10. Book 10 — Sāṅgrāmika — Relating to War
Chapter 1 — enumeration of sections and books
10.1.1
वास्तुकप्रशस्ते वास्तुनि नायकवर्धकि मौहूर्तिकाः स्कन्धावारम्, वृत्तं दीर्घं चतुरश्रं वा भूमिवशेन वा, चतुर्द्वारं षट्पथं नवसंस्थानं मापयेयुः खातवप्रसालद्वाराट्टालकसम्पन्नं भये स्थाने च
vāstukapraśaste vāstuni nāyakavardhaki mauhūrtikāḥ skandhāvāram, vṛttaṃ dīrghaṃ caturaśraṃ vā bhūmivaśena vā, caturdvāraṃ ṣaṭpathaṃ navasaṃsthānaṃ māpayeyuḥ khātavaprasāladvārāṭṭālakasampannaṃ bhaye sthāne ca
10.1.2
मध्यमस्योत्तरे नवभागे राजवास्तुकं धनुःशतायामम् अर्धविस्तारम्, पश्चिमार्धे तस्यान्तःपुरम्
madhyamasyottare navabhāge rājavāstukaṃ dhanuḥśatāyāmam ardhavistāram, paścimārdhe tasyāntaḥpuram
10.1.3
अन्तर्वंशिकसैन्यं चान्ते निविशेत
antarvaṃśikasainyaṃ cānte niviśeta
10.1.4
पुरस्ताद् उपस्थानम्, दक्षिणतः कोशशासनकार्यकरणानि, वामतो राजौपवाह्यानां हस्त्यश्वरथानां स्थानम्
purastād upasthānam, dakṣiṇataḥ kośaśāsanakāryakaraṇāni, vāmato rājaupavāhyānāṃ hastyaśvarathānāṃ sthānam
10.1.5
अतो धनुःशतान्तराश् चत्वारः शकटमेथीप्रततिस्तम्भसालपरिक्षेपाः
ato dhanuḥśatāntarāś catvāraḥ śakaṭamethīpratatistambhasālaparikṣepāḥ
10.1.6
प्रथमे पुरस्तान् मन्त्रिपुरोहितौ, दण्षिणतः कोष्ठागारं महानसं च, वामतः कुप्यायुधागारम्
prathame purastān mantripurohitau, daṇṣiṇataḥ koṣṭhāgāraṃ mahānasaṃ ca, vāmataḥ kupyāyudhāgāram
10.1.7
द्वितीये मौलभृतानां स्थानम् अश्वरथानां सेनापतेश् च
dvitīye maulabhṛtānāṃ sthānam aśvarathānāṃ senāpateś ca
10.1.8
तृतीये हस्तिनः श्रेण्यः प्रशास्ता च
tṛtīye hastinaḥ śreṇyaḥ praśāstā ca
10.1.9
चतुर्थे विष्टिर् नायको मित्रामित्राटवीबलं स्वपुरुषाधिष्ठितम्
caturthe viṣṭir nāyako mitrāmitrāṭavībalaṃ svapuruṣādhiṣṭhitam
10.1.10
वणिजो रूपाजीवाश् चानुमहापथम्
vaṇijo rūpājīvāś cānumahāpatham
10.1.11
बाह्यतो लुब्धकश्वगणिनः सतूर्याग्नयः, गूढाश् चारक्षाः
bāhyato lubdhakaśvagaṇinaḥ satūryāgnayaḥ, gūḍhāś cārakṣāḥ
10.1.12
शत्रूणाम् आपाते कूपकूटावपातकण्टकिनीश् च स्थापयेत्
śatrūṇām āpāte kūpakūṭāvapātakaṇṭakinīś ca sthāpayet
10.1.13
अष्टादशवर्गाणाम् आरक्षविपर्यासं कारयेत्
aṣṭādaśavargāṇām ārakṣaviparyāsaṃ kārayet
10.1.14
दिवायामं च कारयेद् अपसर्पज्ञानार्थम्
divāyāmaṃ ca kārayed apasarpajñānārtham
10.1.15
विवादसौरिकसमाजद्यूतवारणं च कारयेत्, मुद्रारक्षणं च
vivādasaurikasamājadyūtavāraṇaṃ ca kārayet, mudrārakṣaṇaṃ ca
10.1.16
सेनानिवृत्तम् आयुधीयम् अशासनं शून्यपालो बध्नीयात् // कz10.1.17अब्/ पुरस्ताद् अध्वनः सम्यक्प्रशास्ता रक्षणानि च / कz10.1.17च्द्/ यायाद् वर्धकिविष्टिभ्याम् उदकानि च कारयेत् //ए (स्कन्धावारप्रयाणम् बलव्यसनावस्कन्दकालरक्षणम्)
senānivṛttam āyudhīyam aśāsanaṃ śūnyapālo badhnīyāt // kaz10.1.17ab/ purastād adhvanaḥ samyakpraśāstā rakṣaṇāni ca / kaz10.1.17cd/ yāyād vardhakiviṣṭibhyām udakāni ca kārayet //e (skandhāvāraprayāṇam balavyasanāvaskandakālarakṣaṇam)
Chapter 2 — enumeration of sections and books
10.2.1
ग्रामारण्यानाम् अध्वनि निवेशान् यवसेन्धनोदकवशेन परिसंख्याय स्थानासनगमनकालं च यात्रां यायात्
grāmāraṇyānām adhvani niveśān yavasendhanodakavaśena parisaṃkhyāya sthānāsanagamanakālaṃ ca yātrāṃ yāyāt
10.2.2
तत्प्रतीकारद्विगुणं भक्तोपकरणं वाहयेत्
tatpratīkāradviguṇaṃ bhaktopakaraṇaṃ vāhayet
10.2.3
अशक्तो वा सैन्येष्व् आयोजयेत्, अन्तरेषु वा निचिनुयात्
aśakto vā sainyeṣv āyojayet, antareṣu vā nicinuyāt
10.2.4
पुरस्तान् नायकः, मध्ये कलत्रं स्वामी च, पार्श्वयोर् अश्वा बाहूत्सारः, चक्रान्तेषु हस्तिनः प्रसारवृद्धिर् वा, पश्चात् सेनापतिर् यायात् निविशेत
purastān nāyakaḥ, madhye kalatraṃ svāmī ca, pārśvayor aśvā bāhūtsāraḥ, cakrānteṣu hastinaḥ prasāravṛddhir vā, paścāt senāpatir yāyāt niviśeta
10.2.5
सर्वतो वनाजीवः प्रसारः
sarvato vanājīvaḥ prasāraḥ
10.2.6
स्वदेशाद् अन्वायतिर् वीवधः
svadeśād anvāyatir vīvadhaḥ
10.2.7
मित्रबलम् आसारः
mitrabalam āsāraḥ
10.2.8
कलत्रस्थानम् अपसारः
kalatrasthānam apasāraḥ
10.2.9
पुरस्ताद् अध्याघाते मकरेण यायात्, पश्चात्शकटेन, पार्श्वयोर् वज्रेण, समन्ततः सर्वतोभद्रेण, एकायने सूच्या
purastād adhyāghāte makareṇa yāyāt, paścātśakaṭena, pārśvayor vajreṇa, samantataḥ sarvatobhadreṇa, ekāyane sūcyā
10.2.10
पथिद्वैधीभावे स्वभूमितो यायात्
pathidvaidhībhāve svabhūmito yāyāt
10.2.11
अभूमिष्ठानां हि स्वभूमिष्ठा युद्धे प्रतिलोमा भवन्ति
abhūmiṣṭhānāṃ hi svabhūmiṣṭhā yuddhe pratilomā bhavanti
