक्रतुः
iti surānabhidhāya sureśvaro nikṛtadakṣakṛtakraturakratuḥ
7.1,23.55cd
सगिरिजानुचरस्सपरिच्छदः स्थित इवाम्बरतोन्तरधाद्धरः
sagirijānucarassaparicchadaḥ sthita ivāmbaratontaradhāddharaḥ
7.1,23.56ab
अथ सुरा अपि ते विगतव्यथाः कथितभद्रसुभद्रपराक्रमाः
atha surā api te vigatavyathāḥ kathitabhadrasubhadraparākramāḥ
7.1,23.56cd
सपदि खेन सुखेन यथासुखं ययुरनेकमुखाः मघवन्मुखाः
sapadi khena sukhena yathāsukhaṃ yayuranekamukhāḥ maghavanmukhāḥ
Chapter 7.1.24
7.1,24.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे गिरिशानुनयो नाम त्रयोविंशो ऽध्यायः ऋषय ऊचुः अन्तर्धानगतो देव्या सह सानुचरो हरः
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe giriśānunayo nāma trayoviṃśo 'dhyāyaḥ ṛṣaya ūcuḥ antardhānagato devyā saha sānucaro haraḥ
7.1,24.1cd
क्व यातः कुत्र वासः किं कृत्वा विरराम ह
kva yātaḥ kutra vāsaḥ kiṃ kṛtvā virarāma ha
7.1,24.2ab
वायुरुवाच महीधरवरः श्रीमान् मंदरश्चित्रकंदरः
vāyuruvāca mahīdharavaraḥ śrīmān maṃdaraścitrakaṃdaraḥ
7.1,24.2cd
दयितो देवदेवस्य निवासस्तपसो ऽभवत्
dayito devadevasya nivāsastapaso 'bhavat
7.1,24.3ab
तपो महत्कृतं तेन वोढुं स्वशिरसा शिवौ
tapo mahatkṛtaṃ tena voḍhuṃ svaśirasā śivau
7.1,24.3cd
चिरेण लब्धं तत्पादपंकजस्पर्शजं सुखम्
cireṇa labdhaṃ tatpādapaṃkajasparśajaṃ sukham
7.1,24.4ab
तस्य शैलस्य सौन्दर्यं सहस्रवदनैरपि
tasya śailasya saundaryaṃ sahasravadanairapi
7.1,24.4cd
न शक्यं विस्तराद्वक्तुं वर्षकोटिशतैरपि
na śakyaṃ vistarādvaktuṃ varṣakoṭiśatairapi
7.1,24.5ab
शक्यमप्यस्य सौन्दर्यं न वर्णयितुमुत्सहे
śakyamapyasya saundaryaṃ na varṇayitumutsahe
7.1,24.5cd
पर्वतान्तरसौन्दर्यं साधारणविधारणात्
parvatāntarasaundaryaṃ sādhāraṇavidhāraṇāt
7.1,24.6ab
इदन्तु शक्यते वक्तुमस्मिन्पर्वतसुन्दरे
idantu śakyate vaktumasminparvatasundare
7.1,24.6cd
ऋद्ध्या कयापि सौन्दर्यमीश्वरावासयोग्यता
ṛddhyā kayāpi saundaryamīśvarāvāsayogyatā
7.1,24.7ab
अत एव हि देवेन देव्याः प्रियचिकीर्षया
ata eva hi devena devyāḥ priyacikīrṣayā
7.1,24.7cd
अतीव रमणीयोयं गिरिरन्तःपुरीकृतः
atīva ramaṇīyoyaṃ girirantaḥpurīkṛtaḥ
7.1,24.8ab
528ब् मेखलाभूमयस्तस्य विमलोपलपादपाः
528b mekhalābhūmayastasya vimalopalapādapāḥ
7.1,24.8cd
शिवयोर्नित्यसान्निध्यान्न्यक्कुर्वंत्यखिलंजगत्
śivayornityasānnidhyānnyakkurvaṃtyakhilaṃjagat
7.1,24.9ab
पितृभ्यां जगतो नित्यं स्नानपानोपयोगतः
pitṛbhyāṃ jagato nityaṃ snānapānopayogataḥ
7.1,24.9cd
अवाप्तपुण्यसंस्कारः प्रसरद्भिरितस्ततः
avāptapuṇyasaṃskāraḥ prasaradbhiritastataḥ
7.1,24.10ab
लघुशीतलसंस्पर्शैरच्छाच्छैर्निर्झराम्बुभिः
laghuśītalasaṃsparśairacchācchairnirjharāmbubhiḥ
7.1,24.10cd
अधिराज्येन चाद्रीणामद्रीरेषो ऽभिषिच्यते
adhirājyena cādrīṇāmadrīreṣo 'bhiṣicyate
7.1,24.11ab
निशासु शिखरप्रान्तर्वर्तिना स शिलोच्चयः
niśāsu śikharaprāntarvartinā sa śiloccayaḥ
7.1,24.11cd
चंद्रेणाचल साम्राज्यच्छत्रेणेव विराजते
caṃdreṇācala sāmrājyacchatreṇeva virājate
7.1,24.12ab
स शैलश्चंचलीभूतैर्बालैश्चामरयोषिताम्
sa śailaścaṃcalībhūtairbālaiścāmarayoṣitām
7.1,24.12cd
सर्वपर्वतसाम्राज्यचामरैरिव वीज्यते
sarvaparvatasāmrājyacāmarairiva vījyate
7.1,24.13ab
प्रातरभ्युदिते भानौ भूधरो रत्नभूषितः
prātarabhyudite bhānau bhūdharo ratnabhūṣitaḥ
7.1,24.13cd
दर्पणे देहसौभाग्यं द्रष्टुकाम इव स्थितः
darpaṇe dehasaubhāgyaṃ draṣṭukāma iva sthitaḥ
7.1,24.14ab
कूजद्विहंगवाचालैर्वातोद्धृतलताभुजैः
kūjadvihaṃgavācālairvātoddhṛtalatābhujaiḥ
7.1,24.14cd
विमुक्तपुष्पैः सततं व्यालम्बिमृदुपल्लवैः
vimuktapuṣpaiḥ satataṃ vyālambimṛdupallavaiḥ
7.1,24.15ab
लताप्रतानजटिलैस्तरुभिस्तपसैरिव
latāpratānajaṭilaistarubhistapasairiva
7.1,24.15cd
जयाशिषा सहाभ्यर्च्य निषेव्यत इवाद्रिराट्
jayāśiṣā sahābhyarcya niṣevyata ivādrirāṭ