10.2.12
योजनम् अधमा, अध्यर्धं मध्यमा, द्वियोजनम् उत्तमा, सम्भाव्या वा गतिः
yojanam adhamā, adhyardhaṃ madhyamā, dviyojanam uttamā, sambhāvyā vā gatiḥ
10.2.13
आश्रयकारी सम्पन्नघाती पार्ष्णिर् आसारो मध्यम उदासीनो वा प्रतिकर्तव्यः, संकटो मार्गः शोधयितव्यः, कोशो दण्डो मित्रामित्राटवीबलं विष्ट्यृतुर् वा प्रतीक्ष्याः, कृतदुर्गकर्मनिचयरक्षाक्षयः क्रीतबलनिर्वेदो मित्रबलनिर्वेदश् चागमिष्यति, उपजपितारो वा नातित्वरयन्ति, शत्रुर् अभिप्रायं वा पूरयिष्यति, इति शनैर् यायात्, विपर्यये शीघ्रम्
āśrayakārī sampannaghātī pārṣṇir āsāro madhyama udāsīno vā pratikartavyaḥ, saṃkaṭo mārgaḥ śodhayitavyaḥ, kośo daṇḍo mitrāmitrāṭavībalaṃ viṣṭyṛtur vā pratīkṣyāḥ, kṛtadurgakarmanicayarakṣākṣayaḥ krītabalanirvedo mitrabalanirvedaś cāgamiṣyati, upajapitāro vā nātitvarayanti, śatrur abhiprāyaṃ vā pūrayiṣyati, iti śanair yāyāt, viparyaye śīghram
10.2.14
हस्तिस्तम्भसंक्रमसेतुबन्धनौकाष्ठवेणुसंघातैर् अलाबुचर्मकरण्डदृतिप्लवगण्डिकावेणिकाभिश् चोदकानि तारयेत्
hastistambhasaṃkramasetubandhanaukāṣṭhaveṇusaṃghātair alābucarmakaraṇḍadṛtiplavagaṇḍikāveṇikābhiś codakāni tārayet
10.2.15
तीर्थाभिग्रहे हस्त्यश्वैर् अन्यतो रात्राव् उत्तार्य सत्त्रं गृह्णीयात्
tīrthābhigrahe hastyaśvair anyato rātrāv uttārya sattraṃ gṛhṇīyāt
10.2.16
अनुदके चक्रिचतुष्पदं चाध्वप्रमाणेन शक्त्योदकं वाहयेत्
anudake cakricatuṣpadaṃ cādhvapramāṇena śaktyodakaṃ vāhayet
10.2.17
दीर्घकान्तारम् अनुदकं यवसेन्धनोदकहीनं वा कृच्छ्राध्वानम् अभियोगप्रस्कन्नं क्षुत्पिपासाध्वक्लान्तं पङ्कतोयगम्भीराणां वा नदीदरीशैलानाम् उद्यानापयाने व्यासक्तम् एकायनमार्गे शैलविषमे संकटे वा बहुलीभूतं निवेशे प्रस्थिते विसम्नाहं भोजनव्यासक्तम् आयतगतपरिश्रान्तम् अवसुप्तं व्याधिमरकदुर्भिक्षपीडितं व्याधितपत्त्यश्वद्विपम् अभूमिष्ठं वा बलव्यसनेषु वा स्वसैन्यं रक्षेत्, परसैन्यं चाभिहन्यात्
dīrghakāntāram anudakaṃ yavasendhanodakahīnaṃ vā kṛcchrādhvānam abhiyogapraskannaṃ kṣutpipāsādhvaklāntaṃ paṅkatoyagambhīrāṇāṃ vā nadīdarīśailānām udyānāpayāne vyāsaktam ekāyanamārge śailaviṣame saṃkaṭe vā bahulībhūtaṃ niveśe prasthite visamnāhaṃ bhojanavyāsaktam āyatagatapariśrāntam avasuptaṃ vyādhimarakadurbhikṣapīḍitaṃ vyādhitapattyaśvadvipam abhūmiṣṭhaṃ vā balavyasaneṣu vā svasainyaṃ rakṣet, parasainyaṃ cābhihanyāt
10.2.18
एकायनमार्गप्रयातस्य सेनानिश्चारग्रासाहारशय्याप्रस्ताराग्निनिधानध्वजायुधसंख्यानेन परबलज्ञानम्
ekāyanamārgaprayātasya senāniścāragrāsāhāraśayyāprastārāgninidhānadhvajāyudhasaṃkhyānena parabalajñānam
10.2.19
तदात्मानो गूहयेत् // कz10.2.20अब्/ पार्वतं वनदुर्गं वा सापसारप्रतिग्रहम् / कz10.2.20च्द्/ स्वभुमौ पृष्ठतः कृत्वा युध्येत निविशेत च //ए (कूटयुद्धविकल्पाह् स्वसैन्योत्साहनम् स्वबलान्य् अबलव्यायोगह्)
tadātmāno gūhayet // kaz10.2.20ab/ pārvataṃ vanadurgaṃ vā sāpasārapratigraham / kaz10.2.20cd/ svabhumau pṛṣṭhataḥ kṛtvā yudhyeta niviśeta ca //e (kūṭayuddhavikalpāh svasainyotsāhanam svabalāny abalavyāyogah)
Chapter 3 — enumeration of sections and books
10.3.1
बलविशिष्टः कृतोपजापः प्रतिविहितर्तुः स्वभूम्यां प्रकाशयुद्धम् उपेयात्
balaviśiṣṭaḥ kṛtopajāpaḥ prativihitartuḥ svabhūmyāṃ prakāśayuddham upeyāt
10.3.2
विपर्यये कूटयुद्धम्
viparyaye kūṭayuddham
10.3.3
बलव्यसनावस्कन्दकालेषु परम् अभिहन्यात्, अभूमिष्ठं वा स्वभूमिष्ठः, प्रकृतिप्रग्रहो वा स्वभूमिष्ठम्
balavyasanāvaskandakāleṣu param abhihanyāt, abhūmiṣṭhaṃ vā svabhūmiṣṭhaḥ, prakṛtipragraho vā svabhūmiṣṭham
10.3.4
दूष्यामित्राटवीबलैर् वा भङ्गं दत्त्वा विभूमिप्राप्तं हन्यात्
dūṣyāmitrāṭavībalair vā bhaṅgaṃ dattvā vibhūmiprāptaṃ hanyāt
10.3.5
संहतानीकं हस्तिभिर् भेदयेत्
saṃhatānīkaṃ hastibhir bhedayet
10.3.6
पूर्वं भङ्गप्रदानेनानुप्रलीनं भिन्नम् अभिन्नः प्रतिनिवृत्य हन्यात्
pūrvaṃ bhaṅgapradānenānupralīnaṃ bhinnam abhinnaḥ pratinivṛtya hanyāt
10.3.7
पुरस्ताद् अभिहत्य प्रचलं विमुखं वा पृष्ठतो हस्त्यश्वेनाभिहन्यात्
purastād abhihatya pracalaṃ vimukhaṃ vā pṛṣṭhato hastyaśvenābhihanyāt
10.3.8
पृष्ठतोअभिहत्या प्रचलं विमुखं वा पुरस्तात् सारबलेनाभिहन्यात्
pṛṣṭhatoabhihatyā pracalaṃ vimukhaṃ vā purastāt sārabalenābhihanyāt
10.3.9
ताभ्यां पार्श्वाभिगातौ व्याख्यातौ
tābhyāṃ pārśvābhigātau vyākhyātau
10.3.10
यतो वा दूष्यफल्गुबलं ततोअभिहन्यात्
yato vā dūṣyaphalgubalaṃ tatoabhihanyāt
10.3.11
पुरस्ताद् विषमायां पृष्ठतोअभिहन्यात्
purastād viṣamāyāṃ pṛṣṭhatoabhihanyāt
10.3.12
पृष्ठतो विषमायां पुरस्ताद् अभिहन्यात्
pṛṣṭhato viṣamāyāṃ purastād abhihanyāt
10.3.13
पार्श्वतो विषमायाम् इतरतोअभिहन्यात्
pārśvato viṣamāyām itaratoabhihanyāt
10.3.14
दूष्यामित्राटवीबलैर् वा पूर्वं योधयित्वा श्रान्तम् अश्रान्तः परम् अभिहन्यात्
dūṣyāmitrāṭavībalair vā pūrvaṃ yodhayitvā śrāntam aśrāntaḥ param abhihanyāt
10.3.15
दूष्यबलेन वा स्वयं भङ्गं दत्त्वा "जितम्" इति विश्वस्तम् अविश्वस्तः सत्त्रापाश्रयोअभिहन्यात्
dūṣyabalena vā svayaṃ bhaṅgaṃ dattvā "jitam" iti viśvastam aviśvastaḥ sattrāpāśrayoabhihanyāt
10.3.16
सार्थव्रजस्कन्धावारसंवाहविलोपप्रमत्तम् अप्रमत्तोअभिहन्यात्
sārthavrajaskandhāvārasaṃvāhavilopapramattam apramattoabhihanyāt
10.3.17
फल्गुबलावच्छन्नसारबलो वा परवीरान् अनुप्रविश्य हन्यात्
phalgubalāvacchannasārabalo vā paravīrān anupraviśya hanyāt
10.3.18
गोग्रहणेन श्वापदवधेन वा परवीरान् आकृष्य सत्त्रच्छन्नोअभिहन्यात्
gograhaṇena śvāpadavadhena vā paravīrān ākṛṣya sattracchannoabhihanyāt
10.3.19
रात्राव् अवस्कन्देन जागरयित्वा निद्राक्लान्तान् अवसुप्तान् वा दिवा हन्यात्
rātrāv avaskandena jāgarayitvā nidrāklāntān avasuptān vā divā hanyāt
10.3.20
सपादचर्मकोशैर् वा हस्तिभिः सौप्तिकं दद्यात्
sapādacarmakośair vā hastibhiḥ sauptikaṃ dadyāt
10.3.21
अहःसम्नाहपरिश्रान्तान् अपराह्नेअभिहन्यात्
ahaḥsamnāhapariśrāntān aparāhneabhihanyāt
10.3.22
शुष्कचर्मवृत्तशर्कराकोशकैर् गोमहिषोष्ट्रयूथैर् वा त्रस्नुभिर् अकृतहस्त्यश्वं भिन्नम् अभिन्नः प्रतिनिवृत्तं हन्यात्
śuṣkacarmavṛttaśarkarākośakair gomahiṣoṣṭrayūthair vā trasnubhir akṛtahastyaśvaṃ bhinnam abhinnaḥ pratinivṛttaṃ hanyāt
10.3.23
प्रतिसूर्यवातं वा सर्वम् अभिहन्यात्
pratisūryavātaṃ vā sarvam abhihanyāt
10.3.24
धान्वनवनसंकटपङ्कशैलनिम्नविषमनावो गावः शकटव्यूहो नीहारो रात्रिर् इति सत्त्राणि
dhānvanavanasaṃkaṭapaṅkaśailanimnaviṣamanāvo gāvaḥ śakaṭavyūho nīhāro rātrir iti sattrāṇi
10.3.25
पूर्वे च प्रहरणकालाः कूटयुद्धहेतवः
pūrve ca praharaṇakālāḥ kūṭayuddhahetavaḥ
10.3.26
संग्रामस् तु निर्दिष्टदेशकालो धर्मिष्ठः
saṃgrāmas tu nirdiṣṭadeśakālo dharmiṣṭhaḥ
10.3.27
संहत्य दण्डं ब्रूयात् "तुल्यवेतनोअस्मि, भवद्भिः सह भोग्यम् इदं राज्यम्, मयाभिहितैः परोअभिहन्तव्यः" इति
saṃhatya daṇḍaṃ brūyāt "tulyavetanoasmi, bhavadbhiḥ saha bhogyam idaṃ rājyam, mayābhihitaiḥ paroabhihantavyaḥ" iti
10.3.28
वेदेष्व् अप्य् अनुश्रूयते समाप्तदक्षिणानां यज्ञानाम् अवभृथेषु "सा ते गतिर् या शूराणाम्" इति
vedeṣv apy anuśrūyate samāptadakṣiṇānāṃ yajñānām avabhṛtheṣu "sā te gatir yā śūrāṇām" iti
10.3.29
अपीह श्लोकौ भवतः // कz10.3.30अब्/ "यान् यज्ञसंघैस् तपसा च विप्राः स्वर्गैषिणः पात्रचयैश् च यान्ति / कz10.3.30च्द्/ क्षणेन तान् अप्य् अतियान्ति शूराः प्राणान् सुयुद्धेषु परित्यजन्तः // कz10.3.31अब्/ "नवं शरावं सलिलस्य पूर्णं सुसंस्कृतं दर्भकृतोत्तरीयम् / कz10.3.31च्द्/ तत् तस्य मा भून् नरकं च गच्छेद् यो भर्तृपिण्डस्य कृते न युध्येत् इति
apīha ślokau bhavataḥ // kaz10.3.30ab/ "yān yajñasaṃghais tapasā ca viprāḥ svargaiṣiṇaḥ pātracayaiś ca yānti / kaz10.3.30cd/ kṣaṇena tān apy atiyānti śūrāḥ prāṇān suyuddheṣu parityajantaḥ // kaz10.3.31ab/ "navaṃ śarāvaṃ salilasya pūrṇaṃ susaṃskṛtaṃ darbhakṛtottarīyam / kaz10.3.31cd/ tat tasya mā bhūn narakaṃ ca gacched yo bhartṛpiṇḍasya kṛte na yudhyet iti
10.3.32
मन्त्रिपुरोहिताभ्याम् उत्साहयेद् योधान् व्यूहसम्पदा
mantripurohitābhyām utsāhayed yodhān vyūhasampadā
10.3.33
कार्तान्तिकादिश् चास्य वर्गः सर्वज्ञदैवतसम्योगख्यापनाभ्यां स्वपक्षम् उद्धर्षयेत्, परपक्षं चोद्वेजयेत्
kārtāntikādiś cāsya vargaḥ sarvajñadaivatasamyogakhyāpanābhyāṃ svapakṣam uddharṣayet, parapakṣaṃ codvejayet
10.3.34
"श्वो युद्धम्" इति कृतोपवासः शस्त्रवाहनं चानुशयीत
"śvo yuddham" iti kṛtopavāsaḥ śastravāhanaṃ cānuśayīta
10.3.35
अथर्वभिश् च जुहुयात्
atharvabhiś ca juhuyāt
10.3.36
विजययुक्ताः स्वर्गीयाश् चाशिषो वाचयेत्
vijayayuktāḥ svargīyāś cāśiṣo vācayet
10.3.37
ब्राह्मणेभ्यश् चात्मानम् अतिसृजेत्
brāhmaṇebhyaś cātmānam atisṛjet
10.3.38
शौर्यशिल्पाभिजनानुरागयुक्तम् अर्थमानाभ्याम् अविसंवादितम् अनीकगर्भं कुर्वीत
śauryaśilpābhijanānurāgayuktam arthamānābhyām avisaṃvāditam anīkagarbhaṃ kurvīta
10.3.39
पितृपुत्रभ्रातृकाणाम् आयुधीयानाम् अध्वजं मुण्डानीकं राजस्थानम्