7.1,24.16ab
अधोमुखैरूर्ध्वमुखैश्शृंगैस्तिर्यङ्मुखैस्तथा
adhomukhairūrdhvamukhaiśśṛṃgaistiryaṅmukhaistathā
7.1,24.16cd
प्रपतन्निव पाताले भूपृष्ठादुत्पतन्निव
prapatanniva pātāle bhūpṛṣṭhādutpatanniva
7.1,24.17ab
परीतः सर्वतो दिक्षु भ्रमन्निव विहायसि
parītaḥ sarvato dikṣu bhramanniva vihāyasi
7.1,24.17cd
पश्यन्निव जगत्सर्वं नृत्यन्निव निरन्तरम्
paśyanniva jagatsarvaṃ nṛtyanniva nirantaram
7.1,24.18ab
गुहामुखैः प्रतिदिनं व्यात्तास्यो विपुलोदरैः
guhāmukhaiḥ pratidinaṃ vyāttāsyo vipulodaraiḥ
7.1,24.18cd
अजीर्णलावण्यतया जृंभमाण इवाचलः
ajīrṇalāvaṇyatayā jṛṃbhamāṇa ivācalaḥ
7.1,24.19ab
ग्रसन्निव जगत्सर्वं पिबन्निव पयोनिधिम्
grasanniva jagatsarvaṃ pibanniva payonidhim
7.1,24.19cd
वमन्निव तमोन्तस्थं माद्यन्निव खमम्बुदैः
vamanniva tamontasthaṃ mādyanniva khamambudaiḥ
7.1,24.20ab
निवास भूमयस्तास्ता दर्पणप्रतिमोदराः
nivāsa bhūmayastāstā darpaṇapratimodarāḥ
7.1,24.20cd
तिरस्कृतातपास्स्निग्धाश्रमच्छायामहीरुहाः
tiraskṛtātapāssnigdhāśramacchāyāmahīruhāḥ
7.1,24.21ab
सरित्सरस्तडागादिसंपर्कशिशिरानिलाः
saritsarastaḍāgādisaṃparkaśiśirānilāḥ
7.1,24.21cd
तत्र तत्र निषण्णाभ्यां शिवाभ्यां सफलीकृताः
tatra tatra niṣaṇṇābhyāṃ śivābhyāṃ saphalīkṛtāḥ
7.1,24.22ab
तमिमं सर्वतः श्रेष्ठं स्मृत्वा साम्बस्त्रियम्बकः
tamimaṃ sarvataḥ śreṣṭhaṃ smṛtvā sāmbastriyambakaḥ
7.1,24.22cd
रैभ्याश्रमसमीपस्थश्चान्तर्धानं गतो ययौ
raibhyāśramasamīpasthaścāntardhānaṃ gato yayau
7.1,24.23ab
तत्रोद्यानमनुप्राप्य देव्या सह महेश्वरः
tatrodyānamanuprāpya devyā saha maheśvaraḥ
7.1,24.23cd
रराम रमणीयासु देव्यान्तःपुरभूमिषु
rarāma ramaṇīyāsu devyāntaḥpurabhūmiṣu
7.1,24.24ab
तथा गतेषु कालेषु प्रवृद्धासु प्रजासु च
tathā gateṣu kāleṣu pravṛddhāsu prajāsu ca
7.1,24.24cd
दैत्यौ शुंभनिशुंभाख्यौ भ्रातरौ संबभूवतुः
daityau śuṃbhaniśuṃbhākhyau bhrātarau saṃbabhūvatuḥ
7.1,24.25ab
ताभ्यां तपो बलाद्दत्तं ब्रह्मणा परमेष्टिना
tābhyāṃ tapo balāddattaṃ brahmaṇā parameṣṭinā
7.1,24.25cd
अवध्यत्वं जगत्यस्मिन्पुरुषैरखिलैरपि
avadhyatvaṃ jagatyasminpuruṣairakhilairapi
7.1,24.26ab
अयोनिजा तु या कन्या ह्यंबिकांशसमुद्भवा
ayonijā tu yā kanyā hyaṃbikāṃśasamudbhavā
7.1,24.26cd
अजातपुंस्पर्शरतिरविलंघ्यपराक्रमा
ajātapuṃsparśaratiravilaṃghyaparākramā
7.1,24.27ab
तया तु नौ वधः संख्ये तस्यां कामाभिभूतयोः
tayā tu nau vadhaḥ saṃkhye tasyāṃ kāmābhibhūtayoḥ
7.1,24.27cd
इति चाभ्यर्थितो ब्रह्मा ताभ्याम्प्राह तथास्त्विति
iti cābhyarthito brahmā tābhyāmprāha tathāstviti
7.1,24.28ab
ततः प्रभृति शक्रादीन्विजित्य समरे सुरान्
tataḥ prabhṛti śakrādīnvijitya samare surān
7.1,24.28cd
निःस्वाध्यायवषट्कारं जगच्चक्रतुरक्रमात्
niḥsvādhyāyavaṣaṭkāraṃ jagaccakraturakramāt
7.1,24.29ab
तयोर्वधाय देवेशं ब्रह्माभ्यर्थितवान्पुनः
tayorvadhāya deveśaṃ brahmābhyarthitavānpunaḥ
7.1,24.29cd
विनिंद्यापि रहस्यं वां क्रोधयित्वा यथा तथा
viniṃdyāpi rahasyaṃ vāṃ krodhayitvā yathā tathā
7.1,24.30ab
529अ तद्वर्णकोशजां शक्तिमकामां कन्यकात्मिकाम्
529a tadvarṇakośajāṃ śaktimakāmāṃ kanyakātmikām
7.1,24.30cd
निशुम्भशुंभयोर्हंत्रीं सुरेभ्यो दातुमर्हसि
niśumbhaśuṃbhayorhaṃtrīṃ surebhyo dātumarhasi
7.1,24.31ab
एवमभ्यर्थितो धात्रा भगवान्नीललोहितः
evamabhyarthito dhātrā bhagavānnīlalohitaḥ
7.1,24.31cd
कालीत्याह रहस्यं वां निन्दयन्निव सस्मितः
kālītyāha rahasyaṃ vāṃ nindayanniva sasmitaḥ
7.1,24.32ab
ततः क्रुद्धा तदा देवी सुवर्णा वर्णकारणात्
tataḥ kruddhā tadā devī suvarṇā varṇakāraṇāt
7.1,24.32cd
स्मयन्ती चाह भर्तारमसमाधेयया गिरा
smayantī cāha bhartāramasamādheyayā girā
7.1,24.33ab
देव्युवाच ईदृशो मम वर्णेस्मिन्न रतिर्भवतो ऽस्ति चेत्
devyuvāca īdṛśo mama varṇesminna ratirbhavato 'sti cet
7.1,24.33cd
एवावन्तं चिरं कालं कथमेषा नियम्यते