pitṛputrabhrātṛkāṇām āyudhīyānām adhvajaṃ muṇḍānīkaṃ rājasthānam
10.3.40
हस्ती रथो वा राजवाहनम् अश्वानुबन्धः
hastī ratho vā rājavāhanam aśvānubandhaḥ
10.3.41
यत् प्रायसैन्यो यत्र वा विनीतः स्यात् त्(अद्) अधिरोहयेत्
yat prāyasainyo yatra vā vinītaḥ syāt t(ad) adhirohayet
10.3.42
राजव्यञ्जनो व्यूहाधिष्ठानम् आयोज्यः
rājavyañjano vyūhādhiṣṭhānam āyojyaḥ
10.3.43
सूतमागधाः शूराणां स्वर्गम् अस्वर्गं भीरूणां जातिसंघकुलकर्मवृत्तस्तवं च योधानां वर्णयेयुः
sūtamāgadhāḥ śūrāṇāṃ svargam asvargaṃ bhīrūṇāṃ jātisaṃghakulakarmavṛttastavaṃ ca yodhānāṃ varṇayeyuḥ
10.3.44
पुरोहितपुरुषाः कृत्याभिचारं ब्रूयुः, यन्त्रिकवर्धकिमौहूर्तिकाः स्वकर्मसिद्धिम् असिद्धिं परेषाम्
purohitapuruṣāḥ kṛtyābhicāraṃ brūyuḥ, yantrikavardhakimauhūrtikāḥ svakarmasiddhim asiddhiṃ pareṣām
10.3.45
सेनापतिर् अर्थमानाभ्याम् अभिसंस्कृतम् अनीकम् आभाषेत "शतसाहस्रो राजवधः, पञ्चाशत्साहस्रः सेनापतिकुमारवधः, दशसाहस्रः प्रवीरमुख्यवधः, पञ्चसाहस्रो हस्तिरथवधः, साहस्रोअश्ववधः, शत्यः पत्तिमुख्यवधः, शिरो विंशतिकं भोगद्वैगुण्यं स्वयंग्राहश् च" इति
senāpatir arthamānābhyām abhisaṃskṛtam anīkam ābhāṣeta "śatasāhasro rājavadhaḥ, pañcāśatsāhasraḥ senāpatikumāravadhaḥ, daśasāhasraḥ pravīramukhyavadhaḥ, pañcasāhasro hastirathavadhaḥ, sāhasroaśvavadhaḥ, śatyaḥ pattimukhyavadhaḥ, śiro viṃśatikaṃ bhogadvaiguṇyaṃ svayaṃgrāhaś ca" iti
10.3.46
तद् एषां दशवर्गाधिपतयो विद्युः
tad eṣāṃ daśavargādhipatayo vidyuḥ
10.3.47
चिकित्सकाः शस्त्रयन्त्रागदस्नेहवस्त्रहस्ताः स्त्रियश् चान्नपानरक्षिण्यः पुरुषाणाम् उद्धर्षणीयाः पृष्ठतस् तिष्ठेयुः
cikitsakāḥ śastrayantrāgadasnehavastrahastāḥ striyaś cānnapānarakṣiṇyaḥ puruṣāṇām uddharṣaṇīyāḥ pṛṣṭhatas tiṣṭheyuḥ
10.3.48
अदक्षिणामुखं पृष्ठतःसूर्यम् अनुलोमवातम् अनीकं स्वभूमौ व्यूहेत
adakṣiṇāmukhaṃ pṛṣṭhataḥsūryam anulomavātam anīkaṃ svabhūmau vyūheta
10.3.49
परभूमिव्यूहे चाश्वांश् चारयेयुः
parabhūmivyūhe cāśvāṃś cārayeyuḥ
10.3.50
यत्र स्थानं प्रजवश् चाभूमिर् व्यूहस्य तत्र स्थितः प्रजवितश् चोभयथा जीयेत // विपर्यये जयति, उभयथा स्थाने प्रजवे च
yatra sthānaṃ prajavaś cābhūmir vyūhasya tatra sthitaḥ prajavitaś cobhayathā jīyeta // viparyaye jayati, ubhayathā sthāne prajave ca
10.3.52
समा विषमा व्यामिश्रा वा भूमिर् इति पुरस्तात् पार्श्वाभ्यां पश्चाच् च ज्ञेया
samā viṣamā vyāmiśrā vā bhūmir iti purastāt pārśvābhyāṃ paścāc ca jñeyā
10.3.53
समायां दण्डमण्डलव्यूहाः, विषमायां भोगासंहतव्यूहाः, व्यामिश्रायां विषमव्यूहाः
samāyāṃ daṇḍamaṇḍalavyūhāḥ, viṣamāyāṃ bhogāsaṃhatavyūhāḥ, vyāmiśrāyāṃ viṣamavyūhāḥ
10.3.54
विशिष्टबलं भङ्क्त्वा संधिं याचेत
viśiṣṭabalaṃ bhaṅktvā saṃdhiṃ yāceta
10.3.55
समबलेन याचितः संदधीत
samabalena yācitaḥ saṃdadhīta
10.3.56
हीनम् अनुहन्यात्, न त्व् एव स्वभूमिप्राप्तं त्यक्तात्मानं वा // कz10.3.57अब्/ पुनरावर्तमानस्य निराशस्य च जीविते / कz10.3.57च्द्/ अधार्यो जायते वेगस् तस्माद् भग्नं न पीडयेत् //ए (युद्धभूमयह् पत्त्यश्वरथहस्तिकर्माणि)
hīnam anuhanyāt, na tv eva svabhūmiprāptaṃ tyaktātmānaṃ vā // kaz10.3.57ab/ punarāvartamānasya nirāśasya ca jīvite / kaz10.3.57cd/ adhāryo jāyate vegas tasmād bhagnaṃ na pīḍayet //e (yuddhabhūmayah pattyaśvarathahastikarmāṇi)
Chapter 4 — enumeration of sections and books
10.4.1
स्वभूमिः पत्त्यश्वरथद्विपानाम् इष्टा युद्धे निवेशे च
svabhūmiḥ pattyaśvarathadvipānām iṣṭā yuddhe niveśe ca
10.4.2
धान्वनवननिम्नस्थलयोधिनां खनकाकाशदिवारात्रियोधिनां च पुरुषाणां नादेयपार्वतानूपसारसानां च हस्तिनाम् अश्वानां च यथास्वम् इष्टा युद्धभूमयः कालाश् च
dhānvanavananimnasthalayodhināṃ khanakākāśadivārātriyodhināṃ ca puruṣāṇāṃ nādeyapārvatānūpasārasānāṃ ca hastinām aśvānāṃ ca yathāsvam iṣṭā yuddhabhūmayaḥ kālāś ca
10.4.3
समा स्थिराभिकाशा निरुत्खातिन्यचक्रखुरानक्षग्राहिण्यवृक्षगुल्मव्रततीस्तम्भकेदारश्वभ्रवल्मीकसिकतापङ्कभङ्गुरा दरणहीना च रथभूमिः, हस्त्यश्वयोर् मनुष्याणां च समे विषमे हिता युद्धे निवेशे च
samā sthirābhikāśā nirutkhātinyacakrakhurānakṣagrāhiṇyavṛkṣagulmavratatīstambhakedāraśvabhravalmīkasikatāpaṅkabhaṅgurā daraṇahīnā ca rathabhūmiḥ, hastyaśvayor manuṣyāṇāṃ ca same viṣame hitā yuddhe niveśe ca
10.4.4
अण्वश्मवृक्षा ह्रस्वलङ्घनीयश्वभ्रा मन्ददरणदोषा चाश्वभूमिः
aṇvaśmavṛkṣā hrasvalaṅghanīyaśvabhrā mandadaraṇadoṣā cāśvabhūmiḥ
10.4.5
स्थूलस्थाण्व् अश्मवृक्षव्रततीवल्मीकगुल्मा पदातिभूमिः
sthūlasthāṇv aśmavṛkṣavratatīvalmīkagulmā padātibhūmiḥ
10.4.6
गम्यशैलनिम्नविषमा मर्दनीयवृक्षा छेदनीयव्रतती पङ्कभङ्गुरा दरणहीना च हस्तिभूमिः
gamyaśailanimnaviṣamā mardanīyavṛkṣā chedanīyavratatī paṅkabhaṅgurā daraṇahīnā ca hastibhūmiḥ
10.4.7
अकण्टकिन्य् अबहुविषमा प्रत्यासारवतीति पदातीनाम् अतिशयः
akaṇṭakiny abahuviṣamā pratyāsāravatīti padātīnām atiśayaḥ
10.4.8
द्विगुणप्रत्यासारा कर्दमोदकखञ्जनहीना निह्शर्करेति वाजिनाम् अतिशयः
dviguṇapratyāsārā kardamodakakhañjanahīnā nihśarkareti vājinām atiśayaḥ
10.4.9
पांसुकर्दमोदकनलशराधानवती श्वदण्ष्ट्रहीना महावृक्षशाखाघातवियुक्तेति हस्तिनाम् अतिशयः
pāṃsukardamodakanalaśarādhānavatī śvadaṇṣṭrahīnā mahāvṛkṣaśākhāghātaviyukteti hastinām atiśayaḥ
10.4.10
तोयाशयापाश्रयवती निरुत्खातिनी केदारहीना व्यावर्तनसमर्थेति रथानाम् अतिशयः
toyāśayāpāśrayavatī nirutkhātinī kedārahīnā vyāvartanasamartheti rathānām atiśayaḥ
10.4.11
उक्ता सर्वेषां भूमिः
uktā sarveṣāṃ bhūmiḥ
10.4.12
एतया सर्वबलनिवेशा युद्धानि च व्याख्यातानि भवन्ति
etayā sarvabalaniveśā yuddhāni ca vyākhyātāni bhavanti
10.4.13
भूमिवासवनविचयोअविषमतोयतीर्थवातरश्मिग्रहणं वीवधासारयोर् घातो रक्षा वा विशुद्धिः स्थापना च बलस्य प्रसारवृद्धिर् बाहूत्सारः पूर्वप्रहारो व्यावेशनं व्यावेधनम् आश्वासो ग्रहणं मोक्षणं मार्गानुसारविनिमयः कोशकुमाराभिहरणं जघनकोट्यभिघातो हीनानुसारणम् अनुयानं समाजकर्मेत्य् अश्वकर्माणि
bhūmivāsavanavicayoaviṣamatoyatīrthavātaraśmigrahaṇaṃ vīvadhāsārayor ghāto rakṣā vā viśuddhiḥ sthāpanā ca balasya prasāravṛddhir bāhūtsāraḥ pūrvaprahāro vyāveśanaṃ vyāvedhanam āśvāso grahaṇaṃ mokṣaṇaṃ mārgānusāravinimayaḥ kośakumārābhiharaṇaṃ jaghanakoṭyabhighāto hīnānusāraṇam anuyānaṃ samājakarmety aśvakarmāṇi
10.4.14
पुरोयानम् अकृतमार्गवासतीर्थकर्म बाहूत्सारस् तोयतरणावतरणे स्थानगमनावतरणं विषमसम्बाधप्रवेशोअग्निदानशमनम् एकाङ्गविजयो भिन्नसंधानम् अभिन्नभेदनं व्यसने त्राणम् अभिघातो विभीषिका त्रासनंऔदार्यं ग्रहणं मोक्षणं सालद्वाराट्टालकभञ्जनं कोशवाहनापवाहनम् इति हस्तिकर्माणि
puroyānam akṛtamārgavāsatīrthakarma bāhūtsāras toyataraṇāvataraṇe sthānagamanāvataraṇaṃ viṣamasambādhapraveśoagnidānaśamanam ekāṅgavijayo bhinnasaṃdhānam abhinnabhedanaṃ vyasane trāṇam abhighāto vibhīṣikā trāsanaṃaudāryaṃ grahaṇaṃ mokṣaṇaṃ sāladvārāṭṭālakabhañjanaṃ kośavāhanāpavāhanam iti hastikarmāṇi
10.4.15
स्वबलरक्षा चतुरङ्गबलप्रतिषेधः संग्रामे ग्रहणं मोक्षणं भिन्नसंधानम् अभिन्नभेदनं त्रासनम् औदार्यं भीमघोषश् चेति रथकर्माणि
svabalarakṣā caturaṅgabalapratiṣedhaḥ saṃgrāme grahaṇaṃ mokṣaṇaṃ bhinnasaṃdhānam abhinnabhedanaṃ trāsanam audāryaṃ bhīmaghoṣaś ceti rathakarmāṇi
10.4.16
सर्वदेशकालशस्त्रवहनं व्यायामश् चेति पदातिकर्माणि
sarvadeśakālaśastravahanaṃ vyāyāmaś ceti padātikarmāṇi
10.4.17
शिबिरमार्गसेतुकूपतीर्थशोधनकर्म यन्त्रायुधावरणोपकरणग्रासवहनम् आयोधनाच् च प्रहरणावरणप्रतिविद्धापनयनम् इति विष्टिकर्माणि // कz10.4.18अब्/ कुर्याद् गवाश्वव्यायोगं रथेष्व् अल्पहयो नृपः / कz10.4.18च्द्/ खरोष्ट्रशकटानां वा गर्भम् अल्पगजस् तथा //ए (पक्षकक्षोरस्यानाम् बलाग्रतो व्यूहविभागह् सारफल्गुबलविभागह् पत्त्यश्वरथहस्तियुद्धानि)
śibiramārgasetukūpatīrthaśodhanakarma yantrāyudhāvaraṇopakaraṇagrāsavahanam āyodhanāc ca praharaṇāvaraṇapratividdhāpanayanam iti viṣṭikarmāṇi // kaz10.4.18ab/ kuryād gavāśvavyāyogaṃ ratheṣv alpahayo nṛpaḥ / kaz10.4.18cd/ kharoṣṭraśakaṭānāṃ vā garbham alpagajas tathā //e (pakṣakakṣorasyānām balāgrato vyūhavibhāgah sāraphalgubalavibhāgah pattyaśvarathahastiyuddhāni)
Chapter 5 — enumeration of sections and books
10.5.1
पञ्चधनुःशतापकृष्टं दुर्गम् अवस्थाप्य युद्धम् उपेयात्, भूमिवशेन वा
pañcadhanuḥśatāpakṛṣṭaṃ durgam avasthāpya yuddham upeyāt, bhūmivaśena vā
10.5.2
विभक्तमुख्याम् अचक्षुर्विषये मोक्षयित्वा सेनां सेनापतिनायकौ व्यूहेयाताम्
vibhaktamukhyām acakṣurviṣaye mokṣayitvā senāṃ senāpatināyakau vyūheyātām
10.5.3
शमान्तरं पत्तिं स्थापयेत्, त्रिशमान्तरम् अश्वम्, पञ्चशमान्तरं रथं हस्तिनं वा
śamāntaraṃ pattiṃ sthāpayet, triśamāntaram aśvam, pañcaśamāntaraṃ rathaṃ hastinaṃ vā
10.5.4
द्विगुणान्तरं त्रिगुणान्तरं वा व्यूहेत
dviguṇāntaraṃ triguṇāntaraṃ vā vyūheta
10.5.5
एवं यथासुखम् असम्बाधं युध्येत
evaṃ yathāsukham asambādhaṃ yudhyeta
10.5.6
पञ्चारत्नि धनुः
pañcāratni dhanuḥ
10.5.7