evāvantaṃ ciraṃ kālaṃ kathameṣā niyamyate
7.1,24.34ab
अरत्या वर्तमानो ऽपि कथं च रमसे मया
aratyā vartamāno 'pi kathaṃ ca ramase mayā
7.1,24.34cd
न ह्यशक्यं जगत्यस्मिन्नीश्वरस्य जगत्प्रभोः
na hyaśakyaṃ jagatyasminnīśvarasya jagatprabhoḥ
7.1,24.35ab
स्वात्मारामस्य भवतो रतिर्न सुखसाधनम्
svātmārāmasya bhavato ratirna sukhasādhanam
7.1,24.35cd
इति हेतोः स्मरो यस्मात्प्रसभं भस्मसात्कृतः
iti hetoḥ smaro yasmātprasabhaṃ bhasmasātkṛtaḥ
7.1,24.36ab
या च नाभिमता भर्तुरपि सर्वांगसुन्दरी
yā ca nābhimatā bharturapi sarvāṃgasundarī
7.1,24.36cd
सा वृथैव हि जायेत सर्वैरपि गुणान्तरैः
sā vṛthaiva hi jāyeta sarvairapi guṇāntaraiḥ
7.1,24.37ab
भर्तुर्भोगैकशेषो हि सर्ग एवैष योषिताम्
bharturbhogaikaśeṣo hi sarga evaiṣa yoṣitām
7.1,24.37cd
तथासत्यन्यथाभूता नारी कुत्रोपयुज्यते
tathāsatyanyathābhūtā nārī kutropayujyate
7.1,24.38ab
तस्माद्वर्णमिमं त्यक्त्वा त्वया रहसि निन्दितम्
tasmādvarṇamimaṃ tyaktvā tvayā rahasi ninditam
7.1,24.38cd
वर्णान्तरं भजिष्ये वा न भजिष्यामि वा स्वयम्
varṇāntaraṃ bhajiṣye vā na bhajiṣyāmi vā svayam
7.1,24.39ab
इत्युक्त्वोत्थाय शयनाद्देवी साचष्ट गद्गदम्
ityuktvotthāya śayanāddevī sācaṣṭa gadgadam
7.1,24.39cd
ययाचे ऽनुमतिं भर्तुस्तपसे कृतनिश्चया
yayāce 'numatiṃ bhartustapase kṛtaniścayā
7.1,24.40ab
तथा प्रणयभंगेन भीतो भूतपतिः स्वयम्
tathā praṇayabhaṃgena bhīto bhūtapatiḥ svayam
7.1,24.40cd
पादयोः प्रणमन्नेव भवानीं प्रत्यभाषत
pādayoḥ praṇamanneva bhavānīṃ pratyabhāṣata
7.1,24.41ab
ईश्वर उवाच अजानती च क्रीडोक्तिं प्रिये किं कुपितासि मे
īśvara uvāca ajānatī ca krīḍoktiṃ priye kiṃ kupitāsi me
7.1,24.41cd
रतिः कुतो वा जायेत त्वत्तश्चेदरतिर्मम
ratiḥ kuto vā jāyeta tvattaścedaratirmama
7.1,24.42ab
माता त्वमस्य जगतः पिताहमधिपस्तथा
mātā tvamasya jagataḥ pitāhamadhipastathā
7.1,24.42cd
कथं तदुत्पपद्येत त्वत्तो नाभिरतिर्मम
kathaṃ tadutpapadyeta tvatto nābhiratirmama
7.1,24.43ab
आवयोरभिकामो ऽपि किमसौ कामकारितः
āvayorabhikāmo 'pi kimasau kāmakāritaḥ
7.1,24.43cd
यतः कामसमुत्पत्तिः प्रागेव जगदुद्भवः
yataḥ kāmasamutpattiḥ prāgeva jagadudbhavaḥ
7.1,24.44ab
पृथग्जनानां रतये कामात्मा कल्पितो मया
pṛthagjanānāṃ rataye kāmātmā kalpito mayā
7.1,24.44cd
ततः कथमुपालब्धः कामदाहादहं त्वया
tataḥ kathamupālabdhaḥ kāmadāhādahaṃ tvayā
7.1,24.45ab
मां वै त्रिदशसामान्यं मन्यमानो मनोभवः
māṃ vai tridaśasāmānyaṃ manyamāno manobhavaḥ
7.1,24.45cd
मनाक्परिभवं कुर्वन्मया वै भस्मसात्कृतः
manākparibhavaṃ kurvanmayā vai bhasmasātkṛtaḥ
7.1,24.46ab
विहारोप्यावयोरस्य जगतस्त्राणकारणात्
vihāropyāvayorasya jagatastrāṇakāraṇāt
7.1,24.46cd
ततस्तदर्थं त्वय्यद्य क्रीडोक्तिं कृतवाहनम्
tatastadarthaṃ tvayyadya krīḍoktiṃ kṛtavāhanam
7.1,24.47ab
स चायमचिरादर्थस्तवैवाविष्करिष्यते
sa cāyamacirādarthastavaivāviṣkariṣyate
7.1,24.47cd
क्रोधस्य जनकं वाक्यं हृदि कृत्वेदमब्रवीत्
krodhasya janakaṃ vākyaṃ hṛdi kṛtvedamabravīt
7.1,24.48ab
देव्युवाच श्रुतपूर्वं हि भगवंस्तव चाटु वचो मया
devyuvāca śrutapūrvaṃ hi bhagavaṃstava cāṭu vaco mayā
7.1,24.48cd
येनैवमतिधीराहमपि प्रागभिवंचिता
yenaivamatidhīrāhamapi prāgabhivaṃcitā
7.1,24.49ab
प्राणानप्यप्रिया भर्तुर्नारी या न परित्यजेत्
prāṇānapyapriyā bharturnārī yā na parityajet
7.1,24.49cd
कुलांगना शुभा सद्भिः कुत्सितैव हि गम्यते
kulāṃganā śubhā sadbhiḥ kutsitaiva hi gamyate
7.1,24.50ab
भूयसी च तवाप्रीतिरगौरमिति मे वपुः
bhūyasī ca tavāprītiragauramiti me vapuḥ
7.1,24.50cd
क्रीडोक्तिरपि कालीति घटते कथमन्यथा
krīḍoktirapi kālīti ghaṭate kathamanyathā
7.1,24.51ab
सद्भिर्विगर्हितं तस्मात्तव कार्ष्ण्यमसंमतम्
sadbhirvigarhitaṃ tasmāttava kārṣṇyamasaṃmatam
7.1,24.51cd
529ब् अनुत्सृज्य तपोयोगात्स्थातुमेवेह नोत्सहे