तस्मिन् धन्विनं स्थापयेत्, त्रिधनुष्य् अश्वम्, पञ्चधनुषि रथं हस्तिनं वा
tasmin dhanvinaṃ sthāpayet, tridhanuṣy aśvam, pañcadhanuṣi rathaṃ hastinaṃ vā
10.5.8
पञ्चधनुर् अनीकसंधिः पक्षकक्षोरस्यानाम्
pañcadhanur anīkasaṃdhiḥ pakṣakakṣorasyānām
10.5.9
अश्वस्य त्रयः पुरुषाः प्रतियोद्धारः
aśvasya trayaḥ puruṣāḥ pratiyoddhāraḥ
10.5.10
पञ्चदश रथस्य हस्तिनो वा, पञ्च चाश्वाः
pañcadaśa rathasya hastino vā, pañca cāśvāḥ
10.5.11
तावन्तः पादगोपा वाजिरथद्विपानां विधेयाः
tāvantaḥ pādagopā vājirathadvipānāṃ vidheyāḥ
10.5.12
त्रीणि त्रिकाण्य् अनीकं रथानाम् उरस्यं स्थापयेत्, तावत् कक्षं पक्षं चोभयतः
trīṇi trikāṇy anīkaṃ rathānām urasyaṃ sthāpayet, tāvat kakṣaṃ pakṣaṃ cobhayataḥ
10.5.13
पञ्चचत्वारिंशद् एवं रथा रथव्यूहे भवन्ति, द्वे शते पञ्चविंशतिश् चाश्वाः, षट्शतानि पञ्चसप्ततिश् च पुरुषाः प्रतियोधारः, तावन्तः पादगोपाः
pañcacatvāriṃśad evaṃ rathā rathavyūhe bhavanti, dve śate pañcaviṃśatiś cāśvāḥ, ṣaṭśatāni pañcasaptatiś ca puruṣāḥ pratiyodhāraḥ, tāvantaḥ pādagopāḥ
10.5.14
एष समव्यूहः
eṣa samavyūhaḥ
10.5.15
तस्य द्विरथोत्तरा वृद्धिर् ऐकविंशतिरथाद् इति
tasya dvirathottarā vṛddhir aikaviṃśatirathād iti
10.5.16
एवम् ओजा दश समव्यूहप्रकृतयो भवन्ति
evam ojā daśa samavyūhaprakṛtayo bhavanti
10.5.17
पक्षकक्षोरस्यानां मिथो विषमसंख्याने विषमव्यूहः
pakṣakakṣorasyānāṃ mitho viṣamasaṃkhyāne viṣamavyūhaḥ
10.5.18
तस्यापि द्विरथोत्तरा वृद्धिर् ऐकविंशतिरथाद् इति
tasyāpi dvirathottarā vṛddhir aikaviṃśatirathād iti
10.5.19
एवम् ओजा दश विषमव्यूहप्रकृतयो भवन्ति
evam ojā daśa viṣamavyūhaprakṛtayo bhavanti
10.5.20
अतः सैन्यानां व्यूहशेषम् आवापः कार्यः
ataḥ sainyānāṃ vyūhaśeṣam āvāpaḥ kāryaḥ
10.5.21
रथानां द्वौ त्रिभागाव् अङ्गेष्व् आवापयेत्, शेषम् उरस्यं स्थापयेत्
rathānāṃ dvau tribhāgāv aṅgeṣv āvāpayet, śeṣam urasyaṃ sthāpayet
10.5.22
एवं त्रिभागोनो रथानाम् आवापः कार्यः
evaṃ tribhāgono rathānām āvāpaḥ kāryaḥ
10.5.23
तेन हस्तिनाम् अश्वानाम् आवापो व्याख्यातः
tena hastinām aśvānām āvāpo vyākhyātaḥ
10.5.24
यावदश्वरथद्विपानां युद्धसम्बाधन्म् न कुर्यात् तावद् आवापः कार्यः
yāvadaśvarathadvipānāṃ yuddhasambādhanm na kuryāt tāvad āvāpaḥ kāryaḥ
10.5.25
दण्डबाहुल्यम् आवापः
daṇḍabāhulyam āvāpaḥ
10.5.26
पत्तिबाहुल्यं प्रत्यापावः
pattibāhulyaṃ pratyāpāvaḥ
10.5.27
एकाङ्गबाहुल्यम् अन्वावापः
ekāṅgabāhulyam anvāvāpaḥ
10.5.28
दूष्यबाहुल्यम् अत्यावापः
dūṣyabāhulyam atyāvāpaḥ
10.5.29
परावापात् प्रत्यावापाच् च चतुर्गुणाद् आष्टगुणाद् इति वा विभवतः सैन्यानाम् आवापः
parāvāpāt pratyāvāpāc ca caturguṇād āṣṭaguṇād iti vā vibhavataḥ sainyānām āvāpaḥ
10.5.30
रथव्यूहेन हस्तिव्यूहो व्याख्यातः
rathavyūhena hastivyūho vyākhyātaḥ
10.5.31
व्यामिश्रो वा हस्तिरथाश्वानां चक्रान्तेषु हस्तिनः पार्श्वयोर् अश्वा रथा उरस्ये
vyāmiśro vā hastirathāśvānāṃ cakrānteṣu hastinaḥ pārśvayor aśvā rathā urasye
10.5.32
हस्तिनाम् उरस्यं रथानां कक्षाव् अश्वानां पक्षाव् इति मध्यभेदी
hastinām urasyaṃ rathānāṃ kakṣāv aśvānāṃ pakṣāv iti madhyabhedī
10.5.33
विपरीतोअन्तभेदी
viparītoantabhedī
10.5.34
हस्तिनाम् एव तु शुद्धः साम्नाह्यानाम् उरस्यम् औपवाह्यानां जघनं व्यालानां कोट्याव् इति
hastinām eva tu śuddhaḥ sāmnāhyānām urasyam aupavāhyānāṃ jaghanaṃ vyālānāṃ koṭyāv iti
10.5.35
अश्वव्यूहो वर्मिणाम् उरस्यं शुद्धानां कक्षपक्षाव् इति
aśvavyūho varmiṇām urasyaṃ śuddhānāṃ kakṣapakṣāv iti
10.5.36
पत्तिव्यूहः पुरस्ताद् आवरणिनः पृष्ठतो धन्विनः
pattivyūhaḥ purastād āvaraṇinaḥ pṛṣṭhato dhanvinaḥ
10.5.37
इति शुद्धाः
iti śuddhāḥ
10.5.38
पत्तयः पक्षयोर् अश्वाः पार्श्वयोः हस्तिनः पृष्ठतो रथाः पुरस्तात्, परव्यूहवशेन वा विपर्यासः
pattayaḥ pakṣayor aśvāḥ pārśvayoḥ hastinaḥ pṛṣṭhato rathāḥ purastāt, paravyūhavaśena vā viparyāsaḥ
10.5.39
इति द्व्यङ्गबलविभागः
iti dvyaṅgabalavibhāgaḥ
10.5.40
तेन त्रङ्गबलविभागो व्याख्यातः
tena traṅgabalavibhāgo vyākhyātaḥ
10.5.41
दण्डसम्पत् सारबलं पुंसां
daṇḍasampat sārabalaṃ puṃsāṃ
10.5.42
हस्त्यश्वयोर् विशेषः कुलं जातिः सत्त्वं वयःस्थता प्राणो वर्ष्म जवस् तेजः शिल्पं स्तैर्यम् उदग्रता विधेयत्वं सुव्यञ्जनाचारतेति
hastyaśvayor viśeṣaḥ kulaṃ jātiḥ sattvaṃ vayaḥsthatā prāṇo varṣma javas tejaḥ śilpaṃ stairyam udagratā vidheyatvaṃ suvyañjanācārateti
10.5.43
पत्त्यश्वरथद्विपानां सारत्रिभागम् उरस्यं स्थापयेत्, द्वौ त्रिभागौ कक्षं पक्षं चोभयतः, अनुलोमम् अनुसारम्, प्रतिलोमं तृतीयसारम्, फल्गु प्रतिलोमम्