529b anutsṛjya tapoyogātsthātumeveha notsahe
7.1,24.52ab
शिव उवाच स यद्येवंविधतापस्ते तपसा किं प्रयोजनम्
śiva uvāca sa yadyevaṃvidhatāpaste tapasā kiṃ prayojanam
7.1,24.52cd
ममेच्छया स्वेच्छया वा वर्णान्तरवती भव
mamecchayā svecchayā vā varṇāntaravatī bhava
7.1,24.53ab
देव्युवाच नेच्छामि भवतो वर्णं स्वयं वा कर्तुमन्यथा
devyuvāca necchāmi bhavato varṇaṃ svayaṃ vā kartumanyathā
7.1,24.53cd
ब्रह्माणं तपसाराध्य क्षिप्रं गौरी भवाम्यहम्
brahmāṇaṃ tapasārādhya kṣipraṃ gaurī bhavāmyaham
7.1,24.54ab
ईश्वर उवाच मत्प्रसादात्पुरा ब्रह्मा ब्रह्मत्वं प्राप्तवान्पुरा
īśvara uvāca matprasādātpurā brahmā brahmatvaṃ prāptavānpurā
7.1,24.54cd
तमाहूय महादेवि तपसा किं करिष्यसि
tamāhūya mahādevi tapasā kiṃ kariṣyasi
7.1,24.55ab
देव्युवाच त्वत्तो लब्धपदा एव सर्वे ब्रह्मादयः सुराः
devyuvāca tvatto labdhapadā eva sarve brahmādayaḥ surāḥ
7.1,24.55cd
तथाप्याराध्य तपसा ब्रह्माणं त्वन्नियोगतः
tathāpyārādhya tapasā brahmāṇaṃ tvanniyogataḥ
7.1,24.56ab
पुरा किल सती नाम्ना दक्षस्य दुहिता ऽभवम्
purā kila satī nāmnā dakṣasya duhitā 'bhavam
7.1,24.56cd
जगतां पतिमेवं त्वां पतिं प्राप्तवती तथा
jagatāṃ patimevaṃ tvāṃ patiṃ prāptavatī tathā
7.1,24.57ab
एवमद्यापि तपसा तोषयित्वा द्विजं विधिम्
evamadyāpi tapasā toṣayitvā dvijaṃ vidhim
7.1,24.57cd
गौरी भवितुमिच्छामि को दोषः कथ्यतामिह
gaurī bhavitumicchāmi ko doṣaḥ kathyatāmiha
7.1,24.58ab
एवमुक्तो महादेव्या वामदेवः स्मयन्निव
evamukto mahādevyā vāmadevaḥ smayanniva
7.1,24.58cd
न तां निर्बंधयामास देवकार्यचिकीर्षया
na tāṃ nirbaṃdhayāmāsa devakāryacikīrṣayā
Chapter 7.1.25
7.1,25.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे शिवमन्दरगिरिनिवासक्रीडोक्तवर्णनं नाम चतुर्विंशो ऽध्यायः वायुरुवाच ततः प्रदक्षिणीकृत्य पतिमम्बा पतिव्रता
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe śivamandaragirinivāsakrīḍoktavarṇanaṃ nāma caturviṃśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca tataḥ pradakṣiṇīkṛtya patimambā pativratā
7.1,25.1cd
नियम्य च वियोगार्तिं जगाम हिमवद्गिरिम्
niyamya ca viyogārtiṃ jagāma himavadgirim
7.1,25.2ab
तपःकृतवती पूर्वं देशे यस्मिन्सखीजनैः
tapaḥkṛtavatī pūrvaṃ deśe yasminsakhījanaiḥ
7.1,25.2cd
तमेव देशमवृनोत्तपसे प्रणयात्पुनः
tameva deśamavṛnottapase praṇayātpunaḥ
7.1,25.3ab
ततः स्वपितरं दृष्ट्वा मातरं च तयोर्गृहे
tataḥ svapitaraṃ dṛṣṭvā mātaraṃ ca tayorgṛhe
7.1,25.3cd
प्रणम्य वृत्तं विज्ञाप्य ताभ्यां चानुमता सती
praṇamya vṛttaṃ vijñāpya tābhyāṃ cānumatā satī
7.1,25.4ab
पुनस्तपोवनं गत्वा भूषणानि विसृज्य च
punastapovanaṃ gatvā bhūṣaṇāni visṛjya ca
7.1,25.4cd
स्नात्वा तपस्विनो वेषं कृत्वा परमपावनम्
snātvā tapasvino veṣaṃ kṛtvā paramapāvanam
7.1,25.5ab
संकल्प्य च महातीव्रं तपः परमदुश्चरम्
saṃkalpya ca mahātīvraṃ tapaḥ paramaduścaram
7.1,25.5cd
सदा मनसि सन्धाय भर्तुश्चरणपंकजम्
sadā manasi sandhāya bhartuścaraṇapaṃkajam
7.1,25.6ab
तमेव क्षणिके लिंगे ध्यात्वा बाह्यविधानतः
tameva kṣaṇike liṃge dhyātvā bāhyavidhānataḥ
7.1,25.6cd
त्रिसन्ध्यमभ्यर्चयन्ती वन्यैः पुष्पैः फलादिभिः
trisandhyamabhyarcayantī vanyaiḥ puṣpaiḥ phalādibhiḥ
7.1,25.7ab
स एव ब्रह्मणो मूर्तिमास्थाय तपसः फलम्
sa eva brahmaṇo mūrtimāsthāya tapasaḥ phalam
7.1,25.7cd
प्रदास्यति ममेत्येवं नित्यं कृत्वा ऽकरोत्तपः
pradāsyati mametyevaṃ nityaṃ kṛtvā 'karottapaḥ
7.1,25.8ab
तथा तपश्चरन्तीं तां काले बहुतिथे गते
tathā tapaścarantīṃ tāṃ kāle bahutithe gate
7.1,25.8cd
दृष्टः कश्चिन्महाव्याघ्रो दुष्टभावादुपागमत्
dṛṣṭaḥ kaścinmahāvyāghro duṣṭabhāvādupāgamat
7.1,25.9ab
तथैवोपगतस्यापि तस्यातीवदुरात्मनः
tathaivopagatasyāpi tasyātīvadurātmanaḥ
7.1,25.9cd
गात्रं चित्रार्पितमिव स्तब्धं तस्यास्सकाशतः
gātraṃ citrārpitamiva stabdhaṃ tasyāssakāśataḥ
7.1,25.10ab
तं दृष्ट्वापि तथा व्याघ्रं दुष्टभावादुपागतम्
taṃ dṛṣṭvāpi tathā vyāghraṃ duṣṭabhāvādupāgatam
7.1,25.10cd
न पृथग्जनवद्देवी स्वभावेन विविच्यते
na pṛthagjanavaddevī svabhāvena vivicyate
7.1,25.11ab
स तु विष्टब्धसर्वांगो बुभुक्षापरिपीडितः
sa tu viṣṭabdhasarvāṃgo bubhukṣāparipīḍitaḥ
7.1,25.11cd
ममामिषं ततो नान्यदिति मत्वा निरन्तरम्
mamāmiṣaṃ tato nānyaditi matvā nirantaram
7.1,25.12ab
निरीक्ष्यमाणः सततं देवीमेव तदा ऽनिशम्
nirīkṣyamāṇaḥ satataṃ devīmeva tadā 'niśam
7.1,25.12cd
अतिष्ठदग्रतस्तस्या उपासनमिवाचरत्
atiṣṭhadagratastasyā upāsanamivācarat
7.1,25.13ab
530अ देव्याश्च हृदये नित्यं ममैवायमुपासकः
530a devyāśca hṛdaye nityaṃ mamaivāyamupāsakaḥ
7.1,25.13cd
त्राता च दुष्टसत्त्वेभ्य इति प्रववृते कृपा
trātā ca duṣṭasattvebhya iti pravavṛte kṛpā
7.1,25.14ab
तस्या एव कृपा योगात्सद्योनष्टमलत्रयः
tasyā eva kṛpā yogātsadyonaṣṭamalatrayaḥ
7.1,25.14cd
बभूव सहसा व्याघ्रो देवीं च बुबुधे तदा
babhūva sahasā vyāghro devīṃ ca bubudhe tadā
7.1,25.15ab
न्यवर्तत बुभुक्षा च तस्यांगस्तम्भनं तथा
nyavartata bubhukṣā ca tasyāṃgastambhanaṃ tathā
7.1,25.15cd
दौरात्म्यं जन्मसिद्धं च तृप्तिश्च समजायत
daurātmyaṃ janmasiddhaṃ ca tṛptiśca samajāyata
7.1,25.16ab
तदा परमभावेन ज्ञात्वा कार्तार्थ्यमात्मनः
tadā paramabhāvena jñātvā kārtārthyamātmanaḥ
7.1,25.16cd
सद्योपासक एवैष सिषेवे परमेश्वरीम्
sadyopāsaka evaiṣa siṣeve parameśvarīm
7.1,25.17ab
दुष्टानामपि सत्त्वानां तथान्येषान्दुरात्मनाम्
duṣṭānāmapi sattvānāṃ tathānyeṣāndurātmanām
7.1,25.17cd
स एव द्रावको भूत्वा विचचार तपोवने
sa eva drāvako bhūtvā vicacāra tapovane
7.1,25.18ab
तपश्च ववृधे देव्यास्तीव्रं तीव्रतरात्मकम्
tapaśca vavṛdhe devyāstīvraṃ tīvratarātmakam
7.1,25.18cd
देवाश्च दैत्यनिर्बन्धाद्ब्रह्माणं शरणं गताः
devāśca daityanirbandhādbrahmāṇaṃ śaraṇaṃ gatāḥ
7.1,25.19ab
चक्रुर्निवेदनं देवाः स्वदुःखस्यारिपीडनात्
cakrurnivedanaṃ devāḥ svaduḥkhasyāripīḍanāt
7.1,25.19cd
यथा च ददतुः शुम्भनिशुम्भौ वरसम्मदात्
yathā ca dadatuḥ śumbhaniśumbhau varasammadāt
7.1,25.20ab
सो ऽपि श्रुत्वा विधिर्दुःखं सुराणां कृपयान्वितः
so 'pi śrutvā vidhirduḥkhaṃ surāṇāṃ kṛpayānvitaḥ
7.1,25.20cd
आसीद्दैत्यवधायैव स्मृत्वा हेत्वाश्रयां कथाम्
āsīddaityavadhāyaiva smṛtvā hetvāśrayāṃ kathām
7.1,25.21ab
सामरः प्रार्थितो ब्रह्मा ययौ देव्यास्तपोवनम्
sāmaraḥ prārthito brahmā yayau devyāstapovanam
7.1,25.21cd
संस्मरन्मनसा देवदुःखमोक्षं स्वयत्नतः
saṃsmaranmanasā devaduḥkhamokṣaṃ svayatnataḥ
7.1,25.22ab
ददर्श च सुरश्रेष्ठः श्रेष्ठे तपसि निष्ठिताम्
dadarśa ca suraśreṣṭhaḥ śreṣṭhe tapasi niṣṭhitām
7.1,25.22cd
प्रतिष्ठामिव विश्वस्य भवानीं परमेश्वरीम्
pratiṣṭhāmiva viśvasya bhavānīṃ parameśvarīm
7.1,25.23ab
ननाम चास्य जगतो मातरं स्वस्य वै हरेः
nanāma cāsya jagato mātaraṃ svasya vai hareḥ
7.1,25.23cd
रुद्रस्य च पितुर्भार्यामार्यामद्रीश्वरात्मजाम्
rudrasya ca piturbhāryāmāryāmadrīśvarātmajām
7.1,25.24ab
ब्रह्माणमागतं दृष्ट्वा देवी देवगणैः सह
brahmāṇamāgataṃ dṛṣṭvā devī devagaṇaiḥ saha
7.1,25.24cd
अर्घ्यं तदर्हं दत्त्वा ऽस्मै स्वागताद्यैरुपाचरत्
arghyaṃ tadarhaṃ dattvā 'smai svāgatādyairupācarat
7.1,25.25ab
तां च प्रत्युपचारोक्तिं पुरस्कृत्याभिनंद्य च
tāṃ ca pratyupacāroktiṃ puraskṛtyābhinaṃdya ca
7.1,25.25cd
पप्रच्छ तपसो हेतुमजानन्निव पद्मजः
papraccha tapaso hetumajānanniva padmajaḥ
7.1,25.26ab
ब्रह्मोवाच तीव्रेण तपसानेन देव्या किमिह साध्यते
brahmovāca tīvreṇa tapasānena devyā kimiha sādhyate
7.1,25.26cd
तपःफलानां सर्वेषां त्वदधीना हि सिद्धयः
tapaḥphalānāṃ sarveṣāṃ tvadadhīnā hi siddhayaḥ
7.1,25.27ab
यश्चैव जगतां भर्ता तमेव परमेश्वरम्