pattyaśvarathadvipānāṃ sāratribhāgam urasyaṃ sthāpayet, dvau tribhāgau kakṣaṃ pakṣaṃ cobhayataḥ, anulomam anusāram, pratilomaṃ tṛtīyasāram, phalgu pratilomam
10.5.44
एवं सर्वम् उपयोगं गमयेत्
evaṃ sarvam upayogaṃ gamayet
10.5.45
फल्गुबलम् अन्तेष्व् अवधाय वेगाभिहूलिको भवति
phalgubalam anteṣv avadhāya vegābhihūliko bhavati
10.5.46
सारबलम् अग्रतः कृत्वा कोटीष्व् अनुसारं कुर्यात्, जघने तृतियियसारम्, मध्ये फल्गुबलम्
sārabalam agrataḥ kṛtvā koṭīṣv anusāraṃ kuryāt, jaghane tṛtiyiyasāram, madhye phalgubalam
10.5.47
एवम् एतत् सहिष्णु भवति
evam etat sahiṣṇu bhavati
10.5.48
व्यूहं तु स्थापयित्वा पक्षकक्षोरस्यानाम् एकेन द्वाभ्यां वा प्रहरेत्, शेषैः प्रतिगृह्णीयात्
vyūhaṃ tu sthāpayitvā pakṣakakṣorasyānām ekena dvābhyāṃ vā praharet, śeṣaiḥ pratigṛhṇīyāt
10.5.49
यत् परस्य दुर्बलं वीतहस्त्यश्वं दूष्यामात्यं कृतोपजापं वा तत्प्रभूतसारेणाभिहन्यात्
yat parasya durbalaṃ vītahastyaśvaṃ dūṣyāmātyaṃ kṛtopajāpaṃ vā tatprabhūtasāreṇābhihanyāt
10.5.50
यद् वा परस्य सारिष्ठं तद्द्विगुणसारेणाभिहन्यात्
yad vā parasya sāriṣṭhaṃ taddviguṇasāreṇābhihanyāt
10.5.51
यद् अङ्गम् अल्पसारम् आत्मनस् तद् बहुनोपचिनुयात्
yad aṅgam alpasāram ātmanas tad bahunopacinuyāt
10.5.52
यतः परस्यापचयस् ततोअभ्याशे व्यूहेत, यतोत् वा भयं स्यात्
yataḥ parasyāpacayas tatoabhyāśe vyūheta, yatot vā bhayaṃ syāt
10.5.53
अभिसृतं परिसृतम् अतिसृतम् अपसृतम् उन्मथ्यावधानं वलयो गोमूत्रिका मण्डलं प्रकीर्णिका व्यावृत्तपृष्ठम् अनुवंशम् अग्रतः पार्श्वाभ्यां पृष्ठतो भग्नरक्षा भग्नानुपात इत्य् अश्वयुद्धानि
abhisṛtaṃ parisṛtam atisṛtam apasṛtam unmathyāvadhānaṃ valayo gomūtrikā maṇḍalaṃ prakīrṇikā vyāvṛttapṛṣṭham anuvaṃśam agrataḥ pārśvābhyāṃ pṛṣṭhato bhagnarakṣā bhagnānupāta ity aśvayuddhāni
10.5.54
प्रकीर्णिकावर्जान्य् एतान्य् एव चतुर्णाम् अङ्गानां व्यस्तसमस्तानां वा घातः, पक्षकक्षोरस्यानां च प्रभञ्जनम् अवस्कन्दः सौप्तिकं चेति हसित्युद्धानि
prakīrṇikāvarjāny etāny eva caturṇām aṅgānāṃ vyastasamastānāṃ vā ghātaḥ, pakṣakakṣorasyānāṃ ca prabhañjanam avaskandaḥ sauptikaṃ ceti hasityuddhāni
10.5.55
उन्मथ्यावधानवर्जान्य् एतान्य् एव स्वभूमाव् अभियानापयानस्थितयुद्धानीति रथयुद्धानि
unmathyāvadhānavarjāny etāny eva svabhūmāv abhiyānāpayānasthitayuddhānīti rathayuddhāni
10.5.56
सर्वदेशकालप्रहरणम् उपांशुदण्डश् चेति पत्तियुद्धानि // कz10.5.57अब्/ एतेन विधिना व्यूहान् ओजान् युग्मांश् च कारयेत् / कz10.5.57च्द्/ विभवो यावद् अङ्गानां चतुर्णां सदृशो भवेत् // कz10.5.58अब्/ द्वे शते धनुषां गत्वा राजा तिष्ठेत् प्रतिग्रहे / कz10.5.58च्द्/ भिन्नसंघातनं तस्मान् न युध्येताप्रतिग्रहः //ए (दण्डभोगमण्डलासम्हतव्यूहव्यूहनम् तस्य प्रतिव्यूहस्थानम्)
sarvadeśakālapraharaṇam upāṃśudaṇḍaś ceti pattiyuddhāni // kaz10.5.57ab/ etena vidhinā vyūhān ojān yugmāṃś ca kārayet / kaz10.5.57cd/ vibhavo yāvad aṅgānāṃ caturṇāṃ sadṛśo bhavet // kaz10.5.58ab/ dve śate dhanuṣāṃ gatvā rājā tiṣṭhet pratigrahe / kaz10.5.58cd/ bhinnasaṃghātanaṃ tasmān na yudhyetāpratigrahaḥ //e (daṇḍabhogamaṇḍalāsamhatavyūhavyūhanam tasya prativyūhasthānam)
Chapter 6 — enumeration of sections and books
10.6.1
पक्षाव् उरस्यं प्रतिग्रह इत्य् औशनसो व्यूहविभागः
pakṣāv urasyaṃ pratigraha ity auśanaso vyūhavibhāgaḥ
10.6.2
पक्षौ कक्षाव् उरस्य्म् प्रतिग्रह इति बार्हस्प्त्यः
pakṣau kakṣāv urasym pratigraha iti bārhasptyaḥ
10.6.3
प्रपक्षकक्षोरस्या उभयोः दण्डभोगमण्डलासंहताः प्रकृतिव्यूहाः
prapakṣakakṣorasyā ubhayoḥ daṇḍabhogamaṇḍalāsaṃhatāḥ prakṛtivyūhāḥ
10.6.4
तत्र तिर्यग्वृत्तिर् दण्डः
tatra tiryagvṛttir daṇḍaḥ
10.6.5
समस्तानाम् अन्वावृत्तिर् भोगः
samastānām anvāvṛttir bhogaḥ
10.6.6
सरतां सर्वतोवृत्तिर् मण्डलः
saratāṃ sarvatovṛttir maṇḍalaḥ
10.6.7
स्थितानां पृथगनीकवृत्तिर् असंहतः
sthitānāṃ pṛthaganīkavṛttir asaṃhataḥ
10.6.8
पक्षकक्षोरस्यैः समं वर्तमानो दण्डः
pakṣakakṣorasyaiḥ samaṃ vartamāno daṇḍaḥ
10.6.9
स कक्षातिक्रान्तः प्रदरः
sa kakṣātikrāntaḥ pradaraḥ
10.6.10
स एव पक्षकक्षाभ्यां प्रतिक्रान्तो दृढकः
sa eva pakṣakakṣābhyāṃ pratikrānto dṛḍhakaḥ
10.6.11
स एवातिक्रान्तः पक्षाभ्याम् असह्यः
sa evātikrāntaḥ pakṣābhyām asahyaḥ
10.6.12
पक्षाव् अवस्थाप्योरस्यातिक्रान्तः श्येनः
pakṣāv avasthāpyorasyātikrāntaḥ śyenaḥ
10.6.13
विपर्यये चापं चापकुकुषिः प्रतिष्ठः सुप्रतिष्ठश् च