yaścaiva jagatāṃ bhartā tameva parameśvaram
7.1,25.27cd
भर्तारमात्मना प्राप्य प्राप्तञ्च तपसः फलम्
bhartāramātmanā prāpya prāptañca tapasaḥ phalam
7.1,25.28ab
अथवा सर्वमेवैतत्क्रीडाविलसितं तव
athavā sarvamevaitatkrīḍāvilasitaṃ tava
7.1,25.28cd
इदन्तु चित्रं देवस्य विरहं सहसे कथम्
idantu citraṃ devasya virahaṃ sahase katham
7.1,25.29ab
देव्युवाच सर्गादौ भवतो देवादुत्पत्तिः श्रूयते यदा
devyuvāca sargādau bhavato devādutpattiḥ śrūyate yadā
7.1,25.29cd
तदा प्रजानां प्रथमस्त्वं मे प्रथमजः सुतः
tadā prajānāṃ prathamastvaṃ me prathamajaḥ sutaḥ
7.1,25.30ab
यदा पुनः प्रजावृद्ध्यै ललाटाद्भवतो भवः
yadā punaḥ prajāvṛddhyai lalāṭādbhavato bhavaḥ
7.1,25.30cd
उत्पन्नो ऽभूत्तदा त्वं मे गुरुः श्वशुरभावतः
utpanno 'bhūttadā tvaṃ me guruḥ śvaśurabhāvataḥ
7.1,25.31ab
यदा भवद्गिरीन्द्रस्ते पुत्रो मम पिता स्वयम्
yadā bhavadgirīndraste putro mama pitā svayam
7.1,25.31cd
तदा पितामहस्त्वं मे जातो लोकपितामह
tadā pitāmahastvaṃ me jāto lokapitāmaha
7.1,25.32ab
तदीदृशस्य भवतो लोकयात्राविधायिनः
tadīdṛśasya bhavato lokayātrāvidhāyinaḥ
7.1,25.32cd
वृत्तवन्तःपुरे भर्ता कथयिष्ये कथं पुनः
vṛttavantaḥpure bhartā kathayiṣye kathaṃ punaḥ
7.1,25.33ab
किमत्र बहुना देहे यश्चायं मम कालिमा
kimatra bahunā dehe yaścāyaṃ mama kālimā
7.1,25.33cd
त्यक्त्वा सत्त्वविधानेन गौरी भवितुमुत्सहे
tyaktvā sattvavidhānena gaurī bhavitumutsahe
7.1,25.34ab
530ब् ब्रह्मोवाच एतावता किमर्थेन तीव्रं देवि तपः कृतम्
530b brahmovāca etāvatā kimarthena tīvraṃ devi tapaḥ kṛtam
7.1,25.34cd
स्वेच्छैव किमपर्याप्ता क्रीडेयं हि तवेदृशी
svecchaiva kimaparyāptā krīḍeyaṃ hi tavedṛśī
7.1,25.35ab
क्रीडा ऽपि च जगन्मातस्तव लोकहिताय वै
krīḍā 'pi ca jaganmātastava lokahitāya vai
7.1,25.35cd
अतो ममेष्टमनया फलं किमपि साध्यताम्
ato mameṣṭamanayā phalaṃ kimapi sādhyatām
7.1,25.36ab
निशुंभशुंभनामानौ दैत्यौ दत्तवरौ मया
niśuṃbhaśuṃbhanāmānau daityau dattavarau mayā
7.1,25.36cd
दृप्तौ देवान्प्रबाधेते त्वत्तो लब्धस्तयोर्वधः
dṛptau devānprabādhete tvatto labdhastayorvadhaḥ
7.1,25.37ab
अलं विलंबनेनात्र त्वं क्षणेन स्थिरा भव
alaṃ vilaṃbanenātra tvaṃ kṣaṇena sthirā bhava
7.1,25.37cd
शक्तिर्विसृज्यमाना ऽद्य तयोर्मृत्युर्भविष्यति
śaktirvisṛjyamānā 'dya tayormṛtyurbhaviṣyati
7.1,25.38ab
ब्राह्मणाभ्यर्थिता चैव देवी गिरिवरात्मजा
brāhmaṇābhyarthitā caiva devī girivarātmajā
7.1,25.38cd
त्वक्कोशं सहसोत्सृज्य गौरी सा समजायत
tvakkośaṃ sahasotsṛjya gaurī sā samajāyata
7.1,25.39ab
सा त्वक्कोशात्मनोत्सृष्टा कौशिकी नाम नामतः
sā tvakkośātmanotsṛṣṭā kauśikī nāma nāmataḥ
7.1,25.39cd
काली कालाम्बुदप्रख्या कन्यका समपद्यत
kālī kālāmbudaprakhyā kanyakā samapadyata
7.1,25.40ab
सा तु मायात्मिका शक्तिर्योगनिद्रा च वैष्णवी
sā tu māyātmikā śaktiryoganidrā ca vaiṣṇavī
7.1,25.40cd
शंखचक्रत्रिशूलादिसायुधाष्टमहाभुजा
śaṃkhacakratriśūlādisāyudhāṣṭamahābhujā
7.1,25.41ab
सौम्या घोरा च मिश्रा च त्रिनेत्रा चन्द्रशेखरा
saumyā ghorā ca miśrā ca trinetrā candraśekharā
7.1,25.41cd
अजातपुंस्पर्शरतिरधृष्या चातिसुन्दरी
ajātapuṃsparśaratiradhṛṣyā cātisundarī
7.1,25.42ab
दत्ता च ब्रह्मणे देव्या शक्तिरेषा सनातनी
dattā ca brahmaṇe devyā śaktireṣā sanātanī
7.1,25.42cd
निशुंभस्य च शुंभस्य निहंत्री दैत्यसिंहयोः
niśuṃbhasya ca śuṃbhasya nihaṃtrī daityasiṃhayoḥ
7.1,25.43ab
ब्रह्मणापि प्रहृष्टेन तस्यै परमशक्तये
brahmaṇāpi prahṛṣṭena tasyai paramaśaktaye
7.1,25.43cd
प्रबलः केसरी दत्तो वाहनत्वे समागतः
prabalaḥ kesarī datto vāhanatve samāgataḥ
7.1,25.44ab
विन्ध्ये च वसतिं तस्याः पूजामासवपूर्वकैः
vindhye ca vasatiṃ tasyāḥ pūjāmāsavapūrvakaiḥ
7.1,25.44cd
मांसैर्मत्स्यैरपूपैश्च निर्वर्त्यासौ समादिशत्
māṃsairmatsyairapūpaiśca nirvartyāsau samādiśat
7.1,25.45ab
सा चैव संमता शक्तिर्ब्रह्मणो विश्वकर्मणः
sā caiva saṃmatā śaktirbrahmaṇo viśvakarmaṇaḥ
7.1,25.45cd
प्रणम्य मातरं गौरीं ब्रह्माणं चानुपूर्वशः
praṇamya mātaraṃ gaurīṃ brahmāṇaṃ cānupūrvaśaḥ
7.1,25.46ab
शक्तिभिश्चापि तुल्याभिः स्वात्मजाभिरनेकशः
śaktibhiścāpi tulyābhiḥ svātmajābhiranekaśaḥ
7.1,25.46cd
परीता प्रययौ विन्ध्यं दैत्येन्द्रौ हन्तुमुद्यता
parītā prayayau vindhyaṃ daityendrau hantumudyatā
7.1,25.47ab
निहतौ च तया तत्र समरे दैत्यपुंगवौ
nihatau ca tayā tatra samare daityapuṃgavau
7.1,25.47cd
तद्बाणैः कामबाणैश्च च्छिन्नभिन्नांगमानसौ
tadbāṇaiḥ kāmabāṇaiśca cchinnabhinnāṃgamānasau
7.1,25.48ab
तद्युद्धविस्तरश्चात्र न कृतो ऽन्यत्र वर्णनात्
tadyuddhavistaraścātra na kṛto 'nyatra varṇanāt
7.1,25.48cd
ऊहनीयं परस्माच्च प्रस्तुतं वर्णयामि वः
ūhanīyaṃ parasmācca prastutaṃ varṇayāmi vaḥ
Chapter 7.1.26
7.1,26.1ab
इति श्रीशिवमहापुराणे सप्तम्यां वायवीयसंहितायां पूर्वखण्डे देवीगौरत्वभवनं नाम पञ्चविंशो ऽध्यायः वायुरुवाच उत्पाद्य कौशिकीं गौरी ब्रह्मणे प्रतिपाद्य ताम्
iti śrīśivamahāpurāṇe saptamyāṃ vāyavīyasaṃhitāyāṃ pūrvakhaṇḍe devīgauratvabhavanaṃ nāma pañcaviṃśo 'dhyāyaḥ vāyuruvāca utpādya kauśikīṃ gaurī brahmaṇe pratipādya tām
7.1,26.1cd
तस्य प्रत्युपकाराय पितामहमथाब्रवीत्
tasya pratyupakārāya pitāmahamathābravīt
7.1,26.2ab
देव्युवाच दृष्टः किमेष भवता शार्दूलो मदुपाश्रयः
devyuvāca dṛṣṭaḥ kimeṣa bhavatā śārdūlo madupāśrayaḥ
7.1,26.2cd
अनेन दुष्टसत्त्वेभ्यो रक्षितं मत्तपोवनम्
anena duṣṭasattvebhyo rakṣitaṃ mattapovanam
7.1,26.3ab
मय्यर्पितमना एष भजते मामनन्यधीः
mayyarpitamanā eṣa bhajate māmananyadhīḥ
7.1,26.3cd
अस्य संरक्षणादन्यत्प्रियं मम न विद्यते
asya saṃrakṣaṇādanyatpriyaṃ mama na vidyate
7.1,26.4ab
भवितव्यमनेनातो ममान्तःपुरचारिणा
bhavitavyamanenāto mamāntaḥpuracāriṇā
7.1,26.4cd
गणेश्वरपदं चास्मै प्रीत्या दास्यति शंकरः
gaṇeśvarapadaṃ cāsmai prītyā dāsyati śaṃkaraḥ
7.1,26.5ab
एनमग्रेसरं कृत्वा सखीभिर्गन्तुमुत्सहे
enamagresaraṃ kṛtvā sakhībhirgantumutsahe
7.1,26.5cd
प्रदीयतामनुज्ञा मे प्रजानां पतिना 1 त्वया
pradīyatāmanujñā me prajānāṃ patinā 1 tvayā
7.1,26.6ab
1 धित्वमार्षम् 531अ इत्युक्तः प्रहसन्ब्रह्मा देवीम्मुग्धामिव स्मयन्
1 dhitvamārṣam 531a ityuktaḥ prahasanbrahmā devīmmugdhāmiva smayan
7.1,26.6cd
तस्य तीव्रैः पुरावृत्तैर्दौरात्म्यं समवर्णयत् 1
tasya tīvraiḥ purāvṛttairdaurātmyaṃ samavarṇayat 1
7.1,26.7ab
ब्रह्मोवाच पशौ देवि मृगाः क्रूराः क्व च ते ऽनुग्रहः शुभः
brahmovāca paśau devi mṛgāḥ krūrāḥ kva ca te 'nugrahaḥ śubhaḥ
7.1,26.7cd
आशीविषमुखे साक्षादमृतं किं निषिच्यते
āśīviṣamukhe sākṣādamṛtaṃ kiṃ niṣicyate
7.1,26.8ab
व्याघ्रमात्रेण सन्नेष दुष्टः को ऽपि निशाचरः
vyāghramātreṇa sanneṣa duṣṭaḥ ko 'pi niśācaraḥ
7.1,26.8cd
अनेन भक्षिता गावो ब्राह्मणाश्च तपोधनाः
anena bhakṣitā gāvo brāhmaṇāśca tapodhanāḥ
7.1,26.9ab
तर्पयंस्तान्यथाकामं कामरूपी चरत्यसौ
tarpayaṃstānyathākāmaṃ kāmarūpī caratyasau
7.1,26.9cd
अवश्यं खलु भोक्तव्यं फलं पापस्य कर्मणः
avaśyaṃ khalu bhoktavyaṃ phalaṃ pāpasya karmaṇaḥ
7.1,26.10ab
अतः किं कृपया कृत्यमीदृशेषु दुरात्मसु
ataḥ kiṃ kṛpayā kṛtyamīdṛśeṣu durātmasu
7.1,26.10cd
अनेन देव्याः किं कृत्यं प्रकृत्या कलुषात्मना
anena devyāḥ kiṃ kṛtyaṃ prakṛtyā kaluṣātmanā
7.1,26.11ab
देव्युवाच यदुक्तं भवता सर्वं तथ्यमस्त्वयमीदृशः
devyuvāca yaduktaṃ bhavatā sarvaṃ tathyamastvayamīdṛśaḥ
7.1,26.11cd
तथापि मां प्रपन्नो ऽभून्न त्याज्यो मामुपाश्रितः
tathāpi māṃ prapanno 'bhūnna tyājyo māmupāśritaḥ
7.1,26.12ab
ब्रह्मोवाच अस्य भक्तिमविज्ञाय प्राग्वृत्तं ते निवेदितम्
brahmovāca asya bhaktimavijñāya prāgvṛttaṃ te niveditam
7.1,26.12cd
भक्तिश्चेदस्य किं पापैर्न ते भक्तः प्रणश्यति