viparyaye cāpaṃ cāpakukuṣiḥ pratiṣṭhaḥ supratiṣṭhaś ca
10.6.14
चापपक्षः संजयः
cāpapakṣaḥ saṃjayaḥ
10.6.15
स एवोरस्यातिक्रान्तो विजयः
sa evorasyātikrānto vijayaḥ
10.6.16
स्थूलकर्णपक्षः स्थूणाकर्णः
sthūlakarṇapakṣaḥ sthūṇākarṇaḥ
10.6.17
द्विगुणपक्षस्थूणो विशालविजयः
dviguṇapakṣasthūṇo viśālavijayaḥ
10.6.18
त्र्यभिक्रान्तपक्षश् चमूमुखः
tryabhikrāntapakṣaś camūmukhaḥ
10.6.19
विपर्यये झषास्यः
viparyaye jhaṣāsyaḥ
10.6.20
ऊर्ध्वराजिर् दण्डः सूची
ūrdhvarājir daṇḍaḥ sūcī
10.6.21
द्वौ दण्डौ वलयः
dvau daṇḍau valayaḥ
10.6.22
चत्वारो दुर्जयः
catvāro durjayaḥ
10.6.23
इति दण्डव्यूहाः
iti daṇḍavyūhāḥ
10.6.24
पक्षकक्षोरस्यैर् विषमं वर्तमानो भोगः
pakṣakakṣorasyair viṣamaṃ vartamāno bhogaḥ
10.6.25
स सर्पसारी गोमूत्रिका वा
sa sarpasārī gomūtrikā vā
10.6.26
स युग्मोरस्यो दण्डपक्षः शकटः
sa yugmorasyo daṇḍapakṣaḥ śakaṭaḥ
10.6.27
विपर्यये मकरः
viparyaye makaraḥ
10.6.28
हस्त्यश्वरथैर् व्यतिकीर्णः शकटः पारिपतन्तकः
hastyaśvarathair vyatikīrṇaḥ śakaṭaḥ pāripatantakaḥ
10.6.29
इति भोगव्यूहाः
iti bhogavyūhāḥ
10.6.30
पक्षकक्षोरस्यानाम् एकीभावे मण्डलः
pakṣakakṣorasyānām ekībhāve maṇḍalaḥ
10.6.31
स सर्वतोमुखः सर्वतोभद्रः
sa sarvatomukhaḥ sarvatobhadraḥ
10.6.32
अष्टानीको दुर्जयः
aṣṭānīko durjayaḥ
10.6.33
इति मण्डलव्यूहाः
iti maṇḍalavyūhāḥ
10.6.34
पक्षकक्षोरस्यानाम् असंहताद् असंहतः
pakṣakakṣorasyānām asaṃhatād asaṃhataḥ
10.6.35
स पञ्चानीकानाम् आकृतिस्थापनाद् वज्रो गोधा वा
sa pañcānīkānām ākṛtisthāpanād vajro godhā vā
10.6.36
चतुर्णाम् उद्धानकः काकपदी वा
caturṇām uddhānakaḥ kākapadī vā
10.6.37
त्रयाणाम् अर्धचन्द्रकः कर्कटकशृङ्गी वा
trayāṇām ardhacandrakaḥ karkaṭakaśṛṅgī vā
10.6.38
इत्य् असंहतव्यूहाः
ity asaṃhatavyūhāḥ
10.6.39
रथोरस्यो हस्तिकक्षोअश्वपृष्ठोअरिष्टः
rathorasyo hastikakṣoaśvapṛṣṭhoariṣṭaḥ
10.6.40
पत्तयोअश्वा रथा हस्तिनश् चानुपृष्ठम् अचलः
pattayoaśvā rathā hastinaś cānupṛṣṭham acalaḥ
10.6.41
हस्तिनोअश्वा रथाः पत्तयश् चानुपृष्ठम् अप्रतिहतः
hastinoaśvā rathāḥ pattayaś cānupṛṣṭham apratihataḥ
10.6.42
तेषां प्रदरं दृढकेन घातयेत्, दृढकम् असह्येन, श्येनं चापेन, प्रतिष्ठं सुप्रतिष्ठेन, संजयं विजयेन, स्थूणाकर्णं विशालविजयेन, पारिपतन्तकं सर्वतोभद्रेण
teṣāṃ pradaraṃ dṛḍhakena ghātayet, dṛḍhakam asahyena, śyenaṃ cāpena, pratiṣṭhaṃ supratiṣṭhena, saṃjayaṃ vijayena, sthūṇākarṇaṃ viśālavijayena, pāripatantakaṃ sarvatobhadreṇa
10.6.43
दुर्जयेन सर्वान् प्रतिव्यूहेत
durjayena sarvān prativyūheta
10.6.44
पत्त्यश्वरथद्विपानां पूर्वं पूर्वम् उत्तरेण घातयेत्, हीनाङ्गम् अधिकाङ्गेन चेति
pattyaśvarathadvipānāṃ pūrvaṃ pūrvam uttareṇa ghātayet, hīnāṅgam adhikāṅgena ceti
10.6.45
अङ्गदशकस्यैकः पतिः पतिकः, पतिकदशकस्यैकः सेनापतिः, तद्दशकस्यैको नायक इति
aṅgadaśakasyaikaḥ patiḥ patikaḥ, patikadaśakasyaikaḥ senāpatiḥ, taddaśakasyaiko nāyaka iti
10.6.46
स तूर्यघोषध्वजपताकाभिर् व्यूहाङ्गानां संज्ञाः स्थापयेद् अङ्गविभागे संघाते स्थाने गमने व्यावर्तने प्रहरणे च
sa tūryaghoṣadhvajapatākābhir vyūhāṅgānāṃ saṃjñāḥ sthāpayed aṅgavibhāge saṃghāte sthāne gamane vyāvartane praharaṇe ca
10.6.47
समे व्यूहे देशकालसारयोगात् सिद्धिः // कz10.6.48अब्/ यन्त्रैर् उपनिषद्योगैस् तीक्ष्णैर् व्यासक्तघातिभिः / कz10.6.48च्द्/ मायाभिर् देवसम्योगैः शकटैर् हस्तिभीषणैः // कz10.6.49अब्/ दूष्यप्रकोपैर् गोयूथैः स्कन्धावारप्रदीपनैः / कz10.6.49च्द्/ कोटीजघनघातैर् वा दूतव्यञ्जनभेदनैः // कz10.6.50अब्/ "दुर्गं दग्धं हृतं वा ते कोपः कुल्यः समुत्थितः / कz10.6.50च्द्/ शत्रुर् आटविको वा" इति परस्योद्वेगम् आचरेत् // कz10.6.51अब्/ एकं हन्यान् न वा हन्याद् इषुः क्षिप्तो धनुष्मता / कz10.6.51च्द्/ प्रज्ञानेन तु मतिः क्षिप्ता हन्याद् गर्भगतान् अपि //ए (भेदोपादानानि उपाम्शुदण्डाह्)
same vyūhe deśakālasārayogāt siddhiḥ // kaz10.6.48ab/ yantrair upaniṣadyogais tīkṣṇair vyāsaktaghātibhiḥ / kaz10.6.48cd/ māyābhir devasamyogaiḥ śakaṭair hastibhīṣaṇaiḥ // kaz10.6.49ab/ dūṣyaprakopair goyūthaiḥ skandhāvārapradīpanaiḥ / kaz10.6.49cd/ koṭījaghanaghātair vā dūtavyañjanabhedanaiḥ // kaz10.6.50ab/ "durgaṃ dagdhaṃ hṛtaṃ vā te kopaḥ kulyaḥ samutthitaḥ / kaz10.6.50cd/ śatrur āṭaviko vā" iti parasyodvegam ācaret // kaz10.6.51ab/ ekaṃ hanyān na vā hanyād iṣuḥ kṣipto dhanuṣmatā / kaz10.6.51cd/ prajñānena tu matiḥ kṣiptā hanyād garbhagatān api //e (bhedopādānāni upāmśudaṇḍāh)