bhaktiścedasya kiṃ pāpairna te bhaktaḥ praṇaśyati
7.1,26.13ab
पुण्यकर्मापि किं कुर्यात्त्वदीयाज्ञानपेक्षया
puṇyakarmāpi kiṃ kuryāttvadīyājñānapekṣayā
7.1,26.13cd
अजा प्रज्ञा पुराणी च त्वमेव परमेश्वरी
ajā prajñā purāṇī ca tvameva parameśvarī
7.1,26.14ab
त्वदधीना हि सर्वेषां बंधमोक्षव्यवस्थितिः
tvadadhīnā hi sarveṣāṃ baṃdhamokṣavyavasthitiḥ
7.1,26.14cd
त्वदृते परमा शक्तिः संसिद्धिः कस्य कर्मणा
tvadṛte paramā śaktiḥ saṃsiddhiḥ kasya karmaṇā
7.1,26.15ab
त्वमेव विविधा शक्तिः भवानामथ वा स्वयम्
tvameva vividhā śaktiḥ bhavānāmatha vā svayam
7.1,26.15cd
अशक्तः कर्मकरणे कर्ता वा किं करिष्यति
aśaktaḥ karmakaraṇe kartā vā kiṃ kariṣyati
7.1,26.16ab
विष्णोश्च मम चान्येषां देवदानवरक्षसाम्
viṣṇośca mama cānyeṣāṃ devadānavarakṣasām
7.1,26.16cd
तत्तदैश्वर्यसम्प्राप्त्यै तवैवाज्ञा हि कारणम्
tattadaiśvaryasamprāptyai tavaivājñā hi kāraṇam
7.1,26.17ab
अतीताः खल्वसंख्याता ब्रह्माणो हरयो भवाः
atītāḥ khalvasaṃkhyātā brahmāṇo harayo bhavāḥ
7.1,26.17cd
अनागतास्त्वसंख्यातास्त्वदाज्ञानुविधायिनः
anāgatāstvasaṃkhyātāstvadājñānuvidhāyinaḥ
7.1,26.18ab
त्वामनाराध्य देवेशि पुरुषार्थचतुष्टयम्
tvāmanārādhya deveśi puruṣārthacatuṣṭayam
7.1,26.18cd
लब्धुं न शक्यमस्माभिरपि सर्वैः सुरोत्तमैः
labdhuṃ na śakyamasmābhirapi sarvaiḥ surottamaiḥ
7.1,26.19ab
व्यत्यासो ऽपि भवेत्सद्यो ब्रह्मत्वस्थावरत्वयोः
vyatyāso 'pi bhavetsadyo brahmatvasthāvaratvayoḥ
7.1,26.19cd
सुकृतं दुष्कृतं चापि त्वयेव स्थापितं यतः
sukṛtaṃ duṣkṛtaṃ cāpi tvayeva sthāpitaṃ yataḥ
7.1,26.20ab
त्वं हि सर्वजगद्भर्तुश्शिवस्य परमात्मनः
tvaṃ hi sarvajagadbhartuśśivasya paramātmanaḥ
7.1,26.20cd
अनादिमध्यनिधना शक्तिराद्या सनातनी
anādimadhyanidhanā śaktirādyā sanātanī
7.1,26.21ab
समस्तलोकयात्रार्थं मूर्तिमाविश्य कामपि
samastalokayātrārthaṃ mūrtimāviśya kāmapi
7.1,26.21cd
क्रीडसे 2 विविधैर्भावैः कस्त्वां जानाति तत्त्वतः
krīḍase 2 vividhairbhāvaiḥ kastvāṃ jānāti tattvataḥ
7.1,26.22ab
अतो दुष्कृतकर्मापि व्याघ्रो ऽयं त्वदनुग्रहात्
ato duṣkṛtakarmāpi vyāghro 'yaṃ tvadanugrahāt
7.1,26.22cd
प्राप्नोतु परमां सिद्धिमत्र कः प्रतिबन्धकः
prāpnotu paramāṃ siddhimatra kaḥ pratibandhakaḥ
7.1,26.23ab
इत्यात्मनः परं भावं स्मारयित्वानुरूपतः
ityātmanaḥ paraṃ bhāvaṃ smārayitvānurūpataḥ
7.1,26.23cd
ब्रह्मणाभ्यर्थिता गौरी तपसो ऽपि न्यवर्तत
brahmaṇābhyarthitā gaurī tapaso 'pi nyavartata
7.1,26.24ab
ततो देवीमनुज्ञाप्य ब्रह्मण्यन्तर्हिते सति
tato devīmanujñāpya brahmaṇyantarhite sati
7.1,26.24cd
देवीं च मातरं दृष्ट्वा मेनां हिमवता सह
devīṃ ca mātaraṃ dṛṣṭvā menāṃ himavatā saha
7.1,26.25ab
प्रणम्याश्वास्य बहुधा पितरौ विरहासहौ
praṇamyāśvāsya bahudhā pitarau virahāsahau
7.1,26.25cd
1 परस्मैपदमार्षम् 2 आत्मनेपदमार्षम् 531ब् तपः प्रणयिनो देवी तपोवनमहीरुहान्
1 parasmaipadamārṣam 2 ātmanepadamārṣam 531b tapaḥ praṇayino devī tapovanamahīruhān
7.1,26.26ab
विप्रयोगशुचेवाग्रे पुष्पबाष्पं विमुंचतः
viprayogaśucevāgre puṣpabāṣpaṃ vimuṃcataḥ
7.1,26.26cd
तत्तुच्छाखासमारूढविहगो दीरितै रुतैः
tattucchākhāsamārūḍhavihago dīritai rutaiḥ
7.1,26.27ab
व्याकुलं बहुधा दीनं विलापमिव कुर्वतः
vyākulaṃ bahudhā dīnaṃ vilāpamiva kurvataḥ
7.1,26.27cd
सखीभ्यः कथयंत्येवं सत्त्वरा भर्तृदर्शने
sakhībhyaḥ kathayaṃtyevaṃ sattvarā bhartṛdarśane
7.1,26.28ab
पुरस्कृत्य च तं व्याघ्रं स्नेहात्पुत्रमिवौरसम्
puraskṛtya ca taṃ vyāghraṃ snehātputramivaurasam
7.1,26.28cd
देहस्य प्रभया चैव दीपयन्ती दिशो दश
dehasya prabhayā caiva dīpayantī diśo daśa
7.1,26.29ab
प्रययौ मंदरं गौरी यत्र भर्ता महेश्वरः
prayayau maṃdaraṃ gaurī yatra bhartā maheśvaraḥ
7.1,26.29cd
सर्वेषां जगतां धाता कर्ता पाता विनाशकृत्
sarveṣāṃ jagatāṃ dhātā kartā pātā vināśakṛt